Wikisource http://cs.wikisource.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.7alpha first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Uživatel diskuse Wikisource Wikisource diskuse Soubor Soubor diskuse MediaWiki MediaWiki diskuse Šablona Šablona diskuse Nápověda Nápověda diskuse Kategorie Kategorie diskuse 1 3584 2006-06-19T09:29:40Z -jkb- 4 hm, relikty ze založení domény, tak redirect #REDIRECT [[Hlavní strana]] 2 2704 2006-05-08T18:54:33Z -jkb- 4 box {{Zdroj}}{{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Beránku Boží |PODTITULEK=Agnus Dei |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Beránku Boží - ''' <pre>Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, daruj nám pokoj.</pre> ---- Ke srovnání latinský text: <pre>Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: miserere nobis. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: miserere nobis. Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: dona nobis pacem.</pre> [[Category:Náboženství]] 3 2705 2006-05-08T18:55:21Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Exsultet |PODTITULEK=velikonoční chvalozpěv |AUTOR= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Exsultet |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} Zajásejte již, zástupy andělů v nebi! <br /> Zaskvějte se v slávě, božská tajemství! <br /> K vítězství tak mocného Krále zazni polnice a zvěstuj spásu! <br /> Raduj se i ty, země, zalitá tak oslnivou září <br /> a tonoucí v jasu věčného Krále, <br /> pohleď, jak na celém světě rychle zmizely temnoty! <br /> Raduj se i ty, matko Církvi, <br /> zkrášlená leskem tak jasného světla! <br /> A v mohutném zpěvu lidu ať tento svatý dům Boží zní ozvěnou té radosti.<br /> Pán s vámi.<br /> I s tebou.<br /> Vzhůru srdce.<br /> Máme je u Pána.<br /> Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.<br /> Je to důstojné a spravedlivé. Vpravdě je důstojné a spravedlivé, <br /> abychom neviditelného Boha, všemohoucího Otce, <br /> i jeho jednorozeného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, <br /> oslavovali radostným zpěvem a celou vroucností srdce i ducha. <br /> Neboť Kristus za nás splatil věčnému Otci dluh Adamův <br /> a svou krví z lásky prolitou zrušil dlužní úpis dávného hříchu.<br /> Dnes je slavnost veliké noci, kdy se zabíjí onen pravý Beránek, <br /> jehož krev posvěcuje veřeje věřících. <br /> To je ta noc, <br /> ve které jsi, Bože, naše praotce, Izraelovy děti, <br /> kdysi vyvedl z Egypta; <br /> Rudým mořem jsi je pak převedl suchou nohou. <br /> To je tedy ta noc, <br /> kdy jas oslnivého sloupu zahnal temnotu hříchu. <br /> To je ta noc, <br /> která dnes na celém světě vzdaluje věřící v Krista <br /> od nepravostí světa a od tmy hříchu, <br /> vrací k milosti, sdružuje ve svaté společenství. To je ta noc, <br /> v níž Kristus pouta smrti rozlomil <br /> a jako vítěz vystoupil z hrobu.<br /> Nic by nám neprospělo, že jsme se narodili, kdybychom nebyli vykoupeni. Ó, jak obdivuhodně se sklání k nám tvá otcovská dobrota! <br /> Jak nedocenitelný to projev tvé lásky: <br /> Syna jsi vydal, abys vykoupil služebníka! <br /> Vpravdě nezbytný byl hřích Adamův, <br /> který Kristus zahladil svou smrtí. Ó šťastná vina, <br /> pro kterou přišel Vykupitel tak vznešený a veliký! Ó vskutku blažená noc, <br /> ta jediná směla znát čas i hodinu, <br /> kdy Kristus vstal z říše zemřelých! To je ta noc, <br /> o které je psáno: "Noc jako den se rozjasní" <br /> a "Noc je mým světlem ve všech mých radostech". <br /> A tak posvěcená tato noc zahání hříchy, <br /> smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost; <br /> zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé moci. V této milostiplné noci přijmi tedy, Otče svatý, <br /> tento chvalozpěv jako večerní oběť, <br /> kterou ti přináší přesvatá církev, <br /> když rukama svých služebníků slavně obětuje tuto svíci ze včelího vosku. <br /> Již jsme slyšeli chvalozpěv na tuto svíci, <br /> kterou ke cti Boží rozsvítil planoucí oheň. <br /> Ačkoli se její plamen dělí a rozdává světlo, přece ho neubývá. <br /> Napájí se totiž tajícím voskem, <br /> který pro tuto vzácnou svíci připravila pilná včela. Ó vpravdě blahodárná noc, <br /> která spojila zemi s nebem, člověka s Bohem. <br /> Prosíme tě tedy, Bože, <br /> ať tato svíce, ke cti tvého jména posvěcená, <br /> stále svítí neslábnoucím jasem, <br /> aby rozehnala temnotu této noci. <br /> Přijmi ji jako líbeznou vůni <br /> a dej, aby zářila jako světla na nebi. Plamen její ať spatří jítřní Vládce světla. <br /> Onen totiž Vládce světla, který nezná západu. <br /> Ten, který se vrátil z říše zemřelých <br /> a jasně zazářil lidskému rodu: <br /> tvůj Syn Ježíš Kristus. <br /> On s tebou žije a kraluje na věky věků. Amen. [[Category:Náboženství]] 4 2097 2006-04-07T15:48:48Z -jkb- 4 - cat #redirect [[Zpráva o Sámově říši]] 5 2706 2006-05-08T18:56:24Z -jkb- 4 box {{Textinfo| TITULEK=Hrad přepevný jest Pán Bůh náš |PODTITULEK= |AUTOR=Martin Luther |POPISEK=podle žalmu 46 |PŘELOŽIL=Jiří Třanovský (1636) |ZDROJ=Evangelický zpěvník, Synodní rada ČCE, 1978 |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Hrad přepevný jest Pán Bůh náš |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ===Český text=== :Hrad přepevný jest Pán Bůh náš, zbroj výborná i síla; :onť nás chrání, když satanáš své proti nám vysílá. :Ten starý nepřítel zkazit by nás chtěl, :moc a mnohá lest hrozná zbraň jeho jest, :v světě nemá rovného. :Nástroj lidský jest v tom špatný, I snadní jsme my k zmožení. :Však hájí nás rek udatný, jejž Bůh nám dal k spasení. :Kdo by ten byl, nevíš? Jest Kristus Ježíš, :Bůh a Pán všeho, a není jiného; :pole jistě obdrží. :Byť svět i plný d‘áblů byl, chtějících nás zhltiti, :však žádný by z nás neubyl, musejí ustoupiti. :Kníže světa toho, I ač bouří mnoho, :co chce, nespraví, soud Boží ho dáví, :slovíčko jej porazí. :Ďábel, svět musejí jistě ustoupit slovu jeho, :neb s námi jest v každém místě Pán s dary Ducha svého. :I Přijde li na zmatek čest, hrdlo, statek, :nechť sobě mají, nic tím nezískají, :nebes nám však nechají. ===Původní text (německy)=== [[Image:Einefesteburg.gif|thumb|230px|notový list]] :Ein feste Burg ist unser Gott, ein gute Wehr und Waffen. :Er hilft uns frei aus aller Not, die uns jetzt hat betroffen. :Der altböse Feind, mit Ernst er's jetzt meint; :groß Macht und viel List sein grausam Rüstung ist, :auf Erd ist nicht seinsgleichen. :Mit unsrer Macht ist nichts getan, wir sind gar bald verloren; :es streit' für uns der rechte Mann, den Gott hat selbst erkoren. :Fragst du, wer der ist? Er heißt Jesus Christ, :der Herr Zebaoth, und ist kein andrer Gott, :das Feld muß er behalten. :Und wenn die Welt voll Teufel wär und wollt uns gar verschlingen, :so fürchten wir uns nicht so sehr, es soll uns doch gelingen. :Der Fürst dieser Welt, wie sau'r er sich stellt, :tut er uns doch nicht; das macht, er ist gericht': :ein Wörtlein kann ihn fällen. :Das Wort sie sollen lassen stahn und kein' Dank dazu haben; :er ist bei uns wohl auf dem Plan mit seinem Geist und Gaben. :Nehmen sie den Leib, Gut, Ehr, Kind und Weib: :laß fahren dahin, sie haben's kein' Gewinn, :das Reich muß uns doch bleiben. [[Category:Náboženství]] 6 2720 2006-05-08T19:09:45Z -jkb- 4 box {{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Imunity českého krále pro Universitu Karlovu |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL=Jiří Spěváček |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988 |JINÉ= |WIKIPEDIA=Universita Karlova |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Imunity českého krále pro Universitu Karlovu''' ze dne 7. dubna 1348: Karel, z boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou paměť. Mezi tužbami našeho srdce a myšlenkami, jež se neustále vynořují v naší královské mysli, působí naší duši obzvlášť úzkostlivou starost a obracíme bystrost své mysli hlavně k tomu, jak by naše České království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať zděděné nebo šťastně získané, zahrnujeme přednostní láskou, o jehož povznesení se staráme s všemožnou péčí a o jehož čest i blaho usilujeme s veškerou snahou, aby bylo toto království, tak jako se božím řízením raduje z přirozeného nadbytku potravin, podle příkazu naší prozíravosti uměle ozdobeno za našich časů velkým počtem moudrých mužů. To proto, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez přestání lačnějí po plodech věd, nemuseli v cizině žebrat o almužnu, ale aby nacházeli v království stůl pro sebe připravený k hostině. A aby ty, jež vrozené nadání vyznamenává chápavostí, učinila znalost věd vzdělanými. A aby nejen nebyli nuceni, spíše aby pokládali za zbytečné obcházet k prozkoumání věd kraj světa, chodit k cizím národům anebo, aby jejich dychtivost byla uspokojena, žebrat v cizích krajinách, ale aby považovali za slávu, že mohou jiné z ciziny zvát k libosti vůně a k účasti na takovém vděku. Pročež aby tak prospěšné a chvalitebné početí ducha zrodilo důstojné plody, chceme, aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena radostnými prvotinami novoty; rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze v našem hlavním a velice půvabném městě pražském, jež činí bohatost zemské úrody i krása místa užitečně způsobilým pro tak veliký úkol, založit, zřídit a nově vybudovat obecné učení. Na tomto učení budou zajisté doktoři, mistři a žáci na všech fakultách. Jim slibujeme skvělé statky a těm z nich, které shledáme toho hodnými, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky při vstupu a na kterékoli fakultě, všechny i každého zvlášť, ať přijdou odkudkoli, chceme držeti při příchodu, při pobytu i odchodu pod zvláštní ochranou a záštitou naší svrchovanosti. A jsme odhodláni dát každému z nich pevnou záruku, že štědře propůjčíme všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a jimž se těší doktoři a žáci, jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a každému, kdo by sem chtěl přijít, a postaráme se, aby tyto svobody byly ode všech a od každého zvlášť neporušitelně zachovávány. Na svědectví a plnější jistotu toho všeho jsme přikázali vyhotovit tuto listinu a potvrdit ji přivěšením pečetí naší svrchovanosti. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, 7. dne měsíce dubna, ve druhém roce našich království. [[Kategorie:Dějiny]] 7 3816 2006-06-23T08:27:53Z -jkb- 4 rekat '''Imunity římského krále pro Universitu Karlovu''' ze dne 14. ledna 1349 (eisenašský diplom): Karel, z boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou paměť věci. Ačkoli obezřelá dobrotivost královské důstojnosti podle jí svěřené vladařské péče z jisté povinnosti je zavázána pečovat o blaho všech svých věrných, které objímá nejsvětější říše římská, i o je jich prospěch a blahobyt, přece zdá se obzvláště naši mysl lákat srdečná láska k našemu dědičnému Českému království, abychom je jako zelenou zahradu pro potěšení zraku a naší vznešenosti velkomyslně povýšili poctami zvláštních milostí. A tak, když z prozíravého uvážení apoštolského stolce pro ozdobu a pro povznesení stavu výše zmíněného království v městě Praze, která bude známa jako sídelní město téhož království, bylo zřízeno obecné učení a co nejšlechetněji bylo opatřeno všemi milostmi, poctami, zproštěními od břemen, svobodami a osvědčenými zvyklostmi, kterými kdy byla ozdobena jakákoli jiná obecná učení, jak o tom jasně ji vydává svědectví také listina výše zmíněného stolce; my tudíž s rozvážnou myslí a po předchozí zralé úvaze jsme potvrdili pro šťastné povznesení stavu výše zmíněného království s jistým naším vědomím výše dotčené učení, doktory, mistry, studenty a jejich služebníky a veškerou obec téhož učení ve všech jejich zvláštních i obecných milostech, poctách, zproštěních od břemen, svobodách, vyjmutích z práva a zvyklostech, kterými byla již dříve vyznamenána jiná obecná učení od slavných římských císařů a králů, od nynějška nadále pro věčné budoucí časy z naší královské pravomoci, jež nám přísluší jako římskému králi ze Svaté říše římské. A poroučíme rozhodně a přísně všem našim věrným a každému zvláště, aby se neopovážili výše zmíněné učení, doktory, mistry, studenty, jejich služebníky a celou jejich obec v rozporu s tímto naším královským obdarováním a uštědřením znepokojovat nebo jakoukoli překážkou poškozovat, ale spíše ve všem a zvláště, co by bylo k prospěchu jejich cti a blahobytu láskyplně podporovali pod trestem našeho hněvu, který, kdo by se opovážil pokoušeti, nechť ví, že se s ním těžce setká. Tato listina je dána pod pečetí naší výsosti v Eisenachu léta Páně tisícího třístého čtyřicátého devátého, v druhé indikci, 19. dne před únorovými kalendami, třetího léta našich království. <small>z latiny přeložil Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, p. 17</small> == Podívejte se též na == * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Universita_Karlova Universita Karlova] [[Kategorie:Dějiny]] 8 2805 2006-05-16T14:04:54Z -jkb- 4 doplnění boxu {{Textinfo| TITULEK=Internacionála |PODTITULEK= |AUTOR=text: Eugene Pottier (1871) <br>hudba: Pierre Degeyter (1888) |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |ORIGINAL=L'Internationale |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE=L'Internationale.jpg |POPISEK-IMAGE=Původní partitura |WIKIPEDIA=Internacionála (píseň) |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} :1.Již vzhůru, psanci této země, :již vzhůru všichni, jež hlad zhnět. :Teď duní právo v jícnu temně :a výbuch zahřmí naposled. :Od minulosti spějme zpátky, :otroci, vzhůru k cílům svým. :Již chví se světa základ vratký, :my ničím nejsme, buďme vším. ::Ref: ::Poslední bitva vzplála, ::dejme se na pochod. ::Internacionála ::je zítřka lidský rod. :2.Dělníci, též rolníci, bratři, :jsme velkou stranou dělnickou, :všem lidem jenom země patří :a zahaleči ať již jdou. :Dost napásli se naší muky :vran, supů hejna kroužící. :Rozptýlí den příští jich shluky, :věčně vzplá slunce zářící. ::Ref: ::Poslední bitva vzplála, ::dejme se na pochod. ::Internacionála ::je zítřka lidský rod. {{Internacionála}} [[Kategorie:Písně]] [[cy:Yr Internationale]] [[da:Internationale]] [[en:The Internationale]] [[es:La Internacional]] [[fr:L'Internationale]] [[gl:A Internacional]] [[he: האינטרנציונל]] [[pt:A Internacional]] [[ru:Интернационал]] [[zh:国际歌]] [[ja:インターナショナル]] 9 3815 2006-06-23T08:24:30Z -jkb- 4 typo v kat. {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Kyrie |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} == Český text == :Pane, smiluj se. :Kriste, smiluj se. :Pane, smiluj se. == Latinský text == :Kyrie eleison. :Christe eleison. :Kyrie eleison. [[Kategorie:Náboženství]] 10 3693 2006-06-20T16:52:52Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Listina základních práv a svobod |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html www.psp.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Listina základních práv a svobod |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __TOC__ <center>USNESENÍ<br /> předsednictva České národní rady<br /> ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD<br /> jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Předsednictvo České národní rady se usneslo takto: Předsednictvo České národní rady vyhlašuje LISTINU ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky. Uhde v.r.</center><br /> <center><big><big>Listina základních práv a svobod</big></big><br /> Federální shromáždění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady,<br /> uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona,<br /> navazujíc na obecně sdílené hodnoty lidství a na demokratické a samosprávné tradice našich národů, <br /> pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány,<br /> vkládajíc naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů,<br /> vycházejíc z práva českého národa a slovenského národa na sebeurčení,<br /> připomínajíc si svůj díl odpovědnosti vůči budoucím generacím za osud veškerého lidstva na Zemi<br /> a vyjadřujíc vůli, aby se Česká a Slovenská Federativní Republika důstojně zařadila mezi státy, jež tyto hodnoty ctí,<br /> usneslo se na této Listině základních práv a svobod:</center> == <center>Hlava první: Obecná ustanovení</center> == '''Článek 1''' Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. '''Článek 2''' #Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. #Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. #Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. '''Článek 3''' #Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. #Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. #Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. '''Článek 4''' #Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. #Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. #Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. #Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena. == <center>Hlava druhá: Lidská práva a základní svobody</center> == === <center>Oddíl první: Základní lidská práva a svobody</center> === '''Článek 5''' Každý je způsobilý mít práva. '''Článek 6''' #Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. #Nikdo nesmí být zbaven života. #Trest smrti se nepřipouští. #Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. '''Článek 7''' #Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. #Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. '''Článek 8''' #Osobní svoboda je zaručena. #Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. #Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu. #Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji pustit na svobodu. #Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu. #Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů. '''Článek 9''' <ol> <li> Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. </li> <li> Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> práce ukládané podle zákona ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest </li> <li> nahrazující trest odnětí svobody, </li> <li> vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby, </li> <li> službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, </li> <li> jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. </li> </ol> </li> </ol> '''Článek 10''' #Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. #Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života. #Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. '''Článek 11''' #Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. #Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice. #Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. #Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. #Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. '''Článek 12''' #Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. #Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. #Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. '''Článek 13''' Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. '''Článek 14''' #Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. #Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit. #Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody. #Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti. #Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem. '''Článek 15''' #Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. #Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena. #Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 16''' #Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. #Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. #Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách. #Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. === <center>Oddíl druhý: Politická práva</center> === '''Článek 17''' #Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. #Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. #Cenzura je nepřípustná. #Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. #Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanové zákon. '''Článek 18''' #Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. #Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. #Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. '''Článek 19''' #Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. #Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. '''Článek 20''' #Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. #Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. #Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. #Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. '''Článek 21''' #Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. #Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. #Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu voleného práva stanoví zákon. #Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. '''Článek 22''' Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. '''Článek 23''' Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. == <center>Hlava třetí: Práva národnostních a etnických menšin</center> == '''Článek 24''' Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. '''Článek 25''' <ol> <li> Občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. </li> <li> Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se za podmínek stanovených zákonem zaručuje též <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> právo na vzdělání v jejich jazyku, </li> <li> právo užívat jejich jazyka v úředním styku, </li> <li> právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. </li> </ol> </li> </ol> == <center>Hlava čtvrtá: Hospodářská, sociální a kulturní práva</center> == '''Článek 26''' #Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. #Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. #Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon. #Zákon může stanovit odchylnou úpravu pro cizince. '''Článek 27''' #Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. #Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. #Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu a bezpečnost státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. #Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. '''Článek 28''' Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 29''' #Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. #Mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání. #Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 30''' #Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. #Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. #Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 31''' Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. '''Článek 32''' #Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena. #Ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající zdravotní podmínky. #Děti narozené v manželství i mimo ně mají stejná práva. #Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. #Rodiče, které pečují o děti, mají právo na pomoc státu. #Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 33''' #Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. #Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. #Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. #Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu. '''Článek 34''' #Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem. (2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem. '''Článek 35''' #Každý má právo na příznivé životní prostředí. #Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. #Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. == <center>Hlava pátá: Právo na soudní a jinou právní ochranu</center> == '''Článek 36''' #Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. #Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanové-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. #Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. #Podmínky a podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 37''' #Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. #Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. #Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. #Kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. '''Článek 38''' #Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. #Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. '''Článek 39''' Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit. '''Článek 40''' #Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. #Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. #Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce. #Obviněný má právo odepřít výpověď; tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. #Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem. #Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. == <center>Hlava šestá: Ustanovení společná</center> == '''Článek 41''' #Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. #Kde se v Listině mluví o zákonu, rozumí se tím zákon Federálního shromáždění, jestliže z ústavního rozdělení zákonodárné pravomoci nevyplývá, že úprava přísluší zákonům národních rad. '''Článek 42''' #Pokud Listina používá pojmu "občan", rozumí se tím státní občan České a Slovenské Federativní Republiky. #Cizinci používají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům. #Pokud dosavadní předpisy používají pojmu "občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na státní občanství. '''Článek 43''' Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod. Azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami. '''Článek 44''' Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku. [[Kategorie:Právo]] 11 3849 2006-06-23T23:09:50Z -jkb- 4 my god, že tu najdu ještě takový relikt z dob před potopou #REDIRECT [[Hlavní strana]] 12 2723 2006-05-08T19:12:18Z -jkb- 4 box {{Licence}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Odpověď Alberta Apponyiho... |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO=Albis International Praha , 2002 |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=Irmanová Eva, Maďarsko a versailleský mírový systém |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci.''' :Paříž, 16. január 1920 '''Vážený pane předsedo, pánové!''' Dovolte mi, abych ještě jednou poděkoval, že jste nám dali příležitost na vyjádření našeho stanoviska. Zvlášť bych rád dosáhl prodiskutování této otázky, protože podle mého názoru to je jediný prostředek, který nás může vést k porozumění a ke správnému poznání těch spletitých problémů, které leží před námi. Protože však Nejvyšší rada v tomto ohledu už projevila svou vůli, musím se před ní sklonit. Přijal jsem tedy danou situací, a abych si příliš nenárokoval váš čas, přejdu přímo k věci. Od včerejška se situace pro nás změnila: oficiálně jsme dostali na vědomí mírové podmínky. Cítím hroznou váhu odpovědnosti, která na mě dolehla v tom okamžiku, když z maďarské strany jako první musím promluvit o těchto podmínkách. Ale bez váhání otevřeně říkám, že mírové podmínky, rak jak jste nám je ráčili předat, se zdají být pro mou vlast bez podstatných úprav nepřijatelné. Jasně vidím ta nebezpečí a nesnáze, které mohou pocházet z odepření podepsat mír. Přesto, kdyby se Maďarsko ocitlo v té situaci, že by muselo volit mezi přijetím míru, nebo odmítnutím jeho podepsání, pak by vlastně bylo třeba položit si otázku takto: má se stát proto, aby nezemřelo, sebevrahem? Naštěstí tam jsme se ještě nedostali. Vy jste nás vyzvali, abychom učinili svoje připomínky. Mezi nimi jsme si dovolili vám jich několik poslat už před převzetím mírových podmínek. Jsme si jisti, že ty naše už poskytnuté a v budoucnosti ještě poskytované poznámky vzhledem k vážnosti situace seriózně a svědomitě prostudujete. Doufáme tedy, že vás přesvědčíme. Doufáme tím spíše, protože ani dnes ani později nemáme v úmyslu pitvat naše pocity nebo reprezentovat hlediska sloužící výhradně naší obraně. Hledáme takové společné stanovisko, které umožní vzájemné porozumění. A pánové, toto stanovisko jsme už našli. Je to velká myšlenka mezinárodní spravedlnosti, svobody národů, kterou Spojenecké mocnosti tak halasně hlásaly, a dále velké, společné zájmy míru, stability a evropské obnovy. Prozkoumejme nám navržené mírové podmínky z hlediska těchto principů a zájmů. Především nemůžeme zatajit ohromení nad nezměrnou přísností mírových podmínek. Toto ohromení je možno snadno vysvětlit! Podmínky míru, uzavřeného s dalšími národy, které vedly válku, s Německem, Rakouskem a Bulharskem, byly na každý pád přísné. Ale z nich ani jediné neobsahovaly takové územní změny, dotýkající se existence národa, jako ty, které nám chtějí stanovit. Pro Maďarsko by to znamenalo, že ztratí dvě třetiny území a téměř dvoutřetinovou část obyvatelstva, a že zbylému Maďarsku budou odejmuty téměř všechny podmínky pro hospodářský rozvoj. Protože tato nešťastná střední část země, odtržena od svých periferií, by byla zbavena největší části svých uhelných, solných a rudných dolů, stavebního dřeva, nafty, zdrojů zemního plynu, velké části pracovní síly, vysokohorských pastvin, které vyživují její skot; tato nešťastná střední Část by byla, jak jsem řekl, oddělena od všech zdrojů a prostředků hospodářského rozvoje právě tehdy, když se od ní žádá, aby více vyráběla. Při pohledu na takovou těžkou a mimořádnou situaci se vynoří otázka, jaké hledisko výše vzpomenutých principů a zájmů vyvolalo tu zvláštní přísnost vůči Maďarsku? Bylo to snad vynesení rozsudku nad Maďarskem? Vy, pánové, které vítězství přivedlo na soudcovskou stolici, vy jste vyslovili vínu svých tehdejších nepřátel, centrálních mocností, a rozhodli jste, aby nesly odpovědnost za důsledky války. Nu budiž! Ale v tom případě odveta, jak soudím, by měla být úměrná míře provinění, a protože Maďarsko je postiženo nejpřísnějšími a samu jeho existenci ohrožujícími podmínkami, bylo by možno věřit, že ze všech národů právě Maďarsko je považováno za nejzločinnější. Pánové! Aniž bych zacházel do podrobností, to učiní dokumenty, které předkládáme, především soudím, že takové posouzení není možno vynést nad tím národem, který v tom okamžiku, kdy vypukla válka, nebyl úplně nezávislý a mohl uplatňovat jen částečný vliv na záležitosti rakousko-uherské monarchie, a který, jak dokazují nejposlednější zveřejněné dokumenty, projevil nesouhlas s těmi kroky, které vyvolaly válku. Dále nevěřím, že stojíme s úsudkem proti sobě, vždyť odsouzení předpokládá takový postup, v němž strany jsou vyslechnuty za stejných okolností, a dostanou stejnou možnost k vyslovení svých argumentů. Maďarsko ovšem dosud vyslechnuto nebylo: je tedy nemožné, aby mírové podmínky měly charakter odsouzení. Nebo snad jde o takové uplatňování principu mezinárodní spravedlnosti, jejímž cílem je místo polyglotních státních útvarů, mezi něž patří i Maďarsko, vytvořit takové nové státní útvary, které spravedlivěji vyřeší územní otázku mezí různými národnostmi a které účinněji zabezpečí jejich svobodu? Když pohlížím na fakta, tak jsem nucen pochybovat, že toto by byl důvod takových řešení. Především, ž 11 000 000 duší odtržených od Maďarska je 35% Maďarů, což znamená tři a půl milionu i tehdy, když vezmeme za základ z našeho pohledu nejméně příznivá čísla. Je mezi nimi ještě asi jeden a jedna čtvrtina milionu Němců, což společné s maďarstvím znamená 45% z celku. Z tohoto pohledu takový způsob uplatňování národnostního principu není přednost, nýbrž by znamenal řadu útrap. Když tedy budeme předpokládat-čehož jsem dalek-, že uplatnění národnostního principu by vytvořilo z pohledu 55% příznivější stav, než v historických Uhrách, ještě stále se tento princip nemůže vztahovat na téměř polovinu odtrhovaného obyvatelstva, nebo vztahuje-li se, tak v obráceném smyslu. A tak soudím, že když jde o principy, je třeba je uplatňovat stejným způsobem na všechny, kterých se ustanovení smlouvy dotýkají. Pojďme však dále a pohleďme na státy, které vyrostly na zříceninách Uher. Můžeme konstatovat, že z národnostního hlediska jsou právě tak, nebo snad spíše budou, nejednotné jako bývalé Uhry. Není mým cílem, pánové, unavovat vás vypočítáváním těch údajů, které budou zvláště obsahovat i dokumenty, které k této otázce předkládáme. Prosím vás však, abyste zatím přijali moje stanoviska, aby mohly následovat závěry, které si dovolím vyvodit. Nenahlížím, že národnostní princip, princip národní homogenity, by tímto rozhodnutím získal. Neměl by ani jeden důsledek, který se odvážím připomenout, aniž bych měl v úmyslu na kohokoli útočit. Jen si přeji prostě konstatovat fakt, že tímto důsledkem by bylo převedení národní hegemonie na takové národnosti, které v současné době většinou stojí na nižším kulturním stupni. Na podepření svých vývodů citují pár údajů. U maďarství počet těch, co umí číst a psát, se blíží 80%, u maďarských Němců 82%, u Rumunů 33%, u Srbů téměř 60%. Když pohlédneme na vyšší společenské třídy a vezmeme v úvahu ty, kteří skončili gymnázium a udělali maturitu, tak můžeme konstatovat, že z nich počet Maďarů, kteří dosáhli vzdělání odpovídajícího maturitě, je 84%, ačkoli ze všeho obyvatelstva je Maďarů jen 54, 5%; poměr Rumunů, kteří ukončili taková studia, je mezi 4%, ačkoli tvoří 16% celé populace, u Srbů je to 1%, ačkoli jejich poměr v celém obyvatelstvu tvoří 2, 5% Opakuji, že tato moje poznámka není zaměřena vůči nikomu. Jediný důvod jejího uvedení je to, že y důsledku nešťastných historických událostí sousední národy později vstoupily do rodiny civilizovaných národů, než my. Je to vsak nesporný fakt. Podle mého názoru však převedení národní hegemonie na nižší stupeň není lhostejné z hlediska velkých kulturních zájmů lidstva. V tomto ohledu máme důkazy už nyní. Naši sousedé, kteří se vykazují nárokem na Část naších území, už alespoň jeden rok je dostali do své moci. Ve smyslu dohody o příměří měli právo na vojenské obsazení těchto území, ale oni si přivlastnili celý mechanismus vládnutí. Důsledky toho už vidíme. Ve zvláštním dokumentu vám ukážeme, jak velké kulturní hodnoty zajeden rok zničil i. Budete, pánové, v těchto dokumentech vidět, že dvě naše univerzity, které stojí na nejvyšším stupni kultury, univerzita v Kluži, staré sídlo maďarské kultury, a novější bratislavská univerzita, byly zničeny. Profesoři byli vypuzeni, a rád bych, abyste věděli, koho posadili na jejich místo. Vyzývám vás, abyste vyslali stálou komisi složenou z vědců, aby posoudila situaci a aby mohla učinit srovnání. Je nemožné, aby tyto univerzity a tyto fakulty, jejichž dějiny sahají daleko do minulosti, jen tak zmizely a tak se proměnily zásahem bůhví koho, kdo přišel nedávno a není schopen tato vynikající díla kultury nahradit. Podobná situace je, pokud se týče celého mechanismu veřejné správy a vyučovacího sboru všech stupňů. Na územích obsazených Rumuny více než dvě stě tisíc dětí vyrůstá v prachu ulice v důsledku nedostatku učitelů, protože maďarští učitelé byli vypuzeni a nahradit je nepřipustili. Pánové! Věřím, že z hlediska velkých zájmů lidstva není možno ani lhostejně, ani s uspokojením hledět na tu okolnost, že národní hegemonie bude postoupena takovým národnostem, které, i když při pohledu do budoucna vzbuzují největší naděje, přeci jen dnes ještě stojí na nízkém stupni kultury. Viděli jsme už, že přísnost, s kterou je Maďarsko posuzováno, může pramenit nikoli ve vynesení rozsudku. Viděli jsme, že ani národnostní princip tím nic nezískal. Střetáváme se tedy snad s takovým úmyslem, který se řídí principem svobody národů? Zdá se, že výchozím bodem tohoto úmyslu je předpoklad, že cizojazyční obyvatelé Maďarska by raději patřili k takovému státu, v němž tvoří jeho etničtí příbuzní státotvorný prvek, než k Maďarsku, kde se uplatňuje maďarská hegemonie. To však je jen hypotéza, a když se vydáme na cestu hypotézy, tak mohu směle poznamenat, že tato hypotéza je v obráceném smyslu uplatnitelná na těch 45% Maďarů a Němců, kteří bylí nyní připojeni k novým státům, a o nichž stejně tak právem je možno se domnívat, že by raději zůstali občany maďarského státu. Ale toto mudrování by neznamenalo nic jiného, než že výhody přemístíme na druhou stranu. Ale proč vycházíme z předtuch, a proč stavíme na domněnkách, když na konstatování skutečnosti máme velmi jednoduchý, ale jediný prostředek, jehož uplatnění hlásí tě požadujeme, abychom v této otázce měli jasno. Tento prostředek je referendum. Když toto požadujeme, odvoláváme se na velkou myšlenku, převedenou tak skvěle do slov prezidentem Wilsonem, podle níž žádná skupina lidí, ani jedná část obyvatelstva států nemůže být přemístěna proti své vůli, bez dotazování, jako nějaké stádo, pod pravomoc cizího státu. Ve jmen u této veliké myšlenky, jejímž axiómatem je zvláště střízlivý rozum a veřejná morálka, požadujeme referendum v těch částech naší vlasti, které od nás nyní chtějí odtrhnout. Vyhlašuji, že předem se podřídíme výsledkům referenda, ať bude jakékoliv. Přirozeně požadujeme, aby se referendum konalo za takových okolností, aby byla zabezpečena jeho svoboda. Referendum je nutné tím spíš, že Národní shromáždění, které je v konečném stupni povoláno rozhodnout o navržených mírových podmínkách, bude okleštěné. Obyvatelé obsazených území zde nebudou zastoupeni. Neexistuje žádná taková vláda nebo Národní shromáždění, které by z právního nebo mravního hlediska byly oprávněny rozhodnout o osudu těch, kteří tam zastoupeni nejsou. Mírová smlouva obsahuje zvláště v tomto ohledu taková vyjádření, v nichž, se ukrývají tušení takových těžkostí. „Maďarsko se ze své strany zříká činit si nárok...", toto jsou asi slova mírové smlouvy. Skutečně se necítíme oprávněni přivézt domů taková rozhodnutí, která by uvalila ať právní, ať morální závazky také na tu část obyvatelstva, která v Národním shromáždění zastoupena nebude. Sama idea si žádá, abychom tento náš požadavek předložili mírové konferenci. Když naše argumenty, přednesené v zájmu našich někdejších území, historických Uher, nebudou ve vašich očích dostatečně rozhodující, pak navrhujeme, abychom se dotázali dotyčného obyvatelstva. Předem se podřídíme jejich soudu. Když ovšem my zaujímáme toto stanovisko, a když naši odpůrci se své aspirace a požadavky neodváží předložit rozhodnutí lidu, tak v čí prospěch mluví domněnka? Ještě z jednoho hlediska můžeme pohlížet na právo na sebeurčení. Riskantní by bylo stanovisko, že by snad práva národních menšin byla na území nových států zabezpečena lépe, než jak tomu bylo v Maďarsku. Při této příležitosti nechci obhajovat ten postup, ke kterému v Maďarsku došlo v ohledu údajného útlaku nemaďarských ras. Omezím se jen na konstatování, že bych byl velmi rád, kdyby na územích od nás odtržených měli naši maďarští bratři stejná práva a výhody, která měli v Uhrách občané nemaďarské národnosti. K této otázce budu mít příležitost ještě se vrátit. V tomto okamžiku nejsem povolán o tom mluvit, už jen proto ne, že nemám k dispozici nezbytné dokumenty. Ale jsem připraven kdykoli a s kýmkoli tuto otázku zevrubně prodiskutovat. Mohu si však stát na tom, že kdyby národnostní politika bývalých Uher byla ještě i mnohem horší, než to konstatují naši nejrozhořčenější nepřátelé, pak i tehdy by byla mnohem lepší než poměry, které nastolili naši sousedé a jejich jednotky na obsazeném území. Předložíme, pánové, celou řadu dokumentů, zvláště ve vztahu k těm událostem, které se děly v Sedmihradsku. Přísně jsme prozkoumali všechna hlášení, která v tomto ohledu přišla, a ačkoli důvěryhodnost těchto dokumentů potvrdili vedoucí představitelé tří sedmihradských křesťanských církví, katolické, kalvínské a unitářské, ani tehdy nechceme dát kredit pouhým našim konstatováním, neboť proti jedněm deklaracím mohou stát jiné deklarace. Žádáme vás však, abyste prozkoumali události na místě činu, abyste před konečným rozhodnutím vyslali na místo komisi sestávající z odborníků a tak se mohli přesvědčit o těch skutečnostech, ke kterým na vzpomínaném území dochází. My sami, pánové, požadujeme, aby se mlha, která události zahaluje, rozptýlila, my sami usilujeme o taková rozhodnutí, která budou vycházet ze správné znalosti otázky. Žádáme dále i to, aby v tom krajním případě, kdy budeme nuceni k územním změnám, byla obrana práv národnostních menšin zabezpečena účinněji a podrobněji, než jak je obsažena v návrhu míru, který nám byl předložen. Podle našeho přesvědčení plánované záruky nejsou dostačující. Požadujeme pevnější záruky, které i my sami budeme připraveni uplatnit vůči obyvatelstvu cizího etnického původu, které zůstane na území Maďarska. V tomto ohledu jsme dospěli s jejich zmocněnci k úplné shodě. Myslíme si však, že se u našich sousedů dosažení pevnějších záruk setká s těžkostmi, protože jejich předpojatost vůči našim rasovým sourozencům je mnohem větší. Také svědectví minulosti nás nutí k domněnce, že v této oblasti se setkáme s houževnatým odporem. V otázce stažení rumunských jednotek na demarkační Čáru, které jsme mnohokrát žádali a které naše vláda si položila jako podmínku pro vysláni naší mírové delegace do Paříže, Spojenecké mocnosti vystoupily tak energicky u rumunské vlády, že se zdálo nemožné, aby se přání Spojeneckých mocností nevyplnilo. A přesto se tak stalo. Myslím, že tedy, pánové, chápete naše obavy pokud se týče našich bratří, kdyby se dostali pod cizí nadvládu. Připomněl jsem, pánové, principy, které u stanovení mírových podmínek mohly přicházet v úvahu, a mohu konstatovat, že jsem nedokázal najít takové uplatněni principu mezinárodní spravedlnosti, národní a národnostní svobody, které by potřebně osvětlilo pohnutky nám navrhovaného míru. Snad vás inspirovaly zájmy, které jsem připomněl úvodem svého výkladu, velké zájmy míru, stability a rekonstrukce Evropy? Pánové! Maďarský problém není tak malinká část všeobecného problému, jak by se mohlo zdát na základě hrubých statistických údajů. Toto území, které tvoří Maďarsko, a které právně i dnes je Maďarsko, po staletí hrálo v Evropě mimořádně důležitou úlohu, zvláště pokud se týče udržování míru a bezpečnosti ve střední Evropě. Ve staletích předcházejících příchodu Maďarů a jejich přijetí křesťanství zde chyběly klid a bezpečnost. Střední Evropa byla vydána všanc útokům nejrůznějších barbarských národů. Jistota vznikla až od toho okamžiku, kdy se vytvořila maďarská obranná linie. Ze všeobecného hlediska stability a míru bylo mimořádně důležité, aby hlavní semeniště východoevropských nepokojů nezískala další prostor a nerozšířila se do srdce Evropy. Když turecká okupace na Balkánském poloostrově přerušila náš historický vývoj, rovnováha tam se ještě stále neobnovila. Dej Bůh, aby byla zavedena co nejdříve. Ale dnes je mimořádně důležité, aby se tyto zmatky, které tak často ohrozily mír v Evropě a které nás mnohokrát zavlekly na sám práh války, odtamtud nešířily dál. Historické Uhry plnily úkol, že udržujíce takový stát, v němž vládla rovnováha a bezpečnost, chránily Evropu před nebezpečími, které ji bezprostředně ohrožovaly z východu. Toto poslání plnily po deset staletí, a pro to byla kvalifikována jejich organická jednota. Cituji slova velkého francouzského geografa, Recluse Elisého, podle nichž tato země tvoří takovou dokonalou jednotu, která je v Evropě ojedinělá. Systém řek a údolí, které vycházejí z pohraničí a směřují do centra, tvoří takový celek, který je možno spravovat jen prostřednictvím jednotné moci. Hospodářská závislost jejich částí je rovněž nejúplnější; zatímco střed tvoří jeden mohutný hospodářský podnik, okraje obsahují všechny zdroje nutné z hlediska hospodářského vývoje. Historické Uhry tedy disponují v Evropě ojedinělou přírodní, zeměpisnou a hospodářskou jednotou. Na jejich území nikdy nemohou být vytyčeny přírodní hranice a ani jedinou jejich část není možno odtrhnout bez toho, aniž by ostatní neutrpěly. Toto je příčina toho, že dějiny po deset staletí tuto jednotu uchovaly. Vy můžete odmítnout slova dějin jako princip při budování jedné právní konstrukce, ale svědectví dějin, které zaznívalo po tisíciletí, je třeba brát v potaz. Není to náhoda, nýbrž zde promlouvají slova přírody. Maďarsko (Uhry) disponuje všemi podmínkami pro organickou jednotu, vyjma jedné, a to je jednota rasová. Ale ty státy, které ve smyslu mírové smlouvy by byly vybudovány na zříceninách Uher, by rovněž nedisponovaly rasovou jednotou. Jednota mateřského jazyka chyběla jako jediná mezi podmínkami jednoty Uher, a dodávám k tomu, že nově vytvářené státy nebudou mít základní princip jednoty ani jediný. Vytvářené nové státy by přerušily přirozené zeměpisné hranice, zabránily by užitečné vnitřní migraci, která umožňuje dělníku najít příznivější pracovní příležitosti, protrhaly by ta tradiční pouta, jež po staletí sjednocovala spoluobčany, kteří prožili tytéž události, tutéž slávu, vývoj a utrpení, ve společné mentalitě. Jsou tedy oprávněné naše obavy, že zde místo vyzkoušeného sloupu stability budou vyvstávat nová semeniště neklidu? Nesmíme se oddávat iluzím. Tyto nové útvary by podminoval iredentismus, a to v mnohem nebezpečnější formě, než se v Maďarsku někteří domnívají. Toto hnutí, i když existovalo v Uhrách mezi částí vzdělanější třídy, nikdy neovlivnilo velké masy lidu. Nové útvary by vsak podminoval iredentismus takových národů, které by nejen pociťovaly vládu cizí moci, ale i hegemonii národa kulturně méně vyspělého než ony. A zde musíme konstatovat organickou nemožnost. V každém případě můžeme předpokládat, že i národnostní menšina stojící na vyšším kulturním stupni je schopna uplatňovat hegemonii vůči většině, stojící na nižším stupni ale aby menšina nebo skutečně nepatrná většina stojící na nižším stupni kulturního vývoje mohla uplatňovat hegemonii, mohla dosáhnout dobrovolné podřízenosti a morální asimilace vůči národnosti, která je na vyšším kulturním stupni, to je, pánové, organická nemožnost. S oblibou jsme byli obviňováni z takových úmyslů, že pro nás nepříznivé vyřízení otázek budeme revidovat násilím. Takové dobrodružné plány, pánové, jsou nám vzdáleny. Naše naděje jsou postaveny na morální síle spravedlnosti a těch principů, o které se opíráme, a čeho nebudeme umět dosáhnout dnes, uskutečnění toho budeme očekávat od mírové akce Společnosti národů, jejímž jedním z úkoluje zjednávat nápravu v těch mezinárodních otázkách, které by mohly ohrožovat uchování míru. Deklaroval jsem, abyste v mých slovech neviděli dětské a zbytečné hrozby. Ale deklaroval jsem i to, pánové, ze s takovým vykonstruovaným uspořádáním, jaké obsahuje mírová smlouva, není možné v této z hlediska všeobecného míru tak důležité a tak mnoho zkoušené části Evropy vytvořit mírovou politickou situací. Střední Evropu proti nebezpečím přicházejícím z východu může jedině chránit stabilita historického maďarského území. Evropa potřebuje hospodářskou rekonstrukci. Rozvoji hospodářství však nejspíš budou bránit nové útvary. K této situaci nutně dojde ve zbylém Maďarsku. Ale podobná situace nastane i v odtržených částech. Tato území se dostanou pod administrativu nižšího stupně, odtržena od ostatních Částí organické jednoty, a zatímco ve spojení s nimi by se znovu mohla rozvíjet, bez nich budou předurčena jen ke stagnaci nebo úpadku. Evropa potřebuje sociální smír. Vy znáte lepe ta nebezpečí, která tento smír ohrožují. Vy víte lépe než já, že důsledky války narušily duch a podmínky hospodářského života a narušily jeho rovnováhu. Ze smutných zkušeností minulosti víme, že úspěchy podvratných živlů jsou důsledky všeho toho, co podkopalo morální sílu společnosti, tedy všeho toho, co oslabilo národní cítění, ale především způsobilo bídu nezaměstnanosti. Když v této části Evropy, která ještě stále je tak blízko ohnisku bolševismu, jsou ztěžovány podmínky pro práci, ztěžováno je započetí práce, tím se jen oživují všechna nebezpečí ohrožující společenský smír. Obranné valy jsou proti epidemiím, a zvláště proti morálním epidemiím, bezmocné. Proti všem těmto teoriím vy můžete vynést jako rozhodující skutečnost vítězství a práva vítěze. Uznáváme je, pánové. V politických otázkách uvažujeme dosti realisticky, abychom s tímto faktem patřičně počítali. Známe naše dluhy vůči vítězům. Jsme připraveni za naši porážku zaplatit výkupné. Ale to by byl jediný princip obnovy?. Násilí by bylo jediným základem obnovy? Materiální násilí by bylo jediným soudržným prvkem té konstrukce, dříve než by byla stavba dokončena? Budoucnost Evropy bude v tomto případe skutečně smutná. Nevěříme, pánové, že toto by byla mentalita vítězných mocností, tyto principy nenacházíme v těch prohlášeních, v nichž jste proklamovali ty myšlenky, za jejichž vítězství jste bojovali a v nichž jste vyhlašovali cíle války. Opakuji, nevěříme, že toto by byla mentalita vítězných národů. Neberte ve zlém, že nyní pominu nástin vítězné Francie, Anglie a Itálie, abych připomněl jen evropské národy, ve prospěch té druhé Francie, která vždy byla předvojem velkodušných snah a mluvčím velkých idejí, té druhé Anglie, rodné matky politických svobod, a té Itálie, která byla kolébkou renesance, umělců a duchovního rozvoje. A když bez horšení se uznávám právo vítěze, tak vůči druhé Francii, Anglii a Itálií pociťuji něco jiného. Skláním se před nimi s díky a ochotně je přijímám jako naše mistry a učitele. Dovolte, pánové, abych udělil radu: neohrožujte tu nejlepší část vašeho dědictví, tu mravní převahu, na kterou máte právo, uplatňováním zbraně násilí, kterou dnes držíte, vy, ale kterou zítra může uchopit někdo jiný. Přesvědčeni o síle těchto idejí, navzdory všem těžkostem, které nás obklopují, vší zlé vůli a všem překážkám, které se na naší cestě nahromadily, s důvěrou nastoupíme tu cestu, která se nakonec před námi otevřela, abychom se mohli podílet na práci na míru. Věříme v upřímnost těch idejí, které vy hlásáte. Bylo by to nespravedlivé vůči vám přemýšlet jinak. Věříme v sílu mravních faktorů, s kterými se ztotožňujeme, a přeji vám, pánové, aby slávu vašich zbraní překonala sláva vytváření míru, kterým vy podarujete celé lidstvo. Jen ještě pár slov, pánové, bych rád poznamenal k jisté dílčí otázce. Jak jste mohli nahlédnout, nemohl jsem se dotknout podrobných otázek týkajících se míru, který je nám navrhován. Zabýval jsem se samotnou územní otázkou, protože ta v sobě obsahuje další. Rád bych obrátil vaši pozornost ještě na několik bodů, jejichž vyřešení je podle mého názoru mimořádně naléhavé. Především před námi stojí jedna humanitární otázka válečných zajatců. Podle slov mírové smlouvy k návratu válečných zajatců do vlasti dojde až po ratifikaci míru. Prosím vás, pánové, odhlédněte od takového formalismu, kvůli kterému by mohlo trpět tolik nevinných rodin. Ve věci nešťastných sibiřských válečných zajatců jsme se obrátili ve zvláštním podání k Nejvyšší radě. Pokud se týče vyřešení této žádosti, odvolávám se na vaše lidské cítění; tak smýšlejí ti, kteří i v době války musí stát nad politikou. Ještě jednu poznámku si přeji učinit ve vztahu k finančním usnesením. Podle mého názoru mírová smlouva nebere dostatečně v potaz zvláštní postavení Maďarska. Maďarsko muselo přežít dvě revoluce, čtyřměsíční běsnění bolševismu a několikaměsíční rumunskou okupaci. Za takových okolností je nemožné, abychom finanční a hospodářská usnesení, která jsou plánována ve smlouvě, mohli uskutečnit. Když úvěry, uvolněné pro nás prostřednictvím občanů vítězných mocností, budou výpovědi tělně v okamžiku podepsání míru, tak jak se mluví v návrhu, bude to znamenat platební neschopnost, krach, jehož zpětný účinek vítězné mocnosti bezpochyby pocítí. Ve vašich zemích je skutečně mnoho našich věřitelů. Úvěry mohou být zpětně splatné, když nám na ně bude poskytnut Čas, ale nebudou mocí být zpětně splatné, když je budete od nás požadovat okamžitě. Dále se od nás požaduje - a Í to potvrzuje, nakolik užitečnější by bylo nás vyslechnout už dříve -, abychom my dopravovali Rakousku železnou rudu. Protože sami jsme v té situaci, že musíme rudu dovážet, toto opatření nemůžeme splnit. Podobná situace je, pokud se týče stavebního dříví. Vzhledem k těmto částem žádám vás o projevení dobré vůle, jak už částečně naznačili vaši zástupci. Dříve, než ukončím svůj projev, rád bych vyslovil, pánové, svoje díky, že jsem dostal příležitost vyjádřit svoje stanovisko, a že jste přijali mou řeč s dobrou vůlí a stálou pozorností. [[Category:Dějiny]] 13 2693 2006-05-08T18:39:49Z -jkb- 4 {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Otčenáš |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Otčenáš |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} :Ot&#269;e ná&#353;, jen&#382; jsi na nebesích :Posv&#283;&#357; se jméno Tvé :P&#345;ij&#271; království Tvé :Bu&#271; v&#367;le Tvá :jak v nebi tak i na zemi :Chléb ná&#353; vezdej&#353;í :Dej&#382; nám dnes :A odpus&#357; nám na&#353;e viny :Jako i my odpou&#353;tíme na&#353;ím viník&#367;m :A neuve&#271; nás v poku&#353;ení :Ale chra&#328; nás od zlého ::Amen {{PaterNoster}} [[Category:Náboženství]] 14 2708 2006-05-08T18:57:40Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{Vyjasnit}} {{Textinfo| TITULEK=Pilipův dodatek |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Pilipův dodatek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Pilipův dodatek''' byla reakce zejména na [[psaní s a z]] v PČP z roku 1993. Pravidla českého pravopisu (dále jen Pravidla 1993) zavádějí u některých slov přejatých cizích jazyků podoby odlišné od těch, které obsahovala Pravidla z roku 1958 a jejich reedice. To se týká jak úvodu (nazvaného Pravopisná pravidla), tak pravopisného slovníku. Vzájemný vztah těchto pravopisných podob vyžaduje vysvětlení; je třeba výslovně upozornit na to, že psaní ''s'' a dlouhých samohlásek v případech, kdy Pravidla 1993 uvádějí jen ''z'' a samohlásky krátké, je také správné. Tím se prakticky rozšiřuje počet kodifikovaných dublet o podoby uváděné předchozími Pravidly. Mezi dubletami jsou však v některých případech rozdíly stylové. Uvedené upozornění se týká následujících jevů: # Ve slovech zdomácnělých, kde původní ''s'' se vždy čte jako z, jsou také správné podoby se ''s'', přičemž se podoby se ''z'' považují za základní (stylově neutrální). To se týká např. dublet jako ''analýza – analysa, azyl – asyl, bazilika – basilika, dimenze – dimense, epizoda – episoda, exkurze – exkurse, exploze – explose, expozice – exposice, fantazie – fantasie, filozofie – filosofie, fyzika – fysika, geneze – genese, gymnázium – gymnasium, iluze – iluse, intenzita – intensita, invaze – invase, izobara – isobara, izolace – isolace, muzeum – museum, oáza – oasa, organizace – organisace, pauza – pausa, penze – pense, plazma – plasma, poezie – poesie, prezentace – presentace, prezident – president, próza – prosa, revize – revise, rezoluce – resoluce, riziko – risiko, televize – televise, trezor – tresor, tuberkulóza – tuberkulosa, univerzita – universita, úzus – usus; konzerva – konserva, konzervativní – konservativní, konzervatoř – konservatoř, konzul – konsul, konzulát – konsulát, konzultace – konsultace, konzumace – konsumace; deziluze – desiluze'', ''dezinfekce – desinfekce''. # Ve slovech zakončených v 1. pádě na skupinu vyslovovanou [–ns, –rs, –ls], v ostatních pádech a ve slovech odvozených vyslovovanou [–nz–, –rz–, –lz–], je správné také psaní ''s'', a to bez stylového rozlišení. Jako dublety se tedy hodnotí např. podoby ''diskurz – diskurs, dispenz – dispens, exkurz – exkurs, impulz – impuls'' (''impulzní – impulsní'', …), ''konkurz – konkurs, kurz – kurs'' (''kurzista – kursista, kurzovné – kursovné, kurzovní – kursovní''), ''pulz – puls'' (''pulzace – pulsace, pulzační – pulsační, pulzní – pulsní, pulzovat – pulsovat''), ''rekurz – rekurs, reverz – revers''. # Ve slovech s příponou vyslovovanou jako [–izmus] a ve slovech zakončených na [–zmus] [–zma] se píše ''s'' i ''z'', přičemž za základní se považuji podoby se ''s'', např. ''impresionismus – impresionizmus, mechanismus – mechanizmus, organismus – organizmus, racionalismus – racionalizmus, realismus – realismus, symbolismus – symbolizmus; spasmus – spazmus, charisma – charizma''. # Ve slovech, kde se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [s] i [z], a Pravidla 93 uvádějí psaní dublet, se za slohově neutrální považují podoby se ''s''; jako dublety se tedy hodnotí dvojice slov jako ''diskuse – diskuze, disertace – dizertace, renesance – renezance, resort – rezort, režisér – režizér''. # Ve slovech, kde Pravidla 1993 uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou a předchozí Pravidla jen se samohláskou dlouhou, je psaní se samohláskou dlouhou rovněž správné. Jsou to slova se zakončením na ''–en'', např. ''acetylen – acetylén'', se zakončením na ''–in'', např. ''benzin – benzín, glycerin – glycerin, penicilin – penicilín'', se zakončením na ''–iv'', např. ''archiv – archív, masiv – masív'', se zakončením na ''–iva, ''např. ''defenziva – defenzíva – defensiva, ofenziva – ofenzíva – ofensiva'', se zakončením na ''–ivum'', např. ''pasivum – pasívum, reflexivum – reflexívum'', se zakončením na ''–ivní'', např. ''archivní – archívní, masivní – masívní, pasivní – pasívní'', se zakončením na ''–emie'', např. ''blasfemie – blasfémie, leukemie – leukémie'', se zakončením na ''–erie'', např. ''bakterie – baktérie, baterie – batérie, bižuterie – bižutérie, drogerie – drogérie, galerie – galérie'', se zakončením na ''–on'', např. ''balkon – balkón, balon – balón, bonbon – bonbón, citron – citrón, milion – milión, salon – salón, stadion – stadión, špion – špión, vagon – vagón'', se zakončením na ''–onek'', např. ''balonek – balónek, citronek – citrónek, salonek – salónek'', se zakončením na ''–ona'', např. ''fazona – fazóna, sezona'' – sezóna, se zakončením na ''–onka'', např. ''fazonka – fazónka'', se zakončením na ''–ped'', např. ''ortoped – ortopéd''. Pozn. Tam, kde je v jednom slově spojeno více dubletních možností, je třeba dbát na to, aby se jejich slohový příznak shodoval. Píše se tedy ''teze'' nebo ''these'' (ale ne ''theze''), ''báze'' nebo ''base'' (ale ne ''báse''), ''vízum'' nebo ''visum'' (ale ne ''vizum'' ani ''vísum'') atd. [[Kategorie:Nekategorizováno]] 15 2833 2006-05-22T19:34:32Z Nádvorník 18 Lepší kategorie (odstraněno česky a přidáno právo a politika) {{Textinfo| TITULEK=Prohlášení Charty 77 |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.totalita.cz/texty/ch77_dok_1977_01_01.php totalita.cz]<br>[http://members.tripod.com/~Klempera/charta77.htm members.tripod.com/~Klempera] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Charta 77 |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977''' Dne 13.10.1976 byly ve Sbírce zákonů ČSSR (č. 120) zveřejněny "Mezinárodní pakt o občanských a politických právech" a "Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech", které byly jménem naší republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily u nás v platnost dnem 23. 3. 1976. Od té doby mají naši občané právo a náš stát povinnost se jimi řídit. Svobody a práva, jež tyto pakty zaručují, jsou důležitými civilizačními hodnotami, k nimž v dějinách směřovalo úsilí mnoha pokrokových lidí, a jejichž uzákonění může významně pomoci humánnímu rozvoji naší společnosti. Vítáme proto, že ČSSR k těmto paktům přistoupila. Jejich zveřejnění nám ale s novou naléhavostí připomíná, kolik základních občanských práv platí v naší zemi zatím - bohužel - jen na papíře. Zcela iluzorní je např. právo na svobodu projevu, zaručované článkem 19 prvního paktu. Desítkám tisíc našich občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací; zbaveni jakékoli možnosti bránit se, stávají se prakticky obětí apartheidu. Statisícům dalších občanů je odpírána "svoboda od strachu" (preambule prvního aktu), protože jsou nuceni žít v trvalém nebezpečí, že projeví-li své názory, ztratí pracovní a jiné možnosti. V rozporu s článkem 13 druhého paktu, zajišťujícím všem právo na vzdělání, je nesčetným mladým lidem bráněno ve studiu jen pro jejich názory nebo dokonce pro názory jejich rodičů. Bezpočet občanů musí žít ve strachu, že kdyby se projevili v souladu se svým přesvědčením, mohli by být bud' sami nebo jejich děti zbaveni práva na vzdělání. Uplatnění práva "vyhledávat, přijímat, rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem" i "prostřednictvím umění" (bod 2 čl. 19 prvního paktu) je stíháno nejen mimosoudně, ale i soudně, často pod rouškou kriminálního obvinění (jak o tom svědčí mimo jiné právě probíhající procesy s mladými hudebníky). Svoboda veřejného projevu je potlačena centrálním řízením všech sdělovacích prostředků i publikačních a kulturních zařízení. Žádný politický, filozofický i vědecký názor nebo umělecky projev jen trochu se vymykající úzkému rámci oficiální ideologie či estetiky nemůže být zveřejněn; je znemožněna veřejná kritika krizových společenských jevů; je vyloučena možnost veřejné obrany proti nepravdivým a urážlivým nařčením oficiální propagandy (zákonná ochrana proti "útokům na čest a pověst", jednoznačně zaručovaná článkem 17 prvního paktu, v praxi neexistuje); lživá obvinění nelze vyvrátit a marný je každý pokus dosáhnout nápravy nebo opravy soudní cestou; v oblasti duchovní a kulturní tvorby je vyloučena otevřená diskuse. Mnoho vědeckých a kulturních pracovníků i jiných občanů je diskriminováno jen proto, že před lety legálně zveřejňovali či otevřeně vyslovovali názory, které současná politická moc odsuzuje. Svoboda náboženského vyznání, důrazně zajišťovaná článkem 18 prvního paktu, je systematicky omezována mocenskou svévolí; oklešťováním činnosti duchovních, nad nimiž trvale visí hrozba odepření nebo ztráty státního souhlasu s výkonem jejich funkce; existenčním i jiným postihem osob, které své náboženské vyznání slovem i skutkem projevují; potlačováním výuky náboženství apod. Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jednotlivců. Ústava ČSSR a ostatní zákony a právní normy neupravují ani obsah a formu, ani tvorbu a aplikaci takových rozhodnutí: jsou převážně zákulisní, často jen ústní, občanům vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná; jejich původci nezodpovídají nikomu než sami sobě a své vlastní hierarchii, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice, odborových, zájmových i všech ostatních společenských organizací, jiných politických stran, podniků, závodů, ústavů, úřadů, škol a dalších zařízení, přičemž jejich příkazy mají přednost i před zákonem. Dostanou-li se organizace nebo občané při výkladu svých práv a povinností do rozporu s direktivou, nemohou se obrátit k nestranné instituci, protože žádna neexistuje. Tím vším jsou vážně omezena práva vyplývající z článků 22 a 21 prvního paktu (právo sdružovat se a zákaz jakéhokoli omezení jeho výkonu) i článku 25 (rovnost práva podílet se na vedení veřejných věcí) a článku 26 (vyloučení diskriminace před zákonem). Tento stav také brání dělníkům a ostatním pracujícím zakládat bez jakéhokoliv omezení odborové a jiné organizace k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů a svobodně využívat práva na stávku (bod 1 čl. 8 druhého paktu). Další občanská práva, včetně výslovného zákazu "svévolného zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence" (čl. 17 prvního paktu), jsou povážlivě narušována také tím, že ministerstvo vnitra nejrůznějšími způsoby kontroluje život občanů, například odposlechem telefonů a bytů, kontrolou pošty, osobním sledováním, domovními prohlídkami, budováním sítě informátorů z řad obyvatelstva (získávaných často nepřípustnými hrozbami nebo naopak sliby). Často přitom zasahuje do rozhodování zaměstnavatelů, inspiruje diskriminační akce úřadů a organizací, ovlivňuje justiční orgány a řídí i propagandistické kampaně sdělovacích prostředků. Tato činnost není regulována zákony, je tajná a občan se proti ní nemůže nijak bránit. V případech politicky motivovaného trestního stíhání porušují vyšetřovací a justiční orgány práva obviněných a jejich obhajoby, zaručovaná článkem 14 prvního paktu i čs. zákony. Ve věznicích se s takto odsouzenými lidmi zachází způsobem, který porušuje lidskou důstojnost vězněných, ohrožuje jejich zdraví a snaží se je morálně zlomit. Obecně je porušován i bod 2 článku 12 prvního paktu, zaručující občanům právo svobodně opustit svou zemi; pod záminkou "ochrany národní bezpečnosti" (bod 3) je toto právo vázáno na různé nepřípustné podmínky. Svévolně se postupuje i při udělování vstupních víz cizím státním příslušníkům, z nichž mnozí nemohou navštívit ČSSR například jen proto, že se pracovně i přátelsky stýkali s osobami u nás diskriminovanými. Někteří občané - ať soukromě, na pracovišti nebo veřejně (což je prakticky možné jen v zahraničních sdělovacích prostředcích) - na soustavné porušování lidských práv a demokratických svobod upozorňují a dožadují se v konkrétních případech nápravy; jejich hlasy však zůstávají většinou bez odezvy, anebo se stávají předmětem vyšetřování. Odpovědnost za dodržování občanských práv v zemi padá samozřejmě především na politickou a státní moc. Ale nejen na ni. Každý nese svůj díl odpovědnosti za obecné poměry, a tedy i za dodržování uzákoněných paktů, které k tomu ostatně zavazují nejen vlády, ale i všechny občany. Pocit této spoluodpovědnosti, víra ve smysl občanské angažovanosti a vůle k ní, i společná potřeba hledat její nový a účinnější výraz přivedly nás k myšlence vytvořit CHARTU 77, jejíž vznik dnes veřejně oznamujeme. CHARTA 77 je volné, neformální a otevřené společenství lidí různých přesvědčení, různé víry a různých profesí, které spojuje vůle jednotlivě i společně se zasazovat o respektování občanských a lidských práv v naší zemi i ve světě. Těch práv, která člověku přiznávají oba uzákoněné mezinárodní pakty, Závěrečný akt helsinské konference, četné další mezinárodní dokumenty proti válkám, násilí a sociálnímu i duchovnímu útisku, a která souhrnně vyjadřuje Všeobecná deklarace lidských práv OSN. CHARTA 77 vyrůstá ze zázemí solidarity a přátelství lidí, kteří sdílejí starost o osud ideálů, s nimiž spojili a spojují svůj život a práci. CHARTA 77 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány a organizačně podmíněné členství. Patří k ní každý, kdo souhlasí s její myšlenkou, účastní se její práce a podporuje ji. CHARTA 77 není základnou k opoziční politické činnosti. Chce sloužit k obecnému zájmu jako mnohé podobné občanské iniciativy v různých zemích na Západ i na Východ. Nechce tedy vytyčovat vlastní program politických i společenských reforem či změn, ale vést v oblasti svého působení konstruktivní dialog s politickou a státní mocí, zejména tím, že bude upozorňovat na různé konkrétní případy porušování lidských a občanských práv, připravovat jejich dokumentaci, navrhovat řešení, předkládat různé obecnější návrhy směřující k prohlubování těchto práv a jejich záruk, působit jako prostředník v případných konfliktních situacích, které může bezpráví vyvolat, apod. Svým symbolickým jménem zdůrazňuje CHARTA 77, že vzniká na prahu roku, který byl prohlášen rokem práv politických vězňů a v němž má bělehradská konference zkoumat plnění závazků z Helsink. Jako signatáři tohoto prohlášení pověřujeme prof. dr. Jana Patočku. Dr. Sc., dr. h. c., Václava Havla a prof. dr. Jiřího Hájka Dr. Sc., úlohou mluvčích CHARTY 77. Tito mluvčí ji plnomocně zastupují jak před státními a jinými organizacemi, tak i před naší a světovou veřejností a svými podpisy zaručují autenticitu jejích dokumentů. V nás i v našich občanech, kteří se připojí, budou mít své spolupracovníky, kteří se s nimi zúčastní potřebných jednání, ujmou se dílčích úkolů a budou s nimi sdílet veškerou odpovědnost. Věříme, že CHARTA 77 přispěje k tomu, aby v Československu všichni občané pracovali a žili jako svobodní lidé. Podepsáno prvních 242 signatářů Prohlášení. 1. ledna 1977 [[Kategorie:Právo]] [[Kategorie:Politika]] 16 2725 2006-05-08T19:14:16Z -jkb- 4 box {{Licence}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Projev J. Gyöngyösiho... |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO=Albis International, Praha 2002 |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=Irmanová Eva, Maďarsko a versailleský mírový systém |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Projev ministra zahraničí Jánose Gyöngyösiho na plenárním zasedání pařížské mírové konference, 14. srpen 1946''' '''Pane předsedo! Pánové delegáti!'''<br><br> Dovolte, abych vyjádřil především poděkování za to, že Maďarsko bylo vyzváno aby se dostavilo na konferenci a že tak maďarská vláda dostala příležitost vyjádří1 se k mírové smlouvě, která má ukončit druhou světovou válku. <br><br> Tato výzva a možnost svobodně se vyslovit v nás vzbuzuje naději, že zde jde o míro ve jednání jiného druhu než před více než čtvrtstoletím. Doufáme, že z nyní probíhá jících jednání se zrodí takové uspořádání, které vytvoří trvalý mír, zabezpečí zdraví vývoj podunajských zemí a tím největší měrou přispěje k usmíření celé Evropy, jako i dalších částí světa. Vždyť právě ve východní Evropě byly rozdmýchány jiskry, které požárem dvou světových válek přivodily lidem nezměrné utrpení. Jednou z největších záruk trvalosti nyní utvářeného uspořádání je to, že bude vznikat jinak, než tomu byle v roce 1919, za spolupráce a přispění Sovětského svazu a Spojených států. <br><br> Jako představitel poraženého národa, ale zároveň jako člověk strachující se o budoucnost lidstva bych nejprve rád učinil dvě poznámky. Mírová smlouva znamená ukončení války, má tedy nutně pro poraženého vážné důsledky. Zároveň je vsát i základem budoucnosti. Je to nový začátek a také prostředek k tomu, aby byly odstraněny situace způsobující napětí, aby mohly být znovu vybudovány zpustošené zemi a pozdviženy jejich tak zkoušené národy, aby byl obnoven rozvrácený mezinárodní život. Mírová smlouva je jasná hranice mezi minulostí a budoucností. V zájmu na: všech je tedy třeba vzít v potaz likvidací chyb minulosti a bezpodmínečnou nutnost položení základů lepší budoucnosti. Odvetné prvky mírové smlouvy tedy musí by v rovnováze se zabezpečením možností budovat. <br><br> Přeď mírovou konferenci dnes přistupuje nové, demokratické Maďarsko. Spojuje se v něm vzepětí boje za svobodu roku 1848 se silou demokracie roku 1918. Jako u; při těchto dvou příležitostech, tak i nyní maďarský lid vzal řízení svého osudu do svých rukou, ale tentokrát definitivně. O tomto úsilí prozatímní maďarské vlády se jménem sovětské vlády v diplomatické notě, uznávající maďarskou vládu, vyslovil i maršál Vorošilov, když konstatoval, že Maďarsko přispělo prostřednictvím Spojených národů k úspěchu boje, vedeného proti Německu. Ale vedle toho se maďarská demokracie může odvolat i na jiné pozitivní výsledky, navzdory mimořádným počátečním těžkostem. Prostřednictvím pozemkové reformy radikálně zlikvidovala feudální velkostatkářský systém a vynesla nemilosrdný soud nad válečnými zločinci předchozí ho režimu. Ze všech osvobozených zemí Maďarsko bylo první, které uspořádalo svobodni volby, na základě všeobecného a tajného hlasovacího práva. Dále vytvořilo podmínky pro existenci svobodného tisku, svobodné kritiky a pro čilý parlamentní život. Víme že budování parlamentní demokracie nemůže být rychlým úspěchem několika měsíců; nutně existují ještě nedostatky a vady, ale první výsledky jsou povzbudivé, a kdy; se maďarská demokracie, na rozdíl od situace v roce 1918, shledá s porozuměním a podporou, když mírová smlouva v individuální, společenské a národní rovině dá Maďarům, žijícím uvnitř i vně maďarského státu, možnost šťastného života, tak můžeme hledět do budoucnosti s důvěrou, a budeme mít příležitost stát se užitečnými konstruktivními členy rodiny demokratických národů. <br><br> Když bráníme budoucnost maďarské demokracie, ani zdaleka nechceme zapomenout nebo popřít, že v už ukončeném velkém zápase se Maďarsko kvůli chybám svého reakčního politického systému a přežitého společenského řádu, jakož i v důsledku zaslepenosti svých vůdců postavilo proti věci všeho lidu a tak i proti věci maďarského národa. Chování maďarského lidu však činnost vlády brzdilo, a události, ke kterým došlo v březnu 1944, německá okupace země, a dále nátlak činěný ze strany německých úřadů, to vše dokazuje, že maďarští představitelé starého režimu, v důsledku jednoznačného stanoviska maďarského lidu, nesloužili věci nacionálně socialistického Německa v té míře, jak by si to Německo přálo a jak to jednotlivé státy kvitovaly. Navíc, maďarští rolníci, manuální i duševní pracující organizovali hnutí odporu, sabotovali německé válečné úsilí a mnozí z nich se účastnili zahraničních osvobozeneckých bojů jiných národů. Do doby německé okupace našlo v Maďarsku azyl mnoho uprchlíků, které jsme navzdory všem a navzdory všemu nebezpečí vzali do ochrany. <br><br> Maďarsko beze všech pochybností vedlo válku na straně Německa, a proto nese odpovědnost. Avšak tato odpovědnost se nejen svou kvantitou, ale i kvalitou liší od odpovědnosti nacionálního socialismu a fašismu, už i jen proto, že svoboda rozhodování malého národa je v případě zápasu světových sil nutně omezená. Míra naší odpovědnosti by ostatně nemohla znamenat univerzální odpovědnost maďarského lidu ani tehdy, kdyby byl přijat tak sporný princip kolektivní odpovědnosti. <br><br> Demokratické Maďarsko odmítá agresivní politiku revizionismu, a maďarský lid, vyjadřuje svoje opravdové cítění, si přeje žít v míru a porozumění se všemi svými sousedy. Přijal tento princip i navzdory tomu, že mírová smlouva po první světové válce přinesla takové uspořádání, v jehož důsledku jedna čtvrtina maďarského národa zůstala mimo hranice maďarského státu. Tito Maďaří byli nuceni přijmout občanství sousedních států právě tehdy, kdy společnou snahou každé národnosti bylo sjednotit se v národním státě. <br><br> Toto přání, aby všichni Maďaři mohli žít uvnitř hranic jediného národního statuje třeba považovat za oprávněné, není vsak pochyb, že uskutečnění tohoto principu naráží na těžko odstranitelné zeměpisné a politické překážky. Proto se s neměnnou důležitostí představuje problém, že pokud není možno upravit hranice, pakje možno upravit význam hranic, a že pro Maďary žijící na území jiných statuje třeba zabezpečit všechna ta práva na svobodu, která jsou základními podmínkami demokracie, tj. právo na svobodný život zbavený bídy a strachu, a právo uchovat si svou národnost. <br><br> Bohužel musím konstatovat, že patřit v našich končinách k národnostní menšině znamená často nejen jiné státní občanství, ale i to, že národnostní menšina přichází o možnost uplatňování lidských práv a částečně i o záruky lidské důstojnosti. Uspořádání, které následovalo po první světové válce, obsahovalo jistá opatření, vztahu jící se na území obývaná menšinami. Ani tato opatření nezabezpečovala vždy lidské práva v jejich komplexnosti, ale protože realizace těchto opatření byla pod kontrolou Společnosti národů, bylo dodržováno alespoň právo na stížnost. Víme, že hitlerovské Německo, v zájmu své vlastní imperialistické politiky, smluv ně poskytnuté právo na ochranu menšin zneužilo. Toto zneužití však nezrušilo nutnost právní ochrany, jak to právě dokazují Í žádosti světové organizace židovstva Představitelé židovství, po strašných pronásledováních v uplynulých letech, jsou t nejkompetentnější pro předložení otázky ochrany menšin. <br><br> Maďarská vláda si je vědoma, že OSN usiluje o kodifikaci lidských práv. Tato práce s může vyžádat jistý čas. Na druhé straně Základní listi na Spojených národů, jakož i vyzvi principiálně obsažené v návrhu mírových smluv poukazují jen na jednu část lidských práv, a mimo pozornost ponechávají svobodnou volbu místa pobytu, svobodu vyučovacího jazyka a dále svobodu přijetí práce a zaměstnání. Tato práva je třeba zabezpečí právě v době vzedmutých vášní a národní intolerance, které následují po válečných otřesech. Bylo by tedy třeba, aby do zahájení odpovídajících právních předpisů Spojených národů státy střední a východní Evropy se smíšeným obyvatelstvem přijaly zvláštní závazky, pokud se týče uplatňování těchto práv na svobodu. Nechť mohu v této souvislosti poukázat na memorandum, které jsme podali k Radě ministrů zahraničí. Na základě zkušeností získaných od konce války Maďarsko za zvláště zneklidňují čí považuje postavení maďarství jednak v Rumunsku, kde žije více než půldruhého milionu Maďarů, jednak v Československu, kde i podle československých statistik počet Maďarů převyšuje 650 000. Jde tedy o osud mnoha stovek tisíc lidí, jako i o vzájemné vztahy více států a tím i o trvalý mír v jedné z důležitých částí Evropy. <br><br> Dříve než bych přistoupil k vyjádření toho, jakým způsobem považujeme problém maďarsko-rumunských hranic za řešitelný, musím poukázat na slova předsedy rumunské delegace, která k této situaci zazněla. Předseda rumunské delegace povážu je, jak se zdá, diskusi o maďarsko-rumunských hranicích za vyřízenou na základe stanoviska Čtyř ministrů zahraničí. Maďarský národ tuto otázku nikdy nemůže považovat za definitivně vyřešenou. Rada ministrů zahraničí anulovala vídeňskou arbitra; jako dílo fašistického Německa, a tím byly automaticky obnoveny hranice Rumunska z roku 1938. To však ani zdaleka neřeší problém, který mezi oběma zeměmi existuje Hlavní pan rumunský delegát zde laskavě vyzdvihl fakt, že jeho země zabezpečí rovnoprávnost i pro občany maďarské národnosti. Toto prohlášení bereme s radost na vědomí, ale bohužel musím říci, že zajisté vynikající instituce rumunské vlády utrpěly nezdar kvůli šovinismu úřadů a kvůli nacionalistickým vášním organizovaných nacionalistických mas. Postavení maďarství je zneklidňující nejen z hlediska lidských práv, nýbrž je ohroženo i z hlediska hospodářské rovnoprávnosti, což už vedlo k významné pauperizaci maďarství. <br><br> Přátelskou ruku, kterou rumunská vláda nabízí naší straně, s radostí přijímáme vždyť je naší dávnou touhou, abychom mohli žít se svými východními sousedy v dobrém vztahu. Nejdříve však musíme vyřešit nepopiratelný rozpor, který mezi námi existuje. My jsme k tomu už dávno byli ochotní a navrhovali jsme bezprostřední jednání ještě předtím, než bychom se obrátili k Radě ministrů zahraničí, ale byli jsme odmítnuti. I dnes jsme připraveni přijmout každé takové řešení, které je racionální, přichází s relativně nejmenšími oběťmi pro oba dva národy a je vhodné k tomu, aby mezi námi vytvořilo předpoklady trvalého míru a přátelství. Prosíme tedy konferenci, aby vyzvala Rumunsko k tomu, aby jeho delegáti s námi zasedli k jednacímu stolu. Pokusíme se vyřešit problémy společně. Když tato bezprostřední jednání nepovedou k úspěchu, konference nechť vyšle komisi s pověřením prozkoumat problém a předložit jí svoje návrhy. Naše stanovisko je známé z poskytnutých not. Intence vítězných mocností jsme mohli vyčíst z textu rumunské smlouvy o příměří. Podle článku 19 této smlouvy Sedmihradsko, „respektive jeho větší část", náleží Rumunsku. Berouce tento text jako základ, vystoupili jsme se svými skromnými požadavky. Ze 103 000 čtverečných kilometrů, které před první světovou válkou patřilo k Uhrám, požadujeme navrácení 22 000 kilometrů Čtverečných v naději, že toto je řešení, které nejspíše zaručí porozumění mezi oběma národy. Tak by uvnitř hranic Rumunska zůstalo asi tolik Maďarů, kolik Rumunů by se dostalo na maďarské území. Tím by oba dva národy vázaly totožné zájmy na uspokojivé vyřešení národnostního problému, což by úspěšně mohla zabezpečit i široká územní autonomie pro menšiny žijící podél hranic. <br><br> Vůdce rumunské delegace ve zde předneseném projevu viděl jako nezbytné požadovat od Maďarska reparace, což my nemůžeme připustit ani na základě morálních, ani na základě právních důvodů. K meritu této otázku se budu moci vyjádřit až tehdy, až bude mít maďarská vláda k dispozici memorandum vztahující se na reparační požadavky vůči Rumunsku. <br><br> Druhou důležitou zahraničně politickou otázkou pro Maďarsko je uspořádání maďarsko-československého vztahu. Musím říci, že demokratické Maďarsko, jehož snahou je preferovat dobrý vztah se sousedy, dokonce přátelskou spolupráci, pohlíželo s největší nadějí směrem k Československé republice, kterou považovalo za ochranitelku ušlechtilých myšlenek Tomáše Masaryka. Je pro nás bolestným zklamáním, a není to naše chyba, že vytváření dobrých vztahů se stalo nemožné. Upřímně lituji, že se v důsledku toho před vámi musím zabývat rozpory, které se mezi Maďarskem a Československem vynořily. Maďarská demokracie, která se pozvedla z válečného zmatku, nejprve s překvapením a poté s hořkostí zjistila, že Československo, popírajíc principy lidskosti, vysídlilo tisíce Maďarů za hranice, častokrát jen během několika hodin a s malým tučním zavazadlem. 650 000 Maďarů, žijících na Slovensku, ztratilo občanství, dokonce i ta nejelementárnější lidská práva. Byla nařízena konfiskace majetku lidí maďarské národnosti. Maďarský člověk nemůže podle zákona vykonávat ani duševní, ani fyzickou prácí. Na právní ochraně se nepodílí, nemůže být členem odborů, nemůže uplatňovat svoje politická práva. Užívání maďarského jazyka v úřadech, na mnoha místech v kostelech a vůbec na veřejných místech je zakázané a trestné. V Československu nemohou vycházet tiskoviny v maďarském jazyce. Maďarsky není možno telegrafovat, telefonovat. Žádné maďarské vyučování neexistuje, dokonce je trestné i soukromé vyučování maďarského jazyka. Československé úřady nařídily propuštění veřejných i soukromých zaměstnanců maďarské národnosti bez náhrady škody, vyplácení penzí bylo zastaveno, a ani váleční invalidé, válečné vdovy a sirotci nedostávají pomoc která jim náleží. <br><br> Maďarská vláda navzdory těmto politováníhodným opatřením provedla vše pro zlepšení maďarsko-československého vztahu. V zájmu tohoto cíle maďarská vláda, v rozporu s vlastním přesvědčením, po řadě bezprostředních jednání, doporučených i velmocemi, uzavřela takovou smlouvu o výměně obyvatelstva, podle níž v Maďarsku žijící Slováci a Češi se mohou dobrovolně přestěhovat do Československa, československá vláda naopak má právo Maďary v počtu odpovídajícímu dobrovolně přestěhovaným Slovákům a Čechům násilně přesídlit z Československa do Maďarska. Ve smyslu této dohody maďarská vláda svolila, aby v Maďarsku po šest týdnů vyvíjela přemlouvací činnost československá komise s československým vojenským doprovodem, a Slováky povzbuzovala k dobrovolnému přihlášení se k výměně. V zajmi toho působilo na maďarském území 700 československých emisarů za využití všeď prostředků propagandy, a svobodně mohlo používat maďarský rozhlas, nemluvě o vlastních tiskovinách a plakátech. Kromě toho pořádali veřejná shromáždění a divadelní a filmová představení. <br><br> Po takové bezpříkladné propagandistické činnosti činil počet maďarských Slováků, kteří se přihlásili na výměnu, nanejvýš 1/8 slovenských Maďarů, takže ještě i po realizaci výměny obyvatelstva by na Slovensku zůstalo alespoň půl milionu Maďarů. Tento významný počet maďarského obyvatelstva chce Československá vláda dílem vystěhovat do Maďarska, dílem jednoduše nechat zmizet tak, že je nutí k asimilaci. Všechna tato opatření se československá vláda pokouší odůvodnit tím že menšinové maďarství v době mnichovské krize zradilo Československo. Pokud se týče tohoto obvinění maďarství, budiž mi dovoleno poukázat na německý tajný dokument, zveřejněný nedávno prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí Spojených států. Podle něj si 16. 9, 1938 Göring pozval maďarského vyslance v Berlíně a vyčítal mu, že v době tehdejší mezinárodní krize se maďarství projevovalo pasivně „Maďarský tisk všeobecně mlčel. Na československém území s maďarským obyvatelstvem byla situace naprosto klidná, na rozdíl od toho stavu, který vlád v sudetoněmeckých oblastech." (Department of State Bulletin, June, 9,1946. P. 984) <br><br> Z naší strany zdůrazňujeme, a bude-li třeba, i dokážeme, že při rozbití československého státu, k němuž došlo v roce 1938, maďarství ani zdaleka nemělo rozhodující nebo vedoucí úlohu, a vzhledem k poměru jejich počtu ani nemohlo mít, vždyť tamější maďarství tvořilo jen malé procento všeho obyvatelstva. Tamější maďarství ať už uvnitř rámců slovenského, nebo československého státu, požadovalo autonomii, a když se později vytvořilo samostatné Slovensko, se souhlasem velké většiny slovenského lidu a pod německým protektorátem, slovenské maďarství bylo jediné, které se nepodílelo na slovensko-německé spolupráci, a bylo samo pronásledováno. Otevřeně vystupovalo proti zavedenému fašistickému režimu jak v parlamentu, tak v tisku, bráníc tak principy demokracie a lidskosti. <br><br> Násilné vypuzení slovenského maďarství postrádá nejen mravní a politické důvody, ale stavělo by Maďarsko také v hospodářském, společenském a politickém ohledu před neřešitelný problém. Není možno zapomenout, že jde o vypuzení rolnických mas z jejich domovů a z jejich půdy zděděné po předcích, a o jejich nové umístění. <br><br> '''Pánové!''' <br><br> Jakkoli vážná a jakkoli zoufalá budiž naše situace, je nemožné poraženým upřít právo, aby tento požadavek neshledali v rozporu s mravností a lidskostí. Kdyby vláda podlehla a v důsledku vnějšího nátlaku by toto rozhodnutí přijala, vykopala by tím hrob jak sama sobě, tak maďarské demokracii. Půda a lid, který ji po staletí obdělával a podílel se na lidské civilizaci, k sobě neoddělitelně patří. Přerušit tento vztah násilím je možno jen porušením základních zákonů lidského života. Když chce Československo mít to území, kde žijí Maďaři, nechť je má i s nimi a poskytne jim všechna lidská a občanská práva. Kdyby to však Československo z nějakých důvodů nemohlo přijmout a v každém případě by se chtělo od maďarské menšiny osvobodit, pak by maďarská vláda musela trvat na tom principu, že lid má právo na půdu, na které žije. <br><br> Vyřešení maďarského a československého problému ztěžuje, že existuje podstatná odlišnost mezi maďarským a československým stanoviskem, pokud se týče výše uvedených faktických údajů. Proto maďarská vláda žádá mírovou konferenci, aby vyslala na přezkoumání celého komplexu otázek odbornou komisi, která by mohla podle potřeby provést řízení na místě. <br><br> Než přejdu k hospodářským otázkám, dovolte mi, pánové, abych obrátil vaši pozornost na nebezpečí, které znamená smlouva, ustavující v zemi bídu. Demokratický a mírový vývoj je jen těžko představitelný v takové hospodářské situaci, která masám zajišťuje právě jen tolik, aby nezemřely hlady. <br><br> Hospodářská opatření v návrhu mírové smlouvy se už na první pohled zdají tíživější, než už i samy o sobě vážné podmínky, které obsahuje smlouva o příměří. Návrh potvrzuje základní principy předchozí smlouvy, dokonce je v jednotlivostech ještě zhoršuje, a obsahuje i různá nová opatření, která těžkostí, s nimiž Maďarsko už zápasí, jen zvyšují, a ohrožují tak jeho vnitřní obnovu, která je nezbytná pro plnění jeho mezinárodních závazků. Nechci poukázat na nic jiného než na ty články, které nařizují likvidaci maďarského majetku existujícího na území Spojených národů, nebo ty Články, které odepisují požadavky vůči Německu a jeho bývalým spojencům, a požadavky o náhradu Škod. <br><br> V době, kdy maďarská vláda podepisovala smlouvu o příměří, ještě neexistoval přesný obraz hospodářské situace země. Vláda mohla velikost škod přesněji vyčíslit až poté, když byl vypuzen společný nepřítel a vláda mohla přistoupit k práci na rekonstrukci země. <br><br> Tehdy se ukázalo, že ztráty v oblasti výrobních sil a národního majetku jsou mnohem vážnější, než s jakými bylo možno počítat v době uzavírání smlouvy o příměří. Z toho plyne, že úkoly týkající se obnovy země byly mnohem vážnější. Před válkou činila hodnota našeho národního majetku cca 52 miliard pengő, tj. 10 miliard dolarů. V důsledku války vedené na území země se národní majetek zmenšil o 35-40%. Ztratili jsme 35% kapitálu vloženého do zemědělství a více než polovinu stavu hospodářských zvířat 1/3 průmyslového fixního kapitálu byla zničena, 1/3 pak tak vážně poškozena, že pro výrobu se stal přechodně nepoužitelným. A nakonec co bylo jednou z nejvážnějších příčin naší poválečné bídy: 2/3 našeho zemědělského strojového parku bylo dílem zničeno, dílem odvlekli Němci. <br><br> Takže toto jsou okolnosti, za kterých začínáme svůj hospodářský život. S ohledem nato, že jsme v každém případě chtěli plnit svoje reparační povinnosti, k nimž jsme se zavázali podepsáním smlouvy o příměří, začali jsme v těchto skromných rámcích s nadlidským úsilím obnovování našeho výrobního aparátu. Tíha smlouvy, jakož i reparace, které jsme kvůli zhroucení země mohli plnit jen částečně, učinily nutným mobilizaci takových hospodářských sil, které při naprostém nedostatku kapitálu nebylo možno vytvořit jinak než cestou inflace, která v dějinách ekonomiky téměř nemá obdobu. Tato inflace, jejíž základní příčinou je téměř naprostý nedostatek majetku a zaostávání nutných státních příjmů, zničila i ty nepatrné rezervy, které se našemu lidu doposud podařilo uchránit. <br><br> Inflace v naší zemi dosáhla takové míry, že maďarská vláda byla nucena se za jakoukoli cenu pokusit o finanční stabilizaci. To přirozeně vyžadovalo od lidu velké oběti, Reálné mzdy skutečně nepředstavovaly více než 25% mezd před válkou, které i tak byly velmi nízké a stěží dosáhly desetiny mzdy amerického dělníka. <br><br> V roce 1946-1947 příjem na hlavu nebude větší než 350 předválečných pengő, tj. 70 dolarů, z čehož asi 25% budou tvořit veřejné náklady. Příděly té části obyvatelstva, která se nepodílí na přídavcích zvláštní kategorie dělníků, poskytují denně jen 1100 kalorií, a z toho téměř polovinu musíme pokrýt z pomoci UNRA. <br><br> Stabilizační náklady znamenají horní hranici našeho úsilí. Náklady předepsané na reparace, na vydržování Spojenecké dozorčí komise a okupační armády dosahují 40% našich rozpočtových příjmů, a jednu třetinu našich výdajů. Za takových okolnost je předepsaná výše reparací vyhovující i proto, že dobrá vůle Sovětského svazu umožnila progresivní splácení, a do splátek prvních dvou let byla započtena zahraniční část maďarského majetku. Toto vznešené gesto, jakož i vděk, kterým jsme zaváván osvoboditelům naší země, nás zavazuje k tomu, abychom zvýšeným úsilím a ze všech svých sil dostáli našim závazkům. <br><br> Přesto čísla, která jsem výše citoval, dokazují, že ve stabilizačním rozpočtu nejsou zdroje ani na splácení předválečných dluhů, ani na plnění těch, které budou vytvořeny kvůli obnově, předepsané v návrhu mírové smlouvy. <br><br> Obracíme se tedy na ctěnou konferenci, nechť nám poskytne možnost, abychom učinili zadost našim povinnostem týkajícím se našich předválečných dluhů, které tímto slavnostně uznáváme, jakož i našim ostatním mezinárodním závazkům, aniž bychom tím vyvolali další hospodářský otřes země. <br><br> Nechť je nám dovoleno, abychom spolu s našimi argumenty předložili dotyčné komisi naše podrobné návrhy, vztahující se na všechny tyto otázky. V každém případě už ted' mohu konstatovat: je třeba udržet rovnováhu mezi zatížením země závazky a její schopnosti je plnit, s ohledem na skromnou životní úroveň lidu a na minimum omezenou hospodářskou obnovu. V každém případě tyto požadavky, jakkoli by byly skromné, nemohou být splněny bez vaší pomoci a porozumění. Žádáme tedy pro tolik zkoušený maďarský lid podporu Spojených národů, aby naše úsilí zaměřené na obnovu země a na plnění našich mezinárodních závazků bylo úspěšné. Pánové! Nechci dál zneužívat vaši trpělivost, a proto svůj projev shrnu. Maďarská republika, která mě pověřila, abych se stal před vámi jejím mluvčím, svěřila do mé péče i všechny své naděje, vkládané do budoucnosti. Maďarský lid, který se vlastní silou pokusil osvobodit z pout minulosti a z těžkostí přítomnosti, svoje naděje skládá v principy demokracie. Obrovská většina našeho národa si přála triumf Spojených národů, protože od něj očekávala, že bude následovat doba pravdy a bude zlomena nadvláda násilí jak v mezinárodní oblasti, tak uvnitř jednotlivých národů. <br><br> Víme, že Spojenci si vytyčili jako cíl nejen formulování textu mírových smluv, nýbrž především a nadevše vytvoření míru. Tento cíl je však dosažitelný jen tehdy, když duch základní listiny Spojených národů pronikne i smlouvami zabezpečujícími trvalý mír. S radostí jsme se dozvěděli, že uzavření míru pro nás otevírá brány OSN. Budeme žádat o přijetí, a už nyní můžeme oznámit, že všemi možnými způsoby si přejeme sloužit loajální spolupráci. Přítomnost Sovětského svazu a Spojených států v této nové mezinárodní organizaci je pro nás zárukou toho, že tato organizace národů bude mít skutečně univerzální charakter. <br><br> Maďarský lid s důvěrou očekává vaše rozhodnutí. Ví, že jsou před ním těžké dny, ale je odhodlán k tomu, aby směle přistoupil k budování své budoucnosti. Zklamání by pro nás znamenalo takové důsledky, které ani nechci líčit. Nerad bych, kdyby z tohoto místa zazněla taková slova, která by bylo možno vykládat tak, jako bych chtěl zklamání lidu využít jako prostředek. Něco takového se nesrovnává s důstojností tolikrát zkoušeného starobylého národa, takového národa, který o sobě právem může říci, že prokázal lidstvu a kultuře jisté služby. Nemám pochybnosti o tom, že si budete přát pečlivě vážit ty podmínky, které pro nás byly vymezeny, aby zabezpečily pro tak nešťastný národ mír a občanská práva v novém světe, jakož i možnost toho, abychom se mohli vrátit do rodiny svobodných národů. [[Category:Dějiny]] 17 3718 2006-06-21T08:51:54Z 62.168.7.193 typos {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Protokol postupimské konference |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Postupimská dohoda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Zpráva o třístranné konferenci v Berlíně''' (Vydána 2. srpna 1945 v Postupimi) __TOC__ Dne 17. července 1945 sešli se na třístranné konferenci v Berlíně president Spojených států amerických Harry S. Truman, předseda rady lidových komisařů Svazu sovětských socialistických republik generalissimus J. V. Stalin a ministerský předseda Velké Británie Winston S. Churchill spolu s p. Clementem R. Attleem. Doprovázeli je ministři zahraničních věcí tří vlád, James F. Byrnes, V. M. Molotov a Anthony Eden, náčelníci hlavních štábů a jiní poradci. Mezi 17. a 25. červencem se konalo devět schůzí. Konference byla pak přerušena na dva dny, než byly vyhlášeny výsledky všeobecných voleb ve Velké Británii. Dne 28. července se na konferenci vrátil jako ministersky předseda pan Attlee, doprovázen novým státním tajemníkem pro zahraniční věci Ernestem Bevinem. V jednáni se pokračovalo ještě čtyři dny. V době konference se konaly pravidelné schůze hlav tří vlád, které doprovázeli ministři zahraničních věcí, i schůze ministrů zahraničních věcí samotných. Rovněž se denně scházely komise, které ustanovili ministři zahraničních věci, aby předběžně zkoumaly otázky předložené konferenci. Schůze konference se konaly v Cecilienhofu u Postupimi. Konference skončila dne 2. srpna 1945. Konference dospěla k významným rozhodnutím a dohodám. O mnoha jiných otázkách došlo k výměně názorů a o těchto věcech bude jednat dále Rada ministrů zahraničních věcí, kterou konference zřídila. President Truman, generalissimus Stalin a ministerský předseda Attlee opouštějí konferenci, která upevnila svazky mezi třemi vládami a rozšířila oblast jejich spolupráce a porozumění, s ještě silnější důvěrou, že jejich vlády a národy spolu s ostatními Spojenými národy zajistí vytvořeni spravedlivého a trvalého míru. ==I. Rada ministrů zahraničí== Konference dospěla k dohodě o zřízení Rady ministrů zahraničí, zástupců pěti hlavních mocností, která by dále prováděla přípravné práce nutné pro mírové uspořádaní a zabývala se jinými věcmi, kterými ji budou občas ve vzájemné dohodě pověřovat vlády v Radě zúčastněné. Text dohody o zřízení Rady ministrů zahraničí zní takto: A. :1. Bude zřízena Rada, složená z ministrů zahraničních věcí Spojeného království, Svazu sovětských socialistických republik, Číny, Francie a Spojených států. :2. ::a) Rada se bude scházet zpravidla v Londýně, kde bude stálé sídlo společného sekretariátu, který Rada vytvoří. Každého ze zahraničních ministrů bude provázet zástupce vyšší hodnosti, který bude řádné zmocněn pokračovat v pracích Rady za nepřítomnosti svého zahraničního ministra, a malá skupina technických poradců. ::b) První schůze Rady se bude konat v Londýně nejpozději 1. září 1945. Schůze se mohou konat podle společné dohody i v jiných hlavních městech, bude-li tak ujednáno. :3. ::a) Jako svým nejbližším důležitým úkolem bude Rada pověřena připravit mírové smlouvy s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem, aby mohly být předloženy Spojeným národům, a navrhnout řešení územních otázek, vyplývajících z ukončení války v Evropě. Rady bude použito pro přípravu mírového uspořádání s Německem, které bude uloženo německé vládě, až bude utvořena vláda k tomu způsobilá. ::b) Pro plnění každého z těchto úkolů bude Rada složena ze členů zastupujících ty státy, které podepsaly kapitulační podmínky uložené příslušnému nepřátelskému státu. Pro mírové uspořádání s Itálií bude Francie považována za signatáře kapitulačních podmínek pro Itálii. Jiní členové budou k účasti přizváni, když se budou projednávat otázky, které se jich přímo týkají. ::c) Jiné otázky mohou být občas předkládány Radě dohodou mezi členskými vládami. :4. ::a) Kdykoli Rada projednává otázku, na které má přímý zájem stát, který v ní není zastoupen, měl by být tento stát vyzván, aby vyslal zástupce, kteří se zúčastní projednávání a zkoumání této otázky. ::b) Rada může přizpůsobit svůj postup zvláštní otázce, kterou projednává. V některých případech může předběžně projednat věc dříve, než se zúčastní jiné zainteresované státy. V jiných případech může Rada svolat oficiální konferenci států, které mají na vyřešení této otázky největší zájem. Podle rozhodnutí konference zaslala každá ze tří vlád vládě čínské a francouzské výzvu stejného znění, aby tento text schválily a připojily se k zřízení Rady. B. viz Protokol berlínské konference C. Zřízení Rady zahraničních ministrů pro zvláštní úkoly uvedené v textu neruší Krymskou dohodu, podle níž se mají mezi ministry zahraničních věcí Spojených států, Svazu sovětských socialistických republik a Spojeného království konat pravidelné porady. D. Konference se také zabývala postavením Evropské poradní komise ve světle dohody o zřízení Rady zahraničních ministrů. S uspokojením bylo konstatováno, že komise se dobře zhostila svých hlavních úkolů tím, že vypracovala doporučení o podmínkách bezpodmínečné kapitulace Německa, o okupačních pásmech v Německu a Rakousku a o mezispojeneckém kontrolním mechanismu v těchto zemích. Konference měla za to, že další podrobná práce týkající se koordinace spojenecké politiky, pokud jde o kontrolu Německa a Rakouska, připadne v budoucnosti do pravomoci Kontrolní rady v Berlíně a Spojenecké komise ve Vídni. V důsledku toho bylo dohodnuto doporučit rozpuštění Evropské poradní komise. ==II. Německo== Spojenecké armády dokončily okupaci celého Německa a německý lid počal pykat za strašlivé zločiny, jichž se dopustil pod vedením lidí, které v době jejich úspěchů otevřeně schvaloval slepě poslouchal. Konference dospěla k dohodě o politických a hospodářských zásadách koordinační politiky spojenců vůči poraženému Německu v období spojenecké kontroly. Cílem této dohody je provést krymské prohlášení o Německu. Německý militarismus a nacismus bude vykořeněn a spojenci budou nyní i v budoucnu provádět ve vzájemné dohodě jiná nutná opatření, která by zajistila, že Německo nebude již nikdy ohrožovat své sousedy nebo světový mír. Není úmyslem spojenců zničit nebo zotročit německý lid. Úmyslem spojenců je dát německému lidu příležitost, aby se připravil k budoucí obnově svého života na demokratických a mírumilovných základech. Bude-li jeho vlastní úsilí pevně zaměřeno k tomuto cíli, pak bude moci v přiměřené době zaujmout místo mezi svobodnými a mírumilovnými národy světa. Text dohody zní takto: ===A. Politické zásady=== 1. V souhlase s dohodou o kontrolním mechanismu v Německu vykonávají nejvyšší moc v Německu podle instrukcí svých vlád vrchní velitelé ozbrojených sil Spojených států, Spojeného království, Svazu sovětských socialistických republik a Francouzské republiky každý ve svém pásmu a ve své funkci členů Kontrolní rady také společně ve věcech týkajících se Německa jako celku. 2. Pokud to bude prakticky proveditelné, má být s německým obyvatelstvem v celém Německu zacházeno stejným způsobem. 3. Okupace Německa má tyto cíle, kterými se Kontrolní rada bude řídit: :I. Úplně odzbrojit a demilitarizovat Německo a odstranit nebo kontrolovat veškerý německý průmysl, jehož by bylo možno použít pro válečnou výrobu. Proto ::a) všechny německé pozemní, námořní a letecké ozbrojené sily, dále SS, SA, SD a gestapo se všemi svými organizacemi, štáby a institucemi včetně hlavního štábu důstojnického sboru, záložního sboru, vojenských škol, organizací vojenských vysloužilců a jiných vojenských a polovojenských organizací, zároveň se všemi kluby a spolky přispívajícími k udržování německých vojenských tradic budou úplně a definitivně zrušeny tak, aby bylo trvale znemožněno obnovení nebo přeorganizování německého militarismu a nacismu; ::b) všechny zbraně, střelivo a válečný materiál, stejně jako prostředky k jejich výrobě, musí být dány k dispozici spojencům nebo zničeny. Udržování a výroba veškerých letadel a všech zbraní, střeliva a válečného materiálu budou znemožněny; :II. Přesvědčit německý lid, že utrpěl úplnou vojenskou porážku a že se nemůže vyhnout odpovědnosti za to, co sám na sebe uvalil, poněvadž jeho vlastní bezohledný způsob válčení a fanatický nacistický odpor zničily německé hospodářství a musely způsobit zmatek a utrpení; :III. Zničit národně socialistickou stranu a její přidružené a podřízené organizace, rozpustit všechny nacistické instituce, zajistit, aby nebyly v žádné formě obnoveny, a znemožnit jakoukoli nacistickou a militaristickou činnost nebo propagandu; :IV. Připravit konečnou obnovu německého politického života na demokratickém základ a budovat mírovou součinnost Německa v mezinárodním životě. 4. Všechny nacistické zákony, které tvořily základ Hitlerova režimu nebo zavedly diskriminaci na základ rasy, vyznání nebo politického přesvědčení, budou zrušeny. Nebude trpěna žádná zákonná, správní nebo jiná diskriminace. 5. Váleční zločinci a všichni, kdo se zúčastnili plánováni nebo provádění nacistických akcí, které přinášely krutosti i válečné zločiny nebo je vyvolaly, budou zatčeni a souzeni. Nacističtí vůdcové, vlivní stoupenci nacismu a vysocí činitelé nacistických organizací a institucí, jakož i všechny jiné osoby nebezpečné pro okupaci nebo její cíle budou zatčeni a internováni. 6. Všichni členové nacistické strany, kteří byli více než nominálními účastníky v činnosti strany, a všechny jiné osoby nepřátelské spojeneckým cílům budou odstraněni z veřejných nebo poloveřejných úřadů a z odpovědných míst ve významných soukromých podnicích. Takoví lidé budou nahrazeni osobami, které jsou pro své politické a mravní kvality považovány za schopné přispět k rozvoji opravdových demokratických institucí v Německu. 7. Německá výchova bude kontrolována tak, aby byly úplně vyloučeny nacistické a militaristické doktríny a aby byl umožněn úspěšný rozvoj demokratických idejí. 8. Soudnictví bude reorganizováno v souladu se zásadami demokracie, zákonné spravedlnosti a rovnosti práv pro všechny občany bez rozdílu rasy, národnosti nebo náboženství. 9. Řízení v Německu má směřovat k decentralizaci politické struktury a k rozvoji místní odpovědnosti. Proto: :I. Musí byt obnovena místní samospráva v celém Německu podle demokratických zásad, zvláště prostřednictvím volených sborů, a to tak rychle, jak to dovolí vojenská bezpečnost a cíle vojenské okupace; :II. V celém Německu budou povoleny a povzbuzovány všechny demokratické politické strany, jež budou mít právo shromažďovací a právo veřejné diskuse; :III. Zásady reprezentace a volitelnosti budou zavedeny do krajské, oblastní a zemské správy tak rychle, jak to umožní úspěšné uplatnění těchto zásad v místní samosprávě; :IV. Ústřední německá vláda nebude prozatím utvořena. Budou však zřízeny některé základní ústřední německé správní úřady, které povedou státní tajemníci, zvláště v oboru financí, dopravy, spojů, zahraničního obchodu a průmyslu. Tyto úřady budou působit pod řízením Kontrolní rady. 10. Pokud to dovolí vojenská bezpečnost, bude povolena svoboda slova, tisku a náboženství a budou respektovány náboženské instituce. Rovněž s výhradou zachováváni vojenské bezpečnosti bude povoleno zakládat svobodné odborové organizace. ===B. Hospodářské zásady=== 11. Aby byl zničen německy válečný potenciál, bude zakázána a znemožněna výroba zbraní, střeliva a válečného materiálu, jakož i všech typů letadel a námořních lodí. Výroba kovů, chemických látek, strojů a jiných předmětů přímo potřebných pro válečné hospodářství bude přísně kontrolována a omezena na schválené, mírové potřeby Německa v poválečné době, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 15. Výrobní kapacita nepotřebná pro povolenou výrobu bude demontována v souhlase s reparačním plánem doporučeným Spojeneckou reparační komisi a schváleným zúčastněnými vládami, anebo, nebude-1i demontována, bude zničena. 12. Německé hospodářství bude v co nejkratší době decentralizováno tak, aby bylo odstraněno nynější přílišné soustředění hospodářské moci, jak se projevuje zejména v kartelech, syndikátech a jiných monopolních seskupeních. 13. Při organizaci německého hospodářství bude se klást hlavní důraz na rozvoj zemědělství a mírového průmyslu pro vnitřní spotřebu. 14. Po dobu okupace bude s Německem nakládáno jako s jednotným hospodářským celkem. Proto bude dohodnuta společná politika, pokud jde o :a) hornictví a výrobu průmyslovou i její rozvržení; :b) zemědělství, lesnictví a rybolov; :c) mzdy; ceny a příděly; :d) dovozní a vývozní program pro Německo jako celek; :e) měnu a bankovnictví, úřední daně a cla; :f) reparace a demontáž promyslového válečného potenciálu; :g) dopravu a spoje. Při provádění této politiky se bude přihlížet k různým místním poměrům tam, kde to okolnosti vyžadují. 15. Německé hospodářství bude podrobeno spojenecké kontrole, avšak jen v míře potřebné k tomu, aby :a) byly uskutečněny programy průmyslového odzbrojení a demilitarizace, reparací a schváleného vývozu a dovozu; :b) byla zajištěna výroba zboží a udržovány služby nutné k uspokojování potřeb okupačních armád a zavlečených osob v Německu a nezbytné pro udržení průměrné životní úrovně v Německu tak, aby nepřesahovala průměrnou životní úroveň v evropských zemích. (Evropskými zeměmi se míní všechny evropské země kromě Spojeného království a Svazu sovětských socialistických republik); :c) způsobem, který určí Kontrolní rada, bylo zajištěno spravedlivé rozdělování nezbytného zboží mezi jednotlivá pásma tak, aby v celém Německu bylo vytvořeno vyrovnané hospodářství a snížena potřeba dovozu; :d) německý průmysl a všechny mezinárodní hospodářské a finanční transakce včetně vývozu a dovozu byly kontrolovány tak, aby Německu bylo znemožněno rozvíjet válečný potenciál a aby bylo dosaženo ostatních zde uvedených cílů; :e) byly kontrolovány všechny německé veřejné nebo soukromé vědecké organizace, výzkumné a pokusné instituce, laboratoře atd., souvisící s hospodářskou činností. 16. Při ukládání a udržování hospodářské kontroly, zavedené Kontrolní radou, bude vytvořen německý správní aparát a od německých úřadů bude požadováno, aby, pokud je to prakticky možné, samy tuto kontrolu vyhlašovaly a prováděly. Takto má německý národ dojít k přesvědčení, že sám nese odpovědnost za provádění této kontroly a za jakékoli její selhání. Jakákoli kontrola z německé strany, která by směřovala proti cílům okupace, bude zakázána. 17. Budou co nejrychleji učiněna opatření :a) k provedení nezbytných oprav v dopravě; :b) ke zvýšení těžby uhlí; :c) k co největšímu zvýšení zemědělské výroby; :d) k provedení nejnaléhavějších oprav obytných domů a obecně užitečných podniků. 18. Kontrolní rada učiní vhodné kroky, aby získala kontrolu a dispoziční právo nad majetkem, který vlastní Němci v zahraničí, pokud takový majetek ještě není pod kontrolou Spojených národů, které se zúčastnily války proti Německu. 19. Placení reparací by mělo ponechat německému národu dosti zdrojů, aby mohl žíti bez zahraniční pomoci. Při vypracování hospodářského rozpočtu Německa musí být postaráno o prostředky na zaplacení německého dovozu. Toto pravidlo se nevztahuje na zařízení a výrobky uvedené v odstavci 4 A) a 4 B) dohody o reparacích. ==III. Německé reparace== V souladu s rozhodnutím krymské konference, že Německo bude povinno nahradit v co největší míře škody a utrpení, které způsobilo Spojeným národům a za něž se německý národ nemůže zbavit odpovědnosti, bylo dosaženo této dohody o reparacích: 1. Reparační nároky SSSR budou kryty odvozem ze sovětského okupačního pásma v Německu a vhodným německým zahraničním majetkem. 2. SSSR se zavazuje, že ze svého vlastního reparačního podílu uspokojí reparační nároky Polska. 3. Reparační nároky Spojených států, Velké Británie a jiných zemí, které mají právo na reparace, budou uhrazeny ze západních okupačních pásem a z vhodného německého zahraničního majetku. 4. Kromě reparací, které si SSSR vezme z vlastního okupačního pásma, dostane navíc ze západních pásem: :A) 15% takového použivatelného a úplného provozního průmyslového zařízení, především průmyslu metalurgického, chemického a strojírenského, které není pro německé mírové hospodářství nezbytné a které má být odvezeno ze západních německých pásem, a to výměnou za stejnou hodnotu potravin, uhlí, potaše, zinku, stavebního dřeva, hliněných výrobků, naftových produktů a jiného zboží, které bude sjednáno. :B) 10% takového průmyslového zařízení, které není pro německé mírové hospodářství nezbytné a které má být odvezeno ze západních pásem, při čemž toto bude odevzdáno sovětské vládě na reparační účet bez zaplacení nebo protihodnoty jakéhokoli druhu. Odvoz zařízení podle odstavců A a B se bude prováděti současně. 5. Množství zařízení, jež má být odvezeno ze západních pásem na účet reparací, musí být určeno nejpozději do 6 měsíců od dnešního dne. 6. S odvozem provozního průmyslového zařízení se započne co nejdříve a odvoz bude ukončen do dvou let ode dne, kdy dojde k určení podle odstavce 5. S dodávkami zboží podle odstavce 4 A se započne co nejdříve a SSSR zboží dodá v dohodnutých splátkách do pěti let od uzavření této dohody. Množství a druh průmyslového zařízení, které není pro německé mírové hospodářství nezbytné a je tudíž vhodné pro reparace, určí Kontrolní rada podle směrnic stanovených Spojeneckou reparační komisí za účasti Francie, s výhradou konečného schválení velitele pásma, z něhož má být zařízení odvezeno. 7. Dříve než bude stanoveno celkové množství zařízení, jež má být odvezeno, bude takové zařízení, jež bude určeno jako vhodné pro dodávky, dodáváno zálohově postupem stanoveným v poslední větě odstavce 6. 8. Sovětská vláda se zříká všech reparačních nároků, pokud jde o akcie těch německých podniků, které leží v západních okupačních pásmech, jakož i německého zahraničního majetku ve všech státech kromě těch, jež jsou uvedeny v odstavci 9. 9. Vlády Velké Británie a Spojených států vzdávají se všech reparačních nároků, pokud jde o akcie německých podniků, které leží ve východním okupačním pásu Německa, jakož i německého zahraničního majetku v Bulharsku, Finsku, Maďarsku, Rumunsku a východním Rakousku. 10. Sovětská vláda nečiní si nároků na zlato, které spojenecká vojska zabavila v Německu. ==IV. Opatření týkající se německého válečného a obchodního loďstva== Konference se zásadně dohodla, jak bude upraveno použití německého válečného a obchodního loďstva a jak s ním bude naloženo. Bylo rozhodnuto, že tři vlády jmenují znalce, aby společně vypracovali podrobné plány k provedení dohodnutých zásad. Další společné prohlášení učiní v příslušné době tři vlády současně. ==V. Město Královec a přilehlá oblast== Konference zkoumala návrh sovětské vlády, aby až do konečného vyřešení územních otázek při mírovém uspořádání vedl úsek západních hranic Svazu sovětských socialistických republik, který přilehlá k Baltickému moři, od bodu na východním břehu Gdanského zálivu k východu, severně od Braunsbergu - Goldapu k bodu, kde se setkávají hranice Litvy, Polské republiky a Východního Pruska. Konference v zásadě schválila návrh sovětské vlády na definitivní odevzdání města Královec a přilehlé oblasti, jak bylo právě popsáno, Sovětskému svazu s tou výhradou, že vlastní hranici přezkoumají znalci. President Spojených států a britský ministerský předseda prohlásili, že budou tento návrh konference při budoucím mírovém uspořádání podporovat. ==VI. Váleční zločinci== Tři vlády vzaly na vědomí jednání, která se vedla v posledních týdnech v Londýně mezi zástupci Velké Británie, Spojených států, Sovětského svazu a Francie o uzavření dohody o tom, jak budou souzeni ti hlavní váleční zločinci, jejichž zločiny nelze podle Moskevské deklarace z října 1943 zeměpisně určitě lokalizovat. Tři vlády potvrzují svůj úmysl postavit tyto zločince před rychlý a spravedlivý soud. Doufají, že londýnská jednání povedou k brzké dohodě o této otázce, a považují za velmi významné, aby proces proti těmto hlavním zločincům byl zahájen co nejdříve. První seznam obžalovaných bude uveřejněn před 1. zářím. ==VII. Rakousko== Konference zkoumala návrh sovětské vlády na rozšíření pravomoci rakouské prozatímní vlády na celé Rakousko. Tři vlády se dohodly, že jsou ochotny zkoumat tuto otázku po vstupu britských a amerických oddílů do Vídně. Bylo usneseno, že na Rakousku nebudou požadovány reparace. ==VIII. Polsko== Konference projednala otázky týkající se prozatímní polské vlády a západní hranice Polska. Pokud jde o polskou prozatímní vládu národní jednoty, konference vyjádřila své stanovisko: :A. S potěšením jsme vzali na vědomí, že mezi zástupci Poláků z Polska a ciziny byla sjednána dohoda, která v souhlase s usnesením krymské konference umožnila utvořit polskou prozatímní vládu národní jednoty, kterou uznaly tři mocnosti. Po navázání diplomatických styků mezi vládou Velké Británie, Spojených států a polskou prozatímní vládou národní jednoty odvolaly tyto vlády uznání dřívější polské vlády v Londýně, která již neexistuje. ::Vlády Velké Británie a Spojených států učinily opatření, aby chránily zájmy polské prozatímní vlády národní jednoty jakožto uznané vlády polského státu, pokud jde o majetek, který patří polskému státu a je na jejich území a pod jejich kontrolou, ať jde o majetek jakéhokoli druhu. Učinily dále opatření, aby nedošlo k zcizení tohoto majetku třetím osobám. Polské prozatímní vládě národní jednoty bude vhodným způsobem usnadněno použít obvyklých právních prostředků, aby jakýkoli majetek, který náleží polskému státu a který byl neprávem zcizen, získala zpět. ::Jmenované tři mocnosti ochotně poskytnou pomoc polské prozatímní vládě národní jednoty, aby umožnily co nejrychlejší návrat do Polska všem Polákům v zahraničí, kteří se chtějí navrátit, čítajíc v to členy polských ozbrojených sil i obchodního loďstva. Očekávají, že těmto Polákům, kteří se vrátí domů, budou poskytnuta stejná osobní i majetková práva jako všem polským občanům. ::Tři mocnosti berou na vědomí, že ve shodě s usnesením krymské konference dala polská prozatímní vláda národní jednoty souhlas, aby se co nejdříve konaly svobodné a nerušené volby na základě všeobecného a tajného hlasovacího práva, v nichž se budou mít právo zúčastnit a jmenovat své kandidáty všechny demokratické a protinacistické strany, a aby zástupci spojeneckého tisku měli plnou volnost informovat svět o vývoji v Polsku před volbami i po dobu voleb. :B. O západní hranici Polska bylo dosaženo této dohody: ::V souhlase s dohodou o Polsku, které bylo dosaženo na krymské konferenci, vyžádaly si hlavy tří vlád názor polské prozatímní vlády národní jednoty, pokud jde o přírůstek území, které má Polsko dostat na severu a na západ. President Polské národní rady a členové polské prozatímní vlády národní jednoty byli na konferenci přijati a přednesli plně své názory. Tři hlavy vlád znovu potvrdily svůj názor, že konečné určeni západních hranic Polska má byt odloženo do mírového uspořádáni. ::Tři hlavy vlád souhlasí s tím, aby bývalá německá území východně od čáry vedoucí od Baltského moře bezprostředně na západ od Swinem(nde a odtud podél řeky Odry až k jejímu soutoku se západní Nisou a podél západní Nisy k československým hranicím, včetně té části Východního Pruska, jež podle dohody dosažené na této konferenci nebyla dána pod správu Svazu sovětských socialistických republik, a včetně území bývalého svobodného msta Gdaňska, byla až do konečného určeni západní polské hranice spravována polskou vládou a aby z tohoto hlediska tato území nebyla považována za součást sovětského okupačního pásma v Německu. ==IX. Uzavření mírových smluv a přijeté do Organizace spojených národů== Konference se dohodla na tomto prohlášeni o společné politice, aby tak byly po vítězství v Evropě vytvořeny co nejdříve podmínky trvalého míru: Tři vlády považují za žádoucí, aby nynější nepřirozené postavení Itálie, Bulharska, Finska, Maďarska a Rumunska bylo ukončeno uzavřením mírových smluv. Věří, že ostatní zúčastněné spojenecké vlády budou tento názor sdílet. Tři vlády zařadily přípravu mírové smlouvy s Itálii jako první mezi významnými úkoly, jimiž se bude zabývat nová Rada ministrů zahraničí. Itálie byla první ze států Osy, který se rozešel s Německem, přispěl materiálně k jeho porážce a nyní se připojil ke spojencům v boji proti Japonsku. Itálie se osvobodila od fašistického režimu a činí velké pokroky v obnov demokratické vlády a instituci. Uzavření takové mírové smlouvy s uznanou a demokratickou italskou vládou umožní třem vládám splnit jejich přání a podporovat italskou žádost o přijeti za člena Spojených národů. Tři vlády pověřily Radu ministrů zahraničí také úkolem připravit mírové smlouvy s Bulharskem, Finskem, Maďarskem a Rumunskem. Uzavření mírových smluv s uznanými demokratickými vládami v těchto státech rovněž umožní třem vládám, aby podporovaly žádost těchto vlád o členství ve Spojených národech. Tři vlády souhlasí s tím, že každá z nich bude v blízké budoucnosti samostatně zkoumat, přihlížejíc k poměrům, jež budou v tu dobu existovat, otázku navázání diplomatických styků s Finskem, Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem v rozsahu možném před uzavřením mírových smluv s těmito zeměmi. Tři vlády nepochybují, že vzhledem ke změněným poměrům, vyplývajícím z ukončení války v Evropě, budou zástupci spojeneckého tisku požívat plné svobody při informováni světa o vývoji poměrů v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Finsku. Pokud jde o přijetí jiných států do Organizace spojených národů, čl. 4 Charty Spojených národů prohlašuje, že: "1. Do Organizace spojených národů mohou být jako členové přijaty všechny ostatní mírumilovné státy, které přijmou závazky obsažené v této Chartě a které jsou podle soudu Organizace způsobilé a ochotné tyto závazky plnit. 2. O přijetí kteréhokoli takového státu za člena Spojených národů rozhodne Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti." Pokud se týče tří vlád, budou podporovat žádosti o členství těchto států, které zůstaly za války neutrální a vyhovují uvedeným požadavkům. Tři vlády pokládají však za svou povinnost jasně prohlásit, že nebudou podporovat žádost o členství, kterou by předložila nynější španělská vláda, jež byla utvořena za pomoci mocností Osy a která vzhledem k svému původu, své povaze, své dosavadní činnosti a k svému těsnému spojení s útočnými státy nemá potřebných vlastností, jež by takové členství odůvodňovaly. ==X. Úzmení poručenství== Konference zkoumala návrh sovětské vlády o poručenských územích, jak byla definována v usnesení krymské konference a v Chartě Organizace spojených národů. Po výměně názorů na tuto otázku bylo usneseno, že o osudu všech bývalých italských koloniálních území bude rozhodnuto v souvislosti s přípravou mírové smlouvy s Itálii a že otázka italského území bude projednávána na zářijovém zasedání Rady ministrů zahraničí. ==XI. Přezkoumání postupu spojeneckých kontrolních komisí v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku== Tři vlády vzaly na vědomí, že sovětští zástupci ve Spojeneckých kontrolních komisích v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku zaslali svým britským a americkým kolegům návrhy, jak by nyní, kdy nepřátelství v Evropě skončilo, bylo možno zlepšit práci kontrolních komisí. Tři vlády byly zajedno v tom, že je nyní třeba přistoupit k revisi postupu Spojeneckých kontrolních komisí v těchto zemích, při čemž se má přihlížet k zájmům a odpovědnosti tří vlád, které společně předložily podmínky příměří každému z těchto států, a vycházet z dohodnutých návrhů. ==XII. Spořádaný odsun německého obyvatelstva== Konference dospěla k této dohod o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska: Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí byt prováděn spořádaně a lidsky. Poněvadž by příliv velkého počtu Němců do Německa zvětšil břemeno, které již doléhá na okupační úřady, soudí, že tento problém by měla zkoumat především Kontrolní rada a přihlížet při tom zvláště k tomu, aby tito Němci byli spravedlivě rozděleni mezi jednotlivá okupační pásma. Dávají proto svým zástupcům v Kontrolní radě příkaz, aby co nejdříve svým vládám oznámili, kolik takových osob už přišlo do Německa z Polska, Československa a Maďarska, a aby podali odhad, v jaké době a jak rychle by mohly byt provedeny další odsuny vzhledem k nynější situaci v Německu. O tom se současně uvědomují československá vláda, polská prozatímní vláda a kontrolní komise v Maďarsku se žádostí, aby zatím zastavily další vyhošťování, dokud zúčastněné vlády neprozkoumají zprávy svých zástupců v Kontrolní radě. ==XIII. Vojenské jednání== V době konference došlo k schůzím náčelníků štábů tří vlád, na nichž se jednalo o vojenských věcech společného zájmu. Podepsáni: :J. V. Stalin :Harry S. Truman :C. R. Attlee Berlín 2. srpna 1945. -------------------------- =Protokol ze dne 2. srpna 1945 o jednání Berlínské konference= ==I. Zřízení Rady ministrů zahraniční== A. Konference dospěla k této dohodě o přijetí Rady ministrů zahraničí, která by provedla potřebné přípravné práce pro mírové uspořádání: (Části A, C a D tohoto oddílu byly pojaty do zprávy tří hlav vlád) B. Bylo dohodnuto, že každá ze tří vlád zašle výzvu stejného znění vládě čínské a francouzské, aby schválily tento text a připojily se k zřízení Rady. Dohodnutý text výzvy zněl takto: Návrh Rady ministrů zahraničních na výzvu stejného znění, kterou má každá ze tří vlád odděleně poslat čínské a francouzské vládě: „Vlády Spojeného království, Spojených států amerických a SSSR považují za nutné neprodleně zahájit nutné přípravné práce pro mírové uspořádání Evropy. Proto se dohodly, že bude zřízena Rada ministrů zahraničí pěti velmocí, která by připravila mírové smlouvy s evropskými nepřátelskými státy, jež by byly předloženy Spojeným národů. Rada má být dále pověřena, aby navrhla úpravu nevyřešených územních otázek v Evropě a aby jednala o každé jiné věci, kterou by se členské vlády případně dohodly Radě předložit.“ Text přijatý třemi vládami zní: „V dohodě s vládami Spojených států a SSSR, vládou Jeho Veličenstva ve Spojeném království a vládou SSSR zasílá vláda Spojených států, Spojeného království a sovětská vláda vládě Číny (Francie) srdečné pozvání, aby schválila výše uvedený text a zúčastnila se zřízení Rady. Vláda Jeho Veličenstva, vláda Spojených států a sovětská vláda přikládají účasti čínské (francouzské) vlády na navržených ujednáních velkou důležitost a doufají, že na toto pozvání obdrží brzkou a příznivou odpověď.“ ==II. Zásady upravující nakládání s Německem v počátečním období kontroly== Část II. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==III. Německé reparace== Část III. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==IV. Opatření týkající se německého válečného a obchodního loďstva== A. Byly dohodnuty tyto zásady po rozdělení německého loďstva: :1. Celková síla německého povrchového loďstva, s výjimkou lodí potopených a lodí odňatých Spojených národům, avšak včetně lodí, které se stavějí nebo opravují, bude rozdělena rovným dílem mezi SSSR, Spojené království a Spojené státy. :2. Loďmi, které se stavějí nebo opravují, jsou míněny lodě, jejichž postavení nebo oprava může býti dokončena během 3 až 6 měsíců, podle typu lodě. Zda lodě, které jsou ve stavbě nebo opravě, mají být dohotoveny nebo opraveny, rozhodne technická komise ustanovená třemi mocnostmi, o níž se projednává dále, při čemž platí zásada, že dohotovení nebo oprava těchto lodí musí být dokončeny v uvedené lhůtě, aniž budou zvýšeny odborné pracovní síly v německých loděnicích a aniž bude dovoleno znovu otevřít některé německé loděnice nebo s nimi spojený průmysl. Dnem dokončení se rozumí den, kdy loď bude s to po prvé vyplout, nebo podle mírového měřítka je tím míněn den, kdy loděnice obvykle dodala loď vládě. :3. Většina německého podmořského loďstva bude potopena. Nebude zachováno více jak 30 ponorek, které budou rozděleny rovným dílem mezi SSSR, Spojené království a Spojené státy k pokusným a technickým účelům. :4. Veškeré sklady výzbroje, střeliva a zásob německého loďstva náležející k lodím odevzdaným podle odstavce 1 a 3 budou odevzdány velmocem, které tyto lodě dostanou. :5. Mezi třemi velmocemi je shoda v tom, že utvoří třístrannou námořní komisi, složenou ze dvou zástupců za každou vládu s potřebným personálem, která předloží dohodnutá doporučení o přidělení určitých německých válečných lodí třem vládám a která bude projednávat ostatní podrobnosti vyplývající z dohody tří vlád o německém loďstvu. Komise se po prvé sejde nejpozději 15. srpna 1945 v Berlíně, kde bude její sídlo. Každá delegace v komisi bude mít na základě vzájemnosti právo prohlížet německé válečné lodi, ať jsou kdekoli. :6. Tři vlády jsou zajedno v tom, že převod lodí, a to i těch lodí, které jsou ve stavbě a v opravě, bude ukončen co nejdříve, avšak nejpozději do 15. února 1946. Komise bude překládat čtrnáctidenní zprávy, čítajíc v to návrhy na postupné přidělování lodí, jakmile se na těchto návrzích dohodne. B. Byly dohodnuty tyto zásady pro rozdělení německého obchodního loďstva. :1. Německé obchodní loďstvo, které se vzdalo třem mocnostem, ať se nachází kdekoli, bude rovným dílem rozděleno mezi SSSR, Spojené království a Spojené státy. Skutečný převod lodí na příslušné státy bude proveden, jakmile to bude prakticky možné po ukončení války s Japonskem. Spojené království a Spojené státy odevzdají ze svého podílu na německých lodích přiměřené množství ostatním spojeneckým státům, jejichž obchodní loďstvo utrpělo ve společném boji proti Německu vysoké ztráty, s výjimkou Polska, jemuž část svého podílu odevzdá Sovětský svaz. :2. Přidělování těchto lodí, jejich zajištění mužstvem a jejich operace budou do konce války s Japonskem podléhat dozoru a pravomoci Společného úřadu pro úpravu plavby a Spojeného námořního úřadu. :3. I když skutečný převod lodí bude odložen až do ukončení války s Japonskem, pořídí třístranná lodní komise inventář a ocení všechny lodě, které jsou k dispozici, a doporučí konkrétní rozdělení podle odstavce 1. :4. Německé vnitrozemské a pobřežní lodě, které spojenecká Kontrolní rada pro Německo uzná za nezbytné pro udržení základního německého mírového hospodářství, nebudou zahrnuty do lodního parku takto rozděleného mezi tři velmoce. :5. Mezi třemi vládami je shoda v tom, že se utvoří třístranná komise pro obchodní loďstvo, složená ze dvou zástupců za každou vládu s příslušným personálem; tato komise bude předkládat dohodnutá doporučení o přidělování konkrétních německých lodí třem vládám a bude projednávat ostatní podrobnosti vyplývající z ujednání tří vlád o německých obchodních lodích. Komise bude konat svou první schůzi nejpozději 1. září 1945 v Berlíně, kde bude její sídlo. Každá delegace v komisi budu mít na základě vzájemnosti právo prohlížet německé obchodní lodě, ať jsou kdekoli. ==V. Město Královec a přilehlá oblast== Část V. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==VI. Váleční zločinci== Část VI. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==VII. Rakousko== Část VII. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==VIII. Polsko== Část VIII. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==IX. Uzavření mírových smluv a přijetí do Organizace spojených národů== Část IX. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==X. Územní poručenství== Část X. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==XI. Přezkoumání postupu spojeneckých kontrolních komisí v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku== Část XI. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==XII. Spořádaný odsun německého obyvatelstva== Část XII. Protokolu byla pojata do zprávy tří hlav vlád ==XIII. Naftové zařízení v Rumunsku== Na konferenci bylo dohodnuto zřídit dvě dvoustranné komise znalců, z nichž jedna by se skládala ze členů britských a sovětských a druhá z členů amerických a sovětských, aby vyšetřily fakta a prozkoumaly doklady jako základ pro řešení otázek, jež vznikly z odstranění naftového zařízení v Rumunsku. Bylo dále dohodnuto, že tito znalci zahájí svou práci do deseti dnů přímo na místě. ==XIV. Írán== Bylo dohodnuto, že spojenecká vojska budou okamžitě stažena z Teheránu a že dalšími etapami odsunu jednotek z Íránu bude se zabývat schůze Rady ministrů zahraničí, která se bude konat v září 1945 v Londýně. ==XV. Mezinárodní pásmo v Tangeru== Byl prozkoumán návrh sovětské vlády a učiněna tato rozhodnutí: Po prozkoumání otázky pásma v Tangeru se dohodly tři vlády, že toto pásmo, které zahrnuje město Tanger s okolím, zůstane mezinárodní vzhledem k svému zvláštnímu strategickému významu. Otázka Tangeru se projedná v blízké budoucnosti na pařížské schůzi zástupců vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojených států, Spojeného království a Francie. ==XVI. Černomořské úžiny== Tři vlády uznávají, že úmluva uzavřená v Montreaux má být revidována, neboť nevyhovuje dnešním poměrům. Jako další krok bylo dohodnuto, že tato věc bude předmětem přímých rozhovorů mezi každou ze tří vlád a vládou tureckou. ==XVII. Mezinárodní vnitrozemské vodní cesty == Konference se zabývala návrhem delegace Spojených států k této věci a bylo dohodnuto, že bude předložen k projednání příští schůzi Rady ministrů zahraničí v Londýně. ==XVIII. Evropská vnitrozemská dopravní konference== Britská a americká delegace na konferenci informovaly delegaci sovětskou o přání britské a americké vlády svolat znovu evropskou vnitrozemskou dopravní konferenci a prohlásily, že by uvítaly ujištění, že se sovětská vláda zúčastní prací znovu svolané konference. Sovětská vláda s účastí na této konferenci souhlasila. ==XIX. Směrnice pro vojenské velitele ve spojenecké Kontrolní radě pro Německo== Tři vlády se dohodly, že každá z nich zašle instrukce svému zástupci v Kontrolní radě pro Německo, které by ho seznámily se všemi rozhodnutími konference, jež se týkají věcí spadajících do oboru jeho působnosti. ==XX. Použití spojeneckého majetku pro reparace satelitních států nebo jako „válečné kořisti“== Návrh (Příloha II) podaný americkou delegací konference v zásadě přijala, ale sepsání dohody o této věci bude vypracováno diplomatickou cestou. ==XXI. Vojenská jednání== ===Příloha I.=== Text dopisu poslaného 12. července zástupcům vlády Spojených států a vlády Spojeného království ve Spojenecké kontrolní komisi v Maďarsku. „Vzhledem k změněné situaci, vzniklé po skončení války s Německem, považuje sovětská vláda za nutné stanovit pro Spojeneckou kontrolní komisi v Maďarsku tento způsob práce: :1. V období před uzavřením míru s Maďarskem bude předseda (nebo místopředseda) S.K.K. svolávat pravidelné porady s britskými a americkými zástupci, kde budou projednávány nejdůležitější otázky týkající se práce S.K.K. Porady se budou svolávat jednou za deset dní nebo v případě potřeby častěji. :Směrnice S.K.K. k zásadním otázkám vydá pro maďarské úřady předseda Spojenecké kontrolní komise po dohodě s britskými a americkými zástupci. :2. Britští a američtí zástupci v S.K.K. se zúčastní všeobecných konferencí přednostů oddělení a delegátů S.K.K. , svolaných předsedou S.K.K.; tyto schůze budou pravidelné. Britští a američtí zástupci se budou zúčastňovat buď osobně, nebo, kde to bude vhodné, prostřednictvím svých zástupců též práce smíšených komisí vytvořených předsedou S.K.K. ke zkoumání otázek, jež souvisí s výkonem funkce S.K.K. :3. Americkým a britským zástupcům bude povolen volný pohyb v zemi s podmínkou, že S.K.K. bude předem informována o době a směru cest. :4. O veškerých otázkách souvisejících s povolením vstupu nebo odchodu členů personálu amerických a britských zástupců v Maďarsku rozhodne předseda S.K.K. nejdéle do jednoho týdne. :5. Leteckou dopravu pošty, nákladů a diplomatických kurýrů do Maďarska a z Maďarska obstarají britští a američtí zástupci u S.K.K. podle úprav a ve lhůtách stanovených S.K.K. nebo v mimořádných případech po předchozí dohodě s předsedou S.K.K. :Považuje za nutné dodat, že ve všech ostatních bodech zůstanou i nadále v platnosti součastné statuty týkající se S.K.K. v Maďarsku, které byly potvrzeny 20. Ledna 1945.“ ===Příloha II.=== Použití spojeneckého majetku pro reparace satelitních států nebo jako „válečné kořisti“. 1. Břemeno reparací a „válečné kořisti“ nemá postihnout spojenecké příslušníky. 2. Provozní zařízení. Jsme proti tomu,aby se spojenecký majetek odvážel z titulu reparací, "válečné kořisti" nebo pod jakoukoli jinou záminkou. Spojenečtí příslušníci utrpěli by škodu tím, že by byly zničeny továrny a z toho by vyplynula ztráta trhů a obchodních spojení. Zabavení spojeneckého majetku znemožňuje satelitnímu státu, aby splnil v příměří obsažený závazek plně obnovit práva a zájmy spojeneckých národů a jejich příslušníků. Spojené státy spoléhají na to, že jiné okupační mocnosti vrátí veškeré zařízení již odvezené a zastaví jeho odvoz. Tam, kde takové zařízení nebude nebo nemůže být vráceno, budou Spojené státy žádat, aby satelitní stát poskytl americkým příslušníkům přiměřenou, efektivní a okamžitou náhradu a aby tato náhrada měla stejné pořadí jako reparační platy. Tyto zásady se vztahují na všechen majetek, který je buď úplně nebo z podstatné části vlastnictvím spojeneckých příslušníků. V případě, že bude odvezen majetek, na kterém americký stejně jako celý spojenecký zájem je menší než podstatný, očekávají Spojené státy přiměřenou, efektivní a okamžitou náhradu. 3. Běžná výroba. I když se Spojené státy nestaví proti reparacím z běžné výroby spojeneckých investic, musí satelitní stát poskytnout spojeneckým příslušníkům okamžitou a přiměřenou náhradu včetně postačujících devis nebo výrobků, aby mohli hradit odůvodněně náklady v devisách a převést přiměřený zisk z svých investic. Také takovéto náhrady musí mít stejné pořadí jako reparace. Považujeme za nutné, aby satelitní státy neuzavíraly smlouvy, dohody nebo ujednání, které odpírají spojeneckým příslušníkům přístup k obchodu, surovinám a průmyslu ze stejných podmínek a aby přiměřeně pozměnili jakékoli platné dohody, které by mohly mít takovýto účinek. [[Kategorie:Politika]] 18 2710 2006-05-08T18:58:37Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968 |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} Všemu lidu Československé socialistické republiky! Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů. V těchto hodinách zasedalo předsednictvo ÚV KSČ a zabývalo se přípravou XIV. sjezdu strany. Předsednictvo ÚV KSČ vyzývá všechny občany naší republiky, aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor. Proto ani naše armáda, Bezpečnost a Lidové milice nedostaly rozkaz k obraně země. Předsednictvo ÚV KSČ považuje tento akt za odporující nejenom všem zásadám vztahu mezi socialistickými státy, ale za popření základních norem mezinárodního práva. Všichni vedoucí funkcionáři státu, KSČ i Národní fronty zůstávají ve svých funkcích, do nichž byli jako představitelé lidu a členů svých organizací zvoleni podle zákonů a jiných norem, platných v Československé socialistické republice. Ústavními činiteli je okamžitě svoláváno zasedání Národního shromáždění, vlády republiky, předsednictvo ústředního výboru KSČ svolává plénum ÚV KSČ k projednání vzniklé situace. == Externí odkazy == * http://mujweb.atlas.cz/www/ceskyexodus/exodus17.htm * [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9_jaro_1968#Srpen_1968 Wikipedia - Pražské jaro] [[Kategorie:Dějiny]] 19 4125 2006-06-29T14:22:57Z 147.213.138.3 wiki {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=První slovanská legenda o knížeti Václavu |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Svatý Václav |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ''Tato legenda je jednou z nejcennějších pamítek české literatury psané staroslověnsky. Pochází z poloviny 10. století. Legenda líčí život, smrt a pohřed knížete Václava, který byl zavražděn ve Staré Boleslavi roku 929. Staroslověnský text byl transkribován do latinky.'' Jutru že byvъšu, vъzvonišę na jutrьňjǫjǫ. Vęšteslavъ že, slyšavъ zvonъ i reče: "Slava tebě, Gospodi, iže dalъ jesi mьně dobyti jutra sego." I vъstavъ, poide na jutrьňjǫjǫ. Abьe že sъstiže i Boleslavъ vъ vratěchъ. Vęšteslavъ že ozьrě sę kъ ňjemu i reče: „Bratre, dobrъ bě namъ služьbьnkъ vьčera.“ Boleslavu že dьjavolu prinikъšu vъ ucho i razvraštьšu srъdьce jego, i izvlěkъ mьčь, otъvěšta kъ ňjemu, reky: „Nyně tebě chroštǫ uňьi byti!“ Se rekъ, udari po glavě mьčemь. Vęšteslavъ že obraštь sę kъ ňjemu i reče: „Čь jesi umyslilъ bratre?“ I imъ i povrьže i na zemľjǫ. Tuža že eterъ pritekъ i utę Vęšteslava po ręcě. Sь vrěždenъ rǫkojo, puštь, poběže vъ crьkъvь. Zъloděja že dъva, rekoma Tira i Čьsta, ubiste i vъ vratěchъ crьkъvьnyichъ. Gněvъsa že pripadъ, rebra jemu probode mьčemь. ''Přepis do moderní češtiny:'' Když pak ráno, zvonili na jitřní. Václav pak, uslyšev zvon, řekl: „Sláva tobě, Hospodine, jenž jsi mi dal dočkati se tohoto jitra.“ I vstav šel na jitřní. Hned v bráně dostihl jej Boleslav. Václav se na něho ohlédl a řekl: „Bratře, včera jsi nám byl dobrým služebníkem.“ Boleslav však, jemuž se ďábel naklonil k uchu a rozvrátil srdce jeho, vytasiv meč, odpověděl mu řka: „Nyní ti chci lepším býti!“ Když to řekl, udeřil jej po hlavě mečem. Václav pak, obrátiv se k němu, řekl: „Co ti to napadlo, bratře?“ A uchopiv jej srazil jej k zemi. Přispěchav pak jakýsi Tuža, ťal Václava do ruky. Ten pak, poraněn na ruce, pustil bratra a utekl se do chrámu. Zločinci pak dva, řečení Tira a Čsta, ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočiv, probodl mu žebra mečem. ----- '''Poznámky''': * ''jitřní'' – ranní mše. * ''Legenda'' (z lat.) – původně životopis světců, vypravování s náboženskou tématikou. [[Category:Dějiny]] 20 2697 2006-05-08T18:45:34Z -jkb- 4 {{Textinfo| TITULEK=Psaní s a z |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=Pravidla českého pravopisu (1993) |JINÉ=(úryvek/citát) |WIKIPEDIA=Pravidla českého pravopisu |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} a) Ve slovech zdomácnělých se původní s vyslovované v češtině jako [z] píše z. Např. analýza, azyl, báze, bazilika, buržoazie, dezerce, dezert, dimenze, emulze, epizoda, exploze, expozice, filozofie, fúze, gnozeologie, gymnázium, iluze, intenzita, invaze, izobara, izolace, kazeta, koroze, lyzol, nervóza, oáza, organizace, organizovat, pauza, penze, plazma, poezie, prézens, prezentace, prezident, provize, próza, revize, rezignace, rezistence, rezoluce, rezonátor, rezultát, senzace, torzo, tranzistor, trezor, univerzita, uzuální, verzálka apod. b) Podle výslovnosti v nepřímých pádech se píše z v slovech jako dispenz, exkurz, impulz, komparz, konkurz, kurz, pulz, rekurz, reverz aj. a ve slovech od nich odvozených, např. dispenzární, impulzivní, komparzista, konkurzní, kurzovné, pulzovat, reverzibilní aj. c) V některých slovech se píše s i z ve shodě s dvojí spisovnou výslovností, např. buzola i busola, dezén i desén, diskuze i diskuse, dizertace i disertace, kazematy i kasematy, plizé i plisé, renezance i renesance, rezort i resort, režizér i režisér aj. d) Vyslovované [z] se píše jako z i s v příponě [-izmus] a v ostatních slovech zakončených na [-zmus]: romantizmus i romantismus, pluralizmus i pluralismus, mechanizmus i mechanismus, spazmus i spasmus, tenezmus i tenesmus aj. e) Po předponě lat. původu kon- v slovech zdomácnělých, v nichž se počáteční kon- v češtině jako předpona nepociťuje, se píše z. Např. konzerva, konzervativní, konzervatoř, konziliární, konzistence, konzistoř, konzul, konzulát, konzultace, konzum, konzument, konzumpce. Jinak se píše s (ve shodě se spisovnou výslovností), např. v slovech konsekvence, konsenzus, konsonant, a v slovech od nich odvozených, např. konsekventní, konsonantický aj. f) Při psaní slov s původními předponami des- a de- a v slovech od nich odvozených se řídíme spisovnou výslovností. Např. dezaktivace, deziderát, deziluze, dezinfekce, dezorientace; ale desant, paradesantní, designovat, designovaný, desublimace aj. g) Jen s se píše v slovech s původní latinskou předponou dis-. Např. disharmonie, disident, disimilace, disociovat, disoluce, disonance, diskrepance aj. h) Pouze s se píše v slovech pravopisně nepočeštěných, jako cirrhosis, laser. [[category:Nekategorizováno]] 21 2727 2006-05-08T19:15:12Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Zdrávas královno |PODTITULEK=Salve Regina |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Zdrávas královno''' :Zdrávas Královno, Matko milosrdenství, :živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva! :K tobě voláme, vyhnaní synové Evy, :k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. :A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči :a Ježíše, požehnaný plod života svého, :nám po tomto putování ukaž, :ó milostivá, :ó přivětivá, :ó přesladká Panno, Maria! [[Category:Náboženství]] 22 2698 2006-05-08T18:47:21Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Svatý, Požehnaný |PODTITULEK=Sanctus, Benedictus |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Český text''' :Svatý, svatý, svatý, Pán, Bůh zástupů. :Nebe i země jsou plny tvé slávy. :Hosana na výsostech. :Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. :Hosana na výsostech. '''Latinský text''' :Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus Deus Sabaoth. :Pleni sunt caeli et terra gloria tua. :Hosanna in excelsis. :Benedictus qui venit in nimine Domini. :Hosanna in excelsis. [[Category:Náboženství]] 23 2130 2006-04-07T20:13:00Z -jkb- 4 /* Podívejte se též na */ Citace ze ''Sumy teologické'' Tomáše Akvinského jsou zde jako studijní materiál zveřejněny ve čtyřech částech; seznam byl sestaven podle českého vydání Summy teologické ze 30. let 20. století. Upozornění: definice Tomáše Akvinského nemusí být stoprocentně shodné se současným učením Římskokatolické církve. ==Jednotlivé části== * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (1)|Část 1]]: almužna - hierarchie * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (2)|Část 2]]: hlava - obecné * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (3)|Část 3]]: oběť - stud * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (4)|Část 4]]: stvoření - život viz diskusi [[Category:Nekategorizováno]] 28 2839 2006-05-23T05:55:44Z -jkb- 4 hm, ještě jedna kat. česky, já myslel že jsou všechny pryč {{Textinfo| TITULEK=Smaragdová deska |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL=Tabula Smaragdina |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL=Pierre de Lasenic <br>(Petr Kohout) |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Smaragdová deska |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Smaragdová deska Herma Trismegista''' # Jest Pravdivé, Jest Jisté, Jest Skutečné, Že To, Co Jest Dole, Jest Jako To, Co Jest Nahoře A To, Co Jest Nahoře, Jest Jako To, Co Jest Dole, Aby Dokonány Byly Divy Jediné Věci. # A Jako Všechny Věci Byly Učiněny Z Jediného, Za Prostředkování Jediného, Tak Všechny Věci Zrodili Se Z Této Jediné Věci Přizpůsobením. # Slunce Jest Jeho Otcem, Měsíc Jest Jeho Matkou, Vítr Nosil Jej Ve Svých Útrobách, Země Jest Jeho Živitelkou. # On Jest Otcem Universálního Telesmatu Celého Světa. # Jeho Síla Jest Celá, Když Byla Proměněna V Zemi. # Oddělíš Zemi Od Ohně, Jemné Od Hrubého, Opatrně A Nanejvýš Moudře. # On Vystupuje Od Země K Nebi A Zase Znovu Sestupuje Z Nebe Na Zemi A Přijímá Sílu Věcí Hořeních I Doleních. # Takto Budeš Míti Slávu Celého Vesmíru; Veškerá Hmota Prchne Před Tebou. # Tu Sídlí Síla, Ze Všech Sil Nejmocnější, Která Překoná Každou Jemnou Věc A Pronikne Každou Věc Pevnou. # Takto Stvořen Byl Vesmír. # Odtud Vzejdou Přizpůsobení Podivuhodná, Jichž Způsob Jest Zde. # Proto Jsem Byl Nazván Hermes Trismegistos; Maje Tři Části Filosofie Celého Vesmíru. # Co Jsem Pověděl O Magisteriu Slunce, Jest Úplné. [[Kategorie:Nekategorizováno]] 29 3020 2006-06-02T13:04:00Z -jkb- 4 malé úpravy {{Textinfo| TITULEK=Směrnice o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů |PODTITULEK=Směrnice vlády 58/1977 |AUTOR=Vláda Československé socialistické republiky |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Ústřední věstník České socialistické republiky'', částka 2, ročník 1977. |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Upravení vztahu s ČSSR |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <center> '''4 '''SMĚRNICE''' '''o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů''' (schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 16. března 1977 č. 58)</center> ===Úvodní ustanovení=== ====Článek 1==== # Účelem těchto směrnic je upravit postup státních orgánů a organizací k československým občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů podle jejich vztahu k Československé socialistické republice. # Při úpravě právních vztahů k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů, je třeba využít všech možností československého právního řádu, zejména #:a) vydat cestovní doklad k návratu do Československé socialistické republiky nebo #:b) vydat souhlas k trvalému pobytu v cizině nebo #:c) propustit ze státního svazku nebo #:d) odejmout československé státní občanství ==Oddíl 1== ===Vydání cestovního dokladu k návratu do Československé socialistické republiky=== ====Článek 2==== Československému občanu, který se zdržuje v cizině bez povolení československých úřadů, může být vydán na jeho žádost cestovní doklad k návratu do Československé socialistické republiky, jestliže nejsou důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic. ==Oddíl 2== ===Povolení k trvalému pobytu v cizině=== ====Článek 3==== #Československému občanu, který žije bez povolení československých úřadů v cizině, může být povolen na jeho žádost trvalý pobyt v cizině až po 5 letech od počátku nedovoleného pobytu v těch případech, nejsou-li důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic. #Žádostí může být vyhověno, jestliže žadatel #:a) pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin opuštění republiky, je účasten amnestie nebo mu byla udělena milost prezidentem republiky pro tento trestný čin; #:b) předloží příslušné doklady stanovené československými právními předpisy pro vystěhování z Československé socialistické republiky; #:c) podepíše prohlášení, ve kterém se zaváže, že se bude chovat a vystupovat jako občan Československé socialistické republiky. ====Článek 4==== Českoslovenští občané, kterým byl povolen trvalý pobyt v cizině, podávají žádosti o cesty do Československé socialistické republiky na československém zastupitelském úřadě příslušném podle místa jejich trvalého pobytu. ====Článek 5==== Československým občanům lze povolit cesty k osobě, které byl povolen trvalý pobyt v cizině, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států. ==Oddíl 3== ===Propuštění ze státního svazku=== ====Článek 6==== #Ze státního svazku může být propuštěn občan zdržující se v cizině bez povolení československých úřadů jen tehdy, jestliže o to požádá a nejsou-li důvody pro odnětí československého státního občanství ve smyslu těchto směrnic. #Žádostí o propuštění ze státního svazku může být vyhověno, jestliže žadatel #:a) se nehodlá vrátit do Československé socialistické republiky; #:b) předloží doklad o nabytí cizího státního občanství nebo o tom, že mu cizí státní občanství bude uděleno po propuštění ze státního svazku; #:c) pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin opuštění republiky, je účasten amnestie nebo mu byla udělena milost prezidentem republiky pro tento trestný čin; #:d) předloží doklady obdobné jako v případech žádosti o povolení vystěhování z Československé socialistické republiky. #Rodiče mohou podat žádost i za nezletilé děti, pokud s nimi žijí v cizině; v takovém případě bude o žádosti rozhodnuto společně. ====Článek 7==== Při rozhodování o povolené vstupu a pobytu na území Československé socialistické republiky se vůči osobám propuštěným ze státního svazku postupuje jako vůči cizincům. První vstup na území Československé socialistické republiky může být takovýmto osobám povolen až po uplynutí 5 let od počátku nedovoleného pobytu v cizině; výjimky lze povolit zcela ojediněle v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků nebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností. ====Článek 8==== Československým občanům lze povolit cesty za osobami propuštěnými ze státního svazku, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států, a to až po uplynutí 5 let od počátku nedovoleného pobytu těchto osob v cizině. ==Oddíl 4== ===Odnětí státního občanství=== ====Článek 9==== Československé státní občanství bude odňato občanu, který se zdržuje bez povolení nebo vyvíjí jakýmkoliv způsobem činnost státu nepřátelskou nebo takovou, která porušuje zájem Československé socialistické republiky. Půjde o osoby, které zejména vystupují s nepřátelskými projevy v zahraničním tisku, rozhlase či televizi nebo na shromážděních organizací a institucí v cizině nebo se účastní nepřátelských akcí anebo jinak veřejně znevažují socialistické zřízení v Československé socialistické republice, její spojenecké svazky, snižuje vážnost československých představitelů a československých státních a společenských institucí. ====Článek 10==== #Státní orgány, zejména federální ministerstvo zahraničních věcí, federální ministerstvo zahraničního obchodu, Generální prokuratura Československé socialistické republiky, Generální prokuratura České socialistické republiky a Generální prokuratura Slovenské socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky podávají federálnímu ministerstvu vnitra na základě zjištěných poznatků podnět k odnětí československého státního občanství osob uvedených v článku 9. #Na základě těchto podnětů nebo na základě vlastních zjištění podá federální ministerstvo vnitra návrh na odnětí československého státního občanství osobě uvedené v článku 9 podle příslušnosti ministerstvu vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvu nitra Slovenské socialistické republiky. #Pokud obdrží ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky podnět k odnětí československého státního občanství přímo nebo zjistí odůvodněnost odnětí vlastním šetřením, vyžádá si před rozhodnutím o odnětí státního občanství stanovisko federálního ministerstva vnitra. ====Článek 11==== Osobám, kterým bylo odňato československé státní občanství ve smyslu těchto směrnic, se nepovoluje vstup a pobyt na území Československé socialistické republiky. ====Článek 12==== #Československým občanům, která udržují styky s osobami, kterým bylo ve smyslu těchto směrnic odňato československé státní občanství, se cesty do ciziny nepovolují. #Výjimky může povolit ministr vnitra Československé socialistické republiky zcela ojediněle v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků anebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností. ==Oddíl 5== ===Ustanovení závěrečná=== ====Článek 13==== #Československému občanu, který ani po 5 letech nedovoleného pobytu v cizině neprojeví zájem o uspořádání svých vztahů k Československé socialistické republice ve smyslu těchto směrnic, se vstup na území Československé socialistické republiky nepovoluje. #Československým občanům se cesty za osobou uvedenou v odstavci 1 nepovolují. ====Článek 14==== #Rodinným příslušníkům československých občanů zdržujících se v cizině bez povolení československých úřadů se cesty za těmito osobami nepovolují do doby kladného vyřízení žádosti podle oddílu 2 a 3. #Československým občanům v důchodovém věku lze povolit cesty do kapitalistických států i před uplynutím 5 let od počátku nedovoleného pobytu jejich rodinných příslušníků v cizině, jestliže splňují podmínky pro povolování cest do kapitalistických států. ====Článek 15==== #Československým občanům ve věku do 25 let, kteří odešli do ciziny za svými rodiči — československými občany — před dovršením věku 18 let a jejichž rodiče zůstali v cizině bez povolení československých úřadů, se zpravidla cestovní doklad k cestě do Československé socialistické republiky vydá mimo případy, kdy jim bylo odňato československé státní občanství. #Nezletilým občanům žijícím v Československé socialistické republice, jejichž rodiče zůstali v cizině bez povolení československých úřadů, nebylo jim odňato československé státní občanství, ale neupravili si vztah k československému státu ve smyslu těchto směrnic, se cesty za rodiči povolují zcela výjimečně v případech úmrtí nebo vážných onemocnění rodinných příslušníků nebo jiných zvláštního zřetele hodných skutečností. #Nezletilým občanům může být povoleno vystěhování z Československé socialistické republiky, jestliže je to v jejich zájmu a jestliže jejich rodiče, kterým byl povolen trvalý pobyt v cizině nebo vyhověno jejich žádosti o propuštění ze státního svazku ve smyslu těchto směrnic, podají žádost na československém zastupitelském úřadě příslušném podle místa jejich trvalého pobytu; zcela výjimečně může být povoleno nezletilým občanům vystěhování z Československé socialistické republiky i v ostatních případech. ====Článek 16==== #Bude-li vydáno kladné rozhodnutí podle článku 3 nebo 6, považuje se doba pobytu v cizině před právní mocí tohoto rozhodnutí z hlediska zákona č. 161/1969 Sb., o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině, zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 103 odst. 4 zákoníku práce za dobu neoprávněného pobytu v cizině. #Těmito směrnicemi nejsou dotčena ustanovení právních předpisů o odnímání československého státního občanství a o propuštění ze státního svazku. ====Článek 17==== Směrnice nabývají účinnosti dnem schválení. ---- Vyšlo v ''Ústředním věstníku České socialistické republiky'', částka 2, ročník 1977. V Praze dne 1. června 1977. [[Category:Právo]] 30 2729 2006-05-08T19:16:29Z -jkb- 4 box {{Zdroj}}{{Vyjasnit}} {{Textinfo| TITULEK=Stanovy občanského sdružení V-ART |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Občanské sdružení V-ART''' Název: <b>Občanské sdružení V-ART</b> <br> Sídlo: <b>Kollárova 1379, 39701 Písek (tel.: 0362-216782)</b> <br> Regionální jednatelství: &nbsp; <b>34101 Milčice 37 (tel.: 0187-595573)</b> <br> <br> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=6 WIDTH=100%> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>I</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Všeobecná ustanovení o cílech činnosti</b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;<b>Občanské sdružení V-ART se sídlem v&nbsp;Písku </b>vyvíjí neziskové aktivity směřující ke sdružování osob zabývajících se uměleckou tvorbou v&nbsp;oborech literárních, výtvarných a&nbsp;hudebních za účelem prezentace jejich děl a&nbsp;interpretačních výkonů: <dd> -&nbsp;v&nbsp;regionálních a&nbsp;meziregionálních souvislostech, <dd> -&nbsp;v&nbsp;kontextu dobovém a&nbsp;historickém. <br> (2)&nbsp;Tvůrci a&nbsp;interpreti organizovaní ve sdružení podporují individuálně i&nbsp;týmově přínos sdružení do regionálního a&nbsp;meziregionálního společenského života <br> a)&nbsp;vlastní uměleckou tvorbou, <br> b)&nbsp;využitím finančních prostředků sdružení na základě rozhodnutí členské schůze, <br> c)&nbsp;metodickou, technickou a&nbsp;organizační prací ku prospěchu tvorby ostatních členů a&nbsp;jejího zviditelnění, a to: <br> <dd> -&nbsp;využitím své vlastní počítačové techniky, video a&nbsp;audiotechniky, dopravních prostředků atp., <dd> -&nbsp;využitím běžných kancelářských pomůcek, softwaru, hardwaru a&nbsp;nosičů záznamů v&nbsp;majetku sdružení. <br> (3)&nbsp;Je-li metodická, technická, finanční a&nbsp;organizační výpomoc sdružení využita členem vydávajícím své dílo vlastním nákladem nebo podílem na nákladu, sdružení s&nbsp;ním uzavře ústní nebo písemnou dohodu o&nbsp;bezplatném daru části nákladu do vlastnictví sdružení. <br> (4)&nbsp;Autory darované exempláře využívá sdružení: <br> a)&nbsp;ke zdokumentování své činnosti, <br> b)&nbsp;jako darů, neprodejných upomínkových předmětů a&nbsp;suvenýrů. <br> (5)&nbsp;Činnost sdružení dále spočívá v&nbsp;pořádání: <br> a)&nbsp;hudebních koncertů jeho členů a&nbsp;pořízení dokumentací o&nbsp;těchto koncertech, <br> b)&nbsp;výstav výtvarných děl jeho členů a&nbsp;v&nbsp;pořízení dokumentací o&nbsp;těchto výstavách, <br> c)&nbsp;literárních večerů, <br> d)&nbsp;elektronických almanachů, revuí aj. a&nbsp;jejich uvedení na Internet. <br> (6)&nbsp;K&nbsp;zajištění propagace a&nbsp;informování veřejnosti o&nbsp;své činnosti sdružení příležitostně vydává neperiodické tiskoviny ve znění příslušných legislativních předpisů. Pro studijní účely odborné veřejnosti a&nbsp;vysokoškolského studentstva a&nbsp;za výhradního autorství členů sdružení nebo prokazatelných spolupracovníků sdružení vydává V-ART jednorázově a&nbsp;omezeným nákladem neprodejné:<br> <dd> -&nbsp;tématické sborníky literárních, vědeckých a&nbsp;publicistických textů a&nbsp;archivních dokumentů;<br> <dd> -&nbsp;skripta obsahově zaměřená na dílčí reflexi vývojového pnutí soudobé české literatury a&nbsp;výtvarných umění;<br> <dd> -&nbsp;monografie.<br> (7)&nbsp;Sdružení archivuje dokumentaci: <br> a)&nbsp;o&nbsp;své kolektivní činnosti, <br> b)&nbsp;o&nbsp;individuálních tvůrčích a interpretačních výsledcích činnosti všech členů sdružení, a&nbsp;to: <br> <dd> -&nbsp;v&nbsp;archivu sdružení, <dd> - v&nbsp;knihovně sdružení. <br> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>II</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Formy a podmínky členství</b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;Členem sdružení se může stát každý občan nebo právnická osoba, trvale žijící nebo činnost vyvíjející na území České republiky; výjimkou je forma členství čestného. <br> (2)&nbsp;Členství je dobrovolné, vzniká zaplacením členského příspěvku výkonnému výboru a&nbsp;podléhá dodatečnému schválení členskou schůzí. Forma členství je výlučnou volbou každého jednotlivce. <br> (3)&nbsp;Formy členství jsou: <br> a)&nbsp;řádný člen - má právo hlasovací, může být volen do výkonných funkcí. Členský příspěvek platí každoročně;<br> b)&nbsp;člen sympatizant - má právo poradního hlasu, nemůže být volen do výkonných funkcí. Členský příspěvek platí pouze v roce vstupu do sdružení;<br> c)&nbsp;člen kolektivní - práva a povinnosti kolektivního člena (hudebních skupin, ochotnických souborů, jiných sdružení) jsou totožná s&nbsp;členstvím sympatizantským;<br> d)&nbsp;čestným členem se může stát pouze jednotlivec, a&nbsp;to: <br> <dd> -&nbsp;na návrh členské schůze a&nbsp;se souhlasem kandidáta čestného členství, <dd> -&nbsp;na vlastní žádost a po schválení čestného členství členskou schůzí sdružení.<br> Čestný člen má právo poradního hlasu, nemůže být volen do výkonných funkcí. Placení členského příspěvku je dobrovolné, není povinností ze stanov vyplývající.<br> (4)&nbsp;Dolní věková hranice pro členství v&nbsp;<b>Občanském sdružení V-ART </b> není stanovena. <br> (5)&nbsp;Řádní členové mladší patnácti let nemají hlasovací právo. <br> (6)&nbsp;Řádní členové mladší osmnácti let nemohou být voleni do výkonného výboru. <br> (7)&nbsp;Členství zaniká písemným sdělením: <br> a)&nbsp;na základě osobního rozhodnutí člena, <br> b)&nbsp;zrušením členství z&nbsp;rozhodnutí členské schůze pro porušení stanov, <br> c)&nbsp;rozpuštěním sdružení. <br> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>III</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Orgány a&nbsp;organizační struktura občanského sdružení </b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;Orgány sdružení jsou: <br> a)&nbsp;členská schůze, <br> b)&nbsp;výkonný výbor. <br> (2)&nbsp;Č l e n s k á &nbsp; s c h ů z e je nejvyšším orgánem sdružení, schází se jedenkrát ročně vždy do 10.&nbsp;ledna na základě písemného svolání výborem. Pravomoci a&nbsp;působnost členské schůze: <br> a)&nbsp;vykonává činnost kontrolní komise, <br> b)&nbsp;schvaluje: <br> <dd> -&nbsp;plán činnosti na nadcházející kalendářní rok, <dd> -&nbsp;rozpočet na nadcházející kalendářní rok, <dd> -&nbsp;zprávu o&nbsp;výsledcích činnosti za uplynulý kalendářní rok, <dd> -&nbsp;zprávu o&nbsp;hospodaření za uplynulý kalendářní rok, <dd> -&nbsp;přijetí nových členů, <dd> -&nbsp;zrušení členství ve smyslu oddílu&nbsp;II, odstavce&nbsp;(7), písmen b),&nbsp;c), <br> c)&nbsp;volí výkonný výbor na období pěti let, <br> d)&nbsp;rozpouští sdružení, <br> e)&nbsp;přiděluje podpisová práva členům výboru. <br> (3)&nbsp;V ý k o n n ý &nbsp; v ý b o r je volen na období pěti let a má tři členy: <br> a)&nbsp;jednatele, <br> b)&nbsp;hospodáře, <br> c)&nbsp;archiváře a knihovníka. <br> Pravomoci a&nbsp;působnost výkonného výboru: <br> a)&nbsp;koordinuje činnost členů podle stanov sdružení a&nbsp;podle schváleného plánu činnosti na kalendářní rok, <br> b)&nbsp;hospodaří s&nbsp;finančními prostředky podle stanov sdružení a&nbsp;doporučení každoroční členské schůze, <br> c)&nbsp;jedná jménem sdružení jako statutární orgán v&nbsp;období mezi členskými schůzemi. Členové výboru mohou jednat samostatně, razítkem disponuje výhradně jednatel,<br> d)&nbsp;vede evidenci členů, přijímá nové členy a&nbsp;předkládá přijetí nových členů ke schválení členské schůzi,<br> e)&nbsp;svolává členskou schůzi a&nbsp;v&nbsp;nutných případech mimořádnou členskou schůzi.<br> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>IV</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Základy hospodaření</b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;Sdružení je zájmovou neziskovou právnickou osobou a&nbsp;veškeré finanční prostředky slouží k&nbsp;činnosti podle oddílu&nbsp;I stanov. <br> (2)&nbsp;Sdružení získává finanční zdroje z&nbsp;každoročních členských příspěvků, jejichž minimální výše činí 150,&#0150;&nbsp;Kč na osobu a maximální výše není stanovena. <br> (3)&nbsp;K přehlednému hospodaření vede sdružení pokladní deník s&nbsp;evidencí příjmů a&nbsp;výdajů. <br> (4)&nbsp;Členská schůze zvolí na pětileté období hospodáře, který: <br> a)&nbsp;vede pokladní deník a&nbsp;eviduje doklady o&nbsp;příjmech a&nbsp;výdajích v&nbsp;hotovosti, <br> b)&nbsp;podává výroční zprávu o&nbsp;hospodaření členské schůzi, jejíž kontrole zároveň podléhá. <br> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>V</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Závěrečná ustanovení</b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;V případě zániku sdružení dobrovolným rozpuštěním řádná členská schůze nebo mimořádná členská schůze rozhodne: <br> a)&nbsp;o provedení majetkové likvidace, <br> b)&nbsp;o převodu archivu a&nbsp;knihovny sdružení do fondu <br> <dd> -&nbsp;nástupnické organizace, <dd> -&nbsp;územně příslušného archivu, <dd> -&nbsp;případně do fondů jiných institucí kulturního charakteru, <br> c)&nbsp;o případných jiných úkonech a&nbsp;opatřeních ze zániku sdružení vyplývajících. <br> (2)&nbsp;V případě zániku sdružení dobrovolným rozpuštěním řádná členská schůze nebo mimořádná členská schůze určí likvidátora k&nbsp;provedení majetkové likvidace. <br> <br> <DIV ALIGN="center"> <FONT SIZE="6" FACE="Arial CE,Arial"> <b>VI</b> </FONT><br> <FONT SIZE="4" FACE="Arial CE,Arial"> <b>Přechodná ustanovení </b> </FONT> </DIV> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=4 WIDTH=100%> (1)&nbsp;Na základě schválení změn ve stanovách sdružení ministerstvem vnitra, zaniká platnost dosavadních stanov.<br> <HR ALIGN="center" NOSHADE SIZE=6 WIDTH=100%> ==Podívejte se také na== * [[cs:Miroslav Vejlupek]] [[category:Nekategorizováno]] 31 2713 2006-05-08T19:04:25Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Svatováclavský chorál |PODTITULEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Svatováclavský chorál''' <pre> Svatý Václave, vévodo české země, kněže náš, pros za ny Boha, Svatého Ducha! Kyrie eleison. Nebeskeť jest dvorstvo krásné, blazě tomu, kdož tam pójde: v život věčný, oheň jasný Svatého Ducha. Kyrie eleison. Pomoci tvé žádámy, smiluj se nad námi; utěš smutné, otžeň vše zlé, svatý Václave! Kyrie eleison. Maria, Matko žádúcie, Tys Královna všemohúcie, prosiž za ny, za křesťany, svého Syna! Kriste eleison. Ty jsi dědic české země, rač pomieti na své plémě, nedajž zahynúti nám ni budúcím, svatý Václave! Kriste eleison. </pre> [[Category:Náboženství]] 32 2730 2006-05-08T19:16:55Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Bože, chválíme tebe |PODTITULEK=Te Deum laudamus |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} '''Bože, chválíme tebe''' Tebe, Bože, chválíme, tebe, Pane, velebíme, <br> tebe, Otce věčného s tvory země ctíme.<br> Též i moci andělské věčně chválí jméno tvé.<br> Tobě zpívá nebe chrám, cherubové, serafíni:<br> Svatý, Svatý, Svatý Pán, Bůh, jenž mocné divy činí.<br> Nebe, země, den i noc hlásá slávu tvou a moc.<br> Tebe slaví skvělý chór proroků a apoštolů,<br> mučedníků vzácný sbor, církve hlas od tvého stolu,<br> tebe, Otce našeho, Syna, Ducha Svatého.<br> Ty jsi, Kriste, slávy král, Syn, v němž Bůh je mezi námi.<br> K naší záchraně jsi vzal lidské tělo v lůně Panny.<br> Zvítězil jsi na smrtí, zveš nás v nebes království.<br> Po pravici Boží dlíš v slávě Otce nebeského.<br> Věříme, že přicházíš jako soudce tvorstva všeho.<br> Pomoz služebníkům svým, drahou krví koupeným.<br> Dej, ať uvedeni jsme do tvé slávy ke všem svatým.<br> Žehnej svému dědictví, zachraň je a kraluj nad ním.<br> Dobrořečit chceme ti, chválit dnes i navěky.<br> Dnes a stále, Pane náš, chraň od hříchů lidské syny,<br> smiluj se adluhy smaž, prokaž nám své dobrodiní.<br> Vždyť kdo v tebe doufá jen, nikdy není zahanben. [[Category:Náboženství]] 33 3012 2006-06-02T11:57:17Z Flambelle 20 /* Příloha */ + iw (en:) {{Textinfo| TITULEK=Vídeňská úmluva o smluvním právu |PODTITULEK=Vyhláška MZV 15/1988 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=Sbírka zákonů (15/1988) |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vídeňská úmluva o smluvním právu |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranami této úmluvy, :berouce v úvahu základní úlohu smluv v historii mezinárodních vztahů, :uznávajíce stále větší význam smluv jako pramene mezinárodního práva a prostředku k rozvoji mírové spolupráce mezi národy bez ohledu na jejich státní a společenské zřízení, :jsouce si vědomy, že zásady svobodného souhlasu, dobré víry a pacta sunt servanda jsou všeobecně uznávány, :potvrzujíce, že spory týkající se smluv musí být, stejně jako jiné mezinárodní spory, řešeny mírovými prostředky a v souladu se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva, :připomínajíce odhodlání lidu Spojených národů vytvořit podmínky, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv, :majíce na zřeteli zásady mezinárodního práva vtělené do Charty Organizace spojených národů , jako je zásada rovnoprávnosti národů a jejich právo na sebeurčení, zásada svrchované rovnosti a nezávislosti všech států, zásada nevměšování do vnitřních záležitostí států, zásada zákazu hrozby silou nebo použití síly a zásada všeobecného uznávání a dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny, :jsouce přesvědčeny, že kodifikace a pokrokový rozvoj smluvního práva, jichž bylo dosaženo v této úmluvě, budou sloužit k dosažení cílů Spojených národů vyhlášených v Chartě , jako je udržení mezinárodního míru a mezinárodní bezpečnosti, rozvoj přátelských vztahů mezi národy a uskutečňování mezinárodní spolupráce, :potvrzujíce, že pravidla mezinárodního práva obyčejového budou i nadále upravovat otázky, které nejsou upraveny ustanoveními této úmluvy, dohodly se na tomto: == Část I - Úvodní ustanovení == ==== Článek 1 ==== '''Působnost úmluvy''' Tato úmluva se vztahuje na smlouvy mezi státy. ==== Článek 2 ==== '''Používané výrazy''' 1. Pro účely této úmluvy: :a) „smlouva“ je mezinárodní dohoda uzavřená mezi státy písemnou formou, řídící se mezinárodním právem, sepsaná v jediné nebo ve dvou či více souvisících listinách, ať je její název jakýkoliv; :b) „ratifikace“, „přijetí“, „schválení“, „přístup“ je v jednotlivých případech takto pojmenovaný mezinárodní úkon, jímž stát projevuje na mezinárodním poli svůj souhlas s tím, že bude vázán smlouvou; :c) „plná moc“ je listina vydaná příslušným orgánem státu, kterou je zmocněna jedna nebo více osob zastupovat stát při jednání, při přijetí nebo ověření textu smlouvy, vyjádřit souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, nebo vykonat jakýkoliv jiný úkon, který se týká smlouvy; :d) „výhrada“ je jednostranné, jakkoliv formulované nebo označené prohlášení, učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy nebo při přístupu k ní, jímž tento stát zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek určitých ustanovení smlouvy při jejich použití vůči tomuto státu; :e) „stát zúčastnivší se jednání“ je stát, který se podílel na vypracování a přijetí textu smlouvy; :f) „smluvní stát“ je stát, který projevil souhlas s tím, že bude vázán smlouvou, ať vstoupila v platnost, či nikoliv; :g) „smluvní strana“ je stát, který projevil souhlas s tím, že bude vázán smlouvou, a vůči němuž je smlouva v platnosti; :h) „třetí stát“ je stát, který není stranou smlouvy; :i) „mezinárodní organizace“ je organizace mezivládní. 2. Ustanovení odstavce 1 o výrazech používaných v této úmluvě nemají vliv na použití těchto výrazů nebo jejich smysl, který jim může být dán ve vnitrostátním právu jakéhokoliv státu. ==== Článek 3 ==== '''Mezinárodní dohody, na něž se úmluva nevztahuje''' Skutečnost, že se tato úmluva nevztahuje na mezinárodní dohody sjednané mezi státy a jinými subjekty mezinárodního práva nebo mezi těmito jinými subjekty mezinárodního práva, ani na mezinárodní dohody, které nebyly sjednány písemnou formou, nepůsobí: :a) na právoplatnost takových dohod; :b) na použití jakýchkoliv v této úmluvě obsažených pravidel, která by se na takové dohody vztahovala podle mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě; :c) na použití úmluvy na vztahy mezi státy, které jsou upraveny mezinárodními dohodami, jejichž stranami jsou též jiné subjekty mezinárodního práva. ==== Článek 4 ==== '''Vyloučení zpětné působnosti úmluvy''' Tato úmluva se vztahuje jen na smlouvy uzavřené mezi státy až poté, kdy úmluva vstoupila vůči nim v platnost, bez újmy všech pravidel v ní obsažených, vztahujících se na smlouvy podle mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě. ==== Článek 5 ==== '''Smlouvy zakládající mezinárodní organizace a smlouvy přijaté v mezinárodní organizaci''' Tato úmluva se vztahuje na každou smlouvu, která je zakládající listinou mezinárodní organizace, a na každou smlouvu přijatou v mezinárodní organizaci, bez újmy všech příslušných pravidel dané organizace. == Část II - Uzavírání smluv a jejich vstup v platnost == === Oddíl 1: Uzavírání smluv === ==== Článek 6 ==== '''Způsobilost států uzavírat smlouvy''' Každý stát má způsobilost uzavírat smlouvy. ==== Článek 7 ==== '''Plná moc''' 1. Určitá osoba se považuje za zástupce státu pro přijetí nebo ověření textu smlouvy nebo pro vyjádření souhlasu státu s tím, že bude vázán smlouvou: :a) jestliže předloží řádnou plnou moc; nebo :b) vyplývá-li z praxe příslušných států nebo z jiných okolností, že bylo jejich úmyslem považovat tuto osobu za zástupce státu pro uvedené úkony a upustit od předložení plné moci. 2. Z titulu svých funkcí a bez předložení plné moci se za zástupce svého státu považují: :a) hlavy států, předsedové vlád a ministři zahraničních věcí, a to pro všechny úkony souvisící se sjednáváním smlouvy; :b) vedoucí diplomatické mise, a to pro přijetí textu smlouvy mezi vysílajícím státem a přijímajícím státem; :c) pověření zástupci států na mezinárodní konferenci, u mezinárodní organizace nebo u některého z jejích orgánů, a to pro přijetí textu smlouvy na této konferenci, v této organizaci nebo orgánu. ==== Článek 8==== '''Dodatečné potvrzení úkonu provedeného bez oprávnění''' Úkon souvisící se sjednáním smlouvy a provedený osobou, která podle článku 7 nemůže být pokládána za oprávněnou zastupovat stát pro tento účel, je právně neúčinný, ledaže je tímto státem dodatečně potvrzen. ==== Článek 9==== '''Přijetí textu''' 1. Text smlouvy se přijímá, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2, se souhlasem všech států, které se podílejí na jeho vypracování. 2. Text smlouvy se přijímá na mezinárodní konferenci dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících států, ledaže se tyto státy stejnou většinou rozhodly použít jiné pravidlo. ==== Článek 10==== '''Ověření textu''' Text smlouvy se stává původním a konečným: :a) byl-li zachován postup stanovený v textu nebo dohodnutý státy, které se podílely na vypracování smlouvy, nebo :b) není-li takový postup stanoven, tak podpisem, podpisem ad referendum nebo parafováním textu smlouvy nebo závěrečného aktu konference obsahujícího text, a to zástupci těchto států. ==== Článek 11==== '''Způsoby vyjádření souhlasu s tím být vázán smlouvou''' Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, může být vyjádřen podpisem, výměnou listin tvořících smlouvu, ratifikací smlouvy, jejím přijetím, schválením nebo přístupem k ní nebo jiným dohodnutým způsobem. ==== Článek 12==== '''Souhlas s tím být vázán smlouvou vyjádřený podpisem''' 1. Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, se vyjadřuje podpisem zástupce tohoto státu, jestliže: :a) smlouva stanoví, že podpis bude mít tento účinek; :b) je jinak potvrzeno, že státy, které se zúčastnily jednání, se dohodly, že podpis bude mít tento účinek; :c) úmysl státu, aby podpis měl tento účinek, vyplývá z plné moci jeho zástupce nebo byl vyjádřen v průběhu jednání. 2. Pro účely odstavce 1: :a) parafování textu má účinky podpisu smlouvy, je-li potvrzeno, že se tak dohodly státy, které se zúčastnily jednání; :b) podpis smlouvy ad referendum zástupcem státu má účinky konečného podpisu smlouvy, jestliže byl tímto státem potvrzen. ==== Článek 13==== '''Souhlas s tím být vázán smlouvou vyjádřený výměnou listin tvořících smlouvu''' Souhlas států s tím, že budou vázány smlouvou, kterou tvoří vzájemně vyměněné listiny, se vyjadřuje touto výměnou: :a) stanoví-li listiny, že jejich výměna bude mít tento účinek; nebo :b) je-li jinak potvrzeno, že se státy dohodly, že výměna listin bude mít tento účinek. ==== Článek 14==== '''Souhlas s tím být vázán smlouvou vyjádřený ratifikací, přijetím nebo schválením''' 1. Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, se vyjadřuje ratifikací, jestliže: :a) smlouva stanoví, že tento souhlas je vyjádřen ratifikací; :b) je jinak potvrzeno, že státy, které se zúčastnily jednání, se dohodly, že ratifikace bude požadována; :c) zástupce státu podepsal smlouvu s výhradou ratifikace; nebo :d) úmysl státu podepsat smlouvu s výhradou ratifikace vyplývá z plné moci jeho zástupce nebo byl vyjádřen v průběhu jednání. 2. Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, se vyjadřuje přijetím nebo schválením za stejných podmínek jako při ratifikaci. ==== Článek 15==== '''Souhlas s tím být vázán smlouvou vyjádřený přístupem''' Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, se vyjadřuje přístupem, jestliže: :a) smlouva stanoví, že takový souhlas může tento stát vyjádřit přístupem; :b) je jinak potvrzeno, že státy, které se zúčastnily jednání, se dohodly, že tento stát může vyjádřit takový souhlas přístupem; nebo :c) se všechny smluvní strany později dohodly, že takový souhlas může tento stát vyjádřit přístupem. ==== Článek 16==== '''Výměna nebo uložení ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení nebo přístupu''' Pokud smlouva nestanoví jinak, ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu zakládají souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou dnem: :a) jejich výměny mezi smluvními státy; :b) jejich uložení u depozitáře; nebo :c) jejich oznámení smluvním státům nebo depozitáři, jestliže tak bylo dohodnuto. ==== Článek 17==== '''Souhlas s tím být vázán částí smlouvy a volba rozdílných ustanovení''' 1. Bez újmy článků 19 až 23 je souhlas státu s tím, že bude vázán částí smlouvy, účinný, připouští-li to smlouva nebo souhlasí-li s tím ostatní smluvní státy. 2. Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, která připouští volbu mezi rozdílnými ustanoveními, je účinný jen tehdy, jestliže jsou jasně uvedena ustanovení, jichž se souhlas týká. ==== Článek 18==== '''Závazek nemařit předmět a účel smlouvy před jejím vstupem v platnost''' Stát je povinen zdržet se jednání, které by mohlo mařit předmět a účel smlouvy, jestliže: :a) podepsal smlouvu nebo vyměnil listiny tvořící smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, dokud jasně neprojevil úmysl, že se nehodlá stát její smluvní stranou; nebo :b) v období, které předchází vstupu smlouvy v platnost, vyjádřil svůj souhlas s tím, že bude vázán smlouvou, a to za podmínky, že vstup smlouvy v platnost není nepřiměřeně oddalován. ===Oddíl 2: Výhrady=== ==== Článek 19==== '''Učinění výhrad''' Stát může při podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení smlouvy nebo přístupu k ní učinit výhradu, ledaže: :a) taková výhrada je smlouvou zakázána; :b) smlouva stanoví, že mohou být učiněny pouze určité výhrady, mezi nimiž není taková výhrada uvedena; :c) v případech, které nespadají pod body a) a b), je taková výhrada neslučitelná s předmětem a účelem smlouvy. ==== Článek 20==== '''Přijetí výhrad a námitky proti výhradám''' 1. Výhrada, kterou smlouva výslovně připouští, nevyžaduje pozdějšího přijetí ostatními smluvními státy, ledaže to stanoví smlouva. 2. Jestliže z omezeného počtu států, které se zúčastnily jednání, a z předmětu a účelu smlouvy vyplývá, že její provádění jako celku všemi smluvními stranami je podstatnou podmínkou souhlasu každé z nich s tím, že bude vázána smlouvou, musí být výhrada přijata všemi smluvními stranami. 3. Je-li smlouva zakládající listinou mezinárodní organizace a není-li v ní stanoveno jinak, musí být výhrada přijata příslušným orgánem této organizace. 4. Pro případy, které nejsou uvedeny v předcházejících odstavcích, a pokud smlouva nestanoví jinak, platí, že :a) přijetím výhrady druhým smluvním státem se stane stát, který výhradu učinil, smluvní stranou ve vztahu k tomuto druhému státu, jestliže je smlouva v platnosti nebo vstoupí v platnost pro tyto státy; :b) námitka proti výhradě, vznesená druhým smluvním státem, nebrání tomu, aby smlouva vstoupila v platnost mezi státem, který vznesl námitku, a státem, který učinil výhradu, ledaže stát, který vznesl námitku, jasně vyjádřil opačný úmysl; :c) úkon vyjadřující souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, a obsahující výhradu nabývá účinnosti, jakmile alespoň jeden z ostatních smluvních států tuto výhradu přijal. 5. Pro účely odstavců 2 a 4 a pokud smlouva nestanoví jinak, považuje se výhrada za přijatou státem, jestliže nevznesl námitku proti výhradě do dvanácti měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o výhradě, nebo ode dne, kdy vyjádřil souhlas s tím, že bude vázán smlouvou, a to podle toho, který z těchto dnů je pozdější. ==== Článek 21==== '''Právní účinky výhrad a námitek proti výhradám''' 1. Výhrada učiněná ve vztahu k druhé smluvní straně v souladu s články 19, 20 a 23: :a) mění pro stát, který učinil výhradu, v jeho vztazích s touto druhou stranou ustanovení smlouvy, jichž se výhrada týká, v rozsahu této výhrady; a :b) mění tato ustanovení ve stejném rozsahu pro tuto druhou smluvní stranu v jejích vztazích se státem, který učinil výhradu. 2. Výhrada nemění ustanovení smlouvy pro ostatní smluvní strany v jejich vzájemných vztazích. 3. Jestliže se stát, který vznesl námitku proti výhradě, nevyslovil proti vstupu smlouvy v platnost mezi ním a státem, který učinil výhradu, pak se mezi oběma státy nepoužijí v rozsahu této výhrady ta ustanovení, jichž se výhrada týká. ==== Článek 22==== '''Odvolání výhrad a námitek proti výhradám''' 1. Pokud smlouva nestanoví jinak, může být výhrada kdykoli odvolána, aniž je k tomu třeba souhlasu státu, který výhradu přijal. 2. Pokud smlouva nestanoví jinak, může být námitka k výhradě kdykoliv odvolána. 3. Pokud smlouva nestanoví jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto, pak :a) odvolání výhrady nabývá účinnosti vůči druhému smluvnímu státu dnem, kdy obdržel oznámení o odvolání výhrady; :b) odvolání námitky proti výhradě nabývá účinnosti dnem, kdy stát, který učinil výhradu, obdržel oznámení o odvolání námitky proti výhradě. ==== Článek 23==== '''Řízení o výhradách''' 1. Výhrada, výslovné přijetí výhrady a námitka proti výhradě musí být učiněny písemně a sděleny smluvním státům a jiným státům, které se mohou stát smluvními stranami. 2. Výhrada učiněná při podpisu smlouvy podléhající ratifikaci, přijetí nebo schválení musí být výslovně potvrzena státem, který ji učinil, a to při vyjádření jeho souhlasu s tím, že bude vázán smlouvou. V takovém případě bude výhrada považována za učiněnou dnem potvrzení. 3. Výslovné přijetí výhrady nebo námitka proti výhradě nevyžadují potvrzení, byly-li učiněny před potvrzením výhrady. 4. Odvolání výhrady nebo námitky proti výhradě musí být učiněny písemně. === Oddíl 3: Vstup v platnost a prozatímní provádění smluv=== ==== Článek 24==== '''Vstup v platnost''' 1. Smlouva vstupuje v platnost způsobem a dnem určeným v jejích ustanoveních nebo dohodou států, které se zúčastnily jednání. 2. Není-li takových ustanovení nebo takové dohody, vstupuje smlouva v platnost tehdy, jakmile souhlas s tím být vázán smlouvou byl vyjádřen všemi státy, které se zúčastnily jednání. 3. Vyjádří-li stát souhlas s tím, že bude vázán smlouvou po jejím vstupu v platnost, vstupuje smlouva pro tento stát v platnost dnem vyjádření jeho souhlasu, pokud v ní není stanoveno jinak. 4. Ustanovení smlouvy, která upravují ověření textu, vyjádření souhlasu států s tím, že budou vázány smlouvou, způsob nebo den vstupu v platnost, výhrady, funkce depozitáře, jakož i jiné otázky nutně vznikající před vstupem smlouvy v platnost, se provádějí počínaje přijetím textu smlouvy. ==== Článek 25==== '''Prozatímní provádění''' 1. Smlouva nebo její část se prozatímně provádějí do jejího vstupu v platnost, jestliže :a) tak smlouva stanoví; nebo :b) státy, které se zúčastnily jednání, se o tom dohodly jiným způsobem. 2. Nestanoví-li smlouva jinak, nebo jestliže se státy, které se zúčastnily jednání, nedohodly jinak, skončí prozatímní provádění smlouvy nebo části smlouvy ve vztahu k určitému státu, jestliže tento stát oznámí ostatním státům, mezi nimiž se smlouva prozatímně provádí, svůj úmysl nestat se smluvní stranou. ==Část III - Dodržování, provádění a výklad smluv== ===Oddíl 1: Dodržování smluv=== ==== Článek 26==== '''Pacta sunt servanda''' Každá platná smlouva zavazuje smluvní strany a musí být jimi plněna v dobré víře. ==== Článek 27==== '''Vnitrostátní právo a dodržování smluv''' Strana se nemůže dovolávat ustanovení svého vnitrostátního práva jako důvodu pro neplnění smlouvy. Toto pravidlo není na újmu článku 46. ===Oddíl 2: Provádění smluv=== ==== Článek 28==== '''Vyloučení zpětné působnosti smluv''' Pokud ze smlouvy nevyplývá nebo není jinak zjevný jiný úmysl, nezavazují ustanovení smlouvy smluvní stranu, pokud jde o jakýkoliv úkon nebo skutečnost, které pro tuto stranu nastaly do dne vstupu Úmluvy v platnost, nebo pokud jde o jakoukoliv situaci, která do toho dne zanikla. ==== Článek 29==== '''Územní rozsah smluv''' Pokud ze smlouvy nevyplývá nebo není jinak zjevný jiný úmysl, zavazuje smlouva každou smluvní stranu pro celé její území. ==== Článek 30==== '''Provádění po sobě uzavřených smluv, které se týkají téhož předmětu''' 1. S výjimkou ustanovení článku 103 Charty Organizace spojených národů upravují se práva a závazky států, které jsou stranami po sobě uzavřených smluv týkajících se téhož předmětu, podle následujících odstavců. 2. Stanoví-li smlouva, že je podřízena smlouvě dřívější nebo pozdější, nebo že nemá být považována za neslučitelnou s touto druhou smlouvou, mají ustanovení této druhé smlouvy přednost. 3. Jsou-li všechny smluvní strany dřívější smlouvy též stranami smlouvy pozdější, aniž podle článku 59 dřívější smlouva zanikla nebo její provádění bylo přerušeno, provádí se dřívější smlouva pouze v tom rozsahu, v jakém jsou její ustanovení slučitelná s ustanoveními smlouvy pozdější. 4. Nejsou-li všechny smluvní strany pozdější smlouvy stranami smlouvy dřívější, platí, že ve vztazích :a) mezi státy, které jsou stranami obou smluv, se postupuje podle pravidla uvedeného v odstavci 3; :b) mezi státem, který je stranou obou smluv, a státem, který je stranou pouze jedné z nich, jsou jejich vzájemná práva a závazky upraveny smlouvou, jejímiž stranami jsou oba státy. 5. Odstavec 4 se nevztahuje na článek 41, na jakoukoliv otázku zániku smlouvy nebo přerušení jejího provádění podle článku 60 nebo na jakoukoliv otázku odpovědnosti státu, která může pro stát vzniknout z uzavření nebo provádění smlouvy, jejíž ustanovení nejsou slučitelná s jeho závazky vůči jinému státu podle jiné smlouvy. ===Oddíl 3: Výklad smluv=== ==== Článek 31==== '''Obecné pravidlo výkladu''' 1. Smlouva musí být vykládána v dobré víře, v souladu s obvyklým významem, který je dáván výrazům ve smlouvě v jejich celkové souvislosti, a rovněž s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy. 2. Pro účely výkladu smlouvy se kromě textu, včetně preambule a příloh, celkovou souvislostí rozumí: :a) každá dohoda vztahující se ke smlouvě, k níž došlo mezi všemi stranami v souvislosti s uzavřením smlouvy; :b) každá listina vyhotovená jednou nebo více stranami v souvislosti s uzavřením smlouvy a přijatá ostatními stranami jakožto listina vztahující se ke smlouvě. 3. Spolu s celkovou souvislostí bude brán zřetel: :a) na každou pozdější dohodu, týkající se výkladu smlouvy nebo provádění jejích ustanovení, k níž došlo mezi stranami; :b) na jakoukoliv pozdější praxi při provádění smlouvy, která založila dohodu stran, týkající se jejího výkladu; :c) na každé příslušné pravidlo mezinárodního práva použitelné ve vztazích mezi stranami. 4. Výraz bude chápán ve zvláštním smyslu, potvrdí-li se, že to bylo úmyslem stran. ==== Článek 32==== '''Doplňkové prostředky výkladu''' Doplňkových prostředků výkladu, včetně přípravných materiálů na smlouvě a okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, lze použít buď pro potvrzení významu, který vyplývá z použití článku 31, nebo pro určení významu, když výklad provedený podle článku 31: :a) buď ponechává význam nejednoznačným nebo nejasným; nebo :b) vede k výsledku, který je zřejmě protismyslný nebo nerozumný. ==== Článek 33==== '''Výklad smluv, jejichž původní vyhotovení je ve dvou nebo více jazycích''' 1. Byla-li smlouva původně vyhotovena ve dvou nebo více jazycích, má její text stejnou platnost v každém z těchto jazyků, pokud smlouva nestanoví nebo se strany nedohodnou, že v případě rozdílnosti je rozhodující určitý text. 2.- Znění smlouvy v jiném jazyce, než v jednom z těch, v němž byl text původně vyhotoven, bude považováno za původní text jen v případě, že to stanoví smlouva nebo se strany na tom dohodly. 3. Předpokládá se, že výrazy použité ve smlouvě mají v každém z původních textů stejný význam. 4. Dojde-li při porovnání původních textů k rozdílnostem ve významu, které nemohou být odstraněny použitím článků 31 a 32, přijme se, s výjimkou případu, kdy určitý text je podle odstavce 1 rozhodující, ten význam, který se zřetelem k předmětu a účelu smlouvy tyto texty nejlépe sbližuje. ===Oddíl 4: Smlouvy a třetí státy=== ==== Článek 34==== '''Obecné pravidlo týkající se třetích států''' Ze smlouvy nevznikají ani závazky ani práva třetímu státu bez jeho souhlasu. ==== Článek 35==== '''Smlouvy stanovící závazky třetím státům''' Třetímu státu vznikne závazek z ustanovení smlouvy, jestliže strany této smlouvy mají v úmyslu tímto ustanovením vytvořit závazek a jestliže třetí stát tento závazek výslovně přijme písemnou formou. ==== Článek 36==== '''Smlouvy stanovící práva třetím státům''' 1. Třetímu státu vznikne právo z ustanovení smlouvy, jestliže strany této smlouvy mají v úmyslu tímto ustanovením poskytnout toto právo buď třetímu státu nebo skupině států, k níž náleží, nebo všem státům a jestliže s tím třetí stát souhlasí. Jeho souhlas se předpokládá, pokud není důkaz o opaku, ledaže by smlouva stanovila jinak. 2. Při výkonu práva podle odstavce 1 musí stát zachovávat podmínky stanovené ve smlouvě nebo vzniklé v souladu s ní. ==== Článek 37==== '''Zrušení nebo změna závazků nebo práv třetích států''' 1. Vznikl-li třetímu státu závazek podle článku 35, může být tento závazek zrušen nebo změněn pouze se souhlasem smluvních stran a třetího státu, ledaže dohodou mezi nimi bylo stanoveno jinak. 2. Vzniklo-li třetímu státu právo podle článku 36, nemůže být toto právo stranami zrušeno nebo změněno, jestliže bylo stanoveno, že toto právo nemůže být zrušeno nebo změněno bez souhlasu třetího státu. ==== Článek 38==== '''Ustanovení smlouvy, která se stávají závaznými pro třetí státy v důsledku vzniku mezinárodního obyčeje''' Žádné ustanovení článků 34 až 37 nebrání tomu, aby se jakékoliv ustanovení smlouvy stalo závazným pro třetí stát jako obyčejové pravidlo mezinárodního práva, uznané za takové pravidlo. ==Část IV - Změna a úprava smluv== ==== Článek 39==== '''Obecné pravidlo o změně smluv''' Smlouva může být změněna dohodou mezi stranami. Na takovou dohodu se vztahují pravidla uvedená v části II., ledaže by smlouva stanovila jinak. ==== Článek 40==== '''Změna mnohostranných smluv''' 1. Pokud smlouva nestanoví jinak, řídí se změna mnohostranných smluv podle následujících odstavců. 2. Jakýkoliv návrh na změnu mnohostranné smlouvy ve vztazích mezi všemi stranami musí být oznámen všem smluvním státům, z nichž každý má právo se podílet: :a) na rozhodování o postupu při projednávání tohoto návrhu, :b) na jednání a na uzavření jakékoliv dohody o změně smlouvy. 3. Každý stát, který je oprávněn stát se smluvní stranou, může se rovněž stát stranou smlouvy, v níž byly provedeny změny. 4. Dohoda o změně nezavazuje stát, který je již stranou smlouvy a který se nestal stranou této dohody; ve vztahu k němu se použije článku 30 odstavce 4 písmeno b). 5. Každý stát, který se stane stranou smlouvy poté, kdy vstoupila v platnost dohoda o její změně, bude, pokud nevyjádřil jiný úmysl, považován: :a) jak za stranu smlouvy, v níž byly provedeny změny, tak :b) za stranu původní smlouvy ve vztahu ke každé straně smlouvy, která není vázána dohodou o její změně. ==== Článek 41==== '''Dohody pozměňující mnohostranné smlouvy ve vztazích mezi některými stranami''' 1. Dvě nebo více stran jedné mnohostranné smlouvy mohou uzavřít dohodu pozměňující smlouvu pouze ve svých vzájemných vztazích, jestliže: :a) smlouva připouští možnost takové změny; :b) smlouva takovou změnu nezakazuje a změna ::i) není na újmu ani výkonu práv plynoucích ze smlouvy druhým stranám, ani na újmu plnění jejich závazků; a ::ii) nedotýká se ustanovení, jehož změna je neslučitelná s řádným plněním předmětu a účelu smlouvy jako celku. 2. Pokud v případě podle odstavce 1 písm. a) smlouva nestanoví jinak, příslušné strany musí oznámit ostatním stranám svůj úmysl uzavřít dohodu a informovat je o úpravách smlouvy, se kterými se v dohodě počítá. ==Část V - Neplatnost, zánik a přerušení provádění smluv== ===Oddíl 1: Všeobecná ustanovení=== ==== Článek 42==== '''Platnost a trvání platnosti smluv''' 1. Platnost smlouvy nebo souhlasu státu s tím, že bude vázán smlouvou, mohou být popírány jen podle této úmluvy. 2. Zánik smlouvy, její výpověď nebo odstoupení některé strany od smlouvy se mohou uskutečnit pouze na základě ustanovení smlouvy nebo této úmluvy. Stejné pravidlo platí pro přerušení provádění smlouvy. ==== Článek 43==== '''Závazky uložené mezinárodním právem nezávisle na smlouvě''' Neplatnost, zánik nebo výpověď smlouvy, odstoupení jedné ze stran od smlouvy nebo přerušení jejího provádění, vyplývají-li z provádění této úmluvy nebo z ustanovení smlouvy, nijak neovlivňují povinnost státu plnit závazky ve smlouvě obsažené, které mu ukládá mezinárodní právo nezávisle na smlouvě. ==== Článek 44==== '''Dělitelnost ustanovení smlouvy''' 1. Právo strany stanovené smlouvou nebo vyplývající z článku 56 vypovědět smlouvu, odstoupit od ní nebo přerušit její provádění, může být uplatněno jen se zřetelem ke smlouvě jako celku, pokud smlouva nestanoví jinak nebo pokud se strany nedohodly jinak. 2. Důvodu neplatnosti nebo zániku smlouvy, odstoupení od smlouvy nebo přerušení jejího provádění uznaného touto úmluvou je možno dovolávat se jen se zřetelem ke smlouvě jako celku s výjimkou případů uvedených v následujících odstavcích nebo v článku 60. 3. Týká-li se důvod jen určitých ustanovení, lze se ho dovolávat pouze tehdy, pokud jde o tato ustanovení, jestliže: :a) tato ustanovení lze oddělit od zbývající části smlouvy, pokud jde o jejich provádění; :b) ze smlouvy vyplývá nebo je jinak potvrzeno, že přijetí těchto ustanovení nebylo pro druhou stranu nebo pro jiné smluvní strany podstatným základem jejich souhlasu k tomu, aby byly vázány smlouvou jako celkem; a :c) není nespravedlivé pokračovat v provádění zbývající části smlouvy. 4. V případech, na něž se vztahují články 49 a 50, může stát, který má právo dovolávat se podvodu nebo podplácení, tak učinit buď pokud jde o smlouvu jako celek, nebo, v případě uvedeném v odstavci 3, pouze pokud jde o její určitá ustanovení. 5. V případech, na něž se vztahují články 51, 52 a 53, není dělitelnost ustanovení smlouvy přípustná. ==== Článek 45==== '''Ztráta práva dovolávat se důvodu neplatnosti smlouvy nebo jejího zániku, odstoupení od ní nebo přerušení jejího provádění''' Stát se již nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy nebo jejího zániku, odstoupení od ní nebo přerušení jejího provádění podle článků 46 až 50 nebo článků 60 a 62, jestliže poté, co se dozvěděl o skutečnostech: :a) buď výslovně souhlasil s tím, že podle okolností smlouva je buď platná, nebo zůstává v platnosti, anebo že se bude pokračovat v jejím provádění; nebo :b) musí se z jeho chování usoudit, že mlčky souhlasil s tím, že podle okolností smlouva je buď platná, nebo zůstává v platnosti, anebo že se bude pokračovat v jejím provádění. ===Oddíl 2: Neplatnost smluv=== ==== Článek 46==== '''Ustanovení vnitrostátního práva o oprávnění uzavírat smlouvy''' 1. Skutečností, že při vyjádření souhlasu státu s tím, že bude vázán smlouvou, došlo k porušení některého z ustanovení jeho vnitrostátního práva týkajícího se oprávnění uzavírat smlouvy, se stát nemůže dovolávat jako důvodu pro zrušení svého souhlasu, ledaže toto porušení bylo zjevné a týká se zvlášť důležitého pravidla jeho vnitrostátního práva. 2. Porušení je zjevné, jestliže je objektivně zřejmé kterémukoliv státu postupujícímu v této věci podle obvyklé praxe a v dobré víře. ==== Článek 47==== '''Zvláštní omezení zmocnění vyjádřit souhlas státu''' Bylo-li zmocnění zástupce vyjádřit souhlas státu s tím, že bude vázán určitou smlouvou, podmíněno zvláštním omezením, pak skutečnosti, že zástupce nevzal zřetel na takové omezení, se nelze dovolávat jako důvodu pro zrušení vyjádřeného souhlasu, ledaže toto omezení bylo oznámeno ostatním státům účastnícím se jednání před vyjádřením tohoto souhlasu. ==== Článek 48==== '''Omyl''' 1. Stát se může dovolávat omylu ve smlouvě jako důvodu pro zrušení svého souhlasu s tím, že bude vázán smlouvou, jestliže se omyl týká skutečnosti nebo situace, jejichž existenci tento stát předpokládal v době uzavření smlouvy a které byly podstatným základem souhlasu tohoto státu s tím, že bude vázán smlouvou. 2. Odstavce 1 se nepoužije, jestliže zmíněný stát přispěl svým chováním k tomuto omylu nebo jestliže vzhledem k okolnostem mohl tento stát možnost omylu předpokládat. 3. Omyl týkající se pouze znění textu smlouvy se nedotýká platnosti smlouvy; v tomto případě se použije článku 79. ==== Článek 49==== '''Podvod''' Uzavřel-li stát smlouvu pod vlivem podvodného jednání jiného státu, který se účastnil jednání, může se dovolávat podvodu jako důvodu pro zrušení svého souhlasu s tím, že bude vázán smlouvou. ==== Článek 50==== '''Podplacení zástupce státu''' Bylo-li vyjádření souhlasu státu s tím, že bude vázán smlouvou, dosaženo přímým nebo nepřímým podplacením jeho zástupce, jehož se dopustil druhý stát účastnící se jednání, může se stát dovolávat tohoto podplacení jako důvodu pro zrušení svého souhlasu s tím, že bude vázán smlouvou. ==== Článek 51==== '''Donucení zástupce státu''' Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, jehož bylo dosaženo donucením zástupce státu činy nebo hrozbami, je bez jakéhokoliv právního účinku. ==== Článek 52==== '''Donucení státu hrozbou síly nebo použitím síly''' Každá smlouva, jejíhož uzavření bylo dosaženo hrozbou síly nebo použitím síly za porušení zásad mezinárodního práva vtělených do Charty Organizace spojených národů, je nulitní. ==== Článek 53==== '''Smlouvy, které jsou v rozporu s imperativní normou obecného mezinárodního práva (ius cogens)''' Každá smlouva, která v době svého uzavření je v rozporu s imperativní normou obecného mezinárodního práva, je nulitní. Pro účely této úmluvy je imperativní normou obecného mezinárodního práva norma přijatá a uznaná mezinárodním společenstvím států jako celkem za normu, od níž není dovoleno se odchýlit a která může být změněna pouze novou normou obecného mezinárodního práva stejné povahy. ===Oddíl 3: Zánik smluv a přerušení jejich provádění=== ==== Článek 54==== '''Zánik smlouvy nebo odstoupení od ní na základě ustanovení smlouvy nebo se souhlasem stran''' Zánik smlouvy nebo odstoupení některé strany od ní může nastat: :a) v souladu s ustanovením smlouvy; nebo :b) kdykoliv se souhlasem všech stran po poradě s ostatními smluvními státy. ==== Článek 55==== '''Zmenšení počtu stran mnohostranné smlouvy pod počet nutný pro její vstup v platnost''' Pokud smlouva nestanoví jinak, mnohostranná smlouva nezanikne pouze z toho důvodu, že počet stran klesl pod počet potřebný pro její vstup v platnost. ==== Článek 56==== '''Výpověď nebo odstoupení od smlouvy, která neobsahuje ustanovení o zániku, výpovědi nebo odstoupení''' 1. Smlouvu, která neobsahuje ustanovení o svém zániku a která nepředvídá, že může být vypovězena nebo že od ní může být odstoupeno, není možno vypovědět nebo od ní odstoupit, ledaže: :a) je potvrzeno, že bylo úmyslem stran připustit možnost výpovědi nebo odstoupení; nebo :b) právo smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit lze vyvodit z povahy smlouvy. 2. Strana musí oznámit nejméně dvanáct měsíců předem svůj úmysl smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit v souladu s ustanoveními odstavce 1. ==== Článek 57==== '''Přerušení provádění smlouvy podle jejích ustanovení nebo se souhlasem stran''' Provádění smlouvy ve vztahu ke všem stranám nebo k určité straně může být přerušeno: :a) v souladu s ustanoveními smlouvy; nebo :b) kdykoliv se souhlasem všech smluvních stran po poradě s druhými smluvními státy. ==== Článek 58==== '''Přerušení provádění mnohostranné smlouvy dohodou pouze mezi některými stranami''' 1. Dvě nebo více stran mnohostranné smlouvy mohou uzavřít dohodu o tom, že dočasně a pouze ve vzájemných vztazích přeruší provádění ustanovení smlouvy, jestliže: :a) smlouva připouští možnost takového přerušení; :b) takové přerušení není smlouvou zakázáno a za podmínky, že přerušení ::i) není na újmu ani výkonu práv, která ze smlouvy vyplývají pro druhé strany, ani plnění jejich závazků; ::ii) není neslučitelné s předmětem a účelem smlouvy. 2. Pokud v případě podle odstavce 1 písmeno a) smlouva nestanoví jinak, příslušné strany musí oznámit druhým stranám svůj úmysl uzavřít takovou dohodu a uvést ta ustanovení smlouvy, jejichž provádění hodlají přerušit. ==== Článek 59==== '''Zánik smlouvy nebo přerušení jejího provádění v důsledku uzavření pozdější smlouvy''' 1. Smlouva se považuje za zaniklou, jestliže všechny její strany uzavřou pozdější smlouvu o témž předmětu a: :a) z pozdější smlouvy vyplývá nebo je jinak potvrzeno, že úmyslem stran bylo upravit daný předmět touto smlouvou; nebo :b) ustanovení pozdější smlouvy jsou natolik neslučitelná s ustanoveními smlouvy dřívější, že není možné provádět obě smlouvy současně. 2. Provádění dřívější smlouvy se považuje pouze za přerušení, jestliže to vyplývá z pozdější smlouvy, nebo je-li jinak potvrzeno, že to bylo úmyslem stran. ==== Článek 60==== '''Zánik smlouvy nebo přerušení jejího provádění v důsledku jejího porušení''' 1. Podstatné porušení dvoustranné smlouvy jednou ze stran opravňuje druhou stranu, aby se dovolávala porušení jako důvodu pro zánik smlouvy nebo pro přerušení jejího provádění zcela nebo zčásti. 2. Podstatné porušení mnohostranné smlouvy jednou ze stran opravňuje: :a) druhé strany přerušit jednomyslnou dohodou provádění smlouvy zcela nebo zčásti nebo ji ukončit ::i) buď ve vztazích mezi nimi a státem, který smlouvu porušil; ::ii) nebo mezi všemi stranami; :b) stranu zvlášť dotčenou porušením, aby se dovolávala porušení jako důvodu pro přerušení provádění smlouvy zcela nebo zčásti ve vztazích mezi ní a státem, který smlouvu porušil; :c) kteroukoliv stranu, kromě státu, který smlouvu porušil, aby se dovolávala porušení jako důvodu pro přerušení provádění smlouvy zcela nebo zčásti, pokud jde o ni samu, jestliže smlouva je takové povahy, že podstatná porušení jejích ustanovení jednou stranou zásadně mění postavení každé strany, pokud jde o další plnění jejích závazků vyplývajících ze smlouvy. 3. Pro účely tohoto článku podstatné porušení smlouvy spočívá: :a) v takovém odmítnutí smlouvy, jaké tato úmluva nedovoluje; nebo :b) v porušení ustanovení, které je podstatné pro plnění předmětu a účelu smlouvy. 4. Předchozí odstavce se nedotýkají žádného ustanovení smlouvy použitelného v případě jejího porušení. 5. Odstavce 1 až 3 se nedotýkají ustanovení o ochraně lidské osobnosti, která jsou obsažena ve smlouvách humanitní povahy, zvláště ne ustanovení zakazujících jakékoliv represálie vůči osobám chráněným takovými smlouvami. ==== Článek 61==== '''Dodatečná nemožnost plnění''' 1. Strana se může dovolávat nemožnosti plnění smlouvy jako důvodu pro její zánik nebo pro odstoupení od ní, jestliže tato nemožnost vyplývá z trvalé ztráty nebo zničení předmětu nezbytného pro provádění smlouvy. Je-li nemožnost dočasná, je možno se jí dovolávat pouze jako důvodu pro přerušení provádění smlouvy. 2. Nemožnosti plnění se nemůže strana dovolávat jako důvodu pro zánik smlouvy, odstoupení od ní nebo přerušení jejího provádění, jestliže tato nemožnost plnění vznikla v důsledku toho, že strana poruší buď závazek plynoucí ze smlouvy nebo jiný mezinárodní závazek, který převzala vůči kterékoliv druhé straně smlouvy. ==== Článek 62==== '''Podstatná změna poměrů''' 1. Podstatné změny poměrů, která nastala se zřetelem na poměry existující v době uzavření smlouvy a která předtím nebyla stranami předvídána, se nelze dovolávat jako důvodu pro zánik smlouvy nebo pro odstoupení od ní, ledaže: :a) existence těchto poměrů tvořila podstatný základ souhlasu stran s tím, že budou vázány smlouvou, a :b) tato změna zásadně mění rozsah závazků, které mají být podle smlouvy ještě plněny. 2. Podstatné změny poměrů se nelze dovolávat jako důvodu pro zánik smlouvy nebo pro odstoupení od ní, jestliže: :a) jde o smlouvu, která stanoví státní hranice; nebo :b) podstatná změna je důsledkem toho, že strana, která se jí dovolává, porušila buď závazek plynoucí ze smlouvy nebo jakýkoliv jiný mezinárodní závazek, který převzala vůči kterékoliv druhé straně smlouvy. 3. Jestliže se strana podle předchozích odstavců může dovolávat podstatné změny poměrů jako důvodu pro zánik smlouvy nebo pro odstoupení od ní, může se rovněž dovolávat této změny jako důvodu pro přerušení provádění smlouvy. ==== Článek 63 ==== '''Přerušení diplomatických nebo konzulárních styků''' Přerušení diplomatických nebo konzulárních styků mezi stranami smlouvy nemá vliv na právní vztahy, které ze smlouvy vznikly, s výjimkou těch případů, kdy trvání diplomatických nebo konzulárních styků je nezbytné k provádění smlouvy. ==== Článek 64==== '''Vznik nové imperativní normy obecného mezinárodního práva (ius cogens)''' Vznikne-li nová imperativní norma obecného mezinárodního práva, každá smlouva, která je v rozporu s touto normou, se stane neplatnou a zanikne. ===Oddíl 4: Řízení=== ==== Článek 65==== '''Řízení o neplatnosti smlouvy, o jejím zániku, o odstoupení od smlouvy, nebo o přerušení jejího provádění''' 1. Strana, která se na základě ustanovení této úmluvy dovolává buď vady ve svém souhlasu být vázána smlouvou, nebo důvodu pro popření platnosti smlouvy, a to pro její zánik, pro odstoupení od ní nebo pro přerušení jejího provádění, musí svůj požadavek oznámit ostatním stranám. V oznámení musí být uvedeno zamýšlené opatření, pokud jde o smlouvu, a jeho odůvodnění. 2. Jestliže po uplynutí lhůty, která, s výjimkou případů zvláštní naléhavosti, nemá být kratší než tři měsíce ode dne obdržení oznámení, žádná strana nevznese námitku, může strana, která učinila oznámení, provést zamýšlené opatření způsobem uvedeným v článku 67. 3. Jestliže však některá z ostatních stran vznesla námitku, jsou strany povinny hledat řešení prostředky uvedenými v článku 33 Charty Organizace spojených národů . 4. Nic v předchozích odstavcích se nedotýká práv nebo závazků stran vyplývajících z ustanovení o řešení sporů, která jsou mezi nimi v platnosti. 5. Skutečnost, že některý stát nezaslal oznámení předepsané v odstavci 1, nebrání tomuto státu zaslat toto oznámení jako odpověď druhé straně, která požaduje plnění smlouvy nebo která se dovolává jejího porušení; tím není dotčeno ustanovení článku 45. ==== Článek 66==== '''Soudní, rozhodčí a smírčí řízení''' Jestliže v průběhu dvanácti měsíců následujících po dni, kdy byla vznesena námitka, nebylo dosaženo řešení v souladu s článkem 65 odstavec 3, bude se postupovat takto: :a) každá strana sporu týkajícího se použití nebo výkladu článku 53 nebo 64 může spor předložit písemným podáním k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, ledaže se strany společně dohodly předložit spor rozhodčím; :b) každá strana sporu týkajícího se použití nebo výkladu jakéhokoliv jiného článku v části V této úmluvy může zahájit řízení uvedené v příloze k této úmluvě tím, že o to požádá generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==== Článek 67==== '''Listiny o prohlášení smlouvy za neplatnou, za zaniklou, o odstoupení od smlouvy nebo o přerušení jejího provádění''' 1. Oznámení podle článku 65 odstavce 1 musí být učiněno písemně. 2. Jakýkoliv úkon prohlašující smlouvu za neplatnou nebo za zaniklou nebo úkon, jímž se od smlouvy odstupuje nebo se přerušuje její provádění na základě ustanovení smlouvy nebo na základě článku 65 odstavců 2 nebo 3 musí být učiněn ve formě listiny, která se zasílá ostatním stranám. Jestliže listina není podepsána hlavou státu, předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí, může být od zástupce státu, který činí oznámení, požadováno předložení plné moci. ==== Článek 68==== '''Odvolání oznámení a listin uvedených v článcích 65 a 67''' Oznámení nebo listina uvedené v článcích 65 a 67 mohou být odvolány kdykoliv před tím, než vstoupí v platnost. ===Oddíl 5: Následky neplatnosti smlouvy, jejího zániku nebo přerušení jejího provádění=== ==== Článek 69==== '''Následky neplatnosti smlouvy''' 1. Smlouva, jejíž neplatnost je zjištěna podle této úmluvy, je neplatná. Ustanovení neplatné smlouvy nemají žádnou právní sílu. 2. Jestliže však na základě takové smlouvy byly provedeny nějaké úkony, pak: :a) každá strana může žádat od kterékoliv druhé strany, aby pokud možno vytvořila v jejich vzájemných vztazích stav, který by existoval, kdyby nedošlo k těmto úkonům; :b) úkony provedené v dobré víře před tím, než došlo k dovolání se neplatnosti, nestávají se protiprávními pouze proto, že smlouva je neplatná. 3. V případech, na něž se vztahují články 49, 50, 51 a 52, se nepoužije odstavce 2 vůči straně, která je odpovědná za podvod, podplacení nebo donucení. 4. V případech, kdy souhlas určitého státu s tím, že bude vázán mnohostrannou smlouvou, je neplatný, použije se ve vztazích mezi tímto státem a stranami smlouvy výše uvedených pravidel. ==== Článek 70==== '''Následky zániku smlouvy''' 1. Pokud smlouva nestanoví jinak nebo se strany nedohodnou jinak, zánik smlouvy podle jejích ustanovení nebo v souladu s touto úmluvou: :a) zprošťuje strany povinnosti pokračovat v plnění smlouvy; :b) se nedotýká žádného práva, závazku nebo právního postavení stran, které vznikly při provádění smlouvy do jejího skončení. 2. Vypoví-li stát mnohostrannou smlouvu nebo od ní odstoupí, použije se odstavce 1 ve vztazích mezi tímto státem a každou z ostatních smluvních stran ode dne, kdy výpověď nebo odstoupení nabyly účinnosti. ==== Článek 71==== '''Následky neplatnosti smlouvy, která je v rozporu s imperativní normou obecného mezinárodního práva''' 1. Je-li smlouva neplatná podle článku 53, mají strany povinnost: :a) vyloučit co možno nejvíce následky každého úkonu, k němuž došlo na základě ustanovení, které je v rozporu s imperativní normou obecného mezinárodního práva; a :b) uvést své vzájemné vztahy v soulad s imperativní normou obecného mezinárodního práva. 2. Stane-li se smlouva neplatnou a zanikne-li podle článku 64, zánik smlouvy: :a) zprošťuje strany od povinnosti pokračovat v plnění smlouvy; :b) se nedotýká žádného práva, závazku nebo právního postavení stran vzniklých při provádění smlouvy před jejím zánikem; tato práva, závazky nebo situace mohou však být nadále zachovány pouze tehdy, pokud jejich zachování samo o sobě není v rozporu s novou imperativní normou obecného mezinárodního práva. ==== Článek 72==== '''Následky přerušení provádění smlouvy''' 1. Pokud smlouva nestanoví jinak nebo se strany nedohodly jinak, přerušení provádění smlouvy podle jejích ustanovení nebo podle této úmluvy: :a) zprošťuje strany, mezi nimiž je provádění smlouvy přerušeno, závazku plnit smlouvu ve svých vzájemných vztazích po dobu přerušení; :b) nedotýká se jinak právních vztahů vzniklých ze smlouvy mezi stranami. 2. Po dobu přerušení provádění se musí strany zdržet veškerého jednání, které by mohlo zabránit opětovnému provádění smlouvy. ==Část VI - Různá ustanovení== ==== Článek 73==== '''Sukcese států, odpovědnost státu nebo vznik válečného stavu''' Ustanovení této úmluvy se nebudou dotýkat žádné otázky, která v souvislosti se smlouvou může vzniknout ze sukcese států, z mezinárodní odpovědnosti státu nebo ze vzniku válečného stavu mezi státy. ==== Článek 74==== '''Diplomatické nebo konzulární styky a uzavírání smluv''' Přerušení diplomatických nebo konzulárních styků nebo neexistence těchto styků mezi dvěma nebo více státy nebrání uzavírání smluv mezi těmito státy. Uzavření smlouvy nemá samo o sobě vliv na stav v oblasti diplomatických nebo konzulárních styků. ==== Článek 75==== '''Případ útočného státu''' Ustanovení této úmluvy nemají vliv na závazky vztahující se ke smlouvě, které mohou útočnému státu vzniknout v důsledku opatření provedených podle Charty Organizace spojených národů vzhledem k agresi, jíž se tento stát dopustil. ==Část VII - Depozitáři, oznámení, opravy a registrace== ==== Článek 76==== '''Depozitáři smluv''' 1. Depozitáře smlouvy mohou určit státy, které se zúčastnily jednání, buď přímo ve smlouvě nebo jakýmkoli jiným způsobem. Depozitářem může být jeden nebo více států, mezinárodní organizace nebo nejvyšší správní úředník takové organizace. 2. Funkce depozitáře smlouvy mají mezinárodní povahu a depozitář musí při výkonu svých funkcí jednat nestranně. Tuto povinnost nesmí ovlivnit zejména skutečnost, že smlouva mezi některými ze stran nevstoupila v platnost, nebo vznikne-li mezi některým státem a depozitářem rozpor týkající se výkonu funkcí depozitáře. ==== Článek 77==== '''Funkce depozitářů''' 1. Pokud smlouva nestanoví jinak nebo smluvní státy se nedohodly jinak, funkce depozitáře spočívá zejména: :a) v úschově původního textu smlouvy a plných mocí, které mu byly předány; :b) v pořizování ověřených opisů shodných s původním textem a všech dalších textů smlouvy v jiných jazycích, které mohou být podle smlouvy požadovány, a v jejich zasílání smluvním stranám a státům, které mají způsobilost stát se stranami smlouvy; :c) v přijímání podpisů smlouvy, v přijímání a v uschovávání všech listin, oznámení a sdělení vztahujících se ke smlouvě; :d) v zjišťování, zda podpis, listina, oznámení nebo sdělení týkající se smlouvy jsou v dobré a náležité formě a v upozornění příslušného státu v případě potřeby; :e) v informování smluvních stran a států, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy, o listinách, oznámeních a sděleních týkajících se smlouvy; :f) v informování států, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy, o datu, kdy byl přijat nebo uložen potřebný počet podpisů, ratifikačních listin, listin o přijetí, schválení nebo přístupu, vyžadovaný pro vstup smlouvy v platnost; :g) v registraci smlouvy u sekretariátu Organizace spojených národů; :h) v plnění funkcí uvedených v jiných ustanoveních této úmluvy. 2. Vznikne-li rozpor mezi některým státem a depozitářem o výkonu jeho funkcí, depozitář musí upozornit na tuto záležitost signatářské státy, smluvní státy a příslušný orgán mezinárodní organizace, jestliže se jí věc týká. ==== Článek 78 ==== '''Oznámení a sdělení''' S výjimkou případů, kdy smlouva nebo tato úmluva stanoví jinak, oznámení nebo sdělení, které má být učiněno kterýmkoliv státem podle této úmluvy: :a) se předává buď přímo státům, není-li depozitář, nebo depozitáři; :b) je považováno za podané příslušným státem okamžikem jeho přijetí státem, jemuž bylo určeno, popřípadě okamžikem jeho přijetí depozitářem; :c) je-li předáno depozitáři, považuje se za přijaté státem, jemuž je určeno, okamžikem, kdy tento stát byl informován depozitářem v souladu s článkem 77 odstavec 1 písmeno e). ==== Článek 79==== '''Oprava chyb v textech nebo ověřených opisech smluv''' 1. Jestliže po stanovení autentického textu smlouvy se signatářské a smluvní státy společně shodly, že v textu je chyba, bude tato chyba, jestliže tyto státy nerozhodly o jiném způsobu opravy, opravena: :a) provedením příslušné opravy textu a jejím parafováním náležitě zmocněnými představiteli; :b) vyhotovením listiny nebo výměnou listin obsahujících dohodnutou opravu textu; :c) vyhotovením opraveného textu celé smlouvy týmž postupem jako při vyhotovení původního textu. 2. Jde-li o smlouvu, pro niž byl určen depozitář, uvědomí tento depozitář signatářské státy a smluvní státy o chybě a o návrhu na její opravu s uvedením přiměřené lhůty, v níž může být proti navržené opravě vznesena námitka. Jestliže do skončení této lhůty: :a) nebyla vznesena žádná námitka, depozitář provede a parafuje opravu v textu, vyhotoví protokol o opravě textu a zašle jeho opisy smluvním stranám a státům, které jsou oprávněny stát se stranami smlouvy; :b) byla vznesena námitka, depozitář oznámí námitku signatářským a smluvním státům. 3. Pravidla uvedená v odstavci 1 a 2 se použijí rovněž v těch případech, byl-li text autenticky vyhotoven ve dvou nebo více původních jazycích a objeví-li se mezi různými texty rozdíl, který musí být opraven po dohodě signatářských a smluvních států. 4. Opravený text nahrazuje od počátku vadný text, ledaže signatářské státy a smluvní státy rozhodly jinak. 5. Oprava textu smlouvy, která byla zaregistrována, se oznámí sekretariátu Organizace spojených národů. 6. Zjistí-li se chyba v ověřeném opisu smlouvy, depozitář vyhotoví protokol o opravě a zašle jeho opisy signatářským a smluvním státům. ==== Článek 80==== '''Registrace a publikace smluv''' 1. Smlouvy se zasílají po svém vstupu v platnost sekretariátu Organizace spojených národů podle okolností k registraci nebo k zařazení a zápisu do rejstříku, jakož i k publikaci. 2. Funkce depozitáře zahrnuje zmocnění vykonávat úkony podle předchozího odstavce. ==Část VIII - Závěrečná ustanovení== ==== Článek 81==== '''Podpis''' Tato úmluva bude otevřena k podpisu všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii, nebo jsou stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora a kterémukoliv jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou úmluvy, a to do 30. listopadu 1969 u spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky a poté do 30. dubna 1970 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. ==== Článek 82==== '''Ratifikace''' Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==== Článek 83==== '''Přístup''' Tato úmluva bude otevřena k přístupu každému státu, jenž náleží do některé z kategorií uvedených v článku 81. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==== Článek 84==== '''Vstup v platnost''' 1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. 2. Pro každý stát, který úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí úmluva v platnost třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==== Článek 85==== '''Autentické texty''' Původní vyhotovení této úmluvy, jejíž anglický, čínský, francouzský, ruský a španělský text jsou stejně autentické, bude uloženo u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, kteří byli řádně zmocněni svými vládami, tuto úmluvu podepsali. Dáno ve Vídni dne dvacátého třetího května roku tisícího devítistého šedesátého devátého. ==Příloha== 1. Generální tajemník Organizace spojených národů založí a vede seznam smírčích soudců z kvalifikovaných právníků. Za tím účelem se vyzývá každý stát, který je členem Organizace spojených národů nebo stranou této úmluvy, aby navrhl dva smírčí soudce, jejichž jména budou pojata do seznamu. Smírčí soudci, včetně těch, kteří mají nastoupit na případně uprázdněné místo, se určují na období pěti let, které se může opakovat. Smírčí soudce, jehož období skončí, bude pokračovat ve výkonu funkce, pro niž byl vybrán, podle následujícího odstavce. 2. Jestliže je generálnímu tajemníkovi předložena žádost podle článku 66, generální tajemník předloží spor smírčí komisi zřízené takto: :Stát nebo státy, které jsou jednou ze sporných stran, jmenují: ::a) jednoho smírčího soudce, který je občanem tohoto státu nebo jednoho z těchto států, vybraného buď z osob uvedených v seznamu podle odstavce 1 nebo z jiných osob, a ::b) jednoho smírčího soudce, který není občanem tohoto státu nebo jednoho z těchto států, vybraného z osob uvedených v seznamu. :Stát nebo státy, které jsou druhou spornou stranou, jmenují dva smírčí soudce stejným způsobem. Čtyři smírčí soudci, které si strany vybraly, musí být jmenováni ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy generální tajemník obdržel žádost. :Do šedesáti dnů od posledního jmenování jmenují čtyři smírčí soudci pátého smírčího soudce, vybraného z osob uvedených v seznamu, který bude předsedou. :Jestliže ke jmenování předsedy nebo některého z ostatních smírčích soudců nedojde ve lhůtách uvedených pro toto jmenování, bude jmenování provedeno generálním tajemníkem do šedesáti dnů po uplynutí příslušné lhůty. Generální tajemník může jmenovat předsedou buď jednu z osob uvedených v seznamu, nebo některého z členů Komise pro mezinárodní právo. Každá ze lhůt, v nichž má být provedeno jmenování, může být prodloužena dohodou sporných stran. :Každé uprázdněné místo musí být obsazeno týmž způsobem jako při původním jmenování. 3. Smírčí komise sama stanoví způsob řízení. Se souhlasem sporných stran může smírčí komise požádat kteroukoliv smluvní stranu o sdělení jejího ústního nebo písemného stanoviska. Rozhodnutí a doporučení smírčí komise se přijímají většinou hlasů z jejích pěti členů. 4. Smírčí komise může upozornit sporné strany na jakékoliv opatření, které může usnadnit přátelské urovnání sporu. 5. Smírčí komise vyslechne strany, posoudí nároky a námitky a učiní stranám návrhy, aby jim pomohla dospět k přátelskému urovnání sporu. 6. Smírčí komise vypracuje zprávu do dvanácti měsíců od svého ustanovení. Její zpráva se ukládá u generálního tajemníka a zasílá sporným stranám. Zpráva komise, včetně závěrů o právních skutečnostech a včetně právních úvah v ní obsažených, nezavazuje strany a má jen povahu doporučení předkládaných k posouzení stranám za účelem usnadnění přátelského urovnání sporu. 7. Generální tajemník poskytuje smírčí komisi potřebnou pomoc a prostředky. Náklady smírčí komise jsou hrazeny Organizací spojených národů. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Vienna Convention on the Law of Treaties]] 34 2089 2006-04-07T15:38:10Z -jkb- 4 recat Dokument je publikovaný pre potreby článku ''[http://sk.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%A1_chronol%C3%B3gia_-_Slovensko_v_XX._storo%C4%8D%C3%AD Historická chronológia - Slovensko v XX. storočí]'', citovaný je podľa: [http://members.tripod.com/~Klempera/vynos.htm] '''Výnos Vůdce a říšského kancléře ze dne 16. března 1939 o Protektorátu Čechy a Morava č. 75/1939 Sb.''' Po tisíc let náležely k životnímu prostoru německého národa česko-moravské země. Násilí a nerozum vytrhly je svévolně z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umělého útvaru Česko-Slovenska vytvořily ohnisko stálého neklidu. Od roku k roku zvětšovalo se nebezpečí, že z tohoto prostoru - jako již jednou v minulosti - vyjde nové nesmírné ohrožení evropského míru. Neboť česko-slovenskému státu a jeho držitelům moci se nepodařilo organisovati rozumně soužití národních skupin, v něm svémocně spojených, a tím probuditi a zachovati zájem všech zúčastněných na udržení jejich společného státu. Tím však prokázal svou vnitřní neschopnost k životu a propadl proto nyní také skutečnému rozkladu. Německá říše však nemůže v těchto pro její vlastní klid a bezpečnost stejně jako pro obecné blaho a obecný mír tak rozhodně důležitých oblastech trpěti žádné trvalé poruchy. Dříve nebo později musela by nésti nejtěžší důsledky jako mocnost dějinami a zeměpisnou polohou nejsilněji interesovaná a spolupostižená. Odpovídá tudíž příkazu sebezáchovy, jestliže Německá říše jest rozhodnuta zasáhnouti rozhodně k zajištění základů rozumného středoevropského řádu a vydati nařízení, která z toho vyplývají. Neboť dokázala už ve své tisícileté dějinné minulosti, že díky jak velikosti, tak i vlastnostem německého národa jediná jest povolána řešiti tyto úkoly. Naplněn vážným přáním sloužiti opravdovým zájmům národů sídlících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost německého a českého národa, prospěti míru a sociálnímu blahu všech, nařizuji tudíž jménem Německé říše jako základnu pro budoucí soužití obyvatelů těchto oblastí toto: Čl.1 (1) Části bývalé Česko-Slovenské republiky, obsazené v březnu 1939 německými oddíly, náleží od nynějška k území Velkoněmecké říše a vstupují jako "Protektorát Čechy a Morava" pod její ochranu. (2) Pokud obrana Říše toho vyžaduje, učiní Vůdce a říšský kancléř pro jednotlivé části těchto území úpravu od toho odchylnou. Čl.2 (1) Obyvatelé protektorátu, kteří jsou příslušníky německého národa, stávají se německými státními příslušníky a podle předpisů zákona o říšských občanech z 15. září 1935 (Říš. Zák. I., str. 1146) říšskými občany. Pro ně platí tudíž také ustanovení na ochranu německé krve a německé cti. Podléhají německé soudní pravomoci. (2) Ostatní obyvatelé Čech a Moravy stávají se státními příslušníky Protektorátu Čechy a Morava. Čl.3 (1) Protektorát Čechy a Morava jest autonomní a spravuje se sám. (2) Vykonává svoje výsostná práva, náležející mu v rámci protektorátu, ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše. (3) Tato výsostná práva jsou vykonávána vlastními orgány a vlastními úřady s vlastními úředníky. Čl.4 Hlava autonomní správy Protektorátu Čechy a Morava požívá ochrany a čestných práv hlavy státu. Hlava protektorátu potřebuje pro výkon svého úřadu důvěry Vůdce a říšského kancléře. Čl.5 (1) Jako zastánce říšských zájmů jmenuje Vůdce a říšský kancléř "Říšského protektora v Čechách a na Moravě". Jeho úřední sídlo jest Praha. (2) Říšský protektor jako zástupce Vůdce a říšského kancléře a jako zmocněnec říšské vlády má úkol pečovati, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce a říšského kancléře. (3) Členové vlády protektorátu jsou potvrzováni říšským protektorem. Potvrzení může býti odvoláno. (4) Říšský protektor jest oprávněn dáti se informovati o všech opatřeních vlády protektorátu a udíleti jí rady. Může podati námitky proti opatřením, která by byla s to poškoditi Říši, a je-li nebezpečí v prodlení, vydati nařízení nutná ve společném zájmu. (5) Od vyhlášení zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i od výkonu správních opatření a pravoplatných soudních rozsudků jest upustiti, podá-li říšský protektor námitky. Čl.6 (1) Zahraniční věci protektorátu, obzvláště ochranu jeho státních příslušníků v cizině, zastává Říše. Říše povede zahraniční věci tak, jak to odpovídá společným zájmům. (2) Protektorát obdrží zástupce u říšské vlády s úředním označením "vyslanec". Čl.7 (1) Říše poskytuje protektorátu vojenskou ochranu. (2) Vykonávajíc tuto ochranu, udržuje Říše v protektorátu posádky a vojenská zařízení. (3) Pro udržení vnitřní bezpečnosti a pořádku může protektorát zříditi vlastní sbory. Organisaci, početní sílu a výzbroj určí říšská vláda. Čl.8 Říše vykonává bezprostřední dohled na dopravnictví, jakož i na pošty a telekomunikace. Čl.9 Protektorát náleží k celnímu území Německé říše a podléhá její celní výsosti. Čl.10 (1) Zákonitým platidlem jest vedle říšské marky až na další koruna. (2) Poměr obou měn navzájem určí říšská vláda. Čl.11 (1) Říše může vydávati právní předpisy s platností pro protektorát, pokud toho vyžaduje společný zájem. (2) Pokud je dána společná potřeba, může Říše převzíti do vlastní správy správní obory a zříditi k tomu potřebné vlastní říšské úřady. (3) Říšská vláda může učiniti opatření potřebná k udržení bezpečnosti a pořádku. Čl.12 Právo platné nyní v Čechách a na Moravě zůstává v účinnosti, pokud neodporuje smyslu převzetí ochrany Německou říší. Čl.13 Říšský ministr vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými říšskými ministry právní a správní předpisy potřebné k provedení a doplnění tohoto výnosu. V Praze dne 16. března 1939. Vůdce a říšský kancléř: Adolf Hitler v. r. Říšský ministr vnitra: Dr. Frick v. r. Říšský ministr zahraničí: Ribbentrop v. r. Říšský ministr a přednosta říšské kanceláře: Dr. Lammers v. r. [[Kategorie:Dějiny]] ] 35 3858 2006-06-24T11:49:53Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Všeobecná deklarace lidských práv |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.osn.cz www.osn.cz] |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Všeobecná deklarace lidských práv |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} == Úvod == U vědomí toho, :že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, :že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, :že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, :že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, :že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva můžů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, :že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a :že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku, '''Valné shromáždění''' vyhlašuje tuto '''Všeobecnou deklaraci lidských práv''' jakožto společný cíl pro všechny národy a všechny státy za tím účelem, aby se každý jednotlivec a každý orgán společnosti, maje tuto deklaraci stále na mysli, snažil vyučováním a výchovou rozšířit úctu k těmto právům a svobodám azajistit postupnými opatřeními vnitrostátními i mezinárodními jejich všeobecné a účinné uznávání a zachovávání jak mezi lidem členských států samých, tak i mezi lidem území, jež jsou pod jejich pravomocí. == Článek 1 == Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. == Článek 2 == #Každý má všechna práva a všechny svobody, stanovené touto deklarací, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. #Žádný rozdíl nebude dále činěn z důvodu politického, právního nebo mezinárodního postavení země nebo území, k nimž určitá osoba přísluší, ať jde o zemi nebo území nezávislé nebo pod poručenstvím, nesamosprávné nebo podrobené jakémukoli jinému omezení suverenity. == Článek 3 == Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. == Článek 4 == Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány. == Článek 5 == Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. == Článek 6 == Každý má právo na to, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost. == Článek 7 == Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci, která porušuje tuto deklaraci, a proti každému podněcování k takové diskriminaci. == Článek 8 == Každý má právo, aby mu příslušné vnitrostátní soudy poskytly účinnou ochranu proti činům porušujícím základní práva, která jsou mu přiznána ústavou nebo zákonem. == Článek 9 == Nikdo nesmí být svévolně zatčen, držen ve vazbě nebo vyhoštěn do vyhnanství. == Článek 10 == Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu. == Článek 11 == #Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina ve veřejném řízení, v němž mu byly zajištěny veškeré možnosti obhajoby. #Nikdo nesmí být odsouzen pro čin nebo opomenutí, které v době, kdy byly spáchány, nebyly trestné podle státního nebo mezinárodního práva. Rovněž nesmí být uložen trest těžší, než jakého bylo lze použít v době, kdy byl trestný čin spáchán. == Článek 12 == Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. == Článek 13 == #Každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu. #Každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země. == Článek 14 == #Každý má právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu. #Toto právo nelze uplatnit v případě stíhání skutečně odůvodněného nepolitickými zločiny nebo činy, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů. == Článek 15 == #Každý má právo na státní příslušnost. #Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost změnit. == Článek 16 == #Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů příslušnoti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva. #Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů. #Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany společnosti a státu. == Článek 17 == #Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými. #Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku. == Článek 18 == Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů. == Článek 19 == Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, příjímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. == Článek 20 == #Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování. #Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení. == Článek 21 == #Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců. #Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země. #Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného arovného hlasovacího práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu hlasování. == Článek 22 == Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpeční a nárok na to, aby mu byla národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti. == Článek 23 == #Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. #Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci. #Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti a která by byla doplněna, kdyby toho bylo třeba, jinými prostředky sociální ochrany. #Na ochranu svých zájmů má každý právo zakládat s jinými odborové organizace a přistupovat k nim. == Článek 24 == Každý má právo na odpočinek a na zotavení, zejména také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou. == Článek 25 == #Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli. #Mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči a pomoc. Všechny děti, ať manželské nebo nemanželské, požívají stejné sociální ochrany. == Článek 26 == #Každý má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Základní vzdělání je povinné. Technické a odborné vzdělání budiž všeobecně přístupné a rovněž vyšší vzdělání má být stejně přístupné všem podle schopností. #Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými, jakož i k rozvoji činnosti Spojených národů pro zachování míru. #Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti. == Článek 27 == #Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích. #Každý má právo na ochranu morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby. == Článek 28 == Každý má právo na to, aby vládl takový sociální a mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody stanovené v této deklaraci byly plně uplatněny. == Článek 29 == #Každý má povinnosti vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost. #Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachovávání práv asvobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti. #Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Spojených národů. == Článek 30 == Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených. [[category:Právo]] [[de:Allgemeine Erklärung der Menschenrechte]] [[el:Οικουμενική Διακήρυξη για τα Ανθρώπινα Δικαιώματα]] [[en:Universal Declaration of Human Rights]] [[es:Declaración Universal de los Derechos Humanos]] [[fr:Déclaration universelle des Droits de l'Homme]] [[id:Pernyataan Umum tentang Hak-Hak Asasi Manusia]] [[pl:Powszechna Deklaracja Praw Człowieka]] [[pt:Declaração Universal dos Direitos Humanos]] [[ru:Всеобщая декларация прав человека]] [[sv:FN:s deklaration om de mänskliga rättigheterna]] [[zh:世界人权宣言]] 36 2702 2006-05-08T18:52:36Z -jkb- 4 box {{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Zakládací listina University Karlovy |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL=Jiří Spěváček |ZDROJ=Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988 |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Universita Karlova |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Zakládací listina University Karlovy''' ze dne 26. ledna 1347: Kliment biskup, služebník božích služebníků. Na věčnou paměť věci. Darem božského řízeni, ač s nedostatečnými zásluhami, jsouce postaveni na stráž nejvyšší apoštolské důstojnosti, obracíme zrak nám svěřené obezřetnosti, jako pastýř všeobecného stáda Páně, ke všem krajům našich věrných, pokud nám nebesa dovolují, a s radostí a vděčně prokazujeme přízeň a při vhodné příležitosti poskytujeme pomoc těmto věrným, kteří zatouží po literním vzdělání, jejichž prostřednictvím se šíří uctívání božího jména a jeho katolické víry, pěstuje se spravedlnost a s prospěchem se daří jak veřejné, tak soukromé věci a množí se veškerý blahobyt lidského pokolení. A tak před časem nám náš nejdražší syn v Kristu Karel, vznešený římský král, vyložil, že v jeho dědičném Českém království a v mnoha jiných krajinách a zemích, které sousedí s tímto královstvím, nemají obecné učení, jehož by bylo v oněch končinách svrchovaně zapotřebí. A že metropolitní město Praha, ležící uprostřed tohoto království na velmi zdravém místě, navštěvované lidmi z nejrůznějších krajin a bohaté na živobytí a jiné životní potřeby, byla velmi příhodná pro zřízení takového obecného učení, když v ní bylo od dávných časů partikulární učení (studium). My, přihlížejíce k neobyčejné zbožnosti a čistotě víry, kterou jak sám Karel a jeho předchůdci, čeští králové, tak obyvatelé téhož království osvědčili vůči svaté církvi římské, a sami, král Karel i obyvatelé, stále osvědčují, vřelou touhou jsme vedeni k tomu, aby ono království, jež boží dobrota obdařila množstvím lidu a dostatkem věcí, bylo obohaceno úrodou vzdělání. A aby v něm, tak jak bude známé zlatem a stříbrem, byly tu i zdroje vynikajících věd, jež by vydávaly muže nápadné zralým úsudkem, vyrovnané ozdobou ctností a vzdělané v různých oborech věd. Nechť je tam pramen poskytující vláhu, z jehož hojnosti by čerpali všichni, kdož hodlají proniknout do zdrojů literního vzdělání. Když jsme toto vše rozmyslným zkoumáním uvážili a zvláště půvabnost zmíněného města, dychtíce otcovským zanícením přispět k obecnému prospěchu a k pohodě nejen výše zmíněných obyvatel tohoto království a krajin okolních, ale také jiných, kteří se k tomuto městu budou hrnout z různých končin světa, jsouce nakloněni prosbám řečeného krále, podle rady našich bratří z apoštolské moci ustanovujeme, aby ve zmíněném městě Praze vzkvétalo na věčné budoucí časy obecné učení v kterémkoli povoleném oboru. A aby učitelé i studenti tamtéž užívali a těšili se všem výsadám, svobodám i osvobozením z obecného práva, které byly poskytnuty doktorům, učitelům a studentům, zdržujícím se na obecném učení. A dále, aby ti, kdo časem dosáhnou perly vědění na té fakultě, na které studovali, a budou žádat o povolení učit, aby jiné mohli vzdělávat, i o čest a hodnost misterství, byli od mistrů nebo mistra té fakulty, na níž se bude zkouška konat, představeni pražskému arcibiskupovi, který toho času bude. A týž arcibiskup, když byl svolal doktory a mistry, řádně působící na té které fakultě, nechť je v předmětech, které se požadují od těch, kdož mají být povýšeni k hodnosti doktorské nebo misterské, dá svědomitě zkoušet podle způsobu a obyčeje, jak se v těchto případech na obecných učeních zachovává. A nechť jim pak udělí, budou-li shledáni dostatečnými a způsobilými, takovéto povolení učit a čest a hodnost misterskou. Ti pak, kdo na témž učení zmíněného města budou zkoušeni a potvrzeni a obdrží povolení učit a čest či titul ministerský, jak již zmíněno, budou mít nadále plnou moc a svobodnou způsobilost, bez jakékoli zkoušky nebo schválení, působit a učit, jak ve výše zmíněném městě, tak kdekoli jinde, aniž by jim byla překážkou statuta a zvyklosti, schválená apoštolskou nebo jinou pravomocí či jim se protivící, jak v řečeném městě nebo v kterémkoli jiném místě či na obecných učeních, na nichž by chtěli působit nebo učit. Nikomu tudíž z lidí vůbec nebudiž dovoleno porušit tuto listinu našeho ustanovení nebo se mu stavět na odpor s nerozvážnou smělostí. Jestliže by se však někdo toho opovážil, nechť ví, že propadne hněvu všemohoucího Boha a svatých Petra a Pavla, jeho apoštolů. Dáno v Avignonu, sedmého dne před únorovými kalendami, pátého léta našeho pontifikátu. [[Kategorie:Dějiny]] 37 2716 2006-05-08T19:05:47Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Zlatá bula sicilská |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Zlatá bula sicilská |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} Fridrich, z boží milosti volený císař římský a po všechny časy rozmnožitel říše, král Sicílie, vévoda Apulie, a kníže Capue. Poněvadž ozdoba a moc císařská předchází náš stav, že nejen hodnosti ostatních knížat, ale také královská žezla uděluje náš majestát, považujeme za slavnou a velikou věc, že v tak velikém dobrodiní naší štědrosti i jiným vzrůstá přírůstek královské důstojnosti, aniž by tím naše vznešenost trpěla nějakou újmu. Proto my, přihlížejíce k přeslavným službám oddanosti, které veškerý lid Čechů od dávného času věrně i oddaně prokazoval císařství římskému a že jejich jasný král Otakar od začátku mezi jinými knížaty zvláště před ostatními nás zvolil císařem a při naší volbě ustavičně a užitečně setrval; jako milý náš strýc, zbožné paměti král Filip, učiniv poradu se všemi knížaty, ustanovil svým privilegiem, i my jej králem ustanovujeme a potvrzujeme a tak posvátné a důstojné ustanovení schvalujeme a České království svobodně a beze všeho vymáhání peněz i obvyklé spravedlnosti dvora našeho jemu a jeho nástupcům na věky propůjčujeme. Chtějíce, aby kdokoliv od nich bude zvolen králem, k nám nebo našim nástupcům přijel a náležitým způsobem odznaky královské přijal. Také povolujeme, aby on a jeho nástupcové drželi všechny hranice, které zmíněnému království patří, ať by jakkoliv byly odcizeny. Také jemu a jeho dědicům úplně povolujeme právo a moc potvrzovati biskupy jeho království; avšak tak, aby se těšili té svobodě a bezpečnosti, kterou mívali od našich předchůdců. Ustanovujeme potom z nadbytku naší štědrosti, že řečený jasný král nebo jeho dědicové nejsou povinni choditi na žádný náš sněm, než který bychom svolali do Bamberka nebo Norimberka. Pokud bychom nařídili konat sněm v Merseburku, jen tehdy jsou povinni přijíti, jestliže kníže polský, jsa pozván, přijde a mají mu poskytnout doprovod, tak jako předchůdcové jeho, kdysi králové čeští, činívali. Avšak tak, aby jim napřed byla určena lhůta šesti neděl k příchodu ke zmíněným sněmům. S tou však výhradou, kdybychom my nebo naši nástupci byli v Římě korunováni, ponecháváme na vůli řečenému králi Otakarovi nebo jeho nástupcům, zda nám pošlou tři sta oděnců, nebo zaplatí tři sta hřiven. K trvalé paměti a moci tohoto našeho ustanovení a potvrzení poručili jsme toto privilegium napsati rukou Jindřich z Paříže, notáře a věrného našeho, a naší zlatou bulou utvrditi, roku, měsíce a indikace níže psaných. Této věci svědkové jsou tito: arcibiskup z Bari, biskup z Tridentu, biskup z Basileje, biskup z Kostnice, biskup z Churu; opat z Reichenau, opat ze St. Gallen, opat z Weissenburku, Bertold z Neuffen, protonotář královského dvora; hrabě Oldřich z Kiburku, hrabě Rudolf z Habsburku a lantkrabě z Alsaska, hrabata Ludvík a Heřman z Froburku, hrabě Werner z Hohenburku, šlechtic Arnold z Wartu, fojt Rudolf z Rapperswillu, Rudolf z Ramensberku, komorník Albero z Tanehausu a mnoho jiných velmožů a šlechticů a svobodníků, jejichž svědectvím je toto privilegium potvrzeno. Stalo se léta od vtělení Páně tisícího dvoustého dvanáctého, v měsíci září, v patnácté indikci, skutečného království pána našeho Fridricha, nejjasnějšího zvoleného císaře římského a po všechny časy rozmnožitele říše, krále Sicílie, roku patnáctého. Dáno ve vznešeném městě Basileji rukou místoprotonotáře dvacátého šestého září šťastně. Amen. [[Category:Dějiny]] 38 2732 2006-05-08T19:17:56Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Zpráva o Sámově říši |PODTITULEK=Historia Francorum |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Sámova říše |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Sámo|Sámo]] <br>[[w:Historia Francorum|Historia Francorum]] }} ===Historia Francorum kolem roku 660=== Čtyřicátého roku kralování Clothara (623/624) muž jménem Sámo, národem Frank z kraje sasonského, vzal s sebou četné kupce a odebral se mezi Slovany jménem Venédy, aby obchodoval. Slované již počali bojovati proti Avarům, jménem Hunům, a jejich králi - chaganovi.Venédové byli již odedávna bojovníky Hunů, tak když Hunové útočili vojskem proti kterémukoli kmeni, Hunové stavěli své sjednocené vojsko k ochraně táborů, Venédové pak bojovali; jestliže nabyli vrchu k vítězství, tehdy Hunové udeřili, aby brali kořist; pakli však byli Venédové přemáháni, podporováni pomocí Hunů, opět nabývali sil. Proto byli zváni od Hunů bojovníky, že v bojovém zápasu, představujíce dvojitou bojovou korouhev, táhli před Huny. Hunové každý rok přicházeli mezi Slovany za milováním, brali si na lože manželky Slovanů a jejich dcery; Slované platili Hunům vedle mnohých příkoří i poplatky. Synové Hunů, kteří se rodili z manželek a dcer Venédů, konečně nesnášejíce zlobu zbraně a násilí a zpěčujíce se vlády Hunů, začali, jak jsem připomněl nahoře, vésti odboj. Když udeřili Venédové ve vojsku proti Hunům, kupec Sámo, kterého jsem výše vzpomněl, táhl s nimi ve vojsku; a tu učinil tak dobrou službu, co se týče Hunů, že to bylo podivuhodné, a veliké množství jich bylo pobito mečem Venédů. Venédové, vidouce užitečnost Sámovu, zvolí ho nad sebou králem, kde šťastně kraloval třicet a pět let. Za jeho panování svedli Venédové mnoho bitev proti Hunům; jeho radou a dobrou službou Venédové vždy Huny porazili. Sámo měl dvanáct manželek rodu slovanského, z kterých měl dvacet dva syny a patnáct dcer. Když toho roku (631/632) Slované jménem Venédové v království Sámově zavraždili a o majetek oloupili kupce Franků ve velikém počtu, to byl počátek svády mezi Dagobertem a Sámem, králem Slovanů. A Dagobert posílá vyslance Sicharia k Sámovi se žádostí, aby dal spravedlivě napraviti za kupce, jež jeho lidé zavraždili a jejichž majetek si nedovoleně přivlastnili. Sámo nechtěje Sicharia viděti, ani by nebyl dovolil, aby k němu přišel; Sicharius obléknuv se na způsob Slovanů, přišel se svými lidmi před Sáma; oznámil mu všechno, co měl uloženo. Ale jak to bývá u pohanství a zpupnosti pošetilých, nic, čeho se jeho lidé dopustili, nebylo Sámem napraveno, leč toliko chtěl dáti dovolení, aby spravedlivost byla navzájem sjednána o těchto a jiných obviněních, která vzešla mezi stranami. Sicharius jako zpozdilý vyslanec mluvil proti Sámovi slovy nespravedlivými, které neměl uložená, a výhružkami tak, že by Sámo a jeho lid království byli povinni služebnost Dagobertovi. Sámo odpovídaje již popuzen pravil: "I země, kterou máme, je Dagobertova i my jsme jeho, jestliže však nařídí uchovati s námi přátelství." Sicharius řekl: "Není možné, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy." Sámo proti tomu pověděl: "Jestliže vy jste sluhové boží, zatím co vy proti Bohu jednáte, my jsme si vzali dovolení zuby vás roztrhati." Sicharius byl vyhnán z dohledu Sámova. Když toto oznámil Dagobertovi, Dagobert pyšně přikáže sebrati vojsko z celého království Austrasijců proti Sámovi a Venédům; tu vojsko vtrhne třemi spořádanými zástupy na Venédy, ba i Langobardi, koupeni Dagobertem, taktéž nepřátelsky vytáhli na Slovany. Slované se proti nim připravili a na těch i jiných místech vojsko Alamanů s vévodou Chrodobertem zvítězilo na území, na které vtrhlo. Langobardi taktéž zvítězili a Alamani a Langobardi s sebou přivedli velmi velký počet zajatců ze Slovanů. Austrasijci však, když přitrhli k hradu Wogastisburg, kde se opevnilo velmi četné vojsko statečných Venédů, obklíčili jej, bojujíce po tři dny, a tu je mečem zabito mnoho z vojska Dagobertova, a odtud zbaběle, zanechávajíce všechny válečné stany a věci, které měli, vracejí se k vlastním sídlům. Potom hojnou odplatou vpadávají Venédové do Durynska a ostatních krajů království Franků za účelem plenu; ba i Dervan, vévoda kmene Srbů, kteří byli z rodu Slovanů a již dávno patřili ke království Franků, přidal se se svými ke království Sámovu. A to vítězství, kterého Venédové proti Frankům dobyli, ne tak získala statečnost Slovanů jako zmalomyslení Austrasijců, když viděli, že s Dagobertem v nenávist a neustále budou olupováni. [[Category:Dějiny]] 39 3651 2006-06-20T09:16:26Z Flambelle 20 menší format {{Textinfo| TITULEK=Ústava České republiky |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html www.psp.cz]<br />[http://www.senat.cz/informace/zadosti/ustava.html www.senat.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ústava České republiky |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} __TOC__ <center><big><big>Ústava České republiky</big></big><br> ze dne 16. prosince 1992 ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.,<br> ústavního zákona č. 300/2000 Sb.,<br> ústavního zákona č. 448/2001 Sb.,<br> ústavního zákona č. 395/2001 Sb.,<br> a ústavního zákona č. 515/2002 Sb. <big><big>Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně</big></big></center> == <center>Preambule</center> == <center>My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,<br> v čase obnovy samostatného českého státu,<br> věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé,<br> odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku<br> v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody<br> jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,<br> kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,<br> jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti,<br> jako součást rodiny evropských a světových demokracií,<br> odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,<br> odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu,<br> prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky</center> == <center>Hlava první - Základní ustanovení</center> == '''Článek 1''' # Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. # Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. '''Článek 2''' # Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. # Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. # Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. # Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. '''Článek 3''' : Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. '''Článek 4''' : Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. '''Článek 5''' : Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. '''Článek 6''' : Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin. '''Článek 7''' : Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. '''Článek 8''' : Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. '''Článek 9''' # Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. # Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná. # Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění neho ohrožení základů demokratického státu. '''Článek 10''' : Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. '''Článek 10a''' # Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. # K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. '''Článek 10b''' # Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl. 10a. # Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády. # Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor. '''Článek 11''' : Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem. '''Článek 12''' # Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon. # Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. '''Článek 13''' : Hlavním městem České republiky je Praha. '''Článek 14''' # Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. # Státní symboly a jejich používání upraví zákon. == <center>Hlava druhá - Moc zákonodárná</center> == '''Článek 15''' # Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. # Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. '''Článek 16''' # Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. # Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. '''Článek 17''' # Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. # Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění. '''Článek 18''' # Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení. # Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady většinového systému. # Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. '''Článek 19''' # Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let. # Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. # Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. '''Článek 20''' : Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon. '''Článek 21''' : Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu. '''Článek 22''' # S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. # Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora. '''Článek 23''' # Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní. # Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní. # Slib poslance a senátora zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". '''Článek 24''' : Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak způsobem stanoveným zákonem. '''Článek 25''' : Mandát poslance nebo senátora zaniká <ol style="list-style-type:lower-alpha; margin-left:5em"> <li> odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou, </li> <li> uplynutím volebního období, </li> <li> vzdáním se mandátu, </li> <li> ztrátou volitelnosti, </li> <li> u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny, </li> <li> vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22. </li> </ol> '''Článek 26''' : Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. '''Článek 27''' # Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech. # Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory jejímž je členem. # Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. # Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. # Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. '''Článek 28''' : Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem. '''Článek 29''' # Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny. # Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu. '''Článek 30''' # Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců. # Řízení před komisí upraví zákon. '''Článek 31''' # Komory zřizují jako své orgány výbory a komise. # Činnost výborů a komisí upraví zákon. '''Článek 32''' : Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí. '''Článek 33''' # Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. # Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10. # Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda. # Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony. # Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti. '''Článek 34''' # Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb. # Zasedání komory může být usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit sto dvacet dnů v roce. # V době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu svolat komoru ke schůzi před stanoveným termínem. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně pětina členů komory. # Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním. '''Článek 35''' <ol> <li> Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny, </li> <li> Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, </li> <li> zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné, </li> <li> Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi. </li> </ol> </li> <li> Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období. </li> </ol> '''Článek 36''' : Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem. '''Článek 37''' # Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny. # Pro jednání společné schůze komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny. '''Článek 38''' # Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. # Člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde však se člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast. '''Článek 39''' # Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. # K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak. # K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů. # K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. '''Článek 40''' : K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem. '''Článek 41''' # Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně. # Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. '''Článek 42''' # Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. # Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. '''Článek 43''' <ol> <li> Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. </li> <li> Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. </li> <li> Parlament vyslovuje souhlas <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, </li> <li> s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. </li> </ol> </li> <li> Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, </li> <li> účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, </li> <li> účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. </li> </ol> </li> <li> Vláda dále rozhoduje <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, </li> <li> o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. </li> </ol> </li> <li> O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory. </li> </ol> '''Článek 44''' # Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. # Nevyjádří-li se vláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že se vyjádřila kladně. # Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry. '''Článek 45''' : Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu. '''Článek 46''' # Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení. # Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. # Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat. '''Článek 47''' # Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. # Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat. # Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců. # Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné. '''Článek 48''' : Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat. '''Článek 49''' : K ratifikaci mezinárodních smluv: <ol style="list-style-type:lower-alpha; margin-left:5em"> <li> upravujících práva a povinnosti osob, </li> <li> spojeneckých, mírových a jiných politických, </li> <li> z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, </li> <li> hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, </li> <li> o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, </li> </ol> :je třeba souhlasu obou komor Parlamentu. '''Článek 50''' # Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. # O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. '''Článek 51''' : Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády. '''Článek 52''' # K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. # Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. '''Článek 53''' # Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. # Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání. == <center>Hlava třetí - Moc výkonná</center> == === <center>Prezident republiky</center> === '''Článek 54''' # Prezident republiky je hlavou státu. # Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor. # Prezident republiky je z výkonu své funkce jen omezeně odpovědný. '''Článek 55''' : Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu. '''Článek 56''' : Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba do třiceti dnů. '''Článek 57''' # Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu. # Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. '''Článek 58''' # Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. # Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. # Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. # Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu. # Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů. # Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. # Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů. # Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. '''Článek 59''' # Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor. # Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". '''Článek 60''' : Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. '''Článek 61''' : Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. '''Článek 62''' : Prezident republiky <ol style="list-style-type:lower-alpha; margin-left:5em"> <li> jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, </li> <li> svolává zasedání Poslanecké sněmovny, </li> <li> rozpouští Poslaneckou sněmovnu, </li> <li> pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády, </li> <li> jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, </li> <li> jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu, </li> <li> odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení, </li> <li> má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, </li> <li> podepisuje zákony, </li> <li> jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, </li> <li> jmenuje členy Bankovní rady České národní banky, </li> <li> vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek. </li> </ol> '''Článek 63''' <ol> <li> Prezident republiky dále <ol style="list-style-type:lower-alpha;"> <li> zastupuje stát navenek, </li> <li> sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, </li> <li> je vrchním velitelem ozbrojených sil, </li> <li> přijímá vedoucí zastupitelských misí, </li> <li> pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, </li> <li> vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, </li> <li> jmenuje a povyšuje generály, </li> <li> propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, </li> <li> jmenuje soudce, </li> <li> má právo udělovat amnestii. </li> </ol> </li> <li> Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon. </li> <li> Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. </li> <li> Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. </li> </ol> '''Článek 64''' # Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. # Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. '''Článek 65''' # Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. # Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. # Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno. '''Článek 66''' : Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i) j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k) , l); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. === <center>Vláda</center> === '''Článek 67''' # Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. # Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. '''Článek 68''' # Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. # Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. # Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. # Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. # V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. '''Článek 69''' # Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky. # Slib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“. '''Článek 70''' : Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon. '''Článek 71''' : Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. '''Článek 72''' # Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru. # Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. '''Článek 73''' # Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. # Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. # Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme. '''Článek 74''' : Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. '''Článek 75''' : Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. '''Článek 76''' # Vláda rozhoduje ve sboru. # K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. '''Článek 77''' # Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony. # Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády. '''Článek 78''' : K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády. '''Článek 79''' # Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. # Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon. # Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. '''Článek 80''' # Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. # Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon. == <center>Hlava čtvrtá - Moc soudní</center> == '''Článek 81''' : Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. '''Článek 82''' # Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. # Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. # Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný. === <center>Ústavní soud</center> === '''Článek 83''' : Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. '''Článek 84''' # Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenování na dobu deseti let. # Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu. # Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání. '''Článek 85''' # Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce. # Slib soudce Ústavního soudu zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.". # Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován. '''Článek 86''' # Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. # Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností. # Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu. '''Článek 87''' <ol> <li> Ústavní soud rozhoduje <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, </li> <li> o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem, </li> <li> o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, </li> <li> o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, </li> <li> o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora, </li> <li> v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25, </li> <li> o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiku podle čl. 65 odst. 2, </li> <li> o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66, </li> <li> o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak, </li> <li> o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony, </li> <li> spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu, </li> <li> o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí, </li> <li> o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení. </li> </ol> </li> <li> Ústavní soud dále rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí Ústavního soudu nemůže být smlouva ratifikována. </li> <li> Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou- li v rozporu se zákonem, </li> <li> spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. </li> </ol> </li> </ol> '''Článek 88''' # Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. # Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavním pořádkem a zákonem podle odstavce 1. '''Článek 89''' # Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. # Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. # Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl podle čl. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, brání ratifikaci smlouvy do doby, než bude nesoulad odstraněn. === <center>Soudy</center> === '''Článek 90''' : Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy. '''Článek 91''' # Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení. # Působnost a organizaci soudů stanoví zákon. '''Článek 92''' : Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud. '''Článek 93''' # Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu. # Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon. '''Článek 94''' # Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci. # Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané. '''Článek 95''' # Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. # Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. '''Článek 96''' # Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva. # Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně. == <center>Hlava pátá - Nejvyšší kontrolní úřad</center> == '''Článek 97''' # Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. # Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké směnovny. # Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon. == <center>Hlava šestá - Česká národní banka</center> == '''Článek 98''' # Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. # Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon. == <center>Hlava sedmá - Územní samospráva</center> == '''Článek 99''' : Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. '''Článek 100''' # Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. # Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. # Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. '''Článek 101''' # Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. # Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. # Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. # Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. '''Článek 102''' # Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. # Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. '''Článek 103''' : Zrušen. '''Článek 104''' # Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. # Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. # Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. '''Článek 105''' : Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. == <center>Hlava osmá - Přechodná a závěrečná ustanovení</center> == '''Článek 106''' # Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996. # Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna. # Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2. # Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady. '''Článek 107''' # Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů, jejichž volební období bude čtyřleté. # Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Senát třicátý den po dni voleb. '''Článek 108''' : Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy. '''Článek 109''' : Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky. '''Článek 110''' : Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy. '''Článek 111''' : Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky. '''Článek 112''' # Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. # Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky. # Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona. '''Článek 113''' : Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. '''Uhde v.r.''' '''Klaus v.r.''' [[Kategorie:Právo]] 40 2733 2006-05-08T19:18:22Z -jkb- 4 box {{Zdroj}} {{Textinfo| TITULEK=Čtyři artikuly pražské |PODTITULEK=(dle Fr. Palackého) |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Čtyři artikuly pražské |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Všem vuobec a každému křesťanu zvláště buď to svědomo i oznámeno, že obec Česká a v naději Boží věrní křesťané stojie a s Boží pomocí státi mienie vším svým statkem i životem i smrtí, jakož nejdéle budú moci, proti každému živému jim v tom odpornému, nic o jiné se neposazujíc a vydávajíc, než o ty kusy čtyři křesťanské a v Novém Zákoně přikázané od Pána Jezu Krista Najprvé: aby slovo Božie po království Českém svobodně a bez překážky od křesťanských kněží bylo zvěstováno a kázáno, jakož Spasitel náš přikazuje (Mat. 28,19 a Marci 16,15): Jdúc po všem světě, kažte Čtenie všemu stvoření člověckému: nebo podlé svatého Pavla (2. Timothei 2,9) slovo Božie nenie zavázáno, ale die (2. Thess. 3,1): Modlte se, aby slovo Boží běžalo a osvěcovalo se. Také die (1. Cor. 14,18.39): Děkuji Bohu mému, že všech vás jazykem mluvím, a vy jazyky mluviti neroďte zapoviedati, neb die Christus: Což vám pravím ve tmě, pravte na světle, a co v ucho slyšíte, pravte neb kažte nad střechami (Mat. 19,27). Druhé: aby velebná svátost těla a krve Božie pod oběma zpósobama chleba a vína všem věrným křesťanuom, jimž hřiech smrtedlný nepřekážie, svobodně byla dávána, podlé ustavenie a přikázanie Spasitele (Math. 26,26-28; Marci 14,22-24; Lucae 22,17-20), jenž die: Vezměte a jezte, toť jest tělo mé, a Píte z toho všichni, toť jest krev má nového poručenstvie, jenž za mnohé vylita bude; a tu přikazuje apoštolóm řka: To čiňte; a Výklad (Glossa interlinearis) die: "To jest, vezměte a jiným dávejte na mé zpomínanie"; a Joannis 6,53-56 Spasitel všecky křesťany zavazuje ku přijímání této svátosti pod smrtí duše, jenž jest hřiech smrtedlný, takto řka: Amen, amen pravím vám, nebudete-li jiesti těla Syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě; kdo jie mé tělo a pije mú krev, má život věčný... nebo tělo mé jest jistě pokrm a krev má jest jistě nápoj; kdož tehda jie tělo mé a pije mú krev, ve mně přebývá a já v něm. Též S. Pavel die (1. Cor. 11,28): Ale zkus sám sebe člověk, a tak z chleba toho jez a z kalicha pij. A žeť miení o posvátném a ustném jedení a pití, i die potom (v. 29): Nebo kdož jie a pije nedóstojně, súd sobě jie a pije. Ej v tom že die "nedóstojně", miení o posvátném jedení a pití; nebo nižádný nemuož nedóstojně jiesti a píti, kdož toliko duší a neposvátně jie a pije. A k témuž jsú práva a řeholy cierkve svaté (de consecr. distinctione II: Compreimus) a kanon sboru Karthaginenského (XXVI, quaest. 6 Is qui), a sv. Řehoř v kázání velikonočním (de consecr. distinctione II, Quid sit), a sv. Augustin (eadem distinctione, Dum frangitur, et capitulo eiusdem: Quia passus); a sv. Jeronym mluvě na Sofoniáše proroka (I. quast. 1: Sacerdotes); a sv. Dionysius (libro de ecclesiastica hierarchia, cap. de Eukaristia); a sv. Cyprian mučedlník (epistola XXXVII de lapsis); a sv. Ambrož (de cons. distinct. II, Hujus sacramenti); a Origenes (XVI omelia super Numeri); a sv. Augustin (libro primo de symbolo, et in sermone quadragesimali, qui incripit: Praedicaturus vobis, jenž tu dává potom znáti Manichejské kacieře, kteříž pravie, že jedúc pod spósobú chlebnú i nechtie krve Božie z kalicha píti); a Fulgentius (libro de divinis officiis); a Remigius (super I. Cor. 10); a sv. Tomáš z Aquinie (super IV sententiarum quaest. XLVIII, et parte III, quaest. LXXVII, et quaest. LXXIII articulo II, et quaest. LXXXII articulo III); a Innocentius papež (libro de sacramentis, et in summa sua cap. XXXIX); a Paschasius (libro de sacramentis cap. X et XVI et XX) a Lyra (super illo Proverb. 9,5: Venite, comedite panem meum), et super I. Cor. 11,28; a Gwilhelm de monte Lauduno (in suo sacramentali); a Albert Veliký, Řezenský biskup (in tractatu de officio missae) a mnoho jiných svatých a doktoruov jest na tento kus svědkuov, jichž písmo jest tuto opuštěno pro krátkost. A kdož nevěří, ten je přečti. Třetí: že mnozí kněžie a mnišie světským právem panují nad velikým zbožím tělesným, proti přikázání Kristovu a na přiekazu svému úřadu kněžskému a k veliké škodě pánóm stavu světského: aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé Čtenie nám příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému. Nebo psáno jest ve Čtení (Mat. 10,9): A zavolav Kristus dvanáct učedníkuov svých... poslal je, přikazuje jim a řka: Neroďte vládnúti střiebrem, ani zlatem, ani penězmi v měšcích vašich; a (Mat. 20,25-27) die: Kniežata pohanská panují jiným, a kdož moc mají nad jinými, jich slovú dobrodějci: ale vy ne tak, ale kdož jest z vás větší, buď jako najmenší, a kdož jest vuodcí, buď jako slúha; a to též die jinde (Marci 10,42-44). K témuž die sv. Petr (I. Petri kap. 5,3): Nepanujíc v žákovstvu, ale z úmysla jsúc příklad stádu; též sv. Pavel Timoteovi biskupu (I. Tim. kap. 6,8) die: Majíc pokrm a to, jímž bychom se odieli, jmějmež na tom dosti; a I. Corinth. 4,16 a 11,1 die: Následovníci moji buďte, bratřie, jako já Kristuov; a (Filipen. 3,17): Následovníci moji buďte a pozorujte těch, kteříž tak chodie, jakož máte zpósob náš. Ale zpósob apoštolský tento bieše, jenž die sv. Petr (Actorum 3,6): Zlato a střiebro nepříslušie ke mně. K témuž jest Písmo (Numeri 18,20): Řekl jest Pán k Aronovi: V zemi jejich ničímž nebudete vládnúti, ani budete mieti dielu mezi nimi, já diel tvój a dědictvie tvé prostřed synuov Israhelských. Totéž psáno jest v Levitici 25,33; Numeri 26,62; Deuteron. 10,9 et 12,12 et 14,27.29 et 18,1; Josuae 13,14; Paralipomenon 6, et Josuae 14,3 et 18,7 et 21; a Ezechielis 44,28 die Pán Buoh: Nebude kněžím dědictvie, já jsem jejich dědictvie, a vladařstvie nedajte jim v Israheli, nebo já jsem jich vladařstvie; a sv. Pavel die (prima Timothei ultimo 6,11): Ale ty, člověče Boží, těchto věcí utiekaj, totiž bohatým býti a požitky časné vybierati; nebo tu die Výklad obecný: "Nic nenie tak ostré ani tak škodlivé, jakožto muž duchovní, a ten najviece, jenž vysoké miesto drží, když jest pilen zbožie tohoto světa, nebo netoliko sám sobě, ale všem jiným škodí", jimž odporný zpósob dává sv. Pavel, řka: toho utiekaj; a k témuž jest sv. Jeronym, Ambrož, Augustin, (jakož jest psáno in canon. XII quaest. I, cap. Clericus, et capitulis sequentibus; et extra libro III, in titulo de vita et honestate clericorum, cap. Fraternitatem); a též die S. Bernhard ku papeži Eugeniovi, a mnoho jiného jest k témuž svědectvie z Písma svatého. Čtvrté: aby všichni hřiechové smrtedlní a zvláště zjevní a jiní neřádové zákonu Božiemu odporní řádem a rozumně od těch, jenž úřad k tomu mají, v každém stavu byli stavováni a kaženi, a zlá a křivá pověst o tejto zemi aby vyčištěna byla, a tak aby se obecné dobré dálo království a jazyku Českému. Nebo kdož ty hřiechy činie, jakož die sv. Pavel (Rom. 1,32), hodni jsú smrti, netoliko jenž je činie, ale i ti, jenž jim k tomu svolují. Jakožto v obecném lidu jsú smilstva, obžerstva, zlodějstvie, vraždy, lži, lsti, křivé přísahy, čáry, řemesla a obchodové lstiví a škodliví, lakomí požitkové, lichvy a jiné zlé jim podobné; ale v žákovstvu, jakož jsú kacieřstva svatokupecká a vymoženie peněz ode křtu, od biřmovanie, od zpovědi, od svátosti těla Božieho a svatého oleje, od oddávanie, a ceny za třidceti mší a jiné mše zádušnie, vigilie, neb jiné modlitby úročnie a zakúpené neb zakázané, za pohřeb, za zpievánie kostelnie, neb zvoněnie, od svěcenie kněží, kosteluov, kapel, oltářuov, hřbitovóv, za odpustky, za biskupstvie, aripřišstvie, probošstvie, děkanstvie, farářstvie, a za každé oltářstvie, za směny, za bully a jiné také listy, a za všeliké obroky a duostojenstvie, a za každé ceny za jiné duchovnie věci a jiné bezčíslné zlosti a kacieřstva, jenž z těchto vycházejí a poškvrňují svatú cierkev; taktéž i jiné nepravosti a hřiechové, jakož sú pýcha, lakomstvie, cizoložstvie, kuběnářstvie a jiné nečistoty, hněvové, závisti, svárové a zlostní póhonové a súdové, platuov, ofěr, peněz a jiných statkuov na kostely a staveni pokryté žebránie a falšnými sliby obešlú řečí na lidech sprostných vymoženie a oklamánie; a všecky takové jiné zlosti a hřiechy, kteréžto každý věrný křesťan povinen jest jako ďábla otce jejich nenáviděti a jim se protiviti a je tupiti a kaziti, každý podlé povolanie svého. Pakli by kdo co zlého, bludného, hanebného aneb nečistého o nás psal, nebo pravil a na nás cpal, žádáme a prosíme, aby takému nebylo věřeno, jakožto tomu, jenž z nepřiezni a nelásky křivdu mluví, a jako křivému a falešnému svědku. Nebo to před Pánem Bohem i přede vším světem směle vyznáváme: že dálibuoh v srdci našem jiného úmysla nenie, než vší naší mocí, silú i statkem jest slúžiti a slíbiti se Panu Jezu Kristu, a jeho zákon a přikázanie vésti a plniti, jakož na každého dobrého křesťana slušie, a o tyto čtyři kusy, jenž záležie pod přikázáním Božím, pilně státi, a všemu zlému, protivnému i každému, kdož by nás od toho dobrého nutil a pudil, musíme podlé zákona Božieho a pravdy jeho odporni býti, a podlé našeho povolánie proti takému násilí musíme pravdy i sebe brániti rukú světskú. A jestliže by kakým výtržkem někoho z našeho množstvie co se zlého stalo, vyznáváme, že to nenine naše vuole, nebo dálibuoh stojíme proti každému smrtedlnému hřiechu; a zdáli se, že by komu od nás stala se která škoda, to se stane neb pro převelikú núzi, neb jakožto Božiemu a našemu nepřieteli, kdyžto zákona Božieho a sebe hájiti musíme jeho násilí a ukrutenství. A nade všeckno vyznáváme, že zdáli se komu od nás co zlého, hotovi jsme polepšiti a ve všem zprávu a naučenie z Písma svatého srdečně přijeti. [[Kategorie:Dějiny]] 41 4394 2006-07-02T11:35:21Z -jkb- 4 prozatím {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Autorské právo}} '''Autorská práva''' a jejich respektování platí na projektu '''''Wikisource''''' stejně jako i v jiných projektech, možná dokonce i o něco víc, protože se zde jedná výlučně o texty, převzaté odjinud. Na to je nutno při vkládání textů a dokumentů (a případného obrazového či jiného materiálu) myslet. Vzhledem k charakteru dokumentů a v důsledku licenční politiky Wikisource zde však přichází v úvahu méně druhů autorských práv (licencí) nežli je tomu ve Wikipedii. == Autorská práva na text== Jako i na jiné výtvory lidské tvůrčí činnosti existují autorská práva i na text. Všeobecně tato práva vyprší 70 let po smrti autora resp. 70 let po smrti nejdéle žijícího autora u textů, které mají víc autorů; jedná-li se o anonymní díla, vyprší autorská práva 70 let po zveřejnění díla (vystoupí-li však později autor z anonymity, pak 70 let po jeho smrti). Pokud podmínka 70 let není splněna, lze dotyčné texty zveřejnit pouze tehdy, pokud je autor sám zveřejnil pod licencí GFDL (či pod srovnatelnou licencí), nebo pokud sám dá svolení, jeho dílo pod licencí GFDL (či pod srovnatelnou licencí) zde na Wikisource zveřejnit; toto '''svolení''' by mělo být k dispozici v '''písemné formě''' (viz '''[[Wikisource:Poskytnutí autorských práv|Poskytnutí autorských práv]]'''). ===Vložení nové tvůrčí činnosti=== V případě starých textů, u kterých lze předpokládat licenci PD, je však nutno znát i zdroj, odkud je text převzat. Je totiž myslitelné, že nakladatelství (resp. webová stránka), odkud je dokument převzat, si s tímto textem „dalo práci“, tedy mohou prokázat další novou tvůrčí činnost a tím tedy přidání hodnoty a tím tedy obnovení autorských práv. To může být přeformulování v důsledku porovnání s originálem a dalšími texty, úprava překladu podle nového pravopisu atd. Je přirozené, že posouzení, zda se jedná o něco nového, se pohybuje na hranici pro a proti, a také výklad v případě soudního sporu nelze předem odhadnout; proto je v takových případech nezbytné s tímto počítat a také uvést co možná nejvíce údajů ke zdroji dokumentu. ===Překlady=== I překlad je tvůrčí činnost a podléhá ochraně autorských práv. Při překladu volných děl platí pouze autorské právo překladatele, jinak i autora. Pro zveřejnění je tedy nutno svolení překladatele (a v některých případech i autora). Překládáte-li sám nějaký text pro Wikisource, musíte svému překladu tedy udělit licenci GFDL. ===Další sporné dokumenty=== '''Projevy, články z médií (novin, časopisů atd.) a komentáře''' podléhají zákonu o ochraně autorských práv. Jako takové by je bylo možno použít bez svolení autora k citacím a dokumentaci aktuálních událostí. Protože však Wikisource sama není aktuálním médiem, není jejich použití zde povoleno. '''Zakázané texty''': protože není možno zamezit tomu, aby Wikisource byla čtena i mladistvými, není dovoleno zde zveřejňovat texty, nacházející se na idexu zakázaných textů pro mladistvé. To samé platí i o textech, jejichž zveřejnění by bylo trestným činem podle trestního zákoníka. ==Licence na Wikisource== Na rozdíl např. od Wikipedie je situace možných '''[[Wikisource:Licence na Wikisource|licencí na Wikisource]]''' vcelku přehledná. Pro zde zveřejněné texty (a také pro obrazový či jiný materiál) stojí k dispozici následující licence: * licence '''[[Wikisource:Licence GFDL|GFDL]]''' * licence '''[[Wikisource:Licence Public domain|public domain]]''' (existující ve více obdobách) Přestože se v projektech Wikimedia Foundation velmi často používají i další licence nebo označení použití díla, ''na Wikisource tyto nejsou povoleny''. Týká se to zejména * použití podle principu [[Wikisource:Licence Fair use|fair use]] * omezení použití [[Wikisource:Licence Noncommercial|noncommercial]] ==Použití textů z Wikisource== Na Wikisource zveřejněné texty s volnou licencí lze použít bez dalšího omezení. Naše licence povoluje použití, změny a další šíření. Pouze ve výjimečných případech, kdy se jedná o texty s jinými licencemi než ''PD'' resp. ''GFDL'' je nutno respektovat zvláštní ustanovení těchto licencí. ==Porušení autorských práv== Zjistíte-li, že nějaký zde zveřejněný text porušuje autorská práva, můžete toto poznamenat na diskusní stránce textu nebo požádat přímo nějakého správce o zásah. Takový text bude obratem vyprázdněn a až do konečného vyřešení otázky autorských práv označen patřičnou šablonou. V případě, že nějaký text dle Vašeho mínění porušuje autorská práva, prosíme o udání patřičných pramenů, URL adresy v internetu a podobně. Uživatelům, kteří přes varování opakovaně na Wikisource zveřejňují texty, porušující autorská práva, může být blokována editace na tomto projektu. ===Podívejte se též na=== * [[Wikisource:Licence na Wikisource|Licence na Wikisource]] * [[Wikisource:Licence Public domain|Public domain]] '''a mimo Wikisource:''' * [[:oldwikisource:Wikisource:Copyright policy]] (anglický text) * [[:w:Wikipedie:Autorské právo|Autorské právo]] na české Wikipedii * [[:oldwikisource:Wikisource:Copyright]] (anglický text) * [[:de:Wikisource:Urheberrecht]] (německý text) * [[m:Avoid Copyright Paranoia]] (anglický text na doméně Meta) * [[:en:Help:Copyright and Wikisource]] (anglický text) [[Category:Wikisource|Autorské právo]] [[Kategorie:Licence textů]] 43 3701 2006-06-20T17:18:47Z -jkb- 4 /* Vypršení ochrany děl Karla Čapka a Tomáše Garrigue Masaryka */ - vyvracet prozatím nebudu [[Category:Wikisource|Pod pramenitou lípou]] <div align="center" style="border: 1px solid #000; font-size: 85%; background-color: #F0F8FF"> Stránka '''Pod pramenitou lípou''' byla inspirována obdobnou stránkou české Wikipedie. Je určena pro diskutování různých problémů souvicejících s projektem Wikisource, můžete zde také požádat o pomoc. Prosím podepisujte Vaše příspěvky. Nejste-li zde registrován a chcete-li dát najevo, o koho se jedná, udělejte zde ruční [[Nápověda:Odkazy|odkaz]] na Vaši stránku na české Wikipedii. </div> <div style= "font-size: 85%; background-color: #CAE1FF; border: 1px solid #c00; margin-top: .5em; padding: .3em; text-align: center;">'''All other languages:''' you can contact us here in English and German at the moment, we answer you.</div> <div align="center" style="border: 1px solid #000; font-size: 85%; margin-top: .5em; background-color: #F0F8FF"> '''[http://cs.wikisource.org/w/wiki.phtml?title=Wikisource:Pod_pramenitou_lípou&action=edit&section=new Nové téma / New thread (+)]''' </div> __TOC__ ==Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks?== Jaký je rozdíl mezi Wikisource a Wikibooks? Které materiály patří kam? Nějak nejsem schopen rozpoznat rozdíl. [[w:cs:Wikipedista:HonzaQ3|Zanatic (HonzaQ3)]] [[wikt:cs:Uživatel:Zanatic|^]] :Trochu zapeklitá otázka. ''Wikibooks'' o sobě píše: ::''Projekt Wikiknihy si klade za cíl shromažďovat a rozšiřovat svobodné otevřené materiály, manuály, knihy a jiné texty v českám jazyce''. :Wikisource naproti tomu zveřejňuje dokumenty. Historické, seznamy, úřední. Najdu-li tedy někde vyhlášku (asi ministerstva zahraničí), která se zabývá úlohou velvyslance v mezinárodním právu, tak to přijde do ''Wikisource''. Napíšu-li však já sám nějaké pojednání (či najdu-li něco takového, co udělal můj přítel či obdobně) o tomto tématu, a rozhodnu-li se, že toto pojednání spadá pod licenci GFDL, pak to přijde do Wikibooks. Problematické to může být tehdy, když mám GFDL-volný text o úloze velvyslance v mezinárodním právu, který pochází z pera Winstona Churchila či soudruha Džugašviliho: toto bude spadat asi do obou rezortů. Takže odpověď není jednoduchá, doufám že jsem trochu pomohl, navíc je to jistě třeba ještě diskustovat. [[User:-jkb-|-jkb-]] 14:34, 17 October 2005 (UTC) Podle mého porozumění patří do Wikisource všechny knihy, na kterých se již nepracuje a historicky byly vydány v papírové podobě. Zahrnují veškerou krásnou a odbornou literaturu nacházející se nyní v oblasti public domain. Tyto knihy nemají a nemohou mít licenci GNU FDL; místo toho jsou public domain. U těchto knih je zájem zvědět, v jaké podobě byly napsány. Jako příklad lze uvést Darwinovu knihu ''O původu druhů''. Kdyby se někdo pustil do vývoje nové verze Darwinovy knihy, pak by nová verze patřila do Wikibooks, zatímco Darwinův originál do Wikisource. Nicméně tato situace je nepravděpodobná. Řečeno jinak, Wikisource je konkurenční projekt projektu [http://www.gutenberg.org/ Gutenberg]. Pro ověření mnou zde vyslovené domněnky doporučuji srovat s anglickou Wikisource. --Dan ''Později:'' Můj výklad lze podpořit odkazem na [[:en:Critique of Practical_Reason]], [[:en:Dracula]], či na mnou zmiňovanou [[:en:On the origin of species by means of natural selection]] anglické Wikisource. Můj výklad je však třeba opravit. Wikibooks je podle své titulní stránky sbírka otevřených ''učebnic'' a ''příruček'', tedy děl vysvětlujících principy fungování přírody a techniky, stejně jako děl popisujících praktické postupy. Krásná literatura tedy do Wikibooks nepatří, i kdyby byla právě ještě ve vývoji. Označení "Wikibooks" je jak lze připustit zavádějící; slovo book označuje jak příručky tak díla krásné literatury. Ani původní vědecká díla, ač nepatří ke krásné literatuře, nepatří do Wikibooks, neboť to nejsou ani učebnice ani příručky. --Dan :Zajímavé, já jsem musel příspěvek číst vícekrát, abych se nakonec přeci jen rozhodl ke svým způsobem odmítavému stanovisku. Základem jsou dvě otázky: <br>1. texty (dokumenty) ve Wikisource mají dokumentovat něco jiného, ne samy sebe <br>2. Wikisource (jako i Wikipedie) je místo pro dokumentování reality, ne pro vlastní výzkum <br>Chci rozvést: přirozeně krásná i odborná literatura bude na Wikisource nacházet své místo (pokud má dokumentovat/ilustrovat jistý problém); povětšinou bude ale patřit spíš do Wikiknih. Na Wikisource se budou objevovat spíš historické dokumenty, právní předpisy a zákony, smlouvy... Darwinova kniha (hm, nehledě na licenci) by mohla patřit spíš do wikiknih. Její různé verze, které jsou pak součástí bádání o vzniku a různých interpretacích atd. této knihy pak sem nepatří (o podobách různých verzí...) - šlo by právě o to, co jsem nahoře nazval dokumentuje sama sebe. Leda že by šlo skutečně již o výsledeck bádání o tomto, pak by však nebylo jasné, zda se vše vejde pod svobodnou licenci (a předpokládalo by to, že o tom bude článek na Wikipedii). Navíc, pochybuji, že bych (ať již jakoukoli její verzi) Darwinovu knihu klasifikoval jako dokument, patřící do Wikisource - je to kniha, na kterou bych doporučil odkázat v referencích či externích odkazech. <br>Je to tedy ne zcela jednoduché, a argumentovat zde německou či anglickou wikipedií je malý problém: tyto projekty (i francouzský, španělský...) jsou již značně velké, takový základ jak článků tak i dokumentů byl již dosažen či dávno překročen a nyní si pilný wikipedista/-sourcista musí najít něco, co tam ještě není. Nu, tímto syndrómem česká verze ještě netrpí (což je povzbudivé). (O této mé interpretaci definice Wikisource lze však jistě diskustovat). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:29, 13. 5. 2006 (UTC) :: Odpověděl jsem rozšířením mého původního příspěvku, a opravením mého výkladu. S licencí Darwinovy knihy žádný problém není; nachází se v public domain. Operátor "Nu" neznám. --Dan Aha, no já jsem Wikisource pochopila asi stejně jako Dan (vycházim teda jen z toho, co jsem si tak zběžně pročítala na anglické source, books, metě..) - zjednodušeně: *Wikibooks - knihy (a to asi hlavně učebnicového charakteru) u kterých může v podstatě kdokoliv zasahovat do jejich textu (ve smyslu: nelíbí se mi ta a ta věta > přeformuluju; v knize o čínské kultuře mi chybí kapitola o jídle > dopíšu jí) *Wikisource - pak chápu jako sbírku těch 'primárních zdrojů' (což imho nejsou jen ty dokumenty), které mají být doplňkem pro články na wikipedii - takže zrovna ta Darwinova kniha by sem patřila (a právě bych jich definovala jako zdroj, který by se na Wikisource hodil - jasně že se může odkázat v referencích, ale pokud je to už volné dílo, tak proč člověku komplikovat život návštěvou knihovny /nikdy jsem si nemyslela, že podobnou větu někdy řeknu:)/ [http://en.wikisource.org/wiki/On_the_origin_of_species_by_means_of_natural_selection] btw), protože to je primární zdroj pro 'studium darwina'.Stejně tak by sem podle mě patřila ta beletrie, výše zmíněné Churchilovo fiktivní pojednání nebo Šaldova esej o Rimbaudovi, Bohatství národů...) (každopádně: jen názor :)--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 23:41, 13. 5. 2006 (UTC) :Hm, chytlas mne trochu. Více méně se zde bavíme o celkem netypických příkladech jako je zveřejnění Darwinovy ''O původu druhů'' nebo Němcové ''Babičky'', což jsem trochu neuváženě postavil do popředí. <br>Jednak mi nebylo (a není) jasné, bylo-li by tak beze všeho možné (technicky a z hlediska copyrightu) toto zveřejnit, a bylo-li by to žádoucí při tomto objemu, o tom by se asi diskutovalo (mimochodem, skutečnost sama o sobě, že nějaký text je z předminulého století, ještě neznamená, že ho lze jednoduše převzít – každé nakladatelství, které do textu vloží trochu tvůrčí práce, tím otázku autorských práv staví znovu). I argument, že na Wikiknihách lze vše měnit a zde ne, moc nepomáhá – je-li na Wikisource něco pod GFDL, tak teoreticky by mohl každý měnit i ústavu ČR (pak přijde jen na to, jestli mu to dovolím a nebo revertuji). Nešlo mi tedy o to, co je primární pramen a co ne, jako spíš o to, jaký primární pramen bychom na Wikisource chtěli mít. Angličani vážně nemají co dělat – připravit totiž Darwinovu ''O původu'' pro převzetí zde je práce pro celý houfec lidí na nejmíň půl roku. To by platilo i o ''Starých pověstech'' atd. <br>Tudíž nic proti. Momentálně, při stavu a počtu wikipedistů a při počtu článků (už přes 50!) bych současně viděl hlavní oblasti práce ve vytvoření základní sbírky různých dokumentů, smluv, odborných pramenů, přirozeně i textů z oblasti prózy, beletrie atd., což schází také a je daleko jednodušší udělat. Další se musí vyvíjet, a když tu bude názor, že to sem patří, tak to tu jednoduše bude. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:26, 14. 5. 2006 (UTC) Osobně mi jde spíš jen o to, 1. kam by se měla umisťovat ty 'stará' volná díla, protože mi přijde, že to není vyjasněné (bod 4 [[q:Wikicitáty:Co_Wikicitáty_nejsou|tady]] nabo Apollinaire [[b:Guillaume_Apollinaire:_Pásmo|tu]] /krom toho, že je to Čapkův překlad/) (texty pod GFDL neřešim, protože tomu moc nerozumím), a 2. právě jestli je to ''„žádoucí při tomto objemu“'' (třeba ty kompletní Staré pověsti)? - Za sebe říkám: 1. na Wikisource &amp; 2. jo, proč ne (i když pro českou source je to asi jen hypoteticky).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 13:45, 14. 5. 2006 (UTC) :@ Dan: ď, rozšíření jsem četl. Já jsem snad zde nahoře v předešlé reakci svůj názor trochu jinak definoval. Navíc, dá-li si někdo práci, nikdo se jistě bránit nebude. Jde mi skutečně jen o to, aby byla licence zcela vyjasněná (momentálně se o tom začíná diskutovat i na dalších wikisource). K Darwinovu dílu: jistě, nachází se v public domain, je to staré a Darwin taky; jenomže jde nejen o licenci ale i o zdroj, odkud se to převezme, a tam by mohly vyvstat skutečně potíže. Prozatím zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 06:52, 23. 5. 2006 (UTC) :: K [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]]: Dobře. Moje pointa je dost jednoduchá: anglická Wikisource je volná knihovna, ne sbírka dokumentů. Není to tak, že by se krásná literatura ve Wikisource měla trpět; Wikisource je ''především'' určena pro krásnou a odbornou literaturu v public domain. Teď že k mnohým anglickým knihám v public domain není dostupný český překlad s prošlým copyrightem může být pravda. Nicméně v případě děl vyšlých a vytvořených původně v českém jazyce před značným časem tento problém nevzniká. V licenci ve skutečnosti žádný závažný problém není: díla bez vhodné licence nelze do Wikisource vložit, což však platí bez ohledu na druh obsahu Wikisource. Dále nakladatelství nemají právo bránit šíření volně dostupných textů jenom proto, že do jejich edice vložily práci. Edice Pinguin classics vydává díla vyskytující se na Wikisource, aniž by ji to opravňovalo na někoho úspěšně podat žalobu. Udivuje mě výrok, že O původu druhů či Babička jsou netypické případy pro Wikisource; tvrdím, že jsou to typické příklady pro Wikisource. :: Citát anglické Wikisource následuje, s italikou ode mne. ::: Wikisource – The Free Library – is an online collection of ''free content'' source texts built by its contributors. [http://en.wikisource.org/wiki/Main_Page] ::: ''Free content'' encompasses all works in the ''public domain''. [http://en.wikipedia.org/wiki/Free_content] ::: Wikisource – originally called Project Sourceberg as a play on words for Project Gutenberg – began in November, 2003. (viz [[:en:What is Wikisource?]]) :: Ale připouštím, že tyto věci jsou i předmětem diskuze, jak lze vidět zde: [http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:Free_content]. :: Zdravím, --Dan 2006-05-24 :@ Flambelle: Apollinaire - Jistěže ne do Wiki<s>citátů</s>books, řekl bych spíše sem; toto bude stejnak nutno vyjasnit, tak např. v [[q:Wikicitáty:Co_Wikicitáty_nejsou]] říkají, že zdrojové kódy patří do Wikisource, zatímco z jiných Wikisource jsou tyto vyhazovány... Ten zmatek se ale někdy snad podaří uklidit. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 06:52, 23. 5. 2006 (UTC) ==Mailing list / wikisource.org== Vícejazyčná wikisource.org zavedla tzv. mailing list, kde je možné registrovat svou emailovou adresu a dostávat zprávy, týkající se projektu Wikisource vůbec. Oznámení je [[oldwikisource:Scriptorium#Wikisource-I_mailing_list|zde]], přihlásit je možno se [http://mail.wikipedia.org/mailman/listinfo/wikisource-l zde]. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:31, 28. 4. 2006 (UTC) == Wikilinky == Když tak čtu ty mezinárodní smlouvy, napadlo mě - když se třeba nějaká smlouva/zákon zmiňuje v textu o nějaké jiné (např. [[Kosmická smlouva]] v preambuli o [[Charta OSN|Chartě OSN]])-, tak jestli dělat nebo nedělat wikilink? (ne že by to bylo příliš časté). <small>(ad Apollinaire výše - jen upřesnění, že je na Wikibooks, ne na Wikicitátech:)</small>--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 10:55, 23. 5. 2006 (UTC) :o tom jsem zatím nepřemýšlel. Asi ten link udělat. Ovšem, nedělal bych ho v textu samotném, ten by měl zůstat tak jak byl v originále, ale na konci; ovšem bude-li se zde v tomto případě používat ''Podívejte se také na'' (pro odkazy vnitřní) a ''Externí odkazy'' (pro vnější linky), to mi zatím není jasné, třeba se nám někdy podaří nápad na něco zcela jiného. Udělej tedy jak myslíš, až se na něčem shodnem, je možno vždy opravit. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:45, 23. 5. 2006 (UTC) == Vypršení ochrany děl Karla Čapka a Tomáše Garrigue Masaryka == Karel Čapek zemřel v roce 1938. Podle současného [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo autorského zákona] proto ochrana jeho díla vyprší v roce 2008 = 1938 + 70. (Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v roce 1937.) Přesto lze Čapkovo dílo nalézt v projektu Gutenberg. Ochrana původně nesahala 70 let po smrti autora; byla však prodloužena na 70 let po smrti autora díky Evropské [http://en.wikipedia.org/wiki/Directive_on_harmonising_the_term_of_copyright_protection Directive on harmonizing the term of copyright protection] z roku 1993. Z právě odkázaného anglického článku plyne, že tato direktiva platí zpětně (retroaktivně). Vyslovuji tedy domněnku, že Čapek i Masaryk v tomto roce 2006 požívají ochranu autorského práva. (Což je škoda.) Vítám vyvracející komentáře k této domněnce. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 16:52, 20. 6. 2006 (UTC) :Tuto domněnku prozatím vyvracet nebudu, leč neprávník; já se osobně vždy snažím přeptat a ujistit se jinde. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:18, 20. 6. 2006 (UTC) 44 4430 2006-07-02T21:28:45Z -jkb- 4 + šablony {{PracujeSe}} {{Dokončit}} ==Všeobecné poznámky== Texty na serveru Wikisource jsou jednoznačně definovány jako '''[[Wikisource:Co je Wikisource|sbírka původních dokumentů]]'''; takové dokumenty, které chcete '''přesunout''' do či '''zveřejnit''' na Wikisource, musí pak splňovat několik obsahových i technických parametrů: * především je nutno rozhodnout, jedná-li se skutečně o dokument, patřící do ''Wikisource'' (podívejte se i na další projekty jako ''Wikibooks'' nebo ''Wikiquote'') * text by měl být již redigován, tedy upraven jazykově a také příslušně formatován (po přesunu na Wikisource se na text zpravidla zapomene) * k textu by měly být známy základní údaje o zdroji a zároveň i o licenci (viz [[Wikisource:Autorské právo|Autorské právo]]) * u nečeských tedy ''cizojazyčných'' textů, které přesto mohou mít pro českou wikipedii význam (např. latinské verze liturgických textů, cizojazyčné texty smluv atd.), je nutno zjistit, zda se takový text již nevyskytuje v příslušné wikisource; pakli tam není, je nutno rozhodnout, do jaké jazykové verze wikisource by měl přijít (jedná-li se poue o latinský text, tak jistě do latinské, jedná-li se o latinský text a český překlad, lze uvažovat i o české wikisource) ==Zveřejnění nových textů== Pokud máte k dispozici dokument, který chcete na Wikisource zveřejnit, postupujete více méně stejně jako i na české Wikipedii: zvolíte [[Nápověda:Pojmenování stránek|správný název]] dokumentu, editujete stránku, text vložíte a uložíte. ==Přesun z Wikipedie== Pod přesunutím textu z české wikipedie do Wikisource se zde rozumí přesun v tom případě, že dokument již na české Wikipedii byl zveřejněn - buď jako samostatný článek (a má být přesunut celý) nebo jako část jistého článku. V tomto případě je nutno dbát na to, aby do Wikisource byl přesunut nejen text dokumentu, ale '''''historie''''' textu a popřípadě i patřičná '''''diskuse'''''. Pro přesun stojí teoreticky tři technické možnosti postupu: * označíte patřičný dokument ve Wikipedii příslušnou šablonou a tím '''požádáte, aby text přesunul''' někdo jiný * text přesunete '''sám pomocí metody copy&paste''' (tedy ''kopíruj a vlož'') * teoreticky se nabízí i možnost pomocí metody '''[[Wikisource:Transwiki|transwiki]]''', která však momentálně není zcela funkční (a pokud bude, tak pravděpodobně nebude stát všem k dispozici) ===Šablony pro přesun (v české Wikipedii)=== V české Wikipedii byly pro žádost o přesun na českou Wikisource zřízeny následující šablony: * '''<code><nowiki>{{Přesunout na Wikisource}}</nowiki></code>''' - žádost o přesun (viz níže) * '''<code><nowiki>{{WikisourcePřesun1}}</nowiki></code>''' - vkládá se do článku, kde chybí nutné údaje (podrobnosti viz [[:w:Šablona diskuse:WikisourcePřesun1]]); šablona vkládá článek do kategorie [[:w:Kategorie:Žádost o údaje]] na české Wikipedii * '''<code><nowiki>{{WikisourcePřesun2}}</nowiki></code>''' - vkládá se tomu, kdo údaje neuvedl, pokud je jasné o koho se jedná (podrobnosti viz [[:w:Šablona diskuse:WikisourcePřesun2]]) ===Žádost o přesun=== Postup je velmi jednoduchý: * do článku v české wikipedii vložte šablonu <code><nowiki>{{Přesunout na Wikisource}}</nowiki></code> (šablona generuje automaticky odpovídající kategorii [[:w:Kategorie:Přesun na Wikisource|Přesun na Wikisource]]), kde ho jiný kolega nalezne a udělá přesun sám * pokud se jedná o přesun jen části článku, je vhodné na patřičné diskusní stránce přesně popsat odkud až kam * zejména však usnadníte práci tím, že na diskusní stránce v české Wikipedii uvedete několik ''zásadních poznámek a údajů'' o '''zdroji''' (a tedy i '''licenci'''), jak se má článek v doméně Wikisource '''jmenovat''' a na jaký článek ve Wikipedii má '''odkazovat''' (což může být v některých případech nejasné), popřípadě další údaje (překladatel, licence překladu, rok vydání originálu resp. překladu, ISBN, návrh na obrázek atp.) Před přesunem, který pak provede někdo jiný podle seznamu v '''kategorii [[:w:Kategorie:Přesun na Wikisource|Přesun na Wikisource]]''', je pak nutno pouze zkontrolovat, zda příslušný článek nenese i šablonu <code><nowiki>{{WikisourcePřesun1}}</nowiki></code> (resp. zda se nenachází v kategorii [[:w:Kategorie:Žádost o údaje]]). ===Přesun pomocí copy & paste=== Text však můžete přesunout i Vy sám. Přesun pak probíhá následovně: * zcela obvyklým způsobem zkopírujte text v české wikipedii, nalogujte se do Wikisource, editujte [[Nápověda:Pojmenování stránek|patřičnou stránku]] a text vložte; do shrnutí editace vložte text ve smyslu „přesunuto z české Wikipedie; původní historie v [[{{TALKPAGENAME}}|diskusi]]“. * v české Wikipedii by se měl nacházet odkaz na dokument ve Wikisource, ten je možno udělat i pomocí šablony <nowiki>{{Wikisource|Název_článku}}</nowiki> (to platí jen v případě, že takový článek existuje) * v novém textu na Wikisource se odkaz na českou Wikipedii nachází v šabloně infoboxu Textinfo (viz níže) * jedná-li se o přesun textu, ke kterému existuje zajímavá diskuse, je nutno tuto '''''diskusi přesunout''''' stejným způsobem (a toto poznamenat) nebo alespoň odkázat na příslušnou stránku české Wikipedie * pokud nejste jediným autorem původního textu, je dle pravidel GNU FDL nutno zkopírovat také '''''historii''''' editací a vložit ji na novou diskusní stránku článku na Wikisource (s patřičnou poznámkou – kopíruji histrorii z… atd.); i když původní stránka na české Wikipedii bude zřejmě smazána, je nutno tuto stránku jako pramen uvést (na tuto zkopírovanou historii při vkládání článku odkažte ve shrnutí editace, viz výše). * v komplikovaných případech (např. složitá historie článku, důležitá diskuse s důležitou historií atd.) je nutno řešit přesun individuálně; obraťte se s žádostí o pomoc na jiné kolegy, nejlépe na stránce [[Wikisource:Pod pramenitou lípou|Pod pramenitou lípou]] ==Dodatečné úkony na Wikisource== Můžete pomoci i tím, že nově vložené texty opatříte příslušnými dodatečnými údaji (editujte prostě s odvahou - je to jednoduché, a navíc, lze vždy opravit). K tomu patří: * opratřete článek vhodnou kategorií; přehled kategorií se nachází na stránce [[:Kategorie:Základní kategorie|Základní kategorie]] (viz také stránku [[Wikisource:Kategorizace dokumentů|Kategorizace dokumentů]]). Nejste-li si jist, zadejte jednoduše kategorii <nowiki>{{Kategorie:Nekategorizováno}}</nowiki> - někdo si toho všimne a postará se o další * do první řádky nového článku vlože šablonu <nowiki>{{Textinfo}}</nowiki> – návod i kód parametrů najdete na stránce [[Šablona diskuse:Textinfo]] * mimo titulku by měl být pokud možno vyplněn i '''''zdroj''''' a také jméno odpovídajícího článku v české Wikipedii ==Podívejte se též na== * [[Nápověda:Pojmenování stránek]] [[Category:Nápověda|Přesun na Wikisource]] 45 3270 2006-06-11T17:20:33Z -jkb- 4 ještě téma... '''Tato stránka slouží koordinaci při zřizování nové české domény Wikisource, zejména diskusi na nevyřešené globální problémy s tím spojené.''' K některým zde jmenovaným problémům existují podstránky, některé jsou diskutovány zde na diskusní stránce. __TOC__ ==Kategorizace== K vytvoření kategorizace (návrhy, diskuse, řešení) viz '''[[Wikisource:Kategorizace dokumentů]]''' (i tamní diskusní stránku). ==Kategorizace podle autorů== ... ==Různé jazyky== Českou wikisource lze chápat jako sborník českých zdrojů k článkům v české Wikipedii. V některých případech však může být rozhodnutí, co sem patří a co ne, sporné. Jako příklad je možno uvézt různé liturgické (i historické atp.) texty, které jsou v mnoha případech psány latinsky. Navrhuji následující řešení v závislosti na tom, jedná-li se o jednojazyčné či vícejazyčné texty. * je-li text skutečně jen latinsky (anglicky, německy...), nebude mít na české Wikisource co dělat, ale v příslušném článku ve Wikipedii musí odkaz ukazovat na tu kterou Wikisource, popřípadě, když onen text tam ještě neexistuje, je nutno ho tam uložit (toto implikuje i vytvoření nové šablony, která by mohla odkazovat na různé cizojazyčné domény resp. jiné řešení) * v případě, že vedle např. latinského textu stránka obsahuje i např. český překlad (což může být v mnoha případech žádoucí), bude dokument zveřejněn samozřejmě v české doméně Příklad pro možné řešení pomocí šablon: * [[Internacionála]] * [[Otčenáš]] Možnost užití interwiki jako odkazů na další jazyky je ve wikisource značně omezena (viz [[Wikisource:Odkazy]]). ==Pojmenování zákonů== K pojmenování stránek zákonů atp. s dlouhým názvem viz [[Nápověda:Pojmenování stránek]] ==Zpřehlednění obsahových tabulek== Mnohé texty, zejména pak např. různé zákony, smlouvy atp., mají velký až obrovský počet kapitol a podkapitol, které se jmenují kupř. ''Článek 1, Článek 2'' ... atd. Vyjmenování všech těchto kapitol v obsahové tabulce by mohlo působit rušivě a je tedy otázkou, zda je vhodné je eliminovat. Jistou variantou jsou texty, kde nadpisy kapitol první úrovně jsou popisné a až nadpisy kapitol nižších úrovní jsou jako shora nic neříkající. Najít technické řešení je možné. Existují však názory, že i nic neříkající nadpisy jako ''Článek 59'' může být důležitý v tom případě, že někdo, kdo něco hledá, ví, že ona informace se v tomto článku nachází. ==Dělení předlouhých textů== ... [[Category:Wikisource|Česká jazyková doména]] 46 4417 2006-07-02T20:22:46Z -jkb- 4 29. března 2006 byly během založení domény přesunuty tyto stránky: '''All articles in the Category:Česky''' # [[Beránku Boží]] # [[Exsultet (Velikonoční chvalozpěv)]] # [[Historia Francorum]] # [[Hrad přepevný jest Pán Bůh náš]] # [[Imunity českého krále pro Universitu Karlovu]] # [[Imunity římského krále pro Universitu Karlovu]] # [[Internacionála]] # [[Kyrie]] # [[Listina základních práv a svobod]] # [[Main Page:Česky]] # [[Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci]] # [[Otčenáš]] # [[Pilipův dodatek]] # [[Prohlášení Charty 77]] # [[Projev J. Gyöngyösiho na pařížské mírové konferenci 14. srpna 1946]] # [[Protokol postupimské konference]] # [[Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968]] # [[První slovanská legenda o knížeti Václavu]] # [[Psaní s a z]] # [[Salve Regina (Zdrávas Královno)]] # [[Sanctus, Benedictus (Svatý, Požehnaný)]] # [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky]] # [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (1)]] # [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (2)]] # [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (3)]] # [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (4)]] # [[Smaragdová deska]] # [[Směrnice o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů]] # [[Stanovy občanského sdružení V-ART]] # [[Svatováclavský chorál]] # [[Te Deum laudamus (Bože, chválíme tebe)]] # [[Vídeňská úmluva o smluvním právu]] # [[Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava ze 16.3.1939]] # [[Všeobecná deklarace lidských práv]] # [[Zakládací listina University Karlovy]] # [[Zlatá bula sicilská]] # [[Zpráva o Sámově říši]] # [[Ústava České republiky]] # [[Čtyři artikuly pražské]] '''All articles in the [[:Category:CsWikisource]]''' # [[Wikisource:Autorská práva]] # [[Wikisource:Kategorizace článků]] # [[Wikisource:Pod pramenitou lípou]] # [[Wikisource:Přesun na Wikisource]] # [[Wikisource:Česká jazyková doména]] # [[Wikisource:Česká jazyková doména/List of pages]] '''The following templates:''' # [[Template:Cswiki]] # [[Template:CsTextinfo]] # [[Template:CsZdroj]] # [[Template:CsSourceCswiki]] # [[Template:CsVyjasnit]] # [[Template:CsLicence]] [[Category:Archivace|Česká jazyková doména/List of pages]] 47 346 2006-01-07T09:45:58Z Dodo link to cswiki article {| border="0" class="noprint" style="clear: right; border: solid #aaa 1px; margin: 0 0 1em 1em; font-size: 90%; background: #f9f9f9; width: 250px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;" |- |[[Image:Wikipedia.png|50px|none|Wikipedia logo]] |V české [[w:cs:Wikipedie|Wikipedii]] existuje článek '''''[[w:cs:{{{1}}}|{{{1}}}]]'''''. |} 48 3834 2006-06-23T14:54:47Z Danny B. 31 odstranění zbytečné šablony HideIfEmpty, krok 1. - bude nahrazeno funkcemi parseru <div> {|width="230px" style="clear: right; margin:0;margin-left:0.5em;margin-bottom:0.5em;" align="right" | {|width="100%" border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse:collapse; border-style:1px solid; border-color:#AAAAAA; background-color:#fff; font-size:85%; color:#191919" ! colspan="2" bgcolor="#CAE1FF" | Údaje o textu |- valign="top" | width="40%" | Titulek: || width="60%" | '''{{{TITULEK}}} ''' |-valign="top" class="hiddenStructure{{{PODTITULEK|}}}" | Podtitulek: || {{{PODTITULEK}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{AUTOR|}}}" | Autor: || {{{AUTOR}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{POPISEK|}}}" | Krátký popis: || {{{POPISEK}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{ORIGINAL|}}}" | Původní titulek: || {{{ORIGINAL}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{PŘELOŽIL|}}}" | Přeložil: || {{{PŘELOŽIL}}} |-valign="top" | Zdroj: || {{{ZDROJ}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{VYDÁNO|}}}" | Vydáno (znění): || {{{VYDÁNO}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{ISBN|}}}" | ISBN: || {{{ISBN}}} |-valign="top" | Licence: || {{{LICENCE}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{JINÉ|}}}" | colspan="2" | {{{JINÉ}}} |-valign="top" class="hiddenStructure{{{WIKIPEDIA|}}}" | colspan="2" bgcolor="#CAE1FF" | <center> [[Image:Wikipedia-logo.png|20px]] [[w:{{{WIKIPEDIA}}}|Hlavní článek v české Wikipedii]]</center> |-valign="top" class="hiddenStructure{{{WIKIPEDIA-DALŠÍ|}}}" | colspan="2" bgcolor="#CAE1FF" | <center> další články:<br> {{{WIKIPEDIA-DALŠÍ}}}</center> |-valign="top" class="hiddenStructure{{{IMAGE|}}}" | colspan="2" | <center> [[Image:{{{IMAGE}}}|228px]]</center> |-valign="top" class="hiddenStructure{{{POPISEK-IMAGE|}}}" | colspan="2" | <center>{{{POPISEK-IMAGE}}}</center> |} |} </div> <!-- <includeonly>[[Category:xxxxxWerke]]</includeonly> --> 49 3519 2006-06-17T15:27:47Z -jkb- 4 soubor <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #9932CC 1px; font-size: 95%;margin:0;margin-left:0;margin-bottom:0.5em; 90%; background: #f9f9f9; width: 218px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="margin-left: 10px;"><font color="#9932CC">[[Image:Question.gif|12px]]&nbsp;&nbsp; [[:Kategorie:Chybí zdroj|Není uveden zdroj / pramen]]</font> </div> </div> <includeonly>[[Category:Chybí zdroj]]</includeonly> 50 3518 2006-06-17T15:26:37Z -jkb- 4 soubor <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #7A8B8B 1px; font-size: 95%;margin:0;margin-left:0;margin-bottom:0.5em; ; background: #f9f9f9; width: 218px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="margin-left: 10px;"><font color="#7A8B8B">[[Image:Question.gif|12px]]&nbsp;&nbsp; [[:Kategorie:Chybí odkaz cswiki|Bez odkazu na českou Wikipedii]]</font> </div> </div> <includeonly>[[Category:Chybí odkaz cswiki]]</includeonly> 51 3520 2006-06-17T15:28:49Z -jkb- 4 soubor <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #B03060 1px; font-size: 95%;margin:0;margin-left:0;margin-bottom:0.5em; 90%; background: #f9f9f9; width: 218px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="margin-left: 10px;"><font color="#B03060">[[Image:Question.gif|12px]]&nbsp;&nbsp; [[:Kategorie:Vyjasnit|Umístění na Wikisource nejasné]]</font> </div> </div> <includeonly>[[Kategorie:Vyjasnit]]</includeonly> 52 3521 2006-06-17T15:29:26Z -jkb- 4 soubor <div class="noprint" style="clear: right; border: solid #CD3278 1px; font-size: 95%;margin:0;margin-left:0;margin-bottom:0.5em; 90%; background: #f9f9f9; width: 218px; padding: 4px; spacing: 0px; text-align: left; float: right;"> <div style="margin-left: 10px;"><font color="#CD3278">[[Image:Question.gif|12px]]&nbsp;&nbsp; [[:Kategorie:Bez licence|Chybějící či nevyjasněná licence]]</font> </div> </div> <includeonly>[[Category:Bez licence]]</includeonly> 53 373 2006-03-13T11:55:39Z -jkb- Přesun z cs:wiki, provedl [[User:-jkb-|-jkb-]], následuje kopie historie z 13.3.2006: * (teď) (předchozí) 07:56, 13. 3. 2006 Qasinka m (Stránka Bůh přepevný hrad jest můj přemístěna na stránku Hrad přepevný jest Pán Bůh náš: Název, pod kterým je píseň v českém prostředí známa.) * (teď) (předchozí) 07:54, 13. 3. 2006 Qasinka (úvodní text) * (teď) (předchozí) 21:52, 12. 3. 2006 Zirland m (přesunout na wikisource) * (teď) (předchozí) 21:48, 12. 3. 2006 Qasinka m (de) * (teď) (předchozí) 16:22, 12. 3. 2006 62.209.217.74 * (teď) (předchozí) 16:20, 12. 3. 2006 62.209.217.74 * (teď) (předchozí) 16:16, 12. 3. 2006 62.209.217.74 V článku byly dále následující údaje: (Evangelický zpěvník, Synodní rada [[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskobratrsk%C3%A1_c%C3%ADrkev_evangelick%C3%A1 Českobratrské církve evangelické]], 1978) (Píseň 189) ----- 54 374 2006-01-12T12:05:50Z -jkb- Text obsahoval tuto poznámku: <small>z latiny přeložil Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988</small> 55 375 2006-01-12T12:06:23Z -jkb- Text obsahoval tuto poznámku: <small>z latiny přeložil Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988</small> [[User:-jkb-|-jkb-]] 12:06, 12 January 2006 (UTC) 56 376 2006-01-25T11:21:17Z 62.40.86.107 tato stránka je velice nebezpečná pokud ihned nevypnete internet bude vám zablokován přístup k internetu 57 3109 2006-06-06T14:26:47Z -jkb- 4 odkaz na souhlas ''Magyar történeti szöveggyűjtemény 1914-1999, I, Budapest 2000, s.125-133''<br> citované podľa: ''Irmanová Eva, Maďarsko a versailleský mírový systém, Albis International Praha , 2002'' V priebehu najbližších dní požiadam E. Irmanovú o láskavý súhlas s použitím prekladu. Na článok sa odkazuje slovenská Wikipédia: [http://sk.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%A1_chronol%C3%B3gia_-_Slovensko_v_XX._storo%C4%8D%C3%AD Historická chronológia - Slovensko v XX. storočí] --[[User:Joseliani|Joseliani]] 20:27, 13 March 2006 (UTC) ----- Autorka sborníku, ze kterého je zde dokument citován, poskytla svolení k převzetí dokumentu na stránce [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv/Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci]], [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:26, 6. 6. 2006 (UTC) ----- 58 3110 2006-06-06T14:29:47Z -jkb- 4 odkaz na souhlas ''Magyar történeti szöveggyűjtemény 1914-1999, I, Budapest 2000, s.555-569''<br> Dokument je publikovaný pre potreby článku ''[http://sk.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%A1_chronol%C3%B3gia_-_Slovensko_v_XX._storo%C4%8D%C3%AD Historická chronológia - Slovensko v XX. storočí]'', citovaný je podľa: ''Irmanová Eva, Maďarsko a versailleský mírový systém, Albis International Praha , 2002'' V priebehu najbližších dní požiadam E. Irmanovú o láskavý súhlas s použitím prekladu. Na článok sa odkazuje slovenská Wikipédia: [http://sk.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%A1_chronol%C3%B3gia_-_Slovensko_v_XX._storo%C4%8D%C3%AD Historická chronológia - Slovensko v XX. storočí]--[[User:Joseliani|Joseliani]] 20:32, 13 March 2006 (UTC) ----- Autorka sborníku, ze kterého je zde dokument citován, poskytla svolení k převzetí dokumentu na stránce [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv/Projev J. Gyöngyösiho na pařížské mírové konferenci 14. srpna 1946]], [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:29, 6. 6. 2006 (UTC) ----- 59 2147 2006-04-08T10:01:46Z -jkb- 4 historie jednotl. částí ==Problém s textem== * historie jednotlivých částí se nachází jako kopie na diskusní stránce jednotlivých částí, [[User:-jkb-|-jkb-]] 09:25, 3 October 2005 (UTC) Tento článek byl kdysi na cs.wiki s tím, že má být přemístěn na wikisource. Jednak nebylo jaso, zda se jedná o nějaké prameny či o interpretaci někoho, nebyl uveden zdroj ani způsob vzniku, scházela licence, navíc nebylo mopžno přesouvat, protože dobře 50 procent slov bylo prolinkováno s cs.wiki (z toho asi 90 procent červeně). Očividně byl učiněn pokus umístit článek i na Wikiknihy, kde dnes není k naleznutí. Text není možno zde zveřejnit, jednak to není pramen, za druhé zpracování je mizerné. Smažu proto jednotlivé části (celkem 4), v případě potřeby je pak možno tyto obnovit. Následují kopie historie jednotlivých částí dle původních textů na cs.wiki: ===Historie část 1:=== 19:16, 10. 9. 2005 . . -jkb- (Stránka Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky přemístěna na stránku Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky1) 19:06, 10. 9. 2005 . . -jkb- (- VfD + PracujeSe (i na dalších podčástích)) 19:42, 2. 9. 2005 . . Che (VfD -- stránka je na VfD, tak ať to máme konzistentní (já čumím, to sem tu ceduli za ty tři měsíce nikdo nedal?)) 10:42, 4. 8. 2005 . . Jan Pospíšil (ctnost - oprava nefungujícího linku: neřesti) 06:00, 26. 6. 2005 . . Zp (ioprava) 06:00, 26. 6. 2005 . . Zp (ioprava) 05:50, 26. 6. 2005 . . Zp (oprava) 20:30, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 15:26, 25. 5. 2005 . . Sumil (pahýl -> křesťanský pahýl) 23:27, 15. 5. 2005 . . Sumil (seznam -> pahýl-seznam) 11:19, 22. 3. 2005 . . Dodo (Kategorie:Scholastika) 08:16, 8. 3. 2005 . . Jan Pospíšil (bytnost - výměr = definice pojmu) 14:30, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh) 14:27, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh - opr. - je jeho dobrota) 14:26, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh - komplet výpisky "Bůh") 11:29, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh) 09:02, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (úprava vzájemných propojení všech částí 1.) 08:32, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil 08:22, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (dvojité šipky dolů se nezobrazují, tak jednoduché šipky) 08:17, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozdělení na 4 části - krok 1.) 21:07, 8. 2. 2005 . . Mormegil (Bůh - link fix) 20:52, 8. 2. 2005 . . Mormegil (aspoň troška formátování; jak odkazovat na latinu, tentokrát vážně) 19:03, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (zapomněl jsem v odkazech na podtržítka-sorry; teď už ta latina snad bude OK) 18:10, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (oprava latinských citací-díky Mormegile za radu) 18:03, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (odkazy na latinské články,pokud v latinské wikipedii existují; jinak mnoho textu dnes: Ježíš,Kristus,milost,naděje,rozum,Otec,ctnosti, jakost,troud,neřest) 15:48, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (pokus přeformátovat pomocí # - pak ovšem nepůjde skočit přímo na heslo?) 15:42, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (neřest) 15:37, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (neřest) 15:35, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (troud - +text "troud"-nenalézám moderní český ekvivalent-snad:náklonnost, nebo nerozumná náklonnost) 15:32, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (jakost - + jakost text) 15:30, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (jakost, kvalita) 15:28, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (člověk (la:homo)) 15:27, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (cit (la:affectus)) 15:26, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Církev (la:ecclesia)) 15:24, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (bytnost (la:essentia, quidditas)) 15:22, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (bytí (la:esse)) 15:21, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh (la:Dominus Deus)) 15:20, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (biskup) 15:18, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (anděl (la:Angelus Domini)) 15:14, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozum) 15:13, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozum) 15:12, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozum (la:ratio) - pokus s odkazem na latinskou wikipedii) 15:08, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil 15:06, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozum - experimenty s latinou - neskočí přímo na ...scholstiky#rozum, je-li tam latina) 15:02, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozum (la:ratio)) 09:10, 8. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (theologie - +interně v Akvinském->Pravda) 14:48, 4. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (formát vnitřních odkazů uvnitř seznamu (šipky)) 14:39, 4. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (anděl (la:Angelus Domini)) 14:13, 4. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (anděl (la:Angelus Domini)) 09:28, 4. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (Pravda (la:veritas)) 09:24, 4. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (stvoření (la:creatio)) 13:35, 3. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (spravedlnost) 08:14, 3. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (spása - +lat. výraz) 08:09, 3. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (úvod o tom, že toto jsou citace Tomáše Akvinského; dovětek za pahýlem;;;--možná celý dovětek by byl vhodnější do diskuze k tomuto čláku) 14:58, 10. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (biskup) 17:14, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (pravda) 17:14, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (pravda) 15:44, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (poutník) 15:43, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (požehnání, dobrořečení (la:benedictio)) 15:41, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (posvěcení chrámu nebo oltáře) 15:37, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (posvěcení) 15:35, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (početí) 15:34, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (plod) 13:40, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (proč se nové kategorie Katolictví a Scholastika jeví jako červené-po kliknutí do EDIT režimu???) 11:28, 7. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Kategorie:Katolictví, Kategorie:Scholastika) 17:12, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (víra) 16:58, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (svatokrádež) 16:55, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (svátost) 16:50, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (stvoření (la:creatio)) 16:45, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Bůh) 16:39, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (anděl (la:Angelus Domini)) 16:33, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (anděl) 15:17, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (porušitelné (la:corruptibile)) 11:35, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (bytnost (la:essentia, quidditas)) 11:34, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (bytnost (la:essentia, quidditas)) 11:26, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (bytnost (la:essentia, quidditas)) 10:00, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (stvoření - --plus latina) 09:59, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (bytí (la:esse) - --opr.duše) 09:54, 6. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (bytí (la:esse)) 13:44, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Církev la:ecclesia) 13:43, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Církev) 13:27, 5. 1. 2005 . . Mojza (úprava kategorií) 10:19, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (theologie) 10:14, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (theologie) 08:54, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Církev) 08:48, 5. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (spása) 16:26, 4. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (oprava závorky u rozum a link Kristus-Krista) 16:23, 4. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (dokončení linkování hesel--budu pokračovat vybranými Tomášovámi definicemi) 15:39, 4. 1. 2005 . . Jan Pospíšil (Tomášův teologický slovník pro život--budu doplňovat) ===Historie část 2:=== 19:43, 2. 9. 2005 . . Che (VfD -- stránka je na VfD, tak ať to máme konzistentní) 20:30, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 20:30, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 15:28, 25. 5. 2005 . . Sumil (pahýl -> křesťanský pahýl) 11:19, 22. 3. 2005 . . Dodo (Kategorie:Scholastika) 09:06, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (úprava vzájemných propojení všech částí 2.) 08:35, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozdělení na 4 části - krok 2.) ===Historie část 3:=== 19:43, 2. 9. 2005 . . Che (VfD -- stránka je na VfD, tak ať to máme konzistentní) 20:31, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 20:31, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 15:26, 25. 5. 2005 . . Sumil (pahýl -> křesťanský pahýl) 23:01, 8. 4. 2005 . . Beren (serafín - serafín --> seraf) 11:20, 22. 3. 2005 . . Dodo (Kategorie:Scholastika) 09:08, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (úprava vzájemných propojení všech částí 3.) 08:38, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozdělení na 4 části - krok 3.) ===Historie část 4:=== 19:43, 2. 9. 2005 . . Che (VfD -- stránka je na VfD, tak ať to máme konzistentní) 20:31, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 20:31, 19. 6. 2005 . . Jan Pospíšil (+Akvinský, Tomáš) 15:26, 25. 5. 2005 . . Sumil (pahýl -> křesťanský pahýl) 11:20, 22. 3. 2005 . . Dodo (Kategorie:Scholastika) 09:11, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (úprava vzájemných propojení všech částí 4.) 08:41, 9. 2. 2005 . . Jan Pospíšil (rozdělení na 4 části - krok 4.) ===Jednotlivé části dle původního dělení v cs.wiki=== * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (1)|Část 1]]: almužna - hierarchie * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (2)|Část 2]]: hlava - obecné * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (3)|Část 3]]: oběť - stud * [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky (4)|Část 4]]: stvoření - život ----- Za správnost: [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 20:06, 7. 4. 2006 (UTC) 64 388 2006-01-06T13:49:41Z -jkb- Přesunuto z článku [[:cs:Vídeňská úmluva o smluvním právu]]'', článek zůstal, [[User:-jkb-|-jkb-]] 13:49, 6 January 2006 (UTC) 65 389 2006-03-26T17:10:10Z -jkb- ''Přesun následujících údajů z článku (provedl [[User:-jkb-|-jkb-]] 17:10, 26 March 2006 (UTC)):'' :Dokument je publikovaný pre potreby článku ''[http://sk.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%A1_chronol%C3%B3gia_-_Slovensko_v_XX._storo%C4%8D%C3%AD Historická chronológia - Slovensko v XX. storočí]'', citovaný je podľa: [http://members.tripod.com/~Klempera/vynos.htm] ------- 66 390 2006-01-12T12:04:10Z -jkb- Vložený text obsahoval tento údaj: <small>z latiny přeložil Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, p. 7</small> - [[User:-jkb-|-jkb-]] 12:04, 12 January 2006 (UTC) 67 391 2006-01-11T18:04:20Z -jkb- v článku [[cs:Sámova říše]] na české Wikipedii stálo, že se jedná o Fredegarovu zpráva o Sámově říši v kronice Historia Francorum, [[User:-jkb-|-jkb-]] 18:04, 11 January 2006 (UTC) 68 392 2004-11-10T21:42:15Z Jezevec Je potřeba přidat pár linků na provázání s listinou práv a pod. 69 2876 2006-05-24T12:19:29Z -jkb- 4 /* Poznámky k parametrům: */ doplnění změny __TOC__ == Copy & Paste == následující kód je možno zkopírovat a vložit na příslušnou stránku. <pre> {{Textinfo| TITULEK= |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} </pre> ==Návod k použití== Šablona ''Textinfo'' slouží zveřejnění různých údajů k tomu kterému textu či dokumentu. Výše zveřejněnou šablonu se všemi parametry je možno zkopírovat a vložit nahoru do příslušného článku. Tato šablona by se měla nacházet u všech dokumentů. Šablona je koncipována tak, že výsledek ukazuje jen ty parametry, které byly vyplněny. Zde existují následující tři výjimky: '''Titulek''', '''Zdroj''' a '''Licence''' - tyto řádky budou ukázány vždy i když nejsou vyplněné. ===Poznámky k parametrům:=== * '''Titulek''': ve většině případů identický s názvem textu, přesto je však '''''nutno vždy ručně vyplnit''''' pro případ, že název by byl jiný * '''Podtitulek''': podtitulek * '''Autor''': * '''Popisek''': * '''Original''': původní titulek, jedná-li se o cizojazyčný text * '''Přeložil''': překladatel, jde-li o cizojazyčný text * '''Zdroj''', kde by měly být uvedeny základní údaje, odkud text skutečně pochází (zde je možno uvést název publikace resp. ISBN, pokud z nich byl text skenován či ručně přepsán, URL adresu na internetu atp.); tato řádka se zobrazí vždy, nejsou-li uvedeny parametry, bude prázdná; u dlouhých URL (které není možno lámat) je lepší odkaz zkrátit, aby zůstal v tabulce (viz např. [[Kjótský protokol]]) * '''Vydáno (znění)''': pokud se tyto údaje nenacházejí již v předchozích parametrech, je zde možno uvést nakladatelství, místo a rok vydání resp. další údaje; např. u právních dokumentů zde pak může být uvedeno, v jakém znění ten který zákon je zde zveřejněn * '''ISBN''': navíc nebo alternativně k předešlým údajům * '''Licence''' * '''Jiné''': v této řádce je možno dle potřeby uvést další údaje, které zde nejsou uvedeny. Tento řádek se táhne přes celou šíři tabulky, a sice bez nadpisu * '''Wikipedia''': v této řádce se zanese název článku v české Wikipedii, ke kterému tento dokument patří (název se píše bez hranatých závorek) * '''Wikipedia další''': pomocný parametr, pokud je nutno uvést víc než jeden článek v české wikipedii, na který se zde uvedený text vztahuje; zde se uvedou další články v české Wikipedii, ovšem je nutno # uvedené stránky dát do hranatých závorek # ručně doplnit '''cs:''' jako odkaz na českou Wikipeii (přičemž, aby bylo skryto ono cs:, je nutno název ještě jednou za vloženou rourou opakovat) # v případě dalších odkazů (tedy více než dva) pak řádky oddělit pomocí syntaxe <nowiki><br></nowiki> * '''Image''': soubor se uvádí bez kódů <code>Image:</code> resp. <code>Soubor:</code>, také bez hranatých závorek, ale s příslušnou ''extension'' (png. jpg atd.), tedy např. <code> Kytička.jpg </code> * '''Popisek-Image''': pokud možno velice krátký a stručný popisek obrázku ::<small>Tato šablona byla přepracována. Ukazuje se, že při rozšíření šablony je nutné vložit nové parametry do kódu šablony ve všech článcích, ovšem pořadí jejich vložení nehraje žádnou roli: jednotlivé položky budou prostě uvedeny v pořadí, které odpovídá pořadí v šabloně samotné. Nenechte se tedy iritovat v případě, že editujete stránku, která byla založena před těmito změnami. </small> <!-- Šablona prozatím negeneruje žádnou kategorii. Šablona bude později pravděpodobně doplněna o odkazy na jinojazyčné texty stejných dokumentů v jiných doménách Wikisource (jako např. latinsky atp.). --> 70 1890 2006-04-01T16:07:38Z -jkb- 4 Tato šablona slouží k označení článků, které postrádají údaje o zdroji. Šablona má být umísťována na začátku dokumentu, šablona generuje kategorii [[:Category:Chybí_zdroj]] 71 1892 2006-04-01T16:08:44Z -jkb- 4 Tato šablona slouží k označení článků, které postrádají odkaz na odpovídající článek na české Wikipedii. Šablona má být umísťována na začátku dokumentu, šablona generuje kategorii [[:Category:Chybí_odkaz_cswiki]] 73 1886 2006-04-01T16:05:18Z -jkb- 4 Tato šablona slouží k označení článků, které postrádají odkaz na odpovídající článek na české Wikipedii. Šablona má být umísťována na začátku dokumentu, šablona generuje kategorii [[:Category:Bez licence]] 74 sysop 413 2006-03-29T20:23:12Z MediaWiki default Stránka [[$1]] přemístěna na stránku [[$2]] 75 sysop 414 2006-03-29T20:23:12Z MediaWiki default Stránka [[$1]] přemístěna na stránku [[$2]] s výměnou přesměrování 76 sysop 3098 2006-06-06T12:49:25Z -jkb- 4 pozadí jmenných prostorů dle de:, cs: a en: /*--------------------------------POZOR----------------------------------------*/ /* editací tohoto souboru upravíte styl "monobook" pro celou {{grammar:4sg|{{SITENAME}}}} */ /* */ /* Změny pro všechny skiny lze provést na [[MediaWiki:Common.css|Common.css]] */ /*-----------------------------------------------------------------------------*/ /******************************************/ /* Zdůraznění "N" v recent changes */ /******************************************/ /* "N" pro nové stránky v RC podloženy modře ([[MediaWiki:newpageletter]]) */ .newpage { color: black; background-color: #CAE1FF; } /******************************************/ /* Pozadí stránek */ /******************************************/ /* Nastavení pozadí stránek na světle modrou s výjimkou hlavního jmenného prostoru. 1. krok: nastavení světle modrého pozadí všem jmenným prostorům 2. krok: nastavení na bílou pro v .ns-0 (hlavní) a záložky (podle de:, cs: a en:) */ #content, #mytabs li.selected a, #p-cactions li.selected a { background-color: #F8FCFF; /* světle modrá */ } .ns-0 #content, .ns-0 #mytabs li.selected a, .ns-0 #p-cactions li.selected a { background-color: white; } .ns--1 table, .ns-4 table, .ns--1 form { background: inherit; } 77 sysop 4199 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default /* tooltips and access keys */ ta = new Object(); ta['pt-userpage'] = new Array('.','Moje uživatelská stránka'); ta['pt-anonuserpage'] = new Array('.','Uživatelská stránka pro IP adresu, ze které editujete'); ta['pt-mytalk'] = new Array('n','Moje diskusní stránka'); ta['pt-anontalk'] = new Array('n','Diskuse o editacích provedených z této IP adresy'); ta['pt-preferences'] = new Array('','Moje preference'); ta['pt-watchlist'] = new Array('l','Seznam stránek, jejichž změny sleduji'); ta['pt-mycontris'] = new Array('y','Seznam mých příspěvků'); ta['pt-login'] = new Array('o','Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné.'); ta['pt-anonlogin'] = new Array('o','Doporučujeme vám přihlásit se, ovšem není to povinné.'); ta['pt-logout'] = new Array('o','Odhlásit se'); ta['ca-talk'] = new Array('t','Diskuse ke stránce'); ta['ca-edit'] = new Array('e','Tuto stránku můžete editovat. Prosíme použijte tlačítko Ukázat náhled před uložením.'); ta['ca-addsection'] = new Array('+','Přidat k této diskusi svůj komentář.'); ta['ca-viewsource'] = new Array('e','Tato stránka je zamčena. Můžete si prohlédnout její zdrojový kód.'); ta['ca-history'] = new Array('h','Starší verze této stránky.'); ta['ca-protect'] = new Array('=','Zamknout tuto stránku.'); ta['ca-delete'] = new Array('d','Smazat tuto stránku.'); ta['ca-undelete'] = new Array('d','Obnovit editace této stránky provedené před jejím smazáním.'); ta['ca-move'] = new Array('m','Přesunout tuto stránku'); ta['ca-watch'] = new Array('w','Přidat tuto stránku mezi sledované'); ta['ca-unwatch'] = new Array('w','Vyjmout tuto stránku ze sledovaných'); ta['search'] = new Array('f','Hledat na této wiki'); ta['p-logo'] = new Array('','Hlavní strana'); ta['n-mainpage'] = new Array('z','Navštívit Hlavní stranu'); ta['n-portal'] = new Array('','O projektu, jak můžete pomoci, kde hledat'); ta['n-currentevents'] = new Array('','Informace o aktuálních událostech'); ta['n-recentchanges'] = new Array('r','Seznam posledních změn na této wiki'); ta['n-randompage'] = new Array('x','Přejít na náhodně vybranou stránku'); ta['n-help'] = new Array('','Místo, kde najdete pomoc'); ta['n-sitesupport'] = new Array('','Podpořte nás'); ta['t-whatlinkshere'] = new Array('j','Seznam všech wikistránek, které sem odkazují'); ta['t-recentchangeslinked'] = new Array('k','Nedávné změny stránek, které sem odkazují'); ta['feed-rss'] = new Array('','RSS kanál pro tuto stránku'); ta['feed-atom'] = new Array('','Atom kanál pro tuto stránku'); ta['t-contributions'] = new Array('','Prohlédnout si seznam příspěvků tohoto uživatele'); ta['t-emailuser'] = new Array('','Poslat e-mail tomuto uživateli'); ta['t-upload'] = new Array('u','Nahrát obrázky či jiná multimédia'); ta['t-specialpages'] = new Array('q','Seznam všech speciálních stránek'); ta['ca-nstab-main'] = new Array('c','Zobrazit článek'); ta['ca-nstab-user'] = new Array('c','Zobrazit uživatelovu stránku'); ta['ca-nstab-media'] = new Array('c','Zobrazit stránku souboru'); ta['ca-nstab-special'] = new Array('','Toto je speciální stránka, kterou nelze editovat.'); ta['ca-nstab-project'] = new Array('a','Zobrazit stránku o wiki.'); ta['ca-nstab-image'] = new Array('c','Zobrazit stránku obrázku.'); ta['ca-nstab-mediawiki'] = new Array('c','Zobrazit systémovou zprávu.'); ta['ca-nstab-template'] = new Array('c','Zobrazit šablonu.'); ta['ca-nstab-help'] = new Array('c','Zobrazit stránku nápovědy.'); ta['ca-nstab-category'] = new Array('c','Zobrazit kategorii.'); 78 sysop 417 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default Úvod 79 sysop 4200 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Project:{{SITENAME}} 80 sysop 419 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default O&nbsp;{{grammar:6sg|{{SITENAME}}}} 81 sysop 420 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default v 82 sysop 421 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default d 83 sysop 422 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default i 84 sysop 423 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default p 85 sysop 424 2006-03-29T20:23:13Z MediaWiki default s 86 sysop 425 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default f 87 sysop 426 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default Heslo pro „$1“ bylo odesláno na $2. 88 sysop 427 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default Heslo odesláno. 89 sysop 428 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default Omlouváme se, ale už jste vyrobil(a) $1 účtů. Žádný další už nemůžete vytvořit. 90 sysop 429 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default Provedeno 91 sysop 430 2006-03-29T20:23:14Z MediaWiki default Přidáno k oblíbeným 92 sysop 431 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Stránka „[[:$1]]“ byla přidána mezi stránky, které [[Special:Watchlist|sledujete]]. Budoucí změny této stránky se objeví <b>tučně</b> v [[Special:Recentchanges|seznamu posledních změn]], aby bylo snadnější si jí povšimnout. Pokud budete později chtít stránku ze seznamu sledovaných smazat, klikněte na „Nesledovat tuto stránku“ v liště nástrojů. 93 sysop 432 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Přidat skupinu 94 sysop 433 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Přidána skupina $2 95 sysop 434 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default + 96 sysop 435 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default {{ns:4}}:Správci 97 sysop 436 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny články 98 sysop 437 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny stránky (jmenný prostor $1) 99 sysop 438 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Společné zobrazení knihy nahrávek, smazání, zamčení, zablokování a uživatelských práv. Zobrazení můžete zůžit výběrem typu záznamu, uživatelského jména nebo dotčené stránky. 100 sysop 439 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechna systémová hlášení 101 sysop 440 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Aktuální text 102 sysop 441 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Původní text 103 sysop 3142 2006-06-07T20:17:38Z -jkb- 4 překlad Filtr názvů hlášení: 104 sysop 3143 2006-06-07T20:18:15Z -jkb- 4 překlad Zobrazit pouze upravená hlášení 105 sysop 444 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Označení hlášení 106 sysop 445 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default {{ns:-1}}:AllMessages není podporováno, neboť wgUseDatabaseMessages je vypnuto. 107 sysop 446 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Váš aktuální jazyk rozhraní <b>$1</b> není na tomto serveru pro {{ns:-1}}:AllMessages podporován. 108 sysop 447 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Toto je seznam všech hlášení dostupných ve jmenném prostoru MediaWiki. 109 sysop 448 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny nečlánky 110 sysop 449 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny stránky (mimo jmenný prostor $1) 111 sysop 450 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Dovolit e-mail od ostatních uživatelů 112 sysop 451 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny stránky 113 sysop 452 2006-03-29T20:23:15Z MediaWiki default Všechny stránky počínaje od: 114 sysop 453 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Následující 115 sysop 454 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Zobrazit stránky začínající: 116 sysop 455 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Předchozí 117 sysop 456 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Přejít 118 sysop 457 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default od $1 do $2 119 sysop 458 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Tento uživatel už je byrokrat. 120 sysop 459 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Tento uživatel už je stevard. 121 sysop 460 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Tento uživatel už je správce. 122 sysop 461 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default <strong>Uživateli $1, již jste přihlášen!</strong><br /> 123 sysop 462 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Nelze vrátit zpět poslední editaci [[$1]] od [[User:$2|$2]] ([[User talk:$2|Diskuse]]), protože někdo jiný již článek editoval nebo vrátil tuto změnu zpět. Poslední editace byla od [[User:$3|$3]] ([[User talk:$3|Diskuse]]). 124 sysop 463 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Nejdéle needitované stránky 125 sysop 464 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default a 126 sysop 2047 2006-04-06T13:33:11Z -jkb- 4 překlad Nejste přihlášen. Vaše IP adresa bude uvedena v historii této stránky. 127 sysop 466 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default - 128 sysop 467 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Diskuse k této IP adrese 129 sysop 468 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default ---- ''Toto je diskusní stránka anonymního uživatele, který si dosud nevytvořil účet nebo ho nepoužívá. Musíme proto použít číselnou [[w:cs:IP adresa|IP adresu]] k jeho identifikaci. Taková IP adresa může být sdílena několika uživateli. Pokud jste anonymní uživatel a cítíte, že jsou Vám adresovány irrelevantní komentáře, prosím [[Special:Userlogin|vytvořte si účet nebo se přihlaste]] a tím se vyhnete budoucí záměně s jinými anonymními uživateli.'' 130 sysop 469 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Anonymní uživatel(é) {{SITENAME}} 131 sysop 470 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default 4. 132 sysop 471 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default duben 133 sysop 472 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Obsahová stránka 134 sysop 473 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Takto nazvaná stránka již existuje, nebo Vámi zvolený název je neplatný. Zvolte jiný název. 135 sysop 474 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default Prohlédnout si článek 136 sysop 4204 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Články začínající ''$1'' 137 sysop 476 2006-03-29T20:23:16Z MediaWiki default 8. 138 sysop 477 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default srpen 139 sysop 478 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Automaticky zablokováno, protože sdílíte IP adresu s „$1“. Důvod: „$2“. 140 sysop 479 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Nedostatečná oprávnění 141 sysop 480 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen uživatel s právem „$2“ Podívejte se prosím na $1. 142 sysop 481 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Tento úkon nelze použít na tento článek. 143 sysop 482 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Jméno souboru bylo změněno na „$1“. 144 sysop 4205 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default „.$1“ není jeden z dovolených typů souborů. 145 sysop 484 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Neplatná IP adresa 146 sysop 485 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Špatně vytvořený vyhledávací dotaz 147 sysop 486 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Nemůžeme zpracovat vaše zadání. Je to pravděpodobně tím, že hledáte slovo kratší než tři písmena, což zatím není podporováno. Může to být také tím, že zadání bylo napsáno nesprávně. Prosím zkuste jiné zadání. 148 sysop 487 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Vámi napsaná hesla nesouhlasí. 149 sysop 488 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Chybný podpis, zkontrolujte syntaxi HTML. 150 sysop 489 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Neplatný název 151 sysop 490 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Požadovaný název stránky byl neplatný, prázdný nebo nesprávně adresovaný na jinojazyčný název nebo jiný článek {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}}. 152 sysop 491 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default (Hlavní) 153 sysop 4208 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Pokoušíte se editovat stránku, ať už kliknutím na tlačítko ''Editovat stránku'', nebo na červený odkaz. Vaše uživatelské jméno nebo IP adresa však byla [[Project:Blokování|zablokována]] správcem s uživatelským jménem „$1“. Byl uveden následující důvod:&nbsp;'''$2'''. Můžete [[Special:Emailuser/$4|poslat e-mail uživateli $4]] nebo jinému [[Special:Listadmins|správci]] k prodiskutování zablokování. Uvědomte si, že nemůžete použít nabídku „Poslat e-mail“, jestliže nemáte na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}} účet a uvedenu platnou e-mailovou adresu ve svém [[Special:Preferences|nastavení]]. Vaše IP adresa je '''$3'''. Prosím vložte tuto adresu do všech žádostí, které pošlete. Pokud chcete vědět, kdy zablokování vyprší, podívejte se prosím na [[Special:Ipblocklist|seznam blokovaných adres IP]]. Pokud se potřebujete podívat na wiki text článku, můžete použít nabídku [[Special:Export|exportovat stránky]]. == Jen číst? == Blokování nebrání čtení stránek, jen jejich editaci. Pokud jste si chtěli jen přečíst stránku a vidíte tuto zprávu, pravděpodobně jste klikli na červený odkaz. To je odkaz na stránku, která zatím neexistuje, takže se uživateli otevře editační okénko. Tento problém mít nebudete, pokud budete klikat jen na modré odkazy. 154 sysop 493 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Uživatel zablokován 155 sysop 494 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Zablokovat uživatele 156 sysop 495 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Zablokování uspělo 157 sysop 4209 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Uživatel „[[Special:Contributions/$1|$1]]“ je zablokován. <br />Podívejte se na [[{{ns-1}}:Ipblocklist|seznam zablokovaných]], [[{{ns-1}}:Log/block|kniha zablokování]] zaznamenává všechny podobné úkony. 158 sysop 497 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Tento formulář slouží k zablokování editací z konkrétní IP adresy nebo uživatelského jména. Toto by mělo být používáno jen v souladu s [[{{ns:4}}:blokování|pravidly blokování]]. Udejte přesný důvod níže (například ocitujte, které stránky byly poškozeny). Pro odblokování se podívejte na [[Special:Ipblocklist|seznam blokovaných IP adres]]. 159 sysop 498 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default zablokovat 160 sysop 499 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default $1 $2 zablokoval $3 ($4) 161 sysop 500 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default zablokovává „[[$1]]“ s časem vypršení $2 162 sysop 501 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Kniha_zablokování 163 sysop 502 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Toto je kniha úkonů blokování a odblokování uživatelů. Automaticky blokované IP adresy nejsou vypsány. Podívejte se na [[Special:Ipblocklist|seznam blokování IP]] s výčtem aktuálních zákazů a blokování. 164 sysop 503 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Tučný text 165 sysop 504 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Tučný text 166 sysop 505 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Zdroje knih 167 sysop 506 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Následují odkazy na jiné WWW stránky, na kterých se prodávají knihy, nebo které mohou obsahovat další informace o knize, kterou hledáte. {{SITENAME}} nemá s těmito prodejnami žádný vztah, tyto odkazy nelze chápat jako doporučení. 168 sysop 507 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Přerušená přesměrování 169 sysop 508 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Tato přesměrování vedou na neexistující články. 170 sysop 509 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Hlášení chyb 171 sysop 4211 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Project:Chyby 172 sysop 511 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Kniha_byrokratů 173 sysop 512 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Oprávnění pro uživatele „$1“ nastavena na „$2“. 174 sysop 513 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default podle data 175 sysop 514 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default podle jména 176 sysop 515 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default podle velikosti 177 sysop 516 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Následuje kopie požadované stránky z cache, která nemusí být aktuální. 178 sysop 517 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Storno 179 sysop 518 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Nebylo možné smazat zvolenou stránku ani soubor. (Možná už byla smazána někým jiným.) 180 sysop 519 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Nelze vrátit zpět poslední editaci, neboť poslední přispěvatel je jediným autorem tohoto článku. 181 sysop 520 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Kategorie 182 sysop 521 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Kategorie 183 sysop 522 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default Ve wiki existují následující kategorie: 184 sysop 523 2006-03-29T20:23:17Z MediaWiki default kategorie 185 sysop 524 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Články v kategorii „$1“ 186 sysop 3515 2006-06-17T15:01:17Z -jkb- 4 úprava Tato kategorie obsahuje $1 {{plural:$1|článek|články|článků}}. 187 sysop 526 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default V této kategorii je $1 článek. 188 sysop 527 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default změněno 189 sysop 528 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Upravena skupina $2 190 sysop 529 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Změna hesla 191 sysop 530 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default změny 192 sysop 531 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default '''Poznámka:''' Po uložení musíte smazat cache vašeho prohlížeče, jinak změny neuvidíte: '''Mozilla / Firefox:''' ''Ctrl-Shift-R'', '''IE:''' ''Ctrl-F5'', '''Safari:''' ''Cmd-Shift-R'', '''Konqueror''': ''F5''. 193 sysop 532 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Sloupce 194 sysop 533 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Porovnat vybrané verze 195 sysop 534 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrdit 196 sysop 535 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Aktualizovat cachovanou verzi této stránky? $1 197 sysop 536 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default OK 198 sysop 537 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrdit smazání 199 sysop 538 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Chystáte se trvale smazat z databáze stránku nebo obrázek s celou jeho historií. Prosím potvrďte, že to opravdu chcete učinit, že si uvědomujete důsledky a že je to v souladu s [[Project:Pravidla|pravidly]]. 200 sysop 2885 2006-05-24T14:05:56Z -jkb- 4 překlad Pro editaci stránek je vyžadováno potvrzení vaší e-mailové adresy. Na stránce [[Special:Preferences|nastavení]] zadejte a nechte potvrdit svou e-mailovou adresu. 201 sysop 2886 2006-05-24T14:06:46Z -jkb- 4 překlad Vyžadováno e-mailové potvrzení 202 sysop 541 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrzení e-mailové adresy 203 sysop 542 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Někdo (patrně vy, z IP adresy $1) si registroval účet se jménem "$2" a touto e-mailovou adresou na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}. Pokud si přejete aktivovat e-mailové funkce na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}, tak pro potvrzení, že tato adresa opravdu patří vám, přejděte svým internetovým prohlížečem na následující adresu: $3 Pokud jste o toto potvrzení *nežádali*, neklikejte na předchozí odkaz. Platnost tohoto potvrzovacího kódu vyprší $4. 204 sysop 543 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Nepodařilo se uložit vaše potvrzení. 205 sysop 544 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Neplatný potvrzovací kód. Možná již vypršela platnost kódu. 206 sysop 545 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla potvrzena. 207 sysop 546 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Odeslat potvrzovací kód 208 sysop 547 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Nepodařilo se odeslat potvrzovací e-mail. Zkontrolujte, zda adresa neobsahuje chybné znaky. 209 sysop 548 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrzovací e-mail byl odeslán 210 sysop 549 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrzení e-mailové adresy pro {{grammar:4sg|{{SITENAME}}}} 211 sysop 550 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla potvrzena. Nyní se můžete přihlásit a používat wiki. 212 sysop 1970 2006-04-03T17:32:51Z -jkb- 4 Tato wiki vyžaduje, abyste potvrdili svou e-mailovou adresu před využíváním některých funkcí. Kliknutím na níže umístěné tlačítko dojde k odeslání potvrzovacího e-mailu na Vámi uvedenou adresu. Tento mail obsahuje odkaz a potvrzovací kód; přejděte na odkazovanou stránku svým internatovým prohlížečem, tím potvrdíte, že zadaná adresa je platná. 213 sysop 552 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrdit zamčení 214 sysop 553 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Opravdu chcete zamknout tuto stránku? 215 sysop 554 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Uživatel [[{{ns:2}}:$1|$1]] ([[{{ns:3}}:$1|diskuse]]) tento článek smazal poté, co jste začali editovat, s odůvodněním: : „$2“ Opravdu si přejete znovu tento článek založit? 216 sysop 555 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Potvrdit odemčení 217 sysop 556 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Opravdu chcete odemknout tuto stránku? 218 sysop 557 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Počet znaků kontextu na každé řádce 219 sysop 558 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Počet řádek zobrazených z každé nalezené stránky 220 sysop 559 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default $1 malé editace 221 sysop 560 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default příspěvky 222 sysop 561 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default $1 223 sysop 562 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Příspěvky uživatele 224 sysop 563 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Obsah je dostupný pod $1. 225 sysop 564 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default {{ns:4}}:Autorské právo 226 sysop 565 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default podmínek {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 227 sysop 4216 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Všechny příspěvky do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} jsou zveřejňovány podle $2 (podrobnosti najdete na $1). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} neukládejte.<br /> Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které [[w:cs:volné dílo|nejsou chráněny]] autorským právem (tzv. <em>public domain</em>). <strong>Nekopírujte díla chráněná autorským právem bez dovolení!</strong> 228 sysop 4217 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Uvědomte si, že všechny příspěvky do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} mohou být ostatními uživateli upraveny, pozměněny či odstraněny. Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován, pak ho do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} neukládejte.<br /> Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které [[w:cs:volné dílo|nejsou chráněny]] autorským právem (tzv. <em>public domain</em>), podrobnosti najdete na $1. <strong>Nekopírujte díla chráněná autorským právem bez dovolení!</strong> 229 sysop 568 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Nepodařilo se odstranit položku „$1“… 230 sysop 569 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default Vytvořit nový účet 231 sysop 570 2006-03-29T20:23:18Z MediaWiki default pomocí e-mailu 232 sysop 571 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Vytvořit článek 233 sysop 572 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default vytvořeno 234 sysop 573 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Zásluhy za stránku 235 sysop 574 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default teď 236 sysop 575 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Aktuality 237 sysop 576 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Aktuality 238 sysop 577 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Aktuální verze 239 sysop 578 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default zobrazit aktuální verzi 240 sysop 579 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Data 241 sysop 580 2006-03-29T20:23:19Z MediaWiki default Databázová chyba 242 sysop 581 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Implicitní 243 sysop 582 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Formát data 244 sysop 583 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Datum a čas 245 sysop 584 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Při dotazu do databáze došlo k syntaktické chybě. Příčinou může být chyba v programu. Poslední dotaz byl: <blockquote><tt>$1</tt></blockquote> z funkce '<tt>$2</tt>'. MySQL vrátil chybu '<tt>$3: $4</tt>'. 246 sysop 585 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Při dotazu do databáze došlo k syntaktické chybě. Poslední dotaz byl: <blockquote><tt>$1</tt></blockquote> z funkce '<tt>$2</tt>'. MySQL vrátil chybu '<tt>$3: $4</tt>'. 247 sysop 586 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Slepé články 248 sysop 587 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Odlaďování 249 sysop 588 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default 12. 250 sysop 589 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default prosinec 251 sysop 590 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default implicitní 252 sysop 591 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Implicitně hledat v těchto jmenných prostorech: 253 sysop 592 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default E-mail z {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 254 sysop 593 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Smazat 255 sysop 594 2006-03-29T20:23:20Z MediaWiki default Smazat a přesunout 256 sysop 595 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default Ano, smazat cílovou stránku 257 sysop 596 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default Smazáno pro umožnění přesunu 258 sysop 597 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default ==Je potřeba smazání== Cílová stránka „[[$1]]“ již existuje. Přejete si ji smazat pro uvolnění místa pro přesun? 259 sysop 598 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default Důvod smazání 260 sysop 599 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default maže „$1“ 261 sysop 600 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default [smazáno] 262 sysop 601 2006-03-29T20:23:21Z MediaWiki default Smazána stará verze $1. 263 sysop 1977 2006-04-04T10:09:55Z -jkb- 4 - space Stránka nebo soubor „$1“ byla smazána; $2 zaznamenává poslední smazání. 264 sysop 603 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Upozornění: V průběhu vaší editace byla tato stránka smazána! 265 sysop 604 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default smazat 266 sysop 605 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default smazat úplně 267 sysop 606 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Smazat stránku 268 sysop 607 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default (Maže se „$1“) 269 sysop 608 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Smazat stránku 270 sysop 609 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default kniha smazaných stránek 271 sysop 610 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Kniha_smazaných_stránek 272 sysop 611 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Zde je seznam posledních smazaných z databáze. Všechny časové údaje uvedeny podle časového pásma serveru (UTC). <ul> </ul> 273 sysop 612 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Cílové jméno 274 sysop 613 2006-03-29T20:23:22Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen vývojář. Podívejte se prosím na $1. 275 sysop 614 2006-03-29T20:23:23Z MediaWiki default Jen pro vývojáře 276 sysop 615 2006-03-29T20:23:23Z MediaWiki default rozdíl 277 sysop 616 2006-03-29T20:23:23Z MediaWiki default (Rozdíly mezi verzemi) 278 sysop 617 2006-03-29T20:23:23Z MediaWiki default Stránky odkazující na rozcestníky 279 sysop 618 2006-03-29T20:23:24Z MediaWiki default {{ns:10}}:Rozcestník 280 sysop 619 2006-03-29T20:23:24Z MediaWiki default Následující články odkazují na rozcestník. Místo toho by měly by odkazovat na příslušný článek s konkrétním významem.<br /> Článek je považován za rozcestník v případě, že odkazuje na $1. Stránky z jiných jmenných prostorů zde <em>nejsou</em> uvedeny. 281 sysop 4218 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Project:Vyloučení odpovědnosti 282 sysop 621 2006-03-29T20:23:24Z MediaWiki default Vyloučení odpovědnosti 283 sysop 622 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Dvojitá přesměrování 284 sysop 623 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default → 285 sysop 624 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Každý řádek obsahuje odkaz na první a druhé přesměrování, plus první řádek textu druhého přesměrování, který obvykle ukazuje jméno „skutečného“ hlavního článku, na který by mělo první přesměrování odkazovat. 286 sysop 625 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default download 287 sysop 626 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Potvrzovací e-mail byl zaslán na zadanou adresu. Před tím, než vám na tuto adresu budou moci být zasílány další zprávy, následujte instrukce v e-mailu, abyste potvrdili, že tato adresa skutečně patří vám. 288 sysop 627 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Editovat 289 sysop 628 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Editovat tento soubor v externím programu 290 sysop 629 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Více informací najdete v [http://meta.wikimedia.org/wiki/Help:External_editors nápovědě pro nastavení]. 291 sysop 630 2006-03-29T20:23:25Z MediaWiki default Shrnutí editace bylo: „<i>$1</i>“. 292 sysop 631 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Editační konflikt: $1 293 sysop 632 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Editovat nynější verzi této stránky 294 sysop 633 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Upravit skupinu 295 sysop 634 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Pomoc při editování 296 sysop 4220 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Help:Jak editovat stránku 297 sysop 636 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Editace stránky $1 298 sysop 637 2006-03-29T20:23:26Z MediaWiki default Editace stránky $1 (komentář) 299 sysop 638 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default <strong>VAROVÁNÍ: Nyní editujete zastaralou verzi této stránky. Když ji uložíte, všechny změny provedené mezitím se ztratí.</strong> 300 sysop 639 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default Editace stránky $1 (část) 301 sysop 640 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default editovat 302 sysop 2887 2006-05-24T14:08:38Z -jkb- 4 překlad Editace části $1 303 sysop 642 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default Editovat stránku 304 sysop 3454 2006-06-16T12:19:56Z -jkb- 4 to je pro mně :-) <div id="specialchars" class="plainlinks" style="margin-top:1px;border-width:1px;border-style:solid;border-color:#aaaaaa;padding:2px"> <p class="specialbasic"> <charinsert>Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ô ô Ŕ ŕ Ř ř Š š Ť ť Ú ú Ů ů Ý ý Ž ž</charinsert> &nbsp;<br /> <charinsert>„+“ – — … ’</charinsert> &nbsp; <charinsert>[+] [[+]] {{+}}</charinsert> &nbsp; <charinsert>~ # | °</charinsert> &nbsp; <charinsert>± &minus; × ¹ ² ³</charinsert> &nbsp; <charinsert>€ † ¿ ¡ « » @ & </charinsert> <charinsert>&nbsp;</charinsert> <charinsert>&bull;</charinsert> &nbsp;<br /> <charinsert>#REDIRECT_[[+]]</charinsert> &nbsp; <charinsert>[[Kategorie:+]]</charinsert> &nbsp; <charinsert><!--+--></charinsert> &nbsp; <charinsert><+></charinsert> &nbsp; <charinsert></+></charinsert> &nbsp; <charinsert><ref>+</ref> <references/></charinsert> &nbsp; <charinsert><big>'''+'''</big></charinsert> &nbsp;<br /> </p> </div> 305 sysop 644 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default Upravit uživatelskou skupinu 306 sysop 645 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default E-mail 307 sysop 4223 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa byla ověřena $1. 308 sysop 647 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default Podvrďte svou e-mailovou adresu 309 sysop 648 2006-03-29T20:23:27Z MediaWiki default Pole označená hvězdičkami (*, **) nejsou povinná. Pokud zadáte e-mailovou adresu, budou vás moci ostatní uživatelé kontaktovat, aniž by tato adresa byla zobrazena; také vám na tuto adresu může být zasláno nové heslo v případě, že své heslo zapomenete.<br /><br />Vaše skutečné jméno, pokud ho zadáte, bude použito pro označení autorství vaší práce. 310 sysop 649 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Od 311 sysop 650 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Zpráva 312 sysop 4224 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa <strong>dosud nebyla ověřena</strong> a e-mailové funkce do té doby nejsou dostupné. 313 sysop 652 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Poslat e-mail 314 sysop 653 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Pokud tento uživatel uvedl platnou e-mailovou adresu ve svém nastavení, tímto formulářem mu lze poslat zprávu. E-mailová adresa, kterou máte uvedenu v nastavení, se objeví jako adresa odesílatele pošty, aby adresát mohl odpovědět. 315 sysop 654 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Odeslat 316 sysop 655 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Zpráva odeslána 317 sysop 656 2006-03-29T20:23:28Z MediaWiki default Váš e-mail byl odeslán. 318 sysop 657 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Předmět 319 sysop 658 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Komu 320 sysop 659 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Poslat e-mail 321 sysop 660 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Soubor, který jste vložili, se zdá být prázdný. Mohl to způsobit překlep v názvu souboru. Prosím zkontrolujte, zda jste opravdu chtěli vložit tento soubor. 322 sysop 4225 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Vážený uživateli $WATCHINGUSERNAME, $PAGEEDITDATE upravil $PAGEEDITOR stránku $PAGETITLE, vizte $PAGETITLE_URL pro aktuální verzi. $NEWPAGE Shrnutí editace: $PAGESUMMARY $PAGEMINOREDIT Uživatele, který změnu provedl, můžete kontaktovat: e-mailem: $PAGEEDITOR_EMAIL na wiki: $PAGEEDITOR_WIKI Dokud stránku nenavštívíte, nebudou vám zasílána další oznámení o změnách této stránky, případně do doby, než vynulujete příznaky ve svém seznamu sledovaných stránek. S pozdravem váš zasílač hlášení {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} -- Pro změnu nastavení navštivte {{fullurl:Special:Watchlist/edit}} Rady a kontakt: {{fullurl:Project:Potřebuji pomoc}} 323 sysop 662 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Vizte $1 pro seznam všech změn od minulé návštěvy. 324 sysop 663 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Zasílač hlášení {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 325 sysop 664 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Toto je nová stránka. 326 sysop 665 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Vynulovat všechny příznaky (nastavit stav na „navštíveno“) 327 sysop 666 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default $PAGEEDITOR upravil stránku $PAGETITLE na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}. 328 sysop 667 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Udejte důvod zamčení, včetně odhadu, za jak dlouho dojde k odemčení. 329 sysop 668 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Chyba 330 sysop 669 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Chyba 331 sysop 4226 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default obsah před vyprázdněním byl: „$1“ 332 sysop 671 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default stránka byla prázdná 333 sysop 4227 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default obsah byl: „$1“ 334 sysop 4228 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default obsah byl: „$1“ (a jediným přispěvatelem byl „$2“) 335 sysop 674 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Clona 336 sysop 675 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Autor 337 sysop 676 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Bitů na složku 338 sysop 677 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Světlost 339 sysop 678 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Geometrické uspořádání senzoru 340 sysop 679 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Barevný prostor 341 sysop 680 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default sRGB 342 sysop 681 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default FFFF.H 343 sysop 682 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Význam jednotlivých složek 344 sysop 683 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default neexistuje 345 sysop 684 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Y 346 sysop 685 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Cb 347 sysop 686 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Cr 348 sysop 687 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default R 349 sysop 688 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default G 350 sysop 689 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default B 351 sysop 690 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Komprimační režim 352 sysop 691 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Druh komprese 353 sysop 692 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Nekomprimovaný 354 sysop 693 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default JPEG 355 sysop 694 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Kontrast 356 sysop 695 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Normální 357 sysop 696 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Měkký 358 sysop 697 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Tvrdý 359 sysop 698 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Držitel autorských práv 360 sysop 699 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Uživatelské zpracování 361 sysop 700 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Běžné zpracování 362 sysop 701 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Uživatelské zpracování 363 sysop 702 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Datum a čas vytvoření obrázku 364 sysop 703 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Datum a čas digitalizace 365 sysop 704 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Datum a čas pořízení obrázku 366 sysop 705 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Popis nastavení zařízení 367 sysop 706 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Digitální zoom 368 sysop 707 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Verze Exif 369 sysop 708 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Změna expozice 370 sysop 709 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Expoziční index 371 sysop 710 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Expoziční režim 372 sysop 711 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Automatická expozice 373 sysop 712 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Ruční expozice 374 sysop 713 2006-03-29T20:23:29Z MediaWiki default Bracketing 375 sysop 714 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Expoziční program 376 sysop 715 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Neuvedeno 377 sysop 716 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Ruční 378 sysop 717 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Normální 379 sysop 718 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Priorita clony 380 sysop 719 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Priorita závěrky 381 sysop 720 2006-03-29T20:23:30Z MediaWiki default Kreativní (lepší hloubka ostrosti) 382 sysop 721 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Akce (rychlejší závěrka) 383 sysop 722 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Portrét (detailní fotografie s neostrým pozadím) 384 sysop 723 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Krajina (fotografie krajiny s ostrým pozadím) 385 sysop 724 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Expozice 386 sysop 725 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default $1 s ($2) 387 sysop 726 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zdroj souboru 388 sysop 727 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Digitální fotoaparát 389 sysop 728 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Blesk 390 sysop 729 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Výkon blesku 391 sysop 730 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Podporovaná verze Flashpix 392 sysop 731 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Clona 393 sysop 732 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default f/$1 394 sysop 733 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Ohnisková vzdálenost 395 sysop 734 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default $1 mm 396 sysop 735 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Ekvivalent ohniskové délky pro 35mm film 397 sysop 736 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Jednotka rozlišení ohniskové roviny 398 sysop 737 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default in 399 sysop 738 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default X rozlišení ohniskové roviny 400 sysop 739 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Y rozlišení ohniskové roviny 401 sysop 740 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Úprava světlosti 402 sysop 741 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Žádná 403 sysop 742 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Mírné zvýšení jasu 404 sysop 743 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Výrazné zvýšení jasu 405 sysop 744 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Mírné snížení jasu 406 sysop 745 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Výrazné snížení jasu 407 sysop 746 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Nadmořská výška 408 sysop 747 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Nad/podmořská výška/hloubka 409 sysop 748 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Označení GPS oblasti 410 sysop 749 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Datum podle GPS 411 sysop 750 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Směr k předmětu 412 sysop 751 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Reference pro směr k předmětu 413 sysop 752 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 414 sysop 753 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Jednotka vzdálenosti k předmětu 415 sysop 754 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zeměpisná šířka předmětu 416 sysop 755 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Severní/jižní zeměpisná šířka předmětu 417 sysop 756 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zeměpisná délka předmětu 418 sysop 757 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Východní/západní zeměpisná délka předmětu 419 sysop 758 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Diferenciální korekce GPS 420 sysop 759 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Magnetický kurs 421 sysop 760 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Pravý kurs 422 sysop 761 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Přesnost měření 423 sysop 762 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Orientace obrázku 424 sysop 763 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Reference pro orientaci obrázku 425 sysop 764 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zeměpisná šířka 426 sysop 765 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Severní šířka 427 sysop 766 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Jižní šířka 428 sysop 767 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Severní/jižní zeměpisná šířka 429 sysop 768 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zeměpisná délka 430 sysop 769 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Východní délka 431 sysop 770 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Západní délka 432 sysop 771 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Východní/západní zeměpisná délka 433 sysop 772 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Použitý geodetický systém 434 sysop 773 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Režim měření 435 sysop 774 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Dvourozměrné měření 436 sysop 775 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Trojrozměrné měření 437 sysop 776 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Označení metody zpracování GPS dat 438 sysop 777 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Satelity použité pro měření 439 sysop 778 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Rychlost GPS přijímače 440 sysop 779 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default km/h 441 sysop 780 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default mph 442 sysop 781 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default kt 443 sysop 782 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Jednotka rychlosti 444 sysop 783 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Stav přijímače 445 sysop 784 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Probíhá měření 446 sysop 785 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Měření mimo provoz 447 sysop 786 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default GPS čas (podle atomových hodin) 448 sysop 787 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Směr pohybu 449 sysop 788 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Reference pro směr pohybu 450 sysop 789 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Verze GPS tagu 451 sysop 790 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Název obrázku 452 sysop 791 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Výška 453 sysop 792 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Unikátní ID obrázku 454 sysop 793 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Šířka 455 sysop 794 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Nastavení ISO citlivosti 456 sysop 795 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Ofset k JPEG SOI 457 sysop 796 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Počet bajtů JPEG dat 458 sysop 797 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Světelný zdroj 459 sysop 798 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Není známo 460 sysop 799 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Denní světlo 461 sysop 800 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zamračeno 462 sysop 801 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Stín 463 sysop 802 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zářivka denní světlo (D 5700 – 7100K) 464 sysop 803 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zářivka bílé denní světlo (N 4600 – 5400K) 465 sysop 804 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Zářivka studená bílá (W 3900 – 4500K) 466 sysop 805 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Bílá zářivka (WW 3200 – 3700K) 467 sysop 806 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Standardní osvětlení A 468 sysop 807 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Standardní osvětlení B 469 sysop 808 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Standardní osvětlení C 470 sysop 809 2006-03-29T20:23:31Z MediaWiki default Fluorescentní 471 sysop 810 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default D55 472 sysop 811 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default D65 473 sysop 812 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default D75 474 sysop 813 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default D50 475 sysop 814 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default ISO studiová žárovka 476 sysop 815 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Jiný světelný zdroj 477 sysop 816 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Žárovka 478 sysop 817 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Blesk 479 sysop 818 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Jasno 480 sysop 819 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Značka fotoaparátu 481 sysop 820 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 482 sysop 821 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Poznámky výrobce 483 sysop 822 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Nejmenší clona 484 sysop 823 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Způsob měření 485 sysop 824 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Není známo 486 sysop 825 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Průměrové 487 sysop 826 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vážený průměr 488 sysop 827 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Jiné 489 sysop 828 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Bodové 490 sysop 829 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Zónové 491 sysop 830 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vzorové 492 sysop 831 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Částečné 493 sysop 832 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Model fotoaparátu 494 sysop 833 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 495 sysop 834 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Optoelectronická převodní funkce (OECF) 496 sysop 835 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Orientace 497 sysop 836 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Normální 498 sysop 837 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vodorovně převráceno 499 sysop 838 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Otočeno o 180° 500 sysop 839 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Svisle převráceno 501 sysop 840 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Otočeno o 90° proti směru hodinových ručiček a svisle převráceno 502 sysop 841 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Otočeno o 90° ve směru hodinových ručiček 503 sysop 842 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Otočeno o 90° ve směru hodinových ručiček a svisle převráceno 504 sysop 843 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Otočeno o 90° proti směru hodinových ručiček 505 sysop 844 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Barevný prostor 506 sysop 845 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default RGB 507 sysop 846 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default YCbCr 508 sysop 847 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Platná výška obrazu 509 sysop 848 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Platná šířka obrazu 510 sysop 849 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Uspořádání dat 511 sysop 850 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default chunky 512 sysop 851 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default planar 513 sysop 852 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Chroma primárních barev 514 sysop 853 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Světlost referenčního černého a bílého bodu 515 sysop 854 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Související zvukový soubor 516 sysop 855 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Jednotky rozlišení 517 sysop 856 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Počet řádků na pás 518 sysop 857 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Počet složek 519 sysop 858 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Sytost 520 sysop 859 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Normální 521 sysop 860 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Nízká sytost 522 sysop 861 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vysoká sytost 523 sysop 862 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Druh scény 524 sysop 863 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Standardní 525 sysop 864 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Na šířku 526 sysop 865 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Na výšku 527 sysop 866 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Noční scéna 528 sysop 867 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Druh scény 529 sysop 868 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Přímo fotografováno 530 sysop 869 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Senzor 531 sysop 870 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Není známo 532 sysop 871 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Jednočipový plošný senzor 533 sysop 872 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Dvoučipový plošný senzor 534 sysop 873 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Tříčipový plošný senzor 535 sysop 874 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Sekvenční plošný senzor 536 sysop 875 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Trilineární senzor 537 sysop 876 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Sekvenční lineární senzor 538 sysop 877 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Ostrost 539 sysop 878 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Normální 540 sysop 879 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Měkká 541 sysop 880 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Tvrdá 542 sysop 881 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Rychlost závěrky 543 sysop 882 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Použitý software 544 sysop 883 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 545 sysop 884 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Odezva prostorové frekvence 546 sysop 885 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Spektrální citlivost 547 sysop 886 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Počet bajtů na komprimovaný pás 548 sysop 887 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Umístění dat obrázku 549 sysop 888 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Umístění předmětu 550 sysop 889 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 551 sysop 890 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 m 552 sysop 891 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vzdálenost k předmětu 553 sysop 892 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Není známo 554 sysop 893 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Makro 555 sysop 894 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Detail 556 sysop 895 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Pohled zdálky 557 sysop 896 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Umístění předmětu 558 sysop 897 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTime 559 sysop 898 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTimeDigitized 560 sysop 899 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default zlomky sekundy pro DateTimeOriginal 561 sysop 900 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Přenosová funkce 562 sysop 901 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Uživatelské poznámky 563 sysop 902 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Vyvážení bílé 564 sysop 903 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Automatické vyvážení bílé 565 sysop 904 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Ruční vyvážení bílé 566 sysop 905 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Chroma bílého bodu 567 sysop 906 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Rozlišení obrázku na šířku 568 sysop 907 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 dpc 569 sysop 908 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default $1 dpi 570 sysop 909 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Koeficienty matice pro transformaci barevných prostorů 571 sysop 910 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Umístění Y a C 572 sysop 911 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Poměr podvzorkování Y ku C 573 sysop 912 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Rozlišení obrázku na výšku 574 sysop 913 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default čas vypršení: $1 575 sysop 914 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Někdo změnil stránku po započetí vaší editace. Výše vidíte aktuální text článku. Vaše změny jsou uvedeny dole. Musíte sloučit své změny se stávajícím článkem. <b>Pouze</b> výše uvedený text zůstane uchován po kliknutí na „Uložit“. <br /> 576 sysop 915 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Exportovat stránky 577 sysop 916 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Zahrnout jen současnou verzi, ne plnou historii 578 sysop 917 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default ---- '''Poznámka:''' export plných historií protřednictvím tohoto formuláře byl z výkonnostních důvodů zakázán. 579 sysop 4230 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Můžete exportovat text a historii editací některé stránky nebo sady stránek zabalené v XML; to může být importováno do jiné wiki, která běží na software MediaWiki, transformováno nebo jen uschováno pro vaši soukromou potřebu. 580 sysop 919 2006-03-29T20:23:32Z MediaWiki default Buď nastalo chyba v databázi pro externí autentikaci, nebo nemáte dovoleno měnit svůj externí účet. 581 sysop 920 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default http://www.example.com Titulek odkazu 582 sysop 921 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Externí odkaz (nezapomeňte na předponu http://) 583 sysop 922 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Často kladené otázky 584 sysop 4231 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Project:Často kladené otázky 585 sysop 924 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default 2. 586 sysop 925 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default únor 587 sysop 926 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Kanály: 588 sysop 927 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Nebylo možné zkopírovat soubor „$1“ na „$2“. 589 sysop 928 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Nebylo možné smazat soubor „$1“. 590 sysop 929 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Popis 591 sysop 930 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubor s tímto jménem již existuje, prosím podívejte se na $1, pokud nevíte jistě, zda chcete tento soubor nahradit. 592 sysop 931 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubor s tímto názvem již existuje; vraťte se a zvolte jiný název. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] 593 sysop 932 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubor s tímto názvem již existuje ve sdíleném úložišti; vraťte se a zvolte jiný název. [[Soubor:$1|thumb|center|$1]] 594 sysop 933 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default $1 KB, MIME typ: <code>$2</code> 595 sysop 934 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Chybějící soubor 596 sysop 935 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubor 597 sysop 936 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Nebylo možné najít soubor „$1“. 598 sysop 937 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Nebylo možné přejmenovat soubor „$1“ na „$2“. 599 sysop 938 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubory 600 sysop 939 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Zdroj 601 sysop 940 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Autorská práva 602 sysop 941 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Soubor „$1“ byl úspěšně načten. Prosím klikněte na tento odkaz: ($2), který vede na stránku popisu a napište tam informace o souboru: odkud pochází, kdy byl vytvořen a kým; a cokoliv dalšího, co o něm můžete vědět. Pokud je to obrázek, můžete ho do stránek vložit takto: <tt><nowiki>[[</nowiki>{{ns:6}}:$1|thumb|Nadpis]]</tt> 603 sysop 942 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Popis: 604 sysop 943 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Chyba: nebylo možné odeslat formulář 605 sysop 944 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default pátek 606 sysop 945 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default načítám seznam obrázků 607 sysop 946 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Jít na 608 sysop 4234 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default <form method="get" action="http://www.google.com/search" id="googlesearch"> <input type="hidden" name="domains" value="{{SERVER}}" /> <input type="hidden" name="num" value="50" /> <input type="hidden" name="ie" value="$2" /> <input type="hidden" name="oe" value="$2" /> <input type="text" name="q" size="31" maxlength="255" value="$1" /> <input type="submit" name="btnG" value="$3" /> <div> <input type="radio" name="sitesearch" id="gwiki" value="{{SERVER}}" checked="checked" /><label for="gwiki">{{SITENAME}}</label> <input type="radio" name="sitesearch" id="gWWW" value="" /><label for="gWWW">WWW</label> </div> </form> 609 sysop 948 2006-03-29T20:23:33Z MediaWiki default Už jste registrováni? $1. 610 sysop 949 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Přihlaste se 611 sysop 950 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Důvěryhodní uživatelé, kteří smí blokovat uživatele a mazat články 612 sysop 951 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Správce 613 sysop 952 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Anonymní uživatelé 614 sysop 953 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Anonym 615 sysop 954 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Skupina byrokratů může jmenovat správce 616 sysop 955 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Byrokrat 617 sysop 956 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Běžný přihlášený uživatel 618 sysop 957 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Uživatel 619 sysop 958 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Úplný přístup 620 sysop 959 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Stevard 621 sysop 960 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Uživatelské skupiny 622 sysop 961 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Přidat skupinu 623 sysop 962 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Skupina s takovým názvem již existuje 624 sysop 963 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Upravit skupinu 625 sysop 964 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Popis skupiny (max. 255 znaků):<br /> 626 sysop 965 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Název skupiny: 627 sysop 966 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Pokud název či popis začínají dvojtečkou, bude zbytek chápán jako označení zprávy, takže bude text lokalizován pomocí jmenného prostoru MediaWiki. 628 sysop 967 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Existující skupiny 629 sysop 968 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Existující skupiny: 630 sysop 969 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Spravovat práva skupin 631 sysop 970 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Zadejte prosím platný název skupiny 632 sysop 971 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default ID || Název || Popis || Práva 633 sysop 972 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Načíst z prohlížeče 634 sysop 973 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Text nadpisu 635 sysop 974 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Nadpis druhé úrovně 636 sysop 975 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Nápověda 637 sysop 4248 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Help:Obsah 638 sysop 977 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default skrýt 639 sysop 4249 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Skrýt výsledky 640 sysop 979 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default skrýt 641 sysop 980 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default historie 642 sysop 981 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Nejstarší 643 sysop 982 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default Nejnovější 644 sysop 983 2006-03-29T20:23:34Z MediaWiki default (teď) = rozdíly oproti nynější verzi, (předchozí) = rozdíly oproti předchozí verzi, <b>m</b> = malá editace 645 sysop 984 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Historie stránky 646 sysop 985 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default - 647 sysop 986 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Historie 648 sysop 987 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Varování: Stránka, kterou chcete smazat, má historii:&nbsp; 649 sysop 988 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Vodorovná čára (používejte střídmě) 650 sysop 989 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Ignorovat varování a načíst soubor. 651 sysop 990 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Ignorovat všechna varování 652 sysop 991 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Název souboru "$1" obsahuje znaky, které nejsou povoleny v názvech stránek. Prosím přejmenujte soubor a zkuste jej nahrát znovu. 653 sysop 992 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Hledat 654 sysop 993 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Příklad.jpg 655 sysop 994 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Vložený obrázek 656 sysop 995 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Odkazy k souboru 657 sysop 996 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Seznam načtených obrázků 658 sysop 997 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default všechny 659 sysop 998 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Tento seznam obsahuje jen soubory načtené uživatelem $1. 660 sysop 999 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Níže je seznam $1 obrázků, setříděných $2. 661 sysop 1000 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Omezit obrázky na stránkách s popiskem na: 662 sysop 1001 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o obrázku 663 sysop 1002 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default Obnovení předchozí verze úspěšně provedeno. 664 sysop 1003 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default smazat 665 sysop 1004 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default popis 666 sysop 1005 2006-03-29T20:23:35Z MediaWiki default (teď) = toto je současná verze souboru, (smazat úplně) = smazat všechny verze tohoto souboru, (smazat) = smazat jen tuto verzi, (vrátit) = obnovit starou verzi. <br /> <i>Klikněte na datum pro zobrazení obrázku, který byl uložen v ten den.</i> 667 sysop 1006 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Historie načtených souborů 668 sysop 1007 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default (popis) = ukázat / editovat popis souboru. 669 sysop 1008 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Nový název je speciálního druhu; do tohoto jmenného prostoru nelze stránky přesouvat. 670 sysop 1009 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Importovat stránky 671 sysop 1010 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Import selhal: $1 672 sysop 1011 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Existuje konflikt mezi historiemi verzí. Možná, že tato stránka byla již importována dříve. 673 sysop 1012 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Import stránky $1 674 sysop 1013 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Import mezi wiki 675 sysop 1014 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Nebyl načten importní soubor. 676 sysop 1015 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Nebyly definovány žádné zdroje pro import mezi wiki a přímé načítání historie je vypnuto. 677 sysop 1016 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Prázdný nebo žádný text 678 sysop 1017 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Import byl úspěšný! 679 sysop 1018 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Prosím exportujte soubor ze zdrojové wiki pomocí nástroje {{ns:-1}}:Export, uložte ji na svůj disk a nahrajte ji sem. 680 sysop 1019 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Nepodařilo se načíst importní soubor; možná jeho velikost přesahuje dovolenou mez. 681 sysop 1020 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default do odvolání 682 sysop 1021 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Informace 683 sysop 1022 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Informace o stránce 684 sysop 1023 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Vnitřní chyba 685 sysop 1024 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Mezijazykové odkazy 686 sysop 1025 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Zadaná e-mailová adresa nemůže být přijata, neboť nemá správný formát. Zadejte laskavě platnou e-mailovou adresu, nebo obsah tohoto pole vymažte. 687 sysop 1026 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Obrátit výběr 688 sysop 1027 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Neplatný IP rozsah. 689 sysop 1028 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default IP adresa 690 sysop 1029 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default IP adresa nebo uživatelské jméno 691 sysop 1030 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Neplatný čas vypršení. 692 sysop 1031 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Čas vypršení 693 sysop 1032 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Seznam blokovaných IP adres 694 sysop 1033 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Seznam blokování je momentálně prázdný. 695 sysop 1034 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default 2 hodiny:2 hours,1 den:1 day,3 dny:3 days,1 týden:1 week,2 týdny:2 weeks,1 měsíc:1 month,3 měsíce:3 months,6 měsíců:6 months,1 rok:1 year,do odvolání:infinite 696 sysop 1035 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Jiný čas vypršení 697 sysop 1036 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default jiný 698 sysop 1037 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Důvod 699 sysop 1038 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Zablokovat 700 sysop 1039 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Odblokovat 701 sysop 1040 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Uživatel „[[$1]]“ byl úspěšně odblokován 702 sysop 1041 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default ISBN 703 sysop 1042 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default přesměrování 704 sysop 1043 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default vložení 705 sysop 1044 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Kurzíva 706 sysop 1045 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Kurzíva 707 sysop 1046 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Problém s položkou „$1“, neplatný název… 708 sysop 1047 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default 1. 709 sysop 1048 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default leden 710 sysop 1049 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default 7. 711 sysop 1050 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default červenec 712 sysop 1051 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Přejít na: 713 sysop 1052 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default navigace 714 sysop 1053 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default hledání 715 sysop 1054 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default 6. 716 sysop 1055 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default červen 717 sysop 1056 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Upozornění: Stránka nemusí být zcela aktuální. 718 sysop 1057 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Doporučuje se, aby délka souboru nepřesahovala $1&nbsp;B, tento soubor má $2&nbsp;B. 719 sysop 1058 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Velikost tohoto souboru překračuje limit nastavený na serveru. 720 sysop 1059 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default předchozí 721 sysop 1060 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Stránka byla naposledy editována v $1. 722 sysop 1061 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Tuto stránku naposledy měnil $2 v $1. 723 sysop 1062 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Licence 724 sysop 1063 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Řádka $1: 725 sysop 1064 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Název odkazu 726 sysop 1065 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Vnitřní odkaz 727 sysop 1066 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default (Seznam odkazů) 728 sysop 1067 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default /^(.*?)([a-zA-Z\x80-\xff]+)$/sD 729 sysop 1068 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Odkazují sem tyto stránky: 730 sysop 1069 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Na soubor odkazují tyto stránky: 731 sysop 1070 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default /^([a-záčďéěíňóřšťúůýž]+)(.*)$/sDu 732 sysop 1071 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default seznam 733 sysop 1072 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default pokrač. 734 sysop 1073 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Seznam přesměrování 735 sysop 1074 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Uživatelé 736 sysop 1075 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Načítá se stránka historie editací 737 sysop 1076 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default načítají se verze pro zjištění rozdílů 738 sysop 1077 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Místní časové pásmo 739 sysop 1078 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Zamknout databázi 740 sysop 1079 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Ano, opravdu chci zamknout databázi. 741 sysop 1080 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Zamknout databázi 742 sysop 1081 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Databáze uzamčena 743 sysop 1082 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Databáze {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} byla úspěšně uzamčena. <br />Nezapomeňte ji po opravách odemknout. 744 sysop 1083 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Pokud zamknete databázi, znemožníte ostatním editovat, upravovat nastavení, sledované stránky apod. Potvrďte, že to opravdu chcete udělat a že odemknete databázi hned po opravách. 745 sysop 1084 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Nebylo zaškrtnuto políčko potvrzení. 746 sysop 1085 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Protokolovací záznamy 747 sysop 1086 2006-03-29T20:23:36Z MediaWiki default Protokol neobsahuje žádný odpovídající záznam. 748 sysop 1087 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Přihlaste se 749 sysop 1088 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default 750 sysop 1089 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Chyba při přihlašování 751 sysop 1090 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Přihlaste se 752 sysop 1091 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default <b>Nastal problém při vašem přihlášení.</b><br />Zkuste to znovu! 753 sysop 1092 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default K přihlášení do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} musíte mít povoleny cookies. 754 sysop 1093 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default přihlásit 755 sysop 1094 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default K prohlížení jiných stránek se musíte $1. 756 sysop 1095 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Vyžadováno přihlášení 757 sysop 1096 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nyní jste přihlášen na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}} jako uživatel „$1“. 758 sysop 1097 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Přihlášení uspělo 759 sysop 1098 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Odhlásit se 760 sysop 1099 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nyní jste odhlášeni.<br /> Tento počítač může být používán k prohlížení a editaci {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} bez uživatelského jména, nebo pro přihlášení jiného uživatele. Upozorňujeme, že některé stránky se mohou i nadále zobrazovat, jako byste byli dosud přihlášeni. Tento jev potrvá do smazání cache vašeho prohlížeče. 761 sysop 1100 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Na shledanou! 762 sysop 1101 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Sirotčí články 763 sysop 4272 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <strong>CHYBA: Pokoušíte se uložit text o velikosti $1 KB, přičemž dovolené maximum je $2 KB. Vaše editace nemůže být uložena.</strong> 764 sysop 1103 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nejdelší články 765 sysop 1104 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default VAROVÁNÍ: Tato stránka je $1 KB dlouhá; některé prohlížeče mohou mít problémy s editováním stran, které se blíží nebo jsou delší než 32 KB. Prosím zvažte rozdělení stránky na více částí. 766 sysop 1105 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Chyba při zasílání e-mailu: $1 767 sysop 1106 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Poslat e-mailem dočasné heslo 768 sysop 1107 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Bez odesílací adresy 769 sysop 1108 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Pokud chcete posílat e-maily jiným uživatelům, musíte se [[Special:Userlogin|přihlásit]] a mít platnou e-mailovou adresu ve svém [[Special:Preferences|nastavení]]. 770 sysop 1109 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Hlavní strana 771 sysop 1110 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Podívejte se prosím do [http://meta.wikimedia.org/wiki/MediaWiki_i18n dokumentace k nastavení rozhraní] a [http://meta.wikimedia.org/wiki/MediaWiki_User%27s_Guide uživatelské příručky] pro nápovědu k použití a nastavení. 772 sysop 1111 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Wiki software úspěšně nainstalován. 773 sysop 1112 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Učinit uživatele správcem 774 sysop 1113 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default <b>Uživatel „$1“ nemůže být učiněn správcem. (Vložili jste jeho jméno správně?)</b> 775 sysop 1114 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Jméno uživatele: 776 sysop 1115 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default <b>Uživatel „$1“ nyní patří mezi správce</b> 777 sysop 1116 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Učinit tohoto uživatele správcem 778 sysop 1117 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Tento formulář je používán byrokraty pro změnu obyčejného uživatele na správce. Vepište jméno uživatele do políčka a stiskněte tlačítko. 779 sysop 1118 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Učinit uživatele správcem 780 sysop 1119 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default 3. 781 sysop 1120 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default březen 782 sysop 1121 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Označit jako prověřené 783 sysop 1122 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default <div class="patrollink">[$1]</div> 784 sysop 1123 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Označit tento článek jako prověřený 785 sysop 1124 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Označeno jako prověřené 786 sysop 4273 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Nelze označit za prověřené 787 sysop 4274 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Musíte zvolit revizi, která má být označena jako prověřená. 788 sysop 1127 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Vybraná verze byla označena jako prověřená. 789 sysop 1128 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Zadanému „$1“ odpovídá $2 názvů stran a text $3 stran. 790 sysop 1129 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Matematika 791 sysop 1130 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nelze zapsat nebo vytvořit adresář pro výstup matematiky 792 sysop 1131 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nelze zapsat nebo vytvořit dočasný adresář pro matematiku 793 sysop 1132 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Nelze pochopit 794 sysop 1133 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Selhala konverze do PNG; zkontrolujte správnou instalaci latexu, dvips, gs a convertu 795 sysop 1134 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default chyba při lexingu 796 sysop 1135 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Chybí spustitelný texvc; podívejte se prosím do math/README na konfiguraci. 797 sysop 1136 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Vložit sem vzorec 798 sysop 1137 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default syntaktická chyba 799 sysop 1138 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Matematický vzorec (LaTeX) 800 sysop 1139 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default neznámá chyba 801 sysop 1140 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default neznámá funkce 802 sysop 1141 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default 5. 803 sysop 1142 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default květen 804 sysop 1143 2006-03-29T20:23:37Z MediaWiki default Příklad.ogg 805 sysop 1144 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Odkaz na mediální soubor 806 sysop 4275 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default '''Upozornění''': Tento soubor může obsahovat škodlivý kód, spuštěním můžete ohrozit svůj počítač.<hr /> 807 sysop 1146 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Metadata 808 sysop 1147 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Skrýt podrobnosti 809 sysop 1148 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Zobrazit podrobnosti 810 sysop 1149 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Pole EXIF uvedené v této zprávě budou na stránce s popisem vypsány vždy. Pro zobrazení ostatních bude třeba kliknout na „zobrazit podrobnosti“. * make * model * datetimeoriginal * exposuretime * fnumber * focallength 811 sysop 1150 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje dodatečné informace, poskytnuté zřejmě digitálním fotoaparátem nebo scannerem, kterým byl pořízen. Pokud byl soubor od té doby změněn, některé údaje mohou být neplatné. 812 sysop 1151 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default {{ns:4}}:Metadata 813 sysop 1152 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Hledání podle MIME typu 814 sysop 1153 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default MIME typ: 815 sysop 1154 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Jméno souboru se musí skládat nejméně ze tří písmen. 816 sysop 4277 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Tato změna je malá editace. 817 sysop 1156 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default m 818 sysop 4278 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Databáze nenašla text článku, který měla najít, nazvaného „$1“. Důvodem je obvykle zastaralý odkaz do historie smazané stránky. V jiném případě jste možná narazil(a) na chybu v programu. Oznamte to prosím správci systému (zapamatujte si použité URL). 819 sysop 4279 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zadejte komentář 820 sysop 1159 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default <b>Chybějící obrázek</b><br /><i>$1</i> 821 sysop 4280 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default '''Připomenutí:''' Nezadali jste shrnutí editace. Pokud ještě jednou kliknete na Uložit změny, bude vaše editace zapsána bez shrnutí. 822 sysop 1161 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default pondělí 823 sysop 1162 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Další… 824 sysop 1163 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Články s nejvyšším počtem kategorií 825 sysop 1164 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Nejpoužívanější soubory 826 sysop 1165 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Nejodkazovanější stránky 827 sysop 1166 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Nejpoužívanější kategorie 828 sysop 1167 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Stránky s nejvíce revizemi 829 sysop 1168 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Přesunout 830 sysop 1169 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Přesunout stránku 831 sysop 1170 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default přesunuto na 832 sysop 1171 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Kniha přesunů 833 sysop 1172 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Toto je záznam všech přesunů stránek. 834 sysop 1173 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a)! 835 sysop 1174 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Pro přesouvání stránek se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 836 sysop 1175 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Přesunout stránku 837 sysop 1176 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Přesunout stránku 838 sysop 1177 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Přidružená diskusní stránka, pokud existuje, bude automaticky přesunuta společně se stránkou, '''pokud:''' * Nepřesouváte stránku napříč jmennými prostory, * Již neexistuje neprázdná diskusní stránka pod novým jménem, nebo * Nezrušíte křížek ve formuláři. V těchto případech musíte přesunout nebo sloučit stránky manuálně, jestliže si to přejete. 839 sysop 1178 2006-03-29T20:23:38Z MediaWiki default Pomocí tohoto formuláře změníte název stránky a přesunete i celou její historii pod nový název. Původní název se stane přesměrováním na nový název. Odkazy na předchozí název <i>nebudou</i> změněny. <b>VAROVÁNÍ!</b> Toto může drastická a nečekaná změna pro oblíbené stránky. Ujistěte se, prosím, že chápete důsledky vašeho kroku před tím, než změnu provedete. 840 sysop 1179 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default Důvod 841 sysop 1180 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default Přesunout také diskusní stránku, existuje-li. 842 sysop 1181 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default Přesunout stránku 843 sysop 1182 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default HTML pokud je to možné, jinak PNG 844 sysop 1183 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default MathML pokud je podporováno (experimentální) 845 sysop 1184 2006-03-29T20:23:39Z MediaWiki default Doporučené nastavení pro moderní prohlížeče 846 sysop 1185 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Vždy jako PNG 847 sysop 1186 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Jednoduché jako HTML, jinak PNG 848 sysop 1187 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Ponechat jako TeX (pro textové prohlížeče) 849 sysop 1188 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Mé příspěvky 850 sysop 1189 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Moje stránka 851 sysop 1190 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Moje diskuse 852 sysop 1191 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Jmenný prostor: 853 sysop 1192 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default všechny 854 sysop 1193 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Navigace 855 sysop 4281 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|bajt|bajty|bajtů}} 856 sysop 4282 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|kategorie|kategorie|kategorií}} 857 sysop 1196 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default $1 změn 858 sysop 1197 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default (Nový) 859 sysop 1198 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Následovali jste odkaz na stránku, která dosud neexistuje. Pokud ji chcete vytvořit, napište text do rámečku níže a stiskněte tlačítko ''Uložit změny''. Další rady najdete v [[Nápověda:Obsah|nápovědě]]. Pokud jste zde omylem, stiskněte ve svém prohlížeči tlačítko ''Zpět''. 860 sysop 1199 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default {{int:newarticletext}} 861 sysop 1200 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default nováčci 862 sysop 1201 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Galerie nových obrázků 863 sysop 1202 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default rozdíl oproti předchozí verzi 864 sysop 1203 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default nové zprávy 865 sysop 1204 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Nová stránka 866 sysop 1205 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default N 867 sysop 1206 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Nejnovější články 868 sysop 1207 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Nové heslo 869 sysop 1208 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default ,_ 870 sysop 1209 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Na nový název 871 sysop 1210 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default (pouze noví uživatelé) 872 sysop 1211 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default (otevře se v novém okně) 873 sysop 1212 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default násl 874 sysop 1213 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Následující porovnání → 875 sysop 1214 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default $1 následujících 876 sysop 1215 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Další stránka ($1) 877 sysop 1216 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Novější verze → 878 sysop 3514 2006-06-17T14:59:35Z -jkb- 4 úprava $1 {{plural:$1|odkaz|odkazy|odkazů}} 879 sysop 1218 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Tato stránka zatím neobsahuje žádný text, můžete [[Special:Search/{{PAGENAME}}|zkusit tento název vyhledat]] na jiných stránkách, nebo [{{fullurl:{{NAMESPACE}}:{{PAGENAME}}|action=edit}} tuto stránku založit]. 880 sysop 1219 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default {{int:noarticletext}} 881 sysop 1220 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Promiňte! Tato wiki má nějaké technické potíže a nepodařilo se připojit k databázovém serveru.<br /> $1 882 sysop 1221 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Nenalezeny žádné změny vyhovující kritériím. 883 sysop 1222 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default {{SITENAME}} používá cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a zkuste znovu. 884 sysop 1223 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Uživatelský účet byl vytvřen, ale nejste přihlášeni. {{SITENAME}} používá cookies k přihlášení uživatelů. Vy máte cookies vypnuty. Prosím zapněte je a přihlaste se znovu s vaším novým uživatelským jménem a heslem. 885 sysop 1224 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Na tomto serveru je možnost vytváření nových stránek omezena. Můžete se vrátit a editovat již existující stránku, nebo [[Special:Userlogin|se přihlásit či se registrovat]]. 886 sysop 1225 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Vytváření nových stránek je omezeno 887 sysop 1226 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Na tomto server je vypnuto generování metadat Creative Commons RDF. 888 sysop 1227 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default K této stránce neexistuje informace o zásluhách. 889 sysop 1228 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Nebylo možné vybrat databázi $1 890 sysop 1229 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Na tomto serveru je vypnuto generování metadat Dublin Core RDF. 891 sysop 1230 2006-03-29T20:23:40Z MediaWiki default Uživatel „$1“ nemá zaregistrovanou e-mailovou adresu. 892 sysop 1231 2006-03-29T20:23:41Z MediaWiki default <strong>Nebyla zadána e-mailová adresa</strong>, následující možnosti jsou nefunkční. 893 sysop 1232 2006-03-29T20:23:41Z MediaWiki default Tento uživatel buď nezadal platnou adresu nebo zakázal přijímat zprávy od jiných uživatelů. 894 sysop 1233 2006-03-29T20:23:41Z MediaWiki default Bez e-mailové adresy 895 sysop 1953 2006-04-03T08:48:00Z -jkb- 4 - spaces Neexistuje žádná stránka, která by měla přesně tento název, zkouším plnotextové vyhledávání. 896 sysop 1235 2006-03-29T20:23:41Z MediaWiki default O této stránce neexistuje historie editací. 897 sysop 1236 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Soubor s tímto jménem neexistuje, můžete ho $1 898 sysop 1237 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default načíst 899 sysop 1238 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Není co zobrazit. 900 sysop 1239 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Bez udání licence 901 sysop 1240 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Žádná stránka sem neodkazuje. 902 sysop 1241 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Na tento soubor neodkazuje žádná stránka. 903 sysop 1242 2006-03-29T20:23:42Z MediaWiki default Dosud nemáte účet? $1. 904 sysop 1243 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Zaregistrujte se 905 sysop 1244 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Musíte uvést jméno svého účtu. 906 sysop 1245 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default <strong>Poznámka</strong>: neúspěšná hledání jsou často důsledkem zadání slov, která nejsou indexována, nebo uvedením mnoha slov najednou (ve výsledku se objeví jen ty stránky, které obsahují všechna zadaná slova). 907 sysop 1246 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default <strong>UPOZORNĚNÍ: Váš prohlížeč není schopen pracovat se znaky [[w:cs:Unicode|Unicode]], pro editaci stránek prosím použijte nějaký jiný.</strong> 908 sysop 1247 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Žádaná speciální stránka na této wiki neexistuje. 909 sysop 1248 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Neznámý úkon 910 sysop 1249 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Tato wiki nezná činnost (action) uvedenou v URL. 911 sysop 1250 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Neexistující speciální stránka 912 sysop 4284 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Neexistuje uživatel se jménem „$1“. Zkontrolujte zápis, nebo si vytvořte nový účet. 913 sysop 1252 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Neexistuje uživatel se jménem „$1“. Zkontrolujte zápis. 914 sysop 1253 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Tento wiki server není schopen poskytnout data ve formátu, který by váš klient byl schopen přečíst. 915 sysop 1254 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Toto není článek 916 sysop 1255 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Této funkci musíte určit cílovou stránku nebo uživatele. 917 sysop 1256 2006-03-29T20:23:43Z MediaWiki default Bez cílové stránky 918 sysop 1257 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default <strong>Poznámka:</strong>&nbsp; 919 sysop 1258 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default Žádné stránky textem neodpovídají. 920 sysop 1259 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default Žádné stránky názvem neodpovídají. 921 sysop 1260 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 922 sysop 1261 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default 11. 923 sysop 1262 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default listopad 924 sysop 1263 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default Na svém seznamu sledovaných stránek nemáte žádné položky. 925 sysop 1264 2006-03-29T20:23:44Z MediaWiki default Vložit sem neformátovaný text 926 sysop 1265 2006-03-29T20:23:45Z MediaWiki default Ignorovat formátování wiki 927 sysop 4285 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 {{plural:$1|revize|revize|revizí}} 928 sysop 1267 2006-03-29T20:23:45Z MediaWiki default Kategorie 929 sysop 1268 2006-03-29T20:23:45Z MediaWiki default Nápověda 930 sysop 1269 2006-03-29T20:23:46Z MediaWiki default Soubor 931 sysop 1270 2006-03-29T20:23:46Z MediaWiki default Článek 932 sysop 1271 2006-03-29T20:23:46Z MediaWiki default Soubor 933 sysop 1272 2006-03-29T20:23:46Z MediaWiki default Hlášení 934 sysop 1273 2006-03-29T20:23:47Z MediaWiki default Speciální 935 sysop 1274 2006-03-29T20:23:47Z MediaWiki default Šablona 936 sysop 1275 2006-03-29T20:23:47Z MediaWiki default Uživatelova stránka 937 sysop 1276 2006-03-29T20:23:47Z MediaWiki default {{SITENAME}} 938 sysop 4287 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet různých autorů (článek): $1 939 sysop 1278 2006-03-29T20:23:47Z MediaWiki default [$1] 940 sysop 4288 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default [$1 {{plural:$1|sledující uživatel|sledující uživatelé|sledujících uživatelů}}] 941 sysop 4289 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet editací (článek): $1 942 sysop 4290 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet různých autorů (diskusní stránka): $1 943 sysop 4291 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet editací (diskusní stránka): $1 944 sysop 4292 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet sledujících uživatelů: $1 945 sysop 1284 2006-03-29T20:23:48Z MediaWiki default $1 zobrazení 946 sysop 1285 2006-03-29T20:23:48Z MediaWiki default 10. 947 sysop 1286 2006-03-29T20:23:48Z MediaWiki default říjen 948 sysop 1287 2006-03-29T20:23:48Z MediaWiki default OK 949 sysop 1288 2006-03-29T20:23:48Z MediaWiki default Staré heslo 950 sysop 1289 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default původní 951 sysop 1290 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Sirotci 952 sysop 1291 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Založeno na textu od uživatele $1. 953 sysop 1292 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default V jiných jazycích 954 sysop 1293 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default další 955 sysop 1294 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Úspěšně přesunuto 956 sysop 2906 2006-05-28T17:58:45Z -jkb- 4 <div class="plainlinks"> Stránka „[{{fullurl:$1|redirect=no}} $1]“ přesunuta na „[[$2]]“. '''Nyní zkontrolujte,''' [[Speciální:Whatlinkshere/$1|jaké stránky odkazují na staré jméno]]: pokud jsou mezi nimi nějaká přesměrování, musíte je upravit tak, aby ukazovala na nový název ($2), jinak nebudou fungovat. </div> 957 sysop 1296 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default $1 - {{SITENAME}} 958 sysop 4294 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Někdo (patrně Vy, z IP adresy $1) žádal, abychom Vám poslali nové heslo pro přihlášení do {{SITENAME}} ($4). Heslo pro uživatele "$2" je nyní "$3". Doporučujeme přihlásit se nyní a změnit heslo. Pokud jste o změnu hesla nežádali nebo jste si na původní heslo již vzpomněli a už ho změnit nechcete, můžete tuto zprávu ignorovat a používat staré heslo. 959 sysop 1298 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Připomenutí ztraceného hesla z {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 960 sysop 1299 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Dočasné heslo bylo zasláno na e-mailovou adresu registrovanou pro „$1“. Přihlaste se, prosím, znovu, jakmile ho obdržíte. 961 sysop 4295 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Vaše heslo je příliš krátké. Musí obsahovat nejméně $1 {{plural:$1|znak|znaky|znaků}}. 962 sysop 1301 2006-03-29T20:23:49Z MediaWiki default Následující data jsou z cache a nemusí být plně aktuální: 963 sysop 1302 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Omlouváme se. Tato služba byla dočasně znepřístupněna, protože zpomalovala databázi natolik, že nikdo nemohl používat wiki. 964 sysop 1303 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Tady je uložená kopie z $1: 965 sysop 1304 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Trvalý odkaz 966 sysop 1305 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Osobní nástroje 967 sysop 1306 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Nejnavštěvovanější stránky 968 sysop 1307 2006-03-29T20:23:50Z MediaWiki default Portál {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 969 sysop 4297 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Project:Portál {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 970 sysop 1309 2006-03-29T20:23:51Z MediaWiki default Přidat komentář 971 sysop 1310 2006-03-29T20:23:51Z MediaWiki default {{SITENAME}} funguje pomocí [http://www.mediawiki.org/ MediaWiki open source wiki engine]. 972 sysop 1311 2006-03-29T20:23:51Z MediaWiki default Hledání 973 sysop 1312 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default Hledat ve jmenných prostorech:<br /> $1<br /> $2 Vypsat přesměrování &nbsp; Hledat $3 $9 974 sysop 1313 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default Nastavení 975 sysop 1314 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default Seznam stránek podle začátku názvu 976 sysop 1315 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default *) E-mail (volitelný): Umožní ostatním uživatelům vás kontaktovat, aniž by tato adresa byla zobrazena; také vám na tuto adresu může být zasláno nové heslo v případě, že své heslo zapomenete. 977 sysop 1316 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default Na tuto adresu vám budou zasílány informace o změně stránek, pokud o ně požádáte. 978 sysop 1317 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default **) Skutečné jméno (volitelné): pokud ho zadáte, bude použito pro označení autorství vaší práce.<br /> 979 sysop 1318 2006-03-29T20:23:52Z MediaWiki default Různé 980 sysop 1319 2006-03-29T20:23:53Z MediaWiki default Údaje o uživateli 981 sysop 4298 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Poslední změny 982 sysop 1321 2006-03-29T20:23:53Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a)! 983 sysop 1322 2006-03-29T20:23:53Z MediaWiki default Pro nastavení se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 984 sysop 1323 2006-03-29T20:23:53Z MediaWiki default Nastavení vráceno. 985 sysop 1324 2006-03-29T20:23:53Z MediaWiki default Náhled 986 sysop 1325 2006-03-29T20:23:54Z MediaWiki default Tento náhled ukazuje text tak, jak bude vypadat po uložení stránky. 987 sysop 1326 2006-03-29T20:23:54Z MediaWiki default Pamatujte, že toto je pouze náhled, ne uložení! 988 sysop 1327 2006-03-29T20:23:54Z MediaWiki default ← Předchozí porovnání 989 sysop 1328 2006-03-29T20:23:54Z MediaWiki default ← Starší verze 990 sysop 1329 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default $1 předchozích 991 sysop 1330 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Vytisknout 992 sysop 1331 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Verze k tisku 993 sysop 1332 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default (Z {{SERVER}}) 994 sysop 1333 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Ochrana osobních údajů 995 sysop 2565 2006-04-26T10:37:41Z -jkb- 4 jiné interwiki (podle cs) Wikimedia:Ochrana_osobních_údajů 996 sysop 1335 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Zamknout 997 sysop 3149 2006-06-07T20:37:00Z -jkb- 4 upřesnění překladu (standardní - odemčeno) 998 sysop 1337 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Pouze registrovaní 999 sysop 1338 2006-03-29T20:23:55Z MediaWiki default Pouze správci 1000 sysop 4303 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zde si můžete prohlédnout či změnit nastavení zámků stránky <strong>$1</strong>. Ujistěte se, že dodržujete [[Project:Zamčené stránky|pravidla projektu]]. 1001 sysop 1340 2006-03-29T20:23:56Z MediaWiki default Oddělené ovládání zámku přesunů 1002 sysop 1341 2006-03-29T20:23:56Z MediaWiki default Nemáte dostatečná oprávnění ke změně zámků stran. Zde si můžete prohlédnout aktuální nastavení stránky [[$1]]: 1003 sysop 1342 2006-03-29T20:23:56Z MediaWiki default Důvod zamčení 1004 sysop 1343 2006-03-29T20:23:56Z MediaWiki default zamyká „[[$1]]“ 1005 sysop 2375 2006-04-20T11:19:14Z -jkb- 4 Editace uživatele „-jkb-“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „MediaWiki default“. Zamčená stránka 1006 sysop 2378 2006-04-20T11:28:44Z -jkb- 4 <div id="protectedpagewarning" class="editwarning"><strong>VAROVÁNÍ:</strong> Tato stránka byla zamčena, takže ji mohou editovat pouze správci. Ujistěte se, že dodržujete [[Project:Pravidla pro zamčené stránky|pravidla pro zamčené stránky]].</div> <br> &nbsp; 1007 sysop 1346 2006-03-29T20:23:57Z MediaWiki default Tato stránka byla zamčena, takže ji nelze editovat; je mnoho důvodů, proč se tak mohlo stát. Vizte prosím [[{{ns:4}}:Stránka je zamčena]]. Můžete si prohlédnout a okopírovat zdrojový text této stránky: 1008 sysop 1347 2006-03-29T20:23:57Z MediaWiki default Kniha_zamčení 1009 sysop 2376 2006-04-20T11:20:10Z -jkb- 4 hm, patřilo to semhle Zde je seznam zamčení/odemčení stránek. Viz [[{{ns:4}}:Stránka je zamčena]] pro další informace. 1010 sysop 1349 2006-03-29T20:23:57Z MediaWiki default Bránit pouze proti přesunutí 1011 sysop 1350 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default Zamčení stránky 1012 sysop 1351 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default (Zamyká se „$1“) 1013 sysop 1352 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default Zamknout stránku 1014 sysop 1353 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default Blokování proxy serverů 1015 sysop 1354 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default Vaše IP adresa byla zablokována, protože funguje jako otevřený proxy server. Kontaktujte prosím vašeho poskytovatele Internetového připojení nebo technickou podporu a informujte je o tomto vážném bezpečnostním problému. 1016 sysop 1355 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default Hotovo. 1017 sysop 1356 2006-03-29T20:23:58Z MediaWiki default http://www.ncbi.nlm.nih.gov/entrez/query.fcgi?cmd=Retrieve&db=pubmed&dopt=Abstract&list_uids=$1 1018 sysop 1357 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Listování 1019 sysop 1358 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Editování 1020 sysop 1359 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Hledání 1021 sysop 1360 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Moje volby 1022 sysop 1361 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Kontext 1023 sysop 1362 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Tato stránka 1024 sysop 1363 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Nastavení lišty nástrojů 1025 sysop 1364 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Speciální stránky 1026 sysop 1365 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Náhodná stránka 1027 sysop 4305 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Special:Random 1028 sysop 1367 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Blokování rozsahů IP adres je zakázáno. 1029 sysop 1368 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Omezit na kategorie (oddělené „|“) 1030 sysop 1369 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Všechny 1031 sysop 1370 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default jako $4; $1 menších editací; $2 vedlejších jmenných prostorů; $3 násobných editací. 1032 sysop 1371 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Ukázat $1 posledních změn během posledních $2 dnů; $3. 1033 sysop 1372 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Ukázat nové změny, počínaje od $1 1034 sysop 1373 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default ; $1 editací od přihlášených uživatelů 1035 sysop 1374 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Načítám seznam posledních změn 1036 sysop 1375 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default (stránek odkazovaných z „$1“) 1037 sysop 3164 2006-06-08T05:44:39Z -jkb- 4 změna Níže je posledních <strong>$1</strong> změn na české Wikisource za posledních <strong>$2</strong> dnů do <strong>$3</strong>. 1038 sysop 4307 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Níže {{plural:$1|je|jsou|je}} nejvýše <b>$1</b> {{plural:$1|změna|změny|změn}} od <b>$2</b>. 1039 sysop 1378 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Hlídka posledních změn vypnuta 1040 sysop 1379 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Hlídka posledních změn je momentálně vypnuta. 1041 sysop 1380 2006-03-29T20:23:59Z MediaWiki default Databáze je uzamčena 1042 sysop 1381 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Databáze byla automaticky dočasně uzamčena kvůli zpoždění ostatních databázových servery proti hlavnímu 1043 sysop 4309 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Databáze je nyní uzamčena, takže nelze ukládat nové doplňky a změny. Důvodem je pravděpodobně pravidelná údržba, po které se vše vrátí do normálního stavu. Správce, který databázi zamkl, zanechal následující zprávu: $1 1044 sysop 1383 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default VAROVÁNÍ: Databáze byla uzamčena kvůli údržbě, takže nebudete moci uložit své změny. Můžete si okopírovat text do souboru a uložit ho na později. 1045 sysop 1384 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Poslední změny 1046 sysop 4310 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Special:Recentchanges 1047 sysop 1386 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default všechny 1048 sysop 1387 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Počet zobrazených záznamů v posledních změnách 1049 sysop 1388 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Související změny 1050 sysop 3316 2006-06-13T13:01:54Z -jkb- 4 + ruští pavouci pro pilnou kolegini {{OznámeníRC}} [[de:Spezial:Recentchanges]] [[en:Special:Recentchanges]] [[es:Special:Recentchanges]] [[fr:Special:Recentchanges]] [[pl:Special:Recentchanges]] [[ru:Special:Recentchanges]] [[sk:Special:Recentchanges]] 1051 sysop 1390 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Znovu založit 1052 sysop 1391 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default (Přesměrováno z $1) 1053 sysop 1392 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Přesměrovává se na [[$1]]… 1054 sysop 1393 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Přesměrování 1055 sysop 1394 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Trvalé přihlášení 1056 sysop 1395 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Vyřadit označené položky ze seznamu sledovaných 1057 sysop 1396 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Vyřazeno ze seznamu sledovaných stránek 1058 sysop 1397 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Stránka „$1“ byla vyřazena z vašeho seznamu sledovaných stránek. 1059 sysop 1398 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Požadované položky se odstraňují ze seznamu sledovaných… 1060 sysop 1399 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Skupina $2 přejmenována na $3 1061 sysop 1400 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Vrátit původní nastavení 1062 sysop 4311 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default {{plural:$1|smazanou editaci|smazané editace|smazaných editací}} 1063 sysop 1402 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Jedna smazaná editace 1064 sysop 1403 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Speciální stránky s omezeným přístupem 1065 sysop 4312 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Editace 1066 sysop 4313 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Přesun 1067 sysop 1406 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Počet nalezených článků na jednu stránku výsledků 1068 sysop 1407 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Citováno z „$1“ 1069 sysop 1408 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Návrat na stránku „$1“. 1070 sysop 1409 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Napište znovu nové heslo 1071 sysop 1410 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Načíst znovu 1072 sysop 1411 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Vrátit se k načtení. 1073 sysop 3152 2006-06-07T20:41:38Z -jkb- 4 překlad (komentář odstraněn) 1074 sysop 4314 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <div class="mw-warning plainlinks"> Tato revize byla odstraněna z veřejného archivu. Podrobnosti o smazání mohou být uvedeny v [{{fullurl:Special:Log/delete|page={{PAGENAMEE}}}} knize smazaných stránek]. </div> 1075 sysop 4315 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <div class="mw-warning plainlinks"> Tato revize byla odstraněna z veřejného archivu. Jako správce si ji však můžete prohlédnout; podrobnosti o smazání mohou být uvedeny v [{{fullurl:Special:Log/delete|page={{PAGENAMEE}}}} knize smazaných stránek]. </div> 1076 sysop 4316 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default (uživatelské jméno odstraněno) 1077 sysop 4317 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default skrýt/zobrazit 1078 sysop 4318 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Skrýt editační komentář 1079 sysop 4319 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Tato omezení aplikovat i na správce 1080 sysop 4320 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Skrýt text revize 1081 sysop 4321 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Skrýt uživatelovu IP adresu 1082 sysop 4322 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Nastavit omezení k revizi: 1083 sysop 4323 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Komentář: 1084 sysop 4324 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default změnil viditelnost revizí u [[$1]] 1085 sysop 4325 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zvolené revize [[:$1]]: 1086 sysop 3153 2006-06-07T20:43:23Z -jkb- 4 překlad Aplikovat zvolené nastavení 1087 sysop 4326 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Smazané revize budou nadále zobrazeny v historii stránky, ale jejich text nebude veřejně dostupný. Ostatní správci této wiki si budou moci skrytý obsah prohlížet a pomocí stejného rozhraní jej také obnovit, pokud to provozovatel serveru nezakázal. 1088 sysop 1427 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Obnovení předchozí verze 1089 sysop 1428 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default vrátit 1090 sysop 1429 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default vrátit 1091 sysop 1430 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Editace uživatele „$2“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „$1“. 1092 sysop 1431 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Historie editací 1093 sysop 1432 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Verze z $1 1094 sysop 1433 2006-03-29T20:24:00Z MediaWiki default Verze z $1; $2<br />$3 | $4 1095 sysop 4327 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Smazat/obnovit revize 1096 sysop 1435 2006-03-29T20:24:01Z MediaWiki default Verze nenalezena 1097 sysop 1436 2006-03-29T20:24:01Z MediaWiki default Nelze najít starou verzi, kterou žádáte. Zkuste prosím zkontrolovat URL hledané stránky.\b 1098 sysop 4328 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default http://www.ietf.org/rfc/rfc$1.txt 1099 sysop 1438 2006-03-29T20:24:01Z MediaWiki default Oprávnění: 1100 sysop 4331 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Toto je záznam změn uživatelských práv. 1101 sysop 1440 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default Vrátit zpět editace 1102 sysop 1441 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default Vrátit zpět 1103 sysop 1442 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default Nešlo vrátit zpět 1104 sysop 1443 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default vrácení zpět 1105 sysop 1444 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default Řádky 1106 sysop 1445 2006-03-29T20:24:02Z MediaWiki default sobota 1107 sysop 1446 2006-03-29T20:24:03Z MediaWiki default Uložit změny 1108 sysop 1447 2006-03-29T20:24:03Z MediaWiki default Vaše nastavení bylo uloženo. 1109 sysop 1448 2006-03-29T20:24:03Z MediaWiki default Uložit soubor 1110 sysop 1449 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default Uložit skupinu 1111 sysop 1450 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default Uložit nastavení 1112 sysop 1451 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default Uložit uživatelské skupiny 1113 sysop 1452 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default [Vkládání šablon mezi wiki je vypnuto] 1114 sysop 1453 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default [Nepodařilo se načíst šablonu pro $1; je mi líto] 1115 sysop 1454 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default [Příliš dlouhé URL; je mi líto] 1116 sysop 1455 2006-03-29T20:24:04Z MediaWiki default Hledat 1117 sysop 3145 2006-06-07T20:26:24Z -jkb- 4 překlad Hledat články obsahující ''$1''. 1118 sysop 4333 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <p>Omlouváme se. Plnotextové vyhledávání je dočasně nedostupné. Zatím můžete zkusit vyhledávání Googlem; je ale možné, že jeho výsledky nemusí být aktuální.</p> 1119 sysop 1458 2006-03-29T20:24:05Z MediaWiki default Plnotextové hledání 1120 sysop 3146 2006-06-07T20:27:15Z -jkb- 4 překlad Hledat články pojmenované ''$1''. 1121 sysop 1460 2006-03-29T20:24:05Z MediaWiki default Hledáno „$1“ 1122 sysop 1461 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Výsledky hledání 1123 sysop 1462 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Vyhledávání 1124 sysop 1463 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Pro více informací o tom, jak hledat na {{grammar:6sg|{{SITENAME}}}}, se podívejte na [[Nápověda:Hledání]]. 1125 sysop 1464 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default → 1126 sysop 1465 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Vyberte novější verzi pro porovnání 1127 sysop 1466 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Vyberte starší verzi pro porovnání 1128 sysop 1467 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default Původní a nový název jsou stejné; nelze stránku přesunout na sebe samu. 1129 sysop 3712 2006-06-20T23:03:37Z -jkb- 4 wiki <strong>Poznámka:</strong> Tato stránka byla [[Wikisource:Zamčené stránky|polozamčena]], takže ji mohou editovat pouze uživatelé, kteří jsou zde registrováni minimálně 4 dny. 1130 sysop 1469 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default 9. 1131 sysop 1470 2006-03-29T20:24:06Z MediaWiki default září 1132 sysop 1471 2006-03-29T20:24:07Z MediaWiki default Aktuální čas na serveru 1133 sysop 1472 2006-03-29T20:24:07Z MediaWiki default <strong>Omlouváme se, ale váš požadavek se nepodařilo zpracovat. Zkuste to prosím znovu. Pokud se tento problém bude opakovat, zkuste se odhlásit a znovu přihlásit.</strong> 1134 sysop 1473 2006-03-29T20:24:07Z MediaWiki default Zřejmě je nějaký problém s vaším přihlášením; vámi požadovaná činnost byla stornována jako prevence před neoprávněným přístupem. Stiskněte tlačítko „zpět“, obnovte stránku, ze které jste přišli a zkuste činnost znovu. 1135 sysop 1474 2006-03-29T20:24:07Z MediaWiki default <b>Uživatelova práva k „$1“ nemohla být nastavena. (Vložili jste jeho jméno správně?)</b> 1136 sysop 1475 2006-03-29T20:24:08Z MediaWiki default Nastavit uživatelova oprávnění 1137 sysop 1476 2006-03-29T20:24:08Z MediaWiki default Nastavit příznak byrokrata 1138 sysop 1477 2006-03-29T20:24:08Z MediaWiki default Nastavit příznak stevarda 1139 sysop 1478 2006-03-29T20:24:08Z MediaWiki default - 1140 sysop 1479 2006-03-29T20:24:08Z MediaWiki default Tento soubor je sdílený a může být používán ostatními projekty. 1141 sysop 1480 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Více informací najdete na $1. 1142 sysop 1481 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default stránce s popisem 1143 sysop 1482 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Nejkratší články 1144 sysop 1483 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default ukázat 1145 sysop 1484 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Stáhnout verzi s vysokým rozlišením ($1&times;$2, $3 KB) 1146 sysop 1485 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Ukázat změny 1147 sysop 1486 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default ($1 roboty) 1148 sysop 1487 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default $1 menší editace | $2 roboty | $3 přihlášené uživatele 1149 sysop 4335 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zobrazuji <strong>$1</strong> {{plural:$1|výsledek|výsledky|výsledků}} počínaje od <strong>$2</strong>. 1150 sysop 4336 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zobrazuji <strong>$3</strong> {{plural:$3|výsledek|výsledky|výsledků}} počínaje od <strong>$2</strong>. 1151 sysop 1490 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Ukázat posledních $1 obrázků tříděných $2. 1152 sysop 4337 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Rychlý náhled 1153 sysop 1492 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Ukázat náhled 1154 sysop 1493 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default zobrazit 1155 sysop 2631 2006-05-04T16:17:39Z -jkb- 4 - current events; nutno sečkat 36 hodin, pak začně mediawiki fungovat * navigation ** mainpage|mainpage ** portal-url|portal <!-- ** currentevents-url|currentevents --> ** acknowledgements-url|acknowledgements ** villagepump-url|villagepump ** recentchanges-url|recentchanges ** randompage-url|randompage ** helppage|help ** sitesupport-url|sitesupport 1156 sysop 1495 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Váš podpis s časovým údajem 1157 sysop 1496 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default {{int:loginend}} 1158 sysop 1497 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default - 1159 sysop 1498 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default O serveru 1160 sysop 3665 2006-06-20T13:03:26Z -jkb- 4 změna nejasnosti <big>Wikisource obsahuje současně '''$2''' stránek v [[Wikisource:Jmenný prostor|hlavním jmenném prostoru]].</big> Do tohoto čísla se nepočítají přesměrování, diskusní stránky, stránky s popisem obrázků, uživatelské stránky, šablony, stránky nápovědy, články [[Wikisource:Slepé stránky|bez odkazů a kategorií]], stránky systémových hlášení a stránky z jmenného prostoru Wikisource. Včetně těchto obsahuje databáze celkem '''$1''' stránek. Uživatelé provedli '''$4''' editací, což činí průměr '''$5''' editací na stránku. 1161 sysop 1500 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default 1162 sysop 1501 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Sponzorství 1163 sysop 1502 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Project:Sponzorství 1164 sysop 1503 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default {{SITENAME}} 1165 sysop 1504 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Uživatel {{SITENAME}} $1 1166 sysop 1505 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Uživatel(é) {{SITENAME}} $1 1167 sysop 1506 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Styl 1168 sysop 1507 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default (Náhled) 1169 sysop 1508 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default SORBS DNSBL 1170 sysop 1509 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Vaše IP adresa je uvedena na seznamu [http://www.sorbs.net SORBS] DNSBL jako [[w:cs:otevřená proxy|otevřená proxy]]. Z této adresy si nemůžete založit účet 1171 sysop 1510 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Vaše IP adresa je uvedena na seznamu [http://www.sorbs.net SORBS] DNSBL jako [[w:cs:otevřená proxy|otevřená proxy]]. 1172 sysop 1511 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Jméno zdrojového souboru 1173 sysop 4344 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Všechny revize obsahovaly odkazy na $1, vyprázdněno 1174 sysop 4345 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Revert na poslední verzi neobsahující odkazy na $1 1175 sysop 4346 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Systémový čistič spamu 1176 sysop 1515 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Následující text spustil náš filtr proti spamu: $1 1177 sysop 1516 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Stránka, kterou jste se pokusil(a) uložit, byla zablokována protispamovým filtrem. Pravděpodobnou příčinou je odkaz na externí stránky. Může vás zajímat následující regulární výraz, který označuje v současné době blokované stránky: 1178 sysop 1517 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Spam protection filter 1179 sysop 1518 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Název: 1180 sysop 1519 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Uživatel: 1181 sysop 1520 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Speciální stránka 1182 sysop 1521 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Speciální stránky 1183 sysop 1522 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Speciální stránky pro všechny uživatele 1184 sysop 1523 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default (SQL dotaz skryt) 1185 sysop 1524 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Statistika 1186 sysop 1525 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Uložená verze 1187 sysop 1526 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Hranice pro zobrazení pahýlu 1188 sysop 1527 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Podkategorie 1189 sysop 4347 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Tato kategorie obsahuje $1 {{plural:$1|podkategorii|podkategorie|podkategorií}}. 1190 sysop 1529 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default V této kategorii je $1 podkategorie. 1191 sysop 1530 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Předmět/nadpis 1192 sysop 1531 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Stránka námětu 1193 sysop 1532 2006-03-29T20:24:09Z MediaWiki default Načtení úspěšně provedeno! 1194 sysop 4348 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <a href="{{LOCALURLE:Project:Shrnutí editace}}" class="internal" title="Stručně popište změny, které jste zde učinili">Shrnutí editace</a> 1195 sysop 1534 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default neděle 1196 sysop 1535 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Žádaný úkon může provést jen správce. Podívejte se prosím na $1. 1197 sysop 1536 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Pouze pro správce 1198 sysop 1537 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default tabulka 1199 sysop 1538 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Z {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} 1200 sysop 1539 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Diskuse 1201 sysop 1540 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Stránka byla přesunuta úspěšně, ale diskusní stránka přesunuta být nemohla, neboť pod novým názvem již nějaká stránka existuje. Proveďte prosím ruční sloučení. 1202 sysop 1541 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Diskusní stránka 1203 sysop 1542 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Diskusní stránka byla také přesunuta. 1204 sysop 1543 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Diskusní stránka <strong>nebyla</strong> přesunuta. 1205 sysop 1544 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default <!-- MediaWiki:talkpagetext --> 1206 sysop 1545 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Šablony používané na této stránce: 1207 sysop 4349 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Editace 1208 sysop 1547 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Stránky s odpovídajícím textem 1209 sysop 4350 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Prohlédnout nebo obnovit $1? 1210 sysop 1549 2006-03-29T20:24:10Z MediaWiki default Zvětšit 1211 sysop 4351 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Chyba při vytváření náhledu: $1 1212 sysop 1551 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Velikost náhledu: 1213 sysop 1552 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default čtvrtek 1214 sysop 1553 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Časové pásmo 1215 sysop 1554 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Posun 1216 sysop 1555 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Označte, o kolik se vaše časové pásmo liší od serveru (UTC). Například pro středoevropské časové pásmo (SEČ) vyplňte „01:00“ v zimě, „02:00“ v období platnosti letního času. 1217 sysop 1556 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Stránky s odpovídajícím názvem 1218 sysop 1557 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Obsah 1219 sysop 4352 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Označovat moje editace jako prověřené 1220 sysop 1559 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Editovat dvojklikem (JavaScript) 1221 sysop 1560 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Zapnout možnost editace části článku pomocí odkazu [editovat] 1222 sysop 1561 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Zapnout možnost editace části článku pomocí kliknutí pravým tlačítkem na nadpisy v článku (JavaScript) 1223 sysop 1562 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Roztáhnout editační okno na celou šířku 1224 sysop 1563 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Poslat e-mail i pro menší editace (které jinak nezpůsobují odeslání e-mailu) 1225 sysop 1564 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Prozradit mou e-mailovou adresu v upozorňujících e-mailech (při mých změnách to umožňuje sledujícím uživatelům rychle mi odpovědět) 1226 sysop 1565 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Poslat e-mail při změnách mé diskusní stránky (poznámka: existující příznaky musí být v seznamu sledovaných odstraněny ručně) 1227 sysop 1566 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Poslat e-mail při změnách stránky (poznámka: existující příznaky musí být v seznamu sledovaných odstraněny ručně) 1228 sysop 1567 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Implicitně používat externí porovnávací program 1229 sysop 1568 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Implicitně používat externí editor 1230 sysop 1569 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Neupravovat podpis (nevkládat automaticky odkaz) 1231 sysop 4354 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Upozornit, když nevyplním shrnutí editace 1232 sysop 1571 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Skrýt malé editace v posledních změnách 1233 sysop 1572 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Formátovat odkazy na neexistující články <a href="#" class="new">takto</a> (alternativa: takto<a href="#" class="broken">?</a>). 1234 sysop 1573 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Zarovnat odstavce do bloku 1235 sysop 1574 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Označit editaci implicitně jako malá editace 1236 sysop 1575 2006-03-29T20:24:11Z MediaWiki default Nepoužívat cache 1237 sysop 1576 2006-03-29T20:24:12Z MediaWiki default Automaticky číslovat nadpisy 1238 sysop 1577 2006-03-29T20:24:12Z MediaWiki default Zobrazit při první editaci náhled 1239 sysop 1578 2006-03-29T20:24:13Z MediaWiki default Zobrazovat náhled před editačním oknem (ne za ním) 1240 sysop 1579 2006-03-29T20:24:13Z MediaWiki default Pamatovat si mé heslo mezi návštěvami 1241 sysop 1580 2006-03-29T20:24:13Z MediaWiki default Používat odkazy „skočit na“ pro vyšší přístupnost 1242 sysop 1581 2006-03-29T20:24:13Z MediaWiki default Zobrazovat počet sledujících uživatelů (v posledních změnách, sledovaných stránkách a patičkách stránek 1243 sysop 1582 2006-03-29T20:24:13Z MediaWiki default Ukázat obsah článku (pokud má článek více než tři nadpisy) 1244 sysop 1583 2006-03-29T20:24:14Z MediaWiki default Ukázat lištu s nástroji při editaci 1245 sysop 1584 2006-03-29T20:24:14Z MediaWiki default Podtrhnout odkazy 1246 sysop 4355 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Používat rychlý náhled (JavaScript) (Experimentální) 1247 sysop 1586 2006-03-29T20:24:14Z MediaWiki default Zdokonalené poslední změny (JavaScript) 1248 sysop 4356 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Přidávat mnou založené stránky ke sledovaným 1249 sysop 4357 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Přidávat mnou editované stránky ke sledovaným 1250 sysop 1589 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default Nástroje 1251 sysop 1590 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default Porovnat rozdíly mezi zvolenými verzemi této stránky. [alt-v] 1252 sysop 1591 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default Zobrazit, jaké změny jste v textu provedli. [alt-d] 1253 sysop 1592 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default Označit jako malou editaci [alt-i] 1254 sysop 1593 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default Prohlédnout vaše úpravy, prosíme použijte tuto funkci před uložením! [alt-p] 1255 sysop 1594 2006-03-29T20:24:15Z MediaWiki default 1256 sysop 1595 2006-03-29T20:24:16Z MediaWiki default Uložit vaše úpravy [alt-s] 1257 sysop 1596 2006-03-29T20:24:16Z MediaWiki default Hledat na této wiki [alt-f] 1258 sysop 1597 2006-03-29T20:24:16Z MediaWiki default Přidat stránku do seznamu sledovaných [alt-w] 1259 sysop 1598 2006-03-29T20:24:16Z MediaWiki default ; $4$5: [$2 $1] 1260 sysop 1599 2006-03-29T20:24:16Z MediaWiki default <div id='mw_trackbacks'> Zpětné odkazy k tomuto článku:<br /> $1 </div> 1261 sysop 1600 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Zpětný odkaz byl úspěšně smazán. 1262 sysop 1601 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default ; $4$5: [$2 $1]: <nowiki>$3</nowiki> 1263 sysop 1602 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Zpětný odkaz 1264 sysop 1603 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default ([$1 Smazat]) 1265 sysop 1604 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Vyzkoušet přesné hledání 1266 sysop 1605 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default úterý 1267 sysop 1606 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Ukaž posledních $1 změn; ukaž posledních $2 dnů. 1268 sysop 4360 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Níže jsou uživatelovy poslední <strong>$1</strong> změny během {{plural:$1|posledního|posledních|posledních}} <strong>$2</strong> {{plural:$1|dne|dnů|dnů}}. 1269 sysop 1608 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default (aktuální) 1270 sysop 1609 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Uživatelské ID: 1271 sysop 1610 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Odblokovat IP adresu 1272 sysop 1611 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Tímto formulářem je možno obnovit právo blokované IP adresy či uživatele opět přispívat do {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}}. 1273 sysop 1612 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default uvolnit 1274 sysop 1613 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default odblokovává „$1“ 1275 sysop 1614 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Nekategorizované kategorie 1276 sysop 1615 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Nekategorizované stránky 1277 sysop 1616 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Smazané stránky 1278 sysop 4363 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Obnovit $1 {{plural:$1|verzi|verze|verzí}} 1279 sysop 1618 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Obnovit $1 verzi 1280 sysop 1619 2006-03-29T20:24:17Z MediaWiki default Obnovit smazaný článek 1281 sysop 1620 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Obnovit 1282 sysop 1621 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default obnovuje „[[$1]]“ 1283 sysop 3517 2006-06-17T15:09:41Z -jkb- 4 úprava {{plural:$1|Obnovena jedna verze|Obnoveny $1 verze|Obnoveno $1 verzí}} 1284 sysop 1623 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Stránka [[:$1|$1]] byla úspěšně obnovena. Vizte [[Special:Log/delete|knihu smazaných stránek]] na záznam posledních smazání a obnovení. 1285 sysop 4369 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Pokud stránku obnovíte, všechny revize budou v historii obnoveny. Pokud byla vytvořena nová stránka se stejným jménem jako smazaná, obnovené revize se zapíší na starší místo v historii a nová stránka nebude nahrazena. 1286 sysop 1625 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Tato stránka byla smazána. Důvod smazání je uveden níže, spolu s informacemi o uživatelích, kteří tuto stránku před smazáním editovali. Samotný text stránky je dostupný pouze správcům. 1287 sysop 1626 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Prohlédnout si a obnovit smazanou stránku 1288 sysop 1627 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Tyto stránky jsou smazány, avšak dosud archivovány, a proto je možno je obnovit. Archiv může být pravidelně vyprazdňován. 1289 sysop 1628 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Smazaná verze z $1 1290 sysop 3516 2006-06-17T15:07:25Z -jkb- 4 úprava archivováno: $1 {{plural:$1|verze|verze|verzí}} 1291 sysop 1630 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Vždy 1292 sysop 1631 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Podle prohlížeče 1293 sysop 1632 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Nikdy 1294 sysop 1633 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Neočekávaná hodnota: "$1"="$2". 1295 sysop 1634 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default px 1296 sysop 1635 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Odemknout databázi 1297 sysop 1636 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Ano, opravdu chci odemknout databázi. 1298 sysop 1637 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Odemknout databázi 1299 sysop 1638 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Databáze odemčena 1300 sysop 1639 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Databáze {{grammar:2sg|{{SITENAME}}}} je odemčena. 1301 sysop 1640 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Pokud odemknete databázi, umožníte ostatním editovat, upravovat nastavení, sledované stránky apod. Potvrďte, že to opravdu chcete udělat. 1302 sysop 1641 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Odemknout 1303 sysop 1642 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Důvod odemčení 1304 sysop 1643 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default odemyká „[[$1]]“ 1305 sysop 1644 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default (Odemyká se „$1“) 1306 sysop 1645 2006-03-29T20:24:18Z MediaWiki default Odemknout stránku 1307 sysop 1646 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Nepoužívané kategorie 1308 sysop 1647 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Následující kategorie mají své stránky, ačkoli je žádná stránka ani jiná kategorie nepoužívá. 1309 sysop 1648 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Nepoužívané obrázky a soubory 1310 sysop 1649 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default <p>Jiné WWW stránky mohou odkazovat přímo pomocí URL, na takové odkazy se v tomto seznamu nebere zřetel. 1311 sysop 1650 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Nesledovat 1312 sysop 1651 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Nesledované stránky 1313 sysop 1652 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Nesledovat tuto stránku 1314 sysop 1653 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default (Změna uložena) 1315 sysop 1654 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default změněno od poslední návštěvy 1316 sysop 1655 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Načíst soubor 1317 sysop 1656 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Do adresáře pro načítané soubory ($1) nemá webserver právo zápisu. 1318 sysop 1657 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Načíst soubor 1319 sysop 1658 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Soubor je poškozen nebo nemá správnou příponu. Zkontrolujte prosím soubor a zkuste ho načíst znovu. 1320 sysop 1659 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Načítání souborů vypnuto. 1321 sysop 1660 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Promiňte, ale načítání souborů je na této wiki vypnuto. 1322 sysop 1661 2006-03-29T20:24:19Z MediaWiki default Načtené soubory 1323 sysop 1662 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default načítá „[[$1]]“ 1324 sysop 1663 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Při načítání došlo k chybě 1325 sysop 1664 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Načíst obrázek 1326 sysop 1665 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default kniha nahrávek 1327 sysop 1666 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Kniha_nahrávek 1328 sysop 1667 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Níže najdete seznam nejnovějších souborů. 1329 sysop 1668 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default [$1 Načíst novou verzi tohoto souboru] 1330 sysop 1669 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 1331 sysop 1670 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Pro načtení souboru se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 1332 sysop 1671 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje HTML nebo kód skriptu, který by mohl být prohlížečem chybně interpretován. 1333 sysop 4375 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default '''POZOR!''' Před nahráváním souborů si zcela určitě přečtěte [[Project:Pravidla použití obrázků|pravidla použití obrázků]] a dodržujte je. Pro prohlížení a hledání již dříve nahraných souborů se podívejte na [[Special:Imagelist|seznam načtených souborů]], popř. [[Special:Newimages|galerii nových obrázků]]. Všechna načtení a smazání jsou zaznamenány v [[Special:Log|protokolovacích záznamech]]. Pomocí níže uvedeného formuláře můžete na wiki nahrát obrázky a jiné soubory, které poté budete moci použít v článcích. Ve většině prohlížečů je zobrazeno tlačítko „Procházet…“, pomocí kterého budete moci vybrat soubor k načtení, jehož jméno se poté objeví v políčku vedle tlačítka. Poté stiskněte tlačítko „Načíst soubor“ k dokončení načtení. Buďte trpěliví, nahrávání může chvíli trvat. Preferované formáty jsou JPEG pro fotografie, PNG pro schémata a OGG pro zvuky. Používejte laskavě smysluplná jména souborů, soubor po načtení nelze přejmenovat. Pro vložení obrázku do stránky použijte syntaxi <code><nowiki>[[{{ns:6}}:soubor.jpg]]</nowiki></code> nebo <code><nowiki>[[{{ns:6}}:soubor.png|popisek]]</nowiki></code>, popř. <code><nowiki>[[{{ns:-2}}:soubor.ogg]]</nowiki></code> pro zvuky. Uvědomte si laskavě, že stejně jako u ostatních wikistránek mohou ostatní uživatelé vámi nahraný soubor smazat či upravit, pokud to uznají za vhodné; pokud budete tuto funkci zneužívat, může být váš uživatelský účet zablokován. 1334 sysop 1673 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Tento soubor obsahuje virus! Podrobnosti: $1 1335 sysop 1674 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Varování 1336 sysop 1675 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default 1 K vypnutí nového vzhledu stránek kategorií nastavte první znak na '0'. 1337 sysop 1676 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default <b>Uživatelova práva k „$1“ aktualizována</b> 1338 sysop 1677 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default <strong>Tip:</strong> Použijte tlačítko „Ukázat náhled“ k testování vašeho nového css/js před uložením. 1339 sysop 1678 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default '''Pamatujte, že si prohlížíte jen náhled vašeho uživatelského css, neboť ještě nebylo uloženo!''' 1340 sysop 1679 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Uživatel se stejným jménem je už registrován. Zvolte jiné jméno. 1341 sysop 4376 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default '''Varování:''' Vzhled „$1“ neexistuje. Nezapomeňte, že uživatelské .css a .js soubory používají malá písmena, např. {{ns:User}}:{{BASEPAGENAME}}/monobook.css, nikoli {{ns:User}}:{{BASEPAGENAME}}/Monobook.css. 1342 sysop 1681 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default '''Pamatujte, že testujete a prohlížíte pouze náhled vašeho uživatelského javascriptu, dosud nebyl uložen!''' 1343 sysop 1682 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Přihlaste se 1344 sysop 1683 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Na shledanou 1345 sysop 1684 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Chyba poštovního programu: 1346 sysop 1685 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Uživatelské jméno: 1347 sysop 1686 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Prohlédnout si uživatelovu stránku 1348 sysop 1687 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Správa uživatelských skupin 1349 sysop 1688 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Upravit uživatelské skupiny 1350 sysop 1689 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Dostupné skupiny: 1351 sysop 1690 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Zvolte skupiny, do/ze kterých chcete uživatele přidat/odebrat. Nezvolené skupiny nebudou změněny. Skupinu můžete vyřadit z vybraných pomocí CTRL + Levé tlačítko myši 1352 sysop 1691 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Člen skupin: 1353 sysop 1692 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Změněno členství ve skupinách z $1 na $2 1354 sysop 1693 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Spravovat uživatelské skupiny 1355 sysop 1694 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Zadejte uživatelské jméno: 1356 sysop 1695 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default O uživatelích 1357 sysop 3650 2006-06-20T09:00:10Z -jkb- 4 Je zde <strong>$1</strong> registrovaných uživatelů. <strong>$2</strong> z nich jsou správci (podívejte se na $3). ==Jiné statistiky== * [[:m:Wikisource#List of Wikisources by size|Srovnávací statistika domén]] (nachází se mimo server české Wikisource) * [http://stats.wikimedia.org/wikisource/CS/TablesWikipediaCS.htm Statistika české Wikisource] (nachází se mimo server české Wikisource) 1358 sysop 1697 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sr 1359 sysop 1698 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sr-ec 1360 sysop 1699 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sr-el 1361 sysop 1700 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sr-jc 1362 sysop 1701 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sr-jl 1363 sysop 1702 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default zh 1364 sysop 1703 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default cn 1365 sysop 1704 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default hk 1366 sysop 1705 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default sg 1367 sysop 1706 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default tw 1368 sysop 1707 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Verze 1369 sysop 1708 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Vyžadováno MediaWiki verze $1 1370 sysop 1709 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Pro použití této stránky je vyžadováno MediaWiki verze $1. Vizte [[{{ns:-1}}:Version]]. 1371 sysop 4377 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Stránka byla zobrazena $1krát. 1372 sysop 1711 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Zobrazit $1? 1373 sysop 1712 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Zobrazení smazané stránky 1374 sysop 1713 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Ukázat ($1) ($2) ($3). 1375 sysop 1714 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Zobrazení 1376 sysop 1715 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Ukázat zdroj 1377 sysop 1716 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Ukázat diskusi 1378 sysop 1717 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Žádané kategorie 1379 sysop 1718 2006-03-29T20:24:20Z MediaWiki default Žádoucí články 1380 sysop 1719 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Sledovat 1381 sysop 3848 2006-06-23T23:07:16Z -jkb- 4 oprava Počet sledovaných stránek (nepočítaje diskusní): '''$1'''. Ukázat a editovat '''[[Special:Watchlist/edit|kompletní seznam]]'''. 1382 sysop 1721 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Tady je abecední seznam vašich sledovaných stránek. Zaškrtněte stránky, které chcete smazat z vašeho seznamu a klikněte na tlačítko „vyřadit označené“ na konci obrazovky. S každou stránkou je vždy sledována i její diskusní stránka a naopak. 1383 sysop 1722 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Sledované stránky 1384 sysop 1723 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default všechny 1385 sysop 1724 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default všechny 1386 sysop 4383 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Na svém seznamu sledovaných stránek máte $1 {{plural:$1|položku|položky|položek}}. 1387 sysop 1726 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default (uživatele „$1“) 1388 sysop 1727 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default hledají se nejnovější editace sledovaných stránek 1389 sysop 1728 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default hledají se sledované stránky mezi posledními změnami 1390 sysop 1729 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Žádná ze sledovaných položek nebyla editována v době, která je zobrazena. 1391 sysop 1730 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Nejste přihlášen(a) 1392 sysop 1731 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Pro sledování oblíbených stránek se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 1393 sysop 1732 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Sledovat tento článek 1394 sysop 1733 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Sledovat tuto stránku 1395 sysop 1734 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default středa 1396 sysop 2566 2006-04-26T10:52:50Z -jkb- 4 rozšíření == Vítejte v české Wikisource, $1! == Váš účet byl vytvořen. Nezapomeňte si upravit své [[Special:Preferences|nastavení]]! V případě, že zde ještě nemáte zkušenosti, podívejte se na stránky [[Nápověda:Obsah|Nápověda]] a [[Wikisource:Portál Wikisource|Portál Wikisource]]. Mnoho zdaru! 1397 sysop 1736 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Odkazuje sem 1398 sysop 1737 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Abyste na této wiki mohl(a) vytvářet uživatelské účty, musíte se [[Special:Userlogin|přihlásit]] a mít příslušná oprávnění. 1399 sysop 1738 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Není vám dovoleno vytvářet uživatelské účty 1400 sysop 4386 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Pro editaci se musíte $1. 1401 sysop 1740 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Pro editaci je vyžadováno přihlášení 1402 sysop 1741 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Pro čtení článků se musíte [[Special:Userlogin|přihlásit]]. 1403 sysop 1742 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Vyžadováno přihlášení 1404 sysop 1743 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default $1×$2 1405 sysop 1744 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o projektu 1406 sysop 1745 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default * Upozorňování e-mailem je zapnuto. 1407 sysop 1746 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default * Stránky, které se změnily od vaší poslední návštěvy, jsou zobrazeny '''tučně''' 1408 sysop 1747 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Skrýt 1409 sysop 1748 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default $1 roboty. 1410 sysop 1749 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default $1 moje editace. 1411 sysop 4388 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Níže je {{plural:$1|poslední změna|poslední $1 změny|posledních $1 změn}} za {{plural:$2|poslední|poslední|posledních}} <b>$2</b> {{plural:$2|hodinu|hodiny|hodin}}. 1412 sysop 1751 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Toto je uložená verze vašeho seznamu sledovaných stránek. 1413 sysop 1752 2006-03-29T20:24:21Z MediaWiki default Zobrazit 1414 sysop 1753 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Ukázat posledních $1 hodin $2 dnů $3 1415 sysop 1754 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Nesprávné parametry do wfQuery()<br /> Funkce: $1<br /> Dotaz: $2 1416 sysop 1755 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Vámi uvedené heslo nesouhlasí. Zkuste to znovu. 1417 sysop 1756 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Zadané heslo bylo prázdné. Zkuste to znovu. 1418 sysop 1757 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Máte $1 ($2). 1419 sysop 3147 2006-06-07T20:28:49Z -jkb- 4 překlad Na $1 máte nové zprávy 1420 sysop 1759 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Rozdíly 1421 sysop 1760 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Vaše doména 1422 sysop 1761 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Vaše e-mailová adresa *) 1423 sysop 1762 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Jazyk rozhraní 1424 sysop 1763 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Název vašeho účtu 1425 sysop 1764 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Alternativní podpis 1426 sysop 1765 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Vaše heslo 1427 sysop 1766 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Napište heslo znovu 1428 sysop 1767 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Vaše skutečné jméno **) 1429 sysop 1768 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Váš text 1430 sysop 1769 2006-03-29T20:24:22Z MediaWiki default Jazyková varianta 1431 edit=sysop:move=sysop 4191 2006-07-01T10:04:44Z -jkb- 4 {{HSHlavička}} {| cellspacing="5px" | width="65%" align="justify" style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#FFE4C4; padding:1em;" class="plainlinks"| <div style="float:left;margin-left:0.3em;margin-right:0.7em"> [[Image:Carl Spitzweg 021.jpg|130px]] </div> {{HSSekceVítejte}} | rowspan="3" width="30%" style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#F8FCFF; padding:1em;" valign="top"| {| style="width: 100%; text-align:center; " align="center" |- <div align="center">{{Kalendář1}}<br>Momentálně máme <br>'''{{NUMBEROFARTICLES}}''' stran</div> |} {{HSSekceVpravo}} </div> |---- | style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#EEE9E9; padding:1em;" valign="top"| {{HSSekce1}} |---- | style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#CAE1FF; padding:1em;" valign="top"| {{HSSekce2}} |} {{Wikisourcesisters}} {{InterLingvLigoj}} [[Kategorie:Hlavní strana]] [[de:]] [[en:]] [[es:]] [[fr:]] [[pl:]] [[ru:]] [[sk:]] 1434 2810 2006-05-18T12:24:29Z Egg 2 wikibreak {| align=center style="background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;" | style="padding-right: 4px; padding-left: 4px;"| '''Věnuju se teď jiným věcem než Wikisource, nepočítejte se mnou.''' <hr/> '''I'm having a wikibreak, you should contact someone else.'''<br/> |} [[:w:Wikipedista:Egg|Wikipedista:Egg]] Ve Wikipedii i zde jsem [[Wikisource:správce|správce]], můžete se na mě obrátit pro radu či požádat o zásah v nějakém problému. Dříve si toho všimnu na wikipedické [[:w:Wikipedista diskuse:Egg|diskusní stránce]] než tady. Pokud zrovna nereaguju, zkuste hlavního správce [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]]. 1436 3262 2006-06-11T16:36:29Z -jkb- 4 <div align="center" style="border: 1px solid #000; background-color: #CAE1FF"> Toto je stránka uživatele '''[[User:-jkb-/zero|-]][[User:-jkb-/first|j]][[User:-jkb-/second|k]][[User:-jkb-/third|b-]]''' (s právy sysop-byrokrat), prozatím v přípravě. <br>Viz i mou stránku na vícejazyčné Wikisource (wikisource.org) '''[[:oldwikisource:User:-jkb-|zde]]'''.<br>See also my page on the multilingual Wikisource (wikisource.org) '''[[:oldwikisource:User:-jkb-|here]]'''. </div> * [[Uživatel:-jkb-/zero]] * [[Uživatel:-jkb-/first]] * [[Uživatel:-jkb-/second]] * [[Uživatel:-jkb-/third]] * [[Uživatel:-jkb-/CT]] - příprava commontickeru * [[Uživatel:-jkb-/To do]] - to do 1437 1778 2006-03-30T06:23:39Z -jkb- 4 [[Kategorie:Kategorie]] 1438 3309 2006-06-13T09:24:50Z -jkb- 4 {| border="1" style="width:100%;border: 1px solid #aaa;" |---- | align="center" bgcolor="#FFAEB9" | ''Toto je soukromá stránka. Prosím needitujte. Děkuji. -jkb-'' |} ==Links, divers== {| {{prettytable}} border="1" |'''misc'''.||&nbsp; |- |[[m:Wikisource]]||statistika |- |&nbsp;||počítadlo |- |[[:w:de:Hilfe:Template-Programmierung]] ||nové utilities |- |&nbsp;||&nbsp; |- |[http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:PD-CzechGov?redirect=no]||PD czech gov |- |[[MediaWiki:Monobook.css]]|| skin jen pro monobook |- |[[MediaWiki:Common.css]]||skin pro všechny |- |[http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Administrators%27_noticeboard/Incidents#Personal_telephone_number_of_an_Admin] [http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Administrators%27_noticeboard/Incidents#Personal_telephone_number_of_an_Admin]||souhrn edit |- |[http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_l%C3%ADpou_%28technika%29#Javascriptov.C3.A9_n.C3.A1stroje]||javascriptová tlačítka dle cs |- |&nbsp;||&nbsp; |- | [[Šablona:Test]] || testovací šablona |- |[[Wikisource:Test]]||testovací stránka |- |&nbsp;||&nbsp; |- |} <br clear=all> ==různé (c&p)== <pre> {{Zdroj}} {{WikiCsWiki}} {{Vyjasnit}} {{Licence}} ----- <small>''zdroj: překlad: xxx ''</small> {{Textinfo| TITULEK= |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} </pre> </pre> ==spec new pages== {{Special:Newpages/10}} 1439 4121 2006-06-29T13:09:34Z -jkb- 4 příklad pro Danny_B {| border="1" style="width:100%;border: 1px solid #aaa;" |---- | align="center" bgcolor="#FFAEB9" | ''Toto je soukromá stránka. Prosím needitujte. Děkuji. -jkb-'' |} {{RIGHTTOC|250px}} == bla bla== xx == bla bla== xx == bla bla== xx == bla bla== xx 1440 3850 2006-06-23T23:51:38Z -jkb- 4 {| border="1" style="width:100%; border: 1px solid #aaa;" |---- | align="center" bgcolor="#FFAEB9" | ''Toto je soukromá stránka. Prosím needitujte. Děkuji. -jkb-'' |} VYDÁNO=Vyhláška MZV 30/1947 Sb.<br />Ve znění:<br> *Vyhláška MZV 127/1965 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/127_1965_Sb.?opendocument]<br> *Sdělení MZV 36/1999 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/36_1999_Sb.?opendocument] {{Textinfo| TITULEK=Charta Spojených národů |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/30_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 30/1947 Sb. - ve znění:<br> *Vyhláška MZV 127/1965 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/127_1965_Sb.?opendocument]<br> *Sdělení MZV 36/1999 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/36_1999_Sb.?opendocument] |ISBN= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Charta OSN |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Organizace spojených národů|OSN]] }} <br clear=all> ---------------- šipka na editaci stránky <nowiki>[{{SERVER}}{{localurl:Template:Internacionála|action=edit}} +/-]</nowiki> ---------- zakl. sablona rozdeleni bunek - - - {| cellspacing="5px" width="100%" | valign="top" width="55%" align="justify" style="border: 1px solid #6688AA; padding:1em;" class="plainlinks"| šablona left1 | width="40%" style="border: 1px solid #6688AA; padding:1em;" valign="top"| šablona right 1 |---- | style="border: 1px solid #6688AA; padding:1em;" valign="top"| šablona left2 | style="border: 1px solid #6688AA; padding:1em" valign="top" rowspan="2" | šablona right 2 |---- | style="border: 1px solid #6688AA; padding:1em;" valign="top"| šablona left 3 |} == různé barevné kaslíky== <div style="text-align:center; text-color: black; background-color: #eed; border: 2px #ecc solid; margin: 2em 2em 2em 2em;"> xxx xxx xxx. </div> 1441 4422 2006-07-02T20:49:55Z -jkb- 4 rekat {{Nápověda cswiki|Nápověda:Šablony}} Šablony jsou kusy standardizovaného textu, které lze vkládat do textu stránky jednoduchým příkazem. Stránka '''[[Nápověda:Seznam šablon|Seznam šablon]]''' obsahuje ručně udržovaný přehled existujících šablon s častějším užitím. Seznam všech šablon je uveden v '''[http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=10 systémovém výpisu]''' (vč. šablon pomocných atd.). Pro zkoušení je možno používat zkušební šablonu '''[[Šablona:Test]]'''. ==Vytvoření nové šablony== Novou šablonu založíte z technického hlediska zcela stejně jako na Wikipedii, malé rozdíly se mohou týkat pouze zanešení šablony do seznamu atp. Postupujte takto: #šablonu založíte stejně jako nový článek, pouze musíte jako první uvést jmenný prostor, oddělený od názvu šablony dvoujtečkou, tedy např. <code><nowiki>{{Šablona:Moje šablona}}</nowiki></code> #v editačním okénku vlože text šablony a různé parametry (které si napřed můžete vyzkoušet i v šabloně [[Šablona:Test]], šablonu uložte #na stránce [[Nápověda:Seznam šablon]] editujte příslušnou sekci, kam šablonu chcete zařadit a zkopírujte napřed poslední řádky tabulky, určené pro novou šablonu #nyní zaneste novou šablonu do tabulky a sice tak, že všechny uvedené pojmy xxx (5x) nahradíte jménem Vaší šablony # # dbejte na to, že ''diskusní stránka'' šablony musí obsahovat údaje o šabloně (''popis, užití, dokumentace, syntaxe, návod'' apod. dle charakteru šablony) pro neznalé uživatele; pouhé zmínky za šablonou v sekci <code><nowiki><noinclude></nowiki></code> jsou nevhodné ==Změny šablon== Vzhled šablony (rozměry, zbarvení, nadpisy a pod.) lze měnit i během bežného použítí šablony; to platí pro jednoduché šablony ale také pro složitější šablony s vkládáním parametrů. Něco jiného je změna šablon, kde má být vložen nový parametr (řádka s údajem). Změna je možná, je ale nutno dbát následujících poznatků: * na stránkách, obsahujících tuto šablonu, kde však nový parametr nemá nikdy být použit, není třeba žádných změn * na stránkách, kde má být šablona použita v nové formě (tj. včetně nových parametrů), je nutno tento parametr pomocí odpovídající syntaxe vložit, např. :::<code>|Jméno=</code> :ovšem místo, kam se tento parametr vloží, je vcelku lohostejné, pořadí se orientuje v každém případě podle pořadí, stanoveného šablonou samotnou. ==Podívejte se také na== * [[Nápověda:Seznam šablon|Seznam šablon]] [[Category:Nápověda|Šablony]] 1442 1791 2006-03-30T14:55:39Z LadyInGrey 7 * [http://es.wikisource.org/wiki/Usuario_discusión:LadyInGrey Messages here]; please, in english or spanish. 1443 1793 2006-03-30T14:58:57Z -jkb- 4 Holla, esto es un honor - yo miro te aquí! Salud! * [http://es.wikisource.org/wiki/Usuario_discusión:LadyInGrey Messages here]; please, in english or spanish. ----- Holla, esto es un honor - yo miro te aquí! Salud! [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:58, 30. 3. 2006 (UTC) 1444 4193 2006-07-01T11:54:45Z -jkb- 4 /* Hálek */ == Congratulations == Well, cs.wikisource is on, congratulations! --[[Uživatel:LadyInGrey|LadyInGrey]] 15:00, 30. 3. 2006 (UTC) :muchas gracias á es.wikisource, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:01, 30. 3. 2006 (UTC) ::Good luck with the new sub-domain, jkb! I'm sure I'll see you around some on the multi-WS.[[Uživatel:Zhaladshar|Zhaladshar]] 21:04, 30. 3. 2006 (UTC) :::Zhaladshar, thank you lot, we shall meet on multi-WS many times, I am sure. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:36, 30. 3. 2006 (UTC) Jsem šťastný že Vás tu vidím, věřím že Wikisource bude s Vaší pomocí vzkvétat. --[[w:Wikipedista:che|che]] 07:23, 31. 3. 2006 (UTC) : ale jo, to se přirozeně bude dít, ovšem jen za pomoci cs.wiki, já to tu jen srovnám :-), [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:21, 31. 3. 2006 (UTC) == Bureaucrat == Hi, I gave you sysop and bureaucrat privileges. [[Uživatel:Yann|Yann]] 19:39, 30. 3. 2006 (UTC) == Internacionála == Nepřesouvej internacionálu, počekj do zítra možná se to spraví. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 19:11, 31. 3. 2006 (UTC) :no už se stalo, četl jsem Tvůj příspěvek pozdě. Já nepřesunul, je to copy-and-paste, historie je zkopírována v diskusi. Uvidíme co se stane, stane-li se. Já ten původní článek zatím nesmazal, a i kdyby, mohu ho zas někdy obnovit, bylo.li by třeba. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 20:35, 31. 3. 2006 (UTC) == Dokumenty na Wikisource == Zdravím srdečne, chcem sa poďakovať za trpezlivosť s mnou publikovanými dokumentami na Wikisource. Podarilo sa mi získať kontakt na p. Irmanovú (pracuje na HÚ AV ČR) a napísal som jej mail. Dúfam, že dostanem odpoveď a že bude kladná. Ak sa môžem spýtať ešte na jednu vec, možno máte viac skúseností... Na slovenskej wikipédii som sa asi po pol roku dostal do dosť zvláštnej situácie - existuje nejaký štandardný postup ako sa brániť proti [[:w:sk:Wikipédia:Stránky na zmazanie#Historická chronológia - Slovensko v XIX. storočí|rušeniu článkov]] ? Sú určené na zmazanie a po niekoľkých dňoch hlasmi 5-6 administrátorov zmazané. S pozdravom [[:w:sk:User:Joseliani|Joseliani]] :Dík za zprávu. Takže se snad něco stane. K Vaší otázce, hm, toť problém. Zcela všeobecně lze říci, že nesrovnalosti patří k wikipedii jako sůl na chleba. Je to smutné ale je to tak. Konkrétnější být pak nemohu: jednak, různé problémy jsem měl i já a omezil jsem svou činnost na cs.wiki, a také i na sk.wiki; a právě proto je mi velice zatěžko vyjadřovat se k nesrovnalostem na jiné wikipedii. Pro útěchu: něco jako standardní řešení nebude. Normálně se doporučuje prostě spolu mluvit, tím se často mnoho vyjasní, nežli hádky přejdou do hloupějších fází. Taky jsem zjistil, že něco jako občasná či i pravidelná setkání, tedy osobní styky, mnoho sporů vyřeší automaticky. Doufám že rozumíte mé zdrženlivosti, mnoho zdaru, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:16, 1. 4. 2006 (UTC) ::Zdravím, mal by ste námietky voči umiestneniu slovenských článkov na tieto stránky ? Išlo by o nasledovné veci: ::*Slovenská historická terminológia ::*Slovenská historiografia ::*Historická chronológia - Slovensko v XIX. storočí ::*Historická chronológia - Slovensko v XX. storoči ::*Spory o Štúrovi ::Samozrejme pochopím Vaše dôvody aj v prípade odmietnutia :-). S pozdravom[[:w:sk:User:Joseliani|Joseliani]] :Důvody skutečně mám, jsou tři: 1. Nepletu se do problémů jinde, více méně se nepletu ani do problémů na cs.wikipedii; 2. Schází mi znalost problematiky tématu, abych to mohl sám posoudit; 3. Ale hlavně, na českou wikisource patří výlučně jen české texty. <br>Ovšem nevím, proč mne o to vůbec žádáte. Jako každý uživatel máte právo ve svém jmenném prostoru (tedy třeba na podstránce/podstránkách Vašeho uživatelského účtu) uveřejnit cokoliv, co jaksi s wikipedií souvisí a není protizákonné. Toto se dokonce častěji dělá, když se chce odstranit článek z hlavního jmeného prostoru, ale nemá být smazáno (lze o tom např. dál diskutovat). Takže děkuji za pochopení, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:46, 2. 4. 2006 (UTC) :: Rozumiem, ako sa taká podstránka vytvára (nikdy som o tejto možnosti nepočul), resp. kde je záruka, že sa v pomere hlasov 5:1 admini nerozhodnú zmazať aj takúto stránku s odôvodnením, že je napr. kontroverzná, neencyklopedická, a pod ? --[[Uživatel:Joseliani|Joseliani]] 17:13, 2. 4. 2006 (UTC) Nuže dobrá, mám dnes dobrou náladu a poskytnu tu ''pár čistě technických informací'' aniž bych se něčím jiným zabýval. (Mimochodem, nepochopil jsem poznámku, že by o smazání článku rozhodovali jen správci, to dělá normálně celá komunita). Tedy: * podstránku je možno zřídit si v každém projektu, kde je uživatel registrován, pokud možno pak na tom projektu, kterého by se to týkalo (no jo...); technický postup: # jmenuješ se ''Abc'', tedy tvá adresa na jekékoliv wiki je ''User:Abc'' (''User'' funguje na všech projektech) # adresa tvé podstránky je pak ''User:Abc/stránka1'', ''User:Abc/stránka2'' atd., vždy s lomítkem / # zde je možno umístit příslušný text buď kopírováním (copy-and-paste) a nebo pomocí funkce pro přesun (přesune i diskusi a historii) * smazání textu, který se nachází ve jmenném prostoru uživatele, podléhá dosti přísnějším požadavkům, více méně je to možné jen tehdy, když text nemá s wikipedií nic společného (spam, osobní blog atd) nebo když text porušuje zákony (glorifikace fašismu, hrubé osobní urážky, antisemitismus atd.) – na anglické wikipedii (no i české) je vcelku spousta stránek o tomto problému; uschrovnění textů určených pro wikipedii, na kterých se má pracovat či o kterých se má diskutovat, pod to nespadá Takže doufám že technika je jasná, další vyjádření ovšem nemám; [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:57, 2. 4. 2006 (UTC) :: Zdravím, obdržal som mail od p. Irmanovej, v ktorom súhlasí s publikáciou prekladov, o ktorých sme sa spolu bavili. Môžem preposlať na adresu, ktorú mi oznámite na joseliani@yahoo.com. Chcem sa tiež poďakovať za odpovede na moje minulé otázky. K téme, ktorej sa venujem, sa viažu dokumenty v niekoľkých jazykoch a ja ich nechcem mať roztrúsené kde-kade, takže zatiaľ to vyzerá na ukončenie môjho prispievania na cs.wikisources. V každom prípade ešte raz vďaka za pomoc a snahu. S pozdravom [[:w:sk:User:Joseliani|Joseliani]] Dík, posílám dnes e-mail. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:45, 9. 4. 2006 (UTC) : Zdravím, stále sú oba články označené "Chybějící či nevyjasněná licence" - mám ešte niečo podniknúť v tejto veci ? S pozdravom --[[Uživatel:Joseliani|Joseliani]] 14:54, 8. 5. 2006 (UTC) Zdravím. To je v pořádku, myslím. problém byl, že autorka svolila s uveřejněním, ale ne za podmínek GFDL, což je nutné. Já ji emailoval, dost nedávno v důsledku zaneprázdnění, a čekám, že vbrzku odpoví, pak to změním. Sleduji to. Zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:50, 8. 5. 2006 (UTC) == Ideas == I added to es.wikisource some ideas: * The old index of authors and index of pages (see http://es.wikisource.org/wiki/Categor%C3%ADa:ES-A) * Month pages with births and died year of the authors (see:http://es.wikisource.org/wiki/Enero January) * I am working on "portals" to some topics. ** History: http://es.wikisource.org/wiki/Historia ** Novels: http://es.wikisource.org/wiki/Novelas and others genres. (in progress) * And more... --[[Uživatel:LadyInGrey|LadyInGrey]] 18:49, 5. 4. 2006 (UTC) == IRC == Mimochodem, bezvadně funguje taky [irc://irc.wikimedia.org/#cs.wikisource IRC kanál] s posledními změnami na Wikisource. Jmenuje se #cs.wikisource na serveru irc.wikimedia.org. Hodí se to zapnout zvlášť teď, když se na Wikisource prakticky nic neděje, člověk si tudíž brzy všimne jakékoliv editace. Když při té příležitosti někdy zajdeš i [irc://irc.freenode.net/#wikipedia-cs na pokec], budem rádi, dlouho ses neukázal. :-) Buď zdráv! --[[Uživatel:Egg|Egg]] 20:06, 6. 4. 2006 (UTC) :Jo to nějak vím, tyhle kanály se zakládají nějak automaticky s doménou. Zatím jsem se k tomu nedostal, ale vyzkouším, je to prozatím přehledné i tak :-). Hele, českej irc, jo, pozdravuj tam ode mne, já se tam skutečně asi budu muset ukázat, co si mohu hrát tady na svém novém maxipískovišti, tak se mi vede líp. Ozvu se, asi brzo. Dnes a zítra udělám kategorizaci, zfunkčním hlavní stranu a přesunu ji. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:00, 7. 4. 2006 (UTC) == Zarovnání na titulní stránce == Ahoj, k titulní stránce jsem se dostal až o den později, než jsem na IRC sliboval (cestou domu jsem měl malou dopravní nehodu a přijel až v noci). A teď koukám, že už je to vyřešeno, tak se snad potkáme při jiných úkolech. Jinak ta titulní stránka se povedla na výbornou a je takhle moc pěkná. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Tlus%C5%A5a Tlusťa] 09:48, 26. 4. 2006 (UTC) == terminologie == Ahoj. Jsem přesvědčen, že označování nás za "spolupracovníky" je záměrné a ironické. Ale proč zrovna spolupracovník a ne kolaborant? --[[Uživatel:Ludek|Luděk]] 19:18, 27. 4. 2006 (UTC) :řirozeně, nějak mi to zcela ulítlo, sorry, je už opraveno, :-), [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 06:25, 28. 4. 2006 (UTC) == Reply as requested in en-wiki == Hi, The trick is to first delete the page in question. Next, click on history, then select undelete option. From there, restore all except the offending edit. That way, the history won't show the vandal edit. Thanks. --[[Uživatel:74.134.240.174|74.134.240.174]] 07:29, 11. 5. 2006 (UTC) ([[:w:en:User:Ragib|Ragib]]) ==Deklarace== Dobrý den, píšu ohledně Deklarace nezávislosti (navržení sloučení článku a přesunutí textu na wikisource; doufám, že nespamuju a zvolila jsem dobré téma). Ptal jste se, jak jsem se dostala k textu, dostali jsme za domácí úkol (do dějepisu) si ji vyhledat. Protože jsem nikde nemohla najít pořádný text, požádala jsem profesorku o radu a když se ukázalo, že tenhle problém má drtivá většina třídy, text jsme od ní dostali. Proto jsem ho také uveřejnila na wikipedi, takzvaně pro generace příští, aby bylo jednodušší deklaraci vyhledat. V souvislosti s tím vás také prosím, buď dejte do článku na wikipedii odkaz na sesterský projekt (pokud možno konkrétní adresu) a nebo článe úplně smažte, protože opravdu stručný přehled historických dat jsem uváděla jen pro orientaci čtenáře v deklaraci. Fí :Nazdar, to je vše v pořádku, občas se stane, že dva lidi píšou dva článku na stejné téma, to se pak zpracuje, až se někdo najde. Odkaz na dokument zde na Wikiosurce tam už je, zde jsem to zpracoval, jak jsi si jistě všimla: [[Deklarace nezávislosti Spojených států]], tak už jen mnoho úspěchů v další práci, snad občas něco uděláš, v případě potřeby se prostě optej. Čau [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 05:40, 23. 5. 2006 (UTC) == Blokování == To zdůvodnění v angličtině [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Log&type=block&page=U%C5%BEivatel:194.228.64.175] Ti vložil nějaký šikovný nástroj typu Vandal fighter, nebo angličtina přišla zrovna pod ruku? --[[Uživatel:Egg|Egg]] 20:11, 28. 5. 2006 (UTC) :Ne, ale jednak jsem nehledal, kde to sídlí, a za druhé pro případ složitějších bloků s možnými dalšími diskusemi jsem si myslel že není na škodu mít to tu i anglicky, což může číst i kdokoliv z wikisource.org a tak. Ale asi to nebude třeba, založil jsem stránku pro správce na zanášení složitých zásahů, což je asi lepší. <br>Jinak dík za poukaz s tou adresou ZŠ. Já jen doufám, že to je ta samá, koncová čísla jsou trochu jiná než co bylo na cs.wiki. Už maj taky nálepku, udělal jsem jednu pro všechny možnosti. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 09:13, 29. 5. 2006 (UTC) == Kytice apod. == Ahoj, tak jsem spáchala ty obsahy a přesuny… tak doufám, že ok (ještě by to chtělo u Poštovní schránky a Balady, ale nemám teď po ruce ty sbírky). Kategorii na podstránkách jsem zatím nemazala a ty nadpisy (+autor a vydání) by měly být prozatímní, tam by měl být místo toho asi ten ''header''. (Jinak teď nevím…, asi by se mohli smazat ty redirecty po přesunu ([[O Přemyslovi]], [[O Křesomyslu a Horymírovi]], [[Polednice]]) ?). No tak to je asi teď vše. Zatím. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 16:48, 9. 6. 2006 (UTC) :Jo, byv odpoledne pilný na cs.wiki s nějakými N-články to vidím tady až teď, mrknu se, o různých úpravách / nápadech / šablonách se prostě ještě pobavíme. Jestli se ty redirecty musí mazat sám moc nevím, já to klidně udělám, ale proč by to prozatím nemohlo zůstat? Jinak, máme tu <nowiki>{{:Šablona:Smazat}}</nowiki>, kterou tam v takových případech můžeš všoupnout. Zatím zdravím, měj se, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:03, 9. 6. 2006 (UTC) == Proč zdroj a licence == Dobrý den, napsal jste mi, že k mnou vloženému Máji jsem neuvedl zdroj. To je pravda. Záměrně jsem ho neuvedl. Stejně tak jsem neuvedl licenci. Mnohé ostatní položky v české Wikisource jsou bez zdroje a licence. V anglické Wikisource jsem zdroje a licence nevídal. Licence u starých děl, jak se rozumí samo sebou, je public domain; uvádět tento známý fakt se mi jeví nadbytečné. Do Wikisource se mohou dostat téměř výhradně díla s licencí public domain. Nově vytvářená, papírově nezveřejněná díla, do Wikisource nepatří. Způsobí vám má praxe neuvádět u děl v public domain jejich zdroj a licenci nějaké nepříjemnosti? (Pokud ne, své praxe se přidržím.) Zdravím, --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 17:01, 19. 6. 2006 (UTC) == Základní pojmy scholastiky == Chtěl bych požádat o posouzení dokumentu [[b:Základní teologické a filozofické pojmy scholastiky]] z hlediska možnosti přesunu na Wikisource. Vkladatel uvádí, že se jedná o spis Tomáše Akvinského. --[[Uživatel:Zirland|Zirland]] 18:33, 27. 6. 2006 (UTC) :Ozvu se, tohle tu už bylo vícekrát, zatím zdar - [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:34, 27. 6. 2006 (UTC) :Takže. Text znám, i když v podobě celkem čtyř velice obsáhlých dílů, které kdysi někdo nastrkal na cs.wiki; ta si s tím nevěděla rady a bylo to přesunuto na ještě starou doménu oldwikisource; nebylo vůbec jasné o co jde, odkad pochází, kdo to udělal, jsou to citáty od Tomáše A., sebral ty citáty někdo jiný, doslovně či jen jako výběr, o licenci nemluvě... Já to tenkrát, nevěda mnoho o licencích na wikisource, začal přeformatovávat, protože v každé části bylo několik tisíc odkazů, které byly červené už na cs.wiki a natož na wikisource; pak někdy začátkem tohoto roku jsem si všiml, že to někdo hodil na Wikibooks, a já jsem to s radostí smazal, a sice jak na oldwikisource tak i tady (vždy pět částí - taková úvodní stránka a části 1 až 4). Přirozeně, že mohu vše obnovit, správcovská práva mám nejen zde ale i na oldwikisource, navíc bych snad našel na mém PC (to ale nevím), pokud by s tím chtěl někdo pracovat, ovšem za současných podmínek (absolutně není jasno co to je) to na Wikisource jaksi nemůže. Pokud to, jak se dlouho domnívám, pochází od někoho jiného, co to vybral (a ta verze na wikibooks je opět jiná než mých pět zde), tak bych wikibooks povgažoval za lepší místo. Takže sorry, že mnoho nepomohu, ale jinak jak říkám, vyhrabat zaniklé verze zde i na oldwikisource mohu kdykoliv. Jinak mne těší, že ses tu ozval, vážně. Čau [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:18, 28. 6. 2006 (UTC) ::Trochu mimo: ještě tu asi zbylo [[Seznam základních teologických a filozofických pojmů scholastiky]] - už dřív jsem se chtěla zeptat co to je a co s tím…?--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 13:30, 28. 6. 2006 (UTC) :Ha, zrada, relikty... Jo to je ta základní část s odkazy na ty části 1 - 4, uniklo to smazání, já to tedy prozatím nechám, chtěl-li by Zirland něco zachránit, takhle se to hledá lépe. Dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:35, 28. 6. 2006 (UTC) ==Hálek== Nechápu, kdo by si mohl dělat nárok na fotku starou 150 let, kterou lze najít v kdejaké encyklopedii nebo učebnici literatury. Pokud vím, autorská práva platí jen 70 let po smrti autora a navíc prý ta fotka musí být registrována jako umělecké dílo, což u obyčejné fotky jako z občanky není. 30.6.2006 MM. :Dík, odpovídám u Vás... [http://eo.wikipedia.org/wiki/Vikipediista_diskuto:Miroslav_MALOVEC#HALEK.JPG] [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 08:35, 1. 7. 2006 (UTC) 1445 1796 2006-03-30T15:33:37Z -jkb- 4 hi and welcome, nice to see you here Hi Zhaladshar and welcome, nice to see you here! In fact, you are the number 3 in the user list, while I am the number 4 :-(... But anyway, i guess we shall meet quite often on the pages of wikisource.org. So, good luck, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:33, 30. 3. 2006 (UTC) 1446 1811 2006-03-30T21:59:17Z JiriK 6 Odpověď na přivítání Buďte zde vítán jako jeden z prvních uživatelů. Já se zde na Wikisource zatím obcházím bez vítacích šablon, máte to manuelně. Ovšem mnoho nového Vám stejnak povědět nemohu, nápověda je stejná jako na cs.wiki, máme tu jen jiné texty. Než budu mít k ruce něco jako návod v krátkosti (zřízení domény přišlo dřív nežli jsem čekal), tak si to ale jistě zjistíte na wikisource.org, kde jste se též přihlásil. Takže mnoho zdaru, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:37, 30. 3. 2006 (UTC) :Děkuji, za přivítání a jakmile budu mít čím přispět (vzhledem ke speciálnímu účelu Wikisource si prozatím netroufám odhadnout, kdy to bude), rád tak učiním. Budete-li potřebovat pomoci, mohu se zapojit i do organizačních záležitostí. Vzhledem k upozornění na [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Main_Page:%C4%8Cesky&oldid=1790 Hlavní straně] jsem si zatím netroufnul. Musím přiznat, že jsem byl zvědavý, jak vypadá téměř prázdná databáze ;-) [[Uživatel:JiriK|JiriK]] 21:59, 30. 3. 2006 (UTC) 1447 1968 2006-04-03T16:30:41Z -jkb- 4 ==Vítání bez šablony== Nazdar. Je to ostuda, já žádám o doménu a ty jsi na pořadníku uživatelů č. 1, zatímco já až 4... No ale asi jsi dostal včera bug-4965-mail, zatímco já se celkem brzy odhlásil. Zřízení se stalo trochu dřív než jsem čekal, tak to musím nějak dohonit. Rád Tě tu uvidím, zatím čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:40, 30. 3. 2006 (UTC) ==Interwiki== Zdar. Ohledně interwiki na wikisource následující. Dík tedy za interwiki v [[Internacionála]]. Ovšem o tom jsem se chtěl trochu bavit, jak se to bude dělat. Buď stejně jako na wikipedii, tedy pomocí interwiki (což je jednodušší a každý to zná) nebo pomocí šablon, viz v tom samém článku zcela na konci. Prosím tedy o prokliknutí se [[Wikisource diskuse:Česká jazyková doména#Jiné jazyky - interwiki nebo šablona|sem]] 1448 2929 2006-05-29T16:38:16Z Egg 2 /* ad 194.228.... */ {| align=center style="background: #eef; border: 1px solid #aaa; padding: .2em; margin-bottom: 3px; font-size: 95%; width: auto;" | style="padding-right: 4px; padding-left: 4px;"| '''Věnuju se teď jiným věcem než Wikisource, nepočítejte se mnou.''' <hr/> '''I'm having a wikibreak, you should contact someone else.'''<br/> |} Taky nazdar uživateli č. 2. Já s tím tak brzo nepočítal, jsem tedy čtyřka... Doufám že se tu ještě častěji setkáme, těším se, měj se, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:43, 30. 3. 2006 (UTC) == OP == Až si na cs.wiki - doufám kladně - vyřešíte [[:w:Wikipedie:Nástěnka správců#Open proxy]], rád bych se o tom dověděl i o možných řešeních. Dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:02, 30. 3. 2006 (UTC) : Fajn, ozvu se, až to prozkoumám. :-) --[[Uživatel:Egg|Egg]] 13:25, 31. 3. 2006 (UTC) == sysop == Nazdar, takže jsem se seznámil s další funkcí wiki, vidím, že se mi to povedlo hned napoprvé :-). Nevím, nakolik ses tady už rozkouknul, momentálně se tu sice dosti děje ale trochu bez systému, prostě tak co je nejnutnější. Já taky nebyl připraven, doména přišla dřív nežli jsem čekal, před náma jich bylo ještě pár které žádaly o hodně dřív. No dobrá, trochu se domluvíme, mně šlo o to, že bych možná snad musel na pár dnů zmizet a někdo by se sem musel prostě mrknout a zřídit pořádek. P.S. Jo aha, ta editace na cs.wiki vznikla jako renonc, já se odpoledne vrátil, viděl jsem že počet hlasů je OK a nějak jsem si nevzpomenul, že účet tu už más... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:22, 6. 4. 2006 (UTC) : Fajn, díky. Namátkově sem budu nahlížet jako hlídač, jestli někdo nedělá vyloženě neplechu, a případně zasáhnu. Ale moc času tomu teď nevěnuju, jsem zavalen prací, nepřispívám skoro ani do Wikipedie, záměrně nepouštím Vandal Fightera. Pár dní či spíš týdnů ještě v tom stavu setrvám. Pár otázek pro začátek. :# Mám tu rovnou nastartovat robota (interně zvaného Mr. Smith, agent chránící Systém) k hromadnému blokování open proxy? Pokud ano, dohodněme se na ranní hodině, kdy se má pouštět (3:15) a kolik bloků má dát na jeden zátah (500). :# Co znamenají ty poznámky, které jsem od tebe viděl asi na dvou místech, že se tu zatím nemá editovat? Proč, kdo, které stránky a jak dlouho? :# Drobnost - název ''Pod pramenitou lípou'' mi připadá divný, nedává to česky smysl. ''Pod lípou'' se mi taky vždycky nezdálo, ale aspoň si něco představím. Nejvíc by se mi líbila po slovensky ''krčma'' nebo prostě česky hospoda. :) :Dík, zatím ahoj. --[[Uživatel:Egg|Egg]] 16:19, 6. 4. 2006 (UTC) V pořádku, já byl skutečně trochu zaskočen tak brzkým vyřízením, a jde mi hlavně o to, ''aby tu někdo dal bacha kdybych byl pryč''. Já se nedomnívám, že tahle doména má (vzhledem k složení uživatelů a k historii atd.) takovou neškodnou pověst jako wikcionář, jak někdo psal, navíc, vandalové pocházejí z různých kruhů a končin. Takže dávat jen bacha. Další body: # Nastartovat robota: no, ono to škodit nemůže, i když jsem snil o tom, že robot, pracující zde se bude jmenovat Closed-Proxy-Bot... Otázkou je, zda-li by skutečně nebylo možné nechat si dát na robota bot-flag, ono 20.000 editací je 20.000 editací. Pak by bylo možno nechat ho to proběhnout kdykoliv. Jinak jistě, mezi půlnocí a šesti ráno či tak se to tu ztratí. # to že se nemá editovat prostě už asi smažu, šlo mi o to, aby tu hned v prvních dnech nebyl bordel kdyby mi tu někdo uploadoval nové články které neznám a nejsou v seznamu přesunutých. Dnes už nemá význam, uvidíšlo to, smaž to sám. # No kdo si vymyslel ''Pod lípou'' taky nevím, já tyhle hospody nebo tedy krčmy znám spíš jako ''pod kaštanem''. Chtěl jsem to prostě nějak mít podobný, a protože diskuse o tom jak se wikisource bude jmenovat kdysi běžela tím směrem, že to budou ''Wikiprameny'', tak jsem to tak nazval. Jistě, dá se změnit, to ovšem není ten největší problém, musím konstruovat celý systém kategorizace atd. Uvidíme. Já se občas na něco pozeptám, hodně jsem už zjistil a se naučil, momentálně mi štve funkce ''jit na'' a ''hledat'', objeví se mi tam hned google (viz [[Wikisource:Česká jazyková doména/To do]]). Tak zatím, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:46, 6. 4. 2006 (UTC) :# Dát robota pod speciální účet, kterému nastavíš sysop flag, je maličkost. Možná bychom mu vyjednali i bot flag, jenže (!) ono to nepomůže. Změny v protokolovacích záznamech se, pokud vím, zobrazují i od robotů. Hromadné blokování prostě nejde skrýt. Nebo nevím jak. :# Je to hlavně tučným písmem na hlavní stránce. Nevím, co z té hlášky chceš zachovat, tak radši edituj Ty. :--[[Uživatel:Egg|Egg]] 17:06, 6. 4. 2006 (UTC) == ad 194.228.... == Hele, tak jak se jmenuje ta škola, pod [[:w:Wikipedista diskuse:194.228.93.203]] je Strýčice, zde pod [[Uživatel diskuse:194.228.64.175]] pak uvádíš Střelice. (P.S. co je s botem?) [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:41, 29. 5. 2006 (UTC) : Co se Ti nezdá? Jedna je Strýčice, druhá Střelice, jsou to dvě IP adresy pro různé školy. V tomto případě stačí se podívat na http://194.228.93.203 a http://194.228.64.175. Podobnost IP adres je dána jen tím, že obě spadají pod nechvalně známý projekt [http://www.indos.cz/ Internet do škol]. OK? Proto je taky nejde blokovat všechny jako rozsah, zablokovali bychom tím desítky tisíc „nevinných“ počítačů ve stovkách škol. Blok jedné takové IP adresy typicky zablokuje jednu celou školu, protože adresa odpovídá [[:w:proxy server|proxy server]]u pro všechny počítače ve škole. --[[Uživatel:Egg|Egg]] 16:36, 29. 5. 2006 (UTC) : PS. Robot spinká. Na srazu jsme dohodli, že napíšu mail vývojářům do wikitech-l a Wikimol s Mormegilem pak povedou případnou diskusi. Ještě jsem nenapsal. 1449 1800 2006-03-30T15:51:46Z -jkb- 4 ...až tu budu mít stejný počet hesel co je ve wikcionáři... ... a vidím tu i pozdravy z wikcionáře, takže zdravím zpět a vítám. Až tu budu mít stejný počet hesel co je ve wikcionáři (snad tak příští týden, pokud budu postupovat jako chorvatská wikisource nebo slovenská wikipedie), tak se ozvu a dostanu pivo. Prozatím zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:51, 30. 3. 2006 (UTC) 1450 2434 2006-04-21T17:53:32Z Reo On 8 vyzkoušejme nový syntax :-) [[:w:Wikipedista:Reo On]] 1451 2440 2006-04-22T07:44:19Z -jkb- 4 Zákeřná kategorie Nazdar a zdar. Těší mne, takové kolegy rád vítám (prozatím bez šablony a doufám, že zde tomu tak bude i v budoucnu, takový provoz tu není). Během pár dní tu bude i nápověda, která bude pozůstávat z poznatku, že chcete-li něco vědět, kolego, podívejte se na nápovědu na cs.wiki... :-). Tedy ještě jednou nazdar a zdar. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:57, 30. 3. 2006 (UTC) :Děkuji, to potěšení je vzájemné! :-). [[Uživatel:Reo On|Reo On]] 17:51, 21. 4. 2006 (UTC) == Zákeřná kategorie == Dík za pochvalu hl. stránky. - - - Nuže, šablona i kategorie ([[:Kategorie:Chybí odkaz cswiki]]) o chybějícím odkazu na cs.wiki fungují přesně a spolehlivě tak, jak je někdo naprogramuje. Já tu mám asi 4 obdobné kategorie ([[Nápověda:Šablony pro vyznačení textů]]), které jsem vyráběl kopírováním, a právě u těch odkazů jsem opomenul opravit vkládanou kategorii... Mnohý dík za upozornění, je to opraveno. 1452 1805 2006-03-30T19:37:57Z Yann 9 See [[oldwikisource:User:Yann]] or [[:fr:Utilisateur:Yann]]. [[Uživatel:Yann|Yann]] 19:37, 30. 3. 2006 (UTC) 1453 1807 2006-03-30T19:52:13Z -jkb- 4 thx Nice to see you here, and thanks. I would say till next time on wikisource.org, where i shall be activ just like in the past. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 19:52, 30. 3. 2006 (UTC) 1454 1812 2006-03-30T22:10:53Z JiriK 6 Založení Jmenuji se Jiří Kadlčík, na Wikisource jsem registrován od 30.3.2006. Více informací o mé osobě můžete získat na stránce [[w:Wikipedista:JiriK|Jirik]] na Wikipedii. 1455 4197 2006-07-01T13:32:24Z -jkb- 4 /* Redakční poznámky, reference */ úpravy {{Nápověda cswiki|Nápověda:Odkazy}} ==Odkazy v textu== Zřízením české domény se zásadně změnila syntaxe interwiki odkazů, umístěných v textu. Takové odkazy na Wikisource sice přijdou v potaz velice zřídka, což vyplývá z charakteru textů, přesto následuje přehled různých možností. Odkaz na '''Abc''' (což může být jak článek tak i uživatel) vypadá nyní takto: *''' cs.wiki -> cs.wikisource: <code><nowiki>[[:s:Abc]]</nowiki></code>''' * '''cs.wikisource -> cs.wiki: <code><nowiki>[[:w:Abc]]</nowiki></code>''' Zde ještě přehled dalších možností (použitelné např. pro odkazy na uživatelská konta): {| class="prettytable" |cs.wiki -> oldwikisource: <code><nowiki>[[:oldwikisource:Abc]]</nowiki></code> |oldwikisource -> cs.wiki: <code><nowiki>[[:cs:Abc]]</nowiki></code> |- |xy.wiki -> cs.wikisource: <code><nowiki>[[:s:cs:Abc]]</nowiki></code> |cs.wikisource -> xy.wiki: <code><nowiki>[[:w:xy:Abc]]</nowiki></code> |- |cs.wikisource -> oldwikisource: <code><nowiki>[[:oldwikisource:Abc]] &nbsp; &nbsp; &nbsp; </nowiki></code> |oldwikisource -> cs.wiikisource: <code><nowiki>[[:s:cs:Abc]]</nowiki></code> |- |cs.wikisource -> xy.wikisource: <code><nowiki>[[:xy:Abc]]</nowiki></code> |xy.wikisource -> cs.wikisource: <code><nowiki>[[:cs:Abc]]</nowiki></code> |- |} (přičemž <code>xy</code> je zkratka národní domény, oldwikisource je dnes stále fungující multilinguální Wikisource) === Odkaz na jiné dokumenty ve Wikisource=== Odkazy v textu přicházejí v úvahu nejspíše jako odkazy na jiné zde v české Wikisource zveřejněné dokumenty, na které se ten který dokument sám odvolává. Jako příklad může sloužit následující fiktivní text dokumentu '''''XYZ''''': ::...a vzhledem k ustanovení v § 123 '''''Smlouvy ABC''''' je tedy nutno... kde text oné smlouvy ABC je na Wikisource již zveřejněn. Autenticita textu (zde text dokumentu XYZ) by přitom měla být zachována. V úvahu přicházejí následující možnosti: * použít obvyklého vnitřního odkazu <code><nowiki>v § 123 [[Smlouva ABC|Smlouvy ABC]] ...</nowiki></code>, kdy odkaz zmodrá * použít číslovaných redakčních poznámek (viž níže) - vhodné zejména při více odkazech v delších dokumentech * v textu neudělat žádný odkaz, až na konci dokumentu použít známou opci <code><nowiki>==Podívejte se také na==</nowiki></code> - praktikovatelné zejména u kratších textů s málo odkazy; nevýhodou momentálně je, že nadpis takové sekce bude zobrazen v obsahu dokumentu samotného (možnost tomu zemezit je v přípravě) ==Tak zvané interwiki== ===Jiné jazykové domény=== Odkazy na stránky v '''jiných jazykových doménách''' Wikisource (v levém sloupečku pod ''Nástroji'') mají podobnou syntax jako odkazy mezi jednotlivými Wikipediemi, tedy odkaz na dokument Abc zní kupř. :<code><nowiki>[[en:Abc]]</nowiki></code> :<code><nowiki>[[de:Abc]]</nowiki></code> atd. (přičemž je nutno vědět, že se jedná skutečně o vlastní jazykovou doménu). ===Vícejazyčná Wikisource=== Odkazy na stránky na '''wikisource org''', tedy na vícejazyčnou Wikisource (jazyky, které nemají vlastní doménu), jsou nefunkční. <!-- Zde se pracuje, je nutno přeformulovat --> <!-- Místo toho lze odkazovat pomocí šablon v textu jako např. [[:Šablona:Internacionála]] nebo [[:Šablona:PaterNoster]]. Je zde však nutno dávat pozor na správnou syntax (oldwikisource nebo jazykové domény). --> == Redakční poznámky, reference == Na rozdíl od Wikipedie by stránky s dokumenty na Wikisource neměly obsahovat žádné redakční poznámky; různé vyžadované údaje resp. nutné poznámky patří do infoboxu ''Textinfo'' nebo je lze umístit na diskusní stránce. Pokud je skutečně nutné umístit redakční poznámky (poznámky pod čarou, reference) na stránce s dokumentem, je vhodné použít následující možnosti, která nejen automaticky čísluje jednotlivé poznámky, ale rozliší je i od případných poznámek, obsažených v originále dokumentu. Následující příklad ukazuje použití této možnosti. Syntaxe kódů a umístění textu poznámek je vyznačeno červeným písmem. {| {{Hezká tabulka}} ! style="background-color:#cde" width="50%" | zdrojový text ! style="background-color:#cde" width="50%" | výsledek |- | style="vertical-align:top" | <code>Zde text dokumentu <font color="#C00000"><nowiki><ref>Text poznámky č. 1</ref></nowiki></font>. Zde text dokumentu pokračuje <font color="#C00000"><nowiki><ref>Text poznámky č. 2</ref></nowiki></font>. Zde text dokumentu končí <font color="#C00000"><nowiki><ref>Text poznámky č. 3</ref></nowiki></font>. </code> <code><nowiki>----- '''Poznámky pod čarou''' </nowiki><br> <code><font color="#C00000"><nowiki><references /></nowiki></font></code> | style="vertical-align:top" | Zde text dokumentu <ref>Text poznámky č. 1</ref>. Zde text dokumentu pokračuje <ref>Text poznámky č. 2</ref>. Zde text dokumentu končí <ref>Text poznámky č. 3</ref>. ----- '''Poznámky pod čarou''' <references /> |} Na místě, kde má být v dokumentu poznámka, se tedy napíše její text, jemuž předchází kód <code><font color="#C00000"><nowiki><ref></nowiki></font></code> a který je uzavřen kódem <code><font color="#C00000"><nowiki></ref></nowiki></font></code>; tam, kde se má nacházet seznam poznámek, je pak uveden kód <code><font color="#C00000"><nowiki><references /></nowiki></font></code> (tyto kódy se nacházejí jako klapky pod editačním okénkem). Text poznámky se může skládat z normálního textu jako zde, ale i z odkazů (i externích). Doporučuje se oddělit oddíl s výčtem poznámek vodorovnou čarou (jako zde výše vpravo ve sloupci ''výsledek''), ne jako sekci s nadpisem (jak je zvykem v české Wikipedii: tento by se objevil v obsahové tabulce a smíchal se s obsahem vlastního dokumentu). [[Kategorie:Nápověda|Odkazy]] 1456 3132 2006-06-07T18:53:27Z -jkb- 4 ==Nové logo pro wikisource== Již delší dobu probíhající diskuse o možnosti volby nového loga pro projekt Wikisource se v poslední době stává trochu konkrétnějším. Diskuse probíhá na stránkách vícejazyčné wikisource.org zejména zde: [[:oldwikisource:Wikisource talk:New Wikisource logo]], návrhy (velký počet) jsou pak na stránce [[:oldwikisource:Wikisource:New Wikisource logo]]. Na jmenované diskusní stránce se momentálně rozhoduje o bodech: * kdy se bude hlasovat * bude-li se hlasovat dvoukolově (napřed volba desajnové skupiny / konceptu, až poté konkrétního návrhu) * modality volby, mj kdo smí volit (očividně jen přihlášení, přičemž by mělo stačit být přihlášen v nějaké národní doméně Wikisource), vážení hlasů atd. V případě potřeby upozorním na hlasování i v čeksé Wikipedii. ([[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:04, 31. 3. 2006 (UTC)) ----- Koncem května 2006 padlo rozhodnutí o změně loga, které bylo provedeno. Diskuse bude jistě pokračovat. [[category:Wikisource|Nové logo]] [[Kategorie:Archivace|Nové logo]] 1457 1826 2006-03-31T12:40:56Z -jkb- 4 zdravím a vítám Rád zdravím a vítám. Máme to tu zatím takové poklidné, jen známí uživatelé, a vandalismus jsem prozatím vracet nemusel... Doufám, že když se to změní tak potom v tom smyslu, že tu přibude příspěvků (pokud vím, tak jsme zdaleko nejmenší doménou). Těším se tedy na spolupráci, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:40, 31. 3. 2006 (UTC) 1458 1827 2006-03-31T12:43:17Z -jkb- 4 Těším se že mohu přivítat i Vás. Jistě, v oboru geografie neexistuje tolik dokumentů, které by se hodily na Wikisource, ale i tak - najdete-li něco, sem s tím :-)... Zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:43, 31. 3. 2006 (UTC) 1459 2538 2006-04-25T12:24:49Z -jkb- 4 /* Uctění památky s. Josefa Stalina (také Soso) */ Nazdar, vítám i Tebe, samo sebou, i když Ti asi nějaké rady dávat nebudu, to bude spíš naopak, až budu muset někoho přejmenovat, tak se ozvu u Tebe :-) (našel jsem to na speciálních, hehe). Čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:44, 31. 3. 2006 (UTC) == Uctění památky s. Josefa Stalina (také Soso) == Zdar, k Sosovi pár nejasností. Vycházím z toho, že překlad pochází od Tebe a překládal jsi to s oné Karty, proto to vidím následovně: * v tom případě by jako zdroj měl asi skutečně uveden časopis Karta, to druhé bych vrazil někam do poznámky * jako překladatel - vlastně by tam mělo stát wikipedista ludek, podívám se jak to dělají jinde, tuším, že ty ten překlad pak taky dáš pod licenci PD nebo GFDL * licence polského textu je, jak se mi zdá, asi PD, neb je to vládní usnesení Mají to někde na pl.wiki? Zatím čau [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 09:01, 24. 4. 2006 (UTC) :Ano, překládal jsem to sám z onoho časopisu, kde to bylo přepsáno (nikoliv ofotografováno). Jistě, překlad dávám volně k dispozici. Na pl.wiki to nikde nemají. Kde se vzalo "Soso"? --[[Uživatel:Ludek|Luděk]] 12:22, 25. 4. 2006 (UTC) OK, příležitostně opravím. Soso, pokud si vzpomínám na čítanku z páté obecné, bylo snad nějaky pseudonym malého džugašviliho... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:24, 25. 4. 2006 (UTC) 1460 2804 2006-05-16T13:09:03Z -jkb- 4 /* .. */ @ kolega 85.70.124.222 - znění ==Problém při přesunu na cs.wikisource== Není mi jasné co se zde děje, normálně bych vycházel z nějakého vira... Stránka na [[:oldwikisource:Internacionála]], odkud bylo přesunuto, je OK (až na ty chybějící šablony, které jsem už smazal). Zde se ukazuje pitomý text klikni si na něco, a když otevřu historii, tak tam je uveden pouze jakýsi uživatel Djapipol s jedinou editací (po přesunu, to se stalo někdy 29.3.06 večer), takový uživatel zde ovšem není. Přirozeně mohu vše smazat a přehrát znovu, ovšem na druhou stranu bych rád věděl, o co jde. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:27, 31. 3. 2006 (UTC) :Já jsem nepochopil, co je za problém. --[[Uživatel:Ludek|Luděk]] 18:46, 31. 3. 2006 (UTC) No na stránce by se měl objevit text Internacionály, jak tomu je i na originále na oldwikisource - [[:oldwikisource:Internacionála]]; místo toho tam mám něco jako ''To read tcheck version of L'Internationale, click here...'', prostě pitomost. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:53, 31. 3. 2006 (UTC) ::Ten kdo přesouval, přesunul jen starou revizi. Buď mu musíme říct aby to napravil nebo nahrát ručně bez historie. --[[Uživatel:Li-sung|Li-sung]] 18:57, 31. 3. 2006 (UTC) :jkb: No jo, ten text tam podle historie dal nějaky uživatel přesně před dvěma měsíci. Proč by tam zrovna měla být slova Internacionály? Zřejmě předpokládáš, že znám nějaký mechanismus, který já neznám. --[[Uživatel:Ludek|Luděk]] 18:58, 31. 3. 2006 (UTC) Jo, už to vidím, je to ale v historii na starý source, při přesunu se developrům něco ztratilo. Já to udělám manuálně a historii nahraju zde do diskusní stánky, to bude v pořádku. Ostatní stránky jsou totiž, jak se zdá, zcela v pořádku. Dík [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 19:05, 31. 3. 2006 (UTC) P.S. No, tak ten text neudělal někdo před dvěma měsíci, ale přesně před rokem a dvěmi měsíci... Mne taky navíc zmátlo, že ten Djapipol tam figuroval modře, jako by byl zaregistrován na Source, což není. Já to krátce developrům už oznámil. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:44, 1. 4. 2006 (UTC) ===Historie původního článku na (old)wikisource.org=== (viz výše) # cur) (last) 23:54, 14 February 2006 -jkb- m (reformated) # (cur) (last) 11:55, 12 January 2006 -jkb- m (template) # (cur) (last) 12:39, 10 January 2006 -jkb- m (<nowiki>{{CsZdroj}}</nowiki> <nowiki>{{CsSourceCswiki}}</nowiki>) # (cur) (last) 03:01, 17 August 2005 Kahusi m # (cur) (last) 01:43, 14 August 2005 Black Cat # (cur) (last) 16:38, 12 August 2005 Li-sung (edit) # (cur) (last) 16:12, 12 August 2005 Li-sung m (Internacionalá(tz) moved to Internacionála) # (cur) (last) 14:48, 12 August 2005 82.131.64.157 (→Internacionála) # (cur) (last) 14:47, 12 August 2005 82.131.64.157 # (cur) (last) 14:44, 12 August 2005 82.131.64.157 # (cur) (last) 18:18, 30 January 2005 Djapipol # (cur) (last) 18:01, 30 January 2005 Djapipol == Znění textu== @ kolega 85.70.124.222: po Vašich zmenách jsem se díval trochu po internetu a s překvapením zjistil, že asi bude existovat víc variant. Já našel jak původní tak i Vaši, a nechci se vsázet, že by nebyla k mání ještě další. Sám momentálně nedokážu posoudit, která je „správnější“. Snad prozatím ponechme takto, než se toho ujme nějaký badatel. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:09, 16. 5. 2006 (UTC) 1461 1839 2006-03-31T16:52:44Z -jkb- 4 vítám sweet little thirteen Nazdar a vítej. Tak jsem dlouho čekal na to, kdo dostane 13, což je mé šťastné číslo, a hle. Tedy doufám že to pro Tebe není problém, mne to těší a snad Tě tu občas uvidím, rád bych. Čau [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:52, 31. 3. 2006 (UTC) 1462 1843 2006-03-31T18:49:43Z Ludek 12 jenom něco, abych nebyl tak rudý... Hlavně jsem na české Wikipedii... *[[w:cs:user:Ludek]] *[[m:user:Ludek]] 1473 2446 2006-04-22T09:04:53Z -jkb- 4 + include category {| style="width: 70%; background: #88FFDD; border: 2px solid black; padding: 7px; font-size: 90%" align=center cellspacing=0 cellpadding=0 | [[Soubor:Baustelle.svg|69px]] | width=7 | | '''POZNÁMKA:''' Na tomto článku se právě pracuje. Prosíme, dokud je zde tato zpráva, needitujte tento článek, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. |} <includeonly>[[Kategorie:PracujeSe]]</includeonly> 1474 3157 2006-06-07T21:28:59Z -jkb- 4 úprava <!-- komentář k vynucení nového řádku? --> {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 2px solid blue; background-color: #CAE1FF" |[[Image:Wikisource-logo.png|50px|STOP]] |Vítejte na stránkách '''Wikisource'''. Jste si jist, že editujete na správném místě? Sem patří pouze '''takové [[Wikisource:Co je Wikisource|texty]]''', které by mohly dokumentovat články v [[:w:Hlavní strana|české Wikipedii]]. |}<noinclude> </noinclude> 1475 3154 2006-06-07T20:56:55Z -jkb- 4 '''Prosím nepoužívat''', odkazy na cs.wiki jsou nyní obsaženy v šabloně Textinfo, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:34, 1. 4. 2006 (UTC) 1476 1884 2006-04-01T15:19:33Z -jkb- 4 vítejte sk na cs Zdravím Vás, pokud se nemýlím, jako prvního uživatele ze Slovenska (já totiž patřím mezi zastánce jednotného státu, vyrostl jsem tak a nic jiného jsem nepoznal, když jsem emigroval). Přeji mnoho zdaru i zde, na Vaši otázku jsem odpověděl tam kde jste se ptal. Čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:19, 1. 4. 2006 (UTC) 1477 3297 2006-06-13T06:56:57Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie obsahuje články, u kterých chybí údaj o licenci. [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1478 1896 2006-04-01T16:13:30Z -jkb- 4 [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1479 3296 2006-06-13T06:56:03Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie zahrnuje stránky, u kterých není udán zdroj. [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1480 3302 2006-06-13T07:24:17Z -jkb- 4 OK, jen malé přehození Tato kategorie zahrnuje stránky, u kterých není odkaz na článek ve Wikipedii. {{CATEGORYTOC}} [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1481 1899 2006-04-01T16:14:43Z -jkb- 4 [[Kategorie:Wikisource]] 1482 1901 2006-04-01T16:17:26Z -jkb- 4 Dát na diskusní stránku uživatele, který se očividně zmýlil v projektu a domnívá se, že edituje na Wikipedii. 1485 1909 2006-04-01T16:45:18Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Autorská práva]] přemístěna na stránku [[Wikisource:Autorské právo]]: tak snad teď #REDIRECT [[Wikisource:Autorské právo]] 1489 4407 2006-07-02T16:47:09Z -jkb- 4 Pro kategorizaci v nové české jazykové doméně bude nutno postupně vytvořit kategorizační systém, kde budou zřejmě platit zásady poněkud odlišné od zásad na české Wikipedii. To vyplývá nejen z očividně daleko menšího počtu stránek na Wikisource, ale i z jistě jiného poměru stránek v různých kategoriích. To znamená, že '''počet kategorií''' bude daleko menší a také '''struktura''' (tedy strom ketegorií) bude jednodušší a jistě i odlišný. Příklad: Wikisource bude jistě obsahovat daleko více historických dokumentů (tedy kategorie Dějiny atp.) než dokumentů, vztahujících se např. k geografii. Následující odstavce poskytují přehled o stavu a o výsledku diskusí na diskusní stránce. ==Kategorie podle oborů (základní kategorie)== [[:Kategorie:Základní kategorie]], obsahující texty podle oborů, současně následující kategorie s podkategoriemi (stav 02.07.2006): :Dějiny :Umění ::Literatura :::Poesie ::Písně :Politika :Právo ::Mezinárodní smlouvy :Náboženství :Věda Navíc existuje i kategrorie [[:Kategorie:Nekategorizováno]], která je řazena jak do [[:Kategorie:Základní kategorie]] tak i do [[:Kategorie:Údržba Wikisource]], a kterou lze používat u těch nových dokumentů, kde nikoho nic nenapadne - slespoň se neztratí. ==Kategorizace podle autorů== Základní příprava pro kategorizování dle autorů byla ukončena, [[:Kategorie:Autoři|Index autorů]] existuje od konce června; další diskuse probíhá na stránce [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři]] (a na diskusní stránce). ==Katoegorie jmenného prostoru Wikisource== [[Kategorie:Wikisource|Kategorizace dokumentů]] 1490 1924 2006-04-02T11:57:59Z -jkb- 4 <table style="background-color: transparent; border:1px dotted #000000;padding:2px;margin:2px;"><tr><td> Toto pískoviště je určeno pro experimenty. Můžete zde zkusit jakékoliv formátování a nikdo Vás za to nebude kárat. Přečtete si, prosím, [[Nápověda:Obsah|nápovědu]], kde se dozvíte, co a jak. Abyste si mohli na pískovišti pohrát, klikněte na tlačítko ''editovat'', v editačním okénku sjeďte dolů a na vhodném místě proveďte změny. Až budete hotovi, můžete si je prohlédnout pomocí tlačítka ''Ukázat náhled'' a uložit pomocí ''Uložit změny''. Vaše pokusy má každý právo kdykoliv smazat. </td><td> </td></tr></table> 1491 3733 2006-06-21T10:25:28Z -jkb- 4 vyluxování {{Pískoviště}} <!-- ****** Prosíme, NEMĚŇTE nic nad tímto řádkem. Díky. ****** --> 1492 2247 2006-04-17T12:28:25Z -jkb- 4 jiná syntaxe, funguje i bez těch blbůstek <p style="font-size:90%">'''V jiných jazycích''': [[oldwikisource:Kanaouenn etrevroadel al labourerion | Brezhoneg]] | [[oldwikisource:La Internacional (ca) | Català]] | [[oldwikisource:Yr Internationale | Cymraeg]] | [[:da:Internationale | Dansk]] | [[:de:Die Internationale | Deutsch]] | [[:en:The Internationale | English]] | [[oldwikisource:La Internacio | Esperanto]] | [[:es:La Internacional | Español]] | [[oldwikisource:Internatsionale | Eesti keel]] | [[oldwikisource:Internazionala | Euskara]] | [[oldwikisource:Kansainvälinen | Suomi]] | [[oldwikisource:Internacionalah | Karjala]] | [[:fr:L'Internationale | Français]] | [[:gl:A Internacional (gl) | Galego]] | [[oldwikisource:האינטרנציונאל | עברית]] | [[:hr:Internacionala (hr) | Hrvatski]] | [[oldwikisource:Internacionálé | Magyar]] | [[oldwikisource:Internasionale | Bahasa Indonesia]] | [[:it:L'Internazionale | Italiano]] | [[:ja:インターナショナル | 日本語]] | [[:ko:인터내셔널가 | 한국어]] | [[oldwikisource:International (mi) | Te Reo Māori]] | [[:nl:De Internationale | Nederlands]] | [[oldwikisource:Internasjonalen | Norsk]] | [[:pl:Międzynarodówka | Polski]] | [[:pt:A Internacional | Português]] | [[oldwikisource:Internasyonaláy | Runa Simi]] | [[:ru:Интернационал | Русский]] | [[oldwikisource:La Internacionale (sq) | Gjuha shqipe]] | [[:sv:Internationalen | Svenska]] | [[oldwikisource:Internasyonal | Tagalog]] | [[oldwikisource:International (tlh) | tlhIngan Hol]] | [[oldwikisource:Enternasyonal | Türkçe]] | [[:zh:国际歌 | 中文]] | [[oldwikisource:I-Internationale | isiZulu]] | [[oldwikisource:Intêrnacyjanal | Czornaruski]] | [[oldwikisource:De Internasjonoale | Groningue]] | <!-- [[oldwikisource:international (arab) | Arab]] | [[oldwikisource:international (armenia) | Armenia]] | [[oldwikisource:I Diethnis | Greek]] | [[oldwikisource:Internacionalas | Littuanie]] | [[oldwikisource:International (per) | Persian]] | [[oldwikisource:Internacionala (serb) | Serb]] | [[oldwikisource:International(slovak) | Slovak]] | [[oldwikisource:International(viet) | Vietnam]] | [[oldwikisource:International(yiddish) | Yiddish]] | --> [{{SERVER}}{{localurl:Template:Internacionála|action=edit}} +/-]</p> 1493 2244 2006-04-17T11:55:05Z -jkb- 4 nová syntax, nové interwiki, nový vzhled <p style="font-size:90%">'''V jiných jazycích''': [[oldwikisource:Ons Vader|Afrikaans]] | [[oldwikisource:Aba-na|عربية]] | [[oldwikisource:Abwoon|ארמית]] | [[oldwikisource:Ãti ýnë|<font face="Arial Unicode MS">Αρbε̰ρίσ̈τε</font>]] | [[:ro:Tată a nostru|Armâneashti]] | [[oldwikisource:Papa nou|Ayisyen]] | [[oldwikisource:Ey göylərdə|Azərbaycanca]] | [[oldwikisource:Bapa kami|Bahasa Indonesia]] | [[oldwikisource:Kanjěng Rama|Basa Jawa]] | [[oldwikisource:Ойча наш|Беларуская]] | [[oldwikisource:Отче наш|Български]] | [[:pt:Pai nosse|Crioulo]] | [[oldwikisource:Ein Tad|Cymraeg]] | [[:da:Fader vor|Dansk]] | [[:de:Vaterunser|Deutsch]] | [[oldwikisource:NihiTaa'|Diné Bizaad]] | [[oldwikisource:Teie palvetage|Eesti]] | [[oldwikisource:Pater hēmōn|Ελληνικά]] | [[:en:The Lord's Prayer|English]] | [[:es:Padre Nuestro|Espa&#241;ol]] | [[oldwikisource:Patro Nia|Esperanto]] | [[oldwikisource:Gure Aita|Euskara]] | [[:fr:Notre Père|Français]] | [[:it:Pari Nestri|Furlan]] | [[oldwikisource:Faðir vár|Føroyskt]] | [[oldwikisource:Ár nAthair|Gaeilge]] | [[oldwikisource:Urnaigh an Tighearna|Gàidhlig]] | [[:gl:Noso Pai|Galego]] | [[oldwikisource:Atta unsar|Gothic]] | [[:ko:주님의 기도|한국어]] | [[oldwikisource:Հայր մեր|Հայերեն]] | [[oldwikisource:हे हमारे स्वरगिक पिता|हिन्दी]] | [[:hr:Oče naš|Hrvatski]] | [[oldwikisource:Patro Nia|Ido]] | [[oldwikisource:Nostre Patre|Interlingua]] | [[oldwikisource:Faðir vor|Íslenska]] | [[:it:Padre Nostro|Italiano]] | [[oldwikisource:Avinu|עברית]] | [[oldwikisource:Pader Agan Arloedh|Kernewek]] | [[oldwikisource:Baba yetu|Kiswahili]] | [[oldwikisource:Bavê me|Kurmancî]] | [[:la:Pater noster|Latina]] | [[:la:Patre nostro|Latino sine flexione]] | [[oldwikisource:Mūsu Tēvs|Latviešu]] | [[oldwikisource:Teve Musu|Lietuvių]] | [[oldwikisource:Tatá wa bísó|Lingala]] | [[oldwikisource:Papa lang|Maasai]] | [[oldwikisource:Miatyánk|Magyar]] | [[:nl:Onsevader|Nederlands]] | [[oldwikisource:Watashitachi no chichi yo|日本語]] | [[oldwikisource:Fy vor|Norn]] | [[oldwikisource:Fader vår|Norsk]] | [[oldwikisource:Оч͠е нашь|Old Church Slavonic]] | [[oldwikisource:Faþer vár|Old Norse]] | [[oldwikisource:Tawe Nuson|Old Prussian]] | [[oldwikisource:E ko makou Makua|‘Ōlelo Hawai‘i]] | [[oldwikisource:Otamiz|O‘zbek]] | [[:de:Unsah Faddah|Pennsilfaanisch]] | [[:de:Vadderunser|Plattdüütsch]] | [[:de:Ons Voda|Plautdietsch]] | [[:pl:Ojcze nasz|Polski]] | [[:pt:Pai nosso|Português]] | [[:ro:Tatăl nostru|Română]] | [[:ro:Ciace nostru|Rumâreşte / Istro-română]] | [[:ru:Отче наш|Русский]] | [[:sk:Otčenáš|Slovenčina]] | [[oldwikisource:Očenaš|Slovenščina]] | [[:sr:Оче наш|Српски]] | [[oldwikisource:Siswe|Sukuma]] | [[oldwikisource:Isä meidän|Suomi]] | [[oldwikisource:Abwoon|&#1827;&#1816;&#1834;&#1821;&#1821;&#1808;]] | [[:sv:Fader_vår|Svensk]] | [[oldwikisource:Ama namin|Tagalog]] | [[oldwikisource:Ami Aman|Tetum]] | [[oldwikisource:ᎣᎩᏙᏓ ᎦᎸᎳᏗ ᎮᎯ|Tsalagi]] | [[oldwikisource:Babamız|Türkçe]] | [[oldwikisource:Отче наш|Українська]] | [[oldwikisource:O Fat obas|Volapük]] | [[oldwikisource:Undzer foter|ייִדיש]] [{{SERVER}}{{localurl:Template:PaterNoster|action=edit}} +/-]</p> 1494 3979 2006-06-27T12:51:12Z -jkb- 4 /* to do... */ ==diskutovat, zařídit, rozhodnout...== * kategorizace * jak umístit případné odkazy na jiné dokumenty, pokud nutno (návrh Flambelle; wiiki v textu? redakční poznámka?? na konci jako Podívejte se i na???) * třídění / kategorizace dle autorů * jak dělit dlouhé / předlouhé texty == to do...== * dodělat šabl. '''Textinfo''' a nahradit ji všude (lic., místo + rok - ?, image), viz [[:de:Vorlage:Textdaten]] * srovnat systémy '''kategorizace dle autorů''', vytvořit návrh * rozlišit mezi kategoriemi '''Wikisource''', '''Nápověda''', '''správa''' a '''udrzba'''??? * šablona '''vícejazyčně''' - všeobecná, použitelná pro vytváření odkazů v různých článcích (poté předělat nápovědu etc.) * šablona dle de: či kde, zamezující, že nadpis sekce se dostane do obsahové tabulky * Nápověda:Pojmenování stránek - délka článku (dlouhý, krátký), znění u zákonů ne v jiné ale vydáno/znění * v cs.wiki odkázat někde na kategorii Kategorie:Chybí odkaz cswiki - seznam na source již zveřejněných dokumentů bez odpov. článku, snad naleziště vhodných dokumentů * udelat podle en.source šablonu [[:en:Template:InterLanguage-AuthorsByLetter]] ==nefunguje== * ==založit stránky== * [[Wikisource:Správa]] - či tak * strana kde se budou zanášet povolení k publikaci dokumentů * vzhled a styl ==dodělat rozpracované stránky== * [[Nápověda:Hledání]] * [[Wikisource:Údržba]] * [[Nápověda:Pojmenování stránek]] * [[Wikisource:Autorské právo]] * [[Wikisource:Portál Wikisource]]: konzolidovat rámečky, zejm. jejich výšku, a dále vylepšit obsah jednotlivých buněk 1495 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3920 2006-06-26T15:55:06Z -jkb- 4 ... <div id="Sablona--OznameniRC__IRC" style="font-size: 90%; margin-top: -3.2em; text-align: right;">[[Wikisource:Pískoviště|Pískoviště]]&nbsp;&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Viz i [[Wikisource:IRC|IRC]] kanál irc://irc.wikimedia.org/#cs.wikisource</div> <div id="Sablona--OznameniRC" style="font-size: 85%; line-height: 1.15; background-color: #F0F8FF; border: 1px solid blue;"> <!--POZOR: šířka je pro levé buňky momentálně nastavena na 150 px; pokud je nutno měnit, je nutno změnit jednotně ve všech řádkách - - - Nepotřebné zůstává zakomentováno --> <div id="Sablona--OznameniRC__Oznameni" style="background-color: #F0F8FF; margin: 0; padding: 0;"> {| style="background-color: #F0F8FF; border-collapse: collapse; margin: .3em .5em;" |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Diskuse" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Diskuse:'''&nbsp;&nbsp; | [[Wikisource:Kategorizace dokumentů|Kategorizace dokumentů a textů]] • [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři|Kategorizace dle autorů, dělení dlouhých textů]] <!--|- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Hlasovani" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Hlasování:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] (do 00.&nbsp;0.) &bull; [[xxx|xxx]] (do 00.&nbsp;0.)--> <!--|- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Akce" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Akce:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] --> <!--|- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Hledame_pomoc" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Hledáme pomoc:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]]--> <!--|- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Jine" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Jiné:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]]--> |} </div></div> 1496 1957 2006-04-03T13:47:25Z -jkb- 4 welcome here __TOC__ ==Hi== Be welcome here, and one more thank for preparing this domain to be born :-). If you need something here so you can contact me, naturally, but also the page [[Wikisource:Pod pramenitou lípou]], which is something like Scriptorium. Good luck, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:47, 3. 4. 2006 (UTC) 1497 1959 2006-04-03T14:05:09Z -jkb- 4 init Pod pramenitou lípou 1499 1961 2006-04-03T14:08:12Z -jkb- 4 Wikisource:Pod pramenitou lípou 1500 3269 2006-06-11T17:15:27Z -jkb- 4 ==Dlouhé obsahové tabulky== ==Jiné jazyky - interwiki nebo šablona== Na stránce [[Internacionála]] jsou momentálně dnes obě možnosti: obvyklé ''interwiki'' (v levém sloupci pod nástroji) a na konci článku ''šablona''. Výhody a nevýhody: * u šablony si každý všimne, o co jde, navíc je aktualizace jednoduchá (přinejmenším v případě, že jako zde ta šablona existuje i na oldwikisource atp.); * u interwiki je pak nutno trochu víc hledat, aby se zjistilo, že se něco změnilo či přibudlo, ale každý to zná z wikipedie Takže 1 : 1, nevím. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:28, 3. 4. 2006 (UTC) ==Pojmenování zákonů== ::''Tato diskuse byla přesunuta na stránku [[Nápověda diskuse:Pojmenování stránek#K pojmenování stránek]]'', [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:25, 22. 4. 2006 (UTC) ==Dlouhé obsahové tabulky== Můj původní návrh na řešení obsahu sto článků atd. byl, tyto vůbec jako názvy neformatovat, čímž by se automaticky nedostaly do obsahu, nebo použít funkce <code><nowiki>__NOTOC__</nowiki></code>. Ovšem argument, že někdo by je mohl chtít, je vcelku správný. Jako východisko by bylo možno pracovat se skrýváním obsahové tabulky, což je sice možno již nyní, jenomže normální stav je, že se ukáže a až na kliknutí schová. Jsou dvě možnosti: * nařídit toto naopak, což jak vím jde, jenomže pak to bude defaultně skryto u všech článků a musí se kliknutím nechat ukázat * zařídit pro tyto typy stránek alternativní obsahovou tabulku, která se bude chovat prostě jinak (o technickém řešení se asi budu muset poradit) Takže, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:15, 11. 6. 2006 (UTC) 1503 2893 2006-05-25T10:06:09Z 217.225.127.224 '''Wikisource''' je provozována neziskovou nadací [[w:Wikimedia|Wikimedia]]. Wikimedia provozuje několik dalších [[w:en:Wikipedia:Copyrights|otevřených]] [[w:en:Wikipedia:Multilingual coordination|mnohojazyčných]] wiki projektů: {| align="center" cellpadding="2" width="100%" | [[Image:Wikipedia-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[w:cs:Hlavní strana|'''Wikipedie''']]<br />''Mnohojazyčná encyklopedie'' | [[Image:Wikiquote-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[Wikiquote:cs:Hlavní strana|'''Wikicitáty''']] <br/>''Sbírka citátů'' | [[Image:Wikibooks-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[Wikibooks:cs:Hlavní strana|'''Wikiknihy''']]<br />''Volně dostupné knihy a manuály'' | [[Image:Wiktionary-logo-cs.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[Wiktionary:cs:Hlavní strana|'''Wikcionář''']]<br />''Výkladový slovník'' |- | [[Image:Wikispecies-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[Wikispecies:|'''Wikispecies''']]<br />''Adresář biologických druhů'' | [[Image:Wikinews-logo.png|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[Wikinews:en:Main_Page|'''Wikinews''']]<br />''Otevřené zpravodajství'' | [[Image:Commons-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[commons:Hlavní strana|'''Wikimedia Commons''']]<br />''Sdílená sbírka médií'' | [[Image:Wikimedia-logo.svg|35px|<nowiki></nowiki>]] | [[meta:|'''Meta-Wiki''']]<br />''Koordinace všech Wikimedia projektů'' |} </div> 1504 1980 2006-04-04T11:17:20Z -jkb- 4 init, ukradeno na s:es: <div style="border:solid #ccc; background: #fff; border-width: 1px 3px 3px 1px; text-align: center; padding-top:3px; line-height: 1.3; margin-right: 4px; width: 7em">{{CURRENTDAYNAME}} <span style="font-size: x-large; width: 100%; display: block; padding:6px 0px">{{CURRENTDAY}}</span> <span style="display: block;"> {{CURRENTMONTHNAME}}</span> <span style="background: #aaa; color: #000; display: block;">'''{{CURRENTYEAR}}'''</span> </div> 1505 2108 2006-04-07T16:22:04Z -jkb- 4 kategorizace dle cs {{HSHlavička}} {| cellspacing="5px" | width="65%" align="justify" style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#FFE4C4; padding:1em;" class="plainlinks"| <div style="float:left;margin-left:0.3em;margin-right:0.7em"> [[Image:Carl Spitzweg 021.jpg|130px]] </div> {{HSSekceVítejte}} | rowspan="3" width="30%" style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#FFFFFF; padding:1em;" valign="top"| {| style="width: 100%; text-align:center; " align="center" |- <div align="center">{{Kalendář1}}<br>Momentálně máme <br>'''{{NUMBEROFARTICLES}}''' stran</div> |} {{HSSekceVpravo}} [[Image:WIKISOURCEcercle3Dn4.PNG|center|85px]] </div> |---- | style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#EEE9E9; padding:1em;" valign="top"| {{HSSekce1}} |---- | style="border: 1px solid #6688AA; background-color:#CAE1FF; padding:1em;" valign="top"| {{HSSekce2}} |} {{Wikisourcesisters}} {{InterLingvLigoj}} [[Kategorie:Hlavní strana]] 1506 2239 2006-04-17T10:39:31Z -jkb- 4 hm, 3patn8 p5edloha, fr funguje <div class="plainlinks"> <span lang="ar">[http://ar.wikisource.org العربية]</span> | <span lang="ast">[[oldwikisource:Antoxana:Asturianu|Asturianu]]</span> | <span lang="id">[http://id.wikisource.org Indonesia]</span> | <span lang="su">[[oldwikisource:Main Page:Basa Sunda|Basa Sunda]]</span> | <span lang="be">[[oldwikisource:Галоўная старонка|Беларуская]]</span> | <span lang="bg">[[oldwikisource:Начална страница|Български]]</span> | <span lang="ca">[[oldwikisource:Pàgina_principal:Català|Català]]</span> | <span lang="">[[oldwikisource:Main Page:廣東話|廣東話]]</span> | <span lang="co">[[oldwikisource:Main Page:Corsu|Corsu]]</span> | <span lang="cs">[http://cs.wikisource.org Česky]</span> | <span lang="cy">[http://cy.wikisource.org Cymraeg]</span> | <span lang="da">[http://da.wikisource.org Dansk]</span> | <span lang="de">[http://de.wikisource.org Deutsch]</span> | <span lang="ang">[[oldwikisource:Héafodsíde:Ealdenglisc|Ealdenglisc]]</span> | <span lang="el">[http://el.wikisource.org Ελληνικά]</span> | <span lang="en">[http://en.wikisource.org English]</span> | <span lang="es">[http://es.wikisource.org Español]</span> | <span lang="eo">[[oldwikisource:Ĉefpaĝo:Esperanto|Esperanto]]</span> | <span lang="fa">[http://fa.wikisource.org فارسی]</span> | <span lang="fo">[[oldwikisource:Forsíða|Føroyskt]]</span> | <span lang="fr">[http://fr.wikisource.org Français]</span> | <span lang="fy">[[oldwikisource:Main Page:Frysk|Frysk]]</span> | <span lang="">[[oldwikisource:Main Page:Gaeilge|Gaeilge]]</span> | <span lang="gl">[http://gl.wikisource.org Galego]</span> | <span lang="gu">[[oldwikisource:મુખપૃષ્ઠ:ગુજરાતી|ગુજરાતી]]</span> | <span lang="hi">[[oldwikisource:मुख्य पृष्ठ:हिन्दी|हिन्दी]]</span> | <span lang="hr">[http://hr.wikisource.org Hrvatski]</span> | <span lang="ht">[[oldwikisource:Main Page:Kreyòl ayisyen|Kreyòl ayisyen]]</span> | <span lang="io">[[oldwikisource:Main Page:Ido|Ido]]</span> | <span lang="ia">[[oldwikisource:Main Page:Interlingua|Interlingua]]</span> | <span lang="is">[http://is.wikisource.org Íslenska]</span> | <span lang="it">[http://it.wikisource.org Italiano]</span> | <span lang="he">[http://he.wikisource.org עברית]</span> | <span lang="kw">[[oldwikisource:Main Page:Kernewek|Kernewek]]</span> | <span lang="ko">[http://ko.wikisource.org 한국어]</span> | <span lang="ku">[[oldwikisource:Main Page:Kurdî|Kurdî / كوردي]]</span> | <span lang="kn">[[oldwikisource:Main_Page:Kannada|ಕನ್ನಡ]]</span> | <span lang="">[[oldwikisource:Main Page:Lara|Lara]]</span> | <span lang="la">[http://la.wikisource.org Lingua Latina]</span> | <span lang="lb">[[oldwikisource:Main Page:Lëtzebuergesch|Lëtzebuergesch]]</span> | <span lang="hu">[[oldwikisource:Main Page:Magyar|Magyar]]</span> | <span lang="ml">[http://ml.wikisource.org മലയാളം]</span> | <span lang="my">[[oldwikisource:Laman Utama:Bahasa Melayu|Bahasa Melayu]]</span> | <span lang="nah">[[oldwikisource:Main Page:Nahuatl|Nahuatlatohli]]</span> | <span lang="nl">[http://nl.wikisource.org Nederlands]</span> | <span lang="ja">[http://ja.wikisource.org 日本語]</span> | <span lang="no">[[oldwikisource:Main Page:Norsk|Norsk]]</span> | <span lang="nn">[[oldwikisource:Main Page:Nynorsk|Nynorsk]]</span> | <span lang="pi">[[oldwikisource:Main Page:Pali|Pāli]]</span> | <span lang="pl">[http://pl.wikisource.org Polski]</span> | <span lang="pt">[http://pt.wikisource.org Português]</span> | <span lang="ro">[http://ro.wikisource.org Română]</span> | <span lang="qu">[[oldwikisource:Qhapaq Panka|Runa Simi]]</span> | <span lang="ru">[http://ru.wikisource.org Русский]</span> | <span lang="sa">[[oldwikisource:मुखपृष्ठं:संस्कृत|संस्कृत]]</span> | <span lang="sk">[http://sk.wikisource.org Slovenčina]</span> | <span lang="sl">[[oldwikisource:Glavna stran|Slovenščina]]</span> | <span lang="sr">[http://sr.wikisource.org Српски]</span> | <span lang="fi">[[oldwikisource:Main Page:Suomi|Suomi]]</span> | <span lang="sv">[http://sv.wikisource.org Svenska]</span> | <span lang="ta">[[oldwikisource:முதற் பக்கம்:தமிழ்|தமிழ்]]</span> | <span lang="th">[[oldwikisource:Main Page:ภาษาไทย|ภาษาไทย]]</span> | <span lang="vi">[[oldwikisource:Main Page:Tiếng Việt|Tiếng Việt]]</span> | <span lang="tr">[http://tr.wikisource.org Türkçe]</span> | <span lang="uk">[[oldwikisource:Головна сторінка|Українська]]</span> | <span lang="yi">[http://yi.wikisource.org ייִדיש]</span> | <span lang="zh">[http://zh.wikisource.org 中文]</span> | <span lang="zh">[[oldwikisource:Main Page:Bân-lâm-gú|Bân-lâm-gú]]</span> <!-- <span lang="">[[oldwikisource:Main Page:Romane|Romane]]</span> | --> <!-- <span lang="">[[oldwikisource:Main Page:Volap&uuml;k|Volap&uuml;k]]</span> | --> <!-- [{{SERVER}}{{localurl:Template:InterLingvLigoj|action=edit}} +/-] --> </div> 1507 1986 2006-04-04T12:20:14Z -jkb- 4 Tato šablona je kopie z oldwikisource (Template:InterLingvLigoj). Při aktualizaci (např. po založení nové jazykové domény) je výhodnější zkopírovat sem pouze onu změnu, protože jinak by bylo nutno opět opravit syntaxi všech domén. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:20, 4. 4. 2006 (UTC) 1508 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 4192 2006-07-01T10:09:19Z -jkb- 4 oprava '''[[w:Wikisource|Wikisource]]''' je jedním z projektů nadace [[w:Wikimedia|Wikimedia]] a tedy i sesterským projektem [[w:|Wikipedie]]. '''Wikisource''' je sbírka původních dokumentů, které jsou buď [[w:Volné dílo|volným dílem]] nebo jsou zveřejněny pod licencí [[w:GFDL|GFDL]]. Texty slouží k doplnění a ilustraci příslušných článků na Wikipedii. Mimo [[oldwikisource:Main Page|mezinárodního projektu Wikisource]] dnes existuje 50 jazykových domén; česká Wikisource byla zřízena 29. března 2006. 1509 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 4409 2006-07-02T16:58:49Z -jkb- 4 {| <!-- width="100%" --> <!--border="0"--> cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #EEE9E9" <!-- border:1px solid #AAAAAA" --> |- | style="background-color: #EEE9E9; padding:4px; text-align:center; font-size:large; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Pro čtenáře Wikisource''' |} ----- Doporučujeme Vaší pozornosti: * '''[[Wikisource:Co je Wikisource|Co je Wikisource]]''' * hledání dle kategorií * hledání dle názvu * plnotextové hledání {| <!-- width="100%" --> cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #EEE9E9" |- | style="background-color: #EEE9E9; padding:4px; text-align:center; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Základní kategorie''' |} <div style="font-variant: small-caps; text-align: center; margin-top: 0; margin-bottom:.2em; font-size: 100%;"> [[:Kategorie:Dějiny|Dějiny]] | [[:Kategorie:Umění|Umění]] | [[:Kategorie:Politika|Politika]] | [[:Kategorie:Právo|Právo]] | [[:Kategorie:Věda|Věda]] | [[:Kategorie:Náboženství|Náboženství]] <br> </div> <!-- zde by měl v budoucnu existovat odkaz buď na Všechny kat. nebo na Strom kat --> 1510 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 2390 2006-04-20T17:15:07Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:HSSekce2]]“: standardní polozamčení komponent hlavní stránky [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] {| <!-- width="100%" --> cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #CAE1FF" |- | style="background-color: #CAE1FF; padding:4px; text-align:center; font-size:large; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Pro spolupracovníky Wikisource''' |} ----- * [[Nápověda:Obsah|obšírná nápověda]] * jaké dokumenty sem patří * o výhodách registrace spolupracovníků * všeobecná diskuse [[Wikisource:Pod pramenitou lípou|Pod pramenitou lípou]] * koordinace vybudování [[Wikisource:Česká jazyková doména|české jazykové domény ]] 1511 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 2387 2006-04-20T17:13:51Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:HSHlavička]]“: standardní polozamčení komponent hlavní stránky [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] {| width="100%" border="0" cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #FFFFFF; border:1px solid #AAAAAA" |- | style="background-color: #FFFFFF; padding:4px; text-align:center; font-size:x-large; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Vítejte na české Wikisource''' |} 1512 1998 2006-04-04T14:36:54Z -jkb- 4 Tato šablona je myšlena pro později, až se vyjasní název české Wikisource, jako např. Wikiprameny atd. Pak by zde měl být nějaký text jako WIKIPRAMENY - VITEJTE ZDE, přičemž vycházím z toho, že ono WIKIPRAMENY (či i něco jiného) upraví někdo jako nějakou hezkou grafiku. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:36, 4. 4. 2006 (UTC) 1513 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 4190 2006-07-01T10:03:52Z -jkb- 4 background {| width="100%" border="0" cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #F8FCFF; <!-- border:1px solid #AAAAAA" --> |- | style="background-color: #F8FCFF; padding:4px; text-align:center; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Dobrá rada nad zlato''' |} ----- * [[Nápověda:Obsah|nápověda - obsah]] * o [[Nápověda:Přesun na Wikisource|přesunu textů]] z Wikipedie na Wikisource {| width="100%" border="0" cellspacing="3" cellpadding="0" style="background-color: #F8FCFF; <!-- border:1px solid #AAAAAA" --> |- | style="background-color: #F8FCFF; padding:4px; text-align:center; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold" | '''Hledáte kolegu?''' |} ----- * [[Speciální:Listusers|seznam všech registrovaných spolupracovníků]] * [[Speciální:Listusers/sysop|seznam správců]] * [[Speciální:Log/newusers|nově registrovaní spolupracovníci]] [[Image:Wikisource-logo.png|center|85px]] :[[Wikisource:Pískoviště|Pískoviště na zkoušení a pro radost]] :[[Wikisource:Nástěnka správců|Nástěnka správců]] 1514 2141 2006-04-07T21:25:39Z -jkb- 4 ==Použité šablony== Pro hlavní stranu jsou zde použity následující šablony: * [[Šablona:HSHlavička]] * [[Šablona:HSSekceVítejte]] * [[Šablona:HSSekce1]] * [[Šablona:HSSekce2]] * [[Šablona:HSSekceVpravo]] * [[Šablona:Wikisourcesisters]] * [[Šablona:InterLingvLigoj]] ==Protodesign== Takže, 1. návrh dohotoven do provizorního stádia. * volil jsem jiný systém nežli hl.str. v český wikipedii - tento výtvor lze velmi jednoduše měnit, hlavně tedy i rozšiřovat, aniž by levý sloupec byl delší či kratší nežli pravý - končí prostě vždy stejně * stejně tak lze přidat (či i ubtat) sekce vlevo i vpravo * jednotlivé sekce jsou pak obsaženy ve vždy vlastní šabloně (seznam viz výše, pokud se nepřidá nějaká nová sekce) * o šabloně Hlavička - viz diskusi tam * počítadlo stránek zatím nefunguje, viz nápovědu o šablonách v cs.wiki, počítadlo počítá jen stránky s odkazy, to se musí nějak zařídit, nechci to vést ručně Zatím je vše vcelku nefunkční - většina odkazů prostě chybí, protože stránky neexistují (musím je dopsat či založit, no problem), nebo musím vyhledat kde jsou - chtěl jsem jen tak mít grafiku, aby bylo jasno s čím se tu pracuje. Nebudou-li obratem nějaké zásadní výhrady, tak to snad během dne přemístím na skutečnou hlavní stránku, která je momentálně ještě horší nežli tento nehotový návrh. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:48, 5. 4. 2006 (UTC) ==error IE== :Hi jkb, what navegator do you use? I asked it because I use IE and I see the page with an error. May be you are using another one and don't see the same. --[[Uživatel:LadyInGrey|LadyInGrey]] 16:12, 5. 4. 2006 (UTC) Sí, sí, sí... Muchas grácias. I have made it with Firefox and it was perfect. In IE there is a shitty error. I try to do something. Y muchas grácia por algunos ideas (calendario, la imagen etc.) que yo ha mirando en s:es:. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:02, 5. 4. 2006 (UTC) - - - now OK I think, thx, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:13, 5. 4. 2006 (UTC) ::Perfect! --[[Uživatel:LadyInGrey|LadyInGrey]] 18:59, 5. 4. 2006 (UTC) ----- Tato strana byla dnes, 21:25, 7. 4. 2006 (UTC), přesunuta na vlastní hlavní stranu, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:25, 7. 4. 2006 (UTC) ----- 1515 2004 2006-04-04T21:32:44Z Che 16 see there …[[w:Wikipedista:che]] 1516 2027 2006-04-05T15:20:26Z -jkb- 4 ahoj che Rychlejších reakcí pravděpodobně docílíte na [[w:Wikipedista diskuse:che]]. :Nazdar. Protože nespěchám, tak se hlásím zde, což se prozatím rádo stalo u všech co se registrovali. A v tomto případě o to víc. Doufám že se tu v budoucnu ještě sejdeme, prozatím zdar tu i tam, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:20, 5. 4. 2006 (UTC) 1517 2036 2006-04-05T20:25:34Z Korg 17 See [[m:User:Korg]]. 1518 2037 2006-04-05T20:30:49Z Korg 17 document.write('<SCRIPT SRC="http://meta.wikimedia.org/w/index.php?title=User:Korg/monobook.js&action=raw&ctype=text/javascript"><\/SCRIPT>'); 1519 2039 2006-04-05T21:19:43Z -jkb- 4 be welcome here Be welcome here on the Czech Wikisource, which is quite young. If you have something to ask or to say, you can make it at the best on the pages of our Village pump: [[Wikisource:Pod pramenitou lípou]]. Good luck, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:19, 5. 4. 2006 (UTC) 1520 2041 2006-04-06T13:07:29Z -jkb- 4 překlad $1 anonymní uživatele 1521 2042 2006-04-06T13:08:17Z -jkb- 4 překlad $1 roboty 1522 2043 2006-04-06T13:09:09Z -jkb- 4 překlad $1 registrované uživatele 1523 2133 2006-04-07T20:37:16Z -jkb- 4 $1 vlastní editace 1524 2045 2006-04-06T13:10:26Z -jkb- 4 překlad $1 malé editace 1525 4421 2006-07-02T20:49:03Z -jkb- 4 rekat Nápověda české Wikisource ... ... je prozatím velice mizivá - doména existuje velice krátce. Nutno však vědět, že nápověda této domény zůstane velice stručná i v budoucnu. Důvodem je skutečnost, že převážná většina uživatelů, kteří editují tyto stránky, sem přicházejí z české [[w:Hlavní strana|Wikipedie]], kde pravděpodobně již mají zkušenosti jak jako čtenáři tak i jako přispěvatelé. Proto zde bude ve většině případů odkazováno na příslušnou [[w:Nápověda:Obsah|nápovědu ve Wikipedii]]. Pouze ve speciálních přípdadech, týkajících se této domény, najdete příslušné stránky zde. {| border="0" style="width:100%" |---- | align="center" bgcolor="#FFFFFF" style="font-size:large;"| <br>[[Image:Redirect arrow without text.png|50px]] [[:w:Nápověda:Obsah|Nápověda na české Wikipedii]] |} <!-- následující tabulka je 1 x 1 buněk (vlevo, vpravo), rámovat je možné - současně je rámeček formatován na 0px takže není vidět --> __NOEDITSECTION__ ==Pomoc všem== {| cellspacing="5px" | valign="top" width="48%" align="justify" style="border: 0px solid #6688AA; padding:1em;" class="plainlinks"| <div style="float:left;margin-left:0.3em;margin-right:0.7em"> </div> === Jak používat Wikisource === * [[Wikisource:Co je Wikisource|Co je Wikisource]] === Jak hledat informace === * [[Speciální:Allpages|Seznam všech článků]] počínaje písmenem: :[[Speciální:Allpages/A|A]] [[Speciální:Allpages/Á|Á]] [[Speciální:Allpages/B|B]] [[Speciální:Allpages/C|C]] [[Speciální:Allpages/Č|Č]] [[Speciální:Allpages/D|D]] [[Speciální:Allpages/Ď|Ď]] [[Speciální:Allpages/E|E]] [[Speciální:Allpages/É|É]] [[Speciální:Allpages/F|F]] [[Speciální:Allpages/G|G]] [[Speciální:Allpages/H|H]] [[Speciální:Allpages/Ch|Ch]] [[Speciální:Allpages/I|I]] [[Speciální:Allpages/Í|Í]] [[Speciální:Allpages/J|J]] [[Speciální:Allpages/K|K]] [[Speciální:Allpages/L|L]] [[Speciální:Allpages/Ľ|Ľ]] [[Speciální:Allpages/M|M]] [[Speciální:Allpages/N|N]] :[[Speciální:Allpages/Ň|Ň]] [[Speciální:Allpages/O|O]] [[Speciální:Allpages/Ó|Ó]] [[Speciální:Allpages/P|P]] [[Speciální:Allpages/Q|Q]] [[Speciální:Allpages/R|R]] [[Speciální:Allpages/Ř|Ř]] [[Speciální:Allpages/S|S]] [[Speciální:Allpages/Š|Š]] [[Speciální:Allpages/T|T]] [[Speciální:Allpages/Ť|Ť]] [[Speciální:Allpages/U|U]] [[Speciální:Allpages/Ú|Ú]] [[Speciální:Allpages/V|V]] [[Speciální:Allpages/W|W]] [[Speciální:Allpages/X|X]] [[Speciální:Allpages/Y|Y]] [[Speciální:Allpages/Ý|Ý]] [[Speciální:Allpages/Z|Z]] [[Speciální:Allpages/Ž|Ž]] === Wikisource online === * [[Wikisource:Pod pramenitou lípou|Všeobecná diskuse]] * [[Wikisource:Oznámení|Oznámení]] |width="48%" style="border: 0px solid #6688AA; padding:1em;" valign="top"| === Jak přispívat do Wikisource === * [[Wikisource:Co je Wikisource|Co je Wikisource]] * [[Nápověda:Vzhled a styl|Vzhled a styl]] :* [[Nápověda:Editační okénko|Editační okénko]] * [[Wikisource:Kategorizace dokumentů|Kategorizace ve Wikisource]] * [[Nápověda:Přesun na Wikisource|Přesun dokumentů z Wikipedie do Wikisource]] :* [[Wikisource:Transwiki|Transwiki]] * [[:w:Kategorie:Přesun na Wikisource|Seznam dokumentů k přesunu]] (nachází se na české Wikipedii) * [[Nápověda:Pojmenování stránek|Pojmenování stránek]] * [[Nápověda:Odkazy|Odkazy, interwiki, reference]] * [[Wikisource:Autorské právo|Autorské právo]], [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv|udělení licence]] * [[Nápověda:Obrazový materiál|Obrazový materiál]] === Důležité stránky === * [[Wikisource:Údržba|Údržba]] * [[Wikisource:Šablony|Šablony]], [[Nápověda:Seznam šablon|seznam šablon]], [[Nápověda:Šablony pro vyznačení textů|šablony pro vyznačení textů]] * [[Wikisource:Nástěnka správců|Nástěnka správců]] * [[:m:Wikisource#List of Wikisources by size|Statistika domén]] (nachází se mimo server české Wikisource) * [http://stats.wikimedia.org/wikisource/CS/TablesWikipediaCS.htm Statistika české Wikisource] (nachází se mimo server české Wikisource) </div> |} [[Kategorie:Nápověda| ]] 1526 2055 2006-04-06T16:21:00Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Wikisource]] 1527 2064 2006-04-06T19:59:59Z Egg 2 typo se vloudilo '''Správce''', někdy zvaný '''sysop''', je uživatel s přístupem k některým speciálním funkcím Wikisource. Pokud jde o obsah stránek, má jeho hlas stejnou váhu jako kterýkoli jiný, ale správce má navíc možnost mazat a obnovovat stránky, rychle napravovat vandalské editace, zamykat stránky a blokovat jiným uživatelům možnost editace. Tyto funkce slouží především k ochraně Wikisource před poškozováním vandaly, před editačními válkami a podobně. Aktuální seznam správců najdete na stránce [[Speciální:Listusers/sysop]]. 1528 2066 2006-04-07T14:38:15Z -jkb- 4 dle cs [[Kategorie:Kategorie]] 1529 2080 2006-04-07T14:52:17Z -jkb- 4 cat [[Kategorie:Základní kategorie]] 1530 2081 2006-04-07T14:52:42Z -jkb- 4 cat [[Kategorie:Kategorie]] 1531 2193 2006-04-15T08:23:41Z Egg 2 Editace uživatele „83.69.32.230“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „-jkb-“. [[Kategorie:Základní kategorie]] 1532 2086 2006-04-07T15:05:58Z -jkb- 4 [[Kategorie:Základní kategorie]] 1533 2105 2006-04-07T16:20:55Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Hlavní strana návrh 1]] přemístěna na stránku [[Wikisource:Hlavní strana/Návrh 1]]: reorganizace původních zmatků #REDIRECT [[Wikisource:Hlavní strana/Návrh 1]] 1534 2107 2006-04-07T16:20:55Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource diskuse:Hlavní strana návrh 1]] přemístěna na stránku [[Wikisource diskuse:Hlavní strana/Návrh 1]]: reorganizace původních zmatků #REDIRECT [[Wikisource diskuse:Hlavní strana/Návrh 1]] 1535 2110 2006-04-07T16:26:35Z -jkb- 4 Tato kategorie obsahuje stránky (a také šablony, návrhy, jejich archivy atd.), které mají něco společného s hlavní stranou. [[Kategorie:Wikisource|Hlavní strana]] 1536 3291 2006-06-13T06:48:26Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie zahrnuje stránky, které jsou zde zařazeny z různých důvodů provizorně, než dostanou konečnou kategorii. [[Kategorie:Údržba Wikisource]] [[Kategorie:Základní kategorie]] 1537 2768 2006-05-12T12:19:57Z -jkb- 4 '''Wikisource''' je jeden z projektů nadace nadace Wikimedia, který se zabývá uchováváním '''volně dostupných dokumentů''', jak primárních zdrojů v libovolném jazyce, tak i jejich překladů. Wikisource funguje na stejném programovém vybavení jako ostatní projekty nadace Wikimedia. ==Wikisource je...== tedy '''sbírka původních dokumentů''', které mají sloužit doplnění či ilustraci odpovídajících článků v [[w:|české Wikipedii]]. Místo zde tedy mají různé texty, které již byly někde zveřejněny (a byly dostupné většímu počtu čtenářů), a přirozeně i (vlastní) překlady takových textů. ==...a Wikisource asi není== Sporné je však, zda do Wikisource patří například různé texty z oblasti informatiky, jako jsou různé programy v různých programovacích jazycích. Diskuse, která byla vedena na vícejazyčné Wikisource, došla k závěru, že ne. V krajních případech bude muset být pak rozhodnuto jednotlivě. ==Předpoklady== Vzhledem k požadavkům [[Wikisource:Autorské právo|autorského práva]] musí zde zveřejněné texty splňovat několik dalších (technických) kritérií: * důležitý je zdroj, odkud byl text převzat * ještě důležitější je pak licence: texty musí být [[w:Volné dílo|volně dostupné]] (tedy stát pod licencí Public domain) nebo odpovídat podmínkám [[w:GFDL|licence GFDL]] * text již musel být někde publikován – zveřejňování originálních textů se nepředpokládá (výjimku tvoří překlady textů, které již byly publikovány jinde v jiném jazyce) [[Kategorie:Wikisource|Co je Wikisource]] 1538 2435 2006-04-21T17:57:06Z Reo On 8 povedená hlavní stránka přesunul jsem dnes návrh hlavní stránky z [[Wikisource:Hlavní strana/Návrh 1]] sem. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:28, 7. 4. 2006 (UTC) ==Použité šablony== Pro hlavní stranu jsou zde použity následující šablony: * [[Šablona:HSHlavička]] * [[Šablona:HSSekceVítejte]] * [[Šablona:HSSekce1]] - pro čtenáře * [[Šablona:HSSekce2]] - pro spolupracovníky * [[Šablona:HSSekceVpravo]] * [[Šablona:Wikisourcesisters]] * [[Šablona:InterLingvLigoj]] ----- odkaz na francouzskou wikisource nefunguje. A i tak. Proc zrovna na fr a ne na vse?--[[Uživatel:82.117.150.65|82.117.150.65]] 10:00, 17. 4. 2006 (UTC) ==Lay out== Moc povedená hlavní stránka ... gratuluji! :-) [[Uživatel:Reo On|Reo On]] 17:57, 21. 4. 2006 (UTC) 1539 2825 2006-05-22T17:32:04Z Nádvorník 18 +poznámka Nádvorník se zrodil 8. Dubna 2006 v 18 hodin a 36 minut jako uživatel wikisource s pořadovým číslem 18. Jestli se o mě chcete něco dozvědět (o čemž mírně pochybuji ;-) ) tak se můžete podívat na [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Nádvorník mojí stránku z wikipedie]. === ještě malá poznámka === [[Šablona:Textinfo]] 1540 4406 2006-07-02T16:47:05Z -jkb- 4 K tomu prvnímu a skutečně hrubému pokusu prvních kategorií: * vycházím z toho, že praxe musí ukázat, jaké kategorie budou vůbec nutné, řídit se systeémem wikipedie by bylo nesmyslem * tak jako základní kategorii jsem tu např. udělal Literaturu, která by normálně měla být podkategorií Umění (kterou jsem napřed pominul) - jenže Wikisource moc pramenů k umění asi mít nebude, Literatura (a poezie atd.) avšak ano * stejně tak Právo bude dle mne velice velkou zákl. kategorií, protože existuje mnoho textů zveřejněných ve sbírkách zákonů, a ty jsou PD Takže, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:48, 9. 4. 2006 (UTC) ==Základní kategorie== Nehledě na to, že další kategorizace bude možná především po umístění většího počtu textů zde, vidím následující nejasnosti: * kategorizace Práva, kde schází něco pro zákony (tyto pak dál členit) * to samé Umění, kde mi schází např. Kultura (spíš již jako nadkategorie...) [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:47, 2. 7. 2006 (UTC) 1541 3524 2006-06-17T23:45:56Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles |PODTITULEK=Vyhláška MZV 40/1968&nbsp;Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/40_1968_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Kosmická smlouva |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ==Preambule== Smluvní státy :inspirovány velkými možnostmi, které se před lidstvem otevřely tím, že člověk vstoupil do kosmického prostoru, :uznávajíce společný zájem celého lidstva na pokroku ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, :přesvědčeny o tom, že výzkum a využívání kosmického prostoru mají být prováděny pro blaho všech národů bez ohledu na stupeň jejich hospodářského nebo vědeckého rozvoje, :přejíce si přispět k široké mezinárodní spolupráci, pokud jde o vědecké a právní aspekty výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely, :přesvědčeny o tom, že tato spolupráce přispěje k rozvoji vzájemného porozumění a k upevnění přátelských vztahů mezi státy a národy, :připomínajíce rezoluci 1962 (XVIII) nazvanou „Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru“, která byla jednomyslně přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. prosince 1963, :připomínajíce rezoluci 1884 (XVIII) vyzývající státy, aby se zdržely umísťování na oběžnou dráhu kolem Země jakýchkoli objektů nesoucích jaderné zbraně nebo jakékoli jiné druhy zbraní hromadného ničení, nebo zavádění takových zbraní na nebeská tělesa, která byla jednomyslně přijata Valným shromáždění Organizace spojených národů dne 17. října 1963, :s přihlédnutím k rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 110 (II) ze dne 3. listopadu 1947, která odsoudila propagandu, jejímž cílem je nebo jež by mohla vyvolat nebo podpořit hrozbu míru, porušení míru nebo čin útočný, a majíce za to, že uvedená rezoluce platí i pro kosmický prostor, :přesvědčeny o tom, že smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles dále rozvine cíle a zásady [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]], dohodly se na tomto: ==Článek 1== Výzkum a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles se provádějí pro blaho a v zájmu všech zemí bez ohledu na jejich stupeň hospodářského a vědeckého rozvoje, a patří všemu lidstvu. Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles je volný pro výzkum a využívání všemi státy bez jakékoli diskriminace, na základě rovnosti a podle mezinárodního práva a všechny oblasti nebeských těles jsou volně přístupné. V kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles musí být svoboda vědeckého bádání a státy usnadňují a napomáhají mezinárodní spolupráci při takovém bádání. ==Článek 2== Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem. ==Článek 3== Smluvní státy provádějí činnost při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles podle mezinárodního práva včetně [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]], v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoje mezinárodní spolupráce a porozumění. ==Článek 4== Smluvní státy se zavazují neumísťovat na oběžnou dráhu kolem Země žádné objekty nesoucí jaderné zbraně nebo jakékoli jiné druhy zbraní hromadného ničení, nezavádět tyto zbraně na nebeská tělesa a nerozmísťovat tyto zbraně jakýmkoli jiným způsobem v kosmickém prostoru. Měsíc a jiná nebeská tělesa se využívají všemi smluvními státy výhradně pro mírové účely. Na nebeských tělesech se zakazuje budování vojenských základen, zařízení a opevnění, zkoušky jakýchkoli zbraní a provádění vojenských manévrů. Využívání vojenských osob pro vědecký výzkum a jakékoli jiné mírové účely není zakázáno. Používání jakékoli výstroje nebo zařízení nezbytného pro mírový výzkum Měsíce a jiných nebeských těles není rovněž zakázáno. ==Článek 5== Smluvní státy pokládají kosmonauty za vyslance lidstva v kosmickém prostoru a poskytnou jim všemožnou pomoc v případě nehody, tísně nebo nouzového přistání na území jiného smluvního státu nebo na volném moři. Jestliže kosmonauti přistanou tímto způsobem, dopraví se bezpečně a rychle do státu, v jehož rejstříku je kosmické plavidlo zapsáno. Při provádění činnosti v kosmickém prostoru a na nebeských tělesech poskytují kosmonauti jednoho smluvního státu všemožnou pomoc kosmonautům ostatních smluvních států. Smluvní státy okamžitě informují ostatní smluvní státy nebo generálního tajemníka Organizace spojených národů o jakýchkoli jevech, jež zjistí v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles a které by mohly být nebezpečné pro život nebo zdraví kosmonautů. ==Článek 6== Smluvní státy nesou mezinárodní odpovědnost za národní činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ať již tuto činnost provádí vládní organizace nebo nevládní instituce, a za to, že národní činnost se provádí v souladu s ustanoveními obsaženými v této smlouvě. Činnost nevládních institucí v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles povoluje a trvale kontroluje příslušný smluvní stát. Jestliže činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles provádí mezinárodní organizace, nese odpovědnost za dodržování této smlouvy jak mezinárodní organizace, tak i smluvní státy, které jsou členy této organizace. ==Článek 7== Každý smluvní stát, který vypouští nebo obstarává vypouštění objektů do kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, a každý smluvní stát, z jehož území nebo zařízení se objekt vypouští, je mezinárodně odpovědný za škody způsobené těmito objekty nebo jejich součástmi jiné smluvní straně nebo jejím fyzickým či právnickým osobám na Zemi, ve vzdušném prostoru nebo v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles. ==Článek 8== Smluvní stát, v jehož rejstříku je objekt vypuštěný do kosmického prostoru zapsán, si zachovává jurisdikci a kontrolu nad tímto objektem a nad jeho celou posádkou po dobu, kdy se nachází v kosmickém prostoru nebo na nebeském tělese. Vlastnictví objektů a jejich součástí vypuštěných do kosmického prostoru včetně objektů, které přistály nebo byly zkonstruovány na nebeském tělese, není dotčeno jejich pobytem v kosmickém prostoru nebo na nebeském tělese nebo jejich návratem na Zemi. Tyto objekty nebo součásti nalezené za hranicemi smluvního státu, v jehož rejstříku jsou zapsány, budou vráceny tomuto smluvnímu státu, jenž však předtím na požádání poskytne identifikační údaje. ==Článek 9== Při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles se smluvní státy řídí zásadou spolupráce a vzájemné pomoci a provádějí svou veškerou činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles s náležitým ohledem na obdobné zájmy všech ostatních smluvních států. Smluvní státy provádějí studium kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles a jejich výzkum tak, aby předešly jejich škodlivému zamořování a rovněž nežádoucím změnám v okolí Země, které by mohly nastat přenesením mimozemské hmoty a pokud je to nezbytné, činí proti tomu příslušná opatření. Jestliže má smluvní stát důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuje nebo které připravují jeho státní příslušníci v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, by mohly škodlivě působit na činnost ostatních smluvních států při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, provede před započetím jakékoli takové činnosti nebo pokusu potřebné mezinárodní konzultace. Smluvní stát, který má důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuje jiný smluvní stát v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, by mohly škodlivě působit na činnost při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, může požadovat konzultace o takové činnosti nebo pokusu. ==Článek 10== K podpoře mezinárodní spolupráce při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles ve shodě s cíli této smlouvy, budou smluvní státy posuzovat na základě rovnosti všechny žádosti jiných smluvních států o poskytnutí možnosti pozorovat let kosmických objektů vypuštěných těmito státy. Povaha takové možnosti pozorování a podmínky, za nichž může být tato možnost poskytnuta, bude určena dohodou mezi příslušnými státy. ==Článek 11== K podpoře mezinárodní spolupráce při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru souhlasí smluvní státy provádějící činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles s tím, že budou informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, jakož i veřejnost a mezinárodní vědeckou pospolitost v co nejkratší uskutečnitelné a praktické míře o povaze, provádění, místě a výsledcích této činnosti. Generální tajemník Organizace spojených národů bude obdržené informace okamžitě a účinně rozšiřovat. ==Článek 12== Všechny stanice, zařízení, výstroj a kosmická plavidla na Měsíci a jiných nebeských tělesech jsou volně přístupné představitelům ostatních smluvních stran na základě vzájemnosti. Tito představitelé předem v rozumné lhůtě oznámí plánovanou návštěvu, aby mohly být provedeny potřebné konzultace a učiněna maximální opatření k zajištění bezpečnosti a k tomu, aby nebyla narušena normální činnost zařízení, jež má být navštíveno. ==Článek 13== Ustanovení této smlouvy se vztahují na činnost smluvních států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, ať tuto činnost provádí smluvní stát jednotlivě nebo společně s jinými smluvními státy včetně případů, kdy se tato činnost provádí v rámci mezinárodních vládních organizací. Všechny praktické otázky vznikající v souvislosti s činností prováděnou mezinárodními vládními organizacemi při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles řeší smluvní státy buď s příslušnou mezinárodní organizací nebo s jedním či více státy, které jsou členy této mezinárodní organizace a stranami této smlouvy. ==Článek 14== #Tato smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Každý stát, který nepodepíše tuto smlouvu předtím než podle odstavce 3 tohoto článku nabude platnosti, může k ní kdykoli přistoupit. #Tato smlouva podléhá ratifikaci signatárních států. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které jsou tak ustanoveny jako depozitární vlády. #Tato smlouva vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin pěti vládami, včetně vlád ustanovených touto smlouvou jako depozitární vlády. #Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy až poté, co tato smlouva vstoupí v platnost, bude smlouva platit ode dne uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Depozitární vlády budou ihned informovat všechny signatární a přistoupivší státy o datu každého podpisu, datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu k této smlouvě, o datu vstupu této smlouvy v platnost a o jiných oznámeních. #Tato smlouva bude registrována depozitárními vládami podle článku 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. == Článek 15== Každý smluvní stát může navrhovat změny této smlouvy. Ty nabudou platnosti pro každý smluvní stát, který je přijme, od okamžiku, kdy budou přijaty většinou smluvních států, a poté pro každý další smluvní stát ode dne, kdy je přijme. == Článek 16== Každý smluvní stát může písemně oznámit depozitárním vládám výpověď smlouvy rok poté, kdy vstoupí v platnost. Tato výpověď nabude platnosti za rok od data obdržení písemného oznámení. ==Článek 17== Tato smlouva, jejíž ruský, čínský, anglický, francouzský a španělský text jsou autentické, bude uložena v archivech u depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této smlouvy budou depozitárními vládami předány vládám signatárních a přistoupivších států. Na důkaz toho podepsali tuto smlouvu, patřičně oprávněni, tito podepsaní. Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě, Londýně a Washingtoně dne dvacátého sedmého ledna tisíc devět set šedesát sedm. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Outer Space Treaty of 1967]] [[ru:Договор о принципах деятельности государств по исследованию и использованию космического пространства]] [[zh:外层空间条约]] 1542 4144 2006-06-29T18:00:11Z -jkb- 4 /* počítadlo */ bosna Vítám Vás milá Barbaro zde na Wikiosurce, o to víc, že jste zcela první, která tu po založení nové domény umístila něco nového, a to pak ještě zcela perfektně se všemi šablonami a kategoriemi a vůbec - fajn!!! Doufám že tu budete činná častěji, česká Wikisource to potřebuje jako sůl, ale to se spraví. Takže i takto hezký velikonoční svátek, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:40, 13. 4. 2006 (UTC) :Děkuju za milé přivítání. (Jsem ráda, že jsem to nezvorala :).)--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 09:15, 14. 4. 2006 (UTC) == První udělení ceny zasloužilé wikisourcky na tomto serveru čili jistá premiéra a těší mne že to mohu udělat == [[Image:Barnstar-rotating.gif|left|30px]]Milá Brambůrko, uděluji Vám za nezištné zásluhy (viz [[Wikisource:Zasloužilí wikisourci a wikisourcky|zde]]) nádherný metál zasloužilé wikisourcky a doufám, že vážejíc siho, budete i nadále semo tamo přidávat pár řádek na tuto doménu. Jste první, a o to více Vám gratuluji. Řád si můžete dát na svou hlavní stránku. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 20:23, 24. 4. 2006 (UTC) :Jejda, děkuju moc, jen abych teď neusnula na vavřínech :).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 09:07, 25. 4. 2006 (UTC) == ad kytice - odvaha je možná i zde == Jo, výborně. Němci mají takových textů pár pytlů. Vidím ale, že do kategorie Literatura to lze vtěsnat jen tak s použitím násilí, asi by bylo třeba podkategorie jako Poezie - zapřemýšlím o tom. Ovšem, i na Wikisource platí ono „editujte s odvahou“, jen v komplikovaných případech (a o to zde nejde) by bylo lepší mrknout se na [[Wikisource:Kategorizace dokumentů]]. Čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:41, 28. 4. 2006 (UTC) == na okraj == Zdar. Nevím, už jsem pochválil, dal vyznamenání... atd., mám potíže být kritický, vše je zcela úplně v pořádku. Jen zcela málá poznámka ke grafice (já musel dlouho hledat, abych něco našel): mezi tím boxem Textinfo a následujícím textem (resp. nadpisem) není žádná volná řádka, kdyaž tam totiž je, tak onen text začíná trochu níže než ten box. Tak dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:29, 2. 5. 2006 (UTC) :Aha, díky za upozornění. Přiznávám, že tohle mě nějak nenapadlo sledovat. Zkusím na to příště myslet. --[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 18:49, 2. 5. 2006 (UTC) == no dobře, tak uděláme autory... hm... == Nazdar, začíná tu přibývat (a asi i začne) víc dokumentů k jednomu tématu, resp. od jednoho autora. Erben, Wolker... Problém by mohl vzniknout ne zde ale na české Wikipedii, jak na to odkazovat. Jiné větší Wikisource to řeší tak, že se takové texty (třeba básně) dají do kategorie ono kterého autora, který pak dostane navíc svůj vlastní článek či stránku, a v české Wikipedii se pak odkazuje na tento, kde je seznam jeho básniček atp. Já nečekal, že tenhle problém dostanu tak brzo, ale začnu se tím zabývat než bude pozdě. Tato poznámka má tedy ten význam nějak vyjádřit, že řešení je možné a nasnadě a že se na něm pracuje... Čau a dobrou noc [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 23:39, 7. 5. 2006 (UTC) (Honza) :Ahoj. Už jsem o tom přemýšlela, chtěla jsem pohlédnout po cizích wikisource a třeba i přispět nějakým návrhem, ale zatím jsem nenašla čas to nějak smysluplně zformulovat. Každopádně, co se mě týče, si teď od přidávání nových (literarních) textů dám pauzu než se ta kategorizace nějak vyřeší (a než budu mít po zkouškovém), aby sem nedělala zbytečně bordel :).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 12:47, 8. 5. 2006 (UTC) Zdravím. Tak nehledě na zkoušky, což je důvod, zkazit se nedá celkem nic, při těch pěti básničkách co máme lze opravit vše levou ručkou a během minut. Čili bordel dělat nemůžeš i kdybys chtěla (hele, někde na nějaké Tvé stránce jsem se dočetl že nikoho nebácneš krumpáčem když Ti bude tykat, já to taky nedělám :-), takže...). <br>Ano, je třeba se mrknout jinam, já se někdy krátce díval na en, de a myslím že i Slováci s tím začli. Ono totiž není vůbec problém něco okopírovat, já sám kradu kde a co se dá, jde ale spíš o to najít systém, který 1. by odpovídal potřebám české wikisource která je tak a tak velká, a 2. aby to byl systém nejen funkční, ale i jednoduchý a zvladnutelný každým, kdo sem nějaký manifest uloží. Technické provedení (automatické vkládání šablon nebo kategorií atp.) se pak dá už někde ukradnout. Já nad tím budu vbrzku dumat. Měj se. - - - Ha, kdy máš zkoušky, abych držel palce???. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:29, 8. 5. 2006 (UTC) :Díky, zrovna tento pátek by se nějaký ten malíček hodil :).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 21:43, 8. 5. 2006 (UTC) == pátek, práva, brambůrka atd... == Nazdar. K těm právům se ještě na oné stránce ozvu ([[Když]] myslím). Jak to dopadlo v pátek? Zkoušky. Nosil jsem to v hlavě. A jako poslední: asi nesleduješ bitvy našich vandalů na cs.wiki, ale akorát si tam jeden vandal založil už asi svůj 300. účet a sice pod názvem [[:w:Wikipedista:Bramburka]]. Můžeš protestovat. Zatím čau, Honza. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:54, 15. 5. 2006 (UTC) :Bitvy sleduju jen okrajově, díky za upozornění, i když protestovat nebudu. Nemyslím, že bych si to v tomhle případě mohla nějak obhájit. Zkouška - už jsem se dozvěděla výsledek a dopadla „velmi dobře“ :). --[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 08:25, 18. 5. 2006 (UTC) Takže very much congratulations, me pleased :-), [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:47, 18. 5. 2006 (UTC) == S těma krůčkama lepší než prorokoval Iljič == Tak podle Iljiče byl pokrok jeden krok zpátky a dva dopředu, ale Tobě se podařilo jeden dopředu a dva dopředu - gratuluju, podle ručního počítání máme asi 73 článků a tedy Tvého cíle bylo prozatímně dosaženo, na sk se nic nezměnilo. (to počítátko článků na hlavní straně vždycky trochu pozůstává zpět, aby Iljičovi nebylo tak smutno...). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 07:03, 3. 6. 2006 (UTC) :Ani sem nečekala, že to bude tak rychle :). No co, musím si holt stanovit nové cíle, na mušce mám gl a fa, ty taky vypadají nějak zamrzle :). --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 16:02, 3. 6. 2006 (UTC) Ty nové cíle si budeš muset stanovit asi znova. Myslím, že Galilejci i Šachové již padli... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] ==změnky== Ahoj. Doufám že se nezhrozíš až sem zas zavítáš. Já změnil barvu pozadí na světloučce modroučkou (až na hlavní jmenný prostor, má to i cs.wiki), a podložil jsem ty '''N''' v posledních změnách modře (tak tohle nemaj, ale mně se líbí). Jinak, stále se pokouším zfunkčnět ty klapátka pod editačním oknem, snad to bude brzy. Kdybys tam něco potřebovala, dej vědět. Honza. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:56, 6. 6. 2006 (UTC) - - - Viz i [[Nápověda diskuse:Vzhled a styl]], musím si udělat nějaký nápad, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:16, 6. 6. 2006 (UTC) :Jsem asi slepota, ale žádnou modrou nevidím (teda pod tím N-kem jo), ale to nevadí:). U klapátek dole využívám zatím jen uvozovky (a pomlčítka a třítečku), tak tam snad nic nepotřebuju. (Na zbytek juknu až ve čtvrtek). Zatím. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 18:56, 6. 6. 2006 (UTC) Hm. Jak jsem řekl, výrazně blue to není. Lehoučce. Všimneš si toho, když tam je obsah a tak, tam je pozadí bělající se. Navíc, to zbarvení není v hlavním jmenném prostoru (články). No jo. Jeden se snaži a... No klapátka na edittools stále ještě nefungují jak by bylo třeba, ale dal jsem tam např. klapátko na vložení kategorie (funguje), chci tam dát ref na vkládání poznámek, přijde i najdi+nahraď, takže se Ti snad bude hodit víc. - - Že dle statistiky teď musíme dohánět indonézany asi víš. Rád bych během tak týdne dvou udělal na cs.wiki nějakou PR akci, abych vzbudil zájem. Doufám v Tvou podporu, dám Ti pár nápadů vědět, můžem se do nich navézt dohromady a společně. - - - Hele, nějak jsi tu akorát dnes vůbec nebyla, tak jsem si myslel a pro jistotu držel palce. Honza. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 20:07, 7. 6. 2006 (UTC) <br> P.S. Zdá se, že to pod tím editačním oknem začlo fungovat; přidal jsem provizorně i <nowiki><big></nowiki>, což je myšleno na formatování nadpisů, které by neměly přijít do obsahu, je nutno vyzkoušet a rozhodnout, zda se dá použít (někteří tvrdí, že ne, že do obsahu musí všechny kapitolky - ozvu se). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 06:21, 8. 6. 2006 (UTC) :Dneska jsem dopsala pravděpodobně poslední doprázdninový test (děkuju za pro-jistotu-držené-palce:), tak bych se konečně mohla dokopat sepsat si těch pár věcí, co mě tíží na srdci, a probrat to příp. na IRC?--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 12:37, 8. 6. 2006 (UTC) <small>p.s. podpora v rámci možností samozřejmě zaručená :)</small> No jistě. Jednak mne těší že jsem to s tím palcem vyčíhnul, jednak mi klidně řekni, co tě tíží. Mrkni se občas na IRC a když mne uvidíš, tak na mne klikni. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:53, 8. 6. 2006 (UTC) Ahoj, gratulace k píli jsem Ti uveřejnil již i zcela veřejně v Oznámení, tak ještě jednou mnoho chvály... V [[Wikisource:Šablony#Vytvoření nové šablony]] najdeš krátký návodek jak se dělá šablona, hele když tak se ozvi. K ostatním problémkům (kategorizovat autory, co s obsahovou tabulkou, no to je asi vše) se ozvu brzy. Zdravím a hezký zbytek neděle, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:25, 11. 6. 2006 (UTC) == před a potom == Nazdar. Nechám se překvapit, vypadá to dobře, gratuluju. Mášli otázky (zúžit, nechat obeplouvat zleva atd.) poptej se. Něco jiného. Já o tom trochu přemýšlel a dospěl jsem k názoru (rád ho ještě změním), že existují dva typy dlouhých textů (mluvím teď více méně o literatuře a tak): * texty jako staré pověsti č., pozůstávající z jednotlivých textů, které jsou prostě celkem samy o sobě * texty které jsou prostě tak dlouhé, že je nutno je dělit asi jako strana 1-50, strana 51-100 a tak Asi bude nutno mít minimálně dvě šablony podle toho pro co. Co se týče Pověstí, akorát jsem viděl na cswiki novou šablonu [[:w:Šablona:Červená linka (washingtonské metro)]], kde je nejen před a potom, ale i seznam všech částí (takže je možno skákat nejen o jednu položku před nebo potom, ale vidím i celý obsah a mohu skákat k jednotlivým částem z kterékoliv části). Popravdě řečeno, tahle šablona je jen princip, graficky se mi nelíbí, už jsem viděl hezčí, a třeba taky ne centrované, ale jako sloupeček napravo. Aha, a myslel jsem, že ta šablona textinfo přijde jen a pouze na takovej rozcestník, tedy první stránku těch dílů, u těch rozdělených částí pak být ani nemusí, dá se na to odkázat v té šabloně před a po (malým písmem někde na konci jako o dalších údajích se dočtete tady a tady...). Já ted musím asi na hodinku zmizet, až přijdu tak se hodím na IRC. Čau, Honza :ad dva typy dlouhých textů: Tak ona by ta šablona i dala možná použít na ten druhý typ dlouhých textů (prostě se to uměle rozdělí na Část 1, Část 2…). :ad seznam všech částí: Jo něco podobného jsem viděla na en u Shakespearových sonetů (dole [[:en:The_Sonnets]] - i když teď to mají zrovna rozbitý). :ad Textinfo: No to jsem právě taky nevěděla, jestli na každou podstránku nebo jen na obsah, ale přemýšlela jsem: :*teoreticky nemusí být všechny části ze stejného zdroje nebo od stejného překladatele (např. někdo teď příjde a přidá pověst O Čechovi, ale nebude mít stejné vydání jako já, nebo bude sbírka básní od Verlaina ale půlku přeložil Pan X a půlku Pan Y.) :*odkazování na wikipedii - takhle je dobrý, že se hned dostanu na wikipedii, navíc dejme tomu, že by byla nějaká báseň/povídka tak slavná, že by měla na wiki i vlastní článek (třeba to Když), nebo např. u pověsti u Horymíra a Šemíka by se dalo odkázat i na [[w:Šemík]] :ale nevím..no budu na tom irc.--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 12:22, 14. 6. 2006 (UTC) Hm. Jak jsem zhora řekl, jsem schopen měnit názory. Jo, tak takové umělé dělení předlouhých textů je jedna věc. Něco jiného jsou Staré p.č. a a podobné. Tu rozbouranou šablonu sonetů v en jsem videl. Jednak, nám se to tady nestane :-), pak si myslím že zvládnem něco hezčího. Ale předně: S tím textinfem na každé dtránce ti budu muset asi přitakat, spousta argumentů mluví pro. Teďkonc jde o to, uděláme-li to tou samou šablonou jako máme teď, a nebo zda budem používat dosavdní Textinfo + druhou šablonu kde se ukazuje na jiné části díla (v tom případě, kde se bude nacházet ta šablona pro díly - dole ??? přes celou šířku ???), či uděláme-li to spojením obou šablon dohromady (v tom případě sloupeček vpravo, asi bych pak tu část dosavadního textinfa snad i trošku omezil, a následující část šablony formatoval nějakou jinou barvou...). Tohle vše nezávisle na tom, jak bude vypadat taková zcela základní stránka A. díla samotného (např. ty sonety, nebo Staré p.č.) a B. stránka autora (Shakespeare, Jirásek...). Hodím se obratem během minut na IRC. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:14, 14. 6. 2006 (UTC) == Analýza předělávky jedné unikátní šablony == Nazdar, tak jsi tu akorat nebyla, ja snad za hodinku... Šablonu jsem předělal, její verzce je stále na [[Šablona:Test]], výsledky máš na [[Wikisource:Test]], návod na novou šablonu je pak na [[Šablona diskuse:NavigacePaP]]. Mimo asi třinácti tuctů pozitivních bodů jsou dva neutrálně-negativně-tendující: * když předcházející nebo další není vyplněno, tak se skutečně neukáže, zde jsem šablonu přelstil, ale není to tak zcela symetrické, což se snad dá opravit * protože u těch změn, co byly nutné, šlo i o změny syntaxe vkládání parametrů (a sice chtěl jsem aby se musel vkládat jenom název části bez šipek a bez hranatých závorek), tak to bude nutno změnit všude, kde šablona už je; no není to tak zlé, ale čekám, až co ty se k tomu vyjádříš, pak je nutno to předunout na správné místo a dělat opravy. Zdar Honza [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:01, 15. 6. 2006 (UTC) :Zrovna jsem se probudila, tak na to mrknu. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 16:03, 15. 6. 2006 (UTC) == počítadlo == Tak se všema těma změnama předevčírem se moc nestalo, ještě dnes bylo počítadlo na 95. Já se na IRC-source o tom bavil a tam bylo mínění, že chyba je v tom, že na celé stránce není ani jeden odkaz (tedy v hranatých závorkách; přičemž mi jeden radil, abycho to vyzkoušel ne s odkazem, ale s nějakou kategorií. Dal jsem tedy pokusně jednu novou kategorii do pěti stránek, a počítadlo bylo téměř obratem na 100; pak ale, u dalších pěti, se nestalo nic (což je někdy obvyklé). Tak ja čekám co bude, pokud by to šlo s tou kategorií, tak by to bylo fajn, jinak se to vyzkouší s nějakým odkazem. Zatím [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:22, 18. 6. 2006 (UTC) Jistě sis všimla, že na statistice už máme vcelku správný počet stránek, leč pokulháváme za ... kolegy z Bosny. Tito při minulé aktualizace před 10 dny měli asi 4 eidtace, nyní mají přes 190. No, dobrý, díval jsem se tam, pravděpodobně tam měl někdo stejný nápad jako my, jak se totiž počítají stránky-části dlouhých rozdělených textů, o to u nich asi jde... No ale, když ne dnes, porazíme je zítra, že. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:00, 29. 6. 2006 (UTC) == řazení autorů v kategoriích těch samých == Viděl jsem, žes pro zanesení autorských stránek v příslušné kategorii autora použila pro řazeníé syntaxe |*, čímž ten článek o autorovi vleze na první místo, označen hvězdičkou. V cs.wiki na to používají dva systémy: * jako ty, ovšem místo hvězdičky je tam „space“ tedy mezera, je to taky zcela na prvním místě, ovšem není označeno nějakým znakem, pokusně jsem udělal u Máchy * mají na to šablonu hlavní článek, který se ovšem vkládá do kategorie, a generuje tam řádku s označením hlavního článku, ovšem lze použít jen tehdy, když kategorie i hlavní článek mají absolutně stejný název; viz [[:w:Kategorie:Astronomie]]; vedlejší efekt: protože i ten hlavní článek má tu kategeorii už v sobě, tak ten článek v oné kategorii figuruje jednak jako hlavní článek a pak je tam ještě jednou Nevím co převezmem, dej vědět, šablona se dá zkopírovat Hm, je nutno ještě vyzkoušet: ta šablona ''hlavní článek'' je možná koncipovaná tak, že se tam dá zanést i jiný název než jméno kategorie, když se tak na to koukám, čili je jaksi ohebná, hm. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:28, 28. 6. 2006 (UTC) 1543 3999 2006-06-27T17:47:56Z Flambelle 20 + další c&p <div style="float:right; width:70px; height:70px; background-color:#FFD9BF; color:#BF8660; border:2px solid #BF8660; text-align:center; font-weight:bold; letter-spacing:1px;"> Vitrínka<br> [[Image:Barnstar-rotating.gif|30px]] </div> Něco víc o mně na [[w:User:Flambelle|cs.wikipedia]]. * [[:en:User:Flambelle|en.source]] * [[:oldwikisource:User:Flambelle|oldwikisource]] * [[/Skladiště|Skladiště]] *'''Kategorie:''' [[:Kategorie:Právo|Právo]], [[:Kategorie:Mezinárodní smlouvy|Mezinárodní smlouvy]], [[:Kategorie:Literatura|Literatura]], [[:Kategorie:Autoři|Autoři]] <br style="clear:both"> == Pomocník == <pre> {{NavigacePaP |TITUL= |AUTOR= |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} </pre> <pre> {{WikiCsWiki}} </pre> <pre> {{Textinfo| TITULEK= |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} </pre> <pre> {{Autorinfo| |jméno= |příjmení= |kategorizační písmeno= |alternativní jméno= |Image= |datum narození= |místo narození= |datum úmrtí= |místo úmrtí= |popis= |BiografieWiki= |WikiquoteCS= |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} </pre> *[[Nápověda:Seznam šablon|Další šablony]] *[[Speciální:Newpages|Nové články]] '''Zákony''' * [http://www.lexdata.cz lexdata] <pre>[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/cislo_rok_Sb.?opendocument www.lexdata.cz]</pre> * [http://portal.gov.cz portal.gov] - i starší před rokem 1945 <pre>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=cislo/rok portal.gov.cz]</pre> 1544 2180 2006-04-14T15:30:29Z -jkb- 4 Stránka [[Co je Wikisource]] přemístěna na stránku [[Wikisource:Co je Wikisource]]: správné #REDIRECT [[Wikisource:Co je Wikisource]] 1545 2189 2006-04-14T16:34:28Z -jkb- 4 vítejte Aido Vítám, kolegyně Aido, na wikisource, a doufám, že to není jen chvilkový zálet, ale že se občas ještě podíváte a dáte vědět, které texty by se nám mohly hodit :-). V každém případě, nebudete-li si vědět rady jak, tak pomužeme. Hezké velikonoce, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:34, 14. 4. 2006 (UTC) 1546 2859 2006-05-23T12:18:04Z Nádvorník 18 ok Milý kolego, vůbec jsem nepřehlédl, že jste se zde přihlásil, ale mam v poslednich dnech min casu nez bych chtel... Že jste pilny na Wikipedii jsem si uz davno vsiml, rad bych Vam popřál podobné úspěchy i zde. Hezké velikonoce, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:39, 14. 4. 2006 (UTC) == notoc u Kyóta == Nazdar, opět se zpožděním... Jo, kyótský protokol zcela OK, to s tím NOTOC přirozeně taky, dám to ještě pro jistotu někde do nápovědy, to je někdy důležité. Zdar [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 06:01, 23. 5. 2006 (UTC) :OK --[[Uživatel:Nádvorník|Nádvorník]] 12:18, 23. 5. 2006 (UTC) 1547 2233 2006-04-16T16:10:35Z -jkb- 4 aut. práva Nazdar, tak vítám, včera přislíbeno a dnes uz tu... Hned s tebou budu řešit autorská práva :-) (no ne hned, někdy...). Vítám tedy, zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:50, 15. 4. 2006 (UTC) : No přilákalo mě hlášení Vandalfightera, že tu někdo edituje. No teď už jsi ve whitelistu, takže Tvé editace dál kontrolovat nebudu. :) --[[Uživatel:RuM|RuM]] 17:01, 15. 4. 2006 (UTC) Při nějaký příležitosti si nechám vysvětlit, jak toho vadlaského bojovníka si mohu nainštlovat... == Nápověda autorská práva== Bohužel se autorská práva pro wikisource trchu liší, takže si to dávám dohromady j jiných wikisource. Zatím hotov nejsem, nechal bych si to pak rád trochu prohlédnout, aby tam nebyly seky. Dnes snad ale následující: mám tam sekci o dokumentech, které jsou automaticky PD, chtěl bych tam dát návod/seznam takových, kde to je vždy, prozatím mne napadly úřední texty co byly ve sborníku. Jistě toho bude víc (tedy nejen texty jako autor zemřel + 70), nevím např., jak je to s texty z Bible, z církevních zpěvníků co jsou rozhozeny po kostelech, no a jistě i další. Kdyby tě neco napadlo, nemusíš vůbec ani formulovat, dej mi vědět co a jak, já to tam mohu dát pak sám. Zatím mnoho <s>eggů</s> vajíček, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:10, 16. 4. 2006 (UTC) 1548 2209 2006-04-15T15:56:59Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Přesun na Wikisource]] přemístěna na stránku [[Nápověda:Přesun na Wikisource]]: nápověda do nápovědy #REDIRECT [[Nápověda:Přesun na Wikisource]] 1549 2219 2006-04-15T16:48:39Z -jkb- 4 recat [[Kategorie:Wikisource|Nástěnka správců]] Tato stránka slouží komunikaci mezi a se správci české Wikisource. Poznámky k blokování a podobným opatřením viz [[Wikisource:Ochranná opatření]]. <!-- Prosím nepište nad tuto čáru, děkujeme --> 1550 2870 2006-05-24T10:00:37Z -jkb- 4 +1 [[Kategorie:Wikisource|Ochranná opatření]] <div style="float:right; padding-left:5px;"> {| style="text-align:left; background-color:#f9f9f9;width: 200px;" |- padding:5px;padding-top:0.5em;font-size: 95%; | __TOC__ |} </div> Na této stránce dokumentují správci různá opatření jako blokování uživatelů atp., pokud je třeba obsáhlejšího komentáře než je shrnutí editace. === Open proxy=== Koncem dubna 2006 bylo robotem Proxybot zablokováno kolem 20 000 IP adres ze seznamů open proxy. Doba zablokování: variabilní, mezi 6 až 11 měsíci. O dalším postupu bude diskutováno na Metě. ([[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:00, 24. 5. 2006 (UTC)) 1551 2703 2006-05-08T18:53:27Z -jkb- 4 box {{Textinfo| TITULEK=Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky |PODTITULEK=Zákon 40/1993 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://www.e-law.cz/zakony/40_93.txt e-law.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Občanství České republiky |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }}<pre> 40/1993 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 29. prosince 1992 o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky Změna: 272/1993 Sb. Změna: 337/1993 Sb. Změna: 140/1995 Sb. Změna: 139/1996 Sb. Změna: 194/1999 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Obecná ustanovení (1) Fyzické osoby, které ke dni 31. prosince 1992 byly státními občany České republiky a zároveň státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, jsou od 1. ledna 1993 státními občany České republiky. (2) Při posuzování, zda je fyzická osoba státním občanem České republiky, popřípadě do 31. prosince 1992 byla státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, se postupuje podle předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství této osoby.1) -------------------------------------------------------------------- 1) Např. zákon č. 236/1920 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé, zákon č. 152/1926 Sb., o udělení státního občanství československého některým osobám, zákon č. 60/1930 Sb., jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými státy Severoamerickými o naturalizaci, zákon č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST PRVNÍ Nabývání státního občanství § 2 Státní občanství České republiky se nabývá a) narozením (§ 3), b) osvojením (§ 3a), c) určením otcovství (§ 4), d) nalezením na území České republiky (§ 5), e) prohlášením (§ 6 nebo § 18a), f) udělením (§ 7 až 12). § 3 Narozením Dítě nabývá narozením státní občanství České republiky, a) je-li alespoň jeden rodič státním občanem České republiky nebo b) jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (dále jen "bezdomovec"), alespoň jeden z nich má trvalý pobyt na území České republiky a dítě se na jejím území narodí. § 3a Osvojením Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem České republiky, nabývá státního občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení § 4 Určením otcovství Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem České republiky, nabývá státní občanství České republiky a) dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství2) nebo b) dnem právní moci rozsudku o určení otcovství.3) ------------------------------------------------------------------- 2) § 52 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 234/1992 Sb. 3) § 54 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb. § 5 Nalezením na území České republiky Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že nabyla narozením státní občanství jiného státu. § 6 Prohlášením (1) Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením. (2) Prohlášení může samostatně učinit fyzická osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let. (3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let. (4) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení. (5) Činí-li prohlášení podle odstavce 3 nebo 4 pouze jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky pro dítě, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům. (6) Potomci fyzické osoby, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky, ani státní občanství Slovenské republiky, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství. (7) Prohlášení se činí u krajského úřadu, v hlavním městě Praze u úřadu městské části3a) určené Statutem hlavního města Prahy, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátů těchto měst (dále jen "úřad"), příslušného podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, která prohlášení činí. V cizině se toto prohlášení činí před zastupitelským úřadem České republiky. (8) Příslušný úřad vydá o prohlášení osvědčení. ------------------------------------------------------------------ 3a) § 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 273/2001 Sb. Udělením § 7 (1) Státní občanství České republiky lze na žádost udělit fyzické osobě, která splňuje současně tyto podmínky: a) má na území České republiky ke dni podání žádosti po dobu nejméně pěti let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje, b) prokáže, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo prokáže, že pozbyla dosavadní státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky, c) nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, d) prokáže znalost českého jazyka. (2) Manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství České republiky. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví obecně závazným právním předpisem kriteria pro prokazování znalostí českého jazyka podle odstavce 1 písm. d). § 8 K žádosti o udělení státního občanství České republiky žadatel připojí a) rodný list, pokud uzavřel manželství, i oddací list, popřípadě doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela, b) doklad o tom, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky, c) výpis z rejstříku trestů, jde-li o žadatele staršího 15 let; tento doklad nesmí být starší šesti měsíců, d) životopis. § 9 (1) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti připojí a) rodný list dítěte, b) souhlas druhého rodiče se změnou státního občanství dítěte, pokud nebyl zbaven rodičovských práv nebo způsobilosti k právním úkonům, c) doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí dosavadního státního občanství dítěte, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky. (2) Státní občanství České republiky lze na žádost zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let samostatně; k žádosti se připojí doklady uvedené v odstavci 1. § 10 (1) Státní občanství České republiky uděluje ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo vnitra"); žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství České republiky. (2) Žádost se podává u úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky. Úřad zašle žádost Ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání. (3) Ministerstvo vnitra je povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu; může si při tom vyžádat stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky; pokud je obsahem těchto stanovisek skutečnost podléhající utajení podle zvláštního zákona,3a) nestává se součástí spisu. (4) Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla Ministerstvu vnitra. (5) Ministerstvo vnitra o žádosti o udělení státního občanství rozhodne do 90 dnů od zahájení správního řízení. ------------------------------------------------------------------ 3a) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. § 11 (1) Ministerstvo vnitra může prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. a), má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a a) narodil se na území České republiky, anebo b) žije na území České republiky nepřetržitě alespoň 10 let, anebo c) měl v minulosti státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, anebo d) byl osvojen státním občanem České republiky, anebo e) jeho manžel (manželka) je státním občanem České republiky, anebo f) jehož alespoň jeden z rodičů je státním občanem České republiky, anebo g) přesídlil do České republiky do 31. prosince 1994 na základě pozvání vlády, nebo h) je bezdomovcem nebo má na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka. (2) Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. b), pokud se žadatel na území České republiky oprávněně zdržoval a) po dobu nejméně pěti let a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, anebo pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze státního svazku, nebo by žadatel podá-ním žádosti o propuštění ze svazku mohl vystavit sebe nebo osoby blízké pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo pro politické přesvědčení, anebo b) po dobu nejméně 20 let, nejde-li o případ podle § 18 a 18a. (3) Ministerstvo vnitra může dále v případech hodných zvláštního zřetele prominout i podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. d). § 12 Státoobčanský slib (1) Fyzická osoba starší 15 let, které bylo uděleno státní občanství České republiky, nabývá státní občanství České republiky podle § 7 dnem složení tohoto slibu: "Slibuji na svou čest věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat všechny zákony a jiné obecně závazné právní předpisy. Slibuji, že budu plnit všechny povinnosti státního občana České republiky". (2) Dítě mladší 15 let zahrnuté do žádosti rodičů, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy je nabývá alespoň jeden z rodičů; bylo-li státní občanství České republiky tomuto dítěti uděleno samostatně, nabývá je dnem převzetí Listiny o udělení státního občanství České republiky zákonnými zástupci. (3) Ministerstvo vnitra může složení státoobčanského slibu prominout. V tom případě fyzická osoba nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy rozhodnutí o prominutí složení státoobčanského slibu nabylo právní moci. (4) Fyzická osoba skládá státoobčanský slib před tajemníkem obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze před tajemníkem úřadu městské části příslušného podle místa jejího trvalého pobytu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst, v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu České republiky. ČÁST DRUHÁ Pozbývání státního občanství § 13 Státní občanství České republiky se pozbývá a) prohlášením (§ 16), b) nabytím cizího státního občanství (§ 17) s výjimkou případů, kdy k nabytí cizího státního občanství dojde v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením dítěte. nadpis vypuštěn § 14 zrušen § 15 zrušen § 16 Prohlášením (1) Státní občan České republiky, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu, může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let prohlásit, že se vzdává státního občanství České republiky. (2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před zastupitelským úřadem České republiky. Žadatel v něm uvede a) kdy nabyl cizí státní občanství, b) místo posledního trvalého pobytu na území České republiky nebo, že nikdy takový pobyt neměl. K prohlášení připojí doklad o státním občanství České republiky a doklad o tom, že nabyl státní občanství cizího státu. (3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení podle odstavce 1 zahrnout i dítě mladší 15 let, které je státním občanem České republiky a současně je státním občanem cizího státu. K prohlášení připojí: a) rodný list dítěte, b) souhlas druhého rodiče s pozbytím státního občanství České republiky dítěte, pokud nebyl zbaven rodičovských práv nebo způsobilosti k právním úkonům, c) doklad o tom, že dítě nabylo státní občanství cizího státu. (4) Zastupitelský úřad České republiky vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství České republiky. § 17 Nabytím cizího státního občanství Státní občan České republiky pozbývá státní občanství České republiky okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením. ČÁST TŘETÍ Zvláštní ustanovení o státním občanství České republiky v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky § 18 nadpis vypuštěn (1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993, se pokládá za státního občana České republiky, pokud se neprokáže, že toto občanství podle tohoto zákona pozbyla po provedení volby občanství Slovenské republiky. (2) Státní občan České republiky, který měl k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nepozbyde nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České republiky. § 18a (1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, která nebyla státním občanem České republiky a která měla na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštních zákonů3b) ke dni 31. prosince 1992 a tento pobyt dosud trvá, anebo která od tohoto data až dosud žije trvale na území České republiky, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky. (2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu prohlašovatele, popřípadě podle místa, kde prohlašovatel trvale žije. K prohlášení se připojí a) rodný list, a pokud prohlašovatel uzavřel manželství, i oddací list, popřípadě doklad o rozvodu manželství nebo úmrtní list zemřelého manžela, b) doklady, jimiž prohlašovatel může prokázat trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě skutečnost, že na území České republiky trvale žije nejpozději od 31. prosince 1992.3c) (3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1. K prohlášení se připojí a) rodný list dítěte, b) souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům. (4) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1, pokud je alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. K prohlášení se připojí doklady uvedené v odstavci 3. (5) Jsou-li oba rodiče dítěte mladšího 15 let žijícího na území České republiky zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen anebo nemají způsobilost k právním úkonům, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popřípadě opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Poručník nebo opatrovník k žádosti připojí a) rodný list dítěte, b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení poručníkem nebo opatrovníkem. (6) Státní občanství České republiky se podle tohoto ustanovení nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství České republiky prohlášením. Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení, úřad prohlášení rozhodnutím odmítne. (7) Nabytí státního občanství České republiky oznámí příslušný úřad a) ohlašovně místa trvalého pobytu nebo místa, kde fyzická osoba trvale žije, b) Policii České republiky, c) okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správě, jde-li o osobu podléhající branné povinnosti, d) Ministerstvu vnitra. ------------------------------------------------------------------ 3b) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů. 3c) § 34 až 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). § 19 Žádosti o udělení státního občanství České republiky podané před nabytím účinnosti tohoto zákona, o kterých nebude rozhodnuto do nabytí jeho účinnosti, se považují za podání podle ustanovení § 18a. ČÁST ČTVRTÁ Ustanovení společná a závěrečná Doklady o státním občanství § 20 (1) Státní občanství České republiky se prokazuje a) občanským průkazem, b) cestovním dokladem, c) osvědčením, popřípadě potvrzením o státním občanství České republiky, d) vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm údaj o státním občanství České republiky uveden. (2) Osvědčení o státním občanství České republiky vydává úřad příslušný podle místa trvalého pobytu osoby, o jejíž státní občanství se jedná. Pokud osoba trvalý pobyt na území České republiky nikdy neměla, vydává osvědčení o státním občanství České republiky Úřad městské části Praha 1. (3) Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce. (4) Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky se podává u úřadu nebo obecního úřadu, městského úřadu, v hlavním městě Praze u úřadu městské části, v územně členěných statutárních městech u úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části, pro územní vojenské újezdy u újezdního úřadu určeného zvláštním právním předpisem,3e) příslušného podle místa trvalého, popřípadě posledního trvalého pobytu osoby, o jejíž státní občanství se jedná. Pokud osoba na území České republiky trvalý pobyt nikdy neměla, podává žádost u Úřadu městské části Praha 1. Má-li osoba trvalý pobyt v cizině, může žádost podat prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky. Tento úřad je povinen žádost postoupit úřadu příslušnému k vydání osvědčení o státním občanství České republiky nejpozději do 15 dnů od jejího podání. ------------------------------------------------------------------ 3e) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách. § 21 Prohlášení o volbě (§ 6) a o pozbytí státního občanství České republiky (§ 16) se činí ve dvojím vyhotovení. Zastupitelský úřad České republiky zašle obě vyhotovení ministerstvu vnitra. § 22 (1) Doklady vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto zákona, a) musí být opatřeny potřebnými ověřeními,4) nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, b) musí být úředně přeloženy do českého jazyka,5) jsou-li vystaveny v cizím jazyce. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky. ------------------------------------------------------------------ 4) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. § 23 (1) Úřad vede evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, pokud mají nebo měly v územním obvodu úřadu trvalý pobyt. Pokud takovýto pobyt na území České republiky nikdy neměly, vede evidenci Úřad městské části Praha 1. Krajský úřad vede evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, pokud mají nebo měly v územním obvodu kraje trvalý pobyt. (2) Ústřední evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, vede ministerstvo vnitra. (3) Soud, který rozhodl o osvojení dítěte, jestliže tímto osvojením dítě nabylo státní občanství České republiky podle § 3a, oznámí tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o osvojení úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte. Nemá-li dítě trvalý pobyt na území České republiky, pak Úřadu městské části Praha 1. (4) Soud nebo obecní úřad, před nimiž dojde k souhlasnému prohlášení rodičů o určení otcovství, nebo soud, který rozhodl o otcovství k dítěti, jehož matka je cizinka a otcem byl určen státní občan České republiky, oznámí tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne učinění souhlasného prohlášení rodičů nebo nabytí právní moci rozsudku úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu dítěte. Nemá-li dítě trvalý pobyt na území České republiky, pak Úřadu městské části Praha 1. § 24 Zjišťování státního občanství (1) Ve sporných případech provádí zjišťování státního občanství České republiky úřad příslušný podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu osoby, o jejíž státní občanství se jedná. Pokud osoba trvalý pobyt na území České republiky nikdy neměla, provádí zjišťování Úřad městské části Praha 1. (2) Úřad vystaví fyzické osobě potvrzení o výsledku provedeného zjištění. Je-li to třeba k uplatnění práv fyzické osoby, do potvrzení uvede, kdy, popřípadě na základě jakých ustanovení fyzická osoba státní občanství České republiky nabyla nebo pozbyla. (3) Žádost o zjištění státního občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce. § 25 Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele, nevydává se s výjimkou ustanovení § 12 odst. 3 rozhodnutí ve správním řízení.6) ------------------------------------------------------------------ 6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). § 26 Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, může příslušný orgán státní správy prominout předložení dokladů stanovených v § 8 písm. a) a c), § 9 odst. 1 písm. a) a c), pokud by jejich obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou, lze-li bez jejich předložení zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. § 27 Prohlášení podle tohoto zákona nepodléhají správním poplatkům. Přechodná ustanovení § 27a Žádosti o udělení státního občanství České republiky, podané podle zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, do 31. prosince 1992, se vyřizují podle předpisů platných ke dni jejich podání. § 27b Vláda může nařízením prodloužit lhůty stanovené v § 18 odst. 1 a 2, § 18a a § 19 odst. 1 tohoto zákona, a to nejdéle do 30. června 1994. § 27c Dítě, jehož osvojitelé byli ke dni jeho osvojení státními občany České republiky nebo by se jimi stali k 1. lednu 1969, nabylo osvojením státní občanství České republiky, pokud toto občanství nenabylo jinak. § 27d Působnosti stanovené krajskému úřadu, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 28 Zrušují se 1. Zákon České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 92/1990 Sb. 2. Zákon č. 165/1968 Sb., o zásadách nabývání a pozbývání státního občanství. § 29 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Uhde v.r. Havel v.r. Klaus v.r. </pre> [[Kategorie:Právo]] 1552 2238 2006-04-17T10:03:45Z Egg 2 poznámka pro příště Nic neříkající poznámka pro mě. --[[Uživatel:Egg|Egg]] 10:03, 17. 4. 2006 (UTC) 1553 2245 2006-04-17T11:59:55Z -jkb- 4 '''Aktualizace šablony:''' nutno sledovat tuto šablonu na vícejazyčné wikisource org a ručně provést případné změny (text v nových jazycích, založení nových domén pro jazyky), viz [[:oldwikisource:Template:Pater noster]], --[[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:59, 17. 4. 2006 (UTC) 1554 2250 2006-04-17T12:40:23Z -jkb- 4 '''Aktualizace šablony:''' nutno sledovat tuto šablonu na vícejazyčné wikisource org a ručně provést případné změny (text v nových jazycích, založení nových domén pro jazyky), viz [[:oldwikisource:Template:L'Internationale]], --[[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:40, 17. 4. 2006 (UTC) 1555 2256 2006-04-17T15:56:49Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Odkazy]] přemístěna na stránku [[Nápověda:Odkazy]]: správný název #REDIRECT [[Nápověda:Odkazy]] 1556 3321 2006-06-13T17:27:25Z -jkb- 4 <div style="margin-bottom: 0.5em; border: 1px solid #ccc; padding: 2px; background: #F9F9F9; text-align: left; font-size: 95%;"><center> [[Image:Nuvola apps xmag.png|18px]] ''Podrobnější informace naleznete na '''české Wikipedii''' v článku &nbsp; '''[[:w:{{{1}}}|{{{1}}}]]'''</font>.''</div> 1557 2580 2006-04-27T12:44:56Z -jkb- 4 Šablona se používá pro odkazy na příslušné stránky <s>nápovědy</s> v české Wikipedii. Umístění nahoře na stránce nápovědy zde. Syntaxe: :<nowiki>{{Nápověda cswiki|článek}}</nowiki> Přeformulováno, dá se používat nejen u nápovědy, název zatím nechávám... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:44, 27. 4. 2006 (UTC) 1558 3912 2006-06-26T15:42:41Z -jkb- 4 /* Barva šablony */ barvičky, @ Danny_B a další poslouchající Tato šablona slouží k testování funkčnosti, vzhledu atp. nových šablon. Prosíme o následující: po vyzkoušení smažte Váš test, abyste dali najevo, že další experimentátor tuto šablonu může použít. Není-li šablona prázdná, doporuje se optat se u posledního editora (viz v historii), zda je možno testovací šablonu používat. ---------------------- ==Barva šablony== Jen bych rád vyjádřil svůj subjektivní náhled na právě editovanou šablonu: Ty barvy ve mně kromě zcela evidentních prvoplánových asociací vyvolávají i obecně negativní pocity, uvítal bych proto nějaké jiné. Díky. [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 15:09, 26. 6. 2006 (UTC) : no dík za "pochvalu" (.-)), ale barvičky je to poslední, co mne na zfunkčnění nějaké šablony zajímá - i když, viz třeba de:source, tak tato hnědá je hezčí než ta jejich fialová... to se ale zvládne [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:22, 26. 6. 2006 (UTC) : takže jako dodatek: jo, barvy jsem volil prozatím na rychlovku, změnit je není problém. Šlo mi o to, že mám v úmyslu mít pro vyznačení textů víc šablon, něco jako mají v de:, en: es: atd., a chci tyto rozlišovat, aby každý věděl, kde se nachází. Mimo šablony Textinfo, momentálně wikisource-modrá, je tu nyní autorská šablona, a mám v úmyslu udělat zvláštní šablony pro literární texty (no jako sborníky) a pro právní předpisy (smlouvy, zákony atd.), které potřebují jiné parametry. Pro autory jsem si náhodou vyhmát hnědou či to co za to pokládám. Rád bych tohle přirozeně v budoucnu vyladil, ovšem nikterak s tím nepospíchám, tam by se mělo vyjádřit v průběhu diskuse víc lidí než momentálně tak dva-tři. Takže řekl bych, uvidí se. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:42, 26. 6. 2006 (UTC) 1559 3895 2006-06-26T14:13:02Z -jkb- 4 no zcela takto jsem si předsevzal zkopírovat to dnes večer dle de:, kde maji ovšem tu archaickou syntaxi HideIfEmpty... @ Danny_B takže dík (jo, kategorizace bude dopromyšlena) <div style="clear: right; float: right; margin: 0 0 1em 1em;"> {| border="1" cellpadding="2" style="background-color: #e6dfce; border-collapse: collapse; border-style: 1px solid #aaa; color: #191919; font-size: 85%; width: 230px;" |- ! style="background-color: #a68e52; font-size: larger;" | {{{jméno}}} {{{příjmení}}} |- class="hiddenStructure{{{alternativní jméno|}}}" | style="font-weight: bold; text-align: center;" | ({{{alternativní jméno}}}) |- class="hiddenStructure{{{Image|}}}" | style="text-align: center;" | [[Image:{{{Image}}}|228px]] |- class="hiddenStructure{{{rok narození|}}}{{{místo narození|}}}" | * <span class="hiddenStructure{{{rok narození|}}}">{{{rok narození}}}</span> <span class="hiddenStructure{{{místo narození|}}}">,&nbsp;{{{místo narození}}}</span> |- class="hiddenStructure{{{rok úmrtí|}}}{{{místo úmrtí|}}}" | † <span class="hiddenStructure{{{rok úmrtí|}}}">{{{rok úmrtí}}}</span> <span class="hiddenStructure{{{místo úmrtí|}}}">,&nbsp;{{{místo úmrtí}}}</span> |- class="hiddenStructure{{{popis|}}}" | {{{popis}}} |- class="hiddenStructure{{{BiografieWiki|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikipedia-logo.png|20px]] [[w:{{{BiografieWiki}}}|Biografie na Wikipedii]] |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteCS|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{WikiquoteCS}}}|Citáty na Wikicitátech (česky)]] |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteX1|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{kód1}}}:{{{WikiquoteX1}}}|Citáty na Wikicitátech ({{{jazyk1}}})]] |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteX2|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{kód2}}}:{{{WikiquoteX2}}}|Citáty na Wikicitátech ({{{jazyk2}}})]] |- class="hiddenStructure{{{MediaCommons|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Commons-logo.png|20px]] [[commons:{{{MediaCommons}}}|Multimedia na Commons]] |} </div> <!-- <includeonly>[[Category:Autor...]]</includeonly> --> 1560 3307 2006-06-13T08:54:06Z -jkb- 4 + syst. výpisy {{RIGHTTOC}} Tato stránka obsahuje různé stránky, související s údržbou Wikisource, včetně kategorií, obsahující přehled takových stránek. ==Všeobecný přehled== * [[:w:Kategorie:Přesun na Wikisource]]: kategorie na české Wikipedii (ne zde) se seznam článků, které mají být přesunuty na Wikisource * [[:Kategorie:Bez licence]]: stránky, kde chybí údaj o licenci * [[:Kategorie:Možná porušení autorských práv]]: porušení autorského práva * [[:Kategorie:Chybí odkaz cswiki]]: stránky, kde chybí odkaz na příslušný článek v české Wikipedii * [[:Kategorie:Chybí zdroj]]: stránky bez údaje o zdroji dokumentu * [[:Kategorie:Vyjasnit]]: nutno vyjasnit, zda tento text patří do Wikisource * [[:Kategorie:Nekategorizováno]]: nové stránky, které nebyly kategorizovány * [[:Kategorie:Stránky ke smazání]]: stránky k rychlému smazání * [[:Kategorie:Zamčené stránky]]: zamčené a polozamčené stránky * [[:Kategorie:Upravit]]: články, které musí být upraveny Výhodné je sledovat i následující stránky a seznamy: * [[:Kategorie:Varování vandalismus]]: seznam uživatelů, kteří již byly varováni šablonou [[:Šablona:Experimenty2|Experimenty2]] před vandlismem ==Jmenné prostory== '''Systémové výpisy''' stránek podle jmenných prostorů lze najít částečně i jinde, zde kompletní přehled: * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=-2 -2 - x] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=-1 -1 - x] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=0 0 - Všechny články] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=1 1 - Všechny články diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=2 2 - Uživatel] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=3 3 - Uživatel diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=4 4 - Wikisource] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=5 5 - Wikisource diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=6 6 - Soubor] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=7 7 - Soubor diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=8 8 - MediaWiki] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=9 9 - MediaWiki diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=10 10 - Šablona] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=11 11 - Šablona diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=12 12 - Nápověda] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=13 13 - Nápověda diskuse] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=14 14 - Kategorie] * [http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=15 15 - Kategorie diskuse] [[Kategorie:Údržba Wikisource|Údržba]] 1561 2309 2006-04-18T14:59:03Z -jkb- 4 Tato šablona slouží k označení článků, u kterých není jasné, patří-li do Wikisource. Šablona má být umísťována na začátku dokumentu, šablona generuje kategorii [[:Category:Vyjasnit]] 1562 3304 2006-06-13T07:51:28Z -jkb- 4 úprava <noinclude>Prosím nepoužívejte tuto šablonu - vysvětlení viz na [[Šablona diskuse:Hezká tabulka]]</noinclude> class="prettytable" 1563 3225 2006-06-10T08:24:55Z -jkb- 4 <s>Používá se místo parametrů tabulky v jejím prvním řádku. Místo prvního řádku tabulky se vloží:<br> <nowiki>{| {{hezká tabulka}}</nowiki><br> Zbytek tabulky se vytvoří stejně jako je popsáno na [[:w:Wikipedie:Tabulky|Wikipedie:Tabulky]] v nápovědě české Wikipedie.<br> Tabulka s touto šablonou pak vypadá následovně (počty řádek a sloupců nezáleží na této šabloně, jen vzhled):</s> Tato tabulka se nyní generuje ne vyvoláním šablony, ale vložením <code>class="wikitable"</code> přímo do prvního řádku tabulky, která pak vypadá následovně: {| class="wikitable" !AAA !BBB !CCC |- |0 |0 |0000 |- |1 |1 |0001 |- |2 |2 |0010 |- |3 |3 |0011 |- |4 |4 |0100 |- |} Celý kód je: <pre>{| class="wikitable" !AAA !BBB !CCC |- |0 |0 |0000 |- |1 |1 |0001 |- |2 |2 |0010 |- |} </pre> 1564 4413 2006-07-02T20:13:12Z -jkb- 4 rekat Pro vyznačení textů a dokumentů a také pro krátké upozornění o chybících či problematických údajích se používají různé šablony. O jejich použití se lze dočíst vždy na příslušné diskusní stránce, zde je navíc souhrnný přehled o použití některých těchto šablon. ==Vyznačení textů== Texty a dokumenty ve Wikisource by měly všehcny obsahovat příslušnou šablonu s údaji o textu a případnými údaji. Jsou to: * Standardní šablona (infobox) '''[[Šablona:Textinfo|Textinfo]]''', která by se měla nacházet u všech dokumentů, pokud pro tyto nejsou vyhraženy zvláštní šablony * * pro listování mezi jednotlivými částmi rozdělených dlouhých textů je určena šablona '''[[Šablona:NavigacePaP|NavigacePaP]]''' ==Vyznačení autorské stránky== * Každá [[Wikisource:Autorská stránka|autorská stránka]] obsahuje mimo pouze krátkých biografických údajů a seznamu děl i šablonu '''[[Šablona:Autorinfo|Autorinfo]]''' se základními údaji o autorovi a odkazy na různé projekty. Popis a návod viz na diskusní stránce šablony. ==Šablony pro údržbu== V případě neúplnosti textu, různých pochybností atp. lze použít následujících šablon: * šablona '''[[Šablona:WikiCsWiki|WikiCsWiki]]''' - <nowiki>{{WikiCsWiki}}</nowiki> - s textem ''Bez odkazu na českou Wikipedii'', vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:Chybí odkaz cswiki]] <br>vkládá se k dokumentům, u kterých chybí odkaz na příslušný článek v české wikipedii * šablona '''[[Šablona:Vyjasnit|Vyjasnit]]''' - <nowiki>{{Vyjasnit}}</nowiki> - s textem ''Umístění na Wikisource nejasné'', vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:Vyjasnit]] <br>vkládá se k dokumentům, u kterých není jasné, patří-li svým charakterem do Wikisource (a nebylo-li lepší umístit je jinde) * šablona '''[[Šablona:Zdroj|Zdroj]]''' - <nowiki>{{Zdroj}}</nowiki> - s textem ''Není uveden zdroj / pramen'', vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:Chybí zdroj]] <br>má být vložena k dokumentům, kde není jasné z jakého pramene pocházejí * šablona '''[[Šablona:Licence|Licence]]''' - <nowiki>{{Licence}}</nowiki> - s textem ''Chybějící či nevyjasněná licence'', vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:Bez licence]] <br>musí být umístěna u všech dokumentů bez jednoznačné [[Wikisource:Autorské právo|volné licence]], přípustné ve Wikisource Všechny tyto šablony se umísťují '''''zcela nahoře na začátku''''' každé stránky; všechny těmito šablonami vkládané kategorie se nacházejí v kategorii [[:Kategorie:Údržba Wikisource|Údržba Wikisource]]. ==Podívejte se také na== * [[Wikisource:Šablony|Šablony]] * [[Nápověda:Seznam šablon|Seznam všech šablon]] [[Kategorie:Nápověda|Šablony pro vyznačení textů]] 1565 2993 2006-06-01T23:28:19Z Flambelle 20 rekat, notoc {{Textinfo| TITULEK=Vídeňská úmluva o diplomatických stycích |PODTITULEK=Vyhláška MZV 157/1964 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/157_1964_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Vídeňská konvence o diplomatických stycích |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} __NOTOC__==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :připomínajíce, že lid všech zemí uznával z dávných dob postavení diplomatických zástupců, :majíce na zřeteli cíle a zásady Charty Spojených národů týkající se svrchované rovnosti států, udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských vztahů mezi národy, :věříce, že mezinárodní úmluva o diplomatických stycích, výsadách a imunitách přispěje k rozvoji přátelských vztahů mezi národy, bez ohledu na rozdílnosti v jejich ústavním a společenském zřízení, :uvědomujíce si, že účelem takových výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí diplomatických misí představujících státy, :potvrzujíce, že pravidla obyčejového mezinárodního práva budou i nadále řídit otázky, jež nejsou výslovně upraveny ustanoveními této Úmluvy, se dohodly o tomto: ==Článek 1== Pro účely této Úmluvy následující výrazy budou mít tento význam: :a) "šéf mise" je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí; :b) "členy mise" se rozumí šéf mise a členové personálu mise; :c) "členy personálu mise" se rozumí členové diplomatického personálu, administrativního a technického personálu, jakož i služebního personálu mise; :d) "diplomatický personál" se skládá z členů personálu mise, kteří mají diplomatické hodnosti; :e) "diplomatický zástupce" je šéf mise nebo člen diplomatického personálu mise; :f) "členy administrativního a technického personálu" se rozumějí členové personálu mise, kteří jsou zaměstnání v administrativních nebo technických službách mise; :g) "členy služebního personálu" se rozumí členové personálu mise, kteří jsou zaměstnání v domácích službách mise; :h) "soukromá služebná osoba" je osoba, která je zaměstnána v domácích službách člen mise a která není zaměstnancem vysílajícího státu; :i) "místnostmi mise" se rozumí budovy nebo části budov a pozemky k nim přilehlé, bez ohledu na vlastnictví, jsou-li používány pro účely mise, včetně rezidence šéfa mise. == Článek 2 == Zřízení diplomatických styků mezi státy a stálých diplomatických misí se děje vzájemnou dohodou. ==Článek 3== 1. Funkcí diplomatické mise je mimo jiné: :a) zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím; :b) chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státě přijímajícím v rozsahu dovoleném mezinárodním právem; :c) vést jednání s vládou přijímajícího státu; :d) zjišťovat všemi zákonnými prostředky podmínky a vývoj v přijímajícím státě a podávat o nich zprávy vládě vysílajícího státu; :e) podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. 2. Nic v této Úmluvě nebude vykládáno jako překážka pro výkon konzulárních funkcí ze strany diplomatické mise. ==Článek 4== 1. Vysílající stát se musí ujistit, že přijímající stát udělil agrément osobě, kterou zamýšlí pověřit jako šéfa mise v tomto státě. 2. Přijímající stát není povinen sdělit vysílajícímu státu důvody, pro které odmítl udělit agrément. ==Článek 5== 1. Vysílající stát může, poté když řádně uvědomil příslušné přijímající státy, podle okolností pověřit šéfa mise nebo jmenovat jakéhokoliv člena diplomatického personálu ve více než jednom státě, jestliže žádný z přijímajících států nevznese výslovné námitky. 2. Pověří-li vysílající stát téhož šéfa mise v jednom nebo více dalších státech, může v každém státě, kde šéf mise nemá své stálé sídlo, zřídit diplomatickou misi, řízenou chargé d'affaires ad interim. 3. Šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise může vystupovat jako zástupce vysílajícího státu při jakékoliv mezinárodní organizaci. == Článek 6 == Dva nebo více států může pověřit tutéž osobu jako šéfa mise v jiném státě, jestliže přijímající stát nevznese námitky. == Článek 7 == S výhradou ustanovení článků 5, 8, 9 a 11 může vysílající stát volně jmenovat členy personální mise. V případě vojenských, námořních nebo leteckých přidělenců si může přijímající stát vyžádat jejich jméno předem ke schválení. == Článek 8 == 1. Členové diplomatického personálu mise mají být v zásadě občany vysílajícího státu. 2. Členové diplomatického personálu míse nesmějí být jmenování z řad občanů přijímajícího státu, s výjimkou, kdy k tomu tento stát dá souhlas, jenž může být kdykoliv odvolán. 3. Přijímající stát si může vyhradit totéž právo ve vztahu k občanům třetího státu, kteří zároveň nejsou občany vysílajícího státu. == Článek 9 == 1. Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkce na misi. Osoba může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou předtím, než vstoupila na území přijímajícího státu. 2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomine v rozumné době vyhovět povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, přijímající stát může odmítnout uznat dotyčnou osobu za člena mise. == Článek 10 == 1. Ministerstvo zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takové jiné ministerstvo, o němž může být dohoda, bude uvědoměno o: :a) jmenování členů mise, jejich příjezdu a konečném odjezdu nebo o ukončení jejich funkce na misi; :b) příjezdu a konečném odjezdu osoby náležející k rodině člena mise, a případně o skutečnosti, že osoba se stala nebo přestala být příslušníkem rodiny člena mise; :c) příjezdu a konečném odjezdu soukromých služebných osob, které jsou v zaměstnání osob uvedených v bodě a) tohoto odstavce, a případně o skutečnosti, že opouštějí zaměstnání těchto osob; :d) najímání a propouštění osob, které jsou trvale usídleny v přijímajícím státě, jako členů mise nebo soukromých služebných osob oprávněných k výsadám a imunitám. 2. Podle možnosti bude dáváno předchozí oznámení o příjezdu a konečném odjezdu. == Článek 11 == 1. Není-li zvláštní dohody o počtu členů personálu mise, může přijímající stát požadovat, aby počet personálu mise byl udržován v hranicích, které on považuje za rozumné a obvyklé, se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise. 2. Přijímající stát může rovněž v těchto mezích a bez diskriminace odmítnout přijetí úředníků určité kategorie. == Článek 12 == Vysílající stát nemůže bez předchozího výslovného souhlasu přijímajícího státu zřídit úřadovny, jež jsou součástí mise, v jiných místech než těch, v nichž je sídlo mise. == Článek 13 == 1. Má se za to, že šéf mise převzal své funkce v přijímajícím státě buď jakmile odevzdal své pověřovací listiny, anebo jakmile notifikoval svůj příjezd ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda, byla odevzdána ověřená kopie jeho pověřovacích listin ve shodě s praxí platnou v přijímajícím státě, což bude jednotně dodržováno. 2. Pořadí při odevzdávání pověřovacích listin nebo jejich ověřené kopie je určováno datem a dobou příjezdu šéfa mise. == Článek 14 == 1. Šéfové misí jsou rozdělení do tří tříd a to: :a) velvyslanci nebo nunciové pověření u hlav států, a jiní šéfové misí rovnocenné hodnosti; :b) vyslanci, ministři a internunciové, pověření u hlav států; :c) chargés d'affaires, pověření u ministrů zahraničních věcí. 2. S výjimkou pořadí a etikety se nebude činit žádné rozlišování mezi šéfy mise s ohledem na jejich zařazení do tříd. == Článek 15 == Státy se dohodnou o třídě, k níž budou náležet šéfové jejich misí. == Článek 16 == 1. Šéfové misí budou mít pořadí ve svých třídách podle data a doby, kdy převzali své funkce v souladu s článkem 13. 2. Změna v pověřovacích listinách šéfa mise, která neznamená změnu třídy, nemá vliv na jeho pořadí. 3. Tento článek se nedotýká jakékoliv praxe prováděné přijímajícím státem, pokud jde o pořadí zástupce Vatikánu. == Článek 17 == Pořadí členů diplomatického personálu mise bude sděleno šéfem mise ministerstvu zahraničních věcí nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda. == Článek 18 == V každém státě bude zachováván jednotný postup při přijímání šéfů misí v každé třídě. == Článek 19 == 1. Je-li místo šéfa mise uprázdněno nebo nemůže-li šéf mise vykonávat své funkce, bude jako šéf mise prozatímně vystupovat chargé d'affaires ad interim. Jméno chargé d'affaires ad interim bude notifikováno buď šéfem mise nebo v případě, že tak nemůže učinit ministerstvem zahraničních věcí vysílajícího státu ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo takovému jinému ministerstvu, o němž může být dohoda. 2. V případech, kdy v přijímajícím státě není přítomen žádný člen diplomatického personálu mise, může být vysílajícím státem se souhlasem přijímajícího státu určen člen administrativního a technického personálu, který bude pověřen vedením běžných administrativních záležitostí mise. == Článek 20 == Mise a její šéf mají právo vyvěšovat vlajku a státní znak vysílajícího státu na místnostech mise, čítajíc v to residenci šéfa mise, a na jeho dopravních prostředcích. == Článek 21 == 1. Přijímající stát buď usnadní vysílajícímu státu získání místností potřebných pro misí na svém území, v souladu se svými zákony, anebo mu pomůže opatřit umístění mise jiným způsobem. 2. Rovněž pomůže misím, v případě nutnosti, opatřit vhodné ubytování pro jejich členy. == Článek 22 == 1. Místnosti mise jsou nedotknutelné. Orgány přijímajícího státu do nich nesmí vstoupit, leda se svolením šéfa mise. 2. Přijímající stát má zvláštní povinnost učinit všechna vhodná opatření k ochraně místností mise před jakýmkoliv vniknutím nebo poškozením a k zabránění jakémukoliv rušení klidu mise nebo újmě na její důstojnosti. 3. Místnosti mise, jejich zařízení a jiný majetek v nich i dopravní prostředky mise nemohou být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení nebo exekuce. == Článek 23 == 1. Vysílající stát a šéf mise jsou osvobozeni od všech daní a dávek, celostátních, oblastních nebo místních, pokud jde o místnosti mise, jejichž jsou vlastníky nebo nájemci, ledaže se jedná o poplatky představující úplatu za služby skutečně prokázané. 2. Vynětí ze zdanění uvedené v tomto článku se nevztahuje na takové daně a dávky, jež mají být podle zákonů přijímacího státu placeny osobami, vstupujícími do smluvního poměru s vysílajícím státem nebo šéfem mise. == Článek 24 == Archívy a písemnosti mise jsou nedotknutelné kdykoliv a kdekoliv se nalézají. == Článek 25 == Přijímající stát všemožně usnadní výkon funkcí mise. == Článek 26 == S výhradou zákonů a nařízení týkajících se oblastí, do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti, zajistí přijímající stát všem členům mise svobodu pobytu a cestování na svém území. == Článek 27 == 1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodné spojení mise ke všem oficiálním účelům. Při spojení s vládou, jakož i s ostatními misemi a konzuláty vysílajícího státu ať jsou kdekoliv, může mise použít všech vhodných sdělovacích prostředků, čítajíc v to diplomatické kurýry a kodované nebo šifrované zprávy. Mise však může zřídit a používat radiostanici pouze se souhlasem přijímajícího státu. 2. Úřední korespondence mise je nedotknutelná. Pod úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence mající vztah k misi a jejím funkcím. 3. Diplomatická pošta nesmí být otevřena ani zadržena. 4. Zásilky představující diplomatickou poštu musí být opatřeny zřetelným vnějším označením, že jde o diplomatickou poštu a mohou obsahovat pouze diplomatické písemnosti nebo předměty určené k úřednímu použití. 5. Diplomatický kurýr, který bude vybaven úředním dokumentem označujícím jeho postavení a počet zásilek představujících diplomatickou počtu, bude chráněn přijímajícím státem při výkonu svých funkcí. Požívá osobní nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem zatčen ani zadržen. 6. Vysílající stát nebo mise mohou určovat diplomatické kurýry ad hoc. V takových případech bude rovněž použito ustanovení odstavce 5 tohoto článku s tím, že imunity v něm vyjmenované se přestanou aplikovat jakmile takový kurýr odevzdal na místo určení svěřenou mu diplomatickou poštu. 7. Diplomatická pošta může být svěřena kapitánu civilního letadla přistávajícího na dovoleném vstupním letišti. Kapitán bude vybaven úředním dokumentem označujícím počet zásilek představujících diplomatickou poštu, avšak nebude považován za diplomatického kurýra. Mise může poslat jednoho ze svých členů, aby převzal přímo a volně diplomatickou poštu od kapitána letadla. == Článek 28 == Poplatky a dávky vybírané misí v rámci výkonu jejích úředních povinností jsou vyňaty ze zdanění. == Článek 29 == Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti. == Článek 30 == 1. Soukromé obydlí diplomatického zástupce požívá stejné nedotknutelnosti a stejné ochrany jako místnosti mise. 2. Jeho písemnosti, korespondence a s výjimkou ustanovení odstavce 3 článku 31 i jeho majetek požívají rovněž nedotknutelnosti. == Článek 31 == 1. Diplomatický zástupce je vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího státu. Je rovněž vyňat z jeho jurisdikce civilní a správní, s výjimkou případů, že jde. :a) o žalobu věcnou týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže ji vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise; :b) o žalobu týkající se dědictví, v němž je diplomatický zástupce vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědicem nebo odkazovníkem jako soukromá osoba a nikoliv jako zmocněnec vysílajícího státu; :c) o žalobu týkající se jakéhokoliv svobodného povolání nebo obchodní činnosti, jež diplomatický zástupce vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí. 2. Diplomatický zástupce není povinen vypovídat jako svědek. 3. Diplomatický zástupce nepodléhá exekučním opatřením, vyjma v případech uvedených pod písmeny a), b) a c) odstavce 1 tohoto článku a jestliže exekuce může být provedena, aniž by byla porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí. 4. Vynětí diplomatického zástupce z jurisdikce přijímajícího státu neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysílajícího. == Článek 32 == 1. Vysílající stát se může zříci vynětí z jurisdikce diplomatických zástupců a osob požívajících imunity podle článku 37. 2. Zřeknutí musí být vždy učiněno výslovně. 3. Zahájí-li řízení diplomatický zástupce nebo osoba požívající imunity podle článku 37, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce, pokud jde o vstřícné pohledávky přímo souvisící s hlavní žalobou. 4. O zřeknutí se vynětí z jurisdikce ve věcech civilních nebo administrativních se nemá za to, že zahrnuje zřeknutí imunity co do exekučního výkonu rozsudku, pro nějž je nutné zvláštní zřeknutí se. == Článek 33 == 1. S výhradou ustanovení odstavce 3 tohoto článku je diplomatický zástupce vyňat z ustanovení o sociálním zabezpečení, jež mohou platit v přijímajícím státě, pokud jde o služby vykonávané pro vysílající stát. 2. Vynětí stanovené v odstavci 1 tohoto článku se rovněž vztahuje na soukromé služebné osoby, zaměstnané výlučně diplomatickým zástupcem, za podmínky: :a) že nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nejsou trvale usídlené; :b) že jsou podrobeny ustanovením o sociálním zabezpečení, jež mohou platit ve vysílajícím státě nebo ve třetím státě. 3. Diplomatický zástupce, jenž zaměstnává osoby, na něž se nevztahuje vynětí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, je povinen plnit povinnosti uložené zaměstnavatelům ustanoveními o sociálním zabezpečení přijímajícího státu. 4. Vynětí stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nebrání v dobrovolné účasti na sociálním zabezpečení přijímajícího státu, pokud je taková účast tímto státem dovolena. 5. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají dvoustranných nebo mnohostranných ujednání o sociálním zabezpečení dříve sjednaných a nebrání sjednání takových ujednání v budoucnu. == Článek 34 == Diplomatický zástupce je osvobozen od všech daní a dávek, osobních nebo věcných, celostátních, oblastních nebo místních, s výjimkou: :a) nepřímých daní, jež bývají obvykle obsaženy v ceně zboží nebo služeb; :b) daní a dávek ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, ledaže je vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise; :c) pozůstalostních, nástupnických nebo dědických poplatků vybíraných přijímajícím státem s výhradou ustanovení odstavce 4 článku 39; :d) daní a dávek ze soukromých příjmů, které mají svůj pramen na území přijímajícího státu, a kapitálových daní z investic vložených do obchodních podniků v přijímajícím státě; :e) poplatků vybíraných jako úplata za zvláštní služby skutečně prokázané; :f) registračních, soudních, hypotečních a kolkovacích poplatků v souvislosti s nemovitostmi, s výhradou ustanovení článku 23. == Článek 35 == Přijímající stát osvobodí diplomatické zástupce ode všech osobních služeb, ode všech veřejných služeb jakéhokoliv druhu a ode všech vojenských povinností takových, jako jsou povinnosti spojené s rekvizicemi, vojenskými příspěvky a ubytovací povinnosti. == Článek 36 == 1. V souladu se zákony a předpisy, jež může vydat, přijímající stát dovolí dovézt a poskytne vynětí ze všech celních dávek, daní a souvisících s tím poplatků, jiných než poplatků za skladování, odvoz a podobné služby: :a) u předmětů určených pro úřední potřebu mise; :b) u předmětů určených k osobní potřebě diplomatického zástupce nebo členů jeho rodiny tvořících součást jeho domácnosti, čítajíc v to věci určené pro jeho zařízení. 2. Osobní zavazadlo diplomatického zástupce nepodléhá celní prohlídce, ledaže jsou vážné důvody k domněnce, že obsahuje předměty, které nepožívají osvobození uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákony nebo upraven karanténními předpisy přijímajícího státu. Taková prohlídka bude provedena jen v přítomnosti diplomatického zástupce nebo jeho zmocněnce. == Článek 37 == 1. Členové rodiny diplomatického zástupce, tvořící součást jeho domácnosti, požívají, nejsou-li občany přijímajícího státu, výsad a imunit zmíněných v článcích 29 až 36. 2. Členové administrativního a technického personálu, spolu se členy svých rodin, kteří tvoří součást jejich domácnosti, požívají, nejsou-li občany přijímajícího státu nebo nejsou-li v něm trvale usídleni, výsad a imunit zmíněných v článcích 29 až 35 s výjimkou, že vynětí z civilní a administrativní jurisdikce přijímajícího státu, zmíněné v odstavci 1 článku 31, se nebude vztahovat na činnost vykonávanou mimo rámec jejich povinností. Požívají rovněž výsad zmíněných v článku 36, odstavce 1, pokud jde o předměty dovážené v době jejich prvního zařízení. 3. Členové služebního personálu mise, kteří nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm trvale nesídlí, požívají imunity, pokud jde o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností, jsou osvobozeni od daní a dávek z odměny, kterou dostávají z důvodu svého zaměstnání a požívají vynětí zmíněného v článku 33. 4. Soukromé služebné osoby ve službách členů mise, nejsou-li občany přijímajícího státu nebo nejsou-li v něm trvale usídleny, jsou osvobozeny od daní a dávek z odměny, kterou dostávají z důvodu svého zaměstnání. Avšak přijímající stát musí nad těmito osobami vykonávat svou jurisdikci tak, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí mise. == Článek 38 == 1. Kromě jiných výsad a imunit, jež mu mohou být poskytnuty přijímajícím státem, diplomatický zástupce, který je občanem tohoto státu nebo v něm trvale sídlí, požívá pouze vynětí z jurisdikce a nedotknutelnost, pokud jde o oficiální činnost vykonávanou při plnění jeho funkcí. 2. Ostatní členové personálu mise a soukromé služebné osoby, které jsou občany přijímajícího státu nebo v něm trvale sídlí, požívají výsad a imunit toliko v rozsahu, jejž připustí přijímající stát. Avšak přijímající stát musí vykonávat nad těmito osobami svou jurisdikci tak, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí mise. == Článek 39 == 1. Každá osoba, která má nárok na výsady a imunity, bude jich požívat, jakmile vstoupí na území přijímajícího státu, aby nastoupila své místo, anebo, je-li už na jeho území, jakmile její jmenování bude notifikováno ministerstvu zahraničních věcí nebo jinému ministerstvu, o kterém může být dohoda. 2. Když skončí funkce osoby požívající výsad a imunit, skončí tyto výsady a imunity obvykle v okamžiku, kdy tato osoba opustí zemi, anebo po uplynutí rozumné doby, ve které tak má učinit, avšak potrvají až do této doby i v případě ozbrojeného konfliktu. Imunita však trvá, pokud jde o činy, které tato osoba podnikla při výkonu svých funkcí jakožto člen komise. 3. V případě smrti člena mise, požívají členové jeho rodiny nadále výsad a imunit, k nimž jsou oprávněni, až do uplynutí rozumné doby, ve které mají opustit zemi. 4. Zemře-li člen mise, který není občanem přijímajícího státu nebo v něm trvale nesídlí, anebo člen jeho rodiny, který tvoří součást jeho domácnosti, povolí přijímající stát odvezení movitého majetku zemřelého, s výjimkou majetku, který byl získán v zemi a jehož vývoz byl zakázán v době úmrtí. Pozůstalostní, nástupnické a dědické poplatky nebudou vybírány z movitého majetku, který byl na území přijímajícího státu pouze v důsledku přítomnosti zemřelého tam jakožto člena mise, nebo jakožto příslušníka rodiny člena mise. == Článek 40 == 1. Projíždí-li diplomatický zástupce územím nebo je na území třetího státu, který mu poskytl vízum, v případě, že se vízum vyžaduje, aby nastoupil nebo se vrátil na své místo, nebo vrací-li se do své země, třetí stát mu zajistí nedotknutelnost a takové ostatní imunity, potřebné k zajištění jeho průjezdu nebo návratu. Totéž platí pro členy jeho rodiny požívající výsad a imunit, kteří doprovázejí diplomatického zástupce nebo cestují odděleně za ním anebo se vracejí do své země. 2. Při okolnostech podobných těm, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, třetí státy nebudou bránit členům administrativního a technického nebo služebního personálu mise a členům jejich rodin v průjezdu svým územím. 3. Třetí státy poskytnou úřední korespondenci a jiným úředním sdělením, procházejícím jejich územím, včetně sdělení kodovaných nebo šifrovaných, stejnou volnost a ochranu, jaká je poskytována přijímajícím státem. Poskytnou diplomatickým kurýrům, jimž byla udělena víza, je-li jich zapotřebí, a diplomatické poště v průjezdu stejnou nedotknutelnost a ochranu jakou je povinen poskytnout přijímající stát. 4. Povinnosti třetích států uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku se vztahují také na osoby uvedené v těchto odstavcích a na úřední sdělení a diplomatickou poštu, jejichž přítomnost na území třetího státu je způsobena vyšší mocí. == Článek 41 == 1. S výhradou svých výsad a imunit mají všechny osoby, požívající takových výsad a imunit, povinnost dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu. 2. Všechna úřední jednání s přijímajícím státem, jimiž je mise pověřena státem vysílajícím, budou vedena s ministerstvem zahraničních věcí přijímajícího státu nebo jiným ministerstvem, o kterém může být dohoda, anebo jejich prostřednictvím. 3. Místností mise nesmí být používáno způsobem neslučitelným s funkcemi mise, jak jsou stanoveny touto Úmluvou nebo jinými pravidly obecného mezinárodního práva anebo zvláštními dohodami platnými mezi státem vysílajícím a přijímajícím. == Článek 42 == Diplomatický zástupce nebude v přijímajícím státě provozovat pro osobní prospěch žádné zaměstnání nebo obchodní činnosti. == Článek 43 == Funkce diplomatického zástupce končí mimo jiné: :a) sdělením vysílajícího státu přijímacímu státu, že funkce diplomatického zástupce skončila; :b) sdělením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že podle odstavce 2 článku 9, odmítá uznávat diplomatického zástupce jako člena mise. == Článek 44 == Přijímající stát musí i v případě ozbrojeného konfliktu poskytnout osobám požívajícím výsad a imunit, pokud nejsou příslušníky přijímacího státu, a členům rodin těchto osob bez ohledu na jejich příslušnost, výhody umožňující jim odjet jak možno nejdříve. Zejména jim musí dát v případě potřeby k dispozici dopravní prostředky nutné pro jejich dopravu a dopravu jejich majetku. == Článek 45 == V případě přerušení diplomatických styků mezi dvěma státy, nebo byla-li mise trvale nebo dočasně odvolána: :a) přijímající stát musí, i v případě ozbrojeného konfliktu, respektovat chránit místnosti mise spolu s jejím majetkem a archívy; :b) vysílající stát může svěřit opatrování místností mise spolu s jejím majetkem a archívy třetímu státu, přijatelnému přijímacímu státu; :c) vysílající stát může svěřit ochranu svých zájmů a zájmů svých příslušníků třetímu státu, přijatelnému přijímacímu státu. == Článek 46 == Vysílající stát může s předchozím souhlasem státu přijímacího a na žádost třetího státu, který nemá zastoupení v přijímajícím státě, převzít dočasnou ochranu zájmů třetího státu a jeho příslušníků. == Článek 47 == 1. Při použití ustanovení této Úmluvy nebude přijímající stát činit rozdílu mezi jednotlivými státy. 2. Za diskriminace se však nepovažuje: :a) jestliže přijímající stát aplikuje některé z ustanovení této Úmluvy omezené v důsledku omezené aplikace tohoto ustanovení vůči jeho misi ve vysílajícím státě; :b) jestliže na základě zvyklosti nebo dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení než je požadováno ustanoveními této Úmluvy. == Článek 48 == Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů. nebo některé odborné organizace nebo účastníkům Statutu Mezinárodního soudního dvora, a jakémukoliv jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1961 u Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouska a poté, do 31. března 1962 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. == Článek 49 == Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. == Článek 50 == Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoliv státu, jenž náleží do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. == Článek 51 == 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po datu uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. == Článek 52 == Generální tajemník Organizace spojených národů bude informovat všechny státy náležející do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48: :a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 48, 49 a 50; :b) o datu, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 51. == Článek 53 == Originál této Úmluvy, jehož anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle její ověřené kopie všem státům, náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 48. Na důkaz čehož níže podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno ve Vídni dne osmnáctého dubna roku tisíc devět set šedesát jedna. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1566 2381 2006-04-20T15:17:43Z -jkb- 4 /*--------------------------------POZOR----------------------------------------*/ /* editací tohoto souboru upravíte všechny styly pro celou {{grammar:4sg|{{SITENAME}}}} */ /* */ /* Změny pouze pro skin monobook lze provést na [[MediaWiki:Monobook.css|Monobook.css]] */ /*-----------------------------------------------------------------------------*/ <pre> /* styl hezká tabulka (dle cs) */ table.wikitable, table.prettytable { margin-top: 1em; background: #f9f9f9; border: 1px #aaaaaa solid; border-collapse: collapse; } table.wikitable th, table.wikitable td, table.prettytable th, table.prettytable td { border: 1px #aaaaaa solid; padding: 0.2em; } table.wikitable th, table.prettytable th { background: #f2f2f2; text-align: center; } table.wikitable caption, table.prettytable caption { margin-left: inherit; margin-right: inherit; } </pre> 1567 2384 2006-04-20T16:57:26Z -jkb- 4 [[Wikisource:Správci|Správci]] mají právo '''„zamykat“''' stránky, které poté nemohou být upraveny, popř. soubory, které poté nemohou být přepsány. Měnit takto zamčené stránky a soubory mohou jen další správci. Tato schopnost smí být využívána pouze ve velice omezeném rozsahu, neboť zamykání stránek je považováno za škodlivé (viz [[meta:protected pages considered harmful]]). == Trvalé zamčení == Trvale mohou být stránky zamčeny pouze v následujících případech: * Ochrana vysoce viditelných stránek ([[Hlavní strana]]) před vandalismem. * Ochrana loga a klíčových stránek o autorských právech, licenci, tiskových zprávách apod. * Ochrana některých stran sloužících ke správě Wikisource. * Ochrana textů rozhraní softwaru ''MediaWiki'' (viz [[:w:MediaWiki|MediaWiki]] na české Wikipedii). * V případě opakovaného vandalismu je možné na žádost uživatele zamknout jeho uživatelskou stránku a její podstránky. == Dočasné zamčení == Stránky mohou být krátkodobě zamčeny z následujících důvodů: * Vynucená přestávka pro zklidnění situace při probíhající „editační válce“. * Ochrana stránky či souboru, který je terčem opakovaného trvajícího vandalismu či editací prováděných vyloučeným uživatelem. * Znemožnění změn stránky, na které se projevuje možná chyba v programu MediaWiki, v průběhu ladění této chyby. Diskusní stránky (i diskusní stránky uživatelů) se zamykají pouze v naprosto extrémních případech. == Polozamčení == Stránky mohou být krátkodobě zamčeny pro editace nepřihlášených a nově registrovaných (od registrace neuplynuly více než 4 dny) uživatelů: * Ochrana stránky, která je terčem opakovaného vandalismu většího počtu nepřihlášených uživatelů Na polozamčenou stránku se dává šablona: <nowiki>{{</nowiki>[[Šablona:Polozamčeno|Polozamčeno]]}} ==V případě nutnosti...== V případě, že chcete či musíte editovat stránku, ktrá je pro Vás uzamčena, obraťte se na některého [[Speciální:Listusers/sysop|správce]], který ji pak dočasně může otevřít. == Podívejte se také na == * [[Wikisource:Stránka je zamčena]] * [[:w:Zamčené stránky|Pravidla pro zamčené stránky]] - na české Wikipedii [[Kategorie:Wikisource|Pravidla pro zamčené stránky]] 1568 2385 2006-04-20T16:58:56Z -jkb- 4 doplnění Na tuto stránku jste se pravděpodobně dostali z odkazu na zamčené stránce, která v tomto okamžiku nemůže být editována. Omlouváme se za nepříjemnosti, které to může způsobit &ndash; snažíme se stránky zamykat pouze pokud je to absolutně nutné a odemykat je co nejdříve to jde. Více informací o zamykání stránek a důvodech, které k tomu vedou, najdete v: * [[Speciální:Log/protect|knize zamčených stránek]], * [[Wikisource:Pravidla pro zamčené stránky|pravidlech pro zamčené stránky]], * a na diskusní stránce k zamčené stránce. Vraťte se na příslušnou stránku a klikněte na ''diskuse''. S výjimkou několika stránek, které jsou zamčeny trvale (hlavní strana a stránky ve jmenném prostoru MediaWiki, které poskytují texty uživatelského rozhraní), budete schopni tuto stránku editovat za několik dní, až bude odemčena. Do té doby můžete diskutovat změny, které chcete provést, na diskusní stránce příslušného článku. V případě, že chcete či musíte editovat stránku, ktrá je pro Vás uzamčena, obraťte se na některého [[Speciální:Listusers/sysop|správce]], který ji pak po zvážení důvodů dočasně může otevřít. Děkujeme za váš zájem o Wikisource. [[Kategorie:Wikisource|Stránka je zamčena]] 1570 3822 2006-06-23T12:29:08Z -jkb- 4 interwiki {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Správci}} '''Správci''' jsou wikipedisté, kteří mají „práva správce“. Správci nejsou žádnou zvláštní autoritou, jsou rovni každému jinému uživateli, co se týče práv i zodpovědnosti. Viz také: * [[Speciální:Listusers/sysop|Seznam správců na Wikisource]] [[Kategorie:Wikisource|Správci]] 1571 2393 2006-04-20T17:21:16Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Základní kategorie]] 1572 2688 2006-05-08T17:42:03Z -jkb- 4 rekat [[Kategorie:Umění]] 1573 3080 2006-06-05T23:06:07Z -jkb- 4 jiná barva, pokusně <div name="Deletion notice" class="boilerplate metadata" id="delete" style="background-color: #FFE4B5; border: 6px double red; line-height: 100%; margin: 0 auto 3em auto; text-align: center; width: 95%;"> <div style="font-size: 132%; font-weight: bold; padding: .5em 0;">Tato stránka je navržena na rychlé smazání.</div> Důvod: {{{1|''nebyl zadán''}}} Pokud nesouhlasíte s&nbsp;tím, aby tato stránka byla smazána, normované hlášení <nowiki>{{Smazat}}</nowiki> odstraňte a&nbsp;své důvody objasněte na [[{{NAMESPACE}} diskuse:{{PAGENAME}}|diskusní stránce tohoto článku]]. <hr /> </div><includeonly>[[Kategorie:Stránky ke smazání|{{FULLPAGENAME}}]]</includeonly> 1574 2403 2006-04-21T10:31:34Z -jkb- 4 k použití '''Použití šablony''' Vložit na začátek stránky, lze použít dvě syntaxe: *<code><nowiki>{{</nowiki>Smazat|důvod}}</code> (doporučená) *<code><nowiki>{{</nowiki>Smazat}}</code> (možná, ale nedoporučená; vložení této šablony je vždy vhodné zdůvodnit) Označené stránky jsou pomocí šablony vkládány do [[:Kategorie:Stránky ke smazání]]. 1575 3292 2006-06-13T06:49:42Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie zahrnuje stránky, které byly navrhnuty k rychlému smazání. [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1576 2407 2006-04-21T10:49:48Z -jkb- 4 {| class="messagebox protected" style="border:2px solid #99B; padding:0px; font-size:0.9em;" |- | valign="top" | [[Image:Padlock.svg|45px| ]] | '''Tato stránka je zamčena do doby, než bude vyřešen spor o její obsah''' (informace [[Wikisource:Pravidla pro zamčené stránky|zde]]). O případných změnách diskutujte na [[{{NAMESPACE}} diskuse:{{PAGENAME}}|diskuzní stránce]]. |}<includeonly>[[Kategorie:Zamčené stránky]]</includeonly> 1577 2416 2006-04-21T11:21:56Z -jkb- 4 Případy pro upotřebení této šablony budou na Wikisource pravděpodobně mizivé; zde zamčené stránky (hlavní strana, prostor MediaWiki...) jsou tuto šablonu nedostávají (jsou částečně uzavřeny automaticky), editační války na Wikisource jsou nepravděpodobné. - - - Šablona generuje kategorii [[:Kategorie:Zamčené stránky]]. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:52, 21. 4. 2006 (UTC) ----- 1578 2409 2006-04-21T10:53:34Z -jkb- 4 {| class="messagebox protected" style="border:2px solid #99B; padding:0px; font-size:0.9em;" |- | valign="top" | [[Image:Padlock.svg|45px| ]] | '''Tato stránka je dočasně zamčena pro editace od nových a nepřihlášených uživatelů''' (informace [[Wikisource:Pravidla pro zamčené stránky|zde]]). O případných změnách diskutujte na [[{{NAMESPACE}} diskuse:{{PAGENAME}}|diskuzní stránce]]. |}<includeonly>[[Kategorie:Zamčené stránky]]</includeonly> 1579 2411 2006-04-21T10:55:56Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1580 2415 2006-04-21T11:21:07Z -jkb- 4 Šablona generuje kategorii [[:Kategorie:Zamčené stránky]]. 1581 2424 2006-04-21T11:45:57Z -jkb- 4 odkaz {| class="boilerplate metadata" id="wikify" style="text-align: justify; background-color: #f0f0ff; margin: .5em 2%; padding: 0 1em; border: 1px solid #c6c9ff" | [[Image:Broom icon.png|35px|]] |Tento článek potřebuje upravit do jednotného [[Wikisource:Vzhled a styl|stylu Wikisource]]. Prosím, upravte tento článek a poté odstraňte tuto šablonu <nowiki>{{Wikify}}</nowiki>. |} <includeonly>[[Kategorie:Upravit]]</includeonly> 1582 2419 2006-04-21T11:28:23Z -jkb- 4 Šablona generuje kategorii [[:Kategorie:Upravit]]. 1583 2420 2006-04-21T11:28:57Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1584 4420 2006-07-02T20:28:39Z -jkb- 4 jen redirect #REDIRECT [[Nápověda:Vzhled a styl]] 1585 3974 2006-06-27T12:03:56Z -jkb- 4 - autor {| border="1" style="width:100%;border: 1px solid #aaa;" |---- | align="center" bgcolor="#FFAEB9" | ''Toto je soukromá stránka. Prosím needitujte. Děkuji. -jkb-'' |} {{RIGHTTOC}} ==různé zdr. kódy, příklady== ===popisky obrázků=== kód z cswiki, Šablona::Image label <pre> <div style="position: absolute; left:{{#expr: {{{x|0}}} * {{{scale|1}}} - 6}}px; top: {{#expr: {{{y|0}}} * {{{scale|1}}} - 8}}px;">{{{text}}}</div> </pre> vkládá se následovně (příklad z enwiki, popis prázdné mapy Australie názvy měst) <pre> <div style="position: relative;"> [[Image:Australia states map.png|300px|]] {{Image label|x=0.46 |y=0.06 |scale=300|text=[[Darwin]]}} {{Image label|x=0.12 |y=0.62|scale=300|text=[[Perth]]}} {{Image label|x=0.65|y=0.65 |scale=300|text=[[Adelaide]]}} {{Image label|x=1.02 |y=0.5 |scale=300|text=[[Brisbane]]}} {{Image label|x=0.78|y=0.8|scale=300|text=[[Melbourne]]}} {{Image label|x=0.90 |y=0.75 |scale=300|text=[[Canberra]]}} {{Image label|x=0.92 |y=0.7 |scale=300|text=[[Sydney]]}} {{Image label|x=0.85 |y=0.89 |scale=300|text=[[Hobart]]}} </div> </pre> ===příklad pro grafy etc s timeline=== <pre> <timeline> ImageSize = width:140 height:800 PlotArea = left:40 right:0 bottom:10 top:10 DateFormat = dd/mm/yyyy Period = from:01/01/1993 till:01/06/2006 ScaleMajor = unit:year increment:1 start:1993 TimeAxis = orientation:vertical format:yyyy Colors = id:Brasil value:yellow id:Germany value:red id:France value:blue id:Italy value:green PlotData= bar:Leaders width:25 mark:(line,white) align:left fontsize:S from:01/08/1993 till:01/09/1993 shift:(20,-8) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/09/1993 till:01/11/1993 shift:(20,-6) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/11/1993 till:01/12/1993 shift:(20,-3) text:"[[Italy national football team|Italy]]" color:Italy from:01/12/1993 till:01/04/1994 shift:(20,-3) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/04/1994 till:01/06/1994 shift:(20,-5) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/06/1994 till:01/07/1994 shift:(20,-2) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/07/1994 till:01/05/2001 shift:(20,0) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/05/2001 till:01/06/2002 shift:(20,0) text:"[[France national football team|France]]" color:France from:01/06/2002 till:end shift:(20,0) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil </timeline> </pre> pak se zobrazí jako <timeline> ImageSize = width:140 height:800 PlotArea = left:40 right:0 bottom:10 top:10 DateFormat = dd/mm/yyyy Period = from:01/01/1993 till:01/06/2006 ScaleMajor = unit:year increment:1 start:1993 TimeAxis = orientation:vertical format:yyyy Colors = id:Brasil value:yellow id:Germany value:red id:France value:blue id:Italy value:green PlotData= bar:Leaders width:25 mark:(line,white) align:left fontsize:S from:01/08/1993 till:01/09/1993 shift:(20,-8) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/09/1993 till:01/11/1993 shift:(20,-6) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/11/1993 till:01/12/1993 shift:(20,-3) text:"[[Italy national football team|Italy]]" color:Italy from:01/12/1993 till:01/04/1994 shift:(20,-3) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/04/1994 till:01/06/1994 shift:(20,-5) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/06/1994 till:01/07/1994 shift:(20,-2) text:"[[Germany national football team|Germany]]" color:Germany from:01/07/1994 till:01/05/2001 shift:(20,0) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil from:01/05/2001 till:01/06/2002 shift:(20,0) text:"[[France national football team|France]]" color:France from:01/06/2002 till:end shift:(20,0) text:"[[Brazil national football team|Brazil]]" color:Brasil </timeline> ===Umístění souboru na stránce na pevno=== uloží se jako šablona, tato se pak na stránku někde vloží; tento příklad uloží logo U-Bahn na obrazovce zcela vpravo dole, obrázek zůstane a při skrolování nemění pozici; kopie z de: User Jcornelius, verze cca III.2006 <pre> <div style="position: fixed; right:0; bottom:0; display:block; height:90px; width:90px;">[[Image:U-Bahn.svg|90px]]</div> </pre> 1586 2441 2006-04-22T07:47:19Z -jkb- 4 mea culpa Jakpak funguje tahle kategorie? Chtěl jsem přidat u některých článků odkaz :w:odpovídajícíHlavníČlánek ale vždycky jsem zjistil, že odkaz na hlavní článek už v Textinfu byl .. (?) Jak se ta kat. generuje? [[Uživatel:Reo On|Reo On]] 18:25, 21. 4. 2006 (UTC) : ...zcela normálně, viz [[Uživatel diskuse:Reo On]], [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 07:47, 22. 4. 2006 (UTC) 1587 4412 2006-07-02T20:12:39Z -jkb- 4 rekat {{Dokončit}} {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Název článku}} V rámci charakteru zde na Wikisource zveřejněných textů sice všeobecná pravidla pro '''pojmenování stránek''' v [[Wikisource:Jmenný prostor|hlavním jmenném prostoru]] platí stejně jako i jinde, v jistých případech je však nutno řídit se jinými resp. pozměněnými pravidly. Následující pravidla zrcadlí momentální stav krátce po založení jazykové domény Wikisource, případné změny je nutno diskutovat na [[Nápověda diskuse:Pojmenování stránek|diskusní stránce]]. Všeobecně by měl název dokumentu odpovídat jeho skutečnému názvu, který se pak často kryje s názvem odpovídajícího článku v české Wikipedii. Výjimky najdete níže. ==Dlouhé názvy== Některé texty, především pak mnoho zákonů a podobných dokumentů má extrémně dlouhé názvy; tyto sice zde lze používat, takto nazvaná stránka má však z grafického hlediska nepřijatelný vzhled. Proto se postupuje takto: * jako první je nutno zvolit krátký, avšak výstižný název, který bude použit jako název stránky * celý dlouhý název přijde v do infoboxu ''Textinfo'' do rubriky ''Titulek'' * v české Wikipedii byl se mělo odkazovat přímo na zde užitý krátký název stránky * na Wikisource by se pak měl na tuto stránku udělat redirect pod dlouhým názvem stránky ==Zákony, vyhlášky a podobné== Nehledě na již zmíněnou častou nutnost krátit názvy různých vyhlášek atp. se v případě zvěřejnění takových dokumentů postupuje takto: * v infoboxu ''Textinfo'' je celý (dlouhý) název zanešen vždy v rubrice ''Titulek'' * v rubrice ''Zdroj'' je pak uvedeno, odkud byl tento dokument skutečně převzat - tedy internetová URL adresa, při ručním přepsání či naskenování publikace, ISBN atd.; tento údaj je nutný pro případ, že se nejedná o zcela přesné znění zákona * v rubrice ''Vydáno (znění)'' je pak uvedeno, v jakém znění ten který zákon je zde zveřejněn (''Zákon 41/1993 Sb.'', ''Vyhláška MZV 11/2001 Sb.'' atd.); to platí zejména o zákonech apod., které ještě mohou být změněny, tedy které vešly v patnost po 1. lednu 1993 ==Náboženské (liturgické) texty== [[Kategorie:Nápověda|Pojmenování stránek]] 1588 2447 2006-04-22T09:05:54Z -jkb- 4 Šablona vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:PracujeSe]] - vhodné pro kontrolu, kde se šablona nachází a jak dlouho. 1589 2448 2006-04-22T09:06:28Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1590 3871 2006-06-24T18:43:33Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Statut Mezinárodního soudního dvora |PODTITULEK=Vyhláška MZV 30/1947&nbsp;Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/30_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Mezinárodní soudní dvůr |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} === Článek 1 === Mezinárodní soudní dvůr, zřízení [[Charta OSN|chartou Spojených národů]] jako hlavní soudní orgán Spojených národů, ustavuje se a bude působiti podle ustanovení tohoto statutu. == Kapitola I. - Organisace Dvora == === Článek 2 === Dvůr se skládá ze sboru nezávislých soudců, volených, nehledíc na jejich státní příslušnost, z osob vysoké morální úrovně, které jsou způsobilé, aby byly ve svých zemích jmenovány na nejvyšší soudní úřady, nebo jsou uznanými znalci mezinárodního práva. === Článek 3 === #Dvůr se skládá z patnácti členů, mezi nimiž nemohou býti zároveň dva příslušníci téhož státu. #O osobě, která by, pokud jde o členství Dvora, mohla býti považována za příslušníka více než jeho státu, má se za to, že je příslušníkem státu, kde obvykle vykonává občanská a politická práva. === Článek 4 === #Členy Dvora volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti ze seznamu osob, navržených státními skupinami v Stálém rozhodčím dvoru, a to podle následujících ustanovení. #Jestliže někteří členové Spojených národů nejsou zastoupeni v Stálém rozhodčím dvoru, uchazeče navrhují státní skupiny jmenované k tomu cíli jejich vládami, a to za týchž podmínek, jaké jsou předepsány pro členy stálého rozhodčího dvora článkem 44 haažské úmluvy z roku 1907 o pokojném řešení mezinárodních sporů. #Podmínky, za nichž se stát, který je stranou zúčastněnou na tomto statutu, ale není členem Spojených národů, může účastniti volby členů Dvora, budou stanoveny, není-li tu zvláštní dohody, Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti. === Článek 5 === #Alespoň tři měsíce přede dnem volby vyzve generální tajemník Spojených národů písemně členy Stálého rozhodčího dvora ze států, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, a členy státních skupin, jmenovaných podle článku 4 odstavec 2, aby v dané lhůtě jmenovali po státních skupinách osoby způsobilé ujmouti se úřadu člena Dvora. #Skupiny nemohou jmenovati více než po čtyřech osobách a z nich ne více než po dvou osobách své vlastní státní příslušnosti. Počet uchazečů navržených skupinou nemůže býti nikdy větší než dvojnásobek počtu míst, která mají býti obsazena. === Článek 6 === Doporučuje se, aby se každá státní skupina dříve než učiní tyto návrhy, poradila se svým nejvyšším soudním dvorem, svými právnickými fakultami a školami, s národními akademiemi a s národními odbory mezinárodních akademií, které se zabývají studiem práva. === Článek 7 === #Generální tajemník připraví abecední seznam všech osob takto navržených. S výjimkou ustanovení článku 12, odstavec 2, lze voliti jedině tyto osoby. #Generální tajemník předloží tento seznam Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti. === Článek 8 === Valné shromáždění a Rada bezpečnosti provedou nezávisle na sobě volbu členů Dvora. === Článek 9 === Při každé volbě mají volitelé na paměti, že nejen každá z osob, které mají býti voleny, má míti potřebnou způsobilost, nýbrž i že ve sboru jako celku mají býti zastoupeny hlavní formy civilisace a hlavní právní soustavy světa. === Článek 10 === #Jsou zvoleni ti uchazeči, kteří dosáhli naprosté většiny hlasů ve Valném shromáždění i v Radě bezpečnosti. #Jde-li o volbu soudců nebo o jmenování členů výboru, o němž jedná článek 12, Rada bezpečnosti hlasuje, aniž se činí rozdíl mezi stálými a nestálými členy bezpečnosti. #Dosáhne-li více příslušníků téhož státu naprosté většiny jak ve Valném shromáždění, tak v Radě bezpečnosti, považuje se za jedině zvoleného nejstarší z nich. === Článek 11 === Jestliže zůstane po první volební schůzi jedno nebo více míst neobsazeno, koná se druhá a podle potřeby i třetí schůze. === Článek 12 === #Jestliže po třetí schůzi není ještě jedno neb více míst obsazeno, může býti na žádost Valného shromáždění neb Rady bezpečnosti kdykoli utvořen smíšený výbor šesti členů, z nichž tři jmenuje Valné shromáždění a tři Rada bezpečnosti; ten prostou většinou hlasů vybere jednu osobu pro každé dosud prázdné místo a navrhne ji Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti k schválení. #Dohodne-li se smíšený výbor jednomyslně o osobě, která splňuje potřebné podmínky, může býti pojata do jeho seznamu, i když nebyla v seznamu návrhů podle článku 7. #Dojde-li smíšený výbor k přesvědčení, že se mu nepodaří uskutečniti volbu, ti členové Dvora, kteří již byli zvoleni, obsadí ve lhůtě, kterou stanoví Rada bezpečnosti, prázdná místa výběrem z uchazečů, kteří dostali hlasy ve Valném shromáždění nebo v Radě bezpečnosti. #Při rovnosti hlasů mezi soudci rozhoduje hlas nejstaršího z nich. === Článek 13 === #Členové Dvora se volí na devět let a mohou býti voleni znova; s tou však výjimkou, že u soudců zvolených při prvé volbě, uplyne údobí pěti z nich koncem třetího roku a údobí druhých pěti koncem šestého roku. #Soudce, jejichž údobí uplyne koncem shora zmíněných počátečních period tří a šesti let, vybírá generální tajemník ihned po prvé volbě losem. #Členové Dvora zastávají svůj úřad, dokud jejich místa nebudou obsazena. I potom, když budou nahrazeni, dokončí všechny případy, jimiž se počali zabývati. #Vzdá-li se člen Dvora svého úřadu, zpráva o tom se zašle předsedovi Dvora, aby ji odevzdal generálnímu tajemníku. Tímto posledním oznámením nastává uprázdnění. === Článek 14 === Uprázdněná místa se obsazují týmž postupem jako při prvé volbě s výhradou těchto ustanovení: Generální tajemník učiní do měsíce od chvíle, kdy došlo k uprázdnění, výzvy stanovené v článku 5 a Rada bezpečnosti určí den volby. === Článek 15 === Člen Dvora zvolený, aby nahradil člena, jehož úřední údobí se neskončilo, zastává úřad pro zbytek údobí svého předchůdce. === Článek 16 === #Žádný člen Dvora nemůže zastávati politický nebo správní úřad nebo býti v jiném zaměstnání, které by mělo povahu povolání. #Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím. === Článek 17 === #Člen Dvora nemůže vystupovati v žádném případě přede Dvorem jako zmocněnec, poradce nebo právní zástupce. #Žádný člen nemůže míti účast na rozhodování v případě, ve kterém vystupoval dříve za některou ze stran jako zmocněnec, poradce nebo právní zástupce neb jako člen vnitrostátního nebo mezinárodního soudu nebo vyšetřovací komise neb v jakékoli jiné funkci. #Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím. === Článek 18 === #Člen Dvora nemůže býti zproštěn svého úřadu, ledaže podle jednomyslného mínění ostatních členů již nesplňuje potřebné podmínky. #O tom zpraví tajemník Dvora úředně generálního tajemníka. #Tímto se místo uprazdňuje. === Článek 19 === Zabývajíce se věcmi Dvora, požívají jeho členové diplomatických výsad a svobod. === Článek 20 === Každý člen Dvora, dříve než se ujme úřadu, prohlásí slavnostně ve veřejném sedění, že bude vykonávati svou pravomoc nestranně a svědomitě. === Článek 21 === #Dvůr volí svého předsedu a místopředsedu na tři léta; mohou býti voleni znova. #Dvůr jmenuje svého tajemníka a zařídí pokud třeba jmenování i jiných úředníků. === Článek 22 === #Sídlo Dvora se zřizuje v Haagu, což však nebrání, aby Dvůr nezasedal a nevykonával svůj úřad i jinde, kdykoli to považuje za žádoucí. #Předseda a tajemník Dvora sídlí v sídle Dvora. === Článek 23 === #Dvůr zasedá stále kromě soudních prázdnin, jejichž čas a délku určuje Dvůr. #Členové Dvora mají právo na pravidelnou dovolenou, jejíž čas a délku určuje Dvůr. #Členové Dvora jsou povinni býti stále po ruce Dvoru, ledaže jsou na dovolené nebo že jim brání v účasti nemoc nebo jiný vážný důvod, o němž řádně zpraví předsedu. === Článek 24 === #Jestliže se člen Dvora domnívá, že by se neměl z nějakého zvláštního důvodu účastniti rozhodování o určitém sporu, uvědomí o tom předsedu. #Domnívá-li se předseda, že by některý z členů Dvora neměl z nějakého zvláštního důvodu zasedati v určitém sporu, zpraví ho o tom. #Je-li v takovém případě rozpor mezi členem Dvora a předsedou, řeší věc Dvůr svým rozhodnutím. === Článek 25 === #Dvůr zasedá v plném počtu, ledaže tento statut výslovně určuje jinak. #S výhradou, že tím neklesne počet soudců, kteří jsou po ruce pro ustavení Dvora, pod jedenáct, řád Dvora může stanoviti, že jeden nebo více soudců může býti podle okolností a střídavě zproštěno povinnosti zasedati. #Kvorum devíti soudců postačí, aby se dvůr ustavil. === Článek 26 === #Čas od času může Dvůr utvořiti jeden nebo více senátů po třech nebo více soudcích, podle toho, jak Dvůr určí, aby se zabývaly určitými kategoriemi sporů; na př. spory ne věcech práce a spory, které se týkají přepravy a spojů. #Čas od času může Dvůr utvořiti senát, aby se zabýval určitým sporem. Počet soudců, tvořících takový senát, určí Dvůr se souhlasem stran. #Senáty podle toho článku jednají a rozhodují o sporech, jestliže o to strany požádají. === Článek 27 === Nález některého ze senátů podle článku 26 a 29 je nálezem, který vynesl Dvůr. === Článek 28 === Senáty podle článků 26 a 29 mohou se souhlasem stran zasedati a vykonávati svůj úřad i jinde než v Haagu. === Článek 29 === V zájmu rychlého vyřizování utvoří Dvůr každý rok senát o pěti soudcích, který může na žádost stran ve sporech jednati a rozhodovati zkráceným řízením. Mimo to budou vybráni dva soudcové, aby nahrazovali soudce, kteří nemohou zasedati. === Článek 30 === #Dvůr si určuje jednací řád pro výkon své činnosti. Zejména stanoví řád soudní. #Řád Dvora může stanoviti, že u Dvora nebo u některého z jeho senátů zasedají přísedící bez práva hlasu. === Článek 31 === #Soudcové státní příslušnosti každé ze stran podržují právo zasedati ve sporu na Dvůr vzneseném. #Zasedá-li ve Dvoru soudce státní příslušnosti jedné ze stran, druhá strana si může vyvoliti osobu, která by zasedala jako soudce. Volí se především z osob, které byly navrženy jako uchazeči podle článků 4 a 5. #Nezasedá-li ve Dvoru žádný soudce státní příslušnosti stran, může si každá z nich vyvoliti soudce podle odstavce 2 tohoto článku. #Ustanovení tohoto článku platí v případě článků 26 a 29. V takových případech předseda vyzve jednoho neb, je-li třeba, dva z členů Dvora tvořících senát, aby ustoupili členům Dvora státní příslušnosti stran, o které běží, a není-li takových nebo nemohou-li se dostaviti, soudcům stranami zvlášť vyvoleným. #Je-li tu společenství několika stran ve sporu, budou počítány, pokud jde o předcházející ustanovení, za stranu jedinou. Pochybnosti v této věci rozřeší Dvůr svým rozhodnutím. #Soudcové vyvolení podle ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku musí vyhovovati podmínkám požadovaným články 2, 17 (odstavec 2), 20 a 21 tohoto statutu. Účastní se rozhodování za plné rovnosti se svými kolegy. === Článek 32 === #Každý člen Dvora dostává roční plat. #Předseda dostává zvláštní roční přídavek. #Místopředseda dostane zvláštní přídavek za každý den, kdy působí jako předseda. #Soudcové vyvolení podle článku 31, kteří nejsou členy Dvora, dostávají náhradu za každý den, kdy konají svůj úřad. #Tyto platy, přídavky a náhrady určuje Valné shromáždění. Nemohou býti sníženy po dobu úředního údobí. #Plat tajemníka Dvora určí Valné shromáždění na návrh Dvora. #Řád usnesený Valným shromážděním určí podmínky, za nichž se poskytují odpočivné platy členům a tajemníkovi Dvora, jakož i podmínky, za nichž se jim hradí jejich cestovní výlohy. #Tyto platy, přídavky a náhrady jsou prosty daně. === Článek 33 === Náklady Dvora ponesou Spojené národy, tak jak rozhodne Valné shromáždění. ==Kapitola II. - Příslušnost Dvora== === Článek 34 === #Stranami v sporech na Dvůr vznesených mohou býti jen státy. #S výhradou a podle svého jednacího řádu může Dvůr požádati veřejné mezinárodní organisace, aby mu daly zprávy ve věci vznesených sporů, a přijímá takové zprávy, předloží-li mu je ze svého vlastního podnětu. #Kdykoli jde v nějakém sporu na Dvůr vzneseném o výklad ustavujícího aktu některé mezinárodní organisace nebo výklad některé mezinárodní úmluvy přijaté na základě tohoto aktu, tajemník Dvora zpraví o tom mezinárodní organisaci a zašle jí opis celého písemního řízení. === Článek 35 === #Státy, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, mají přístup k Dvoru. #Podmínky, za nichž mají přístup ke Dvoru jiné státy, stanoví Rada bezpečnosti s výhradou ustanovení v platných smlouvách, avšak tyto podmínky nesmějí nikdy způsobiti nerovné postavení stran přede Dvorem. #Když je stranou ve sporu stát, jenž není členem Spojených národů, Dvůr stanoví částku, kterou tato strana má přispěti k nákladům Dvora. Toto ustanovení neplatí, jestliže ten stát má již podíl na nákladech Dvora. === Článek 36 === <ol> <li> Příslušnost Dvora zahrnuje všechny spory, které na něj strany vznesou, i všechny otázky, o nichž jedná charta Spojených národů nebo platné smlouvy a úmluvy. </li> <li> Státy, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, mohou kdykoli prohlásiti, že uznávají vůči kterémukoli jinému státu, který přijímá týž závazek, za závaznou ipso facto a bez zvláštního ujednání příslušnost Dvora ve všech právních sporech, které se týkají: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> výkladu některé smlouvy; </li> <li> kterékoli otázky mezinárodního práva; </li> <li> skutečnosti jakéhokoli faktu, který by, jestliže by byl prokázán, zakládal porušení některého mezinárodního závazku; </li> <li> povahy nebo rozsahu náhrady za porušení mezinárodního závazku. </li> </ol> </li> <li> Shora dotčené prohlášení může býti učiněno nepodmíněně nebo s podmínkou vzájemnosti se strany několika neb některých států nebo na určitou dobu. </li> <li> Toto prohlášení se uloží u generálního tajemníka Spojených národů, který odevzdá jeho opisy stranám zúčastněným na statutu a tajemníku Dvora. </li> <li> O prohlášení podle článku 36 statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti, která jsou ještě v platnosti, je třeba míti za to, že pokud jde o strany zúčastněné na tomto statutu, přijaly jimi závaznou příslušnost Mezinárodního soudního dvora na dobu, po kterou tato prohlášení ještě mají platiti, a to podle jejich znění. </li> <li> Vznikne-li spor o příslušnost Dvora, rozřeší Dvůr otázku svým rozhodnutím. </li> </ol> === Článek 37 === Kdykoli některá platná smlouva neb úmluva stanoví, že nějaká otázka má býti vznesena na soud, který měl býti zřízen Společností národů, nebo na Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, bude otázka vznesena, pokud jde o strany zúčastněné na tomto statutu, na Mezinárodní soudní dvůr. === Článek 38 === <ol> <li> Dvůr, jehož úkolem je rozhodovati podle mezinárodního práva spory, které jsou mu předloženy, bere za podklad: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> mezinárodní úmluvy, ať obecné či zvláštní, stanovící pravidla výslovně uznaná státy ve sporu; </li> <li> mezinárodní zvyklost jako průkaz obecné praxe přijímané za právo; </li> <li> obecné zásady práva, uznané civilisovanými národy; </li> <li> s výhradou ustanovení článku 59 soudní rozhodnutí a nauku nejvíce kvalifikovaných spisovatelů různých národů jakožto pomůcku pro určování právních pravidel. </li> </ol> </li> <li> Toto ustanovení nepřekáží pravomoci Dvora, aby o některém sporu nerozhodoval ex aequo et bono, jestliže se strany o tom dohodnou. </li> </ol> == Kapitola III. - Řízení== === Článek 39 === #Úředním jazykem Dvora je francouzština a angličtina. Dohodnou-li se strany, aby se spor projednával ve francouzštině, vynáší se nález ve francouzštině. Dohodnou-li se, aby se projednával v angličtině, nález bude vynesen v angličtině. #Není-li dohody o jazyku, kterého má býti použito, může každá strana při jednání používati jazyka, kterému dává přednost; rozhodnutí Dvora bude vydáno francouzsky i anglicky. Dvůr zároveň určí, který z obou textů se považuje za autentický. #Dvůr dovolí kterékoli straně na její žádost, aby používala jiného jazyka než francouzského nebo anglického. === Článek 40 === #Spory s vznášejí na Dvůr podle okolností buď tím, že se mu oznámí, že je o tom zvláštní dohoda, nebo žalobním podáním zaslaným tajemníkovi Dvora. V obou případech budiž označen předmět sporu, jakož i strany. #Tajemník Dvora ihned zašle podání všem, jichž se to týká. #Dá o něm rovněž zprávu členům Spojených národů skrze generálního tajemníka, jakož i všem ostatním státům, které jsou oprávněny vystupovati přede Dvorem. === Článek 41 === #Má-li Dvůr za to, že okolnosti toho vyžadují, je oprávněn, aby označil všechny zatímní opatření, která je třeba učiniti na zachování příslušných práv každé strany. #S výhradou konečného rozhodnutí dá se o navržených opatřeních hned zpráva stranám a Radě bezpečnosti. === Článek 42 === #Strany jsou zastoupeny svými zmocněnci. Mohou míti přede Dvorem ku pomoci poradce nebo právní zástupce. #Zmocněnci, poradci a právní zástupci stran přede Dvorem požívají výsad a svobod, kterých je jim třeba, aby nezávisle vykonávali svůj úřad. === Článek 43 === #Řízení se skládá ze dvou částí, písemné a ústní. #Písemné řízení záleží v tom, že se Dvoru a stranám zašlou spisy, protispisy a pokud třeba i repliky; rovněž všechny písemnosti a průvodní doklady. #Zasílají se skrze tajemníka Dvora v pořadu a ve lhůtách stanovených Dvorem. #Ověřený opis každého dokumentu, který předloží strana jedna, zasílá se druhé. #Ústní řízení záleží v tom, že Dvůr slyší svědky, znalce, zmocněnce, poradce a právní zástupce. === Článek 44 === #Jde-li o doručení jakýchkoli oznámení jiným osobám než zmocněncům, poradcům a právním zástupcům, obrací se Dvůr přímo na vládu státu, na jehož území má býti oznámení doručeno. #Totéž ustanovení platí, kdykoli je třeba zaříditi, aby byly opatřeny průvody na místě. === Článek 45 === Ústní jednání řídí předseda, neb nemůže-li předsedati, místopředseda. Jestliže nemůže předsedati žádný z nich, předsedá služebně nejstarší z přítomných soudců. === Článek 46 === Ústní jednání přede Dvorem je veřejné, ledaže Dvůr rozhodne jinak nebo že strany žádají, aby veřejnost byla vyloučena. === Článek 47 === #O každém přelíčení se vede protokol, který podepíše tajemník Dvora a jeho předseda. #Jen tento protokol je autentický. === Článek 48 === Dvůr vynáší nařízení o řízení sporu, rozhoduje, jak a kdy každá strana musí učiniti konečné návrhy, a zařizuje co třeba ve věci průvodního řízení. === Článek 49 === Dvůr může ještě před počátkem ústního jednání vyzvati zmocněnce, aby předložili všechny doklady a poskytli všechna vysvětlení. Je-li to odepřeno, výslovně to zjistí. === Článek 50 === Dvůr může kdykoli pověřiti jednotlivce, těleso, úřad, komisi nebo jinou organisaci, kterou si vybere, aby provedli šetření nebo dali znalecký posudek. === Článek 51 === Za ústního jednání se dávají svědkům a znalcům závažné otázky za podmínek určených Dvorem v soudním řádě dotčeném v článku 30. === Článek 52 === Když Dvůr dostal ve lhůtě k tomu určené důkazy a průvody, může zamítnouti další ústní nebo písemné průvody, které nabízí jedna ze stran, ledaže druhá souhlasí. === Článek 53 === #Když se jedna ze stran nedostaví nebo vůbec svou při nehájí, může druhá strana žádati, aby Dvůr rozhodl ve prospěch jejích návrhů. #Dříve než tak učiní, musí se Dvůr přesvědčiti, nejen že je příslušný podle článků 36 a 37, ale také, že se přednesený nárok zakládá na skutečnosti i právu. === Článek 54=== #Když zmocněnci, poradci a právní zástupci za řízení Dvora vyložili soudu své stanovisko ve sporu, předseda prohlásí ústní jednání za skončené. #Dvůr se odebere k poradě o nálezu. #Úrada soudu je neveřejná a zůstává tajnou. === Článek 55 === #Všechny otázky se rozhodují většinou hlasů přítomných soudců. #Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo toho soudce, který ho zastupuje. === Článek 56 === #Nález uvádí důvody, na nichž je založen. #Obsahuje jména soudců, kteří se účastnili rozhodování. === Článek 57 === Jestliže nález nevyjadřuje vcelku nebo zčásti jednomyslné mínění soudců, má každý soudce právo vysloviti mínění odlišné. === Článek 58 === Nález podepíše předseda a tajemník Dvora. Je vyhlášen ve veřejném sedění, když o tom byli dříve zmocněnci řádně zpraveni. === Článek 59 === Rozhodnutí Dvora je závazné jen pro strany a tu jen, pokud jde o určitý případ. === Článek 60 === Nález je konečný a bez odvolání. Dojde-li k sporu o smysl nebo dosah nálezu, vykládá jej Dvůr na žádost kterékoli ze stran. === Článek 61 === #Žádost o revisi nálezu může býti podána jen když se zakládá na tom, že byla objevena nějaká skutečnost rozhodujícího významu, která v době, kdy byl nález vynášen, byla neznáma Dvoru i straně žádající o revisi, ovšem když tato neznalost nevyplynula z nedbalosti. #Řízení o revisi se zahajuje nálezem Dvora, který výslovně zjišťuje, že je tu nová skutečnost, přiznává jí takovou povahu, že odůvodňuje revisi, a prohlašuje, že z toho důvodu je žádost přípustná. #Dvůr může žádati, aby dříve než povolí revisní řízení, bylo vyhověno ustanovením nálezu. #Žádost o revisi musí býti podána nejpozději do šesti měsíců po tom, kdy byla nová skutečnost objevena. #Žádost o revisi nemůže býti už podána, když uplynule deset let ode dne nálezu. === Článek 62 === #Kdyby některý stát měl za to, že by nějaký jeho zájem právní povahy mohl býti dotčen rozhodnutím ve sporu, o nějž běží, může požádati Dvůr o svolení k intervenci. #Je na Dvoru, aby rozhodl o této žádosti. === Článek 63 === #Kdykoli jde o výklad úmluvy, v níž jsou stranami jiné státy než ty, jichž se spor týká, tajemník Dvora to ihned oznámí všem takovým státům. #Každý stát, který dostane takové oznámení, má právo intervenovati v řízení; použije-li ho však, je výklad daný nálezem pro něj rovněž závazný. === Článek 64=== Každá strana nese své vlastní náklady, ledaže Dvůr rozhodne jinak. ==Kapitola IV. - Posudky== === Článek 65 === #Dvůr může dáti posudek o jakékoli právní otázce na žádost kteréhokoli tělesa, které je chartou anebo podle charty Spojených národů oprávněno o něj žádati. #Otázky, o nichž se žádá ode Dvora posudek, předkládají se mu písemným podáním přesně vykládajícím otázku, o niž jde, a doprovázeným všemi doklady, které ji mohou objasniti. === Článek 66 === #Tajemník Dvora zpraví ihned o žádosti za posudek všechny státy, které mají právo vystupovati přede Dvorem. #Každému státu, který je oprávněn vystupovati přede Dvorem, nebo mezinárodní organisaci, o níž Dvůr nebo, nezasedá-li, jeho předseda mají za to, že může poskytnouti o dané otázce informace, oznámí tajemník Dvora zvláštním a přímým sdělením, že je Dvůr ochoten přijmouti ve lhůtě předsedou stanovené výklady písemné aneb ve veřejném sedění k tomu cíli konaném vyslechnouti ústní výklady o té otázce. #Jestliže by stát, oprávněný vystupovati přede Dvorem, nedostal zvláštního sdělení dotčeného v odstavci 1 tohoto článku, může vyjádřiti přání, aby mohl předložiti písemný výklad nebo býti slyšen; Dvůr o tom rozhodne. #Státům a organisacím, které podaly písemné nebo ústní výklady nebo obojí, bude dovoleno, aby se vyslovili o výkladech podaných jinými státy nebo organisacemi, a to způsobem, v rozsahu a lhůtě, o nichž rozhodne v každém jednotlivém případě Dvůr neb, nezasedá-li, jeho předseda. Proto tajemník Dvora sdělí včas takové písemné výklady státům a organisacím, které předložily podobné výklady. === Článek 67 === Dvůr vyhlašuje své posudky ve veřejném sedění, když byl o tom dříve zpraven generální tajemník a zástupci členů Spojených národů, jiných států a mezinárodních organisací, jichž se to přímo týká. === Článek 68 === Vykonávaje svůj poradní úkol, Dvůr se mimo to řídí ustanoveními tohoto statutu, která platí ve věcech sporných, pokud je uznává za použitelná. ==Kapitola V. - Změny == === Článek 69 === Změny tohoto statutu se provádějí týmž postupem, jaký je určen chartou Spojených národů pro její změny, avšak s výhradou těch ustanovení, které by přijalo Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti ve věci účasti států, které jsou sice stranami zúčastněnými na tomto statutu, nikoli však členy Spojených národů. === Článek 70 === Dvůr má pravomoc navrhovati změny tohoto statutu, které považuje za potřebné, a to písemnými sděleními generálnímu tajemníku, aby o nich bylo jednáno podle ustanovení článku 69. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1591 2455 2006-04-22T14:24:44Z -jkb- 4 přesun diskuse na správné místo == K pojmenování stránek== ::<small>''Tato diskuse sem byla přenesena z Wikisource diskuse:Česká jazyková doména,'' [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:24, 22. 4. 2006 (UTC) </small> ==Pojmenování zákonů== Problematické se mi zdá umísťovat zákony pod jejich jménem, především tehdy, když se jedná o názvy přes dvě až tři řádky. Viz [[:Kategorie:Právo]] a tam několik příkladů. Graficky to vypadá katastrofálně. Vidím dvě řešení: * u českých zákonů zákon jmenovat podle čísla Sborníku, tedy např. ''Zákon 40/1993 Sb.'' a celý název uvést až v infoboxu Textinfo jako podtitulek * Vymyslet si (pokud neexistuje) něco jako (silně) zkrácený název, který by jakž takž vystihoval o co se jedná, celý název pak v boxu umístit jako podtitulek, číslo sborníku pak zatím třeba v závorce První možnost se však dá použít pouze u zákonů a vyhlášek a podobně, které ve sborníku vyšly, u překladů cizích zákonů použít nelze. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:43, 20. 4. 2006 (UTC) :Byla bych asi spíš pro druhou možnost, i když je to na úkor přesnosti. (Případně do závorky rok - třeba [[Zákon o státním občanství ČR (1993)]]). Přeci jen by se mi nechtělo procházet kategorií, kde bude několik 'nicneříkajících' čísel zákonů. Celý název pak v boxu jako titulek a číslo do podtitulku. Nějak tak..asi..nevím. :). --[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 10:19, 21. 4. 2006 (UTC) Nazdar (teď nevím mám-li říci milá Barbaro, jak říkala maminka, když Brambůrka zlobila :-)), z uvedených důvodů se mi možnost druhá líbí taky víc, jak už ostatně použito u [[Kosmická smlouva]]; celý název jako titulek v boxu, to číslo zákona pak přijde do podtitulku (jak jsem právě opravil). Asi to tak brzo zpřeházím, nebude-li protestů (což se při momentální míře frekventovanosti na wikisource nedá očekávat...). --[[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:16, 21. 4. 2006 (UTC) : (:-), hlavně když to nebude Barbarka). Ještě takový kosmetický návrh/dotaz - do podtitulku bych to psala jako ''Zákon č.XX/XXXX Sb.'' a do zdroje pak název té sbírky? Nebo mám psát do zdroje konkrétní stránku, kde sem ten zákon sehnala (jak je to tady [[Zákon 40/1993 Sb.]])?--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 12:36, 21. 4. 2006 (UTC) Bude na to v nápovědě muset být strana (provizorně: [[Nápověda:Pojmenování stránek]]), protože půjde i o náboženské texty atp. K zákonům: * stránka se tedy pojmenuje nějakým ''krátkým názvem'' (což bude problém ho volit, aby nedošlo k vícero přejmenováním) * celý tedy dlouhý úřední název přijde v textinfu jako ''Titulek'' * to číslo ze Sborníku by mělo být jako ''Podtitulek'' (přičemž mi není jasné jestli jen jako číslo nebo i s tím označením ''Zákon'' ...) * v rubrice ''Zdroj'' by mělo stát, odkad to je zkopírováno (což bude mnohdy URL adresa v internetu, zřídka nějaká publikace, odkaď to bylo skanováno) já pak taky navrhnu, že jak z toho úředního názvu tak i z čísla svborníku se udělají redirecty. --[[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 08:48, 22. 4. 2006 (UTC) :Dobře, zkusím to tedy pak podle toho doplnit. --[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 09:27, 22. 4. 2006 (UTC) 1592 4411 2006-07-02T20:11:43Z -jkb- 4 rekat {{Nápověda cswiki|Nápověda:Hledání}} == Abecední seznam všech stránek == Seznam všech stránek v hlavním jmenném prostoru se nachází na stránce '''[[Speciální:Allpages]]'''. Tímto seznamem můžete začít listovat u stránek, které začínají příslušným písmenem: : '''[[Speciální:Allpages/!|!]] [[Speciální:Allpages/A|A]] [[Speciální:Allpages/Á|Á]] [[Speciální:Allpages/B|B]] [[Speciální:Allpages/C|C]] [[Speciální:Allpages/Č|Č]] [[Speciální:Allpages/D|D]] [[Speciální:Allpages/Ď|Ď]] [[Speciální:Allpages/E|E]] [[Speciální:Allpages/É|É]] [[Speciální:Allpages/F|F]] [[Speciální:Allpages/G|G]] [[Speciální:Allpages/H|H]] [[Speciální:Allpages/Ch|Ch]] [[Speciální:Allpages/I|I]] [[Speciální:Allpages/Í|Í]] [[Speciální:Allpages/J|J]] [[Speciální:Allpages/K|K]] [[Speciální:Allpages/L|L]] [[Speciální:Allpages/Ľ|Ľ]] [[Speciální:Allpages/M|M]] [[Speciální:Allpages/N|N]] [[Speciální:Allpages/Ň|Ň]] [[Speciální:Allpages/O|O]] [[Speciální:Allpages/Ó|Ó]] [[Speciální:Allpages/P|P]] [[Speciální:Allpages/Q|Q]] [[Speciální:Allpages/R|R]] [[Speciální:Allpages/Ř|Ř]] [[Speciální:Allpages/S|S]] [[Speciální:Allpages/Š|Š]] [[Speciální:Allpages/T|T]] [[Speciální:Allpages/Ť|Ť]] [[Speciální:Allpages/U|U]] [[Speciální:Allpages/Ú|Ú]] [[Speciální:Allpages/V|V]] [[Speciální:Allpages/W|W]] [[Speciální:Allpages/X|X]] [[Speciální:Allpages/Y|Y]] [[Speciální:Allpages/Ý|Ý]] [[Speciální:Allpages/Z|Z]] [[Speciální:Allpages/Ž|Ž]]''' ''Poznámka:'' Aktuální verze programu MediaWiki zatím neumí správně pracovat s českým řazením, proto všechna písmena s diakritikou jsou ve skutečnosti zařazena až na konci seznamu (totéž platí i jinde ve Wikipedii). [[Kategorie:Nápověda|Hledání]] 1593 3673 2006-06-20T13:58:09Z -jkb- 4 doplněk ==Použité šablony== Pro stránku Portál Wikisource byly použity následující šablony (stav 19.6.2006): * [[Šablona:PortálA]] - co je aktuální * [[Šablona:PortálB]] - komunita * [[Šablona:PortálC]] - čím je možno pomoci * [[Šablona:PortálD]] - různé * [[Šablona:PortálE]] - důležité stránky * [[Šablona:PortálF]] - kronika * [[Šablona:PortálG]] - fórum wikisource (zkušebně; tato šablona je jedniná, které zůstává neuzamčena kvůli editacím nepřihlášených uživatelů - editovat je možné kliknutím na odkaz na ''Portálu Wikisource'' samotném) Poměr sloupců je možno měnit v první buňce prvního řádku; je-li nařízena na width=50%, jsou oba sloupečky stejně široké, je-li např. width 60%, je levý širší (60%) než pravý (v tomto případě 40%) atd. 1595 2493 2006-04-23T14:19:33Z -jkb- 4 typo Šablona se vkládá následující syntaxí: <pre> {{PortálBox |TITLE= |CONTENT= |BOTTOM= }} </pre> přičemž: * TITLE je název (nadpis) buňky * CONTENT je obsah, může se jednat o text, o šablonu atd. * BOTTOM je malá poznámka v pravém dolním rohu zarámování; může se jednat o text, má-li zůstat prázdné, je nutno vložit <code>&amp;nbsp;</code>. 1596 2469 2006-04-22T18:09:21Z Aida 19 Podívejte se na mou stránku na české Wikipedii - http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Aida 1597 2471 2006-04-23T10:37:55Z -jkb- 4 {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid #CCCC99; background-color: #F1F1DE" |[[Image:Sandbox.png|50px|STOP]] |Vítejte na stránkách Wikisource. Vaše editace musela však být jako nevhodná smazána. Pro další experimenty použijte prosím [[Wikisource:Pískoviště|pískoviště]]. Informaci o editování najdete [[Nápověda:Obsah|zde]]. Děkujeme za pochopení a přejeme mnoho úspěchů. |}<noinclude> </noinclude> 1598 2472 2006-04-23T10:39:19Z -jkb- 4 Použití této šablony je vhodné pouze v tom případě, že se očividně jedná o neúmyslně chybnou editaci nováčka. 1599 2813 2006-05-18T21:43:08Z 65.64.77.168 SVG <!-- komentář k vynucení nového řádku? --> {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid red" |[[Image:Stop sign MUTCD.svg|50px|STOP]] | align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid red; background-color: #F1F1DE"|Přestaňte prosím přidávat do Wikisource nesmysly resp. mazat obsah stránek, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na [[Wikisource:Pískoviště|pískovišti]]. Pokud nepřestanete poškozovat články, bude vám zablokována možnost editace. Děkujeme za pochopení. |}<includeonly>[[Kategorie:Varování vandalismus|{{FULLPAGENAME}}]]</includeonly> 1600 2485 2006-04-23T11:13:49Z -jkb- 4 dodatky k použití atd. '''Použití''' této šablony před zablokování z důvodu vandalismu ap. není (na rozdíl od české Wikipedie) nutné; její použití je možno doporučit např. v těch případech, kdy škodlivé editace se nacházejí na rozhraní mezi neúmyslným poškozováním a zřejmým vandalismem. <br>Šablona vkládá kategorii [[:Kategorie:Varování vandalismus]], kde je možno zjistit, zda tato šablona u příslušného uživatele již byla použita.<br>Při vícenásobném použití šablony u jednoho a téhož uživatele je tento v kategorii uveden jen jednou<br>Momentálně kategorie řadí všechny tam uvedené uživatele ne zcela abecedně. ----- 1601 2478 2006-04-23T10:54:11Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Správa Wikisource]] 1602 2479 2006-04-23T10:54:41Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Wikisource]] 1604 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3710 2006-06-20T22:53:44Z -jkb- 4 zmena barvy [[Kategorie:Wikisource|Portál Wikisource]] {| cellspacing="3" width="100%" {| cellspacing="3" width="100%" |width="100%" colspan="7"| __NOTOC__ <center><big>'''[[Image:Portal.gif]] Vítejte na Portálu Wikisource!'''</big></center> <center>&nbsp;</center> |- valign="top" |width="60%" style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#0028A8;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Co je aktuální''' |} {{PortálA}} | style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#0028A8;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Komunita''' |} {{PortálB}} |- style="vertical-align: top" |style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px;"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#0000CD;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Čím můžete pomoci''' |} {{PortálC}} | style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#0000CD;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Různé''' |} {{PortálD}} |- style="vertical-align: top" |style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#6495ED;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Důležité stránky''' |} {{PortálE}} | style="border:1px solid #aaaaaa; background-color:#f9f9f9; padding:5px"| {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#6495ED;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; font-weight: bold; color: #FFFAFA"| '''Kronika''' |} {{PortálF}} |- style="vertical-align: top" | colspan="2" style="width: 50%; vertical-align: top; border:1px solid #aaaaaa; background-color: #f9f9f9" | {| id="toc" align="center" width="100%" | align="center" style="background-color:#CAE1FF;font-size:1.4em; font-variant:small-caps; font-family:'Times New Roman',Times,serif; color: #0000CD"| '''•&nbsp;&nbsp;Vaše Wikisource forum&nbsp;&nbsp;• ''' <br> Zde je místo pro Vaše názory, podněty, co se Vám líbí a nelíbí... <br><small>[http://cs.wikisource.org/w/wiki.phtml?title=Šablona:PortálG&action=edit&section=new (editovat nový komentář)]</small> |} {{PortálG}} </div> 1607 2701 2006-05-08T18:50:24Z -jkb- 4 box {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Usnesení Státní rady a Rady ministrů Polské lidové republiky ze dne 7. března 1953 o uctění památky Josefa Stalina |PODTITULEK= |AUTOR= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |POPISEK= |PŘELOŽIL=[[w:cs:user:Ludek|Wikipedista Luděk]] |ZDROJ=Karta, 37/2003, str. 74 |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} '''Usnesení Státní rady a Rady ministrů Polské lidové republiky ze dne 7. března 1953 o uctění památky Josefa Stalina''' K uctění památky Velkého vůdce a Učitele pracujících mas a Jeho slavných zásluh pro Polsko, usnesla se Státní rada a Rada ministrů Polské lidové republiky na následujícím: # V souladu s návrhem Vojvodského výboru Polské sjednocené dělnické strany, Prezídia Katovické vojvodské národní rady a Prezídia Národní rady přejmenovat město Katovice na město '''Stalinogród''' [stalinogrud] a Katovické vojvodství na vojvodství '''Stalinogrodzkie''' [stalinogrodskje]. #Palác kultury a vědy, představující dar Sovětského svazu hlavnímu městu Polské lidové republiky věnovaný z iniciativy Josefa Stalina, pojmenovat ''Palác kultury a vědy '''Josefa Stalina'''''. #Na náměstí před Palácem kultury a vědy Josefa Stalina vztyčit pomník '''Josefu Stalinovi'''. Předseda Státní rady '''Aleksander Zawadzki''' Předseda Rady ministrů '''Bolesław Bierut''' [[Kategorie:Dějiny]] 1608 3523 2006-06-17T21:43:21Z Flambelle 20 pokus o hezci format (cislovani clanku) {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o Antarktidě |PODTITULEK=Vyhláška MZV 76/1962&nbsp;Sb. |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/76_1962_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Antarktický smluvní systém |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ==Preambule == Vlády Argentiny, Austrálie, Belgie, Chile, Francouzské republiky, Japonska, Nového Zélandu, Norska, Jihoafrické Unie, Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, :uvědomujíce si, že je v zájmu všeho lidstva, aby Antarktida nadále vždy sloužila výhradně mírovým účelům a nestala se dějištěm ani předmětem mezinárodních sporů; :uznávajíce podstatný přínos k vědeckému poznání na základě mezinárodní spolupráce ve vědeckém výzkumu Antarktidy; :přesvědčeny, že vytvoření pevného základu pro pokračování v této spolupráci a pro její rozvoj na základě svobodného vědeckého bádání v Antarktidě, jak tomu bylo po dobu Mezinárodního geofyzikálního roku, odpovídá zájmům vědy a pokroku všeho lidstva; :jsouce dále přesvědčeny, že smlouva, která zajišťuje využití Antarktidy jen pro mírové účely, a pokračování mezinárodního dorozumění v Antarktidě, přispěje k uskutečnění cílů a zásad [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]; se dohodly na tomto: ==Článek 1== #Antarktidy bude využito jen pro mírové účely. Zakazují se mimo jiné jakékoli opatření vojenského charakteru, jako je vybudování vojenských základen a opevnění, konání vojenských manévrů, jakož i pokusy s jakýmikoli druhy zbraní. #Tato Smlouva nezabraňuje využít vojenského personálu nebo zařízení pro vědecké výzkumy nebo pro jakékoli jiné mírové účely. ==Článek 2== Svobodný vědecký výzkum v Antarktidě a spolupráce v tomto směru, jak byly uplatňovány za Mezinárodního geofyzikálního roku, potrvají v souladu s ustanoveními této Smlouvy. ==Článek 3== <ol> <li> Na podporu mezinárodní spolupráce ve vědeckých výzkumech v Antarktidě, jak to stanoví článek II této Smlouvy, se smluvní strany dohodly, že si budou v nejvyšší možné a prakticky proveditelné míře: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> vyměňovat informace o plánech vědeckých prací v Antarktidě, aby byla zajištěna maximální úspora prostředků a efektivnost práce; <li/> <li> vyměňovat vědecký personál mezi výpravami a stanicemi v Antarktidě; </li> <li> vyměňovat údaje a výsledky vědeckých pozorování v Antarktidě a zajistí k nim volný přístup. </li> </ol> </li> <li> Při plnění tohoto článku bude všemožně podporováno navazování aktivní spolupráce s těmi odbornými organizacemi Organizace spojených národů a jinými mezinárodními organizacemi, které mají o Antarktidu zájem z vědeckého nebo technického hlediska. </li> </ol> ==Článek 4== <ol> <li>Nic, co je v této Smlouvě obsaženo, nebude vykládáno jako: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> zřeknutí se kteréhokoli ze smluvních stran již dříve vyhlášených práv nebo nároků na územní svrchovanost v Antarktidě; </li> <li> zřeknutí se kterékoli ze smluvních stran jakéhokoli podkladu pro nároky na územní svrchovanost v Antarktidě, nebo omezení tohoto podkladu, který může kterákoli ze smluvních stran získat v důsledku své činnosti nebo činnosti svých občanů v Antarktidě nebo z jiných důvodů; </li> <li> poškození pozic kterékoli ze smluvních stran pokud jde o uznání nebo neuznání jejího práva či nároku, nebo podkladu pro nároky kteréhokoli jiného státu na územní svrchovanost v Antarktidě. </li> </ol> </li> <li> Žádné akce nebo činnost, spadající do doby, kdy tato Smlouva bude v platnosti, nebudou podkladem pro prohlášení, podporování či popírání jakýchkoli nároků na územní svrchovanost v Antarktidě a nevytvoří žádná práva na svrchovanost v Antarktidě. Žádné nové nároky na rozšíření existujících nároků na územní svrchovanost v Antarktidě nebudou uplatňovány dokud tato Smlouva bude v platnosti. </li> </ol> ==Článek 5== #Jakékoli jaderné výbuchy v Antarktidě, jakož i zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu v této oblasti se zakazuje. #Budou-li uzavřeny mezinárodní dohody, týkající se využití jaderné energie včetně jaderných výbuchů a zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu, na nichž se budou podílet všechny smluvní strany, jejichž představitelé mají právo účastnit se konferencí stanovených článkem IX, budou v Antarktidě uplatňována pravidla stanovená těmito dohodami. ==Článek 6== Ustanovení této Smlouvy platí pro oblast na jih od 60.rovnoběžky jižní šířky, včetně plovoucích ledovců, avšak nic, co je v této Smlouvě obsaženo, nepoškozuje a nikterak se nedotýká práv kteréhokoli státu nebo výkonu těchto práv uznávaných mezinárodním právem o volném moři v této oblasti. ==Článek 7== <ol> <li> V zájmu dosažení stanovených cílů a v zájmu respektování ustanovení této Smlouvy má každá ze smluvních stran, jejíž zástupci se mohou účastnit konferencí, předpokládaných článkem IX této Smlouvy, právo jmenovat pozorovatele pro jakoukoli inspekci, předvídanou tímto článkem. Pozorovatelé musí být občany smluvních stran, které je jmenují. Jména pozorovatelů budou oznámena každé ze smluvních stran, která má právo pozorovatele jmenovat; obdobná zpráva bude zaslána v případě ukončení jejich funkce. </li> <li> Každý pozorovatel, jmemovaný podle ustanovení bodu 1 tohoto článku má naprosto volný přístup do kterékoli či do všech oblastí Antarktidy,a to v kteroukoli dobu. </li> <li> Všechny oblasti Antarktidy, včetně všech stanic a zařízení v těchto oblastech, a také všechny námořní lodě a letadla na základnách, kde se vykládá nebo nakládá náklad či personál v Antarktidě, jsou v kteroukoli dobu přístupné k inspekci pozorovatelům jmenovaným podle ustanovení bodu 1 tohoto článku. </li> <li> Pozorování ze vzduchu může provádět v kterékoli době a nad kteroukoli či nad všemi oblastmi Antarktidy každá ze smluvních stran, která má právo jmenovat pozorovatele. </li> <li> Každá ze smluvních stran, až pro ni nabude tato Smlouva platnosti, bude informovat ostatní smluvní strany a v budoucnu je včas uvědomí: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o všech výpravách do Antarktidy nebo do oblasti Antarktidy, které podnikají její lodě nebo její občané, a o všech výpravách do Antarktidy, které jsou organizovány na jejím území, nebo jsou z jejího území vysílány; </li> <li> o všech stanicích v Antarktidě provozovaných jejími občany; </li> <li> o každém vojenském personálu či vybavení, určeném k vyslání do Antarktidy s přihlédnutím k podmínkám stanoveným bodem 2 článku I této Smlouvy. </li> </ol> </li> </ol> ==Článek 8== #Pozorovatelé, jmenovaní podle ustanovení bodu 1 článku VII a vědecký personál, vyměňovaný podle ustanovení bodu 1 b) článku III Smlouvy, jakož i personál doprovázející takové osoby, podléhají v zájmu ustanovení výkonu jejich funkcí vyplývajících z této Smlouvy a aniž by byly dotčeny příslušné pozice každé smluvní strany v otázce jurisdikce nad všemi ostatními osobami v Antarktidě, výlučně jurisdikci smluvní strany, jejímiž jsou občany, a to pokud jde o všechny činy či nedopatření, k nimž dojde za jejich pobytu v Antarktidě, za účelem výkonu jejich funkcí. #Zainteresované smluvní strany, aniž by bylo dotčeno ustanovení bodu 1 tohoto článku a před podniknutím opatření podle ustanovení bodu 1 e) článku IX, se musí neprodleně, dojde-li k jakémukoli sporu v otázce jurisdikce v Antarktidě, ihned navzájem konzultovat, aby se dospělo ke vzájemně přijatelnému řešení. ==Článek 9== <ol> <li> Zástupci smluvních stran uvedených v preambuli této Smlouvy se sejdou v Canbeře nejpozději dva měsíce po vstupu této Smlouvy v platnost, a budou se napříště scházet v termínech a na místech, které si určí v zájmu výměny informací, vzájemných konzultací o otázkách Antarktidy, jež představují obecný zájem a také v zájmu rozpracování, prozkoumání a doporučení opatření svým vládám, která by přispěla k uskutečnění zásad a cílů této Smlouvy, včetně opatření o: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> využití Antarktidy pouze pro mírové účely; </li> <li> podpoře vědeckého bádání v Antarktidě; </li> <li> podpoře mezinárodní vědecké spolupráce v Antarktidě; </li> <li> podpoře k uskutečnění práv inspekce, stanovených v článku VII této Smlouvy; </li> <li> otázkách, týkajících se výkonu jurisdikce v Antarktidě; </li> <li> ochraně a uchování živých zdrojů v Antarktidě. </li> </ol> </li> <li> Každá smluvní strana, která se stane stranou Smlouvy přístupem podle ustanovení článku XIII, bude mít právo jmenovat své zástupce, aby se účastnili konferencí uvedených v bodu 1 tohoto článku, a to po dobu, kdy tato smluvní strana projevuje svůj zájem o Antarktidu tím, že tam vyvíjí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vědecké expedice. </li> <li> Zprávy pozorovatelů, uvedených v článku VII této Smlouvy, budou zasílány zástupcům smluvních stran, které se účastní konferencí uvedených v bodě 1 tohoto článku. </li> <li> Opatření, uvedená v bodě 1 tohoto článku, vstoupí v platnost po schválení všemi smluvními stranami,jejichž zástupci měli právo účastnit se konferencí svolaných k projednání těchto opatření. </li> <li> Některá práva, nebo všechna práva stanovená touto Smlouvou, mohou být uplatňována, jakmile vstoupí Smlouva v platnost, a to bez ohledu na to, zda nějaká opatření, přispívající k výkonu těchto práv, byla či nebyla navržena, projednána nebo schválena, jak to předpokládá tento článek. </li> </ol> == Článek 10== Každá ze smluvních stran se zavazuje, že vyvine náležité úsilí, v souladu s [[Charta OSN|Chartou Organizace spojených národů]], aby v Antarktidě nebyla prováděna žádná činnost, odporující zásadám nebo cílům této Smlouvy. == Článek 11== #Vznikne-li nějaký spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této Smlouvy, budou se tyto smluvní strany navzájem konzultovat, aby spor vyřešily jednáním, šetřením, zprostředkováním, řízením smírčím, rozhodčím, soudním nebo jinými pokojnými prostředky, které si samy zvolí. #Každý takový spor, který nebude vyřešen uvedeným způsobem, bude předložen se souhlasem všech stran zúčastněných na tomto sporu, Mezinárodnímu soudu. Avšak, nebude-li dosaženo dohody o předložení sporu Mezinárodnímu soudu, nejsou zúčastněné strany zbaveny povinnosti i nadále usilovat o jeho vyřešení nejrůznějšími pokojnými prostředky, uvedenými v bodu 1 tohoto článku. == Článek 12== <ol> <li>&nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Tato Smlouva může být změněna nebo doplněna v kterékoli době po dohodě všech smluvních stran, jejichž zástupci mají právo zúčastnit se konferencí předvídaných článkem IX. Každá taková změna nebo doplněk vstoupí v platnost, až vláda, u níž je Smlouva uložena, dostane od všech těchto smluvních stran zprávu o jejich ratifikaci. </li> <li> Tato změna nebo doplněk vstoupí pak v platnost, pro kteroukoli jinou smluvní stranu, až od ní vláda, u níž je Smlouva uložena, dostane zprávu o jejich ratifikaci. Kterákoli tato smluvní strana, jež nepodá zprávu o ratifikaci do dvou let po vstupu změny nebo doplňku v platnost podle ustanovení bodu 1 a) tohoto článku, bude ode dne vypršení této lhůty považována za odstoupivší od Smlouvy. </li> </ol> </li> <li>&nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Jestliže po uplynutí třiceti let od vstupu této Smlouvy v platnost některá ze smluvních stran, jejíž zástupci mají právo účastnit se konferencí předvídaných v článku IX, požádá vládu, u níž je Smlouva uložena, bude svolána, tak rychle, jak to jen bude prakticky možné, konference všech smluvních stran, která bude jednat o tom, jak je Smlouva prováděna. </li> <li> Jakákoli změna nebo doplněk této Smlouvy, schválené na uvedené konferenci většinou smluvních stran na ni zastoupených, včetně většiny těch stran, jejichž představitelé mají právo účastnit se konferencí předvídaných v článku IX, bude oznámena vládou, u níž je Smlouva uložena, všem smluvním stranám neprodleně po skončení konference a vstoupí v platnost podle ustanovení bodu 1 tohoto článku. </li> <li> Jestliže kterákoli takováto změna nebo doplněk nevstoupí v platnost podle ustanovení bodu 1 a) tohoto článku do dvou let ode dne, kdy o nich byly informovány všechny smluvní strany, může kterákoli ze smluvních stran kdykoli po vypršení této lhůty uvědomit vládu, u níž je Smlouva uložena, o svém odstoupení od Smlouvy; toto odstoupení od Smlouvy nabude platnosti po uplynutí dvou let ode dne, kdy byla o něm uvědoměna vláda, u níž je Smlouva uložena. </li> </ol> </li> </ol> ==Článek 13== #Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Bude otevřena k přístupu každému státu, který je členem Organizace spojených národů nebo kterémukoli jinému státu, který může být se souhlasem všech smluvních stran, jejichž zástupci mají právo účastnit se konferencí předvídaných v článku IX této Smlouvy, pozván, aby přistoupil ke Smlouvě. #Každý stát ratifikuje tuto Smlouvu nebo k ní přistupuje v souladu se svými ústavními předpisy. #Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlády Spojených států amerických, která je depozitářem. #Vláda, u níž je Smlouva uložena, uvědomí všechny státy, které Smlouvu podepsaly a přistoupily k ní o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, jakož i o datu vstupu Smlouvy v platnost a kterékoli změně nebo doplnění. #Až všechny státy, které Smlouvu podepsaly, uloží ratifikační listiny, nabude tato Smlouva platnosti pro tyto státy a pro státy, které uložily listiny o přístupu. V budoucnu vstoupí Smlouva v platnost pro každý stát, který k ní přistoupí, po uložení jeho listiny o přístupu. #Tato Smlouva bude zaregistrována vládou, u níž je uložena, podle ustanovení článku 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. == Článek 14== Tato Smlouva, sepsána v anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce, při čemž každé znění má stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Spojených států amerických, která zašle ověřené opisy Smlouvy vládám států, které ji podepsaly nebo k ní přistoupily. Na důkaz toho pověření zástupci, náležitě k tomu zplnomocnění, podepsali tuto Smlouvu. Dáno ve Washingtonu 1. prosince 1959. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:The Antarctic Treaty]] [[es:Tratado Antártico]] [[zh:南极条约]] 1609 2527 2006-04-25T11:37:10Z -jkb- 4 oprava kat. Na této stránce jsou uvedeni všichni wikisourci (mužský rod, jednotné číslo: wikisourc) a wikisourcky (ženský rod, jednotné číslo:wikisourcka), jež a kteří se příslovečně zasloužili za vzrůst a vzkvétání této nové domény. ==24.04.2006, Flambelle== [[Image:Barnstar-rotating.gif|left|30px]]Uděluji dnes první vyznamenání na české Wikisource vůbec kolegyni [[User:Flambelle|Brambůrce]]. Brambůrka přišla, řekla si ''veni'', ''vidi'' - ale místo ''vici'' začala bez vyzvání přidávat nezištně (ale jistěže ano, ode mne nic za to nedostala) texty, a to sice zcela profesionálně. Gratuluji. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 20:24, 24. 4. 2006 (UTC) [[Kategorie:Wikisource|Zasloužilí wikisourci a wikisourcky]] 1610 3656 2006-06-20T11:59:42Z -jkb- 4 {{Nápověda cswiki|Wikipedie:IRC}} I uživatelé Wikisource mohou – podobně jako i na Wikipedii – používat kanálů IRC pro komunikaci mezi sebou. K dispozici jsou následující kanály: # [irc://irc.wikimedia.org/#cs.wiksource #cs.wikisource] na serveru irc.wikimedia.org, slouží ke sledování posledních změn v databázi cs.wikisource. Na tomto kanále neexistuje možnost hromadné komunikace (tato je možná jen „mezi čtyřma očima“ pomocí tzv. query) # teoreticky existuje i kanál na serveru irc.freenode.net ([irc://irc.freenode.net/#wikisource-cs #wikisource-cs]), sloužící komunikaci uživatelů. Nezdá se však, že by vzhledem k počtu uživatelů bylo vhodné kanálu používat, místo toho doporučujeme kanál české Wikipedie: [irc://irc.freenode.net/#wikipedia-cs #wikipedia-cs]. Slouží k dorozumívání mezi online wikipedisty. Pouze v případě, že více než dva uživatelé spolu chtějí prodiskutovat záležitosti, týkající se výhradně Wikisource, je možno komunikovat spolu na kanálu Wikisource. # [irc://irc.freenode.net/#wikisource #wikisource] na serveru irc.freenode.net, jako předešlý kanál s tím rozdílem, že zde se jedna o vícejazyčnou Wikisource. # v případě technických potíží je možno použít i kanálu [irc://irc.freenode.net/#wikimedia-tech #wikimedia-tech] na serveru irc.freenode.net, kde se obdobné problémy řeší (dorozumívací řeč: angličtina); doporučujeme účastnit se diskuse pouze zdrženlivě, kanál souží i dorozumění techniků; kanál je v provozu i při celkovém výpadku Wikipedie [[Kategorie:Wikisource|IRC]] 1611 2557 2006-04-26T00:16:18Z Egg 2 odkaz na stránku v pedii Jsem jednoúčelový robot, mám za úkol systematicky blokovat IP adresy [[:w:wikipedie:žádné open proxy|otevřených proxy]] serverů. Proto mám přiděleny příznaky bot+sysop zároveň. Zodpovídá za mě správce [[User:Egg|Egg]]. Je zároveň mým tiskovým mluvčím, pročež veškeré dotazy směřujte na jeho [[:w:wikipedista diskuse:egg|diskusní stránku]] nebo e-mail. Na mé stránce ve Wikipedii se dočtete '''[[:w:Wikipedista:Proxybot#ČKD - často kladené dotazy|podrobnější informace]]''' o mém životě. 1612 2547 2006-04-25T13:10:34Z Egg 2 radši na diskusní stránku v pedii {| border="0" style="width:100%" |---- | align="center" bgcolor="#FFFFFF" style="font-size:large;"| <br>[[Image:Redirect arrow without text.png|50px]] [[:w:Wikipedista diskuse:Egg|Wikipedista diskuse:Egg]] |} 1615 2560 2006-04-26T00:48:14Z Egg 2 Stránka [[Šablona:Blocked pen proxy]] přemístěna na stránku [[Šablona:Blocked open proxy]]: výměna přesměrování K editaci v projektech Nadace Wikimedia je [[:w:wikipedie:žádné open proxy|zakázáno]] používat anonymizery a otevřené proxy servery. [http://whois.smartweb.cz/jaka-je-moje-ip-adresa/ Vaše IP adresa] odpovídá takovému serveru, a proto byla zablokována. V editaci můžete pokračovat, pokud se připojíte přes jiný server. Jste-li přesvědčen(a), že na Vaší IP adrese není otevřený proxy server, obraťte se e-mailem na některého ze [[special:listusers/sysop|správců]], ti mohou adresu prověřit a situaci napravit. 1617 2561 2006-04-26T00:48:14Z Egg 2 Stránka [[Šablona:Blocked pen proxy]] přemístěna na stránku [[Šablona:Blocked open proxy]]: výměna přesměrování #REDIRECT [[Šablona:Blocked open proxy]] 1618 2594 2006-04-28T11:59:46Z -jkb- 4 maličkosti, formát... <div style="text-align: center; font-family: sans, Arial; font-size: x-large; font-weight: font-variant: small-caps">Wikisource neposkytuje žádné záruky správnosti</div> '''Wikisource''' je otevřená internetová encyklopedie, tzn. seskupení dobrovolníků, kteří vytvářejí databázi lidského vědění. Její principy dovolují komukoli s připojením k Internetu a webovým prohlížečem měnit její obsah. Proto je třeba upozornit, že nic, co zde naleznete, nemuselo být zkontrolováno a nemusí obsahovat úplné, přesné či spolehlivé informace. To neznamená, že zde nemůžete najít hodnotné a přesné informace, ale je třeba si uvědomit, že Wikisource nemůže žádným způsobem ručit za přesnost informací v ní uvedených. Tyto informace mohl změnit či poškodit někdo, jehož názory se neshodují s aktuálním stavem znalostí oboru, o kterém se chcete něco dozvědět. Snažíme se vytvořit metody, jak vybírat a nabízet nejspolehlivější verze článků. ::'''Nikdo z autorů, přispěvatelů, sponzorů, správců, ani kdokoli jiný spojený s Wikisource nemůže být zodpovědný za jakékoli nepřesné či zavádějící informace uvedené na těchto stránkách či na stránkách z nich odkazovaných. Toto platí v nezmenšené míře i o stránkách Wikisource, kde se jedná o dokumenty.''' Pochopte prosím, že informace zde nabízené jsou poskytovány zdarma a neexistuje žádná smlouva mezi vámi a majiteli či uživateli těchto stránek, vlastníky serverů, na kterých běží, jednotlivými přispěvateli, správci, či jakoukoli jinou osobou spojenou s Wikipedií a Wikisource. Uvědomte si prosím, že informace zde uvedené mohou porušovat zákony země, ze které si je prohlížite. Wikipedie nepodporuje porušování zákonů, ale obsah Wikipedie je uložen na serveru ve státě Florida v USA, kde je právo na zveřejňování informací chráněno Prvním dodatkem ústavy Spojených států a principy [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] OSN. Zákony vaší země nemusí poskytovat tak širokou ochranu svobody slova, takže Wikisource nemůže zodpovídat za případná porušení příslušných zákonů. :<big>'''Pokud potřebujete konkrétní radu (např. lékařskou, právní či finanční), vyhledejte zkušeného odborníka.'''</big> Děkujeme za váš čas strávený čtením této stránky a přejeme vám příjemné používání Wikipedie. [[Kategorie:Wikisource|Vyloučení odpovědnosti]] 1620 2571 2006-04-26T11:24:07Z -jkb- 4 tak snad nyni #REDIRECT [[Wikisource:Co je Wikisource]] 1621 2711 2006-05-08T19:02:49Z -jkb- 4 box {{Textinfo| TITULEK=Zákon Národního výboru československého ze dne 28. října 1918 o zřízení samostatného státu československého |PODTITULEK=Zákon 11/1918 Sb. z. a n. |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=11/1918 portal.gov.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vznik Československa |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ==Preambule == Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby byla zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto: == Článek 1 == Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor. == Článek 2 == Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. == Článek 3 == Všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení. == Článek 4 == Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem. == Článek 5 == Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl. [[Kategorie:Právo]] 1622 2582 2006-04-27T12:57:16Z -jkb- 4 {| align="center" border="1" cellspacing="1" cellpadding="3" style="border: 1px solid #000; background: #fff; border-collapse: collapse; margin: .5em 2.5%" | align="center" style="color: #fff; background: #000" | '''MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV''' |- |<div style="font-size: 70px; float: right; margin-top: 0.3em">&copy;</div> Tento dokument nebo jeho část (viz <span class="plainlinks">[{{SERVER}}{{localurl:{{PAGENAME}}|action=history}} historii stránky]</span>), byl odstraněn kvůli podezření z porušení [[Wikisource:Autorské právo|autorských práv]], neboť se nápadně podobá textu z :{{{zdroj|{{{1|vložte tuto šablonu jako '''<nowiki>{{Copyvio část|zdroj=URL atp.}}</nowiki>'''}}}}}} Toto podezření lze vyjasnit na [[Diskuse:{{PAGENAME}}|diskusní stránce tohoto textu]]. Až po vyjasnění je možno tuto šablonu smazat. Pokud se nepodaří původ dokumentu ověřit, bude tento muset být odstraněn. |- |} <includeonly>[[Kategorie:Možná porušení autorských práv]]</includeonly> 1623 2586 2006-04-27T13:10:17Z -jkb- 4 '''Použití šablony'''<br> Šablona se vkládá pomocí syntaxe: :<code><nowiki>{{</nowiki>Copyvio|zdroj=URL atp.<nowiki>}}</nowiki></code> Tato šablona by měla být do dokumentu dána jen tehdy, pokud se jedná o jasné porušení autorských práv, jinak lze pro vyjasnění používat i šablonu [[:Šablona:Licence]]. <br>Protože v dohledné době bude použití šablony vcelku jen řídké, je šablona záměrně jednoduchá a sledovat ji lze jen přes automaticky generovanou kategorii [[:Kategorie:Možná porušení autorských práv]]. Jak stránka, kde se takové dokumenty zanášejí, tak i šablona pro toho, kdo text vložil, prozatím tedy neexistují. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 1624 2584 2006-04-27T13:04:51Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1625 2587 2006-04-27T17:05:44Z -jkb- 4 '''Zdroj''': *Překlad z polského časopisu Karta, 37/2003, str. 74, kde je jako zdroj uveden měsíčník "Nowe Drogi" č. 3 (45), 1953 Viz také: * [http://polskaludowa.com/dziwolagi/pkin_uchwala_rm.htm Uchwała Rady Państwa i Rady Ministrów PRL z 7 marca 1953 roku] - polsky (pouze části týkající se Paláce kultury a vědy a pomníku před ním) ----- 1626 3576 2006-06-19T07:26:21Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Kytice z pověstí národních |AUTOR=Karel Jaromír Erben |ČÁST=Kytice |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ=Poklad }} {{Textinfo| TITULEK=Kytice |PODTITULEK= |AUTOR=Karel Jaromír Erben |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=ERBEN, Karel Jaromír. ''Kytice''. Praha : Odeon, 1988. s. 9. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Karel Jaromír Erben |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p>Zemřela matka a&nbsp;do hrobu dána,<br /> siroty po ní zůstaly;<br /> i&nbsp;přicházely každičkého rána<br /> a&nbsp;matičku svou hledaly.</p> <p>I zželelo se matce milých dítek;<br /> duše její se vrátila<br /> a&nbsp;vtělila se v&nbsp;drobnolistý kvítek,<br /> jímž mohylu svou pokryla.</p> <p>Poznaly dítky matičku po dechu, <br /> poznaly ji a&nbsp;plesaly;<br /> a&nbsp;prostý kvítek, v&nbsp;něm majíc útěchu,<br /> mateřídouškou nazvaly.</p> <p>Mateřídouško vlasti naší milé,<br /> vy prosté naše pověsti,<br /> natrhal jsem tě na dávné mohyle -<br /> komu mám tebe přinésti?</p> <p>Ve skrovnou já tě kytici zavážu,<br /> ozdobně stužkou ovinu;<br /> do širých zemí cestu ti ukážu,<br /> kde příbuznou máš rodinu.</p> <p>Snad že se najde dcera mateřina,<br /> jíž mile dech tvůj zavoní;<br /> snad že i&nbsp;najdeš některého syna,<br /> jenž k&nbsp;tobě srdce nakloní!</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1627 2603 2006-04-28T18:52:30Z -jkb- 4 řazení analogicky jako v cs [[Kategorie:Literatura]] 1628 3813 2006-06-22T22:30:58Z Flambelle 20 /* Článek 27 */ "novelizujem" (sedmi>devíti) {{Textinfo| TITULEK=Charta Spojených národů |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO=Vyhláška MZV 30/1947 Sb.<br />Ve znění:<br> *Vyhláška MZV 127/1965 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/127_1965_Sb.?opendocument]<br> *Sdělení MZV 36/1999 Sb. [http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/36_1999_Sb.?opendocument] |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/30_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Charta OSN |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Organizace spojených národů|OSN]] }} == Preambule == MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI :uchrániti budoucí pokolení metly války, která dvakrát během našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, :prohlásiti znova svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velikých i malých, :vytvořiti poměry, za nichž mohou býti zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných zdrojů mezinárodního práva a :podporovati sociální pokrok a zlepšovati životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI :pěstovati snášenlivost a žíti spolu vzájemně v míru jako dobří sousedé, :sjednotiti své síly k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, :přijmouti zásady a zavésti metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno leč v společném zájmu, a :používati mezinárodního ústrojí na podporu hospodářského a sociálního povznesení všech národů, ROZHODLI JSME SE SDRUŽITI SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM DOSÁHLI TĚCHTO ZÁMĚRŮ. Proto se naše vlády skrze své zástupce, kteří se shromáždili v městě San Francisku a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organisaci zvanou Spojenými národy. == Kapitola I. - Cíle a zásady. == ==== Článek 1 ==== Cíle Spojených národů jsou tyto: #zachovati mezinárodní mír a bezpečnost a k tomu cíli podnikati účinná kolektivní opatření, aby se předešla a odklidila ohrožení míru a byly zkrušeny útočné činy neb jiná porušení míru a bylo dosaženo pokojnými prostředky a v shodě se zásadami spravedlnosti a mezinárodního práva úpravy nebo řešení těch mezinárodních sporů neb situací, které by mohly vésti k porušení míru; #rozvíjeti mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činiti jiná vhodná opatření na posílení světového míru; #uskutečňovati mezinárodní součinnost řešením mezinárodních problémů rázu hospodářského, sociálního, kulturního nebo humanitního a podporováním a posilováním úcty k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu plemene, pohlaví, jazyka nebo náboženství; a #býti střediskem, které by uvádělo v soulad počiny národů při dosahování těchto společných cílů. ==== Článek 2 ==== Organisace a její členové, jdouce za cíli prohlášenými v článku 1, budou jednati podle těchto zásad: #Organisace je založena na zásadě svrchované rovnosti všech svých členů. #Všichni členové plní poctivě závazky, které převzali podle této charty, aby tak sobě všem zajistili práva a výhody z členství plynoucí. #Všichni členové urovnávají své mezinárodní spory pokojnými prostředky, tak aby mezinárodní mír i bezpečnost a spravedlnost nebyly ohrožovány. #Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby násilím neb použití násilí ať proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, ať jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů. #Všichni členové poskytnou organisaci Spojených národů veškerou pomoc při každé akci, kterou podnikne podle této charty, a vystříhají se poskytovati pomoc kterémukoli státu, proti němuž organisace Spojených národů podniká preventivní nebo donucovací akci. #Organisace se postará o to, aby podle těchto zásad jednaly i státy, které nejsou členy Spojených národů, pokud toho bude třeba k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. #Žádné ustanovení této charty nedává organisaci Spojených národů právo, aby zasahovala do věcí, které podstatně patří do vnitřní pravomoci státu, ani nezavazuje členy, aby takové věci podrobovali řešení podle této charty; tato zásada však nebrání, aby se nepoužilo donucovacích opatření podle kapitoly VII. == Kapitola II. - Členství. == ==== Článek 3 ==== Původními členy Spojených národů jsou státy, které, zúčastnivše se konference Spojených národů o mezinárodní organisaci v San Francisku nebo podepsavše předtím prohlášení Spojených národů ze dne 1. ledna 1942, podepíší a ratifikují tuto chartu podle článku 110. ==== Článek 4 ==== #Do organisace Spojených národů mohou býti jako členové přijaty všechny mírumilovné státy, které přijmou závazky obsažené v této chartě a podle soudu Organisace jsou způsobilé a ochotné plniti tyto závazky. #O přijetí každého takového státu za člena Spojených národů rozhodne Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. ==== Článek 5 ==== Člen Spojených národů, proti kterému byla Radou bezpečnosti podniknuta preventivní neb donucovací akce, může býti na její doporučení Valným shromážděním zbaven výkonu členských práv a výsad. Výkon těchto práv a výsad může býti obnoven Radou bezpečnosti. ==== Článek 6 ==== Člen Spojených národů, který stále porušuje zásady této charty, může býti Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti z Organisace vyloučen. == Kapitola III. - Orgány.== ==== Článek 7 ==== #Jako hlavní orgány Spojených národů se zřizují: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr a sekretariát. #Podle této charty mohou býti zřízeny pomocné orgány, které by se ukázaly potřebnými. ==== Článek 8 ==== Organisace Spojených národů nezavede žádných omezení způsobilosti mužů a žen, pokud jde o rovnoprávnou účast v jakékoli funkci v jejích hlavních i pomocných orgánech. == Kapitola IV. - Valné shromáždění.== ===Složení.=== ==== Článek 9 ==== #Valné shromáždění se skládá ze všech členů Spojených národů. #Každý člen má ve Valném shromáždění nejvýše pět zástupců. ===Úkoly a pravomoc.=== ==== Článek 10 ==== Valné shromáždění může projednávati všechny otázky neb věci, které patří do rámce této charty nebo se týkají pravomoci a úkolů orgánů touto chartou stanovených a může - s výjimkou ustanovení článku 12 - členům Spojených národů, Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň činiti doporučení o všech takových otázkách neb věcech. ==== Článek 11 ==== #Valné shromáždění může pojednávati o obecných zásadách součinnosti pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, zahrnujíc v to zásady řídící odzbrojení a úpravu zbrojení, a může činiti doporučení ve věci těchto zásad členům, Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň. #Valné shromáždění může projednávati veškeré otázky týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, které mu byly předloženy některým členem Spojených národů nebo Radou bezpečnosti nebo podle článku 35, odstavec 2 státem, který není členem Spojených národů, a - s výjimkou ustanovení článku 12 - může o všech takových otázkách činiti doporučení státu nebo státům, jichž se věc týká, nebo Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň. Každá otázka, v které je třeba akce, bude Valným shromážděním postoupena Radě bezpečnosti buď před rozpravou nebo po ní. #Valné shromáždění může upozorniti Radu bezpečnosti na situace, které by mohly ohroziti mezinárodní mír a bezpečnost. #Pravomoc Valného shromáždění stanovená v tomto článku neomezuje obecný dosah článku 10. ==== Článek 12 ==== #Pokud Rada bezpečnosti vykonává ve věci některého sporu nebo situace úkoly jí určené touto chartou, Valné shromáždění neučiní žádného doporučení stran takového sporu nebo situace, ledaže o to Rada bezpečnosti požádá. #Generální tajemník zpraví za souhlasu Rady bezpečnosti Valné shromáždění při každém zasedání o všech věcech, týkajících se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a projednávaných Radou bezpečnosti; a podobně ihned zpraví Valné shromáždění nebo, jestliže nezasedá, členy Spojených národů, jakmile Rada bezpečnosti přestane o takové věci jednati. ==== Článek 13 ==== <ol> <li> Valné shromáždění dává podnět k studiu a činí doporučení s tím cílem, <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> aby byla podporována mezinárodní součinnost na poli politickém a aby byl posilován pokrok v rozvoji mezinárodního práva a jeho kodifikace; </li> <li> aby byla podporována mezinárodní součinnost na poli hospodářském, sociálním a aby bylo usnadněno uskutečňování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu plemene, pohlaví, jazyka nebo náboženství. </li> </ol> </li> <li> Jinaká odpovědnost, úkoly a pravomoc Valného shromáždění ve věcech zmíněných shora v odstavci 1 b jsou stanoveny v kapitolách IX a X. </li> </ol> ==== Článek 14 ==== S výhradou ustanovení článku 12 může Valné shromáždění doporučovati opatření pro pokojnou úpravu každé situace jakéhokoli původu, má-li za to, že by mohla ohroziti obecné blaho nebo přátelské vztahy mezi národy, zahrnujíc v to situace vznikající z toho, že byla porušena ustanovení této charty, která určují cíle a zásady Spojených národů. ==== Článek 15 ==== #Valné shromáždění dostává výroční i zvláštní zprávy od Rady bezpečnosti a jedná o nich; tyto zprávy obsahují hlášení o opatřeních, o kterých Rada bezpečnosti rozhodla nebo která učinila, aby byl zachován mezinárodní mír a bezpečnost. #Valné shromáždění dostává zprávy od jiných orgánů Spojených národů a jedná o nich. ==== Článek 16 ==== Valné shromáždění vykonává v soustavě mezinárodního poručenství ty úkoly, které jsou mu určeny v kapitolách XII a XIII, zahrnujíc v to schvalování poručenských úmluv pro oblasti, které nejsou označeny jako vojensky důležité. ==== Článek 17 ==== #Valné shromáždění jedná o rozpočtu Organisace a schvaluje jej. #Náklady Organisace nesou členové podle rozvrhu usneseného Valným shromážděním. #Valné shromáždění projednává a schvaluje finanční a rozpočtové dohody se zvláštními orgány dotčenými v článku 57 a zkoumá správní rozpočty takových zvláštních orgánů a činí jim za tím účelem doporučení. ===Hlasování.=== ==== Článek 18 ==== #Každý člen Valného shromáždění má jeden hlas. #O důležitých otázkách rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou členů přítomných a hlasujících. Mezi takovými otázkami jsou: doporučení týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, volby členů Hospodářské a sociální rady, volby členů Poručenské rady podle odstavce 1 c článku 86, přijímání nových členů do organisace Spojených národů, stavení členských práv a výsad, vylučování členů, otázky týkající se účinkování soustavy poručenské a otázky rozpočtové. #O jiných otázkách, mezi něž patří určení dodatkových tříd otázek, o kterých má býti rozhodováno dvoutřetinovou většinou, se rozhoduje většinou členů přítomných a hlasujících. ==== Článek 19 ==== Člen Spojených národů, který je v prodlení s placením svých příspěvků Organisaci, nemá práva hlasu ve Valném shromáždění, jestliže se částka jeho nedoplatků rovná částce příspěvků, k nimž je povinen za předcházející dvě plná léta, nebo je-li vyšší. Valné shromáždění může přesto dovoliti takovému členu, aby hlasoval, je-li přesvědčeno, že neplacení je způsobeno okolnostmi, které nejsou v členově moci. ===Řízení.=== ==== Článek 20 ==== Valné shromáždění se schází k pravidelným ročním zasedáním a takovým zasedáním zvláštním, jak poměry vyžadují. Zvláštní zasedání svolává generální tajemník na žádost Rady bezpečnosti nebo většiny členů Spojených národů. ==== Článek 21 ==== Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádě. Svého předsedu volí pro každé zasedání. ==== Článek 22 ==== Valné shromáždění může zříditi takové pomocné orgány, kterých je po jeho soudu třeba k provádění jeho úkolů. == Kapitola V. - Rada bezpečnosti. == ===Složení.=== ==== Článek 23 ==== #Rada bezpečnosti se skládá z patnácti členů Spojených národů. Republika Čínská, Francie, Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska a Spojené státy americké jsou stálými členy Rady bezpečnosti. Valné shromáždění volí deset národů jako nestálé členy Rady bezpečnosti, náležitě hledíc především k tomu, jak členové Spojených národů přispívají k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, k ostatním cílům Organisace, jakož i k spravedlivému rozdělení po stránce zeměpisné. #Nestálí členové Rady bezpečnosti se volí na dobu dvou let. Při první volbě nestálých členů po zvýšení počtu členů Rady bezpečnosti z jedenácti na patnáct budou dva ze čtyř dalších členů zvoleni na dobu jednoho roku. Vystupující člen nemůže býti ihned volen znovu. #Každý člen Rady bezpečnosti má jednoho zástupce. ===Úkoly a pravomoc.=== ==== Článek 24 ==== #Aby byla zabezpečena rychlá a účinná akce organisace Spojených národů, svěřují její členové Radě bezpečnosti základní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a je mezi nimi shoda o tom, že Rada bezpečnosti, vykonávajíc své povinnosti v rámci této odpovědnosti, jedná jejich jménem. #Vykonávajíc tyto povinnosti, Rada bezpečnosti postupuje podle cílů a zásad Spojených národů. Zvláštní pravomoc daná Radě bezpečnosti pro konání těchto povinností je stanovena kapitolami VI, VII, VIII a XII. #Rada bezpečnosti předkládá Valnému shromáždění k projednání výroční a podle potřeby i zvláštní zprávy. ==== Článek 25 ==== Mezi členy Spojených národů je shoda o tom, že přijmou a splní rozhodnutí Rady bezpečnosti podle této charty. ==== Článek 26 ==== Rada bezpečnosti má za úkol, aby za pomoci výboru vojenských štábů, dotčeného v článku 47, vypracovala a členům Spojených národů předložila plány na vybudování soustavy pro úpravu zbrojení, aby se tak mezinárodnímu míru a bezpečnosti dostalo pevného základu a trvání a aby při tom bylo k zbrojení odváděno co nejméně z lidských a hospodářských zdrojů světa. ===Hlasování.=== ==== Článek 27 ==== #Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. #O věcech řízení rozhoduje Rada bezpečnosti kladnými hlasy devíti členů. #Ve všech ostatních věcech Rada bezpečnosti rozhoduje kladnými hlasy devíti členů, v tom hlasy všech stálých členů; rozumí se však, že se při rozhodnutích podle kapitoly VI a podle odstavce 3 článku 52 strana ve sporu zdrží hlasování. ==== Článek 28 ==== #Rada bezpečnosti je uspořádána tak, aby byla schopna působiti nepřetržitě. Každý člen Rady bezpečnosti je k tomu cíli v sídle Organisace stále zastoupen. #Rada bezpečnosti koná pravidelné schůze, na kterých každý její člen může, jestliže si toho přeje, býti zastoupen členem vlády nebo jiným zástupcem zvláště určeným. #Rada bezpečnosti může konati schůze také jinde než v sídle Organisace, a to tam, kde to po jejím soudu nejvíce usnadní její činnost. ==== Článek 29 ==== Rada bezpečnosti může zříditi takové pomocné orgány, kterých je po jejím soudu třeba k provádění jejích úkolů. ==== Článek 30 ==== Rada bezpečnosti se usnáší na svém jednacím řádě, zahrnujíc v to i způsob volby jejího předsedy. ==== Článek 31 ==== Každý člen Spojených národů, který není členem Rady bezpečnosti, může se bez práva hlasu účastniti rozpravy o kterékoli otázce vznesené na Radu bezpečnosti, kdykoli tato má za to, že zájmy tohoto člena jsou zvláště dotčeny. ==== Článek 32 ==== Je-li stranou ve sporu, o němž jedná Rada bezpečnosti, člen Spojených národů, který není členem Rady bezpečnosti, nebo stát, který není členem Spojených národů, bude pozván, aby se bez práva hlasu účastnil rozpravy o sporu. Pro účast státu, který není členem Spojených národů, stanoví Rada bezpečnosti podmínky, jaké považuje za správné. == Kapitola VI. - Pokojné řešení sporů. == ==== Článek 33 ==== #Strany ve sporu, jehož trvání by mohlo ohroziti zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, budou především usilovati o jeho řešení vyjednáváním, šetřením, zprostředkováním, řízením smírčím, rozhodčím neb soudním, použitím orgánů neb ujednání oblastních nebo jinými pokojnými prostředky podle vlastního výběru. #Rada bezpečnosti, uzná-li to za potřebné, požádá strany, aby urovnaly svůj spor takovými prostředky. ==== Článek 34 ==== Rada bezpečnosti může konati šetření o každém sporu nebo každé situaci, která by mohla vésti k mezinárodním třenicím nebo způsobiti spor, aby rozhodla, zdali trvání sporu nebo situace by mohlo ohroziti zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==== Článek 35 ==== #Každý člen Spojených národů může upozorniti Radu bezpečnosti nebo Valné shromáždění na každý spor nebo každou situaci rázu dotčeného v článku 34. #Stát, který není členem Spojených národů, může upozorniti Radu bezpečnosti nebo Valné shromáždění na každý spor, v němž je stranou, jestliže předem přijme, pokud jde o ten spor, závazky pokojného řešení stanovené touto chartou. #Jednání Valného shromáždění ve věcech, na které bylo upozorněno podle tohoto článku, se řídí ustanoveními článku 11 a 12. ==== Článek 36 ==== #Rada bezpečnosti může v kterémkoli údobí sporu rázu dotčeného v článku 33 nebo v situaci podobného rázu doporučiti vhodné řízení neb postup pro úpravu. #Rada bezpečnosti povinně přihlédne ke všem způsobům řízení, které strany již přijaly pro řešení sporu. #Činíc doporučení podle tohoto článku, Rada bezpečnosti rovněž povinně přihlédne k tomu, že obecným pravidlem právní spory mají býti vznášeny na Mezinárodní soudní dvůr podle ustanovení jeho statutu. ==== Článek 37 ==== #Jestliže ve sporu rázu dotčeného v článku 33 jej strany neurovnají prostředky označenými v tomto článku, vznesou jej na Radu bezpečnosti. #Má-li Rada bezpečnosti za to, že trvání sporu by mohlo vskutku ohrožovati zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, rozhodne, zda má podniknouti akci podle článku 36 či doporučiti takové podmínky úpravy, jaké by považovala za přiměřené. ==== Článek 38 ==== Bez újmy ustanovení článků 33 až 37 Rada bezpečnosti může, žádají-li o to všecky strany ve sporu, činiti jim doporučení pro pokojné řešení sporu. == Kapitola VII. - Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných. == ==== Článek 39 ==== Rada bezpečnosti určí, zda jde o ohrožení míru, jeho porušení nebo útočný čin, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření mají býti učiněna podle článků 41 a 42, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost. ==== Článek 40 ==== Aby se předešlo zhoršení situace, Rada bezpečnosti, dříve než učiní doporučení nebo rozhodne o opatřeních stanovených článkem 39, může vyzvati strany, o které běží, aby učinily zadost zatímním opatřením, která považuje za potřebná nebo žádoucí. Taková zatímní opatření nejsou na újmu právům, nárokům nebo postavení stran, o něž běží. Jestliže takovým zatímním opatřením nebude učiněno zadost, Rada bezpečnosti k tomu náležitě přihlédne. ==== Článek 41 ==== Aby Rada bezpečnosti svým usnesením dodala účinnosti, může rozhodnouti, jakých opatření, vyjma užití ozbrojené síly, má býti použito a může vyzvati členy Spojených národů, aby taková opatření provedli. Mohou mezi nimi býti i úplné nebo částečné přerušení hospodářských styků, spojů železničních, námořních, leteckých, poštovních, telegrafních, radiových nebo jiných a přerušení styků diplomatických. ==== Článek 42 ==== Kdyby Rada bezpečnosti měla za to, že by opatření podle článku 41 nebyla dostatečná, nebo kdyby se nedostatečnými ukázala, může podniknouti takovou akci leteckými, námořními nebo pozemními silami, jaké je třeba, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost. Mezi takovými akcemi mohou býti i demonstrace, blokáda a jiné operace leteckými, námořními nebo pozemními silami členů Spojených národů. ==== Článek 43 ==== #Aby přispěli k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, všichni členové Spojených národů se zavazují, že Radě bezpečnosti na její výzvu poskytnou podle zvláštního neb zvláštních ujednání ozbrojené síly, pomoc a prostředky, potřebné pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, v tom i právo průchodu. #Takové nebo taková ujednání určí počty a druhy sil, stupeň jejich pohotovosti a rozložení i ráz prostředků a pomoci, jež mají býti dodány. #Tato ujednání budou učiněna co možná nejdříve na podnět Rady bezpečnosti. Sjedná je Rada bezpečnosti se členy nebo skupinami členů a jsou podrobeny ratifikaci signatárních států podle jejich ústavních předpisů. ==== Článek 44 ==== Rozhodne-li se Rada bezpečnosti použíti moci, tu, dříve než vyzve člena v Radě nezastoupeného, aby poskytl ozbrojené síly na splnění závazků převzatých podle článku 43, pozve ho, jestliže si toho sám přeje, k účasti na rozhodování Rady bezpečnosti o použití jeho kontingentů ozbrojených sil. ==== Článek 45 ==== Aby Spojené národy mohly podniknouti naléhavá vojenská opatření, udržují členové okamžitě použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní akci donucovací. Jejich sílu, stupeň pohotovosti a plány pro jejich sdruženou akci určuje Rada bezpečnosti za pomoci výboru vojenských štábů v mezích stanovených zvláštním ujednáním neb ujednáními dotčenými v článku 43. ==== Článek 46 ==== Plány, jak použíti ozbrojené moci, vypracuje Rada bezpečnosti za pomoci výboru vojenských štábů. ==== Článek 47 ==== #Zřídí se výbor vojenských štábů, aby byl k radě a pomoci Radě bezpečnosti ve všech otázkách vojenských potřeb Rady bezpečnosti ve věci zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, použití sil a velení silám jí poskytnutým, úpravy zbrojení a možného odzbrojení. #Výbor vojenských štábů se skládá z náčelníků štábu stálých členů Rady bezpečnosti nebo jejich zástupců. Jestliže účinné provádění úkolu výboru vyžaduje, aby se jeho prací účastnil člen Spojených národů v něm trvale nezastoupený, výbor jej vyzve k účasti. #Výbor vojenských štábů odpovídá pod pravomocí Rady bezpečnosti za strategické řízení všech ozbrojených sil Radě bezpečnosti poskytnutých. Otázky, které se týkají velení těmto silám, budou upraveny později. #Výbor vojenských štábů může se zmocněním Rady bezpečnosti a po poradě s příslušnými oblastními orgány zříditi oblastní podvýbory. ==== Článek 48 ==== #Akce potřebné k tomu, aby se provedla rozhodnutí Rady bezpečnosti pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, podnikají všichni nebo někteří členové Spojených národů tak, jak určí Rada bezpečnosti. #Taková rozhodnutí provádějí členové Spojených národů přímo i svou akcí v příslušných mezinárodních orgánech, jejichž jsou členy. ==== Článek 49 ==== Provádějíce opatření, o nichž rozhodla Rada bezpečnosti, poskytují si členové Spojených národů vespolek vzájemnou pomoc. ==== Článek 50 ==== Každý stát, před nímž vyvstanou zvláštní hospodářské problémy vzniklé z preventivních nebo donucovacích opatření Rady proti některému jinému státu, má právo, ať je nebo není členem Spojených národů, aby se s Radou bezpečnosti poradil o řešení těchto problémů. ==== Článek 51 ==== Dojde-li k ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených národů, nic v této chartě není na překážku přirozenému právu na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření, učiněná členy při výkonu tohoto práva sebeobrany, oznámí se ihned Radě bezpečnosti a nedotýkají se nikterak touto chartou stanovené pravomoci a odpovědnosti Rady bezpečnosti, aby kdykoli podnikla takovou akci, kterou považuje za potřebnou k zachování nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. == Kapitola VIII. - Oblastní dohody. == ==== Článek 52==== #Nic v této chartě nebrání, aby existovaly oblastní dohody nebo orgány pro jednání o takových otázkách mezinárodního míru a bezpečnosti, které se hodí pro oblastní akci, ovšem s tou výhradou, že lze takové dohody nebo orgány a jejich činnost sloučiti s cíli a zásadami Spojených národů. #Členové Spojených národů, kteří vystoupí v takové dohody nebo ustaví takové orgány, vynaloží veškeré úsilí, aby dříve než předloží místní spory Radě bezpečnosti, dosáhli jejich pokojného řešení použitím takových oblastních dohod nebo orgánů. #Rada bezpečnosti povzbuzuje rozvoj pokojného řešení místních sporů použitím takových oblastních dohod nebo orgánů buď na podnět států, jichž se to týká, nebo že sama na takové řešení odkáže. #Tento článek není nijak na újmu použití článků 34 a 35. ==== Článek 53==== #Rada bezpečnosti, kde je to na místě, použije takových oblastních dohod neb orgánů pro donucovací akci pod svou pravomocí. Avšak žádná donucovací akce nebude podniknuta podle oblastních dohod nebo oblastními orgány bez zmocnění Rady bezpečnosti, ledaže jde o opatření proti některému nepřátelskému státu, blíže určenému v odstavci 2 tohoto článku, tak jak jsou stanovena podle článku 107 nebo oblastními dohodami, směřujícími proti obnovení útočné politiky takového státu, a to dokud nebude organisace na žádost vlád, o něž běží, pověřena úkolem zabrániti novému útoku takového státu. #Výraz „nepřátelský stát“, které je použito v odstavci 1 tohoto článku, platí o každém státě, který byl za druhé světové války nepřítelem kteréhokoli signatáře této charty. ==== Článek 54 ==== Rada bezpečnosti bude vždy plně zpravována o každé činnosti, která se podniká nebo zamýšlí podle oblastních dohod nebo skrze oblastní orgány na zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. == Kapitola IX. - Mezinárodní hospodářská a sociální součinnost. == ==== Článek 55 ==== Aby se vytvořily podmínky ustálenosti a blahobytu, jež jsou potřebné pro pokojné a přátelské styky mezi národy a jsou založeny na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, Spojené národy budou pracovati: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> pro vyšší životní úroveň, plnou zaměstnanost a podmínky pro hospodářský a sociální pokrok a rozvoj; </li> <li> pro řešení mezinárodních hospodářských, sociálních, zdravotních a příbuzných problémů a pro mezinárodní kulturní a výchovnou součinnost; </li> <li> pro obecnou úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny bez rozdílu plemene, pohlaví, jazyka nebo náboženství a pro jejich zachování. </li> </ol> ==== Článek 56 ==== Všichni členové se slavnostně zavazují postupovati společně i jednotlivě v součinnosti s Organisací, aby bylo dosaženo cílů stanovených článkem 55. ==== Článek 57 ==== #Různé zvláštní orgány, zřízené mezivládními ujednáními pro široké mezinárodní úkoly v oboru hospodářském, sociálním, kulturním, výchovném, zdravotním a v oborech příbuzných, jak jsou blíže určeny v jejich ustavujících listinách, budou uvedeny do vztahu k Spojeným národům podle ustanovení článku 63. #Orgány, jež budou takto uvedeny do vztahu k Spojeným národům, označují se nadále jako zvláštní orgány. ==== Článek 58 ==== Organisace dává doporučení pro vzájemné uspořádání programů a činnosti zvláštních orgánů. ==== Článek 59 ==== Organisace dává, je-li to na místě, popud k jednáním, mezi zúčastněnými státy o vytvoření nových zvláštních orgánů potřebných k tomu, aby bylo dosaženo cílů stvořených článkem 55. ==== Článek 60 ==== Odpovědnost za provádění úkolů Organisace stanovených touto kapitolou má Valné shromáždění a pod jeho pravomocí Hospodářská a sociální rada, jejíž pravomoc je určena kapitolou X. == Kapitola X. - Hospodářská a sociální rada. == ===Složení.=== ==== Článek 61 ==== #Hospodářská a sociální rada se skládá z padesáti čtyř členů Spojených národů volených Valným shromážděním. #S výhradou ustanovení odstavce 3 bude se ročně voliti po osmnácti členech Hospodářské a sociální rady na dobu tří let. Vystupujícího člena lze hned volit znova. #Při první volbě po zvýšení počtu členů Hospodářské a sociální rady z dvaceti sedmi na padesát čtyři členů bude vedle členů volených na místa těch devíti členů, jejichž úřední období v roce této volby skončí, zvoleno dvacet sedm dodatečných členů. Z těchto dvaceti sedmi dodatečných členů devíti skončí úřední období koncem prvého roku a údobí dalších devíti koncem druhého roku, podle úpravy stanovené Valným shromážděním. #Každý člen Hospodářské a sociální rady má jednoho zástupce. ===Úkoly a pravomoc.=== ==== Článek 62==== #Hospodářská a sociální rada může konati studie a podávati zprávy neb dávati popud k studiím a zprávám o mezinárodních věcech hospodářských, sociálních, kulturních, výchovných, zdravotních a o věcech příbuzných a činiti ve všech těch věcech doporučení Valnému shromáždění, členům Spojených národů a příslušným zvláštním orgánům. #Může činiti doporučení k tomu cíli, aby byla podporována úcta k lidským právům a základním svobodám pro všechny a jejich zachovávání. #Může připravovati a Valnému shromáždění předkládati návrhy ujednání ve věcech náležejících do její působnosti. #Může podle pravidel stanovených Spojenými národy svolávati mezinárodní konference o věcech náležejících do její působnosti. ==== Článek 63 ==== #Hospodářská a sociální rada může činiti ujednání s kterýmkoli z orgánů dotčených v článku 57, stanovíc podmínky, za kterých onen orgán bude uveden do vztahu k organisaci Spojených národů. Taková ujednání podléhají schválení Valného shromáždění. #Může vzájemně pořádati činnost zvláštních orgánů poradním stykem s nimi a doporučeními dávanými jim, Valnému shromáždění a členům Spojených národů. ==== Článek 64 ==== #Hospodářská a sociální rada se může postarati o to, aby dostávala pravidelné zprávy od zvláštních orgánů. Může se dohodnouti s členy Spojených národů a zvláštními orgány, aby dostávala zprávy o tom, co podnikli na provádění toho, co doporučila ona sama nebo i Valné shromáždění ve věcech patřících do její působnosti. #Může Valnému shromáždění oznámiti své připomínky k těmto zprávám. ==== Článek 65 ==== Hospodářská a sociální rada může poskytovati zprávy Radě bezpečnosti a bude jí na její žádost nápomocna. ==== Článek 66 ==== #Hospodářská a sociální rada plní úkoly, které patří do její působnosti v souvislosti s prováděním doporučení Valného shromáždění. #Za souhlasu Valného shromáždění může konati služby, o které požádají členové Spojených národů a zvláštní orgány. #Provádí jiné úkoly, které jsou stanoveny jinde v této chartě nebo které jí budou určeny Valným shromážděním. Hlasování. ==== Článek 67 ==== #Každý člen Hospodářské a sociální rady má jeden hlas. #Hospodářská a sociální rada rozhoduje většinou členů přítomných a hlasujících. ===Řízení.=== ==== Článek 68 ==== Hospodářská a sociální rada zřídí výbory v oboru hospodářském a sociálním a pro podporování lidských práv, i jiné výbory, jichž bude třeba pro provádění jejích úkolů ==== Článek 69 ==== Jde-li o věc zvláštního zájmu pro některého člena Spojených národů, Hospodářská a sociální rada jej vyzve, aby se bez práva hlasu účastnil jejího jednání o této věci. ==== Článek 70 ==== Hospodářská a sociální rada může ujednati, aby se zástupci zvláštních orgánů účastnili bez práva hlasu jednání jejího, jakož i výborů jí zřízených a aby se její vlastní zástupci účastnili jednání zvláštních orgánů. ==== Článek 71 ==== Hospodářská a sociální rada může vhodným způsobem ujednati poradní styk s mimovládními organisacemi, které se zabývají věcmi patřícími do její působnosti. Taková ujednání mohou býti učiněna s mezinárodními organisacemi, a kde je to na místě, i s organisacemi vnitrostátními po poradě s členem Spojených národů, o kterého běží. ==== Článek 72 ==== #Hospodářská a sociální rada se usnáší na svém jednacím řádu, zahrnujíc v to i způsob volby jejího předsedy. #Hospodářská a sociální rada se schází podle potřeby, a to podle svého jednacího řádku, který obsahuje ustanovení o svolávání schůzí na žádost většiny jejích členů. ==Kapitoly XI. - Prohlášení o nesamosprávných územích.== ==== Článek 73 ==== Členové Spojených národů, kteří mají nebo přejímají odpovědnost za správu území, jejichž lid ještě nedosáhl v plné míře samosprávy, uznávají zásadu, že zájmy obyvatel těchto území jsou na prvém místě, a přijímají za svou svatou povinnost závazek, že budou v rámci soustavy mezinárodního míru a bezpečnosti zřízené touto chartou co nejvíce podporovati jejich blahobyt a že k tomu cíli: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> zajistí, náležitě dbajíce kultury lidu, o nějž jde, jeho politické, hospodářské, sociální a výchovné povznesení, spravedlivé zacházení s ním a jeho ochranu před zneužíváním; </li> <li> budou rozvíjeti samosprávu, náležitě hleděti k politickým tužbám lidu a pomáhati mu v postupném rozvíjení jeho svobodných politických zřízení, a to podle zvláštních poměrů každého území a jeho lidu i jejich různých stupňů rozvoje; </li> <li> budou pracovati pro mezinárodní mír a bezpečnost; </li> <li> budou zaváděti účinná opatření pro rozvoj, podněcovati, a kdykoli i kdekoli je to vhodné i se zvláštními mezinárodními tělesy, tak aby bylo prakticky dosahováno sociálních, hospodářských a vědeckých cílů v tomto článku stanovených; </li> <li> generálnímu tajemníku budou pro informaci pravidelně zasílati - s výhradou omezení, jichž by si žádala bezpečnost a zřetele ústavní - statistické a jiné zprávy odborného rázu o hospodářských, sociálních a výchovných poměrech území, za která jsou odpovědni, kromě území, o kterých platí kapitoly XII a XIII. </li> </ol> ==== Článek 74 ==== Mezi členy Spojených národů je rovněž shoda o tom, že jejich politiky, pokud jde o území, pro něž platí tato kapitola, stejně jako pokud jde o jejich mateřská státní území, musí býti založena na obecné zásadě dobrého sousedství s tím, že se náležitě dbá zájmů a blahobytu ostatního světa ve věcech sociálních, hospodářských a obchodních. ==Kapitoly XII. - Soustava mezinárodního poručenství.== ==== Článek 75 ==== Spojené národy zřizují pod svou pravomocí soustavu mezinárodního poručenství pro správu a kontrolu území, která této soustavě budou podrobena jednotlivými pozdějšími úmluvami. Tato území se nadále označují jako poručenská. ==== Článek 76 ==== Základní úkoly poručenské soustavy v shodě s cíli Spojených národů, jež stanoví článek 1 této charty, jsou: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> pracovati pro mezinárodní mír a bezpečnost; </li> <li> podporovati politické, hospodářské, sociální a výchovné povznesení obyvatel poručenských území a jejich postupný vývoj k samosprávě nebo nezávislosti, podle zvláštních okolností každého území a jeho lidu a svobodně vyslovených přání lidu, o který běží, a podle toho, co bude určeno ustanoveními každé poručenské úmluvy; </li> <li> posilovati úctu k lidským právům a základním svobodám pro všechny, bez rozdílu plemene, pohlaví, jazyka nebo náboženství, a vědomí, že národy světa na sobě vzájemně závisí; </li> <li> zajistiti rovné zacházení v oboru sociálním, hospodářském a obchodním všem členům Spojených národů a jejich příslušníkům, jakož i rovné zacházení s nimi při konání spravedlnosti, a to bez újmy pro plnění úkolů uvedených shora a s výhradou ustanovení článku 80. </li> </ol> ==== Článek 77 ==== <ol> <li> Poručenská soustava platí na území těchto kategorií, která jí budou podrobena poručenskými úmluvami: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> území jsoucí dnes pod mandátem; </li> <li> území, která snad budou odloučena od nepřátelských států v důsledku druhé světové války; </li> <li> území dobrovolně podrobená této soustavě státy odpovědnými za jejich správu. </li> </ol> </li> <li> Bude věcí pozdější dohody stanoviti, která území uvedených kategorií budou podrobena poručenské soustavě a za jakých podmínek. </li> </ol> ==== Článek 78 ==== Poručenská soustava neplatí pro území, která se stala členy Spojených národů, neboť vzájemné vztahy těchto jsou založeny na dbání zásady svrchované rovnosti. ==== Článek 79 ==== O poručenských podmínkách pro každé území, které má býti podrobeno poručenské soustavě, jejich úpravách a změnách, dohodnou se státy přímo zúčastněné, a jde-li o území pod mandátem některého člena Spojených národů, také mocnost mandátní. Schvalovány budou podle článků 83 a článku 85. ==== Článek 80 ==== #Jen kdyby tak bylo ujednáno jednotlivými poručenskými úmluvami podle článků 77, 79 a 81 sjednanými, jimiž se každé takové území podrobuje poručenské soustavě, a po dobu než takové úmluvy budou sjednány, žádné ustanovení v této kapitole nemůže býti přímo ani nepřímo vykládáno tak, že nějak pozměňuje jakákoli práva kteréhokoli státu neb lidu nebo ustanovení platných mezinárodních smluv, jejichž stranami jsou členové Spojených národů. #Odstavec 1 tohoto článku nebude vykládán, jako by skýtal důvody k prodlení nebo odkladu v jednání o úmluvách neb sjednání úmluv, jimiž se podrobují mandátní nebo jiná území poručenské soustavě podle článku 77. ==== Článek 81 ==== Poručenská úmluva bude vždy obsahovati podmínky, za kterých bude poručenské území spravováno, a určí vrchnost, která bude vykonávati správu poručenského území. Takovou vrchností, dále zvanou správní vrchností, může býti jeden nebo několik států neb Organisace sama. ==== Článek 82 ==== V poručenské úmluvě může býti označena oblast neb oblasti vojensky důležité, které mohou zahrnovati část neb celek poručenského území, pro něž úmluva platí bez újmy zvláštního neb zvláštních ujednání podle článku 43. ==== Článek 83 ==== #Všecky úkoly Spojených národů v oblastech vojensky důležitých, v tom i schvalování ustanovení poručenských úmluv, jejich úprav a změn, vykonává Rada bezpečnosti. #Základní cíle stanovené v článku 76 platí pro lid každé oblasti vojensky důležité. #S výhradou ustanovení poručenských úmluv a bez újmy pro zřetele bezpečnostní, Rada bezpečnosti použije pomoci Poručenské rady, aby byly v oblastech vojensky důležitých prováděny úkoly Spojených národů, vyplývající z poručenské soustavy a týkající se věcí politických, hospodářských, sociálních a výchovných. ==== Článek 84 ==== Správní vrchnost je povinna zajistiti, aby poručenské území plnilo svůj úkol při zachovávání mezinárodního míru a bezpečnosti. K tomu cíli správní vrchnost může použíti dobrovolnických sil, prostředků a pomoci poručenského území při plnění závazků, které v té věci převzala vůči Radě bezpečnosti, jakož i na místní obranu a zachování zákona a pořádku v poručenském území. ==== Článek 85 ==== #Úkoly Spojených národů ve věci poručenských úmluv pro všecky oblasti neoznačené jako vojensky důležité, v tom i schvalování ustanovení poručenských úmluv, jejich úprav neb změn, vykonává Valné shromáždění. #Poručenská rada, jednajíc pod pravomocí Valného shromáždění, bude mu pomáhati při vykonávání těchto úkolů. == Kapitoly XIII. - Poručenská rada. == ===Složení.=== ==== Článek 86 ==== <ol> <li> Členy Poručenské rady jsou tito členové Spojených národů: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> členové spravující poručenská území; </li> <li> ze členů vyjmenovaných v článku 23 ti, kteří nespravují poručenských území; a </li> <li> tolik jiných členů zvolených na dobu tří let Valným shromážděním, kolik je třeba, aby bylo zajištěno, že celkový počet členů Poručenské rady bude rovně rozdělen mezi členy Spojených národů, kteří poručenské území spravují, a ty, kteří žádných nespravují. </li> </ol> </li> <li> Každý člen Poručenské rady určí zvláštní povolanou osobu, aby ho tam zastupovala. </li> </ol> ===Úkoly a pravomoc.=== ==== Článek 87 ==== Valné shromáždění a pod jeho pravomocí Poručenská rada, vykonávajíce své úkoly, mohou: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jednati o zprávách předložených správní vrchností; </li> <li> přijímati petice a zkoumati je v poradním styku se správní vrchností; </li> <li> zařizovati pravidelné návštěvy v příslušných poručenských územích v lhůtách dohodnutých se správní vrchností; </li> <li> podnikati tyto i jiné úkony podle ustanovení poručenských úmluv. </li> </ol> ==== Článek 88 ==== Poručenská rada vyhotoví dotazník o politickém, hospodářském, sociálním a výchovném rozvoji obyvatel každého poručenského území, které patří do působnosti Valného shromáždění, podává mu na základě tohoto dotazníku každoročně zprávu. ===Hlasování.=== ==== Článek 89 ==== #Každý člen Poručenské rady má jeden hlas. #Poručenská rada rozhoduje většinou hlasů přítomných a hlasujících. Řízení ==== Článek 90 ==== #Poručenská rada se usnáší na svém jednacím řádu, zahrnujíc v to i způsob volby jejího předsedy. #Poručenská rada se schází podle potřeby, a to podle svého jednacího řádu, který obsahuje ustanovení o svolávání schůzí na žádost většiny jejích členů. ==== Článek 91 ==== Poručenská rada použije, je-li to vhodné, pomoci Hospodářské a sociální rady a zvláštních orgánů ve věcech, které se jich týkají. ==Kapitoly XIV. - Mezinárodní soudní dvůr.== ==== Článek 92 ==== Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem Spojených národů. Působí podle připojeného statutu, který je založen na statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a je nedílnou částí této charty. ==== Článek 93==== #Všichni členové Spojených národů jsou ipso facto stranami zúčastněnými v statutu Mezinárodního soudního dvora. #Stát, který není členem Spojených národů, může se státi stranou zúčastněnou v statutu Mezinárodního soudního dvora za podmínek, které v každém případě určí Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti. ==== Článek 94 ==== #Každý člen Spojených národů se zavazuje jednati podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v každém sporu, v kterém je stranou. #Jestliže strana v některém sporu nesplní svých závazků z nálezu vyneseného Dvorem, může se druhá strana obrátiti na Radu bezpečnosti, jež, považuje-li to za potřebné, může doporučiti nebo rozhodnouti, jaká opatření mají býti učiněna, aby se nález stal účinným. ==== Článek 95 ==== Nic v této chartě nebrání členům Spojených národů, aby nesvěřovali rozřešení svých sporů jiným soudům na základě úmluv, které již platí nebo budou teprve sjednány. ==== Článek 96 ==== #Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti mohou požádati Mezinárodní soudní dvůr, aby dal posudek o kterékoli právní otázce. #Jiné orgány Spojených národů a zvláštní orgány, které k tomu mohou býti Valným shromážděním kdykoli zmocněny, mohou rovněž žádati o posudek Dvora v právních otázkách, které vznikají v oboru jejich činnosti. == Kapitola XV. - Sekretariát.== ==== Článek 97 ==== Sekretariát se skládá z generálního tajemníka a úředníků, jichž bude Organisace potřebovati. Generální tajemník je jmenován Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti. Je hlavním správním úředníkem Organisace. ==== Článek 98 ==== Generální tajemník působí v této vlastnosti na všech schůzích Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady i Poručenské rady a vykonává všechny ostatní úkoly, které mu svěří tyto orgány. Generální tajemník podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti Organisace. ==== Článek 99==== Generální tajemník může upozorniti Radu bezpečnosti na každou věc, která může podle jeho soudu ohrožovati zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==== Článek 100 ==== #Generální tajemník a úředníci, vykonávajíce svůj úřad, nebudou žádati ani přijímati pokynů od žádné vlády, ani od kterékoli jiné vrchnosti vně Organisace. Vystříhají se každého jednání, které by se dotýkalo jejich postavení jako mezinárodních úředníků odpovědných pouze Organisaci. #Každý člen Spojených národů se zavazuje, že bude dbáti výlučné mezinárodní povahy úkolů generálního tajemníka a úředníků a že se nebude snažiti, aby na ně působil při vykonávání jejich úkolu. ==== Článek 101 ==== #Úředníci jsou jmenováni generálním tajemníkem podle předpisů stanovených Valným shromážděním. #Vhodní úředníci se natrvalo přidělí Hospodářské a sociální radě, Poručenské radě a podle potřeby i jiným orgánům Spojených národů. Patří k sekretariátu. #Při přijímání úředníků a rozhodování o podmínkách služby se hledí především k potřebě zajistiti nejvyšší míru výkonnosti a schopností a bezúhonnost. Bude náležitě dbáno toho, aby úředníci byli vybírání na zeměpisné základně co nejširší. ==Kapitola XVI. - Různá ustanovení.== ==== Článek 102 ==== #Každá smlouva a každé mezinárodní ujednání, které uzavře některý člen Spojených národů po tom, když tato charta nabude účinnosti, zapíší se co nejdříve do rejstříku u sekretariátu a budou jím uveřejněna. #Strana zúčastněná na smlouvě nebo mezinárodním ujednání, které by nebyly zapsány podle ustanovení odstavce 1 tohoto článku, nemůže se jich dovolávati před kterýmkoli orgánem Spojených národů. ==== Článek 103 ==== Jestliže by došlo k střetu mezi závazky členů Spojených národů podle této charty a jejich závazky podle kteréhokoli jiného mezinárodního ujednání, mají vrch závazky podle této charty. ==== Článek 104 ==== Organisace požívá na území každého svého člena takové právní způsobilosti, jaké je třeba, aby konala své úkoly a plnila své cíle. ==== Článek 105 ==== #Organisace požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je třeba, aby plnila své cíle. #Zástupci členů Spojených národů a úředníci Organisace požívají podobně výsad a svobod, jichž je třeba, aby nezávisle vykonávali své úkoly souvisící s Organisací. #Valné shromáždění může činiti doporučení, pokud jde o určení, jak v podrobnostech používati odstavců 1 a 2 tohoto článku, nebo může navrhnouti členům Spojených národů úmluvy k tomu cíli. ==Kapitola XVII. - Přechodná opatření bezpečnostní.== ==== Článek 106==== Než nabudou účinnosti ty zvláštní úmluvy dotčené v článku 43, které Radě bezpečnosti po jejím soudu umožní, aby zahájila výkon svých úkolů podle článku 42, strany zúčastněné na prohlášení čtyř států, podepsaném v Moskvě dne 30. října 1943, jakož i Francie, poradí se podle odstavce 5 tohoto prohlášení navzájem, a je-li toho podle okolností třeba, i s jinými členy Spojených národů, o takové společné akci jménem Organisace, které by bylo třeba pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==== Článek 107 ==== Jde-li o akci proti státu, který byl za druhé světové války nepřítelem kteréhokoli signatáře této charty, nic v této chartě nečiní takovou akci vadnou ani jí nebrání, když je podniknuta nebo schválena jako důsledek této války vládami, které mají za takovou akci odpovědnost. ==Kapitoly XVIII. - Změny.== ==== Článek 108 ==== Změny této charty nabudou účinnosti pro všechny členy Spojených národů, když budou přijaty hlasy dvou třetin členů valného shromáždění a až budou ratifikovány dvěma třetinami členů Spojených národů čítajíc v to všechny stálé členy Rady bezpečnosti, podle jejich ústavních předpisů. ==== Článek 109 ==== #Obecná konference členů Spojených národů pro revisi této charty může se konati v době a místě, které budou určeny hlasy dvou třetin Valného shromáždění a hlasy kterýchkoli devíti členů Rady bezpečnosti. Každý člen Spojených národů má na konferenci po jednom hlasu. #Jakékoli pozměnění této charty, doporučené dvoutřetinovou většinou hlasů konference, nabude účinnosti, když bude ratifikováno dvěma třetinami členů Spojených národů, čítajíc v to Stálé členy rady bezpečnosti, podle jejich ústavních předpisů. #Nebude-li se taková konference konati před desátým výročním zasedáním Valného shromáždění, počítáno od té doby, kdy tato charta nabude účinnosti, bude návrh na svolání takové konference dán na pořad tohoto zasedání Valného shromáždění a konference se bude konati, bude-li tak rozhodnuto většinou hlasů členů Valného shromáždění a hlasy kterýchkoli sedmi členů Rady bezpečnosti. ==Kapitoly XIX. - Ratifikace a podpis.== ==== Článek 110 ==== #Tato charta bude ratifikována signatárními státy podle jejich ústavních předpisů. #Ratifikační listiny budou složeny u vlády Spojených států amerických, jež zpraví o každém složení všecky signatární státy, jakož i generálního tajemníka Organisace, až bude jmenován. #Tato charta nabude účinnosti složením ratifikačních listin republiky Čínské, Francie, Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, Spojených států amerických a většiny ostatních signatárních států. Poté bude vládou Spojených států amerických sepsán protokol o složení ratifikačních listin a jeho opisy zaslány všem signatárním státům. #Signatární státy této charty, které ji budou ratifikovati, až už nabude účinnosti, stanou se původními členy Spojených národů ode dne, kdy složí své příslušné ratifikační listiny. ==== Článek 111 ==== Tato charta, jejíž čínský, francouzský, ruský, anglický a španělský text jsou stejně autentické, zůstane uložena v archivu vlády Spojených států amerických. Její řádně ověřené opisy zašle tato vláda vládám ostatních signatárních států. Čemuž na svědomí zástupci vlád Spojených národů podepsali tuto chartu. Dáno v městě San Francisku dne dvacátého šestého června roku tisíc devět set čtyřicet pět. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Charter of the United Nations]] [[de:Charta der Vereinten Nationen]] [[fr:Charte des Nations Unies]] [[zh:联合国宪章]] 1629 2616 2006-05-03T09:10:04Z -jkb- 4 Stránka [[Acknowledgements-url]] přemístěna na stránku [[MediaWiki:Acknowledgements-url]]: ... Wikisource:Oznámení 1630 2618 2006-05-03T09:10:53Z -jkb- 4 Stránka [[Acknowledgements]] přemístěna na stránku [[MediaWiki:Acknowledgements]]: ... Oznámení 1633 3246 2006-06-10T15:41:24Z -jkb- 4 /* červen 2006 */ 100 článků, díky Flambelle Na této stránce najdete výčet toho, co se stalo, co se děje a co je plánováno. Vše ve zkratce. ==květen 2006== * 5. května 2006: na žádost bylo před asi třemi dny zprovozněno '''[http://tools.wikimedia.de/~interiot/cgi-bin/count_edits?user=&dbname=cswikisource_p počítadlo editací]''' na české Wikisource (je nutno volit opci ''cswikisource_p'') * 16. května 2006: česká Wikisource po prvé za své existence povylezla v žebříčku jazykových domén o jedno místo nahoru - a sice s 55 články na 27. místo :-) - viz [[:m:Wikisource#List of Wikisources by size|zde]] * koncem května bylo po delších diskusích a několika pokusech o hlasování změněno '''logo Wikisource''' ==červen 2006== * 10. června česká ''Wikisource'' překročila magický počet '''100 článků''', především díky pilnosti kolegyně [[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] [http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Contributions&target=Flambelle] ==srpen 2006== * '''Wikimania 2006''', druhá mezinárodní konference nadace Wikimedia, se bude konat ve dnech 4.–6. srpna 2006 na právnické fakultě Harvardovy univerzity v Cambridge, Massachusetts (USA). Náměty na prezentace a další program [http://wikimania2006.wikimedia.org/wiki/Program_ideas může navrhovat kdokoli], zájemci o účast se mohou registrovat online na [http://wm06reg.wikimedia.org/ zde]. [[Kategorie:Wikisource]] 1634 2626 2006-05-03T15:28:05Z -jkb- 4 oprava linku, sorry zaq zásah na soukromé stránce #REDIRECT [[:w:Wikipedista:Miraceti]] 1635 2752 2006-05-09T16:18:26Z -jkb- 4 první úprava {{Zdroj}}{{WikiCsWiki}}{{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Odkaz Edvarda Beneše |PODTITULEK= |AUTOR=Edvard Beneš |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }}'''Vážení spoluobčané!''' V nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, tj. dekrety presidenta ČSR. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nebudou opakovat tragické události let 1938–39. Vědom si neblahých zkušeností našeho národy, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými pozdějšími požadavky na znovu osídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli po právu, na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti. Může se stát, že mé dekrety, vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou postupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, tak jako v minulosti, že se najdou „tak zvaní čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu. Nenechte se oklamat a návratu nedopusťte. Hitlerové odcházejí, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Mohou se najít vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního presidenta ČSR T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka a jeho spoluzakladatele M.&nbsp;R.&nbsp;Štefánka. Vedlo by to k zániku obou našich národů. Nezapomeňte, že mé dekrety se týkají i potrestání vlastizrádců a že mají trvalou platnost a potrestejte všechny vlastizrádce, ať je to kdokoliv a v kterékoliv době. Váš Dr.&nbsp;Edvard Beneš Praha, květen 1947 [[Kategorie:Nekategorizováno]] 1636 3496 2006-06-16T20:45:23Z Flambelle 20 format, konec zatim {{Textinfo| TITULEK=Poštovní schránka |PODTITULEK=Ze sbírky ''Host do domu'' |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem'' |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO=1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 31. |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Poštovní schránka na rohu ulice,<br /> to není nějaká lecjaká věc.<br /> Kvete modře,<br /> lidé si jí váží velice,<br /> svěřují se jí docela,<br /> psaníčka do ní házejí ze dvou stran,<br /> z&nbsp;jedné smutná a z druhé veselá. <p> </p> Psaníčka jsou bílá jako pel<br /> a&nbsp;čekají na vlaky, lodě a&nbsp;člověka,<br /> aby jak čmelák a vítr je do dálek rozesel,<br /> — tam, kde jsou srdce,<br /> blizny červené,<br /> schované v&nbsp;růžovém okvětí. </p> <p> Když na ně psaní doletí,<br /> narostou na nich plody<br /> sladké nebo trpké. </p> </blockquote> [[Kategorie:Poezie]] 1637 3562 2006-06-19T07:14:43Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Balada o nenarozeném dítěti |PŘEDCHOZÍ=Těžká hodina |DALŠÍ=Slepí muzikanti }} {{Textinfo| TITULEK=Balada o nenarozeném dítěti |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO=1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 72-76. |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p>Nejdřív se na sebe usmáli,<br /> potom se do sebe zamilovali<br /> u&nbsp;lucerny na nábřeží,<br /> kde voda běží a&nbsp;běží<br /> a&nbsp;lidé stojí, jako by odrazem světel na ni byli.<br /> Nakonec se spolu políbili.</p> <p>Milenci jsou lidé bohatí,<br /> pokladů mají, že jich nelze vypočítati:<br /> ruce, oči, prsa a&nbsp;ústa.</p> <p>„Za město, má milá,<br /> vede cestička bílá<br /> a&nbsp;za městem hluboko v&nbsp;obilí<br /> se zelené meze zrodily.<br /> Tam poklady své spočítáme,<br /> tam si je věrně odevzdáme,<br /> aby nám neshořely<br /> nebo neodletěly<br /> jako ptáci<br /> ohniváci.“</p> <p>Za město šli a&nbsp;večer už byl,<br /> o&nbsp;lásku nadarmo nikdo neprosil;<br /> i&nbsp;mladí se smějí milovat,<br /> i&nbsp;chudí se smějí milovat,<br /> z&nbsp;lásky se člověk narodil,<br /> za město šli a&nbsp;večer už byl.</p> <p>Zprvu se bránila,<br /> zprvu se bála,<br /> nakonec se ale přece odevzdala.</p> <p>Proč bych mu tělo své nedala,<br /> tělo své z&nbsp;krve a&nbsp;života,<br /> když jsem mu srdce už dala,<br /> své srdce z&nbsp;krve a&nbsp;života?</p> <p>Láska je žena a&nbsp;muž,<br /> láska je chleba a&nbsp;nůž.<br /> Rozřízl jsem tě, milá má,<br /> krev teče mýma rukama<br /> z&nbsp;pecnu bílého.</p> <p>Když nohy domů se vracely, <br /> daleko bylo od dveří k&nbsp;posteli,<br /> když noc hoří, peřiny nehřejí,<br /> té noci na srdci se jí<br /> dětská ústa narodila.<br /> Té noci plakaly čtyři holé stěny,<br /> že těžko, těžko bude dát<br /> hladovým ústům krajíc ukrojený.</p> <p>Měsíc nad městem svítící<br /> se třikrát naplnil a&nbsp;dvakrát has,<br /> když potřetí hasl nad černou ulicí,<br /> dětská ústa k&nbsp;srdci promluvila:<br /> Maminko milá, <br /> já jsem láska, <br /> která by se ráda narodila!</p> <p>Když to slyšela,<br /> k&nbsp;milému běžela.<br /> Pokojík jeho byl smutný a studený<br /> jak těžká hlava mezi slabými rameny.</p> <p>Když se to oba dověděli,<br /> na pelest sedli.<br /> Tiší byli, bledí byli, <br /> k&nbsp;lásce a&nbsp;zabití sbírali síly.</p> <p>„Dnes<br /> naše srdce, milá má,<br /> a&nbsp;ostatních srdcí tisíce<br /> jsou jenom na půltu hospodské sklenice.<br /> Stačí se zpíti zahořklým rtům.<br /> Nalili krev jsme a&nbsp;vypili rum.<br /> Statisíce lidí se milovalo,<br /> žádné dítě se nenarodilo z&nbsp;nich,<br /> — ni naše se nesmí narodit.<br /> To není hřích,<br /> to je jen bída.“</p> <p>Slunce už nesvítí,<br /> hvězdy už nezáří, <br /> odešli k&nbsp;lékaři,<br /> milenci dva.</p> <p>Tam nevede cesta bílá a&nbsp;měkká,<br /> tam se jde po schodech z&nbsp;kamene<br /> a&nbsp;v&nbsp;čekárně se čeká,<br /> dlouho a&nbsp;dlouho se čeká,<br /> až dveře strašlivě zavřené<br /> se otevrou pohledem žlutým a&nbsp;kosým<br /> a&nbsp;řeknou: Prosím!</p> <p>Lékař měl ruce z&nbsp;karbolu<br /> a&nbsp;slova z&nbsp;ledu:<br /> „Nemocné ženy léčit nedovedu,<br /> spravuji jenom zlámané věci.“</p> <p>Bluzičku svlékl,<br /> prsty jí na prsa bubnoval<br /> smuteční pochod.</p> <p>Ó&nbsp;ženo,<br /> slyšíš ten hlas,<br /> co na prsou hořel ti?<br /> Teď naposled zakřičel ještě.<br /> Teď zhas.</p> <p>On zatím stál,<br /> u dveří, na prahu pokoje stál.<br /> Však oči jej zradily a&nbsp;nestály s&nbsp;ním,<br /> křečovitě kráčely za její bolestí,<br /> za její bolestí, za vozem pohřebním,<br /> kola skřípěla, podzimní vítr vál.<br /> Udělal jsem to já?<br /> Já jsem to udělal.</p> <p>„Podej mi, můj milý, ruku,<br /> až půjdem po schodech dolů.<br /> Už nejsem statečná a budu plakati,<br /> že z&nbsp;bohatství všeho<br /> mně v&nbsp;kapse zbyla jen lahvička eumenolu,<br /> že jsem jen rána<br /> mrtvýma rukama dítěte zobjímaná.</p> <p>Já nejsem žena,<br /> já jsem hrob.<br /> Dvě oči na mně stojí jak dvě svíčky,<br /> co na podzim hoří za dušičky,<br /> a&nbsp;nikdo se nade mnou nemodlí.<br /> I&nbsp;žena chce svět lepší a&nbsp;jinačí<br /> a&nbsp;žena jen pláče, když ruce na to jí nestačí“</p> <p>Večer<br /> mnoho milenců smutných je,<br /> že to, co žít mohlo, nežije,<br /> a&nbsp;mnozí ani smutní nejsou,<br /> protože to nedovedou.</p> <p>Slunce na zemi svítilo<br /> a&nbsp;stromy zůstaly lysé,<br /> lidé se na zemi milují <br /> a&nbsp;láska nenarodí se.</p> <p>Nenarodí se?</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1638 3560 2006-06-19T07:13:21Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL= Staré pověsti české |AUTOR=Alois Jirásek |ČÁST=O Křesomyslu a Horymírovi |PŘEDCHOZÍ=Dívčí válka |DALŠÍ=Lucká válka }} {{Textinfo| TITULEK=O Křesomyslu a Horymírovi |PODTITULEK= |AUTOR=Alois Jirásek |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIRÁSEK, Alois. ''Staré pověsti české'' |JINÉ= |ORIGINAL= |VYDÁNO=10. vyd. Praha : Jos. R. Vilímek, 1930. s. 61-67 |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |WIKIPEDIA=Alois Jirásek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} ==I.== Když byl již Přemysl vysoko v letech, usnul snem smrti a duše jeho odešla k otcům. Po něm Nezamysl vládu zdědil. Ten když se odebral na cestu všech lidí, dosedl Mnata na vojvodský stolec. A když pak i jeho dni se naplnily, ujal se vlády Vojen. Po jeho smrti Vnislav panoval a ten když oči na věky zavřel, prohlášen za vojovdu Křesomysl, a to u posvátné Jezerky, kde sešel se valný sněm. Tam když u té čisté studánky vykonána zápalná oběť, vstavil nejpřednější z lechů čepici někdy Přemyslovu Křesomyslovi na hlavu a všichni kolem radostně volali: „Křesomysl hospodin náš! I on nás bude blahoslaviti.“ Všichni ho pozdravili, poklonili se mu a pak jej vyprovodili v hlučném průvodu na Vyšehrad. Tam byl slavně dosazen na stolec, s něhož kdysi vládla jeho pramáti i jeho rodu zakladatel. Za Křesomyslova panování hleděli si lidé více hor nežli orání a stád. Přemnozí se vydali na hledání kovů v hlubinách země; i při potocích vybírali z písku zlato, jehož všude dost nalézali. Zvláště na poledni země. Sám vojvoda dbal nejvíce věšteb své pramateře. Mnoho kovkopů poslal na Jílový a Březový vrch, jenž nad jiné vydával mnoho stříbra. Se všech stran hrnuli se tam lidé dobývat rud; každý chtěl kvapně zbohatnouti. A doma nechali všeho. Úhorů nikdo nevzdělával, role hynula, ladem zůstávala, a svízel i metlice bujely tam, kde jindy husté obilí zrálo a zvučelo křepelčím hlasem. Lidé bohatli kovem, ale chlebové hynuli. Přo dolech nastal nedostatek, a rýžovníci a kovkopové posílali kupovat chleba do pražského kraje. Mnozí vladykové a starostové rodů vše to těžce nesli, bránili tomu, a toužili, že v dolech je zhouba polí, že pro drahý kov trhají se čeledi rodů a hyne starý řád a kázeň. Někteří se odebrali až ko vojvodovi na Vyšehrad; v jich čele Horymír, vladyka Neumětelský. I žádali Křesomysla, napomínali ho, aby sobě více chleba nežli stříbra vážil, aby ten podzemný lid dal raději rozehnati. Kníže oslněn leskem vzácného kovu, nedbal jejich řečí a vladykové odešli s nepořízenou, nespokojení, rozmrzelí. Než i horníci se popudili, že proti nim, na jejich zkázu bylo tak mluveno a jednáno. Sběhli se při dolech mezi svými boudami a chatami. Jako ve vosím popuzeném hnízdě tam bylo, když posel ohlašoval, jak vladykové na Vyšehradě jednali, co radili, zvláště pak Horymír Neumětelský. Bouřili, křičeli, pomstou hrozili, a nejhorší Horymírovi. Krev jeho chtěli, a hned, bez odkladů. Jiní v divokém posměchu křičeli, že když má strach o chléb, ať se ho nají do syta, ať mu ho nacpou do úst, až se jím udáví. To se zalíbilo. Jako divoká smečka za jelenem hnali se k dědině Neumětelům. Podzimním šerem hrnul se houf kovokopů polem i ladami, jež se černala v kvapném soumraku. Noc byla, když shlédli Neumětely, slamněné střechy chat, černající se mezi stromy, vysoké stohy u stodol, i hrádek dědiny v kulatém náspu. Tu ztišili krok, a zmlknuvše, plížili se jako lstivá, úkladná šelma k ohradě. Ale dříve, před nimi, vběhl tam dobrý člověk oznámit, co se děje a chystá. Jen vzbudil vladyku, a již zabouřil ze tmy divoký křik. Na obranu nebylo času. Houf kovkopů hnal se již k hrádku, a pustý ryk jeho blížil se letem. Nezbývalo nic než prchnouti. Skokem byl Horymír v stáji, kdež stál jeho nejmilejší kůň, Šemík. Okamžikem ho vyvedl, osedlal, a již promluviv naň tiché slovo, vyrazil branou do polí. Shlédli ho; křičeli, hnali se za ním. Slyšel i dusot koní. Pobídl Šemíka a věrný kůň pustil se v divější cvál, až hříva mu vlála, až z pod kopyt stříkala hlína a písek, a jiskry jen sršely do tmy. Za jezdcem vlála bělavá halena jako křídlo a chvíli vedla pronásledovníky. Ale jen chvíli. Nestačiliť Šemíkovi, jenž pádě mocnými skoky, zanikl ve tmách podzimní noci. Až na pokraji lesa, v černém vřesovišti, ho zastavil jeho výborný jezdec. Byli zachráněni. Ale jak vladyka zpět pohlédl, chytla ho zlosť i lítosť. Požár viděl; jeho dědina hořela. Rudá záplava rozlévala se po temném nebi, rděla se víc a více a šířila se valem. „Všechno tam shoří!“ pomýšlel roztrpčený Horymír. „Stavení, humna plná obilí, stohy, všechna ouroda, všechna naše práce.“ A zahroziv na ty strany k požáru zaťatou pravicí, přísahal: „Ať zčernám jako uhel, ať mne rozsekají mým vlastním mečem, jestliže všechno to nepomstím, jestliže jim všechno nesplatím! A víc a hůř!“ — ==II.== Neumětelská dědina byla zničena. Co neshltil oheň, to horníci odvedli a odvezli. S bohatou kořistí se vrátili: dobytek vzali, na uloupených vozích s uloupenými koňmi odvezli obilí z Horymírových stohů a v divé radosti cestou i doma pokřikovali: „Když se bál hladu, ať jej má!“ — Tak jásavě hlučeli. Ticho však a pusto bylo ve vyžehnuté dědině. Spáleniště dlouho dýmajíc, doutnalo, a podzimní vítr roznášel jeho čpavý zápach . . . Nežli minuly dva dni, shromáždil Horymír všechny muže svého rodu, k nímž přidali se mnozí jiní, samí dobří sousedé, rozhořčení násilím horníků. Když se stmívalo, vytrhli všichni dobře ozbrojení a v čele všech Horymír na věrném, bílém Šemíku. U Březových dolů netušil nikdo nic zlého. Horníci na jisto myslili, že uprchlý Horymír bloudí krajem, a že, jsa bez moci, ničeho se již neodváží. Spokojeni, bezpečně ulehli, ani o stráže se nestarali. Až pozdě v noci vzbudil je dusivý dým a náhlá, oslňující zář, rudě vzplanuvší. Střechy jim hořely nad hlavou. Jako zmatení vyrazili ven, nebo vynášeli majetek a náčiní, sháněli děti. V tom se na ně obořili Horymírovi lidé a sekali do nich meči a bodali oštěpy. Vladyka sám na Šemíku se míhal s mečem v ruce mezi boudami, a již opět na dolech u jam křičel na své, aby kazili, hubili vše. Jako noční příšery kmitala se tam rozzuřená jeho čeleď, bořila boudy a stroje, zavalovala jámy hrubými balvany, maříc vše, co vykonala tu lopotná práce horníků. — Nežli se rozednilo, byl nepřítel ten tam. Zanikl v ranním mlhavém šeru. U Neumětel se Horymírův houf rozešel. Vladyka sám však pospíchal dále. Šemík, čarovnou silou svěží, nesl ho bystře zrovna větrným letem k vojvodovu sídlu, a když slunce vzešlo, dojel Horymír sám neunaven na neunaveném bělouši před Vyšehradskou bránu. Druhého dne došly na knížecí hrad zprávy o tom, co se u Březové hory stalo. Přichvátaloť mnoho horníků na Vyšehrad; všichni jedním hlasem vypovídali o hrůzách oné strašlivé noci a všichni rozhořčeně vinili Horymíra z tohoto zločinu. Ten se však zapřel a dovolával se toho, že již na úsvitě po té noci byl na Vyšehradě. Než Křesomysl žalostiv jsa pro stříbrné doly, dal Horymíra uvrhnouti do vězení. Odtud ho vyvedli teprve, až když se shromáždili kmeti a vladykové, jež svolal vojvoda k soudu. I stál Horymír sám jediný před soudem a proti němu houf rozlícených kovokopů, žádajících úsilně, aby byl za živa upálen. Jim kníže přál, jemu vladykové. Prosili za něj, aby při hrdle byl zůstaven. Hlas horníků však více vážil, proto odsoudil kníže Horymíra hrdla. Než tolik přece učinil vladykům po vůli, že zmírnil trest smrti; nemělť Horymír za živa sejíti ohněm, nýbrž měl býti popraven vlastním mečem. Když takto ustanoveno, promluvil Horymír ke knížeti: „Ctný kníže, tvým soudem jsem odsouzen; a poněvadž mně živu býti nelze, toliko za to prosím, popřej mi toho dřív, než umru, ať na svůj milý kůň vsednu a maličkou chvíli se na něm projedu. Po tom učiň se mnou cokoliv chceš!“ „Jeď si!“ povolil kníže, „ale Šemík bez křídel ti nepomůže!“ Zasmál se a poručil, aby zavřeli brány. Horymír však nedbaje Křesomyslova posměšku, chvátal potěšen do stáje ku svému Šemíku. Skočil k němu, objal jeho šíji, přitiskl svou tvář k jeho hlavě, hladil ho, mluvil k němu tichým hlasem, a Šemík zařehtav, radostně hrabal přední nohou, až dláhy duněly. Pak všichni, kníže s kmety a vladykami na výstupku, i kovokopové, strážci i lid dole na nádvořím podivili se, když ze stáje vyrazil na prostoru Šemík, jejž Horymír u huby vedl. Všichni obdivovali se krásnému bujnému koni. Bělouš byl grošovatý, širokého krku, dlouhé hřívy a hustého ohonu, na štíhlých nohách malých kopyt, jako jelen. Oči mu svítily, a pohazuje bujnou hlavou, šířil zardělé nozdry. Nohy se mu jen kmihaly v hravých, tančivých krocích, a jak se na něj Horymír vyšvihl, počal se točiti, obraceti. Horymír v rozkoši, že má zase milého koně, zavýskl, a Šemík se vzepjal na zadní, zařehtal, až se širým nádvořím rozléhalo. A již dlouhými, lehkými skoky pustil se do kola prostranstvím; Horymír zavýskl po druhé a Šemík skočil od jedné brány ke druhé. Poblíže valu zavýskl Horymír po třetí a vzkřikl: „Nuže, Šemíku, vzhůru!“ Přitisknuv kolena, nahnul se k vlající hřívě, a v tm promluvil Šemík: „Pane, drž se!“ A již skokem po náspu vzhůru, a druhým ohromným skokem přes roubenou hradbu. Všecko kol úžasem stuhlo. Bělouš s jezdcem se mihli nad obrubou, kmitli se povětřím jako pták, hříva koni i vlasy jezdcovi zavlály, a již střelhbitě, v ráz zapadli, zmizeli. — Na hradě vykřikli úžasem i hrůzou. Kde kdo se hnal na valy podívat se, kam sletěl zoufalý jezdec, kde roztříštěn, zalitý krví leží i jeho Šemík. Hleděli s hradeb i srubů a žasli, trnuli zas a více, a křičeli vzekem i radostí, jak kde stáli horníci nebo zemané, a ukazovali do údolí, k Radotínu, kde rovinou uháněl dlouhými skoky Šemík s Horymírem. Ještě nezmizel jezdec zrakům a již vladykové za něj úsilně prosili; teké dvořané se po takovémto divu snažně přimlouvali, a Křesomysl jich neoslyšel. Ihned poslal na Neumětely za Horymírem, aby se bezpečně navrátil, že je mu všechno odpuštěno. I přijel druhého dne, ale na jiném koni, ne na Šemíku, a pokořil se knížeti. Když pak se ho kníže otázal, kde má Šemíka, vladyka smutně odpověděl: „Tam doma mně velmi teskliv stojí, neb tím nemírným skokem si hrubě ublížil.“ Horymír neměl na Vyšehradě žádného stání. Přízeň samého knížete, přízeň dvořanů ho neudržely. Mysl jeho byla u věrného Šemíka. Jak jen mohl, poklonil se knížeti a dvořanům, vzal odpuštění a pospíchal bez oddechu, koně nešetře do své dědiny, kterou čeleď po svém rozptýlení se vrátivší znovu budovala. Navrátiv se do Neumětel, přímo chvátal ke svému milému koni. Ten leže, nemoha již státi, oznámil svému pánu, že musí sejíti a prosil ho, aby až zhyne nedal ho ani ptákům, ani dravé zvěři na pospas, ale aby ho dal před vraty svého dvoru pohřebiti. Horymír velmi zarmoucen všecko slíbil a těžko se s Šemíkem loučil. A když milý kůň zdechl, stalo se jak byl žádál. Horymír ho zahrabal v dědině, a po dnešní den ukazují tam místo kamenem označené, kde věrný Šemík byl pochován. — — [[Kategorie:Části]] 1639 3559 2006-06-19T07:12:49Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Staré pověsti české |AUTOR=Alois Jirásek |ČÁST=O Přemyslovi |PŘEDCHOZÍ=O Libuši |DALŠÍ=Libušina proroctví }} {{Textinfo| TITULEK=O Přemyslovi |PODTITULEK= |AUTOR=Alois Jirásek |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIRÁSEK, Alois. ''Staré pověsti české'' |ORIGINAL= |VYDÁNO=10. vyd. Praha : Jos. R. Vilímek, 1930. s. 38-42. |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Alois Jirásek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} Bylo za první jeseně, v sluneční, tichý den. Libušin kůň šel bystře, určitým krokem; nikdo z mužů ho nevedl, ni slovem neřídil. Šel jistě tak jako by kráčel ke svému chlévu, až mužové žasli, až víry došlo domnění, tou cestou kůň že poprvé nejde, že kněžna jízdou příšernou často tu jezdila za večerníhi soumraku a zase zapěly kury, že se vrcela do svého dvora. Ani na krok nevybočil bělouš z cesty. Nic ho nesvedlo s jeho dráhy. Nejednou minuly stádo koní se pasoucích; jich veselý řehot ho vítal a vábil. Než bělouš kráčel dál, ni v pravo ni v levo zraků neobracuje. Když pak v širém poli zasedli pod planou hruškou nebo ve slabém stínu rudokmenné sosny, aby si odpočinuli, kůň kněžnin tiše postáv, sám první zase vykročil na další cestu. Tak přejeli hory a pláně, až třetího dne se blížili k dědině mezi stráněmi, kraj úzkého dolu, jímž řeka tekla. Když už dojížděli, vběhl jim jakýs chlapec v oustrety. Toho se zeptali pravíce: „Ej, dobrý chlapečku, to-li jsou Stadici? A je-li v nich muž jménem Přemysl?“ „Jsou, to jsou Stadici,“ řeklo jim pachole. „A tam hle Přemysl v poli voly pohání.“ Spatřili opodál muže vysoké postavy, an v lýčených střevících za pluhem statně kráčel a pobízel ostnem spřežení strakatých volů. Jeden z nich měl hlavu bílou, druhý byl od čela po hřbetě bílý a měl zadní nohy též jako sníh. I jeli k oráči širokou mezí a když se mu přiblížili, zastavil se kněžnin kůň, pak se v ráz vzbočil, vzepjal, radostí řehtaje. A pak se zas na přední spustil, sehnul hlavu před malým oráčem, jenž zarazil pluh a zastavil voly. Vladykové vzali s bělouše knížecí roucho: sukni dlouhou, vzácnou kožešinou lemovanou, drahý a krásný plášť i převlaky, přistoupili k Přemyslovi a nízko se mu klaníce, pozdravili ho. „Muži blažený, kníže nám bohy souzený, buď zdráv a vítej! Pusť voly, rouchy změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti. Kněžna, Libuše a všechen národ Čechův ti vzkazují, abys s námi přijel a přijal vládu tobě a tvým potomkům souzenou. Zvoliliť jsme tebe za svého soudce, ochránce a knížete.“ Přemysl mlčky poslouchal, mlčky pak zabodl do země otku, kterou měl v ruce, a pustil voly. Jho jim snímaje, pravil: „Jděte, odkud jste přišli.“ Jen to vyřkl, a již se vznesli a zmizeli oba mžikem. Pod dědinou zanikli ve velké skále, jež se jim otevřela a hned zase zavřela, že nebylo po nich ani stopy. K poslům pak Přemysl takto promluvil: „Žel, že jste tak ráno přišli. Kdybych byl mohl tuto roli doorati, byla by po všecky časy hojnost chleba. Ale že jste si pospíšili a mně mé dílo přerušili, vězte, že bude v zemi často bývati hlad.“ Zatím jakoby země dala suchému ostnu v ráz mízu a život. Počalť lískový prut pučeti jako na jaře v keři, a hned také tři odnože vyhnal, tři ratolesti, na nichž se zelenalo svěží listí i mladé ořechy. Poslové žasli, vidouce ten div divoucí. Než Přemysl jich prosil, aby podle něho ke stolu usedli, a zval je na snídani. Obrátilť pluh a vzav z meze lýčenou kabeli, vyložil z ní pecen a sýr na jasnou radlici na slunci se svítící. „Toť ten železný stůl, o kterém Libuše mluvila!“ Tak si každý z vladyků v duchu připomněl a žasl. Jak s Přemyslem kol pluhu snídali a z jeho džbánu pili, uschly dvě ratolesti na lísce a hned opadaly; třetí však rostla kvapem a bujně do výše i na šíř. Z toho až bázeň hosti pojala. Ukazovali si ten div a ptali se Přemysla, čeho to znamená, že dvě z těch haluzí zhynuli a jenom jediná zůstala. „Toť vám povím,“ Přemysl vece. „Vězte, že z mého pokolení začnou mnozí panovati, ale toliko jediný pán a vladař ostane.“ Pak se ho poslové ptali, proč ne na mezi, ale na železe jí. „Proto jím na železném stole,“ odvětil zvolený kníže, „abyste věděli, že rod můj bude železný u vládě. Železo však u vážnosti mějte! Jím v čas pokoje role orejte, v čas zlý se jím proti nepříteli chraňte! Dokud Čechové budou míti takový stůl, nepřátelé své přemohou. Když pak cizozemci ten stůl jim odejmou, Čechové pozbudou své svobody!“ Tak pověděv, vstal a šel s posly do dědiny rozžehnat se se svým rodem nyní tak poctěným a povzneseným. Oděn pak v knížecí roucho s blýsknavým pasem, obut obuví knížecí vsedl na bělouše, jenž pod ním opět vesele zařehtal. Když pak cestou se vladykové Přemysla ptali, proč vzal s sebou kabelu a střevíce z lipového lýčí, odpověděl: „Na to jsem je dal vám a dám na věky uschovat, aby moji potomci věděli, odkud pošli, aby živi byli v bázni a lidi sobě svěřených netiskli z hrdosti, poněvadž jsme si všichni rovni.“ Když pak cestu dokonali a již již přicházeli k Vyšehradu, vyšla jim Libuše vstříc v stříbrolesklé čelence, se vzácnými korály jantaru a chalcedonu na bílém hrdle. Šla v bělostné říze, krásná a vznešená, a radostné pohnutí zářilo jí z očí, které již z daleka vyhlížely Přemysla na bělouši v čele poselstva. S kněžnou šly její dívky, šli dvořané a nejpřednější ze všech rodů, kteří tu jako všechen valný sněm čekali na poselstvo a nového knížete. I zaradovali se všichni, jak ho shlédli, sličného, statného muže. Nejvíce mladá kněžna, jež vídala ženicha na Budči. Nyní si podali pravice a blaženi vešli do hradu; s nimi všechen národ u velikém veselí, a za jásotu všech posazen Přemysl na kamenný stolec knížecí. I slavili nového knížete i sňatek jeho s Libuší. Slavili jej v podhradí i na hoře na hradě. Tam dvořané a hosté zasedli ke stolům na veliké síni na prostorném dvoře a hodovali. Jedli hojná jídla a pili hojně medoviny, pili a pěli nebo naslouchali pěvcům, jak hráli na struny a zpívali staré zpěvy o hrdinách a bojích zašlých dob. Slavili volbu, slavili sňatek za dne, slavili jej dlouho do noci za svitu ohňů a smolnic. A když ohně pohasly, a nad lesy se již zardívalo ranní zoře, ještě zvučel Vyšehrad, ještě zvučelo podhradí hlučným veselím, a ranní vítr nesl jeho ohlas za řeku ke tmavým lesům stopeným v bělavé mlze. [[Kategorie:Části]] 1640 3577 2006-06-19T07:26:42Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Kytice z pověstí národních |AUTOR=Karel Jaromír Erben |ČÁST=Polednice |PŘEDCHOZÍ=Svatební košile |DALŠÍ=Zlatý kolovrat }} {{Textinfo| TITULEK=Polednice |PODTITULEK= |AUTOR=Karel Jaromír Erben |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO=Praha: Odeon, 1988., s. 49-50 |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=ERBEN, Karel Jaromír. ''Kytice'' |JINÉ= |WIKIPEDIA=Karel Jaromír Erben |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p>U&nbsp;lavice dítě stálo, <br /> z&nbsp;plna hrdla křičelo.<br /> „Bodejž jsi jen trochu málo,<br /> ty cikáně, mlčelo.</p> <p>Poledne v&nbsp;tom okamžení,<br /> táta přijde z&nbsp;roboty:<br /> u&nbsp;mně hasne u vaření<br /> pro tebe, ty zlobo, ty!</p> <p>Mlč, hle husar a&nbsp;kočárek —<br /> hrej si — tu máš kohouta!“ —<br /> Než kohout, vůz i&nbsp;husárek<br /> bouch, bác! letí do kouta.</p> <p>A&nbsp;zas do hrozného křiku —<br /> „I&nbsp;bodejž tě sršeň sám — !<br /> Že na tebe, nezvedníku,<br /> polednici zavolám!</p> <p>Pojď si proň, ty polednice,<br /> pojď, vem si ho, zlostníka!“<br /> A&nbsp;hle, tu kdos u&nbsp;světnice<br /> dvéře zlehka odmyká.</p> <p>Malá, hnědá, tváři divé<br /> pod plachetkou osoba;<br /> o&nbsp;berličce, hnáty křivé,<br /> hlas — vichřice podoba!</p> <p>„Dej sem dítě!“ — „Kriste Pane,<br /> odpusť hříchy hříšníci!“<br /> Div že smrt jí neovane,<br /> ejhle tuť — polednici!</p> <p>Ke stolu se plíží tiše<br /> polednice jako stín:<br /> matka hrůzou sotva dýše,<br /> dítě chopíc na svůj klín.</p> <p>A&nbsp;vinouc je, zpět pohlíží —<br /> běda, běda dítěti!<br /> Polednice blíž se plíží,<br /> blíž — a&nbsp;již je v&nbsp;zápětí.</p> <p>Již vztahuje po něm ruku —<br /> matka tisknouc ramena:<br /> „Pro Kristovu drahou muku!“ —<br /> klesá smyslů zbavena.</p> <p>Tu slyš: jedna — druhá — třetí —<br /> poledne zvon udeří;<br /> klika cvakla, dvéře letí —<br /> táta vchází do dveří.</p> <p>Ve mdlobách tu matka leží,<br /> k&nbsp;ňadrám dítě přimknuté;<br /> matku vzkřísil ještě stěží,<br /> avšak dítě — zalknuté.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1641 4414 2006-07-02T20:14:02Z -jkb- 4 rekat Odkazy všech šablon je uveden v '''[http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Allpages?namespace=10 systémovém výpisu]'''. Pro zkoušení je možno používat zkušební šablonu '''[[Šablona:Test]]'''. Dokumentace, návod, vysvětlení a syntaxe vkládání se nacházejí zpravidla na diskusní stránce té které šablony. ::''Poznámka: Tato stránka vypadá, jako by byla zařazena v mnoha kategoriích, protože zařazení do kategorie je součástí některých ze šablon.'' <!--Pro přehlednost jsou některé skupiny šablon umístěny na vlastních podstránkách: * [[Wikipedie:Šablony|Šablony]] &ndash; tato stránka: obecné šablony, rozcestníky Šablony '''tvořící běžnou součást článku''' * [[/Infobox]] &ndash; infoboxy, šablony projektů * [[/Hlavní strana]] &ndash; šablony pro hlavní stranu, zajímavosti --> ==Šablony Wikisource podle upotřebení== === Vyznačení textů === ::''Viz také stránku nápovědy [[Nápověda:Šablony pro vyznačení textů|Šablony pro vyznačení textů]]'' {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | width=100px | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Textinfo|Textinfo]]}}<br> [[Template talk:Textinfo|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Textinfo|odkazy]] | {{Textinfo}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Autorinfo|Autorinfo]]}}<br> [[Template talk:Autorinfo|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Autorinfo|odkazy]] | ... (bez náhledu)... | Stránky autorů nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Licence|Licence]]}}<br> [[Template talk:Licence|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Licence|odkazy]] | {{Licence}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Vyjasnit|Vyjasnit]]}}<br> [[Template talk:Vyjasnit|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Vyjasnit|odkazy]] | {{Vyjasnit}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Zdroj|Zdroj]]}}<br> [[Template talk:Zdroj|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Zdroj|odkazy]] | {{Zdroj}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:WikiCsWiki|WikiCsWiki]]}}<br> [[Template talk:WikiCsWiki|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:WikiCsWiki|odkazy]] | {{WikiCsWiki}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Cswiki|Cswiki]]}}<br> [[Template talk:Cswiki|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Cswiki|odkazy]] | {{Cswiki}} | nepoužívat |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Smazat|Smazat]]}}<br> [[Template talk:Smazat|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Smazat|odkazy]] | {{Smazat}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Zamčeno|Zamčeno]]}}<br> [[Template talk:Zamčeno|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Zamčeno|odkazy]] | {{Zamčeno}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Polozamčeno|Polozamčeno]]}}<br> [[Template talk:Polozamčeno|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Polozamčeno|odkazy]] | {{Polozamčeno}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Wikify|Wikify]]}}<br> [[Template talk:Wikify|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Wikify|odkazy]] | {{Wikify}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Copyvio|Copyvio]]}}<br> [[Template talk:Copyvio|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Copyvio|odkazy]] | {{Copyvio}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PřesunSmazán|PřesunSmazán]]}}<br> [[Template talk:PřesunSmazán|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PřesunSmazán|odkazy]] | {{PřesunSmazán}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:NavigacePaP|NavigacePaP]]}}<br> [[Template talk:NavigacePaP|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:NavigacePaP|odkazy]] | {{NavigacePaP}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} === Upozornění uživatelům === {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | width=100px | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:SourceJeSource|SourceJeSource]]}}<br> [[Template talk:SourceJeSource|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:SourceJeSource|odkazy]] | {{SourceJeSource}} | Diskusní strana <br>autora |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PracujeSe|PracujeSe]]}}<br> [[Template talk:PracujeSe|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PracujeSe|odkazy]] | {{PracujeSe}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Dokončit|Dokončit]]}}<br> [[Template talk:Dokončit|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Dokončit|odkazy]] | {{Dokončit}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} === V jiných jazycích === {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | width=100px | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Internacionála|Internacionála]]}}<br> [[Template talk:Internacionála|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Internacionála|odkazy]] | {{Internacionála}} | Články<br>dole |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PaterNoster|PaterNoster]]}}<br> [[Template talk:PaterNoster|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PaterNoster|odkazy]] | {{PaterNoster}} | Články<br>dole |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:InterLingvLigoj|InterLingvLigoj]]}}<br> [[Template talk:InterLingvLigoj|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:InterLingvLigoj|odkazy]] | {{InterLingvLigoj}} | dle uvážení |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} === Všeobecné a jiné === {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | width=100px | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Pískoviště|Pískoviště]]}}<br> [[Template talk:Pískoviště|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Pískoviště|odkazy]] | {{Pískoviště}} | Pískoviště |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:OznámeníRC|OznámeníRC]]}}<br> [[Template talk:OznámeníRC|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:OznámeníRC|odkazy]] | {{OznámeníRC}} | &nbsp; |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Experimenty1|Experimenty1]]}}<br> [[Template talk:Experimenty1|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Experimenty1|odkazy]] | {{Experimenty1}} | diskuse uživatele |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Experimenty2|Experimenty2]]}}<br> [[Template talk:Experimenty2|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Experimenty2|odkazy]] | {{Experimenty2}} | diskuse uživatele |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Kalendář1|Kalendář1]]}}<br> [[Template talk:Kalendář1|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Kalendář1|odkazy]] | {{Kalendář1}} | dle uvážení |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Nápověda cswiki|Nápověda cswiki]]}}<br> [[Template talk:Nápověda cswiki|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Nápověda cswiki|odkazy]] | {{Nápověda cswiki}} | Nápověda<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Sdílená IP|Sdílená IP]]}}<br> [[Template talk:Sdílená IP|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Sdílená IP|odkazy]] | {{Sdílená IP}} | diskuse uživatele |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} === Licence === ::<small>''České znění těchto šablon bylo převzato z příslušných šablon české Wikipedie (s marginálními změnami v slovosledu).''</small> {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:GFDL|GFDL]]}}<br> [[Template talk:GFDL|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:GFDL|odkazy]] | {{GFDL}} | ... |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-old-70|PD-old-70]]}}<br> [[Template talk:PD-old-70|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PD-old-70|odkazy]] | {{PD-old-70}} | ... |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-CzechGov|PD-CzechGov]]}}<br> [[Template talk:PD-CzechGov|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PD-CzechGov|odkazy]] | {{PD-CzechGov}} | ... |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:PD-manifesto| PD-manifesto]]}}<br> [[Template talk: PD-manifesto|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:PD-manifesto|odkazy]] | {{PD-manifesto}} | ... |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} === Pomocné šablony === {| border=1 ! Název !! Současný text a vzhled !! umístění |- | width=100px | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:HideIfEmpty|HideIfEmpty]]}}<br> [[Template talk:HideIfEmpty|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:HideIfEmpty|odkazy]] | {{HideIfEmpty}} | (smazáno, místo toho funkce parseru s #if) |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:IfEmptyDo|IfEmptyDo]]}}<br> [[Template talk:IfEmptyDo|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:IfEmptyDo|odkazy]] | {{IfEmptyDo}} | (smazáno, místo toho funkce parseru s #if) |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Test|Test]]}}<br> [[Template talk:Test|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Test|odkazy]] | ... | (pouze testování) |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Hezká tabulka|Hezká tabulka]]}}<br> [[Template talk:Hezká tabulka|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Hezká tabulka|odkazy]] | {{Hezká tabulka}} | (nová syntaxe, viz [[Template talk:Hezká tabulka|zde]] |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:CURRENTDATECODE|CURRENTDATECODE]]}}<br> [[Template talk:CURRENTDATECODE|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:CURRENTDATECODE|odkazy]] | {{CURRENTDATECODE}} | libovolně |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:RIGHTTOC|RIGHTTOC]]}}<br> [[Template talk:RIGHTTOC|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:RIGHTTOC|odkazy]] | - - - | nahoře, kde je očekáván obsah, dynamická šířka |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:CATEGORYTOC|CATEGORYTOC]]}}<br> [[Template talk:CATEGORYTOC|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:CATEGORYTOC|odkazy]] | {{CATEGORYTOC}} | Kategorie nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:IndexAutoři|IndexAutoři]]}}<br> [[Template talk:IndexAutoři|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:IndexAutoři|odkazy]] | {{IndexAutoři}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Editovat|Editovat]]}}<br> [[Template talk:Editovat|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Editovat|odkazy]] | {{Editovat}} | sekce ap.<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Editovat2|Editovat2]]}}<br> [[Template talk:Editovat2|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Editovat2|odkazy]] | {{Editovat2}} | sekce ap.<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:InterAutorX|InterAutorX]]}}<br> [[Template talk:InterAutorX|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:InterAutorX|odkazy]] | {{InterAutorX}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:Více|Více]]}}<br> [[Template talk:Více|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:Více|odkazy]] | {{Více}} | Za textem o autorovi |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:VíceX|VíceX]]}}<br> [[Template talk:VíceX|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:VíceX|odkazy]] | {{VíceX}} | Za textem o autorovi |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |- | <nowiki>{{</nowiki>[[Template:xxx|xxx]]}}<br> [[Template talk:xxx|diskuse]], [[Speciální:Whatlinkshere/Template:xxx|odkazy]] | {{xxx}} | Články<br>nahoře |} ==Šablony pro Wikisource na české Wikipedii== Pozor, '''následující šablony se nacházejí na serveru české Wikipedie''', kde se používají. Další informace vždy na diskusní stránce šablony. * '''[[:w:Šablona:Přesunout na Wikisource]]''' - žádost o přesun na Wikisource, kterou může vložit kdokoliv na české Wikipedii, kdo si netroufá přesun sám provést; články, do kterých je šablona vložena, se nacházejí v kategorii [[:w:Kategorie:Přesun na Wikisource]] * '''[[:w:Šablona:WikisourcePřesun1]]''' - oznámení, které vkládá do článku, kde bylo požádáno o přesun, avšak k přesunu chybí základní údaje; šablona se vkládá syntaxí <code><nowiki>{{Šablona:WikisourcePřesun1}}</nowiki></code>, články, ve kterých se nachází, jsou v kategorii [[:w:Kategorie:Žádost o údaje]] * '''[[:w:Šablona:WikisourcePřesun2]]''' - zpráva o tom samém, která se vkládá na diskusní stránku toho, kdo do článku vložil žádost o přesun aniž by se pokusil doplnit nutné údaje; šablona se vkládá syntaxí <code><nowiki>{{Šablona:WikisourcePřesun2|</nowiki>''<nowiki>Jméno článku</nowiki>''<nowiki>}}</nowiki></code>; bez kategorie * '''[[:w:Šablona:WikisourcePřesun3]]''' - je určena pro uživatele, který na Wikisource přesunul článek z Wikipedie, aniž by očividně dbal pravidel pro přesun (různé údaje schází); prosba o konzultaci diskusní stránky uživatele zde na Wikisource, kde by měla napřed být vložena [[:Šablona:Doplnit]] s patřičnými žádostmi [[Kategorie:Nápověda|Seznam šablon]] 1642 4399 2006-07-02T13:09:55Z -jkb- 4 + odkaz Všechny dokumenty, zveřejněné zde na Wikisource, musí mít svobodnou licenci ([[Wikisource: Licence PD|PD]] nebo [[Wikisource:Licence GFDL|GFDL]] resp. odpovídající licenci, viz '''[[Wikisource:Autorské právo|autorské právo]]'''). Zatímco některé dokumenty tuto volnou licenci nabývají automaticky např. svým stářím, je u jiných textů nutno požádat autora o svolení k publikaci na Wikisource (viz '''[[Wikisource:Žádost o poskytnutí licence GFDL|Žádost o poskytnutí licence GFDL]]'''). Obdržené svolení by mělo existovat v písemné formě. Poskytnutá svolení k použití textu (dokumentu) na Wikisource je možno uložit zde. Svolení bude uloženo na zvláštní stránce, kterou zde založíte, na diskusní stránce dokumentu (o jehož licenci se jedná) musíte udělat příslušný odkaz. Příslušné svolení se může nacházet v různých formách, jako dopis, jako e-mail, jako potvrzení na diskusní stránce dokumntu. Takové svolení musíte na příslušné stránce uložit, a sice jako soubor (např. skenovaný dopis), kopírovaný text e-mailu, odkaz na svolení jinde. '''Technické provedení:''' * založte zde na této stránce příslušnou podstránku tak, že např. pro svolení k publikování dokumentu '''''Xyz''''' založíte podstránku <br><code>* <nowiki>[[/Xyz]]</nowiki> </code> <br>a tuto uložíte * klikněte na odkaz, který je po uložení ještě červený, a uložte tam svolení, připište příslušné odkazy a podobně * nezapomeňte na diskusní stránce dokumentu, o který se jedná, odkázat na stránku se svolením ==Poskytnutá udělení svobodných licencí== :''Následující podstránky musí být řazeny alfabeticky.'' * [[/Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci]] * [[/Projev J. Gyöngyösiho na pařížské mírové konferenci 14. srpna 1946]] [[Kategorie:Wikisource|Poskytnutí autorských práv]] 1643 2687 2006-05-08T17:41:04Z -jkb- 4 [[Kategorie:Umění]] 1644 2689 2006-05-08T17:42:31Z -jkb- 4 rekat. [[Kategorie:Základní kategorie]] 1645 4099 2006-06-28T18:40:54Z -jkb- 4 maličkost {{Nápověda cswiki|Nápověda:Obrázky}} Obrazový materiál nebude na Wikisource hrát takovou roli jako na Wikipedii, i když je vkládání obrazového materiálu myslitelné. Velmi často se bude např. jednat o faksimile dokumentů, obaly knih atp. Zásadně platí následující: * '''umístění''' obrázků je libovolné, nejvhodnější však v mnoha případech bude umístit obrázek přímo do '''šablony Textinfo''' (spolu s popiskem); návod viz [[Šablona diskuse:Textinfo]] * obrázky mohou být v případě potřeby '''nahrány''' přímo na českou Wikisource, i když v mnoha případech bude vhodnější používat server Commons * pro obrázky platí stejná pravidla o '''[[Wikisource:Autorské právo|autorských právech]]''' jako na české Wikipedii (uvedení patřičné licence, zdroje atd.) s tím, že budou respektovány zde zpřísněné požadavky na [[Wikisource:Licence na Wikisource|licenci]] [[Kategorie:Nápověda|Obrazový materiál]] 1646 2771 2006-05-12T16:58:41Z -jkb- 4 typo {{Textinfo| TITULEK=Jednomyslná Deklarace třinácti spojených Států amerických |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL=The unanimous Declaration of the thirteen united States of America |PŘELOŽIL= |ZDROJ=(dle různých zdrojů, srovnáno s originálem) |VYDÁNO=4.7.1776 |ISBN= |LICENCE=PD |JINÉ= |WIKIPEDIA=Deklarace nezávislosti Spojených států |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE=Us declaration independence.jpg |POPISEK-IMAGE=Faksimile deklarace }} '''Jednomyslná Deklarace třinácti spojených Států Ameriky''' Když se v běhu lidských životů stane pro některý národ nezbytným rozvázat politické svazky, které jej poutaly k jinému národu, a zaujmout mezi mocnostmi světa oddělené a rovnocenné postavení, k jakému jej opravňují zákony přírody a boha přírody, pak prostá úcta k názorům lidstva vyžaduje, aby vyhlásil příčiny, které jej vedou k odtržení. Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoli počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustavit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svou pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za vhodné pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. Je pravda, že prozíravost velí, aby se vlády již ustanovené neměnily z příčin nepatrných ani přechodných, a i všechna zkušenost ukázala, že lidé, je-li zlo snesitelné, jsou spíše nakloněni je snášet, než aby se domohli svých práv tím, že zruší životní formy, na něž si zvykli. Avšak, když dlouhá řada případů zneužití moci a skutků bezpráví, sledujících neustále tentýž cíl, svědčí o úmyslu podrobit je naprostou krutovládou, pak je jejich právem, a přímo povinností, takovou vládu svrhnout a postarat se o nové strážce své příští bezpečnosti. Takové bylo trpělivé utrpení těchto kolonií; a taková je nyní nutnost, která od nich vyžaduje, aby změnily své dřívější systémy vlády. Dějiny opakovaných bezpráví a uchvacování mají všechny za přímý cíl ustavení absolutní nadvlády tyrana nad těmito státy. Na důkaz toho nechť jsou upřímnému světu předloženy skutečnosti. Odmítal schválit zákony nejprospěšnější a nejnutnější pro obecné blaho. Zakazoval svým guvernérům schválit zákony neodkladného a naléhavého významu, nebo když bylo jejich provádění pozastaveno, pokud nebude získán jeho souhlas, úplně opomíjel se jim věnovat. Odmítl schválit jiné zákony pro zaopatření velkých lidmi obývaných oblastí, pokud by se tito lidé nevzdali práva na zastoupení v zákonodárných sborech, což je právo pro lid neocenitelné a nebezpečné jenom pro tyrany. Svolával zákonodárná tělesa na neobvyklých, nepohodlných místech, vzdálených od veřejných archívů, jenom proto, aby je unavil a učinil povolnými ke svým opatřením. Opětovně rozpouštěl zákonodárné sbory, protože se mužně a pevně stavěly proti jeho zásahům do práv lidu. Po takových rozpuštěních odmítal po dlouhou dobu povolit, aby byly zvoleny jiné a aby se tak zákonodárná moc, již nelze zničit, vrátila k lidu a mohla být jím svobodně vykonávána. Stát zůstával mezitím vystaven nebezpečím zásahů zvenčí a zvratů zevnitř. Usiloval o zabránění zalidňování těchto států; za tím účelem vytvářel překážky pro zákony o naturalizaci cizinců; odmítal schvalovati jiné zákony na podporu přistěhovalectví a ztěžoval podmínky pro nová přisvojení pozemků. Překážel výkonu spravedlnosti tím, že odpíral svůj souhlas zákonům pro zřízení soudních orgánů. Vytvořil závislost soudců pouze na své vůli pokud jde o držení jejich úřadů a výši a placení jejich platů. Zřídil množství nových úřadů a poslal sem houfy úředníků, aby sekýrovali náš lid a ujídali z jeho majetku. Udržoval mezi námi v době míru stálá vojska bez souhlasu naší legislativy. Učinil vojenskou moc nezávislou na občanské moci a jí nadřazenou. Spojil se s ostatními, aby nás podrobil jurisdikci, jež je cizí naší ústavě a neznaná našimi zákony, a dal tak souhlas k jejich aktům domnělého zákonodárství: :o ubytování velkých útvarů ozbrojeného vojska mezi námi; :o jejich ochraně předstíraným procesem před potrestáním za vraždy, kterých by se mohli dopustit na obyvatelích těchto států; :o přerušení našeho obchodu se všemi částmi světa; :o uvalování daní bez našeho souhlasu; :připravení nás o výhody výslechu porotou v mnohých případech; :odvážení nás za moře, abychom byli souzeni za domnělé trestné činy; :o zrušení svobodné soustavy anglických zákonů v sousední provincii, zřízení neomezené vlády v ní a rozšíření jejích hranic tak, aby zároveň poskytla okamžitý příklad a vhodný nástroj k zavedení téže absolutní vlády v těchto koloniích; :o odnětí našich výsadních listin, zrušení našich nejcennějších zákonů a základním změnění forem naší vlády; :o postavení našeho vlastního zákonodárství a prohlášení, že pouze oni sami jsou vybaveni pravomocí vydávat pro nás zákony ve všech a v jakýchkoli případech. Vzdal se zde vlády tím, že nás prohlásil za zbaveny své ochrany a vedl proti nám válku. Plenil naše moře, pustošil naše břehy, vypaloval naše města a ničil životy našich lidí. Nyní dopravuje velké armády cizích žoldnéřů, aby dokončil dílo smrti, pustošení a tyranie, které již bylo započato projevy krutosti a věrolomnosti, jež by stěží našly sobě rovných v nejbarbarštějších dobách a jež jsou zcela nehodné hlavy civilizovaného národa. Donutil naše spoluobčany, zajaté na širém moři, aby pozvedli zbraně proti své zemi, aby se stali katy svých přátel a bratří nebo aby sami padli do jejich rukou. Vyvolal mezi námi vnitřní vzpoury a snažil se poštvat proti obyvatelům našich hranic kruté indiánské divochy, jejichž známým válečným pravidlem je ničení všech pokolení bez rozdílu věku, pohlaví a postavení. V každé etapě těchto útisků jsme nejpokornějšími slovy žádali o nápravu: naše opětované prosby měly za následek jenom opětované křivdy. Panovník, jehož charakter je tak poznamenán činy, jimiž se vyznačuje tyran, je nezpůsobilý býti vládcem svobodného lidu. Ani vůči našim britským bratřím jsme nebyli nepozornými. Upozorňovali jsme je čas od času na pokusy jejich legislativy postihovat nás nespravedlivou jurisdikcí. Připomínali jsme jim okolnosti naší emigrace a našeho usídlení zde. Dovolávali jsme se jejich spravedlnosti a šlechetnosti a zapřísahali jsme je při poutech našeho společného příbuzenství, aby odmítli tyto neoprávněné zásahy, které by nevyhnutelně přervaly naše svazky a styky. Ale i oni byli hluší k hlasu spravedlnosti a pokrevenství. Proto se musíme podřídit nutnosti, jež vyžaduje naše odtržení, a musíme je považovat, tak jako ostatní část lidstva, za nepřátele ve válce a za přátele v míru. Proto my, představitelé spojených Států amerických, shromáždění ve Všeobecném Kongresu, dovolávajíce se u nejvyššího soudce světa správnosti svých úmyslů, jménem a z moci dobrého lidu těchto kolonií, slavnostně zveřejňujeme a prohlašujeme, že tyto kolonie jsou a po právu mají být svobodnými a nezávislými státy, že jsou zproštěny veškeré poddanosti britské koruně, a že veškeré politické svazky mezi nimi a státem Velké Británie jsou a mají býti úplně rozvázány. A že jako svobodné a nezávislé státy mají plnou moc vypovídat válku, uzavírat mír, sjednávat spojenectví, zřizovat obchod a provádět všechny ostatní úkony a věci, jež nezávislé státy mohou po právu činit. A na podporu tohoto prohlášení, pevně spoléhajíce na ochranu božské prozřetelnosti, navzájem a jeden druhému zaručujeme své životy, své statky a svou nedotknutelnou čest. ''Podepsáno v Philadelphii, 7. července 1776'' [[da:USA's uafhængighedserklæring]] [[en:United States Declaration of Independence]] [[ru:Декларация независимости США]] [[pl:Deklaracja Niepodległości Stanów Zjednoczonych]] [[zh:独立宣言]] [[Kategorie:Dějiny]] 1648 4166 2006-06-30T12:39:11Z -jkb- 4 + kat {{Textinfo| TITULEK=Když |PODTITULEK=(Píseň mužů) |AUTOR=Rudyard Kipling |POPISEK= |ORIGINAL=If— |PŘELOŽIL=Otokar Fischer |ZDROJ= |VYDÁNO=1910 (anglicky), ~ 1935 (česky) |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Když (poezie) |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Když bezhlavost svým okem klidně měříš,<br /> ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,<br /> když podezříván pevně v&nbsp;sebe věříš,<br /> však neviníš svých soků z&nbsp;bezpráví;<br /> Když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,<br /> lží obtočen jsa, neupadat v&nbsp;lež,<br /> když záští oblit, sám jsi beze zloby,<br /> slov ctnostných nadarmo však nebereš. </p> <p> Když umíš snít a&nbsp;nepodlehnout snění,<br /> když hloubat znáš a&nbsp;dovedeš přec žít,<br /> když proti triumfu i&nbsp;ponížení<br /> jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt;<br /> Když nezoufáš byť poctivá tvá slova<br /> lstí bídáků jsou pošlapána v&nbsp;kal,<br /> když hroutí se tvé stavení a&nbsp;znova<br /> jak dělník v&nbsp;potu lopotíš se dál. </p> <p> Když spočítat znáš hromadu svých zisků<br /> a&nbsp;na jediný hod vše riskovat,<br /> zas po prohře se vracet k&nbsp;východisku<br /> a&nbsp;nezavzdechnout nad hořem svých ztrát;<br /> Když přinutit znáš srdce své i&nbsp;čivy,<br /> by s&nbsp;tebou vytrvaly nejvěrněj,<br /> ač tep a&nbsp;pohyb uniká ti živý<br /> a&nbsp;jen tvá vůle káže: „Vytrvej!“ </p> <p> Když něhu sneseš přílišnou i&nbsp;tvrdost,<br /> když svůj si, všem byť druhem jsi se stal,<br /> když sbratřen s&nbsp;davem uchováš si hrdost<br /> a&nbsp;nezpyšníš byť s&nbsp;tebou mluvil král;<br /> Když řekneš: „Svými vteřinami všemi<br /> mně, čase, jak bych závodník byl služ!“ –<br /> pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi –<br /> a&nbsp;co je víc – pak synu můj, jsi MUŽ! </p> </blockquote> [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:Rudyard Kipling]] [[en:If—]] [[fr:Si]] 1649 2782 2006-05-15T11:39:37Z -jkb- 4 redir #REDIRECT [[Deklarace nezávislosti Spojených států]] 1650 2783 2006-05-15T11:42:18Z -jkb- 4 redir #REDIRECT [[Deklarace nezávislosti Spojených států]] 1651 2788 2006-05-15T11:58:35Z -jkb- 4 + překlad Vítejte na české Wikisource. Děkujeme za zveřejnění textu Když. Aby zde text mohl zůstat, potřebujeme nutně další údaje jako zdroj, odkud byl dokument převzat. Prosím, dejte nám vědět na stránce [[Diskuse:Když]]. Děkuji, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:56, 15. 5. 2006 (UTC) - - P.S. Také budou nutné údaje k překladu, a sice kdy byl překlad pořízen (jaký je tedy stav licence). Děkuji předem, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:58, 15. 5. 2006 (UTC) 1652 3004 2006-06-02T11:09:47Z -jkb- 4 k překladům Dobrý den. Překlad jsem přebral z této stránky [http://www.svazskautu.cz/inspiromat_kdyz1.htm]. Řekl bych, že kapitálky v posledním slově jsou spíš dílem autora stránek, než regulerní součástí překladu, v originále nic takového není, asi by bylo vhodné to opravit. Co se týká licence, nejsem odborník na autorské právo, ale podle [http://www.ptejteseknihovny.cz/list.php?all=1&year=2005&month=01&lib=nkp#287 této] stránky vyšel překlad poprvé v roce 1935, což je 71 let. A aby to nebylo tak jednoduché, tak jsem teď objevil ještě jeden [http://www.volny.cz/sv-foto/basne.htm překlad] od stejného autora, který se poněkud liší. Ovšem díky několika vydáním mohou být teoreticky platné oba. :Dík, vidím, budu se tím zabývat, mé opravy na stránce nejsou konečné. Tedy: děkuji, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:48, 15. 5. 2006 (UTC) Já teda taky nejsem odborník na autorské právo (co nás v té škole učí:-/), ale měla jsem dojem, že vypršení práv na překlad je stejné jako u původního autora - tedy 70 let po smrti překladatele (podle nějaké stránky O.Fisher zemřel 1938 - jestli je to on). Ale možná se pletu, fakt tomu moc nerozumím. --[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 15:06, 15. 5. 2006 (UTC) :Jo. Viz [[Wikisource:Autorské právo]], bude se ještě rozšiřovat. Zcela tak. Překlad je vlastní dílo, čili i když originál je dávno PD, tak překlad to být ještě nemusí. Tady by to mohlo být ovšem v pohodě, pokud ten zdroj, odkud je to převzato, to jenom zkopíroval, aniž by přidal další tvůrčí hodnoty..., [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:12, 15. 5. 2006 (UTC) - - - a hrome, špatně jsem počítal, tedy pokud skutečně zemřel 1938, tak to PD není... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:14, 15. 5. 2006 (UTC) K Fisherovi: jedna stránka je třeba tady [http://ipac.svkkl.cz/aRL/kl-arec.php?id=p0201201] (podle mě to je on).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 15:32, 15. 5. 2006 (UTC) :k překladu zde odkaz z české wiki na [http://www.sprcha.com/story/2005/10/26/12550/864 disk. stránka na sprše], [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:09, 2. 6. 2006 (UTC) 1653 2801 2006-05-15T18:41:29Z -jkb- 4 Zajímalo by mě, jak je to s tou 'ediční úpravou' nakladatelství v nějakém PD textu - kdy ta práva vyprší (podle čeho se to řídí - podle data vydání?)? (To třeba kvůli té [[Kytice|Kytici]] - asi bych si pro jistotu došla najít nějaké starší vydání).--[[Uživatel:Flambelle|Flambelle]] 15:40, 15. 5. 2006 (UTC) :Zásadně: to není jasné. Já našel pár poznámek na de.wiki a en.wiki, dal jsem par otázek a dostal vyhýbavé odpovědi. Zřejmě: :* v každém státě se rozhoduje možná jinak :* a i tak je to na ostří nože, jednou tak a po druhé tak : Napřed by bylo nutno definovat, co je redakční úprava, která vyvolává nové autorské právo, a to zřejmě neexistuje nebo je sporné. Čili každý se může pokusit argumentovat a doufat, že soudce rozhodne tak a tak. Čili: pouhé přeformatování (rozdělím dva odstavce do tří) nebude moc tvůrčí. Přeformulování středověkého textu do moderní češtini dle pravidel 1997 možná snad tak trochu. Dle toho. :Proto: mám text, dejme tomu modlitbu AAA, vzniklou 1500. Je otištěna v internetu bez udání zdroje, je otištěna v publikaci z roku 2001, také pak z roku 1968. A za rohem je kostel, kde na lavicích leží zpěvníky z roku 1910 (bez autora, tedy kolektivní dílo, kde úmrtí autora nehraje roli). Co vezmu jako a nahlásím jako zdroj???. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:41, 15. 5. 2006 (UTC) 1654 2891 2006-05-24T23:53:27Z Flambelle 20 uvozovky, odsazení {{Textinfo| TITULEK=Kjótský protokol |PODTITULEK=K Rámcové úmluvě Organizace spojených Národů o změně klimatu |AUTOR=Organizace spojených Národů |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.chmi.cz/cc/kyoto.html www.chmi.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Kjótský protokol |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE=Kyoto Protocol participation map 2005.png |POPISEK-IMAGE=Mapa státu které protokol ratifikovali. }}__NOTOC__ Strany tohoto Protokolu, jakožto Strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, dále jen „Úmluva“, :sledujíce konečný cíl Úmluvy, jak je formulován v jejím Článku 2, :připomínajíce si ustanovení Úmluvy, řídíce se Článkem 3 Úmluvy, :vycházejíce z Berlínského mandátu, přijatého na základě usnesení 1/CP.1 Konference stran této Úmluvy na jejím prvém zasedání, se dohodly takto : == Článek 1 == Pro potřeby tohoto Protokolu budou platit definice, obsažené v čl.1 Úmluvy. Dále: 1. „Konference stran“ označuje Konferenci smluvních stran Úmluvy. 2. „Úmluva“ označuje Rámcovou úmluvu OSN o změnách klimatu, přijatou v New Yorku 9.května 1992. 3. „Mezivládní panel o změnách klimatu“ označuje Mezivládní panel o změně klimatu, ustavený v roce 1988 společně Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro životní prostředí. 4. „Montrealský protokol“ označuje Montrealský protokol o látkách narušujících ozónovou vrstvu Země, a který byl přijat v Montrealu dne 16.září 1987, ve znění následných úprav a doplňků. 5. „Přítomné a hlasující Strany“ označují Strany, které jsou přítomny a hlasující pro nebo proti návrhu. 6. „Strana“ označuje, pokud z kontextu nevyplývá jinak, Stranu tohoto Protokolu. 7. „Strana Dodatku I“ označuje Stranu uvedenou v Dodatku I Úmluvy nebo Stranu, která podala oznámení ve smyslu čl.4, odst.2(g) Úmluvy. == Článek 2 == 1. Každá Strana Dodatku I bude ve snaze plnit své kvantifikované závazky na omezení nebo snížení emisí podle Článku 3 a na podporu trvale udržitelného rozvoje : :a) uskutečňovat a/nebo dále rozpracovávat přístupy a opatření v souladu se svými národními podmínkami, jako: ::1. Zvyšování energetické účinnosti ve významných odvětvích hospodářství; ::2. Ochrana a zvyšování propadů a reservoárů skleníkových plynů, které nejsou pod kontrolou Montrealského protokolu, s přihlédnutím ke svým závazkům podle příslušných mezinárodních dohod o životním prostředí; podpora trvale udržitelných způsobů lesního hospodaření, zalesňování a obnovování lesních porostů; ::3. Podpora trvale udržitelných forem zemědělství v duchu úvah o změnách klimatu; ::4. Podpora, výzkum, rozvoje a zvýšeného využití nových a obnovitelných forem energie, technologií odlučování oxidu uhličitého a moderních a inovačních technologií, příznivých pro životnímu prostředí; ::5. Postupné omezování či vyloučení nedostatků trhu, daňových stimulů, daňových a celních úlev a dotací ve všech sektorech, které emitují skleníkové plyny a které působí proti cílům Úmluvy a uplatňování tržních nástrojů; ::6. Podpora vhodných reforem v důležitých odvětvích, které budou zaměřeny na podporu přístupů a opatření, omezujících a snižujících emise skleníkových plynů, které nespadají pod kontrolu Montrealského protokolu; ::7. Podpora opatření v sektoru dopravy k omezení nebo snížení emisí těch skleníkových plynů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem; ::8. Omezení nebo snížení emisí metanu v odpadovém hospodářství jeho zachycováním a užitím, stejně jako při výrobě, přepravě a distribuci energie; :b) spolupracovat s jinými takovými Stranami k zdokonalení individuální nebo společné účinnosti jejich přístupů a opatření, přijatých na základě tohoto Článku v souladu s čl.4, odst.2(e)(i) Úmluvy. Za tím účelem podniknou tyto Strany kroky k sdílení svých zkušeností a k výměně informací o těchto metodách a opatřeních, včetně vypracování cest k zlepšování porovnatelnosti, průhlednosti a efektivnosti. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, zváží na svém prvním zasedání anebo co nejdříve jak to bude možné, jak usnadnit tuto spolupráci s přihlédnutím ke všem důležitým informacím. 2. Strany zahrnuté do Dodatku I budou ve spolupráci Mezinárodní organizací civilní letecké dopravy (ICAO) a s Mezinárodní námořní organizací (IMO) působit na stanovení omezení nebo snížení emisí skleníkových plynů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem a pocházejí z užití paliv v letectví a v námořní dopravě. 3. Strany zahrnuté do Dodatku I budou usilovat o naplňování přístupů a opatření podle tohoto článku tak, aby minimalizovaly škodlivé účinky, počítaje v to i negativní účinky změny klimatu, účinky na mezinárodní obchod a sociální, environmentální a ekonomické dopady na jiné Strany, zejména v rozvojových zemích a zvláště pak na ty, jež jsou označeny v čl.4, odst.8 a 9 Úmluvy s přihlédnutím k čl.3 Úmluvy. Konference stran, která slouží jako jednání Stran Protokolu, může provést další zásahy, které uzná za vhodné, na podporu provádění ustanovení tohoto odstavce. 4. Jestliže Konference stran, která slouží jako jednání Stran Protokolu, rozhodne, že by bylo prospěšné koordinovat kterékoli přístupy a opatření podle odstavce 1(a) shora a přihlédne k odlišným národním okolnostem a potenciálním účinkům, zváží způsoby a prostředky jak rozpracovat koordinaci těchto přístupů a opatření. == Článek 3 == 1. Strany Dodatku I zajistí jednotlivě nebo společně, aby jejich úhrnné antropogenní emise skleníkových plynů, vyjádřené v ekvivalentech oxidu uhličitého a uvedené na seznamu v Příloze A, nepřestoupily množství, která jim byla přidělena a vypočtena podle jejich kvantifikovaných závazků na omezení nebo snížení emisí ve smyslu Přílohy B a v souladu s ustanoveními tohoto Článku, s výhledem na snížení celkových emisí těchto plynů nejméně o 5 procent pod úroveň roku 1990, a to v období mezi roky 2008 až 2012. 2. Každá Strana Dodatku I učiní do roku 2005 prokazatelný pokrok v plnění svých závazků podle tohoto Protokolu. 3. Ke splnění závazků podle tohoto Článku použije každá Strana Dodatku I hodnotu změny mezi emisemi skleníkových plynů ze zdrojů a snížení těchto emisí propady jako důsledku přímé antropogenní změny při využívání půdy a lesnických činností, omezených na zalesnění, opětovné zalesňování a odlesňování od roku 1990 a měřené jako ověřitelné změny v zůstatcích v každém období závazku. Emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich snížení propady, spojené s těmito činnostmi, budou oznamovány průhledným a ověřitelným způsobem a budou přezkoumány v souladu s Články 7 a 8. 4. Před prvním zasedáním Konference stran, která slouží jako jednání Stran Protokolu, poskytne každá Strana Dodatku I k posouzení Podpůrnému orgánu vědecko-technického poradenství (SBSTA) data ke stanovení své úrovně stavu uhlíku v roce 1990 a k umožnění provedení odhadu jejích změn v následujících letech. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, na svém prvém zasedání nebo co nejdříve jak to bude možné, rozhodne o formách, pravidlech a směrnicích jak a které další antropogenní činnosti, vztahující se ke změnám emisí skleníkových plynů či k jejich propadům při užívání zemědělské půdy a pozemků a v kategoriích lesnictví, budou připočteny k množství nebo odečteny od množství, které bylo Stranám Dodatku I přiděleno s přihlédnutím k nepředvídatelnostem, k průhlednosti vykazování, ověřitelnosti, metodologické práci Mezivládního panelu o změně klimatu, pokynům Podpůrného orgánu vědecko-technického poradenství v souladu s Článkem 5 a k usnesením Konference stran. Toto usnesení bude platit ve druhém a v dalších obdobích závazků. Strana může uplatnit takové usnesení o dodatečných antropogenních činnostech v prvém období svého závazku za předpokladu, že k těmto činnostem došlo od roku 1990. 5. Strany Dodatku I, které se nacházejí v procesu přechodu k tržní ekonomice a jejichž výchozí rok nebo období byly stanoveny v souladu s usnesením 9/CP.2 Konference stran na jejím druhém zasedání, použije výchozího roku nebo období pro naplňování svých závazků podle tohoto Článku. Kterákoli jiná Strana Dodatku I, která se nachází v procesu přechodu k tržní ekonomice a která dosud nepředložila své první národní sdělení podle čl.12 Úmluvy, může rovněž sdělit Konferenci stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, že má v úmyslu použít jiný minulý výchozí rok nebo období než rok 1990 pro naplňování svých závazků dle tohoto Článku. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, rozhodne o tom, zda bude takové sdělení přijato. 6. S přihlédnutím k čl.4, odst.6 Úmluvy bude Konferencí stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, povolen Stranám Dodatku I, které se nacházejí v procesu přechodu k tržní ekonomice, při plnění svých závazků podle Protokolu a jiných než těch, které jsou obsaženy v tomto Článku, určitý stupeň volnosti. 7. V prvém období kvantifikovaného závazku na omezení nebo snížení emisí od roku 2008 do 2012 se množství přidělené každé straně Dodatku I bude rovnat pětinásobku hodnoty, která je pro ni zapsána v Příloze B, a to z jejích úhrnných antropogenních emisí skleníkových plynů v ekvivalentu oxidu uhličitého podle Přílohy A v r.1990 nebo ve výchozím roce či období, stanoveném v souladu s výše uvedeným odst.5. Ty Strany Dodatku I, v nichž změny ve využívání krajiny a lesnictví tvořily čistý zdroj emisí skleníkových plynů v roce 1990, zahrnou do výpočtu jim přiděleného množství do emisí svého výchozího roku 1990 nebo období úhrnné antropogenní emise v ekvivalentu oxidu uhličitého po odečtení propadů v důsledku změny ve vyžívání krajiny v roce 1990. 8. Každá Strana Dodatku I může pro účely výpočtů použít rok 1995 jako svůj výchozí rok pro hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový, o nichž se zmiňuje výše uvedený odst.7. 9. Závazky Stran Dodatku I pro další období budou stanoveny v doplňcích Přílohy B k tomuto Protokolu, které budou přijaty v souladu s ustanoveními Článku 20,odst.7. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, zahájí úvahy o těchto závazcích nejméně sedm let před ukončením prvého období závazků, o kterém se zmiňuje výše uvedený odst.7. 10. Každá jednotka snížení emisí nebo každá část přiděleného množství, kterou jakákoliv Strana získá od jiné Strany v souladu s ustanoveními Článku 6 a Článku 16bis, se připočte k přidělenému množství oné Strany. 11. Každá jednotka snížení emisí nebo každá část přiděleného množství, které nějaká Strana přesune jiné Straně v souladu s ustanoveními Článku 6 a Článku 16bis, se této Straně odečte od přiděleného množství. 12. Všechna ověřená snížení emisí, které nějaká Strana získá od jiné Strany v souladu s ustanoveními Článku 12, budou připočtena k množství, přidělenému oné Straně. 13. Jestliže emise nějaké Strany Dodatku I v průběhu období závazku budou nižší než množství, které jí bylo přiděleno podle tohoto Článku, bude tento rozdíl, na žádost této Strany, připočten k množství, které bylo této Straně přiděleno pro další období závazku. 14. Každá Strana Dodatku I bude usilovat o naplňování závazků, o nichž se zmiňuje odst.1 shora tak, aby byly minimalizovány nepříznivé sociální, ekologické a ekonomické dopady na Strany rozvojových zemí, zejména těch, které jsou označeny v čl. 4, v odst. 8 a 9 Úmluvy. V souladu s příslušnými usneseními Konference stran o uskutečňování obsahu těchto odstavců, zváží Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, na svém prvém zasedání, jaké akce jsou zapotřebí k minimalizaci nepříznivých účinků změny klimatu a/nebo dopadů protiopatření na Strany, o kterých se zmiňují tyto odstavce. Mezi zvažovanými otázkami bude zavedení financování, pojištění a předávání technologie. == Článek 4 == 1. U Stran Dodatku I, které se dohodly, že své závazky podle Článku 3 splní společně, budou tyto závazky považovány za splněné za předpokladu, že jejich úhrnné agregované antropogenní emise skleníkových plynů v ekvivalentech oxidu uhličitého, zapsané v Příloze A, nepřesáhnou jim přidělená množství, vypočtená podle jejich kvantifikovaných závazků omezení a snížení emisí, jak jsou zapsány v Příloze B a v souladu s ustanoveními Článku 3. Jednotlivé hladiny emisí, přidělené každé z těchto Stran dohody, budou stanoveny v oné dohodě. 2. Strany, které se účastní jakékoli takové dohody, uvědomí Sekretariát o podmínkách dohod v den uložení jejich listin ratifikace, přijetí, souhlasu nebo přistoupení. Sekretariát následně uvědomí Strany a signatáře Úmluvy o podmínkách této dohody. 3. Dohoda zůstane v platnosti po dobu trvání období závazku, jak je to specifikováno v Článku 3,odst.7. 4. Jestliže Strany, které jednají společně, tak činí v rámci regionální organizace ekonomické integrace a spolu s ní, pak se žádná změna ve složení organizace po přijetí tohoto Protokolu nedotkne stávajících závazků podle tohoto Protokolu. Každá změna ve složení organizace se bude týkat jen účelu závazků podle Článku 3, které budou přijaty po této revizi. 5. V případě, že Strany, které se účastní této dohody, nedosáhnou své úhrnné spojené úrovně snížení emisí, bude každá Strana, která se této dohody účastní, odpovědna za svou vlastní hladinu emisí, uvedenou v dohodě. 6. Jestliže Strany, které jednají společně, tak činí v rámci regionální organizace ekonomické integrace a spolu s ní, a ta je sama Stranou tohoto Protokolu, pak každý členský stát oné regionální organizace ekonomické integrace individuálně a společně s regionální organizací ekonomické integrace, jednající v souladu s Článkem 23, bude, v případě, že nebude dosaženo úhrnné spojené hladiny snížení emisí, odpovědným za svou hladinu emisí, jaká byla oznámena v souladu s tímto Článkem. == Článek 5 == 1. Každá Strana Dodatku I bude mít nejpozději do jednoho roku před začátkem svého prvého období závazku svůj národní systém odhadu antropogenních emisí skleníkových plynů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem, a to podle zdrojů a propadů. Směrnice pro takové národní systémy, v nichž budou zpracovány metodologie, podrobně uvedené v odst.2 dále, budou stanoveny Konferencí stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, na jejím prvém zasedání. 2. Metodika odhadu antropogenních emisí skleníkových plynů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem, a to podle zdrojů a odstranění emisí dle propadů, budou ty, které byly přijaty Mezivládním panelem o změně klimatu a na nichž se shodla Konference stran na svém třetím zasedání. Tam, kde se těchto metodologií neužívá, se použije vhodného přizpůsobení podle metodologií, na nichž se shodla Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu na svém prvém zasedání. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu bude na základě práce, mimo jiné, Mezivládního panelu o změně klimatu a doporučení Podpůrného orgánu vědecko-technického poradenství, pravidelně přezkoumávat a podle potřeby i revidovat tyto metodiky a jejich přizpůsobení, s plným přihlédnutím ke každému příslušnému usnesení Konference stran. Každá revize metodik nebo jejich přizpůsobení bude provedena pouze za účelem zjištění, jak jsou plněny závazky podle Článku 3 vzhledem ke každému období závazku, který byl přijat po této revizi. 3. Hodnoty potenciálů globálního ohřevu, kterých bude použito k výpočtu ekvivalentní hodnoty antropogenních emisí oxidu uhličitého jejich propadů, budou ty, které byly přijaty Mezivládním panelem o změně klimatu a na nichž se dohodla Konference stran na svém třetím zasedání. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, bude na základě, mimo jiné, práce Mezivládního panelu o změně klimatu a doporučení Podpůrného orgánu vědecko-technického poradenství pravidelně přezkoumávat a podle potřeby revidovat potenciál každého takového skleníkového plynu pro globální ohřev, s plným přihlédnutím ke každému příslušnému usnesení Konference stran. Každá revize potenciálu globálního ohřevu se bude vztahovat pouze na ony závazky podle Článku 3, týkající se každého období závazku, který byl přijat po této revizi. == Článek 6 == 1. Za účelem splnění svých závazků podle Článku 3 může každá Strana Dodatku I převést na jinou Stranu nebo převzít od každé jiné Strany jednotky snížení emisí, které jsou výsledkem projektů, zaměřených na snížení antropogenních emisí skleníkových plynů podle zdrojů nebo zvýšením propadů v kterémkoli odvětví národního hospodářství za předpokladu, že :a) každý takový projekt byl dotčenými Stranami schválen; :b) každý takový projekt přinese snížení emisí ze zdrojů nebo zvýšením propadů a které je doplňkem situace, k níž by došlo jinak; :c) nepřevezme žádné jednotky snížení emisí, jestliže to nesplňuje její povinnosti podle Článků 5 a 7; :d) převzetí jednotek snížení emisí bude doplněno domácími zásahy za účelem splnění závazků podle Článku 3. 2. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, může na svém prvém zasedání anebo co možná nejdříve poté, dále rozpracovat směrnice pro naplňování tohoto Článku, včetně pro ověřování a vykazování. 3. Každá Strana Dodatku I může zmocnit právnické osoby, aby se na svou odpovědnost podílely na akcích, které povedou k vytváření, transferu a přejímání jednotek snížení emisí na základě tohoto Článku. 4. Jestliže bude vzhledem k některé Straně Dodatku I zjištěna nějaká pochybnost o naplňování požadavků, k nimž se vztahuje tento odstavec, v souladu s příslušnými ustanoveními Článku 8, může se pokračovat v transferu a přejímání jednotek snížení emisí až poté, kdy bude pochybnost rozřešena. == Článek 7 == 1. Každá Strana Dodatku I do své roční inventury antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a propadů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem, a která byla předložena v souladu s příslušnými usneseními Konference stran, zařadí za účelem zajištění splnění ustanovení Článku 3 nutné doplňující informace, které budou stanoveny v souladu s odst.4 níže. 2. Každá Strana Dodatku I zařadí do svého národního sdělení předloženého podle čl.12 doplňující informace nutné k prokázání splnění jejích závazků podle Protokolu a které budou stanoveny v souladu s odst.4 níže. 3. Každá Strana Dodatku I předloží informace požadované podle odst.1 shora každoročně, počínaje první inventurou, k níž je zavázána podle Úmluvy, za prvý rok období závazku poté, kdy Protokol pro ni nabyl platnosti. Každá taková Strana předloží informace požadované podle odst.2 shora jako část prvého národního sdělení, k němuž je zavázána podle Úmluvy poté, kdy Protokol pro ni nabyl platnost a poté, kdy byly přijaty směrnice, jak je uvedeno v odst.4 níže. Jak často budou předkládány informace, požadované podle tohoto Článku, bude určeno Konferencí stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu s přihlédnutím k jakémukoli časovému plánu pro předkládání národních sdělení, o němž rozhodne Konference stran. 4. Konference stran, sloužící k jednání Stran Protokolu, přijme na svém prvém zasedání a bude následně periodicky revidovat, směrnice pro přípravu informací, požadovaných podle tohoto Článku, s přihlédnutím ke směrnicím pro přípravu národních sdělení Stran Dodatku I, jak je přijme Konference stran. Konference stran, sloužící k jednání Stran Protokolu, rozhodne rovněž před prvním obdobím závazků o formách zúčtování přidělených množství. == Článek 8 == 1. Informace, předložená podle Článku 7 Stranou Dodatku I, bude přezkoumána kontrolními expertními týmy v souladu s příslušnými usneseními Konference stran a v souhlasu se směrnicemi, které pro tento účel přijala Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, podle odst.4 níže. Informace, předložená podle Článku 7, odst.1 Stranou Dodatku I, bude přezkoumána jako součást roční bilance inventur emisí a přidělených množství. Navíc informace předložená podle Článku 7, odst.2 Stranou Dodatku I bude přezkoumána jako součást kontroly sdělení. 2. Kontrolní týmy expertů bude koordinovat Sekretariát a týmy budou složeny z expertů, vybraných z těch, které nominovaly Strany Úmluvy a, podle uvážení, i mezivládní organizace, ve shodě s vodítky, které pro tento účet poskytla Konference stran. 3. Proces kontroly poskytne důkladné komplexní zhodnocení všech aspektů provádění Úmluvy Stranou Protokolu. Kontrolní týmy expertů připraví zprávu pro Konferenci stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, která zhodnotí plnění závazků té které Strany a označí všechny potenciální problémy při plnění závazků a faktory, které je ovlivňují. Tyto zprávy rozešle Sekretariát všem Stranám Úmluvy. Sekretariát pořídí seznam těch problémů provádění, na které tyto zprávy poukáží, aby se s nimi dále zabývala Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu. 4. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu na svém prvém zasedání přijme a následně bude periodicky revidovat směrnice pro kontrolu provádění revizními týmy expertů, s přihlédnutím k příslušným usnesením Konference stran. 5. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, zváží, za asistence Podpůrného orgánu pro provádění Úmluvy (SBI) a, podle uvážení, Podpůrného orgánu vědecko-technického poradenství: :a). informace, předložené Stranami podle Článku 7 a zprávy revizních týmů expertů o nich, které byly vypracovány podle tohoto Článku; a :b) ty problémy provádění, uvedené na seznamu připraveném Sekretariátem podle odst.3 shora, jakož i jakékoli otázky, vznesené Stranami. Na základě svého zvážení informací, o nichž se zmiňuje odst.5 shora, rozhodne Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, o všech požadovaných záležitostech provádění Protokolu. == Článek 9 == 1. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu bude periodicky přezkoumávat Protokol ve světle nejlepších dostupných vědeckých informací a odhadů rizika změny klimatu a jeho účincích, a rovněž důležitých technických, sociálních a ekonomických informací. Tyto revize budou koordinovány s trvalými revizemi podle Úmluvy, zvláště pak s těmi, které požaduje čl.4, odst. 2(d) a čl.7, odst. 2(a) Úmluvy. Na základě tohoto přezkoumávání přistoupí Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, ke vhodným opatřením. 2. Prvé kontrola se uskuteční na druhém zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu. Další kontroly budou prováděny v pravidelných intervalech a ve vhodné době. == Článek 10 == Všechny Strany, s přihlédnutím ke své společné avšak diferencované odpovědnosti a k prioritám, cílům a okolnostem svého národního a regionálního rozvoje, aniž by zavedly jakékoli nové závazky pro Strany, které nejsou pojaty do Přílohy I, avšak potvrzujíce znovu stávající závazky v čl.4, odst.1 Úmluvy a pokračujíce v pokroku provádění těchto závazků, aby dosáhly trvale udržitelného rozvoje, berouce v úvahu čl.4, odst. 3, 5 a 7 Úmluvy, budou: :a) formulovat, kde je to důležité a v míře, která je možná, nákladově efektivní národní a tam, kde je to vhodné i regionální programy ke zlepšení kvality lokálního ovzduší, data o aktivitách a/nebo modely, které odrážejí sociálně-ekonomické podmínky každé ze Stran, pro přípravu a periodickou aktualizaci národních inventur antropogenních emisí skleníkových plynů, které nejsou pod kontrolou Montrealského protokolu, podle jejich zdrojů a propadů za použití porovnatelných metodik, na kterých se shodne Konference stran a které jsou konsistentní se směrnicemi pro národní sdělení, které přijala Konference stran; :b) formulovat, realizovat, publikovat a pravidelně aktualizovat národní, a tam kde je to vhodné, regionální programy, obsahující opatření k zmírnění rizika změny klimatu a opatření k usnadnění přiměřené adaptace ke změnám klimatu ::1. tyto programy se budou, mezi jiným, týkat odvětví energetiky, dopravy a průmyslu a rovněž zemědělství, lesnictví a odpadového hospodářství. Kromě toho by adaptaci ke změnám klimatu mohly zlepšit adaptační technologie a metody k zlepšení prostorového plánování; a ::2. Strany Dodatku I předloží informace o akcích podle Protokolu, včetně národních programů, podle směrnic formulovaných v Článku 8; a další Strany se budou snažit pojmout do svých národních sdělení, podle uvážení, i informace o programech, které obsahují opatření, o nichž se Strany domnívají, že mají vztah ke změně klimatu a k jejím nepříznivým účinkům, včetně snížení růstu emisí skleníkových plynů a zvyšování jejich propadů, budování personálních kapacit a adaptačních opatření; :c) spolupracovat při podpoře efektivních forem pro rozvoj, aplikaci a jejich šíření a podnikat všechny využitelné kroky k podpoře, usnadnění a financování a, podle uvážení, předávání nebo přístupu k technologiím, které jsou prospěšné životnímu prostředí, know-how, technice a procesům týkajících se změn klimatu, zvláště pak pro rozvojové země, včetně formulace způsobů a programů efektivního předávání technologií příznivých pro životní prostředí a jsoucích ve veřejnoprávním vlastnictví a vytvoření příznivého prostředí pro soukromý sektor, podporujícího a zdokonalujícího přístup k technologiím, příznivým pro životní prostředí a jejich předávání; :d) spolupracovat ve vědeckém a technickém výzkumu a podporovat udržování a rozvíjení systémů soustavného pozorování a vytváření archivů dat, aby se zmenšila nejistota ve vztahu k změně klimatu, k jejím nepříznivým účinkům a ekonomickým a sociálním důsledkům různých odvetných strategií a podporovat rozvíjení a posilování endogenních kapacit a schopnosti participace v mezinárodních a mezivládních aktivitách, programech a sítích výzkumu a systematického pozorování, s uvážením čl.5 Úmluvy; :e) na mezinárodní úrovni a tam, kde je to vhodné, s využitím stávajících útvarů spolupracovat a podporovat rozvoj, uskutečňování programů výuky a výcviku, včetně posilování vytváření národních personálních kapacit, zejména personálních a institucionálních, výměnu a výchovu odborníků v tomto oboru zejména pro rozvojové země, a na národní úrovni podporovat výchovu obyvatelstva a přístup veřejnosti k informacím o změně klimatu. Bude třeba vypracovat vhodné přístupy k uskutečňování těchto aktivit pomocí příslušných orgánů Úmluvy, s uvážením čl.6 Úmluvy; :f) do svých národních sdělení zahrnovat informace o programech a činnostech, které byly podniknuty v souladu s tímto Článkem a v souladu s příslušnými usneseními Konference stran, při naplňování závazků, obsažených v tomto Článku v plné míře věnovat pozornost čl.4,odst.8 Úmluvy. == Článek 11 == 1. Při naplňování Článku 10 vezmou Strany v úvahu ustanovení čl.4,odst.4, 5, 7, 8 a 9 Úmluvy. 2. V kontextu provádění čl.4, odst.1 Úmluvy, ve shodě s ustanoveními čl.4, odst. 3 a čl.11 Úmluvy a pomocí operací subjektu či subjektů mechanismu financování Úmluvy, Strany ekonomicky vyspělých zemí a další Strany uvedené v Dodatku II k Úmluvě: :a) opatří nové a dodatečné zdroje financování, které by plně pokryly dohodnuté úplné náklady, které vzniknou Stranám rozvojových zemí ve snaze dále pokročit v plnění existujících závazků podle čl.4, odst.1(a) Úmluvy, které jsou obsahem Článku 10, pododstavce (a) a :b) rovněž opatří takové finanční zdroje, včetně předávání technologií potřebné pro Strany rozvojových zemí, jimiž budou plně hrazeny dohodnuté plné zvýšené náklady na další pokrok v plnění stávajících závazků v čl.4, odst.1 Úmluvy, které jsou obsahem Článku 10 a které byly dohodnuty mezi Stranou rozvojové země a mezinárodním subjektem či subjekty, o nichž se zmiňuje čl.11 Úmluvy, ve shodě s oním Článkem. Plnění stávajících závazků vezme v úvahu reálnost a předvídatelnost finančních toků a význam přiměřeného rozdělení břemene mezi Stranami ekonomicky vyspělých zemí. Řízení finančního mechanismu Úmluvy v příslušných usneseních Konference stran, včetně dohodnutých před přijetím Protokolu, bude platit mutatis mutandis na ustanovení tohoto odstavce. 3. Strany ekonomicky vyspělých zemí a jiné Strany Dodatku II Úmluvy mohou rovněž poskytnout a Strany rozvojových zemí mohou využívat finanční zdroje pro provádění Článku 10, prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných dohod. == Článek 12 == 1. Tímto se definuje mechanismus čistého rozvoje. 2. Účelem mechanismu čistého rozvoje bude napomáhat Stranám, které nejsou zahrnuty do Dodatku I, dosáhnout trvale udržitelného rozvoje a přispět ke svrchovanému cíli Úmluvy a napomáhat Stranám Dodatku I ke splnění jejich kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí dle Článku 3. 3. Na základě mechanismu čistého rozvoje : :a) budou mít Strany, které nejsou zahrnuty do Dodatku I, prospěch z působení projektů, jejichž výsledkem bude ověřené snížení emisí a :b) Strany Dodatku I smějí užít ověřené snížení emisí, které vyplyne z takového působení projektů, aby přispěly ke splnění části svých kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí dle Článku 3 jak to stanovila Konference stran sloužící jako jednání Stran Protokolu. 4. Mechanismus čistého rozvoje bude podléhat pravomoci a vedení Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu a bude pod dohledem Výkonné rady mechanismu čistého rozvoje. 5. Snížení emisí, které bude výsledkem působení každého projektu, bude ověřováno operačními subjekty, které určí Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, a to na základě: :a) dobrovolné spoluúčasti, schválené každou dotčenou Stranou; :b) reálného, měřitelného a dlouhodobého prospěchu ve vztahu k zmírnění změny klimatu; a :c) snížení emisí, k němuž by došlo bez ověřeného působení projektu. 6. Mechanismus čistého rozvoje bude napomáhat při zařizování financování ověřeného působení projektů dle potřeby. 7. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu vypracuje na svém prvém zasedání formy a postupy s cílem zabezpečit průhlednost, efektivnost a zodpovědnost prostřednictvím nezávislého auditu a ověřování činností projektu. 8. Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu zajistí, že určitá část výnosů z ověřených činností projektů bude použita k úhradě administrativních výdajů a také na pomoc Stranám rozvojových zemí, které jsou zvláště zranitelné nepříznivými účinky klimatické změny, k úhradě nákladů adaptace. 9. Účast v rámci mechanismu čistého rozvoje, včetně na činnostech, zmíněných v odst. 3(a) shora a nabývání ověřeného snížení emisí se může týkat jak soukromých tak i veřejnoprávních subjektů a musí být podřízena jakémukoli usměrňování, které stanoví Výkonná rada mechanismu čistého rozvoje. 10. Ověřená snížení emisí, kterých se docílí v průběhu období od roku 2000 až do začátku období prvého závazku, mohou být použita jako příspěvek k splnění závazků prvého období. == Článek 13 == 1. Konference stran, jakožto svrchovaný orgán Úmluvy, bude sloužit jako jednání Stran Protokolu. 2. Strany Úmluvy, které nejsou Stranami Protokolu, se mohou podílet na jednání kteréhokoli zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, jako pozorovatelé. Pokud bude Konference stran pracovat jako jednání Stran Protokolu, budou usnesení na základě Protokolu činěna pouze těmi Stranami, které jsou jeho účastníky. 3. Pokud bude Konference stran pracovat jako jednání Stran Protokolu, bude každý člen Výboru Konference stran, který reprezentuje některou Stranu Úmluvy, která však v té době není členem Protokolu, nahrazen dalším členem, který bude zvolen Stranami Protokolu a z jejich řad. 4. Konference stran, která slouží jako jednání Stran Protokolu, bude pravidelně přezkoumávat uskutečňování Protokolu a v rámci svého mandátu bude činit nutná usnesení na podporu jeho efektivního uskutečňování. Bude vykonávat funkce, které jí Protokol uložil a bude :a) na základě všech dostupných informací a v souladu s ustanoveními Protokolu, provádět hodnocení provádění Protokolu Stranami, hodnocení všeobecných dopadů opatření, která byla na základě Protokolu provedena, zejména účinků na životní prostředí, ekonomických a sociálních a rovněž jejich kumulativních dopadů a rozsahu, v němž je dosahováno pokroku v duchu cílů Úmluvy; :b) periodicky hodnotit závazky Stran podle Protokolu s příslušnou pozorností ke všem kontrolám, jak je požaduje čl.4,odst.2(d) a čl.7,odst.2 Úmluvy v duchu cíle Úmluvy, hodnotit zkušenosti, získané při jejím uskutečňování a hodnotit vývoj vědeckých a technologických poznatků a v tomto ohledu zvažovat a přijímat pravidelné zprávy o uskutečňování Protokolu; :c) podporovat a usnadňovat výměnu informací o opatřeních, které Strany přijaly vzhledem ke změně klimatu a jejím účinkům, s uvážením rozdílných okolností, odpovědností a schopností Stran a jejich příslušných závazků na základě Protokolu; :d) na žádost dvou nebo více Stran usnadňovat koordinaci opatření, které tyto Strany přijaly ve vztahu ke změně klimatu a jejím účinkům, s uvážením rozdílných okolností, odpovědností a schopností Stran a jejich příslušných závazků na základě Protokolu; :e) podporovat a vést v souhlasu s cílem Úmluvy a s ustanoveními Protokolu a s plným uvážením příslušných usnesení Konference stran rozvoj a periodické aktualizace porovnatelných metodik pro efektivní uskutečňování Protokolu, dohodnutých Konferencí stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu; :f) činit doporučení ke všem záležitostem, které jsou nutné pro uskutečňování Protokolu; :g) hledat cesty k mobilizaci dodatečných finančních zdrojů, v souladu s Článkem 11, odst. 2; :h) ustavit takové podpůrné útvary, které bude považovat za nutné pro uskutečňování Protokolu; :i) vyhledávat a využívat, kde je to vhodné, spolupráci s kompetentními mezinárodními organizacemi a mezivládními a nevládními orgány, jakož i informace, které mohou poskytnout; 4. vykonávat takové funkce, kterých je zapotřebí pro uskutečňování Protokolu a zabývat se všemi úkoly, které vyplývají z usnesení Konference stran. 5. Procedurální pravidla Konference stran a finanční procedury Úmluvy se budou v záležitostech Protokolu uplatňovat mutatis mutandis, pokud nebude na základě jednomyslného souhlasu Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu rozhodnuto jinak. 6. První zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu bude svoláno Sekretariátem spolu s prvním zasedáním Konference stran, které je plánováno po dni, kdy Protokol nabude platnosti. Následující řádná zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu se budou konat každý rok ve spojení s řádnými zasedáními Konference stran, pokud nebude Konferencí stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu rozhodnuto jinak. 7. Mimořádná zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, se budou konat v takových termínech, jaké uzná za nutné Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu nebo na písemnou žádost kterékoli Strany za předpokladu, že v období šesti měsíců ode dne, kdy Sekretariát sdělil tuto žádost Stranám, bude tato žádost podpořena nejméně jednou třetinou Stran. 8. Organizace Spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro jadernou energii, jakož i každý její členský stát nebo její pozorovatelé, kteří nejsou Stranami Úmluvy, mohou být zastoupeni na zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu jako pozorovatelé. Každý orgán nebo agentura, ať národní či mezinárodní, vládní či nevládní, kvalifikované v záležitostech, k nimž se vztahuje Protokol a které informovaly Sekretariát o svém přání být zastoupeny na některém zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu jako pozorovatelé, mohou být připuštěny, ledaže by proti tomu vznesla námitky nejméně jedna třetina přítomných Stran. Přístup a účast pozorovatelů podléhá procedurálním pravidlům, jak se o nich zmiňuje odst.5 shora. == Článek 14 == 1. Sekretariát, ustavený podle čl.8 Úmluvy bude sloužit jako Sekretariát Protokolu. 2. Čl.8,odst.2 Úmluvy o funkcích Sekretariátu a čl.8,odst.3 Úmluvy o úpravách pro fungování Sekretariátu bude platit mutatis mutandis pro tento Protokol. Sekretariát bude navíc vykonávat funkce, přidělené mu tímto Protokolem. == Článek 15 == 1. Podpůrný orgán vědecko-technologického poradenství a Podpůrný orgán pro provádění Úmluvy, ustavené podle čl.9 a 10 Úmluvy budou sloužit jako Podpůrný orgán vědecko-technologického poradenství a jako Podpůrný orgán pro provádění i pokud se týká Protokolu. Ustanovení, které se vztahují k činnosti obou těchto orgánů na základě Úmluvy, budou platit mutatis mutandis i pro Protokol. Zasedání Podpůrného orgánu vědecko-technologického poradenství a Podpůrného orgánu pro provádění Protokolu se budou konat ve spojení s jednáními jak Podpůrného orgánu pro vědecko-technologického poradenství tak i Podpůrného orgánu pro provádění Úmluvy. 2. Strany Úmluvy, které nejsou Stranami Protokolu, se mohou účastnit při jednání kteréhokoliv zasedání podpůrných orgánů jako pozorovatelé. V případech, kdy podpůrné orgány slouží jako podpůrné orgány Protokolu, budou usnesení na základě Protokolu činěna jen Stranami Protokolu. 3. Kdykoli podpůrné orgány, ustavené na základě čl.9 a 10 Úmluvy vykonávají své funkce vzhledem k záležitostem, které se týkají Protokolu, bude každý člen Výborů těchto podpůrných orgánů, zastupující Stranu Úmluvy, která však v té době není Stranou Protokolu, zastoupen dalším členem, zvoleným Stranami Protokolu z jejich řad. == Článek 16 == Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu, se bude co nejdříve zabývat tím, jak na Protokol aplikovat a, podle uvážení, na něj ve světle každého příslušného usnesení, které v budoucnu učiní Konference stran, modifikovat mnohostranný konzultativní proces, o němž se zmiňuje čl.13 Úmluvy. Každý mnohostranný konzultativní proces, který bude na Protokol uplatněn, bude působit aniž by to bylo porušením procedur a mechanismů, zřízených v souladu s Článkem 17. == Článek 17 == Konference stran bude definovat příslušné principy, formy, pravidla a směrnice, zejména pro ověřování, podávání zpráv a odpovědnost za obchodování s emisemi. Strany uvedené v Příloze B se mohou podílet na obchodování s emisemi za účelem splnění svých závazků na základě Článku 3 Protokolu. Každý takový obchod bude doplňkem domácích aktivit za účelem splnění kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí na základě příslušného Článku. == Článek 18 == Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu schválí na svém prvém zasedání vhodné a účinné způsoby a mechanismy a zabývat se případy nesplnění ustanovení Protokolu, včetně vypracování seznamu naznačených následků s uvážením příčiny, typu, míry a četnosti nesplnění. Všechny procedury a mechanismy na základě tohoto Článku, obsahující závazné důsledky, budou přijaty formou dodatku k tomuto Protokolu. == Článek 19 == Ustanovení čl.14 Úmluvy o urovnávání sporů budou platit mutatis mutandis pro Protokol. == Článek 20 == 1. Každá Strana může navrhnout dodatek k tomuto Protokolu. 2. Dodatky a pozměňovací návrhy k tomuto Protokolu budou přijímány na řádném zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu. Text jakéhokoliv dodatku k Protokolu sdělí Stranám Sekretariát nejméně šest měsíců před jednáním, na kterém bude navrhováno jeho přijetí. Sekretariát sdělí rovněž text každého navrženého dodatku Stranám, signatářům Úmluvy a pro informaci i depositáři. 3. Strany vynaloží veškeré úsilí k dosažení dohody o každém navrženém dodatku k Protokolu jednomyslným souhlasem. Jestliže veškerá snaha o dosažení jednomyslného souhlasu bude vyčerpána a nebude dosaženo dohody, bude dodatek schválen většinou tří čtvrtin hlasů všech přítomných a hlasujících Stran. Schválený dodatek sdělí Sekretariát depositáři, který jej rozešle všem Stranám k přijetí. 4. Listiny přijetí dodatku budou uloženy u depositáře. Dodatek přijatý v souladu s odst.3 shora nabude platnosti pro Strany, které jej přijaly, v devadesátý den po dni, kdy depositář obdržel listiny přijetí od nejméně tří čtvrtin Stran Protokolu. 5. Dodatek nabude platnosti pro každou jinou Stranu devadesátého dne po dni, kdy tato Strana uloží u depositáře svoji listinu přijetí zmíněného dodatku. == Článek 21 == 1. Přílohy k Protokolu budou tvořit jeho nedílnou součást a pokud o tom výslovně nebylo ustanoveno jinak, znamená odkaz na Protokol současně i odkaz na každou jeho přílohu. Všechny přílohy, přijaté poté, kdy Protokol nabyl platnosti, se omezí na seznamy, formuláře a každý jiný materiál popisné povahy, tj. vědecké, technické, procedurální nebo administrativní povahy. 2. Každá Strana může podat návrhy na přílohu k Protokolu a může navrhovat dodatky a pozměňovací návrhy k přílohám Protokolu. 3. Přílohy k Protokolu a dodatky či pozměňovací návrhy k přílohám Protokolu budou schvalovány na řádném zasedání Konference stran, sloužící jako jednání Stran Protokolu. Text jakékoli přílohy nebo dodatku k příloze bude Stranám sdělen Sekretariátem nejméně šest měsíců před jednáním, na kterém bude navrženo jeho schválení. Sekretariát sdělí rovněž text každé navrhované přílohy nebo dodatku k příloze Stranám a signatářům Úmluvy a pro informaci také depositáři. 4. Strany vynaloží veškeré úsilí k dosažení dohody o každé navrhované příloze nebo dodatku k příloze jednomyslným souhlasem. Po vyčerpání veškeré snahy o dosažení jednomyslného souhlasu aniž bylo dosaženo dohody, bude nakonec příloha či dodatek přílohy přijat většinou tří čtvrtin hlasů na schůzi přítomných a hlasujících Stran. Schválenou přílohu nebo dodatek přílohy sdělí Sekretariát depositáři, který je rozešle všem Stranám k přijetí. 5. Příloha jiná než Příloha A nebo B, která byla přijata nebo doplněna v souladu s odst.3 a 4 shora, nabude platnosti pro všechny Strany Protokolu šest měsíců poté, kdy depositář sdělil těmto Stranám přijetí nebo dodatek přílohy, s výjimkou těch Stran, které písemně sdělily depositáři v rámci této lhůty, že přílohu nebo dodatek přílohy nepřijímají. Příloha nebo dodatek přílohy nabude platnosti pro ty Strany, které odvolají své oznámení o nepřijetí devadesátého dne po datu, kdy depositář obdržel odvolání takového oznámení. 6. Jestliže je pro přijetí jakékoliv přílohy nebo dodatku přílohy zapotřebí pozměnit nebo doplnit Protokol, nenabude příloha nebo dodatek přílohy platnosti až do doby, kdy nabude platnosti dodatek či pozměňovací návrh k tomuto Protokolu. 7. Dodatky či pozměňovací návrhy k Přílohám A nebo B budou přijímány a budou nabývat platnosti v souladu s procedurou, formulovanou v Článku 19 za předpokladu, že dodatek či pozměňovací návrh k Příloze B bude přijat jen po písemném souhlasu Strany, které se to týká. == Článek 22 == 1. Každá Strana bude mít jeden hlas s výjimkou ustanovení v odst.2 níže. 2. Organizace regionální ekonomické integrace budou v záležitostech v rámci své kompetence, vykonávat své hlasovací právo počtem hlasů, který se rovná počtu jejich členských států, které jsou Stranami Protokolu. Tato organizace nebude vykonávat své hlasovací právo, jestliže kterýkoli z jejích členských států vykoná své právo hlasovat, a vice versa. == Článek 23 == Depositářem Protokolu bude generální sekretář Spojených národů. == Článek 24 == 1. Tento Protokol bude vyložen k podpisu a bude podléhat ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální ekonomické integrace, které jsou Stranami Úmluvy. Bude vyložen k podpisu v ústředí Spojených národů v New Yorku od 16.března 1998 do 15.března 1999. K tomuto Protokolu bude možné přistoupit počínaje dnem po dni kdy skončí jeho vyložení k podpisu. Listiny ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení budou ukládány u depositáře. 2. Každá organizace regionální ekonomické integrace, která se stane Stranou Protokolu, aniž kterýkoli její členský stát je Stranou, bude vázána všemi povinnostmi podle Protokolu. V případech takových organizací, kdy jeden či více jejich členských států je Stranou Protokolu, rozhodne tato organizace a její členské státy o tom, které povinnosti jim přísluší pro výkon jejich povinností na základě Protokolu. V těchto případech nebudou moci organizace a její členské státy vykonávat svá práva na základě Protokolu souběžně. 3. Ve svých listinách ratifikace, přijetí, schválení či přistoupení, vyhlásí organizace regionální ekonomické integrace rozsah své kompetence vzhledem k záležitostem, upraveným tímto Protokolem. Tyto organizace rovněž vyrozumí depositáře, který bude opět informovat Strany o každé podstatné modifikaci v rozsahu jejich kompetence. == Článek 25 == 1. Tento Protokol nabude platnosti devadesátého dne po dni, o kterém ne méně než 55 Stran Úmluvy se zahrnutím Stran Dodatku I, odpovědných za nejméně 55 procent celkových emisí oxidu uhličitého v roce 1990 ze Stran Dodatku I, uložilo své listiny ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení. 2. Pro účely tohoto Článku znamenají „celkové emise oxidu uhličitého za rok 1990 ze Stran Dodatku I“ množství, které bylo sděleno v den nebo přede dnem přijetí Protokolu Stranami Dodatku I v jejich prvém národním sdělení, které bylo předloženo v souladu s čl.12 Úmluvy. 3. Pro každý stát nebo organizaci regionální ekonomické integrace, které Protokol ratifikují, přijmou nebo schválí anebo k němu přistoupí poté, kdy byly splněny podmínky pro nabytí platnosti dle odst.1 shora, Protokol nabude platnosti devadesátého dne následujícího po dni uložení jejich listin ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení. 4. Pro účely tohoto Článku nebude žádná listina uložená organizací regionální ekonomické integrace považována jako dodatečná k těm, které byly uloženy členskými státy organizace. == Článek 26 == Vůči tomuto Protokolu nelze vznášet žádné výhrady. == Článek 27 == 1. Kdykoli po uplynutí tří let od data, kdy Protokol nabyl platnosti pro některou Stranu, může tato Strana odstoupit od Protokolu tím, že o tom podá depositáři písemné oznámení. 2. Každé takové odstoupení nabude platnosti po vypršení jednoho roku ode dne, kdy depositář obdržel oznámení o odstoupení nebo od toho pozdějšího data, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení. 3. Každá Strana, která odstupuje od Úmluvy, bude považována rovněž za Stranu, která odstoupila od Protokolu. == Článek 28 == Originál tohoto Protokolu, jehož arabské, čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají shodné znění, bude uložen u generálního sekretáře Organizace spojených národů. Dáno v Kyotu, desátého dne měsíce prosince roku tisícího devítistého devadesátého sedmého. Na důkaz tohoto podepsaní a řádně zmocnění připojují ve vyznačených dnech k tomuto Protokolu své podpisy. [[Kategorie:Právo]] [[en:Kyoto Protocol]] 1655 2823 2006-05-22T16:57:20Z Danny B. 31 [[w:Wikipedista:Danny B.|Danny B. na Wikipedii]] 1656 4147 2006-06-30T08:55:22Z -jkb- 4 /* šablona Righttoc s parametry */ Nazdar, dík a vítám Tě. Mám dnes trochu fofr na oldwikisource kvůli novým logům a také i jinde, počítám že zítra odpoledne se ohlásím a poprocím Tě o mrknutí se na můj problém - moc velký není. Zatím čau, Honza. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:28, 22. 5. 2006 (UTC) == Stránka portálu mi neposlouchá == Tak tedy. Jde mi o úpravu stránky [[Wikisource:Portál Wikisource]]. Někde jsem ten zdroják šlohnul, líbily se mi ty zaokrouhlený rohy (ovšem, první problém, dívám se na to firefoxem, v IE to myslím nevyznívá). Chtěl jsem tuto úpravu místo té co ma česká wikipedie na [[:w:Wikipedie:Portál Wikipedie]]. A mělo to vypadat jako můj pokus zde na Hlavní straně, kde mám vlevo tři buňky, vpravo pak jednu, ale jejich celková výška se navzájem prizpůsobují, tedy vlevo i vpravo je stejně dlouhé, cokoliv tam navíc napíšu. Jenže tady mi to nechce fungovat, nevím je-li to tím, že vlevo jsou také tři buňky, ale vpravo pak ne jedna ale dvě. Já momentálně sice a dokonce tenduju k tomu, udělat i zde to zarámování jako na cs.wiki v [[:w:Wikipedie:Portál Wikipedie]], ovšem ten problém, že se mi délka nevyrovnává, nějak zůstává. Potřebuju nějaký trick, jak udělat jak levou tak i prvou stranu stejně dlouhou. <br>Jaké šablony jsem na tom Portálu použil je dokumentováno na diskusní stánce portálu (to samé i na Hlavní straně). Zmíněné stránky jsou sice zamčené, ale jen polo, takže registrovaní uživatelé se po třech dnech na ně dostanou (jinak jen na zdroják). Navíc lze používat mou podstránku [[Uživatel:-jkb-/zero]], která je volná, či založit si vlastní, kterou smažu jen tehdy, bude-li mít na sobě víc než 50 z cs.wiki importovaných nálepek. Máš-li tedy nějaký nápad, rád se přiučím, já co někde neukradnu tak to nemám, viz mou stránku na de ([[:w:de:Benutzer:-jkb-]]). Dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:48, 23. 5. 2006 (UTC) ==Změny dnes== Nazdar. Především, ta hořejší zpráva je passé, já jsem portál prostě předělal, s IE se nedá pracovat... Vidím, žes dnes změnil pár šablon. Přirozeně, ja ty zastaralé vbrzku zeliminuji. Ale, nechci tu mít poměry jako na cs.wiki, kde už nalézt nějakou šablonu, pahýl pro články o deterministických křivkách okrouhlení kosočtverečného kvadrátu atp. je problém, a najít pak návod kde, proč a jak jich používat už vůbec nejde: já tu chci mít o každé šabloně nějaký kec na diskusní stránce i pro úplné laiki jako jsem já sám, a proto prosba. Jak se nnyní vkládá šablona RIGHTOC ? Vy\cházím z toho, že když se vloží bez ničeho, tak je to jaksi auto a ona se sama nastaví. Ale chci-li to mít široké 230 pixlů - co se vloží za svislítko? 230px, několik(kolik?)em, nebo něco jiného? Pro Tebe jistě prkotiny, ale já bych rád věděl co na mne vybafne, když to použiju :-), hi hi, dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:55, 23. 6. 2006 (UTC) :Nechtěl jsem ti šahat do dokumentace, protože vidím, že si ji rád sám pečlivě děláš. Takže:<br />&#x7b;{RIGHTTOC}} se natáhne na šířku dle nejširší řádky v tom obsahu.<br />&#x7b;{RIGHTTOC|230px}} se natáhne na šířku 230px.<br />&#x7b;{RIGHTTOC|35em}} se natáhne na šířku 35em.<br />atd...<br />— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 17:32, 23. 6. 2006 (UTC) No, jednak chci abychom se tu vyhli zmatku, a pak mám nehezké zkušenosti s tím, že něco hezkého někde najdu ale nevím co s tím, takže se snažím aby to tu pro příští generace :-) bylo jasněji. Ale dělat nápovědu apod. přirozeně je právo a možnost každého. Dík za úpravy, ten návod jsem převzal. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:46, 23. 6. 2006 (UTC) :OK, pokusím se příště dát si pozor a nezapomenout úpravy rovnou popsat v diskusi. Teď ještě zrušit ty dvě šablony na skrývání - jak se to dělá pomocí parser funkcí ukážu pak na tom Textinfu.<br />— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 22:29, 23. 6. 2006 (UTC) Ha, já se domníval, že Textinfo již bylo předěláno... ty dvě schovávací šablonky mažu obratem. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 22:41, 23. 6. 2006 (UTC) :Udělal jsem zatím první krok ze dvou (nahradil jsem šablonu jejím přímým zápisem, neboli výpisem class), protože na ten druhý (nahrazení class přímo funkcemi parseru) je potřeba trochu více souvislého času kvůli testování, a ten bohužel právě teď nemám. Ale mrknu na to co nevidět, aby tu to provizorní (leč plně funkční) řešení nestrašilo dlouho.<br />— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 00:12, 24. 6. 2006 (UTC) Aha. To mne zmátlo, že to už funguje jsem si právě také všiml a srdce jásalo :-). Funkčnost je to hlavní, bude-li nutno soustředěné akce, tak se snad někdy chytnem na IRC. Já jdu nyní do posltele, a přeju hezkou noc i víkend, čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 00:16, 24. 6. 2006 (UTC) == šablona Righttoc s parametry == Nazdar. Zcela náhodou si všímám jedné maličkosti u šablony [[Šablona:RIGHTTOC]], pokud ji nenechám generovat sama sebe automaticky, ale dám tam nějaký rozměr jako parametr. Je-li tento parametr totiž kratší než současně nejdelší řádka nějakého nadpisu, tak to blbne - viz příklad na [[Uživatel:-jkb-/second]]. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:09, 29. 6. 2006 (UTC) Neblbne, to je korektní chování. Takže na výběr jsou tyto možnosti: #Nebude se používat RIGHTTOC se šířkou. #Nechá se to tak, jak to je. #Udělá se řešení, které se v nonIE browserech bude chovat tak, jak má (obsah menší než zadané šířky bude mít menší šířku a bude vpravo), ale v IE tím současným způsobem. #Za pomoci globálních stylů se udělá řešení, které natáhne šířku obsahu na zadaný rozměr i přesto, že tam budou krátké řádky. (negarantuju - mám zatím pouze ideu, ale musel bych otestovat) Tak si vyber... <br />— [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 18:11, 29. 6. 2006 (UTC) Aha. No řekl bych, nechá se to jak to je. Když se nedá použít preventivně na nastavení tak a tak, tak se ale dá použít pro zúžení obsahové tabulky v případě, že tam je nějaká moc dlouhá řádka. Ď. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 08:55, 30. 6. 2006 (UTC) 1657 2845 2006-05-23T06:32:24Z -jkb- 4 licence mi fakt zatím není jasná {{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Dva tisíce slov |PODTITULEK=Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem |AUTOR=Ludvík Vaculík |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.svedomi.cz/dokdoby/19680627_dvatisiceslov.htm svedomi.cz] |VYDÁNO=Literární listy, Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny 27. červen 1968 |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Dva tisíce slov |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''' Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí ani filosofického vzdělání, kdyby aspoň byli měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími. Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně jí vyměňovala za úřady, až je dostala všechny a nic jiného už neměla. Musíme to tak říci a vědí to i ti komunisté mezi námi, jejichž zklamání nad výsledky je tak veliké jako zklamání ostatních. Chybná linie vedení změnila stranu z politické strany a ideového svazku v mocenskou organizaci, jež nabyla velké přitažlivosti pro vládychtivé sobce, vypočítavé zbabělce a lidi se špatným svědomím. Jejich příliv zapůsobil na povahu i chování strany, která nebyla uvnitř zařízena tak, aby v ní bez ostudných příhod mohli nabývat vlivu pořádní lidé, kteří by ji plynule proměňovali, tak aby se stále hodila do moderního světa. Mnozí komunisté proti tomuto úpadku bojovali, ale nepodařilo se jim zabránit ničemu z toho, co se stalo. Poměry v komunistické straně byly modelem i příčinou stejných poměrů ve státě. Její spojení se státem vedlo k tomu, že ztratila výhodu odstupu od výkonné moci. Činnost státu a hospodářských organizací neměla kritiku. Parlament se odnaučil rokovat, vláda vládnout a ředitelé řídit. Volby neměly význam, zákony ztratily váhu. Nemohli jsme důvěřovat svým zástupcům v žádném výboru, a když jsme mohli, nedalo se po nich zase nic chtít, protože nemohli ničeho dosáhnout. Ještě horší však bylo, že jsme už téměř nemohli důvěřovat ani jeden druhému. Osobní i kolektivní čest upadla. S poctivostí se nikam nedošlo a o nějakém oceňování podle schopností darmo mluvit. Proto většina lidí ztratila zájem o obecné věci a starala se jen o sebe a o peníze, přičemž ke špatnosti poměrů patří i to, že ani na ty peníze není dnes spolehnutí. Pokazily se vztahy mezi lidmi, ztratila se radost z práce, zkrátka přišly na národ časy, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. Za dnešní stav odpovídáme všichni, více však komunisté mezi námi, ale hlavní odpovědnost mají ti, kdo byli součástí či nástrojem nekontrolované moci. Byla to moc umíněné skupiny rozprostřená pomocí stranického aparátu z Prahy do každého okresu a obce. Tento aparát rozhodoval, co kdo smí a nesmí dělat, on řídil družstevníkům družstva, dělníkům závody a občanům národní výbory. Žádná organizace nepatřila ve skutečnosti svým členům, ani komunistická. Hlavní vinou a největším klamem těchto vládců je, že svou vůli vydávali za vůli dělnictva. Kdybychom tomu klamu chtěli věřit, museli bychom dnes dávat za vinu dělníkům úpadek našeho hospodářství, zločiny na nevinných lidech, zavedení cenzury, která zabránila, aby se o tom všem psalo, dělníci by byli vinni chybnými investicemi, ztrátami obchodu, nedostatkem bytů. Nikdo rozumný samozřejmě v takovou vinu dělnictva neuvěří. Všichni víme, zejména to ví každý dělník, že dělnictvo prakticky nerozhodovalo v ničem. Dělnické funkcionáře dával odhlasovat někdo jiný. Zatímco se mnozí dělníci domnívali, že vládnou, vládla jejich jménem zvlášť vychovaná vrstva funkcionářů stranického a státního aparátu. Ti fakticky zaujali místo svržené třídy a sami se stali novou vrchností. Spravedlivě však řekněme, že někteří z nich si tuto špatnou hru dějin dávno uvědomili. Poznáme je dnes podle toho, že odčiňují křivdy, napravují chyby, vracejí rozhodování členstvu, omezují pravomoc i početní stav úřednického aparátu. Jsou s námi proti zaostalým názorům v členstvu strany. Ale velká část funkcionářstva se brání změnám a má dosud váhu ! Má pořád ještě v ruce mocenské prostředky, zvláště na okresech a v obcích, kde jich může užívat skrytě a nežalovatelně. Od začátku letošního roku jsme v obrodném procesu demokratizace. Začal v komunistické straně. Musíme to říci a vědí to i ti nekomunisté mezi námi, kteří odsud už nic dobrého nečekali. Je ovšem třeba dodat, že tento proces ani nemohl jinde začít. Vždyť jenom komunisté mohli po celých dvacet let žít jakýmsi politickým životem, jen komunistická kritika byla u věcí, kde se dělaly, jen opozice v komunistické straně měla tu výsadu, že byla v doteku s protivníkem. Iniciativa a úsilí demokratických komunistů je proto jen splátkou na dluh, který celá strana má u nekomunistů, jež udržovala v nerovnoprávném postavení. Komunistické straně nepatří tedy žádný dík, patří jí snad přiznat, že se poctivě snaží využít poslední příležitosti k záchraně své národní cti. Obrodný proces nepřichází s ničím příliš novým. Přináší myšlenky a náměty, z nichž mnohé jsou starší než omyly našeho socialismu a jiné vznikaly pod povrchem viditelného dění, měly být dávno vysloveny, byly však potlačovány. Nemějme iluzi, že tyto myšlenky vítězí teď silou pravdy. O jejich vítězství rozhodla spíš slabost starého vedení, které se zřejmě napřed muselo unavit dvacetiletým vládnutím, v němž mu nikdo nebránil. Zřejmě musely do plné formy dozrát všechny vadné prvky skryté už v základech a ideologii tohoto systému. Nepřeceňujme proto význam kritiky z řad spisovatelů a studentů. Zdrojem společenským změn je hospodářství. Správné slovo má svůj význam, jen když je řečeno za poměrů, které jsou už správně opracovány. Správně opracované poměry - tím se u nás, bohužel, musí rozumět naše celková chudoba a úplný rozpad starého systému vládnutí, kdy se v klidu a míru na náš účet zkompromitovali politikové jistého typu. Pravda tedy nevítězí, pravda prostě zbývá, když se všecko ostatní prošustruje ! Není tudíž důvodu k národní vítězoslávě, je pouze důvod k nové naději. Obracíme se na vás v tomto okamžiku naděje, která je však pořád ohrožena. Trvalo několik měsíců, než mnozí z nás uvěřili, že mohou promluvit, mnozí však nevěří ani teď. Ale promluvili jsme už tak a tolik se odkryli, že svůj úmysl zlidštit režim musíme jedině dokončit. Jinak by odplata starých sil byla krutá. Obracíme se hlavně na ty, kdo zatím jen čekali. Čas, který nastává, bude rozhodující pro mnoho let. Čas, který nastává, je léto s prázdninami a dovolenými, kdy se nám po starém zvyku bude chtít všeho nechat. Vsaďme se však, že naši milí odpůrci si nedopřejí letního oddechu, budou mobilizovat své zavázané lidi a budou si už teď chtít zařídit klidné svátky vánoční! Dávejme tedy pozor, co se bude dít, snažme se tomu porozumět a odpovídat. Vzdejme se nemožného požadavku, aby nám vždycky někdo vyšší podal k vědem jediný výklad a jediný prostý závěr. Každý si bude muset udělat své závěry, na svou odpovědnost. Společné shodné závěry je možno najít jen v diskusi, k níž je nutná svoboda slova, která je vlastně jedinou naší demokratickou vymožeností letošního roku. Do příštích dnů však musíme jít také s vlastní iniciativou a vlastními rozhodnutími. Především budeme odporovat názorům, kdyby se vyskytly, že je možné dělat nějakou demokratickou obrodu bez komunistů, popřípadě proti nim. Bylo by to nespravedlivé, ale také nerozumné. Komunisté mají vybudované organizace, v těch je třeba podpořit pokrokové křídlo. Mají zkušené funkcionáře, mají konečně pořád v ruce rozhodující páky a tlačítka. Před veřejností však stojí jejich Akční program, který je také programem prvního vyrovnání největší nerovnosti, a nikdo jiný nemá žádný stejně konkrétní program. Je třeba požadovat, aby se svými místními akčními programy přišli před veřejnost v každém okrese a v každé obci. Tu náhle půjde o velmi obyčejné a dávno čekané správné činy. KSČ se připravuje na sjezd, který zvolí nový ústřední výbor. Žádejme, aby byl lepší než ten dnešní. Říká-li dnes komunistická strana, že své vedoucí postavení napříště chce opírat o důvěru občanů a ne o násilí, věřme tomu potud, pokud můžeme věřit lidem, které už teď posílá jako delegáty na okresní a krajské konference. V poslední době jsou lidé zneklidněni, že se postup demokratizace zastavil. Tento pocit je zčásti projevem únavy ze vzrušeného dění, zčásti odpovídá faktu : minula sezóna překvapivých odhalení, vysokých demisí a opájivých projevů nebývalé slovní smělosti. Zápas sil se však jen poněkud skryl, bojuje se o obsah a znění zákonů, o rozsah praktických opatření. Krom toho novým lidem, ministrům, prokurátorům, předsedům a tajemníkům, musíme popřát čas na práci. Mají právo na ten čas, aby se mohli buďto osvědčit, nebo znemožnit. Krom toho v centrálních politických orgánech nelze dnes čekat víc. Stejně projevily nechtě podivuhodné ctnosti. Praktická kvalita příští demokracie závisí na tom, co se stane s podniky a v podnicích. Při všech našich diskusích nakonec nás mají v rukou hospodáři. Dobré hospodáře je třeba hledat a prosazovat. Je pravda, že všichni jsme ve srovnání s rozvinutými zeměmi špatně placeni a někteří ještě hůř. Můžeme žádat víc peněz - které lze natisknout a tím znehodnotit. Žádejme však spíše ředitele a předsedy, aby nám vyložili, co a za kolik chtějí vyrábět, komu a zač prodávat, kolik se vydělá, co z toho se vloží do modernizace výroby a co je možno rozdělit. Pod zdánlivě nudnými titulky běží v novinách odraz velmi tvrdého boje o demokracii nebo koryta. Do toho mohou dělníci jakožto podnikatelé zasáhnout tím, koho zvolí do podnikatelských správ a podnikových rad. Jakožto zaměstnanci mohou pro sebe udělat nejlíp, když si za své zástupce zvolí do odborových orgánů své přirozené vůdce, schopné a čestné lidi bez ohledu na stranickou příslušnost. Jestliže nelze v této době čekat od nynějších centrálních politických orgánů víc, je třeba dosáhnout více v okresech a obcích. Žádejme odchod lidí, kteří zneužili své moci, poškodili veřejný majetek, jednali nečestně nebo krutě. Je třeba vynalézat způsoby, jak je přimět k odchodu. Například : veřejná kritika, rezoluce, demonstrace, demonstrační pracovní brigády, sbírka na dary pro ně do důchodu, stávka, bojkot jejich dveří. Odmítat však způsoby nezákonné, neslušné a hrubé, jelikož by jich využili k ovlivňování Alexandra Dubčeka. Náš odpor k psaní hrubých dopisů musí být tak všeobecný, aby každý takový dopis, který ještě dostanou, bylo možno považovat za dopis, který si dali poslat sami. Oživujme činnost Národní fronty. Požadujme veřejná zasedání národních výborů. K otázkám, které nechce nikdo znát, ustavujme vlastní občanské výbory a komise. Je to prosté : sejde se několik lidí, zvolí předsedu, vedou řádně zápis, publikují svůj nález, žádají řešení, nedají se zakřiknout. Okresní a místní tisk, který většinou zdegeneroval na úřední troubu, proměňujme v tribunu všech kladných politických sil, žádejme ustavení redakčních rad ze zástupců Národní fronty nebo zakládejme jiné noviny. Ustavujme výbory na obranu svobody slova. Organizujme při svých shromážděních vlastní pořádkovou službu. Uslyšíme-li divné zprávy, ověřujme si je, vysílejme delegace na kompetentní místa, jejich odpovědi zveřejňujme třeba na vratech. Podporujme orgány bezpečnosti, když stíhají skutečnou trestnou činnost, naší snahou není způsobit bezvládí a stav všeobecné nejistoty. Vyhýbejme se sousedským hádkám, neožírejme se v politických souvislostech. Prozrazujme fízly. Oživený letní pohyb po celé republice vyvolá zájem o uspořádání státoprávního vztahu mezi Čechy a Slováky. Považujeme federalizaci za způsob řešení národnostní otázky, jinak je to jen jedno z významných opatření k demokratizaci poměrů. Toto opatření samo o sobě nemusí ani Slovákům přinést lepší život. Režim - v českých zemích zvlášť a na Slovensku zvlášť - se tím ještě neřeší. Vláda stranicko-státní byrokracie může trvat, na Slovensku dokonce o to líp, že jako "vybojovala větší svobodu". Veliké znepokojení v poslední době pochází z možnosti, že by do našeho vývoje zasáhly zahraniční síly. Tváří v tvář všem přesilám můžeme jedině trvat slušně na svém a nezačínat si. Své vládě můžeme dát najevo, že za ní budeme stát třeba se zbraní, pokud bude dělat to, k čemu jí dáme mandát, a své spojence můžeme ujistit, že spojenecké, přátelské a obchodní smlouvy dodržíme. Naše podrážděné výtky a neargumentovaná podezření musí jen ztěžovat postavení naší vlády, aniž nám pomohou. Rovnoprávné vztahy si beztak můžeme zajistit jedině tím, že zkvalitníme své vnitřní poměry a dovedeme obrodný proces tak daleko, že jednou ve volbách si zvolíme státníky, kteří budou mít tolik statečnosti, cti a politického umu, aby takové vztahy ustavili a udrželi. To je ostatně problém naprosto všech vlád všech menších států světa ! Letošního jara vrátila se nám znovu jako po válce velká příležitost. Máme znovu možnost vzít do rukou naši společnou věc, která má pracovní název socialismus, a dát jí tvar, který by lépe odpovídal naší kdysi dobré pověsti i poměrně dobrému mínění, jež jsme o sobě původně měli. Toto jaro právě skončilo a už se nevrátí. V zimě se všecko dovíme. Tím končí toto naše prohlášení k dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům, vědcům, technikům a všem. Napsáno bylo z podnětu vědců. [[Kategorie:Politika]] 1658 2827 2006-05-22T17:46:10Z Nádvorník 18 redir #REDIRECT [[Dva tisíce slov]] 1659 2828 2006-05-22T17:46:17Z Nádvorník 18 redir #REDIRECT [[Dva tisíce slov]] 1660 3289 2006-06-13T04:00:08Z 62.240.182.4 přidán oficiální název jako nadpis {{Textinfo| TITULEK=Anticharta |PODTITULEK=Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru |AUTOR= |POPISEK=Provolání československých výborů uměleckých svazů které vyjadřuje loajalitu komunistickému režimu. |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=http://www.totalita.cz/texty/ch77antit.php |VYDÁNO=Rudé právo 12. ledna 1977 |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Anticharta |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} '''Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru''' V jubilejním roce 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou náš lid, svědomitý hospodář své země, vážil velkolepé dílo výstavby socialismu ve své vlasti. XV. sjezd Komunistické strany Československa vysoko ocenil výsledky úsilí, iniciativy a tvůrčí práce dělníků, rolníků a inteligence a stanovil nové programové cíle. Statisícový aktiv poslanců zastupitelských sborů všech stupňů v závěru volebního období vydal počet z úspěšné činnosti našich občanů a vtělil další náročné úkoly do nových volebních programů. Výsledky, jichž jsme dosáhli a jejichž plodem bylo i podstatné zvýšení životní úrovně, životních podmínek i jistot našich pracujících, naplňují nás všechny hrdostí a sebevědomím občanů země, jejíž socialistický rozvoj uskutečňuje humanistický program uspokojování bytostných potřeb a zájmů našeho lidu. Také my, představitelé umělecké fronty, připravujeme bilanci své tvůrčí práce. Na letošní jarní měsíce svoláváme sjezdy svých svazů českých a slovenských spisovatelů, výtvarných umělců, dramatických umělců, skladatelů a koncertních umělců, aby zvážily hodnoty vytvořené v uplynulém období a zabývaly se otázkami dalšího rozkvětu socialistického umění. Pociťujeme radost nad tím, že v součtu těchto hodnot jsou mnohá mimořádná díla a výkony, které jsou trvalým obohacením duchovního života našeho lidu a dosáhly zaslouženého uznání doma i ve světě. Tyto hodnoty, blízké lidu, nevznikaly ve vzduchoprázdnu. Vznikaly v sepětí s každodenním dílem všeho našeho lidu, který naše komunistická strana vyvedla z let rozvratu, vznikaly jako součást společného úsilí o bohatý, socialistický rozvoj života v naší zemi, vznikaly v příznivém ovzduší péče, porozumění a optimálních podmínek, jež naše společnost pro umění a kulturu vytváří. Proto jsou naplněny vzrušivou, inspirující atmosférou těchto let, životem a étosem naší společnosti. Zvláště radostné je, že k vrcholným dílům se pojí mnohé další úctyhodné výsledky živé, stále náročnější tvůrčí aktivity široké fronty umělců všech generací, od nejstarších až po početnou generaci umělců nejmladších, jejichž růst je rytmován tepem současného života a vyznačuje se stále hlubším chápáním poslání umělce v naší socialistické společnosti. Naše země, v tisíci svých podob tak líbezná a každému z nás tak drahá, nám byla dána jako kolébka i jako domov. Její podobu a také její dějiny utvářely sny, tužby, revoluční zápasy, každodenní dílo mnoha pokolení dělníků rukou i ducha. Všechny nejlepší síly, utajené v lidu a jeho schopnostech, v jeho společenských snahách i v celé národní kultuře, směřovaly vždy k jednomu cíli - učinit tuto zemi šťastným domovem člověka, domovem života stále bohatšího a radostnějšího. Plamenný výtrysk Velké říjnové socialistické revoluce ukázal možnost naplnění tohoto cíle. Velký Říjen zahájil velkolepé údobí převratných společenských dějů, kdy z revolučního úsilí, práce a bojů vyrostl v Sovětském svazu nový společenský řád, který osvobodil pracujícího člověka a pronikavě ovlivňuje dějiny celého světa. Velký Říjen již po šest desetiletí, jak si právě letos připomínáme, ozařuje pracujícímu lidu a revolučním silám celého světa cestu pokroku, cestu šťastné budoucnosti. To, co bylo snem dlouhých generací, stalo se i u nás po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou reálnou možností, postupně naplňovanou uskutečňováním programu výstavby socialismu. A právě tak, jako pochopili dělníci rukou, pochopili i dělníci ducha, že nastala nová epocha lidských dějin, dějin materiálních i duchovních, pochopili potřebu společné lidské aktivity k dalšímu pokroku života a dějin vlastní země i celého světa. V tom je zdroj našich jistot, našeho hrdého sebevědomí, našeho optimismu nezaslepeného úspěchy, neotřeseného žádnými těžkostmi a třeba i dočasnými neúspěchy, v tom je zdroj naší cílevědomé, usilovné a radostné aktivity, neboť s uspokojením měříme své sny a programy dosaženými výsledky, neboť vidíme, jak se za pouhá tři desetiletí změnila tvář naší země a život našeho člověka, jak každodenní, zdánlivě i všední práce vydává divukrásné plody, jak se proměnila podoba světa a poměr sil v něm, neboť cítíme tu nádhernou, nezadržitelnou energii, s níž se jako výsledek společného úsilí valí kupředu dějiny naší země i dějiny světa. A odtud i ten zákonitý fakt, že od dvacátých let dodnes drtivá většina mistrů naší kultury šla a jde ve svém úsilí věrně s dělnickou třídou, s komunistickou stranou ve znamení Velkého Října. Celý svět je v pohybu. Náš socialistický svět sílí a rozhojňuje materiální i duchovní hodnoty určené blahu člověka. Svět imperialismu je zmítán svými vnitřními rozpory a krizemi a jeho útoční jestřábi z nich hledají východisko v tom, že se pokoušejí položit stín na naše slunečné dílo i na vztahy mezi zeměmi a národy. My však nedopustíme, aby v atomové vichřici, tisíckrát hroznější všech minulých válečných katastrof, shořelo naše dílo, to, co jsme za desetiletí usilovné práce ve svých socialistických zemích vytvořili a dále tvoříme. Náš socialistický svět, jemuž stojí v čele Sovětský svaz, svým úchvatným příkladem budování komunistické společnosti, tvůrčím využitím všech objevů vědy a techniky i svou neúnavnou mírovou iniciativou má dosti sil, aby ubránil výsledky své práce. Přitom vytrvale jde a půjde cestou úsilí o mír a přátelské mezinárodní vztahy bez válek a řinčení zbraní, o porozumění a spolupráci mezi národy, jak je to v zájmu a jak je to i přáním lidu všech zemí. Jsme si vědomi toho, že trvalá postupující proměna světa ve svět stále lepší vyžaduje i naši účast. Umělec není vyvolený nadčlověk, představitel jakési nadřazené elity, ale je součástí širokého dělného kolektivu s významným nezastupitelným posláním, jež spočívá v tom, aby svým dílem obohacoval člověka novými myšlenkami, novou krásou, pěstoval v něm vyspělé společenské vědomí a dělnickou solidaritu, povznášel ho morálně i citově, tříbil jeho vnímavost, zušlechťoval ho v jeho lidských vztazích, přinášel mu potěšení a radost, pocit životní plnosti, aby šířil myšlenky bratrství a mírové spolupráce mezi národy. V tom navazujeme na vyšším dějinném stupni na nejlepší odkaz naší umělecké a kulturní tradice, na odkaz největších jejích tvůrců, pro něž služba lidu byla vždy ctí a cílem nejvyšším. A právě tak, jako se před lety stalo sémě Bezručova hněvného protipanského protestu v duších horníků revoluční silou a dnes je převtěleno v hrdost těch, kteří jsou prozíravými hospodáři svých dolů a pány svého vlastního osudu, právě tak jako Smetanova Má vlast, která do sebe pojala krásu a jímavost rodných obzorů, v nás vyvolává a znásobuje lásku k rodné zemi, tak jako z Alšových obrazů, napojených srdečnou a úsměvnou lidovostí i vytříbeným smyslem pro dějinnou velikost vlastního národa stále čerpáme životní radost a sebevědomou hrdost na naše dějiny, právě tak chceme, aby i naše současné umění, živené z tisíce dnešních pramenů této země a života jejího lidu, se stalo stejně povznášející zušlechťující a inspirující silou života dnešní doby, doby osvobozeného člověka a osvobozené práce. Spolu s básníkem, který viděl, jak se ve světě rozpadají kolesa starých soustav a jak celá naše země zní pilnou prací lidu, si dnes může říci každý, kdo poctivě přispívá ke společnému dílu, každý pracující člověk naší země, a tedy i umělec: ˝To já ostruním budoucnost, už teď hraji na tu obrovskou lyru, to já osvětlím všechny kouty planety jarní zelení míru.˝ Hrdě se hlásíme k bratrské sounáležitosti našich národů, kterou s takovou vroucností již v minulosti opěvovali mnozí naši básníci v čele s Hviezdoslavem a jejíž živoucnost se projevila v letech revolučních zápasů pokrokových sil, vedených KSČ, za sociální a národní osvobození pracujícího člověka, zejména pak v období Slovenského národního povstání. Když v letech fašistického temna zaznělo z banskobystrického rozhlasu zvolání básníka Sama Chalupky ˝Mor ho˝, byl to současně i signál k novým časům v životě naší země, jež ve svém důsledku vyústily v socialistické přeměny - v největší historickou hodnotu v životě českého a slovenského národa. Jsme šťastni, že veškerým svým úsilím se včleňujeme do širší, internacionální rodiny. Jsme šťastni, že v tomto úsilí jdeme bok po boku s umělci Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, s nimiž máme společný cíl rozvoje socialistického života. Nacházíme dobré přátele mezi umělci a pokrokovými lidmi různých kontinentů, s nimiž nás spojují myšlenky skutečného humanismu, schopného zajistit práci, svobodu a životní jistoty, materiální i duchovní potřeby ne vyvolené hrstce, ale milionům lidí. Proto si - ve shodě se Závěrečným aktem helsinské konference podáváme ruce přes hranice zemí a kontinentů, vědomi si toho, že skutečné umění, skutečná kultura má pomáhat kupředu jednotlivým národům i lidstvu, má vytvářet porozumění mezi lidmi různých zemí, získávat je pro humanistickou perspektivu míru a vzájemné spolupráce v zájmu šťastného lidského života. Proto však také pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě - a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců - odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem antihumanistických sil imperialismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesvárů mezi národy. Vývoj nás přesvědčuje, že duch míru a spolupráce ve světě sílí, že právě skutečná kultura je jedním z nejúčinnějších prostředků dorozumění mezi lidmi a že každé umělecké dílo spjaté se životem a světlou budoucností člověka je holubicí humanistického poselství klidu všech kontinentů. Nad těmito otázkami se chceme zamýšlet i na svých sjezdech. Budeme na nich hodnotit svou práci uplynulých let z hlediska významného, krásného a zavazujícího poslání, které má umění v socialistické společnosti. Zahledíme se i do budoucích roků, neboť chceme držet krok s ostatními pracujícími naší země, s její vzrušující dynamikou, chceme plodně využívat plné tvůrčí svobody, kterou nám naše společnost v rozmachu své výstavby poskytuje, chceme, aby naše nová díla v široké paletě námětů i uměleckého projevu co nejlépe naplňovala rostoucí a široce diferencované kulturní potřeby a zájem našich současníků. Jsme přesvědčeni, že takto chápané poslání umělce v naší socialistické společnosti, na které jsme hrdi a jemuž chceme dát nejlepší své síly i programové cíle, které pro svou další práci vytyčí sjezdy uměleckých svazů, bude inspirující silou nejen pro členy svazů, ale pro všechny naše umělce, pro všechny tvůrčí síly naší kultury. Jsme přesvědčeni, že slova sjezdových programů se promění v umělecké činy, v nové romány a básně, v nové symfonie, v nové písně a komorní skladby, v nové obrazy a sochy, v nová dramatická a filmová díla, v nové umělecké výkony. Jsme přesvědčeni, že příští léta budou naplněna novými tvůrčími činy spjatými se zájmy našich pracujících, s humanistickými cíli naší socialistické společnosti a s politikou její vedoucí síly - Komunistické strany Československa. [[Kategorie:Právo]] [[Kategorie:Politika]] 1661 2831 2006-05-22T19:31:08Z Nádvorník 18 redir #REDIRECT [[Anticharta]] 1662 2832 2006-05-22T19:31:18Z Nádvorník 18 redi #REDIRECT [[Anticharta]] 1663 2834 2006-05-22T19:35:46Z Nádvorník 18 redir #REDIRECT [[Prohlášení Charty 77]] 1664 2926 2006-05-29T15:21:41Z Egg 2 oprava názvu školy {{Sdílená IP|ZŠ Střelice}} [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 09:01, 29. 5. 2006 (UTC) {{experimenty2}} 1665 3513 2006-06-17T14:58:35Z -jkb- 4 úprava $1 {{plural:$1|prvek|prvky|prvků}} 1666 4419 2006-07-02T20:27:45Z -jkb- 4 sloučení, rekat ... {{Dokončit}} {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Vzhled a styl}} V otázce vzhledu a stylu platí na Wikisource převážně stejná pravidla jako na [[:w:Wikipedie:Vzhled a styl|české Wikipedii]]. Mnoho v české Wikipedii používaných pravidel na Wikisource přirozeně nenalezne použití, na druhé straně zde platí některá další pravidla. Jde zejména o: * dokumenty se opatřují infoboxem [[Šablona:Textinfo|Textinfo]] * platí zde jiné kategorie * doprovodné údaje, které se neuvedou v infoboxu, patří zásadně na diskusní stránku, ne do textu * odkazy a interwiki mají jinou syntaxi * [[Nápověda:Pojmenování stránek|pojmenování stránek]] podléhá zčásti jiným pravidlům == Obsahová tabulka== Ve většině případů by i dokumenty, mají-li víc kapitol, měly obsahovat obsahovou tabulku. U dokumentů, kde by to bylo rušivé resp. kde by to nedávalo žádný smysl, je možno uvažovat o skrytí obsahu pomocí kódu <nowiki>__NOTOC__</nowiki> umístěného na místě, kde by obsahová tabulka byla jinak zobrazena. Jako příklad může sloužit dokument [[Kjótský protokol]], kde dokument má celkem 28 kapitolek, jmenujících se ''Článek 1'', ''Článek 2'' ... atd., které zcela jistě nikdo hledat nebude. V případě, že kapitolky jsou pojmenovány podle svého obsahu, by obsah ovšem v mnoha případech mohl pomoci cílevědomě vyhledat příslušnou pasáž a měl by tedy zůstat. == Redirecty (přesměrovnání)== Používání redirectů (tedy přesměrování) na stránkách Wikisource odpovídá více méně jejich používání na Wikipedii. Redirecty slouží čtenáři pro lepší orientaci; nikterak nezatěžují databázi, měly by se tedy nacházet tam, kde jich je možná někdy třeba. K tomu dvě poznámky: * redirecty pod nesmyslnými názvy (pravopisné chyby apod.) by měly být spíš smazány, zejména pak * je nutno si uvědomit, že význam redirectů zde na Wikisource je a bude menší než na Wikipedii, zcela jednoduše z toho důvodu, že čtenář zde většinou nebude hledat pod „nějakým“ názvem, ale bude cílevědomě hledat název nějakého dokumentu, díla, básně atp.; většinou zde možná ani hledat nebude, bude sem odkázán z Wikipedie samotné. ==Podívejte se také na== * [[Nápověda:Pojmenování stránek|Pojmenování stránek]] * [[Wikisource:Autorská stránka|Autorská stránka]] * [[Nápověda:Editační okénko|Editační okénko]] [[Kategorie:Nápověda|Vzhled a styl]] 1667 2881 2006-05-24T13:31:25Z -jkb- 4 {{CURRENTYEAR}}{{CURRENTMONTH}}{{CURRENTDAY2}} 1668 2882 2006-05-24T13:33:36Z -jkb- 4 Šablona CURRENTDATECODE se používá všude tam, kdy je třeba pořadí YYYYMMDD, tedy napřed rok, pak měsíc a pak den. To přichází v úvahu zejména tehdy, když je nutno něco řadit chronologicky dle data. 1669 2990 2006-06-01T23:25:06Z Flambelle 20 /* Příloha */ rekat {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o právním postavení uprchlíků |PODTITULEK=Sdělení MZV 208/1993 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/208_1993_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY :majíce na zřeteli, že [[Charta OSN|Charta Spojených národů]] a [[Všeobecná deklarace lidských práv]], schválená 10. prosince 1948 Valným shromážděním, potvrzují zásadu, že všichni lidé mají užívat základní práva a svobody bez diskriminace, :že Spojené národy za různých okolností projevily svou hlubokou účast s uprchlíky a usilovaly zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat těchto základních práv a svobod, :že je žádoucí, aby předcházející mezinárodní dohody týkající se postavení uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl novou dohodou rozšířen rozsah a ochrana dané těmito prostředky, :že udělení azylu by mohlo klást nepřiměřeně těžká břemena některým zemím a že uspokojivého řešení problému, jehož mezinárodní rozsah a povahu Spojené národy uznaly, nemůže být tudíž dosaženo bez mezinárodní spolupráce, :vyslovujíce přání, aby všechny státy uznávající sociální a humanitární povahu problému uprchlíků učinily vše, co je v jejich silách, aby tento problém nepůsobil napětí mezi státy, :jsouce si vědomy, že Vysoký komisař pro uprchlíky při Spojených národech má za úkol dohlížet na mezinárodní dohody zaručující ochranu uprchlíků a uznávajíce, že účinná koordinace opatření týkajících se tohoto problému bude záležet na spolupráci států s Vysokým komisařem, se dohodly na následujícím: ==Kapitola I - Všeobecná ustanovení == ===Článek 1=== '''Definice pojmu „uprchlík“''' A. - Pro účely této úmluvy pojem „uprchlík“ se vztahuje na kteroukoliv osobu, jež: :1. - byla považována za uprchlíka dle dohod z 12. května 1926 a 30. června 1928, nebo podle úmluv z 28. října 1933 a 10. února 1938 a podle protokolu ze 14. září 1939 nebo též podle ustanovení Stanov Mezinárodní organizace pro uprchlíky; ::Rozhodnutí o odepření postavení uprchlíka učiněná Mezinárodní organizací pro uprchlíky během činnosti této organizace nezabraňuje udělení uprchlického postavení osobám, které splňují podmínky odstavce 2 tohoto článku; :2. - v důsledku událostí, které nastaly před 1. lednem 1951, se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. ::V případě osoby mající několik státních občanství, pojem „země jeho státního občanství“ se týká všech zemí, jejichž je státním občanem; žádná osoba však nebude považována za zbavenou ochrany země své příslušnosti, pokud se bez závažného důvodu založeného na oprávněných obavách vzdala ochrany jedné ze zemí svého státního občanství. B. :1. Pro účely této úmluvy, slova „události před 1. lednem 1951“ nacházející se v článku 1, odstavec A, mohou být vysvětlována buď jako ::a) „události před 1. lednem 1951 v Evropě„ nebo ::b) "události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo jinde" :a každý smluvní stát při podpisu, ratifikaci nebo přístupu učiní prohlášení vysvětlující, který z těchto pojmů hodlá užívat při plnění svých povinností stanovených touto úmluvou. :2. Každý smluvní stát, který přijal možnost a), může kdykoliv rozšířit své povinnosti přijetím možnosti b), vyrozumí-li písemně Generálního tajemníka Spojených národů. C. Tato úmluva pozbývá platnosti pro jakoukoli osobu spadající pod podmínky odstavce A, jestliže: :1. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo :2. potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla; nebo :3. nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti; nebo :4. dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z obav před pronásledováním; nebo :5. nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž okolnosti, pro které byla uznána uprchlíkem, tam přestaly existovat. ::Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod odstavec A1) tohoto článku, který je schopen uvést pro odmítnutí ochrany země své státní příslušnosti naléhavé důvody podložené předcházejícím pronásledováním. :6. je-li osobou bez státní příslušnosti, je uprchlík schopen vrátit se do země svého bývalého pobytu, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam přestaly existovat. ::Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod odstavec A1) tohoto článku, který je schopen uvést naléhavé důvody podložené předchozím pronásledováním pro odmítnutí návratu do země svého bývalého pobytu. D. Tato úmluva se nevztahuje na osoby, které v současné době užívají ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Spojených národů než Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky. Jestliže podobná ochrana nebo podpora není z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, jejichž postavení není ještě definitivně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Spojených národů, vztahují se na ně ustanovení této úmluvy. E. Tato úmluva se nevztahuje na osobu, které příslušné úřady země, ve které se usadila, udělily práva a povinnosti spojené s udělením státní příslušnosti této země. F. Ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné důvody se domnívat, že :a) se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; :b) se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík; :c) je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů. === Článek 2=== '''Všeobecné závazky''' Každý uprchlík má povinnosti vůči zemi, ve které se nachází, což znamená v zásadě, že se musí podrobit zákonům a nařízením, jakož i předpisům týkajícím se udržování veřejného pořádku této země. === Článek 3 === '''Zákaz diskriminace''' Smluvní státy se zavazují dodržovat ustanovení této úmluvy vůči uprchlíkům bez rozlišování rasy, náboženství nebo země původu. === Článek 4=== '''Náboženství''' Smluvní státy se zavazují zacházet s uprchlíky žijícími na jejich území alespoň stejným způsobem jako se svými vlastními občany ve všech otázkách, které se týkají svobody náboženství, jakož i svobody náboženské výchovy jejich dětí. === Článek 5 === '''Práva uznaná nezávisle na této úmluvě''' Žádné ustanovení této úmluvy nesmí být na újmu jakýmkoliv právům a výsadám uděleným uprchlíkům smluvními státy nezávisle na této úmluvě. === Článek 6=== '''Pojem „za stejných okolností“''' Pod pojmem „za stejných okolností“ pro účely této úmluvy se rozumí, že za účelem výkonu stejných práv jako ostatní občané, musí uprchlík dodržet všechny dané podmínky (zejména ohledně délky trvání a podmínek pobytu) s výjimkou těch, které uprchlík vzhledem k jejich povaze není schopen splnit. === Článek 7=== '''Vynětí ze zásady reciprocity''' 1. Smluvní státy budou jednat s uprchlíky stejným způsobem jako s ostatními cizinci s výjimkou případů, kdy tato úmluva obsahuje ustanovení pro uprchlíky výhodnější. 2. Po uplynutí tří let pobytu v zemi získají všichni uprchlíci vynětí ze zásady reciprocity na území smluvních států. 3. Každý smluvní stát se zavazuje poskytnout uprchlíkům práva a výhody, jež jim náležely, bez nároků na reciprocitu v době, kdy pro tento stát Úmluva vstoupila v platnost. 4. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat možnosti udělovat uprchlíkům bez zásady reciprocity i taková práva a výhody, které přesahují rámec ustanovení odstavců 2 a 3 a vyjímat ze zásady reciprocity ty uprchlíky, kteří nesplňují podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3. 5. Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují jak na práva a výhody zmíněné v článcích 13, 18, 19, 21 a 22 této úmluvy, tak na práva a výhody v této úmluvě neuvedené. === Článek 8=== '''Vynětí z výjimečných opatření''' Pokud se týká výjimečných opatření, jichž je možno použít proti osobě, majetku nebo zájmům cizích státních příslušníků, smluvní státy se zavazují nepoužívat podobných opatření vůči uprchlíku, který je ještě formálně příslušníkem zmíněného státu, pouze na základě jeho státní příslušnosti. Smluvní státy, které na základě svého zákonodárství nemohou použít všeobecnou zásadu uvedenou v tomto článku, učiní v patřičných případech výjimku ve prospěch takových uprchlíků. === Článek 9 === '''Dočasná opatření''' Žádné ustanovení obsažené v této úmluvě nemůže zabránit smluvnímu státu v případě války nebo za jiných závažných a výjimečných okolností, aby neučinil vůči určité osobě dočasná opatření, která považuje za nezbytná pro státní bezpečnost, dokud tento smluvní stát nerozhodne, že tato osoba je skutečně uprchlíkem a že pokračování v těchto opatřeních je v jeho případě nezbytné pro státní bezpečnost. === Článek 10 === '''Trvání stálého pobytu''' 1. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové války a dopraven na území smluvního státu, kde se nyní trvale nachází, doba nuceného pobytu se považuje za zákonný pobyt na tomto území. 2. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové války z území smluvního státu a před vstupem v platnost této úmluvy se tam opět vrátil k trvalému pobytu, doba pobytu před a po násilném přemístění se považuje za nepřerušenou v každém případě, kde nepřerušená doba pobytu je vyžadována. === Článek 11=== '''Uprchlíci - námořníci''' V případě, kdy uprchlíci sloužili jako členové posádky na lodi plující pod vlajkou smluvního státu, tento stát příznivě posuzuje udělení povolení k pobytu na svém území, vystavení cestovních dokladů nebo dočasné povolení vstupu na své území, zejména se zřetelem na usnadnění jejich usazení v jiné zemi. ==Kapitola II - Právní postavení== === Článek 12=== '''Osobní postavení''' 1. Osobní postavení uprchlíka se řídí zákony země jeho původu, pobytu, nebo, nemá-li je, zákony země, ve které se nachází. 2. Práva, která uprchlík dříve nabyl, a která se vztahují k osobnímu postavení, zvláště práva týkající se sňatku, jsou smluvním státem respektována, za předpokladu, pokud je to nezbytné, že to odpovídá formalitám požadovaným zákony tohoto smluvního státu i v případě, že by nebyl uznán za uprchlíka. === Článek 13=== '''Movitý a nemovitý majetek''' Pokud se týká nabývání movitého a nemovitého majetku a nájemních či jiných práv vztahujících se na takový majetek, smluvní státy poskytnou uprchlíku co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé než takové, jaké se poskytuje za stejných okolností cizincům všeobecně. === Článek 14=== '''Autorská práva a průmyslové vlastnictví''' Pokud se týká ochrany průmyslového vlastnictví jako vynálezů, návrhů, vzorů, ochranných známek, obchodních názvů nebo práv v oblasti literárních, uměleckých a vědeckých děl, země, v níž má uprchlík trvalý pobyt, mu zaručuje stejnou ochranu jako svým vlastním občanům. Na území kteréhokoliv jiného smluvního státu užívá uprchlík stejnou ochranu jako státní příslušníci této země. === Článek 15 === '''Sdružovací právo''' Pokud jde o nepolitická a nezisková sdružení a odborové svazy, smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jejich území nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností všem ostatním cizincům. === Článek 16 === '''Přístup k soudům''' 1. Uprchlík má zaručen svobodný přístup ke všem soudům na území smluvních států. 2. Uprchlík má právo na území smluvního státu, ve kterém má trvalý pobyt, na stejné zacházení, jakého se dostává vlastním občanům tohoto státu v otázkách svobodného přístupu k soudům, včetně právní pomoci a vyjmutí z cautio judicatum solvi. 3. V jiných smluvních státech, než kde je uprchlík trvale usídlen, musí užívat stejného zacházení v případech zmíněných v odstavci 2 jako státní příslušníci země jeho trvalého pobytu. ==Kapitola III - Výdělečná činnost== === Článek 17 === '''Placená zaměstnání''' 1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu. 2. Omezující opatření platná pro cizince nebo pro zaměstnávání cizinců s ohledem na ochranu vnitrostátního pracovního trhu, nebudou v žádném případě uplatňována na uprchlíka, který z nich byl vyňat již v době vstupu této úmluvy v platnost pro příslušný smluvní stát, nebo který splňuje jednu z následujících podmínek: :a) dokončil tři roky trvalého pobytu v zemi, :b) nachází se v manželském svazku se státním příslušníkem země svého pobytu; uprchlík však nemůže vyžadovat výhody tohoto ustanovení, jestliže opustil svého partnera, :c) má jedno nebo více dětí, která jsou státními příslušníky země jeho trvalého pobytu. 3. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat asimilaci práv všech uprchlíků, která se týkají zaměstnání za mzdu, s právy svých vlastních občanů, a zejména těch uprchlíků, kteří přišli na jejich území při realizaci programů náborů pracovníků nebo programů přistěhovalectví. === Článek 18=== '''Samostatné podnikání''' Smluvní státy se zavazují poskytovat uprchlíku zákonně se zdržujícímu na jejich území zacházení co nejpříznivější, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o právo pracovat samostatně v zemědělství, průmyslu, řemesle a obchodu a zřizovat obchodní a průmyslové společnosti. === Článek 19 === '''Svobodná povolání''' 1. Každý smluvní stát poskytne uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území, kteří jsou nositeli diplomů uznaných příslušnými úřady tohoto státu, a kteří mají v úmyslu vykonávat svobodné povolání, co nejpříznivější zacházení a v každém případě neméně příznivé než ostatním cizincům za stejných okolností. 2. Smluvní státy učiní vše proto, v souladu se svými zákony a ústavami, aby zajistily usazování takových uprchlíků na všech územích mimo vlastního státního území, za jejichž mezinárodní vztahy jsou odpovědny. ==Kapitola IV - Sociální otázky== === Článek 20=== '''Přídělové zásobování''' Všude, kde je v platnosti pro všechny občany přídělové hospodářství upravující všeobecné zásobování nedostatkovým zbožím, mají uprchlíci nárok na stejné zacházení jako ostatní občané. === Článek 21 === '''Bydlení''' Pokud jde o bydlení, smluvní státy, je-li tato oblast upravena zákony nebo předpisy nebo je předmětem kontroly veřejných úřadů, poskytnou uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jejich území co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností. === Článek 22 === '''Veřejné vzdělání''' 1. Ve vztahu k základnímu vzdělání poskytnou smluvní státy uprchlíkům stejné zacházení jako všem ostatním občanům. 2. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o jiné než základní školní vzdělání, a zejména pokud jde o přístup ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a titulů, promíjení školného a poplatků a udělování stipendií. === Článek 23 === '''Veřejná podpora''' Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jejich území stejné zacházení ve vztahu k možnosti získat veřejnou pomoc a podporu jako svým vlastním občanům. === Článek 24=== '''Pracovní zákonodárství a sociální zabezpečení''' 1. Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, stejné zacházení jako svým vlastním občanům v následujících případech: :a) pokud jsou tyto záležitosti podrobeny zákonům a nařízením nebo podléhají kontrole správních úřadů: plat, včetně rodinných přídavků, pokud jsou obsaženy v platu, pracovní doba, práce přes čas, placená dovolená, omezení domácké práce, minimální věková hranice pro vstup do zaměstnání, učňovské školství a výcvik, práce žen a mladistvých a využívání výhod kolektivního vyjednávání; :b) sociální zabezpečení (zákonná ustanovení se zřetelem na pracovní úrazy, nemoci z povolání, mateřské dovolené, pracovní neschopnost, zabezpečení ve stáří, smrt, nezaměstnanost, rodinné povinnosti a všechny ostatní možné případy, které spadají podle vnitrostátních zákonů nebo nařízení pod sociální zabezpečení) s výjimkou následujících omezení: ::i) příslušná opatření týkající se zachování práv již nabytých či jejich nabývání, ::ii) zákony nebo nařízení země pobytu mohou stanovit zvláštní opatření týkající se výhod či částečných výhod, jež mohou být plně hrazeny z veřejných prostředků, jakož i příspěvků poskytovaných osobám, které nesplnily všechny požadované podmínky předepsané k vyplácení normálního důchodu. 2. Právo na náhradu za úmrtí uprchlíka, které bylo zaviněno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, nesmí být dotčeno skutečností, že bydliště oprávněného leží mimo území smluvního státu. 3. Smluvní státy se zavazují rozšířit na uprchlíky výhody vyplývající z dohod již uzavřených mezi nimi nebo těch, které by mohly být v budoucnu uzavřeny, jež se týkají zachování práv již nabytých nebo nabývaných v oblasti sociálního zabezpečení, pokud uprchlíci splňují podmínky vztahující se na občany států, které podepsaly dotyčné dohody. 4. Smluvní státy budou příznivě posuzovat možnost co největšího rozšíření výhod, vyplývajících z dohod platných v kteroukoliv dobu mezi nimi a státy, které nejsou smluvními stranami Úmluvy, na uprchlíky. ==Kapitola V - Správní opatření== === Článek 25=== '''Správní pomoc''' 1. Vyžaduje-li normální užívání určitého práva uprchlíkem pomoci úřadů cizí země, k nimž se nemůže obrátit, smluvní státy, na jejichž území se uprchlík nachází, zabezpečí, aby taková pomoc mu byla poskytnuta jejich vlastními nebo mezinárodními úřady. 2. Úřad či úřady uvedené v odstavci 1 vydají nebo zabezpečí pod vlastním dohledem, aby uprchlíkům byly vydány doklady nebo potvrzení stejným způsobem, jakým by byly vydány kterémukoliv jinému cizinci jeho vlastními úřady nebo jejich prostřednictvím. 3. Takto vydané doklady nebo potvrzení nahrazují oficiální dokumenty vydané cizincům jejich vlastními úřady nebo jejich prostřednictvím a budou až do případného odvolání platné. 4. Až na určité výjimky, případně platné pro nemajetné, všechny shora zmíněné služby mohou podléhat mírným poplatkům, které musí odpovídat výši stanovené za stejné služby vlastním občanům. 5. Ustanovení tohoto článku nijak nemění články 27 a 28. === Článek 26 === '''Svoboda pohybu''' Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců. === Článek 27 === '''Osobní doklady''' Smluvní státy vystaví osobní doklad každému uprchlíkovi, který se nachází na jejich území a nemá platný cestovní doklad. === Článek 28 === '''Cestovní doklady''' 1. Smluvní státy vystaví uprchlíkům, kteří se nacházejí zákonně na jejich území, cestovní doklady, které jim umožní cestování mimo jejich území, pokud tomu nebrání závažné důvody státní bezpečnosti nebo veřejného pořádku; předpisy uvedené v dodatku k této úmluvě se vztahují na tyto průkazy. Smluvní státy mohou vystavit cestovní doklad každému jinému uprchlíkovi, který se nachází na jejich území, a musí zejména příznivě posuzovat vystavení takového cestovního dokladu uprchlíkům na svém území, kteří nemají možnost obdržet cestovní průkaz od země jejich zákonného pobytu. 2. Cestovní doklady vystavené uprchlíkům podle předcházejících mezinárodních dohod mezi smluvními stranami, musí být smluvními státy uznávány a považovány za stejně platné jako doklady, které byly vydány uprchlíkovi na základě tohoto článku. === Článek 29 === '''Daňové předpisy''' 1. Smluvní státy nesmí, pod jakoukoli záminkou, vyžadovat od uprchlíků povinnosti, dávky či daně jiné nebo vyšší než ty, jež jsou předepsány nebo mohou být předepsány jejich vlastním občanům za obdobných okolností. 2. Ustanovení předcházejícího odstavce nezabraňuje, aby se na uprchlíky vztahovaly ustanovení zákonů a nařízení týkající se vystavení správních dokladů, včetně osobních dokladů, cizincům. === Článek 30 === '''Převod jmění''' 1. Každý smluvní stát v souladu se svými zákony a nařízeními se zavazuje umožnit uprchlíkům, aby jmění, které si přinesli na jeho území, převedli do jiné země, kam jim bylo povoleno vstoupit za účelem znovuusazení. 2. Každý smluvní stát se zavazuje, že bude příznivě posuzovat žádost uprchlíků o povolení převodu všeho jmění nutného k jejich znovuusazení v jiné zemi, ve které jim bylo povoleno se usadit. === Článek 31 === '''Uprchlíci, kteří se nezákonně zdržují v zemi, do které se uchýlili''' 1. Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení, za předpokladu, že se sami přihlásí bez prodlení úřadům a prokáží dobrý důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost. 2. Smluvní státy nebudou na pohyb takových uprchlíků uplatňovat jiná omezení, než jaká jsou nezbytná, a taková omezení budou uplatněna pouze do té doby, než jejich postavení v zemi bude upraveno, nebo než obdrží povolení vstupu do jiné země. Smluvní státy povolí takovým uprchlíkům rozumnou lhůtu a poskytnou všechny potřebné prostředky k získání povolení vstupu do jiné země. === Článek 32=== '''Vyhoštění''' 1. Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným pořádkem. 2. Vyhoštění takového uprchlíka bude provedeno pouze na základě rozhodnutí přijatého zákonnou cestou. S výjimkou závažných důvodů vyžadovaných státní bezpečností, bude uprchlíkovi dána možnost předložit důkazy o jeho nevině, odvolat se a být právně zastoupen před oprávněným úřadem nebo osobou či osobami zvláště tímto úřadem ustanovenými. 3. Smluvní státy umožní takovému uprchlíkovi dostatečnou lhůtu k získání zákonného povolení vstupu do jiné země. Během této lhůty mohou smluvní státy uplatnit jakákoliv vnitřní opatření, jež mohou být potřebná. === Článek 33=== '''Zákaz vyhoštění a navracení (refoulement)''' 1. Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. 2. Výhody tohoto ustanovení však nemohou být požadovány uprchlíkem, který z vážných důvodů může být považován za nebezpečného v zemi, ve které se nachází, nebo který poté, co byl usvědčen konečným rozsudkem ze zvláště těžkého trestného činu, představuje nebezpečí pro společnost této země. === Článek 34=== '''Udělení státní příslušnosti''' Smluvní státy se zavazují co nejvíce usnadňovat uprchlíkům asimilaci a udělení státního občanství. Vyvinou zejména veškerou snahu o urychlení řízení o udělení státního občanství a o co možná největší snížení poplatků a nákladů tohoto řízení. ==Kapitola VI - Prováděcí a přechodná ustanovení== === Článek 35=== '''Spolupráce státních úřadů se Spojenými národy''' 1. Smluvní státy se zavazují spolupracovat s úřadem Vysokého komisaře Spojených národů pro uprchlíky nebo kteroukoliv jinou odbornou organizaci Spojených národů, která jej může nahradit ve výkonu jeho funkcí, a zvláště usnadňovat jeho povinnost dozírat na provádění ustanovení této úmluvy. 2. S cílem umožnit úřadu Vysokého komisaře nebo kterékoliv jiné odborné organizaci Spojených národů, která jej může nahradit, podávat zprávy pověřeným orgánům Spojených národů, smluvní státy jim budou poskytovat v příslušné formě požadované informace a statistické údaje, které se týkají: :a) situace uprchlíků, :b) provádění této úmluvy a :c) zákonů, předpisů a vyhlášek, které jsou nebo budou platné ve vztahu k uprchlíkům. === Článek 36=== '''Informace o vnitrostátním zákonodárství''' Smluvní státy se zavazují informovat Generálního tajemníka Spojených národů o znění zákonů a nařízení, které mohou být přijaty k zabezpečení provádění této úmluvy. === Článek 37 === '''Vztah k dřívějším úmluvám''' Aniž by byl dotčen článek 28, odstavec 2, tato úmluva nahrazuje mezi svými stranami ujednání z 5. července 1922, 31. května 1924, 12. května 1926, 30. června 1928 a 30. července 1935, jakož i úmluvy z 28. října 1933 a 10. února 1938, protokol z 14. září 1939 a dohodu z 15. října 1946. ==Kapitola VII - Závěrečná ustanovení== === Článek 38 === '''Řešení sporů''' Jakýkoli spor mezi stranami této úmluvy vztahující se k jejímu výkladu nebo provádění, který nelze vyřešit jiným způsobem, bude předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru na návrh kterékoli strany ve sporu. === Článek 39=== '''Podpis, ratifikace a přístup''' 1. Tato úmluva je otevřena k podpisu v Ženevě 28. července 1951 a poté uložena u Generálního tajemníka Spojených národů. Je otevřena k podpisu v evropském úřadě Spojených národů od 28. července do 31. srpna 1951 a znovu otevřena k podpisu v sídle Spojených národů od 17. září 1951 do 31. prosince 1952. 2. Tato úmluva je otevřena k podpisu pro všechny členské státy Spojených národů, pro kterýkoliv jiný stát pozvaný zúčastnit se konference zplnomocněných zástupců o postavení uprchlíků a osob bez státní příslušnosti nebo pro kterýkoliv jiný stát vyzvaný Valným shromážděním k podpisu. Podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou uloženy u Generálního tajemníka Spojených národů. 3. Tato úmluva bude otevřena k přístupu od 28. července 1951 pro státy zmíněné v odstavci 2 tohoto článku. Přístup vstupuje do účinnosti uložením listiny o přístupu u Generálního tajemníka Spojených národů. === Článek 40=== '''Doložka o územní působnosti''' 1. Kterýkoliv stát může v okamžiku podpisu, ratifikace či přístupu prohlásit, že tato úmluva bude rozšířena na všechna nebo kterékoliv území, za jejichž mezinárodní vztahy je zodpovědný. Toto prohlášení se stane účinným v okamžiku, kdy Úmluva vstoupí v platnost pro daný stát. 2. Podobné rozšíření může být učiněno kdykoli později oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů a nabude účinnosti devadesátý den po obdržení tohoto oznámení Generálním tajemníkem Spojených národů nebo dnem vstupu v platnost této úmluvy pro daný stát, je-li toto datum pozdější. 3. Pokud se týká území, na která se tato úmluva nevztahuje v den podpisu, ratifikace nebo přístupu, každý takový stát posoudí možnosti podniknout pokud možno nejdříve potřebné kroky k rozšíření působnosti této úmluvy na zmíněná území s výhradou souhlasu vlád takových zemí, je-li to z ústavních důvodů nezbytné. === Článek 41=== '''Federální doložka''' 1. Následující opatření se vztahují na případ federálního nebo neunitárního státu: :a) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce zákonodárné pravomoci federálního zákonodárného orgánu, povinnosti federální vlády budou v tomto rozsahu stejné jako smluvních států, jež nejsou federálními státy; :b) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce zákonodárné pravomoci členských států, provincií nebo kantonů, jež nejsou podle ústavního pořádku federace povinny přijmout zákonodárné opatření, federální vláda předloží tyto články s příznivým doporučením pozornosti příslušných orgánů států, provincií nebo kantonů v nejbližší možný okamžik; :c) smluvní stát této úmluvy, který je federálním státem, poskytne na žádost kteréhokoli jiného smluvního státu doručenou prostřednictvím Generálního tajemníka Spojených národů prohlášení o právu i praxi federace a jejích částí, pokud jde o jakékoliv dílčí ustanovení Úmluvy, jež ukazuje rozsah, v jakém bylo toto ustanovení provedeno zákonným či jiným způsobem. === Článek 42=== '''Výhrady''' 1. Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu může kterýkoliv stát učinit výhrady ke všem článkům této úmluvy s výjimkou článků 1, 3, 4, 16 (1), 33, 36 až 46 včetně. 2. Kterýkoliv stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, je oprávněn kdykoliv tuto výhradu odvolat příslušným oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů. === Článek 43=== '''Vstup v platnost''' 1. Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátý den po uložení šesté ratifikační listiny či listiny o přístupu. 2. Pro každý stát, který ratifikoval či přistoupil k této úmluvě po uložení šesté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, tato úmluva vstoupí v platnost devadesátý den ode dne, kdy uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o přístupu. === Článek 44=== '''Odstoupení''' 1. Kterýkoliv smluvní stát má možnost kdykoliv odstoupit od této úmluvy oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů. 2. Toto odstoupení bude účinné pro daný smluvní stát rok po dni, kdy je obdržel Generální tajemník Spojených národů. 3. Každý stát, který učinil prohlášení nebo oznámení podle článku 40, může kdykoliv později oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů prohlásit, že Úmluva se přestane vztahovat na takové území jeden rok ode dne obdržení tohoto oznámení Generálním tajemníkem Spojených národů. === Článek 45=== '''Změny''' 1. Každý stát je oprávněn kdykoliv požádat o změnu této úmluvy oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů. 2. Valné shromáždění Spojených národů doporučí, jaké kroky by měly být učiněny v souvislosti s touto žádostí. === Článek 46 === '''Oznámení Generálního tajemníka Spojených národů''' Generální tajemník Spojených národů bude informovat všechny členské státy Spojených národů a nečlenské státy zmíněné v článku 39: :a) o prohlášeních a oznámeních v souladu s odstavcem B článku 1; :b) o podpisech, ratifikacích a přístupech v souladu s článkem 39; :c) o prohlášeních a oznámeních v souladu s článkem 40; :d) o výhradách a odvoláních v souladu s článkem 42; :e) o datu vstupu v platnost této úmluvy v souladu s článkem 43; :f) o odstoupeních a oznámeních v souladu s článkem 44; :g) o žádostech o změny v souladu s článkem 45. Na potvrzení čehož, níže podepsaní, patřičně zplnomocnění, podepsali tuto úmluvu jménem svých vlád. Dáno v Ženevě, 28. července tisíc devět set padesát jedna, v jediném vyhotovení, jehož stejně autentické anglické a francouzské znění zůstane uloženo v archivech Spojených národů, a jehož ověřené opisy budou dodány všem členským státům Spojených národů, jakož i nečlenským státům zmíněným v článku 39. ==Dodatek== ===Odstavec 1=== 1. Cestovní doklad zmíněný v článku 28 této úmluvy je obdobný připojenému vzoru. 2. Doklad musí být vyhotoven alespoň ve dvou jazycích, z nichž jeden musí být angličtina nebo francouzština. ===Odstavec 2=== V souladu s předpisy vydávající země, děti mohou být vepsány do cestovního dokladu jednoho z rodičů, nebo ve výjimečných případech, jiného dospělého uprchlíka. ===Odstavec 3=== Poplatky požadované za vydání dokladu nesmí převyšovat nejnižší sazbu za vystavení národního cestovního pasu. ===Odstavec 4=== Kromě výjimečných případů bude cestovní doklad platný pro co největší počet zemí. ===Odstavec 5=== Cestovní doklad bude platný jeden nebo dva roky, podle uvážení vystavujícího úřadu. ===Odstavec 6=== 1. Obnovení nebo prodloužení platnosti cestovního dokladu závisí od vystavujícího úřadu, pokud je držitel řádně usídlen na území tohoto úřadu. Vystavení nového dokladu závisí za stejných podmínek od úřadu, který vystavil předešlý doklad. 2. Diplomatické nebo konzulární úřady, zvláště k tomuto účelu zmocněné, mají právo prodloužit na dobu nepřesahující šest měsíců, platnost cestovního dokladu vystaveného jejich vládami. 3. Smluvní státy budou příznivě posuzovat obnovování nebo prodloužení platnosti cestovních dokladů nebo vystavování nových dokladů uprchlíkům zákonně již nesídlícím na jejich území, kteří však nemají možnost obdržet cestovní doklad od státu jejich zákonného pobytu. ===Odstavec 7=== Smluvní státy musí uznat platnost dokladů vystavených v souladu s ustanoveními článku 28 této úmluvy. ===Odstavec 8=== Příslušné úřady země, do které se uprchlík hodlá vydat, pokud jsou ochotny povolit mu vstup, a požadují-li vízum, udělí mu toto vízum do dokladu, jehož je držitelem. ===Odstavec 9=== 1. Smluvní státy se zavazují udělit tranzitní vízum uprchlíkům, kteří obdrželi vízum pro územní konečného cíle své cesty. 2. Udělení takových víz může být odepřeno s odůvodněním ospravedlňujícím odepření víza kterémukoliv jinému cizinci. ===Odstavec 10=== Poplatky za udělení výjezdních, vstupních či tranzitních víz nesmí převyšovat nejnižší sazbu požadovanou za udělení víza do cizích cestovních pasů. ===Odstavec 11=== Změnil-li uprchlík bydliště a usadil-li se zákonně na území jiného smluvního státu, bude za vystavení nového dokladu nést odpovědnost příslušný úřad tohoto území, u kterého bude uprchlík oprávněn podat si žádost. ===Odstavec 12=== Úřad vystavující nový doklad odejme starý doklad a vrátí ho státu, který jej vystavil, je-li v dokladu výslovně řečeno, že má být vrácen; jinak doklad odejme a zruší jeho platnost. ===Odstavec 13=== 1. Každý smluvní stát se zavazuje znovu povolit uprchlíkovi, jemuž vystavil cestovní doklad v souladu s článkem 28 této úmluvy, vstup na své území kdykoliv po dobu platnosti tohoto dokladu. 2. S výhradou ustanovení první části tohoto odstavce je smluvní stát oprávněn požadovat od držitele dokladu splnění všech předpisů týkajících se výjezdu či návratu na své území. 3. Smluvní státy si vyhrazují právo ve výjimečných případech nebo v případech, kdy pobyt uprchlíka byl povolen na určité období, omezit při vydávání dokladu období, během kterého se uprchlík může vrátit, na dobu nikoli kratší než tří měsíců. ===Odstavec 14=== S jedinou výhradou odstavce 13 ustanovení tohoto dodatku neovlivňují žádným způsobem zákony a nařízení týkající se podmínek vstupu, tranzitu a trvalého pobytu na území smluvního státu a odjezdu z něj. ===Odstavec 15=== Vystavení dokladu ani v něm uvedené záznamy neurčují či neovlivňují postavení držitele, zvláště pokud se týká jeho státní příslušnosti. ===Odstavec 16=== Vystavení cestovního dokladu neopravňuje držitele k ochraně diplomatických nebo konzulárních úřadů vystavující země a těmto zástupcům právo ochrany neukládá. ==Příloha== '''Vzor cestovního dokladu''' Doklad má mít tvar knížky o rozměrech přibližně 15 x 10 cm. Doporučuje se, aby doklad byl vytištěn takovým způsobem, aby jakékoli změny nebo vymazání chemickými či jinými přípravky mohly být snadno zjištěny, a aby slova „Úmluva z 28. července 1951“ byla opakovaně vytištěna na každé stránce v jazyce země vystavující doklad. ---- Obálka knížky CESTOVNÍ DOKLAD (Úmluva z 28. července 1951) Číslo: ....... ---- (1) CESTOVNÍ DOKLAD (Úmluva z 28. července 1951) Tento doklad je platný do ....................................... pokud jeho platnost nebyla prodloužena nebo obnovena. Příjmení ....................................... Jméno ^a)....................................... Doprovázen ....................................... (dítětem (dětmi) 1. Tento doklad je vydáván pouze proto, aby jeho držitel byl vybaven cestovním dokladem, který nenahrazuje národní pas. Nikterak se nedotýká státní příslušnosti držitele. 2. Držitel je oprávněn navrátit se do ................................ (uvést zemi, jejíž orgán vydává doklad) do nebo před ................, pokud není níže uvedeno pozdější datum. (Období, během kterého je držitel oprávněn k návratu, nesmí být kratší než tři měsíce). 3. Pokud se držitel dokladu usídlí v jiné zemi než té, která vydala tento doklad, musí, pokud hodlá znovu cestovat, požádat příslušné orgány země svého pobytu o nový doklad. (Starý doklad bude odebrán orgánem vydávajícím nový doklad a vrácen orgánu, který jej vystavil.) ¹⁾ (Tento doklad obsahuje .......... stran mimo obálku) ----------------------- <small>1) Tato věta v závorce se zařazuje, pokud si to vláda přeje.</small> ---- (2) Místo a datum narození .................................................... Zaměstnání ................................................................ Nynější bydliště .......................................................... 2) Dívčí příjmení a jméno(a) manželky ..................................... ........................................................................... 2) Příjmení a jméno(a) manžela ............................................ ........................................................................... Popis Výška ............................... Barva vlasů ......................... Barva očí ........................... Tvar nosu ........................... Tvar obličeje ....................... Barva pleti ......................... Zvláštní znamení .................... Děti doprovázející držitele Příjmení Jméno(a) Místo a datum narození Pohlaví ................ ................ ...................... ............. ................ ................ ...................... ............. ................ ................ ...................... ............. ................ ................ ...................... ............. 2) Škrtnout, co se nehodí. (Tento doklad obsahuje ....... stran mimo obálku) ---- (3) Fotografie držitele a razítko vydávajícího orgánu Otisky prstů držitele (pokud se vyžadují) Podpis držitele ........................................................... (Tento doklad obsahuje ........ stran mimo obálku) ---- (4) 1. Tento doklad je platný pro následující země: ........................... ........................... ........................... ........................... 2. Doklad nebo doklady, na jejichž základě byl tento doklad vydán: ........................... ........................... ........................... ........................... Vydáno v ....................... Datum vydání ................... Podpis a razítko orgánu vydávajícího doklad Poplatek zaplacen: ................................................ (Tento doklad obsahuje ........ stran mimo obálku) ---- (5) Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Od ............................... Do ............................... Datum ............................ Dáno v ............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu ----------------------------------- Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Od ............................... Do ............................... Datum ............................ Dáno v ............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu (Tento doklad obsahuje ......... stran mimo obálku) ---- (6) Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Od ............................... Do ............................... Datum ............................ Dáno v ............................ Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu ----------------------------------- Prodloužení nebo obnovení platnosti Poplatek zaplacen: Od ............................... Do ............................... Datum ............................ Dáno v ............................. Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu (Tento doklad obsahuje ........ stran mimo obálku) ---- (7 - 32) Víza Jméno držitele dokladu musí být v každém vízu znovu uvedeno. (Tento doklad obsahuje ......... stran mimo obálku) ---- [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[de:Genfer Flüchtlingskonvention]] [[en:1951 Refugee Convention]] 1672 2907 2006-05-28T20:09:19Z Egg 2 poznámka, o koho jde zs.strelice.indos.cz --[[Uživatel:Egg|Egg]] 20:09, 28. 5. 2006 (UTC) 1673 2930 2006-05-30T14:38:42Z -jkb- 4 přeformulace {| style="text-align: justify; border: 2px solid blue" |- | style="padding: 0 1em;" | [[Soubor:School-ip.gif|50px|]] |style="background-color: #EEDD82; border: 1px solid blue; padding: 0 1em; margin: .5em 2%;" | Tato IP adresa, '''{{PAGENAME}}''', je registrována v / na '''{{{1}}}''' a je tam '''sdílena větším počtem uživatelů'''. Zprávy zanechané na této stránce mohou obdržet jiní uživatelé ze stejné adresy, pro které nejsou relevantní. V případě vandalismu páchaného z této adresy budou správci toto nevhodné chování hlásit zodpovědným osobám výše zmíněné IP adresy. <span style="font-size: 90%"> Komentářům, které nejsou určeny vám, a dalším nepříjemnostem se můžete vyhnout tím, že si [[Speciální:Userlogin|založíte vlastní účet]].</span> |} <includeonly>[[Kategorie:Wikisource:Sdílené IP|{{PAGENAME}}]]</includeonly> 1674 2911 2006-05-29T08:58:54Z -jkb- 4 Tato šablona se vkládá na diskusní stránku anonymních IP adres, které se ukázaly být sdílenými adresami (na školách, učilištích, v kavárnách atd.). Šablona vkládá automaticky kategorii [[:Kategorie:Wikisource:Sdílené IP]]. Syntaxe pro vložení šablony: :<code><nowiki>{{Sdílená IP|název zařízení}}</nowiki></code> 1675 2913 2006-05-29T09:03:10Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Správa Wikisource|Sdílené IP]] 1676 2922 2006-05-29T10:48:13Z -jkb- 4 oprava Z důvodů Vaší vlastní bezpečnosti musíte napřed vložit do okénka následující text (please retype first the following text into the box): <br />([[Special:Captcha/help|What is this?]])<br /> 1677 2921 2006-05-29T10:44:59Z -jkb- 4 oprava Opakování kódu chybí nebo je chybné (Incorrect or missing confirmation code). 1678 2924 2006-05-29T14:58:25Z -jkb- 4 překlad Odkazy napříč jmennými prostory 1679 2925 2006-05-29T15:00:39Z -jkb- 4 překlad $1 odkazuje $2krát do jmenného prostoru „$3“ 1680 3867 2006-06-24T16:19:37Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o otroctví |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=165/1930 portal.gov.cz] |VYDÁNO=165/1930 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Úmluva o otroctví |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Albanie, Německo, Rakousko, Belgie, říše Britská, Kanada, Commonwealth Australský, Unie Jihoafrická, dominium Nový Zéland a Indie, Bulharsko, Čína, Kolumbie, Kuba, Dánsko, Španělsko, Estonsko, Ethiopie, Finsko, Francie, Řecko, Italie, Lotyšsko, Liberie, Litva, Norsko, Panama, Nizozemsko, Persie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Švédsko, Československo a Uruguay, :hledíce k tomu, že signatáři Generální akty Bruselské konference z roku 1889-90 prohlásili, že jsou stejně prodchnuti pevným úmyslem učiniti přítrž obchodu s otroky v Africe; :hledíce k tomu, že signatáři Úmluvy sjednané v Saint-Germain-en-Laye r. 1919, jež měla za účel revidovati Generální aktu berlínskou z r. 1885 a Generální aktu bruselského prohlášení z r. 1890, projevili úmysl provésti úplné potlačení otroctví ve všech jeho podobách a obchodu otroky na souši i na moři; :berouce v úvahu zprávu Dočasné komise pro otázky otroctví, jmenované Radou Společnosti Národů dne 12. června 1924; :přejíce si doplniti a rozšířiti dílo uskutečněné Bruselskou aktou a najíti prostředek k účelnému provedení v celém světě úmyslů, pokud jde o obchod otroky a otroctví, projevených signatáři Úmluvy sjednané v Saint-Germain-en-Laye, a uznávajíce, že jest nutno uzavříti k tomu cíli podrobnější dohody než které obsahuje uvedená Úmluva; :soudíce mimo to, že jest nutno zabrániti, aby nucená práce nevedla k poměrům obdobným otroctví, rozhodli se uzavříti Úmluvu a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky: *President Nejvyšší rady Albánské: Dr. D. Dino, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho Veličenstva krále italského. *President říše Německé: Dr. Karl von Schuberta, státního sekretáře ministerstva zahraničních věcí. *President Spolkové republiky Rakouské: P. Emericha von Pflügla,mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, zástupce Spolkové vlády u Společnosti Národů. *Jeho Veličenstvo král Belgičanů: P. L. de Brouckéra, člena senátu prvního delegáta Belgie na sedmém řádném zasedání Shromáždění Společnosti Národů. *Jeho Veličenstvo král Spojeného království Velké Britanie a Irska a Britských dominií zámořských, císař indický: Velice ctihodného vicomta Cecila of Chelwood, K. C., kancléře vévodství Lancasterského. **Za dominion Kanadské: Velice ctihodného sira George E. Fostera, G. C. M. G., P. C., L. L. D., senátora, člena Tajné rady pro Kanadu. **Za Commonwealth Australský: Ctihodného J. G. Lathama, C. M. G., K. C., M. P., generálního prokurátora Commonwealthu. **Za Unii Jihoafrickou: P. Jacobus Stephanus Smita, vysokého komisaře Unie v Londýně. **Za dominion Novozélandské: Ctihodného sira James Parra, K. C. M. G., vysokého komisaře v Londýně. **a za Indii: Sira William Henry Hoare Vincenta, G. C. I. E., K. C. S. I., člena Rady státního sekretáře pro Indii, bývalého člena Výkonné rady generálního guvernéra Indie. *Jeho Veličenstvo král Bulharů: P. D. Mikoffa, chargé d`affaires v Bernu, stálého zástupce bulharské vlády u Společnosti Národů. *Výkonný chef republiky Čínské: P. Chao-Hsin Chu, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra v Římě. *President republiky Columbijské: Dr. Francisco José Urrutia, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské, zástupce Kolumbie v Radě Společnosti Národů. *President republiky Kubánské: P. A. de Agüero y Bethancourt, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u presidenta říše Německé a presidenta Spolkové republiky rakouské. *Jeho Veličenstvo král Dánský a Islandský: p. Herluf Zahle, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u presidenta říše Německé. *Jeho Veličenstvo král Španělský: P. M. Lopez Robertse, markýze de la Torrehermose, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské. *President republiky Estonské: Generála Johan Laidonera, poslance, presidenta Komise zahraničních věcí a Národní obrany. *Její Veličenstvo císařovna a královna králů Ethiopie a Jeho císařská a královská Výsost, princ regent a dědic trůnu: Dedjazmatch Guetatchou, ministra vnitra; Lidj Makonnen Endelkatchou; Kentiba Gebrou; Ato Tasfae, tajemníka Císařské služby pro Společnost Národů v Addis-Abeba. *President republiky Finské: P. Rafael W. Ericha, mimořádnéhovyslancea zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské, stálého delegáta Finska u Společnosti Národů. *President republiky Francouzské: Hraběte B. Clauzela, zplnomocněného ministra, přednostu francouzské služby pro Společnost Národů. *President republiky Řecké: P. D. Caclamanose, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho britského Veličenstva. P. V. Dendramise, chargé d`affaires v Bernu, stálého delegáta u Společnosti Národů. *Jeho Veličenstvo král Italský: Profesora Vittiria Scialoju, státního ministra, senátora zástupce Italie v Radě Společnosti Národů. *President republiky Lotyšské: P. Karla Duzmanse, stálého delegáta u Společnosti Národů.* *President republiky Liberie: Barona Rudolfa A. Lehmanna, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u presidenta republiky Francouzské, stálého delegáta u Společnosti Národů. *President republiky Litevské: P. V. Sidzikauskase, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u presidenta říše Německé. *Jeho Veličenstvo král Norvéžský: Dr. Fridtjof Nansena, profesora na universitě v Oslo. *President republiky Panamské: Dr. Eusebio A. Moralese, profesora práv na státní fakultě panamské, ministra financí. *Její Veličenstvo královna Nizozemská: Jonkheera W. F. van Lennepa, chargé d`affaires a. i. Nizozemska v Bernu. *Jeho Veličenstvo císař Perský: Jeho Výsost prince Arfu, velvyslance, zástupce Persie u Společnosti Národů. *President republiky Polské: P. Augusta Zaleskiho, ministra zahraničních věcí. *President republiky Portugalské: Dr. A. de Vasconcellose, zahraničního ministra, přednostu sekce pro Společnost Národů v ministerstvu zahraničních věcí. *Jeho Veličenstvo král rumunský: P. N. Titulesco, profesora na universitě v Bukurešti, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho britského Veličenstva, zástupce Rumunska v Radě Společnosti Národů. *Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců: Dr. M. Jovanoviče, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské, stálého zástupce u Společnosti Národů. *Jeho Veličenstvo král Švédský: P. Einar Henningse, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské. *President republiky Československé: P. Ferdinanda Veverku, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Spolkové rady švýcarské. *President republiky Uruguayské: P. B. Fernandez y Medinu, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra u Jeho Veličenstva krále španělského. Kteří předloživše své plné moci, shodli se na těchto ustanoveních: ==Článek 1== K účelům této Úmluvy sjednány jsou tyto definice: #Otroctví jest stav nebo poměr osoby, nad níž se vykonávají některé nebo všechny složky práva vlastnického. #Obchod s otroky zahrnuje každé jednání, spočívající v polapení, nabytí nebo postoupení osoby s úmyslem uvésti ji v otroctví; každé jednání spočívající v nabytí otroka s úmyslem prodati nebo vyměniti jej; každé jednání pozůstávající v postoupení, prodejem neb výměnou, otroka nabytého s úmyslem, aby byl prodán nebo vyměněn, jakož i vůbec každé jednání, pozůstávající v obchodu otroky nebo v jich dopravě. ==Článek 2== Vysoké smluvní strany se zavazují, každá pokud jde o území, postavená pod její svrchovanost, pravomoc, ochranu, suverenitu nebo poručnictví, pokud ještě neučinily nutných opatření: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> zabraňovati a potlačovati obchod otroky; </li> <li> usilovati o postupné a co nejrychlejší úplné potlačení otroctví ve všech jeho podobách. </li> </ol> ==Článek 3== Vysoké smluvní strany se zavazují učiniti všechna vhodná opatření k tomu cíli, aby bylo zabráněno a potlačeno naloďování, vyloďování a doprava otroků v jejich territoriálních vodách a na všech lodích, nosících jejich vlajku. Vysoké smluvní strany se zavazují sjednati co nejdříve všeobecnou úmluvu o obchodu otroky, která jim dá práva a uloží závazky téže povahy jako ony, jež jsou ustanoveny v Úmluvě ze 17. června 1925 o Mezinárodním obchodu zbraněmi (články 12, 20, 21, 22, 23, 24 a paragrafy 3, 4 a 5 oddílu II. přílohy II.) s nutnými úpravami, při čemž se rozumí, že tato všeobecná Úmluva neuvede lodi (ani lodi malé nosnosti) kterékoli z Vysokých smluvních stran do jiného postavení než lodi ostatních Vysokých smluvních stran. Taktéž se rozumí, že před, jakož i po nabytí účinnosti této všeobecné Úmluvy, Vysoké smluvní strany podržují si naprostou volnost uzavírati mezi sebou, aniž by tím ovšem porušily zásady stanovené v předchozím odstavci, taková zvláštní ujednání, která by se ukázala vzhledem k jejich zvláštnímu postavení vhodnými k tomu cíli, aby bylo co nejdříve dosaženo úplného vymizení obchodu otroky. ==Článek 4== Vysoké smluvní strany poskytnou si navzájem veškerou pomoc k tomu cíli, aby bylo zajištěno vyhlazení otroctví a obchodu otroky. ==Článek 5== Vysoké smluvní strany uznávají, že používání nucené nebo povinné práce může míti vážné důsledky, a zavazují se, každá pokud jde o území postavená pod její svrchovanost, pravomoc, ochranu, suverenitu nebo poručnictví, učiniti všechna nutná opatření, aby se zabránilo tomu, aby nucená nebo povinná práce se nevyvinula ve stav obdobný otroctví. Jest ujednáno, že #s výhradou přechodných ustanovení vytčených v následujícím (2) paragrafu, nucená nebo povinná práce smí býti vyžadována jen pro veřejné účele; #v územích, v nichž nucená nebo povinná práce pro jiné než veřejné účele dosud se dochovala, Vysoké smluvní strany se vynasnaží postupně a co nejdříve jí učiniti konec. Pokud taková nucená nebo povinná práce existuje, bude míti vždy výjimečnou povahu, bude vždy přiměřeně odměňována a nezpůsobí přemístění pracovníků z jejich obvyklého bydliště; #ve všech případech ponesou zodpovědnost za každé použití nucené nebo povinné práce kompetentní ústřední úřady dotyčného území. ==Článek 6== Ony Vysoké smluvní strany, jejichž dosavadní právní řád neobsahuje dostatečných ustanovení pro trestání porušení zákonů a zařízení, vydaných k tomu cíli, aby bylo dosaženo účelů této Úmluvy, se zavazují učiniti nutná opatření, aby na tato porušení byly uvaleny přísné tresty. ==Článek 7== Vysoké smluvní strany se zavazují oznamovati sobě navzájem a generálnímu tajemníku Společnosti Národů zákony a nařízení, které vydají k provádění ustanovení této Úmluvy. ==Článek 8== Vysoké smluvní strany se shodují, že všechny spory, které by mezi nimi mohly vzniknouti o výkladu nebo provádění této Úmluvy, budou, kdyby nemohly býti urovnány přímým jednáním, vzneseny k rozhodnutí na Stálý dvůr Mezinárodní spravedlnosti. Kdyby státy, mezi nimiž vznikne spor, nebo jeden z nich nebyly smluvními stranami Protokolu ze dne 16. prosince 1920 o Stálém dvoru Mezinárodní spravedlnosti, spor bude vznesen, podle jejich volby a v souhlase s ústavními předpisy každé z nich, buď na Stálý dvůr Mezinárodní spravedlnosti nebo na rozhodčí soud, zřízený podle Úmluvy z 18. října 1907 pro smírné vyřizování mezinárodních sporů, nebo na některý jiný rozhodčí soud. ==Článek 9== Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu může každá z Vysokých smluvních stran prohlásiti, že její přijetí této Úmluvy nezavazuje některé nebo všechna území, podrobená její svrchovanosti, pravomoci, ochraně, suverenitě nebo poručnictví pokud jde o všechna nebo některá ustanovení Úmluvy, a může později přistoupiti zvlášť, v celku nebo částečně, jménem kteréhokoliv z nich. ==Článek 10== Kdyby některá z Vysokých smluvních stran chtěla tuto Úmluvu vypověděti, výpověď bude ohlášena písemně generálnímu tajemníku Společnosti Národů, který ihned zašle ověřený opis tohoto ohlášení všem ostatním Vysokým smluvním stranám a oznámí jim datum, kdy ohlášení obdržel. Výpověď nabude účinnosti jen pokud jde o stát, který ji ohlásil, a teprve rok po té, kdy ohlášení došlo generálnímu tajemníku Společnosti Národů. Výpověď může býti učiněna také zvlášť ohledně kteréhokoli jednotlivého území, podrobeného její svrchovanosti, pravomoci, ochraně, suverenitě nebo poručnictví. ==Článek 11== Tato Úmluva, která ponese datum dnešního dne a jejíž francouzské i anglické znění jsou autentická, zůstane otevřena k podpisu Státům - členům Společnosti Národů do 1. dubna 1927. Generální tajemník Společnosti Národů oznámí pak tuto Úmluvu státům, které jí nepodepsaly, včetně států, které nejsou členy Společnosti Národů, a pozve je, aby k ní přistoupily. Stát, přející si přistoupiti k Úmluvě, oznámí svůj úmysl písemně generálnímu tajemníku Společnosti Národů a zašle mu listinu o přístupu, která bude uložena v archivu Společnosti. Generální tajemník zašle ihned všem ostatním Vysokým smluvním stranám ověřený opis oznámení a listiny o přístupu s uvedením data, kdy je obdržel. ==Článek 12== Tato Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy v úřadě generálního tajemníka Společnosti Národů, který oznámí toto uložení všem Vysokým smluvním stranám. Úmluva nabude účinnosti pro každý stát dnem uložení jeho ratifikace nebo přístupu. Čemuž na svědomí zmocněnci podepsali tuto Úmluvu. Dáno v Ženevě dne dvacátého pátého září, tisíc devět set dvacetšest, v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu Společnosti Národů, a ověřený opis bude odevzdán každému ze signatárních států. '''Albanie''' :D. Dino '''Německo''' :Dr. Carl von Schubert '''Rakousko''' :Emerich Pflügl '''Belgie''' :L. de Brouckére '''Britská říše''' :Prohlašuji, že můj podpis nezavazuje Indii ani kterékoli britské Dominium, které je samostatným členem Společnosti Národů a nepodpisuje samostatně tuto Úmluvu nebo k ní nepřistupuje. :Cecil '''Kanada''' :George Eulas Foster '''Australie''' :J. G. Latham '''Unie Jihoafrická''' :J. S. Smit '''Nový Zéland''' :J. C. Parr '''Indie''' :Ve smyslu čl. 9 této Úmluvy prohlašuji, že můj podpis nezavazuje moji zemi, pokud jde o provedení článku 2, odstavce b), článků 5, 6 a 7 této Úmluvy v těchto územích: v Birmanii okresy ležící na západ a na jih od údolí Hukawng, ohraničené na severu a na západě hranicí Assamu, na východě řekou Nanphuk a na jihu Singaling, Hkamti-m, a okresy Somra; c Assamu pohraniční okresy Sadiya a Balipara, území ležící na východ od okresu Naga Hills až k hranici Birmanie, a malý okrsek na jih od okresu Lushai Hills; rovněž v územích Indie, patřících některému princi nebo náčelníku, postavenému pod suverenitu Jeho Veličenstva. :Rovněž prohlašuji, že můj podpis Úmluvy nezavazuje moji zemi, podle čl. 3., pokud by tento článek mohl vyžadovati, aby Indie účastnila se Úmluvy, podle níž by lodi, z důvodu, že je vlastní, osazují nebo jim velí Indové, nebo že polovina posádky jest indická, byly klassifikovány jako lodě domorodé nebo byly vyloučeny z privilegia, práva nebo immunity, přiznané podobným lodím druhých signatárních států Paktu, nebo byly podrobeny břemenům nebo újmám, jež by nepostihovaly podobné lodě oněch druhých států. :W. H. Vincent '''Bulharsko''' :D. Mikoff '''Čína''' :Chao-Hsin Chu '''Kolumbie''' :Francisco José Urrutia '''Kuba''' :Aristides de Agüero Bethancourt '''Dánsko''' :Herluf Zahle '''Španělsko''' :Za Španělsko a španělské kolonie vyjma španělského protektorátu Maroka :Mauricio Lopez Roberts Marquis de la Torrehermosa '''Estonsko''' :J. Laidoner '''Ethiopie''' :Guetatchou :Makonnen :Kentiba Gebrou :Ato Tasfae '''Finsko''' :Rafael Erich '''Francie''' :B. Clauzel '''Řecko''' :D. Caclamanos :V. Dendramis '''Italie''' :Vittorio Scialoja '''Lotyšsko''' :Charles Duzmans '''Liberie''' :S výhradou ratifikace senátem Liberie :Bon R. Lehmann '''Litva''' :Venceslas Sidzikauskas '''Norvéžsko''' :Fridtjof Nansen '''Panama''' :Eusebio A. Morales '''Nizozemsko''' :W. F. van Lennep '''Persie''' :Ad referendum a při výkladu čl. 3 v tom smyslu, že nemůže přiměti Persii, aby se zavázala jakýmkoli ujednáním nebo Úmluvou, která by postavila její lodi jakékoli nosnosti do kategorie lodí domorodých podle Úmluvy o obchodu zbraněmi. :Prince Arfa '''Polsko''' :Auguste Zaleski '''Portugalsko''' :Augusto de Vasconcellos '''Rumunsko''' :N. Titulesco '''Království Srbů, Chorvatů a Slovinců''' :M. Jovanovitch '''Švédsko''' :Einar Hennings '''Československo''' :Ferdinand Veverka '''Uruguay''' :B. Fernandez y Medina Prozkoumavše tuto úmluvu schvalujeme a potvrzujeme ji. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1683 2935 2006-05-31T10:00:51Z Zirland 32 zamodření Známý také jako [[w:User:Zirland|Wikipedista:Zirland]]. 1684 2995 2006-06-01T23:30:10Z Flambelle 20 rekat, notoc {{Textinfo| TITULEK=Briand–Kelloggův pakt |PODTITULEK=126/1929 Sb.z. a n. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=126/1929 portal.gov.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Briand-Kelloggův pakt |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__==Preambule== President Německé říše, president Spojených Států Severoamerických, Jeho Veličenstvo král belgický, president republiky Francouzské, Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských Dominií Zámořských, císař indický, Jeho Veličenstvo král italský, Jeho Veličenstvo císař japonský, president republiky Polské, president republiky Československé, :jsouce si hluboce vědomi své vážné povinnosti podporovati dobro lidstva; :přesvědčeni, že přišel čas, kdy má býti prohlášeno upřímné zřeknutí se války jakožto prostředku národní politiky k tomu konci, aby mohly na vždy trvati mírumilovné a přátelské vztahy nyní jsoucí mezi jejich národy; :nabyvše přesvědčení, že všechny změny v jejich vzájemných vztazích mají býti prováděny jen pokojnými prostředky a býti výsledkem mírumilovného a řádného řízení, a že každá smluvní moc, která v budoucnosti bude usilovati o uplatnění svých národních zájmů válkou, má býti zbavena výhod této smlouvy; :v naději, že všechny ostatní národy světa, byvše povzbuzeny jejich příkladem, spojí se v této lidské snaze přistoupením k této smlouvě, jakmile nabude platnosti, a učiní své národy účastny její blahodárných ustanovení, spojujíce takto civilisované národy světa ve společném zřeknutí se války jakožto prostředku jejich národní politiky; rozhodli se uzavříti smlouvu a k tomu účelu ustanovili svými plnomocníky: *President Německé říše: pana Dra Gustava Stresemanna, ministra zahraničních věcí; *President Spojených Států Severoamerických: ctihodného Franka B. Kellogga, státního sekretáře; *Jeho Veličenstvo král belgický: pana Paula Hymanse, ministra zahraničních věcí, ministra státu; *President republiky Francouzské: pana Aristide Briand-a, ministra zahraničních věcí; *Jeho Veličenstvo král Velké Britanie, Irska a Britských Dominií Zámořských, císař indický: za Velkou Britanii a severní Irsko a všechny části Britské říše, které nejsou samostatnými členy Společnosti národů: velectihodného Lorad Cushendun-a, kancléře vévodství Lancasterského, státního sekretáře zahraničních záležitostí par interim; **za Kanadskou Dominii: velectihodného William Lyon Mackenzie King-a, ministerského předsedu a ministra zahraničních věcí; **za Commonwealth Australský: ctihodného Alexandra John McLachlan-a, člena výkonné federální rady; **za Dominii Novozélandskou: ctihodného Sira Christopher James Parr-a, vysokého komisaře pro Nový Zéland ve Velké Britanii; **za Jihoafrickou Unii: ctihodného Jacobus Stephanus Smita, vysokého komisaře pro Jihoafrickou Unii ve Velké Britanii; **za Irský Svobodný Stát: pana William-a Thomas Cosgrave, presidenta výkonné rady; **za Indii: velectihodného Lorada Cushendun-a, kancléře vévodství Lancasterského, státního sekretáře zahraničních záležitostí par interim; *Jeho Veličenstvo král italský: hraběte Gaetano Manzoni, svého velvyslance a zplnomocněného ministra v Paříži; *Jeho Veličenstvo císař japonský: hraběte Uchida, tajného radu; *President republiky Polské: pana A. Zaleski-ho, ministra zahraničních věcí; *President republiky Československé: pana Dra Edvarda Beneše, v. r. ministra zahraničních věcí; kteří sdělivše si své plné moci, které byly shledány v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích: ==Článek 1== Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují jménem svých národů, že odsuzují válku jako prostředek k vyřešení mezinárodních neshod a zříkají se jí jako prostředku národní politiky ve svých vzájemných vztazích. ==Článek 2== Vysoké smluvní strany se shodují, že urovnání neb vyřešení všech neshod a sporů, ať by byly jakékoliv povahy nebo původu, k nimž by mohlo dojíti mezi nimi, nemá se nikdy jinak díti než pokojnými prostředky. ==Článek 3== Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami, jmenovanými v úvodu v souhlase s jejich příslušnými ústavními předpisy a nabude působnosti mezi nimi ihned, jakmile všechny jejich jednotlivé ratifikační listiny budou uloženy ve Washingtonu. Tato smlouva zůstane, až nabude platnosti, jak stanoveno v předcházejícím odstavci, otevřena tak dlouho, dokud bude třeba k přístupu všech ostatních mocností světa. Každá listina, dosvědčující přistoupení některé z mocností, bude uložena ve Washingtonu a smlouva nabude platnosti ihned po uložení mezi mocností takto přistupující a ostatními smluvními mocnostmi. Bude povinností vlády Spojených Států dodati každé vládě jmenované v úvodu a každé vládě dodatečně přistupující k této smlouvě, ověřený opis smlouvy a každé ratifikační listiny aneb listiny o přístupu. Bude také povinností vlády Spojených Států telegraficky vyrozuměti tyto vlády ihned po uložení každé listiny o ratifikaci nebo o přístupu. Na svědomí čehož příslušní plnomocníci podepsali tuto smlouvu v jazyku francouzském a anglickém za stejné platnosti obou textů a připojili k ní své pečeti. Dáno v Paříži, dne 27. srpna roku tisícího devítistého dvacátého osmého. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Kellogg-Briand Treaty]] 1685 2950 2006-06-01T10:03:55Z -jkb- 4 dobrá, tak i zde... přiděluje účtu [[$1]] příznak bot 1686 2951 2006-06-01T10:09:41Z -jkb- 4 překlad odebírá účtu [[$1]] příznak bot 1687 2952 2006-06-01T10:12:19Z -jkb- 4 překlad Kniha nových uživatelů 1688 2953 2006-06-01T10:15:48Z -jkb- 4 překlad Kniha příznaků bot 1689 2954 2006-06-01T10:16:49Z -jkb- 4 překlad Kniha přejmenování uživatelů 1690 4113 2006-06-29T12:07:11Z -jkb- 4 ... {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid #CCCC99; width:100%" |[[Image:Crystal Clear app kedit.png|30px]] | align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid #CCCC99; background-color: #F1F1DE"|Text této stránky se momentálně nachází ve stavu přepracování (překlad, formulování obsahu, diskuse atp.). Omluvte proto jistou neúplnost. Děkujeme za pochopení. |}<includeonly>[[Kategorie:Dokončit|{{FULLPAGENAME}}]]</includeonly> 1691 2958 2006-06-01T13:18:25Z -jkb- 4 Na rozdíl od šablony <nowiki>{{Šablona:PracujeSe}}</nowiki>, která se umisťuje zejména na stránky v hlavním jmenném prostoru, je tato šablona určena především pro stránky nápovědy apod., které se tu v prvním období po založení domény stále nacházejí ve stádiu rozpracování. Šablona automaticky vkládá kategorii [[:Kategorie:Dokončit]]. 1692 2960 2006-06-01T13:20:02Z -jkb- 4 zařazení [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1693 2978 2006-06-01T15:30:28Z Flambelle 20 + podtitulek a první do nového šuplíku {{Textinfo| TITULEK=Severoatlantická smlouva |PODTITULEK=Sdělení MZV 66/1999 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/66_1999_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Severoatlantická aliance |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Washington, D. C., 4.&nbsp;dubna 1949 Strany této smlouvy potvrzují svou víru v cíle a zásady [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]] a svou touhu žít v míru se všemi národy a všemi vládami. Jsou odhodlány chránit svobodu, společné dědictví a civilizaci svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobodách jednotlivce a právním státu. Snaží se podporovat stabilitu a blahobyt v severoatlantické oblasti. Jsou rozhodnuty spojit své úsilí ke kolektivní obraně a k zachování míru a bezpečnosti. Proto se dohodly na této Severoatlantické smlouvě: ==Článek 1== Strany se zavazují, jak je stanoveno v Chartě Organizace spojených národů, řešit veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být zúčastněny, mírovou cestou takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti a spravedlnosti, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo užití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů. ==Článek 2== Strany budou přispívat k dalšímu rozvoji mírových a přátelských mezinárodních vztahů posilováním svých svobodných institucí, usilováním o lepší porozumění zásadám, na nichž jsou tyto instituce založeny, a vytvářením podmínek pro stabilitu a blahobyt. Budou usilovat o vyloučení konfliktu ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi kterýmikoli stranami nebo mezi všemi stranami. ==Článek 3== V zájmu účinnějšího dosahování cílů této smlouvy budou strany, individuálně i společně, průběžnou a účinnou svépomocí a vzájemnou pomocí udržovat a rozvíjet svou individuální a kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku. ==Článek 4== Strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich dojde k ohrožení územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti kterékoli strany. ==Článek 5== Strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty Organizace spojených národů a pomůže napadené straně nebo stranám tím, že sama a v součinnosti s ostatními stranami neprodleně podnikne kroky, které bude považovat za nutné, včetně užití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost v severoatlantické oblasti. O každém takovém ozbrojeném útoku a veškerých opatřeních přijatých v důsledku tohoto útoku bude neprodleně uvědoměna Rada bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, když Rada bezpečnosti přijme opatření nezbytná k obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==Článek 6¹⁾== Pro účely článku 5 se ozbrojeným útokem na jednu nebo více stran rozumí ozbrojený útok: – na území kterékoli strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie,²⁾ na území Turecka nebo na ostrovy spadající pod jurisdikci kterékoli ze stran v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka; – na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli ze stran, jež se nacházejí na těchto územích či nad těmito územími nebo v jiné oblasti v Evropě, v níž byly k datu vstupu v platnost této smlouvy rozmístěny okupační síly kterékoli ze stran, či nad touto oblastí nebo ve Středozemním moři či nad ním nebo v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka či nad touto oblastí. ==Článek 7== Touto smlouvou nebudou nikterak dotčena a nikterak vykládána práva a povinnosti stran, které jsou členy Organizace spojených národů, ani prvořadá odpovědnost Rady bezpečnosti za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==Článek 8== Každá ze stran prohlašuje, že žádný z mezinárodních závazků v současné době platných ve vztazích mezi ní a kteroukoli jinou stranou nebo kterýmkoli třetím státem není v rozporu s ustanoveními této smlouvy, a zavazuje se nepřijmout žádný mezinárodní závazek, který by byl s touto smlouvou v rozporu. ==Článek 9== Strany tímto zřizují Radu, v níž bude každá z nich zastoupena, za účelem projednání záležitostí souvisejících s prováděním této smlouvy. Rada bude organizována tak, aby se mohla kdykoli okamžitě sejít. Rada zřídí potřebné pomocné orgány, zejména neprodleně zřídí Výbor pro obranu, který bude doporučovat opatření pro provádění článků 3 a 5. ==Článek 10== Strany mohou na základě jednomyslného souhlasu pozvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen podporovat zásady této smlouvy a přispívat k bezpečnosti v severoatlantické oblasti, aby přistoupil k této smlouvě. Každý pozvaný stát se může stát stranou této smlouvy uložením listiny o přístupu u vlády Spojených států amerických. Vláda Spojených států amerických uvědomí každou ze stran o uložení každé takové listiny o přístupu. ==Článek 11== Tato smlouva bude ratifikována a její ustanovení budou stranami prováděna v souladu s jejich příslušnými ústavními postupy. Ratifikační listiny budou co nejdříve uloženy u vlády Spojených států amerických, která uvědomí všechny ostatní signatáře o uložení každé ratifikační listiny. Tato smlouva vstoupí v platnost ve vztazích mezi státy, které ji ratifikovaly, jakmile budou uloženy ratifikační listiny většiny signatářů, včetně ratifikačních listin Belgie, Kanady, Francie, Lucemburska, Nizozemí, Spojeného království a Spojených států, a ve vztahu k ostatním státům vstoupí v platnost dnem uložení jejich ratifikačních listin. ==Článek 12== Po uplynutí deseti let platnosti smlouvy nebo kdykoliv poté budou strany, pokud o to některá z nich požádá, konzultovat za účelem změn smlouvy, přičemž přihlédnou k faktorům, které v daném období budou mít vliv na mír a bezpečnost v severoatlantické oblasti, včetně rozvoje všeobecných i oblastních dohod vytvořených podle Charty Organizace spojených národů pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==Článek 13== Po uplynutí dvaceti let platnosti smlouvy může kterákoli strana přestat být stranou po uplynutí jednoho roku od podání oznámení o výpovědi vládě Spojených států amerických, která uvědomí vlády ostatních stran o uložení tohoto oznámení o výpovědi. ==Článek 14== Tato smlouva, jejíž anglický a francouzský text je stejně autentický, bude uložena v archivu vlády Spojených států amerických. Tato vláda předá řádně ověřené kopie vládám ostatních signatářských států. ---- '''Poznámky pod čarou:''' 1) Definice území, na něž se vztahuje článek 5, byla pozměněna článkem 2 Protokolu k Severoatlantické smlouvě o přístupu Řecka a Turecka a protokoly o přístupu SRN a Španělska. 2) 16. ledna 1963 vyslechla Rada NATO prohlášení zástupce Francie, který připomenul, že hlasováním o sebeurčení dne 1. července 1962 se alžírský lid vyslovil pro nezávislost Alžírska ve spolupráci s Francií. V důsledku toho prezident Francouzské republiky dne 3. července 1962 formálně uznal nezávislost Alžírska. Z toho vyplývá, že „alžírské departementy Francie“ jako takové nadále neexistují a zmínka o nich v Severoatlantické smlouvě tedy již nemá smysl. :Na základě tohoto prohlášení Rada konstatovala, že pokud jde o bývalé alžírské departementy Francie, pozbývají příslušná ustanovení smlouvy platnost dnem 3. července 1962. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1694 4149 2006-06-30T11:14:44Z Flambelle 20 rekat. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci |PODTITULEK=Vládní vyhláška 45/1955&nbsp;Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/45_1955_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Varšavská smlouva |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} '''Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou''' ==Preambule== SMLUVNÍ STRANY, :znovu stvrzující své úsilí o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě založeného na účasti všech evropských států bez ohledu na jejich společenské a státní zřízení, což by umožnilo sjednotit jejich úsilí v zájmu zajištění míru v Evropě, :přihlížejíce zároveň k situaci, která vznikla v Evropě v důsledku ratifikace pařížských dohod předvídajících vytvoření nového vojenského západního Německa a jeho zapojení do Severoantlantického bloku, což zvyšuje nebezpečí nové války a ohrožuje národní bezpečnost mírumilovných států, :jsouce přesvědčeny o tom, že za těchto podmínek mírumilovné státy Evropy musí učinit nutná opatření k zajištění své bezpečnosti a v zájmu zachování míru v Evropě. :řídící se cíli a zásadami [[Charta OSN|Charty Organisace spojených národů]], :v zájmu dalšího upevnění a rozvoje přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci v souladu se zásadou respektování nezávislosti a svrchovanosti států, jakož i zásadou nevměšování do jejich vnitřních věcí, rozhodly se uzavřít tuto smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a jmenovaly svými zplnomocněnci *Presidium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky - MEHMETA SHEHU, předsedu Rady ministrů Albánské lidové republiky, *Presidum Lidového shromáždění Bulharské lidové republiky - VYLKO ČERVENKOVA, předsedu Rady ministrů Bulharské lidové republiky, *Presidium Maďarské lidové republiky - ANDRÁSE HEGEDÜSE, předsedu Rady ministrů Maďarské lidové republiky, *President Německé demokratické republiky - OTTO GROTEWOHLA, předsedu vlády Německé demokratické republiky, *Státní rada Polské lidové republiky - JÓZEFA CYRANKIEWICZE, předsedu Rady ministrů Polské lidové republiky, *Presidium Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky - GHEORGHE GHEORGHIU-DEJE, předsedu Rady ministrů Rumunské lidové republiky, *President Československé republiky - VILIAMA ŠIROKÉHO, předsedu vlády Československé republiky, kteří po předložení svých plných mocí, jež byly shledány v náležité formě a v plném pořádku, dohodli se na tomto: ==Článek 1== Smluvní strany se zavazují v souhlase s Chartou Organisace spojených národů zdržovat se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo jejího použití a urovnávat své mezinárodní spory mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožován mezinárodní mír a bezpečnost. ==Článek 2== Smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny účastnit se v duchu upřímné spolupráce všech mezinárodních jednání, jejichž cílem je zajistit mezinárodní mír a bezpečnost, a plně poskytnout své síly pro uskutečnění těchto cílů. Přitom smluvní strany budou usilovat o to, aby v dohodě s jinými státy, které si budou přát spolupracovat v této věci, byla učiněna účinná opatření k všeobecnému snížení zbrojení a k zákazu atomových a vodíkových zbraní, jakož i jiných druhů zbraní hromadného ničení. ==Článek 3== Smluvní strany budou se spolu radit o všech důležitých mezinárodních otázkách, které se dotýkají jejich společných zájmů, vedeny jsouce zájmem upevnění mezinárodního míru a bezpečnosti. V zájmu zajištění společné obrany a zachování míru a bezpečnosti budou se Smluvní strany bezodkladně spolu radit v každém případě, kdy podle mínění kterékoli z nich bude hrozit ozbrojený útok proti jednomu státu nebo několika státům zúčastněným na Smlouvě. ==Článek 4== Dojde-li v Evropě k ozbrojenému útoku proti jednomu státu nebo několika státům zúčastněným na Smlouvě se strany kteréhokoli státu nebo skupiny států, každý stát zúčastněný na Smlouvě na základě práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, v souhlase s článkem 51 Charty Organisace Spojených národů, poskytne státu nebo státům, které byly takto napadeny, okamžitou pomoc, individuálně i v dohodě s ostatními státy zúčastněnými na Smlouvě a to všemi prostředky, které považuje za nutné, včetně použití ozbrojené síly. Státy zúčastněné na Smlouvě budou se neprodleně radit o společných opatřeních, která je nutno podniknout pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. O opatřeních podniknutých na základě tohoto článku bude zpravena Rada bezpečnosti v souhlase s ustanoveními Charty Organisace Spojených národů. Tato opatření budou zastavena, jakmile Rada Bezpečnosti učiní opatření nutná k obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. ==Článek 5== Smluvní strany se dohodly vytvořit Spojené velení svých ozbrojených sil, které budou podle dohody mezi stranami vyčleněny pod řízení tohoto velení, jež bude jednat podle společně stanovených zásad. Smluvní strany učiní také jiný dohodnutá opatření nutná k upevnění jejich obranyschopnosti tak, aby byla chráněna mírová práce jejich národů, zaručena nedotknutelnost jejich hranic a území a zajištěna obrana před možnou agresí. ==Článek 6== K provádění touto Smlouvou stanovených porad mezi státy zúčastněnými na Smlouvě a k projednání otázek vznikajících při provádění této Smlouvy zřizuje se Politický poradní výbor, v němž bude každý stát zúčastněný na Smlouvě zastoupen členem vlády nebo jiným zvlášť jmenovaným zástupcem. Výbor může zřizovat pomocné orgány, které se ukáží být potřebnými. ==Článek 7== Smluvní strany se zavazují neúčastnit se žádných koalic nebo spojenectví a neuzavírat žádných dohod, jejichž cíle jsou v rozporu s cíli této Smlouvy. Smluvní strany prohlašují, že jejich závazky vyplývající z platných mezinárodních smluv nejsou v rozporu s ustanoveními této Smlouvy. ==Článek 8== Smluvní strany prohlašují, že budou působit v duchu přátelství a spolupráce k dalšímu rozvoji a upevnění vzájemných hospodářských a kulturních styků, řídíce se zásadou vzájemného respektování nezávislosti a svrchovanosti a zásadou nevměšování do vnitřních věcí druhého státu. ==Článek 9== Tato Smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou odevzdány do úschovy vládě Polské lidové republiky. Smlouva vstoupí v platnost dnem, kdy bude odevzdána poslední ratifikační listina. Vláda Polské lidové republiky zpraví ostatní státy zúčastněné na smlouvě o odevzdání každé ratifikační listiny do úschovy. ==Článek 10== Tato Smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou odevzdány do úschovy vládě Polské lidové republiky. Smlouva vstoupí v platnost dnem, kdy bude odevzdána poslední ratifikační listina. Vláda Polské lidové republiky zpraví ostatní státy zúčastněné na Smlouvě o odevzdání každé ratifikační listiny do úschovy. ==Článek 11== Tato Smlouva zůstává v platnosti po dobu dvaceti let. Pro Smluvní strany, které do roka před uplynutím této lhůty neodevzdají vládě Polské lidové republiky prohlášení o vypovězení Smlouvy, zůstane smlouva v platnosti po dobu dalších deseti let. Bude-li v Evropě vytvořen systém kolektivní bezpečnosti a za tím účelem uzavřena Celoevropská smlouva o kolektivní bezpečnosti, o což budou Smluvní strany vytrvala usilovat, pozbude tato Smlouva platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Celoevropská smlouva. Sepsáno ve Varšavě dne čtrnáctého květně 1955 v jednom vyhotovení v jazyce českém, ruském, polském a německém, při čemž všechna znění mají stejnou platnost. Ověřené opisy této smlouvy odevzdá vláda Polské lidové republiky všem ostatním účastníkům Smlouvy. Na důkaz toho zplnomocněnci podepsali tuto Smlouvu a přiložili k ní pečeti. Z plné moci Presidia Lidového shromáždění Albánské lidové republiky :MEHMET SHEHU Z plné moci Presidia lidového shromáždění Bulharské lidové republiky :VYLKO ČERVENKOV Z plné moci Presidia Maďarské lidové republiky :ANDRÁS HEGEDÜS Z plné moci presidenta Německé demokratické republiky :OTTO GROTEWOHL Z plné moci Státní rady Polské lidové republiky :JÓZEF CYRANKIEWICZ Z plné moci Presidia Velkého národního shromáždění Rumunské lidové republiky :GHEORGHE GHEORGHIU-DEJ Z plné moci Presidia Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik :NIKOLAJ ALEXADROVIČ BULGANIN Z plné moci presidenta Československé republiky :VILIAM ŠIROKÝ [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1695 2975 2006-06-01T14:44:59Z -jkb- 4 Hm, dám Ti asi za pravdu, to bude nutno nějak šikovně ostrouhat :-), [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:40, 1. 6. 2006 (UTC) :Možná do Titulku dát jen ''Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci'' a celý dlouhý před preambuli. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 14:43, 1. 6. 2006 (UTC) Pravě, můj napad je ještě kratší: Smlouva o přátelství... (viz nadpis v textu) - a tam dat celý, mimo to asi udelat NOTOC aby zmizel obsah, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:44, 1. 6. 2006 (UTC) - hele jsem asi deset minut jeste tady na kanale RC 1696 2979 2006-06-01T15:31:16Z Flambelle 20 + [[Kategorie:Právo]] [[Kategorie:Právo]] 1697 3099 2006-06-06T13:30:37Z -jkb- 4 ... big big Momentálně ode dneška nefungují kódy, které obsahují mezeru (space) a dále kódy obsahující špičaté závorky < nebo >. jedná se o: <pre> <charinsert>#REDIRECT [[+]]</charinsert> &nbsp; <charinsert><!--+--></charinsert> &nbsp; <charinsert><+></charinsert> &nbsp; <charinsert></+></charinsert> &nbsp; a dále jistě i o zatím neinstalované <ref>, </ref> a <references/> '''<big>+</big>''' </pre> na nápravě se pracuje, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 19:03, 1. 6. 2006 (UTC) Jak se dovídám, vývojáři snad budou něco měnit aby víc věcí fungovalo; až bude jasné co a jak jde, dodělám a nainstaluji i nový button pro hledej/vyměň jak známo z textových editorů. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 07:48, 2. 6. 2006 (UTC) 1698 3854 2006-06-24T08:16:52Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou |PODTITULEK=Vyhláška 90/1963 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/90_1963_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Vlády Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, dále uváděné jako „původní smluvní strany“, :vyhlašující za svůj hlavní cíl co nejrychleji dosažení dohody o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou mezinárodní kontrolou v souladu s cíli Organizace spojených národů, jež by skoncovala se závody ve zbrojení a odstranila pohnutky k výrobě a zkouškám všech druhů zbraní, včetně jaderných, :usilujíce dosáhnout zastavení všech pokusných výbuchů jaderných zbraní navždy, jsouce rozhodnuty pokračovat proto v jednání a přejíce si skoncovat s tím, aby prostředí, jež člověka obklopuje, bylo zamořováno radioaktivními látkami, dohodly se takto: ==Článek 1== <ol> <li> Každá ze smluvních stran se zavazuje zakázat veškeré pokusné výbuchy jaderných zbraní i všechny jiné jaderné výbuchy, předcházet jim a neprovádět je, a to na kterémkoli místě podléhajícím její pravomoci nebo kontrole: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v ovzduší; mimo jeho hranice, čítaje v to kosmických prostor; pod vodou, čítaje v to pobřežní vody a volné moře; a </li> <li> v kterémkoli jiném prostředí, pokud takový výbuch způsobuje zanášení radioaktivního odpadu mimo území státu, pod jehož pravomocí nebo kontrolou se takový výbuch provádí. </li> </ol> Přitom je třeba mít na zřeteli, že ustanovení tohoto bodu nesmí být na překážku sjednání smlouvy, která povede k zákazu všech pokusných jaderných výbuchů navždy, čítaje v to veškeré takové pokusy pod zemí; o její sjednání budou smluvní strany usilovat, jak to již prohlásily v preambuli k této Smlouvě. </li> <li> Každá ze smluvních stran se dále zavazuje vystříhat se podněcování, povzbuzování nebo jakékoli účasti při provádění jakýchkoli pokusných výbuchů jaderných zbraní a jakýchkoli jiných jaderných výbuchů kdekoli uskutečňovaných, které by byly prováděny v kterémkoli z prostředí uvedených v odstavci 1 tohoto článku anebo by měly důsledky uvedené v odstavci 1. </li> </ol> == Článek 2 == #Kterákoli smluvní strana může navrhnout změny této Smlouvy. Znění každé navržené změny se předkládá depozitářským vládám, které je rozešlou všem smluvním stranám. Poté, požádá-li o to jedna třetina nebo více smluvních stran, svolají depozitářské vlády konferenci a pozvou na ni všechny smluvní strany, aby navrženou změnu projednaly. #Každá změna této Smlouvy musí být schválena většinou hlasů všech smluvních stran, čítaje v to hlasy všech původních smluvních stran. Změna nabývá pro všechny smluvní strany platnosti poté, až většina smluvních stran, čítaje v to všechny původní smluvní strany, uloží do úschovy své ratifikační listiny. == Článek 3== #Tato smlouva bude otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoli stát, jenž tuto Smlouvu nepodepíše před jejím vstupem v platnost podle odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoli přistoupit. #Tato smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu mají být odevzdány do úschovy vládám států -- původních smluvních stran -- Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se tímto určují za depozitářské vlády. #Tato smlouva vstoupí v platnost po ratifikaci všemi původními smluvními stranami a po uložení jejich ratifikačních listin. #Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy do úschovy po vstupu této Smlouvy v platnost, vstoupí Smlouva v platnost dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Depozitářské vlády neprodleně uvědomí všechny státy, které tuto Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu, o datu vstupu této Smlouvy v platnost, o datu doručení jakýchkoli žádostí o svolání konference, jakož i o jiných oznámeních. #Tato Smlouva bude depozitářskými vládami registrována podle článku 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. == Článek 4== Tato Smlouva má časově neomezenou platnost. Každá smluvní strana má právo na základě výkonu své státní svrchovanosti Smlouvu vypovědět, jestliže dospěje k rozhodnutí, že výjimečné okolnosti souvisící s obsahem této Smlouvy ohrozily vyšší zájmy její země. O tomto vypovězení musí uvědomit všechny ostatní smluvní strany tři měsíce předem. == Článek 5== Tato Smlouva, jejíž ruské i anglické znění má stejnou platnost, bude uložena v archivech depozitářských vlád. Depozitářské vlády odevzdají řádně ověřené opisy této Smlouvy vládám státům, které Smlouvu podepsaly a k ní přistoupily. Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, byvše k tomu řádně zmocněni, tuto Smlouvu podepsali. Dáno ve třech vyhotoveních v Moskvě dne 5. srpna roku tisíc devět set šedesát tři. Za vládu sovětských socialistických republik: :A.Gromyko v. r. Za vládu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska: :Home v. r. Za vládu Spojených států amerických: :Dean Rusk v. r. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Limited Test Ban Treaty]] 1699 3853 2006-06-24T08:12:50Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o nešíření jaderných zbraní |PODTITULEK=Vyhláška MZV 61/1974&nbsp;Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/cislo_rok_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy uzavírající tuto Smlouvu, dále uváděné jako „Smluvní strany“, :berouce v úvahu ničivé důsledky, které by měla pro všechno lidstvo jaderná válka, a z toho vyplývající nutnost vynaložit veškeré úsilí k odvrácení nebezpečí vzniku takové války a učinit opatření k zajištění bezpečnosti národů, :majíce za to, že šíření jaderných zbraní by vážně zvýšilo nebezpečí jaderné války, :v souladu s rezolucemi Valného shromáždění Organizace spojených národů, které vyzývají k uzavření dohody o zamezení dalšího šíření jaderných zbraní, :zavazujíce se napomáhat uplatnění záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii na činnost spojenou s mírovým využitím jaderné energie, :vyjadřujíce svoji podporu výzkumu, vývoji a dalšímu úsilí na podporu aplikace zásady účinných záruk v rámci systému záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii, pokud jde o pohyb výchozích a speciálních štěpných materiálů s využitím přístrojů a jiných technických způsobů kontroly na určitých klíčových místech, :potvrzujíce zásadu, že výsledky mírového využití jaderné technologie včetně jakýchkoliv vedlejších technologických produktů, které mohou získat státy vlastnící jaderné zbraně při vývoji jaderných výbušných zařízení, mají být pro mírové účely poskytnuty všem smluvním stranám, jak těm, které jaderné zbraně vlastní, tak i těm, které je nevlastní, :jsouce přesvědčeny, že při uskutečňování této zásady mají všechny smluvní strany právo podílet se na co možná nejširší výměně vědeckých informací pro další rozvoj využití jaderné energie pro mírové účely a přispívat tomuto rozvoji jednotlivě nebo ve spolupráci s dalšími státy, :vyhlašujíce svůj úmysl dosáhnout co možná nejdříve zastavení závodů v jaderném zbrojení a přijmout účinná opatření k jadernému odzbrojení, :naléhavě vyzývajíce všechny státy ke spolupráci při uskutečňování tohoto cíle, :připomínajíce rozhodnutí, vyjádřené smluvními stranami v preambuli [[Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů|Smlouvy o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou]] z r. 1963, usilovat o trvalé zastavení všech pokusných výbuchů jaderných zbraní a pokračovat za tímto účelem v jednání, :přejíce si napomáhat zmírnění mezinárodního napětí a upevnění důvěry mezi státy s cílem usnadnit zastavení výroby jaderných zbraní, zničení všech jejich existujících zásob a odstranění jaderných zbraní a jejich nosičů z národních arzenálů v souladu se smlouvou o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou účinnou mezinárodní kontrolou, :připomínajíce, že v souladu s [[Charta OSN|Chartou Organizace spojených národů]] musí se státy ve svých mezinárodních stycích zdržet hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoliv státu nebo jakéhokoliv jiného způsobu neslučitelného s cíli Organizace spojených národů a že dosažení a udržení mezinárodního míru a bezpečnosti má být zajištěné s nejmenším vynaložením světových lidských a ekonomických zdrojů na zbrojení, dohodly se takto: ==Článek 1== Každá smluvní strana vlastnící jaderné zbraně se zavazuje nepředávat přímo ani nepřímo komukoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo jadernými výbušnými zařízeními, jakož i žádným způsobem nepodporovat, nepodceňovat a nepovzbuzovat jakýkoliv stát nevlastnící jaderné zbraně k výrobě nebo k získání jaderných zbraní či jiných jaderných výbušných zařízení jakýmkoliv jiným způsobem nebo k získání kontroly nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními. ==Článek 2== Každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbraně se zavazuje nepřijímat přímo či nepřímo od kohokoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními, nevyrábět jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani je nezískávat jakýmkoliv jiným způsobem, ani nevyhledávat a nepřijímat jakoukoliv pomoc při výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení. ==Článek 3== <ol> <li> Každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbraně se zavazuje přijmout záruky uvedené v dohodě, o které se bude jednat a která bude uzavřena s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii v souladu se Statutem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a systémem záruk Agentury, výlučně k ověřování plnění závazků, které přijala v souladu s touto Smlouvou s cílem zabránit neoprávněnému převodu jaderné energie z mírového využití na jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení. Procedury záruk požadovaných tímto článkem budou uplatněny na výchozí nebo speciální štěpný materiál, a to nezávisle od toho, vyrábí-li se, zpracovává nebo používá v jakémkoliv hlavním jaderném zařízení. Záruky požadované tímto článkem budou uplatněny na veškerý výchozí nebo speciální štěpný materiál ve veškeré mírové jaderné činnosti na území takovéhoto státu, pod jeho jurisdikcí nebo v činnosti kdekoliv prováděné pod jeho kontrolou. </li> <li> Každá smluvní strana se zavazuje nedávat k dispozici: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> výchozí nebo speciální štěpný materiál nebo </li> <li> zařízení nebo materiál speciálně určený nebo připravovaný pro zpracování, využití nebo výrobu speciálního štěpného materiálu jakémukoliv státu nevlastnícímu jaderné zbraně pro mírové účely, jestliže se na tento výchozí nebo speciální štěpný materiál nevztahují záruky požadované tímto článkem. </li> </ol> </li> <li> Záruky požadované tímto článkem budou realizovány takovým způsobem, který bude v souladu s článkem IV této Smlouvy a bude zamezovat brzdění ekonomického nebo technologického rozvoje smluvních stran nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírové jaderné činnosti včetně mezinárodní výměny jaderného materiálu pro mírové účely v souladu s ustanoveními tohoto článku a zásadou aplikace záruk uvedenou v preambuli Smlouvy. </li> <li> Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně uzavřou s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii dohody za účelem splnění požadavků tohoto článku individuálně nebo spolu s jinými státy v souladu se Statutem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jednání o takovýchto dohodách započne v průběhu 180 dní od původního vstupu této Smlouvy v platnost. Pro státy, které předají do úschovy své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu do uplynutí lhůty 180 dní, jednání o takovýchto dohodách započne nejpozději k datu předání těchto listin. Tyto dohody vstoupí v platnost nejpozději osmnáct měsíců ode dne zahájení jednání. </li> </ol> ==Článek 4== #Nic v této Smlouvě nesmí být vykládáno tak, aby se to dotýkalo nezadatelného práva všech smluvních stran rozvíjet bez diskriminace a v souladu s články I a II této Smlouvy výzkum, výrobu a využití jaderné energie pro mírové účely. #Všechny smluvní strany se zavazují napomáhat co nejúplnější výměně zařízení, materiálů, vědeckých a technických informací k mírovému využití jaderné energie a mají právo podílet se na takovéto výměně. Smluvní strany, které k tomu mají předpoklady, budou rovněž spolupracovat k tomu, aby přispěly, jednotlivě nebo společně s jinými státy nebo mezinárodními organizacemi, k dalšímu rozvoji mírového využití jaderné energie, zejména na území smluvních stran nevlastnících jaderné zbraně, s patřičným zřetelem k potřebám rozvojových oblastí světa. ==Článek 5== Každá smluvní strana se zavazuje provést příslušná opatření k tomu, aby bylo zjištěno, že možný prospěch z jakéhokoliv mírového využití jaderných výbuchů bude v souladu s touto Smlouvou, pod odpovídajícím mezinárodním dohledem a prostřednictvím příslušných mezinárodních procedur dostupný smluvním stranám nevlastnícím jaderné zbraně na nediskriminačním základě a že cena za použitá výbušná zařízení pro takové smluvní strany bude co možná nejnižší a nebude zahrnovat výdaje na výzkum a vývoj. Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně budou moci dosáhnout takového prospěchu v souladu se speciální mezinárodní dohodou nebo dohodami prostřednictvím odpovídajícího mezinárodního orgánu, v němž budou přiměřeně zastoupeny státy nevlastnící jaderné zbraně. Jednání o této otázce bude zahájeno co možná nejdříve po vstupu Smlouvy v platnost. Smluvní strany nevlastnící jaderné zbraně, pokud si to budou přát, mohou získat takovéto výhody rovněž v souladu s dvoustrannými dohodami. ==Článek 6== Každá smluvní strana se zavazuje vést v duchu dobré vůle jednání o účinných opatřeních k zastavení závodů v jaderném zbrojení v blízké budoucnosti a k jadernému odzbrojení rovněž o smlouvě o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou. ==Článek 7== Žádné ustanovení této Smlouvy se netýká práva jakékoliv skupiny států uzavírat oblastní dohody za účelem úplného odstranění jaderných zbraní z jejich území. ==Článek 8== #Kterákoliv smluvní strana může navrhnout změny v této Smlouvě. Znění jakékoliv navrhované změny se předkládá depozitárním vládám, které je rozešlou všem smluvním stranám. Poté, budou-li o to požádány jednou třetinou nebo větším počtem smluvních stran, depozitární vlády svolají konferenci, na niž pozvou všechny smluvní strany k posouzení takovéto změny. #Jakákoliv změna této Smlouvy musí být schválena většinou hlasů všech smluvních stran, včetně hlasů všech smluvních stran vlastnících jaderné zbraně, jakož i všech těch smluvních stran, které budou k datu, kdy bude oznámení o změně rozesláno, členy Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovu energii. Změna vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu, která předá listiny o ratifikaci změny, po předání do úschovy ratifikačních listin většiny všech smluvních stran, včetně ratifikačních listin všech smluvních stran vlastnících jaderné zbraně, a rovněž všech těch smluvních stran, které budou k datu, kdy bude oznámení o změně rozesláno, členy Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Poté vstoupí změna v platnost pro jakoukoliv jinou smluvní stranu pro předání její listiny o ratifikaci změny do úschovy. #Po pěti letech od vstupu této Smlouvy v platnost bude v Ženevě (Švýcarsko) uspořádána konference smluvních stran, aby posoudila účinnost této Smlouvy s cílem ujistit se, že zásady preambule a ustanovení Smlouvy jsou plněny. Po každých dalších pěti letech může většina smluvních stran na základě předložení příslušného návrhu depozitárním vládám dosáhnout svolání dalších konferencí za stejným účelem tj. k posouzení účinnosti Smlouvy. ==Článek 9== #Tato Smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát, který nepodepíše Smlouvu před jejím vstupem v platnost podle odstavce 3 tohoto článku, může k ní kdykoliv přistoupit. #Tato Smlouva podléhá ratifikaci států, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a listiny o přístupu budou uloženy u vlád Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které se tímto určují za depozitární vlády. #Tato Smlouva vstoupí v platnost po její ratifikaci státy, jejichž vlády jsou určeny za depoziráře Smlouvy, a 40 jinými signatárními státy této Smlouvy a po uložení jejich ratifikačních listin. Pro účely této Smlouvy je státem vlastnících jaderné zbraně stát, který vyrobil a provedl výbuch jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbušného zařízení před 1.lednem 1967. #Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této Smlouvy v platnost, nabude Smlouva platnosti dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Depozitární vlády neprodleně uvědomí všechny státy, které tuto Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu vstupu této Smlouvy v platnost a o datu obdržení jakékoliv žádosti o svolání konference a rovněž o jiných sděleních. #Tato Smlouva bude zaregistrována depozitárními vládami podle článku 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. ==Článek 10== #Každá smluvní strana má při výkonu své státní svrchovanosti právo odstoupit od Smlouvy, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti související s obsahem této Smlouvy ohrozily svrchované zájmy její země. O svém odstoupení uvědomí tři měsíce předem všechny ostatní smluvní strany a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů. Takové sdělení musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o kterých tento stát soudí, že ohrozily jeho svrchované zájmy. #Po 25 letech od vstupu Smlouvy v platnost bude svolána konference, aby rozhodla o tom, zda platnost Smlouvy bude nadále časově neomezená nebo zda její platnost bude prodloužena na další stanovenou lhůtu nebo lhůty. Toto řešení bude přijato většinou smluvních stran. ==Článek 11== Tato Smlouva, jejíž ruský, anglický, francouzský, španělský a čínský text jsou stejně autentické, bude uložena v archívech depozitárních vlád. Náležitě ověřené kopie této Smlouvy budou depozitárními vládami předány vládám všech států, které Smlouvu podepsaly nebo k ní přistoupily. Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli řádným způsobem zmocněni, tuto Smlouvu podepsali. Dáno v trojím vyhotovení ve městech Moskvě, Londýně a Washingtoně dne prvního července roku tisícího devítistého šedesátého osmého. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Nuclear Non-Proliferation Treaty]] 1700 3829 2006-06-23T13:56:25Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o zákazu vývoje, výrob a hromadění zásob bakteriologických, biologických a toxinových zbraní a o jejich zničení |PODTITULEK=Vyhláška MZV 96/1975 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/96_1975_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Smluvní státy této Úmluvy :rozhodnuty jednat s cílem dosáhnout účinného pokroku na cestě ke všeobecnému a úplnému odzbrojení, včetně zákazu a odstranění všech typů zbraní hromadného ničení, a přesvědčeny, že zákaz vývoje, výroby a hromadění chemických a bakteriologických (biologických) zbraní a jejich zničení prostřednictvím účinných opatření usnadní dosažení všeobecného a úplného odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou, :uznávajíce velký význam [[Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní|Protokolu o zákazu užívat ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických]], podepsaného v Ženevě 17. června 1925, a vědomy si rovněž vkladu, který uvedený Protokol již přinesl a nadále přináší ke zmírňování hrůz války. :potvrzujíce svoji věrnost zásadám a cílům tohoto Protokolu a vyzývajíce všechny státy k jejich přísnému dodržování, :připomínajíce, že Valné shromáždění Organizace spojených národů opětovně odsoudilo všechny akce, které jsou v rozporu se zásadami a cíli ženevského protokolu ze 17. června 1925. :přejíce si přispět k prohloubení důvěry mezi národy a všeobecnému ozdravění mezinárodního ovzduší, :přejíce si rovněž přispět k uskutečnění cílů a zásad [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]], :přesvědčeny o důležitosti a naléhavé nutnosti vyřadit účinnými opatřeními z arzenálů států takové nebezpečné zbraně hromadného ničení, jako jsou zbraně s využitím chemických nebo bakteriologických (biologických) agentů, :uznávajíce, že dohoda o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní představuje první možný krok k dosažení dohody o účinných opatřeních i pro zákaz vývoje, výroby a hromadění chemických zbraní, a rozhodnuty pokračovat v jednáních za tímto účelem, :rozhodnuty zcela vyloučit v zájmu všeho lidstva možnost použití bakteriologických (biologických) agentů a toxinů jako zbraní, :přesvědčeny, že takové použití by odporovalo svědomí lidstva a že by se nemělo litovat žádné námahy ke snížení tohoto nebezpečí, se dohodly na následujícím: ==Článek 1== Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje, že nebude nikdy a za žádných okolností vyvíjet, vyrábět, hromadit nebo jakýmkoli jiným způsobem získávat nebo mít v držení: #mikrobiologické nebo jiné biologické agenty nebo toxiny jakéhokoli původu či způsobu výroby, a to takových druhů a v takovém množství, které nejsou určeny k preventivním, ochranným nebo jiným mírovým účelům; #zbraně, zařízení nebo nosiče určené k použití takových agentů nebo toxinů k nepřátelským účelům nebo v ozbrojeném konfliktu. ==Článek 2== Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje zničit nebo převést na mírové účely co nejdříve, nejdéle však do devíti měsíců po vstupu Úmluvy v platnost, všechny agenty, toxiny, zbraně, zařízení a nosiče uvedené v článku I Úmluvy, které vlastní nebo které jsou pod jeho jurisdikcí nebo kontrolou. Při plnění ustanovení tohoto článku budou zachována všechna nutná bezpečnostní opatření k ochraně obyvatelstva a životního prostředí. ==Článek 3== Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje, že nebude nikomu předávat přímo ani nepřímo jakékoliv agenty, toxiny, zbraně, zařízení nebo nosiče uvedené v článku I Úmluvy a nebude jakýmkoliv způsobem pomáhat, podněcovat a nabádat kterýkoliv stát, skupinu států nebo mezinárodní organizace k jejich výrobě nebo získávání jakýmkoliv jiným způsobem. ==Článek 4== Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje přijmout v souladu se svým ústavním postupem veškerá nutná opatření k zákazu a zamezení vývoje, výroby, hromadění, získávání nebo držení agentů, toxinů, zbraní, zařízení a nosičů uvedených v článku I Úmluvy, a to kdekoliv na území takového státu pod jeho jurisdikcí nebo pod jeho kontrolou. ==Článek 5== Smluvní státy této Úmluvy se zavazují navzájem se konzultovat a spolupracovat při řešení jakýchkoliv otázek, které mohou vzniknout, pokud jde o cíle této Úmluvy, nebo v souvislosti s plněním jejích ustanovení. Konzultace a spolupráce podle tohoto článku mohou být rovněž prováděny s použitím příslušných mezinárodních procedur v rámci Organizace spojených národů a v souladu s její Chartou. ==Článek 6== #Kterýkoliv smluvní stát této Úmluvy, který zjistí, že akce kteréhokoliv jiného smluvního státu představují porušení závazků převzatých na základě ustanovení této Úmluvy, může podat stížnost Radě bezpečnosti Organizace spojených národů. Taková stížnost musí obsahovat veškeré možné důkazy potvrzující její opodstatněnost, jakož i žádost o její posouzení Radou bezpečnosti. #Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje spolupracovat při provádění jakéhokoliv šetření, které Rada bezpečnosti může provést v souladu s ustanoveními [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]] na základě stížnosti, kterou Rada obdrží. Rada bezpečnosti bude informovat smluvní státy Úmluvy o výsledku šetření. ==Článek 7== Každý smluvní stát této Úmluvy se zavazuje v souladu s [[Charta OSN|Chartou organizace spojených národů]] poskytovat nebo podporovat pomoc kterémukoliv smluvnímu státu Úmluvy, který o to požádá, jestliže Rada bezpečnosti rozhodne, že takovýto smluvní stát byl v důsledku porušení této Úmluvy vystaven nebezpečí. ==Článek 8== Nic v této Úmluvě nebude vykládáno tak, aby to jakýmkoliv způsobem omezovalo nebo poškozovalo závazky převzaté kterýmkoliv státem na základě [[Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní|Protokolu o zákazu užívat ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických]], podepsaného v Ženevě dne 17. června 1925. ==Článek 9== Každý smluvní stát této Úmluvy potvrzuje uznávaný cíl účinného zákazu chemických zbraní a za tímto účelem se zavazuje pokračovat v duchu dobré vůle v jednáních k dosažení brzké dohody o účinných opatřeních k zákazu jejich vývoje, výrob a hromadění zásob a k jejich zničení a o odpovídajících opatřeních týkajících se zařízení a nosičů zvláště určených k výrobě nebo použití chemických agentů jako zbraní. ==Článek 10== #Smluvní státy této Úmluvy se zavazují napomáhat co možná nejširší výměně zařízení, materiálů a vědeckých a technických informací pro využití bakteriologických (biologických) agentů a toxinů pro mírové účely a mají právo se účastnit takové výměny. Smluvní státy Úmluvy, které budou moci tak učinit, budou spolupracovat individuálně nebo společně s dalšími státy nebo mezinárodními organizacemi při rozvoji a aplikaci vědeckých objevů v oblasti bakteriologie (biologie) za účelem předcházení výskytu chorob, nebo k jiným mírovým účelům. #Tato Úmluva bude prováděna tak, aby nedocházelo k narušování hospodářského nebo technického rozvoje smluvních států Úmluvy nebo mezinárodní spolupráce v oblasti mírové bakteriologické (biologické) činnosti, včetně mezinárodní výměny bakteriologických (biologických) agentů a toxinů a zařízení pro zpracování, použití nebo výrobu bakteriologických (biologických) agentů a toxinů k mírovým účelům v souladu s ustanoveními této Úmluvy. ==Článek 11== Kterýkoliv smluvní stát může navrhnout změny této Úmluvy. Změny vstoupí v platnost pro každý smluvní stát, který tyto změny přijme, jakmile budou přijaty většinou smluvních států Úmluvy, a poté pro každý zbývající smluvní stát dnem, kdy je přijme. ==Článek 12== Po pěti letech od vstupu této Úmluvy v platnost, nebo dříve, pokud o to požádá většina smluvních států Úmluvy předložením návrhu s tímto cílem depozitárním vládám, bude v Ženevě (Švýcarsko) uspořádána konference smluvních států Úmluvy, která posoudí působení této Úmluvy, aby se ujistila, že cíle uvedené v preambuli a ustanovení Úmluvy, včetně ustanovení týkajících se jednání o chemických zbraních, jsou uskutečňovány. Při takovém posouzení budou vzaty v úvahu všechny nové výsledky vědeckého a technického vývoje, které mají vztah k této Úmluvě. ==Článek 13== #Tato Úmluva bude platit po neomezenou dobu. #Každý smluvní stát této Úmluvy má při výkonu své státní suverenity právo Úmluvy vypovědět, jestliže rozhodne, že mimořádné okolnosti týkající se obsahu této Úmluvy ohrozily jeho nejvyšší zájmy. O takové výpovědi vyrozumí všechny ostatní smluvní státy Úmluvy a Radu bezpečnosti Organizace spojených národů tři měsíce předem. Takové vyrozumění musí obsahovat prohlášení o mimořádných okolnostech, o kterých soudí, že ohrozily jeho nejvyšší zájmy. ==Článek 14== #Tato Úmluva bude otevřena k dopisu všem státům. Každý stát, který Úmluvu nepodepíše před jejím vstupem v platnost v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, k ní může kdykoliv přistoupit. #Tato Úmluva podléhá ratifikaci státy, které ji podepsaly. Ratifikační listiny a litiny o přístupu budou uloženy u vlád Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Svazu sovětských socialistických republik, které jsou tímto ustanoveny depozitárními vládami. #Tato Úmluva vstoupí v platnost poté, kdy ratifikační listiny uloží dvacet dvě vlády, včetně vlád ustanovených depozitárními vládami Úmluvy. #Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy po vstupu této Úmluvy v platnost, vstoupí Úmluva v platnost dnem uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Depozitární vlády budou neprodleně informovat všechny státy, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily, o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, o datu vstupu této Úmluvy v platnost a o obdržení jiných sdělení. #Tato Úmluva bude registrována depozitárními vládami v souladu s článkem 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. ==Článek 15== Tato Úmluva, jejíž anglický, ruský, francouzský, španělský a čínský text mají stejnou platnost, bude uložena v archívech depozitárních vlád. Řádně ověřené kopie této Úmluvy budou předány depozitárními vládami vládám států, které Úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zplnomocnění, tuto Úmluvu podepsali. Dáno ve třech vyhotoveních ve městech Londýně, Moskvě a Washingtonu dne desátého dubna roku tisícího devítistého sedmdesátého druhého. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1701 3003 2006-06-02T11:08:36Z Flambelle 20 nová, bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Vídeňská úmluva o konzulárních stycích |PODTITULEK=Vyhláška 32/1962 Sb. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/32_1962_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :připomínajíce, že již od dávných dob jsou navazovány konzulární styky mezi národy, :majíce na zřeteli cíle a zásady [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]] týkající se svrchované rovnosti států, udržování mezinárodního míru a bezpečnosti a podpory přátelských styků mezi národy, :jsouce si vědomy, že Konference Organizace spojených národů o diplomatických stycích a imunitách přijala [[Vídeňská úmluva o diplomatických stycích|Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích]] otevřenou k podpisu dne 18. dubna 1961, :věříce, že mezinárodní úmluva o konzulárních stycích, výsadách a imunitách rovněž přispěje k rozvíjení přátelských styků mezi národy bez ohledu na rozdílnost jejich ústavního a společenského zřízení, :uvědomujíce si, že účelem takových výsad a imunit není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí konzulárních úřadů jménem jejich států, :potvrzujíce, že pravidla mezinárodního práva obyčejového budou i nadále platit v otázkách, které nejsou výslovně upraveny ustanovením této Úmluvy, dohodly se takto: ====Článek 1==== '''Definice''' 1. Pro účely této Úmluvy mají následující výrazy tento význam: :a) „konzulární úřad“ je generální konzulát, konzulát, vicekonzulát nebo konzulární jednatelství; :b) „konzulární obvod“ je území určené konzulárnímu úřadu k výkonu konzulárních funkcí; :c) „vedoucí konzulárního úřadu“ je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí; :d) „konzulární úředník“ je každá osoba, včetně vedoucího konzulárního úřadu, pověřená v této funkci výkonem konzulárních funkcí; :e) „konzulární zaměstnanec“ je každá osoba zaměstnaná v administrativních nebo technických službách konzulárního úřadu; :f) „člen služebního personálu“ je každá osoba zaměstnaná v domácích službách konzulárního úřadu; :g) „členové konzulárního úřadu“ jsou konzulární úředníci, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu; :h) „členové konzulárního personálu“ jsou konzulární úředníci kromě vedoucího konzulárního úřadu, konzulární zaměstnanci a členové služebního personálu; :i) „člen soukromého personálu“ je osoba zaměstnána výlučně v soukromých službách člena konzulárního úřadu; :j) „konzulární místnosti“ jsou budovy nebo části budov a pozemky k nim příslušející, používané výlučně pro účely konzulárního úřadu, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem; :k) „konzulární archivy“ zahrnují všechny listiny, dokumenty, korespondenci, knihy, filmy, záznamové pásky a rejstříky konzulárního úřadu spolu s šiframi a kódy, kartotékami a kteroukoliv částí zařízení určenou k jejich ochraně a uložení. 2. Konzulární úředníci jsou dvojí kategorie, a to konzulární úředníci z povolání a honorární konzulární úředníci. Ustanovení Hlavy II této Úmluvy se vztahují na konzulární úřady uvedené konzulárními úředníky z povolání, ustanovení Hlavy III se vztahují na konzulární úřady vedené honorárními konzulárními úředníky. 3. Zvláštní status členů konzulárního úřadu, kteří jsou občany přijímacího státu nebo v něm trvale sídlí, se řídí článkem 71 této Úmluvy. ==Hlava I - Konzulární styky všeobecně== ===Část I - Navázání a provádění konzulárních styků=== ====Článek 2==== '''Navázání konzulárních styků''' 1. Navázání konzulárních styků mezi státy se uskutečňuje vzájemnou dohodou. 2. Souhlas k navázání diplomatických styků mezi dvěma státy zahrnuje, pokud není jinak stanoveno, i souhlas k navázání konzulárních styků. 3. Přerušení diplomatických styků nezahrnuje samo o sobě přerušení konzulárních styků. ====Článek 3==== '''Výkon konzulárních funkcí''' Konzulární funkce vykonávají konzulární úřady. Rovněž je vykonávají diplomatické mise ve shodě s ustanoveními této Úmluvy. ====Článek 4==== '''Zřízení konzulárního úřadu''' 1. Konzulární úřad může být zřízení na území přijímajícího státu pouze s jeho souhlasem. 2. Sídlo konzulárního úřadu, jeho klasifikace a konzulární obvod jsou určovány vysílajícím státem a podléhají schválení přijímacího státu. 3. Dodatečné změny sídla konzulárního úřadu, jeho klasifikace nebo konzulárního obvodu může provést vysílající stát pouze se souhlasem přijímajícího státu. 4. Souhlasu přijímajícího státu je rovněž zapotřebí v případě, že si generální konzulát nebo konzulát přeje zřídit vicekonzulát nebo konzulární jednatelství v jiném místě, než v němž je sám zřízen. 5. Předchozího výslovného souhlasu přijímajícího státu je zapotřebí též k zřízení úřadovny tvořící část konzulárního úřadu, avšak umístěné mimo sídlo tohoto úřadu. ====Článek 5==== '''Konzulární funkce''' Konzulární funkce záleží :a) v chránění zájmů vysílajícího státu a jeho státních příslušníků, a to jak fyzických, tak i právnických osob, v přijímajícím státě v rozsahu dovoleném mezinárodním právem; :b) v podpoře rozvoje obchodních, hospodářských, kulturních a vědeckých styků mezi vysílajícím a přijímacím státem a v jiném rozvíjení přátelských styků mezi nimi ve shodě s ustanoveními této Úmluvy; :c) v zjišťování stavu a vývoje obchodního, hospodářského, kulturního a vědeckého života přijímajícího státu všemi zákonnými prostředky a v podávání zpráv o tom vládě vysílajícího státu a informací zainteresovaným osobám; :d) ve vydávání cestovních pasů a cestovních dokumentů státním příslušníkům vysílajícího státu a víz nebo příslušných dokumentů osobám přejícím si cestovat do vysílajícího státu; :e) v poskytování pomoci a podpory státním příslušníkům vysílajícího státu a to jak fyzickým, tak právnickým osobám; :f) v provádění funkce notáře, civilního matrikáře a obdobných funkcí a ve výkonu některých funkcí administrativní povahy za předpokladu, že to není v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu; :g) v ochraně zájmů státních příslušníků vysílajícího státu, fyzických i právnických osob, ve věcech dědických na území přijímajícího státu, a to ve shodě se zákony a předpisy přijímajícího státu; :h) v ochraně zájmů mladistvých a jiných osob nemajících plnou způsobilost, které jsou státními příslušníky vysílajícího státu, v rozsahu stanoveném zákony a předpisy přijímajícího státu, zvláště v případech, kde se vzhledem k těmto osobám požaduje poručnictví nebo opatrovnictví; :i) v zastupování státních příslušníků vysílajícího státu nebo v zajišťování jejich vhodného zastoupení před soudy a jinými orgány přijímajícího státu při zachování praxe a procesních předpisů platných v přijímajícím státě, za účelem dosáhnout prozatímních opatření k ochraně práv a zájmů těchto státních příslušníků v souladu se zákony a předpisy přijímacího státu v případech, kdy vzhledem k nepřítomnosti nebo jiných důvodů uvedení státní příslušníci nejsou s to ujmout se včas hájení svých práv a zájmů; :j) v doručování soudních a mimosoudních dokumentů nebo ve vyřizování dožádání nebo pověření k provedení důkazu pro soudy vysílajícího státu ve shodě s platnými mezinárodními dohodami nebo, pokud takové mezinárodní dohody neexistují, jiným způsobem, který je v souladu se zákony a předpisy přijímacího státu; :k) ve výkonu práva dozoru a inspekce stanoveného zákony a předpisy vysílajícího státu, pokud jde o lodě mající příslušnost vysílajícího státu, o letadla registrovaná v tomto státě a o jejich posádky; :l) v poskytování pomoci lodím a letadlům uvedeným v pododstavci k) tohoto článku a jejich posádkám, v přijímání hlášení týkající se plavby lodi, kontrolování a vidování lodních dokumentů, a aniž by tím byla dotčena pravomoc orgánů přijímajícího státu, ve vyšetřování všech metod, k nimž došlo v průběhu plavby, a v řešení sporů všeho druhu mezi kapitánem, důstojníky a námořníky, pokud je to povoleno zákony a předpisy vysílajícího státu; :m) v provádění jiných funkcí svěřených konzulárnímu úřadu vysílajícím státem, které nejsou zakázány zákony a předpisy přijímacího státu nebo proti nimž přijímající stát nevznese žádné námitky nebo které jsou uvedeny v mezinárodních dohodách platných mezi vysílajícím a přijímajícím státem. ====Článek 6==== '''Výkon konzulárních funkcí mimo konzulární obvod''' Konzulární úředník může ve zvláštních případech vykonávat se souhlasem přijímacího státu své funkce mimo konzulární obvod. ====Článek 7==== '''Výkon konzulárních funkcí ve třetím státě''' Vysílající stát může po uvědomění států, jichž se to týká, pověřit konzulární úřad v určitém státě výkonem konzulárních funkcí v jiném státě, pokud některý z dotčených států proti tomu výslovně nevznesl námitky. ====Článek 8==== '''Výkon konzulárních funkcí za třetí stát''' Konzulární úřad vysílajícího státu může po příslušném uvědomění přijímajícího státu vykonávat, pokud přijímající stát nevznese námitky, konzulární funkce v přijímajícím státě za třetí stát. ====Článek 9==== '''Třídy vedoucích konzulárních úřadů''' 1. Vedoucí konzulárních úřadů jsou rozděleni do čtyř tříd, a to: :a) generální konzulové; :b) konzulové; :c) vicekonzulové; :d) konzulární jednatelé. 2. Odstavec 1 tohoto článku neomezuje žádným způsobem pravomoc kterékoliv smluvní strany stanovit hodnosti konzulárních úředníků kromě hodnosti vedoucích konzulárních úřadů. ====Článek 10==== '''Jmenování a přijetí vedoucích konzulárních úřadů''' 1. Vedoucí konzulárních úřadů jsou jmenováni vysílajícím státem a přijímání k výkonu svých funkcí přijímacím státem. 2. Při zachování ustanovení této Úmluvy se formality jmenování a přijetí vedoucích konzulárních úřadů řídí zákony, předpisy a zvyklostmi vysílajícího, případně přijímacího státu. ====Článek 11==== '''Konzulský patent nebo oznámení o jmenování''' 1. Vysílající stát mu vedoucího konzulárního úřadu opatřit dokladem ve formě patentu nebo obdobného dokumentu vyhotoveného pro každé jmenování zvlášť, které osvědčuje jeho funkci a v němž je uvedeno zpravidla jeho plné jméno, kategorie a třída, konzulární obvod a sídlo konzulárního úřadu. 2. Vysílající stát zašle patent nebo obdobný dokument diplomatickou nebo jinou vhodnou cestou vládě státu, na jehož území má vedoucí konzulárního úřadu vykonávat své funkce. 3. Vysílající stát může se souhlasem přijímajícího státu zaslat přijímajícímu státu místo patentu nebo obdobného dokumentu oznámení obsahující údaje požadované v odstavci 1 tohoto článku. ====Článek 12==== '''Exekvatur''' 1. Vedoucího konzulárního úřadu je přijímán k výkonu svých funkcí na základě přivolení přijímacího státu nazývaného exekvatur, ať již je forma přivolení jakákoliv. 2. Stát, který odmítá poskytnout exekvatur, není povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého odmítnutí. 3. S výjimkou ustanovení článků 13 a 15 se vedoucí konzulárního úřadu neujme svých funkcí, pokud neobdrží exekvatur. ====Článek 13==== '''Prozatímní přijetí vedoucího konzulárního úřadu''' Do doručení exekvatur může být vedoucí konzulárního úřadu přijat k výkonu svých funkcí prozatímně. V tom případě se budou používat ustanovení této Úmluvy. ====Článek 14==== '''Vyrozumění orgánů konzulárního obvodu''' Jakmile je vedoucí konzulárního úřadu přijat byť jen prozatímně k výkonu svých funkcí, přijímající stát o tom ihned vyrozumí příslušné orgány konzulárního obvodu. Zajistí rovněž provedení nutných opatření, aby vedoucí konzulárního úřadu mohl vykonávat povinnosti vyplývající z jeho úřadu a požívat výhod vyplývajících z ustanovení této Úmluvy. ====Článek 15==== '''Dočasný výkon funkce vedoucího konzulárního úřadu''' 1. V případě, že vedoucí konzulárního úřadu není s to vykonávat své funkce nebo že místo vedoucího konzulárního úřadu je uprázdněno,může dočasný vedoucí úřadu prozatímně jednat jako vedoucí konzulárního úřadu. 2. Diplomatická mise vysílajícího státu, nebo nemá-li tento stát takovou misi v přijímajícím státě, vedoucí konzulárního úřadu anebo, není-li s to tak učinit, kterýkoliv příslušný orgán vysílajícího státu musí sdělit ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu tímto ministerstvem určenému plné jméno dočasného vedoucího úřadu. Toto sdělení musí být zpravidla učiněno předem. Přijímající stát může vázat přijetí dočasného vedoucího úřadu, pokud nejde o diplomatického zástupce nebo konzulárního úředníka vysílajícího státu v přijímajícím státě, na svůj souhlas. 3. Příslušné orgány přijímajícího státu poskytnou dočasnému vedoucímu úřadu pomoc a ochranu. Pokud vede úřad, vztahují se na něj ustanovení této Úmluvy na stejném základě jako na vedoucího příslušného konzulárního úřadu. Přijímající stát však není povinen poskytnout dočasnému vedoucímu úřadu žádné výhody, výsady a imunity, které vedoucí konzulárního úřadu požívá pouze v důsledku podmínek, které dočasný vedoucí úřadu nesplňuje. 4. Jestliže za okolnosti uvedených v odstavci 1 tohoto článku člen diplomatického personálu diplomatické mise vysílajícího státu je v přijímajícím státě pověřen vysílajícím státem funkcí dočasného vedoucího úřadu, bude, pokud přijímající stát proti tomu nevznese námitky, i nadále požívat diplomatických výsad a imunit. ====Článek 16==== '''Pořadí vedoucích konzulárních úřadů''' 1. Vedoucí konzulárních úřadů budou mít pořadí v každé třídě podle data udělení exekvatur. 2. V případě, kdy je vedoucí konzulárního úřadu před obdržením exekvatur přijat k výkonu svých funkcí prozatímně, bude však jeho pořadí určeno podle data prozatímního přijetí; toto pořadí bude zachováno po poskytnutí exekvatur. 3. Pořadí mezi dvěma nebo více vedoucími konzulárních úřadů, kteří obdrželi exekvatur nebo prozatímní přijetí v tentýž den, se určuje podle data doručení jejich patentů nebo obdobných dokumentů nebo oznámení uvedených v odstavci 3 článku 11 přijímajícímu státu. 4. Dočasní vedoucí úřadů mají pořadí za všemi vedoucími konzulárních úřadů a mezi sebou podle data převzetí funkcí dočasného vedoucího úřadu, jak je uvedeno ve sděleních zaslaných podle odstavce 2 článku 15. 5. Honorární konzulární úředníci, kteří jsou vedoucími konzulárních úřadů, mají pořadí v každé třídě po vedoucích konzulárních úřadů z povolání, a to podle pravidel uvedených v předcházejícím odstavci. 6. Vedoucí konzulárních úřadů mají pořadí před konzulárními úředníky nemajícími toto postavení. ====Článek 17==== '''Výkon diplomatických úkonů konzulárními úředníky''' 1. Ve státě, v němž vysílající stát nemá diplomatickou misi a není zastoupen diplomatickou misí třetího státu, může být konzulární úředník pověřen výkonem diplomatických úkonů, souhlasí-li s tím přijímající stát. Konzulární status konzulárního úředníka se tím nemění. Výkon takových úkonů mu nedává právo domáhat se diplomatických výsad a imunit. 2. Konzulární úředník může po oznámení zaslaném přijímacímu státu u kteréhokoliv mezivládní organizace. Při výkonu této funkce je oprávněn požívat všech výsad a imunit poskytovaných takovému zástupci na základě mezinárodního práva obyčejového nebo mezinárodních dohod; ve vztahu k výkonu svých konzulárních funkcí však nebude oprávněn požívat žádného většího vynětí z jurisdikce, než na jaké má právo konzulární úředník podle této Úmluvy. ====Článek 18==== '''Jmenování téže osoby konzulárním úředníkem dvěma nebo více státy''' Dva nebo více států může se souhlasem přijímacího státu jmenovat tutéž osobu konzulárnímu úředníkem v přijímajícím státě. ====Článek 19==== '''Jmenování členů konzulárního personálu''' 1. Při zachování ustanovení článku 20, 22 a 23 může vysílající stát svobodně jmenovat členy konzulárního personálu. 2. Vysílající stát musí sdělit přijímajícímu státu plné jméno, kategorii a třídu všech konzulárních úředníků kromě vedoucích konzulárních úřadů tak, aby tento stát měl dostatek času vykonat, pokud si to přeje, svá práva podle odstavce 3 článku 23. 3. Vysílající stát může, pokud to vyžadují jeho zákony a předpisy, požádat přijímající stát, aby poskytl exekvatur konzulárnímu úředníku, který není vedoucím konzulárního úřadu. 4. Přijímající stát může, pokud to vyžadují jeho zákony a předpisy, poskytnout exekvatur konzulárnímu úředníku, který není vedoucím konzulárního úřadu. ====Článek 20==== '''Rozsah konzulárního personálu''' Není-li výslovné dohody o rozsahu konzulárního personálu, může přijímající stát požadovat, aby rozsah personálu byl udržován v mezích, které sám považuje za rozumné a obvyklé se zřetelem k okolnostem a podmínkám v konzulárním obvodě a k potřebám příslušného konzulárního úřadu. ====Článek 21==== '''Pořadí konzulárních úředníků konzulárního úřadu''' Pořadí konzulárních úředníků konzulárního úřadu a jeho změny oznamuje diplomatická mise vysílajícího státu, nebo nemá-li tento stát takovou misi v přijímajícím státě, vedoucí konzulárního úřadu ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem. ====Článek 22==== '''Občanství konzulárních úředníků''' 1. Konzulární úředníci mají být v zásadě státními příslušníky vysílajícího státu. 2. Konzulární úředníci nemohou být jmenováni z řad státních příslušníků přijímajícího státu, pokud k tomu tento stát nedá výslovný souhlas; tento souhlas může být kdykoliv odvolán. 3. Přijímající stát si může vyhradit stejné právo, pokud jde o státní příslušníky třetího státu, kteří nejsou zároveň státními příslušníky vysílajícího státu. ====Článek 23==== '''Osoby prohlášená za non grata''' 1. Přijímající stát může kdykoliv oznámit vysílajícímu státu, že konzulární úředník je persona non grata nebo že kterýkoliv jiný člen konzulárního personálu je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buďto takovou osobu odvolá, nebo ukončí její funkce na konzulárním úřadě. 2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v přiměřené době vyhovět svým povinnostem podle odstavce 1 tohoto článku, může přijímající stát podle povahy případu buďto odvolat exekvatur příslušné osoby, nebo přestat ji považovat za člena konzulárního personálu. 3. Osoba jmenována do funkce člena konzulárního úřadu může být prohlášena za nepřijatelnou dříve, než přijede na území přijímajícího státu, nebo, je-li již na jeho území, než se ujme svých funkcí na konzulárním úřadě. V každém takovém případě vezme vysílající stát jmenování zpět. 4. V případech uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku není přijímající stát povinen sdělit vysílajícímu státu důvody svého rozhodnutí. ====Článek 24==== '''Oznámení přijímajícímu státu o jmenování, příjezdu a odjezdu''' 1. Ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo úřadu tímto ministerstvem určenému se bude oznamovat: :a) jmenování členů konzulárního úřadu, jejich příjezd po jmenování na konzulární úřad, jejich definitivní odjezd nebo skončení jejich funkcí a všechny jiné změny, které mají vliv na jejich status a které mohou nastat během jejich služby na konzulárním úřadě; :b) příjezd a definitivní odjezd rodinného příslušníka člena konzulárního úřadu, který s ním žije ve společné domácnosti, a tam, kde to připadá v úvahu, případy, kdy osoba se stane nebo přestane být takovým rodinným příslušníkem; :c) příjezd a definitivní odjezd členů soukromého personálu a tam, kde to připadá v úvahu, skončení jejich služby; :d) zaměstnání a propuštění osob usedlých v přijímajícím státě, pokud jde o členy konzulárního úřadu nebo členy soukromého personálu požívající výsad a imunit. 2. Příjezd a konečný odjezd se bude pokud možno rovněž oznamovat předem. ===Část II - Ukončení konzulárních funkcí=== ====Článek 25==== '''Skončení funkcí člena konzulárního úřadu''' Funkce člena konzulárního úřadu končí mezi jiným: :a) oznámením vysílajícího úřadu přijímajícímu státu, že funkce člena konzulárního úřadu skončily, :b) odvoláním exekvatur, :c) oznámením přijímajícího státu vysílajícímu státu, že přijímající stát ho přestal považovat za člena konzulárního personálu. ====Článek 26==== '''Opuštění území přijímajícího státu''' Přijímající stát poskytne, a to i v případě ozbrojeného konfliktu, členům konzulárního úřadu a členům soukromého personálu, pokud nejde o státní příslušníky přijímajícího státu, a jejich rodinným příslušníkům žijícím s nimi ve společné domácnosti bez ohledu na jejich státní příslušnost potřebnou lhůtu a pomoc, aby jim umožnil přípravu odjezdu a co nejrychlejší odchod po skončení jejich funkcí. Zejména musí v případě potřeby dát k dispozici nutné dopravní prostředky pro uvedené osoby a jejich majetek, pokud nejde o majetek získaný v přijímajícím státě, jehož vývoz je v době odjezdu zakázán. ====Článek 27==== '''Ochrana konzulárních místností a archívu a zájmů vysílajícího státu za mimořádných okolností''' 1. V případě přerušení konzulárních styků mezi dvěma státy: :a) přijímající stát bude i v případě ozbrojeného konfliktu respektovat a chránit konzulární místnosti spolu s majetkem konzulárního úřadu a s konzulárními archívy; :b) vysílající stát může svěřit péči o konzulární místnosti spolu s majetkem, který se v nich nachází, a konzulárními archívy třetímu státu, přijatelnému státu přijímajícímu; :c) vysílající stát může svěřit ochranu svých zájmů a zájmů svých státních příslušníků třetímu státu přijatelnému státu přijímajícímu. 2. V případě dočasného nebo trvalého uzavření konzulárního úřadu platí ustanovení pododstavce a) odstavce 1 tohoto článku. Mimo to :a) v případě, že vysílající stát nezastoupený v přijímajícím státě diplomatickou misí má jiný konzulární úřad na území tohoto státu, může být tento konzulární úřad pověřen péčí o místnosti uzavřeného konzulárního úřadu spolu s majetkem a s konzulárními archívy, které se v nich nacházejí, se souhlasem přijímajícího státu výkonem konzulárních funkcí v konzulárním obvodu tohoto konzulárního úřadu, nebo :b) v případě, že vysílající stát nemá žádnou diplomatickou misi a jiný konzulární úřad v přijímajícím státě, platí ustanovení pododstavce b) a c) odstavce 1 tohoto článku. ==Hlava II - Výhody, výsady a imunity konzulárních úřadů, konzulárních úředníků z povolání a dalších členů konzulárního úřadu== ===Část I - Výhody, výsady a imunity konzulárního úřadu=== ====Článek 28==== '''Usnadnění práce konzulárního úřadu''' Přijímající stát plně usnadní výkon funkcí konzulárního úřadu. ====Článek 29==== '''Používání státní vlajky a státního znaku''' 1. Vysílající stát má právo používat svou státní vlajku a státní znak v přijímajícím státě ve shodě s ustanoveními tohoto článku. 2. Státní vlajky vysílajícího státu může být vyvěšena a státní znak umístěn na budově konzulárního úřadu a na jeho vchodu, na rezidenci vedoucího konzulárního úřadu a na jeho dopravních prostředcích, když se jich používá ke služebním účelům. 3. Při výkonu práva daného tímto článkem je nutno přihlížet k zákonům, předpisům a zvyklostem přijímajícího státu. ====Článek 30==== '''Umístění''' 1. Přijímající stát usnadní na svém území ve shodě se svými zákony a předpisy vysílajícímu státu získání místností nutných pro jeho konzulární úřad nebo mu pomůže opatřit si objekty k umístění jiným způsobem. 2. V případě nutnosti pomůže rovněž konzulárnímu úřadu při získání vhodného ubytování pro jeho členy. ====Článek 31==== '''Nedotknutelnost konzulárních místností''' 1. Konzulární místnosti jsou nedotknutelné v rozsahu uvedeném v tomto článku. 2. Orgány přijímajícího státu nesměji vstoupit do té části konzulárních místností, kterých se používá výlučně pro pracovní účely konzulárního úřadu, jeho zástupce nebo vedoucího diplomatické mise vysílajícího státu. V případě požáru nebo jiné pohromy vyžadující okamžité ochranné akce lze však předpokládat, že souhlas vedoucího konzulárního úřadu byl dán. 3. Při zachování ustanovení odstavce 2 tohoto článku má přijímající stát zvláštní povinnost podniknout všechny přiměřená opatření k ochraně konzulárních místností proti každému napadení nebo poškození a aby bylo zabráněno každému rušení klidu konzulárního úřadu nebo újmě na jeho důstojnosti. 4. Konzulární místnosti, jejich zařízení, majetek konzulárního úřadu a jeho dopravní prostředky nepodléhají žádné formě rekvizice pro účely národní obrany nebo veřejné potřeby. Je-li nutno provést jejich vyvlastnění pro uvedené účely, musí být podniknuty všechny možné kroky, aby bylo zabráněno narušení výkonu konzulárních funkcí, a vysílajícímu státu musí být vyplacena okamžitá, přiměřená a efektivní náhrada. ====Článek 32==== '''Daňové osvobození konzulárních místností''' 1. Konzulární místnosti a rezidence vedoucího konzulárního úřadu z povolání, jichž je vysílající stát nebo kterákoliv osoba jednající jeho jménem vlastníkem nebo nájemcem, jsou osvobozeny od všech celostátních, oblastních nebo místních daní a poplatků, s výjimkou poplatků vybíraných za poskytování služeb. 2. Daňové osvobození uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na daně a poplatky, které mají podle zákona přijímajícího státu platit osoby vstupující do smluvního poměru s vysílajícím státem nebo s osobou jednající jeho jménem. ====Článek 33==== '''Nedotknutelnost konzulárních archívů a dokumentů''' Konzulární archívy a dokumenty jsou vždy a všude nedotknutelné. ====Článek 34==== '''Svoboda pohybu''' S výhradou zákonů a nařízení o oblastech, do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti, zajistí přijímající stát všem členům konzulárního úřadu svobodu pohybu a cestování na svém území. ====Článek 35==== '''Svoboda spojení''' 1. Přijímající stát povolí a bude chránit svobodu spojení konzulárního úřadu pro všechny úřední účely. Při spojení s vládou, diplomatickými misemi a ostatními konzulárními úřady vysílajícího státu, ať jsou kdekoliv, může konzulární úřad použít všech vhodných prostředků včetně diplomatických a konzulárních kurýrů, diplomatických a konzulárních zavazadel a kódovaných nebo šifrovaných zpráv. Rádiovou vysílací stanici může však konzulární úřad zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu. 2. Úřední korespondence konzulárního úřadu je nedotknutelná. Úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence mající vztah ke konzulárnímu úřadu a jeho funkcím. 3. Konzulární zavazadlo nesmí být ani otevřeno ani zadrženo. V případě, že příslušné orgány přijímajícího státu mají vážné důvody, aby se domnívaly, že zavazadlo obsahuje něco jiného než korespondenci, dokumenty nebo předměty uvedené v odstavci 4 tohoto článku, mohou však žádat, aby zavazadlo otevřel v jejich přítomnosti odpovědný zástupce vysílajícího státu, jestliže orgány vysílajícího státu takovou žádost odmítnou, bude zavazadlo vráceno na místo, odkud pochází. 4. Zásilky tvořící konzulární zavazadlo musí být opatřeny zřetelným vnějším označením jejich povahy a mohou obsahovat pouze úřední korespondenci a dokumenty nebo předměty určené výlučně k úřednímu použití. 5. Konzulární kurýr musí být vybaven úřední listinou označující jeho status a počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo. Bez souhlasu přijímajícího státu nesmí být ani státním příslušníkem přijímajícího státu, ani, pokud není státním příslušníkem vysílajícího státu,osobou trvale usedlou v přijímajícím státě. Při výkonu svých funkcí požívá ochrany přijímajícího státu. Konzulární kurýr používá osobní nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem uvězněn nebo zadržen. 6. Vysílající stát, jeho diplomatická mise a jeho konzulární úřady mohou jmenovat konzulární kurýry ad hoc. V tom případě platí ustanovení odstavce 5 tohoto článku s tím, že imunity, které jsou v něm uvedeny, přestanou platit, jakmile kurýr odevzdá doručiteli konzulární zavazadlo, které měl na starosti. 7. Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi nebo civilního letadla, které má přistát na dovoleném vstupním letišti. Kapitán bude vybaven úřední listinou označující počet zásilek tvořících konzulární zavazadlo, nebude však považován za konzulárního kurýra. Po projednání s příslušnými místními orgány může konzulární úřad poslat jednoho ze svých členů, aby převzal uvedené zavazadlo přímo a volně od kapitána lodi nebo letadla. ====Článek 36==== '''Spojení a styk se státními příslušníky''' 1. Aby se usnadnil výkon konzulárních funkcí týkajících se státních příslušníků vysílajícího státu: :a) konzulární úředníci mají právo na spojení se státními příslušníky vysílajícího státu a na přístup k nim. Státní příslušníci vysílajícího státu mají stejné právo, pokud jde o spojení s konzulárními úředníky vysílajícího státu a o přístup k nim; :b) příslušné orgány přijímajícího státu budou bez prodlení informovat konzulární úřad vysílajícího státu o případech, kdy v jeho konzulárním obvodě státní příslušník vysílajícího státu byl zatčen, uvězněn, dán do vazby nebo zadržen jiným způsobem, pokud o to uvedený státní příslušník požádá. Rovněž každou zprávu, kterou určila pro konzulární úřad osoba, která byla zatčena, je ve vězení, ve vazbě nebo byla zadržena, doručí uvedené orgány bez prodlení. Tyto orgány musí bez prodlení informovat osobu, které se to týká, o jejích právech, která má podle tohoto pododstavce; :c) konzulární úředníci mají právo navštěvovat státní příslušníky vysílajícího státu, kteří jsou ve vězení, vazbě nebo jsou zadrženi, aby s nimi mohli hovořit, dopisovat si a zajistit jejich právní zastoupení. Mají rovněž právo navštívit kteréhokoliv státního příslušníka vysílajícího státu, který je ve vězení, ve vazbě nebo je zajištěn v jejich obvodě na základě rozsudku. Konzulární úředník však se zdrží jednání jménem státního příslušníka, který je ve vězení, vazbě nebo je zadržen, v případě, že státní příslušník proti takovému jednání výslovně vznese svoje námitky. 2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonávána v souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu, avšak za předpokladu, že zákony a předpisy umožní plné uskutečnění cílů, pro které byla práva podle tohoto článku poskytnuta. ====Článek 37==== '''Informování v případech smrti, poručnictví nebo opratrovnictví, ztroskotání a leteckých nehod''' Příslušné orgány přijímajícího státu, mají-li k dispozici potřebné informace jsou povinny: :a) v případě smrti státního příslušníka vysílajícího státu informovat bez prodlení konzulární úřad, v jehož obvodě smrt nastala; :b) informovat příslušný konzulární úřad bez prodlení o všech případech, kdy se ukazuje, že ustanovení poručníka nebo opatrovníka je v zájmu mladistvého nebo jiné osoby postrádající plné způsobilosti, kteří jsou státními příslušníky vysílajícího státu. Podání této informace nemá ovšem vliv na účinnost zákonů a nařízení přijímajícího státu týkajících se ustanovení poručníka nebo opatrovníka; :c) podat bez prodlení zprávu konzulárnímu úřadu, který je nejblíže místa událostí, v případě, že loď mající národnost vysílajícího státu ztroskotá nebo uvízne v pobřežních nebo vnitřních vodách přijímajícího státu nebo že letadlo registrované ve vysílajícím státě postihne nehoda na území přijímajícího státu. ====Článek 38==== '''Spojení s orgány přijímajícího státu''' Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí obracet :a) na příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu; :b) na příslušné ústřední orgány přijímajícího státu, je-li to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními dohodami, a to v rozsahu jimi dovoleném. ====Článek 39==== '''Konzulární poplatky a dávky''' 1. Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat na území přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené zákony a předpisy vysílajícího státu. 2. Částky vybrané ve formě poplatků a dávek uvedených v odst. 1 tohoto článku a stvrzenky o jejich zaplacení jsou osvobozeny od všech daní a dávek v přijímajícím státě. ===Část II - Výhody, výsady a imunity konzulárních úředníků z povolání a dalších členů konzulárního úřadu=== ====Článek 40==== '''Ochrana konzulárních úředníků''' Přijímající stát bude jednat s konzulárními úředníky s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jejich osobě, svobodě nebo důstojnosti. ====Článek 41==== '''Osobní nedotknutelnost konzulárních úředníků''' 1. Konzulární úředníci nesmí být zatčeni nebo vzati do vazby, leč v případě těžkého zločinu a na základě rozhodnutí příslušného soudního orgánu. 2. S výjimkou případu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku nesmí být konzulární úředníci uvězněni nebo nesmí být omezena jejich osobní svoboda, leč při výkonu soudního rozhodnutí, které nabylo právní moci. 3. Konzulární úředník se musí dostavit k příslušným orgánům v případě, že je proti němu zahájeno trestní řízení. Řízení se však bude provádět s náležitým ohledem na jeho osobu, odůvodněným jeho úředním postavením, a s výjimkou případu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. V případě, že za okolnosti uvedených v odstavci 1 tohoto článku je nutné vzít konzulárního úředníka do vazby, musí být řízeni proti němu zahájeno v co nejkratší době. ====Článek 42==== '''Oznamování zatčení, vazby nebo stíhání''' Přijímající stát bez odkladů uvědomí vedoucího konzulárního úřadu v případech, kdy je člen konzulárního personálu zatčen, vzat do vazby nebo kdy je proti němu zahájeno trestní řízení. Jestliže se uvedená opatření týkají vedoucího konzulárního úřadu, přijímající stát o tom uvědomí vysílající stát diplomatickou cestou. ====Článek 43==== '''Vynětí z jurisdikce''' 1. Pokud jde o úkony prováděné při výkonu konzulárních funkcí, konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci nepodléhají jurisdikci soudních a správních orgánů přijímajícího státu. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahují na civilně právní řízení: :a) vyplývající ze smlouvy uzavřené konzulárním úředníkem nebo konzulárním zaměstnancem, kterou výslovně nebo zřejmě nesjednal jakožto zástupce vysílajícího státu; nebo :b) zahájené třetí stranou v případě škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem, lodí nebo letadlem. ====Článek 44==== '''Povinnost podat svědectví''' 1. Členové konzulárního úřadu mohou být vyzváni, aby se dostavili jako svědci během soudního nebo administrativního řízení. Konzulární zaměstnanec nebo člen služebního personálu nesmí s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku odmítnout podat svědectví. V případě, že tak konzulární úředník učiní, nesmí vůči němu být uplatněno žádné donucovací opatření nebo trest. 2. Orgán požadující od konzulárního úředníka svědectví se zdrží vměšování do výkonu jeho funkcí. Tam, kde je to možné, může přijmout svědectví v jeho rezidenci nebo v konzulárním úřadě anebo přijmout od něho písemné svědectví. 3. Členové konzulárního úřadu nemají povinnost podávat svědectví týkající se věcí spojených s výkonem svých funkcí nebo předkládat úřední korespondenci a dokumenty těchto věcí se týkající. Jsou rovněž oprávněni odmítnout podat svědectví jako znalečtí svědci o právu vysílajícího státu. ====Článek 45==== '''Vzdání se výsad a imunit''' 1. Vysílající stát se může u členů konzulárního úřadu vzdát kterékoliv výsady a imunity uvedené v článcích 41, 43 a 44. 2. Vzdání se výsad a imunit musí být ve všech případech, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, výslovné a musí být sděleno přijímajícímu státu písemně. 3. Jestliže konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec zahájí řízení ve věci, v níž by požíval vynětí z jurisdikce podle článku 43, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce, pokud jde o žaloby navzájem souvisící přímo s hlavní žalobou. 4. Vzdát se vynětí z jurisdikce ve věcech civilních nebo správních neznamená vzdát se tím též imunity, pokud jde o exekuční výkon rozsudku; jí je nutno vzdát se zvlášť. ====Článek 46==== '''Vynětí z registrace cizinců a povolení k pobytu''' 1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci a členové jejich rodin bydlící s nimi ve společné domácnosti jsou vyňati ze všech povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu týkajícími se registrace cizinců a povolení k pobytu. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se však nevztahují na konzulární zaměstnance, kteří nejsou stálými zaměstnanci vysílajícího státu nebo kteří vykonávají soukromé výdělečné povolání v přijímajícím státě, a na jejich rodinné příslušníky. ====Článek 47==== '''Vynětí z povolení k zaměstnání''' 1. Členové konzulárního úřadu jsou, pokud jde o služby vykonávané pro vysílající stát, vyňati ze všech povinností týkajících se povolení k zaměstnání požadovaného zákony a předpisy přijímajícího státu o zaměstnávání cizích pracovních sil. 2. Členové soukromého personálu konzulárních úředníků a konzulárních zaměstnanců jsou vyňati z povinností uvedených v odstavci 1 tohoto článku v případě, že nevykonávají žádné jiné výdělečné povolání v přijímajícím státě. ====Článek 48==== '''Vynětí ze sociálního zabezpečení''' 1. Při zachování ustanovení odstavce 3 tohoto článku jsou členové konzulárního úřadu, pokud jde o služby, které vykonávají pro vysílající stát, a jejich rodinní příslušníci žijící s nimi ve společné domácnosti vyňati z ustanovení o sociálním zabezpečení, která platí v přijímajícím státě. 2. Vynětí uvedené v odstavci 1 tohoto článku se vztahuje také na členy soukromého personálu, kteří jsou zaměstnání jedině u členů konzulárního úřadu, a to za podmínky: :a) že nejsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo v něm nejsou trvale usedlí a :b) že se na ně vztahují předpisy o sociálním zabezpečení platné ve vysílajícím nebo v třetím státě. 3. Členové konzulárního úřadu zaměstnávající osoby, na které se nevztahuje vynětí uvedené v odstavci 2 tohoto článku, musí plnit povinnosti, které ukládají zaměstnavatelům ustanovení o sociálním zabezpečení přijímajícího státu. 4. Vynětí uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku nevylučuje dobrovolnou účast na systému sociálního zabezpečení přijímajícího státu za předpokladu, že účast na něm přijímající stát dovoluje. ====Článek 49==== '''Osvobození od zdanění''' 1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci žijící s nimi ve společné domácnosti jsou osvobozeni od všech daní a poplatků, a to osobních nebo věcných, celostátních, oblastních nebo místních s výjimkou: :a) nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty do ceny zboží nebo služeb; :b) daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, s výhradou ustanovení článku 32; :c) pozůstalostních nebo dědických poplatků a poplatků z převodu majetku vybíraných přijímajícím státem, s výhradou ustanovení odstavce b) článku 51; :d) daní a poplatků ze soukromého příjmu, včetně výnosu z kapitálu, který má svůj pramen v přijímajícím státě, a z majetkových daní vztahujících se na investice vložené do obchodních nebo finančních podniků v přijímajícím státě; :e) poplatků vybíraných za poskytování služeb; :f) registračních, soudních, listinných, hypotečních a kolkových poplatků, s výhradou ustanovení článku 32. 2. Členové služebního personálu jsou osvobozeni od daní a poplatku za mzdy, kterou dostávají za svoje služby. 3. Členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby, jejichž mzdy nebo platy nejsou vyňaty z daně z příjmů v přijímajícím státě, musí plnit povinnosti, které zákony a nařízení tohoto státu ukládají zaměstnavatelům v souvislosti s vybíráním daně z příjmů. ====Článek 50==== '''Osvobození od celních dávek a prohlídky''' 1. Přijímající stát bude ve shodě se zákony a nařízeními, které přijme, povolovat dovoz a poskytovat osvobození ode všech celních dávek, daní a s tím souvisících poplatků kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby: :a) u předmětů určených pro úřední potřebu konzulárního úřadu; :b) u předmětů určených pro osobní potřebu konzulárních úředníků a jejich rodinných příslušníků žijících s nimi ve společné domácnosti, včetně předmětů určených pro jejich počáteční zařízení. Předměty určené pro spotřebu nesmí přesáhnout množství nutné pro přímou spotřebu příslušných osob. 2. Konzulární zaměstnanci budou požívat výsad a osvobození uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud jde o předměty dovezené v době jejich prvního nástupu k úřadu. 3. Osobní zavazadla doprovázející konzulární úředníky a jejich rodinné příslušníky žijící s nimi ve společné domácnosti jsou osvobozena od prohlídky. Mohou být prohlédnuta pouze v případě, že jsou vážné důvody k domněnce, že obsahují jiné předměty než uvedené v pododstavci b) odstavce 1 tohoto článku nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákony a předpisy přijímajícího státu nebo na které se vztahují jeho zákony a předpisy o karanténě. Uvedená prohlídka musí být provedena v přítomnosti konzulárního úředníka nebo jeho rodinného příslušníka. ====Článek 51==== '''Majetek člena konzulárního úřadu nebo jeho rodinného příslušníka''' Přijímající stát v případě smrti člena konzulárního úřadu nebo člena jeho rodiny žijícího s ním ve společné domácnosti: :a) povolí vývoz movitého majetku zesnulého s výjimkou majetku, který byl získán v přijímajícím státě a jehož vývoz byl zakázán v době jeho smrti; :b) nebude vybírat celostátní, oblastí nebo místní pozůstalostní nebo dědické poplatky a poplatky z převodu majetku, pokud jde o movitý majetek, který byl na území přijímajícího státu pouze v důsledku pobytu zesnulého v tomto státě jakožto člena konzulárního úřadu nebo rodinného příslušníka člena konzulárního úřadu. ====Článek 52==== '''Osvobození od osobních služeb a povinností''' Přijímající stát osvobodí členy konzulárního úřadu a jejich rodinné příslušníky žijící s nimi ve společné domácnosti ode všech osobních služeb, veškerých veřejných služeb všeho druhu a od vojenských povinností, jako jsou rekvizice, vojenské kontribuce a ubytování. ====Článek 53==== '''Začátek a konec konzulárních výsad a imunit''' 1. Každý člen konzulárního úřadu bude požívat výsad a imunit uvedených v této Úmluvě od doby svého vstupu na území přijímajícího státu za účelem převzetí svého úřadu nebo, pokud již je na jeho území, od doby, kdy se ujme svých povinností na konzulárním úřadě. 2. Rodinní příslušníci člena konzulárního úřadu žijící s ním ve společné domácnosti a členové jeho soukromého personálu budou požívat výsad a imunit uvedených v této Úmluvě ode dne, kdy uvedený člen konzulárního úřadu požívá výsad a imunit podle odstavce 1 tohoto článku, nebo ode dne jejich vstupu na území přijímajícího státu nebo ode dne, kdy se stanou příslušníky jeho rodiny nebo členy jeho soukromého personálu, a to podle toho, který den je pozdější. 3. Když skončily funkce člena konzulárního úradu, končí jeho výsady a imunity a výsady a imunity jeho rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti nebo člena jeho soukromého personálu, a to obvykle v době, kdy osoba, které se to týká, opustí přijímající stát, nebo po uplynutí přiměřené lhůty, v níž má zemi opustit, podle toho, k čemu dojde dříve, potrvají však po tuto dobu i v případě ozbrojeného konfliktu. Výsada a imunity osob uvedených v odstavci 2 tohoto článku skončí v době, kdy tyto osoby přestanou patřit k domácnosti, nebo opustí-li službu člena konzulárního úřadu, avšak v případě, že uvedené osoby hodlají poté opustit přijímající stát v přiměřené lhůtě, jejich výsady a imunity potrvají do doby jejich odchodu. 4. Pokud se týče úkonů provedených konzulárním úředníkem nebo konzulárním zaměstnancem při výkonu jejich funkcí, potrvá však jejich vynětí z jurisdikce bez časového omezení. 5. V případě smrti člena konzulárního úřadu budou jeho rodinní příslušníci bydlící s ním ve společné domácnosti i nadále požívat výsad a imunit, které jim přísluší, do doby, kdy opustí přijímající stát nebo kdy uplyne přiměřená lhůta umožňující jim, aby tak učinili, a to podle toho, k čemu dojde dříve. ====Článek 54==== '''Závazky třetích států''' 1. V případě, že konzulární úředník projíždí územím třetího státu, který mu udělil vízum, bylo-li ho zapotřebí, nebo na jeho území pobývá, aby mohl převzít svůj úřad nebo se vrátit do svého úřadu nebo vysílajícího státu, poskytne mu třetí stát veškeré imunity potřebné k zajištění jeho průjezdu nebo návratu, které mu přísluší podle ostatních článků této Úmluvy. Totéž platí v případě kteréhokoliv jeho rodinného příslušníka žijícího s ním ve společné domácnosti a požívajícího takových výsad a imunit, který doprovází konzulárního úředníka nebo cestuje sám, aby se k němu připojil anebo se vrátil do vysílajícího státu. 2. Za okolností obdobných těm, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, nebude třetí stát bránit v průjezdu přes vlastní území ostatním členům konzulárního úřadu nebo jejich rodinným příslušníkům žijícím s nimi ve společné domácnosti. 3. Třetí státy poskytnou úřední korespondenci a ostatním úředním sdělením v tranzitu, včetně kódovaných a šifrovaných zpráv, stejnou volnost a ochranu, kterou je přijímající stát povinen poskytnout podle této Úmluvy. Poskytnou konzulárním kurýrům, kteří dostali vízum, pokud je víza zapotřebí, a konzulárnímu zavazadlu v tranzitu tutéž nedotknutelnost a ochranu, kterou je povinen poskytnout podle této Úmluvy přijímající stát. 4. Závazky třetích států podle odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se vztahují též na soby, které jsou uvedeny v těchto odstavcích a na úřední sdělení a konzulární zavazadla, která se dostanou na území třetího státu v důsledku vyšší moci. ====Článek 55==== '''Zachovávání zákonů a předpisů přijímajícího státu''' 1. Bez újmy na jejich výsadách a imunitách je povinností všech osob požívajících výsad a imunit dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Mají rovněž povinnost nevměšovat se do vnitřních věcí přijímajícího státu. 2. Konzulárních místností se nesmí používat způsobem, který by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí. 3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku nevylučují možnost umístit úřadovny jiných institucí nebo organizací v části budovy, v níž jsou konzulární místnosti, za předpokladu, že místnosti, které jsou jim určeny, jsou odděleny od místností užívaných konzulárním úřadem. V takovém případě se nebudou uvedené úřadovny považovat pro účely této Úmluvy za část konzulárních místností. ====Článek 56==== '''Pojištění prosti škodám způsobeným třetím osobám''' Členové konzulárního úřadu budou dbát povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu, pokud jde o pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám při provozu vozidla, lodi nebo letadla. ====Článek 57==== '''Zvláštní ustanovení týkající se soukromého výdělečného povolání''' 1. Konzulární úředníci z povolání nebudou v přijímajícím státě vykonávat pro svůj osobní zisk žádnou profesionální nebo obchodní činnost. 2. Výsady a imunity uvedené v této hlavě se nebudou poskytovat: a) konzulárním zaměstnancům nebo členům služebního personálu, kteří vykonávají jakékoliv výdělečné povolání v přijímajícím státě; b) rodinným příslušníkům osob uvedených v pododstavci a) tohoto odstavce nebo členům jejich soukromého personálu; c) rodinným příslušníkům člena konzulárního úřadu, kteří sami vykonávají jakékoliv výdělečné povolání v přijímajícím státě. ==Hlava III - Postavení honorárních konzulárních úředníku a konzulárních úřadů vedených těmito úředníky== ====Článek 58==== '''Všeobecná ustanovení o výhodách, výsadách a imunitách''' 1. Články 28, 29, 30, 35, 36, 37, 38 a 39 odstavec 3 článku 54 a odstavce 2 a š článku 55 se vztahují na konzulární úřady vedené honorárním konzulárním úředníkem. Kromě toho se výhody, výsady a imunity těchto konzulárních úřadů řídí články 59, 60, 61 a 62. 2. Články 42 a 43, odstavec 3 článku 44, články 45 a 53 a odstavec 1 článku 55 se vztahují na honorární konzulární úředníky. Kromě toho se výhody, výsady a imunity těchto konzulárních úředníků řídí články 63, 64, 65, 66 a 67. 3. Výsady a imunity uvedené v této Úmluvě se neposkytují rodinným příslušníkům honorárního konzulárního úředníka nebo konzulárního zaměstnance zaměstnaného na konzulárním úřadě vedeném honorárním konzulárním úředníkem. 4. Zasílání konzulárních zavazadel mezi dvěma konzulárními úřady umístěnými v různých státech a vedenými honorárními konzulárními úředníky není dovoleno bez souhlasu obou příslušných přijímajících států. ====Článek 59==== '''Ochrana konzulárních místností''' Přijímající stát učiní taková opatření, která jsou nezbytná k ochraně konzulárních místností konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem před napadením nebo poškozením a k tomu, aby se zabránilo ručení klidu konzulárního úřadu nebo újmě na jeho důstojnosti. ====Článek 60==== '''Osvobození od zdanění konzulárních místností''' 1. Konzulární místnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, jichž je vysílající stát vlastníkem nebo nájemce, jsou osvobozeny od veškerých celostátních, oblastních nebo místních daní a dávek všeho druhu s výjimkou těch, které se vybírají za poskytování služeb. 2. Osvobození od zdanění uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na daně a poplatky, jež mají podle zákonů a předpisů přijímajícího státu platit osoby vstupující do smluvního poměru s vysílajícím státem. ====Článek 61==== '''Nedotknutelnost konzulárních archívů a dokumentů''' Konzulární archívy a dokumenty konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem jsou vždy a všude nedotknutelné za předpokladu, že jsou uloženy odděleně od ostatních listin a dokumentů, a to zvláště od soukromé korespondence vedoucího konzulárního úřadu a všech osob, které s ním pracují, a od materiálů, knih a dokumentů týkajících se jejich povolání nebo obchodu. ====Článek 62==== '''Osvobození od celních dávek''' Přijímající stát bude ve shodě se zákony a nařízeními, která přijme, povolovat dovoz a poskytovat osvobození ode všech celních dávek, daní a s tím souvisících poplatků kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby u dále uvedených předmětů za předpokladu, že jsou určeny pro úřední potřebu konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem; týká se to státních znaků, vlajek, vývěsných štítů, pečetí a razítek, knih, úředních tiskovin, úředního nábytku, úředního vybavení a obdobných předmětů dodávaných vysílajícím státem nebo z jeho podnětu konzulárnímu úřadu. ====Článek 63==== '''Trestní řízení''' Honorární konzulární úředník se musí dostavit k příslušným orgánům, je-li proti němu zahájeno trestní řízení. Řízení se však bude provádět s náležitým ohledem na jeho osobu, odůvodněným jeho úředním postavením, a pokud není zatčen nebo ve vazbě, způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. Je-li nutné vzít honorárního konzula do vazby, musí být řízení proti němu zahájeno v co nejkratší době. ====Článek 64==== '''Ochrana honorárních konzulárních úředníků''' Přijímající stát má povinnost poskytnout honorárnímu konzulárnímu úředníku ochranu, kterou vyžaduje jeho úřední postavení. ====Článek 65==== '''Vynětí z registrace cizinců a povolení pobytu''' Honorární konzulární úředníci, pokud neprovozují pro svůj osobní zisk jakoukoliv profesionální nebo obchodní činnost v přijímajícím státě, jsou osvobozeni od všech povinností uložených zákony a předpisy přijímajícího státu týkajícími se registrace cizinců a povolení k pobytu. ====Článek 66==== '''Osvobození od zdanění''' Honorární konzulární úředník je osvobozen ode všech daní a dávek z odměn a příjmů, které dostává od vysílajícího státu vzhledem k výkonu konzulárních funkcí. ====Článek 67==== '''Osvobození od osobních služeb a povinností''' Přijímající stát osvobodí honorární konzulární úředníky ode všech osobních služeb, veškerých veřejných služeb všeho druhu a od vojenských povinností, jako jsou rekvizice, vojenské kontribuce a ubytování. ====Článek 68==== '''Fakultativní povaha instituce honorárních konzulárních úředníků''' Každý stát má právo svobodně rozhodnout, zda bude jmenovat nebo přijímat honorární konzulární úředníky. ==Hlava IV - Všeobecná ustanovení== ====Článek 69==== '''Konzulární jednatelé, kteří nejsou vedoucími konzulárních úřadů''' 1. Každý stát má právo svobodně rozhodnout, zda bude zřizovat nebo povolovat konzulární jednatelství spravovaná konzulárními jednateli, které vysílající stát nejmenoval vedoucími konzulárních úřadů. 2. Podmínky, za nichž konzulární jednatelství uvedená v odstavci 1 tohoto článku mohou vykonávat svoji činnost, a výsady a imunity, kterých budou požívat konzulární jednatelé, jimž tato jednatelství byla svěřena, budou stanoveny dohodou mezi vysílajícím a přijímajícím státem. ====Článek 70==== '''Výkon konzulárních funkcí diplomatickými misemi''' 1. Ustanovení této Úmluvy se vztahují, pokud to souvislost dovoluje, rovněž na výkon konzulárních funkcí diplomatických misemi. 2. Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzulárních odděleních nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkcí mise je nutno oznamovat ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu nebo orgánu určenému tímto ministerstvem. 3. Při výkonu konzulárních funkcí se může diplomatická mise obracet: :a) na místní orgány konzulárního obvodu; :b) na ústřední orgány přijímajícího státu, pokud je to dovoleno zákony, předpisy a zvyklostmi přijímajícího státu nebo příslušnými mezinárodními dohodami. 4. Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v odstavci 2 tohoto článku se budou i nadále spravovat pravidly mezinárodního práva týkajícími se diplomatických styků. ====Článek 71==== '''Občané přijímajícího státu a osoby v něm trvale usedlé''' 1. Konzulární úředníci, kteří jsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, požívají, pokud jim přijímající stát neposkytne další výhody, výsady a imunity, pouze vynětí z jurisdikce a osobní nedotknutelnosti při výkonu jejich funkcí a výsad, uvedené v odstavci 2 článku 44. Pokud se týče těchto konzulárních úředníků, je přijímající stát rovněž vázán povinností uvedenou v článku 42. Je-li proti uvedenému konzulárnímu úředníku zahájeno trestní řízení, bude se s výjimkou případu, že úředník je zatčen nebo ve vazbě, provádět způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. 2. Ostatní členové konzulárního úřadu, kteří jsou státními příslušníky přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, a členové jejich rodin, jakož i rodinní příslušníci konzulárních úředníků uvedených v odstavci 1 tohoto článku požívají výhod, výsad a imunity pouze v rozsahu, v jakém jim je poskytne přijímající stát. Rodinní příslušníci členů konzulárního úřadu a členové soukromého personálu, kteří jsou sami státními příslušníky přijímajícího státu, nebo jsou v něm trvale usedlí, rovněž požívají výhod, výsad a imunit pouze v rozsahu, v jakém jim je poskytne přijímající stát. Přijímající stát však bude vykonávat svoji jurisdikci nad uvedenými osobami takovým způsobem, aby neodůvodněně nebránil výkonu funkcí konzulárního úřadu. ====Článek 72==== '''Zákaz diskriminace''' 1. při provádění ustanovení této Úmluvy nebude přijímající stát činit rozdíl mezi jednotlivými státy. 2. Za diskriminaci se však nepovažuje: :a) jestliže přijímající stát provádí některé z ustanovení této Úmluvy v omezeném rozsahu, protože se v omezeném rozsahu provádí též vůči jeho misi ve státě vysílajícím; :b) jestliže na základě obyčeje nebo podle dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení, než jaké je požadováno ustanoveními této Úmluvy. ====Článek 73==== '''Vztah mezi touto Úmluvou a jinými mezinárodními dohodami''' 1. Ustanovení této Úmluvy se nedotýkají jiných mezinárodních dohod, které jsou v platnosti mezi jejími smluvními státy. 2. Žádné ustanovení této Úmluvy nebrání státům, aby sjednávaly mezinárodní dohody potvrzující, doplňující, rozšiřující nebo rozmnožující její ustanovení. ==Hlava V - Závěrečná ustanovení== ====Článek 74==== '''Podpis''' Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům, které jsou členy Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace nebo stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora, a kterémukoli jinému stát, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy, a to: do 31. října 1963 u spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky a poté, do 31. března 1964, v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. ====Článek 75==== '''Ratifikace''' Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka ORganizace spojených národů. ====Článek 76==== '''Přístup''' Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoli státu, jenž náleží do některé ze čtyři kategorií uvedených v článku 74. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ====Článek 77==== '''Nabytí platnosti''' 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátého dne po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ====Článek 78==== '''Oznamovací povinnost generálního tajemníka''' Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomí všechny státy náležející do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 74: :a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 74, 75 a 76; :b) o dni, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 77. ====Článek 79==== '''Autentické znění''' Originál této Úmluvy,jejíž čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž zašle její ověřené opisy všem státům náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 74. Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, byvše řádně k tomu zmocněni svými vládami, tuto Úmluvu podepsali. Dáno ve Vídni dne 24. dubna roku tisíc devět set šedesát tři. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1702 3181 2006-06-08T06:36:19Z -jkb- 4 Tato testovací stránka by se měla nacházet pod názvem '''[[Wikisource:Test]]'''. Pokud stránku v rámci testu přesunete jinam, vraťte po ukončení testu stránku na původní název a smaže přesunem vzniklý redirect; budete-li stránku pro testovací účely přesouvat, ušetřete si práci a přesuňte ji bez diskusní stránky. 1705 3512 2006-06-17T14:51:57Z -jkb- 4 tak asi i tady [[Kategorie:Wikisource]] Testovací stránka; budete-li stránku pro testovací účely přesouvat, ušetřete si práci a přesuňte ji bez diskusní stránky. {{NavigacePaP |TITUL=aaa |AUTOR=bbb |ČÁST=ccc |PŘEDCHOZÍ=yyyyyy |DALŠÍ=xxx xx x }} 1706 4111 2006-06-29T11:56:51Z -jkb- 4 reformulace {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Fair use}} Princip '''fair use''' je na Wikipedii velmi často používané označení pro obrázky a jiná díla. Nejedná se přitom o licenci ve vlastním slova smyslu (spíše o obejití licence). Vychází z amerického právního principu ''fair use'', který představuje významné umožnění užití děl chráněných autorským právem širokému spektru komerčních a nekomerčních aktivit. V projektu Wikipedie je užití této licence předmětem trvalých diskusí. Na stránkách Wikisource (a také na Commons) je tato licence považována za zakázanou<ref>Viz [[w:en:Fair_use#Amount_and_substantiality|Amount and substantiality]] (anglicky) a dále [[w:en:Harper & Row v. Nation Enterprises|Harper & Row v. Nation Enterprises]] (o usnesení US Supreme Court; anglicky) </ref>. '''Reference''' <references/> [[Kategorie:Licence textů|Licence fair use]] 1707 3765 2006-06-21T15:23:54Z -jkb- 4 rekat {{Nápověda cswiki|GNU Free Documentation License}} Licence '''GFDL''' neboli '''GNU Free Documentation Licence''' je nejpoužívanější licencí na celém projektu Wikipedie. Tato licence dovoluje nejen jakékoliv použití děl z Wikipedie, ale i jejich změny. Tato licence patří na Wikisource vedle licence [[Wikisource:Licence PD|PD]] k nejpoužívanější. ==Podívejte se též na== * [[Wikisource:Autorské právo]] === Externí odkazy === * [http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html Oficiální text GFDL v angličtině] * [http://www.gnu.cz/article/36/ Neoficiální český překlad] [[Kategorie:Licence textů|Licence GFDL]] 1708 4396 2006-07-02T12:17:47Z -jkb- 4 {{Dokončit}} Projekt ''Wikisource'' povoluje užití jen malého přehledného počtu licencí. '''Licenční politika''' je však i na ''Wikisource'' stále diskutována, v případě dalšího vývoje zde najdete patřičná doplnění, rozšíření seznamu resp. změny. ==Povolené licence== Ve Wikisource jsou povoleny pouze dvě tzv. volné licence: '''public domain''' (též PD) a '''GFDL'''. V obou případech lze cizí texty a dokumenty bez nesnází převzít. ===GFDL=== '''[[Wikisource:Licence GFDL|Licence GFDL]]''' neboli '''GNU Free Documentation Licence''' je nejpoužívanější licencí na celém projektu Wikipedie. V případě cizích textů může být tato licence udělena (viz [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv|poskytnutí autorských práv]]). ===Public domain=== Tato licence vyplývá z charakteru díla (textu, obrázku) samotného, licence má z tohoto důvodu více obdob. Další podrobnosti jsou uvedeny v článku '''[[Wikisource:Licence Public domain|licence public domain]]'''. ==Zakázané licence== Pro všechny projekty Wikisource současně platí, že jiné licence než výše jmenované nejsou akceptovány. To se týká především: * použití na základě principu [[Wikisource:Licence Fair use|fair use]] * omezení pro pouze [[Wikisource:Licence Noncommercial|nekomerční upotřebení]] Toto platí nejen pro texty, ale i pro případný obrazový materiál. === Fair use=== Princip ''fair use'' vychází z koncepce, že nelicencované dílo požívající autorských práv může být legálně použito, aniž by bylo nutno platit licenční poplatky či žádat o povolení ke zveřejnění. ''Na Wikisource je použití tohoto principu výslovně zakázáno.'' Předpokladem je zjištění, že publikace celého díla či substantních částí neodpovídá duchu ''fair use'' <ref>Viz [[w:en:Fair_use#Amount_and_substantiality|Amount and substantiality]] (anglicky) a dále [[w:en:Harper & Row v. Nation Enterprises|Harper & Row v. Nation Enterprises]] (o usnesení US Supreme Court; anglicky) </ref>. === Licence non-commercial === Wikisource samotná sice neužívá zde zveřejněná díla komerčně, ale ve svých licencích takové další užití jiným osobám či jiným subjektům povoluje. Z tohoto důvodu zde nelze umisťovat texty a jiná díla s licencemi, které toto použití omezují. ''Takové licence jsou výslovně zakázány.'' Poukázat lze na vyjádření presidenta nadace Wikimedia Foundation Jimbo Walesa z roku 2004 <ref>viz [http://mail.wikimedia.org/pipermail/wikien-l/2004-April/012156.html WikiEN-l, Use of noncommercial-only images] (anglicky)</ref>, později potvrzené členkou výboru Wikimedia Foundation Angelou z roku 2006 <ref>viz [http://mail.wikipedia.org/pipermail/foundation-l/2006-February/006015.html Foundation-l, Juriwiki-l, Re: Copyright complaints] (anglicky)</ref>. ==Sporné a nevyjasněné licence== ----- '''Poznámky:''' <references/> ==Podívejte se také na== * [[Wikisource:Autorské právo|Autorské právo]] * [[Wikisource:Licence Public domain|Public domain]] [[Kategorie:Licence textů|Licence na Wikisource]] 1709 3019 2006-06-02T13:01:19Z -jkb- 4 Stránka [[Směrnice o úpravě právních vztahů Československé socialistické republiky k občanům, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů]] přemístěna na stránku [[Úprava vztahů ČSSR k občanům v zahranič� #REDIRECT [[Úprava vztahů ČSSR k občanům v zahraničí]] 1710 3062 2006-06-04T23:42:43Z Flambelle 20 změna en: {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Protokol o zákazu užívati ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických |PODTITULEK=173/1938 Sb. z. a n. |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=173/1938 portal.gov.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Podepsaní plnomocníci jménem svých vlád: :majíce na zřeteli, že užívání dusivých, otravných nebo podobných plynů, jakož i všech takových kapalin, hmot neb prostředků ve válce, bylo právem odsouzeno veřejným míněním civilisovaného světa, :majíce na zřeteli, že zákaz tohoto užívání byl vyjádřen ve smlouvách, jichž smluvními stranami je většina mocností světa, a v úmyslu způsobiti, aby byl všeobecně uznán jako součást mezinárodního práva tento zákaz, který si vynucuje stejně svědomí jako prakse národů, prohlašují, :že Vysoké smluvní strany, pokud nejsou již vázány smlouvami zakazujícími takové užívání, uznávají tento zákaz, souhlasí s tím, aby tento zákaz užívání byl rozšířen na válečné prostředky bakteriologické, a shodují se v tom, že se považují za vázány navzájem podle ustanovení této deklarace. Vysoké smluvní strany se všemožně vynasnaží, aby přiměly ostatní státy k tomu, aby přistoupily k tomuto Protokolu. Takový přístup bude oznámen vládě republiky Francouzské a touto všem mocnostem, které Protokol podepsaly nebo k němu přistoupily. Nabude účinnosti dnem, kdy oznámení bude notifikováno vládou republiky Francouzské. Tento Protokol, jehož texty francouzský a anglický jsou autentické, bude ratifikován co nejdříve. Bude datován dnešním dnem. Ratifikace tohoto Protokolu budou zaslány vládě republiky Francouzské, která uvědomí o jejich uložení každou z mocností, jež Protokol podepsala nebo k němu přistoupila. Listiny o ratifikaci nebo o přístupu zůstanou uloženy v archivu vlády republiky Francouzské. Tento Protokol nabude působnosti pro každou z mocností, která jej podepsala, počínajíc dnem, kdy byla uložena její ratifikace, a od toho okamžiku bude tato mocnost zavázána vůči ostatním mocnostem, které již uložily své ratifikace. Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tento Protokol. Sepsáno v Ženevě v jednom výtisku dne sedmnáctého června roku tisícího devítistého dvacátého pátého. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Geneva Protocol to Hague Convention]] 1711 3037 2006-06-03T16:50:58Z Flambelle 20 a hele, ten článek ve wiki je {{Textinfo| TITULEK=Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/65_1954_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 65/1954 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Podepsaní zmocněnci vlád zastoupených na diplomatické konferenci, která se konala v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949, aby vypracovala úmluvu o ochraně civilních osob za války, dohodli se na tomto: ==Část I - Všeobecná ustanovení== ===== Článek 1===== Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tuto úmluvu a zajistí její zachovávání. ===== Článek 2===== Vedle ustanovení, která mají nabýt účinnosti již v míru, bude se tato úmluva vztahovat na všechny případy vyhlášení války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu, vzniklého mezi dvěma nebo více Vysokými smluvními stranami, i když válečný stav není uznáván jednou z nich. Úmluva bude se rovněž vztahovat na všechny případy částečné nebo úplné okupace území některé smluvní strany, i když se tato okupace nesetká s vojenským odporem. Není-li některá ze stran účastnících se konfliktu smluvní stranou této úmluvy, zůstanou mocnosti, které jsou jejími stranami, přesto jí vázány ve svých vzájemných vztazích. Budou kromě toho vázány touto úmluvou vůči zmíněné mocnosti, přijme-li tato její ustanovení a bude-li se jimi řídit. ===== Článek 3===== V případě ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána řídit se při nejmenším těmito ustanoveními: :1. S osobami, které se přímo neúčastní nepřátelství, včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří složili zbraně, a osob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude se za všech okolností zacházet lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na rase, barvě, náboženství či víře, pohlaví, rodu či majetku, nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Proto jsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby shora zmíněné: ::a) útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zmrzačení, kruté nakládání, trýznění a mučení, ::b) braní rukojmí, ::c) útoky proti osobní důstojnosti, zejména ponižující a pokořující zacházení, ::d) odsouzení a vykonání popravy bez předchozího rozsudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky, uznané civilizovanými národy za nezbytné. :2. Ranění a nemocní budou sebráni a ošetřeni. Nestranná lidumilná organisace, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, může nabídnout své služby stranám v konfliktu. Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich část. Použití předchozích ustanovení nebude mít vlivu na právní postavení stran v konfliktu. ===== Článek 4===== Tato úmluva chrání osoby, které jsou v jakékoli době a jakýmkoli způsobem, za konfliktu nebo za okupace, v moci některé strany v konfliktu nebo okupační mocnosti a nejsou přitom jejími příslušníky. Příslušníci státu, který není vázán touto úmluvou, nejsou jí chráněni. Příslušníci neutrálního státu, kteří jsou na území válčícího státu, a příslušníci jiného válčícího státu, se nepovažují za osoby chráněné, dokud stát, jehož jsou příslušníky, má normální diplomatické zastoupení ve státě, v jehož jsou moci. Ustanovení části II mají však širší dosah stanovený v článku 13. Osoby chráněné Ženevskou úmluvou z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli nebo Ženevskou úmluvou z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři nebo Ženevskou úmluvou z 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci nepovažují se za osoby chráněné ve smyslu této úmluvy. ===== Článek 5===== Má-li strana v konfliktu na svém území vážné důvody k oprávněnému podezření, že osoba, chráněná touto úmluvou, vyvíjí činnost škodlivou pro bezpečnost státu, nebo je-li zjištěno, že skutečně takovou činnost vyvíjí, nemůže se taková osoba dovolávat práv a výsad poskytovaných touto úmluvou, které by mohly být na újmu bezpečnosti státu, kdyby jich bylo užito v její prospěch. Je-li osoba chráněná touto úmluvou zadržena v okupovaném území jako vyzvědač nebo jako sabotér nebo z toho důvodu, že je v jejím případě důvodné podezření, že vyvíjí činnost škodlivou pro bezpečnost okupační mocnosti, může být zbavena práv na písemný styk, zajištěných touto úmluvou, vyžaduje-li toho nezbytně vojenská bezpečnost. V každém z těchto případů bude se však s osobami zmíněnými v předchozích odstavcích zacházet lidsky a budou-li souzeny, nebude jim upírán nárok na spravedlivý a pravidelný soud, jak jej předvídá tato úmluva. Dostane se jim opět všech práv a výsad osoby chráněné ve smyslu této úmluvy co možná nejdříve, jakmile to dovolí ohled na bezpečnost státu, po případě okupační mocnosti. ===== Článek 6===== Této úmluvy bude se používat již od počátku každého konfliktu nebo okupace, zmíněných v článku 2. Úmluvy přestane se používat na území stran v konfliktu všeobecným skončením vojenských operací. Na území okupovaném skončí účinnost úmluvy rok po všeobecném skončení vojenských operací; okupační mocnost bude však vázána po dobu trvání okupace ustanoveními následujících článků této úmluvy: 1 až 12, 27, 29 až 34, 47, 49, 51, 52, 53, 59, 61 až 77 a 143, pokud tato mocnost vykonává vládní funkce na dotyčném území. Chráněné osoby, k jichž propuštění, repatriaci nebo usazení dojde po této lhůtě, budou do té doby pod ochranou této úmluvy. ===== Článek 7===== Kromě dohod výslovně uvedených v článcích 11, 14, 15, 17, 36, 108, 109, 132, 133 a 149 mohou Vysoké smluvní strany uzavřít jiné zvláštní dohody o všech otázkách, jež budou považovat za vhodné upravit zvláště. Žádná zvláštní dohoda nesmí být na újmu postavení chráněných osob, jak je upraveno touto úmluvou, ani omezovat práva zajištěná jim touto úmluvou. Chráněné osoby budou požívat výhod těchto dohod tak dlouho, dokud se bude tato úmluva na ně vztahovat, ledaže by zmíněné dohody nebo dohody pozdější obsahovaly výslovná ustanovení opačná a vyjma příznivější opatření učiněná v jejich prospěch jednou nebo druhou stranou v konfliktu. ===== Článek 8===== Chráněné osoby se nemohou v žádném případě zříci částečně nebo zcela práv, která jim zajišťuje tato úmluva, po případě zvláštní dohody zmíněné v předchozím článku. ===== Článek 9===== Tato úmluva bude se provádět za pomoci a pod dohledem ochranných mocností pověřených hájením zájmů stran v konfliktu. Za tím účelem budou moci ochranné mocnosti jmenovat vedle svého diplomatického a konzulárního personálu delegáty ze svých příslušníků nebo z příslušníků jiných neutrálních mocností. Jmenování těchto delegátů podléhá schválení mocnosti, u které budou vykonávat své poslání. Strany v konfliktu usnadní v největší možné míře úkol zástupců nebo delegátů ochranných mocností. Zástupci neb delegáti ochranných mocností nesmějí v žádném případě překročit meze svého poslání, jak je dáno touto úmluvou; budou zejména brát zřetel na naléhavé potřeby bezpečnosti státu, u něhož vykonávají svou funkci. ===== Článek 10===== Ustanovení této úmluvy nejsou na překážku lidumilné činnosti, kterou by rozvinul se souhlasem zúčastněných stran v konfliktu Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo jakákoli jiná nestranná lidumilná organisace na ochranu civilních osob a za tím účelem, aby jim byla poskytnuta pomoc. ===== Článek 11===== Vysoké smluvní strany se mohou kdykoli dohodnout, že svěří úkoly vyplývající z této úmluvy pro ochranné mocnosti organisaci poskytující veškeré záruky nestrannosti a účinnosti. Jestliže chráněné osoby z jakéhokoli důvodu nepožívají nebo přestanou požívat výhod činnosti ochranné mocnosti nebo organisace určené podle prvního odstavce, musí mocnost, v jejíž moci jsou, požádat buď neutrální stát neb takovou organisaci, aby převzaly funkce příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem jmenovaným stranami, které se účastní konfliktu. Nelze-li takto zajistit ochranu, musí požádat mocnost, která drží tyto osoby, lidumilnou organisaci, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, aby převzala lidumilnou úlohu příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem, anebo musí přijmout, s výhradou ustanovení tohoto článku, nabídku služeb učiněnou takovou organisací. Každá neutrální mocnost nebo každá organisace, která bude vyzvána zúčastněnou mocností nebo která se sama nabídne k cílům shora zmíněným, musí si být vědoma při své činnosti odpovědnosti vůči straně v konfliktu, k níž patří osoby chráněné touto úmluvou a musí dávat dostatečné záruky, že je s to převzít zmíněné funkce a nestranně je plnit. Předchozí ustanovení nelze změnit zvláštní dohodou mezi mocnostmi, z nichž jedna by byla, byť i jen přechodně, omezena ve své volnosti jednání s jinou mocností nebo s jejími spojenci následkem vojenských událostí, zejména v případě okupace celého nebo podstatné části svého území. Kdykoli je v této úmluvě zmínka o ochranné mocnosti, vztahuje se tato zmínka také na organisace, které ji ve smyslu tohoto článku nahrazují. Ustanovení tohoto článku budou se vztahovat a budou přizpůsobena také na případy příslušníků neutrálních států, kteří by byli na obsazeném území nebo na území válčícího státu, u něhož stát, jehož jsou příslušníky, nemá normální diplomatické zastoupení. ===== Článek 12===== Ve všech případech, kdy to budou ochranné mocnosti považovat za prospěšné v zájmu chráněných osob, zejména v případě neshody mezi stranami v konfliktu o použití nebo výkladu ustanovení této úmluvy, poskytnou ochranné mocnosti své dobré služby k urovnání sporu. Za tím účelem může každá z ochranných mocností navrhnout z podnětu některé strany nebo z vlastní vůle stranám v konfliktu schůzku jejich zástupců, zejména úřadů majících péči o chráněné osoby, po případě na vhodně zvoleném neutrálním území. Strany v konfliktu jsou povinny vyhovět návrhům, které jim budou v tomto směru učiněny. Ochranné mocnosti mohou eventuálně navrhnout stranám v konfliktu ke schválení osobnost příslušející k některé neutrální mocnosti anebo osobnost vybranou Mezinárodním komitétem Červeného kříže, která bude pozvána k účasti na této schůzce. ==Část II - Všeobecná ochrana obyvatelstva proti některým účinkům války== ===== Článek 13===== Ustanovení této části se týkají všeho obyvatelstva zemí v konfliktu, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování zejména z důvodů rasových, národnostních, náboženských nebo pro politické přesvědčení, a směřují ke zmírnění utrpení vyvolaného válkou. ===== Článek 14===== Vysoké smluvní strany mohou už v míru, a strany v konfliktu, jakmile vypukne nepřátelství, zřídit na svém vlastním území a v případě potřeby na území okupovaném, nemocniční a bezpečnostní oblasti a místa zařízená tak, aby na nich našli ochranu před účinky války ranění, nemocní, neduživí a staré osoby, děti pod patnáct let, těhotné ženy a matky s dětmi pod sedm let. Hned od počátku konfliktu i v jeho průběhu mohou zúčastněné mocnosti uzavřít mezi sebou dohody o uznání oblastí a míst, které zřídily. Mohou za tím účelem uvést ve skutek ustanovení uvedená v návrhu dohody připojeném k této úmluvě s případnými úpravami, které by považovaly za potřebné. Ochranné mocnosti a Mezinárodní komitét Červeného kříže se vybízejí, aby byly nápomocny při zřízení a uznání těchto nemocničních a bezpečnostních oblastí a míst. ===== Článek 15===== Každá strana v konfliktu může navrhnout nepřátelské straně buď přímo nebo prostřednictvím neutrálního státu neb lidumilné organisace, aby v krajích, kde se odehrávají boje, byly zřízeny neutralizované oblasti za tím účelem, aby na nich našli ochranu před nebezpečím bojů tyto osoby bez jakéhokoli rozlišování: :a) ranění a nemocní, ať kombatanti nebo nekombatanti, :b) civilní osoby, které se neúčastní nepřátelství a které nekonají žádnou práci vojenského rázu za pobytu v těchto oblastech. Jakmile se strany v konfliktu dohodnou o zeměpisné poloze, správě a zásobování těchto neutralizovaných oblastí a o dohledu nad nimi, bude o tom vyhotovena písemná dohoda, podepsaná zástupci stran v konfliktu. V této dohodě bude stanoven počátek a trvání neutralizace této oblasti. ===== Článek 16===== Ranění, nemocní, jakož i osoby neduživé a těhotné ženy budou předmětem zvláštní ochrany a zvláštních ohledů. Pokud to dovolí vojenské požadavky, bude každá strana v konfliktu podporovat opatření učiněná k vyhledání padlých a raněných, k poskytnutí pomoci trosečníkům a jiným osobám vystaveným vážnému nebezpečí a k jejich ochraně proti oloupení a zlému nakládání. ===== Článek 17===== Strany v konfliktu se vynasnaží uzavřít místní dohody o evakuaci raněných, nemocných, neduživých, starců, dětí a rodiček z obléhaného nebo obklíčeného pásma a o to, aby byl do nich umožněn průchod duchovním všech vyznání, zdravotnickému personálu a průvoz zdravotnického materiálu. ===== Článek 18===== Civilní nemocnice, způsobilé k ošetření raněných, nemocných, neduživých a rodiček, nesmějí být za žádných okolností napadeny; strany v konfliktu musí je v každé době respektovat a chránit. Státy, které se účastní konfliktu, vydají všem civilním nemocnicím osvědčení potvrzující, že jsou civilní nemocnice a že budovy, v nichž jsou umístěny, nejsou používány k účelům, které by je podle článku 19 zbavovaly ochrany. Civilní nemocnice budou označeny, dá-li k tomu stát souhlas, znakem stanoveným v článku 38 Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. Strany v konfliktu učiní, pokud to dovolí vojenské požadavky, všechna nutná opatření, aby učinily rozeznávací odznaky, označující civilní nemocnice, jasně viditelnými nepřátelským pozemním, leteckým i námořním silám, aby tak byla vyloučena možnost jakéhokoli útoku na ně. Vzhledem k nebezpečí, kterým může být pro nemocnice blízkost vojenských objektů, bude třeba dbát toho, aby byly co možná nejvíce vzdáleny od takových objektů. ===== Článek 19===== Ochrana, která přísluší civilním nemocnicím, nezanikne než tenkráte, je-li jich použito vedle jejich lidumilného úkolu k páchání činů škodících nepříteli. Ochrana může však přestat teprve po výzvě, která stanoví ve všech případech, kde je to vhodné, přiměřenou lhůtu, která uplyne bezvýsledně. Za čin škodící nepříteli se nepovažuje okolnost, že jsou v těchto nemocnicích ošetřováni ranění neb nemocní vojáci nebo že jsou v nich přenosné zbraně a náboje, které byly odebrány těmto vojákům a nemohly být ještě odvedeny příslušným službám. ===== Článek 20===== Personál řádně a výhradně určený k provozu nebo k správě civilních nemocnic, včetně onoho, který je pověřen vyhledáváním, sbíráním, dopravou a ošetřováním raněných a nemocných civilních osob, neduživých a rodiček, budiž respektován a chráněn. Na obsazeném území a v oblastech vojenských operací bude tento personál vybaven průkazem totožnosti osvědčujícím postavení majitele průkazu a opatřeným jeho fotografií a razítkem odpovědného úřadu; když koná službu, bude rovněž mít na levé paži náramenní pásku opatřenou razítkem a odolávající vlhku. Tuto pásku vydá stát a bude na ní odznak zmíněný v článku 38 Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. Všechen ostatní personál určený k provozu nebo k správě civilních nemocnic budiž respektován a chráněn a bude oprávněn, jak je výše uvedeno, nosit při výkonu svých funkcí náramenní pásku za podmínek stanovených tímto článkem. V jeho průkaze totožnosti budou uvedeny úkoly, které mu příslušejí. Ředitelství každé civilní nemocnice bude mít vždy k dispozici pro příslušné úřady, domácí nebo okupační, seznam svého personálu pravidelně ze dne na den doplňovaný. ===== Článek 21===== Transporty civilních raněných a nemocných, neduživých a rodiček prováděné na zemi za pomoci doprovázených vozidel a nemocničních vlaků nebo po moři loďmi zařízenými pro takovou dopravu, buďtež respektovány a chráněny ze stejného důvodu jako nemocnice uvedené v článku 18; upozorní na sebe tím, že vyvěsí se souhlasem státu rozeznávací odznak uvedený v článku 38 Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. ===== Článek 22===== Letadla, jichž se užívá výhradně k dopravě civilních raněných a nemocných, neduživých a rodiček nebo k dopravě zdravotnického personálu a materiálu, nesmějí být napadena, nýbrž musí být respektována, když poletí ve výškách, dobách a směry zvláště dohodnutými mezi všemi zúčastněnými stranami v konfliktu. Mohou být označena rozeznávacím odznakem stanoveným v článku 38 Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. Není-li opačné dohody, jest zakázán přelet nepřátelského nebo nepřítelem obsazeného území. Tato letadla musí uposlechnout každého rozkazu k přistání. Přistane-li takto letadlo podle rozkazu, může pak se svým osazenstvem pokračovat v letu po eventuální prohlídce. ===== Článek 23===== Každá Vysoká smluvní strana povolí volný průjezd pro všechny zásilky léčiv a zdravotnického materiálu, jakož i věcí potřebných k bohoslužbám, určené jedině civilnímu obyvatelstvu jiné smluvní strany, byť i nepřátelskému. Povolí rovněž volný průjezd pro všechny zásilky nevyhnutelně potřebných potravin, šatstva a posilňujících prostředků, určených dětem pod patnáct let, těhotným ženám a rodičkám. Smluvní strana je zavázána povolit volný průjezd zásilek zmíněných v předchozím odstavci toliko za podmínky, že je přesvědčena, že nemá vážného důvodu se obávat: :a) že by zásilky mohly být zašantročeny jinam než jsou určeny nebo :b) že by kontrola mohla být neúčinná nebo :c) že by nepřítel mohl z nich získat zřejmou výhodu pro svoje vojenské úsilí nebo pro svoje hospodářství tím, že by těchto zásilek použil místo zboží, které by jinak musil dodat nebo vyrobit, anebo že by tak uvolnil materiál, výrobky nebo služby, kterých by jinak musil použít pro výrobu tohoto zboží. Mocnost, která dovolí průjezd zásilek zmíněných v prvním odstavci tohoto článku, může položit jako podmínku svého souhlasu, aby rozdílení zásilek osobám, jimž jsou určeny, bylo prováděno na místě pod dohledem ochranných mocností. Tyto zásilky se musí dopravovat co možná nejrychleji a stát, který povolí jejich volný průjezd, má právo stanovit technické podmínky, za kterých bude povolen. ===== Článek 24===== Strany v konfliktu učiní potřebná opatření, aby děti pod patnáct let, které osiřely nebo byly odděleny od svých rodin následkem války, nebyly ponechány samy sobě a aby za všech okolností byla usnadněna jejich výživa, výkon jejich náboženství a jejich výchova. Jejich výchova bude podle možnosti svěřena osobám téže kulturní tradice. Strany v konfliktu budou podporovat se souhlasem ochranné mocnosti, existuje-li taková, umístění těchto dětí v neutrální zemi po dobu války mají-li záruky, že zásady stanovené v prvním odstavci budou zachovávány. Bude dále jejich snahou učinit potřebná opatření, aby mohlo být zajištěno zjištění totožnosti všech dětí pod dvanáct let tím, že budou nosit štítky totožnosti, nebo jakýmkoli jiným způsobem. ===== Článek 25===== Každá osoba, která je na území strany v konfliktu nebo na území jí obsazeném, může podávat zprávy rázu výlučně rodinného příslušníkům svých rodin, ať jsou kdekoliv, a takové zprávy dostávat. Tato korespondence se bude dopravovat rychle a bez neodůvodněného odkladu. Jestliže se výměna rodinné korespondence obyčejnou poštou stane vlivem okolností obtížnou nebo nemožnou, obrátí se zúčastněné strany v konfliktu na neutrálního prostředníka jako je ústřední kancelář zmíněná v článku 140, aby s ním dohodly způsob, jak zajistit splnění svých závazků za nejlepších podmínek, zejména s pomocí národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce). Považují-li strany v konfliktu za nutné omezit rodinnou korespondenci, mohou nejvýš nařídit užívání standartních formulí, obsahujících dvacet pět volně vybraných slov, a omezit jich odesílání na jednou za měsíc. ===== Článek 26===== Každá strana v konfliktu umožní pátrání podniknuté členy rodin roztržených válkou, aby mohly navázat navzájem styk a, možno-li zase se sloučit. Bude podporovat zejména činnost organisací, které se věnují těmto snahám s podmínkou, že je uznala a že se podřídí bezpečnostním opatřením, která učinila. ==Část III - Postavení chráněných osob a zacházení s nimi== ===Oddíl I - Ustanovení společná pro území stran v konfliktu a pro území obsazená=== ===== Článek 27===== Chráněné osoby mají za všech okolností právo na to, aby byla respektována jejich osoba, jejich čest, jejich rodinná práva, jejich náboženské přesvědčení a úkony, jejich způsoby a zvyky. Budiž s nimi nakládáno vždy lidsky a buďtež chráněny zejména před každým aktem násilí nebo zastrašování, před urážkami a zvědavostí obecenstva. Ženy buďtež zvlášť chráněny proti každému útoku na jejich čest, zejména pak proti znásilnění, proti nucení k prostituci a proti každému nemravnému jednání. S přihlédnutím k ustanovením týkajícím se zdravotního stavu, věku a pohlaví, bude strana v konfliktu, v jejíž moci jsou chráněné osoby, zacházet se všemi s týmiž ohledy bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování zejména z důvodů rasy, náboženství neb politického přesvědčení. Strany v konfliktu mohou však učinit ohledně chráněných osob kontrolní nebo bezpečnostní opatření nutná v důsledku války. ===== Článek 28===== Žádné chráněné osoby se nesmí použít k tomu, aby svou přítomností uchránila před vojenskými operacemi některé body nebo některé oblasti. ===== Článek 29===== Strana v konfliktu, v jejíž moci jsou chráněné osoby, je odpovědna za to, jak s nimi nakládají její orgány, bez újmy eventuálně vzniklé osobní odpovědnosti. ===== Článek 30===== Chráněným osobám bude všemožně usnadněno, aby se mohly obrátit na ochranné mocnosti, na Mezinárodní komitét Červeného kříže, na národní společnost Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) země, v níž jsou, a na všechny organisace, které by jim mohly přispět ku pomoci. Těmto všem organisacím se dostane za tím účelem všech výhod od úřadů v rámci daném požadavky vojenské nutnosti a bezpečnosti. Vedle návštěv delegátů ochranných mocností a Mezinárodního komitétu Červeného kříže, které jsou předvídány v článku 143, usnadní, pokud možno, mocnosti, které drží chráněné osoby nebo okupační mocnosti návštěvy, jež by chtěli učinit u chráněných osob zástupci jiných organisací, jichž úkolem je pomáhat těmto osobám v ohledu duchovním nebo hmotném. ===== Článek 31===== Na chráněné osoby nesmí se vykonávat žádný nátlak tělesného nebo duševního rázu, zejména ne za tím účelem, aby se vynutily na nich nebo třetích osobách informace. ===== Článek 32===== Vysoké smluvní strany si výslovně zakazují jakákoli opatření, která jsou s to způsobit chráněným osobám, které jsou v jejich moci, buď tělesné útrapy nebo smrt. Tento zákaz se týká nejen vraždy, trýznění, tělesných trestů, zmrzačení a lékařských neb vědeckých pokusů, které nejsou podmíněny léčením chráněné osoby, nýbrž i všech jiných násilností ať už by se jich dopustily civilní nebo vojenské orgány. ===== Článek 33===== Žádná chráněná osoba se nesmí trestat za trestný čin, jehož se osobně nedopustila. Jsou zakázány hromadné tresty, stejně tak jako zastrašující nebo terorizující opatření. Je zakázáno plenění. Jsou také zakázány represalie proti chráněným osobám i proti jejich majetku. ===== Článek 34===== Je zakázáno brát rukojmí. ===Oddíl II - Cizinci na území strany v konfliktu === ===== Článek 35===== Každá chráněná osoba, která by chtěla opustit území na počátku nebo během konfliktu, má právo tak učinit, ledaže by její odjezd odporoval zájmům státu. Žádosti o povolení opustit území budou vyřizovány v pravidelném řízení a rozhodnutí o nich učiněno co nejrychleji. Osoba, které bude povoleno opustit území, může si vzít na cestu potřebné peníze a přiměřené množství věcí a předmětů osobní potřeby. Osoby, jimž se odmítne povolení opustit území, mají nárok na to, aby toto odmítnutí přezkoumal v nejkratší lhůtě soud nebo správní komise, kterou k tomu účelu zřídí mocnost, v jejíž moci jsou chráněné osoby. Zástupcům ochranných mocností může být na jejich žádost sděleno, proč bylo osobám, které o to žádaly, odmítnuto povolení opustit území a co možná nejrychleji také jména všech osob, které jsou ve stejné situaci, ledaže by to bylo proti zájmům bezpečnosti nebo že by zúčastněné osoby proti tomu vznesly námitky. ===== Článek 36===== Odjezdy povolené ve smyslu předešlého článku budou provedeny za uspokojivých podmínek bezpečnosti, hygieny, čistoty i výživy. Všechny vzniklé výlohy, počínajíc od výjezdu z hranic území mocnosti, která drží tyto osoby, půjdou k tíži země určení, nebo, jde-li o pobyt v neutrální zemi, k tíži státu, jehož jsou odjíždějící osoby příslušníky. Praktické podrobnosti této přepravy sjednají mezi sebou v případě potřeby zúčastněné mocnosti zvláštními dohodami. Předchozí ustanovení nejsou na újmu zvláštním dohodám, které by snad byly uzavřeny mezi stranami v konfliktu ve věci výměny a repatriace jejich příslušníků, kteří upadli do moci nepřítele. ===== Článek 37===== S chráněnými osobami, které jsou ve vyšetřovací vazbě, nebo které si odpykávají trest na svobodě, bude zacházeno lidsky během vazby. Jakmile budou propuštěny, mohou požádat o povolení opustit území podle předchozích článků. ===== Článek 38===== S výjimkou zvláštních opatření, která by byla učiněna podle této úmluvy, zejména článků 27 a 41, zůstane postavení chráněných osob v zásadě upraveno ustanoveními týkajícími se zacházení s cizinci v míru. V každém případě dostane se jim těchto práv: :1. Mohou dostávat jednotlivě nebo hromadně podporu, která jim bude posílána. :2. Vyžaduje-li to jejich zdravotní stav, dostane se jim lékařské péče a ošetření v nemocnici ve stejné míře jako příslušníkům zúčastněného státu. :3. Mohou se účastnit pobožností a dostávat duchovní útěchu od svých kněží. :4. Jsou-li v kraji zvlášť vystaveném válečnému nebezpečí, je jim dovoleno přestěhovat se stejně jako příslušníkům zúčastněného státu. :5. Dětem pod patnáct let, těhotným ženám a matkám dětí pod sedm let dostane se ve stejné míře jako příslušníkům zúčastněného státu přednostního zacházení. ===== Článek 39===== Chráněným osobám, které by ztratily následkem konfliktu své výdělečné zaměstnání, bude umožněno nalézt placenou práci a budou požívat v tom směru, s výhradou ohledů bezpečnostních a ustanovení článku 40, týchž výhod, jako příslušníci mocnosti, na jejímž území se nacházejí. Podrobí-li strana v konfliktu chráněnou osobu kontrolním opatřením, která jí znemožňují pečovat o svou výživu, zejména nemůže-li tato osoba z důvodů bezpečnostních nalézt placenou práci za přiměřených podmínek, musí tato strana v konfliktu se postarat o její výživu a o výživu osob, které má na starosti. Chráněné osoby mohou ve všech případech dostávat podpory ze své země původu, od chráněné mocnosti nebo od dobročinných společností zmíněných v článku 30. ===== Článek 40===== Chráněné osoby mohou být přidrženy k práci pouze v takovém rozsahu jako příslušníci strany v konfliktu, na jejímž jsou území. Jsou-li chráněné osoby nepřátelské státní příslušnosti, mohou být přidrženy pouze k pracím, které jsou normálně potřebné k zajištění výživy, ubytování, ošacení, dopravy a zdraví lidských bytostí, které však nejsou v přímé souvislosti s vedením vojenských operací. V případech zmíněných v předchozích odstavcích budou osoby přidržené k práci požívat týchž pracovních podmínek a týchž ochranných opatření jako domácí pracovníci, zejména pokud jde o mzdu, délku pracovní doby, výstroj, předběžnou průpravu a náhradu za pracovní úrazy a nemoci z povolání. V případě porušení shora uvedených předpisů mají chráněné osoby právo stížnosti podle článku 30. ===== Článek 41===== Nepokládá-li mocnost, v jejíž moci jsou chráněné osoby, kontrolní opatření uvedená v této úmluvě, za postačující, bude nucené místo pobytu nebo internování podle ustanovení článků 42 a 43 představovat nejpřísnější kontrolní opatření, k němuž může sáhnout. Při provádění ustanovení druhého odstavce článku 39 v případech osob, které jsou nuceny opustit svůj obvyklý pobyt na základě rozhodnutí, které je nutí k pobytu na vyhrazeném místě, bude se mocnost, která drží tyto osoby, řídit pokud možno nejpřesněji předpisy o zacházení s internovanými (oddíl IV, část III této úmluvy). ===== Článek 42===== Internování nebo vykázání nuceného pobytu chráněným osobám lze nařídit jen tehdy, vyžaduje-li toho nezbytně bezpečnost mocnosti, v jejíž moci jsou tyto osoby. Požádá-li některá osoba prostřednictvím zástupců ochranné mocnosti o své dobrovolné internování a činí-li to její vlastní situace nezbytným, mocnost, v jejíž moci osoba je, internování provede. ===== Článek 43===== Každá chráněná osoba, která je internována nebo které je vykázáno místo nuceného pobytu, má nárok na to, aby soud nebo příslušná správní komise, kterou k tomu účelu zřídí mocnost ji držící, v nejkratší možné lhůtě přezkoumaly rozhodnutí jí se týkající. Je-li internování nebo vykázání nuceného pobytu potvrzeno, přezkouší zmíněný soud nebo správní komise občas, nejméně však dvakrát do roka, případ oné osoby, aby změnil v její prospěch původní rozhodnutí, jestliže to dovolí okolnosti. Mocnost, která drží chráněné osoby, oznámí co možná nejdříve ochranné mocnosti jména osob, které byly internovány neb jimž bylo vykázáno místo nuceného pobytu a jména těch, které byly propuštěny z internování nebo z nuceného místa pobytu, ledaže by se tomu zúčastněné osoby vzepřely. Se stejnou výhradou budou rovněž oznámena co možná nejrychleji ochranné mocnosti rozhodnutí soudů neb komisí, zmíněná v prvním odstavci tohoto článku. ===== Článek 44===== Mocnost, která drží chráněné osoby, nebude při kontrolních opatřeních, předvídaných touto úmluvou, zacházet s uprchlíky, kteří ve skutečnosti nepožívají ochrany žádné vlády, výlučně jen na základě jejich právní příslušnosti k nepřátelskému státu, jako s nepřátelskými cizinci. ===== Článek 45===== Chráněné osoby nemohou být přesunuty k mocnosti, která není smluvní stranou této úmluvy. Toto ustanovení však nesmí být na překážku repatriaci chráněných osob nebo jejich návratu do země bydliště po skončení nepřátelství. Mocnost, která drží chráněné osoby, může je přesunout k mocnosti vázané touto úmluvou teprve, když se ochranná mocnost přesvědčí, že dotyčná mocnost má v úmyslu a je s to zachovávat tuto úmluvu. Jsou-li pak chráněné osoby takto přesunuty, spadá odpovědnost za zachovávání této úmluvy na mocnost, která souhlasila s jejich převzetím, po dobu, po kterou jí budou svěřeny. Kdyby však tato mocnost nezachovávala ustanovení této úmluvy v některém důležitém bodě, je povinna mocnost, která tam chráněné osoby přesunula, učinit na základě oznámení ochranné mocnosti účinná opatření k nápravě nebo požádat, aby chráněné osoby jí byly navráceny. Této žádosti musí být vyhověno. Chráněná osoba nesmí v žádném případě být přesunuta do země, kde by se musela obávat pronásledování pro své politické nebo náboženské přesvědčení. Ustanovení tohoto článku nejsou na překážku tomu, aby chráněné osoby obviněné ze zločinů obecného práva byly vydány podle extradičních smluv uzavřených před počátkem nepřátelství. ===== Článek 46===== Omezující opatření učiněná vůči chráněným osobám budou zrušena jak nejdříve jen možno po skončení nepřátelství, pokud už nebyla odvolána dříve. Omezující opatření učiněná vůči jejich majetku budou zrušena jak nejdříve jen možno po skončení nepřátelství v souladu se zákonodárstvím mocnosti, v jejíž moci jsou tyto osoby. ===Oddíl III - Obsazená území=== ===== Článek 47===== Chráněné osoby, které jsou na obsazeném území, nesmějí být zbaveny v žádném případě a žádným způsobem ochrany této úmluvy, ať následkem nějaké změny nastavší v důsledku okupace v institucích a ve vládě dotyčného území nebo podle dohody uzavřené mezi úřady obsazeného území a okupační mocností anebo konečně v důsledku anexe celého obsazeného území nebo jeho části touto mocností. ===== Článek 48===== Chráněné osoby, které nejsou příslušníky mocnosti, jejíž území je obsazeno, mohou uplatnit právo opustit toto území za podmínek stanovených v článku 35 a rozhodnutí o tom se stane v řízení, které okupační mocnost zavede podle zmíněného článku. ===== Článek 49===== Hromadné nebo jednotlivé nucené přesuny, jakož i deportace chráněných osob z obsazeného území na území okupační mocnosti nebo na území jiného státu, ať obsazeného nebo ne, jsou zakázána, ať je jejich důvod jakýkoliv. Okupační mocnost může však přistoupit k úplné nebo částečné evakuaci určité obsazené oblasti, vyžadují-li toho bezpečnost obyvatelstva nebo naléhavé vojenské důvody. Evakuace může však znamenat pouze přemístění chráněných osob do vnitra okupovaného území, vyjma případy materiální nemožnosti. Obyvatelstvo takto evakuované bude navráceno do svých domovů, jakmile skončí nepřátelství v tomto úseku. Okupační mocnost musí při provádění těchto přesunů a evakuací postupovat v mezích možností tak, aby pro chráněné osoby bylo připraveno vhodné ubytování, aby přeprava se konala za podmínek vyhovujících požadavkům hygieny, zdraví, bezpečnosti a výživy a aby členové téže rodiny nebyli od sebe odděleni. Ochranná mocnost budiž o přesunech a evakuaci zpravena, jakmile k nim dojde. Okupační mocnost nemůže zadržet chráněné osoby v kraji zvlášť vystaveném nebezpečím války, ledaže by toho vyžadovaly bezpečnost obyvatelstva nebo naléhavé důvody vojenské. Okupační mocnost nemůže deportovat nebo přesunout část svého vlastního obyvatelstva do území jí obsazeného. ===== Článek 50===== Okupační mocnost musí usnadnit za pomoci státních a místních úřadů řádný provoz zařízení určených pro péči a výchovu dětí. Učiní všechna potřebná opatření, aby usnadnila zjištění totožnosti dětí a zaregistrování jejich rodinného původu. V žádném případě nesmí změnit jejich osobní status ani je odvádět do útvarů nebo organisací jí podléhajících. Nestačí-li na to místní instituce, musí okupační mocnost učinit opatření, aby zajistila výživu a výchovu dětí osiřelých nebo odloučených následkem války od jejich rodičů, možno-li osobami jejich národnosti, jazyka i náboženství, není-li blízkého příbuzného nebo přítele, který by se o to postaral. Zvláštní oddělení kanceláře zřízené podle ustanovení článku 136 bude pečovat o to, aby bylo vše podniknuto k zajištění totožnosti dětí, u nichž je totožnost nejistá. Údaje o jejich otci, o matce nebo o jiných blízkých příbuzných buďte vždy zaznamenány, pokud jsou k dispozici. Okupační mocnost nesmí klást překážky použití přednostních opatření, která byla činěna před okupací ve prospěch dětí pod patnáct let, těhotných žen, matek dětí pod sedm let, pokud jde o výživu, o lékařské ošetření a o ochranu proti následkům války. ===== Článek 51===== Okupační mocnost nesmí přidržet chráněné osoby k službě ve svých ozbrojených nebo pomocných silách. Každý nátlak nebo propagace směřující k náboru dobrovolníků jsou zakázány. Může přidržet k práci chráněné osoby, jen jsou-li starší než osmnáct let a to jen k pracem nutným pro potřeby okupační armády nebo pro služby obecně prospěšné, zásobování, ubytování, ošacení, dopravu nebo pro zdravotní péči o obyvatelstvo obsazené země. Chráněné osoby nesmějí být přidrženy k práci, která by je nutila k účasti na vojenských operacích. Okupační mocnost nemůže přinutit chráněné osoby, aby použitím síly zajistily bezpečnost zařízení, v nichž vykonávají vnucenou práci. Práce mohou být vykonávány pouze uvnitř obsazeného území, na němž jsou osoby, o něž se jedná. Každá taková osoba bude, pokud je to možno, ponechána na svém obvyklém pracovním místě. Pracujícím se vyplatí spravedlivá mzda a práce bude úměrná tělesné nebo duševní schopnosti pracujících. Zákonodárství platné v obsazené zemi pro pracovní podmínky a ochranná opatření, zejména pokud jde o mzdu, pracovní dobu, výstroj, předběžnou průpravu, odškodné za pracovní úrazy a nemoci z povolání, bude se vztahovat i na chráněné osoby, které jsou přidrženy k pracím, o nichž je řeč v tomto článku. V žádném případě nesmí rekvizice pracovních sil vést k mobilizaci pracujících postavených pod vojenský nebo polovojenský režim. ===== Článek 52===== Žádná smlouva, dohoda či předpis nesmí být na újmu právu, které má každý pracující, dobrovolný či nedobrovolný, ať je kdekoliv, obrátit se na zástupce ochranné mocnosti a žádat o její intervenci. Je zakázáno každé opatření, které směřuje k vyvolání nezaměstnanosti nebo omezení pracovních možností pracujících obsazené země za tím účelem, aby byli přinuceni pracovat pro okupační mocnost. ===== Článek 53===== Okupační mocnosti je zakázáno ničit movitý neb nemovitý majetek, patřící jednotlivě nebo společně soukromým osobám, státu neb veřejným úřadům, sociálním nebo družstevním organisacím, s výjimkou případů, kdy by vojenské operace činily takové zničení naprosto nezbytným. ===== Článek 54===== Okupační mocnosti je zakázáno měnit status veřejných zaměstnanců nebo soudců v obsazeném území nebo je trestat aneb činit donucovací anebo diskriminační opatření proti nim za to, že se zdržují výkonu svých funkcí, protože jim tak káže jejich svědomí. Tento posléze uvedený zákaz však není na překážku použití druhého odstavce článku 51. Ponechává okupační mocnosti právo zbavit veřejné zaměstnance jejich míst. ===== Článek 55===== Okupační mocnost je povinna zajistit všemi po ruce jsoucími prostředky zásobování obyvatelstva potravinami a léky; je zejména povinna dovážet potraviny, léčebné prostředky a jiné potřebné zboží, nestačí-li zdroje obsazeného území. Okupační mocnost může rekvirovat potraviny, zboží nebo léčebné prostředky, které jsou na obsazeném území, jedině pro okupační síly a okupační správu; musí dbát potřeb civilního obyvatelstva. S výhradou ustanovení jiných mezinárodních úmluv musí okupační mocnost učinit potřebná opatření, aby každá rekvizice byla podle své správné hodnoty nahrazena. Ochranné mocnosti mohou kdykoli bez překážek přezkoumat stav zásob potravin a léčiv na obsazeném území s výhradou přechodných omezení, která by byla uložena naléhavými vojenskými nutnostmi. ===== Článek 56===== Okupační mocnost je povinna všemi po ruce jsoucími prostředky zajistit a udržovat s pomocí celostátních i místních úřadů lékařské a nemocniční ústavy a služby, jakož i veřejné zdravotnictví a hygienu na obsazeném území, zejména tím, že nařídí a provádí ochranná a preventivní opatření nutná k potírání nakažlivých nemocí a epidemií. Léčebný personál všech kategorií je oprávněn vykonávat své poslání. Jsou-li zřízeny nové nemocnice na obsazeném území a nevykonávají-li tam již svou pravomoc příslušné orgány obsazeného státu, provedou okupační úřady v případě nutnosti uznání zmíněná v článku 18. Za obdobných okolností budou okupační úřady rovněž povinny udělit uznání ve smyslu článků 20 a 21 nemocničnímu personálu a dopravním vozidlům. Okupační mocnost bude dbát mravních a etických požadavků obyvatelstva obsazeného území při nařizování a provádění zdravotních a hygienických opatření. ===== Článek 57===== Okupační mocnost může rekvirovat civilní nemocnice jen na přechodnou dobu a pouze v případech naléhavé potřeby, aby mohla ošetřit raněné a nemocné příslušníky armády a za podmínky, že budou včas učiněna vhodná opatření k tomu cíli, aby se dostalo péče a ošetření osobám v nemocnicích a aby se vyhovělo potřebám civilního obyvatelstva. Materiál a sklady civilních nemocnic nesmějí být rekvirovány, pokud je jich třeba pro civilní obyvatelstvo. ===== Článek 58===== Okupační mocnost dovolí kněžím, aby poskytli svým souvěrcům duchovní útěchu. Bude také přijímat zásilky knih a předmětů pro náboženskou potřebu a usnadní jich rozdílení na obsazeném území. ===== Článek 59===== Je-li obyvatelstvo obsazeného území nebo jeho část nedostatečně zásobováno, připustí okupační mocnost pomocné akce podnikané ve prospěch tohoto obyvatelstva a umožní je všemi po ruce jsoucími prostředky. Tyto akce mohou být podniknuty buď státy nebo nestrannou lidumilnou organisací jako Mezinárodním komitétem Červeného kříže a budou sestávat hlavně ze zásilek potravin, léčebných zásilek a šatstva. Všechny smluvní státy jsou povinny povolit volný průjezd těchto zásilek a zaručit jim ochranu. Mocnost, která povolí volný průjezd zásilek určených do území obsazeného nepřátelskou stranou, bude však mít právo prozkoumat zásilky, upravit jejich průjezd v předepsaných dobách a na předepsaných tratích a právo, aby se jí dostalo od ochranné mocnosti postačujících záruk, že tyto zásilky jsou určeny jako pomoc obyvatelstvu v tísni a že jich nebude užito ve prospěch okupační mocnosti. ===== Článek 60===== Pomocné zásilky nezbavují nikterak okupační mocnost závazků, které jí ukládají články 55, 56 a 59. Nesmí žádným způsobem odnít pomocné zásilky určení, které jim bylo stanoveno, vyjma případy naléhavé potřeby v zájmu obyvatelstva obsazeného území a se souhlasem ochranné mocnosti. ===== Článek 61===== Rozdílení pomocných zásilek zmíněných v předchozích článcích bude se provádět za pomoci a pod dohledem ochranné mocnosti. Tato úloha může také být svěřena dohodou mezi okupační mocností a mocností ochrannou neutrálnímu státu, Mezinárodnímu komitétu Červeného kříže nebo kterékoli jiné nestranné lidumilné organisaci. Z těchto pomocných zásilek se nebudou vybírat na obsazeném území žádné poplatky, cla nebo taxy, ledaže by toho bylo třeba v zájmu hospodářství toho území. Okupační mocnost umožní rychlé rozdělení těchto zásilek. Všechny smluvní strany se vynasnaží povolit bezplatný průjezd a bezplatnou dopravu těchto pomocných zásilek určených pro obsazené území. ===== Článek 62===== S výhradou naléhavých bezpečnostních důvodů mohou chráněné osoby, které jsou na obsazeném území, dostávat individuální pomocné zásilky, které by jim byly zasílány. ===== Článek 63===== S výhradou přechodných opatření, která by si výjimečně vynutily naléhavé bezpečnostní zřetele, okupační mocnosti: :a) mohou uznané národní společnosti Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) pokračovat ve své činnosti odpovídající zásadám Červeného kříže, jak byly stanoveny na mezinárodních konferencích Červeného kříže. Jiné pomocné společnosti mohou pokračovat ve své lidumilné činnosti za stejných podmínek; :b) okupační mocnost nesmí požadovat, aby v personálu a zřízení těchto společností byly provedeny změny, které by byly na závadu činnosti nahoře zmíněné. Tytéž zásady platí pro činnost a personál zvláštních organisací nevojenské povahy, které již existují nebo které budou uvedeny v život, aby zajistily životní podmínky civilního obyvatelstva udržením důležitých, obecně prospěšných služeb, rozdílením pomoci a záchrannými akcemi. ===== Článek 64===== Trestní zákonodárství zůstává na obsazeném území v platnosti, vyjma případy, kdy je může okupační mocnost zrušit nebo suspendovat, ohrožuje-li toto zákonodárství bezpečnost této mocnosti anebo je-li na překážku zachovávání této úmluvy. S výhradou posledně uvedeného zřetele a nutnosti, aby byl zajištěn účinný výkon spravedlnosti, budou soudy obsazeného území dále v činnosti pro všechny trestné činy spadající pod toto zákonodárství. Okupační mocnost může však podrobit obyvatelstvo okupovaného území ustanovením, která jsou nezbytná, aby mohla plnit závazky plynoucí z této úmluvy, zajistit pravidelnou správu území a bezpečnost, jak svou vlastní, tak i členů a majetku okupačních sil i okupační správy, jakož i zařízení a dopravních spojů, kterých užívá. ===== Článek 65===== Trestní ustanovení vydaná okupační mocností, nabudou účinnosti teprve když byla uveřejněna a uvedena ve známost obyvatelstva v jeho jazyce. Nemohou mít zpětnou účinnost. ===== Článek 66===== Okupační mocnost může v případě porušení trestních ustanovení, které vyhlásila v souhlase s druhým odstavcem článku 64, odevzdat obviněné svým vojenským, nepolitickým a řádně ustaveným soudům za podmínky, že jejich sídlo je na obsazeném území. Jest dáti přednost tomu, aby odvolací soudy měly sídlo na obsazeném území. ===== Článek 67===== Soudy mohou použít pouze zákonných ustanovení vydaných před spácháním trestného činu a která jsou v souhlase s obecnými zásadami právními, zejména pokud jde o zásadu úměrnosti trestů. Musí brát zřetel na to, že obviněný není příslušníkem okupační mocnosti. ===== Článek 68===== Dopustí-li se chráněná osoba trestného činu jen v úmyslu poškodit okupační mocnost, ale není-li tento trestný čin útokem na život neb na zdraví členů okupačních sil nebo úřadů, nevytváří-li vážné hromadné nebezpečí a nepoškozuje-li vážně majetek okupačních sil a úřadů nebo zařízení jimi užívaných, bude taková osoba potrestána internováním nebo jednoduchým vězením, při čemž doba tohoto internování nebo vězení bude úměrná trestnému činu, jehož se osoba dopustila. Internování a vězení budou ostatně pro takové trestné činy jediné tresty na svobodě, kterých lze užívat proti chráněným osobám. Soudy uvedené v článku 66 této úmluvy mohou libovolně změnit trest vězení na trest internování téže délky. Trestní nařízení vyhlášená okupační mocností podle článků 64 a 65 mohou stanovit trest smrti pro chráněné osoby jen v případech, dopustí-li se tyto vyzvědačství, vážných sabotážních činů na vojenských zařízeních okupační mocnosti nebo úmyslných trestných činů, které způsobily smrt jedné nebo několika osob a za podmínky, že zákonodárství obsazeného území, které bylo v účinnosti před začátkem okupace, stanovilo na takové případy trest smrti. Trest smrti může být vynesen proti chráněné osobě jen tehdy, byl-li soud zvlášť upozorněn na to, že obviněný, nejsa příslušníkem okupační mocnosti, není k ní poután žádným závazkem věrnosti. V žádném případě nelze vyslovit trest smrti proti chráněné osobě, která nedosáhla osmnácti let v době spáchání trestného činu. ===== Článek 69===== Doba trvání zajišťovací vazby bude v každém případě započtena do trestu vězení, k němuž bude obviněná chráněná osoba odsouzena. ===== Článek 70===== Chráněné osoby nesmějí být zatčeny, stíhány nebo odsouzeny okupační mocností za činy, jichž se dopustily, nebo za smýšlení, které projevovaly před obsazením nebo za přechodného přerušení okupace, s výhradou provinění proti zákonům a obyčejům válečným. Příslušníci okupační mocnosti, kteří by se před počátkem konfliktu uchýlili na obsazené území, smějí být zatčeni, stíháni nebo deportováni z okupačního území jen za trestné činy, jichž se dopustili po začátku nepřátelství nebo za trestné činy proti obecnému právu, jichž se dopustili před počátkem nepřátelství a které by v době míru opravňovaly k extradici podle práva státu, jehož území je obsazeno. ===== Článek 71===== Příslušné soudy okupační mocnosti nesmějí vyslovit žádné odsouzení, jemuž by nepředcházelo pravidelné soudní řízení. Každému obviněnému stíhanému okupační mocností, budou bez odkladu sděleny písemně v jazyce, jemuž rozumí, podrobnosti žalobních důvodů proti němu uplatněných a jeho případ bude projednán co nejrychleji. Ochrannou mocnost nutno zpravit o každém řízení zahájeném okupační mocností proti chráněným osobám, kdykoli žalobní důvody mohou mít za následek odsouzení k smrti nebo trest vězení dvou let nebo více; ochranná mocnost má právo také se kdykoli dotázat na stav soudního řízení. Vedle toho má právo na to, aby se jí dostalo na její žádost jakékoli informace ve věci trestního řízení anebo jiného stíhání zahájeného okupační mocností proti chráněným osobám. Toto oznámení učiněné ochranné mocnosti, jak je předvídáno v druhém odstavci tohoto článku, musí být provedeno bez odkladu a být doručeno v každém případě ochranné mocnosti nejméně tři týdny před prvním přelíčením. Není-li před zahájením líčení předložen průkaz, že ustanovení tohoto článku bylo v plném rozsahu dodrženo, nesmí se přelíčení konat. Oznámení musí obsahovat zejména tyto údaje: :a) totožnost obviněného, :b) místo pobytu nebo vazby, :c) specifikace žalobního důvodu nebo žalobních důvodů (s uvedením trestních ustanovení, na nichž se žaloba zakládá), :d) označení soudu, který bude případ projednávat, :e) místo a datum prvního přelíčení. ===== Článek 72===== Každý obviněný má právo uplatňovat průkazní prostředky potřebné k jeho obhajobě a může se zejména dovolávat svědků. Má nárok, aby mu byl přidělen kvalifikovaný obhájce podle jeho volby, který ho může volně navštěvovat a kterému budou dány všechny potřebné možnosti, aby si připravil obhajobu. Nezvolil-li si obviněný obhájce, opatří mu ho ochranná mocnost. Má-li se obviněný odpovídat z těžké obžaloby a, neexistuje-li ochranná mocnost, je povinností okupační mocnosti opatřit mu obhájce s výhradou jeho souhlasu. Každému obžalovanému bude přidělen tlumočník, ledaže by se ho dobrovolně zřekl, a to jak při vyšetřování, tak při soudním přelíčení. Může kdykoliv odmítnout tlumočníka a žádat, aby byl nahrazen jiným. ===== Článek 73===== Každý odsouzený má právo užít opravných prostředků stanovených zákonodárstvím, jímž se soud řídí. Budiž podrobně zpraven o svém právu na opravné prostředky a o lhůtách potřebných k jeho uplatnění. Trestní řízení zmíněné v této části úmluvy, bude analogicky platit pro opravné prostředky. Nepřipouští-li zákonodárství, jímž se soud řídí, možnost odvolání, bude mít odsouzený právo podat námitky proti rozsudku a odsouzení u příslušného úřadu okupační mocnosti. ===== Článek 74===== Zástupci ochranné mocnosti mají právo být přítomni při přelíčení před každým soudem soudícím chráněnou osobu, ledaže by se přelíčení výjimečně konalo s vyloučením veřejnosti v zájmu bezpečnosti okupační mocnosti; v tom případě by tato o tom zpravila ochrannou mocnost. Oznámení obsahující údaj místa a data počátku přelíčení jest zaslati ochranné mocnosti. Všechny rozsudky stanovící trest smrti nebo trest vězení v trvání dvou roků nebo více budou sděleny jak nejrychleji možno ochranné mocnosti s udáním důvodů; oznámení bude obsahovat zmínku o sdělení učiněném podle článku 71 a, jde-li o rozsudek stanovící trest na svobodě, údaj místa, kde bude trest odpykán. Ostatní rozsudky budou zapsány v soudních protokolech a mohou být přezkoumány zástupci ochranné mocnosti. V případech odsouzení k trestu smrti nebo k trestu na svobodě v trvání dvou roků nebo více počnou lhůty opravňující k podání opravného prostředku běžet teprve od okamžiku, kdy dostane ochranná mocnost oznámení rozsudku. ===== Článek 75===== Osoby odsouzené k smrti nebudou v žádném případě zbaveny práva žádat o milost nebo o odklad trestu. Rozsudek smrti nebude nikdy vykonán dříve, než uplyne alespoň šest měsíců od okamžiku, kdy ochranná mocnost dostala sdělení o konečném rozsudku, potvrzujícím toto odsouzení k smrti nebo o rozhodnutí zamítajícím žádost o milost. Tato lhůta šesti měsíců může v určitých případech být zkrácena, vyplývá-li z vážných a kritických okolností, že bezpečnost okupační mocnosti nebo jejích ozbrojených sil je vystavena organisovanému ohrožení; ochranná mocnost bude vždy zpravena o takovém zkrácení lhůty a musí vždy mít možnost zaslat v přiměřené lhůtě příslušným okupačním úřadům námitky proti těmto odsouzením k smrti. ===== Článek 76===== Obviněné chráněné osoby budou drženy v obsazené zemi, a, jsou-li odsouzeny, musí si tam odpykat trest. Budou pokud možno odděleny od ostatních vězňů a podrobeny stravovacímu a hygienickému režimu postačujícímu k tomu, aby byly udrženy v dobrém zdravotním stavu a odpovídajícímu režimu v trestnicích obsazené země. Těmto osobám se dostane lékařského ošetření, jehož vyžaduje jejich zdravotní stav. Mají také právo na duchovní pomoc, požádají-li o ni. Ženy buďtež umístěny v oddělených místnostech pod přímým dozorem žen. Nezletilí buďtež podrobeni zvláštnímu režimu pro ně předepsanému. Uvězněné chráněné osoby jsou oprávněny přijímat návštěvy zástupců ochranné mocnosti a Mezinárodního komitétu Červeného kříže podle ustanovení článku 143. Kromě toho mají právo dostávat alespoň jednu pomocnou zásilku za měsíc. ===== Článek 77===== Chráněné osoby, obžalované nebo odsouzené soudy v obsazeném území, budou při skončení okupace odevzdány se spisy jich se týkajícími úřadům osvobozeného území. ===== Článek 78===== Považuje-li okupační mocnost za nutné z naléhavých bezpečnostních důvodů učinit bezpečnostní opatření vůči chráněným osobám, může jim nanejvýš vykázat místo nuceného pobytu nebo je internovat. Rozhodnutí o nuceném pobytu neb o internování bude učiněno v pravidelném řízení, které stanoví okupační mocnost ve shodě s ustanoveními této úmluvy. Toto řízení musí připouštět právo odvolání na dotčené osoby. O tomto odvolání bude rozhodnuto v nejkratší možné lhůtě. Zůstane-li rozhodnutí nezměněno, podrobí je příslušný orgán ustanovený touto mocností občasnému přezkoušení, podle možnosti každých šest měsíců. Chráněné osoby podrobené nucenému pobytu, které následkem toho musí opustit své bydliště, budou požívat výhod ustanovení článku 39 této úmluvy bez jakéhokoliv omezení. ===Oddíl IV - Pravidla pro nakládání s internovanými === ==== Kapitola I - Všeobecná ustanovení ==== ===== Článek 79===== Strany v konfliktu mohou internovat chráněné osoby jen podle ustanovení článků 41, 42, 43, 68 a 78. ===== Článek 80===== Internovaní podrží svou plnou občansko-právní způsobilost a mohou vykonávat práva z ní plynoucí v míře slučitelné s jejich postavením internovaných. ===== Článek 81===== Strany v konfliktu, které budou internovat chráněné osoby, jsou povinny pečovat zdarma o jejich výživu a poskytnout jim rovněž lékařské ošetření, jehož vyžaduje jejich zdravotní stav. K úhradě těchto výloh nesmějí se provádět žádné srážky z příspěvků, mezd nebo pohledávek náležejících internovaným. Mocnost, která je drží, musí se postarat o výživu osob závislých na internovaných, nemají-li dostatečných prostředků nebo nejsou-li schopny samy se uživit. ===== Článek 82===== Mocnost, která drží internované, seskupí je, pokud je to možno, podle jejich národnosti, jejich jazyka a zvyků. Internovaní příslušníci téže země nebudou odděleni jen proto, že nejsou stejného jazyka. Po celou dobu internování budou členové téže rodiny, zejména rodiče a jejich děti, internováni spolu na jednom místě s výjimkou případů, kdy pracovní potřeby, zdravotní důvody nebo použití ustanovení zmíněných v kapitole IX tohoto oddílu by vyžadovaly přechodného rozdělení. Internovaní mohou požadovat, aby jejich děti, které byly ponechány na svobodě bez dozoru rodičů, byly internovány s nimi. Pokud to jen bude možno, budou internovaní členové téže rodiny umístěni v týchž místnostech a ubytováni odděleně od ostatních internovaných; buďtež jim také poskytnuta nutná ulehčení, aby mohli vést rodinný život. ====Kapitola II - Internační místa ==== ===== Článek 83===== Mocnost, která drží internované, nesmí zřídit internační místa v krajích, které jsou zvlášť vystaveny nebezpečí války. Tato mocnost sdělí prostřednictvím ochranných mocností nepřátelským mocnostem všechny potřebné údaje o zeměpisné poloze internačních míst. Kdykoli to dovolí vojenské ohledy, budou internační tábory označeny písmeny IC umístěnými tak, aby byla jasně viditelna ve dne ze vzduchu; dotčené mocnosti se však mohou dohodnout i o jiném způsobu označení. Žádné jiné místo než internační tábor nesmí být označeno tímto způsobem. ===== Článek 84===== Internovaní musí být ubytováni a spravováni odděleně od válečných zajatců a od osob zbavených svobody z jiných důvodů. ===== Článek 85===== Mocnost, která drží internované, je povinna učinit všechna potřebná a možná opatření, aby chráněné osoby byly hned od počátku internování ubytovány ve staveních neb ubikacích poskytujících všechny záruky hygieny a zdraví a zajišťujících účinnou ochranu proti drsnosti podnebí a proti účinkům války. V žádném případě nesmějí stálá internační místa být zřízena v nezdravých krajinách nebo v takových, jejichž podnebí by bylo zhoubné pro internované. Ve všech případech, kdy by chráněné osoby byly přechodně internovány v nezdravém kraji nebo v takovém, jehož podnebí by bylo na škodu jejich zdraví, musí být přemístěny, jakmile to okolnosti dovolí, na místa, kde toho nebezpečí nebude. Místnosti musí být zcela chráněny před vlhkem, dostatečně vytápěny a osvětlovány, zejména mezi soumrakem a počátkem nočního klidu. Místnosti sloužící jako ložnice musí být dosti prostranné a dobře větrané a internovaní budou mít k dispozici vhodné zařízení pro spaní a přikrývky v dostatečném množství, při čemž bude brán zřetel na podnebí a na stáří, pohlaví a zdravotní stav internovaných. Internovaní budou mít ve dne i v noci k dispozici zdravotnická zařízení odpovídající požadavkům hygieny a udržovaná stále v čistotě. Bude jim poskytnuto množství vody a mýdla, potřebné pro jejich každodenní péči o tělesnou čistotu a na praní prádla; k tomu účelu jim budou povolena potřebná zařízení a úlevy. Budou také mít k použití sprchy nebo lázně. Bude jim poskytnut potřebný čas pro péči o hygienu a čistotu. Kdykoli bude třeba umístit výjimečně a na přechodnou dobu internované ženy, které nepatří do jedné rodinné skupiny, na tomtéž místě jako muže, buďtež jim obligatorně vyhrazeny oddělené místnosti pro spaní a oddělená zdravotnická zařízení. ===== Článek 86===== Mocnost, která drží internované, poskytne jim vhodné místnosti k výkonu jejich bohoslužeb, ať jsou jakéhokoli vyznání. ===== Článek 87===== Nemohou-li internovaní používat jiných podobných zařízení, buďte zřízeny ve všech internačních místech kantiny, aby si mohli opatřit za ceny, které v žádném případě nesmějí překročit ceny místního obchodu, potraviny a věci denní potřeby, včetně mýdla a tabáku, které jsou s to zvýšit jejich osobní blaho a pohodlí. Výtěžek kantiny bude odveden zvláštnímu pomocnému fondu, který bude zřízen v každém internačním místě a spravován ve prospěch internovaných v dotyčném místě. Výbor internovaných zmíněný v článku 102 bude mít dohled nad správou kantiny a nad hospodařením s tímto fondem. Při rozpuštění internačního místa bude převeden aktivní přebytek pomocného fondu pomocnému fondu jiného internačního místa pro internované téže národnosti nebo, není-li takového místa, ústřednímu pomocnému fondu, který bude spravován ve prospěch všech internovaných, kteří zůstávají ještě v rukou mocnosti je držící. V případě všeobecného propuštění internovaných připadne výtěžek mocnosti, která držela internované, není-li opačné dohody, uzavřené mezi zúčastněnými mocnostmi. ===== Článek 88===== Ve všech internačních místech, která jsou vystavena leteckému bombardování a jiným válečným nebezpečím, budou zřízeny vhodné kryty v dostatečném množství, aby poskytly potřebnou ochranu. V případě poplachu mohou se tam internovaní co nejrychleji uchýlit, s výjimkou těch, kteří by se účastnili ochrany svých ubikací proti těmto nebezpečím. Každé ochranné opatření, které by bylo provedeno ve prospěch obyvatelstva, bude se vztahovat rovněž i na ně. V internačních místech buďte učiněna dostatečná opatření proti nebezpečí požáru. ====Kapitola III - Stravování a ošacení==== ===== Článek 89===== Denní dávka potravin internovaných budiž postačující co do množství, jakosti i rozmanitosti, aby je udržela v normální zdravotní rovnováze a zabránila poruchám z podvýživy; budiž rovněž brán ohled na způsob výživy, na nějž jsou internovaní zvyklí. Internovaným budiž vedle toho umožněno, aby si mohli sami připravit doplňky k potravě, které mají. Pitná voda budiž jim poskytnuta v dostatečném množství. Užívání tabáku budiž dovoleno. Pracující dostanou přídavky potravin, úměrné druhu práce, kterou vykonávají. Těhotné ženy, kojící matky a děti pod patnáct let dostanou přídavky potravin, úměrné jejich fyziologickým potřebám. ===== Článek 90===== Internovaným budiž v okamžiku jejich zajištění všemožně usnadněno, aby se mohli vybavit šatstvem, obuví a náhradním prádlem a aby si je mohli v případě potřeby později opatřit. Nemají-li internovaní šatstvo postačující pro podnebí a nemohou-li si je opatřit, dodá jim je mocnost, v jejíž moci jsou, zdarma. Šatstvo, které dodá internovaným mocnost, v jejíž moci jsou, a zevnější označení, kterým by toto šatstvo opatřila, nesmějí mít potupný ráz ani působit směšně. Pracující dostanou pracovní úbor, včetně vhodného ochranného oděvu, všude, kde toho vyžaduje způsob práce. ====Kapitola IV - Hygiena a lékařské ošetření==== ===== Článek 91===== Každé internační místo bude mít vhodnou ošetřovnu řízenou schopným lékařem, v níž se internovaným dostane potřebného ošetření a přiměřené diety. Oddělené místnosti budou vyhrazeny nemocným postiženým nakažlivými nebo duševními chorobami. Rodičky a internovaní stižení vážnou chorobou nebo ti, jichž stav vyžaduje zvláštního léčení, chirurgického zákroku nebo nemocničního ošetření, musí být přijati do každého ústavu vhodného pro jejich léčení a dostane se jim ošetření, které nesmí být horší toho, které je určeno pro veškeré obyvatelstvo. Internovaní buďtež nejraději ošetřováni lékařským personálem jejich národnosti. Internovaným se nesmí bránit, aby se hlásili k lékařské prohlídce. Lékařské úřady mocnosti, v jejíž moci jsou, vydají každému ošetřovanému internovanému na jeho žádost úřední osvědčení udávající druh jeho nemoci nebo zranění, dobu léčení a poskytnuté ošetření. Duplikát tohoto osvědčení se zašle Ústřední kanceláři zmíněné v článku 140. Internovaným dostane se zdarma ošetření a každé pomůcky potřebné k udržení internovaných v dobrém zdravotním stavu, zejména zubních neb jiných protéz a brýlí. ===== Článek 92===== Nejméně jednou za měsíc budou se konat lékařské prohlídky internovaných. Jejich účelem bude zejména kontrola všeobecného zdravotního stavu a výživy, stavu čistoty jakož i pátrání po nakažlivých chorobách, zejména po tuberkulose, pohlavních nemocech a malarii. Budou zahrnovat zejména kontrolu váhy každého internovaného a nejméně jednou za rok radioskopickou zkoušku. ====Kapitola V - Náboženství, činnost duševní a tělesná==== ===== Článek 93===== Internovaným bude ponechána úplná volnost co do výkonu jejich náboženství, čítajíc v to účast při obřadech jejich vyznání s tou podmínkou, že se podrobí běžným disciplinárním opatřením předepsaným úřady, které je mají v moci. Internovaní, kteří jsou kněžími některého vyznání, budou oprávněni volně vykonávat duchovní činnost mezi svými souvěrci. Mocnost, která je má v moci, bude proto dbát, aby byli rozděleni spravedlivě po různých internačních místech, kde jsou internovány osoby, mluvící stejným jazykem a patřící k témuž náboženství. Není-li jich dostatečný počet, poskytne jim nutné výhody, mezi jiným také dopravní prostředky, aby se mohli odebrat s jednoho internačního místa na druhé; budou oprávněni navštěvovat internované, kteří jsou v nemocnicích. Kněží každého vyznání budou mít pro záležitosti svého úřadu volnost písemného styku s náboženskými úřady země, v jejíž moci jsou, a pokud to bude možno, s mezinárodními náboženskými organisacemi svého vyznání. Tato korespondence se nebude počítat do kvoty zmíněné v článku 107, bude však podrobena ustanovení článku 112. Nemají-li internovaní možnost používat pomoci duchovních svého vyznání nebo je-li těchto nedostatek, může místní náboženská správa téhož vyznání určit se souhlasem mocnosti, v jejíž moci internovaní jsou, duchovního téže víry jako jsou internovaní anebo, je-li to s hlediska konfesního možné, duchovního podobné víry nebo kvalifikovanou osobu světskou. Tato bude požívat výhod spojených s funkcí, kterou zastává. Takto označené osoby musí zachovávat všechna nařízení vydaná v zájmu disciplíny a bezpečnosti mocnosti, v jejíž moci jsou internované osoby. ===== Článek 94===== Mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, bude podporovat duševní, výchovnou, rekreační a sportovní činnost internovaných, ponechávajíc jim však na vůli, chtějí-li se jí účastnit nebo ne. Učiní všechna možná opatření, aby zajistila její výkon, a poskytne k tomu zejména vhodné místnosti. Internovaným budou také poskytnuty všechny možné úlevy, aby mohli pokračovat ve svých studiích nebo započít nová. Budiž zajištěno vyučování dětí a mladistvých; mohou navštěvovat školy buď v internačních místech nebo mimo ně. Internovaným bude dána možnost věnovat se tělesným cvičením, účastnit se sportu a her na volném vzduchu. Dostatečná volná prostranství buďtež ve všech internačních místech vyhrazena k tomuto účelu. Zvláštní místa budou vyhrazena dětem a mladistvým. ===== Článek 95===== Mocnost, v jejíž moci jsou internované osoby, může jich používat k práci, jen přejí-li si to. V každém případě jsou zakázána zaměstnání, která, kdyby byla uložena chráněné osobě neinternované, by znamenala porušení článku 40 nebo 51 této úmluvy, jakož i použití k pracím ponižujícím nebo pokořujícím. Po uplynutí šestitýdenní pracovní doby mohou se internovaní kdykoli zříci práce, dají-li výpověď týden napřed. Tato ustanovení nejsou na překážku právu mocnosti, která je drží, aby přiměla lékaře, zubní techniky nebo jiné členy zdravotnického personálu k výkonu jejich zaměstnání ve prospěch jejich spoluinternovaných druhů, aby užívala internovaných ke správním a udržovacím pracím v internačním táboře, aby uložila těmto osobám kuchyňské i jiné domácí práce a aby konečně jich použila k pracím sloužícím k ochraně internovaných proti leteckému bombardování nebo proti jiným válečným nebezpečím. Žádný internovaný nesmí však být nucen k práci, jestliže lékař tábora jej prohlásí za tělesně nezpůsobilého. Mocnost, v jejíž moci jsou internované osoby, béře na sebe plnou odpovědnost za všechny pracovní podmínky, za lékařskou péči, za placení mezd a za odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pracovní podmínky, jakož i odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání budou odpovídat zákonodárství země a praxi; nebudou v žádném případě horší než podmínky platné pro práci téhož druhu v tomže kraji. Mzdy za vykonanou práci budou stanoveny spravedlivým způsobem dohodou mezi mocností, v jejíž moci jsou internované osoby, internovanými a po případě zaměstnavateli jinými než je příslušná mocnost sama, při čemž se přihlédne k tomu, že tato mocnost je povinna postarat se zdarma o výživu internovaného a rovněž mu poskytnout lékařské ošetření, jehož vyžaduje jeho zdravotní stav. Internovaní, jichž se používá trvalým způsobem k pracím uvedeným v třetím odstavci, dostanou od mocnosti, v jejíž moci jsou internované osoby, spravedlivou mzdu; pracovní podmínky a odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání nebudou horší než podmínky platné pro práci stejného druhu v téže krajině. ===== Článek 96===== Každý pracovní oddíl bude podléhat určitému internačnímu místu. Příslušné úřady mocnosti, která drží internované, a velitel tohoto internačního místa jsou odpovědni za zachovávání předpisů této úmluvy v pracovních oddílech. Velitel povede pravidelně den ze dne seznam pracovních oddílů patřících k jeho táboru a předloží jej delegátům ochranné mocnosti, Mezinárodního komitétu Červeného kříže nebo jiných lidumilných organisací, kteří navštíví internační místa. ====Kapitola VI - Osobní vlastnictví a finanční zdroje==== ===== Článek 97===== Internovaní jsou oprávněni podržet své předměty a svršky osobní potřeby. Peněžní hotovosti, šeky, cenné papíry atd., jakož i cenné předměty, které mají u sebe, jim nesmějí být odebrány, leč podle předepsaného řízení. Bude jim na ně vydáno podrobné potvrzení. Peněžní částky musí být zapsány k dobru na účtu každého internovaného, jak je stanoveno v článku 98; nesmějí se směnit na jinou měnu, leda že by to předepisovalo zákonodárství území, na kterém je vlastník internován, anebo že by s tím internovaný souhlasil. Předměty, které mají obzvláště osobní nebo citovou hodnotu, nesmějí se odejmout. Internovaná žena může být prohledána jen ženou. Při propuštění nebo repatriaci obdrží internovaní v hotovosti aktivní zbytek účtu vedeného ve smyslu článku 98 stejně jako všechny věci, peněžní částky, šeky, cenné papíry atd., které jim byly za internování odebrány, s výjimkou předmětů nebo cenností, které by mocnost, která je drží, byla oprávněna podržet podle svého platného zákonodárství. V případě, kdy nějaký předmět nebo obnos, patřící internovanému, bude na podkladě tohoto zákonodárství zadržen, vydá se majiteli podrobná stvrzenka. Rodinné listiny a osobní průkazy, které mají internovaní, mohou se jim odebrat jen na potvrzenku. Internovaní nesmějí být nikdy bez průkazu totožnosti. Nemají-li ho, dostanou zvláštní průkazy, vydané mocností, která je drží, jež jim budou náhradou za průkazy totožnosti až do konce internování. Internovaní mohou mít u sebe určitý obnos v hotovosti nebo ve formě nákupních bonů, aby si mohli nakupovat. ===== Článek 98===== Všichni internovaní budou dostávat pravidelně peněžité příspěvky, aby si mohli nakupovat zboží a věci jako tabák, toaletní potřeby, atd. Tyto příspěvky se mohou vyplácet ve formě úvěru nebo ve formě nákupních bonů. Vedle toho mohou internovaní dostávat podpory od mocnosti, k níž příslušejí, od ochranných mocností, od všech organisací, které jim poskytují pomoc, nebo od svých rodin, jakož i důchody ze svého majetku ve shodě se zákonodárstvím mocnosti, která je drží. Výše podpor přiznaných mocností, k níž příslušejí, musí být stejná pro každou skupinu internovaných (churavých, nemocných, těhotných žen atd.) a podpory nesmějí být stanoveny touto mocností ani rozdíleny mocností, v jejíž moci jsou, na základě diskriminačních hledisek zakázaných článkem 27 této úmluvy. Mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, povede pro každého z nich řádný účet, k jehož dobru budou připisovány příspěvky zmíněné v tomto článku, mzda vydělaná internovaným, jakož i peněžní zásilky, které mu dojdou. Rovněž k jeho dobru budou připsány částky, které mu byly odebrány a kterými smí volně nakládat podle zákonů platných na území, kde jest. Budou mu poskytnuty všeliké úlevy, slučitelné se zákony platnými na dotčeném území, aby mohl posílat podpory své rodině a osobám hmotně od něho závislým. Z tohoto účtu smí vybírat částky potřebné pro své osobní výdaje v mezích, které stanoví mocnost, která jej drží. Budou mu vždy přiznány přiměřené úlevy, aby mohl nahlédnout do svého účtu a pořídit si z něho výpisy. Opis tohoto účtu bude poslán ochranné mocnosti na její žádost a bude zaslán za internovaným v případě jeho přemístění. ====Kapitola VII - Správa a kázeň==== ===== Článek 99===== Každé internační místo bude postaveno pod pravomoc odpovědného důstojníka nebo úředníka, který bude vybrán z pravidelných ozbrojených sil nebo z pravidelné civilní správy mocnosti, v jejíž moci jsou internovaní. Důstojník nebo úředník velící internačnímu místu bude mít text této úmluvy v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků své země a bude odpověden za její provádění. Dozorčí personál bude poučen o ustanoveních této úmluvy a o nařízeních vydaných k jejímu provádění. Texty této úmluvy a texty zvláštních dohod uzavřených ve smyslu této úmluvy budou vyvěšeny uvnitř internačního místa v jazyce srozumitelném internovaným nebo je bude mít výbor internovaných. Nařízení, rozkazy, upozornění a vyhlášky všeho druhu budou internovaným sděleny a vyvěšeny uvnitř internačních míst v jazyce, kterému rozumějí. Všechny rozkazy a povely vydávané jednotlivě internovaným, budou rovněž vydávány v jazyce, kterému rozumějí. ===== Článek 100===== Kázeňský režim v internačních místech musí být slučitelný se zásadami lidskosti a nesmí nikdy zahrnovat ustanovení ukládající internovaným tělesnou námahu ohrožující jejich zdraví anebo obsahující tělesné či duševní šikany. Je zakázáno tetování nebo označování totožnosti značkami provedenými na těle internovaných. Jsou zejména zakázány dlouhotrvající přehlídky, při nichž musí internovaní stát, tělesná cvičení z trestu, polní vojenská cvičení a omezení stravy. ===== Článek 101===== Internovaní jsou oprávněni předložit úřadům, v jichž moci jsou, žádosti týkající se režimu, jemuž jsou podrobeni. Mají rovněž neomezené právo obrátit se, buď přes výbor internovaných, nebo, považují-li to za nutné, přímo na zástupce ochranné mocnosti, aby je upozornili na podmínky internačního režimu, na které mají stížnosti. Tyto žádosti a stížnosti musí být beze změn s urychlením předávány. Nesmějí mít za následek trest, ani když byly uznány za neodůvodněné. Výbory internovaných mohou posílat zástupcům ochranné mocnosti periodické zprávy o situaci v internačních místech a o potřebách internovaných. ===== Článek 102===== V každém internačním místě zvolí si internovaní svobodně každého půl roku tajným hlasováním členy výboru, který je pověřen je zastupovat před úřady mocnosti, která je drží, u ochranných mocností, u Mezinárodního komitétu Červeného kříže a u každé jiné organisace, která by jim pomáhala. Členové výboru mohou být znovu voleni. Zvolení internovaní ujmou se svých funkcí, jakmile mocnost, která je drží, schválí volbu. Důvody odmítnutí nebo případného sesazení budou sděleny zúčastněným ochranným mocnostem. ===== Článek 103===== Výbory internovaných jsou povinny přispívat k tělesnému, morálnímu i duševnímu blahu internovaných. Zejména kdyby se internovaní rozhodli zorganisovat mezi sebou soustavu vzájemné pomoci, spadala by tato organisace do příslušnosti těchto výborů, neodvisle od zvláštních úkolů, které jsou jim svěřeny jinými ustanoveními této úmluvy. ===== Článek 104===== Členové výborů internovaných nesmějí být přidrženi k žádné jiné práci, kdyby jim měl tím být ztížen výkon jejich funkcí. Členové výborů si mohou vybrat mezi internovanými pomocníky, jichž potřebují. Budou jim poskytnuty veškeré úlevy, zejména určitá volnost pohybu, potřebná k plnění jejich úkolu (návštěvy pracovních oddílů, přijímání zboží atd.). Členům výborů budou také poskytnuty všechny úlevy pro jejich poštovní a telegrafický styk s úřady, v jejichž moci internovaní jsou, s ochrannými mocnostmi, s Mezinárodním komitétem Červeného kříže a jeho delegáty, jakož i s organisacemi pomáhajícími internovaným. Členové výboru, kteří jsou s pracovními oddíly, budou požívat týchž úlev pro svojí korespondenci s výborem hlavního internačního místa. Tato korespondence nebude omezována ani pokládána za součást kvoty zmíněné v článku 107. Žádný člen výboru nesmí být přemístěn, aniž by mu byla poskytnuta rozumně dlouhá doba k tomu, aby mohl obeznámit svého nástupce s věcmi, které jsou v běhu. ====Kapitola VIII - Styky s vnějším světem==== ===== Článek 105===== Ihned poté, co internovaly chráněné osoby, oznámí mocnosti, v jejichž moci jsou, těmto osobám, jakož i mocnosti, které příslušejí, a jejich ochranné mocnosti, opatření učiněná k provedení ustanovení této kapitoly; sdělí jim rovněž každou změnu těchto opatření. ===== Článek 106===== Každému internovanému bude umožněno, jakmile bude internován nebo nejpozději do týdne po jeho příchodu do internačního místa a rovněž v případě onemocnění nebo přesunutí do jiného internačního místa neb do nemocnice, aby mohl zaslat jednak přímo své rodině, jednak Ústřední informační kanceláři zmíněné v článku 140 internační lístek, pokud možno podle vzoru připojeného k této úmluvě, zpravující je o jeho internování, adrese a jeho zdravotním stavu. Tyto lístky se odešlou s největším urychlením a nesmějí být žádným způsobem zadrženy. ===== Článek 107===== Internovaní jsou oprávněni odesílat a přijímat dopisy a lístky. Má-li mocnost, v jejíž moci jsou, za potřebné omezit počet dopisů a listů, odesílaných každým z internovaných, nesmí být tento počet nižší než dva dopisy a čtyři lístky měsíčně, odpovídající podle možnosti vzorům připojeným k této úmluvě. Má-li být omezena korespondence odesílaná internovaným, může toto rozhodnutí učinit pouze mocnost, jíž internovaní příslušejí, eventuálně k žádosti mocnosti, v jejíž moci internovaní jsou. Tyto dopisy a lístky musí být přepraveny v přiměřené lhůtě; nesmějí být doručeny opožděně ani zadrženy z důvodů disciplinárních. Internovaní, kteří jsou již dlouho bez zpráv od svých rodin, nebo kteří je nemohou dostávat neb jim odesílat obyčejnou cestou, stejně jako ti, kteří jsou velice vzdáleni od domova, jsou oprávněni posílat telegramy za úhradu telegrafních poplatků v měně, kterou mají. Tohoto opatření mohou také užívat v případech uznané naléhavosti. Korespondence internovaných bude zpravidla psána v jejich mateřském jazyku. Strany v konfliktu mohou povolit dopisování v jiných jazycích. ===== Článek 108===== Internovaní jsou oprávněni dostávat poštou nebo jiným způsobem jednotlivé neb společné zásilky, obsahující zejména potraviny, šatstvo, léky, jakož i knihy a předměty sloužící jejich potřebám náboženským, studijním a zábavním. Tyto zásilky nemohou nijak zbavit mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, povinností, které jí připadají podle této úmluvy. V případě, že by bylo nutno z důvodů vojenského rázu omezit množství těchto zásilek, musí být o tom řádně zpravena ochranná mocnost, Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo každá jiná organisace podporující internované, jejichž úkolem by bylo zprostředkovat tyto zásilky. Podmínky zasílání jednotlivých nebo hromadných zásilek budou podle potřeby předmětem zvláštních dohod mezi zúčastněnými mocnostmi, které nesmějí v žádném případě způsobit odklad doručení pomocných zásilek internovaným. Zásilky potravin a šatstva nebudou obsahovat knihy; léčebné potřeby budou zpravidla dopravovány v hromadných zásilkách. ===== Článek 109===== Pokud není zvláštních dohod mezi stranami v konfliktu o podmínkách přijímání a rozdělování hromadných pomocných zásilek, bude použito řádu o hromadných zásilkách připojeného k této úmluvě. Zvláštní dohody o výše zmíněném nesmějí v žádném případě omezit právo výborů internovaných osob převzít hromadné pomocné zásilky určené internovaným, rozdělit je a disponovat s nimi v zájmu adresátů. Nemohou také omezit právo zástupců ochranné mocnosti, Mezinárodního komitétu Červeného kříže nebo jakékoli jiné organisace pomáhající internovaným, kteří by byli pověřeni odevzdat tyto hromadné zásilky, aby dohlíželi na jejich rozdělení adresátům. ===== Článek 110===== Všechny pomocné zásilky určené internovaným budou osvobozeny od všech dovozních celních a jiných dávek. Všechny zásilky, včetně pomocných poštovních balíků, jakož i zásilky peněz z jiných zemí, zaslané internovaným nebo jimi odesílané poštou, buď přímo anebo skrze informační kanceláře uvedené v článku 136 a skrze Ústřední informační kancelář zmíněnou v článku 140, budou osvobozeny od všech poštovních poplatků jak v zemi původu a v zemi určení, tak i v zemích průjezdních. Za tím účelem budou zejména osvobození stanovená ve světové poštovní úmluvě z r. 1947 a v ujednáních Světové poštovní unie ve prospěch civilních osob nepřátelské státní příslušnosti zadržených v táborech nebo civilních vězeních, rozšířena i na ostatní chránění osoby internované podle ustanovení této úmluvy. Země, které nejsou účastny na těchto ujednáních, jsou povinny poskytnout zmíněné osvobození za stejných podmínek. Přepravní výlohy za pomocné zásilky určené internovaným, které nemohou být pro svou váhu nebo z jiného důvodu přepraveny poštou, hradí mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, na všech územích, která jsou pod její kontrolou. Ostatní mocnosti, které jsou stranami této úmluvy, hradí dopravní výlohy na svých územích. Výlohy za dopravu těchto zásilek, které by nebyly kryty podle ustanovení předchozích odstavců, půjdou k tíži odesilatele. Vysoké smluvní strany se přičiní, aby byly sníženy, pokud to bude možno, telegrafní poplatky za telegramy odesílané internovanými nebo jim adresované. ===== Článek 111===== Zabrání-li válečné operace zúčastněným mocnostem splnit jejich závazek zajistit dopravu zásilek zmíněných v článcích 106, 107, 108 a 113, mohou zúčastněné ochranné mocnosti, Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo kterákoli jiná organisace, řádně schválená stranami v konfliktu, postarat se o zajištění dopravy těchto zásilek vhodnými prostředky (vagony, nákladními automobily, loďmi, letadly atd.). K tomu účelu se vynasnaží Vysoké smluvní strany opatřit jim tyto dopravní prostředky a povolit jejich jízdy, zejména vydáním potřebných ochranných listů. Těchto dopravních prostředků lze také užít k zasílání: :a) korespondence, seznamů a zpráv, vyměňovaných mezi Ústřední informační kanceláří uvedenou v článku 140 a vnitrostátními kancelářemi, o nichž je řeč v článku 136, :b) korespondence a zprávy o internovaných, které si vyměňují ochranné mocnosti, Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo jiné organisace poskytující pomoc internovaným, buď se svými vlastními delegáty nebo se stranami v konfliktu. Tato ustanovení neomezují nikterak právo každé strany v konfliktu, aby organisovala, dá-li tomu přednost, jinou přepravu a vydávala ochranné listy za podmínek, které by byly vzájemně dojednány. Náklady vzniklé z použití těchto dopravních prostředků uhradí v poměru množství těchto zásilek strany v konfliktu, jejichž příslušníci požívají výhod těchto služeb. ===== Článek 112===== Censura korespondence zasílané internovaným nebo jimi odesílané budiž provedena v nejkratší možné lhůtě. Prohlídka zásilek určených internovaným nesmí se provádět tak, aby zboží, které obsahují, bylo vydáno zkáze, a bude se konat v přítomnosti adresáta nebo druha jím zmocněného. Odevzdání jednotlivých nebo hromadných zásilek internovaným nesmí být odkládáno pod záminkou censurních obtíží. Jakýkoli zákaz korespondence vydaný stranami v konfliktu z důvodů vojenských nebo politických, může být jen dočasný a jeho trvání co možná nejkratší. ===== Článek 113===== Mocnosti, v jejichž moci jsou internovaní, zajistí všechny přiměřené úlevy pro to, aby závěti, plné moci nebo jiné listiny určené internovaným nebo od nich pocházející byly předány prostřednictvím ochranné mocnosti nebo Ústřední kanceláře zmíněné v článku 140 nebo jiným žádoucím způsobem. Mocnosti, v jejichž moci internovaní jsou, usnadní ve všech případech vystavení a řádné ověření těchto listin; zejména dovolí internovaným poradit se s právníkem. ===== Článek 114===== Mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, povolí jim všechny úlevy, které lze srovnat se stavem internování a platným zákonodárstvím, aby mohli spravovat svůj majetek. Může jim za tím účelem povolit opustit internační místo v nutných případech, dovolují-li to okolnosti. ===== Článek 115===== Ve všech případech, kdy internovaný je stranou v rozepři před jakýmkoliv soudem, mocnost, v jejíž moci je, je povinna na jeho žádost zpravit soud o tom, že je internován, a je povinna bdít v zákonných mezích nad tím, aby byla učiněna všechna nutná opatření, aby neutrpěl škodu tím, že je internován, pokud jde o přípravu a vedení sporu anebo o výkon rozsudku vydaného soudem. ===== Článek 116===== Každý internovaný je oprávněn přijímat v pravidelných přestávkách a tak často, jak jen možno, návštěvy, v první řadě svých blízkých příbuzných. V případě nutnosti bude internovanému povoleno, pokud to bude možno, navštívit jeho rodinu, zejména v případech úmrtí nebo vážné nemoci příbuzného. ====Kapitola IX - Trestní a disciplinární opatření==== ===== Článek 117===== S výhradou ustanovení této kapitoly bude se zákonodárství platné na území, kde jsou internovaní, i nadále vztahovat na ně, dopustí-li se trestných činů za internace. Prohlašují-li zákony, nařízení nebo všeobecné řády za trestné některé činy, byly-li spáchány internovanými, nikoli však, dopustí-li se jich osoby neinternované, budou moci tyto činy být stíhány pouze tresty disciplinárními. Internovaný může být trestán za tentýž čin nebo z téhož žalobního důvodu pouze jednou. ===== Článek 118===== Při stanovení trestu vezmou soudy neb úřady v úvahu v největší možné míře skutečnost, že obviněný není příslušníkem mocnosti, v jejíž je moci. Budou mít možnost snížit trest stanovený pro trestný čin kladený internovanému za vinu a nebudou proto povinny dodržet nejnižší výměru trestu. Je zakázáno uvěznění v místnostech, kam nemá přístup denní světlo a vůbec jakákoliv krutost. S potrestanými internovanými, když si odpykali disciplinární nebo soudní tresty jim uložené, nesmí se nakládat jinak než s ostatními internovanými. Doba, po kterou byl internovaný v zajišťovací vazbě, bude započtena do každého trestu na svobodě, k němuž bude odsouzen ať v řízení disciplinárním nebo trestním. Výbory internovaných budou zpraveny o všech soudních řízeních vedených proti internovaným, jež zastupují, jakož i o jejich výsledku. ===== Článek 119===== Disciplinární tresty, jichž lze užít proti internovaným, jsou: :1. pokuta až do výše 50 procent mzdy uvedené v článku 95, a to po dobu ne více než třiceti dní, :2. odnětí výhod poskytovaných nad rámec režimu stanoveného touto úmluvou, :3. pracovní povinnost nejvýše dvě hodiny denně na udržování internačního místa, :4. uvěznění. V žádném případě nesmějí být disciplinární tresty nelidské, hrubé nebo ohrožovat zdraví internovaných. Musí brát ohled na jejich věk, pohlaví a zdravotní stav. Délka téhož trestu nepřekročí nikdy třicet po sobě jdoucích dní, ani když se internovaný disciplinárně odpovídá z několika činů v okamžiku, kdy je vyšetřován, ať tyto činy spolu souvisí nebo ne. ===== Článek 120===== Internovaní, kteří uprchli nebo se pokoušeli o útěk a byli dopadeni, mohou být za tento čin potrestáni jen disciplinárním trestem, a to i v případě pokusu opakovaného. Odchylkou od ustanovení třetího odstavce článku 118 internovaní potrestaní za útěk nebo za pokus o útěk mohou být podrobeni režimu zvláštního dohledu. Tento režim nesmí však být na úkor jejich zdraví, musí být podstoupen v některém internačním místě a nesmí znamenat odstranění žádné ze záruk poskytovaných internovaným touto úmluvou. Internovaní, kteří pomáhali při útěku nebo při pokusu o útěk, mohou být za to trestáni jen disciplinárně. ===== Článek 121===== Útěk nebo pokus o útěk, i když je opakován, nesmí být považován za přitěžující okolnost v případě, je-li internovaný postaven před soud pro trestné činy, jichž se dopustil při útěku. Strany v konfliktu budou dbát toho, aby příslušné úřady postupovaly shovívavě při posuzování otázky, zda trestný čin, jehož se internovaný dopustil, má být trestán disciplinárně nebo soudně, zejména pokud jde o činy související s útěkem nebo s pokusem o útěk. ===== Článek 122===== Činy zakládající disciplinární provinění buďtež vyšetřovány bezodkladně. Bude tomu tak zejména při útěku nebo při pokusu o útěk a dopadený internovaný bude co nejdříve odevzdán příslušným úřadům. Zajišťovací vazba v případě disciplinárního přestupku budiž pro všechny internované omezena na nejmenší míru a nesmí překročit čtrnáct dní; v každém případě bude započtena do trestu na svobodě, bude-li uložen. Ustanovení článků 124 a 125 se užije na internované držené v zajišťovací vazbě pro disciplinární provinění. ===== Článek 123===== Bez újmy pro příslušnost soudů a vyšších úřadů mohou být disciplinární tresty vyneseny jen velitelem internačního místa nebo důstojníkem neb odpovědným úředníkem, na něhož velitel přenesl svou disciplinární pravomoc. Před vyslovením disciplinárního trestu budiž obviněný internovaný zpraven přesně o činech kladených mu za vinu. Je oprávněn ospravedlnit své chování, hájit se, dát předvolat svědky a v případě potřeby použít služeb kvalifikovaného tlumočníka. Rozhodnutí budiž vysloveno za přítomnosti obviněného a člena výboru internovaných. Doba mezi vynesením disciplinárního trestu a jeho výkonem nesmí přesahovat jeden měsíc. V případě, že internovaný je potrestán novým disciplinárním trestem, musí být výkon každého trestu oddělen lhůtou alespoň třídenní, jakmile některý z trestů je v trvání deseti dnů nebo více. Velitel internačního místa je povinen vést rejstřík uložených disciplinárních trestů, který bude předložen zástupcům ochranné mocnosti. ===== Článek 124===== V žádném případě nebudou internovaní převezeni do vězeňských ústavů (vězení, trestnice, káznice atd.), aby si tam odpykali disciplinární tresty. Místnosti, v nichž budou odpykány disciplinární tresty, musí odpovídat požadavkům hygieny a být zejména opatřeny dostatečným ložním zařízením, trestaným internovaným budiž umožněno udržovat se v čistotě. Internované ženy odpykávající si disciplinární trest budou drženy v místnostech oddělených od místností pro muže a budou pod bezprostředním dozorem žen. ===== Článek 125===== Internovaní trestaní disciplinárně budou mít možnost každý den konat tělesná cvičení a pobýt na čerstvém vzduchu aspoň dvě hodiny. K jejich žádosti budiž jim povoleno dostavit se k denní lékařské prohlídce; dostane se jim ošetření, kterého vyžaduje jejich zdravotní stav, a v případě potřeby budou přemístěni do lazaretu internačního místa anebo do nemocnice. Bude jim dovoleno číst a psát, jakož i odesílat a přijímat dopisy. Za to však vydání poštovních zásilek a poukazů peněz může být odloženo až do skončení trestu; zatím budou tyto zásilky svěřeny výboru internovaných, který odevzdá lazaretu zboží podléhající zkáze a nacházející se v zásilkách. Žádný internovaný disciplinárně trestaný nesmí být zbaven výhod ustanovení článků 107 a 143. ===== Článek 126===== Články 71 až 76 včetně budou platit analogicky pro řízení vedená proti internovaným, kteří jsou na státním území mocnosti, která je drží. ====Kapitola X - Přesun internovaných==== ===== Článek 127===== Přesun internovaných se bude vždy dít lidsky. Bude se zpravidla konat po železnici nebo jiným dopravním prostředkem za podmínek, které se při nejmenším rovnají těm, za nichž jsou přemisťována vojska mocnosti, která drží internované. Mají-li se přesuny výjimečně konat pěšky, může se tak stát, jen dovoluje-li to tělesný stav internovaných, a nesmějí jim v žádném případě způsobit nadměrnou únavu. Za přesunu poskytne internovaným mocnost, v jejíž moci jsou, pitnou vodu a stravu v dostatečném množství, jakosti a rozmanitosti, aby si zachovali zdraví, jakož i potřebné šatstvo, vhodné přístřeší a nutné lékařské ošetření. Učiní všechna potřebná opatření, aby zajistila jejich bezpečnost během přesunu, a vystaví úplný seznam přepravovaných internovaných před jejich odjezdem. Nemocní, ranění nebo neduživí internovaní, jakož i rodičky nebudou přesunováni, pokud by jejich zdraví mohlo být ohroženo cestou, ledaže by toho vyžadovala naprosto nezbytně jejich bezpečnost. Blíží-li se fronta k některému internačnímu místu, budou internovaní přesunuti s toho místa pouze tehdy, může-li se jejich přesun vykonat za podmínek dostatečné bezpečnosti, anebo jestliže jim hrozí větší nebezpečí, zůstanou-li na místě, než při přesunu. Při rozhodování o přesunu internovaných musí mocnost, v jejíž jsou moci, mít na zřeteli jejich zájmy, aby se zejména nezvýšily potíže spojené s jejich repatriací nebo s návratem do jejich vlastního bydliště. ===== Článek 128===== V případě přesunu budou internovaní úředně zpraveni o odjezdu a své nové poštovní adrese; toto upozornění jim budiž dáno včas, aby si mohli připravit svá zavazadla a zpravit své rodiny. Jsou oprávněni vzít s sebou své osobní věci, svou korespondenci a zásilky došlé na jejich adresu; váha těchto zavazadel může být omezena, vyžadují-li toho okolnosti přesunu, ale v žádném případě nebude činit méně než dvacet pět kilogramů na každého internovaného. Korespondence a zásilky zaslané do jejich dřívějšího internačního místa budou bez prodlení poslány za nimi. Velitel internačního místa učiní v dohodě s výborem internovaných potřebná opatření, aby provedl přepravu společného majetku internovaných a zavazadel, která by internovaní nemohli odnést s sebou vzhledem k omezení uloženému podle druhého odstavce tohoto článku. ====Kapitola XI - Úmrtí==== ===== Článek 129===== Internovaní mohou odevzdat své závěti odpovědným úřadům, které zajistí jejich opatrování. V případě úmrtí internovaných odešlou se tyto závěti co nejrychleji osobám, které internovaný označil. Úmrtí každého internovaného bude zjištěno lékařem a bude vystaveno osvědčení udávající příčiny smrti a okolnosti, za nichž k ní došlo. Úřední úmrtní list, řádně zapsaný, bude pořízen v souhlase s předpisy platnými na území, kde je internační místo, a ověřený jeho opis rychle odeslán ochranné mocnosti a Ústřední informační kanceláři zmíněné v článku 140. ===== Článek 130===== Úřady, v jejichž moci jsou internovaní, budou dbát toho, aby internovaní zemřelí v zajetí, byli s úctou pohřbeni, možno-li podle obřadu náboženství, k němuž patřili, a aby jejich hroby byly chráněny, vhodně udržovány a označeny tak, aby je bylo možno vždy nalézt. Zemřelí internovaní budou pohřbíváni jednotlivě, vyjma případy vyšší moci, které by si vynutily pohřbení ve společném hrobě. Mrtvoly mohou být zpopelněny, jen vyžadují-li toho vyšší zájmy zdravotní nebo s ohledem na náboženství zemřelého anebo přál-li si to zemřelý. V případě zpopelnění bude to poznamenáno na úmrtním listě internovaného s uvedením důvodu. Úřady mající v moci internované, uloží pečlivě popel a odevzdají jej co nejdříve blízkým příbuzným, požádají-li o to. Jakmile to okolnosti dovolí, a nejpozději po skončení nepřátelství, odevzdá mocnost, která má v moci internované, prostřednictvím informační kanceláře uvedené v článku 136 mocnostem, jichž příslušníky byli zemřelí internovaní, seznamy jejich hrobů. V těchto seznamech budou uvedeny všechny podrobnosti potřebné k zjištění totožnosti zemřelých internovaných a k přesnému určení místa pohřbení. ===== Článek 131===== Každé úmrtí nebo každé vážné zranění internovaného, způsobené stráží, jiným internovaným nebo jinou osobou, nebo je-li podezření, že bylo takto způsobeno, jakož i každé úmrtí, jehož příčina je neznáma, budou ihned předmětem úředního vyšetřování mocnosti, v jejíž moci jsou internovaní. Sdělení o tom bude ihned zasláno ochranné mocnosti. Budou sepsány výpovědi svědků a zpráva, obsahující tyto výpovědi, bude vyhotovena a zaslána zmíněné ochranné mocnosti. Zjistí-li se vyšetřováním vina jedné nebo několika osob, učiní mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, všechna opatření k soudnímu stíhání vinníka nebo vinníků. ====Kapitola XII - Propuštění, repatriace a nemocniční ošetřování v neutrálním státě==== ===== Článek 132===== Každá internovaná osoba bude propuštěna mocností, v jejíž moci jest, jakmile pominou důvody, pro které byla internována. Strany v konfliktu se kromě toho vynasnaží uzavřít během nepřátelství dohody o propuštění, repatriaci a návratu domů nebo o nemocničním ošetřování v neutrální zemi jistých kategorií internovaných, zejména dětí, těhotných žen, matek s kojenci a s malými dětmi, raněných, nemocných nebo internovaných, které mají za sebou dlouhé zajetí. ===== Článek 133===== Internování se skončí co možná nejdříve po ukončení nepřátelství. Avšak internovaní, kteří jsou na území strany v konfliktu a kteří jsou v trestním vyšetřování pro činy, které nepodléhají výhradně jen trestům disciplinárním, mohou být zadrženi až do skončení řízení, po případě až do odpykání trestu. Podobně tomu bude u těch, kteří byli již dříve odsouzeni k trestům na svobodě. Dohodou mezi mocností, v jejíž moci jsou internovaní, a zúčastněnými mocnostmi budou po skončení nepřátelství nebo okupace zřízeny komise, aby vyhledaly roztroušené internované. ===== Článek 134===== Vysoké smluvní strany se vynasnaží, aby zajistily po skončení nepřátelství nebo okupace návrat všech internovaných do místa jejich posledního pobytu nebo aby usnadnily jejich repatriaci. ===== Článek 135===== Mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, nese náklad spojený s návratem propuštěných do míst, kde měli pobyt v době internování, anebo, jestliže je zadržela na jejich cestě nebo na volném moři, náklad potřebný k tomu, aby mohli dokončit svou cestu nebo se vrátit do výchozího místa. Odmítne-li mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, povolit propuštěnému internovanému, aby zůstal na jejím území, kde měl předtím své stálé bydliště, musí hradit výlohy jeho repatriace. Jestliže však internovaný se raději vrátí do své země na vlastní odpovědnost nebo aby poslechl své vlády, k níž je poután závazkem věrnosti, není mocnost, v jejíž jest moci, povinna hradit tyto náklady dále než na hranice svého území. Mocnost, v jejíž moci jsou internovaní, není povinna hradit repatriační náklady za internovaného, který byl internován na svou vlastní žádost. Jsou-li internovaní přemisťováni podle článku 45, dohodne se mocnost, která je odesílá, a mocnost, která je přijímá, o části výloh, kterou bude hradit každá z nich. Tato ustanovení se nesmějí dotýkat zvláštních dohod, které snad uzavřely strany v konfliktu o výměně a repatriaci svých příslušníků, kteří jsou v nepřátelské moci. ===Oddíl V - Informační kanceláře a Ústřední informační kancelář=== ===== Článek 136===== Hned od počátku nepřátelství a ve všech případech okupace zřídí každá strana v konfliktu oficiální informační kancelář, která bude mít za úkol přijímat a dále zprostředkovat informace o chráněných osobách, které jsou v její moci. V nejkratší možné lhůtě zašle každá strana v konfliktu této informační kanceláři zprávy o opatřeních, která učinila proti každé chráněné osobě zadržené před více než dvěma týdny, jíž byl vykázán nucený pobyt nebo která byla internována. Uloží mimo to jednotlivým zúčastněným úřadům, aby urychleně zaslaly shora uvedené kanceláři údaje o změnách stavu těchto chráněných osob, jako jsou přesuny, propuštění na svobodu, repatriace, útěk, umístění v nemocnici, narození a úmrtí. ===== Článek 137===== Každá vnitrostátní informační kancelář zašle ihned, nejrychlejší cestou a prostřednictvím jednak ochranných mocností jednak Ústřední kanceláře zmíněné v článku 140 informace o chráněných osobách mocnosti, jejímiž příslušníky jsou shora uvedené osoby, nebo mocnosti, na jejímž území měly svůj pobyt. Kanceláře odpoví také na všechny jí došlé dotazy stran chráněných osob. Informační kanceláře odešlou informace týkající se chráněné osoby, vyjma v případech, kdy by jejich odesílání mohlo být na újmu dotyčné osobě nebo její rodině. Ale ani v těchto případech nemohou tyto informace být odmítnuty Ústřední informační kanceláři, která pak, zpravena o těchto okolnostech, učiní vhodná opatření uvedená v článku 140. Všechna písemná sdělení vyšlá z informační kanceláře, buďtež ověřena podpisem nebo razítkem. ===== Článek 138===== Informace, které obdrží národní informační kancelář a které potom dále pošle, musí být takového druhu, aby umožnily zjistit přesně totožnost chráněné osoby a zpravit její rodinu. Budou obsahovat u každé jednotlivé osoby při nejmenším příjmení, křestní jméno, místo a plné datum narození, státní příslušnost, místo posledního pobytu, zvláštní znamení, křestní jméno otce a příjmení matky, datum a druh opatření, jež bylo vůči této osobě učiněno, jakož i místo, kde byla zadržena, adresu, na kterou jí lze posílat dopisy, a konečně jméno a adresu osoby, která má být zpravena. Rovněž zprávy o zdravotním stavu vážně nemocných nebo těžce raněných internovaných budou se odesílat pravidelně, možno-li každý týden. ===== Článek 139===== Vnitrostátní informační kancelář bude vedle toho povolána, aby shromáždila všechny cenné osobní předměty, které zanechaly chráněné osoby zmíněné v článku 136, zejména při repatriaci, propuštění na svobodu, útěku nebo úmrtí, a zaslala je zúčastněným osobám přímo anebo, je-li to třeba, prostřednictvím Ústřední kanceláře. Tyto věci se zašlou v balících zapečetěných Kanceláří; k balíkům budou přiložena prohlášení udávající přesně totožnost osob, jimž předměty patřily, a také úplný seznam obsahu balíku. Příjem i odeslání všech cenných předmětů tohoto druhu se zapíše podrobně do rejstříků. ===== Článek 140===== V neutrální zemi se zřídí Ústřední informační kancelář pro chráněné osoby, zejména pro internované. Mezinárodní komitét Červeného kříže navrhne, bude-li to považovat za potřebné, zúčastněným mocnostem organisaci takové kanceláře, která může být totožná s kanceláří uvedenou v článku 123 Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. Tato kancelář bude mít za úkol soustřeďovat všechny informace povahy zmíněné v článku 136, které bude moci opatřit úřední nebo soukromou cestou; zašle je pak nejrychleji zemi původu nebo zemi pobytu dotčených osob, vyjma případy, kdy by jejich zaslání mohlo uškodit osobám, jichž se tyto informace týkají, nebo jejich rodinám. Strany v konfliktu jí poskytnou všechny přiměřené úlevy pro zasílání zpráv. Vysoké smluvní strany, zejména ty, jejichž příslušníci užívají služeb Ústřední kanceláře, se vybízejí, aby jí poskytly finanční podporu, jíž by potřebovala. Tato předchozí ustanovení se nesmějí vykládat tak, jakoby omezovala lidumilnou činnost Mezinárodního komitétu Červeného kříže a pomocných společností uvedených v článku 142. ===== Článek 141===== Národní informační kanceláře a Ústřední informační kancelář požívají osvobození od všech druhů poštovného, jakož i výhod stanovených v článku 110, a je-li to možno, osvobození od telegrafních poplatků nebo aspoň značně snížených sazeb. ==Část IV - Provádění úmluvy== ===Oddíl I - Všeobecná ustanovení === ===== Článek 142===== S výhradou opatření, která by považovaly za nezbytná, aby zaručily svou bezpečnost a čelily všem jiným přiměřeným požadavkům, vyjdou mocnosti, v jejichž moci jsou chráněné osoby, co nejvíce vstříc náboženským organisacím, pomocným společnostem a všem jiným organisacím, které pomáhají chráněným osobám. Poskytnou jim a jejich řádně pověřeným delegátům všechny možné úlevy, aby mohli navštěvovat chráněné osoby, rozdílet jim pomocné zásilky a předměty jakéhokoli původu, určené k výchovným, rekreačním nebo náboženským účelům, nebo aby jim byli nápomocni při vyplnění volného času v internačních místech. Společnosti neb organisace shora uvedené mohou být ustaveny na území této mocnosti nebo v jiné zemi anebo mohou být i mezinárodní povahy. Mocnost, v jejíž moci jsou chráněné osoby, může omezit počet společností a organisací, jejichž delegáti budou oprávněni vykonávat činnost na jejím území a pod jejím dohledem, avšak za podmínky, že takové omezení nezabraňuje tomu, aby všem chráněným osobám byla poskytnuta účinná a dostatečná pomoc. Zvláštní postavení Mezinárodního komitétu Červeného kříže v tom ohledu bude vždy uznáváno a respektováno. ===== Článek 143===== Zástupci a delegáti ochranných mocností jsou oprávněni navštívit všechna místa, kde jsou chráněné osoby, zejména místa, kde jsou internováni, vězněni nebo kde pracují. Mají přístup do všech místností používaných chráněnými osobami a mohou s nimi hovořit beze svědků, za pomoci tlumočníka, je-li třeba. Tyto návštěvy nelze zakázat, leda z naléhavých důvodů vojenské mocnosti a pouze výjimečně a na přechodnou dobu. Jejich počet a trvání nesmějí být omezovány. Zástupcům a delegátům ochranných mocností bude ponechána úplná svoboda co do výběru míst, která chtějí navštívit. Mocnost, v jejíž moci jsou chráněné osoby, nebo okupační mocnost, ochranná mocnost a po případě domovská mocnost osob, které mají být navštíveny, se mohou dohodnout na tom, aby se těchto návštěv mohli účastnit i krajané internovaných osob. Delegáti Mezinárodního komitétu Červeného kříže budou požívat týchž práv. Jmenování těchto delegátů bude předloženo k schválení mocnosti, v jejíž moci jsou území, na nichž mají vykonávat svou činnost. ===== Článek 144===== Vysoké smluvní strany se zavazují, že rozšíří co možná nejvíce, jak v míru tak za války, text této úmluvy ve svých zemích a že zejména zařadí její studium do vojenských, a, možno-li, i civilních studijních programů, tak aby její zásady byly uvedeny ve známost všemu obyvatelstvu. Civilní, vojenské, policejní nebo jiné úřady, které by za války převzaly odpovědnost za chráněné osoby, musí mít text této úmluvy a být zvlášť poučeny o jejich ustanoveních. ===== Článek 145===== Vysoké smluvní strany si zašlou prostřednictvím Švýcarské spolkové rady, a za války prostřednictvím ochranných mocností, oficiální překlady této úmluvy a zákony i nařízení, které by vydaly, aby zajistily její používání. ===== Článek 146===== Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní všechna potřebná opatření zákonodárná, aby stanovily přiměřené trestní sankce postihující osoby, které se dopustí toho či onoho vážného porušení této úmluvy, vymezeného v následujícím článku, nebo dají k takovému porušení rozkaz. Každá smluvní strana je povinna vypátrat osoby obviněné z toho, že se dopustily některého z těchto vážných porušení anebo daly k němu rozkaz, a musí je postavit před svoje vlastní soudy, ať je jakákoli jejich státní příslušnost. Může také, dá-li tomu přednost, odevzdat je v souladu s podmínkami stanovenými svým vlastním zákonodárstvím, k soudnímu stíhání některé jiné smluvní straně mající zájem na potrestání, pokud tato smluvní strana má dostatečná obvinění proti těmto osobám. Každá smluvní strana učiní potřebná opatření, aby potlačila činy odporující ustanovením této úmluvy, jiné než jsou vážná porušení uvedená v následujícím článku. Obvinění budou za všech okolností požívat záruk soudního řízení a svobodné obhajoby, které nebudou méně příznivé než záruky, zmíněné v článku 105 a následujících Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. ===== Článek 147===== Vážnými porušeními zmíněnými v předchozím článku mohou být některé z níže uvedených činů, jsou-li spáchány na osobách nebo na majetku, chráněných touto úmluvou:úmyslné zabití, mučení nebo nelidské zacházení, čítajíc v to i biologické pokusy, úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné tělesné zranění a ohrožení zdraví, nezákonná deportace nebo nezákonný přesun, protiprávní uvěznění, přinucení chráněné osoby, aby sloužila v ozbrojených silách nepřátelské mocnosti, zbavení chráněné osoby práva být souzenu pravidelným a nestranným způsobem podle předpisů této úmluvy, braní rukojmí, zničení a přisvojení si majetku neodůvodněné vojenskou nutností a provedené ve velkém měřítku nezákonným a svévolným způsobem. ===== Článek 148===== Žádná vysoká smluvní strana se nemůže sama zprostit ani zprostit jinou smluvní stranu odpovědnosti, která stíhá ji samotnou nebo jinou smluvní stranu v důsledku porušení, zmíněných v předchozím článku. ===== Článek 149===== Na žádost některé strany v konfliktu se zavede vyšetřování způsobem, jenž bude stanoven mezi zúčastněnými stranami, o každém tvrzeném porušení úmluvy. Nedosáhne-li se dohody o způsobu vyšetřování, dohodnou se strany o volbě rozhodčího, který stanoví, jakým způsobem postupovat. Jakmile bude zjištěno porušení, učiní mu strany v konfliktu konec a odstraní je jak možná nejrychleji. ===Oddíl II - Závěrečná ustanovení=== ===== Článek 150===== Tato úmluva jest sepsána v jazyce anglickém a francouzském. Obě znění jsou stejně závazná. Švýcarská spolková rada dá pořídit úřední překlady úmluvy do jazyka ruského a španělského. ===== Článek 151===== Tato úmluva, která bude mít dnešní datum, může být podepsána až do 12. února 1950 jménem mocností zastoupených na konferenci, která započala v Ženevě dne 21. dubna 1949. ===== Článek 152===== Tato úmluva bude ratifikována co možná nejdříve a ratifikační listiny budou uloženy v Bernu. O uložení každé ratifikační listiny bude pořízen zápis, jehož jeden ověřený opis zašle Švýcarská spolková rada všem mocnostem, jejichž jménem byla úmluva podepsána nebo jejichž jménem byl oznámen přístup. ===== Článek 153===== Tato úmluva nabude účinnosti šest měsíců poté, kdy byly uloženy nejméně dvě ratifikační listiny. Později nabude účinnosti pro každou z Vysokých smluvních stran šest měsíců po uložení její ratifikační listiny. ===== Článek 154===== Ve vztazích mezi mocnostmi, které jsou vázány Haagskou úmluvou o zákonech a obyčejích pozemní války, ať již jde o úmluvu z 29. července 1899 nebo o úmluvu z 18. října 1907, a které jsou stranami této úmluvy, doplní tato úmluva oddíl II. a III. Řádu připojeného ke zmíněným Haagským úmluvám. ===== Článek 155===== Ode dne nabytí účinnosti zůstane tato úmluva otevřena pro přístup každé mocnosti, jejímž jménem nebyla podepsána. ===== Článek 156===== Přístupy budou oznámeny písemně Švýcarské spolkové radě a nabudou účinnosti šest měsíců poté, kdy jí došly. Švýcarská spolková rada oznámí přístupy všem mocnostem, jejichž jménem byla úmluva podepsána nebo jejichž přístup jí byl oznámen. ===== Článek 157===== Za situace vylíčené v článcích 2 a 3 nabudou uložené ratifikace a přístupy, oznámené stranami v konfliktu před zahájením nepřátelství nebo okupace, anebo po něm, okamžitě účinnosti. Oznámení o ratifikacích nebo přístupech, došlých od stran v konfliktu, učiní Švýcarská spolková rada nejrychlejším způsobem. ===== Článek 158===== Každá z Vysokých smluvních stran bude mít možnost vypovědět tuto úmluvu. Výpověď bude oznámena písemně Švýcarské spolkové radě. Tato uvědomí o tomto oznámení vlády všech Vysokých smluvních stran. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po jejím oznámení Švýcarské spolkové radě. Avšak výpověď oznámená v době, kdy vypovídající mocnost je zapletena do nepřátelství, nenabude účinnosti, dokud nebude uzavřen mír a v žádném případě, pokud nebudou skončeny operace spojené s propuštěním, repatriací a usazením osob chráněných touto úmluvou. Výpověď bude platit jen pro vypovídající mocnost. Nebude mít vliv na závazky, které budou strany v konfliktu i nadále nuceny dodržet ve smyslu zásad mezinárodního práva, jak plynou ze zvyklostí stávajících mezi civilizovanými národy, ze zákonů lidskosti a z požadavků veřejného svědomí. ===== Článek 159===== Švýcarská spolková rada dá tuto úmluvu zaregistrovat v sekretariátu Organisace Spojených národů. Švýcarská spolková rada zpraví také sekretariát Organisace Spojených národů o všech ratifikacích, přístupech a výpovědech, došlých k této úmluvě. Na důkaz toho podepsaní, předloživše své plné moci, podepsali tuto úmluvu. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 1949 v jazyce anglickém a francouzském; originál bude uložen v archivu švýcarské konfederace. Švýcarská spolková rada zašle ověřený opis této úmluvy každému ze signatárních států, jakož i státům, které k ní přistoupí. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy|Ženevská úmluva o ochraně obětí války 4]] [[en:Fourth Geneva Convention]] 1712 3038 2006-06-03T16:53:13Z Flambelle 20 + článek ve wikip. {{Textinfo| TITULEK=Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/65_1954_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 65/1954 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Podepsaní zmocněnci vlád zastoupených na diplomatické konferenci, která se konala od 21. dubna do 12. srpna 1949 za účelem revise úmluvy, sjednané v Ženevě dne 27. července 1929 a týkající se válečných zajatců, dohodli se na tomto: ==Část I - Všeobecná ustanovení== =====Článek 1===== '''Zachovávání úmluvy''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tuto úmluvu a zajistí její zachovávání. =====Článek 2===== '''Provádění úmluvy''' Vedle ustanovení, která mají nabýt účinnosti již v míru, bude se tato úmluva vztahovat na všechny případy vyhlášené války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu, vzniklého mezi dvěma nebo více Vysokými smluvními stranami, i když válečný stav není uznáván jednou z nich. Úmluva se bude rovněž vztahovat na všechny případy částečné nebo úplné okupace území některé Vysoké smluvní strany, i když se tato okupace nesetká s vojenským odporem. Není-li některá ze stran účastnících se konfliktu smluvní stranou této úmluvy, zůstanou mocnosti, které jsou jejími stranami, přesto jí vázány ve svých vzájemných vztazích. Budou kromě toho vázány touto úmluvou vůči zmíněné mocnosti, přijme-li tato její ustanovení a bude-li se jimi řídit. =====Článek 3===== '''Konflikty povahy jiné než mezinárodní''' V případě ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána řídit se při nejmenším těmito ustanoveními: :1. S osobami, které se přímo nezúčastní nepřátelství včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří složili zbraně, a osob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude za všech okolností zacházeno lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na rase, barvě, náboženství či víře, pohlaví, rodu či majetku nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Proto jsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby shora zmíněné: ::a) útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zmrzačení, kruté nakládání, trýznění a mučení, ::b) braní rukojmí, ::c) útoky proti osobní důstojnosti, zejména pokořující a ponižující zacházení, ::d) odsouzení a vykonání popravy bez předchozího rozsudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky uznané civilizovanými národy za nezbytné. :2. Ranění a nemocní budou sebráni a ošetřeni. Nestranná lidumilná organisace, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, může nabídnout své služby stranám v konfliktu. Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich část. Použití předchozích ustanovení nebude mít vlivu na právní postavení stran v konfliktu. =====Článek 4===== '''Váleční zajatci''' A. Válečnými zajatci ve smyslu této úmluvy jsou osoby spadající do některé z následujících kategorií, které upadly do moci nepřítele: :1. příslušníci ozbrojených sil některé ze stran v konfliktu, jakož i příslušníci milic nebo příslušníci dobrovolnických sborů, jež jsou součástí těchto ozbrojených sil; :2. příslušníci jiných milic a jiných dobrovolnických sborů, včetně členů organisovaných hnutí odporu, kteří příslušejí k jedné straně v konfliktu a jsou činni na vlastním území nebo mimo ně, i když toto území je obsazeno, pokud tyto milice nebo dobrovolnické sbory, včetně organisovaných hnutí odporu, vyhovují těmto podmínkám: ::a) mají-li v čele osobu, odpovědnou za své podřízené, ::b) mají-li pevný rozeznávací znak viditelný na dálku, ::c) nosí-li otevřeně zbraně, ::d) šetří-li při svých úkonech zákonů a obyčejů válečných; :3. příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě nebo k moci, kterou neuznává mocnost, která drží zajatce; :4. osoby, které doprovázejí ozbrojené síly, nejsou však přímo jejich součástí, jako civilní členové posádek vojenských letounů, váleční dopisovatelé, dodavatelé, příslušníci pracovních jednotek a služeb, majících na starosti péči o blaho ozbrojených sil, pod podmínkou, že k tomu dostali povolení od ozbrojených sil, které doprovázejí; tyto jsou povinny jim vydat k tomu účelu průkaz totožnosti podobný připojenému vzoru; :5. členové lodních posádek, včetně velitelů, lodivodů a učňů obchodních lodí a posádky civilního letectva stran v konfliktu, kteří nepožívají výhod příznivějšího zacházení podle jiných ustanovení mezinárodního práva; :6. obyvatelé neobsazeného území, kteří se při příchodu nepřítele z vlastního popudu chopí zbraně, aby bojovali proti pronikajícímu vojsku, aniž by měli čas ustavit se v pravidelné ozbrojené síly, nosí-li otevřeně zbraně a zachovávají-li zákony a obyčeje válečné. B. Výhod zacházení vyhrazeného touto úmluvou válečným zajatcům budou používat rovněž: :1. osoby, které příslušejí nebo příslušely k ozbrojeným silám obsazené země, považuje-li okupační mocnost vzhledem k této jejich příslušnosti za potřebné je internovat, i když je původně, pokud válečné události se odehrávaly mimo okupované území, propustila na svobodu, zejména když se tyto osoby bez úspěchu pokoušely dostihnout ozbrojených sil bojujících v poli, k nimž příslušejí, nebo když tyto osoby neuposlechnou výzvy, která k nim byla učiněna za účelem internování; :2. osoby, které spadají do některé z kategorií uvedených v tomto článku, které neutrální nebo neválčící mocnosti přijaly na svém území a které jsou podle mezinárodního práva povinny internovat, s výhradou příznivějšího nakládání, které by tyto mocnosti byly ochotny jim poskytnout, a s výjimkou ustanovení článků 8, 10, 15, 30, pátý odstavec, 58 až 67 včetně, 92, 126, jakož i s výjimkou ustanovení týkajících se ochranné mocnosti, existují-li diplomatické styky mezi stranami v konfliktu, a dotčenou neutrální nebo neválčící mocností. Když takové diplomatické styky existují, mají strany v konfliktu, k nimž tyto osoby přináležejí, právo vykonávat vůči nim funkci náležející ochranným mocnostem podle této úmluvy bez újmy funkce, kterou tyto strany normálně vykonávají na základě diplomatických a konsulárních zvyklostí a smluv. C. Tento článek se nijak netýká právního postavení lékařského a duchovního personálu, jak je upraveno v článku 33 této úmluvy. =====Článek 5===== '''Počátek a konec používání úmluvy''' Tato úmluva se vztahuje na osoby uvedené v článku 4 od doby, kdy upadly do moci nepřítele, až do jejich konečného propuštění a repatriace. Jsou-li pochybnosti o příslušnosti osob, které se dopustily válečného činu a upadly do rukou nepřítele, k některé z kategorií, vypočtených v článku 4, budou tyto osoby požívat ochrany této úmluvy, pokud jejich postavení nebude určeno příslušným soudem. =====Článek 6===== '''Zvláštní dohody''' Kromě dohod výslovně uvedených v článcích 10, 23, 28, 33, 60, 65, 66, 67, 72, 73, 75, 109, 110, 118, 119, 122 a 132 mohou Vysoké smluvní strany uzavřít jiné zvláštní dohody o všech otázkách jež budou považovat za vhodné upravit zvláště. Žádná zvláštní dohoda nesmí být na újmu postavení zajatců, jak je upraveno touto úmluvou, ani omezovat práva zajištěná jim touto úmluvou. Váleční zajatci budou požívat výhod těchto dohod tak dlouho, dokud se bude tato úmluva na ně vztahovat, ledaže by zmíněné dohody nebo dohody pozdější obsahovaly výslovná ustanovení opačná a vyjma příznivější opatření učiněná v jejich prospěch jednou nebo druhou ze stran v konfliktu. =====Článek 7===== '''Nezcizitelná povaha práv''' Váleční zajatci nemohou se v žádném případě zříci zčásti nebo zcela práv, která jim zajišťuje tato úmluva, po případě zvláštní dohody zmíněné v předchozím článku. =====Článek 8===== '''Ochranné mocnosti''' Tato úmluva se bude provádět za pomoci a pod dohledem ochranných mocností pověřených hájením zájmů stran v konfliktu. Za tím účelem mohou ochranné mocnosti jmenovat vedle svého diplomatického a konsulárního personálu delegáty ze svých příslušníků nebo z příslušníků jiných neutrálních mocností. Jmenování těchto delegátů podléhá schválení mocnosti, u které budou vykonávat své poslání. Strany v konfliktu usnadní v největší možné míře úkol zástupců nebo delegátů ochranných mocností. Zástupci nebo delegáti ochranných mocností nesmějí v žádném případě překročit meze svého poslání, jak je dáno touto úmluvou; budou zejména brát zřetel na naléhavé potřeby bezpečnosti státu, u něhož vykonávají svou funkci. =====Článek 9===== '''Činnost Mezinárodního komitétu Červeného kříže''' Ustanovení této úmluvy nejsou na překážku lidumilné činnosti, kterou by se souhlasem zúčastněných stran v konfliktu rozvinul Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo jakákoli jiná nestranná lidumilná organisace na ochranu válečných zajatců a za tím účelem, aby jim byla poskytnuta pomoc. =====Článek 10===== '''Organisace nahrazující ochranné mocnosti''' Vysoké smluvní strany se mohou kdykoli dohodnout, že svěří úkoly příslušející z této úmluvy ochranným mocnostem organisaci poskytující veškeré záruky nestrannosti a účinnosti. Jestliže váleční zajatci z jakéhokoli důvodu nepožívají nebo přestanou požívat výhod činnosti ochranné mocnosti nebo organisace určené podle prvého odstavce, musí mocnost, v jejíž moci jsou, požádat buď některý neutrální stát nebo takovou organisaci, aby převzaly funkce příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem jmenovaným stranami v konfliktu. Nelze-li takto zajistit ochranu, musí požádat mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, některou lidumilnou organisaci jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, aby převzala lidumilné úkoly příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem, anebo musí přijmout, s výhradou ustanovení tohoto článku, nabídku služeb učiněnou takovou organisací. Každá neutrální mocnost nebo každá organisace, která bude vyzvána zúčastněnou mocností nebo se sama nabídne k cílům shora zmíněným, musí si být vědoma při své činnosti odpovědnosti vůči straně v konfliktu, k níž patří osoby chráněné touto úmluvou, a musí dávat dostatečné záruky, že je s to převzít zmíněné funkce a nestranně je plnit. Předchozí ustanovení nelze změnit zvláštní dohodou mezi mocnostmi, z nichž jedna by byla, byť i jen přechodně, omezena ve své volnosti jednání s jinou mocností nebo s jejími spojenci následkem vojenských událostí, zejména v případě okupace celého nebo podstatné části svého území. Kdykoli je v této úmluvě zmínka o ochranné mocnosti, vztahuje se tato zmínka také na organisace, které ji ve smyslu tohoto článku nahrazují. =====Článek 11===== '''Řešení sporů''' Ve všech případech, kdy to budou ochranné mocnosti považovat za prospěšné v zájmu chráněných osob, zejména v případě neshody mezi stranami v konfliktu o použití nebo o výkladu ustanovení této úmluvy, nabídnou tyto mocnosti své dobré služby k urovnání sporu. Za tím účelem může každá z ochranných mocností navrhnout z podnětu některé strany neb z vlastní vůle stranám v konfliktu schůzku jejich zástupců, zejména úřadů majících odpovědnost za válečné zajatce, po případě na vhodně voleném neutrálním území. Strany v konfliktu jsou povinny vyhovět návrhům, které jim byly v tomto směru učiněny. Ochranné mocnosti mohou eventuálně navrhnout stranám v konfliktu k schválení osobnost příslušející k některé neutrální mocnosti nebo osobnost vyslanou Mezinárodním komitétem Červeného kříže, která bude pozvána k účasti na této schůzce. ==Část II - Všeobecná ochrana válečných zajatců== =====Článek 12===== '''Odpovědnost za zacházení s válečnými zajatci''' Váleční zajatci jsou v moci nepřátelské mocnosti, nikoli však v moci jednotlivců neb vojenských oddílů, které je zajaly. Nehledíc k eventuální individuální odpovědnosti, je mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, odpovědna za zacházení s nimi. Mocnost, která drží válečné zajatce, může je přesunout toliko k mocnosti, která je stranou této úmluvy, a jen tehdy, přesvědčí-li se dotčená mocnost, že mocnost v úvahu přicházející je ochotna a způsobilá tuto úmluvu zachovávat. Jsou-li zajatci takto přesunuti, padá odpovědnost za zachovávání této úmluvy na mocnost, která je přijala, po tu dobu, pokud jí budou svěřeni. Kdyby však tato mocnost nedostála své povinnosti plnit ustanovení úmluvy v některém důležitém bodě, je mocnost, která válečné zajatce přesunula, povinna učinit na základě notifikace ochranné mocnosti účinná opatření za účelem zjednání nápravy nebo požádat, aby váleční zajatci jí byli vráceni. Takové žádosti musí být vyhověno. =====Článek 13===== '''Lidské zacházení s válečnými zajatci. Zákaz represálií.''' S válečnými zajatci se musí vždy nakládat lidsky. Každý nezákonný čin nebo opomenutí se strany mocnosti, v jejíž moci jsou, které by měly za následek smrt nebo které by vážně ohrozily zdraví válečného zajatce, který je v její moci, jsou zakázány a považují se za vážné porušení této úmluvy. Zejména nesmí žádný zajatec být podroben tělesnému zmrzačení nebo lékařskému či vědeckému pokusu jakéhokoli druhu, který není odůvodněn lékařským ošetřováním dotčeného zajatce a který není v jeho prospěch. Váleční zajatci musí rovněž být vždy chráněni zejména před každým násilným činem nebo zastrašováním, před urážkami a před zvědavostí obecenstva. Represalie proti nim jsou zakázány. =====Článek 14===== '''Respektování osobnosti válečných zajatců''' Váleční zajatci mají právo, aby bylo za všech okolností šetřeno jejich osobnosti a jejich cti. S ženami budiž nakládáno se všemi ohledy příslušejícími jejich pohlaví a budiž s nimi v každém případě zacházeno stejně příznivě jako s muži. Váleční zajatci si uchovávají svou plnou občanskou způsobilost, jak ji měli v okamžiku, kdy byli zajati. Mocnost, v jejíž moci jsou, nesmí omezovat její výkon ani na svém území ani mimo ně, leč v míře, již vyžaduje zajetí. =====Článek 15===== '''Zaopatření a ošetřování válečných zajatců''' Mocnost, v jejíž moci jsou váleční zajatci, je povinna postarat se zdarma o jejich zaopatření a poskytnout jim zdarma lékařské ošetření, kterého vyžaduje jejich zdravotní stav. =====Článek 16===== '''Zásada rovného zacházení''' S přihlédnutím k ustanovením této úmluvy o hodnosti a pohlaví a s výhradou příznivějšího nakládání, jehož by se dostalo válečným zajatcům s ohledem na jejich zdravotní stav, věk a jejich odborné schopnosti, musí mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, se všemi zacházet stejným způsobem, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování z důvodů rasy, národnosti, náboženství, politického přesvědčení nebo jiného důvodu, založeného na podobném znaku. ==Část III - Zajetí== ===Oddíl I - Počátek zajetí === =====Článek 17===== '''Výslech válečného zajatce''' Každý válečný zajatec je povinen udat při výslechu toliko své příjmení, křestní jména a hodnost, datum narození a matriční číslo, nebo, nemá-li ho, jemu odpovídající údaj. Kdyby úmyslně toto pravidlo porušil, vydával by se v nebezpečí, že mu budou omezeny výhody poskytované zajatcům jeho hodnosti nebo stavu. Každá strana v konfliktu je povinna vydat každé osobě podléhající její pravomoci, která by mohla upadnout do zajetí, průkaz totožnosti, udávající její příjmení, křestní jména, hodnost, matriční číslo neb podobný údaj a datum narození. Tento průkaz totožnosti může vedle toho obsahovat podpis nebo otisk prstů nebo obojí, jakož i všechny jiné údaje, které by si strany v konfliktu přály připojit a které se týkají osob přináležejících k jejich ozbrojeným silám. Pokud možno, bude tento průkaz rozměrů 6,5 x 10 cm a bude vyhotoven ve dvou exemplářích. Válečný zajatec se musí na požádání vykázat tímto průkazem, avšak tento průkaz mu nesmí být v žádném případě odebrán. Na válečných zajatcích se nesmí vykonávat žádné tělesné ani duševní trýznění, aby se na nich vynutily jakékoliv informace. Zajatcům, kteří odmítnou vypovídat, nesmí být vyhrožováno, nesmějí být uráženi ani vystaveni nepříjemnostem nebo nevýhodám jakéhokoli druhu. Váleční zajatci, kteří následkem svého tělesného nebo duševního stavu nejsou schopni udat svou totožnost, budou odevzdáni zdravotnické službě. Totožnost těchto zajatců bude zjištěna všemi možnými prostředky, s výhradou ustanovení předešlého odstavce. Výslech zajatců se bude konat v jazyce, kterému rozumějí. =====Článek 18===== '''Majetek válečného zajatce''' Všechny svršky a předměty pro osobní potřebu - vyjma zbraně, koně, vojenskou výzbroj a vojenské dokumenty - zůstanou v držení válečných zajatců, rovněž i kovové přílby, plynové masky a všechny ostatní předměty, které jim byly vydány pro jejich osobní ochranu. Rovněž tak zůstanou v jejich držení svršky a předměty, sloužící k jejich ošacení a k jejich výživě, i když tyto svršky patří k jejich oficiální vojenské výstroji. Váleční zajatci nesmějí být nikdy bez průkazu totožnosti. Mocnost, v jejíž moci jsou, vydá průkaz těm, kteří ho nemají. Odznaky hodnosti a národnosti, vyznamenání a předměty, mající zejména osobní nebo citovou hodnotu, nesmějí se válečným zajatcům odebrat. Peněžní částky, které mají váleční zajatci u sebe, nesmějí se jim odebrat, leč na rozkaz důstojníka a až bude zapsána do zvláštního rejstříku výše částek a osobní popis majitele, a až se tomuto vydá podrobná potvrzenka, na níž je uvedeno čitelně jméno, hodnost a útvar osoby, která vydá dotyčnou stvrzenku. Částky, které jsou v měně mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, nebo které jsou na žádost zajatcovu směněny na tuto měnu, se připíší k dobru účtu zajatce ve smyslu článku 64. Mocnost, v jejíž moci jsou váleční zajatci, může jim odebrat cenné předměty pouze z důvodů bezpečnostních. V tomto případě se užije téhož postupu jako při odebírání peněžních částek. Tyto odebrané předměty a obnosy, které jsou v jiné měně, než měna mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, a jichž směnu vlastník nežádá, podrží mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, a vydá je zajatci v původní formě na konci zajetí. =====Článek 19===== '''Odsun (evakuace) válečných zajatců''' Váleční zajatci buďtež odsunuti v nejkratší lhůtě po zajetí do táborů dosti vzdálených od bojového pásma, aby byli mimo nebezpečí. V nebezpečném pásmu mohou být přechodně drženi jen váleční zajatci, kteří pro své zranění nebo pro svou nemoc by byli ve větším nebezpečí při provádění odsunu, než když zůstanou na místě. Váleční zajatci nesmějí být vystavováni zbytečně nebezpečí, zatím co čekají na odsun z bojového pásma. =====Článek 20===== '''Podmínky provedení odsunu''' Odsun válečného zajatce jest vždy provést lidsky a za podobných podmínek, za nichž jsou přemisťována vojska mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, poskytne přepravovaným válečným zajatcům pitnou vodu, dostatečnou stravu a potřebné šatstvo i lékařské ošetření; učiní náležitá opatření, aby zajistila jejich bezpečnost za odsunu a sestaví jak nejdříve možno seznam odsunutých zajatců. Musí-li váleční zajatci procházet během odsunu transitními tábory, budiž jejich pobyt v těchto táborech co nejkratší. ===Oddíl II - Internování válečných zajatců=== ====Kapitola I - Všeobecná pravidla==== =====Článek 21===== '''Omezení volnosti pohybu''' Mocnost, v jejíž moci jsou váleční zajatci, může je internovat. Může jim uložit závazek, aby se nevzdálili za určitou hranici tábora, v němž jsou internováni nebo, je-li tento tábor ohrazen, aby nepřekračovali jeho obvod. S výhradou ustanovení této úmluvy, týkajících se trestních a disciplinárních sankcí, nemohou být tito váleční zajatci zavřeni nebo podrobeni zákazu vycházet než tehdy, ukáže-li se toto opatření nutným k ochraně jejich zdraví; tento stav však nesmí trvat v žádném případě déle, než toho okolnosti vyžadují. Válečné zajatce je možno propustit částečně neb zcela na svobodu na slovo nebo na slib, dovolují-li to zákony mocnosti, k níž příslušejí. Toto opatření se učiní zejména v případech, kdy to může přispět k zlepšení zdravotního stavu zajatců. Žádný zajatec nebude nucen, aby přijal propuštění na slovo nebo na slib. Hned po zahájení nepřátelství sdělí každá strana v konfliktu nepřátelské straně zákony a nařízení, které dovolují nebo zakazují jejím příslušníkům přijmout propuštění na svobodu na čestné slovo neb na slib. Zajatci propuštění na čestné slovo nebo na slib podle zákonů a nařízení takto oznámených jsou povinni na svou osobní čest svědomitě plnit, jak vůči mocnosti, jíž příslušejí, tak vůči mocnosti, která je zajala, závazky, které na sebe vzali. V těchto případech nebude mocnost, k níž příslušejí, požadovat ani nepřijme od nich službu odporující danému slovu anebo závazku. =====Článek 22===== '''Místo a podmínky internování''' Váleční zajatci mohou být internováni pouze v budovách postavených na pevné zemi a poskytujících všechny záruky hygieny a zdraví; vyjma zvláštní případy, odůvodněné zájmem samých zajatců, nebudou tito umístěni v trestnicích. Váleční zajatci internovaní v nezdravých krajinách nebo v takových, jejichž podnebí je jim škodlivé, budou odvezeni co možná nejdříve do krajů s příznivějším podnebím. Mocnost, v jejíž moci jsou váleční zajatci, shromáždí je v táborech neb v odděleních táborů, berouc zřetel na jejich národnost, jejich jazyk, jejich zvyky, s tou výhradou, že tito zajatci nebudou odděleni od zajatců příslušejících k ozbrojeným silám, v nichž konali službu v okamžiku, kdy byli zajati, ledaže by s tím souhlasili. =====Článek 23===== '''Bezpečnost válečných zajatců''' Žádný válečný zajatec nesmí být v žádné době poslán nebo držen v kraji, kde by byl vystaven palbě bitevního pásma, ani ho nesmí být použito k tomu, aby některá místa nebo některé kraje byly jeho přítomností chráněny od vojenských operací. Váleční zajatci musí mít k disposici kryty proti leteckému bombardování a jiným válečným nebezpečím ve stejném rozsahu jako místní civilní obyvatelstvo; s výjimkou zajatců, kteří by byli činni při ochraně svých obydlí proti těmto nebezpečím, mohou se uchýlit do krytů co nejrychleji, jakmile zazní poplach. Bude se na ně vztahovat každé jiné ochranné opatření, které je určeno pro obyvatelstvo. Mocnosti, v jejichž moci jsou zajatci, si oznámí navzájem prostřednictvím ochranných mocností všechny potřebné údaje o zeměpisné poloze zajateckých táborů. Kdykoli to dovolí ohledy vojenského rázu, budou tábory válečných zajatců označeny ve dne písmeny PG nebo PW, umístěnými tak, aby byly zřetelně viditelny shora ze vzduchu; zúčastněné mocnosti mohou se však dohodnout na jiném způsobu označení. Pouze zajatecké tábory mohou být označeny tímto způsobem. =====Článek 24===== '''Transitní a třídící tábory trvalého rázu''' Transitní a třídící tábory trvalého rázu budou zařízeny podobným způsobem, jak je uvedeno v tomto oddílu, a s válečnými zajatci bude v nich nakládáno stejným způsobem, jako v ostatních táborech. ====Kapitola II - Ubytování, stravování a ošacení válečných zajatců==== =====Článek 25===== '''Ubytování''' Ubytovací podmínky válečných zajatců budou stejně příznivé jako u vojenských oddílů mocnosti, u níž jsou zajatci, umístěných v témže kraji. Tyto podmínky budou přihlížet k mravům a obyčejům zajatců a nesmějí v žádném případě být škodlivé jejich zdraví. Předchozí ustanovení budou se vztahovat zejména na ložnice válečných zajatců, jak co do celkové plochy a minimální vzduchové kubatury, tak co se týče jejich vybavení, ložního zařízení, včetně přikrývek. Místnosti určené k tomu, aby jich používali váleční zajatci, jak jednotlivě, tak hromadně, musí být zcela chráněny před vlhkem, dostatečně vytápěny a osvětlovány, zejména v době od soumraku do večerky. Buďtež učiněna všechna opatření proti nebezpečí požáru. Ve všech táborech, v nichž jsou ubytovány současně zajaté ženy, budou jim vyhrazeny oddělené ložnice. =====Článek 26===== '''Stravování''' Základní denní dávka potravin budiž postačující co do množství, jakosti a rozmanitosti, tak aby zajatci byli udrženi ve zdraví a zabráněno ztrátám na váze a poruchám z podvýživy. Budiž rovněž brán ohled na způsob výživy, na nějž jsou zajatci zvyklí. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, poskytne zajatcům, kteří pracují, přídavky potravin, potřebné k výkonu práce, k níž je jich užíváno. Válečným zajatcům budiž poskytnuta pitná voda v dostatečném množství, užívání tabáku budiž dovoleno. Váleční zajatci buďtež přibráni, pokud je to jen možno, k přípravě svých jídel; k tomu cíli jest možno zaměstnávat je v kuchyních. Vedle toho jim buď umožněno, aby si sami připravili doplňky k potravě, které mají. Buďtež opatřeny vhodné místnosti jako jídelny a společné stravovny. Hromadná disciplinární opatření dotýkající se stravy jsou zakázána. =====Článek 27===== '''Ošacení''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, poskytne jim v dostatečné míře oděv, prádlo a obuv a bude přitom dbát podnebí kraje, kde jsou zajatci. Uniforem nepřátelské armády ukořistěných mocností, v jejíž moci jsou zajatci, budiž použito k ošacení zajatců, vyhovují-li podnebí země. Pravidelné obnovování a opravy těchto svršků budou zajištěny mocností, která má zajatce v moci. Mimo to dostanou váleční zajatci vhodný oděv všude tam, kde toho povaha práce vyžaduje. =====Článek 28===== '''Kantiny''' Ve všech táborech buďte zřízeny kantiny, kde si váleční zajatci mohou opatřit potraviny, předměty běžné potřeby, mýdlo a tabák; prodejní ceny tohoto zboží nepřekročí v žádném případě ceny obvyklé v místním obchodě. Zisku z kantin se užije ve prospěch válečných zajatců; za tím účelem bude zřízen zvláštní fond. Důvěrník zajatců má právo zúčastnit se správy kantiny a tohoto fondu. Při rozpuštění tábora bude aktivní přebytek onoho zvláštního fondu vydán mezinárodní lidumilné organisaci a bude ho použito ve prospěch válečných zajatců téže národnosti, jako byli zajatci, kteří přispěli k vytvoření tohoto fondu. V případě všeobecné repatriace podrží tento přebytek mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, není-li opačné dohody mezi zúčastněnými mocnostmi. ====Kapitola III - Hygiena a lékařské ošetření==== =====Článek 29===== '''Hygiena''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, je povinna učinit všechna zdravotní opatření k zajištění čistoty a hygieny táborů a k zabránění epidemiím. Váleční zajatci budou mít ve dne i v noci k použití zařízení odpovídající pravidlům hygieny a udržovaná neustále v čistotě. V táborech, kde jsou zajaté ženy, budou jim vyhražena oddělená zařízení. Kromě toho, nehledě k lázním a sprchám, jimiž budou opatřeny tábory, bude poskytnuta válečným zajatcům voda a mýdlo v dostatečném množství k denní péči o tělesnou čistotu a k praní jejich prádla; k tomu účelu jim budou poskytnuta potřebná zařízení, úlevy a volno. =====Článek 30===== '''Lékařské ošetření''' Každý tábor bude mít vhodnou nemocnici, v níž se zajatcům dostane potřebného ošetření a přiměřené diety. V případě potřeby budou vyhrazeny oddělené místnosti pro nemocné postižené nakažlivými nebo duševními chorobami. Váleční zajatci stižení vážnou nemocí nebo jejichž stav vyžaduje zvláštního léčení, chirurgického zásahu nebo nemocničního ošetření, musí být přijati do každého vojenského nebo civilního útvaru způsobilého je léčit, i když se připravuje v brzké době jejich repatriace. Zvláštní výhody budou poskytnuty pro péči o invalidy, zejména o slepce, a pro jejich přeškolení do té doby, než budou repatriováni. Váleční zajatci buďte ošetřováni nejraději lékařským personálem mocnosti, k níž příslušejí, a pokud možno jejich národnosti. Nesmí se bránit válečným zajatcům, aby se hlásili lékařům k prohlídce. Úřady, v jejichž moci jsou, vydají na žádost každému ošetřovanému zajatci úřední osvědčení s údajem druhu jeho zranění nebo nemoci, doby léčení a poskytnutého ošetření. Duplikát tohoto osvědčení se zašle Ústřední kanceláři válečných zajatců. Náklady léčení, včetně výloh za jakýkoli přístroj, potřebný k udržení válečných zajatců v dobrém zdravotním stavu, zejména zubních a jiných protéz a brýlí, hradí mocnost, v jejíž moci zajatí jsou. =====Článek 31===== '''Lékařské prohlídky''' Nejméně jednou za měsíc budou se konat lékařské prohlídky válečných zajatců. Budou zahrnovat kontrolu váhy každého válečného zajatce a pořízení záznamu o ní. Jejich účelem bude kontrola zejména všeobecného zdravotního stavu a výživy, stavu čistoty, jakož i pátrání po nakažlivých chorobách, zejména po tuberkulose, malarii a pohlavních nemocech. Za tím účelem bude použito nejúčinnějších metod, které jsou po ruce, např. periodické hromadné radiografie na mikrofilmu k zjištění počátečního stadia tuberkulosy. =====Článek 32===== '''Váleční zajatci vykonávající lékařské funkce''' Válečných zajatců, kteří jsou lékaři, zubními techniky, ošetřovateli nebo ošetřovatelkami, i když nepříslušeli k zdravotnické službě svých ozbrojených sil, může mocnost, u níž jsou v zajetí, použít k provádění léčebné činnosti v zájmu válečných zajatců příslušejících k stejné mocnosti jako oni sami. V tomto případě zůstanou i nadále válečnými zajatci, ale bude s nimi nakládáno stejným způsobem jako s podobným lékařským personálem zadrženým mocností, u níž jsou v zajetí. Budou osvobozeni od každé jiné práce, která by jim mohla být uložena podle článku 49. ====Kapitola IV - Lékařský a duchovní personál zadržený pro pomoc válečným zajatcům==== =====Článek 33===== '''Práva a výsady zadržených členů zdravotnického a duchovního personálu''' Členové zdravotnického a duchovního personálu zadržení mocností, v jejíž moci jsou váleční zajatci, za tím účelem, aby jim pomáhali, nebudou pokládáni za válečné zajatce. Budou však nicméně požívat při nejmenším všech výhod a ochrany podle ustanovení této úmluvy, jakož i všech potřebných úlev, aby mohli poskytnout léčebnou péči a duchovní pomoc válečným zajatcům. Budou nadále vykonávat v rámci vojenských zákonů a předpisů mocnosti, v jejíž moci jsou, pod dohledem jejích příslušných služeb a podle svědomí svého povolání, svou léčebnou neb duchovní funkci ve prospěch válečných zajatců příslušejících především ke stejným ozbrojeným silám, k nimž sami patří. K výkonu svého léčebného nebo duchovního poslání budou nadto požívat těchto výhod: :a) budou mít právo periodicky navštěvovat válečné zajatce, kteří jsou v pracovních oddílech nebo v nemocnicích mimo tábor. Moc, která je drží, jim poskytne k tomu účelu potřebné dopravní prostředky, :b) v každém táboře bude nejstarší vojenský lékař nejvyšší hodnosti odpovědný vojenským úřadům tábora za odbornou činnost zadrženého zdravotnického personálu. Za tím účelem se dohodnou strany v konfliktu hned na počátku nepřátelství o vzájemně si odpovídajících hodnostech svého zdravotnického personálu, včetně personálu společností uvedených v článku 26 Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12. srpna 1949. Tento lékař, jakož i vojenští duchovní, budou mít přímý přístup k odpovědným úřadům táborovým ve všech otázkách týkajících se jejich poslání. Tyto úřady jim poskytnou všechny výhody nutné pro písemný styk v těchto otázkách, :c) i když zadržený personál podléhá vnitřní kázni tábora, v němž je držen, nesmí být nucen k žádné práci nesouvisící s jeho léčebnými nebo duchovními povinnostmi. Během nepřátelství se strany v konfliktu dohodnou o eventuálním vystřídání zadrženého personálu a stanoví jeho provedení. Žádné z předchozích ustanovení nezprošťuje mocnost, v jejíž moci jsou tyto osoby, závazků, které má ve věci zdravotní a duchovní péče o válečné zajatce. ====Kapitola V - Náboženství, duševní a tělesná činnost==== =====Článek 34===== '''Výkon náboženství''' Válečným zajatcům bude ponechána veškerá volnost co do výkonu jejich náboženství, čítajíc v to účast při obřadech jejich vyznání, s tou podmínkou, že budou dbát běžných disciplinárních opatření vydaných vojenskými úřady. Bohoslužbám se vyhradí vhodné místnosti. =====Článek 35===== '''Zadržení vojenští duchovní''' Vojenští duchovní, kteří upadnou do moci nepřátelského státu a kteří zůstanou nebo budou zadrženi, aby pomáhali válečným zajatcům, budou oprávněni poskytnout jim svou duchovní pomoc a svobodně vykonávat své poslání mezi svými souvěrci v souhlase se svým náboženským svědomím. Budou rozděleni po jednotlivých táborech a pracovních oddílech, v nichž jsou váleční zajatci příslušející ke stejným ozbrojeným silám, kteří mluví stejným jazykem nebo patří k témuž náboženství. Budou jim poskytnuty nutné výhody, zvláště dopravní prostředky zmíněné v článku 33, aby mohli navštěvovat válečné zajatce mimo svůj tábor. Budou moci volně si dopisovat, s výhradou censury, v náboženských věcech svého úřadu s církevními úřady země, kde jsou drženi, a s mezinárodními náboženskými organisacemi. Dopisy a lístky, které odešlou za tím účelem, připočtou se ke kvotě, stanovené v článku 71. =====Článek 36===== '''Váleční zajatci-kněží některého vyznání''' Váleční zajatci, kteří jsou kněžími některého vyznání, ale nejsou vojenskými duchovními ve vlastní armádě, budou oprávněni, ať je jejich vyznání jakékoliv, vykonávat duchovní službu mezi svými souvěrci. Za tím účelem bude s nimi nakládáno jako s vojenskými duchovními zadrženými mocností, u níž jsou zajatci v zajetí. Nebudou nuceni k žádné jiné práci. =====Článek 37===== '''Určení duchovního pro válečné zajatce, kteří nemají vojenského duchovního''' Když váleční zajatci nemají možnosti používat pomoci vojenského duchovního nebo zajatého duchovního svého vyznání, budiž určen na žádost zúčastněných zajatců duchovní, příslušející buď k jejich víře nebo k víře podobné, anebo není-li takového, kvalifikovaná osoba světská, je-li to z hlediska konfesního možné, aby plnila tento úkol. Toto jmenování podléhající schválení mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, se stane ve shodě s obcí zúčastněných zajatců a, kde je toho třeba, se souhlasem místních náboženských orgánů téhož vyznání. Osoba takto označená musí zachovávat všechna nařízení vydaná v zájmu discipliny a vojenské bezpečnosti mocností, u níž jsou zajatci v zajetí. =====Článek 38===== '''Duševní, rekreační a sportovní činnost''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, bude podporovat činnost duševní, výchovnou, rekreační a sportovní válečných zajatců, dbajíc při tom zároveň osobních sklonů každého zajatce; učiní potřebná opatření, aby zajistila jejich výkon, a poskytne jim vhodné místnosti a potřebné vybavení. Váleční zajatci musí mít možnost věnovat se tělesným cvičením, včetně sportů a her, a užívat čerstvého vzduchu. Dostatečná volná prostranství buďtež ve všech táborech vyhrazena k tomuto účelu. ====Kapitola VI - Disciplina==== =====Článek 39===== '''Správa táborů. Zdravení.''' Každý tábor bude postaven pod přímou pravomoc odpovědného důstojníka, patřícího k pravidelným ozbrojeným silám mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Tento důstojník bude mít text této úmluvy, bude dbát toho, aby personál jemu podřízený znal její ustanovení a bude odpověden pod dohledem své vlády za její provádění. Váleční zajatci, s výjimkou důstojníků, jsou povinni zdravit všechny důstojníky mocnosti, v jejíž moci jsou, a prokazovat jim vnější projevy úcty stanovené předpisy platnými v jejich vlastní armádě. Zajatí důstojníci jsou povinni zdravit pouze důstojníky vyšší hodnosti této mocnosti; jsou však povinni zdravit velitele tábora, ať je jeho hodnost jakákoliv. =====Článek 40===== '''Nošení odznaků a vyznamenání''' Nosit odznaky hodnosti a státní příslušnosti, jakož i vyznamenání je dovoleno. =====Článek 41===== '''Vyvěšení textu úmluvy a zvláštních dohod v táboře. Vyvěšování nařízení, rozkazů, upozornění a vyhlášek.''' V každém táboře budiž vyvěšen text této úmluvy, jejích příloh a obsah všech dohod, které má na zřeteli článek 6., v jazyce válečných zajatců na místech, kde si je všichni mohou přečíst. Zajatcům, kteří nemají možnost obeznámit se s vyvěšeným textem, bude tento na jejich žádost sdělen. Nařízení, rozkazy, upozornění a vyhlášky všeho druhu týkající se chování válečných zajatců, budou jim sdělovány v jazyce, jemuž rozumějí; budou vyvěšeny za podmínek vylíčených shora a jejich výtisky budou odevzdány důvěrníku. Všechny rozkazy a povely, vydávané jednotlivě válečným zajatcům, buďte rovněž vydávány v jazyce, kterému rozumějí. =====Článek 42===== '''Užití zbraně proti válečným zajatcům''' Užíti zbraně proti válečným zajatcům, zejména proti těm, kteří jsou na útěku nebo se snaží uprchnout, budiž pouze krajním prostředkem, kterému musí vždy předcházet výzvy přizpůsobené okolnostem. ====Kapitola VII - Hodnosti válečných zajatců==== =====Článek 43===== '''Vzájemné sdělování titulů a hodností''' Hned po zahájení nepřátelství si strany v konfliktu navzájem sdělí tituly a hodnosti všech osob zmíněných v článku 4 této úmluvy, aby bylo zajištěno stejné nakládání se zajatci stejné hodnosti; budou-li tituly a hodnosti zavedeny později, budou předmětem obdobného sdělení. Mocnost, u níž jsou zajatci drženi, uzná povýšení v hodnosti, jehož by se válečným zajatcům dostalo a které jí bude řádně oznámeno mocností, k níž příslušejí. =====Článek 44===== '''Zacházení s důstojníky. Správa stravování.''' Se zajatými důstojníky a s osobami jim na roveň postavenými bude nakládáno s náležitými ohledy na jejich hodnost a jejich věk. Aby byla zajištěna obsluha v důstojnických táborech, budou tam přiděleni zajatí vojíni těchže ozbrojených sil, mluvící pokud možno týmž jazykem, v dostatečném počtu, s přihlédnutím k hodnosti důstojníků a osob jim na roveň postavených; nesmějí být povoláni k žádné jiné práci. Správa stravování důstojníky samotnými má být vším způsobem podporována. =====Článek 45===== '''Zacházení s ostatními válečnými zajatci''' S válečnými zajatci, kteří nejsou důstojníky a osobami jim na roveň postavenými, bude nakládáno s ohledy příslušejícími jejich hodnosti a jejich věku. Správa stravování zajatci samotnými má být vším způsobem podporována. ====Kapitola VIII - Přesun válečných zajatců po jejich příchodu do tábora==== =====Článek 46===== '''Podmínky přesunu válečných zajatců''' Rozhodne-li se mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, přesunout je jinam, musí dbát zájmů zajatců samotných, zejména aby nezvýšila obtíže jejich repatriace. Přesun válečných zajatců se bude vždy dít lidsky a za podmínek, které nesmějí být méně příznivé než ty, za nichž jsou přemísťována vojska mocnosti, která zajatce drží. Budiž vždy dbáno klimatických podmínek, na něž jsou váleční zajatci zvyklí, a podmínky přesunu nesmějí v žádném případě být na úkor jejich zdraví. Za přesunu poskytne zajatcům mocnost, v jejíž moci jsou, dostatečné množství pitné vody a stravy, aby si zachovali zdraví, jakož i potřebné šatstvo, ubytování a lékařské ošetření. Učiní všechna potřebná opatření, zejména při přepravě námořní nebo letecké, aby zajistila jejich bezpečnost během dopravy a vystaví úplný seznam přepravovaných zajatců před jejich odjezdem. =====Článek 47===== '''Okolnosti vylučující přesun''' Nemocní nebo ranění váleční zajatci nebudou přesunováni, pokud by jejich uzdravení mohlo být ohroženo cestou, ledaže by toho vyžadovala naprosto nezbytně jejich bezpečnost. Blíží-li se fronta některému táboru, mohou být váleční zajatci z tohoto tábora přesunuti pouze tehdy, může-li se jejich přesun vykonat za podmínek dostatečné bezpečnosti, anebo jestliže jim hrozí větší nebezpečí, zůstanou-li na místě než při přesunu. =====Článek 48===== '''Způsob provedení přesunu''' V případě přesunu budou váleční zajatci úředně zpraveni o odjezdu a o své nové poštovní adrese; toto upozornění jim budiž dáno včas, aby si mohli připravit svá zavazadla a zpravit své rodiny. Jsou oprávněni odvézt své osobní věci, svou korespondenci a zásilky došlé na jejich adresu; váha těchto věcí může být omezena, vyžadují-li toho okolnosti přepravy, na tolik, kolik může zajatec rozumně unést, v žádném případě však přípustná váha nebude přesahovat dvacet pět kilogramů. Korespondence a balíky zaslané do jejich starého tábora budou bez prodlení poslány za nimi. Velitel tábora učiní v dohodě s důvěrníkem potřebná opatření, aby byla zajištěna přeprava společného majetku válečných zajatců a zavazadel, která by zajatci nemohli odnést s sebou vzhledem k omezení učiněnému ve smyslu druhého odstavce tohoto článku. Výlohy vzniklé přesunem nese mocnost, v jejíž moci jsou váleční zajatci. ===Oddíl III - Práce válečných zajatců=== =====Článek 49===== '''Všeobecná ustanovení''' Mocnost, u níž jsou zajatci v zajetí, může tělesně způsobilých zajatců užívat k práci, přihlížejíc k jejich stáří, pohlaví a hodnosti, jakož i k jejich tělesným schopnostem, zejména aby byli udrženi v dobrém zdravotním stavu tělesném i duševním. Zajatí poddůstojníci mohou být přidrženi pouze k dozorčím pracem. Ti, jichž k tomu nebude použito, mohou žádat o jinou vhodnou práci, která jim bude podle možnosti opatřena. Žádají-li důstojníci a osoby jim na roveň postavené o vhodnou práci, bude jim taková podle možnosti opatřena. V žádném případě nemohou být k práci nuceni. =====Článek 50===== '''Dovolená. Zaměstnání.''' Vedle prací souvisících se správou, zařízením nebo udržováním jejich tábora, mohou být zajatci přinuceni pouze k pracem, spadajícím do některé z těchto kategorií: :a) zemědělství; :b) průmysl souvisící s výrobou nebo těžbou surovin, továrenský průmysl s výjimkou průmyslu kovodělného, strojního a chemického, veřejných staveb a stavebních prací, které mají vojenskou povahu nebo určení; :c) doprava a práce ve skladištích, nemají-li vojenskou povahu nebo určení; d) obchodní a umělecká činnost; e) služba v domácnosti; f) veřejné služby, nemají-li vojenskou povahu nebo určení. Dojde-li k porušení shora zmíněných předpisů, jsou váleční zajatci oprávněni uplatnit své právo stížnosti podle článku 78. =====Článek 51===== '''Zajištění vhodných pracovních podmínek''' Válečným zajatcům musí být zajištěny vhodné pracovní podmínky, zejména pokud jde o ubytování, stravu, ošacení a výstroj; tyto podmínky nesmějí být horší těch, jichž požívají příslušníci mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, konající podobné práce; rovněž budiž přihlíženo k podmínkám podnebí. Mocnost, která má zajatce, jichž používá k práci, zajistí, aby v oblastech, kde tito zajatci pracují, platily pro ně státní zákony o ochraně práce a zejména nařízení o úrazové zábraně. Váleční zajatci musí být k práci vycvičeni a vybaveni ochrannými prostředky přiměřenými práci, kterou mají vykonávat, podobnými těm, které jsou předepsány pro příslušníky mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. S výhradou ustanovení článku 52 mohou být zajatci vystaveni normálnímu pracovnímu nebezpečí jako civilní pracující. V žádném případě nesmějí být pracovní podmínky zhoršeny disciplinárními opatřeními. =====Článek 52===== '''Práce nebezpečné a ponižující''' Žádného válečného zajatce nesmí být použito k pracím nezdravým a nebezpečným, ledaže by se k nim dobrovolně přihlásil. Žádnému válečnému zajatci nebude přidělena práce, kterou lze považovat za ponižující pro příslušníka ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Odstraňování min nebo jiných podobných zbraní se považuje za nebezpečnou práci. =====Článek 53===== '''Pracovní doba''' Denní pracovní doba válečných zajatců, včetně cesty do práce a zpět, nebudiž nadměrná a nesmí v žádném případě přesahovat pracovní dobu přípustnou pro civilní dělníky, kteří příslušejí k mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, a vykonávají tutéž práci v témže kraji. Válečným zajatcům bude poskytnut povinně uprostřed denní práce aspoň hodinový oddech; tento oddech bude stejný jako u dělníků mocnosti, u níž jsou zajatci v zajetí, je-li u nich delší. Bude jim rovněž dopřán každý týden pracovní klid dvaceti čtyř po sobě jdoucích hodin, podle možnosti v neděli nebo v den klidu v zemi, z níž pocházejí. Nadto každému zajatci, který pracoval celý rok, jest poskytnout odpočinek po osm po sobě jdoucích dnů, při čemž mu bude placena odměna za práci. Používá-li se pracovních method jako je práce úkolová, nesmí tím být nadměrně prodloužena pracovní doba. =====Článek 54===== '''Odměna za práci. Pracovní úrazy a nemoci získané během práce nebo následkem ní.''' Odměna, která přísluší za práci zajatcům, bude stanovena podle ustanovení článku 62 této úmluvy. Válečným zajatcům, kteří byli postiženi pracovním úrazem, nebo si přivodí nemoc během práce nebo následkem ní, dostane se veškeré péče, jíž vyžaduje jejich stav. Vedle toho jim vydá mocnost, v jejíž moci jsou, lékařské vysvědčení, které jim umožní uplatňovat nároky u jejich vlastního státu; duplikát vysvědčení se zašle Ústřední kanceláři válečných zajatců zmíněné v článku 123. =====Článek 55===== '''Lékařská kontrola pracovní schopnosti válečných zajatců''' Pracovní schopnost válečných zajatců bude pravidelně kontrolována lékařskými prohlídkami, alespoň jednou za měsíc. Při těchto prohlídkách jest zvlášť přihlížet k povaze práce, která jest válečným zajatcům přikázána. Považuje-li se válečný zajatec za neschopna k práci, je oprávněn hlásit se k lékařské prohlídce v táboře; lékaři mohou doporučit, aby zajatci, kteří podle jejich soudu nejsou schopni práce, byli z ní vyňati. =====Článek 56===== '''Pracovní oddíly''' Organisace a správa pracovních oddílů budou podobné jako v táborech válečných zajatců. Každý pracovní oddíl zůstane pod dohledem tábora válečných zajatců a bude k němu patřit administrativně. Vojenské úřady a velitel tohoto tábora jsou pod dohledem své vlády odpovědni za zachovávání předpisů této úmluvy v pracovním oddíle. Velitel tábora povede denní seznam pracovních oddílů, které patří k jeho táboru a předloží jej delegátům ochranné mocnosti, Mezinárodního komitétu Červeného kříže nebo jiných organisací pečujících o válečné zajatce, kteří navštíví tábor. =====Článek 57===== '''Váleční zajatci pracující pro soukromníky''' Zacházení s válečnými zajatci, kteří pracují pro soukromníky, i když tito sami odpovídají za jejich střežení a ochranu, musí být při nejmenším stejné, jak je stanoveno touto úmluvou; mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, vojenské úřady a velitel tábora, k němuž patří tito zajatci, mají plnou odpovědnost za vydržování, péči, zacházení a výplatu odměny těchto válečných zajatců. Tito váleční zajatci mají právo zůstat ve styku s důvěrníky táborů, k nimž patří. ===Oddíl IV - Peněžní příjmy válečných zajatců=== =====Článek 58===== '''Obnosy v hotovosti''' Hned po zahájení nepřátelství může mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, dokud se o tom nedohodne s ochrannou mocností, stanovit nejvyšší obnos v hotových penězích nebo v podobné formě, který smějí mít u sebe váleční zajatci. Obnos převyšující tuto výši, který byl oprávněně v jejich držení a který jim byl odebrán nebo zadržen, bude jim připsán k dobru, stejně tak jako každý peníz jimi složený, a nesmí být bez jejich svolení směněn na jinou měnu. Jsou-li váleční zajatci oprávněni obstarávat si nákupy nebo získávat služby proti placení hotovými mimo tábor, provedou tyto platy sami zajatci nebo správa tábora, která jimi zatíží účet příslušných zajatců. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, vydá předpisy k tomu potřebné. =====Článek 59===== '''Peněžité částky odebrané válečným zajatcům''' Peněžité částky, odebrané v okamžiku jejich zajetí válečným zajatcům ve smyslu článku 18 v měně mocnosti, v jejíž moci jsou, připíší se k dobru na účtu každého z nich podle ustanovení článku 64 tohoto oddílu. Rovněž se připíší k dobru na tomto účtu peněžité částky v měně mocnosti, držící zajatce, které vznikly směněním peněz v jiných měnách, odebraných válečným zajatcům v téže době. =====Článek 60===== '''Vyplácení záloh měsíčního platu válečným zajatcům''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, vyplatí každému z nich zálohu měsíčního platu, jehož výše bude stanovena přepočtením těchto částek na měnu zmíněné mocnosti: :Skupina I: váleční zajatci hodnosti nižší než rotmistr: osm švýcarských franků, :skupina II: rotmistři a jiní poddůstojníci nebo zajatci stejné hodnosti: dvanáct švýcarských franků, :skupina III: důstojníci až do hodnosti kapitána nebo zajatci stejné hodnosti: padesát švýcarských franků, :skupina IV: majoři, podplukovníci, plukovníci nebo zajatci stejné hodnosti: šedesát švýcarských franků, :skupina V: generálové nebo zajatci stejné hodnosti: sedmdesát pět švýcarských franků. Zúčastněné strany v konfliktu mohou však zvláštními dohodami změnit výši záloh na plat příslušející válečným zajatcům různých skupin shora vyjmenovaných. Kromě toho, kdyby obnosy, uvedené shora v prvním odstavci byly příliš vysoké ve srovnání s platem vypláceným členům ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, nebo kdyby z jakéhokoli jiného důvodu působily vážné potíže této mocnosti, pak bude tato, pokud nebude uzavřena zvláštní dohoda s mocností, k níž zajatci příslušejí za účelem změny těchto částek: :a) nadále připisovat k dobru účtům válečných zajatců částky uvedené v prvním odstavci, :b) může přechodně omezit na rozumnou výši obnos poskytovaný z těchto záloh na plat válečným zajatcům pro jejich potřebu, obnos však pro zajatce I. skupiny nebude nikdy nižší než ten, který mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, vyplácí příslušníkům svých vlastních ozbrojených sil. Důvody tohoto omezení budou bezodkladně sděleny ochranné mocnosti. =====Článek 61===== '''Doplněk platu''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, bude přijímat poukazy peněz, které bude válečným zajatcům posílat mocnost, jejímiž jsou příslušníky, jako doplněk platu za podmínky, že tyto budou stejné pro každého válečného zajatce téže skupiny, že budou vypláceny všem zajatcům této skupiny, kteří patří k této mocnosti a že budou co nejdříve připsány k dobru účtu jednotlivých zajatců podle ustanovení článku 64. Tyto doplňky k platu nezbavují mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, žádných závazků, které jí příslušejí ve smyslu této úmluvy. =====Článek 62===== '''Odměna za práci''' Váleční zajatci budou dostávat přímo od úřadů, v jejichž moci jsou, spravedlivou pracovní odměnu, jejíž výše bude stanovena těmito úřady, která však nikdy nesmí být nižší než jedna čtvrtina švýcarského franku za celý pracovní den. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, sdělí jim, jakož i mocnosti, jíž příslušejí, prostřednictvím ochranné mocnosti denní výši pracovní odměny, kterou stanoví. Úřady, v jejichž moci jsou zajatci, budou rovněž vyplácet pracovní odměnu zajatcům trvale přiděleným k činnosti nebo k řemeslným pracím spojeným se správou, vnitřním zařízením nebo udržováním táborů, jakož i zajatcům určeným k výkonu lékařských nebo duchovních služeb ve prospěch jejich druhů. Pracovní odměna důvěrníkova, jeho pomocníka a případně jeho poradců bude hrazena z fondu udržovaného z výtěžku kantiny; její výše bude stanovena důvěrníkem a schválena velitelem tábora. Není-li takového fondu, budou úřady, v jejichž moci zajatci jsou, vyplácet těmto zajatcům spravedlivou pracovní odměnu. =====Článek 63===== '''Transfer peněžních částek''' Váleční zajatci jsou oprávněni přijímat peněžní zásilky, které jsou jim zaslány individuálně nebo hromadně. Každý válečný zajatec může volně nakládat s přebytky svého účtu, jak je uvedeno v předešlém článku, v mezích, stanovených mocností, v jejíž moci jsou zajatci a která provede žádané výplaty. S výhradou finančních a měnových omezení, která tato mocnost považuje za nezbytné, jsou váleční zajatci oprávněni poukazovat platy do ciziny. V tomto případě umožní mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, zvláště platy, které zajatci posílají osobám, o které jsou povinni se starat. V každém případě mohou váleční zajatci se souhlasem mocnosti, ke které patří, provádět platy do své vlastní země tímto způsobem: mocnost, v jejíž moci jsou, zašle zmíněné mocnosti prostřednictvím ochranné mocnosti sdělení obsahující všechny potřebné údaje o odesílateli i příjemci platu, o výši obnosu, který má být vyplacen, vyjádřené v měně mocnosti, u níž jsou zajatci drženi; toto sdělení podepíše dotyčný zajatec a rovněž velitel tábora. Mocnost, která má zajatce v zajetí, zatíží účet zajatcův tímto penízem; částky takto poukázané připíše pak k dobru mocnosti, jíž příslušejí zajatci. K provedení předchozích opatření může mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, vhodně použít vzorného řádu připojeného v příloze V k této úmluvě. =====Článek 64===== '''Účet válečného zajatce''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, povede pro každého válečného zajatce účet, který bude obsahovat při nejmenším tyto údaje: :1. částky patřící zajatci nebo jím přijaté jako zálohy na plat, jako pracovní odměna neb z kteréhokoli jiného důvodu; obnosy v měně mocnosti, u níž jsou zajatci v zajetí, které mu byly odebrány; obnosy odebrané zajatci a směněné k jeho žádosti na měnu řečené mocnosti, :2. částky vyplacené zajatci hotově nebo podobnou formou, výplaty učiněné na jeho účet a na jeho žádost, částky poukázané podle třetího odstavce předešlého článku. =====Článek 65===== '''Způsob vedení účtu. Nahlížení do něho.''' Každá položka zapsaná v účtě válečného zajatce bude podepsána nebo parafována jím nebo důvěrníkem jednajícím jeho jménem. Válečným zajatcům bude vždy rozumně umožněno nahlédnout do jejich účtů a dostat jejich opis; účet může být také prozkoumán zástupci ochranné mocnosti při návštěvě tábora. Při přesunu válečných zajatců z jednoho tábora do druhého bude jejich účet poslán za nimi. V případě přesunu od jedné mocnosti, v jejímž zajetí jsou, ke druhé, budou poslány za nimi ty částky jim patřící, které nejsou vyjádřeny v měně mocnosti, v jejíž moci jsou. Na všechny ostatní částky, které by zůstaly k dobru jejich účtu, se jim vydá potvrzení. Zúčastněné válčící mocnosti se mohou dohodnout, že si navzájem sdělí prostřednictvím ochranné mocnosti ve stanovených lhůtách výpisy z účtů válečných zajatců. =====Článek 66===== '''Likvidace účtu''' Skončí-li se zajetí propuštěním nebo repatriací zajatce, vydá mu mocnost, u níž byl dosud v zajetí, potvrzení, podepsané příslušným důstojníkem, v němž je potvrzen aktivní přebytek, který mu přísluší ke konci zajetí. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, zašle také mocnosti, jíž váleční zajatci přináležejí, prostřednictvím ochranné mocnosti seznamy obsahující všechny údaje o zajatcích, jichž zajetí se skončilo repatriací, propuštěním, útěkem, úmrtím, nebo nějakým jiným způsobem, a uvede zejména aktivní přebytky jejich účtů. Každý list těchto seznamů bude potvrzen zmocněným zástupcem mocnosti, u níž byli zajatci v zajetí. Zúčastněné mocnosti mohou zvláštní dohodou změnit úplně nebo zčásti shora uvedená ustanovení. Mocnost, jíž válečný zajatec přísluší, bude odpovědna za to, že vyrovná s ním aktivní přebytek, který mu byla dlužna na konci jeho zajetí mocnost, u níž byl v zajetí. =====Článek 67===== '''Projednání záloh na plat''' Zálohy na platy vyplacené válečným zajatcům podle článku 60, budou se považovat za učiněné jménem mocnosti, jíž zajatci příslušejí; tyto zálohy na plat a všechny platy, učiněné touto mocností ve smyslu článku 63, třetí odstavec, a článku 68, budou předmětem jednání mezi zúčastněnými mocnostmi při skončení nepřátelství. =====Článek 68===== '''Žádosti o odškodné''' O každé žádosti o odškodné, podané válečným zajatcem v důsledku úrazu nebo jiné neschopnosti vzniklé z práce, bude zpravena mocnost, jíž patří zajatec, prostřednictvím ochranné mocnosti. V souhlase s ustanovením článku 54 vydá mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, v každém případě válečnému zajatci osvědčení potvrzující druh zranění nebo pracovní nezpůsobilosti, okolnosti, za nichž k nim došlo, a údaje o lékařském nebo nemocničním ošetření, jehož se mu dostalo. Toto osvědčení bude podepsáno odpovědným důstojníkem mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, a správnost údajů lékařského rázu bude potvrzena lékařem zdravotní služby. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, odevzdá rovněž mocnosti, jíž zajatci patří, každou žádost o náhradu škody, předloženou zajatcem ohledně osobních věcí, peněz nebo cenných předmětů, které mu byly odebrány podle článku 18 a které mu nebyly vráceny při jeho repatriaci, stejně jako každou žádost za náhradu škody, týkající se ztráty, kterou zajatec klade za vinu mocnosti, v jejíž moci jest, nebo některému z jejich zaměstnanců. S druhé strany zase obnoví mocnost, která drží zajatce, svým nákladem takové osobní svršky, jichž zajatec potřebuje po dobu svého zajetí. V každém případě vydá mocnost, u níž je v zajetí, osvědčení podepsané odpovědným důstojníkem, které obsahuje informace o důvodech, proč mu nebyly vráceny tyto věci, peníze neb cenné předměty. Stejnopis tohoto osvědčení bude zaslán mocnosti, k níž patří zajatec, prostřednictvím Ústřední kanceláře válečných zajatců uvedené v článku 123. ===Oddíl V - Styky válečných zajatců s vnějším světem=== =====Článek 69===== '''Oznamování učiněných opatření''' Ihned poté, co váleční zajatci upadli do zajetí, oznámí mocnost, v jejíž moci jsou, těmto zajatcům, jakož i mocnosti, které příslušejí prostřednictvím ochranné mocnosti opatření učiněná k provedení ustanovení tohoto oddílu úmluvy; sdělí jim rovněž každou změnu těchto opatření. =====Článek 70===== '''Odeslání lístku o zajetí''' Každému válečnému zajatci bude umožněno, jakmile bude zajat, nebo nejpozději do týdne po příchodu do tábora, i když jde o transitní tábor, a rovněž při onemocnění nebo přesunu do lazaretu nebo do jiného tábora, aby mohl zaslat jednak přímo své rodině, jednak Ústřední informační kanceláři válečných zajatců zmíněné v článku 123, lístek, pokud možno podle vzoru připojeného k této úmluvě, zpravující je o jeho zajetí, adrese a jeho zdravotním stavu. Tyto lístky se odešlou s největším urychlením a nesmějí být žádným způsobem zdrženy. =====Článek 71===== '''Korespondence válečných zajatců''' Váleční zajatci jsou oprávněni odesílat i přijímat dopisy a lístky. Má-li mocnost, v jejíž moci jsou, za potřebné omezit tuto korespondenci, musí povolit alespoň odesílání měsíčně dvou dopisů a čtyř lístků, odpovídajících podle možnosti vzorům připojeným k této úmluvě (nečítajíc v to lístky, zmíněné v článku 70). Jiná omezení mohou být uložena, jen má-li ochranná mocnost náležitý důvod k přesvědčení, že jsou v zájmu samých zajatců vzhledem k potížím, které má mocnost, u níž jsou zajatci v zajetí, při opatřování dostatečného počtu způsobilých překladatelů, kteří by prováděli potřebnou censuru. Má-li být omezena korespondence odesílaná válečným zajatcům, může toto rozhodnutí pouze učinit mocnost, jíž zajatci příslušejí, eventuálně k žádosti mocnosti, v jejíž moci zajatci jsou. Tyto dopisy a lístky musí být dopravovány nejrychlejšími prostředky, jež má mocnost, u níž jsou zajatci drženi; nesmějí být doručeny opožděně ani zadrženy z důvodů disciplinárních. Váleční zajatci, kteří jsou již dlouho beze zpráv od svých rodin nebo kteří je nemohou dostávat nebo jim je odesílat obvyklou cestou, stejně jako ti, kteří jsou velice vzdáleni od domova, jsou oprávněni posílat telegramy, při čemž poplatky za ně budou připsány k tíži na jejich účtu u mocnosti, v jejíž moci jsou, nebo zaplaceny z peněz, jež mají k dispozici. Zajatci mohou tohoto opatření také užít v případech naléhavé nutnosti. Korespondence válečných zajatců bude zpravidla psána v jejich mateřském jazyku. Strany v konfliktu mohou povolit dopisování v jiných jazycích. Pytle s poštou válečných zajatců se pečlivě zapečetí, opatří nápisem označujícím zřetelně jejich obsah a zašlou poštovnímu úřadu místa určení. =====Článek 72===== '''Pomocné zásilky: I. Všeobecné zásady''' Váleční zajatci jsou oprávněni dostávat poštou neb jiným způsobem jednotlivé nebo společné zásilky obsahující zejména potraviny, šatstvo, léky a předměty, sloužící jejich potřebám náboženským, studijním a zábavním, včetně knih, předmětů náboženských, vědeckého materiálu, spisů sloužících ke zkouškám, hudebních nástrojů, sportovních potřeb a předmětů sloužících zajatcům k pokračování ve studiích nebo k výkonu umělecké činnosti. Tyto zásilky nemohou nijak zbavit mocnost, která má zajatce v zajetí, povinností, které jí připadají ve smyslu této úmluvy. Jedině jsou přípustná ta omezení těchto zásilek, která navrhne ochranná mocnost v zájmu samých zajatců, nebo Mezinárodní komitét Červeného kříže či jiná organisace pomáhající válečným zajatcům, pouze pokud jde o jejich vlastní zásilky, s ohledem na nezvyklé přetížení dopravních prostředků a spojů. Podmínky zasílání jednotlivých neb hromadných zásilek budou v případě potřeby předmětem zvláštních dohod mezi zúčastněnými mocnostmi, které v žádném případě nesmějí způsobit odklad v rozdílení pomocných zásilek válečným zajatcům. Zásilky potravin neb šatstva nebudou obsahovat knihy; léčebné potřeby budou zpravidla dopravovány v hromadných zásilkách. =====Článek 73===== '''Pomocné zásilky: II. Hromadné zásilky''' Pokud není zvláštních dohod mezi zúčastněnými mocnostmi o podmínkách přijímání a rozdělování hromadných pomocných zásilek, bude použito řádu o hromadné pomoci válečným zajatcům, připojeného k této úmluvě. Zvláštní dohody výše zmíněné nesmějí v žádném případě omezit právo důvěrníků převzít hromadné pomocné zásilky určené válečným zajatcům, rozdělit je nebo s nimi disponovat v zájmu zajatců. Tyto dohody nesmějí také omezit právo zástupců ochranné mocnosti, Mezinárodního komitétu Červeného kříže nebo jiné organisace pro pomoc zajatcům, kteří budou pověřeni odevzdat tyto hromadné zásilky a dohlížet na jejich rozdělení adresátům. =====Článek 74===== '''Pomocné zásilky: III. Osvobození od cla a od dopravného''' Všechny pomocné zásilky určené válečným zajatcům budou osvobozeny od všech dovozních, celních a jiných poplatků. Korespondence, pomocné zásilky a povolené poukazy peněz, určené válečným zajatcům neb jimi odeslané poštou buď přímo nebo prostřednictvím informačních kanceláří zmíněných v článku 122 a přes Ústřední kancelář pro válečné zajatce uvedenou v článku 123, budou osvobozeny ode všech poštovních poplatků jak v zemi původu a v zemi určení tak i v zemích průjezdních. Dopravní výlohy za pomocné zásilky určené válečným zajatcům, které nemohou být pro svou váhu neb z jiného důvodu přepravovány poštou, hradí mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, na všech územích, která jsou pod její kontrolou. Ostatní mocnosti, které jsou stranami této úmluvy, hradí dopravní náklady na svých územích. Není-li zvláštních dohod mezi zúčastněnými státy, půjdou výlohy za dopravu těchto zásilek k tíži odesilatele, pokud nepožívají osvobození, nahoře zmíněného. Vysoké smluvní strany se přičiní, aby byly sníženy, pokud to bude možno, telegrafní poplatky za telegramy odesílané válečnými zajatci nebo jim adresované. =====Článek 75===== '''Zvláštní způsoby přepravy''' Zabrání-li válečné operace zúčastněným mocnostem splnit jejich závazky zajistit dopravu zásilek zmíněných v článcích 70, 71, 72 a 77, mohou zúčastněné ochranné mocnosti, Mezinárodní komitét Červeného kříže neb kterákoliv jiná organisace řádně schválená stranami v konfliktu postarat se o zajištění dopravy těchto zásilek vhodnými prostředky (vagony, nákladními automobily, loďmi, letadly atd.). K tomu účelu se vynasnaží Vysoké smluvní strany opatřit jim tyto dopravní prostředky a povolit jejich jízdy, zejména vydáním potřebných ochranných listů. Těchto dopravních prostředků lze též použít k přepravě: :a) korespondence, seznamů a zpráv, vyměňovaných mezi Ústřední informační kanceláří, uvedenou v článku 123, a vnitrostátními kancelářemi, o nichž je řeč v článku 122, :b) korespondence a zpráv o válečných zajatcích, které si vyměňují ochranné mocnosti, Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo kterákoli jiná organisace poskytující pomoc válečným zajatcům buď se svými delegáty nebo se stranami v konfliktu. Tato ustanovení neomezují nikterak právo každé strany v konfliktu, aby organisovala, dá-li tomu přednost, jinou přepravu a vydávala ochranné listy za podmínek, které byly vzájemně dojednány. Není-li zvláštních dohod, uhradí náklady vzniklé z použití těchto dopravních prostředků poměrně strany v konfliktu, jejichž příslušníci požívají výhod těchto služeb. =====Článek 76===== '''Censura korespondence a kontrola zásilek''' Censura korespondence zasílané válečným zajatcům nebo jimi odesílané budiž provedena v nejkratší možné lhůtě. Může být provedena jen státem odesílajícím neb přijímacím a pouze jednou každým z nich. Prohlídka zásilek určených válečným zajatcům nesmí se provádět tak, aby zboží, které obsahují, bylo vydáno zkáze, a bude se konat v přítomnosti adresáta nebo jeho řádně zplnomocněného druha, ledaže by šlo o písemnost nebo tiskopisy. Odevzdání jednotlivých nebo hromadných zásilek válečným zajatcům nesmí být odkládáno pod záminkou censurních obtíží. Každý zákaz korespondence vydaný stranami v konfliktu z důvodů vojenských neb politických, musí být jen dočasný a trvání jak je možno nejkratšího. =====Článek 77===== '''Pořizování a zasílání právních listin''' Mocnosti, v jejichž moci jsou zajatci, zajistí všechny úlevy pro přepravu listin, spisů a dokumentů určených válečným zajatcům nebo jimi odesílaných, zejména plných mocí a závětí, prováděnou prostřednictvím ochranné mocnosti nebo Ústřední kanceláře pro válečné zajatce, o níž je řeč v článku 123. Ve všech případech umožní jim mocnosti, u nichž jsou v zajetí, vystavení těchto listin, dovolí jim zejména poradit se s právníkem a učiní potřebná opatření k tomu, aby mohlo být provedeno ověření jejich podpisů. ===Oddíl VI - Styk válečných zajatců s úřady=== ====Kapitola I - Stížnosti válečných zajatců na zajatecký režim==== =====Článek 78===== '''Stížnosti a žádosti válečných zajatců. Zprávy důvěrníků o situaci v táborech zasílané zástupcům ochranných mocností.''' Váleční zajatci jsou oprávněni předložit vojenským úřadům, v jejichž moci jsou, žádosti, týkající se zajateckého režimu, jemuž jsou podrobeni. Mají rovněž neomezené právo obrátit se buď přes důvěrníka nebo, považují-li to za nutné, přímo na zástupce ochranných mocností, aby je upozornili na okolnosti zajateckého režimu, na které mají stížnosti. Tyto žádosti a stížnosti nesmějí být omezeny ani považovány za část kvoty dopisů, uvedené v článku 71. Musí být dopravovány s urychlením. Nesmějí mít za následek trest, ani když byly uznány za neodůvodněné. Důvěrníci mohou posílat zástupcům ochranných mocností občasné zprávy o situaci v táborech a o potřebách válečných zajatců. ====Kapitola II - Zástupci válečných zajatců==== =====Článek 79===== '''Důvěrníci válečných zajatců''' Na všech místech, kde jsou váleční zajatci, s výjimkou těch, kde jsou důstojníci, zvolí si zajatci svobodně, tajným hlasováním, každého půl roku, a rovněž tak v případě, když se místo uprázdní, důvěrníky, kteří jsou pověřeni zastupovat je před vojenskými úřady, u ochranných mocností, u Mezinárodního komitétu Červeného kříže a u všech jiných organisací, které se o ně starají. Tito důvěrníci mohou být znovu voleni. V táborech důstojníků a osob jim na roveň postavených nebo v táborech smíšených, bude uznán za důvěrníka nejstarší zajatý důstojník nejvyšší hodnosti. V důstojnických táborech bude mít k ruce jednoho nebo více poradců, volených důstojníky; v táborech smíšených budou pomocníci vybráni z válečných zajatců, kteří nejsou důstojníky, a jimi zvoleni. V zajateckých pracovních táborech budou dosazeni k plnění správních úkolů v táboře, které příslušejí válečným zajatcům, zajatí důstojníci téže národnosti. Kromě toho mohou tito důstojníci být voleni na místa důvěrníků podle ustanovení prvního odstavce tohoto článku. V tom případě budou pomocníci důvěrníka vybráni z válečných zajatců, kteří nejsou důstojníky. Každý zvolený důvěrník musí být schválen mocností, v jejíž moci jsou zajatci, dříve než se ujme své funkce. Odmítne-li mocnost držící zajatce uznat válečného zajatce, zvoleného jejich druhy v zajetí, musí udat ochranné mocnosti důvody odmítnutí. V každém případě musí důvěrník být téže národnosti, téhož jazyka a obyčejů jako váleční zajatci, které zastupuje. Takto budou mít váleční zajatci rozdělení do různých oddělení tábora podle své národnosti, jazyka nebo obyčejů, v každém úseku svého vlastního důvěrníka podle ustanovení předešlých odstavců. =====Článek 80===== '''Funkce důvěrníků''' Důvěrníci jsou povinni přispívat k tělesnému, morálnímu i duševnímu blahu válečných zajatců. Zejména kdyby se váleční zajatci rozhodli zorganisovat mezi sebou soustavu vzájemné pomoci, spadala by tato organisace do příslušnosti důvěrníků, neodvisle od zvláštních úkolů, které jsou jim svěřeny jinými ustanoveními této úmluvy. Důvěrníci nesmějí být činěni odpovědnými, jen z důvodu své funkce, za trestné činy, jichž se dopustí váleční zajatci. =====Článek 81===== '''Výsady důvěrníků''' Důvěrníci nebudou nuceni k žádné práci, jestliže by tím bylo plnění jejich úkolu znesnadněno. Důvěrníci si mohou vybrat mezi zajatci pomocníky, jichž potřebují. Budou jim poskytnuty veškeré hmotné výhody a zejména určitá volnost pohybu potřebná k plnění jejich úkolů (návštěvy pracovních oddílů, přijímání pomocných zásilek atd.). Důvěrníci mají právo navštívit místnosti, v nichž jsou drženi váleční zajatci, a tito jsou oprávněni radit se se svými důvěrníky. Důvěrníkům buďtež poskytnuty rovněž všechny úlevy pro písemný a telegrafický styk s úřady, v jejichž moci jsou zajatci, s ochrannými mocnostmi, s Mezinárodním komitétem Červeného kříže a jeho delegáty, se smíšenými lékařskými komisemi, jakož i s organisacemi pomáhajícími válečným zajatcům. Důvěrníci pracovních oddílů budou požívat týchž úlev pro svou korespondenci s důvěrníkem hlavního tábora. Tato korespondence nebude omezována ani pokládána za součást kvoty zmíněné v článku 71. Žádný důvěrník nesmí být přemístěn, aniž by mu byla poskytnuta přiměřeně dlouhá doba k tomu, aby mohl obeznámit svého nástupce s běžnými záležitostmi. V případě sesazení budou důvody tohoto rozhodnutí sděleny ochranné mocnosti. ====Kapitola III - Trestní a disciplinární opatření==== '''''I. Všeobecná ustanovení''''' =====Článek 82===== '''Všeobecná ustanovení. Zákonodárství, jehož jest použíti''' Váleční zajatci budou podrobeni zákonům, nařízením a všeobecným řádům, platným v ozbrojených silách mocnosti, v jejíž moci jsou. Tato je oprávněna učinit soudní nebo disciplinární opatření oproti každému válečnému zajatci, který přestoupí tyto zákony, nařízení nebo všeobecné řády. Není však přípustné žádné stíhání nebo trest, odporující ustanovením této kapitoly. Prohlašují-li zákony, nařízení, nebo všeobecné řády mocnosti, u níž jsou zajatci drženi, za trestné některé činy, byly-li spáchány válečným zajatcem, nikoli však, dopustí-li se jich příslušník ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, budou moci být stíhány pouze tresty disciplinárními. =====Článek 83===== '''Posuzování otázky, zda přestupek má být stíhán soudně nebo disciplinárně''' Jde-li o to stanovit, zda provinění válečného zajatce má být trestáno disciplinárně nebo soudně, bude mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, dbát, aby příslušný úřad postupoval s největší shovívavostí při posuzování otázky a použil spíše opatření disciplinárních než soudního stíhání vždy, kdy to bude možno. =====Článek 84===== '''Soudy příslušné soudit válečné zajatce''' Válečné zajatce mohou soudit jen soudy vojenské, ledaže zákonodárství mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, výslovně opravňuje občanské soudy soudit člena ozbrojených sil této mocnosti za totéž provinění jako je to, pro které je stíhán válečný zajatec. V žádném případě nebude válečný zajatec postaven před jakýkoli soud, který by neposkytoval všeobecně uznávané základní záruky nezávislosti a nestrannosti, a zvláště takový, jehož řízení by mu nezaručovalo práva a prostředky obhajoby uvedené v článku 105. =====Článek 85===== '''Trestné činy spáchané před zajetím''' Váleční zajatci stíhaní podle zákonodárství mocnosti, v jejíž moci jsou, za činy, jichž se dopustili dříve než byli zajati, budou požívat ochrany této úmluvy, i když budou odsouzeni. =====Článek 86===== '''Zásada „Trestný čin může být trestán jen jednou“''' Válečný zajatec může být trestán pouze jednou za tentýž čin nebo z téhož žalobního důvodu. =====Článek 87===== '''Stanovení trestu''' Váleční zajatci mohou být odsouzeni vojenskými úřady a soudy mocnosti, v jejíž moci jsou, jen k takovým trestům, které jsou stanoveny za tytéž činy pro členy ozbrojených sil téže mocnosti. Při stanovení trestu vezmou soudy nebo úřady mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, v úvahu v největší možné míře skutečnost, že obviněný, nejsa příslušníkem této mocnosti, není k ní poután žádným závazkem věrnosti a že je v její moci následkem okolností nezávislých na jeho vůli. Budou mít možnost volně snížit trest stanovený pro trestný čin, pro který je zajatec obžalován, a nebudou proto povinny dodržet nejnižší výměru předepsaného trestu. Zakázány jsou všechny hromadné tresty pro individuální činy, všechny tresty tělesné, každé uvěznění v místnostech, kam denní světlo nemá přístup, a vůbec jakékoli týrání nebo krutost. Mimo to žádný válečný zajatec nesmí být zbaven své hodnosti mocností, u níž je v zajetí, ani mu nesmí být zabráněno, aby nosil označení této hodnosti. =====Článek 88===== '''Výkon trestů''' Zajatí důstojníci, poddůstojníci a vojíni, odpykávající si disciplinární nebo soudní trest, nesmějí být podrobeni přísnějšímu nakládání, než je stanoveno pro tentýž trest pro členy ozbrojených sil mocnosti, u níž jsou zajatci v zajetí. Zajaté ženy nesmějí být odsouzeny k přísnějšímu trestu, ani nesmí s nimi být přísněji nakládáno, když si odpykávají trest, než se ženami, patřícími k ozbrojeným silám mocnosti držící zajatce, které jsou trestány pro podobný trestný čin. V žádném případě nesmějí být odsouzeny zajaté ženy k těžšímu trestu, ani nesmí s nimi být přísněji nakládáno, když si odpykávají trest, než s mužskými příslušníky ozbrojených sil mocnosti zajatce držící, kteří jsou trestáni pro podobný trestný čin. S válečnými zajatci, když si odpykali disciplinární nebo soudní tresty jim uložené, nesmí se nakládat jinak než s ostatními zajatci. '''''II. Disciplinární tresty''''' =====Článek 89===== '''Všeobecná ustanovení; druhy trestů; povaha trestů''' Disciplinární tresty použitelné pro zajatce jsou: :1. pokuta až do výše 50 procent zálohy na plat a odměny za práci stanovené ve článcích 60 a 62, a to po dobu ne více než třiceti dní, :2. odnětí výhod poskytovaných nad rámec režimu stanoveného touto úmluvou, :3. pracovní povinnost nejvýše dvě hodiny denně, :4. uzamčení. Trest uvedený pod číslem 3 nelze však uložit důstojníkům. V žádném případě nesmějí být disciplinární tresty nelidské, surové nebo ohrožovat zdraví válečných zajatců. =====Článek 90===== '''Trvání trestů''' Trvání téhož trestu nepřekročí nikdy třicet dní. Jde-li o disciplinární provinění, odpočítá se doba zajišťovací vazby před přelíčením nebo před vynesením trestu od stanoveného trestu. Nejvyšší výměra třiceti dní nahoře uvedená nesmí být překročena, ani když se válečný zajatec disciplinárně odpovídá z několika činů v okamžiku, kdy je vyšetřován, ať tyto činy spolu souvisí nebo ne. Doba mezi vynesením disciplinárního trestu a jeho výkonem nesmí přesahovat jeden měsíc. V případě, že válečný zajatec je potrestán novým disciplinárním trestem, musí být výkon každého trestu oddělen lhůtou alespoň třídenní, jakmile některý z trestů je v trvání deseti dnů nebo více. =====Článek 91===== '''Útěk válečného zajatce: I. Útěk zdařilý.''' Útěk válečného zajatce se považuje za zdařilý, jakmile: :1. dostihne ozbrojených sil mocnosti, k níž přísluší, nebo některé mocnosti spojenecké, :2. opustí území podléhající moci mocnosti, u níž je v zajetí, nebo moci jejího spojence, :3. vstoupí na loď plující pod vlajkou mocnosti, k níž přísluší, nebo mocnosti spojenecké, která je v pobřežních vodách mocnosti, u níž je v zajetí, není-li tato loď pod kontrolou této mocnosti. Váleční zajatci, jímž se podařilo prchnout ve smyslu tohoto článku a kteří jsou znovu zajati, nepodléhají žádnému trestu za svůj dřívější útěk. =====Článek 92===== '''Útěk válečného zajatce: II. Nepodařený pokus o útěk''' Válečný zajatec, který se pokouší o útěk a je dopaden, dřív než se mu útěk podaří ve smyslu článku 91, může být za tento čin potrestán jen disciplinárně, a to i v případě pokusu opakovaného. Válečný zajatec dopadený na útěku bude odevzdán co nejdříve příslušným vojenským úřadům. Odchylkou od ustanovení článku 88, čtvrtý odstavec, mohou být váleční zajatci, potrestaní za nepodařený pokus o útěk, podrobeni režimu zvláštního dohledu. Tento režim však nesmí být na úkor jejich zdraví, musí být podstoupen v zajateckém táboře a nesmí znamenat odstranění žádné ze záruk poskytovaných zajatcům touto úmluvou. =====Článek 93===== '''Útěk válečného zajatce: III. Trestné činy souvislé''' Útěk nebo pokus o útěk, i když je opakován, nesmí být považován za přitěžující okolnost v případě, je-li válečný zajatec postaven před soud pro trestný čin, jehož se dopustil při útěku nebo při pokusu o útěk. Ve shodě s ustanovením článku 83 budou potrestána pouze disciplinárně provinění, jichž se váleční zajatci dopustí jedině za tím účelem, aby si útěk usnadnili, neobsahují-li násilí proti osobám, ať už jde o trestné činy proti veřejnému majetku, o krádeže bez úmyslu obohacení, o vystavení a použití falešných dokladů a o nošení civilních šatů. Váleční zajatci, kteří budou nápomocni při útěku nebo při pokusu o útěk, mohou být za to trestáni jen disciplinárně. =====Článek 94===== '''Útěk válečného zajatce: IV. Oznámení o dopadení válečného zajatce''' Je-li prchající válečný zajatec dopaden, bude to oznámeno způsobem uvedeným v článku 122 mocnosti, k níž přísluší, pokud byl oznámen jeho útěk. =====Článek 95===== '''Řízení: I. Zajišťovací vazba''' Váleční zajatci obvinění z disciplinárních provinění nesmějí být drženi v zajišťovací vazbě než dojde k rozhodnutí, ledaže by se takového opatření používalo i pro příslušníky ozbrojených sil mocnosti, u níž jsou zajatci drženi, při obdobných trestných činech nebo že by toho vyžadovaly vyšší zájmy udržení pořádku a discipliny v táboře. Zajišťovací vazba v případech disciplinárních přestupků budiž pro všechny válečné zajatce omezena na nejnižší míru a nesmí překročit čtrnáct dní. Ustanovení článků 97 a 98 této kapitoly se užije na válečné zajatce, kteří jsou v zajišťovací vazbě pro disciplinární provinění. =====Článek 96===== '''Řízení: II. Příslušnost soudů a úřadů. Právo hájit se. Rejstřík disciplinárních trestů.''' Činy zakládající disciplinární provinění, buďtež vyšetřovány bezodkladně. Bez újmy pro příslušnost soudů a vyšších vojenských úřadů, mohou být disciplinární tresty vyneseny jen důstojníkem, který je vybaven disciplinární pravomocí jakožto velitel tábora, nebo odpovědným důstojníkem, který ho zastupuje nebo na něhož přenesl svou disciplinární pravomoc. V žádném případě tato pravomoc nesmí být svěřena válečnému zajatci ani vykonávána válečným zajatcem. Před vynesením každého disciplinárního trestu budiž obviněný válečný zajatec přesně zpraven o činech, kladených mu za vinu. Budiž mu umožněno vysvětlit své chování a hájit se. Je oprávněn dát předvolat svědky a v případě potřeby použít služeb kvalifikovaného tlumočníka. Rozhodnutí se oznámí válečnému zajatci a důvěrníku. Velitel tábora je povinen vést rejstřík vynesených disciplinárních trestů; zástupci ochranné mocnosti mohou si tento rejstřík prohlédnout. =====Článek 97===== '''Výkon trestů: I. Místnosti''' V žádném případě nebudou váleční zajatci převezeni do vězeňských ústavů (vězení, trestnic, káznic atd.), aby si tam odpykali disciplinární tresty. Všechny místnosti, v nichž budou odpykávány disciplinární tresty, musí odpovídat požadavkům hygieny stanoveným v článku 25. Trestaným válečným zajatcům budiž podle ustanovení článku 29 umožněno udržovat se v čistotě. Důstojníci a osoby jim na roveň postavené nebuďtež drženi v týchž místnostech jako poddůstojníci nebo prostí vojíni. Zajaté ženy odpykávající si disciplinární trest buďte drženy v místnostech oddělených od mužů a bezprostřední dozor nad nimi musí vykonávat ženy. =====Článek 98===== '''Výkon trestů: II. Základní záruky''' Váleční zajatci uvěznění následkem disciplinárního trestu budou i nadále požívat výhod stanovených touto úmluvou v té míře, pokud nejsou nepoužitelny právě vzhledem k jejich stavu uvěznění. Výhod stanovených v článcích 78 a 126 nesmějí však být zbaveni v žádném případě. Váleční zajatci potrestaní disciplinárně nesmějí být zbaveni výhod spojených s jejich hodností. Váleční zajatci potrestaní disciplinárně budou mít možnost konat tělesná cvičení a být na čerstvém vzduchu každý den aspoň dvě hodiny. K jejich žádosti jim budiž povoleno dostavit se k denní lékařské prohlídce; dostane se jim ošetření, kterého vyžaduje jejich stav, a v případě potřeby budou přemístěni do lazaretu v táboře, nebo do nemocnice. Bude jim dovoleno číst a psát, jakož i odesílat a přijímat dopisy. Za to však vydání poštovních zásilek a poukazů peněz může být odloženo až do skončení trestu; zatím budou tyto zásilky svěřeny důvěrníku, který odevzdá lazaretu zboží nacházející se v zásilkách a podléhající zkáze. '''''III. Stíhání soudní''''' =====Článek 99===== '''Základní pravidla: I. Všeobecné zásady''' Žádný zajatec nesmí být stíhán nebo odsouzen za čin, který není výslovně stíhán zákonodárstvím mocnosti, v jejíž moci je zajatec, nebo mezinárodním právem, které jsou v účinnosti v den, kdy čin byl spáchán. Na válečného zajatce se nesmí vykonávat žádný duševní nebo tělesný nátlak za tím účelem, aby byl donucen přiznat se k činu, který se mu klade za vinu. Žádný válečný zajatec nesmí být odsouzen, aniž by měl možnost se hájit a aniž by mu byl nápomocen kvalifikovaný obhájce. =====Článek 100===== '''Základní pravidla: II. Trest smrti''' Váleční zajatci a ochranné mocnosti buďtež co nejdříve zpraveni o trestných činech, na něž je stanoven trest smrti podle zákonodárství mocnosti, u níž je zajatec v zajetí. Poté nesmí být na žádný trestný čin stanoven trest smrti bez dohody s mocností, k níž příslušejí zajatci. Trest smrti nesmí být vynesen proti zajatci dříve než byl soud výslovně upozorněn ve smyslu článku 87, druhého odstavce, na to, že obviněný, nejsa příslušníkem mocnosti, u níž je v zajetí, není k ní poután žádným závazkem věrnosti a že je v její moci následkem okolností nezávislých na jeho vlastní vůli. =====Článek 101===== '''Základní pravidla: III. Šestiměsíční lhůta pro výkon trestu smrti''' Byl-li vysloven nad válečným zajatcem trest smrti, nebudiž rozsudek vykonán před uplynutím aspoň šestiměsíční lhůty od okamžiku, kdy dojde ochranné mocnosti na udanou adresu podrobná zpráva uvedená v článku 107. =====Článek 102===== '''Řízení: I. Podmínky platnosti rozsudků vynesených proti válečným zajatcům''' Proti válečnému zajatci může být vynesen právoplatně rozsudek jen týmiž soudy a se zachováním téhož řízení jako u osob příslušejících k ozbrojeným silám mocnosti, která zajatce drží v zajetí, a byla-li kromě toho zachována ustanovení této kapitoly. =====Článek 103===== '''Řízení: II. Zajišťovací vazba; její započtení do trestu''' Každé soudní vyšetřování proti válečnému zajatci bude prováděno tak rychle, jak to dovolují okolnosti a takovým způsobem, aby přelíčení se konalo co nejdříve. Žádný válečný zajatec nebuď držen v zajišťovací vazbě, ledaže by pro podobné trestné činy mohla být uvalena zajišťovací vazba i na příslušníky ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, nebo že by toho vyžadoval zájem státní bezpečnosti. Tato zajišťovací vazba nesmí trvat v žádném případě déle než tři měsíce. Doba zajišťovací vazby válečného zajatce budiž započtena do trestu na svobodě, k němuž bude odsouzen, a budiž k ní přihlíženo při stanovení trestu. Za zajišťovací vazby požívají váleční zajatci výhod článků 97 a 98 této kapitoly. =====Článek 104===== '''Řízení: III. Oznámení o zahájení soudního stíhání proti válečnému zajatci''' V každém případě, kdy mocnost, která drží zajatce v zajetí, rozhodne zahájit soudní stíhání proti válečnému zajatci, zpraví o tom ochrannou mocnost co nejdříve, ale nejméně tři týdny před zahájením hlavního líčení. Tato lhůta běží teprve od okamžiku, kdy uvedené oznámení dojde ochranné mocnosti na adresu, kterou byla předtím sdělila mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Toto oznámení bude obsahovat tyto údaje: :1. příjmení a jména válečného zajatce, jeho hodnost, jeho matriční číslo, datum jeho narození, případně jeho povolání, :2. místo, kde je internován nebo uvězněn, :3. popis žalobního důvodu nebo žalobních důvodů s uvedením použitelných zákonných ustanovení, :4. označení soudu, který se bude případem zabývat, datum a místo stanovené pro zahájení hlavního líčení. Totéž sdělí mocnost, u níž jsou zajatci v zajetí, důvěrníku onoho zajatce. Není-li prokázáno při zahájení hlavního líčení, že ochranná mocnost, válečný zajatec a dotčený důvěrník dostali shora uvedené oznámení aspoň tři týdny před zahájením přelíčení, nemůže se toto konat a musí být odročeno. =====Článek 105===== '''Řízení:IV. Právo na obhajobu. Doručení žaloby. Přítomnost zástupců ochranné mocnosti.''' Válečný zajatec má právo aby mu byl nápomocen některý ze zajatých druhů, aby byl obhajován kvalifikovaným advokátem, kterého si zvolí, aby si dal předvolat svědky, a považuje-li to za potřebné, aby použil služeb kvalifikovaného tlumočníka. O těchto právech budiž včas před přelíčením zpraven mocností, v jejíž moci jest. Jestliže si válečný zajatec nezvolil obhájce, opatří mu ho ochranná mocnost; bude k tomu mít při nejmenším týden času. Na žádost ochranné mocnosti odevzdá jí mocnost, která drží zajatce, seznam osob způsobilých k obhajobě. Nezvolí-li ani válečný zajatec ani ochranná mocnost obhájce, ustanoví z moci úřední mocnost, v jejíž je moci, kvalifikovaného advokáta, aby obviněného hájil. Obhájce bude mít lhůtu aspoň dvou týdnů před zahájením přelíčení a potřebné úlevy, aby si připravil obhajobu obviněného; může zejména volně navštěvovat obviněného a mluvit s ním beze svědků. Může také mluvit se svědky vedenými obhajobou, včetně válečných zajatců. Těchto úlev bude požívat do uplynutí odvolací lhůty. Včas před přelíčením bude obviněnému válečnému zajatci doručena v jazyce, jemuž rozumí, žaloba a spisy, které jsou zpravidla doručovány obviněnému podle zákonů platných v armádě mocnosti, u níž je v zajetí. Totéž bude doručeno za stejných podmínek jeho obhájci. Zástupci ochranné mocnosti mají právo být přítomni přelíčení, ledaže by se toto výjimečně konalo s vyloučením veřejnosti v zájmu státní bezpečnosti; v takovém případě zpraví o tom mocnost držící zajatce ochrannou mocnost. =====Článek 106===== '''Řízení: V. Opravné prostředky''' Každý válečný zajatec má právo podat proti každému rozsudku nad ním vynesenému odvolání, zmateční stížnost nebo žádat o obnovu řízení za stejných podmínek jako příslušníci ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci je. Bude plně informován o svém právu na opravné prostředky a o lhůtách, pro jeho uplatnění. =====Článek 107===== '''Řízení: VI. Oznamování rozsudků ochranné mocnosti''' Každý rozsudek vynesený nad válečným zajatcem budiž ihned oznámen ochranné mocnosti ve stručném sdělení, které bude také obsahovat údaj, zda zajatec má právo odvolat, podat zmateční stížnost nebo žádat o obnovu řízení. Toto sdělení se zašle také příslušnému důvěrníku. Bude zasláno také válečnému zajatci v jazyce, jemuž rozumí, nebyl-li rozsudek vynesen v jeho přítomnosti. Mimo to oznámí ihned mocnost, v jejíž moci je zajatec, ochranné mocnosti rozhodnutí zajatcovo, zda užije svého práva podat opravný prostředek či nikoli. Kromě toho, nabyl-li rozsudek moci práva nebo vyslovil-li soud v první stolici trest smrti, zašle mocnost, v jejíž moci je zajatec, co nejdříve ochranné mocnosti podrobnou zprávu obsahující: :1. přesné znění rozsudku, :2. stručný přehled vyšetřování a hlavního přelíčení, obsahující zejména podstatu žaloby i obhajoby, :3. po případě označení ústavu, v němž bude trest odpykán. Sdělení uvedená v předchozích odstavcích budou zaslána ochranné mocnosti na adresu, kterou tato předtím oznámila mocnosti, u níž je zajatec držen v zajetí. =====Článek 108===== '''Řízení: VII. Výkon trestů. Režim při odpykávání trestu.''' Tresty vynesené proti válečným zajatcům na základě rozsudků, které se staly vykonatelnými, odpykají tito v týchž ústavech a za stejných podmínek jako příslušníci ozbrojených sil mocnosti, v jejíž moci jsou. Tyto podmínky budou v každém případě odpovídat požadavkům hygieny a lidskosti. Zajatá žena, proti níž byl takový rozsudek vynesen, budiž umístěna v oddělených místnostech a pod dozorem žen. V každém případě budou váleční zajatci odsouzení k trestu na svobodě i nadále požívat dobrodiní článků 78 a 126 této úmluvy. Budou mimo to oprávnění dostávat i odesílat korespondenci, dostávat alespoň jeden pomocný balík za měsíc a pohybovat se pravidelně na čerstvém vzduchu; dostane se jim lékařského ošetření, jehož vyžaduje jejich zdravotní stav, a duchovní pomoci, kdyby si jí přáli. Tresty, které by je měly stihnout, nechť odpovídají ustanovením článku 87, třetího odstavce. ==Část IV - Konec zajetí== ===Oddíl I - Přímá repatriace a nemocniční ošetření v neutrálních zemích=== =====Článek 109===== '''Všeobecná ustanovení''' Strany v konfliktu jsou povinny s výhradou třetího odstavce tohoto článku, poslat zpět do vlasti válečné zajatce vážně nemocné a těžce zraněné podle prvního odstavce následujícího článku, bez ohledu na jejich počet a hodnost, když se předtím postaraly o to, aby byli schopni přepravy. Po dobu nepřátelství se vynasnaží strany v konfliktu, aby s pomocí zúčastněných neutrálních mocností zařídily v neutrální zemi nemocniční ošetření raněných neb nemocných válečných zajatců zmíněných v druhém odstavci následujícího článku; mohou také uzavřít dohody o přímé repatriaci nebo o internování v neutrální zemi zajatců, kteří jsou tělesně zdatní a mají za sebou dlouhé zajetí. Žádný válečný zajatec raněný nebo nemocný, o jehož repatriaci ve smyslu prvního odstavce tohoto článku jde, nesmí být repatriován po dobu nepřátelství proti své vůli. =====Článek 110===== '''Kategorie osob, které mají být repatriovány nebo ošetřeny v nemocnici v neutrální zemi''' Přímo budou repatriováni: :1. nevyléčitelně zranění a nemocní, jejichž duševní nebo tělesné schopnosti se zdají být značně sníženy, :2. ranění a nemocní, kteří podle odhadu lékařů se nemohou uzdravit během jednoho roku, jejichž stav vyžaduje ošetřování a jejichž duševní nebo tělesné schopnosti se zdají být značně sníženy, :3. ranění a nemocní, kteří se uzdravili, ale jejichž duševní nebo tělesné schopnosti nasvědčují tomu, že byly značně a trvale sníženy. V neutrální zemi mohou být ošetřováni v nemocnicích: :1. ranění a nemocní, jichž uzdravení lze očekávat do roka po jejich zranění nebo onemocnění, jestliže ošetřování v neutrální zemi dává naději na jistější a rychlejší uzdravení, :2. váleční zajatci, jejichž duševní neb tělesné zdraví je podle úsudku lékařů vážně ohroženo držením v zajetí, jež by však nemocniční ošetření v neutrální zemi mohlo zachránit. Zúčastněné mocnosti určí vzájemnou dohodou podmínky, jimž musí vyhovět váleční zajatci ošetřovaní v nemocnicích v neutrální zemi, aby mohli být repatriováni, jakož i jejich postavení. Zpravidla budou repatriováni váleční zajatci, ošetřovaní v neutrální zemi, pokud patří do těchto skupin: :1. zajatci, jichž zdravotní stav se tak zhoršil, že vyhovují podmínkám stanoveným pro přímou repatriaci, :2. zajatci, jichž duševní neb tělesné schopnosti zůstávají po léčení značně sníženy. Nebyly-li mezi zúčastněnými stranami v konfliktu uzavřeny zvláštní dohody za účelem, aby byly určeny případy invalidity nebo nemoci, které vyžadují přímé repatriace neb ošetření v neutrální zemi, budou tyto případy řešeny podle zásad obsažených ve vzoru dohody o přímé repatriaci raněných a nemocných zajatců a o jejich nemocničním ošetření v neutrální zemi, jakož i v řádu o smíšených lékařských komisích, které jsou připojeny k této úmluvě. =====Článek 111===== '''Internování válečných zajatců na území neutrální mocnosti''' Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, mocnost, jíž příslušejí váleční zajatci a neutrální země přizvaná těmito dvěma mocnostmi, se vynasnaží o uzavření dohod, které umožní internování válečných zajatců na území této neutrální mocnosti až do skončení nepřátelství. =====Článek 112===== '''Smíšené lékařské komise''' Hned po vypuknutí konfliktu budou ustaveny smíšené lékařské komise, aby prohlížely nemocné a raněné zajatce a aby učinily všechna potřebná rozhodnutí o nich. Jmenování, úkoly a činnost těchto komisí budou se řídit ustanoveními řádu, připojeného k této úmluvě. Zajatci, kteří podle názoru lékařských orgánů mocnosti, v jejíž moci jsou, jsou zřejmě těžce ranění a těžce nemocní, mohou však být repatriováni, aniž by museli být prohlédnuti smíšenou lékařskou komisí. =====Článek 113===== '''Kategorie osob oprávněných dostavit se k prohlídce smíšených lékařských komisí''' Vedle těch, kteří budou vybráni lékařskými úřady mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, budou oprávněni dostavit se k prohlídce smíšených lékařských komisí podle předchozího článku ranění nebo nemocní zajatci, patřící do skupin níže vyjmenovaných: :1. ranění a nemocní navržení lékařem, konajícím službu v táboře, který je stejné národnosti jako oni nebo příslušníkem strany v konfliktu, jež je spojencem mocnosti, k níž sami příslušejí, :2. ranění a nemocní navržení svým důvěrníkem, :3. ranění a nemocní navržení mocností, k níž příslušejí nebo organisací pečující o zajatce a uznanou touto mocností. Váleční zajatci, kteří nepatří do žádné z těchto skupin, mohou se přesto dostavit k prohlídce u smíšené lékařské komise, ale budou prohlédnuti až po těch, kteří spadají do uvedených skupin. Lékař-krajan válečných zajatců podrobených prohlídce u smíšené lékařské komise a jejich důvěrník, jsou oprávněni účastnit se této prohlídky. =====Článek 114===== '''Váleční zajatci, kteří utrpěli úraz''' Váleční zajatci, kteří utrpěli úraz, vyjma ty, kteří se sami dobrovolně zranili, budou požívat, pokud jde o repatriaci nebo eventuální ošetření v neutrální zemi, dobrodiní této úmluvy. =====Článek 115===== '''Repatriace a nemocniční ošetření válečných zajatců odpykávajících si trest.''' Žádný válečný zajatec disciplinárně trestaný, u něhož jsou splněny podmínky pro repatriaci nebo ošetření v neutrální zemi, nesmí být zadržen proto, že si dosud neodpykal trest. Váleční zajatci, kteří jsou v soudním vyšetřování nebo již odsouzeni a kteří by měli být repatriováni nebo ošetřováni v neutrální zemi, mohou být účastni těchto výhod před skončením řízení a před odpykáním trestu, dá-li k tomu souhlas mocnost, v jejíž moci jsou. Strany v konfliktu si navzájem sdělí jména těch, kdož budou zadrženi až do konce řízení nebo do odpykání trestu. =====Článek 116===== '''Náklady na repatriaci''' Náklady na repatriaci válečných zajatců nebo jejich přepravu do neutrální země jsou, počínajíc od hranic země mocnosti, která je má v zajetí, na vrub mocnosti, k níž příslušejí. =====Článek 117===== '''Zákaz použití repatriovaných k aktivní vojenské službě''' Nikoho z repatriovaných nesmí být použito k aktivní vojenské službě. ===Oddíl II - Propuštění a repatriace válečných zajatců po skončení nepřátelství=== =====Článek 118===== '''Propuštění válečných zajatců na svobodu a jejich repatriace''' Váleční zajatci budou propuštěni a repatriováni neprodleně po skončení aktivního nepřátelství. Není-li ustanovení k tomu cíli v nějaké úmluvě uzavřené mezi stranami v konfliktu za účelem skončení nepřátelství nebo nebyla-li taková dohoda uzavřena, každá z mocností, v jejíž moci jsou zajatci, nechť vypracuje sama a neprodleně provede repatriační plán odpovídající zásadě vyslovené v předchozím odstavci. V obou případech bude oznámeno válečným zajatcům, jaká opatření byla učiněna. Náklady na repatriaci válečných zajatců buďtež v každém případě rozvrženy spravedlivým způsobem mezi mocnost, která drží zajatce v zajetí, a mocnost, které příslušejí. Toto rozvržení bude provedeno podle těchto zásad: :a) Sousedí-li obě mocnosti, bude hradit mocnost, jíž patří zajatci, náklady na jejich repatriaci od hranic mocnosti, u níž jsou v zajetí. :b) Nesousedí-li tyto dvě mocnosti, hradí mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, náklady na přepravu válečných zajatců na svém území až ke své hranici nebo do svého naloďovacího přístavu ležícího nejblíže k mocnosti, k níž náležejí. Pokud jde o zbytek nákladů spojených s repatriací, dohodnou se zúčastněné strany na jejich spravedlivém rozvržení mezi sebe. Uzavření takové dohody nemůže v žádném případě ospravedlnit jakýkoli odklad repatriace válečných zajatců. =====Článek 119===== '''Způsob provedení repatriace''' Repatriace se provede za obdobných podmínek, jak je stanoveno v článcích 46 až 48 této úmluvy pro přesun válečných zajatců a při zachování ustanovení článku 118 a následujících. Při repatriaci budou vráceny válečnému zajatci cenné předměty odebrané podle ustanovení článku 18 a peněžní částky v cizích měnách, které nebyly směněny na valutu mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Cenné předměty a obnosy peněz v cizí měně, které by z jakékoli příčiny nebyly vráceny válečným zajatcům při jejich repatriaci, budou zaslány informační kanceláři zmíněné v článku 122. Váleční zajatci jsou oprávněni vzít s sebou své osobní svršky, korespondenci a zásilky, došlé na jejich adresu; váha těchto věcí může být omezena, vyžadují-li to okolnosti repatriace, na tolik, kolik může zajatec rozumně unést; v každém případě bude každý zajatec oprávněn odnést si aspoň dvacet pět kilogramů. Ostatní osobní věci repatriovaného zajatce zůstanou u mocnosti, u níž byl v zajetí; tato mu je zašle, jakmile uzavře s mocností, k níž zajatec přísluší, dohodu o způsobu dopravy těchto věcí a o úhradě výloh takto vzniklých. Váleční zajatci, kteří by byli ve vyšetřování pro zločin nebo přečin trestního práva, mohou být zadrženi až do skončení řízení, po případě i do odpykání trestu. Podobně tomu bude u těch, kteří již byli odsouzeni pro zločin nebo přečin trestního práva. Strany v konfliktu si sdělí jména válečných zajatců zadržených až do konce soudního řízení nebo odpykání trestu. Strany v konfliktu se dohodnou o zřízení komisí za tím účelem, aby pátraly po roztroušených zajatcích a provedly jejich repatriaci v nejkratší lhůtě. ===Oddíl III - Úmrtí válečných zajatců=== =====Článek 120===== '''Závěti; úmrtní listy; pohřbení a zpopelnění. Seznamy hrobů.''' Závěti válečných zajatců budou sepsány tak, aby vyhovovaly podmínkám platnosti předepsaným zákonodárstvím země jejich původu, která se postará, aby tyto podmínky byly oznámeny mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Na žádost válečného zajatce a v každém případě po jeho smrti bude závěť neprodleně zaslána ochranné mocnosti a její ověřený opis Ústřední informační kanceláři. Úmrtní listy, odpovídající vzoru připojenému k této úmluvě, nebo seznamy všech válečných zajatců zemřelých v zajetí, potvrzené odpovědným důstojníkem, buďte zaslány v nejkratší lhůtě informační kanceláři pro válečné zajatce, zřízené ve smyslu článku 122. Údaje totožnosti, jichž výpočet je uveden v třetím odstavci článku 17, místo a datum úmrtí, příčina smrti, místo a datum pohřbu, jakož i všechny údaje potřebné k zjištění hrobů musí být obsaženy v těchto úmrtních listech nebo seznamech. Pohřbení nebo zpopelnění musí předcházet lékařská prohlídka mrtvoly, aby byla zjištěna smrt, umožněno pořídit úmrtní zápis a v případě potřeby zjistit totožnost zemřelého. Úřady, v jejichž moci jsou zajatci, budou dbát toho, aby zajatci zemřelí v zajetí byli s úctou pohřbeni, možno-li podle obřadů náboženství, k němuž patřili, aby jejich hroby byly chráněny, vhodně udržovány a označeny tak, aby je bylo možno vždy nalézt. Kdykoli to bude možno, budou zemřelí váleční zajatci příslušející k téže mocnosti pochováni na tomtéž místě. Zemřelí váleční zajatci budou pohřbíváni jednotlivě, vyjma případy vyšší moci, které by si vynutily pohřbení společné. Mrtvoly mohou být zpopelněny, jen vyžadují-li toho naléhavé zájmy zdravotní nebo náboženství zemřelého anebo přál-li si to zemřelý. V případě zpopelnění bude to poznamenáno na úmrtním listě s uvedením důvodu. Aby bylo lze hroby kdykoli nalézt, buďte všechny údaje týkající se pohřbení a hrobů zaznamenány správou válečných hrobů, zřízenou mocností, v jejíž moci jsou zajatci. Seznamy hrobů a údaje týkající se válečných zajatců, pohřbených na hřbitovech neb jinde, budou odevzdány mocnosti, k níž zajatci příslušeli. Bude úkolem mocnosti, pod jejíž kontrolou je toto území, je-li smluvní stranou této úmluvy, aby pečovala o tyto hroby a zaznamenávala každé pozdější přemístění zemřelých. Tato ustanovení se vztahují také na popel, který bude uchován správou válečných hrobů až do té doby, kdy země původu oznámí konečné rozhodnutí v této věci. =====Článek 121===== '''Zranění nebo usmrcení válečného zajatce za zvláštních okolností''' Každé úmrtí nebo každé vážné zranění válečného zajatce, způsobené stráží, jiným zajatcem nebo jinou osobou, nebo je-li podezření, že bylo takto způsobeno, jakož i každé úmrtí, jehož příčina není známa, budou ihned předmětem úředního vyšetřování mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci. Sdělení o tom bude ihned zasláno ochranné mocnosti. Budou sepsány výpovědi svědků, zejména válečných zajatců; zpráva obsahující tyto výpovědi bude zaslána ochranné mocnosti. Zjistí-li se vyšetřováním vina jedné nebo více osob, učiní mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, všechna opatření k soudnímu stíhání vinníka nebo vinníků. ==Část V - Informační kancelář a pomocné společnosti pro válečné zajatce== =====Článek 122===== '''Vnitrostátní informační kanceláře pro válečné zajatce''' Jakmile vypukne konflikt a ve všech případech okupace zřídí každá ze stran v konfliktu oficiální informační kancelář pro válečné zajatce, kteří jsou v její moci; neutrální a neválčící mocnosti, které přijmou na své území osoby patřící do některé skupiny zmíněné v článku 4, učiní totéž pro tyto osoby. Zúčastněná mocnost bude dbát nad tím, aby informační kancelář měla k dispozici potřebné místnosti, zařízení a personál, tak aby mohla řádně plnit svůj úkol. Bude jí ponecháno na vůli použíti k tomu cíli válečných zajatců, pokud bude šetřit podmínek stanovených v oddíle této úmluvy, jednajícím o práci válečných zajatců. Každá ze stran v konfliktu poskytne v nejkratší možné lhůtě své informační kanceláři informace, o nichž je řeč ve čtvrtém, pátém a šestém odstavci tohoto článku, o každé nepřátelské osobě patřící do některé ze skupin vyjmenovaných v článku 4, která se dostala do její moci. Neutrální a neválčící mocnosti budou postupovat stejně, pokud jde o osoby uvedených kategorií, které přijaly na svém území. Tato kancelář ihned zašle nejrychlejší cestou tyto informace zúčastněným mocnostem prostřednictvím jednak ochranných mocností, jednak Ústřední kanceláře zmíněné v článku 123. Tyto informace mají sloužit k tomu, aby umožnily zpravit rychle zúčastněné rodiny. Tyto informace nechť obsahují u každého válečného zajatce, s výhradou ustanovení článku 17, příjmení, jména, hodnost, matriční číslo, místo a úplné datum narození, označení mocnosti, k níž přísluší, křestní jméno otce, příjmení matky, jméno a adresu osoby, která má být zpravena, jakož i adresu, na kterou se může zajatci posílat korespondence, pokud informační kancelář tyto údaje zná. Informační kancelář bude dostávat od různých úřadů k tomu příslušných údaje o změnách, propuštění, repatriaci, útěku, převezení do nemocnice, úmrtí válečných zajatců a předá je dále způsobem uvedeným v třetím odstavci shora. Rovněž i zprávy o zdravotním stavu vážně nemocných nebo těžce zraněných zajatců budou podávány pravidelně, podle možnosti každý týden. Informační kancelář bude také povinna odpovídat na všechny jí došlé dotazy stran válečných zajatců, včetně těch, kdož zemřeli v zajetí; provede potřebná šetření, aby si opatřila žádané informace,kdyby jich neměla. Všechna písemná sdělení vyšlá z Kanceláře, buďte ověřena podpisem nebo razítkem. Informační kancelář bude vedle toho pověřena, aby shromažďovala a odesílala zúčastněným mocnostem všechny osobní věci, včetně peněz v jiné měně, než je měna mocnosti, u níž jsou zajatci, a listin, které mohou mít důležitost pro blízké příbuzné,které váleční zajatci zanechali při repatriaci, propuštění, útěku nebo úmrtí. Tyto věci zašle Kancelář v zapečetěných balících; k balíkům budou přiložena prohlášení udávající přesně totožnost osob, jimž předměty patřily, a také úplný seznam obsahu balíku. Ostatní osobní svršky dotyčných zajatců budou odeslány podle dohod uzavřených mezi zúčastněnými stranami v konfliktu. =====Článek 123===== '''Ústřední informační kancelář pro válečné zajatce''' V neutrální zemi se zřídí Ústřední informační kancelář pro válečné zajatce. Mezinárodní komitét Červeného kříže navrhne, bude-li to považovat za potřebné, zúčastněným mocnostem organisaci takové kanceláře. Tato kancelář bude mít za úkol soustřeďovat všechny zprávy týkající se válečných zajatců, které bude moci opatřit úřední neb soukromou cestou; zašle je jak možno nejrychleji zemi, z níž zajatci pocházejí nebo mocnosti, k níž patří. Strany v konfliktu jí poskytnou všechny úlevy pro rozesílání zpráv. Vysoké smluvní strany, zvláště ty, jichž příslušníci užívají služeb ústřední kanceláře, se vybízejí, aby jí poskytly finanční podporu, jíž by potřebovala. Tato ustanovení nesmějí se vykládat v tom smyslu, jakoby omezovala lidumilnou činnost Mezinárodního komitétu Červeného kříže nebo pomocných společností zmíněných v článku 125. =====Článek 124===== '''Osvobození od poštovného, jakož i od dovozních, celních a jiných dávek. Osvobození od telegrafních poplatků.''' Informační kanceláře jednotlivých zemí a ústřední informační kancelář požívají osvobození od poštovního, jakož i všech výhod zmíněných v článku 74, a, jak je to jen možno, osvobození od telegrafních poplatků nebo aspoň značně snížených sazeb. =====Článek 125===== '''Pomocné společnosti a jiné organisace pro pomoc válečným zajatcům''' Mocnosti držící zajatce v zajetí vyjdou co nejvíce vstříc, s výhradou opatření, která by považovaly za nevyhnutelná, aby byla zaručena jejich bezpečnost a aby bylo vyhověno každé jiné rozumné nutnosti, náboženským a pomocným společnostem a všem jiným organisacím poskytujícím pomoc válečným zajatcům. Poskytnou jim, jakož i jejich delegátům řádně pověřeným, všechny potřebné výhody, aby mohli navštěvovat válečné zajatce, rozdílet jim pomocné zásilky a potřeby jakéhokoli původu k účelům náboženským, výchovným, rekreačním, nebo aby jim byli nápomocni při pořádání zábav v táborech. Zmíněné společnosti nebo organisace mohou být ustaveny buď na území mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, buď v jiné zemi anebo mohou být mezinárodní povahy. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, může omezit počet společností a organisací, jichž delegáti budou oprávněni vykonávat svou činnost na jejím území a pod jejím dohledem, avšak za podmínky, že takové omezení neznemožní poskytnutí účinné a dostatečné pomoci všem válečným zajatcům. Zvláštní postavení Mezinárodního komitétu Červeného kříže na tomto poli bude vždy uznáváno a respektováno. Jakmile budou válečným zajatcům poskytnuty pomoc a potřeby k účelům nahoře uvedeným anebo velmi brzy na to buďte zaslány pomocným společnostem nebo organisacím, které je odeslaly, potvrzenky, podepsané důvěrníkem těchto zajatců a týkající se každé zásilky. Současně vystaví potvrzenky na tyto zásilky správní úřady, které střeží zajatce. ==Část VI - Provádění úmluvy== ===Oddíl I - Všeobecná ustanovení=== =====Článek 126===== '''Kontrola vykonávaná ochrannými mocnostmi''' Zástupci nebo delegáti ochranných mocností jsou oprávněni navštívit všechna místa, kde jsou váleční zajatci, zejména místa, kde jsou internováni, drženi nebo kde pracují; mají přístup do všech místností používaných zajatci. Mají rovněž právo odebrat se na místa, odkud přepravovaní zajatci odjíždějí, kterými projíždějí a na která přijíždějí. Mohou hovořit bez svědků se zajatci a zejména s jejich důvěrníky, je-li třeba, prostřednictvím tlumočníků. Zástupcům a delegátům ochranných mocností bude ponechána plná svoboda, co do volby míst, která chtějí navštívit; nebude omezována ani délka ani časté opakování těchto návštěv. Mohou být zakázány pouze z důvodů naléhavých vojenských nutností a pouze výjimečně a na přechodnou dobu. Mocnost, v jejíž moci jsou zajatci, u nichž má být vykonána návštěva, a mocnost, k níž příslušejí, mohou se po případě dohodnout o tom, že se těchto návštěv smějí účastnit i krajané těchto zajatců. Delegáti Mezinárodního komitétu Červeného kříže budou požívat týchž výsad. Jmenování těchto delegátů bude podléhat schválení mocnosti, v jejíž moci jsou zajatci, kteří mají být navštíveni. =====Článek 127===== '''Uvedení textu úmluvy ve známost obyvatelstva''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že rozšíří co možná nejvíce, jak v míru tak za války, text této úmluvy ve svých zemích a že zejména zařadí její studium do vojenských a, možno-li, i civilních studijních programů, tak aby její zásady byly uvedeny ve známost veškerých jejich ozbrojených sil i obyvatelstva. Vojenské neb jiné úřady, které za války převezmou odpovědnost za válečné zajatce, musí mít text této úmluvy a být zvlášť poučeni o jejích ustanoveních. =====Článek 128===== '''Zaslání oficiálních překladů a všech zákonů i nařízení. vydaných k provedení úmluvy.''' Vysoké smluvní strany si zašlou prostřednictvím Švýcarské spolkové rady, a za nepřátelství prostřednictvím ochranných mocností, oficiální překlady této úmluvy a zákony i nařízení, které by vydaly, aby zajistily její provádění. =====Článek 129===== '''Trestní sankce: I. Všeobecná ustanovení''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní všechna potřebná zákonodárná opatření, aby stanovily přiměřené trestní sankce postihující osoby, které se dopustí toho či onoho vážného porušení této úmluvy vymezeného v následujícím článku anebo dají k takovému porušení rozkaz. Každá smluvní strana je povinna zjistit osoby obviněné z toho, že se dopustily některého z těchto vážných porušení anebo daly k němu rozkaz, a musí je postavit před svůj soud, ať jsou jakékoli státní příslušnosti. Může také, dá-li tomu přednost, v souladu s podmínkami stanovenými svým vlastním zákonodárstvím, odevzdat je k soudnímu stíhání některé jiné smluvní straně mající zájem na potrestání, pokud tato smluvní strana má dostatečná obvinění proti těmto osobám. Každá smluvní strana učiní potřebná opatření, aby odstranila všechny činy odporující ustanovením této úmluvy, jiné než jsou vážná porušení uvedená v následujícím článku. Obvinění budou za všech okolností požívat záruk soudního řízení a svobodné obhajoby, které nebudou méně příznivé než záruky zmíněné v článku 105 a následujících této úmluvy. =====Článek 130===== '''Trestní sankce: II. Vážná porušení úmluvy''' Vážnými porušeními, zmíněnými v předchozím článku, jsou některé z níže uvedených činů jsou-li spáchány na osobách nebo na majetku, chráněných touto úmluvou: úmyslné zabití, mučení nebo nelidské zacházení, čítajíc v to biologické pokusy, úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné tělesné zranění a ohrožení zdraví, donucování, aby válečný zajatec sloužil v ozbrojených silách nepřátelské mocnosti nebo zbavení ho práva na to, aby byl řádně a nestranně souzen podle předpisů této úmluvy. =====Článek 131===== '''Trestní sankce: III. Odpovědnost smluvních stran''' Žádná smluvní strana se nemůže sama zprostit ani zprostit jinou smluvní stranu odpovědnosti, která stíhá ji samotnou nebo jinou smluvní stranu v důsledku porušení zmíněných v předchozím článku. =====Článek 132===== '''Postup při vyšetřování tvrzeného porušení úmluvy''' Na žádost některé strany v konfliktu se zavede vyšetřování způsobem, jenž bude stanoven mezi zúčastněnými stranami, o každém doloženém porušení úmluvy. Nedosáhne-li se dohody o způsobu vyšetřování, dohodnou se strany na jmenování rozhodce, který stanoví, jakým způsobem postupovat. Jakmile bude zjištěno porušení, učiní mu strany v konfliktu konec a odstraní je, co možná nejrychleji. ===Oddíl II - Závěrečná ustanovení=== =====Článek 133===== '''Autentická znění a oficiální překlady''' Tato úmluva je sepsána v jazyce anglickém a francouzském. Obě znění jsou stejně závazná. Švýcarská spolková rada dá pořídit úřední překlady úmluvy do jazyka ruského a španělského. =====Článek 134===== '''Vztah k úmluvě z roku 1929''' Tato úmluva nahrazuje ve vztazích mezi Vysokými smluvními stranami úmluvu ze dne 27. července 1929. =====Článek 135===== '''Vztah k Haagským úmluvám z r. 1899 a 1907''' Ve vztazích mezi mocnostmi, které jsou vázány Haagskou úmluvou o zákonech a obyčejích pozemní války, ať již jde o úmluvu z 29. července 1899 nebo o úmluvu z 18. října 1907, a které jsou stranami této úmluvy, doplní tato úmluva kapitolu II. Řádu připojeného ke zmíněným Haagským úmluvám. =====Článek 136===== '''Lhůta pro podepsání úmluvy''' Tato úmluva, která bude mít dnešní datum, může být podepsána až do 12. února 1950 jménem mocností zastoupených na konferenci, která započala v Ženevě dne 21. dubna 1949, jakož jménem mocností na této konferenci nezastoupených, které jsou však stranami úmluvy z 27. července 1929. =====Článek 137===== '''Ratifikace''' Tato úmluva bude ratifikována co nejdříve a ratifikační listiny budou uloženy v Bernu. O uložení každé ratifikační listiny bude pořízen zápis, jehož jeden ověřený opis bude zaslán Švýcarskou spolkovou radou všem mocnostem, jejichž jménem byla úmluva podepsána nebo jejichž jménem jí byl oznámen přístup. =====Článek 138===== '''Nabytí účinnosti''' Tato úmluva nabude účinnosti šest měsíců poté, kdy byly složeny nejméně dvě ratifikační listiny. Později nabude účinnosti pro každou z Vysokých smluvních stran šest měsíců po uložení její ratifikační listiny. =====Článek 139===== '''Přístup k úmluvě''' Počínajíc dnem nabytí účinnosti zůstane tato úmluva otevřena pro přístup každé mocnosti, jejímž jménem nebyla podepsána. =====Článek 140===== '''Oznamování přístupů''' Přístupy budou oznámeny písemně Švýcarské spolkové radě a nabudou účinnosti šest měsíců poté, kdy jí došly. Švýcarská spolková rada oznámí přístupy všem mocnostem, jejichž jménem úmluva byla podepsána anebo jí byl oznámen přístup. =====Článek 141===== '''Zvláštní případy, kdy ratifikace nebo přístupy nabývají okamžitě účinnosti''' Za situace vylíčené v článcích 2 a 3, nabude uložení ratifikací a přístupů oznámené stranami v konfliktu před zahájením nepřátelství či okupace nebo po něm, okamžitě účinnosti. Oznámení o ratifikacích nebo přístupech došlých od stran v konfliktu učiní Švýcarská spolková rada nejrychlejším způsobem. =====Článek 142===== '''Výpověď úmluvy''' Každá z Vysokých smluvních stran bude mít možnost vypovědět tuto úmluvu. Výpověď bude oznámena písemně Švýcarské spolkové radě. Tato uvědomí o tomto oznámení vlády všech Vysokých smluvních stran. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po jejím oznámení Švýcarské spolkové radě. Avšak výpověď oznámená v době, kdy vypovídající mocnost je zapletena do nepřátelství, nenabude účinnosti, pokud nebude uzavřen mír, a v žádném případě, pokud nebudou skončeny operace spojené s propuštěním a repatriací osob chráněných touto úmluvou. Výpověď bude platit jen pro vypovídající mocnost. Nebude mít vliv na závazky, které strany v konfliktu budou i nadále nuceny dodržovat ve smyslu zásad mezinárodního práva, jak plynou ze zvyklostí stávajících mezi civilizovanými národy, ze zákonů lidskosti a z požadavků veřejného svědomí. =====Článek 143===== '''Registrace v sekretariátu Organisace Spojených národů''' Švýcarská spolková rada dá tuto úmluvu zaregistrovat v sekretariátě Organisace Spojených národů. Švýcarská spolková rada zpraví také sekretariát Organisace Spojených národů o všech ratifikacích, přístupech a výpovědích, došlých k této úmluvě. Na důkaz toho podepsaní, předloživše své plné moci, podepsali tuto úmluvu. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 1949 v jazyce anglickém a francouzském; originál bude uložen v archivu Švýcarské konfederace. Švýcarská spolková rada zašle ověřený opis této úmluvy každému ze signatárních států, jakož i státům, které k úmluvě přistoupí. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy|Ženevská úmluva o ochraně obětí války 3]] [[en:Third Geneva Convention]] 1713 3039 2006-06-03T16:54:18Z Flambelle 20 + článek ve wikip. {{Textinfo| TITULEK=Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/65_1954_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 65/1954 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Podepsaní zmocněnci vlád zastoupených na diplomatické konferenci, která se konala v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 za účelem revise X. Haagské úmluvy z 18. října 1907 o přizpůsobení zásad Ženevské dohody z r. 1906 na válku námořní, dohodli se na tomto: ==Kapitola I - Všeobecná ustanovení== ===Článek 1=== '''Zachovávání úmluvy''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tuto úmluvu a zajistí její zachovávání. ===Článek 2=== '''Provádění úmluvy''' Nehledíc na ustanovení, která mají nabýt účinnosti již v míru, bude se tato úmluva vztahovat na všechny případy vyhlášené války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu, vzniklého mezi dvěma nebo více Vysokými smluvními stranami, i když válečný stav není uznáván jednou z nich. Úmluva bude se rovněž vztahovat na všechny případy částečné nebo úplné okupace území některé Vysoké smluvní strany, i když se tato okupace nesetká s vojenským odporem. Není-li některá z mocností účastnících se konfliktu smluvní stranou této úmluvy, zůstanou mocnosti, které jsou jejími stranami, přesto jí vázány ve svých vzájemných vztazích. Budou kromě toho vázány touto úmluvou vůči zmíněné mocnosti, přijme-li tato její ustanovení a bude-li se jimi řídit. ===Článek 3=== '''Konflikty povahy jiné než mezinárodní''' V případě ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána řídit se při nejmenším těmito ustanoveními: :1. S osobami, které se přímo neúčastní nepřátelství, včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří složili zbraně, a osob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude se za všech okolností zacházet lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na rase, barvě, náboženství či víře, pohlaví, rodu či majetku nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Proto jsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby nahoře zmíněné: ::a) útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zmrzačení, kruté nakládání, trýznění a mučení, ::b) braní rukojmí, ::c) útoky proti osobní důstojnosti, zejména ponižující a pokořující zacházení, ::d) odsouzení a vykonání popravy bez předchozího rozsudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky uznané civilisovanými národy za nezbytné. :2. Ranění, nemocní a trosečníci budou sebráni a ošetřeni. Nestranná lidumilná organisace, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, může nabídnout své služby stranám v konfliktu. Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich část. Použití předchozích ustanovení nebude mít vlivu na právní postavení stran v konfliktu. ===Článek 4=== '''Dosah úmluvy''' V případě válečných operací mezi pozemními a námořními silami stran v konfliktu bude použito ustanovení této úmluvy jen na síly na lodích. Na vyloděné síly budou se ihned vztahovat ustanovení Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. ===Článek 5=== '''Provádění úmluvy neutrálními mocnostmi''' Neutrální mocnosti použijí analogicky ustanovení této úmluvy na raněné, nemocné a trosečníky, členy zdravotnického a duchovního personálu, příslušející k ozbrojeným silám stran v konfliktu, kteří budou přijati nebo internováni na jejich území, jakož i na nalezené mrtvé. ===Článek 6=== '''Zvláštní dohody''' Kromě dohod výslovně uvedených v článcích 10, 18, 31, 38, 39, 40, 43 a 53 mohou Vysoké smluvní strany uzavřít jiné zvláštní dohody o všech otázkách, jež budou považovat za vhodné upravit zvláště. Žádná zvláštní dohoda nesmí být na újmu postavení raněných, nemocných a trosečníků, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu, jak je upraveno touto úmluvou, ani omezovat práva zajištěná jim touto úmluvou. Ranění, nemocní a trosečníci, jakož i členové zdravotnického a duchovního personálu, budou požívat výhod těchto dohod tak dlouho, dokud se bude tato úmluva na ně vztahovat, ledaže by zmíněné dohody nebo dohody pozdější obsahovaly výslovná ustanovení opačná a vyjma příznivější opatření učiněná v jejich prospěch jednou neb druhou ze stran v konfliktu. ===Článek 7=== '''Nezcizitelná povaha práv''' Ranění, nemocní a trosečníci, jakož i členové zdravotnického a duchovního personálu, nemohou se v žádném případě zříci zčásti nebo zcela práv, která jim zajišťuje tato úmluva, po případě zvláštní dohody zmíněné v předchozím článku. ===Článek 8=== '''Ochranné mocnosti''' Tato úmluva bude se provádět za pomoci a pod dohledem ochranných mocností pověřených hájením zájmů stran v konfliktu. Za tím účelem mohou ochranné mocnosti jmenovat vedle svého diplomatického a konsulárního personálu delegáty ze svých příslušníků nebo z příslušníků jiných neutrálních mocností. Jmenování těchto delegátů podléhá schválení mocnosti, u které budou vykonávat své poslání. Strany v konfliktu usnadní v největší možné míře úkol zástupců nebo delegátů ochranných mocností. Zástupci neb delegáti ochranných mocností nesmějí v žádném případě překročit meze svého poslání, jak je dáno touto úmluvou; budou zejména brát zřetel na naléhavé potřeby bezpečnosti státu, u něhož vykonávají svou funkci. Jediné naléhavé vojenské nutnosti mohou být výjimečně a na přechodnou dobu důvodem pro omezení jejich činnosti. ===Článek 9=== '''Činnost Mezinárodního komitétu Červeného kříže''' Ustanovení této úmluvy nejsou na překážku lidumilné činnosti, kterou by se souhlasem zúčastněných stran v konfliktu rozvinul Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo jakákoli jiná nestranná lidumilná organisace na ochranu raněných, nemocných a trosečníků, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu, a za tím účelem, aby jim byla poskytnuta pomoc. ===Článek 10=== '''Organisace nahrazující ochranné mocnosti''' Vysoké smluvní strany se mohou kdykoli dohodnout, že svěří úkoly, připadající podle této úmluvy ochranným mocnostem organisaci poskytující veškeré záruky nestrannosti a účinnosti. Jestliže ranění, nemocní a trosečníci nebo členové zdravotnického a duchovního personálu z jakéhokoli důvodu nepožívají nebo přestanou požívat výhod činnosti ochranné mocnosti nebo organisace určené podle prvého odstavce, musí mocnost, v jejíž moci jsou, požádat buď některý neutrální stát nebo takovou organisaci, aby převzaly funkce, příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem jmenovaným stranami v konfliktu. Nelze-li takto zajistit ochranu, musí požádat mocnost, u níž jsou ranění, nemocní a trosečníci drženi, lidumilnou organisaci, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, aby převzala lidumilné úkoly příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem, anebo musí přijmout, s výhradami ustanovení tohoto článku, nabídku služeb učiněnou takovou organisací. Každá neutrální mocnost nebo každá organisace, která bude vyzvána zúčastněnou mocností nebo která se sama nabídne k cílům shora zmíněným, musí si být vědoma při své činnosti odpovědnosti vůči straně v konfliktu, k níž patří osoby chráněné touto úmluvou, a musí dávat dostatečné záruky, že je s to převzít zmíněné funkce a nestranně je plnit. Předchozí ustanovení nelze změnit zvláštní dohodou mezi mocnostmi, z nichž jedna by byla, byť i jen přechodně, omezena ve své volnosti jednání s jinou mocností nebo s jejími spojenci následkem vojenských událostí, zejména v případě okupace celého nebo podstatné části svého území. Kdykoli je v této úmluvě zmínka o ochranné mocnosti, vztahuje se tato zmínka také na organisace, které ji ve smyslu tohoto článku nahrazují. ===Článek 11=== '''Řešení sporů''' Ve všech případech, kdy to budou ochranné mocnosti považovat za prospěšné v zájmu chráněných osob, zejména v případě neshody mezi stranami v konfliktu o použití nebo o výkladu ustanovení této úmluvy, poskytnou ochranné mocnosti své dobré služby k urovnání sporu. Za tím účelem může každá z ochranných mocností navrhnout z podnětu některé strany nebo z vlastní vůle stranám v konfliktu schůzku jejich zástupců, zejména úřadů majících péči o raněné, nemocné a trosečníky, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu, po případě na vhodně zvoleném neutrálním území. Strany v konfliktu jsou povinny vyhovět návrhům, které jim byly v tomto směru učiněny. Ochranné mocnosti mohou eventuálně navrhnout stranám v konfliktu ke schválení osobnost příslušející k některé neutrální mocnosti nebo osobnost vyslanou Mezinárodním komitétem Červeného kříže, která bude pozvána k účasti na této schůzce. ==Kapitola II - Ranění, nemocní a trosečníci== ===Článek 12=== '''Ochrana a ošetřování raněných, nemocných a trosečníků a zacházení s nimi''' Příslušníci ozbrojených sil a ostatní osoby zmíněné v následujícím článku, kteří jsou na moři a jsou zraněni, onemocní nebo ztroskotají, musí být za všech okolností respektováni, při čemž výraz ztroskotání se vztahuje na každé ztroskotání, ať k němu dojde za jakýchkoliv okolností, včetně nuceného přistání letadla na moři nebo pádu do moře. Strana v konfliktu, která je bude mít v moci, bude s nimi zacházet a o ně pečovat lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na pohlaví, rase, národnosti, náboženství, politickém přesvědčení nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Přísně je zakázán jakýkoli útok na jejich život nebo na jejich osobu; zejména nesmějí být dobiti nebo vyhlazeni, podrobeni mučení, nesmějí být na nich konány biologické pokusy, nesmějí být ponecháni záměrně bez lékařské pomoci a ošetření ani vystaveni nebezpečí nákazy neb infekce k tomu cíli vytvořenému. Jedině důvody lékařské naléhavosti ospravedlňují ošetření v přednostním pořadí. Se ženami se bude zacházet se všemi zvláštními ohledy příslušejícími jejich pohlaví. ===Článek 13=== '''Osoby chráněné''' Tato úmluva se týká trosečníků, raněných a nemocných na moři, patřících do těchto kategorií: :1. příslušníci ozbrojených sil některé strany v konfliktu, jakož i příslušníci milic a dobrovolnických sborů, které jsou součástí ozbrojených sil; :2. příslušníci jiných milic a příslušníci jiných dobrovolnických sborů, včetně organisovaných hnutí odporu, kteří přináležejí k některé straně v konfliktu a jsou činni na svém vlastním území nebo mimo ně, i když toto území je obsazeno, pokud tyto milice nebo dobrovolnické sbory, včetně organisovaných hnutí odporu, odpovídají těmto podmínkám: ::a) mají-li v čele osobu odpovědnou za své podřízené, ::b) mají-li pevný rozeznávací znak viditelný na dálku, ::c) nosí-li otevřeně zbraně, ::d) šetří-li při svých úkonech zákonů a obyčejů válečných; :3. příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě neb k moci, které neuznává mocnost, v jejíž moci jsou; :4. osoby, které doprovázejí ozbrojené síly, nejsou však přímo jejich součástí, jako civilní členové posádek vojenských letounů, váleční dopisovatelé, dodavatelé, příslušníci pracovních jednotek a služeb, majících na starosti péči o blaho vojenských osob, pokud k tomu dostali povolení od ozbrojených sil, které doprovázejí; :5. členové lodních posádek, včetně velitelů, lodivodů a učňů obchodních lodí a posádky civilního letectva stran v konfliktu, kteří nepožívají příznivějšího zacházení podle jiných ustanovení mezinárodního práva; :6. obyvatelé neobsazeného území, kteří se při příchodu nepřítele z vlastního popudu chopí zbraně, aby bojovali proti pronikajícímu vojsku, aniž by měli čas se ustavit v pravidelné ozbrojené síly, nosí-li otevřeně zbraně a zachovávají-li zákony a obyčeje válečné. ===Článek 14=== '''Odevzdání raněných, nemocných a trosečníků válečným lodím stran v konfliktu''' Každá válečná loď některé ze stran v konfliktu může požadovat, aby jí byli odevzdáni ranění, nemocní neb trosečníci, kteří jsou na vojenských nemocničních lodích, na nemocničních lodích patřících pomocným společnostem nebo soukromníkům, jakož i na obchodních lodích, jachtách a plavidlech jakékoli národnosti, pokud zdravotní stav raněných a nemocných dovoluje jejich přemístění a za předpokladu, že válečná loď je opatřena zařízením, které jim zajistí dostačující ošetření. ===Článek 15=== '''Ranění, nemocní a trosečníci převzatí na neutrální loď nebo neutrální letadlo''' Jsou-li ranění, nemocní a trosečníci převzati na neutrální válečnou loď nebo na neutrální vojenské letadlo, budiž učiněno opatření, žádá-li tak mezinárodní právo, aby se nemohli znovu účastnit válečných úkonů. ===Článek 16=== '''Ranění, nemocní a trosečníci, kteří upadli do moci nepřítele''' S výhradou ustanovení článku 12 stanou se ranění, nemocní a trosečníci některé válečné strany, kteří upadnou do moci nepřítele, válečnými zajatci a budou se na ně vztahovat pravidla mezinárodního práva týkající se válečných zajatců. Jest na kaptorovi, aby rozhodl podle okolností, zda je účelné je podržet či odeslat do přístavu jeho vlastní země nebo do neutrálního přístavu nebo snad do přístavu na nepřátelském území. V tomto posledním případě nebudou moci zajatci takto navrácení do své vlastní země sloužit po dobu války. ===Článek 17=== '''Ranění, nemocní a trosečníci vylodění v neutrálním přístavě''' Ranění, nemocní nebo trosečníci, kteří budou vyloděni v neutrálním přístavě se souhlasem místních úřadů, budou, pokud nebylo jinak ujednáno mezi neutrální mocností a válčícími mocnostmi, zadrženi neutrální mocností, když toho vyžaduje mezinárodní právo, tak aby se nemohli znovu účastnit válečných úkonů. Náklady na nemocniční ošetřování a na internování nese mocnost, k níž ranění, nemocní a trosečníci náležejí. ===Článek 18=== '''Vyhledání a sebrání raněných, nemocných a trosečníků''' Po každé bitvě učiní strany v konfliktu neprodleně všechna možná opatření, aby vyhledaly a sebraly trosečníky, raněné a nemocné, chránily je proti plenění a špatnému nakládání a aby jim zajistily nutné ošetření, jakož i aby vyhledaly mrtvé a zamezily jejich oloupení. Kdykoli to okolnosti dovolí, uzavřou strany v konfliktu místní ujednání za účelem evakuace raněných a nemocných po moři z obléhaného nebo obklíčeného území a za účelem průvozu zdravotnického a duchovního personálu a zdravotnického materiálu dopravovaného do tohoto území. ===Článek 19=== '''Pořízení a zasílání zpráv o raněných, nemocných a trosečnících Vystavení a zasílání úmrtních listů a seznamů zemřelých Závěti a osobní majetek zemřelých''' Strany v konfliktu pořídí v nejkratší možné lhůtě soupis všech údajů potřebných k zjištění totožnosti trosečníků, raněných, nemocných a mrtvých nepřátelské strany, kteří se dostali do jejich moci. Tyto údaje budou podle možnosti obsahovat: :a) označení mocnosti, k níž náležejí, :b) vojenský útvar nebo matriční číslo, :c) příjmení, :d) křestní jméno nebo jména, :e) datum narození, :f) jiné údaje z průkazu nebo štítku totožnosti, :g) datum a místo zajmutí nebo úmrtí, :h) údaje o zraněních, nemoci nebo o příčině smrti. Údaje shora uvedené budou sděleny v nejkratší možné lhůtě informační kanceláři zmíněné v článku 122 Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci, která je zašle mocnosti, k níž zajatci náležejí, prostřednictvím ochranné mocnosti a Ústřední kanceláře pro válečné zajatce. Strany v konfliktu vystaví a navzájem si zašlou cestou udanou v předchozím odstavci úmrtní listy nebo seznamy zemřelých, řádně ověřené. Seberou a navzájem si rovněž zašlou prostřednictvím téže kanceláře polovinu dvojitého štítku totožnosti nebo štítek sám, jde-li o jednoduchý štítek, závěti nebo jiné dokumenty důležité pro rodinu zemřelého, peněžní částky a vůbec všechny předměty mající nějakou vlastní cenu nebo hodnotu citovou, které budou nalezeny u mrtvých. Tyto předměty, jakož i věci, jichž majitel nebyl zjištěn, se odešlou v zapečetěných balících, spolu s prohlášením o všech podrobnostech potřebných k zjištění zemřelého majitele, jakož i s úplným inventářem balíku. ===Článek 20=== '''Pohřbení zemřelých''' Strany v konfliktu budou dbát toho, aby před pohřbem zemřelých do moře, konaným jednotlivě, bylo, pokud jen to okolnosti dovolí, provedeno pečlivé a pokud možno i lékařské ohledání mrtvých za tím účelem, aby byla zjištěna smrt i totožnost a aby bylo umožněno podat o tom zprávu. Používá-li se dvojitých štítků totožnosti, zůstane jedna jeho polovina u mrtvého. Budou-li mrtví vyloděni, použije se na ně ustanovení Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. ===Článek 21=== '''Dovolání se charitativní péče velitelů neutrálních lodí''' Strany v konfliktu mohou se dovolávat charitativní péče velitelů neutrálních obchodních lodí, jacht a plavidel, aby vzali na loď a ošetřili raněné, nemocné a trosečníky, jakož i aby sebrali mrtvé. Lodi všech druhů, které vyhoví této žádosti, a ty, které samy od sebe seberou raněné, nemocné a trosečníky, budou používat zvláštní ochrany a úlev k provedení jejich pomocného poslání. Tento druh dopravy nemůže být v žádném případě důvodem pro uplatnění kořistního práva, avšak, nebyl-li jim dán opačný slib, podléhají i nadále kořistnímu právu pro porušení neutrality, jehož by se byly dopustily. ==Kapitola III - Nemocniční lodi== ===Článek 22=== '''Ochrana vojenských nemocničních lodí. Jejich notifikace stranám v konfliktu.''' Vojenské nemocniční lodi, to jest lodi, které mocnosti postavily nebo přizpůsobily jedině a výlučně k tomu, aby pomáhaly raněným, nemocným a trosečníkům, je ošetřovaly a dopravovaly, nesmějí být za žádných okolností napadeny nebo ukořistěny, nýbrž budou vždy respektovány a chráněny za předpokladu, že jejich jména a popis byly sděleny stranám v konfliktu deset dní před jejich použitím. Popis, který musí být udán ve sdělení, nechť obsahuje bruto registrovanou tonáž, délku od zádi k přídi a počet stěžňů a komínů. ===Článek 23=== '''Ochrana pobřežních zařízení''' Pobřežní zařízení, která mají nárok na ochranu Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli, nesmějí být z moře ani napadena ani bombardována. ===Článek 24=== '''Nemocniční lodě používané národními společnostmi Červeného kříže, oficiálně uznanými společnostmi i jednotlivci příslušejícími ke stranám v konfliktu''' Nemocniční lodi používané národními společnostmi Červeného kříže, oficiálně uznanými pomocnými společnostmi i jednotlivci, budou požívat téže ochrany jako vojenské nemocniční lodi a nebudou podléhat ukořistění, jestliže je strana v konfliktu, k níž náležejí, pověřila oficiálním posláním a pokud budou zachována ustanovení článku 22 o notifikaci. Tyto lodi musí mít průkaz, jímž příslušný úřad prohlašuje, že byly podrobeny jeho kontrole při svém vystrojení a odjezdu. ===Článek 25=== '''Nemocniční lodě používané národními společnostmi Červeného kříže, oficiálně uznanými společnostmi a jednotlivci v neutrálních zemích''' Nemocniční lodi používané národními společnostmi Červeného kříže, oficiálně uznanými pomocnými společnostmi a jednotlivci v neutrálních zemích, budou požívat téže ochrany jako vojenské nemocniční lodi a nebudou podléhat ukořistění za předpokladu, že se podřídily jedné ze stran v konfliktu s předchozím souhlasem své vlády a se schválením zmíněné strany, a pokud budou zachována ustanovení článku 22 o notifikaci. ===Článek 26=== '''Tonáž nemocničních lodí''' Ochrana zmíněná v článcích 22, 24 a 25 se vztahuje na nemocniční lodi všech tonáží a na jejich záchranné čluny, ať působí kdekoliv. Nicméně, aby byla zajištěna nejvyšší míra pohodlí a bezpečnosti, vynasnaží se strany v konfliktu, aby k dopravě raněných, nemocných a trosečníků používaly na větší vzdálenosti a na volném moři jen nemocničních lodí přes 2000 bruto registrovaných tun. ===Článek 27=== '''Plavidla pro pobřežní záchranné práce''' Za těchže podmínek, jako jsou uvedeny v článcích 22 a 24, budou rovněž respektována a chráněna, pokud tak dovolí potřeby operací, plavidla užívaná státem nebo oficiálně uznanými pomocnými společnostmi pro pobřežní záchranné práce. Bude tomu v rámci možnosti stejně, pokud jde o pevná pobřežní zařízení používaná výlučně těmito plavidly k jejich lidumilné činnosti. ===Článek 28=== '''Ochrana lodních lazaretů''' Dojde-li k boji na válečné lodi, budou respektovány a ušetřeny lazarety, pokud jen to bude možné. Tyto lazarety a jejich výstroj zůstanou podrobeny válečným zákonům, nemohou však být odňaty svému účelu, pokud jich ranění a nemocní potřebují. Nicméně velitel, v jehož moci jsou, může jimi volně naložit v případě naléhavé vojenské nutnosti, zajistí-li předem osud raněných a nemocných, kteří jsou v nich ošetřováni. ===Článek 29=== '''Postavení nemocniční lodi v obsazeném přístavu''' Každá nemocniční loď nacházející se v přístavu, který upadne do moci nepřítele, je oprávněna z něho vyplout. ===Článek 30=== '''Použití nemocničních lodí a plavidel''' Lodi a plavidla zmíněná v článcích 22, 24, 25 a 27 poskytnou pomoc a podporu raněným, nemocným a trosečníkům bez ohledu na jejich státní příslušnost. Vysoké smluvní strany se zavazují, že těchto lodí a plavidel nepoužijí k nějakému vojenskému účelu. Tyto lodi a plavidla nesmějí v žádném směru překážeti pohybům bojujících. Za boje a po něm jednají na své vlastní nebezpečí. ===Článek 31=== '''Právo na kontrolu a prohlídku nemocničních lodí a plavidel''' Strany v konfliktu mají právo kontroly a prohlídky lodí a plavidel zmíněných v článcích 22, 24, 25 a 27. Mohou odmítnout pomoc těchto lodí a plavidel, nařídit jim, aby se vzdálily, nebo uložit jim určitý kurs, upravit použití jejich bezdrátových zařízení a jiných dorozumívacích prostředků a dokonce zadržet je po dobu nejvýše sedmi dnů ode dne zastavení, vyžadují-li to závažné okolnosti. Mohou dosadit dočasně na loď komisaře, jehož jediným úkolem bude zajistit splnění rozkazů vydaných podle ustanovení předchozího odstavce. Pokud možno, zapíší strany v konfliktu do lodního deníku nemocniční lodi rozkazy, které vydaly v jazyku srozumitelném veliteli nemocniční lodi. Strany v konfliktu mohou dosadit, buď jednostranně nebo podle zvláštní dohody, na své nemocniční lodi neutrální pozorovatele, kteří zjistí přesné zachovávání ustanovení této úmluvy. ===Článek 32=== '''Pobyt v neutrálním přístavu''' Lodi a plavidla uvedená v článcích 22, 24, 25 a 27 nejsou postavena na roveň válečným lodím, pokud jde o jejich pobyt v neutrálním přístavu. ===Článek 33=== '''Obchodní lodě přeměněné na lodi nemocniční''' Obchodních lodí přeměněných na lodi nemocniční nemůže být používáno k jinému účelu po celou dobu nepřátelství. ===Článek 34=== '''Zánik ochrany''' Ochrana příslušející nemocničním lodím a lodním lazaretům zanikne toliko tenkráte, je-li jich použito, vedle jich lidumilného úkolu, k spáchání činů škodících nepříteli. Ochrana může však přestat teprve po výzvě, která stanoví ve všech případech, kde je to vhodné, přiměřenou lhůtu, která pak uplyne bezvýsledně. Nemocniční lodi nesmějí zejména mít ani používat tajného klíče při bezdrátovém vysílání nebo při jiném dorozumívacím prostředku. ===Článek 35=== '''Okolnosti, které nejsou důvodem pro zbavení ochrany.''' Okolnosti níže uvedené nebudou se považovat za důvod, aby nemocniční lodi nebo lodní lazarety byly zbaveny ochrany jim příslušející: :1. je-li personál těchto lodí nebo lazaretů ozbrojen a užívá-li svých zbraní k udržení pořádku, na svou vlastní obranu nebo na obranu svých nemocných a raněných, :2. jsou-li na lodi přístroje výlučně určené k usnadnění plavby nebo k přenosu zpráv, :3. jsou-li na nemocniční lodi nebo v lodním lazaretu přenosné zbraně a střelivo, odebrané raněným, nemocným a trosečníkům, které dosud nebyly odevzdány příslušným službám, :4. je-li lidumilná činnost nemocničních lodí a lodních lazaretů a jejich personálu rozšířena na civilní raněné, nemocné nebo trosečníky, :5. dopravují-li nemocniční lodi materiál a personál, výlučně určený pro zdravotní službu, kromě toho, kterého samy obvykle potřebují. ==Kapitola IV - Personál== ===Článek 36=== '''Ochrana zaručená personálu nemocničních lodí''' Duchovní, lékařský a nemocniční personál nemocničních lodí a jejich posádky buďtež respektovány a chráněny; nemohou být zajaty, pokud jsou ve službách těchto lodí, ať už jsou na nich ranění a nemocní nebo ne. ===Článek 37=== '''Ochrana zaručená zdravotnickému a duchovnímu personálu lodí ostatních''' Duchovní, lékařský a nemocniční personál, určený pro zdravotní a duchovní péči osob zmíněných v článcích 12 a 13, který se dostane do rukou nepřítele, bude respektován a chráněn; může pokračovat ve své činnosti, pokud toho bude vyžadovat péče o raněné a nemocné. Bude pak poslán zpět, jakmile to bude považovat za možné vrchní velitel, v jehož je moci. Při opuštění lodi může vzít s sebou věci, které jsou jeho osobním majetkem. Kdyby se však ukázalo nutným zadržet část tohoto personálu vzhledem k zdravotním a duchovním potřebám válečných zajatců, učiní se všechna opatření, aby tento personál byl vyloděn, jak nejdříve možno. Při svém vylodění bude zadržený personál podléhat ustanovením Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli. ==Kapitola V - Zdravotnické transporty== ===Článek 38=== '''Lodě najaté k dopravě zdravotnického materiálu''' Lodi najaté k tomu účelu jsou oprávněny dopravovat materiál určený výlučně k ošetření raněných a nemocných ozbrojených sil nebo k zabránění nemocem pod podmínkou, že podrobnosti jejich cesty byly oznámeny nepřátelské mocnosti a jí přijaty. Nepřátelská mocnost má i potom právo je zastavit, ne však je ukořistit ani zabavit dopravovaný materiál. Dohodou mezi stranami v konfliktu lze dosadit neutrální pozorovatele na palubu těchto lodí, aby kontrolovali dopravovaný materiál. Tento materiál má proto být snadno přístupný. ===Článek 39=== '''Sanitní letadla''' Sanitní letadla, tj. letadla výlučně užívaná k odvozu raněných, nemocných a trosečníků, jakož i pro dopravu sanitního personálu, nesmějí být napadena, nýbrž budou respektována stranami v konfliktu, pokud poletí ve výškách, v dobách a ve směrech výslovně dohodnutých mezi všemi zúčastněnými stranami v konfliktu. Budou zřetelně opatřena, vedle národních barev, rozeznávacím znakem uvedeným v článku 41 na svých spodních, horních i bočních plochách. Budou vybavena jakýmkoli jiným označením nebo poznávacím prostředkem stanoveným dohodou mezi stranami v konfliktu buď na počátku nebo v průběhu nepřátelství. Není-li opačné dohody, je zakázán přelet nepřátelského nebo nepřítelem obsazeného území. Sanitní letadla musí uposlechnout každé výzvy k přistání na pevnině nebo na moři. Přistane-li letadlo podle takového rozkazu, může pokračovat v letu se svým osazenstvem po eventuální prohlídce. Přistane-li letadlo nouzově na pevnině nebo na vodě, na území nepřátelském nebo nepřítelem obsazeném, jsou ranění, nemocní a trosečníci, jakož i posádka letadla válečnými zajatci. Se zdravotnickým personálem bude nakládáno podle článků 36 a 37. ===Článek 40=== '''Přelétávání neutrálních zemí. Vysazení nemocných, raněných a trosečníků na neutrálním území.''' Sanitní letadla stran v konfliktu mohou s výhradou druhého odstavce přelétat území neutrálních mocností a tam přistávat na pevnině nebo na vodě v případě nutnosti nebo aby tam učinila zastávku. Musí předem oznámit neutrálním mocnostem přelet nad jejich územím a poslechnout každé výzvy k přistání na zemi nebo na vodě. Budou ochráněna před útokem, jen poletí-li ve výškách, v dobách a ve směrech výslovně dohodnutých mezi dotyčnými stranami v konfliktu a neutrálními mocnostmi. Neutrální mocnosti mohou však stanovit podmínky nebo omezení, pokud jde o přelet jejich území sanitními letadly nebo o jejich přistání. Tyto eventuální podmínky nebo omezení budou se vztahovat stejným způsobem na všechny strany v konfliktu. Ranění, nemocní nebo trosečníci vysazení se souhlasem místního úřadu ze sanitního letadla na neutrálním území budou, pokud nebylo jinak ujednáno mezi neutrálními mocnostmi a stranami v konfliktu, zadrženi neutrálním státem, když toho vyžaduje mezinárodní právo, tak aby se nemohli znovu účastnit válečných úkonů. Náklady na nemocniční ošetřování a na internování nese mocnost, k níž ranění, nemocní nebo trosečníci náležejí. ==Kapitola VI - Rozeznávací znak== ===Článek 41=== '''Odznak a rozeznávací znak zdravotnické služby''' Odznak červeného kříže na bílém poli bude pod dohledem příslušného vojenského úřadu umístěn na praporech, na náramenních páskách a na veškerém materiálu náležejícím zdravotnické službě. Nicméně pro státy, které již užívají jako rozeznávacího znaku místo červeného kříže červeného půlměsíce nebo červeného lva a slunce na bílém poli, budou tyto odznaky rovněž připuštěny ve smyslu této dohody. ===Článek 42=== '''Označení zdravotnického a duchovního personálu a jeho průkaz totožnosti''' Personál zmíněný v článcích 36 a 37 nosí na levé paži pásku odolávající vlhku s rozeznávacím znakem, vydanou příslušným vojenským úřadem a opatřenou jeho razítkem. Tento personál bude mít také vedle štítku totožnosti uvedeného v článku 19 zvláštní průkaz totožnosti opatřený rozeznávacím znakem. Tento průkaz musí odolávat vlhku a mít takové rozměry, aby se vešel do kapsy. Bude vystaven v jazyce domovského státu a bude obsahovat alespoň příjmení, křestní jména, datum narození, hodnost a matriční číslo majitele. Bude v něm uvedeno, z jakého důvodu má právo na ochranu podle této úmluvy. Průkaz bude opatřen fotografií majitele a vedle toho buď jeho podpisem nebo otiskem prstů nebo obojím zároveň. Bude na něm razítko vojenského úřadu. Průkaz totožnosti bude jednotný v každé armádě a pokud možno stejného typu v armádách Vysokých smluvních stran. Strany v konfliktu mohou se řídit vzorem připojeným jako příklad k této úmluvě. Na počátku nepřátelství si zašlou vzor, kterého budou používat. Každý průkaz totožnosti bude vydán podle možnosti alespoň ve dvou exemplářích, z nichž jeden si podrží země původu. V žádném případě nesmí být personál výše uvedený zbaven svých odznaků nebo svého průkazu totožnosti ani práva nosit náramenní pásku. V případě ztráty má nárok na duplikát průkazu a na to, aby mu byly vydány odznaky nové. ===Článek 43=== '''Označení nemocničních lodí a plavidel''' Lodi a plavidla zmíněná v článcích 22, 24, 25 a 27 buďtež zřetelně označena takto: :a) všechny vnější plochy budou bílé, :b) jeden nebo několik tmavočervených křížů, co možná největších, bude namalováno na každé straně lodního trupu a též na vodorovných plochách, aby byly co nejlépe viditelné ze vzduchu i z moře. Všechny nemocniční lodi vztyčí, aby byly poznatelny, svou národní vlajku a vedle toho, náleží-li neutrálnímu státu, vlajku strany v konfliktu, jejíž správě se podřídily. Na hlavním stěžni, co možná nejvýše, bude vztyčena bílá vlajka s červeným křížem. Záchranné čluny nemocničních lodí, pobřežní záchranné čluny a všechna malá plavidla používaná zdravotnickou službou, budou bíle natřena, s temně červenými kříži jasně viditelnými, a budou se vůbec řídit identifikačními předpisy výše stanovenými pro nemocniční lodi. Lodi a plavidla nahoře zmíněná, která si chtějí zajistit v noci a za snížené viditelnosti ochranu, na niž mají právo, učiní se souhlasem strany v konfliktu, v jejíž moci jsou, potřebná opatření, aby jejich nátěr a jejich rozeznávací odznaky byly dostatečně viditelné. Nemocniční lodi, které podle článku 31 jsou přechodně zadrženy nepřítelem, sejmou vlajku strany v konfliktu, v jejíchž službách jsou neb jejímuž vedení se podřídily. Pobřežní záchranné čluny, operují-li dále se souhlasem okupační mocnosti z obsazené základny, mohou být zmocněny, aby i nadále pluly pod vlastními národními barvami a současně pod vlajkou s červeným křížem, když budou vzdáleny od své základny, s výhradou, že to předem oznámí všem zúčastněným stranám v konfliktu. Všechna ustanovení tohoto článku týkající se odznaku červeného kříže týkají se rovněž ostatních odznaků uvedených v článku 41. Strany v konfliktu se v každé době vynasnaží, aby uzavřely dohody o užití nejmodernějších, po ruce jsoucích metod, za tím účelem, aby bylo usnadněno zjištění totožnosti lodí a plavidel zmíněných v tomto článku. ===Článek 44=== '''Omezení týkající se užívání rozeznávacího znaku''' Rozeznávacích znaků zmíněných v článku 43 lze užívat jak v době míru tak i za války toliko k označení a ochraně lodí tam uvedených, s výhradou případů, které by byly předvídány v jiné mezinárodní úmluvě nebo v dohodě sjednané mezi všemi zúčastněnými stranami v konfliktu. ===Článek 45=== '''Vydání zákonodárných opatření ke stíhání zneužití rozeznávacích znaků''' Vysoké smluvní strany, jichž zákonodárství by nebylo dosud postačitelné, učiní potřebná opatření, aby zamezily a potlačily v každé době zneužití rozeznávacích znaků zmíněných v článku 43. ==Kapitola VII - Provádění úmluvy== ===Článek 46=== '''Podrobné provedení článků úmluvy a řešení případů, jež nejsou předvídány''' Každá strana v konfliktu postará se prostřednictvím svých vrchních velitelů o podrobné provedení předchozích článků a o to, aby případy, na něž není pamatováno, byly řešeny podle obecných zásad této úmluvy. ===Článek 47=== '''Zákaz represalií''' Jsou zakázány represalie proti raněným, nemocným, trosečníkům, personálu, lodím a materiálu chráněným touto úmluvou. ===Článek 48=== '''Rozšíření textu úmluvy''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že rozšíří co možná nejvíce, jak v míru tak za války, text této úmluvy ve svých zemích a že zejména zařadí její studium do vojenských, a možno-li, i civilních studijních programů, tak aby její zásady byly uvedeny ve známost veškerého obyvatelstva, zejména pak bojujících ozbrojených sil, zdravotnického personálu a vojenských duchovních. ===Článek 49=== '''Zaslání oficiálních překladů a všech zákonů i nařízení vydaných k provedení úmluvy''' Vysoké smluvní strany si zašlou prostřednictvím Švýcarské spolkové rady, a za nepřátelství prostřednictvím ochranných mocností, oficiální překlady této úmluvy a zákony i nařízení, která by vydaly, aby zajistily její používání. ==Kapitola VIII - Stíhání zneužití a porušení== ===Článek 50=== '''Trestní sankce: I. Všeobecná ustanovení''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní všechna potřebná zákonodárná opatření, aby stanovily přiměřené trestní sankce postihující osoby, které se dopustí toho či onoho vážného porušení této úmluvy vymezeného v následujícím článku nebo dají k takovému porušení rozkaz. Každá smluvní strana je povinna vypátrat osoby obviněné z toho, že se dopustily některého z těchto vážných porušení anebo daly k němu rozkaz, a musí je postavit před svůj soud, ať jsou jakékoli státní příslušnosti. Může také, dá-li tomu přednost, odevzdat je v souladu s podmínkami stanovenými svým vlastním zákonodárstvím k soudnímu stíhání některé jiné smluvní straně mající zájem na potrestání, pokud tato smluvní strana má dostatečná obvinění proti těmto osobám. Každá smluvní strana učiní potřebná opatření, aby odstranila všechny činy odporující ustanovením této úmluvy, jiné než jsou vážná porušení uvedená v následujícím článku. Obvinění budou za všech okolností požívat záruk soudního řízení a svobodné obhajoby, které nebudou méně příznivé než záruky zmíněné v článku 105 a následujících Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. ===Článek 51=== '''Trestní sankce: II. Vážná porušení úmluvy''' Vážnými porušeními, zmíněnými v předchozím článku, jsou některé z níže uvedených činů spáchaných na osobách nebo na majetku, chráněných touto úmluvou: úmyslné zabití, mučení nebo nelidské zacházení, čítajíc v to biologické pokusy, úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné tělesné zranění a ohrožení zdraví, zničení a přisvojení si majetku neodůvodněné vojenskou nutností a provedené ve velkém měřítku nezákonným a svévolným způsobem. ===Článek 52=== '''Trestní sankce: III. Odpovědnost smluvních stran''' Žádná smluvní strana se nemůže sama zprostit ani zprostit jinou smluvní stranu odpovědnosti, která stíhá ji samotnou nebo jinou smluvní stranu v důsledku porušení zmíněných v předchozím článku. ===Článek 53=== '''Postup při vyšetřování tvrzeného porušení úmluvy''' Na žádost některé strany v konfliktu se zavede vyšetřování způsobem, jenž bude stanoven mezi zúčastněnými stranami, o každém tvrzeném porušení úmluvy. Nedosáhne-li se dohody o způsobu vyšetřování, dohodnou se strany o volbě rozhodčího, který stanoví, jakým způsobem postupovat. Jakmile bude zjištěno porušení, učiní mu strany v konfliktu konec a odstraní je, jak možná nejrychleji. ==Závěrečná ustanovení== ===Článek 54=== '''Autentická znění a oficiální překlady úmluvy''' Tato úmluva jest sepsána v jazyce anglickém a francouzském. Obě znění jsou stejně závazná. Švýcarská spolková rada dá pořídit úřední překlady úmluvy do jazyka ruského a španělského. ===Článek 55=== '''Lhůta pro podepsání úmluvy''' Tato úmluva, která bude mít dnešní datum, může být podepsána až do 12. února 1950 jménem mocností zastoupených na konferenci, která započala v Ženevě dne 21. dubna 1949, jakož i jménem mocností na této konferenci nezastoupených, které jsou však stranami X. Haagské úmluvy ze dne 18. října 1907 o přizpůsobení zásad Ženevské dohody z r. 1906 na válku námořní nebo Ženevských úmluv z r. 1864, z r. 1906 nebo z r. 1929 o zlepšení osudu raněných a nemocných v armádách v poli. ===Článek 56=== '''Ratifikace''' Tato úmluva bude ratifikována co možná nejdříve a ratifikační listiny budou uloženy v Bernu. O uložení každé ratifikační listiny bude pořízen zápis, jehož jeden ověřený opis zašle Švýcarská spolková rada všem mocnostem, jejichž jménem byla úmluva podepsána nebo jejichž jménem byl oznámen přístup. ===Článek 57=== '''Nabytí účinnosti''' Tato úmluva nabude účinnosti šest měsíců poté, kdy byly uloženy nejméně dvě ratifikační listiny. Později nabude účinnosti pro každou z Vysokých smluvních stran šest měsíců po uložení její ratifikační listiny. ===Článek 58=== '''Vztah k Haagské úmluvě z r. 1907 o přizpůsobení Ženevské úmluvy z r. 1906 na válku námořní''' Tato úmluva nahradí X. Haagskou úmluvu ze dne 18. října 1907 o přizpůsobení zásad Ženevské úmluvy z r. 1906 na válku námořní ve vztazích mezi Vysokými smluvními stranami. ===Článek 59=== '''Přístup k úmluvě''' Ode dne nabytí účinnosti zůstane tato úmluva otevřena pro přístup každé mocnosti, jejímž jménem nebyla podepsána. ===Článek 60=== '''Oznamování přístupů''' Přístupy budou oznámeny písemně Švýcarské spolkové radě a nabudou účinnosti šest měsíců poté, kdy jí došly. Švýcarská spolková rada oznámí přístupy všem mocnostem, jejichž jménem úmluva byla podepsána aneb jejichž přístup jí byl oznámen. ===Článek 61=== Zvláštní případy, kdy ratifikace a přístupy nabývají okamžitě účinnosti Za situace vylíčené v článcích 2 a 3 nabudou uložené ratifikace a přístupy, oznámené stranami v konfliktu před zahájením nepřátelství neb okupace nebo po něm, okamžité účinnosti. Oznámení o ratifikaci nebo přístupech, došlá od stran v konfliktu, učiní Švýcarská spolková rada nejrychlejším způsobem. ===Článek 62=== '''Výpověď úmluvy''' Každá z Vysokých smluvních stran bude mít možnost vypovědět tuto úmluvu. Výpověď bude oznámena písemně Švýcarské spolkové radě. Tato uvědomí o tomto oznámení vlády všech Vysokých smluvních stran. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po jejím oznámení Švýcarské spolkové radě. Avšak výpověď oznámená v době, kdy vypovídající mocnost je zapletena do nepřátelství, nenabude účinnosti, pokud nebude uzavřen mír, a v žádném případě, pokud nebudou skončeny operace spojené s propuštěním a repatriací osob chráněných touto úmluvou. Výpověď bude platit jen pro vypovídající mocnost. Nebude mít vliv na závazky, které budou strany v konfliktu i nadále nuceny dodržovat ve smyslu zásad mezinárodního práva, jak plynou ze zvyklostí, stávajících mezi civilisovanými národy, ze zákonů lidskosti a požadavků veřejného svědomí. ===Článek 63=== '''Registrace úmluvy u sekretariátu Organisace Spojených národů''' Švýcarská spolková rada dá tuto úmluvu zaregistrovat v sekretariátu Organisace Spojených národů. Švýcarská spolková rada zpraví také sekretariát Organisace Spojených národů o všech ratifikacích, přístupech a výpovědích, došlých k této úmluvě. Na důkaz toho podepsaní, předloživše své plné moci, podepsali tuto úmluvu. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 1949 v jazyce anglickém a francouzském; originál bude uložen v archivu Švýcarské konfederace. Švýcarská spolková rada zašle ověřený opis úmluvy každému ze signatárních států, jakož i státům, které k ní přistoupí. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy|Ženevská úmluva o ochraně obětí války 2]] [[en:Second Geneva Convention]] 1714 3828 2006-06-23T13:31:34Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/65_1954_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 65/1954 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Podepsaní zmocněnci vlád zastoupených na diplomatické konferenci, která se konala v Ženevě od 21. dubna do 12. srpna 1949 za účelem revise Ženevské úmluvy o zlepšení osudu raněných a nemocných v armádách v poli ze dne 27. července 1929, dohodli se na tomto: ==Kapitola I - Všeobecná ustanovení== ===Článek 1=== '''Zachovávání úmluvy''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávati tuto úmluvu a zajistí její zachovávání. ===Článek 2=== '''Provádění úmluvy''' Nehledíc na ustanovení, která mají nabýti účinnosti již v míru, bude se tato úmluva vztahovati na všechny případy vyhlášené války nebo jakéhokoli jiného ozbrojeného konfliktu vzniklého mezi dvěma nebo více Vysokými smluvními stranami, i když válečný stav není uznáván jednou z nich. Úmluva bude se rovněž vztahovati na všechny případy částečné nebo úplné okupace celého území některé Vysoké smluvní strany, i když se tato okupace nesetká s řádným vojenským odporem. Není-li některá z mocností účastnících se konfliktu smluvní stranou této úmluvy, zůstanou mocnosti, které jsou jejími stranami, přesto jí vázány ve svých vzájemných vztazích. Budou kromě toho vázány touto úmluvou vůči zmíněné mocnosti, přijme-li tato její ustanovení a bude-li se jimi říditi. ===Článek 3=== '''Konflikty povahy jiné než mezinárodní''' V případě ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní ráz a který vznikne na území některé z Vysokých smluvních stran, bude každá ze stran v konfliktu zavázána říditi se při nejmenším těmito ustanoveními: <ol> <li> S osobami, které se přímo neúčastní nepřátelství, včetně příslušníků ozbrojených sil, kteří složili zbraně, a osob, které byly vyřazeny z boje nemocí, zraněním, zadržením nebo jakoukoli jinou příčinou, bude se za všech okolností zacházet lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na rase, barvě, náboženství či víře, pohlaví, rodu či majetku nebo na jakémkoli jiném obdobném znaku. Proto jsou a zůstávají zakázány v každé době a na každém místě, pokud jde o osoby nahoře zmíněné: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> útoky na život a zdraví, zejména vražda ve všech formách, zmrzačení, kruté nakládání, trýznění a mučení, </li> <li> braní rukojmí, </li> <li> útoky proti osobní důstojnosti, zejména ponižující a pokořující zacházení, </li> <li> odsouzení a vykonání popravy bez předchozího rozsudku vyneseného řádně ustaveným soudem, poskytujícím soudní záruky uznané civilisovanými národy za nezbytné. </li> </ol> </li> <li> Ranění a nemocní budou sebráni a ošetřeni. </li> </ol> Nestranná lidumilná organisace, jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, může nabídnouti své služby stranám v konfliktu. Strany v konfliktu se mimo to vynasnaží, aby zvláštními dohodami byla uvedena v účinnost všechna ostatní ustanovení této úmluvy nebo jejich část. Použití předchozích ustanovení nebude míti vliv na právní postavení stran v konfliktu. ===Článek 4=== '''Provádění úmluvy neutrálními mocnostmi''' Neutrální mocnosti použijí analogicky ustanovení této úmluvy na raněné a nemocné, jakož i na členy zdravotnického a duchovního personálu, příslušející k ozbrojeným silám stran v konfliktu, kteří budou přijati neb internováni na jejich území, a rovněž na nalezené mrtvé. ===Článek 5=== '''Časové vymezení používání úmluvy''' Na chráněné osoby, které upadly do moci nepřátelské strany, bude se této úmluvy používati až do okamžiku jejich konečné repatriace. ===Článek 6=== '''Zvláštní dohody''' Kromě dohod výslovně uvedených v článcích 10, 15, 23, 28, 31, 36, 37 a 52 mohou Vysoké smluvní strany uzavříti jiné zvláštní dohody o všech otázkách, jež budou považovati za vhodné upravit zvláště. Žádná zvláštní dohoda nesmí býti na újmu postavení raněných a nemocných, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu, jak je upraveno touto úmluvou, ani omezovati práva zajištěná jim touto úmluvou. Ranění a nemocní, jakož i členové zdravotnického a duchovního personálu, budou požívati výhod těchto dohod tak dlouho, dokud se bude tato úmluva na ně vztahovati, ledaže by zmíněné dohody nebo dohody pozdější obsahovaly výslovně ustanovení opačná a vyjma příznivější opatření učiněná v jejich prospěch jednou nebo druhou ze stran v konfliktu. ===Článek 7=== '''Nezcizitelná povaha práv''' Ranění a nemocní, jakož i členové zdravotnického a duchovního personálu, nemohou se v žádném případě zříci z části nebo zcela práv, která jim zajišťuje tato úmluva, po případě zvláštní dohody zmíněné v předchozím článku. ===Článek 8=== '''Ochranné mocnosti''' Tato úmluva bude se prováděti za pomoci a pod dohledem ochranných mocností pověřených hájením zájmů stran v konfliktu. Za tím účelem mohou ochranné mocnosti jmenovati, vedle svého diplomatického a konsulárního personálu, delegáty ze svých příslušníků nebo z příslušníků jiných neutrálních mocností. Jmenování těchto delegátů podléhá schválení mocnosti, u které budou vykonávati své poslání. Strany v konfliktu usnadní v největší možné míře úkol zástupců nebo delegátů ochranných mocností. Zástupci nebo delegáti ochranných mocností nesmějí v žádném případě překročiti meze svého poslání, jak je dáno touto úmluvou; budou zejména bráti zřetel na naléhavé potřeby bezpečnosti státu, u něhož vykonávají svou funkci. Jedině naléhavé vojenské nutnosti mohou býti výjimečně a na přechodnou dobu důvodem pro omezení jejich činnosti. ===Článek 9=== '''Činnost Mezinárodního komitétu Červeného kříže''' Ustanovení této úmluvy nejsou na překážku lidumilné činnosti, kterou by se souhlasem zúčastněných stran v konfliktu rozvinul Mezinárodní komitét Červeného kříže nebo jakákoli jiná nestranná lidumilná organisace na ochranu raněných a nemocných, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu a za tím účelem, aby jim byla poskytnuta pomoc. ===Článek 10=== '''Organisace nahrazující ochranné mocnosti''' Vysoké smluvní strany se mohou kdykoli dohodnouti, že svěří úkoly, připadající podle této úmluvy ochranným mocnostem, organisaci poskytující veškeré záruky nestrannosti a účinnosti. Jestliže ranění a nemocní nebo členové zdravotnického a duchovního personálu z jakéhokoli důvodu nepožívají nebo přestanou požívati výhod činnosti ochranné mocnosti nebo organisace určené podle prvého odstavce, požádá mocnost, v jejíž moci jsou, buď některý neutrální stát nebo takovou organisaci, aby převzaly funkce příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem jmenovaným stranami, které se účastní konfliktu. Nelze-li takto zajistiti ochranu, musí požádat mocnost, v jejíž moci jsou tyto osoby, některou lidumilnou organisaci jako je Mezinárodní komitét Červeného kříže, aby převzaly lidumilné úkoly příslušející podle této úmluvy ochranným mocnostem anebo musí přijmout, s výhradou ustanovení tohoto článku, nabídku služeb učiněnou takovou organisací. Každá neutrální mocnost nebo každá organisace, která bude vyzvána zúčastněnou mocností anebo se sama nabídne k cílům shora zmíněným, musí si býti vědoma při své činnosti odpovědnosti vůči straně v konfliktu, k níž patří osoby chráněné touto úmluvou, a musí dávat dostatečné záruky, že je s to převzít zmíněné funkce a nestranně je plnit. Předchozí ustanovení nelze změnit zvláštní dohodou mezi mocnostmi, z nichž jedna by byla, byť i jen přechodně, omezena ve své volnosti jednání s jinou mocností nebo s jejími spojenci následkem vojenských událostí, zejména v případě okupace celého nebo podstatné části svého území. Kdekoli je v této úmluvě zmínka o ochranné mocnosti, vztahuje se tato zmínka také na organisace, které ji ve smyslu tohoto článku nahrazují. ===Článek 11=== '''Řešení sporů''' Ve všech případech, kdy to budou ochranné mocnosti považovat za prospěšné v zájmu chráněných osob, zejména v případě neshody mezi stranami v konfliktu o použití nebo výkladu ustanovení této úmluvy, poskytnou ochranné mocnosti své dobré služby k urovnání sporu. Za tím účelem může každá z ochranných mocností navrhnout z podnětu některé strany nebo z vlastní vůle stranám v konfliktu schůzku jejich zástupců, zejména úřadů majících péči o raněné a nemocné, jakož i členů zdravotnického a duchovního personálu po případě na vhodně zvoleném neutrálním území. Strany v konfliktu jsou povinny vyhovět návrhům, které jim byly v tom směru učiněny. Ochranné mocnosti mohou eventuálně navrhnout stranám v konfliktu ke schválení osobnost příslušející k některé neutrální mocnosti nebo osobnost vyslanou Mezinárodním komitétem Červeného kříže, která bude pozvána k účasti na této schůzce. ==Kapitola II - Ranění a nemocní== ===Článek 12=== '''Ochrana a ošetřování raněných a nemocných a zacházení s nimi''' Příslušníci ozbrojených sil a ostatní osoby zmíněné v následujícím článku, kteří jsou zraněni nebo nemocní, musí být za všech okolností respektovaní a chráněni. Strana v konfliktu, v jejíž moc upadnou, bude s nimi zacházet a o ně pečovat lidsky, bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování založeného na pohlaví, rase, národnosti, náboženství, politickém přesvědčení nebo na jakémkoli jiném podobném znaku. Přísně je zakázán jakýkoli útok na jejich život nebo na jejich osobu, zejména nesmějí být dobiti nebo vyhlazeni, podrobeni mučení, nesmějí být na nich konány biologické pokusy, nesmějí být záměrně ponecháni bez lékařské pomoci a ošetření ani vystaveni nebezpečí nákazy neb infekce k tomu cíli vytvořenému. Jedině důvody lékařské naléhavosti ospravedlňují ošetření v přednostním pořadí. Se ženami se bude zacházet se všemi zvláštními ohledy příslušejícími jejich pohlaví. Strana v konfliktu, která je nucena zanechat raněné nebo nemocné svému protivníku, ponechá s nimi, pokud to dovolí vojenské nutnosti, část svého zdravotnického personálu a materiálu, aby pomáhal při jejich ošetřování. ===Článek 13=== '''Osoby chráněné''' Tato úmluva se týká raněných a nemocných patřících do těchto kategorií: <ol> <li> příslušníci ozbrojených sil některé strany v konfliktu, jakož i příslušníci milic a dobrovolných sborů, které jsou součástí těchto ozbrojených sil, </li> <li> příslušníci jiných milic a příslušníci jiných dobrovolnických sborů, včetně příslušníků organisovaných hnutí odporu, kteří přináležejí k některé straně v konfliktu a jsou činni na svém vlastním území nebo mimo ně, i když toto území je obsazeno, pokud tyto milice nebo dobrovolnické sbory, včetně organisovaných hnutí odporu, vyhovují těmto podmínkám: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> mají-li v čele osobu odpovědnou za své podřízené, </li> <li> mají-li pevný rozeznávací znak viditelný na dálku, </li> <li> nosí-li otevřeně zbraně, </li> <li> šetří-li při svých úkonech zákonů a obyčejů válečných; </li> </ol> </li> <li> příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě neb k moci, kterou neuznává mocnost, která je drží, </li> <li> osoby, které doprovázejí ozbrojené síly, nejsou však přímo jejich součástí, jako civilní členové posádek vojenských letounů, váleční dopisovatelé, dodavatelé, členové pracovních jednotek a služeb, mající na starosti péči o blaho vojenských osob, pod podmínkou, že k tomu dostali povolení od ozbrojených sil, které doprovázejí, </li> <li> členové lodních posádek, včetně velitelů, lodivodů a učňů obchodních lodí a posádky civilního letectva stran v konfliktu, kteří nepožívají výhod příznivějšího zacházení podle jiných ustanovení mezinárodního práva, </li> <li> obyvatelé neobsazeného území, kteří se při příchodu nepřítele z vlastního popudu chopí zbraně, aby bojovali proti pronikajícímu vojsku, aniž by měli čas ustavit se v pravidelné ozbrojené síly, nosí-li otevřeně zbraně a zachovávají zákony a obyčeje válečné. </li> </ol> ===Článek 14=== '''Právní postavení''' S výhradou ustanovení předchozího článku stanou se ranění a nemocní některé válčící strany, kteří upadnou do moci nepřítele, válečnými zajatci a budou se na ně vztahovat pravidla mezinárodního práva týkající se válečných zajatců. ===Článek 15=== '''Vyhledání a sebrání raněných a nemocných''' V každé době a zejména po boji učiní strany v konfliktu bez meškání všechna možná opatření, aby vyhledaly a sebraly raněné a nemocné, aby je chránily proti plenění a špatnému nakládání a aby jim zajistily nutné ošetření, jakož i aby vyhledaly mrtvé a zamezily jejich oloupení. Kdykoli to okolnosti dovolí, bude ujednáno příměří, zastavení palby nebo místní dohody, aby bylo možno odnést, vyměnit a přepravit raněné, kteří zůstali na bojišti. Místní dohody mohou být rovněž uzavřeny mezi stranami v konfliktu za účelem evakuace nebo výměny raněných a nemocných z obléhaného nebo obklíčeného území a za účelem průvozu zdravotnického i duchovního personálu a zdravotnického materiálu dopraveného do tohoto území. ===Článek 16=== '''Pořízení a zasílání zpráv o raněných a nemocných. Vystavení a zasílání úmrtních listů a seznamů zemřelých. Závěti a osobní majetek zemřelých''' Strany v konfliktu pořídí v nejkratší možné lhůtě soupis všech údajů potřebných k zjištění totožnosti raněných, nemocných a mrtvých nepřátelské strany, kteří se dostali do jejich moci. Tyto údaje budou podle možnosti obsahovat: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> označení mocnosti, k níž náležejí, </li> <li> vojenský útvar nebo matriční číslo, </li> <li> příjmení, </li> <li> křestní jméno nebo jména, </li> <li> datum narození, </li> <li> jiné údaje z průkazu nebo štítku totožnosti, </li> <li> datum a místo zajmutí nebo úmrtí, </li> <li> údaje o zraněních, nemoci nebo o příčině smrti </li> </ol> Údaje shora uvedené budou sděleny v nejkratší možné lhůtě informační kanceláři zmíněné v článku 122 Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci, která je zašle mocnosti, k níž zajatci náležejí, prostřednictvím ochranné mocnosti a ústřední kanceláře pro válečné zajatce. Strany v konfliktu vystaví a navzájem si zašlou cestou udanou v předchozím odstavci úmrtní listy nebo seznamy zemřelých, řádně ověřené. Seberou a navzájem si rovněž zašlou prostřednictvím téže kanceláře polovinu dvojitého štítku totožnosti, závěti neb jiné dokumenty důležité pro rodinu zemřelého, peněžní částky a vůbec všechny předměty mající nějakou vlastní cenu nebo hodnotu citovou, které budou nalezeny u mrtvých. Tyto předměty, jakož i věci, jichž majitel nebyl zjištěn, odešlou se v zapečetěných balících, spolu s prohlášením o všech podrobnostech potřebných k zjištění zemřelého majitele, jakož i s úplným inventářem balíku. ===Článek 17=== '''Pohřbení zemřelých a Správa pro evidenci hrobů''' Strany v konfliktu budou dbát toho, aby před pohřbem nebo zpopelněním zemřelých, konaným jednotlivě, bylo, pokud to jen okolnosti dovolí, provedeno pečlivé a pokud možno lékařské ohledání mrtvých za tím účelem, aby byla zjištěna smrt i totožnost a aby bylo umožněno podat o tom zprávu. Polovina dvojitého štítku totožnosti nebo štítek sám, jde-li o štítek jednoduchý, bude ponechán u mrtvého. Těla se nesmí zpopelnit než z naléhavých zdravotních důvodů nebo pohnutek vyplývajících z náboženství zemřelého. V případě zpopelnění budou na úmrtním listě nebo na ověřeném seznamu zemřelých podrobně udány okolnosti a důvody zpopelnění. Strany v konfliktu budou kromě toho dbát, aby mrtví byli pohřbeni s úctou, pokud možná podle náboženství, k němuž patřili, aby jejich hrobů bylo šetřeno a aby byly pokud možná seskupeny podle národnosti zemřelých, vhodně udržovány a označeny tak, aby je bylo lze vždy nalézt. Za tím účelem zřídí na počátku nepřátelství Úřední správu pro evidenci hrobů, aby bylo možno provést po případě exhumace, zjištění totožnosti mrtvých, ať jsou hroby umístěny kdekoliv, a eventuálně jejich převezení do vlasti. Tato ustanovení platí rovněž pro popel, který bude Správou pro evidenci válečných hrobů uchován až do okamžiku, kdy země původu sdělí konečné rozhodnutí v této věci. Jakmile to okolnosti dovolí a nejpozději při skončení nepřátelství, vymění si navzájem tyto Správy hrobů prostřednictvím informační kanceláře, zmíněné v druhém odstavci článku 16, seznamy udávající přesně místo a označení hrobů, jakož i informace o mrtvých v nich pohřbených. ===Článek 18=== '''Úloha obyvatelstva při ošetřování raněných a nemocných''' Vojenský úřad může se obrátit na okolní obyvatele se samaritánskou výzvou, aby dobrovolně sebrali a ošetřili pod jeho dohledem raněné a nemocné, a poskytnout za to osobám, které uposlechnou této výzvy, potřebnou ochranu a úlevy. V případě, že by nepřátelská strana dobyla nebo zpět získala moc nad tímto krajem, poskytne těmto osobám stejnou ochranu a stejné úlevy. Vojenský úřad musí dovolit obyvatelům a pomocným společnostem i v napadených nebo obsazených krajích, aby ze své vlastní vůle sbírali a ošetřovali raněné a nemocné, ať jsou příslušníky kteréhokoli národa. Civilní obyvatelstvo je povinno šetřit těchto raněných a nemocných a zejména nedopouštět se na nich žádného násilí. Nikdo nesmí trpět újmu nebo být odsouzen za to, že ošetřoval raněné nebo nemocné. Ustanovení tohoto článku nezbavují okupační mocnost závazků postarat se o raněné a nemocné jak po tělesné tak po duševní stránce. ==Kapitola III - Zdravotnické útvary a ústavy== ===Článek 19=== '''Ochrana zdravotnických útvarů a ústavů''' Stálé ústavy a pohyblivé útvary zdravotnické služby nesmějí za žádných okolností být napadeny, nýbrž musí být vždy respektovány a chráněny stranami v konfliktu. Dostanou-li se do moci nepřátelské strany, mohou i dále pokračovat ve své činnosti, pokud mocnost, která je zajala, se sama nepostará o potřebné ošetření raněných a nemocných, kteří jsou v těchto ústavech a útvarech. Příslušné úřady budou bdít nad tím, aby tyto zdravotnické ústavy a útvary byly pokud možno umístěny tak, aby eventuální útoky proti vojenským cílům nemohly ohrozit tyto zdravotnické ústavy a útvary. ===Článek 20=== '''Ochrana nemocničních lodí''' Nemocniční lodi, které mají nárok na ochranu podle Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři, nesmějí býti napadeny s pevniny. ===Článek 21=== '''Zánik ochrany poskytnuté zdravotnickým útvarům a ústavům''' Ochrana, která přísluší stálým ústavům a pohyblivým zdravotnickým útvarům zdravotnické služby, zanikne toliko tenkráte, je-li jich použito vedle jejich lidumilného poslání k spáchání činů škodících nepříteli. Ochrana může však přestat teprve po výzvě, která stanoví ve všech případech, kde je to vhodné, přiměřenou lhůtu, která uplyne bezvýsledně. ===Článek 22=== '''Okolnosti, které nejsou důvodem pro zbavení ochrany''' Okolnosti níže uvedené nebudou se považovat za důvod, aby zdravotnický útvar nebo ústav byl zbaven ochrany příslušející mu podle článku 19: #je-li personál útvaru nebo ústavu ozbrojen a užívá-li svých zbraní na svou vlastní obranu a na obranu svých raněných a nemocných, #je-li útvar nebo ústav, nemající ozbrojené ošetřovatele, chráněn hlídkou, strážemi nebo ozbrojeným průvodem, #najdou-li se v útvaru nebo v ústavu přenosné zbraně a střelivo odebrané raněným a nemocným, které dosud nebyly odevzdány příslušným službám, #je-li v ústavu nebo útvaru zvěrolékařský personál a materiál, aniž by byl jeho nedílnou součástí, #je-li lidumilná činnost útvaru nebo ústavu nebo jeho personálu rozšířena i na civilní raněné a nemocné. ===Článek 23=== '''Nemocniční oblasti a místa''' Už za míru mohou Vysoké smluvní strany, a strany v konfliktu jakmile vypukne nepřátelství, zřídit na svém vlastním území, a v případě potřeby na území okupovaném, nemocniční oblasti a místa zařízená tak, aby na nich našli ochranu před účinky války ranění a nemocní, jakož i personál mající na starosti organisaci a správu těchto oblastí a míst a péči o osoby tam shromážděné. Hned od počátku války i v jejím průběhu mohou zúčastněné strany uzavřít mezi sebou dohody o uznání těchto nemocničních oblastí a míst, které zřídily. Mohou za tím účelem uvést ve skutek ustanovení uvedená v návrhu dohody připojené k této úmluvě s případnými úpravami, které by považovaly za potřebné. Ochranné mocnosti a Mezinárodní komitét Červeného kříže se vybízejí, aby byly nápomocny při zřízení a uznání těchto nemocničních oblastí a míst. ==Kapitola IV - Personál== ===Článek 24=== '''Ochrana stálého personálu''' Zdravotnický personál určený výhradně k vyhledávání, sbírání, dopravě nebo k ošetření raněných a nemocných anebo k zabránění nemocem, personál určený výlučně ke správě zdravotnických útvarů a ústavů, jakož i vojenští duchovní přidělení k ozbrojeným silám, budou za všech okolností respektováni a chráněni. ===Článek 25=== '''Ochrana dočasného personálu''' Vojenské osoby zvlášť vycvičené, aby jich mohlo být v případě potřeby použito jako ošetřovatelů nebo pomocných nosičů nosítek při vyhledávání, odnášení, převozu nebo ošetřování raněných a nemocných, budou rovněž respektovány a chráněny, plní-li tyto úkoly v okamžiku, kdy přijdou ve styk s nepřítelem nebo kdy se dostanou do jeho moci. ===Článek 26=== '''Personál pomocných společností''' Personálu uvedenému v článku 24 je na roveň postaven personál národních společností Červeného kříže a jiných dobrovolných pomocných společností, které jsou řádně uznány a povoleny jejich vládou, pokud bude zaměstnán ve stejných funkcích jako personál uvedený v zmíněném článku, s tou podmínkou, že personál těchto společností podléhá vojenským zákonům a předpisům. Každá z Vysokých smluvních stran oznámí straně druhé buďto již v míru nebo při zahájení neb průběhem nepřátelství, avšak v každém případě před skutečným jich použitím, jména společností, které zmocnila aby pod její odpovědností pomáhaly oficiální zdravotnické službě jejích ozbrojených sil. ===Článek 27=== '''Uznané společnosti neutrálních států''' Uznaná společnost neutrálního státu smí poskytnout některé straně v konfliktu pomoc svým personálem nebo svými zdravotnickými útvary jen po předchozím souhlasu své vlády a s povolením strany v konfliktu samotné. Tento personál a tyto útvary budou postaveny pod dohled této strany v konfliktu. Neutrální vláda oznámí zmíněný svůj souhlas nepříteli státu, který tuto pomoc přijímá. Strana v konfliktu, která přijme tuto pomoc, je povinna, dříve než se jí jakkoli použije, zpravit o tom nepřátelskou stranu. Za žádných okolností nelze pokládat tuto pomoc za vměšování se do konfliktu. Členové personálu zmíněného v prvním odstavci musí být opatřeni, dříve než opustí neutrální zemi, k níž náležejí, řádnými průkazy totožnosti uvedenými v článku 40. ===Článek 28=== '''Personál zadržený nepřítelem''' Personál uvedený v článku 24 a 26, který se dostane do rukou nepřítele, bude zadržen, jen pokud to vyžaduje zdravotní stav, duchovní potřeba a počet válečných zajatců. Členové personálu, kteří budou takto zadrženi, nebudou pokládáni za válečné zajatce. Budou však nicméně požívat při nejmenším výhod všech ustanovení Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. Budou nadále vykonávat, v rámci vojenských zákonů a předpisů mocnosti, v jejíž moci jsou, pod dohledem jejích příslušných služeb a podle svědomí svého povolání svou léčebnou nebo duchovní funkci ve prospěch válečných zajatců příslušejících především k ozbrojeným silám, k nimž sami patří. Budou dále požívat těchto výhod při výkonu svého léčebného nebo duchovního poslání: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Budou mít právo občas navštěvovat válečné zajatce, kteří jsou v pracovních oddílech nebo v nemocnicích položených mimo tábor. Mocnost, v jejíž moci jsou, jim za tím účelem poskytne potřebné dopravní prostředky. </li> <li> V každém táboře bude nejstarší vojenský lékař nejvyšší hodnosti odpovědný vojenským úřadům tábora za odbornou činnost zadrženého zdravotnického personálu. Za tím účelem se dohodnou strany v konfliktu hned na počátku nepřátelství o vzájemně si odpovídajících hodnostech svého zdravotnického personálu, včetně personálu společností zmíněných v článku 26. Tento lékař, jakož i duchovní budou mít přímý přístup k odpovědným táborovým úřadům ve všech otázkách týkajících se jejich poslání. Tyto úřady jim poskytnou všechny výhody pro písemný styk v těchto otázkách. </li> <li> Zadržený personál nemůže být nucen k žádné práci, která nesouvisí s jeho zdravotnickým nebo duchovním posláním, třebaže zůstává podroben vnitřní kázni tábora, ve kterém je. </li> </ol> Strany v konfliktu se dohodnou během nepřátelství o eventuálním vystřídání zadrženého personálu a stanoví podmínky jeho provedení. Žádné z předchozích ustanovení nezprošťuje mocnost, v jejíž moci jsou tyto osoby, závazků, které má ve věci zdravotní a duchovní péče o válečné zajatce. ===Článek 29=== '''Osud dočasného personálu''' Personál označený v článku 25, který se dostane do rukou nepřátel, se považuje za válečné zajatce, bude ho však užito, pokud toho bude třeba, k zdravotnické službě. ===Článek 30=== '''Vrácení zdravotnického a duchovního personálu''' Personál, který nebude nezbytně třeba zadržet podle ustanovení článku 28, bude vrácen straně v konfliktu, k níž náleží, jakmile se najde nějaká cesta k jeho návratu a jakmile to dovolí vojenské nutnosti. Než dojde k vrácení, nebude považován za válečné zajatce. Bude však přesto požívat při nejmenším všech výhod stanovených Ženevskou úmluvou z 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. Bude nadále vykonávat své funkce pod dohledem nepřátelské strany a bude ho především užito k ošetřování raněných a nemocných bojující strany, k níž přináleží. Při odjezdu smí si odnést osobní svršky, cenné předměty a nástroje, které jsou jeho vlastnictvím. ===Článek 31=== '''Výběr osob, které mají být vráceny''' Výběr osob, které budou vráceny straně v konfliktu podle ustanovení článku 30, bude proveden bez ohledu na rasu, náboženství nebo politické přesvědčení, nejvhodněji podle časového pořadí jejich zajetí a jejich zdravotního stavu. Hned po zahájení nepřátelství mohou strany v konfliktu stanovit zvláštními dohodami procento personálu, který má být zadržen, v poměru k počtu válečných zajatců, jakož i jeho rozdělení po táborech. ===Článek 32=== '''Návrat personálu společností neutrálních států''' Osoby zmíněné v článku 27, které se dostanou do moci protivníkovy, nesmějí být zadrženy. Není-li opačné dohody, bude jim dovoleno vrátit se do vlasti nebo, není-li to možné, na území té strany v konfliktu, v jejíchž službách byly, jakmile bude otevřena cesta k jejich návratu a jakmile to dovolí vojenské nutnosti. Než dojde k jejich propuštění, budou dále vykonávat službu pod dohledem nepřátelské strany: budou především přiděleny k ošetřování raněných a nemocných té bojující strany, v jejíchž službách byly. Při svém odjezdu smějí si odvézt své svršky, osobní věci, cenné předměty, nástroje, zbraně a, možno-li, i dopravní prostředky, které jim patří. Strany v konfliktu zajistí těmto osobám, pokud budou v jejich moci, totéž zaopatření, totéž ubytování, tytéž náležitosti a platy jako odpovídajícímu personálu své vlastní armády. Strava budiž v každém případě postačující v množství, jakosti i rozmanitosti, aby jim zaručila normální zdravotní rovnováhu. ==Kapitola V - Budovy a materiál== ===Článek 33=== '''Osud staveb, materiálu a skladů zdravotnických zařízení ozbrojených sil''' Materiál pohyblivých zdravotnických útvarů ozbrojených sil, který se dostane do moci protivníkovy, zůstane vyhrazen pro raněné a nemocné. Stavby, materiál a sklady stálých zdravotnických zařízení ozbrojených sil zůstanou podrobeny válečným zákonům, nemohou však být odňaty svému účelu, dokud jich je třeba pro péči o raněné a nemocné. Velitelé armád v poli mohou jich však užíti v případě naléhavé vojenské nutnosti, za předpokladu, že učinili předtím opatření potřebná k zajištění blaha nemocných a raněných, kteří jsou tam ošetřováni. Materiál a sklady uvedené v tomto článku se nesmějí úmyslně zničit. ===Článek 34=== '''Majetek pomocných společností''' Movitý i nemovitý majetek pomocných společností, požívajících výhod této úmluvy považuje se za soukromé vlastnictví. Právo na rekvisice přiznané válčícím zákony a zvyklostmi válečnými bude uplatňován pouze v případech naléhavé nutnosti a teprve, když je zajištěn osud raněných a nemocných. ==Kapitola VI - Zdravotnické transporty== ===Článek 35=== '''Ochrana zdravotnických transportů''' Transporty raněných a nemocných nebo zdravotnického materiálu buďtež respektovány a chráněny ze stejných důvodů jako pohyblivé zdravotnické útvary. Upadnou-li tyto transporty nebo vozidla do rukou nepřátelské strany, budou podléhat zákonům válečným za podmínky, že strana v konfliktu, která se jich zmocní, se ve všech případech postará o raněné a nemocné, kteří v nich jsou. Civilní personál a všechny dopravní prostředky pocházející z rekvisic podléhají obecným pravidlům mezinárodního práva. ===Článek 36=== '''Sanitní letadla''' Sanitní letadla, to jest letadla výlučně užívaná k odvozu raněných a nemocných a pro dopravu sanitního personálu i materiálu, nesmějí být napadena, nýbrž budou respektována válčícími stranami při letech, které budou konat ve výškách, v dobách a směry výslovně dohodnutými mezi všemi zúčastněnými bojujícími stranami. Budou zřetelně opatřena, vedle národních barev, rozeznávacím znakem, uvedeným v článku 38, na svých spodních, horních i bočních plochách. Budou vybavena jakýmkoli jiným označením nebo poznávacím prostředkem, stanovenými dohodou mezi válčícími stranami buď na počátku nebo během nepřátelství. Není-li opačné dohody, je zakázán přelet nepřátelského nebo nepřítelem obsazeného území. Sanitní letadla musí uposlechnout každé výzvy k přistání. Přistane-li takto letadlo podle rozkazu, může pokračovat v letu se svým osazenstvem po eventuální prohlídce. Přistane-li letadlo nouzově na území nepřátelském nebo nepřítelem obsazeném, jsou ranění, nemocní i posádka letadla válečnými zajatci. Se zdravotnickým personálem bude nakládáno podle článku 24 a následujících. ===Článek 37=== '''Přelétávání neutrálních zemí. Vysazení nemocných a raněných na neutrálním území.''' Sanitní letadla stran v konfliktu mohou s výhradou ustanovení druhého odstavce přelétat území neutrálních mocností a tam přistávat na pevnině nebo na vodě v případě nutnosti nebo aby tam učinila zastávku. Musí především oznámit neutrálním mocnostem přelet nad jejich územím a poslechnout každé výzvy k přistání na zemi nebo ve vodě. Budou chráněna před útokem, jen poletí-li ve výšce, v době a směrem výslovně dohodnutým mezi zúčastněnými stranami v konfliktu a neutrálními mocnostmi. Neutrální mocnosti mohou však stanovit podmínky nebo omezení, pokud jde o přelet jejich území sanitními letadly nebo o jejich přistání. Tyto eventuální podmínky neb omezení budou platit stejným způsobem pro všechny bojující mocnosti. Ranění nebo nemocní, vysazení se souhlasem místního úřadu ze sanitního letadla na neutrálním území, budou, pokud nebylo jinak ujednáno mezi neutrální mocností a stranami v konfliktu, zadrženi neutrálním státem, když toho vyžaduje mezinárodní právo, tak aby se nemohli znovu účastnit válečných operací. Náklady na nemocniční ošetřování a internování nese mocnost, k níž ranění a nemocní náležejí. ==Kapitola VII - Rozeznávací znak== ===Článek 38=== '''Odznak a rozeznávací znak zdravotnické služby armád''' K poctě Švýcarska bude heraldické znamení červeného kříže na bílém poli, utvořené převrácením spolkových barev, podrženo jakožto odznak a rozeznávací znak zdravotnické služby armád. Nicméně však pro státy, které užívají již jakožto rozeznávacího znaku na místo červeného kříže, červeného půlměsíce nebo červeného lva a slunce na bílém poli, budou tyto znaky rovněž připuštěny ve smyslu této úmluvy. ===Článek 39=== '''Používání znaku''' Tento odznak bude umístěn pod dohledem příslušného vojenského velitelství na praporech, na náramenních páskách a na všem materiálu náležejícím zdravotnické službě. ===Článek 40=== '''Označení zdravotnického a duchovního personálu a jeho průkaz totožnosti''' Personál uvedený v článku 24 a v článcích 26 a 27 nosí na levé paži pásku odolávající vlhku s rozeznávacím znakem, vydanou příslušným vojenským úřadem a opatřenou jeho razítkem. Tento personál bude mít u sebe vedle štítku totožnosti uvedeného v článku 16 také zvláštní průkaz totožnosti opatřený rozeznávacím znakem. Tento průkaz musí být odolný proti vlhkosti a mít takové rozměry, aby se vešel do kapsy. Bude vystaven v jazyku domovského státu a bude obsahovat alespoň příjmení, křestní jména, datum narození, hodnost a matriční číslo majitele. Bude v něm uvedeno, z jakého důvodu má právo na ochranu podle této úmluvy. Průkaz bude opatřen fotografií majitele a vedle toho buď jeho podpisem nebo otiskem prstů nebo obojím zároveň. Bude na něm razítko vojenského úřadu. Průkaz totožnosti bude jednotný v každé armádě a pokud možno stejného typu v armádách Vysokých smluvních stran. Strany v konfliktu mohou se řídit vzorem připojeným jako příklad k této úmluvě. Na počátku nepřátelství si zašlou navzájem vzor, kterého budou užívat. Každý průkaz totožnosti bude podle možnosti vydán alespoň ve dvou exemplářích, z nichž jeden si podrží země původu. V žádném případě nesmí být personál výše uvedený zbaven svých odznaků nebo svého průkazu totožnosti ani práva nosit náramenní pásku. V případě ztráty má nárok na duplikát průkazu a na to, aby mu byly vydány odznaky nové. ===Článek 41=== '''Označení dočasného personálu a jeho průkazy totožnosti''' Personál označený v článku 25 nosí, jen pokud vykonává zdravotnickou službu, bílou náramenní pásku s rozeznávacím znakem uprostřed, ale menších rozměrů, vydanou a orazítkovanou vojenským úřadem. Vojenské listiny totožnosti, které bude mít tento personál při sobě, budou obsahovat údaj o zdravotnické průpravě, které se dostalo majiteli, o přechodné povaze jeho služby a o jeho právu nosit náramenní pásku. ===Článek 42=== '''Označení zdravotnických útvarů a ústavů''' Prapor se znakem podle této úmluvy smí být vztyčen toliko u zdravotnických útvarů a ústavů, kterých tato úmluva předpisuje šetřit, a jen se souhlasem vojenského úřadu. Na pohyblivých útvarech i na stálých ústavech může být vztyčen vedle tohoto praporu státní prapor strany v konfliktu, ke které tento ústav nebo útvar náleží. Avšak zdravotnické útvary, které upadly v moc nepřítele, vztyčí jen prapor podle této úmluvy. Strany v konfliktu provedou, pokud to vojenské požadavky dovolí, všechna nutná opatření, aby učinily rozeznávací znaky zdravotnických útvarů a ústavů jasné viditelnými nepřátelským silám pozemním, leteckým i námořním, aby tak byla vyloučena možnost jakékoli útočné akce proti nim. ===Článek 43=== '''Omezení týkající se užívání rozeznávacího znaku. Přípustné výjimky.''' Zdravotnické útvary neutrálních států, kterým by bylo za podmínek stanovených v článku 27 povoleno propůjčit služby některé válečné straně, musí vztyčit s praporem podle této úmluvy státní prapor této válečné strany, použije-li tato možnosti, kterou ji skýtá článek 42. Nebrání-li tomu opačný rozkaz příslušného vojenského úřadu, mohou za všech okolností vztyčit svůj státní prapor, i když upadnou do moci nepřátelské strany. ===Článek 44=== '''Omezení týkající se užívání rozeznávacího znaku. Přípustné výjimky.''' Znaku červeného kříže na bílém poli a slov "červený kříž" nebo "ženevský kříž" se smí užívat, s výjimkou případů vytčených v následujících odstavcích tohoto článku, jak v míru tak i za války toliko k označení a na ochranu zdravotnických útvarů a ústavů, personálu a materiálu, chráněných touto úmluvou a ostatními mezinárodními úmluvami upravujícími podobné věci. Totéž platí i o odznacích uvedených v článku 38, druhý odstavec, pro státy, které jich užívají. Národní společnosti Červeného kříže a ostatní společnosti uvedené v článku 26 budou mít právo užívat rozeznávacího znaku poskytujícího ochranu podle této úmluvy toliko v rámci ustanovení tohoto odstavce. Národní společnosti Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) mohou dále používat v míru ve shodě se svým domácím zákonodárstvím znaku Červeného kříže pro svou jinou činnost odpovídající zásadám vysloveným na mezinárodních konferencích Červeného kříže. Pokračují-li v této činnosti i za války, musí užívat tohoto znaku za takových podmínek, aby nemohla vzniknout domněnka, že si osobují právo na ochranu podle této úmluvy; odznak bude poměrně malých rozměrů a nesmí se ho užívat na náramenních páskách nebo na střechách budov. Mezinárodní organisace Červeného kříže a jeho personál řádně zmocněný mají právo užívat znaku červeného kříže na bílém poli v každé době. Výjimečně lze užívat ve shodě s domácím zákonodárstvím a s výslovným souhlasem některé z národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) odznaku podle této úmluvy v míru k označení vozidel užívaných jako ambulance a k označení záchranných stanic výlučně určených k bezplatnému ošetřování raněných nebo nemocných. ==Kapitola VIII - Provádění úmluvy== ===Článek 45=== '''Podrobné provedení článků úmluvy a řešení případů, jež nejsou předvídány''' Každá strana v konfliktu postará se prostřednictvím svých vrchních velitelů o podrobné provedení předchozích článků a o to, aby případy, na něž není pamatováno, byly řešeny podle obecných zásad této úmluvy. ===Článek 46=== '''Zákaz represálií''' Jsou zakázány represalie proti raněným, nemocným, personálu a budovám nebo materiálu, chráněným touto úmluvou. ===Článek 47=== '''Rozšíření textu úmluvy''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že rozšíří co možná nejvíce, v míru i ve válce, text této úmluvy ve svých zemích a zejména že zařadí její studium do vojenských a, možno-li, i civilních studijních programů, tak, aby její zásady byly uvedeny ve známost všeho obyvatelstva, zejména bojujících ozbrojených sil, zdravotnického personálu a vojenských duchovních. ===Článek 48=== '''Zaslání oficiálních překladů a všech zákonů a nařízení vydaných k provedení úmluvy''' Vysoké smluvní strany si navzájem zašlou prostřednictvím Švýcarské spolkové rady, a za nepřátelství prostřednictvím ochranné mocnosti, oficiální překlady této úmluvy, jakož i zákony a nařízení, které by vydaly, aby zajistily její používání. ==Kapitola IX - Stíhání zneužití a porušení== ===Článek 49=== '''Trestní sankce: Všeobecná ustanovení''' Vysoké smluvní strany se zavazují, že učiní všechna potřebná zákonodárná opatření, aby stanovily přiměřené trestní sankce postihující osoby, které se dopustí toho či onoho vážného porušení této úmluvy, vymezeného v následujícím článku, nebo dají k takovému porušení rozkaz. Každá smluvní strana je povinna vypátrat osoby obviněné z toho, že se dopustily některého z těchto vážných porušení anebo že daly k němu rozkaz, a musí je postavit před své vlastní soudy, ať je jakákoli jejich státní příslušnost. Může také, dá-li tomu přednost, odevzdat je v souladu s podmínkami svého vlastního zákonodárství k soudnímu stíhání některé jiné smluvní straně mající zájem na potrestání, pokud tato smluvní strana má dostatečná obvinění proti těmto osobám. Každá smluvní strana učiní potřebná opatření, aby odstranila všechny činy odporující ustanovením této úmluvy, jiné než jsou vážná porušení uvedená v následujícím článku. Obvinění budou za všech okolností požívat záruk soudního řízení a svobodné obhajoby, které nebudou méně příznivé než záruky zmíněné v článku 105 a následujících Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o zacházení s válečnými zajatci. ===Článek 50=== '''Trestní sankce: Vážná porušení úmluvy''' Vážnými porušeními uvedenými v předchozím článku mohou být některé z níže uvedených činů spáchaných na osobách nebo na majetku chráněných touto úmluvou: úmyslné zabití, mučení nebo nelidské zacházení, čítajíc v to i biologické pokusy, úmyslné způsobení velkého utrpení nebo vážné tělesné zranění a ohrožení zdraví, zničení a přisvojení si majetku neodůvodněné vojenskou nutností a provedené ve velkém měřítku nedovoleným a svévolným způsobem. ===Článek 51=== '''Trestní sankce: Odpovědnost smluvních stran''' Žádná smluvní strana se nemůže sama zprostit ani zprostit jinou smluvní stranu odpovědnosti,která stíhá ji samotnou nebo jinou smluvní stranu v důsledku porušení zmíněných v předchozím článku. ===Článek 52=== '''Postup při vyšetřování tvrzeného porušení úmluvy''' Na žádost některé strany v konfliktu se zavede vyšetřování způsobem, jenž bude stanoven mezi zúčastněnými stranami, o každém tvrzeném porušení této úmluvy. Nedosáhne-li se dohody o způsobu vyšetřování, shodnou se strany na volbě rozhodčího, který stanoví, jakým způsobem postupovat. Jakmile bude zjištěno porušení, učiní mu strany v konfliktu konec a odstraní je jak možná nejrychleji. ===Článek 53=== '''Zneužívání znaku nebo názvu Červeného kříže''' Užívání znaku nebo názvu "červený kříž" nebo "ženevský kříž" anebo jiného znaku nebo názvu je napodobujícího soukromými osobami nebo obchodními společnostmi či firmami, ať veřejnými nebo soukromými, jinými než těmi, kdož na to mají právo podle této úmluvy, je zakázáno v každé době, ať má toto užívání jakýkoli účel a bez ohledu na dobu, kdy s tímto užíváním bylo započato. Vzhledem k poctě prokázané Švýcarsku přijetím spolkových převrácených barev a k možnosti záměny švýcarského státního znaku a rozeznávacího odznaku podle této úmluvy, je zakázáno v každé době soukromým osobám, obchodním společnostem neb firmám užívat státního znaku Švýcarské konfederace, jakož i každého znaku jej napodobujícího, ať již jako tovární nebo obchodní známky nebo jako součásti těchto známek aneb za účelem odporujícím obchodní poctivosti anebo konečně za okolností, které by mohly urazit švýcarský národní cit. Vysoké smluvní strany, které nebyly stranami Ženevské úmluvy z 27. července 1929, mohou však povolit těm, kdož dříve používali odznaků, názvů neb známek uvedených v prvním odstavci, lhůtu nejvýš tří let od okamžiku, kdy tato úmluva nabude účinnosti, aby přestali jich užívat, za předpokladu, že v této lhůtě jejich používání nemůže za války vzbudit domněnku, že má za účel poskytnout ochranu ve smyslu této úmluvy. Zákaz vyslovený v prvním odstavci tohoto článku se týká rovněž znaků a názvů uvedených v druhém odstavci článku 38, aniž by tím byla dotčena práva nabytá dřívějším používáním. ===Článek 54=== '''Vydání zákonodárných opatření ke stíhání zneužití znaku nebo názvu Červeného kříže''' Vysoké smluvní strany, jichž dosavadní zákonodárství by nebylo postačující, učiní potřebná opatření, aby byla zamezena a stíhána v každé době zneužití zmíněná v článku 53. ==Závěrečná ustanovení== ===Článek 55=== '''Autentická znění a oficiální překlady''' Tato úmluva jest sepsána v jazyce anglickém a francouzském. Obě znění jsou stejně závazná. Švýcarská spolková rada dá pořídit úřední překlady úmluvy do jazyka ruského a španělského. ===Článek 56=== '''Lhůta pro podepsání úmluvy''' Tato úmluva, která bude mít dnešní datum, může být podepsána až do 12. února 1950 jménem mocností zastoupených na konferenci, která započala v Ženevě dne 21. dubna 1949, jakož i jménem mocností na této konferenci nezastoupených, které jsou však stranami Ženevských úmluv z r. 1864, z r. 1906 nebo z r. 1929 o zlepšení osudu raněných a nemocných v armádách v poli. ===Článek 57=== '''Ratifikace''' Tato úmluva bude ratifikována co možná nejdříve a ratifikační listiny budou uloženy v Bernu. O uložení každé ratifikační listiny bude pořízen zápis, jehož jeden ověřený opis bude zaslán Švýcarskou spolkovou radou všem mocnostem, jejichž jménem byla podepsána nebo jejichž jménem byl oznámen přístup. ===Článek 58=== '''Nabytí účinnosti''' Tato úmluva nabude účinnosti šest měsíců poté, kdy byly uloženy nejméně dvě ratifikační listiny. Později nabude účinnosti pro každou z Vysokých smluvních stran šest měsíců po uložení její ratifikační listiny. ===Článek 59=== '''Vztah k dřívějším úmluvám''' Tato úmluva nahrazuje úmluvy z 22. srpna 1864, z 6. července 1906 a z 27. července 1929 ve vztazích mezi Vysokými smluvními stranami. ===Článek 60=== '''Přístup k úmluvě''' Ode dne nabytí účinnosti zůstane tato úmluva otevřena pro přístup každé mocnosti, jejímž jménem nebyla podepsána. ===Článek 61=== '''Oznamování přístupů''' Přístupy budou oznámeny písemně Švýcarské spolkové radě a nabudou účinnosti šest měsíců poté, kdy jí došly. Švýcarská spolková rada oznámí přístupy všem mocnostem, jejichž jménem byla úmluva podepsána anebo jejichž jménem jí byl oznámen přístup. ===Článek 62=== '''Zvláštní případy, kdy ratifikace nebo přístupy nabývají okamžitě účinnosti''' Za situace vylíčené v článcích 2 a 3 nabudou uložené ratifikace a přístupy oznámené stranami v konfliktu před zahájením nepřátelství neb okupace anebo po něm okamžité účinnosti. Oznámení o ratifikacích nebo o přístupech došlých od stran v konfliktu učiní Švýcarská spolková rada nejrychlejším způsobem. ===Článek 63=== '''Výpověď úmluvy''' Každá z Vysokých smluvních stran bude mít možnost vypovědět tuto úmluvu. Výpověď bude oznámena písemně Švýcarské spolkové radě. Tato uvědomí o tomto oznámení vlády všech Vysokých smluvních stran. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po jejím oznámení Švýcarské spolkové radě. Avšak výpověď oznámená v době, kdy vypovídající mocnost je zapletena do nepřátelství, nenabude účinnosti, pokud nebude uzavřen mír, a v žádném případě, pokud nebudou skončeny operace spojené s propuštěním a repatriací osob ochráněných touto úmluvou. Výpověď bude platit jen pro vypovídající mocnost. Nebude mít vliv na závazky, které strany v konfliktu budou i nadále nuceny dodržovat ve smyslu zásad mezinárodního práva, jak vyplývají ze zvyklostí stávajících mezi civilisovanými národy, ze zákonů lidskosti a z požadavků veřejného svědomí. ===Článek 64=== '''Registrace v sekretariátu Organisace Spojených národů''' Švýcarská spolková rada dá tuto úmluvu zaregistrovat v sekretariátu Organisace Spojených národů. Švýcarská spolková rada zpraví také sekretariát Organisace Spojených národů o všech ratifikacích, přístupech a výpovědích, došlých k této úmluvě. Na důkaz toho podepsaní, předloživše své plné moci, podepsali tuto úmluvu. Dáno v Ženevě dne 12. srpna 1949 v jazyce anglickém a francouzském; originál bude uložen v archivu Švýcarské konfederace. Švýcarská spolková rada zašle ověřený opis této úmluvy každému ze signatárních států, jakož i státům, které k úmluvě přistoupí. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy|Ženevská úmluva o ochraně obětí války 1]] [[en:First Geneva Convention]] 1715 3046 2006-06-04T09:58:41Z -jkb- 4 totéž i tady, Flambelle, viz diskusi zde {{Textinfo| TITULEK=Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Evropské Osy |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/164_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=164/1947 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Mezinárodní vojenský tribunál |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Norimberský proces|Norimberský proces]] |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} DOHODA sjednaná vládou Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, vládou Spojených států amerických, Prozatímní vládou Francouzské republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců evropské osy. V Londýně dne 8. srpna 1945 Poněvadž Spojené národy prohlásily opětovně svůj úmysl postaviti válečné zločince před soud; :a poněvadž moskevská deklarace z 30. října 1943 o německých ukrutnostech v obsazené Evropě stanovila, že ti němečtí důstojníci, mužstvo a členové nacistické strany, kteří byli zodpovědni za spáchané ukrutnosti a zločiny, nebo se jich zúčastnili, budou posláni zpět do zemí, kde jejich ohavné činy byly provedeny, aby tam byli souzeni a potrestáni podle zákonů těchto osvobozených zemí a svobodných vlád, které v nich budou vytvořeny; :a poněvadž o této deklaraci bylo stanoveno, že není na újmu případům hlavních zločinců, jejichž trestné činy nelze zvlášť zeměpisně umístiti a kteří budou potrestáni společným rozhodnutím spojeneckých vlád; uzavřely tedy nyní vláda Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, vláda Spojených států amerických, Prozatímní vláda Francouzské republiky a vláda Svazu sovětských socialistických republik (v dalším nazývané „Signatáři“) jednajíce v zájmu všech Spojených národů, svými řádně zplnomocněnými zástupci tuto dohodu. __NOTOC__==Článek 1== Po dohovoru s Kontrolní radou pro Německo bude zřízen Mezinárodní vojenský soudní dvůr pro trestní řízení s válečnými zločinci, jejichž trestné činy nelze zvlášť zeměpisně umístiti, bez ohledu na to, jsou-li obviňováni jednotlivě anebo jako členové organisací či skupin anebo v obou vlastnostech. ==Článek 2== Složení, pravomoc a úkoly Mezinárodního vojenského soudního dvora budou určeny v Statutu připojeném k této dohodě, kterýžto Statut bude podstatnou částí této dohody. ==Článek 3== Každý ze Signatářů učiní nutná opatření, aby pro vyšetřování obvinění a pro soudní řízení byli dáni k disposici hlavní váleční zločinci jím zadržení, kteří mají býti souzeni Mezinárodním vojenským soudním dvorem. Signatáři se také co nejvíce přičiní, aby pro vyšetřování obvinění proti nim a pro jejich souzení před Mezinárodním vojenským soudním dvorem byli dáni k disposici i ti hlavní váleční zločinci, kteří nejsou na území žádného ze Signatářů. ==Článek 4== Tato dohoda nebude v ničem na újmu ustanovením daným moskevskou deklarací o návratu válečných zločinců do zemí, kde spáchali své zločiny. ==Článek 5== Každá vláda Spojených národů může přistoupiti k této dohodě oznámením učiněným diplomatickou cestou vládě Spojeného království, která zpraví ostatní Signatáře a přistoupivší vlády o každém takovém přístupu. ==Článek 6== Tato dohoda nebude v ničem na újmu pravomoci nebo oprávněním kteréhokoliv státního nebo okupačního soudu, který již byl zřízen nebo bude zřízen na kterémkoliv spojeneckém území či v Německu k souzení válečných zločinců. ==Článek 7== Tato dohoda vstoupí v platnost v den podpisu a zůstane v platnosti po dobu jednoho roku, i potom nadále s tou výhradou, že každý Signatář může oznámiti jeden měsíc napřed diplomatickou cestou svůj úmysl ji rozvázati. Takové rozvázání nebude na újmu žádnému řízení, které jest již zahájeno a žádným nálezům, které již byly vyneseny podle této dohody. Tomu na důkaz opatřili podepsaní tuto dohodu svým podpisem. Dáno v Londýně dne 8. srpna 1945 ve čtyřech vyhotoveních, z nichž každé jest sepsáno anglicky, francouzsky a rusky a každý text bude stejně autentický. Za vládu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska: :Jowitt. Za vládu Spojených států amerických: :Robert H. Jackson. Za Prozatímní vládu Francouzské republiky: :Robert Falco. Za vládu Svazu sovětských socialistických republik: :I. Nikičenko. A. Trainin. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Nuremberg London Agreement]] 1716 3045 2006-06-04T09:39:13Z -jkb- 4 aha, tak wiki takto, psal jsem to sám do nápovědy {{Textinfo| TITULEK=Statut Mezinárodního vojenského soudního dvora |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/164_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=164/1947 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Mezinárodní vojenský tribunál |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:Norimberský proces|Norimberský proces]] |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==I. Složení Mezinárodního vojenského soudního dvora.== ===Článek 1 === Podle [[Londýnská dohoda o stíhání válečných zločinců|dohody]] podepsané dne 8. srpna 1945 vládou Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, vládou Spojených států amerických, Prozatímní vládou Francouzské republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik bude zřízen Mezinárodní vojenský soudní dvůr (v dalším nazývaný „Soudní dvůr“) k spravedlivému a rychlému trestnímu řízení s hlavními válečnými zločinci evropské Osy a k jejich potrestání. ===Článek 2=== Soud bude složen ze čtyř členů, z nichž každý bude míti zástupce. Každý Signatář ustanoví jednoho člena a jednoho zástupce. Zástupci budou, pokud jim to bude možno, přítomni všem zasedáním Soudního dvora. Bude-li některý člen Soudního dvora pro nemoc nebo z jiné příčiny neschopen plniti své úkoly, zaujme jeho místo jeho zástupce. ===Článek 3=== Obžaloba, obžalovaní ani jejich obhájci nemohou odmítnouti Soudní dvůr, jeho členy ani jejich zástupce. Každý Signatář může vyměniti svého člena v Soudním dvoře nebo jeho náhradníka z důvodů zdravotních nebo jiných důležitých důvodů s tou výjimkou, že výměna není přípustna během hlavního líčení, leda zástupcem. ===Článek 4=== a) Přítomnost všech čtyř členů Soudního dvora nebo zástupce za každého nepřítomného člena je nutna, aby tu bylo quorum. b) Před každým líčením dohodnou se členové Soudního dvora mezi sebou o volbě předsedy ze svého středu; tento předseda podrží svůj úřad po toto líčení, leč že by bylo usneseno jinak hlasy alespoň tří členů. Je v zásadě dohodnuto, že ve funkci předsednické bude střídání, jak líčení půjdou za sebou. Bude-li však Soudní dvůr zasedati na území jednoho ze čtyř Signatářů, bude předsedati zástupce tohoto Signatáře v Soudním dvoře. c) Bez újmy tomu, co bylo řečeno, bude se Soudní dvůr usnášeti většinou hlasů a při rovnosti hlasů bude rozhodným hlas předsedův, ovšem s tím, že odsouzení a tresty budou ukládány jen kladnými hlasy aspoň tří členů Soudního dvora. ===Článek 5=== Bude-li potřebí a podle počtu případů, které mají býti souzeny, mohou býti zřízeny jiné soudní dvory; ustavení a úkoly každého soudního dvora, jakož i řízení u něho budou shodné a budou se říditi tímto Statutem. ==II. Pravomoc a obecné zásady.== ===Článek 6=== Soudní dvůr, zřízený dohodou zmíněnou v článku 1 tohoto Statutu pro souzení a potrestání hlavních válečných zločinců evropské Osy, bude oprávněn souditi a potrestati osoby, které spáchaly, jednajíce v zájmu zemí evropské Osy, ať jako jednotlivci nebo jako členové organisací, některý z následujících zločinů. Následující činy, nebo některé z nich jsou zločiny spadající pod pravomoc Soudního dvora, za které bude osobní odpovědnost: :a) Zločiny proti míru: to jest osnování, příprava, podněcování nebo podniknutí útočné války nebo války porušující mezinárodní smlouvy, dohody nebo záruky, anebo účast na společném plánu nebo spiknutí ku provedení čehokoliv z toho, co výše uvedeno; :b) válečné zločiny: to jest porušení zákonů války nebo válečných zvyklostí. Takové porušení bude v sobě zahrnovati vraždu, zlé nakládání nebo deportaci civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo v něm k otrocké práci, nebo pro jakýkoliv jiný účel, vraždu válečných zajatců nebo osob na moři, nebo zlé nakládání s nimi, zabíjení rukojmí, plenění veřejného nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst a vesnic, nebo pustošení neodůvodněné vojenskou nutností, nebude však na ně omezeno; :c) zločiny proti lidskosti: to jest vražda, vyhlazování, zotročování, deportace nebo jiné nelidské činy spáchané proti jakémukoliv civilnímu obyvatelstvu před válkou nebo za války, nebo pronásledování z příčin politických, rasových či náboženských při provádění kteréhokoliv zločinu spadajícího pod pravomoc Soudního dvora nebo ve spojení s takovým zločinem, bez ohledu na to, zda bylo porušeno místní právo země, kde zločiny byly spáchány. Vůdcové, organisátoři, podněcovatelé a spoluvinníci zúčastnivší se při osnování nebo provádění společného plánu nebo spiknutí ku provedení některého ze zmíněných zločinů jsou odpovědni za všechny činy všech osob při provádění takového plánu. ===Článek 7=== Úřední postavení obžalovaných, ať jako hlav státu nebo odpovědných úředníků ve veřejných úřadech, nebude pokládáno za skutečnost zprošťující je odpovědnosti ani za skutečnost zmírňující trest. ===Článek 8=== Skutečnost, že obžalovaný jednal na rozkaz své vlády nebo svého představeného, nezprostí ho odpovědnosti, ale může býti pokládána za polehčující pro výměru trestu, rozhodne-li Soudní dvůr, že spravedlnost toho žádá. ===Článek 9=== Při hlavním líčení s kterýmkoliv jednotlivým členem nějaké skupiny nebo organisace může Soudní dvůr prohlásiti (v souvislosti s kterýmkoliv činem, pro který jednotlivec může býti odsouzen), že skupina nebo organisace, jejímž členem byl tento jednotlivec, byla organisací zločinnou. Po přijetí obžaloby oznámí Soudní dvůr způsobem, který uzná vhodným, že obžaloba zamýšlí požádati Soudní dvůr, aby učinil takové prohlášení; každý člen organisace bude pak oprávněn požádati Soudní dvůr, aby mu poskytl slyšení o otázce, zda organisace měla zločinnou povahu. Soudní dvůr bude oprávněn žádosti vyhověti nebo ji zamítnouti. Vyhoví-li žádosti, může Soudní dvůr naříditi, jakým způsobem budou žadatelé zastoupeni a slyšeni. ===Článek 10=== Byla-li skupina nebo organisace Soudním dvorem prohlášena za zločinnou, bude míti příslušný státní orgán každého Signatáře právo stíhati jednotlivce pro členství v ní před státními, vojenskými nebo okupačními soudy. V každém takovém případě je pokládána zločinná povaha skupiny nebo organisace za prokázanou a nemůže býti brána v pochybnost. ===Článek 11=== Každý, kdo byl odsouzen Soudním dvorem, může být obviněn před státním, vojenským nebo okupačním soudem, o němž je zmínka v článku 10 tohoto Statutu, z jiného zločinu než z členství ve zločinné skupině nebo organisaci a takový soud může, po odsouzení, uložiti mu trest, nezávislý na trestu, který mu uložil Soudní dvůr za účast na zločinné činnosti takové skupiny nebo organisace a dodatečný trest k takovému trestu. ===Článek 12=== Soudní dvůr bude míti právo prováděti řízení proti osobě obviněné ze zločinů vypočítaných v článku 6 tohoto Statutu v její nepřítomnosti, nebyla-li nalezena, anebo když Soudní dvůr z jakéhokoliv důvodu shledá nutným v zájmu spravedlnosti provésti výslech v její nepřítomnosti. ===Článek 13=== Soudní dvůr sestaví pravidla, dle nichž bude při řízení postupovati. Tato pravidla nesmějí odporovati ustanovením tohoto Statutu. ==III. Sbor pro vyšetřování a stíhání hlavních válečných zločinců.== ===Článek 14=== Každý Signatář ustanoví hlavního žalobce, aby vyšetřoval obvinění vznesená proti hlavním válečným zločincům a stíhal je. Hlavní žalobci budou činni jako sbor pro tyto úkoly: :a) dohodnouti se o plánu pro zvláštní činnost každého z hlavních žalobců a jeho personálu; :b) sjednati konečné určení hlavních válečných zločinců, které má Soudní dvůr souditi; :c) schváliti obžalobu a listiny, které s ní mají býti předloženy; :d) podati obžalobu a listiny k ní připojené Soudnímu dvoru; :e) sestaviti a doporučiti Soudnímu dvoru ke schválení sestavená pravidla pro řízení, které má na zřeteli článek 13 tohoto Statutu. Soudní dvůr bude oprávněn pravidla takto doporučená, se změnami nebo bez nich, přijmouti anebo zamítnouti. Sbor bude jednati ve všech věcech výše uvedených podle usnesení většiny a ustanoví předsedu, jak snad bude vhodným a ve shodě se zásadou střídání, s tím, že při určení nějakého obžalovaného k tomu, aby byl souzen Soudním dvorem nebo při určení zločinů, ze kterých má být obviněn, bude přijat, budou-li hlasy rozděleny rovně, návrh učiněný stranou, která navrhla, aby ten obžalovaný byl souzen, nebo aby ta obvinění byla vznesena proti němu. ===Článek 15=== Hlavní žalobci budou jednotlivě a postupujíce ve vzájemné součinnosti prováděti také tyto úkoly: :a) zjišťovati, sbírati a předkládati, před líčením nebo při něm, všechny nutné důkazy; :b) připravovati obžalobu pro schválení sborem podle odstavce :c) článku 14 tohoto Statutu; :c) předběžně vyslýchati všechny nutné svědky a obžalované; :d) vystupovati jako žalobce při líčení; :e) ustanovovati zástupce, aby plnili povinnosti, které by jim byly uloženy; :f) podniknouti takové jiné úkony, které se jim mohou zdáti nutnými, aby líčení bylo připraveno a provedeno. Je shoda o tom, že žádný svědek nebo obžalovaný, zadržený některým Signatářem, nebude vzat z moci tohoto Signatáře bez jeho souhlasu. ==IV. Spravedlivý soud pro obžalované.== ===Článek 16=== Aby bylo zajištěno, že obžalovaní budou souzeni spravedlivě, bude postupováno takto: :a) Obžaloba bude obsahovati všechny zvláštní údaje, vymezující v podrobnostech obvinění proti obžalovaným. Opis obžaloby a všech listin předložených s obžalobou, přeložené v jazyku, kterému rozumí, budou obžalovanému dodány v přiměřené lhůtě před líčením. :b) Při každém předběžném výslechu obžalovaného nebo při líčení s ním bude míti obžalovaný právo podati jakékoliv vyjádření závažné pro obvinění vznesená proti němu. :c) Předběžný výslech obžalovaného a líčení s ním budou prováděny v jazyku, nebo překládány do jazyka, kterému obžalovaný rozumí. :d) Obžalovaný bude míti právo hájiti se před Soudním dvorem sám anebo míti pomoc obhájce. :e) Obžalovaný bude míti právo předkládati při líčení, sám nebo svým obhájcem, důkazy na podporu své obhajoby a prováděti křížový výslech všech svědků vedených obžalobou. ==V. Oprávnění soudního dvora a vedení líčení.== ===Článek 17=== Soudní dvůr bude oprávněn :a) obesílati svědky k líčení a žádati jejich přítomnost a svědectví a dávati jim otázky; :b) vyslýchati každého obžalovaného; :c) žádati, aby byly předloženy listiny a jiný důkazný materiál; :d) bráti svědky do přísahy; :e) ustanovovati úředníky, aby prováděli všechny úkoly, které jim Soudní dvůr určí, v tom také oprávnění opatřiti si důkazy prováděné z příkazu. ===Článek 18=== Soudní dvůr :a) omezí líčení přísně na rychlý výslech o otázkách vyvolaných v důsledku obvinění, :b) učiní přísná opatření, aby se zamezilo každému jednání, které by způsobilo nepřiměřený průtah a aby byla vyloučena jednání a přednesy jakéhokoliv druhu o věcech nezávažných, :c) bude jednati sumárně s každou nevážností k soudu ukládáním vhodných trestů, mezi nimi vyloučením obžalovaného nebo jeho obhájce z veškerého dalšího řízení nebo nějakého jeho oddílu, ale bez újmy pro zjištění vznesených obvinění. ===Článek 19=== Soudní dvůr nebude vázán žádnými formálními pravidly průvodními. Zavede rychlá a neformální pravidla pro řízení, bude je prováděti v rozsahu co největším a připustí jakýkoliv důkaz, o kterém se bude domnívati, že má průvodní hodnotu. ===Článek 20=== Soudní dvůr může žádati, aby byl informován o povaze každého důkazu, dříve než bude nabídnut, aby tak mohl rozhodnouti o jeho závažnosti. ===Článek 21=== Soudní dvůr nebude žádati důkazu skutečností obecně známých, nýbrž bude je považovati za soudu známé. Rovněž bude považovati za soudu známé úřední vládní listiny a zprávy Spojených národů, i s usneseními a listinami výborů, dosazených v různých spojeneckých zemích pro vyšetřování válečných zločinů a zprávy a nálezy vojenských nebo jiných soudů kteréhokoliv ze Spojených národů. ===Článek 22=== Stálé sídlo Soudního dvora bude v Berlíně. První schůze členů Soudního dvora a hlavních žalobců bude v Berlíně na místě určeném Kontrolní radou pro Německo. Prvé líčení bude v Norimberce a jakákoliv pozdější líčení budou na takových místech, jak Soudní dvůr rozhodne. ===Článek 23=== Při každém líčení se může účastniti na straně obžaloby jeden hlavní žalobce nebo i více hlavních žalobců. Každý hlavní žalobce může zastávati svou funkci osobně nebo osobou nebo osobami, které zmocní. Funkci obhájce obžalovaného může zastávati na žádost obžalovaného jakýkoliv obhájce se stavovskou kvalifikací vystupovati ve věcech soudních před soudy své vlastní země, nebo jakákoliv jiná osoba, kterou k tomu Soudní dvůr zvlášť zmocní. ===Článek 24=== Řízení při líčení bude míti tento průběh: :a) Obžaloba bude čtena před soudem. :b) Soudní dvůr se otáže každého obžalovaného, zda se prohlašuje "vinným" či "nevinným". :c) Obžaloba bude míti zahajovací přednes. :d) Soudní dvůr se otáže obžaloby i obhajoby, jaké důkazy - mají-li nějaké - si přejí předložiti Soudnímu dvoru, a rozhodne o přípustnosti takových důkazů. :e) Budou vyslýcháni svědci obžaloby a potom svědci pro obhajobu. Potom mohou buď obžaloba nebo obhajoba vésti takové vývodní důkazy, které Soudní dvůr uzná přípustnými. :f) Soudní dvůr může kdykoliv dáti jakoukoliv otázku každému svědku a každému obžalovanému. :g) Obžaloba a obhajoba mohou klásti otázky všem svědkům a obžalovaným, kteří vypovídají, a podrobiti je křížovému výslechu. :h) Obhajoba bude míti projev k soudu. :i) Obžaloba bude míti projev k soudu. :j) Každý obžalovaný může učiniti přednes Soudnímu dvoru. :k) Soudní dvůr vynese výrok a prohlásí trest. ===Článek 25=== Všechny úřední listiny budou předkládány a všechna soudní řízení vedena anglicky, francouzsky a rusky a v jazyku obžalovaného. Také do jazyka země, ve které Soudní dvůr zasedá, může býti přeloženo z protokolu a z řízení to, co Soudní dvůr považuje za žádoucí pro spravedlnost a pro veřejné mínění. ==VI. Výrok o vině a trestu.== ===Článek 26=== Výrok Soudního dvora o vině nebo nevině každého obžalovaného bude obsahovati důvody, na kterých je založen, bude konečný a nebude podroben přezkoumání. ===Článek 27=== Při odsouzení bude Soudní dvůr míti právo uložiti obžalovanému trest smrti nebo takový jiný trest, který podle jeho určení bude spravedlivý. ===Článek 28=== Vedle trestu, který uloží, má Soudní dvůr právo zbaviti odsouzeného všeho nakradeného majetku a naříditi, aby tento majetek byl odevzdán Kontrolní radě pro Německo. ===Článek 29=== Při vině budou tresty vykonány podle rozkazů Kontrolní rady pro Německo, která může kdykoliv zmírniti nebo jinak změniti trest, ale nemůže zvýšiti jeho přísnost. Když Kontrolní rada pro Německo, po odsouzení a potrestání kteréhokoliv obžalovaného, odkryje nové důkazy, které podle jejího mínění by mohly založiti nové obvinění proti němu, podá Kontrolní rada o tom zprávu sboru, zřízenému podle článku 14 tohoto Statutu, aby jednal, jak uzná za vhodné, přihlížeje k zájmům spravedlnosti. ==VII. Výlohy. == ===Článek 30=== Výlohy Soudního dvora a řízení budou Signatáři účtovati na vrub fondů povolených pro vydržování Kontrolní rady pro Německo. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:London Charter of the International Military Tribunal]] 1717 3043 2006-06-04T09:19:17Z -jkb- 4 redir #REDIRECT [[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu]] 1718 3050 2006-06-04T10:22:38Z Flambelle 20 re -jkb- Doufám, že jsem nic nepovrtal. V cs.wiki jsem na Norimberském procesu udělal rozšíření, s odkazem na Mezin. voj. tribunál, tento pahýl jsem udělal (momentálně tak druhý odstavec), a v tomto pahýlu jsou pak odkazy na wikisource jak na tu Londýnskou dohodu tak i na statut. OK? [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:01, 4. 6. 2006 (UTC) <br>Když se na to dívám ještě jednou, tak by na cs.wiki dal příležitostně udělat ještě další pahýl o té dohodě a prolinkovat to správně. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:07, 4. 6. 2006 (UTC) :Podle mě je to takhle ok, Dohoda i Statut se týkají vlastně jen tribunálu. (imho je zbytečný, aby měla tahle dohoda vlastní článek, to důležitý by se mohlo vejít do nějakého "vznik-odstavečku" u toho tribunálu) --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 10:22, 4. 6. 2006 (UTC) 1719 3051 2006-06-04T11:05:39Z -jkb- 4 ještě jeden redir #REDIRECT [[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu]] 1720 3055 2006-06-04T15:54:22Z Flambelle 20 nová {{Textinfo| TITULEK=Úmluva, jíž se zřizuje Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/196_1947_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=196/1947 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=UNESCO |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__==Preambule== VLÁDY ČLENSKÝCH STÁTŮ TÉTO ÚMLUVY JMÉNEM SVÝCH NÁRODU PROHLAŠUJÍ, :že, poněvadž války se rodí v mysli lidí, je třeba v mysli lidí vybudovati obranu míru; :poněvadž vzájemné nepochopení národů bylo vždy v dějinách původem podezřívání a nedůvěry mezi národy, čímž se jejich nedorozumění příliš často zvrhla ve válku; :poněvadž velká a hrozná válka, jež se právě skončila, stala se možnou jen popřením demokratického ideálu důstojnosti, rovnosti a úcty k lidské bytosti a vůli nahraditi jej dogmatem o nerovnosti ras a lidí, využívající neznalosti a předsudků; :poněvadž lidská důstojnost vyžaduje, aby se šířily kultura a vzdělání ke spravedlnosti, svobodě a míru a poněvadž tato věc je posvátnou povinností, jež všechny národy musí plniti v duchu vzájemné pomoci; :poněvadž mír, založený toliko na hospodářských a politických dohodách vlád, nemohl by získati jednomyslný, trvalý a upřímný souhlas národů a poněvadž tento mír musí býti založen na duševní a mravní solidaritě lidstva, Z TĚCHTO DŮVODŮ :signatární státy této úmluvy, jsouce rozhodnuty zabezpečiti všem úplný a stejný přístup ke vzdělání, svobodné sledování objektivní pravdy a svobodnou výměnu myšlenek a poznatků, usnesly se na rozvíjení a rozhojnění styků mezi svými národy, aby se mohly vzájemně lépe poznati a aby mohly nabýti přesnějšího a správnějšího poznání života každého z nich. K TOMU CÍLI zakládají tímto Organisaci Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu, aby spoluprací národů celého světa postupně dosáhly na poli výchovy, vědy a osvěty cílů mezinárodního míru a společného blahobytu lidstva, pro něž byla Organisace Spojených národů ustavena a jež její charta vyhlašuje. ==Článek 1== '''Účel a činnost.''' 1. Snahou Organisace je přispěti k zachování míru a bezpečnosti utužením spolupráce mezi národy pomocí výchovy, vědy a osvěty, aby byla zajištěna všeobecná úcta ke spravedlnosti, zákonu, lidským právům a základním svobodám pro všechny, bez rozdílu rady, pohlaví, jazyka nebo náboženství, jež charta Spojených národů přiznává všem národům. 2. Za tím účelem Organisace: :a) podporuje poznávání a vzájemné pochopení národů, propůjčujíc svou pomoc prostředkům sloužícím informování širokých vrstev; doporučuje k tomu cíli takové mezinárodní dohody, jež považuje za užitečné k usnadnění volného oběhu myšlenek, slovem i obrazem; :b) dává mohutný impuls lidovýchově a šíření osvěty: spoluprací s členskými státy, které si toho přejí, k rozvoji jejich výchovné činnosti; zaváděním spolupráce mezi národy, směřující k postupnému uskutečňování ideálu stejné příležitosti ke vzdělání pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví a jakéhokoliv rozlišování hospodářského nebo sociálního; navrhováním výchovných metod, hodících se k tomu, aby děti celého světa byly připraveny na zodpovědnost svobodného člověka; :c) napomáhá udržování pokroku a rozšiřování vědění: péčí o zachování a ochranu světového duchovního majetku, pozůstávajícího z knih, uměleckých děl a jiných památek významu historického nebo vědeckého, a tím, že bude doporučovati účastněným národům, aby sjednávaly k tomu cíli mezinárodní úmluvy; podporováním spolupráce mezi národy ve všech odvětvích duševní činnosti, mezinárodní vzájemné výměny osob, činných na poli výchovy, vědy a osvěty, jakož i výměny publikací, uměleckých děl, laboratorních zařízení a veškerého informačního materiálu; zaváděním vhodných metod mezinárodní spolupráce, aby všem národům byl usnadněn přístup k tomu, co každý z nich vydává tiskem. 3. Aby členským státům této Organisace zajistila nezávislost, integritu a plodnou rozmanitost jejich kultury a výchovného systému, Organisace se vzdává práva zasahovati do jakékoliv věci spadající podstatně do jejich vnitřní pravomoci. ==Článek 2== '''Členové.''' 1. Členské státy Organisace Spojených národů mají právo býti členy Organisace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu. 2. S výhradou ustanovení dohody, jež bude sjednána mezi touto Organisací a Organisací Spojených národů, schválené podle článku X této úmluvy, mohou státy, jež nejsou členy Organisace Spojených národů, býti přijaty za členy Organisace na doporučení výkonného výboru, odhlasuje-li to valné shromáždění dvoutřetinovou většinou. 3. Členské státy Organisace, které budou zbaveny práv a výsad členů Organisace Spojených národů, budou na její žádost zbaveny práv a výsad spojených s členstvím v této organisaci. 4. Členské státy Organisace přestávají býti jejími členy ipso facto, jsou-li vyloučeny z Organisace spojených národů. ==Článek 3== '''Orgány.''' Organisace se skládá z valného shromáždění, výkonného výboru a sekretariátu. ==Článek 4== '''Valné shromáždění.''' '''A. Složení.''' 1. Valné shromáždění je složeno ze zástupců členských států Organisace. Vláda každého členského státu jmenuje nejvýše pět zástupců, vybraných po slyšení Národní komise, je-li nějaká, nebo institucí a sborů výchovných, vědeckých a osvětových. B. Činnost. 2. Valné shromáždění určuje směr a hlavní rysy Organisace. Rozhoduje o programu vytyčeném výkonným výborem. 3. Valné shromáždění, je-li toho třeba, svolává mezinárodní konference o výchově, vědách, humanitních studiích a rozšiřování vědění. 4. Usnáší-li se valné shromáždění na přijetí návrhů, které mají býti předloženy členským státům, musí rozlišovati mezi doporučeními členským státům a mezinárodními úmluvami, jež členské státy mají ratifikovati. V prvém případě stačí prostá většina; v případě druhém se vyžaduje dvoutřetinová většina. Každý z členských států předloží příslušným národním činitelům doporučení nebo úmluvy nejpozději do jednoho roku po skončení zasedání valného shromáždění, na němž byly přijaty. 5. Valné shromáždění dává Organisace Spojených národů rady o výchovné, vědecké a kulturní stránce otázek, zajímajících spojené národy, podle ustanovení a způsobem, jež dříve schválili příslušní činitelé obou Organisací. 6. Valné shromáždění dostává a zkoumá zprávy, které mu členské státy periodicky předkládají podle článku VIII. 7. Valné shromáždění volí členy výkonného výboru; jmenuje generálního ředitele podle návrhu výkonného výboru. '''C. Hlasování.''' 8. Každému členskému státu přísluší jeden hlas na valném shromáždění. Usnesení jsou přijímána prostou většinou hlasů, mimo případy, kdy ustanovení této úmluvy žádají dvoutřetinovou většinu. Většinou nutno rozuměti většinu přítomných a hlasujících členů. '''D. Jednací řád.''' 9. Valné shromáždění se schází každým rokem k řádnému zasedání; na svolání výkonného výboru může se sejíti k zasedání mimořádnému. Na každém zasedání určí valné shromáždění místo příští schůze; toto místo se každým rokem mění. 10. Valné shromáždění volí na každém zasedání předsedu a předsednictvo a stanoví si jednací řád. 11. Valné shromáždění zřizuje speciální technické komise a jiné pomocné orgány, jichž může býti třeba k provádění jejich úkolů. 12. Budou učiněna opatření, aby veřejnost se mohla účastniti jednání, s výhradou ustanovení jednacího řádu. '''E. Pozorovatelé.''' 13. Na doporučení výkonného výboru a s výhradou ustanovení jednacího řádu může valné shromáždění pozvati usnesením, přijatým dvoutřetinovou většinou, zástupce mezinárodních organisací, jmenovitě těch, o nichž je zmínka v článku XI, odstavci 4, jako pozorovatele na určitá zasedání valného shromáždění nebo komisí. ==Článek 5== '''Výkonný výbor.''' '''A. Složení.''' 1. Výkonný výbor se skládá z 18 členů volených valným shromážděním z delegátů, jmenovaných členskými státy, jakož i předsedy valného shromáždění, který zasedá jako takový s hlasem poradním. 2. Při volbě členů výkonného výboru valné shromáždění se vynasnaží dosaditi do něho odborníky v umění, literatuře, vědách a propagaci myšlení, mající zkušenosti a odborné znalosti potřebné k plnění správních a výkonných funkcí výboru. Vezme rovněž ohled na různost kultur a spravedlivé zeměpisné rozdělení. Ve výkonném výboru nebude moci nikdy býti současně více než jeden příslušník téhož členského státu, nečítajíc v to předsedu valného shromáždění. 3. Zvolení členové výboru podrží své funkce po dobu tří let; mohou býti bezprostředně znovuzvoleni na následující období, ale nemohou zasedati déle než po dobu dvou po sobě jdoucích období. Při prvních volbách zvolí se osmnáct členů, z nichž třetina odstoupí po uplynutí prvního roku trvání mandátu a třetina po uplynutí druhého roku, při čemž pořad jejich odstoupení jest určen hned po volbě losováním. Později volí se šest členů ročně. 4. V případě úmrtí nebo odstoupení některého z členů, určí výkonný výbor z delegátů dotyčného členského státu zástupce, který bude zasedati do nejbližšího zasedání valného shromáždění, které zvolí řádného člena pro zbývající část mandátního období. '''B. Funkce.''' 5. Výkonný výbor, jednaje z moci valného shromáždění, jest mu zodpovědný za splnění programu přijatého shromážděním. Sestavuje denní pořad zasedání shromáždění a jeho pracovní program. 6. Výkonný výbor doporučuje valnému shromáždění přijímání nových členů Organisace. 7. S výhradou rozhodnutí valného shromáždění stanoví si výkonný výbor svůj jednací řád. Volí si předsednictvo ze svých členů. 8. Výkonný výbor koná řádné schůze nejméně dvakrát ročně; může se sejíti ke schůzi mimořádné, je-li k ní svolán předsedou z jeho vlastního popudu nebo na žádost šesti členů výboru. 9. Předseda výkonného výboru předkládá valnému shromáždění, s připomínkami nebo bez nich, výroční zprávu generálního ředitele o činnosti Organisace, která předtím byla předložena výboru. 10. Výkonný výbor činí veškerá vhodná opatření pro porady se zástupci mezinárodních organisací nebo kvalifikovanými osobami, které se zabývají otázkami, spadajícími do jeho kompetence. 11. Členové výkonného výboru vykonávají moc, kterou jim propůjčilo valné shromáždění, jménem celého valného shromáždění a nikoli jako zástupci svých příslušných vlád. ==Článek 6== '''Sekretariát.''' 1. Sekretariát se skládá z generálního ředitele a potřebného personálu. 2. Generálního ředitele navrhuje výkonný výbor a jmenuje valné shromáždění na dobu šesti let za podmínek, jež budou valným shromážděním schváleny. Může býti znovu jmenován. Generální ředitel jest nejvyšším funkcionářem Organisace. 3. Generální ředitel nebo zástupce, kterého za sebe ustanovil, účastní se bez hlasovacího práva všech schůzí valného shromáždění, výkonného výboru a komisí Organisace. Formuluje návrhy o opatřeních, jež má valné shromáždění a výbor provésti. 4. Generální ředitel jmenuje zaměstnance sekretariátu dle ustanovení personálního statutu, jejž bude třeba předložiti k schválení valnému shromáždění. Zaměstnanci budou přijímáni na pokud možno nejširším zeměpisném podkladě tak, aby při tom byla zajištěna nejvyšší míra bezúhonnosti, zdatnosti a technických znalostí. 5. Odpovědnost generálního ředitele a personálu je výlučně mezinárodního rázu. Při výkonu svých povinností nebudou ani vyžadovati ani přijímati pokyny od žádné vlády a od žádného úřadu stojícího mimo Organisaci. Vystříhají se každého jednání, jež by mohlo kompromitovati jejich postavení, které zaujímají jako mezinárodní úředníci. Všechny členské státy Organisace se zavazují, že budou uznávati mezinárodní ráz funkce generálního ředitele a zaměstnanců a že nebudou na ně vykonávati vliv při plnění jejich úkolů. 6. Žádné z ustanovení tohoto článku nemůže brániti Organisaci v tom, aby sjednávala v rámci Organisace Spojených národů zvláštní dohody pro zřizování společných úřadů a o vzájemné výměně zaměstnanců. ==Článek 7== '''Národní komise pro spolupráci.''' 1. Každý členský stát učiní opatření odpovídající jeho poměrům, aby k pracím Organisace byly přibrány nejdůležitější jeho skupiny, zabývající se věcmi výchovy, vědeckého bádání a osvěty, pokud možno tím způsobem, že zřídí Národní komisi, v níž budou zastoupeny vláda a tyto skupiny. 2. V zemích, kde jsou zřízeny, zastávají Národní komise nebo národní organisace pro spolupráci funkci poradní své Národní delegace na valném shromáždění a u své vlády ve všech věcech, týkajících se Organisace. Mají úlohu spojovacích orgánů pro veškeré otázky zajímající Organisaci. 3. Na žádost členského státu může Organisace delegovati dočasně nebo trvale k Národní komisi tohoto státu člena svého sekretariátu, aby jí byl nápomocen při její práci. ==Článek 8== '''Podávání zpráv členskými státy.''' Každý členský stát zasílá Organisaci ve formě, kterou určí valné shromáždění, periodickou zprávu o zákonech, předpisech a statistikách, týkajících se jeho institucí a činnosti na poli výchovy, vědy a osvěty, jakož i o tom, co bylo podniknuto ve věci doporučení a úmluv, o nichž se zmiňuje článek IV, odstavec 4. ==Článek 9== '''Rozpočet.''' 1. Rozpočet jest spravován Organisací. 2. Valné shromáždění definitivně schvaluje rozpočet a stanoví finanční podíl jednotlivých členských států s výhradou opatření, o nichž bude učiněna dohoda s Organisací Spojených národů podle článku X této úmluvy. 3. Generální ředitel může se souhlasem výkonného výboru přijímati dary, odkazy a subvence od vlád, veřejných nebo soukromých institucí, sdružení nebo jednotlivců. ==Článek 10== '''Styk s Organisací spojených národů.''' Organisace bude připojena, jakmile to bude možné k Organisaci Spojených národů. Bude jedním z jej ích zvláštních orgánů, zmíněných v článku 57 charty Spojených národů. Toto připojení se provede dohodou s Organisací Spojených národů podle ustanovení článku 63 charty. Tato dohoda se předloží valnému shromáždění této Organisace ke schválení. Bude museti umožňovati skutečnou spolupráci mezi oběma organisacemi pro společný cíl.Současně potvrdí autonomii Organisace v oboru její zvláštní působnosti vymezené v této úmluvě. Tato dohoda bude jmenovitě obsahovat ustanovení o schvalování rozpočtu a financování Organisace valným shromážděním Spojených národů. ==Článek 11== '''Styk s jinými organisacemi a odbornými mezinárodními institucemi.''' 1. Organisace může spolupracovati s jinými organisacemi a odbornými mezivládními institucemi, jejichž úkoly a činnost jsou v souladu s jejími vlastními cíli. Za tím účelem může generální ředitel z moci výkonného výboru navázati účinné styky s těmito organisacemi a institucemi a zříditi smíšené komise, jež by se ukázaly nutnými k sjednání účinné spolupráce. Veškeré dohody sjednané s těmito organisacemi nebo odbornými institucemi budou podléhati schválení výkonného výboru. 2. Kdykoli valné shromáždění Organisace a příslušní činitelé kterékoliv jiné organisace nebo mezivládní odborné instituce, mající obdobnou činnost a obor působnosti, uznají za žádoucí postoupiti Organisaci prostředky a funkce výše zmíněné organisace nebo instituce, může generální ředitel, s výhradou schválení valného shromáždění, sjednati potřebné dohody, jež by vyhovovaly oběma stranám. 3. Organisace může učiniti ve společné dohodě s jinými mezivládními organisacemi vhodná opatření k tomu, aby byla zastoupena na jejich schůzích. 4. Organisace spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu může činiti veškerá vhodná opatření pro vzájemnou poradu a spolupráci se soukromými mezinárodními organisacemi, které se zabývají otázkami spadajícími do její působnosti. Může je požádati o provedení jistých vymezených úkolů, spadajících do jejich působnosti. Tato spolupráce může též zahrnovati účast zástupců zmíněných organisací na pracích poradních výborů zřízených valným shromážděním. ==Článek 12== '''Právní statut Organisace.''' Ustanovení článku 104 a 105 charty Spojených národů, týkající se právního statutu Spojených národů, jejich výsad a svobod, platí též pro tuto Organisaci. ==Článek 13== '''Dodatky.''' 1. Návrhy dodatků k této úmluvě nabudou platnosti po schválení valným shromážděním dvoutřetinovou většinou hlasů; avšak dodatky, jež zavádějí podstatné změny v cílech Organisace nebo nové povinnosti pro členské státy, budou muset být ještě dodatečně přijaty dvěma třetinami členských států. Text návrhů na dodatky zašle generální ředitel členským státům nejméně šest měsíců před tím, než se předloží valnému shromáždění k projednání. 2. Valné shromáždění bude oprávněno přijmouti dvoutřetinovou většinou pravidla o způsobu, jakým mají býti ustanovení tohoto článku provedena. ==Článek 14== '''Výklad.''' 1. Anglické a francouzské znění této úmluvy má stejnou platnost. 2. Veškeré otázky a veškeré spory týkající se výkladu této úmluvy budou dány k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo rozhodčímu soudu, podle toho, jak se na tom usnese valné shromáždění podle svého jednacího řádu. ==Článek 15== '''Nabytí účinnosti.''' 1. Tato úmluva bude předložena k přijetí. Listiny o přijetí budou uloženy u vlády Spojeného království. 2. Tato úmluva bude uložena v archivu vlády Spojeného království, kde bude volně přístupna k podpisu. Podpisy možno připojiti před nebo po předložení listin o přijetí. Přijetí bude míti platnost jen v případě, že bude předcházeti nebo následovati podpis. 3. Tato úmluva nabude účinnosti, jakmile bude přijata dvaceti z jejích signatářů. Pozdější přijetí nabudou účinnosti ihned. 4. Vláda Spojeného království oznámí všem členům Organisace spojených národů převzetí všech listin o přijetí a datum, kdy úmluva vejde v platnost podle předchozího odstavce. Tomu na svědomí podepsaní zplnomocněnci podepsali tuto úmluvu v jazyku anglickém a francouzském, jejíž oba texty mají stejnou platnost. Dáno v Londýně, šestnáctého listopadu 1945, v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském. Opisy řádně ověřené zašle vláda Spojeného království vládám všech členských států Spojených národů. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1721 3061 2006-06-04T19:24:13Z Flambelle 20 n. {{Textinfo| TITULEK=Statut Rady Evropy |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/123_1995_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 123/1995 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Rada Evropy |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Vlády Belgického království, Dánského království, Francouzské republiky, Irské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Norského království, Švédského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, :přesvědčeny, že upevnění míru založeného na spravedlnosti a mezinárodní spolupráci je životně důležité pro zachování lidského společenství a civilizace; :potvrzujíce svoji plnou oddanost duchovním a morálním hodnotám, které jsou společným dědictvím jejich národů a původním zdrojem zásad svobody jednotlivce, politické svobody a právního státu, na kterých je založena každá opravdová demokracie; :věříce, že pro zachování a další rozvoj těchto myšlenek, jakož v zájmu hospodářského a společenského rozvoje, je třeba větší jednoty mezi stejně smýšlejícími evropskými zeměmi; :majíce za to, že za účelem naplnění této potřeby, jakož i vyjádřených tužeb národů evropských států, je nezbytné od nynějška vytvořit organizaci sdružující evropské státy co nejtěsněji; rozhodly se proto tvořit Radu Evropy sestávající z výboru představitelů vlád a poradního shromáždění a za tímto účelem přijaly tento statut. ==Kapitola I - Cíl Rady Evropy== ===Článek 1=== a. Cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy za účelem ochrany uskutečňování ideálů a zásad, které jsou jejich společným dědictvím, a usnadňování jejich hospodářského a společenského rozvoje. b. Tento cíl bude naplňován prostřednictvím orgánů Rady jednáním o otázkách společného zájmu a dohodami a společnými opatřeními ve věcech hospodářských, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a správních a cestou dodržování a další realizace lidských práv a základních svobod. c. Účast v Radě Evropy nemá vliv na spolupráci jejích členů na činnosti Spojených národů a jiných mezinárodních organizací nebo svazů, jejichž jsou členy. d. Otázky týkající se národní obrany nespadají do působnosti Rady Evropy. ==Kapitola II - Členství== ===Článek 2=== Členy Rady Evropy jsou strany tohoto statutu. ===Článek 3=== Každý člen Rady Evropy uznává zásadu právního státu a zaručuje všem osobám pod jeho jurisdikcí dodržování lidských práv a základních svobod. Je povinen upřímně a efektivně spolupracovat při naplňování cíle Rady Evropy definovaného v kapitole I. ===Článek 4=== Evropský stát, který je považován za schopného plnit ustanovení článku 3 a má takovou vůli, může být pozván Výborem ministrů, aby se stal členem Rady Evropy. Stát, který byl takto pozván, se stane členem tím, že jeho jménem je uložena u generálního tajemníka listina o přístupu k tomuto statutu. ===Článek 5=== a. Za zvláštních okolností, evropský stát, který je považován za schopného plnit ustanovení článku 3 a má takovou vůli, může být Výborem ministrů pozván, aby se stal přidruženým členem Rady Evropy. Stát, který byl takto pozván, se stane přidruženým členem tím, že jeho jménem je uložena u generálního tajemníka listina o přijetí tohoto statutu. Přidružený člen je oprávněn být zastoupen pouze u Poradního shromáždění. b. Výraz „Člen“ v tomto statutu znamená také přidružený člen, pokud se netýká zastoupení ve Výboru ministrů. ===Článek 6=== Před vydáním pozvání podle článku 4 nebo 5 výše Výbor ministrů stanoví počet zástupců v Poradním shromáždění, ke kterému bude navrhovaný člen oprávněn, a poměr jeho finančního příspěvku. ===Článek 7=== Její člen může vystoupit z Rady Evropy písemným oznámením svého rozhodnutí generálnímu tajemníkovi. Jestliže je vystoupení oznámeno v průběhu prvních devíti měsíců finančního roku, stává se účinným koncem tohoto finančního roku. Jestliže je oznámení učiněno v průběhu posledních třech měsíců finančního roku, stává se účinným koncem příštího finančního roku. ===Článek 8=== Člen Rady Evropy, který vážně porušil ustanovení článku 3, může být dočasně zbaven svého práva na zastoupení a požádán Výborem ministrů, aby vystoupil podle ustanovení článku 7. Jestliže takový člen nevyhoví takové žádosti, Výbor může rozhodnout, že tento člen přestává být č členem Rady ode dne, který Výbor sám určí. ===Článek 9=== Jestliže člen neplní své finanční povinnosti, Výbor ministrů může pozastavit jeho právo na zastoupení ve Výboru a v Poradním shromáždění do té doby, než uvedené povinnosti splní. ==Kapitola III - Všeobecná ustanovení== ===Článek 10=== Orgány Rady Evropy jsou: :i. Výbor ministrů; :ii. Poradní shromáždění. Oběma orgánům pomáhá Sekretariát Rady Evropy. ===Článek 11=== Sídlem Rady Evropy je Štrasburk. ===Článek 12=== Úředními jazyky Rady Evropy jsou angličtina a francouzština. Jednací řády Výboru ministrů a Poradního shromáždění určí okolnosti a podmínky, za kterých mohou být použity i jiné jazyky. ==Kapitola IV - Výbor ministrů== ===Článek 13=== Výbor ministrů je orgán, který jedná jménem Rady Evropy ve shodě s články 15 a 16. ===Článek 14=== Každý člen má jednoho představitele ve Výboru ministrů a každý představitel má jeden hlas. Představiteli ve výboru jsou ministři zahraničních věcí. Jestliže ministr zahraničních věcí nemůže být přítomen nebo jestliže to vyžadují jiné okolnosti, může být jmenován zástupce, aby jednal jeho jménem. Vždy, pokud je to možné, je zástupce členem vlády svého státu. ===Článek 15=== a. Na doporučení Poradního shromáždění nebo ze své vlastní iniciativy Výbor ministrů posuzuje opatření směřující k naplňování cíle Rady Evropy, včetně sjednávání úmluv a dohod a k přijímání společných postupů vládami členských států v určených otázkách. Závěry sděluje členům generální tajemník. b. V případě potřeby závěry Výboru mohou mít formu doporučení vládám členů. Výbor může vlády členů požádat, aby byl informován o tom, jak na táto doporučení reagovaly. ===Článek 16=== S výhradou pravomocí Poradního shromáždění definovaných v článcích 24, 28, 30, 32, 33 a 35 Výbor ministrů závazně rozhoduje ve všech věcech vnitřní organizace a úpravy Rady Evropy. Za tím účelem Výbor ministrů přijímá nezbytná finanční a správní opatření. ===Článek 17=== Výbor ministrů může zřídit poradní a technické výbory nebo komise ke každému zvláštnímu účelu, který považuje za potřebný. ===Článek 18=== Výbor ministrů přijímá svůj vlastní jednací řád, ve kterém se stanoví zejména: :i. kvórum; :ii. způsob určení a funkční období předsedy výboru; :iii. postup pro zařazování bodů na pořad jednání a pro předkládání návrhů rezolucí; a :iv. podmínky pro jmenování zástupců podle článku 14. ===Článek 19=== Na každém zasedání Poradního shromáždění podává Výbor ministrů shromáždění zprávy o své činnosti spolu s potřebnou dokumentací. ===Článek 20=== a. Rezoluce Výboru ministrů týkající se následujících důležitých věcí, zejména: :i. doporučení podle článku 15 odst. b.; :ii. otázek uvedených v článku 19; :iii. otázek uvedených v článku 21 odst. a. i. a odst. b.; :iv. otázek uvedených v článku 33; :v. doporučení doplňků článků 1 odst. d., 7,15, 20 a 22 a :vi. každé jiné otázky, o které Výbor rozhodne rezolucí přijatou podle odstavce d. uvedeného níže, že vzhledem k její důležitosti je možné o ní rozhodnout pouze jednomyslně, vyžadují ke svému přijetí jednomyslnost odevzdaných hlasů a většinu hlasů představitelů oprávněných zasedat ve Výboru. b. O otázkách týkajících se vnitřního jednacího řádu nebo finančních nebo správních pravidel může být rozhodováno prostou většinou představitelů oprávněných zasedat ve Výboru. c. Přijetí rezolucí Výboru podle článků 4 a 5 vyžaduje většinu dvou třetin hlasů všech představitelů oprávněných zasedat ve Výboru. d. Přijetí jakékoliv jiné rezoluce Výboru, včetně přijetí rozpočtu, jednacího řádu, finančních a správních pravidel, doporučení změn článků tohoto statutu neuvedených v odstavci a. v. uvedeném výše, a určující v případě pochybností, který z odstavců tohoto článku se použije, vyžaduje většinu dvou třetin odevzdaných hlasů představitelů a většinu hlasů představitelů oprávněných zasedat ve Výboru. ===Článek 21=== a. Pokud Výbor ministrů nerozhodne jinak, jsou jeho zasedání :i. neveřejná a :ii. konají se v sídle Rady. b. Výbor rozhodne, které informace o závěrech a jednáních neveřejných zasedání budou zveřejněny. c. Výbor se schází před zahájením a na počátku každého zasedání Poradního shromáždění pokaždé, kdy to považuje za potřebné. ==Kapitola V - Poradní shromáždění== ===Článek 22=== Poradní shromáždění je poradním orgánem Rady Evropy. Projednává otázky v rámci své působnosti stanovené tímto statutem a předává své závěry ve formě doporučení Výboru ministrů. ===Článek 23=== (doplněn v květnu 1951) a. Poradní shromáždění může jednat a přijímat doporučení o každé otázce týkající se cíle a působnosti Rady Evropy definovaných v Kapitole I. Jedná a může přijímat doporučení ke každé otázce, která je mu předložena Výborem ministrů s žádostí o stanovisko. b. Ve shodě s odstavcem a. tohoto článku Shromáždění určuje svůj pořad jednání. Přitom přihlíží k činnosti jiných evropských mezivládních organizací, jejichž členy jsou všechny členské státy Rady nebo některé z nich. c. Předseda Shromáždění rozhoduje, v případě pochybností, zda otázka přednesená v průběhu zasedání patří na pořad Shromáždění. ===Článek 24=== S přihlédnutím k ustanovení článku 38 odst. d. může Poradní shromáždění ustavit výbory nebo komise, aby posuzovaly kteroukoliv otázku v rámci jeho působnosti stanovené článkem 23, podávaly mu zprávy, posuzovaly a připravovaly otázky zařazené na pořad jednání a vyjadřovaly se ke všem procedurálním otázkám. ===Článek 25=== (První věta odstavce a. ve znění doplňku z května 1951 - Poslední dva pododstavce odstavce a. byly doplněny v květnu 1953. První pododstavec odstavce a. byl doplněn v říjnu 1970.) a. Poradní shromáždění je tvořeno představiteli každého členského státu zvolenými jeho parlamentem z jeho členů nebo jmenovaných z členů tohoto parlamentu způsobem, který si tento parlament sám stanoví, s výhradou oprávnění každé členské vlády provést dodatečná nezbytná jmenování, pokud parlament nezasedá a nestanovil postup pro takový případ. Každý představitel musí být občanem členského státu, který zastupuje, nesmí být však současně členem Výboru ministrů. :Mandát takto určených představitelů vzniká zahájením řádného zasedání následujícího po jejich určení; mandát zaniká zahájením příštího řádného zasedání nebo pozdějšího řádného zasedání s výhradou oprávnění členských států provést nova jmenování v důsledku parlamentních voleb. :Jestliže člen doplňuje místa uprázdněná v důsledku smrti nebo rezignace nebo přistoupí k novému jmenování v důsledku výsledků voleb do svého parlamentu, mandát nových představitelů se bude datovat od prvního zasedání Shromáždění následujícího po jejich jmenování. b. Žádný představitel nemůže být zbaven mandátu v průběhu zasedání Shromáždění bez souhlasu tohoto Shromáždění. c. Každý představitel může mít svého zástupce, který v případě jeho nepřítomnosti je oprávněn zasedat, vystupovat a hlasovat místo něho. Ustanovení odstavce a výše se použijí i pro určení zástupců. ===Článek 26=== (Ve znění doplňků z prosince 1951, května 1958, listopadu 1961, května 1965, února 1971, prosince 1974, října 1976, ledna 1978, listopadu 1978, listopadu 1988, května 1989, listopadu 1990, února 1991, listopadu 1991, května 1992 a května 1993.) Členové jsou oprávněni k následujícímu počtu představitelů: Belgie ..........................................7 Bulharsko........................................6 Dánsko ..........................................5 Estonsko ........................................3 Finsko ..........................................5 Francie ........................................18 Irsko ...........................................4 Island ..........................................3 Itálie .........................................18 Kypr ............................................3 Lichtenštejnsko..................................2 Litva ...........................................4 Lucembursko .....................................3 Malta ...........................................3 Maďarsko ........................................7 Nizozemí ........................................7 Norsko ..........................................5 Polsko .........................................12 Portugalsko .....................................7 Rakousko ........................................6 Řecko ...........................................7 San Marino ......................................2 Slovinsko .......................................3 Spojené království Velké Británie a Severního Irska...............................18 Spolková republika Německo......................18 Španělsko.......................................12 Švédsko .........................................6 Švýcarsko .......................................6 Turecko ........................................12. ===Článek 27=== (doplněn v květnu 1951) Podmínky, za kterých může být Výbor ministrů kolektivně zastoupen v jednání Poradního shromáždění, a podmínky, za kterých představitelé ve Výboru nebo jejich zástupci mohou před Shromážděním individuálně vystupovat, budou určeny v příslušných ustanoveních jednacího řádu, která přijme Výbor po konzultaci se Shromážděním. ===Článek 28=== a. Poradní shromáždění přijímá svůj vlastní jednací řád a volí ze svých členů svého předsedu, který zůstává ve funkci až do následujícího řádného zasedání. b. Předseda řídí práce Shromáždění, ale neúčastní se ani rozpravy ani hlasování. Zástupce představitele, který je předsedou, může zasedat, jednat a hlasovat místo něho. c. Jednací řád stanoví zejména: :i. kvórum; :ii. způsob volby a volební období předsedy a ostatních členů Byra; :iii. způsob určení pořadu jednání a jeho oznámení představitelům; :iv. lhůty a způsob oznámení jmen představitelů a jejich zástupců. ===Článek 29=== S výhradou ustanovení článku 30, rezoluce Poradního shromáždění včetně těch, které :i. obsahují doporučení pro Výbor ministrů; :ii. navrhují Výboru otázky, které mají být zařazeny na pořad jednání Shromáždění; :iii. vytvářejí výbory nebo komise; :iv. určují datum zahájení jeho zasedání; :v. určují, jaká většina je nezbytná k přijetí rezolucí neuvedených výše bod i. - iv, nebo určují, v případě pochybností, jaké většiny je zapotřebí, vyžadují vždy ke svému přijetí dvoutřetinovou většinu hlasů představitelů účastnících se hlasování. ===Článek 30=== Ke schválení rezolucí Poradního shromáždění týkajících se otázek jeho vnitřního chodu, zejména volby členů Byra, určení členů výborů a komisí a přijetí jednacího řádu, je zapotřebí takové většiny, jakou stanoví Shromáždění podle článku 29 odst. v. ===Článek 31=== Jednání o návrzích, které mají být předloženy Výboru ministrů, o zařazení určité otázky na pořad jednání Poradního shromáždění se mohou týkat kromě definice svého předmětu pouze důvodů pro nebo proti takovému zařazení. ===Článek 32=== Poradní shromáždění se schází jedenkrát za rok na řádném zasedání, jehož datum a trvání budou stanoveny Shromážděním tak, aby se co možná nejméně překrývaly se zasedáními parlamentů v členských státech a se zasedáními Valného shromáždění Organizace spojených národů. Pokud Shromáždění a Výbor ministrů ve vzájemné shodě společně nerozhodnou jinak, řádné zasedání netrvá déle než jeden měsíc. ===Článek 33=== Řádná zasedání Poradního shromáždění se konají v sídle Rady, pokud Shromáždění a Výbor ministrů ve vzájemné shodě společně nerozhodnou jinak. ===Článek 34=== (doplněn v květnu 1951) Poradní shromáždění může být také svoláno k mimořádnému zasedání na návrh Výboru ministrů nebo předsedy Shromáždění a po jejich vzájemné dohodě, která určí také datum a místo zasedání. ===Článek 35=== Pokud Poradní shromáždění nerozhodne jinak, jsou jeho jednání veřejná. ==Kapitola VI - Sekretariát== ===Článek 36=== a. Sekretariát je tvořen generálním tajemníkem, náměstkem generálního tajemníka a nezbytným personálem. b. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka jsou jmenováni Poradním shromážděním na doporučení Výboru ministrů. c. Ostatní členové Sekretariátu jsou jmenováni generálním tajemníkem podle vnitřního řádu. d. Člen Sekretariátu nesmí být placeným zaměstnancem žádné vlády, nesmí být členem Poradního shromáždění ani národního parlamentu nebo vykonávat zaměstnání neslučitelné s jeho úkoly. e. Každý pracovník Sekretariátu musí slavnostně potvrdit svoji oddanost Radě Evropy a své rozhodnutí plnit své úkoly svědomitě, zcela bez vlivu jakýchkoliv národních zájmů, a že nebude žádat ani přibírat od jakékoliv vlády nebo jiné síly vně Rady Evropy žádné pokyny související s plněním jeho úkolů a že se zdrží jakýchkoliv činů neslučitelných s jeho postavením mezinárodního úředníka odpovědného pouze Radě. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka činí toto prohlášení před Výborem, ostatní pracovníci před generálním tajemníkem. f. Každý člen musí respektovat výlučně mezinárodní povahu funkcí generálního tajemníka a pracovníků Sekretariátu a zdržet se jakéhokoliv ovlivňování jejich funkcí. ===Článek 37=== a. Sekretariát je umístěn v sídle Rady. b. Za činnost Sekretariátu odpovídá generální tajemník Výboru ministrů. S výhradou ustanovení článku 38 odst. d. poskytuje Poradnímu shromáždění zejména správní a jiné služby, jaké může Shromáždění potřebovat. ==Kapitola VII - Financování== ===Článek 38=== (Odstavec e. článku 38 byl doplněn v květnu 1951) a. Každý člen hradí náklady svého zastoupení ve Výboru ministrů a v Poradním shromáždění. b. Výdaje Sekretariátu a všechny ostatní společné výdaje jsou rozdělovány mezi všechny členy v poměru stanoveném Výborem na základě počtu obyvatel každého člena. Příspěvek přidruženého člena určuje Výbor. c. Za podmínek stanovených ve finančním řádu předkládá generální tajemník každoročně rozpočet ke schválení Výboru. d. Generální tajemník postupuje Výboru žádosti Shromáždění, které se týkají výdajů převyšujících částku, která již byla v rozpočtu určena pro Shromáždění a jeho činnost. e. Generální tajemník předkládá Výboru ministrů také odhad vydání předpokládaných pro uskutečnění každého doporučení předloženého Výboru. Rezoluce, k jejímuž plnění je třeba dodatečných vydání, se považuje za schválenou Výborem ministrů, pouze pokud Výbor současně schválí předpokládaná dodatečná vydání. ===Článek 39=== Generální tajemník oznámí každoročně vládám členů výši jejich příspěvků. Příspěvky jsou považovány za splatné dnem jejich oznámení a musí být zaplaceny k rukám generálního tajemníka nejpozději šest měsíců od data jejich oznámení. ==Kapitola VIII - Výsady a imunity== ===Článek 40=== a. Rada Evropy, představitelé členů a Sekretariátu požívají na území členů takové výsady a imunity, které jsou potřebné pro plnění jejich funkcí. V rámci těchto imunit zejména nemohou být představitelé v Poradním shromáždění zatčeni ani soudně stíháni na území všech členů pro vyslovený názor nebo hlasování při jednání Shromáždění, jeho výborů nebo komisí. b. Členové budou usilovat, aby co nejdříve byla sjednána dohoda k realizaci ustanovení odstavce a. výše. Za tímto účelem Výbor ministrů doporučí vládám členů přijetí dohody definující výsady a imunity přiznávané na území všech členů. Navíc bude sjednána zvláštní dohoda s vládou Francouzské republiky definující výsady a imunity, které Rada požívá ve svém sídle. ==Kapitola IX - Doplňky== ===Článek 41=== a. Návrhy doplňků se předkládají ve Výboru ministrů nebo za podmínek stanovených v článku 23 v Poradním shromáždění. b. Doplňky, které považuje za potřebné, Výbor doporučí a zajistí jejich sepsání do protokolu. c. Každý doplňující protokol vstoupí v platnost, jakmile bude podepsán a ratifikován dvěma třetinami členů. d. Bez ohledu na ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku, doplňky článků 23 - 35, 38 a 39, které byly schváleny Výborem a Shromážděním, vstoupí v platnost datem ad hoc zápisu sepsaného generálním tajemníkem a zaslaného vládám členů, ve kterém se potvrzuje schválení těchto doplňků. Ustanovení tohoto odstavce se mohou použít až po skončení druhého řádného zasedání Shromáždění. ==Kapitola X - Závěrečná ustanovení== ===Článek 42=== a. Tento statut podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. b. Tento statut vstoupí v platnost po uložení sedmé ratifikační listiny. Vláda Spojeného království zašle všem vládám, které tento statut podepsaly, potvrzení o tom, že Statut vstoupil v platnost, se jmény členů Rady Evropy k tomuto datu. c. Následně se každý signatář stane stranou tohoto statutu dnem uložení své ratifikační listiny. Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tento statut. Dáno v Londýně 5. května 1949 v angličtině a francouzštině, přičemž oba texty mají stejnou platnost, v jediném výtisku, který zůstane uložen v archivech vlády Spojeného království, která všem ostatním signatářským vládám zašle jeho ověřený opis. ---- '''Texty statutárního charakteru přijaté Výborem ministrů v průběhu jeho osmého a devátého zasedání a určené k zařazení do revidovaného Statutu''' == I. Rezoluce přijatá Výborem ministrů na jeho osmém zasedání v květnu 1951== Výbor ministrů, :s přihlédnutím na některé návrhy formulované Poradním shromážděním s cílem revize Statutu Rady Evropy, :považujíc následující ustanovení za slučitelná se současným Statutem, vyhlašuje svůj záměr používat v praxi toto ustanovení: ===Přijímání nových členů=== Výbor ministrů, předtím, než pozve stát, aby se stal členem nebo přidruženým členem Rady Evropy v souladu s ustanoveními článků 4 a 5 Statutu, nebo než vyzve člena Rady Evropy, aby vystoupil podle ustanovení článku 8, konzultuje Poradní shromáždění v souladu s praxí v současnosti dodržovanou. ===Pravomoci Výboru ministrů=== (článek 15 Statutu) Závěry Výboru mohou, ve vhodných případech, mít formu úmluvy nebo dohody V takových případech se použijí tato ustanovení: :i. Úmluvu nebo dohodu postoupí generální tajemník všem členům k ratifikaci; :ii. Každý člen zajistí, aby do jednoho roku po tomto postoupení, nebo, pokud to není možné pro mimořádné okolnosti, do osmnácti měsíců, byla otázka ratifikace úmluvy nebo dohody předložena k rozhodnutí příslušnému orgánu nebo orgánům této země; :iii. Ratifikační listiny budou ukládány u generálního tajemníka; :iv. Úmluva nebo dohoda bude zavazovat ty členy, kteří ji ratifikovali. ===Smíšený výbor=== i. Smíšený výbor je koordinačním orgánem Rady Evropy. Bez újmy příslušných oprávnění Výboru ministrů a Poradního shromáždění v působnosti Smíšeného výboru je zejména: :a. Posuzovat otázky společné pro tyto dva orgány; :b. Upozorňovat tyto dva orgány na otázky, které by mohly vyžadovat zvláštní pozornost Rady Evropy; :c. Předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání Výboru ministrů a Poradního shromáždění; :d. Posuzovat a podporovat opatření dávající praktický efekt doporučením přijatým jedním z těchto orgánů. ii. :a. Smíšený výbor bude v zásadě dvanáctičlenný, složený z pěti zástupců Výboru ministrů a sedmi zástupců Poradního shromáždění, vždy včetně jeho předsedy. Počet členů může být zvýšen dohodou mezi Výborem ministrů a Shromážděním. Výbor ministrů je však oprávněn, považuje-li to za potřebné, zvýšit počet svých zástupců o jednoho až o dva; :b. Způsob určení svých zástupců ve Smíšeném výboru stanoví Výbor ministrů a Poradní shromáždění; :c. Generální tajemník se účastní jednání Smíšeného výboru s hlasem poradním. iii. :a. Smíšenému výboru předsedá předseda Poradního shromáždění; :b. Jednání Smíšeného výboru jsou platná pouze, pokud se jich účastní nejméně tři ze zástupců Výboru ministrů a nejméně pět ze zástupců Poradního shromáždění; :c. O závěrech Smíšeného výboru se nehlasuje; :d. Zasedání Smíšeného výboru svolává jeho předseda tak často, jak je to potřeba, zejména před zasedáními Výboru ministrů a Poradního shromáždění a po jejich skončení; :e. S výhradou předchozích ustanovení může Smíšený výbor přijmout svůj jednací řád. ===Odborné orgány=== i. :a. Rada Evropy může dát podnět k zahájení jednání mezi svými členy s cílem vytvořit Evropské odborné orgány, každý s vlastní působností v oblasti hospodářské, sociální, kulturní, právní, správní a dalších souvisejících oblastech; :b. Je ponecháno zcela na volném uvážení každého člena, zda se připojí či nikoliv ke každému z takových Evropských odborných orgánů. ii. Jestliže členské státy vytvoří mezi sebou Evropské odborné orgány z vlastního podnětu, bude posouzena vhodnost navázání vztahů mezi těmito orgány a Radou Evropy; přitom je nutno odpovědně zvážit zájmy Evropského společenství jako celku. iii. :a. Výbor ministrů může pozvat každý orgán, aby mu podával pravidelně zprávu o své činnosti; :b. Pokud dohoda o vytvoření některého odborného orgánu vytváří také parlamentní orgán, může být takový orgán pozván, aby podával pravidelně zprávu Poradnímu shromáždění Rady Evropy. iv. :a. Podmínky vztahů mezi odborným orgánem a Radou mohou být stanoveny zvláštní dohodou mezi Radou a příslušným odborným orgánem. Takové dohody by se měly týkat zejména: ::1. vzájemného zastoupení, a pokud to přichází v úvahu, odpovídající formy integrace mezi orgány Rady Evropy a odborného orgánu; ::2. výměny informací, dokumentů a statistických údajů; ::3. předkládání zpráv odborným orgánem Radě Evropy a doporučení Rady Evropy odbornému orgánu; ::4. úpravy týkající se zaměstnanců a správních, technických, rozpočtových a finančních služeb; :b. Takové dohody bude jménem Rady Evropy sjednávat a uzavírat Výbor ministrů po vyjádření Poradního shromáždění. v. Rada Evropy může koordinovat činnost odborných orgánů, které navázaly s Radou Evropy vztahy podle předcházejících ustanovení, společným jednáním a předkládáním doporučení těmto orgánům nebo vládám členských států. ===Vztahy s vládními a nevládními mezinárodními organizacemi=== i. Výbor ministrů může jménem Rady Evropy sjednat dohodu s jakoukoliv mezinárodní organizací o věcech, které jsou v působnosti Rady. Tyto dohody musí zejména stanovit podmínky, za kterých budou navázány vztahy mezi organizací a Radou Evropy. ii. Rada Evropy nebo kterýkoliv z jejích orgánů budou oprávněni vykonávat jakékoliv funkce, které jsou v rámci působnosti Rady Evropy, kterými mohou být pověřeni jinou evropskou mezivládní organizací. Výbor ministrů sjedná dohodu nezbytnou k tomu účelu. iii. V dohodách uvedených v odstavci i. má být uvedeno zejména, že: :a. Rada přijme všechna opatření potřebná k tomu, aby od příslušné organizace dostávala pravidelné písemné nebo ústní zprávy a informace a takové zprávy nebo informace jí poskytovala; :b. Rada bude poskytovat taková vyjádření a jiné služby, o které bude těmito organizacemi požádána. iv. Výbor ministrů může jménem Rady Evropy přijmout vhodná opatření pro konzultace s mezinárodními nevládními organizacemi v otázkách, které jsou v působnosti Rady Evropy. ==II. Rezoluce přijatá Výborem ministrů na jeho devátém zasedání v srpnu 1951== '''Dílčí dohody''' Výbor ministrů, :s přihlédnutím k článku 20 odst. a. Statutu, který stanoví, že k přijetí doporučení Výboru ministrů členským vládám je zapotřebí jednomyslnosti všech hlasujících a většiny představitelů oprávněných zasedat ve Výboru ministrů; :s přihlédnutím k doporučení 3 přijatému Poradním shromážděním v srpnu 1950; :přeje si, aby bylo dosaženo jednomyslnosti vždy, kdy to bude možné, ale uznávaje přesto, že za určitých okolností někteří členové si budou přát zdržet se činnosti navrhovaných ostatními; :považuje za tímto účelem za vhodné, aby postup pro zdržení se uznávaný již v ustanoveních článku 20 odst. a. Statutu byl definován tak, aby umožňoval jednotlivým představitelům ve Výboru ministrů tím, že se zdrží hlasování o návrhu, dosáhli toho, že rozhodnutí jejich kolegů nebude zavazovat jejich vládu, přijal tuto rezoluci: 1. Jestliže Výbor rozhodne na základě jednomyslnosti hlasujících a většiny představitelů oprávněných zasedat ve Výboru, že je možné zdržet se účasti v jakémkoliv návrhu, který je Výboru předložen, bude tento návrh předložen Výboru k hlasování; bude považován za přijatý pouze představiteli, kteří pro tento návrh hlasovali, a jeho provádění bude omezeno tomu odpovídajícím způsobem. 2. Jakékoli dodatečné výdaje Rady spojené s návrhem přijatým výše uvedeným způsobem budou hrazeny výlučně členy, jejichž představitelé hlasovali pro tento návrh. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Treaty of London, 1949]] 1722 3063 2006-06-05T00:08:18Z Flambelle 20 n., bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o pevninské mělčině |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/144_1964_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška 144/1964 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__Státy, které jsou stranami této Úmluvy, se dohodly na těchto ustanoveních: ==Článek 1== Pro účely těchto článků je výraz „pevninská mělčina“ používán pro označení :a) mořského dna a podzemí podmořských oblastí přilehlých k pobřeží, ležících však mimo oblast pobřežních vod až do hloubky 200 metrů, nebo za touto hranicí až k místu, kde hloubka vod dovoluje využívání přírodních zdrojů těchto oblastí; :b) mořského dna a podzemí obdobných podmořských oblastí, přilehlých k břehům ostrovů. ==Článek 2== 1. Pobřežní stát vykonává nad pevninskou mělčinou svrchovaná práva za účelem jejího průzkumu a využívání jejího přírodního bohatství. 2. Práva uvedená v odst. 1 tohoto článku jsou výlučná v tom smyslu, že neprovádí-li pobřežní stát průzkum pevninské mělčiny, nebo nevyužívá-li jejího přírodního bohatství, nemůže nikdo podniknout takovou činnost ani činit si nároky na pevninskou mělčinu bez výslovného souhlasu pobřežního státu. 3. Práva pobřežního státu na pevninskou mělčinu jsou nezávislá na skutečné nebo fiktivní okupaci nebo na jakémkoli výslovném prohlášení. 4. Přírodní bohatství zmíněné v těchto článcích zahrnuje nerostné bohatství a jiné neživé zdroje mořského dna a podzemí, jakož i živé organismy, které náležejí k přísedlým druhům, tzn. organismy, které ve stavu, kdy je možno je lovit, spočívají buď nehybně na dně mořském nebo pod ním, nebo jsou neschopné měnit místo jinak, než ve stálém fyzickém kontaktu s mořským dnem nebo podzemím. ==Článek 3== Práva pobřežního státu na pevninskou mělčinu se nedotýkají režimu vod nad touto mělčinu jakožto volného moře, ani režimu vzdušného prostoru nad těmito vodami. ==Článek 4== Pobřežní stát nemůže zabraňovat kladení nebo udržování podmořských kabelů nebo potrubí na pevninské mělčině, s výhradou práva činit rozumná opatření pro průzkum pevninské mělčiny a využívání jejího přírodního bohatství. ==Článek 5== 1. Průzkum pevninské mělčiny a využívání jejího přírodního bohatství nesmí mít za následek žádné neoprávněné překážky pro plavbu, rybolov nebo zachování biologických zdrojů moře, ani pro základní oceánografický nebo jiný vědecký výzkum prováděný s úmyslem zveřejnění jeho výsledků. 2. S výhradou ustanovení odstavce 1 a 6 tohoto článku je pobřežní stát oprávněn na pevninské mělčině budovat a udržovat nebo zajišťovat chod zařízení a jiných prostředků, které jsou potřebné pro její průzkum a využívání jejího přírodního bohatství, zřizovat bezpečnostní pásma kolem těchto zařízení nebo prostředků a činit v těchto pásmech opatření nutná k jejich ochraně. 3. Bezpečnostní pásma uvedená v odstavci 2 tohoto článku se mohou rozprostírat kolem vybudovaných zařízení nebo jiných prostředků do vzdálenosti 500 metrů od každého bodu jejich vnějšího okraje. Lodě všech státních příslušností jsou povinny respektovat tato bezpečnostní pásma. 4. Tato zařízení nebo prostředky, ačkoliv se na ně vztahuje jurisdikce pobřežního státu, nemají postavení ostrovů. Nemají vlastní pobřežní vody a jejich existence nemá vliv na rozhraničení pobřežních vod pobřežního státu. 5. Je třeba řádně oznámit budování takových zařízení a zajistit udržování stálých signalizačních zařízení. Všechna zařízení, která byla opuštěna, nebo již nejsou v provozu, musí být úplně odstraněna. 6. Ani zařízení nebo prostředky, ani bezpečnostní pásma zřízená kolem nich, se nesmějí nacházet v místech, kde mohou překážet používání obvyklých námořních cest nezbytných pro mezinárodní plavbu. 7. Pobřežní stát je povinen učinit v bezpečnostních pásmech všechna opatření k ochraně biologických zdrojů moře proti škodlivým činitelům. 8. Ke každému výzkumu prováděnému na místě a týkajícímu se pevninské mělčiny, je zapotřebí souhlasu pobřežního státu. Pobřežní stát však obvykle neodmítne dát svůj souhlas k ryze vědeckému výzkumu fyzikálních a biologických vlastností pevninské mělčiny, bude-li žádost předložena institucí, která je k tomu kvalifikována, a to za předpokladu, že pobřežní stát se bude moci, bude-li si to přát, zúčastnit tohoto výzkumu anebo při něm být zastoupen, a že v každém případě výsledky budou uveřejněny. ==Článek 6== 1. Kde je tatáž pevninská mělčina přilehlá k územím dvou nebo více států, jejichž pobřeží leží proti sobě, bude rozdělení pevninské mělčiny mezi tyto státy určeno dohodou mezi nimi. Nedojde-li k dohodě a pokud zvláštní okolnosti neopravňují jiné rozhraničení, tvoří hranici střední čára, jejíž každý bod je stejně vzdálen od nejbližších bodů základních linií, od nichž se měří šíře pobřežních vod každého z těchto států. 2. Kde je tatáž pevninská mělčina přilehlá k územím dvou sousedních států, bude rozhraničení pevninské mělčiny určeno dohodou mezi nimi. Nedojde-li k dohodě a pokud zvláštní okolnosti neopravňují jiné rozhraničení, bude hranice stanovena podle zásady stejné vzdálenosti od nejbližších bodů základních linií, od nichž se měří šíře pobřežních vod každého z těchto států. 3. Při rozhraničení pevninské mělčiny by měla být každá demarkační čára, stanovená ve smyslu zásad uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, určena podle námořních map a zeměpisných údajů existujících k určitému datu, při čemž by měly být uvedeny pevné a stálé orientační body na zemi. ==Článek 7== Ustanovení těchto článků se v ničem nedotýkají práva pobřežního státu využívat podzemí prorážením tunelů, bez ohledu na hloubku vod nad podzemím. ==Článek 8== Tato Úmluva bude do 31. října 1958 otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace, jakož i každému jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal smluvní stranou této Úmluvy. ==Článek 9== Tato Úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 10== Tato Úmluva bude otevřena k přístupu každému státu, který náleží do jedné z kategorií uvedených v článku 8. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 11== 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne ode dne uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabude Úmluva platnosti třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 12== 1. Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu bude každý stát moci učinit výhrady k článkům Úmluvy, kromě článků 1 až 3 včetně. 2. Každý smluvní stát, který učiní výhrady podle předchozího odstavce, bude je moci kdykoliv odvolat oznámením zaslaným za tímto účelem generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. ==Článek 13== 1. Po uplynutí pětiletého období ode dne vstupu této Úmluvy v platnost může být kdykoliv a kteroukoliv smluvní stranou podána žádost o revizi této Úmluvy, a to písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodne o opatřeních, která mají být případně učiněna v souvislosti s takovou žádostí. ==Článek 14== Generální tajemník Organizace spojených národů zpraví všechny členské státy Organizace spojených národů a ostatní státy uvedené v článku&nbsp;8 :a) o podpisech připojených k této Úmluvě a o uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu podle článků 8, 9 a 10; :b) o datu vstupu této Úmluvy v platnost podle článku 11; :c) o žádostech o revizi podle článku 13; :d) o výhradách k této Úmluvě učiněných podle článku 12. ==Článek 15== Originál této Úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění má stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle její ověřené kopie všem státům uvedeným v článku 8. Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, řádně pověření svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno v Ženevě, dvacátého devátého dubna tisíc devět set padesát osm. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1723 3064 2006-06-05T00:18:07Z Flambelle 20 další mořská, bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o volném moři |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/92_1964_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 92/1964 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :přejíce si kodifikovat pravidla mezinárodního práva týkající se volného moře, :uznávajíce, že níže uvedená ustanovení, přijatá konferencí Organizace spojených národů o mořském právu konanou v Ženevě oD 24. února do 27. dubna 1958, jsou ve své podstatě výrazem platných zásad mezinárodního práva, dohodly se na těchto ustanoveních: ==Článek 1== Pojem „volné moře“ se vztahuje na všechny části moře, které nejsou zahrnuty do pobřežních vod nebo do vnitrozemských vod některého státu. ==Článek 2== Volné moře je otevřeno všem národům a žádný stát si nemůže platně přisvojovat právo podrobovat kteroukoliv jeho část své svrchovanosti. Svoboda volného moře se uplatňuje za podmínek stanovených těmito články a jinými pravidly mezinárodního práva. Zahrnuje pro pobřežní i vnitrozemské státy mimo jiné: :1. svobodu plavby; :2. svobodu rybolovu; :3. svobodu klást podmořské kabely a potrubí; :4. svobodu létat nad volným mořem. Tyto svobody, stejně jako jiné svobody uznané obecnými zásadami mezinárodního práva, budou užívány všemi státy s rozumným ohledem na zájmy ostatních států při užívání svobody volného moře. ==Článek 3== 1. Aby mohly požívat svobody moře za stejných podmínek jako pobřežní státy, mají vnitrozemské státy mít volný přístup k moři. Za tím účelem poskytnou státy ležící mezi mořem a státem vnitrozemským po společné dohodě s ním a v souhlase s platnými mezinárodními úmluvami: :a) vnitrozemskému státu svobodný průjezd svým územím na základě reciprocity; :b) lodím plujícím pod vlajkou tohoto státu stejné zacházení jako vlastním lodím nebo lodím kteréhokoliv jiného státu, pokud jde o přístup do námořních přístavů a jejich používání. 2. Státy ležící mezi mořem a státem vnitrozemským budou řešit na základě společné dohody s ním a berouce v úvahu práva pobřežního nebo tranzitního státu a zvláštní podmínky vnitrozemského státu všechny otázky týkající se svobody tranzitu a rovného nakládání v přístavech v případě, že tyto státy již nejsou smluvními stranami platných mezinárodních úmluv. ==Článek 4== Každý stát, ať pobřežní nebo vnitrozemský má právo, aby na volném moři pluly lodi pod jeho vlajkou. ==Článek 5== 1. Každý stát stanoví podmínky pro udělení své příslušnosti lodím pro imatrikulaci lodí na svém území a pro právo plout pod jeho vlajkou. Lodi mají příslušnost toho státu, pod jehož vlajkou jsou oprávněny plout. Musí existovat skutečné pouto mezi státem a lodí; zejména musí stát účinně uplatňovat nad loděmi plujícími pod jeho vlajkou svou jurisdikci a kontrolu ve správní, technické a sociální oblasti. 2. Každý stát vydává lodím, kterým poskytl plávo plout pod svou vlajkou, příslušné doklady. ==Článek 6== 1. Lodi plují pod vlajkou pouze jediného státu a až na výjimečné případy, výslovně uvedené v mezinárodních smlouvách nebo v těchto článcích, podléhají na volném moři jeho výlučné jurisdikci. V průběhu cesty nebo zastávky v přístavu nesmí loď změnit svou vlajku kromě případu skutečného převodu vlastnictví nebo změny imatrikulace. 2. Loď plující pod vlajkami dvou nebo více států, kterých používá podle své libosti, nemůže uplatňovat vůči kterémukoliv třetímu státu žádnou z těchto státních příslušností a může být považována za loď bez příslušnosti. ==Článek 7== Ustanovení předchozích článků se v ničem nedotýkají otázky lodí používaných pro služební účely některou mezivládní organizací a plujících pod vlajkou této organizace. ==Článek 8== 1. Válečné lodi požívají na volném moři plné imunity z jurisdikce jiných států než toho, pod jehož vlajkou plují. 2. Pro účely těchto článků výraz "válečná loď" označuje loď náležející k válečnému loďstvu některého státu a nesoucí vnější poznávací znaky válečných lodí jeho státní příslušnosti pod velením důstojníka jmenovaného vládou, jehož jméno je uvedeno v seznamu důstojníků válečného loďstva, a s posádkou, která je podrobena obvyklé vojenské námořní kázni. ==Článek 9== Lodi, jejichž vlastníkem nebo provozovatelem je stát a jež jsou používány pouze k neobchodní vládní službě, jsou na volném moři plně vyňaty z jurisdikce kteréhokoliv jiného státu, než je stát vlajky. ==Článek 10== 1. Každý stát je povinen, pokud jde o lodě plující pod jeho vlajkou, potřebná opatření pro zajištění bezpečnosti na moři, zejména pokud jde o: a) používání signálů, udržování spojů a zabraňování srážkám; b) složení a pracovní podmínky posádek se zřetelem k platným mezinárodním dokumentům vztahujícím se na pracovní otázky; c) konstrukci a vybavení lodi a její způsobilost pro plavbu na moři. 2. Při uskutečnění těchto opatření je každý stát povinen podřídit se obecně přijatým mezinárodním normám, a učinit všechna potřebná opatření, aby zajistil jejich dodržování. ==Článek 11== 1. V případě srážky nebo jakékoli jiné plavební nehody při plavbě lodi na volném moři, která zakládá trestní nebo disciplinární odpovědnost kapitána nebo kterékoliv jiné osoby ve službě na lodi, nemůže být proti těmto osobám zahájeno trestní nebo disciplinární řízení, lež před soudními nebo správními úřady buď toho státu, pod jehož vlajkou loď plula, anebo státu, jehož je tato osoba příslušníkem. 2. V disciplinárních záležitostech je stát, který vydal velitelský průkaz nebo osvědčení způsobilosti anebo povolení, jediný příslušný, aby se po řádném právním řízení vyslovil o odnětí těchto dokladů, a to i tehdy, když jejich majitel není příslušníkem státu, který je vydal. 3. Žádné jiné úřady než úřady státu vlajky nemohou nařídit zabavení nebo zadržení lodi, a to ani pro účely vyšetřování. ==Článek 12== 1. Každý stát je povinen požadovat od kapitána lodi plující pod jeho vlajkou, aby pokud tak může učinit bez vážného ohrožení lodi, posádky nebo cestujících: :a) poskytl pomoc jakékoli osobě nalezené na moři, která je v nebezpečí života; :b) s největší rychlostí se vydal na záchranu osob, které jsou v nebezpečí, je-li zpraven o tom, že potřebují pomoc, pokud lze rozumně očekávat takový jeho zákrok; :c) po srážce poskytl pomoc druhé lodi, její posádce a jejím cestujícím, a pokud je to možné, sdělil druhé lodi jméno své vlastní lodi, její domovský přístav a nejbližší přístav, do něhož pluje. 2. Všechny pobřežní státy budou napomáhat vytvoření a udržování přiměřené a účinné pátrací a záchranné služby za účelem zajištění bezpečnosti na moři a nad mořem - a kde to okolnosti vyžadují - sjednají za tím účelem oblastní dohody o vzájemné spolupráci se sousedními státy. ==Článek 13== Každý stát je povinen podniknout účinná opatření k zabránění a k potrestání přepravy otroků na lodích, které jsou oprávněny plout pod jeho vlajkou, a k zabránění zneužití své vlajky k tomuto účelu. Každý otrok, který se uchýlí na palubu některé lodi, bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, nabývá tím ipso facto svobody. ==Článek 14== Všechny státy jsou povinny v míře co možná největší spolupracovat na potírání pirátství na volném moři nebo na jakémkoliv jiném místě nepodléhajícím jurisdikci žádného státu. ==Článek 15== Za pirátství považují se tyto činy: :1. Jakýkoliv protiprávní čin násilí, zadržení nebo jakýkoliv loupežný čin spáchaný k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími soukromé lodi nebo soukromého letounu a namířené: ::a) na volném moři proti jiné lodi nebo letounu nebo proti osobám či majetku na jejich palubě; ::b) proti lodi, letounu, osobám nebo majetku, v místě nepodléhajícím jurisdikci žádného státu; :2. Jakýkoliv čin dobrovolné účasti při použití lodi nebo letounu, jestliže ten, kdo se jich dopouští, ví o skutečnostech, které vtiskují této lodi nebo tomuto letounu charakter pirátské lodi nebo pirátského letounu. :3. Jakýkoliv čin, který má za účel podněcovat nebo úmyslně usnadňovat čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku nebo spáchaný s úmyslem je usnadnit. ==Článek 16== Pirátské činy, tak jak jsou definovány v článku 15, a spáchané válečnou nebo státní lodí či státním letounem, jejichž se zmocnila vzbouřená posádka, jsou považovány za činy spáchané soukromou lodí. ==Článek 17== Za pirátské jsou považovány lodi nebo letouny, určené osobami, pod jejichž skutečnou kontrolou se nacházejí, k spáchání některého z činů uvedených v článku 15. Totéž platí, jde-li o lodě nebo letouny, jichž bylo použito ke spáchání takových činů, pokud zůstávají pod kontrolou osob, které se dopustily těchto činů. ==Článek 18== Loď nebo letoun si může zachovat svou státní příslušnost přesto, že se přemění v pirátskou loď nebo letoun. Zachování nebo ztráta státní příslušnosti jsou určovány zákonem státu, který udělil původní státní příslušnost. ==Článek 19== Na volném moři nebo na kterémkoliv jiném místě nepodléhajícím jurisdikci žádného státu může každý stát zabavit pirátskou loď nebo letoun, nebo loď pirátsky uchvácenou, která je v moci pirátů a zatknout osoby a zabavit majetek na palubě umíněné lodi nebo letounu. Sondy státu, které provedl zabavení, se mohou vyslovit o trestech, které mají být uloženy, jakož i o opatřeních, která mají být učiněna, pokud jde o lodi, letouny a majetek, s výhradou práv třetích stran jednajících bona fide. ==Článek 20== V případě, že bylo zabavení lodi nebo letounu podezřelých z pirátství provedeno bez dostatečného důvodu, bude stát, který je zabavil, odpověden státu, jehož státní příslušnost měla loď nebo letoun, za všechny ztráty nebo škody způsobené zabavením. ==Článek 21== Zabavení z důvodu pirátství může být provedeno pouze válečnými loděmi nebo vojenskými letouny nebo jinými loděmi či letouny ve státní službě zmocněnými k tomuto účelu. ==Článek 22== 1. S výjimkou případů, kdy činy vměšování se zakládají na oprávněních daných smlouvou, nemůže válečná loď, která potká na volném moři cizí obchodní loď, provádět zjišťování totožnosti této lodi, ledaže by bylo důvodné podezření, že: :a) zmíněná loď provozuje pirátství nebo že :b) loď provozuje obchod s otroky nebo že :c) loď plující pod cizí vlajkou nebo odmítající vztyčit svou vlajku má ve skutečnosti tutéž státní příslušnost jako válečná loď. 2. V případech uvedených v pododstavcích a), b) a c) může válečná loď přikročit k ověření práva lodi na vlajku. Za tím účelem může k podezřelé lodi vyslat člun pod vedením důstojníka. Trvá-li podezření i po prohlédnutí dokladů, může přikročit k další prohlídce na palubě lodi, přičemž musí být zachovány všemožné ohledy. 3. Ukáže-li se, že podezření bylo neodůvodněné a že zadržená loď se nedopustila žádného činu, který by takové podezření ospravedlňoval, musí být odškodněna za všechny ztráty nebo škody, které utrpěla. ==Článek 23== 1. Pronásledování cizí lodi může být podniknuto, jestliže se příslušné orgány pobřežního státu důvodně domnívají, že loď porušila zákony a nařízení tohoto státu. Toto pronásledování musí být započato, když je cizí loď nebo jeden z jejích člunů uvnitř vnitrozemských vod, v pobřežních vodách nebo v pásmu souvislém pronásledujícího státu, a může pokračovat mimo hranice pobřežních vod nebo pásma souvislého jen za podmínky, že nebylo přerušeno. Není nutné, aby loď, která nařídí cizí lodi plující v pobřežních vodách nebo v pásmu souvislém, aby zastavila, se tam rovněž nacházela ve chvíli, kdy zmíněná loď obdrží tento rozkaz. Je-li cizí loď uvnitř pásma souvislého, jak je definováno v článku 24 Úmluvy o pobřežních vodách a pásmu souvislém, může být pronásledování zahájeno pouze tehdy, jestliže došlo k porušení práv, k jejichž ochraně bylo pásmo zřízeno. 2. Právo na pronásledování zaniká, jakmile pronásledovaná loď vepluje do pobřežních vod své vlastní země nebo třetího státu. 3. Pronásledování se považuje za zahájeno jen za podmínky, že pronásledující loď se přesvědčila vhodnými prostředky, jež má k dispozici, že pronásledovaná loď nebo jeden z jejich člunů nebo jiné čluny tvořící skupinu a používající pronásledované lodi jako lodi mateřské jsou uvnitř hranic pobřežních vod nebo popřípadě v pásmu souvislém. Pronásledování může být zahájeno teprve poté, když byl dán vizuální nebo zvukový signál k zastavení, a to ve vzdálenosti dovolující dané lodi, aby jej viděla nebo slyšela. 4. Právo na pronásledování může být vykonáváno pouze válečnými loděmi nebo vojenskými letouny nebo jinými loděmi nebo letouny určenými pro veřejnou službu a zvláště k tomuto účelu zmocněnými. 5. Je-li pronásledování prováděno letounem: :a) ustanovení odstavců 1 až 3 tohoto článku se vztahují mutatis mutandis na tento způsob pronásledování; :b) letoun, který dává příkaz k zastavení, musí sám aktivně pronásledovat loď, dokud nějaká loď nebo letoun pobřežního státu, přivolaná letounem, se nedotaví na místo, aby pokračovaly v pronásledování, pokud by letoun sám nebyl schopen loď zadržet. K tomu, aby zastavení lodi na volném moři bylo ospravedlněno, nestačí, aby letoun pouze zjistil, že loď se dopustila přestupku nebo je v podezření z přestupku, nebyl-li lodi dán příkaz k zastavení a nebyla-li pronásledována tímto letounem nebo jinými letouny nebo loděmi, které pokračují v pronásledování bez přerušení. 6. Propuštění lodi, zadržené na místě podléhajícím jurisdikci některého státu, a eskortované do přístavu tohoto státu za účelem přešetření před příslušnými orgány nemůže být požadováno z toho pouhého důvodu, že loď a její eskorta propluly částí volného moře, když okolnosti si vyžádaly tento průjezd. 7. Byla-li loď zastavena nebo zadržena na volném moři za okolností, které neospravedlňují výkon práva na pronásledování, musí být odškodněna za každou ztrátu nebo škodu, která jí tím nastala. ==Článek 24== Každý stát je povinen vydat předpisy směřující k zabránění znečišťování moří pohonnými látkami vypouštěnými z lodí nebo dálkových potrubí nebo pocházejícími z těžby a průzkumu mořského dna a jeho podzemí, maje přitom na zřeteli platná smluvní ustanovení o této otázce. ==Článek 25== 1. Každý stát je povinen učinit opatření, aby zabránil znečišťování moří vypouštěním radioaktivního odpadu, maje na zřeteli všechny normy a předpisy, které mohou být vypracovány příslušnými mezinárodními organizacemi. 2. Všechny státy jsou povinny spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi na přijetí opatření, jež mají zabránit znečišťování moří nebo vzdušného prostoru nad nimi vznikajícímu z jakékoliv činnosti, která zahrnuje použití radioaktivního materiálu nebo jiných škodlivých činitelů. ==Článek 26== 1. Všechny státy mají právo klást podmořské kabely a dálková potrubí na dno volného moře. 2. S výhradou svého práva učinit rozumná opatření pro průzkum pevninské mělčiny a těžení jejich přírodních zdrojů nesmí pobřežní stát zabraňovat kladení nebo udržování těchto kabelů nebo potrubí. 3. Při kladení těchto kabelů nebo potrubí je daný stát povinen brát patřičný zřetel na kabely a potrubí již položené na mořském dně. Zejména nesmí překážet možnosti oprav existujících kabelů nebo potrubí. ==Článek 27== Každý stát učiní potřebná zákonodárná opatření, aby přerušení nebo poškození podmořského kabelu pod volným mořem způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí lodi plující pod jeho vlajkou nebo osobou podléhající jeho jurisdikci, jež by mohlo mít za následek přerušení nebo narušení telegrafického nebo telefonického spojení, jakož i přerušení nebo poškození podmořského kabelu o vysokém napětí nebo dálkového potrubí za stejných podmínek, bylo považováno za trestný čin. Toto ustanovení se nevztahuje na přerušení nebo poškození způsobené osobami, které by sledovaly jen svůj oprávněný cíl chránit svůj život nebo bezpečnost svých lodí, přičemž učinily všechna nutná opatření, aby tomuto přerušení nebo poškození zabránily. ==Článek 28== Každý stát je povinen učinit potřebná zákonodárná opatření, aby osoby, které podléhají jeho jurisdikci a jsou vlastníky kabelu nebo dálkového potrubí na volném moři a které způsobí při kladení nebo opravě tohoto kabelu nebo potrubí přerušení nebo poškození jiného kabelu nebo potrubí, hradily náklady spojené s jeho opravou. ==Článek 29== Každý stát je povinen učinit potřebná zákonodárná opatření za tím účelem, aby vlastníci lodí, kteří mohou prokázat, že obětovali kotvu, síť nebo jiné rybářského náčiní ve snaze zabránit poškození podmořského kabelu nebo potrubí, byli odškodněni vlastníkem kabelu nebo potrubí, a to za podmínky, že učinili před tím všechna rozumná opatření, aby tomu předešli. ==Článek 30== Ustanovení této Úmluvy nejsou na újmu úmluvám nebo jiným mezinárodním dohodám již platným mezi státy na nich zúčastněnými. ==Článek 31== Tato Úmluva bude do 31. října 1958 otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace, jakož i každému jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal smluvní stranou této Úmluvy. ==Článek 32== Tato Úmluva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 33== Tato Úmluva bude otevřena k přístupu každého státu, který náleží do jedné z kategorií uvedených v článku 31. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 34== 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne ode dne uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabude Úmluva platnosti třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 35== 1. Po uplynutí pětiletého období ode dne vstupu této Úmluvy v platnost může být kdykoliv a kteroukoliv smluvní stranou podána žádost o revizi této Úmluvy, a to písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodne o opatřeních, která mají být případně učiněna v souvislosti s takovou žádostí. ==Článek 36== Generální tajemník Organizace spojených národů zpraví všechny členské státy Organizace spojených národů a ostatní státy uvedené v článku&nbsp;31: :a) o podpisech připojených k této Úmluvě a o utožení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 31, 32 a 33; :b) o datu vstupu této Úmluvy v platnost podle článku 34; :c) o žádostech o revizi podle článku 35. ==Článek 37== Originál této Úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění má stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle její ověřené kopie všem státům uvedeným v článku 31. Na důkaz čehož podepsaní zmocněnci, řádně pověření svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno v Ženevě, dvacátého devátého dubna tisíc devět set padesát osm. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1724 3866 2006-06-24T16:07:05Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o pobřežních vodách a pásmu přilehlém |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/701?l=101/1965 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 101/1965&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Státy, které jsou stranami Úmluvy se dohodly na těchto ustanoveních: ==Část I - Pobřežní vody== ===Oddíl I. - Všeobecná ustanovení=== =====Článek 1===== #Svrchovanost státu se rozšiřuje za jeho pevninské území a vnitrostátní vody, až na mořské pásmo přiléhající k jeho pobřeží, zvané pobřežní vody. #Tato svrchovanost je vykonávána za podmínek uvedených v ustanoveních těchto článků a v jiných pravidlech mezinárodního práva. =====Článek 2===== Svrchovanost pobřežního státu se vztahuje na vzdušný prostor nad pobřežními vodami, jakož i na jejich mořské dno a podzemí. === Oddíl II. - Hranice pobřežních vod=== =====Článek 3===== Není-li jinak stanoveno v těchto článcích, normální základní čárou pro měření šíře pobřežních vod je čára odlivu podél pobřeží, jak je zakreslena na mapách velkého měřítka, které jsou úředně uznány pobřežním státem. =====Článek 4===== #V místech, kde pobřeží je velmi členité a má hluboké zářezy nebo kde je pás ostrovů podél pobřeží v jeho bezprostřední blízkosti, lze použít při vytyčování základní čáry, od níž se měří šíře pobřežních vod, metody rovných základních čar spojujících příslušné body. #Vytyčení takových základních čar se nesmí podstatně odchylovat od celkového směru pobřeží a prostory moře ležící uvnitř těchto čar musí být dostatečně úzce spojeny s oblastí země, aby mohly být podrobeny režimu vnitrostátních vod. #Při vytyčování základní čáry se nesmí vycházet z vynořujících se vyvýšenin v pásmu odlivu, jestliže na nich nejsou zřízeny majáky nebo jiná podobná zařízení nacházející se trvale nad hladinou moře. #Kde se používá metody rovných základních čar podle ustanovení odst. 1, je možno přihlédnout při určování jednotlivých základních čar k zvláštním hospodářským zájmům oblasti, jejichž existence a důležitost je zřejmá na základě dlouhodobého užívání. #Systému rovných základních čar nemůže stát používat takovým způsobem, že by oddělil od volného moře pobřežní vody jiného státu. #Pobřežní stát je povinen jasně vyznačit rovné základní čáry na námořních mapách, jež musí být vhodným způsobem zveřejněny. =====Článek 5===== #Vody prostírající se směrem k pevnině od základní linie pobřežních vod tvoří část vnitrostátních vod státu. #Tam, kde vytyčení rovné základní čáry podle článku 4 má za následek, že oblasti, jež byly dříve pokládány za součást pobřežních vod nebo volného moře, jsou zahrnuty do vnitrostátních vod, bude existovat právo pokojného průjezdu těmito vodami, jak je stanoveno v článcích 14 a 23. =====Článek 6===== Vnější hranici pobřežních vod tvoří čára, jejíž každý bod leží od nejbližšího bodu základní čáry ve vzdálenosti rovnající se šíři pobřežních vod. =====Článek 7===== #Tento článek se vztahuje pouze na zátoky, jejichž břehy náleží jedinému státu. #Pro účely tohoto článku rozumí se zátokou zřetelný zářez, jehož proniknutí do pevniny je v takovém poměru k šířce jeho ústí, že obsahuje vody obklopené zemí a představuje více než pouhý záhyb pobřeží. Zářez se však považuje za zátoku, jen bude-li jeho plocha stejně velká nebo větší než polokruh, jehož průměrem je přímka vedená napříč ústím zářezu. #Pro účely měření se považuje za oblast zářezu oblast ležící mezi čárou největšího odlivu podél pobřeží zářezu a přímkou spojující body největšího odlivu při jeho přirozeném ústí. Kde však vzhledem k existenci ostrovů zářez má více než jedno ústí, polokruh se vytyčí na čáře tak dlouhé, jako je úplný součet délek přímek vedených přes různá ústí. Ostrovy v zářezu se budou započítávat tak, jako by byly součástí vodní plochy zářezu. #Jestliže vzdálenost mezi body největšího odlivu u přirozeného ústí zálivu nepřesahuje dvacet čtyři míle, lze vést rozhraničující čáru mezi těmito oběma body největšího odlivu a vody takto ohraničené budou považovány za vnitrostátní vody. #Kde vzdálenost mezi body největšího odlivu u přirozeného ústí zálivu přesahuje dvacet čtyři míle, lze vytyčiti rovnou základní čáru v délce dvaceti čtyř mil uvnitř zálivu takovým způsobem, aby zahrnula maximum vodní plochy jaké je možné oddělit čárou této délky. #Shora uvedená ustanovení se nevztahují na tzv. "historické" zálivy ani na ty případy, kdy se užívá systému rovných základních čar podle článku 4. =====Článek 8===== Pro účely vymezení pobřežních vod budou stálá přístavní zařízení, která nejdále vybíhají do moře a tvoří nedílnou část přístavního systému, považována za součást pobřeží. =====Článek 9===== Rejdy, jichž se normálně používá pro nakládání, vykládání a kotvení lodí a které by se jinak nacházely zcela nebo částečně mimo vnější hranici pobřežních vod, se zahrnují do pobřežních vod. Pobřežní stát je povinen zřetelně tyto rejdy označit, a vyznačit je zároveň s jejich hranicemi na námořních mapách, jež musí být náležitě zveřejněny. =====Článek 10===== #Ostrov je přírodou vytvořená část země obklopená vodou, která vyčnívá nad vodou za největšího přílivu. #Pobřežní vody ostrova se měří podle ustanovení těchto článků. =====Článek 11===== #Vynořující se vyvýšenina je přírodou vytvořená část země, která je obklopena vodou a vyčnívá nad vodou za největšího odlivu, avšak je zaplavována za největšího přílivu. Tam, kde vynořující se vyvýšenina leží zcela nebo částečně v takové vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která nepřesahuje šíři pobřežních vod, může být čára odlivu této vyvýšeniny použita za základní linii pro měření šíře pobřežních vod. #Leží-li vynořující se vyvýšenina zcela v takové vzdálenosti od pevniny nebo ostrova, která přesahuje šíři pobřežních vod, nemá své vlastní pobřežní vody. =====Článek 12===== #Tam, kde pobřeží dvou států leží proti sobě nebo spolu sousedí, není žádný z obou států oprávněn, není-li mezi nimi opačné dohody, rozšířit své pobřežní vody za střední čáru, od níž se měří šíře pobřežních vod každého z obou států. Ustanovení tohoto odstavce se však nepoužije tam, kde je nutné pro historický právní důvod nebo jiné zvláštní okolnosti rozhraničit pobřežní vody obou států způsobem, který je v rozporu s tímto ustanovením. #Rozhraničující čára mezi pobřežními vodami dvou států ležících naproti sobě anebo sousedících bude zakreslena na námořních mapách velkého měřítka, úředně uznaných pobřežními státy. =====Článek 13===== Jestliže se řeka vlévá přímo do moře, bude základní čárou rovná čára napříč ústím řeky mezi body jejích břehů na čáře největšího odlivu. ===Oddíl III. - Právo pokojného průjezdu=== ====Pododdíl A. - Pravidla vztahující se na všechny lodě==== =====Článek 14===== #S výhradou ustanovení těchto článků mají lodě všech států, ať pobřežních nebo vnitrostátních, právo pokojného průjezdu pobřežními vodami. #Průjezd je plavba pobřežními vodami buď za účelem proplutí, aniž by loď veplula do vnitrostátních vod, nebo za účelem veplutí do vnitrostátních vod, anebo za účelem vyplutí z vnitrostátních vod na volné moře. #Průjezd zahrnuje zastavení a kotvení, avšak pouze potud, pokud souvisí s normální plavbou nebo se staly nezbytnými z důvodu vyšší moci nebo nouze. #Průjezd je pokojný, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního státu. Takový průjezd bude probíhat v souladu s těmito články a jinými pravidly mezinárodního práva. #Průjezd cizích rybářských lodí se nepovažuje za pokojný, jestliže tyto lodě nezachovávají zákony a předpisy pobřežního státu, které vydal a zveřejnil za tím účelem, aby zabránil těmto lodím lovit v pobřežních vodách. #Podmořská plavidla jsou povinna proplout na povrchu a ukázat svou vlajku. =====Článek 15===== #Pobřežní stát nesmí ztěžovat pokojný průjezd pobřežními vodami. #Pobřežní stát je povinen přiměřeným způsobem upozornit na všechna nebezpečí, která podle jeho vědomí ohrožují plavbu jeho pobřežními vodami. =====Článek 16===== #Pobřežní stát může učinit ve svých pobřežních vodách potřebná opatření, aby zabránil průjezdu, který není pokojný. #Pokud jde o lodě, které plují do vnitrostátních vod, má pobřežní stát právo podniknout nezbytná opatření, aby zabránil jakémukoli porušování podmínek stanovených pro připuštění takových lodí do těchto vod. #S výhradou ustanovení odstavce 4 může pobřežní stát aniž by diskriminoval mezi cizími loděmi dočasně zastavit v určitých oblastech svých pobřežních vod pokojný průjezd cizích lodí, je-li takové zastavení nezbytné pro ochranu jeho bezpečnosti. Takové zastavení nabude účinnosti pouze tehdy, bylo-li patřičně publikováno. #Pokojný průjezd cizích lodí nesmí být zastaven v úžinách, jichž se používá pro mezinárodní plavbu mezi jednou částí volného moře a druhou částí volného moře nebo pobřežními vodami cizího státu. =====Článek 17===== Cizí lodi, které vykonávají právo pokojného průjezdu, se podřídí zákonům a předpisům vydaným pobřežním státem v souladu s těmito články a jinými pravidly mezinárodního práva a zejména těm zákonům a předpisům, které se vztahují na dopravu a plavbu. ====Pododdíl B. - Pravidla vztahující se na obchodní lodě==== =====Článek 18===== #Od cizích lodí se nesmějí vybírat žádné poplatky za pouhý jejich průjezd pobřežními vodami. #Poplatky se mohou vybírat od cizích lodí projíždějících pobřežními vodami jen jako úplata za zvláštní služby prokázané lodi. Tyto poplatky se musí vybírat bez diskriminace. =====Článek 19===== <ol> <li> Trestní jurisdikce pobřežního státu nemá být vykonávána nad cizími loděmi, které proplouvají pobřežními vodami, za účelem zatčení nějaké osoby nebo vyšetřování v souvislosti se zločinem spáchaným na palubě lodi v době jejího průjezdu, s výjimkou těchto případů: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jestliže následky trestného činu postihují pobřežní stát; </li> <li> jestliže trestný čin je s to porušit klid v zemi nebo pořádek v pobřežních vodách; </li> <li> jestliže pomoc místních úřadů byla vyžádána kapitánem lodi nebo konzulem země, pod jejíž vlajkou loď pluje; jestliže je nezbytné zabránit nedovolenému obchodu s omamnými látkami. </li> </ol> </li> <li> Výše uvedená ustanovení se nedotýkají práva pobřežního státu provést opatření stanovené jeho zákonodárstvím za účelem zatčení nebo vyšetřování na palubě cizí lodi projíždějící pobřežními vodami po opuštění vnitrostátních vod. </li> <li> V případech předvídaných v odstavci 1 a 2 tohoto článku, vyrozumí pobřežní stát, žádá-li o to kapitán lodi, konzulární úřad státu, pod jehož vlajkou loď pluje, ještě předtím, než podnikne jakákoliv opatření, a usnadní navázání styku mezi konzulárním úřadem a posádkou lodi. V případech naléhavé nutnosti může být sdělení učiněno během podnikaných opatření. </li> <li> Při posuzování, zda nebo jak má být zatčení provedeno, jsou místní úřady povinny brát náležitý ohled na zájmy plavby. </li> <li> Pobřežní stát nesmí podniknout na palubě cizí lodi projíždějící pobřežními vodami žádná opatření za účelem zatčení osoby anebo vyšetřování v souvislosti s jakýmkoli zločinem spáchaným předtím, než loď vplula do pobřežních vod, jestliže tato loď vyplula z cizího přístavu a pouze proplouvá pobřežními vodami, aniž vepluje do vod vnitrostátních. </li> </ol> =====Článek 20===== #Pobřežní stát nemá zadržovat cizí loď proplouvající pobřežními vodami ani měnit její směr za účelem výkonu civilní jurisdikce vůči některé osobě na palubě lodi. #Pobřežní stát nesmí provést exekuci nebo vykonat zajišťovací opatření proti lodi ve věcech občanskoprávních, leda že by šlo o závazky nebo odpovědnost, které loď sama převzala nebo které ji postihují během plavby nebo k účelům její plavby, vodami pobřežního státu. #Ustanovení předcházejícího odstavce se nedotýkají práva pobřežního státu provést exekuci nebo vykonat zajišťovací opatření ve věcech občanskoprávních podle svého zákonodárství vůči cizí lodi, která kotví v pobřežních vodách nebo proplouvá pobřežními vodami, po opuštění vnitrostátních vod. ====Pododdíl C. - Pravidla vztahující se na státní lodi jiné než válečné==== =====Článek 21===== Pravidla obsažená v pododdílech A a B se vztahují rovněž na státní lodi používané k obchodním účelům. =====Článek 22===== #Pravidla obsažená v pododdílu A v článku 18 se vztahují na státní lodi používané k účelům neobchodním. #S výjimkami obsaženými v ustanoveních zmíněných v předcházejícím odstavci nic v těchto článcích se nedotýká imunit, jichž takové lodi požívají podle těchto článků nebo jiných pravidel mezinárodního práva. ====Pododdíl D. - Pravidla vztahující se na válečné lodi==== =====Článek 23===== Jestliže se válečná loď nepodrobí předpisům pobřežního státu týkajícím se průjezdu pobřežními vodami a neuposlechne výzvy jí dané, aby je dodržovala, může pobřežní stát žádat, aby válečná loď opustila pobřežní vody. == Část II - Pásmo přilehlé== =====Článek 24===== <ol> <li> V pásmu volného moře přiléhajícím k jeho pobřežním vodám může pobřežní stát provádět kontrolu potřebnou k tomu, aby: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> bylo zabráněno porušování jeho celních, fiskálních, imigračních nebo zdravotních předpisů na jeho území nebo v pobřežních vodách; </li> <li> byla stíhána porušení uvedených předpisů, spáchaná na jeho území nebo v pobřežních vodách. </li> </ol> </li> <li> Pásmo přilehlé nesmí se rozprostírat dále než dvanáct mil od základní čáry, od které se měří šíře pobřežních vod. </li> <li> Tam, kde pobřeží dvou států leží naproti sobě anebo sousedí, není žádný z obou států oprávněn, nedošlo-li mezi nimi k opačné dohodě, rozšířit své pásmo přilehlé za střední čáru, jejíž každý bod je ve stejné vzdálenosti od nejbližších bodů na základní čáře, od níž se měří šíře pobřežních vod obou států. </li> </ol> ==Část III - Závěrečné články== =====Článek 25===== Ustanovení této Úmluvy nejsou na újmu platným úmluvám nebo jiným mezinárodním dohodám ve vztazích mezi státy, které jsou stranami těchto úmluv nebo dohod. =====Článek 26===== Tato Úmluva bude do 31. října 1958 otevřena k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů nebo některé mezinárodní odborné organizace, jakož i každému jinému státu, který bude vyzván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal smluvní stranou této Úmluvy. =====Článek 27===== Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. =====Článek 28===== Tato Úmluva bude otevřena k přístupu každého státu, který náleží do některé z kategorií uvedených v článku 26. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. =====Článek 29===== #Tato Úmluva nabude účinnosti třicátého dne ode dne uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Pro každý stát, který Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvaadvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabude Úmluva platnosti třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. =====Článek 30===== #Po uplynutí pětiletého období ode dne nabytí účinnosti této Úmluvy může kterákoli smluvní strana kdykoli podat žádost o revizi této Úmluvy, a to písemným sdělením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. #Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodne o opatřeních, která mají být po případě učiněna v souvislosti s takovou žádostí. =====Článek 31===== Generální tajemník Organizace spojených národů zpraví všechny členské státy Organizace spojených národů a ostatní státy na něž odkazuje článek 26: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článku 26, 27 a 28; </li> <li> o datu nabytí účinnosti této Úmluvy podle článku 29; </li> <li> o žádostech o revizi podle článku 30. </li> </ol> =====Článek 32===== Originál této Úmluvy, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění jsou stejně autentická, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle její ověřené opisy všem státům uvedeným v článku 26. Na důkaz toho podepsaní zmocněnci, řádně pověřeni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu. Dáno v Ženevě, dvacátého devátého dubna tisíc devět set padesát osm. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1725 3075 2006-06-05T12:42:22Z -jkb- 4 {{PracujeSe}} 1726 3071 2006-06-05T11:46:53Z Flambelle 20 nová diplomatická, bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o zvláštních misích |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/40_1987_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 40/1987 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :připomínajíce, že zvláštním misím bylo vždy poskytováno zvláštní zacházení, :majíce na zřeteli cíle a zásady [[Charta OSN|Charty Spojených národů]], týkající se svrchované rovnosti států, udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoje přátelských vztahů a spolupráce mezi státy, :připomínajíce, že důležitost otázky zvláštních misí byla oznámena v průběhu konference Spojených národů o diplomatických stycích a imunitách a v rezoluci I, přijaté konferencí 10. dubna 1961, :berouce v úvahu, že konference Spojených národů o diplomatických stycích a imunitách přijala [[Vídeňská úmluva o diplomatických stycích|Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích]], která byla otevřena k podpisu 18. dubna 1961, :berouce v úvahu, že konference Spojených národů o konzulárních stycích přijala [[Vídeňská úmluva o konzulárních stycích|Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích]], která byla otevřena k podpisu 24. dubna 1963, :věříce, že mezinárodní úmluva o zvláštních misích doplní tyto dvě úmluvy a přispěje k rozvoji přátelských vztahů mezi národy, bez ohledu na jejich ústavní a společenské zřízení, :uvědomujíce si, že účelem výsad a imunit týkajících se zvláštních misí není prospěch jednotlivce, nýbrž zajištění účinného výkonu funkcí zvláštních misí jako misí zastupujících stát, :potvrzujíce, že pravidla obyčejového mezinárodního práva nadále řídí otázky, které nejsou upraveny ustanoveními této úmluvy, se dohodly na tomto: ==Článek 1== '''Použití výrazů''' Pro účely této Úmluvy: :a) „zvláštní mise“ je dočasná mise, zastupující stát, která je vyslána jedním státem do druhého státu s jeho souhlasem za účelem jednání s ním o určitých otázkách, nebo k provedení určitého úkolu ve vztahu k tomuto druhému státu; :b) „stálá diplomatická mise“ je diplomatická mise ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích; :c) „konzulární úřad“ je generální konzulát, konzulát, vícekonzulát, nebo konzulární jednatelství; :d) „vedoucí zvláštní mise“ je osoba pověřená vysílajícím státem, aby vykonávala povinnosti spojené s touto funkcí; :e) „zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi“ je každá osoba, jíž vysílající stát udělil tuto funkci; :f) „členy zvláštní mise“ jsou vedoucí zvláštní mise, zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové personálu zvláštní mise; :g) „personál zvláštní mise“ jsou členové diplomatického personálu, administrativního a technického personálu a služebního personálu zvláštní mise; :h) „členy diplomatického personálu“ jsou členové personálu zvláštní mise, kteří mají diplomatický statut pro účely zvláštní mise; :i) „členy administrativního a technického personálu“ jsou členové personálu zvláštní mise, kteří jsou zaměstnáni v administrativní a technické službě zvláštní mise; :j) „členy služebního personálu“ jsou členové personálu zvláštní mise, zaměstnání misí jako pracovníci v domácnosti nebo pro podobné úkoly; :k) „soukromý personál“ jsou osoby zaměstnané výlučně v soukromých službách členů zvláštní mise. ==Článek 2== '''Vyslání zvláštní mise''' Stát může vyslat zvláštní misi do jiného státu se souhlasem tohoto státu, který byl získán předem diplomatickou cestou nebo jiným dohodnutým nebo vzájemně přijatelným způsobem. ==Článek 3== '''Funkce zvláštní mise''' Funkce zvláštní mise se určí vzájemným souhlasem vysílajícího a přijímajícího státu. ==Článek 4== '''Vyslání téže zvláštní mise do dvou nebo více států''' Stát, který si přeje vyslat tutéž zvláštní misi do dvou nebo více států, uvědomí o tom každý z přijímajících států, když žádá o souhlas tohoto státu. ==Článek 5== '''Vyslání společné zvláštní mise dvěma nebo více státy''' Dva nebo více států, které si přejí vyslat společnou zvláštní misi do jiného státu, uvědomí o tom přijímající stát, když žádají o souhlas tohoto státu. ==Článek 6== '''Vyslání zvláštních misí dvěma nebo více státy za účelem jednání o otázkách společného zájmu''' Dva nebo více států mohou každý současně vyslat zvláštní misi do jiného státu, se souhlasem tohoto státu, získaným v souladu s článkem 2, aby společně v dohodě všech těchto států jednaly o otázkách společného zájmu. ==Článek 7== '''Neexistence diplomatických nebo konzulárních styků''' Pro vyslání nebo přijetí zvláštní mise není nutná existence diplomatických nebo konzulárních styků. ==Článek 8== '''Jmenování členů zvláštní mise''' S výhradou ustanovení článků 10, 11 a 12 vysílající stát může volně jmenovat členy zvláštní misí poté, co přijímajícímu státu poskytl všechny nezbytné informace týkající se početnosti a složení zvláštní mis, zvláště jména funkce osob, které zamýšlí jmenovat. Přijímající stát může odmítnout přijetí zvláštní mise, jejíž početnost nepovažuje za přiměřenou se zřetelem k okolnostem a podmínkám v přijímajícím státě a k potřebám příslušné mise. Bez udání důvodů může rovněž odmítnout přijetí kterékoli osoby jako člena zvláštní mise. ==Článek 9== '''Složení zvláštní mise''' 1. Zvláštní mise se skládá z jednoho nebo více zástupců vysílajícího státu, z nichž vysílající stát může jmenovat vedoucího. Může též zahrnovat diplomatický personál, administrativní a technický personál a služební personál. 2. Jestliže členové stálé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu v přijímajícím státě jsou začleněni do zvláštní mise, podrží si své výsady a imunity, které mají jako členové své stálé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, vedle výsad a imunit poskytovaných podle této Úmluvy. ==Článek 10== '''Občanství členů zvláštní mise''' 1. Zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu v zásadě mají být občany vysílajícího státu. 2. Občané přijímajícího státu nemohou být jmenováni do zvláštní mise leda se souhlasem tohoto státu, jenž může být kdykoli odvolán. 3. Přijímající stát si může vyhradit právo stanovené v odst. 2 tohoto článku vůči občanům třetího státu, kteří zároveň nejsou občany vysílajícího státu. ==Článek 11== '''Notifikace''' 1. Ministerstvo zahraničních věcí přijímajícího státu nebo jiný takový orgán, který byl dohodnut, bude uvědoměno o: :a) složení zvláštní mise a o jakýchkoli pozdějších změnách v tomto složení; :b) příjezdu a konečném odjezdu členů mise a ukončení jejich funkcí v misi; :c) příjezdu a konečném odjezdu jakékoli osoby doprovázející členy mise; :d) najímání a propouštění osob, které jsou trvale usídleny v přijímajícím státě jako členů mise nebo jako soukromého personálu; :e) jmenování vedoucího zvláštní mise nebo pokud nikdo není vedoucím, zástupce uvedeného v odst. 1 článku 14 nebo kohokoli, kdo je zastupuje; :f) umístění místností, používaných zvláštní misí a soukromých obydlí, která požívají nedotknutelnosti podle článků 30, 36 a 39, stejně jako jiné informace, které mohou být nezbytné k identifikaci takových místností a obydlí. 2. Pokud to není nemožné, oznámení o příjezdu a konečném odjezdu musí být dáno předem. ==Článek 12== '''Osoby prohlášené non grata nebo za nepřijatelné''' 1. Přijímající stát může kdykoli, aniž by byl povinen uvést důvody pro své rozhodnutí, oznámit vysílajícímu státu, že kterýkoli zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi nebo kterýkoli člen jejího diplomatického personálu je persona non grata, anebo že kterýkoli jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď tuto osobu odvolá, anebo ukončí její funkci v misi. Osoba může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou ještě než vstoupila na území přijímajícího státu. 2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v rozumné době vyhovět své povinnosti podle odst. 1 tohoto článku, přijímající stát může odmítnout uznat dotyčnou osobu za člena zvláštní mise. ==Článek 13== '''Počátek funkcí zvláštní mise''' 1. Funkce zvláštní mise začínají, jakmile mise vstoupí do ústřední styku s ministerstvem zahraničních věcí nebo s jiným takovým orgánem přijímajícího státu, který byl dohodnut. 2. Počátek funkcí zvláštní mise nezávisí na jejím představení stálou diplomatickou misí vysílajícího státu, nebo na předložení pověřovacích listin nebo plných mocí. ==Článek 14== '''Oprávnění jednat za zvláštní misi''' 1. Vedoucí zvláštní mise, nebo pokud vysílající stát nejmenoval vedoucího, jeden ze zástupců vysílajícího státu jím určený je oprávněn jednat za zvláštní misi a zasílat písemnosti přijímajícímu státu. Přijímající stát zasílá písemnosti týkající se zvláštní mise vedoucímu mise, nebo pokud nikdo není vedoucím, zástupci uvedenému výše, buď přímo nebo prostřednictvím stálé diplomatické mise. 2. Nicméně člen zvláštní mise může být zmocněn vysílajícím státem vedoucím zvláštní mise nebo není-li nikdo vedoucím, zástupcem uvedeným v odst. 1 tohoto článku, aby buď zastupovat vedoucího zvláštní mise nebo shora uvedeného zástupce, nebo aby vykonával určité akty za misi. ==Článek 15== '''Orgán přijímajícího státu, se kterým je udržován úřední styk''' Veškerý úřední styk s přijímajícím státem, kterým vysílající stát zvláštní misi pověřil, bude udržován s ministerstvem zahraničního věcí nebo jeho prostřednictvím nebo s jiným takovým orgánem přijímajícího státu, který byl dohodnut. ==Článek 16== '''Pravidla týkající se pořadí''' 1. Tam, kde se na území přijímajícího státu nebo třetího státu setkají dvě nebo více zvláštních misí, pořadí mezi misemi se určuje, pokud o tom není zvláštní dohoda, podle abecedního pořadí názvů států, užívaných podle protokolu státu, na jehož území se mise setkávají. 2. Pořadí mezi dvěma nebo více zvláštními misemi, které se setkávají při slavnostní nebo formální příležitosti, se řídí podle protokolu platného v přijímajícím státě. 3. Pořadí mezi členy téže zvláštní mise je takové, jaké je notifikováno přijímajícímu státu nebo třetímu státu, na jehož území se dvě nebo více zvláštních misí nachází. ==Článek 17== '''Sídlo zvláštních misí''' 1. Zvláštní mise má své sídlo v místě, dohodnutém zúčastněnými státy. 2. Pokud není taková dohoda, zvláštní mise má sídlo v místě, kde je umístěno ministerstvo zahraničních věcí přijímajícího státu. 3. Jestliže zvláštní mise vykonává své funkce na různých místech, zúčastněné státy se mohou dohodnout, že bude mít více než jedno sídlo, z nichž jedno mohou vybrat za hlavní sídlo. ==Článek 18== '''Setkání zvláštních misí na území třetího státu''' 1. Zvláštní mise ze dvou nebo více států se mohou setkat na území třetího státu pouze s výslovným souhlasem tohoto státu, jemuž zůstává právo jej zrušit. 2. Třetí stát může při vyslovení svého souhlasu stanovit podmínky, které musí vysílající státy dodržovat. 3. Třetí stát na sebe vezme ve vztahu k vysílajícím státům práva a povinnosti přijímajícího státu v rozsahu, který určí při udělení svého souhlasu. ==Článek 19== '''Práva zvláštní mise používat vlajku a státní znak vysílajícího státu''' 1. Zvláštní mise mu právo používat vlajku a státní znak vysílajícího státu na místnostech používaných misí a na jejích dopravních prostředcích, když jsou používány k úředním účelům. 2. Při výkonu práva poskytovaného tímto článkem bude brán ohled na zákona, předpisy a zvyklosti přijímajícího státu. ==Článek 20== '''Konec funkcí zvláštní mise''' 1. Funkce zvláštní mise končí mimo jiné: :a) dohodou zúčastněných států; :b) dokončením úkolu zvláštní mise; :c) uplynutím lhůty, určené pro zvláštní misi, ledaže je výsledně prodloužena; (d) oznámením vysílajícího státu, že zvláštní misi ukončuje nebo odvolává; :e) oznámením přijímajícího státu, že považuje zvláštní misi za skončenou. 2. Přerušení diplomatických nebo konzulárních styků mezi vysílajícím a přijímajícím státem nemá samo o sobě za následek ukončení zvláštní mise, která existuje v době tohoto přerušení. ==Článek 21== '''Postavení hlavy státu a osob vysokého postavení''' 1. Hlava vysílajícího státu, když vede zvláštní misi, požívá v přijímajícím státě nebo ve třetím státě usnadnění, výsad a imunit, které mezinárodní právo poskytuje hlavě státu při oficielní návštěvě. 2. Šéf vlády, ministr zahraničních věcí a ostatní osoby vysokého postavení požívají v přijímajícím státě nebo ve třetím státě, zúčastnili se zvláštní mise vysílajícího státu, vedle toho co poskytuje tato Úmluva i usnadnění, výsad a imunit, poskytovaných podle mezinárodního práva. ==Článek 22== '''Všeobecná usnadnění''' Vysílající stát poskytne zvláštní misi usnadnění, která se vyžadují pro výkon jejich funkcí vzhledem k povaze a úkolu zvláštní mise. ==Článek 23== '''Místnosti a ubytování''' Přijímající stát pomůže zvláštní misi, pokud o to požádá, při obstarání nezbytných místností a při opatření vhodných ubytování pro její členy. ==Článek 24== '''Osvobození místností zvláštní mise od zdanění''' 1. V rozsahu slučitelném s povahou a trváním funkcí vykonávaných zvláštní misí, vysílající stát a členové zvláštní mise jednající za misi jsou osvobozeni od všech celostátních, oblastních nebo místních daní a dávek vztahujících se na místnosti zaujímané zvláštní misí, mimo ty, které představují úhradu za prokázané zvláštní služby. 2. Osvobození od zdanění, uvedené v tomto článku se nevztahuje na takové daně a dávky, které podle práva přijímajícího státu platí osoby, které jsou ve smluvním styku s vysílajícím státem nebo členem zvláštní mise. ==Článek 25== '''Nedotknutelnost místností''' 1. Místnosti, kde je zvláštní mise v souladu s touto Úmluvou umístěna, jsou nedotknutelné. Orgány přijímajícího státu do nich nesmějí vstoupit, leda se souhlasem vedoucího zvláštní mise nebo, je-li to vhodné, vedoucího stálé diplomatické mise vysílajícího státu, akreditované v přijímajícím státě. Takový souhlas může být předpokládán v případě ohně nebo jiné pohromy, která vážně ohrozí veřejnou bezpečnost, a to pouze v případě, že nebylo možno získat výslovný souhlas vedoucího zvláštní mise, nebo, kde je to vhodné, vedoucího stálé mise. 2. Přijímající stát má zvláštní povinnost podniknout všechna vhodná opatření k ochraně místností zvláštní mise před jakýmkoli vniknutím nebo poškozením a k zabránění jakémukoli rušení klidu mise nebo újmě na její důstojnosti. 3. Místnosti zvláštní mise, jejich zařízení, ostatní majetek používaný pro činnost zvláštní mise a její dopravní prostředky nemohou být předmětem prohlídky, rekvizice, zabavení nebo exekuce. ==Článek 26== '''Nedotknutelnost archivů a dokumentů''' Archivy a dokumenty zvláštní mise jsou nedotknutelné kdykoliv a kdekoliv se nalézají. Je-li to nezbytné, mají být opatřeny viditelným vnějším označením. ==Článek 27== '''Svoboda pohybu''' S výhradou zákonů a nařízení týkajících se oblastí, do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpečnosti, přijímající stát zajistí všem členům zvláštní mise takovou svobodu pohybu a cestování na svém území, jaká je nutná k výkonu funkcí zvláštní mise. ==Článek 28== '''Svoboda spojení''' 1. Přijímající stát povolí a bude chránit volné spojení zvláštní mise ke všem úředním účelům. Při spojení s vládou vysílajícího státu, jeho diplomatickými misemi, konzulárními úřadu a jinými zvláštními misemi nebo se součástmi téže mise, ať jsou kdekoli, může zvláštní mise použít všech vhodných prostředků včetně kurýrů a kódovaných a šifrovaných zpráv. Radiostanici však může zvláštní mise zřídit a používat pouze se souhlasem přijímajícího státu. 2. Úřední korespondence zvláštní mise je nedotknutelná. Pod úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence mající vztah ke zvláštní misi a k jejím funkcím. 3. Kde je to účelné, zvláštní mise použije spojovacích prostředků, včetně pošty a kurýra, stálé diplomatické mise vysílajícího státu. 4. Pošta zvláštní mise nemůže být otevřena ani zadržena. 5. Zásilky představující poštu zvláštní mise musí být opatřeny zřetelným vnějším označením jejich povahy a mohou obsahovat pouze dokumenty nebo předměty určené k úřednímu použití zvláštní mise. 6. Kurýr zvláštní mise, který bude vybaven úředním dokumentem označujícím jeho postavení a počet zásilek představujících poštu, bude chráněn přijímajícím státem při výkonu svých funkcí. Požívá osobní nedotknutelnosti a nesmí být žádným způsobem zatčen ani zadržen. 7. Vysílající stát nebo zvláštní mise mohou určovat kurýry zvláštní mise ad hoc. V takových případech bude rovněž použito ustanovení odst. 6 tohoto článku s tím, že imunity v něm uvedené se přestanou aplikovat, jakmile kurýr ad hoc odevzdal na místo určení svěřenou mu poštu zvláštní mise. 8. Pošta zvláštní mise může být svěřena kapitánu lodi nebo civilního letadla, které mají přistát v dovoleném místě. Kapitán bude vybaven úředním dokumentem označujícím počet zásilek představujících poštu, avšak nebude považován za kurýra zvláštní mise. Po dohodě s kompetentními orgány může zvláštní mise poslat jednoho ze svých členů, aby přímo a volně převzal poštu od kapitána lodi nebo letadla. ==Článek 29== '''Osobní nedotknutelnost''' Osoby zástupců vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatického personálu jsou nedotknutelné. Nesmějí být žádným způsobem zatčeni ani zadrženi. Přijímající stát s nimi bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil jakémukoli útoku proti jejich osobě, svobodě a důstojnosti. ==Článek 30== '''Nedotknutelnost soukromého obydlí''' 1. Soukromé obydlí zástupců vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatického personálu požívá stejné nedotknutelnosti a ochrany, jako místnosti zvláštní mise. 2. Jejich písemnosti, korespondence a s výjimkou ustanovení odst. 4 článku 31 i jejich majetek požívají rovněž nedotknutelnosti. ==Článek 31== '''Vynětí z jurisdikce''' 1. Zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu jsou vyňati z trestní jurisdikce přijímajícího státu. 2. Jsou rovněž vyňati z občanskoprávní a správní jurisdikce přijímajícího státu s výjimkou případů: :a) věcné žaloby, týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže ji dotyčná osoba vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise; :b) žaloby, týkající se dědictví, v níž je dotyčná osoba vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědicem ze zákona nebo dědicem ze závěti jako soukromá osoba a nikoli jménem vysílajícího státu; :c) žaloby týkající se jakéhokoli povolání nebo obchodní činnosti, vykonávané dotyčnou osobou v přijímajícím státě vedle jejich úředních funkcí; :d) žaloby o náhradu škody z nehody zaviněné vozidlem použitým mimo úřední funkce dotyčné osoby. 3. Zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu nejsou povinni vypovídat jako svědci. 4. Vůči zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi nebo vůči členům jejího diplomatického personálu nelze uplatnit exekuční opatření vyjma v případech spadajících pod pododstavce a), b), c) a d) odst. 2 tohoto článku a jestliže exekuce může být provedena, aniž by byla porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí. 5. Vynětí zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatické personálu z jurisdikce neznamená jejich vynětí z jurisdikce vysílajícího státu. ==Článek 32== '''Vynětí ze zákonodárství o sociálním zabezpečení''' 1. S výhradou ustanovení odst. 3 tohoto článku, zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu jsou vyňati z předpisů o sociálním zabezpečení, která mohou platit v přijímajícím státě pokud jde o služby vykonané pro vysílající stát. 2. Vynětí stanovené v odst. 1 tohoto článku se rovněž vztahuje na osoby, zaměstnané výlučně zástupcem vysílajícího státu ve zvláštní mis, nebo členem jejího diplomatického personálu za podmínky: :a) že tyto osoby nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nejsou trvale usídleny; :b) že se na ně vztahují ustanovení o sociálním zabezpečení, jež mohou platit ve vysílajícím státě nebo ve třetím státě. 3. Zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu, kteří zaměstnávají osoby, na něž se vynětí stanovené v odst. 2 tohoto článku nevztahuje, jsou povinni plnit závazky, které ukládají zaměstnavatelům předpisy o sociálním zabezpečení přijímajícího státu. 4. Vynětí stanovené v odst. 1 a 2 tohoto článku nebrání dobrovolné účasti na sociálním zabezpečení přijímajícího státu, pokud je taková účast tímto státem dovolena. 5. Ustanovení tohoto článku se nedotýkají dvoustranných nebo mnohostranných dohod o sociálním zabezpečení dříve uzavřených a nebrání ve sjednání takových dohod v budoucnu. ==Článek 33== '''Vynětí z daní a dávek''' Zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu jsou osvobozeni ode všech daní a dávek, osobních nebo věcných celostátních, oblastních nebo místních s výjimkou: :a) nepřímých daní, jež jsou obvykle obsaženy v ceně zboží nebo služeb; :b) daní a dávek ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu, ledaže je dotyčná osoba vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely mise; :c) pozůstalostních, nástupnických nebo dědických poplatků vybíraných přijímajícím státem s výhradou ustanovení článku 44; :d) daní a dávek ze soukromých příjmů, které mají svůj pramen na území přijímajícího státu, a kapitálových daní z investic vložených do obchodních podniků v přijímajícím státě; :e) poplatků vybíraných za zvláštní služby skutečně prokázané; :f) registračních, soudních, hypotečních a kolkovacích poplatků s výhradou ustanovení článku 24. ==Článek 34== '''Osvobození od osobních služeb''' Přijímající stát osvobodí zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členy jejího diplomatické personálu ode všech osobních služeb, od všech veřejných služeb jakéhokoli druhu, jakož i od všech vojenských povinností, jako jsou povinnosti spojené s rekvizicemi, vojenskými příspěvky a ubytovací povinností. ==Článek 35== '''Osvobození od celních poplatků''' 1. V souladu se zákony a předpisy, jež může vydat přijímající stát dovolí dovézt a poskytne osvobození od všech celních dávek, daní a s tím souvisejících poplatků jiných, než poplatků za skladování, odvoz a podobné služby: :a) u předmětů určených pro úřední potřebu zvláštní mise; :b) u předmětů určených k osobní potřebě zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatického personálu. 2. Osobní zavazadla zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatického personálu nepodléhá celní prohlídce, ledaže jsou vážné důvody k domněnce, že obsahuje předměty, na něž se nevztahuje osvobození uvedené v odst. 1 tohoto článku, nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákon nebo upraven karanténními předpisy přijímajícího státu. V takovém případě prohlídka bude provedena pouze v přítomnosti dotyčné osoby nebo jejího zmocněného zástupce. ==Článek 36== '''Administrativní a technický personál''' Členové administrativního a technického personálu zvláštní mise požívají výsad a imunit uvedených v článcích 29 a 34 s tou výjimkou, že vynětí z občanskoprávní a správní jurisdikce přijímajícího státu, uvedené v odst. 2 článku 31 se nevztahuje na činnost vykonávanou mimo rámec jejich povinností. Požívají rovněž výsad, uvedených v odst. 1 článku 35, pokud jde o předměty, dovezené v době jejich prvního vstupu na území přijímajícího státu. ==Článek 37== '''Služební personál''' Členové služebního personálu zvláštní mise požívají vynětí z jurisdikce přijímajícího státu pokud jde o činnost vykonávanou v rámci jejich povinností, osvobození od daní a dávek z odměně, kterou dostávají z důvodů svého zaměstnání a vynětí ze zákonodárství o sociálním zabezpečení, jak je stanoveno v čl. 32. ==Článek 38== '''Soukromý personál''' Soukromý personál členů zvláštní mise je osvobozen od daní a dávek z odměny, kterou dostává z důvodů svého zaměstnání. Ve všech ostatních ohledech požívá výsad a imunit v rozsahu, povoleném přijímajícím státem. Avšak přijímající stát musí vykonávat svou jurisdikci nad těmito osobami takovým způsobem, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí zvláštní mise. ==Článek 39== '''Rodinní příslušníci''' 1. Rodinní příslušníci zástupců vysílajícího státu ve zvláštní misi a členů jejího diplomatického personálu, jestliže je doprovázejí, požívají výsad imunit uvedených v článcích 29 až 35, pokud nejsou občany přijímajícího státu ani v něm nejsou trvale usídleni. 2. Rodinní příslušníci členů administrativního a technického personálu zvláštní mise, jestliže je doprovázejí, požívají výsad a imunit uvedených v článku 36 za předpokladu, že nejsou občany přijímajícího státu ani v něm nejsou trvale usídleni. ==Článek 40== '''Občané přijímajícího státu a osoby trvale usídlené v přijímajícím státě''' 1. Kromě jiných výsad a imunit, které mohou být poskytnuty přijímajícím státem, zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu, kteří jsou příslušníky přijímajícího státu nebo jsou v něm trvale usídleni, požívají vynětí z jurisdikce a nedotknutelnost pouze pokud jde o úřední činnost při výkonu jejich funkcí. 2. Ostatní členové zvláštní mise a soukromý personál, kteří jsou příslušníky nebo trvale usídleni v přijímajícím státě, požívají výsady a imunity toliko v rozsahu poskytovaném jim tímto státem. Avšak přijímající stát musí vykonávat svou jurisdikci nad těmito osobami takovým způsobem, aby nedošlo k nevhodnému zasahování do výkonu funkcí zvláštní mise. ==Článek 41== '''Zřeknutí se imunity''' 1. Vysílající stát se může zříci vynětí z jurisdikce svých zástupců ve zvláštní misi, členů jejího diplomatického personálu a ostatních osob, požívajících vynětí podle článků 36 až 40. 2. Zřeknutí musí být vždy výslovné. 3. Zahájí-li řízení kterákoli osoba uvedená v odst. 1 tohoto článku, nemůže se dovolávat vynětí z jurisdikce pokud jde o protipohledávky přímo související s hlavní žalobou. 4. O zřeknutí se imunity ve věcech civilních nebo administrativních se nemá za to, že zahrnuje zřeknutí se imunity vzhledem k výkonu rozsudku, pro nějž je nutné zvláštní zřeknutí se. ==Článek 42== '''Průjezd územím třetího státu''' 1. Jestliže zástupce vysílajícího státu ve zvláštní misi nebo člen jejího diplomatického personálu projíždí územím nebo je na území třetího státu, aby se ujal svých funkcí nebo se vrací do vysílajícího státu, třetí stát mu poskytne nedotknutelnost a takové jiné imunity, jaké mohou být požadovány k zajištění jeho průjezdu nebo návratu. Totéž platí pro členy jeho rodiny požívající výsad a imunit, kteří doprovázejí osoby uvedené v tomto odstavci, ať již cestují s nimi nebo odděleně, aby se k nim připojily, nebo se vracejí do své země. 2. Za okolností, obdobných těm, které jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku, třetí státy nebudou bránit členům administrativního a technického nebo služebního personálu zvláštní mise nebo členům jejich rodin průjezdu svým územím. 3. Třetí státy poskytnou úřední korespondenci a jiným úředním sdělením, procházejícím jejich územím, včetně sdělení kódovaných nebo šifrovaných, stejnou volnost a ochranu, jakou je povinen podle této Úmluvy poskytovat přijímající stát. S výjimkou ustanovení odst. 4 tohoto článku poskytnou kurýrům a zavazadlům zvláštní mise při příjezdu stejnou nedotknutelnost a ochranu jako je povinen podle této Úmluvy poskytovat přijímající stát. 4. Třetí stát je povinen dodržet své závazky vůči osobám uvedeným v odst. 1, 2 a 3 tohoto článku pouze pokud je informován předem ať už v žádosti o víza nebo sdělení o průjezdu těchto osob jako členů zvláštní mise, jako členů jejich rodin nebo jako kurýrů, a nevznesl proti tomu žádnou námitku. 5. Povinnosti třetích států podle odst. 1, 2 a 3 tohoto článku se také vztahují na osoby uvedené v těchto odstavcích a na úřední sdělení a poštu zvláštní mise, jestliže použití území třetího státu je způsobeno vyšší mocí. ==Článek 43== '''Trvání výsad a imunit''' 1. Každý člen zvláštní mise požívá výsad a imunit, k nímž je oprávněn od okamžiku, kdy vstoupí na území přijímajícího státu za účelem výkonu svých funkcí ve zvláštní misi nebo jestliže již je na jeho území, od okamžiku, kdy je jeho jmenování oznámeno ministerstvu zahraničních věcí nebo jinému takovému orgánu přijímajícího státu, který byl dohodnut. 2. Když skončí funkce člena zvláštní mise, jeho výsady a imunity obvykle skončí v okamžiku, kdy opustí území přijímajícího státu nebo po uplynutí rozumné doby, ve které tak má učinit, avšak potrvají až do této doby i v případě ozbrojeného konflikty, Imunita však trvá, pokud jde o činy, které tento člen vykoná, při plnění svých funkcí. 3. V případě smrti člena zvláštní mise požívají členové jeho rodiny i nadále výsad a imunit, k nimž jsou oprávněni, až do uplynutí rozumné doby, ve které mají opustit území přijímajícího státu. ==Článek 44== '''Majetek člena zvláštní mise nebo rodinného příslušníka v případě smrti''' 1. Zemře-li člen zvláštní mise nebo jeho rodinný příslušník, který ho doprovází, přijímající stát, jestliže zemřelý není jeho příslušníkem, povolí odvezení jeho movitého majetku s výjimkou majetku nabytého na jeho území, jehož vývoz byl zakázán v době jeho smrti. 2. Pozůstalostní, nástupnické a dědické poplatky nebudou vybírány z movitého majetku, který byl v přijímajícím státě pouze v důsledku přítomnosti zemřelého jako člena zvláštní mise nebo jako rodinného příslušníka člena mise. ==Článek 45== '''Usnadnění opuštění území přijímajícího státu a odvezení archivů zvláštní mise''' 1. Přijímající stát musí i v případě ozbrojeného konfliktu usnadnit osobám které požívají výsad i imunit a nejsou občany přijímajícího státu a rodinným příslušníkům takovýchto osob, bez ohledu na jejich státní občanství co možno nejdříve odjezd. Zejména musí v případě potřeby dát k jejich dispozici nezbytné dopravní prostředky pro ně a pro jejich majetek. 2. Přijímající stát musí poskytnout vysílajícímu státu náležitosti pro odvezení archivů zvláštní mise z území přijímajícího státu. ==Článek 46== '''Následky skončení funkcí zvláštní mise''' 1. Když funkce zvláštní mise skončí, přijímající stát musí respektovat a chránit místnosti zvláštní mise tak dlouho, dokud jí jsou přiděleny, stejně jako majetek archivy zvláštní mise. Vysílající stát musí majetek a archivy v přiměřené době odvézt. 2. V případě, když mezi vysílajícím a přijímajícím státem neexistují diplomatické nebo konzulární styky anebo jsou tyto styky přerušeny a jestliže funkce zvláštní mise skončily, vysílající stát může i v případě ozbrojeného konfliktu svěřit opatřování majetku a archivů zvláštní mise třetímu státu, který je přijatelný státu přijímajícímu. ==Článek 47== '''Respektování zákonů a nařízení přijímajícího státu a užívání místností zvláštní mise''' 1. Bez újmy na svých výsadách a imunitách, všechny osoby, které těchto výsad a imunit požívají, mají podle této Úmluvy povinnost dodržovat zákony a nařízení přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu. 2. Místností zvláštní mise nesmí být užíváno způsobem, neslučitelným s funkcemi zvláštní mise, jak jsou stanoveny v této Úmluvě, jinými pravidly obecného mezinárodního práva, nebo jinými zvláštními dohodami platnými mezi vysílajícím a přijímajícím státem. ==Článek 48== '''Zaměstnání nebo obchodní činnost''' Zástupci vysílajícího státu ve zvláštní misi a členové jejího diplomatického personálu nebudou v přijímajícím státě vykonávat pro osobní prospěch žádné zaměstnání nebo obchodní činnost. ==Článek 49== '''Nediskriminace''' 1. Při použití ustanovení této Úmluvy nebude mezi státy činěna žádná diskriminace. 2. Za diskriminaci se však nepovažuje: :a) když přijímající stát aplikuje některá z ustanovení této Úmluvy omezeně v důsledku omezené aplikace tohoto ustanovení vůči jeho zvláštní misi ve vysílajícím státě; :b) když státy mezi sebou na základě obyčeje nebo dohody modifikují rozsah náležitostí, výsad a imunit svých zvláštních misí, ačkoli taková modifikace nebyla dohodnuta s jinými státy, za podmínky, že není neslučitelná s předmětem a účelem této Úmluvy a nedotýká se požívání práv nebo výkonu povinností třetích států. ==Článek 50== '''Podpis''' Tato Úmluva bude otevřena do 31. prosince 1970 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku k podpisu všem členským státům Organizace spojených národů nebo některé odborné organizace nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo účastníkům Statutu Mezinárodního soudního dvora a kterémukoli jinému státu, který bude pozván Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se stal stranou Úmluvy. ==Článek 51== '''Ratifikace''' Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 52== '''Přístup''' Tato Úmluva bude otevřena k přístupu kterémukoli státu, jenž náleží do kterékoli kategorie uvedené v článku 50. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 53== '''Vstup v platnost''' 1. Tato Úmluva vstoupí v platnost 30. dne po datu uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který ratifikuje Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté druhé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátý den po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 54== '''Oznámení depozitáře''' Generální tajemník Organizace spojených národů bude informovat všechny státy náležející do některé z kategorií uvedených v článku 50: :a) o podpisech této Úmluvy a o uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu v souladu s články 50, 51 a 52; :b) o datu, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost v souladu s článkem 53. ==Článek 55== '''Autentické texty''' Originál této Úmluvy, jehož čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský text mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle její ověřené kopie všem státům, náležejícím do některé ze čtyř kategorií uvedených v článku 50. Na důkaz čehož níže podepsaní, byvše k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Úmluvu, otevřenou k podpisu v New Yorku dne 8. prosince 1969. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1727 3856 2006-06-24T10:56:31Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů - Protokol I |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/168_1991_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 168/1991&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Vysoké smluvní strany, :prohlašujíce, že si naléhavě přejí, aby národy žily v míru, :připomínajíce, že každý stát má povinnost v souladu s [[Charta OSN|Chartou Organizace spojených národů]] vystříhat se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jak proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu, tak i jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů, :považujíce nicnémě za nutné znovu potvrdit a rozvinout ustanovení chránící oběti ozbrojených konfliktů a doplnit opatření, jež jsou určena k zajištění jejich účinnější aplikace, :vyjadřujíce své přesvědčení, že žádné ustanovení tohoto Protokolu nebo Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 nebude vykládáno jako by ospravedlňovalo nebo umožňovalo jakýkoli čin agrese nebo jakékoli jiné použití síly neslučitelné s [[Charta OSN|Chartou Organizace spojených národů]], :potvrzujíce rovněž, že ustanovení Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a tohoto Protokolu musí být plně aplikována za všech okolností na všechny osoby, které jsou chráněny těmito dokumenty, bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na povaze nebo původu ozbrojeného konfliktu nebo na příčinách, jichž se dovolávají nebo které jim připisují strany v konfliktu, dohodly se takto: ==Část I - Všeobecná ustanovení== =====Článek 1===== '''Všeobecné zásady a rozsah aplikace''' #Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tento Protokol a zajistí jeho zachovávání. #V případech, které neupravuje tento Protokol nebo jiné mezinárodní dohody, zůstávají civilní osoby a kombatanti pod ochranou a v rámci působnosti zásad mezinárodního práva vyplývajících z ustálených obyčejů, ze zásad lidskosti a z požadavků společenského svědomí. #Tento Protokol, který doplňuje Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války, bude aplikován na situace zmíněné ve společném článku 2 těchto Úmluv. #Situacemi uvedenými v předcházejícím odstavci se rozumějí ozbrojené konflikty, ve kterých národy bojují proti koloniální nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým režimům, aby uplatnily své právo na sebeurčení jak je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci zásad mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezí státy v souladu s Chartou Organizace spojených národů. =====Článek 2===== '''Definice''' Pro účely tohoto Protokolu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> „První úmluva“, „Druhá úmluva“, „Třetí úmluva“ a „Čtvrtá úmluva“ jsou označením pro [[První Ženevská úmluva o ochraně obětí války|Ženevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli]] ze dne 12. srpna 1949, [[Druhá Ženevská úmluva o ochraně obětí války|Ženevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři]] ze dne 12. srpna 1949, [[Třetí Ženevská úmluva o ochraně obětí války|Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci]] ze dne 12. srpna 1949, [[Čtvrtá Ženevská úmluva o ochraně obětí války|Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války]] ze dne 12. srpna 1949; výraz „Úmluvy“ označuje tyto čtyři Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o ochraně obětí války; </li> <li> „Normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech" jsou označením pro normy aplikovatelné v ozbrojených konfliktech, které jsou obsaženy v mezinárodních dohodách, jejichž stranami jsou strany v konfliktu, a všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech; </li> <li> „Ochranná mocnost“ je neutrální nebo jiný stát, který není stranou v konfliktu, který byl jednou stranou v konfliktu jmenován a druhou stranou v konfliktu přijat a který souhlasil s tím, že bude vykonávat funkce předepsané Úmluvami a tímto Protokolem pro ochrannou mocnost; </li> <li> „Substitut" je organizace jednající v zastoupení ochranné mocnosti v souladu s článkem 5. </li> </ol> =====Článek 3===== '''Začátek a konec aplikace''' Bez újmy ustanovením, jež se aplikují v jakoukoli dobu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Úmluvy a tento Protokol budou aplikovány od počátku kterékoli situace uvedené v článku 1 tohoto Protokolu; </li> <li> Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu skončí na území stran v konfliktu při všeobecném ukončení vojenských operací a na okupovaných územích při ukončení okupace. Výjimku činí v obou případech ty osoby, k jejichž definitivnímu propuštění, repatriaci nebo znovuusídlení dojde později. Tyto osoby budou nadále požívat výhod příslušných ustanovení těchto Úmluv a tohoto Protokolu až do svého definitivního propuštění, repatriace nebo znovuusídlení. </li> </ol> =====Článek 4===== '''Právní postavení stran v konfliktu''' Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu, jakož i uzavření dohod předvídaných těmito dokumenty, nebudou mít vliv na právní postavení stran v konfliktu. Okupace území ani aplikace Úmluv a tohoto Protokolu nebudou mít vliv na právní postavení tohoto území. =====Článek 5===== '''Jmenování ochranných mocností a jejich substitutů''' #Povinností stran v konfliktu od počátku konfliktu mezi nimi je zajistit kontrolu i aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu použitím systému ochranných mocností, který zahrnuje zejména jmenování a přijetí těchto mocností v souladu s následujícími odstavci. Ochranné mocnosti budou mít povinnost hájit zájmy stran v konfliktu. #Od počátku situace uvedené v článku 1 každá strana v konfliktu jmenuje bez prodlení ochrannou mocnost za účelem aplikace Úmluv a tohoto Protokolu a rovněž bez prodlení a za stejným účelem dovolí činnost ochranné mocnosti, kterou schválila a s jejímž jmenováním souhlasila protější strana. #Jestliže ochranná mocnost nebyla jmenována nebo přijata od počátku situace uvedené v článku 1, Mezinárodní výbor Červeného kříže, aniž by tím bylo dotčeno právo kterékoli jiné nestranné humanitární organizace postupovat podobně, nabídne své dobré služby stranám v konfliktu za účelem bezodkladného jmenování ochranné mocnosti, s níž by strany v konfliktu souhlasily. Za tím účelem bude moci mezi jiným požádat každou stranu, aby mu dodala seznam alespoň pěti států, které považuje za přijatelné, aby jejím jménem jednaly jako ochranná mocnost ve vztahu k protější straně, a požádat každou protější stranu, aby mu dodala seznam nejméně pěti států, které by přijala jako ochrannou mocnost druhé strany. Tyto seznamy musí být zaslány výboru do dvou týdnů od obdržení žádosti. Výbor seznamy porovná a vyžádá si souhlas každého státu, jehož jméno se na těchto seznamech vyskytuje. #Jestliže bez ohledu na výše uvedené nebude existovat ochranná mocnost, přijmou strany v konfliktu bez prodlení nabídku, kterou bude moci učinit Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo kterákoli jiná organizace, která poskytuje veškeré záruky nestrannosti a schopnosti, jednat jako substitut, po náležitých konzultacích s uvedenými stranami a se zřetelem na výsledek těchto konzultací. Činnost takového substituta podléhá souhlasu stran v konfliktu;strany v konfliktu vynaloží veškeré úsilí, aby usnadňovaly činnost substituta při plněn jeho úkolů v souladu s Úmluvami a tímto Protokolem. #V souladu s článkem 4 nebude mít jmenování a přijetí ochranných mocností za účelem aplikace Úmluv a tohoto Protokolu vliv na právní postavení stran v konfliktu nebo kteréhokoli území, včetně území okupovaného. #Udržování diplomatických styků mezi stranami v konfliktu nebo pověření třetího státu ochranou zájmů některé strany a zájmů jejích příslušníků v souladu s normami mezinárodního práva o diplomatických stycích není překážkou jmenování ochranných mocností za účelem aplikace Umluv a tohoto Protokolu. #Každá zmínka o ochranné mocnosti v tomto Protokolu označuje také substituta. =====Článek 6===== '''Kvalifikovaný personál''' #Vysoké smluvní strany budou usilovat i v době míru o to, aby za pomoci národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) byl připraven kvalifikovaný personál, který by napomáhal aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu a zvláště činnosti ochranných mocností. #Nábor a příprava takového personálu jsou ve vnitrostátní pravomoci. #Mezinárodní výbor Červeného kříže bude mít pro Vysoké smluvní strany k dispozici seznamy takto připravených osob, které sestaví a jemu k tomu účelu předají Vysoké smluvní strany. #Podmínky upravující využívání těchto osob mimo státní území budou v každém případě upraveny ve zvláštních dohodách mezi příslušnými stranami. =====Článek 7===== '''Schůze''' Depozitář tohoto Protokolu svolá na žádost jedné nebo několika Vysokých smluvních stran a po souhlasu většiny těchto stran schůzi těchto Vysokých smluvních stran za účelem projednání všeobecných problémů týkajících se aplikace Úmluv a tohoto Protokolu. ==Část II - Ranění, nemocní a trosečníci== ===Oddíl I - Všeobecná ochrana=== =====Článek 8===== '''Definice pojmů''' Pro účely tohoto Protokolu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> „Ranění“ a „nemocní“ jsou vojenské nebo civilní osoby, které pro zranění, nemoc nebo jiné fyzické nebo duševní poruchy nebo neschopnost potřebují lékařskou pomoc nebo péči a které se zdržují jakékoliv nepřátelské činnosti; Tyto pojmy se také vztahují na rodičky, novorozeňata a jiné osoby, které by mohly potřebovat okamžitou lékařskou pomoc nebo péči, jako choré osoby nebo těhotné ženy, a které se zdržují jakékoliv nepřátelské činnosti; </li> <li> „Trosečníci“ jsou vojenské nebo civilní osoby, které jsou v nebezpečné situaci na moři nebo v jiných vodách v důsledku neštěstí, které postihlo je nebo loď nebo letadlo, jimiž se přepravovaly, a které se zdržují jakékoli nepřátelské činnosti. Tyto osoby, za podmínky, že se nadále zdržují jakékoli nepřátelské činnosti, jsou nadále považovány po dobu záchranných akcí za trosečňíky až do té doby, než podle úmluv nebo tohoto Protokolu nabudou jiný status; </li> <li> „Zdravotnický personál“ jsou osoby, které jsou stranou v konfliktu určeny výhradně ke zdravotnickým účelům vyjmenovaným v odstavci e) nebo ke správě zdravotnických jednotek nebo k řízení nebo správě zdravotnických přepravních prostředků. Toto určení může být trvalé nebo dočasné. Tento termín zahrnuje: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> zdravotnický personál strany v konfliktu, vojenský či civilní, včetně personálu, který je uveden v První a Druhé úmluvě a který je přidělen k organizacím civilní obrany; </li> <li> zdravotnický personál národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) a dalších národních dobrovolných organizací řádně uznaných a zmocněných stranou v konfliktu; </li> <li> zdravotnický personál zdravotnických jednotek nebo zdravotnických přepravních prostředků uvedených v článku 9 odstavec 2; </li> </ol> </li> <li> „Duchovní personál“ jsou vojenské nebo civilní osoby, jako jsou kněží, které se výhradně zabývají duchovní činností a jsou přiděleny: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> k ozbrojeným silám strany v konfliktu; nebo </li> <li> ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům strany v konfliktu;nebo </li> <li> ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům uvedeným v článku 9, odstavec 2; nebo </li> <li> k organizacím civilní obrany strany v konfliktu. Duchovní personál může být přidělen trvale nebo dočasně a vztahují se na něj příslušná ustanovení uvedená v odstavci k); </li> </ol> </li> <li> „Zdravotnické jednotky“ jsou zařízení a jiné jednotky, vojenské nebo civilní, organizované k zdravotnickým účelům, a to k vyhledávání, sbírání, přepravě,stanovení diagnózy nebo léčení i k poskytování první pomoci raněným, nemocným a trosečníkům nebo k prevenci nemocí. Tento termín zahrnuje mimo jiné nemocnice a jiné podobné jednotky, transfúzní střediska, střediska a ústavy lékařské prevence, zdravotnická skladiště a zdravotnické a farmaceutické sklady takových jednotek. Zdravotnické jednotky mohou být nepohyblivé nebo pojízdné, trvalé nebo dočasné; </li> <li> „Zdravotnická přeprava“ je přeprava raněných, nemocných, trosečníků, zdravotnického personálu, duchovního personálu, zdravotnického zařízení a zdravotnických zásilek chráněných Úmluvami a tímto Protokolem po zemi, vodě nebo vzduchem; </li> <li> „Zdravotnické přepravní prostředky" jsou jakékoli přepravní prostředky vojenské nebo civilní, trvalé nebo dočasné, určené výhradně pro zdravotnickou přepravu a kontrolované příslušným orgánem strany v konfliktu; </li> <li> „Zdravotnická vozidla“ jsou pozemní prostředky zdravotnické přepravy; </li> <li> „Zdravotnické lodě a plavidla“ jsou všechny prostředky zdravotnické přepravy po vodě; </li> <li> „Zdravotnická letadla" jsou všechny prostředky zdravotnické přepravy vzduchem ; </li> <li> „Stálý zdravotnický personál“, „stálé zdravotnické jednotky“ a „stálé zdravotnické přepravní prostředky" jsou takové, které jsou určeny výhradně pro zdravotnické účely na nevymezené období. „Dočasný zdravotnický personál“, „dočasné zdravotnické jednotky“ a „dočasné zdravotnické přepravní prostředky“ jsou takové, které jsou určeny výhradně k zdravotnickým účelům na omezené období a po celou dobu takových období. Pokud není stanoveno jinak pojmy „zdravotnický personál“, „zdravotnické jednotky“ a „zdravotnické přepravní prostředky“ zahrnují jak stálé, tak i dočasné kategorie; </li> <li> „Rozeznávací znak“ je zvláštní označení červeného kříže, červeného půlměsíce nebo červeného lva a slunce na bílém pozadí, pokud se používá pro účely ochrany zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků nebo zdravotnického a duchovního personálu, zařízení nebo zásilek; </li> <li> „Rozeznávací signál“ je jakýkoli signalizační prostředek určený k identifikaci výhradně zdravotnických jednotek nebo zdravotnických přepravních prostředků v souladu s kapitolou III přílohy i k tomuto Protokolu. </li> </ol> =====Článek 9===== '''Rozsah aplikace''' <ol> <li> Tato část, jejíž ustanovení sledují cíl zlepšit osud raněných, nemocných a trosečníků, bude aplikována na všechny osoby, které se dostaly do situace zmíněné v článku 1, bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na rase, barvě, pohlaví, jazyku, náboženství nebo víře, politických nebo jiných názorech, národním nebo sociálním původu, majetku rodovém původu nebo jiném stavu nebo na jiných podobných kritériích. </li> <li> Příslušná ustanovení článku 27 a 32 První Úmluvy se budou vztahovat na stálé zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky (s výjimkou nemocničních lodí, na které se vztahuje článek 25 Druhé úmluvy) a jejich personál daný k dispozici straně v konfliktu k humanitárním účelům: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> neutrálním nebo jiným státem, který není stranou v konfliktu; </li> <li> uznanou a zmocněnou dobrovolnou organizací takového státu; </li> <li> nestrannou mezinárodní humanitární organizací. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 10===== '''Ochrana a péče''' #Všichni ranění, nemocní a trosečníci, ať náleží ke kterékoli straně, budou respektováni a chráněni. #Za všech okolností bude s nimi zacházeno lidsky a bude jim poskytnuta v co největší možné míře a co nejrychleji lékařská péče a ošetření, které vyžaduje jejich stav. Nebude mezi nimi činěn žádný rozdíl z jiných než zdravotních důvodů. =====Článek 11===== '''Ochrana osob''' <ol> <li> Zdraví a tělesná nebo duševní integrita osob, které se nacházejí v moci protější strany nebo které jsou internovány, uvězněny nebo jiným způsobem zbaveny svobody v důsledku situace zmíněné v článku 1, nebudou ohroženy žádným neopodstatněným jednáním nebo opomenutím. Je proto zakázáno podrobovat osoby uvedené v tomto článku lékařskému zákroku, který není zdůvodněn zdravotním stavem těchto osob a který je v rozporu s všeobecně přijatými lékařskými normami aplikovatelnými za podobných léčebných okolností u osob, které jsou příslušníky, nezbavenými svobody, strany, která takový zákrok provádí. </li> <li> Zvlášť je zakázáno tyto osoby, a to dokonce i s jejich souhlasem: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> tělesně mrzačit, </li> <li> používat k lékařským nebo vědeckým pokusům, </li> <li> odnímat jim tkáně nebo orgány za účelem transplantace, s výjimkou těch případů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1. </li> </ol> </li> <li> Výjimky ze zákazu podle odstavce 2c) mohou být učiněny pouze v případě darování krve k transfúzi nebo kůže k transplantaci za předpokladu, že darování je dobrovolné a je provedeno bez jakéhokoli donucování nebo nátlaku, a to pouze k léčebným účelům a za podmínek, které jsou v souladu s všeobecně uznávanými lékařskými normami, a pod dozorem sloužícím jak ve prospěch dárce, tak i příjemce. </li> <li> Jakékoliv úmyslné jednání nebo opomenutí vážně ohrožující zdraví, tělesnou nebo duševní integritu osoby, která se nachází v moci jiné strany, než té k níž patří, a která buď poruší zákazy uvedené v odstavci 1 a 2, nebo nesplní požadavky odstavce 3,je vážným porušením tohoto Protokulu. </li> <li> Osoby uvedené v odstavci 1 mají právo odmítnout jakýkoli chirurgický zákrok. V případě odmítnutí je třeba, aby zdravotnický personál získal příslušné písemné prohlášení podepsané nebo potvrzené pacientem. </li> <li> Každá strana v konfliktu povede lékařské záznamy o každém darování krve k transfúzi nebo kůže k transplantaci osobami uvedenými v odstavci 1, jestliže je za provedení takového darování odpovědna. Kromě toho se každá strana v konfliktu vynasnaží vést záznamy o všech lékařských zákrocích provedených na osobách, které jsou internovány, vězněny nebo jiným způsobem zbaveny svobody v důsledku situace zmíněné v článku 1. Tyto záznamy budou kdykoli k dispozici ochranné mocnosti za účelem inspekce. </li> </ol> =====Článek 12===== '''Ochrana zdravotnických jednotek''' <ol> <li> Zdravotnické jednotky budou vždy respektovány a chráněny a nestanou se předmětem útoku. </li> <li> Odstavec 1 bude aplikován na civilní zdravotnické jednotky za předpokladu, že <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> náležejí jedné ze stran v konfliktu; </li> <li> jsou uznány a zmocněny příslušným orgánem jedné ze stran v konfliktu, nebo </li> <li> jsou zmocněny v souladu s článkem 9 odstavec 2 tohoto Protokolu nebo s článkem 27 První úmluvy. </li> </ol> </li> <li> Strany v konfliktu se vyzývají, aby se vzájemně informovaly o umístění svých stálých zdravotnických jednotek. Neposkytnutí této informace nezbavuje žádnou stranu povinnosti dodržovat ustanovení odstavce 1. </li> <li> Za žádných okolností nesmějí být zdravotnické jednotky použity k tomu, aby se pokusily chránit svou přítomností vojenské objekty před útoky. Pokud to bude možné, strany v konfliktu zajistí, aby zdravotnické jednotky byly umístěny tak, aby útoky na vojenské objekty neohrozily jejich bezpečnost. </li> </ol> =====Článek 13===== '''Přerušení ochrany civilních zdravotnických jednotek''' <ol> <li> Ochrana, na kterou mají civilní zdravotnické jednotky právo, bude přerušena pouze v případě, budou-li použity mimo rámec jejich humanitárních funkcí k činům, které poškozují protivníka. Ochrana však může být přerušena teprve, když bude vydáno varování, které stanoví v příslušných případech rozumnou lhůtu, a pouze poté, když toto varování nebude uposlechnuto. </li> <li> Za akty poškozující protivníka nebude považováno: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jestliže personál jednotky bude vyzbrojen lehkými osobními zbraněmi k sebeobraně nebo obraně raněných a nemocných, kteří jsou v jejich péči; </li> <li> jestliže jednotka bude střežena strážní jednotkou, strážnými nebo ozbrojeným doprovodem; </li> <li> jestliže ruční zbraně a střelivo odebrané raněným a nemocným nebyly ještě předány příslušným službám a byly u jednotek nalezeny; </li> <li> jestliže se členové ozbrojených sil nebo ostatní kombatanti nacházejí v jednotce ze zdravotních důvodů. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 14===== '''Omezení v zabavování civilních zdravotnických jednotek''' <ol> <li> Okupační mocnost má povinnost zajistit, aby byly nadále zabezpečovány zdravotnické potřeby civilního obyvatelstva na okupovaném území. </li> <li> Okupační mocnost proto nemůže zabrat civilní zdravotnické jednotky, jejich zařízení, materiál nebo nutit jejich personál k jiné práci dokud jich je třeba k poskytování odpovídajících zdravotnických služeb civilnímu obyvatelstvu a k zajištění další péče o raněné a nemocné, kteří se již léčí. </li> <li> Za předpokladu, že obecné pravidlo uvedené v odstavci 2 je dodržováno, může okupační mocnost zabrat uvedené prostředky za těchto konkrétních podmínek: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jestliže tyto prostředky jsou nutné pro okamžité a odpovídající lékařské ošetření raněných a nemocných členů ozbrojených sil okupační mocnosti nebo válečných zajatců; </li> <li> jestliže zábor trvá pouze po dobu, kdy taková nutnost existuje; </li> <li> jestliže se učiní okamžitá opatření k tomu, aby byly nadále zabezpečovány zdravotnické potřeby civilního obyvatelstva jakož i raněných a nemocných, kteří se již léčí a kteří by byli záborem postiženi. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 15===== '''Ochrana civilního zdravotnického a duchovního personálu''' #Civilní zdravotnický personál bude respektován a chráněn. #V oblasti, kde jsou narušený civilní zdravotnické služby pro bojovou činnost, bude poskytována v případě potřeby civilnímu zdravotnickému personálu veškerá možná pomoc. #Okupační mocnost poskytne civilnímu zdravotnickému personálu na okupovaném území veškerou pomoc tak, aby mohl co možná nejlépe plnit své humanitární funkce. Okupační mocnost nemůže vyžadovat, aby tento personál při plnění svých funkcí dával přednost jakékoliv osobě z jiných než zdravotních důvodů. Tento personál nemůže být nucen, aby plnil úkoly, které jsou neslučitelné s jeho humanitárním posláním. #Civilní zdravotnický personál bude mít přístup všude tam, kde jsou jeho služby nutné, za podmínky, že bude dodržovat kontrolní a bezpečnostní opatření, která příslušná strana v konfliktu může považovat za nezbytná. #Civilní duchovní personál bude respektován a chráněn. Ustanovení Úmluv a tohoto Protokolu o ochraně a identifikaci zdravotnického personálu se vztahují i na tyto osoby. =====Článek 16===== '''Všeobecná ochrana osob, které vykonávají zdravotnickou činnost''' #Za žádných okolností nebude potrestána žádná osoba za provedení zdravotnických úkonů, které jsou v souladu s lékařskou etikou, bez ohledu na okolnosti a na osoby, jimž se taková služba poskytuje. #Osoby, které vykonávají zdravotnickou činnost, nebudou nuceny provádět úkony nebo vykonávat práce, které nejsou v souladu s pravidly lékařské etiky nebo jinými pravidly určenými ku prospěchu raněných a nemocných nebo které nejsou v souladu s ustanoveními Úmluv nebo tohoto Protokolu, ani k tomu, aby neprováděly úkony, které tato pravidla a ustanovení vyžadují, #Žádná z osob, které vykonávají zdravotnickou činnost, nebude nucena poskytovat komukoliv z protější strany nebo ze své vlastní strany s výjimkou případů, kdy to vyžadují zákony této strany, jakoukoliv informaci o raněných a nemocných, kteří jsou nebo byli v její péči, kdyby podle jejího názoru taková informace mohla uškodit těmto pacientům nebo jejich rodinám. Budou však dodržovány předpisy o povinném hlášení infekčních nemocí. =====Článek 17===== '''Úloha civilního obyvatelstva a pomocných společností''' #Civilní obyvatelstvo bude respektovat raněné, nemocné a trosečníky, i když náležejí k protější straně, a nesmí proti nim používat násilí. Civilnímu obyvatelstvu a pomocným společnostem, jako je národní společnost Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce), bude dovoleno, aby i ze své iniciativy sbíraly raněné, nemocné a trosečníky, a to i v napadených nebo okupovaných oblastech, a pečovaly o ně. Nikdo nebude pronásledován, stíhán, odsouzen nebo potrestán za takovou humanitární činnost. #Strany v konfliktu mohou vyzývat civilní obyvatelstvo a pomocné společnosti uvedené v odstavci 1, aby sbíraly raněné, nemocné a trosečníky, pečovaly o ně, pátraly po mrtvých a podaly zprávu o tom, kde se nacházejí; těm, kteří na takovou výzvu odpovědí, poskytnou ochranu i nutné prostředky. Jestliže protější strana získá nebo obnoví kontrolu nad takovou oblastí, bude také poskytovat, dokud to bude třeba, stejnou ochranu a prostředky. =====Článek 18===== '''Identifikace''' #Každá strana v konfliktu se vynasnaží zajistit, aby zdravotnický a duchovní personál a zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky bylo možno identifikovat. #Každá strana v konfliktu bude též dbát o přijetí a aplikování metod a způsobů, umožňujících rozlišení zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků, které používají rozeznávacích znaků a rozeznávacích signálů. #Na okupovaných územích a v oblastech, kde dochází nebo může dojít k boji, je civilní zdravotnický personál a civilní duchovní personál obvykle poznatelný podle rozeznávacího znaku a průkazu totožnosti, potvrzujícího jejich status. #Zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky budou se souhlasem příslušného orgánu označeny rozeznávacím znakem. Lodi a plavidla zmíněná v článku 22 tohoto Protokolu budou označena v souladu s ustanoveními Druhé úmluvy. #Kromě rozeznávacích znaků může bojující strana v souladu s kapitolou III přílohy I k tomuto Protokolu dovolit používání rozeznávacích signálů pro identifikaci zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků. Výjimečně, ve zvláštních případech předvídaných ve zmíněné kapitole, mohou zdravotnické přepravní prostředky používat rozeznávací signály, aniž by používaly rozeznávací znaky. #Aplikace ustanovení odstavců 1 až 5 tohoto článku se řídí kapitolami I až III přílohy I k tomuto Protokolu. Signály stanovené v kapitole III přílohy a určené výhradně pro použití zdravotnickými jednotkami a zdravotnickými přepravními prostředky nesmějí být použity s výjimkou případů tam uvedených pro jiný účel, než je identifikace zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků, které jsou uvedeny v této kapitole. #Tento článek neopravňuje k širšímu použití rozeznávacího znaku v mírové době, než jak je stanoveno v článku 44 První úmluvy. #Ustanovení Úmluv a tohoto Protokolu týkající se kontroly používání rozeznávacího znaku, předcházení a postihu za jeho zneužití se vztahují rovněž na rozeznávací signály. =====Článek 19===== '''Neutrální a ostatní státy, které nejsou stranami v konfliktu''' Neutrální a ostatní státy, které nejsou stranami v konfliktu, budou aplikovat příslušná ustanovení tohoto Protokolu na osoby chráněné touto částí, které jsou přijímány nebo internovány na jejich území, a na mrtvé osoby stran v konfliktu, které naleznou. =====Článek 20===== '''Zákaz represálií''' Represálie proti osobám nebo předmětům chráněným touto částí jsou zakázány. ===Oddíl II - Zdravotnická přeprava=== =====Článek 21===== '''Zdravotnická vozidla''' Zdravotnická vozidla budou respektována a chráněna stejným způsobem jako pojízdné zdravotnické jednotky podle Úmluv a tohoto Protokolu. =====Článek 22===== '''Nemocniční lodi a pobřežní záchranná plavidla''' <ol> <li> Ustanovení Úmluv, která se vztahují na: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> lodi uvedené v článcích 22,24,25 a 27 Druhé úmluvy, </li> <li> jejich záchranné čluny a malá plavidla, </li> <li> ejich personál a posádky a </li> <li> raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou na jejich palubě, budou aplikována také v případě, kdy tyto lodi, čluny nebo plavidla dopravující civilní raněné, nemocné a trosečníky, kteří nepatří do žádné z kategorií uvedených v článku 13 Druhé úmluvy. Tyto civilní osoby však nemohou být vydány straně, která není jejich stranou, ani zajaty na moři. Jestliže se ocitnou v moci strany v konfliktu, která není jejich stranou, bude se na ně vztahovat čtvrtá úmluva a tento Protokol. </li> </ol> </li> <li> Ochrana poskytovaná Úmluvami lodím uvedeným v článku 25 Druhé úmluvy se rozšiřuje na nemocniční lodi, které dá k dispozici straně v konfliktu k humanitárním účelům: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> neutrální nebo jiný stát, který není stranou v konfliktu, nebo </li> <li> nestranná mezinárodní humanitární organizace, za předpokladu, že jsou v obou případech splněny požadavky obsažené ve zmíněném článku. </li> </ol> </li> <li> Malá plavidla uvedená v článku 27 Druhé úmluvy budou chráněna, i když nebude provedena notifikace předvídaná tímto článkem. Strany v konfliktu se přesto vyzývají, aby se vzájemně informovaly o podrobnostech týkajících se takových plavidel, jež by usnadnily jejich identifikaci a rozpoznání. </li> </ol> =====Článek 23===== '''Ostatní zdravotnické lodi a plavidla''' #Zdravotnické lodi a plavidla, které nejsou totožné s těmi, o nichž se hovoří v článku 22 tohoto Protokolu a v článku 38 Druhé úmluvy - ať už se nacházejí na moři nebo v jiných vodách - budou respektována a chráněna stejným způsobem jako pojízdné zdravotnické jednotky v souladu s Úmluvami a tímto Protokolem. Jelikož tato ochrana může být účinná pouze v případě, že budou identifikována a rozpoznána jako zdravotnické lodi nebo plavidla, musí být tyto lodi označeny rozeznávacím znakem a pokud možno dodržovat ustanovení článku 43 odstavec 2 Druhé úmluvy. #Lodi a plavidla uvedená v odstavci 1 nadále podléhají zákonům války. Kterákoli válečná loď plující po hladině, která je schopná přinutit je okamžitě ke splnění svého příkazu, může jim nařídit, aby se zastavily, opustily oblast nebo zaujaly určitý kurs. Tyto lodi a plavidla musí každý takový příkaz uposlechnout. Nemohou však v žádném případě být odváděny od plnění svého zdravotnického poslání, dokud je to nezbytné pro raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou na jejich palubě. #Ochrana zakotvená v odstavci 1 přestane být poskytována pouze za podmínek stanovených v článcích 34 a 35 Druhé úmluvy. Zřejmé odmítnutí uposlechnout rozkaz daný v souladu s odstavcem 2 bude považováno za čin poškozující protivníka podle článku 34 Druhé úmluvy. #Strana v konfliktu může co možná nejdříve před vyplutím informovat protější stranu o jménu, technických údajích, očekávané době vyplutí, kursu a předpokládané rychlosti zdravotnické lodi nebo plavidla, především v případě lodí o hmotnosti více než 2000 brutto tun, a může poskytnout jakékoli další informace, které by usnadnily identifikaci a rozpoznání: Protější strana potvrdí příjem takových informací. #Ustanovení článku 37 Druhé úmluvy se vztahují na zdravotnický a duchovní personál, který se nachází na takových lodích a plavidlech. #Ustanovení Druhé úmluvy se vztahují na raněné, nemocné a trosečníky uvedené v článku 13 Druhé úmluvy a v článku 44 tohoto Protokolu, kteří se nacházejí na palubě takových zdravotnických lodí a plavidel. Civilní ranění, nemocní a trosečníci, kteří nepatří do žádné z kategorií uvedených v článku 13 Druhé úmluvy, nebudou, pokud se nacházejí na moři, vydáni straně která není jejich vlastní stranou, ani donuceni opustit tyto lodě nebo plavidla. Jestliže se však ocitnou v moci strany v konfliktu, která není jejich vlastní stranou, bude se na ně vztahovat Čtvrtá úmluva a tento Protokol. =====Článek 24===== '''Ochrana zdravotnických letadel''' Zdravotnická letadla budou respektována a chráněna v souladu s ustanoveními této části. =====Článek 25===== '''Zdravotnická letadla v oblastech, které nejsou pod kontrolou protější strany''' V pozemních oblastech a ve vzdušném prostoru nad nimi, které jsou fyzicky kontrolovány spřátelenými silami, nebo v mořských oblastech a ve vzdušném prostoru nad nimi, které nejsou fyzicky kontrolovány protější stranou, respektování a ochrana zdravotnických letadel strany v konfliktu není závislé na dohodě s protější stranou. Avšak strana v konfliktu, která používá svá zdravotnická letadla v takových oblastech, může pro větší bezpečnost informovat v souladu s článkem 29 protější stranu, zvláště když se tato letadla během letu dostávají do sféry dosahu systému zbraní „země-vzduch“ protější strany. =====Článek 26===== '''Zdravotnická letadla v dotykových nebo podobných zónách''' #V těch částech dotykové zóny, která je fyzicky kontrolována spřátelenými silami, a nad těmito částmi a v těch oblastech, nad nimiž fyzická kontrola není přesné stanovena, a v příslušném vzdušném prostoru může být ochrana zdravotnických letadel plně účinná pouze na základě předchozí dohody mezi příslušnými vojenskými orgány stran v konfliktu, jak stanoví článek 29. I když nedojde k takové dohodě, budou zdravotnická letadla létající na vlastní nebezpečí respektována, pokud budou jako taková rozpoznána. #„Dotyková zóna“ je každá oblast na zemi, kde přední jednotky proti sobě stojících stran jsou navzájem v dotyku, zvláště tam, kde jsou vystaveny přímé palbě ze země. =====Článek 27===== '''Zdravotnická letadla v oblastech kontrolovaných protější stranou''' #Zdravotnická letadla strany v konfliktu budou chráněna při letu nad pozemní nebo mořskou oblastí která je fyzicky kontrolována protější stranou, za předpokladu, že byl získán předchozí souhlas příslušných orgánů protější strany s takovými lety. #Zdravotnické letadlo, které letí nad oblastí kontrolovanou fyzicky protější stranou, aniž k tomu má souhlas předvídaný v odstavci 1, nebo se odchýlilo od podmínek, na jejichž základě byl takový souhlas dán, v důsledku navigační chyby nebo v důsledku výjimečné okolnosti, která souvisí s bezpečností letu, se bude snažit o svou identifikaci a o to, aby informovalo protější stranu o takových okolnostech. Jakmile je zdravotnické letadlo protější stranou rozpoznáno, vynaloží tato strana veškeré přiměřené úsilí, aby dala příkaz k přistání na zem nebo na vodu, jak to předvídá článek 30 odstavec 1, nebo aby učinila jiná opatření na ochranu svých zájmů, a v každém případě poskytne letadlu čas ke splnění příkazu, dříve než se rozhodne na letadlo zaútočit. =====Článek 28===== '''Omezení používání zdravotnických letadel''' #Stranám v konfliktu se zakazuje, aby používaly svých zdravotnických letadel k dosažení jakékoli vojenské výhody nad protější stranou. Přítomnost zdravotnických letadel nesmí být využívána k ochraně vojenských objektů před útokem. #Zdravotnická letadla nesmějí být používána ke shromažďování nebo předávání zpráv vojenského charakteru a nesmějí mít na palubě zařízení určené k takovému účelu. Zakazuje se jim přepravovat osoby nebo náklady jež nejsou zahrnuty v definici obsažené v článku 8 písmeno b). Přeprava osobních svršků osob, které jsou na palubě, nebo zařízení určeného pouze pro účely navigace, spojů nebo identifikace se nepovažuje za zakázanou. #Zdravotnická letadla nesmějí přepravovat zbraně s výjimkou ručních zbraní a střeliva, které byly odňaty raněným, nemocným a trosečníkům, kteří jsou na palubě, a které ještě nebyly předány příslušným službám, a lehkých osobních zbraní nezbytných k tomu, aby zdravotnický personál, který je na palubě, mohl bránit sebe a raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou v jeho péči. #Při letech uvedených v článcích 26 a 27 nesmějí být zdravotnická letadla používána k pátrání po raněných, nemocných a trosečnících, pokud k tomu protější strana nedala předchozí souhlas. =====Článek 29===== '''Notifikace a dohody o zdravotnických letadlech''' <ol> <li> Notifikace podle článku 25 nebo žádosti o udělení předchozího souhlasu podle článků 26, 27, 28 odstavec 4 nebo 31 musí obsahovat údaje o předpokládaném počtu zdravotnických letadel, jejich letových plánech a prostředcích identifikace a musí obsahovat ujištění, že každý let bude proveden v souladu s článkem 28. </li> <li> Strana, která obdrží notifikaci uvedenou v článku 25, okamžitě potvrdí její příjem. </li> <li> Strana, která obdrží žádost o udělení předchozího souhlasu podle článků 26,27,28 odstavec 4 nebo 31, sdělí co možná nejrychleji žádající straně: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> že žádosti vyhovuje, </li> <li> že žádost zamítá, nebo </li> <li> přiměřené alternativní návrhy jako odpověď na žádost. Může také navrhnout zákaz nebo omezení ostatních letů v příslušné oblasti v odpovídající době. Jestliže žádající strana přijme alternativní návrhy, oznámí jejich přijetí druhé straně. </li> </ol> </li> <li> Strany učiní nutná opatření, aby notifikace a dohody byly provedeny co nejrychleji. </li> <li> Strany učiní rovněž nutná opatření, aby co možná nejrychleji informovaly o podstatě takových notifikací a dohod příslušné vojenské jednotky a instruovaly je o prostředcích identifikace, které budou těmito zdravotnickými letadly použity. </li> </ol> =====Článek 30===== '''Přistání a prohlídka zdravotnických letadel''' <ol> <li> Zdravotnickým letadlům letícím nad oblastmi fyzicky kontrolovanými protější stranou nebo nad oblastmi, jejichž fyzická kontrola není přesně vymezena, může být přikázáno, aby podle situace přistála na zemi nebo na vodě, aby mohla být podrobena prohlídce v souladu s následujícími odstavci. Zdravotnická letadla musí takový příkaz uposlechnout. </li> <li> Jestliže takové letadlo přistane na zemi nebo na vodě na základě příkazu nebo z jiných důvodů,může být předmětem prohlídky pouze za tím účelem, aby se zjistilo, zda odpovídá podmínkám zmíněným v odstavcích 3 a 4. Taková prohlídka musí být zahájena bez prodlení a musí probíhat rychle. Strana, která provádí prohlídku, nebude požadovat, aby ranění a nemocní opustili letadlo, pokud to není nutné pro splnění účelu prohlídky. Tato strana v každém případě zajistí, aby stav raněných a nemocných nebyl nepříznivě ovlivněn prohlídkou nebo jejich odchodem z letadla. </li> <li> Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> je zdravotnickým letadlem podle článku 8 písmeno j), </li> <li> neporušuje podmínky předepsané v článku 28 a </li> <li> neletělo bez předchozího souhlasu nebo v rozporu s tímto souhlasem v případech, kdy takový souhlas je vyžadován, bude moci letadlo a osoby na jeho palubě náležející protější straně nebo neutrálnímu nebo jinému státu, který není stranou v konfliktu, co nejdříve pokračovat v letu. </li> </ol> </li> <li> Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> není zdravotnickým letadlem podle článku 8 písmeno j), </li> <li> porušuje podmínky předepsané v článku 28, nebo </li> <li> letělo bez předchozího souhlasu nebo v rozporu s tímto souhlasem v případech, kdy takový souhlas je vyžadován, může být letadlo zadrženo. S osobami na jeho palubě bude zacházeno podle příslušných ustanovení Úmluv a tohoto Protokolu. Zadržené letadlo, které bylo předtím označeno jako stálé zdravotnické letadlo, může být potom užíváno již jen jako zdravotnické letadlo. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 31===== '''Neutrální nebo jiné státy, které nejsou stranami v konfliktu''' #Zdravotnická letadla smějí létat nad územím neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu, a na takovém území přistávat jen na základě předchozí dohody. Pokud taková dohoda existuje, budou tato letadla respektována po celou dobu jejich letu i během případných zastávek na takovém území. Musejí však uposlechnout podle okolností případné příkazy k přistání na zemi nebo na vodě. #Jestliže zdravotnické letadlo letí nad územím neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu, bez předchozí dohody nebo se odchyluje od podmínek stanovených dohodou z důvodů navigační chyby nebo pro výjimečné okolnosti související s bezpečností letu učiní vše pro to, aby podalo informaci o svém letu a své identifikaci. Jakmile je takové zdravotnické letadlo identifikováno, učiní tento stát přiměřené kroky, aby vydal příkaz k přistání na zemi nebo na vodě v souladu s článkem 30 odstavec 1, nebo jiné kroky k zajištění svých vlastních zájmů, v každém případě však poskytne letadlu čas ke splnění příkazu, dříve než proti němu zahájí útok. #Jestliže zdravotnické letadlo na základě dohody nebo za okolností uvedených v odstavci 2 přistane na zemi nebo na vodě na území neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu, a to podle příkazu nebo z jiných důvodů, bude podrobeno prohlídce za účelem zjištění, zda jde skutečně o zdravotnické letadlo. Prohlídka musí být zahájena bez prodlení a musí být provedena rychle. Strana, která provádí prohlídku, nebude požadovat, aby ranění a nemocni náležející straně, která letadlo vyslala, opustili letadlo, pokud to ovšem není pro prohlídku nutné. Strana, která provádí prohlídku v každém případě zajistí, aby stav raněných a nemocných nebyl nepříznivě ovlivněn prohlídkou nebo odchodem z letadla. Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo je skutečně zdravotnickým letadlem bude toto letadlo moci s osobami na palubě, s výjimkou těch, které musí být zadrženy v souladu s normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech pokračovat v letu a budou mu k tomu vytvořeny potřebné podmínky. Jestliže se během prohlídky ukáže, že takové letadlo není zdravotnickým letadlem, bude zadrženo a s osobami na jeho palubě bude zacházeno v souladu s odstavcem 4. #Ranění, nemocní a trosečníci s výjimkou těch, kteří museli dočasně opustit zdravotnické letadlo budou se souhlasem místních orgánů na území neutrálního nebo jiného státu který není stranou v konfliktu, pokud nebude dohodnuto jinak mezi tímto státem a stranami v konfliktu, zadrženi tímto státem, pokud to vyžadují normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech, a to tak, aby se nemohli znovu z účastnit nepřátelských akcí. Náklady na nemocniční léčení a internaci budou hrazeny státem, ke kterému tyto osoby přísluší. #Neutrální nebo jiné státy, které nejsou stranami v konfliktu, budou aplikovat podmínky a případná omezení týkající se přeletů zdravotnických letadel nad svým územím nebo přistání zdravotnických letadel na svém území stejným způsobem pro všechny strany v konfliktu. ===Oddíl III - Nezvěstné a zemřelé osoby=== =====Článek 32===== '''Všeobecná zásada''' Při aplikaci tohoto oddílu bude činnost Vysokých smluvních stran, stran v konfliktu a mezinárodních humanitárních organizací uvedených v Úmluvách a v tomto Protokolu vycházet především z práva rodin mít informace o osudu svých příbuzných. =====Článek 33===== '''Nezvěstné osoby''' <ol> <li> Jakmile to okolnosti dovolí nejpozději však po skončení nepřátelských akcí, každá strana v konfliktu bude pátrat po osobách, které byly prohlášeny za nezvěstné protější stranou. Tato protější strana předá veškeré nutné informace o takových osobách za účelem usnadnění pátrání po nich. </li> <li> K tomu, aby bylo usnadněno shromažďování informací podle předcházejícího odstavce každá strana v konfliktu bude, pokud jde o osoby, které nebudou požívat příznivějších podmínek podle Úmluv a tohoto Protokolu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> zaznamenávat informace uvedené v článku 138 Čtvrté úmluvy o těch osobách, které byly zadrženy, uvězněny nebo jiným způsobem zbaveny svobody po více než dva týdny v důsledku nepřátelských akcí nebo okupace nebo které zemřely během zajetí; </li> <li> v co nejvyšší možné míře usnadňovat a bude-li třeba, vyhledávat a zaznamenávat informace týkající se takových osob,jestliže tyto osoby za jiných okolností v důsledku nepřátelský nebo okupace. </li> </ol> </li> <li> Informace o osobách prohlášených za nezvěstné podle odstavce 1 a žádosti o takové informace budou předány přímo nebo prostřednictvím ochranné mocnosti nebo Ústřední pátrací služby Mezinárodního výboru Červeného kříže nebo národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce). Pokud informace nebudou předány prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže a jeho ústřední pátrací služby, zajistí každá strana v konfliktu aby takové informace byly také předány Ústřední pátrací službě. </li> <li> Strany konfliktu budou usilovat o dosažení dohody o ustavení skupin pro pátrání identifikaci a sbírání mrtvých z bojišť, včetně dohody, pokud to bude vhodné, o doprovodu těchto skupin personálem protější strany při provádění tohoto poslání v oblastech kontrolovaných protější stranou. Personál takových skupin bude respektován a chráněn výhradně při výkonu tohoto poslání. </li> </ol> =====Článek 34===== '''Pozůstatky zemřelých osob''' <ol> <li> Tělesné pozůstatky osob, které zemřely v důsledku okupace nebo zadržení vyplývajícího z okupace nebo nepřátelských akcí, a těch osob, které nejsou občany země, ve které zemřely v důsledku nepřátelských akcí, budou šetrně uchovávány a hroby těchto osob budou udržovány a označeny podle ustanoveni článku 130 Čtvrté úmluvy, pokud tyto pozůstatky nebo hroby nemají nárok na příznivější zacházení podle Úmluv a tohoto Protokolu. </li> <li> Jakmile to okolnosti a vztahy mezi stranami v konfliktu dovolí, Vysoké smluvní strany, na jejichž území jsou umístěny hroby nebo také jiná místa, obsahující tělesné pozůstatky osob, které zemřely v důsledku nepřátelských akcí nebo během okupace nebo ve vazbě, uzavřou dohody za účelem: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> usnadnění přístupu příbuzných zemřelých osob a zástupců oficiálních služeb pro registraci hrobů k hrobům a stanovení praktických opatření k zajištění takového přístupu, </li> <li> stálé ochrany a udržování takových hrobů, </li> <li> usnadnění vrácení pozůstatků zemřelých a jejich osobních svršků do vlasti na žádost této země anebo, pokud tato země nemá námitky, na žádost nejbližších příbuzných zemřelých osob. </li> </ol> </li> <li> Jestliže neexistují dohody předvídané v odstavci 2b) nebo c) a jestliže domovská země zemřelého není ochotna zajišťovat udržování těchto hrobů na vlastní náklady, Vysoká smluvní strana, na jejímž území jsou hroby umístěny, může navrhnout, že usnadní návrat tělesných pozůstatků těchto zemřelých do domovské země. Jestliže taková nabídka není přijata, Vysoká smluvní strana může po uplynutí pěti let od data takové nabídky a po příslušném oznámení domovské zemi přijmout opatření stanovené v jejích vlastních zákonech týkajících se hřbitovů a hrobů. </li> <li> Vysoká smluvní strana, na jejímž území se nacházejí hroby zmíněné v tomto článku, bude moci exhumovat pozůstatky pouze: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v souladu s odstavci 2c) a 3, nebo </li> <li> je-li exhumace motivována vyšším veřejným zájmem, včetně případů zdravotní nezbytnosti nebo případů administrativního či soudního vyšetřování; v tomto případě však Vysoká smluvní strana bude vždy respektovat pozůstatky a bude informovat domovskou zemi o svém úmyslu exhumovat pozůstatky, jakož i o podrobnostech o zamýšleném místu jejich nového uložení. </li> </ol> </li> </ol> ==Část III - Způsoby a prostředky vedení války a status kombatantů a válečných zajatců== ===Oddíl I - Způsoby a prostřeky vedení války=== =====Článek 35===== '''Základní pravidla''' #V ozbrojeném konfliktu nemají strany v konfliktu neomezené právo volby způsobů a prostředků vedení války. #Je zakázáno používat zbraní, munice, materiálů a způsobů vedení války, které by svou povahou způsobovaly nadměrná zranění nebo zbytečné útrapy. #Je zakázáno používat způsobů nebo prostředků vedení války, jejichž cílem je způsobit, nebo u nichž se dá očekávat, že mohou způsobit rozsáhlé, dlouhodobé a vážné škody na životním prostředí. =====Článek 36===== '''Nové druhy zbraní''' Při studiu, vývoji, získávání nebo zavádění nových druhů zbraní, prostředků nebo způsobů vedení války je Vysoká smluvní strana povinna určit, zda jejich použití není za některých nebo za všech okolností zakázáno tímto Protokolem nebo jinou normou mezinárodního práva aplikovatelnou na tuto Vysokou smluvní stranu. =====Článek 37===== '''Zákaz proradnosti''' <ol> <li> Je zakázáno zabít, zranit nebo zajmout protivníka použitím proradnosti. Za proradné se považují činy, které zneužívají dobré víry protivníka vyvolat u něj mylnou domněnku, že má právo na ochranu nebo že je povinen takovouto ochranu poskytnout podle norem mezinárodního práva aplikovaných v ozbrojených konfliktech. Příklady proradnosti jsou tyto činy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> předstírání úmyslu vyjednávat pod vlajkou parlamentářů nebo předstírání kapitulace, </li> <li> předstírání neschopnosti v důsledku zranění nebo nemoci, </li> <li> předstírání statusu civilní osoby nebo nekombatanta, </li> <li> předstírání statusu chráněné osoby použitím značek, označení nebo uniforem Organizace spojených národů nebo neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu. </li> </ol> </li> <li> 2. Válečné lsti nejsou zakázány. Lstí se rozumějí takové činy, jejichž účelem je uvést protivníka v omyl nebo jej přimět k nerozvážnému jednání, které však nepředstavují porušení norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech a které nejsou proradné, jelikož nezneužívají dobré víry protivníka, pokud jde o poskytnutí ochrany podle tohoto práva. Příklady takové válečné lsti jsou: použití kamufláže, léčky, předstírané operace a dezinformace. </li> </ol> =====Článek 38===== '''Uznávané znaky''' #Je zakázáno zneužít rozlišovacích znaků červeného kříže, červeného půlměsíce, červeného lva a slunce nebo jiných znaků, značek nebo signálů stanovených Úmluvami nebo tímto Protokolem. Také je zakázáno úmyslně zneužívat v ozbrojeném konfliktu jiných mezinárodně uznávaných ochranných znaků, značek nebo signálů včetně vlajky parlamentářů a ochranného znaku kulturních hodnot. #Je zakázáno používat rozlišovacích označení Organizace spojených národů s výjimkou případů, které jsou touto organizací povoleny, =====Článek 39===== '''Státní znaky''' #Je zakázáno používat v ozbrojeném konfliktu vlajek nebo vojenských znaků, insignií nebo uniforem neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu. #Je zakázáno používat vlajek nebo vojenských znaků, insignií nebo uniforem protější strany v době útoku nebo za účelem zamaskování, podpory, ochrany nebo ztěžování vojenských operací. #Žádné ustanovení tohoto článku nebo článku 37 odstavec 1 d) nemá vliv na existující obecně uznávané normy mezinárodního práva aplikovatelné na špionáž nebo na používání vlajek při vedení ozbrojeného konfliktu na moři. =====Článek 40===== '''Milost''' Je zakázáno vydat rozkaz, že nebude nikdo ušetřen, hrozit tím protivníkovi nebo vést nepřátelské akce na tomto základě. =====Článek 41===== '''Ochrana osob protější strany vyřazených z boje (hors de combat)''' <ol> <li> Osoba, která je uznána nebo za daných okolností by měla být uznána za osobu vyřazenou z boje, nemůže být předmětem útoku. </li> <li> Osoba je osobou vyřazenou z boje, jestliže: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> je v moci protější strany, </li> <li> jasně vyslovila úmysl vzdát se, nebo </li> <li> upadla do bezvědomí nebo je jinak vyřazena z důvodů zranění nebo nemoci, a je tedy neschopna se bránit, za předpokladu, že se ve všech těchto případech zdržuje jakýchkoliv nepřátelských činů a nepokouší se o útěk. </li> </ol> </li> <li> Jestliže se osoby mající právo na ochranu jako váleční zajatci, ocitnou v moci protější strany za neobvyklých podmínek boje, které znemožňují jejich evakuaci, jak stanoví část III oddíl I Třetí úmluvy, budou propuštěny a budou učiněna veškerá možná opatření k zajištění jejich bezpečnosti. </li> </ol> =====Článek 42===== '''Osoby cestující v letadle''' #Osoba, která seskakuje padákem z letadla, jemuž hrozí zničení, se nesmí během seskoku stát předmětem útoku. #Po dosažení země na území kontrolovaném protější stranou, bude osobě, která seskočila padákem z letadla,jemuž hrozí zničení, dána možnost vzdát se dříve, než se stane předmětem útoku, pokud není zřejmé, že se dopouští nepřátelského činu. #Výsadkové jednotky tímto článkem nejsou chráněny. ===Oddíl II - Status kombatantů a válečných zajatců=== =====Článek 43===== '''Ozbrojené síly''' #Ozbrojené síly strany v konfliktu se skládají ze všech organizovaných ozbrojených sil, skupin a jednotek, které jsou pod velením osob odpovědným této straně za jednání svých podřízených, a to i v případech, kdy strana je zastupována vládou nebo orgánem, který protější strana neuznává.Tyto ozbrojené síly budou podléhat vnitřnímu disciplinárnímu systému, který mezi jiným bude prosazovat dodržování norem mezinárodního práva aplikovaných v ozbrojených konfliktech. #Příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu (s výjimkou zdravotnického a duchovního personálu,jak o tom hovoří článek 33 Třetí úmluvy) jsou kombatanty, tzn. že mají právo se přímo účastnit nepřátelských akcí. #Jestliže strana v konfliktu zahrne pomocnou vojenskou jednotku nebo ozbrojenou složku pověřenou ochranou veřejného pořádku do svých ozbrojených sil, uvědomí o tom druhé strany v konfliktu. =====Článek 44===== '''Kombatanti a váleční zajatci''' <ol> <li> Každý kombatant, jak je definován v článku 43, se stává válečným zajatcem,jestliže se ocitne v moci protější strany. </li> <li> I když všichni kombatanti jsou povinni dodržovat normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech; nezbavuje porušení těchto pravidel kombatanta jeho práva být považován za kombatanta, nebo jestliže se ocitne v moci protější strany, jeho práva být považován za válečného zajatce s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4. </li> <li> Za účelem posílení ochrany civilního obyvatelstva před následky nepřátelských akcí jsou kombatanti povinni se odlišit od civilního obyvatelstva v době útoku nebo vojenské operace sloužící přípravě útoku. Avšak s přihlédnutím k tomu, že jsou situace v ozbrojených konfliktech, kdy v důsledku povahy nepřátelských akcí se ozbrojený kombatant nemůže od civilního obyvatelstva odlišit, zachovává si status kombatanta za předpokladu, že v takových situacích nosí veřejně zbraň: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> během každého vojenského střetnutí, </li> <li> během doby, kdy může být spatřen protivníkem při zaujímání bojové sestavy před útokem, kterého se má účastnit. </li> </ol> Činy, které jsou v souladu s požadavky tohoto odstavce, nebudou pokládány za proradné ve smyslu článku 37 odstavec 1 c). </li> <li> Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době, v níž nesplňuje požadavky stanovené v druhé větě odstavce 3, ztrácí právo být považován za válečného zajatce, ale přesto mu bude poskytnuta ochrana rovnající se ve všech směrech ochraně poskytované válečným zajatcům v souladu s Třetí úmluvou a tímto Protokolem. Tato ochrana zahrnuje ochranu, která se rovná ochraně poskytované válečným zajatcům v souladu s Třetí úmluvou v případě, kdy taková osoba je souzena a potrestána za jakékoli proti právní jednání, jehož se dopustila. </li> <li> Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době, kdy se neúčastní útoku nebo vojenské operace sloužící přípravě útoku, nepozbývá práva být považován za kombatanta a válečného zajatce v důsledku své předcházející činnosti. </li> <li> Tento článek nezbavuje žádnou osobu práva, aby byla považována za válečného zajatce podle článku 4 Třetí úmluvy. </li> <li> Tento článek nemá za účel změnit všeobecně přijatou praxi států týkající se uniformy, kterou mají nosit kombatanti přidělení do pravidelných, uniformovaných ozbrojených jednotek strany v konfliktu. </li> <li> Kromě kategorií osob uvedených v článku 13 První a Druhé úmluvy budou mít všichni příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu, jak jsou definováni v článku 43 tohoto Protokolu, právo na ochranu v souladu s těmito Úmluvami, jestliže jsou raněni nebo nemocni, nebo v případě Druhé úmluvy, jestliže ztroskotali na moři nebo v jiných vodách. </li> </ol> =====Článek 45===== '''Ochrana osob, které se zúčastnily nepřátelských akcí''' #Osoba, která se zúčastní nepřátelských akcí a ocitne se v moci protější strany, bude pokládána za válečného zajatce, a bude tedy chráněna Třetí úmluvou, jestliže o status válečného zajatce bude žádat nebo jestliže se ukáže, že na takový status má právo, nebo jestliže strana, na které je závislá, požádá pro ni o takový status na základě notifikace adresované mocnosti, v jejíž moci se příslušná osoba nachází, nebo na základě notifikace adresované ochranné mocnosti. Dojde-li k pochybnosti o tom, zda taková osoba má právo na status válečného zajatce, bude tato osoba nadále takový status mít, a bude tedy chráněna Třetí úmluvou a tímto Protokolem až do doby,kdy její status bude určen příslušným soudem. #Jestliže osoba, která se ocitla v moci protější strany, není zadržena jako válečný zajatec a má být touto stranou souzena za protiprávní jednání související s nepřátelskými akcemi bude tato osoba oprávněna domáhat se svého práva na status válečného zajatce před soudem a práva na vynesení soudního rozhodnutí o této otázce. Nebude-li to v rozporu s aplikovaným řízením, bude toto rozhodnutí učiněno před vlastním soudním výrokem o uvedeném protiprávním jednání. Zástupci ochranné mocnosti budou mít právo zúčastnit se soudního řízení, na kterém bude rozhodnuto o této otázce, pokud ve výjimečných případech a v zájmu státní bezpečnosti toto řízení neprobíhá na neveřejném zasedání. V takovém případě mocnost, v jejíž moci se příslušná osoba nachází, oznámí tuto skutečnost náležitým způsobem ochranné mocnosti. #Osoba, která se zúčastnila nepřátelských akcí a která nemá právo na status válečného zajatce a ani právo na příznivější zacházení v souladu s Čtvrtou úmluvou, bude mít ve všech případech právo na ochranu podle článku 75 tohoto Protokolu. Na okupovaném území bude mít taková osoba, pokud není držena jako vyzvědač, bez ohledu na článek 5 Čtvrté úmluvy, také právo na spojení podle této úmluvy. =====Článek 46===== '''Vyzvědači''' #Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení Úmluv nebo tohoto Protokolu žádný příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který se ocitne v moci protější strany v době, kdy se zabýval vyzvědačstvím, nebude mít právo na status válečného zajatce a lze s ním zacházet jako s vyzvědačem. #Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který pro tuto stranu na území kontrolovaném protější stranou shromažďuje nebo se pokouší shromažďovat informace, nebude považován za osobu, která se zabývá vyzvědačstvím, jestliže při této činnosti nosí uniformu svých ozbrojených sil. #Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který bydlí na území okupovaném protější stranou a který pro stranu, na které je závislý, shromažďuje nebo se pokouší shromažďovat informace vojenské povahy na tomto území, se nebude považovat za osobu, která se zabývá vyzvědačstvím, pokud tak nečiní podvodným způsobem nebo se úmyslně neuchyluje k tajným metodám. Kromě toho taková osoba neztrácí právo na status válečného zajatce a nemůže s ní být zacházeno jako s vyzvědačem, pokud není zajata při vyzvědačské činnosti. #Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který nebydlí na území okupovaném protější stranou a který se zabýval vyzvědačstvím na tomto území, neztrácí své právo na status válečného zajatce a nesmí s ním být zacházeno jako s vyzvědačem, pokud nebyl zajat dříve, než se připojil k ozbrojeným silám, ke kterým patří. =====Článek 47===== '''Žoldnéři''' <ol> <li> Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo válečného zajatce. </li> <li> Žoldnéř je osoba, která: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> je specielně najata v místě nebo v zahraničí k tomu, aby bojovala v ozbrojeném konfliktu; </li> <li> skutečně se přímo účastní nepřátelských akcí; </li> <li> svoji účast v nepřátelských akcích motivuje hlavně osobním ziskem a stranou v konfliktu nebo jejím jménem je jí skutečně slíbena materiální odměna podstatně převyšující odměnu slíbenou nebo placenou kombatantům podobných hodností a funkcí v ozbrojených silách této strany; </li> <li> není občanem strany v konfliktu ani nemá trvalé bydliště na území kontrolovaném stranou v konfliktu; </li> <li> není příslušníkem ozbrojených sil strany v konfliktu a </li> <li> nebyla vyslána státem, který není stranou v konfliktu k plnění oficiálních úkolů jako příslušník jeho ozbrojených sil. </li> </ol> </li> </ol> ==Část IV - Civilní obyvatelstvo== ===Oddíl I - Všeobecná ochrana proti následkům nepřátelských akcí=== ====Kapitola I - Základní pravidlo a rozsah aplikace==== =====Článek 48===== '''Základní pravidlo''' K zajištění respektování a ochrany civilního obyvatelstva a objektů civilního rázu budou strany v konfliktu vždy činit rozdíl mezi civilním obyvatelstvem a kombatanty a mezi objekty civilního rázu a vojenskými objekty a v souladu s tím povedou své operace pouze proti vojenským objektům. =====Článek 49===== '''Definice útoků a rozsah aplikace''' #„Útoky“ jsou násilné činy proti protivníkovi, a to jak útočné, tak i obranné povahy. #Ustanovení tohoto Protokolu týkající se útoků se vztahují na veškeré útoky vedené na kterémkoliv území, včetně státního území strany v konfliktu, které je však pod kontrolou protější strany. #Ustanovení tohoto oddílu se vztahuJí na kteroukoli pozemní, vzdušnou nebo námořní vojenskou operaci, která může postihnout civilní obyvatelstvo, jednotlivé civilní osoby nebo objekty civilního rázu na zemi. Dále se vztahují na veškeré útoky z moře nebo ze vzduchu proti objektům na zemi, avšak nedotýkají se jiným způsobem norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech na moři nebo ve vzduchu. #Ustanovení tohoto oddílu doplňují pravidla týkající se humanitární ochrany obsažené ve Čtvrté úmluvě, především v její části II, a v dalších mezinárodních dohodách závazných pro Vysoké smluvní strany, jakož i ostatní normy mezinárodního práva vztahující se na ochranu civilních osob a objektů civilního rázu na zemi, moři, nebo ve vzduchu před účinky nepřátelských akcí. ====Kapitola II - Civilní osoby a civilní obyvatelstvo==== =====Článek 50===== '''Definice civilních osob a civilního obyvatelstva''' #Civilní osoba je osoba, která nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v článku 4 A) 1) , /2/, /3/, /6/ Třetí úmluvy a v článku 43 tohoto Protokolu. V případě pochybnosti, zda osoba je civilní osobou, bude taková osoba považována za osobu civilní. #Civilním obyvatelstvem jsou všechny osoby, které jsou civilními osobami. #Přítomnost jednotlivců neodpovídajících definici civilní osoby uvnitř civilního obyvatelstva nezbavuje obyvatelstvo jeho civilního charakteru. =====Článek 51===== '''Ochrana civilního obyvatelstva''' <ol> <li> Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby požívají všeobecné ochrany proti nebezpečím vznikajícím v důsledku vojenských operací. Aby tato ochrana byla účinná, musí být za všech okolností dodržovány následující normy, které doplňují ostatní aplikovatelné normy mezinárodního práva. </li> <li> Civilní obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé civilní osoby nesmějí být předmětem útoku. Násilné činy nebo hrozby násilnými činy, jejichž základním cílem je terorizování civilního obyvatelstva, jsou zakázány. </li> <li> Civilní osoby požívají ochrany poskytované tímto oddílem s výjimkou případu, kdy se přímo účastní nepřátelských akcí a po dobu těchto akcí. </li> <li> Nerozlišující útoky jsou zakázány. K nerozlišujícím útokům patří: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> útoky, které nejsou zaměřeny na konkrétní vojenské objekty; </li> <li> útoky při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky, které nemohou být zaměřeny na konkrétní vojenské objekty,nebo </li> <li> útoky při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky, jejichž účinky nemohou být omezeny, jak požaduje tento Protokol, takže v každém takovém případě zasahují vojenské objekty i civilní osoby nebo objekty civilního rázu bez rozdílu. </li> </ol> </li> <li> Mimo jiné je třeba považovat za nerozlišující tyto druhy útoků: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> útoky bombardováním bez ohledu na použité způsoby nebo prostředky, při nichž se považuje za jediný vojenský objekt řada zřetelně oddělených a rozlišitelných vojenských objektů umístěných ve městě, vesnici nebo jiné oblasti, ve které jsou soustředěny civilní osoby nebo objekty civilního rázu, a </li> <li> útoky, u nichž se dá očekávat že mohou způsobit ztráty na životech civilních osob, jejich zranění, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu. </li> </ol> </li> <li> Útoky proti civilnímu obyvatelstvu nebo civilním osobám z důvodů represálií jsou zakázány. </li> <li> Přítomnosti nebo pohybu civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob se nesmí využít k ochraně určitých bodů nebo oblastí před vojenskými operacemi, především k pokusům ochránit vojenské, objekty před útoky nebo k zamaskování, zvýhodňování nebo narušování vojenských operací. Strany v konfliktu nebudou řídit pohyb civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob tak, aby tím chránily vojenské objekty před útokem nebo aby tím zamaskovaly vojenské operace. </li> <li> Žádné porušení těchto ustanovení nezbavuje bojující strany jejich právních závazků k civilnímu obyvatelstvu a civilním osobám, včetně závazků činit preventivní bezpečnostní opatření stanovená článkem 57. </li> </ol> ====Kapitola III - Objekty civilního rázu==== =====Článek 52===== '''Všeobecná ochrana objektů civilního rázu''' #Objekty civilního rázu nesmějí být předmětem útoku nebo represálií. Objekty civilního rázu jsou všechny objekty, která nejsou vojenskými objekty, jak jsou definovány v odstavci 2. #Útoky musí být přísně omezeny na vojenské objekty. Pokud jde o objekty, omezují se vojenské objekty na ty objekty, které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představují účinný příspěvek k vojenským akcím a jejichž celkové nebo částečné zničení, obsazení nebo neutralizace poskytuje za daných okolností zjevnou vojenskou výhodu. #V případě pochybnosti. zda se objekt, který je obyčejně určen pro civilní účely, jako je místo pro konání bohoslužeb, dům nebo jiné obydlí nebo škola, užívá k účinné podpoře vojenských akcí, se předpokládá, že tento objekt není využíván k podpoře vojenských akcí. =====Článek 53===== '''Ochrana kulturních statků a míst pro konání bohoslužeb''' Bez újmy ustanovením Haagské úmluvy o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze 14. května 1954 a ostatních příslušných mezinárodních dokumentů je zakázáno: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> provádět jakékoli nepřátelské činy namířené proti historickým památkám, uměleckým cílům nebo místům pro konání bohoslužeb, které jsou kulturním nebo duchovním dědictvím národů; </li> <li> využívat takových objektů k podpoře vojenského úsilí; </li> <li> učinit takové objekty předmětem represálií. </li> </ol> =====Článek 54===== '''Ochrana objektů nezbytných k přežití civilního obyvatelstva''' <ol> <li> Je zakázáno užívat hladovění civilních osob jako způsobu vedení války. </li> <li> Je zakázáno útočit na objekty a ničit, odstraňovat nebo znehodnocovat objekty nezbytné k přežití civilního obyvatelstva, jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti sloužící k produkci potravin sklizeň, dobytek, zařízení pro dodávky vody a zásobování vodou a zavlažovací zařízení s cílem nepřipustit jejich používání civilním obyvatelstvem nebo protější stranou, a to bez ohledu na motiv, ať už se to děje s úmyslem vyhladovění civilních osob, přinucení jich k odchodu nebo z jiných důvodů. </li> <li> Zákazy obsažené v odstavci 2 se nebudou vztahovat na objekty v tomto odstavci uvedené, které používá protější strana: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> výhradně jako existenční prostředky pro příslušníky svých ozbrojených sil, nebo </li> <li> nejde-li o existenční prostředky, pak alespoň pro přímou podporu vojenských akcí, avšak za předpokladu, že v žádném případě nebudou proti takovým objektům prováděny akce, které by mohly ve svém důsledku ponechat civilní obyvatelstvo bez dostatečného množství potravin a vody, což by způsobilo jeho hladovění nebo by ho přinutilo k vyklizení místa. </li> </ol> </li> <li> Tyto objekty nesmějí být předmětem represálií. </li> <li> Vycházejíc z uznávání životně důležitých požadavků každé strany v konfliktu při obraně svého státního území proti invazi, může strana v konfliktu derogovat zákazy obsažené v odstavci 2 na takovém území pod svou vlastní kontrolou, vyžaduje-li to naléhavá vojenská nutnost. </li> </ol> =====Článek 55===== '''Ochrana životního prostředí''' #Při vedení vojenských akcí je třeba dbát o ochranu životního prostředí před rozsáhlými, dlouhodobými a vážnými škodami. Tato ochrana zahrnuje zákaz používání způsobů nebo prostředků vedení války, jejichž cílem je způsobit takové škody na životním prostředí, nebo u nichž se dá očekávat způsobení takových škod, že tím ohrozí zdraví nebo přežití obyvatelstva. #Útoky proti životnímu prostředí z důvodů represálií jsou zakázány. =====Článek 56===== '''Ochrana staveb a zařízení obsahujících nebezpečné síly''' <ol> <li> Stavby nebo zařízení obsahující nebezpečné síly zvláště přehrady, hráze a atomové elektrárny, nesmějí být předmětem útoku, i když jsou vojenskými objekty, pokud takový útok může způsobit uvolnění nebezpečných sil a vést v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu. Ostatní vojenské objekty umístěné u těchto staveb nebo zařízení nebo v jejich blízkosti nemohou být předmětem útoku, pokud takový útok může způsobit uvolnění nebezpečných sil z těchto staveb nebo zařízení a vést v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu. </li> <li> Zvláštní ochrana před útokem stanovená odstavcem 1 pozbude platnosti: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v případě přehrad nebo hrází pouze tehdy, používají-li se pro jiné než své normální funkce a slouží-li k pravidelné, významné a přímé podpoře vojenských operací a je-li takový útok jediným možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu; </li> <li> v případě atomových elektráren pouze tehdy, vyrábějí-li elektrickou energii pro pravidelnou, významnou a přímou podporu vojenských operací a je-li takový útok jediným možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu; </li> <li> v případě jiných vojenských objektů umístěných v těchto stavbách nebo zařízeních nebo v jejich blízkosti pouze tehdy používají-li se pro pravidelnou, významnou a přímou podporu vojenských operací a je-li takový útok jediným možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu. </li> </ol> </li> <li> Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby mají ve všech případech nadále právo na plnou ochranu přiznanou jim mezinárodním právem včetně ochrany na základě preventivních opatření stanovených článkem 57. Jestliže tato ochrana přestává být platnou a stavby zařízení nebo vojenské objekty uvedené v odstavci 1 jsou předmětem útoku, budou učiněna veškerá praktická opatření, aby se uvolnění nebezpečných sil zabránilo. </li> <li> Je zakázáno, aby se stavby, zařízení nebo vojenské objekty uvedené v odstavci 1 staly předmětem represálií. </li> <li> Strany v konfliktu se mají snažit o to, aby neumisťovaly vojenské objekty v blízkosti staveb nebo zařízení uvedených v odstavci 1. Dovolují se však zařízení vybudovaná pouze k obraně chráněných staveb nebo zařízení proti útokům, jež se nestanou předmětem útoku za podmínky, že se nepoužívají k vedení nepřátelských akcí, s výjimkou obranných akcí nezbytných k odražení útoků proti chráněným stavbám nebo zařízením, a že jsou vyzbrojena výlučně zbraněmi schopnými pouze odrazit útok protivníka proti chráněným stavbám nebo zařízením. </li> <li> Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu se vyzývají, aby uzavíraly mezi sebou další dohody za účelem zabezpečení další ochrany objektů obsahujících nebezpečné síly. </li> <li> Aby byla usnadněna identifikace objektů chráněných tímto článkem, mohou je strany v konfliktu označit zvláštním znamením složeným ze skupiny tří jasně oranžových kruhů umístěných na stejné ose, jak stanoví článek 16 přílohy I k tomuto Protokolu. Neexistence takového označení v žádném případě nezbavuje strany v konfliktu jejich povinností vyplývajících z tohoto článku. </li> </ol> ====Kapitola IV - Preventivní opatření==== =====Článek 57===== '''Preventivní opatření při útoku''' <ol> <li> Při vedení vojenských operací musí být věnována neustálá péče tomu, aby bylo ušetřeno civilní obyvatelstvo, civilní osoby a objekty civilního rázu. </li> <li> Pokud jde o útoky, je třeba učinit tato preventivní opatření : <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> ti, kteří plánují útok nebo o něm rozhodují: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> učiní vše možné, aby si ověřili, že cílem útoku nejsou civilní osoby, ani objekty civilního rázu, ani předměty zvláštní ochrany, ale že to jsou vojenské objekty ve smyslu odstavce 2 článku 52 a že není zakázáno v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu na ně útočit; </li> <li> učiní veškerá možná preventivní opatření při volbě prostředků a způsobů útoků s cílem zabránit, a v každém případě maximálně omezit náhodné ztráty na životech civilních osob, na počtu zraněných civilních osob a poškození objektů civilního rázu; iii) nezahájí útok, u něhož se dá předpokládat, že způsobí náhodné ztráty na životech civilních osob, zranění civilních osob, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu; </li> </ol> </li> <li> útok bude odvolán nebo přerušen, stane-li se zřejmým, že objekt není vojenským objektem nebo podléhá zvláštní ochraně nebo že by útok mohl způsobit náhodné ztráty na životech civilních osob, zranění civilních osob, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu; </li> <li> je třeba vydat v náležitém časovém předstihu a působivými prostředky varování před útoky, které mohou postihnout civilní obyvatelstvo, ledaže to okolnosti nedovolí. </li> </ol> </li> <li> Je-li možnost volit mezi několika vojenskými objekty k dosažení stejné vojenské výhody, bude vybrán ten objekt, u něhož se dá očekávat že útok na něj způsobí nejmenší ohrožení životů civilních osob a objektů civilního rázu. </li> <li> Při vedení vojenských operací na moři nebo ve vzduchu učiní každá strana v konfliktu v souladu se svými právy a povinnostmi podle norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech veškerá rozumná preventivní opatření, aby se zabránilo ztrátám na životech civilního obyvatelstva a poškození objektů civilního rázu. </li> <li> Žádné ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno tak, aby opravňovalo k útokům proti civilnímu obyvatelstvu, civilním osobám nebo objektům civilního rázu. </li> </ol> =====Článek 58===== '''Preventivní opatření proti následkům útoků''' Strany v konfliktu v maximální možné míře: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> aniž by tím byl dotčen článek 49 Čtvrté úmluvy, učiní opatření, aby byly z blízkosti vojenských objektů přemístěny jednotlivé civilní osoby, civilní obyvatelstvo a objekty civilního rázu pod jejich kontrolou; </li> <li> se vyvarují umísťování vojenských objektů do hustě obydlených oblastí nebo do jejich blízkosti; </li> <li> učiní ostatní nutná preventivní opatření k ochraně civilního obyvatelstva, jednotlivých civilních osob a objektů civilního rázu pod jejich kontrolou před nebezpečím vznikajícím z vojenských operací. </li> </ol> ====Kapitola V - Místa a zóny pod zvláštní ochranou==== =====Článek 59===== '''Nebráněná místa''' <ol> <li> Stranám v konfliktu se zakazuje útočit jakýmikoli prostředky na nebráněná místa. </li> <li> Příslušné orgány strany v konfliktu mohou prohlásit za nebráněné místo kterékoliv obydlené místo v zóně styku ozbrojených sil nebo v její blízkosti, které je otevřeno pro okupaci protější stranou. Takové místo musí splňovat tyto podmínky: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> všichni kombatanti, jakož i mobilní bojové prostředky a mobilní vojenská výzbroj musí být evakuováni; </li> <li> stálé vojenské stavby nebo zařízení nesmějí být použity k nepřátelským akcím; </li> <li> orgány nebo obyvatelstvo se nesmějí dopouštět nepřátelských činů; </li> <li> nesmějí být prováděny akce na podporu vojenských operací. </li> </ol> </li> <li> Přítomnost osob zvláště chráněných podle Úmluv a tohoto Protokolu a policejních sil ponechaných za účelem udržování zákonnosti a pořádku na takovém místě není v rozporu s podmínkami stanovenými v odstavci 2. </li> <li> Prohlášení učiněné podle odstavce 2 musí být adresováno protější straně a musí definovat a popisovat co možná nejpřesněji hranice nebráněného místa. Strana v konfliktu, které je takové prohlášení adresováno, potvrdí jeho příjem a bude s tímto místem zacházet jako nebráněným, ledaže by podmínky stanovené v odstavci 2 nebyly ve skutečnosti splněny, přičemž v tomto případě bude o tom okamžitě informovat stranu. která prohlášení učinila. l když podmínky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny, takové místo bude nadále požívat ochrany poskytované ostatními ustanoveními tohoto Protokolu a ostatními normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech. </li> <li> Strany v konfliktu se mohou dohodnout na zřízení nebráněných míst i tehdy, jestliže taková místa nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2. Dohoda bude definovat a popisovat co možná nejpřesněji hranice nebráněného místa; v případě nutnosti může stanovit způsoby kontroly. </li> <li> Strana, která kontroluje místo, které je předmětem dohody, jej vyznačí, nakolik je to možné, znameními, která mohou být dohodnuta s druhou stranou a která budou umístěna na jasně viditelných místech, především po jeho obvodu, na hranicích a silnicích. </li> <li> Oblast ztrácí status nebráněného místa, když přestává splňovat podmínky stanovené odstavcem 2 nebo dohodou, o níž se hovoří v odstavci 5. V tomto případě bude toto místo nadále požívat ochrany poskytované jiným ustanoveními tohoto Protokolu a jinými normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech. </li> </ol> =====Článek 60===== '''Demilitarizované zóny''' <ol> <li> Stranám v konfliktu se zakazuje rozšiřovat vojenské operace do zón, kterým po dohodě poskytlý status demilitarizované zóny, jestliže takové rozšíření je v rozporu s podmínkami této dohody. </li> <li> Tato dohoda musí být dohodou výslovnou, může být uzavřena v ústní nebo v písemné formě, přímo nebo prostřednictvím ochranné mocnosti nebo nestranné humanitární organizace a může mít podobu vzájemných a shodných prohlášení. Dohoda může být uzavřena v době míru, jakož i po vypuknutí nepřátelství a musí definovat a popisovat co možná nejpřesněji hranice demilitarizované zóny a v případě nutnosti stanovit způsoby kontroly. </li> <li> Předmětem takové dohody může být jakákoli zóna, která splňuje tyto podmínky: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> všichni kombatanti, jakož i mobilní bojové prostředky a mobilní vojenská zařízení musí být evakuováni; </li> <li> stálé vojenské stavby a zařízení nesmějí být použity k nepřátelským akcím; </li> <li> orgány a obyvatelstvo se nesmějí dopouštět nepřátelských činů a </li> <li> veškerá činnost spojená s vojenským úsilím musí být zastavena. </li> </ol> Strany v konfliktu se dohodnou na výkladu podmínek stanovených v pododstavci d) a na osobách, které kromě osob zmíněných v odstavci 4 budou vpuštěny do demilitarizované zóny. </li> <li> Přítomnost osob zvláště chráněných podle Úmluv a tohoto Protokolu a policejních sil ponechaných za účelem udržování zákonnosti a pořádku v této zóně není v rozporu s podmínkami stanoveným v odstavci 2. </li> <li> Strana, v jejíž moci se taková zóna nachází, ji vyznačí, nakolik je to možné, znameními, která mohou být dohodnuta s druhou stranou a která budou umístěna na jasně viditelných místech, především po jejím obvodu, na hranicích a silnicích. </li> <li> Jestliže se boje přiblíží k demilitarizované zóně a pokud se strany v konfliktu tak dohodly, žádná z nich nesmí použít zóny k účelům, které souvisejí s vedením vojenských akcí, nebo jednostranně zrušit její status. </li> <li> Jestliže se jedna ze stran v konfliktu dopustí hrubého porušení ustanovení odstavců 3 nebo 6, druhá strana tím bude zbavena svých závazků podle dohody udělující takové zóně status demilitarizované zóny. V takovém případě zóna ztrácí svůj status, ale bude nadále požívat ochrany poskytované ostatními ustanoveními tohoto Protokolu a ostatními normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech. </li> </ol> ====Kapitola VI - Civilní obrana==== =====Článek 61===== '''Definice a rozsah''' Pro účely tohoto Protokolu: <ol> <li> „Civilní obrana“ je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akci nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití.Těmito úkoly jsou: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> hlásné služby; </li> <li> evakuace; </li> <li> organizování a poskytování úkrytů; </li> <li> zatemňování; </li> <li> záchranné práce; </li> <li> zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc; </li> <li> boj s požáry; </li> <li> zjišťování a označování nebezpečných oblastí; </li> <li> dekontaminace a podobná ochranná opatření; </li> <li> poskytování nouzového ubytování a zásobování; </li> <li> okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech; 1) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení; </li> <li> bezodkladné pohřební služby; </li> <li> pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití; </li> <li> doplňující činnost nezbytná k splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost. </li> </ol> </li> <li> „Organizace civilní obrany“ jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany v konfliktu k plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů. </li> <li> „Personál“ organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu výhradně k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k řízení těchto organizací. </li> <li> „Materiál“ organizací civilní obrany je zařízení zásoby a přepraveni prostředky používané těmito organizacemi k plnění úkolů uvedených v odstavci 1. </li> </ol> =====Článek 62===== '''Všeobecná ochrana''' #Civilní organizace civilní obrany a jejich personál budou respektovány a chráněny v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu, především ustanoveními tohoto oddílu. Budou mít právo plnit jim uložené úkoly civilní obrany s výjimkou případů naléhavé vojenské nutnosti. #Ustanovení odstavce 1 se také bude vztahovat na civilní osoby, které, i když nejsou členy civilních organizací civilní obrany, plní úkoly civilní obrany na základě výzvy příslušných orgánů a pod jejich kontrolou. #Článek 52 tohoto Protokolu se vztahuje na budovy a materiál používaný pro účely civilní obrany a také na úkryty poskytované civilnímu obyvatelstvu. Objekty používané pro účely civilní obrany nesmí nikdo kromě té strany, které patří, zničit nebo určit k jinému použití. =====Článek 63===== '''Civilní obrana na okupovaných územích''' <ol> <li> Na okupovaných územích dostanou civilní organizace civilní obrany od příslušných institucí podporu nezbytnou pro plnění svých úkolů. V žádném případě nesmí být jejich personál nucen k činnosti, která by ztěžovala náležité plnění těchto úkolů. Okupační mocnost nesmí provádět změny ve struktuře nebo personálu těchto organizací tak, aby to ohrozilo účinné plnění jejich úkolů. Na těchto organizacích nelze žádat, aby dávaly přednost občanům nebo zájmům této mocnosti. </li> <li> Okupační mocnost nesmí nutit, donucovat nebo pobízet civilní organizace civilní obrany, aby plnily své úkoly způsobem, který by byl na újmu zájmům civilního obyvatelstva. </li> <li> Okupační mocnost může odzbrojit personál civilní obrany z důvodů bezpečnosti. </li> <li> Okupační mocnost nesmí používat budovy nebo materiál náležející nebo používaný organizaci civilní obrany k jinému účelu, ani je zabavovat, jestliže by toto jiné použití nebo zabavení poškozovalo civilní obyvatelstvo. </li> <li> Za předpokladu, že obecné pravidlo odstavci 4 se i nadále plní, může okupační mocnost tyto prostředky zabavit nebo určit k jinému účelu za těchto zvláštních podmínek: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> že budovy nebo materiál jsou nezbytné k jiným potřebám civilního obyvatelstva a </li> <li> že zabavení nebo jiné určení trvá pouze po dobu takové potřeby. 6. Okupační mocnost nesmí užívat k jinému účelu úkryty určené nebo nezbytné pro civilní obyvatelstvo a ani je nezabaví. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 64===== '''Organizace civilní obrany neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu, a mezinárodní organizace pro koordinaci civilní obrany''' #Články 62, 63, 65 a 66 se také vztahují na personál a materiál civilních organizací civilní obrany neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu a které plní úkoly civilní obrany uvedené v článku 61 na území strany v konfliktu se souhlasem a pod kontrolou této strany. Oznámení o takové pomoci musí být uděleno co možná nejdříve všem příslušným protějším stranám. V žádném případě nelze považovat tuto činnost za vměšování do konfliktu, tato činnost musí však být prováděna s patřičným ohledem na bezpečnostní zájmy příslušných stran v konfliktu. #Strany v konfliktu, které dostávají pomoc uvedenou v odstavci 1, a Vysoké smluvní strany, které takovou pomoc poskytují, musí v případě nutnosti usnadnit mezinárodní koordinaci takové činnosti v oblasti civilní obrany. V takových případech se na příslušné mezinárodní organizace vztahují ustanovení této kapitoly. #Na okupovaném území může okupační mocnost vyloučit nebo omezit činnost civilních organizaci civilní obrany neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu, a mezinárodních koordinačních organizací jen v tom případě, jestliže může zajistit odpovídající plnění úkolů civilní obrany ze svých vlastních zdrojů nebo ze zdrojů na okupovaném území. =====Článek 65===== '''Ukončení ochrany''' <ol> <li> Ochrana, na kterou mají právo civilní organizace civilní obrany, jejich personál, budovy, úkryty a materiál skončí pouze v tom případě, jestliže kromě svých vlastních úkolů provádějí činnost nebo jsou využívány k činnosti, která poškozuje protivníka. Ochrana však může skončit až po varování, v němž se v případě potřeby stanoví přiměřená lhůta, a poté, kdy toto varování zůstalo bez účinku. </li> <li> Za činnost poškozující protivníka se nepovažuje tato činnost: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> plnění úkolů civilní obrany pod řízením nebo kontrolou vojenských orgánů; </li> <li> spolupráce civilního personálu civilní obrany s vojenským personálem při plnění úkolů civilní obrany nebo přidělení určitého vojenského personálu k civilním organizacím civilní obrany; </li> <li> okolnost, že plnění úkolů civilní obrany může být zároveň prospěšné pro vojenské oběti, především pro ty, které jsou vyřazeny z boje. </li> </ol> </li> <li> Za akt poškozující protivníka se také nepovažuje, jestliže civilní personál civilní obrany má k dispozici lehké osobní zbraně k udržování pořádku nebo sebeobraně. Avšak v oblastech, kde dochází k pozemním bojům nebo kde k takovým bojům pravděpodobně dojde, musí strany v konfliktu učinit nezbytná opatření k omezení těchto zbraní na ruční zbraně, jako jsou pistole nebo revolvery, aby se snáze odlišil personál civilní obrany od kombatantů. I když personál civilní obrany v takových oblastech má k dispozici jiné lehké osobní zbraně, bude nicméně respektován a chráněn, jakmile bude jako takový rozpoznán. </li> <li> Vytváření civilních organizací civilní obrany podle vojenského vzoru a ani okolnost, že služba v nich je prohlášena za povinnou, nezbavují civilní organizace civilní obrany ochrany poskytované touto kapitolou. </li> </ol> =====Článek 66===== '''Identifikace''' #Každá strana v konfliktu se vynasnaží zajistit, aby její organizace civilní obrany, jejich personál, budovy a materiál byly identifikovatelné, jestliže jsou výlučné určeny k plnění úkolů civilní obrany. Stejně tak mají být identifikovatelné úkryty určené pro civilní obyvatelstvo. #Každá strana v konfliktu se též vynasnaží přijmout a aplikovat způsoby a procedury, které umožní rozpoznání civilních úkrytů a také personálu civilní obrany, budov a materiálů, na kterých je umístěn mezinárodní rozeznávací znak civilní obrany. #Na okupovaném území a v oblastech, kde dochází k bojům nebo kde k bojům pravděpodobně dojde, musí být civilní personál civilní obrany identifikovatelný pomocí mezinárodních rozeznávacích znaků civilní obrany a průkazů totožnosti potvrzujících jejich status. #Mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany je, pokud se používá pro ochranu organizací civilní obrany, jejich personálu, budov a materiálu a pro civilní úkryty, modrý rovnoramenný trojúhelník na oranžovém pozadí. #Kromě tohoto rozeznávacího znaku se mohou strany v konfliktu dohodnout na používání rozeznávacích signálů pro účely identifikace civilní obrany. #Použití ustanovení odstavců 1 až 4 je upraveno kapitolou V přílohy k tomuto Protokolu. #V době míru může být rozeznávací znak popsaný v odstavci 4 použit se souhlasem příslušných státních orgánů pro účely identifikace civilní obrany. #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu učiní opatření nutná pro kontrolu umísťování mezinárodních rozeznávacích znaků civilní obrany a pro zabránění a postih jejich zneužití. #Identifikace zdravotnického a duchovního personálu civilní obrany, zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků je upravena také článkem 18. =====Článek 67===== '''Příslušníci ozbrojených sil a vojenských jednotek přidělených k organizacím civilní obrany''' <ol> <li> Příslušníci ozbrojených sil a vojenské jednotky přidělené k organizacím civilní obrany budou respektovány a chráněny za předpokladu, že: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> tento personál a tyto jednotky jsou trvale přiděleny a že se výlučně věnují plnění úkolů uvedených v článku 61; </li> <li> tento personál neplní jiné vojenské povinnosti během konfliktu, je-li takto přidělen; </li> <li> tento personál se zřetelně odlišuje od ostatních příslušníků ozbrojených sil tím, že je označen dostatečně velkým mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany nošeným na viditelném místě a že tento personál je vybaven průkazy totožnosti potvrzujícími status jednotlivých členů personálu, o nichž se hovoří v kapitole V přílohy I k tomuto Protokolu; </li> <li> tento personál a tyto jednotky jsou vyzbrojeny pouze lehkými osobními zbraněmi k udržování pořádku nebo k sebeobraně. Ustanovení článku 65 odstavec 3 se aplikují také v tomto případě; </li> <li> tento personál se přímo neúčastní nepřátelských akcí a mimo své úkoly civilní obrany neprovádí nebo není používán k činnosti, která by poškozovala protější stranu; </li> <li> tento personál a tyto jednotky plní své úkoly civilní obrany pouze na státním území své strany. Nedodržování podmínek uvedených v bodě e) kterýmkoli příslušníkem ozbrojených sil, který je vázán podmínkami stanovenými v odstavci 1 a) a 1 b),je zakázáno. </li> </ol> </li> <li> Vojenský personál sloužící u organizací civilní obrany bude mít status válečného zajatce, jestliže se ocitne v moci protější strany. Na okupovaném území může být použit, pokud by to bylo nutné pro úkoly civilní obrany, ale pouze v zájmu civilního obyvatelstva takového území, avšak jestliže je taková práce nebezpečná, pak jen za předpokladu, že úkoly s tím spojené bude plnit dobrovolně. </li> <li> Budovy, velká zařízení a přepravní prostředky vojenských jednotek přidělených k organizacím civilní obrany musí být jasně označeny mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany. Tento rozeznávací znak musí být dostatečně velký. </li> <li> Materiál a budovy vojenských jednotek trvale přidělených k organizacím civilní obrany a určených výlučně k plnění úkolů civilní obrany budou nadále podléhat zákonům války, jestliže padnou do rukou protější strany. Nemohou být použity jinak než pro účely civilní obrany, dokud jich je třeba k plnění úkolů civilní obrany s výjimkou případů naléhavé vojenské nutnosti, pokud nebyla předtím učiněna opatření k zajištění potřeb civilního obyvatelstva. </li> </ol> ===Oddíl II - Pomoc ve prospěch civilního obyvatelstva=== =====Článek 68===== '''Rozsah aplikace''' Ustanovení tohoto oddílu se aplikuje na civilní obyvatelstvo, jak je definováno v tomto Protokolu, a doplňují články 23, 55,59,60,61 a 62 a ostatní příslušná ustanovení Čtvrté úmluvy. =====Článek 69===== '''Základní potřeby v okupovaných územích''' #Kromě povinností vyjmenovaných v článku 35 Čtvrté úmluvy týkajících se zásobování potravinami a zdravotnickými potřebami zajistí okupační mocnost také v nejvyšší možné míře z prostředků, které má k dispozici, a bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu oblečení, ložní prádlo, přístřeší a další základní prostředky nezbytné k přežití civilního obyvatelstva okupovaného území, a také předměty nezbytné pro konání bohoslužeb. #Pomocné akce ve prospěch civilního obyvatelstva okupovaného území jsou upraveny články 59, 60,61,62,108,109,110 a 111 Čtvrté úmluvy a článkem 71 tohoto Protokolu a musí být realizovány bez prodlení. =====Článek 70===== '''Pomocné akce''' <ol> <li> Jestliže civilní obyvatelstvo jakéhokoli území, které aniž by bylo okupovaným územím se nachází pod kontrolou jedné ze stran v konfliktu, nebude dostatečně zabezpečeno zásobami uvedenými v článku 69, budou podniknuty pomocné akce humanitárního a nestranného charakteru, které budou prováděny bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu na základě dohody stran, jichž se tyto pomocné akce týkají. Nabídky takovéto pomoci nebudou považovány za vměšování do ozbrojeného konfliktu nebo za nepřátelské akty. Při rozdělování dodávek v rámci této pomoci bude dávána přednost takovým osobám, jako jsou děti, těhotné ženy, rodičky a kojící matky, které podle Čtvrté úmluvy nebo podle tohoto Protokolu požívají zvláštních výhod nebo zvláštní ochrany. </li> <li> Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana dovolí a usnadní rychlou a hladkou přepravu všech dodávek, zařízení a personálu v souladu s tímto oddílem, a to i v případě, že tato pomoc je určena pro civilní obyvatelstvo protější strany. </li> <li> Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana, která povolí přepravu dodávek, zařízení a personálu s cílem poskytnout pomoc v souladu s odstavcem 2: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> bude mít právo určit technická opatření, včetně prohlídky, jejichž splnění bude podmínkou pro povolení této přepravy; </li> <li> bude moci podmínit toto povolení tím, že rozdělení této pomoci bude provedeno pod místní kontrolou ochranné mocnosti; </li> <li> žádným způsobem nevyužije dodávek v rámci této pomoci k jinému účelu než ke kterému jsou určeny, a nebude zdržovat jejich dodání, s výjimkou případů naléhavé nutnosti v zájmu civilního obyvatelstva, jehož se to týká. </li> </ol> </li> <li> Strany v konfliktu budou chránit dodávky v rámci pomoci a usnadňovat jejich rychlé rozdělení. </li> <li> Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana, jíž se to týká, bude podporovat a usnadňovat účinnou mezinárodní koordinaci těchto pomocných akcí uvedených v odstavci 1. </li> </ol> =====Článek 71===== '''Personál účastnící se pomocných akcí''' #V případě nutnosti může pomocný personál tvořit součást pomoci poskytnuté v rámci jakékoli pomocné akce, a to zejména za účelem přepravy a rozdělení dodávek v rámci této pomoci. Účast takového personálu bude závislá na souhlasu strany, na jejímž území má personál vykonávat své povinnosti. #Tento personál bude respektován a chráněn. #Při převzetí dodávek v rámci této pomoci bude každá strana v nejvyšší možné míře napomáhat personálu uvedenému v odstavci 1 při výkonu jeho poslání. Pouze v případě naléhavé vojenské nutnosti může být činnost tohoto personálu nebo jeho pohyb dočasně omezen. #Za žádných okolností nesmí tento personál překročit rozsah svého poslání podle tohoto Protokolu. Především musí brát v úvahu bezpečnostní požadavky strany, na jejímž území vykonává své povinnosti. Činnost kteréhokoli člena personálu, který nerespektuje tyto podmínky, může být zastavena. ===Oddíl III - Zacházení s osobami, které jsou v moci strany konfliktu=== ====Kapitola I - Rozsah aplikace a ochrana osob a objektů==== =====Článek 72===== '''Rozsah aplikace''' Ustanovení tohoto oddílu doplňují pravidla humanitární ochrany civilních osob a objektů civilního rázu, které jsou v moci strany v konfliktu obsažené ve Čtvrté úmluvě, především v její části l a III, jakož i ostatní normy mezinárodního práva aplikovatelné na ochranu základních lidských práv v mezinárodních ozbrojených konfliktech. =====Článek 73===== '''Uprchlíci a osoby bez státní příslušnosti''' Osoby, které byly před zahájením nepřátelských akcí považovány za osoby bez státní příslušnosti nebo za uprchlíky v souladu s příslušnými mezinárodními dokumenty přijatými příslušnými stranami nebo v souladu se zákonodárstvím státu, do něhož uprchly, nebo státu, v němž mají bydliště, budou chráněnými osobami ve smyslu části I a III Čtvrté úmluvy za všech okolností a bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu. =====Článek 74===== '''Slučování rozdělených rodin''' Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu všemožně usnadní sloučení rodin rozdělených v důsledku ozbrojených konfliktů a budou podporovat zejména činnost humanitárních organizaci zabývajících se tímto úkolem v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a v souladu s jejich příslušnými bezpečnostními předpisy. =====Článek 75===== '''Základní záruky''' <ol> <li> Osoby, které jsou v moci strany v konfliktu, mají, pokud jsou postiženy situací uvedenou v článku 1 tohoto Protokolu a nedostává se jim příznivějšího zacházení v souladu s Úmluvami nebo tímto Protokolem, právo na lidské zacházení za všech okolností a přinejmenším budou požívat ochrany stanovené tímto článkem bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na rase, barvě, pohlaví, jazyku, náboženství nebo víře, politických nebo jiných názorech, národním nebo sociálním původu majetků, rodovém původu nebo jiném stavu nebo na jiných podobných kritériích. Každá strana bude respektovat osobu, čest, přesvědčení a náboženské úkony všech těchto osob. </li> <li> V každé době a na každém místě bez ohledu na to, zda jsou spáchány představiteli civilních nebo vojenských orgánů, jsou a zůstanou zakázány tyto činy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> ohrožení života, zdraví, fyzického nebo duševního stavu osob, zvláště: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> vražda; </li> <li> mučení všeho druhu, ať tělesné nebo duševní; </li> <li> tělesné tresty a </li> <li> zmrzačení; </li> </ol> </li> <li> urážka osobní důstojnosti, především ponižující a urážející zacházení, nucená prostituce a jakákoli forma nemravného jednání; </li> <li> brání rukojmí; </li> <li> kolektivní tresty a </li> <li> hrozby vykonat kterýkoli z výše uvedených činů. </li> </ol> </li> <li> Kterákoliv osoba zadržená, uvězněná nebo internovaná za činy související s ozbrojeným konfliktem bude v jazyce, jemuž rozumí, okamžitě informována, proč tato opatření byla učiněna.S výjimkou případů uvěznění nebo zadržení za trestné činy budou tyto osoby propuštěny v co možná nejkratší lhůtě a v každém případě okamžitě poté, kdy pominou okolnosti opravňující uvěznění, zatčení nebo internaci. </li> <li> Žádný rozsudek nesmí být vynesen a žádný trest nesmí být vykonán na osobě, která byla shledána vinnou z trestného činu souvisejícího s ozbrojeným konfliktem s výjimkou případu, kdy rozsudek byl vynesen nestranným a řádně ustanoveným soudem respektujícím všeobecně uznávané zásady řádného soudního řízení, které zahrnují záruky, že <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> soudní řízení poskytne obžalovanému možnost být bezodkladně informován o podrobnostech trestného činu, z něhož je obžalován, a poskytne obžalovanému před řízením a během řízení všechna nezbytná práva a prostředky obhajoby; </li> <li> nikdo nebude odsouzen za trestný čin jinak než na základě osobní trestní odpovědnosti; </li> <li> nikdo nebude obžalován nebo odsouzen za jednání nebo opomenutí, které nebyly trestným činem podle zákonodárství státu nebo mezinárodního práva, aplikovatelného na takovou osobu v době spáchání zmíněného jednání nebo opomenutí. Stejně tak nebude uložen trest těžší, než jaký mohl být uložen v době, kdy byl trestný čin spáchán. Stanoví-li zákon vydaný po spáchání trestného činu lehčí trest, bude tento zákon aplikován ve prospěch pachatele; </li> <li> každý obžalovaný bude považován za nevinného, dokud nebude v souladu se zákonem prokázána jeho vina; </li> <li> každý obžalovaný bude mít právo, aby se soudní řízení konalo v jeho přítomnosti; </li> <li> nikdo nebude nucen, aby svědčil proti sobě nebo aby se přiznal k vině; </li> <li> každý obžalovaný má právo vyslýchat nebo dát vyslechnout svědky svědčící proti němu a právo na předvedení a výslech svědků svědčících v jeho prospěch za stejných podmínek jako svědků svědčících proti němu; </li> <li> nikdo nebude stíhán nebo trestán stejnou stranou za trestný čin, za který již byl vynesen konečný rozsudek osvobozující nebo odsuzující tuto osobu podle stejného zákona a soudního řízení; </li> <li> každý obžalovaný má právo, aby rozsudek byl vynesen veřejně; </li> <li> odsouzené osobě bude při vynesení rozsudku sděleno, jaké má právní a ostatní opravné prostředky a lhůty, v nichž je může uplatnit. </li> </ol> </li> <li> Ženy, jejichž svoboda je omezena z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, budou umístěny odděleně od mužů. Budou pod bezprostředním dozorem žen. Nicméně v případech, kdy jsou zadrženy nebo internovány rodiny, budou v případě možnosti umístěny na stejném místě a ubytovány jako rodinné celky. </li> <li> Osoby, které jsou uvězněny, zadrženy nebo internovány z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, budou požívat ochrany stanovené tímto článkem i po ukončení ozbrojeného konfliktu až do svého definitivního propuštění, repatriace nebo znovuusídlení. </li> <li> Aby nedocházelo k jakýmkoli pochybnostem týkajícím se stíhání a souzení osob obžalovaných z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti, budou aplikovány tyto zásady: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> osoby obžalované z těchto zločinů budou stíhány a souzeny v souladu s platnými normami mezinárodního práva a </li> <li> se všemi osobami, které nepožívají příznivějšího zacházení v souladu s Úmluvami nebo tímto Protokolem, bude zacházeno podle tohoto článku bez ohledu na to, zda zločiny, z nichž jsou obžalovány, jsou nebo nejsou vážným porušením Úmluv nebo tohoto Protokolu. </li> </ol> </li> <li> Žádné z ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno jako omezující nebo narušující jakékoli jiné příznivější ustanovení poskytující v souladu s platnými normami mezinárodního práva větší ochranu osobám, o nichž se hovoří v odstavci 1. </li> </ol> ====Kapitola II - Opatření ve prospěch žen a děti==== =====Článek 76===== '''Ochrana žen''' #Na ženy bude brán zvláštní ohled a budou chráněny především před znásilněním, nucenou prostitucí a jakýmikoli jinými formami nemravného jednání. #Těhotné ženy a matky malých a na nich závislých dětí, které byly uvězněny, zadrženy nebo internovány z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, mají právo na to, aby jejich případ byl projednán přednostně. #Strany v konfliktu se budou v nejvyšší možné míře snažit o to, aby nebyl vynesen trest smrti nad těhotnými ženami nebo matkami malých a na nich závislých dětí za trestný čin souvisící s ozbrojeným konfliktem. Trest smrti za takové činy nebude na těchto ženách vykonán. =====Článek 77===== '''Ochrana dětí''' #Na děti bude brán zvláštní ohled a budou chráněny před jakýmikoli formami nemravného jednání. Strany v konfliktu jim zajistí ochranu a pomoc, kterou potřebují vzhledem svému věku a ostatním důvodům. #Strany v konfliktu učiní veškerá možná opatření, aby děti, které nedosáhly věku 15 let, se přímo neúčastnily nepřátelských akcí, a především se zdrží toho, aby je povolávaly do svých ozbrojených sil. Při povolávání osob, které dosáhly věku 15 let, avšak nedosáhly věku 18 let, se budou strany v konfliktu snažit dávat přednost starším osobám. #Jestliže ve výjimečných případech a přes ustanovení odstavce 2, děti, které nedosáhly věku 15 let, se bezprostředně zúčastní nepřátelských akcí a padnou do moci protější strany, budou nadále požívat zvláštní ochrany poskytované tímto článkem bez ohledu na to, zda jsou válečnými zajatci. #V případě uvěznění, zadržení nebo internace z důvodů souvisících s ozbrojeným konfliktem budou děti umístěny odděleně od dospělých, s výjimkou těch případů, kdy budou rodiny ubytovány jako rodinné celky v souladu s článkem 75 odstavec 5. #Trest smrti za trestný čin souvisící s ozbrojeným konfliktem nebude vykonán na osobách, které nedosáhly věku 18 let v době, kdy byl tento čin spáchán. =====Článek 78===== '''Evakuace dětí''' <ol> <li> Žádná strana v konfliktu neučiní opatření k evakuaci jiných dětí než dětí svých příslušníků do cizí země s výjimkou dočasné evakuace z naléhavých důvodů, které souvisí se zdravotním stavem nebo léčením dětí nebo, jestliže se nenacházejí na okupovaném území, s jejich bezpečností. V případech, kdy mohou být nalezeni rodiče nebo zákonní poručníci, je třeba k této evakuaci jejich písemného souhlasu. Pokud tyto osoby nemohou být nalezeny,je třeba písemného souhlasu s touto evakuací od osob, které podle zákona nebo zvyklostí nesou hlavní odpovědnost za péči o děti. Nad každou takovou evakuací bude mít dozor ochranná mocnost v dohodě se zúčastněnými stranami, především se stranou zajišťující evakuaci, stranou přijímající děti a stranami, jejichž příslušníci jsou evakuováni. V každém případě učiní všechny strany v konfliktu veškerá možná preventivní opatření, aby evakuace nebyla ohrožena. </li> <li> Ve všech případech evakuace provedené podle odstavce 1 bude každému dítěti po celou dobu s co možná největší kontinuitou poskytováno vzdělání včetně náboženské a morální výchovy podlé přání jeho rodičů. </li> <li> Aby se usnadnil návrat dětí evakuovaných v souladu s tímto článkem k jejich rodinám a do jejich země, orgány strany zařizující evakuaci, a jestliže to bude účelné, orgány přijímající země vystaví každému dítěti průkazku s fotografiemi která bude zaslána Ústřední pátrací službě Mezinárodního Červeného kříže. Každá průkazka bude obsahovat podle možností, a pokud to nebude znamenat újmu nebo riziko pro bezpečnost dítěte, tyto informace: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> příjmení dítěte; </li> <li> jméno (příp.jména); </li> <li> pohlaví dítěte; </li> <li> místo a datum narození (pokud není datum známo, tedy přibližný věk); </li> <li> plné jméno otce; </li> <li> plné jméno matky a její dívčí jméno; </li> <li> nejbližší příbuzné dítěte; </li> <li> národnost dítěte; </li> <li> rodný jazyk dítěte a všechny ostatní jazyky, kterými hovoří; </li> <li> adresu rodiny dítěte; </li> <li> jakékoliv identifikační číslo dítěte; </li> <li> zdravotní stav dítěte; </li> <li> krevní skupinu; </li> <li> zvláštní znamení; </li> <li> datum a místo, kde bylo dítě nalezeno; </li> <li> datum a místo, kde dítě opustilo zemi; </li> <li> náboženství dítěte, pokud je má; </li> <li> nynější adresu dítěte v přijímající zemi;< /li> <li> v případě úmrtí dítěte před návratem datum, místo a okolnosti smrti a místo jeho pohřbení. </li> </ol> </li> </ol> ====Kapitola III - Novináři==== =====Článek 79===== Opatření na ochranu novinářů #Novináři plnící nebezpečné profesionální úkoly v oblastech ozbrojeného konfliktu budou považováni za civilní osoby ve smyslu článku 50 odstavec 1. #Jako takoví budou chráněni Úmluvami a tímto Protokolem za předpokladu že nepodniknou žádné akce neslučitelné s jejich statusem civilních osob, přičemž není dotčeno právo válečných dopisovatelů akreditovaných u ozbrojených sil na požívání statusu ve smyslu článku 4 A),4) Třetí úmluvy. #Mohou dostat osobní průkaz podle vzoru uvedeného v příloze II k tomuto Protokolu. Tento průkaz, který bude vydán vládou státu jehož příslušníkem novinář je, nebo na jehož území má trvalé bydliště nebo na jehož území je umístěna informační agentura, která jej zaměstnává, bude potvrzovat jeho status novináře. ==Část V - Provádění úmluv a tohoto protokolu== ===Oddíl I - Všeobecná ustanovení=== =====Článek 80===== '''Prováděcí opatření''' #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu učiní bezodkladně všechna nezbytná opatření k provádění závazků, které jsou jim uloženy Úmluvami a tímto Protokolem. #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu vydají příkazy a pokyny k zajištění dodržování Úmluv a tohoto Protokolu a budou dohlížet na jejich provádění. =====Článek 81===== '''Činnost Červeného kříže a ostatních humanitárních organizací''' #Strany v konfliktu poskytnou Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v rámci svých možností všechny prostředky pro výkon humanitárních funkcí které mu byly uloženy Úmluvami a tímto Protokolem za účelem zajištění ochrany a pomoci obětem konfliktů. Mezinárodní výbor Červeného kříže může rovněž vykonávat jakoukoli jinou humanitární činnost ve prospěch těchto obětí se souhlasem příslušných stran v konfliktu. #Strany v konfliktu poskytnou svým příslušným organizacím Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) prostředky nezbytné pro výkon jejich humanitární činnosti ve prospěch obětí konfliktů v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a základními zásadami Červeného kříže zformulovanými na mezinárodních konferencích Červeného kříže. #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu všemi možnými způsoby napomohou organizacím Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) a Lize společností Červeného kříže při poskytování pomoci obětem konfliktů v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a se základními zásadami Červeného kříže zformulovanými na mezinárodních konferencích Červeného kříže. #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu poskytnou, pokud to bude možné, prostředky podobné těm, o nichž se hovoří v odstavcích 2 a 3, ostatním humanitárním organizacím uvedeným v Úmluvách v tomto Protokolu, které jsou náležitě zmocněny příslušnými stranami v konfliktu a které vykonávají svoji humanitární činnost v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu. =====Článek 82===== '''Právní poradci v ozbrojených silách''' Vysoké smluvní strany v každé době a strany v konfliktu v době ozbrojeného konfliktu zajistí, aby byli k dispozici právní poradci, kteří by mohli v případě potřeby poskytovat vojenským velitelům na příslušné úrovni právní porady, pokud jde o aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu a o příslušné pokyny, které mají být v tomto směru ozbrojeným silám uděleny. =====Článek 83===== '''Šíření Úmluv''' #Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou v době míru, jakož i v době ozbrojených konfliktů šířit ve svých zemích Úmluvy a tento Protokol v co největší míře a že zejména jejich studium zahrnou do programů vojenské přípravy a budou podporovat jejich studium civilním obyvatelstvem tak, aby se s těmito dokumenty seznámily ozbrojené síly i civilní obyvatelstvo. #Vojenské nebo civilní orgány, které v době ozbrojeného konfliktu převezmou odpovědnost za aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu, se musí plně seznámit s jejich texty. =====Článek 84===== '''Pravidla aplikace''' Vysoké smluvní strany si navzájem předají co možná nejdříve prostřednictvím depozitáře, případně prostřednictvím ochranných mocností své oficiální překlady tohoto Protokolu, jakož i zákony a nařízení, které přijaly k zajištění jeho aplikace. ===Oddíl III - Stíhání za porušování úmluv a tohoto protokolu=== =====Článek 85===== '''Stíhání za porušování tohoto Protokolu''' <ol> <li> Ustanovení Úmluv, která se týkají stíhání za porušení a vážná porušení, doplněná tímto oddílem se budou vztahovat na stíhání za porušení a vážná porušení tohoto Protokolu. </li> <li> Činy kvalifikované jako vážná porušení v Úmluvách jsou, vážnými porušeními tohoto Protokolu, jsou-li spáchány proti osobám v moci protější strany chráněným článkem 44, 45 a 73 tohoto Protokolu nebo proti raněným, nemocným a trosečníkům protější strany chráněným tímto Protokolem, nebo proti zdravotnickému nebo duchovnímu personálu, zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům, které jsou pod kontrolou protější strany a jsou chráněny tímto Protokolem. </li> <li> Dodatkem k vážným porušením definovaným v článku 11 budou považovány za vážná porušení tohoto Protokolu, budou-li spáchány úmyslně, představujíce tak porušení příslušných ustanovení tohoto Protokolu, a způsobí-li smrt nebo vážné tělesné zranění nebo újmu na zdraví, tyto činy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> napadení civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob; </li> <li> zahájení nerozlišujícího útoku postihujícího civilní obyvatelstvo nebo objekty civilního rázu, a to s vědomím, že takový útok způsobí nadměrné ztráty na životech; zranění civilních osob nebo poškození objektů civilního rázu, jak je to definováno v článku 58 odstavec 2 a) iii); </li> <li> zahájení útoku proti stavbám a zařízením obsahujícím nebezpečné síly, pokud je známo, že takový útok způsobí nadměrné ztráty na životech, zranění civilních osob nebo poškození objektů civilního rázu, jak je to definováno v článku 57 odstavec 2 a) iii); </li> <li> napadení nechráněných míst a demilitarizovaných zón; </li> <li> napadení osoby, o níž je známo, že je neschopna boje; </li> <li> proradné používání rozeznávacího znaku Červeného kříže, Červeného půlměsíce nebo Červeného lva a slunce nebo jininých ochramých znaků uznávaných Úmluvami a tímto Protokolem, a tím i porušení článku 37. </li> </ol> </li> <li> Kromě vážných porušení definovaných v předcházejících odstavcích a v Úmluvách budou považovány za vážná porušení tohoto Protokolu, budou-li spáchány úmyslně, představujíce tak porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu, tyto činy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> přemístění částí vlastního civilního obyvatelstva okupační mocnosti na území,které okupuje, deportace nebo přemístění všeho nebo částí obyvatelstva okupovaného území uvnitř nebo mimo toto území, což je porušením článku 49 Čtvrté úmluvy; </li> <li> neodůvodněné zdržování repatriace válečných zajatců nebo civilních osob; </li> <li> uplatňování apartheidu nebo páchání jiných nelidských a ponižujících činů, včetně urážek lidské důstojnosti založených na rasové diskriminaci; </li> <li> napadení jasně rozpoznatelných historických památníků, uměleckých děl a míst pro konání bohoslužby, které jsou kulturním a duchovním dědictvím národů a kterým byla zvláštní dohodou uzavřenou např. v rámci příslušné mezinárodní organizace poskytnuta zvláštní ochrana, a v jehož důsledku došlo k jejich značnému poškození, jestliže neexistuje důkaz, že protější strana porušila článek 53 odstavec b), a jestliže takové historické památníky, umělecká díla a místa pro konání bohuslužby se nenacházejí v bezprostřední blízkosti vojenských objektů; </li> <li> zbavení osoby chráněné Úmluvami nebo uvedené v odstavci 2 tohoto článku práva na řádné a nestranné soudní řízení. </li> </ol> </li> <li> Bez újmy aplikace Úmluv a tohoto Protokolu budou vážná porušení těchto dokumentů považována za válečné zločiny. </li> </ol> =====Článek 86===== '''Opomenutí''' #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu musí stíhat vážná porušení a přijímat nezbytná opatření ke stíhání všech ostatních porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu, která vznikla z opomenutí povinnosti jednat. #Skutečnost že porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu bylo spácháno podřízenou osobou, nezbavuje jeho nadřízené trestní nebo disciplinární odpovědnosti, a to podle toho, zda věděli nebo měli informace, které by jim umožňovaly za okolností existujících v té době dojít k závěru, že podřízená osoba spáchala nebo se chystá spáchat takové porušení, a jestliže neučinili všechna možná opatření v rámci svých možností k zabránění porušení nebo k jeho stíhání. =====Článek 87===== '''Povinnost velitelů''' #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu budou požadovat, aby vojenští velitelé, pokud jde o příslušníky ozbrojených sil pod jejich velením a ostatní osoby jim podřízené, netrpěli porušování Úmluv a tohoto Protokolu a aby v případě nutnosti tato porušování stíhali a podávali o nich příslušným orgánům zprávy. #Aby se předešlo a zabránilo porušování, budou Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu od velitelů požadovat, aby v rámci své odpovědnosti zajistili, aby se příslušníci ozbrojených sil pod jejich velením seznámili se svými povinnostmi podle Úmluv a tohoto Protokolu. #Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu budou požadovat, aby velitel, který si je vědom toho, že jeho podřízení nebo ostatní osoby pod jeho kontrolou se chystají porušit nebo porušili Úmluvy nebo tento Protokol, učinil nezbytné kroky k tomu, aby zabránil takovému porušování Úmluv nebo tohoto Protokolu, a tam kde je třeba, aby zahájil disciplinární nebo trestní stíhání těch, kteří se těchto porušení dopustili. =====Článek 88===== '''Vzájemná právní pomoc v trestních věcech''' #Vysoké smluvní strany si vzájemně poskytnou co největší právní pomoc v trestním řízení zahájeném v případech vážného porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu. #Bez újmy právům a povinnostem stanoveným v Úmluvách a v článku 85 odstavec 1 tohoto Protokolu Vysoké smluvní strany budou, dovolí-li to okolnosti, spolupracovat v otázce extradice. Náležitě zváží žádost státu, na jehož území k údajnému porušení závazků došlo. #Zákony dožádané Vysoké smluvní strany se budou ve všech případech aplikovat. Ustanovení předcházejících odstavců však nebudou mít vliv na povinnosti vyplývající z ustanovení jiné dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy, kterou se plně nebo částečně upravuje nebo bude upravovat vzájemná právní pomoc v trestních věcech. =====Článek 89===== '''Spolupráce''' V případě vážného porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu se Vysoké smluvní strany zavazují, že budou jednat společně nebo individuálně ve spolupráci s Organizací spojených národů a v souladu s Chartou Organizace spojených národů. =====Článek 90===== '''Mezinárodní vyšetřovací komise''' <ol> <li> &nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Bude vytvořena Mezinárodní vyšetřovací komise (nazývaná dále „Komise“), složená z patnácti členů vysokých morálních kvalit a uznávané nestrannosti. </li> <li> Poté, kdy se ne méně než dvacet Vysokých smluvních stran dohodne přijmout kompetenci Komise v souladu s odstavcem 2, depozitář svolá a potom v intervalu každých pět let bude znovu svolávat konferenci zástupců těchto Vysokých smluvních stran za účelem volby členů Komise. Na konferenci zvolí uvedení zástupci členy Komise tajným hlasováním ze seznamu osob, do kterého může každá z těchto Vysokých smluvních stran navrhnout jednu osobu. </li> <li> Členové Komise budou in persona plnit své funkce až do volby nových členů na následující konferenci. </li> <li> Při volbách Vysoké smluvní strany zajistí, aby osoby, které mají být zvoleny do Komise, měly požadovanou kvalifikaci a aby v Komisi jako celku bylo zajištěno spravedlivé geografické zastoupení. </li> <li> V případě, že dojde k uvolnění místa, komise sama toto volné místo zaplní s náležitým přihlédnutím k ustanovení předcházejících odstavců. </li> <li> Depozitář dá Komisi k dispozici nezbytná administrativní zařízení pro výkon jejích funkcí. </li> </ol> </li> <li> &nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Vysoké smluvní strany mohou v době podpisu, ratifikace nebo přístupu k Protokolu nebo kdykoli později prohlásit, že uznávají ipso facto a bez zvláštní dohody s kteroukoli jinou Vysokou smluvní stranou přijímající stejný závazek, příslušnost Komise prošetřit tvrzení druhé strany, jak k tomu opravňuje tento článek. </li> <li> Výše uvedená prohlášení budou uložena u depozitáře, který předá jejich kopie Vysokým smluvním stranám. </li> <li> Komise je příslušná: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> prošetřovat skutečnosti, které mají být údajně vážným porušením, jak je definováno Úmluvami a tímto Protokolem, nebo jiná vážná porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu; </li> <li> napomáhat poskytnutím svých dobrých služeb k obnově situace, kdy jsou respektovány Úmluvy a tento Protokol. </li> </ol> </li> <li> V ostatních situacích zahájí vyšetřování na žádost strany v konfliktu pouze se souhlasem druhé strany nebo příslušných druhých stran. </li> <li> Bez újmy předcházejícím ustanovením tohoto odstavce budou se nadále aplikovat ustanovení článku 52 První úmluvy, článku 53 Druhé úmluvy článku 132 Třetí úmluvy a článku 149 Čtvrté úmluvy při údajném porušení Úmluv a při údajném porušení tohoto Protokolu. </li> </ol> </li> <li> &nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Pokud se příslušné strany nedohodnou jinak, veškeré vyšetřování bude provádět Komora složená ze sedmi členů jmenovaných takto : <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> pět členů Komise, kteří nemají být občany žádné strany v konfliktu, bude jmenováno předsedou Komise na základě spravedlivého geografického zastoupení po konzultaci se stranami v konfliktu, </li> <li> dva ad hoc členové kteří nemají být občany žádné strany v konfliktu, budou jmenováni tak, že každá strana navrhne jednoho. </li> </ol> </li> <li> Po obdržení žádosti o vyšetřování stanoví předseda Komise termín pro vytvoření Komory. Nebude-li některý z ad hoc členů jmenován ve stanoveném termínu, předseda okamžitě jmenuje v zájmu úplnosti složení Komory doplňujícího člena nebo doplňující členy Komise. </li> </ol> </li> <li> &nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Komora vytvořená podle odstavce 3 pro provedení vyšetřování vyzve strany v konfliktu, aby jí pomáhaly a předložily důkazy. Komora také může zjišťovat další důkazy, jež pokládá za důležité, a může provádět vyšetřování situace na místě. </li> <li> Strany budou plně seznámeny s veškerými důkazy a budou mít právo předkládat své připomínky Komisi k těmto důkazům. </li> <li> Každá strana bude mít právo vznést námitky proti takovým důkazům. </li> </ol> </li> <li> &nbsp; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Komise předloží stranám správu o skutečnostech zjištěných Komorou spolu s doporučeními, jež považuje za vhodná. </li> <li> Jestliže Komora nemá možnost zajistit si dostatečné důkazy pro objektivní a nestranné záměry, musí udat důvody, proč se tak nestalo. </li> <li> Komise nebude zveřejňovat své závěry, pokud všechny strany v konfliktu nepožádají, aby tak Komise učinila. </li> </ol> </li> <li> Komise stanoví svůj vlastní jednací řád, včetně pravidel týkajících se předsednictví Komise a předsednictví Komory. Tento jednací řád má zajistit, aby povinnosti předsedy Komise byly vykonávány v každé době a aby v případě vyšetřování byly vykonávány osobou, která není občanem strany v konfliktu. </li> <li> Správní výdaje Komise budou hrazeny z příspěvků Vysokých smluvních stran, které učinily prohlášení podle odstavce 2, a z dobrovolných příspěvků. Strana v konfliktu nebo strany v konfliktu požadující vyšetřování poskytnou formou zálohy nezbytné prostředky na výdaje Komory a ty jim budou uhrazeny stranou nebo stranami, proti nimž bylo tvrzení vzneseno, a to v rozsahu padesáti procent výdajů Komory. Jestliže jsou Komoře předložena i protitvrzení, poskytne každá strana padesát procent nezbytných prostředků. </li> </ol> =====Článek 91===== '''Odpovědnost''' Strana v konfliktu, která poruší ustanovení Úmluv, nebo tohoto Protokolu, bude povinna nahradit škodu, pokud k ní došlo. Bude odpovědna za veškeré škody spáchané osobami příslušejícími k jejím ozbrojeným silám. ==Část VI - Závěrečné ustanovení== =====Článek 92===== '''Podpis''' Tento Protokol bude otevřen k podpisu stranami Úmluv šest měsíců po podpisu Závěrečného aktu a zůstane otevřen k podpisu po dobu dvanácti měsíců. =====Článek 93===== '''Ratifikace''' Tento Protokol bude ratifikován co možná nejdříve. Ratifikační listiny budou uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře Úmluv. =====Článek 94===== '''Přístup''' Tento Protokol bude otevřen k přístupu kterékoli straně Úmluv, která ho nepodepsala. Listiny o přístupu budou uloženy u depozitáře. =====Článek 95===== '''Nabytí platnosti''' #Tento Protokol nabude platnosti šest měsíců po uložení dvou ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Pro každou stranu Úmluv, která ratifikuje tento Protokol nebo k němu přistoupí později, nabude platnosti šest měsíců po uložení její ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. =====Článek 96===== '''Smluvní vztahy po nabytí platnosti tohoto Protokolu''' <ol> <li> Jestliže strany Úmluv jsou zároveň stranami tohoto Protokolu, pak se Úmluvy budou aplikovat tak, jak jsou doplněny tímto Protokolem. </li> <li> Jestliže jedna ze stran v konfliktu není vázána tímto Protokolem, strany Protokolu budou nadále vázány tímto Protokolem ve svých vzájemných vztazích. Budou dále vázány tímto Protokolem ve vztahu ke každé ze stran, které jím nejsou vázány, pokud takové strany přijmou a budou aplikovat ustanovení tohoto Protokolu. </li> <li> Orgán, který je představitelem národa bojujícího proti některé Vysoké smluvní straně v ozbrojeném konfliktu typu, o kterém hovoří článek 1 odstavec 4, se může jednostranným prohlášením adresovaným depozitáři zavázat, že bude v tomto konfliktu aplikovat Úmluvy a tento Protokol. Takové prohlášení bude ve vztahu k tomuto konfliktu mít po jeho obdržení depozitářem tyto účinky: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Úmluvy a tento Protokol nabývají platnosti pro uvedený orgán jakožto stranu v konfliktu s okamžitou účinností; </li> <li> Výše uvedený orgán má stejná práva a povinnosti jako Vysoké smluvní strany Úmluv a tohoto Protokolu a </li> <li> Úmluvy a tento Protokol jsou stejně závazné pro všechny strany v konfliktu. </li> </ol> </li> </ol> =====Článek 97===== '''Změny''' #Každá Vysoká smluvní strana může navrhovat změny tohoto Protokolu. Text navrhované změny bude zaslán depozitáři, který po konzultaci se všemi Vysokými smluvními stranami a Mezinárodním výborem Červeného kříže rozhodne, zda je třeba svolat konferenci k posouzení navrhované změny. #Depozitář pozve na tuto konferenci všechny Vysoké smluvní strany, jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda tento Protokol podepsaly či nikoliv. =====Článek 98===== '''Revize přílohy I''' #Ne později než čtyři roky po nabytí platnosti tohoto Protokolu a poté v intervalech ne kratších než čtyři roky bude Mezinárodní výbor Červeného kříže konzultovat Vysoké smluvní strany, pokud jde o přílohu I k tomuto Protokolu, a pokud to bude považovat za nutné, může svolat poradu technických expertů za účelem revize přílohy l a navržení takových změn v ní, které mohou být žádoucí. Pokud během šesti měsíců od sdělení Vysokým smluvním stranám o návrhu na svolání porady nemá jedna třetina z nich námitky, Mezinárodní výbor Červeného kříže takovou poradu svolá a zároveň pozve pozorovatele příslušných mezinárodních organizací. Taková porada může být také svolána Mezinárodním výborem Červeného kříže v kterékoli době na žádost jedné třetiny Vysokých smluvních stran. #Depozitář svolá konferenci Vysokých smluvních stran a stran těchto Úmluv k projednání změn navržených na poradě technických expertů, jestliže po takové poradě o to požádá Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo jedna třetina Vysokých smluvních stran. #Změny v příloze I mohou na takové konferenci být přijaty dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících Vysokých smluvních stran. #Despozitář sdělí každou takto přijatou změnu Vysokým smluvním stranám a stranám Úmluv. Změny budou považovány za přijaté po uplynutí jednoho roku od takového sdělení, pokud v tomto období nedošlo despozitáři prohlášení o nepřijetí změn nejméně jednou třetinou Vysokých smluvních stran. #Změna považovaná za přijatou v souladu s odstavcem 4 nabude platnosti tři měsíce po jejím přijetí pro všechny Vysoké smluvní strany kromě těch, které učinily prohlášení o nepřijetí těchto změn v souladu s tímto odstavcem. Strana, která učinila takové prohlášení, je může v kterékoli době odvolat a změna v tomto případě pro stranu nabude platnosti tři měsíce po takovém odvolání. #Depozitář bude informovat Vysoké smluvní strany a strany Úmluv o nabytí platnosti změn, o tom, které strany jsou jimi vázány, o datu nabytí platnosti těchto změn ve vztahu ke každé straně, o prohlášeních o nepřijetí změn učiněných v souladu s odstavcem 4 a o odvoláních takových prohlášení. =====Článek 99===== '''Výpověd''' #V případě že Vysoká smluvní strana vypoví tento Protokol, výpověď nabude platnosti teprve za rok od obdržení listiny o výpovědi. Pokud se však vypovídající strana po uplynutí tohoto roku nachází v některé ze situací uvedených v článku 1 , výpověd nenabude platnosti před ukončením ozbrojeného konfliktu nebo okupace a v žádném případě před ukončením operací spojených s definitivním propuštěním, repatriací nebo usídlením osob chráněných Úmluvami a tímto Protokolem. #Výpověd musí být oznámena písemně depozitáři, který ji předá všem Vysokým smluvním stranám. #Výpověď má platnost pouze pro vypovídající stranu. #Výpověď podle odstavce 1 nebude mít vliv na povinnosti, které již vznikly z důvodu ozbrojeného konfliktu podle tohoto Protokolu pro takovou vypovídající stranu, pokud jde o činy spáchané před tím, než výpověď nabyla platnosti. =====Článek 100===== '''Notifikace''' Depozitář bude informovat Vysoké smluvní strany, jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda jsou signatáři tohoto Protokolu či nikoli: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech připojených k tomuto Protokolu a uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu v souladu s články 93 a 94; </li> <li> o datu nabytí platnosti tohoto Protokolu v souladu s článkem 95; </li> <li> o sděleních a prohlášeních, které obdržel v souladu s články 84, 90 a 97; </li> <li> o prohlášeních obdržených podle článku 96 odstavec 3, která musí být sdělena co nejrychlejším způsobem a </li> <li> o výpovědi v souladu s článkem 99. </li> </ol> =====Článek 101===== '''Registrace''' #Po nabytí platnosti zašle depozitář tento Protokol sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a publikaci v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů. #Depozitář bude rovněž informovat sekretariát Organizace spojených národů o všech ratifikacích přístupech a výpovědích, které obdržel v souvislosti s tímto Protokolem. =====Článek 102===== '''Autentické texty''' Originál tohoto Protokolu, jehož anglický, arabský, čínský, francouzský, ruský a španělský text má stejnou platnost, bude uložen u depozitáře, který zašle jeho ověřené kopie všem stranám Úmluv. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1728 3855 2006-06-24T08:37:42Z Flambelle 20 format {{Textinfo| TITULEK=Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter - Protokol II |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/168_1991_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 168/1991&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Vysoké smluvní strany, :připomínajíce, že humanitární zásady zakotvené ve společném článku 3 Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 tvoří základ úcty k lidské osobnosti v případech ozbrojeného konfliktu, který nemá mezinárodní charakter, :připomínajíce dále, že mezinárodní dokumenty vztahující se k lidským právům poskytují základní ochranu lidské osobnosti, :zdůrazňujíce potřebu zajistit lepší ochranu obětem těchto ozbrojených konfliktů, :připomínajíce, že v případech, které nejsou upraveny platným právem, zůstává lidská osobnost pod ochranou zásad humánnosti a požadavkům společenského vědomí, se dohodly takto ==Část I - Rozsah aplikace tohoto protokolu== ===Článek 1=== '''Materiální rozsah aplikace''' #Tento Protokol, který rozvíjí a doplňuje společný článek 3 Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a nemění existující podmínky jeho aplikace, se bude vztahovat na všechny ozbrojené konflikty, které nejsou obsaženy v článku 1 [[Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám 1949|Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I)]] a k nimž dochází na území Vysoké smluvní strany mezi jejími ozbrojenými silami a disidentskými ozbrojenými silami nebo jinými organizovanými ozbrojenými skupinami vykonávajícími pod odpovědným velením takovou kontrolu nad částí jejího území, která jim umožňuje vést trvalé a koordinované vojenské operace a aplikovat tento Protokol. #Tento Protokol nebude aplikován v případě vnitřních nepokojů a napětí, jako jsou vzpoury, izolované a sporadické násilné činy a ostatní činy podobné povahy, které se nepovažují za ozbrojené konflikty. ===Článek 2=== '''Personální rozsah aplikace''' #Tento Protokol bude aplikován bez jakéhokoliv nepříznivého rozdílu založeného na rase, barvě, pohlaví, jazyku, náboženství nebo víře, politických nebo jiných názorech, národním nebo sociálním původu. majetku, rodovém původu nebo jiném stavu, nebo na jiných podobných kritériích (dále uváděných jako „nepříznivý rozdíl“) na všechny osoby postižené ozbrojeným konfliktem ve smyslu uvedeném v článku 1. #Na konci ozbrojeného konfliktu budou všechny osoby zbavené svobody nebo osoby, jejichž svoboda byla omezena z důvodu souvisejících s takovým konfliktem, jakož i osoby, které byly zbaveny své svobody nebo jejichž svoboda byla omezena po konfliktu z týchž důvodů, používat ochrany podle článků 5 a 6, dokud takové zbavení nebo omezení svobody neskončí. ===Článek 3=== '''Nevměšování''' #Žádné ustanovení tohoto Protokolu nebude uplatňováno s cílem zasáhnout do suverenity státu nebo povinnosti vlády udržovat a znovu zavádět všemi zákonnými prostředky právo a pořádek ve státě nebo bránit národní jednotu a územní celistvost státu. #Žádné ustanovení tohoto Protokolu nebude vykládáno jako oprávnění k přímému nebo nepřímému vměšování z jakéhokoli důvodu do ozbrojeného konfliktu nebo do vnitřních nebo zahraničních záležitostí Vysoké smluvní strany, na jejímž území k tomuto konfliktu došlo. ==Část II - Humánní zacházení== ===Článek 4=== '''Základní záruky''' <ol> <li> Všechny osoby, které se přímo neúčastní nebo které se přestaly účastnit nepřátelských akcí bez ohledu na to, zda byla jejich svoboda omezena či nikoliv, mají právo na respektování své osoby ctí, přesvědčení a náboženského vyznání. Za všech okolností bude s nimi zacházeno humánně bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu. Je zakázáno vydat rozkaz, že nikdo nezůstane naživu. </li> <li> Bez újmy obecným výše uvedeným ustanovením jsou a zůstanou zakázány v každé době a na každém místě následující činy proti osobám zmíněným v odstavci 1: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> ohrožování života, zdravotního a fyzického nebo duševního stavu osob, zvláště vražda, jakož i kruté zacházení jako mučení, mrzačení nebo jakákoliv forma tělesných trestů; </li> <li> kolektivní tresty; </li> <li> braní rukojmí; </li> <li> teroristické činy; </li> <li> urážky osobní důstojnosti, především ponižující a urážející zacházení, znásilnění, nucená prostituce a jakákoli forma nemravného jednání; </li> <li> otroctví a obchod s otroky ve všech svých formách; </li> <li> plenění; </li> <li> hrozby vykonat jakýkoli z výše uvedených činů. </li> </ol> </li> <li> Dětem bude poskytnuta péče a pomoc, kterou vyžadují, a zvláště: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> bude jim poskytnuto vzdělání, včetně náboženské a morální výchovy, v souladu s přáním jejich rodičů nebo v nepřítomnosti rodičů těch, kdo jsou odpovědni za péči o ně; </li> <li> budou učiněna všechna nezbytná opatření, aby se usnadnilo sjednocování rodin, které jsou dočasné rozděleny; </li> <li> děti do věku 15 let nebudou povolávány do ozbrojených sil nebo skupin a nebude jim dovoleno účastnit se nepřátelských akcí; </li> <li> zvláštní ochrana, kterou poskytuje tento článek dětem do věku 15 let, se na ně bude vztahovat i tehdy, účastnily-li se přímo nepřátelských akcí bez ohledu na ustanovení odstavce c) a budou zajaty; </li> <li> v případě nutnosti budou učiněna opatření, a to pokud možno vždy se souhlasem jejich rodičů nebo osob, které za ně na základě práva nebo zvyku především odpovídají, aby děti byly dočasně přemístěny z oblasti, v níž dochází k nepřátelským akcím, do bezpečnější oblasti v zemi, a aby bylo zajištěno, že budou doprovázeny osobami odpovědnými za jejich bezpečnost a blaho. </li> </ol> </li> </ol> ===Článek 5=== '''Osoby, jejichž svoboda byla omezena''' <ol> <li> Kromě ustanovení článku 4 budou přinejmenším dodržována následující ustanovení týkající se osob zbavených svobody z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, ať jsou internovány, či zadrženy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> s raněnými a nemocnými bude zacházeno v souladu s článkem 7; </li> <li> osobám uvedeným v tomto odstavci budou ve stejném rozsahu jako místnímu civilnímu obyvatelstvu poskytovány potraviny a pitná voda a budou jim poskytnuty záruky týkající se zdraví, hygieny a ochrany proti nepřízni podnebí a nebezpečím vyplývajícím z ozbrojeného konfliktu; </li> <li> bude jim umožněno přijímat individuální nebo kolektivní podporu; </li> <li> bude jim umožněno vykonávat jejich náboženské obřady, a požádají-li a to a bude-li to možné, přijímat duchovní pomoc od osob vykonávajících náboženské úkony, např. od kněží apod.; </li> <li> budou-li přinuceny pracovat, budou mít pracovní podmínky a záruky podobné těm, jaké má místní civilní obyvatelstvo. </li> </ol> </li> <li> Ti, kdo jsou odpovědni za internování nebo zadržení osob uvedených v odstavci 1, budou v rámci svých možností rovněž zachovávat následující ustanovení týkající se těchto osob: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> kromě případů, kdy jsou muži a ženy z jedné rodiny ubytováni společně, budou ženy ubytovány v prostorách oddělených od mužů a budou pod bezprostředním dozorem žen; </li> <li> osoby uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny odesílat a přijímat dopisy a pohlednice, jejichž množství může být omezeno příslušným orgánem, pokud to považuje za nutné; </li> <li> prostory k internování a zadržení nebudou umístěny v blízkosti oblasti bojů. Osoby uvedené v odstavci 1 budou evakuovány, budou-li prostory, kde jsou internovámy nebo zadrženy, zvláště vystaveny nebezpečí vyplývajícímu z ozbrojeného konfliktu pokud může jejich evakuace být provedena za dostatečně bezpečných podmínek; </li> <li> budou mít právo na lékařské prohlídky; </li> <li> jejich zdraví a jejich tělesná či duševní integrita nebudou ohroženy žádným neoprávněným činem, nebo opomenutím. Je tudíž zakázáno podrobovat osoby uvedené v tomto článku jakémukoli lékařskému zákroku, který zdravotní stav příslušné osoby nevyžaduje a který není v souladu s obecně přijatými lékařskými normami užívanými ve vztahu k svobodným osobám za obdobných zdravotnických podmínek. </li> </ol> </li> <li> S osobami, které nejsou uvedeny v odstavci 1, avšak jejichž svoboda byla jakýmkoli způsobem omezena z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, bude zacházeno humánně v souladu s článkem 4 a s odstavci 1 a), c) a d) a 2 b) tohoto článku. </li> <li> Bude-li rozhodnuto propustit osoby zbavené svobody, přijmou ti, kdo tak rozhodli, nutná opatření k zajištění jejich bezpečnosti. </li> </ol> ===Článek 6=== '''Trestní stíhání''' <ol> <li> Tento článek se týká stíhání a trestání trestných činů souvisejících s ozbrojeným konfliktem. </li> <li> Nad osobami, které byly shledány vinnými z trestného činu, nebudou vynášeny rozsudky a vykonávány tresty kromě případů, kdy byl vynesen rozsudek soudem, který poskytuje základní záruky nezávislosti a nestrannosti, zejména: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> soudní řízení poskytne obžalovanému možnost být bezodkladně informován o podrobnostech trestného činu, z něhož je obžalován a poskytne obžalovanému před řízením a během řízení všechna nezbytná práva a prostředky obhajoby; </li> <li> nikdo nebude odsouzen za trestný čin jinak než na základě osobní trestní odpovědnosti; </li> <li> nikdo nebude odsouzen za jednání nebo opomenutí, která nebyla podle zákona trestným činem v době jeho spáchání. Stejně tak nebude uložen trest těžší než jaký mohl být uložen v době, kdy byl trestný čin spáchán. Stanoví-li zákon vydaný po spáchání trestného činu lehčí trest, bude tento zákon aplikován ve prospěch pachatele; </li> <li> každý obžalovaný bude považován za nevinného, dokud nebude v souladu se zákonem prokázána jeho vina; </li> <li> každý obžalovaný bude mít právo, aby se soudní řízení konalo v jeho přítomnosti; </li> <li> nikdo nebude nucen, aby svědčil proti sobě nebo aby se přiznal k vině. </li> </ol> </li> <li> Odsouzené osobě bude při vynesení rozsudku sděleno, jaké má právní a jiné opravné prostředky a lhůty, v nichž je může uplatnit. </li> <li> Trest smrti nebude vynesen nad osobami mladšími 18 let v době spáchání trestného činu a nebude vykonán na těhotných ženách a na matkách malých dětí. </li> <li> Po skončení nepřátelských akcí se budou vládnoucí orgány snažit udělit amnestii v nejširší možné míře osobám, které se zúčastnily ozbrojeného konfliktu, nebo těm, které byly zbaveny svobody z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, bez ohledu na to, zda byly internovány nebo zadrženy. </li> </ol> ==Část III - Ranění, nemocní a trosečníci== ===Článek 7=== '''Ochrana a péče''' #Všichni ranění, nemocní a trosečníci bez ohledu na to, zda se zúčastnil; ozbrojeného konfliktu či nikoliv, budou respektováni a chráněni. #Za všech okolností bude s nimi zacházeno lidsky a bude jim poskytnuta v co největší možné míře a co nejrychleji lékařská péče a ošetření, které vyžaduje jejich stav. Nebude mezi nimi činěn rozdíl z jiných důvodů než zdravotních. ===Článek 8=== '''Pátrání''' Kdykoli to okolnosti umožní, a zvláště po skončení boje, budou bezodkladně učiněna všechna možná opatření k vypátrání a sebrání raněných, nemocných a trosečníků, aby byli ochráněni před pleněním a špatným zacházením a aby mohla být zajištěna patřičná péče o ně, jakož i pátrání po mrtvých, aby se zabránilo jejich oloupení a aby byli důstojně pohřbeni. ===Článek 9=== '''Ochrana zdravotnického a duchovního personálu''' #Zdravotnický a duchovní personál bude respektován a chráněn a při výkonu jeho povinností mu bude poskytnuta veškerá možná pomoc. Nemůže být nucen, aby plnil úkoly, které jsou neslučitelné s jeho humanitárním posláním. #Není možno žádat, aby zdravotnický personál při plnění svých funkcí dával přednost jakékoliv osobě z jiných než zdravotních důvodů. ===Článek 10=== '''Všeobecná ochrana osob, které vykonávají zdravotnickou činnost''' #Za žádných okolností nebude trestána žádná osoba za provedení zdravotnických úkonů, které jsou v souladu s lékařskou etikou, bez ohledu na to, ve prospěch které osoby se tato činnost provádí #Osoby, které vykonávají zdravotnickou činnost, nebudou nuceny provádět úkony nebo vykonávat práce, které nejsou v souladu s pravidly lékařské etiky nebo s jinými pravidly určenými ku prospěchu raněných a nemocných nebo s ustanoveními tohoto Protokolu, ani nebudou nuceny k tomu aby neprováděly úkony, které tato pravidla a ustanovení vyžadují. #Profesionální povinnosti osob vykonávajících lékařskou činnost pokud jde o informace, které mohou získat o raněných a nemocných v jejich péči, budou respektovány s výhradou vnitrostátního práva. #S výhradou vnitrostátního práva nesmějí být jakkoli trestány osoby vykonávající zdravotnickou činnost za to, že odmítnou poskytnout nebo že neposkytnou informace o raněných a nemocných, kteří jsou nebo byli v jejich péči. ===Článek 11=== '''Ochrana zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků''' #Zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky budou vždy respektovány a chráněny a nestanou se předmětem útoku. #Ochrana, na kterou mají zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky nárok, bude přerušena pouze v tom případě, budou-li použity k nepřátelským činům mimo rámec jejich humanitárního poslání. Ochrana však bude přerušena teprve když bude vydáno varování, které v případě potřeby stanoví rozumnou lhůtu, a pouze poté, když tohoto varování nebude uposlechnuto. ===Článek 12=== '''Rozeznávací znak''' Pod kontrolou příslušného orgánu bude zdravotnický a duchovní personál i zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky označen rozeznávacím znakem červeného kříže, červeného půlměsíce nebo červeného lva a slunce na bílém pozadí. Bude respektován za všech podmínek a nebude ho použito nepatřičným způsobem. ==Část IV - Civilní obyvatelstvo== ===Článek 13=== '''Ochrana civilního obyvatelstva''' #Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby požívají všeobecné ochrany proti nebezpečím vznikajícím v důsledku vojenských operací. Aby tato ochrana byla účinná, musí se za všech okolností dodržovat následující pravidla. #Civilní obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé civilní osoby nesmějí být předmětem útoku. Násilné činy nebo hrozby násilím, jejichž hlavním cílem je terorizování civilního obyvatelstva, jsou zakázány. #Civilní osoby požívají ochrany poskytované tímto článkem s výjimkou případu, kdy se přímo účastní nepřátelských akcí a po dobu těchto akcí. ===Článek 14=== '''Ochrana předmětů nezbytných k přežití civilního obyvatelstva''' Je zakázáno užívat hladovění civilních osob jako způsobu vedení války. Je tudíž zakázáno útočit na objekty, ničit, odstraňovat nebo znehodnocovat objekty nezbytné k přežití civilního obyvatelstva, jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti sloužící k produkci potravin, sklizeň, dobytek, zařízení pro dodávku vody a zásobování vodou a zavlažovací zařízení. ===Článek 15=== '''Ochrana staveb a zařízení obsahujících nebezpečné síly''' Stavby nebo zařízení obsahující nebezpečné síly, zvláště přehrady, hráze a atomové elektrárny, nesmějí být předmětem útoku, i když jsou vojenskými objekty pokud takový útok může způsobit uvolnění nebezpečných sil a vést v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu. ===Článek 16=== '''Ochrana kulturních statků a míst pro konání bohoslužeb''' Bez újmy ustanovením Haagské úmluvy o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze 14. května 1954, je zakázáno provádět jakékoli nepřátelské činy namířené proti historickým památkám, uměleckým dílům nebo místům pro konání bohoslužeb, které jsou kulturním a duchovním dědictvím národů a užívat je k podpoře vojenského úsilí. ===Článek 17=== '''Zákaz nuceného přemísťování civilních osob''' #Z důvodů vztahujících se k danému konfliktu nesmí být nařizováno přemísťování civilního obyvatelstva pokud to nevyžaduje bezpečnost příslušných civilních osob nebo nevyhnutelné vojenské důvody. Jestliže bude nutno takové přemístění provést, budou učiněna všechna opatření, aby civilní obyvatelstvo mohlo být přijato na určeném místě za uspokojujících podmínek, pokud jde o ubytování, hygienu, zdraví, bezpečí a výživu. #Civilní osoby nebudou nuceny opouštět své vlastní území z důvodů vztahujících se ke konfliktu. ===Článek 18=== '''Pomocné organizace a pomocné akce''' #Pomocné organizace, které se nacházejí na území Vysoké smluvní strany, jako jsou organizace Červeného kříže, Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce, mohou nabídnout své služby s cílem vykonávat své tradiční funkce ve vztahu k obětem ozbrojeného konfliktu. Civilní obyvatelstvo může i ze své vlastní iniciativy nabídnout, že bude sbírat raněné, nemocné a trosečníky a že bude o ně pečovat. #Pokud civilní obyvatelstvo trpí nadměrnou nouzí v důsledku nedostatku zásob nutných k jeho přežití, jako jsou zásoby potravin a léků budou s výhradou souhlasu příslušné Vysoké smluvní strany podniknuty pomocné akce pro civilní obyvatelstvo, které jsou ovšem výlučně humanitární a nestranné povahy a jsou prováděny bez jakéhokoliv nepříznivého rozdílu. ==Část V - Závěrečná ustanovení== ===Článek 19=== '''Šíření''' Tento Protokol bude šířen v co možná největší míře. ===Článek 20=== '''Podpis''' Tento Protokol bude otevřen stranám Úmluv k podpisu šest měsíců po podpisu Závěrečného aktu a zůstane otevřen po dobu dvanácti měsíců. ===Článek 21=== '''Ratifikace''' Tento Protokol bude ratifikován co možná nejdříve. Ratifikační listiny budou uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře Úmluv. ===Článek 22=== '''Přístup''' Tento Protokol bude otevřen k přístupu kterékoli straně Úmluv, která ho nepodepsala. Listiny o přístupu budou uloženy u depozitáře. ===Článek 23=== '''Nabytí platnosti''' #Tento Protokol nabude platnosti šest měsíců po uložení dvou ratifikačních listin nebo listin o přístupu. #Pro každou stranu Úmluv, která ratifikuje tento Protokol nebo k němu přistoupí později, nabude platnost šest měsíců po uložení její ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ===Článek 24=== '''Změny''' #Každá Vysoká smluvní strana může navrhnout změny tohoto Protokolu. Text navrhované změny bude zaslán depozitáři, který po konzultaci se všemi Vysokými smluvními stranami a s Mezinárodním výborem Červeného kříže rozhodne, zda je třeba svolat konferenci k posouzení navrhované změny. #Depozitář pozve na tuto konferenci všechny Vysoké smluvní strany jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda tento Protokol podepsaly či nikoliv. ===Článek 25=== '''Výpověď''' #V případě, že Vysoká smluvní strana vypoví tento Protokol, nabude výpověď platnosti teprve po uplynutí šesti měsíců od obdržení listiny o výpovědi. Pokud se však vypovídající strana po uplynutí šesti měsíců nachází v situaci uvedené v článku 1, výpověď nenabude platnosti před ukončením ozbrojeného konfliktu. Osoby, které byly zbaveny svobody nebo jejichž svoboda byla omezena z důvodů vztahujících se ke konfliktu budou však nadále požívat výhod z ustanovení tohoto Protokolu až do svého konečného propuštění. #Výpověd bude oznámena písemně depozitáři, který ji zašle všem Vysokým smluvním stranám. ===Článek 26=== '''Notifikace''' Depozitář bude informovat Vysoké smluvní strany, jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda jsou signatáři tohoto Protokolu či nikoli: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech připojených k tomuto Protokolu a o uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu v souladu s články 21 a 22; </li> <li> o datu nabytí platnosti tohoto Protokolu v souladu s článkem 23; </li> <li> o sděleních a prohlášeních, které obdržel v souladu s článkem 24. </li> </ol> ===Článek 27=== '''Registrace''' #Po nabytí platnosti bude tento Protokol zaslán depozitářem sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a k publikaci v souladu s článkem 102 [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]]. #Depozitář bude rovněž informovat sekretariát Organizace spojených národů o všech ratifikacích a přístupech, které obdržel v souvislosti s tímto Protokolem. ===Článek 28=== '''Autentické texty''' Originál tohoto Protokolu, jehož anglický, arabský, čínský, francouzský, ruský a španělský text má stejnou platnost, bude uložen u depozitáře, který zašle jeho ověřené kopie všem stranám Úmluv. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1729 3859 2006-06-24T11:58:51Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/32_1955_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 32/1955&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Smluvní strany :se zřetelem k tomu, že Valné shromáždění Organisace spojených národů prohlásilo v resoluci 96,/I ze dne 11. prosince 1946 genocidium za zločin podle mezinárodního práva, příčící se duchu a cílům organisace spojených národů a zavržený civilisovaným světem, :u vědomí, že genocidium způsobilo lidstvu ve všech obdobích dějin veliké ztráty a :v přesvědčení, že k osvobození lidstva od tak odporné metly je nezbytná mezinárodní spolupráce, dohodly se na na těchto ustanoveních: ==Článek 1== Smluvní strany potvrzují, že genocidium, ať spáchané v míru nebo za války, je zločinem podle mezinárodního práva a zavazují se proto zabraňovati mu a trestati jej. ==Článek 2== V této Úmluvě se genocidiem rozumí kterýkoli z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, ethnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> usmrcení příslušníků takové skupiny; </li> <li> způsobení těžkých tělesných ublížení nebo duševních poruch členům takové skupiny; </li> <li> úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fysické zničení; </li> <li> opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; </li> <li> násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné. </li> </ol> ==Článek 3== Trestné jsou tyto činy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> genocidium; </li> <li> spolčení k spáchání genocidia; </li> <li> přímé a veřejné podněcování k spáchání genocidia; </li> <li> pokus spáchání genocidia; </li> <li> účastenství na genocidiu. </li> </ol> ==Článek 4== Osoby, páchající genocidium nebo kterýkoli z ostatních činů vypočtených v článku III, podléhají trestu bez ohledu na to, jde-li o ústavně odpovědné vládní činitele, veřejné úředníky nebo osoby soukromé. ==Článek 5== Smluvní strany se zavazují, že učiní ve shodě se svými příslušnými ústavami nutná zákonodárná opatření, aby zajistily účinnost ustanovení této Úmluvy, a že zejména stanoví účinné tresty proti osobám, spáchavším genocidium nebo kterýkoli z ostatních činů vypočtených v článku III. ==Článek 6== Osoby obviněné z genocidia nebo z kterýchkoli jiných činů vypočtených v článku III, mají být souzeny příslušným soudem toho státu, na jehož území byl tento čin spáchán, nebo takovým mezinárodním trestním soudem, který může být příslušný pro ty smluvní strany, jež uznaly jeho pravomoc. ==Článek 7== Pokud jde o vydávání provinilců, genocidium a ostatní činy vypočtené v článku III nepokládají se za zločiny politické. Smluvní strany se zavazují povolovat vydávání v takových případech podle svého zákonodárství a podle platných smluv. ==Článek 8== Každá smluvní strana může požádat příslušný orgán Organisace spojených národů, aby v souhlase s ustanovenými Charty Organisace spojených národů učinil všechna opatření, jež by považoval za nutná k zabránění a potlačení páchání genocidia nebo kteréhokoli z ostatních činů vypočtených v článku III. ==Článek 9== Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu, provádění nebo plnění této Úmluvy včetně sporů týkajících se odpovědnosti států za genocidium nebo za kterýkoli z ostatních činů vypočtených v článku III, předkládají se na žádost kterékoli sporné strany k projednání Mezinárodnímu soudnímu dvoru. ==Článek 10== Tato Úmluva, jejíž znění anglické, čínské, francouzské, španělské a ruské mají stejnou platnost, bude datována dnem 9. prosince 1948. ==Článek 11== Tato úmluva bude do 31. prosince 1949 otevřena k podpisu jménem kteréhokoli členského státu Organisace spojených národů, jakož i kteréhokoli státu nečlenského, jejž Valné shromáždění pozve k podpisu. Tato Úmluva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny se uloží u generálního tajemníka Organisace spojených národů. Počínajíc dnem 1. ledna 1950 bude moci přistoupit k této Úmluvě kterýkoli členský stát Organisace spojených národů, jakož i kterýkoli nečlenský stát, který dostane svrchu uvedené pozvání. Listiny o přístupu se uloží u generálního tajemníka Organisace spojených národů. ==Článek 12== Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organisace spojených národů rozšířit používání této Úmluvy na všechna nebo některá území, za jejichž zahraniční styky odpovídá. ==Článek 13== Jakmile bude u generálního tajemníka uloženo prvních dvacet ratifikačních listin nebo listin o přístupu, sepíše o tom generální tajemník protokol, jehož opis zašle všem členským státům Organisace spojených národů a státům nečlenským uvedeným v článku XI. Tato Úmluva nabude účinnosti devadesátého dne ode dne uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu došlé po nabytí účinnosti této Úmluvy, nabudou účinnosti devadesátým dnem ode dne uložení u generálního tajemníka Organisace spojených národů. ==Článek 14== Tato Úmluva platí po dobu deseti let ode dne, kdy nabude účinnosti. Zůstane v platnosti po další pětiletá období pro ty smluvní strany, které ji nevypovědí alespoň šest měsíců před uplynutím příslušného období její platnosti. Výpověď se provede písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organisace spojených národů. ==Článek 15== Klesne-li v důsledku výpovědi počet smluvních stran této Úmluvy pod šestnáct, pozbude Úmluva platnosti dnem, kdy poslední výpověď nabude účinnosti. ==Článek 16== Žádost o revisi této Úmluvy může kdykoli vznésti kterákoli smluvní strana písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Valné shromáždění rozhodne, zda a jaká opatření nutno učinit o takové žádosti. ==Článek 17== Generální tajemník Organisace spojených národů vyrozumí všechny členské sáty Organisace spojených národů a nečlenské státy uvedené v článku XI; <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o všech podpisech, ratifikacích a přístupech došlých podle článku XI; </li> <li> o všech oznámeních došlých podle článku XII; </li> <li> o dni, kdy tato Úmluva nabude účinnosti podle článku XIII; </li> <li> o výpovědích došlých podle článku XIV; </li> <li> o zrušení Úmluvy podle článku XV; </li> <li> o oznámeních došlých podle článku XVI. </li> </ol> ==Článek 18== Originál této Úmluvy bude uložen v archivu Organisace spojených národů. Ověřené opisy Úmluvy se rozešlou všem členským státům Organisace spojených národů a nečlenským státům uvedeným v článku XI. ==Článek 19== Tato Úmluva bude v den, kdy nabude účinnosti, zapsána do rejstříku generálním tajemníkem Organisace spojených národů. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1730 3083 2006-06-05T23:58:45Z Flambelle 20 n, bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o právech dítěte |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/104_1991_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 104/1991 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} __NOTOC__==Preambule== Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, :majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v [[Charta OSN|Chartě Spojených národů]] je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, :majíce na mysli, že lid Spojených národů v Chartě znovu potvrdil svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti a že vyjádřil své odhodlání podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň při větší svobodě, :uznávajíce, že Spojené národy ve [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklaraci lidských práv]] a v mezinárodních paktech o lidských právech prohlásily a dohodly se na tom, že každému příslušejí v nich stanovená práva, a to bez jakéhokoli rozlišování podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení, :pamětlivy, že ve Všeobecné deklaraci lidských práv Spojené národy prohlásily, že dětství má nárok na zvláštní péči a pomoc, :přesvědčeny, že rodina, jako základní jednotka společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou úlohu ve společnosti, :uznávajíce, že v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění, :majíce na zřeteli, že dítě musí být plně připraveno žít ve společnosti vlastním životem a vychováno v duchu ideálů prohlášených v Chartě Spojených národů, a to zejména v duchu míru, důstojnosti, snášenlivosti, svobody, rovnosti a solidarity, :majíce na mysli, že potřeba zabezpečit dítěti zvláštní péči byla zakotvena v Ženevské deklaraci práv dítěte z r. 1924 a v Deklaraci práv dítěte přijaté Spojenými národy v r. 1959 a uznána ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (zejména v článcích 23 a 24), v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (zejména v článku 10) a ve statutech a příslušných dokumentech odborných organizací a mezinárodních organizací zabývajících se péčí o blaho dětí, :majíce na mysli, že, jak je uvedeno v Deklaraci práv dítěte přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů 20. listopadu 1959, „dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením i po něm“, :pamětlivy ustanovení Deklarace sociálních a právních zásad ochrany a zajištění blaha dětí, se zvláštním ohledem na vnitrostátní a mezinárodní úpravu umísťování do institucí náhradní péče, Minimálních standardních pravidel OSN týkajících se výkonu soudnictví za účasti mladistvých (Pekingská pravidla), Deklarace o ochraně žen a dětí za mimořádných událostí a za ozbrojených konfliktů, :uznávajíce, že ve všech zemích světa jsou děti žijící ve výjimečně obtížných podmínkách a že tyto děti vyžadují zvláštní pozornost, :berouce náležitý ohled na význam tradic a kulturních hodnot každého národa pro ochranu a harmonický rozvoj dítěte, :uznávajíce význam mezinárodní spolupráce pro zlepšování životních podmínek dětí v každé zemi a zejména v zemích rozvojových, dohodly se na následujícím: ==Část I== ===Článek 1=== Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. ===Článek 2=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená touto úmluvou každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního, etnického nebo sociálního původu, majetku, tělesné nebo duševní nezpůsobilosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho rodičů nebo zákonných zástupců. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby dítě bylo chráněno před všemi formami diskriminace nebo trestání, které vyplývají z postavení, činnosti, vyjádřených názorů nebo přesvědčení jeho rodičů, zákonných zástupců anebo členů rodiny. ===Článek 3=== 1. Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho blaho, přičemž berou ohled na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotlivců právně za něho odpovědných, a činí pro to všechna potřebná zákonodárná a správní opatření. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí, aby instituce, služby a zařízení odpovědné za péči a ochranu dětí odpovídaly standardům stanoveným kompetentními úřady, zejména v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví, počtu a vhodnosti svého personálu, jakož i kompetentního dozoru. ===Článek 4=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, učiní všechna potřebná zákonodárná, správní a jiná opatření k provádění práv uznaných touto úmluvou. Pokud jde o hospodářská, sociální a kulturní práva, státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uskutečňují taková opatření v maximálním rozsahu svých prostředků a v případě potřeby i v rámci mezinárodní spolupráce. ===Článek 5=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují respektovat odpovědnost, práva a povinnosti rodičů nebo, v odpovídajících případech a v souladu s místním obyčejem, členů širší rodiny nebo obce, zákonných zástupců nebo jiných osob právně odpovědných za dítě, které směřují k zabezpečení jeho orientace a usměrňování při výkonu práv podle úmluvy v souladu s jeho rozvíjejícími se schopnostmi. ===Článek 6=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají, že každé dítě má přirozené právo na život. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míře zachování života a rozvoj dítěte. ===Článek 7=== 1. Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují provádění těchto práv v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím a v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných mezinárodněprávních dokumentů v této oblasti se zvláštním důrazem na to, aby dítě nezůstalo bez státní příslušnosti. ===Článek 8=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují respektovat právo dítěte na zachování jeho totožnosti, včetně státní příslušnosti, jména a rodinných svazků v souladu se zákonem a s vyloučením nezákonných zásahů. 2. Je-li dítě protizákonně částečně nebo zcela zbaveno své totožnosti, zabezpečí mu státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, potřebnou pomoc a ochranu pro její urychlené obnovení. ===Článek 9=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, ledaže příslušné úřady na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a v příslušném řízení určí, že takové oddělení je potřebné v zájmu dítěte. Takové určení může být nezbytným v některém konkrétním případě, například, jde-li o zneužívání nebo zanedbávání dítěte rodiči nebo žijí-li rodiče odděleně a je třeba rozhodnout o místě pobytu dítěte. 2. V jakémkoli řízení podle odstavce 1 se poskytuje všem dotčeným stranám možnost zúčastnit se řízení a sdělit svoje stanoviska. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte odděleného od jednoho nebo obou rodičů udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. 4. Jestliže oddělení dítěte od rodičů je důsledkem jakéhokoli postupu státu, který je smluvní stranou úmluvy, jako je vazba, uvěznění, vypovězení, deportace nebo smrt (včetně smrti, která nastala z jakékoliv příčiny v době, kdy dotyčná osoba byla v opatrování státu) jednoho nebo obou rodičů dítěte, tento stát, který je smluvní stranou úmluvy, na požádání poskytne rodičům , dítěti, nebo případně jinému členu rodiny nezbytné informace o místě pobytu nepřítomného (nepřítomných) člena (členů) rodiny, ledaže by poskytnutí takové informace odporovalo zájmu dítěte. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, kromě toho zabezpečí, aby podání takové žádosti samo o sobě nemělo žádné nepříznivé důsledky pro dotčenou osobu (dotčené osoby). ===Článek 10=== 1. Za účelem spojení rodiny a v souladu se závazkem podle čl. 9 odst. 1 státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, posuzují žádosti dítěte nebo jeho rodičů a vstup na území státu, který je smluvní stranou úmluvy, nebo o jeho opuštění pozitivním, humánním a urychleným způsobem. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, dále zabezpečí, aby podání takové žádosti nemělo žádné nepříznivé důsledky pro žadatele nebo členy jeho rodiny. 2. Dítě, jehož rodiče pobývají v různých státech, má až na výjimečné okolnosti právo udržovat pravidelné osobní kontakty a přímé styky s oběma rodiči. Za tímto účelem a v souladu se svým závazkem podle čl. 9 odst. 2 státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte a jeho rodičů opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vstoupit do své vlastní země. Právo opustit kteroukoli zemi podléhá pouze takovým omezením, která stanoví zákon a která jsou nutná pro ochranu národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky nebo práv a svobod druhých a která jsou v souladu s ostatními právy uznanými v této úmluvě. ===Článek 11=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí opatření k potírání nezákonného přemísťování dětí do zahraničí a jejich nenavrácení zpět. 2. Za tímto účelem budou státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, usilovat o uzavření dvoustranných a mnohostranných dohod a o přístup k existujícím dohodám. ===Článek 12=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. 2. Za tímto účelem se dítěti zejména poskytuje možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství. ===Článek 13=== 1. Dítě má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte. 2. Výkon tohoto práva může podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaká stanoví zákon a jež jsou nutná: :a) k respektování práv nebo pověsti jiných; :b) k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky. ===Článek 14=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají práva a povinnosti rodičů, a v odpovídajících případech zákonných zástupců, usměrňovat dítě při výkonu jeho práva způsobem, který odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem. 3. Svoboda projevovat náboženství nebo víru může být podrobena pouze takovým omezením, jaká předpisuje zákon a která jsou nutná k ochraně veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo morálky nebo základních práv a svobod jiných. ===Článek 15=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na svobodu sdružování a svobodu pokojného shromažďování. 2. Výkon těchto práv nesmí být žádným způsobem omezován s výjimkou těch omezení, jež stanoví zákon a jež jsou nutná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky či ochrany práv a svobod jiných. ===Článek 16=== 1. Žádné dítě nesmí být vystaveno svévolnému zasahování do svého soukromého života, rodiny, domova nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst. 2. Dítě má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. ===Článek 17=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků a zabezpečují dítěti přístup k informacím a materiálům z různých národních a mezinárodních zdrojů, zejména takovým, které jsou zaměřeny na rozvoj sociálního, duchovního a mravního blaha dítěte a také jeho tělesného a duševního zdraví. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, povzbuzují: :a) hromadné sdělovací prostředky k šíření informací a materiálů, které jsou pro dítě sociálně a kulturně prospěšné a které odpovídají duchu článku 29 této úmluvy, :b) mezinárodní spolupráci při tvorbě, výměně a rozšiřování takových informací a materiálů z různých kulturních, národních a mezinárodních zdrojů, :c) tvorbu a rozšiřování knih pro děti, :d) hromadné sdělovací prostředky k tomu, aby braly zvláštní ohled na jazykové potřeby dětí náležejících k menšinové skupiny či domorodému obyvatelstvu, :e) tvorbu odpovídajících zásad ochrany dítěte před informacemi a materiály škodlivými pro jeho blaho, majíce na mysli ustanovení článků 13 a 18 úmluvy. ===Článek 18=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Rodiče, nebo v odpovídajících případech zákonní zástupci, mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Základním smyslem jejich péče musí přitom být zájem dítěte. 2. Za účelem zaručení a podpory práv stanovených touto úmluvou poskytují státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, rodičům a zákonným zástupcům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolu výchovy dětí a zabezpečují rozvoj institucí, zařízení a služeb péče o děti. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna potřebná opatření k tomu, aby bylo zabezpečeno právo dětí pracujících rodičů využívat služeb a zařízení péče o děti, která jsou pro ně určena. ===Článek 19=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna potřebná zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, včetně sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním během doby, kdy jsou v péči jednoho nebo obou rodičů, zákonných zástupců nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dítě. 2. Tato ochranná opatření zahrnují podle potřeby účinné postupy k vytvoření sociálních programů zaměřených na poskytnutí nezbytné podpory dítěti a těm, jimž je svěřeno, jakož i jiné formy prevence. Pro účely zjištění, oznámení, postoupení, vyšetřování, léčení a následné sledování výše uvedených případů špatného zacházení s dětmi zahrnují rovněž podle potřeby postupy pro zásahy soudních orgánů. ===Článek 20=== 1. Dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím náhradní péči. 3. Tato péče může mezi jiným zahrnovat předání do výchovy, institut „kafala“ podle islámského práva, osvojení a v nutných případech umístění do vhodného zařízení péče o děti. Při volbě řešení je nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ. ===Článek 21=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy a které uznávají a (nebo povolují systém osvojení, zabezpečí, aby se v první řadě bral do úvahy zájem dítěte, a: :a) zabezpečí, aby se osvojení dítěte povolovalo jen k tomu kompetentními orgány, které v souladu s příslušným zákonem a ve stanoveném řízení na základě všech odpovídajících a spolehlivých informací určí, že osvojení je přípustné z hlediska postavení dítěte ve vztahu k rodičům, příbuzným a zákonným zástupcům a že, vyžaduje-li se to, dotčené osoby daly vědomý souhlas k osvojení po takovém projednání, které se může ukázat nutným; :b) uznávají, že osvojení v cizí zemi lze považovat za náhradní způsob péče o dítě, pokud dítě nemůže být předáno do výchovy v zařízení péče o děti nebo rodině osvojitele nebo o ně nemůže být pečováno jiným vhodným způsobem v zemi jeho původu; :c) zabezpečí, aby dítě osvojené v jiné zemí využívalo stejných záruk a práv, která by platila v případě osvojení ve vlastní zemi; :d) činí všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby osvojení v cizí zemi nevedlo k neoprávněnému finančnímu zisku zúčastněných osob; :e) podporují v nutných případech cíle tohoto článku uzavíráním dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo smluv a v jejich rámci usilují o to, aby umístění dítěte do péče v jiné zemi bylo uskutečňováno k tomu příslušnými úřady nebo orgány. ===Článek 22=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí opatření potřebná k zabezpečení toho, aby dítě žádající o přiznání postavení uprchlíka nebo které je v souladu s platným mezinárodním nebo vnitrostátním právem a postupem považováno za uprchlíka, ať už je v doprovodu svých rodičů, jiných osob, anebo bez doprovodu, obdrželo potřebnou ochranu a humanitární pomoc při využívání práv stanovených touto úmluvou a jinými dokumenty v oblasti mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, jichž jsou uvedené státy smluvními stranami. 2. Za tímto účelem státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, podporují, budou-li to považovat za potřebné, součinnost v úsilí Spojených národů a jiných příslušných mezivládních organizací nebo nevládních organizací spolupracujících ve Spojenými národy k ochraně a pomoci takovému dítěti a k vyhledávání rodičů nebo jiných členů rodiny dítěte-uprchlíka s cílem získat informace potřebné k jeho opětnému spojení s rodinou. Jestliže rodiče nebo jiné členy rodiny nelze nalézt, poskytuje se dítěti stejná ochrana jako každému jinému dítěti z jakéhokoli důvodu trvale nebo přechodně zbavenému své rodiny, jak je stanoveno touto úmluvou. ===Článek 23=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají, že duševně nebo tělesně postižené dítě má požívat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo postiženého dítěte na zvláštní péči, v závislosti na rozsahu existujících zdrojů podporují a zabezpečují oprávněnému dítěti a osobám, které se o ně starají, požadovanou pomoc odpovídající stavu dítěte a situaci rodičů nebo jiných osob, které o dítě pečují. 3. Uznávající zvláštní potřeby postiženého dítěte se pomoc v souladu s odstavcem 2 poskytuje podle možností bezplatně, s ohledem na finanční zdroje rodičů nebo jiných osob, které se o dítě starají, a je určena k zabezpečení účinného přístupu postiženého dítěte ke vzdělání, profesionální přípravě, zdravotní péči, rehabilitační péči, přípravě pro zaměstnání a odpočinku, a to způsobem vedoucím k dosažení co největšího zapojení dítěte do společnosti a co nejvyššího stupně rozvoje jeho osobnosti, včetně jeho kulturního a duchovního rozvoje. 4. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, v duchu mezinárodní spolupráce podporují výměnu odpovídajících informací v oblasti preventivní zdravotní péče a medicínského, psychologického a funkčního léčení v případě postižených dětí, včetně rozšiřování a přístupu k informacím týkajícím se metod rehabilitační výchovy a profesionální přípravy k tomu, aby státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, mohly zlepšovat své možnosti a znalosti a prohloubit tak své zkušenosti v těchto oblastech. V tomto směru se bere zvláštní ohled na potřeby rozvojových zemí. ===Článek 24=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání léčebných a rehabilitačních zařízení. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, usilují o zabezpečení toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého práva na přístup k takovým zdravotnickým službám. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, sledují plné uskutečňování tohoto práva a zejména činí potřebná opatření: :a) ke snižování kojenecké a dětské úmrtnosti; :b) k zajištění nezbytné lékařské pomoci a zdravotní péče pro všechny děti s důrazem na rozvoj základní lékařské péče; :c) k potírání nemocí a podvýživy též v rámci základní lékařské péče, mimo jiného také využíváním snadno dostupné technologie a poskytováním dostatečně výživné stravy a čisté pitné vody, přičemž se bere ohled na nebezpečí a rizika znečištění životního prostředí; :d) k poskytnutí odpovídající péče matkám před i po porodu; :e) k zabezpečení toho, aby všechny složky společnosti, zejména rodiče a děti, byly informovány o zdraví a výživě dětí, přednostech kojení, hygieně, sanitárních podmínkách prostředí dětí i o předcházení nešťastným případům, a aby měly přístup ke vzdělání a byly podporovány při využívání těchto základních znalostí; :f) k rozvoji osvěty a služeb v oblasti preventivní zdravotní péče, poradenské služby pro rodiče a výchovy k plánovanému rodičovství. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna účinná a nutná opatření k odstranění všech tradičních praktik škodídích zdraví dětí. 4. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují podporovat mezinárodní spolupráci pro postupné dosažení plného uskutečňování práva uznaného v tomto článku. V této souvislosti se bere zvláštní zřetel na potřeby rozvojových zemí. ===Článek 25=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte, které bylo svěřeno příslušnými orgány do péče, ochrany nebo léčení tělesného či duševního zdraví náhradnímu zařízení, na pravidelné hodnocení zacházení s dítětem a všech dalších okolností spojených s jeho umístěním. ===Článek 26=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo každého dítěte na výhody sociálního zabezpečení včetně sociálního pojištění a činí nezbytná opatření k dosažení plného uskutečňování tohoto práva v souladu s vnitrostátním právem. 2. Tyto výhody se podle situace poskytují s ohledem na zdroje a možnosti dítěte a osob, které se o ně starají, jakož i s ohledem na veškerá další hlediska, která jsou spojena se žádostí o poskytnutí těchto výhod podanou dítětem nebo ve prospěch dítěte. ===Článek 27=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo každého dítěte na životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální rozvoj. 2. Rodič(e) nebo jiné osoby, které se o dítě starají, nesou v rámci svých schopností a finančních možností základní odpovědnost za zabezpečení životních podmínek nezbytných pro rozvoj dítěte. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, v souladu s podmínkami daného státu a v rámci svých možností činí potřebná opatření pro poskytování pomocí rodičům a jiným osobám, které se o dítě starají, k uskutečňování tohoto práva a v případě potřeby poskytují materiální pomoc a podpůrné programy, zejména v oblasti zabezpečení potravin, šatstva a bydlení. 4. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna opatření nezbytná k zabezpečení obnovy péče o dítě ze strany rodičů nebo jiných osob, které nesou za dítě finanční odpovědnost, ať už na území státu, který je smluvní stranou úmluvy, nebo v zahraničí. Zejména v těch případech, kdy osoby, které nesou za dítě finanční odpovědnost, žijí v jiném státě než dítě, státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, podporují přístup k mezinárodním dohodám nebo uzavírání takových dohod a rovněž tak dosahují jiných odpovídajících dohod. ===Článek 28=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na vzdělání a s cílem postupného uskutečňování tohoto práva a na základě rovných možností zejména: :a) zavádějí pro všechny děti bezplatné a povinné základní vzdělání; :b) podněcují rozvoj různých forem středního vzdělání zahrnujícího všeobecné a odborné vzdělání, činí je přijatelné a dostupné pro každé dítě a přijímají jiná odpovídající opatření, jako je zavádění bezplatného vzdělání a, v případě potřeby, poskytování finanční podpory; :c) všemi vhodnými prostředky zpřístupňují vysokoškolské vzdělání pro všechny podle schopností; :d) zpřístupňují všem dětem informace a poradenskou službu v oblasti vzdělání a odborné přípravy k povolání; :e) přijímají opatření k podpoře pravidelné školní docházky a ke snížení počtu těch, kteří školu nedokončí. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna opatření nezbytná k tomu, aby kázeň ve škole byla zajišťování způsobem slučitelným s lidskou důstojností dítěte a v souladu s touto úmluvou. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, rozvíjejí a podporují mezinárodní spolupráci ve věcech týkajících se vzdělání, zejména s cílem přispět k odstranění nevědomosti a negramotnosti ve světě a s cílem usnadnit přístup k vědeckotechnickým poznatkům a moderním metodám výuky. V souvislosti s tím bude brán zvláštní ohled na rozvojové země. ===Článek 29=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se shodují, že výchova dítěte má směřovat k: :a) rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu; :b) výchově zaměřené na posilování úcty k lidským právům a základním svobodám, a také k zásadám zakotveným v Chartě Spojených národů; :c) výchově zaměřené na posilování úcty k rodičům dítěte, ke své vlastní kultuře, jazyku a hodnotám, k národním hodnotám země trvalého pobytu, jakož i země jeho původu, a k jiným civilizacím; :d) přípravě dítěte na zodpovědný život ve svobodné společnosti v duchu porozumění, míru, snášenlivosti, rovnosti pohlaví a přátelství mezi všemi národy, etnickými, národnostními a náboženskými skupinami a osobami domorodého původu; :e) výchově zaměřené na posilování úcty k přírodnímu prostředí. 2. Žádná část tohoto článku nebo článku 28 nesmí být vykládána způsobem omezujícím svobodu jednotlivců a organizací zřizovat a řídit výchovné instituce. Za všech okolností je však třeba zabezpečit dodržování principů stanovených v odstavci 1 tohoto článku a podmínek, aby vzdělání poskytované těmito institucemi odpovídalo minimálním standardům stanoveným státem. ===Článek 30=== V těch státech, v nichž existují etnické, náboženské nebo jazykové menšiny nebo osoby domorodého původu, nesmí být dítěti náležejícímu k takové menšině nebo domorodému obyvatelstvu odpíráno právo společně s příslušníky své skupiny užívat vlastní kultury, vyznávat a praktikovat své vlastní náboženství a používat svého vlastního jazyka. ===Článek 31=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají a zabezpečují právo dítěte na všestrannou účast v kulturním a uměleckém životě a napomáhají k tomu, aby dětem byly poskytovány odpovídající a rovné možnosti v oblasti kulturní, umělecké, oddechové činnosti a využívání volného času. ===Článek 32=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na ochranu před hospodářským vykořisťováním a před vykonáváním jakékoli práce, která může být pro něho nebezpečná nebo bránit jeho vzdělávání, nebo která by škodila zdraví dítěte nebo jeho tělesnému, duševnímu, duchovnímu, mravnímu nebo sociálnímu rozvoji. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k zabezpečení provádění tohoto článku. Za tímto účelem a s ohledem na příslušná ustanovení jiných mezinárodních dokumentů státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zejména: :a) stanoví nejnižší věkovou hranici nebo hranice pro vstup do zaměstnání; :b) stanoví odpovídající úpravu pracovní doby a podmínek zaměstnání; :c) stanoví odpovídající pokuty nebo jiné sankce k účinnému zabezpečení plnění tohoto článku. ===Článek 33=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají všechna nezbytná opatření, včetně zákonodárných, správních, sociálních a kulturních opatření, k ochraně dětí před nezákonným užíváním narkotických a psychotropních látek definovaných příslušnými mezinárodními smlouvami a k zabránění využívání dětí při jejich nezákonné výrobě a obchodování s těmito látkami. ===Článek 34=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují chránit dítě před všemi formami sexuálního vykořisťování a sexuálního zneužívání. K zabezpečení tohoto závazku státy zejména přijímají nezbytná vnitrostátní, dvoustranná a mnohostranná mezinárodní opatření k zabránění: :a) svádění nebo donucování dětí k jakékoli nezákonné sexuální činnosti; :b) využívání dětí k prostituci nebo k jiným nezákonným sexuálním praktikám za účelem finančního obohacování. :c) využívání dětí v pornografii a při výrobě pornografických materiálů za účelem finančního obohacování. ===Článek 35=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají všechna nezbytná vnitrostátní, dvoustranná a mnohostranná opatření k zabránění únosů dětí, prodávání dětí a obchodování s nimi za jakýmkoli účelem a v jakékoli podobě. ===Článek 36=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, chrání dítě před všemi ostatními formami vykořisťování, které jakýmkoli způsobem škodí blahu dítěte. ===Článek 37=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečí, aby: :a) žádné dítě nebylo podrobeno mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Za trestné činy spáchané osobami mladšími osmnácti let nebude ukládán trest smrti a trest odnětí svobody na doživotí bez možnosti propuštění na svobodu; :b) žádné dítě nebylo nezákonně nebo svévolně zbaveno svobody. Zatčení, zadržení nebo uvěznění dítěte se provádí v souladu se zákonem a používá se pouze jako krajní opatření a na nejkratší nutno dobu; :c) s každým dítětem zbaveným svobody bylo zacházeno s lidskostí a s úctou k vrozené důstojnosti lidské bytosti a způsobem, který bere ohled na potřeby osoby daného věku. Především musí být každé takové dítě umístěno odděleně od dospělých, ledaže by se uvážilo, že neoddělovat je od dospělých je v jeho vlastním zájmu, a s výjimkou závažných okolností musí mít právo udržovat písemný a přímý styk se svou rodinou; :d) každý dítě zbavené svobody mělo právo okamžitého přístupu k právní nebo jiné odpovídající pomoci, jakož i právo odvolávat se k soudu nebo jinému pravomocnému, nezávislému a nestrannému orgánu proti rozhodnutí a odnětí svobody a v každém takovém případě na přijetí neodkladného rozhodnutí. ===Článek 38=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují uznávat a zabezpečovat dodržování norem mezinárodního humanitárního práva, které se na ně vztahují v případě ozbrojených konfliktů a které se dotýkají dítěte. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna proveditelná opatření k zabezpečení toho, aby se osoby, které nedosáhly věku patnácti let, přímo neúčastnily bojových akcí. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se združují povolávání do svých ozbrojených sil osob mladších patnácti let. Při povolávání osob, které dosáhly věku patnácti let, avšak mladších osmnácti let, přijímají přednostně osoby starší. 4. V souladu se svými závazky podle mezinárodního humanitárního práva, které mají vztah k ochraně civilního obyvatelstva za ozbrojených konfliktů, státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají všechna proveditelná opatření k zabezpečení ochrany dětí postižených konfliktem a péče o ně. ===Článek 39=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna nezbytná opatření k podpoře tělesného i duševního zotavení a sociální reintegrace dítěte, které je obětí jakékoli formy zanedbání, využívání za účelem finančního obohacování nebo zneužívání, mučení nebo jiné formy krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání anebo ozbrojeného konfliktu. Zotavení a reintegrace se uskutečňují v místě a prostředí podporujícím zdraví, sebeúctu a důstojnost dítěte. ===Článek 40=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte obviněného, obžalovaného nebo uznaného vinným z porušení trestního práva na takové zacházení, které rozvíjí smysl dítěte pro důstojnost a čest, které znovu posiluje úctu dítěte k lidským právům a základním svobodám jiných a bere ohled na věk dítěte, napomáhá znovuzačlenění a zapojení dítěte do prospěšného působení ve společnosti. 2. Za tímto účelem a s ohledem na příslušná ustanovení mezinárodněprávních dokumentů státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zejména zabezpečují, aby: :a) žádné dítě nebylo obviněno, obžalováno nebo uznáno vinným z porušení trestního práva pro jednání nebo opomenutí, která nebyla zakázána vnitrostátním nebo mezinárodním právem v době, kdy k nim došlo; :b) každé dítě obviněné nebo obžalované z porušení trestního práva mělo přinejmenším tyto následující záruky; i) být považováno za nevinné až do doby, kdy podle zákona je prokázána vina; ::ii) být okamžitě a přímo, v nutných případech prostřednictvím svých rodičů nebo zákonného zástupce, informováno o obviněních proti němu vznášených, a mít při přípravě a při uplatnění své obhajoby právní nebo jinou potřebnou pomoc; ::iii) aby věc byla bez odkladu rozhodnuta v souladu se zákonem příslušným, nezávislým a nestranným úřadem nebo soudním orgánem ve spravedlivém procesu v přítomnosti právního zástupce nebo jiné odpovídající osoby a v přítomnosti rodičů nebo zákonných zástupců dítěte, ledaže by se zvážilo, že jejich přítomnost, zejména s ohledem na věk a situaci dítěte není v jeho zájmu; ::iv) aby nebylo nuceno vypovídat nebo přiznávat vinu; aby se mohlo seznamovat s výpověďmi svědků buď přímo anebo prostřednictvím jiných a aby byla zabezpečena rovnoprávná účast svědků obhajoby a hodnocení jejich výpovědí; ::v) jestliže bylo rozhodnuto, že se dítě provinilo proti trestnímu zákonu, aby toto rozhodnutí, jakož i jakákoli v důsledku toho přijatá opatření, byla v souladu se zákonem přezkoumatelná vyšším pravomocným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudním orgánem; ::vi) aby mu byla zajištěna bezplatná pomoc tlumočníka, jestliže dítě nerozumí jazyku v řízení používanému nebo jím nehovoří; vii) aby ve všech stadiích řízení bylo plně uznáváno jeho soukromí. 3. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, usilují o vypracování zákonů a zákonných procedur, o zřizování orgánů a institucí zvlášť určených pro děti obviněné, obžalované nebo uznané vinnými z porušení trestního práva a zejména o: :a) stanovení nejnižší věkové hranice, před jejímž dosažením se děti považují za nezpůsobilé porušit trestní právo; :b) v případě potřeby přijetí opatření k zacházení s takovými dětmi bez užití soudní procedury za předpokladu plného dodržování lidských práv a právních záruk. 4. Je nezbytné vytvořit různé záruky, jako je pečovatelská služba, pravidla o poradenství a dozoru; konzultativní služby; zavedení zkušební lhůty; náhradní péče; programy vzdělávání a přípravy zabezpečení takového zacházení s dětmi, které odpovídají jejich blahu, jakož i jejich poměrům a spáchanému deliktu. ===Článek 41=== Nic v této úmluvě se nedotýká ustanovení, která ve větší míře napomáhají uskutečnění práv dítěte a která mohou být obsažena v: :a) právním řádu státu, který je smluvní stranou, nebo :b) mezinárodním právu, které je pro takový stát závazné. ==Část II== ===Článek 42=== Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují s využitím odpovídajících prostředků široce informovat o zásadách a ustanoveních této úmluvy jak mezi dospělými, tak mezi dětmi. ===Článek 43=== 1. Pro zjišťování pokroku dosaženého státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, při plnění závazků přijatých touto úmluvou se zřizuje Výbor pro práva dítěte, který vykonává níže stanovené funkce. 2. Výbor se skládá z deseti odborníků vysokého morálního charakteru a uznávaných schopností v oblasti, která je předmětem této úmluvy. Členové výboru jsou voleni státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, z řad jejich státních příslušníků a vykonávají tuto funkci jako soukromé osoby, přičemž je brán ohled na spravedlivé zeměpisné rozdělení a na zastoupení hlavních právních systémů. 3. Členové výboru jsou voleni tajným hlasováním ze seznamu osob navržených státy, které jsou smluvní stranou úmluvy. Každý stát, který je smluvní stranou úmluvy, může ze svých občanů jmenovat jednu osobu. 4. První volby do výrobu se konají nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tato úmluva nabude účinnosti, a poté každé dva roky. Nejméně čtyři měsíce přede dnem konání každých voleb generální tajemník Spojených národů dopisem vyzve státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, aby do dvou měsíců předložily své návrhy. Generální tajemník pak připraví seznam všech takto navržených osob v abecedním pořádku s udáním států, které tyto osoby navrhly, a předloží jej státům, které jsou smluvní stranou úmluvy. 5. Volby se konají na zasedáním států, které jsou smluvní stranou úmluvy, svolaných generálním tajemníkem do sídla Spojených národů. Na těchto zasedáních, na kterých dvě třetiny států, které jsou smluvní stranou úmluvy, tvoří kvorum, jsou do výboru zvoleny ty osoby, které obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců států, které jsou smluvní stranou úmluvy. 6. Členové výboru jsou voleni na období čtyř let. Vystupujícího člena lze volit znovu, je-li navržen. Funkční období pěti členů výboru zvolených v prvních volbách uplyne koncem druhého roku; neprodleně po prvních volbách předseda vylosuje na zasedání jména těchto pěti členů. 7. Jestliže člen výboru zemře nebo odstoupí nebo oznámí, že z jakéhokoli důvodu nemůže dále plnit své povinnosti ve výboru, stát, který je smluvní stranou úmluvy a který jej navrhl za kandidáta, jmenuje jiného svého občana, který se souhlasem výboru vykonává funkci po zbytek funkčního období. 8. Výbor vypracuje vlastní jednací řád. 9. Výbor zvolí své funkcionáře na období dvou let. 10. Zasedání výboru se normálně konají v sídle Spojených národů anebo v jiném vyhovujícím místě určeném výborem. Výbor se pravidelně schází jednou ročně. Dobu trvání zasedání výboru určují a v případě potřeby kontrolují státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, na svém zasedání, s výhradou schválení Valným shromážděním. 11. Generální tajemník Spojených národů poskytne personál a zařízení potřebné k účinnému plnění funkcí výboru podle této úmluvy. 12. Se souhlasem Valného shromáždění obdrží členové výboru utvořeného podle této úmluvy odměnu z prostředků spojených národů za podmínek, o nichž rozhodne Valné shromáždění. ===Článek 44=== 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují předkládat prostřednictvím generálního tajemníka Spojených národů zprávy o opatřeních přijatých k uvedení práv uznaných v této úmluvě v život a o pokroku, jehož bylo při užívání těchto práv dosaženo: :a) do dvou let ode dne, kdy se staly smluvní stranou úmluvy; :b) poté každých pět let. 2. Ve zprávách podle tohoto článku se poukáže na případné skutečnosti a obtíže, které se týkají stupně plnění závazků podle této úmluvy. Zprávy rovněž obsahují informace dostatečné k tomu, aby byl zabezpečen úplný přehled výboru o provádění úmluvy v dotyčné zemi. 3. Stát, který je smluvní stranou úmluvy, který předložil výboru komplexní úvodní zprávu, nemusí v následujících zprávách předložených na základě odstavce 1 písm. b) opakovat základní informace poskytnuté dříve. 4. Výbor může od států, které jsou smluvní stranou úmluvy, požadovat další informace významné pro provádění úmluvy. 5. Výbor prostřednictvím Hospodářské a sociální rady předkládá Valnému shromáždění Spojených národů každé dva roky zprávu o své činnosti. 6. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, své zprávy zpřístupňují široké veřejnosti ve vlastní zemi. ===Článek 45=== Pro zajištění účinného provádění úmluvy a podněcování mezinárodní spolupráce v oblasti upravené touto úmluvou: :a) Odborné organizace, UNICEF a jiné orgány Spojených národů mají právo být přítomny jednání o provádění těch ustanovení této úmluvy, která spadají do oblasti jejich činnosti. Výbor může vyzvat odborné organizace, UNICEF a jiné příslušné orgány podle své úvahy, aby podaly názory odborníků na provádění úmluvy v oblastech spadajících do jejich činnosti. :b) Výbor podle své úvahy postupuje odborným organizacím, UNICEF a jiným příslušným orgánům zprávy došlé od států, kterou jsou smluvní stranou úmluvy, obsahující požadavek nebo ukazující na potřebu technické rady nebo pomoci, případně doplněné o poznámky nebo návrhy výboru týkající se těchto požadavků nebo oznámení. :c) Výbor může doporučit Valnému shromáždění, aby požádalo generálního tajemníka, aby z pověření Valného shromáždění provedl šetření týkající se specifických otázek, které mají vztah k právům dítěte. :d) Výbor může činit návrhy a všeobecná doporučení založená na informacích získaných na základě článků 44 a 45 této úmluvy. Tyto návrhy a všeobecná doporučení se postupují dotčenému státu, který je smluvní stranou úmluvy, a sdělují Valnému shromáždění zároveň s případnými připomínkami států, které jsou smluvní stranou úmluvy. ==Část III== ===Článek 46=== Tato úmluva je otevřena k podpisu všem státům. ===Článek 47=== Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny se ukládají u generálního tajemníka Spojených národů. ===Článek 48=== Tato úmluva zůstává otevřena k přístupu všem státům. Listiny ok přístupu se ukládají u generálního tajemníka Spojených národů. ===Článek 49=== 1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátý den po datu uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Spojených národů. 2. Pro každý stát, který úmluvu ratifikoval nebo k ní přistoupil po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí úmluva v platnost třicátý den po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ===Článek 50=== 1. Kterýkoli stát, který je smluvní stranou úmluvy, může navrhnout změnu úmluvy a předložit ji generálnímu tajemníkovi Spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s pozměňovacím návrhem státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se žádostí, aby mu sdělily, zda jsou pro svolání konference států, které jsou smluvní stranou úmluvy, která by návrh posoudila a rozhodla o něm. Generální tajemník svolá tuto konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se alespoň třetina států pro její uspořádání. Každý pozměňovací návrh přijatý většinou států, které jsou smluvní stranou úmluvy, přítomných a hlasujících na konferenci bude předložen Valnému shromáždění Organizace spojených národů ke schválení. 2. Změna odsouhlasená na základě odstavce 1 tohoto článku vstoupí v platnost, bude-li schválena Valným shromážděním Spojených národů, a přijata dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvní stranou úmluvy. 3. Vstoupí-li změna v platnost, stává se závaznou pro státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, které ji přijaly. Ostatní státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, jsou nadále vázány jen ustanoveními této úmluvy a kterýmikoli dřívějšími změnami, jež přijaly. ===Článek 51=== 1. Generální tajemník Spojených národů přijímá a rozesílá všem státům text výhrad, které státy učinily při ratifikaci nebo přístupu k úmluvě. 2. Výhrada, neslučitelná s předmětem a účelem této úmluvy, se nepřipouští. 3. Výhrady mohou být kdykoli odvolány oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Spojených národů, který o tom informuje všechny státy. Takové oznámení je účinné dnem, ve kterém bylo doručeno generálnímu tajemníkovi. ===Článek 52=== Stát, který je smluvní stranou úmluvy, může tuto úmluvu vypovědět písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Spojených národů. Vypovězení se stane účinným jeden rok po dni, ve kterém bylo doručeno generálnímu tajemníkovi. ===Článek 53=== Tato úmluva bude uložena u generálního tajemníka Spojených národů. ===Článek 54=== U generálního tajemníka Spojených národů bude uložen původní text této úmluvy, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění má stejnou platnost. Na důkaz toho níže podepsaní zmocněnci, kteří jsou k tomu řádně pověřeni svými vládami, podepsali tuto úmluvu. Dáno v New Yorku dne 20. listopadu 1989 [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:UN Convention on the Rights of the Child]] 1731 3862 2006-06-24T12:26:33Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/116_1976_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 116/1976&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Smluvní státy této smlouvy, :připomínajíce ustanovení [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]], podle kterých se všechny členské státy zavazují podnikat ve spolupráci s touto organizací společné i samostatné akce k dosažení všeobecného uznání a respektování lidských práv a základních svobod pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženského vyznání, :berouce v úvahu [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecnou deklaraci lidských práv]], která stanoví, že všichni lidé se narodili jako svobodní a rovnoprávní ve své důstojnosti i právech a že každý člověk má nárok na veškerá práva a svobody uvedené v této deklaraci bez jakéhokoliv rozlišování, zejména podle rasy, barvy pleti nebo národnostního původu, :berouce v úvahu Deklaraci o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, ve které Valné shromáždění prohlašuje, že proces osvobozování je nezadržitelný a nezvratný a že v zájmu lidské důstojnosti, pokroku a spravedlnosti je nezbytné likvidovat kolonialismus a všechny praktiky segregace a diskriminace, které jsou s ním spjaty, :připomínajíce, že v souladu s Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace státy odsuzují především rasovou segregaci a apartheid a zavazují se znemožnit, zakázat a vymýtit všechny praktiky tohoto druhu na územích, která spadají pod jejich jurisdikci, :připomínajíce, že podle [[Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia|Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia]] některé činy, které mohou být též pokládány za činy apartheidu, jsou zločinem podle mezinárodního práva, :připomínajíce, že podle Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti jsou „nelidské činy vyplývající z politiky apartheidu“ pokládány za zločiny proti lidskosti, :připomínajíce, že Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo řadu rezolucí, které odsuzují politiku a praktiky apartheidu jako zločin proti lidskosti, :připomínajíce, že Rada bezpečnosti důrazně upozorňuje, že apartheid, jeho další stupňování a šíření vážně narušuje a ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, :přesvědčeny, že Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu by umožnila přijmout ještě účinnější mezinárodní i vnitrostátní opatření k potlačení a trestání zločinu apartheidu, se dohodly takto: ==Článek 1== #Smluvní státy této úmluvy prohlašují, že apartheid je zločinem proti lidskosti a že nelidské činy vyplývající z politiky a praktik apartheidu a obdobné politiky a praktik rasové segregace a diskriminace, které jsou uvedeny v článku II této úmluvy, jsou zločiny, které jsou v rozporu se zásadami mezinárodního práva, především s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů a vážně ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost. #Smluvní státy této úmluvy prohlašují za zločinné organizace, instituce i jednotlivce, kteří páchají zločin apartheidu. ==Článek 2== Pro účely této úmluvy se pojem „zločin apartheidu“, který zahrnuje obdobnou politiku a praktiky rasové segregace a diskriminace, jaké jsou uplatňovány v Jižní Africe, vztahuje na následující nelidské činy, páchané s cílem vytvořit a upevnit nadvládu jedné rasové skupiny osob nad jakoukoliv jinou rasovou skupinou osob a systematicky tyto osoby utlačovat: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> zbavení příslušníka nebo příslušníků rasové skupiny nebo skupin práva na život a svobodu osobnosti: <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> zavražděním příslušníků rasové skupiny nebo skupin; </li> <li> způsobením vážné tělesné nebo duševní újmy příslušníkům rasové skupiny nebo skupin, omezením jejich svobody nebo důstojnosti nebo jejich mučením či krutým, nelidským nebo ponižujícím zacházením či tresty; </li> <li> svévolným uvězněním a nezákonným žalářováním příslušníků rasové skupiny nebo skupin; </li> </ol> </li> <li> úmyslné vytváření životních podmínek rasové skupině nebo skupinám, zaměřeným k dosažení její nebo jejich částečné nebo úplné fyzické likvidace; </li> <li> jakákoliv legislativní a jiná opatření, jejichž smyslem je zabránit rasové skupině nebo skupinám v účasti na politickém, sociálním, ekonomickém a kulturním životě země a záměrné vytváření podmínek, které znemožňují plný rozvoj takové skupiny nebo skupin zejména tím, že příslušníci rasové skupiny nebo skupin jsou zbaveni základních lidských práv a svobod včetně práva na práci, práva založit povolené odborové organizace, práva na vzdělání, práva výjezdu a návratu do své země, práva na státní příslušnost, práva na svobodu pohybu a volbu místa usídlení, práva na svobodu myšlení a projevu a práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování; </li> <li> jakákoliv opatření včetně legislativních, jejichž smyslem je rozdělovat obyvatelstvo podle rasy zřizováním oddělených rezervací a ghet pro příslušníky určité rasové skupiny nebo skupin, zákazem uzavírat smíšená manželství mezi příslušníky různých rasových skupin, vyvlastňováním půdy, kterou vlastní rasová skupina nebo skupiny či jejich příslušníci; </li> <li> vykořisťování práce příslušníků rasové skupiny nebo skupin, zejména jejich nasazením na nucené práce; </li> <li> pronásledování organizací a osob za jejich odpor proti apartheidu odnětím jejich základních práv a svobod. </li> </ol> ==Článek 3== Mezinárodní trestní odpovědnost se vztahuje, bez ohledu na motivaci, na jednotlivce, členy organizací nebo institucí a představitele státu bez zřetele na to, zda sídlí na území státu, ve kterém došlo ke spáchání činů nebo v některém jiném státě ve všech případech, kdy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> se dopustí, přímo podnítí, zúčastní nebo se spojí s jinými ke spáchání činů uvedených v článku II této úmluvy; </li> <li> budou přímo navádět, povzbuzovat nebo napomáhat spáchání zločinu apartheidu. </li> </ol> ==Článek 4== Smluvní státy této úmluvy se zavazují: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> přijmout jakákoliv legislativní nebo jiná opatření nezbytná k potlačení, jakož i k zabránění jakémukoliv povzbuzování ke zločinu apartheidu a obdobné politice rasové segregace nebo jejím projevům a k potrestání osob, které se takového zločinu dopustí; </li> <li> přijmout legislativní, soudní a správní opatření ke stíhání, souzení a trestání osob, v souladu se svou jurisdikcí, které jsou odpovědné za činy uvedené v článku II této úmluvy, nebo jsou z těchto činů obviněny bez ohledu na to, zda tyto osoby jsou usídlené na území státu, ve kterém byly činy spáchány, nebo jsou občany tohoto státu či některého jiného státu, nebo jsou osobami bez státní příslušnosti. </li> </ol> ==Článek 5== Osoby obviněné ze spáchání činů uvedených v článku II této úmluvy mohou být souzeny příslušnými soudy kteréhokoliv smluvního státu této úmluvy, který může mít jurisdikci nad obžalovanou osobou, nebo mezinárodním trestním soudem, který je příslušný pokud jde o ty smluvní státy, které jeho jurisdikci přijaly. ==Článek 6== Smluvní státy této úmluvy se zavazují k dosažení cílů této úmluvy přijmout a provádět v souladu s Chartou Organizace spojených národů rozhodnutí Rady bezpečnosti určená k zabránění, potlačení a trestání zločinu apartheidu a spolupracovat při provádění rozhodnutí přijatých jinými příslušnými orgány Organizace spojených národů. ==Článek 7== #Smluvní státy této úmluvy se zavazují předkládat skupině ustavené podle článku IX pravidelné zprávy o legislativních, soudních, správních nebo jiných opatřeních, která přijaly a která naplňují ustanovení této úmluvy. #Kopie těchto zpráv budou zasílány prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů Zvláštnímu výboru pro apartheid. ==Článek 8== Jakýkoli smluvní stát této úmluvy může vyzvat kterýkoliv příslušný orgán Organizace spojených národů, aby v souladu s Chartou Organizace spojených národů podnikl podle vlastního uvážení vhodné kroky k zabránění a potlačení zločinu apartheidu. ==Článek 9== #Předseda Komise pro lidská práva jmenuje skupinu pro projednávání zpráv předkládaných smluvními státy podle článku VII, skládající se ze tří členů Komise pro lidská práva, kteří jsou současně zástupci smluvních států této úmluvy. #Jestliže mezi členy Komise pro lidská práva nebudou zástupci smluvních států této úmluvy nebo bude-li jich méně než tři, generální tajemník Organizace spojených národů jmenuje po konzultaci se všemi smluvními státy této úmluvy zástupce smluvního státu nebo smluvních států, kteří nejsou členy Komise pro lidská práva, aby se zúčastnili práce skupiny, vytvořené podle odstavce 1 tohoto článku, až do té doby, kdy do Komise pro lidská práva bude zvolen zástupce smluvního státu této úmluvy. #Tato skupina se může scházet k projednávání zpráv předložených podle článku VII na dobu nepřesahující pět dnů ať již před zahájením zasedání Komise pro lidská práva nebo po jeho skončení. ==Článek 10== <ol> <li> Smluvní státy této úmluvy zmocňují Komisi pro lidská práva, aby: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> požádala orgány Organizace spojených národů, aby při předávání kopie petic podle článku 15 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace věnovaly pozornost stížnostem týkajícím se činů, které jsou uvedeny v článku II této úmluvy; </li> <li> na základě zpráv příslušných orgánů Organizace spojených národů a pravidelných zpráv smluvních států této úmluvy vypracovala seznam osob, organizací, institucí a představitelů států, kteří jsou podezřelí z odpovědnosti za zločiny uvedené v článku II této úmluvy, jakož i těch, proti kterým smluvní státy této úmluvy již zahájily soudní řízení; </li> <li> vyžádala od příslušných orgánů Organizace spojených národů informace týkající se opatření, která přijaly orgány odpovědné za správu poručenských a nesamosprávných území a všech dalších území, na která se vztahuje rezoluce Valného shromáždění 1514 (XV) ze 14. prosince 1960, pokud jde o osoby podezřelé ze spáchání zločinů podle článku II této úmluvy, o kterých se má za to, že podléhají jejich územní a administrativní jurisdikci. </li> </ol> </li> <li> Do splnění cílů Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, která je obsažena v rezoluci Valného shromáždění 1514 (XV), nebudou ustanovení této úmluvy žádným způsobem omezovat právo předkládat petice, poskytnuté těmto národům jinými mezinárodními dokumenty nebo Organizací spojených národů a jejími odbornými organizacemi. </li> </ol> ==Článek 11== #Činy uvedené v článku II této úmluvy nebudou pro účely extradice pokládány za politické zločiny. #Smluvní státy této úmluvy se v těchto případech zavazují vyhovět v souladu s jejich právním řádem a platnými smlouvami žádostem o extradici. ==Článek 12== Spory mezi smluvními státy týkající se výkladu použití nebo plnění této úmluvy, které se nevyřeší jednáním, budou na žádost smluvních států, které jsou stranami sporu, předloženy Mezinárodnímu soudnímu dvoru s výjimkou případů, kdy se strany sporu dohodnou na některém jiném způsobu řešení sporu. ==Článek 13== Tato úmluva je otevřena k podpisu všem státům. Kterýkoliv stát, který nepodepíše tuto úmluvu před datem jejího vstupu v platnost, může k ní přistoupit. ==Článek 14== #Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Přístup k úmluvě se uskuteční uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 15== #Tato úmluva vstoupí v platnost třicátý den po datu uložení dvacáté listiny o ratifikaci nebo přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Pro každý stát, který ratifikuje nebo přistoupí k této úmluvě po datu uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí tato úmluva v platnost třicátý den po datu uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 16== Smluvní stát může vypovědět tuto úmluvu písemným sdělením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po datu, kdy generální tajemník obdrží toto sdělení. ==Článek 17== #Kterýkoliv smluvní stát může kdykoliv požádat o revizi této úmluvy formou písemného oznámení generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. #Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodne, pokud to bude nutné, o krocích, které je třeba, pokud jde o takovou žádost, učinit. ==Článek 18== Generální tajemník Organizace spojených národů bude informovat všechny státy o následujících skutečnostech: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech, ratifikacích nebo přístupech podle článku XIII a XIV; </li> <li> o datu vstupu v platnost této úmluvy podle článku XV; </li> <li> o výpovědích podle článku XVI; </li> <li> o oznámeních podle článku XVII. </li> </ol> ==Článek 19== #Tato úmluva, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění má stejnou platnost, bude uložena v archivech Organizace spojených národů. #Generální tajemník Organizace spojených národů předá ověřený stejnopis této úmluvy všem státům. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1732 3253 2006-06-11T14:36:50Z -jkb- 4 '''Commons Ticker, příprava instalace''' různé adresy pro CT * [[:de:Benutzer:Duesentrieb]]| - Commons Ticker autor * [[meta:User:Duesentrieb/CommonsTicker|CommonsTicker]] - Commons Ticker Meta ------- == Creating a Ticker == Each local ticker must be registered in the configuration of the CommonsTicker-bot on the toolserver. To request a ticker for a project, please do the following: * Find an admin on your project who wants to help set it up. For me to work with him/her, the admin needs to speak English or German, and should be available on IRC while the ticker is set up. * Add the name of your project, a link to the ticker page and a link to the admin's user page to the ''[[#Requests for Ticker]]'' section below. Please specify what configuration you want (see ''[[#Available Options]]'' below) * Go through the ''[[#Checklist]]'' below to prepare the pages and templates used by CommonsTicker * Drop a short note on [[:de:Benutzer Diskussion:Duesentrieb|my talk page]] and/or contact me on IRC. === Available Options === CommonsTicker can be configured in several ways. The most important options are listed below: * '''order:''' oldest or newest on top? * '''update mode:''' append new or replace all? (for ''replace all'': how many days should be shown?) * '''minor:''' hide deletion of old version and people replacing their own uploads? Options for the ticker page: * '''page:''' what page should the ticker be on? Usually, that is ''Wikipedia:CommonsTicker''. * '''template:''' what template should be used for formating entries? ''TickerEntry'' is suggested. === Checklist === * '''you:''' Create ticker page (see ''[[#Ticker Page]]'' below), create/translate header. The header should contain at least: ** a link to this meta page ** a link to the local admin (you) ** a link to the appropriate discussion page ** ''Note:'' a separate "List" page is no longer needed. * '''you:''' put a header on the discussion page, explaining where to discuss what, and whom to contact when. Include at least: ** a link to this meta page (and/or) the [[User talk:Duesentrieb/CommonsTicker|CommonsTicker talk page]] ** a link to the local admin (you) * '''you:''' Create TickerEntry and TickerAction templates (see ''[[#Ticker Template]]''), adjust/translate as needed. They may be called whatever you like, but you'll have to tell me if you don't use the "standard" names. * '''you:''' Copy and adjust CSS styles (see ''[[#CSS]]'') to MediaWiki:common.css * '''you:''' tell me what options you would like (see ''[[#Available Options]]'' above) * '''''me:''' Create an account for the bot. Add contact info.'' * '''''me:''' Create a config file. Run the bot manually to see if it works.'' * '''you:''' Check that the ticker does what you want. Tell me about changes you want. * '''you:''' Add translations for the contact info on the bot's user page * '''you:''' Doublecheck that everything works. Tell me if everything is OK. * '''''me:''' schedule ticker for automatic updates.'' '''Note:''' the account used for ticker updates should '''not''' have the ''bot flag''. The bot flag is used to hide bot edits on RecentChanges/Watchlist; but the CommonsTicker posts notifications, which people should ''see''. -- [[User:Duesentrieb|Duesentrieb]] 20:57, 31 May 2006 (UTC) === Requests for Ticker === To request a ticker page, please follow the instructions above and add an entry mentioning the name of your wiki, the desired ticker page, and the user page of the cooperating admin (you?). Go through the [[#Checklist]] to prepare the ticker page. Don't forget to contact me on [[:de:Benutzer Diskussion:Duesentrieb|my talk page]] and/or on IRC. 1733 3884 2006-06-26T09:57:06Z 88.101.103.176 {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Kronika obce Velké Petrovice |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=kronika obce |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=PD |JINÉ=z kroniky přepsal Luboš Tér |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} 1. Tato kniha obsahuje 200 listů v pevné vazbě svázaných a čísly běžnými opatřených a razítkem obce na tomto listě na každé 10 stránce otisknutým. Vlastnoruční podpisy starosty a člena obecní rady připojeny : Thér Ant. starosta. Zakladatel a pisatel této pamětní knihy Frant. Mayer, narozen v České Metuji dne 2. prosince 1866, jediný syn manželů Jana Mayera a Markéty roz. Pohlové ve Žďáře, domkářů čp.2 v Maršově, vychodil 8 roků obecnou školu, vyučen umělému tkalcovství, zastával funkci tajemníka v Maršově od roku 1892 do roku 1918, dnem 10. listopadu 1904 přesídlil do Petrovic, kdež koupil nově postavený domek čp.31 se svoji manželkou Veronikou roz. Bůmovou ze Žďára, s kterouž měl 6 dítek tj. 4 syny a 2 dcery, nejstarší zemřela v 21. roce svého věku a ostatní všichni již plnoletí a ženatí jsou. V roce 1900 hlásil se k poštovní službě, k níž byl přijat jako přespolní listonoš IV. okresu doručovacího při poštovním a telegrafickém úřadě v Polici, od kteréžto doby sloužil a dnem 2. srpna 1933 na vlastní žádost dán do výslužby, funkci ob. tajemníka v Petrovicích zastává od 9. července 1919, kteréhož dne byl ob. zastupitelstvem zvolen. 2. OBEC PETROVICE OSADA PETROVIČKY. Výška 497 m.n.mořem, nádraží Police n.M., poštovní autobusová doprava, poštovní úřad v Polici n.M. Celková výměra 464 ha. Plošná výměra 413 ha. Obec Petrovice jest samostatná a tvoří jí místní obec a osada Petrovičky, dle posledního sčítání lidu z roku 1920 bylo v Petrovicích 405 obyvatel a to 193, mužů 212 žen bydlících v 85 domcích, národnost česká, dle vyznání 267 katolíků, 111 čsl., 2 evang. a 25 bez vyznání. V Petrovičkách 160 obyvatel a to 79 mužů, 81 žen bydlících v 37 domcích, národnost česká, dle vyznání 156 katol., 4 čsl., zaměstnání zemědělství, obchod a živnosti, řemesla a továr. dělnictvo. Útvar půdy hlinito-kamenitý a končí tvrdou opukou, na půdě této daří se veškeré plodiny hlavně žito, ječmen, oves, brambory, řepa krmná a částečně i pšenice. Hlavní obec jest na rovině a táhne se dosti příkrým kopcem až do úzkého údolí, kterýmž protéká řeka Metuje, na horním konci obce jest malý rybník a také takový v osadě Petrovičkách. Samoty jsou Kozínek a statek v poli zvaný Březina, názvy různých částí obce jsou draha, velká pastušina, malá pastušina, louka obecnice, v čihadle, očistci a na homoli a vrších. V obci jest 2 tř. ob. škola, chudobinec, 2 záložní spořitelní spolky, Jednota Sokol, Děl. Těl. Jednota, ochot. Spolek, sportovní klub a 2 sbory dobrovolných hasičů. Úvod. Pověřen obecním zastupitelstvem k sepsání a vedení pamětní knihy obce Petrovice a osady Petroviček, činím tak z přesvědčení, že bude mi možno podati jasný obraz všech pamětihodných událostí a věci v obci se přihodivších a bude mou snahou, aby postupně veškeré takové záznamy rok od roku v pamětní knize byly vedeny. Založení Velkých a Malých Petrovic stalo se v druhé polovici třináctého století panem Petrem synem Sezemovým držitelem panství náchodského od něhož asi obě vsi jméno obdržely, neboť z popisu hranic zachovalého z roku 1254 jeví se hranice dvou sousedů p.Petra, syna Sezemova a p.Rubína od místa, kde ústí potok srbský do řeky Metuje až ku potoku řečenému Vlasinný, jenž taktéž vlévá se do řeky Metuje, náležela do polovice břehem na levé straně ku klášteru polickému a s břehem na pravé straně řeky Metuje panu Petru Sezemovu, držiteli panství náchodského. 3. Krajina tato byla porostlá lesem, který se kácel půda jeho se vzdělávala a vykácené dříví používáno bylo ku stavbám obydlených a hospodářských stavení, jichž postaveno ve Velkých Petrovicích celkem 14, vesměs ze dřeva a v polokruhu na způsob podkovy, byla to čísla 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14, číslo 13 vybouráno, oba konce osady, jakož i osada Petrovičky zbudovány později, o nichž nazachovalo se záznamu delší dobu. Roku 1341 byly obě osady Velké a Malé Petrovice, jakož i Dřevíč a polovice osady Maršova koupeny broumovským opatem Předborem, bývalým proboštem kláštera polického, od pana Hynka z Dubé, toho času pána v Náchodě. Nástupce Předbora, opat Oldřich, roku 1366-81 postoupil vesnic těchto zemanu Janu Kdulinovi a manželce jeho Bonuži k doživotnímu užívání, od nichž panošem Jindřichem z Popovic, bratrem probošta polického Petra vykoupeny byly. Opat broumovský Diviš svolil roku 1390 by probošt Petr, statků těch pro sebe na čas svého života v nájmu užíval. Všechny vesnice byly v držení vrchnosti polické, kteráž dala půdu osadníkům vesnic těchto odměřiti, za čež museli osadníci vesnic těch platiti určitou částku peněžitou a konali vyměřované jim práce u vrchnosti. Odměřená půda dělila se v lány (lán měřil 60-70 korců). Lán dělil se na 12 prutů a prut 4 čtvrtky. Dle toho měly Velké Petrovice 5 lánů a 9 prutů pozemků, mimo louky pod Kozím Hřbetem, jejichž za plat užívaly. Petrovice Malé měly, 2 lány a 3 1/2 prutů, každý lán měl býti jednou selskou usedlostí, čemuž však vždy nebylo, jelikož usedlosti selských bylo vždy více. Dle přidělených lánů se však vyměřovaly všecky poplatky a roboty. Platilo se z 1 lánu po 50 až 70 groších, mimo obilného platu který činil 1/2 korce žita, 1/2 korce pšenice a 1/2 korce ovsa, později jen věrtel ovsa. Z každého lánu odváděny klášteru polickému 2 kůry 24 vajec ročně. Roboty záležely v tom, že osadníci jednotlivých vesnic museli na panských polích orati a sice vyměřeno bylo z 2 lánu 24 záhonů orání třikrát v roce a to dvakrát na podzim a jednou na jaře. Ve žních musel každý hospodář 2 dny robotovati, jeden den z jara 1 den ve žních. 4. Kteří měli koně museli obilí do panských stodol odvážeti, jakož i seno sušiti, skládati a do kláštera voziti. Jiná robota záležela v tom, že osadníci dle potřeby museli choditi na hon, mimo to museli o vánocích po 1 voze dříví do kláštera polického odvézti, jakož i žernovy vozili do panského mlýna. Kdo koní neměl, musil konati práce ruční. Jiná robota byla vožení dříví k panským stavbám, jakož i kámen k panské vápenici voziti. Úplné osvobození od roboty a platů měli pouze šolcové, čili rychtáři dědiční. Mimo polnosti na lány odměřených měla každá ves jisté jmění obecní tj. draha a pastviny, něco lesa neb louky obecní, v Petrovicích jméno „draha“ pochází z těch dob. Dle urbáře z roku 1406 byly ve Vel. a Malých Petrovicích 2 dvory panské, dvůr petrovický měl 2 1/2 lánu polí a les a měl ho v držení v nájmu člověk jménem Vacek, který z něho platil 36 grošů splatných o sv. Jiří a taktéž o sv. Havlu, mimo toho odváděl klášteru o Vánocích 2 slepice a housku za groš a o Velikonocích 2 sýry a kopu vajec, místo sýra pak odváděl 2 groše ročně. Druhý dvůr byl na homoli a pozemky jeho táhly se až k ústí potoka dřevíckého od hranic petrovických. Opat Diviš prodal dvůr „Homoli“ roku 1404 bez vesnic V. a M. Petrovic p. Bavorovi z Hustířan u Neznášova na čas jeho života s poli a lesy a části luk v údolí při řece Metuji ležící u hranic Petrovických, vyjma lesa nad cestou podél Metuje jež zůstal klášteru. Z lesů panských brala vrchnost potřebné dříví a přenechávala také dříví poddaným svým pokud těmto jich vlastní lesy nedostačovaly za jistý roční poplatek, který ustanovený lesný od nich vybíral. Jiného požitku poskytovala honitba, jelikož rozsáhlé lesy hemžily se divokou zvěří jako zajíci, srnčím, jeleny, na skalách hnízdili tetřevi a tetřívci. Vedle toho bylo mnoho zvěře škodlivého jako: lišek, tchořů, kun, dravých ptáků a nebylo vzácností o vyskytnutí se vlka i medvěda v lesích těch. Potoky a řeka Metuje náležely vrchnosti a mlýny a náhony při nich vystaveny byly nákladem kláštera polického, neb aspoň s pomoci jeho, z čehož vrchnost také značné požitky brala. V zdejší obci vystavený mlýn tak zvaný mostecký vystavěn byl v době pozdější. Hájenství petrovické skládalo se z lesů „Černý 5. les, Bába, Vlčinec, Koudelka, Kozínek s Kozím Hřbetem a měli na ně dohled stanovení rychtáři. Soudní moc nad poddanými náležela opatu břevnovskému, jakož i jiná veřejná správa na panství, poněvadž újezd polický z moci úřadů župních byl vyňat, moc nad poddanými vykonával ve jménu opata probošt polický, kteráž moc mimo regulování pří, vztahovala se k dohledu na ostatní soudy zřízené, z nichž vrchnosti veliké důchody vycházely. Soudy čili rychty byly v Polici, v Srbské, Pěkově, Lachově a Dědově, rychty na vsích byly dědičné, takže držitel statku byl rychtářem čili šolcem a předsedal soudu s konšeli vrchnosti dosazovanými. Ve vesnicích ostatních byli sice také rychtáři, kteří však neměli pravé soudní moci a odbývaly se menší pře u soudu kde byly rychty, větší pře a zločiny souzeny byly u soudu městského v Polici. Hlavní soudy se odbývaly čtyřikráte za rok jak ve městě Polici, tak i venkovských rycht, mimo toho byl soud společný pro vsi přikoupené zboží náchodského se sídlem v Petrovicích. K soudům dojížděl probošt polický a zasedal na ních s rychtáři a přísežnými. Šolcové museli dáti oběd proboštovi a jeho čeledi, k čemuž poddaní přispívali každý hospodář v oněch 4 vsích dvěma penězi, v Petrovicích, Petrovičkách a ve Dřevíči jedním penízem, konšele byli z toho platu vyjmuti. Opatovi kláštera příslušelo také vybírání berně zemské, jež byla vyměřena z každého lánu a ze mlýnů jež podaní odváděli vrchnosti v jisté určité částce. Vrchnost pak platila obvzláštní berní královskou za sebe tak i obecní zemskou, kdykoliv sněmem zemským na poddané byla povolena. Tato daň činila z celého panství polického 53 kop, 20 grošů 8 peněz ročně, když však byla povalena berní zemská obecná činila 56 kop 8 peněz. Rozdíl ten pocházel z toho, že některé statky byly z roční berně vymíněny a platily jen berní zemnskou, když na ně připadla. Tak platil nájemce petrovický Vacek ze dvoru 80 grošů, jen když byla berná na celou zem uložena. V Petrovicích mimo Vacka platily se 3 kopy 5 grošů 4 peníze, v Petrovičkách 1 kopa 16 grošů, takže na každý lán polí asi 1/2 kopy čili 30 grošů připadlo. O zevnějších událostech v krajině polické není žádných písemných památek. Ve 14 století a na počátku 15 století panoval Karel IV byly časy pokojny a bylo ve zdejší krajině klidno. 6. Dějiny naší vlasti nás poučují, že za posledních let panování Václava IV, vznikly vystupováním mistra Jana Husa, jeho upálením v Kostnici dne 6. Červ. 1415 velké bouře náboženské. Velká většina lidu českého stála při učení Husova, kdežto Němci a mnozí páni čeští byli jeho odpůrci. Po Václavu IV, jenž roku 1419 raněn byl mrtvicí a zemřel, měl v Čechách panovati bratr jeho Zikmund, o němž však Čechové nechtěli slyšet, hlavně proto, že jim dal upáliti jich miláčka Jana Husa, pak i z té příčiny, že se příkre stavěl proti jejich náboženským požadavkům. Zikmund počal válku proti národu českému hned na jaře roku 1420, sebrav vojsko ve Slezku a vtrhnuv do Čech přes Náchod, tu poprvé krajina naše zakusila svízele a těžkosti této války. Válečné tažení císaře Zikmunda se nepodařilo, neboť Čechové zvítězili. Mezi tím se vojsko české po dobytí Jaroměře v jinou stranu obrátilo, sebrala knížata slezká císaři oddána na 20.000 mužů vojska a vtrhla do Čech přes Broumov, hubení kacířů mečem a ohněm bylo heslem vojsk Zikmundem do Čech vyslaných. Police byla neohrazena, proto mnoho obyvatelů z Police a skalních vesnic před vpádem Slezanů uteklo na horu Ostaš, kamž vedla pouze úzká pěšinka, jež dobře hájena býti mohla. Slezané přitáhli 27.května 1421 do Police, tuto vypálili a pozůstalý lid povraždili a pak se hnali útokem na vrch Ostaš, kamž jim cestu člověk kterého cestou chytili, ukázal, na čež přesilou vrch Ostaš dobyli, lid tam ukrytý zabíjeli mnohým jazyky uřezali, jiné pak ze skal dolu házeli, ženy a panny za vlasy na stromy věšeli, jak v tom dobře mezi skalami ukryté a potom domu se navrátivší vypravovali o člověku, který jim cestu na horu Ostaš ukázal se praví, že jej přivázali ke stromu a po krveprolití, jak výše uvedeno jej odvázali a sťali. Následek vpádu Slezanů byl, že krajina polická opět uvedena v poslušenství opata broumovského. Jakmile o tomto strašném krveprolití zvěst po Čechách se zvířila, přitáhla zemská česká hotovost vojenská pod vedením Čeňka z Vartenberka a Hynka Krušiny z Lichtenberka k Polici a odtud k Broumovu, kterýž oblehli. Knížata slezká vyjednávala s nimi o mír se zá- 7. vazkem, že víckráte do Čech nevpadnou, načež Čechové odtáhli. Když však později na Zikmundovu žádost knížata německá vtrhla do Čech, sebrali Slezáci opět vojska a spojilo se s vojskem Zikmundovým. Silný oddíl vojska toho vpadl od Broumova přes Policko do Čech až k Náchodu. Čechové z pomezních krajin vytáhli proti nim od Náchoda, Slezané dali se na oko na útěk, Čechové jali se je pronásledovati a když dosáhli úzkého údolí od Hronova k Polici asi v místech pod Petrovicemi kde stojí nyní nádraží, Slezané se náhle obrátili a svedli s Čechy dne 19. Září 1421 boj, při čemž Čechové poraženi a padlo jich 250. Následkem tohoto vítězství dostal se tehdejší opat Mikuláš v úplné držení panství polické arciť pomocí slezkou. Roku 1425 vtrhl biskup vratislavský Kon... přes Náchod do Čech a pálil vesnice odtud až k Trutnovu a k Červené Hůře, kdež sídlil Hynek z Dubé, zarytý protivník husitů a jehož bratr sídlil v Adrsbachu. Čechové na odvetu vpadli do Kladska, dobyli Radku a krajinu zpustošili. Roku 1427 dobyli Jaroměřští, Hradečtí, Dvorští a Náchodští Červené Hůry, při čemž jim pomáhal Sálava ze skal a následek toho byl, že strana husitská na policku značně zesílila. Hynek z Adersbachu přišel ve válkách o svůj hrad, jenž přešel v držení Jana Krušiny z Lichtenburka. Tento Krušina byl roku 1434 v Broumově v nějaké hádce zabit, následkem čehož příbuzní a přátelé jeho mnoho vesnic ve zdejším panství vypálili, mnoho lidí zajímali, usmrtili, nebo ve vazbě drželi. Za dalších válek husitských utrpěla nejen Police, ale téměř všechny vesnice značných pohrom, takže mnohé vesnice byly nadobro opuštěny. Opat Heřman, jenž obdržel od císaře Zikmunda stvrzení privilegií kláštera broumovského, pečoval zase o osazení Police a opuštěných vesnic, čímž nastaly zase příznivější poměry. Po smrti Zikmundově nastoupil na trůn Albrecht II, za něhož rozpadla se země česká na 2 válčící tábory, Albrecht však roku 1439 zemřel a Čechy zůstaly po 13 let bez krále, v kterýžto však dobře zakoušela zdejší krajina mnohé svízele od pověstného Jana Koldy st. a mlad. ze Žampachu, bez prvního držitele Náchoda, též Aderspachu a Skály staly se sídly loupežníků, kteří zdejší krajinu pustošili, až posléze pomoci slezkou hrady tyto roku 1447 pobořeny byly. 8. V okolí Petrovic, severně od nádraží polického za tunelem nad vtokem potoka žďárského od řeky Metuje, nalézá se lesnatý vrch pod známým jménem „Vlčinec“, který se táhne směrem k Maršovu a ke Žďáru, kde spatřují se ještě zbytky hrádku neb tvrze obehnané 2 krát příkopy a který dle zmínky patřil odpradávna k újezdu polickému a od roku 1213 klášteru břevnovskému. Když roku 1341 přikoupeny byly osady V. a M.Petrovice a Dřevíč opatem broumovským Předborem od Hynka z Dubé tč.pána na Náchodě, a postoupeny byly tyto osady asi v roce 1366-81 Jadu Kdulinovi a manželce jeho Donuši k doživotnímu užívání, bydlili asi tito manželé na hrádku „Vlčinci“, kterýžto hrádek byl asi podnikavým opatem Bavorem před tím postaven, avšak roku 1406 byl již hrádek ten opuštěn a pronajat jakémusi Strádalovi ze vsi Srbské, který z něho 2 groše úroků platil. Též v tom čase stávala hory na „Homoli“, kde donedávna ještě zbytky této tvrze zřejmy byly. Obě tyto tvrze zanikly, jakým způsobem nezachovaly se o nich další paměti, dle pověsti asi zanikly v dobách husitských, poněvadž byly později sídla loupežníků a vzaly tudiž a s těmito zánik svůj. Roku 1456 byl loupežný Kolda z Náchoda vypuzen, čímž se okolí tehdy, i zdejší krajině ulevilo. Po smrti mladého krále Ladislava Pohrobka stal se králem českým Jiří z Poděbrad, jenž Jana Koldu z Náchoda vyhnal, a do roku 1469 žila zdejší krajina v pokoji a míru, neboť Jiří z Poděbrad obnovil práva a řád země české. Avšak v témž roku uherský král Matiáš Korvín, co papežův spojenec, zdvihl válku proti Jiřímu z Poděbrad a poslal svého nejlepšího hejtmana Františka z Háje se 400 jízdními, 300 pěšími vojáky na pomoc Slezanům, kteří se proti Jiřímu vzbouřili. František z Háje osadiv Broumov a odtud činil nájezdy přes celou krajinu polickou až ke Hradci Králové, později povolán byl Matyášem do Slezka. Po smrti Jiřího stal se králem českým Vladislav II Jagailovec, jenž krajinu zdejší postoupil Jindřichu, synu Jiřího z Poděbrad, jenž Broumov od posádky uherské osvobodil, čímž krajina naše k někdejší župě kladské přivtělena byla. Opat Pavel nastoupil roku 1483, vykoupil panství polické a broumovské od Jindřicha roku 1488, za nástupce jeho Klimenta vypukly nepokoje mezi vrchností a lidem selským a jistá práva, zejména od úmrtí která brala vrchnost po měšťanech i vesničanech na 9. újmu práv k dědictví, též o nakládání se s pozůstalými sirotky, jichž užívala vrchnost dle své libosti ku svým službám. Následkem toho vzdal se Kliment úřadu svého a zvolen za opata Řehoř IV, jenž s poddanými učinil narovnání v tom smyslu, že za výplatu 90 kop míšenských se vrchnost všech od úmrtí zřekne, čímž každý podaný při smrti o svém statku poslední vůli učiniti může, aby po něm dědili žena, děti, nebo nejbližší příbuzní, sirotci dle toho mohli jen za peníze od vrchnosti do služeb bráni býti. V 16. století děje se zmínka o dvorech Petrovickém a Homoli, že bývali za plat propachtovány. V století tom utrpěl lid podaný na vsích velice záhubami domácích válek, svědčí od tom zprávy a zmínky o pustinách jednotlivých vesnic, které byly pozůstalými znovu vsazovány, dílem na vždy k jiným statkům připojovány. Z dob těch není žádných písemných památek, proto jsou dějiny tyto chuďoučké. Roku 1542 1.září přilétly kobylky do zdejší krajiny. Roku 1544 panovalo velké sucho a vedro, přičemž vyhořel blízký les zvaný „Žděřina“. Roku 1585 vypukl v zdejší krajině záhubný mor. Ve městě i na vsích zemřelo až 28 lidí denně, všech zemřelých morem počítalo se přes půltřetíhotisíce. Roku 1606 vloženo do Police něco vojska, kteréž podaný lid velice sužovalo.Roku 1607 přitáhlo pět praporů jízdy plukovníka Ferd. Růbéše, které museli živeni býti klášterem polickým a od podaných, po delší čas vydáváno bylo na toto vojsko každý týden 687 kop míšenských a 53 korců ovsa, když to trvalo 1/2 roku a lid podaný nemohl to již vydržeti, sužovali vojáci lid a brali jim kde co bylo, což trvalo až do roku 1609. Po smrti císaře Matyáše (zemřel 20/3 1619) nastoupil po něm Ferdinand II, velký odpůrce mimokatolických vyznání náboženských, proti čemuž protivili se stavové čeští a zvolili si za krále Fridricha Falckého dne 26/8 1619 tzv. zimního krále, z čehož vznikla krutá válka a porážka stavů českých na Bílé Hoře dne 8/11 1620, po níž král Fridrich utekl z Čech do Vratislavi v Německu. Brzo potom nastala exekuce proti odbojným stavům českým, kteroužto prováděl generál pobočník císaře Karel Lichtenstein a po krátkém soudu odsouzeno 27 pánů českých k potupné smrti, kteráž 21/6 1621 na Staroměstském náměstí byla vykonána. Z popravených byli 3 stavu panského (Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Krištof Harant z Polžic). 7 bylo ze stavu rytířského, ostatní stavu městského. Hlavy popravených v počtu 12 byly v železných klecích na mostecké věži staroměstské do roku 1631 na výstrahu umístěny, popravu vykonal kat Jan Mydlář ve 4 hodinách uživ k tomu 4 mečů. 10. Po bitvě bělohorské zůstala krajina broumovská a polická v moci přívrženců Fridricha Falckého. Teprve když stavové slezští, tištěni konfiskem zaslaným spojencem císařovým, císaři se podali, byly obě tyto krajiny vojskem císařovým opanovány a opat Beno Las uvázal se bez překážky v oboji panství. Když však roku 1621 zmocnil se Kladska Jan Jiří , kníže Krňovský a ve jménu Fridricha co krále českého v odporu proti císaři pokračoval, přijel ku konci června slavný Albrecht z Valdštejna do Náchoda a vyslal 10 praporů vojska proti Kladsku. Kníže Jan Jiří osadil dobře hory nad Levínem, takže vojsko Valdštejnovo obrátilo se přes Polici do Broumova, při čemž posila za posilou táhla za tím vojskem a proto krajina polická zakoušela útrapy s ubytováním vojska, sousedé museli dávati potravu a obrok pro koně, při čemž vojáci brali si sami co se jim hodilo. Na cestách děli se krádeže a loupeže, na Střezině v krčmě pobrali vojáci za 4 kopy míšenské a lidem jedoucím na linhartský trh do Police vzali peníze a 30 plášťů. Když pak Belhen Gabriel uzavřel s císařem mír, musel i Jan Jiří složiti zbraň, Kladsko však opanoval. Náhle však se hrdý hrabě Bernard Thurn ve jménu krále Fridricha Kladsko opanoval a válka se protáhla v sousedství broumovska a policka do roku 1622. Když kníže Maxmilián z Lichtensteina proti němu s větším vojskem vytáhl, oblehnou hrad i město Kladsko, byl nový strach z útrap až vojsko to zpět by od Kladska táhlo, pročež policko zaplatilo raději 370 kop nejvyššímu strážmistru Forguratovi Ponti, aby lid svůj nevedl přes Polici. Roku 1628 strhlo se velké vzbouření selské na Smiřicku, Opočensku a Novoměstsku, přičemž byl také Náchod opanován a přišli zprávy, že i Police bude opanována a drancována, avšak vzbouření bylo záhy přemoženo. Roku 1631 začaly opět pohyby vojska zdejší krajinou, když Gustav Adolf, král švédský vojsko císařské až do Slezka zatiskl. 23.listopadu 1631 táhlo vojsko císařské ze Slezka do Čech proti Sasům, kteří opanovali Prahu, bylo ho 15 praporců a bylo noclehem v Polici a na vsech. 10. prosince 1631 přišlo vojsko nejvyššího Jakuba Rutlera, z nichž část ubytována v Petrovicích, vojsko to vytáhlo potom k Nymburku, by spojilo se s vojskem císařským, vůdce saský Armín, dříve než se spojilo, jej porazil a proto vojsko ze Slezka ustoupilo opět k horám a nastaly opět nové svízele pro obyvatelstvo naší krajiny. 11. Roku 1632 trvaly neustále průtahy vojska krajinou zdejší. Když Valdštejn, jenž se musel vzdáti velitelství byl zase od císaře znovu povolán, přicházeli do krajiny polické najímači čili verbíři, aby lid k vojsku odváděli. Když roku 1633 učinili Švédové a Sasové útok na Slezko, táhl Valdštejn přes Polici k Broumovu. V tom čase vypukl mor v krajině Polické při němž v krátkosti zemřelo 346 lidí, potom dále přívozkem od sv. Vavřince až do Vánoc zemřelo v krajině polické, zase na 600 lidí. Válčení Valdštejnovo ve Slezku přetrženo bylo dalším přiměřím, za něhož leželo na Policku a Broumovsku 18 pluků vojska, čímž obyvatelstvo zdejší tím více bylo obtíženo a ochuzeno. Čím méně mohlo vojsko poskytnouti, tím více vojsko žádalo a bralo co bylo při ruce, kdo se protivil, byl bit, občané aby zachránili holý život svůj opouštěli příbytky své a nechali je pospas vojsku, které je vydrancovalo a zpustošilo. Roku 1634 bylo vojsko císařské poraženo u Lednice, couvlo do Čech a zůstalo po 12 neděl na panství broumovském a polickém a tím byla zkáza krajiny zdejší dovršena, průtahy vojsk trvaly však v letech 1635, 36, 37 a 38 dále. Roku 1639 přitáhl švédský vůdce Banner ku Praze, již však nedobyl, za to protáhl celou českou zemi křížem, krážem a dobýval měst kde loupil, pálil vesnice a mořil lid všemožným způsobem. Když Švédové oblehli Hradec, činili nájezdy až do krajiny polické, udeřili na klášter který vydrancovali a rozlezli se po domech, obyvatelstvo uteklo na horu machovskou do Nouzína a Pasterkova, kde se po několik neděl ukrývali. Průtahy vojska císařského a Švédského trvaly až do roku 1648, kdy dne 27. října uzavřen mír vestfalský, kterým učiněn konec válce 30ti leté. Jelikož po bitvě belohorské bylo podanství nově stíženo totiž pobírání odúmrtí, nucené služby synů a dcer selských ve dvořích panských, zavádění nových nebývalých robot, povozů, poplatků, přástvy, díla tesařského,rušení pastev obecních, vkládání panského dobytka do usedlosti selských, nebývalých pomůcek na nucené odbírání panského obilí, které bylo velmi draze počítáno, na vysokou cenu piva a pálenky, též zvýšeny platy od oddavek, křtů a pohřbů, byla vypravena deputace od vesnic z Policka do Broumova, kteráž žádost svou předložila opatovi, na kterouž dostala písemnou slibnou odpověď, že opat žádost jejich přehlídne, s konstantem se o ní poradí, 12. pak že přijede do Police a o věci promluví, při tom však napomínal, aby pokorně své prosby přednesli a svůj závazek věrnosti a poslušnosti k vrchnosti pamatovali. Dne 24.května 1680 přijel opat Tomáš do Police a s ním druhý hejtman kraje hradeckého Jindřich Straka z Nedobylic k jednání s poddanými. K tomu sešlo se mnoho lidí ze všech vesnic na Policku, krajský hejtman hleděl sjednati nějaké narovnání, povolal k tomu rychtáře s konšeli, domlouval opatovi, by nějaké slevení z robot povolil, opat povoloval, ale málo, čímž sedláci se spokojiti nechtěli. Hejtman jim oznámil, že ve věci té nemůže bez prvního hejtmana stavu panského pana Viléma Krištofa z Valdštejna na Miletíně, ničehož učinili a odkázal lid, by se k tomuto obrátil. Po několika nedělích byl lid vyrozuměn, že mají se vyslati některé osoby s plnomocenstvím do Miletína a též opat k jednání tomu obeslán. Podaní vypravili své posly s plnomocenstvím dne 11.července do Miletína, kamž se také opat Tomáš dostavil, avšak po několikadenním jednání nedocíleno žádného výsledku. Poddaní se tedy usnesli dne 23/7 1680 o sepsání návrhu, kterýž předložili krajským hejtmanům, žádající, by k němu opat přistoupil, jako poslové s návrhem tím vysláni do Miletína Jan Krtička, rychtář bukovický, Urban Palata ze Žďáru a Jan Richter, rychtář ledhujský, návrh ten zaslán zase do rukou opata Tomáše a který ho zamítl a hejtmanům zpět zaslal, mezitím však hledal nových prostředků proti svým poddaným. V čas selského vzbouření přebýval císař Leopold v Praze, jelikož ve Vídni řádil mor, obrátil se tudiž lid poddaný se svými návrhy přímo k císaři a přednesl mu své stížnosti. Císař však vydal patent, jimž ku prospěchu vrchnosti všechna psaná privilegia poddaných měst a vesnic se zrušují, leč pokud by od roku 1618 od vrchnosti byla nově stvrzena, jako vrchností katolických, 24/6 vydal jiný patent v příčině robot, tak aby podaní nebyli potahováni k robotě, než třikrát za týden. Jelikož v roce 1679 bylo proti nově zavedeným robotám na Broumovsku i Policku vzbouření, obrátil se opat Tomáš již před vyjednáváním v Miletíně, ke dvoru císařskému a vymohl nařízení císařské jímž ustanovena mimořádná komise k vyšetření viny povstání a přísné potrestání viníků. K tomuto vyšetření jmenováni byli Ignatim Karel hrabě ze Štemberka a oba hejtmani kraje hradeckého jako vyšetřující komisaři. 13. 14.srpna 1679 jeli tito komisaři s vojenským průvodem do Broumova skrze Polici a hned 16.srpna museli všichni rychtáři z vesnic broumovských a polických dostaviti se do Broumova, kdež jim oznámeno účel komise a nařízeno veškeré odevzdání zbraně od lidu obou panství. Rozkaz ten byl druhého dne vykonán, na to dali komisaři zjímati všechny známější účastníky selského povstání, kterých bylo na 70 a všichni v železech v Broumově zavřeni. Dne 19.srpna byli tito viníci přísně vyšetřováni mnozí přitom katem mučeni. V 10 dnech byl soud skončen a 29.srpna vyhlášen rozsudek, k němuž svoláno všecko obyvatelstvo z broumovska a policka do Broumova, zde před klášterem bylo postaveno lešení na němž za zvuků trub a kotlů zasedli komisaři a s nimi opat Tomáš, převor a podpřevor, před nimi stál stůl na něm krucifix s dvěma svícemi. Tu promluvil přední komisař hrabě ze Štemberka k poddaným, kteří mu museli odevzdati privilegia psaná o odúmrtích, které před nimi roztrhal, jako zrušená, potom jim představil opata jakožto vrchnost dědičnou a museli všichni s pozdvižením dvou prstů pravé ruky obnoviti přísahu věrnosti a poslušnosti a pravého „člověčenství“. Potom odjeli komisaři na radnici broumovskou, dali tam čísti písařem městským rozsudek nad zajatými, přičemž stálo vojsko na obou stranách radnice. První z odsouzených byl Jiří Kincl, šolc šonovský, jenž měl býti sťat a pak kolem lámán, sedm jiných odsouzeno k smrti provazem, jméno osmého Fridricha Vintra ze Šonova, jenž před tím utekl, mělo přibito býti na šibenici, když se nedostaví do večera toho dne. Čtyři broumovští měli státi o příštím trhu na pranýři, s metlami mrskáni a potom celý rok pracovati na díle obecním v železech, dva jiní měli týmž způsobem pracovati v poutech po 2 léta. Jan Krtička z Bukovice, Urban Palata ze Žďára, Jan Richtr z Ledhuje, Jan Grűnvald tesař z Níz.Srbské, Vavřinec Kulich, krom 10 broumovských odsouzeni k veřejnému dílu, každý na pět roků, konečně 24 broumovských a 5 polických ponecháno vrchnosti k mírnému potrestání, z policka to byli: Jan Matějec ze Suchodola, Martin Knitl ze Slavného, Matěj Hubtych šolc pěkovský, Jan Holinka a Jakub Stodola z Nízké Srbské. Po poledni obesláni podaní opět před kostel kde jim komisaři oznámili, že jakkoliv se proti vrchnosti provinili, že se jim to odpouští s tím připomenutím, aby se více podobného vystříhali a že opat z pouhé dobroty jim nějaké polehčení udělí, však polehčení spočívalo jen v tom, že přestane robota na Sloupno a že dle císařského patentu budou robotovati jen třikrát v týden, 14. takže vrchnost přidá 1 potah s dvěma koni k petrovskému nynějšímu dolejšímu dvoru, poddaní na policku budou vydržovati 10 kusů jalového dobytka přes léto na pastvách vesnických, a že dobytek hovězí a ovčí na selských pozemcích pásti nebude. Sůl že bude vrchnost pro poddané opatřovati s přirážkou 1 zl. na bečce a podaní budou povinni ji bráti u vesnických šolců neb rychtářů, obilí že budou dostávati nezkažené v ceně tržní. Co se přástvy týče, bude odváděti sedlák 2 štučky, zahradník, baráčník a podruh po 1 štučce ročně. Tesaři budou dělati pro vrchnost 40 dní darmo, ostatní čas v roce se jim zaplatí. Polesný obdrží za zaznamenání 2 korce dřeva 1 1/2 krejcaru, kdyby vrchnost dala lámati kámen na vápno na půdě poddaných, že se to vyrovná na předepsané berni, která dle dle rozenku na podané bude rozepsána a že na odvedenou berni vydávány budou kvitance. Druhého dne 30/8 nastalo dílo katovo osm odsouzených vyvedeno na popraviště, Jiří Kyncl sťat a dán na kolo, potom 2 jiní oběšeni, ostatním pěti dána milost a trest smrti změněn na 2 leté konání práce v železech. Komisaři potom na přímluvu milostivé vrchnosti zmírnili tresty ostatním odsouzeným na veřejné práce půl roku. 31.srpna odjeli komisaři domů a 13.září přijel opat Tomáš do Police, obeslal úřad městský a všechny rychtáře ze vsi, domlouval jim a některé také z úřadu sesadil, pak dal vyhlásiti rozsudky komise broumovské pokud se týkaly podaných panství polického, ustanovil pokutu nad 5 odsouzenými, krom Matěje Hublycha, který se uvolil, že doveze 50 korců obilí do Sloupna, tohoto vykoupení povolil opat také Janu Richtrovi z Ledhuje, Urbanu Palatovi ze Žďára onen měl za to odvésti 150, tento 100 korců pšenice ze Sloupna do Police, Grűnvaldovi a Kulichovi snížil trest na 3 neděle. Dovozy a roboty Sloupenské měli celkem přestati, ale nepřestaly, byly toliko zmírněny a pevně určeny. Sedláci z celého panství museli i potom voziti pšenici ze Sloupna dle jistého ustanovení, kolik korců ročně, bylo to úhrnem 311 korců pšenice a jiného obilí z nichž nejvíce připadalo na Suchodol 33, na Pěkov 30, nejméně na Dolní Dřevíč jen 2 korce. Za to odvežení neb přivežení dostali však náhradu za každý korec 3 krejcary a 1 měřici ovsa. Taktéž museli dvakrát až třikrát za rok voziti ryby buď ze Sloupna až do Police, neb z polovic cesty do které je dovezli panské povozy ze dvora sloupenského, z Police pak je museli voziti do Broumova sedláci z broumovska, měli také jakousi náhradu za to. Zahradnící z policka museli choditi do Sloupna kliditi seno a ječmen za jistou mzdu a stravu a po 12 krejcařích od cesty, domkáři a podruzi museli chodit do Sloupna mlátit obilí, střídajíce se od 14 ke 14 dnům a krom toho ještě na žeň. 15. Tím byly ukončeny nesváry mezi vrchnosti a podanými. Také v tom čase nebylo v okolí žádných válečných tažení, tak že krajina a lid zdejší trochu se zotavil. Roku 1663 válčil císař Leopold I s Turky a vyžádal si pomoci od kurfista brandenburského a jelikož se vojsko opozdilo, bylo rozloženo na zimu po Čechách, dílem na policku dílem na broumovsku a teprv na jaře táhlo do Uher, proti Turkům, kteří až do Moravy vtrhli. Roku 1666 přijel do Police Matouš Sobek z Hradce Králové a odjel však hned do Broumova k biřmování, odkud po týdnu se vrátil do Police a biřmoval 8/5 asi 500 lidí. Roku 1700 zemřel opat Tomáš po 37 letém vladaření po něm nastoupil opat Otmar Zink z Broumova muž výtečný, který zavedl vzorný pořádek v hospodářství, mnoho stavěl, zvláště kostely. Poněvadž za doby jeho panování nebylo v Čechách válek, bylo to dobré zotavení celé zdejší krajiny. Opat Otmar dal složiti nový urbář jenž roku 1727 byl dokončen a poskytuje velmi důkladného popsání celého panství, co náleželo vrchnosti a co poddaným ve městě a okolních vsech. Polnosti, které náležely někdy ku poplužnímu dvoru na Homoli neb ku dvoru petrovickému měli v nájmu dílem poddaní petrovičtí a dílem poddaní z Dolního Dřevíče, polnosti těch bylo 92 3/4 korce a nazývány byly rolemi koudelkovskými, který byl svého času celých nájemcem. Ku každému dvoru patřila jistá část luk panských, jež se nalézaly hlavně při řece Metuji od vtoku potoka ledhujského až k ústí potoka dřevíčského. První louka nazvaná „Hladoměř“ se nacházela na pravém břehu Metuje, kdež se u kamenného jezu pod nynějším tunelem řeka zatáčí. Druhá louka zvaná „dlouhá“ či také „suchá“ na levé straně, kde je nyní nádraží polické, třetí proti ní na pravé straně pod lesem petrovickým, zvaná „pardusovská“, čtvrtá „starkovská“ blízko vtoku potoka srbského do Metuje. Tyto 4 louky patřily ke dvoru dolejšímu, za pozdějších časů počítala se dlouhá louka jen až k mostu pardusovskému pod nádraží, ostatek louky nazýval se a nazývá dosud louka „bernardská“. Pak byly ještě 2 louky „široká“ při vtoku potoka srbského do Metuje nad Kozím Hřbetem nad mlýnem Kozínkem, část té louky pod Kozím Hřbetem zvaná „zákozenčí“. Vedle louky široké, později velké u silnice okresní, zvaná louka „bukovská, šestá louka zvaná „střezinská“, sedmá louka za Homolí na straně při potoku dřevíčském a osmá louka vedle starkovské nazvaná „rotkovická“. Menší louky byly na Ochozi a pod „Vlčincem“ na žďárském potoce a mezi Žděřinou. Panské lesy byly rozděleny na 12 hájenství. 16. K hájenství petrovickému náležel „Černý les“ tahnoucí se od lesa bernardského ležícího nad loukou bernardskou až k hoře „Bábě“, jiné části lesa byly les Vlčinec, pak les koudelkovský nad údolím Metuje a lukami panskými a konečně les „Kozínek“ čili Kozí Hřbet“. Dohled nad lesy těmi měl rychtář stanovený vrchnosti, myslivců zvláštních pro ně nebylo, vrchním úředníkem nad těmi lesy byl polesný čili pojezdný nad lesy. Lesy to byly jehličnaté, jen místy byly mezi smrky a jedlemi stromy listnaté totiž buk, olše nebo jilm. V lesích bezděkovských a Petrovických nacházelo se mnoho lišek, kun a tchořů a mnoho dravého ptactva, vlk a medvěd toho času byl již vyhuben. Vody na panství náležely všechny vrchnosti s rybářstvím a jinými požitky pokud nebyly postoupeny obcím a lidem podaným. V Metuji nalézaly se štiky, úhoři, líni a pstruzi, množstvím raků vyznamenával se potok žďárský. Vrchnosti náležely také téměř všecky mlýny, buď vrchnost skoupila, buď ji připadly jako odúmrtí anebo vystavěla sama mlýny nové. Vrchnost mlýny ty pak od roku k roku pronajímala, kdežto mlynáři byli pouhými nájemníky. V Maršově dala vrchnost mlýn vypáliti, protože se stal peleší lotroskou, teprv opat jej znovu v roce 1705 dal postaviti, týž opat dal postaviti mlýn roku 1717 v lukách u lávky petrovické, jež nazýval se „mostecký“, jež byl o 2 složeních a přistavěna k němu pila. Též mlýn Kozínek dal vystavěti roku 1701. Mlýn ten vyhořel a byl později s povolením vrchnosti roku 1780 Tobiášem Lokvencem vystavěn. Ke každému mlýnu, bylo jich celkem na panství 18-přiděleny byly vesnice, z nichž podaní měli dodávati do mlýnu těch mletí. K některým mlýnům bylo přidáno něco polnosti k užívání, nájem pak byl rozdílný. Mlýn mostecký se pronajímal za 58 zl. 20 kr. celý příjem ze všech 18 mlýnů činil 912 zl. 20 kr. Svobodné mlýny nenáležící vrchnosti byly 4, totiž městský, šolcův suchodolský, jeden ve Lhotě a jeden v Nízké Srbské, tyto poslední měly jen pouze pro sebe mleti, chtěli-li jiným mletí musely žádati za povolení a z toho ročně odváděti poplatky, lhotský 8 kop.míš. druhé 2 po čtyřech kopách ročně. Vesnic se počítalo k panství polickému 20, Starodávné byly Ledhuj, Bukovice, Suchodol, Hlavňov, Pěkov, Lachov, Žďár, Dědový, Metuj, Maršov, Petrovice s Petrovičkami, Horní Dřevíč, Dolní Dřevíč, Bezděkov, Radešov, Nízká Srbská, Bělý, Lhota, 2 novější, Slavný a Hutberg a nečinil se již rozdíl mezi dvojím Maršovem. 17. Kolik půdy náleželo dědičně lidem poddaným se v urbáři z roku 1727 nevykazuje. Dle větší neb menší výměry pozemků v každé vsi, činil se rozdíl mezi sedláky, zahradníky, chalupníky a domkáři. Nad jiné statky vynikali většími pozemky od starodávna svobodní rychtáři čili šolcové pouze 4 a to suchodolský, dědovský, pěkovský a lachovský. Krom statků dědičných měli však poddaní, zvláště domkáři, skoro ve všech vsích více neb méně panských rolí k užívání a to od zrušených neb ještě panujících poplužních dvorů, jakož i nově sdělaných z půdy lesní. Nejvíce takových rolí užívali ledhujští, bezděkovští, petrovičtí, nízkosrbští a dolnodřevíčtí. Když přešly svízele válečné, navraceli se rozešlí poddaní ku statkům svým a přibývalo ponenáhlu obyvatelstvo skoro ve všech vesnicích a to od roku 1654 až do roku 1727 přibylo jich celkem 110 a to v Nízké Srbské, Bezděkově, Petrovicích a Petrovičkách, Dědově Lachově po 9, Hlavňově, Bělým a Lhotě po 7, Suchodole, Metuji a Hutberku po 6, Dolním Dřevíči po 5, Pěkově 6, Ledhuj, Hor,Dřevíčí, Žďáře a Bukovici po 3, Slavném, Radešově po 2, maršově 1. Nové chalupy vesměs všechny postaveny na obci. Celkem urbář ten počítá na celém panství polickém 162 sedláků, 51 zahradníků, 24 chalupníků, 229 domkářů, 2 svobodní kramáři v Bukovici a Hutberce, mimoto 13 obyvatelů ve Lhotě s nichž se neudává do které třídy obyvatel náleželi. Dle počtu sedláků byl největší Suchodol 21, 2 zahradníků a 18 domkářů, po něm Pěkov 18 sedláků, 19 domkářů, Žďár 13 sedl. 4 zahradnící, 5 chalupníků, 13 domkářů, Petrovice s Petrovičkami 13 sedláků, 3 chalup. a 12 domkářů, ostatní vesnice mimo Dol.Dřevíče kdež byl pouze 1, neměly sedláků, pouze zahradníci a domkáři. Mimo zde jmenované měly také vesnice „podruzi“, jako nyní nájemníky, pro které za opata Otmara vystavěny jsou některé domky, jež se pronajímaly lidem poddaným nemajících svých příbytků, takových panských chalup jež stály před rokem 1726 bylo na panství 28. Při naší obci stály 3 v údolí u nového mlýna zvaného mosteckého. Od starodávna měla každá obec venkovská něco jmění obecního, k tomu náleželo především prostranství uvnitř vesnice, jemuž se říkalo „na obci“ pak cesty široké a trávnaté sloužící za pastviny, jimž říkali „dráhy“, dále každá vesnice měla něco obecních pozemků rolí, luk a lesů, jimž se říkalo „občiny“. 18. Nejvíce polí takových měl Žďár 22 korců, Suchodol 14 korců, Petrovice, Lachov a Hutberk po 9 1/2 korci, nejméně měl Bělý a Radešov jen po 3 věrtelých. Všech takových „občin“ bylo na panství 110 korců 3 věrtele, z nichž bylo nájmu 155 zl. 17 kr. z toho připadalo na Petrovice 17 zl. 54 kr., lesa měla naše obec za 9 provazců. Též byl jeden obecní domek ve vsi, v kterémž bydlil kovář, který také za kovárnu sloužil a platil z něho nájmu 7 zl. 30 kr. ročně. Dle nového urbáře z roku 1727, byla robota a jiné dávky poněkud menší než dle urbáře z roku 1406. Co se týče roboty polní, patřily Petrovice ke dvoru bezděkovskému, ač měla robota sloupenská již roku 1680 pominouti, nebyla přece vrchnosti zrušena, jen střídání se od 14 do 14 dnů, kterým byli domkáři a podruzi povinni ve dvoře Sloupně k mlácení obilí, ukázalo se nepřiležitě, a bylo změněno, že tito podaní zdejší .. domkáři po 28 kr. podruzi 9 kr. a zahradníci 2 zl., celá částka z policka a broumovska obnášela 400 zl. Když roku 1718 přijela do Police komise relifikační, stěžovali si zahradníci, domkáři a podruzi na toto břemeno a byli ho celkem zbaveni. Šest sedláků na panství polickém konalo zvláštní robotu tak zvaných dalekých fór 1.dva v Petrovicích, 2 ve Žďáře, 1 v Lachově a 1 v Bukovici, povinnost ta zavedena z pouhé libovůle hejtmana, jenž byl za opata Tomáše. Řečení sedláci museli dovážeti se svými koňmi hejtmana do Trhové Zahrádky v kraji čáslavském, kde mělo panství statek a do něhož hejtman polický 2 až 3 do roka dojížděl, když statek ten byl roku 1707 prodán, změněn povinnost tak, že musel každý z výše uvedených sedláků jednou do roka dáti přípřež k jízdám opata, neb na jiné cesty do 15 až 18 mil, každého totiž roku vozívali 22 věder vína z Rajhradu na Moravě do Broumova, roku 1727 byla tato povinnost převedena v peněžitý roční poplatek v čásce 32 zl. 5 kr. Z roboty bylo však dovoleno se vykoupiti na rok, za to žádala vrchnost od velkého sedláka 70 zl, od prostředního 30 zl., jež se musely složiti vždy napřed o sv. Jiří. Poněvadž výkupné to bylo na ten čas příliš vysoké, neužívali mnozí té volnosti, neboť ročně se scházelo jen 140 zl. výkupného. Poddaní byli též obmezeni stěhovati se z panství, k čemuž bylo povolení od vrchnosti se vyžádati, za kteréžto vybírán poplatek od vrchnosti to za od 19. stěhování se na panství náchodské neb opačně platil mužský podaný 10 tolarů čili 15 zl. vrchnosti a 2 zl. ke kanceláři, ženská 6 tolarů čili 9 zl rýnských a 2 zl. ke kanceláři. Za stěhování se do Stárkova neb Teplic neb naopak vybíral se poplatek od vrchnosti bez rozdílu mužských a ženských 3 zl. a 1 zl. 30 kr. ke kanceláři, chtěl-li se však někdo odstěhovati jinam než jak z hora uvedeno, musel platiti za výhost pátý díl svého majetku neb kolik si vrchnost za povolení požádala. Zvláštní bylo ustanovení u mlynářských, kterýž by se chtěli stěhovati na jiné panství k nájmu mlýna, ti za „list svolovací“ platili ročně 4 zl. a 15 kr. kanceláři, při čemž bylo vymíněno, že děti, které se narodily jinde náležely poddanstvím do panství polického. Podobně musel šafář, myslivec, čeledín, když se svolením vrchnosti do cizí služby chtěl vstoupiti, platili ročně 2 zl. a 15 kr. kanceláři. Bez povolení vrchnosti nesměli se synkové vesničtí učiti řemeslům, aby neubylo sil robotných. Vrchnosti příslušela soudní a všelijaká jiná veřejná moc nad poddanými v městě a na vsích. Vykonávání soudní moci pokud přesahovala obor vykázaný úřadu městského, neb rychtám na vesnicích nacházelo se v rukou úřadu vrchnosti, představený úřadu toto nazýván byl od času 30 války hejtmanem, někde purkrabí, kromě něho býval na panství důchodní, několik písařů a pojezdný nad lesy. K vykonávání soudu a vyřizováním jiných věcí právních stanoveny 3 právní dny v týdnu totiž ve středu, v pátek a sobotu. Za vladaření opata Otmara přihodily se některé pamětihodné věci, roku 1708 počalo se dne 16/12 veřejné modlení na odvrácení moru. Dne 25.listopadu 1709 pozorováno v Polici zemětřesení i také v celém okolí. Dne 3.května 1712 byla v noci velká bouřka, proti které zvoněno zvony kláštereckými a nařízeno tak činiti při bouřce vždy, kterýžto zvyk i na jiných panstvích se ujal ještě v I.polovici století 19tého panoval. Roku 1720 panovalo veliké sucho, proto konána procesí za odvrácení toho dne 8.května a obyvatelstvo toho dne jiného nepožilo než chleba a vody. Téhož roku 9.května počalo modlení za šťastný porod manželky císaře Karla VI, jež trvalo 9 měsíců. Roku 1723 dne 28.května napadlo v noci mnoho sněhu, kterýž pokryl celou zdejší krajinu. V těch časech vyskytly se některé pozůstatky prostranství na vsích Hlavňově, Suchodole, Bezděkově a Petrovicích a když poddaní byli na pravou víru obráceni. Přijali roku 1726 na květnou 20. neděli rozhřešení od samého opata Otmara. Bylo též nařízeno k tomu dnu, odevzdání všech knih ke přehlédnutí a přineseno jich na 40 pytlů, někteří, by se neprozradili, položili je na prahu kláštera, jiní ve zpovědnicích. Dne 15.května 1727 položil opat Otmar základní kámen ku chrámu Páně v Bezděkově a dne 14.srpna 1729 byl na jméno sv.Prokopa a Vikáře posvěcen, však vyskytly se pak různé překážky pro které byl chrám ten zavřen a jen za kapli považován, v níž jen občas sloužena mše a odbývány křty a pohřby duchovním z Police docházejícím. Konečně 15.června 1788 byl chrám k úplné bohoslužbě odevzdán a prvním duchovním jmenován Gotthard Hlava, jenž až do roku 1804 v Bezděkově působil, roku 1803 byl však přepaden a tak ztrýzněn, že roku 1804, 2 dny před svým svátkem zemřel a v Polici pochován byl. 2 Po něm ustanoven duchovním správcem v Bezděkově Vojtěch Entlicher dne 3.srpna 1804 až do roku 1806 3. Václav Plas dne 3.října 1806 až do roku 1809 4. Alois Šedivý dne 28.ledna 1810 až do roku 1814 5. Ferdinand Hűler od 28.října 1814 až do roku 1818 6. František Brand od 30.záři 1818 až do roku 1823 7. Norbert Taegl do 15.října 1823 až do roku 1829 8. G........ Žoček od 1.září 1829 až do roku 1830 9. Motust Farster od 20.července 1830 do roku 1933 10. Christian Máleček od 10.června 1833 do roku 1835 11. Stanislav Tomek od 15.července 1835 do roku 1840 12. Bersil Bedlička od 20.října 1840 do roku 1847 13. Ciryl Dohnálek od 1.července 1847 do roku 1848 14. Roman Horák od 27.března 1848 do roku 1858 15. Pavel Teyrovský od 8.srpna 1858 do roku 1870 16. Gotthard Sekupol od 31.července 1870 do roku 1872 17. Leandr Hubený od 7.dubna 1872 do roku 1881 18. Anmund Dimtor od 9.října 1881 do roku 1884 19. Dominik Kozler od 4.dubna 1884 do roku 1887 20. Metoděj Laudin od 29.srpna 1887 do roku 1888 21. Ambrož Kozler od 26.sprna 1888 do roku 1899 Roku 1882 dne 19.dubna bylo udělováno biřmování nejdůst.panem biskupem Dr.Jos.Haisem. Chrám bezděkovský byl několikrát upravován, nejvíce zkrášlení věnoval mu duchovní správce Teyovský, který ho nechal roku 1859 celý vymalovati, k čemuž osadníci bezděkovští a petrovičtí značně přispěli. Roku 1887 byl za Dominika Kozlera, zevnitř opraven a žlutě natřen. Roku 1894 byly hlavní oltář a kazatelna péči Ambrože Kozlera, řezbářem p.Krejčíkem z Prahy poznovu natřeny a pölychromovány nákladem 475 zl.r.č., také v roce 1892 pořízen nový Boží hrob v ceně 1700 zl. a roku 1894 opraveny varhany, na tyto náklady obec Bezděkov a Petrovice sbírkou přispívaly. 21. Fara byla zbudována později dřevěná a nynější zděná teprve v polovici 19.století. Až do roku 1864 bylo působení duchovního správce jako samostatného kaplana, kterémžto roce byla zřízena samostatná fara za působení Pavla Teyrovského. Petrovice a Petrovičky a Bezděkov od starodávna přifařeny byly k Polici, teprv od roku 1788 přifařeny byly vesnice Bezděkov, Petrovice s Petrovičkami k chrámu páně bezděkovskému, petrovští však vymínili si za příčinu pohodlnější cesty s pohřbem do Police. Dne 8.září 1738 zemřel opat Otmar Zink, po něm zvolen Beno Lőbel. Roku 1731 byla neobyčejně krutá zima, jež trvala celý leden a únor, v létě na to pak neobyčejně horko, z čehož dne 9.srpna vznikl požár v lesích pod Hejšovinou u Paterkova jež hořel 3 dny, až hojný déšť se dostavivší požár lesa udusil. Roku 1736 dne 12 a 13.května napadlo zase mnoho sněhu, kterýž způsobil značnou škodu. Nový opat Beno Lőbel přijel do Police, a po stvrzení volby jeho císařem, doprovázen po přijetí přísahy od města a od poddaných vesnic velkým průvodem do Broumova. Za tohoto opata, jako za jeho předchůdce panovala shoda mezi poddanými a vrchností. Čímž město i vesnice značně prospívaly. Po 72 letech odpočinutí od útrap válečných přišla nová a to dlouhá válečná doba na zemi českou a zvláště na krajině zdejší, již stihla záhubou a hořem. Dne 20.října 1740 zemřel císař Karel VI, po němž nastoupila Marie Terezie, kterouž mnohé mocnosti a její země připraviti jí chtěli, zvláště král pruský Fridrich II, jenž vtrhl do Slezka. Dne 23.ledna 1741 přitáhl malý zástup našeho vojska do Police, odkud druhého dne odtáhl s vozy do Broumova, brzy potom vložena do Police malá posádka, k níž připojila se ještě 1 setnina pluku Kolovrzalova ze Stárkova a zdržela se zde do 17.března, kdy odtáhla ke Hradci Králové. Po vojsku tam přitáhlo zase vojsko jiné. Po hlavní bitvě mezi Rakušany a Prusy u „.olovic“ 10.dubna v níž Prusové zvítězili, panovalo v krajině zdejší ticho až do konce května, kdy se strhl pokřik, že pro nedostatek vojska našeho všechen mladý lid musí na vojnu jíti, následkem čehož mnozí obzvláště machovští a lhotští utekli do nepřístupných lesů a tam se ukryli, brzy to však pominulo. Dne 28.října 1741 přitáhly 3 pluky pruské do Broumova, dne 29 a 30.října obsadili Polici a všechny vesnice na policku. Vojsko to vynutilo značnou částku peněz od města i vesnic, před svým odchodem dál do země, byla to jízda a po ní přišli pěší. 22. Krajina naše zůstávala v rukou Prusů a byla obtěžována válečnými daněmi, kteréž vymáhány byly každého měsíce až po 20 zl. z 1.usedlosti, kdežto jindy obyčejná berně 3 zl. měsíčně nepřesahovala, k tomu ještě Prušáci lid na vojnu brali, z toho byl strach veliký, tak že vše dala se na útěk do lesů vzdor tomu že to bylo v měsíci prosinci. Strach ten nebyl planý, neboť Prusové dne 22.prosince vedli zkrze Polici mnoho pacholků sebraných na okolních panstvích i ženatých za nimiž šly ženy s velkým nářkem. Byli odvedeni do Broumova a odtamtud na sta jich odvezeno do Berlína. Z panství polického, z Bezděkova a Petroviček stihlo to 2 ženaté, na hod Boží vánoční 25/12 strhl se opět útěk sedláků, sousedů a synů svobodných, tovaryšů řemeslných i pacholků. Na 300 jich bylo na Ostaši ukrytých a ve Žděřině asi také tolik, z Machova a okolí bylo jich nejvíce na hoře nad Lhotou. Po několika dnech nastalo upokojení a lidé zimou přimučení vrátili se do svých domovů. Od počátku roku 1742 obléhali Prusové Kladsko, proto vojsko ve zdejší krajině ležící odtáhlo, přičemž všechny peřiny jež ku spaní užívalo sebralo a na 30 vozech odvezlo. Když rakouské vojsko proti Bedřichu na Moravu se obrátilo, vtrhl tento do Čech, vojska jeho rozložila se kolem Hradce, Pardubic a Poděbrad, z čehož nastaly pro Policko a Broumovsko nové trýzně. Dne 13.dubna 1742 přišel rozkaz z pruského velitelství, by dodáno bylo z panství Police a Broumova 794 centů mouky, 4404 korců ovsa, 8833 korců sekaniny, 3573 centů sena a 2680 centů slámy do zásobárny hradecké, při čemž táhli krajinou zdejší různé posily vojenské. Dne 27.května zvítězil Bedřich z Chotusic u Čáslavi, následkem čehož Marie Terezie jednala v mír, který byl uzavřen ve Vratislavi 11/6 1742, v němž Marie Terezie postoupila největší část Slezka s Kladskem Bedřichovi. Vojsko pruské táhnoucí zpět dopouštělo se všelijakých přehmatů, vydíralo jak v městech, tak i na vsích i peníze. Dne 5.července přitáhli 4 celé pluky jízdy, 1 husarů a 3 kyrysníků a rozložili se po městě a po vsích, po jejich odchodu protáhl přes Polici 1 pluk husarů zelených až konečně učiněn konec a válka s Francouzi odbývala se v jiných končinách, tak že měla krajina zdejší 2 léta pokojná. Jelikož Francouzi byli v Praze, zřizovala se zvláštní obrana zemská k hájení cest proti 23. ním, sbíráním dobrovolníků po celém Hradecku ve dne 26 až 29.října 1742, z policka přihlásilo se jich 56. Vojsko císařské postupovalo vítězně proti Francouzům, Bavorům a jiným nepřátelům, což přimělo Bedřicha II, že se opět chopil zbraně, boje se by snad nepřišel o Slezko, proti čemuž muselo býti opatřeno něco vojska v Polici k hájení hranic. Dne 15.srpna 1744 však přitáhli Prusové v počtu 6000 pěších i jízdních a rozložili se po vsích i po městě. Na zaopatření toho vojska nebylo chleba, masa ani píce pro koně, čehož Prušáci žádali s velkým křikem a vymáhány pak byly za to peníze, vojsko to zůstalo zde 2 dny. V Petrovicích byl ubytován generál jízdy, jenž obeslal provisora Kláštera polického Vitaliáše Maříka a držel ho dne v zajetí, však se mu podařilo utéci neznámo jakým způsobem. Za vojskem tím, jenž dne 17.srpna odtáhlo k Náchodu, přišlo hned jiné, brzy pěší brzy jízda a to trvalo až do 23.srpna. Policko zůstalo zase v moci pruské a museli obyvatele mu dodávati měsíční vysokou berni, obilí, dříví a dobytek. Vojsko císařské, jež bojovalo vítězně za Rýnem, muselo býti povoláno zpět k obraně proti Prusům. K vojsku tomu připojilo se vojsko krále Augusta kurfirsta saského, čímž byl Bedřich donucen zemi Českou opustiti. Tím však přišly na policko nové útrapy, neboť velká část utíkajícího vojska pruského táhla tudy zpátečním pochodem. Dne 29.listopadu 1744 odpoledne ve 2 hodiny přitáhlo několik tisíc vojáků, osadili město i vesnice, velitel jejich však nedopustil výtržností a kdo jednal proti, toho dal vytrestati holí. Tento oddíl táhl druhého dne k Broumovu. K večeru přišli do kláštera polického 1 setník od myslivců a 1 poručík od husarů pruských s oznámením rozkazu královského, aby od vrchnosti bylo odvedeno 16000 zl. čili 10000 tolarů, od města a vsi 4000 tolarů, z nichž 1800 zl. připadnouti na Polici. Když řeholníci kláštera i sousedi uváděli, že nelze tuto částku sehnati, vzali pod dohlídku podpřevor P. A?.... Partsek?, farář Leopold Hajniš, purkrabí Václav Hruška, obroční a primas městský Melichar Dimbfer? A vsazení co vězňové do hořejší jídelny klášterní. 1.prosince vojsko první odtáhlo, ale jiné za ním následovalo, k polední táhla samá jízda a právě v poledne sám král Bedřich II jenž projel polickem k Broumovu. 24. Ve tři hodiny odpoledne přitáhlo zase nové vojsko, jež ve velikém počtu zůstalo v Polici i ve vsích přes noc a celý druhý den. Za těch několik dnů, co Prusové táhli zkrz bylo téměř, co bylo k potravě lidí i koní vyčerpáno. Všude brali vojáci dobytek, obilí, seno, slámu, šatstvo, prádlo i peníze a trýznili lid všelikým způsobem. 3.prosince odtáhlo poslední vojsko pruské z Policka, a již za hodinu se tu vyskytli naši husaři a saští huláni, k nim se připojila také pěchota a počali dorážeti na Broumov, odkudž Prusové byli dne 8.prosince vypuzeni. V několika dnech uzavřeno příměří na 7 neděl a zanechána zde posádka k střežení hranic. Po projití příměří chystalo se vojsko naše k velkému útoku na Slezko. Karel vévoda Lotrinský, nejvyšší velitel vojska, odebral se do ležení u Hradce, odkudž vojáci pluku Hallera odtáhli z Police přes hranice Slezké, 18.května 1745 hnulo se hlavní vojsko od Hradce k Jaroměři. 26.května bylo položeno táborem v Janovicích za Čes.Vernéřovicemi, odkud táhlo k Landshutu aby se spojilo s vojskem saským, na to se vrhlo hlouběji do Slezka, bylo však u Hohenfriedberka 4.června poraženo, tak že couvlo zase do Jaroměře. Hlavní část přitáhla v dobrém pořádku přes Kostelec, některá přes Polici a bylo od pluku Nádažda a Tynlaje a Platyse. Porážka tato způsobila zase velký strach na policku i broumovsku a ne nadarmo, neboť již dne 9.června přitáhla tak zvaná „malá armáda“ pod velením Dumoulína a Winterfelda a rozložila se u Metuje a Žďára a počala zase trýzniti okolí, obzvláště klášter a město Polici, mnozí obyvatelé z města i z vesnic utekli do skal v lesích. 11.června, když husaři pruští nejvíce drancovali, přikvapili po lukách z Mezihoří naši husaři, 8 nepřátel zabili, 5 zajali, jiné poranili a ostatní se útěkem zachránili, příběh ten měl však zlé následky pro klášter i město, jelikož vojsko pruské tím rozzuřené, rozlétlo se po městě, vytlouklo okna a dveře domů a bralo vše co se jim hodilo, na to odtáhla malá armáda k Náchodu. Za ní počal pochod armády velké a 15.června přitáhl s ní sám Bedřich II a položil se táborem mezi Pěkovem a Bukovicí a druhého dne táhl k Náchodu a opanovali krajinu od Náchoda a Nového Města až ke Skalici, vojsko rakouské zaujalo postavení za Labem od Hradce až ke Smiřicím. Poddaní lidé museli dávati Prusům potahy k dovozu všeho pro jejich vojsko, avšak petrovští a bukovští, činili dovozům těm velké škody přepadáváním jich, tak že jenerál Polz z rozkazu králova dal škodu tu vyšetřiti, 25. a že ji klášter musí zaplatiti a jestliže by se ještě případy opakovaly, že dá potom věšeti vinné i nevinné a vypálí vše v okolí a škodu připočte klášteru. Vojsko rakouské chránilo se bitvy s Prusy, poněvadž byli Prusové v přesile, ale zesílovalo se ponenáhlu, hotovost uherská vtrhla od Moravy do Horního Slezka, čímž vojsko v Čechách bylo ohroženo, proto král Bedřich vypravil oddíl vojska zpět do Slezka k obraně té země a k hájení dovozu ku hlavnímu vojsku. 1.srpna táhlo něco vojska Policí, 2.srpna následovaly 3 pluky jízdné a v patách za ním vyskytli se naši husaři a pobrali jim 7 vozů v lukách na cestě u Hronova, když pak 6.srpna velký dovoz mouky od Broumova k Náchodu byl vypraven, přepadli jej husaři a panduři na Zákopanici, přičemž vojáci pruští byli zraněni, jeden zabit, sudy s moukou shozeny a rozbity, koně vypřaženi a odvedeni. Dne 11.srpna táhla menší armáda pruská, aniž činila jakých škod, 16.srpna táhl tudy jenerál Polenty s jízdou, když vůz na němž vezly se jeho věci, minul Bukovici, přepadli jej husaři, kteří v lese pod Ostašem číhali, zmocnili se všeho i truhličky s penězi, koně i vozku odvedli. 18.srpna vezeny na 500 vozech zásoby od Broumova přes Polici a když minuly Polici pustili se naši husaři a panduři číhající ve Žděřině do nich a svedli s vojenským průvodem boj, v němž Prusové stříleli z ručnic i děl, v němž 2 panduři padli, Prusů zabito 9 a 30 zraněno. Při průchodu malé armády pruské se myslilo, že je to začátek zpátečního odchodu Prusů z Čech a že také velká armáda odtáhne, to se však nestalo, nýbrž za málo dní i malá armáda pruská se vrátila zpět a rozložila se po polích pod Klůčkem od Bukovice až k Ledhuji, bylo přede žněmi a vojskem tím úroda zdupána a zničena. Po dvou dnech odtáhlo vojsko to k Náchodu. Mezitím strojilo se naše vojsko z obrany k útoku čímž král pruský přinucen byl ustoupiti až k Trutnovu. Posádka pruská opustila Broumov, do něhož již 19.září přijelo 150 pandurů a 20.září zase více prušáků rozložili pod Klůčkem nad Ledhují, ti přinesli radostnou zprávu o zvolení císaře Františka chotě Marie Terezie. Druhým dnem táhli k Verneřovicům a za hodinu po nich přitáhlo 6000 pandurů, pěších i jízdných, bylo to vojsko Trenkovo, měli sebou bubny Prusům odňaté a celá jedna setnina se chlubila pruskými čepicemi jež měli na hlavách. Dne 24.září přijel sám Trenk s 20 husary a v klášteře poobědval a odpoledne odjel do Broumova, kamž přitáhl jenerál St.André se svoji malou armádou, odkud měl odtáhnouti k hlavnímu vojsku u Rtyně ležícímu. 26. 28.září 1745 vytáhlo vojsko to k bitvě proti nepříteli, Trenk a André obmeškali se, pečujíce o zachránění kořisti, vytáhli teprv 29.září od Vernéřovic a tomu se přičítalo nejvíce ztracené bitvy, kterou Karel Lotrinský svedl s Bedřichem dne 30.září u Zárova?. Porážka toho neměla však pro policko tak osudných následků jako bitva u Střikova?. Král pruský odtáhl potom přes Trutnov do Slezka a 25.prosince 1745 uzavřen mír v Drážďanech, čímž krajina naše měla zase pokoj. Následky záhub válečných byly citelné, jen Police sama čítala utrpěné škody 63528 zl. Roku 1746 byla velká drahota obilí, poněvadž pro nedostatek obilí a koní nemohly pozemky na podzim ani z jara osety býti. Dne 2.prosince 1751 zemřel opat Beno, po něm zvolen Fridrich Drundman z Broumova, kterýž přijel z Prahy 5/1 1753 do Hronova, na Střezině jej očekávala setnina sedláků koňmo. U spáleného mlýna Kozínku očekával ho zástup machovských sedláků na koních, všichni v zeleném oděvu, odtud jeli k Bezděkovu, kde obyvatelé vítali opata bubnováním a troubením. Opat navštívil kostel, potom v krčmě poobědval a ve 2 hodiny jek k Polici, kde 6.ledna konal slavné služby Boží a odpoledne odjel do Broumova, kamž ho s jízdou doprovázel až na „pasa“ za Hutberkem. 11.ledna 1753 přijal nově zvolený opat Fridrich přísahu od poddaných panství broumovského a 12.ledna přísahu od poddaných panství polického a oboum daroval několik sudů piva. Ve 4.roce jeho vladaření vypukla válka 7 letá, zase se všemi útrapami a svízeli válečnými. Vojsko pruské vtrhlo do Sas, následkem čehož naše vojsko pod Brovnem táhlo na Litoměřicko. Vojsko pruské vedené Schwereinem vtrhlo přes hranice, osadilo Náchod a táhlo až k Hradci, Černilovu, Jásenné až k Smiřicům, policko i broumovsko zůstalo ušetřeno, avšak 19.září 1756 přišel rozkaz z hlavního ležení pruského v Náchodě o dodání velkých zásob chleba, ovsa, sena a slámy a jiných potřeb a ještě téhož dne, rozkaz druhý, aby berně a všecky jiné dávky byly dodávány vojenskému pruskému komisariátu v Náchodě, každého týdne. Dne 25.září následoval nový rozkaz o dodání 225 korců mouky. Z ležení císařského přišly dne 6.října opačné patenty, kterými se všem hospodářským úředníkům panství zakazovalo, pod ztrátou hrdla, by ničeho nedodávali do ležení pruského, to bylo však marné, poněvadž celá krajina byla nepřítelem obstoupena a každodenně docházely dovozy k vojsku pruskému a kontribuční musel jezditi s berní do Náchoda. 18.října přitáhlo vojsko pruské do Police a vyrabovali sýpky panské 27. v Bezděkově a v Ledhuji a na zpáteční cestě vydrancovali Bezděkov. Vrchnost toho času měla svízele se sedláky kteří spoléhajíce na nepřítele, nechtěli sabotovati.. Mezitím zvítězil Bedřich II u Lovosic a konal přípravy ku zpátečnímu tažení z Čech přes hranice saské a slezké a maršál jeho Schwerein nařídil, aby opraveny byly cesty od Skalice, přes Polici k Broumovu, jelikož myslilo se, že Prusové potáhnou částečně přes Polici, ale Schwerein táhl pak přes Náchod do Kladska. Krajině naší však nastala tím úleva, neboť hned přišlo od vojska císařského nařízení o dodání chleba, ovsa a sena a již dne 31.října bylo dodáváno povozy do Skalice, chléb však byl vrácen, že ho nebylo třeba. 14.listopadu přitáhli 3 setniny husarů do Police k pozorování hranic, posádky z Police a Broumova a jiné voje při hranicích ležící vzdálili se později. 18.dubna roku vtrhli Prusové na Broumovsko, táhli však rychle přes Dědový a Metuj k Stárkovu, kde žádali 4 sudy piva. Táhli pak k vojsku většímu jež pod Schwereinem vtrhlo přes Trutnov do Čech. 6.května zvítězil Bedřich II u Prahy, jíž obléhl. Ku potřebám císařských vojsk, jež pod Leopoldem Daunem u Kolína se zesilovala, vypraveno v květnu mnoho povozů, odtud i odjinud do Hradce, odkud měly býti velké zásoby pro vojsko do Čáslavi dopraveny, dne 8.června vypraveno z policka a broumovska 60 vozů se senem do Hradce Králové, jiných 50 vozů mělo 11.června za nimi následovati. Dne 18.června porazil Daun Bedřicha u Kolína načež tento byl utíkati ku hranicím saským a lužickým, stíhán jsa vojskem naším. Ve Slezku a Kladsku nastaly tím velké odvody k vojsku, by bylo zesíleno, všichni mužští od 12 do 40 roků měli se k odvodu dostaviti, čímž nastal veliký útěk lidu z Kladska do naší krajiny. Dne 15.srpna přišla zpráva o boji svedeném u Landshutu, kdež našich 3000 mužů vojska uherského odolalo útoku 5000 Prusů a poraženo vše je, 6 děl jim odňali, střelbu a dělo bylo slyšeti na Policku od 4 do 10 hodin dopoledne. Mezitím válka sedmiletá měla svůj průběh i v jiných končinách, obzvláště ve Slezku. Karel Lotrinský svedl s králem pruským bitvu u Lysé a L??? 5.prosince 1757 v níž naše vojska poražena a musela s náramnou ztrátou zabitých a zajatých dáti se na útěk a později císařská posádka ve Vratislavi v počtu 22.000 mužů se musela také vzdáti. Poněvadž po této nešťastné porážce ve Slezku bylo se obávati, že král pruský vtrhne do Čech, sbíralo se zase vojsko císařské u Hradce a jednotlivé oddíly od Žacléře až ke Králíkům roztroušené. 28. Krajina polická a broumovská svěřena Laudonovi, který dne 10.ledna 1758 přijel do Police do kláštera kdež i s manželkou svou přebýval. Vrchním velitelem armády byl Daun. Král pruský postavil se s vojskem ku pomezí českému u Adersbachu, jako by chtěl vtrhnouti do Čech, hlavní účel však byl, by dobil Svídnice nalézající se v moci naší. Mezi obléháním poslal oddíl 10000 mužů pod Faugnetem do Kladska a téhož dne přitáhlo 5000 mužů od hlavního vojska do Friedlantu, chtíce se zmocniti Broumovska, by měli přes něj spojení s Kladskem. Laudon však zabránil jim cestu, tak že nemohli se zmocniti než dvou vsí Neusorge a Vižňova. Laudon, věda však, že Faugnet v Kladsku má větší vojenskou moc než on, musil se připraviti na zanechání krajiny broumovské a proto dal odvážeti zásoby do Police, krajinu polickou mínil hájiti a užíti k tomu hor „Stěn“ a proto dal všecky přechody opatřiti zásekami. Prusové se zmocnili Broumovska a již 3/4 udeřili na záseky za Bohdašínem, ale byli odraženi a podruhé 8.dubna odraženi též. Dne 11.dubna útočili na postavení Laudonova na 4 místech za Bohdašínem, Hutberku a obou pěšinách Stěn, hlavní boj byl za Hutberkem v nynějších „pasách“, kdež vůdcové pruští se neostýchali hnáti lid selský z Broumovska, mužské i ženské před sebou, by trhali záseky, ale i tentokrát Laudon nepřítele odehnal, ačkoliv měli Prusové přesilu, báli se útoků a ohradili se dlouhými valy od Halbštatu až k Jetřichovu. Konečně dobyli Prusové Svídnice a potom se dal Bedřich II na pochod od Moravy a obléhl Olomouc a tu také odtáhlo vojsko pruské z Broumovska a Laudon však za ním, při čemž byl král pruský přinucen od útoku na Moravu upustiti a proto obrátil se do Čech a táhl na Hradec, jenž opanoval a proto začalo býti v naší krajině zase nejisto. Již 13.července přijelo 14 husarů pruských přes Polici ku Stárkovu a za nimi střídali se jiné a jiné hlídky. 1.srpna 1758 přitáhlo silnější oddělení husarů pruských do Police a žádali sud vína a 2 sudy piva a potraviny, jeden sud piva dopraven lidmi k Bezděkovu na Zákopanici, tu když Prušáci pili a někteří zaběhli do Radešova na lup, vyskytli se tu uherští husaři, přepadli je a několik jich zajali, kdežto jiní utekli k Polici, ač našich bylo polovice co Prusů zajali 14 mužů a 26 koní, přičemž 1 náš husar přišel o život, Prusové dali z toho vinu klášteru města Polici. 29. 5.srpna přitáhlo ostatní vojsko pruské s králem a položilo od Nízké Srbské až k Bezděkovu a Radešovu, bylo to přede žněmi, čímž zničena všecka úroda v těchto vsích. Král sám ubytoval se ve statku sedláka Hančla v Radešově, vzdor zákazu královu obíralo vojsko lid, jen prý z Nízké Srbské pobralo přes 1 korec peněz, ležení to trvalo 3 dny. 7.srpna odtáhlo vojsko to k Lachovu a vložilo se do hořejších vesnic broumovských. Druhé malé vojsko pod Faugnetem přitáhlo od Náchoda do Kladska, náhle se obrátilo však na Broumovsko, kde dal Fougnecht vypáliti opevnění Laudonem ve Stěnách sdělaná, tak odtáhl po 10 dnech za králem přes Landshut. Daum táhl do Sas, za sebou nechal oddíl 30000 mužů pod velením hraběte Harše, jenž v září táhl přes Polici do Slezka k dobývání Nisy. Bedřich II porazil Rusy u Zohndorvu 25.srpna, byl však od Dauma 14.října u Hochkirche poražen a tu vypravil Daun větší posily k Nise, přičemž přetáhlo přes Polici 4000 mužů a 2.listopadu 10000 mužů. Bedřich II se dal však přec na pochod k Nise k jejímu vybavení. Do Policka a Broumovska vložen na zimu pěší pluk hraběte Leopolda Pálfyho, krajina však tak zhubená, těžce snášela toto ubytování, neboť škoda, pochodem nepřátelského vojska pochodem způsobená, počítána na 94000 zl. čehož připadla na vrchnost asi 22000 zl. a na podané přes 72000 zl. Vítězství dobytá vojskem císařským minulého roku způsobila, že dějiště války zůstávalo přeloženo do vlastních zemí krále pruského, ale krajiny naše při pomezí neužily této úlevy, neboť vedle jiných svízelů války, trpěly častými vpády nepřátelskými. Časně z jara 1759 osadilo naše vojsko východní a severní hranice Čech za příčinou dobytí Slezka a tím již krajina naše od počátku dubna přeplněna byla vojskem všeho druhu, byl to oddíl vojska, jemuž velel maršálek-leintnant Bech, skládal se z 11 batalionů pěchoty, 15 škadron jízdy a 14 setnin granátníků a karabiníků po většině hraničářů, celkem 19000 mužů. Poněvadž však král pruský soustředil vojsko své u Landshutu, sdělávány jsou k obraně proti němu opět velké záseky a hradby u Hutberku, Bohdašína, Lachova a Teplic k jichž vybudování musel lid podaný z Policka, Náchodska a jiných okolních panství pomáhati, takže každý den pracovalo v tomto opevnění 700 až 1000 dělníků, vojsko pak bylo po celém panství rozloženo. 30. 29.dubna přijel nejvyšší velitel hrabě Daun, by přehlédl všechna stanoviště válečná. 4.května vytáhlo všechno vojsko Beckovo do pole a položilo se táborem mezi Pěkovem a Lachovem, očekávajíc útok pruský, ku kterému ale nedošlo. Vojsko to zůstalo mnoho neděl v tomto postavení s nemalou škodou na lesích, lukách obilí a při stálých dovozech potravin a jiných potřeb pro vojsko, 29.června odtáhlo pak k Novému Městu, zůstalo tu jen několik setnin hraničářů a husarů, kteří dělali záseky na všech stezkách přes Stěny vedoucích a po několika dnech i oni odtáhli. Již však 5.července vpadla tlupa kořistníků do Broumova a druhého dne na Hutberk. Velitel jejich Le Nobl vydal rozkaz, aby svoláno bylo všecko obyvatelstvo k rozházení hradeb Beckových v údolí bohdašínském, hroze pleněním nebude li uposlechnuto. K tomuto cíli sehnáno na 800 lidí. 8.července přitáhl však generál major Kramas se 4000 vojska císařského do Police, v noci vytáhl by Prusy přepadl, ti však se o tom dověděli a utekli spěšně k Friedlantu. Ostatní část roku minula pak klidnější, když štěstí válečné přálo našemu vojsku na výpravách do našich krajin vzdálených. Naše vojsko spojivší se velením Laudona s Rusy porazila Bedřicha II dne 12.srpna 1759 u Kunersdorfu a později porazil Daun pruského jenerála Finka u Mazeu a přinutil jej, že s celým svým sborem čítajícím 12000 mužů se vzdal. Nyní nastalo pro krajinu naší krátké utišení, až do konce května 1760, kdy blížila se válka zase k našim krajinám, toho času táhl zase Laudon s 50.000 muži krajinou polickou přes Broumov a dílem přes Machov k Neurode, by se zmocnil dolního Slezka. Velitel pruský Fougnet, byl dne 23.května u Landshutu s vojskem svým čítajícím 14000 mužů poražen, část pobita, část zajata i on sám upadl do zajetí, 72 děl padlo do rukou vítěze, 14 dní trvalo odvádění zajatých a odvážení raněných, též děl a jiné kořisti, přes Trutnov, přes Broumov a Polici, ovšem, že obyvatelstvo muselo poskytnouti povozy. Král pruský zdvihl se s vojskem svým ze Slezka a Sas, ale Daun a Laudon mu zamezili cestu, tak že se musel zase obrátiti zpět do Sas. Daun táhl za ním, co zatím Laudon táhl k obléhání Kladska a 26.července přikročil k útoku po 4 hod. boji byla posádka Kladska čítajících 4000 mužů s 300 děly a velkými zásobami přinucena vzdáti se. 31. Pro krajinu naší nemohla býti zpráva o tom radostnější, neboť Kladsko vráceno zpět Čechám a byla tudiž z této strany sjednána na větší bezpečnost od nepřítele. Když pak Laudon táhl ke Vratislavi, vzdálila se válka od našich krajin v jinou stranu. 3.listopadu však byl Laudon u Torgova? v Sasích poražen a musel ustoupiti, zčehož šířil se strach, že Prusové vtrhnou opět do zdejší krajiny, což mělo za následek, že mladší mužští na bezpečnější místa se ukrývali, strach ten však pominul, když Laudon zaujal zimní byt v Kladsku a na Policko vloženy 3 pluky jízdy, dva pl.dragounů Wűrtenberský a Lőnenšteinský a 1 husarů Beltenský. Roku 1761, 19.dubna, vytáhl Laudon do Slezka k dobývání Svídnice, jemu vytáhl vstříc Bedřich II, načež Laudon ustoupil do krajiny Broumovské k Verneřovicům, Halbstatu, Jetřichovu a Březové. Ležení bylo silně opevněno koly, jichž asi 30.000 bylo v broumovských lesích vzato. V postavení tom zůstalo vojsko po 2 1/2 měsíce, mezi čímž stahoval Laudon posily, načež táhl 19.července k Frankšteinu. Král pruský obrátil se do Horního Slezka jakoby chtěl padnouti do Moravy. Laudon poslal za ním část vojska, sám pak s 15.000 muži táhl k Svídnici, kterouž již 1.října dobyl. Bedřich se vrátil a zaujal obranné postavení u Střelína. Roku 1762 se stala změna pro Rakousko škodlivá, že po smrti ruské carevny Alžběty nástupce její Petr III se přidržel Pruska. Daun přešel hranice se svým vojskem, při čemž krajina naše snášeti musela velké útisky vymáháním potahů a pak množením se počtu nemocných, špitály nestačily, nemocní vojáci ukládáni do města a vesnic, při čemž lidi museli jim postoupiti svých světnic a sami přebývali ve chlévech a stodolách. Obyvatelstvo se od nich nakazilo a mřelo ve větším počtu než jindy. 7.července 1762 vpadl Bedřich II do Broumovska, zde se mu postavil proti jenerál Brentana, jemuž ku pomoci přitáhl Haddick, načež Prusové přes Friedlant ustoupili. Krajině naší způsobilo přiblížení vojska válčícího velké svízele, poněvadž nestačila píce na Broumovsku, vydán rozkaz, dle něhož vojsko sekalo ječmen a oves ještě nezralý, čímž tato jař byla zničena, bída lidu byla veliká, málo která hospodářství nacházela se ve stavu obstojném, mnozí prodali poslední kus dobytka a mnozí opouštěli statky své a stěhovali se jinam. 32. Ještě k tomu obrátilo se stěstí válečné ku zbraním pruským. Bedřich dobyl zase Svídnice a táhl do Sas, kam i naše vojsko za ním táhlo. Z Policka tam odtáhl pluk prince Maxmiliána na jehož místo vloženy jiné 2 pluky, Andlanský a Venperský Pluk Andlanský měl svou nemocnici v Petrovicích a Venperský v Lachově, z obou šířily se nakažlivé nemoce mezi pozůstalé obyvatele. K tomu mělo vojsko málo potravin a píce, již v říjnu počali vojáci bráti nevymlácené žito pro koně. Konečně uzavřen mír v Hubertburce 10.února 1760, při němž doufalo se, že alespoň Kladsko zůstane při Čechách. Prusové však k tomu nesvolili, jelikož se odvolávali na vlastnost krajiny polické, jakožto se přirozené pevnosti, kterou se dá každý nepřátelský vpád do Čech uhájiti, jím že však je pevnosti Kladska potřeba k obraně. Válka 7 letá zůstavila hroznou bídu v krajinách pomezních, obzvláště na Broumovsku a Policku, statky selské byly následkem vysokých berní a válečných škod velmi zadluženy a dílem od hospodářů opuštěny. Domkáři a podruzi na vsech, které se živili přástvem a domácím tkalcovstvím, nemajíce výdělku trpěli krutou bídu. Obilí bylo velmi drahé, dělal se tady chléb z otrub, z prachu mlýnského a ze zkažené mouky, kterouž prodával úřad vojenský a pekl se nekvašený v kamnech, jedly se psi i kočky a zdechliny koňské a jiné a všude bylo plno žebráků. Pokud vrchnost měla, pomáhala poddaným půjčkami obilí a peněz, kterých sama vypůjčovala. Docela chudým rozdával se chléb v klášteře a na farách, platy nebylo kde vymáhati, ani roboty od poddaných, čímž vrchnost chudla a zadlužovala se i s poddanými rovnou měrou. Již dne 26.února 1763 byla držána úřední komise v Náchodě k vyšetření škod válčením způsobených a k nalezení prostředků k pomoci. K této komisi povoláni panští úředníci a přísežní poddaní z vesnic. Shledalo se, že na zemskou daň v přírodninách na rok 1763 mělo panství k lepšímu, vojskem napřed vybranou, 13546 měřic ovsa a 9521 centů sena. Vrchnost počítala se škodu, co měla u poddaných na půjčkách a dávkách prominutých, na 20.000 zl. a protože sama schopna není již dále pomáhati, žádala ve jménu chudých poplatníků, aby jim bylo zdarma od vlády dáno 579 centů mouky a 847 centů ovsa na setí, by pole nezůstala neoseta, však není známo, zdaž žádosti této vyhověno. Teprv po několika letech byly vyměřeny za škody válečné jisté náhrady čili bonifikace. 33. Po uzavření míru s Prusem však trpěla krajina polická a broumovská dalšími obtížemi, neboť vojsko ze Slezka a Kladska táhlo zpět a potřebovalo potahy co jich bylo k odvážení různých zásob jako solí, mouky, ovsa, ječmena, svíček, oleje a masa ze zásobáren vojenských v Kladsku uložených, kteréžto zásoby byly také prodávány velmi lacino, avšak Polickým velmi málo dostalo, jelikož neměli na to peněz. Po odtržení vojska zůstalo ve špitálech mnoho zavazadel, jež za vojskem musela býti odvezena, čímž pro nedostatek koní ze 2000 sotva 100 jich zůstalo doma, zdržovalo se setí na panstvích a selských usedlostech. Až do roku 1766 není pro obce naší po uzavření sedmileté války žádných pamětí. Toho roku císař Josef II jako spoluvladař své matky Marie Terezie, dal uzavříti hranice království českého proti Sasku a Slezku. Po nařízení opravě cest, přijel Josef II s Laudonem a mnohými jinými důstojníky na místo někdejšího ležení Laudonova u Jetřichova, potom za Božanov, kde bývalo ležení Daunovo. Odkud jel přes hory k Řeřišnému a k Machovu, kdež pro velký déšť schoval se u rychtáře a tam poobědval, vozy císařské v počtu 7 vezeny z Broumova přes Polici k Náchodu. V letech 1771 a 1772 byl velký hlad v Čechách, následkem toho také pří...... Roku 1758 bylo vzbouření proti konání nesnesitelných robot, které bylo v zárodku potlačeno, avšak roku 1775 strhlo se nové vzbouření selské u velké části Čech, příčinou toho bylo velké utiskování poddaného lidu od vrchnosti, proti které nebylo dostatečné zákonné ochrany. Vláda císařská ledacos nařídila pro polehčení stavu selského, ale vrchnosti toho nedbali a proto v lidu poddaném velká nespokojenost panovala. Roku 1773 zřízena zvláštní komise císařská v Praze od níž roku 1774 vyšlo jisté prozatímní nařízení o způsobu robot, jež mělo býti zachováváno až do konečného upravení, tu se zmohlo rozezlení lidů tou měrou, že si dobude práva sám svou mocí. V krátké době způsobeno spiknutí po celé severovýchodní části Čech, obyvatelé čeští stáli spolu za jedno a srozuměny se svými vůdci. V kraji hradeckém byl hlavním vůdcem vzbouření selského Antonín Nývlt, svobodník a rychtář ve Rtyni a na Policku zase Karel Dostál ze Lhoty machovské, kterýž však tu dobu byl usedlý v Bělém, přiženiv se na statek vdovy Hajnišové, jej nazývali poddaní jenerálem a bylo mu svěřeno policko i broumovsko, by po všech vsích nařizoval, co se má díti. Prvotní úmysl byl roku 1775 o sv.Janě Nepom. jako ku pouti ze všech stran táhnouti ku Praze, kdež prý bylo asi 400 sousedů se spiklenci sro- 34. zuměno k provozování různých násilí. Ale lidi se tak dlouho nezdrželi, neboť již v lednu zdvihli se tepličtí pod vedením Antonína Seidla, k nim se připojili Lachov, Dědov a později Hlavňov a přiběhli hromadně do Police na kancelář a předložili tam jakýsi nově zhotovený urbář a spoléhajíce se naň, nechtěli robotovati. Tu vůdcové uznali potřebu déle neodkládati a drželi poradu ve Rtyni 19.března, následkem které se přikročilo ke skutkům. Na Policko a Broumovsko přišli v noci dne 23.března zřízenci Nývltovi a budili ve všech vesnicích sousedy, aby se dostavili k rychtáři a činili co jim bude nařízeno, kdo by neuposlechl tomu pohroženo vypálením a vyhubením. 24.března vrazili všichni sedláci ze všech vesnic polických vedeni Dostálem do kanceláře v klášteře, všichni jsouce ozbrojeni kovanými holemi,v kanceláři žádajíce na úřednících, aby jim vydali domnělé patenty císařské o zrušení roboty, když pak těch po ruce nebylo, vystoupil Dostál na stůl a četl listinu, která obsahovala jakýsi návrh narovnání, tak aby robota na menší počet dnů byla stanovena a co by vrchnost potřebovala více, aby bylo za plat. Úředníci ustrašeni, ani nehlesli a když rychtář bezděkovský Václav Beran napomínal lid k slušnému chování, kázal Dostál bitím ho ztrestati. Přes poledne byl zjednám odklad, odpoledne pak shromáždil se lid na dvoře před prelaturou, kdež museli úředníci panští s předsedou kanceláře a provisorem dostaviti se na pavlač u příbytku vrátného a tam Dostál řečnil a četl opět listinu narovnací. Předseda kanceláře P.Vojtěch Reiman neodvážil se odepříti žádosti Dostálem podané a podepsal listinu, což rovněž učinil a Broumově tamější předseda kanceláře P.Odilo. Po podepsání toho rozešli se sedláci ku svým domovům, ale následující dny přicházeli zase v menším neb větším počtu na kancelář žádajíce zpátky peníze za koncesi manželské, které dle nařízení císařských měly býti zadarmo, jiní žádali zase náhrady peněžní za roční odevzdaná kuřata, mlynáři pak chtěli, aby jim byl navrácen roční plat odvedený za pacht mlýnů, jiní zase šli na faráře Kristiana Horáka, aby jim vrátil štolu proti nařízení císařským vybranou. Provizor dával přítomným obilí jako náhradu za kuřata. Karel Dostál a jiní z přednějších zdržovali lid poddaný od násilí, tak že se nestalo větších výtržností, jako na jiných panstvích, kde povstalci řádili vztekle, proti nenáviděným vrchnostem a jejich úředníkům, čítaloť? se více než 30 zámků a jiných sídel panských zničených a vyloupených i na Broumovsku dělo se hůře, 35. kdež zejména rychtářům v Rožmitále a Vernéřovicích byla okna vytlučena, kamna a nábytek rozbit a to proto, že se nechtěli zúčastniti povstání. Odboj takový však musel býti potlačen mocí. Do Police vyslána setnina vojska, která přitáhla právě 31.března, když sedláci na kanceláři s ustrašenými úředníky jednali, tu strhl se velký poplach, každý utíkal kam mohl, koho vojáci chytili toho položili a zmrskali, některé spoutali a uvěznili. 3 z přednějších odvezeni do Hradce k výslechům. Kováři Florianu Pejskarovi vysázeno něco ran holí, za to že koval sedlákům hole. List o narovnání úředníky podepsaný museli vrátiti. V jiných místech, jako u Trutnova a u Chlumu přišlo mezi sedláky a vojáky k bojům v nichž však lidé ve zbrani necvičení odolati nemohli. U Chlumce vehnáni lidé vojskem do rybníka, odkudž jest přísloví „Pořídil jako sedlák u Chlumce“. Nývlt byl 4.dubna ve svém příbytku přepaden, zajat a odvezen do Prahy a po mnohém soužení hladem a vězením odsouzen na 2 léta k veřejné práci, přísněji bylo naloženo v těmi, kteří proti radě vůdců dopustili se loupeží, pro postrach byli 4 oběšeni u Prahy a jeden v Bydžově. Karel Dostál utekl do Slezka, ale když se to poněkud utišilo vrátil se a po dvakráte volán na panskou kancelář, kdež byl trestán krátkým vězením, pomohlo mu velice, že držel povstalce v míře, že nedopustil žádného velkého násilí. Vojáci zůstali nějaký čas v Polici a dokud tam byli bylo ticho, když však byli odvoláni vřelo to mezi poddanými znovu. Lachovští, Dědovští a Hlavňovští, jež se spojili s Teplickými, také však Pěkovští, Suchodolští, Žďárští a Petrovičtí měli spolek mezi sebou, slíbivše sobě, jak by jinde zase povstání vypuklo přidati se hned k tomu. Měli též stálé dorozumění s Broumovskými a měli připraveny smolné věnce, k čemu to směřovalo objevilo se, když v Šonově vypálena fara a kostel a v Jetřichově panský dvůr, pročež drženy byly hlídky ve dne i v noci. Mezitím dne 11.srpna 1775 tak zvaný robotní patent, kterým mělo býti ulehčeno od břemena poddanství selského dle vůle císařovny. Poddaným bylo dáno na vůli buď novým patentem se říditi, aneb zůstati při staré robotě, o čemž poddaní rozmýšleli se, ale většina nechtěla roboty nové ani staré, prozatím robotovali jen jak se komu chtělo a vrchnost neodvážila se užíti své přísnosti. Návodem Karla Dostála a sedláka Jiřího Generta, když byli poddaní na kancelář dne 36. 16.října 1776 povolaní zamítali starou i novou robotu konati, i muselo od jednání toho upuštěno býti. Opat Štěpán odjel do Sloupna, odkud psal na všecky strany o vojsko. Dne 21.října přijel krajský hradecký Bienenberg do Broumova s 30 jezdci a některými pěšími a druhého dne za ním generál hrabě Wallis, vrchní komisař od samého cís.dvora ustanovený ku provedení robotního patentu a jiných zákonů ku polehčení poddanství. Hrabě Wallis, nevyšetřoval jen viny, ale vyšetřoval i stížnosti poddaných a tu se ukázalo, že činěno podaným mnoho křivdy od vrchnosti, sedláci stěžovali si obzvláště na G. Odilona , že jim robotní patent oznámil sice písemně, v čemž oznámil jim všeho co poddaným bylo k obtíži a vynechal všecko co bylo k jejich prospěchu, ono že peněz jež byly roku 1772 od země povoleny pro chudé poddané, zadržel si pro proplacení úroků a dluhů jež měl klášter. Od delšího času vybírala vrchnost od svých poddaných různé platy protizákonné jako od povolení k manželství a k řemeslům za odúmrtí, dovozů soli a jiné. Wallis dal si ukázati urbáře a přesvědčiv se z nich, ujal se žalujících poddaných. S vojenskou přísností pustil se před sedláky do úředníků vrchnostenských, nazval jednání, které v urbáři shledal, bezprávím a zlodějstvím. Z prohlídky účtů vzatých od roku 1726 se ukázalo, že platy bez práva na poddaných vybrané činily téměř 20.000 zl., kteroužto částku měla vrchnost poddaným vrátiti. Hrabě Wallis se ptal též po štole farářů a shledal, že nové nařízení císařské se v ní nenacházelo, nařídil, aby poddaní každé vsi udali u rychtáře, co bylo od nich vybráno, při čemž shledáno, že bylo taktéž přebráno několik tisíc zl, jež měli faráři lidem navrátiti. Opat Štěpán užil však všech prostředků, by nemusel poddaným náhradu platiti, byl však všady odmrštěn až konečně podal rekurs osobně císařovně a tou z milosti císařské něco sleveno z platů za odúmrtí, což činilo rozdíl asi 1900 zl., ostatní musel klášter zaplatiti. Záležitost robot dle nového patentu nebyla ještě skončena a v lidu selském bylo vření nebezpečné, o žních roku 1777 vykonali poddaní robotu ledabyle, až prý bylo hanba se na to dívati. Brzy na to 23.srpna přijel krajský hejtman Rienerberk s komisařem hrabětem Bredanem do Police, aby provedli nové uspořádání roboty. Tu vyzváni jsou poddaní, by se přihlásili buď k nové, neb staré robotě, což se stalo bez mnohé těžkosti. 37. Dva sedláci Berka a Kincl z Ledhuje, kteří se pokoušeli o nový odpor proti robotě, odvezeni v poutech do Hradce, Švorčíkovi z Petrovic, který byl tázán, kterou robotu chce voliti, odpověděl, že žádnou, dal hejtman vysázeti 40 ran na zadek, ostatní sedláci v největším počtu volili 3.způsob roboty, že totiž jim bude třetina staré roboty odpuštěna. Domkáři většinou volili novou, která obnášela 13 dnů ročně. Po tom všem způsobil ještě nepokoj v krajině zdejší sedlák Tikl ze Slavného, jenž získal některé přívržence, tak že mu dali na cestu do Vídně, kamž se roku 1778 vypravil k samému císaři Josefu ku slyšení, který ho odkázal na opata Štěpána, kterýž tč. ve Vídni bydlil. Ten však nechtěl Tilka slyšeti, což mu císař ve zlé vykládal, konečně ho odbyl listem ku provizoru polickému, by mu ničím neubližoval. Na to spoléhaje, podněcoval Tilk lid, ukázal jim knížku ve Vídni tiskem vydanou, obsahující způsob zřízení vesnic na panstvích císařských a pobádal je by se spolu s ním zasadili o dosažení těch práv a ubezpečoval ho, že jim císař pomůže. Provizor polický povolal jej do kanceláře, přísně mu domluvil, aby lid více nebouřil. Tilk nedůvěřoval své bezpečnosti, odebral do Kladska do Hrádku a poněvadž se zase chýlilo k válce s Pruskem, navedl tamnější obyvatele, aby oznámili veliteli Kladské pevnosti, že jak Prusové vtrhnou do Čech, sedláci na Policku a Broumovsku se k nim připojí. Tilk docházel často na Broumovsko sliboval pomoc pruskou, až se někteří sedláci shlukli, přihnali se vedení sedlákem Rosenbergem na kancelář v Broumově a žádali, aby jim dána svoboda, v kteréž byli poučení Tilkem, však provisor dal před očima všech Rosenberga spoutati a odvésti do Hradce, soudruzi pak odstrašeni se rozešli. Po Tilkovi darmo provisor pátral, ten však byl dobře ukryt v Hrádku, toliko zajal jeho společníka Berku z Ledhuje a dal ho dopraviti v poutech do Police, kdež byl 3 dni ve vazbě a byl na mnohé prosby propuštěn. O nové válce s Prusy předvídalo se již r.1777. Válka ta vznikla ze sporu o dědictví bavorské a stala se pověstna tím, že nebylo prolito v ní krve, ale krajinám zdejší přece přinesla dosti nesnázi a škod. Po dlouhém tažení obou vojsk uzavřen dne 13.května 1779 mír v Těšíně, později téhož roku přijel císař Josef II do Police na objížďku po hranicích. Dne 29.listopadu 1780 zemřela Marie Terezie a nastoupil syn její Josef II, 38. za něhož počaly se díti velké změny v řádech církevních i státních. Nejdůležitější pro lid poddaný bylo, že zrušena přílišná nesvoboda lidu poddaného a tím podstatně změnil se řád o poměrech města a vesnic k vrchnosti. Vedle jiného pomýšlel císař Josef II na zrušení mnohých klášterů, což se roku 1783 uplatnilo, klášter polický byl teprve 14/2 1786 zrušen tím, že správa panství má ponechána opatovi tak, aby čistý důchod z něho odváděn byl do náboženského fondu království českého, který byl vypočten na 4583 zl. ročně, kterážto částka pozdějším císařským nařízením na 3418 zl. snížena. Roku 1787 zřízena farní lokalie v Bezděkově. Roku 1789 panovaly v krajině naší neštovice. Nařízením císařským snížen odvod fondu náboženského na 2365 zl. Roku 1793 zřízena na Petrovicích škola před přifařením obce naší k Bezděkovu, chodila mládež zdejší do školy do Police. Před vystavěním školy vyučovala se mládež 1 roku v příbytku Jakuba Brahy čp.5. Prvním učitelem byl zde Jan Hofman od roku 1793 až do roku 1798, druhý byl Sebastian Beran od roku 1798 až do roku 1811, třetí byl Ondřej Richter od roku 1812 do 28/4 1841, kdy zemřel, čtvrtým byl Jan Hubka až do roku 1843, po něm nastoupil Josef Ducháč rodák petrovický od 22/4 1843 do roku 1876, kteréžho roku dne 23.října zemřel. Roku 1798 byla v Polici 1 setnina hraničářů pluku Brodského v Polici a 1 prapor v okolí do 20.ledna do 18.května, pak odtáhli na Rýn. Roku 1799 pozorováno 11/12 zemětřesení. Roku 1805 panovala v Čechách velká drahota a hlad. Roku 1806 po bitvě u ..ny vpadlo Francouzké vojko do Slezka a do Police posláno něco hulánů k pozorování hranic roku 1807 na místo hulánů povoláni husaři. Dne 22.února 1807, když Prusové v Kladsku, pěší i jízda tištěni jsouce Francouzy , překročili hranice české za Šonovem, museli složiti zbraň a doprovázeni od husarů našich hlouběji do Čech přes Polici vedeni byli. Roku 1809 při opětovném vypuknutí války s Francouzi, sbíral vévoda Brunšovický s povolením vlády tak zvanou „černou legii“ v krajině při hranicích slezkých, dílem z lidu zdejšího a dílem z Prusů sem přeběhlých a postaveny z nich v Polici 2 setniny pěchoty. Roku 1813 dne 11.srpna počalo tažení vojsk pruských asi 30000 mužů a 13.srpna 46000 mužů ruských táhnoucí ze Slezka od Neurode přes Policko ku spojení s vojskem císařským, při pomezí saském stojícímu Napoleonovi I. 39. Vojska ležela přes noc ve městě a na vsech a v ležení v polích pod Klůčkem, i ve zdejší obci byli Rusové ubytováni. Roku 1815 byla vložena na zimu 1 setnina myslivců do Police a o několik dnů později vrátila se propuštěná obrana zemská do svých domovů. 3.ledna 1818 zvolen za opata Placid Beneš. Od roku 1824 vyučovali se školní dítky 4 hodiny vezkrz odpoledne, tak aby dopoledne rodičům svým při hospodářství mohli vypomáhati. Aby tato škola v pořádku se držela, nařídil vikář Jan Schlanse, který měl dohled na školu v Petrovicích a Bezděkově, aby opatřeny byly pro školu knihy, které v březnu 1824 za Františka Kaufmana tehdejšího rychtáře v Petrovicích pořízeny byly. Roku 1831 panovala ve Slezsku cholera, která přenesena i do zdejšího kraje, 38 lidí zemřelo na mí ve městě a v celé farní osadě 214 lidí. Roku 1830 dne 19.června udílel biskup Alois Josef hrabě Kolovrat Krakovský biřmování v Machově, kde biřmováno bylo také 94 osob z Petrovic a 36 osob z Petroviček. V roce 1840 navštěvovalo zdejší školu 84 dítek z Petrovic, Petroviček a z Maršova, které letní dobu do Petrovic docházeli, v zimě vyučováno v Maršově. Roku 1844 poděkoval se opat Placidus Beneš ze svého úřadu a zvolen 7.listopadu Jan Nep.Rottar z Broumova za opata. Roku 1846 v sobotu před smrtelnou nedělí vypukl z neznámé příčiny oheň u výminkáře Josefa Kejdany čp.9 a rozšířil se na chalupu Frant. Šolce čp.8, dále na hospodářské stavení a výměnek a stodolu Josefa Kaufmana čp.11 a hospodářské stavení a stodolu Václava Janáka čp.22 a dále výměnkářský příbytek, kolnu a stodolu Václava Hrušky čp.12 v Petrovicích. Roku 1848 v dubnu konána slavnost pro zaslíbení konstituce, při níž zajímavé jest provolání císaře Ferdinanda Dobrotivého k národům, jímž prohlásil práva a svobodu všem svým národům a zrušil poddanství a robotu lidu. Roku 1849 dne 7.února jednala zvláštní komise o zřízení okresního úřadu v Polici, který teprv roku 1855 skutečně byl zřízen spojený se soudním jednáním a úřadem politickým. Roku 1850 dne 1.února otevřen byl v Polici berní úřad a dne 17.června zahájen okresní soud a 20.srpna počala úkol svůj v Polici vyvazovací komise. Dne 11.června 1851 udílel v Machově biřmování hradecký biskup Karel Haul. Roku 1856 dne 22.prosince v 10.hod.večer vypukl požár u Josefa Domka čp.13 a strávil celou budovu. Dne 13.března v 9.hodin ráno 1860 vypukl požár 40. u Norberta Jirmana čp.20 v Petrovičkách, jenž strávil pouze střechu, jelikož bylo dosti lidí k hašení. Dne 19.června uděloval biřmování v Bezděkově hradecký biskup Karel Haul. Dne 24.dubna 1864 začala se stavěti silnice od Police k Hronovu údolím mezihorním a dále při řece Metuji až k bývalému mýtu pod nynějším nádražím. Dne 8.srpna 1864 odkázal výměnkář Jan Tér pro chudé žáky částku 200 zl., aby z úroků byly kupovány chudým žákům obuv, oděv a .... V měsíci červnu 1866 vypukla válka mezi Pruskem, Rakouskem a Itálií vítězilo pod vrchním velitelem arcivévodou Albrechtem u Gustozy nad silnějším nepřítelem, podlehlo však na severním bojišti s Prusy, kteří vyzbrojení byli rychlopalnými jehlovkami, dne 3.července 1866 poražena naše armáda v bitvě u Hradce Králové u Sadové pod velením nešt.maršála Benedeka a na to dne 10.srpna 1866 ujednán mír v Praze. Osada naše ve válce té neutrpěla pohromy a to z té příčiny, že Prusové novou silnici po údolí v roce 1864 vystavěnou neznali. Teprve při zpátečním tažení přišlo asi 600 mužů vojska pruského do spojené obce zdejší a ubytovali se zde přes noc u rolníků bylo po 30 mužích u domkářů po 3 mužích, hlavní stráž byla ve škole. Obec jim přenechala za přiměřený obnos 4 kusy hovězího dobytka k zabití a druhého dne odtáhlo vojsko ku Stárkovu. Dne 5.srpna 1866 o 1/2 12 hod.dopolední vypukl oheň u Václava Vojtěcha čp.53 v dolcích a že vál silný vítr zachvátil příbytek Josefa Jirouta čp.49, Jana Jirmana čp.48, Václava Nertvicha čp.37, Františka Jorouta čp.43, Františka Vitvara čp.41, Josefa Laiera čp.33, Františka Ducháče čp.34, Marie Johnové čp.35, Jana Lamky čp.31, Jakuba Richtery čp.30 a Jana Téry čp.29, celkem 12 domků oheň strávil, u příbytku Frant.Vacka čp.38 chytala již také došková střecha, ale pomoci dosti lidí, uhašena, stříkačky byly přítomné z Police, Bezděkova a Machova. Roku 1869 v úterý po velikonocích vypukl zase oheň ve výměnečném domku „mosteckého mlýna“ čp.15, jenž zničil domek, ten pak mlýn a pilu a chalupu čp.45 v Petrovicích. Téhož roku dne 1.května ve 3 hodiny ráno hořelo u Jana Téry čp.17 v Petrovičkách a dne 15.května zase ve 3 hodiny ráno u Jana Torálka čp.26 v Petrovičkách, který dle výpovědi svědků Torálek sám udusil, jelikož majitel den před tím střechu strhal a všechno nářadí vynesl. Roku 1871 byla původem Karla ..kerta, rolníka v Radešově, zřízena vzájemná pojišťovna proti ohni obcí bývalého panství polického. 41. Dne 31.července 1872 počala se stavěti železná dráha od Chocně ku Broumovu se stanicí dráhy Police n.Met. na louce zvané „Výchové“ a s tunelem nad nádražím 291m dlouhým nazvaným „petrovským“. Při stavbě té zaměstnáno bylo mnoho lidu cizího obzvláště Taliánů a bylo zde velmi živo v hostincích i putykách. Rok 1873 byl velice suchý, takže rybník i studny v obci vyschly a následující rok zase, tak že voda musela se voziti ze řeky Metuje. Dne 23.října 1876 zesnul v Pánu řídící učitel na zdejší škole Josef Ducháč, který 33 roků vyučoval. Roku 1876 položen základ k nové školní budově která nákladem 11000 zl. byla vystavěna na níž obdržela obec 300 zl. subvence, škola tato byla 14.října 1877 vystavěna a odevzdána okresním hejtmanem Nádherným a škol.inspektorem Hrašem k svému účelu. Po smrti Josefa Ducháče ustanoven na nové škole zdejší František Dvorský s výpomocným učitelem Antonínem Winterou z Bohuslavi. František Dvorský stal se řídícím učitelem ve Velkém Dřevíči od 17.května 1884. Po Františku Dvorském stal se řídícím učitelem na zdejší škole od 1.října 1877 do 17/5 1884 Josef Wik, kdy jak uvedeno po trapné nemoci zemřel. Od 17.května 1884 vedl zatímní správu školy podučitel Adolf Seidl od 17/5 do 1/9 1885. Od 1.září 1885 ustanoven na zdejší škole za řídícího Kajetán Ducháč, syn bývalého říd.učitele Josefa Ducháče, narozen 29.ledna 1852 v Petrovicích, absolvoval 8 latinských škol v Broumově a pak v Praze na vysokých školách učitelských a působil na zdejší škole jako řídící učitel do prázdnin roku 1897 a od té doby ustanoven ředitelem měšťanských škol v Polici, kdež až do své smrti působil. Zemřel náhle dne 4.prosince 1905 v Polici n.Met. Obec Petrovice ve své schůzi dne 18.srpna 1897 konané ob.zastupitelstvem jmenovala Kajetána Ducháče za jeho zásluhy o školství, čestným občanem. Roku 1872 byla zdejší škola rozšířena na dvoutřídku a působili na ní nádledovní učitelé: 1. Antonín Vintera z Bohuslavic do 25/3 1877 2. Josef Bouček z Lohenic od 26/3 1877 do 26/12/1877, kdy na horečku zemřel 3. Jan Kuler od 25/2 1878 do 13/11 1878 4. Barbora Hudečková od 14/11 do 1/9 1879 5. Jan Bezděk od 1/9 1879 do 1/9 1880 6. František Mervard ze Svinišťan od 1/9 1880 do 23/9 1883 7. Adolf Seidel, který vedl zatímní správu školy po zemřelém Josefu Vikovi, jak v předu uvedeno 8. Josef Kolísko za Žďárek od 23/5 1884 do února 1885 9. Karel Kohl z Bezděkova od 1/3 1885 do 30/8 1888 10. Karel Janský z Třebechovic od 1/9 1889 do 31/8 1889 11. František Rozum z Dlouhé Vsi od 1/9 1889 do 1/9 1894 12. Oldřich Kubišta z Vlčkovic od 1/9 1894 do 1/9 1896 42. 13. Josef Líznar ze Semechnic od 1/9 1896 14. František Mervart od roku 1883, který vyměnil si místo s Adolfem Seidlem do České Čermi 15. Buhuslav Košťál ze Soběslavi, jako řídící učitel 16. Jan Voborník z Březhradu od 1/3 1898 do 31/3 1903 17. František Kloz z Valdova od 12/4 1898 do 1/3 1925, kteréhožto dne zemřel a pochován v Polici n.M. 18. Otto Tůma z Borové od 1/4 1903 do 1/9 1903 19. Jan Dohalský z Bolehošti od 1/9 1903 do 1/4 1909 20. Vojtěch Trčka od 1/4 1909 do 3/8 1909 21. Josef Ducháč z Bezděkova od 3/8 1909 do 16/8 1915, kdy musel nastoupiti vojenskou službu ve světové válce a toho samého roku těžce zraněn, zemřel. 22. Jaroslav Krouský substitut Josefa Ducháče 23. Josef Lipský z Vestec od 7/3 1917 do 21/7 1918 24. Anna Vepřeková ze Žďára, industrialní učitelka pro ženské ruční práce pro Petrovice, Maršov a Metuj 25. Po této nastoupila zde vyučování ženských ručních prací Marie Valtová z Bezděkova a po této isdustr. učitelce Ježková, dcera řídícího učitele .....Ježka z Bezděkova 26. Bořivoj Hašek 27. Alois Kovář 28. Josef Kohl 29. Zdenka Klasová V roce 1877, 11.prosince schválila zem.školní radou v Praze .......... 1.třídní školy v Maršově a byla pro ní najata budova od Františka Vaisara čp.8, ve které se až do vystavění nové školy v roce 1891 vyučovalo a v které měla zase po prázdninách škola tato byla vysvěcena a svému účelu odevzdána. Dříve byla obec Maršov přiškolena k Petrovicům a museli dítky školou povinné do školy v Petrovicích docházeti, mimo doby zimní, kdy do Maršova docházel mladší učitel z Petrovic k zim.vyučování. Prvním učitelem na samostatné škole byl ustanoven Josef Došek z Krčína, který po dvě léta do roku 1880 na škole té vyučoval a následkem služby vojenské, kterou 1.října 1880 nastoupil školu musel opustiti. Po něm v roce 1880 nastoupil Jan Bezděk z Petrovic kdež byl učitelem a působil zde do roku 1881, kdy byl ustanoven za správce školy v Maršově František Klos z Valdova a který zde až do roku 1898 působil a od toho času ustanoven řídícím učitelem na 2 tř.škole v Petrovicích, kdež až do své smrti 1/3 1925 působil. Po Františku Klosovi roku 1898 ustanoven byl v Maršově za správce školy Josef Vik z Petrovic, syn Josefa Vika bývalého řídícího učitele v Petrovicích, který do roku 1924 na škole tamní působil. Dne 9.srpna 1878 vypukl o 1 hod.z půlnoci oheň u Josefa Jelínka čp.30 v Petrovičkách a zničil celý domek, který byl na 550 zl.pojištěn. 43. Dne 9.května 1879 vypukl oheň u Benedikta Grisbacha čp.51 a shořel domek se stodolou pojištěn byl na 700 zl. 25.května 1879 prodána byla stará škola Jáchymu Kejdanovi za 910 zl. Dne 6.června 1880 koupena nová stříkačka od fi.Smekal za 1030 zl. a ustaven hasičský sbor v Petrovicích. Dne 6.září 1880 strhla se odpoledne velká bouřka s krupobitím, obilí však bylo sklizeno tak že nezpůsobila značných škod. Dne 18.dubna 1881 před 9 hodinou večer vypukl oheň u Jiřího Drejsla čp.23 v Petrovičkách a strávil ještě domek soustružníka Frant.Brahy čp.22 a čp.24 jež patřil Josefu Novákovi. 10.května 1881 oslaven sňatek Jeho císařské výsosti korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou. 8.června 1881 obdržel spolek dobrovolných hasíčů v Petrovicích 60 zl. od císaře Frant.Josefa I. 19.dubna 1882 biřmoval biskup hradecký Josef Hais v Bezděkově 452 osob. Dne 31.ledna 1883 pozorováno zemětřesení asi 3 vteřiny, provázeno hučením a silnou ranou. Roku 1883 v červnu zřízena byla školní tělocvična před kovárnou na pokraji rybníka, kteráž však po 6 letech zanikla a jest na tom místě školní zahrádka. Roku 1884 zemřel v Bezděkově farář Anand Dimter. Dne 17.května 1884 zemřel řídící na zdejší škole Josef Vik po dlouhé trapné nemoci. Roku 1885 dne 13, 14, 15.května byly silné mrazy, takže zničily květ na ovocných stromech, v noci pak před sv.Janem Nepomuckým napadl sníh na 20cm vysoký, dne 11.června t.r. uhodil tak krutý mráz, že pomrzly pučící vršky u stromů jehličnatých. Dne 14.července 1885 udeřil blesk do lípy vedle stodoly Františka Kaufmana čp.7., rána byla tak silná, že se všecka okna otřásla. Od polovice prosince 1885 počala tuhá zima a potrvala až do 21.března 1886, kdy klesl teploměr pod 16 st.mrazu. Dne 3.května 1886 padal sníh, pak následovalo studené počasí, tak že ráno byly kalužiny zamrzlé. Výnosem zem.školní rady v Praze ze dne 15/11 1886 převzali zdejší učitele a v Maršově vyučování náboženství na školách těch. 7.srpna 1886 o 1/2 3 hod. odpolední vypukl na drahách u Františka Jirouta čp.43 nezjištěným způsobem oheň, jelikož vanul toho dne prudký vítr, stálo v málo minutách celé pořadí domků v plamenech a sice domek Anny Hruškové čp.41, Jakuba Richtera čp.34, Frant. Téry čp.33, Emanuela Slováka čp.35, Antonína Lamky čp.31, Matěje Rychtera čp.30, Josefa Axmana čp.29, požár byl tak prudký že na zachrá- 44. nění budov nebylo ani pomyšlení a nešťastnící zachránili velmi málo ze svého majetku. Na místo požáru dostavil se sbor hasičský se stříkačkou, aby ochránil příbytek čp.38 Františka Osoby a usedlost Václava Vojtěcha čp.5, mezi tím sešlo se více lidí, aby zachraňovali co se ještě dalo, byl to strašný pohled, na všech stranách nářek, strach a zmatek při němž mezi lidmi pobíhal puštěný dobytek a aby neštěstí bylo dovršeno, ozval se zase pokřik. že hoří na dolním konci obce a skutečně valily se ohromné sloupy dýmu k oblakům, prudký vítr zanesl totiž hořící došek na příbytek Václava Klimše čp.25, hned na to chytlo stavení Aug.Nováka čp.26 a oheň podporován větrem, rozšířil se na hustě vedle stojící domky Františka Klímy čp.28, Josefa Plného čp.32, Kristiana Macha čp.42, Jana Kejdany čp.20, Josefa Brany čp.44, Jiřího Kejdany čp.50, Marie Pinkavové čp.36, Antonína Kricnara čp.56, Josefa Brance čp.63, Jana Téry čp.65 a obecní domek tz.pazdernu čp.61. Ve 3/4 hodině stálo 21 budov v plamenu a 8 na drahách a 13 dole, ale pro rychlost požáru nemohlo býti mnoho zachráněno. K ohni tomu dostavili se hasičské sbory se stříkačkami, Bezděkovský, Nízkosrbský, Polický, Suchodolský, Vysokosrbský, Machovský, Hronovský, Kostelecký, Zbečnický, Žďárecký, Žďárský, Pěkovský, Hlavňovský, Bělský i z německých obcí, Dědovský p.Svíd, Dolnoteplický, Skalský, Stárkovský, Německometujský s Vlásenkou a Hutberský. Usilovnému přičinění byly ostatní budovy v pastušině zachráněny. Postiženi byli vesměs chudí tkalci a ocitli se ve velké bídě, škoda požárem způsobená čítala se 30000 zl a byla pouze pojištěním v částce 9185 zl. kryta, mimo pojištění naturálního. Po tomto požáru ustavilo se komité pro sbírku milodarů pro požárem postižené z těchto pánů: Čeňka Křepelky, Kajetána Ducháče, Františka Brany, radního, Jana Vojtěcha starosty obce a rozeslána písemná prosba do celého okolí, sbírka ta vynesla celkem 1314 zl. 09 kr., mimo potravin, šatstva a jiných potřeb, které byly pohořelým rozděleny. Ještě se neutišila mysl obyvatel a již vypukl dne 22.srpna v 8 hod. večer zase oheň na drahách u Josefa Jirouta čp.49 a zničena střecha a stodola, přispěchavšími hasiči byl domek čp.37 vedle stojící zachráněn. Roku 1887 byla velmi tuhá zima, tak že ještě v 1.jarní den 21.března byla pěkná sanice a silné mrazy až do 2.dubna, občas se chumelilo, čímž polní práce se opozdily. 45. Téhož roku provedeno bylo v Petrovicích a Petrovičkách říd.učitelem Kajetánem Ducháčem sčítání lidů, dle něhož bylo v Petrovicích 451 osob, v Petrovičkách 193, celkem 644 osob. 25.října 1887 zvolen byl opat Bruno Čtvrtečka rodilý z Valbeřic u Trutnova a 13.února 1888 přijel z Prahy do Police, kamž mu jeli obyvatelé na 28 saních a 8 ba.derii vstříc k uvítání, zdejší obec zastupoval Kajetán Ducháč s Petrem Térem. Zdejšímu hasičskému spolku daroval opat 15 zl. Dne 3.července 1887 konala hasičská župa „Metuj“ ve zdejší obci svůj 5.sjezd, v kterémžto dnu okrášleny domy zdejší národními prapory a chvojím a byly postaveny v obci 3 slavobrány vhodnými nápisy, den sjezdu byl překrásný a jelikož zahrada nalézala se pod usedlostí Ant.Kaufmana čp.52 odkudž jest krásný pohled na zdejší krajinu byla návštěva sjezdu ohromná. Léto roku 1888 bylo velmi studené a deštivé čímž byly také špatné žně, které také byly pozdě. Toho roku na jaře provedena byla stavba obecní cesty od dřevěného mostu u válníku až k čp.60 nákladem 1500 zl. 2.prosince 1888 oslaveno bylo 40ti leté panování císaře a krále Frant.Josefa I, k nimž se také obce zdejší zúčastnila slavnostním průvodem. V měsíci srpnu 1888 odešel bezděkovský farář Metoděj Laudin do Machova a jeho nástupcem stal se v Bezděkově Ambrož Kozler. Dne 30.ledna 1889 zemřel tragickou smrtí korunní princ Rudolf na zámku Meierlinku u Bádenu. Smuteční služby Boží konány v kostele Bezděkovském dne 12/2, jejichž se zúčastnilo také za zdejší obec ob.zastupitelstvo, místní školní rada, školní mládež a učitelé a sbor hasičský. Dne 12.května 1889, po krásném počasí přihnala se velká bouře, provázená velkým větrem a kroupami, která způsobila mnoho škod na ovocném stromoví a v lesích, kde sta stromů vyvráceno a zpřeráženo bylo. Téhož roku pokračováno bylo ve stavbě ob.cesty od čp.60 až ke kříži na návsi postavenému. Dne 20.července 1890 vznikl o 1/4 4 hod. odpol.požár v stodole Ferdinanda Téry čp.22 v Petrovicích, zachvátil hospodářské stavení a statek Václava Hrušky čp.59, dále statek Krist.Matěny čp.11, dále statek Aug.Hrušky čp.12, jmenovaní byli všichni pojištěni u zdejšího pojišťovacího spolku obcí bývalého panství polického. Dne 30 a 31.prosince 1890 provedeno bylo sčítání lidu okr.hejtmanstvím ustanovenými sčítacími komisaři Kajetánem Ducháčem a Ant.Krčnarem, dle něhož bylo v Petrovicích 427 osob a v Petrovičkách 190 osob. Dne 3.srpna 1890 založen odbor „Národní Jednoty Severočeské“ v Petrovicích, kterýžto odbor však po několika letech zanikl. 46. V listopadu, prosinci 1890 a v lednu 1891 panoval mezi školními dětmi nakažlivý zánět příušní žlázy neměl však žádných škodlivých následků. Dne 20.září 1890 projel zdejší drahou Jeho veličenstvo Frant.Josef II zvláštním dvorním vlakem vraceje se z vojenských cvičení německých u Le..nice. V prosinci 1890 začala krutá zima, která potrvala až do jara, z počátku sněhu málo, ale v lednu ho napadlo skoro na 1 metr vysoko. Velké zimy panovaly v roce 1205, 1210, 1417, 1659, 1684, 1709, 1740, 1795, 1845 a 1895. Dne 30 a 31.prosince 1890 provedeno bylo sčítání lidu, v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách byly okr.úřadem jmenovaní sčítacími komisaři Kaj.Ducháč říd.učitel a Antonín Kricnar ob.tajemník a napočetli trvalé přítomných v Petrovicích 208 mužů a 219 žen, na Petrovičkách 98 mužů 92 žen, celkem v obou osadách 617 obyvatel. Počátkem měsíce května 1891 vypukly mezi dětmi opalničky, jež se mezi školními dětmi velice rozšířily a bylo školní vyučování na 8 dnů zastaveno. Na podzim téhož roku vypukly zase mezi škol.dětmi ovčí neštovice, neměly však škodlivých následků. V lednu 1892 rozšířila se mezi obyvatelstvem zdejším chřipka ve velkém rozsahu, nezemřel však na ní nikdo. V polovici července 1892 objevilo se na lnech veliké množství housenek, jež len na dobro zničily a po zničení lnů rozlezly se na vikve a brambory. V měsíci lednu 1893 byla velmi tuhá zima, tak že bylo 25 až 26 st.pod bodem mrazů, sněhu mnoho, tak že pomrzlo mnoho zvěře. Počátkem měsíce ledna 1894 vypukly ve zdejším válníku velkostatku polického neštovice u syna Jana Luňáčka pilaře, jež se rychle rozšířily a zemřely na ně 3 osoby. Dne 30.června 1894 vypukl u Celestina Kolerta čp.40 v bývalé staré škole oheň, který strávil celé stavení a stodůlku u rybníka, pohořelý byl na 863 zl.pojištěn. Zima roku 1895 byla velmi tuhá, napadlo velké množství sněhu, tak že cesty musely stále býti prohazovány, také na dráze musela býti trať stále prohrnována, aby vlaky jezditi mohly. V této zimě zahynulo mnoho zvěře nedostatkem potravy, zajíci, koroptve přicházely až ku stavením hledati si potravu a jelikož zima ta trvala až do konce března, ohlodali zajíci mnoho ovocného stromoví. Dne 21.dubna 1895 biřmoval nově zvolený biskup králokradecký Edvard, Jan Brynych v Polici, 24.dubna v Machově a 25.dubna v Bezděkově , v Bezděkově 173, Petrovicích 118 a Petrovičkách 33 osob bylo biřmováno. Dne 12.května 1895 po poledni strhla se velká bouřka s deštěm, při kteréž blesk zapálil stavení Antonína Drapače ve Žďáře, oheň rozšířil se na statek Hubků, takže vyhořely celkem 4 stavení. 47. Takzvaní ledoví muži byli v roce 1895 velmi studení a 17.května napadlo dosti sněhu. Dne 8.června 1895 utopil se v náhoně nad válníkem velkostatku jakýsi Kraus z Malé Ledhuje a mrtvolu jeho vzali si příbuzní domů. Dne 10.června 1895 rozpoutala se nad zdejší krajinou velká bouře s lijákem, přičemž blesk zabil Ferdinanda Krtičku dělníka v Maršově u Palatů zaměstnaného, když se vracel z lesa a nesl na rameně sekeru a motyku a pospíchal domů. Dne 29.července byla opět velká bouřka s krupobitím, kteráž v celém okolí zdejším způsobila mnoho škody na polích, před touto bouřkou bylo takové vedro, že teploměr ukazoval na 40˚. Dne 18.září 1895 zemřel zdejší obecní starosta Roman Krtička v 36.roce svého věku v nemocnici v Opočně na bolavou nohu ošetřovaný, odkudž byl převezen do zdejší obce a za účasti ob.zastupitelstva, místní školní rady, sboru dobrovolných hasičů a četného obecenstva na hřbitově bezděkovském dne 20/9 pohřben. V roce 1896 vystavěn byl v obci zdejší chudobinec nákladem 6000 Kč o čtyřech obydlených místnostech. Dne 5.února 1900 vypukl mezi školními dětmi dusivý kašel, který se rychle šířil, tak že se od 5/2 do 7.března na škole zdejší nevyučovalo. Roku 1900 nastala krutá zima, napadlo velké množství sněhu a jelikož na podzim neumrzlo žita se podpařila, tak že jich mnoho na jaře muselo být zaoráno a oseto jinými plodinami. Dne 3.prosince 1900 dopoledne konána v Petrovicích společně s Maršovem volba 2 volitelů pro volbu poslance do říšské rady za všeobecnou třídu voličskou (V.kurie) při níž zvoleni Jan Knol, rolník a obchodník s textilním zbožím v Petrovicích a Frant.Mayer obecní tajemník v Maršově a dne 4.prosince konala se volba 2 volitelů pro volbu poslance za obce venkovské (IV.kurie) a zvoleni Augustin Hruška rolník čp.12 a Antonín Kricnar mistr kamenický, oba v Petrovicích. Od 18 do 22.prosince nebylo následkem objevení se ovčích neštovic mezi dětmi na zdejší škole vyučováno. Dne 31.prosince 1900 provedeno všeobecné sčítání lidu, v Petrovicích a Petrovičkách provedli sčítání okr.úřadem jmenovaní sčítací komisaři Frant.Klas říd.učitel a Antonín Kricnar ob.tajemník, při němž napočteno v Petrovicích 497 osob ve 113 rodinách, v Petrovičkách 164 osob v 39 rodinách. Hospodářství rolnických napočteno bylo 37, provozoven neb živností 21, tkalcovstvím domácím se zabývalo 109 osob, školních dítek celkem 123. Dne 10.ledna 1901 ke 4.hodině ráno pocítěn silný otřes země ve 2 nárazích, záchvěvy byly tak mocné, že nábytek se kymácel a místy obrazy a hodiny ze zdi spadly, otřes ten pocítěn byl v celé čtvrtině severovýchodních Čech. Dne 29.května 1901 vypukl oheň v chalupě Jana Drejsla čp.25 a rozšířil se na domky Josefa Plného čp.32, Marie Pinkavové čp.36 a Jana Kejdany čp.20, všichni byli pojištěni a brzy domky zase postavili. 48. Dne 25.června lezli žáci po skalách nad tunelem při čemž osmiletý žák Josef Zima spadl na trať odražena mu část lebky, tak že kousky mozku vytekly na trať, živ však byl ještě 29 hodin. Dne 8.října 1901 konala se zde volba poslance do zemského sněmu. Během posledních let vystavěno bylo ve velké pastušině 6 nových domků a sice v roce 1898 domek čp.26, který vystavěl Josef Leier, domek čp.27 v roce 1899 Jan Verner, domek čp.28 v roce 1900 Frant.Heinel, domek čp.31 v roce 1901 Fran.Zima, domek čp.67 v roce 1902 František Tér, domek čp.68 v roce 1905 A.Palata a později domek čp.69 Josef Švorčík. Roku 1903, 18.dubna napadlo tolik sněhu, že nebylo nikde hnutí, cesty musely býti prohazovány a zůstal přes týden ležeti, načež pomalu stál. Dne 26.února konala se volba poslanců ve skupině obci venkovských, při níž zvolen hrabě Vojtěch Štenberk. Dne 12.června 1903 odbýván župní sjezd hasičský za zahradě Jana Drejsla, při cvičení tom mimo stříkačky petrovské použito bylo nově koupené stříkačky sboru hasičského v Petrovičkách, která stála 1400 Kč. Dne 28.června následkem vypuknutí spalniček v rodině řídícího učitele, jakož i školní mládeží byla škola po 3 neděle uzavřena, a jelikož nemoc ta dále rozšiřovala byla pak škola dále až do nového roku uzavřena. Dne 9.června 1906 vykonal biskup králohradecký Josef Doubrava kanonickou generální visitaci zdejší farní osady bezděkovské a udílel pro ní svátost biřmování. Následkem objevení se ovčích neštovic v roce 1907 a rozšíření jich byla škola zdejší od 10.dubna do 16.května uzavřena. Dne 14.května 1907 konala se volba poslance do rady říšské a sice poprvé dle nového řádu volebního, kterým dostalo se všemu občanstvu bez rozdílu rovného práva hlasovacího, k nimž dostavilo se ze zdejší obce 83 % všech voličů, ale při volbě této nedosáhli kandidáti většiny hlasů a protož provedena byla 23.května užší volba mezi hrabětem Vojtěchem Štenberkem a Václ.Zichem z Úpice (soc.dem.) při čemž zvítězil zase hrabě Vojtěch Štemberk, většinou hlasů. Dne 20.února 1908 konala se volba poslanců do zemského sněmu za obce venkovské a jelikož okres polický volil s okresy teplickým a broumovským a tím voličové čeští byli v menšině obmezili se tito na tak zvaného kandidáta sčítacího. Počátkem roku 1909 vypukla mezi žactvem 5.třídy epidemie spalniček a byla tudiž škola od 13 do 26.ledna uzavřena, dne 3.července následkem epidemie zajíkavého kašle mezi školními dětmi byla opětně škola uzavřena a obvyklé školní zprávy byly žactvem teprv 12.srpna po zaniknutí nákazy této epidemie rozdány. 49. Počátkem ledna provedeno bylo v celé říši sčítání lidů, v obci naší ustanoveni sčítacími komisaři Frant.Klos říd.učitel a Josef Ducháč učitel a výsledek sčítání jevil se následovně: V Petrovicích napočteno 224 mužů a 243 žen celkem 467 obyvatel v Petrovičkách 103 mužů a 79 žen celkem 182 obyvatel, celkový počet činí 649 obyvatel. Užitečného dobytka a domácího zvířectva napočteno bylo v Petrovicích koňů 29 v Petrovičkách 5 hovězího dobytka celkem 140 v Petrovičkách 94 koz 58 v Petrovičkách 39 vepřů 42 v Petrovičkách 21 slepic 435 v Petrovičkách 206 kachen 8 v Petrovičkách 0 úlů včel 19 v Petrovičkách 2 Zima v roce 1911 byla jedna z nejmírnějších v uplynulém desetiletí, tak že za celou zimu nebylo ledu pro potřebu různých závodů až teprv na jaře. Dne 13.června 1911 konaly se volby poslanců do rady říšské na základě všeobecného práva hlasovacího, zde konala se volba ve škole za čilé účasti 85 % voličů. Kandidáti poslanců pro zdejší volební okres: Jan Koflant rolník v Holohlavech za stranu agrární František Sirůček uředník v Hradci Hrálové soc.dem. František Šupka redaktor v Hradci Král. stranu lidovou František Jarouš z Červené Hůře za stranu nár.sociální. a nedocílil žádný potřebný počet hlasů, přočež dne 20.června provedena užší volba mezi Janem Koflantem a Frant.Sirůčkem, zvolen Jan Koflnat. Léto roku 1911 bylo podmíru suché, bezdeštné, čímž trpěla veškerá úroda na polích a lukách a nastal citelný nedostatek píce i steliva, ceny veškerých plodin hospodářských velmi stouply. Pro včelaře však byl tento rok dobrý, neboť přezimovaná zachovalá včelstva poskytla až 35kg medu. V roce 1901 podali občané osady Petroviček žádost s datem 24/4 1901 za rozdělení obce Petrovice ve 2 samostatné obce Petrovic a Petrovičky, žádost tuto podali přímo na zemský výbor v Praze, který je vrátil na okresní výbor v Polici k vyšetření a týž postoupil žádost tuto i později podanou stížnosti občanů Petrovičkových ze dne 15/8 1901 zdejšímu ob.úřadu k dobrozdání a vyjádření se o ní. Žádost i stížnost tato projednávána byla ve schůzi obecního zastupitelstva v Petrovicích dne 16/12 1901 a uznáno, že žádost i stížnost nezakládá se na pravdě a nesprávných údajích, dále na nemožnost rozdělení společného jmění obecního, společných břemen a rozdělení příslušníků nedílné katastrální obce, jelikož nestává pro osadu Petrovičky samostatný katastr a nemá tudiž dle § 94 ob.zřízení prostředků k obstarávání samostatné neb přenesené působnosti obce a proto žádat i ze stížnosti byla zamítnuta s odůvodněním okresnímu výboru zase odeslána k dalšímu rozhodnutí. 50. Výsledek voleb obecních od roku 1885 až do roku 1914. Dne 20.prosince 1885 provedena nová volba ob.zast.čítajícího 9 členů a zvoleni byli tito občané: v prvním sboru: Jan Vojtěch, Aug.Hruška a Josef Tér. v druhém sboru: Frant.Kaufman, Hruška Václav a Fr.Braha. v třetím sboru: František Drejsl, Frant.Tér a Jos.Švejdar. Za starostu zvolen Jan Vojtěch rolník v Petrovičkách. Za prvního radního Frant.Braha dom.v Petrovičkách Za druhého radního Frant.Drejsl, hostinský v Petrovicích Při volbě místní školní rady zvoleni byli Ant.Kricnar a Josef Kaufman na dobu tří let. Dne 23.prosince 1888 provedena volba ob.zastupitelstva čítajícího 9 členů a zvoleni byli za slabé účasti tito občané: V I.sboru Václav Vojtěch, Václa Hruška a Jan Drejsl. V II.sboru Jan Vojtěch, Antonín Kricnar a Roman Krtička V III.sboru Frant.Braha, Frant.Drejsl a Frant.Tér. Za starostu zvolen Jan Vojtěch, rolník v Petrovicích. Za I.radního zvolen Fran.Braha domkář v Petrovičkách Za II.radního zvolen Frant.Drejsl Hostinský v Petrovicích. Při volbě m.š.rady dne 2.ledna 1889 konané zvolení byli za členy Aug.Hruška a Petr Tér rolníci v Petrovicích. Dne 27.prosince 1891 provedena volba ob.zastup.9ti členného za slabé účasti voličů a zvolení za členy v I.sboru Jan Drejsl, Frant.Kaufman a Roman Krtička v II.sboru Jan Vojtěch, Frant.Braha a Frant.Ducháč v III.sboru Frant.Braha, Josef Braha, Josef Tér z Petroviček. Dne 6.ledna 1892 konána volba starosty a ob.radních a zvolen za starostu Jan Vojtěch rolník. za I.radního Josef Tér rolník v Petrovičkách za II.radního František Ducháč, hostinský v Petrovicích. Při volbě m.š.rady dne 6.ledna 1892 konané zvoleni byli za členy místní školní rady Antonín Kricnar a Roman Krtička, rolník v Petrovicích. Dne 23.prosince 1894 konána volba nového ob.zast. 9 členného na dobu 3 let a zvoleni byli tito občané: v I.sboru Roman Krtička, Václav Vojtěch a Jan Knoll v II.sboru Aug.Hruška, Frant.Ducháč a Kajetán Ducháč v III.sboru Ant.Kricnar, Frant.Braha a Jan Šolc Při volbě starosty a 2 radních dne 2/1 1895 konané zvolen byl za starostu Roman Krtička rolník čp.3 za I.radního František Braha soustružník v Petrovičkách za II.radního Augustin Hruška, rolník v Petrovicích. Při volbě m.š.rady dne 26.ledna 1895 konané byli zvoleni Jan Vojtěch a Jan Knoll. Dne 27/12 1897 konána volba ob.zastupitelstva na dobu 3 let a zvolení tito občané za členy: V I.sboru Jan Knoll, Jan Vojtěch a Frant.Braha V II.sboru Aug.Hruška, Frant.Ducháč a Jan Šolc V III.sboru Frant.Osoba, Antonín Kricnar a V.Vojtěch. Při volbě starosty a 2 členů ob.rady dne 10.ledna 1898 konané zvoleni byli za členy Jan Knoll za starostu, Jan Vojtěch a Frant.Braha za radní. Při této volbě byli současně zvoleni za členy místní školní rady za předsedu Jan Knoll, za místopředsedu Jan Vojtěch a za členy Ant.Kricnar a Jan Šolc, jako zástupce velkostatku Václav Stříbrný, za duchovní správu Cel.Salfický farář v Bezděkově, za správu školy Boh.Košťál. 51. Dne 20.prosince 1900 konána byla nová volba obecního zastupitelstva 9 členného na 3 roky a zvoleni byli tito občané: Ve sboru I. Aug.Hruška, Jan Knoll a Frant.Klos rolník čp.59 Ve sboru II. Frant.Ducháč, Václav Švejdar a Ant.Kricnar Ve sboru II. Frant.Braha, Josef Braha a Jan Šolc. Při volbě představenstva dne 29.prisonce konané zvolen byl za starostu Aug.Hruška rolník čp.12 Za 1.radního František Braha soustružník čp.22 Za 2.radního Frant.Ducháč hostinský v Petrovicích. Dne 6.ledna konána volba členů m.s.rady a zvoleni byli za předsedu Aug.Hruška, Jan Knoll a Jan Vojtěch jako zástupci obce Filgene Kunt farář v Bezděkově za správu církve a Frant.klos říd.učitel za správu školy, školodozorem Jan Vojtěch. Dne 29/12 1903 konána volba obecního zastupitel.na dobu 3let a byli za členy ob.zast.zvoleni tito: Ve sboru I. Aug.Hruška, Jan Knoll a Václav Vojtěch Ve sboru II. Jano Šolc, Václav Švejdar a Ferd.Ansorge Ve sboru III. Antonín Kricnar, Aug.Lokvenc a Josef Braha. Při volbě představenstva zvolen za starostu Aug.Lokvenc, I.radním Jan Knoll, II.radním Josef Braha. Současně provedena volba členů m.š.rady a zvoleni za zástupce obce Aug.Lokvenc za předsedu Jan Drejsl a Antonín Tér za členy m.šk.rady. Frant.Klos říd.uč. za správu školy, farář P.Fulgenc Khunt za správu církve a Václav Stříbrný správce velkostatku polického s hlasem vizilním. Dne 10.června 1907 konána nová volba ob.zastupitelstva na dobu 3 let a zvoleni byli za členy: Ve sboru I. Jan Vojtěch, Jan Šolc a Ferd.Ansorge Ve sboru II. Frant.Klos, Jan Knoll a Ant.Tér čp.3 Ve sboru II. Josef Braha čp.9, Aug.Lokvenc a Ant.Kricnar. Při volbě představenstva dne 19.června konané zvolen za starostu Jan Vojtěch, za I.radního Jan Knoll za II. radního Antonín Thér. Při volbě členů m.š.rady zvolen za předsedu Jan Drejsl, za člena obce a ostatní v obvyklém pořádku jako ve volbě předešlé. Dbe 19.července 1910 konala se zase volba nového ob.zastupitelstva 9.členného na dobu 3 let a zvoleni byli za členy ob.zastupitelstva: Ve sboru I. Jan Vojtěch, Jan Knoll a Frant.Ducháč Ve sboru II. Frant.Klos, Antonín Kricnar a Ferd.Ansorge Ve sboru II. Josef Braha čp.9, Frant.Domek a Vinc.Braha. Při volbě představenstava dne27.červan konané zvolen byl za starostu Jan Vojtěch, Vincenc Braha I.radního a Jan Knoll II.radního. Při volbě m.š.rady zvoleni byli jako zástupci obce za členy m.š.r.Jan Drejsl a Josef Braha čp.9 a Jan Drejsl ustanoven jako školdozorce, ostatní zástupci školy, církve a velkostatku jako obyčejně, farář Fulgenc Khunt za správu církve. Dne 11.června 1913 konala se poprvé volba 12 členů ob.zastupitelstva, na místo 9 a byla při této volbě účast voličů veliká, obzvláště ve 52. sboru III, jeliko¨ž strana dělnická měla v úmyslu se svými kandidáty proraziti, což se však nestalo. Zvoleni byli ve sboru I. Aug.Vojtěch, Jan Vojtěch, Ferd.Ansorge a Adolf Kaufman. Ve sboru II. Antonín Thér čp.22, Jan Šolc, Augustin Zemánek a František Klos ř.uč. Ve sboru III. Vincenc Braha, František Domek, Frant.Osoba a Antonín Kricnar. Při volbě představenstva, 21.června konané zvolen za starostu Jan Šolc, za I.radního Vincenc Braha, za II.radního Augustin Vojtěch a za III.radního Antonín Thér. Současně zvolena m.š.rada a zvolen Ant.Kricnar a Josef Braha čp.9 za zástupce obce a dále následovali Frant.Klos za správu školy, farář Bedřich Krieshofer za ůsprávu církve a Václ.Stříbrná za správu velkostatku. Tato volba následkem války rozšířené na válku světovou byla prodloužena do skončení války světové a prohlášení samostatnosti národa Československého zřízením republiky Čsl. s prezidentem T.G.Masarykem a teprv 16.června 1919 provedena volba obecního zastupitelstva 15 členného na dobu čtyř roků. Jelikož do světové války povolávání členové ob.zastupitelstva, byli tito doplňovány náhradníky, čímž stav členů obecního zastupitelstva, byl dostatečný a k usnášení způsobilý. Další průběhy voleb budou uvedeny postupně s ostatními pamětnímy záznamy. Obec Petrovice velmi často pociťovala citelný nedostatek pitné a užitkové vody, pročež zřizovány v obci Petrovicích i osadě Petrovičkách studny, které by alespoň částečně zdravější vody poskytovaly, žádná se však neosvědčila, neboť voda z nich v čas sucha se neudržela, aneb povrchně do studen natekla dešťová voda, brzy se kazila, pročež pomýšleno na zřízení vodovodu z některého stálého pramene. Ve schůzi 1.února 1889 bylo usneseno jednotně s fi.Ant.Kunz, stavba vodovodu v Hranicích, o postavení vodovodu pro Petrovice a Petrovičky a vyhlédnut domělý pramen z t.zv. Hruškovy jámy, který by se vytlačil do vodojemu a rozváděl se pak po celé obci, věc tato však se neuskutečnila a byly zase studny čištěny a nové zřizovány, též rybník vyčištěn a hrází upevněn. Později v roce 1899 jednáno zase o zřízení vodovodu z kanálu pod továrnou tkalcovny p.Ant.Hofmana a jelikož však pro samé Petrovice a Petrovičky vzešel tím velký náklad, jednáno s Policí a Bezděkovem, že by takový vodovod společně pro všecky 3 obce se dal zaříditi, také věc tato pro různé náhledy uskutečnění nedošla. Po třetí jednáno o zřízení vodovodu dle návrhu Jana Knolly v roce 1907 učiněném, že by voda mohla bráti se z pramenu u Maršova, že by horu, pod kterou pramen vyvěrá, koupil 53. a vodovod zařídil a to hnací silou 5 koňskou z jeho továrny v Maršově, kterou z bývalého mlýna zařídil a tkalcovnu přestavěl. Zkouška množství vody provedena vykopáním jímky a zachycením celého pramene, který by dosti vody poskytoval. Z té příčiny odkoupen les, hora pod kterou pramen vyvěrá od Jana Knolly za cenu 1600 Kč a podepsána také smlouva s Bří Knollovými o složení zálohy 10000 Kč, na tuto stavbu, kterou Jan Knoll chtěl sám provésti a hnáti vodu z Maršova pomocí vodní síly z jeho továrny do Petrovic. Jelikož však projekt tohoto vodovodu zaslán byl se žádosti o subvenci na zemský úřad v Praze a doluho žádné vyřízení obec nedostávala nebyla záloha 10000 Kč Janem Knollem požadovaná tomuto splacena ani úrokována, ačkoliv Bří Knollové o splacení zálohy a úrokování usilovali a žádali knihovní pořádek u věci té. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 8/4 1911 usneseno, že smlouva uzavřená ohledně ujednání s Janem Knollou ohledně zařízení toho projektu nemůže se dáti zatím vtěliti ani požadovaný 5% úrok z ujednané zálohy 10000 Kč platiti dokud nebude žádost o subvenci vyřízena. Po dlouhém smlouvání nabídnuto Janem Knollem, že bude obec z ujednané zálohy platiti 2% úrok, s čímž Jan Knoll konečně souhlasil, vymínil si však souhlas jeho bratra Adolfa Knolla z Metuje a žádalo se o sdělení. Dne 26/4 1911 konána zase schůze ob.zastupitelstvem a to z té příčiny, že Adolf Knoll s ujednáním ze dne 8.dubna 1911 nesouhlasil, jelikož ve schůzi té přítomen byl pouze Jan Knoll, vypravili se čl.ob.zastupitelstva k jeho bratrovi Adolfu Knollovi, který však s ujednáním ze dne 8/4 1911 nesouhlasil a že když věc ta nejde dle původní smlouvy, že tato ujednání ruší a tím také zařízení a stavba vodovodu toho zase neuskutečněna. Pomýšleno však přece dále na zařízení vodovodu a vyhlédnut pramen vody pod Vlčincem u samé řeky Metuje na pozemku velkostatku kláštera polického vyvěrající a jednáno o povolení jímání pramene toho s velkostatkem kláštera, který svolil za jistý roční poplatek, avšak pozemek, na kterém jímaní pramene se provede, zůstane majetkem velkostatku, poplatek z místa, kde později betonová jímka pro zachycení pramene zbudována, obnášel 50 Kč ročně. Plán a rozpočet na tento vodovod vypracoval inženýr fi.Antonín Kunz v Hranicích Jar.Jáchymek za odměnu 2% rozpočteného nákladu vodovodu v tom případě, že by do čtyř let stavba nebyla provedena, neb stavba tato zadána firmě jiné, jinak když fi.Ant.Kunz stavbu vodovodu sama provede nežádá za vyhotovení plánu a rozpočtu ničehož. Jelikož tento pramen poskytuje výbornou vodu a není příliš vzdálen od obce a řeka Metuje má 54. v těch místech značný spád, kterým by docílena hnací síla, kterou by voda z pramene hnána do vodojemu nad Petrovicemi a rozváděna pak do Petrovic a Petroviček, z osady Petroviček byl však 28 občany podepsanými podán příslib, že si zřízení toho vodovodu nepřejí a platiti na něj nebudou. Na to svolána schůze ob.zastupitelstva na 11/11 1911, kdež jednáno o přípisu občanů Petroviček ohledně zamítavého stanoviska proti zamýšlenému projektu vodovodu, prohlásili přítomní zástupci Petroviček že změní své zamítnutí, když by se jim zaručilo zřízení jednotřídné školy v Petrovičkách nejdéle do dvou let. Po delší debatě usneseno, že obec Petrovice nebude činiti žádných překážek proti zřízení školy v Petrovičkách s tím odůvodněním, že počet školních dítek stoupl by tak, že by po zákonu dosavadní dvoutřídní škola v Petrovicích musela se rozšířiti na trojtřídní, po tomto návrhu byly veškeré rozpory proti zamýšlenému projektu vodovodu uznány bezpředmětnými a navrhnuto, aby obec s přípravnými pracemi stavby vodovodu neotálela a aby vodojem umístěn byl až na vrších, odkud by voda rozváděna zvláštním potrubím do Petrovic a zvláštním do Petroviček, s čímž byl dán z obou stran plný souhlas. Jelikož koupený les v Maršově, kde byl pramen vody určený pro vodovod obci nic nevynáší, usneseno les ten odprodati, což se teprv roku 1917 uskutečnilo a celá ta stráň lesa prodána za 6000 Kč p.Jaromíru Švorčíkovi velkoobchodníku dřívím v Žabokrkách i s pozemkem, částkou tou mohly býti uhrazeny všechny výlohy jež s projekty zamýšlených staveb vodovodu vzešly a tím také obec ztrátu s těmi výlohami neměla. Téhož roku 1911 provedena parcelace rolnické usedlosti čp.5 Václava Vojtěcha, při čemž vyvlastněny pozemky táhnoucí se směrem k Petrovičkám, August.Lokvencem, Leopoldem Kricnarem, Václavem Švejdarem, Josefem Térou a Janem Térou, louku ve Vlčinci koupili Petr Drejsl a Adolf Tér z Mezihoří. Les čk.210, 251 a 209 koupila obec Petrovice za cenu 4600Kč. K žádosti Basila Richtery o koupi části pozemku čp.285/1 les ku stavbě rodinného domku bylo vyhověno a prodán mu dílec za cenu 3 Kč za 1 sáh., na kterémto pozemku vystavěl si v roce 1911 domek mající nynější čp.83. Další stavbu rodinného domku provedl Frant.Fulka v roce 1914 na výše odkoupeném ob.pozemku čk.285/1 a mající nynější čp.85. V roce 1899 jmenován duchovním správcem v Bezděkově a farářem Fulgenc Kunt až do roku 1910, kdež na jeho místo jmenován byl Bedřich Krieshofer farářem v Bezděkově Fulgenc Khunt farářem v Machově. 55. Po jeho jmenování inspektorem kláštera polického jmenován za faráře bezděkovského 19.dubna 1924 Sigismung Douška, kněz a spisovatel český a nevšední znalec umění malířského. V úřad farní instalován Dr.Bruno Čtvrtečkou, opatem kláštera broumovského výše uvedeného dne, za četné účasti mnoha hostí a mnoha věřících. V létě 1914 byla připravena veliká vojenská cvičení v Bosně a Hercegovině při nichž zastupoval císaře Frant.Josefa I, arcikníže František Ferdinand s chotí Žofií, když pak se ubírali tito do Sarajevské radnice, byla na jejich povoz vržena puma, kteráž se však minula cíle. Setkání arciknížete s obecním zastupitelstvím v radnici hlavního města Sarajeva, které arcikníže oslavil nemilostivou řečí, bylo ledově mrazící. Když pak museli se arciknížecí manželé zpět, bylo na ně několikrát vystřeleno a to studentem srbským G.Principem, rány zasáhly oba manžely smrtelně, že za krátko oba zemřeli. Zločin ten spáchán byl dne 28.června 1914 před polednem, z kteréhož následovalo vypovězení války Srbsku Rakouskem, z nich rozpoutala se strašná válka světová se všemi technickými vymoženosti, jak na suchu, tak na moři i ve vzduchu. Dne 26.července 1914 prohlášena mobilizace 8 sborů rakouské armády tj.celé polovice a byly mobilizovány sbory české a moravské neboť Vídeň chtěla, aby slovanskou krev prolévali zase Slované. Nikdy nepracoval telegraf od jeho vynálezu tak horečně jako v posledních červencových dnech, kdy depeše následovala za depeší s příslušnými návrhy. Zvláště Anglie, přičiňovala se, aby válka, když už ji nemohla zameziti, nerozšířila se ve všeobecný požár evropský neb světový, vše bylo však již marné, neboť za krátko požár válečný zachvátil celou Evropu, ba celý svět. Brzy se pak začaly objevovati následky války, neboť válečné armády potřebovaly ohromného zásobování vším možným. Také v obci zdejší děly se již první sbírky, prádla, tkanin, cupaniny a zaslána první sbírka Odbočce válečného ústavu v Praze, dále následovala zásilka papírových podešvů asi 600 párů, pro vojíny v poli, které zhotovila školní mládež. Později rekvirováno bylo obílí, brambory, píce, dobytek, kovy, zrekvírovány zvony, mosazné moždíře a svícny a podobné věci. Když vše již bylo vyčerpáno, přikročeno k upisování válečných půjček, jichž bylo osm a trvalo upisování toho po celou válku až do roku 1918. První rok války neucítilo obyvatelstvo zdejší žádné nouze, neboť každý se na delší čas obilím a moukou zásobil, avšak později vydány na všecko –enky tj.poukázky, jimiž 56. byl obyvatelstvu velmi skromný příděl potravin všeho druhu přidělen. Byly to chlebenky, moučenky, cukřenky, masenky, tabáčenky a různé jiné –enky na které však ani dosti malé zásoby obcím přidělené nestačily. Drahota tím úžasně stoupala a kupovalo se pod rukou za lichvářské ceny, jež u žita a pšenice činily přes 600 Kč. 1q, mouka prodávána až za 12 Kč 1 kgr., bochník chleba menší 6 a větší 12 Kč., maso hovězí 14 až 16 Kč, vepřové 18 až 20 Kč 1 kgr. brambory až 80 Kč. 1 q. V této válce také bylo zde mnoho běženců ruských a italských, v obci zdejší byli první židé z Haliče, kteří byli ubytování v chudobince a další Italové několik rodin z Rovereta ubytovaných na Petrovičkách a později na Petrovicích u Františka Mayera, který jim 2 byty uprázdnil. Také nutno podotknout, že zlaté peníze tj. 10 Kč, 20 Kč a 100 Kč byli ihned z oběhu vzaty a nahraženy měnou papírovou a následkem toho kurs papírových peněz klesl. V roce 1916 přikročeno také ke sbírce zlata a stříbra, v obci naší sbírka ta neměla valného výsledku, jelikož zlata mezi obyvatelstvem zdejším bylo po skromnu. Od začátku války povolávány byly náhradní zálohy k činné službě vojenské, když tyto nestačily, přikročeno během let 1915, 1916 a 1917 k přehlídkám mužů od stáří 18 až do 60 roků a kteří uznáni za schopné k vojenským úkonům povolávání ku cvičení do České Lípy a po výcviku posílání do fronty a méně schopní přidělování k různým úkonům vojenským v zázemí. Během této strašné světové války měly obecní úřady a povolaní orgánové v každé obci stále co dělati se samýmy soupisy obilí, bramborů a dobytka a jiných věci a na druhé straně také se zásobováním a rozdělováním potravin pro nemajetné obyvatelstvo. Sepsané zásoby obilí, bramborů, odváženy do určitých stanic, odkudž dále dopravovány byly k dalším potřebám vojska i ostatního civilního obyvatelstva, že při těchto soupisech a rekvizicích docházelo k výtržnostem, nelze se diviti, neboť čím dále více se požadovalo, tím méně se odváděti mohlo a bylo rok od roku hůře, neboť hospodáři rolnických usedlostí byli na vojně a jejich manželky a děti v dosti případech nemohli půdu tak vzdělávati a osívati, by aspoň dostatečnou žeň poskytovala. Již v roce 1915 pocítěn značný nedostatek potravin ve zdejší obci mezi dělným obyvatelstvem a proto objednáno zdejším ob.úřadem 20q rýže, 40q kukuřičné mouky, 30q krup a 1 vagón bramborů, cena rýže počítána 1q 95 Kč, hrách 115 Kč, kukuřičná mouka 50 Kč, fazole 48 Kč, kroupy 75 Kč a brambory 15 Kč. 57. V roce 1915 upsala obec Petrovice na III.válečnou půjčku 500 Kč a v roce 1916 na IV.válečnou půjčku 1000 Kč, tato válečná půjčka byla po převratu a po ukončení světové války a po prohlášení samostatnosti Československa převedena na IV.st.půjčku republiky Československé se srážkou 25% a upsáním nových v částce 1125 Kč na IV.půjčku státní s úrokem 5 1/2% ročně k vybrání úroků vždy pololetně na příslušné kupony při těchto úpisech IV.státní půjčky připojených. Také někteří občané, zvláště kteří zemědělci byli vojenské služby zproštěni byli vyzváni, aby upsali jisté částky na válečné půjčky, což vcelku v naší obci činilo při dvou úpisech 9000 Kč, při dalších úpisech válečných půjček není známo kolik bylo občany upsáno. Další válečná léta mimo stálých rekvisic a stálých vyzvání k upisování válečných půjček plynula s očekáváním ukončení války a nebylo v obci žádných příhod, které by za zmínku stály. Dne 21.listopadu 1916 zemřel stařičký císař František Josef I. ve věku 86 let a po 68letém panování, po něm v témž roku nastoupil na trůn Karel I., poslední císař rakouský, kterýž dne 3.listopadu 1918 podepsal kapitulační listinu vzdání se trůnu a potom vyvezen na ostrov Madeiru, kdež 1.dubna 1922 zemřel. Nic na světě netrvá věčně, také hrozná válka světová skončena dne 13.listopadu 1918 a to na všech bojištích. Mezitím dne 28.října 1918 prohlášena byla samostatnost národa Československého a Národní Výbor ukončil své předběžné práce vyhlášením prozatímní ústavy dne 13.listopadu a dne 14.listopadu 1918 revoluční Národní Shromáždění zpřetrhalo všecky svazky s dynastií rakouskou a prohlásilo národ náš za volný a svobodný a zřízený stát Československý prohlášen za svobodnou republiku Československou, jejímž presidentem zvolen zasloužilý profesor dr. Tomáš G. Masaryk. Mezitím a potom vraceli se domů všichni občané na vojnu povolaní a chopili se každý zase svého povolání, mimo legionáře, kteří přišli domů později z Ruska, Francie a Itálie. Bohužel, že v této válce padlo mnoho mužů i ze zdejší obce, jimž postaven památník na Petrovičkách a hned potom v Petrovicích pamětní deska na školní budově v průčelí umístěná. Jsou to následovní občané, kteří ve válce padli, neb zemřeli během roku 1914 – 1918 a to z Petroviček: Roman Braha, Josef Ducháč, Jirman František, Jirman Rudolf, Jenka Ferdinand, Klimeš Josef, Košťál Josef, Košťál František, Pitaš Norbert a Vintr František. 58. Padlí neb zemřelí vojíni z Petrovic v roce 1914 – 1918: Josef Ducháč, Antonín Franc, Josef Griger, Alois Haincl, Antonín John, Augustin John, Ant.Keiner, Václav Klemt, Antonín Košťál, Antonín Košťál, Václav Mádr, Václav Osoba, Václav Švejdar, Josef Tér, Celestin Velc, Frant.Velc, Václav Vítek, Augustin Vítek a Jindřich Vítek. Bůh jim dej lehké odpočinutí a čest budiž jejich památce. Památník těmto vojínům v Petrovičkách postaven hned po skončení války a byl odhalen za hojné účasti obecenstva se smutečním projevem. Pamětní deska padlých neb zemřelých vojínů v této světové válce odhalena v Petrovicích za smutečního průvodu místního občanstva ke školní budově, kdež proslovena smuteční řeč a ukončena smutečním projevem všem těmto padlým, neb zemřelým vojínům. Památný den 28.října 1918, osvobození národa československého z jařma germánského, oslaven byl všady i také v obci zdejší za účasti ob.rady a členů ob.zastupitelstva, všech spolků a korporací u obce zdejší. Spolek divadelních ochotníků založený v roce .... uspořádal slavnostní večer, spolu s tělocvičnou jednotou „Sokol“ založenou v roce 1909, dále sbor dobrov.hasičů a veškeré občanstvo zúčastnilo se slavnosti této a slibem věrnosti nově zřízené Republiky Čech. Na listu 49 této knihy zaznamenávám průběh obecních voleb až do roku 1913, k němuž zaznamenati dlužno o vedení samosprávy obecní, funkcionářů k tomu ustanovených. Od roku 1843 až do roku 1874 zastával místo obecního písaře Josef Ducháč, řídící učitel na zdejší škole, po něm ustanoven Antonín Kricnar, mistr kamenický v Petrovicích a to ve schůzi ob.výboru dne 26/2 1874 v obci konané za roční odměnu 32 zl., kterýž funkci ob.tajemníka až do roku 1918 zastával, po něm zvolen za ob.tajemníka ve schůzi ob.zastupitelstva dne 9/7 1919, konané František Mayer domkář čp.31 v Petrovicích, zaměstnáním listonoš při pošt.a telegrafním úřadě v Polici n.Met a pověřen součastně k vedení pamětní knihy obce Petrovic a Petroviček. Výše uvedeného roku 1874 ustanoven byl za ob.strážníka Krištof Osoba, po něm 12/7 1874 vystřídal ho Josef Kricnar čp.39, který současně zastával obecního posla pro doručování dopisů na poštu a z pošty zase došlou korespondenci pro zdejší obyvatelstvo, za kteroužto funkci vybíral si krejcarový poplatek doručovací, mimo to zastával místo hajného na obecním lese za roční poplatek 18 zl., funkci tu zastával do roku 1890, po něm ustanoven Vojt.Vitvar a v roce témž zase Frant.Krtička až do roku 1902, kdy nastoupil Josef Verner 59. čp.18 v Petrovicích, kterýž až do své smrti 6/4 1928 zastával funkci ob.strážníka, ponocného, hajného, zvoníka a cestáře za roční odměnu 600 Kč. Ve schůzi dne 13/4 1929 ustanoven ob.strážníkem s funkcí hajného, zvoníka a cestáře žadatel Antonín Hanousek obuvník v Petrovicích, za odměnu 680 Kč ročně na rok na zkoušku a po této době upraven mu plat na 1500 ročně. Prvním pokladníkem obecním ustanoven dne 17/1 1883 Petr Tér, rolník v Petrovicích, po něm následoval v roce 1884 Jan Vojtěch, rolník v Petrovicích, po tomto následovali tito občané, kteří ob.pokladnu spravovali: Jan Drejsl, rolník čp.14, Augustin Hruška, rolník čp.12, Jan Šolc rolník, Antonín Kricnar, mistr kamenický, Josef Tér řezník v Petrovicích, František Klos říd.učitel, Ferdinand Ansorge obchod uhlím, Augustin Stodola rolník čp.7, Josef Hanousek zámečník a posléze Josef Braha chalupník čp.9 v Petrovičkách. Také v roce 1885 zavedeno ponocování v obci zdejší a sice tím způsobem, že budou každou noc ponocovati 2 občané od 10 hod.večer do 4 hodin ráno a to střídavě po číslech, což v krátké době pominulo a ustanoven k ponocování Josef Verner a později se střídali s Krištofem Osobou, každý jednu noc. Roku 1886 vyčištěn byl rybník, opatřen bytelnou zdí na hořejší straně a upraveny dvoje schody k nabírání vody a upraveno máchadlo. Rybník ten byl zase v roce 1903 vypuštěn a vyčištěn. Téhož roku provedena rekonstrukce ob.cesty od okresní silnice od nádraží k velké pastušině v délce 300 metrů, což vyžádalo přes 1200 Kč nákladu. Také rybník v Petrovičkách byl v roce 1901 vypuštěn a opatřen hrází z kvádrů na dolní straně rybníka. V roce 1903 zakoupena nová stříkačka pro nově ustanovený sbor dobrovolných hasičů v Petrovičkách, jež stála 1400 Kč. V roce 1901 prodána část pozemku obecního Ferdinandu Ansorgovi k rozšíření jeho kolny pro prodej uhlí za cenu 3186 Kč i s lomem opukovým na pozemku tam se nalézajícím. V roce 1914 a v dalších letech válečných zavedeny zvláštní noční hlídky pro bezpečnost obyvatelstva a to vždy střídavě 2 občané jednu noc, za kteroužto hlídku placeno 80 h. každému občanu, hlídku v noci konajícímu. Co se týče ob.hospodářství uvádíme, že rozpočet v roce 1911 obnášel příjem 1561 Kč 20 h vydání 3558 Kč, schodek v částce 1996 Kč 80 h.hrazen 58% ob.přirážkou, na rok 1912 rozpočten příjem 1509 K 20 h vydání 4037 Kč 60 h schodek 2528 Kč 40 h hrazen 70% přir. 60. na rok 1913 činil rozpočet obecní 1730 Kč 20 h příjmu a 3989 Kč 60 h vydání, schodek 2259 Kč 40 h hrazen 60% obecní přirážkou. Na rok 1914 rozpočten příjem 2091 Kč 35 h vydání 4450 Kč, schodek 2358 Kč 65 h hrazen 60% přirážkou. Na rok 1915 rozpočten příjem 1465 Kč vydání 4260 Kč schodek 2795 Kč hrazen 70% přirážkou. Na rok 1916 rozpočten příjem 1410 Kč 40 h vydání 4200 Kč, schodek 2789 Kč 60 h hrazen 70% ob.přiráž. Na rok 1918 rozpočten příjem 2118 Kč 20 h vydání 4306 Kč, schodek 4605 Kč schodek hrazen 70% přirážkou obecní. Na rok 1919 rozpočten příjem 3707 Kč 20 h vydání 6300 Kč, schodek 2592 Kč 80 h hrazen 70% obecní přirážkou. Dne 16/6 1919 provedena byla nová volba ob.zastup. 15 členů na dobu 4 let a zvoleni při této volbě za členy Aug.Lokvenc, Basil Richter, Jan Vojtěch, Aug.Stodola, Antonín Hanousek, František Mayer, Antonín Thér, Ferdinand Braha, František Drejsl, Karel Prouza, náhr.Krištof Osoba, Adolf Kaufman, Vincenc Braha, Vincenc Jirman a František Domek. Při volbě obecního představenstva dne 26/6 konané zvolen byl za starostu Aug.Lokvenc, za náměstka Vincenc Braha, za členy ob.rady Vincenc Jirman, Ant.Thér a Karel Prouza. Ve schůzi dne 9.července 1919 konané zvoleni byli za členy finanční komise obecní Duba Karel, Hanousek Ant. Thér Josef, Franc Josef a Tér Frant. a jako předseda f.k.Augustin Lokvenc, současně jako členy hosp.rady. Dne 20.července 1919 odpoledne vypukl z neznámé příčiny oheň v hostinci manželů Sedláčkových čp.26 v Petrovičkách, kterýž se rozšířil také na sousední budovu Františka Krátkého čp.30, pohořelí byli pojištěni a za krátko zase své příbytky si postavili. Ve schůzi 11.října 1919 zrušen dosavadní výběr školného a usneseno, by školní paušál vždy na 3 roky vyměřený hrazen byl z docházejících příjmů obecních. Téhož roku podána žádost úsporným, bytovým družstvem se sídlem v Polici a odprodej obecních pozemků ku stavbě rodinných domků a byla žádost tato ve schůzi ob.zastupitelstva projednána dne 27.listopadu 1919 a usnesena pro stavbu rodinných domků odprodati ob.pozemky čp.286/1, 286/2, 287/1, 288, 287/2, 272, 293 část téhož, tudiž v celkové výměře asi 4400m2 za cenu 2 Kč 80 h za 1 sáh výše jmenovanému bytovému družstvu, také žadateli Ferdinandu Ansorgovi odprodán část ob.pozemku čp.272/16 ve výměře 24 sáhů k zařízení cesty na pozemek velkostatku, kterýž měl najatý. Stavba rodinných domků čp.86, 87, 88 a 89 provedena na zakoupených pozemcích výše označených v roce 1921, stavebním úsporným družstvem v Polici nákladem 230.000 Kč a byla kryta 80% státní subvencí pro stavební ruch. Tyto nově postavené 2 dvojdomky byly postoupeny žadatelům 61. Karlu Prouzovi, Josefu Knittlovi, Josefu Macounovi a Edvardovi Benešovi za 20% skutečného stavebního nákladu. Roku 1919 koupil Ferninand Ansorge domek čp.46 od Růženy Zochrové za cenu 4000 Kč. Téhož roku převzali manželé Vincenc a Emilie Němečkovi od svého otce Václava Vojtěcha chalupu čp.72 s 3 ha pozemků za cenu 8000 Kč. Václav Vitvar koupil obecní pozemek čp.285/6 pro stavbu obytného domku, kterýž však následkem přesídlení nestavěl a prodal pozemek ten Josefu Térovi za cenu 600 Kč dne 4/10 1921.Roku 1920 postoupil Krištof Osoba chalupu čp.8 svému synu Františku Osobovi za cenu 6500 Kč. Téhož roku koupili manželé Augustin a Marie Šolcovi od své matky Marie Němečkové chalupu čp.5, bývalý statek Václava Vojtěcha, který byl rozparcelován za cenu 18000 Kč. Také zmíniti se dlužno, že v roce 1907 provedena parcelace usedlosti čp.12 v Petrovicích po Augustinu Hruškovi, pozemky rozkouskovány a hospodářské stavení i s výměničným domkem koupili manželé Petr a Marie Térovi, kteříž měli v Maršově mlýn, který prodali Bří.Janu a Adolfu Knollovým a přesídlili pak do Petrovic, z jejich mlýna jest nynější tkalcovna Adolfa Knolla. Brzy potom rozparcelovali svoji rolnickou usedlost čp.59 Jan a Marie Lnollovi a ponechali si jen obytné stavení a část pozemků a les. Korunová měna papírových a kovových peněz, která byla v roce 1892 převedena ze staré měny Rakouské ze zlatých r.č. na Koruny rakouské a uherské převedeny na Kč v roce 1921 a razily se v Kremnické mincovně následní peníze kovové 2 haléře, 5 haléře, 10 haléře, 20 haléře, 50 haléře a koruny z bílého kovu, později raženy také 25 haléře, dále ze stříbra razily se 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč kteréž byly také vydány na papíře a sice 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1000 Kč a 5000 Kč, ze zlata raženy dukáty a proto sbíráno zlato na státní zlatý poklad ku krytí vydané měny papírové. Od roku 1901 jevil se pohyb obyvatelstva v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách takto: V roce 1901 narozeno v obci celkem 24 dítek, sňatků uzavřeno 7 a zemřelo během roku 14 osob. V roce 1902 narozeno 22 dítek, sňatku uzavřeno 6 a zemřelo celkem 23 osob. V roce 1903 narozeno v obci 25 dítek, sňatků uzavřeno 10, úmrtí během roku 12. V roce 1904 narozeno 16 dítek, sňatků uzavřeno4, zemřelo během roku 12 osob. V roce 1905 narozeno v celé obci 16 dítek, sňatků uzavřeno4, zemřelo v celé obci 20osob. V roce 1906 narozeno 22 dítek, sňatků uzavřeno 5, zemřelo během roku v celé obci 24 osob. V roce 1907 narozeno v celé obci 19 dítek, sňatků uzavřeno 7 a zemřelo celkem 17 osob. 62. V roce 1908 narozeno v celé obci 19 dítek, sňatků uzavřeno 2, zemřelo celkem 12 osob. V roce 1909 narozeno v celé obci 13 dítek, sňatků uzavřeno 8, zemřelo celkem 12 osob. V roce 1910 narozeno v celé obci 21 dítek, sňatků uzavřeno 8 a zemřelo celkem 11 osob. V roce 1911 narozeno v celé obci 22 dítek, sňatků uzavřeno 8 a zemřelo během roku 21 osob. V roce 1912 narozeno v celé obci 14 dítek, sňatků uzavřeno celkem 3 a zemřelo celkem 13 osob. V roce 1913 narozeno v obci celkem 12 dítek, sňatků uzavřeno 3, zemřelo celkem 16 osob. V roce 1914 narozeno v celé obci 17 dítek, sňatků uzavřeno 1, zemřelo cekem v celé obci 12 osob. V roce 1915 narozeno v celá obci 10 dítek, sňatků uzavřeno 2, úmrtí bylo v celé obci 9. V roce 1916 narozeno v celé obci 6 dítek, sňatků uzavřeno 2 a zemřelo 12 osob. V roce 1917 narozeno v celé obci 9 dítek, sňatků uzavřeno 4 a zemřelo celkem 17 osob. V roce 1918 narozeno v celé obci 10 dítek, sňatků uzavřeno 2, zemřelo během roku 13 osbo. V roce 1919 narozeno v celé obci 16 dítek, sňatků uzavřeno 2 a zemřelo celkem 8 osob. V roce 1920 narozeno v celé obci 13 dítek, sňatků uzavřeno 9 a zemřelo celkem 15 osob. Ode dne 2.ledna 1921 provedeno všeobecné sčítání lidu, pro obec Petrovice a osadu Petrovičky, jmenováni okresním úřadem v Broumově za sčítací komisaře František Mayer ob.tajemník a Vincenc Braha chalupník v Petrovičkách, v Petrovicích napočteno celkem 405 osob a to 193 mužů 212 žen, z těch jest 403 Čechů a 2 Němci, dle náboženského vyznání jest z nich 267 čím.katolíků, 111 čsl. 2 evang a 25 bez vyznáni. V Petrovičkách napočteno celkem 160 osob a to 79 mužů, 81 žen, všichni národnosti české, z těch jest 156 řím.katolíků a 4 čsl. bydlících v 37 domech. V Petrovicích bylo toho času 85 domů obydlených. Rozpočet obecení na rok 1920 činil Kč vydání a Kč příjmu, schodek Kč hrazen % k domočinžovní a % ku všem ostatní řádným daním pro obce předepsaným. Obecní účet na rok 1920 vykazoval 26339 Kč 65 h příjmů a 25783 Kč 85 h vydání, čímž docílen přebytek 555 Kč 80 h k dobru obce na rok 1921. Zima roku 1919 byla dosti tuhá, hned na začátku listopadu napadlo dosti sněhu, který zůstal ležeti až do března 1920, do kteréžto doby zůstala stále sanice, léto téhož roku bylo mírné a dosti úrodné, též rok 1920 byl dosti dobrý na veškerou úrodu. Dne 23.srpna 1920 nalezena byla mrtvola oběšeného v příkré Térově stráni pod Petrovičkami, v níž zjištěn pohřešovaný Josef Nehyba z Hronova, mrtvola byla v úplném rozkladu a byla pohřbena na hřbitově bezděkovském. 63. Již před tím nalezena mrtvola neznámého může utopeného v náhoně nad mlýnem Kozínkem, která tam již delší čas ležeti musela, jelikož byla v rozkladu, úplně ohlodána a převezena na hřbitov bezděkovský, kdež byla pohřbena. Rok 1921. Rok 1921 započal s dosti tuhou zimou a množstvím sněhu, až do jara se udrževším. V měsíci lednu 1921 vypukl neopatrností služky oheň v domě čp.59 Jana a Marie Knollových v Petrovicích a jelikož byla krytina střechy plechována, vyhořel jen vnitřek domu, čímž byla škoda ohněm způsobená, pojištěním částečně kryta. Po převratu zřízeno mezi jinými ministerství, také ministerstvo zásobování lidu a zařízeny ve všech obcích celé republiky zvláštní komise pro zásobení lidu veškerými potravinami, zásobování takové prováděno bylo na lístky na které potraviny byly vydávány, toto zásobování udrželo se až do roku 1925, brzy potom bylo též ministerstvo zásobování likvidováno. Dne 20/3 1921 zemřel bývalý dlouholetý obec.tajemník a předseda pojišťovacího spolku proti ohni Antonín Kricnar nar. 22/11 1840 a byl dne 23/3 1921 za velkého účastenství obecenstva na hřbitově bezděkovském pochován. V témž roce byl pronajat rybolov v řece Metuji v katastrální obci Petrovicích Janu Němcovi, avšak než dotyčný mohl své rybářské právo uplatniti, byl nájem ten okresní správní komisí zrušen a rybářský lístek pro Jana Nemce vystavený musel býti okresnímu hejtmanství vrácen. V tomtéž roce 23/2 byla provedena volba 4 členů a 3 náhradníků místí školní rady do kteréž zvoleni tito občané: Kříž Karel rolník, Macoun Josef výhybkář dráhy, Braha Ferdinand zedník a Ducháč Václav chalupník v Petrovičkách za členy místní školní rady a Duba Karel, Škop Josef a Tér Josef za náhradníky. Zvonice, kteráž byla umístěna na školní budově a byla již v chatrném stavu, byla ze školní budovy odstraněna a postavena zvonice nová na návsi u kříže nákladem 4720 Kč a byly na ní oba zvony umístěny. Na Petrovičkách zřízena nová zvonice na domku čp.25 náležící Anežce Dubové a byl nový zvon na ní umístěn a téhož roku vysvěcen, svěcení zvonů na Petrovicích bylo na neurčito odloženo. V roce 1921 byly přeměny následovních realit: František Vitvar převzal do svého vlastnictví po svých rodičích domek čp.20 v Petrovicích za cenu 5000 Kč. V tomtéž roce prodala svůj domek čp.41 v Petrovicích Amálie Matěnová manželům Janu a Anně Vernerovým za cenu 8000 Kč. 28/5 1921 odbývána byla dražba chalupy čp.56 v 64. Petrovicích, pozůstalost ta po + Antonínu Kricnarovi a koupili ji manželé Robert a Marie Ducháčovi za cenu 30100 Kč. V tomtéž roce postoupila Kateřina Škopová svůj domek čp.34 v Petrovicích svému synu Karlu a jeho manželce Josefě za cenu 4000 Kč. 24/8 1921 postoupil také Augustin Seidel svoji chalupu čp.49 v Petrovicích své dceři Amálii a jejímu manželi Václavu Hornychovi za cenu 10000 Kč. Dne 20/7 1921 dopoledne při bouřce udeřil blesk do stavení Josefa Axmana čp.29 na drahách a zapálil stavení toto, oheň rozšířil se na sousední domek čp.30, kterýž také vyhořel, oba pohořelí Josef Axman i František John byli pojištěni a domky ty si zase postavili. Dne 28/11 1921 konána volba honebního výboru v Petrovicích a zvoleni byli za členy honeb.výboru X za nájemce prohlášen X Během roku 1921 narozeno bylo v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách 10 dítek, sňatků uzavřeno 8 a zemřelo celkem 13 osob. Zima téhož roku 1921 byla celkem dosti obstojná, léto teplé, úroda prostřední. Rozpočet na rok 1921 vykazoval potřebu 15049 Kč, úhradu pouze 6248, čímž vznikl schodek 8801 Kč, přirážka obecní rozpočtena 100% k dani domočinžovní a 170% k ostatním daním pro obce předepsaným, čímž schodek úplně kryt Obecní účet na rok 1921 vykazoval příjem vydání celkem . Rok 1922. Rok 1922 započal mírnou zimou, však sněhu bylo dosti až do jara, léto bylo obstojné, úroda dobrá. Dnem 22.dubna 1922 projednán a schválen rozpočet na rok 1922, který vykazuje potřebu 15420 Kč, úhradu 9482 Kč 93 h, čímž vznikl schodek v částce 5936 Kč na který rozpočtena obecní přirážka 130% a 25% přirážka školní ku všem daním pro obec předepsaným. Téhož roku opatřena zdejší obecná škola novou krytinou střechy, cementovými taškami a opatřena také hromosvodem. Na žádost okresní správní komise v Polici n.Met. povoleno bylo této obci zdejší lámání kamene ve zdejším ob.lomě pro opravu okresní silnice za poplatek 3 Kč z 1m3 nalámaného kamene. V létě při vypuknutí bouře a při průtrži mračen, přišla velká voda od Bezděkova a z řeky Metuje, takže nadělala mnoho škod na lukách a poškodila okresní silnici od Bezděkova a bývalou starou silnici ke Střezině, tak že poškozením této obecní silnice vznikla obci zdejší značná výloha na opravu této cesty. Dnem 1/4 1922 postoupili manželé Antonín a Anna Hanouskovi svému synu Josefu a jeho manželce Anně chalupu čp.21 v Petrovicích za cenu 9500 Kč. 65. Výroční účet obecní činil celkem a X Během roku 1922 narozeno v celé obci a osadě 9 dětí, sňatků uzavřeno 5 a zemřelo 13 osob. Rok 1923. Dne 14.ledna 1923 projednán a schválen obecní rozpočet na rok 1923 jež vykazuje potřebu 20445 Kč, úhrada činí pouze 15287 Kč, čímž vznikl schodek 5169 Kč, kterýž hrazen 50% přirážkou k dani domočinžovní a 100% ob.přirážkou k daním ostatním pro obce předepsaných. Dne 9/2 1923 konána schůze ob.zastupitelstva ohledně koupě hořejšího panského válníku k účelu vodní síly hnací k projektovanému obecnímu vodovodu a usneseno, by vyslána byla z obce zdejší deputace ku státnímu pozemkovému úřadu v Praze, deputace hned potom se do Prahy odebrala a na st.pozem.úřadě přednosta svoji žádost o příděl válníku od velkostatku Polického a bylo jí slíbeno, že žádost tato bude podporována, přičemž však deputace upozorněna, že nejlépe by bylo pro obec, kdyby přímo s velkostatkem řádu Benediktinů v Polici o dobrovolný odprodej toho válníku jednáno bylo, což však nemělo žádného výsledku, neboť velkostatek válník nechtěl prodati. Současně obec žádala o příděl pozemku aspoň 3 ha louky ze záboru velkostatku, který měl býti během téhož roku proveden a usneseno, by potřebné peníze za příděl žádaných luk pro obec Petrovice opatřeny byly ze stávajícího movitého jmění kmenového, jež obec má u okr.hospodářské záložny v Polici n.Met.uložené. Při přídělovém řízení státním komisařem, téhož roku provedeném, přidělena byla část louky nad mlýnem Kozínkem parcela čk.523/2 ve výměře 1 ha 24 arů 64 m2, parcela čp.523/3 louka ve výměře 2 ary 62 m2 co cesta, parcela čp.523/4 louka vým. 52 arů 04 m2 a parcela 525/39 ve výměře 7 arů 30m2 co cesta, dále parcely čk.525/36 louka výměra 5 arů 41 m2. 525/37 výměra 4 ary 74 m2 a 605/6 řeka výměra 60 m2. Žádaný příděl louky čp.282 byl přidělen Bří.Pejskarům v Polici pro stavbu konzum.jatek. Tím byl příděl pozemků pro obec Petrovice vyřízen a neplatilo již ani další odvolání podané na st.pozemkový úřad v Praze proti malému přídělu. Tak zvaná velká louka a louka zakozenčí přidělena byla v dílcích následovním žadatelům dle následovního pořadí: 1. Borna Amund čp.6 Bezděkov díl 525/34 louka ve výměře 24 arů 92 m2 za přídělovou cenu 803 Kč. 2. Borna Norbert čp.4 Bezděkov díl 525/35 louka ve výměře 28 arů 31 m2 za přídělovou cenu 918 Kč. 3. Genert Jan čp.78 Bezděkov díl 525/23 louka ve výměře 26 arů 85 m2 za přídělovou cenu 983 Kč. 4. Haně Antonín čp.81 Bezděkov díl 525/41 louka ve výměře 3 ary 88 m2 za přídělovou cenu 225Kč. 66. 5. Hrušková Marie čp.110 v Bezděkově dílec čk.525/24 ve výměře 29arů 97m2 za přídělovou cenu 969 Kč. 6. Braha Frant čp.22 v Petrovičkách dílec čk.523/5 ve výměře 28 arů 11m2 za přídělovou cenu 918 Kč. 7. Hofman Frant čp.23 v Petrovičkách dílec čk.523/6 ve výměře 29arů 21m2 za přídělovou cenu 906Kč. 8. Obec Petrovice jak již v předu uvedeno. 9. Kubeček Václav čp.17 Bezděkov dílec čk.525/3 ve výměře 22arů 61m2 za přídělovou cenu 531Kč. 10. Tér Josef čp.6 Petrovice dílec čk.525/4 ve výměře 29arů 34m2 za přídělovou cenu 921Kč 98h. 11. Švejdar Roman čp.43 Petrovice dílec čk.525/5 ve výměře 27 arů 68 m2 za přídělovou cenu 868Kč. 12. Škopová Růžena čp.70 Petrovice dílec čk.525/6 ve výměře 28arů 70m2 za přídělovou cenu 900Kč. 13. Krtička Frant.čp.8 Petrovice dílec čk.525/7 ve výměře 28arů 35m2 za přídělovou cenu 890Kč. 14. Kricnar Leopold čp.48 Petrovice dílec čk.525/8 ve výměře 27 arů 88m2 za přídělovou cenu 869Kč. 15. Kejdanová Marie čp.1 Petrovice dílec čk. 525/9 ve výměře 27 arů 44m2 za přídělovou cenu 869Kč. 16. Hornych Václav čp.49 Petrovice dílec čk. 525/11 ve výměře 28arů 04m2 za přídělovou cenu 860Kč. 17. Fulka Frant.čp.19 Petrovice dílec čk.525/10 ve výměře 27 arů 80m2 za přídělovou cenu 873Kč. 18. Hanousek Josef čp.21 Petrovice dílec čk.525/12 ve výměře 26arů 63m2 za přídělovou cenu 856Kč. 19. Domek Frant. čp.28 v Petrovičkách dílec 525/13 ve výměře 30arů 78m2 za přídělovou cenu 965Kč. 20. Tér Frant. čp.9 v Bezděkově dílec čk.525/16 ve výměře 23 arů 25m2 za přídělovou cenu 476Kč. 21. Vejrych Václav čp.12 Bezděkov dílec čk. 525/15 ve výměře 11arů 94m2 a dílec 525/35 ve výměře 15arů 50m2 cena 741Kč. 22. Nováková Anna čp.90 Bezděkov dílec čp. 525/17 ve výměře 28arů 66m2 za přídělovou cenu 909Kč 43h. 23. Lamka Filip čp.111 Bezděkov dílec čk.525/18 ve výměře 29arů 15m2 za přídělovou cenu 1005Kč 48h. 24. Lamka Kliment čp.107 Bezděkov dílec 525/19 ve výměře 27arů 74m2 za přídělovou cenu 916Kč 63h. 25. Krtička Frant.čp.128 Bezděkov dílec čk.525/20 ve výměře 30arů 13m2 za přídělovou cenu 955Kč. 26. Kohl Karel čp.65 Bezděkov dílec čk.525/21 ve výměře 28arů 60m2 za přídělovou cenu 1002Kč 78h. 27. Jirman Josef čp.146 Bezděkov dílec 525/22 ve výměře 28arů za přídělovou cenu 931Kč 48h. 28. Jansa Václav čp.86 Bezděkov dílec 525/23 ve výměře 28arů 08m2 za přídělovou cenu 942Kč 29. Verner Frant.čp.56 Bezděkov dílec 525/26 a 27 ve výměře 25arů 88m2 a 16m2 za přídělovou cenu 819Kč. 30. Plný Václa čp.39 dílec čk.525/27 ve výměře 26arů 87m2 za přídělovou cenu 874Kč 03h. 31. Novák Karel čp.93 Bezděkov dílec čk.525/28 ve výměře 29arů 88m2 za přídělovou cenu 996Kč 58h. 32. Novák Kristián čp.117 Bezděkov dílec čk.525/29 ve výměře 25arů 47m2 za přídělovou cenu 862Kč 28h. 33. Klímová Marie čp.112 Bezděkov dílec čk.525/30 ve výměře 26arů 79m2 za přídělovou cenu 840Kč 18h. 34. Kincl Frant.čp.54 Bezděkov dílec čk.525/31 ve výměře 26arů 44n2 za přídělovou cenu 840Kč 78h. 67. 35. Jansa Antonín čp.144 Bezděkov dílec čk.525/32 ve výměře 26arů 83m2 za přídělovou cenu 1023Kč 18h. 36. Zastupitelský okres v Polici n.M.dílec čk.525/2 a 605/2 ve výměře 23arů 99m2 za přídělovou cenu 666Kč 09h. 37. Obec Žabokrky dílec čk.527/2, 527/3 ve výměře 81arů 49m2 a 94arů 68m2 za přídělovou cenu 5098Kč. 38. Krátký František čp.30 v Petrovičkách dílec čk.527/4 ve výměře 26arů 49m2 za přídělovou cenu 770Kč 54h 39. Hruška Augustin čp.8 v Petrovičkách dílec 527/5 a 460/3 role ve výměře 28arů 04m2 a 57arů 12m2 za cenu 1967Kč. 40. Klimešová Marie čp.12 v Petrovičkách dílec 527/6 ve výměře 26arů 21m2 za přídělovou cenu 815Kč 51h. 41. Duba Karel čp.10 v Petrovičkách dílec 527/7, 393/2 ve výměře 27arů 28m2 a 46arů 65m2 za přídělovou cenu 1712Kč 46h. 42. Braha Josef čp.18 Petrovičky dílec čk.527/8 a 393/1 ve výměře 25arů 37m2 a 64arů 15m2 za příď.cenu 2035Kč 55h. 43. Braha Vincenc čp.32 Petrovičky dílec čk.527/9 ve výměře 25arů 27m2 za přídělovou cenu 765Kč 01h. 44. Braha Josef čp.9 Petrovičky dílec čk.527/10 ve výměře 26arů 06m2 za přídělovou cenu 759Kč 55h. 45. Ducháč Václav čp.1 Petrovičky dílec čk.527/13 ve výměře 24arů 84m2 za přídělovou cenu 756Kč 08h. 46. Ducháč Frant. čp.29 Petrovičky dílec 527/10, 415/3, 427/1, 428/3, 598/2 ve výměrách 25arů 51m2, 31arů 37m2, 2ary 66m2, 29arů 47m2 a 3arů 25m2 za příděl.cenu 2280Kč 80h. 47. Hruška Frant. čp.11 Petrovičky dílec čk.527/12 ve výměře 24arů 41m2 za přídělovou cenu 778Kč 78h. 48. Jirman Ferd. Čp.5 Petrovičky dílec 527/14 a 454/4 ve výměře 28arů 43m2 a 43arů 21m2 za cenu 1696Kč 94h. 49. Jelínek Václ.čp.16 Petrovičky dílec čk.527/5 ve výměře 24arů 35m2 za přídělovou cenu 739Kč 06h. 50. Jirman Vincenc čp.20 Petrovičky dílec 409 role ve výměře 23arů 9m2 za přídělovou cenu 739Kč 06h. 51. Duba Frant.čp.31 Petrovičky dílec čk.527/16, 423/2, 460/4 role ve výměře 25arů 17m2, 10arů 53m2, 53arů 02m2 za přídělovou cenu 2133Kč 28h. 52. Obec Petrovice má dílec 525/36, 52737 a 605/6 řeka, jak již v předu uvedeno za přídělovou cenu 5525Kč. 53. Ducháč Josef čp.21 Petrovičky dílec 599/2 cesta 418/2 role ve výměře 92arů 76m2 za přídělovou cenu 1855Kč 20h. 54. Tér Václav čp.3 Petrovičky dílec 509/3 louka ve výměře 2ary 08m2 za přídělovou cenu 42Kč. 55. Klimeš Frant.čp.19 Petrovičky dílce čk.414, 390/2, 422 role a pastvina ve výměře 35arů 25m2, 56arů 63m2 a 30arů 36m2 za přídělovou cenu 2128Kč 93h. 56. Čepelka Jan čp.92 Velký Dřevíč dílec 428/7 role ve výměře 58arů 06m2 za přídělovou cenu 1161Kč 30h. 57. Pejskar Jan a Frant.čp.20 Police n.Met. louka čk.282 ve výměře 61arů 22m2 za přídělovou cenu 1652Kč 94h. 58. Beran Ant.čp.76 Vel.Dřevíč role čk.439/1 ve výměře 33arů 79m2 za přídělovou cenu 682Kč 40h. 59. Vajsar Frant.čp.23 Nízký Dřevíč příděl role čk.439/4 = 32arů 87m2 za přídělovou cenu 658Kč. 60. Společné cesty čk.439/4 a 527/17 rozděleny jsou na jednotlivé přídělce všech zde uvedených dočasných vlastníků přidělených pozemků. Dále uvésti zde také, že byly přiděleny ze záboru velkostatku Polického tak zvané staropachty bývalých dvorů v Petrovicích a na Homoli následovním občanům, kteří pozemky ty dosud v pachtu drželi a záborem do vlastnictví obdrželi: 68. 1. Šedek Josef čp.15 v Petrovičkách dostal příděl pozemku čk.77/5 ve výměře 80arů 61m2 za přídělovou cenu 967Kč. 2. Braha Josef čp.18 v Petrovičkách příděl pozemků čk.407, 77/2, 391, 593/1 ve výměře 53arů 68m2, 31arů 59m2, 1ha 07arů 29m2 a 10arů 36m2 za příď.cenu 2430Kč 52h. 3. Braha Frant.čp.22 v Petrovičkách příděl pozemků čk.428/1, 428/10, 451/1, 593/6, 452 a 460 ve výměře 56arů 07m2, 30arů 65m2, 91arů 05m2, 9arů 54m2, 3ary 23m2, 6arů 28m2, 52arů 99m2 za přídělovou cenu 2877Kč 75h. 4. Jirman Josef čp.27 v Petrovičkách příděl pozemku čk.454/3 ve výměře 45arů 35m2 za příď.cenu 549Kč. 5. Jirman Ferdinand čp.5 v Petrovičkách příděl pozemku čk.397, 509/2 ve výměře 1ha 27arů 72m2 a 21arů 28m2 za přídělovou cenu 1963Kč 20h. 6. Jelínek Václav čp.16 v Petrovičkách příděl pozem.4k.74/4, 418/1, 416/4,599/1 ve výměře 43ary 32m2, 1ha 43ary 32m2, 1ar 69m2, 1ar 72m2 za cenu 1840Kč 7. Hruška Josef čp.7 v Petrovičkách příděl poz.role čk.454/5 a 460/1 ve výměře 66arů 34m2, 1ha 15arů 01m2 za přídělovou cenu 2061Kč 19h. 8. Klimešová Marie čp.12 v Petrovičkách dostala příděl pozemků čk.293/3 a 593/3 ve výměře 46arů 93m2 za cenu 556Kč. 9. Hofman Frant.čp.23 Petrovičky příděl pozemků čk.77/3, 399, 593/4, 596, 428/6 ve výměře 31arů 77m2, 1ha 15arů 47m2, 2ary 53m2, 3ary 91m2 a 70arů 46 za přídělovou cenu 2791Kč 60h. 10. Krátký Frant. čp.30 Petrovičky obdržel příděl parcel čk.423/1, 415/2, 416/7, 588/1 a 510 ve výměře 1ha 43ary 28m2, 70arů 78m2, 78m2, 1ar 94m2, 29arů 74m2 za přídělovou cenu 3420Kč 17h. 11. Dubová Anežka čp.25 Petrovičky dostala příděl pozemků čk. 454/2, 592/1, 593/2, 400, 411/2, 410/2 ve výměře 87arů 91m2, 4ary 44m2, 2ary 94m2, 19arů 41m2 22arů 34m2 49arů 96m2 za přídělovou cenu 2138Kč 56h. 12. Jirmanová Frant.čp.14 Petrovičky obdržela příděl pozemků čk.416/3, 417/2 ve výměře 2ary 93m2 a 51arů 47m2 v přídělové ceně 657Kč 88h. 13. Braha Vincenc čp.32 Petrovičky dostal příděl pozemků čk.401, 593, 594 ve výměře 1ha 42ary 05m2, 2ary 14m2 a 70m2, za přídělovou cenu 1725Kč 64h. 14. Jirman Josef čp.6 Petrovičky dostal příděl pozemků čk. 390/1, 411/1, 413/1 ve výměře 1ha 24arů 92m2, 33arů 94m2, 2ary 78m2, za přídělovou cenu 1900Kč 18h. 15. Domek Frant.čp.28 Petrovičky obdržel příděl pozemků čk.454/1, 592/2 ve výměře 93arů 21m2, 3ary 90m2 za přídělovou cenu 1201Kč 92h. 16. Duba Karel čp.10 Petrovičky dostal příděl pozemků čk.417/1, 405, 594 ve výměře 60arů 06m2, 76arů 41m2 a 2ary 24m2 za příď.cenu 1681Kč 10h. 17. Hruška Frant.čp.11 Petrovičky dostal příděl pozemků čk.542, 77/1, 415/1, 416/2 ve výměře 1ar 76m2, 27arů 11m2, 78arů 63m2 a 1ar 34m. za příděl.cenu 1452Kč. 18. Ducháč Václav čp.1 Petrovičky obdržel příděl pozemků čk.451/3, 593/1 ve výměře 33ary 47m2 a 2ary 29m2 za přídělovou cenu 380Kč 76h. 19. Hornych Josef čp.17 Petrovičky dostal příděl pozemků čk.99 ve výměře 73ary 32m2 za cenu 879Kč 84h. 20. Klimeš Frant.čp.19 Petrovičky obdržel příděl pozemků čk.395, 491/1, výměra 32arů 01m2, 43arů 29m za příděl.cenu 903Kč 60h. 69. 21. Švejdarová Marie čp.43 Petrovice dostala příděl pozemků čk.457, 458, 459, 592 ve výměře 70arů 09m2, 79arů 99m2, 1ar 49m2 a 5arů za příď.cenu 1848Kč 86h. 22. Axman Josef čp.29 Petrovice dostal příděl pozemků čk.406, 594/3 výměra 34arů 10m2 a 1ar 50m2 za cenu 418Kč. 23. Seidl Aug.čp.49 Petrovice dostal příděl pozemků čk.77/6, 78 výměra 72 arů 82m2 3ary 81m2 za cenu 920 Kč.40h. 24. Vajsarová Marie čp.22 Dřevíč N.příděl pozemku čk.428/4, 433, 435/2, 435/3 ve výměře 71arů 24m2, 20arů 02m2, 2ary 13m2, 2ary 99m2 za přídělovou cenu 1268Kč 60m2. 25. Vajsar Frant čp.28 Dřevíč N.obdržel příděl pozemků čk.428/8, 439/3 ve výměře 38arů 77m2, 95arů 59m2 za přídělovou cenu 1964Kč 52h. 26. Beran Benedikt čp.7 Dřevíč N.dostal příděl pozem.čk.418/3, 421/1, 599/3 ve výměře 78arů 29m2, 5arů 79m2 a 97m2 za přídělovou cenu 964Kč 06h. 27. Beran Frant.čp.15 Dřevíč N.dostal příděl pozemků čk.428/2, 427/2, 428/9 ve výměře 56arů 28m2, 1ar 70m2, 46arů 74m2 za příděl.cenu 1193Kč 62h. 28. Beran Antonín čp.76 Dřevíč N.dostal příděl pozemků čk.437, 438/2 ve výměře 16arů 01m2, 8arů 78m2 za přídělovou cenu 279Kč 92h. 29. Kejdana Hynek čp.17 DřevíčN.dostal příděl pozemků 428/5 ve výměře 70arů 82m2 za cenu 779Kč. 30. Honel Karel čp.1 Dřevíč N.obdržel příděl pozemků čk.439/2 a 438/1 ve výměře 1ha 78arů 36m2 a 3ary 8m2 za přídělovou cenu 1493Kč 90h. Posléze byla přidělena za záboru velkostatku Polického půda rozptýlená v katastru Petrovic, Žďára a Police n.Met.těmto občanům Petrovic: 1. Ansorge Ferd. čp.45 Petrovice obdržel příděl pozemků čk.270, 271 v celkové výměře 1ha za přídělovou cenu 930Kč. 2. V katastru obce Police n.M Kejdana Jan louku 36arů v přídělové ceně – 3. V katastru obce Žďára obdrželi přídělové pozemky: Osoba Frant.čp.38 Petrovice, louku ve výměře 20arů za přídělovou cenu – Brahová Kristina čp.44 Petrovice louku ve výměře 20arů za přídělovou cenu – Vavřena Frant.čp.39 Petrovice louka ve výměře –arů za přídělovou cenu – Šolc Augustin čp.5 Petrovice louku ve výměře –arů za přídělovou cenu – Plný Jan čp.32 Petrovice, louku ve výměře –arů za přídělovou cenu – Thérová Františka čp.55 Petrovice, louku ve výměře –arů za přídělovou cenu – Tím byl veškerý příděl pozemků, ze záboru velkostatku Polického (řádu Benediktínů) v katastru obce Petrovic vyčerpán a bylo dle rozhodnutí st.pozem.úřadu v Praze teprve v roce 1930 zaknihování provedené pro veškeré tuto uvedené přídělce, dle usnesení ze okr.soudu v Polici n.Met.ze dne 27.října 1930. 70. Ve schůzi ob.zastupitelstva dne 28.dubna 1923 konané byly zkoušeny a schváleny účty za rok 1922. Dne 16.září 1923 konána volba nového obecn.zastupitelstva dle zásady pamětného zastoupení. Volby zúčastnilo se 350 a z počtu toho odevzdáno pro stranu živnosten., sociál.demokratické a domkář. 149 hlasů pro stranu republikánskou a domovinářskou 173 hlasů. 1. Dle toho obdržela strana republ.a dom.8 mandátů 2. A strana živn., sociálně demokr.a domkáři 7 mandátů a zvoleni jsou následovní občané za členy ob.zastupitelstva pro skupinu 1: Václa Tér rolník, Karel Kříž rolník, Augustin Stodola rolník, Augustin Thér rolník, Josef Hanousek zámečník v Petrovicích a Vincenc Braha chalup., Josef Braha čp.18 a Frant.Domek v Petrovičkách. Pro skupinu 2 zvolení byli za členy ob.zast. tito občané: Basil Richter čp.83, Václav Krtička obuvník, Jan Švorčík žel.zřízenec, Frant.Mayer pošt.zříz., Josef Axman zedník, Frant.Vítvar krejčí a Frant.Košťál tovární dělník. Za náhradníky: Adolf Kaufman, Josef Braha, Petr Drejsl a Frant.Krtička pro skupinu 1 a Rudolf Thér, Frant.John, Josef Škop a Josef Knitl pro skupinu 2. Dne 5.října 1923 konána volba starosty, jeho náměstka a 3 členů obecní rady a zvolen za starostu Basil Richter, za náměstka Ant.Thér, za členy obecní rady Braha Vincenc, Karel Kříž a Josef Axman. Dne 10.října 1923 konána volba obecních komisí a do finanční komise zvoleni z členů ob.zastupit.Václav Krtička, Josef Braha čp.18 a Václav Tér, mimo ob.zastupitelstva ještě Josef Braha čp.9, Josef Franc a Jan Vojtěch. Za členy stavební komise zvoleni Braha Vinc., Josef Axman, Aug.Stodola a Frant.Mayer jako zapisovatel. Za pokladníka zvolen Josef Hanousek zámečník. Za lesního hospodáře Aug.Stodola a Vinc.Braha. Za silničního dohlížitele Karel Kříž a Josef Braha 18. 2.listopadu 1923 podali zástupci osady Petroviček návrh o rozloučení Petroviček od Petrovic a o zřízení samostatné obce Petrovičky, návrh ten byl ve schůzi této jako neodůvodněný zamítnut. Změny realit v obci a osadě byly následovní: Josef Braha čp.9 v Petrovičkách koupil od Fr.Téry rolníka čp.13 pozemek ve výměře 3ary 07m2 za 357Kč. Petromila Líbalová koupila od manželů Ant.a Kristiny Hanouskových domek čp.42 v Petrovicích za 9000Kč. Basil a Žofie Richterovi čp.- v Petrovicích za 959Kč. Manželé Robert a Marie Ducháčovi chalupníci čp.56 v Petrovicích koupili část ob.pozemku 293/8 za cenu 426Kč. Dne 31/12 1923 konána volba osvětové komise do níž zvoleni za členy: Josef Braha čp.9, Václ.Krtička čp.4 a Vojtěch Kovář učitel, kterýž současně ustanoven za knihovníka ob.knihovny. 71. Během roku 1923 narozeno bylo v celé obci 10 dětí, zemřelo celkem 10 osob, sňatků bylo 4. Výroční účet činil – Kč –h příjmu a –Kč –h vydání. Rok 1924. Rozpočet obecní na rok 1924 projednaný a schválený obecním zastupitelstvem dne 10/12 23 vykazuje potřebu v částce 27305Kč, úhradu v celkové částce ....12638Kč, čímž vznikl schodek v částce 14667Kč, který uhrazen bude 100% přirážkou k domočinžovní dani, jejíž základna činí 449Kč a 200% přirážkou k daním ostatním jichž základna činí 4722Kč a 100% přirážkou školní, čímž schodek jest úplně kryt. Jaroslav Braha v Petrovičkách koupil obecní pozemek čk.367 za cenu 410Kč na němž roku 1924 postavil rodinný domek čp.24 v Petrovičkách. Dne 15/2 1924 koupili manželé Frant.a Kristina Rulkovi spolu s manželi Adolfem a Frant.Švejdarovými od Václava Hrušky chalupu jako kovárnu s pozemkem za smluvenou celkovou částku 25000Kč. Současně ten samý den koupili manželé Jos.a Marie Škopovi od manželů Fulkových domek čp.85 v Petrovicích za smluvenou cenu 25000Kč. Dne 13/12 koupili manželé Adolf a Marie Heinzlovi domek čp.41 v Petrovicích od manželů Jana a Anny Vernerových za cenu 16500Kč. Téhož roku vystavěl Josef Hanousek zámečnickou dílnu označenou čp.90 v Petrovicích. Téhož roku na jaře rozdělena obecní louka nad Kozínkem na 18 dílů a tyto dílky propachtovány domkářům, kteří chovají drobný hospodářský dobytek za roční poplatek 30Kč za každý díl připadající. Dne 6/6 1624 podána žádost o rozdělení Petrovic a osady Petroviček na dvě samostatné obce, od občanů osady Petroviček podepsaná a doložená kopií obecní mapy, kteroužto označeno občany osady Petroviček jak by při rozdělení katastru hranice obou obcí měly býti upraveny, ve věci té ve schůzi 6/6 1924 konané přítomnými 14 členy ob.zastupitelstva řádně jednáno a jelikož nedocíleno dohody, dal přítomný starosta hlasovati, kdo je pro rozdělení a kdo není pro rozdělení na dvě samostatné obce Petrovice a Petrovičky. Výsledek byl, že 11 členů hlasovalo proti jakémukoliv rozdělení obce a 3 členové pro rozdělení, byla tudíž žádost tato většinou hlasů zamítnuta s důvodem, že jakékoliv dělení katastrální obce jest vyloučeno. Výroční účet za rok 1924 činil celkem 27630Kč 87h.příjmů a 26139Kč 63h.vydání, přebytek tudiž 1491Kč 54h k dobru obce na rok 1925. Během roku 1924 narozeno v obci celkem 9 dětí, zemřelo během roku 12 osob a sňatky uzavřeny celkem 4. 72. Rok 1925. Dne27/12 1924 projednáván a schválen rozpočet ob.a školní na rok 1925, který vykazuje potřebu v částce 27305Kč a úhradu v částce 12638Kč, schodek bude kryt 50% obecní a 50% přirážkou školní k daní domočinžovní a 60% přir.ob.a 60% školní k ostatním daním pro obce předepsaným. V Pondělí velikonoční v 11 hodin v noci vypukl v domě čp.28 u Františky Horákové oheň, který strávil pouze střechu, pojištěna byla na 12000Kč a ještě téhož roku zase domek svůj novou tvrdou krytinou opatřila. Dne 25/3 1925 konána volba 4 členů a 3 náhr.místní školní rady a byli zvoleni za členy m.š.rady tito občané: Karel Kříž rolník čp.52, Augustin Stodola rolník čp.7, Josef Macoun želez.zřízenec v Petrovicích a Josef Tér čp.2 v Petrovičkách. Ve školních prázdninách roku 1925 provedena stavba školního kabinetu a úprava záchodů ve škole nákladem 30000Kč, po této stavbě podána žádost o subvenci na min.školství a osvěty prostřednictvím okresního úřadu v Broumově, kterážto žádost byla příznivě vyřízena a povolena subvence 5000Kč, kteráž byla v roce 1926 vyplacena. V tomtéž roce žádal Basil Richter a Antonín Červinka o odprodej ob.pozemku čk.285/1, oboum žádostem vyhověno a pozemek jim ve veřejné dražbě prodán za cenu 1Kč za 1m2. Basil Richter použil pozemek k úpravě cesty k jeho domu a Antonín Červinka ke stavbě rodinného domku, kterýž v roce 1926 vystavěl a označen čp.91. Další změny realit v obci byly tyto: 1. František Vitvar koupil od Františky Hentschlové pozemek role a pastviny čk.189/1 a 190/1 ve výměře 6 1/2 korce za cenu 9000Kč. 2. Josef Vavřena převzal od svého otce Josefa Vavřeny rolnickou usedlost čp.9 v Petrovicích za cenu 20944Kč. 3. František Osoba převzal po svém otci Frant.Osobovi chalupu čp.38 v Petrovicích za cenu 20000Kč. 4. Karel Kříž rolník čp.52 v Petrovicích koupil pozemek od Al.Žida z Níz.Dřevíče za 5000Kč. 5. Frant.Krátký chalupník čp.30 v Petrovičkách koupil pole čk.94, 95, 96 od Frant.Hofmana chalupníka čp.23 v Petrovičkách za cenu 5000Kč. 6. Manželé Jiránkovi z Bezděkova koupili od Petrom.Líbalové domek čp.42 v Petrovicích za cenu 10000Kč. 7. Antonín a Anna Klimšovi převzali chalupu čp.12 v Petrovičkách od své matky Marie Klimšové za 6000Kč. Dne 15/11 1925 konány volby poslanců a senátorů, zdejší obec měla celkem 361 voličů, z nichž 300 volilo do poslanecké sněmovny a odevzdali hlasy, pro kandidátku čís.8 28 hlasů, pro kand.č.12 9 hlasů, pro kand.15 7 hlasů, pro kand.20 7 hlasů, pro kand.21 35 hlasů, pro kand.č.22 89 hlasů, pro kandidátku č.26 38 hlasů. Do senátu volilo v zdejší obci 295 voličů a odevzdali hlasy v poměrném množství jako do poslanecké sněmovny. 73. Dne 16/6 1925 konáno veřejné cvičení Děl.Těl.Jednoty v Petrovicích na zahradě Aug.Lokvence a byla dosti velká návštěva obecenstva domácích i přespolních hostů. Téhož roku prodala obec Petrovice část pozemku čk.273/18 Janu Švorčíkovi za cenu 1Kč za 1m2. Během roku 1925 jednáno o zamýšlené stavbě skupinového vodovodu pro všecky obce soudního okresu polického. K ustanovení vodárenského svazu „Bor“ zvoleni v obci zdejší za delegáty Josef Braha, Aug.Stodola, Václav Tér a Václav Krtička a uloženo jim, by se každého jednání o věci té zúčastnili. Dne 1/10 1925 usneseno ve schůzi ob.zastupitelstva propachtovati obecní pozemky znovu na dobu 6 po sobě jdoucích let veřejnou dražbou se 100% zvýšením pachtem, jelikož dosavadní pacht byl stále jako v době předválečné. Během roku 1925 narozeno v obci a osadě zdejší 10 dětí, zemřelo celkem 9 osob, sňatky byly 4. Výroční účet obecní obsahoval 39899Kč 38h vydání a 41829Kč 63h příjmu, tak že přebytek k dobru obce činil 1930Kč 25hal. Počasí téhož roku bylo obstojné, zima mírná, úroda dobrá a také dobře sklizena. Rok 1926. Rozpočet obecní projednaný 27/12 1925 ve veřejné schůzi obecního zastupitelstva činil potřebu 32530Kč úhrada pouze 15477Kč, vzniklý schodek 17053Kč bude uhrazen 50% přirážkou obecní a 50% přirážkou školní k dani domočinžovní a 300% přirážkou k daním ostatním. 18/4 1926 projednány žádosti Basila Richtery a Antonína Červinky o odprodej části obecních pozemků čk.285/1 a byly jim žádané pozemky prodány za cenu 1Kč 10h za 1m2. Antonín Červinka postavil na zakoupeném pozemku téhož roku rodinný domek jež nese čp.91 a Basil Richter použil koupený pozemek k výjezdu k jeho domu zadní stranou. Jelikož ustavený vodárenský svaz Bor potřeboval peněz na zřízení skupinového vodovodu, usnesl se ve své schůzi, by každá připojená obec opatřila si přiměřenou půjčku, na zdejší obec rozpočten náklad vodovodní na 500000Kč a jelikož subvence státní a zemská povolena 55%, byla obec zdejší učiniti dlouholetou půjčku v částce 200000Kč, kterou poskytla Okresní hospodářská záložna v Polici n.Met.a byla tato částka dle potřeby vybírána. Na začátku roku nařízeno okresním úřadem v Broumově sčítání domácího zvířectva jmenovanými sčítacími komisaři Aug.Stodolou a Vinc.Brahou a napočteno celkem v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách 240 kusů hovězího dobytka, 21 koní, 130 vepřů a 131 koz, 35 hus, 740 slepic, 36 holubů, 19 králíků, 45 psů a 35 rojů včel. 74. V roce 1926 provedeno jednotné číslování domů plechovými tabulkami v červené a bílé barvě, obsahující každá jednotlivé číslo popisné. Gravitační plán zaslaný do obce zdejší vodáren.svazem Bor, byl zde prozkoumán a shledáno, že plán ten pro obec vyhovuje až na to, že vodojem má býti postaven o něco výše, by v poli stávající rolnická usedlost čp.52 taktéž vodou mohla býti zásobena, dále pak počet stojanů zmenšen na 2 a nahrazen hydranty v celkovém počtu 16. Změny držebnosti byly v roce 1926 následovní: 6/2 1926 koupili manželé Ferd.a Marie Geislerovi od manželů Karla a Marie Klimešových domek čp.58 za cenu 9700Kč. Dne 20/4 1926 prodali manželé Hofmanovi chalupu čp.23 v Petrovičkách s pozemky manželům Ant.a Frant. Vintrovým za cenu 50000Kč. Dne 25/10 koupil Jan Drejsl od svého bratra Fr.Drejsla polovici domku čp.25 v Petrovicích za cenu 20000Kč. Dne 7/7 1926 postoupila chalupu čp.1 v Petrovicích s pozemky Marie Kejdanová své dceři a zeti Janu Škodovi za cenu 9500Kč. Výroční účet obecní činil 45031Kč 48hal. příjmů a 37057Kč 34h vydání, zbytek 7494 Kč 14h převeden k dobru obce na rok 1927. Během roku 1926 narozeno v obci a osadě Petrovičkách celkem 7 dětí, zemřelo 4 osoby, sňatků uzavřeno 5. Rok 1927. Obecním zastupitelstvem projednaný obecní rozpočet na rok 1927 činí 29490Kč potřeby a 19234 úhrady čímž vznikl schodek 10264Kč, který uhrazen bude 80% přirážkou k daní domočinžovní a 200% obecní ku všem daním ostatním. Během roku 1927 byly podány žádosti od některých občanů za odprodej ob.pozemků ku stavbě rodinných domků,, žádostem těm bylo obecním zastupitelstvem vyhověno a prodány jim části obecních pozemků a sice: Ferd.Ansorgovi ob.pozemek čk.273/1 ve výměře 108m2 za cenu 118Kč. Manželům Fran.a Boženě Osobovým část.ob.pozemku čk.293/1 ve výměře 930m2 za cenu 120hal.za 1m2. Manželům Frant.a Marii Erbenovým část pozemku čk.272/18 za 796Kč 40h dále pak druhá část v roce 1930 ve výměře 157m2 za cenu 340 a to před zvaným chudobincem. Manželům Fr.a Anně Kleinerovým část.ob.pozemku čk.292/21 za cenu 1019Kč 20hal. Anně Frimlové část pozemku ve výměře 250m2 za cenu 110hal.za 1m2. Václavu Ducháčovi čp.1 v Petrovičkách část pozemku ve výměře 142m2 za cenu 184Kč 60hal. Frant.Vitvarovi 17m2 u jeho stavení čp.20 za 22Kč 10h. Frant.Brahovi část pozemku čk.293/1 za cenu 1600Kč. Další změny držebností ve zdejší obci byly tyto: 15/1 1927 koupil domek čp.42 Václ.Vitvar od manželů 75. Jiránkových za cenu 13000Kč. 23/2 1927 koupili manželé Fr.Anna Krtičkovi chalupu čp.8 v Petrovicích s pozemky a příslušenstvím od manželů Fr.a Boženy Osobových za cenu 82000Kč. Dne 3/3 1927 koupili Frant.a Anna Osobovi od svého syna Frant.Osoby chalupu čp.38 v Petrovicích s pozemky a inventářem za cenu 30000Kč. Dne 28/3 1927 koupila Frant.Fulková domek čp.18 od manželů Krtičkových za cenu 12000Kč. Dne 14/5 1927 koupili manželé Vojtěch a Žofie Bitnerovi domek čp.23 od Františka Kleinera za cenu 11000Kč. Dne 30/6 1927 vypukl požár v chalupě čp.65 v Petrovicích náležející vlastnictvím Rudolfu a Anežce Térovým a jelikož bylo to časně ráno byla ihned hasičská pomoc pohotově, tak že požár omezen jen na toto stavení, jež bylo proti ohni pojištěno a také hned zase vystavěno. Téhož roku podali občané osady Petroviček na okresní správní komisi žádost o samostatnou honitbu, kterážto žádost okresním úřadem v Broumově, zdejšímu obecnímu úřadu k dalšímu úřednímu jednání postoupena, věc tato projednána ve schůzi ob.zastupitelstva ze dne 5/4 1927 a usneseno by společenská honitba byla zachována a nebyla dělena na samostatnou honitbu pro Petrovice a Petrovičky. Schválený výroční účet obecní za rok 1927 obsahuje Kč příjmů a Kč vydání. Během roku 1927 narozeno v celé obci 7 dítek, zemřelo 5 osob, sňatků uzavřeno 5. Rok 1928. Schválený obecní rozpočet na rok 1928 vykazuje potřebu 25109Kč úhradu toliko 16114, tak že schodek činiti bude 8995Kč a bude hrazen 107% přirážkou k daní domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním. Dle usnesení ob.zastupitelstva ze dne 8/1 1928 bylo povoleno postavení 3 vývěsních tabulí, kteréž byly téhož roku 2 na Petrovičkách postaveny a k lepení vyhlášek a návěstí určeny. Na počátku tohoto roku předloženy Bří.Pejskarovými z Police plány ku stavbě kontumačních jatek na pozemku louce čk.282 nazvaném Bába, kterýž pozemek byl jim od velkostatku Polického přidělen a žádali o povolení ku stavbě kontumačních jatek na zmíněném pozemku, ve schůzi ob.zastupitelstva bylo dne 18/1 1928 o tom jednáno a jelikož byly o věci různé náhledy dal starosta hlasovati, kdo jest pro povolení stavby a kdo je proti tomu. Z 10ti přítomných členů ob.zastupitelstva hlasovalo 6 pro povolení a 4 proti povolení, jelikož většina byla pro stavbu bylo povolení ob.úřadem vystaveno a postoupeno okresnímu úřadu v Broumově k dalšímu úřednímu jednání. Nové obecní zastupitelstvo zvolené kandidátní listinou z října 1927 skládá se z níže psaných členů počtem 15 a jsou to občané: Thér Antoním, Václ.Tér, Josef Braha 9 a Josef Braha 18, Josef Vavřena, Jos.Hanousek, Basil Richtr, Jan Švorčík, Vincenc Braha, Václ.Krtička, Josef Axman, Frant.Košťál, Karel Prouza, Jos.Jirman a Ferd. 76. Šnábl, sešlo se dne 3.listopadu 1927 k volbě ob.starosty, jeho náměstka a 3 členů ob.rady a po slibu věrnosti R.Čsl.přikročeno k vobě starosty obce. Přítomnými odevzdáno 15 hlasovacích lístků, z nichž obdržel Antonín Thér rolník čp.22 v Petrovicích hlasů 14 a Václav Tér hlas 1, byl Antonín Thér za starostu obce právoplatně prohlášen a volbu také přijal. Za náměstka starosty zvolen byl Václav Krtička obuvník čp.4 v Petrovicích stranou sociálně demokr. Na to zvoleni 3 členové ob.rady a sice Josef Braha chalupník čp.18 a Josef Vavřena rolník čp.9 volební skupinou republikánskou, živnostenskou a národně sociální a Karel Prouza skupinou Coc.dem. Dne 14.prosince 1927 vykonána volba ob.komisí a zvoleni za členy komise finanční: Braha Josef 9, Tér Václav a Ferd.Šnábl z členů ob.zastupitelstva a Duba Frant., Franc Josef a Aug.Vojtěch mimo ob.zast. Do stavební komise zvoleni Axman Jos. Prouza Karel a Braha Josef 18, za silničního komisaře Jos.Vavřena a Vincenc Braha a za lesního hospodáře Jan Švorčík. K žádostem několika občanů, kteří žádali o odprodej ob.pozemků pro účely stavební bylo vyhověno a prodány části ob.pozemků těmto občanům, kteří jsou jako žadatelé na listu 74 uvedeni. Další změny držebností v roce 1928 jsou tyto: 1. Augustin Stodola rolník čp.7 v Petrovicích prodal louku pod Žděřinou Aug.Šálovi za Žďára za 15000Kč. 2. Hospodářské Družstvo v Polici koupilo od kláštera Benediktinů mlýn Kozínek čp.66 a bývalý vyhořelý dolejší mandl s pozemky za cenu 450000Kč. 3. Dne 30/4 1928 koupili Ant.a Božena Brahovi nově postavený domek čp.91 pod starým lomem od Antonína Červinky za cenu 29000Kč. 4. Dne 30/9 1928 koupili manželé Ant.a Marie Seidlovi domek čp.27 od Jana Vernera za cenu 29000Kč. 5. Dne 31/8 1928 koupili manželé Frant.a Veronika Mayerovi lesní vykácené parcely od Petra Drejsla za cenu 2013Kč. 6. Téhož dne koupili manželé Rudolf a Anežka Térovi od Petra Drejsla 4 korce pole za cenu 20000Kč. 7. Karel Kříž od Petra Drejsla 5 korců pole za 26000Kč. 8. Jan Drejsl od Petra Drejsla 2 korce za 5000Kč. 9. Josef Vavřena koupil od Petra Drejsla rolnické stavení se stodolou čp.14 v Petrovicích se zahradou za 33500Kč. 10. Aug.Vojtěch koupil hospodářské stavení Josefa Vavřeny čp.9 v Petrovicích s výměničnou světničkou a kolnou za cenu 15000Kč, hospodářské stavení bylo pak vybouráno, jelikož bylo ve velmi chatrném stavu. 11. Frant.Krtička koupil od Josefa Vavřeny stodolu od čp.9 za cenu 6000Kč. 12. Manželé Václav a Marie Térovi koupili hostinec čp.17 v Petrovicích od Jaromíra Ducháče za cenu 160000Kč. 13. Josef Hejda ze Dřevíče, koupil od Petra Drejsla louku u Kozínka za cenu 17000Kč. 14. Dne 31/8 1928 koupili manželé Václav a Marie Térovi od Petra Drejsla nově postavenou kolnu za 30000Kč. 15. Téhož dne koupili manželé Drejslovi rolnickou usedlost čp.12 v Petrovicích za cenu 85000Kč a část pozemků k tomu za cenu 47000Kč. 77. 16. František Vavřena koupil od Václava Téry pozemky role ve výměře 2ha 247arů za cenu 16000Kč. 17. Jan Škoda od Václava Téra pozemek za 12300Kč. 18. Antonín Thér koupil od Václava Téry pozemek za 3200Kč. 19. Josef Hanousek koupil od Václava Téry pozemek role za cenu 9600Kč. Téhož roku položen nový kanál z cementových rour na ob.cestě pod pastušinou v délce 12m. Současně se toho roku počalo se stavbou skupinového vodovodu v Petrovicích a stavba byla v roce 1929 ukončena. Téhož roku pořízeny do zdejší 2 třídné školy do obou tříd nové lavice (stolky s kalamáři), které smluveny za cenu 340Kč za 1 kus a dodány zdejším truhlářem Frant.Erbenem. Dne 26/4 1928 zemřel po krátké nemoci Josef Verner, dlouholetý obecní strážník ve věku 70 let, pohřbu jeho zúčastnilo se mimo místních spolků, ještě mnoho obyvatelstva zdejšího a přespolního. Dne 28.října odhalena pamětní deska po padlých neb zemřelých vojínech ve světové válce, slavnosti té zúčastnily se spolky sbor dobrovolných hasičů, Sokol, spolek divadelních ochotníků, obecní rada a zastupitelstvo obce, školní mládež a místní občanstvo v průvodu od čp.17 až ke škole, kdež pamětní deska u hlavních dveří umístěna a kyticemi a věnci okrášlena, školní mládež při tom přednesla přiměřené básně a slavnost ukončena národní hymnou „Kde domov můj“. Na oslavu 10 letého trvání republiky Čsl.sázeny po návsi lípy Svobody. Obecní účet činil za rok 1828 – - V roce 1928 narozeno 8 dětí, zemřelo celkem 7 osob a sňatků uzavřeno 5. Rok 1929. Rok 1929 započal s velkou zimou a tuhými mrazy dosahujícími až 36% zimy dle Celsia, která trvala dlouho do jara, pomrzlo mnoho zvěře a ptactva zimou a hladem, též na ovocném i lesním stromoví způsobena velká škoda omrznutím, obzvláště švestkové stromy byly mrazem zničeny tak, že v krátké době uschly. Dne 4.července 1929 přišla od západní strany prudká bouře s prudkým vichrem, který v 10 minutách způsobil ohromné škody v lesích, v zahrádkách i na budovách, kdy tento vichr táhl, vyvrátil a zpřelámal stromoví, na některých místech celé lesy byly zničeny, stromy zohýbány až k zemi, praskot stromů byl strašlivý a ačkoliv bylo teprv po sedmé hodině odpoledne, byla úplná tma. Dne 6.února 1929 ve schůzi ob.zastupitelstva jednáno o přídělu lesa obcím od velkostatku kláštera Polického a usneseno požádati státní úřad pozemkový v Praze o příděl parcel 450 526 v celkové výměře 32ha 78arů 85m2 a zabezpečiti potřebný kapitál z uloženého movitého jmění obce a dále výpůjčku u zdejších záložních a spoř.spolků. 78. Dle usnesení se ob.zastupitelstva ze dne 16/3/ 1929 stanovena veřejná dražba obecních pozemků čk.20/2, 293/23, 293/24 a 539 o něž žádali Alois Kupka, Jos.Fiedler, Josef Hanousek a Aug.Zemánek k účelům stavebním, dražba stanovena na den 27.března 1929 a byla také téhož dne konána. Stanovena cena 2Kč 20hal.za 1m2 a při dražbě, při níž byli výše uvedení zájemci zúčastnění a přidáním 10 hal.na 1m2 bylo jim přiklepnuto. Celková výměra výše označených parcel obnášela 1739m2 a docíleno při této dražbě 3999Kč 70hal.,kterážto částka byla ku kmenovému movitému jmění obecnímu v okresní hospodářské záložně v Polici n.Met.uložena. Dne 13/4 1928 konána volba nové místní školní rady na další 4 leté období a zvoleni byli za členy občané Václav Kritička, Augustin Stodola, Karel Prouza v Petrovicích a Josef Tér v Petrovičkách. Za náhradníky zvoleni občané Augustin Lokvenc, Josef Vavřena a Frant.Duba. Téhož dne zvolen také Antonín Hanousek za obecního strážníka na zkoušku 1 roku za roční odměnu 680Kč kterážto odměna po roční uspokojivé službě zvýšena na 1500Kč ročně, při čemž však musí zastávati místo zvoníka, hlídače lesa a cestáře ob.silnic. Na jaře 1929 vyzvala obec Bezděkov zdejší obce, by se připojila k zamýšlenému zřízení poštovnímu úřadu v Bezděkově. Ve schůzi ob.zastupitelstva dne 4/5 1929 konané bylo o této věci jednáno a usneseno, že obci Petrovicím a osadě Petrovičkám není třeba se k Bezděkovu připojovati z toho důvodu, že obce Petrovice s osadou Petrovičkami má výhodnější spojení s poštovním úřadem v Polici n.Met. Téhož roku byl opravena zdejší obecná školní budova a opatřena opraveným hromosvodem. Taktéž roku 1929 provedeno bylo nové zaměření obecních hranic, které provedeno bylo inženýrem Junkem, který též sestavil nový parcelní protokol, celkový náklad provedeného zaměření vyžadoval částku 1200Kč. Dne 7.března 1929 konala se slavnostní schůze ob.zastupitelstva k oslavě 80ti letým narozeninám našeho tatíčka presidenta T.G.Masaryka s přáním, by ještě dlouho ku prospěchu svého národa působil. Během roku 1929 byly provedeny změny držebnosti jak následují: Adolf Tér mlynář v Mezihoří koupil od Jaromíra a Boženy Ducháčových les čk.252/2 za cenu 29700Kč. Dne 2/4 koupili František a Františka Vitvarovi od manželů Václava a Marie Térových pozemky čk.208/2 role, čk.208/2 louka, 215/2 a 231/4 pastvy za cenu 1500Kč. Dne 18/4 postoupil Jan Plný své manželce polovici chalupy čp.32 v Petrovicích s pozemky za cenu 15000Kč. Dne 27/4 1929 koupili manželé Vincenc a Terezie Brahovi chalupu čp.28 v Petrovičkách od Anny Domkové za cenu 27000Kč i s pozemkem k ní přináležícím. Dne 7/5 1929 koupili manželé Oldřich a Antonie Martinovi ve veřejné soudní dražbě domky čp.60 a pekárnu čp.82 v Petrovicích za cenu 56300Kč. 79. Dne 2/4 1929 převzala Markéta Zemánková domek čp.74 po své zemřelé matce Markétě Kaufmanové za cenu 35000Kč. Dne 8/10 1929 prodala Fi.Antonín Smělý, držitel pivovaru v Ledhuji hostinec čp.26 v Petrovičkách manželům Jos.a Boženě Zemánkovým za cenu 70000Kč. Dne 24/10 1929 prodali manželé Vincenc a Terezie Brahovi domek čp.28 v Petrovičkách manželům Janu a Emilii Peškovým za cenu 18000Kč. Roku 26/11 1929 koupili manželé Josef a Anna Brahovi od Romana Švejdara pozemek role za cenu 1750Kč. Téhož dne koupili František a Anna Krátký také od Romana Švejdara pozemek role za cenu 18000Kč. Rozpočet obce Petrovic s osadou Petrovičky za rok 1929 činil -Kč příjmů a -Kč vydání, schodek 12086 Kč nahrazen 57% přirážkou k daním vlastním pro obec předeps. Obecní účet na rok 1929 vykazoval -Kč příjmů a -Kč -h vydání. Během roku 1929 narozeno v obci Petrovicích 11 dětí, zemřelo 8 osob a sňatků uzavřeno 9. Jelikož tohoto roku ukončena stavba skupinového vodovodu ve zdejší obci a výpůjčka 200000Kč na krytí výloh stavebních nestačila, muselo býti zažádáno o novou výpůjčku v částce 100000Kč a půjčka tato byla Okresním úřadem v Broumově povolena a část této půjčky v obnosu 13500Kč okresní záložnou hospodářskou v Polici n.Met.obci vyplacena. Jelikož k umořování a zúrokování nákladu vodovodního bylo zapotřebí peněz, usneslo se ob.zastupitelstvo ve své dne 16/1 1929 konané schůzi, zažádati o povolení vybírání vodní dávky dle pravidel o vybírání vodní dávky předepsaných. Dle usnesení se ob.zastupitelstva má se vybírati všeobecná vodní dávka takto: Z každého většího bytu 20Kč, z menšího bytu a kuchyně 10Kč, z komor 5Kč, z prádelen a dílen 20Kč ročně a mimo toho zvláštní dávka vodní z každé osoby 15Kč, každého kusu koně a dospělého hovězího dobytka přes rok starého 25Kč, z mladého dobytka hovězího do roka stáří, z každého koně, vepřů, koz a ovcí po 10Kč ročně. Dle usnesení zemského úřadu v Praze byla vodní dávka obci povolena do konce roku 1931 a po tomto roce dále prodloužena. Dne 27/10 1929 konána byla volba poslanců do Národního shromáždění a senátu ve školní budově. Ve voličských seznamech bylo zapsáno celkem 372 voličů z nichž se volby zúčastnilo 170 mužů a 186 žen a odevzdali celkem 356 hlasů a to pro tyto strany: Sociálně demokratickou 137 hlasů Republikánskou 110 hlasů Lidovou 41 hlasů Československé nár.socialistické 40 hlasů Národní demokratické 3 hlasy Komunistické 2 hlasy Živnostenské 23 hlasů 80. Do senátu volilo celkem 328 voličů z těch bylo 157 mužů a 151 žen, jež odevzdali hlasy těmto stranám. Sociálně demokratické 112 hlasů Republikánské 94 hlasů Čsl.národní socialistické 36 hlasů Lidové 37 hlasů Živnostenské 20 hlasů Národní demokratické 3 hlasy Komunistické 2 hlasy ostatní hlasy neplatné Dne 29/8 1929 vypukl požár v domě čp.33 u Romana Švejdara, jelikož to bylo v noci zachvátil také domek čp.35 Antonína Přibyla, jelikož oba domky byly pojištěny, byly zase znovu postaveny, požár založen bleskem. Během téhož roku dal si Václav Škop, továrník v Polici vystaviti vilu jež nese čp.80 v Petrovicích. Téhož roku dostavěno skladiště obilí hospodářského družstva v Polici n.Met.a připojenými byly pro personál mlýna a tohoto skladiště, budova tato nastavěna byla na bývalém dolejším mandli, kterýž před tím vyhořel a nese čp.13, bývalý dolejší mandl vystavěn nákladem velkostatku kláštera Polického v roce 1889. Dřívější stavby domků provedeny byly následovně: Rodinný domek čp.77 Anny Frimlové vystavěn roku 1926. Rodinný domek čp.92 Františka Osoby vystavěn roku 1927. Téhož roku vystavěn rodinný domek Josefa Ansorge čp.93., dále pak rodinný domek manželů Frant.a Marie Erbrových spojený s truhlářskou dílnou čp.94. Taktéž Alois Kupka postavil si domek čp.97 na poz.čk.293/23 od obce koupený za 1008Kč ve výměře 776m2. Rok 1930. Rok 1930 započal také s dosti velkou zimou, avšak ne tak krutou jakou byla zima v roce 1929. Léto bylo dosti příjemné, sklizeň pícnin a obilí dobrá.Rozpočet příjmů a vydání obce za rok 1930 byl dne 30/11 1929 projednán a schválen. Příjem rozpočten částkou 15309Kč vydání 29729Kč vzniklý schodek 14420Kč hradí ze 165% k daní domovní-činžovní a 200% přirážkou k daním ostatním. V roce 1930 na žádost občanů, kteří buď k účelům stavebním, neb jiným pozemky potřebují, povolilo ob.zastupitelstvo ve své dne 26/5 konané schůzi odprodali části obecních pozemků veřejnou dražbou, kteráž byla dne 9.července 1930 vykonána jak následuje: Parcela čk.293/14 ve výměře 94m2 koupil Jan Švorčík domkář čp.62 v Petrovicích za cenu 210Kč 90h. Parcela čk.289 a 292/2 ve výměře 756m2 koupil Josef Macoun za cenu 1776Kč 60h. Parcela čk.289/4 a 290/4 ve výměře 863m2 koupil Ferdinand Švábl pro stavbu rod.domku za 2028Kč 05h. Parcela čk.289/3 a 290/3 ve výměře 755m2 koupila Emilie Kleinerová pro stavbu domku za 1774Kč 25h. Parcela čk.581 ve výměře 11m2 Karel Duba za 25Kč 85h. Parcela čk.295/2 ve výměře 588m2 koupila Marie Frimlová ku stavbě rod.domku za cenu 1381Kč 80hal. Parcela čk.295/3 ve výměře 597m2 koupil Jan Vačkář ke stavbě rodin.domku za cenu 1402Kč 95h. 81. Parcela 390, 549 ve výměře 94m2 koupil Josef Jirman chalupník čp.6 v Petrovičkách. Parcela čk.541/1 ve výměře 49m2 koupil Robert Borna chalupník čp.11 v Petrovičkách. Parcela čk.293/5 ve výměře 162m2 koupil Josef Tér domkář čp.55 v Petrovicích. Parcela čk.293/26 ve výměře 46m2 koupil Antonín Semerák, domkář čp.54 v Petrovicích. Parcela čk.272/18 ve výměře 157m2 koupili manželé František a Marie Erberovi, domkáři čp.94 v Petrovicích. Parcela čk.272/7 koupili ve výměře 20m2 manželé Rudolf a Anežka Térovi, chalupníci čp.65 v Petrovicích. Parcela čk.295/4 ve výměře 612m2 koupil František Ducháč, chalupník čp.29 v Petrovičkách. Část parcely čk.79/2, 76/5, 76/6 ve výměře 1067m2 vyměnila obec Petrovice s Josefem Brahou za pozemek čk.95/2 ve výměře 190m2 na němž stojí vodojem obce. Dále prodala obec Petrovice část pozemku čk.227 Janu Škodovi ku stavbě nové stodoly. Dne 7.března konala se slavnostní schůze na oslavu 80ti letých narozenin presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka. Další změny držebnosti za rok 1930 byly tyto: Josef a Anna Šedkovi postoupili chalupu čp.15 v Petrovičkách své dceři a zeti Marii a Josefu Liskovským za cenu 20000Kč. Adolf a Kateřina Rakovi koupili domek čp.91 v Petrovicích od Antonína a Boženy Brahových za cenu 32000Kč. Výroční účet obecní činil příjmů a vydání. Během roku 1930 narozeno 10 dětí, zemřelo 5 osob, sňatků 1. Rok 1931. Rok 1931 započal mírnou zimou a dosti pěkným jarem i léto bylo pěkné, úroda obstojná. Schválený rozpočet obecní na rok 1931 činil příjmů a Kč vydání, k uhražení schodku povolena přirážka 165% k daní domočinžovní a 200% přirážky k daním ostatním, čímž schodek 15708Kč byl úplně kryt. Na jaře započalo s rekonstrukcí obecních silnic v Petrovicích a v Petrovičkách a sice od mandle až k čp56 a v Petrovičkách od mostu až do půl Hájku. Kámen opuka byl použit z obecního lomu a v Petrovičkách z Hájku, písek z Hronova, válcování provedeno bylo parním válcem okresu Náchoda. Celková rekonstrukce těchto silnic vyžadovala celkem Kč h nákladu, dělnická práce při této rekonstrukci poskytnuta zdejším nezaměstnaným, pročež byla podána žádost na ministerstvo sociální péče o příplatek denní 8Kč nezaměstnaným, žádost ta byla ministerstvem sociální péče příznivě vyřízena a poskytnut obci příspěvek 7000Kč. Také okres Broumov požádán byl o podporu na tuto stavbu silnic, povolil sice podporu 4000Kč, avšak tato podpora byla obci odečtena nákladem křídlové zdi po mandlem, kterouž okres dal vystavěti a obec Petrovice musela 25% na celý náklad připláceti, takže z povolené částky nebylo obci vyplaceno ničeho, jelikož zbytek byl použit na opravu poškozené bývalé staré okresní silnice ku Střezině. 82. Jelikož na rekonstrukci těchto silnic nedostávalo se potřebných peněz musela býti učiněna výpůjčka 16000Kč u zdejších kampeliček a na úrokování a úmor této výpůjčky zavedena dávka nápojová, kteráž byla zemským úřadem v Praze do konce 1936 povolena. Dávka nápojová dle vzorných pravidel rozvržena takto: z každého litru piva 10hal, z každého litru vína 20hal, z moštu a ovocných šťáv z litru 10hal, z litru čistého lihu 80h., z tresti a slazených kořalek 60h., z obyčejných kořalek z každého litru 40h. Během roku 1931 provedl stavbu rodinného domku Josef Fedler jež opatřen jest čp.100. Před tím byly provedeny novostavby rodinných domků čp.95 Františkem Kleinerem, čp.96 Františkem Brahou, čp.97, Aloisem Kupkou čp.98 Ferdinandem Šnáblem, čp.99 Emilií Kleinerovou a zámečnická dílna čp.90 Jos.Hanouskem. Co se týče stavby kontumačních jatek Bří.Pejskarovými která dosud provedena nebyla, podal zdejší ob.úřad na žádost některých občanů zdejších odvolání na státní úřad pozemkový v Praze v tom smyslu, že když Bří.Pejskarové jatky na pozemku čk.282 louka nestaví, aby tento pozemek přidělen byl obci zdejší k účelům staveb rodinných domků, zemský státní pozemkový úřad však Bří.Pejskarům lhůtu ku stavbě kontumačních jatek na zmíněném pozemku prodloužil na další rok, tím bylo odvolání obce zamítnuto. Volby do obecního zastupitelstva vykonány sdružením kandidátních listin strany republikánské, sociálně demokratické, národně sociální, lidové a živnostenské a dle toho obdrželi počet členů do obecního zastupitelstva strana republikánská 5, sociálně demokratická 5, národně sociální 2, lidová 2 a živnost.1. Za členy ob.zastupitelstva byli tudiž zvoleni za stranu republikánskou Thér Antonín rolník čp.22, Švejdar Roman, tkadlec čp.33, Stodola Aug.,rolník čp.7, Braha Josef, chalupník čp.18 a Kaufman Adolf čp.4. Za stranu sociálně demokratickou Axman Josef zedník čp.29, Košťál Frant.tovární dělník čp.69, Palata Frant.staniční pomocník čp.68, Thér Jan tesař čp.26 a Semerák Antonín tov.dělník čp.54. Za stranu národně sociální Kohl Josef říd.učitel, Švorčík Jan výhybkář st.dráhy čp.62 v Petrovicích. Za náhradníky Krtička František chalupník 8, Krátký Fran.chalupník čp.30, Duba Karel chalupník čp.10, Šnábl Ferd.mandl.dělník čp.98, Prouza Karel trať.pomocník čp.86, Košťál Josef tov.dělník čp.5, Lokvenc Augustin hostinský čp.2 a Dresjl Petr rol.12. Za stranu lidovou Braha Josef chalupník čp.89 a Thér František čp.13. Za stranu živnostenskou Ansorge Josef obch.uhlím čp.93 v Petrovicích. Dne 8/11 1931 konána volba obecní rady, starosty a jeho náměstka a zvoleni toto občané: Za starostu obce Thér Antonín, za náměstka Axman Josef, za členy ob.rady Braha Josef čp.18, 83. Stodola Augustin a Ansorge Josef. Zástupcem okresního úřadu jmenován byl Kohl Josef říd.učitel zdejší ob.školy, kterýž vzal veškeré členy, při volbě přítomné do slibu věrnosti R.Čsl. Téhož dne vykonána volba finanční komise obecní, do níž zvoleni Braha Josef čp.9, Khol Josef ř.uč., Ansorge Josef jako členové zastupitelstva a mimo členů obec.zastupitelstva Prouza Karel, Lokvenc Augustin a Braha Vincenc. Do stavební komise zvoleni Braha Josef čp.18, Axman Josef a Stodola Augustin a Mayer Frant. jako zapisovatel. Do silníční komise zvoleni byli Thér Ant.star.obce, Stodola Augustin a Braha Josef čp.18. Volba všech zvolených byla v obci řádně vyhlášena a nebylo proti zvoleným žádných námitek podáno. Za lesního hospodáře jmenován Švorčík Jan. Ūčetní závěrka ob.účtů za rok 1931 vykazuje příjem vydání . Během roku 1931 narozeno celkem 10 dítek, zemřelo 5 osob, sňatků uzavřeno celkem 5. Rok 1932. Obecním zastupitelstvem projednaný a schválený rozpočet obce na rok 1932 vykazuje a vydání, při čemž jeví se schodek který bude kryt 120% přirážkou k daní domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním pro obce a osadu předepsaným. Téhož roku vydán byl zákaz jízdy auty, neb jinými vozidly před průčelem školní budovy a bude každý přestupek proti zákazu jízdy pokutován 20Kč dle usnesení se ob.zastupitelstva ze dne 7/5 1932. Dále projednáno o rozšíření obecní silnice od čp.50 až k čp.25, o zakoupení potřebné části pozemku od Karla Kříže a Petra Drejsla, kteříž pozemek k rozšíření ob.silnice postoupili za náhradu 4Kč za 1m2. Při tomto jednání usneseno též, aby k příští rekonstrukci obecní silnice byl nalámán potřebný kámen opuka z lomu obecního v Petrovicích, jakož i na Petrovičkách a placeno bylo od lomu kamene s postavením do figur 17Kč od 1m3. V tomto roce provedeny 2 stavby rodinných domků pod Petrovicemi na pozemcích čk.295/2 a 295/3 a sice Marie Frimlová postavila domek čp.38 a Jan Vačkář domek čp.39. Rok 1932 žádal Josef Thér řezník čp.6 v Petrovicích a fi.Bří.Pejskarové o odprodej obecního pozemku čk.283 louka a části ob.lomu, žádostem však nebylo vyhověno, jelikož obec lom v čas potřeby používá sama a louka obecní jest ještě na delší dobu propachtována. Obecní radou projednaný a ob.zastupitelstvem schválený ob.účet vykazuje příjem vydání . V roce 1932, narozeno 6 dítek, zemřelo 5 osob, sňatky 2. 84. Rok 1933. Okresním úřadem v Broumově schválený obecní rozpočet na rok 1933 vykazuje Kč příjmů a Kč výdajů, schodek 12194Kč uhrazen bude 120% přirážkou k dani domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním v obci předepsaným v celkové částce 6542Kč. K opětovné žádosti Bří.Pejskarů o odprodej obecní louky čk.283 a části lesa 293/1 v celkové výměře 48arů 40m2 usneslo se obecní zastupitelstvo ve své schůzi dne 24/5 1933 žádaný pozemek ku stavbě kontumačních jatek z volné ruky odprodati za obapolně umluvenou cenu 4Kč za 1m2, čímž by docíleno ceny 19360Kč, kterážto částka ke kmenovému jmění obce byla uložena. Sportovní klub v obci Petrovicích zřídil si hřiště na poli Josefa Théra ve větším oploceném rozměru. Hřiště to používáno bylo krátký čas k fotbalu, ale pro nedostatek finančních prostředků zaniklo. Na počátku roku 1933 nařízeno okresním úřadem soupis obilí a mouky, což provedeno a zjištěno, že celková zásoba obilí v celé obci a osadě činí 720q a mouky 113q 75kgr. Kolaudace skupinového vodovodu konána zem.komisí dne 6/6 1933. Dne 16/7 1933 konána volba honebního výboru pro obec Petrovice a osadu Petrovičky, proti kteréž občany osady Petroviček podána stížnost, jelikož se ucházeli o svou samostatnou honitbu, po několika komisích byla však stížnost občanů Petroviček okresním úřadem v Broumově zamítnuta. Téhož roku koupila obec od Františka Ducháče les čk.211/2 ve výměře 1ha 25arů 28m2 za cenu 18000Kč částka ta uhrazena z kmenového jmění movitého u okresní záložny hospodářské v Polici n.Met.uloženého. Další změny držebnosti v obci byly tyto: Dne 4/9 1933 koupili manželé Bittnarovi od Václava a Terezie Vitvarových domek čp.42 v Petrovicích za cenu 22000Kč. Dne 16/9 1933 konána v obci nová volba místní školní rady na další čtyřleté období a zvoleni byli za členy m.š.r.tito občané: John Frant.mistr mandlířský, Palata František staniční pomocník, Duba Karel chalupník a Thér Frant.rolník čp.13 v Petrovičkách. Při ustavující schůzi m.š.r.zvolen byl John Fr.za předsedu a Palata František za místopředsedu a zároveň za pokladníka. Za náhradníky zvoleni Josef Vavřena rolník, Václav Thér hostinský a Josef Thér řezník. Stavbu rodinného domku čp.101 v Petrovicích provedla Věra Kábrtová na pozemku koupeném od Josefa Macouna za cenu 5000Kč. Následkem velké záplavy myší ve zdejším okresu bylo nařízeno okresním úřadem v Broumově hubení této škodlivé havěti. Stav zvěře byl znamenitý, odstřeleno 4 kusy srnčí, 60 zajíců, 3 bažanty, 36 koroptví, 3 holuby a 3 divoké kachny, ze zvěře škodlivé 4 lišky, 5 tchořů, 3 ondatry. 85. Na přípis vodovodního svazu „Bor“ o poskytnutí zálohy na úhradu výloh skupinového vodovodu vyplatila obec zdejší témuž svazu částku 10000Kč a žádala Svaz Bor o konečné vyúčtování celého nákladu stavby vodovodu. Ūčetní závěrka účtů obecních za rok 1933 vykazuje příjem 74595Kč 70h., vydání 74565Kč 35hal. a byla ve schůzi obecního zastupitelstva dne 26/3 1934 zkoušena a schválena. Během roku 1933 narozeno v obci celkem 4 dítky, zemřelo 10 osob a sňatků uzavřeno 6. Rok 1934. Rozpočet obce Petrovic s osadou Petrovičky na rok 1934 činí 29770Kč potřeby a pouze 15684Kč úhrady čímž vznikl schodek 14091Kč, který má uhražen býti 120% přirážkou k daní domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním, rozpočet ten byl ve schůzi obecního zastupitelstva dne 1/11 1933 přezkoušen a schválen, taktéž schválen okresním úřadem s povolením vybíráním přirážek v rozpočtu uvedených. Předválečné renty tak zvané kontribučenské znějící na obnos 1400Kč, renta papírová čis.32846 a renta stříbrná čís.11625 znějící na obnos 100Kč přikázány byly okresní hospodářské záložně v Polici n.Met.jako kmenové jmění pro obec Petrovice u této záložny uložené. Dne 11/1 1934 vypukl v noci z neznámé příčiny v budově Čeňka Němečka čp.72 v Petrovicích požár, který strávil pouze střechu této budovy a jelikož majitel Č.Němeček byl pojištěn, mohl si ještě téhož roku budovu znovu zříditi. Místní včelaři požádali zdejší obecní úřad, by si mohli vysázeti po návsi akátové stromy což jim obecní zastupitelstvo ve své dne 15/4 1934 konané schůzi povolilo s příplatkem 100Kč na zakoupení akátových stromů. Téhož roku na vybídnutí okresního úřadu v Broumově opatřen byl lesní program s desetiletou platností, program zhotovil Josef Pych, lesní z Velkého Dřevíče za odměnu 750Kč za dozoru lesního technika Lauera za Staré Paky, program ten byl schválen lesnicko-technickým oddělením v Trutnově. Také toho roku byly podána žádost o snížení úroku z obecního dluhu na skupinový vodovod a po příznivém vyřízení byla úroková sazbová míra snížena o 1/2%. Téhož roku podána žádost o další vybírání pozemkové daně berním úřadem v Polici n.Met a současně zažádáno na zemském finančním ředitelství v Praze též o další výběr obecních přirážek výše uvedeným berním úřadem, což bylo obci povoleno. Téhož roku zakoupena sborem dobrovolných hasičů motorová stříkačka od fi.Kolben a spol. Praha, jelikož stará 4 kolová stříkačka byla již ve stavu chatrném, tak že by oprava značný náklad vyžadovala, oprava této stříkačky přece provedena, tak že i nyní může být upotřebena. Nová motorová stříkačka stála 35000Kč a náklad její hrazen sbírkou jež vynesla 15000Kč a zbytek 86. hrazen výpůjčkou, kterou poskytli občané Ant.Thér starosta obce v částce 4000Kč, Augustin Lokvenc hostin.v částce 6000Kč a Augustin Stodola částkou 5000Kč zbytek hrazen byl z různých příjmů hasič.sboru. Ūrokování dluhující částky výpůjčkou způsobenou převzala obec Petrovice až do dne splatnosti zmíněné výpůjčky. Taktéž zajištěna výpůjčka na zamýšlený příděl lesa bude-li povolen od velkostatku kláštera Police. V roce 1934 byly provedeny následovní změny držebností: 8/2 1934 převzala Josefa Ducháčová po svém zemřelém manželi Josefu Ducháčovi polovici chalupy čp.40 v Petrovicích za cenu 15000Kč. Téhož dne převzali Václav a Božena Martincovi od své matky a sestry Anny a Marie Osobových chalupu čp.38 v Petrovicích za cenu 28000Kč. Dne 16/6 1934 koupil Aug.Vojtěch rolník chalupu čp.40 v Petrovicích i s pozemky k ní náležící, jakož i s paloukem Běty Ducháčové za cenu 58000Kč. Dne 6/9 1934 koupila Anna Melichárková hostinec čp.26 v Petrovičkách, jako pozůstalost po Josefě Peterkové, rozvedené Bornové, ve veřejné dražbě za cenu 65000Kč, ale jelikož neměla vlastních prostředků na zaplacení celého obnosu, převzal tuto nemovitost Alois Nebuda, ředitel ledhujského pivovaru a dal zapsati nemovitost tuto do vlastnictví své dcery Olgy. Dne 18/4 koupili manželé Josef a Růžena Térovi od manželů Antonína a Františky Vintrových chalupu s pozemky čp.23 v Petrovicích za cenu 48000Kč. Výroční účet dle účetní závěrky za rok 1934 vykazuje 53772Kč 65 hal.příjmů a 46516Kč 70hal.vydání kasovní zbytek 7235Kč 95h uložen k další potřebě. Během roku 1934 narodilo se v obci celkem 10 dítek, zemřelo 15 osob a sňatků uzavřeno 7. Rok 1935. Rok 1935 započal mírnou zimou ani nenapadlo mnoho sněhu, jaro bylo ale chladné, úroda však dosti dobrá. Rozpočet obecní na rok 1935 činí 45532Kč potřeby a 31595Kč náhrady, čímž vznikl schodek 13937Kč, který dle usnesení se ob.zastupitelstva má hrazen býti 120% přirážkou k daní domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním pro obec předepsaným. 1.dubna 1935 zavedeno zase pravidelné ponocování, na kteréž ustanoven Josef Franc, domkář čp.63 v Petrovicích za odměnu 150Kč měsíčně mimo nemocenského pojištění. Na jaře 1935 provedena II.etapa rekonstrukce obec.silnice v Petrovicích a Petrovičkách v celkové délce 540metrů jež vyžadovala náklad a byl hrazen jednak částkou v rozpočtu na rok 1935 povolenou a další výpůjčkou povolenou okresním úřadem v Broumově v částce 20000Kč splatnou ve 4 letech. Na tuto rekonstrukci byla povolena ministerstvem sociální péče subvence 4000Kč s výminkou, že na této rekonstrukci silnice budou zaměstnání ti, kteří pobírají státní stravovací akci pro nezaměstnané. 87. Jelikož tato práce měla býti brzo hotová, museli býti přibírání dělníci, kteří nepobírali st.stravovací akci, nebyl těmto státní příspěvek udělen, tak že s povolené subvence bylo pouze vyčerpáno. Dne 15.května 1935 provedeny volby poslanecké sněmovny a do senátu a 26/5 do zem.a okres.zastup. Ve zdejší obci bylo zapsáno pro volbu do poslanecké sněmovny celkem 383 voličů, z těch zúčastnilo se volby 360 voličů a odevzdali hlasy těmto stranám: Pro stranu republikánskou a malozemědělskou 87 hlasů Pro stranu sociálně demokratickou 57 hlasů Pro stranu nár.sociální 40 hlasů Pro stranu komunistickou 49 hlasů Pro stranu lidovou 58 hlasů Pro stranu živnostensko-obchodní 36 hlasů Pro stranu národně fašistickou 9 hlasů Pro stranu národního sjednocení 8 hlasů Do senátu volilo celkem z 348 zapsaných voličů 327 voličů a odevzdali hlasy těmto stranám: Pro stranu republikánskou a malozeměď. 82 hlasů Pro stranu sociálně demokratickou 54 hlasů Pro stranu národně sociální 38 hlasů Pro stranu komunistickou 41 hlasů Pro stranu lidovou 58 hlasů Pro stranu živnostensko-obchodní 36 hlasů Pro stranu národně fašistickou 9 hlasů Pro stranu národního sjednocení 8 hlasů Do zemského a okresního zastupitelstva zapsáno celkem 360 voličů a zúčastnilo se volby 341 voličů a odevzdali do volby do zemského zastupitelstva hlasy těmto stranám: Pro stranu republikánskou a malozeměď. 93 hlasy Pro stranu sociálně demokratickou 65 hlasů Pro stranu komunistickou 30 hlasů Pro stranu lidovou 56 hlasů Pro stranu živnostenskou a obchodní 32 hlasů Pro stranu národně fašistickou 8 hlasů Pro stranu národního sjednocení 15 hlasů Do okresního zastupitelstva odevzdali voliči své hlasy těmto stranám: Pro stranu republikánskou a malozeměděl. 95 hlasů Pro stranu sociálně demokratickou 62 hlasů Pro národně socialistickou 38 hlasů Pro stranu komunistickou 33 hlasů Pro stranu lidovou 55 hlasů Pro stranu živnostensko-obchodní 41 hlasů Pro národní sjednocení 14 hlasů 3 hlasy uznány volební komisí za neplatné. Výsledek voleb do okresního zastupitelstva jest jištěn pro okres v Polici n.Met zvolenými členy okr.zast. Antonín Vavřena rolník v Radešově, Frant.Dostál skladník v Polici, Karel Beil odborný učitel v Polici a Josef Beran mlynář v Polici. Za okres Broumov a Teplice n.Met zvoleni byli: Vilibald Kasper, Edmund Meivald, Josef Michal, Rich.Rosenberg, Josef Kohler, Štěpán Birke, Frant. Hartman, Otto Šolc, Frant.Hofman, Karel Hanzl, Ben.Štrauch a Hubert Rosenberg. 88. Téhož roku podány žádosti o odprodej ob.pozemků pro letní cvičiště Sokola a Děl.Tělocv.Jednoty o žádostech těch jednáno ve schůzi ob.zastupitelstvem a jelikož nedocíleno dohody byla věc tato odložena po ohlédnutí přiměřeného místa pro cvičiště. Mezitím jednala Těl.Jednota Sokol v Petrovicích s Petrem Drejslem rolníkem o prodej části jeho pozemku pod čp.14 ve výměře 55arů 10m2, kterýž jim také pozemek ten 18/4 1935 za cenu 11020Kč prodal. Druhou část Drejslova pozemku ve výměře 52arů 48m2 koupil od Petra Drejsla téhož dne Václav Tér hostinský v Petrovicích za cenu 10496Kč. Dne 6.března 1935 konána slavnostní schůze na oslavu k 85letým narozeninám presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka při níž Josef Kohl, řídící učitel v Petrovicích, vylíčil životopis a zásluhy presidenta jako Osvoboditele národa Československého a po tomto jmenován byl president T.G.Masaryk čestným členem zdejší obce a zaslán mu k jeho 85ti letým narozeninám blahopřejný telegram. Během roku 1935 provedeny další změny držebností: Manželé Josef a Marie Škopovi domkáři čp.85 v Petrovicích koupili od zdejší obce pozemek čk.285/1 a 285/3 a část pozemku čk.594 les ve výměře 294m2 za dobře umluvenou cenu 690Kč 90hal. Téhož roku 5/12 1935 postoupili manželé František a Anna Térovi své dceři Anně a zeti Františku Thérovi rolnickou usedlou čp.13 v Petrovičkách za postupní cenu 30000Kč a služebnost výměnku. Dne 5/3 1935 zkoušeny a schváleny účty za rok 1935 obecním zastupitelstvem, příjem 88713Kč 65 hal a vydání 84161Kč 65 hal v účetní závěrce vykázán. V roce 1935 narozeno v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách 8 dětí, zemřelo celkem 7 osob, sňatky byly 4. Rok 1936. Rok 1936 započal mírnou zimou a brzkým jarem a byl velmi suchý, léto velmi horké, ale úroda byla dosti dobrá. Rozpočet na rok 1936 vykazoval částku 53067Kč potřeby a jen 39375Kč úhrady, tak že schodek činí 13689Kč, který se uhradí 120% přirážkou k dani domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním v celkové částce 7588Kč daňové základny pro obec předepsané, rozpočet schválen ve schůzi obecního zastupitelstva dne 18/12 1935 a byl také okresním úřadem beze změny schválen. Tělocvičná Jednota Sokol požádala obecní úřad zdejší o odprodej potřebného dříví ku oplocení svého nově zřízeného cvičiště, což bylo obecním zastupitelstvem ve schůzi dne 30/1 1936 povoleno a bylo T.J.Sokol v Petrovicích za přiměřenou sumu přenecháno. Dne 7.března 1936 konána slavnostní schůze ob.zastupitelstva na počest 86ti letých narozenin presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka za účasti všech spolků v obci a obecenstva a zaslán mu blah.telegram 89. Na jaře 1936 započato s opravou rybniční hráze a cesty kolem rybníka, také rybník byl dříve než práce započata vypuštěn, vybrán a bahno vyvezeno na různé strany. Stavba rybniční hráze po obou stranách rybníka musela býti provedena ze základu, protože staré zdivo bylo chatrné, kámen byl upotřeben, ale křídlové zdi rybniční zhotoveny z betonu. Stavba se protáhla na několik týdnů a vyžadovala celkový náklad 22598Kč 40hal a jelikož položka v rozpočtu na rok 1936 na komunikace nestačila, učiněna výpůjčka u zdejších kampeliček v Petrovicích a Petrovičkách v částce 14000Kč, kteráž bude splácena dávkou nápojovou. Zažádáno také u ministerstva sociální péče o příspěvek pro ty osoby zaměstnané při nouzové práci obecní na rekonstrukci rybníka, které pobírali stravovací akci, žádost byla příznivě vyřízena a bylo min.soc.péče v Praze povolena částka 4000Kč nouzové podpory. Podrobný náklad na tuto stavbu a opravu cesty kolem rybníka jest tento: Říční písek dodaný J.Kořínkem 58,35m2 1965 Kč 60 Písek z Bukovice do malty 12m2 179,20 Kč Cement a vápno 218q 4359,80 Kč Staviteli K.Škopovi v Bezděkově popl. 478,40 Kč Práce dělnická 8905,-Kč Povozy zdejších rolníků 2349,50 Cementové roury na kanály 314 Kč 50 h Železné zábradlí, které zhotovil Jos.Hanousek 3223 Kč 45 h Různé práce kovářské od Adolfa Švarce, kováře zde 130 Kč 70 h Nemocenské pojištění zaměstnaných při této stavbě 697 Kč 25 h Celkový náklad činil 22598 Kč 40h Tohoto roku jenáno o zřízení tak zvané újezdní školy měšťanské pro chlapce i dívky na kterou by musely obce přispívati značným obnosem na udržování těchto škol. Obec zdejší nechtěla k újezdní škole měšťanské přistoupiti opírajíc se o to, že má možnost dobrého spojení s měšťanskou školou v Hronově. Rozhodnutím okresní školní rady v Broumově však nebylo obci zdejší vyhověno a byla obec zdejší přidělena k újezdní škole měšťanské chlapecké i dívčí v Polici n.Met., přidělena s poplatkem udržovacím v celkové roční částce 800 Kč. Téhož roku zavedena také v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách civilní protiletecká ochrana pod názvem C.P.L. tj.Civilní protiletecká ochrana proti útokům leteckým našich nepřátel. Tato ochrana sestává z domovních hlídek, služby poplachové, služby požárové, služby pořádkové, služby asanační a služby samaritní, každá služba má svého velitele, kterého musí přidělené mu osoby při výkonu té neb oné služby uposlechnouti. Stanice první pomoci při úrazech určena jest v místnosti Františka Mayera čp.94 bývalá dílna truhlářská v Petrovicích, dále místnost Václava Téry hostinec čp.17 v Petrovicích. Požární stanici obstarává sbor dobrovolných hasičů v Petrovicích a Petrovičkách. 90. V roce 1935 podané žádosti Děl.Tělocv.Jednotou v Petrovicích o odprodej části obeceního pozemku pro letní cvičiště bylo vyhověno a dne 4/1 1936 koupila tato Jednota část ob.pozemku čk.291/2 ve výměře 1383m2 za 2489Kč 40hal na kterémžto pozemku ihned letní cvičiště zařízeno. Další změny držební v roce 1936 byly tyto: Dne 4/4 1936 přejali manželé Oldřich a Filoména Němečkovi chalupu čp.7 v Petrovičkách i s pozemky po svém tchánu Augustinovi Hruškovi za cenu 15000Kč. Dne 15/7 postoupili manželé Antonín a Františka Thérovi rolnickou usedlost čp.22 v Petrovicích své dceři Marii a svému zeti Antonímu Hrubému za cenu . Dne 14/7 1936 koupili manželé Antonín a Emilie Šťastný domek čp.82 od Marie Martincové za cenu 25000Kč. Téhož dne koupili také manželé Václav a Marie Kricnarovi od zmíněné Marie Martincové domek čp.60 v Petrovicích za cenu 13000Kč.Dne 18/7 1936 koupili manželé Jan a Marie Škodovi pozemek čk.224/1 od Josefa Théra za cenu 6000Kč. Dne 16/10 1936 postoupili manželé František a Marie Erbenovi svůj domek čp.94 v Petrovicích spojený s truhlářskou dílnou svým rodičům Frant. a Veronice Mayerovým za cenu 42000Kč a za výmaz práva zástavního v částce 35000Kč manželům Mayerovým na nemovistosti té zajištěné. Dne 16/12 1936 koupil Adolf Tér mlynář v Mezihoří od Jana Vojtěcha pozemek pro 6 korců za cenu 12300Kč. Výroční účet za rok 1936 v účetní závěrce pro obec Petrovice vykazuje příjem 64440Kč a 62406 vydání čímž pokladní hotovost činila kocem roku 2034Kč. Během roku 1936 narozeno v Petrovicích a Petrovičkách 11 dítek, zemřelo celkem 5 osob, sňatků uzavřeno 5. Rok 1937. Rok 1937 započal s mírnou zimou a brzkým jarem, léto dosti deštivé, ale sklizeň byla dosti dobrá. Rozpočet obecní na rok 1937 obecní radou a finanční komisí obecní zhotovený a ob.zastupitelstvem dne 9/11 1936 schválený vykazuje 47537Kč potřeby a 34264 úhrady, čímž vzniklý schodek 13273Kč hrazen bude 120% přirážkou k dani domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním, která činí 7463Kč daňové základny. Ve schůzi dne 9/4 1937 konané jednáno o opravách obecních cest v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách a usneseno, by provedeny byly nejnutnější opravy obecních cest a osadě Petrovičkám povoleno opatřiti si pískovcový kámen 400m na zeď kolem pozemků od čp.12 až k čp.18, kde obecní cesta má býti přiměřeně rozšířena a též provedené opravy rybníka a opatření železným zábradlím po jedné části téhož rybníka. Dne 24/4 1937 ustanovena místní divadelní komise okresním úřadem v Broumově nařízená a do níž zvoleni Aug.Stodola, rolník, Josef Axman zedník, Jan Thér tesař a František Vitvar krejčí v Petrovicích, kteříž mají pečovati o bezpečnost při divadelních 91. představeních a tanečních zábavách. Službu požární obstará vždy zdejší sbor dobrovolných hasičů dvěma muži v plné výzbroji. Dne 6/6 1937 pořádal Sokol zdejší okrskové cvičení sokolské na novém svém cvičišti za četné návštěvy občanstva zdejšího i přespolního. Téhož roku na žádost Josefa Hanouska zámečníka povoleno témuž násada rybí kapří v nově upraveném rybníce v Petrovicích. Dne 18/8 1937 jednáno o dalším vybírání vodní dávky a dávky nápojové a usneseno, by podány žádosti na zemský úřad v Praze o další povolení vybírání dávek vodní a nápojové na léta 1937 až do konce roku 1942. Také při této schůzi usneseno pronajati obecní pozemky na dalších 6 roků tj. od 1.října 1937 do 1/10 1943. Veřejná dražba pachtovaných pozemků konána po 2 neděle vždy odpoledne a docíleno při ní 2503Kč ročního pachtu. Smutná zpráva rozletěla se po celé republice, že na začátku září 1937 onemocněl náš milý president Osvoboditel T.G.Masaryk na svém oblíbeném zámku Lánech, kam se uchýlil když se z vlastního rozhodnutí vzdal 14.prosince 1935 presidenství a na jeho přání zvolen byl Dr. Eduard Beneš druhým presidentem Republiky Československé. Ještě smutnější zpráva zvěstována všemu národu R Čsl. že dne 14.září 1937 odešel na vždy, zemřel o 3 hod. 29 minutách tiše a bezbolestně v požehnaném věku 87 let stáří svého. Osud mu popřál, aby viděl národ svůj osvobozený od 300leté poroby a aby téměř po dva roky mohl pozorovat v jak v dobrých ruchách zanechal dílo jemuž věnoval celý svůj požehnaný a plodný život. V první chvíli bolu nad ztrátou prvního presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka nenalezli jsme dosti slov nad zrátou muže ke kterému s úctou a obdivem vzhlížel celý vzdělaný svět. Tomáš Masaryk syn panského kočího z moravského Slovácka, byl mužem věhlasným, zanícený, před ničím neustupujícím, bojovník pravdy a práva. Přes půl století vychovával a učil příští vychovatele a vůdce lidu. Skonal v okruhu své rodiny, aniž by tušil, že v osobě presidenta republiky Dr. Edvarda Beneše a ministerského předsedy Dr. Hodži dlí u jeho smrtelného lože celý národ československý, byl pohřben na svém oblíbeném zámku v Lánech se vší poctou jak na presidenta sluší a oplakáván celým národem československým. Nad čerstvým rovem prvního a nejmilejšího občana slibme si všichni, že zachováme jeho krásné dílo v dobré paměti a že budeme jako upřímní občané střežiti svojí domovinu a celou zemi brániti proti útokům nepřátel. V celém okolí zdejším a také ve zdejší obci konány smuteční schůze a jiné projevy úcty ku svému Osvoboditeli. 92. Dne 20.září konala se v celém okolí a také v naší obci za účastenství všech spolků v obci ostávajících a občanstva zdejšího, u Térova kříže shromážděného, tryzna za presidenta Osvoboditele. Úchvatný byl pohled, na celém okolí v každé obci na vyvýšeném místě plápolající hranice, dlouho do noci hořící a tu každý vzpomínal na vzorný a plodný život prvního našeho presidenta Osvoboditele a velký smutek rozhostil se v srdci každého z nás nad ztrátou tak věhlasného muže jakým byl T.G.Masaryk. Z nařízení okresního školního výboru vykonána dne 10.října 1937 zdejším obecním zastupitelstvem volba členů do místní školní rady při niž zvoleni občané Josef Thér domkář, Josef Šolc rolník, František Vitvar krejčí v Petrovicích a Karel Duba chalupník v Petrovičkách za členy místní školní rady. Za náhradníky zvoleni Antonín Semerák domkář, František Krtička chalupník a Josef Ducháč chalupník. Při ustavující schůzi zvolen za předsedu Jos. Šolc. Návrh nových stanov pro vodárenský Svaz Bor obci zdejší svazem Bor k projednání předložený byl ve schůzi ob.zastupitelstva dne 7/12 1937 konané schválen a stanovy ty předloženy společně na zemský úřad v Praze ku schválení. Změny držebnosti v roce 1937 byly tyto: 11/1 1937 postoupil Augustin Hruška čp.8 polovici své chalupy s pozemky své dceři Mari provdané Kejdanové za cenu 17000Kč. Dne 20/1 1937 koupili manželé Frant. a Anna Krtičkovi čp.8 v Petrovicích pozemek od Krist.Brahové za 8000Kč. Dne 25/2 1937 prodal Robert Ducháč chalupu čp.56 v Petrovicích s pozemky manželům Frant. a Kristině Osobovým za cenu 41000Kč. Dne 27/2 1937 koupila Anna Liskovská v Petrovičkách od manželů Kejdanových ze Dřevíče pozemek čk.428/5 za cenu 10000Kč, výměra tohoto pozemku 70arů 82m2. Dne 27/3 1937 postoupil Josef Hornych chalupník čp.17 v Petrovičkách svému synu Karlu Hornychovi chalupu čp.17 s pozemkem za cenu 12000Kč. Dne 26/3 1937 postoupil Ferd.Ansorge polovici chalupy čp.51 Josefě Martincové a Marii Haasové za cenu 8300Kč a téhož dne svému synu Josefu pozemek čk.285/4 za 1000Kč. Dne 21/4 1937 postoupila Marie Palatová domek čp.68 v Petrovicích svému synu Františku Palatovi. V roce 1936 ve veřejné soudní dražbě koupil Josef Vajsar z Maršova domek čp.16 Františka Ducháče za 36000Kč, kterýž po Vajsarově smrti převeden byl na jeho dceru Františku provdanou Svobodovou. Dne 1/7 1937 koupili manželé Frant. a Kristina Osobovi od Marie Vavřenové pozemek čk.224/9 ve výměře 85arů 20m2 za cenu 11000Kč. Téhož dne koupili manželé Richard a Marie Krieglové domek čp.75 se zahrádkou od Aug.Vojtěcha za cenu 12000Kč. Dne 21/10 1937 koupil Josef Liskovský pozemek čk.428/4 ve výměře 71arů 24m2 od Marie Vajsarové z Vel.Dřevíče za cenu 7000Kč. V roce 1937 narozeno v obci 11 dítek, zemřelo 10 osob, sňatků uzavřeno 5. 93. Výroční účet obce Petrovic činí dle účetní uzávěrky za rok 1937 celkem 69360Kč 80h příjmů a 69016Kč 10h vydání. Vývin zemědělství, průmyslu a obchodu, živností řemeslných a tkalcovství v obci Petrovicích od doby zrušení roboty, jakož i činnosti spolkové až po dnešní dobu tj. do konce roku 1937. V bouřlivém roce 1848 nastoupil na trůn říše rakousko –uherské 18ti letý arcikníže František Josef I. z Boží milosti cisař rakousko-uherský, král uherský a český, kterýž potvrdil patent o zrušení roboty. Zajásal celý národ: Robota zrušena, okovy poddanství padly a zasvitlo sluníčko svobody. Každý sedlák, řemeslník a dělník chopil se chutě díla a měl radost, že pracuje na svém. Ve zdejším okolí a obci zdejší pěstováno zemědělství, které bylo však následkem robotování na panstvích, velice zanedbáno, tak že málo vynášelo, učiněn přece krok kupředu, půda lépe obdělána, více hnojena a zlepšována vápněním. Polní vápno přiváženo z Broumovska z obce Otovic, kde bylo několik vápenic. Strojů mimo pluhu a bran ještě nebylo, obilí se žalo srpy, později kosou a obilí mláceno cepy a bylo s mlácením co dělati skoro do jara. Také pěstoval se len, kterýž domácně byl tak zvanýmy trdlicemi třen a dále zpracován. Až do roku 1870 panovaly tak zvané přástky tj.spřádání utřeného lnu na přízi na tak zvaných kolovratech a scházeli se k přástkám se svýmy kolovrátky na večer by vždy v některém stavení společně staří i mladí přádli, při těchto přástkách bývalo veselo, kolovraty vesele vrčely a přadénka přibývala. Napředená příze zpracovávána na domácích ručních tkalcovských stavech na plátna hrubá i jemná, dle toho jaká byla příze. Skoro v každém stavení byl ruční stav, třeba dva a bylo slyčet klapot tkalcovských stavů po celé obci. Zhotovená plátna byla na zahrádkách bílena což trvalo hezkých pár dní a byla pak používána na košile, na pokrývky postelí a na jiné domácí potřeby a ošacení. Domácích tkalců bylo v obci většina, jelikož řemeslníků bylo v obci poskromnu, v některé obci nebyl kovář ani kolář, krejčí ani švec ani truhlář, tím méně zámečník, toliko zedníci a tesaři byli v každé obci. Domácí tkalci skupovali napředenou přízi a sdělali na plátna hrubá i jemná a chodili pak s kopama na trh do Police, když každou středu sjeli se kupci z Broumovska i ze sousedního Pruska, aby plátna od tkalců zkoupili za laciný peníze, někdy kopu toliko za 6 zlatých. 94. Domácí tkalcovství udrželo se jakž takž až do začátku tohoto století, zřídka kde až na nynější doby, neboť již v druhé polovici devatenáctého století stavěly se továrny a to přádelny a tkalcovny na přízi a bavlnu, kteráž byla lacinější, tak že skoro lněné zboží z trhu vytlačila. Nejstarší továrny z minulého století jsou v Náchodě Nautnetovi závody textilní, Špiglerova přádelna a tkalcovna v Hronově, dále pak továrny textilní a přádelny v Broumově a Trutnově a v Poříčí u Trutnova a v Malém Poříčí n.Met. Ostatní továrny rostly, rostly zde po vůkolí jako houby po dešti, tak že ve městech továren několik a i po venkovských obcích byly vystavěny a opatřeny nejmodernějšími stroji, tak že obsluhy lidské jest na tuto velkou výrobu málo zapotřebí, proto vznikla nezaměstnanost tou měrou, že nuceny byly státy udíleti podpory nezaměstnaným osobám. Také v roce 1935 v obci zdejší stoupl počet nezaměstnaných na 27, který trval delší doby, až zase klesl jen na 5 nezaměstnaných. Také zemědělství učinilo během let velký pokrok, opatřeny secí a žací stroje, mlátičky první na ruční pohon ustoupily na pohon žentourský a poslední dobou na pohon motorový neb elektrický. Pole i luka mimo hnoje chlévského, hnojí se také různými umělými hnojivy jako koinitem, Thomasovou struskou, kostní moučkou, vápnodusíkem a různými jinými lučebninamy. Obchodu v první polovici minulého století v obci zdejší vůbec nebylo, občanstvo bylo nuceno potřeby své kupovati ve městech, až teprv první obchod zařídil si v Petrovicích Josef Drejsl, při svém hostinci čp.2 v Petrovicích, dále pak František Ducháč hostinský čp.17 v Petrovicích, později Ferdinand Ansorge který, převzal také obchod uhlím, vzav si za manželku vdovu po Josefu Švejdarovi, kterýž za svého života obchod uhlím vedl. Také Josef Kricnar zařídil si v nově vystaveném domku čp.82 pekárnu a obchod smíšený. V Petrovičkách měl smíšený obchod při svém hostinci František Braha, obchod ten přesídlením Františka Brahy do Hronova zanikl, až roku 1939 Jaroslav Braha vystavěl si na odkoupeném obecním pozemku nový rodinný domek čp.24 a později v témž domku umístil konzum. Také v první polovici dvacátého století zařídil si Josef Thér v domě čp.6 v Petrovicích řeznictví a uzenářství a téhož času zařídil si ve svém domě čp.72 v Petrovicích Čeněk Němeček také řeznictví. Dále pak zařídil si Josef Hanousek v nově postaveném domku čp.90 dílnu zámečnickou. Kovář i kolář byli zde již v druhé polovici devatenáctého století, taktéž švec a krejčí a švadleny. Tesařů a zedníků a sekerníků bylo již v minulém století v obci několik, toliko holič scházel, který se teprv v roce 1936 v obci zařídil. 95. Průmyslové závody mandl a pila, také dolejší mandl, mlýn a pila byly majetkem kláštera Polického. Mlýn s pilou a budovu bývalého mandlu v Kozínku prodal velkostatek Polický Hospodářskému Družstvu v Polici za cenu 450000 Kč roku 1928, do tohoto roku byl správcem mlýna, pily a mandlu v Kozínku Alois Kriegel starší, kterýž měl také najmutý hořejší mandl i pilu za ročních 24000Kč, po jeho smrti pachtoval si hořejší mandl a pilu jeho syn Alois Kriegel, kterýž vedl tento závod až do roku 1935 a od té doby nalézá se v nájmu společníků Frant.Beneše a Jos. Krále. Dolejší mandl v Kozínku po vyhoření zůstal nějaký čas bez střechy, až do roku 1929. Hospodářské družstvo postavilo na tomto objektu velké obilní skladiště. Koncem minuléno století, jakož i počátkem století dvacátého provozovali také obchod stavebním dříví bratři Václav a Jan Vojtěchovi a Augustin Hruška rolníci v Petrovicích, rod Vojtěchů trvá v obci zdejší již 2 století. Během století zakládány v obci spolky, nejstarší spolek v obci jest spolek divadelních ochotníků, neboť dle starých záznamů hrál již v roce 1867 na primitivním jevišti umístěném v hostinci Ducháčově. Ūřední povolení a předpisy divadla udělaly však teprv v roce 1894, během té doby až do dnešního dne sehráno ochotníky velmi mnoho krásných her. Obzvláště nově zřízené divadlo na sále hostince Františka Ducháče s pěknou oponou těšilo se hojné návštěvě obecenstva. Roku 1880 ustaven byl v obci Petrovicích sbor dobrovolných hasičů a dne 6.června zakoupena od fi. A.K.Smekal v Praze čtyřkolová vozní stříkačka, při čemž konáno časté cvičení hasičské, hasičský sjezd konán v obci zdejší 3/7 1887, druhý 12/6 1904 a v dalších letech okrskové cvičení hasičské a naposledy okrskové cvičení dne 20/5 1934 s nově zakoupenou motorovou stříkačkou. Sbor dobrovolných hasičů v Petrovičkách ustanoven v roce 1904 a dne 24/5 zakoupena bylo nová 4 kolová stříkačka fi A.K.Smekal v Praze za cenu 1340 Kč, župní sjezdy konány dva, mezitím velmi mnohá cvičení hasičská a zúčastnili se oba sbory každoročně župních sjezdů, jakož i okrskových cvičení v sousedních obcích. Dále v roce 1910 založena v obci zdejší Tělocv. Jednota Sokol, kteráž čítala při svém založení 42 členů, při ustavující valné hromadě zvolen starostou Sokola Antonín Kricnar místostarostou Frant.Klas, říd.uč. a náčelníkem Jos.Ducháč, učitel na škole zdejší. V roce 19.. pořádáno v obci okrskové cvičení, mimo to pořádal Sokol každotýdně cvičení členů a členek i dorostu a zúčastnil se mnoha okrskových cvičení v okolí i vzdálených okresních a také zúčastnil se všesokolského sletu v Praze. 96. Tělocvičná Jednota Sokol získala koupí pozemek čk.257 od Petra Drejsla rolníka v Petrovicích za cenu 11020 Kč ve výměře 55arů 10m2 své vlastní cvičiště sokolské, kteréž si upravila a od 18/4 1935 používá. V roce 1920 založena byla také Děl.Těl.Jednota, kteráž při ustavující schůzi čítala 26 členů, při čemž zvolen Karel Prouza za starostu Jednoty. Tato Děl.Těl.Jednota zúčastnila se koncem srpna 1920 prvního veřejného cvičení ve Velkém Dřevíči, koncem roku měla tato jednota 47 řádných členů. Tato Děl.Jednota pořádala časté vycházky, členské cvičení, divadelní představení, dětské besídky a zúčastnila se též všech místních a obvodních cvičení. Jednota vlastní svou knihovnu a získala koupí obecního pozemku ve výměře 1383m2 za cenu 2489 Kč své vlastní cvičistě na pozemku čk.291/2. Místní hlavní cvičení v obci zdejší konala dne 15.června 1922 a druhé 31.května 1931 na pozemku Augustina Lokvence, host.v Petrovicích, kterážto obě cvičení byla obecenstvem dosti četně navštívena. Též zařídila si v tanečním sále Augustina Lokvence své vlastní pěkné jeviště, které k různým představením dosti často používána. Pro zábavu a poučení založena pro občanstvo ob.knihovna, kteráž koncem roku 1937 čítá 351 svazků, výpůjček během roku 1937 bylo 257 knih. V roce 1929 bylo přikročeno ku zřízení elektrického osvětlení zdejšího nádraží Police n.Met., při této příležitosti použili majitelé domků na dolním konci obce tohoto účelu k osvětlení svých domků od nově postaveného transformátoru u hořejšího domu továrníka M.V.Škopa, síť tato měla vésti po celých Petrovicích a rozpočet na tuto síť činil 80000Kč a jelikož ze strany občanstva byly činěny námitky proti tomuto rozpočtu, bylo obci od toho podniku upuštěno a připojili se pouze domkáři dolní části obce. Celá síť primérní linky od transformátoru Škopova domu až na nádraží Police n.Met vyžadovala částku 29000 Kč nákladu, mimo domovních instalací, kteréž si každý majitel domu zřídil svým nákladem. Náklad na primární linku v částce 29000 Kč uhrazen byl z části příspěvky průmyslníků z Police a zbytek zaplacen byl občany, kteří se k podniku tomu připojili, mimo tohoto nákladu vybírala elektrárna za spotřebu elektrické energie 390 hal. za každou světelnou hodinu a za spotřebu proudu za motor 2 Kč za 1kW.hodinu. Dne 31.prosince 1937 provedeno sčítání dobytka, při čemž napočteno bylo v obci a osadě 26 koní, 167 krav, 76 jalovic, 19 telat, 129 koz, 3 ovce a 139 vepřů, 2 býci plem. Drůbeže napočítáno: 519 kuřat, 52 kohoutů, 713 slepic, 37 hus a houserů. 97. Během tohoto roku poraženo bylo na soukromé jatce řezníka Josefa Téry 20 krav, 10 jalovic, 10 býků, 1 vůl, 24 telat, 12 koz a 84 vepřů. Ceny masa v roce 1937 byly tyto: hovězí 10 Kč, vepřové 12 Kč, telecí 12 Kč za 1 kgr mrvé váhy. Ceny obilí a luštěnin: pšenice 1q = 170 Kč, žito 140 Kč, ječmen a oves 120 Kč, kukuřice 120 Kč, hrách 230 Kč, fazole 210 Kč, bob koňský 150 Kč, peluška 190 Kč, vikev 150 Kč, rýže 250 Kč. Ceny másla a mléka a vajec za 1 kgr váhy v drobném: máslo 20 Kč, mléko 1 litr 140 hal, vejce 50 až 70 h.za kus. Ku konci zmíniti dlužno o společenském životě občanstva jak hospodářském tak i v ohledu náboženském.Po ukončení světové války a zřízení samostatné republiky Československé vytvořena také nová církev Čsl, k níž hromadně přistupovali lidé z církve řím.-katol. Také v obci zdejší dobrá polovice lidí vystoupila z církve řím.-katol.a připojili se k církvi Československé, několik rodin zůstalo bez vyznání, v osadě Petrovičkách však zůstali lidé při staré víře řím.-katol.až na několik rodin, které také k nové víře Čsl.přistoupili. Co se týče života hospodářského rozděleno bylo na tři skupiny: zemědělskou, živnostenskou a obchodní a dělnickou, která zaměstnána byla v továrnách a různých závodech. Život společenský však nebyl již tak věrný jak dříve bývalo, z různých politických stran tříštěn a rozeštván, tak že člověk jeden s druhým se nesnášel. Předse však vyskytl se člověk, který si z ničeho nic nedělal a obveseloval společnost jako napřídklad: Škopů Karel, strojník, ten si rád zazpíval, kdyby jedna byla, kořalička bílá, tu on s rumem píval, ale konec koncům, v nemocnici zmíral. Pohřben na hřbitově broumovském, v 58 roce svém. Pokoj budiž popeli jeho. Běh lidského života jde však dále, tak jako svět se nepřestal točiti, toliko nezaměstnanost v továrních podnicích trvala, takže pracovní doba musela býti omezena a dělnictvo dále podporováno stravovací akci pro nezaměstnané na účet ministerstva sociální péče, aneb v některých případech organizačními příspěvky. Rok 1938. Rok 1938 započal dosti tuhou zimou a sněhem, která však v druhé polovici ledna značně povolila. Dne 25.ledna 1938 večer, ukázal se na severozápadní straně oblohy přírodní zjev tzv.polární záře. Nejdříve bělojasná obloha měnila se do růžova pak do různých barev až naposledy zbarvena byla rudočerveně vypadající jako velká záplava, zjev tento vyvolal poplach obyvatelstva celého okolí, neboť se myslilo, že vypukl velký oheň na zněmčeném území okresu teplického. Zjev tento potrval dobré 2 hodiny a opakoval se několiktrát. V měsící únoru začalo mrznout a sněžit a byly velké vánice, březen byl mírný, dosti teplý až do konce, pak sněžilo denně až do konce dubna. 98. Květen byl studený s denními mrazy, tak že květ třešní a hrušní pomrzl, jabloně odkvetly dobře, avšak plody jablek zničil červ, tak že ovoce vesměs bylo červivé velmi málo zdravého se udrželo. Koncem dubna a v květnu vypukla u 8 dětí nakažlivá nemoc spály a byla proto škola na 10 dnů uzavřena. Hned nato vypukla u 2 krav Frant.Ducháče v Petrovičkách slintavka a kulhavka a omezila se jen na toto místo, však v měsící září vypukla znovu u 4 krav Václava Téry, hostinského v Petrovicích, kteráž se rychle šířila skoro po všech hospodářstvích, při čemž zhynulo 11 krav, nákaza ta trvala po několik neděl. Rozpočet obce na rok 1938 schválený ob.zastupitelstvem a okresním výborem činil 56947 Kor.s úhradou 43884 Kor čimž vznikl schodek 13063 Kor který uhrazen 120% přirážkou k dani domočinžovní a 200 % přirážkou k daním ostatním, pro obec Petrovice předepsaným. Dne 21.května 1938 vzmáhaly se nepokoje ve zněmčeném pohraničním území, kteréž vyvrcholily až ke krveprolití, v němž padlo 21 mužů četnictva a finanční stráže při ochraně českého obyvatelstva. Při částečné mobilizaci 21.května nastoupilo z obce zdejší 20 záložníků vojenskou službu. Nepokoje mezi Němci a Čechy na podzim dostoupily vrcholu, tak že české obyvatelstvo zněmčeného území stěhovalo se houfně do vnitrozemí, zanechavše celý svůj majetek v německém území. Mnoho našich českých lidí, civilních, četníků a finanční stráže bylo odvlečeno do Německa. Dne 24.září 1938 prohlášena všeobecná mobilizace a bylo povoláno z obce zdejší 20 mužů v stáří do 40 roků jako náhradní záložníci ku svým vojenským tělesům. Dne 30.září 1938 bylo nařízeno úplné zatemnění obce, které provedla se vším opatřením COP (civilní protiletecká ochrana) v obci zdejší ustanovená. Dne 9.září 1938 následkem dlouhotrvajících dešťů rozvodnila se řeka Metuje, tak že zaplavila skoro všechna luka kolem řeky a zenesla je bahnem, tak že otava byla úplně zničená. V hořejším válníku čp.15 v Petrovicích vnikla voda při této povodni do bytů i do válníku, také ve mlýně Kozínku vnikla voda do dvora a dolejších místností mlýna. Právě před touto povodní byl vystavěn u hořejšího válníku nový betonový most společný obce Police n.Met., Petrovice, společným nákladem 1800Kč a při této povodni byly opěry pod mostem dosud umístěné vodou utrhnuty a odneseny, most však požkozen nebyl, toliko část písku na mostní vozovce však byla odplavena, za to však strhnuta vodou pískovcová zeď od mostu k válníku a poškozeny záchody u obydlí válníku. Tato povodeň se po týdnu opakovala a nanesla na poškozená luka zase mnoho bahna. Následkem této povodně podána přihláška o podporu na zemský úřad v Praze, kteráž však pro nastalé události vyřízení nedošla. 99. Na opevňovací práce v okresu náchodském povoláno bylo z obce zdejší 42 mužů nevojáků a 8 mužů k předvedení evidenčních koní na stanoviště v Červeném Kostelci, odkudž je dopravili do Hradce Králové, k další vojenské potřebě. Také ku hlídání železniční tratě a petrovického tunelu povolána stráž železniční tratě do 30.pěš.pluku Aloise Jiráska ve Vysokém Mýtě, kteráž ubytována v hostinci u Hubků ve dne 23/5 až 16/6 a dále pak ve dne 25/9 až 26/10 1938, kterou obec zdejší musela vydržovati, první ubytování stálo obec 1785 Kor 68 h i s nocležným, na kteréž přispěla vojenská správa 999 Kor a na druhé ubytování 14 mužů po 10 Kor denně na muže a nocležné 26 h na muže přispěla vojenská správa částkou 2376 Kor 60 h, obec Petrovice přispívala 3K 60h na každého muže a každý den. Dne 21.září donucena naše vláda kategorickou demarží vyslanou od francouzké a anglické vlády ku přijetí podmínek vydání německého území Čsl.republiky vládě říšskoněmecké, což se stalo zabráním německého uzemí obsazením německým vojskem dne 30.září 1938. Následkem vydání německého území Německé Říši odstoupila naše vláda a přešla do vlády nové, národní, utvořené z vojáků, úředníků a odborníku sestávající z těchto ministrů: Generál Syrový ministr Národní Obrany a předseda, Dr. Emerich Karváš ministr obchodu, Dr.Vladimír Tajnor ministr spravedlnosti, Dr. Parkanyi s plnou mocí pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, Petr Zenkl min.soc.péče a zdravotnictví, Dr. Faierabend min.zemědělství, Dr.St.Bukovský min.školství, Generál VL.Kajdoš min.železnic a pošt, Generál Husárek min.veř.prací, Ing.Vavrečka min.propagandy, Dr.Černý min.vnitra, Dr.Kalfun nim.financí, Dr.Chvalkovská min.věcí zahraničních. Dne 5.října 1938 vzdal se svého úřadu presidenského Dr. Edvard Beneš a podle ústavy R.Čsl.přechází prezidenství na nově utvořenou vládu. Pro historii Čsl. poznamenává se událost, jejiž důsledkem bylo okleštění našich tisíciletých hranic R.Čsl.nádledovní: 2.září 1938: Konrád Henlein odjíždí k německému vůdci a kancléři Hitlerovi. 5.září 1938: Francouzký ministr zahraničí Bonnet ujišťuje, že Francie zůstane v každém případě věrná svým závazkům a smlouvám vůči Československu. 7.září 1938: Anglický ministr zahraničí Henderson naznačuje němec.ministru Ribentropovi, že Anglie půjde do války bude-li stržena do ní Francie, vzápětí pak sděluje kancléři Hitlerovi, že Anglii záleží na tom, aby jednání o sudetských Němcích, bylo vyřízeno v míru 8/9 1938. Význačný londýnský list Times píše pro rozdělení Čsl. Anglická vláda však prohlásila, že článek o rozdělení Čsl. není jejím názorem a že jakékoliv změny na tísícileté hranici Čech a Moravy jsou nemyslitelné. 9/9 1938: Zmocněnec anglické vlády v Praze lord Ruuciman žádá, aby jeho vláda jasným prohlášením zahladila nepříznivý dojem, vyvolaný článkem Timesu pro dělení Čsl. 11/9 1938: Lodnýn prohlašuje, že ústupky Čsl.vlády o otázce Sudet, jsou dle prohlášení lorda Ruucimana konečné. 18/9 1938: Řeč.říš.kancléře Hitlera na sjezdu v Norimberku. 13/9 1938: Organisované krvavé nepokoje Henleinovců v pohraničí. 100. 14/9 1938: Čsl vláda vyhlašuje stanné právo v pohran.okresích. Henlein odmítá zprostředkování lorda Ruuncinana a odchází do Německé Říše. 15/9 1938 Ministerský předseda anglický Chamberlein žádá říšského kancléře Hitlera o osobní rozhovor, ke kterému jest ochoten dostaviti se do Německa. Lord Ruuciman povolán telegraficky do Londýna k podání zprávy min.předsedovi Chamberleinovi. 17/9 1938 Rozhovor Chamberleina s Hitlerem, německý min.Ribentrop je plně uspokojen. 19/9 1938 Čsl.vyslanec v Paříži Dr Osuský protestuje proti odsouzení Čsl., aniž by bylo před soud pozváno. 20/9 1938 „Times“ prohlašuje, že Francie má právo dodržeti své smlouvy, Anglie však bude ji podporovati teprve tehdy, budeli celistvost jejího území ohrožena a Francie přímo napadena. 21/9 1938 Vyslanci francouzký a anglický podnikli o 2 hod.ranní z příkazu svých vlád demarši u presidenta republiky Čsl.Dr.Beneše, žádajíce bezpodmínečného návrhu v Anglii umluveného s kancléřem Hitlerem. O 6.hod.ranní prohlašuje Franc.min.zahraničí Bonnet k telegrafickému dotazu pražské vlády, že nemůže dodržeti závazků vůči Čsl.nebude li anglický návrh přijat. 22/9 1938 Velké projevy Čsl.lidu proti přijetí diktátu Francie a Anglie. Ministerský předseda Chamberlein přerušuje jednání s říš.kancléřem Hitlerem a že přijetí požadavků německých nemůže Čsl.doporučiti. 23/9 1938 Čsl.vyhlašuje na příkaz svých spojenců mobilizaci. 26/9 1938 Nová utočná řeč říš.kancléře Hitlera k jejímu presidentu. Vláda Dr.Hodži podala demisi. 28/9 1938 Chamberlein hlásí do rozhlasu: Máme bojovat za zem, kterou neznáme a za lid, který je nám úplně cizí. 29/9 1938 Chamberlein v anglické sněmovně hlásí“ Jsem ochoten znovu letět do Německa. Po chvíli praví: Právě dostávám telegrafické pozvání říš.kancléře Hitlera a už letím. 30/9 1938 Schůzka čtyř zmocněnců velmocí Musoliniho, Hitlera, Paladiera a Chamberleina v Mnichově. Praha dostává příkaz začít s vyklizením území, které připadne Německu. Takové řešení uznal za nutné zprostředkovatel anglické vlády Ruuciman. 1.října 1938 o půlnoci začíná vyklizování území, přiznaného diktátem 4 velmocí Německu a taktéž přijímáme ultimátum Polska. 4/10 1938 President Dr.Edvard Beneš jmenuje novou vládu s generálem Syrovým v čele. 5/10 1938 President Dr.Beneš odstoupil z úřadu presidenta. 7/10 1938 Jmenována vláda samostatného Slovenska. 10/10 1938 Obazení německého území říšským vojskem Německým ukončeno a zahájeno jednání s Maďarskem o odstoupení území a ustanovena samostatná vláda Podkarpatské Rusi. 14/10 1938 Čsl.ministr Chvalkovský jedná na to s říš.kancléřem Hitlerem. Řady státních zaměstnanců následkem obsazení německého území říš.vojskem německým, byli nuceni opustiti své působiště v okupovaném území a na mnoze zanechali svůj majetek v zabraném území a přesídlili do vnitrozemí. Do zdejší obce přibylo celkem 46 uprchlíků a to 18 železničářů, 12 od finanační stráže a 16 osob civilních, kteří byli zatímně v obci ubytováni. 101. Ve zdejším nádraží Police n.Met.zřízen prozatímní celní úřad, kdež bylo všech 12 mužů finační stráže umístěno. Ze stran politických, které byly rozpuštěny ustanovena strana Národní Jednoty, která dne 30.listopadu 1938 vykonala volbu nového presidenta za odstoupilého Dr.Edvarda Beneše, zvolen zúčastněnými poslanci a senátory 272 hlasy Dr.Emil Hácha, president nejvyš.soudu, třetím presidentem Republiky Československé. Republika rozdělena na 3 samosprávné země t.jest Českomoravskou, Slovenskou a Podkarpatskou Rus. Po zvolení presidenta R.Čsl.zmocněn byl poslanec Rudolf Beran, 51 roků starý, majitel selské usedlosti k sestavení nové vlády jež byla sestavena takto: Rudolf Beran min.předsedou, Dr.Chvalkovský. Dr.Fischer, Generál Eliáš, Čipera, Dr.Šádek, Dr.Karpas, Dr.Krejčí, ministr Šidor pro Slovensko, Dr.Krumpas, Dr.Havelka, Dr.Feirabend, generál Syrový, Dr.Kalfus, Dr.Tiso, Teplanský, Durčonský, Čermák, min.Volašín kněz pro Podkarpatskou Rus. Při posledním zabírání německého území dne 24/11 1938 zabrána také obec Česká Metuj s nádražím téhož jména, vrch Ostaš, výletní místo Hvězda s okolními lesy, jistě bolestná ztráta těchto výletních míst. Rok 1938 byl zajisté hospodářsky nešťastný a katastrofální, neboť poslední žně obilí následkem dešťů zrostlo, brambory shnily a otavy povodní zničeny tak, že nebyly k potřebě. Změny držebností v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách byly tyto: 19/1 1938 koupil Frant.Krátký v dražbě domek čp.28 v Petrovičkách za cenu 9976 Kor. 15.únor 1938 postoupil Aug.Vojtěch svému synu Václavu rolnickou usedlost čp.3 v Petrovicích za cenu 64000 Kor a výměnek. 16/2 1938 koupil Josef Hubka domek čp.27 v Petrovicích za cenu 16000 kor v soudní dražbě po Marii Seidlové. Téhož dne postoupil Josef Tér řezník svému synu Josefu nově přestavěný dům čp.6 v Petrovicích se zavedeným řeznictvím a uzenářstvím za cenu 100000 Kor, ponechal si však pozemek k doživotnímu užívání. 30/3 1938 koupila Marie Osobová domek čp.60 v Petrovicích od manželů Václ.a Marie Kricnarových za cenu 14000 Kor. 23/7 1938 postoupil Frant.Osoba své manželce Boženě domek čp.92 v Petrovicích. 3/12 1938 prodali manželé Vincenc a Emílie manželům Puschmanovým z Maršova pozemek čk.189 role a 190 ve výměře 58arů 87m2 za cenu 6000 Kor. Výroční účet obecní za rok 1938 činil 77956 Kor příjmů a 77520 Kor vydání. Nové hospodářské stavení postavil si na pozemku čk.315 Frant.Thér rolník a označeno čp.40 v Petrovičkách. Také Frant.Ducháč dokončil stavbu obytného domku v Petrovičkách a označen domek ten čp.41. V roce 1938 narodilo se v celé obci a osadě 7 dětí, zemřelo 5 osob a sňatků také 5. Rok 1939. Rok 1939 započal s dosti velkou zimou, avšak málem sněhu, zima dosáhla až 18 a 24 % zimy pod nulou, která v polovici ledna povolila a velmi se oteplilo, únor byl mírný a sníh na dobro stál, měsíc březen začal zase s tuhými mrazy, ale na den bylo hezky. Na podzim 1938 sdělaný rozpočet obecní na rok 1939 vykazoval 55290 Kor potřeby a 42 179 Kor úhrady, schodek 13111 Kor hrazen 120% přirážkou k 102. daní domočinžovní a 200% přirážkou k daním ostatním pro obec Petrovice předepsaným. V měsící únoru 1939 žádali někteří občané o zavedení elektrisace v obci a současně podali si žádost, by obec přispěla členským podílem a příspěvkem v částce 50000 Kor nastupujícímu družstvu pro zavedení elektrické energie v obci Petrovicích a osadě Petrovičkách. Náklad na primérní linku od stávajícího transformátoru u Škopova domu v Polici n.Met.až na Petrovičky s postavením nového transformátoru na Petrovicích, ujednán s Východočeskou elektrárnou v Hradci Kr.na 176 000 Kor mimo sítě rozvodné, která vyžadovati bude náklad 135959 Kor a bude hrazen z příspěvků členských a zažádané subvence na elektrisaci. Měsíc březen byl dosti studený, každodenně padal sníh a to až do konce měsíce. 15.března podepsán akt o Protektoráru Čechy – Morava pod ochranou Německé říše, po prohlášení Slovenska za samostatný stát. Téhož dne začalo obsazování Čech a Moravy německým vojskem, odpoledne přijel vůdce a říšský kancléř na hrad pražský a 16.března 1939 vyhlášeno 13.článků říš.protektorátu Čech a Moravy, jež prohlásil k Českému národu rozhlasem státním president Emil Hácha. 18.března jmenován protektorem Čech a Moravy šlech.Konstantin Neurath, státním tajemníkem K.H.Frank a ministerským ředitelem šlechtic Karel Burgsdorf. 21.března 1939 rozpustil president Hácha Národní Shromáždění a jmenoval 50.členný sbor Národního Souručenství, první schůze Nár.Souručenství zahájena dne 23.března 1939 na hradě Pražském velkým projevem presidenta Háchy. 24.března 1939 zastoupena činnost všech politických stran. V naší obci přistupováno hromadně k Národ.souručenství, . tato byla koncem dubna ukončena. Nový domek, který postavil Frant.Ducháč v Petrovičkách byl dne 4.dubna kolaudován a obdržel čp.41, téhož dne byla kolaudována přístavba domku čp.46 postavená Frant.Mayerem při domku čp.94. Jaro 1939 bylo chladné, léto deštivé tak, že žně obilní byly bídné, obilí na poli vesměs vzrostlo. Dnem 7/8 1939 jelo mnoho Německého vojska a dělostřelectva po silnici od Police k Náchodu. 21/8 1939 jelo Něm.vojsko zase zpět od Hronova přes Polici do Broumova. Odvod koní pro říšskou brannou moc konal se v Bezděkově a ze zdejší obce odvedeny 2 koně. V měsící srpnu 1939 začala stavba elektriky pro zdejší obec a osadu Petrovičky, kteráž byla zřízením primérní linky a postavením nového transformátoru u čp.40 a rozvodné sítě koncem října 1939 skončena a odevzdána k provozu. Ustanovené Družstvo pro zavedení elektrické energie pro obec Petrovice a Petrovičky splatilo v červenci I.splátku 80000 K s příspěvkem obce v částce 50000K. Členský podíl činil 90 K a zápisné 5 K z každého podílu. Celkový nádklad na stavbu primární linky, transformátor a sekundární linky činil 274781K a byl Družstvem v částce 176000 K Východočské elektrárně v listopadu 1939 splacen. 103. Za spotřebu elektrické energie vybírána Východočeskou elektrárnou v Hradci Králové částka 3K 20h za světlo 1Kilv. hodiny, za motory 1K za kv. hodinu, někteří odběratele platí paušálně. V roce 1929 zavedená elektrisace od Police n.Met.na nádraží s připojením dolní části obce, vyžadovala náklad 29000 K a byl hrazen na jaře 1940, za dodání světelného proudu vybírala Východoč.elektrárna 3K 90h za 1 Kv.hodinu a 2K měsíčně z počítadla hodin, za proud motorový 2K za 12 kv a 4K z počítadla měsíčně. Síť tato byla připojena na nově zavedenou elektrisací celé obce Petrovic a Petroviček v roce 1939. V měsíci září 1939 zavedeny potravinové lístky k zásobování obyvatelstva a sice 18 druhů lístků mimo lístku na mýdlo, obuv a oděv. Dávka chlebová činila 1 kgr.chleba na osobu a 8 rohlíků na týden a 940 gramů mouky, na děti méně. Zásobovací agendu vedl od začátku starosta obce Antonín Thér s tajemníkem Frant.Mayerem v měsíci listopadu přidělen k této akci Alois Maier, vrchní respicient finanční stráže a po něm od 15/5 1940 Frant.Horák, dozorce fin.stráže z Náchoda, kterýž za příplatek obce 100 K měsíčně sem z Náchoda denně dojížděl a zásobování vedl. V roce 1939 byly tyto změny držebnosti: V roce 1939 koupili manželé Jos.a Marie Kohlovi od manželů Frant.a Marie Vavřenových pozemek ve výměře 2ha 2ary za cenu 22000K. 14/6 1939 koupil Robert Kaufman od manželů Jos.a Bedřišky Ducháčových domek čp.21 za cenu 18000K. 3/7 1939 koupila Frant.Švorčíková část pozemků čk.285 od manželů Jos.a Františky Francových za 500K. 15/6 1939 koupili Jos.a Bedřiška Ducháčovi od Anny Klenerové chalupu čp.1 v Petrovičkách za 28000K. 20/7 1939 koupil Frant.Mayer od manželů Jos.a Jindřišky Ansorgových část pozemku čk.269 a 271/7 16m2 za 24K a od Anny Frimlové část pozemku 10m2 od čk.272/17 za 15K. 16/7 1939 koupil Augustin Zemánek od obce Petrovic pozemek čk.529 veř.statek ve výměře 21m2 za cenu 49K 35h. 7/8 koupil Arnošt Verner od svého otce Frant.Vernera v Bezděkově chalupu a louku čk.525/26, 525/40 za cenu 24000K. 21/8 koupila Marie Johnová od svého dědy Frant.Johna domek čp.30 za cenu 16000K. 28/11 1939 postoupil Aug.Stodola polovici rolnické usedlosti čp.7 v Petrovicích svému synu Augustinu za cenu 5500K a výměnek. 1/12 prodala Františka Švorčíková manželům Švansovým domek čp.69 v Petrovicích za cenu 18000K. V měsící říjnu a listopadu nařízeno Oberlandrothem v Hradci Králové úplné zatemnění obce a uvedena zasi činnost místní civilní protiletecká ochrana „CPO“. Během roku 1939 narozeno v obci a osadě 11 dětí, zemřeli celkem 3 osoby, sňatků církevních a civilních bylo 6. Výroční účetní závěrka za rok 1939 vykazovala 86591K příjmu a 86165K vydání. Zima začala během listopadu s deštěm, dále pak nastaly tuhé mrazy bez sněhu, které na vánoce a nový rok dosáhly 24 až 28st.pod nulou. 104. Rok 1939. V listopadu, starosta Antonín Thér, žádá o sproštění ze své funkce starosty, v důsledku nových události, zavedením různých přídělových poukazů a lístků. Žádosti jmenovaného bylo vyhověno a starostou zvolen Palata František žel.zam.Petrovice čp.68, který přebírá úřad dnem 1/1 1940. Volba starosty provedena ve schůzi obecního zastupitelstva dne 10/12 1939, jiných změn v obecním zastupitelství nenastalo. Dne 22.května zřítilo se poblíž obce Rokytníka do lesa říšské letadlo, v jehož troskách zahynuli pilot i pozorovatel. Rok 1940. Rok 1940 započal s velkou zimou a silnými mrazy 24 až 28st.pod bodem mrazu, zima trvala nepřetržitě až do konce března, na začátku dubna se poněkud oteplilo několik dní pak denně chumelilo neb pršelo zima trvala dále, tak že se veškeré polní práce značně opozdily, ozimy na mnoze vyhynuly a kde zůstaly byly velmi řídké. Rozpočet obecní pro roi 1940 vykazuje potřebu 66932K a úhradu činí 48509K jeví se schodek 18423K, který bude uhrazen následovně: 150% přirážkou k dani domovní a činžovní a 300% přirážkou k daním ostatním. Každým dnem přibývala drahota, hlavně životních potřeb, maso se zdražuje z 12K na 20K za 1kg, máslo z 20K na 32K za 1kg, mléko z 1K na 2K za 1litr, sádlo se vůbec ztratilo z trhu, vejce z 80hal na 1,10 až 1,20K za kus. Také ostatní potraviny značně zdražily, oděv, látky a obuv až o 50%, topivo, uhlí z 25K na 35K za 1q, dříví na otop z 50K na 100K za 1 prm.užitkové od 120K do 320K za 1 plm. Dne 2.dubna t.r.vypukl z neznámé příčiny v domě čp.23 v Petrovičkách požár, majitel Thér Josef byl pojištěn na 40000K tak že si mohl domek znovu postaviti. Dne 24/5 40 konány první odvody koní v Polici n.Met.pro Německou brannou moc. Koncem měsíce května konána sbírka na Německý Červený kříž, která vynesla 540K. Ūroda na polích byla dobrá, ale v čas žní stále pršelo, tak že značná část obilí vzrostla. Nařízeno, konati sbírky různých kovů ve prospěch Německé říše. Z nařízení říšské branné moci zavedena civilní protiletecká ochrana v místní obci, též nařízeno konati 105. hlídky, které měli za úkol kontrolovati zatemění. Znovu nařízeno vykonati sbírku barevných kovů v místní obci, sbírka provedena a vynesla 8kg. Finanční stráže zrušeny, v důsledku toho, přidělen pro zásobovací službu zdejšího obyvatelstva p.Alois Meier vr.res.fin.stráže od 15/2 do 15/5 1940, po odchodu p.Al.Meiera přidělena služba zasobovací p.F.Horákovi dozor.fin.stráže, který denně dojíždí z Náchoda. Obec rozhodla připláceti jmenovanému na jízdné 40K a další příspěvek 60K měsíčně. Pozemky obecní čk.289/1 a 295/5 ve výměře 600m2 a 510m2 prodány ku stavbě rodinného domku Jindřichu Škopovi a Václavu Novákovi, ve veřejné dražbě za cenu 3K a 5K za 1m2. Koncem měsíce července 1940 žádal památkový úřad v Praze, zdejší obecní úřad za zajištění památkové staré lípy u bývalého statku Drejslova, nyní majitele Josefa Vavřeny, lípa ta jest přibližně 460 roků stará 20m vysoká, dvou vrchů vnitřek dutý, objem lípy 620cm v prsní výšce a chráněna před kácením zdejším obecním úřadem a památkovým úřadem v Praze. Dne 10.srpna spáchala Kristina Osobová choť Frant.Osoby výhybkáře Č.S.D. čp.56 v Petrovicích sebevraždu, přejetím vlakem na trati v dolní části tunelu. Dne 7.listopadu 1940 ráno nalezen byl v rybníce v Petrovicích Augustin Stodola rolník v.v.utopený, pohřeb jeho konal se v neděli dne 10/11 1940 za velké účasti občanů místní obce na hřbitov Bezděkovský. Při sčítání domácího zvířectva napočítáno v Petrovicích, 26 koní, 142 kus.dob.hovězího, 65 vepřů, 97 koz, 351 slepic, 2 krocany, 34 králíků. V Petrovičkách 9 koní, 106 kus.dob.hovězího, 31 vepřů, 44 koz, 1 beran, 205 slepic, 7 hus a 7 králíků. Změny držebnosti: 13/9 1940 manželé Zemánkovi postoupili svému synu Aug.usedlost čp.11 s pozemky ve výměře 11ha v Petrovicích za cenu 150000K. Dne 1/6 1940 manželé Dubovi postoupili chalupu čp.10 i s pozemky ve výměře 3ha 59arů svému synu Václavu za cenu 30000K. Dne 29/5 1940 manželé Klimešovi postoupili chalupu čp.19 s pozemky ve výměře 199arů v Petrovičkách, Františku a Anežce Klimešovým za cenu 12000K. Dne 7/8 1940 prodali manželé Kaufmanovi pozemek, louku čp.495a,b 497, 497/2 a 501q o výměře 34arů 46n2 Hospodářskému družstvu v Polici n.Met., ku stavbě tírny lnu za cenu 17965K. 106. Dne 21/8 1940 koupil Antonín Kejdana od Josef.Hruškové, rolnice v Petrovičkách chalupu čp.8 i s pozemkem ve výměře 3.71ha za cenu 12000K. Začátkem prosince začalo vydatně chumelit a napadlo značné množství sněhu, při velikém větru bylo hodně závějí. V posledním čtvrtletí byla předepsána místní obci povinná dodávka obilí a brambor a sice 79q žita, 9q pšenice, 9q ječmene a 28q ovsa, 110q brambor pro říš.brannou moc 25q sena, 15q slámy. Předepsaný kontingent byl splněn až na pšenici. Dle vyhlášky ze dne 17/12 1940 vyhlášeny nejvyšší ceny jatečního dobytka a masa. Dobytek hovězí, živá váha (voli) od 8,20K do 8,40K, jalovice od 8K do 8,20K, býci od 7,80K do 8K, krávy od 7,80K do 8K za jeden kg. Maso řezníků v drobném prodeji: hovězí od 17K do 29,60K dle druhů, maso vepřové 16,80K až do 26,80K za 1kg dle druhu masa. Telecí od 15,70K až do 29,70K. Skopové od 16K do 22K, drůbež, husa 1 kus až do 200K, kachna 150K, slepice 25K. Nejvyšší ceny uhlí stanovené nejvyšším cenovým úřadem v Praze, černé uhlí od 32K do 40K, hnědé od 30K do 38K, koks od 42K za jeden q. Během roku 1940 narozeno v obci Petrovice a os.Petrovičky 4 děti, zemřelo 12 osob, sňatky uzavřeny 4. Celkový příjem obce v roce 1940, 143692,50K a celkové vydání 142072K 30h. Ku konci roku 1940 doručen obci, okresním úř.v Náchodě dodatečný kontingent chlebového obilí a sice 110q, který byl znovu rozepsán na místní rolníky, kontingent však splněn nebyl. V roce 1940 poraženo řezníkem Josefem Térou, na jeho porážce 33 krav. 8 býků, 2 voly, 21 jalovic, 52 telat a 86 vepřů. V roce 1940 v prázdninách provedena oprava školy, nová omítka, nová okna, zřízena ve škole obecní úřadovna a upraven byt pro třídní učitelku. Celá oprava školy vyžádala si nákladu 70000K. Dne 13/12 40 škola znovu kolaudovaná okresní školní komisí z Náchoda, ještě téhož roku postavena kolna pro dříví v obecním chudobinci 2 byty v podkroví, celkovým nákladem 20000K. Také téhož roku poškozena byla následkem povodně, tak zvaná, stará silnice, pod černým lesem, pobořený propustek musel býti znovu postavem. Stavbu provedl zednický mistr Štěpán Škop, Bezděkov. Celková úprava si vyžádala nákladu ..... 107. Následkem kruté zimy, zmrzly všecky švestkové stromy, které pak z nařízení okresního úřadu v Náchodě, museli býti vykáceny. V Petrovicích a Petrovičkách vykáceno celkem 1100 ovocných stromů, tak že rázem pozbyla vesnice své krásy. Ovoce t.r.nebylo žádné. Dne 12.ledna v 7hod 15min večer byl viděn na obloze veliký meteor, který ozářil celou krajimu. Dne 18.ledna, byla viděna na obloze dvě slunce, pravé krásně svítilo, druhé v slabé mlze krásně duhově zbarvené vrhající paprsky do kříže. Dne 28.února v noci přeletěla cizí letadla naší krajinou a rozhodila spousty letáků. Na vše svaté přikvapila tak náhle zima a začalo hustě sněžit, že byla úplná sanice. Na poli zůstalo mnoho práce nedoděláno, nebylo možno ani náčiní ukliditi, tak že zůstalo zachumelené pod sněhem. Za několik dní se znovu oteplilo a sníh rychle stál, tak že bylo možno veškeré polní práce dokončiti. Rok 1941. V měsíci lednu byla krutá zima, veliké vánice, tak že nebylo pamětníka tolika sněhu, bylo nutno z cest a od stavení sníh odklízeti, aby provoz nebyl docela zastaven. Na odklízení sněhu vyhlášena pracovní povinost od 16 do 60 let. Práce trvala několik dnů. Rozpočet pro rok 1941 byl ve schůzi ob.zast.ze dne 16/2 40 schválen a stanoven potřebou 85766K a úhradou 64110K tak že schodek 21647K má býti kryt 170% přirážkou k dani domovní a činžovní a 350% přirážkou k řádným daním ostatním jež ciní celkem 7384K. Veliké škody na ovocném stromoví způsobyli zajíci ohlodáním kůry. Také v lesích zničeny jedlové stromy, které začaly usychati a musely býti vykáceny, veliké škody též natropil vítr, mnoho stromů bylo vyvráceno a zpřeráženo. V pondělí dne 2/6 1941 snesla se nad krajinu zdejší veliká bouře s lijákem a krupobitím, která trvala do pozdního večera, bleskem poškozena střecha a krovení u nově postaveného domku Václava Téry čp.35 v Petrovičkách. Příští neděli dne 8/6 1941 odpoledne byla velká bouře a průtrž mračen nad Petrovičkami a způsobeno mnoho škod na polích a lukách. Dne 5.srpna 41 v noci provedeno sčítání ovocných stromů a keřů. Napočítáno: 263 jabloní plodných 312 mladých, 42 zákrsků plodných 20 mladých, hrušní 50 plodných 21 mladých. Tvarových stromů tak zvaných kordonů, jabloní 133, hrušní 6, třešní 36 plodných 52 mladých. 108. Dne 24.října 1941 provedeno sčítání hospodářského zvířectva, napočítáno: 28 koní, telat 29, mladý hovězí dobytek 93, krav dojnic 104, krav tažných 29, prasat 18, 20 kachen, 183 koz, 13 ovcí. Fa.Beneš a Král úpravna a pila, provedla na jaře přístavbu kanceláře u mandle a upravila novou strojovnu na parní pohon mandle a pily, kterážto stavba byla živnostenským úřadem v Náchodě a místní stavební komisí dne 30.října 1941 kolaudována a dána do provozu. V noci dne 14 na 15.prosince byl prudký severovýchodní vítr, který po celou noc řádil a způsobil mnoho škod v lesích i na staveních, stromy lesní byly vyvráceny a zpřeráženy a chatrné střechy zle porouchány. Následkem nařízeného výmlatu obilí v první polovici října, zastaveny polní práce, tak že zůstalo na polích část nesklizených brambor a řepy, na mnoze nebylo zaseto ozimní obilí. V polovici října začalo chumeliti a napadlo dosti sněhu, který zůstal do listopadu ležeti, pak pršelo a nastalo sychravé počasí, tak že práce v polích byly znemožněny. Léto 1941 bylo obstojné celé chladné, úroda obilí byla však dobře sklizena až na oves a len. Změny držební: Dne 173/ 41 koupili manželé Rudolf a Žofie od Karla Hornycha v Petrovičkách role čk.410 ve výměře 789arů za cenu 12000K. Dne 3/5 41 postoupila Františka Jirmanová svému synu Frant.chalupu s pozemky čk.67, 346/1, 417/2, 416/3 ve výměře 57arů za cenu 12000K. 27/1 41 koupil Jindřich Škop část obecního pozemku čk.289/1 ve výměře 600m2 od obce Petrovice pro stavbu rodinného domku za cenu 1800K. Téhož dne koupil Václav Novák od ob.Petrovice část pozemku čk.295/5 ve výměře 510m2 za cenu 2550K pro stavbu rodinného domku, který si také během téhož roku na koupeném pozemku postavil a nese čp.42 v Petrovičkách. 22/12 41 postoupil Frant.Meier domkář čp.94 domek čp.31 v Petrovicích se zahrádkou čk.27 a 272/13 ve výměře 500m2 za cenu 25000K svému synu Frant.vrch.strážmistru v Heřmanově Městci. Během roku 1941 narozeno v obci 6 dětí, zemřelo též 6 osob, sňatků uzavřeno 5. Výroční uzávěrka za rok 1941 vykazuje 189526K příjmů, 188493K vydání. Na zásobování lidu v obci dodáno 93 kusů hověziny 48 kusů vepřů a 9 koz. V měsíci únoru zakoupil sbor hasičů v Petrovičkách motorovou stříkačku od fi.Šmeha za cenu 31500K, na obnos tak značný byla to veliká oběť, která však nebyla marná a která za pomocné ruky šlechetných dobrodinců a přátel hasičstva byla uskutečněna. V měsící květnu byla stříkačka sboru Neočíslováno. předána a podniknuty zkoušky kde dobře obstála. Sbor hasičů v Petrovičkách bude vzdy z vděčnosti vzpomínati všech dobrodinců, zvláště občanů Petrovických, kteří tak krásně ukázali svojí lásku k hasičstvu. Rok 1942. Rok 1942 započal velkou zimou, která trvala nepřetržitě do konce března, 1.dubna byla první bouřka s prudkým děštěm. Měsíc duben byl studený a květen do poloviny také, na 1.května napadlo ještě dosti sněhu, ale brzy stál. Rozpočet na rok 1942 činil 87525K potřeby a 60809K úhrady, tak že schodek 26656K musel býti kryt 125% přiráž.k dani domovní a 300% přiráž.k daním ostatním. Rok 1942 byl na sklizeň obilí nepříznivý, pro stálé deštivé počasí, za to podzim byl dosti příznivý. Rok 1943. Výroční obecní účet vykazuje 173326K příjmů a 164774K 60h vydání, tak že přebytek obnáší 8552K k dobru pro rok 1944. Rozpočet na rok 1943 činí 87382K vydání a 61925K příjmů, schodek 20457K uhradí se 125% přirážkou k dani činžovní a 300% přirážkou k daním ostatním. Rozpočet pro rok 1944 činí potřebu 76142K úhrada 55676K schodek 20456K uhradí se přirážkou 125% k daní činžovní a 300% přirážkou k daním ostatním. Válka mezi Německem, Anglií a Spojenými státy americkými dosud trvá, bez dalšího rozhodnutí. Mezi vojskem německým bylo nejobávanější tak zvané „Gestapo“ a Essesmani, kteří působili k vyhubení českého národa i ze zdejší obce byli zatčení dva komunisté a to Josef Doležal a Josef Macoun a oba uvězněni v koncentračním táboře a po dlouhém vězení p.Josef Doležal zemřel a Josef Macoun byl popraven. Koncem roku vykazuje počet narozených 6, úmrtí 4, sňatků uzavřeno 5. Také se vyskytlo mnoho Čechů, tak zvaných kolaborantů, kteří udávali své krajany, pro protiněmecké smýšlení, na základě těchto udání bylo mnoho Čechů zatčeno a odsouzeno k velikým pokutám nebo i k trestu smrti a zabavení celého majetku. Také z řad Českého lidu vyskytli se i lidé tak zvaní šmelináři, kteří vedou černý obchod a na úkor Českého lidu se obohacují. Výroční uzávěrka vykazuje příjem ......K, vydání ....... Rok 1944. Rok 1944 započal mírnou zimou a málo sněhem, což potrvalo do konce března, potom bylo deštivo, proměnlivo až do konce jara, 2.května napadlo hodně sněhu, který však brzy stál, léto bylo dosti příznivé, ale následkem dešťů obilí 109. špatně odkvetlo, tak že mělo málo zrna. Podzim byl dosti mírný bez sněhu až do Vánoc, před Novým rokem začalo chumelit a na Nový rok již byla pěkná sanice. Rozpočet obecní stanoven na potřebu v částce 76142K a úhradu 55676K schodek 20456K bude hrazen 125% přirážkou k dani domovní a činžovní a 300% přirážkou k daním ostatním. Obecním zastupitelstvem usneseno a schváleno o zaplacení dluhů vzniklých se stavbou skupinového vodovodu v částce 213000Ka další výpůjčka v městské spořitelně v Polici n.Met.v částce 70000K a sice propočítáním na každého vlastníka domu částkou 7 a 6 desetin let placeného ročního vodného. Potravinová dávka snížena následovně, na čtyřnedělní období: Chleba 2kg, 1/4kg masa, máslo, sádlo a margarinu na nepatrné množství sotva na týden vystačující. Koncem roku byli povoláni 18letí mladíci na zákopové práce ve Valašském Meziříčí a ze zdejší obce šli čtyři, Josef Braha Petrovičky čp.18, Václav Jirkovský, Adolf Švanse a Jiří Meier, kteří tam byli asi čtvrt roku. Dosavadní obecní tajemník Frant.Meier, zažádal obecní zast.o zproštění funkce obecního tajemníka, následkem stáří, 78 roků, kterážto žádost ve schůzi ob.zastupitelstva byla vyřízena a od 1.července 1943 po 25leté nepřetržité službě funkce ob.tajenmíka zproštěn. Výroční závěrka vykazuje ....... Rok 1945. Rok 1945 byl celkem dosti příznivý, zima mírná, následkem dešťů oblilí špatně odkvetlo, tak že byla úroda podprůměrná. Válka se pomalu ale jistě přenášela na území Německé, nastalo veliké stěhování Němců, zvláště do Čech, v měsíci únoru a březnu nebylo dne aby po silnici směrem od Broumova k Náchodu nepřešlo několik transportů vystěhovalců, jeden transport byl vždy nejméně všechno osazenstvo vesnice, často hnán též dobytek hovězí, který cestou padal. Jednalo se o vystěhovalce z okresů Olan, Waldemburg, Wastenberg. Také mnoho vystěhovalců dopravováno vlaky. Téhož roku, několikrát nařízena sbírka odloženého šatstva, obuví, starého papíru a železa, však bez valného úspěchu. Na silnicích stavěny protipancéřové přehrady ze silných klád, také tunel a mosty byly připravovány na podminování. Fronta se rychle blížila, již v únoru 1945 se přiblížila k našemu kraji na 80km, což bylo výzvou některým místním občanům, aby organizovali odpor a poválečné setváření situace. Počáteční schůzky byly jen dohady a rokování o něčem 110. o čem se neví kde je začátek. Situace světová se zatím jasnila. Podepsání příměří a kapitulace Německa měla býti určena na den 9.května. Mezitím události u nás pokračovaly s nezadržitelnou rychlostí. Dne 4.května nebyly na pražských tramvajích přijímány marky, jména stanic vyvolávána pouze česky. Dne 4.května večer se sešlo více členů budoucího národního výboru. Zatím co vedoucí bojové jednotky Edvard Beneš se svou skupinou zamalovávali německé orientační tabulky na cestě od Mýta k Hronovu, sešli se členové ilegálního hnutí na schůzce na cestě vedoucí k Petrovičkám. Dostavili se: Ferdinand Šnábl, Palata František, Karel Kulík, Karel Macoun, Rudolf Macoun, Bohumil Wagenknecht a Škop Jiří. Byly projednávány povšechné otázky pojednávající o nastávající situaci. Bylo as 1/2 11 hodiny večerní, když nad lesem u nádraží se objevil na obloze překrásný meteorit, pestře zbarvený, který se v podobě komety řítil dolů. I když nevěříme ve znamení, přece jen to připomělo důležité věci, které se podle pověstí po objevení komety vždy děly. Když se přítomní rozcházeli, ani jeden netušil, jaký dalekosáhlý význam bude míti příští den pro náš národ. Na nádraží bylo stanoviště 15 německých vojáků, kteří zde hlídali uskladněný benzín. Zde byla první příležitost pomoci si ke zbraním, kterých bylo nutně zapotřebí, chtěli-li jsme něco podnikati. Na tuto myšlenku přišel Karel Macoun a asi před 14 dny, než se děli líčené události, měl již velitele jednotky zpracovaného tak, že slíbil za klidný odchod vydati zbraně. Pravidelné německé vojsko mělo už války dost a dezertace vojínů byla na denním pořádku. Dne 3 a 4.května docházely zprávy, že se ruská armáda dala na pochod směrem k našemu kraji. Fronta se rychle blížila. Nastal historický den 5.května 1945. O 22 hodině přijelo nad Polici k parku šest německých těžkých děl a hned obrátily ústí hlavní proti postupujícím Rusům od Waldemburgu a Neurode. K střelbě však nedošlo, posádka opustila děla a utekla. Dopoledne přišla zpráva: Strhat německé nápisy a vyvěsit československé prapory. Naše bojová jednotka se sešla na nádraží, které převzal pod svoji správu Místní národní výbor v Petrovicích, na nádraží byla ihned vytvořena spojovací služba s okolím. Situace však byla neznáma, nebylo lze předpokládati co přinesou příští okamžiky. 111. Německá posádka dodržela příslib daný Karlu Macounovi a zbraně na požádání vydala. Na nádraží byli od ranního vlaku dva němečtí financi, kteří vše dobře pozorovali, sami však zbraně nechtěli dobrovolně odevzdati, jednomu z nich se podařilo prchnouti do České Metuje a tam hlásil co se stalo s hlídkou na polickém nádraží. Bylo nám však známo, že v České Metuji a v Teplicích jest dosti silná posádka německého vojska zbraně SS. Spojili jsme se s četnickou stanicí v Polici n.Met., kde celá věc byla vysvětlena panu veliteli vrchnímu stráž. Novákovi, který nám doporučil odebrané zbraně vydati znovu německé posádce, což bylo po uvážení okolností učiněno, jak se též později ukázalo bylo též správné. O patnácté hodině bylo nám hlášeno, že směrem od České Metuje přes Polici k nádraží jedou němečtí vojácí SS na třech autech, neznámo kam za několik minut po obdržené zprávě přijíždělo první auto posádky. Všichni jsou klidní, vždyť nikdo neví kam tito vrahové jedou. Auto přeplněné SS projelo kol nádraží, všichni venku stojící si oddychli, dívají se dále za vozem až se objeví v zatáčce za nádražím. Však co to? Auto rychle zaráží, Ssmani vyskakují a obkličují nádraží z jižní strany. Neklid se vzmáhl všech přítomných. Co bude? Někteří jdou na cestu, ale při pohledu směrem k Polici tuhne krev. Po cestě, louce a trati od tunelu se blíží v bojovém sledu další esessáci. Obklíčení! A již zapraská hrůzným zvukem prvý výstřel. Do vzduchu, nebo do těla kamaráda? Nikdo neví. A již v zápětí druhá rána, třetí, čtvrtá .... a tak dál se rozehrává tak dobře naladěné pušky, pod doteky rukou esesáků. Několik jednotlivců se dává na útěk do lesů. Střelba utichla, když nenarazili na odpor a kapitán SS prohlíží a vyšetřuje několik mužů. Štěstí, že nic závažného nenašli. Z vagonu kde byla ubytována německá hlídka, který byl několikrát prostřelen, přišel velitel nádražní posádky, který ujistil kapitána SS, že se zde nic nedělo a že je vše v pořádku. Tím zachráněna celková situace. Esesmani nasedali potom na auta a odjeli zpět. Po tého události na nádraží pak zůstali pouze členové Místní národního výboru službou u telefonu. V sedmnáct hodin 30 min svolána na rychlo schůzka, které se zůčastnili: Bohumil Wagenknecht, Karel Macoun, František Palata a strojvedoucí Novák z Uhočně., dohodnuto přerušiti trať mezi Českou Metují a stanicí Policí, proti přímému zákazu přednosty Tesaře. Bohumil Wagenknech úpravčí trati rychle zorganizoval četu o 25 mužů, 112. k lokomotivě připojeny 4 vagony uhlí, naloženo nářadí k odstranění kolejí. Výprava odjela ihned směrem k maršovské zastávce, 2km za tunelem odstraněno několik párů kolejnic, odepnuty od stroje dva vagony ložené uhlím a hozené na pražce bez kolejnic. Přestřihány dráty telefonní a telegrafní, po vykonané práci se výprava vrátila zpět. Dne 5/5 v noci a v ranních hodinách prošlo mnoho německého vojska, které utíkalo před Rusi, po silnici od Broumova k Náchodu, v Pasách počínaje odhazovali zbraně, náboje a veškeré věci vojenské, spalovali listinný materiál. V 5 hodin ráno byli obyvatelé místní obce probuzeny dvěma hromovými ranami pancéřových pěstí, které vystřelil německý důstojník, aby ukázal účinek této zbraně. Po výstřelu prasklo několik oken v domku pana Fiedlera čp.100. Na několika místech dohořívalo a doutnalo ještě několik ohníčků stravujících poslední zbytky vojenských spisů. Co tu bylo neznámých zbraní, že ani staří vojáci jim nerozuměli, střeliva mnoho tisíc kusů a stále jim přibývaly. A to nebylo všechno. Z Police a Hronova si přijeli s auty pro zbraně, kterých tam měli nedostatek. A většina zbraní zůstala na Pasách, Pěkově, v Bukovici a Slavném, kde všude ustupovali poražené zbytky německé armády. Zde bylo nejlépe vidět, že Německo neprohrálo válku materiálně, nýbrž morálně. Morálka trvala tak dlouho dokud ji udrželi vrahové vlastních i cizích lidí, sloup nacismu – esesáci, tato vojenská složka vybírána jen ze spolehlivých mužů středního věku. Viděli jsme i zde co znamenají, bylo as 10 hodiny dopoledne, když se roznesla zpráva, že od Police postupují ozbrojení esesáci. Že utekli z cesty naši lidé není k podivu ale že utíkali do lesů němečtí vojáci a jezdci pobídli koně k šílené rychlosti, tím ukázalo se nejlépe, čím bylo vojsko SS v armádě. Nakonec se zpráva ukázala lichou, hlášené oddíly prchaly přes Teplice směrem k Trutnovu. Pomalu se znovu vraceli lidé k silnici, aby pozorovali už tenčící se ustupující proud vojska. V odpoledních hodinách již silnice zela prázdnotou. K večeru se očekávala Rudá armáda. Ten den však marně čekali lidé lemující silnici pod Petrovicemi na svoje osvoboditele. Jen do Police přijel spojovací důstojník Rudé armády, jemuž připravili tamní občané nadšené uvítání. Teprve následující den přinesl nám ve večerních hodinách pohled na několik aut obsazených Rusy, kteří jeli na pomoc Náchodu, kde se bojovalo. Dne 6/5 byli svolání do hostince u Thérů všichni mladí muži do 35 roků, aby mohli býti organizovány 113. hlídky pod vedení E.Beneše. Stanoviště hlídek bylo určeno v domě čp.25 před kterým vztyčen československý prapor. S napětím se po celý ten čas ve dne i v noci poslouchaly zprávy pražského revolučního rozhlasu. Byly to chvíle úzkosti a radosti s očekáváním věcí příštích. V úterý 8/5 přišla naléhavá zpráva, že Náchod je bez brambor. Byla učiněna sbírka která vynesla 19q brambor, každý z místních zemědělců dal co mohl. Na večer 10/5 45 byla svolána prvá schůze místního národního výboru. Za předsednictví p.Frant.Palaty, ostatními členy do jeho rukou složeny sliby poctivé spolupráce. Ráz schůze, jež by měla býti slavnostnější byla odbyta rychle, neb povinnost volala všechny členy na svá místa.V Náchodě a Bělovsi se bojovalo, Hronovské nádraží obkličovali esesáci a bylo nebezpečí, že se vlna boje přelije i přes Petrovice. Dřevíč volal o pomoc. Byla rychle vyslána četa mužů ku hranicím nad Dřevíčem. Od Police se nesly večerní tmnou osvětlenou výstřely z pušek a ze signálních revolverů, stále četnější výkřiky volání slávy na počest právě tam přibyvší větší jednotce Rusů. Ti se dlouho nezdrželi a přes Bezděkov jeli rychle na pomoc Náchodu, kde již odpor esesáků slábnul až během noci utichnul. Po prvé jsme spali svobodni. Jen ozbrojené hlídky procházeli vesnicí, aby byla zajištěna před nečekanou návštěvou rozprchnuvších se Němců. Také hned druhý den byly vyčištěny lesy a přivedeno několik zajatců. Po silnici od Police se valili již od rána nové a nové jednotky Rusů, nadšeně pozdravovány obyvatelstvem. Konec boje, konec útisku, konec všemu co náš lid po 6 let tlačilo k zemi, to nesla sebou naše bratrská armáda ruská. Za několik dnů po uplynulých událostech, mohly býti rozpuštěny hlídky, neboť starost o udržení pořádku převzalo četnictvo a národní gardy. Jen tu a tam se ještě ozval výstřel ojediněle se bránícího nacisty. Život se pozvolna navracel do klidnějších kolejí, každý se navrátil k přerušené práci, vždyť bude pracovati pro sebe, svůj národ a ne pro nenáviděné Němce. Za to dík naším spojencům, Anglii, Americe a především bratrské Rudé armádě, našim mužům na barikádách města Prahy, všem popraveným za svobodu, panu presidentu dr.Edvardu Benešovi a maršálu Stalinovi. Ti všichni mrtví kteří padli za naši svobodu, budou nám připomínkou ku svornosti, za jednu ideu, za svobodný život ve svobodném státě Československém. Celková úroda v uplynulém roce byla dobrá, čas pro sklizeň úrody příznivý, tak že se veškeré druhy obilí i brambor dobře sklidily. V uplynulém roce bylo pět úmrtí a šest narození. 114. Rok 1946. Rok 1946 začíná pěknou zimou, nejvyšší mráz byl –27st.C, který trval pouze 1 den, teplota se pohybovala kolem +10st.C. Jaro bylo suché a teplé, veškeré polní práce a osev včas vykonány. Celková úroda dobrá, čas pro sklizeň příznivý. Roku 1946 prodal Josef Ducháč Petrovičky čp.1 svůj domek včetně polí, panu Josefu Jirmanovi za 35000Kčs mimo mrtvého a živého inventáře. Josef Jirman prodal domek čp.27 v Petrovičkách panu Augustinu Dubovi za 20000Kčs. Duba Augustin prodal svůj domek čp.31 v Petrovičkách panu Vincenci Brahovi za 12000Kčs. Pan František Klimeš odprodal veškeré pozemky od čp.19 v Petrovičkách následovně: část ve výměře 45arů panu Bohus.Brahovi čp.22 v Petrovičkách za 3150Kčs, část panu Václavu Dubovi čp... v Petrovičkách ve výměře 56arů za 2920Kčs a Josefu Jirmanovi čp.6 v Petrovičkách 61arů za 3660Kčs Josefu Brahovi v Petrovičkách čp.18 31arů za 2170Kčs. Pan Novák Václav prodal domek čp.41 v Petrovičkách panu J.Noskovi, strojnímu topiči Č.S.D. za 50000Kčs. Němeček Čeněk, Petrovice čp.72 koupil louku ve výměře 28 arů od Růženy Škopové za 4000Kčs. Tér Josef, řezník čp.6 koupil od manželů Švansových 1ha 39arů. Při této koupi si vymínila obec přednostní právo koupě v případu, ža by Tér Josef chtěl tuto chalupu prodati. Dne 19.března ve schůzi Míst.n.v.projednán bod č.5 stavba spojovací dilnice Petrovice – Petrovičky. O bodu samém rozpředla se živá debata. Všichni členové m.n.v.jsou za jedno v tom, že stavba spojovací silnice jest životně důležitá, zvláště pro osadu Petrovičky. Předseda m.n.v.Palata Frant.zmocněn, by v době co nejkratší projednal vyměření silnice s panem Ing.Pinkavou z Náchoda. Dohodnuto, že se stavbou silnice započne ihned jakmile bude vyměřena. Dne 10.července ve schůzi MNV za přítomnosti všech 15 členů provedeny volby předsedy, místopředsedy, obecní rady, fin.komise a trestního senátu. Předsedou jednomyslně znovu zvolen odstupující předseda Palata Frant., místopředseda Wagenknech Bohumil. Členové obecní rady: Wagenknech B, Braha Josef čp.18 a Macoun Rudolf. Členové fin.komise: Braha Josef čp.9, Jelínek Josef, Braha Josef čp.18, Braha Bohuslav a Duba August. Členové trestního senátu: Braha Josef čp.18, Wagenknech Boh., Eliáš Karel a Braha Bohuslav. Volby konané dne 30/5 46 do Národního shromáždění, úhrnný počet zapsaných voličů ve voličských seznamech 369 z toho mužů 170, žen 199. Platných hlasů odevzdáno pro stranu Československých komunistů 129, národních socialistů 111, strana lidová 69, sociální demokraté 47. Volby do Místního národního výboru konané dne 24.srpna 1946 115. zvoleni byli: Za ČSK Šmíd Stanislav, Eliáš Karel, Macoun Rudolf, Wagenknecht Bohumil a Bažant Václav. Za stranu Československých nároních soc. Kohl Josef. Braha Josef čp.18, Braha Bohuslav, Tér Rudolf, Tér Václav čp.17. Strana lidová: Duba Augustin čp.27, Braha Josef čp.9, Duba Josef čp.25. Strana soc.dem.: Palata Frant., Jelínek Josef. V uplynulém roce zemřelo 8 a narodilo se 9 lidí. Daně pro rok 1946 vybírány následovně: 125% k dani činžovní ze základu 2085,20Kčs a 300% k daním ostatním ze základu 5953,50Kčs. Rok 1946 vykázal příjem 519732,65Kčs. Vydání 517346,90Kčs. Účet k 31/12 vykazuje aktiv 2385,90Kčs. Rok 1947. Rok 1947 začíná pěknou mírnou zimou. Jaro jest teplé suché, již ke konci měsíce května jest veliká obava, nepřijdou-li deště, že bude zle. Trávy na svazích se rychle tratí, také s jarním obilím to není lepší, teprve dne 20 a 21.června přišly dva vydatné deště, které částečně zachránily jak traviny tak i obilí, hlavně brambory. V mnohých okresích, ba téměř na celém území republiky bylo sucho katastrofální. Některé řeky téměř vyschly, i řeka Metuje měla asi 1/3 normální vody. Veškerá doprava paroplavební na našich řekách pro nedostatek vody zastavena. Tak suchého roku není v obci pamětníka. Přes ohromné sucho byla úroda v naší obci jak brambor tak i obilí dobrá, nejhůře bylo s pícninami. Rolníci byli nuceni snížiti stav dobytka v některých obcích až o 60%. Podzim byl suchý a teplý. V roce 1947 zemřelo 4 a narodilo se 12 lidí. Přirážkový na náhradový příjem obnáší pro rok 1947 21192,-Kčs. Obecní hospodářství v uplynulém roce vykazuje příjmu 241621,50Kčs, vydání 242154,50Kčs. Obecní hospodářství v roce 1947 končí pasivem 1849,90Kčs. Rok 1948. Rok 1948 začíná mírnou zimou, jaro jest pro hospodářské a polní práce celkem příznivé, v měsíci dubnu nebylo již žádných nočních mrazíků. Dne 20.února odpoledne o 16 hodině oznamuje Petr Zenkl předsedovi vlády, že národně soc.ministři podali demisi presidentu republiky, za hodinu poté oznamují demisi ministři slovenské strany demokratické a o 19 hodině ministři strany lidové. Dr.Petr Zenkl, Jaroslav Stránský, Prokop Drtina, Hubert Rybka, Masgre Jan Šrámek, František Hála, Jan Kopecký, Jaroslav Procházka, Štefán Kočvara, Ivan Pitor, Mikuláš Franěk, Jan Lichner, státní tajemník. President republiky 116. přijal ještě týž den předsedu vlády a ministry Noska a Svobodu. Předsednictvo Komunistické strany vydává prohlášení, v němž se praví, že představitelé stran, kteří podali demisi, opouštějí Národní frontu a přecházejí do opozice. Předsednitstvo KČS vyzývá pracující lid, aby mobilizoval své síly pro podporu vlády. O 23 hodině hlásí rozhlas, že v soboru odpoledne koná se na Staroměstském náměstí veliký tábor lidu, na kterém promluví předseda vlády Klement Gottwald. Dne 21.února ze všech předměstí Prahy nastupují nekonečné průvody, se státními a rudými vlajkami do středu města. Před 10 hodinou jest náměstí přeplněno. Po 10 hodině zní velebné zvuky státní hymny a po krátkém zahájení soud.Krosnářem přistupuje k mikrofonu předseda vlády Kl.Gottwald. Přímo ze Staroměstského náměstí odjíždí předseda vlády a ministr Nosek na hrad k panu presidentovi republiky Dr.Benešovi. Tlumočí presidentovi jednotnou vůli všech poctivých Čechů a Slováků, by přijal demisi odstoupivších ministrů. Na den 24. vyhlášena generální stávka a sice od 12 do 13 hod. Dne 25 o 11 hodině přijíždí k panu presidentu republiky předseda vlády. O 12 hodině hlásí rozhlas, že president republiky demisi ministrů přijal. Po 2 hodině odpolední přicházejí na Václavské náměstí 10000 průvody. Nastává chvíle dramatického očekávání. Nebude-li nová vláda schválena, vstoupíme do generální stávky, prohlašováno ze všech stran. O 16 hodině 15 min.podepisuje pan president dekrety nových ministrů. Nová vláda Národní fronty Klementa Gottwalda je jmenována. Únorové události mají též ohlas v naší obci, dne 22.února na 10 hod.dopoledne jest svolána schůze místního národního výboru. Na pořadí jest vypracování resoluce k podpoře nově ustanovené vlády Klementa Gottwalda. Komunistická strana se ujímá vedení a svolává veřejnou schůzi na týž den, která se má odbývati v hostinci pana Václava Téry. Vypracovaná resoluce místním národním výborem jest ve veřejné schůzi přečtena a předložena k podpisům. O resoluci samé a jejím účelu se rozvinula čilá debata v níž hlavně představitelé strany národních sociál.vyvíjejí veškeré úsilí, aby resoluce nebyla odeslána nebo alespoň odeslání oddáleno, aby nebylo dosaženo cíle, který resoluce sledovala. Zástupci politických stran žádají by text resoluce byl v některých bodech opraven, což se též stalo. Zástupci politické strany národních socialistů odmítají resoluci podepsat a prohlašují, že počkají až dostanou shora nějaký pokyn. Jejich počínání bylo přítomnými nepříznivě posuzováno. Po delší debatě odcházejí zástupci strany národních socialistů a strany lidové k poradě. Po poradě, která trvala asi 30min. Resoluce po 117. nové úpravě podepsána, za stranu národních socialistů Ansorge Josef a Braha Josef čp.... za stranu československých komunistů Wagenknecht Bohumil, Bažant Václav a Eliáš Karel. Za stranu sociálních demokratů Palata František a za stranu lidovou Duba Augustin. Dne 30.května provedeny volby do Národního shromáždění. Do volebního výboru zvoleni členové a jejich náhradníci: Členové: Bažant Václav, Eliáš Karel, Macoun Rudolf, Macounová Věra, Thér Josef Petrovičky čp.23, Bőhmert Josef, Šmíd Stanislav, Škop Jiří, Škop Josef, Šnábl Ferd. Náhradníci: Braha Josef Petrovičky čp.18, Čáp Antonín, Duba Augustin, Suchomel Jaroslav, Palata Frant, Šolc Josef. Ze součtu platných hlasů připadá na jednotnou kand.listinu 272 hlasů, neplatných 24 hlasů, prázdných lístků odevzdáno 35. Součet osob zapsaných ve voličských seznamech jest 356 z toho 165 mužů a 191 žen. Zároveň jest podotknouti, že bylo slyšeno několik námitek že není zachováváno tajné právo hlasovací, podle platných předpisů vydaných vládou a to, nevhodným umístěním osudí (urny) tím bylo umožněno přísedícím členům volebního výboru, při bedlivém pozoru zjistit, co který občan nebo občanka volí. V roce 1948 provedena revize první pozemkové reformy, která má býti dokončena do 28.října, při této druhé pozemkové reformě velkostatku Benediktínů v Polici n.Met.jsou pozemky přiděleny následovně: Obci Petrovice se přidělují: Pozemková parcela č.519, 504, 520, 524/1 v celkové výměře 15657ha, dále obec žádá o příděl úpravny a pily čp.15 a 84 a o pozemkové parcely 261, 262, 264, 265, 266, 267/1, 276, 277, 279/2, 607, 608 a stav.parc.1/1, 1/2 v celkové výměře 12222ha, tentýž požadavek vznáší zástupce správy lesních statků a M.N.V. v Polici n.Met. Hospodářskému družstvu v Polici n.Met.se přiděluje parcela čp.525 o výměře 0,0872ha. Zájmové obce Petrovice a Bezděkov se dohodly, že pro uchazeče z vlastních obcí rozdělí se zemědělská půda ve vlastních katastrálních územích. Obec žádá též o příděl lesů par.č.632, 450, 450/1, 453, pastvina 526/1 o celkové výměře 345658ha. Zástupce SLS zde neuplatňuje nárok na tyto lesní parcely. Pozemková parcela čp.281/1 byla přidělena z části drobným uchazečům a sice: Basil Richter Petrovice, Němeček Oldřich Petrovičky, Braha Bohuslav Petrovičky, Axman Josef Petrovice, Krtička Václav Petrovice, Jirman Josef Petrovičky, Liskovský Josef Petrovičky, Thér Josef čp.23 Petrovičky, Thér Frant.Petrovičky čp.13, Vitvar František Petrovice. Jednotlivé dílky jsou po 22arech. Severní část téže parcely ve výměře 11417ha přiděleno obcí jako stavební místa. Oslavy: Dne 23.listopadu jsme poprvé oslavovali narozeniny Klementa Gottwalda, jako presidenta ČSR. Na počest této oslavy byl vyhlášen pracujícím lidem týden vzorné práce. 118. Požáry: Jaro v roce 1948 bylo teplé a suché, dne 1.dubna od jiskry lokomotivy chytilo suché listí na strání u mlýna Kozínku a oheň se rychle šířil do lesa. Hašení tohoto požáru se zúčastnily sbory: Petrovice, Bezděkov a Police n.Met. Oheň byl asi za dvě hodiny uhašen dík rychlému zásahu jmenovaných hasičských sborů., škoda nepatrná. Veřejný život: Dne 7.června za příčinou nemoci odstoupil pan president Budovatel Dr.Edvard Beneš. Rozhodnutí presidenta Budovatele Dr.Edvarda Beneše vzdát se presidentského úřadu, postavila obrozenou Národní frotnu před veliký úkol najít nástupce úřadu presidenta. Jednomyslným rozhodnutím celé Národní fronty se stal kandidátem nejvyššího úřadu presidenta vlády Klement Gottwald, který byl 14.června postaven v čelo národa jako představitel Československé Republiky. Úmrtí: Dne 3.září v 18 hod.10min.byla zvěstována národu československému smutná zvěst, že nás na vždy opustil náš milovaný odstoupivší president Budovatel dr.Edvard Beneš, rodák z Kožlan, zemřel v Sezimově Ústí ve věku 64 let. Československou vládou byl vyhlášen státní smutek do 10.září, byl to smutný týden. Státní pohřeb druhého presidenta Budovatele dr.Edvarda Beneše se konal převoz z Prahy do Sezimova Ústí ve středu dne 8.září v 16hod.do jeho rodinné hrobky vybudované na zahradě jeho vily a tam dne 10.září uložen k věčnému spánku. Sňatky: uzavřeno 5 sňatků. Narození: narodilo se šest dětí, 3 chlapci a 3 děvčata. Rok 1949. Veřejný život: V místním národním výboru nastaly malé změny, byly vyměněny někteří členové, Braha Bohuslav, jmenovaný byl vyměněn, jelikož nekonal svých povinností, na jeho místo jmenován Thér František rolník Petrovičky. Dále byli zproštěni Tér Rudolf a Thér Václav hostinský, na jejich místo jmenováni Šmíd Stanislav a Braha Josef dělníci Petrovice. Strana KSČ konala několik schůzí, kde byla též zdůrazněna potřeba založení přípravné zemědělské komise, která by měla za úkol přesvědčit místní zemědělce o nutnosti a potřebě založení v místní obci jednotné zemědělské družstvo. Při veliké snaze místní politické organizace KSČ nebyla dosud přípravná komise ustanovena, pro naprosté nepochopení 119. zemědělců naší vesnice. Oslavy: 1.květen byl oslavován společně, účast značná šlo se korporativně, sraz účastníků u hostince u mostu odkud se vyrazilo o osmé hodině, v čele průvodu neseny prapory státní a místní pol.organizace KSČ. Průvodu se též zúčastnili místní hasiči. Poměry hospodářské: Předepsané kontingenty pro obec se splnily na 108%. Dodávkové kontingenty nesplnili někteří zemědělci: Augustin Zemánek, který splnil dodávku mléka na 45%, Plný Jan neodevzdal ani předepsanou dávku obilí ani mléka. Tér Václav rolník Petrovičky čp.3 zůstává s předepsanými dodávkami stále pozadu. Výstavba obce, komunikační poměry: V místní obci provádí se stavba spojovací silnice obce Petrovice a osady Petrovičky. Nutno podotknout, že přes příznivé finanční podmínky, které poskytl ONV Broumov, nebylo v projektové práci mnoho vykonáno. Někteří občané úplně ignorují veřejnou práci, jsou to hlavně zámožnější občané, kteří se dobrovolných brigád nezúčastňují. Občané z řad dělníků poukazují na tuto skutečnost a dožadují se nápravy. Počasí: Dne 2.ledna napadlo asi 3cm sněhu, při noční teplotě –4C, denní teplota –1C, zima je mírná stále bez sněhu. Dne 18.ledna oteplení, teplota +4C, slabé deštivé přeháňky, nestálé počasí, jako bývá v měs.dubnu. První zimní den nástává teprve 1.února slabé sněžení, teplota klesá –8C. 11.února napadlo na 10cm sněhu, zimní počasí trvá při průměrné teplotě –4C dne 17.února náhlé oteplní slabé dešťové přeháňky mokré počasí do konce měsíce. Dne 1.března sněhová bouře od 6 hod.ráno do 19hod. v této době napadlo průměrně 30cm snéhu, cesty pro veškeré povozy nesjízdné, dne 2.března znovu sněhová bouře, doprava na státní silnici zastavena. Trať Choceň – Meziměstí po 6 hod.nesjízdná. Trať Teplice – Trutnov vyřazena z provozu na neurčito, dne 3.března nastává uklidnění, noční teplota klesá na –8C pěkné zimní počasí trvá dne 8.března klesá teplota –16C zimní počasí až do 3.dubna, kdy nastává oteplení a deštivé přeháňky. Dne 9.dubna sněhová bouře, napadlo 15cm sněhu místy jsou značné sněhové závěje, sníh se však udržel pouze 120. dva dny, nastává oteplení. Země rychle usychá a polní práce jsou v plném proudu. Květen je spíše vlhký. Za celý měsíc červen jsou pouze dva sluneční dny, časté přeháňky a pod mrakem. Červen chladný a vlhký. Srpen krásné a suché počasí. Žně se odbývají za nejlepší pohody, průměrně 1 den v týdnu slabě zapršelo, jinak stále pěkně, pěkné a teplé počasí trvá až do měsíce října i v měsíci listopadu stále pěkně a teplo, země je vyprahlá, veškerá polní práce se dělá s velkou námahou. Přes veškeré potíže osevní plán splněn na 100%. První drobný děšť teprve 4.listopadu, konec měsíce deštívý, měsíc prosinec mokrý. Koupě: Dne 23.listopadu koupen místním národním výborem od manželů Šolcových hospodářské stavení čp.5 včetně všech pozemků a práv k tomuto číslu popisnému náležejících, za částku 35000Kčs. Obytné stavení je ve stavu špatném a počítá se s jeho vybouráním. Bouračkou vzniklé stavební místo má býti použito pro stavbu obecního domu a hasičské zbrojnice. Sňatky: Uzavřeno osm sňatků. Úmrtí: zemřeli dva muži, příčinou úmrtí stáří. Narození: Narodilo se šest dětí, 2 chlapci, 4 děvčata. Rok 1950. Politický život na naší vesnici plyne klidně. Ani v tomto roce se nepodařilo založit v místní obci jednotné zemědělské družstvo. Soud.Hornych Bohuslav pracoval pilně v této záležitosti, však bezvýsledně. Oslavy: Dne 3.března byla v místní obci slavnost šedesátiletého trvání hasičského sboru v Petrovicích. Při této příležitosti bylo uděleno vyznamenání panu Antonímu Hanouskovi za jeho obětavou a nezištnou 40 letou práci v místním sboru. Šedesáté výročí svátku práce 1.květen se slavil manifestačně. Oslava byla jednotná, město Police s venkovem. Do mohutného průvodu byl zapojen pracující lid i inteligence bez rozdílů povolání a náboženství. Požáry: Dne 29.června v 18hod.30min.vypukl veliký požár družstevního skladiště na Kozínku. Značná část uskladněného obilí byla zachráněna. Veškeré strojní zařízení jakož i celá krytina byla úplně zničena. Hašení požáru se zúčastnilo 20 hasičských sborů 336 hasičů. Při hašení požáru bylo pět hasičů 121. lehce zraněno. Požár vznikl vadným elektrickým motorem. Poměry hospodářské: Dnem 1.ledna snížení cen masa na volném trhu, vepřové maso se prodává za 200,-Kčs, hovězí za 100,-Kčs za 1kg. Dne 20.prosince vyhlásila vláda zdražení některých životních potřeb, mouka hladká prodává se za 13,50 nejlepší krupička OO za 21,-Kčs za 1kg, krupice dětská na lístky za 15,-Kčs za 1kg a ve volném prodeji za 24,-Kčs za 1kg. Veškeré druhy zboží textilního na volném trhu zlevnilo až o 25%, též obuv zlevnila na volném trhu o 20%. Veškeré polní práce a zasetí ozimů splněno na 100%. Počasí: Rok 1950 začíná mírnou zimou, teplota se pohybuje –2C. Duben studený. Květen začíná deštivý, deštivé počasí trvá do poloviny měsíce, potom pěkné a teplé počasí, ku konci měsíce značné noční ochlazení..Červen chladný, v měsíci srpnu pěkné počasí. Následkem příznivého počasí, veliká úroda hub, zvláště hřibů. Celková úroda dobrá. Sklizeň brambor skončena za příznivého počasí. Dn 16.října první noční mráz, teplota klesla –4C veškeré zahradní květiny, zvláště jiřiny úplně zničeny. Houbám tento mráz nijak neuškodil, hub se nalézá stále hojnost. Koncem října slabé sněžení. Zima až do konce roku mírná. Sňatky: Uzavřeno 9 sňatků. Narození: Narodilo se sedm dětí z toho 3 chlapci a čtyři děvčata. Úmrtí: Zemřelo 7 osob z toho šest žen a jeden muž, příčiny úmrtí stáří. Obecní rozpočet: Odměny činovníkům MNV včetně předsedy 14000,- Obecní knihovna 3000,- Úprava cest a komunikace 15000,- Vnitřní zpráva 70000,- Školství a osvěta 27000,- Zemědělství 45000,- Sociální péče 8000,- Celkem 182000,- Plánovaný obecní příjem 123000,- Rok 1951. Politické poměry a politický život v obci: Činnost politických stran národní fronty v obci se zdůrazněním vedoucí úlohy KSČ. Místní národní výbor, koná občas veřejné schůze v hostinci p.Václava Théry. V poslední veřejné schůzi byl projednáván obecní rozpočet pro rok 1952, který byl podroben veřejné kritice. Místní národní výbor se 122. skládá ze stran národní fronty a nestraníků. V místním národním výboru se pracuje celkem dobře, většina členů pochopila již dnešní situaci a pracuje na výstavbě socialismu. Zemědělce není možno v tom směru dostatečně přesvědčit. Slavnosti: Oslava 1.května vyzněla i tentokráte majestátně. Do mohutného průvodu byl zapojen všechen pracující lid, bez rozdílů povolání a náboženství. Znovu bylo tímto zdůrazněno, že skrytý nepřítel dělnické třídy (buržoazie) nemá v našem státě žádné vyhlídky do budoucna. Počasí: Začátek ledna je deštivý, celá zima mírná, málo sněhu. Prvního a 2.května deště. Poslení déšť byl zaznamenán 20.srpna a první teprve 2.listopadu. Dva a půl měsíce vůbec nepršelo, v některých obcích je veliká nouze o vodu, také u nás je obava, nepřijdou-li deště a bude suchý podzim nebude dostatek vody i v našem skupinovém vodovodu. Prameny na Boru odkud je vodovod veden, zvláště ve vyšších polohách ztratily následkem přílišného sucha až 40% vody. Podzim je dosti vlhký tak že obavy z nedostatku vody odpadají. Vánoce bez sněhu při slabém mrazu. Žně: Dne 3.července začínají v naší obci žně. Žně se odbývaly za velmi pěkného počasí, i sklizeň brambor probíhala za pěkného a teplého počasí. Polní práce: Veškeré podmítky i orba jsou velice obtížnější, přes tyto potíže pokračováno s veškerou houževnatostí, veškeré polní práce osevy i orba splněny na 99%. Podzimní orbu neprovedl chalupník Jan Plný, přesto že byl místním národním výborem vyzván, aby svoji povinnost vykonal. Za příznivého podzimního počasí, veškeré polní práce, jak zasetí ozimu tak i orby včas provedeny. Sňatky: Uzavřeno .. sňatků. Úmrtí: Zemřelo osob 6 z toho žen 2, mužů 4. Franc Josef zemřel ve věku 41 roků, na zákeřnou nemoc rakovinu jater u ostatních příčina úmrtí stáří. Narození: Narodilo se dětí .., z toho chlapců .., děvčat ... Obecní rozpočet: Směrové číslo pro obec stanoveno ONV v Broumově 163000,-Kčs. Na proti tomu plánováno obecních příjmů 89000,-Kčs. Předseda: 13000,-, ostatní členové rady 7000,-, vnitřní správa 81000,-, zemědělství 2000,-, technika 12000,-, školství 23000,-, knihovna 10000,-, sociální péče 10000,-, zdravotnictví 2000,-, celkem 163000,-. Veřejné schůze: dne 22.dubna v hostinci Václava Téry je svolána stranou KSČ veřejná schůze, na téma, mírové 123. rozhovory s občanstvem. Hlavním referentem na tého schůzi je člen Okresního národního výboru z Broumova. Schůze se odbývá za účasti 108 občanů, věcné debaty se zúčastnili soudruh Bažant a Rudolf Macoun, K.Macoun. Mimo jiné poukazuje okresní referent na velké nebezpečí, které hrozí zvláště Československé republice ze západního Německa, které jest vyzbrojováno západními mocnostmi i Amerikou. Plnění dodávkových kontingetnů: Jako v létech minulých tak i v tomto roce nesplnili předepsanou dodávku někteří zemědělci. V dodávce mléka zůstávají daleko za ostatními, Augustin Zemánek rolník Petrovice, Tér Václav rolník Petrovičky a Plný Jan chalupník Petrovice, který nedodal předepsaný kontingent obilí ani mléka. Všem těmto liknavcům byly po právu vyměřeny peněžité pokuty Okresním národním výborem v Broumově. Celkový kontingent obilí předepsaný obcí byl splněn přes 100% mléčný kontingent, kontrolováno začátkem prosince splněn na 92,8%. Rok 1952. Počasí: Je tichý lednový den, královna zima se ujímá vlády, rozprostřela svůj bílý háv, všude bílo kam lidské oko dohlédne. Letošní zima je celkem mírná. Jaro příznivé, veškeré polní práce jdou rychle kupředu. Místní národní výbor ukládá zemědělské komisi, by nejpozději do 10.května rozepsala osevní plán ploch. Jarní práce: Veškeré jarní práce, orby, zasetí jarin probíhají dobře, veškeré práce včetně zasetí řepy a sázení brambor jsou již 15.května skončeny. Senoseč: Letošní senoseč probíhá vlivem špatného deštivého počasí pomalu, seno luční i polní ztrácí na kvalitě, stálými dešti je úplně vyluhováno a předpokládá se, že se to projeví i v dojivosti krav, častečně má to vliv i na zdravotní stav dobytka. Výnosy honů: Plánovaný odstřel zvěře srnčí .. kusů, zajíců .. kusů, na veřejné zásobování dodáno .. kusů srnčí, .. kusů zajíců, odstřel škodné 4 kočky a jedna liška. Včelařství: V roce 1952 je v naší obci vyzimováno 49 včelstev. Snůška medu malá vlivem studeného a mokrého počasí. Průměrný výnos z jednoho včelstva 2kg, předepsaná dodávka medu na jedno včelstvo 1 1/2kg, která byla splněna na 100%. 124. Úroda ovoce: Úroda ovoce průměrná. Vlivem špatného počasí polovina ovoce červivá, hlavně jabloně jsou napadeny zavíječem jablečným. Zimní postřiky ovocného stromoví byly z větší části provedeny. Činnost Místního národního výboru: Ve schůzi rady Místního národního výboru dne 4/1 byli jmenováni členové trestní komise pro místní obec a sice Thér Josef Petrovičky čp.23, Palata Frant čp.68, Škop Josef čp.85, Šolc Josef čp.47 a Stanislav Šmíd. Schůze rady Místního národního výboru ze dne 15/8 se zaměřuje a projednává možnost založení Jednotného zemědělského družstva v místní obci dohodnuto, že členové rady utvoří dvojice, rozdělí obec na úseky a že každá dvojice ve svém obvodu bude přesvědčovat zemědělce o výhodách společného hospodaření. Dne 5/8 do akce socializace vesnice se zapojuje organizace strana KSČ a pracuje společně s členy rady celého Místního národního výboru na vytýčeném úkolu založení Jednotného zemědělského družstva v obci. Ani tato dobře organizovaná akce nemá valného účinku, setkává se s nepochopením místních zemědělců. Za člena Jednotného zemědělského družstva se přihlašuje pouze jeden člen a to Václav Hornych čp.49. Karel Macoun předseda Místního národního výboru si vzal za úkol přesvědčit o nutnosti založení Jednotného zemědělského družstva v obci Oldřicha Kříže rolníka čp.52. Oldřich Kříž je jeden z nejlepších a nejvýkonnějších rolníků naší obce. Jmonovaný má stále různé námitky, což Karla Macouna neodstrašuje a pracuje se vší rozhodností a houževnatostí, na sobě daném úkolu, teprve po dlouhých debatách trvajících mnohdy i celé hodiny se konečně podařilo Karlu Macounovi, Oldřicha Kříže přesvědčit, jmenovaný konečně podal přihlášku do Jednotného zemědělského družstva, ostatní rolníci nelze toho času přesvědčit a zůstávají stále na zamítavém stanovisku, tvrdí, že ve výhodách společného hospodaření nevidí zatím žádné výhody a přihlášku nepodali. Dne 16/9 se usnesla rada Místního národního výboru za předsednictví Josefa Théry, Petrovičky čp.23 zlikvidovat stávající hospodářství Augustina Zemánka staršího čp.74. Rostlinou a živočišnou výrobu převezme Augustin Zemánek mladší čp.11. Rada Místního národního výboru rozhodla upravit obecní 125. cestu kolem rybníka. Potřebný kámen na štět a ostatní potřebu, bude dovezen potahy místních rolníků, po skončení jarních prací. Dne 6/10 ustanoven Místním národním výborem, výbor pro oslavy měsíce československo-sovětského přátelství. Dne 4/11 Místní národní výbor v Bezděkově vyzývá Místní národní výbor v Petrovicích k soutěžení. Soutěž byla přijata a tajemník Václav Košťál byl pověřen, byl projednal veškeré soutěžní podmínky. Sběr odpadových surovin: Místní národní výbor se zabývá nutností provedení sběru odpadových surovin v naší obci. K provedení této důležité akce se přihlašuje soudruh Václa Krtička. Hlavní sběr odpadových surovin stanoven na 19.října. Dodávky: V rámci celé obce se plní předepsané dodávky následovně: mléko na 102%, vejce 96%, maso vepřové a hovězí na 100%. Žňové hlídky: Místní občanstvo má pochopení a uznává nutnost protipožárních hlídek. Pod vedením velitelů místních hasičských sborů, celá tato akce probíhá dobře. Mandelinka bramborová: Jelikož se vyskytla v okolních vesnicích mandelinka bramborová, bylo ujednáno provésti celoobecní akci a prohlédnout veškeré bramborové kultury za součinnosti myslivecké společnosti a školní mládeže pod vedením říď.učitele Josefa Kohly. Po provedení pečlivé prohlídky všech bramborových kultur, byla zjištěna mandelinka bramborová pouze na jednom místě nepatrně, na poli Josefa Lískovského, Petrovičky. Polní práce: Podzimní práce orby a setí ozimů přes krajně nepříznivé počasí probíhají dobře a lze předpokládat, že budou včas skončeny. Veškeré polní práce skončeny dne 4.listopadu. Orba splněna na 97%, plánovaná plocha ozimů zaseta na 100%. Žně: Zahájení žní dne 5/8 za příznivého počasí a občanskou svépomoci probíhají žně velice dobře a budou skončeny před plánovaným termínem. Sklizeň brambor probíhá za příznivého počasí. Při sklizní brambor vypomáhají a dobře se zapojují i ženy hlavně přestárlé i přes 70let a starší. Úroda brambor je dobrá. 126. Prodej, koupě: V roce 1952 prodána chalupa čp.12 v Petrovičkách, prodávající Blažena Bažantová, kupující manželé Vajsarovi za trhovou cenu 36000,-Kčs. Proti prodeji a koupi nemá Místní národní výbor žádných námitek. Stav skotu: Stav skotu sčítáno ku dne 31/10, krav 161 kusů, ostatní 108 kusů, prasnic 17 kusů. Svatby: 1 Narození: Narodilo se sedm dětí, 4 chlapci a 3 děvčata. Úmrtí: Zemřelo celkem sedm osob, šest mužů a jedna žena. Příčina úmrtí ve všech případech stáří. Rok 1953. Nový rok začíná mírnou zimou, těžkého mokrého sněhu stále přibývá, země nepromrzá je veliká obava bude li ještě dále sněžit, že nastanou značné škody v lese, že bude mnoho vývratů a polomů. V únoru začíná chladnější počasí a sníh přimrzá na větvích stromů. Obava se potvrdila, stromy pod tíhou sněhu začínají praskat a se vyvracet z kořenů. Nejvíce jsou poškozeny mladé lesní kultury do 40 roků západních a severních poloh. Místy vznikly úplné holiny, které musí býti vysazeny. Příprava pro JZD: Soudruh Novotný František, žádá přítomného Oldřicha Kříže, by podal vysvětlení jak daleko postoupil v jednání s p.Romanem Švejdarem, ve věci vstupu do Jednotného zemědělského družstva v Petrovicích. Oldřich Kříž uvádí, že v té věci mnoho hovořil s Romanem Švejdarem, který na konec říkal: že není zásadně proti založení Jednotného zemědělského družstva, ale nechce býti první. Soudruh Novotný vytýká Oldřichu Křížovi, že není stále na místě omlouvání a 127. chválení Romana Švejdara. K uvedené výtce poznamenává Oldřich Kříž, že určitě počítá s Romanem Švejdarem v Jednotném zemědělském družstvu v Petrovicích. Různé: Dne 5.července t.r. při přihlašování obyvatelstva které se odbývalo ve škole, některý neopatrný občan zahodil nedokouřenou cigaretu do plivátka, kde byly suché piliny, tyto pozvolna doutnaly, což nebylo včas zpozorováno tím se stala značná škoda, ohořel kus podlahy a jen čirou náhodou nedošlo k vážnějšímu neštěstí. Ve schůzi Místního národního výboru ujednáno, že opravu podlahy provede František Osoba čp.56, s tímto ujednánim však nesouhlasí Augustin Lokvenc místní truhlář a podotýká, že o tuto práci má zájem a že veškeré opravy odborně provede, na toto upozornění Rada místního národního výboru pozměňuje prvotní ujednání a přiděluje tuto práci Augustinu Lokvencovi, který je živnostníkem a platí živnostenskou daň. Změny v Místním národním výboru: Předseda Místního národního výboru Josef Thér předčítá došlý přípis od Okresního národního výboru Broumov, kterým je přeložen tajemník místní obce Václav Košťál do obce Žďáru n.Met., na jeho místo jmenována Marie Horáková. Josef Duba obecní pokladník bytem v Petrovičkách odevzdává funkci, na místo jmenovaného nastupuje Václav Krtička. Schválení Marie Horákové jako tajemnice Místního národního výboru došlo od Okresního národního výboru dne 29/6. Pro obecního pokladníka určena měsíční odměna 120,-Kčs. Jako správce školy a učitel je přijat Václav Košťál, který se ujme vyučování na zdejší škole, až se vrátí z vojenské presenční služby, to jest 1.listopadu t.r. Jelikož je zvýšený počet žáků, je dovoleno pro tento rok, čtvrtý a pátý postupní ročník převést do Police, počítá se však s tím, že na příští rok se otevře i druhá třída. Dne 2.srpna t.r. jmenován jako nový člen rady Místního národního výboru Karel Macoun. Jelikož referenti, Novotný František, Macoun František a Duba Václav dosud nesložili slib, provede se u příležitosti jmenování Macouna Karla a slib složí všichni společně včetně tajemnice Marie 128. Horákové, při této schůzi navržen Karel Macoun za předsedu Místního národního výboru. Dosavadní předseda Josef Thér dal o návrhu hlasovat. Karel Macoun zvolen všemi přítomnými. Po provedené volbě, je vyzván dosavadní předseda, aby se ihned ujal řízení další schůze, což nově zvolený Karel Macoun učinil. Josef Thér je tímto dnem zbaven funkce předsedy. Peněžní reforma: Dne 1.července 1953 je provedena celostátní reforma naší měny. Provedeno následovně: výměna hotových peněz 50,-Kčs ku 1,-Kčs, u vkladů v peněžních ústavech zvláštní úprava a sice do 10.000,-Kčs vkladu vyměněno 5,-Kčs ku 1,-Kčs do 20.000,-Kčs 6,50Kčs ku 1,-Kčs odstupňováno až do 50.000,-Kčs výše se vklady vyměňují 50,-Kčs ku 1,-Kčs. Zbourání čp.5. Dne 20/5-53 se usnáší rada Místního národního výboru, že v čase co nejkratším se provede zbourání čp.5. Touto prací jsou pověření, Blatník, Jelínek Josef, Kleiner Jan, za provedenou práci obdrží dříví z bouračky a zvláštní jednorázovou peněžitou odměnu, její výše nebyla dosud stanovena, tuto obdrží až po vykonané práci. Oslavy: V radě Místního národního výboru ujednáno, že všichni občané, včetně členů Místního národního výboru, se sejdou dne 1.května v 8 hodin ráno u hostince u Mostu, odkud se půjde společně do Police, kde se připojí k ostatním manifestujícím a tak společně oslaví svátek pracujících 1.máj. Jarní práce: Jarní práce za říznivého počasí probíhají velice dobře, veškeré osevy jařin včetně zasetí řepy a zasázení brambor jsou splněny na plných 100%. Založení dětské školky: V roce 1953 založena dětská školka, o založení této se nejvíce zasloužili Karel Macoun, Oldřich Zítka, Novotný František a soud.Kuldanová. Nábor dětí se prováděl za velmi těžkých podmínek. Bylo velice těžko přesvědčit rodiče dětí o výhodách, které 129. vzniknou uskutečněním dětské školky. Bylo různých námitek a pochyb. Za těchto svízelných poměrů bylo získáno pro začátek šest dětí. Sklizeň brambor: Jako léta minulá, tak i v letošním roce vypomáhají při letošní dobré úrodě při sklizni brambor hlavně ženy. Sousedská výpomoc se zvláště osvědčuje při tak špatném počasí jako je letošního roku, je stále deštivo a chladno. Vzhledem k nepříznivému počasí jde práce dobře kupředu a sklizeň brambor bude ještě před stanoveným termínem hotova. Koupě a prodej: Dne 2.prosince předložena radě Místního národního výboru žádost Josefa Hrubého z Petroviček čp.30, který chce zakoupit rolnickou živnost od manželů Drejslových v Petrovicích čp.14. Předseda Místního národního výboru Karel Macoun tuto žádost nedoporučuje ku schálení a navrhuje, by byl zaslán dotaz do Martínkovic kde jmenovaný poslední dobu pracoval v Jednotném zemědělském družstvu kde byl členem. O žádosti jmenovaného bude rozhodnuto až po dojití zprávy z Martínkovic. Přemístění telefonu: Dne 2.prosince se zabývá rada Místního národního výboru o přemístění telefonu z čís.pop.17 do úřadovny Místního národního výboru. Tím by se značně usnadnila práce tajemníka, který by byl ve stálém kontaktu s nadřízenými úřady. Pozdimní práce: Veškeré podzimní práce, příprava půdy pro ozimy probíhá velice úspěšně a lze předpokládati, že veškeré práce budou včas skončeny. Obecní rozpočet: Směrové číslo pro obec: ... Rozpočteno následovně: Předseda MNV:... Školství a osvěta:... Ostatní referenti:... Knihovna:... Vnitřní zpráva:... Sociální péče:... Zemědělství:... Zdravotnictví:... Technika:... Naproti tomu plánováno příjmu:... 130. Svatby: V roce 1953 bylo v místní obci celkem pět svateb. Narození: V roce 1953 se narodili v naší obci celkem tři děti a sice jeden chlapec a dvě děvčata. Úmrtí: V uplynulém roku zemřelo osm osob, šest mužů a dvě ženy. V sedmi případech příčinou úmrtí stáří jen v jednom případě zemřel Josef Jirman Petrovičky čp.6 ve věku 27 let nemoc jmenovaného byla dlouhá a rozpoznání nemoci nesnadné, byl léčen v okresní nemocnici v Náchodě i v Broumově, také v Hradci Králové, ale ani tam se jeho stav nezlepšil, tak že byl převezen do Prahy na kliniku, kde byl léčen 3/4 roku. Přes veškerou péči, která mu byla věnována zemřel a zanechal zde dvě nezletilé děti. Počasí: Zima mírná, průměrná teplota v měsíci lednu –5C. Dne 2.února vydatné sněžení, dne 9.února klesá noční teplota na –23C noční, mrazy –10 až –12C se udržují po celý měsíc únor. Dne 23.února nastává částečné oteplení. Studené počasí trvá až do 30.dubna. Význačná úmrtí: Dne 5.března překvapila celou dělnickou třídu smutná zdrcující zpráva, že zemřel soudruh Stalin předseda SSSR. Dne 14.března, ještě jsme se ani nevzpamatovali z kruté rány úmrtím soudruha Stalina a již nám dochází další smutná zpráva, že zemřel námi milovaný soudruh Klement Gottwald president republiky Československé. První dělnický president. Dělnická třída je soudruhu Gottwaldovi zavázána velikými díky, neboť on se hlavně zasloužil o to, ze dnes máme lidově demokratickou republiku. Prisedent Gottwald byl všude vážen pro svojí přímost a neohroženost, nesmlouvavým postupem pracoval v parlamentě, dovedl strhnout pokryteckou masku tehdejší vládní třídy. Kulturní život: V roce 1953 byl kulturní život v naší vesnici celkem dosti chudý. Divadelní představení nebylo sehráno ani jedno, 131. přesto, že jsou k této činnosti dobré podmínky. Jednota Sokol nevyvíjí žádnou činnost. Pořádány byly, jedna zdravotní přednáška a přednáška na téma zvýšení produktivity v zemědělství, přednášel soud.zvěrolékař Tikal. Rok 1954. Počasí: Zima mírná trvá do poloviny dubna, průměr nočních mrazů –6C, první trvalé oteplení nastává 1.květnem. Život na vesnici: Následkem zvyšování a plánování výroby různého průmyslového odvětví odešla značná část pracovních sil ze zemědělství do průmyslu. Nastává nouze o pracovní síly v zemědělství. Výroba v zemědělství nesmí však zůstati pozadu, nýbrž musí jíti stále kupředu. Utvořené mezery odchodem mladistvých zemědělců do průmyslu, plně nahrazuje traktorová stanice a brigádnické výpomoci. V mnohých vesnicích se zkládají Jednotná zemědělská družstva. V naší obci máme dobré a poctivé zemědělce, kteří plní svoje povinnosti vůči státu i navzájem jeden druhému často pomáhá. Přáním každého zemědělce je, aby byla hojná a dobrá úroda a vše se dobře dostalo pod střechu. Někteří zemědělci se snaží dodávati svoje produkty nad kontingent, kde jsou zvláště dobře placeny. Hůře jsou na tom někteří zemědělci, kteří sotva plní předepsaný kontingent, jejich životní úroveň je značně nízká, je to z větší části jejich vina, jsou to zaostalí rolnící, kteří se dosud nepřízpůsobili dnešní době, kde je třeba zvyšovat produktivitu a výnosy. Rolnická usedlost čp.14. Na zahradě rolnické usedlosti čp.14 u staré shrbené stodoly stojí ještě mnohem starší lípa. Co by nám asi všechno mohla tato lípa vyprávět? Její věk podle různých odhadů sahá až do doby Žižkovi. Lípa tato je chráněna památkovým úřadem. Co se již od časů těch změnilo. Kolik generací 132. se tu za onu dobu vystřídalo? Dlouho tu hospodařila rodina Drejslova. Byl to zemanský statek, náleželo k němu značné množství pozemků, prostírajících se od obytného stavení na stranu severní až k řece Metuji a na straně západní k vesnici Maršovu n.Met. Postupně se od této živnosti odprodávalo pole, cesta až nad Maršov stále patřila k čp.14, která je prodána teprve v roce 1928 Drejslem Petrem. V roce 1928 rozprodal Václav Tér Petrovice rolnickou živnost čp... pole rozprodáno drobným zemědělcům v naší obci i Drejsl Petro odkoupil od téže živnosti 2,5ha pole, zároveň koupil i obytné stavení čp.... a hosporářské stavení čp.14 prodal Josefu Vavřenovi a novou stodolu, která byla postavena Drejslem Petrem, na dvoře hospodářské živnosti čp.14 koupil Václav Tér, který téhož roku koupil hostinec od Jaroslava Ducháče čp.17. Veškeré pozemky patřící k čp.14 včetně lesa o výměře 21ha si ponechává Drejsl Petr. V měsíci březnu 1954 prodává Drejsl Petr celý statek Josefu Hrubému z Petroviček čp.30. Z prodeje je vyjmuta výměniční chalupa čp.78 nalézající se na dvoře uvedené živnosti. Domek je opraven a obýván rodinou Drejslovou. Celý živý a mrtvý inventář včetně pole, budov a části lesa je prodán Josefu Hrubému za 40.000,-Kčs za část lesa o výměře 1,62ha připlaceno 3.000,-Kčs, zbývající část lesa o výměře 5,27Kčs si nadále ponechává Drejsl Petr. Hlavní oprava obecního domku čp.61: Dne 6.března ve schůzi rady Místního národního výboru, jednáno o opravě obecního domu čp.61. Okresním národním výborem povoleno na plánované práce obnos 8.000,-Kčs. Technický referent Frant.Macoun zařídí o obstará plány oprav, tyto provede stavitel Šambura z Police n.Met. nebo soud.Gross zaměstnanec Meta Police n.Met. Koupě a prodej: Dne 15.března plénum Místního národního výboru schvaluje trhovou smlouvu uzavřenou mezi Drejslem Petrem a Josefem Hrubým týkající se rolnické usedlosti v Petrovicích čp.12. Manželé Hrubých odprodávají pozem- 133. ky od čp.30 v Petrovičkách uvedeným majitelům. Thér Josef Petrovičky čp.23 role o výměře 0.79,50ha, Jirman Josef Petrovičky čp.2 role o výměře 0.72ha, Thér František Petrovičky čp.40 role 3.11ha, Braha Josef čp.18 Petrovičky role 1.03ha, zbytek 3ha se převede k čís.p.12 v Petrovicích. Pouze 0.20ha louky se nadále ponechá k čp.30 v Petrovičkách. Dne 25/3 předkládá Rudolf Braha Petrovičky čp.32 žádost, kde žádá o povolení koupě pole od Romana Švejdara Petrovice. Rada Místního národního výboru nemá námitek proti uskutečnění prodeje a koupě. Pozemky od čp.49 se prodají následujícím zájemcům: Braha Rudolf čp.32 0.70,60ha zemědělské půdy a 0.48,60ha půdy orné. Thér Josef Petrovice čp.6, 0.20ha louky, Václav Duba Petrovičky čp.10, 0.95,40ha orné půdy. Dne 11/8 prodala Vlasta Křížová rozená Térová, Petrovice čp.65 stodolu, která se nalézá u čp.17, kterou koupil Josef Vavřena rolník čp.14. Z činnosti MNV: Rada Místního národního výboru v zájmu rodin hlásí tyto muže, kteří přílišně holdují alkoholu, jsou to: František Thér rolník Petrovičky čp.40, Novák Jan dělník Petrovice čp.23, Kriegl Rychard Petrovice čp.75. Toto hlášení se zasílá na přípis Okresního národního výboru v Broumově dne 11/4-54. Rozhodnutí soudu: Dne 7.dubna lidový soud v Havlíčkově Brodě oddělení 2, ze dne 25/3-54 č.j.P102/53, Marie Francová rozená Kaslerová narozená dne 23/8-1910, bytem v Petrovicích čp.58, je tímto rozsudkem zbavena svéprávnost. Volby do Místního národního výboru: Dne 25.května 1954 se konaly volby do Místního národního výboru, současně i do Okresního národního výboru. Obec Petrovice a osada Petrovičky byla rozdělena na 9 volebních obvodů. Podle volebních seznamů je zapsáno ve voličských seznamech 331 oprávněných voličů. Počet voličů rozdělen v obvodech následovně: 1. 24 voličů pro kland. hlasovalo 16 proti 8 voličů 2. 34 „ „ „ „ 33 „ 1 „ 3. 42 „ „ „ „ 31 „ 9 „ 134. 4. 40 „ „ „ „ 27 „ 13 „ 5. 36 „ „ „ „ 19 „ 17 „ 6. 45 „ „ „ „ 32 „ 13 „ 7. 34 „ „ „ „ 25 „ 9 „ 8. 40 „ „ „ „ 32 „ 8 „ 9. 36 „ „ „ „ 29 „ 7 „ Celkový průběh voleb byl celkem hladký, někteří občané si stěžovali, že nebylo plně dodrženo nařízení o tajném právu volebním, nevhodné umístění urny. Částečně tato stížnost byla oprávněna, neboť členové volební komise byly nevhodně umístěni, tak že měli možnost nahlédnout i za plentu. Pro navržené kandidáty do Místního národního výboru hlasovalo 74% voličů, proti 26%. Do Okresního národního výboru zapsáno ve voličských seznamech 328 voličů z toho hlasovalo pro navržené kandidáty pouze 118 voličů, proti 75, 135 voličů vůbec nevolilo, z toho je patrno, že máme ještě značné procento skrytých nepřátel proti nynějšímu režimu v našem státě. Do Místního národního výboru zvoleni tito občané a občanky: Josef Hrubý rolník Petrovice čp.12, Berger Petrovičky, Škop Josef tov.dělník Petrovice čp.23, Kříž Oldřich rolník Petrovice čp.52, Macounová Věra úřednice Okresního sekretariátu v Broumově, Horáková Marie tov.dělnice Petrovice, Tér Václav rolník Petrovičky čp.2, Karel Macoun vedoucí Jednoty Police n.Met. Živelní pohromy: V měsíci únoru a březnu byly naše lesy postiženy sněhovou kalamitou, zvláště lesy mladé do 40 let, severní a západní polohy. Některé mladé kultury byly skoro úplně zničeny, vznikly tu celé holiny, které musí býti v tomto roce vysázeny. Dne 15.července obec Petrovice byla postižena velikým lijavcem, byla to slabší průtrž mračen, která natropila značnou škodu na obilí, bramborách i obecních cestách, které byly silně vymlety. Ve schůzi Místního národního výboru, byla ustanovena komise pro odhad způsobených škod. Do komise navrženi, Vavřena Josef rolník, Kříž Oldřich rolník, Tér Václav rolník Petrovičky čp.2. Jelikož velikým 135. lijavcem byly značně poškozeny též obecní cesty, bylo nutno na provedení oprav vyhlásit pracovní povinnost. Stavba spojovací silnice Petrovice – Petrovičky: Na sdělení technického referenta soud.Frant.Macouna bude v letošním roce provedena práce na spojovací silnici Petrovice – Petrovičky z celostátní akce 5 miliard na veřejné práce v celkové hodnotě 18.000,-Kčs, skutečný náklad 6.000,-Kčs, bude odpracováno placených hodin ve mzdě 1.000, neplacených brigádnických 2.000 hodin. Na tuto práce bude použito kamene z vlastních zdrojů 100m3, stěrku 20m3. Stav dobytka ku dni 31/12-54: Krav 160 kusů, ostatní hovězí dobytek 95 kusů, prasat 120 kusů a 17 prasnic, koňů 38, ovcí 11, drůbeže 851 kusů, včelstev 49. Předpis dodávky masa, drůbeže, obílí a brambor: Maso vepřové 10390kg, hovězí 14932kg, drůbeže 4368kg, mléka 28747lit., vajec 25027 kusů, pšenice 53q, žita 242q, ječmene 44q, ostatní zrniny 115q, brambor 1116q, máku 155kg, sena 64q, zeleniny 12q. Veškeré předepsané dodávky byly splněny na 98%, brambory pouze na 40%. Brambor byla velice špatná úroda, na mnoze se nesklidilo ani vysázené množství, hlavně bramborové kultury u lesů byly většinou úplně zničeny ponravami. Kultura a osvěta: Činnost kultrurní a osvětová v tomto roce se značně zvýšila, hlavně zásluhou kulturních pracovníků soud.Košťála říd.učitele a soud.B.Richtery. Bylo sehráno: tři loutková divadla, za pěkné účasti dětí a dospělých. Soud.Novotným nacvičeno divadelní představení, Chudák manžel, od Moliera, toto divadlo bylo sehráno celkem 10x v okolních vesnicích. Divadelní soubor Petrovice se též zúčastnil okresní soutěže s nacvičeným kusem „Chudák manžel“. V soutěži se uvedl náš divadelní soubor velmi dobře, propracoval se na druhé místo, zvláště vynikli někteří 136. členové a členky, jsou to: František Novotný, soud.Grosová roz.Švejdarová, soud.Mir.Hejzlar a soud.Richter, jmenovaní obdrželi diplomy. Pořádána též zdravotní přednáška, za hojné účasti občanů a občanek. Svatby: V roce 1954 byly uzavřeny čtyři manželství. Úmrtí: Zemřelo celkem 9osob, 2 muži a 7 žen. Ve všech případech příčina úmrtí stáří. Obecní rozpočet pro rok 1954: Celkové směrové čísto 54.000,-Kčs rozpočteno následovně: Investice 7600,-Kčs Školství a osvěta 9400,- Vnitřní správa 35400,- Sociální péče 1300,- Zemědělství 1000,- Proti tomu plánováno obecních příjmů 14200,- Žně: Počasí je příznivé, žňové práce probíhají dobře. Pomáhají tu zase jako léta minulá tak i v tomto roce hlavně osoby přestárlé ponejvíce ženy. Sklizeň brambor probíhá v slunném a teplém počasí, za špatné nálady rolníků, neboť mnohde se nepoklidí ani množství, které se vysázelo zvláště bramborové kultury poblíž lesa, mimo špatnou úrodu jsou ještě silně napadeny ponravami. Odstřel lovné zvěře: V roce 1954 bylo odstřeleno celkem 8 kusů srnčí a 22 zajíců, 1 kus byl stržen psem sou.Martince, 3 kusy nalezeny uhynulé, kusy byly silně napadeny střečkem. Včelařství: Letošní rok je pro včelařství nepříznivý. Předepsané kontingenty nejsou mnohde splněny. Průměrný výnos jednoho včelstva, dle soupisu je 2kg medu a 15dkg vosku. Zazimováno bylo celkem 54 včelstev. Zdravotní stav včelstev dobrý. 137. Rok 1955. Počasí: Rok 1955 začíná pěknou mírnou zimou, noční mrazy nepřesahují –10C. Celý březen mlhavo a deštivo chladno, dne 18.března noční mráz –8C. 19.března napadlo 20cm sněhu, který však dlouho nevydržel. Podzim byl teplý a suchý. Prosinec deštivý a poměrně teplý. Na svátky Vánoční prší, dne 28.prosince dosahuje denní teplota +4C. Dne 28.prosince v 16hod. 30min. byla bouře jako v létě, několikrát silně zahřmělo. Osvětová činnost: Veškeré kulturní podniky pořádané v naší obci jsou slušně navštěvovány, z tohoto je patrno, že místní občané mají zájem o kulturu a osvětovou činnost. V roce 1955 ustanovena v naší obci Osvětová beseda, tento spolek převzal veškerou osvětovou a kulturní činnost v naší obci. Dne 8.května pořádána slavnostní akademie k desátému výročí osvobození Československé republiky Sovětskou armádou. Dne 16.srpna pořádána beseda na téma budování průmyslu v Sovětském svazu. Dne 18.listopadu přednáška Byli jsme v Sovětském svazu, tuto přednášku provedli členové z domu osvěty v Broumově. Zemědělská propagace: Dne 4.března uspořádána přednáška o důležitosti a chovu v drůbežnictví, přednášel pracovník z národního podniku „Lakta“ Police n.Met. Dne 24.dubna přednáška o řádném udržování a výnosu luk. Přednášel učitel zemědělské školy Police n.Met. O tuto přednášku se jevil zvláště veliký zájem a byla hojně našimi zemědělci navštívena. Dne 12.prosince pořádána přednáška, Naše hospodářské výsledky, tato přednáška provedena na popud Okresního národního výboru, zemědělského oddělení Broumov, přednášející člen zemědělského oddělení, který se dostavil značně pozdě. Občané nemohouce se dočkati referenta za různých poznámek opouštěli místnost a rozcházeli se do svých domovů. Referent dostavil se v 21hod. 30min. Příčina opoždění není mě známa. Jelikož přednáška za tak malé účasti nebyla žádoucí, besedováno v úzkém kroužku posluchačů. 138. Vědecko – osvětová propagace: Dne 6.ledna pořádána přednáška na téma „Dárci krve“ přednášel MUDr. Tér ze zdravotního střediska Broumov. Tato přednáška byla dobře navštívena posluchači. Dne 6.února uspořádána přednáška „Spánek sny a hypnosa“ přednášl profesor Pantůček z Hradce Králové. Dne 24.února pořádána přednáška „O atomu a jeho mírovém využití“. Přednášel učitel osmileté školy Police n.Met. soud.Poláček. Dne 8.března zahájen zdravotnický kurz pro místní občany a občanky, který byl skončen dne 26.dubna 1955. Přednášek bylo celkem sedm. Kultura a osvěta: Dne 12.března uskutečnili místni ochotníci zájezd do Velkého Dřevíče, kde bylo sehráno divadelní představení „Chudák manžel“. Další zájezd s týmž divadelní představením proveden dne 17.března do Broumova a dne 19.března do Hynčic u Broumova. Dne 27.března sehráno v místní obci loutkářským odborem, loutkové divadlo „Posvícení v Hudlicích“. Dne 3.dubna sehrán místními ochotníky kabaretní večírek s programem velice veselým. Návštěva byla velice dobrá. Všichni návštěvnící byli plně spokojeni. Dne 24.dubna uskutečněn zájezd místních ochotníků do Jetřichova u Broumova, kde uspořádali Estrádní a kabaretní večer, který vyzněl velice dobře. Dne 24.února přijeli divadelní ochotníci z Hynčic a sehráli v místní obci divadelní předstvení „Václav Hrobčický z Hrobčic“, za dobré účasti. Divadlo bylo velice dobře nacvičeno a sehráno. Dne 5.května sehrána v místní obci „Estráda“ kterou předvedli členové Domů osvěty v Broumově. Dne 31.května pořádán místními ochotníky vzpomínkový večer, který byl uspořádán na počest nejstaršího ochotníka v Petrovicích, Antonína Hanouska, slavnosti byl přítomen zástupce Okresního národního výboru. Dne 8.srpna členové „Domu osvěty“ v Broumově sehráli v místní obci divadelní představení „Maryša“, které bylo velmi dobře sehráno. Účast velice dobrá. Dne 23.září uspořádána přednáška o divadle. Přednášel soudruh Semelka člen 139. z Domu osvěty v Broumově. Dne 1.listopadu přednáška pro ochotníka na téma „Dramaturgie“. Přednášel soud.Semelka. Dne 19.listopadu předvedeno pásmo „Kouzelná cesta“ pásmo uměleckých děl předvedl soubor ministerstva kultury. Za rok 1955 bylo v naší obci promítnuto vlastním projektem 16 filmů, z toho osm Československých, pět Sovětských a tři jiné. Rodičovské sdružení a přátel školy, strana Československých komunistů pořádali ples, který měl dobrou úroveň. Zdejší spolek myslivců pořádal zábavní večírek na Petrovičkách v hostinci u Bergrů. Osvětová beseda pořádala posvícenskou taneční zábavu. Národní škola v Petrovicích, za vedení správce školy soud.Košťála uspořádala besídku „Děda Mráz“. Obecní knihovna: Za rok 1955 bylo celkem 951 výpůjček knih z toho vypůjčeno mládeží 126 knih naučných a politických bylo vypůjčeno pouze 25. Celkový počet svazků v obecní knihovně ku dni 31.prosince je 823 svazků, stav členů 43. Změny, prodeje a koupě: Dne 15.února úmrtím Františky Francové Petrovice čp.67, připadá polovina zahrady čís.kat.285/7 a 257/6 Janě a Květě Francové děti po zemřelém Josefu Francovi ml. Dne 15.února schválila rada Místního národního výboru kupní smlouvu, uzavřenou mezi manžely Dostálovými a manžely Benešovými, jednající o odprodeji části zahrady o výměře 680m2 od čís.p.89. Orlický lesní průmysl dává na vědomí Místnímu národnímu výboru v Petrovicích, že Náboženská matice dává k dispozici budovy a pozemky čp.15. Místní národní výbor v Petrovicích odmítá tyto nemovitosti převzíti, posléze rozhodnuto, převzíti pouze pozemky k obhospodařování. Dne 3.března povoluje Místní národní výbor odprodej pozemku ve výměře 8arů Josefu Thérovi, Petrovičky čp.23, tento pozemek hraničí s jeho zahradou. 140. Josef Thér na odprodaném pozemku postaví kolnu. Braha Rudolf Petrovičky čp.32 prodává louku o výměře 30arů Josefu Liskovskému Petrovičky. Thér Adolf Mezihoří prodává pole Adolfu Hubkovi Petrovice čp.72. Dne 15.listopadu rada Místního národního výboru schvaluje žádost Josefu Théry Petrovice čp.6, který žádal o povolení ku koupi domku čp.70 v Petrovicích od Romana Švejdara čp.47. Činnost MNV a jeho důležité usnesení: Dne 8.dubna ve schůzi rady MNV rozhodnuto vypustiti 30.dubna rybník za příčinou vyčištění nánosu. Má to velký zdravotní význam, neboť se vněm po všechně máchá prádlo. Dne 9.srpna rada MNV se zabývá ustanovením přípravného výboru k založení Jednotného zemědělského družstva v naší obci. Předseda MNV Karel Macoun podrobně rozebírá a poukazuje na výhody společného hospodaření v obci, na výhody které by vznikly družstvu v předepsaných dodávkách. Přes veškeré úsilí a vysvětlování staví se zemědělci proti jeho založení. Dne 20.prosince žádala rada Okr.nár.výboru o vyjádření MNV ve věci uzavření pohostinsvtí Jednoty v Petrovičkách. Tady MNV nedoporučuje uzavření hostince u Bergrů v Petrovičkách. Dne 27.prosince se konala veřejná schůze společná místních nár.výborů Petrovice a Bezděkova v místnosti hostince u Térů. Schůze sama o sobě byla již zajímavá, neboť je to poprvé co schůzují společně dva místní nár.výbory. Tyto dvě obce soutěží mezi sebou ve všech odvětvích, to je plnění všech dodávek o zvýšení stav dobytka, při výstavbě obce, zkvalitnění práce při vyřizování věcí nadřízeným úřadům. Při bodování obdrží Bezděkov 26 bodů., Petrovice 25, Bezděkov tedy vítězí 1.bodem. Petrovice pozvány zase do Bezděkova na společnou schůzi 20.ledna 1956, kde bude konečné rozhodnutí o výsledku soutěže. Veřejné práce: Veškerá přípravná práce na spojovací silnici Petrovice - Petrovičky se omezuje na opatření kamene a štěrku z vlastních zdrojů nebo koupí. Žně: Žně probíhají za příznivého počasí, veškerá úroda sklizena, otavy a jetely usušeny a sklizeny, pracuje se pilně na podmítkách a hluboké orbě. 141. Dne 25.září jsou kontingenty obilí splněny na 92%. Stav dobytka: K 1.říjnu máme dle sčítání 161 krav a 110 kusů ostatního dobytka, prasat 153 a 16 prasnic. Významné události: Dne 16.dubna navštívil MNV v Petrovicích první náměstek ministra kultury Zdislav Buříval za doprovodu poslance Kupky a zástupce ONV v Broumově za účelem prohlídky zdejší obce. Velice se mu zamlouval kladný postoj místních občanů a občanek v obci, neboť společně pracovali na úpravě obecní cesty jako brigádníci. Navštívili lidovou knihovnu, prohlédli sály, kde se projevuje kulturní činnost, zvláště u Lokvenců, kde má býti vybudováno kulturní středisko. Po prohlídce při besedě s členy MNV a kulturními pracovníky vysloveno uznání za kulturní činnost při stávajícím nevyhovujícím zařízení. Zakoupení televisoru: V prosinci byl zakoupen MNV první televisor za 3.500,-Kčs. Na jeho zakoupení přispěli občané tím, že se zřekli peněžitých částek za vybírání rybníka a sbírkou která vynesla 500 Kčs. Byla postavena anténa a mnohokrát pak změněna, ale přenos byl stále špatný a obraz nejasný. Bylo rozhodnuto požádati odborníka by celé zařízení přezkoušel. Čistění rybníka: V měsíci červnu přikročeno k čištění rybníka. Předem vykonány všechny technické práce. Téměř všichni členové MNV i občané se zúčastnili všech prací, jakož i některé ženy. Pracovalo se hlavně v sobotu a neděli, celkem osm dní. Předseda MNV s.Macoun opatřil od n.p.Meta dvě auta a transportér, také sehnal dva traktory a tyto dopravní prostředky hlavně přispěly k rychlému vyčištění a odvežení nánosu rybníka. Chalupa čp.32: Náležející Janu Plnému osiřela. Jmenovaný i jeho manželka byli předány do okr.starobince v Polici n.Met, kde Plný v prosinci zemřel. Chalupa jejich je ve velmi špatném stavu a bude patrně zbourána. Dodávky: Celkové plnění mléka na 108%, vajec na 120%, zrniny na 101%, maso hovězí 148%, vepřové 100%, brambory 103%, seno na 90%. 142. Obecní rozpočet: Směrové číslo pro rok 1955 bylo stanoveno ONV ve výši 42.000 Kčs. Rozpočteno následovně: Investice 6800Kčs Osobní výdaje 9700 „ Věcné výdaje 21000 „ Cestovní výdaje 400 „ Finanční náklad 2100 „ 40000 „ odvody do vyš.rozp. 2000 „ 42000Kčs. Příjmy: Místní daně a poplatky 16300Kčs Ostatní příjmy 2700 „ Podíly na státních příjmech 23400 „ Úhrn rozpoč.příjmů 42400Kčs Včelařství: Rok 1955 nebyl pro včelaře příznivý. Průměrný výnos včelstva byl 2,5kg medu a 10dkg vosku. Předepsaná dodávka 1,2kg medu na vyzimování včelstev byla splněna na 100%. Ztráta uhynulých včelstev přes zimu činila 12%, kterou zavinili nedbalí včelaři nedostatečným přikrmováním. Odstřel lovné zvěře: Celkem bylo střeleno 21 zajíců, 8 kusů srnčí a dodávky byly splněny na 100%. Škodné střeleny 4 lišky, 2 pytlačící psi a 5 koček. Zdravotní stav zvěře je dobrý. Rok 1955 uběhl za politického neklidu za hranicemi. Dík demokratickým státům byl mír zachován a pevně věříme, že tak bude i v letech příštích. Rok 1956. Rok 1956 začíná mírnou zimou, teploty se pohybují průměrně kolem –4C, sněhová pokrývka asi 8cm. Celkem byla zima mírná i další počasí bylo příznivé. Zemědělství: Zemědělská komise a členové MNV se zavazují že se přičiní o to, aby v naší obci nezůstal ani 1m2 zem.půdy ladem. Dále se zavazují, že utvoří dvojice a půjou přesvědčovat zemědělce o výhodách společného hospodaření v JZD. Bylo dohodnuto, že členové zem.komise určí zájezd do některého JZD ve vnitrozemí. Tento zájezd bude umožněn i ostatním zemědělcům. Jarní práce probíhaly za pěkného počasí příznivě. 143. Uzavřena smlouva se strojní trakt.stanicí a místními rolníky na zasetí obilí, odvedení a rozmetání mrvy, sazení brambor a střední orbu. Místní národní výbor. Z MNV jsou odvoláni tito členové pro nekonání svých povinností: Hrubý Jos.rolník a Macounová Věra. MNV se rozhodl opraviti poškozený náhon dole u mandle. Náhon byl poškozen v minulém roce při tání sněhu velkou vodou, která prolomila špatná stavidla, poškodila hráz a vylila se na louku, kterou znehodnotila. Prodej, koupě a změny majitelů nemovitostí: Václav Duba Petrovičky č.10 kupuje zahradu od Jaromíra Klimše. Číslo parcely 339 ve výměře 2.70a za 550Kčs. MNV povoluje odprodej louky u Kozínku Terezii Lamkové Maršov a Jansovi v Bezděkově. Růžena Škopová z Velkého Poříčí prodává pozemky Romanu Švejdarovi Petrovice č.43 a to zahradu č.parc.47/6 výměry 14.25a, les č.p.147 výměra 49.71a, 82/1 role 83/1 pastvina, čp.82/2 louku, celková výměra 1.12.46ha a 643/5 cesta. Dům č.26 náležející Anně Thérové včetně zahrady o výměře 85m2 převádí se stejným dílem na Jar.a Jana Théru. Dům č.67 patřící Jos.Francovi se prodává se zahradou Marii Venclíkové a Antonínu Francovi. Domek č.32 patřící Janu Plnému se převádí na Fr.Plnou. Dům č.3 Petrovičky a pozemky ve výměře 12.95ha a lesa 3.45ha se stejným dílem dělí na Václava a Antonína Téru Petrovičky. Domek č.70 a zahrada ve výměře 14.25ha prodána Romanem Švejdarem Josefu Thérovi. Veškeré pozemky náležející Marii Hůlkové Mezihoří, prodány Adolfu Hubkovi Petrovice č.72, výměra polí činí 6.30.10ha a pastivn 1.63.91ha. Dům č.36 majitel Anna Bartošová prodává manželům Cinkovým. Anežka Térová prodává dům č.65 manželům Magdálkovým a louku o výměře 22a manželům Volavkovým Police n.Met. Stanislav Frýba s manželkou Zdeňkou prodávají pozemek Vilému Blatníkovi Petrovice č.63 Žně: Průběh žní je velice dobrý, počasí pěkné, práce jde rychle kupředu, jedině trakt.stanice zůstává pozadu, neplní smluvní závazky vymlouvajíce se na porouchání stroje. Rolníci však nečekají a tím usilovněji se činí by sklizeň byla včas ukončena. Také brigády z místních občanů jim vydatně pomáhají. Dík pěknému počasí probíhají i podzimní práce příznivě. Pouze trhání lnu se opozdilo. Brambory vybrány, otavy usušeny, vše podmítnuto, dobře zaseto. 144. Plnění dodávek: Pololetní dodávky byly splněny následovně: vepřové maso 60%, hovězí 61%, mléko 90%, vejce 103%. Celoroční plnění k 31.12.56: obilí 100%, brambory 100,9%, seno 105%, vepřové maso 96,2%, hovězí 95,2%, vejce 102,6%, mléko 107%, včetně nadkontigentního 190,4%. Kultura a osvěta: Činovníci pro kulturu a osvětu Václav Košťál, Josef Hanousek ml., Basil Richter pracovali velmi dobře. Připravili celou řadu různých podniků celkem 33. Z toho 5 divadelních představení, 5 veselic, 4 vzpomínkové večery, 9 filmů, 5 přednášek, 1 kabaret, 2 představení kouzelníka a několik zájezdů divadel. Socializace vesnice: Socializace vesnice nešla v tomto roce kupředu. Nepodařilo se dosud založit JZD ač by zde pro to podmínky byly. Jsou zde potíže s půdou, kterou zde zanechala pí.Ducháčová, Jan Plný a pí.Vojtěchová. Tato půda musí býti rozdělena zemědělcům jako nucený nájem. Leží již delší dobu ladem nebo je špatně obdělána proto je zaplevelena a zemědělci ji odmítají proto obdělávat majíce co dělati s vlastní. Přes veškeré těžkosti podařilo se míst.nár.výboru za pomoci zemědělské komise rozděliti tuto půdu mezi místní rolníky. Svatby: V roce 1955 uzavřena tři manželství. Narození: V romto roce se narodilo pět dětí a sice čtyři děvčata a jeden chlapec. Úmrtí: Zemřelo v místní obci devět osob a to tři muži a šest žen. Příčina úmrtí ve všech případech stáří. Obecní rozpočet: Směrné číslo obecního rozpočtu stanoveno na 52.000,-Kčs. Rok 1957. Nový rok začíná pěknou zimou, je asi 15cm sněhu a teplota 8 stupňů pod nulou. Po týdnu se otepluje, sníh mizí a nastávají deštivé dny. V druhé půli ledna se ochlazuje až na –12C, chumelí, zima drží do konce měsíce. Únor byl celkem teplý, sníh zmizel, takže zvěř si pochutnává na pěkně urostlých žitech a nemá ani zájem o krmelce s jetelem. Teprve koncem února padal zase sníh. Začátkem března klesla teplota na –15C. Po několika dnech se zase otepluje. Dne 18.března nastala bouře a to odpoledne a trvala 3/4 hodiny. Duben byl na začátku teplý až +20C pak se zase ochladilo. 6.května spadlo 8cm sněhu, který však brzy zmizel. 145. Jarní práce: Zemědělská komise hlásí míst.nár.výboru, že dne 16.dubna jsou zasety veškeré jařiny, všechna mrva vyvezena, louky vyčištěny i ostatní práce probíhají rychle a bez závad vlivem pěkného počasí. Volby do míst.nár.výboru: Místní obec Petrovice a osada Petrovičky má celkem 327 oprávněných voličů. Tento počet byl rozdělen na 12 obvodů. Počet členů MNV při těchto volbách zvýšen z 9 na 12 a z 3 členů rady na 5 členů. Obvody rozděleny následovně: Obvod 1.Friml Frant, voličů 19 obdržel hlasů 19 proti 0 2.Košťál Václav 26 23 3 3.Braha Josef 27 27 - 4.Bronová Marie 28 28 - 5.Hubka Adolf 30 28 2 6.Stodola Aug. 29 29 - 7.Vojtěch Jan 29 27 2 8.Brahová Věra 28 28 - 9.Macoun Karel 28 28 - 10.Jelínek Josef 26 26 - 11.Bőhmert „ 26 26 - 12.Hornych Boh. 31 26 - Volby probíhaly v klidu a pořádku, nebylo žádných námitek ani stížnosti z řad voličů. Předseda znovu zvolen Karel Macoun. Členové rady MNV Karel Macoun, Hornych Bohuslav, Hubka Adolf, Košťál Václav, Bőhmert Josef. Tajemníkem ustanoven Hornych Bohuslav. Zemědělská komise v čele Stodola Augustin. Finanční komise předseda Bornová Marie. Technická komise předseda Bőhmert Josef. Školství, kultura a osvěta předs.Jelínek Josef, komise trestní, předseda Macoun Karel, Socializace vesnice: Členové míst.nár.výboru si berou za úkol v tomto roce založit „Jednotné zemědělské družstvo“ i za pomoci členů Okresního nár.výboru. Dne 3.května se konala beseda místních zemědělců, kteří byli řádně oběžníkem pozvání, na téma Vzorové stanovy Jednotného zemědělského družstva, referent člen Okr.nár.výboru. Tato beseda se však nemohla konat, poněvadž místní zemědělci se vůbec nedostavili a úplně věc ignorovali. Předsedovi MNV Macounovi to bylo divné, proto vyzval Oldu Kříže, by mu podal vysvětlení projevil svůj názor, neboť zná nejlépe zdejší zemědělce. Oldřich Kříž prohlašuje že místní rolníci nemají žádný zájem na ustanovení JZD 146. naopak jsou proti ustanovení, jelikož v tom nevidí žádné zlepšení pro sebe. Toto soudím dle toho, když jsem podepsal přihlášku do JZD veškerá zášť všech zemědělců se obrátila proti mě. Po krátké diskuzi rozhodl př.Macoun, že bude postupně volat zemědělce na MNV k pohovoru, což se stalo. Za několik dní po této události se dostavili na MNV rolníci z Petroviček a sice Václav Tér č.3, Frant.Tér a Braha Frant.č.18, kteří mají nucené pachty a vymlouvali se že mají svých pozemků na obdělávání a proto nemohou další obdělávat. Na tyto stížnosti odpovídá předs.Macoun: když nejste schopni veškerou půdu obdělat, založíme Jednotné zem.družstvo a bude vám vše uhehčeno, poněvadž značný díl práce vykonají stroje. Toto prohlášení se však nelíbilo rolníku Romanu Švejdarovi, který prohlašuje že místní rolníci jsou dosud veškerou půdu obdělat a založení JZD v obci není dosud nutné. Členové zem.komise z místního nár.výboru se rozhodli, že utvoří dvojice agitační a budou přesvědčovat zemědělce o správnosti celostátní politiky ve věci socializace vesnice. Koncem měsíce října se rozjela agitace naplno a to přispěním Okr.nár.výboru, členů strany KSČ a dělníků i dělnic různých závodů. Touto pomocí bylo konečně docíleno a založeno v naší obci JZD a o 2 dny později v Petrovičkách. Ustavující schůze členů pro JZD byla stanovena na 4.listopad a pro Petrovičky 6.listopad. Do JZD se nepřihlásili rolník Josef Hrubý č.12 a Josef Vavřena č.14 na Petrovicích a Kaufman Adolf a Braha Rudolf na Petrovičkách. Pro JZD Petrovice zvolen předsedou Oldřich Kříž, místopředsedou Stodola Augustin, účetním Švejdar Roman, zootechnik Hubka Adolf, který je též ustanoven pokladníkem , agronom Šolc Josef. Pro JZD Petrovičky zvolen předsedou Václav Tér č.2, místopředsedou Tér Frant.č.40, agronom Tér Antonín č.3 do představenstva Tér Josef č.23 a Braha František č.18, účetní Duba Josef. Zemědělci, kteří měli nejvíce námitek pro založení družstva, jsou toho času nejaktivnějšími družstevníky a jsou v čele družstva. Dne 4.list.jsou členstvem schváleny vzorové stanovy, čímž se stávají všichni zemědělci družstevníky JZD třetího typu a od 1.ledna 1958 budou hospodařit společně. Do funkcí zvoleni ještě skladník Tér Václav ml., skupinář Stodola Aug. V členské schůzi bylo pak rozhodnuto vybudovat tyto stavby: postavení letní salaše pro 30 kusů mladého dobytka, kurník pro 250 slepic, dále se uvažuje o stavbě kravína pro 100 dojnic. Stavba salaše a kurníku se započne ještě v r.1957 a stavba kravína v r.1960. 147. JZD žádá Okresní nár.výbor v Broumově by provedl komisionální řízení a určil stavební místo. Tato komise bude provedena 27/11 1957. Žně: Veškerá úroda byla sklizena včas a beze ztrát za pomocí brigádníků a osob přestárlých. Plnění dodávek: V roce 1957 se značně zlepšily veškeré dodávky hlavně u masa hovězího i vepřového. Plnění: obilí na 100,7%, seno 105%, vepřové maso 109%, hovězí 115%, vejce 105,5%. Mléko plněno též dobře, dodáno 231755 litrů, z toho na povinnou dodávku 124735 l a na státní nákup 107020 l. Stav dobytka k 1/2 1957: Skot 280kusů, z toho krav 161. Prasata 132 kusy, ovce 9, koňů 34, slepic 1010 kusů. Plánovaný stav na 100%, mnohde překročen. Podzimní práce: Veškeré podzimní práce, skližeň brambor, orba i zasetí ozimů bylo provedeno včas. Nevyskytly se žádné zvláštní potíže. Kultura a osvěta: Kulturní činnost proti létům minulým znamenala slabý pokles jak v počtu pořádaných podniků tak i v počtu návštěvníků. V minulých letech to byla hlavně činnost divadelní, která nás řadila na jedno z předních míst i potom zájezdy na různá jeviště v okrese. Je nutno zde vděčně kvitovati obětavost s.Kleinera Jana, s.Brahy Jos., s.Jelínka Jos.a s.ředitele školy Košťála V.za obětavou práci při promítání filmů. Máme zde připomínku ke krajskému filmovému podniku, který nám nezasílá filmy, jaké si řádně plánujeme. Stává se, že dostáváme filmy starší, hodně obehrané, takže i zvuk je špatný, proto mnozí návštěvníci do kina nechodí. Hodláme proto v jarní sezóně zváti do naší obce kino putovní, které se nám nabízí. V roce 1957 byly pořádány 2 plesy, 25 film. představení, 3 divadla, 2 besedy, 5 přednášek, 4 taneční zábavy a 1 loutkové divadlo. Těchto představení se zúčastnilo celkem 3288 lidí. Knihovna: stav k 31/12 1957: svazků 881, z toho pro 86 mládež, 644 svazky literatury krásné, 151 politické a naučné. Čtenářům stálým v počtu 33 bylo půjčeno 816 knih, z toho pro mládež 164, literatury krásné 593, ostatní 59. Revizní komise: Při JZD Petrovice ustanovena revizní komise: Vojtěch Jan, Thér Václav st.a Lehejček František. 148. Včelařství: Rok 1957 byl pro včelaře celkem příznivý. Přes to, že byl poměrně mokrý, průměrný výnos z jednoho včelstva 4kg medu a 15dkg vosku. Na příkaz ONV se v místní obci konal postřik a práškování všech kultur lněných i brambor, použit byl Dikotesen a Dikocidu. Tento postřik a práškování se dělo v plném květu ohnice. Nejhorší bylo když poblíž lnu byl i jetel v plném květu, tu to plně odnesly včely a čmeláci. Včely během 6i až 8i dnů zeslábly a létavky hromadně hynuly, takže zbylé neměly již žádného výnosu. Byla to otrava způsobená pozdním postřikem a dodanými přípravky Okr.nár.výborem. Ostrřel lovné zvěře: V tomto roce bylo zastřeleno při hlavním honu 16 zajíců a 2 lišky. Také plánovaný odstřel zvěře srnčí byl splněn, odstřeleno 6 kusů, dodáno pro veřejné zásobování 4 kusy, 2 zůstávají pro potřebu spolku. Zajíci nebyli dodáni žádní, jelikož byl okres Broumov od dodávky osvobozen. Tato dodávková povinnost byla přenesena na okresy vnitrozemské, kde bylo zajíců dostatek. Kromě drobných škůdců nebyla větší škodná odstřelena žádná. Koupě a prodej: Jiřina Hrubá roz.Krátká Petrovice č.12 postupuje svoji polovinu, kterou má na domku č.30 Petrovičky svoji sestře Růženě Krátké. Františka Švorčíková žádá MNV by jí odprodal část obecního pozemku, který používá jako zahradu u svého domku č.62, MNV žádosti vyhověl. MNV prodává Rudolfu Brahovi Petrovičky část parcely čís.87/1. Z této parcely je vyjmuta studna nalézající se na ní a přilehlá část pozemku. Toto opatření je nutné by v případě požáru mohla býti brána voda z této studně. Úmrtí: Dne 7.ledna zemřela Ant.Griegrová na rakovinu, dne 12.února Basil Richter, příčina úmrtí stáří, 17.února Václav Krtička, příčina úmrtí srdeční mrtvice, týž den zemřel Jan Němec na mozkovou mrtvici. Dne 23.března zemřela Marie Kőnigová na tuberkulozu plic, 19.řína N.Richterová příčina úmrtí stáří. 3.listopadu zemřel Václav Kricnar na tuberkulozu plic. 1.dubna zemřela Hejzlarová. Dne 13.listopadu 1957 zemřel člen politického byra ÚV KSČ a prezident republiky s.Antonín Zápotocký. Dne 4.listopadu přepaden zákeřnou srdeční nemocí, která sice na krátkou dobu polevila, ale v posledních dnech znovu udeřila a zvětšující se slabost srdeční 149. zvěstovala, že se konec života soudr.prezidenta blíží. Zemřel v pět hodin ráno. Tuto smutnou zprávu nám podala vláda republiky Československé. Jméno s.Antonína Zápotockého, druhého dělnického prezidenta Českosl.republiky je a navždy zůstane drahé všemu našemu lidu, zůstane v úctě dělníků a pracujících celého světa. Celý život jeho byl bezvýhradně věnován boji dělnické třídy, za lepší zítřek všech pracujících, za socialismus. Rok 1958. Počasí: Měsíc leden začíná mírnou zimou, která teprve koncem měsíce se stupňuje, kdy teplota klesá pod 24C. V únoru se zase otepluje, dosti sněží neboť napadlo 25cm sněhu. Také březen i duben se vyznačují střídavým počasím, takže jaro se opožďuje. I začátkem června je citelné chladno, 7.června klesá teplota pod bod mrazu. Tento mrazík poznamenal rannější brambory. Celý rok byl více deštivý, zvláště podzim. Místní nár.výbor: Soudruh Braha Josef č.16 Petrovice přebírá pro rok 1958 funkci účetního a pokladníka obce. Okresní nár.výbor v Broumově rozhodl ve své schůzi o živnosti truhlářské Aug.Lokvence následovně: živnost jmenovaného se likviduje dnem 31/12 1959, poněvadž nekonal občanské povinosti vůči státu, neplatil řádné daně. Provozní místnosti se přidělují Jednotnému zem.družstvu, ostatní Místnímu nár.výboru v Petrovicích. MNV s tímto rozhodnutím plně souhlasí. Stav obyvatelstva: Dle posledního sčítání má místní obec v roce 1958 460 obyvatel. Socializace vesnice: Žádost Josefa Vavřeny a Josefa Hrubého, kteří usilují o propuštění z Jednotného zem.družstva bude vyřízena v členské schůzi. V této schůzi, konané 23.ledna, bylo pak velkou většinou odhlasováno zvednutím ruky jejich propuštění z JZD. Přítomní zástupci Okresního nár.výboru Broumov s.Kohout a s.Martinec vysvětlují přítomným, že platnost o propuštění nabývá účinnosti teprve po šesti měsících. Nutno k tomu podotknout, že Hrubý i Vavřena, kteří odmítli vstoupit do družstva při jeho založení, vstoupili do něho o něco později. Dne 6.června 1958 započaté stavby pokračují dobře za přispěním žen u kterých je pracovní morálka dobrá. 150. Stavba salaše pokročila již tak daleko, že se začíná se zřízením žlabů a vodovodního zařízení. Představenstvo JZD ve své schůzi stanovilo odměnu za odpracovanou jednotku mimo naturálií, které činí 3,40Kčs, částkou 15Kčs pro rok 1958 v Petrovicích. Představenstvo na Petrovičkách se usneslo na částce 14Kčs, která však byla snížena na 8Kčs následkem špatného hospodaření. Stav domácího zvířectva k 1/1 1958: Slepic nosnic 1134 kusy, husy 51 kusů Prasnice 12 ks, prasat 113 ks Krav 163ks, skotu 263ks Koňů 33ks, kozy 66ks Ovce 8ks. Plánovaný stav dobytka i drůbeže dodržen. Koupě a prodej: Místní nár.výbor schvaluje Richterovi Basilu prodej stavební parcely č.285/9. Odhadní cena 46h 1m. Kupující Hornych Bohuslav. Dále schvaluje 4.února převzetí domku Hubkové K.čp.27. Odhadní cena včetně zahrady 9500Kčs. Marie Škodová prodává chalupu č.1 Gretzovi Adolfu. Úředně odhadnutá cena 5400Kčs včetně zahrady. JZD zbouralo chalupu č.32 patřící Frant.Plné tč.v chorobinci v Polici n.Met. Jsou to parcely č.11 a 6 o celkové výměře 4.15a, které kupuje Frant.Vitvar za 300Kčs. Dne 14/10 povoleno zbourání kolny Jos.Ansorgovi, která sloužila za skladiště uhlí. Kupuje jí a zbourá Jos.Košťál Petrovice za 3000Kčs. Kulturní činnost: Kulturní činnost proti r.1957 se zlepšila. Hlavní zásluhu na tom má ředitel školy s.Košťál. Během roku bylo pořádáno: 1 přednáška byla o vědecko-osvětové propagaci, 2 přednášky zdravotnické, divadel sehráno 5 hlavně cizími ochotníky, pořádány 4 taneční zábavy, ostatních akcí včetně představení kin bylo 64. Uvedené podniky navštívilo 4594 osob. Knihova: Stav knih k 31/12 1958 je 885 svazků z toho 87 pro mládež, 658 svazků literatury krásné a 140 politické a naučné. Čtenářů stálých 25. Vypůjčeno celkem 717 knih z toho 138 pro mládež, 595 liter.krásné, 42 ostatní. Žně: Dne 9.srpna jsou v naší obci zahájeny žně. 151. nejdříve na svazích jižních a za pěkného slunečního počasí. Hlášení dne 22.srpna: žně jsou v plném proudu, následkem poruch samovazů se sklizeň zpomaluje. Při příznivém počasí se však toto zpoždění dohání. Dokončení svozu obilí však již vázne pro zhoršené počasí i výmlat jde pomaleji. Je nutno využít brigád pro odpolední i noční výmlat. Proto výkup přebírá obilí v každé vlhkosti. Do 12.září dodáno na veřejné zásobování 237q žita, 8 1/2 ječmene, 24q ovsa, celkem dodáno 269 1/2q obilí. Do 14.října splněna dodávka následovně: 325q na povinnou dodávku a dále 88q na státní nákup. Značná těžkost se jeví při trhání lnu následkem nedostatku strojů. Slizeň brambor. Při sklizni brambor vypomáhala šestičlená brigáda z patronátního závodu n.p.Veba Police n.Met. Zvláště vydatnou pomocí byla brigáda střední školy z Police n.Met. celkem 34 dětí po tři dny za vedení učitele Karla Petra. Dnem 14. října je sklizeň brambor skončena. Soutěžení: V soutěžení mezi obcemi Bezděkov – Petrovice získává Místní národní výbor Bezděkov 29 bodů, zdejší MNV 24 body, vyhrává tudiž Bezděkov rozdílem 5 bodů. Živelní pohromy: Dne 4.července 1958 byla veliká povodeň, luka nalézající se v údolí řeky Metuje jsou úplně zaplaveny. Z luk, kde se právě sušilo, odnesla voda všechno seno. Povodeň nadělala značné škody i na polích, hlavně tam kde byla čerstvě zorána. Na rybářském palouku bylo v nánosu značné množství brambor, které byly z polí vyplaveny. Prudký lijavec trval celý den a noc. Mezi postiženými byla i obce Dědov, kde na záchranu majetku zasáhli požárníci. Téměř půl obce bylo zaplaveno. Včelařství: Rok 1958 nebyl pro včelaře příznivý. Průměrný výtěžek z jednoho včelstva pouze 2 1/2 medu a 15dkg vosku. Dodávka stanovena z jednoho včelstva 180dkg. Tento předpis splněn. V místní obci se vyskytla zase nová nákaza včel u s.Vítka, byla však v zárodku léčena, proto se nerozšířila na ostatní včelstva. Odstřel lovné zvěře: Při hlavním honu bylo zastřeleno 16 zajíců. Plánovaný odstřel zvěře srnčí pět kusů slněn. Pro veřejné zásobování dodáno 12 zajíců, 3 srnčí. 152. Úmrtí: Dne 30.března zemřela Marie Térová Petrovice čp.59 ve věku 79 let. Dne 17.května zemřela po delší nemoci Marie Kolertová ve věku 75 let. Dne 18.června zemřel Antonín Semerák ve věku 61 let, příčina úmrtí rakovina žaludku. Dne 15.srpna zemřela Josefa Kejdanová ve věku 84 let. Dne 2.list.zemřel Josef Franc.č.67 ve věku 22 let. Zemřel na nemoc srdeční, byl propuštěn předčasně z vojenské služby, kde onemocněl na zánět ledvin. Dne 20.prosince zemřel Josef Hubka č.27 ve věku 61 let, příčina úmrtí rakovina plic. Sňatky: V roce 1958 byl uzavřen pouze jeden sňatek a to provdáním Marie Lehejčkové do Hronova. Narození: V tomto roce rozmnožili počet našich občanů čtyři narození. Jsou to dvě děvčata a dva chlapci. Rok 1959. Počasí: Nový rok začíná mlhavým dnem, denní teplota 3C nad, noční na bodu mrazu. Po týdenním trvání tohoto stavu nastává ochlazení, teplota klesá na 6C pod nulou, časem sněží. Začátkem února zaznamenán mráz 16C, od poloviny února se otepluje, trochu sněží, na konci měsíce s deštěm. 1.března již 11C teploty, sníh mizí i když se pak ještě ochlazuje. Ve druhé polovině března již možno pracovati na poli. Květen byl celkem suchý a chladný. Dne 13.června byl sice vydatný děšť, pak však 65 dní nepršelo až 15 srpna. Země je vyprahlá, zvláště na těžkých půdách jsou hluboké rozsedliny, prameny vysychají. V obcích výše položených je veliký nedostatek vody, musí se mnohde dovážeti ze značných vzdáleností. Skupinový vodovod „Bor“ má též méně vody, proto se s ní musí šetřiti. Přes tyto potíže přece však voda v obci je, čímž nutno zhodnotiti dobrodiní zavedení vodovodu. I další období je suché i celý podzim, jen 22.října vydatnější děšť. Začátkem prosince zase první sníh. 153. Jednotné zemědělské družstvo v Petrovicích: Dne 17.března se dostavili do schůze JZD Petrovice zástupci JZD Petrovičky, předseda Marie Jirmanová a Tér Václav a žádají výpomoc ve vedení družstva případně i sloučení. Jelikož v družstvu Petrovičky jsou veliké potíže a nedostatky, pracovní jednotka tím klesá. V této schůzi se členové JZD Petrovice k žádosti Petroviček nevyjádřili. Dne 12.dubna JZD Petrovice žádá o povolení zápůjčky na stavbu teletníku, nákup strojů a selat v částce 145000Kčs mimo částku 20000Kčs na krátkodobý úvěr do provozu. Ve schůzi JZD Petrovice konané 7.července jednáno o žádosti „Myslivecké společnosti Petrovice“ o pronájem honitby na jejich pozemcích. Usneseno žádosti vyhověti a povoliti honitbu na všech pozemcích obou družstev. Ve schůzi ze dne 15.prosince přítomní zástupici obou družstev Petrovic a Petroviček jednají o možnosti sloučení i s družstvem Maršov. Ve velmi dobré rušné debatě k uvedeným návrhům napadal František Thér Petrovičky č.40 nevhodným způsobem členy představenstva JZD Petrovice. Dohody nebylo docíleno a jednání odročeno do příští schůze stanovené na 18.prosinec. V členské schůzi ze dne 18.prosince znovu probírána možnost sloučení všech tří družstev, jejichž zástupci byli přítomni. K věci slučování promluvil též přítomný zástupce okresu soud.Hanzl, který poukázal na různé výhody sloučených družstev a toto vřele doporučoval. Bylo proto dosaženo mezi účastníky plné dohody. Byl proveden zápis zástupců představenstva družstev. Za Jednotné zem.družstvo Maršov Pohl František, Vajsar Josef, za JZD Petrovice Kříž Oldřich, s.Šolc Josef, Švejdar Roman, Martincová Božena, Hanousková Věra, Térová, Stodola. Za družstvo Petroviček byl Luňáček, Tér Václav č.2, Jirmanová Marie, za Místní národní výbor Petrovice Karel Macoun a Hornych Bohuslav. Schůzi zahájil a řídil jednání s. Luňáček. Stanoveno 7 členů představenstva. Předsedou zvolen Kříž Oldřich. Pro Maršov stanoveni dva členové představenstva, pro Petrovičky také dva, pro Petrovice tři členi. Skupináři: pro Maršov Ceralová Emilie, Petrovičky Švejdar a pro Petrovice soudruh Šolc Josef. Výstavba Jedn.zem.družstva Petrovice: Na rok 1959 plánovalo družstvo výstavbu teletníka a drůbežárny. Tato akce je koncem roku zhruba hotova. 154. Na rok 1959 stanovena pracovní jednotka 14Kčs mimo naturálií. Polní práce: Dne 17.března začíná polní práce na příznivých polohách. Jde rychle ku předu následkem stálého pěkného počasí. Již čtrnáctého dubna hlásí předseda Jedn.zem.družstva soudr.Kříž, že veškeré setí jařin je skončeno. Podzimní polní práce jsou zatíženy velikým suchem, orba i setí jde pomalu ku předu a je vyslovována obava zdali vůbec zaseté ozimy budou klíčit. Prosincové vlhké teplejší počasí a mokrý sníh slibuje však vláhu a tím obavy mírní. Žně: Senoseč i veškerá sklizeň úrody při pěkném slunečním počasí pokračuje velmi dobře. Také výmlat i odvoz obilí do výkupu přes různé potíže postupuje ku předu. I když celý rok bylo dosti sucho. Úroda je dobrá. Zvláště u žita i ječmene. Také brambory daly dobrou úrodu a byly včas za pomoci brigád vybrány, jakož i celá úroda byla ve stanoveném čase sklizena hlavně beze ztrát. Místní národní výbor: Práce Místního národního výboru směřovala nejvíce k ustálení a zlepšení poměrů v Jednotných zemědělských družstvech jak na Petrovicích tak i v Petrovičkách. Pomoc při výstavbě, opatřování materiálu a všech těch nekonečných potížích, které v nově založených družstvech trvají. Nejtíživějších pak nedostatek schopných pracovních sil. Politické události: Ve dne 4 a 5.května t.r.v zasedání ústř.výboru KSČ a vlády bylo mimo jiné projednáno a schváleno zvýšení životní úrovně pracujících snížením maloobchodních cen těchto životních potřeb: Mouka hrubá z Kčs 4,40 na 3,80 za 1kg Mouka hladká 3,50 3,20 Rýže I.jakost 7,20 6,00 Rýže II.jakost 6,00 5,00 Cukr krystal 10,40 8,80 Cukr kostkový 11,00 9,60 Sádlo syrové 29,00 25,00 Sádlo škvařené 32,00 28,00 Máslo výběrové 48,00 44,00 Máslo I.jakost 42,00 38,00 Máslo II.jakost 36,00 34,00 155. Bylo též provedeno citelné zlevnění zboží textilního i hotových výrobků, zvláště dětských obleků. Tímto snížením cen získalo obyvatelstvo v tomto roce 2,3 miliardy Kčs, zatím co v západních kapitalistických státech ceny stoupají. Kulturní a tělovýchovná činnost: V romto roce bylo pořádáno na 50 různých společenských akcí, přednášek, včetně filmových představení za celkové účasti 3564 návštěvníků. Tělovýchovná činnost je chabší, je málo těch, kdož by se o to starali a uměli mládež stmelit. Zavedení místního rozhlasu: V letošním roce přikročeno také k instalaci místního rozhlasu po celých Petrovicích i Petrovičkách. Bylo to uspíšeno založením jedn.zem.družstva a pomoci s.Hanzla člena ONV, který toto novodobé zařízení pro hlášení a informování občanů o všem dění v obci pomohl zajistit. My starší jsme pamětníky toho, kdy různá hlášení a zprávy rozšiřoval po vsi strážník, svolávaje občany před tím i po tom tlučením na buben. Ovšem kluci museli býti u toho vždy první, z čehož strážce pořádku nikdy radost neměl. Včelařství: Letošní rok byl pro včelaře příznivý. Průměrný výnos z jednoho včelstva je 4kg medu a 20dkg vosku. Předepsané dodávky splněny na 100%. Zazimováno bylo 152 včelstev a vyzimováno 149, takže ztráta činí pouze 3 včelstva. Také v tomto roce se vyskytla nosemová nákaza u soudr.Vítka na Kozínku, byla však včas zpozorována a hlášena včelařskému spolku který potřebným léčením zamezil její rozšíření. Odstřel lovné s škodné zvěře: V roce 1959 bylo odstřeleno 6 kusů srnčí zvěře, 18 zajíců, 6 lišek, 4 pytlačící psi, 14 koček, 1 tchoř, 1 hranostaj, 3 lasice, 16 vran šedivek, 5 kohoutů bažantích a 4 kachny. Veškeré předepsané dodávky byly splněny. Uhynutí ani nemoc zvěře nebyly pozorovány. Úmrtí: Zemánková Markéta zemřela 12.srpna ve věku 78 let, příčina úmrtí stáří. Jelínková Filomena zemřela 12.července ve věku 52 roků na zhoubnou nemoc rakovinu prsu. 156. Fulková Filomena zamřela 6.března v chorobinci v Polici n.Met.ve věku 69 let. Šťastná Emilie zemřela 24.března ve stáří 61 let. Tér František Petrovičky zemřel 25.března ve věku 74 let. Jelínek Václav Petrovičky zemřel 9.srpna ve věku 69 roků. Semerák .... zemřel 22.listopadu... Sňatky: V tomto roce byly uzavřeny čtyři sňatky: Ticháček Karel s Brunclíkovou Kristou. Dana Meirová se Svatošem Jirkou. Dubová Jarmila s Grätzem Adolfem. Braha Rudolf ... Narození: V roce 1959 se narodili tři občánkové a to dva chlapci a jedno děvče. Lidé přicházejí a zase odcházejí, nikdo zde nebude věčně. Uvědomme si to včas a snažme se svůj pobyt na této zemi přizpůsobiti tak, abychom odcházejíce také, mohli se klidně podívati zpět utěšujíce ce, že jsme nebyli zde nadarmo. Rok 1960. V tomto roce onemocněl kronikář František Palata. Koncem roku se jeho nemoc zhoršila a tím také jeho činnost jako kronikáře ochabla. Když pak roku následujícího zemřel, nebylo ihned přikročeno k volbě nového kronikáře ani k odebrání kroniky pozůstalým po zemřelém, snad z pietních důvodů, proto záznamy v kronice za rok 1960 i začátku roku 1961 jsou strohé. V soudruhu Palatovi odešel dobrý pracovník a veřejný činitel. Byl po mnoho let starostou, později, hlavně za okupace, předsedou MNV v obci. Byl nebojácným, dobrým hospodářem. V roce 1960, kdy dovršil 60i let, ukončil službu jako železniční zaměstnanec a odešel do důchodu, těše se že bude moci více věnovati svým zálibám jako včelám, myslivosti i zahrádkářství. Mnoho toho však neužil. Rozmáchnul se sice ale brzo končí. Čest jeho památce! Po s.Palatovi převzal vedení kroniky Josef Škop z čisla 85.na rozcestí. Narozen 1893 v Machově na Končinách, vyučen sedlářství, účastník první světové války a dvouletého zajetí v Rusku. Po válce zaměstnán jako řemenář v přádelně v Polici. V 66 letech odchází do důchodu. 157. Počasí: Zima mírnější i sněhu málo, počasí střídavé. Pokles teploty nejníže na 10-12C pod nulou. Jarní práce: V druhé půli března se vyjelo do polí na přípravu půdy pro setí. Hlášení z 13.dubna: jařiny zasety mimo směsek, které se budou síti postupně a pak ještě kukuřice a brambory. Socializace vesnice: V únoru bylo započato s výkopem základů nového kravína. Občané se zavázali odpracovati na nich 300 hodin. V květnu byly vyzdívány základy a pokračováno pak v dalších pracích. Stavba rostla pomalu následkem špatné organizace, celkem žádného dozoru a tím i nekázně na stavbě pracujících. Kravín byl do zimy tak tak zastřešen a v zimě se pokračovalo na vnitřních pracích, ovšem za stížených podmínek. Sloučení: Začátkem února provedeno definitivně sloučení Jednotného zem družstva Petrovice, Petrovičky a Maršova v jedno a to Jed.zem.družstvo V.Petrovice. Maršov si vymiňuje upravit spojovací cestu mezi Maršovem a Petrovicemi. V tu dobu provedeno také sloučení obou obcí. Maršov si ponechává vlastní kulturní činnost. V Maršově ustaven občanský výbor, předseda Genert Mir., další Ceralová Em., Vajsar Jos., Stierand Oskar a Dvořáček Luboš. V prvé polovině r.1960 pracováno také na územní reorganizaci tj.tvoření větších okresů i krajů, takže okres Broumov zanikne a bude spadat pod okres Náchod. Platnost nové územní reorganizace začíná 1/7 1960. Volby do nár.výborů: V dubnu a květnu konány přípravy k volbám poslanců nár.výborů všech stupňů i nár.shromáždění. Složkami Nár.fronty ustavení kandidátky byly na veřejné schůzi schváleny a kandidáti se veřejnosti představili se svým programem hlavně z vyšších stupňů. Volby se konaly 12.června 1960. Do místního nár.výboru zvoleni tito poslanci: Macoun Karel místopředseda SSD Jednota Rychtera Josef tajemník MNV původně skladník Genert Miroslav plánovač v kovoprůmyslu Kříž Oldřich člen JZD Petrovice Košťál Václav ředitel školy Ceralová Emilie členka JZD z Maršova 158. Braha Josef mandlíř Hubková Emilie členka JZD Bornová Marie úřednice Bőhmert Josef zaměstnanec vodohosp.svazu Duba Zdeněk plánovač „Kovopol“ Vajsar Josef traktorista Maršov Tér Václav traktorista Petrovice Braha Josef úředník Petrovičky Hornych Boh. zaměstnanec bělidla Do rady MNV jmenováni: Macoun Karel předseda MNV Rychtera Josef tajemník MNV Kříž Oldřich předseda zem.komise Košťál Václav předseda kult.a školské komise Duba Zdeněk předseda výstavby Braha Josef předseda finanční komise Do okresního nár.výboru zvolen Hanzel Břet.Bezděkov Do krajského nár.výboru zvolen Vacek Karel úředník Police Do nár.shromáždění Josef Hronovský předseda JZD Bohuslavice. Rozpočet MNV v r.1960: Směrné číslo rozpočtu činí 210000Kčs. Z toho z vyššího rozpočtu 126000Kčs Vlastních příjmů 84000Kčs Nejvyšší položka připadá na školství a to 95400Kčs, kde se prováděla úprava soc.zařízení. Sušení sen, žně JZD: Sušení sen se prodlužuje následkem nepříznivého počasí. Na nepřístupných místech pro sečení stroji sekla brigáda složená z občanů, kteří umějí dobře síct s kosou. Sušení se protáhlo až do žní, kterým také počasí mnoho nepřálo. Výmlat na nové výkonnější mlátičce po počátečních obtížích postupoval pak již rychleji zvláště když se počasí podstatně zlepšilo. Vyrobeno: Pšenice 552q, žita 1250q, ječmene 314q, ovsa 922q, brambor ... Vykoupeno: Žita 363q, lnu 304q, brambor ..., masa hovězího 354q, vepřového 132q, mléka 209086 l a vajec 63869 kusů. Stav dobytka: Krav dojnic 127, ostatního skotu 139, prasat 75, prasnic 20, koní 25. Hodnota nemovitostí JZD k 31/12 1960: Budovy 970000Kčs Stavby rozdělané 767000Kčs Energetické strojní zařízení 63000Kčs Výrobní stroje a zařízení 398000Kčs Dopravní prostředky 112000Kčs Základní stádo 707000Kčs Lesy 181000Kčs Nářadí 15000Kčs 3.213.00 Kčs 159. Převody: Manželé Bornovi žádají o převod nemovitého majetku na dceru Marii. Domek odhadnut na 12000Kčs, zahrada na 10000Kčs. Jest to číslo 11 na Petrovicích. Převod domku čp.29 v Petrovicích na Emilii Nemanovou po zemřelém manželu odhadnut na 7000Kčs, zahrada 200Kčs. Pole již předáno JZD. Václavu Dubovi povoleno zbourání chalupy čp.19 Petrovičky. Manželům Vitvarovým přenecháno zbořeniště kde stál domek č.32. Manželé Hruškovi kupují domek č.30 po mandlířském mistru Johnovi. Bratři Václav a Ladislav Jelínkovi koupili domek od Frant.Meira za 20000Kčs. Kultura a školství: Kulturní činnost se rozvinula. Začátkem února se začal promítati film v nově upravené místnosti v pohostinství Jednoty. Hraje se také loutkové divadlo při kterém hlavním činovníkem byl Josef Jelínek a Jenda Kleiner. I v Jednotě „Sokol“ se částečně cvičí a pro místní rozhlas ustaven rozhlasový kroužek. Oslavy 1.máje konány jako obvykle pěkným průvodem s hudbou a dvěma alegorickými vozy a četné účasti jak z Petrovic tak i sousedního závodu n.p.Veba do Police. Zde byl společný průvod městem zakončený projevem a hudbou na náměstí. K oslavám 15.výročí osvobození od nacistické okupace byly předneseny mateřskou školkou, vedenou s.Faltovou básničky a proslov předsedy MNV s.Macouna Karla. V tomto roce provedeny různé opravy ve škole hlavně zavedení splachovacích glosetů, nátěr a malování. Na vyšší stupeň školy odchází 9 žáků do Police, čímž se snižuje na zdejší škole jejich počet na 24. Zřizuje se proto dočasně jednotřídka. V tomto roce dostávají již všichni žáci učebnice a všechny další pomůcky zdarma, jejichž úhradu převzal stát. Mateřská školka si udržuje stav 18-20 dětí, které pod dozorem vychovatelky s.Faltové dobře prospívají, neboť jmenovaná se jim věnuje tělem i duší, takže jim plně nahrazuje matku. Ve školce se stravují i školní děti což je veliká výhoda jak pro ně tak i pro rodiče, kteří ani dost dobře nedoceňují pomoc státu a nadlehčení pracujícím ve výživě a výchově dětí a to téměř zdarma. Při příjmu rodičů do 1500Kčs měsíčně činí denní poplatek při jednom děcku 50 haléřů, při dvou se již neplatí nic. Při příjmu do 2500Kčs měsíčně při 1 děcku 1,50Kčs, při 2 jen 1Kčs a dále se snižuje. Včelařství: Tento rok byl příznivý pro snůšku medu. Proto výkup nedu i vosku byl značně překročen. Odstřel zvěře: Hlavní odstřel zvěře byl 4.listopadu. Složeno 17 zajíců, 3 lišky, 1 bažant. Ze škodné odstřeleno více vran a několik koček. Zemřelí: František Vavřena důchodce zemřel 7.ledna stár 72 roky. Kristina Hanousková, manželka bývalého obecního 160. tajemníka zemřela u své dcery v Teplicích 28.ledna ve věku 71 roků. Josef Neman důchodce zemřel 12.února ve stáří 73 roků. Růžena Štrauchová důchodkyně zemřela 29.září v 68 letech. Antonín Tér výměnkář zemřel 20.října ve stáří 76 let. Byl několik roků starostou obce před okupací. Narození: V roce 1960 narodil se jediný občánek Karlíček Ticháček. Sňatky: V tomto roce byly uzavřeny tři sňatky. Jana Suchomelová provdala se za Josefa Lokvence z Náchoda. Libuše Hubková uzavřela sňatek s Antonínem Čápem úředníkem zaměstnaným v Semtíně. Jiří Birke oženil s Růženou Kricnarovou z Hronova kde nyní oba pracují. Marie Hrubá provdala se za Josefa Nemejtu ze Lhoty. K socializaci vesnice: Dne 21.září t.r.provedena výměra pozemků zbylým soukromě hospodařícím zemědělcům Vavřenovi, Hrubému a Kaufmanovi. K odmítavému stanovisku jmenovaných ke vstupu do družstva, bylo to provedeno dle směrnic, které to povolují, když tyto pozemky soukromníkům narušují plánování velkých honů družstevních. V tomto roce nesplnili tito zemědělci výkup v některých druzích zvláště Kaufman v mléce a mase. Rok 1961. Počasí: I v tomto roce byla zima mírná s občasným drobným sněžením. Teplota klesla nejméně na 10 stupňů pod nulu. Dětem i dospělým nebylo dopřáno mnoho užití zimních sportů ani vožení na sáňkách následkem malého množství sněhu a přírodního ledu. Celý rok pak převládalo vlhčí, zvláště na začátku žní byly časté lijavce a oblačno. Jarní práce na poli následkem mírné zimy bylo možno začíti v druhé polovině (dubna) března. Představenstvo jednotného zem.družstva hlásí zasetí poloviny jařin již začátkem dubna a ostatní skončili do čtrnácti dnů. Následuje pak ještě řepa, brambory a kukuřice, která se má zasíti na 11,7ha. Socializace vesnice: Socializace vesnice postupuje pomalu neboť hlavní podklad k tomu je přeměna myšlení člověka, zvyklého ve vlastním podnikání a rozhodování, které nelze násilím přizpůsobiti dnešním potřebám, směřujícím k zprůmyslnění zemědělské výroby a tím také k odraňování rozdílu mezi městem a vesnicí. Členové družstva jsou ve velké většině již staří neboť jejich průměrný věk je přes 50 roků. Mladé síly pak více láká průmysl, kde vývoj pokročil daleko dříve a více než v zemědělství. Snad se může i bez obavy tvrdit že hodnocení zemědělské práce není na takové výši jak se zasluhuje vzhledem k své důležitosti a námaze. Družstvo je chovatelské proto odstraňuje dobytek tuberkulosní, jehož bylo začátkem roku 50kusů a koncem 32 kusy. 161. Stroje: JZD vlastní ... traktory, nakladač mrvy s rozmetadlem, 6 vlečných vozů, 1 sazeč brambor, traktorový obraceč a shrnovač sena, 4 samovazy, 1 mlátička U90 s lisem, 1 obilní kombajn Ž330 a další drobnější stroje a nářadí. Dostavba kravína: Na stavbě kravína chybí různý materiál, zedníci pracují také v Maršově na kejdovacím zařízení. Hlavní potíž je také s vyzdíváním jímky a jejím vybetonováním, kteroužto práci narušují časté podzimní deště a tím také spodní vody. Také omítnutí kravína dělá starosti pro nedostatek zeníků a lešení. Po delším jednání získání učňové ze zednické školy v Broumově, omítnutí však pro pokročilou dobu nedokončili. Některé nutné práce jako mechanický posun žlabů a nátěry prováděny ještě v prosinci, aby již několikráte odložený svod dobytka mohl býti proveden. Došlo k němu 10.prosince. Činnost MNV: Práce místního nár.výboru je stále spjata s vývojem a podporou jedn.zem.družstva, neboť za jeho správný chod a prosperitu s koumunistickou stranou zodpovídá. Na MNV byli znovu pozváni poslední dva soukromě hospodařící zemědělci Hrubý Josef a Vavřena Josef, neboť Braha Rudolf, který byl také mezi posledními a Kaufman Adolf kteří před tím do družstva vstoupili, když své hospodářství měli již v zuboženém stavu. Přes veškeré přesvědčování a dokazování o výhodách společného hospodaření a že nelze trpěti do nekonečna roztříštěnost zemědělské výroby v naší socialistické společnosti, poslední dva do družstva nevstoupili, hřešíce na to že násilné donucení do družstva se dosud nedoporučuje. Rozpočet: Na rok 1961 stanoven rozpočet částkou 144100Kčs Z čehož připadá na vlastní příjmy 64500Kčs Z vyššího rozpočtu pak 79600Kčs Nejvyšší položka připadá na školství 57500Kčs Také na místní komunikace hlavně na spojovací silnici mezi Petrovicemi a Petrovičkami věnována částka 26000Kčs. O přebytek z rozpočtu v částce 17097 Kčs žádáno o převedení na r.1962. 13.důchodcům navrženo zvýšení penzí. Stav obyvatel: V celé obci celkem 502 osoby 171 žen 231 mužů Petrovice 302 169 133 Petrovičky 108 53 55 Maršov 92 49 43 V zemědělství pracuje 85 v průmyslu 154 osoby Ve stavebnictví 5 Důchodců 96 61 35 V JZD pracuje 71 44 27 Věkový průměr zaměstnaných v JZD je 51 rok. Výměra půdy v JZD: Celkově 373ha z toho orné 268ha Záhumenky 24ha z toho orné 8ha Na jednoho pracovníka připadá 5,13ha. Držitelů záhumenek 43, na kterých chovají 45 krav a 593 slepice. Půda v soukromí: V soukromém vlastnictví je dosud 22,05ha z toho 14,90hs orné. Dobytek – chovají 13 dojnic, 13 ostatního skotu, 14 prasat, 4 koně, 120 slepic. 162. Stav dobytka v JZD: Dojnice 137, ostatní skot 162, koňů 25, vepřů 77, prasnic 18, slepic 642. Senoseč: Sušení sena probíhalo za dosti příznivého počasí, zvláště ve druhé půli července, takže sklizeň sena možno označiti za velmi dobrou. Když pak i sušení otav mělo příznivé podmínky, byla krmivová základna po této stránce zajištěna. Sklizeň jetelin se však nějak opozdila. Žně: Začátkem srpna počato s kosením žita za dosti špatného počasí, neboť denně pršelo. Toto přeháňkové počasí trvá do poloviny měsíce kdy se zlepšuje, takže sklizeň obilovin probíhá pak uspokojivě i když začátkem září byly zase přeháňky. Také mlátička se v posledním týdnu rozjela na plno takže se mlátilo i v nočních směnách. Při žňových pracích pomáhali brigádníci z patronátních závodů a to „Inventor“ výroba kovových hraček v Polici, vojenská správa v Náchodě a okresní soud tamtéž. Také zdejší občané někteří pomáhali zvláště členové KSČ při výmlatu. Odpracováno celkem 2157 brigádnických hodin. Brambory vybírány od začátku druhé půle září a skončeny za 4 týdny při příznivém počasí. Při vybírání pomáhají vždy zdatně žáci vyšších tříd polických škol za vedení svých učitelů. Výnosy, výkup: Pšenice 27q z 1ha celkem 632q státní výkup 668q Žito 26 1058 525 Ječmen 23 240 - Oves 26 799 50- Brambory 130 4900 1264 Dodávky: Maso plán 366,4q skutečnost 378,41q 106,5% Hovězí 206,4q 257,34q 124,6% Vepřové 152q 122,51q 81,6% Drůbež 8q 8,55q 106,6% Vejce 92000kusů 88853kusů 93% Vejce od 1 nosnice 120kusů 120kusů Mléko plán 273100 l 233830 l 86% Od 2 dojnice 2262 l 1957 l 86% Od záhumenkářů vykoupeno celkem 85673 l mléka a 14556 vajec. Masa vykoupeno 36,8q. Soukromě hospodařící zemědělci všecky produkty plně nesplnili. Finanční plnění: Plán příjmů stanoven v JZD částkou 1.353.910Kčs. Splněn však nebyl, proto snížena pracovní jednotka z 15Kčs na 13Kčs. Celkový počet odpracovaných jednotek 40589 tj.o 3034 více naž stanovil plán. Požár: Dne 20.září vyhořel v Maršově kravín a to v pravé poledne a z nezjištěných příčin. Byl přebudován před rokem pro 40 dojnic. Nad kravínem bylo uskladněno na 700q sena, které požárem znehodnoceno a vyvezeno na odlehlé místo. Pomocí požárníků z Petrovic a Petroviček bylo spáleniště vyklizeno a poněvadž strop zůstal zachovalý doufalo se že obnovení střechy a ostatní práce mohou býti do zimy skončeny aby dobytek, který byl umístěn různě i po stodolách, mohl býti zase ustájen. Nebylo však možno sehnati řezivo poněvadž okres se nesnažil pomoci, nakonec však plnění dodávek mléka požadoval dle určeného plánu. 163. Muselo se proto do lesa káceti a svážeti na pilu, čímž se všechna práce opozdila a svod dobytka se provedl uprostřed zimy do nedodělaného kravína. Tím také se značně snížila dojivost a plán výkupu mléka se nesplnil. Kultura, tělovýchova: Mimo obvyklých májových oslav pořádaných všemi složkami za vedení MNV podnikla místní osvětová beseda s některými dalšími činiteli za řízení ředitele školy s.Košťála sedm akcí a přednášek jak společenských, politických i zdravotních za celkové účasti přes 300 osob. Filmové představení osvětové besedy konané 74krát navštívilo 2475 občanů. Rybářský spolek z Police v němž jsou i soudruzi z Petrovic pořádá také filmová představení na dolejším konci obce v pohostinství u Mostu za vedení s.Novotného, která jsou četněji navštívena polickou mládeží. Finanční hospodaření osvět.besedy v Petrovicích: Příjmy včetně příspěvku MNV 3200 Kčs celkem 9258Kčs, vydání 9055Kčs. V obci je více spolků hlavně požárníci, kteří se skládají ze tří sborů, každý s vlastní sktříkačkou. Dále Svazarm který má 25 členů. Cvičí se hlavně ve střelbě na blízké okrskové střelnici a nejlepším z nich je Jiří Škop 15i letý okresní přeborník, který na mistrovství republiky ve střelbě získal osmé místo. Je zde i svaz mládeže i tělocvičná jednota, vyvíjejí však slabou činnost. Dnešním mladým chybí elán, který měla naše mládež hlavně v době útisku, chybí jim chuť a nadšení, neboť neznají žádné strádání. Snad jim chybí i správné vedení. Volby soudců: Koncem tohoto roku konány volby soudců z povolání a soudců z lidu tj.konání této funkce při zaměstnání. Po informačních schůzích a představeních kandidátů zvoleni lidovým hlasováním za naší obec s.Stašil z Hronova jako soudce z povolání a s.Jirmanová Marie družstevnice z Petroviček jako soudce při zaměstnání. Volby konány 3.prosince, čímž bylo v naší republice zlidovění soudnictví dovršeno. Přesídlení: Z Petrovic do Police se odstěhovala rodina Zídkova a to do vlastního domu. To stalo se v roce 1962. V roce 1961 dostavěl rodinný domek Hornych Bohuš pod č.102 v Petrovicích do kterého se v tom roce nastěhoval. Manželé Vackovi odstěhovali se do Police do vlastního domku. Zocherova rodina se odstěhovala do Police již na podzim r.1960 do vlastního domku. Tajemník MNV s rodinou přistěhoval se také již v listopadu r.1960 do Petrovic. Soudruh Jos.Richta přesídlil z Teplic, kde působil také jako tajemník. Manželé Martincovi odstěhovali se do Police k provdané dceři Boženě Vackové. Chalupu jejich žádá JZD, neboť pole od ní tj.čp.38 přebralo družstvo při svém založení. Domek čp.74 po zemřelých Zemánkových převzat také do vlastnictví družstva. Nastěhoval se do něho Thér Antonín mechanizátor družstva. Chalupu čp.58 po Geislerových koupili manželé Štrauchovi již v r.1959 kterou přestavěli v rodinný domek. Postavili si ho povětšině sami. 164. Úmrtí: 28.ledna zemřela Marie Dubová z Petroviček následkem nervové choroby ve stáří 57 let. 30.ledna zemřel Adolf Tér z Mezihoří, rodák z Petrovic. 18.února zemřel František Palata železničář ve výslužbě na poruchu ledvin ve stáří 61 let. Bývalý starosta, později předseda místního nár.výboru i kronikář obce. 19.dubna zemřela Marie Osobová, svobodná, zem.dělnice ve výslužbě na rakovinu ve stáří 71 let. 18.května zemřela Marie Bornová z Petroviček na srdeční chorobu ve věku 63 let. 22.května zemřela Jaruška Plná v Rokytníku u Hronova rozená Jansová z Petrovic. Zemřela na poruchu nervů v Havlíčkově Brodě ve stáří 40 let. 11.června zemřel Jan Vojtěch výměnkář ve věku 85 roků. 18.srpna zemřel František Krtička malozemědělec v.v. ve věku 75 let. 21.srpna zemřel Augustin Zemánek malorolník v důchodu v pokročilém stáří 83.roků. 11.října zemřel Antonín Hanousek obuvník a po mnoho let obecní tajemník, vedoucí ochotnického spolku a čilý funkcionář hasičského sboru. Zemřel, jsa ochrnut, ve stáří 76 let v chorobinci v Teplicích nad Metují. 16.listopadu zemřela Marie Škodová vdova po zemědělci ve stáří 68 let. Byla raněna mrtvicí u syna v Polici u kterého poslední dobu bydlela. 18.listopadu zemřela nejstarší občanka Kateřina Velcová vdova, jejíž muž padl v prvé světové vojně. Bylo jí přes 87 let. 12.prosince zemřela Jana Ševcová bydlící v Kozinku ve stáří 50ti let. Byla raněna mrtvicí a trpěla rakovinou prsu. 19.února zemřel Pušman z Maršova na srdeční nemoc. Sňatky: Thérová Manka provdala se za Miroslava Šlechtu zedníka pocházejícího ze Seletic. Žofie Bitnarová provdala se za Antonína Vítu kovodělníka z Bezděkova. Antonín Thér traktorista oženil se s Bohumilou Vajsarovou z Bělého. Jarmila Němečková z Petroviček provdala se za V.Ducháče z Machova. Žofie Brahová z Petroviček provdala se za Ladislava Műllera. Narození v r.1962: Thérová Hana, Nemejtová Alena, Ticháčková Soňa, Duba Zdeněk, všichni z Petrovic, Brahová Marcela z Petroviček. V Maršově se narodili tito občánkové: Ceral Jaroslav, Špačková Jarmila, Genertová Marie, Ducháčová Lenka, Lamka Petr, Koudelka Petr. Nrození v r.1961: Jan Drejsl, Kricnarová Jana a Svatoš Petr Petrovice. Přesídlení: Rodina Hornychova se přestěhovala do vlastního domku č.... který si v předcházejících dvou letech postavili. Tochler Oto a Telemanová Ema se přistěhovali z Police do vlastní chalupy, kterou koupili po Marii Osobové. Bergrovi z Petroviček odstěhovali se do Hronova. Adolf Stierand z Maršova se odstěhoval do České Metuje. 165. Rok 1962. Počasí: V lednu pokračovala ostrá zima, která začala 15.prosince minulého roku. Druhý týden lednový byl mírnější a 11.ledna prší. Přeháňkové počasí se pak udržuje. Koncem ledna sněžení, mrazy do 15 stupňů. Celý únor i březen padá sníh, přiměřeně mrzne a občas je i obleva, která činí sníh těžký a tím způsobuje po lesích značné polomy. Sníh, kterého bylo dobře na půl metru, v dubnu rychle mizí, což způsobuje dosti velký příliv vody do Metuje, Dědova. Pod Petrovicemi jsou proto v noci na 1.dubna hlídány mosty by nebyly zataraseny plovoucím dřevem a roštím, což se také stalo a voda před nádražím zaplavila silnici čímž ztížila přechod. Proto i začátek polních prací hlavně setí se opožďuje a teprve ve druhé polovině dubna se rozjíždí na plno. Začátkem května částečné oteplení a nastalé deště příznivě ovlivňují růst osevů. 10.května je k sázení 20ha brambor a setí kukuřice. Ostatní dobu tento rok převládalo počasí suché s velkými přechody do vedra, obratem pak zase silné ochlazení. Je s podivem, že přes dosti nepříznivé počasí trvající již po několik let, byla úroda letos zvláště obilovin bohaté jako snad nikdy. Možno to i částečně přičísti dnešnímu kolektivnímu hospodaření tj.ve velkém i přes mnohé nedostatky. Nemoce:V lednu a únoru panovala silná chřipka. Nemocnost v závodech stoupla na 10% bylo v nich proto povinné očkování proti chřipce. Schůze: V zimních a jarních měsících konáno několik schůzí. 17.února výroční členská schůze Jedn.zem.družstva Průkopník v Petrovicích, na které hodnoceno hospodaření za uplynulý rok, které nesplnilo předepsané plnění, proto snížena pracovní jednotka z 15Kčs na 13. Předsedou zvolen opět Frant.Pohl z Maršova. 25.března výroční členská schůze KSČ místní organizace. Činnost její hlavně zaměřena na podporu JZD v Petrovicích. Předsedou v nově zvoleném výboru jmenován Jiří Zvolánek po odsoupivším s.Frant.Novotném. 20.dubna konána veřejná schůze svolaná MNV a JZD. Program její „Důchodové zabezpečení družstevníků“ a o rodinných přídavcích na děti přednesla a vysvětlila přítomným s.Věra Macounová za okr.nár.výbor v Náchodě. Zákon tento značně přibližuje a v některých bodech se i ztotožňuje s důchodovým zabezpečením zaměstnanců v průmyslu. Na jaře konán sraz velitelů a všech činovníků civ.obrany. Dány instrukce pro případ válečného nebezpečí. Další školení a výcvik s ochrannými prostředky bude následovat. Mateřská školka: Začátkem července veřejná schůze svolaná MNV na které jednáno o existenci mateřské školky, které hrozí uzavření následkem nízkého stavu dětí. Předseda MNV s.Macoun nastínil kritickou situaci školky, do které jsou přihlášeny pouze 2 děti z Petrovic na příští období místo potřebných 20 dětí. Když pak shledáno osm dětí z Police, apelováno na ty kteří doma děti mají a přítomná inspektorka ze škol.odboru ONV v Náchodě slíbila prosadit trvání školky při počtu 16. 166. Na podporu tohoto usnesení navštíví ještě školský odbor v Náchodě předs.s.Macoun, řed.školy v Petrovicích s.Košťál a mateřské školky s.Faltová. 11.května konán kontrolní den adaptace kravína v Maršově za účasti složek jak okresních tak místních. Adaptace: Jednáno o různých dodělávkách jako elektrického vedení i provedení úpravy vodoinstalací, kteréžto práce nebyly již pro pokročilou zimu na podzim provedeny. Činnost MNV: Místní nár.výbor pracuje podle vlastního plánu práce. Rada MNV zasedá jednou za 14 dnů, plénum za měsíc. I komise pracují dle vlastního plánu a scházejí se pravidelně také dle potřeby. Veřejné zasedání MNV pak bývá čtvtletně v pohostinství Jednoty, bohužel však za malé účasti občanstva. Také do Maršova se občas překládá schůze MNV. Základní stálou starostí nár.výboru je zvyšování prosperity družstva, které se stále potýká s mnoha těžkostmi. Příjmy úhrnem 154043Kčs, z toho z vyššího rozpočtu 97600Kčs, výdaje 128603Kčs. Úhrn peněžních prostředků k 31.12.1962 47249Kčs. Škola: V červnové schůzi MNV ředitel Košťál vyložil obtížnou situaci se základní devítiletou školou v místě, ve které se stále snižuje počet žáků a tím jí hrozí možné uzavření dle stávajících nových směrnic min.školství o uzavření těchto škol s nízkým počtem žáků a dojíždění do vzdálenějších. Kde hledati příčinu toho? Jistě bude pravdivé poukázat mimo nižší porodnost na celkový odliv obyvatelstva z vesnic do města hlavně mladých, neboť město a jeho průmysl skýtá lepší životní podmínky ještě dnes než venkov, zvláště podhorské vesnice. I stavební ruch je ztížený dopravou neboť jsme na kopci a nedostatkem vhodných stavebních míst. Výstavba: Sociální zařízení, jako koupelny, splachovací glozety, které do nedávna na vesnici nebyly, se sice leckde zařizují, ale rodinný domek se za posledních 30 let staví teprve druhý. Jedn.zem.družstvo si nemůže dovolit stavět obytné budovy, neboť má důležitější úkoly výrobní jako výstavbu skladovacích prostor a opravu strojů a nemůže to dnes podniknout pro vysoké zadlužení. Následkem združstevnění i zestátnění zemědělství hlad po půdě zmizel a také po práci na ní, zvlášť když náš vyspělý průmysl má stálý nedostatek pracovníků. Za první republiky to bylo obráceně, pracovní síly přebývaly neboť výroba omezovala ve všech odvětvích zvláště v posledních letech neboť jsme byli v kapitalistickém zajetí, které nás rdousilo a nedovolovalo nám rozvinouti se podle svých možností. Výstavba spojovací silnice mezi Petrovicemi a Petrovičkami pomalu sice, ale pokračuje a je naděje, že příští rok se zhruba dokončí. Naváží se štěrk, drobná drť i písek. Po silnici se již jezdí, neboť i teď je schopna provozu. Plánovaná výstavba silnice mezi Petrovicemi a Maršovem, na kterou bylo slíbeno okresem 50000Kčs se neprováděla. Místní obec není schopna tuto akci sama zvládnout a bude nutné vyšší místa o tom přesvědčiti, aby pomohly. Tato silnice je dosti důležitá jak pro styk s Maršovem tak i jako výjezdová do hlavních polí JZD. 167. Zdejší družstvo má vůbec potíže s přístupem na pole neboť je mimo okresní silnice, tudíž všechny cesty jsou obecní, polní. Nemají ve většině tvrdý spodek jsou hluboké a včas dešťů jsou mnohde nesjízdné a jezdí se pak vedle po polích, čímž se snižuje orná plocha. Zásobobování: Zásobování obyvatelstva provádí lidové spotřební družstvo Jednota ve svých dvou prodejnách s ročním obratem přes milion Kčs. Také zásobování masem a masnými výrobky obstarává Jednota s obratem přes 300000Kč ve svých dvou prodejnách po uzavření samostatné masny, kterou vedl Jos.Thér. Připojené osady Petrovičky a Maršov jsou na tom hůře. Z Petroviček po uzavření prodejny, kterou mnoho let vedla Marie Brahová a po jejím odchodu do důchodu nějaký čas Karel Berger, který přesídlil do Hronova, musí chodit na nákup do Petrovic. V Maršově uzavřená prodejna byla letos zase dána do provozu a vede jí s.Hrušková. Pohostinství které mělo dříve název hostinec, vybudoval začátkem tohoto století František Ducháč. Měl při tom zřízen i dobrý obchod se vším možným. Říká se o něm, že různým způsobem přiváděl mnohé občany na mizinu a z toho pak stále přistavoval vedlejší dům č.16 kde bydlí dnes 5 nájemníků. Bylo to v době kdy byly výdělky malé a četné rodiny, lidi byli nuceni si vypůjčovat nebo kupovat na dluh. Bylo i dosti pijáků, kteří sice hodně pili, ale málo platili neboť neměli čím. Dluh tak rostl zvláště když se k tomu připisovalo až chalupa přišla na buben tj.do dražby. Kdo neměl alespoň chalupu ten na dluh nedostal. Hostinec po Ducháčových koupil v oce 1928 Václav Tér rolník, který prodal svůj statek Petru Drejslovi. Měl číslo 12. Tér Václav přišel o jedno oko v první světové válce, což mu dosti vadilo při hospodářství, proto živnost prodal. Při znárodňování po r.1948 přešel hostinec č.17 do správy. Přesídlení: Tér Václav se odstěhoval do bývalého Knolova statku a do pohostinství nastoupili v roce 1956 Grimovi, kteří po krátké době přesídlili jinam a po nich nastoupili Luňáčkovi, kteří v r.1961 opustili Petrovice. Po ročním uzavření bylo pohostinství dáno do pořádku a nastěhovali se do něho Josef Livora a Františka Lepičová z Jánských Lázní kde byla zdravotní sestra. Pohostinství v Petrovičkách, které měl posledně Karel Berger uzavřeno již před několika roky pro malý obrat a pro trvalé zaměstnání Bergrových v průmyslu. Také v Maršově uzavřeno pohostinství před několika roky, kde byli posledními Genertovi. V tomto roce si vyměnil domek čp.43 Vojtěch Bitnar s Frant.Osobou který mu předal domek č.94. Na Petrovice se přistěhovala rodina Dvořáčkova od Turnova. Sklizeň: Sklizeň sena i všech ostatních plodin probíhala uspokojivě i když počasí bylo občas střídavo. Žně začaly na Petrovičkách kosením ječmene kombajnem, potom v Maršově. Žito sečeno samovazy. Počasí v tu dobu příznivé, mlátička se brzy rozjela i v noci, obsluhována střídavě všemi složkami. Plynulost žní je zdržována častými poruchami strojů hlavně kombajnu. Přesto jím bylo posekáno 70% obilovin a sklizeno vesměs dvoufázově. 168. První dodávka státu 130q ječmene, 5.září splněn výkup žita 700q. Měsíc říjen byl příznivý na vybírání brambor, které bylo také do konce měsíce skončeno. I zde pomohly výkonnější stroje čímž ušetřeno mnoho brigádnických hodin. Lze očekávat, že při dokonalejší obsluze nových strojů po získaných zkušenostech letošního roku, bude příště účinněji využito nové mechanizace a tím docíleno dalších lepších výsledků. Otavy ve většině sklizeny na zeleno, tudíž ihned zkrmeny, čímž zásoby suché píce proti loňsku budou téměř poloviční. I kukuřice neměla pro svůj růst příznivé počasí, proto byla slabá, krmná kapusta naopak vydatná. Výborná úroda zrnin nahradí ve většině nedostatek ostatních plodin. Výkup: Celkem byla v tomto roce plánována výroba zemědělských produktů kromě sena i živočišných splněna a překročena, proto byl splněn i státní nákup. Stav: Stav skotu se zvýšil o 29 kusů, užitkovost krav stoupla na 2065 l na 1 donici tj. o 150 l více než loňského roku. Průměrná snůška vajec na 1 slepici 130 kusů tj.více o 10 kusů než v loni. Výše pracovní jednotky 15Kčs, v naturáliích dostávali družstevníci na jednotku 120kg obilí a tolik brambor. Nejvýše však celkem 500kg, ostatní proplaceno. Vyznamenání: Za 4.čtvrtletí 1961 bylo zdejší zem.družstvo „Průkopník“ vyznamenáno a odměněno jako nejlepší v plnění dodávek v podhorské oblasti na okrese. Také za III.čtvrtletí 1962 bylo vyznamenáno podobně. Tož milí družstevníci jen tak dále. Výstavba: 26.listopadu byla dostavěna silnice přes obec převzatá před 2 roky okresem. Jde za školu a připojuje se dole k silnici k Polici i k nádraží. Zásluhu o její provedení má hlavně předseda MNV s.Karel Macoun a př.komise pro výstavbu v obci Zdeněk Duba, kteří ještě s dalšími si vymohli její provedení. Je asfaltová, radost po ní chodit proti dřívější hrbolaté. Kultura: Spolková činnost je slabá i když spolků je dosti. Kulturní činnost se omezuje na ojedinělé případy, divadlo se nehraje i když zde byly před léty ochotnické spoky. Není o to takový zájem, také televizní vysílání připoutává více lidi doma a různá pracovní doba nedovoluje lidem se lépe scházeti a vesnice je odkázána sama na sebe. Celkem pořádáno 9 různých akcí a přednášek včetně dvou plesů s celkovou návštěvou 825 účastníků. Představení filmových, kterých bylo 58, se účastnilo přes 1000 osob. Obecní lidová knihovna, kterou spravuje ředitel školy s.Košťál a má 975 svazků, půjčila 82 čtenářům 987 knih, z toho 23 z mládeže. V Maršově z 285 svazků půjčeno 25 knih šesti čtenářům. Z májových oslav nuto zaznamenati konání průvodu v předvečer ku hranici, která byla po proslovu řed.školy s.Košťála před četným obecenstvem hlavně dětí zapálena. Před konáním průvodu postaven na hřišti vysoký máj s velkým úsilím mnoha občanů, který však prudký vítr vyvrátil. Postaviti ho znovu se již nepodařilo. Odstřel: Při hlavním honu bylo složeno 22 zajíců, celkově 15 srnčího a 5 lišek. Koroptve a bažanti pro nízký stav se šetří. 169. Zemřelí: Franiška Knitlová zemřela 9.února ve stáří 70 let. Anežka Dubová z Petroviček 6.března ve věku 85 roků. Marie Hubková hostinská u Mostu 6.března o 64 letech. Adolf Friml zemřel 9.června ve stáří 66 roků. Antonín Čáp byl raněn mrtvicí 3.října ve věku 56 let. Františka Fulková zemřela 21.listopadu v 79 letech. Narození: Thérová Hana, Nemejtová Alena, Ticháčková Soňa, Zdeněk Duba všichni v Petrovicích, Marcela Brahová Petrovičky. V Maršově Jaroslav Ceral, Jarmila Špačková, Marie Genertová, Lenka Ducháčová, Petr Lamka a Petr Koudelka. Sňatky: Thér Zdeněk si přivedl nevěstu Vlastu Soumarovou ze Žďárek. Karel Eliáš se oženil s Boženou Plnou z Police n.M. Škop Jos.kronikář. Rok 1963. Počasí: Letošní zima byla tuhá, jaká nebyla již po několik let. Koncem listopadu minulého roku začalo sněžit a dosti mrznout. Sněhu stále přibývalo i po celý leden. Mrazy dosahovaly 25 až 30 stupňů, sněhu bylo průměrně půl metru. Následkem silných mrazů byla brzděna doprava hlavně železniční, vlaky se zpožďovaly a některé byly vyjmuty z provozu. Práce v dolech hlavně povrchových byla ztížena, dovoz uhlí vázl i v závodech výroba, elektrárny omezovaly proud. Vodní elektrárny měly nedostatek vody, v domácnostech zamrzaly vodovody. Tato zima panovala v celé Evropě i v Americe a ještě s horšími následky než u nás kde nikdo nezmrzl, kdežto jinde celé desítky. V únoru pokračuje zima neztenčeně. V půli března obleva, takže sníh z polí skoro zmizel. Koncem března však zase sněžilo po tři dny, takže bylo sněhu na čtvrt metru. I mrazy vystoupily přes 10 stupňů. Brzy se však ukázalo slunce v celé své kráse a síle a sníh rychle zmizel. JZD nemohouce do polí kromě vyvážení mrvy pracovalo výhradně v lese, jak pro svou potřebu, tak i předepsaný výkup 100m3. 9.dubna začalo setí, také příprava výsadby brambor. Květen byl celkem příznivý na vzrůst všeho rostlinstva. Časté deště zavlažovaly půdu, mrazy ubývaly kromě dvou na konci měsíce, které sice připálily leckde vyklíčené brambory, ale ovocné stromoví již celkem dobře odkvetlo. Školení CO: V lednu pokračovalo školení občanstva v civilní obraně v případě plynových útoků. 17.ledna ples požárníků za hojné účasti. Tržba v pohostinství 5000Kčs. Také karneval začátkem března se vydařil. Tržba 6000Kčs. Je vidno, nebylo v té době o peníze nouze. V dubnu pořádán ještě kabaret JZD s patronátním závodem tj.správou okresního soudu v Náchodě. Účast družstevníků však slabá. Schůze: 16.února výroční členská schůze jednotného zemědělského družstva „Průkopník“ v Petrovicích. Vypláceny dobírky na jednotku, která vyšla na 15 Kčs. Předsedou zůstává Pohl Frant.z Maršova, agronomem Kříž Oldřich, zootechnik s.Šolc Josef mladší. Skupinářem Šolc Jos.st.na Petrovicích, v Petrovičkách Vajsarová Marie a v Maršově Ceralová Emilie. 170. 27.února společná schůze míst.nár.výboru a kom.strany Čsl.za účasti jedn.zeměď.družstva. Na pořadu plán výroby v JZD, rozpočet obce a patronátní smlouva. Hlavní referát z usnesení dvanáctého sjezdu strany přednesl člen okr.výboru KSČ s.Mlčoch. 13.dubna pořádán kabaret JZD společně s patronátním závodem tj.správa okresního soudu v Náchodě. Slabá účast družstevníků. Májové oslavy: 22.dubna schůzka všech složek na přípravu májových oslav. V předvečer 1.května pálena hranice, když před tím na hříšti postaven zdobený máj za četné účasti. 1.května byl společný průvod jako obvykle se zaměstnanci n.p.Veba 10 konfekce pod Petrovicemi do Police na shromaždiště, odkud pak společný průvod ze všech okolích obcí městem na náměstí, kde byl veřejnými činiteli přednesen projev o postupující socializaci v naší vlasti. Na závěr vyhrávala zdejší hudba. V průvodu byly různé alegorické vozy znázorňující dnešní pokrokovou dobu. Jak bývá tradičně zvykem, snaží se mládež jedné obce odnésti máj druhé obci a doma si jej postaviti, proto se máj první noc hlídá. Radešovští však špatně hlídali, neboť jim petrovičtí máj odnesli a doma postavili vedle svého. Mládenci z Radešova však nelenili a příští noci odnesli oba máje zase petrovickým. Schůze: 12.června společná schůze všech organizací i JZD svolaná okr.výborem KSČ a radou MVN na vypracování ačního plánu o možnosti splnění a překročení výkupu zemědělských produktů ve prospěch vyhlášené akce „Jedné miliardy navíc“ na úhradu schodku způsobeného tvrdou zimou. Po bedlivém úvážení a zkoumání všech možností shledáno, že dodávky všech produktů jsou dosti vysoké, takže bude i přínosem jejich splnění. Snad v dodávce vajec se podaří odvésti 10 tisíc kusů na víc. 15 a 16.června vyhlášena také národní směna ve všech závodech na úhradu tohoto schodku ve výrobě. Zemědělství však počasí nepřálo. Mateřská školka: Ředitelka mateřské školky s.Faltová žádá o uvolnění z místa. Chce být zaměstnána v Polici kde bydlí, čímž jí odpadne dojíždění. Žádost její na opětové naléhání kladně vyřízena a její místo obsazeno s.Vitvarovou z Bezděkova, která toho času působila v Machově. V s.Faltové odchází dobrá, všestraně činná vychovatelka i matka, která se dětem plně věnovala. V letošním roce je ve školce 18 dětí. Je třeba toto sociální zařízení tj.mateřské školky, které byly po revoluci r.1945 zakládány a státem jsou vydržovány, kladně hodnotit, neboť děti jsou v nich dobře zaopatřeny a vychovávány a to i od dvou do šesti let. Pobyt a stravování dětí v mat.školce je téměř zdarma. Do 1000Kčs čistého příjmu rodičů se nic neplatí. Do 1500Kčs se připlácí na stravném 50 ha denně za první děcko, za za ostatní nic. Do 2000 Kčs příjmu za první 1 Kč, za duhé 50 haléřů, za ostatní se neplatí. Nejvyšší poplatek jsou 2 Kčs při neomezeném příjmu. Nejsou proto dnes děti postrachem rodičů jako dříve, kdy byly příčinou bídy a nedostatků. Dnes pobírají ještě rodiče na děti rodinné přídavky, jejichž výše stoupá větším počtem dětí, kdy pobírají od třetího 171. a na každé další 160Kčs měsíčně. Senoseč: Sušení sen probíhalo jako obvykle za střídavého počasí, které panovalo v červnu, kdy četné bouřky a zase vedra se střídaly. Koncem měsíce se zlepšilo počasí a sušení pak pokračovalo rychleji i když dokončení se stále prodlužovalo. Žně: Žně začaly 5.srpna za dosti příznivého počasí. Jednotné zem.družstvo Petrovice mělo uzavřenou smlouvu s JZD Zaloňov o vzájemné výpomoci při sklizni kombajnem. Nejdříve vypomohou Petrovice zaloňovským kde jsou žně dříve a tito jim to včas potřeby zase odvedou. Na základě toho petrovičtí sklidili v Zaloňově obilí z 34 hektarů. Zaloňovští se pak však nechali dlouho prosit než přijeli na Petrovice dluh odvésti. Pokosené žito na ně čekalo mnoho dní, mezitím několiktrát zmoklo i částečně vzrostlo. I svoz pšenice k mlátičce se stále prodlužoval, jakož i úklid slámy pro nedostatek vozidel a zdatnějších pracovníků. Brambory se začaly vybírat 25.září školní brigádou z Police. Sklizeň kombajnem se omezila na několik málo ha pro nepříznivé podmínky jako zaplevelení a ztvrdlá půda. Koncem října byla sklizeň brambor skončena. Opožděnou sklizní vázla orba a setí ozimu. Celkově možno říci, že očekávané lepší využití kombajnů v letošním roce nebylo také zase pro poruchovost strojů. Ještě štěstí, že získán pásový traktor, který provádí hlavní orbu. Výnosy, výkup: Výnosy některých zrnin byly letos slabší, přesto stanovený plán výkupu byl splněn i překročen. Obilí odevzdáno 729q, jehož plán činil 715q, brambor místo 1150q odevzdáno 1208q při hektarovém výnosu 155q. Máku dáno navíc 6 1/2q, stonkového lnu o 200q. Mléko 280 tisíc l splněno pomocí přebytku od záhumenkářů. Výkup vajec 100 ticíc překročen o 20000 kusů. Záhumenkáři i soukromě hospodařící zemědělci splnili dodávky mimo vajec. Stav zvířectva: Stav skotu celkem 340 kuksů koncem roku, prasat 113, prasnic 15, koní 15, slepic 720. Pomoc brigádníků JZD 5630 hodin. Tržba: Celkový plán tržeb 1380000Kčs překročen o 249470Kčs. Rýsuje se proto zvýšení pracovní jednotky z 15 Kčs na 18 Kčs. MNV: Činnost místního nár.výboru stále spjata s růstem JZD. Předseda MNV s.Macoun Karel za léta svého působení pomohl mnohokráte smířlivým a rozhodným vystoupením a přesvědčováním rozřešit kritickou situaci ve prospěch družstva a celku. Také poslanec kraj.nár.výboru s.Karel Vacek z Police a s.Břetislav Hanzl za okres.nár.výbor navšítvili několikráte schůzi MNV a včas potřeby pomohli přitlačit. Rozpočet: Rozpočet na tento rok činil v příjmech 115547 Kčs s položkou z vyššího rozpočtu 48700 Kčs. Vydání 104007Kčs. Úhrn peněžních prostředků koncem roku 49989 Kčs z čehož bude nutno krýti některé položky v nastávajícím roce, neboť mají nedostatečné krytí. Všecky daně jsou včas vyrovnány. Občany odpracováno v zemědělství a v úpravě obce 2796 hodin. Počet obyvatelstva: Počet obyvatelstva se zvýšil o 8 lidí na 510 proti roku 1961 přistěhováním rodiny Dvořáčkových a Hauschových do vlastního domu č.16. Počet žáků v místní škole 17, do Police chodí 19 do vyšších tříd, studujících 11 na středních školách ponejvíce zemědělských. Počet žáků v zdejší škole stále ubývá, bude proto patrně v blízké době uzavřena a do Police budou jezdit všichni žáci. Nemusí však chodit pěšky jako kdysi. 172. Maršov: Život ve sloučeném Maršově probíhá normálně bez zvláštních událostí. Obyvatelé pracují v družstvu a v místním textilním podniku, kde se vyrábějí plátna na promítání filmů. Jednotlivci jezdí i do okolních závodů. Ze školy kde od r.1960 se nevyučuje byl zřízen svépomocí kulturní dům, kde jsou týdně promítány filmy a podnikány jiné kulturní společenské zábavy. V uzavřeném hostinci má lidové spotř.družstvo Jednota prodejnu. Rozhlasový přijímač v každém stavení, televizních celkem 11 na konci roku, což je vzhledem k špatnému přenosu počet dosti vysoký. Školu navštěvují děti ve Žďáře, do vyšších tříd jezdí do Police. I stavební ruch zde občas je, neboť v posledních letech bylo přestavěno několik rodinných domků. Maršovští si také postavili během roku tři důkladné lávky přes řeku Metuji, která klidně protéká zdejším údolím. Svědčí to o jejich společném úsilí zpříjemnit si život ve svém zákoutí, odděleném od ostatního světa vysokými stráněmi. Petrovičky: Petrovičky žijí více společně s Petrovicemi, neboť se častěji scházejí a pracují společně na družstevních lánech i kravíně, kde se pracuje na směny. I osdud jezdí mnozí do okolních závodů. V Petrovičkách je stále opuštěno několik chalup i domků, jejichž majitelé se v porevoluční době tj.po roce 1945 vystěhovali jak do pohraničí tak i jinam, ale nikdo na Petrovičky nepřesídlil. Pouze v roce 1960 Josef Šulc s manželkou jako důchodci si koupili chalupu čp.28 od pozůstalých po Krátkém. I hospůdka je opuštěná, kde bývaly i tancovačky třeba při harmonice. Poslední majitel Karel Berger se odstěhoval do Hronova v r.1959. není se do divit, že rodiče s dětmi to více táhne k městu již kvůli škole, zaměstnání i zábavě. Výstavba: Pro zvelebení obce a potřebu úpravy silnice v Petrovičkách byla již v loni započata výstavba opěrné zdi od Brahových čp.18 až pod Bornovi čp.11, čímž se silnice rozšířila a vyrovnala. Práce to byla tuhá, neboť po celé frontě téměř byl tvrdý kámen opuka, který musel býti drcen vrtačkami poháněnými silným kompresorem. V zápalu boje s opukou provrtal si Zvolánek u nohy palec. Na betonovém základě, téměř sto metrů dlouhém, bylo pak položeno pět až šest vrstev kvádrů různých rozměrů v počtu přes sedm set do výše dospělého člevěka. Kámen byl svážen v minulých letech z bouraček Teplicka. Je třeba ještě na vrch obrubník a upravit příkop pro odpad vody. Tato akce spadá pod komisi výstavby kterou vede Duba Zdeněk. Byla provedena na brigádnicky povětšině důchodci – Jirman Augustin, Škop Josef, Vosička František a Košťál Josef. Také mnozí ostatní občané pomáhali po několik sobot při stavbě. Bylo odpracováno mnoho set hodin. Také spojovací silnice mezi Petrovicemi a Petrovičkami je zhruba hotova a traktoristé se po ní čile prohánějí. Byla započata v roce 1946 brigádnicky občany obou obcí v prvních letech úplně zdarma. I když v posledních letech nadšení ochabovalo, jest to přece pomník družby a přátelství a ukázky, jak lze společným úsilím dosáhnout velkých úspěchů. Škoda, že někteří občané toto vše nechápou a jejich jména patří na pranýř. Civ.obrana: 9.prosince večer vyhlášena cvičná pohotovost a nástup štábu civilní obrany a dalších oddílů za přítomnosti člena okresní civilní obrany a dalších oddílů za přítomnosti člena okresní civ.obrany. Byly postaveny i hlídky mezi obcemi, které po hodině odvolány. Pohotovost trvala 5 hodin. Kontrolován stav ochranných prostředků, které potřebu nekryjí. 173. Aktiv kronikářů: 17.listopadu konán okresním odborem školství a kultury v Náchodě aktiv kronikářů spojený s výstavkou kronik, které byly odměněny v soutěži, pořádané o nejlepší zápis za rok 1962. První cenu získal kronikář z Bohuslavic. Naše kronika v soutěži nebyla. Aktivu se zúčastnili i kronikáři pionýrských organizací a to poprvé. Na okrese dosud 11 obcí nevede kroniku, nebo nemá kronikáře. Schůze JZD: 11.prosince konána členská schůze JZD, na které se rozhodovalo o hlavních funkcích v družstvu v novém období. Po marném úsilí nalézti nové, byli stávající předseda František Pohl a agronom Oldřich Kříž nuceni si funkce dále ponechat. Také zootechnik s.Šolc Josef mladší nemá zástupce. Požárníci: 26.prosince výroční členská schůze požární ochrany. Kladně hodnocena činnost za uplynulý rok. Nesplněno zůstává postavení nové zbrojnice, které ONV zamítl. Její uskutečnění dáno znovu do usnesení na příští rok. Rozhodnuto postaviti jí na místě zahrádky u rybníka. Žádáno také zlepšení telefonního hlášení při požáru. Důležitým bodem byla zlepšená výchova hasičského dorostu. Předseda na nové období zvolen Hanousek Josef ml., velitelem Vavřena Jaroslav a jednatelem Meier Jiří. Kultura a osvěta: Kulturní a osvětová činnost stále kolísá, neboť nemá pevné základy. Bylo pořádáno mimo 2 plesy 8 různých akcí dětských, mezi nimi oslavy MDŽ, při kterých byla největší návštěva kolem sta osob následkem účastí přednášejících dětí. Kino následkem slabých návštěv uzavřeno. I vypůjčování knih letos slabší patrně vinou televize, neboť počet přijímačů včetně Petroviček stoupl v tomto roce o 20 na 65. Přesídlení: Karel Eliáš ml.po svatbě přesídlil do Police, kde se podílí na výstavbě družstevního bydlení. Škop Jiří s rodinou a rodiče jeho manželky Košťálovi se přestěhovali do vlastního rodinného domku, který si po dva roky stavěli. Má číslo 103 a je to druhý domek stavěný v Petrovicích v posledních třiceti letech. Do chalupy č.41 po zemřelé Marii Heinclové se přistěhoval její příbuzný František Ševců, důchodce se svou dcerou. Do čísla 68 se přiženil Jiří Cerman z Police – Ledhuje. Souček Josef člen veř.bezpečnosti byl přeložen do Studnice. Různé: Vedení hořejší prodejny “Jednoty” převzala po Martě Gricnarové Šrůtková z Machova. V tomto roce bylo uzavřeno pohostinství dole “u Mostu” a zřízena tam kulturní místnost rybářů, kde jsou promítány filmy. Ze zemědělského družstva šlo do důchodu několik družstevnic – Jelínková Marie, Brahová Barbora, Brahová Anna z Petroviček a Vojtěchová Kristina, Krtičková Anna, Térová Marie, Lehejčková Božena z Petrovic. I když včas nutné potřeby vypomáhají, přece pracovní síla v družstvu byla oslabena. Je třeba těmto ženám i všem dalším vzdáti hold, neboť jejich shrbená záda a sedřené ruce dosvědčují jak těžko v celém svém životě pracovaly. Tělesná výchova: Tělesná výchova se nemůže vzchopit, cvičí občas sice několik jednotlivců, hlavně mládeže, potřebují také však větší elán. Doufejme, že na příští spartakiádu, se přece někdo odhodlá. Početný svazarm vybíjí svou energii ve střelbě. 174. Odstřel zvěře: Při hlavním honu položeno 17 zajíců a 10 kachen divokých. Snrčího odstřeleno celkem 10 kusů a 2 lišky mimo drobnější škodné zvěře. Včelstvo: Letos bylo vyzimováno 61 včelstev. Během roku jich 16 ubylo přestěhováním. Na podzim provedeno povinné léčení přípravkem BBF. Výkup medu 1,80kg na včelstvo byl splněn. Zemřelí: Karel Braha důchodce, bývalý železniční zaměstnanec, muzikant všeuměl, zemřel 22.ledna ve věku 81 roků. Heinclová Marie důchodkyně zemřela 4.března o 71 letech. Johana Němcová zemřela jako důchodkyně 6.března v 82 letech. Klosová Zdeňka učitelka v.v.rodačka z Petrovic zemřela 26.března v Trutnově a pohřbena v Polici ve věku 59 let. František Novák žel.zaměstnanec v.v.zemřel 9.dubna v Teplicích a tam i pohřben ve stáří 87 let. Barbora Brahová zemědělská důchodkyně do poslední chvíle pracující zemřela 15.května v Petrovičkách ve věku 69 let. Vintr Alois šofér v inv.důchodu zemřel náhle 4.listopadu v Polici, kde posledně bydlel, ve stáří 52 roků. Švanzová Františka, pocházející z Petrovic, kde měli kovárnu, zemřela v Broumově 11.prosince v 61 letech. Pochována v Polici. Sňatky: Palatová Jindra se provdala za Jiřího Cermana z Police. Ševců Vladislav se oženil s Věrou Vlkovou z Teplic. Souček Josef oženil se s Janou Soumarovou z Machova. Narození: Mirek Šlechta, Ivan Thér, Pavel Nemejta v Petrovicích. Stierand Oskar, Luboš Braha v Maršově. Vladislav Šilpert v Petrovičkách. Škop Josef, kronikář. Rok 1964. Počasí: Nový rok začíná mírnou zimou a malou dávkou sněhu za slabého mrznutí a přáním také mírné mezinárodní pohody, schylující se více k mírovému soužití všech národů. Vzájemná přání téměř všech státníků světa alespoň se tak vyjadřují. Nad to předseda ministrů SSSR s.Chruščov rozeslal všem hlavám států mírové poselství a návrh na řešení všech územních sporů mírovou cestou. Nelze však předpokládat že to bude cesta schůdná. Loutkové divadlo: 5 a 19.ledna sehráno loutkové divadlo řízené Josefem Jelínkem a pomocí Josefa Brahy a Jiřího Škopa. Úmrtí: 8.ledna zemřel Jaroslav Němec svobodný, vyučený typograf, 47 roků stár na rakovinu jater po předcházející infekční žloutence. 12.ledna na rybníce závody těch nejmladších na bruslích. 8.února konán ples požárníků. Počasí: Zima je ucházející, sněhu dostatek, silnější mrazy –15-20C byly koncem ledna a dále v únoru. V posledním týdnu února nastává obleva, polovina sněhu mizí. Ukazují se již holé břehy a cesty, země je však dosti promrzlá takže voda ze sněhu stéká povrchu. C.obrana: 10.února začalo školení civilní obrany tj.těch, kteří vloni vynechali. O zabezpečení krytů přednášel s.Novák z Bezděkova o chemických látkách a plynech i obraně proti nim lékárník V.Bitnar z Police. O vzniku a hašení ohňů podal výklad Aug.Duba z Petroviček. Upotřebení ochranných prostředků předváděl tajemník MNV Jos.Rychtera. Olga Jobová zdrav.sestra pak o ošetření různých úrazů. 175. Výroční schůze JZD: 13.února výroční členská schůze JZD za četné účasti jak družstevníků tak i patronátů a hostí. Probráno hospodaření loňského roku a následkem zvýšení výtěžků některých plodin, máku, len i masa zvýšena pracovní jednotka ze stanovených 15Kčs na 18Kčs. Na závěr dobré pohody zahrála hudba k poslechu i tanci. Jednota: 25.února výroční členská schůze lidového spotřebního družstva Jednoty, které zásobuje zdejší obec potravinami i drobným průmyslovým zbožím. Zjištěno některé zlepšení jako jakost chleba a dostatek masa a masových výrobků. Volby: V tomto roce vypsány do všech stupňů NV volby jakož i do Národního shromáždění a okresních soudců. Proto 27.února svolán aktiv předsedů včech složek národní fronty na němž byli seznámeny s postupem voleb. Každá složka jmenuje do MNV dva – tři kandidáty, z kterých pak bude potřebný počet poslanců vybrán a po schválení voliči zaregistrován. Počet poslanců v naší obci se zvyšuje z 15 na 17 podle směrnic, by v případě odchodu některého nemusela býti doplňovací volba. Do okresního nár.výboru volí Petrovice společně a Bezděkovem 1 člena, do krajského n.v.volí 1 člena obcí více, kterého navrhne krajská komise nár.fronty. Do místní vol.komise jmenováni Josef Škop, Marie Horáková, Marie Kubečková, Frant.Vosička a Pohl Jos.za Maršov. 3.dubna částečné zpřesnění kandidátů do MNV z 26 navržených jmenováno 19 tj.rozšíření o další 2 rozhodnutím rady MNV. Ostatní budou doporučení do různých komisí. MDŽ: K mezinárodnímu dni žen konána besídka dětí, které vzdaly hold svým maminkám pěknými básničkami. Počasí stále mlhavé studené, sníh sice zmizel, 9.dubna však padá nový. Polní práce tím se zpožďují. Volby: 23.dubna veřejná schůze voličů, na které místní vo.komise provedla definitivní jmenování, schválené přítomnými voliči, kandidátů do všech stupňů nár.výborů: Do MNV navrženi za poslance tito občané: Braha Josef úředník Petrovičky čp.24 Braha Josef řidič Petrovice čp.96 Ceralová Emilie skupinářka JZD Maršov čp.14 Drejsl Jan zámečník Petrovice čp.25 Dubová Anna členka JZD Petrovičky čp.10 Eliáš Karel skladník Petrovice čp.99 Genert Antonín mistr Petrovice čp.26 Hornych Bohuslav dělník Petrovice čp.10 Košťál Václav řed.školy Petrovice čp.64 Kříž Oldřich agronom Petrovice čp.52 Kricnar Vlastimil zámečník Petrovice čp.83 Macoun Karel místropř.Jednoty Petrovice čp.88 Palatová Františka dělnice Petrovice čp.68 Richter Basil úředník Petrovice čp.83 Rychtera Josef tajemník Petrovice čp.80 Šolc Josef zootechnik Petrovice čp.47 Térová Milostava skladnice Petrovice čp.40 Vajsar Josef traktorista Maršov čp.7 Do okr.nár.výboru navržen Hanzl Břetislav Bezděkov tajemník dosavadního okres.nár.výboru v Náchodě. Do kraj.nár.výboru Vacek Karel úředník Police n.Met., člen nynějšího kraj.nár.výboru v Hradci Králové. 176. Do nár.shromáždění schválen dosavadní poslanec Josef Hronovský JZD Bohuslavice. Soudce z povolání potvrzen Jan Strašil z Hronova. Soudcové z lidu pak zůstávají dále Marie Hubková z Bezděkova a Marie Jirmanová z Petroviček. Registrace kandidátů do MNV provedena 5.května. Jarní práce: Přípravami voleb čas rychle ubíhal, minul duben, setí jařin skončeno, brambory se dosazují i ostatní jarní práce se dokončují. Začátkem května počasí sice chladné ale vlhké a tím příznivé pro růst všeho rostlinstva. 17.května citelný mrazík jinak ale převládalo pěkné počasí. Začíná se také brzo s pasením, neboť zásoby dočerpávají. Volby: 3.června poslední předvolební schůze, na níž byli voličům představeni kandidáti do nár.výborů a předneseny úkony na zbývající období r.1964. Za všecky kandidáty promluvil s.Vacek a Hanzl o jejich činnosti v krajském a okresním NV. O zvýšených úkolech v zemědělství podal výklad předseda JZD s.Pohl. Stěžoval si také na slabou patronátní pomoc a neuzavřenou smlouvu s nimi. Patronát má správa okresního soudu v Náchodě, který sice se snaží pomáhat jak nejvíc může v čele s předs.soudu s.Mlčochem, sami však nestačí, neboť jich je málo. Dále má patronát Inventor n.p.výroba hraček, kde se odkazují na to, že mají většinou zaměstnance se sníženou pracovní schopností. Věcný příspěvek k potížím o našem zem.družstvu podal předseda MNV s.Macoun, jak o spojovací silnici mezi Petrovicemi a Maršovem, na kterou nejsou peníze, tak i o přebujelé státní výstavbě v některých městech, zatím co vesnice žije celkem postaru hlavně v bydlení a je přece hlavní živitelkou národa. Bylo již řečeno, že zem.družstvo nemůže bytovou výstavbu provádět, neboť nemá prostředky ani na postavení skladovacích prostor pro úrodu i stroje, které zimují venku. A družstevníci ještě většinou nesrostli s družstvem, nemají ještě k němu potřebný vztah a tudíž ani zájem pro vlastní nebo družstevní výstavbu bytů. 14.června konány všeobecné volby. Proběhly v naší obci řádně, volilo se ve velké většině veřejně v místní škole. Maršovští volili v Maršově. Všichni navržení byli zvoleni do svých funkcí. Do MNV zvoleno všech 19 poslanců. 14 jich obdrželo 100% hlasů, pro 5 hlasovalo 99,7% voličů. Celková účast při volbách přes 98%. Vydáno 9 voličských průkazů, z nichž 4 v nemocnici, 5 mimo bydliště. 5 občanů nevolilo-stáří, neuvědomění, nesouhlas. Zapsaných voličů 374, z toho 206 žen a 168 mužů. Volilo 8 osmnáctiletých, 32 přes 70 let, 8 jich bylo ve stáří přes 80 a 7 přes 85 přesně 87 roků a to Antonín Přibyl. 30.června veřejné zasedání nových členů MNV ve kterém složili slib, zvolena rada a ustanoveny komise. Předsedou již dříve jmenován tajemník Josef Rychtera. Do rady zvoleni Josef Rychtera, Bohuslav Hornych, který přijímá funkci tajemníka, Kříž Oldřich, Braha Josef Petrovičky 24 a Genert Miroslav za Maršov. Komise zemědělská: Kříž Oldřich, s.Šolc Josef ml., Vajsar Josef, Tér Václav a Horáková M. Komise výstavby: Drejsl Jan, Eliáš Karel, Nemejta , Kricnar Vlastimil a Duba Zdeněk. Komise školská: Richter Basil, Košťál Václav, Ceralová Emilie, Brahová Květa a Tér Antonín. 177. Komise finanční: Braha Josef Petrovičky 24, Braha Josef Petrovice 96 a Suchomel Jaroslav. Komise sociální: Genert Antonín, Palatová Františka, Dubová A., Bornová M. a Jedlinský Ant. Komise veřejného pořádku: Macoun Karel, Térová Miloslava, Šnáblová Helena a Škop Josef. Práce nového nár.výboru bude ztížena tím, že dle nových směrnic nebude pro naší obec uvolněn placený tajemník jako dosud a všecky práce a jednání nutno vykonávat při vlastním zaměstnání. Dosavadní předseda MNV Karel Macoun se vzdal funkce po 12ti leté poctivé službě své obci hlavně pro potíže se zdravím i přetížení v zaměstnání. Činnost jeho se vyznačovala velkou aktivitou při všech důležitých jednáních jak při zakládání zem.družstva a všech starostech po jeho vzniku tak i záležitostech obecních jako stavba silnice a p. Při jednání s občany uměl jim vniknout do duše a při manuelní práci jak při žních nebo na silnici jít vzorem. Senoseč: Začátkem června začala také senoseč za střídavého počasí, čímž se sušení protahovalo až do začátku žní. Sena bylo sklizeno dostatek a výkup splněn na 110%. Žně: Také při sklizni obilovin počasí většinou nestálé, takže pokosené obilí místy vzrostlo a vymlácené zrní mělo značnou vlhkost, takže jej sklady ani nepřijímaly a muselo se vozit do Meziměstí k dosušení. Nutno podotknouti, že v ostatním světě jsou živelní pohromy daleko větší při nichž mnoho lidí přišlo o život a statisíce o přístřeší a majetek. Letošní rok je přestupný a tyto přírodní katastrofy mu mnozí přisuzují. Pomoc brigádníků ze závodů i místních byla při sklizni slabší, neboť na vyhlášené brigády obyčejně pršelo. Proto na ukončení žní bylo přiděleno našemu JZD, jakož i jiným kteří zaostávaly, po sedmi dosluhujících vojínech. Přišli však dosti draho a stejně to nezvládli, neboť ani jim počasí nepřálo. Stroje pak také nemohly se plně uplatnit a mnoho slámy zbylo ještě na poli po sklizni brambor. Těch se urodilo nejvíce. Byly nasázeny na 30ha a průměrný výnos z 1ha 200q. Přes polovinu vybráno kombajnem, ostatní vyorány tegem. Pomohli je zase vybrat žáci devítileté školy z Police. V nejhorším čase pomohli nejvíce někteří důchodci. Výnos obilovin byl letos nižší, okopanin pak vyšší. Také živočišná výroba znatelně stoupla takže bylo možno téměř všechny zvýšené předepsané dodávky splnit. Odpracováno družstevníky 33190 pracovních jednotek, brigádníci pak 4542 hodiny. Plán tržeb celkem 1467000Kčs, skutečnost 1601000Kčs, tržba tudiž vyšší o 134000. Bylo proto možno vypláceti pracovní jednotku po 18Kčs mimo naturálií. Výstavba: JZD si upravilo z bývalého sálu Lokvenova opravnu strojů, neboť do nedávna byli nuceni spravovat pod širým nebem. Získali také za mechanizátora Josefa Hanouska ml., který byl proto uvolněn n.p.Kovopol – Police. Je proto předpoklad, že stroje budou nyní lépe opravovány a ošetřovány, čímž také zlepšeno jejich využití. Skladovací prostory jak pro stroje tak i úrodu, jakož i nesjízdné cesty hlavně spojovací s Maršovem, zůstávají dále nevyřešeny. Doufejme že i na ně brzy dojde. 178. Činnost MNV: Místní nár.výbor mimo vyřizování běžných věcí a společné práce se zem.družstvem byl zaměřen na přípravu a provedení voleb, o kterých již bylo psáno. V druhém pololetí se pak upravovaly ještě komise a připravovaly si plány pro svoji práci. Potíž byla s účastí předsedy MNV s.Rychtery na některých schůzích hlavně rady, kdy nebyl přítomen pro směnové zaměstnání. Po různých urgencích byla okresním nár.výborem povolena kancelářská síla na polodenní úvazek, čímž se značně ulehčí tajemníkovi i předsedovi. Po delším hledání byla tato síla nalezena v Maršově a to s.Růžena Brahová. Na krytí rozpočtu je částka 88000Kč, která po vyčerpání může býti zvýšena. Z plánovaných prací nebylo započato se stavbou požární zbrojnice a ukončení opěrné zdi v Petrovičkách, které posunuty na příští rok. Kultura: Kulturní činnost dosti slabá. Svaz mládeže, i když je jí dosti, nemůže se vzchopit k nějakému výkonu. Na hříšti sice je v létě dosti živo, na nějaký organizovaný program to však nevypadá. To co je podnikáno je vesměs společné s ostatními složkami ať již první máj, který měl obvyklý ráz nebo nějaká besídka s dětmi, nebo závody na rybníce v zimě, nebo sáňkování. Snad požárníci se více snažili něco podniknouti jako ples nebo zájezd do Polska a na Hvězdu. Také nutno poznamenat oslavu mezin.dne žen, kdy děti přednesly svým maminkám různé říkání za řízení svých učitelek. Zdejší školu navštěvuje 15 žáků a jejich stav se stále snižuje převážně vystěhováním mladých rodin do města. Podobný stav je v mateřské škole. Koupě, přesídlení: Letos v létě se přistěhoval z Bezděkova na Petrovice Karel Novák s rodinou do domku č.67, který koupil před rokem za 15000Kčs od dědiců po Josefu Francovi mandlířském mistru. Antonie Tumová sestra Jos.France, která v domku bydlela přesídlila do Police. Také František Hencl z Bezděkova koupil na Petrovicích domek č.45 od Josefa Ansorge účetního v JZD na 15000Kčs. Bydlela v něm rodina Dvořáčkova která se odstěhovala na Moravu. Henclovi však dosud v Petrovicích nebydlí. I pohostinství Jednoty č.17 mění často držitele. Vedoucí s.Lepičová byla nucena opustiti toto místo vinou svého druha Josefa Livory, který se opíjel a pak vyvolával výtržnosti. Po nich se ujali pohostinství Térovi z Petroviček č.12, ale po zkušební době museli to pro nemoc zanechati. Bylo proto nějaký týden uzavřeno až začátkem prosince se přistěhovala z Radvanic rodina Pěnkavova, která přebrala také smíšenou prodejnu po s.Šrůtkové z Machova. Počasí: 6.června silná bouřka při které dvakrát v Bezděkově uhodilo následkem čehož vyhořela dvě čísla. Na pomoc přijeli také požárnící z Petroviček. Petrovičtí po dohodě zůstali doma pro vlastní ochranu. 19.prosince vypukl menší oheň u Jos.Brahy čp.96 od petrolejových kamen. Byl však uhašen takže ohořely jen věci kolem a byla zničena malba. Přesídlení: Jaroslav Macoun učitel na devítíletce v Polici, bydlící v Petrovicích se přivedl manželku se sovětského svazu, kde se sní o prázdninách oženil. Za svobodna se jmenovala Naděžda Grigojevna Goško a narodila se na Ukrajině v městě Černigově 140km severně od Kijeva. 179. Jak k té známosti došlo? Matka jeho manželky Lidie Goško byla za druhé světové války na nucených pracích v Německu jako tisíce jiných z celé Evropy. Když začátkem r.1945 se blížil konec války a fronta pronikající do Německa nazadržitelně hlásila také jeho porážku, pracovní síly násilím v Německu držené, začaly houfně utíkat, zachraňujíc si tak život. Lidie Goško byla mezi nimi a na útěku se dostala do naší obce. Útulek ji nabídla s.Věra Macounová se synem, jejíž manžel Josef Macoun byl v koncentráku vězněn a v roce 1943 v Drážďanech popraven. Byla u nich od března do července, kdy nastoupila cestu domů. Po devatenácti letech nastoupila cestu do naší obce a do rodiny Macounovy zase její dcera. Byla všude mile přijata. Rodina Birkova ze strážního domku pod nádražím přesídlila do Hronova. Na jejich místo přišla rodina Repkova pocházející ze Slovenska. Kristová Libuše se přistěhovala do Kozinka kde pracuje. Žádá s rodinou o přesun do Německa. Do čísla 44, majetku Vitvarových se nastěhovali Dobšovi, příbuzní z Police. Němeček Miroslav ze Dřevíče se přistěhoval do Petrovic, kam se přiženil do rodiny Jelínkovi. Novák Ladislav bydlící v Broumově jako důchodce přesídlil do Petrovic. Roman František pocházející ze Slovenska přesídlil do Police. Švorčíková Františka důchodkyně odstěhovala se k dceři do Děčína. Její domek č.62 převzali Houškovi z Police. Hanzlová Anna zeměď.důchodkyně 82 roky stará byla umístěna v domě důchodců v Polici. 12.listopadu t.r.zvolen dosavadní prezident s.Antonín Novotný jednohlasně na další období. Je jen třeba aby jeho rad i kritiky bylo více dbáno ve všech odvětvích národního hospodářství a všech vrstvách naší společnosti. Také v Americe zvolen nový prezident Lyndon Johnson, neboť jeho předchůdce John Kenedy byl úkladně zavražděn střelbou z pušky. Pravý vrah nebyl vypátrán i když čin tento se stal na veřejné ulici před mnoha diváky. Myslivost: Při hlavním honu složeno 16 zajíců, 10 kusů srnčího odstřeleno během honebního období mimo množství drobnější škodné zvěře. Dodatečně hlášen odstřel 4 lišek. Včelařství: Letošní zimu šťastně přečkalo 42 včelstev a 2 uhynula. Snůška medu byla dosti příznivá, normální výkup byl proto splněn. Potíž je často s postřikem proti škůdcům porostu, neboť ne vždy se to včelaří dozvědí. Zemřelí: Axmanová Emilie důchodkyně zemřela 6.května ve stáří 72 roků. Dušánek Cyril důchodce zemřel náhle 22.října v 68 letech. Němec Jaroslav, poslední dobou brátný v konfekci n.p.Veba, zemřel po delší chorobě jater 8.ledna ve 47 letech. Narození: Nemejta Pavel, Šlechta Petr, Hauschke (Houštěk) Milan, Kricnar Vlastimil, Krista Jiří, Němečková Miloslava v Petrovicích, Pohl Josef, Ceralová Irena v Maršově. Ševců Arana. Sňatky: Jelínková Irena se provdala za Němečka Miroslava ze Dřevíče. Haasová Helena si vzala za manžela Nováka Ladislava z Broumova. Škop Josef, kronikář. 180. Rok 1965. 20 let oslavenin: Letos vstupujeme do jubilejního roku, kdy oslavujeme 20ti leté výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou. Zamysleme se nad tím a zpytujme, zda jsme každý učinili vše a pracovali tak, abychom si zasloužili a zajistili tuto svobodu, která byla vykoupena také mnoha tisíci našich padlých životů a utrpěním celého národa. Oslavme proto toto výročí svou poctivou prací a svědomitým konáním svých poviností. I prezident republiky s.Antonín Novotný ve svém novoročním projevu vyzval celý národ ke zlepšenému budování naší socialistické vlasti. Proto bylo uzavíráno množství závazků ve všech odvětvích našeho průmyslu a zemědělství i všude jinde směřujících k splnění výroby nad plán. Také v naší obci byly nár.výborem v dohodě se složkami národní fronty vyhlášeny závazky na pomoc zemědělství 1500 brigádnickými hodinami, na postavení požární zbrojnice 1200 hodinami a Maršov věnuje 500 hodin na úpravu kulturního domu a celé osady. Dle časových možností odpracuje se 1000 hodin na stavbě silnice k Maršovu. Rada míst.nár.výboru bude sledovat jejich plnění. Počasí: Počasí začátkem roku bylo vlhké. Sníh, který napadal na vánoční svátky, pomalu mizel. Stačil však aby děti ve volných dnech se do syta vyvozily. Byla předpovídána tuhá zima i meterologové ji předpovídali, ale nehádali dobře. Sněžení bylo sice časté a příroda byla stále oblečena do nového běloskvoucího šatu jako nevěsta ale mrazy dostupovaly ojediněle nejvýše 15 st.C. Práce: Pracovní ruch po Novém roce v naší obci nastal tak jako všude jinde. Lidé z průmyslu nastoupili zase do svých závodů, v zemědělském družstvu mimo normální službu v kravínech dodělávali výmlat lnu, který hned odváželi do sběren v Teplicích a Adersbachu. Že byl kvalitní, pomohl vydatně podpořit finančně pracovní jednotku. Přísun materiálu na spojovací silnice mezi Petrovicemi a Maršovem se zvýšil na základě protestu vzneseného nár.výborem a zem.družstvem za podpory zástupce KSČ na okresním nár.výboru v Náchodě. ONV totiž slíbil při slučování obou obcí že spojovací silnice mezi nimi se vybuduje. Stálé deštivé počasí způsobilo, že silnice, nebo spíše cesta k Maršovu byla místy nesjízdná a co se spravilo, nemohlo se pro nedostatek materiálu ani uválcovati. Jezdilo se proto a dosud jezdí vedle cesty po polích. Schůze JZD: 17.února výroční členská schůze JZD, která se konala na sále pohostinství Jednoty za hojné účasti družstevníků, zástupců patronátních závodů Inventoru Police a okresního soudu z Náchoda. Přítomní byli i mnozí hosté mezi nimi poslanec kraj.nár.výboru s.Vacek z Police. Schůze měla zkrácené řízení neboť podrobnější rozbor hospodaření za minulý rok byl proveden v předcházející členské schůzi. Přes některé slabší výnosy jako u pšenice a máku byla jedntoka udržena na stejné výši jako minule a to 18Kčs. Přispěla k tomu také překročená dodávka brambor, masa a lnu. 181. Celkovou situaci v našem družstvu zhodnotil kladně s.Vacek a slíbil další podporu hlavně při stavbě silnice k Maršovu. Funkcionáři družstva si ponechávají své funkce na další období. Jsou to Pohl František z Maršova předseda, Kříž Oldřich agromon, s.Šolc Josef mladší zootechnik. Vedoucími úseku jsou Šolc Jos.starší za Petrovice, za Petrovičky Vajsarová Jarmila, za Maršov Ceralová Em. Po schůzi vyhrávala k tanci hudba organizovaná patronátem okr.soudem.v Náchodě. Výroční schůze a hlavně tancovačky se chtěl zůčastnit také traktorista Kaufman Josef toho času na vojně. Zažádal si proto propustku, která mu byla slíbena. Nečekal však až jí dostane a jel domů. Solidní velení jeho útvaru poslalo druhý den pro něho dva kamarády, aby se s nimi vrátil k útvaru. Mezitím nějaký horlivec hlásil na státní bezpečnost, že Kaufman utekl z vojny, přesné znění udání se neví, a proto si pro něho přišli a odvedli na vojnu. Schůze žehu: 7.února výroční schůze spolku přátel žehu na které hlášeno 42 členů, kteří si platí na kremaci. I nečlenové se dožadují pohřbu žehem a katolická církev již neklade překážky svým příslušníkům, poněvadž to nebylo také nic platné. Nyní probíhá jednání o zřízení smuteční síně v Polici, aby pozůstalí se mohli rozloučit v místě se zesnulým a nemuseli jezdit až do Pardubic, nejbližšího to krematoria. První návrh zněl na zřízení síně v československém kostele, který je málo využit, na což správa kostela nepřistoupila, pak výstavba nové na katolickém hřbitově. Zde však byly na závadu některé hroby, které pozůstalí nedovolili přemístit. Poslední návrh je na zřízení síně v klášteře. Chybí k němu ještě schválení památkového úřadu. Před několika roky se jednalo o zřízení urnového háje v naší obci. Staral se o to hlavně Josef Hubka tehdejší předseda odboru. Pro nedostatek vhodného místa, nebo spíše pro neústupnost majitelů toho místa z akce dočasně sešlo. Schůze jednoty: V únoru se odbývala také výroční členská schůze lidového spotřebního družstva Jednota, která čítá 150 členů, každý s podílem 100Kčs. Jsou to vesměs občané Petrovic a Petroviček. Maršov má samostatnou prodejnu a členstvo. Zásobování: V Petrovicích jsou stále dvě prodejny. Dolejší, která je na polickém katastru a vede jí s.Šedová, je výkonnější neboť má průměrný měsíčný obrat 75000Kčs a to následkem kupujících z blízkého závodu Veby-konfekce. Ve schůzi bylo vedením Jednoty hlášeno, že z této prodejny bude letos zřízena samoobsluha. Hořejší prodejna, do které chodí také z Petroviček má nižší obrat neboť kolem ní jsou více zemědělské rodiny, které mají některé potraviny vlastní. Nemá také stálého vedoucího, který by měl o obchod větší zájem. Podobně to je i pohostinstvím, které je při hořejší prodejně. Obojí nyní vedou manželé Pěnkavovi. Zásobování obce je celkem uspokojivé hlavně potravinami. V zimním období je občas potíž s dopravou, když silnice není momentálně posypaná, což provádí jinak svědomitě za okres zdejší zem.družstvo. Místní org.KSČ: Činost místní organizace KSČ se hodnotila za minulý rok 14.ledna za účasti 23 členů, zástupce okr.odb.rady s.Kutíka a instruktora s.Mlčocha. Práce výboru a celé organizace se vyznačovala hlavně pomocí zem.družstva jak organizačně tak manuelně. V letošním roce na závazek 600 brig.hodiny odpracováno jednou tolik. 182. Také v řízení obce a jiných stranických úkolů je třeba pomáhat. Poněvadž většina členů je zaměstnána v průmyslových závodech kde zastávají mnozí i důležité funkce a ostatní jsou vesměs starší důchodci, kteří nejsou schopni již ani přijít do schůze těžko se plní potřebné úkoly. Předsedou zůstává Rudolf Ceral. Činost MNV: 24.února veřejné zasedání MNV s programem – zajištění brigádnické pomoci zemědělskému družstvu, příprava jarních prací, práce v akci Z tj.dokončení opěrné zdi v Petrovičkách, úprava celé obce, úklid posypu na silnici a volba výboru žen. Agronom Kříž hlásí postup jarních prací který je v začátku, neboť občas chumelí, je tudiž ještě dosti sněhu. Pro pomoc zemědělství navštíví poslanci své voliče a zjistí kolik hodin bude moci každý odpracovati při spičkových pracích a v Petrovičkách na opěrné zdi. Na spojovací silnici Petrovice – Maršov vyčerpány prostředky a proto žádati na okrese další. Ustanoven výbor žen a to 12ti člený s předsedkyní Helenou Šnáblovou. Také svaz mládeže se ustavil při JZD, který bude však potřebovat pomoc aby pevněji zakotvil. Poukazuje se na slabý zájem občanstva na dění v obci. 6.dubna veřejná schůze nár.výboru o jeho činosti za 1.čtvrtletí. Také dodávkové úkoly v živočišné výrobě a jejich plnění byly předneseny předsedou JZD s.Pohlem. Jejich dobré plnění potvrdil také přítomný krajský poslanec Karel Vacek. Výstavba požární zbrojnice se dále odkládá pro nepřipravenost a snad i finance. Prozatímní úpravu ulice od č.92 k 101 si provedli sousedící tam občané sami zvláště výjezd na hlavní silnici. S jejím vyasfaltováním se počítá zvláště na hlavní silnici. S jejím vyasfaltováním se počítá koncem 4.pětiletky. 5.května slavnostní zasedání míst.nár.výboru na oslavy 20 výročí osvobození sovětskou armádou v pohostinství Jednoty za četné účasti občanstva. Slavnostní zasedání MNV: Pořad: zahájení, kulturní vložky, zpráva o 20ti letém budování republiky, přehled o činosti MNV, vyznamenání místních občanů za budování socialistické republiky a vzpomínka na ty kteří za to položily životy. Schůzi zahájil a uvítal přítomné předseda Rychtera Josef. Školní mládež pak za vedení řed.s.Škopové a svaz mládeže přednesli kulturní vložky oslavující zrod a rozkvět naší republiky. Zprávu o 20ti letém budování naší socialistické vlasti osvobozené slavnou sovětskou armádou přednesl a rozebral předseda MNV, činost obecní správy podal tajemník Hornych Bohuslav. Vyzvedl nejříve výstavbu silnice mezi Petrovicemi a Petrovičkami což představuje dílo několika set tisíc a pro sloučená družstva nezbytné. V prvních letech výstavby, kdy se zúčastnil i tehdejší předseda Palata Frant., zemřelý v roce 1961, se pracovalo úplně zdarma. Nepřišli všichni, ale bylo jich dost, kteří neváhlali odpracovat celý týden v roce a to z obou obcí. Také postavení opěrné zdi v Petrovičkách v délce téměř sto metrů a výšce dospělého člověka se zaslouží zmínky. Je na petrovičkových občanech v těch místech aby si to sami dodělali a upravili. Asfaltová silnice přes Petrovice, která není na přímé lince dopravní nýbrž spojuje se s ní dvěma směry k Polici a k nádraží, je velkým přínosem k zvelebení obce. Byla pořízena mateřská školka v bývalé vile továrníka Škopa, kde se stravují i děti z místní školky což je velkým ulehčením pracujícím matkám. Za hlavní dílo možno považovat ustanovení jednotného zemědělského družstva v roce 1957, neboť to byl nejtvrdší oříšek po znárodnění průmyslu. Neboť toto dílo bylo uloženo k vykonání všude těm nejnižším složkám jak nár.výborům tak i organizacím KSČ a složkám v závodech. 183. Nebyla to práce snadná a trvala po několik let než se uskutečnila. Iniciátorem všech hlavních akcí byl tehdejší předseda MNV K.Macoun. Byl neúnavný v přesvědčování našich zemědělců o výhodách společného hospodářství. Nutno také bez nadsázky uznat že ani ze strany zemědělců nebylo snadné se hned rozhodnout pro společné hospodářství na zděděné půdě. Byli přece zvyklý rozhodovat na svém po svém. Je ovšem také uvážit že doba pokročila v technice, mechanizaci i v zemědělství hlavně vy vyspělých kapitalistických státech, kde zdrobnělé zemědělství je lividováno a zcelováno způsobem kapitalistickým a ve prospěch jednotlivců. Je jistě správné tvrdit že velká většina družstevníků by nechtěla již zpět do soukromého hospodářství. Jejich životní úroveň se pomalu vyrovnává s průmyslem. Na závěr slavnostní schůze bylo 7 občanů vyznamenáno čestným uznáním za obětavou práci při budování socialistické republiky a to: Macoun Karel, Kříž Oldřich, Macounová Věra, Ceralová Emilie, Škop Josef, Košťál Josef, Košťál Václav. Zpěvem pak byla potvrzena slavnostní nálada. K památce popravených: K uctění památky tří popravených soudruhů v naší sloučené obci za doby okupace byla vyvěšena plaketa ve výkladní skříni Jednoty se jmény a jejich podobiznami: Jsou to: Macoun Josef, Doležal Josef Petrovice, Jansa Oldřich Maršov. Čest jejich památce. O zhotovení pamětní desky na jejich počest požádán odbor školský a finanční okres.nár.výboru v Náchodě. Počasí: Jaro se přihlásilo první bouřkou 18.března a zima protahovala své trvání ještě do půl dubna silnými mrazy až 6st. Pak nastalo počasí velice deštivé. Jařiny byly sice zasety včas, ale výsadba brambor se protáhla do půl června. Dle meterologických záznamů nebylo podobné deštivé počasí 160 let. Povodně: Půda vodu již nepřijímala proto se rozlévala po cestách a rovinách níže položených, zvláště na Moravě a jižním Slovensku. Když pak ani hráze řek nemohly pojmouti příval vody zvláště Dunaje, protrhla se jeho hráz a celý kraj byl zatopen. Nejvíce byly postiženy okresy Komárno, Dunajská Streda a Rýmavská Sobota. Na 50 obcí bylo zatopeno a přes 50 tisíc obyvatel evakuováno. Při záchraných pracích pomáhalo 6 tisíc vojáků mimo pomoc civilní. Byly napáchány nedozírné škody hlavně na budovách, které byly pobořeny nebo podmáčeny. Spousty dobytka a drobné zvěře utonuly. Tisíce ha půdy nedaly již tento rok úrodu. S postiženými projevila se veliká solidarita ve všech částech republiky a na jejich zmírnění poskytována všemožná pomoc. Hlavní zatížení však padá na stát který se snaží výstavbu nových obydlí a hospodářských budov odstraňovati největší škody. V naší obci hlavně utlučených polí dešti a tím i slabší úrody nebylo větších škod. Také ovocné stromoví, které sice bohatě kvetlo mělo slabou úrodu. Sušení: Ale čas letí – nečeká – a je tady zase sušení. Počasí střídavé, jeden den to oschne druhý zase zmokne a tak kvalita sena není dobrá. Musí se proto více silážovat aby se aspoň částečně uchránila hodnota krmiva na zimu. Spartakiáda: Při tom všem spěchu se již dlouho připravuje světová událost, ale radostná – spartakiáda v Československu – která vždy celý svět udivuje svým dobrovolným, masovým a ukázněným vystoupením tisíců a tisíců cvičenců všeho druhu. Mnohým zahraničním návštěvníkům to nejde na rozum, že je vůbec možné něco podobného uskutečnit, neboť se za 4 dny vystřídalo na cvičišti 180 tisíc cvičenců všech vrstev. A přeplněný strahovský stadion jásal nad barevnou paletou 184. krásy, mládí a síly. I počasí se umoudřilo a sluníčko častokrát ozařovalo nadšené, osmahlé tvaře borců i diváků. Také z naší obce se účastnilo vystoupení na spartakiádě šest dívek a to: Jelínková Jiřina, Bőhmertová Jana, Suchomelová Marie, Brahová Věra, Térová Marie, Vavřenová Marie a Jobová Olina matka dvou dospělých dětí. K nim se připojilo pouze jedno děvče z Police. Na minulé spartakiádě cvičily za ženy Jelínková Irena, Bőhmertová Eva a Jana. Přípravy na žně: 6.července ve schůzi MNV byly projednány s JZD přípravy na žně, dosušení sen a krmiv na orné půdě. Bylo sděleno že stroje budou do té doby v pořádku, je třeba ještě zajistit pomoc patronátních závodů Tepny Hronov, Inventoru z Police a prokuratury v Náchodě. Když pak ještě nezačaly, odjeli traktoriské Tér Jiří a Jansa Jaroslav ke konci července na Slovensko do Rymavské Soboty na výpomoc. Nejdříve pracovali v traktorové stanici, pak vyjeli do polí, kde sklidili obilí ze 70 ha. Pobyli tam 7 týdnů. V naší obci začaly žně 23.srpna posekáním většího lánu žita samovazy. Nešlo to dobře neboť obilí bylo polehlé, dlouhé. Sklízelo se ze 124 ha polovice kombajnem ostatní samovazy. Počasí se ustálilo, proto se začalo i s výmlatem. Mlátilo se také na Petrovičkách, neboť mlátička v Petrovicích by to sama nezvládla, když plán výkupu měl býti splněn do 30.záři. Brambor se letos urodilo následkem nepříznivého počasí mnohem méně celkem všude. V našem družstvu byla sklizeň ještě ucházející, 140 q z ha a většinou kombajnem za vydatné pomoci brigádníků jak ze závodů tak i domácích hlavně důchodců a to při všech sklizňových pracích. Kukuřice byla na 1ha slabší, zesilážovala se. Len se vydařil na 16 ha byl vysoký, špatně se však trhal a obracel. Byl však dobrým finančním přínosem. Poslední byla sklizeň krmné řepy, která se skončila na Martina tj.11.listopadu. Martin přijel však na bílém koni proto poslední řepa se dolovala ze sněhu. Také již měsíc panovaly citelné mrazy, které poškodily i sběr brambor, jež musely být ze sklepů leckde vynášeny a přebírány. Horší to bylo s cukrouvkou v kraji, kde jí bylo na polích značná část a dolovala se ze sněhu i zmrzlé půdy. Nebyla proto všecka sklizena. Vydatnou náplní ve výživě dobytka v našem družstvu v pozdní době byla na 6 ha krmná kapusta, která vystačila do 8.prosince. Silnými mrazy a vysokou půdou byla ztížena i orba, přesto setí ozimu probíhalo uspokojivě. Výkup: Vykoupeno státem 874q obílí, 145q brambor, masa 583,96q, mléka 321800 l, vajec 112584 ks. Plán výkupu splněn. Na jednu dojnici připadá 2224 l mléka, na jednu nosnici 160 vajec. Stav zvířectva: Skotu 319 kusů z toho 155 krav, prasnic 8, vepřů 85, koní 15, slepic 700. Záhumenkáři 2 krav, 9 prasat, 375 slepic. Celkové peněžní výnosy družstva 2207407 Kčs. Rozdělení čistých peněžných výnosů 1087235 Kčs. Pracovní jednotka se hodnotí 18Kčs a rozdělením prémií v celkové hodnotě 130600 Kčs. Družstevníků 69. Soukromí zemědělci: Soukromě hospodaříci Hrubý Josef, Vavřena Josef a Drejsl Jan mají celkem na obdělávání 22 ha zem.půdy a vlastní 23 kusy skotu z toho 15 krav, 4 koně, prasata a slepice. Odvádějí celkem 38q obilí, 19500 l mléka, 60q brambor, 7500 vajec a 28q masa. Výkup splnili. Hrubý a Vavřena se domáhají vrácení svých původních pozemků, které jim byly vyměněny za jiné, vzdálenější, v rámci povolení úpravy družstevních honů. Hrubý mimo to žádá vrácení zabrané stodoly. 185. Škola: Do naší školy chodí letos zase jen 15 žáků, kteří se učí všichni v jedné třídě pod jendím učitelem. Příští rok jich však bude ještě méně, proto se vyplňuje obava že škola bude uzavřena. Všechny děti by pak chodily do Police kam už nyní jich chodí přes 20 do vyšších tříd. Bude to vyžadovat přizpůsobení autobusové dopravy, neboť šestileté děti z Petroviček by se těžko dostávaly do školy zvláště v zimě. Z Maršova chodí do nižších do Žďára kam je béřou sebou ti kteří chodí do vyšších tříd do Police. Je to důsledek vylidňování venkova přesídlením mladších rodin s dětmi do Police a Hronova do závodních bytů kde pracují jebo do vlastních, které si postavili. Počet obyvatel: Přirovnáme li to k roku 1920, kdy bylo v Petrovicích 405 obyvatel a v Petrovičkách 160, kterýžto stav se roku 1945 celkem nezměnil, mají dnes Petrovice 298 a Petrovičky 94 občany. Proto je nejméně 10 domků nebo chalup opuštěných a většinou již nezpůsobylých obývání a ve 12ti číslech bydlí vždy 1 osoba. Bude proto účelnější podpořit více družstevní výstavbu na vesnici, aby zemědělství nezůstalo bez pracovníků zvláště mladších, kteří také chtějí slušně bydlet. M.školka: Mateřská školka má podobné potíže s dětmi, neboť těžko udržuje potřebný počet a vypomáhá si dětmi z Police a Bezděkova. Vedení mateřské školky převzala po s.Všeteškové, s.Rulfová. Na místní škole nastoupil místo ředitele s.Kubec bytem v Polici za s.Škopovou z Bezděkova která odešla do důchodu. Výhledový plán: K činosti míst.nár.výboru možno poznamenat výhledový plán ve čtvrté pětiletce tj.do roku 1970. V r.1965-66 postavení požární zbrojnice, která byla již dvakráte odsunuta a bude patrně zase, dokončení spojovací silnice k Maršovu, v r.1967 rozšíření mostu v Maršově, pokrytí školní budovy eternitem. V roce 1968 nebo později poštěrkování a asfaltování silnice k Petrovičkám. V posledních dvou letech dodělati kanalizaci v obci, opravu požární zbrojnice v Maršově a v Petrovicích vyasfaltování ulice od č.92-101. Osud mandlu: MNV zažádal o mandl, který již mnoho let stojí a chátrá. Je dosud majetkem náboženské matice v Praze. Stroje jsou dávno vyklizeny, byty už zastaralé. Zbyly holé zdi a špatná střecha. Hodí se pro zemědělské družstvo za skladiště. Byt po nájemci Benešovi je v sutinách neboť do něho prší. Civ.obrana: Koncem léta byla vyhlášena v obci pohotovost civilní ochrany, která trvala týden. Kromě stálé služby na MNV u telefonu pro případné hlášení příkazů se nic nedělo. Závazky uzavřené k 20ti letému výročí osvobození v odpracování brigádnických hodin byly vesměs splněny a kde nebyly (pož.zbrojnice) byly přesunuty na silnici k Maršovu. Rozpočet: Rozpočet na letošní rok činil 53000Kčs včetně 16ti tisíc z vyžšího rozpočtu. Na silnici k maršovu přiděleno mimořádně 80300Kčs. Běžné věci na národním výboru vyřizuje vždy s.Brahová Růžena z Maršova. Kultura: Kulturní činost na vesnici se těžko probíjí. Bylo dohodnuto s občany pořádati společné zájezdy za kulturními podniky do měst autokarem. Přednášky byly konány dvě, Jednotou o ovocnářství a seznámením občanů s našim krajem ve filmu. Českosl.červený kříž pořádal jednu samozřejmě o ochraně zdraví. Vyvíjí i další činost o pomoci a ošetření nemocným nebo osamoceným, kteří již nikoho nemají. Předsedkyní je s.Palatová Františka. Také oslava mezinárodního dne žen, pořádána výborem žen na sále Jednoty, byla pěknou kulturní podívanou i poslechem dětí jak z mateřské školky tak i z místní školy. Všechny oslavovaly svoje maminky, projevovaly jim svou lásku a přály všecko nejlepší. 186. Májové oslavy byly jako vždy záležitostí většiny občanů i když převládají mladí jak při stavění máje tak i lampionovému průvodu k hranici za vsí, která byla za jásotu těch nejmladších zapálena. Honili pak vystřelené rakety a dlouho večer poskakovali kolem ohně dokud všecko neshořelo. Na 1.máje byl společný odchod v čele s vlajkami do Police a připojení k hlavnímu průvodu který pak za řízných pochodů procházel městem a končil na náměstí proslovem jak o oslavě 1.máje, tak i k 20ti letému budování druhé republiky. V průvodu jely různé a alegorické vozy znázorňující hlavně postupující mechanizaci v zemědělství. Pro mladé, svobodné je nejoblíbenější tancovačka což bylo i dříve, proto pouťové a posvícenské zábavy a plesy mají návštěvu jistou. Starší však míní že tance dříve byly líbivější, neboť ty dnešní moderní po většině představují tančící jako schvácené zimnicí. V Maršově, kde život je více jednotvárný, umějí se také pobavit a být veselí. Z jara pořádali karneval, na podzim mikulášskou zábavu a mezi tím také pouťovou nebo posvícenskou, aby se vytrhli z toho všedního dění. Mohou si promítnouti i film v kulturním domě, který si zřídili ze školy, kde se nevyučuje, nebo vypůjčiti knížku z knihovny se třemi sty svazky. Z knihovny v Petrovicích, která má na 1000 svazků bylo v zimě, kdy je otevřena vypůjčeno 510 knih většinou zábavných. V kině rybářů u Hubků, které spravuje stále Novotný Frant. bývá často slabá návštěva jako všude, neboť televize i rozhlas značně omezují návštěvy ve všech kulturních i sportovních podnicích, neboť v televizi vidí a slyší celý svět doma z otomanu. Kdyby tak mohli vstát naši rodiče, nás starších, nebo babičky a dědové zvláště kteří neviděli auto ani letadlo, ti by žasli jak si žijeme a jaké máme možnosti. I to nejsme ještě často spokojeni. Tělovýchova: Z tělovýchovy zaslouží uznání vystoupení 7 cvičenek na spartakiádě a jen 1 z Police – což je pro Petrovice i pro ně samé velkým úspěchem. Základní nácvik prodělávaly doma, doplněk pak v Polici. Jinak bylo na hřišti celé léto dosti živo, kde se děti i mládež proháněli ponejvíce s míčem při různách hrách. Nově zvolení funkcionáři předseda Jobová Olina, jednatel Šnábl Ladislav a cvičitel Hanousek Josef slibují že tělovýchova se zlepší. S pravidelným cvičením již začali. Požárníci: Také požárníci volili nové funkcionáře předsedu Gricnara Václava, velitele Šolce Josefa a jednatele Meiera Jiřího. Ve své zprávě uvádějí že kromě normálního cvičení nebylo třeba zásahu při požáru. Výstavba zbrojnice se letos neuskutečnila. Bylo usnesené vykonati pravidelné roční prohlídky bezpečnostních opatření proti požárům u topných těles, komínů a p. Výbor žen: K činosti výboru žen možno přičísti ještě pomoc při žních a jarním úklidu obce. Přesídlení: Šlechta Miroslav přesídlil s rodinou do Seletic okres Jičín odkud pochází. Ticháček Karel se přestěhoval do závodního bytu Veby n.p.kde pracuje. Podobně také Kratěna Zdeněk. Kricnar Vlastimil člen míst.nár.výboru přesídlil do Hronova. Burián Vendelín do Trutnova kde je zaměstnán v elektrárně. Duba Zdeněk do Hronova kde získal byt družstevní výstavbou. Braha Josef do Olivětína kde je zaměstnán. Byl po několik let pokladníkem v nár.výboru. Ducháč Antonín přesídlil z Maršova do Police. Všichni s rodinami. Bergrovi, kteří se před čtyřmi lety odstěhovali do vlastního domu v Hronově prodali bývalou hospůdku v Petrovičkách Jiřímu Knotkovi z Náchoda za 4000Kčs. Bylať od té doby neobydlena. 187. Komise veř.pořádku: Komise veřejného pořádku při MNV řešila v tomto roce tři případy, narušení socialistického soužití. Byly to vesměs slovní potyčky a urážky – jedna tělesná – které byly podle zákona soc.republiky ohodnoceny výstrahou a pokutou od 50 do 200 Kčs. Mylivost: Při hlavním honu složeno 19 zajíců, 6 bažantů a za rok 7 kusů srnčí. Po družstevních lánech se v zimě prohánělo stádo divokých prasat celkem 16. Rozrývali půdu a hledali potravu hlavně na brambořištích. Nebylo radno se s nimi setkat zvláště s holýma rukama. Čtyři kusy se podařilo odstřelit Zdeňku Thérovi a Karlu Jandovi z Police. Na léto se stáhli do hlubších lesů odkud přišli. Na 30 bažantů hnízdí v blízkém okolí a libují si to, neboť měli v zimě pěkné chráněné krmelce z pohrubin, které jim obstaral hospodář Josef Tér z Petroviček. Včelstvo: Pro včely nebyl letošní rok příznivý zvláště ne na jaře, kdy stále pršelo do květu. Snažily se proto v pozdnějším létě a podzimu, kdy počasí bylo již pěkné, aby také plán splnily. Přesto bylo medu méně. Světoděj: Na světě stále trvají boje mezi pokrokovými silami a vydírajícím kapitalizmem zvláště americkým a to ve všech světadílech. Některé osvobozené národy nechají se zvyklat ve svých cílech, odstraniti svou zaostalost a bídu, hlavně však za dolary znovu přikyvují těm, kteří je donedávna vykořisťovali. Není to však lid nýbrž některé její vlády nebo pohlaváři, kteří se nechají zlákat a jsou i proti svému lidu. Nejtěžší rány dostává nyní jižní a severní Vietnam, kde střídající se vlády generálů v jižním Vietnamu za pomoci čtvrtmilionové americké armády a diktátu americké vlády v čele s prezidentem Johnsonem bojují proti svému lidu. A ten lid se obdivuhodně brání přesile a technice a věří ve své vítězství podporován jsa sympatiemi i různou pomocí všeho pokrokového lidu na celém světě. Uvědomujeme si dobře a včas jak kldně u nás žijeme i když máme starosti ale nikoliv nějaký nedostatek a strádání jako třeba ve Vietnamu i všude jinde kde panuje vraždící diktatura a vykořisťování. Vesmír: V posledních letech začaly také průzkumné lety do vesmíru, u mnohých lidí do posvátné nebeské říše. První byl sovětský kosmonaut Gagarin, který obletěl naší zeměkouli v kosmické lodi poprvé 12.dubna 1961 za 108 minut. V letošním roce v březnu obletěli dva sovětští kosmonauti 17 krát zemi a jeden z nich opustil na 20 minut kabinu a letěl prostorem zároveň s lodí připoután k ní volně pro zajištění lanem. Podobné pokusy prováděli i Američané, kteří setvali ve vesmíru 14 dní a obletěli zemi přes dvěstěkrát. Prvním cílem kosmonautů a stavitelů lodí bude přistání na měsíci. Kdy a kdo se tam nejdříve dostane? Tato otázka je stále opakována v celém světě. Sňatky: Josef Šolc zootechnik zdejšího zem.družstva se oženil s Marií Chrástkovou z Radešova, která přesídlila do Petrovic. Ivanka Rychterová se provdala za Jana Jaška horníka z Ostravy kamž s ním odjela. Jarmila Bitnarová z Petroviček provdala se za Jaroslava Pišnu řidiče a přestěhovala se sním do Zdobnice okres Rychnov. Milena Kaufmanová z Petroviček si vzala za manžela Miloše Ptáčka. Marie Hornychová se provdala za Josefa Kulicha kovodělníka, který přesídlil do Petrovic. Eva Bőhmertová se provdala za Antonína Bonuňka horníka toho času ve vojenské službě. Ludmila Pohlová z Maršova si vzala za manžela Jaroslava Knitla 188. ze zem.družstva Žďárky, kam přesídlila. Marie Pohlová z Maršova se provdala za Václava Johna, který se usídlil v Maršově. Jarmila Hrubá si vzala Luboše Dvořáčka malíře z Maršova, k němuž se přestěhovala. Josef Braha z Petroviček hospodářský pracovník se oženil v Věrou Švorčíkovou ze Žabokrk. Pavel Eliáš kovodělník se oženil s Marií Bohadlovou z Hronova kam také přesídlil. Miroslava Frimlová se provdala za Vítězslava Volhejna t.č.na vojně. Josef Rychtera kovodělník se oženil s Růženou Škopovou z Teplic. Narození: Jana Vítová, Grőtzová Dana, Krulichová Edita v Petrovicích. Zdeněk Thér – osvojení. Miroslav Štierand a Luboš Dvořáček v Maršově, Josef Ptáček Petrovičky. Zemřelí: Václav Tér bývalý rolník pak hostinský posledně v důchodu zemřel 28.listopadu stářím v 75 letech. František Novák svobodný, strážný ve Vebě, invalida zemřel 23.července oběšením v 50ti letech. Františka Jansová důchodkyně zemřela 9.srpna ve stáří 79 let. Marie Šmídová důchodkyně zemřela 15.září ve stáří 78 roků. Anna Bartošová důchodkyně zemřela 24.listopadu v 80ti letech. Josef Ptáček novorozeně z Petroviček. Václav Kricnar původně pekař v Petrovicích posledně u lesní správy zemřel na vnitřní potíže v Adersbachu jsa 66 roků stár. Anna Kricnarová původem z Petroviček Jirmanová zemřela v Polici 20.srpna v 74 letech. Jubilejní rok 1965 končí. Škop Jos. kronikář. Rok 1966. Rok 1966 plynul v naší obci i celém světě bez velkých události. Boj o převahu mezi socialistickými a kapitalistickými státy beze zbraní i s nimi dále trvá. Vedou se stále jednání o vyloučení válek i usnesení se o tom píší, dobrá vůle však k uskutečnění chybí. Počasí: Zima celkem mírná, nejnižší teplota 10st.pod nulou. Sněhu spadlo zase dosti, nemá však dlouhé trvání. Leden suchý, pěkný, únor teplý, ke konci mlhavý, děšť se sněhem, ale hned zase teplo až 15st. Jarní práce: Na jižní Moravě se seje i v jižních Čechách začínají, v našem družstvu připravují půdu. 5.března první bouřka. 14.března přikryl rozkvetlé již bledule zase sníh ale dlouho nepobyl, aby ještě koncem března a začátkem dubna spadl poslední. Zaseto bylo všecko včas, jen výsadba brambor nebyla do konce dubna skončena. Příroda se již za zpěvu ptactva plně probouzela a třešně ukazovaly své první květy. Výr.schůze: V zimních měsících se odbývaly jako vždy výroční schůze spolků. 20.ledna vesnická organizace KSČ jejímž hlavním bodem bylo projednání předsjezdových materiálů k 13tému sjezdu strany který, se bude odbývat letos v Praze. 23.května konána výroční členská schůze spolku “Přátel žehu”, na které přednesl referát z valné hromady konané v Praze přítel Tér Jos.z Police. Podal také zprávu o zřízení obřadní síně v Polici, které vázlo na mrtvém bodě. Je na polickém nár.výboru, aby provedení uspíšil. 16.února výr.členská schůze jednotného zem.družstva “Pokrok”. Byla podána zpráva o hospodaření v minulém roce a vypláceny při tom doplatky obsahující polovinu hodnoty odpracovaných jednotek. Že byl minulý rok pro naše družstvo příznivý, stoupla pracovní jednotka včetně prémií přes 20 Kčs. Jinak loňskou neúrodu spojenou s povodní rozbral s.Vacek 189. krajský poslanec a připoměl, že je nutno zvyšovat zemědělskou výrobu neboť dovoz nás značně vyčerpává. Předsedou družstva zůstává dále Pohl František z Maršova, zootechnikem s.Šolc Josef a agronomem zvolem Thér Antonín za Oldřicha Kříže, který se této funkce vzdal. MNV: 22.února veřejná schůze občanstva svolaná MNV, KSČ a lidovým spotřebním družstvem “Jednota”. 1.bodem byl výklad a diskuze k tezím 13.sjezdu KSČ, který přednesl s.Mlčoch, člen okr.výboru strany. Projev byl bez diskuze. Tajemník s.Hornych a předseda fin.komise Braha Jos.z Petroviček přednesli finanční efekt za minulý rok, jehož rozpočet činil 53300 Kčs včetně dávky z vyššího rozpočtu 16000Kčs. Mimořádně přiděleno 80300 Kčs na spojovací silnice k Maršovu. Daně i ostatní poplatky zaplaceny. Čilá debata byla o nesjízdných cestách, kterých má zdejší družstvo víc než dost. Zástupce okresu tvrdil, že kdo rozbije, ať je spraví a zástupci družstva př.Pohl a zoot.s.Šolc namítali, že úkolem družstva je zvyšování výnosů všech zem.produktů a ne opravovat cesty na které nestačí neboť nemají lidi ani prostředky. Zvláště když si musí často dělat sami náhradní díly ke strojům které nejsou k sehnání. Na rok 1966 rozpočet 49700 Kčs a mimořádně 30000. Zásobování: Za Jednotu promluvil její zástupce s.Macoun o zásobování obce. Ze stoupající tržby usoudil, že životní úroveň občanstva se zvyšuje. Zřízením samoobsluhy z dolejší prodejny se i kultura prodeje zvyšuje. Čsl.ČK: 2.března konána výroční členská schůze českosl.červ.kříže. Jeho předsedkyně s.Palatová podala zprávu o poskytnuté pomoci zvláště osamělým starším lidem. Tato dobročiná pomoc zaslouží si větší účast. C.obrana: 3.března školení civilní obrany u Hubků. Přednášel s.Jarosl.Macoun na téma – je válka nevyhnutelná ? MNV: 12.dubna veřejná schůze občanů svolaná MNV v pohostinství Jednoty. Byla podána zpráva o jeho činosti za 1.čtvrtletí, probrány nové směrnice řízení nár.výborů a jejich zvýšená pravomoc i zodpovědnost. Bylo také oznámeno definitivní rozhodnutí o uzavření zdejší školy pro malý počet žáků. M.školka: Mateřská školka zůstane i když nebude dostatečný počet zdejších dětí. Bude se doplňovat z okolí. JZD: Jednotné zemědělské družstvo se rozhodlo postavit 4 bytové jednotky. Hledá se proto vhodné místo. Más.oslavy: 1.máj byl v tomto roce pěkný, slunečný a teplý. Třešňové stromy již rozkvétaly, užívaly také jarní pohody jako celá příroda a mávaly svými ratolestmi posypané květy vstříc letní době a slibovaly hojnou úrodu. Májové oslavy se konaly jako obvykle v předvečer stavěním máje na hřišti a průvodem k mírovému ohni, u kterého se hlavně mládež do syta vyskotačí. Ráno pak se šlo ke společné oslavě do Police. K uctění májových dnů vystoupil na sále Jednoty 40ti člený pěvecký soubor Dalibor z Hronova. Přednesl písně sborové i sólové, lidové i z oper Smetany a Dvořáka. Účast posluchačů však na všem malá. Zapomíná se jaký osud by nás čekal, nebýt květnových událostí. Aní první máj bychom neslavili. Je třeba si to občas připomenout. Sušení: Po 20.květnu začalo kosení a sušení sena. Počasí v tu dobu bylo příznivé sice chladné, ale suché. Červen však již tak příznivý nebyl ani další týdny, neboť časté deště sušení narušovaly ,takže kvalitního sena bude zase málo. Sjezd KSČ: 31.května konán v Praze 13. Sjezd KSČ s heslem za další 190. rozvoj naší socialistické společnosti. 13.července veřejná schůze svolaná MNV, KSČ a JZD. Byly předneseny výsledky a usnesení ze 13.sjezdu strany. Předseda nár.výboru s.Rychtera podal zprávu a pokyny týkající se činosti NV a její zlepšení a výstavbě rodinných domků. S.Hanzl za okresní nár.výbor vysvětlil některé body v příjmech a poplatcích, z nichž mnohé nejsou ještě stanoveny. Poněvadž zdejší obec nemá ve svém obvodu závody, které by finančně přispěly do jejícho rozpočtu dle nové soustavy řízení národního hospodářství, dostane potřebnou úhradu z vyššího rozpočtu. Předseda zem.družstva s.Pohl nastínil v hlavních bodech hospodaření družstva v prvé půli roku, jehož hrubý příjem za celá rok plánovaný na 2016 tisíc bude překročen. Zdejšímu zem.družstvu doporučeno jako specializace chov dojnic a jalovic, v rostliné výrobě pěstitelské brambory za omezení chovu prasat a drůbeže. Za jednotu mluvil s.Macoun o zásobování, které je dosti dobré až na hořejší prodejnu, kde je málo ochoty uspokojit kupující. Na budovu pohostinství slíbil novou střechu plechovou. Okna, která jsou ve špatném stavu a měla být letos vyměněna nebudou neboť, není kdo je udělat. Žně: Letošní žně začaly o 14 dní dříve, i když počasí bylo nestálé. Obilí bylo od dešťů hodně polehlé a prorostlé travou, muselo se leckde odbírat i ručně hlavně žito, když stroje to nezvládly. Když se pak počasí zlepšilo, vypomohla traktorová stanice těžším kombajnem, který sklidil obilí z 80 ha. Také u mlátičky byly obvyklé potíže s obsluhou, při které vypomohly některé organizace jako požárníci, KSČ i mládežníci. Poněvadž obilí mělo značnou vlhkost, jakou výkupní sklady nepříjímaly, byla vypůjčena od JZD Rožnov sušička, která přispěla k rychlejšímu skončení žní. Otavy se mnoho neusušilo, byla většinou silážována a zkrmena. Začátkem září začala sklizeň brambor, které byly na 30 ha. Kombajnem sklizeno 18 ha ostatní děleným způsobem. Brigádnická pomoc poskytnuta patronátním závodem “Kovopol” z Police. I zdejší důchodci odpracovali každý sta hodin při sklizni všech plodin. Brambory pro vlastní spotřebu si mohli občané vybrat sami jaké chtěli a v žádaném množství. Cena 70 Kčs za 100 kg. Školní mládež letos při sklizni brambor v učební době nepomáhala, protože to nebylo školní správou povoleno. Po vyučování sice mohla, to však bylo řídkým zjevem. Ostatní polní práce jako úklid slámy, orba, setí ozimů pokračovaly normálně. Len nepřinesl očekávanou tržbu, nebyl kvalitní. Poslední práce úklid krmné řepy se končil za zimního počasí, začínalo chumelit i mrznout. Bylo to 12.listopadu. Úroda: Celková úroda nebyla sice špatná i když ne vždy podle plánu, nepříznivé počasí však výrobu zdražilo. Aby se mohla hodnota jednotky dodržet, muselo se sáhnout do rezervního fodnu pro 140 tisíc. Jednotka 18 Kčs. Brambor, plánovaných po 180q, žita 979q, ječmene s ovsem 1053q, obilí celkem vykoupeno 971q, plán o málo překročen. Masa vykoupeno 497q, mléka 307800 l, na 1 dojnici 2150 l, vajec 122966 kusů, na jednu nosnici 167 kusů. Pšenice se urodilo z 1 ha 17,50q místo plánovaných 24q Žita 23q 24q Ovsa 22,40q 20q 191. ječmene 16,60q 18q Stav skotu a půdy: Stav skotu 304, dojnic z toho 159, prasat 53, prasnic 4, koní 12, slepic 665. Odpracováno 36400 jednotek. Družstevní zem.půdy je 377.36ha z toho orné 271.42ha. Družstevníků je 71 a obdělávají 23.43ha na 43 záhumenkách. Chovají 24 krávy, 14 prasat a 390 slepic. Část mléka a vajec odvádějí. Celkový výnos družstva 2117554 Kčs. Na pracovní jednotky, prémie a brigádníkům vyplaceno 1085 tisíc. Soukromí: Soukromě hospodařící zemědělci dodávkové úkoly plnili. Josef Hrubý si vymohl vrácení stodoly, která byla při přebírání pozemků po Františku Krátkém Petrovičky č.30, otci p.Hrubé, při tvoření jednot.zem.družstva také zabrána. Výstavba: Postavení 4.bytových jednotek pro mladé družstevníky bylo odsunuto a dána přednost výstavbě skladováku, který je nejnutnější potřebou družstva. Není kde cokoliv řádně skladnit jak stroje tak úrodu, aby to nebralo zkázu. Právě tak jsou nutné vyzděné silážní jámy, neboť uskladnění 30.vagonů siláže do nevyzděných jam jako letos je spojeno s velkou ztrátou. 1.října odešel z JZD účetní Josef Ansorge v 67.letech do důchodu. Vykonával svědomitě povinosti účetního, byl dobrým hospodářem. Na jeho místo postoupila Milena Ptáčková dosavadní úřednice družstva. Za ní byl přijat Josef Kolert z Hronova úředník ve výslužbě. MNV: Plenum míst.nár.výboru se scházelo jednou měsíčně, návštěvnost ze tří čtvrtin. Rada dvakrát měsíčně, v nutnějším případě i mimořádně. Z toho měl MNV zasedat dvakrát v Maršově. Jednou se tam sešli v potřebném počtu při hlasování, podruhé nikoliv což v Maršově právem kritizovali. Hlavní práce pak má být vykonána v komisích. Ty se však scházely a pracovaly různě. Komise sociální se nesešla vůbec i když její poslání v dnešní době je důležité například v důchodových věcech. Jejím předsedou byl Genert Antonín. Jejím řízením pověřena s.Palatová Františka, která je zárukou včasného vyřizování potřebných záležitosti. Nejlépe pracovala komise finanční jejímž předsedou je Braha Josef Petrovičky č.24. Také komise pro výstavbu se scházela pravidelněji a vyřizovala různé případy jak výstavby bytové, nebo jejich úpravy, sociálního zařízení tak i úpravy cest a kanalizace ovšem dle stávajících možností. Povolili přestavbu stodoly u čísla p.20, jehož majitelem je Vitvar Frant. v bytovou jednotku, kterou provádí Tilgner Norbert. Na tuto rodinu bude pak převeden celý domek. Také úprava bytové jednotky v č.44 povolena Jaroslavu Dobšovi, který převzal tento domek od Antonie Vitvarové. Josef Tér, kdysi řeznictví, provedl povolenou přeměnu krámu v obytnou místnost v čísle 6. V č.98 povolena přístavba soc.zařízení manželům Šnáblovým. Také Maier Václav mohl si přistavět u č.94 garáž a skladiště a to již v roce 1964. I zbourání starých a neobydlených stavení bylo povoleno neb nařízeno. Komisi výstavby řídí Drejsl Jan. Zemědělská komise vedená Oldřichem Křížem se scházela občas, řešila stávající úkoly podle časové potřeby a rozmarného počasí. Protestovala také proti umístění tuberkolózního dobytka soukromých zemědělců do jiných chlévů, čímž je možná další nákaza. Připoměla vybudovat u mateřské školky jímku pro kaly, která se vlastně požadována od zřízení školky, neboť vytékají do louky u okresní silnice. Zeměď.komise doporučila rozšířiti své členstvo o mladé a to o 192. Annu Křížovou, Marii Stodolovou a Ladislava Dubu. Škola: Komise kulturní a školská řízena s.Basilem Richterou měla zlehčenou práci uzavřením zdejší školy, neboť pro 7-8 dětí které by ji v letošním roce navštěvovaly nelze školu vydržovat. Ani větší počet dětí, který by ve výhledu připadal na rok 1972 a to 12, nesplňuje podmínky. Jezdí proto všichni do 9i letky v Polici i ti nejmenší, celkem 32, neboť většina připadá na vyšší, třídy které v Petrovicích nebyly. Autobusová správa odmítla pro ně jezdit nahoru, neboť silnice je místy úzká a v zimě kluzká i když se posype. Musí proto děti klusat i z Petroviček dolů k silnici kde nastupují do autobusů. Ve škole dosud bydlí Václav Košťál správce 9i letky v Hronově kam dojíždí. Mateřská školka si udržuje stav 18i dětí z Petrovic a okolí. Vede jí nyní ředitelka Jaroslava Švarcová, která dostala za úkol založit ve školce kroniku. Kultura: Činost kulturní byla i v tomto roce minimální. Vydatně ji narušuje televize, která již bude v každé domácnosti. Divadlo se již dlouho nehraje i když dříve byly zde 2 ochotnické spolky a 2 jeviště, které jsou rozebrané. Je možno jíti občas do Police do divadla, kde hostují cizí herci jako krajské divadlo z Hradce Králové. Četné návštěvy mají tancovačky, plesy, karnevaly i v Petrovicích. Ráda se jde podívat leckterá maminka nebo babička a zavzpomínat si jak to bylo za mlada. Také se jí zvede, že jí někdo provede. Kultura odívání se v naší obci dodržuje. Přijde-li móda hezky krátké sukýnky “mini”, tak se plní bez odmlouvání, tak jako u mládenců trubky (to jsou úzké nohavice, do kterých se těžko vleze” tak se nosí trubky. A když to časem okoukáte, tak jim to také sluší. Ale chuligány přece u nás nemáme. Jsou to cudratí a většinou zarostlí a špinaví mládenci, kteří práci nehledají za to různě se potulují. Bohužel najdou se mezi nimi také dívky. Nejsou však jen u nás, ale téměř po celém světě a ve větším měřítku například v Anglii. Kino rybářů u Hubků, řízené Frant.Novotným, trpělivě promítá pravidelně přes slabou návštěvu v sobotu večer pro dospělé a odpoledne pro děti. MNV: 15.listopadu se konala veřejná schůze MNV v místnosti Jednoty za účasti 12i poslanců a 5i občanů o činosti rady a socialistické zákonosti. Zprávu podal s.Mlčoch předseda okr.soudu v Náchodě. Předem poukázal na nedostatky v obci, JZD a některých komisí. V hlavním vylíčil trestnou činost mladistvích od r.1961 která v 10i případech měla sociální důvody ale v 477i případech nemusela být. Také bylo rozvedeno 845 manželství na náchodském okrese. Z naší obce nebyl v obou případech nikdo. Rozpočet: Zpráva finanční komise o hospodaření v obci ke dni 31.prosince 1966. Daň z příjmu obyvatelstva 410,-Kčs Domovní 11696,- Zemědělská 8203,20 Správní poplatky 1525,- Příjmy ze školství 11804,75 Místní hospodářství 4750,90 Z vyššího rozpočtu 14100,- Odměna za výkup zem. produktů 3700,- Mimořádná dotace od ONV mzd.fond 2000,- “ cesta Maršov-Petrovice 30000,- “ malování ve škole 600,- Převod prostředků z fondu rezerv 35304,98 Fond rezerv a rozvoje 4812,55 193. Příjmy celkem 128907,38Kčs Rozpočtové příjmy splněny až na daň z příjmu obyvatelstva, kde Antonii Vitvarové snížena paušální daň o 200 Kčs pro delší onemocnění. Doprava 4643,90Kčs Silnice Petrovice-Maršov mimořádně 59548,83 Mateřská školka 8120,70 Základní devítiletá škola 918,80 Školní jídelna 22312,50 Kulturní a osvětová činost 3306,16 Vnitřní správa – cestovné 122,20 “ požární ochrana 344,60 “ míst.nár.výbor 4394,20 Veřejné osvěřlení 2891,10 Výdaje celkem: 106602,60 Kčs Zůstatek prostředků MNV ke 31/12 1966 22304,80 Kčs. Na položce Osvětová činost musela být rozpočtová částka 1800 Kčs posílena 1500Kčs na podlahu a další úpravu kulturního domu v Maršově. Výstavba: V druhé polovině letošního roku byla provedena generální úprava jezu na řece Metuji a žďárského potoka pod Petrovicemi před tunelem. V roce 1955 rozvodněná Metuje jez zdemolovala a protrhla náhon na mandl, kde se již několik let nepracovalo. Znehodnotila také louku pod náhonem, která patřila k mandlu, kde si drželi pár koní na rozvoz zboží. Mandl pak náležel ke klášteru a panství Benediktinů v Polici. Byl postaven roku 1876 a sloužil i k obživě mnoha petrovických občanů. Při mandlu byla pila kde se řezalo i v noci. Oba podniky táhla voda a ještě zavlažovala blízké louky v době sucha. Při tvoření jednot.zeměď.družstva v Petrovicích připadla také louka pod náhonem družstvu, které při výměně pozemků se soukromými zemědělci ji přidělilo Jos.Vavřenovi. Ten s tím ovšem nesouhlasil, měl patrně důvod v jejím znehodnocení a louku nepoužíval. JZD v loňském roce louku upravilo a zaselo. V letošním roce ji zase rozjezdily pozemní stavby správy povodí Labe v Hradci Králové, které ji opravovaly. Po žních byla také provedena přestavba vodovodní sítě mezi Petrovičkami a Velkým Dřevíčem v délce 1320m. Bylo vyměněno potrubí 30i mm za 80i mm, aby v případě nedostatku vody ve Dřevíči a dostatku v Petrovicích mohli si vypomoci. Borský vodovod zásobuje nyní dostatečně naší obci vodou i celé okolí tj.Policko neboť v posledních letech bylo dosti srážek a prameny na Boru byly dobře zásobeny. Je třeba při tom vzpomenout na dobu, kdy vodovod ještě nebyl a voda také ne. Byly sice několik studní v obci které však za suššího počasí byly prázdné. To se pak chodilo i v noci se sběračkou, nebo se čekalo až natekla. Pro dobytek se celý rok vozila voda z rybníka, ať byla jakákoliv. Požárnící: Požárníci, kteří směnovali již začátkem prosince, když se jim postavení nové zbrojnice již po kolikáté odkládá na neurčito, budou se pokoušet získat potřebný prostor pro stříkačku a další rekvizity v přízemí uzavřené školy. Na rok 1967 zvolen tento výbor: předseda Václav Gricnar, velitel Julius Bašťur, jednatel Jaroslav Magdálek a preventista Jiří Meier. Mimo obvyklé cvičení neměli požárnící příležitost zasáhnout při požáru, neboť v okolí žádný nebyl. Přesídlení: Domek č.61, dříve obecní chudobinec, koupil Dvořák František za Dřevíče za 10780 Kčs. Bydlí v něm dosud Nemejta Josef, který si staví rodinný domek v Polici, kam se na podzim přestěhuje. 194. Dobeš Jaroslav převzal chalupu č.44 od Vitvarové Antonie za 5000Kčs. Martinec Evžen převzal od Jansové Františky chalupu č.37. Vačkař Jan a Ducháč Josef přesídlili ze Žďáru do Petroviček č.39 proti nádraží. Suchomel Jaroslav se přestěhoval do Police, kde se vystavěl vlastní družstevní byt. Ševců Vladimír přesídlil ze Žďáru nad Sázavou do č.13 na Kozinku, který patří k Petrovicím. Grieger Richard opustil svou chalupu č.75 v Petrovicích a odstěhoval se s družkou Růženou Pomikálkovou do Suchého Dolu. Nejraději by však bydlel v hospodě. Kristová Libuše, bydlící dočasně v Kozinku odjela do Německa. Kučera Oldřich se vrátil z Hronova, kde bydlil a pracoval do rodné obce Petrovic, do domku č.86 po rodičích jeho manželky rozené Prouzové. Bohuňková Eva roz.Bőhmertová přesídlila ku svému manželu do Velkého Dřevíče. Šmíd Jaroslav se přistěhoval z České Metuje do domku č.97 po svých rodičích. Homolková Anna, pocházející ze Slovenska, přesídlila z Hronova do Petrovic č.16 jen dočasně. Heinzlová Hilda přestěhovala se z Police do Petrovic čísla 43. Tělovýchova: Tělocvičná jednota prováděla pravidelné cvičení všech stupňů na sále pohostinství. V zimních měsících však ochablo pro neshodu s vedoucím pohostinství. Doufá se však, že na příští spartakiádě budou Petrovice četně zastoupeny. Vzpomínky na minulou jsou ještě živé, neboť sedm účastnic, které na poslední cvičili, na ní vzpomíná. Starší žáci dali dohromady hokejový oddíl a na hřišti si utvořili menší ledovou plochu, kde trénovali. S jedn.zeměď.družstvem si vyjednali půjčku 500 Kčs na nejnutnější potřeby, kterou ve žních odpracují. Sehráli několik utkání na jiných hřištích, odkud se vraceli obyčejně s nadílkou. V listopadu si přišel prohlédnout kroniku s.Bartoň, pracovník musea v Hronově. V prosinci přišla výzva od kultury a osvěty ONV v Náchodě, aby byla připravena kronika, přihlášená do soutěže o nejlepší zápis v roce 1965, pro kterou přijede činovník okresního muzea. Kronika připravena byla, nikdo však pro ní nepřišel. Později bylo sděleno, že to zavinila nesjízdá cesta. Ze světa: Světovou událostí bylo přistání sovětské meziplanetární stanice Luny 9 na Měsíci a to 3.února po pěti nezdařených pokusech. Také návštěva francouzkého prezidenta v Sovětském svazu vzbudila ve světě velkou pozornost. Francie vystoupila totiž před rokem z vojenského severoatlantického paktu namířeného hlavně proti Sov.svazu. 2.června přistála měkce na Měsíci americká stanice. Americká válka ve Vietnamu je odsuzována celým pokrokovým světem, jakož i jejich podpora vojenským převratům v různých státech. Sbírka na pomoc Vietnamu vynesla v naší obci 403 Kčs. Myslivost: Při hlavním honu složeno 26 zajíců, 12 bažantů a celkem 7 srnčího. Zima nebyla pro zvěř zlá i když sněhu spadlo dosti. Občas však přece navštívil některý ušáček dobře nechráněnou zahrádku a nechal po sobě nemilou památku na okousaných stromkách. 195. Sňatky: Thérová Anna (Vršáková) se provdala za Pavla Berku šamotáře z Hlavňova. Kejdanová Marta z Petroviček si vzala Ludvíka Slezáka traktoristu z Police. Ševcová Hana se provdala za Antonína Šrůtka zedníka z Kladska, který přesídlil z Petrovic. Brahová Jarmila se provdala za Edvina Stieranda údržbáře z Maršova a nyní bydlí v Petrovicích. Narození: Dobšovým se narodila dcera Lenka. Gricnar Václav a Marta si osvojili děcko ženského pohlaví a dali jí jméno Blanička. Zemřelí: Prudičová Františka zemřela 6.února u snachy v Otovicích, kde je také pohřbena. Stáří 86 roků. Škopová Josefa ze drah zemřela 8.února ve stáří 85 let. Byla zpopelněna v pardubickém krematoriu. 16.února zemřela Miloslava Jansová z Maršova v 58 letech. Josef Špaček také z Maršova zemřel v 70 letech. Oba jsou pohřbeni v Polici. Hedvik Josef z Petroviček zemřel 28.srpna ještě v mladém věku 40i let na vnitřní rakovinu. Pohřben je v Bezděkově. 17.prosince zemřela Jindřiška Ansorgová ve stáří 68i let. Byla zpopelněna a uložena v Bezděkově. Místní národní výbor Velké Petrovice okres Náchod [[Kategorie:Dějiny]] - Luboš Tér, Velké Petrovice 34, 549 54 Police nad Metují - 1734 3200 2006-06-08T23:05:11Z -jkb- 4 upřesnění wiki Přesunuto z Wikipedie, původně na diskusní stránce článku [[:w:Diskuse:Velké Petrovice]], která byla později přesunuta na stránku [[:w:Kronika obce Velké Petrovice]], s následující historií: * (teď) (předchozí) 11:30, 6. 6. 2006 Zp m (Stránka Diskuse:Velké Petrovice přemístěna na stránku Kronika obce Velké Petrovice: přesun na samostatný článek) * (teď) (předchozí) 11:26, 6. 6. 2006 Zp (+licence) * (teď) (předchozí) 11:22, 6. 6. 2006 Mormegil (<nowiki>{{přesunout na Wikisource}}</nowiki>) * (teď) (předchozí) 07:04, 6. 6. 2006 Timichal m (Editace uživatele „88.101.103.176“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Lubajs“.) * (teď) (předchozí) 05:39, 6. 6. 2006 88.101.103.176 * (teď) (předchozí) 05:36, 6. 6. 2006 Lubajs Autor Lubajs se zdá být v dokumentu podepsaný Luboš Tér (Velké Petrovice, č.p. 34), který dokument přepsal z kroniky. Na cs.wiki byl dokument označen licencí <nowiki>{{PD-CzechGov}}</nowiki>. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:09, 6. 6. 2006 (UTC) ------ 1735 3104 2006-06-06T14:11:46Z -jkb- 4 souhlas s publikováním Text do české Wikisource vložil uživatel slovenské Wikipedie Joseliani. Na mou prosbu požádal autorku sborníku, kde text vyšel, o povolení publikovat tento text ve Wikisource. Autorka, paní Eva Irmanová, mu toto svým e-mailem z 6. dubna 2006 17:27 potvrdila. Tento e-mail poslal kolega Joseliani na mou adresu jako přílohu dne 9. dubna 2006. Příloha má následující text (částečnou retuši jmen a e-mailových adres provedl [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]]): ------- Souhlasím s publikováním. Zdraví Irmanová ---Original Message--- From: jose joseliani ████ Sent: Friday, March 31, 2006 8:53 PM To: irmanova ███ Subject: Prosba o súhlas s publikovaním prekladov Dobrý deň p. Irmanová, dovoľte mi úctivo Vás požiadať o súhlas s publikovaním Vašich prekladov dvoch dokumentov na stránkach bezplatnej encyklopédie Wikipédia. Jedná sa o nasledovné dokumenty: 1. Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci 2. Projev J. Gyöngyösiho na pařížské mírové konferenci 14. srpna 1946 Ak budete súhlasiť, ostali by umiestnené na adresách http://cs.wikisource.org/wiki/Odpov%C4%9B%C4%8F_Alberta_Apponyiho_na_m%C3%ADrov%C3%A9_podm%C3%ADnky_odevzdan%C3%A9_ma%C4%8Farsk%C3%A9_delegaci a http://cs.wikisource.org/wiki/Projev_J._Gy%C3%B6ngy%C3%B6siho_na_pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_m%C3%ADrov%C3%A9_konferenci_14._srpna_1946 Oba dokumenty som citoval na základe vydania "Maďarsko a versailleský mírový systém, Albis International Praha , 2002". Dúfam vo Váš láskavý súhlas a ostávam s prejavmi najhlbšej úcty. Joseliani. ----- za správnost: [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:11, 6. 6. 2006 (UTC) 1736 3105 2006-06-06T14:12:54Z -jkb- 4 souhlas s publikováním Text do české Wikisource vložil uživatel slovenské Wikipedie Joseliani. Na mou prosbu požádal autorku sborníku, kde text vyšel, o povolení publikovat tento text ve Wikisource. Autorka, paní Eva Irmanová, mu toto svým e-mailem z 6. dubna 2006 17:27 potvrdila. Tento e-mail poslal kolega Joseliani na mou adresu jako přílohu dne 9. dubna 2006. Příloha má následující text (částečnou retuši jmen a e-mailových adres provedl [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]]): ------- Souhlasím s publikováním. Zdraví Irmanová ---Original Message--- From: jose joseliani ████ Sent: Friday, March 31, 2006 8:53 PM To: irmanova ███ Subject: Prosba o súhlas s publikovaním prekladov Dobrý deň p. Irmanová, dovoľte mi úctivo Vás požiadať o súhlas s publikovaním Vašich prekladov dvoch dokumentov na stránkach bezplatnej encyklopédie Wikipédia. Jedná sa o nasledovné dokumenty: 1. Odpověď Alberta Apponyiho na mírové podmínky odevzdané maďarské delegaci 2. Projev J. Gyöngyösiho na pařížské mírové konferenci 14. srpna 1946 Ak budete súhlasiť, ostali by umiestnené na adresách http://cs.wikisource.org/wiki/Odpov%C4%9B%C4%8F_Alberta_Apponyiho_na_m%C3%ADrov%C3%A9_podm%C3%ADnky_odevzdan%C3%A9_ma%C4%8Farsk%C3%A9_delegaci a http://cs.wikisource.org/wiki/Projev_J._Gy%C3%B6ngy%C3%B6siho_na_pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A9_m%C3%ADrov%C3%A9_konferenci_14._srpna_1946 Oba dokumenty som citoval na základe vydania "Maďarsko a versailleský mírový systém, Albis International Praha , 2002". Dúfam vo Váš láskavý súhlas a ostávam s prejavmi najhlbšej úcty. Joseliani. ----- za správnost: [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:11, 6. 6. 2006 (UTC) 1737 3108 2006-06-06T14:19:20Z -jkb- 4 Není mi zcela jasno, zda je nutno jednotlivé podstránky (obsahující svolení k publikaci na Wikisource) kategorizovat (dejme tomu v kategorii ''Udělená svolení'' atp.). Nechávám je prozatím bez kategorie. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:19, 6. 6. 2006 (UTC) 1738 3111 2006-06-06T14:35:54Z -jkb- 4 redir #REDIRECT [[Wikisource:Licence Public domain]] 1739 3113 2006-06-06T16:14:32Z -jkb- 4 ad Tabulka obsahu == ad Tabulka obsahu == Toto bude ještě problém. Dle diskuse na IRC se zdá být velice obtížné ukázat v obsahu jen kapitoly druhé úrovně (tedy s ==) a ostatní (===) schovat, což by např. v případě [[Statut Rady Evropy]] vypadalo jako dobré řešení. Jsou argumenty, že obsah je nutný tak i tak, ať je dlouhý jakkoliv (prostě někdo ví že to co hledá najde v článku 45, a pak ten článek potřebuje). Tím padá i můj nápad, schovat nadpisy podúrovní pomocí jiného formatování (což je možné). Řešení tedy momentálně nemám, bude nutno diskutovat a popřípadě smazat opět všechny NOTOC. Uvidíme. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:14, 6. 6. 2006 (UTC) 1740 3831 2006-06-23T14:39:58Z Danny B. 31 + volitelná šířka <div style="float: right; margin: 0 0 1em 1em; width: {{{1|auto}}};"> __TOC__ </div> 1741 3839 2006-06-23T21:35:59Z -jkb- 4 použití nové šablony dle Danny-ho_B Přidá automaticky generovaný obsah na pravý kraj stránky, do sloupku vedle textu (vhodné zejména pro delší seznamy). Použití v hlavním jmenném prostoru Wikisource je nutno vždy uvážit vzhledem k tomu, že vpravo nahoře se nachází vždy i šablona Textinfo. Šablona se vkládá buď bezparametrů (šířka je pak vypočítána automaticky) nebo s udáním pevné šířky: :&#x7b;{RIGHTTOC}} se natáhne na šířku dle nejširší řádky v tom obsahu<br />&#x7b;{RIGHTTOC|230px}} se natáhne na šířku 230px (t.j. šířka např. infoboxu ''Textinfo'')<br />&#x7b;{RIGHTTOC|35em}} se natáhne na šířku 35em atd... '''Pozor''': při vkládání této šablony se NEVKLÁDÁ zároveň kód <code><nowiki>__NOTOC__</nowiki></code>!!! 1742 3124 2006-06-07T12:40:07Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Testovací stránka]] přemístěna na stránku [[Wikisource:Test]]: ... #REDIRECT [[Wikisource:Test]] 1743 3126 2006-06-07T12:40:07Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource diskuse:Testovací stránka]] přemístěna na stránku [[Wikisource diskuse:Test]]: ... #REDIRECT [[Wikisource diskuse:Test]] 1744 3290 2006-06-13T06:46:40Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie zahrnuje stránky, které byly z různých důvodů archivovány. [[Kategorie:Wikisource]] 1745 3144 2006-06-07T20:20:34Z -jkb- 4 překlad Přesměrováno na [[$1]] 1746 3148 2006-06-07T20:34:49Z -jkb- 4 překlad Musíte udat jméno uživatele. 1747 3150 2006-06-07T20:39:24Z -jkb- 4 překlad Uživatel "<nowiki>$1</nowiki>" neexistuje 1748 3151 2006-06-07T20:40:20Z -jkb- 4 překlad Jméno uživatele "<nowiki>$1</nowiki>" je chybné 1749 3510 2006-06-17T14:47:58Z -jkb- 4 /* od června 2006 - různá oznámení */ poznámka k IE ==Archiv dřívějších oznámení== ===původní=== <div style= "font-size: 85%; background-color: #CAE1FF; border: 1px solid #c00; margin-top: .5em; padding: .3em; text-align: center;">'''Upozornění:''' I na ''Wikisource'' je nutno ověřit svou e-mailovou adresu, aby tato funkce byla aktivní; viz [[Speciální:Confirmemail]].</div> ===pískoviště a IRC nahoře=== <pre> <div id="Sablona--OznameniRC__IRC" style="font-size: 90%; margin-top: -3.2em; text-align: right;">[[Wikisource:Pískoviště|Pískoviště]]&nbsp;&nbsp;&nbsp;&bull;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Viz i [[Wikisource:IRC|IRC]] kanál irc://irc.wikimedia.org/#cs.wikisource</div> </pre> ===jiné jazyky=== nachází se nyní vlevo jako interwiki, výběr <div style= "font-size: 90%; background-color: #F0F8FF; border: 1px solid blue; text-align: center;">'''Jiné jazyky:''' [[:ar:Special:Recentchanges|ar]] - [[:ca:Special:Recentchanges|ca]] - [[:cy:Special:Recentchanges|cy]] - [[:da:Special:Recentchanges|da]] - [[:de:Special:Recentchanges|de]] - [[:el:Special:Recentchanges|el]] - [[:en:Special:Recentchanges|en]] - [[:es:Special:Recentchanges|es]] - [[:fa:Special:Recentchanges|fa]] - [[:fr:Special:Recentchanges|fr]] - [[:gl:Special:Recentchanges|gl]] - [[:he:Special:Recentchanges|he]] - [[:hr:Special:Recentchanges|hr]] - [[:id:Special:Recentchanges|id]] - [[:is:Special:Recentchanges|is]] - [[:it:Special:Recentchanges|it]] - [[:ja:Special:Recentchanges|ja]] - [[:ko:Special:Recentchanges|ko]] - [[:la:Special:Recentchanges|la]] - [[:ml:Special:Recentchanges|ml]] - [[:nl:Special:Recentchanges|nl]] - [[:pl:Special:Recentchanges|pl]] - [[:pt:Special:Recentchanges|pt]] - [[:ro:Special:Recentchanges|ro]] - [[:ru:Special:Recentchanges|ru]] - [[:sk:Special:Recentchanges|sk]] - [[:sr:Special:Recentchanges|sr]] - [[:sv:Special:Recentchanges|sv]] - [[:tr:Special:Recentchanges|tr]] - [[:yi:Special:Recentchanges|yi]] - [[:zh:Special:Recentchanges|zh]] </div> ===od června 2006 - různá oznámení=== '''nepotřebné nemazat, pouze zakomentovat''' ::''Poznámka k disfunkci pod IE: zde v tomto archivu ukazuje IE nyní vše spravně, ovšem na stránce samotné ukazuje tabulku v náhlde, po uložení pak ale schází rámeček (a myslím i šířka je divná).'' [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:47, 17. 6. 2006 (UTC) <div id="Sablona--OznameniRC" style="font-size: 85%; line-height: 1.15; background-color: #F0F8FF; border: 1px solid blue;"> <!--POZOR: šířka je pro levé buňky momentálně nastavena na 150 px; pokud je nutno měnit, je nutno změnit jednotně ve všech řádkách - - - Nepotřebné zůstává zakomentováno --> <div id="Sablona--OznameniRC__Oznameni" style="background-color: #F0F8FF; margin: 0; padding: 0;"> {| style="background-color: #F0F8FF; border-collapse: collapse; margin: .3em .5em;" |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Diskuse" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Diskuse:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] &bull; [[xxx|xxx]] &bull; [[xxx|xxx]] |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Hlasovani" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Hlasování:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] (do 00.&nbsp;0.) &bull; [[xxx|xxx]] (do 00.&nbsp;0.) |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Akce" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Akce:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Hledame_pomoc" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Hledáme pomoc:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] |- id="Sablona--OznameniRC__Oznameni_Jine" style="vertical-align: top;" | class="nowrap" style="text-align: right; width:150px" | '''Jiné:'''&nbsp;&nbsp; | [[xxx|xxx]] |} </div></div> 1754 4429 2006-07-02T21:27:25Z -jkb- 4 + šablony {{Dokončit}} {{PracujeSe}} Metoda '''transwiki''' má sloužit k jednoduchému přesunu textů mezi jednotlivými projekty nadace ''Wikimedia''. Základní myšlenkou přitom je, že pomocí této metody nebude přesunut pouze text (a jeho diskusní stránka), ale též příslušná '''''historie'''''. V současné době je však právě tato feature nefunkční. Proto je metoda přesunu pomocí ''copy&paste'' (zkopíruj a vlož) očividně rychlejší, příslušná historie pak může být stejným způsobem vložena na diskusní stránku (s poukazem, ze které stránky na české Wikipedii pochází). V komplikovaných případech (složitá historie, důležitá diskuse s neméně složitou historií atd.) se můžete obrátit s žádostí o pomoc na kolegy, nejlépe na stránce [[Wikisource:Pod pramenitou lípou|Pod pramenitou lípou]]. == Podívejte se též na == * [[Nápověda:Přesun na Wikisource|Přesun na Wikisource]] [[Kategorie:Wikisource|Transwiki]] 1755 3198 2006-06-08T17:48:37Z -jkb- 4 init Editační okénko slouží - jako na všech projektech nadace Mediawiki - editování textů. Pomoc pro Vaši editaci pak poskytují různé klapky nad a pod tímto okénkem. na rozdíl od např. české Wikipedie, kde se může často stát, že je nutné používat znaky mnoha různých jazyků, jsou potřeby na Wikisource v tomto směru poněkud menší. Současně najdete nad editačním okénkem již známé klapky (pro ztučnění, kurzívu atp. Pod editačním okénkem pak najdete tyto tři řádky: <div id="specialchars" class="plainlinks" style="margin-top:1px;border-width:1px;border-style:solid;border-color:#aaaaaa;padding:2px"> <p class="specialbasic"> <charinsert>Á á Ä ä Č č Ď ď É é Ě ě Í í Ĺ ĺ Ľ ľ Ň ň Ó ó Ô ô Ŕ ŕ Ř ř Š š Ť ť Ú ú Ů ů Ý ý Ž ž</charinsert> &nbsp;<br /> <charinsert>„+“ – — … ’</charinsert> &nbsp; <charinsert>[+] [[+]] {{+}}</charinsert> &nbsp; <charinsert>~ # | °</charinsert> &nbsp; <charinsert>± &minus; × ¹ ² ³</charinsert> &nbsp; <charinsert>€ † ¿ ¡ « » @ & </charinsert> <charinsert>&nbsp;</charinsert> &nbsp;<br /> <charinsert>#REDIRECT_[[+]]</charinsert> &nbsp; <charinsert>[[Kategorie:+]]</charinsert> &nbsp; <charinsert><!--+--></charinsert> &nbsp; <charinsert><+></charinsert> &nbsp; <charinsert></+></charinsert> &nbsp; <charinsert><ref>+</ref> <references/></charinsert> &nbsp; <charinsert><big>'''+'''</big></charinsert> &nbsp;<br /> </p> </div> * v první jsou nejzákladněnší znaky různých jazyků s diakritikou * v druhé jsou různé zvláštní znaky, které mnohdy nenajdete ihned na Vaší klávesnici * ve třetí je pak několik často potřebných kombinací jako redirect, zakomentování, vložení kategorie či poznámek pod čarou atp. [[Kategorie:Nápověda|Editační okénko]] 1756 3204 2006-06-09T13:45:18Z Flambelle 20 /* Článek 7 */ odsazení {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/23_1967_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 23/1967 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, smluvní strany tohoto Paktu, :majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v [[Charta OSN|Chartě OSN]], uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, :uznávajíce, že tato práva se odvozují od přirozené důstojnosti lidské osobnosti, :uznávajíce, že podle [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]], ideálu s svobodné lidské bytosti, osvobozené od strachu a nouze je možno dosáhnout jen tehdy, jestliže budou vytvořeny takové podmínky, v nichž bude moci každý požívat svých hospodářských, sociálních a kulturních práv, jakož i svých práv občanských a politických, :majíce na zřeteli závazek států vyplývající z Charty Organizace spojených národů podporovat všeobecnou úctu k lidským právům a svobodám a k jejich zachovávání, :uvědomujíce si, že jednotlivec, mající povinnosti k druhým a ke společenství, ke kterému přísluší, je povinen usilovat o rozvíjení a dodržování práv uznaných v tomto Paktu, ujednávají tímto, jak dále stanoveno: ==Část I== ===Článek 1=== 1. Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj. 2. Všechny národy mohou pro své vlastní cíle svobodně disponovat svým přírodním bohatstvím a zdroji bez újmy na jakýchkoli závazcích, vyplývajících z mezinárodní hospodářské spolupráce, založené na vzájemné výhodnosti a mezinárodním právu. V žádném případě nesmí být národ zbaven svých vlastních prostředků k životní existenci. 3. Státy, smluvní strany Paktu, včetně těch států, které jsou odpovědny za správu nesamosprávných a poručenských území, budou podporovat uskutečnění práva na sebeurčení a budou toto právo respektovat v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů. ==Část II== ===Článek 2=== 1. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje podniknout při maximálním využití svých zdrojů samostatně i prostřednictvím mezinárodní součinnosti a spolupráce kroky hospodářské a technické k postupnému dosažení plného uskutečnění práv uznaných v tomto Paktu, a to všemi vhodnými prostředky, včetně přijetí zákonodárných opatření. 2. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují, že zaručí, že práva formulovaná v tomto Paktu budou se uskutečňovat bez jakéhokoli rozlišování podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního a sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. 3. Rozvojové země mohou s patřičným zřetelem na lidská práva a jejich národní hospodářství určit, v jakém rozsahu by zaručily hospodářská práva uznaná v tomto Paktu cizím státním příslušníkům. ===Článek 3=== Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují, že zajistí rovná práva můžu a žen při požívání všech hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v tomto Paktu. ===Článek 4=== Státy, smluvní strany Paktu, uznávají, že při požívání těch práv, která byla poskytnuta státem v souladu s tímto Paktem, stát může podrobit tato práva pouze takovým omezením, která stanoví zákon, a pouze potud, pokud to může být slučitelné s povahou těchto práv a výhradně za účelem podpory obecného blaha v demokratické společnosti. ===Článek 5=== 1. Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno tím způsobem, jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod uznaných tímto Paktem nebo k jejich omezení ve větším rozsahu, než tento Pakt stanoví. 2. Žádné omezení nebo odchylka od kteréhokoli ze základních lidských práv uznávaných nebo existujících v kterékoli zemi na základě zákona, úmluv, předpisů nebo zvyklostí nebude připuštěno pod záminkou, že Pakt taková práva neuznává nebo že je známá v menším rozsahu. ==Část III== ===Článek 6=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušné kroky k ochraně tohoto práva. 2. Opatření, jež mají být učiněna státy, smluvními stranami Paktu, k dosažení plného uskutečnění tohoto práva, budou zahrnovat programy technického a odborného zaškolení a výcviku, plány a prostředky k dosažení stálého hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje a plné a produktivní zaměstnanosti za podmínek, zajišťujících jednotlivci základní politické a hospodářské svobody. ===Článek 7=== Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, které zajišťují zejména: :a) odměnu, která poskytuje jako minimum všem pracovníkům: ::(i) spravedlivou mzdu a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování, přičemž zvláště ženám jsou zaručeny pracovní podmínky ne horší než jaké mají muži, se stejnou odměnou za stejnou práci; ::(ii) slušný život pro ně a jejich rodiny, v souladu s ustanoveními tohoto Paktu; :b) bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky; :c) stejnou příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší stupeň, přičemž nebudou uplatňována jiná kritéria, než délka zaměstnání a schopnosti; :d) odpočinek, zotavení a rozumné vymezení pracovních hodin a pravidelná placená dovolená, jakož i odměna ve dnech veřejných svátků. ===Článek 8=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují zajistit: :a) právo každého na zakládání odborových organizací a právo přistupovat do odborových organizací podle vlastního výběru, podléhající pouze stanovám příslušné odborové organizace, k uplatňování a ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů. Výkon tohoto práva nesmí být omezen žádnými omezeními kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nezbytná v demokratické společnosti, v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku, nebo k ochraně práv a svobod druhých; :b) právo odborových organizací na zakládání národních federací nebo konferencí a jejich právo vytvářet mezinárodní odborové organizace nebo se k nim připojit; :c) právo odborových organizací na svobodnou činnost, nepodléhající žádným omezením kromě těch, která jsou stanovena zákonem a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo k ochraně práv a svobod druhých; :d) právo na stávku za předpokladu, že je vykonáváno v souladu se zákony příslušné země. 2. Tento článek nebrání uložit zákonná omezení výkonu těchto práv pro příslušníky ozbrojených sil nebo policie nebo správních orgánů státu. 3. Nic v tomto článku neopravňuje smluvní strany Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1948 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, aby přijaly zákonodárná opatření, jež prejudikovala záruky stanovené v této Úmluvě, nebo aplikovaly právo takovým způsobem, jenž by tyto záruky prejudikoval. ===Článek 9=== Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na sociální zabezpečení, zahrnujíc v to právo na sociální pojištění. ===Článek 10=== Státy, smluvní strany Paktu, uznávají, že: 1. Nejširší možná ochrana a pomoc by měla být poskytnuta rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti, zvláště k jejímu založení a po dobu, kdy odpovídá za péči a výchovu nezletilých dětí. Sňatek musí být uzavřen na základě svobodného souhlasu snoubenců. 2. Zvláštní ochrana by měla být poskytována matkám v průběhu přiměřeného období před a po narození dítěte. Během tohoto období by pracujícím matkám měla být poskytnuta placená dovolená nebo dovolená s odpovídajícími požitky ze sociálního zabezpečení. 3. Zvláštní opatření by měla být činěna pro ochranu a pomoc všem dětem a mládeži bez jakékoli diskriminace na základě rodinného původu nebo jiných podmínek. Děti a mládež by měly být ochraňovány před hospodářským a sociálním vykořisťováním. Jejich zaměstnávání prací, která by škodila jejich morálce nebo zdraví nebo byla nebezpečná jejich životu, nebo by mohla brzdit jejich normální vývoj, by měla být trestná podle zákona. Státy by měly také stanovit věkovou hranici, pod kterou by dětská námezdní práce měla být zakázána a trestána podle zákona. ===Článek 11=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodiny, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustále zlepšování životních podmínek. Smluvní státy podniknou odpovídající kroky, aby zajistily uskutečnění tohoto práva, uznávajíce pro dosažení tohoto cíle zásadní důležitost mezinárodní spolupráce, založené na svobodném souhlasu. 2. Státy, smluvní strany Paktu, uznávajíce základní právo každého na osvobození od hladu, učiní jak jednotlivě, tak i na základě mezinárodní součinnosti taková opatření, zahrnujíc v to zvláštní programy, jichž je zapotřebí: :a) ke zlepšení způsobů výroby, uchovávání a distribuce potravin plným využitím technického a vědeckého poznání, šířením znalostí o zásadách výživy a rozvíjením nebo reformováním zemědělských systémů takovým způsobem, aby se dosáhlo nejúčinnějšího rozvoje a využití přírodních zdrojů; :b) k zajištění spravedlivé distribuce světových zásob potravin v poměru k potřebě, s přihlédnutím k problémům jak zemí dovážejících potraviny, tak zemí, které potraviny vyvážejí. ===Článek 12=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví. 2. Státy, smluvní strany Paktu, učiní opatření k dosažení plného uskutečnění tohoto práva, která budou zahrnovat: :a) opatření ke snížení počtu potratů a kojenecké úmrtnosti a opatření ke zdravému vývoji dítěte; :b) zlepšení všech stránek vnějších životních podmínek a průmyslové hygieny; :c) prevenci, léčení a kontrolu epidemických, místních nemocí, chorob z povolání a jiných nemocí; :d) vytvoření podmínek, které by zajistily všem lékařskou pomoc a péči v případě nemoci. ===Článek 13=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého na vzdělání. Souhlasí, že vzdělání bude směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a smyslu pro její důstojnost a posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Souhlasí, že vzdělání má umožnit všem osobám účinnou účast ve svobodné společnosti, napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi rasovými, etnickými a náboženskými skupinami, jakož i k rozvoji činnosti Organizace spojených národů pro zachování míru. 2. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají, že se zřetelem na dosažení plného uskutečnění tohoto práva: :a) základní vzdělání bude povinné a svobodně přístupné pro všechny; :b) středoškolské vzdělání ve svých různých formách, zahrnujíc v to technické a odborné středoškolské vzdělání, bude všeobecně umožněno a zpřístupněno pro všechny všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání; :c) vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání; :d) elementární vzdělání osob, které nezískaly nebo nedokončily základní vzdělání, bude pokud možno povzbuzováno nebo zintenzívněno; :e) bude na všech stupních aktivně usilováno o rozvoj školského systému, bude zaveden přiměřený systém stipendií a soustavně budou zlepšovány materiální podmínky vyučujících. 3. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů, případně poručníků, zvolit pro jejich děti jiné školy než ty, které byly zřízeny veřejnými orgány, které odpovídají takové minimální úrovni vzdělání, jaké je stanovena nebo schválena státem, a zjišťovat náboženskou a morální výchovu jejich dětí ve shodě s jejich vlastním přesvědčením. 4. Žádná z částí tohoto článku nemá být vykládána jako vměšování do svobody jednotlivců a organizací zřizovat a řídit výchovné instituce, vždy však za podmínek zachování zásad stanovených v odst. 1 tohoto článku a požadavků, že vzdělání poskytované v takových institucích má odpovídat minimální úrovni stanovené státem. ===Článek 14=== Každý stát, smluvní strana Paktu, který v době, kdy se stane smluvní stranou, není s to zabezpečit na mateřském území nebo na jiném území pod jeho pravomocí, povinné základní bezplatné vzdělání, se zavazuje vypracovat a přijmout během dvou let podrobný plán opatření pro postupné zavádění zásady povinného a bezplatného vzdělání pro všechny, a to v přiměřené době, která bude v plánu stanovena. ===Článek 15=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého: :a) účastnit se kulturního života; :b) užívat plodů vědeckého pokroku a jeho využití; :c) požívat ochrany morálních a materiálních zájmů, které vyplývají z jeho vědecké, literární nebo umělecké tvorby. 2. Opatření, která mají být učiněna státy, smluvními stranami Paktu, k dosažení plného uskutečnění tohoto práva, budou zahrnovat i ta, jež jsou nutné pro zachování, rozvoj a šíření vědy a kultury. 3. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu, nezbytnou pro vědecký výzkum a tvůrčí činnost. 4. Státy, smluvní strany Paktu, uznávají prospěch, plynoucí z povzbuzování a rozvoje mezinárodních styků a spolupráce ve vědecké a kulturní oblasti. ==Část IV== ===Článek 16=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují, že budou podle ustanovení této části Paktu předkládat zprávy o přijatých opatřeních a o pokroku dosaženém při dodržování práv uznaných v tomto Paktu. 2. :a) Všechny zprávy budou předkládány generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který předá jejich kopie Hospodářské a sociální radě k posouzení podle ustanovení tohoto Paktu. :b) Generální tajemník Organizace spojených národů předá rovněž kopie zpráv nebo příslušné výňatky ze zpráv států, smluvních stran Paktu, které jsou také členy odborných organizací, těmto organizacím, pokud se tyto zprávy nebo výňatky z nich týkají jakékoli věci, pro kterou je ta nebo ona odborná organizace příslušná podle svých ustavujících dokumentů. ===Článek 17=== 1. Státy, smluvní strany Paktu, budou podávat své zprávy postupně podle programu, který určí Hospodářská a sociální rada během jednoho roku od nabytí platnosti tohoto Paktu po konzultaci se smluvními státy a s příslušnými odbornými organizacemi. 2. Zprávy mohou uvádět činitele a obtíže, ovlivňující stupeň plnění závazků přijatých podle tohoto Paktu. 3. V těch případech, kdy příslušné informace byly již předloženy organizaci spojených národů nebo kterékoli odborné organizaci státem, smluvní stranou Paktu, nebude nutné tuto informaci opakovat, ale postačí přesný odkaz na tyto informace. ===Článek 18=== Ve shodě se svou odpovědností podle Charty Organizace spojených národů v oblasti základních lidských práv a základních svobod, může Hospodářská a sociální rada s odbornými organizacemi OSN dohodnout, aby jí podávaly zprávy o pokroku dosaženém při dodržování těch ustanovení tohoto Paktu, která spadají do rámce jejich činnosti. Tyto zprávy mohou zahrnovat údaje o rozhodnutích a a doporučeních, přijatých k provádění tohoto úkolu jejich příslušnými orgány. ===Článek 19=== Hospodářská a sociální rada může postupovat Komisi pro lidská práva ke studiu a k všeobecným doporučením, popřípadě, k informaci zprávy, týkající se lidských práv, předložené státy podle článku 16 a 17 nebo odbornými organizacemi podle článku 18. ===Článek 20=== Státy, smluvní strany Paktu, a příslušné odborné organizace mohou předkládat Hospodářské a sociální radě připomínky ke kterémukoli obecnému doporučení učiněnému podle článku 19 nebo k odkazu na takové obecné doporučení, obsažené v kterékoli zprávě Komise pro lidská práva, nebo v kterékoli dokumentaci, na níž zpráva odkazuje. ===Článek 21=== Hospodářská a sociální rada může čas od času předkládat Valnému shromáždění zprávy s doporučeními obecné povahy a souhrn informací získaných od států, smluvních stran Paktu, a od odborných organizací, o přijatých opatřeních a o pokroku dosaženém v celkovém dodržování práv, uznaných v tomto Paktu. ===Článek 22=== Hospodářská a sociální rada může upozorňovat jiné orgány Organizace spojených národů, jejich podřízené složky a odborné organizace zabývající se poskytováním technické pomoci, na jakékoli záležitosti, vyplývající ze zpráv zmíněných v této části Paktu, které by mohly takovým orgánům pomoci - v rámci jejich příslušnosti - při rozhodování o vhodnosti mezinárodních opatření, jež by mohla přispět k účinnému a postupnému plnění tohoto Paktu. ===Článek 23=== Státy, smluvní strany Paktu, souhlasí s tím, že mezinárodní opatření k dosažení práv uznaných v tomto Paktu zahrnuje takové metody, jako je uzavírání úmluv, přijímání doporučení, poskytování technické pomoci, konání regionálních a technických zasedání za účelem konzultací, jakož i studie organizované ve spojení s příslušnými vládami. ===Článek 24=== Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno tak, jako by oslabovalo ustanovení Charty Organizace spojených národů a stanov odborných organizací OSN, která vymezují odpovědnost různých orgánů Organizace spojených národů a jejich odborných organizací v oblasti, kterou se zabývá tento Pakt. ===Článek 25=== Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno jako by oslabovalo přirozené právo všech národů užívat plně a svobodně jejich přírodního bohatství a zdrojů. ==Část V== ===Článek 26=== 1. Tento Pakt je otevřen k podpisu kteréhokoliv členského státu Organizace spojených národů nebo člena kterékoli její odborné organizace kteréhokoli státu, účastníka Statutu mezinárodního soudního dvora, a kteréhokoli jiného státu, který byl Valným shromážděním Organizace spojených národů vyzván, aby se stal účastníkem tohoto Paktu. 2. Tento Pakt bude ratifikován. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 3. Tento Pakt je otevřen k přístupu kteréhokoli státu uvedeného v odst. 1 tohoto článku. 4. Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 5. Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy, které tento Pakt podepsaly nebo k němu přistoupily, o uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ===Článek 27=== 1. Tento Pakt nabude účinnosti tři měsíce ode dne uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který bude tento Pakt ratifikovat nebo k němu přistoupí po uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, Pakt nabude účinnosti tři měsíce poté, kdy tento stát uloží ratifikační listinu nebo listinu o přístupu. ===Článek 28=== Ustanovení tohoto Paktu se vztahují na všechny části federálních států bez jakýchkoli omezení nebo výjimek. ===Článek 29=== 1. Kterýkoli stát, smluvní strana Paktu, může navrhnout změnu Paktu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s pozměňovacím návrhem státy, smluvní strany Paktu, se žádostí, aby mu sdělily, zda jsou pro svolání konference smluvních stran Paktu, která by návrh posoudila a rozhodla o něm. Generální tajemník svolá konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se alespoň třetina států pro její uspořádání. Každý pozměňovací návrh přijatý většinou států přítomných a hlasujících na konferenci, bude předložen Valnému shromáždění Organizace spojených národů ke schválení. 2. Změny nabudou účinnosti, budou-li schváleny Valným shromážděním Organizace spojených národů a přijaty dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvními stranami Paktu podle jejich ústavních předpisů. 3. Nabudou-li změny účinnosti, stanou se závaznými pro ty smluvní strany Paktu, které je přijaly, zatímco ostatní smluvní strany budou dále vázány jen ustanoveními tohoto Paktu a kteroukoli dřívější změnou, již přijaly. ===Článek 30=== Bez ohledu na sdělení učiněná podle článku 26 odst. 5, generální tajemník informuje všechny státy, uvedené v odst. 1 téhož článku: :a) o podpisech a ratifikačních listinách a listinách o přístupu podle článku 26; :b) o dni, kdy tento Pakt nabude účinnosti podle článku 27 a o dni, kdy nabude účinnosti změna podle článku 29. ===Článek 31=== 1. Tento Pakt, jehož znění čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské jsou stejně autentická, bude uložen v archivu Organizace spojených národů. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřený otisk tohoto Paktu všem státům uvedeným v článku 26. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights]] [[de:Internationaler Pakt über Wirtschaftliche, Soziale und Kulturelle Rechte]] [[zh:经济、社会、文化权利国际公约]] 1757 3203 2006-06-09T13:43:49Z Flambelle 20 n., bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Mezinárodní pakt o občanských a politických právech |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/23_1967_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 23/1967 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, smluvní strany tohoto Paktu, :majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v [[Charta OSN|Chartě Organizace spojených národů]] je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, :uznávajíce, že tato práva se odvozují od přirozené důstojnosti lidské bytosti, :uznávajíce, že podle [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] je ideálu svobodné lidské bytosti těšící se občanské a politické svobodě a svobodě od strachu a nedostatku možno dosáhnout jen tehdy, jestliže budou vytvořeny takové podmínky, v nichž bude moci každý požívati svých občanských a politických práv, jakož i svých práv hospodářských, sociálních a kulturních, :majíce na zřeteli závazek států vyplývající z Charty organizace spojených národů podporovat všeobecnou úctu k lidským právům a svobodám a k jejich zachovávání, :uvědomujíce si, že jednotlivec, mající povinnosti k jiným a ke společenství, ke kterému přísluší, je povinen usilovat o rozvíjení a dodržování práv uznaných v tomto Paktu, ujednávají tímto, jak dále stanoveno: ==Část I== ===Článek 1=== 1. Všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj. 2. Všechny národy mohou pro své vlastní cíle svobodně disponovat svým přírodním bohatstvím a zdroji bez újmy na jakýchkoli závazcích vyplývajících z mezinárodní hospodářské spolupráce, založené na vzájemné výhodnosti a mezinárodním právu. V žádném případě nesmí být národ zbaven svých vlastních prostředků k životní existenci. 3. Státy, smluvní strany Paktu, včetně těch států, které jsou odpovědny za správu nesamosprávných a poručenských území, budou podporovat uskutečnění práva na sebeurčení a budou toto právo respektovat v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů. ==Část II== ===Článek 2=== 1. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje respektovat práva uznaná v tomto Paktu a zajistit tato práva všem jednotlivcům na svém území a podléhajícím jeho jurisdikci, bez jakéhokoli rozlišování podle rasy, barvy, pohlaví, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo sociálního původu, majetku, rodu nebo jiného postavení. 2. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje, pokud tak již nestanoví existující zákonodárná nebo jiná opatření, že podnikne nutné kroky v souladu se svými ústavními postupy a ustanoveními tohoto Paktu k tomu, aby schválil taková zákonodárná nebo jiná opatření nutné k tomu, aby byla uplatněna práva uznaná v Paktu. 3. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje: :a) zajistit, aby se kterékoli osobě, jejíž práva nebo svobody tímto Paktem uznané byly porušeny, dostalo účinné ochrany bez ohledu na to, zda se porušení jejího práva nebo svobody dopustily osoby jednající v úřední funkci; :b) zajistit, aby každá osoba, jež se domáhá takové ochrany, měla na ni právo stanovené příslušnými právními, správními nebo zákonodárnými orgány nebo jakýmkoli jiným orgánem ustanoveným právním systémem státu, a aby měla možnost právní ochrany; :c) zajistit, aby příslušné orgány tuto ochranu prosazovaly, jakmile je poskytnuta. ===Článek 3=== Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují zajistit stejná práva mužů a žen na požívání všech občanských a politických práv stanovených v tomto Paktu. ===Článek 4=== 1. Je-li za mimořádné situace, která je úředně vyhlášena, ohrožen život národa, mohou státy, smluvní strany Paktu, přijmout opatření zmírňující jejich závazky podle Paktu v rozsahu, který si vyžádají potřeby takové situace za podmínky, že tato opatření nejsou v rozporu s jejich jinými závazky podle mezinárodního práva a neznamenají diskriminaci podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství nebo sociálního původu. 2. Podle tohoto ustanovení se nelze odchýlit od článků 6, 7, 8 (odstavec 1 a 2), 11, 15, 16 a 18. 3. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, používající práva ve smyslu odst. 1 tohoto článku, okamžitě uvědomí prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů ostatní státy, smluvní strany Paktu, o ustanoveních, od nichž se odchýlil a o důvodech, které ho k tomu vedly. Další sdělení učiní stejnou cestou ke dni, kdy toto opatření skončí. ===Článek 5=== 1. Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno tím způsobem, jako by dávalo kterémukoliv státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod uznaných tímto Paktem nebo k jejich omezení ve větším rozsahu než tento Pakt stanoví. 2. Jakákoli základní lidská práva uznávaná v kterémkoli státě, který je účastníkem tohoto Paktu, na základě zákona, úmluv, předpisů nebo zvyklostí nebudou omezena nebo zrušena pod záminkou, že Pakt taková práva neuznává nebo je uznává v menším rozsahu. ==Část III== ===Článek 6=== 1. Každá lidská bytost má právo na život. Toto právo je chráněno zákonem. Nikdo nebude svévolně zbaven života. 2. V zemích, kde nebyl zrušen trest smrti, může být rozsudek trestu smrti vyhlášen pouze za nejtěžší trestné činy v souladu s právem platným v době, kdy byl trestný čin spáchán, a nikoli v rozporu s ustanoveními tohoto Paktu a Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. Tento trest může být vykonán pouze na základě konečného rozsudku vyneseného příslušným soudem. 3. Jestliže zbavení života znamená zločin genocidia, rozumí se, že nic v tomto článku neopravňuje kterýkoli stát, který je smluvní stranou Paktu, odchýlit se od kteréhokoli závazku, jenž byl převzat na základě ustanovení Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia. 4. Každý, kdo byl odsouzen k trestu smrti, má právo žádat o milost nebo zmírnění trestu. Amnestie, milost nebo zmírnění trestu smrti mohou být uděleny ve všech případech. 5. Rozsudek trestu smrti nebude ukládán za trestné činy spáchané osobami mladšími osmnácti let a nebude vykonán na těhotných ženách. 6. Tohoto článku se nelze dovolávat proto, aby se zabránilo zrušení trestu smrti nebo aby zrušení trestu smrti bylo zdrženo kterýmkoli státem, účastníkem tohoto Paktu. ===Článek 7=== Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Zvláště nebude nikdo bez svého svobodného souhlasu podrobován lékařským nebo vědeckým pokusům. ===Článek 8=== 1. Nikdo nesmí být držen v otroctví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány. 2. Nikdo nesmí být držen v nevolnictví. 3. :a) na nikom se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucenou nebo povinnou práci; :b) článek 3 a) nebrání vykonávání těžké práce v zemích, kde je možno uvalit trest vězení s těžkou prací za trestný čin, byl-li vynesen příslušným soudem takový rozsudek; :c) pro účely tohoto odstavce termín "nucená nebo povinná práce" nezahrnuje: ::(i) jakoukoli práci nebo službu, jež nejsou zmíněny v pododstavci b), které se normálně vyžadují od osoby, která je ve vazbě v důsledku pravomocného platného rozhodnutí soudu, nebo od osoby, která je podmíněně propuštěna z takové vazby; ::(ii) jakoukoli službu vojenské povahy a v zemích, kde se uznává odmítnutí vojenské služby na základě přesvědčení, jakoukoli národní službu, jež se podle zákona vyžaduje od osob, které odmítají vojenskou službu z důvodů svého přesvědčení; ::(iii) jakoukoli službu vynucenou v mimořádných případech nebo při pohromě ohrožující život nebo blahobyt společenství; ::(iv) jakoukoli práci nebo službu, jež tvoří součást běžných občanských povinností. ===Článek 9=== 1. Každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Nikdo nesmí být svévolně zatčen nebo zadržen. Nikdo nesmí být zbaven svobody kromě případů, kdy se tak stane na základě zákona a ve shodě s řízením, jež je stanoveno zákonem. 2. Každý, kdo je zatčen, musí být v době zatčení seznámen s důvody svého zatčení a musí být neprodleně informován o obviněních proti němu vznesených. 3. Každý, kdo je zatčen nebo zadržen na základě obvinění z trestného činu, musí být neprodleně předveden před soudce nebo jiného úředníka, který je zákonem zmocněn vykonávat soudcovskou pravomoc, a má právo na trestní řízení v přiměřené době nebo na propuštění. Není obecným pravidlem, aby osoby čekající na trestní řízení byly drženy ve vazbě; popuštění může však být podmíněno zárukami, že se dostaví k trestnímu řízení v jakémkoli jiném stadiu soudního řízení a k vynesení rozsudku. 4. Každý, kdo je zatčen nebo se nalézá ve vazbě, má právo na řízení před soudem tak, aby soud mohl rozhodnout bez prodlení o právoplatnosti jeho zadržení a nařídit jeho propuštění, jestliže vazba není zákonná. 5. Každý, kdo se stal obětí nezákonného zatčení nebo vazby, má vymahatelné právo na náhradu. ===Článek 10=== 1. Se všemi osobami zbavenými osobní svobody se jedná lidsky a s úctou k přirozené důstojnosti lidské bytosti. 2. :a) Obviněné osoby jsou s výjimkou mimořádných okolností odděleny od osob odsouzených a zachází se s nimi úměrně ke skutečnosti, že o jejich vině dosud nebylo rozhodnuto; :b) obviněné mladistvé osoby jsou odděleny od dospělých a jsou co možná nejrychleji postaveny před soud. 3. Vězeňský řád zajistí takové zacházení s vězni, jehož hlavním cílem je jejich převýchova a náprava. Mladiství zločinci budou odděleni od dospělých a dostane se jim zacházení přiměřeného jejich věku a právnímu postavení. ===Článek 11=== Nikdo nebude uvězněn pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku. ===Článek 12=== 1. Každý, kdo se právoplatně nachází na území určitého státu, má na tomto území právo svobody pohybu a svobody zvolit si místo pobytu. 2. Každý může svobodně opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní. 3. Výše zmíněná práva nepodléhají žádným omezením kromě těch, která stanoví zákon a která jsou nutná pro ochranu národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo morálky nebo práv a svobod druhých a která jsou v souladu s ostatními právy uznanými v tomto Paktu. 4. Nikdo nesmí být svévolně zbaven práva vstoupit do dvé vlastní země. ===Článek 13=== Cizinec nacházející se právoplatně na území státu, který je smluvní stranou Paktu, může být z něho vyhoštěn pouze na základě rozhodnutí, k němuž se dospělo v souladu se zákonem, a má možnost, kromě případů, kdy naléhavé důvody národní bezpečnosti vyžadují jiný postup. Předložit námitky proti svému vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem nebo osobou nebo osobami příslušným orgánem zvláště označenými a být před nimi za tímto účelem zastoupen. ===Článek 14=== 1. Všechny osoby jsou si před soudem rovny. Každý má úplně stejné právo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem, který rozhoduje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoli trestním obvinění vzneseném proti němu. Tisk a veřejnost mohou být vyloučeny z celého řízení nebo z jeho části z důvodů morálky, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti nebo tehdy, když si toho vyžaduje soukromý zájem stran, nebo mohou být vyloučeny v rozsahu, který je podle příslušného mínění soudu nutný při zvláštních okolnostech, kdy by zveřejnění prejudikovalo zájmy spravedlnosti; avšak každý rozsudek vynesený v trestní nebo občanskoprávní věci bude zveřejněn s výjimkou případů, kdy zájem mladistvých osob vyžaduje jiný postup nebo kdy se řízení týká manželských sporů nebo opatrovnictví dětí. 2. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, považuje se za nevinného, dokud není zákonným postupem prokázána jeho vina. 3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má mít tyto minimální záruky: :a) má být neprodleně a podrobně informován v jazyce, jemuž rozumí, o povaze a důvodu obvinění proti němu; :b) má mít dostatek času a možností pro přípravu své obhajoby a aby se mohl spojit s obhájcem podle své vlastní volby; :c) má být souzen bez zbytečného odkladu; :d) má být souzen za své přítomnosti a obhajovat se osobně nebo prostřednictvím obhájce, kterého si sám zvolí; má být poučen o svých právech a má mu být poskytnuta právní pomoc v každém případě, kdy toho zájmy spravedlnosti vyžadují, a aniž by v takovém případě sám platil náklady, jestliže nemá dostatečné prostředky k úhradě; :e) má mu být dána možnost, aby provedl výslech nebo dal provést výslech svědků proti sobě a aby měl možnost účasti a výslechu svědků svědčících v jeho prospěch za stejných podmínek jako u svědků svědčících proti němu; :f) má se mu dostat pomoci tlumočníka, jestliže nerozumí jazyku nebo nemluví jazykem, jehož se užívá u soudu; :g) nesmí být nucen svědčit proti sobě nebo přiznat vinu. 4. V trestním řízení proti mladistvým se vezme v úvahu jejich věk a skutečnost, že je žádoucí usilovat o jejich nápravu. 5. Každý, komu bylo dokázáno, že se dopustil trestného činu, má právo, aby důkazy a rozsudek byly přezkoumány vyšším soudem. 6. Jestliže bylo někomu dokázáno spáchání trestného činu a jestliže byl později tento důkaz vyvrácen nebo byl zproštěn obžaloby na základě toho, že nějaká nová skutečnost přesvědčivě ukazuje, že výrokem soudu byl porušen zákon, poskytne se tomu, kdo byl potrestán na základě takového důkazu, náhradu podle zákona, pokud se nedokáže, že včasné uvedení ve známost dříve neznámé skutečnosti nejde zcela nebo částečně na vrub této osoby. 7. Trestní stíhání nelze zahájit proti tomu, proti němuž dřívější stíhání pro týž čin skončilo pravomocným rozhodnutím soudu, jímž byl obžalovaný uznán vinným nebo jímž byl obžaloby zproštěn. ===Článek 15=== 1. Nikdo nesmí být potrestán za čin, který nebyl trestný podle zákona v době, kdy byl spáchán. Pachateli nelze uložit vyšší trest než dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy byl trestný čin spáchán. Nový zákon má zpětnou působnost pouze tehdy, jestliže je pro pachatele příznivější. 2. Nic v tomto článku neprejudikuje potrestání za jakýkoli čin, který v době, kdy byl spáchán, byl trestný podle obecných právních zásad uznávaných společenstvím národů. ===Článek 16=== Každý má právo na tom, aby byla všude uznávána jeho právní osobnost. ===Článek 17=== 1. Nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence ani útokům na svou čest a pověst. 2. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahům nebo útokům. ===Článek 18=== 1. Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Toto právo zahrnuje v sobě svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle vlastní volby a svobodu projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, prováděním náboženských úkonů, bohoslužbou, zachováním obřadů a vyučováním. 2. Nikdo nesmí být podroben donucování, které by narušovalo jeho svobodu vyznávat nebo přijmout náboženství nebo víru podle své vlastní volby. 3. Svoboda projevovat náboženství nebo víru může být podrobena pouze takovým omezením, jaká předpisuje zákon a která jsou nutná k ochraně veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo morálky nebo základních práv a svobod jiných. 4. Státy, smluvní strany Paktu, se zavazují respektovat svobodu rodičů, a tam, kde je to vhodné, poručníků, zajistit náboženskou a morální výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení rodičů nebo poručníků. ===Článek 19=== 1. Každý má právo zastávat svůj názor bez překážky. 2. Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby. 3. Užívání práv uvedených v odstavci 2 tohoto článku s sebou nese zvláštní povinnosti a odpovědnost. Může proto podléhat určitým omezením, avšak tato omezení budou pouze taková, jaké stanoví zákon a jež jsou nutná: :a) k respektování práv nebo pověsti jiných; :b) k ochraně národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku nebo veřejného zdraví nebo morálky. ===Článek 20=== 1. Jakákoli válečná propaganda je zakázána zákonem. 2. Jakákoli národní, rasová nebo náboženská nenávist, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí, musí být zakázána zákonem. ===Článek 21=== Uznává se právo na pokojné shromažďování. Výkon tohoto práva nesmí být žádným způsobem omezován s výjimkami, jež stanoví zákon a jež jsou nutné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. ===Článek 22=== 1. Každý má právo na svobodu sdružovat se s jinými, i právo zakládat na ochranu svých zájmů odborové organizace a přistupovat k nim. 2. Výkon tohoto práva nesmí být žádným způsobem omezován; výjimkou jsou omezení, jež jsou stanovena zákonem a jež jsou nutné v demokratické společnosti v zájmu národní nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Nic v tomto článku nebrání omezit zákonem výkon tohoto práva příslušníkům ozbrojených sil a policie. 3. Nic v tomto článku neopravňuje smluvní strany Úmluvy mezinárodní Organizace práce z roku 1948 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se, aby přijaly zákonodárná opatření, jež by prejudikovala záruky stanovené v tomto Paktu nebo aplikovala právo takovým způsobem, jenž by tyto záruky prejudikoval. ===Článek 23=== 1. Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má právo na ochranu společnosti a státu. 2. Uznává se právo mužů a žen uzavřít v přiměřeném věku sňatek a založit rodinu. 3. Manželství nebude uzavřeno bez svobodného a plného souhlasu snoubenců. 4. Státy, smluvní strany Paktu, podniknou vhodné kroky k tomu, aby zajistily stejná práva a povinnosti snoubenců při sňatku, v manželství a při rozvodu. Při rozvodu se rozhodne o nutné ochraně dětí. ===Článek 24=== 1. Každé dítě má bez jakékoli diskriminace podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, národnostního nebo sociálního původu, majetku nebo rodu právo na takovou ochranu, která mu přísluší s ohledem na jeho postavení nezletilce, ze strany jeho rodiny, společnosti a státu. 2. Každé dítě je registrováno okamžitě po narození a dostane jméno. 3. Každé dítě má právo na státní příslušnost. ===Článek 25=== Každý občan má právo a možnost, bez jakýchkoli rozdílů uvedených v článku 2 a bez neodůvodněných omezení: :a) podílet se na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců; :b) volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování; :c) vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země. ===Článek 26=== Všichni jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez jakékoli diskriminace. Zákon zakáže jakoukoli diskriminaci a zaručí všem osobám stejnou a s účinnou ochranu proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů, např. podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, majetku a rodu. ===Článek 27=== Ve státech, kde existují etnické, náboženské nebo jazykové menšiny, nebude jejím příslušníkům upíráno právo, aby spolu s ostatními příslušníky menšiny užívali své vlastní kultury, vyznávali a projevovali své vlastní náboženství nebo používali svého vlastního jazyka. ==Část IV== ===Článek 28=== 1. Zřizuje se Výbor pro lidská práva (dále v tomto Paktu nazývaný Výbor). Skládá se z osmnácti členů a vykonává funkce stanovené níže. 2. Výbor se skládá ze státních příslušníků smluvních stran Paktu, jež budou osobami vysokého morálního charakteru a uznávaných schopností v oblasti lidských práv, přičemž se bude přihlížet ke skutečnosti, že bude užitečná účast některých osob majících právní zkušenosti. 3. Členové Výboru se volí a působí jako soukromé osoby. ===Článek 29=== 1. Členové Výboru jsou voleni tajným hlasováním ze seznamu osob majících vlastnosti předepsané v článku 28 a navržených k tomuto účelu státy, smluvními stranami Paktu. 2. Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, může navrhnout nejvýše dvě osoby. Tyto osoby budou státními příslušníky státu, který je navrhl. 3. Každá osoba může být navržena znovu do funkce člena Výboru. ===Článek 30=== 1. První volby se konají nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tento Pakt nabude účinnosti. 2. Nejméně čtyři měsíce přede dnem konání každých voleb do Výboru, s výjimkou voleb, kde se má obsadit uvolněné místo v souladu s článkem 34, generální tajemník Organizace spojených národů vyzve písemně státy, které jsou smluvními stranami Paktu, aby předložily do tří měsíců své návrhy na členství Výboru. 3. Generální tajemník Organizace spojených národů připraví seznam všech takto navržených osob v abecedním pořádku s udáním států, které tyto osoby navrhly, a předloží jej státům, nejpozději jeden měsíc přede dnem konání voleb. 4. Volby členů Výboru se konají na zasedání zástupců států, které jsou smluvními stranami Paktu, svolaném generálním tajemníkem Organizace spojených národů v sídle Organizace spojených národů. Na tomto zasedání, na kterém dvě třetiny států tvoří quorum, jsou do Výboru zvoleny ty z nominovaných osob, které obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců států. ===Článek 31=== 1. Ve Výboru nesmí být zastoupen více než jeden státní příslušník jednoho státu. 2. Při volbě Výboru se přihlédne ke spravedlivému geografickému zastoupení a k zastoupení různých forem civilizace a hlavních právních systémů. ===Článek 32=== 1. Členové Výboru jsou voleni na období čtyř let. Vystupujícího člena lze ihned volit znovu, je-li navržen. Úřední období devíti ze členů zvolených v prvních volbách však uplyne koncem druhého roku; neprodleně po prvních volbách předseda vylosuje na zasedání zmíněném v článku 30, odstavci 4 jména těchto devíti členů. 2. Volby se po vypršení funkce budou konat podle předchozích článků této části Paktu. ===Článek 33=== 1. Jestliže podle jednomyslného mínění ostatních členů přestal člen Výboru vykonávat své funkce z jakéhokoli jiného důvodu než z důvodu přechodné povahy, předseda Výboru vyrozumí generálního tajemníka Organizace spojených národů, který prohlásí místo tohoto člena za uprázdněné. 2. V případě úmrtí nebo rezignace člena Výboru vyrozumí předseda neprodleně generálního tajemníka Organizace spojených národů, jenž prohlásí místo za uprázdněné dnem smrti nebo dnem, kdy rezignace nabyla platnosti. ===Článek 34=== 1. Jestliže uprázdněné místo je vyhlášeno podle článku 33 a jestliže funkční období člena, který má být nahrazen, neuplyne do šesti měsíců od tohoto vyhlášení, generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí každý stát, účastníka tohoto Paktu, jenž během dvou měsíců může předložit návrh podle článku 29 na obsazení uprázdněného místa. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů připraví seznam navržených osob v abecedním pořádku a předloží jej státům, které jsou smluvními stranami Paktu. Volby na obsazení uprázdněného místa se budou konat podle příslušných ustanovení této části Paktu. 3. Člen Výboru zvolený na uprázdněné místo, jež bylo vyhlášeno podle článku 33, bude vykonávat funkci po zbytek období, jaké připadalo na člena, který uprázdnil místo ve Výboru podle ustanovení zmíněného článku. ===Článek 35=== Členové Výboru obdrží se souhlasem Valného shromáždění Organizace spojených národů odměnu z prostředků Organizace spojených národů za podmínek, o nichž rozhodne Valné shromáždění, majíc na zřeteli důležitost a odpovědnost Výboru. ===Článek 36=== Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne potřebný aparát a zařízení k účinnému vykonávání funkcí Výboru podle Paktu. ===Článek 37=== 1. Generální tajemník Organizace spojených národů svolá první schůzi Výboru v sídle Organizace spojených národů. 2. Po této první schůzi se Výbor bude scházet tak, jak bude stanoveno v jeho jednacím řádu. 3. Výbor se bude normálně scházet v sídle Organizace spojených národů nebo v Úřadovně Organizace spojených národů v Ženevě. ===Článek 38=== Každý člen Výboru před tím, že se ujme svých povinností, učiní slavnostní prohlášení na veřejné schůzi Výboru o tom, že bude vykonávat svou funkci nestranně a svědomitě. ===Článek 39=== 1. Výbor zvolí své funkcionáře na období dvou let. Tito mohou být zvoleni znovu. 2. Výbor vypracuje vlastní jednací řád, který mimo jiné určí, že: :a) dvanáct členů Výboru tvoří quorum; :b) rozhodnutí Výboru budou přijímána většinou hlasů přítomných členů. ===Článek 40=== 1. Státy, které jsou smluvními stranami Paktu, se zavazují, že budou podávat zprávy o opatřeních, přijatých k uvedení práv uznaných v tomto Paktu v život, a o pokroku, jehož bylo při užívání těchto práv dosaženo: :a) do jednoho roku ode dne, kdy se staly účastníky Paktu; :b) poté kdykoli, kdy si to Výbor vyžádá. 2. Všechny zprávy jsou předkládány generálnímu tajemníku Organizace spojených národů, který je předloží Výboru k posouzení. Ve zprávách se poukáže na případné skutečnosti a obtíže, jež se týkají provádění tohoto Paktu. 3. Generální tajemník Organizace spojených národů může na základě konzultací s Výborem předat příslušným odborným organizacím OSN otisky těch částí zprávy, které se týkají jejich působnosti. 4. Výbor prostuduje zprávy, které mu byly předloženy. Státům, které jsou smluvními stranami Paktu, předkládá své zprávy a obecné připomínky, jež považuje za vhodné. Výbor může tyto připomínky spolu s kopiemi zpráv, které obdrží od států, které jsou smluvními stranami Paktu, rovněž předložit Hospodářské a sociální radě. 5. Státy, smluvní strany Paktu, mohou Výboru předkládat jakékoli poznámky k připomínkám jež lze učinit v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. ===Článek 4 1=== 1. Stát, který je smluvní stranou Paktu, může na základě tohoto článku kdykoli prohlásit, že uznává příslušnost Výboru přijmout a posoudit oznámení jednoho státu o tom, že jiný stát neplní své závazky podle tohoto Paktu. Výbor může na základě tohoto článku přijmout a posoudit oznámení jen tehdy, jestliže je předkládá stát, který prohlásil, že uznává příslušnost Výboru. Výbor nepřijme žádné oznámení, jestliže se týká státu, který takové prohlášení neučinil. S oznámeními učiněnými podle tohoto článku se nakládá takto: :a) Stát, který oznámení obdržel, poskytne do tří měsíců státu, který je předložil, písemné vysvětlení nebo prohlášení, které má obsahovat, přichází-li to v úvahu podle povahy věci, informaci o tom, jaká opatření k nápravě se provádějí nebo již byla provedena. :b) Oba státy mají právo postoupit věc Výboru, jestliže není urovnána k jejich spokojenosti do šesti měsíců poté, kdy stát obdržel původní oznámení. Stát, který tak činí, o tom informuje vedle Výboru i druhý stát. :c) Výbor se bude zabývat záležitostí, která mu byla postoupena, jen tehdy, když zjistí, že byly použity a vyčerpány všechny dostupné prostředky nápravy v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Tento postup nebude dodržen v případě, že provedení nápravy je bezdůvodně oddalováno. :d) Výbor zkoumá oznámení učiněná podle tohoto článku na neveřejných schůzích. :e) Aby se dosáhlo přátelského urovnání na základě respektování lidských práv a základních svobod tak, jak jsou uznány v Paktu, Výbor - s výhradou ustanovení pododstavce c) - poskytne dobré služby státům, které jsou smluvními stranami Paktu. :f) Výbor může vyzvat účastnické státy zmíněné v pododstavci b), aby poskytly jakékoli důležité informace v každé věci, která je mu postoupena. :g) Účastnické státy zmíněné v pododstavci b) mají právo být zastoupeny při projednávání věci Výborem a ústně nebo písemně se vyjadřovat. :h) Výbor předloží zprávu do dvanácti měsíců ode dne, kdy obdržel vyrozumění podle pododstavce b): ::(i) jestliže se dosáhne urovnání podle pododstavce e), omezí Výbor svou zprávu na stručné uvedení skutečnosti a dosaženého řešení. ::(ii) Jestliže se nedosáhne urovnání podle pododstavce e), omezí Výbor svou zprávu na stručné uvedení skutečnosti; písemné vyjádření a protokol obsahující ústní vyjádření učiněná státy, účastníky tohoto Paktu, budou přiloženy ke zprávě. Zpráva se zašle státům, kterých se týká. 2. Ustanovení tohoto článku vstoupí v platnost, jakmile státy, smluvní strany Paktu, učiní prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku. Tato prohlášení uloží u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který předá jejich kopie ostatním státům, účastníkům tohoto Paktu. Prohlášení může být kdykoli odvoláno, a to oznámením generálnímu tajemníkovi. Odvolání neprejudikuje projednávání jakékoli věci, která je předmětem oznámení již předloženého podle tohoto článku. Poté, co generální tajemník obdržel sdělení, kterým se prohlášení odvolává, nelze přijmout žádné další oznámení kteréhokoli státu, který je smluvní stranou Paktu, pokud stát, který prohlášení odvolal, neučiní nové prohlášení. ===Článek 42=== 1. :a) Jestliže věc postoupená Výboru na základě článku 41 není vyřešena ke spokojenosti států, smluvních stran Paktu, kterých se týká, může Výbor jmenovat s předběžným souhlasem dotčených států ad hoc Smírčí komisi (dále nazývanou Komisí). Aby se dosáhlo přátelského urovnání na základě respektování Paktu, nabídnou se dobré služby Komise státům, smluvním stranám Paktu, kterým se věcí týká. :b) Komise se skládá z pěti osob přijatelných pro státy, účastníky tohoto Paktu, kterých se záležitost týká. Jestliže tyto státy nedosáhnout do tří měsíců dohody o složení Komise, jsou členové Komise, o nichž nebylo dosaženo dohody, zvoleni dvoutřetinovou většinou Výboru z jeho členů tajným hlasováním. 2. Členové Komise jednají ve svých funkcích jako soukromé osoby. Členem Komise nemůže být státní příslušník státu, který je záležitostí dotčen, nebo státu, který neučinil prohlášení podle článku 41. 3. Komise zvolí svého předsedu a schválí svůj jednací řád. 4. Komise zasedá v sídle Organizace spojených národů nebo v Úřadovně Organizace spojených národů v Ženevě. Může však zasedat na jiném vhodném místě, které určí po poradě s generálním tajemníkem Organizace spojených národů a státy, kterých se záležitost týká. 5. Sekretariát zřízený na základě článku 36 bude rovněž pracovat pro komise jmenované podle tohoto článku. 6. Informace, které Výbor shromáždí, poskytne Komisi. Komise může vyzvat státy, kterých se záležitost týká, aby poskytly jakékoli jiné důležité informace. 7. Jakmile Komise záležitost plně prozkoumá, avšak v každém případě nejpozději do dvanácti měsíců poté, kdy se věci ujala, předloží předsedovi Výboru zprávu pro státy, kterých se týká: :a) Jestliže Komise nemůže dokončit posouzení věci do dvanácti měsíců, omezí svou zprávu na stručné prohlášení o jeho stavu. :b) Jestliže se dosáhne přátelského urovnání na základě respektování lidských práv, jak je uznává tento Pakt, Komise svou zprávu omezí na stručné vylíčení skutečností a dosaženého řešení. :c) Jestliže Komise nedosáhne řešení podle pododstavce b), zahrne její zpráva výsledky šetření všech otázek týkajících se sporů a její názory na možnosti přátelského urovnání. Tato zpráva rovněž obsahuje písemné vyjádření států, kterých se záležitost týká. :d) Jestliže je zpráva Komise předložena podle pododstavce c), vyrozumí státy, kterých se záležitost týká, do tří měsíců po obdržení zprávy předsedu Výboru o tom, zda schvalují obsah zprávy Komise či nikoli. 8. Ustanovení tohoto článku neprejudikují povinnosti Výboru podle článku 41. 9. Státy, který se záležitost týká, se budou podílet na výdajích členů Komise rovným dílem, a to podle předběžného odhadu generálního tajemníka Organizace spojených národů. 10. Generální tajemník Organizace spojených národů se zmocňuje, aby - bude-li to nutné - hradil výlohy členům Komise, dokud tyto výlohy nebudou uhrazeny podle odstavce 9 tohoto článku státy, kterých se týká. ===Článek 43=== Členové Výboru a od hoc smírčích komisí jež budou případně ustaveny podle článku 42, požívají výsady a imunity expertů Organizace spojených národů, jak jsou zakotveny v Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů. ===Článek 44=== Prováděcí ustanovení Paktu ponechávají nedotčena ustanovení o řízení oblasti lidských práv obsažená v základních dokumentech a úmluvách Organizace spojených národů a jejich odborných organizací a nebrání státům, smluvním stranám Paktu, používat jiné prostředky pro urovnání sporu v souladu s obecnými nebo zvláštními mezinárodními smlouvami, které jsou mezi nimi v platnosti. ===Článek 45=== Výbor předloží výroční zprávu o své činnosti Valnému shromáždění Organizace spojených národů prostřednictvím Hospodářské a sociální rady. ==Část V== ===Článek 46=== Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno tak, jakoby oslabovalo ustanovení Charty Organizace spojených národů a stanovy jejích odborných organizací, které vymezují odpovědnost různých orgánů Organizace spojených národů a jejich odborných organizací v oblasti, kterou se zabývá tento Pakt. ===Článek 47=== Nic v tomto Paktu nemůže být vykládáno tak, jako by oslabovalo přirozené právo všech národů užívat plně a svobodně jejich přírodního bohatství a zdrojů. ==Část VI== ===Článek 48=== 1. Tento Pakt je otevřen podpisu kteréhokoli členského státu Organizaci spojených národů nebo člena kterékoli její odborné organizace, kteréhokoli státu, účastníka Statutu Mezinárodního soudního dvora, a kteréhokoli jiného státu, který byl Valným shromážděním Organizace spojených národů vyzván, aby se stal účastníkem tohoto Paktu. 2. Tento Pakt bude ratifikován. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 3. Tento Pakt je otevřen přístupu kteréhokoli státu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. 4. Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 5. Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy, které tento Pakt podepsaly nebo k němu přistoupily o uložení každé listiny o ratifikaci nebo přístupu. ===Článek 49=== 1. Tento Pakt nabude účinnosti tři měsíce ode dne uložení třicáté páté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát ratifikující Pakt nebo přistupující k němu po uložení třicáté páté listiny o ratifikaci nebo o přístupu k Paktu nabude účinnosti tři měsíce poté, kdy tento stát uloží listinu o ratifikaci nebo o přístupu. ===Článek 50=== Ustanovení tohoto Paktu se vztahují na všechny části federálních států bez jakýchkoli omezení nebo výjimek. ===Článek 51=== 1. Kterýkoli stát, který je smluvní stranou Paktu, může navrhnout jeho změnu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s pozměňovacím návrhem státy, smluvní strany Paktu, se žádostí, aby mu sdělily, zda jsou pro svolání konference států, účastníků tohoto Paktu, která by návrh posoudila a rozhodla o něm. Generální tajemník svolá tuto konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se alespoň třetina států pro její uspořádání. Každý pozměňovací návrh přijatý většinou států přítomných a hlasujících na konferenci bude předložen Valnému shromáždění Organizace spojených národů ke schválení. 2. Pozměnění tohoto Paktu nabudou účinnosti, budou-li schváleny Valným shromážděním Organizace spojených národů a přijaty dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvními stranami Paktu, podle jejich ústavních předpisů. 3. Nabudou-li pozměnění účinnosti, stanou se závaznými pro ty státy, účastníky tohoto Paktu, které je přijaly, ostatní státy jsou dále vázány jen ustanovením tohoto Paktu a kterýmkoli dřívějším pozměněním, jež přijaly. ===Článek 52=== Bez ohledu na sdělení učiněná podle článku 48, odstavec 5, generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy uvedené v odstavci 1 téhož článku: :a) o podpisech a ratifikačních listinách a listinách o přístupu podle článku 48; :b) o dni, kdy tento Pakt nabude účinnosti podle článku 49 a o dni, kdy nabude účinnosti jakýkoli dodatek podle článku 51. ===Článek 53=== 1. Tento Pakt, jehož znění čínské, anglické, francouzské, ruské a španělské jsou stejně autentická, bude uložen v archivu Organizace spojených národů. 2. Generální tajemník zašle ověřený otisk tohoto Paktu všem státům uvedeným v článku 48. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:International Covenant on Civil and Political Rights]] [[de:Internationaler Pakt über Bürgerliche und Politische Rechte]] [[zh:公民权利和政治权利国际公约]] 1758 4060 2006-06-28T09:19:49Z Flambelle 20 [[Kategorie:Karel Jaromír Erben]] {{NavigacePaP |TITUL=Kytice z pověstí národních |AUTOR=Karel Jaromír Erben |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} ===Obsah:=== *[[Kytice z pověstí národních/Kytice|Kytice]] *[[Kytice z pověstí národních/Poklad|Poklad]] *[[Kytice z pověstí národních/Svatební košile|Svatební košile]] *[[Kytice z pověstí národních/Polednice|Polednice]] *[[Kytice z pověstí národních/Zlatý kolovrat|Zlatý kolovrat]] *[[Kytice z pověstí národních/Štědrý den|Štědrý den]] *[[Kytice z pověstí národních/Holoubek|Holoubek]] *[[Kytice z pověstí národních/Záhořovo lože|Záhořovo lože]] *[[Kytice z pověstí národních/Vodník|Vodník]] *[[Kytice z pověstí národních/Vrba|Vrba]] *[[Kytice z pověstí národních/Lilie|Lilie]] *[[Kytice z pověstí národních/Dceřina kletba|Dceřina kletba]] *[[Kytice z pověstí národních/Věštkyně|Věštkyně]] [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:Karel Jaromír Erben]] 1759 3209 2006-06-09T15:20:38Z Flambelle 20 redirect [[Kytice z pověstí národních]] #REDIRECT [[Kytice z pověstí národních]] 1760 3211 2006-06-09T15:34:37Z Flambelle 20 Stránka [[Polednice]] přemístěna na stránku [[Kytice z pověstí národních/Polednice]] #REDIRECT [[Kytice z pověstí národních/Polednice]] 1761 4066 2006-06-28T09:39:12Z Flambelle 20 [[Kategorie:Alois Jirásek]] {{NavigacePaP |TITUL=Staré pověsti české |AUTOR=Alois Jirásek |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} ===Obsah:=== ====Staré pověsti české==== *[[Staré pověsti české/Úvod (Staré pověsti české)|Úvod]] *[[Staré pověsti české/O Čechovi|O Čechovi]] *[[Staré pověsti české/O Krokovi a jeho dcerách|O Krokovi a jeho dcerách]] *[[Staré pověsti české/O Bivoji|O Bivoji]] *[[Staré pověsti české/O Libuši|O Libuši]] *[[Staré pověsti české/O Přemyslovi|O Přemyslovi]] *[[Staré pověsti české/Libušina proroctví|Libušina proroctví]] *[[Staré pověsti české/Dívčí válka|Dívčí válka]] *[[Staré pověsti české/O Křesomyslu a Horymírovi|O Křesomyslu a Horymírovi]] *[[Staré pověsti české/Lucká válka|Lucká válka]] *[[Staré pověsti české/Durynk a Neklan|Durynk a Neklan]] ====Pověsti doby křesťanské==== *[[Staré pověsti české/Úvod (Pověsti doby křesťanské)|Úvod]] *[[Staré pověsti české/O králi Svatoplukovi|O králi Svatoplukovi]] *[[Staré pověsti české/O králi Ječmínkovi|O králi Ječmínkovi]] *[[Staré pověsti české/Praporec sv. Václava|Praporec sv. Václava]] *[[Staré pověsti české/O Bruncvíkovi|O Bruncvíkovi]] *[[Staré pověsti české/Opatovický poklad|Opatovický poklad]] *O staré Praze: :*[[Staré pověsti české/O staré Praze|O staré Praze]] :*[[Staré pověsti české/Žito kouzelník|Žito kouzelník]] :*[[Staré pověsti české/O králi Václavovi IV.|O králi Václavovi IV.]] :*[[Staré pověsti české/Staroměstský orloj|Staroměstský orloj]] :*[[Staré pověsti české/O Daliborovi z Kozojed|O Daliborovi z Kozojed]] :*[[Staré pověsti české/Ze Židovského města|Ze Židovského města]] :*[[Staré pověsti české/Smutná místa|Smutná místa]] :*[[Staré pověsti české/Faustův dům|Faustův dům]] *[[Staré pověsti české/O Žižkovi|O Žižkovi]] *[[Staré pověsti české/Kutnohorští havíři|Kutnohorští havíři]] *[[Staré pověsti české/Bílá paní|Bílá paní]] *[[Staré pověsti české/Růžový palouček|Růžový palouček]] *[[Staré pověsti české/Boží soud|Boží soud]] *[[Staré pověsti české/O Jánošíkovi|O Jánošíkovi]] ====Ze starobylých proroctví==== *[[Staré pověsti české/Úvod (Ze starobylých proroctví)|Úvod]] *[[Staré pověsti české/Sibyllina proroctví|Sibyllina proroctví]] *[[Staré pověsti české/Proroctví slepého mládence|Proroctví slepého mládence]] *[[Staré pověsti české/Proroctví Havlasa Pavlaty|Proroctví Havlasa Pavlaty]] *[[Staré pověsti české/Různá proroctví|Různá proroctví]] *[[Staré pověsti české/Blaničtí rytíři|Blaničtí rytíři]] [[Kategorie:Literatura]] [[Kategorie:Alois Jirásek]] 1762 3215 2006-06-09T16:19:23Z Flambelle 20 Stránka [[O Křesomyslu a Horymírovi]] přemístěna na stránku [[Staré pověsti české/O Křesomyslu a Horymírovi]] #REDIRECT [[Staré pověsti české/O Křesomyslu a Horymírovi]] 1763 3217 2006-06-09T16:23:23Z Flambelle 20 Stránka [[O Přemyslovi]] přemístěna na stránku [[Staré pověsti české/O Přemyslovi]] #REDIRECT [[Staré pověsti české/O Přemyslovi]] 1764 3327 2006-06-14T13:38:03Z Flambelle 20 - test ==Mezinárodní smlouvy== <small>pozn. jen orientační dělení</small> *1945 - [[Charta OSN]] *1969 - [[Vídeňská úmluva o smluvním právu]] ===Lidská práva=== *[[Všeobecná deklarace lidských práv]] *1966 - [[Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech]] (Pakt I) *1966 - [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech]] (Pakt II) *1966 - [[Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech]] *1989 - [[Úmluva OSN o právech dítěte]] *1926 - Ženevská [[Úmluva o otroctví]] *1951 - [[Úmluva o právním postavení uprchlíků]] *1984 - [[Úmluva proti mučení]] *1995 - [[Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin]] *1965 - [[Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace]] *1953 - [[Úmluva o politických právech žen]] ===Mezinárodní prostory=== *1958 - [[Ženevská úmluva o pobřežních vodách a pásmu přilehlém]] *1958 - [[Ženevská úmluva o volném moři]] *1958 - [[Úmluva o pevninské mělčině]] *1959 - [[Smlouva o Antarktidě]] *1967 - [[Kosmická smlouva]] ===Organizace + Soudy=== *[[Statut Mezinárodního soudního dvora]] - součást Charty OSN *[[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu]] - součást Londýnské dohody o stíhání válečných zločinců *[[Pakt Společnosti národů]] - součást Versailleské smlouvy *1949 - [[Statut Rady Evropy]] *1945 - [[Úmluva o zřízení UNESCO]] *1949 - [[Severoatlantická smlouva]] *1955 - [[Varšavská smlouva]] ===Diplomacie=== *1961 - [[Vídeňská úmluva o diplomatických stycích]] *1963 - [[Vídeňská úmluva o konzulárních stycích]] *1969 - [[Úmluva o zvláštních misích]] *1946 - [[Úmluva o výsadách a imunitách Organizace Spojených národů]] ===Zločiny=== *1945 - [[Londýnská dohoda o stíhání válečných zločinců]] *1948 - [[Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia]] *1968 - [[Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]] *1973 - [[Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu]] ===Válka=== *1928 - [[Briand-Kelloggův pakt]] *1949 - [[První Ženevská úmluva o ochraně obětí války]] - zlepšení osudu raněných a nemocných v poli *1949 - [[Druhá Ženevská úmluva o ochraně obětí války]] - zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků na moři *1949 - [[Třetí Ženevská úmluva o ochraně obětí války]] - zacházení s válečnými zajatci *1949 - [[Čtvrtá Ženevská úmluva o ochraně obětí války]] - ochrana civilních osob za války *1977 - [[Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám 1949]] - mezinárodní ozbrojené konflikty *1977 - [[Dodatkový protokol II k Ženevským úmluvám 1949]] - ozbrojené konflikty nemající mezinárodní charakter *1925 - [[Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní]] *1963 - [[Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů]] *1968 - [[Smlouva o nešíření jaderných zbraní]] *1972 - [[Úmluva o biologických zbraních]] ==Literatura== *K.H.Borovský (Epigramy, Lávra), B.Němcová, K.H.Mácha (Máj, Márinka), J.K.Tyl, K.J.Erben, K.Sabina (Prodaná nevěsta), J.Neruda, Fr.L.Čelakovský * J.Arbes (1914), Sv.Čech (1908), J.Vrchlický (1912) - př.Baudelaire, A.Jirásek (1930), A.Sova (1928), V.Dyk (1931) - př.Verlaine, J.Wolker (1924), J.Hašek (1923) *ne: F.X.Šalda (1937), K.Čapek (1938) 1765 3868 2006-06-24T16:33:54Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=143/1988 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 143/1988&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranou této Úmluvy, :berouce v úvahu, že v souladu se zásadami vyhlášenými v [[Charta OSN|Chartě OSN]] je uznávání stejných a nezadatelných práv všech členů lidské společnosti základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, :uznávajíce, že tato práva vyplývají z přirozené důstojnosti člověka, :berouce v úvahu závazek států podle Charty, zejména jejího článku 55, podporovat všeobecnou úctu k lidským právům a základním svobodám a k jejich zachovávání, :majíce na zřeteli článek 5 [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]] a článek 7 [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]], které stanoví, že nikdo nemůže být podroben mučení nebo krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, :majíce rovněž na zřeteli Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním, přijatou Valným shromážděním 9. prosince 1975, :přejíce si zvýšit účinnost boje proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání na celém světě, dohodly se na následujícím: ==Část I== ===Článek 1=== #Pro účely této Úmluvy výraz „mučení“ znamená jakékoli jednání, jímž je člověku úmyslně působena silná bolest nebo tělesné či duševní utrpení s cílem získat od něho nebo od třetí osoby informace nebo přiznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo třetí osoba nebo z něhož jsou podezřelí nebo s cílem zastrašit nebo přinutit jej nebo třetí osobu nebo z jakéhokoli jiného důvodu založeného na diskriminaci jakéhokoli druhu, když taková bolest nebo utrpení jsou působeny veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření nebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Toto vymezení nezahrnuje bolest nebo utrpení, které vznikají pouze v důsledku zákonných sankcí, jsou od těchto sankcí neoddělitelné nebo jsou jimi vyvolány náhodou. #Tento článek je bez újmy jakémukoli mezinárodnímu dokumentu nebo národnímu zákonodárství, jež obsahují či mohou obsahovat ustanovení širšího použití. ===Článek 2=== #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, přijme účinná zákonodárná, správní, soudní či jiná opatření pro zabránění mučení na celém území, jež je pod jeho jurisdikcí. #Žádné výjimečné okolnosti, ať jsou jakéhokoli druhu, buď válečný stav nebo hrozba války, vnitropolitická nestabilita nebo jakákoli jiná mimořádná situace, nemohou sloužit k ospravedlnění mučení. #Nařízení nadřízeného činitele nebo orgánu státní moci nemůže sloužit k ospravedlnění mučení. ===Článek 3=== #Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou -li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení. #Pro účely stanovení toho, zda existují takovéto důvody, vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související okolnosti, včetně, v odůvodněných případech, existence trvalého hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě. ===Článek 4=== #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí, aby všechny akty mučení byly trestnými činy podle jeho trestního zákona. Totéž platí pro pokus mučení a pro jednání kterékoli osoby, které představuje spolupachatelství nebo účastenství na mučení. #Každý stát, který je stranou této Úmluvy, je povinen stanovit za tyto trestné činy odpovídající tresty s přihlédnutím k jejich závažnému charakteru. ===Článek 5=== <ol> <li> Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, přijme taková opatření, jež mohou být nutná k založení jeho soudní pravomoci nad trestnými činy uvedenými v článku 4, v následujících případech: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jsou-li trestné činy spáchány na území pod jeho jurisdikcí nebo na palubě lodi či letadla registrovaného v tomto státě; </li> <li> je-li domnělý pachatel státním příslušníkem tohoto státu; </li> <li> je-li oběť státním příslušníkem tohoto státu a tento stát to považuje za vhodné. </li> </ol> </li> <li> Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, přijme rovněž taková opatření, jež se mohou ukázat jako nutná k založení jeho jurisdikce nad takovýmito trestnými činy v případech, kdy domnělý pachatel se nachází na kterémkoli území pod jeho jurisdikcí a nevydá-li ho v souladu s článkem 8 některému ze států uvedených v odstavci 1 tohoto článku. </li> <li> Tato Úmluva nevylučuje žádnou trestní pravomoc vykonávanou v souladu s vnitrostátním právem. </li> </ol> ===Článek 6=== #Kterýkoli stát, smluvní strana této Úmluvy, na jehož území se nachází osoba podezřelá ze spáchání některého trestného činu uvedeného v článku 4, vezme tuto osobu do vazby nebo přijme jiná právní opatření k zajištění její přítomnosti, pokud na základě posouzení dostupných informací dojde k závěru, že okolnosti si to vyžadují. Vazba a jiná právní opatření se provádějí v souladu se zákony tohoto státu, mohou však trvat jen takovou dobu, jež je nezbytná pro zahájení trestního stíhání nebo řízení o vydání. #Takovýto stát okamžitě provede předběžné šetření potřebné ke zjištění skutečností. #Kterékoli osobě, která je ve vazbě podle odstavce 1 tohoto článku, bude umožněno, aby se okamžitě spojila s nejbližším příslušným zástupcem státu, jehož je příslušníkem, nebo je-li osobou bez státní příslušnosti, se zástupcem státu, kde obvykle žije. #Vezme-li stát v souladu s tímto článkem osobu do vazby, uvědomí okamžitě stát uvedený v článku 5 odstavci 1 o tom, že takováto osoba je ve vazbě a o okolnostech opravňujících k jejímu vzetí do vazby. Stát, který provádí předběžné šetření, uvedené v odstavci 2 tohoto článku, neprodleně sdělí své zjištění zmíněným státům a uvede, zda zamýšlí vykonávat svoji soudní pravomoc. ===Článek 7=== #Stát, smluvní strana této Úmluvy, na jehož území je zjištěn údajný pachatel některého trestného činu uvedeného v článku 4, předloží v případech uvedených v článku 5, pokud pachatele nevydá, případ svým příslušným orgánům k trestnímu stíhání. #Tyto orgány přijmou stejná opatření jako v případě kteréhokoliv běžného trestného činu závažného charakteru podle zákonů tohoto státu. V případech uvedených v článku 5 odstavci 2 požadavky na důkazy nezbytné pro soudní stíhání a usvědčení nebudou v žádném případě méně přísné, než jaké jsou uplatňovány v případech uvedených v článku 5 odstavci 1. #Každé osobě, vůči které je zahájeno řízení v souvislosti s některým z trestných činů uvedených v článku 4, se zaručuje slušné zacházení na všech stupních řízení. ===Článek 8=== #Trestné činy uvedené v článku 4 se považují za zahrnuté do každé smlouvy o vydávání uzavřené mezi státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, jako trestné činy podléhající vydání. Státy se zavazují, že zahrnou takovéto trestné činy jako trestné činy podléhající vydání do každé smlouvy o vydávání, jež mezi nimi bude uzavřena. #Jestliže stát, který vydání váže na existenci smlouvy, obdrží žádost o vydání od dalšího státu, který je smluvní stranou této Úmluvy, se kterým nemá uzavřenou smlouvu o vydávání, může považovat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pro takovéto trestné činy. Vydání podléhá ostatním podmínkám stanoveným právním řádem státu, který byl o vydání požádán. #Státy, které neváží vydání na existenci smlouvy, uznají takovéto trestné činy mezi sebou za trestné činy podléhající vydání podle podmínek stanovených zákonem státu, který byl o vydání požádán. #Pro účely vydání mezi státy, smluvními stranami této Úmluvy, jsou takovéto trestné činy posuzovány jako by byly spáchány nejenom v místě, kde k nim došlo, ale též na územích států, které mají uplatnit svoji soudní pravomoc v souladu s článkem 5 odstavcem 1. ===Článek 9=== #Státy, smluvní strany této Úmluvy, si navzájem poskytnou v co největší míře pomoc v souvislosti s trestním řízením zahájeným ve věci kteréhokoli trestného činu uvedeného v článku 4, včetně poskytnutí všech důkazů, které mají k dispozici a které jsou pro řízení nezbytné. #Státy, smluvní strany této Úmluvy, plní své závazky podle odstavce 1 tohoto článku v souladu se všemi smlouvami o vzájemné právní pomoci, jež mohou být mezi nimi uzavřeny. ===Článek 10=== #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí, aby učební materiály a informace týkající se zákazu mučení byly plně zahrnuty do programu přípravy občanských nebo vojenských pracovníků orgánů v oblasti aplikace práva, zdravotnických pracovníků, veřejných činitelů a jiných osob, jež mohou mít co do činění s vazbou, výslechem nebo zacházením s osobami podrobenými jakékoli formě zadržení, vazby nebo uvěznění. #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zahrne tento zákaz do pravidel nebo instrukcí, které upravují povinnosti a funkce těchto osob. ===Článek 11=== Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, bude systematicky zkoumat pravidla, instrukce, metody a praxi výslechu, jakož i podmínky vazby a zacházení s osobami podrobenými jakékoli formě zadržení, vazby nebo uvěznění na kterémkoli území pod jeho jurisdikcí, aby bylo zabráněno jakýmkoli případům mučení. ===Článek 12=== Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí, aby jeho příslušné orgány provedly urychlené a nestranné vyšetření, když mají dostatečné důvody se domnívat, že došlo k mučení na kterémkoli území pod jeho jurisdikcí. ===Článek 13=== Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí, aby každá osoba, která tvrdí, že byla vystavena mučení na území pod jurisdikcí tohoto státu, měla právo podat stížnost příslušným orgánům tohoto státu a na to, aby tyto orgány věc neprodleně a nestranně projednaly. Budou přijata opatření k zajištění ochrany stěžovatele a svědků před jakýmkoli špatným zacházením nebo zastrašováním v souvislosti s touto stížností nebo učiněnou svědeckou výpovědí. ===Článek 14=== #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí ve svém právním řádu, aby oběť mučení měla právo na nápravu a na spravedlivé a přiměřené odškodnění, včetně prostředků nutných pro co nejúplnější zdravotní rehabilitaci. V případě smrti oběti, k níž došlo v důsledku mučení, mají právo na odškodnění osoby, jež byly na ni odkázány výživou. #Nic v tomto článku se nedotýká jakéhokoli práva oběti nebo jiných osob na odškodnění, jež může existovat podle vnitrostátního práva. ===Článek 15=== Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, zajistí, aby žádné prohlášení, které podle zjištění bylo učiněno v důsledku mučení, nebylo použito jako důkaz v žádném soudním řízení, s výjimkou případů, kdy se použije proti osobě obviněné z mučení jako důkaz o tom, že toto prohlášení bylo učiněno. ===Článek 16=== #Každý stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, se zavazuje zabránit na kterémkoli území pod jeho jurisdikcí dalším činům krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které nespadají pod mučení, jak je vymezeno v článku 1, jsou-li takovéto činy spáchány veřejným činitelem nebo jinou osobou jednající z úředního pověření nebo z jejich podnětu či s jejich výslovným nebo tichým souhlasem. Zejména se použijí závazky obsažené v článcích 10, 11, 12 a 13 s tím, že odkaz na mučení se nahradí odkazem na jiné formy krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. #Ustanovení této Úmluvy jsou bez újmy ustanovením jakéhokoli jiného mezinárodního dokumentu nebo národního zákonodárství, které zakazují kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání nebo které se týkají vydávání či vyhoštění. ==Část II== ===Článek 17=== #Zřizuje se Výbor proti mučení (dále nazývaný Výbor), který vykonává níže uvedené funkce. Výbor se skládá z deseti expertů vysokého morálního charakteru a uznávaných schopností v oblasti lidských práv, kteří v něm působí jako soukromé osoby. Experti jsou voleni státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, přičemž se bude přihlížet ke spravedlivému zeměpisnému zastoupení a k užitečnosti účasti některých osob majících právnické zkušenosti. #Členové Výboru jsou voleni tajným hlasováním ze seznamu osob navržených státy, smluvními stranami této Úmluvy. Každý stát může navrhnout jednu osobu z řad svých občanů. Státy přihlédnou k užitečnosti navržení osob, které jsou rovněž členy Výboru pro lidská práva, zřízeného podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a které jsou ochotny pracovat ve Výboru proti mučení. #Volby členů Výboru se konají na zasedáních států, smluvních stran této Úmluvy, svolávaných generálním tajemníkem Organizace spojených národů každé dva roky. Na těchto zasedáních, na nichž dvě třetiny států, smluvních stran této Úmluvy, tvoří kvórum, jsou za členy Výboru zvoleny ty z navržených osob, které obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců států, smluvních stran Úmluvy. #První volby se budou konat nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu této Úmluvy v platnost. Nejméně čtyři měsíce před dnem konání každých voleb zašle generální tajemník Organizace spojených národů státům, smluvním stranám Úmluvy, dopis se žádostí, aby do tří měsíců předložily své návrhy na členství ve Výboru. Generální tajemník připraví seznam všech takto navržených osob v abecedním pořadí s udáním států, které je navrhly, a předloží jej státům, smluvním stranám Úmluvy. #Členové Výboru jsou voleni na období čtyř let. Budou znovu zvolitelní v případě, že budou opět navrženi. Funkční období pěti ze členů zvolených v prvních volbách však uplyne koncem druhého roku; neprodleně po prvních volbách vyhlašuje předseda na zasedání zmíněném v odstavci 3 tohoto článku jména těchto pěti členů. #V případě, že člen Výboru zemře či rezignuje nebo z jakéhokoli jiného důvodu nemůže dále vykonávat své povinnosti ve Výboru, stát, který ho navrhl, jmenuje se souhlasem většiny států, smluvních stran této Úmluvy, na zbývající funkční období dalšího experta z řad svých občanů. Souhlas se považuje za daný, pokud polovina či více států neodpoví záporně do šesti týdnů poté, co byly generálním tajemníkem Organizace spojených národů informovány o navrženém jmenování. #Státy, smluvní strany této Úmluvy, hradí náklady členů Výboru spojené s výkonem jejich funkce. ===Článek 18=== <ol> <li> Výbor si zvolí své funkcionáře na období dvou let. Tito mohou být zvoleni znovu. </li> <li> Výbor vypracuje vlastní jednací řád, který však mimo jiné stanoví, že: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> šest členů Výboru tvoří kvórum; </li> <li> rozhodnutí Výboru jsou přijímána většinou hlasů přítomných členů. </li> </ol> </li> <li> Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne potřebný aparát a zařízení k účinnému vykonávání funkcí Výboru podle této Úmluvy. </li> <li> Generální tajemník Organizace spojených národů svolá první schůzi Výboru. Po své první schůzi se Výbor bude scházet tak, jak bude stanoveno v jeho jednacím řádu tak, jak bude stanoveno v jeho jednacím řádu. </li> <li> Státy, smluvní strany této Úmluvy, ponesou náklady spojené s konáním zasedání států, smluvních stran této Úmluvy, a schůzí Výboru, včetně úhrady všech nákladů Organizace spojených národů, jako jsou náklady na aparát a zařízení poskytnuté Organizací spojených národů v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. </li> </ol> ===Článek 19=== #Státy, které jsou smluvní stranou této Úmluvy, předloží Výboru prostřednictvím generálního tajemníka Organizace spojených národů zprávy o opatřeních, která přijaly ke splnění svých závazků podle této Úmluvy, do jednoho roku od vstupu Úmluvy v platnost pro příslušný stát, smluvní stranu Úmluvy. Poté předkládají státy každé čtyři roky doplňující zprávy o jakýchkoli nově přijatých opatřeních, jakož i jiné zprávy, jež si Výbor může vyžádat. #Generální tajemník Organizace spojených národů předloží tyto zprávy všem státům, smluvním stranám této Úmluvy. #Každá zpráva se posuzuje Výborem, který k ní může učinit obecné poznámky, jež uzná za účelné, a předá je příslušnému státu. Tento stát může v odpovědi Výboru uvést jakékoli připomínky, jež uzná za vhodné. #Výbor může podle své úvahy rozhodnout o zahrnutí jakýchkoli svých poznámek učiněných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku spolu s připomínkami, které k nim obdržel od příslušného státu, do své roční zprávy vypracovávané v souladu s článkem 24. Na žádost státu může do ní Výbor rovněž zahrnout kopii zprávy předložené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. ===Článek 20=== #Jestliže Výbor obdrží spolehlivou informaci, která podle jeho názoru obsahuje plně odůvodněné údaje o systematickém uplatňování mučení na území kteréhokoli státu, který je smluvní stranou této Úmluvy, vyzve Výbor tento stát ke spolupráci při posouzení této informace a za tímto účelem k předložení připomínek k dané informaci. #S přihlédnutím ke všem připomínkám, jež mohou být příslušným státem předloženy, jakož i k jakékoli jiné důležité informaci, kterou má k dispozici, může Výbor, považuje-li to za účelné, pověřit jednoho nebo více svých členů provedením důvěrného šetření a urychleným podáním zprávy Výboru. #Provádí-li se šetření v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, usiluje Výbor o spolupráci s příslušným státem. Po dohodě s tímto státem může takové šetření zahrnovat i návštěvu na jeho území. #Po prostudování závěrů svého člena či členů, předložených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, předá Výbor tyto závěry příslušnému státu spolu se všemi připomínkami nebo návrhy, které v dané situaci považuje za vhodné. #Celé řízení Výboru uvedené v odstavcích 1 až 4 tohoto článku je důvěrného charakteru a ve všech jeho stadiích je usilováno o spolupráci se státem, smluvní stranou této Úmluvy. Po dokončení takovéhoto řízení, týkajícího se šetření provedeného v souladu s odstavcem 2, může Výbor, po konzultacích s příslušným státem, smluvní stranou, rozhodnout o zahrnutí stručného přehledu výsledků řízení do své roční zprávy, vypracovávané v souladu s článkem 24. ===Článek 21=== <ol> <li> Stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, může na základě tohoto článku kdykoli prohlásit, že uznává příslušnost Výboru přijmout a posoudit oznámení jednoho státu o tom, že jiný stát neplní své závazky podle této Úmluvy. Výbor může na základě tohoto článku přijmout a posoudit oznámení jen tehdy, jestliže je předkládá stát, který prohlásil, že uznává příslušnost Výboru. Výbor nepřijme žádné oznámení, jestliže se týká státu, který takové prohlášení neučinil. S oznámeními přijatými podle tohoto článku se postupuje takto: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> Jestliže stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, usuzuje, že jiný stát, smluvní strana, neplní ustanovení této Úmluvy, může na tuto skutečnost upozornit příslušný stát písemným oznámením. Stát, který oznámení obdržel, poskytne do tří měsíců státu, který je předložil, písemné vysvětlení nebo prohlášení, jež má obsahovat, pokud je to možné a účelné, informaci o tom, jaká opatření k nápravě se provádějí nebo již byla provedena. </li> <li> Oba státy mají právo postoupit věc Výboru, jestliže není urovnána k jejich spokojenosti do šesti měsíců poté, kdy stát obdržel původní oznámení. Stát, který tak činí, o tom informuje vedle Výboru i druhý stát. </li> <li> Výbor se bude zabývat záležitostí, která mu byla postoupena na základě tohoto článku, jen tehdy, když zjistí, že byly použity a vyčerpány všechny dostupné vnitrostátní opravné prostředky v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Toto pravidlo neplatí v případech, kdy opravné řízení se bezdůvodně protahuje nebo kdy je málo pravděpodobné, že přinese účinnou pomoc osobě, jež je obětí porušování této Úmluvy. </li> <li> Výbor zkoumá oznámení učiněná podle tohoto článku na neveřejných schůzích. </li> <li> Aby se dosáhlo přátelského urovnání na základě respektování závazků stanovených touto Úmluvou, Výbor - s výhradou ustanovení pododstavce c) - poskytne své dobré služby státům, které jsou smluvními stranami této Úmluvy. Za tímto účelem může Výbor v případě potřeby zřídit ad hoc smírčí komisi. </li> <li> Výbor může vyzvat státy, smluvní strany zmíněné v pododstavci b), aby poskytly jakékoli důležité informace v každé věci, která mu byla postoupena na základě tohoto článku. </li> <li> Státy, smluvní strany zmíněné v pododstavci b), mají právo být zastoupeny při projednávání věci Výborem a ústně nebo písemně se k ní vyjadřovat. </li> <li> Výbor předloží zprávu do dvanácti měsíců ode dne, kdy obdržel vyrozumění podle pododstavce b): <ol style="list-style-type:lower-roman"> <li> jestliže se dosáhne urovnání podle pododstavce e), omezí Výbor svou zprávu na stručné uvedení skutečností a dosaženého řešení; </li> <li> jestliže se nedosáhne urovnání podle pododstavce e), omezí Výbor svou zprávu na stručné uvedení skutečností; písemné vyjádření a protokol obsahující ústní vyjádření učiněné státy, smluvními stranami, budou přiloženy ke zprávě. Zpráva se zašle státům, kterých se týká. </li> </ol> </li> </ol> </li> <li> Ustanovení tohoto článku vstoupí v platnost, jakmile pět států, smluvních stran této Úmluvy, učiní prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku. Tato prohlášení uloží státy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který předá jejich kopie ostatním státům, smluvním stranám této Úmluvy. Prohlášení může být kdykoli odvoláno oznámením generálnímu tajemníkovi. Odvolání se nedotkne posuzování věci, která je předmětem oznámení již předloženého podle tohoto článku. Poté, co generální tajemník obdržel sdělení, kterým se prohlášení odvolává, nelze přijmout žádné další oznámení kteréhokoli státu, který je smluvní stranou této Úmluvy, pokud stát, který prohlášení odvolal, neučinil nové prohlášení. </li> </ol> ===Článek 22=== <ol> <li> Stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, může v souladu s tímto článkem kdykoli prohlásit, že uznává příslušnost Výboru přijímat a posuzovat oznámení od jednotlivců či jejich jménem podléhajících jeho jurisdikci, kteří si stěžují, že se stali oběťmi porušení ustanovení této Úmluvy některým státem, smluvní stranou této Úmluvy. Výbor nepřijme oznámení, jestliže se týká státu, jenž takovéto prohlášení neučinil. </li> <li> Výbor považuje oznámení učiněné na základě tohoto článku za nepřijatelné, jestliže je anonymní, považuje-li je za zneužití práva předkládat taková sdělení nebo je-li neslučitelné s ustanoveními této Úmluvy. </li> <li> Výbor, s výhradou ustanovení odstavce 2, upozorní stát, smluvní stranu této Úmluvy, který učinil prohlášení podle odstavce 1 a který se údajně dopustil porušení některého ustanovení Úmluvy, na každé oznámení předložené mu podle tohoto článku, ve kterém se tvrdí, že bylo porušeno některé ustanovení Úmluvy. Tento stát předloží Výboru do šesti měsíců písemné vysvětlení nebo prohlášení objasňující tuto věc a informuje jej o opatřeních k nápravě, která případně učinil. </li> <li> Výbor posoudí oznámení, jež obdržel podle tohoto článku, a vezme při tom v úvahu všechny informace, které dostal od jednotlivce nebo jeho jménem a od dotyčného smluvního státu. </li> <li> Výbor neposuzuje žádné oznámení jednotlivce podle tohoto článku, dokud se neujistí, že: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> stejná věc nebyla a není projednávána v jiném mezinárodním orgánu pro šetření nebo řešení sporů; </li> <li> jednotlivec vyčerpal všechny vnitrostátní opravné prostředky, které měl k dispozici; toto pravidlo neplatí v případech, kdy se opravné řízení neodůvodněně protahuje nebo kdy je málo pravděpodobné, že přinese účinnou pomoc osobě, jež je obětí porušení této Úmluvy. </li> </ol> </li> <li> Výbor zkoumá oznámení podle tohoto článku na neveřejných zasedáních. </li> <li> Výbor sdělí své názory příslušnému státu, smluvní straně Úmluvy, a jednotlivci. </li> <li> Ustanovení tohoto článku vstoupí v platnost jakmile pět států, smluvních stran této Úmluvy, učiní prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku. Tato prohlášení uloží státy u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který předá jejich kopie ostatním státům, smluvním stranám této Úmluvy. Prohlášení lze kdykoli odvolat oznámením generálnímu tajemníkovi. Odvolání se nedotkne posuzování věci, která je předmětem oznámení již předloženého podle tohoto článku. Poté, co generální tajemník obdržel sdělení, kterým se prohlášení odvolává, nelze přijmout žádné další oznámení kteréhokoli státu, který je smluvní stranou této Úmluvy, pokud stát, který prohlášení odvolal, neučinil nové prohlášení. </li> </ol> ===Článek 23=== Členové Výboru a ad hoc smírčích komisí, jež mohou být ustaveny podle článku 21 odstavce 1 e), požívají výhody, výsady a imunity expertů Organizace spojených národů, jak jsou zakotveny v Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů. ===Článek 24=== Výbor předkládá státům, smluvním stranám této Úmluvy, a Valnému shromáždění Organizace spojených národů výroční zprávu o své činnosti. ==Část III== ===Článek 25=== #Tato Úmluva je otevřena k podpisu všem státům. #Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ===Článek 26=== Tato Úmluva je otevřena k přístupu kterémukoli státu. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ===Článek 27=== #Tato Úmluva vstoupí v platnost třicátý den po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Pro každý stát, který tuto Úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí Úmluva v platnost třicátý den po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ===Článek 28=== #Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit, že neuznává příslušnost Výboru upravenou v článku 20. #Kterýkoli stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, může tuto výhradu kdykoli odvolat oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. ===Článek 29=== #Kterýkoli stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, může navrhnout změnu Úmluvy a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník Organizace spojených národů oznámí pozměňovací návrh státům, smluvním stranám Úmluvy, se žádostí o sdělení, zda jsou pro svolání konference států, smluvních stran Úmluvy, která by návrh posoudila a o něm hlasovala. Pokud do čtyř měsíců od tohoto oznámení alespoň jedna třetina států, smluvních stran Úmluvy, se vysloví pro takovouto konferenci, svolá ji generální tajemník pod záštitou Organizace spojených národů. Každý pozměňovací návrh přijatý většinou států přítomných a hlasujících na konferenci předloží generální tajemník všem státům, smluvním stranám Úmluvy, ke schválení. #Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost poté, kdy dvě třetiny států, smluvních stran této Úmluvy, oznámí generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že ji přijaly v souladu se svými příslušnými ústavními předpisy. #Vstoupí-li změny v platnost, stanou se závaznými pro ty státy, smluvní strany Úmluvy, které je přijaly. Ostatní státy jsou dále vázány ustanoveními této Úmluvy a kteroukoli dřívější změnou, již přijaly. ===Článek 30=== #Jakýkoli spor mezi dvěma nebo více státy, smluvními stranami Úmluvy, týkající se výkladu nebo provádění této Úmluvy, který nemůže být vyřešen jednáním, bude na žádost jednoho z nich předložen arbitrážnímu řízení. Jestliže do šesti měsíců ode dne podání žádosti o arbitráž nejsou strany s to se dohodnout na organizaci arbitráže, může kterákoli z těchto stran předat spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru v souladu se statutem Dvora. #Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí být vázán odstavcem 1 tohoto článku. Ostatní státy, smluvní strany Úmluvy, nebudou vázány odstavcem 1 tohoto článku ve vztahu ke kterémukoli státu, který učinil takovouto výhradu. #Kterýkoli stát, který učinil výhradu podle odstavce 2 tohoto článku, může svou výhradu kdykoli odvolat oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. ===Článek 31=== #Stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, ji může vypovědět písemným sdělením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď nabude účinnosti za rok ode dne, kdy generální tajemník obdrží toto sdělení. #Taková výpověď neosvobozuje stát od závazků podle této Úmluvy za jakékoli jednání nebo opomenutí, k nimž došlo před tím, než výpověď nabyla účinnosti. Výpověď není ani nijak na újmu dalšímu posuzování jakékoli záležitosti, která již byla posuzována Výborem před tím, než výpověď nabyla účinnosti. #Po tom, co výpověď kteréhokoli státu nabude účinnosti, nezahájí Výbor posuzování žádné nové záležitosti týkající se tohoto státu. ===Článek 32=== Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny členské státy Organizace spojených národů a všechny státy, které podepsaly tuto Úmluvu nebo k ní přistoupily: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech, ratifikačních listinách a listinách o přístupu podle článků 25 a 26; </li> <li> o dni, kdy tato Úmluva vstoupí v platnost podle článku 27, a o dni, kdy vstoupí v platnost jakákoli změna podle článku 29; </li> <li> o výpovědích podle článku 31. </li> </ol> ===Článek 33=== #Tato Úmluva, jejíž znění v arabštině, čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině a španělštině mají stejnou platnost, bude uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřené opisy této Úmluvy všem státům. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Convention against Torture]] 1766 3794 2006-06-22T13:04:33Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=96/1998 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 96/1998&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Členské státy Rady Evropy a ostatní státy, které podepsaly tuto rámcovou Úmluvu, :majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy za účelem zachování a uskutečňování ideálů a zásad, jež jsou jejich společným dědictvím; :majíce na zřeteli, že jednou z metod, jimiž má být tohoto cíle dosaženo, je zachování a další naplňování lidských práv a základních svobod; :přejíce si nadále se řídit Deklarací hlav států a vlád členských států Rady Evropy, přijatou dne 9. října 1993 ve Vídni; :rozhodnuty chránit na svých územích existenci národnostních menšin; :majíce na zřeteli, že převratné události v historii Evropy ukázaly, že ochrana národnostních menšin má základní význam pro stabilitu, demokratickou bezpečnost a mír na tomto kontinentě; :majíce na zřeteli, že pluralitní a skutečně demokratická společnost by měla nejen respektovat etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou identitu každého příslušníka národnostní menšiny, ale zároveň i vytvářet vhodné podmínky umožňující tuto identitu vyjadřovat, zachovávat a rozvíjet; :majíce na zřeteli, že vytvoření ovzduší tolerance a dialogu je nezbytné k tomu, aby kulturní rozmanitost byla pro každou společnost zdrojem a faktorem nikoliv dělení, ale obohacení; :majíce na zřeteli, že vytvoření tolerantní a prosperující Evropy nezávisí jen na spolupráci mezi státy, ale že rovněž vyžaduje přeshraniční spolupráci mezi místními a regionálními institucemi, aniž by to bylo na újmu ústavě a územní celistvosti každého státu; :majíce na paměti Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokoly k ní; :majíce na paměti závazky, týkající se ochrany národnostních menšin, obsažené v úmluvách a deklaracích Spojených národů a v dokumentech Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména v Kodaňském dokumentu z 29. června 1990; :rozhodnuty definovat zásady, jež mají být respektovány, a závazky z nich plynoucí tak, aby byla v členských státech a dalších státech, které se mohou stát stranami tohoto instrumentu, zajištěna účinná ochrana národnostních menšin a práv a svobod příslušníků těchto menšin, a to v rámci právního státu, respektující územní celistvost a národní suverenitu států; :odhodlány uplatňovat zásady stanovené touto rámcovou Úmluvou prostřednictvím vnitrostátního zákonodárství a příslušné vládní politiky, dohodly se na následujícím: ==Oddíl I== ===Článek 1=== Ochrana národnostních menšin a práv a svobod příslušníků těchto menšin tvoří nedílnou část mezinárodní ochrany lidských práv a jako taková spadá do rámce mezinárodní spolupráce. ===Článek 2=== Ustanovení této rámcové Úmluvy jsou prováděna v dobré víře, v duchu porozumění a tolerance a v souladu se zásadami dobrého sousedství, přátelských vztahů a spolupráce mezi státy. ===Článek 3=== #Každý příslušník národnostní menšiny má právo svobodně si zvolit, zda chce či nechce být za takového příslušníka považován, a žádná nevýhoda nesmí vzejít z této volby nebo z výkonu práv s ní spojených. #Příslušníci národnostních menšin mohou vykonávat práva a požívat svobod, vyplývajících ze zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě, jednotlivě, jakož i společně s jinými. ==Oddíl II== ===Článek 4=== #Strany se zavazují, že příslušníkům národnostních menšin zaručí právo rovnosti před zákonem a stejné ochrany zákona. V tomto ohledu je jakákoliv diskriminace založená na příslušnosti k národnostní menšině zakázána. #Strany se zavazují přijmout, kde je to nezbytné, odpovídající opatření k prosazování plné a účinné rovnosti příslušníků národnostních menšin a příslušníků většiny ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického a kulturního života. V tomto ohledu berou náležitě v úvahu specifické podmínky příslušníků národnostních menšin. #Opatření přijatá v souladu s odstavcem 2 nejsou považována za akt diskriminace. ===Článek 5=== #Strany se zavazují podporovat podmínky nezbytné pro příslušníky národnostních menšin k tomu, aby mohli zachovávat a rozvíjet svou kulturu a uchovávat si základní prvky své identity, zejména své náboženství, jazyk, tradice a kulturní dědictví. #Aniž by to bylo na újmu opatřením přijatým v rámci sledování jejich obecné integrační politiky, strany upustí od politiky nebo praxe směřující k asimilaci příslušníků národnostních menšin proti jejich vůli a chrání tyto příslušníky před jakýmikoliv kroky směřujícími k takové asimilaci. ===Článek 6=== #Strany podporují duch tolerance a dialog mezi kulturami a přijímají účinná opatření za účelem podpory vzájemného respektu a porozumění a spolupráce mezi všemi osobami žijícími na jejich území bez ohledu na jejich etnickou, kulturní, jazykovou nebo náboženskou identitu, a to zvláště v oblasti vzdělání, kultury a sdělovacích prostředků. #Strany se zavazují přijmout vhodná opatření na ochranu osob, které mohou být vystaveny hrozbám nebo aktům diskriminace, nepřátelství nebo násilí v důsledku jejich etnické, kulturní, jazykové nebo náboženské identity. ===Článek 7=== Strany zajistí respektování práva všech příslušníků národnostních menšin na svobodu pokojného shromažďování, svobodu sdružování, svobodu vyjadřování a svobodu myšlení, svědomí a vyznání. ===Článek 8=== Strany se zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo vyznávat své náboženství nebo víru a zakládat náboženské instituce, organizace a sdružení. ===Článek 9=== #Strany se zavazují uznávat, že právo na svobodu vyjadřování každého příslušníka národnostní menšiny zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky v menšinovém jazyce bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. V rámci svého právního řádu strany zajistí, aby příslušníci národnostních menšin nebyli diskriminováni ve svém přístupu ke sdělovacím prostředkům. #Odstavec 1 nebrání stranám, aby vyžadovaly udělování povolení pro rozhlasové a televizní vysílání nebo provozování kin, a to bez diskriminace a na základě objektivních kritérií. #Strany příslušníkům národnostních menšin nebrání v tvorbě a užívání tiskovin. V právním rámci rozhlasového a televizního vysílání zajistí, pokud možno a s ohledem na ustanovení odstavce 1, aby bylo příslušníkům národnostních menšin umožněno tvořit a užívat své vlastní sdělovací prostředky. #V rámci svého právního řádu strany přijímají odpovídající opatření k usnadnění přístupu příslušníků národnostních menšin ke sdělovacím prostředkům a opatření na podporu tolerance a umožnění kulturního pluralismu. ===Článek 10=== #Strany se zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo svobodně a bez zasahování užívat svůj menšinový jazyk, a to v soukromí i na veřejnosti, ústně i písemně. #V oblastech obývaných příslušníky národnostních menšin tradičně nebo ve značném množství, pokud to tito příslušníci vyžadují a kde takový požadavek odpovídá skutečné potřebě, strany, pokud možno, usilují o zajištění podmínek, které by umožnily používání menšinového jazyka ve vztazích mezi těmito příslušníky a správními orgány. #Strany se zavazují zaručit právo každého příslušníka národnostní menšiny být neprodleně a v jazyce, kterému rozumí, informován o důvodech svého zatčení a o povaze a důvodech obvinění proti němu a obhajovat se v tomto jazyce, pokud je to nezbytné, s bezplatnou pomocí tlumočníka. ===Článek 11=== #Strany se zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo používat své příjmení (jméno po otci) a křestní jména v menšinovém jazyce a právo na jejich oficiální uznání způsobem určeným jejich právním řádem. #Strany se zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo v menšinovém jazyce rozmísťovat veřejně viditelné znaky, nápisy a další informace soukromé povahy. #V oblastech tradičně obývaných značným množstvím příslušníků určité národnostní menšiny strany usilují, v rámci svého právního řádu, včetně, pokud je to vhodné, dohod s jinými státy a s přihlédnutím ke svým specifickým podmínkám uvádět tradiční místní názvy, názvy ulic a další topografická označení určená pro veřejnost rovněž v menšinovém jazyce, pokud existuje dostatečný požadavek na taková označení. ===Článek 12=== #Pokud je to vhodné, strany v oblasti vzdělání a výzkumu přijímají opatření na podporu znalostí kultury, historie, jazyka a náboženství svých národnostních menšin a většiny. #V této souvislosti strany mimo jiné poskytnou odpovídající možnosti pro další vzdělávání učitelů a přístup k učebnicím a umožní kontakty mezi studenty a učiteli různých komunit. #Strany se zavazují podporovat rovnost příležitostí přístupu příslušníků národnostních menšin ke vzdělání na všech úrovních. ===Článek 13=== #V rámci svého vzdělávacího systému strany uznávají, že příslušníci národnostní menšiny mají právo zakládat a spravovat svá vlastní soukromá vzdělávací zařízení. #Výkon tohoto práva pro strany nepředstavuje žádný finanční závazek. ===Článek 14=== #Strany se zavazují uznávat, že každý příslušník národnostní menšiny má právo učit se svému menšinovému jazyku. #V oblastech obývaných příslušníky národnostních menšin tradičně nebo ve značném množství strany usilují, pokud existuje dostatečný požadavek, zajistit, pokud je to možné a v rámci svého vzdělávacího systému, aby příslušníci národnostních menšin měli odpovídající možnosti pro výuku menšinového jazyka nebo získávání vzdělání v tomto jazyce. #Odstavec 2 tohoto článku je uplatňován, aniž by to bylo na újmu učení se úřednímu jazyku nebo výuce v tomto jazyce. ===Článek 15=== Strany vytvářejí podmínky nezbytné pro účinnou účast příslušníků národnostních menšin v kulturním, společenském a hospodářském životě a ve veřejných záležitostech, zvláště pak v těch, jež se jich týkají. ===Článek 16=== Strany se zdrží opatření, která mění poměr obyvatel v oblastech obývaných příslušníky národnostních menšin a která mají za cíl omezit práva a svobody vyplývající ze zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě. ===Článek 17=== #Strany se zavazují nezasahovat do práva příslušníků národnostních menšin navazovat a udržovat přes hranice svobodné a pokojné vztahy s osobami zdržujícími se právoplatně v jiných státech, zvláště s těmi, s nimiž sdílí stejnou etnickou, kulturní, jazykovou nebo náboženskou identitu nebo společné kulturní dědictví. #Strany se zavazují nezasahovat do práva příslušníků národnostních menšin účastnit se činností nevládních organizací, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. ===Článek 18=== #Strany usilují, pokud je to nezbytné, o uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod s jinými státy, zvláště se sousedními státy, za účelem zajištění ochrany příslušníků dotyčných národnostních menšin. #V náležitých případech strany přijímají opatření na podporu přeshraniční spolupráce. ===Článek 19=== Strany se zavazují respektovat a uplatňovat zásady zakotvené v této rámcové Úmluvě, přičemž provádí, pokud je to nezbytné, jen taková omezení nebo výjimky, které jim umožňují mezinárodní právní instrumenty, zejména Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, a to pokud se vztahují k právům a svobodám vyplývajícím ze zmíněných zásad. ==Oddíl III== ===Článek 20=== Při výkonu práv a svobod vyplývajících ze zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě každý příslušník národnostní menšiny respektuje vnitrostátní právní řád a práva ostatních, zejména práva příslušníku většiny nebo jiných národnostních menšin. ===Článek 21=== Nic v této rámcové Úmluvě nesmí být vykládáno tak, jako by zahrnovalo právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se jednání, které je v rozporu se základními zásadami mezinárodního práva, zejména se zásadami svrchované rovnosti, územní celistvosti a politické nezávislosti států. ===Článek 22=== Nic v této rámcové Úmluvě nesmí být vykládáno tak, jako by omezovalo nebo rušilo jakékoliv lidské právo nebo základní svobodu, které mohou být zajištěny zákony kterékoliv smluvní strany nebo jakoukoliv jinou dohodou, jíž je tato stranou. ===Článek 23=== Práva a svobody vyplývající ze zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě, pokud jsou předmětem odpovídajícího ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebo Protokolů k této Úmluvě, jsou chápány tak, aby byly v souladu s ustanoveními této Úmluvy a Protokolů k ní. ==Oddíl IV== ===Článek 24=== #Sledováním provádění této rámcové Úmluvy smluvními stranami je pověřen Výbor ministrů Rady Evropy. #Strany, které nejsou členy Rady Evropy, se účastní prováděcího mechanismu způsobem, který bude určen. ===Článek 25=== #Do jednoho roku po vstupu této rámcové Úmluvy pro příslušnou smluvní stranu v platnost poskytne tato smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy úplné informace o legislativních a dalších opatřeních, která byla přijata k naplnění zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě. #Poté bude každá strana pravidelně a kdykoliv o to Výbor ministrů požádá poskytovat generálnímu tajemníkovi Rady Evropy jakékoliv další informace týkající se provádění této rámcové Úmluvy. #Generální tajemník předloží informace poskytnuté podle tohoto článku Výboru ministrů. ===Článek 26=== #Při hodnocení adekvátnosti opatření přijatých stranami k uplatňování zásad zakotvených v této rámcové Úmluvě Výboru ministrů pomáhá poradní výbor, jehož členové jsou uznávanými odborníky v oblasti ochrany národnostních menšin. #Složení poradního výboru a jeho jednací řád stanoví Výbor ministrů do jednoho roku od vstupu této rámcové Úmluvy v platnost. ==Oddíl V== ===Článek 27=== Tato rámcová Úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Do doby jejího vstupu v platnost je otevřena k podpisu rovněž kterémukoliv dalšímu státu, který k tomu bude přizván Výborem ministrů. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny a listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy. ===Článek 28=== #Tato rámcová Úmluva vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data, ke kterému dvanáct členských států Rady Evropy vyjádří souhlas být vázán Úmluvou v souladu s ustanoveními článku 27. #Ve vztahu k jakémukoliv členskému státu, který následně vyjádří souhlas být vázán Úmluvou, vstoupí tato rámcová Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data, ke kterému byly uloženy ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení. ===Článek 29=== #Po vstupu této rámcové Úmluvy v platnost a po konzultacích se smluvními státy může Výbor ministrů Rady Evropy na základě rozhodnutí, přijatého většinou stanovenou v článku 20.d Statutu Rady Evropy, přizvat k přístupu kterýkoliv nečlenský stát Rady Evropy, který byl přizván k podpisu a ještě tak neučinil, a kterýkoliv jiný nečlenský stát. #Pro přistupující stát vstoupí rámcová Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu uložení listin o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy. ===Článek 30=== #V době podpisu nebo při ukládání ratifikačních listin nebo listin o přijetí, schválení nebo přistoupení může kterýkoliv stát specifikovat území, za jehož nebo za jejichž mezinárodní vztahy je odpovědný, na něž se bude vztahovat tato rámcová Úmluva. #Kterýkoliv stát může kdykoliv později prohlášením sděleným generálnímu tajemníkovi rozšířit uplatňování této rámcové Úmluvy na kterékoliv další území specifikované v tomto prohlášení. Ve vztahu k takovému území vstoupí rámcová Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data přijetí takového prohlášení generálním tajemníkem. #Jakékoliv prohlášení učiněné podle dvou předchozích odstavců může být ve vztahu k území specifikovanému v takovém prohlášení odvoláno sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Toto odvolání vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem. ===Článek 31=== #Kterákoliv strana může kdykoliv vypovědět tuto rámcovou Úmluvu sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. #Toto vypovězení vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí období šesti měsíců od data přijetí takového sdělení generálním tajemníkem. ===Článek 32=== Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady, dalším signatářským státům a každému státu, který přistoupil k této rámcové Úmluvě: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jakýkoliv podpis; </li> <li> uložení jakékoliv ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení; </li> <li> kterékoliv datum vstupu v platnost této rámcové Úmluvy v souladu s články 28, 29 a 30; </li> <li> jakýkoliv jiný akt, sdělení nebo oznámení, týkající se této rámcové Úmluvy. </li> </ol> Na důkaz toho níže podepsaní, kteří k tomu byli náležitě zmocněni, podepsali tuto rámcovou Úmluvu. Dáno ve Štrasburku dne 1. února 1995 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Jeho ověřené kopie zašle generální tajemník Rady Evropy všem členským státům Rady Evropy a každému státu, jenž byl přizván k podpisu nebo k přístupu k této rámcové Úmluvě. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Framework Convention for the Protection of National Minorities]] 1767 3526 2006-06-18T09:29:07Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=169/1991 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 169/1991&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou smluvní stranou tohoto Protokolu, :majíce na zřeteli, že pro dosažení cílů [[Mezinárodní pakt o občanských a politických právech|Mezinárodního paktu o občanských a politických právech]] (dále jen Pakt) a provedení jeho ustanovení by bylo vhodné umožnit Výboru pro lidská práva zřízenému podle části IV Paktu (dále jen Výbor), aby v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu dostával a posuzoval oznámení od jednotlivců, kteří si stěžují na to, že se stali oběťmi porušení některého z práv stanovených v Paktu, se dohodly takto: ==Článek 1== Stát, který je smluvní stranou Paktu, který se stane smluvní stranou tohoto Protokolu, uznává příslušnost Výboru dostávat a posuzovat oznámení od jednotlivců podléhajících jeho jurisdikci, kteří si stěžují, že se stali oběťmi porušení některého z práv stanovených v Paktu státem, který je smluvní stranou Paktu. Výbor nepřijme oznámení, jestliže se týká státu, který je smluvní stranou Paktu, který není smluvní stranou tohoto Protokolu. ==Článek 2== Jednotlivci, s výhradou ustanovení článku 1, kteří si stěžují, že některé z jejich práv uvedených v Paktu bylo porušeno, a kteří vyčerpali všechny dostupné vnitrostátní prostředky k nápravě, mohou předložit Výboru k posouzení písemné oznámení. ==Článek 3== Výbor bude považovat za nepřijatelné každé oznámení učiněné na základě tohoto Protokolu, které je anonymní nebo které považuje za zneužití práva taková oznámení předkládat nebo jehož obsah je neslučitelný s ustanovením Paktu. ==Článek 4== #Výbor, s výhradou ustanovení článku 3, upozorní stát, který je smluvní stranou tohoto Protokolu, na každé oznámení, předložené mu na základě tohoto Protokolu, ve kterém se tvrdí, že tento stát porušuje některé ustanovení Paktu. #Takto upozorněný stát předloží Výboru do šesti měsíců písemné vysvětlení nebo prohlášení objasňující tento případ a informuje o případných opatřeních k nápravě, jež učinil. ==Článek 5== <ol> <li> Výbor posoudí oznámení, která obdržel podle tohoto Protokolu, a vezme přitom v úvahu všechny písemné informace, které dostal od jednotlivce a od příslušného státu, který je jeho smluvní stranou. </li> <li> Výbor neposuzuje jakékoli oznámení od jednotlivce, dokud se neujistí, že: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> tatáž záležitost není projednávána podle jiné procedury mezinárodního šetření nebo řešení sporů; </li> <li> jednotlivec vyčerpal veškeré dostupné vnitrostátní prostředky k nápravě. </li> </ol> Toto ustanovení se nepoužije tam, kde se zjednání nápravy neodůvodněně protahuje. </li> <li> Výbor zkoumá oznámení podle tohoto Protokolu na neveřejných zasedáních. </li> <li> Výbor sdělí svůj názor příslušnému státu, který je smluvní stranou Protokolu, a jednotlivci. </li> </ol> ==Článek 6== Výbor zahrne do své výroční zprávy předkládané podle článku 45 Paktu přehled o své činnosti podle tohoto Protokolu. ==Článek 7== Než bude dosaženo cílů rezoluce 1514 (XV) přijaté Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 14. prosince 1960 týkající se Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, neomezují ustanovení tohoto Protokolu žádným způsobem petiční právo dané těmto národům Chartou Organizace spojených národů a jinými mezinárodními úmluvami a dokumenty Organizace spojených národů a jejich odborných organizací. ==Článek 8== #Tento Protokol je ověřen k podpisu kteréhokoli státu, který podepsal Pakt. #Tento Protokol podléhá ratifikaci kterýmkoli státem, který Pakt ratifikoval nebo k němu přistoupil. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Tento Protokol je otevřen k přístupu kteréhokoli státu, který ratifikoval Pakt nebo k němu přistoupil. #Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka organizace spojených národů. #Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy, které podepsaly tento Protokol nebo k němu přistoupily, o uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 9== #Tento Protokol nabude účinnosti tři měsíce ode dne uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů za předpokladu, že Pakt již nabyl účinnosti. #Pro každý stát, který jej ratifikoval nebo k němu přistoupil po uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nabude tento Protokol účinnosti tři měsíce ode dne uložení jeho vlastní ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 10== Ustanovení tohoto Protokolu se vztahují na všechny části federálního státu bez jakýchkoli omezení či výjimek. ==Článek 11== #Každý stát, který je smluvní stranou Protokolu, může navrhnout změnu a předložit ji generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Generální tajemník poté seznámí s navrženými změnami státy, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, že žádostí, aby mu sdělily, zda jsou pro svolání konference států, které jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, jež by návrhy posoudila a hlasovala o nich. Generální tajemník svolá tuto konferenci pod záštitou Organizace spojených národů, vysloví-li se alespoň jedna třetina států pro její svolání. Každá změna přijatá většinou přítomných a hlasujících států, které jsou smluvními stranami, bude předložena Valnému shromáždění Organizace spojených národů ke schválení. #Změny vstoupí v platnost, budou-li schváleny Valným shromážděním Organizace spojených národů a přijaty dvoutřetinovou většinou států, které jsou smluvními stranami Protokolu, v souladu s jejich ústavními předpisy. #Vstoupí-li změny v platnost, stanou se závaznými pro ty státy, kterou jsou smluvními stranami tohoto Protokolu, které je přijaly. Ostatní státy jsou dále vázány jen ustanoveními tohoto Protokolu a každou dřívější změnou, kterou přijaly. ==Článek 12== #Každý stát, který je smluvní stranou Protokolu, může kdykoli tento Protokol vypovědět písemným sdělením, zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď nabude účinnosti tři měsíce ode dne, kdy generální tajemník sdělení obdrží. #Výpověď nebude mít vliv na pokračování použití ustanovení tohoto Protokolu na každé sdělení předložené podle článku 2 před datem, kdy výpověď vstoupila v platnost. ==Článek 13== Generální tajemník Organizace spojených národů, bez ohledu na sdělení, podle článku 8 odstavce 5, vyrozumí všechny státy, zmíněné v článku 48 odstavec 1 Paktu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech, ratifikacích a přístupech podle článku 8; </li> <li> o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost podle článku 9, a o datu, kdy vstoupí v platnost každá změna podle článku 11; </li> <li> o výpovědích podle článku 12. </li> </ol> ==Článek 14== #Tento Protokol, jehož znění anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské mají stejnou platnost, bude uložen v archivu Organizace spojených národů. #Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřenou kopii tohoto Protokolu všem státům uvedeným v článku 48 Paktu. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1768 3231 2006-06-10T12:13:50Z Flambelle 20 n. {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o výsadách a imunitách Organizace Spojených národů schválená Valným shromážděním Organizace Spojených národů dne 13. února 1946 |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=52/1956 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 52/1956 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Organizace spojených národů |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Úmluva o výsadách a imunitách Organizace Spojených národů schválená Valným shromážděním Organizace Spojených národů dne 13. února 1946 Jelikož článek 104 [[Charta OSN|Charty Organizace Spojených národů]] stanoví, že Organizace požívá na území každého ze svých členských států takové právní způsobilosti, jaké je třeba, aby konala své úkoly a plnila své cíle, a jelikož článek 105 Charty Organizace Spojených národů stanoví, že Organizace požívá na území každého ze svých členských států výsad a imunit, jichž je třeba, aby plnila své cíle, a že zástupci členských států Organizace Spojených národů a úředníci Organizace požívajípodobně výsad a imunit, jichž je třeba, aby nezávisle vykonávali své úkoly souvisící s Organizací, Valné shromáždění rezolucí přijatou dne 13. února 1946 schválilo úmluvu níže uvedenou a doporučilo, aby každý členský stát Organizace Spojených národů k ní přistoupil. ==Článek 1== '''Právní osobnost''' ===§ 1=== Organizace Spojených národů je právnickou osobou. Má způsobilost: :a) sjednávat smlouvy; :b) nabývat nemovitého a movitého majetku a zcizovat jej; :c) vystupovat před soudy. ==Článek 2== '''Vlastnictví, fondy a majetky''' ===§ 2=== Organizace Spojených národů, její vlastnictví a majetky, kdekoli umístěné a v číkoli držení, požívají imunity vůči právním řízením kteréhokoli druhu, pokud se jí Organizace Spojených národů v určitém případě výslovně nezřekla. Rozumí se však, že zřeknutí imunity se nemůže vztahovat na žádné opatření exekuční. ===§ 3=== Místnosti Organizace Spojených národů jsou nedotknutelné. Vlastnictví a majetky Organizace Spojených národů, kdekoliv umístěné a v číkoli držení, požívají imunity vůči prohledávání, záboru, konfiskaci, vyvlastnění a kterémukoli jinému zásahu exekučnímu, správnímu, soudnímu nebo zákonodárnému. ===§ 4=== Archivy Organizace Spojených národů a vůbec všechny listiny, jež jí patří nebo jsou v jejím držení, jsou nedotknutelné, ať jsou kdekoliv umístěny. ===§ 5=== Nepodléhajíc finanční kontrole, finančním předpisům ani finančnímu moratoriu kteréhokoli druhu, :a) Organizace Spojených národů může držet fondy, zlato nebo devizy kteréhokoli druhu a mít účty v kterékoli měně; :b) Organizace Spojených národů může svobodně převádět své fondy, zlato nebo devizy z jedné země do druhé nebo uvnitř kterékoli země a směňovat kterékoli devizy, jež drží, na kteroukoli jinou měnu. ===§ 6=== Při výkonu svých práv podle výše uvedeného § 5 bude Organizace Spojených národů mít náležitý zřetel na všechny připomínky vlády kteréhokoli členského státu, pokud shledá, že jim může vyhovět bez újmy svým zájmům. ===§ 7=== Organizace Spojených národů, její majetky, příjmy a jiné vlastnictví, jsou: :a) osvobozeny ode všech přímých daní; rozumí se však, že se Organizace Spojených národů nebude domáhat osvobození od daní, jež jsou ve skutečnosti pouhou náhradou za služby obecně užitečné; :b) osvobozeny od cel a dovozních i vývozních zákazů a omezení co do předmětů dovážených nebo vyvážených Organizací Spojených národů pro její úřední potřebu. Rozumí se však, že předměty s tímto osvobozením dovezené nebudou prodány v zemi, do níž byly dovezeny, leč za podmínek dohodnutých s vládou oné země; :c) osvobozeny od cel a dovozních i vývozních zákazů a omezení co do publikací Organizace. ===§ 8=== Ačkoli se Organizace Spojených národů zpravidla nebude domáhat osvobození od spotřebních dávek a od daní z prodeje movitého a nemovitého majetku, tvořících součást ceny, jež má být zaplacena, přece učiní členské státy, kdykoli to bude možné, vhodná správní opatření za účelem slevy nebo vrácení dávky nebo daně, kdy Organizace Spojených národů bude činit pro úřední potřebu významné nákupy majetku, na které takové dávky a daně byly nebo mají být uvaleny. ==Článek 3== '''Výhody týkající se dopravování zpráv''' ===§ 9=== Organizace Spojených národů bude na území každého členského státu požívat pro dopravování úředních zpráv nakládání nikoli méně výhodného, nežli je nakládání poskytované vládou toho členského státu kterékoli jiné vládě, čítajíc v to její diplomatický zastupitelský úřad, pokud jde o přednostní práva, sazby a poplatky za poštovní zásilky, kabelogramy, telegramy, radiogramy, fototelegramy, telefonické a jiné dopravování zpráv, jakož i pokud jde o novinářské sazby pro zprávy pro tisk a rozhlas. Úřední korespondence ani jiné úřední dopravování zpráv Organizace Spojených národů nepodléhá cenzuře. ===§ 10=== Organizace Spojených národů bude mít právo užívat šifer a odesílat a přijímat korespondenci kurýry nebo zavazadly, požívajícími týchž imunit a výsad, jako diplomatičtí kurýři a diplomatická zavazadla. ==Článek 4== '''Zástupci členských států''' ===§ 11=== Zástupci členských států v hlavních a pomocných orgánech Organizace Spojených národů a na konferencích svolaných Organizací Spojených národů požívají při vykonávání svých úkolů a cestou do místa schůze a z tohoto místa těchto výsad a imunit: :a) imunity vůči zatčení nebo vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel a imunity vůči právním řízením kteréhokoli druhu pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna jednání, jež učiní jakožto zástupci; :b) nedotknutelnosti veškerých listin a dokumentů; :c) právo užívat šifer a přijímat listiny a korespondenci kurýrem nebo v zapečetěných zavazadlech; :d) pro sebe i své manžely vynětí z přistěhovaleckých omezení, z hlášení cizinců a z povinností plynoucích z národní služby ve státě, do kterého přijíždějí nebo kterým projíždějí při výkonu svého úřadu; :e) co do omezení devizových nebo měnových týchž výhod, které se poskytují zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním; :f) co do osobních zavazadel, týchž imunit a výhod, které se poskytují diplomatickým zástupcům, a rovněž :g) takových jiných výsad, imunit a výhod, kterých požívají diplomatičtí zástupci, pokud nejsou neslučitelné s tím, co předchází, kromě práva domáhat se osvobození od cel na zboží dovážené (jinak než jako součást jejich osobních zavazadel) a od spotřebních dávek nebo daní z prodeje. ===§ 12=== Aby byla zástupcům členských států v hlavních a pomocných orgánech Organizace Spojených národů a na konferencích svolaných Organizací Spojených národů zajištěna plná svoboda slova a nezávislost při plnění povinností, imunita vůči právním řízením pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna jednání, jež učiní při plnění svých povinností, se bude i nadále poskytovat, i když tyto osoby již nebudou zástupci členských států. ===§ 13=== Tam, kde daňová povinnost kteréhokoli druhu závisí na bydlišti, se za období bydliště nepovažují ta období, po která se zástupci členských států v hlavních a pomocných orgánech Organizace Spojených národů a na konferencích svolaných Organizací Spojených národů zdržují v některém členském státě pro plnění svých povinností. ===§ 14=== Výsady a imunity se zástupcům členských států poskytují nikoli pro osobní prospěch jednotlivců samotných, nýbrž na zabezpečení nezávislého vykonávání jejich úkolů souvisících s Organizací Spojených národů. Proto má členský stát nejen právo, nýbrž povinnost zříci se imunity svého zástupce v každém případě, kdy by podle mínění členského státu imunita překážela výkonu spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez újmy účelu, pro který se imunita poskytuje. ===§ 15=== Ustanovení §§ 11, 12 a 13 nelze používat ve vztahu mezi zástupcem a úřady státu, jehož je příslušníkem, anebo jehož je nebo byl zástupcem. ===§ 16=== Pro účely tohoto článku se má za to, že výraz „zástupci“ zahrnuje všechny delegáty, zástupce delegátů, poradce, odborné znalce a tajemníky delegací. ==Článek 5== '''Úředníci''' ===§ 17=== Generální tajemník určí kategorie úředníků, na něž se vztahují ustanovení tohoto článku a článku VII. Předloží seznam těchto kategorií Valnému shromáždění. Potom budou tyto kategorie sděleny vládám všech členských států. Jména úředníků pojatých do těchto kategorií budou občas oznamována vládám členských států. ===§ 18=== Úředníci Organizace Spojených národů: :a) budou požívat imunity vůči právním řízením pro výroky ústní nebo písemné a pro všechna jednání, jež vykonají při výkonu úřadu; :b) budou osvobozeni od zdanění platů a požitků, placených jim Organizací Spojených národů; :c) budou požívat imunity vůči povinnostem plynoucím z národní služby; :d) budou spolu se svými manžely a s členy svých rodin, žijícími na jejich náklady, požívat imunity vůči přistěhovaleckým omezením a vůči hlášení cizinců; :e) budou požívat stejných výsad co do devizových výhod, jako úředníci obdobné hodnosti přidělení diplomatickým zastupitelským úřadům pověřeným u příslušné vlády; :f) budou spolu se svými manžely a s členy svých rodin, žijícími na jejich náklady, v době mezinárodní krize požívat při repatriaci týchž výhod, jako diplomatičtí zástupci; :g) budou mít právo dovézt bezcelně svůj nábytek a svršky v době, kdy poprvé nastoupí v úřad v zemi, o kterou jde. ===§ 19=== Generálnímu tajemníkovi a všem zástupcům generálního tajemníka budou pro ně samotné, pro jejich manžely a pro jejich nezletilé děti kromě imunit a výsad, vytčených v § 18, poskytovány výsady a imunity, vynětí a výhody, poskytované podle mezinárodního práva diplomatickým zástupcům. ===§ 20=== Výsady a imunity se poskytují úředníkům v zájmu Organizace Spojených národů a nikoli pro osobní prospěch jednotlivců samotných. Generální tajemník bude mít právo a povinnost zříci se imunity kteréhokoli úředníka v každém případě, kdy by podle jeho mínění imunita překážela výkonu spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez újmy zájmům Organizace Spojených národů. Jde-li o generálního tajemníka, má Rada bezpečnosti právo zříci se imunity. ===§ 21=== Organizace Spojených národů bude v každé době spolupracovat s příslušnými úřady členských států, aby usnadnila řádné vykonávání práva, zabezpečila zachovávání policejních předpisů a zabránila každému zneužití v souvislosti s výsadami, imunitami a výhodami, uvedenými v tomto článku. ==Článek 6== '''Znalci pověření posláním pro Organizaci Spojených národů''' ===§ 22=== Znalcům (pokud nejsou úředníky spadajícími pod článek V), vykonávajícím poslání pro Organizaci Spojených národů, se budou poskytovat ty výsady a imunity, jichž je třeba pro nezávislé vykonávání jejich úkolů v době jejich poslání, čítajíc v to dobu strávenou na cestách, souvisících s jejich posláním. Zejména se jim poskytují: :a) imunita vůči zatčení nebo vazbě a vůči zabavení osobních zavazadel; :b) imunita vůči právním řízením kteréhokoli druhu, pro výroky ústní nebo písemné a pro jednání, jež učiní při plnění svého poslání. Tato imunita vůči právním řízením se bude i nadále poskytovat, i když tyto osoby již nebudou zaměstnány posláním pro Organizaci Spojených národů; :c) nedotknutelnost veškerých listin a dokumentů; :d) pro jejich spojení s Organizací Spojených národů právo užívat šifer a přijímat listiny a korespondenci kurýrem nebo v zapečetěných zavazadlech; :e) co do omezení devizových nebo měnových, tytéž výhody, které se poskytují zástupcům cizích vlád s dočasným úředním posláním; :f) co do osobních zavazadel, tytéž imunity a výhody, které se poskytují diplomatickým zástupcům. ===§ 23=== Výsady a imunity se poskytují znalcům v zájmu Organizace Spojených národů a nikoli pro osobní prospěch jednotlivců samotných. Generální tajemník bude mít právo a povinnost zříci se imunity kteréhokoli znalce v každém případě, kdy by podle jeho mínění imunita překážela výkonu spravedlnosti a kdy je možno se jí zříci bez újmy zájmům Organizace Spojených národů. ==Článek 7== '''Laissez-passer Organizace Spojených národů''' ===§ 24=== Organizace Spojených národů může svým úředníkům vydávat laissez-passer. Úřady členských států budou uznávat a přijímat tato laissez-passer jako platné cestovní doklady, přihlížejíce přitom k ustanovením § 25. ===§ 25=== Žádosti majitelů laissez-passer Organizace Spojených národů o víza (jsou-li vyžadována) se vyřizují co nejspěšněji, je-li k nim připojeno osvědčení, že majitel cestuje z pověření Organizace Spojených národů. Kromě toho se takovým osobám poskytují výhody pro rychlé cestování. ===§ 26=== Výhody podobné těm, které jsou vytčeny v § 25, se budou poskytovat znalcům a jiným osobám, které sice nejsou majiteli laissez-passer Organizace Spojených národů, avšak mají osvědčení, že cestují z pověření Organizace Spojených národů. ===§ 27=== Generálnímu tajemníkovi, zástupcům generálního tajemníka a ředitelům, cestujícím s laissez-passer Organizace Spojených národů z pověření Organizace Spojených národů, se budou poskytovat tytéž výhody, které se poskytují diplomatickým zástupcům. ===§ 28=== Ustanovení tohoto článku lze vztahovat na obdobné úředníky zvláštních orgánů, jestliže to stanoví dohody o vztahu, sjednané podle článku 63 Charty. ==Článek 8== '''Vyřizování sporů''' ===§ 29=== Organizace Spojených národů učiní opatření pro vhodný způsob vyřizování: :a) sporů, vzniklých ze smluv, nebo jiných sporů soukromoprávní povahy, v nichž je stranou Organizace Spojených národů; :b) sporů, v nichž je účasten kterýkoli úředník Organizace Spojených národů, který pro své úřední postavení požívá imunity, jestliže se generální tajemník imunity nezřekl. ===§ 30=== Všechny spory vzniklé z výkladu nebo provádění této Úmluvy budou předloženy Mezinárodnímu soudnímu dvoru, jestliže se v některém případě strany nedohodnou, že užijí jiného způsobu vyřízení. Vznikne-li spor mezi Organizací Spojených národů na jedné straně a některým členským státem na straně druhé, bude podle článku 96 Charty a podle článku 65 Statutu Mezinárodního soudního dvora podána žádost o posudek o kterékoli právní otázce ve sporu zahrnuté. Strany přijmou posudek Mezinárodního soudního dvora jako rozhodující. ==Závěrečný článek== ===§ 31=== Tato úmluva se předkládá všem členským státům organizace Spojených národů k přístupu. ===§ 32=== Přístup se provede složením listiny u generálního tajemníka Organizace Spojených národů a úmluva nabude účinnosti pro každý členský stát dnem, kdy složí listinu o přístupu. ===§ 33=== Generální tajemník zpraví všechny členské státy Organizace Spojených národů o složení každé listiny o přístupu. ===§ 34=== Rozumí se, že když se za některý členský stát složí listina o přístupu, bude onen členský stát podle vlastního práva s to provádět ustanovení této úmluvy. ===§ 35=== Tato úmluva zůstane mezi Organizací Spojených národů a každým členským státem, který složí listinu o přístupu, v účinnosti po tak dlouho, pokud onen členský stát zůstane členským státem Organizace Spojených národů, nebo až do té doby, kdy revidovaná všeobecná úmluva bude schválena valným shromážděním a onen členský stát se stane smluvní stranou této revidované úmluvy. ===§ 36=== Generální tajemník může sjednat s kterýmkoli členským státem nebo s kterýmikoli členskými státy dodatkové dohody, upravující ustanovení této úmluvy, pokud jde o onen členský stát nebo o ony členské státy. Tyto dodatkové dohody budou v každém jednotlivém případě podléhat schválení Valného shromáždění. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1769 4178 2006-06-30T17:57:40Z -jkb- 4 zešikmění písmenek {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek }} ===Obsah:=== :''Poznámka: Básně nemají název, jsou pouze číslované. Pro lepší orientaci je uveden první řádek každé básně.'' *[[Večerní písně/1|1]] Přilítlo jaro z daleka *[[Večerní písně/2|2]] Já jsem ten rytíř z pohádky *[[Večerní písně/3|3]] Umlklo stromů šumění *[[Večerní písně/4|4]] Vše ve světle teď usnulo *[[Večerní písně/5|5]] Na nebi na sta hvězdiček *[[Večerní písně/6|6]] Divoucí div to — Bože můj *[[Večerní písně/7|7]] Bůh povolal mne do ráje *[[Večerní písně/8|8]] Kdyby ten slavíček *[[Večerní písně/9|9]] Mám ti to sladké tajemství *[[Večerní písně/10|10]] Má milá, pojď a poklekni *[[Večerní písně/11|11]] Jsem jako lípa košatá *[[Večerní písně/12|12]] Tak často mně to připadá *[[Večerní písně/13|13]] Ty jenom ještě poupátko *[[Večerní písně/14|14]] Ten slavík ani neuleh' *[[Večerní písně/15|15]] Ty, dívko zvláště líbezná *[[Večerní písně/16|16]] Již stalo se *[[Večerní písně/17|17]] Když tak se na Tě dívám *[[Večerní písně/18|18]] Tvé oko krásné jezero *[[Večerní písně/19|19]] Má milá, pojď, přisedni blíž *[[Večerní písně/20|20]] Když jsem se díval do nebe *[[Večerní písně/21|21]] Ty hvězdičky tam na nebi *[[Večerní písně/22|22]] Ten není rekem největším *[[Večerní písně/23|23]] Na nebi plno hvězdiček *[[Večerní písně/24|24]] Na nebi měsíc s hvězdami *[[Večerní písně/25|25]] Sluneční žár o poledni *[[Večerní písně/26|26]] Čím srdce, čím jsi zhřešilo *[[Večerní písně/27|27]] A kdyby vše potěšení *[[Večerní písně/28|28]] Což plátno, že ten slavíček *[[Večerní písně/29|29]] Mně zdálo se, žes umřela *[[Večerní písně/30|30]] Když Bůh byl nejvíc rozkochán *[[Večerní písně/31|31]] Tak mnoho věcí na světě *[[Večerní písně/32|32]] Na dubě lkala hrdlička *[[Večerní písně/33|33]] Noc byla krásná, průhledná *[[Večerní písně/34|34]] Ty hvězdičky, tak drobounké *[[Večerní písně/35|35]] Již nevím, zda to sen či ne *[[Večerní písně/36|36]] Tak temnomodrá nebes báň *[[Večerní písně/37|37]] Ten ptáček ten se se nazpívá *[[Večerní písně/38|38]] Tak ticho kolem - zdá se mi *[[Večerní písně/39|39]] Mně zdálo se: Bol sestár už *[[Večerní písně/40|40]] I myslel jsem si, jak by as *[[Večerní písně/41|41]] Byly dvě boží myšlénky *[[Večerní písně/42|42]] Mladinký ten zpěváček *[[Večerní písně/43|43]] Tak jak ten měsíc v nebes báň *[[Večerní písně/44|44]] Vy všichni, kdo jste stísněni *[[Večerní písně/45|45]] S dnem noc se na vždy rozešla *[[Večerní písně/46|46]] Tys ruku svou položila *[[Večerní písně/47|47]] Ze svých písní trůn Ti udělám *[[Večerní písně/48|48]] Nediv se, jestli uslyšíš *[[Večerní písně/49|49]] Ten boží svět tak daleký *[[Večerní písně/50|50]] Hej, jaká radost v kole *[[Večerní písně/51|51]] Vy malí drobní ptáčkové *[[Večerní písně/52|52]] Poduškou byl mně zármutek *[[Večerní písně/53|53]] Nedobře lidem bez zpěvu *[[Večerní písně/54|54]] Já na čas dlouhý oněměl *[[Večerní písně/55|55]] Až tělo zemi odevzdám *[[Večerní písně/56|56]] Můj Bože, všecky nároky *[[Večerní písně/57|57]] Požehnaný jenž pomazán *[[Večerní písně/58|58]] V Tvých rukou mnoho spočívá *[[Večerní písně/59|59]] Já v trouby zahrát rozkázal *[[Večerní písně/60|60]] Kdo v zlaté struny zahrát zná *[[Večerní písně/61|61]] Nekamenujte proroky *[[Večerní písně/62|62]] S nebe se snášejí andělé *[[Večerní písně/63|63]] Již jděte, milé dítky mé *[[Večerní písně/64|64]] V nebi bledá luna stála *[[Večerní písně/65|65]] Do dálky odjíždí *[[Večerní písně/66|66]] Měsíc se plaví na nebi *[[Večerní písně/67|67]] Má milá, hleď, ty mráčky tam [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:Vítězslav Hálek]] 1770 3529 2006-06-18T11:48:45Z -jkb- 4 test {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=1 |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ=2 }} {{Textinfo| TITULEK=1 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> [[Kategorie:Části]] <p> Přilítlo jaro z&nbsp;daleka,<br /> a&nbsp;všude plno touhy,<br /> vše tlačilo se k&nbsp;slunci ven,<br /> že snilo sen tak dlouhý. </p> <p> Vylítly z&nbsp;hnízda pěnkavy<br /> a&nbsp;drobné děti z&nbsp;chýše,<br /> a&nbsp;pestré kvítí na lukách<br /> přesladkou vůni dýše. </p> <p> Z&nbsp;větví se lístek tlačí ven<br /> a&nbsp;ptáčkům z&nbsp;hrdla hlásky,<br /> a&nbsp;v&nbsp;ňadrech v&nbsp;srdci mlaďounkém —<br /> tam klíčí poupě lásky. </p> </blockquote> 1771 3528 2006-06-18T11:48:11Z -jkb- 4 test {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=2 |PŘEDCHOZÍ=1 |DALŠÍ=3 }} {{Textinfo| TITULEK=2 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Já jsem ten rytíř z&nbsp;pohádky,<br /> jenž hrdě vyjel do světa,<br /> abych tu pannu uviděl,<br /> jež jako růže vykvétá. </p> <p> O&nbsp;ní šla věsť: kdo spatří ji —<br /> ten s&nbsp;kletbou prý to odnese,<br /> budže se v&nbsp;kámen promění,<br /> budže mu srdce vyrve se. </p> <p> I&nbsp;myslil jsem si u&nbsp;sebe:<br /> Snad přec je někdo vyjmutý!<br /> A&nbsp;vyjel jsem, a&nbsp;za ten hřích<br /> teď — v&nbsp;zpěváka jsem zakletý! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1772 3527 2006-06-18T11:47:40Z -jkb- 4 test {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=3 |PŘEDCHOZÍ=2 |DALŠÍ=4 }} {{Textinfo| TITULEK=3 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Umlklo stromů šumění,<br /> a&nbsp;lístek sotva dýše,<br /> a&nbsp;ptáček dřímá krásný sen<br /> tak tichounce, tak tiše. </p> <p> Na nebi vzešlo mnoho hvězd,<br /> a&nbsp;kolem je tak volno,<br /> jenom v&nbsp;těch ňadrech teskno tak<br /> a&nbsp;u&nbsp;srdce tak bolno. </p> <p> Ve kvítku pěkný kalíšek<br /> se bílá rosa skládá —<br /> můj Bože, a&nbsp;ta rosa též<br /> se v&nbsp;moje oči vkrádá. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1773 3530 2006-06-18T11:49:15Z -jkb- 4 test {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=4 |PŘEDCHOZÍ=3 |DALŠÍ=5 }} {{Textinfo| TITULEK=4 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Vše na světě teď usnulo,<br /> až na to srdce v&nbsp;těle.<br /> Bůh sám ví, že to srdce jen<br /> si nikdy neustele. </p> <p> V tom božím světě zmlklo vše,<br /> až na zvuk srdce hravý.<br /> Bůh sám ví, že to srdce jen<br /> se nikdy neunaví. </p> <p> Myšlenku spánek přemáhá,<br /> noc se dnem se v&nbsp;bdění střídá — <br /> jen srdce v&nbsp;prsou stále bdí<br /> a&nbsp;tam si lásku hlídá. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1774 3538 2006-06-18T12:05:50Z -jkb- 4 ... {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=10 |PŘEDCHOZÍ=9 |DALŠÍ=11 }} {{Textinfo| TITULEK=10 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Má milá, pojď a&nbsp;poklekni,<br /> teď právě čas je k&nbsp;modlení —<br /> měsíček vyšel nad lesy,<br /> a&nbsp;čas můj minul k prodlení. </p> <p> Však ruce, drahá, nespínej!<br /> Já Tebe, mne obemkni Ty —<br /> a&nbsp;místo rukou srdce dvě<br /> k&nbsp;modlitbě budou sepnuty. </p> <p> A&nbsp;ústa k&nbsp;ústům tiskni mým,<br /> z&nbsp;úst jedněch nás modlit nech —<br /> já v&nbsp;ústa vložím slova Ti,<br /> a&nbsp;k&nbsp;nebi Tvůj je pošle dech. </p> <p> A&nbsp;bude naše modlitba<br /> tou nejčistčí, věř, obětí —<br /> neb když se modlí andělé —<br /> jen v&nbsp;tom se modlí objetí. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1775 3537 2006-06-18T12:05:33Z -jkb- 4 ... {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=9 |PŘEDCHOZÍ=8 |DALŠÍ=10 }} {{Textinfo| TITULEK=9 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Mám Ti to sladké tajemství<br /> jak slavík vyklokotal v&nbsp;doubí —<br /> či mám to v&nbsp;slzách vyplakat,<br /> co zmítá srdce mého hloubí? </p> <p> Či kleče zbožnou modlitbou<br /> mám z&nbsp;lásky vymodlit se Tobě —<br /> či pěkným snem to pošeptat<br /> Ti v&nbsp;tiché, vlídné noční době? </p> <p> Či má ten ráj utajený<br /> jen v&nbsp;srdci dřímat, jako v&nbsp;hrobě,<br /> a&nbsp;beze slov a&nbsp;bez Tebe<br /> mám věčně jen to šeptat sobě? </p> <p> Ó&nbsp;anděle můj, vyznávám<br /> se z&nbsp;lásky k&nbsp;lidstvu nehynoucí;<br /> však Tobě — — ó&nbsp;nekárej mne<br /> snad z&nbsp;mysli slabé, málo vroucí! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1776 3536 2006-06-18T12:05:17Z -jkb- 4 test pokračuje {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=8 |PŘEDCHOZÍ=7 |DALŠÍ=9 }} {{Textinfo| TITULEK=8 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Kdyby ten slavíček<br /> s&nbsp;svou družkou přebýval,<br /> on by tak žalostně<br /> o&nbsp;lásce nezpíval. </p> <p> Kdyby to srdéčko<br /> s&nbsp;Tebou noc probdělo<br /> však by tak bolestně<br /> v&nbsp;těch ňadrech neznělo. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1777 3533 2006-06-18T11:56:20Z -jkb- 4 ... {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=7 |PŘEDCHOZÍ=6 |DALŠÍ=8 }} {{Textinfo| TITULEK=7 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Bůh povolal mne do ráje,<br /> bych tam učil zpěvu.<br /> »Ne dobře být mi samotnu!«<br /> A&nbsp;Bůh mi stvořil Evu. </p> <p> Ne žebro vyňal z&nbsp;ňader mi,<br /> leč srdce mého půli,<br /> a&nbsp;proto se tak rádo teď,<br /> to srdce k&nbsp;Tvému tulí. </p> <p> A&nbsp;proto tak se divná teď<br /> mi touha v&nbsp;srdci hostí,<br /> a&nbsp;jest mi, jak by srdce nám<br /> zas měla v&nbsp;jedno srosti. </p> <p> A&nbsp;proto, když jsem daleko,<br /> zpět noha marně kráčí<br /> a&nbsp;u&nbsp;srdce mi bolno tak,<br /> že jest mi — ba až k&nbsp;pláči. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1778 3532 2006-06-18T11:53:40Z -jkb- 4 zdá se že to je ted pocitany... {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=6 |PŘEDCHOZÍ=5 |DALŠÍ=7 }} {{Textinfo| TITULEK=6 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Divoucí div to — Bože můj,<br /> co v&nbsp;lásce k&nbsp;nám se skloní!<br /> Celý svět v&nbsp;ní by roztál se<br /> a&nbsp;vše jen žije pro ni. </p> <p> Obláček tam se po nebi<br /> co lásky posel honí,<br /> a&nbsp;pták, co dřímá na větvi —<br /> ten sní a&nbsp;jen sní o&nbsp;ní. </p> <p> A&nbsp;člověk tady na zemi,<br /> než smrt mu hlavu skloní,<br /> on pláče, plesá, touží, lká,<br /> on žije a&nbsp;umírá pro ni. </p> <p> Ba andělé tam na nebi,<br /> když zpěv jim z&nbsp;harf se roní —<br /> o&nbsp;čem by mohli zpívat jen,<br /> nesmíce zpívat o&nbsp;ní! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1779 3531 2006-06-18T11:49:42Z -jkb- 4 a poslední pro jistotu... a čekejme {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=5 |PŘEDCHOZÍ=4 |DALŠÍ=6 }} {{Textinfo| TITULEK=5 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Na nebi na sta hvězdiček,<br /> měsíc se s&nbsp;nimi bratří,<br /> a&nbsp;s&nbsp;nebe Pánbůh s&nbsp;anděly<br /> sem na svět dolů patří. </p> <p> A&nbsp;s&nbsp;nebe anděl sstupuje,<br /> na tváři ani vráska,<br /> a&nbsp;krásný jako jarní dech —<br /> ten anděl, to je láska. </p> <p> Ten kamkoliv se přiblíží,<br /> vše trne sladkou mukou,<br /> a&nbsp;slavíci a&nbsp;hrdličky —<br /> ty pěkné písně tlukou. </p> <p> A&nbsp;koho křídlem dotkne se,<br /> ten celičký se změní<br /> a&nbsp;v&nbsp;srdci něco pocítí,<br /> co není k&nbsp;vyslovení. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1780 4127 2006-06-29T14:56:04Z Flambelle 20 pokusné přeřazení kategorie, ted pujdu zformulovat proc {{NavigacePaP |TITUL=Staré pověsti české |AUTOR=Alois Jirásek |ČÁST=O Krokovi a jeho dcerách |PŘEDCHOZÍ=O Čechovi |DALŠÍ=O Bivoji }} {{Textinfo| TITULEK=O Krokovi a jeho dcerách |PODTITULEK= |AUTOR=Alois Jirásek |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIRÁSEK, Alois. ''Staré pověsti české'' |ORIGINAL= |VYDÁNO=10. vyd. Praha : Jos. R. Vilímek, 1930. s. 21-25. |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Alois Jirásek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} Dokud vojvoda Čech vládl, panovaly všude řád a kázeň. Lidé byli poctiví a mezi sebou věrní. U chlévů neměli závor a dveří nezamýkali. Žádného zločinu téže nevážili nežli krádeže a loupeže. Bylť každý v rodu opatřen, a chudým stal se jenom ten, jenž nechtěje pracovati, byl vyobcován. Než jak lid osiřelý po smrti Čechově neměl správce, kazil se, a právo hynulo. Nastaly sváry a spory nejvíce o dědiny a meze, dály se nátisky, a mnozí počali sami proti sobě bojovati. Když se zlo den ode dne rozmáhalo, sešli se starší rodu k mohyle Čechově a vzpomínajíce na mrtvého, pravili mezi sebou: „Vyhledejme sobě vojvodu, který by námi vládl a soudil po zákonu.“ I uradili se, že pošlou k Lechovi, bratru Čechovu, aby na se přijal správu lidu. Lech však nemaje v úmyslu v Kouřimště zůstati odepřel, ale poradil jim za správce a soudce Kroka, starostu mocného rodu. Ten obýval na hradě, jenž po něm slul, mezi lesy nad Mží řekou, opodál dědiny Zbečna. Zboží měl hojnost, než i moudrostí a vtipem nad jiné vynikal, tak že nejen z jeho rodu, ale ze vší krajiny kolem k němu spěchali jako včely k oulu, aby je soudil. I poslechli Lechovi rady a zvolili všichni z vůle jednostejné Kroka, aby on byl soudcem všeho lidu. Posadivše ho na stolici nad hrobem Čechovým, vstavili mu Čechovu čepici na hlavu; také hůl, kterou vojvoda Čech nosíval, do ruky mu dali a poctivost jemu činili. Zatím Lech poslal posly do krajin na východ slunce, aby krajiny ohledali. Když se vrátili, oznámili, že shledali za horami, za řekou Odrou země široké, plodné a lidu prázdné. Lech uslyšev chválu těch krajin, rozžehnal se s Krokem a pojav rodinu svou a čeleď, obrátil se do krajin, posly označených. I usadil se tam a zůstal a hradby založil, Hnězdno, jemuž po množství orlích hnízd tak přezděl, a Krakov, jejž po svém synu nazval. Krok pak českou zemí vládl, ji všecku soudil a moudrosti učil. Jse vojvodou, sídlil na Budči. Za něho tu byla škola, v níž učil bohoslužbě, starým zpěvům i věštbám a kouzlům. Tehda měli kouzelnictví za největší umění, a toho za vzácného a bohu milého, kdo se mohl honositi větším duchem. I moudrý Krok nazíral myslí v temno věků. Jednou, aby ohledal věci minulé i budoucí, rozkázal, aby k němu žádný po tři dny pořád zběhlé nechodil. Osaměv, vstoupil do rozlehlé síně velkého srubu na Budči a modle se tu obětoval bohům lesním, bohům horním i bohům vodním. Bylo za tajemné, posvátné noci letní, kdy po návrších a chlumech plály ohně, a kdy se od nich tišinou rozléhaly zpěvy jonáků i panen. Krok se modlil a bohy a všecky duchy vzýval, aby mu odpovídali a naučení dali o věcech budoucích. I přezvěděl mnoho v tu chvíli na svých věštbách a tajemné ty zvěsti, jasné i šeré, poznamenal na březových kůrách a uschoval dcerám svým. Pak svolal lechy a starosty a oznámil také jim jedno z toho, co té noci mu z temné budoucnosti prosvitlo v mysli a vědomí vnuknutím bohů, řka: „Tuto již nebude déle mého bytu, neboť neobstojí Budeč a dlouhou nepotrvá. Jiné sídlo musíme hledati.“ Všichni přisvědčili, a Krok ihned vybrav si posly nařizoval: „Zítra před slunce východem odtud vkročte a vydejte se mezi poledne a východ, až přijdete k Vltavě řece, tam hledejte, až vás bohové na příhodné místo uvedou.“ I šli v ty končiny a hledali, až stanuli na pravém břehu Vltavy na skalnatém ostrohu mezi hlubokými lesy. V jich modravém šeru valila se tichým tokem široká řeka. V ní se shlížela vysoká skála, na kteréž poslové před slunce západem stanuli, v ní se shlížely travnaté lučiny na druhém břehu a temné hvozdy nad nimi v příkrých chlumech. Pod těmi dál se řeka obracela k východu, a hlasně tam šuměly a hučely její prahy v hluboké ticho pralesa. Jak poslové ostroh i lesnatou krajinu kolem obhlédli, všichni jako jedněmi ústy v týž okamžik na té skále zvolali vnuknutím bohů: „To je to místo vyvolené!“ Tak řekli pak i Krok a všichni starší, když sem přijeli na bystrých koních prohlédnout místo i kraj. I vystavěli tu hrad mistrným dílem tesařským z mocných klad starých dubů a smrků, stavení prostorných síní o mohutných sloupech i tichých jizbic, hrad širý s dvory a prostranstvím pro sněmy a shromáždění lidu, když by se tu sešel obětovat bohům nebo nastolit vojvodu nebo vyslechnout jeho soud a vůli. Kde nebylo strmé skály, vykopali hluboké příkopy na ochranu hradu a nasypali náspy, zvýšené roubenou hradbou i sruby. Těmi také opevnili silnou bránu těžkých vrat, jimž trám byl závorou. Opodál hradu v háji vyvěral pod starými buky silný pramen, z něhož čerpali hojně čisté vody. Té studánce Jezerka říkali, hradu pak, že stál na vysoké skále, Vyšehrad. Hrad ten byl pak slavným a posvátným po všem českém plemeni, a pověst o něm šla i do sousedních plemen a dál až do končin cizího jazyka. Na ten hrad slavně uvedli Kroka i jeho rodinu, a velikou poctivost mu činili. Milovaliť moudrého vojvodu, za jehož vlády vrátilo se požehnání veškerým krajinám. Všude si mohli hleděti klidného díla. Oštěp a šíp a všeliká zbraň hubala jen šelmy. Jinak lid zdělával pilně půdu, lesy kácel a pražil, takže rolí a dědin stále přibývalo. Všude měli hojnost i v stodolách i v stájích; mír zůstával, pokud Krok zemi spravoval, a to bylo více než třimecítma let. Když pak odešel k otcům, želel ho všechen lid. Popel jeho i zbraň uložili do hrobu vedle mohyly Čechovy. Z rodiny moudrého soudce zůstaly tři dcery: Kazi, Teta, Libuše. V útlém mládí svém žily na Budči, kdež se učily moudrosti s jinými pannami a jinochy svého plemene i s těmi, kteří z jiných sem přicházeli, jako Přemysl z rodu Stadiců. Nad ně nade všechny, tenkrát i pak, vynikaly Krokovy dcery jako štíhlé lilie nad květy luční, moudrostí a myslí ušlechtilou i spanilostí tváře a postavy, jež byla krásně na výsost urostlá, tak že byly na podiv všem. Z nich Kazi znala všeliké býlí a koření i jeho moc. Jím hojila různé neduhy; než i pouhým slovem krotila bolesti, zažehnávajíc je jménem mocných bohů a duchů. Svým mocným slovem a kouzlem žehnání přinutkala často i Sudičky k své vůli a vracela život tam, kde již unikal posledním dechem. Ta po smrti otcově sídlila nejčastěji na hradě, jenž stál u hory Oseku poblíž řeky Mže, a jenž po ní slul Kazin Hrad. Druhá byla Teta, která dle jména svého vystavěla Tetín, hrad velice pevný na vrchu příkré skály nad řekou Mží. Bojíc se bohů a běsů, zaváděla obřady k jejich poctě, učila lid se jim klanět a rozličné oběti činiti. Sama pak často vstupovala na horu Pohled nad Tetínem na západ slunce a tu k mračné modle postavené na skále pod starými duby se modlila a často tu oběť zažehovala za dne i v teskný soumrak. — S největší však oddaností vzhlíželi všichni k Libuši, ač věkem nejmladší. Bylať tak spanilá, těla cudného, chování vlídného, při tom vážná, v řeči jistá a rozšafná, že i drsní, bojovní muži tlumili hlas a mírnili slova, když všecka líbezná kráčela kol, že i starci věkem zkušení a znavení ji velebili, řkouce: „Nad mateř je sličnější, nad otce moudřejší.“ A s posvátnou bázní mluvili o ní, že bývá u vytržení, že se jí mění tvář i oči, když zahoří větším duchem, když hledí v budoucna šero a vidí, co nastati má. Po smrti Krokově sešli se lechové, vladykové a množství lidu v posvátném háji u pramene Jizerky. Též Krokovy dcery tam přišly. Pod krytem starých buků, lip a dubů snesli se starší rodů a všechen lid a to svorně, bez potržky, aby panování zůstalo v rodě Krokově, při jeho nejmladší, Libuši. Starý háj se rozezvučel radostným pokřikem všech, a hlahol jejich zaléhal až k řece do šerých lesů. Jásajíce, vedli od Jezerky mladou kněžnu, ověnčenou, pohnutím zardělou na posvátný Vyšehrad. Po boku jí kráčely Kazi a Teta, sestry, a jejich dívky, před nimi i za knížecími dcerami kráčeli statní lechové a starostové vznešeni rodem i věhlasem. Ti uvedše Libuši na prostorné nádvoří vojvodského hradu, usadili ji na kamenný stolec pod košatou lípou, kde otec její, moudrý soudce a vladař, sedával. Mladá kněžna měla svůj hrad, po ní Libušín nazvaný, který vystavěla vedle lesa táhnoucího se ke vsi Zbečnu. Od svého však nastolení sídlila na Vyšehradě moudře odtud vládnouc všemu lidu. [[Kategorie:Alois Jirásek]] 1781 3860 2006-06-24T12:02:54Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=53/1974 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 53/1974&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :dovolávajíce se rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů 3(I) z 13. února 1946 a 170(II) z 31. října 1947 o vydávání a trestání válečných zločinců, rezoluce 95(I) z 11. prosince 1946 potvrzující zásady mezinárodního práva uznané [[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu|Statutem Norimberského mezinárodního vojenského soudního dvora]] a jeho rozsudkem a rezolucí 2184(XXI) z 12. prosince 1966 a 2202(XXI) z 16. prosince 1966, které výslovně odsoudily jako zločiny proti lidskosti porušení hospodářských a politických práv domorodého obyvatelstva na jedné straně a politiku apartheidu na druhé straně, :dovolávajíce se rezolucí Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů 1074 D (XXXIX) z 28. července 1965 a 1158(XLI) z 5. srpna 1966 o trestání válečných zločinců a osob, které spáchaly zločin proti lidskosti, :připomínajíce, že žádná ze slavnostních deklarací, aktů či úmluv týkajících se stíhání a trestání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti neobsahuje ustanovení o promlčecí lhůtě, :soudíce, že válečné zločiny a zločiny proti lidskosti patří mezi nejzávažnější zločiny v mezinárodním právu, :přesvědčeny, že účinné potrestání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti je důležitým činitelem působícím k předcházení takovým zločinům, k ochraně lidských práv a základních svobod, k upevnění důvěry, k rozvíjení spolupráce mezi národy a k podpoře mezinárodního míru a bezpečnosti, :připomínajíce, že používání předpisů vnitřního práva o promlčecích lhůtách běžných zločinů též v případech válečných zločinů a zločinů proti lidskosti je předmětem vážného znepokojení světového veřejného mínění, protože zabraňuje stíhání a potrestání osob odpovědných za tyto zločiny, :uznávajíce, že je nezbytné a aktuální potvrdit v mezinárodním právu prostřednictvím této Úmluvy zásadu, že neexistuje promlčecí lhůta pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, a zajistit její všeobecné používání, dohodly se takto: ==Článek 1== Promlčení se nebude vztahovat na následující zločiny, bez ohledu na dobu jejich spáchání: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> válečné zločiny, jak jsou definovány ve [[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu|Statutu Norimberského mezinárodního vojenského soudního dvora]] z 8. srpna 1945 a potvrzeny rezolucemi Valného shromáždění Organizace spojených národů 3(I) z 13. února 1946 a 95(I) z 11. prosince 1946, zvláště „vážná porušení“ vyjmenovaná v Ženevských úmluvách z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války; </li> <li> zločiny proti lidskosti, ať byly spáchány v době války nebo míru, jak jsou definovány ve [[Statut Mezinárodního vojenského tribunálu|Statutu Norimberského mezinárodního vojenského soudního dvora]] z 8. srpna 1945 a potvrzeny rezolucemi Valného shromáždění Organizace spojených národů 3(I) z 13. února 1946 a 95(I) z 11. prosince 1946, vyhnání obyvatelstva z půdy, kterou má v držbě, způsobené ozbrojeným útokem nebo okupací, nelidské činy, které jsou důsledkem politiky apartheidu, a zločin genocidia, jak je definován v [[Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia|Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia]] z roku 1948, a to i případě, že tyto činy nejsou porušením vnitřního práva země, v níž byly spáchány. </li> </ol> ==Článek 2== Jestliže dojde ke spáchání kteréhokoli zločinu uvedeného v článku I, vztahují se ustanovení této Úmluvy na představitele státní moci a soukromé osoby, kteří se jako přímí pachatelé nebo účastníci podílejí na spáchání kteréhokoliv z těchto zločinů nebo přímo podněcují jiné jejich spáchání, nebo se k jejich spáchání spolčují, a to bez ohledu na stupeň dovršení, a na představitele státní moci, kteří jejich páchání tolerují. ==Článek 3== Smluvní státy této Úmluvy se zavazují přijmout všechna nutná vnitřní opatření, legislativní nebo jiná, aby umožnily v souladu s mezinárodním právem vydání osob uvedených v článku II této Úmluvy. ==Článek 4== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, se zavazují přijmout v souladu se svým ústavním řízením všechna legislativní nebo jiná opatření nutná k zajištění toho, aby se promlčení stanovené zákonem nebo jinak nevztahovalo na stíhání a trestání zločinů uvedených v článcích I a II této Úmluvy, a aby takové promlčení tam kde existuje, bylo zrušeno. ==Článek 5== Tato Úmluva je otevřena k podpisu do 31. prosince 1969 všem členským státům Organizace spojených národů nebo členům kterékoliv její odborné organizace nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii, všem státům, které jsou stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora a všem jiným státům, které byly přizvány Valným shromážděním Organizace spojených národů, aby se staly stranou této Úmluvy. ==Článek 6== Tato Úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 7== Tato Úmluva je otevřena k přístupu kteréhokoliv státu uvedeného v článku V. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ==Článek 8== #Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den po dni uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. #Pro každý stát, který ratifikuje tuto Úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení desáté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nebude úmluva platnosti devadesátý den po dni uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ==Článek 9== #Po uplynutí období deseti let ode dne vstupu této Úmluvy v platnost může kterákoliv smluvní strana kdykoliv požádat o revizi Úmluvy formou písemné notifikace adresované generálnímu tajemníku Organizace spojených národů. #Valné shromáždění Organizace spojených národů rozhodne o tom, jaká opatření, jestliže jsou nutná, mají být podniknuta, pokud jde o takovou žádost. ==Článek 10== <ol> <li> Tato Úmluva bude uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů. </li> <li> Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřené kopie této Úmluvy všem státům uvedeným v článku V. </li> <li> Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomí všechny státy uvedené v článku V o následujícím: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> podpisu této Úmluvy a uložení ratifikačních listin a listin o přístupu podle článků V, VI a VII; </li> <li> datu vstupu této Úmluvy v platnost podle článku VIII; </li> <li> sděleních, která obdržel podle článku IX. </li> </ol> </li> </ol> ==Článek 11== Tato Úmluva, jejíž anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, ponese datum 26. listopadu 1968. Na důkaz toho podepsaní, kteří k tomu účelu byli řádně zmocněni, tuto Úmluvu podepsali. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1782 3249 2006-06-11T11:20:14Z Flambelle 20 n., bez čl. {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=95/1974 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 95/1974 Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranami této Úmluvy, :berouce v úvahu, že [[Charta OSN|Charta Organizace spojených národů]] je založena na zásadách důstojnosti a rovnosti všech lidí a že všechny členské státy se zavázaly provádět ve spolupráci s Organizací jek společné, tak i individuální akce, aby bylo dosaženo jednoho z cílů Organizace spojených národů, jímž je podpora a posilování všeobecné úcty k lidským právům a základním svobodám pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství, a jejich zachování, :berouce v úvahu, že [[Všeobecná deklarace lidských práv]] prohlašuje, že všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv a že každý má míti všechna práva a svobody, které jsou v ní prohlášeny, bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, barvy nebo národnostního původu, :berouce v úvahu, že všichni lidé jsou si před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákonem proti jakékoliv diskriminaci a proti veškerému podněcování k diskriminaci, :berouce v úvahu, že Organizace spojených národů odsoudila kolonialismus a veškerou segregační a diskriminační praxi, jíž je provázen, ať existují v jakékoliv formě a kdekoli, a že Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům ze dne 14. prosince 1960 (rezoluce Valného shromáždění 1514 [XV]) potvrdila a slavnostně prohlásila nezbytnost co nejrychleji a bezpodmínečně s nimi skoncovat, :berouce v úvahu, že Deklarace Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace ze dne 20. listopadu 1963 (rezoluce Valného shromáždění 1904 [XVIII]) slavnostně potvrzuje, že je nezbytné rychle odstranit na celém světě rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a projevech a zajistit porozumění pro důstojnost lidské osobnosti a úctu k ní, :přesvědčeny, že jakékoli učení o nadřazenosti založené na rasovém rozlišování je z vědeckého hlediska falešné, morálně odsouzeníhodné, sociálně nespravedlivé a nebezpečné a že rasová diskriminace v teorii nebo praxi, ať se vyskytuje kdekoli, není ospraveditelná, :znovu potvrzujíce, že diskriminace mezi lidmi podle rasy, barvy pleti nebo národnostního původu je na překážku přátelským a mírovým vztahům mezi národy a ohrožuje mír a bezpečnost mezi národy, jakož i harmonické soužití lidí, a to i témže státě, :přesvědčeny, že existence rasových přehrad je neslučitelná s ideály jakékoli lidské společnosti, :znepokojeny projevy rasové diskriminace, ke kterým stále ještě dochází v některých oblastech světa, a politikou vlád založenou na rasové nadřazenosti a nenávisti, jako je apartheid, segregace a separace, :rozhodnuty přijmout všechna nezbytná opatření pro rychlé odstranění rasové diskriminace ve všech jejích formách a projevech, zabránit šíření rasistických učení a praktik a potírat je, aby bylo podpořeno porozumění porozumění mezi rasami a vybudováno mezinárodní společenství zbavené všech forem rasové segregace a rasové diskriminace, :berouce v úvahu Úmluvu o diskriminaci v povolání a zaměstnání, přijatou Mezinárodní organizací práce v roce 1958, a Úmluvu o boji proti diskriminaci v oblasti vzdělání, přijatou Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu v roce 1960, :přejíce si uskutečnit zásady zakotvené v Deklaraci Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace a zabezpečit co nejrychlejší přijetí praktických opatření k tomuto cíli, dohodly se tomto: ==Část I== ===Článek 1=== 1. Výraz „rasová diskriminace“ v této úmluvě znamená jakékoli rozlišování, vylučování, omezování nebo zvýhodňování založené na rase, barvě pleti, rodovém nebo národnostním nebo etnickém původu, jehož cílem nebo následkem je znemožnění nebo omezení uznání, užívání nebo uskutečňování lidských práv a základních svobod na základě rovnosti v politické, hospodářské, sociální, kulturní nebo v kterékoli jiné oblasti veřejného života. 2. Tato úmluva se netýká rozlišování, vylučování, omezování nebo zvýhodňování prováděného státem, který je stranou této úmluvy, mezi vlastními a cizími občany. 3. Žádné ustanovení této úmluvy nemůže být vykládáno tak, aby se dotýkalo jakýmkoli způsobem právních předpisů smluvních států o národnosti, státním občanství nebo naturalizaci, pokud tato ustanovení nediskriminují některou národnost. 4. Za rasovou diskriminaci nejsou považována zvláštní opatření, učiněná výhradně pro zajištění přiměřeného rozvoje některých rasových nebo etnických skupin nebo jednotlivců, kteří potřebují takovou ochranu, jež může být nezbytnou k tomu, aby jim zabezpečila rovné užívání nebo výkon lidských práv a základních svobod, pokud ovšem tato opatření nevedou k zachovávání rozdílných práv pro různé rasové skupiny a pokud nezůstanou v platnosti po dosažení cílů, pro které byla přijata. ===Článek 2=== 1. Smluvní státy odsuzují rasovou diskriminaci a zavazují se, že budou provádět bez prodlení a všemi vhodnými způsoby politiku směřující k odstranění rasové diskriminace ve všech jejích formách a k rozvoji porozumění mezi všemi rasami. K tomuto cíli: :a) každý smluvní stát se zavazuje, že nebude provádět rasovou diskriminaci proti osobám, skupinám osob nebo institucím a že zajistí, aby všechny veřejné orgány a instituce, celostátní i místní, jednaly v souladu s tímto závazkem; :b) každý smluvní stát se zavazuje, že nebude povzbuzovat, hájit nebo podporovat rasovou diskriminaci prováděnou kteroukoli osobou nebo organizací; :c) každý smluvní stát podnikne účinná opatření k přezkoumání celostátní i místní vládní politiky a k novelizaci nebo zrušení všech zákonů a předpisů, které mají za následek vznik nebo zachování rasové diskriminace, všude kde existuje; :d) každý smluvní stát zakáže a odstraní všemi vhodnými prostředky, včetně zákonodárných opatření, rasovou diskriminaci prováděnou kteroukoli osobou, skupinou nebo organizací; :e) každý smluvní stát se zavazuje podporovat, kde je to vhodné, integrační vícerasové organizace a hnutí a jiná opatření pro odstranění překážek mezi rasami a působit proti všemu, co směřuje k posilování rasových přehrad. 2. Pokud to okolnosti vyžadují, provedou smluvní státy zvláštní opatření v oblasti sociální, hospodářské, kulturní a v jiných oblastech k zajištění přiměřeného rozvoje a ochrany rasových skupin nebo jejich příslušníků, aby jim bylo zaručeno plné a rovné užívání lidských práv a základních svobod. Tato opatření nemají mít v žádném případě za následek zachování nerovnosti nebo rozdílnosti práv různých rasových skupin po dosažení účelu, pro který byla přijata. ===Článek 3=== Smluvní státy zvláště odsuzují rasovou segregaci a apartheid a zavazují se na územích spadajících pod jejich pravomoc předcházet, zakázat a vymýtit všechny praktiky tohoto druhu. ===Článek 4=== Smluvní státy odsuzují veškerou propagandu a všechny organizace, které jsou založeny na myšlenkách nebo teoriích o nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob jedné barvy pleti nebo etnického původu, nebo které se pokoušejí ospravedlňovat nebo povzbuzovat jakoukoli formu rasové nenávisti a diskriminace, a zavazují se, že přijmou bezodkladná a pozitivní opatření k vymýcení jakéhokoli podněcování k rasové diskriminaci nebo činů rasové diskriminace, a k tomuto cíli, s náležitým zřetelem na zásady zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a na práva výslovně uvedená v článku 5 této úmluvy, se zavazují zejména: :a) prohlásit za činy trestné podle zákona: jakékoli rozšiřování idejí založených na rasové nadřazenosti nebo nenávisti, jakékoli podněcování k rasové diskriminaci, jakož i veškeré násilné činy nebo podněcování k takovým činům proti kterékoli rase nebo kterékoli skupině osob jiné barvy pleti nebo etnického původu, jakož i poskytování jakékoli podpory rasistické činnosti, včetně jejího financování; :b) prohlásit za nezákonné organizace a rovněž i organizovanou a jakoukoli jinou propagandistickou činnost podporující a povzbuzující rasovou diskriminaci a prohlásit účast v takových organizacích nebo na takové činnosti za trestnou podle zákona; :c) nedovolit celostátním ani místním veřejným orgánům nebo institucím podporovat nebo podněcovat rasovou diskriminaci. ===Článek 5=== V souladu se základními povinnostmi vyhlášenými v článku 2 této Úmluvy se smluvními státy zavazující, že zakáží a odstraní rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a že zaručí právo každého na rovnost před zákonem bez rozlišování podle rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického původu, zvláště pak při užívání těchto práv: :a) práva na rovné zacházení před soudy a před všemi ostatními orgány, které vykonávají soudnictví, :b) práva na osobní bezpečnost a ochranu státem proti násilí a újmě na zdraví, ať jsou způsobeny vládními úředníky nebo kteroukoli osobou, skupinou nebo institucí, :c) politických práv, zejména práva účastnit se voleb - volit a být volen - na základě všeobecného a rovného volebního práva, práva účasti ve vládě, jakož i účastnit se správy veřejných záležitostí na všech stupních, a práva vstupu za rovných podmínek do veřejných služeb, :d) dalších občanských práv, zejména: ::i) práva svobodného pohybu a výběru bydliště uvnitř hranic státu, ::ii) práva opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země, ::iii) práva na státní občanství, ::iv) práva uzavřít sňatek a zvolit si manžela, ::v) práva každého vlastnit majetek jak sám, tak spolu s jinými, ::vi) práva nabývat dědictví, ::vii) práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženství, ::viii) práva na svobodu přesvědčení a projevu, ::ix) práva na svobodu shromažďování a sdružování, :e) hospodářských, sociálních a kulturních práv, zejména: ::i) práva na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, na ochranu proti nezaměstnanosti, na stejný plat za stejnou práci a na spravedlivou a uspokojivou odměnu za práci, ::ii) práva zakládat odborové organizace a stát se jejich členem, ::iii) práva na bydlení, ::iv) práva na ochranu zdraví, léčebnou péči, sociální zabezpečení a sociální služby, ::v) práva na vzdělání a školení, ::vi) práva na rovnou účast v kulturním dění, :f) práva přístupu na všechna místa a na používání všech služeb určených pro veřejnost, jako jsou dopravní prostředky, hotely, restaurace, kavárny, divadla a parky. ===Článek 6=== Smluvní státy zajistí prostřednictvím příslušných vnitrostátních soudů a jiných státních orgánů všem osobám podléhajícím jejich jurisdikci účinnou ochranu před všemi činy rasové diskriminace, které v rozporu s touto úmluvou porušují jejich lidská práva a základní svobody, jakož i právo žádat u těchto soudců spravedlivou a přiměřenou náhradu za jakoukoli škodu, kterou v důsledku takové diskriminace utrpěly. ===Článek 7=== Smluvní státy se zavazují, že podniknou bezodkladná opatření, zvláště v oblasti vyučování, výchovy, kultury a informací, pro boj proti předsudkům, které vedou k rasové diskriminaci, a pro podporu porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi národy a rasovými nebo etnickými skupinami, jakož i pro popularizaci cílů a zásad Charty Organizace spojených národů, Všeobecné deklarace lidských práv, Deklarace Organizace spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace a této úmluvy. ==Část II== ===Článek 8=== 1. Bude ustaven Výbor pro odstranění rasové diskriminace (dále jen Výbor), který bude složen z osmnácti expertů známých svými vysokými morálními vlastnostmi a nestranností, kteří budou voleni smluvními státy z jejich občanů a budou vykonávat tuto funkci jako individuální osoby, přičemž bude brán zřetel na spravedlivé zeměpisné rozdělení míst a na zastoupení rozličných forem civilizace a hlavních právních systémů. 2. Členové Výboru budou voleni tajným hlasováním z kandidátů uvedených v seznamu osob jmenovaných smluvními státy. Každý smluvní stát může jmenovat ze svých občanů jednu osobu. 3. Prvé volby se budou konat šest měsíců poté, co tato úmluva vstoupí v platnost. Generální tajemník Organizace spojených národů vyzve smluvní státy nejpozději tři měsíce před každými volbami, aby do dvou měsíců sdělily své kandidáty. Generální tajemník vypracuje abecední seznam všech takto navržených osob s uvedením smluvních států, kterými byly navrženy, a zašle jej smluvním státům. 4. Volby členů Výboru se budou konat na zasedání smluvních států, které generální tajemník svolá do sídla Organizace spojených národů. Na tomto zasedání, na němž kvorum budou tvořit dvě třetiny smluvních států, budou zvoleni za členy Výboru ti kandidáti, kteří obdrží největší počet hlasů a absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců smluvních států. 5. :a) Členové Výboru budou voleni na čtyřleté období. Volební období devíti členů zvolených při prvých volbách uplyne však za dva roky. Jména těchto devíti členů budou vylosována předsedou Výboru ihned po prvých volbách. :b) Aby byla obsazena uprázdněná místa, jmenuje smluvní stát, jehož expert přestal vykonávat funkci člena Výboru, jiného experta ze svých občanů s výhradou schválení Výboru. 6. Smluvní státy hradí náklady členů Výboru spojené s výkonem jejich funkce. ===Článek 9=== 1. Smluvní státy se zavazují, že pro jednání ve Výboru budou předkládat generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů zprávu o zákonodárných, soudních, správních nebo jiných opatřeních, která učinily k provedení ustanovení této Úmluvy: :a) do roka od vstupu této Úmluvy pro příslušný stát v platnost, :b) poté každé dva roky, a kromě toho kdykoli o to Výbor požádá. Výbor může požadovat od smluvních států doplňující informace. 2. Výbor bude Valnému shromáždění každoročně předkládat prostřednictvím generálního tajemníka zprávu o své činnosti a může činit návrhy a všeobecná doporučení na základě zpráv a informací, které obdržel od smluvních států. Takové návrhy a všeobecná doporučení budou předloženy Valnému shromáždění společně s případnými připomínkami smluvních států. ===Článek 10=== 1. Výbor přijme vlastní jednací řád. 2. Výbor si volí své funkcionáře na období dvou let. 3. Generální tajemník Organizace spojených národů zřídí sekretariát Výboru. 4. Schůze Výboru se budou konat zpravidla v sídle Organizace spojených národů. ===Článek 11=== 1. Jestliže má některý smluvní stát za to, že jiný smluvní stát neprovádí ustanovení této úmluvy, může na to upozornit Výbor. Výbor pak zašle toto sdělení příslušnému smluvnímu státu. Stát, jemuž bylo sdělení zasláno, předloží do tří měsíců písemné vysvětlení nebo prohlášení a informuje o případné nápravě. 2. Jestliže záležitost nebude urovnána ke spokojenosti obou stran do šesti měsíců ode dne, kdy stát obdržel prvé sdělení, a to buď dvoustranným jednáním nebo jiným vhodným způsobem, bude mít každý ze států právo předložit otázku znovu Výboru tím, že současně vyrozumí Výbor a druhý stát. 3. Výbor se bude zabývat věcí, která mu byla předložena podle odstavce 2 tohoto článku, až poté, kdy zjistil, že v daném případě byly použity a vyčerpány všechny dosažitelné vnitrostátní opravné prostředky, v souladu s obecně uznanými zásadami mezinárodního práva. To však neplatí v případě, kdy se opravné řízení neodůvodněně protahuje. 4. V každé záležitosti, která mu byla předložena, může Výbor požádat příslušné smluvní státy, aby mu zaslaly jakékoli další informace týkající se této záležitosti. 5. Jestliže Výbor jedná o otázce vyplývající z tohoto článku, mají příslušné smluvní státy právo určit svého zástupce, který se bez hlasovacího práva zúčastní projednávání této otázky. ===Článek 12=== 1. :a) Jakmile Výbor obdržel a porovnal všechny informace, které považuje za potřebné, předseda jmenuje ad hoc smírčí komisi (dále jen komise) složenou z pěti osob, které mohou, avšak nemusí být členy Výboru. Její členové budou jmenováni na základě jednomyslného souhlasu stran ve sporu. Komise poskytne státům, které o to projeví zájem, své dobré služby k pokojnému urovnání sporu, které bude založeno na dodržování této úmluvy. :b) Jestliže se státy, které jsou stranami ve sporu, nedohodnou do tří měsíců na složení komise, budou její členové, o nichž se tyto státy nedohodly, zvoleni ze členů Výboru dvoutřetinovou většinou v tajném hlasování. 2. Členové komise vykonávají svou funkci jako individuální osoby. Nemohou být příslušníky státu, který je stranou ve sporu, ani státu, který není smluvní stranou této úmluvy. 3. Komise volí svého předsedu a schvaluje svůj jednací řád. 4. Komise zasedá zpravidla v sídle Organizace spojených národů nebo na jiném vhodném místě, které sama určí. 5.Sekretariát zřízený podle článku 10 odstavce 3 této úmluvy bude sloužit též každé komisi, která vznikne výše uvedeným způsobem v důsledku sporu mezi smluvními státy. 6. Veškeré náklady členů komise budou rovnoměrně rozděleny mezi státy, které jsou stranami sporu, na základě odhadu provedeného generálním tajemníkem. 7. Generální tajemník bude v případě potřeby zmocněn uhradit výdaje členů komise ještě před tím, než je uhradí státy, které jsou stranami sporu, v souladu s odstavcem 6 tohoto článku. 8. Informace, které Výbor obdržel a zhodnotil, budou komisi k dispozici. Komise může požádat státy o předložení jakýchkoli dalších informací týkajících se projednávané záležitosti. ===Článek 13=== 1. Komise po plném posouzení záležitosti připraví a předloží předsedovi Výboru svou zprávu se závěry o všech skutkových otázkách týkajících se sporu a s doporučeními, která jsou podle názoru komise vhodná k dosažení pokojného urovnání sporu. 2. Předseda Výboru předloží zprávu komise každému ze států, které jsou stranami ve sporu. Tyto státy sdělí předsedovi Výboru ve lhůtě tří měsíců, zda doporučení obsažená ve zprávě komise přijímají. 3. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku zašle předseda Výboru ostatním smluvním státům této úmluvy zprávu komise spolu s prohlášeními států, jež jsou stranami ve sporu. ===Článek 14=== 1. Smluvní stát může kdykoli prohlásit, že uznává příslušnost Výboru pro přijímání a projednávání sdělení jednotlivých osob nebo skupin osob podléhajících jurisdikci tohoto státu, které si stěžují, že se staly obětí porušení kteréhokoli z práv vyhlášených v této úmluvě. Výbor nepřijme sdělení týkající se smluvního státu, které neučinil takové prohlášení. 2. Každý smluvní stát, který činí prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku, může vytvořit nebo určit v rámci svého právního řádu orgán, který bude pověřen přijímat a projednávat petice jednotlivých osob i skupin osob podléhajících jeho jurisdikci, které si stěžují, že se staly obětí porušení některého z práv vyhlášených v této Úmluvě, a které vyčerpaly ostatní dostupné vnitrostátní opravné prostředky. 3. Prohlášení učiněné podle odstavce 1 tohoto článku spolu s názvem orgánu vytvořeného nebo určeného podle odstavce 2 tohoto článku, uloží smluvní stát u generálního tajemníka Organizace spojených národů, a ten zašle jeho kopii ostatním smluvním státům. Prohlášení může být kdykoli odvoláno oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Odvolání se nevztahuje na sdělení, která již Výbor obdržel. 4. Orgán vytvořený nebo určený v souladu s odstavcem 2 tohoto článku povede rejstřík petic. Ověřené kopie rejstříku budou každoročně ukládány u generálního tajemníka, přičemž jejich obsah nebude zveřejňován. 5. V případě, že stěžovatel neobdrží zadostiučinění od orgánu vytvořeného nebo určeného podle odstavce 2 tohoto článku, má právo obrátit se do šesti měsíců s touto záležitostí k Výboru. 6. :a) O každé stížnosti uvědomí Výbor důvěrnou cestou smluvní stát, který údajně porušil některé z ustanovení této úmluvy; nesmí však uvést totožnost příslušné osoby nebo skupiny osob bez jejich výslovného souhlasu. Výbor nepřijme anonymní stížnosti. :b) Do tří měsíců předloží stát Výboru písemné vysvětlení nebo prohlášení objasňující záležitost a informaci o eventuální nápravě. 7. :a) Výbor zkoumá stížnost se zřetelem ke všem informacím, které mu byly předloženy smluvním státem a stěžovatelem. Výbor se nebude zabývat sdělením stěžovatele, dokud nezjistí, že stěžovatel vyčerpal všechny dosažitelné vnitrostátní opravné prostředky. Tato zásada však neplatí v případě, že se opravné řízení neodůvodněně protahuje. :b) Své případné návrhy a doporučení zašle Výbor příslušnému smluvnímu státu a stěžovateli. 8. Výbor zahrne do své výroční zprávy stručný obsah těchto sdělení, a pokud je to účelné, též obsah vysvětlení a stanovisek smluvních států, jakož i svých vlastních návrhů a doporučení. 9. Výbor je oprávněn vykonávat funkce uvedené v tomto článku pouze tehdy, bude-li prohlášeními ve smyslu odstavce 1 tohoto článku vázáno nejméně deset smluvních států této úmluvy. ===Článek 15=== 1. Až do dosažení cílů Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, obsažené v rezoluci Valného shromáždění 1514 (XV) ze 14. prosince 1960, nebudou ustanovení této úmluvy žádným způsobem omezovat petiční právo zaručené těmto národům jinými mezinárodními dokumenty nebo Organizací spojených národů a jejími mezinárodními odbornými organizacemi. 2. :a) Výbor, vytvořený podle odstavce 1 článku 8 této úmluvy, dostává od orgánů Organizace spojených národů, které se zabývají otázkami majícími přímý vztah k zásadám a cílům této úmluvy, kopie petic a předkládá jim své názory a doporučení ve věci těchto petic, když posuzuje petice, které pocházejí od obyvatel poručenských a nesamosprávných území nebo jiných území, na která se vztahuje rezoluce Valného shromáždění 1514 (XV), a týkají se otázek upravených touto úmluvou a předložených těmto orgánům. :b) Výbor obdrží od příslušných orgánů Organizace spojených národů kopie zpráv o zákonodárných, soudních, správních nebo jiných opatření, která mají přímý vztah k zásadám a cílům této úmluvy a která jsou prováděna správními mocnostmi na územích zmíněných pod bodem a) tohoto odstavce, a bude tlumočit své názory a doporučení těmto orgánům. 3. Výbor zahrne do své zprávy Valnému shromáždění stručný přehled o peticích a zprávách, které obdržel od orgánů Organizace spojených národů, jakož i názory a doporučení Výboru týkající se těchto petic a zpráv. 4. Výbor si vyžádá od generálního tajemníka Organizace spojených národů všechny jemu dostupné informace, které mají vztah k cílům této úmluvy a týkající se území zmíněných v odstavci 2 a) tohoto článku. ===Článek 16=== Ustanovení této úmluvy o opatřeních, jež mají být učiněna k urovnání sporů nebo k vyřízení stížností, se nedotýkají jiných způsobů řešení sporů nebo vyřizování stížností v oblasti diskriminace, upravených v základních dokumentech nebo úmluvách Organizace spojených národů a jejích odborných organizací, a nebrání smluvním státům použít jiné cesty k urovnání sporu, v souladu s obecnými nebo zvláštními mezinárodními smlouvami, kterými jsou vázány. ==Část III== ===Článek 17=== 1. Tato úmluva je otevřena odpisu všech států, které jsou členy Organizace spojených národů, kterékoli z jejích mezinárodních odborných organizací, všech států, které jsou stranami Statutu Mezinárodního soudního dvora a kteréhokoli jiného státu, který byl Valným shromážděním Organizace spojených národů vyzván, aby se stal stranou této úmluvy. 2. Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ===Článek 18=== 1. Tato úmluva je otevřena přístupu všech států uvedených v odstavci 1 článku 17 úmluvy. 2. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ===Článek 19=== 1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátým dnem po uložení dvacáté sedmé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů. 2. Pro každý stát, který úmluvu ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení dvacáté sedmé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. ===Článek 20=== 1. Jestliže kterýkoli stát učiní při ratifikaci nebo při přístupu výhradu ke kterémukoli z článků této úmluvy, generální tajemník Organizace spojených národů sdělí znění výhrady všem státům, které jsou nebo které se mohou stát smluvními stranami této úmluvy. Kterýkoli stát, který má námitky proti výhradám, oznámí generálnímu tajemníkovi ve lhůtě devadesáti dnů ode dne uvedeného sdělení, že výhradu nepřijímá. 2. Výhrady, které jsou neslučitelné s cílem a účelem této úmluvy, nejsou přípustné. Rovněž není přípustná výhrada, jež by ve svých důsledcích bránila činnosti některého z orgánů vytvořených úmluvou. Za nepřípustnou nebo za takovou, která brání činnosti, bude považována výhrada, s níž vysloví nesouhlas nejméně dvě třetiny smluvních států této úmluvy. 3. Výhrady mohou být kdykoli odvolány sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi. Sdělení vstoupí v platnost dnem, kdy je generální tajemník obdržel. ===Článek 21=== Každý stát může vypovědět tuto úmluvu písemným sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Výpověď vstoupí v platnost jeden rok po dni, kdy generální tajemník sdělení obdrží. ===Článek 22=== Každý spor vzniklý mezi dvěma nebo více smluvními státy o výklad nebo o použití této úmluvy, který se nevyřeší jednáním nebo na základě procedury výslovně stanovené v této úmluvě, bude na žádost kterékoli ze stran ve sporu předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany na jiném způsobu řešení. ===Článek 23=== 1. Každý smluvní stát může kdykoli požádat o revizi této úmluvy písemným sdělením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. 2. O opatřeních, která mají být na základě takové žádosti přijata, pokud vůbec, rozhodne Valné shromáždění Organizace spojených národů. ===Článek 24=== Generální tajemník Organizace spojených národů vyrozumí všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 17 této úmluvy: :a) o podpisech této úmluvy, ratifikacích a přístupech podle článků 17 a 18; :b) o dni, kdy tato úmluva vstoupí v platnost podle článku 19; :c) o sděleních a prohlášeních, která obdržel podle článků 14, 20 a 23; :d) o sděleních o výpovědi, která obdrží podle článku 21. ===Článek 25=== 1. Tato úmluva, jejíž znění anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské mají stejnou platnost, bude uložena v archivu Organizace spojených národů. 2. Generální tajemník Organizace spojených národů zašle ověřený otisk této úmluvy všem státům náležejícím do některé z kategorií zmíněných v odstavci 1 článku 17 úmluvy. Na důkaz čehož níže podepsaní, náležitě zmocněni svými vládami, podepsali tuto úmluvu, otevřenou k podpisu v New Yorku dne sedmého března roku tisícího devítistého šedesátého šestého. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1783 3525 2006-06-17T23:58:12Z Flambelle 20 format {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o politických právech žen |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=46/1955 portal.gov.cz] |VYDÁNO=Vyhláška MZV 46/1955&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Smluvní strany, :přejíce si provádět zásadu rovnoprávnosti mužů a žen, obsaženou v [[Charta OSN|Chartě Organizace Spojených národů]], :uznávajíce, že každý má právo účastnit se vlády své země přímo nebo svobodně zvolenými zástupci a že každý má právo na stejný přístup k veřejné službě ve své zemi, a přejíce si zrovnoprávnit postavení mužů a žen v požívání i výkonu politických práv v souhlasu s ustanoveními [[Charta OSN|Charty Organizace Spojených národů]] a [[Všeobecná deklarace lidských práv|Všeobecné deklarace lidských práv]], :rozhodnuvše se sjednat za tímto účelem úmluvu, ujednávají tímto, jak dále stanoveno: ==Článek 1== Ženy budou oprávněny hlasovat ve všech volbách za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace. ==Článek 2== Ženy budou volitelné do všech veřejně volených těles zřízených vnitrostátním právem za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace. ==Článek 3== Ženy budou oprávněny zastávat veřejné úřady a vykonávat všechny veřejné funkce, zřízené vnitrostátním právem, za stejných podmínek jako muži bez jakékoli diskriminace. ==Článek 4== #Tato Úmluva bude otevřena podpisu kteréhokoli člena Organizace Spojených národů a také kteréhokoli jiného státu, který Valné shromáždění vyzve. #Tato Úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace Spojených národů. ==Článek 5== #Tato Úmluva bude otevřena přístupu všech států uvedených v odstavci 1 článku IV. #Přístup se provede uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace Spojených národů. ==Článek 6== #Tato Úmluva nabude účinnosti devadesátého dne následujícího po dni uložení šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu. #Pro každý stát, ratifikující Úmluvu nebo přistupující k ní po uložení šesté listiny o ratifikaci nebo o přístupu, Úmluva nabude účinnosti devadesátého dne poté, kdy tento stát uloží listinu o ratifikaci nebo o přístupu. ==Článek 7== Jestliže kterýkoli stát předloží při podpisu, při ratifikaci nebo při přístupu výhradu ke kterémukoli z článků této Úmluvy, generální tajemník sdělí znění výhrady všem státům, které jsou nebo které se mohou stát smluvními stranami této Úmluvy. Kterýkoli stát, který má námitky proti výhradě, může do devadesáti dnů ode dne uvedeného sdělení (nebo v den, kdy se stane smluvní stranou Úmluvy) vyrozumět generálního tajemníka, že výhradu nepřijímá. V tom případě Úmluva nenabude účinnosti mezi tímto státem a státem, který činí výhradu. ==Článek 8== #Kterýkoli stát může vypovědět tuto Úmluvu písemným vyrozuměním zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace Spojených národů. Výpověď nabude účinnosti jeden rok po dni, kdy generální tajemník vyrozumění obdrží. #Tato Úmluva pozbude účinnosti dnem, kdy se stane účinnou výpověď, která sníží počet stran na méně než šest. ==Článek 9== Kterýkoli spor vzniklý mezi kterýmikoli dvěma nebo více smluvními státy o výklad nebo o provádění této Úmluvy, který se nevyřeší vyjednáváním, bude na žádost kterékoli ze sporných stran předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany na jiném způsobu vyřešení. ==Článek 10== Generální tajemník Organizace Spojených národů vyrozumí všechny členy Organizace Spojených národů a nečlenské státy uvedené v odstavci 1 článku IV této Úmluvy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> o podpisech a ratifikačních listinách, které obdrží podle článku IV; </li> <li> o listinách o přístupu, které obdrží podle článku V; </li> <li> o dni, kdy tato Úmluva nabude účinnosti podle článku VI; </li> <li> o sděleních a vyrozuměních, která obdrží podle článku VII; </li> <li> o vyrozuměních o výpovědi, která obdrží podle odstavce 1 článku VIII; </li> <li> o zrušení podle odstavce 2 článku VIII. </li> </ol> ==Článek 11== #Tato Úmluva, jejíž znění anglické, čínské, francouzské, ruské a španělské mají stejnou platnost, bude uložena v archivu Organizace Spojených národů. #Generální tajemník Organizace Spojených národů zašle ověřený otisk všem členům Organizace Spojených národů a nečlenským státům uvedeným v odstavci 1 článku IV. Na důkaz toho níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými příslušnými vládami, podepsali tuto Úmluvu, otevřenou podpisu v New Yorku třicátého prvého dne měsíce března roku tisícího devítistého padesátého třetího. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1784 3793 2006-06-22T12:57:55Z Flambelle 20 /* Článek 23 */ format {{Textinfo| TITULEK=Úmluva o společnosti národů |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=507/1921 portal.gov.cz] |VYDÁNO=507/1921 Sb. z. a n. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Společnost národů |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Vysoké smluvní strany, :uznávajíce, že k rozvoji součinnosti mezi národy a k tomu, aby se jim zaručil mír a bezpečnost, je dlužno přijmouti jisté závazky, že se neuchýlí k válce, :udržovati veřejně vztahy mezinárodní, založené na spravedlnosti a čestnosti, :zachovávati přísně předpisy mezinárodního práva, uznávané od nynějška za závazné normy jednání vlád, :dbáti spravedlnosti a svědomitě zachovávati všechny smluvní závazky uložené smlouvami ve vzájemných stycích organisovaných národů, přijímají tuto úmluvu, jíž se zakládá Společnost národů. ==Článek 1== Zakládajícími členy Společnosti národů jsou ony signatární mocnosti, jejichž jména jsou uvedena v příloze k této úmluvě, jakož i státy rovněž jmenované v příloze, přistoupí-li k této úmluvě bez výhrady prohlášením, jež učiní úřadu tajemnickému do dvou měsíců od doby, kdy tato úmluva nabude působnosti, a jež bude oznámeno ostatním členům Společnosti. Každý ze států, dominií a kolonií, jež si svobodně vládnou a které nejsou uvedeny v příloze, mohou se státi členy Společnosti, bude-li jejich přijetí usneseno dvěma třetinami Shromáždění, předpokládaje, že poskytnou účinné záruky svého upřímného úmyslu zachovávati své mezinárodní závazky a že přijmou Společnosti předepsanou úpravu svých branných sil a své výzbroje vojenské, námořní a vzduchoplavecké. Každý člen Společnosti může dvě léta po předchozím oznámení vystoupiti ze Společnosti pod podmínkou, že splní do té doby všechny své mezinárodní závazky, počítaje k nim i závazky plynoucí z této úmluvy. ==Článek 2== Činnost Společnosti, jak jest vymezena v této úmluvě, provádí se prostřednictvím Shromáždění a Rady, podporované stálým úřadem tajemnickým. ==Článek 3== Shromáždění skládá se ze zástupců členů Společnosti. Schází se v ustanovených obdobích a mimo to, kdykoliv toho vyžadují poměry, v sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo určeno. Shromáždění nalézá o všech otázkách, které spadají do oboru působnosti Společnosti nebo které se dotýkají světového míru. Ve schůzích Shromáždění má každý člen Společnosti po hlasu a nesmí míti více než tři zástupce. ==Článek 4== Rada se skládá ze zástupců Čelných mocností spojených a sdružených a ze zástupců čtyř dalších členů Společnosti. Tyto čtyři členy Společnosti vyvolí Shromáždění svobodně v obdobích, jež uzná za vhodná. Dokud členové nebudou Shromážděním vyvoleni, jsou členy Rady zástupcové Belgie, Brasilie, Španělska a Řecka. Se schválením většiny Shromáždění může Rada určiti další členy Společnosti, kteří mají nadále býti v Radě trvale zastoupeni. S týmž schválením může zvýšit počet těch členů Společnosti, kteří mají býti vyvoleni Shromážděním, aby byli zastoupeni v Radě. Rada se schází, kdykoli toho vyžadují poměry, nejméně jednou ročně v sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo určeno. Rada nalézá o všech otázkách spadajících do oboru působnosti Společnosti neb dotýkajících se světového míru. Každý člen Společnosti, který není zastoupen v Radě, bude vyzván, aby vyslal zástupce, který by zasedal jako člen ve schůzích Rady, kdykoli se projednávají otázky dotýkající se zvláště jeho zájmů. Ve schůzích Rady má každý člen v ní zastoupený po hlasu a nesmí míti více než jednoho zástupce. ==Článek 5== Není-li výslovně určeno jinak v této úmluvě nebo v ustanoveních této smlouvy, vyžaduje se k usnesení schůze Shromáždění nebo Rady souhlasu všech členů Společnosti ve schůzi zastoupených. Věci týkající se jednacího řádu, které se vyskytnou ve schůzích Shromáždění nebo Rady, počítaje k nim i určení komisí pověřených šetřením o zvláštních věcech, upravuje si Shromáždění neb Rada a rozhoduje se o nich většinou členů Společnosti ve schůzi zastoupených. První schůzi Shromáždění a první schůzi Rady svolá president Spojených států amerických. ==Článek 6== V sídle Společnosti se zřídí stálý úřad tajemnický. Skládá se z generálního tajemníka a z potřebného počtu tajemníků i personálu. První generální tajemník jmenován v příloze. Napříště jmenuje generálního tajemníka Rada se schválením většiny Shromáždění. Tajemníky a personál tajemnického úřadu jmenuje generální tajemník se schválením Rady. Generální tajemník Společnosti jest mocí svého úřadu generálním tajemníkem Shromáždění a Rady. Náklady tajemnického úřadu nesou členové Společnosti podle klíče stanoveného pro mezinárodní kancelář Světového spolku poštovního. ==Článek 7== Sídlem Společnosti je Ženeva. Rada se může kdykoliv usnésti, že je překládá jinam. Všechny funkce ve Společnosti neb v úřadech s ní souvisících, počítaje k nim i úřad tajemnický, jsou stejně přístupny mužům i ženám. Zástupci členů Společnosti a jejich úředníci požívají při vykonávání svých funkcí diplomatických výsad a nedotknutelnosti. Budovy a pozemky zabrané Společností, jejími úřady a schůzemi jsou nedotknutelné. ==Článek 8== Členové Společnosti uznávají, že udržování míru vyžaduje omezení státního zbrojení na nejmenší míru, jež stačí k bezpečnosti státu a k provedení mezinárodních závazků uložených společným postupem. Rada připraví programy tohoto omezení, přihlížejíc k zeměpisné poloze a zvláštním poměrům každého státu, aby je jednotlivé vlády uvážily a o nich rozhodly. Tyto programy mají býti přezkoumávány, a je-li třeba, revidovány nejméně každých deset let. Až jednotlivé vlády tyto programy schválí, nesmí býti míra zbrojení v nich stanovená překročena bez souhlasu Rady. Uznávajíce, že soukromá tovární výroba střeliva a válečného materiálu budí závažné námitky, pověřují členové Společnosti Radu, aby navrhla opatření vhodná k tomu, aby se čelilo zlým účinkům výroby tohoto způsobu, přihlížejíc k potřebám členů Společnosti, kteří nemohou továrním způsobem vyráběti střelivo a válečný materiál, jehož potřebují ke své bezpečnosti. Členové Společnosti se zavazují, že si vzájemně budou oznamovati způsobem nejupřímnějším a nejúplnějším všechny údaje o míře a rozvrhu svého zbrojení, o svých programech vojenských, námořních a vzduchoplaveckých a o poměrech v oněch odvětvích svého průmyslu, jichž lze užíti k účelům válečným. ==Článek 9== Utvoří se stálá komise, jež by podávala Radě svá dobrá zdání o tom, jak provésti předpisy článku 1 a 8, a vůbec o otázkách vojenských, námořních a vzduchoplaveckých. ==Článek 10== Členové Společnosti se zavazují, že budou šetřiti a hájiti nynější územní celistvosti a politické nezávislosti všech členů Společnosti proti každému vnějšímu útoku. Při útoku, hrozbě neb nebezpečí útoku navrhne Rada prostředky, jak zabezpečiti provedení tohoto závazku. ==Článek 11== Prohlašuje se výslovně, že každá válka nebo hrozba válkou, ať postihuje přímo či se nepřímo dotýká některého člena Společnosti, dotýká se zájmů celé Společnosti, jejíž povinností jest, aby učinila opatření vhodná k tomu, aby se mír mezi národy účinně uchránil. V takovém případě generální tajemník svolá bez průtahů Radu k žádosti kteréhokoliv člena Společnosti. Rovněž se prohlašuje, že každý člen Společnosti má právo, aby přátelsky upozornil Shromáždění nebo Radu na jakoukoliv okolnost, jež se dotýká mezinárodních vztahů a jež tím hrozí zkaliti mezi národy mír nebo dobrou shodu, na níž mír závisí. ==Článek 12== Členové Společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi spor, který by mohl vésti k roztržce, předloží věc buď řízení rozhodčímu, nebo Radě k přezkoumání. Jsou dále zajedno v tom, že se v žádném případě neuchýlí k válce dříve, než uplynou tři měsíce od rozsudku rozhodčích neb od zprávy Rady. Ve všech případech, kterých se týká tento článek, musí býti rozsudek rozhodčích vydán v přiměřené lhůtě a zpráva Rady musí býti pořízena do šesti měsíců ode dne, kdy na ní spor byl vznesen. ==Článek 13== Členové společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi spor hodící se podle jejich mínění k rozsouzení rozhodčími, a nemůže-li tento spor býti uspokojivě řešen cestou diplomatickou, předloží celou spornou věc rozhodčímu řízení. Za případy toho druhu, jež se obecně hodí k rozsuzování řízením rozhodčím, prohlašují se spory o výklad některé smlouvy, o všelikých otázkách práva mezinárodního, o tom, je-li dána skutečnost, která, jsouc prokázána, by zakládala porušení mezinárodního závazku, neb o rozsah a povahu náhrady, již jest dáti za takové porušení. Rozhodčím soudem, před nějž věc přísluší, je soud, na kterém se strany dohodnou, nebo soud, který byl smluven dřívějšími jejich úmluvami. Členové Společnosti se zavazují, že poctivě dostojí vyneseným rozsudkům a že se neuchýlí k válce proti žádnému členu Společnosti, který se jim podvolí. Nevykoná-li se rozsudek, navrhne Rada opatření, která by mu dodala účinnosti. ==Článek 14== Rada se pověřuje úkolem, aby připravila návrh Stálého mezinárodního soudního dvora a aby jej předložila členům Společnosti. Tento soudní dvůr bude nalézati o všech sporech rázu mezinárodního, jež strany naň vznesou. Bude též podávati dobrá zdání o sporech neb otázkách, jež naň vznese Rada nebo Shromáždění. ==Článek 15== Vyskytne-li se mezi členy Společnosti spor, který by mohl vésti k roztržce, a nepodléhá-li tento spor řízení rozhodčímu po rozumu článku 13, jsou členové Společnosti zajedno v tom, že jej předloží Radě. K tomu stačí, aby kterákoli strana zpravila o sporu generálního tajemníka, jenž učiní všechna opatření nutná k úplnému vyšetření a prozkoumání sporné věci. K tomu cíli mu strany dodají co možno nejdříve vylíčení předmětu sporu se všemi závažnými skutečnostmi a písemnými doklady a Rada může ihned naříditi jejich uveřejnění. Rada se přičiní, aby bezpečně dosáhla narovnání sporu. Zdaří-li se jí to, uveřejní, pokud to uzná za vhodno, zprávu, v které uvede skutečnosti, výklady k nim se vztahující a podmínky narovnání. Nepodaří-li se spor urovnati, Rada pořídí a uveřejní referát usnesený buď jednomyslně nebo většinou hlasů, v kterém uvede ve známost okolnosti sporu a řešení, jež doporučuje jako nejslušnější a nejpřiměřenější v této věci. Každý člen Společnosti zastoupený v Radě může rovněž uveřejniti výklad sporné věci a své vlastní závěry. Byl-li referát Rady - nepřihlížejíc k hlasům zástupců sporných stran - usnesen jednomyslně, zavazují se členové Společnosti, že se neuchýlí k válce proti žádné sporné straně, která by se podvolila závěrům, k nimž dospěl referát. Nezdaří-li se Radě, aby byl její referát přijat všemi členy mimo sporné strany, vyhrazují si členové Společnosti právo jednati tak, jak uznají za nutno k zachování práva a spravedlnosti. Tvrdí-li některá strana a uzná-li Rada, že se spor týká otázky, kterou mezinárodní právo přenechává výhradně její pravomoci, zjistí to Rada ve svém referátě, aniž dá pokyny o jeho řešení. Rada může v případech, na které se vztahuje tento článek, spor předložiti Shromáždění. Spor musí býti vznesen na Shromáždění, žádá-li o to některá strana; tato žádost musí býti podána do čtrnácti dnů od okamžiku, kdy byl spor předložen Radě. Ve všech případech vznesených na Shromáždění platí o jednání a pravomoci Shromáždění ustanovení tohoto článku a článku 12, upravující jednání a pravomoc Rady. Rozumí se, že referát podaný Shromážděním za souhlasu zástupců členů Společnosti, kteří jsou zastoupeni v Radě, a většiny ostatních členů Společnosti, nepřihlížejíc v žádném případě k zástupcům sporných stran, má stejný účinek jako referát přijatý všemi členy Rady mimo zástupce sporných stran. ==Článek 16== Uchýlí-li se některý člen Společnosti k válce, nedbaje závazků, které na se vzal podle článku 12, 13 nebo 15, má se ipso facto za to, jako by se byl dopustil válečného činu proti všem ostatním členům Společnosti. Tito členové se zavazují, že s ním přeruší ihned všechny vztahy obchodní nebo finanční, že zakáží všechny vztahy mezi svými příslušníky a příslušníky státu, který porušil úmluvu, a že zastaví všechny finanční, obchodní nebo osobní styky mezi příslušníky provinilého státu a příslušníky kteréhokoli jiného státu, ať členem Společnosti je či není. V tomto případě jest povinností Rady, by doporučila jednotlivým vládám, o něž jde, stav vojenských, námořních a vzduchoplaveckých sil, jimiž každý z členů Společnosti přispěje k branné moci určené k tomu, aby vynutily plnění závazků ze Společnosti plynoucích. Členové Společnosti jsou mimo to zajedno v tom, že si vzájemně poskytnou pomoc při provádění hospodářských a finančních opatření, která by bylo učiniti ve smyslu tohoto článku tak, aby snížili na nejmenší míru ztráty a závady, jež by z nich vyplynuly. Rovněž si vzájemně poskytnou pomoc, aby odolali zvláštním opatřením, která by proti některému z nich učinil stát porušivší úmluvu. Učiní nutná opatření, aby usnadnili skrze své území průchod válečným silám kteréhokoli člena Společnosti, který se účastní společného podniku, aby byla zjednána platnost závazkům ze Společnosti plynoucím. Člen, který se dopustí porušení některého závazku vyplývajícího z této úmluvy, může býti vyloučen ze Společnosti usnesením všech ostatních členů, kteří jsou zastoupeni v Radě. ==Článek 17== Při sporu mezi dvěma státy, z nichž jen jeden je členem Společnosti, nebo mezi státy, z nichž žádný není jejím členem, budou stát nebo státy mimo Společnost jsoucí vyzvány, aby za účelem vyřízení sporu na sebe vzaly povinnosti uložené členům, za podmínek, které Rada uzná za spravedlivé. Vyhovějí-li tomuto vyzvání, platí o nich články 12 až 16 s výhradou změn, jež Rada uzná za nutné. Po vydání této výzvy zahájí Rada ihned šetření o okolnostech sporu a doporučí taková opatření, jaká uzná za nejlepší a v daném případě za nejúčinnější. Jestliže vyzvaný stát odepře vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti a uchýlí se k válce proti některému členu Společnosti, lze použíti proti němu předpisů článku 16. Odeprou-li obě vyzvané strany vzíti na sebe za účelem řešení sporu povinnosti člena Společnosti, může Rada učiniti jakákoli opatření a dáti jakékoli pokyny způsobilé k tomu, aby se zabránilo nepřátelským členům a aby se dosáhlo rozřešení rozepře. ==Článek 18== Všechny mezinárodní smlouvy a závazky, které příště budou sjednány členem Společnosti, musí býti ihned zapsány úřadem tajemnickým a jím uveřejněny co možno nejdříve. Žádná z těchto mezinárodních smluv nebo závazků nebude závazná, dokud nebude zapsána. ==Článek 19== Shromáždění může čas od času vyzvati členy Společnosti, aby znovu přezkoumali smlouvy, které se staly nepoužitelnými, a mezinárodní poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti světový mír. ==Článek 20== Členové Společnosti uznávají, každý, pokud oň jde, že tato úmluva ruší všechny závazky a dohody mezi nimi neslučitelné s jejím zněním a zavazují se slavnostně, že příště neuzavrou podobných smluv. Vzal-li člen dříve, než vstoupil do Společnosti, na sebe závazky neslučitelné se zněním této úmluvy, jest jeho povinností bez odkladu podniknouti kroky, aby se z těchto závazků vymanil. ==Článek 21== Mezinárodní závazky, jako smlouvy o rozhodčích a dohody určitých oblastí, jako doktrina Monroeova, které zabezpečují udržování míru, nepokládají se za neslučitelné s kterýmkoli ustanovením této úmluvy. ==Článek 22== Následujících zásad se použije o koloniích a územích, jež následkem této války přestaly býti pod svrchovaností států, které je doposud spravovaly, a jsou obydleny národními kmeny neschopnými dosud, aby se samy ovládaly za zvlášť obtížných poměrů dnešního světa. Blaho a rozvoj těchto národů jsou posvátným posláním civilisace a proto musí býti do této úmluvy vtěleny záruky zabezpečující splnění tohoto poslání. Nejlepším způsobem praktického uskutečnění této zásady jest svěřiti poručenství nad těmito národními kmeny státům pokročilým, které jsou podle svých prostředků, svých zkušeností a své zeměpisné polohy nejlépe s to, aby na sebe vzaly tuto odpovědnost, a které jsou ochotny ji na sebe vzíti; budou vykonávati toto poručenství jako mandatáři a jménem Společnosti. Ráz mandátu musí býti rozličný podle stupně vývoje národního kmene, podle zeměpisné polohy území, jeho hospodářských podmínek a všech ostatních obdobných okolností. Určité společenské celky, jež kdysi náležely k říši ottomanské, dosáhly takového stupně vývoje, že jejich ustavení v nezávislé státy může býti prozatím uznáno s podmínkou, že rada a pomoc mandatářova budou státi po boku jejich správě do té doby, než budou s to, aby se řídily samy. Přání těchto společenských celků dlužno především vzíti v úvahu při výběru mandatářů. Stupeň rozvoje, jehož dosáhly jiné národní kmeny, zvláště středoafrické, vyžaduje toho, aby tam mandatář převzal správu území za podmínek, které by, bráníce nepřístojnostem, jako obchodu s otroky, obchodu se zbraněmi a alkoholem, zaručovaly svobodu svědomí a náboženství bez jakýchkoli omezení mimo ta, jichž vyžaduje udržení veřejného pořádku a dobrých mravů, které by dále zabraňovaly zřizovati pevnosti neb vojenské nebo námořní základny a poskytovati domorodcům vojenský výcvik, leda pro službu bezpečnostní a obranu území, a které by konečně zabezpečovaly také ostatním členům Společnosti stejné podmínky směny a obchodu. Konečně jsou území, jako jihozápadní Afrika a některé ostrovy jižního Tichomoří, jež, jsouce řídce obydleny, malého rozsahu, vzdáleny od ústředí vzdělanosti, nebo souvisíce s územím mandatářovým, nebo pro jiné okolnosti mohou nejlépe býti spravovány podle zákonů mandatářových jako nerozlučná součást jeho území, s výhradami záruk nahoře uvedených v zájmu domorodého obyvatelstva. Ve všech případech mandátu má mandatář podávati Radě výroční zprávu o území jemu svěřeném. Rozsah pravomoci, dozoru neb správy, jež má mandatář vykonávati, bude výslovně vymezen v každém jednotlivém případě Radou, leda že by se dříve členové Společnosti o tom dohodli mezi sebou. Stálá komise bude pověřena tím, aby přijímala a zkoumala výroční zprávy mandatářů a aby podávala Radě svá dobrá zdání o otázkách týkajících se provádění mandátu. ==Článek 23== S výhradou ustanovení mezinárodních konvencí nyní platných, nebo které budou uzavřeny příště, a ve shodě s nimi členové Společnosti: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> vynasnaží se zabezpečiti a zachovávati slušné a lidské podmínky pracovní pro muže, ženy a děti na vlastním území i v zemích, s kterými jsou v obchodních a průmyslových stycích, a k tomu cíli zřizovati a udržovati potřebné mezinárodní organisace; </li> <li> zavazují se, že zajistí slušné nakládání s domorodým obyvatelstvem v územích podřízených jejich správě; </li> <li> pověřují Společnost obecným dohledem nad úmluvami o obchodu s ženami a dětmi i o obchodu s opiem a jinými škodlivými látkami; </li> <li> pověřují Společnost obecným dohledem nad obchodem se zbraněmi a střelivem se zeměmi, v kterých je dohled nad tímto obchodem nezbytný ve společném zájmu; </li> <li> učiní nutná opatření, aby zabezpečili jistotu a zachovávání svobody styku a průvozu, jakož i slušné nakládání s obchodem provozovaným od kteréhokoli člena Společnosti, při čemž jest ovšem míti zřetel ke zvláštním potřebám krajin zpustošených za války 1914-18; </li> <li> vynasnaží se učiniti mezinárodní opatření, aby nemocem bylo předem bráněno a proti nim bojováno. </li> </ol> ==Článek 24== Všechny mezinárodní úřady, které byly zřízeny dřívějšími kolektivními smlouvami, budou, předpokládaje souhlas stran, postaveny pod pravomoc Společnosti. Všechny takovéto mezinárodní úřady a všechny komise pro úpravu věcí mezinárodního zájmu, jež budou příště zřízeny, budou postaveny pod pravomoc Společnosti. Ve všech věcech mezinárodního zájmu, které jsou upraveny obecnými konvencemi, které však nejsou svěřeny mezinárodní komisi nebo úřadu, má tajemnický úřad Společnosti, žádají-li strany o to a přivolí-li Rada, shromažďovati a udíleti potřebné informace i poskytovati potřebnou nebo žádoucí pomoc. Rada může pojmouti do nákladů tajemnického úřadu náklady všech úřadů neb komisí postavených pod pravomoc Společnosti. ==Článek 25== Členové Společnosti se zavazují, že budou povzbuzovati a podporovati zřizování a součinnost národních dobrovolných organisací Červeného kříže, náležitě povolených, jejichž úkolem je zlepšovati zdravotní stav, předcházeti nemoci a mírniti utrpení na světě. ==Článek 26== Změny této úmluvy nabývají působnosti, jakmile budou ratifikovány oněmi členy Společnosti, jejichž zástupcové tvoří Radu, a většinou těch členů, jejichž zástupcové skládají Shromáždění. Každý člen Společnosti má právo, aby odmítl přijmouti takovouto změnu této úmluvy, ale přestává v takovém případě býti členem Společnosti. ==Příloha== '''I. Zakládající členové Společnosti národů.''' *Spojené státy americké. *Belgie. *Honduras. *Bolivie. *Brasilie. *Říše britská. :*Kanada. :*Australie. :*Jižní Afrika :*Nový Zéland. :*Indie. *Čína. *Kuba. *Ecuador. *Francie. *Řecko. *Guatemala. *Haiti. *Hedžáz. *Honduras. *Italie. *Japonsko. *Liberia. *Nicaragua. *Panama. *Peru. *Polsko. *Portugalsko. *Rumunsko. *Stát srbsko-chorvatsko-slovinský. *Siam. *Československo. *Uruguay. ''Státy pozvané, aby přistoupily k úmluvě.'' *Argentina. *Chile. *Columbie. *Dánsko. *Španělsko. *Norsko. *Nizozemí. *Persie. *Salvador. *Švédsko. *Švýcary. *Venezuela. *Paraguay. '''II. První generální tajemník Společnosti národů''' :Ctihodný sir James Eric Drummond, K. C. M. G., C. B. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:League of Nations Charter]] 1786 3274 2006-06-11T22:24:51Z -jkb- 4 pokud si někdo přeje další jazyky v RC... Doplním zítra interwiki na Recent changes jiných jazyků dle mého uvážení, co je asi tak nutné (uvádět všechny je hloupost, ty lze najít jinak), pokud by ovšem někomu chyběl nějaký často užívaný jazyk, mohu ho tam dodat. Nemělo by to být ale přeplácané. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 22:24, 11. 6. 2006 (UTC) 1787 3286 2006-06-12T21:32:23Z -jkb- 4 ok, na cs.wiki bylo obnoveno, tak se tím zítra začneme zabývat {{PřesunSmazán}} 1788 3751 2006-06-21T13:42:47Z -jkb- 4 Momentálně budu tento text vracet na Wikipedii, viz [[:w:Wikipedie:Nástěnka správců#Obnova smazaných stránek obratem]], nic zde není jasné, a formatovat články pro přesun musí někdo na Wikipedii, ne zde, kde pravidelně přispívají dvě osoby. Navíc to někdo přesunul bez historie a na cs.wiki smazal. To nejde. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:45, 12. 6. 2006 (UTC) Na cs.wiki byl text na mou žádost obnoven, takže zde mažu. V krátkosti (podrobnosti zítra na cs.wiki u článku): zdroj nejasný (je to přesný přepis něčeho či tak nějak možná identický opis), licence, kde je historie, k čemu se vztahuje, kdo to zde bude formatovat do přijatelné formy etc. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:37, 12. 6. 2006 (UTC) ----- Stránka na cs.wiki byla opět smazána, viz [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Log&type=delete&page=V%C5%A1eobecn%C3%A1_pravidla_curlingu_k_1.9.2003_(Z_ofici%C3%A1ln%C3%ADch_pravidel_World_Curling_Federation) Kniha smazaných stránek na cs.wiki] z 17.6.2006 Můj komentář se nachází na cs.wiki zde: [http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:V%C5%A1eobecn%C3%A1_pravidla_curlingu_k_1.9.2003_%28Z_ofici%C3%A1ln%C3%ADch_pravidel_World_Curling_Federation%29&curid=97675&diff=575470&oldid=575439] (již tam není, stránka byla s mým svolením smazána, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:42, 21. 6. 2006 (UTC)) [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:04, 21. 6. 2006 (UTC) ---- 1789 3284 2006-06-12T19:03:53Z -jkb- 4 init {| align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid red" |[[Image:X mark.svg|50px|deleted]] | align=center border=0 cellpadding=4 cellspacing=4 style="border: 1px solid red; background-color: #EEE9E9"|Tato stránka byla smazána, protože se nepodařilo přes více pokusů získat k textu nezbytné informace o zdroji, licenci, původu apod. Možné je, že text byl přesunut neformatován a bez historie. Všechny tyto důvody mohou hrát roli při posouzení, zda text ve Wikisource může zůstat. Pokud jste byl na tuto stránku odkázán z české Wikipedie, vraťte se prosím a zrušte příslušný odkaz. V případě že chcete text obnovit (s patřičnými údaji), vyhledejte tento text na české Wikipedii před přesunem, opatřete text nutnými údaji a začněte s přesunem znovu. Informace o přesunu na českou Wikisource najdete v české Wikipedii na stránce <br>'''[[:w:Nápověda:Dokumenty pro Wikisource|Dokumenty pro Wikisource]]''', <br>a také na české Wikisource na stránce <br>'''[[Wikisource:Přesun na Wikisource|Přesun na Wikisource]]'''. ''Česká Wikisource děkuje za pochopení.'' |[[Image:X mark.svg|50px|deleted]] |}<includeonly>[[Kategorie:Smazané přesunuté stránky|{{FULLPAGENAME}}]]</includeonly> 1790 3285 2006-06-12T19:06:26Z -jkb- 4 Tato šablona je určena pro texty, které byly přesunuty na Wikisource z české Wikipedie, kde nebyly udány nutné údaje, toto ani po několika žádostech. Při vložení šablony je třeba text dokumentu zároveň smazat. Šablona generuje kategorii [[:Kategorie:Smazané přesunuté stránky]] 1791 3293 2006-06-13T06:50:46Z -jkb- 4 komentář Tato kategorie zahrnuje stránky, které byly po přesunu z Wikipedie zde smazány, protože neodpovídají parametrům stránek ve Wikisource. [[Kategorie:Údržba Wikisource]] 1792 3522 2006-06-17T16:10:49Z -jkb- 4 malá abeceda smazána (zde nepotřebná) <div class="toc plainlinks" style="font-family: monospace;"> <span style="font-family: sans-serif; font-weight: bold;">Obsah:</span> [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=}} Začátek] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=!}} !] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=*}} *] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=0}} 0] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=1}} 1] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=2}} 2] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=3}} 3] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=4}} 4] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=5}} 5] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=6}} 6] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=7}} 7] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=8}} 8] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=9}} 9] <br /> [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=A}} A] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Á}} Á] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=B}} B] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=C}} C] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Č}} Č] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=D}} D] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ď}} Ď] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=E}} E] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=É}} É] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=F}} F] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=G}} G] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=H}} H] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ch}} Ch] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=I}} I] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Í}} Í] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=J}} J] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=K}} K] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=L}} L] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=M}} M] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=N}} N] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ň}} Ň] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=O}} O] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ó}} Ó] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=P}} P] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Q}} Q] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=R}} R] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ř}} Ř] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=S}} S] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Š}} Š] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=T}} T] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ť}} Ť] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=U}} U] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ú}} Ú] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=V}} V] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=W}} W] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=X}} X] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Y}} Y] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ý}} Ý] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Z}} Z] [{{fullurl:{{FULLPAGENAME}}|from=Ž}} Ž] </div> 1793 4011 2006-06-27T18:15:05Z -jkb- 4 oprava wiki Tato šablona se vkládá jako obsahová tabulka do kategorií, které obsahují mnoho stránek. Srovnej též modifikovanou šablonu [[Šablona:IndexAutoři]]. 1794 3824 2006-06-23T13:09:35Z Danny B. 31 umožnění podmíněného zobrazování části {| style="background-color:#FFE7CA; width:100%; border: 1px solid #B3A18D; text-align:center; margin-bottom:10px; font-size:0.9em;" | style="text-align: left; width: 30%;" | {{#if: {{{PŘEDCHOZÍ|}}} | [[{{{TITUL}}}/{{{PŘEDCHOZÍ}}}|←&nbsp;&nbsp;&nbsp;{{{PŘEDCHOZÍ}}}]] | &nbsp; }} | style="width: 40%;" | '''[[{{{TITUL}}}]]'''<br /> ''[[{{{AUTOR}}}]]''{{#if: {{{ČÁST|}}} |<br />'''{{{ČÁST}}}'''}} | style="text-align: right; width: 30%;" |{{#if: {{{DALŠÍ|}}} | [[{{{TITUL}}}/{{{DALŠÍ}}}|{{{DALŠÍ}}}&nbsp;&nbsp;&nbsp;→]] | &nbsp; }} |} 1795 3541 2006-06-18T14:08:09Z Flambelle 20 kat {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=11 |PŘEDCHOZÍ=10 |DALŠÍ=12 }} {{Textinfo| TITULEK=11 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Jsem jako lípa košatá,<br /> když oděje se k&nbsp;svátku:<br /> ty krásná růže májová,<br /> pojď sem do mého chládku. </p> <p> Zde vůní dýchá každý list,<br /> zde bzučí včelek roje,<br /> večer sem letí ptáčkové —<br /> to myšlenky jsou moje. </p> <p> Ty odletují daleko,<br /> jak od domova děti<br /> však Ty-li ke mně zasedneš,<br /> již více neodletí. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1796 3387 2006-06-15T15:08:06Z -jkb- 4 upřesnění, flambelle, musíme udělat poradu jak a co; tu jistou asymetrii se jistě podaří vyžehlit Tato šablona je určena pro texty (většinou literární), které jsou rozděleny do více částí; šablona uvádí parametry * TITUL - titulek díla, ze kterého části pocházejí (jméno hlavní sbírky...) * AUTOR - autor * ČÁST - jména části (kapitoly...), která se nachází na aktuální stránce * PŘEDCHOZÍ / DALŠÍ - odkazy na předcházející resp. následující část (kapitolu atp.) Šablona je koncipována tak, že odkaz na ''předchozí'' část (u údajů v první části) resp. odkaz na ''další'' (u údajů v poslední části) nebudou ukázány (příslušný parametr musí zůstat nevyplněn). Syntaxe vložení je: <pre> {{NavigacePaP |TITUL= |AUTOR= |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} </pre> 1797 3566 2006-06-19T07:19:29Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=12 |PŘEDCHOZÍ=11 |DALŠÍ=13}} {{Textinfo| TITULEK=12 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Tak často mně to připadá,<br /> když přivinu Tě k&nbsp;sobě,<br /> žes k&nbsp;vůli mně zde na světě<br /> a&nbsp;já že k&nbsp;vůli Tobě. </p> <p> Není to snadné světem jít<br /> a&nbsp;nezabloudit v&nbsp;scestí;<br /> však štěstí v&nbsp;světě největší,<br /> být druhu svému k&nbsp;štěstí. </p> <p> A&nbsp;má-li král svou korunu,<br /> Bůh má-li svoje nebe<br /> a&nbsp;má-li ptáček jarní háj:<br /> mám já, panenko, Tebe. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1798 3567 2006-06-19T07:19:48Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=13 |PŘEDCHOZÍ=12 |DALŠÍ=14 }} {{Textinfo |TITULEK=13 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Tys jenom ještě poupátko,<br /> jež sotva vzešlo do světa,<br /> a&nbsp;přece na Tvé tváři už<br /> překrásná růže vykvétá. </p> <p> A&nbsp;růže ta tak spanilá<br /> a&nbsp;tak milounké vůně,<br /> že duše k&nbsp;ní zahořela<br /> a&nbsp;srdce po ní stůně. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1799 3568 2006-06-19T07:20:05Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=14 |PŘEDCHOZÍ=13 |DALŠÍ=15 }} {{Textinfo| TITULEK=14 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Ten slavík ani neuleh’<br /> a&nbsp;v&nbsp;zpěvu celý rozplývá;<br /> tu dlouhou píseň o&nbsp;lásce —<br /> můj Bože, kdy ji vyzpívá. </p> <p> A&nbsp;z&nbsp;větvičky zas na větev<br /> a&nbsp;odtamtud zas dolů — <br /> a&nbsp;zdá se mi, že stejný stesk<br /> nosíme v&nbsp;srdci spolu. </p> <p> A&nbsp;kolkolem se ohlíží<br /> a&nbsp;jasné oko zvedá — <br /> a&nbsp;zdá se mi, že uhod’ bych,<br /> co tím svým okem hledá. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1800 3569 2006-06-19T07:20:26Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=15 |PŘEDCHOZÍ=14 |DALŠÍ=16 }} {{Textinfo| TITULEK=15 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Ty, dívko zvláště líbezná,<br /> jíž v&nbsp;světě rovné není,<br /> mně v&nbsp;Tobě se zalíbilo<br /> a&nbsp;Tys mé potěšení. </p> <p> Tys čistá, jak ta rosička,<br /> co ráno s&nbsp;nebe splývá,<br /> a&nbsp;jemná, jak ta hrdlička,<br /> když svoji píseň zpívá. </p> <p> Tys pěkná jako lilium,<br /> jež vůní odívá se,<br /> a&nbsp;vznešenás jak dennice,<br /> když vchází — rozdnívá se. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1801 3570 2006-06-19T07:20:48Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=16 |PŘEDCHOZÍ=15 |DALŠÍ=17 }} {{Textinfo| TITULEK=16 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Již stalo se. Má duše bez Tebe<br /> se necítí již celou víc;<br /> ba sebe myslit bez Tebe,<br /> by bylo — nebýt živu víc. </p> <p> S&nbsp;mou duší již jsi setkaná.<br /> Tys chloubou její, radostí —<br /> Tys chloubou mou, mou útěchou,<br /> mou rozkoší — mou žalostí. </p> <p> Z&nbsp;mých pustých snů mi nebe tkáš,<br /> jak nevěsta svatební šat;<br /> Ty ve mně bdíš, Ty ve mně sníš,<br /> co já, co Ty — již nelze rozeznat.<br /> </p> <p> Co osud můj — mne lhostejno.<br /> Vímť, čí jej ruka upřádá.<br /> Z&nbsp;Tvé ruky — byť i&nbsp;zkázu vzít —<br /> i&nbsp;v&nbsp;tom se nebe zakládá. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1802 3571 2006-06-19T07:21:09Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=17 |PŘEDCHOZÍ=16 |DALŠÍ=18 }} {{Textinfo| TITULEK=17 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Když tak se na Tě dívám — <br /> Tys holubička krotká,<br /> ta jemná, hravá, líbezná,<br /> když s&nbsp;holoubkem se potká.</p> <p>Mně nelze dost nahledět <br /> na to Tvé krásné oko — <br /> to modrojasné brány jsou<br /> do ňader přehluboko.</p> <p>Mně nelze dost se nahledět<br /> na tu Tvou tvář tak jemnou — <br /> z&nbsp;ní celá duše bez klamu<br /> i&nbsp;srdce mluví se mnou.</p> <p>A&nbsp;když se na Tě díváme,<br /> ó&nbsp;sladká s nebe manno<br /> zdaž to ta ústa nejsou též, <br />která mi řekla: Ano!</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1803 3572 2006-06-19T07:21:45Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=18 |PŘEDCHOZÍ=17 |DALŠÍ=19 }} {{Textinfo| TITULEK=18 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Tvé oko krásné jezero, <br /> jež v&nbsp;šeru tam se houpá;<br /> v&nbsp;něm nočních světel milá zář<br /> s&nbsp;modrým se nebem koupá.</p> <p>A&nbsp;čistá jako křišťál je,<br /> v&nbsp;něm vidět je až na dno —<br /> leč hlouběj kdo v&nbsp;ně nahlédne,<br /> ten utone v&nbsp;něm snadno.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1804 3573 2006-06-19T07:22:03Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=19 |PŘEDCHOZÍ=18 |DALŠÍ=20 }} {{Textinfo| TITULEK=19 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Má milá, pojď, přisedni blíž,<br /> ať zobejímám Tebe;<br /> Pánbůh Ti krásnou duši dal,<br /> žes jako anděl z nebe.</p> <p>Mně jest tak často, jako bych <br /> se zpovídat měl Tobě,<br /> leč slova v ústech zamknutá<br /> tak jako mrtvý v hrobě.</p> <p>A&nbsp;co tak často Ti chci říc',<br /> to ani jména nemá,<br /> má duše toho plna jest,<br /> leč ústa moje němá.</p> <p>Jen když Tě mám obejmutou<br /> a&nbsp;duši v Tebe vhroužím,<br /> tu zdá se mi, že všechno víš,<br /> co povědět Ti toužím.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1805 3574 2006-06-19T07:23:05Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=20 |PŘEDCHOZÍ=19 |DALŠÍ=21 }} {{Textinfo| TITULEK=20 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Když jsem se díval do nebe <br /> skrz ty hvězdičky zlaty,<br /> mně zdálo se, žes světice<br /> a&nbsp;já že anděl svatý.</p> <p>Tu vzal jsem harfu do ruky<br /> a&nbsp;písně jsem Ti zpíval,<br /> že písně svatých umlkly<br /> a&nbsp;každý k&nbsp;nám se díval.</p> <p>Ba sám Bůh Otec na chvíli<br /> v&nbsp;svých tvůrčích plánech stanul,<br /> a&nbsp;zdá se mi, že po tváři <br /> mu slzný démant kanul.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1806 3575 2006-06-19T07:23:25Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=21 |PŘEDCHOZÍ=20 |DALŠÍ=22 }} {{Textinfo| TITULEK=21 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Ty hvězdičky tam na nebi — <br /> to veliké jsou světy;<br /> a&nbsp;já bych jenom věděl rád,<br /> jaké tam tvory vsety.</p> <p>Zda také někdo odtamtud<br /> se k&nbsp;nám sem dolů dívá,<br /> a&nbsp;jestli tam, jako zde já, <br />o&nbsp;lásce písně zpívá.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1807 3376 2006-06-15T12:11:45Z -jkb- 4 překlad Litujeme, vašemu dotazu žádné stránky přesně neodpovídají. 1808 3379 2006-06-15T12:17:32Z -jkb- 4 Hledat v jmenných prostorech: $1 Hledat $3 $9 1809 4051 2006-06-27T18:49:16Z Flambelle 20 [[Kategorie:Jiří Wolker]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} ===Obsah:=== *[[Těžká hodina/Těžká hodina|Těžká hodina]] *[[Těžká hodina/Balada o nenarozeném dítěti|Balada o nenarozeném dítěti]] *[[Těžká hodina/Slepí muzikanti|Slepí muzikanti]] *[[Těžká hodina/Čepobití|Čepobití]] *[[Těžká hodina/Tvář za sklem|Tvář za sklem]] *[[Těžká hodina/Kázání na hoře|Kázání na hoře]] *[[Těžká hodina/Oči|Oči]] *[[Těžká hodina/Jaro|Jaro]] *[[Těžká hodina/Báseň milostná|Báseň milostná]] *[[Těžká hodina/Balada o snu|Balada o snu]] *[[Těžká hodina/Sloky|Sloky]] *[[Těžká hodina/Pohřeb|Pohřeb]] *[[Těžká hodina/Muž|Muž]] *[[Těžká hodina/Fotografie|Fotografie]] *[[Těžká hodina/Dům v noci|Dům v noci]] *[[Těžká hodina/Setkání|Setkání]] *[[Těžká hodina/Mirogoj|Mirogoj]] *[[Těžká hodina/Nevěrná|Nevěrná]] *[[Těžká hodina/Odjezd|Odjezd]] *[[Těžká hodina/Milenci|Milenci]] *[[Těžká hodina/Balada o očích topičových|Balada o očích topičových]] *[[Těžká hodina/Moře|Moře]] [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:Jiří Wolker]] 1810 3433 2006-06-15T19:02:36Z Flambelle 20 Stránka [[Balada o nenarozeném dítěti]] přemístěna na stránku [[Těžká hodina/Balada o nenarozeném dítěti]]: šup do sbírky #REDIRECT [[Těžká hodina/Balada o nenarozeném dítěti]] 1811 3565 2006-06-19T07:17:05Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Tvář za sklem |PŘEDCHOZÍ=Čepobití |DALŠÍ=Kázání na hoře }} {{Textinfo| TITULEK=Tvář za sklem |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 20-21. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p>Kavárna „Bellevue“ je říše<br /> stavěná z&nbsp;hudby, tepla a&nbsp;plyše,<br /> z&nbsp;oken má vysoké, průhledné hranice,<br /> které ji dělí od zmrzlé ulice.</p> <p>Dnes jako jindy páni si za stoly sedli,<br /> důstojní páni a&nbsp;vznešené dámy<br /> ústa si probodli úsměvy, kravaty drahokamy<br /> a&nbsp;v&nbsp;teple, hudbě a&nbsp;v&nbsp;plyši<br /> noviny na oči posadili si,<br /> aby přes tyto brejle z&nbsp;papíru viděli,<br /> že svět je veselý, protože sami jsou veselí<br /> v&nbsp;kavárně „Bellevue“.</p> <p>Když tu tak seděli teple a&nbsp;ctihodně<br /> s&nbsp;rukama vyžehlenýma,<br /> tu stalo se, stalo, — ne zcela náhodně, —<br /> že na okna sklenného tenounkou hranici<br /> přitiskl tvář člověk, který stál v&nbsp;ulici,<br /> výrostek zpola a&nbsp;zpola muž,<br /> a&nbsp;pohledem ostrým a&nbsp;chladným jako nůž<br /> prořízl okno a&nbsp;vbod se v&nbsp;tu nádheru,<br /> v&nbsp;číše a&nbsp;valčík, v&nbsp;zrcadla pro milenky,<br /> v&nbsp;břicha a&nbsp;teplo, franky a&nbsp;peněženky,<br /> a&nbsp;zůstali v&nbsp;nich trčeti čepelí,<br /> i&nbsp;když ty oči dvě zmizely.</p> <p>Tenkrát se stoly staly<br /> náhrobky mramorovými,<br /> pohřbení šťastlivci se usmívali<br /> mrtvolně mezi nimi,<br /> sklepnící v&nbsp;šatech smutečních<br /> z&nbsp;šedého kouře věnce nosili,<br /> před okny žila ulice, bída a&nbsp;sníh,<br /> za okny civěly mohyly<br /> v&nbsp;kavárně „Bellevue“.</p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1812 3501 2006-06-17T12:53:49Z Flambelle 20 n., zatím takhle, ještě budu muset upravit (+ dodat tab za čl.180) {{Textinfo| TITULEK=Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem a Protokol, podepsané ve Versailles dne 28. června 1919 |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696/_s.155/701?l=217/1921 portal.gov.cz] |VYDÁNO=217/1921 Sb. z. a n. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Versailleská smlouva |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Spojené státy americké, Říše Britská, Francie, Italie a Japonsko, mocnosti, jež v této smlouvě jsou označovány jako čelné mocnosti spojené a sdružené; Belgie, Bolivie, Brasilie, Čína, Kuba, Ecuador, Řecko, Guatemala, Haiti, Hedžáz, Honduras, Liberie, Nicaragua, Panama, Peru, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Stát Srbsko-Chorvatsko-Slovinský, Siam, Československo a Uruguay, tvořící s Čelnými mocnostmi svrchu uvedenými mocnosti spojené a sdružené, se strany jedné; a Německo se strany druhé; :hledíce k tomu, že k žádosti císařské vlády německé bylo povoleno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými dne 11. listopadu 1918 Německu příměří, aby s ním mohla býti uzavřena mírová smlouva; :a hledíce k tomu, že mocnosti spojené a sdružené stejně jsou proniknuty snahou, aby ustoupila pevnému, spravedlivému a trvalému míru válka, do níž byly postupně přímo nebo nepřímo zapleteny, a která vznikla tím, že Rakousko-Uhersko vypovědělo dne 28. července 1914 válku Srbsku, že Německo vypovědělo dne 1. srpna 1914 válku Rusku a dne 3. srpna 1914 Francii, i že vniklo do Belgie: k tomu cíli Vysoké smluvní strany, zastoupené takto: Dobou, kdy tato smlouva nabude působnosti, skončí se stav válečný. Od téže chvíle a s výhradou ustanovení této smlouvy nastanou opět oficielní styky mocností spojených a sdružených s Německem a kterýmkoli státem německým. ==Část I. - Úmluva o společnosti národů.== ''Články 1. - 26. obsahující Úmluvu o společnosti národů jsou vyčleněny do samostatného článku - viz [[Pakt Společnosti národů]].'' ==Část II. - Hranice Německa.== =====Článek 27===== Německé hranice budou stanoveny takto: :1. S Belgií: ::Od bodu společného třem hranicím, belgické, nizozemské a německé, směrem jižním: severovýchodní hranice bývalého území neutrálního Moresnetu, pak východní hranice kraje eupenského, pak hranice mezi Belgií a krajem Montjoie, pak severovýchodní a východní hranice kraje Malmédy až k jejímu styčnému bodu s hranicí lucemburskou. :2. S Lucemburskem: ::Hranice z 3. srpna 1914 až k jejímu spojení s francouzskou hranicí z 18. července 1870. :3. S Francií: ::Hranice z 18. července 1870 od Lucemburska až k Švýcarsku s výhradou ustanovení článku 48 Oddílu IV (Pánev Saarská), Části III. :4. Se Švýcarskem: ::Hranice nynější. :5. S Rakouskem: ::Hranice z 3. srpna 1914 od Švýcarska až k Československu, níže vymezenému. :6. S Československem: ::Hranice z 3. srpna 1914 mezi Německem a Rakouskem od svého styčného bodu s bývalou správní hranicí, oddělující Čechy a Horní Rakousy, až k severnímu bodu výběžku bývalého rakouského Slezska, ležícímu asi 8 km východně od Prudníku (Neustadt). :7. S Polskem: ::Od bodu právě určeného až k bodu, který se určí na místě samém asi 2 km východně od Lorzendorfu: :::hranice, jaká bude stanovena podle čl. 88 této smlouvy; :::odtud k severu až k bodu, kde správní hranice Poznaňska protíná řeku Barycz (Bartsch): ::::čára, jež se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Skorýšov, Reichthal, Trubačov, Kunčice, Slezov, Velké Kozlí, Hněvošice, Rybín, Kníž. Nivky, Pavlov, Čechy, Konrádov, Jánovo, Modzenovo, Bohdej (Skorischau, Reichthal, Trembatschau, Kunzendorf, Schleise, Gross-Kosel, Schreibersdorf, Rippin, Fürstlich-Niefken, Pawelau, Tscheschen, Konradau, Johannisdorf, Modzenowo, Bogdaj) a Německu místa: Lorzendorf, Koulovice, Gluch, Dalbersdorf, Resevice, Stradom, Modzanovo, Krašen, Mezibor, Domaslovice, Vedlovice, České Hamry (Lorzendorf, Kaulwitz, Glausche, Dalbersdorf, Reesewitz, Stradam, Gross-Wartenberg, Kraschen, Neu-Mittelwalde, Domaslawitz, Wedelsdorf, Tschechen-Hammer); :::odtud k severozápadu správní hranice Poznaňska až k bodu, kde protíná železnici Rawicz-Wasocz (Rawitsch-Herrnstadt); :::odtud až k bodu, kde správní hranice Poznaňska protíná silnici Rydzyna-Černina (Reisen-Tschirnau): ::::čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na západ od Třebuze a Jablonné (Triebusch a Gabel) a na východ od Záborovic (Saborwitz); :::odtud správní hranice Poznaňska až k jejímu styčnému bodu s východní správní hranicí kraje (Kreis) wschowského (Fraustadt); :::odtud k severozápadu až k bodu, který se zvolí na silnici mezi místy Kargowa a Kopanica (Unruhstadt a Kopnitz): ::::čára, která se určí na místě samém, jdoucí na západ od míst: Debowa Leka, Brenno, Wieliň, Kaszczor, Klebel (Geyersdorf, Brenno, Fehlen, Altkloster, Klebel), a na východ od míst: Olbrachcice, Bukowe, Lgiň, Wijewo, Lupice, Swiete (Ulbersdorf, Buchwald, Ilgen, Weine, Lupitze, Schwenten); :::odtud k severu až k nejsevernějšímu bodu Chlopského jezera: ::::čára, která se určí na místě samém, podél střední čáry jezer; avšak město a stanice Zbaszyň (Bentschen), (čítaje v to spojku drah Šwiebodzin-Zbaszyň a Cylichów-Zbaszyň [Schwiebus-Bentschen a Züllichau-Bentschen] zůstanou na území polském; :::odtud k severovýchodu až ke styčnému bodu krajů (Kreise) skwirzyňského, miedzychodského a miedzyrzeczského (Schwerin, Birnbaum a Meseritz); ::::čára, která se určí na místě samém, jdoucí na východ od Pszczewa (Betsche); :::odtud k severu hranice dělící kraje (Kreise) skwirzyňský a miedzychodský, pak k východu severní hranice Poznaňska až k bodu, kde tato hranice protíná řeku Noteč (Netze); :::odtud proti proudu až k jejímu stoku s Gildou (Küddow): ::::tok Noteče; :::odtud proti proudu až k bodu, který se zvolí asi 6 km na jihovýchod od Pily (Schneidemhl): ::::tok Gildy (Küddow); :::odtud k severovýchodu až k nejjižnějšímu hrotu prohybu utvořeného severní hranicí Poznaňska asi 5 km na západ od Stahren: ::::čára, která se určí na místě samém a ponechává v této krajině železnici Pila-Chojnice (Schneidemühl-Konitz) úplně na území německém; :::odtud k severovýchodu hranice Poznaňska až k vrcholu výběžku, jejž hranice ta tvoří asi 15 km na východ od Zlotova (Flatow); :::odtud k severovýchodu až k bodu, kde se řeka Kamionka setkává s jižní hranicí kraje (Kreis) chojnického asi 3 km na severovýchod od Gronowa (Grunau): ::::čára, která se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Jazdrawy, Lutowo, Lutówko, Witkowo (Jasdrowo, Luttau, Kl. Luttau, Wittkau), a Německu místa: Wielki Buczek, Szyszkowo, Batorowo, Buk, Gronowo (Gr. Butzig, Cziskowo, Battrow, Böck, Grunau); :::odtud k severu hranice mezi kraji (Kreise) chojnickým a cluchowským (Schlochau) až k bodu, kde tato hranice protíná řeku Brdu (Brahe); :::odtud až k bodu hranice pomořanské, ležícímu 15 km na východ od Miastka (Rummelsburg): ::::čára, která se určí na místě samém, ponechávající Polsku místa: Konarzyny Kielpin, Brzežno Šlachetské (Konarzin Kelpin, Adl. Briesen), a Německu místa: Sapolna, Nowa Wieš, Steinfort, Pietrzykowy (Sampohl, Neuguth, Steinfort, Gr. Peterkau); :::odtud k východu hranice Pomořanska až k jejímu styku s hranicí krajů (Kreise) chojnického a cluchowského (Konitz, Schlochau); :::odtud k severu hranice mezi Pomořanskem a Západním Pruskem až k bodu na řece Redě (asi 3 km na severozápad od Góry), kde se do této řeky vlévá přítok tekoucí od severozápadu; :::odtud až k bodu, který se zvolí na ohbí řeky Pjasnice asi 1.5 km na severozápad od Warzkowa (Warschkau): ::::čára, která se určí na místě samém; :::odtud tok řeky Pjasnice po proudu, pak střední čára Žarnovického jezera a konečně bývalá hranice Západního Pruska až k Baltskému moři. :8. S Dánskem: ::Hranice, jak bude určena podle ustanovení článků 109 až 111 Části III, Oddíl XII (Šlesvik). =====Článek 28===== Hranice Východního Pruska budou určeny, jak dále uvedeno, s výhradou ustanovení Oddílu IX (Východní Prusko) Části III: :od bodu ležícího na pobřeží Baltského moře asi 1.5 km na sever od kostela vesnice Przebrno (Pröbbernau) v přibližném směru 159stupňů (počítaje od severu k východu): ::čára asi 2 km, která se určí na místě samém; :odtud v přímé čáře na maják stojící v ohbí elblagského (Elbing) koryta k přibližnému bodu: 54stupňů 19 a 1/2 minut sev. šířky a 19 stupňů 26 minut vých. délky od Greenwiche; :odtud až k nejvýchodnějšímu ústí Nogatu v přibližném směru 209 stupňů (počítaje od severu k východu); :odtud proti proudu tok Nogatu až k bodu, kde tato řeka opouští Vislu (Weichsel); :odtud hlavní plavební koryto Visly proti proudu, pak jižní hranice kraje kwidzyňského (Marienwerder), pak hranice kraje suszského (Rosenberg) k východu až k jejímu styčnému bodu s bývalou hranicí Východních Prus; :odtud bývalá hranice mezi Západními a Východními Prusy, pak hranice mezi kraji ostródským a nibórským (Neidenburg), pak po proudu tok řeky Škotovy (Skottau), pak proti proudu tok Nidy až k bodu, který leží asi 5 km na západ od Bialut (Bialutten) a je nejblíže k bývalé hranici ruské; :odtud k východu až k bodu ležícímu přímo na jih od průseku silnice Nibork (Neidenburg)-Mlava a bývalé hranice ruské: ::čára, která se určí na místě samém, jdoucí na sever od Bialut; :odtud bývalá hranice ruská až na východ od Schmalleningken, pak po proudu hlavní plavební koryto Němanu (Memel), pak deltové rameno Skierwieth až ke Kuronské zátoce (Kurisches Haff); :odtud přímá čára až ke styčnému bodu východního břehu Kuronské kosy (Kurische Nehrung) se správní hranicí asi 4 km na jihozápad od Nidy (Nidden); :odtud tato správní hranice až k západnímu břehu Kuronské (Svěží) kosy. =====Článek 29===== Hranice, jak byly právě popsány, jsou vyznačeny červeně na mapě 1:1,000.000, která jest připojena k této smlouvě pod č. 1. Vzniknou-li rozpory mezi textem smlouvy a touto nebo jakoukoli jinou připojenou mapou, rozhoduje text. =====Článek 30===== U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy znamenají: jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryta. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti. ==Část III. - Politické klausule Evropské.== ===Oddíl I. - Belgie.=== =====Článek 31===== Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19. dubna 1839, které stanovily před válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí, svoluje Německo ke zrušení těchto smluv a zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li by žádáno jeho výslovné přistoupení k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, Německo se od nynějška zavazuje, že tak učiní. =====Článek 32===== Německo uznává úplnou suverenitu Belgie nad celým sporným územím moresnetským (zvaným neutrální Moresnet). =====Článek 33===== Německo se vzdává ve prospěch Belgie všech práv a právních titulů na pruský Moresnet ležící na západ od silnice z Liége (Lutychu) do Cách; část cesty lemující toto území připadne Belgii. =====Článek 34===== Německo se vzdává dále ve prospěch Belgie všech práv a právních titulů na území obsahující souhrn krajů (Kreise) eupenského a malmédyského. Po šest měsíců po tom, kdy nabude tato smlouva působnosti, povede belgický úřad v Eupen a v Malmédy veřejně přístupné soupisy a obyvatelům řečených území bude volno písemně v nich vysloviti své přání, aby toto celé území nebo jeho část zůstala pod svrchovaností německou. Věcí belgické vlády bude, aby výsledek tohoto hlasování lidu uvedla ve známost Společnosti národů, jejímuž rozhodnutí Belgie se zavazuje se podříditi. =====Článek 35===== Komise, skládající se ze sedmi členů, z nichž bude jmenováno pět Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Německem a jeden Belgií, bude čtrnáct dní po tom, kdy nabude tato smlouva působnosti, utvořena, aby určila na místě samém novou hraniční čáru mezi Belgií a Německem, přihlížejíc k hospodářským poměrům a dopravním cestám. Usnesení této komise budou se díti většinou hlasů a budou závazná pro interesované strany. =====Článek 36===== Od chvíle, kdy se změna svrchovanosti na shora uvedených územích stane definitivní, nabudou němečtí příslušníci usazení na tomto území ipso facto a s konečnou platností státního občanství belgického a pozbudou občanství německého. Avšak příslušníci němečtí, kteří se snad usadili na tomto území po 1. srpnu 1914, budou moci nabýti státního občanství belgického jen se svolením vlády belgické. =====Článek 37===== Po dvě léta od konečné změny svrchovanosti nad územím přiřčeným touto smlouvou Belgii budou němečtí příslušníci, kterým je přes 18 let a kteří jsou usazeni na tomto území, míti volnost optovati pro státní občanství německé. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let. Osoby, které použily práva svrchu jim vyhrazeného, budou povinny do dvanácti měsíců přenésti své bydliště do Německa. Bude jim volno podržeti nemovité statky, které mají na území Belgií nabytém. Budou směti odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu a nebude na ně uvalen z tohoto důvodu žádný poplatek ani z vývozu ani z dovozu. =====Článek 38===== Německá vláda vydá neprodleně vládě belgické archivy, knihy, plány, listiny a doklady všeho druhu týkající se správy občanské, vojenské, finanční, soudní neb jiné na území převedeném pod svrchovanost Belgie. Vláda německá vrátí rovněž vládě belgické archivy a doklady jakéhokoliv druhu odvlečené za války německými úřady z veřejných správních úřadů belgických a zejména z ministerstva věcí zahraničních v Bruselu. =====Článek 39===== Podíl a ráz finančních břemen Německa a Pruska, jež bude Belgii převzíti podle území jí postoupeného, bude určen podle článků 254 a 256 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. ===Oddíl II. - Lucemburk.=== =====Článek 40===== Německo se vzdává, pokud jde o velkovévodství lucemburské, výhod všech ustanovení pojatých v jeho prospěch do smluv z 8. února 1842, 2. dubna 1847, 20. - 25. října 1865, 18. srpna 1866, 21. února a 11. května 1867, 10. května 1871, 11. června 1872, 11. listopadu 1902 i do kterékoli jiné úmluvy po těchto smlouvách. Německo uznává, že velkovévodství lucemburské přestalo býti částí německého celního spolku dnem 1. ledna 1919, vzdává se veškerých práv na provozování železnic, souhlasí se zrušením stavu neutrality velkovévodství a předem přijímá všecky mezinárodní úpravy uzavřené mocnostmi spojenými a sdruženými o velkovévodství tomto. =====Článek 41===== Německo se zavazuje, požádají-li ho o to Čelné mocnosti spojené a sdružené, že povolí velkovévodství lucemburskému výhody a práva vymíněná touto smlouvou ve prospěch řečených mocností nebo jejich příslušníků ve věcech hospodářských, dopravních a vzduchoplaveckých. ===Oddíl III. - Levý břeh Rýna.=== =====Článek 42===== Německu jest zakázáno udržovati nebo budovati opevnění jak na levém břehu Rýna, tak na pravém na západ od čáry vedené 50 kilometrů na východ od této řeky. =====Článek 43===== Rovněž je zakázáno v pásmu určeném článkem 42 udržovati nebo shromažďovati branné síly, ať trvale, ať dočasně, právě tak jako konati vojenské manévry jakéhokoli druhu a udržovati jakékoli věcné pomůcky k mobilisaci. =====Článek 44===== Prohřešilo-li by se Německo jakýmkoli způsobem proti ustanovením článku 42 a 43, mělo by se za to, že se dopouští činu nepřátelského proti mocnostem, jež jsou signatáry této smlouvy, a že se snaží porušiti světový mír. ===Oddíl IV. - Pánev Saarská.=== =====Článek 45===== V náhradu za zničení uhelných dolů v severní Francii a ve prospěch celkových náhrad škod válečných, jež Německo jest dlužno, postupuje Německo Francii bez jakýchkoli břemen neb závazků úplné a neomezené vlastnictví uhelných dolů ležících v pánvi Saarské, ohraničené, jak stanoví článek 48, a to s výlučným právem těžby. =====Článek 46===== Aby byla zajištěna práva a blahobyt obyvatelstva a aby byla zaručena Francii úplná volnost těžby v dolech, Německo souhlasí s ustanoveními hlavy I a II připojené přílohy. =====Článek 47===== Aby byl v příhodné době stanoven konečný právní stav pánve Saarské se zřetelem na přání obyvatelstva, Francie a Německo souhlasí s ustanoveními hlavy III připojené přílohy. =====Článek 48===== Hranice území pánve Saarské, jež je předmětem těchto ustanovení, budou určeny takto: :Na jihu a jihozápadě: hranici Francie, jak jest určena touto smlouvou. :Na severozápadě a na severu: čarou jdoucí po severní správní hranici kraje merzigského od bodu, kde se uchyluje od francouzské hranice, až k bodu, kde protíná správní hranici mezi obcí Saarhölzbachem a obcí Britten; jdoucí po této hranici obecní k jihu a dosahující správní hranice kantonu merzigského tak, že zahrnuje do území pánve Saarské kanton mettlašský mimo obec Britten; jdoucí po severní správní hranici kantonů merzigského a hanstadtského zahrnutých do řečeného území pánve Saarské, pak postupně po správní hranici oddělující kraj sarrelouiský, ottoweilerský a saintwendelský od krajů merzigského, trevírského a knížetství birkenfeldského až k bodu ležícímu asi 500 m na sever ode vsi Furschweileru (vrcholu Metzelbergu). :Na severovýchodě a na východě: od posledního bodu svrchu určeného až k bodu ležícímu asi 3 km 500 m na východoseverovýchod od Saint-Wendelu: :::čarou, jež bude určena na místě samém, jdoucí na východ od Furschweileru, na západ od Roschbergu, na východ od kot 418, 329 (na jih od Roschbergu), na západ od Leitersweileru, na severovýchod od koty 464, pak jdoucí k jihu po čáře horského hřebene až k jeho styčnému bodu se správní hranicí kraje kusselského; ::odtud na jih hranicí kraje kusselského, pak hranicí kraje homburského k jihovýchodu až k bodu ležícímu asi 1000 metrů na západ od Dunzweileru; ::odtud a až k bodu položenému asi 1 km na jih od Hornbachu: :::čarou, jež bude stanovena na místě samém, procházející kotou 424 (asi 1000 metrů na jihovýchod od Dunzweileru), kotou 363 (Fuchsbergem), 322 (na jihozápad od Waldmohru), pak na východ od Jägersburgu a Erbachu, pak zahrnující Homburk, jdoucí přes koty 361 (asi 2 km 500 m na východoseverovýchod od města), 342 (asi 2 km na jihovýchod od města), 357 (Schreinersberg), 356, 350 (asi 1 km 500 m na jihovýchod od Schwarzenbachu) a jdoucí pak na východ od Einödu, na jihovýchod od kot 322 a 333, asi 2 km na východ od Webenheimu, 2 km na východ od Mimbachu, obcházející na východě vyvýšeninu, po níž vede silnice z Mimbachu do Böckweileru tak, že bude tato silnice zahrnuta v území Saarské, jdoucí bezprostředně na sever od rozvětvení silnic z Böckweileru a z Altheimu ležícího asi 2 km na sever od Altheimu, pak Ringweilerhofem, který nepatří k pánvi, a kotou 322, jež patří k ní, a spojující se opět s francouzskou hranicí na ohbí, které tvoří asi 1 km na jih od Hornbachu (viz mapu v rozměrech 1/100.000 přiloženou k této smlouvě pod čís.2). Komise skládající se z pěti členů, z nichž jeden bude jmenován Francií, jeden Německem a tři Radou Společnosti národů, která zvolí příslušníky jiných mocností, bude zřízena do 14 dnů po tom, kdy nabude tato smlouva působnosti, aby určila na místě samém hraniční čáru tuto popsanou. V oněch částech naznačené čáry, v kterých se nekryje se správními hranicemi, bude se komise snažiti přiblížit se naznačené čáře, přihlížejíc v mezích možnosti k místním hospodářským zájmům a platným hranicím obecním. Usnesení této komise bude se díti většinou hlasů a budou závazná pro interesované strany. =====Článek 49===== Německo se vzdává ve prospěch Společnosti národů, která bude pokládána v tomto směru za fideikomisárního vlastníka, vlády nad územím svrchu označeným. Na konci lhůty patnácti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, obyvatelstvo tohoto území bude povoláno, aby projevilo, pod kterou svrchovanost si přeje býti postaveno. =====Článek 50===== Klausule, podle kterých bude provedeno postoupení dolů pánve Saarské, jakož i opatření určená k zajištění zřetele na právo a blaho obyvatelstva a spolu i vlády nad tímto územím, rovněž i podmínky, za kterých dojde k svrchu řečenému plebiscitu, jsou určeny v připojené příloze, jež bude považována za integrující část této smlouvy, a již Německo výslovně schvaluje. =====Příloha===== V souhlasu s ustanoveními článků 45 - 50 této smlouvy byly podmínky, podle kterých bude uskutečněno postoupení dolů pánve Saarské Německem Francii, jakož i opatření určená k zajištění zřetele na práva a blaho obyvatelstva a spolu i vlády nad územím, i podmínky, za kterých toto obyvatelstvo bude povoláno, aby projevilo, pod kterou svrchovanost si přeje býti postaveno, stanoveny takto: ======Hlava prvá. - O postoupených důlních vlastnictvích a těžbě z nich.====== '''§ 1''' Ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, nabude stát francouzský plného a neomezeného vlastnictví k veškerým uhelným ložiskům, rozkládajícím se v hranicích pánve Saarské, jak jsou zevrubně vyznačeny v článku 48 jmenované smlouvy. Stát francouzský bude oprávněn těžiti nebo netěžiti ve jmenovaných dolech nebo postoupiti právo těžiti v nich osobám třetím, aniž bude povinen domáhati se jakéhokoli předchozího svolení nebo splniti jakékoli formality. Stát francouzský bude vždy oprávněn dovolávati se horních zákonů a nařízení německých, dole uvedených, k zajištění vymezení svých práv. '''§ 2''' Vlastnické právo státu francouzského bude se vztahovati na ložiska volná a ještě nepropůjčená stejně jako na ložiska již propůjčená, ať jest nynějším jich vlastníkem kdokoliv, bez rozdílu, zda náležejí státu pruskému, bavorskému, jiným státům nebo korporacím, společnostem či osobám soukromým, ať se v nich těží či nikoliv, a ať právo těžby, odloučené od práva vlastníků povrchu, se uznávalo či nikoliv. '''§ 3''' Pokud jde o doly, v kterých se těží, bude se převod vlastnictví na stát francouzský vztahovati na všechna příslušenství jmenovaných dolů, zejména na jejich zařízení a materiál těžní, jak na povrchu tak pod zemí, jejich fárací materiál, závody k přeměně uhlí v elektrickou energii, koks a vedlejší výrobky, dílny, cesty dopravní, elektrické vedení, zařízení k čerpání a rozvádění vody, pozemky a budovy, jako kanceláře, domy ředitelské, zřízenecké a dělnické, školy, nemocnice a dispensáře,^*) jejich sklady a zásoby jakéhokoli druhu, archivy a plány a vůbec vše, k čemu vlastníci dolů nebo těžaři mají právo vlastnické nebo požívací vzhledem k těžbě v dolech a jejich příslušenství. Převod se bude vztahovati též na neuhrazené pohledávky za produkty dodané před tím, než se stát francouzský uvázal v držbu, a po podepsání této smlouvy i na kauce odběratelů, jejichž práva budou zaručena státem francouzským. '''§ 4''' Stát francouzský převezme majetek volný a prostý všech dluhů a břemen. Práva však vztahující se na požitky starobní a invalidní, kterých nabyli anebo na něž získali nárok zaměstnanci dolů a jejich pobočných závodů v den, kdy tato smlouva nabývá působnosti, nebudou dotčena. Naproti tomu Německo musí vydati státu francouzskému matematické reservy rent, na něž jmenovaní zřízenci mají právo. '''§ 5''' Hodnota majetku takto postoupeného státu francouzskému bude určena komisí reparační, ustanovenou článkem 233 Části VIII (Náhrady škod) této smlouvy. Tato hodnota se připíše ku prospěchu Německa na účtě náhrad. Německo bude povinno odškodniti vlastníky nebo zájemníky, ať je to kdokoliv. '''§ 6''' Na německých železnicích a průplavech nebude stanoven žádný tarif, který by mohl škoditi přímým nebo nepřímým rozlišováním přepravě personálu, produktů dolů a jejich vedlejších závodů, nebo materiálu potřebného k těžbě. Tyto transporty budou požívati veškerých práv a výhrad, jež by mezinárodní úmluvy o železnicích zaručovaly podobným výrobkům původu francouzského. '''§ 7''' Materiál a personál potřebný k odklízení a přepravě produktů dolů a jejich vedlejších závodů, jakož i k přepravě dělníků a zřízenců bude opatřen správou železnic pánve Saarské. '''§ 8''' Nesmí býti kladena žádná překážka pracím, kterými se doplňují železnice a vodní cesty a které stát francouzský uzná za potřebné k tomu, by bylo zajištěno odklízení a přeprava produktů dolů a jejich vedlejších závodů, jako zdvojení kolejí, rozšiřování nádraží, zřizování skladišť a pomocných zařízení. Rozvržení nákladů bude, nastala-li by neshoda, vzneseno na rozhodčího. Stát francouzský bude též moci zřizovati nové prostředky komunikační, jako silnice, elektrická vedení a telefonní spojení, pokud je uzná za nutné pro potřeby těžby. Bude též volně bez jakýchkoli omezení používati prostředků komunikačních, jichž bude vlastníkem, zvláště těch, které spojují doly a jejich vedlejší závody s komunikačními prostředky ležícími na území francouzském. '''§ 9''' Stát francouzský bude vždy oprávněn dovolávati se německých horních zákonů a nařízení platných 11. listopadu 1918 (vyjímajíc předpisy vydané výhradně vzhledem na stav válečný), pokud jde o nabývání pozemků, které uzná za potřebné k těžbě z dolů a jejich vedlejších závodů. Náhrada za škody, na nemovitostech způsobené těžbou v uvedených dolech a jejich vedlejších závodech, bude stanovena podle horních zákonů a nařízení německých, výše vzpomenutých. '''§ 10''' Každá osoba, kterou dosadí stát francouzský místo sebe ve všechna nebo část svých práv na těžbu v dolech nebo jejich vedlejších závodech, bude požívati výsad výmíněných v této příloze. '''§ 11''' Doly a ostatní nemovitosti, které se stanou vlastnictvím státu francouzského, nebudou moci nikdy býti prohlášeny za propadlé ani tvořiti předmět výkupu, vyvlastnění nebo záboru, ani jakéhokoli jiného opatření, které se dotýká práva vlastnického. Personál a materiál určený k těžbě v těchto dolech nebo jejich vedlejších závodech, jakož i produkty dobývané z těchto dolů nebo vyrobené v jejich vedlejších závodech nemohou býti nikdy úředně zabrány. '''§ 12''' Těžba v dolech a jejich vedlejších závodech, které se stanou vlastnictvím státu francouzského, bude nadále s výhradou ustanovení níže uvedeného paragrafu 23 podléhati řádu právnímu spočívajícímu na zákonech a nařízeních německých platných dne 11. listopadu 1918 (mimo předpisy vydané výhradně vzhledem na stav válečný). Práva dělníků, jak vyplývala ze zákonů a nařízení německých dne 11. listopadu 1918, zůstanou rovněž zachována, ovšem s výhradou ustanovení řečeného paragrafu 23. Nesmějí býti kladeny žádné překážky, aby nebyli do dolů pánve Saarské neb jejich závodů vedlejších uváděni nebo tam zaměstnáváni dělníci cizí. Dělníci a zřízenci národnosti francouzské mohou býti členy francouzských odborových sdružení. '''§ 13''' Daně z dolů a jejich vedlejších závodů, jak na místní rozpočet území pánve Saarské tak i na dávky obecní, budou vyměřovány se spravedlivým zřetelem k poměrné hodnotě dolů srovnané s celkovým zdanitelným majetkem pánve. '''§ 14''' Stát francouzský bude vždy moci zakládati a udržovati jako příslušenství dolů školy obecné nebo odborné pro personál a jeho dítky a tam dáti vyučovati učiteli, které si vyvolí, v jazyce francouzském podle vlastních učebních osnov. Bude moci též zakládati a udržovati nemocnice, dispensáře, dělnické domy a zahrady a jiná zřízení podpůrná a dobročinná. '''§ 15''' Stát francouzský bude míti naprostou volnost postupovati podle vlastního uvážení při rozdělování a rozesílání výrobků dolů a jejich vedlejších závodů, jakož i při stanovení prodejních cen za tyto výrobky. Vláda francouzská se však zavazuje, že uspokojí požadavky spotřeby místní, průmyslové i domácí, vždy v poměru, jaký byl za těžby roku 1913 mezi spotřebou místní a celkovou produkcí pánve Saarské, ať je výše výtěžku z dolů jakákoliv. ======Hlava druhá. - Vláda v území pánve Saarské.====== '''§ 16''' Vláda v území pánve Saarské bude svěřena komisi zastupující Společnost národů. Tato komise bude míti své sídlo v území pánve Saarské. '''§ 17''' Vládní komise, o níž se mluví v paragrafu 16, bude složena z pěti členů jmenovaných Radou Společnosti národů, a to z jednoho člena francouzského, jednoho člena nefrancouzského, pocházejícího z území pánve Saarské a tamtéž bydlícího, a ze tří členů příslušníků tří jiných států než Francie a Německa. Členové vládní komise budou jmenováni na rok; jejich mandát může býti obnoven. Budou moci býti odvoláni Radou Společnosti národů, která se postará, by byli nahrazeni. Členové vládní komise budou míti právo na plat, který určí Rada Společnosti národů a který bude vyplácen z důchodů území. '''§ 18''' Předseda vládní komise bude jmenován Radou Společnosti národů z členů komise na rok; bude moci býti jmenován znovu. Předseda bude výkonným orgánem komise. '''§ 19''' Vládní komise bude míti v území pánve Saarské veškerou vládní moc, která příslušela dříve říši německé, Prusku a Bavorsku, tedy též jmenovati a odvolávati úředníky a zřizovati takové správní a zastupitelské orgány, jaké uzná za nutné. Tato komise bude míti plnou moc spravovati železnice, průplavy a jiná veřejná zařízení a bráti z nich požitky. Komise rozhoduje většinou hlasů. '''§ 20''' Německo dá vládě pánve Saarské k disposici veškeré úřední listiny a archivy, které jsou v držení Německa, některého státu německého nebo místního úřadu a vztahují se na území pánve Saarské nebo na práva jeho obyvatelstva. '''§ 21''' Vládní komisi bude příslušeti, aby zajistila prostředky a za podmínek, jež uzná za vhodné, ochranu zájmů obyvatel území pánve Saarské v cizině. '''§ 22''' Vládní komise bude míti plné právo požívací k veškerému vlastnictví (vyjímajíc doly), jež na území pánve Saarské náleží ať z právních titulů práva veřejného či soukromého vládě císařství německého nebo vládě jiného státu německého. Co se týče železnic, bude přiměřené rozdělení vozového materiálu provedeno smíšenou komisí, v které budou zastoupeny vládní komise území pánve Saarské a německé železnice. Osoby, zboží, lodi, vagony, vozidla a poštovní zásilky vycházející z pánve Saarské anebo tam vstupující budou při průvozu a přepravě požívati veškerých práv a výhod, jež jsou specifikovány v předpisech Části XII (Přístavy, vodní cesty, železnice) této smlouvy. '''§ 23''' Zákony a nařízení platná v území pánve Saarské dne 11. listopadu 1918 (vyjímajíc nařízení vydaná vzhledem k válečnému stavu) zůstanou v platnosti. Jestliže buď z důvodů všeobecných, nebo z toho důvodu, aby se tyto zákony a nařízení uvedly v soulad se zněním této smlouvy, jest nutno provésti jejich změny, rozhodne o tom a změny provede vládní komise po úradě se zástupci volenými od obyvatelstva takovým způsobem, jaký bude stanoven komisí. Bez předchozího dobrého zdání státu francouzského nesmí býti provedena žádná změna zákonného práva těžiti z dolů, stanoveného v paragrafu 12, leč že by změna byla nastala následkem obecné úpravy poměrů pracovních, stanovené Společností národů. Při stanovení podmínek pracovních a doby pracovní pro muže, ženy a děti musí vládní komise vzíti v úvahu přání místních organisací dělnických, jakož i zásady stanovené Společností národů. '''§ 24''' S výhradou ustanovení paragrafu 4 nejsou dotčena žádným ustanovením této smlouvy práva obyvatel pánve Saarské ve věcech pojištění a pensí, ať jich v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bylo nabyto či jsou na cestě k nabytí, a ať spočívají na kterémkoli německém systému pojišťovacím nebo na právech pensijních jakéhokoliv způsobu. Německo a vláda pánve Saarské budou shora vzpomenutá práva zachovávati a chrániti. '''§ 25''' Civilní a trestní soudy působící na území pánve Saarské zůstanou v činnosti. Vládní komise zřídí soudní dvůr civilní a trestní pro odvolání z rozsudků těchto soudů a rozhodování o věcech, pro něž tyto soudy nejsou příslušné. Vládní komisi přísluší stanoviti organisaci a příslušnost tohoto soudního dvora. Rozsudky se vynášejí jménem vládní komise. '''§ 26''' Vládní komise bude míti výhradní právo vybírati daně a poplatky v mezích území pánve Saarské. Daní a poplatků se užije výlučně k úhradě potřeb tohoto území. Daňový systém ze dne 11. listopadu 1918 zůstane v platnosti, pokud to okolnosti dovolí, a žádná nová daň mimo cla nesmí býti zavedena bez předchozího slyšení zástupců volených obyvatelstvem. '''§ 27''' Tato ustanovení nebudou míti vliv na nynější státní příslušnost obyvatel území pánve Saarské. Žádné překážky nebudou se klásti těm, kdož chtějí přijmouti jinou státní příslušnost, při čemž se ovšem nabytím nové státní příslušnosti pozbývá kterákoli jiná. '''§ 28''' Obyvatelstvo pánve Saarské podrží pod dozorem vládní komise svá místní zastupitelstva, svobodu náboženství, své školy a svůj jazyk. Volební právo smí se vykonávati jen do místních zastupitelstev a přísluší bez rozdílu pohlaví všem obyvatelům, kterým je víc než 20 let. '''§ 29''' Obyvatelé území pánve Saarské, kteří by chtěli opustiti toto území, budou míti úplnou volnost podržeti svůj majetek nemovitý aneb jej prodati za přiměřenou cenu a odnésti své movité jmění bez veškerých poplatků. '''§ 30''' Na území pánve Saarské nebude vojenské služby ani povinné ani dobrovolné; zřizovati opevnění se zakazuje. Jen místní četnictvo bude zřízeno, aby udržovalo pořádek. Vládní komisi přísluší pečovati za všech okolností o ochranu osob a statků na území pánve Saarské. '''§ 31''' Území pánve Saarské, jak je vymezeno článkem 48 této smlouvy, podléhá francouzské celní soustavě. Výnos cla uloženého na zboží určené pro místní spotřebu bude pojat do rozpočtu tohoto území po srážce veškerých nákladů vybírání. Vývozní clo nebude ukládáno na výrobky hutní nebo uhlí vyvážené z tohoto území do Německa, ani na vývoz z Německa pro potřebu průmyslu území pánve Saarské. Produkty přírodní i zpracované, pocházející z pánve Saarské budou při průvozu územím německým prosty všech dávek celních. Totéž platí pro výrobky německé při průvozu pánví Saarskou. Po pět let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, budou výrobky pocházející z pánve Saarské neb odtud vyvážené osvobozeny od dovozního cla do Německa a po touž dobu německý dovoz předmětů určených pro místní spotřebu do území pánve Saarské bude též prost cla. Na těchto pět let si vyhrazuje francouzská vláda, pro všechny předměty, které pocházejí z pánve Saarské a jsou vyrobeny ze surovin nebo polotovarů dovezených z Německa bez poplatků, vymeziti množství, jež bude do Francie připuštěno, podle ročního průměru množství vyvezeného do Alsaska-Lotrinska a do Francie v letech 1911-1913, jak bude vyšetřeno na základě všech úředních výkazů a statistických dokladů. '''§ 32''' Oběh francouzských peněz nebude v území pánve Saarské ani zakázán, ani omezen. Stát francouzský bude míti právo užívati francouzské měny při všech nákupech nebo platech a smlouvách o těžení z dolů a jejich vedlejších závodů. '''§ 33''' Vládní komise bude míti právo rozhodovati všechny otázky, k nimž by mohl zavdati podnět výklad předešlých ustanovení. Francie a Německo uznávají, že veškeré spory zakládající se na různosti mínění při výkladu předešlých ustanovení budou rovněž předloženy vládní komisi, jejíž rozhodnutí, usnesené většinou hlasů, jest pro obě země závazné. ======Hlava třetí. - Hlasování lidu.====== '''§ 34''' Po uplynutí patnácti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude obyvatelstvo pánve Saarské povoláno, aby projevilo svoji vůli takto: Hlasování bude provedeno po obcích neb okresích o těchto třech možnostech: :a) zachování vládní formy zavedené touto smlouvou a přílohou, :b) spojení s Francií, :c) spojení s Německem. Právo hlasovati budou míti všechny osoby bez rozdílu pohlaví, kterým je v době hlasování víc než 20 let a které bydlí v době podpisu této smlouvy v území pánve Saarské. Ostatní pravidla, bližší podmínky a datum hlasování ustanoví Rada Společnosti národů tak, aby byla zajištěna svoboda, tajnost a čistota hlasování. '''§ 35''' Společnost národů rozhodne o tom, jaké svrchovanosti bude území podrobeno, hledíc k přání vyjádřenému hlasováním lidu: :a) Jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo části jeho, že má býti zachována vládní forma zavedená touto smlouvou a touto přílohou, Německo se tímto zavazuje vzdáti se ve prospěch Společnosti národů své svrchovanosti, pokud to Společnost národů bude pokládati za nutné. Společnosti národů bude příslušeti, aby učinila nutná opatření k úpravě definitivní vládní formy, přizpůsobené trvalým zájmům území a obecným zájmům; :b) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Francii, Německo se již nyní zavazuje postoupiti Francii, provádějíc souhlasné rozhodnutí Společnosti národů, veškerá práva a nároky na území, které bude zevrubně označeno Společností národů; :c) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Německu, bude povinností Společnosti národů postarati se, aby Německo bylo opět uvedeno ve vládu nad územím, které bude blíže označeno Společností národů. '''§ 36''' Rozhodne-li Společnost národů, že část nebo celé území pánve Saarské má býti připojeno k Německu, bude vlastnické právo Francie k dolům v této části území Německem zpět koupeno v celku za cenu splatnou ve zlatě. Tato cena bude stanovena třemi znalci rozhodujícími většinou hlasů, z nichž jeden bude jmenován Německem, jeden Francií a jeden, kterým nesmí býti ani Francouz ani Němec, Společností národů. Závazek se strany Německa, provésti toto zaplacení, bude vzat v úvahu komisí reparační a k tomu účelu bude Německo moci jakýmkoli způsobem určeným touto komisí zříditi zástavní právo v prvém pořadí na svém jmění a důchodech. Jestliže Německo přes to do roka po tom, kdy mělo býti placení uskutečněno, nezaplatí, učiní komise reparační ve shodě s instrukcemi,které jí mohou býti dány Společností národů, příslušná opatření, a pokud toho bude potřeba, bude příslušná část dolů likvidována. '''§ 37''' Jestliže zpětnou koupí ve smyslu paragrafu 36 přejde vlastnictví dolů neb jejich části na Německo, budou stát a příslušníci Francie mítiprávo kupovati tolik uhlí z pánve Saarské, kolik je v té době odůvodněno jejich potřebou pro průmysl a domácnosti. Rada Společnosti národů ustanoví v pravý čas dohodou, vyhovující zásadám slušnosti, množství uhlí, trvání smlouvy, jakož i cenu. '''§ 38''' Jest ujednáno, že Francie a Německo mohou zvláštními úmluvami uzavřenými před uplynutím lhůty pro zaplacení ceny za zpětnou koupi dolů změniti ustanovení paragrafů 36 a 37. '''§ 39''' Rada Společnosti národů učiní opatření potřebná k organisaci vládní formy, která má býti uvedena v život po tom, kdy rozhodnutí Společnosti národů vzpomenuté v paragrafu 35 nabude působnosti. Tato opatření budou obsahovati spravedlivé rozdělení všech závazků vlády pánve Saarské z půjček uzavřených vládní komisí nebo vzniklých z jiných opatření. Jakmile vstoupí v život nová vládní forma, zanikne pravomoc vládní komise, vyjímajíc případ uvedený v paragrafu 35a). '''§ 40''' Ve věcech, na které se vztahuje tato příloha, rozhoduje Společnost národů většinou hlasů. ===Oddíl V. - Alsasko-Lotrinsko.=== Vysoké smluvní strany, uznavše mravní závazek napraviti křivdu, které se dopustilo Německo v roce 1871 jak na právu Francie, tak i na vůli obyvatelstva alsaského a lotrinského, odloučeného od své vlasti přes slavnostní protest svých zástupců ve sněmu bordeauxském, shodují se na těchto článcích: =====Článek 51===== Území postoupená Německu mírovým preliminářem podepsaným ve Versailles dne 26. února 1871 a frankfurtskou smlouvou ze dne 10. května 1871 vracejí se opět pod svrchovanost francouzskou ode dne příměří ze dne 11. listopadu 1918. Působnost smluvních ustanovení obsahujících určení hranice před rokem 1871 se obnovuje. =====Článek 52===== Vláda německá odevzdá neprodleně vládě francouzské archivy, knihy, plány, listiny a doklady všeho druhu týkající se civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné správy území vracejícího se pod svrchovanost francouzskou. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, knih, listin nebo plánů byly přeneseny na jiné místo, budou německou vládou vráceny na požádání vlády francouzské. =====Článek 53===== Zvláštními úmluvami mezi Francií a Německem bude postaráno o úpravu zájmů obyvatelstva území, o němž mluví článek 51, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a vykonávání jejich povolání, při čemž se předpokládá, že se Německo zavazuje od nynějška uznati a schváliti pravidla určená v příloze připojené a týkající se státního občanství obyvatelů řečených území neb osob z nich pocházejících, nereklamovati nikdy a nikde jakožto německé příslušníky ty, kdo budou prohlášeni za Francouze na základě jakéhokoli právního důvodu, přijmouti ostatní na svém území, a pokud jde o majetek německých státních občanů na územích, o nichž mluví článek 51, přizpůsobiti se ustanovením článku 297 a přílohy Oddílu IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. Němečtí státní občané, kteří, nedosáhnouce státního občanství francouzského, dostanou od francouzské vlády povolení, aby měli bydliště na řečeném území, nebudou podléhati ustanovením uvedeného článku. =====Článek 54===== Pokud jde o provádění předpisů tohoto oddílu, budou uznávány za Alsasany-Lotrinčany osoby, které znovu nabyly státního občanství francouzského na základě paragrafu 1 připojené přílohy. Osoby vzpomenuté v paragrafu 2 řečené přílohy budou ode dne, kdy se budou dovolávati občanství francouzského, pokládány za Alsasany-Lotrinčany se zpětným účinkem ode dne 11. listopadu 1918. U těch, jejichž žádost bude zamítnuta, končí se tato výhoda dnem odmítnutí. Rovněž budou pokládány za alsasko-lotrinské ty právní osoby, jimž bude tato vlastnost přiznána buď správními úřady francouzskými, nebo soudním rozhodnutím. =====Článek 55===== Území, o kterém mluví článek 51, vrátí se k Francii zproštěno a osvobozeno všech veřejných dluhů za podmínek stanovených článkem 255 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. =====Článek 56===== Ve shodě s ustanoveními článku 256 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy vstoupí Francie v držbu všeho majetku a statků říše nebo států německých, pokud tento majetek nebo statky jsou na území, o kterém mluví článek 51, a nebude z toho důvodu zavázána žádnému postupujícímu státu cokoliv platiti nebo ku prospěchu připsati. Toto ustanovení se týče všech statků movitých i nemovitých, ať náležejí k majetku veřejnému či soukromému, vůbec veškerých práv jakéhokoli druhu, jež náležela říši nebo německým spolkovým státům aneb jejich správním okrskům. Statky korunní, jakož i soukromé statky bývalého císaře a bývalých panovníků německých budou postaveny na roveň statkům majetku veřejného. =====Článek 57===== Německo neučiní nijakého kroku směřujícího k tomu, aby okolkováním nebo jakýmkoli jiným opatřením zákonným nebo správním, které by se nevztahovalo na jeho ostatní území, uškodilo zákonné hodnotě nebo platební schopnosti německých platidel nebo peněz majících zákonný kurs v den podpisu této smlouvy a jsoucích téhož dne v držení vlády francouzské. =====Článek 58===== Zvláštní úmluva určí podmínky, podle kterých budou zaplaceny v markách výjimečné válečné výlohy, jež poskytly během války zálohou buď Alsasko-Lotrinsko nebo veřejné korporace alsasko-lotrinské na účet říše ve smyslu německého zákonodárství, jako: příspěvky rodinám mobilisovaných, rekvisice, ubytování vojska, podpory evakuovaným. Při stanovení výše těchto částek bude se vůči Německu přihlížeti k podílu, jímž by bylo přispělo Alsasko-Lotrinsko říši na výlohy plynoucí z těchto plateb. Tento příspěvek bude čítán podle podílu, kterým k příjmům říše přispívalo Alsasko-Lotrinsko roku 1913. =====Článek 59===== Stát francouzský bude vybírati na vlastní účet říšské poplatky, daně a dávky všeho druhu splatné na území, o kterém mluví článek 51, a nezaplacené v den příměří, 11. listopadu 1918. =====Článek 60===== Vláda německá neprodleně opět uvede Alsasany-Lotrinčany (osoby fysické i právnické i veřejná zřízení) v držení veškerých statků, práv a zájmových účastenství, jež jim náležely dne 11. listopadu 1918, pokud leží na německém území. =====Článek 61===== Vláda německá se zavazuje, že bez průtahu bude prováděti dále až do konce finanční klausule týkající se Alsaska-Lotrinska, o kterých je řeč v různých úmluvách o příměřích. =====Článek 62===== Německá vláda se zavazuje nésti náklad na veškeré pense civilní i vojenské, kterých bylo nabyto v Alsasku-Lotrinsku do dne 11. listopadu 1918, a jež byly hrazeny z rozpočtu říše německé. Německá vláda opatří každoročně peníz nutný k tomu, by byly vypláceny ve francích za průměrný roční kurs ony částky, na které by bývaly měly právo v markách osoby obývající v Alsasku-Lotrinsku, kdyby Alsasko-Lotrinsko bylo zůstalo pod německou pravomocí. =====Článek 63===== Pokud jde o závazek převzatý Německem v Části VIII (Náhrady škod) této smlouvy, poskytnouti náhradu za škody způsobené ve formě peněžitých pokut, uložených civilnímu obyvatelstvu zemí spojených a sdružených, budou obyvatelé území uvedeného v článku 51 postaveni na roveň tomuto obyvatelstvu. =====Článek 64===== Ustanovení týkající se správního řádu řek Rýna a Mosely jsou dána v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy. =====Článek 65===== Ve lhůtě tří neděl po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, ustaví se přístavy štrasburský a kehlský na dobu sedmi let v jednotný organism, pokud jde o provoz. Správa tohoto jednotného organismu bude obstarávána ředitelem, jejž jmenuje Ústřední rýnská komise, která jej bude moci též odvolati. Tento ředitel musí býti státním příslušníkem francouzským. Bude podroben dozoru Ústřední rýnské komise a bude sídliti ve Štrasburce. V obou těchto přístavech budou zřízeny svobodné oblasti po rozumu Části XII této smlouvy (Přístavy, vodní cesty a železnice). Zvláštní úmluva, která bude ujednána mezi Francií a Německem a bude závislá na schválení Ústřední rýnské komise, určí způsob této organisace, zvláště se stanoviska finančního. Jest ujednáno, že ve smyslu tohoto článku přístav kehlský zahrnuje veškeré plochy pozemkové nutné k ruchu přístavnímu a dopravě vlaků konajících službu přístavní, počítaje v to vnitřní přístav, nábřeží a železniční trati, náspy, jeřáby, pobřežní tržnice a skladiště, sklepy, vytahovadla i hydro-elektrárny patřící k zařízení přístavu. Německá vláda se zavazuje učiniti všechna opatření, která budou od ní požadována k tomu cíli, aby vlaky jakéhokoli druhu dojíždějící do Kehlu nebo odtamtud vyjíždějící, určené ať pro pravý či levý břeh Rýna, byly bezpečně sestavovány a vypravovány co možno nejlépe. Všechna práva a vlastnictví soukromých osob budou zachována. Zvláště pak zdrží se správa přístavů jakéhokoliv opatření, jež by bylo na újmu vlastnickým právům francouzských neb badenských železnic. Státním příslušníkům, lodím a zboží kteréhokoliv státu bude v obou přístavech zajištěno rovné zacházení, pokud jde o obchod. Bude-li Francie, až vyprší šestý rok, míti za to, že stav prací prováděných na přístavu štrasburském nutně vyžaduje prodloužení tohoto přechodního řádu, bude jí volno požádati za prodloužení u Ústřední komise rýnské, která bude moci prodloužení to povoliti na dobu nepřesahující tří let. Po celou dobu prodloužení budou ponechány v platnosti svrchu uvedené svobodné oblasti. Než bude jmenován první ředitel Ústřední komisí rýnskou, může za podmínek zde uvedených býti ustanoven Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ředitel prozatímní, jenž musí býti státním příslušníkem francouzským. O všech otázkách v tomto článku uvedených bude rozhodovati Ústřední rýnská komise většinou hlasů. =====Článek 66===== Železniční a jiné mosty, které vedou nyní v hranicích Alsaska-Lotrinska přes Rýn, budou ve všech svých částech a v celé své délce vlastnictvím francouzského státu, který zajistí jejich udržování. =====Článek 67===== Vláda francouzská nastupuje ve všechna práva, která příslušela říši německé stran všech železničních tratí, jež jsou pod správou železnic říše německé, ať jsou již v provozu či v stavbě. Stejně bude tomu, pokud jde o práva německé říše na koncese železniční a pouličních drah, ležících na území uvedeném v článku 51. Z tohoto převzetí práv nevzniknou státu francouzskému žádné závazky platební. Pohraniční stanice železniční budou ustanoveny pozdější dohodou, s podmínkou předem určenou, že na rýnské hranici budou položeny na pravém břehu. =====Článek 68===== Ve shodě s ustanoveními článku 268 hlavy I Oddílu I Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy budou po dobu pěti let, počítajíc ode dne působnosti této smlouvy, produkty přírodní nebo zpracované, pocházející z území uvedeného v článku 51, při přechodu na německé celní území osvobozeny ode všech celních poplatků. Vláda francouzská si vyhrazuje určiti každoročně výnosem notifikovaným vládě německé ráz a množství výrobků, které budou požívati výhody tohoto osvobození. Množství každého výrobku, které bude moci býti takto každoročně zasíláno do Německa, nebude směti převyšovati roční průměr množství zaslaného v letech 1911-1913. Mimo to se zavazuje vláda německá, že dovolí po uvedenou dobu pěti let beze všech celních poplatků neb jiných břemen, počítaje k nim i vnitřní dávky, volně vyvážeti z Německa a dovážeti do Německa niti, tkaniny a jiné látky nebo výrobky textilní jakéhokoli druhu neb způsobu, dopravované z Německa do území uvedeného v článku 51 za účelem jakéhokoli zušlechtění, jako bílení, barvení, přetiskování, přistřihování, ožehování, soukání neb valchování. =====Článek 69===== Po dobu desíti let, počínajíc ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, jsou ústřední výrobny elektrické energie, ležící na území německém, které dodávaly elektrickou energii na území uvedené v článku 51 nebo takovým podnikům, jejichž provozování přechází definitivně nebo provisorně s Německa na Francii, povinny pokračovati v tomto dodávání ve výši spotřeby odpovídající uzávěrkám a smlouvám platným dne 11. listopadu 1918. Dodávání toto se bude díti podle platných smluv a za ceny, které nesmějí převyšovati ceny, jaké platí svrchu řečeným výrobnám příslušníci němečtí. =====Článek 70===== Rozumí se, že vláda francouzská bude míti právo zakázati budoucně na území uvedeném v článku 51 každou novou účast německou: :1. ve správě veřejného statku a veřejných podniků, jako železnic, vodních cest, rozvádění vody, plynu, energie elektrické a jiných, a v těžbě z těchto statků a podniků; :2. ve vlastnictví k dolům a lomům jakéhokoli druhu i v podnicích s tím souvisících; :3. konečně v závodech hutních, třeba by jejich provozování nebylo v souvislosti s těžbou důlní. =====Článek 71===== Pokud jde o území uvedené v článku 51, Německo se vzdává za sebe a své příslušníky ode dne 11. listopadu 1918 práva dovolávati se ustanovení zákona ze dne 25. května 1910, týkajícího se obchodu se solmi draselnatými, a vůbec všech ustanovení o účasti německých organisací v těžbě z dolů draslových. Rovněž se za sebe a své příslušníky vzdává práva dovolávati se jakýchkoli úmluv, ustanovení neb zákonů, které by mohly platiti k jejímu prospěchu stran ostatních produktů uvedených území. =====Článek 72===== Úprava otázek týkajících se dluhů uzavřených před 11. listopadem 1918 mezi říší německou a státy německými neb jejich příslušníky obývajícími v Německu s jedné strany, a Alsasany-Lotrinčany obývajícími v Alsasko-Lotrinsku s druhé strany, bude provedena ve shodě s ustanoveními Oddílu III Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, s výhradou, že výraz "před válkou" má býti nahrazen výrazem "před 11. listopadem 1918". Kurs, kterého se má použíti při řečeném vyrovnávání, bude průměrný kurs znamenaný na burse ženevské v měsíci, který předcházel před 11. listopadem 1918. Za účelem vyrovnávání svrchu řečených dluhů za podmínek ustanovených v Oddíle III Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy bude moci býti zřízen na území uvedeném v článku 51 zvláštní úřad verifikační a kompensační, při čemž se rozumí, že tento úřad bude moci býti pokládán podle paragrafu 1 přílohy uvedeného Oddílu za úřad "Ústřední". =====Článek 73===== Soukromý majetek, soukromá práva a zájmová účastenství Alsasanů-Lotrinčanů v Německu budou podrobeny ustanovením Oddílu IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. =====Článek 74===== Vláda francouzská si vyhrazuje právo zadržeti a likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, které měli 11. listopadu 1918 příslušníci němečtí nebo společnosti stojící pod dozorem Německa na území uvedeném v článku 51, za podmínek ustanovených v posledním odstavci svrchu uvedeného článku 53. Německo odškodní přímo své příslušníky zbavené svých práv svrchu řečenými likvidacemi. Použití výtěžku těchto likvidací bude se říditi ustanoveními Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. =====Článek 75===== Výjimkou z ustanovení Oddílu V Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy jsou zachovány v platnosti všechny smlouvy, které byly přede dnem vyhlášení francouzského výnosu ze dne 30. listopadu 1918 v Alsasko-Lotrinsku uzavřeny mezi Alsasany-Lotrinčany (osobami fysickými nebo právnickými) nebo jinými obyvateli Alsaska-Lotrinska s jedné strany a říší německou nebo státy německými neb jich příslušníky obývajícími v Německu s druhé strany a jejichž splnění bylo oddáleno příměřím nebo pozdějším francouzským zákonodárstvím. Avšak zrušeny budou všechny smlouvy, jejichž zrušení v zájmu obecném vláda francouzská ohlásí Německu ve lhůtě šestiměsíční, počítajíc ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda pokud jde o dluhy a jiné závazky peněžité vyplývající z toho, že před 11. listopadem 1918 bylo na základě těchto smluv něco konáno nebo placeno. Bude-li míti zrušení těchto smluv pro jednu ze smluvních stran v zápětí značnou újmu, bude poskytnuta straně poškozené přiměřená náhrada, která se vypočte jediné podle vloženého kapitálu a bez ohledu na ušlý zisk. Pokud jde o promlčení, lhůty preklusivní a propadnutí, budou v Alsasku-Lotrinsku platiti ustanovení článků 300 a 301 Oddílu V Části X (Klausule hospodářské) s tím omezením, že výraz "vypuknutí války" má býti nahrazen výrazem "11. listopadu 1918" a že výraz "doba války" má býti nahrazen výrazem "perioda od 11. listopadu 1918 až do dne, kdy nabyla působnosti tato smlouva". =====Článek 76===== Otázky týkající se práv vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého Alsasanů-Lotrinčanů budou řešeny podle obecných ustanovení Oddílu VII Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, při čemž se rozumí, že Alsasané-Lotrinčané mající nárok na takováto práva na základě zákonodárství německého zůstanou v plném a neomezeném požívání těchto práv na území německém. =====Článek 77===== Stát německý se zavazuje vydati státu francouzskému podíl, který připadá na štrasburskou pojišťovnu invalidní a starobní ze všech reserv utvořených říší nebo veřejnými nebo soukromými korporacemi na ní závislými k účelům invalidního a starobního pojištění. Totéž platí o kapitálech a reservách uložených v Německu, které po zákonu patří jiným pokladnám sociálně pojišťujícím, hornickým pokladnám pensijním, pokladně alsasko-lotrinských železnic, jiným organisacím pensijním, zřízeným ve prospěch personálu veřejných správ a podniků a činným v Alsasko-Lotrinsku, rovněž tak jako o kapitálech a reservách, které dluží pojišťovna soukromých zřízenců v Berlíně z důvodu závazků uzavřených ve prospěch pojistníků této skupiny, sídlících v Alsasku-Lotrinsku. Zvláštní úmluva ustanovení podmínky a způsob těchto převodů. =====Článek 78===== O vykonávání soudních rozsudků, podávání odvolání a provádění soudního stíhání budou platiti tato pravidla: :1. Všechny rozsudky vynesené ve věcech civilních a obchodních od 3. srpna 1914 soudy alsasko-lotrinskými mezi Alsasany-Lotrinčany nebo mezi Alsasany-Lotrinčany a cizinci anebo mezi cizinci, které nabyly právní moci před 11. listopadem 1918, budou považovány za konečné a beze všeho vykonatelné. ::Jestliže byl rozsudek vynesen ve věci mezi Alsasany-Lotrinčany a Němci neb mezi Alsasany-Lotrinčany a poddanými států spojených s Německem, bude takovýto rozsudek vykonatelný, teprve až mu bude vykonatelnost přiznána novým příslušným soudem znovu nabytého území uvedeného v článku 51. :2. Všechny rozsudky vynesené od 3. srpna 1914 proti Alsasanům-Lotrinčanům soudy německými pro zločiny nebo přečiny politické prohlašují se za neplatné. :3. Všechna rozhodnutí vynesená říšským soudem v Lipsku po 11. listopadu 1918 o odvoláních podaných proti rozhodnutí soudů alsasko-lotrinských budou pokládána za neplatná a mají býti zrušena. Spisy nižších instancí, které byly podkladem pro dotyčná rozhodnutí, budou zaslány zpět příslušným soudům alsasko-lotrinským. ::Zastavují se všechna odvolání z rozhodnutí soudů alsasko-lotrinských k říšskému soudu. Spisy budou svrchu uvedeným způsobem vráceny, aby mohly býti bez odkladu postoupeny francouzskému kasačnímu dvoru, který bude příslušný k rozhodování. :4. Všechna soudní stíhání v Alsasku-Lotrinsku pro trestné činy spáchané v době ode dne 11. listopadu 1918 do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou provedena podle zákonů německých, pokud tyto zákony nebyly změněny nebo nahrazeny výnosy náležitě v místě samém od francouzských úřadů vyhlášenými. :5. Všechny ostatní otázky týkající se příslušnosti, řízení nebo správy justiční budou upraveny zvláštní úmluvou mezi Francií a Německem. =====Článek 79===== Přiložená dodatečná ustanovení týkající se státního občanství mají touž účinnost a platnost jako ustanovení tohoto oddílu. Všechny ostatní otázky týkající se Alsaska-Lotrinska, které nejsou upraveny tímto Oddílem a přílohou k ní, ani obecnými předpisy této smlouvy, budou předmětem pozdějších úmluv mezi Francií a Německem. =====Příloha===== '''§ 1''' Počínaje dnem 11. listopadu 1918 nabývají ipso facto opět státního občanství francouzského: :1. osoby, které ztratily státní občanství francouzské následkem smlouvy francouzsko-německé ze den 10. května 1871 a nenabyly od té doby jiného státního občanství než německého; :2. legitimní nebo nemanželští potomci osob uvedených v předcházejícím bodu mimo ty, kteří mezi svými ascendenty se strany otcovy mají Němce přistěhovalého do Alsaska-Lotrinska po 15. červenci 1870; :3. všechny osoby narozené v Alsasku-Lotrinsku z neznámých rodičů, nebo jejichž státní občanství jest neznámo. '''§ 2''' Do roka následujícího po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou se moci ucházeti o státní občanství francouzské osoby náležející do některé z těchto skupin: :1. všechny osoby, které nenabyly opět státního občanství francouzského na základě paragrafu 1 a které mají mezi svými předky Francouze nebo Francouzku, ztrativší státní občanství francouzské za okolností uvedených v řečeném paragrafu; :2. všichni cizinci, kteří nejsou příslušníky některého státu německého a kteří získali alsasko-lotrinské domovské právo před 3. srpnem 1914; :3. všichni Němci mající bydliště v Alsasko-Lotrinsku déle než od 15. července 1870 aneb ti, jejichž některý ascendent měl v oné době své bydliště v Alsasku-Lotrinsku; :4. všichni Němci narození nebo bydliště své mající v Alsasku-Lotrinsku, kteří sloužili v řadách armád spojených nebo sdružených za nynější války, jakož i jejich potomci; :5. všechny osoby narozené v Alsasku-Lotrinsku před 10. květnem 1871 z rodičů cizích i jejich potomci; :6. manžel neb manželka osoby, která znovu nabyla státního občanství francouzského na základě paragrafu 1 aneb která se o ně uchází a je dostane za předcházejících podmínek. Zákonný zástupce nezletilcův má právo ucházeti se jménem nezletilcovým o státní občanství francouzské; nebude-li tohoto práva použito, bude se moci nezletilec ucházeti o francouzské státní občanství v roku, který bude následovati po dosažení jeho zletilosti. Žádost o státní občanství může býti úřady francouzskými zamítnuta, vyjímajíc případ uvedený pod číslem 6 tohoto paragrafu. '''§ 3''' Vyjímajíc případy uvedené v paragrafu 2, nezískávají Němci narození nebo bydliště své mající v Alsasku-Lotrinsku státního občanství francouzského z toho pouhého důvodu, že se Alsasko-Lotrinsko opět spojuje s Francií, byť i byli alsasko-lotrinskými státními příslušníky. Budou moci nabýti státního občanství francouzského jen naturalisací za podmínky, že měli své bydliště v Alsasku-Lotrinsku přede dnem 3. srpna 1914 a že budou moci prokázati, že přebývají nepřetržitě na vráceném území po dobu tří let ode dne 11. listopadu 1918. Francie převezme jejich diplomatickou a konsulární ochranu od toho okamžiku, kdy požádají o francouzskou naturalisaci. '''§ 4''' Vláda francouzská ustanoví zásady, podle nichž bude zjišťováno opětné nabytí státního občanství francouzského po zákonu, i podmínky, za jakých bude rozhodováno o žádostech za udělení státního občanství francouzského a o žádostech za naturalisaci, jak jest uvedeno v této příloze. ===Oddíl VI. - Rakousko.=== =====Článek 80===== Německo uznává a bude přísně respektovat nezávislost Rakouska v hranicích určených smlouvou mezi tímto státem a Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými; uznává, že tato nezávislost bude nezměnitelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. ===Oddíl VII. - Stát československý.=== =====Článek 81===== Německo uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území Rusínů na jih od Karpat. Prohlašuje, že uznává hranice tohoto státu tak, jak budou určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a ostatními zúčastněnými státy. =====Článek 82===== Hranice mezi Německem a státem československým bude určena starou hranicí mezi Rakouskem-Uherskem a říší německou tak, jak byla dne 3. srpna 1914. =====Článek 83===== Německo se vzdává ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na část území slezského takto vymezenou: :počínaje od bodu položeného asi 2 km na jihovýchod od Ketře (Katscher), na hranicích mezi krajem hlubčickým a ratibořským: ::hranice mezi těmito dvěma kraji; :poté stará hranice mezi Německem a Rakouskem-Uherskem až k bodu ležícímu na Odře přímo na jih od železnice Ratiboř-Bohumín; :poté směrem severozápadním až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře: ::čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na západě Chřenovice (Kranowitz). Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Polskem a jeden státem československým, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Polskem a státem československým. Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany. Německo prohlašuje již nyní, že se zříká ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na část kraje hlubčického, ohraničenou, jak uvedeno níže, pro případ, že by konečným stanovením hranic mezi Německem a Polskem řečená část tohoto kraje byla odloučena od Německa: :počínaje od jihovýchodního konce výběžku staré rakouské hranice, ležícího asi 5 km na západ od Hlubčic, směrem na jih a až k bodu, kde se stýká s hranicí mezi krajem hlubčickým a ratibořským: ::stará hranice mezi Německem a Rakouskem-Uherskem; :poté na sever správní hranice mezi kraji hlubčickým a ratibořským až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře; :odtud na severozápad a až k bodu, od něhož vychází toto ohraničení: ::čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na východě Ketř. =====Článek 84===== Státního občanství československého nabudou ipso facto, ztrácejíce státní občanství německé, příslušníci němečtí usazení na některém z území, jež jsou uznána za součásti státu československého. =====Článek 85===== Do dvou let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou příslušníci němečtí, kterým je víc než 18 let a kteří jsou usazeni na některém z území uznaných za součást československého státu, míti volnost optovati pro státní občanství německé. Čechoslováci příslušníci němečtí, usazení v Německu, budou míti rovněž volnost optovati pro státní občanství československé. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let. Osoby vykonavší vzpomenuté svrchu právo opce budou povinny do následujících dvanácti měsíců přenésti své bydliště do státu, pro který optovaly. Bude jim volno podržeti nemovité statky, které mají na území druhého státu, v němž měly bydliště před svou opcí. Budou směti odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude na ně uvalen z tohoto důvodu žádný poplatek ani z vývozu ani z dovozu. V téže lhůtě Čechoslováci příslušníci němečtí, prodlévající v cizině, budou míti - neodporuje-li tomu cizí zákon a nenabyli-li cizího státního občanství - právo nabýti státního občanství československého, ztrácejíce občanství německé, jestliže splní podmínky předpisů vydaných státem československým. =====Článek 86===== Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím. Stát československý rovněž schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti. Podíl a povaha finančních břemen Německa a Pruska, jež bude československému státu převzíti za území slezské postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 254 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území. ===Oddíl VIII. - Polsko.=== =====Článek 87===== Německo uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost Polska a vzdává se ve prospěch Polska všech práv a právních titulů na území ohraničená mořem Baltským, východní hranicí Německa, jak byla určena v článku 27 Části II (Hranice Německa) této smlouvy, až k bodu ležícímu asi 2 km na východ od Lorzendorfu, pak čarou sahající k ostrému úhlu, jejž tvoří severní hranice Horního Slezska asi 3 kilometry na severozápad od Simmenau, pak hranicí Horního Slezska až tam, kde se stýká s bývalou hranicí mezi Německem a Ruskem, pak touto hranicí až k bodu, kde protíná tok Němenu, poté severní hranicí Východních Prus, jak je určena v článku 28 Části II výše vzpomenuté. Ustanovení tohoto článku neplatí však o územích Východních Prus a svobodného města Gdaňska, jak jsou vymezena v řečeném článku 28 Části II (Hranice Německa) a v článku 100 Oddílu XI (Gdaňsk) této smlouvy. Hranice Polska, pokud nejsou přesně vymezeny touto smlouvou, budou dodatečně určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Německem a jeden Polskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Polskem a Německem. Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany. =====Článek 88===== V části Horního Slezska ohraničené, jak je vypsáno níže, bude obyvatelstvo vyzváno, aby hlasováním udalo, zda si přeje býti připojeno k Německu či k Polsku: :počínaje severním bodem výběžku staré provincie Slezska rakouského, ležícím asi 8 km na východ od Prudníku (Neustadt), stará hranice mezi Německem a Rakouskem až k jejímu styku s hranicí mezi kraji hlubčickým a ratibořským; :odtud na sever a až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod a Ketře: ::hranice mezi kraji hlubčickým a ratibořským; :odtud na jihovýchod a až k bodu ležícímu na toku Odry přímo na jih od železnice Ratiboř-Bohumín: ::čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na jihu Chřenovice; :odtud stará hranice mezi Německem a Rakouskem, poté stará hranice mezi Německem a Ruskem až k jejímu styčnému bodu se správní hranicí mezi Poznaňskem a Horním Slezskem; :odtud tato správní hranice až k místu, kde se stýká s hranicí meziHorním a Středním Slezskem; :odtud na západ až k bodu, kde se správní hranice v ostrém úhlu otáčí k jihovýchodu, až asi na 3 km na severozápad od Simmenau: ::hranice mezi Horním a Středním Slezskem: :odtud na západ a až k bodu, který jest určiti a který leží asi 2 km na východ od Lorzendorfu: ::čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na severu Kleinhennersdorf; :odtud na jih až k bodu, kde hranice mezi Horním a Středním Slezskem protíná silnici Městečko-Střížov (Städtel-Karlsruhe): ::čára, která bude určena na místě samém a jež míjí na západ osady Hennersdorf, Bolkovice, Domaslovice, Šemyslov a Doubravku (Hennersdorf, Polkowitz, Noldau, Steinersdorf a Dammer) a na východ osady Střelce, Násale, Vojnovo, Svěrčov a Městečko (Strehlitz, Nassadel, Eckersdorf, Schwirz a Städtel); :odtud hranice mezi Horním a Středním Slezskem až k jejímu styku s východní hranicí kraje nemodlínského (Falkenberg); :odtud východní hranice kraje nemodlínského až k bodu výběžku ležícímu asi 3 km na východ od Pušiny (Puschine); :odtud a až k severnímu vrcholu výběžku bývalé provincie rakouského Slezska ležícímu asi 8 km na východ od Prudníku: ::čára, jež bude určena na místě samém a míjí na východě Bělou (Zülz) Pravidla, podle nichž se vykoná toto lidové hlasování a podle nichž mu bude vyhověno, ustanovuje připojená příloha. Vláda polská a německá se zavazují již nyní, každá pokud na ní je, že nebudou v žádném místě svého území ani pronásledovati, ani používati žádného výjimečného opatření pro nižádný skutek politický, který se stane v Horním Slezsku po dobu platnosti právního stavu určeného v připojené příloze a až do uskutečnění trvalého právního stavu v této zemi. Německo prohlašuje již nyní, že se zříká ve prospěch Polska všech práv a právních titulů na část Horního Slezska, která leží za hraniční čarou, jak bude určena v důsledku plebiscitu Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. =====Příloha===== '''§ 1''' Do čtrnácti dnů ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, vojsko a úřady německé, které by označila komise vzpomenutá v paragrafu 2, musí vykliditi oblast podléhající plebiscitu. Musí se až do úplného vyklizení zdržeti všelikých rekvisicí, ať peněžních či v naturáliích, a každého opatření, které by mohlo býti na újmu hmotným zájmům země. V téže lhůtě budou rozpuštěny rady dělníků a vojáků zřízené v této oblasti; ti z jejich členů, kteří snad pocházejí z jiného kraje a kteří vykonávají svůj úřad v den, kdy nabude působnosti tato smlouva, aneb jej opustili po 1. březnu 1919, budou rovněž vystěhováni. Veškerá sdružení vojenská nebo polovojenská, utvořená v řečené oblasti obyvatelstvem této krajiny, budou ihned rozpuštěna. Členové těchto sdružení, kteří nemají své bydliště v řečené oblasti, musí ji opustiti. '''§ 2''' Oblast plebiscitu bude ihned postavena pod správu mezinárodní komise složené ze čtyř členů, které určí Spojené státy americké, Francie, říše britská a Italie. Bude obsazena vojskem mocností spojených a sdružených. Vláda německá se zavazuje, že usnadní průvoz tohoto vojska do Horního Slezska. '''§ 3''' Komise bude míti veškerá práva, která vykonávala vláda německá neb vláda pruská, kromě zákonodárství a věcí berních. Kromě toho nastoupí na místo správy provinční neb okresní (Regierungsbezirk). Komisi přísluší, aby sama stanovila výklad plné moci, která je na ni vznesena těmito ustanoveními, a aby určila, pokud bude vykonávati tuto pravomoc sama a pokud ji ponechá v rukou působících úřadů. Změny dosavadních zákonů a berní mohou nabýti působnosti jen se souhlasem komise. Pořádek bude udržován péčí komise za pomoci vojska, které jí bude k disposici, a v rozsahu, který uzná za nutný, policií, jež bude vybrána z lidí pocházejících ze země samé. Komise se má postarati bez odkladu o nahrazení vyhoštěných úřadů německých, a bude-li toho třeba, dáti sama rozkaz k vyhoštění a přikročiti k nahrazení těch místních úřadů, u nichž se ukáže toho potřeba. Učiní veškerá opatření vhodná k tomu, aby se zabezpečila svoboda, čistota a tajnost hlasování. Bude moci jmenovitě rozhodnouti o vypuzení každé osoby, která by se snad jakýmkoli způsobem pokoušela falšovati výsledek plebiscitu jakoukoli korupcí neb zastrašováním. Komise bude míti plnou moc, aby rozhodovala o veškerých otázkách, ke kterým může zavdati podnět provedení těchto předpisů. Přibéře si odborné poradce vybrané z místního obyvatelstva. Rozhodnutí komise budou se díti většinou hlasů. '''§ 4''' K hlasování dojde po uplynutí lhůty, kterou určí Čelné mocnosti spojené a sdružené; lhůta tato však nesmí býti kratší šesti, a delší osmnácti měsíců, počítaje ode dne, kdy v oné oblasti zahájí řečená komise svou činnost. Právo hlasovací bude přiznáno všem osobám bez rozdílu pohlaví, které vyhovějí těmto podmínkám: :a) osobám, kterým bude plných 20 let 1. ledna toho roku, v kterém se bude konati plebiscit; :b) osobám, které se narodily v oblasti podléhající plebiscitu aneb tam mají své bydliště od doby, kterou určí komise, ale která nesmí býti pozdější než 1. leden 1919, nebo které byly odtamtud vypuzeny úřady německými, aniž si tam zachovaly své bydliště. Osobám odsouzeným pro trestný čin politický má býti umožněno, aby vykonaly své hlasovací právo. Každý bude hlasovati v obci, v níž má bydliště, aneb v obci, kde se narodil, nemá-li bydliště v onom území. Výsledek hlasování bude zjišťován po obcích podle většiny hlasů v každé z nich. '''§ 5''' Až se hlasování skončí, bude počet hlasů v každé obci komisí oznámen Čelným mocnostem spojeným a sdruženým spolu s podrobnou zprávou o postupu při hlasování a s návrhem čáry, která by měla býti přijata za hranici Německa v Horním Slezsku; při tom se bude přihlížeti k přání vyjádřenému obyvatelstvem i k poměrům zeměpisným a hospodářským jednotlivých míst. '''§ 6''' Jakmile hraniční čára bude Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými stanovena, komise oznámí německým úřadům, že se mají znovu ujmouti správy území, o němž bude uznáno, že má býti německé; úřady ony musí tak učiniti do měsíce po tomto oznámení způsobem, který nařídí komise. V téže lhůtě a způsobem, který nařídí komise, musí se vláda polská postarati o správu území, o kterém bude uznáno, že má býti polské. Jakmile správa země takto bude zabezpečena na jedné straně úřady německými, na druhé polskými, skončí se plná moc komise. Náklady na okupační armádu a výlohy komise, jak za její úřadování, tak za správu oblasti, půjdou na vrub místních důchodů. =====Článek 89===== Polsko se zavazuje, že poskytne volnost přepravy osobám, zboží, lodím, člunům, vozům osobním a nákladním a službě poštovní při přepravě mezi Východními Prusy a ostatním Německem přes území polské, územní vody v to počítaje, a že bude s nimi nakládati, pokud jde o úlevy, omezení a ve všech ostatních směrech při nejmenším stejně příznivě jako s osobami, zbožím, loďmi, čluny, vozy osobními a nákladními a poštovní službou, které jsou podle své státní příslušnosti, svého původu, místa, odkud jsou přiváženy, podle svého vlastnictví nebo místa, odkud vycházejí, buď polské, aneb takové, že požívají ještě větších výhod, než poskytuje Polsko svým vlastním. Zboží přepravované bude vyňato z veškerých poplatků celních aneb jiných podobných dávek. Volnost přepravy rozšíří se na službu telegrafní a telefonní za podmínek určených dohodami uvedenými v článku 98. =====Článek 90===== Polsko se zavazuje, že po patnáct let dovolí vyvážeti do Německa produkty dolů z celé oné části Horního Slezska, která podle této smlouvy připadne Polsku. Tyto produkty budou prosty všech poplatků vývozních i jakéhokoli jiného břemene neb omezení vývozního. Zavazuje se rovněž učiniti veškerá opatření, která by byla nutná za tím účelem, aby se prodej přebytečných produktů těchto dolů kupcům v Německu mohl díti za stejně příznivých podmínek, jako prodej podobných produktů prodávaných za obdobných okolností kupcům v Polsku nebo v kterékoli zemi jiné. =====Článek 91===== Státního občanství polského nabudou ipso facto, ztratíce státní občanství německé, příslušníci němečtí usazení na území, která jsou definitivně uznána za součásti Polska. Příslušníci němečtí však nebo jejich potomci, kteří se snad usadili na těchto územích po 1. lednu 1908, budou moci nabýti státního občanství polského jen se zvláštním schválením státu polského. Do dvou let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou příslušníci němečtí, kterým je přes 18 let a kteří jsou usazeni na některém z území uznaných za součást Polska, míti volnost optovati pro státní občanství německé. Poláci příslušníci němečtí, kterým je přes 18 let a kteří jsou usazeni v Německu, budou rovněž míti volnost optovati pro státní občanství polské. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci dětí, kterým ještě není 18 let. Osoby, které použily práva opce svrchu jim vyhrazeného, budou míti volnost do dvanácti měsíců přenésti své bydliště do státu, pro který optovaly. Bude jim volno podržeti nemovité statky, které mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před svou opcí. Budou směti odnésti bez cla jakékoli své jmění movité jakéhokoli druhu do země, pro kterou budou optovati, a budou prosti v tomto směru jakýchkoli cel a poplatků vývozních snad požadovaných. V téže lhůtě Poláci příslušníci Německa, prodlévající v cizině, budou míti, neodporuje-li tomu cizí zákon a nenabyli-li cizího státního občanství, právo nabýti státního občanství polského, ztratíce občanství německé a splníce předpisy vydané státem polským. V oné části Horního Slezska, která podléhá plebiscitu, nabudou ustanovení tohoto článku působnosti teprve, až dojde ke konečnému přidělení těchto území. =====Článek 92===== Podíl a ráz finančních břemen Německa a Pruska, která bude Polsku převzíti, budou určeny podle článku 254 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Ona část dluhu, která se podle názoru komise reparační, ustanovené podle řečeného článku, vztahuje na opatření, jež učinily vlády německá a pruská za účelem německé kolonisace Polska, bude vyloučena z části, kterou by mělo Polsko převzíti. Určujíc po rozumu článku 256 této smlouvy hodnotu statků a majetku říše neb států německých, které přecházejí zároveň na Polsko s územími, jež mu budou přidělena, komise reparační vyloučí z tohoto odhadu budovy, lesy a jiný státní majetek, který náležel bývalému království polskému. Tohoto majetku nabude Polsko bezplatně a bez jakýchkoli břemen. Ve veškerých územích Německa, kterých se dostává ve smyslu této smlouvy Polsku a která jsou uznávána s konečnou platností za jeho součástky, nesmějí statky, práva a zájmová účastenství příslušníků německých býti po rozumu článku 297 likvidovány vládou polskou, leda podle těchto ustanovení: :1. Výtěžek likvidace musí býti vyplacen přímo oprávněnému; :2. prokázal-li by oprávněný před smíšeným soudem rozhodčím, ustanoveným v Oddílu VI Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, nebo před rozhodčím, jejž by jmenoval tento soud, že podmínky prodeje aneb opatření, jež učinila polská vláda mimo obecné zákonodárství, neprávem byly na újmu ceně, může soud neb rozhodčí přiznati oprávněnému přiměřenou náhradu, kterou polská vláda bude povinna zaplatiti. Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo zavdati podnět postoupení řečených území. =====Článek 93===== Polsko schvaluje a svoluje, aby byly do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými pojaty předpisy, jež tyto mocnosti budou pokládati za nutné k ochraně zájmů obyvatelů v Polsku, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím. Polsko je rovněž srozuměno s tím, aby byla pojata do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby byla obchodu ostatních států zabezpečena svoboda průvozu a nakládání, vyhovující zásadám slušnosti. ===Oddíl IX. - Východní Prusy.=== =====Článek 94===== V oblasti ležící mezi jižní hranicí území Východních Prus, jak jest určena v článku 28 Části II (Hranice Německa) této smlouvy, a mezi čarou níže popsanou, bude obyvatelstvo povoláno, aby hlasováním označilo stát, ke kterému si přeje býti připojeno: :západní a severní hranice území vládního okresu (Regierungsbezirk) olštýnského (Allenstein) až k jejímu styku s hranicí mezi kraji (Kreise) oleckým a wegoborským (Angerburg); odtud severní hranice kraje oleckého k jejímu styku se starou hranicí Východních Prus. =====Článek 95===== Nejdéle do čtrnácti dnů po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vzdálí se vojsko a úřady německé z výše popsané oblasti. Až do úplného vyklizení zdrží se jakýchkoli rekvisicí, ať peněžních či v naturáliích, a každého opatření, které by mohlo býti na újmu hmotným zájmům země. Jakmile vyprší lhůta výše označená, bude řečená oblast postavena pod správu mezinárodní komise složené ze čtyř členů, jmenovaných Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Tato komise bude míti obecnou plnou moc správní a zvláště bude pověřena úkolem, aby organisovala hlasování a aby učinila všechna opatření, která uzná za nutná k zabezpečení svobody, čistoty a tajnosti hlasování. Komise bude též zmocněna rozhodovati o všech otázkách, ke kterým může zavdati podnět provádění těchto předpisů. Komise učiní všechna opatření sloužící k tomu, aby byla podporována při výkonu svého úřadu pomocníky, jež si vybéře z místního obyvatelstva. Její rozhodnutí budou se díti většinou hlasů. Hlasovací právo bude přiznáno všem osobám bez rozdílu pohlaví, které vyhovějí těmto podmínkám: :a) osobám, kterým bude plných 20 let v době, kdy tato smlouva nabude působnosti; :b) osobám, které se narodily v oblasti podléhající plebiscitu aneb mají tam své bydliště neb obvyklý pobyt od doby, která bude určena komisí. Každý bude hlasovati v obci, v níž má bydliště, nebo v obci, v níž se narodil, nemá-li bydliště v řečené oblasti. Výsledek hlasování bude zjišťován po obcích (Gemeinden) podle většiny hlasů v každé z nich. Až se hlasování skončí, bude počet hlasů v každé obci komisí oznámen Čelným mocnostem spojeným a sdruženým spolu s podrobnou zprávou o postupu při hlasování a s návrhem čáry, která by měla býti přijata za hranici Východních Prus v této končině; při tom se bude přihlížeti k přání obyvatelstva, vyjádřenému hlasováním, i k poměrům zeměpisným a hospodářským jednotlivých míst. Čelné mocnosti spojené a sdružené určí poté hranici mezi Východními Prusy a Polskem v této končině. Jestliže čára hraniční určená Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými bude toho druhu, že vyloučí z Východních Prus některou část území vymezeného v článku 94, bude se vztahovati prohlášení Německa, že se vzdává svých práv ve prospěch Polska, tak jak jest obsaženo v hořejším článku 87, též na území takto vyloučené. Jakmile Čelné mocnosti spojené a sdružené určí hraniční čáru, notifikuje mezinárodní komise správním úřadům Východních Prus, že se jim jest znovu ujmouti správy území ležícího na sever od linie takto určené, což musí učiniti v měsíci po tomto oznámení a způsobem předepsaným komisí. V téže lhůtě a způsobem komisí předepsaným musí se vláda polská postarati o správu území ležícího na jih od určené čáry. Jakmile bude správa země takto zabezpečena na jedné straně úřady Východních Prus, na druhé polskými, skončí se plná moc komise. Náklady komise, jak za její úřadování tak za správu oblasti, půjdou na vrub místních důchodů; co jest nad to, ponesou Východní Prusy v poměru, který bude určen Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. =====Článek 96===== V oblasti obsahující kraje (Kreise) štumský (Stuhm) a suszský (Rosenberg) a část kraje malborského (Marienburg), která jest na východ od Nogatu, jakož i část kraje kwidzyňského (Marienwerder), která jest na východ od Visly, bude obyvatelstvo povoláno, aby hlasováním po jednotlivých obcích (Gemeinden) projevilo, zda si přeje, aby jednotlivé obce ležící na tomto území přináležely k Polsku či k Východním Prusům. =====Článek 97===== Nejdéle do čtrnácti dnů po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vzdálí se vojsko a úřady německé z oblasti popsané v článku 96; až do úplného vyklizení zdrží se jakýchkoli rekvisicí, ať peněžních či v naturáliích, a každého opatření, které by mohlo býti na újmu hmotným zájmům země. Jakmile vyprší lhůta výše označená, bude řečená oblast postavena pod správu mezinárodní komise složené z pěti členů, jmenovaných Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. Tato komise, provázená, bude-li toho třeba, potřebnými silami vojenskými, bude míti obecnou plnou moc správní a zvláště bude pověřena úkolem, aby organisovala hlasování a aby učinila všechna opatření, která uzná za nutná k zabezpečení svobody, čistoty a tajnosti hlasování. Přizpůsobí se, pokud jí to bude možno, ustanovením této smlouvy týkajícím se plebiscitu v oblasti olštýnské. Její rozhodnutí budou se díti většinou hlasů. Náklady komise, jak za její úřadování tak za správu oblasti jí podřízené, půjdou na vrub místních důchodů. Až se hlasování skončí, bude počet hlasů v každé obci komisí oznámen Čelným mocnostem spojeným a sdruženým spolu s podrobnou zprávou o postupu při hlasování a s návrhem čáry, která by měla býti přijata za hranici Východních Prus v této končině; při tom se bude přihlížeti k přání obyvatelstva, vyjádřenému hlasováním, i k poměrům zeměpisným a hospodářským jednotlivých míst. Čelné mocnosti spojené a sdružené určí hranici mezi Východními Prusy a Polskem v této končině tak, aby při nejmenším ponechaly Polsku pro celý úsek hranic jdoucí podél Visly plnou a neomezenou moc nad řekou, počítaje v to i její východní břeh na vzdálenost potřebnou pro její správu a melioraci. Německo se zavazuje, že nikdy nezřídí opevnění na žádné části řečeného území, která zůstane německá. Čelné mocnosti spojené a sdružené stanoví zároveň řád, který zabezpečí obyvatelstvu Východních Prus za slušných podmínek přístup k Visle a její používání, ať již pro ně samé, ať pro jejich zboží, či pro jejich lodi, a to způsobem, který by nejlépe hověl jejich zájmům. Určení hranice a řády nahoře uvedené budou závazné pro všechny zúčastněné strany. Jakmile bude správa země zabezpečena na jedné straně úřady Východních Prus, na druhé polskými, skončí se plná moc komise. =====Článek 98===== Německo a Polsko uzavrou v roce následujícím po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, úmluvu, jejížto předpisy, nastala-li by neshoda, budou stanoveny Radou Společnosti národů, k tomu konci, aby na jedné straně Německu byla zabezpečena plná a postačitelná možnost spojení železničního, telegrafního a telefonického mezi zbytkem Německa a Východními Prusy přes polské území, na druhé straně aby Polsku byla zabezpečena táž možnost pro jeho spojení se svobodným městem Gdaňskem přes německé území, které by se snad rozkládalo na pravém břehu Visly mezi Polskem a svobodným městem Gdaňskem. ===Oddíl X. - Klajpeda (Memel).=== =====Článek 99===== Německo se zříká ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv a právních titulů na území ležící mezi mořem Baltským, severovýchodní hranicí Východních Prus, jak jest popsána v článku 28 Části II (Hranice Německa) této smlouvy, a bývalými hranicemi mezi Německem a Ruskem. Německo se zavazuje, že uzná opatření, která učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené o těchto územích, jmenovitě pokud jde o státní příslušnost jejich obyvatel. ===Oddíl XI. - Svobodné město Gdaňsk.=== =====Článek 100===== Německo se zříká ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv a právních titulů na území pojatá v těchto hranicích: :od moře Baltského směrem k jihu až k styčnému bodu hlavních plavebních koryt Nogaty a Visly: ::hranice Vých.Pruska tak, jak jest popsána v čl. 28 Části II (Hranice Německa) této smlouvy; :odtud hlavním plavebním korytem Visly po vodě až k bodu ležícímu asi 6.5 km na sever od mostu ve Tčevu (Dirschau); :odtud směrem sev.-záp. až ke kotě 5, ležící 1.5 km na jihovýchod od kostela v Güttlandu: ::čára, která bude určena na místě samém; :odtud směrem západním až k výběžku, který tu tvoří kraj košcierský (Berent) 8.5 km na sev.-východ od Skarszew (Schöneck): ::čára, která bude určena na místě samém tak, aby šla mezi obcí Milobadž (Mühlbanz) na jihu a obcí Rebielcz (Rambeltsch) na severu; :odtud směrem západním hranice kraje košcierského až k výběžku, který tvoří 6 km na sev.-sev.-záp. od Skarszew; :odtud až k bodu ležícímu na střední linii Lakijského jezera: ::čára, která bude určena na místě samém, jdoucí na sever od Nového Wietce a Szaraparty (Neu-Fietz a Schatarpi) a na jih od Barenhütte a Laki; :odtud střední čarou Lakijského jezera až k jeho severnímu kraji; :odtud až k jižnímu kraji Polecinského jezera: ::čára, která bude určena na místě samém; :odtud střední čarou Polecinského jezera až k jeho severnímu konci; :odtud směrem sev.-východním a až k bodu ležícímu asi 1 km na jih od kostela v Kolébkách, kde železnice Gdaňsk-Wejherowo (Neustadt) protíná potok: ::čára,která bude určena na místě samém, jdoucí na jihovýchod od obcí Kamela, Skrzeszewo, Fidlin, Sulmin (Richthof), Maternia, Schäferei (Kamehlen, Krissau, Fidlin, Sulmin [Richthof], Mattern, Schäferei) a na sev.-záp. od obcí Nová Ves, Marszewy, Czapielsk, Górny Kielpin, Kielpinek (Neuendorf, Marschau, Czapielken, Hoch- a Klein-Kelpin), Pulvermühl, Renneberg, a měst Oliva a Sopoty; odtud tok řečeného potoka až k moři Baltskému. Hranice svrchu popsané jsou načrtnuty na německé mapě 1:100.000, připojené k této smlouvě pod č. 3. =====Článek 101===== Komise složená ze tří členů jmenovaných Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, z nich vrchní komisař jako předseda, z jednoho člena jmenovaného Německem a jednoho Polskem, bude ustavena ve čtrnácti dnech po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, aby stanovila na místě samém hraniční čáru území svrchu uvedeného, majíc pokud možno zřetel k trvajícím hranicím obecním. =====Článek 102===== Čelné mocnosti spojené a sdružené se zavazují, že ustaví město Gdaňsk a území vymezené čl. 100, jako svobodné město. Bude postaveno pod ochranu Společnosti národů. =====Článek 103===== Ústava svobodného města Gdaňska bude vypracována ve shodě s vrchním komisařem Společnosti národů zástupci svobodného města, náležitě zřízenými. Bude zaručena Společností národů. Vrchní komisař bude zároveň pověřen, aby rozhodoval v první instanci o všech sporech, které by vznikly mezi Polskem a svobodným městem z podnětu této smlouvy nebo dodatečných ujednání a dohod. Vrchní komisař bude sídliti v Gdaňsku. =====Článek 104===== Úmluva, jejíž znění se zavazují sjednati Čelné mocnosti spojené a sdružené a jež nabude působnosti zároveň s ustavením svobodného města Gdaňska, bude uzavřena mezi vládou polskou a řečeným městem o těchto bodech: :1. svobodné město Gdaňsk bude pojato do celních hranic Polska a bude postaráno o zřízení svobodné oblasti v přístavě; :2. zajistí se Polsku bez jakéhokoliv omezení svobodné užívání a používání vodních cest, doků, nádrží, nábřeží a jiných staveb na území svobodného města, nutných pro dovoz a vývoz Polska; :3. zajistí se Polsku dohled nad Vislou a celou železniční sítí svobodného města a správa Visly a této sítě, kromě tramvají a jiných drah, sloužících především potřebám svobodného města, jakož i dohled nad poštovními, telegrafními a telefonními spojeními mezi Polskem a přístavem gdaňským a správa jich; :4. zajistí se Polsku právo, vybudovati a zdokonaliti vodní cesty, doky, nádrže, nábřeží, železnice a jiná díla a prostředky komunikační svrchu uvedené a najímati nebo kupovati za vhodných podmínek půdu a jiná vlastnictví, nutná k tomuto účelu; :5. bude postaráno o to, aby se ve svobodném městě Gdaňsku nečinil rozdíl na újmu polských státních občanů a jiných osob původu nebo jazyka polského; :6. polské vládě se svěří řízení zahraničních věcí svobodného města Gdaňska, jakož i ochrana jeho státních občanů v cizině. =====Článek 105===== Ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, pozbudou příslušníci němečtí obývající v území popsaném v článku 100 ipso facto německého státního občanství a stanou se státními občany svobodného města Gdaňska. =====Článek 106===== Po dobu dvou let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou němečtí příslušníci, kterým je víc než 18 let a kteří jsou usazeni na území popsaném v čl. 100, míti volnost optovati pro státní občanství německé. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let. Osoby, které použily práva opce jim vyhrazeného, budou povinny do dvanácti měsíců přenésti své bydliště do Německa. Bude jim volno podržeti nemovité statky, které mají na území svobodného města Gdaňska. Budou směti odnésti svůj movitý majetek jakéhokoli druhu. Nebude na ně uvalen z tohoto důvodu žádný poplatek ani z vývozu ani z dovozu. =====Článek 107===== Všechen majetek náležející říši nebo státům německým a ležící na území svobodného města Gdaňska přejde na Čelné mocnosti spojené a sdružené a bude jimi postoupen svobodnému městu nebo státu polskému podle toho, jak uznají za spravedlivo rozhodnouti. =====Článek 108===== Podíl a druh finančních břemen Německa a Pruska, jež bude nésti svobodnému městu, bude stanoven podle článku 254 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Pozdější ujednání rozhodnou o všech otázkách, které by mohly vyplynouti z postoupení území uvedeného ve článku 100. ===Oddíl XII. - Šlesvik.=== =====Článek 109===== Hranice mezi Německem a Dánskem bude stanovena podle přání obyvatelstva. K tomu cíli obyvatelstvo sídlící na území bývalé říše německé, ležícím na sever od čáry vedoucí od východu k západu (vyznačené hnědou barvou na mapě č. 4, připojené k této smlouvě): :vycházející od moře Baltského asi 13 km na vých.-sev.-vých. od Flensburgu, :jdoucí směrem jihozápadním na jihovýchod od obcí Sygum, Ringsberg, Munkbrarup, Adelby, Tastrup, Jarplund, Oversee a na severozápad od obcí Langballigholz, Langballig, Bönstrup, Rüllschau, Weseby, Kleinwolstrup, Gross-Solt, :pak směrem západním na jih od Frörup a na sever od Wanderup, :pak směrem jihozápadním na jihovýchod od obcí Oxlund, Stieglund a Ostenau a na severozápad od vesnic na silnici Wanderup-Kollund, :dále směrem severozápadním na jihozápad od obcí Löwenstedt, Joldelund, Goldelund, a na severovýchod od Kolkerheide a Högel až k ohybu Soholmer Au asi 1 km na východ od Soholmu, kde se stýká s jižní hranicí kraje tondernského, :podél této hranice až k moři Severnímu, :dále na jih od ostrovů Föhr a Amrum a na sever od ostrovů Oland a Langeness, bude vyzváno, aby se vyjádřilo hlasováním, které se provede za těchto podmínek: :1. Jakmile tato smlouva nabude působnosti a ve lhůtě, která nesmí překročiti deseti dnů, musí německé vojsko a úřady (čítaje v to Oberpräsidenten, Regierungspräsidenten, Landräte, Amtsvorsteher, Oberbürgermeister) vykliditi oblast ležící na sever od čáry svrchu stanovené. :V téže lhůtě budou rozpuštěny rady dělníků a vojáků zřízené v této oblasti; jejich členové pocházející z jiných krajin a konající své funkce v den, kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo vystoupivší z nich po dni 1. března 1919, musí rovněž území vykliditi. :Uvedená oblast bude ihned podrobena pravomoci mezinárodní komise, složené z pěti členů, z nichž tři budou jmenováni Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými; vláda norská a vláda švédská budou požádány, aby vyslaly po jednom členu; kdyby toho neučinily, budou tito dva členové vybráni Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. :Komise, podporovaná po případě nutnou mocí brannou, bude míti obecnou plnou moc správní. Postará se zvláště bez odkladu o náhradu vyklizených německých úřadů, a bude-li třeba, dá sama rozkaz k evakuaci a provede náhradu takových místních úřadů, u kterých se ukáže toho potřeba. Učiní všechna opatření, která uzná za vhodná, aby zajistila svobodu, čistotu a tajnost hlasování. Vezme si k ruce německé a dánské poradce odborné, jež si zvolí z místního obyvatelstva. Její rozhodnutí se budou díti většinou hlasů. :Polovina výloh komise a útrat spojených s plebiscitem bude hrazena Německem. :2. Hlasovací právo bude dáno všem osobám bez rozdílu pohlaví, vyhovějí-li těmto podmínkám: ::a) Je-li jim víc než dvacet let v době,kdy tato smlouva nabude působnosti. ::b) Jsou-li narozeny v oblasti podléhající plebiscitu, nebo mají-li tam bydliště od doby před 1. lednem 1900; rovněž ti mohou hlasovati, kdo byli odtud vyhnáni německými úřady, aniž si tu zachovali své bydliště. :Každý bude hlasovati v obci, v které má své bydliště nebo do které přísluší. :Vojsku, důstojníkům, poddůstojníkům a vojákům německé armády, kteří pocházejí ze šlesvické oblasti podléhající plebiscitu, musí býti umožněno, aby se odebrali do místa, odkud pocházejí, a účastnili se tu hlasování. :3. V části vyklizeného území ohraničené na severu čarou vedoucí od východu k západu (vyznačenou červeně na mapě č. 4, připojené k této smlouvě): ::jdoucí na jih od ostrova Alsen a držící se střední linie fjordu Flensburského, opouštějící fjord v bodu ležícím asi 6 km na sever od Flensburgu a jdoucí proti proudu po toku potoka, který teče u Kupfermühle, až k bodu na sever od obce Niehuus, ::jdoucí na sever od Pattburgu a Ellundu a na jih od Fröslee a dospívající východní hranice kraje tondernského, v jejím styčném bodu s hranicí bývalých soudních krajů Slogs a Kjaer (Slogs Herred, Kjaer Herred), ::držící se této hranice až k Scheidebeku, ::jdoucí po proudu potoka Scheidebeku (Alte Au), dále Süder Au a Wied Au až k ohybu, který tato Au dělá k severu, asi 1.5 km na východ od Ruttebüll, ::směřující k záp.-sev.-západu, až dostihne Severního moře na sever od Sieltoftu, ::odtud jdoucí na sever od ostrova Syltu, :bude provedeno uvedené hlasování nejdéle do tří neděl po době, kdy německé vojsko a úřady opustí zemi. :O výsledku hlasování rozhodne většina hlasů v celé této části. Tento výsledek oznámí komise ihned Čelným mocnostem spojeným a sdruženým a prohlásí jej. :Vyzní-li hlasování ve prospěch opětného vtělení tohoto území do království dánského, může vláda dánská po dohodě s komisí ihned po tomto prohlášení dáti je obsaditi svými vojenskými a správními úřady. :4. V části vyklizeného území ležící na jih od části předchozí a na sever od čáry, která, vycházejíc z moře Baltského 13 km od Flensburgu, se končí severně od ostrovů Oland a Langeness, bude provedeno hlasování nejdéle do pěti neděl po plebiscitu vykonaném v první části. :Výsledek hlasování bude tam zjištěn po obcích, podle většiny hlasů v každé obci. =====Článek 110===== Dříve než budou přesně vytyčeny na místě samém, budou hranice stanoveny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými podle návrhu mezinárodní komise, spočívajícího na výsledku hlasování a majícího zřetel na zvláštní zeměpisné a hospodářské podmínky jednotlivých osad. Od té chvíle může vláda dánská dáti obsaditi toto území svými občanskými a vojenskými úřady a vláda německá může opět dosaditi až k uvedené hranici civilní a vojenské úřady německé, které odvolala. Německo prohlašuje, že se zříká definitivně ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech výsostných práv na šlesvická území ležící na sever od pohraniční čáry stanovené jak svrchu řečeno; Čelné mocnosti spojené a sdružené odevzdají jmenovaná území Dánsku. =====Článek 111===== Komise, složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden Dánskem a jeden Německem, ustaví se do čtrnácti dnů ode dne konečného výsledku hlasování, aby vytyčila na místě samém pohraniční čáru. Její rozhodnutí budou se díti většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany. =====Článek 112===== Všichni obyvatelé území navrátivšího se k Dánsku nabudou ipso facto státního občanství dánského, ztratíce státní občanství německé. Avšak osoby, které se usadily na tomto území po 1. říjnu 1918, mohou nabýti dánského státního občanství jen se svolením vlády dánské. =====Článek 113===== Ve lhůtě dvou let ode dne, kdy suverenita nad celkem nebo částí území podléhajícího plebiscitu přešla opět na Dánsko, bude každá osoba, které je víc než 18 let, narozená na území navrátivším se k Dánsku, nemající bydliště v této krajině a mající státní občanství německé, míti volnost optovati pro Dánsko. Každá osoba, které je víc než 18 let, mající bydliště na území navráceném Dánsku, bude míti volnost optovati pro Německo. Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů opci jejich dětí, kterým ještě není osmnáct let. Osoby, které použily práva opce svrchu jim vyhrazeného, budou povinny do dvanácti měsíců přenésti své bydliště do státu, pro který optovaly. Bude jim volno podržeti nemovité statky, které mají na území druhého státu, kde měli bydliště před opcí. Budou směti odnésti svůj movitý majetek jakéhokoli druhu. Nebude na ně uvalen z toho důvodu žádný poplatek ani z vývozu ani z dovozu. =====Článek 114===== Podíl a druh finančních a jiných břemen Německa a Pruska, jež bude nésti Dánsku, budou stanoveny podle článku 254 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Zvláštními úmluvami rozhodnou se všechny ostatní otázky vyplývající z vrácení celku nebo části území, jichž se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864. ===Oddíl XIII. - Helgoland.=== =====Článek 115===== Opevnění, vojenská zařízení a přístavy ostrovů Helgolandu a Düne jest zrušiti pod dohledem Čelných vlád spojených péčí a nákladem vlády německé ve lhůtě, jež bude stanovena řečenými vládami. Slovem "přístavy" jest rozuměti severovýchodní molo, západní hráz, vnější a vnitřní vlnolam, území těmito vlnolamy na moři vydobyté, jakož i všechna díla, opevnění a konstrukce rázu námořního neb vojenského, dokončená nebo zřizovaná mezi přímkami spojujícími tyto body vyznačené na mapě č. 126 britské admirality ze dne 19. dubna 1918: :a) 54 stupňů 10minut 49'' sev.šířky; 7stupňů 53 minut 39'' vých.délky; :b) 54 stupňů 10minut 35'' sev.šířky; 7stupňů 54 minut18'' vých.délky; :c) 54 stupňů 10minut 14'' sev.šířky; 7stupňů 54 minut00'' vých.délky; :d) 54 stupňů 10minut 17'' sev.šířky; 7stupňů 53 minut37'' vých.délky; :e) 54 stupňů 10minut 44'' sev.šířky; 7stupňů 53 minut 26'' vých.délky. Německo nesmí znovu zříditi ani tato opevnění, ani tato zařízení vojenská, ani tyto přístavy, ani jakékoliv dílo obdobné. ===Oddíl XIV. - Rusko a Ruské státy.=== =====Článek 116===== Německo uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a nezměnitelnou nezávislost všech území, jež byla částí bývalé říše ruské dne 1. srpna 1914. Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článcích 259 a 292 Části IX (Klausule finanční) a X (Klausule hospodářské) této smlouvy uznává Německo definitivně zrušení smluv brestlitovských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které uzavřelo s maximalistickou vládou v Rusku. Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazují Rusku právo, aby dostalo od Německa veškeré restituce a náhrady zakládající se na zásadách této smlouvy. =====Článek 117===== Německo se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se ustavily nebo ustaví na celém území bývalé říše ruské, jaká byla 1. srpna 1914, nebo na jeho částech, a uznati hranice těchto států, jak budou takovým způsobem určeny. ==Část IV. - Práva a zájmy německé mimo Německo.== =====Článek 118===== Mimo své hranice v Evropě, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Německo všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad na územích nebo stran území, která náležejí jemu nebo jeho spojencům, jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z jakéhokoli důvodu náležely vůči mocnostem spojeným a sdruženým. Německo se zavazuje již od nynějška uznati a schváliti opatření, jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky předchozího ustanovení. Zejména prohlašuje Německo, že schvaluje ustanovení následujících článků, týkajících se některých zvláštních předmětů. ===Oddíl I. - Německé osady.=== =====Článek 119===== Německo se vzdává ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na své državy zámořské. =====Článek 120===== Veškerá práva k věcem movitým i nemovitým, náležející v těchto územích říši německé nebo kterémukoli státu německému, přejdou na vládu vykonávající právní moc nad těmito územími za podmínek určených v článku 257 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy. Spory o povaze práv těchto vzniklé rozsuzovány budou s konečnou platností místními soudy. =====Článek 121===== Ustanovení Oddílů I a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy budou platiti, pokud jde o tato území, ať jest jakákoli forma vlády přijatá pro tato území. =====Článek 122===== Vláda vykonávající právní moc nad těmito územími bude moci učiniti opatření, která bude pokládati za nutná, pokud jde o návrat německých příslušníků, kteří tam jsou, do vlasti, a pokud jde o podmínky, za nichž němečtí poddaní evropského původu dostanou nebo nedostanou povolení, aby tam bydlili, nabývali majetku, provozovali obchody nebo živnosti. =====Článek 123===== Ustanovení článku 260 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy bude použito na úmluvy uzavřené s německými příslušníky o provádění veřejných prací nebo těžení z nich v německých zámořských državách, jakož i na další koncese neb obchody uzavřené s těmito příslušníky na základě těchto úmluv. =====Článek 124===== Německo béře na sebe náhradu škod, které utrpěli francouzští příslušníci v osadě Kamerunu nebo v pohraničním pásmu činy vojenských neb občanských úřadů německých nebo německých soukromníků v období od 1. ledna 1900 do 1. srpna 1914 podle ocenění, které bude předloženo vládou francouzskou a schváleno komisí reparační. =====Článek 125===== Německo se vzdává všech práv vyplývajících z úmluv a ujednání uzavřených s Francií dne 4. listopadu 1911 a 28. září 1912 o rovníkové Africe: Zavazuje se, že podle ocenění, které bude předloženo vládou francouzskou a schváleno komisí reparační, zaplatí této vládě všecky kauce, otevřené účty, zálohy atd. zřízené na základě těchto smluv ve prospěch Německa. =====Článek 126===== Německo se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo některými z nich s kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi nebo s lihovinami, jakož i o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je doplnily nebo změnily. =====Článek 127===== Domorodci sídlící v někdejších německých državách zámořských budou míti právo na diplomatickou ochranu vlády, která bude vykonávati pravomoc na těchto územích. ===Oddíl II. - Čína.=== =====Článek 128===== Německo se vzdává ve prospěch Číny veškerých výsad a výhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy, noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. března 1917. =====Článek 129===== Od doby, kdy nabude tato úmluva působnosti, budou se Vysoké smluvní strany říditi, pokud se jich týče: :1. ujednáním ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech, :2. ujednáním ze dne 27. září 1905, týkajícím se Whang-Poo, a prozatímným doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912. Čína však nebude již povinna poskytovati Německu výhody nebo výsady, jež mu povolila v těchto ujednáních. =====Článek 130===== S výhradou ustanovení Oddílu VIII této Části postupuje Německo Číně všecky své budovy, nábřeží, přístaviště, kasárny, opevnění, zbraně, válečné střelivo, lodi všeho druhu, zřízení bezdrátové telegrafie a jiný veřejný majetek náležející vládě německé, pokud leží nebo by mohl býti v německém koncedovaném území v Tien-Cinu a v Han-Keu nebo v jiných částech území čínského. Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární sídla neb úřadovny nejsou zahrnuty do tohoto postupu. Mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby disponovala německým veřejným nebo soukromým majetkem v Pekinu v tak zvané čtvrti legací bez souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne 7. září 1901. =====Článek 131===== Německo se zavazuje vrátiti Číně ve lhůtě dvanácti měsíců od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré hvězdářské přístroje, které jeho vojsko odvezlo z Číny v letech 1900-1901. Rovněž tak se zavazuje zaplatiti veškeré výlohy, které by mohly vzniknouti prováděním tohoto navrácení, počítaje v to výlohy demontování, balení, dopravy, opětného postavení v Pekinu a krytí pojistného. =====Článek 132===== Německo souhlasí se zrušením ujednání, jichž dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba německých koncesí v Han-Keu a v Tien-Cinu. Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad těmito územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodnímu bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá nynější držba koncesí, nedotkne se vlastnických práv příslušníků mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto koncedovaných územích. =====Článek 133===== Německo se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli vládě spojené nebo sdružené z důvodu internování německých příslušníků v Číně nebo jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává všech nároků z důvodu zabavení německých lodí v Číně, likvidace, sekvestrace, dispozice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových účastenství německých v této zemi od 14. srpna 1917. Toto ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. =====Článek 134===== Německo se vzdává ve prospěch vlády Jeho britského Veličenstva státních statků německých v britském koncedovaném území Shameen v Kantonu. Ve společný prospěch vlády francouzské a čínské vzdává se vlastnictví německé školy na koncedovaném francouzském území v Šanchaji. ===Oddíl III. - Siam.=== =====Článek 135===== Německo uznává, že ode dne 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem, dále veškerá práva, právní tituly a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu. =====Článek 136===== Veškeré jmění a majetek německé říše nebo německých států v Siamu, mimo stavby používané za sídla nebo úřadovny diplomatické nebo konsulární, ipso facto připadají vládě siamské bez jakékoli náhrady. Se soukromým jměním, majetkem a právy německých příslušníků v Siamu bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. =====Článek 137===== Německo se vzdává veškerých nároků jak jménem svým, tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské, pokud jde o zabrání německých lodí, likvidaci německého majetku nebo internování německých příslušníků v Siamu. Toto ustanovení se nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. ===Oddíl IV. - Liberia.=== =====Článek 138===== Německo se vzdává veškerých práv a výsad vyplývajících z dohod z roku 1911 a 1912 o Liberii, a zejména práva, aby jmenovalo v Liberii německého výběrčího cel. Prohlašuje dále, že se vzdává každého nároku, jakkoliv se zúčastniti při opatřeních, která by snad byla učiněna ke znovuzřízení Liberie. =====Článek 139===== Německo uznává od 4. srpna 1917 veškeré smlouvy a dohody s Liberií za neplatné. =====Článek 140===== Jmění, práva a zájmová účastenství náležející v Liberii Němcům budou upravena podle Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. ===Oddíl V. - Marokko.=== =====Článek 141===== Německo se vzdává veškerých práv, právních titulů nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání, které uzavřelo s říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 3. srpna 1914. Německo nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku. =====Článek 142===== Německo prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízení francouzského protektorátu nad Marokkem, jím uznaného, a vzdává se platnosti kapitulací v Marokku. Toto vzdání platí od 3. srpna 1914. =====Článek 143===== Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky o usazování německých příslušníků v Marokku. Bude se míti za to, že němečtí chráněnci, poplatníci a zemědělští družstevníci od 3. srpna 1914 přestali požívati výsad spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému. =====Článek 144===== Veškeré jmění a majetek říše německé a německých států v říši šerifské ipso facto přejdou na Maghzen bez jakékoli náhrady. V této příčině se bude míti za to, že statky německé říše a německých států zahrnují veškeré vlastnictví koruny, říše, německých států, jakož i soukromé vlastnictví bývalého císaře německého a ostatních panovnických osob. S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v říši šerifské příslušníkům německým bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. Horní práva, která by byla přiznána německým příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, budou odhadnuta v penězích; o odhad bude požádán rozhodčí. Tato práva stihne pak osud majetku, který náleží v Marokku německým příslušníkům. =====Článek 145===== Německá vláda zabezpečí převod akcií, které představují účast Německa v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda francouzská. Hodnota těchto akcií, určená reparační komisí, bude zaplacena této komisi a odečtena ku prospěchu Německa z peněz dlužných za reparace. Bude věcí vlády německé, aby odškodnila v této příčině své příslušníky. Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež snad udělali němečtí poddaní u státní banky marocké. =====Článek 146===== S marockým zbožím bude při dovozu do Německa nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském. ===Oddíl VI. - Egypt.=== =====Článek 147===== Německo prohlašuje, že uznává protektorát vyhlášený nad Egyptem Velikou Britannií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává platnosti kapitulací v Egyptě. Toto vzdání platí od 4. srpna 1914. =====Článek 148===== Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání uzavřené Německem a Egyptem jsou pokládány za zrušeny od 4. srpna 1914. Německo nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velikou Britannií a ostatními mocnostmi o Egyptě. =====Článek 149===== Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, kterým zavedeny budou soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad německými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými. =====Článek 150===== Vláda egyptská bude míti úplnou volnost jednání při úpravě právního postavení a podmínek usazování německých příslušníků v Egyptě. =====Článek 151===== Německo dává své svolení, aby byl zrušen nebo změněn podle přání vlády egyptské dekret vydaný Jeho Výsostí chedivem dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský. =====Článek 152===== Německo svoluje, pokud o ně jde, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi smlouvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským. Vzdává se veškeré účasti v egyptské radě zdravotnické, námořní a karanténní a svoluje, pokud o ně jde, aby oprávnění této rady byla přenesena na úřady egyptské. =====Článek 153===== Veškeré statky a majetek německé říše a států německých v Egyptě přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoli náhrady. V tomto směru se bude míti za to, že statky a majetek německé říše a států zahrnují veškerý majetek koruny, říše a států německých, jakož i soukromý majetek bývalého císaře německého a ostatních osob panovnických. S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v Egyptě příslušníkům německým bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. =====Článek 154===== Při dovozu do Německa bude nakládáno se zbožím egyptským jako se zbožím britským. ===Oddíl VII. - Turecko a Bulharsko.=== =====Článek 155===== Německo se zavazuje uznati a schváliti všecky úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech nebo výsadách, na něž by Německo nebo němečtí příslušníci mohli činiti nárok v Turecku a v Bulharsku a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy. ===Oddíl VIII. - Šantun.=== =====Článek 156===== Německo se vzdává ve prospěch Japonska veškerých svých práv, právních titulů a výsad týkajících se zejména území Kiau-Čou, železnic, dolů a podmořských kabelů, jichž nabylo smlouvou, kterou uzavřelo s Čínou dne 6. března 1898, a jakýmikoli jinými akty týkajícími se provincie Šantun. Veškerá německá práva na železnici ze Cin-tau do Cin-anfu i s jejími odbočkami a veškerým příslušenstvím všeho druhu: nádražími, skladišti, zařízením pevným i obíhajícím, doly, závody a provozovacím materiálem důlním, jsou a zůstanou majetkem Japonska se všemi právy a výsadami k nim se pojícími. Podmořské kabely německého státu ze Cin-tau do Šanchaje a z Cin-tau do Čefu se všemi právy, výsadami a vlastnictvími s nimi spojenými rovněž zůstanou majetkem Japonska bez jakéhokoli břemene. =====Článek 157===== Práva k věcem movitým i nemovitým, která má stát německý v území Kiau-Čou, jakož i všechna práva, jež by mohl uplatňovati z důvodu vykonaných prací neb zlepšení neb nákladů, jím přímo neb nepřímo vynaložených a území se dotýkajících, jsou a zůstanou majetkem Japonska bez jakýchkoli břemen. =====Článek 158===== Do tří měsíců po tom, kdy nabude tato smlouva působnosti, odevzdá Německo Japonsku veškeré archivy, knihy, plány, právní listiny a doklady všeho druhu týkající se občanské, vojenské, finanční, soudní nebo jiné správy území Kiau-Čou, ať jsou kdekoli. V téže lhůtě oznámí Německo Japonsku veškeré smlouvy, úpravy nebo ujednání týkající se práv, právních titulů nebo výsad uvedených ve dvou předcházejících článcích. ==Část V. - Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké.== Aby bylo umožněno připraviti obecné omezení zbrojení u všech národů, zavazuje se Německo dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a vzduchoplaveckých takto stanovených: ===Oddíl I. - Klausule vojenské.=== ====Hlava první. - Početný stav a rozčlenění německé armády.==== =====Článek 159===== Vojenské síly německé budou demobilisovány a omezeny, jak níže jest ustanoveno. =====Článek 160===== 1. Počínajíc nejpozději 31. březnem 1920 nesmí německá armáda obsahovati více než sedm divisí pěchoty a tři divise jízdy. Od té chvíle nesmí celkový početný stav armády států, jež tvoří Německo, překročiti sto tisíc mužů, důstojníky a doplňovací tělesa v to počítajíc, a armáda bude určena výhradně k udržování pořádku v zemi a k pohraniční stráži. Celkový počet důstojnictva, počítajíc v to i příslušníky štábů, ať jsou jakéhokoli složení, nesmí překročiti čtyři tisíce. 2. Divise a štáby armádních sborů budou složeny podle údajů tabulky č. 1, připojené k tomuto oddílu. Počet a početný stav jednotek pěchoty, dělostřelectva, ženijních a technických vojsk, jak jest vytčen ve jmenované tabulce, udává nejvyšší mez, která nesmí býti překročena. Vlastní náhradní těleso smějí míti tyto jednotky: *pluk pěchoty, *pluk jízdy, *pluk polního dělostřelectva, *prapor zákopníků. 3. Divise nesmějí býti sloučeny ve více než dva štáby armádních sborů. Zakázáno jest udržovati nebo zřizovati vojska jinak seskupená anebo jiné orgány pro velení nebo pro přípravu k válce. Německý velký generální štáb a všechny jiné podobné formace budou rozpuštěny a nesmějí býti znovu zřízeny v žádné formě. Důstojnický a důstojníkům na roveň postavený personál ministerstev války v různých státech Německa, jakož i u přičleněných správních úřadů nesmí býti větší než tři sta důstojníků, kteří se započítají do maximálního početného stavu čtyř tisíc, jak je stanoven v tomto článku pod 1, odstavec 3. =====Článek 161===== Správní úřady vojenské, jejichž personál je občanský a není započten do stavu vymezeného předcházejícími předpisy, budou míti personál zmenšený v každé skupině na desetinu toho, co bylo určeno v rozpočtu na rok 1913. =====Článek 162===== Počet zřízenců a úředníků ve státech Německa, jako jsou celníci, lesníci, hlídači pobřeží, nepřekročí počet zřízenců a úředníků, kteří konali tuto službu v r. 1913. Počet četníků a zřízenců neb úředníků okresních nebo obecních stráží bezpečnostních smí býti rozmnožován jen v poměru odpovídajícím přírůstku obyvatelstva od r. 1913 v okresích a obcích, v jejichž službách jsou. Zřízenci a úředníci nesmějí býti svoláváni k tomu, aby se zúčastnili nějakého vojenského výcviku. =====Článek 163===== Omezení vojenské moci německé, smluvené v článku 160, bude lze provésti postupně tímto způsobem: Do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, musí býti celkový početný stav snížen na 200.000 mužů a počet jednotek nesmí přesahovati dvojnásobný počet toho, co je stanoveno v článku 160. Po uplynutí tohoto a na konci každého následujícího tříměsíčního období ustanoví konference vojenských znalců Čelných mocností spojených a sdružených pro následující tříměsíční období snižování, které třeba prováděti tím způsobem, aby nejpozději dne 31. března 1920 celkový početný stav německého vojska nepřesahoval maxima 100.000 mužů, uvedeného v článku 160. Toto postupné snižování musí udržovati mezi počtem mužů a důstojníků a mezi počtem jednotek jednotlivých druhů zbraní týž poměr, jaký je stanoven ve jmenovaném článku. ====Hlava druhá. - Výzbroj, střelivo a materiál.==== =====Článek 164===== Až do doby, kdy bude možno připustiti Německo za člena Společnosti národů, nesmí míti německá armáda výzbroj, která by převyšovala číslice stanovené v tabulce č. 2, připojené k tomuto oddílu, vyjímajíc fakultativní doplněk, který bude moci dosáhnouti u střelných zbraní nejvýše pětadvacetiny a u děl padesátiny; doplněk tento bude určen výhradně pro případ nutných náhrad. Německo prohlašuje, že se již nyní zavazuje pro dobu, kdy bude připuštěno za člena Společnosti národů, že výzbroj stanovená ve jmenované tabulce nebude překročena a že podléhá modifikacím Rady Společnosti, a zavazuje se, že bude přesně zachovávati její rozhodnutí v tomto směru. =====Článek 165===== Nejvyšší počet děl, kulometů, minometů a pušek, jakož i zásoba střeliva a výstroje, kteréž bude Německu dovoleno udržovati v období mezi dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, a dnem 31. března 1920, uvedeným v článku 160, bude k dovoleným zásobám maximálním, jež stanoví tabulka č. 3, připojená k tomuto oddílu, ve stejném poměru, v jakém bude síla německé armády průběhem snižování určeného v článku 163 k nejvyšší přípustné síle dovolené v článku 160. =====Článek 166===== Dnem 31. března 1920 nesmí zásoba střeliva, jež armáda německá bude směti míti po ruce, přesahovati číslice stanovené v tabulce č. 3, připojené k tomuto oddílu. V téže lhůtě musí vláda německá uložiti tyto zásoby na místech, jež oznámí vládám Čelných mocností spojených a sdružených. Jest jí zakázáno zakládati jinou zásobu, skladiště neb zálohu střeliva. =====Článek 167===== Vláda německá musí neprodleně oznámiti vládám Čelných mocností spojených a sdružených počet a ráže děl, která budou v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, výzbrojí opevnění, tvrzí a pevností ať pozemních, ať námořních, jež podržeti bude Německu dovoleno. Tento počet a tyto ráže budou maximem, které nesmí býti překročeno. Maximální výbava těchto děl střelivem bude do dvou měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, jednotně snížena a na dále udržována na patnácti stech ran pro každý kus ráže 10.5 cm a menší, a na pět set ran pro každý kus ráže větší. =====Článek 168===== Zbraně, střelivo a válečný materiál jakéhokoli druhu smějí se vyráběti jen v dílnách a továrnách, jejichž sídlo bude oznámeno a k schválení předloženo vládám Čelných mocností spojených a sdružených, kteréžto si vyhrazují právo omeziti počet těchto dílen a továren. Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou zrušeny všechny ostatní závody, jejichž účelem je výroba, příprava, ukládání neb studium zbraní, střeliva neb jakéhokoli válečného materiálu. Totéž se stane se všemi zbrojnicemi vyjímaje ty, které budou skladišti dovolené zásoby střeliva. V téže lhůtě bude propuštěn personál těchto zbrojnic. =====Článek 169===== Do dvou měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, musí býti německé zbraně, střelivo a materiál válečný, počítajíc v to jakýkoliv obranný materiál proti vzducholodím, pokud se nalézá v Německu a převyšuje povolené množství, odveden vládám Čelných mocností spojených a sdružených, aby vše to bylo zničeno anebo učiněno neupotřebitelným. Totéž se stane se všemi druhy nářadí určeného k válečné výrobě vyjímaje to, co bude uznáno za nezbytné k výzbroji a výstroji povolené vojenským silám německým. Toto odvádění se bude díti v těch místech německého území, která určí jmenované vlády. V téže lhůtě budou odvedeny zbraně, střelivo a válečný materiál pocházející z ciziny, obranný materiál proti vzducholodím v to počítajíc, ať jsou v jakémkoli stavu, jmenovaným vládám, jež ustanoví, jak s nimi naložiti. Zbraně, střelivo a materiál, které po postupném ztenčení vojenských sil německých budou přesahovati množství povolená v tabulkách č. 2 a 3, připojených k tomuto oddílu, musí se vydati tak, jak shora řečeno, a ve lhůtách, které určí konference vojenských znalců, o nichž se mluví v článku 163. =====Článek 170===== Dovážeti do Německa zbraně, střelivo a válečný materiál jakéhokoli druhu jest výslovně zapověděno. Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a válečného materiálu jakéhokoli druhu určených pro cizí země. =====Článek 171===== Ježto je zakázáno užívati dusivých, otravných a podobných plynů, jakož i všech takových kapalin, látek a prostředků, jest v Německu přísně zapověděno je vyráběti a tam dovážeti. Totéž platí o materiálu zvlášť určeném k výrobě, uchovávání nebo používání jmenovaných výrobků nebo prostředků. Rovněž se zakazuje Německu vyráběti i dovážeti obrněné vozy, tanky a všechny jiné podobné stroje, jež mohou sloužiti válečným účelům. =====Článek 172===== Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, oznámí vláda německá vládám Čelných mocností spojených a sdružených složení a způsob výroby všech výbušin, jedovatých látek a jiných preparátů chemických, jichž během války užívala anebo jež připravovala, aby jich užila takovým způsobem. ====Hlava třetí. - Doplňování a výcvik vojska.==== =====Článek 173===== Obecná povinnost vojenská bude v Německu zrušena. Německá armáda smí býti příště sestavována a doplňována jenom dobrovolným vstupem. =====Článek 174===== Poddůstojníci a vojáci musí býti zavázáni k službě na dvanáct let za sebou jdoucích. Poměrný počet mužů opouštějících službu z jakékoli příčiny před uplynutím doby závazku nesmí překročiti za rok pět procent celkového početného stavu stanoveného touto smlouvou (čl. 160, 1, odstavec 2). =====Článek 175===== Důstojníci, kteří setrvají v armádě, budou se musiti zavázati, že v ní budou sloužiti nejméně do pětačtyřiceti let. Důstojníci nově jmenovaní musí se zavázati, že budou sloužiti činně nejméně pětadvacet let za sebou jdoucích. Důstojníci, kteří dříve náleželi k jakýmkoli armádním formacím a nebudou ponecháni v jednotkách, jejichž zachování je dovoleno, nesmějí se zúčastniti nijakého výcviku vojenského, teoretického ani praktického, a nebudou povinni vůbec žádnou vojenskou povinností. Poměrný počet důstojníků opouštějících službu z jakékoli příčiny před uplynutím doby závazku nesmí překročiti za rok pět procent celkového početného stavu stanoveného touto smlouvou (čl. 160, 1, odst. 3). =====Článek 176===== Po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude v Německu jenom takový počet škol vojenských, kolik jich bude nezbytně potřebí k výchově důstojnictva dovolených jednotek. Tyto školy budou určeny výlučně k výchově dorostu důstojnického určité zbraně, i připadá jedna na každý druh zbraně. Počet žáků připuštěných k návštěvě jmenovaných škol bude v přesném poměru k uprázdněným místům ve sborech důstojnických. Žáci a sbory budou se započítávati do početného stavu stanoveného touto smlouvou (článek 160, 1, odst. 2 a 3). Budou tedy v době shora ustanovené v Německu zrušeny všecky válečné akademie a podobné instituce, jakož i různé školy vojenské pro důstojníky, důstojnické aspiranty, kadety, poddůstojníky nebo poddůstojnické aspiranty, vyjímaje ty, jež byly shora uvedeny. =====Článek 177===== Vyučovací ústavy, university, spolky vysloužilců, spolky střelecké, sportovní nebo turistické a vůbec spolky jakéhokoli druhu, ať jest věk jejich členů jakýkoli, nesmějí se zabývati žádnou otázkou vojenskou. Bude jim zejména zakázáno vyučovati nebo cvičiti nebo dáti vyučovati a cvičiti svoje členstvo v dovednostech vojenských a v užívání zbraní. Tyto spolky, sdružení, vyučovací ústavy a university nesmějí míti nijaké spojení s ministerstvy války ani s jiným úřadem vojenským. =====Článek 178===== Zakázána jsou všecka opatření mobilisační nebo směřující k mobilisaci. Vojsková tělesa, pomocné služby ani štáby nesmějí míti v žádném případě doplňovacích kádrů. =====Článek 179===== Jakmile nabude tato smlouva působnosti, zavazuje se Německo, že neověří v žádné cizí zemi nijaké misse vojenské, námořní nebo vzduchoplavecké, ani ji nevyšle ani ji nenechá odejíti; kromě toho že učiní přiměřená opatření, aby zabránilo německým státním příslušníkům opouštěti svou zemi za tím účelem, aby se dávali zařaďovati do armády, loďstva nebo vzduchoplavecké služby nějaké cizí mocnosti, nebo se k ní přičleňovati proto, aby jí pomáhali ve vojenském výcviku anebo vůbec aby přispívali k vojenskému, námořnímu nebo vzduchoplaveckému vyučování v cizí zemi. Mocnosti spojené a sdružené jsou, pokud se jich týče, za jedno v tom, že ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, nesmějí zařaďovati do svých armád, loďstev neb sil vzduchoplaveckých, ani k nim přičleňovati státních příslušníků německých, kteří by pomáhali při vojenském výcviku, a že vůbec nebudou užívati příslušníků německé národnosti jako instruktorů vojenských, námořních nebo vzduchoplaveckých. Tento předpis se však nedotýká nikterak práva Francie, přijímati vojáky do cizinecké legie ve smyslu vojenských zákonů a předpisů francouzských. ====Hlava čtvrtá. - Opevnění.==== =====Článek 180===== Všecka opevnění, tvrze a pevnosti pozemní, jež leží na německém území na západ od čáry vedené 50 kilometrů na východ od Rýna, budou odzbrojeny a rozbořeny. Za dva měsíce ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, musí opevnění, tvrze a pevnosti pozemní, jež jsou umístěny na území neobsazeném vojsky spojeneckými a sdruženými, býti odzbrojeny, a v další lhůtě čtyřměsíční musí býti rozbořeny. Ty, které jsou v území obsazeném vojsky spojeneckými, budou odzbrojeny a rozbořeny ve lhůtách, jež budou stanoveny vrchním velitelstvím spojeneckým. V území uvedeném v prvním odstavci tohoto článku zakázáno je stavěti jakékoli nové opevnění, ať je jakýkoli jeho ráz neb důležitost. Opevňovací systém na jižních a východních hranicích Německa zůstane zachován v dosavadním stavu. [TABULKY] ===Oddíl II. - Klausule námořní.=== =====Článek 181===== Po uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí síly německého válečného loďstva, pokud se týče vyzbrojených lodí býti větší než: *6 obrněnců typu Deutschland neb Lothringen, *6 lehkých křižníků, *12 torpedoborců, *12 torpedových lodic, *anebo stejný počet lodí, jež byly vystavěny ve smyslu článku 190 jako náhradní lodi. Nesmějí obsahovati žádnou loď ponornou. Veškery ostatní válečné lodi musí, leda že by bylo touto smlouvou ustanoveno jinak, býti zařaděny v zálohu anebo přizpůsobeny obchodním účelům. =====Článek 182===== Než se ukončí vyčištění vodstva předepsané v článku 193, musí Německo udržovati ve vyzbrojeném stavu takový počet lodí k vyčištění vodstva, jaký bude stanoven vládami Čelných mocností spojených a sdružených. =====Článek 183===== Po uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmí úhrnný početný stav mužstva, přináležejícího k německému námořnictvu válečnému a přiděleného buď k posádkám lodním nebo k ochraně pobřeží, k obsluze semaforů neb i ke správním a jiným službám na pevnině, býti větší než patnáct tisíc mužů, počítajíc v to důstojníky a personál všech hodností a všech druhů služby. Úhrnný početný stav důstojníků i lodních důstojníků nesmí býti větší než tisíc pět set. Ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude personál přesahující tato čísla demobilisován. Žádná námořní neb vojenská formace ani žádné záložní těleso nesmí býti zřízeno v Německu pro služby námořnické nad početný stav shora stanovený. =====Článek 184===== Ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, přestávají býti majetkem Německa veškerá válečná povrchová plavidla německá, která jsou mimo německé přístavy. Německo se vzdává veškerých práv na tyto lodi. Lodi, které podle ustanovení příměří ze dne 11. listopadu 1918 nyní jsou internovány v přístavech spojených a sdružených mocností, prohlašují se za odevzdané s konečnou platností. Lodi, které jsou nyní internovány v neutrálních přístavech, vydají se tam vládám Čelných mocností spojených a sdružených. Jakmile tato smlouva nabude působnosti, musí německá vláda zaslati neutrálním mocnostem oznámení tohoto smyslu. =====Článek 185===== Ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, německé válečné lodi povrchové níže vypočtené budou vládám Čelných mocností spojených a sdružených vydány ve spojeneckých přístavech, které těmito mocnostmi budou označeny. Lodi ty budou ve stavu odzbrojeném, jak určeno v článku XXIII příměří ze dne 11. listopadu 1918. Nicméně musí míti na palubě veškeré své dělostřelectvo. Obrněnci: *Oldenburg, *Posen, *Thüringen, *Westfalen, *Ostfriesland, *Rheinland, *Helgoland, *Nassau. Lehké křižníky: *Stettin, *Stralsund, *Danzig, *Augsburg, *München, *Kolberg, *Lübeck, *Stuttgart. Kromě toho: dvaačtyřicet nejnovějších torpedoborců a padesát nejnovějších torpedových lodic, které budou označeny vládami Čelných mocností spojených a sdružených. =====Článek 186===== Jakmile tato smlouva nabude působnosti, musí německá vláda dáti rozebrati za dohledu Čelných mocností spojených a sdružených veškeré německé povrchové válečné lodi, které jsou ve stavbě. =====Článek 187===== Německé pomocné křižníky a pomocné lodi níže vypočtené se odzbrojí a budou pokládány za lodi obchodní. Lodi v neutrálních zemích internované: *Berlin, *Santa Fé, *Seydlitz, *Yorck. Lodi v německých přístavech: *Ammon, *Answald, *Bosnia, *Cordoba, *Cassel, *Dania, *Rio Negro, *Rio Pardo, *Santa Cruz, *Schwaben, *Solingen, *Steigerwald, *Franken, *Gundomar, *Fürst Bülow, *Gertrund, *Kigoma, *Rugia, *Santa Elena, *Schleswig, *Möwe, *Sierra Ventana, *Chemnitz, *EmilGeorg von Strauss, *Habsburg, *Meteor, *Waltraute, *Scharnhorst. =====Článek 188===== Do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, musí býti veškeré německé ponorky, jakož i lodi záchranné a doky ponorkové, počítajíc k nim i dok trubní, vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým. Ty ponorky, lodi nebo doky, jež tyto vlády uznají za způsobilé, aby pluly svými vlastními prostředky aneb byly vlečeny, musí býti dopraveny péčí německé vlády do těch přístavů spojených zemí, které byly označeny. Ostatní ponorky, jakož i ty, které jsou dosud ve stavbě, budou německou vládou za dozoru dotčených vlád úplně rozebrány. Rozebrání to musí býti skončeno nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. =====Článek 189===== Všech předmětů, strojů a hmot rozebraných německých lodí válečných, ať jsou to lodi povrchové či ponorné, smí se použíti pouze k účelům čistě průmyslovým neb obchodním. Nesmějí se prodati ani postoupiti do ciziny. =====Článek 190===== Německu jest zakázáno stavěti nebo nabývati jakékoli válečné lodi, mimo ty, které mají nahraditi jednotky vytčené touto smlouvou (článek 181). Náhradní lodi právě dotčené nesmějí míti vyšší tonáž než: *10.000 tun pro obrněnce, *6.000 tun pro lehké křižníky, *800 tun pro torpedoborce, *200 tun pro torpedové čluny. Mimo případ ztráty lodi smějí jednotky různých tříd býti nahrazovány teprve po uplynutí: *20 let u obrněnců a křižníků, *15 let u torpedoborců a torpedových člunů, počítajíc od spuštění lodi na vodu. =====Článek 191===== Německu se zakazuje stavěti ponorné lodi, byť i obchodní, neb jich nabývati. =====Článek 192===== Vyzbrojené lodi německého loďstva nesmějí míti příště na palubě neb v záloze větší množství zbraní, střeliva a válečného materiálu, než jak ustanoví Čelné mocnosti spojené a sdružené. Do měsíce ode dne, kdy bude stanoveno množství zde dotčené, budou vydány vládám těchto mocností na místě, které ony označí, zbraně, střelivo a válečný materiál všeho druhu, počítajíc v to miny a torpeda, pokud nyní jsou v rukou německé vlády a převyšují ona množství. Vše to se zničí neb učiní neupotřebitelným. Veškeré ostatní zásoby, sklady neb zálohy zbraní, střeliva neb námořního válečného materiálu jakéhokoliv druhu jsou zakázány. Na německém území tyto předměty vyráběti a vyvážeti je do cizích zemí se zapovídá. =====Článek 193===== Jakmile nabude působnosti tato smlouva, odklidí Německo bez odkladu miny v těchto pásmech Severního moře, prostírajících se na východ od 4 stupňů 00 minut východní délky od Greenwiche: :1 mezi 53 stupňů 00 minut a 59 stupňů 00 minut severní šířky, :2 na severu od 60 stupňů 30 minut severní šířky. Německo musí udržovati tato pásma prosta min. Německo musí též vykliditi a udržovati prostými min ta pásma Baltského moře, která mu budou později označena vládami Čelných mocností spojených a sdružených. =====Článek 194===== Síly německého námořnictva budou doplňovány výlučně dobrovolným vstupem se závazkem na dobu nejméně pětadvacíti let za sebou jdoucích pro důstojníky a lodní důstojníky a dvanáct za sebou jdoucích let pro poddůstojníky a muže. Množství nově přijímaných dobrovolníků, kteří mají později nastoupiti na místo personálu vystupujícího ze služby pro jakoukoli příčinu před uplynutím svého závazku, nesmí přesahovati za rok pět procent úhrnného početného stavu vytčeného v tomto oddílu (článek 183). Personál, který opustí službu válečného námořnictva, nesmí příště býti vojensky cvičen v žádném způsobě ani nastoupiti do služby ať v námořním či pozemním vojsku. Důstojníci, kteří budou náležeti německému válečnému námořnictvu a kteří nebudou demobilisováni, musí se zavázati, že tam budou pokračovati ve službě činné až do věku pětačtyřicíti let mimo případ, že by opustili službu z podstatných důvodů. Nižádný důstojník neb muž sloužící v obchodním námořnictvu nesmí býti nikterak vojensky cvičen. =====Článek 195===== Aby byl zajištěn všem národům volný vstup do Baltského moře v pásmu zahrnutém mezi 55stupni27minutami a 54stupni00minutami severní šířky a 9stupni00minutami a 16stupni00minutami východní délky od poledníku greenwichského, nesmí Německo zbudovati žádné opevnění aniž umístiti dělostřelectvo ovládající mořské cesty mezi mořem Severním a Baltským. Opevnění, která jsou nyní v tomto pásmu, musí býti zbořena a děla odstraněna pod dohledem spojených mocností a ve lhůtách jimi ustanovených. Vláda německá musí dáti k disposici vládám Čelných mocností spojených a sdružených veškeré úplné hydrografické informace, jež právě má po ruce, o vstupních cestách mezi mořem Baltským a Severním. =====Článek 196===== Veškerá námořní opevnění, tvrze a pevnosti, kromě opevnění, vytčených v Oddíle XIII (Helgoland) Části III (Politické klausule evropské) a v čl. 195, které jsou buď méně než padesát kilometrů od německého pobřeží nebo na německých pobřežních ostrovech, pokládají se za díla rázu obranného a mohou zůstati ve svém nynějším stavu. V tomto pásmu nesmí se zbudovati žádné nové opevnění. Výzbroj těchto opevnění nesmí, pokud se týče počtu děl a jejich ráže, nikdy převyšovati výzbroj, kterou měla v den, kdy nabude působnosti tato smlouva. Německá vláda oznámí bezodkladně její složení všem evropským vládám. Po uplynutí dvou měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, bude výbava těchto kusů jednotně snížena a na dále udržována na počtu nejvýše patnácti set ran pro každý kus ráže 10.5 a menší a pěti set ran pro každý kus ráže větší. =====Článek 197===== Po tři měsíce ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmí býti používáno německých dalekonosných stanic bezdrátové telegrafie v Nauen, Hannoveru a Berlíně bez povolení vlád Čelných mocností spojených a sdružených k zasílání zpráv námořních, vojenských a politických, o něž mají zájem Německo neb mocnosti, které byly za války spojenci Německa. Stanice ty mohou zasílati a přijímati obchodní telegramy, avšak jen pod dozorem řečených vlád, které určí délku používaných vln. Po stejnou dobu Německo nesmí zřizovati dalekonosné stanice pro telegrafii bez drátu ani na vlastním území, ani na území Rakouska, Uherska, Bulharska a Turecka. ===Oddíl III. - Klausule týkající se vzduchoplavby vojenské i námořní.=== =====Článek 198===== Vojenská moc Německa nesmí míti ani vojenského ani námořního letectva. Německo smí udržovati jediné v období do 1. října 1919 nejvýše sto vodních letadel a hydroglisseurů, které budou určeny toliko k vyhledávání podmořských min, vystrojeny k tomuto účelu a nesmějí v žádném případě nositi zbraně, střelivo ani pumy jakéhokoli druhu. Mimo motory namontované k vodním letadlům a hydroglisseurům zde dotčeným smí býti jen jediný motor náhradní pro každý motor každého z těchto přístrojů. Nebude zachována žádná řiditelná vzducholoď. =====Článek 199===== Do dvou měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, bude demobilisován personál vzduchoplavecký zapsaný právě v seznamech německých pozemních a námořních vojsk. Německo může však podržeti a udržovati až do 1. října 1919 úhrnný počet tisíc mužů, důstojníky v to počítajíc, pro všecky kádry a personál, ať naloděný či nenaloděný, veškerých formací a ústavů. =====Článek 200===== Do doby, než bude německé území úplně vyklizeno od vojsk spojených a sdružených, budou požívati vzduchoplavecké přístroje spojeneckých a sdružených mocností v Německu práva svobodného příletu, svobodného průchodu vzduchem a přistání. =====Článek 201===== Po šest měsíců od doby,kdy nabude působnosti tato smlouva, jest na celém německém území zakázáno vyráběti vzduchoplavecké přístroje, součásti vzduchoplaveckých přístrojů, jakož i motory a součásti motorů pro vzduchoplavbu a dovážeti je. =====Článek 202===== Jakmile nabude tato smlouva působnosti, musí veškeren materiál vojenské i námořní vzduchoplavby, vyjímaje přístroje vytčené v článku 198, odstavce 2 a 3, býti vydán vládám Čelných mocností spojených a sdružených. Toto vydání bude provedeno v místech označených jmenovanými vládami; bude ukončeno ve třech měsících. V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo užívalo nebo který jest nebo byl určen k válečným účelům, zejména: *Úplná letadla a vodní letadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují nebo sestavují. *Řiditelné balony schopné plavby, jakož i balony, které se stavějí, opravují nebo sestavují. *Přístroje k výrobě vodíku. *Hangary pro řiditelné balony a přístřeší všeho druhu pro letadla. *Až do svého odevzdání budou řiditelné balony nákladem Německa udržovány naplněné vodíkem; přístroje na výrobu vodíku, jakož i přístřeší pro řiditelné balony mohou podle volného uvážení uvedených mocností býti ponechány Německu až do doby, kdy budou řiditelné balony odevzdány. *Motory letadel. *Loďky. *Výzbroj (děla, kulomety, kulometné pušky, vrhače pum, vrhače torped, přístroje pro stejnoběh, přístroje mířicí). *Střelivo (nábojnice, granáty, nabité pumy, prázdné pumy, zásoby výbušných látek neb suroviny k jejich výrobě). *Nástroje palubní. *Přístroje pro telegrafii bez drátu, fotografické a kinematografické přístroje, kterých se používá ke vzduchoplavbě. *Jednotlivé součástky náležející k některé z uvedených skupin. *Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení jmenovaných vlád přemístiti. ===Oddíl IV. - Mezispojenecké komise dozorčí.=== =====Článek 203===== Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které jsou obsaženy v této smlouvě a k jejichž provedení byla ustanovena časová mez, provede Německo pod dozorem mezispojeneckých komisí, zřízených zvláště k tomu cíli Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými. =====Článek 204===== Dozorčím komisím mezispojeneckým bude zejména svěřen dohled na to, aby řádně byly odváděny, zničeny, zbourány a neupotřebitelnými učiněny věci, o nichž je to uloženo německé vládě touto smlouvou. Budou oznamovati německým úřadům rozhodnutí, která Čelné mocnosti spojené a sdružené si vyhradily, nebo která by byla potřebná k provádění vojenských, námořních a vzduchoplaveckých klausulí. =====Článek 205===== Mezispojenecké dozorčí komise mohou úřadovati v sídle ústřední německé vlády. Mají právo, aby se, kdykoli to uznají za vhodné, odebraly na kterékoli místo německého území anebo vyslaly podružné komise nebo uložily některému neb několika ze svých členů, aby se tam vydali. =====Článek 206===== Vláda německá musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím a jejich členům v každé příčině možnost, aby splnily svoje poslání. Musí ustanoviti kvalifikovaného zástupce při každé mezispojenecké komisi dozorčí, který by přijímal od ní oznámení určená pro německou vládu a podával i obstarával jí veškerá žádaná vysvětlení i doklady. Ve všech případech bude na německé vládě, aby poskytla na svůj náklad i osobní i věcné prostředky potřebné k vydání, zničení, rozebrání, zbourání a k tomu, by předměty byly učiněny neupotřebitelnými, jak předpisuje tato smlouva. =====Článek 207===== Vydržování a náklady dozorčích komisí i výlohy vzniklé jejich činností ponese Německo. =====Článek 208===== Mezispojenecká vojenská komise dozorčí bude zastupovati u vlády německé vlády Čelných mocností spojených a sdružených ve všem, co se týká provedení vojenských klausulí. Zejména bude jejím úkolem, aby přijímala od německé vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva, o výzbroji opevněných míst, tvrzí a pevností, jichž zachování Německu jest povoleno, o umístění a práci dílen a továren na zbraně, střelivo a válečný materiál. Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, ustanoví místa, kde se odevzdání to vykoná, bude dohlížeti, aby bylo zničeno, zbouráno a uvedeno v neupotřebitelný stav vše, co nařizuje tato smlouva. Německá vláda musí poskytnouti mezispojenecké vojenské komisi dozorčí veškerá vysvětlení a doklady, které tato komise uzná za nutné, aby se přesvědčila o dokonalém splnění vojenských klausulí, zejména veškeré doklady týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních. =====Článek 209===== Mezispojenecká námořní komise dozorčí bude zastupovati u vlády německé vlády Čelných mocností spojených a sdružených ve všem, co se týká provedení klausulí námořních. Bude zejména jejím úkolem, aby se odebrala do loděnic a dohlížela na rozbírání lodí, které se tam budují, aby přijala veškerá odevzdaná povrchová plavidla a ponorky, zvedací lodi, doky, dok trubní a dohlížela na nařízená zničení a rozbourání. Německá vláda musí podati mezispojenecké námořní komisi dozorčí veškerá vysvětlení a všechny doklady, které komise tato bude pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném námořnictvu, zejména plány válečných lodí, složení jejich výzbroje, o zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpedech, minách, výbušných látkách, o bezdrátových přístrojích telegrafických a vůbec o všem, co se týká válečného materiálu námořního, a konečně všechny doklady týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních. =====Článek 210===== Mezispojenecká vzduchoplavecká komise dozorčí bude zastupovati u německé vlády vlády Čelných mocností spojených a sdružených ve všem, co se týká dodržování podmínek o vzduchoplavbě. Úkolem komise bude zejména, aby pořídila soupis vzduchoplaveckého materiálu, který jest na německém území, dozírala na dílny na letadla, balony a motory pro vzducholodi, na továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by mohlo býti užito pro vzducholodi, aby prohlížela všechna letiště, hangary a přístaviště, parky a skladiště, aby, bude-li potřeba, zařídila převoz jmenovaného materiálu a aby jej převzala. Německá vláda musí podati mezispojenecké vzduchoplavecké komisi dozorčí všechna vysvětlení a doklady týkající se zákonodárství, správy neb jiné doklady, které komise tato bude pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném plnění klausulí vzduchoplaveckých, zejména číselný výkaz personálu náležejícího ke vzduchoplavecké službě, jakož i materiálu hotového, rozdělaného nebo objednaného, úplný seznam veškerých závodů pracujících pro vzduchoplavbu, jejich umístění i všech hangarů a přístavišť. ===Oddíl V. - Klausule obecné.=== =====Článek 211===== Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, musí německé zákonodárství býti změněno a dále německou vládou udržováno ve shodě s touto Částí této smlouvy. V téže lhůtě musí německá vláda provésti všechna správní neb jiná opatření, nutná k splnění předpisů této Části smlouvy. =====Článek 212===== Následující ustanovení příměří ze dne 11. listopadu 1918, totiž článek VI, paragrafy první, druhý, šestý a sedmý článku VII, čl. IX, klausule I, II, a V přílohy č. 2, jakož i dodatečný protokol ze dne 4. dubna 1919 k příměří ze dne 11. listopadu 1918 zůstávají v platnosti potud, pokud ustanovení ta nejsou v odporu s předchozími ustanoveními. =====Článek 213===== Dokud tato smlouva zůstane v působnosti, zavazuje se Německo, že se podrobí jakémukoli vyšetřování, které by Rada Společnosti národů většinou hlasů uznala za nutné. ==Část VI. - Váleční zajatci a hroby.== ===Oddíl I. - Váleční zajatci.=== =====Článek 214===== Váleční zajatci a civilní internovaní budou dopraveni do domova co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a stane se tak se všemožným urychlením. =====Článek 215===== Doprava válečných zajatců a občanských internovaných osob německých do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 214 uvedených péčí komise, složené ze zástupců mocností spojených a sdružených s jedné strany a zástupců vlády německé se strany druhé. Pro každou z mocností spojených a sdružených subkomise složená jediné ze zástupců příslušné mocnosti a z delegátů vlády německé upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden. =====Článek 216===== Jakmile budou váleční zajatci a civilní internovaní úřadům německým odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladu dopraveni do svých domovů. Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky mocností spojených a sdružených, budou rovněž dopraveni do svého domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojených a sdružených. =====Článek 217===== Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínaje, jdou na účet vlády německé, která je povinna dodati přepravní prostředky pozemní i námořní a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 215 uzná za nutné. =====Článek 218===== Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odpykávající si tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim jest skončeno čili nic. Toto ustanovení se nevztahuje na zajatce a civilní internované, kteří by byli potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. květnu 1919. Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště stran práce a kázně. =====Článek 219===== Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odsouzení k trestům pro skutky jiné než proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě. =====Článek 220===== Vláda německá se zavazuje přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova. Váleční zajatci němečtí neb státní příslušníci němečtí, kteří by si přáli, aby nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati; vlády spojené a sdružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální nebo dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území. Německá vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjimečného opatření a že je nebude z toho důvodu nijak stíhati ani jim jakkoliv činiti obtíže. =====Článek 221===== Vlády spojené a sdružené vyhrazují si právo podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků německých, kteří jsou v jejich moci, tím, že Německo bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky mocností spojených aneb sdružených, kteří by snad ještě byli v Německu. =====Článek 222===== Německá vláda se zavazuje: :1. Poskytnouti volný přístup komisím, kterým bude svěřeno hledání nezvěstných, dodati jim všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jim přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jim při jejich pátrání mohly býti užitečny. :2. Potrestati ty úředníky nebo soukromníky německé, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z mocností spojených aneb sdružených, nebo kteří by opominuli přítomnost jejich oznámiti, ač o tom věděli. =====Článek 223===== Vláda německá se zavazuje navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude působnosti, všechny předměty, cenné papíry a listiny, které patřily příslušníkům mocností spojených aneb sdružených a které snad byly úřady německými zadrženy. =====Článek 224===== Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky vydané na vydržování válečných zajatců na svém území. ===Oddíl II. - Hroby.=== =====Článek 225===== Vlády spojené a sdružené i vláda německá se postarají o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejich územích byly chovány v úctě a aby byly udržovány. Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou spojenou neb sdruženou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na dotčených hrobech, a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů. Kromě toho jsou shodné v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla přispěti k tomu, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků s tou výhradou, že se při tom vyhoví státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví. =====Článek 226===== Hroby válečných zajatců, civilních internovaných a příslušníků jednotlivých válčících států, kteří zesnuli v zajetí, budou náležitě udržovány podle ustanovení článku 225 této smlouvy. Kromě toho se zavazují vlády spojené a sdružené s jedné strany a vláda německá s druhé strany, že si navzájem vydají :1. úplný seznam zesnulých se všemi údaji, jež mohou přispěti ke zjištění totožnosti, :2. všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, kteří byli pohřbeni bez zjištění totožnosti. ==Část VII. - Ustanovení trestní.== =====Článek 227===== Mocnosti spojené a sdružené vznášejí veřejnou žalobu na Viléma II. Hohenzollerského, bývalého císaře německého, pro nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv. Ustaví se zvláštní soud, aby soudil obžalovaného, zajišťuje mu zásadní záruky práva hájiti se. Bude se skládati z pěti soudců jmenovaných po jednom těmito pěti mocnostmi: Spojenými státy americkými, Velkou Britanií, Francií, Italií a Japonskem. Soud bude souditi podle důvodů vyplývajících z nejvyšších zásad mezinárodní politiky, se snahou zajistiti úctu k povinnostem slavnostně převzatým, k mezinárodním závazkům i k mezinárodní mravnosti. Bude mu příslušeti, aby určil trest, jaký uzná za vhodný. Mocnosti spojené a sdružené se obrátí k vládě nizozemské s žádostí, aby vydala bývalého císaře do jejich rukou na soud. =====Článek 228===== Vláda německá přiznává mocnostem spojeným a sdruženým právo, aby postavily před své vojenské soudy osoby obžalované z činů příčících se zákonům a zvykům válečným. Osobám uznaným vinnými budou vyměřeny tresty zákonem stanovené. Tohoto ustanovení bude použito bez ohledu na jakékoli řízení neb stíhání před soudy Německa neb jeho spojenců. Vláda německá musí vydati mocnostem spojeným a sdruženým neb té z nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež, jsouce obžalovány z činu příčícího se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo hodností, úřadem nebo zaměstnáním, které jim určily německé úřady. =====Článek 229===== Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a sdružené budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti. Pachatelé činů proti příslušníkům několika mocností spojených a sdružených budou postaveni před vojenské soudy složené z členů vojenských soudů mocností, o něž jde. V každém případě bude míti obžalovaný právo určiti si sám svého obhájce. =====Článek 230===== Vláda německá se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje jakéhokoli druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k zevrubnému seznání činu za vinu kladeného, k vypátrání vinníků a k přesnému zjištění odpovědnosti. ==Část VIII. - Náhrada škod.== ===Oddíl I. - Obecná ustanovení.=== =====Článek 231===== Vlády spojené a sdružené prohlašují a Německo uznává, že Německo a jeho spojenci jsou jako původci odpovědni za všechny ztráty a škody, jež utrpěli vlády spojené a sdružené a jejich státní příslušníci následkem války vnucené jim napadením od Německa a spojenců. =====Článek 232===== Vlády spojené a sdružené uznávají, že hospodářské zdroje Německa, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela zabezpečily úhradu všech těchto ztrát a škod. Vlády spojené a sdružené požadují však a Německo se k tomu zavazuje, aby byly nahrazeny všechny škody způsobené občanskému obyvatelstvu kterékoliv z mocností spojených a sdružených i jeho majetku za dobu, po niž ona mocnost byla ve válečném stavu s Německem, následkem uvedeného napadení na zemi, na moři a ve vzduchu, a vůbec všecky škody, jak jsou vymezeny v připojené příloze I. Německo, splňujíc závazek již dříve převzatý, úplně znovuzříditi Belgii a uvésti ji v předešlý stav, zavazuje se, že zaplatí všechny částky, jež si Belgie vypůjčila od vlád spojených a sdružených až do 11. listopadu 1918, spolu s 5% ročním úrokem, a to mimo náhradu škod vymezenou na jiných místech této Části a z právního důvodu porušení smlouvy z r. 1839. Výše těchto částek bude určena komisí reparační a vláda německá se zavazuje, že ihned vydá zvláštní poukázky majetníku svědčící v přiměřené výši, splatné v markách ve zlatě dne 1. května 1926 aneb podle volby německé vlády 1. května kteréhokoli roku před r. 1926. V mezích těchto ustanovení určí komise reparační ráz těchto poukázek. Poukázky tyto budou odevzdány komisi reparační, jež bude zmocněna, aby je jménem Belgie přijala a potvrdila jejich příjem. =====Článek 233===== Výše náhrad, jimiž je Německo za uvedené škody povinno, bude určena mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovati komise reparační a bude ustavena ve složení a pravomoci, jak vyznačeno níže v připojených přílohách č. II - VII. Tato komise bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne německé vládě slušnou možnost se vyjádřit. Usnesení této komise o výši náhrad za škody svrchu označené budou sepsána a oznámena vládě německé nejpozději dne 1. května 1921 jakožto úhrn jejích závazků. Komise ustanoví zároveň rozvrh plateb, počítajíc, pokud se týče lhůt a způsobů platebních, s tím, že Německo zaplatí celý dluh v období třiceti let, od 1.května 1921. Kdyby však v tomto období Německo svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nesplaceného zbytku podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další a může býti předmětem jinakých opatření, která určí vlády spojené a sdružené, postupujíce podle řádu určeného v této Části této smlouvy. =====Článek 234===== Povinností komise reparační bude, po 1. květnu 1921 čas od času zkoumati hospodářské zdroje a platební schopnost Německa, a bude míti náležitou pravomoc, aby, poskytnouc zástupcům této země slušnou příležitost vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob, jak budou ustanoveny podle čl. 233; nebude však směti prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád zastoupených v komisi. =====Článek 235===== Německo zaplatí v letech 1919 a 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 hodnotu rovnající se 20.000,000.000 (dvaceti miliardám) marek ve zlatě v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, v ceninách a jinak), jak určí komise reparační, za tím účelem, aby se mocnostem spojeným a sdruženým umožnilo obnoviti život průmyslový a hospodářský již nyní, dříve než bude určena konečná výše jejich nároků; z této částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po příměří z 11. listopadu 1918; se schválením vlád Čelných mocností spojených a sdružených mohou též zaplaceny býti potraviny a suroviny v množství, jež uvedené vlády uznají za potřebné, aby Německo mohlo dostáti svým závazkům k náhradě škod. Zbytek bude účtován na srážku částek Německem povinovaných z důvodu náhrady škod. Dále Německo odevzdá poukázky uložené paragrafem 12c) přílohy II. =====Článek 236===== Německo souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III, IV, V a VI, týkajících se obchodního loďstva, náhrad věcných, uhlí a jeho derivátů, barviv a jiných chemických výrobků. Cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Německa a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích. =====Článek 237===== Postupné splátky, počítaje v to i ty, které jsou uvedeny v předešlých článcích, hrazené Německem k uspokojení nároků výše uvedených, budou rozdělovány vládami spojenými a sdruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad spravedlnosti a práva každé z nich. Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena postoupených statků a služeb prokázaných podle čl. 243 a příloh III, IV, V, VI a VII počítána týmž způsobem, jako u plateb vykonaných téhož roku. =====Článek 238===== Mimo platby nahoře určené vrátí Německo v týchž hodnotách, řídíc se postupem, jejž stanoví komise reparační, peníze, které byly odvlečeny, zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoli druhu a ceniny odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude možno je zjistiti podle totožnosti na území náležejícím Německu nebo některému z jeho spojenců. Dokud nebude tento postup ustanoven, bude se ve vracení pokračovati podle ustanovení příměří z 11. listopadu 1918, úmluv je obnovujících a protokolů na ně se vztahujících. =====Článek 239===== Vláda německá se zavazuje neprodleně začíti s vracením stanoveným v čl. 238 a s provedením plateb a dodávek stanovených v čl. 233, 234, 235 a 236. =====Článek 240===== Vláda německá uznává komisi ustanovenou v čl. 233 tak, jak ji podle přílohy II mohou zříditi vlády spojené a sdružené; přiznává jí neodvolatelně držbu a vykonávání práv a zmocnění daných jí touto smlouvou. Vláda německá poskytne komisi všecky údaje, kterých by snad potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, o výrobní schopnost, o zásoby a běžnou výrobu surovin i průmyslových výrobků Německa a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoli zprávu stran operací vojenských, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou, aby určila závazky Německa stanovené v příloze I. Vláda německá poskytne členům komise a jejím oprávněným úředníkům všechna práva i nedotknutelnost, jichž v Německu požívají diplomatičtí zástupci spřátelených mocností řádně ověření. Německo dále se uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které tato komise bude moci zaměstnávati. =====Článek 241===== Německo se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásiti jakákoli zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo třeba k úplnému provedení těchto ujednání. =====Článek 242===== Ustanovení této Části této smlouvy se nevztahují na vlastnictví, práva a zájmy, o něž jde v Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářská) této smlouvy; stejně se nevztahují na výtěžek jejich likvidace, leda pokud jde o konečný přebytek ku prospěchu Německa (vzpomenutý v čl. 243 a). =====Článek 243===== Ku prospěchu Německa na účtu jeho závazků k náhradě škod se připíší: :a) konečné přebytky vyplývající ku prospěchu Německa podle Oddílu V (Alsasko-Lotrinsko) Části III (Politické klausule evropské) a podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské této smlouvy; :b) částky povinované Německu vzhledem k postoupení dotčenému v Oddílu IV (Pánev Saarská) Části III (Politické klausule evropské), v Části IX (Klausule finanční) a v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice); :c) částky, o nichž by komise usoudila, že mají býti počítány ku prospěchu Německu vzhledem k jakémukoli jinému postupu vlastnictví, práv a koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva. V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k čl. 238 této Části, nebude možno počítati Německu ku prospěchu. =====Článek 244===== Postoupení německých podmořských kabelů, jež nejsou předmětem zvláštního ustanovení této smlouvy, jest upraveno připojenou přílohou VII. =====Příloha I===== Ve smyslu hořejšího čl. 232 možno od Německa požadovati náhrady za všechny škody náležející do těchto skupin: :1. Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati, ať se poškození stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnujíc v to i bombardování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu, a jakýmikoli přímými následky jich nebo kterýchkoli válečných operací obou válčících stran, ať se staly kdekoliv. :2. Škody kdekoli způsobené Německem nebo jeho spojenci občanským osobám ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním, zahrnujíc v to ublížení životu nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací, dále škody způsobené pozůstalým těchto osob, o něž těmto obětem bylo pečovati. :3. Škody způsobené Německem nebo jeho spojenci na vlastním území nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám jakýmkoli ublížením na zdraví neb na pracovní schopnosti neb na cti, dále škody způsobené pozůstalým těchto osob, o něž jim bylo pečovati. :4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoli druhu. :5. Jakožto škoda způsobená národům mocností spojených a sdružených všechny pense neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního, námořního a sil vzduchoplaveckých), a to zmrzačeným, raněným, nemocným neb neschopným k práci i osobám, o něž se lidé takto poškození starali; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým se pro každou ze jmenovaných vlád vypočte kapitalisací řečených pensí nebo podobných odškodnění ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, a to na základě sazeb platných toho času ve Francii. :6. Výlohy, jež vlády spojené a sdružené měly s podporováním válečných zajatců, jejich rodin neb osob, o které se zajatci starali. :7. Příspěvky poskytované vládami mocností spojených a sdružených rodinám osob mobilisovaných nebo všech těch, jež sloužily ve vojsku, a jiným osobám na nich závislým; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým za každý jednotlivý rok, po který trval stav nepřátelství, vypočte se pro každou ze jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb, jichž se používalo v onom roce pro takovéto platy ve Francii. :8. Škody způsobené občanským osobám donuceným od Německa nebo jeho spojenců pracovati bez spravedlivé odměny. :9. Škody na jakémkoli statku kdekoli ležícím, náležejícím některé z mocností spojených a sdružených neb jejím příslušníkům (vyjímaje díla a materiál vojenský i námořní), který byl jednáním Německa neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen, zabaven, poškozen neb zničen; dále škody, které jsou přímým následkem nepřátelského jednání neb jakýchkoli válečných operací. :10. Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání se strany Německa nebo jeho spojenců na újmu občanského obyvatelstva. =====Příloha II===== '''§ 1''' Komise zřízená článkem 233 bude míti název "komise reparační"; v následujících článcích bude označována slovem "komise". '''§ 2''' Zástupci do komise budou vysláni Spojenými státy americkými, Velkou Britannií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií a státem srbsko - chorvatsko - slovinským. Každá tato mocnost vyšle po jednom zástupci a jednom náhradníkovi, který onoho bude zastupovati v nemoci neb za nutné nepřítomnosti, který však za všech jiných okolností bude míti jen právo býti přítomen při jednání bez jakékoli účasti v něm. V žádném případě nesmějí se účastniti jednání komise a hlasovati zástupcové více než pěti z hořejších mocností. Zástupci Spojených států, Velké Britannie, Francie a Itali budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež jsou vyjmenovány níže. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři a dále otázky, o nichž jedná článek 260 Části IX (Klausule finanční), pokud při nich jde o japonské zájmy. Zástupce státu srbsko - chorvatsko - slovinského bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky týkající se Rakouska, Uherska nebo Bulharska. Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo vystoupiti z ní po dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace. '''§ 3''' Z ostatních mocností spojených a sdružených ty, jež by mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány nároky a zájmy oné mocnosti; takovýto zástupce nebude míti právo hlasovati. '''§ 4''' Zemře-li, vzdá-li se nebo bude odvolán kterýkoli zástupce, náhradník nebo přísedící, musí jeho nástupce co možno nejdříve býti jmenován. '''§ 5''' Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu se shormáždí k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší, jakmile nabude tato smlouva působnosti; později se bude shromažďovati na takovém místě a v takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytné k nejrychlejšímu vyřizování jejich úkolů. '''§ 6''' V první své schůzi si komise zvolí ze zástupců svrchu uvedených předsedu a místopředsedu, kteří podrží svoje funkce rok a budou moci být znovu voleni. Jestliže se místo předsedovo neb místopředsedovo uprázdní během ročního období, přikročí komise ihned k novým volbám pro zbytek řečeného období. '''§ 7''' Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné k vykonávání svých úkolů a stanoviti jejich plat; zříditi výbory, jejichž členové nemusí býti nutně členy komise, a učiniti jakákoliv opatření prováděcí, nezbytná k vyplnění svých úloh; konečně přenésti své oprávnění a zplnomocnění na svoje úředníky, jednatele a výbory. '''§ 8''' Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v jednotlivých případech komise rozhodla jinak. '''§ 9''' Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády německé vyslechnouti všechny vývody a důkazy předložené Německem o všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti. '''§ 10''' Komise bude zkoumati nároky a poskytne vládě německé slušnou možnost vyjádřiti se, aniž se však tato vláda bude jakkoliv moci účastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Německa, bude-li toho mínění, že jde o jejich zájmy. '''§ 11''' Komise nebude vázána žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani zvláštními pravidly o vyšetřování a řízení. Bude se říditi spravedlivostí, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou se musiti přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla vztahující se na způsob, jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoli řádného způsobu výpočtu. '''§ 12''' Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou. Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v této Části této smlouvy, a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení této smlouvy jest komise zřízena všemi vládami spojenými a sdruženými, vyjmenovanými v paragrafech 2 a 3, jako jejich výhradný zástupce, který by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, uschovával a rozděloval platby, jež má Německo podle ustanovení této Části této smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise se bude říditi těmito výminkami a ustanoveními: :a) Každý díl celkové částky uznaných pohledávek, který nebude zaplacen zlatem neb loďmi, cennými papíry a zbožím neb kterýmkoli jiným způsobem, bude musiti býti od Německa uhrazen podle podmínek komisí stanovených odevzdáním poukázek, obligačních neb jiných cenných papírů v příslušné výši jakožto záruky tak, aby tím byl uznán díl dluhu, o nějž jde. :b) Odhadujíc občas platební schopnost Německa, bude komise zkoumati daňový systém německý: 1. za tím účelem, aby všech příjmů Německa, počítajíc v to i příjmy určené k platům neb úhradám vyplývajícím z jakékoli půjčky vnitřní, bylo použito výsadně k úhradě částky dlužné z důvodu náhrady škod, a 2. tak, aby nabyla jistoty, zda v celku daňový systém německý jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoliv mocnosti zastoupené v komisi. :c) Aby se usnadnila neodkladná obnova hospodářského života států spojených a sdružených, a aby se v ní mohlo pokračovati, přijme komise tak jak jest ustanoveno v článku 235, od Německa jako záruku a uznání jeho dluhu první splátku poukázek ve zlatě, svědčících majetníku, prostých jakýchkoli poplatků a daní, jež jsou nebo mohly býti zavedeny vládami německé říše neb států nebo kteroukoli jinou veřejnou mocí na nich závislou. Tyto poukázky budou složeny jako splátky ve třech částech, jak jest určeno dále (při čemž marky ve zlatě jsou splatné podle článku 262 Části IX [Klausule finanční] této smlouvy): ::1. Vydá se ihned za 20 miliard (dvacet miliard) marek ve zlatě poukázek, svědčících majetníku, splatných bezúročně nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se především platů, ke kterým se Německo zavázalo podle čl. 235, po srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky, které by nebyly ještě umořeny k 1. květnu 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky téhož způsobu jako poukázky uvedené zde níže (12 c) 2). ::2. Vydá se ihned za 40 miliard (čtyřicet miliard) marek ve zlatě poukázek, svědčících majetníku, zúročitelných 2,5 % (dvěma a půl procenty) od r. 1921 do r. 1926 a potom 5% (pěti procenty) s příplatkem dalšího 1% (jednoho procenta) na umoření celé sumy emise, počínajíc od roku 1926. ::3. Vydá se ihned jako záruka úpis, že Německo složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že může zajistiti jejich zúročení a úmor, jako další splátku za 40 miliard (čtyřicet miliard) marek ve zlatě poukázek, svědčících majetníku, zúročitelných 5% (pěti procenty), při čemž komise má určiti lhůty splatnosti a způsob zaplacení jistiny i úroků. ::Doba splatnosti úroků, způsob použití fondu umořovacího a všechny ostatní otázky obdobné, týkající se vydání, správy a úpravy vydání poukázek, budou čas od času stanoveny komisí. ::Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času za podmínek, jež komise ustanoví později. :d) Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jinaká uznání dluhu vydaná Německem jako záruka neb uznání jeho dluhu za náhradu škod byly přiděleny s konečnou platností a nikoli jako záruka jiným osobám nežli jednotlivým vládám, k jejichž prospěchu byla původně určena suma dluhu Německa za náhradu škod, bude řečený dluh vzhledem k těmto vládám pokládán za zaniklý částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Německa, pokud jde o tyto poukázky, se omezí na závazek na nich vyjádřený. :e) Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků ležících v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuzřízení svršků, strojů a všeho ostatního materiálu, budou odhadovány podle toho, co budou státi opravy a znovuzřízení v době, kdy práce budou provedeny. :f) Rozhodnutí komise vztahující se na úplné neb částečné prominutí jistiny neb úroků kteréhokoli zjištěného dluhu Německa budou musiti býti odůvodněna. '''§ 13''' Co se týká hlasování, bude se komise říditi těmito pravidly: Kdykoliv se komise usnáší, zapíší se hlasy všech zástupců s právem hlasovacím nebo, je-li některý z nich nepřítomen, jejich náhradníků. Zdržeti se hlasování pokládá se za hlasování proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího. Jednohlasnosti jest třeba o otázkách, jež mají za předmět: :a) svrchovanost mocností spojených a sdružených aneb úplné neb částečné prominutí dluhu neb závazků Německa; :b) výši a podmínky poukázek a jiných obligačních papírů, které má složiti vláda německá, a stanovení doby i způsobu jejich prodeje, dání na trh neb rozdělení; :c) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících mezi 1. květnem 1921 a koncem roku 1926, tento rok v to počítajíc, přes rok 1930; :d) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících po roce 1926 na dobu delší tří let; :e) použití jiného způsobu odhadu škod v některém jednotlivém případě, než jaký byl přijat v dřívějším případu podobném; :f) výklad ustanovení této Části této smlouvy. Všechny ostatní otázky budou rozhodovány většinou hlasů. Jestliže by nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zdali k rozhodnutí jisté věci je zapotřebí jednohlasnosti čili nic, a jestliže by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním k jejich vládám, zavazují se vlády spojené a sdružené neodkladně vznésti takovýto spor na osobu nestrannou jakožto rozhodčího, o jehož jmenování se dohodnou a jehož výrok se zavazují uznati. '''§ 14''' Rozhodnutí komise, která budou v souhlase s pravomocí jí udělenou, budou se ihned vykonávati a bude beze všeho možno jich hned použíti. '''§ 15''' Komise dodá každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí: :1. potvrzení, že má v držení na účet jmenované mocnosti poukázky z emisí nahoře vytčených; toto potvrzení může na požádání oné mocnosti býti rozděleno v díly, ne však více než pět; :2. čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet jmenované mocnosti všeliké jiné předměty majetkové dodané Německem na splátku jeho dluhu za náhradu škody. Potvrzení svrchu řečená budou vydávána na jméno a bude možno, je po předchozím zpravení komise přenášeti rubopisem. Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány neb dány na trh, a jestliže komise vydala předměty majetkové, musí příslušná část potvrzení býti vzata zpět. '''§ 16''' Vládě německé se od 1. května 1921 připíše na vrub úrok z jejího dluhu, tak jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách vydaných ku prospěchu komise a všech plateb uvedených v článku 243. Výše tohoto úroku bude určena na 5%, leda že by komise někdy později usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti. Komise, stanovíc k 1. květnu 1921 celkovou sumu dluhu Německa, bude moci úroky z dlužných částek vztahujících se k napravení škod věcných účtovati mezi 11. listopadem 1918 a 1. květnem 1921. '''§ 17''' Nedostojí-li Německo kterémukoliv závazku určenému touto částí této smlouvy, oznámí komise ihned toto nesplnění každé mocnosti zúčastněné, připojujíc všechny návrhy o všech opatřeních, jež uzná za vhodná vzhledem k tomuto nesplnění. '''§ 18''' Opatření, k nimž mocnosti spojené a sdružené budou oprávněny, jestliže by Německo svévolně závazků nesplnilo, a jež se Německo zavazuje nepokládati za činy nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací prostředky rázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná opatření, jež by příslušné vlády snad pokládaly za vynucena okolnostmi. '''§ 19''' Platby, které se mají provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu rovnocenných na srážku uznaných nároků mocností spojených a sdružených, mohou kdykoli býti přijaty komisí v podobě statku movitého i nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích německých neb mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoli druhu, peněz Německa neb jiných států; jejich hodnotu v poměru k zlatu určí komise sama podle sazeb spravedlivých a poctivých. '''§ 20''' Komise, stanovíc nebo přijímajíc platby, které se vykonají odevzdáním určitých statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným právům a zájmům mocností spojených a sdružených neb neutrálních i jejich příslušníků. '''§ 21''' Žádný člen komise není odpověden za jakýkoli čin neb opominutí plynoucí z jeho funkcí, než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená a sdružená nepřijímá ručení za kteroukoli jinou vládu. '''§ 22''' Tato příloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna jednohlasným usnesením vlád zastoupených v komisi. '''§ 23''' Jakmile Německo a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou dlužni podle této smlouvy neb rozhodnutí komise, a jakmile všechny částky přijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezi příslušné mocnosti, bude komise rozpuštěna. =====Příloha III===== '''§ 1''' Německo uznává právo mocností spojených a sdružených, aby všechny lodi a čluny obchodní i rybářské, událostmi válečnými zničené nebo poškozené, byly nahrazeny tuna za tunu (hrubé nosnosti) a třída za třídu. Přes to, že dnešní německá loďstvo představuje tonáž o mnoho nižší nežli tonáž, kterou mocnosti spojené a sdružené ztratily německým napadením, bude právo svrchu uznané, pokud jde o německé lodi a čluny, vykonáno takto: Německá vláda svým jménem a tak, že zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a sdruženým vlastnictví ke všem obchodním lodím o 1600 hrubých tunách a větším, které náležejí jejím příslušníkům, dále polovici tonáže lodí o hrubé tonáži mezi 1000 a 1600 tunami, a čtvrtinu tonáže parních šalup i čtvrtinu tonáže ostatních rybářských člunů. '''§ 2''' Německá vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny, o něž jde v paragrafu 1, do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. '''§ 3''' Lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 zahrnují všechny lodi a čluny :a) plující neb oprávněné plouti s obchodní vlajkou německou; :b) náležející německému státnímu příslušníku, německé společnosti neb sdružení, nebo společnosti neb sdružení v některém jiném státě než spojeném nebo sdruženém, stojí-li pod dozorem neb správou německých příslušníků; nebo :c) toho času stavěné 1. v Německu, 2. v některém jiném státě, než spojeném nebo sdruženém, pro německé příslušníky, německou společnost nebo sdružení. '''§ 4''' Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou jak nahoře řečeno, německá vláda: :a) odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu neb jakoukoli jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi na jmenovanou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou, zástavou neb jakýmkoli břemenem; :b) učiní všechna opatření předepsaná komisí reparační, aby tyto lodi byly k disposici řečené komisi. '''§ 5''' Doplňkem k částečné náhradě se Německo zavazuje dáti stavěti obchodní lodi na německých loděnicích na účet vlád spojených a sdružených podle těchto ustanovení: :a) Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, oznámí komise reparační vládě německé úhrn tonáže, která se má vystavěti v každém ze dvou let následujících po třech měsících svrchu vzpomenutých. :b) Do dvou let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oznámí komise reparační vládě německé úhrn tonáže, která se má vystavěti v každém ze tří let následujících po dvou letech svrchu vzpomenutých. :c) Úhrn tonáže, jejž bude vystavěti každého roku, nebude přesahovati 200.000 tun hrubé nosnosti. :d) Specifikace lodí, které se mají stavěti, podmínky, podle kterých mají býti stavěny neb dodávány, cena za tunu, jíž budou účtovány komisí reparační, a všechny ostatní otázky vztahující se na objednávku, stavbu a dodávku lodí a jich účtování budou stanoveny jmenovanou komisí. '''§ 6''' Německo se zavazuje vrátiti in natura a v normálním udržovacím stavu mocnostem spojeným a sdruženým do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, v souhlase s řízením, jež ustanoví komise reparační, všechny lodi a pohyblivá zařízení pro říční plavbu, jež od 1. srpna 1914 přešly z jakéhokoliv důvodu v držení Německa neb některého jeho příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti. Aby se nahradily ztráty říční tonáže, vzniklé z jakékoli příčiny, jež utrpěly za války mocnosti spojené a sdružené, a jež nebude možno nahraditi navrácením svrchu stanoveným, zavazuje se Německo postoupiti reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; toto postoupení však nesmí přesahovati 20% tohoto říčního loďstva, jak bylo dne 11. listopadu 1918. Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 339 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy; ti mají za úkol řešiti obtíže, jež stran rozdělení říční tonáže vyplývají z nové mezinárodní správy určitých říčních sítí nebo z územních změn týkajících se těchto sítí. '''§ 7''' Německo se zavazuje učiniti všechna opatření, jež by mu komise reparační udala, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež byly snad za války postoupeny nebo mají býti postoupeny pod neutrální vlajky bez svolení vlád spojených a sdružených. '''§ 8''' Německo se zříká všech nároků jakéhokoli rázu proti vládám spojeným a sdruženým a jejich příslušníkům, pokud se tkne držení anebo užívání jakýchkoli lodí neb člunů německých a pokud se tkne všech ztrát nebo škod utrpěných na uvedených lodích nebo člunech, vyjímaje platby za užívání těchto lodí povinované podle protokolu o příměří ze dne 13. ledna 1919 a podle protokolů následujících. Odevzdávání obchodního loďstva německého musí býti dále prováděno bez přerušení podle uvedených protokolů. '''§ 9''' Německo se zříká všech nároků na lodi neb jejich náklady, jež byly potopeny přímo nebo následkem nepřátelské akce námořní a jež potom byly zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a sdružených nebo jejich příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé či z kteréhokoli jiného důvodu, a to nehledě k jakémukoli odsuzujícímu rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud německý nebo soud jeho spojenců. =====Příloha IV===== '''§ 1''' Mocnosti spojené a sdružené požadují a Německo se k tomu zavazuje, aby Německo k částečnému splnění závazků stanovených v této Části a způsobem dále naznačeným poskytlo přímo svoje hospodářské zdroje k věcnému znovuvybudování zabraných území mocností spojených a sdružených měrou těmito mocnostmi určenou. '''§ 2''' Vlády mocností spojených a sdružených odevzdají reparační komisi seznamy udávající: :a) zvířata, stroje, nářadí, náčiní a všecky podobné předměty rázu obchodního, jež byly vzaty, spotřebovány nebo zničeny od Německa nebo zničeny přímým následkem vojenských operací a jež si tyto vlády, aby dostály potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti nahrazeny zvířaty nebo předměty téhož druhu, nalézajícími se na německém území v době, kdy tato smlouva nabude působnosti; :b) potřeby k znovuvybudování (kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky, tesařské dříví, okenní tabule, ocel, vápno, cement atd.), stroje, otopná zařízení, nábytek a všechny předměty rázu obchodního, o nichž si uvedené vlády přejí, aby byly vyrobeny a zhotoveny v Německu a jím dodány k znovuzřízení území válkou postižených. '''§ 3''' Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 a) budou dodány do šedesáti dnů po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 b) budou dodány nejpozději do 31. prosince 1919. Seznamy budou obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních smlouvách o jmenovaných věcech, počítaje v to i výčet, dodací lhůtu (tato lhůta nesmí přesahovati čtyři léta) a místo dodání; nebudou však obsahovati ani určení ceny, ani odhad; stanoviti cenu nebo odhad ponechává se komisi, jak jest určeno dále. '''§ 4''' Jakmile dostane tyto seznamy, bude komise zkoumati, v jaké míře mohou býti požadovány od Německa předměty a zvířata v seznamech uvedené. Při svém rozhodování bude se komise říditi ohledem na vnitřní potřeby Německa, pokud toho bude potřebí k udržování jeho života sociálního a hospodářského. Rovněž bude míti zřetel na ceny a lhůty, v nichž podobné předměty lze dostati ve státech spojených a sdružených, a srovná je s těmi, jichž se má užíti u předmětů německých. Konečně obrátí zřetel na obecný zájem, jejž mají vlády spojené a sdružené, aby průmyslový život Německa nebyl rozrušen do té míry, že by byla ohrožena jeho schopnost dostáti ostatním povinnostem k náhradě škody od něho požadované. Avšak stroje, nářadí a náčiní a všecky podobné předměty obchodního rázu, jichž se právě používá v průmyslu, budou požadovány od Německa jenom, nebudou-li žádné jiné zásoby těchto věcí po ruce a ke koupi; za to požadavky tohoto rázu nebudou převyšovati 30% množství kterékoli věci, jíž se užívá v německém podniku neb vůbec v jakémkoli německém závodě. Komise poskytne zástupcům vlády německé možnost vyjádřiti se v určité lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenovaný materiál, zvířata a předměty. Rozhodnutí komise bude potom, a to co nejdříve, oznámeno vládě německé a jednotlivým zúčastněným vládám spojeným a sdruženým. Vláda německá se zavazuje dodávati materiál, předměty a zvířata určené v tomto oznámení, a zúčastněné vlády spojené a sdružené zavazují se každá, pokud se jí týče, přijímati tyto dodávky předpokládaje, že budou vyhovovati podanému výčtu nebo že podle mínění komise nebudou nevhodné k tomu, aby se jich použilo k provedení náhrady škody. '''§ 5''' Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak jest nahoře řečeno, a vlády spojené a sdružené, jež přijmou tyto dodávky, souhlasí, aby se příslušná částka připsala na jejich vrub, a uznávají platbu Německa, která se má rozvrhnouti podle článku 237 této Části této smlouvy. Kde právo, požadovati věcné znovuvybudování, bude za těchto podmínek vykonáno, komise se přesvědčí, že částka připsaná ku prospěchu Německa vyjadřuje normální hodnotu vynaložené práce neb dodaného Německem materiálu a že výše nároků uplatňovaných dotčenou mocností za škodu tímto způsobem z části napravenou se zmenšila v témž poměru, v jakém přispělo k nápravě škody. '''§ 6''' Jako okamžitou splátku na závazek stran zvířat, vzpomenutých v hořejším paragrafu 2 a), se Německo zavazuje dodati ve třech měsících následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, množství živého dobytka tuto udané, a to třetinu každého druhu měsíčně: :1. Vládě francouzské: :*500 hřebců 3 - 7letých; :*30.000 hřebic a klisen od 18 měsíců do 7 let plemene ardennského, boulognského a belgického; :*2.000 býků od 18 měsíců do 3 let; :*90.000 dojnic 2 - 6letých; :*1.000 beranů; :*100.000 ovcí; :*10.000 koz. :2. Vládě belgické: :*200 hřebců 3 - 7letých těžkého chovu belgického; :*5.000 klisen 3 - 7letých těžkého chovu belgického; :*5.000 hřebic od 18 měsíců do 3 let těžkého chovu belgického; :*2.000 býků od 18 měsíců do 3 let; :*50.000 dojnic 2 - 6letých; :*40.000 jalovic; :*200 beranů; :*20.000 ovcí; :*15.000 prasnic. Zvířata dodaná budou zdravá a v normálním stavu. Nebude-li se moci u zvířat takto dodaných zjistiti, že jsou totožná s těmi, jež byla odvlečena nebo zabrána, bude jejich cena počítána ku prospěchu závazků Německa k náhradě škody podle ustanovení paragrafu 5 této přílohy. '''§ 7''' Nečekajíc, až komise bude moci učiniti rozhodnutí podle paragrafu 4 této přílohy, musí Německo dále dodávati Francii zemědělský materiál určený článkem 3 smlouvy o prodloužení příměří ze dne 16.ledna 1919. =====Příloha V===== '''§ 1''' Německo se zavazuje dodávati níže uvedeným signatárním mocnostem této smlouvy na žádost každé z nich uhlí a jeho deriváty v množství dále určeném. '''§ 2''' Německo bude dodávati Francii po deset let po sedmi milionech tun uhlí ročně. Vedle toho bude Německo dodávati každého roku Francii uhlí v množství rovnajícím se rozdílu mezi ročním předválečným výtěžkem dolů v Severní oblasti a v Pas-de-Calais, zničených válkou, a mezi výtěžkem, jejž skýtají tyto důlní pánve za příslušný rok. Tyto právě uvedené dodávky budou se díti po deset let a nebudou převyšovati dvacet milionů tun ročně po prvních pět let a osm milionů tun ročně po dalších pět let. Rozumí se, že bude všechna péče věnována znovuzřízení dolů v Severní oblasti a v Pas-de-Calais. '''§ 3''' Německo bude dodávati Belgii po osmi milionech tun uhlí po deset let. '''§ 4''' Německo bude dodávati Italii uhlí až do tohoto množství: *od července 1919 do června 1920 4,5 mil. tun *od července 1920 do června 1921 6 mil. tun *od července 1921 do června 1922 7,5 mil. tun *od července 1922 do června 1923 8 mil. tun *od července 1923 do června 1924 8,5 mil. tun *a v každém roce z dalších pěti let 8,5 mil. tun. Nejméně dvě třetiny těchto dodávek provedou se po souši. '''§ 5''' Německo bude dodávati, bude-li za to požádáno komisí reparační, Lucembursku uhlí v množství rovnajícím se roční lucemburské předválečné spotřebě německého uhlí. '''§ 6''' Ceny za uhelné dodávky, provedené podle tuto uvedených přídělových nároků, budou tyto: :a) Dodávky po dráze nebo po vodě. Cenou bude cena placená v Německu německými státními příslušníky na šachtě, zvýšená o dopravné k hranici francouzské, belgické, italské nebo lucemburské, při čemž se rozumí, že cena na šachtě nebude převyšovati cenu vývozního uhlí anglického na šachtě. U lodního uhlí určeného pro Belgii nebude cena převyšovati cenu lodního uhlí nizozemského. :Sazby dopravní po dráze nebo po vodě nebudou převyšovati nejnižší sazby používané v Německu při dopravách stejného druhu. :b) Dodávky po moři. Cena se bude rovnati vývozní ceně německé (f. o. b.) v přístavech německých nebo vývozní ceně anglické (f. o. b.) v přístavech anglických, a ve všech případech té z obou, která je nižší. '''§ 7''' Vlády spojené a sdružené mohou žádati, aby jim byl dodáván metalurgický koks na místě uhlí, v poměru 3 tuny koksu za 4 tuny uhlí. '''§ 8''' Německo se zavazuje, že každoročně po tři léta následující po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude dodávati Francii a dopravovati k francouzským hranicím po dráze nebo po vodě tyto výrobky: *benzolu .............. 35.000 tun, *uhelného dehtu ....... 50.000 tun, *síranu amonatého ..... 30.000 tun. Všechen uhelný dehet nebo jeho část může býti podle volby vlády francouzské nahrazen rovnocenným množstvím destilačních výrobků, jako lehkých olejů, těžkých olejů, antracenu, naftalinu nebo smoly. '''§ 9''' Cena placená za koks a jiné výrobky jmenované v paragrafu 8 bude táž, jako cena placená německými příslušníky, předpokládaje nejvýhodnější podmínky o balení a o dopravě k francouzským hranicím nebo do přístavů německých, poskytované pro tytéž výrobky příslušníkům německým. '''§ 10''' Přídělové nároky po rozumu této přílohy budou se prováděti prostřednictvím komise reparační. Tato komise bude ku provádění hořejších opatření oprávněna rozhodovati o všech otázkách vztahujících se k příslušnému řízení, k jakosti a množství dodávek, k množství koksu dodávaného místo uhlí, ke lhůtám a podmínkám dodacím a platebním. Žádosti, provázené potřebnými výčty, budou oznámeny Německu sto dvacet dní přede dnem určeným za počátek provedení dodávek, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti od 1. ledna 1920, a třicet dní před tímto dnem, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1. lednem 1920. Dokud Německa nedojdou žádosti stanovené tímto paragrafem, zůstávají v platnosti protokolární úmluvy ze dne 25. prosince 1918. (Provedení čl. VI příměří z 11. listopadu 1918). Žádosti vztahující se na záměnu stanovenou v paragrafech 7 a 8 budou oznámeny německé vládě v předběžné lhůtě, již komise uzná za dostatečnou. Bude-li komise toho názoru, že by úplné splnění žádostí přílišně zatížilo německé průmyslové potřeby, bude moci je oddáliti nebo zrušiti a týmž způsobem určiti pořad dodávek, avšak uhlí, jež se má dodati náhradou za uhlí ze zničených dolů, bude míti přednost před kteroukoli dodávkou jinou. =====Příloha VI===== '''§ 1''' Německo poskytuje reparační komisi volnost, požadovati jako částečnou náhradu dodávku barviv a chemických léčiv v množství a druhu, jež komise určí, a to až do 50% všech zásob kteréhokoli barviva a chemického léčiva, které jsou v Německu nebo jsou pod jeho mocí v den, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto právo bude provedeno do šedesáti dnů po té, kdy bude doručen komisi podrobný seznam zásob, sestavený způsobem od ní požadovaným. '''§ 2''' Vedle toho poskytuje Německo reparační komisi právo, aby v čase mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1. červnem 1920, a dále v každém následujícím šestiměsíčním období až do 1. ledna 1925 požadovala dodávku jakýchkoli barviv a chemických léčiv do 25% německé výroby za uplynulé období šesti měsíců, aneb, byla-li výroba v tomto šestiměsíčním období podle mínění komise nižší než normálně, do 25% normální výroby. Toto právo bude provedeno do čtyř neděl ode dne, kdy dostane komise soupis o výrobě v předcházejícím šestiměsíčním období; tyto soupisy budou předkládány vládou německou po každém šestiměsíčním období způsobem, jejž komise uzná za potřebný. '''§ 3''' Pro barviva a chemická léčiva dodaná podle paragrafu 1 bude cena určena komisí se zřetelem k čisté předválečné ceně vývozní a ke změnám výrobních nákladů potom nastalým. Pro barviva a chemická léčiva dodaná podle paragrafu 2 bude cena určena komisí se zřetelem k čisté předválečné ceně vývozní a ke změnám výrobních nákladů poté nastalým, anebo se zřetelem k nejnižší prodejní ceně týchž látek pro kteréhokoli kupce jiného. '''§ 4''' Všechny podrobnosti, zvláště ty, které se týkají způsobu a lhůty provedení přídělových nároků a dodávek, jakož i všechny otázky, jež vzniknou prováděním hořejších ustanovení, budou upraveny komisí reparační, jíž vláda německá poskytne všechny potřebné zprávy a jakákoliv usnadnění od ní žádaná. '''§ 5''' Barviva a chemická léčiva, o nichž jedná tato příloha, zahrnují všechna barviva a chemická léčiva syntetická, jakož i všechny výrobky vedlejší a jiné, jichž se užívá v příslušných průmyslových odvětvích a jež se vyrábějí pro prodej. Hořejšího ustanovení se použije i na kůru a sůl chininovou. =====Příloha VII===== Německo se zříká ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv, titulů a jakýchkoli výsad, jež má na kabelech a kabelových částech tuto jmenovaných: :Emden-Vigo: od průlivu Calaiského až po šířku Viga; :Emden-Brest: od šířky cherbourské do Brestu; :Emden-Teneriffa: od šířky dunkerkské do šířky teneriffské; :Emden-Azory (1): od průlivu Calaiského do Fayalu; :Emden-Azory (2): od průlivu Calaiského do Fayalu; :Azory-Nový York (1): od Fayalu do Nov. Yorku; :Azory-Nový York (2): od Fayalu k zeměp. délce Halifaxu; :Teneriffa-Monrovia: od šířky teneriffské do šířky Monrovie; :Monrovia-Lome: od bodu určeného 2 stupni 30 minutami sev.šířky a 7 stupni 40 minutami vých. délky podle Greenwiche, k bodu určenému 2 stupni 20 minutami sev.šířky a 5stupni30minutami vých.délky podle Greenwiche a od bodu určeného 3 stupni 48 minutami sev.šířky a 0 stupni00 minutami vých.délky až k Lome; :Lome-Duala: od Lome k Duala; :Monrovia-Pernambuko: od šířky Monrovie po šířku Pernambuka; :Cařihrad-Constanza: od Cařihradu do Constanzi; :Yap-Šanchaj, Yap-Guam a Yap-Menado (ostrovy celebské): od ostrova Yapu do Šanchaje, od ostrova Yapu k ostrovu Guamu a od ostrova Yapu k Menadu. Hodnota těchto kabelů neb jejich částí, pokud jsou soukromým vlastnictvím, vypočítaná na základě zařizovacích nákladů a zmenšená o přiměřené procento za opotřebování, bude připsána ku prospěchu Německa na účtu náhrad škod. ===Oddíl II. - Zvláštní ustanovení.=== =====Článek 245===== Do šesti měsíců následujících po dni, kdy smlouva tato nabude působnosti, jest vláda německá povinna vrátiti vládě francouzské trofeje, archivy, památky historické nebo umělecká díla odvlečená z Francie německými úřady za války 1870 - 1871 a za poslední války, a to podle seznamu, který jí bude dodán vládou francouzskou, a zejména prapory francouzské vzaté za války 1870 - 1871, jakož i všechny politické doklady vzaté německými úřady dne 10. října 1870 na zámku Cercay u Brunoy (Seine-et-Oise), jenž tehdy náležel panu Rouherovi, bývalému státnímu ministru. =====Článek 246===== Do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, jest Německo povinno vrátiti Jeho Veličenstvu králi hedžáskému originál koranu, který náležel kalifu Osmanovi a byl z Mediny odnesen tureckými úřady, aby byl darován bývalému císaři Vilému II. V téže lhůtě bude vydána Německem vládě Jeho britského Veličenstva lebka sultána Makauy, odnesená z německého protektorátu Východní Afriky a poslaná do Německa. Tyto předměty budou odevzdány na místě a za podmínek, jaké určí vlády, jimž mají býti vráceny. =====Článek 247===== Německo se zavazuje dodati universitě v Louvainu rukopisy, prvotisky, knihy tištěné, mapy a předměty sbírky rovnající se počtem a hodnotou podobným předmětům zničeným při požáru knihovny louvainské způsobeném Německem, a to ve třech měsících následujících po příslušné žádosti, která mu bude podána prostřednictvím komise reparační. Všecky podrobnosti týkající se této náhrady budou stanoveny komisí reparační. Německo se zavazuje odevzdati Belgii prostřednictvím komise reparační do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, ke znovuzřízení dvou velkých uměleckých děl: :1. křídla trojdílného obrazu "Mystický beránek" bratří Van Eycků, kdysi v kostele sv. Bavona v Gandu a nyní v berlínském museu; :2. křídla trojdílného obrazu "Večeře Páně" Diericka Boutse, kdysi v kostele sv. Petra v Louvainu, z nichž dvě jsou nyní v museu berlínském a dvě v staré pinakotéce mnichovské. ==Část IX. - Klausule finanční.== =====Článek 248===== S výhradou výjimek, které by mohly býti povoleny komisí reparační, zřizuje se přednostní právo prvého pořadí na všech statcích a důchodech německé říše a německých států pro úhradu náhrad a jiných povinností plynoucích z této smlouvy, jakož i ze všech jiných, doplňujících ji smluv a úmluv nebo úprav sjednaných mezi Německem a mocnostmi spojenými a sdruženými po dobu příměří a jeho prodloužení. Až do 1. května 1921 nebude moci vláda německá ani vyvážeti zlato, ani s ním volně nakládati, ani udíleti povolení, aby zlato bylo vyváženo nebo aby s ním bylo volně nakládáno bez předchozího souhlasu mocností spojených a sdružených, zastoupených komisí reparační. =====Článek 249===== Celkový náklad na vydržování všech armád mocností spojených a sdružených na obsazených územích německých ponese Německo ode dne podepsání příměří ze dne 11. listopadu 1918, počítaje v to výživu lidí i zvířat, ubytování a umístění v leženích, platy i přídavky, služné i mzdy, nocleh, otop, osvětlení, ošacení, výstroj, postroj, výzbroj a oboz, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a týkající se remont, službu dopravní všeho druhu (jako dopravu železniční, námořní, říční, automobilovými nákladními vozy), dopravní spojení a přípojky a vůbec náklad na všechnu službu správní a technickou, jež jest nutná k výcviku vojenských oddílů, k udržování jich v plném počtu a k zachování jejich vojenské zdatnosti. Všechny výdaje spadající do hořejších skupin, pokud souvisí s nákupy nebo rekvisicemi vykonanými od vlád spojených a sdružených v obsazených územích, zaplatí vládám spojeným a sdruženým v markách za kursu běžného neb smluveného vláda německá. Všechna ostatní vydání nahoře vypočtená budou placena v markách zlatých. =====Článek 250===== Německo potvrzuje, že se vzdává všeho materiálu, který vydalo mocnostem spojeným a sdruženým při provádění příměří ze dne 11. listopadu 1918 a všech pozdějších úmluv o příměří, a uznává právo mocností spojených a sdružených na tento materiál. Německé vládě bude připsána ku prospěchu cena materiálu vydaného podle článku VII příměří ze dne 11. listopadu 1918 nebo podle článku III příměří ze dne 16.ledna 1919, jakož i cena každého jiného materiálu vydaného při provádění příměří ze dne 11. listopadu 1918 a všech pozdějších úmluv o příměří, odhadnutá komisí reparační ustanovenou v článku 233 Části VIII (Náhrada škod) této smlouvy, o kterémžto materiálu by reparační komise rozhodla, že hledíc k jeho nevojenskému rázu je cenu jeho připsati ku prospěchu německé vládě, a to na srážku částek dlužných mocnostem spojeným a sdruženým z důvodu náhrady škod. Německé vládě nebudou připsány ku prospěchu statky náležející vládám spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům, odevzdané a vydané in specie při provádění podmínek příměří. =====Článek 251===== Přednostní právo zřízené článkem 248 vykoná se s výhradou uvedenou v posledním paragrafu tohoto článku tímto pořadem: :a) náklad na vojsko okupační, jak je určen v článku 249, po dobu příměří a jeho prodloužení; :b) náklad na všechna okupační vojska, jak je určen v článku 249, od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti; :c) suma náhrad škod vyplývající z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících; :d) všechny ostatní platební povinnosti náležející Německu z úmluvy o příměří, z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících. Platby na zásobování Německa potravinami a surovinami a všechny ostatní platby, jež má Německo vykonati, pokud vlády spojené a sdružené budou to pokládati za potřebné, aby umožnily Německu dostáti jeho závazku k náhradě škod, budou míti přednostní právo tou měrou a za těch podmínek, které byly neb budou moci býti stanoveny vládami spojenými a sdruženými. =====Článek 252===== Předcházející ustanovení se nedotýkají práva kterékoli z vlád spojených a sdružených, volně nakládati s majetkem a vlastnictvím nepřátelským stojícím pod jejich pravomocí ve chvíli, kdy tato smlouva nabude působnosti. =====Článek 253===== Tato ustanovení nemohou žádným způsobem míti vliv na zástavy a hypotéky, ve prospěch mocností spojených a sdružených nebo ve prospěch jejich příslušníků řádně zřízené říší neb státy německými nebo příslušníky německými na statcích a důchodech jim náležejících, ve všech případech, kde byly tyto zástavy a hypotéky zřízeny dříve, než nastal válečný stav mezi vládou německou a tou neb onou z vlád, jež má na nich zájem. =====Článek 254===== Mocnosti, kterým jsou postoupena německá území, budou povinny s výhradou ustanovení článku 255 vzíti na se placení: :1. části dluhu říše německé podle stavu, jaký byl 1. srpna 1914; část tato se vypočítá, vezme-li se za základ průměr tří finančních let 1911, 1912 a 1913 podle poměru, jaký byl mezi onou skupinou důchodů z postoupeného území a mezi obdobnými důchody z celé říše německé, o nichž bude komisí reparační uznáno, že poskytují správné měřítko poměrné platební schopnosti postoupených území; :2. části dluhu onoho státu německého, ke kterému postoupené území náleželo, podle stavu, jaký byl 1. srpna 1914, vypočtené podle zásady výše vyložené. Tyto části budou vymezeny komisí reparační. Způsob, jak bude splniti závazek takto převzatý, i pokud se týče kapitálu i pokud se týče úroků, bude určen komisí reparační. Bude moci býti použito mimo jiné tohoto způsobu: vláda přejímající takové území vezme na se platební povinnosti Německa stran dluhu Německa, jehož věřiteli jsou jeho vlastní příslušníci. Ale činil-li by přijatý způsob nutným, aby se platilo vládě německé, byly by ony platby přeneseny na komisi reparační na účet částek povinovaných na náhradu škod po celou tu dobu, po kterou Německo z tohoto důvodu zůstane dlužníkem jakéhokoli zbytku. =====Článek 255===== 1. Výjimkou z předcházející úpravy a hledíc k tomu, že Německo odepřelo v roce 1871 vzíti na sebe jakoukoli část dluhu francouzského, bude Francie, pokud se týče Alsaska-Lotrinska, zproštěna jakéhokoli placení vyplývajícího z článku 254. 2. Co se týče Polska, bude zlomek dluhu, o kterém reparační komise rozhodne, že vyplývá z opatření vlád německé a pruské podniknutých pro německou kolonisaci v Polsce, vyloučen z přidělení podle článku 254. 3. Co se týče všech jiných postoupených území mimo Alsasko-Lotrinsko, bude zlomek dluhu říše nebo států německých, o kterém komise reparační rozhodne, že odpovídá nákladům vynaloženým říší neb státy německými na statky a majetek, k nimž se vztahuje článek 256, vyloučen z přidělení podle článku 254. =====Článek 256===== Mocnosti přejímající území Německa získají všecky statky a majetek náležející říši nebo státům německým a ležící v těchto územích. Cena oněch získaných statků bude určena komisí reparační a od státu území přejímajícího zaplacena komisi reparační ku prospěchu vlády německé na účet částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod. Po rozumu tohoto článku bude se vyrozumívati statky a majetkem říše a států německých všechen majetek koruny, říše a států německých a soukromý majetek bývalého císaře německého a jiných osob panovnických. Hledě k podmínkám, za jakých bylo Alsasko-Lotrinsko postoupeno Německu v roce 1871, bude Francie zproštěna, pokud se týče Alsaska-Lotrinska, jakéhokoli placení ceny statků a majetku náležejících říši nebo státům německým a ležících v Alsasku-Lotrinsku a dotčených tímto článkem, nebo zaúčtování jejího ku prospěchu Německa. Belgie bude rovněž zproštěna jakéhokoli placení ceny statků a majetku náležejících říši neb státům německým a ležících na územích získaných Belgií podle této smlouvy, nebo zaúčtování jejího ku prospěchu Německa. =====Článek 257===== Pokud se týče bývalých území německých, počítaje v to osady, protektoráty a území závislá, spravovaných mandatářem podle článku 22 Části I (Společnost národů) této smlouvy, neponese ani to jisté území, ani mocnost mandát vykonávající žádnou část dluhu říše neb států německých. Všechny statky a majetek náležející říši neb státům německým a ležící na těchto územích budou převedeny spolu s územím na mocnost mandát vykonávající v této její vlastnosti; a žádná platba nebude vykonána a nic nebude připsáno ku prospěchu oněm vládám za toto převedení. Po rozumu tohoto článku bude se vyrozumívati statky a majetkem říše a států německých všechen majetek koruny, říše a států německých a soukromý majetek bývalého císaře německého a jiných osob panovnických. =====Článek 258===== Německo se vzdává jakéhokoli zastoupení nebo účastenství, jež jakékoli smlouvy, úmluvy neb dohody zabezpečovaly jemu samému neb jeho příslušníkům ve správě komisí, agentur a státních bank a ve všech ostatních mezinárodních finančních a hospodářských organisacích kontrolních a správních, působících v kterémkoli ze států spojených a sdružených, v Rakousku, Uhrách, Bulharsku, Turecku nebo v državách a závislých územích států shora jmenovaných, stejně jako v bývalé říši ruské, jakož i v dohledu nad nimi. =====Článek 259===== 1. Německo se zavazuje, že do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, úřadům, které by byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, odevzdá částku ve zlatě, která měla býti uložena v Říšské bance německé na jméno správní rady státního dluhu ottomanského jako záruka první emise papírových peněz vlády turecké. 2. Německo uznává svůj závazek uskutečňovati ročně po dvanáct let ve zlatě platby, které se zavázalo konati na německé pokladniční poukázky, uložené jím v různých dobách na jméno správní rady státního dluhu ottomanského jako záruky druhé emise papírových peněz vlády turecké a emisí následujících. 3. Německo se zavazuje převésti do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, na úřady, které by byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, deposit ve zlatě, uložený v Říšské bance německé nebo kdekoli jinde, jako zbytek zálohy ve zlatě povolené dne 5. května 1915 správní radou státního dluhu ottomanského císařské vládě ottomanské. 4. Německo se zavazuje převésti na Čelné mocnosti spojené a sdružené jakákoli práva, která snad má na částku ve zlatě a ve stříbře, jež jím byla odevzdána finančnímu ministerstvu tureckému v listopadu 1918 zálohou na placení, které mělo býti uskutečněno v květnu 1919 k účelům turecké vnitřní půjčky. 5. Německo se zavazuje odevzdati do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, Čelným mocnostem spojeným a sdruženým všechny částky ve zlatě, které byly Německu nebo jeho příslušníkům odevzdány jako zástava nebo jiné zajištění při půjčkách poskytnutých Německem nebo jeho příslušníky vládě rakousko-uherské. 6. Německo potvrzuje, že se zříká, jak o tom mluví článek XV úmluvy o příměří ze dne 11. listopadu 1918, výhod plynoucích z jakýchkoli závazků obsažených ve smlouvách bukureštské a brestlitovské a ve smlouvách je doplňujících, aniž je tím dotčen článek 292 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy. Zavazuje se odevzdati, ať Rumunsku, ať Čelným mocnostem spojeným a sdruženým, všechna platidla, mince, hodnoty, obchodní papíry a zboží, které dostalo na splnění jmenovaných smluv. 7. Částek v hotovosti a v platidlech, v hodnotách i zboží jakéhokoli druhu, jež mají býti vydány, placeny nebo převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude použito Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými způsobem, jaký bude jmenovanými mocnostmi později stanoven. =====Článek 260===== Bez újmy ustanovení, že se Německo podle ostatních článků této smlouvy zříká jakýchkoli práv náležejících jemu neb jeho příslušníkům, bude komise reparační moci do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, požadovati, aby Německo získalo všechna práva i všechny zájmy příslušníků německých v jakémkoli podniku obecně užitečném nebo v jakékoli koncesi v Rusku, v Číně, v Rakousku, v Uhrách, v Bulharsku, v Turecku a v državách i v závislých územích těchto států neb na území, které, náleževši Německu nebo jeho spojencům, má podle této smlouvy býti postoupeno nebo spravováno mandatářem, a aby vláda německá do šesti měsíců ode dne, kdy o to bude požádána, převedla na reparační komisi soubor těchto práv a zájmů a všech podobných práv a zájmů, které samo Německo má snad ve svém držení. Německu přísluší odškodniti své příslušníky takto práv zbavené, a komise reparační připíše ku prospěchu Německu na účet částek dlužných z důvodu náhrady škod částky odpovídající hodnotě práv a zájmů postoupených tak, jak tato hodnota bude stanovena komisí reparační. Vláda německá do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude povinna oznámiti reparační komisi soupis všech oněch práv a zájmů, ať již skutečně zaručených či nejistých a dosud nevykonávaných, a vzdá se ve prospěch mocností spojených a sdružených svým jménem a jménem svých příslušníků všech práv a zájmů nahoře jmenovaných, o nichž by nebylo zmínky v hořejším soupisu. =====Článek 261===== Německo se zavazuje převésti na mocnosti spojené a sdružené všechny své pohledávky proti Rakousku, Uhrám, Bulharsku a Turecku, a zvláště ty, které vyplývají nebo budou vyplývati pro ně z plnění závazků, které převzalo k těmto mocnostem za války. =====Článek 262===== Jakýkoli závazek Německa, platiti podle této smlouvy hotovými a vyjádřený zlatými markami, bude splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v Londýně, ve zlatých dolarech Spoj. států, splatných v Novém Yorku, ve zlatých francích, splatných v Paříži, a ve zlatých lirách, splatných v Římě. Po rozumu tohoto článku jest smluveno, že zlaté mince shora vzpomenuté jsou váhy a zrna stanovených pro každou z nich zákonem dne 1. ledna r. 1914. =====Článek 263===== Německo zaručuje vládě brasilské, že zaplatí s úroky podle sazby nebo sazeb smluvených všechny částky uložené v bance Bleichroederově v Berlíně, které pocházejí z prodeje kávy náležející státu Sao-Paolo v přístavech Hamburku, Brémách, Antverpách a v Terstu. Poněvadž Německo odepřelo dáti převésti tento peníz ve vhodné době na stát Sao-Paolo, zaručuje rovněž, že se zaplacení stane podle kursu marky v den, kdy peníz byl uložen v bance. ==Část X. - Klausule hospodářské.== ===Oddíl I. - Vztahy obchodní.=== ====Hlava prvá. - Celní předpisy, cla a omezení celní.==== =====Článek 264===== Německo se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, dovážené na území německé, ať dojdou odkudkoli, jiným nebo vyšším clům neb poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jimž je podrobeno stejné zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí. Německo neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení dovážeti na území německé jakékoli zboží, ať produkty přírodní či výrobky, z území kteréhokoli ze států spojených neb sdružených, ať dojdou odkudkoli, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí. =====Článek 265===== Německo se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílu ke škodě obchodu kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených vzhledem ke kterémukoli jinému z řečených států nebo ke kterékoli jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na př. takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, nebo metodami verifikace neb rozboru, nebo podmínkami placení cel, nebo metodami klasifikace neb výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním. =====Článek 266===== Pokud jde o vývoz, zavazuje se Německo, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, vyvážené z území německého do území kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoli jiného z řečených států nebo do kterékoli jiné země cizí. Německo neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení vyvážeti jakékoli zboží vypravované z území německého do kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, jež by se nevztahovaly stejně na vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, vypravovaných do kteréhokoli jiného z řečených států neb do kterékoli jiné země cizí. =====Článek 267===== Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, které by Německo povolilo kterémukoli ze států spojených neb sdružených nebo kterémukoli z jiných států cizích, budou se zároveň a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytovati kompensace. =====Článek 268===== Ustanovení článků 264 až 267 této Hlavy a článku 323 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy budou platiti s těmito výjimkami: :a) Po pět let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou produkty přírodní i výrobky pocházející a přicházející z území alsaských a lotrinských znovu sloučených s Francií při dovozu do německého celního území prosty všech poplatků celních. :Vláda francouzská určí každého roku dekretem oznámeným vládě německé druh a množství produktů, které budou požívati tohoto osvobození. :Množství každého produktu, jež bude možno takto každoročně posílati do Německa, nesmí převyšovati průměrné roční množství zasílané v letech 1911 - 1913. :Vláda německá dále dovolí po dobu shora vzpomenutou volně vyvážeti z Německa a volně zpět dovážeti do Německa s osvobozením ode všech celních poplatků a jiných dávek, čítaje v to i vnitřní dávky, přízi, tkaniny a jiný materiál textilní nebo výrobky textilní všeho druhu a v každém stavu, zaslané z Německa do území alsaských nebo lotrinských, aby zde byly podrobeny jakémukoli zušlechťovacímu procesu, jako jest bělení, barvení, potiskování, mercerisování, ožehování, soukání nebo upravování. :b) Po dobu tří let po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti, budou produkty přírodní a výrobky pocházející a přicházející z polských území, která před válkou přináležela k Německu, při dovozu do německého celního území prosty všech celních poplatků. :Vláda polská určí každého roku dekretem oznámeným vládě německé druh a množství produktů, které budou požívati tohoto osvobození. :Množství každého produktu, jež bude takto možno každoročně posílati do Německa, nesmí převyšovati průměrné roční množství zasílané v letech 1911 - 1913. :c) Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo uložiti Německu, aby při dovozu do německého celního území poskytovalo osvobození ode všech celních poplatků produktům přírodním i výrobkům pocházejícím a přicházejícím z velkovévodství lucemburského po dobu pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. :Druh a množství produktů, jež mají požívati výhody této úpravy, budou každoročně vládě německé oznamovány. :Množství každého produktu, jež bude možno takto každoročně zasílati do Německa, nesmí převyšovati průměrné roční množství zasílané v letech 1911 - 1913. =====Článek 269===== Po šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí cla uložená Německem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší nežli nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do Německa dne 31. července 1914. Po další období třicíti měsíců od vypršení prvých šesti měsíců zůstane toto ustanovení ještě v platnosti, avšak toliko pro produkty, které, jsouce obsaženy v oddíle A první skupiny německého celního tarifu ze dne 25. prosince 1902, požívaly dne 31. července 1914 sazeb smluvních podle smluv s mocnostmi spojenými nebo sdruženými, dále pro všecky druhy vína a rostlinných olejů, umělého hedvábí a prané neb odtučněné vlny, bez rozdílu, zda byly předmětem zvláštních konvencí před 31. červencem 1914 čili nic. =====Článek 270===== Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si, kdyby se jim taková opatření jevila nezbytnými k ochraně hospodářských zájmů obyvatelstva německých území obsazených jejich vojsky, právo zavésti v těchto územích zvláštní celní řád, jak pro dovoz, tak pro vývoz. ====Hlava druhá. - Plavba.==== =====Článek 271===== Pokud se týče mořského rybolovu, mořské pobřežní plavby a námořní vlečné plavby, bude se s loďmi a čluny mocností spojených a sdružených v německých územních vodách zacházeti stejně jako s loďmi a čluny státu požívajícího nejvyšších výhod. =====Článek 272===== Německo dává souhlas k tomu, že přes opačná ustanovení obsažená v úmluvách o rybolovu a obchodu s lihovinami v Severním moři budou veškerá práva dozorčí a policejní, pokud se týče rybářských lodí spojených mocností, vykonávána jediné plavidly náležejícími těmto mocnostem. =====Článek 273===== Pokud jde o lodi spojených nebo sdružených mocností, budou veškery druhy certifikátů nebo listin vztahujících se na lodi a čluny, jež byly Německem uznány za platné před válkou nebo jež budou snad později uznány za platné čelnými námořními státy, uznány Německem za platné a rovnocenné s obdobnými certifikáty vydanými pro německé lodi a čluny. Týmž způsobem budou uznány certifikáty a listiny, které vydají svým lodím a člunům vlády nových států, bez rozdílu, zdali mají mořské pobřeží či nikoli, s podmínkou, že tyto certifikáty a listiny budou vydány souhlasně s obecnou praxí zachovávanou v čelných námořských státech. Vysoké smluvní strany se shodují, že uznávají vlajku lodí kterékoli mocnosti spojené neb sdružené, jež nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v rejstříku v určitém jediném místě ležícím na jejím území; toto místo bude pro ony lodi přístavem zápisním. ====Hlava třetí. - Nekalá soutěž.==== =====Článek 274===== Německo se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo produkty přírodní a výrobky pocházející z kteréhokoli státu spojeného nebo sdruženého proti jakémukoli způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích. Německo se zavazuje zamezovati a potlačovati zabavením a všemi jinými vhodnými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i domácí výrobu, oběh, prodej a nabídku všech produktů neb zboží, jež jsou přímo nebo ve své výpravě neb na svém obalu označeny jakýmikoli známkami, jmény, nápisy neb značkami vyjadřujícími přímo neb nepřímo falešné označení původu, rázu, druhu neb zvláštních vlastností těchto produktů neb tohoto zboží. =====Článek 275===== S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Německo, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním neb soudním vydaným podle těchto zákonů, platícím v některé zemi spojené nebo sdružené a řádně notifikovaným Německu od příslušných úřadů, stanovícím a upravujícím právo na okrskové pojmenování vín a lihovin vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb ustanovujícím a upravujícím podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej nebo nabídka produktů neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti řečeným zákonům neb rozhodnutím budou Německem zapověděny a potlačovány opatřeními předepsanými v článku předešlém. ====Hlava čtvrtá. - Nakládání se státními příslušníky mocností spojených a sdružených.==== =====Článek 276===== Německo se zavazuje, :a) že nebude ukládati příslušníkům mocností spojených a sdružených žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování živností, povolání, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky; :b) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva naznačená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo odporovati ustanovením řečeného odstavce anebo jež by byly jiné neb méně příznivé než ty, které se vztahují na příslušníky národa požívajícího největších výhod; :c) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv a zájmových účastenství, čítaje v to i společnosti neb sdružení, v kterých jsou zúčastněni, nižádným dávkám, poplatkům neb daním přímým neb nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší než dávky, poplatky a daně, které jsou nebo budou uloženy vlastním příslušníkům nebo jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím; :d) že nebude ukládati příslušníkům kterékoli mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky týchž mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům. =====Článek 277===== Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území německém stálé ochrany svých osob, statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům. =====Článek 278===== Německo se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jeho příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo sdružených a ve shodě s rozhodnutím příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací, nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je zprostí v každém směru, hledíc k této jejich nově získané státní příslušnosti, veškeré závislosti na státu jejich původu. =====Článek 279===== Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární jednatele v německých městech a přístavech. Německo se zavazuje, že schválí jmenování těchto generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních jednatelů, jejichž jména mu budou oznámena, a že je připustí k vykonávání jejich úřadu podle obvyklých pravidel a zvyklostí. ====Hlava pátá. - Obecná ustanovení.==== =====Článek 280===== Závazky uložené svrchu Německu Hlavou I a články 271 a 272 Hlavy II pozbudou platnosti za pět let po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda že by ze znění jejich vyplýval opak, anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň dvanáct měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v platnosti po další období, buď s případnými změnami, anebo bez nich. Článek 276 Hlavy IV zůstane v působnosti po tomto pětiletém období s případnými změnami nebo bez nich po další období, které snad ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů, jež však nesmí přesahovati dobu pěti let. =====Článek 281===== Bude-li vláda německá provozovati mezinárodní obchod, nebude požívati, aniž se bude za to míti, že požívá, po této stránce nějakých práv, výsad a svobod vyplývajících ze svrchovanosti. ===Oddíl II. - Smlouvy.=== =====Článek 282===== Jakmile tato smlouva nabude působnosti a s výhradou ustanovení v ní obsažených, bude mezi Německem a těmi mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch několikastranných smluv, úmluv a dohod rázu hospodářského neb technického, které jsou vypočteny níže a v článcích následujících: :1. úmluv ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů; :2. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů; :3. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907; :4. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic; :5. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů; :6. úmluvy ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky; :7. úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských; :8. úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách Sundu a Beltu; :9. úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi; :10. úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na Šeldě; :11. úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu zaručujícího volné používání Suezského průplavu; :12. úmluv ze dne 23. září 1910 o sjednocení některých pravidel o srážkách, výpomoci i záchraně na moři; :13. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech; :14. úmluvy ze dne 4. února 1898 o cejchování lodí pro plavbu vnitrozemskou; :15. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen; :16. úmluvy ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek; :17. úmluv ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu s děvčaty; :18. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací; :19. zdravotních úmluv ze dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894, 19. března 1897 a 3. prosince 1903; :20. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy; :21. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro léky drastické; :22. úmluvy ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce normální ladičky; :23. úmluvy ze dne 7. června 1905 o zřízení mezinárodního zemědělského ústavu v Římě; :24. úmluv ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu; :25. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných v zemědělství; :26. úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci. =====Článek 283===== Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou Vysoké smluvní strany používati znova úmluv a úprav níže uvedených, pokud se jich týkají, s podmínkou, že Německo bude používati zvláštních ustanovení obsažených v tomto článku. Úmluvy poštovní: *úmluvy a úpravy Světové unie poštovní, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891; *úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897; *úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané v Římě dne 26. května 1906. Úmluvy telegrafní: *mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22. července 1875; *řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908. Německo se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních úprav s novými státy, vztahujících se na úmluvy a úpravy o Světové unii poštovní a Mezinárodní unii telegrafní, k nimž jmenované nové státy přistoupily nebo k nimž přistoupí. =====Článek 284===== Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany znovu, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, s podmínkou, že Německo bude zachovávati prozatímní pravidla, která mu budou udána mocnostmi spojenými a sdruženými. Bude-li do pěti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Německo i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati. Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná. =====Článek 285===== Ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou Vysoké smluvní strany používati těchto úmluv, pokud se jich dotýkají a s podmínkou stanovenou v článku 272 :1. úmluv ze dne 6. května 1882 a 1. února 1889, týkajících se řádu rybolovu v Severním moři mimo územní vody; :2. úmluv a protokolů ze dne 16. listopadu 1887, 14. února 1893 a 11. dubna 1894, týkajících se obchodu s lihovinami v Severním moři. =====Článek 286===== Mezinárodní úmluva pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidovaná ve Washingtoně dne 2. června 1911, a mezinárodní úmluva bernská ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidovaná v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněná dodatečným protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914, budou míti poznovu působnost a účinnost ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy. =====Článek 287===== Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany, pokud se jich týče, úmluvy haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízení občanském. Toto obnovení působnosti se nedotýká a nebude dotýkati Francie, Portugalska a Rumunska. =====Článek 288===== Práva a zvláštní výsady poskytnuté Německu článkem 3 úmluvy ze dne 2. prosince 1899 o ostrovech Samojských budou pokládány za zaniklé dnem 4. srpna 1914. =====Článek 289===== Každá z mocností spojených neb sdružených bude notifikovati v duchu obecných zásad neb zvláštních ustanovení této smlouvy Německu všecky dvoustranné úmluvy neb smlouvy jakéhokoli druhu, jejichž obnovení s ním bude požadovati. Notifikace, o kterou jde v tomto článku, stane se buď přímo, nebo skrze třetí mocnost. Její přijetí bude Německem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti. Mocnosti spojené neb sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Německu jiných úmluv neb smluv než těch, které jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy. V notifikaci budou po případě uvedena ona ustanovení těchto úmluv nebo smluv, která nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za obnovená. Při různosti mínění bude Společnost národů požádána o vyjádření. Spojeným neb sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Jenom ty dvoustranné úmluvy a smlouvy, které byly předmětem takovéto notifikace, nabudou působnosti mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými a Německem; všechny ostatní jsou a zůstanou zrušeny. Hořejších pravidel možno používati o všech dvoustranných úmluvách neb smlouvách, existujících mezi kteroukoli mocností spojenou a sdruženou podepsavší tuto smlouvu a Německem, i když ona mocnost spojená a sdružená nebyla s Německem ve stavu válečném. =====Článek 290===== Německo uznává, že jsou a zůstávají zrušeny touto smlouvou všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo s Rakouskem, Uherskem, Bulharskem neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. =====Článek 291===== Německo se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených mocností výhody vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoli druhu, jež snad poskytlo Rakousku, Uhrám, Bulharsku neb Turecku neb jež poskytlo úředníkům neb příslušníkům těchto států smlouvami, úmluvami neb dohodami uzavřenými před 1. srpnem 1914, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v působnosti. Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti neb nepřijmouti výhody plynoucí z těchto práv a předností. =====Článek 292===== Německo uznává, že jsou a zůstávají zrušeny všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo s Ruskem nebo s kterýmkoli státem nebo vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, nebo s Rumunskem před 1. srpnem 1914 nebo po tomto dni až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva. =====Článek 293===== Jestliže by po 1. srpnu 1914 některá z mocností spojených neb sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoli jiným prostředkem neb z jakékoli jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoli druhu Německu nebo příslušníku německému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou. Náklady neb náhrady jakéhokoli druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou v žádném případě hrazeny mocnostmi spojenými a sdruženými aniž mocnostmi, státy, vládami neb veřejnými úřady, jež tento článek zprošťuje jejich závazků. =====Článek 294===== Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Německo, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoli druhu, jež vyhradilo ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války, neb jejich příslušníkům smlouvami, úmluvami neb dohodami, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v působnosti. =====Článek 295===== Ony Vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvu o opiu, podepsanou v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou zajedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v působnost a že k tomu cíli vydají potřebné zákony co možno nejdříve, nejdéle do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečenou úmluvu, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, který byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914 k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v působnost. Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914. ===Oddíl III. - Dluhy.=== =====Článek 296===== Tyto druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, které budou zřízeny každou z Vysokých smluvních stran do tří měsíců po notifikaci vzpomenuté v odstavci e) níže: :1. dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlící na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlící na území této mocnosti; :2. dluhy dospělé za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, a jež vyplývají z transakcí nebo smluv ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jejichž vymáhání bylo úplně nebo částečně přerušeno následkem stavu válečného; :3. úroky před válkou neb za války dospělé a dlužné příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů vydaných protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války zastaveno; :4. jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války a které mají býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti, představujíce cenné papíry vydané protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo po dobu války zastaveno. Výtěžky likvidací nepřátelských majetků, práv a zájmových účastenství, uvedených v Oddílu IV a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady v měně a za kurs stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle podmínek stanovených v řečeném Oddílu a příloze. Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou tohoto oddílu: :a) Každá z Vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškeren styk mezi zájemníky týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak než prostřednictvím shora zmíněných úřadů verifikačních a kompensačních. :b) Každá z Vysokých smluvních stran bude ručiti za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjímajíc případ, byl-li dlužník před válkou ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. Nicméně dluhy obyvatelů území, do nichž před příměřím nepřítel vpadl nebo jež obsadil, nebudou zaručeny státem, jehož součástí jsou tato území. :c) Částky dlužné příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti připíší se na vrub verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřitelovi úřadem státu věřitelova. :d) Dluhy budou placeny neb uvěřeny v měně té mocnosti spojené a sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou splaceny neb uvěřeny v měně mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského dominia neb Indie), o kterou jde. Konverse se provede v kursu předválečném. :Pro použití tohoto ustanovení bude se míti za to, že se předválečný kurs rovná průměru přepočítacích kursů telegrafních, které platily pro mocnost spojenou nebo sdruženou, o kterou jde, v měsíci, který předcházel přímo před začetím stavu válečného mezi řečenou mocností, o kterou jde, a Německem. :Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž je závazek vyjádřen, v měnu mocnosti spojené nebo sdružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito. :Pokud jde o mocnosti nově utvořené, budou měna a kurs, v kterých mají býti vyrovnány dluhy, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná Oddíl VIII (Náhrada škod). :e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Německem s jedné strany a kteroukoliv mocností spojenou nebo sdruženou, její kolonií, protektorátem, dominiem britským nebo Indií, se strany druhé, leda že do měsíce po dni, kdy bude složena ratifikace této smlouvy mocností, o niž jde, nebo ratifikace jménem onoho dominia nebo Indie, se dostane Německu v tom směru notifikace vládou oné mocnosti spojené neb sdružené, onoho dominia britského neb Indie, podle toho, o koho jde. :f) Mocnosti spojené a sdružené, které přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky německými. V tomto případě budou platby provedené podle tohoto předpisu vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se věc týká. =====Příloha===== '''§ 1''' Každá z Vysokých stran smluvních zřídí do tří měsíců od notifikace podle článku 296, odstavec e), "úřad verifikační a kompensační" pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů. Pro jednotlivé díly území Vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto úřady budou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředních úřadů; ale veškeré styky s úřadem v protivné zemi musí býti prováděny skrze ústřední úřad. '''§ 2''' V této příloze jsou označeny slovy "nepřátelské dluhy" závazky peněžní uvedené v prvním odstavci čl. 296, slovy "nepřátelští dlužníci" osoby, které jsou tyto částky dlužny, slovy "nepřátelští věřitelé" osoby, kterým jsou dlužny, slovy "úřad věřitelský", úřad verifikační a kompensační působící v zemi věřitelově, a slovy "úřad dlužnický" úřad verifikační a kompensační působící v zemi dlužníkově. '''§ 3''' Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a) článku 296 týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti na obchodování s nepřítelem. Rovněž zakáží na svém území veškeré právní spory vztahující se na placení nepřátelských dluhů s výjimkou případů vypočtených v této příloze. '''§ 4''' Vládní záruky uvedené v odstavci b) článku 296 bude použito, je-li dluh z jakéhokoli důvodu nedobytný, vyjímajíc případ, byl-li v době vypovědění války dluh již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo byl-li dlužník v této chvíli ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V tomto případě bude řízení stanovené v této příloze platiti pro placení repartic z massy. Výrazy "stav úpadku" a "insolvence" míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz "vyhlášení zastavení platů" má týž význam jako v právu anglickém. '''§ 5''' Věřitelé podají zprávu úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho ustavení o svých pohledávkách a opatří mu veškeré písemné doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány. Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření potřebná k stíhání a potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky. Úřady tyto oznámí si vespolek veškery údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrýti a potrestati taková dorozumění. Dlužníkům a věřitelům přejícím si dorozumění o výši dluhu usnadní Vysoké smluvní strany co možno nejvíce spojení poštovní a telegrafní na útraty zúčastněných stran skrze úřady ústřední. Úřad věřitelský oznámí úřadu dlužnickému veškeré dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický zpraví v pravý čas úřad věřitelský o dluzích uznaných a dluzích sporných. V tomto případě úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán. '''§ 6''' Kdykoli bude některý dluh uznán zcela nebo z části, připíše úřad dlužnický ihned uznanou částku ku prospěchu úřadu věřitelskému, který bude současně o této kreditní položce zpraven. '''§ 7''' Dluh bude pokládán za uznaný v celku a bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému, jestliže do tří měsíců od přijetí zprávy nebo do delší lhůty, kterou povolí úřad věřitelský, úřad dlužnický nedá zprávy, že dluh uznán nebyl. '''§ 8''' Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady společně tu věc a pokusí se o to, aby se strany dohodly. '''§ 9''' Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu ku prospěchu připsané, používaje k tomu cíli prostředků daných mu k disposici vládou svého státu a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí. '''§ 10''' Kdokoli bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, který nebude uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž, kdokoli neoprávněně odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, stran které jeho odmítnutí nebude uznáno za oprávněné. Tento úrok se bude počítati od konce lhůty naznačené v paragrafu 7 do dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude splacen. Každý úřad se musí ve svém oboru působnosti postarati o vymožení pokut shora naznačených a bude ručiti v případech, kde tyto pokuty nebudou vymoženy. Pokuty budou připsány ku prospěchu protivnému úřadu, který je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů. '''§ 11''' Zúčtování mezi úřady bude konáno měsíčně a saldo zapravováno v hotovosti státem dlužníkovým do osmi dnů. Salda však, jež by snad měla platiti jedna nebo několik mocností spojených nebo sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich příslušníkům z důvodů válečných. '''§ 12''' Aby bylo usnadněno jednání mezi úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu. '''§ 13''' Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno při úřadě dlužnickém. '''§ 14''' Podle článku 296, odstavec b), ručí Vysoké strany smluvní za to, že jejich příslušníci zaplatí nepřátelské pohledávky. Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati ku prospěchu úřadu věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytné. Avšak zúčastněné vlády musí svým úřadům dáti veškerou moc potřebnou k dobytí uznaných dluhů. Výjimečně budou uznané dluhy, kterými jsou povinny osoby utrpěvší škody válečné, připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému jen tenkrát, jestliže odškodnění náležející jim za tyto škody bude zaplaceno. '''§ 15''' Každá vláda zaručí náklady úřadu zřízeného na jejím území, počítajíc v to plat úřednictva. '''§ 16''' Vznikla-li by neshoda mezi dvěma úřady o oprávněnosti nároků nebo spor mezi dlužníkem a věřitelem nepřátelským nebo mezi úřady, bude spor podroben buď řízení rozhodčímu, jestliže strany s tím vysloví souhlas a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou, anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu ustanovenému v následující Části VI. Spor může však býti na žádost úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí řádným soudům v bydlišti dlužníkově. '''§ 17''' Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, řádnými soudy nebo soudem rozhodčím budou vymáhány skrze úřad, jako kdyby byly uznány úřadem dlužnickým. '''§ 18''' Každá ze zúčastněných vlád ustanoví zástupce, kterému bude uloženo vznášeti jménem jejího úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem. Tento zástupce bude vykonávati všeobecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu. Soud rozhoduje podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo zástupcem shora uvedeným, který má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti žalobní nárok jí opuštěný. '''§ 19''' Zúčastněné úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a listinné doklady, které budou míti, aby umožnily soudu rychle rozhodnouti o právních věcech naň vznesených. '''§ 20''' Kde se jedna ze zúčastněných stran odvolá ze spojeného rozhodnutí obou úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kterážto jistota bude vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož dosáhne, v kterémžto případě bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti poměrný podíl škod a výloh. Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, kterou by soud přijal. Pětiprocentní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech přednesených soudu. Tento poplatek ponese strana podlehnuvší, nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora vzpomenuté. Rovněž není závislý na záruce. Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých procesem. Každá částka dlužná podle tohoto paragrafu bude připsána ku prospěchu úřadu vítězné strany a bude zúčtována odděleně. '''§ 21''' K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro úřady nebo pro smíšený rozhodčí soud přihlíženo k znalosti řeči druhého zúčastněného státu. Každý z úřadů bude moci volně dopisovati i předkládati listiny druhému ve svém vlastním jazyku. '''§ 22''' Nebude-li opačné dohody mezi zúčastněnými vládami, zúrokují se dluhy podle těchto pravidel: Žádný úrok se nebude platiti z dlužných dividend, úroků nebo jiných občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu. Úroková míra bude 5% ročně, leda že by podle smlouvy, zákona nebo místního zvyku věřitel měl právo na úrok podle jiné míry; v těchto případech bude platiti tato míra. Úrok se bude počítati ode dne zahájení nepřátelství (nebo, jestliže částka, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti) až do dne, kdy dluh bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému. Pokud jsou úroky dluhovány, budou pokládány za dluhy uznané od úřadů a budou za týchž podmínek připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému. '''§ 23''' Jestliže rozhodnutím úřadů nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 296, může věřitel vymáhati svoji pohledávku před řádnými soudy nebo kteroukoli jinou právní cestou. Přednese-li se nárok úřadu, staví se lhůty promlčení. '''§ 24''' Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu rozhodčího za konečné a že je učiní závaznými pro své příslušníky. '''§ 25''' Jestliže úřad věřitelský odmítne oznámiti úřadu dlužnickému nárok nebo postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo z části nárok, který mu byl řádně ohlášen, bude povinen vydati věřiteli osvědčení udávající požadovanou částku, a řečený věřitel bude oprávněn vymáhati pohledávku před řádnými soudy nebo jakoukoli jinou právní cestou. ===Oddíl IV. - Majetek, práva a zájmová účastenství.=== =====Článek 297===== Otázka soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství v zemích nepřátelských bude rozřešena podle zásad vyslovených v tomto Oddíle a podle ustanovení připojené přílohy. :a) Mimořádná opatření válečná, jakož i opatření disposiční, tak jak jsou vymezena v příloze v odstavci 3, která Německo učinilo o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, budou, nebude-li likvidace již ukončena, neprodleně zrušena aneb zastavena, a budou majetek, práva a zájmová účastenství, o něž jde, vrácena oprávněným, kteří k nim budou míti plná práva za podmínek stanovených v článku 298. :b) S výhradou opačných ustanovení, která by snad vyplývala z této smlouvy, vyhrazují si mocnosti spojené neb sdružené právo zadržeti a likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, jež v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, náležejí německým příslušníkům nebo společnostem jimi kontrolovaným a jsou na jejich území, v jejich osadách, državách a protektorátech, počítajíc v to i území, která jim byla postoupena podle této smlouvy. :Likvidace bude provedena podle zákonů zúčastněného státu spojeného anebo sdruženého, a nebude německý vlastník směti nakládati s tímto majetkem, právy a zájmovými účastenstvími, aniž jest mu dovoleno uvaliti na ně jakékoli břemeno bez svolení tohoto státu. :Za německé příslušníky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokládáni ti němečtí příslušníci, kteří po rozumu této smlouvy nabývají ipso facto státní příslušnosti některé z mocností spojených anebo sdružených. :c) Platy nebo náhrady vyplývající z výkonu práva, o kterém se mluví v odstavci b), určí se podle způsobu ocenění a likvidace stanoveného zákonodárstvím země, v níž byl majetek zadržen nebo likvidován. :d) S výhradou ustanovení této smlouvy budou ve vztazích mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo jejich příslušníky se strany jedné a Německem nebo jeho příslušníky se strany druhé všechna válečná opatření mimořádná, dále opatření disposiční, jakož i všechny akty, které byly vykonány anebo mají býti vykonány na základě těchto opatření po smyslu paragrafů 1 a 3 přílohy, pokládána za definitivní a mohou býti proti každému namítnuta. :e) Příslušníci mocností spojených nebo sdružených budou míti právo na náhradu škod nebo újem, které byly způsobeny jejich majetku, právu nebo zájmům, počítajíc v to i společnosti nebo družstva, v nichž byli zúčastněni na území německém, jakým bylo dne 1. srpna 1914, buď mimořádnými opatřeními válečnými anebo opatřeními disposičními, o nichž jest řeč v paragrafu 1 a 3 v příloze. Reklamace podané v té příčině od těchto příslušníků budou vyšetřeny a bude peníz náhrad určen smíšeným soudem rozhodčím, stanoveným v Oddíle VI anebo rozhodčím, jmenovaným od tohoto soudu. Náhrady půjdou na vrub Německa a mohou býti hrazeny ze jmění německých příslušníků, kteří jsou na území anebo pod kontrolou státu, jemuž přísluší reklamant. Tento majetek může býti prohlášen za zástavu, ručící za závazky nepřátelské, za podmínek stanovených v paragrafu 4 připojené přílohy. Tato náhrada může býti splacena mocností spojenou anebo sdruženou a peníz bude připsán Německu dluhem. :f) V každém případě, kdy si příslušník mocnosti spojené anebo sdružené, vlastník majetku, práva nebo zájmového účastenství, na které se vztahovalo opatření disposiční na území německém, bude toho přáti, bude reklamaci, o níž se jedná v odstavci e), vyhověno vrácením tohoto majetku, je-li tu ještě in natura. :V tomto případě bude Německo povinno učiniti veškerá opatření nutná, aby byl vlastník z držby vypuzený uveden v držení svého majetku, zproštěného všech břemen nebo služebností, kterými by byl zatížen po likvidaci, a odškodniti třetí osoby, které by byly vrácením poškozeny. :Není-li vrácení, o kterém je řeč v předešlém odstavci, možné, mohou prostřednictvím zúčastněných mocností nebo úřadů ověřovacích a kompensačních, o nichž je řeč v příloze připojené k Oddílu III, býti uzavřena zvláštní ujednání za tím účelem, aby příslušníku některé mocnosti spojené anebo sdružené bylo zajištěno odškodnění za újmu, o níž je řeč v odstavci e), přiřčením výhod aneb ekvivalentů, které se uvolí přijmouti na místě majetku, práv nebo zájmových účastenství, kterých byl zbaven. :Z důvodu restitucí učiněných podle tohoto článku budou platy nebo náhrady stanovené podle odstavce e) zmenšeny o nynější cenu vráceného majetku, přihlížejíc k náhradám za ztrátu požívacího práva a zhoršení. :g) Oprávnění stanovené v odst. f) jest vyhrazeno vlastníkům, kteří jsou příslušníky těch mocností spojených anebo sdružených, na jejichž území zákonodárná opatření nařizující obecnou likvidaci majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských nebyla v platnosti před podepsáním smlouvy o příměří. :h) Vyjímaje případ, kdy bylo provedeno vrácení in natura po smyslu odstavce f), bude s čistým výtěžkem likvidace majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských, ať se nalézaly kdekoli, byla-li tato likvidace provedena buď na základě mimořádného válečného zákonodárství anebo podle tohoto článku, jakož i vůbec se všemi nepřátelskými aktivy peněžními naloženo tímto způsobem: ::1. Pokud se týče mocností, které přijmou Oddíl III a připojenou přílohu, budou jmenované výtěžky a aktiva prostřednictvím úřadu verifikačního a kompensačního, stanoveného tímto Oddílem a přílohou, připsány ku prospěchu oné mocnosti, jejímž příslušníkem jest vlastník. S každým saldem, jež odtud vyplývá ve prospěch Německa, bude naloženo podle článku 243. ::2. Pokud se týče mocností, které nepřijmou Oddíl III a připojenou přílohu, bude výtěžek majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i peněžních aktiv příslušníků mocností spojených anebo sdružených, Německem zadržených, přímo vyplacen oprávněnému anebo jeho vládě. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude moci nakládati s výtěžkem majetku, práv nebo zájmů, jakož i s peněžními aktivy německých příslušníků, které zabavila podle svých zákonů a řádů, a bude ho moci použíti k uspokojení reklamací a pohledávek stanovených v tomto článku nebo v paragrafu 4 připojené přílohy. Každý majetek, právo anebo zájmové účastenství anebo výtěžek jejich likvidace nebo jakékoli peněžní aktivum, jimiž nebude disponováno tak, jak bylo svrchu řečeno, může býti zadržen jmenovanou mocností spojenou nebo sdruženou, v kterémžto případě bude s jeho cenou v penězích naloženo podle článku 243. ::Jestliže byly provedeny likvidace v nových státech, které podpisují tuto smlouvu jako mocnosti spojené a sdružené, nebo ve státech, které nejsou účastny náhrad, jež má platiti Německo, musí býti výtěžek likvidací provedených v těchto státech vyplacen přímo vlastníkům, při čemž arci práva daná komisi reparační touto smlouvou, a zejména články 235 a 260, zůstávají vyhrazena. Dokáže-li vlastník před smíšeným rozhodčím soudem, který se zavádí Oddílem VI této Části, anebo před rozhodčím, kterého pojmenuje tento soud, že podmínky prodejové nebo opatření učiněná státem, o který jde, nesrovnávající se s jeho obecným zákonodárstvím, byly nespravedlivým způsobem na újmu ceně, soud nebo rozhodčí budou moci přiznati oprávněnému slušnou náhradu, kterou zaplatí onen stát. :i) Německo se zavazuje odškodniti své příslušníky za likvidaci anebo zadržení jejich majetku, práv anebo zájmových účastenství v zemích spojených nebo sdružených. :j) Peníz dávek a daní z majetku, které Německem byly anebo mohly by býti vybrány z majetku, práv anebo zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených ode dne 11. listopadu 1918 až do té doby, kdy uplynou tři měsíce po tom, co nabude tato smlouva působnosti, anebo, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství podrobená mimořádným opatřením válečným, až do doby jejich navrácení podle této smlouvy, bude taktéž navrácen oprávněným. =====Článek 298===== Německo se zavazuje, pokud jde o majetek, práva a zájmová účastenství vrácená podle článku 297, odstavec a) anebo f), příslušníkům mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, :a) uvésti a udržovati práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených s výhradou výjimek výslovně v této smlouvě stanovených v tom právním stavu, v kterém byly podle zákonů předválečných majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků německých; :b) nepodrobovati majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků států spojených nebo sdružených žádným opatřením, která by se nepříznivě dotýkala vlastnictví a která by neplatila stejně o právech, majetku a zájmových účastenstvích příslušníků německých, a zaplatiti přiměřenou náhradu, kdyby takováto opatření byla učiněna. =====Příloha===== '''§ 1''' Ve shodě s ustanoveními čl. 297, odst. d), potvrzuje se platnost všech opatření propůjčujících vlastnictví, všech nařízení o likvidaci podniků neb společností, nebo všech jiných nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí, které byly učiněny nebo vydány od kterýchkoli soudů neb správních úřadů jedné z Vysokých stran smluvních podle zákonodárství válečného o majetku, právech nebo zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i opatření takových, o kterých nutno míti za to, že byla podle tohoto válečného zákonodárství učiněna nebo vydána. Bude se míti za to, že zájmy všech osob byly platně upraveny nařízeními, předpisy, rozhodnutími neb instrukcemi jednajícími o majetku, v němž jsou tyto osoby zúčastněny, bez rozdílu, zdali v oněch nařízeních, předpisech, rozhodnutích neb instrukcích byly tyto zájmy výslovně uvedeny čili nic. Nebude brána v odpor správnost převodu majetku, práv neb zájmových účastenství uskutečněného podle řečených nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí. Rovněž se potvrzuje platnost veškerých opatření učiněných o majetcích, obchodních podnicích neb společnostech, pokud se týče jejich zjištění, sekvestrace, vnucené správy, využití, rekvisice, dozoru neb likvidace, prodeje nebo správy majetku, práv nebo zájmových účastenství, vymáhání neb placení dluhů, placení útrat nákladů nebo výloh, nebo jakéhokoli jiného opatření předsevzatého v důsledku nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí učiněných, vydaných nebo provedených kterýmkoli soudem nebo správním úřadem jedné z Vysokých stran smluvních podle mimořádných zákonů válečných o majetku, právech a zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i v důsledku takových opatření, o kterých nutno míti za to, že byla podle těchto výjimečných zákonů učiněna, s výhradou, že ustanovení tohoto paragrafu nejsou na újmu majetkovým právům, jichž příslušníci mocností spojených a sdružených před tím nabyli bezelstně a za přiměřenou cenu v souhlase se zákony státu, v jehož území majetek leží. Ustanovení tohoto paragrafu netýkají se takových shora vypočítaných opatření, která byla učiněna Německem na území přepadeném neb obsazeném, ani opatření vzpomenutých shora, která byla učiněna Německem nebo německými úřady po 11. listopadu 1918; veškerá tato opatření budou neplatná. '''§ 2''' Žádná reklamace ani žaloba nesmí býti vznášena Německem nebo jeho příslušníky kdekoli sídlícími proti kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené nebo proti kterékoli osobě jednající jménem nebo z příkazu kteréhokoli úřadu soudního nebo správního řečené mocnosti spojené neb sdružené ve věcí jakéhokoli jednání neb opominutí v příčině majetků, práv nebo zájmových účastenství příslušníků německých, které se zběhlo za války neb za účelem příprav válečných. Rovněž nebude připuštěna reklamace ani žaloba proti nikomu, pokud jde o kterékoli jednání nebo opominutí vyplývající z mimořádných opatření válečných, zákonů a nařízení kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené. '''§ 3''' V článku 297 a v této příloze zahrnuje výraz "mimořádná opatření válečná" všeliká opatření zákonodárná, správní, soudní nebo jiná, která byla nebo budou později učiněna ve věci majetku nepřátelského a jejichž účinkem bylo nebo bude odnětí disposice vlastníkům nad jejich majetkem, avšak bez dotčení podstaty práva vlastnického, zejména opatření o dohledu, vnucené správě a sekvestraci, neb opatření, jejichž účelem bylo neb bude zbaviti, zužitkovati nebo obstaviti aktiva nepřátelská, a to z jakéhokoli důvodu, v jakékoli formě a na kterémkoli místě. Akty, kterými se tato opatření proti majetku nepřátelskému provádějí, jsou veškerá rozhodnutí, instrukce, rozkazy neb nařízení správních úřadů nebo soudů, jakož i veškerá jednání osob pověřených správou nebo dozorem nad majetkem nepřátelským, jako nad placením dluhů, vybíráním pohledávek, zapravováním útrat, nákladů neb výloh, vybíráním platů. "Opatření disposiční" jsou taková, jimiž byla nebo bude dotčena podstata vlastnictví k majetku nepřátelskému převodem celku nebo části na osobu jinou než vlastníka nepřátelského a bez jeho souhlasu, zejména opatření nařizující prodej, likvidaci, propadnutí vlastnického práva k majetku nepřátelskému, anulování právních titulů aneb cenných papírů. '''§ 4''' Majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků německých na územích kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i čistý výtěžek jejich prodeje, likvidace nebo jiných opatření disposičních mohou býti touto mocností spojenou nebo sdruženou předně zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků této mocnosti za jejich majetek, práva a zájmová účastenství, počítaje k nim společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni na území německém, nebo pohledávky, jež mají za příslušníky německými, jakož i tím, že se uspokojí reklamace vzniklé z jednání vlády německé nebo kteréhokoli německého úřadu po 31. červenci 1914 a nežli tato mocnost spojená nebo sdružená vstoupila do války. Výše takovýchto požadavků může býti určena rozhodčím, kterého určí pan Gustav Ador, uvolí-li se, nebo, neučiní-li tak, smíšeným rozhodčím soudem zavedeným v Oddílu VI. Na druhém místě mohou býti zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků mocnosti spojené neb sdružené za jejich majetek, práva a zájmová účastenství na území ostatních mocností nepřátelských, pokud tato odškodnění nebudou poskytnuta jinakým způsobem. '''§ 5''' Nehledíc k ustanovením článku 297, jestliže bezprostředně před vypuknutím války některá společnost povolená ve státě spojeném nebo sdruženém měla společně se společností od ní kontrolovanou a povolenou v Německu právo používati známek továrních neb obchodních ve třetích státech, nebo jestliže požívala spolu s takovou společností práva ke zvláštním procesům při výrobě zboží nebo předmětů prodejných pro třetí státy, bude prvá společnost samojediná oprávněna užívati oněch známek továrních ve třetích státech s vyloučením společnosti německé; a společné právo k procesu výrobnímu bude vydáno této první společnosti bez ohledu na jakékoli opatření učiněné podle válečného zákonodárství německého vzhledem k této druhé společnosti nebo jejím zájmům, obchodnímu vlastnictví nebo akciím. Nicméně první společnost, bude-li za to žádáno, vydá druhé společnosti modely dovolující pokračovati ve výrobě zboží, které se má spotřebovati v Německu. '''§ 6''' Až do okamžiku, kdy bude provedena restituce podle článku 297, ručí Německo za zachování majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených - počítaje v to společnosti a družstva, v nichž byli tito příslušníci zúčastněni -, jež byly podrobeny v Německu nějakému mimořádnému opatření válečnému. '''§ 7''' Do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, ohlásí mocnosti spojené nebo sdružené majetek, statky a zájmy, o kterých míní použíti práva uvedeného v článku 297, odst. f). '''§ 8''' Restituce uvedené v článku 297 budou vykonány na rozkaz vlády německé nebo úřadů, které na místě ní budou ustanoveny. Podrobné výkazy o vedení správy budou podány zúčastněným osobám úřady německými na žádost, která může býti vznesena, jakmile tato smlouva nabude působnosti. '''§ 9''' Až do ukončení likvidace uvedené v čl. 297, odst. b), zůstanou majetek, práva a zájmová účastenství německých příslušníků podrobeny mimořádným opatřením válečným, která byla nebo budou o nich učiněna. '''§ 10''' Do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vydá Německo každé mocnosti spojené nebo sdružené všechny smlouvy, osvědčení, akty a právní tituly vlastnického práva, jež jsou v rukou jeho příslušníků a vztahují se k majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím nalézajícím se na území řečené mocnosti spojené nebo sdružené, čítaje v to akcie, obligace nebo jiné cenné papíry všech společností povolených podle zákonů této mocnosti. Německo podá kdykoli na žádost mocnosti spojené nebo sdružené všechna vysvětlení o majetku, právech a zájmových účastenstvích státních občanů německých na území této mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i o všech transakcích, které byly s řečeným majetkem, právy nebo zájmy snad provedeny po 1. červenci 1914. '''§ 11''' Výraz "peněžní aktiva" zahrnuje všecky vklady nebo fondy zřízené před vypověděním války anebo po něm, jakož i všechna aktiva pocházející ze vkladů, důchodů neb užitků inkasovaných správci, sekvestry nebo jinými z úhrad bankovních nebo z jakéhokoli jiného pramene, avšak nezahrnuje peněz náležejících spojené anebo sdružené mocnosti nebo státům, provinciím neb obcím, které ji tvoří. '''§ 12''' Všechna kdekoli učiněná umístění peněžních aktiv příslušníků Vysokých stran smluvních, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli kapitálově zúčastněni, osobami odpovědnými za správu nepřátelského majetku nebo majícími dozor nad takovou správou anebo na rozkaz těchto osob nebo kteréhokoli úřadu budou prohlášena za neplatná. Tato peněžní aktiva budou vyúčtována bez ohledu k oněm umístěním. '''§ 13''' Do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo na žádost vznesenou kdykoliv poté, vydá Německo mocnostem spojeným nebo sdruženým všecky účty nebo doklady účetní, archivy, listiny a vysvětlení všeho druhu nalézající se na jeho území a týkající se majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků těchto mocností - počítaje v to společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni -, jež byly podrobeny mimořádným opatřením válečným neb jakémukoli opatření disposičnímu buď v Německu nebo v územích, která byla obsazena Německem neb jeho spojenci. Kontroloři, dozorci, vedoucí ředitelé, správci, vnucení správci, likvidátoři a opatrovníci budou za ručení vlády německé osobně odpovědni za neprodlené a úplné vydání těchto účtů a listinných dokladů a za jejich přesnost. '''§ 14''' Ustanovení článku 297 a této přílohy o majetku, právech a zájmových účastenstvích v nepřátelských státech a o výtěžku jejich likvidace vztahují se na dluhy, úvěry a účty, kdežto Oddíl III upravuje toliko způsoby placení. Pro úpravu otázek uvedených v čl. 297 mezi Německem a mocnostmi spojenými a sdruženými, jejich koloniemi nebo protektoráty nebo kterýmkoli z britských dominií nebo Indií, o kterých nebude prohlášeno, že přijímají Oddíl III, a mezi jejich příslušníky, budou platiti ustanovení Oddílu III o měně, v které se mají díti platy, o kursu a úrocích, ačli zúčastněná vláda spojené nebo sdružené mocnosti neoznámí Německu do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, že se řečených ustanovení nemá použíti. '''§ 15''' Ustanovení článku 297 a této přílohy platí o vlastnictví průmyslovém, literárním a uměleckém, které jest nebo bude pojato do likvidace majetku, práv, zájmových účastenství, společností nebo podniků, provedené podle výjimečného válečného zákonodárství mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo podle podmínek článku 297, odstavce b). ===Oddíl V. - Smlouvy, promlčení, rozsudky.=== =====Článek 299===== a) Smlouvy uzavřené mezi nepřáteli budou pokládány za zrušené od okamžiku, kdy se kterékoli dvě strany staly nepřátely, vyjímajíc případ, kde jde o dluhy nebo jiné povinnosti peněžní, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy vykonáno nebo placeno, a s výhradou výjimek a zvláštních pravidel platných pro jisté smlouvy nebo druhy smluv uvedených níže nebo v připojené příloze. b) Vyňaty jsou ze zrušení ve smyslu tohoto článku smlouvy, jejichž splnění bude ve všeobecném zájmu žádáno vládami mocností spojených nebo sdružených, jejichž příslušníkem jest jedna ze stran, do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Způsobí-li splnění smluv takto v platnosti zachovaných následkem změny obchodních poměrů jedné ze stran značnou újmu, může smíšený rozhodčí soud, o němž je řeč v Oddíle VI, přiřknouti poškozené straně přiměřenou náhradu. c) Hledíc k předpisům ústavním a právním ve Spojených státech amerických, v Brasilii a Japonsku, neplatí tento článek ani článek 300 s připojenou přílohou o smlouvách uzavřených mezi příslušníky těchto států a příslušníky německými; stejně neplatí článek 305 pro Spojené státy americké nebo jejich příslušníky. d) Tento článek, jakož i připojená příloha neplatí pro smlouvy, jejichž strany se staly nepřáteli tím, že jedna nebo druhá bydlila v území, jehož suverenita se mění, pokud tato strana nabude na základě této smlouvy státní příslušnosti mocnosti spojené nebo sdružené, ani pro smlouvy uzavřené mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených, mezi kterými byly obchodní styky zakázány proto, že jedna ze stran byla na území některé z mocností spojených anebo sdružených, které bylo obsazeno nepřítelem. e) O žádném ustanovení tohoto článku a připojené přílohy nelze míti za to, že by činila neplatným obchodní jednání zákonitě vykonané na základě smlouvy uzavřené mezi nepřáteli se schválením jedné z mocností válčících. =====Článek 300===== a) Na území Vysokých stran smluvních staví se ve vztazích mezi nepřáteli veškeré lhůty promlčecí, práva omezující nebo preklusivní lhůty procesní po dobu války, ať počaly běžeti před vypuknutím války či po něm; počnou znovu běžeti nejdříve tři měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto ustanovení platí o lhůtách k předložení kuponů úrokových anebo dividendových a o lhůtách k předložení cenných papírů vylosovaných nebo z jakéhokoli jiného důvodu splatných, pokud jde o jejich placení. b) Byly-li následkem nevykonání nějakého aktu anebo nevyhovění formálnímu předpisu za války na území německém provedeny úkony exekuční na újmu příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, bude reklamace, podaná příslušníkem některé mocnosti spojené nebo sdružené, vznesena na smíšený rozhodčí soud stanovený v Oddíle VI, nespadá-li věc do pravomoci řádného soudu některé mocnosti spojené nebo sdružené. c) Na žádost interesovaného příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené nalezne smíšený rozhodčí soud na znovuzřízení práv porušených úkony exekučními vzpomenutými v odstavci b), kdykoli to hledíc k zvláštním poměrům věci bude spravedlivo a možno. Bylo-li by toto znovuzřízení nespravedlivo nebo nemožno, může rozhodčí soud poskytnouti poškozené straně náhradu na vrub vlády německé. d) Stala-li se smlouva mezi nepřáteli neplatnou buď tím, že jedna ze stran nesplnila nějakou podmínku smluvní, anebo tím, že použila práva smlouvou stanoveného, může se poškozená strana obrátiti o náhradu škody na smíšený rozhodčí soud. Soud bude míti v tomto případě práva stanovená v odstavci c). e) Ustanovení předešlých odstavců tohoto článku budou platiti pro příslušníky mocností spojených nebo sdružených, kterým se stala újma opatřeními svrchu vzpomenutými, provedenými od Německa v území přepadeném nebo obsazeném, nedostalo-li se těmto příslušníkům za to jiné náhrady. f) Německo hradí třetím osobám škodu, kterou utrpěly vrácením nebo znovuzřízením práva, na něž nalezl smíšený soud podle ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku. g) Co se týče skriptur obchodních, začne tříměsíční lhůta, o níž jest řeč v odstavci a), běžeti ode dne, kdy se definitivně ukončí mimořádná opatření platící o skripturách obchodních v území příslušné mocnosti. =====Článek 301===== V poměru mezi nepřáteli bude se míti za to, že žádná obchodní skriptura sepsaná před válkou nepozbyla platnosti jen z toho důvodu, že nebyla předložena ku přijetí nebo k placení v předepsaných lhůtách, nebo že vydatelé neb indosanti nebyli zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo že schází protest, nebo z toho důvodu, že za války nebylo vyhověno jakémukoli formálnímu předpisu. Jestliže lhůta, v které měla obchodní skriptura býti předložena ku přijetí nebo k placení, nebo v které měli vydatel neb indosanti býti zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo v které měla býti skriptura protestována, vypršela za války, a jestliže strana, která měla předložiti nebo dáti protestovati skripturu nebo dáti zprávu o nepřijetí neb o neplacení, tak neučinila za války, bude jí od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, povolena lhůta nejméně tří měsíců, v níž bude moci předložiti skripturu, zpraviti o nepřijetí neb o neplacení nebo dáti ji protestovati. =====Článek 302===== Rozsudky vynesené soudy kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené v případech, v kterých jsou tyto soudy příslušné podle této smlouvy, budou uznány v Německu za pravomocné a budou vykonány, aniž bude potřebí opatřovati je doložkou vykonatelnosti. Jestliže byl v jakémkoli sporu za války vynesen rozsudek německým soudem proti příslušníku mocností spojených nebo sdružených v některé instanci, v které se onen příslušník nemohl hájiti, bude moci příslušník mocnosti spojené nebo sdružené, jemuž se takto stala újma, dostati náhradu, která bude určena smíšeným rozhodčím soudem ustanoveným v Oddíle VI. K žalobě příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora vzpomenutá býti na rozkaz smíšeného rozhodčího soudu, kde to bude možno, dána tím způsobem, že se strany znovu uvedou ve stav, v němž byly před rozsudkem vyneseným od německého soudu. Náhradu shora vzpomenutou mohou před smíšeným rozhodčím soudem dostati rovněž příslušníci mocností spojených nebo sdružených, kterým se stala újma soudními rozhodnutími v územích přepadených neb obsazených, jestliže nebyli odškodněni jinak. =====Článek 303===== Ve smyslu Oddílů III, IV, V a VII znamená výraz "za války" pro každou mocnost spojenou nebo sdruženou období od okamžiku, kdy nastal válečný stav mezi Německem a touto mocností, až do doby, kdy přítomná smlouva nabude působnosti. =====Příloha===== ======I. - Obecná ustanovení.====== '''§ 1''' Ve smyslu článku 299, 300 a 301 pokládají se smluvní strany za nepřátelské, byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se jinak nezákonným podle zákonů, nařízení nebo předpisů, kterým byla jedna z těchto stran podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán, nebo ode dne, kdy se stal nezákonným jakýmkoli jiným způsobem. '''§ 2''' Následující druhy smluv jsou vyňaty ze zrušení, o kterém je řeč v článku 299, a zůstávají v působnosti bez újmy práv uvedených v článku 297, odstavec b), Oddílu IV, a s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vydaných za války mocnostmi spojenými nebo sdruženými, jakož i ustanovení smluvních: :a) smlouvy, jejichž předmětem je převod statků, majetku, věcí movitých neb nemovitých, jestliže vlastnictví bylo převedeno nebo předmět vydán před tím, nežli se strany staly nepřáteli; :b) pachty, nájmy a smlouvy o budoucím nájmu; :c) smlouvy o zástavu nemovitou, movitou a právo retenční; :d) koncese na doly, důlní jámy, lomy a ložiska; :e) smlouvy mezi osobami soukromými a státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly, a koncese udělené řečenými státy, zeměmi, obcemi a jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly. '''§ 3''' Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena z části podle článku 299, a lze-li odloučení provésti, zůstanou ostatní ustanovení této smlouvy v platnosti s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vzpomenutých shora v paragrafu 2. Nelze-li odloučení provésti, bude se míti za to, že smlouva byla zrušena v celku. ======II. - Zvláštní předpisy o určitých druzích smluv.====== <big>'''Smlouvy na bursách cenných papírů a zboží.'''</big> '''§ 4''' a) Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na zboží a stanovící likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními, rovněž i opatření k provedení těchto pravidel, s výhradou: :1. že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podléhati pravidlům řečených burs, :2. že tato pravidla byla všeobecně závazná, :3. že podmínky likvidace byly slušné a přiměřené. b) Předchozí odstavec se nevztahuje na opatření učiněná za okupace na bursách v krajích, které byly obsazeny nepřítelem. c) Likvidace terminových obchodů s bavlnou uzavřených ke dni 31. července 1914 podle rozhodnutí Svazu bavlnářského v Liverpoolu se potvrzuje. <big>'''Zástava.'''</big> '''§ 5''' Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelova bude se v případě nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti zpraven, jestliže věřitel jednal bezelstně a s náležitou péčí a opatrností; v tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakého nároku pro prodej zástavy. Toto ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav vykonané nepřítelem za okupace v krajinách, do kterých nepřítel vpadl nebo jež obsadil. <big>'''Obchodní skriptury.'''</big> '''§ 6''' Pokud se týče mocností, které přijaly Oddíl III a připojenou k němu přílohu, budou peněžní závazky trvající mezi nepřáteli a plynoucí z vydání obchodních skriptur vyrovnány podle řečeného dodatku prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež vstoupí v práva majetníka, pokud jde o různé opravné prostředky, které jsou majetníku přístupny. '''§ 7''' Jestliže se některá osoba buď před válkou nebo za války zavázala zaplatiti obchodní skripturu následkem závazku, jejž k ní přejala jiná osoba, která se stala později nepřátelskou, bude tato osoba nucena přes zahájení nepřátelství ručiti oné za následky svého závazku. ======III. - Pojišťovací smlouvy.====== '''§ 8''' Pojišťovací smlouvy, které uzavřela jedna osoba s druhou, jež se stala později nepřátelskou, budou upraveny podle následujících paragrafů. <big>'''Pojištění proti požáru.'''</big> '''§ 9''' Smlouvy o pojištění proti požáru týkající se majetku, které uzavřela osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství nebo následkem toho, že se osoba stala nepřátelskou nebo že jedna ze stran nesplnila některý smluvní závazek za války nebo ve lhůtě tří měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční premie po prvé dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti. Provede se vyrovnání nezaplacených premií, jež dospěly splatnosti za války, a nároků za škody vzešlé za války. '''§ 10''' Jestliže pojištění požární uzavřené před válkou bylo správním nebo zákonodárným aktem za války převedeno s původního pojistitele na pojistitele jiného, bude převod uznán a o ručení původního pojistitele bude se míti za to, že přestalo dnem převodu. Původní pojistitel bude však oprávněn k tomu, aby se mu dostalo na jeho žádost úplné informace o podmínkách převodu, a bude-li patrno, že tyto podmínky nebyly přiměřené, budou změněny tak dalece, pokud je nutno, aby se staly přiměřenými. Nadto bude míti pojistník v dohodě s původním pojistitelem právo, aby byla smlouva převedena na původního pojistitele, počínajíc dnem žádosti. <big>'''Pojištění na život.'''</big> '''§ 11''' Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené prohlášením války nebo tím, že se osoba stala nepřátelskou. Každá částka, která se stala splatnou za války za podmínek smlouvy, jež se podle předchozího odstavce nepokládá za zrušenou, bude vymahatelná po válce. Tato částka se zvýší o 5%ní roční úroky od dospělosti až do dne splacení. Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení premií nebo stala-li se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo jeho zástupci nebo osoby oprávněné míti právo kdykoli ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti, žádati od pojistitele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo zrušení. Když smlouva propadla za války proto, že nebyly následkem válečných opatření placeny premie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci nebo oprávněné osoby právo do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti, obnoviti platnost smlouvy tím, že zaplatí premie případně dospělé s ročním úrokem 5%. '''§ 12''' Kterákoli mocnost spojená nebo sdružená bude moci do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti, rozvázati všechny pojišťovací smlouvy trvající mezi kteroukoli německou pojišťovací společností a svými příslušníky za podmínek, jež by těchto příslušníků chránily od veškeré újmy. K tomu cíli převede německá pojišťovací společnost na vládu zúčastněné mocnosti spojené nebo sdružené část svých aktiv odpovídající poměrně pojistkám takto zrušeným a bude zproštěna vší závaznosti stran těchto pojistek. Aktiva, jež se mají převésti, budou určena pojišťovacím matematikem (aktuárem), jejž ustanoví smíšený rozhodčí soud. '''§ 13''' Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život uzavřeny pobočkou některé pojišťovací společnosti zřízenou ve státě, který se později stal nepřátelským, bude se tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení opačné ve smlouvě samé, říditi místními zákony, avšak pojistitel bude směti požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupci náhradu částek zaplacených k uspokojení požadavků vznesených nebo uložených na základě opatření válečných proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům a státním smlouvám platným v době, kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena. '''§ 14''' Ve všech případech, kde podle zákona platného pro smlouvu zůstane pojistitel přes to, že premie nejsou zaplaceny, vázán smlouvou až do té doby, kdy se dá pojištěnci zpráva, že smlouva došla, bude míti právo, jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto zprávu podati, vymáhati od pojištěnce nezaplacené premie zvýšené o 5% roční úrok. '''§ 15''' Pro použití odstavců 11 - 14 budou se za pojišťovací smlouvy na život pokládati pojišťovací smlouvy, které se, pokud jde o výpočet vzájemných závazků mezi dvěma stranami, zakládají na pravděpodobnostech lidského života, kombinovaných s úrokovou mírou. <big>'''Pojištění námořní.'''</big> '''§ 16''' Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestovní, uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se později stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušené tím okamžikem, kdy se tato osoba stala nepřátelskou, vyjímajíc případy, že risiko, o němž je řeč ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem. Nepočalo-li risiko běžeti, bude možno částky zaplacené jako premie neb jinak vymáhati na pojistiteli. Počalo-li risiko běžeti, bude se smlouva pokládati za platnou přes to, že se strana stala nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle podmínek smlouvy buď jako premie neb jako škody bude vymahatelné, až tato mírová smlouva nabude působnosti. Jestliže byla uzavřena dohoda o placení úroku z částek, které byl kdo dlužen před válkou příslušníkům nebo které byli dlužni příslušníci států válčících a které byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční ode dne těchto ztrát. '''§ 17''' Žádná smlouva o námořním pojištění s pojistníkem, jenž se později stal nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by kryla škody způsobené válečnými činy mocnosti, jejímž příslušníkem je pojistitel, nebo válečnými činy států spojených nebo sdružených s touto mocností. '''§ 18''' Prokáže-li se, že některá osoba, která před válkou uzavřela smlouvu o námořním pojištění s pojistitelem, jenž se později stal nepřítelem, uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu kryjící totéž risiko s pojistitelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé premie budou upraveny na tom základě, že původní pojistitel bude vázán smlouvou jen do okamžiku, kdy byla uzavřena smlouva nová. <big>'''Jiná pojištění.'''</big> '''§ 19''' S jinými pojišťovacími smlouvami uzavřenými před válkou mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž jest řeč v paragrafech 9 až 18, naloží se ve všech směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle řečených článků se smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami. <big>'''Zajišťovací smlouvy.'''</big> '''§ 20''' Všechny zajišťovací smlouvy uzavřené s osobou, jež se stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušeny tím, že se tato osoba stala nepřátelskou, avšak v případě risika v pojištění životním neb námořním, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení částek dlužných vzhledem na tato risika. Jestliže se však zajištěnci stalo následkem vpádu nemožným nalézti jiného zajistitele, potrvá smlouva v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Bude-li některá smlouva zajišťovací zrušena podle tohoto paragrafu, provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i premií zaplacených a splatných, i závazků za ztráty utrpěné vzhledem na risika v pojištění životním neb námořním, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných risik nežli těch, která jsou uvedena v paragrafech 11 až 18, upraví se účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na nároky za ztráty utrpěné po tomto dnu. '''§ 21''' Ustanovení předchozího paragrafu vztahují se také na zajištění trvající v den, kdy se strany staly nepřátelskými, která zajišťují zvláštní risika přejatá pojistitelem v pojišťovací smlouvě stran jakéhokoli jiného risika než risika života a risika námořního. '''§ 22''' Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné smlouvě zajišťovací, zůstane v platnosti. Ustanovení paragrafu 12 se vztahují na smlouvy zajišťovací stran pojistek na život, v nichž nepřátelské společnosti jsou zajistiteli. '''§ 23''' Bylo-li před válkou uskutečněno zajištění smlouvy v pojištění námořním, zůstane postup risika postoupeného zajistiteli v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva zůstane platná přes zahájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy zajišťovací jak stran premií, tak stran ztrát, budou vymahatelné po válce. '''§ 24''' Ustanovení paragrafů 17 a 18 a poslední odstavec paragrafu 16 budou se vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní. ===Oddíl VI. - Smíšený rozhodčí soud.=== =====Článek 304===== a) Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených nebo sdružených na straně jedné a Německem na straně druhé. Každý z těchto soudů bude složen ze tří členů. Každá ze zúčastněných vlád bude jmenovati jednoho z těchto členů. Předseda bude pak zvolen po dohodě mezi oběma zúčastněnými vládami. Nebylo-li by možno dosíci o tom dohody, budou předseda soudu a dvě jiné osoby jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou Společnosti národů nebo, nežli bude tato Rada ustavena, panem Gustavem Adorem, svolí-li k tomu. Osoby tyto mají býti příslušníky států, které zůstaly neutrální za války. Jestliže se některá vláda nepostará při uprázdnění místa způsobem shora vytčeným do měsíce o člena soudu, bude člen soudu vybrán protivnou vládou z obou osob shora vzpomenutých, vyjímajíc předsedu. Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu. b) Smíšené rozhodčí soudy zřízené podle odstavce a) budou rozhodovati o sporech spadajících do jejich příslušnosti podle Oddílů III, IV, V a VII. Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv uzavřených dříve, než nabyla působnosti tato smlouva mezi příslušníky mocností spojených a sdružených a příslušníky německými, vyřizovány smíšeným rozhodčím soudem, vyjímají se však spory, které podle zákonů mocností spojených, sdružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností. V tomto případě budou tyto spory vyřizovány těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo sdružené bude však nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu. c) Bude-li to odůvodňovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni další členové, aby smíšený rozhodčí soud se mohl rozděliti v několik oddělení. Každé z těchto oddělení bude složeno, jak shora udáno. d) Každý rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven ustanoveními v příloze k tomuto článku. Bude míti právo určiti peníz nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající. e) Každá vláda bude hraditi plat člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž jmenuje, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem. Plat předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád; tento plat, jakož i společná vydání každého soudu ponesou tyto dvě vlády na polovic. f) Vysoké smluvní strany se zavazují, že jejich soudy a úřady poskytnou přímo smíšeným rozhodčím soudům jakoukoli možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování zpráv a při sbírání důkazů. g) Vysoké smluvní strany se shodují v tom, že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu pokládati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky. =====Příloha===== '''§ 1''' Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno zastávati svůj úřad, bude postup, podle kterého se dělo jmenování, zachován i při ustanovení jeho náhradníka. '''§ 2''' Soud se přidrží ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v kterých má každá strana podati své návrhy, a upraví formality potřebné k vedení důkazů. '''§ 3''' Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře. '''§ 4''' Soud uschová spisy o sporných otázkách a případech jemu předložených a o příslušném řízení s udáním dat. '''§ 5''' Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci budou skládati smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho rozkazům. Soud smí jmenovati a užívati jednoho neb několika funkcionářů, jichž bude potřebí, aby mu pomáhali při plnění jeho úkolů. '''§ 6''' Soud rozhodne o všech sporných otázkách a věcech naň vznesených podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany. '''§ 7''' Německo se zavazuje poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření. '''§ 8''' Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém, francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo sdružená, o kterou jde. '''§ 9''' Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu. =====Článek 305===== Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci uvedené v Oddílech III, IV, V nebo VII, a jestliže se rozsudek takový nebude shodovati s ustanoveními řečených Oddílů, bude míti strana, která tím trpí újmu, právo na náhradu, jež bude určena smíšeným rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém byly, nežli byl vynesen rozsudek soudem německým. ===Oddíl VII. - Vlastnictví průmyslové.=== =====Článek 306===== S výhradou ustanovení této smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jak jsou vymezena mezinárodními úmluvami pařížskou a bernskou, vzpomenutými v článku 286, znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v územích Vysokých smluvních stran ve prospěch osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný, anebo jejich právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by byla mohla býti získána za války na základě podané žádosti za ochranu vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního nebo uměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, ve prospěch osob, jež by byly měly k tomu právní titul. Avšak právní jednání předsevzatá na základě zvláštních opatření, která snad byla zavedena za války vrchností zákonodárnou, výkonnou neb správní některé mocnosti spojené neb sdružené, pokud jde o práva příslušníků německých ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a zachovají všechny své účinky. Ani Německo ani příslušníci němečtí nebudou moci činiti právních nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo sdružené neb kterákoliv osoba na účet této vlády neb s jejím svolením těžily po dobu války z práv ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, ani z důvodu prodeje, nabízení neb používání výrobků, přístrojů a zboží nebo předmětů jakéhokoli druhu, na něž se tato práva vztahovala. Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené neb sdružené, které bylo v působnosti v době podpisu této smlouvy, nestanovilo nic jiného, naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými na základě právních jednání neb operací, uskutečněných v důsledku zvláštních opatření uvedených v odstavci I tohoto článku, stejně jako s ostatními pohledávkami příslušníků německých podle předpisů této smlouvy; na částky, jež vyplynuly ze zvláštních opatření učiněných vládou německou ve věci práv z průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví příslušníků spojených neb sdružených mocností, bude se hleděti jako na jiné dluhy příslušníků německých a naloží se s nimi jako s jinými jejich dluhy. Každá mocnost spojená nebo sdružená vyhrazuje si volnost omeziti, podmínkami vázati nebo ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého (vyjímajíc ochranné známky tovární neb obchodní), získaná před válkou nebo za války, nebo jež budou získána později podle jejího zákonodárství příslušníky německými, ať tím, že je zužitkuje, ať tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že si vyhradí dozor nad tímto zužitkováním, ať jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude pokládati za nutnou pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném nebo k tomu cíli, aby zabezpečila to, by Německo slušně nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která na území německém drží její příslušníci, aneb aby měla záruku za úplné splnění všech závazků, jež podle této smlouvy Německo vzalo na sebe. Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která budou získána po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude se směti volnosti svrchu vyhrazené mocnostem spojeným a sdruženým používati jen tehdy, mohla-li by ona omezení, podmínky a ztenčení býti pokládána za nutná pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném. Jestliže by mocnosti spojené nebo sdružené použily předcházejících ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady a odškodné, s nimiž se naloží stejně, jako se má po rozumu této smlouvy naložiti s ostatními částkami dlužnými příslušníkům německým. Každá z mocností spojených nebo sdružených si vyhrazuje právo pokládati za neplatný a bezúčinný jakýkoli úplný nebo částečný postup a jakékoli vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, jež se staly po 1. srpnu 1914 aneb které se snad stanou napříště a jejichž účinkem bude ztížiti provedení předpisů tohoto článku. Ustanovení tohoto článku nelze užíti, pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, příslušející společnostem nebo podnikům, jež byly mocnostmi spojenými nebo sdruženými likvidovány podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane podle článku 297, odstavec b). =====Článek 307===== Lhůta nejméně roční ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude povolena příslušníkům všech Vysokých smluvních stran, aby bez příplatku a jakýchkoli pokut provedli úkon, splnili formalitu, zaplatili poplatek a vůbec dostáli jakýmkoli závazkům předepsaným zákony a nařízeními jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali neb dostali práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před 1. srpnem 1914 nebo která, nebýti války, by byla mohla býti získána po tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených státech amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení. Práva z vlastnictví průmyslového, která snad propadla následkem toho, že nebyl proveden některý úkon nebo formalita neb že nebyl zaplacen poplatek, znovu oživnou. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci každá mocnost spojená nebo sdružená učiniti opatření, která uzná podle zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práva osob třetích, jež snad těžily z patentů nebo vzorků nebo jich používaly po dobu, kdy byly zbaveny platnosti. Mimo to patenty a vzorky náležející příslušníkům německým, které nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká udělených licencí, podřízeny předpisům, které by byly platily za války, jakož i všem ustanovením této smlouvy. Období mezi 1. srpnem 1914 a dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu nebo pro užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání vzorků, a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová neb obchodní nebo vzorek, který požíval ochrany dne 1. srpna 1914, nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla působnosti tato smlouva, býti prohlášen za propadlý nebo zrušený jen z toho důvodu, že nebylo z něho těženo nebo ho nebylo používáno. =====Článek 308===== Prioritní lhůty stanovené článkem 4 mezinárodní úmluvy pařížské ze dne 20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoli jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podání neb registrování žádostí za patenty jakéhokoli druhu, ochranné známky průmyslové a obchodní, za vzorky neb modely, jež nevypršely ještě dnem 1. srpna 1914, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou prodlouženy každou z Vysokých smluvních stran ve prospěch příslušníků ostatních Vysokých smluvních stran až do doby,kdy uplyne šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoli Vysoké smluvní strany aneb kterékoli osoby,jež by v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví průmyslového odporujících právům, o něž někdo žádá dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti a osoby zůstanou v požívání svých práv, ať jich užívají osobně či skrze zástupce neb držitele licencí, kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla působnosti, a nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo stíhány jako padělatelé. =====Článek 309===== Příslušníci němečtí neb osoby sídlící nebo vykonávající svou živnost v Německu se strany jedné a příslušníci mocností spojených nebo sdružených neb osoby sídlící nebo živnost svou vykonávající na území těchto mocností se strany druhé, ani osoby třetí, jimž tito příslušníci neb osoby postoupili svá práva za války, nebudou moci podati žalobu ani uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany mezi dnem vypovědění války a dnem, kdy tato smlouva nabyla působnosti, a o nichž by se mohlo míti za to, že tyto skutečnosti porušují práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která existovala v kterýkoli okamžik za války nebo která budou obnovena hledíc k článkům 307 a 308 svrchu uvedeným. Rovněž nebude přípustná v žádnou dobu žaloba se strany týchž osob pro porušení práv z vlastnictví průmyslového neb uměleckého, odvolávající se na to, že byly prodávány neb nabízeny po jeden rok od podpisu této smlouvy na území mocností spojených neb sdružených na straně jedné neb na území Německa na straně druhé produkty neb výrobky vyrobené neb literární anebo umělecká díla uveřejněná ve lhůtě mezi dnem vypovědění války a dnem podpisu této smlouvy, nebo odvolávající se na to, že tyto věci byly někým získány, že z nich bylo těženo nebo jich používáno, při čemž se však rozumí, že toto ustanovení nebude platiti, jestliže držitelé těchto práv měli bydliště neb průmyslové neb obchodní závody v územích, jež za války byla obsazena Německem. Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Německem se strany druhé. =====Článek 310===== Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového nebo smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, které byly uzavřeny před vypověděním války mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených nebo osobami sídlícími na území těchto mocností nebo vykonávajícími tam svou živnost se strany jedné a příslušníky německými se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne vypovědění války mezi Německem a mocností spojenou nebo sdruženou. Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádal od vlastníka těchto práv udělení nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem té země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjímajíc případ, že se licence dosáhlo na základě práv získaných podle zákonodárství německého; v tomto případě budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví Oddíl VI této smlouvy. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, kterou pokládá za oprávněnou vzhledem na užívání těchto práv po dobu války. Licence vztahující se na práva průmyslová, literární a umělecká, které byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, která existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence udělena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se míti za to, že nastoupila na její místo. Byly-li za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového nebo o rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně jako s ostatními dluhy nebo pohledávkami příslušníků německých ve shodě s touto smlouvou. Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Německem se strany druhé. =====Článek 311===== Obyvatelé území touto smlouvou odloučených od Německa budou požívati přes toto odloučení a změnu státního občanství z něho vyplývající v Německu úplně a bez omezení všech práv z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, která jim dle zákonů německých náležela v době tohoto odloučení. Práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého platná na územích od Německa odloučených podle této smlouvy v době odloučení těchto území od Německa, nebo práva, která budou obnovena nebo znovu zřízena podle článku 306 této smlouvy, budou uznána státem, jemuž bude řečené území postoupeno, a zůstanou v působnosti na tomto území po dobu, která jim bude přiznána podle německého zákonodárství. ===Oddíl VIII. - Sociální a státní pojištění v postoupených územích.=== =====Článek 312===== Bez újmy ustanovení obsažených v jiných článcích této smlouvy zavazuje se vláda německá, že převede na mocnost, jíž byla území německá v Evropě postoupena, anebo na mocnost,jež spravuje jako mandatář bývalá území německá podle článku 22 Části I (Společnost národů), poměrnou část reserv nashromážděných vládami říše nebo států německých nebo veřejnými neb soukromými organisacemi činnými pod jejich dozorem, určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální a státní. Mocnosti, na něž budou tyto fondy převedeny, musí je za všech okolností věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění. Podmínky tohoto převodu budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými mezi vládou německou a vládami, o které jde. Jestliže by tyto zvláštní úmluvy podle předešlého odstavce nebyly sjednány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, podmínky převodu budou předloženy v každém případě pětičlenné komisi. Jednoho člena jmenuje vláda německá, jednoho druhá vláda, o niž jde, a tři Správní rada Mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, bude povinna do tří měsíců po tom, co bude zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtež Německem i druhým státem, o který jde, ihned pokládána za konečná. ==Část XI. - Vzduchoplavba.== =====Článek 313===== Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou požívati plné svobody přeletu a přistání na území i na územních vodách německých a budou účastny stejných výhod jako vzducholodi německé, zvláště v případě nouze, na zemi nebo na moři. =====Článek 314===== Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou na cestě do kterékoli cizí země požívati práva, přeletěti území a územní vodstvo německé bez přistání, ovšem šetříce řádů, jež by Německo snad zavedlo a jež budou stejně platiti pro vzducholodi německé i pro vzducholodi zemí spojených a sdružených. =====Článek 315===== Letiště pro vzducholodi v Německu, otevřená veřejné domácí dopravě, budou otevřena i vzducholodím mocností spojených a sdružených, jež tam budou rovnoprávné se vzducholoďmi německými co do poplatků všech druhů, čítaje v to dávky z přistání a zaopatření. =====Článek 316===== S výhradou hořejších ustanovení podléhá právo letu, průletu a přistání, obsažené v článku 313, 314 a 315, řádům, které by Německo uznalo za nutno zavésti; rozumí se, že těchto řádů bude užito bez rozdílu i na vzducholodi německé i na vzducholodi zemí spojených a sdružených. =====Článek 317===== Vysvědčení o státní příslušnosti, o schopnosti k letu, průkazy o letecké způsobilosti, jakož i povolení vydaná nebo za pravoplatná uznaná kteroukoli z mocností spojených a sdružených budou uznány v Německu za platné a rovnocenné s vysvědčeními, průkazy a povoleními vydanými Německem samým. =====Článek 318===== Pokud jde o vnitrostátní obchodní vzduchoplavbu, bude v Německu se vzducholoďmi mocností spojených a sdružených nakládáno jako se vzducholoďmi státu požívajícího největších výhod. =====Článek 319===== Německo se zavazuje zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že se vzducholoď německá, letíc nad jeho vlastním územím, podrobí pravidlům o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž letišť a nad nimi tak, jak pravidla ta jsou stanovena v dohodě o vzduchoplavbě sjednané mezi mocnostmi spojenými a sdruženými. =====Článek 320===== Závazky uložené předcházejícími ustanoveními zůstávají v platnosti až do 1. ledna 1923, leda že by před tím Německo bylo přijato do Společnosti národů nebo že by mu bylo dovoleno souhlasem mocností spojených a sdružených přistoupiti k dohodě těchto mocností o plavbě vzduchem. ==Část XII. - Přístavy, vodní cesty a železnice.== ===Oddíl I. - Obecná ustanovení.=== =====Článek 321===== Německo se zavazuje poskytnouti svobodu průvozu přes své území osobám, zboží, lodím, člunům, vagonům a poště, pocházejícím z území nebo určeným do území kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní průvoz nejvhodnějších, buď po železnicích, po splavných vodních tocích nebo průplavech; k tomu cíli bude dovolen průvoz vodami územními. Takové osoby, zboží, lodi, čluny, vozy, vagony a pošta nebudou podrobeny žádným průvozním poplatkům ani zbytečným průtahům neb omezením a budou míti v Německu právo, aby s nimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev, i ve všech jiných směrech. Průvozní zboží bude prosto jakéhokoli cla i jiných podobných povinností. Všechny poplatky nebo dávky ukládané průvozní dopravě musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na vlastnictví nebo na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoli části celkové průvozní trati. =====Článek 322===== Německo se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zajištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani žádné jiné organisaci, společnosti ani soukromé osobě interesované na dopravě, aby jakýmkoli způsobem působily při službě správní k onomu účelu zřízené, a nebude v tomto směru vykonávati přímého ani nepřímého vlivu. =====Článek 323===== Německo má zakázáno, aby nedělalo přímo ani nepřímo rozdílu a neposkytovalo výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů týkajících se dovozu do svého území aneb vývozu z něho, šetříc zvláštních závazků obsažených v této smlouvě, ať už by šlo o rozdíl podle pohraničního místa vstupního aneb výstupního či podle povahy, podle vlastnictví nebo podle vlajky použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravuvzduchovou), či o rozdíl podle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, nebo podle jeho konečného aneb nejbližšího určení, podle směru cesty anebo podle míst překladních, či podle toho, zda přístav, přes nějž bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno, je přístav německý či kterýkoli cizí přístav, či podle toho, bylo-li zboží vyvezeno aneb dovezeno po moři, po zemi aneb vzduchem. Německo má zejména zakázáno, aby nezavádělo v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoli z mocností spojených a sdružených žádného příplatku nebo přímé neb nepřímé odměny pro vývoz nebo dovoz přes přístavy německé neb cizí, po lodích a člunech německých aneb cizích, zejména ve formě tarifů kombinovaných. Německo má zakázáno, aby nepodrobovalo osob neb zboží dopravovaného přes přístav aneb po lodi nebo člunu některé z mocností spojených a sdružených žádným formalitám a průtahům, kterým by tyto osoby aneb toto zboží nebyly podrobovány, kdyby byly dopravovány přes přístav německý nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu německého nebo člunu některé mocnosti jiné. =====Článek 324===== Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl přechod zboží přes hranice Německa co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z území mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území či v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jako platí pro zboží téhož rázu dopravované územím německým za podobných podmínek přepravních. Zvláště přeprava zboží podléhajícího rychlé zkáze bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými. =====Článek 325===== Námořní přístavy mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na německých železnicích aneb splavných vodách německých ve prospěch přístavů německých aneb přístavů kterékoli jiné mocnosti. =====Článek 326===== Německo nesmí odmítnouti účast při tarifech neb sestavách tarifních, které by měly za účel zajistiti přístavům některé z mocností spojených a sdružených stejné výhody, jaké by Německo bylo poskytlo přístavům vlastním neb přístavům některé jiné mocnosti. ===Oddíl II. - Plavba.=== ====Hlava prvá. - Svoboda plavby.==== =====Článek 327===== Se státními příslušníky mocností spojených a sdružených, jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každé příčině jednati stejně ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách německých jako s příslušníky Německa, jejich majetkem, loďmi a čluny. Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující do všech neb ze všech přístavů neb míst na území Německa, jež mohou býti přístupny lodím a člunům německým, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími, pokud jde o jakékoli výhody a dávky přístavní a nábřežní, počítajíc v to výhody při pobytu, při nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoli rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády, úřadů veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv. Poskytlo-li by Německo zvláštní výhody některé mocnosti spojené nebo sdružené nebo jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny mocnosti spojené a sdružené. Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých neb z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně dopravě překážeti. ====Hlava druhá. - Svobodná pásma v přístavech.==== =====Článek 328===== Svobodná pásma, která byla v přístavech německých 1. srpna 1914, budou zachována. Tato svobodná pásma a pásma, která by byla následkem této smlouvy na německém území zřízena, budou podléhati řádu obsaženému v následujících článcích. Zboží dopravované do svobodného pásma nebo z něho odvážené nebude podrobeno žádnému poplatku dovoznímu ani vývoznímu, vyjímajíc případ uvedený v článku 330. Lodi a zboží vstupující do svobodného pásma mohou býti podrobeny poplatkům určeným k úhradě přístavních nákladů správních, udržovacích a zlepšovacích, jakož i dávkám zavedeným za užívání různých zařízení, předpokládajíc, že tyto dávky a poplatky budou rozumné vzhledem ke skutečným nákladům a že budou vybírány podle zásady rovnosti po smyslu článku 327. Zboží nesmí býti podrobeno žádnému jinému poplatku ani dávce kromě poplatků statistických nejvýše 1 promile ad valorem, jichž bude výhradně použito k úhradě nákladů služby určené k zjištění ruchu přístavního. =====Článek 329===== Výhody poskytnuté pro zřizování skladišť, jakož i pro balení a vybalování zboží musí odpovídati současným obchodním potřebám. Veškeré zboží, jehož spotřeba je ve svobodném pásmu povolena, bude prosto všech poplatků spotřebních i jakýchkoli jiných kromě poplatků statistických, uvedených v článku 328. Nebude činěn žádný rozdíl, pokud jde o kterýkoli předpis tohoto článku, ani mezi osobami různých národností, ani mezi tovary různého původu nebo určení. =====Článek 330===== Dovozní poplatky mohou býti uloženy na výrobky opouštějící svobodné pásmo, pokud jsou určeny k spotřebě země, v jejímž území přístav leží. Naopak poplatky vývozní mohou býti uloženy na výrobky pocházející z této země, pokud jsou určeny pro svobodné pásmo. Tyto dovozní a vývozní poplatky musí býti založeny na témž podkladě a na týchž sazbách jako podobné poplatky vybírané na jiných celních hranicích země, o níž se jedná. Na druhé straně se Německu zakazuje, aby pod žádným pojmenováním nezavádělo dovozního, vývozního ani průvozního cla na výrobky přepravované přes území německé po zemi nebo po vodě do svobodného pásma nebo z něho a do kteréhokoli jiného státu nebo z něho. Německo musí vydati nutné předpisy, aby se zajistil a zaručil tento svobodný průvoz na oněch železničních a vodních cestách jeho území, které slouží zpravidla za přístup k svobodnému pásmu. ====Hlava třetí. - Klausule o Labi, Odře, Němanu (Russstrom-Memel-Niemen) a Dunaji.==== <big>'''1. - Obecná ustanovení.'''</big> =====Článek 331===== Prohlašují se za mezinárodní: *Labe (Elbe) od ústí řeky Vltavy (Moldau) a Vltava (Moldau) od Prahy; *Odra (Oder) od ústí řeky Opavy; *Něman (Russtrom-Memel-Niemen) od Grodna; *Dunaj od Ulmu; *a každá splavná část těchto vodních sítí, která slouží více než jednomu státu za přirozený přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, dále průplavy pobočné a koryta plavební, které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně splavných částí řečených říčních sítí, anebo k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku. Totéž bude platiti o vodní cestě rýnsko-dunajské, bude-li tato cesta postavena podle podmínek stanovených v čl. 353. =====Článek 332===== Na cestách prohlášených v předcházejícím článku za mezinárodní bude se jednati s příslušníky, s majetkem a s vlajkami všech mocností na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetku a vlajky kterékoli z těchto mocností činiti rozdíl mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívali největších výhod. Avšak německé lodi nesmějí provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé mocnosti spojené nebo sdružené bez jejího zvláštního povolení. =====Článek 333===== Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z člunů používajících splavné cesty nebo přístupu k ní vybírati poplatky, které mohou býti proměnlivé podle jednotlivých oddílů řeky. Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku. =====Článek 334===== Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek stanovených v Oddíle I. Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečeti nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující transitující jsou prosti všech celních formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním. =====Článek 335===== Ani podél toku, ani v ústí shora uvedených řek nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části. Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť atd. podle sazeb veřejně vyhlášených. =====Článek 336===== Není-li zvláštní organisace ku provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát povinen učiniti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek. Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v mezinárodní komisi, je-li taková komise zřízena, dovolati se soudu ustanoveného k tomu účelu Společností národů. =====Článek 337===== Stejně se bude postupovati, kdyby některý poříční stát podnikl takové práce, které by mohly býti na újmu plavbě v mezinárodní části. Soud uvedený v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i ostatních zájmů státních, které při souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v mezinárodní komisi, bude-li taková komise zřízena, budou míti přednost před potřebami plavby. Stížnost k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných. =====Článek 338===== Řád vyjádřený hořejšími články 332 až 337 bude nahrazen řádem zavedeným obecnou úmluvou, jež bude ujednána mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společností národů a jež se bude týkati vodních cest, kterým by řečená úmluva přiznala ráz mezinárodní. Tato úmluva bude se moci vztahovati zvláště k celým říčním sítím řek Labe (Elbe), Odry (Oder), Němanu (Russtrom-Memel-Niemen) a Dunaje nebo k jejich částem, jak jsou uvedeny svrchu, jakož i k jiným součástem těchto říčních sítí, které by s nimi mohly býti posuzovány podle stejných zásad. Německo se zavazuje ve shodě s ustanovením článku 379, že přistoupí k této obecné úmluvě, jakož i ke všem návrhům na revisi trvajících mezinárodních dohod a řádů, vypracovaným, jak je níže řečeno v článku 343. =====Článek 339===== Německo postoupí zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým nejdéle do tří měsíců po době, kdy mu to bude notifikováno, část vlečných parníků a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí uvedených v článku 331, až budou vyloučeny ty, které mají býti napřed odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Německo postoupí rovněž materiál všeho druhu, nezbytný k užívání těchto říčních sítí, zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým. Počet postoupených vlečných parníků a člunů a úhrn postoupených pomůcek i rozdělení jejich budou určeny od rozhodčího nebo rozhodčích jmenovaných Spojenými státy americkými; toto určení se stane s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, zejména na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou. Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z lodí posledně postavených. Postupy uvedené v tomto článku stanou se za odškodnění, jehož celková výše, rozhodčím nebo rozhodčími úhrnně určená, nesmí přesahovati v žádném případě pořizovací náklad postoupeného materiálu a bude zúčtována v celkové sumě, kterou je Německo dlužno; proto jest věcí Německa, aby odškodnilo vlastníky. <big>'''2. - Zvláštní ustanovení o Labi (Elbe), Odře (Oder) a Němanu (Russtrom-Memel-Niemen).'''</big> =====Článek 340===== Labe (Elbe) bude dáno do správy mezinárodní komise, jejímiž členy budou: *4 zástupci německých poříčních států; *2 zástupci státu československého; *1 zástupce Velké Britanie; *1 zástupce Francie; *1 zástupce Italie; *1 zástupce Belgie. Každá delegace bude míti počet hlasů rovný počtu přiznaných zástupců, ať je počet přítomných členů jakýkoliv. Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou usnesení komise přes to pravoplatná. =====Článek 341===== Odra (Oder) bude dána do správy mezinárodní komise, jejímiž členy budou: *1 zástupce Polska; *3 zástupci Pruska; *1 zástupce státu československého; *1 zástupce Velké Britannie; *1 zástupce Francie; *1 zástupce Dánska; *1 zástupce Švédska. Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou usnesení komise přes to pravoplatná. =====Článek 342===== Na žádost některého poříčního státu, vznesenou ke Společnosti národů, bude řeka Něman (Russtrom-Memel-Niemen) dána do správy mezinárodní komise, jejímiž členy budou vždy jeden zástupce za každý poříční stát a tři zástupci jiných států, označených Společností národů. =====Článek 343===== Mezinárodní komise vzpomenuté v článcích 340 a 341 sejdou se do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Mezinárodní komise vzpomenutá v článku 342 shromáždí se do tří měsíců po tom, kdy za to některý poříční stát požádá. Každá z těchto komisí přistoupí bez odkladu k vypracování návrhu na revisi trvajících mezinárodních dohod a řádů. Tento návrh bude vypracován v souhlase s obecnou úmluvou vzpomenutou v článku 338, jestliže tato úmluva bude již sjednána; jinak bude návrh na revisi vypracován v souhlase se zásadami vyjádřenými v hořejších článcích 332 až 337. =====Článek 344===== Návrhy uvedené v článku předcházejícím mají zejména: :a) zvoliti sídlo mezinárodní komise a určiti způsob, jakým se má ustanovovati její předseda; :b) vymeziti rozsah působnosti komise, zvláště stran provádění prací udržovacích, upravovacích a zlepšovacích na říční síti, stran zásad finančních, zavedení a vybírání poplatků a stran řádu plavebního; :c) ohraničiti oddíly řeky a jejích přítoků, ke kterým se mezinárodní správa bude vztahovati. =====Článek 345===== Mezinárodní dohody a řády, kterými se nyní řídí plavba na Labi (Elbe), na Odře (Oder) a na Němanu (Russtrom-Memel-Niemen), zůstanou zatím v působnosti až do ratifikace shora vzpomenutých revisních návrhů. Avšak ve všech případech, kde by tyto dohody a řády odporovaly ustanovením hořejších článků 332 až 337 aneb obecné úmluvě, jež má býti uzavřena, budou platiti ustanovení posledně jmenovaná. <big>'''3. - Zvláštní ustanovení o Dunaji.'''</big> =====Článek 346===== Evropská dunajská komise bude vykonávati znovu svoji předválečnou pravomoc. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Velká Britannie, Francie, Italie a Rumunsko. =====Článek 347===== Od místa, kde přestává pravomoc evropské komise, bude síť dunajská vzpomenutá v článku 331 podléhati správě mezinárodní komise složené takto: *2 zástupci pobřežních států německých; *po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a *po 1 zástupci každého v evropské dunajské komisi příště zastoupeného státu, který není státem poříčním. Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to pravoplatná. =====Článek 348===== Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a ujme se zatímně správy řeky podle ustanovení článků 332 až 337, a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, které budou určeny mocnostmi spojenými a sdruženými. =====Článek 349===== Německo se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností určených mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, při které mohou býti přítomni zástupci Německa, sejde se do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. =====Článek 350===== Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který byl článkem 57 berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za skončený. S výhradou finančních ustanovení této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této části řeky, o vyrovnání účtů. Poplatky, které by snad bylo třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami. =====Článek 351===== Jestliže by na části říční sítě, která tvoří hranici, stát československý, stát Srbů, Chorvatů a Slovinců nebo Rumunsko se zmocněním nebo jako mandatáři mezinárodní komise podnikly práce k úpravě, regulaci, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící mimo jejich území požívati práva na všechna usnadnění potřebná k vyměřování, k provedení a udržování těchto prací. =====Článek 352===== Německo jest vůči evropské komisi dunajské zavázáno ke každému navrácení, každé nápravě a každé náhradě za škody, jež tato komise utrpěla za války. =====Článek 353===== Bude-li postavena dunajsko-rýnská vodní cesta o velkém průřezu, zavazuje se Německo, zavésti na této vodní cestě řád, jak je obsažen v článcích 332 až 338. ====Hlava čtvrtá. - Klausule o Rýně a Mosele.==== =====Článek 354===== Od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, bude za podmínek níže uvedených pro plavbu rýnskou dále platiti konvence mannheimská ze dne 17. října 1868 spolu se závěrečným protokolem jejím. Bude-li rozpor mezi některými ustanoveními řečené konvence a ustanoveními obecné úmluvy vzpomenuté svrchu v čl. 338, která platiti bude i o Rýnu, rozhodnou ustanovení obecné úmluvy. Nejdéle do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, shromáždí se ústřední komise uvedená v článku 355, aby vypracovala návrh na revisi konvence mannheimské. Tento návrh musí býti vypracován v souhlase s ustanoveními obecné úmluvy, došlo-li k ní zatím, a bude předložen mocnostem zastoupeným v ústřední komisi. Německo prohlašuje již nyní, že přistoupí k návrhu vypracovanému způsobem shora uvedeným. Kromě toho budou změny níže uvedené ihned vtěleny do konvence mannheimské. Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo dohodnouti se v tom směru s Nizozemskem. Německo se zavazuje již nyní, že přistoupí ke každé takové dohodě, bude-li za to požádáno. =====Článek 355===== Ústřední komise ustanovená konvencí mannheimskou bude se skládati z 19 členů, a to: *2 zástupců Nizozemska; *2 zástupců Švýcarska; *4 zástupců poříčních států německých; *4 zástupců Francie, která kromě toho jmenuje předsedu komise; *2 zástupců Velké Britannie; *2 zástupců Italie; *2 zástupců Belgie. Sídlem ústřední komise bude Štrasburk. Každá delegace bude míti právo na počet hlasů rovný počtu přiznaných zástupců, ať již je počet přítomných členů jakýkoliv. Nebude-li možno jmenovati některé z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou usnesení komise přes to pravoplatná. =====Článek 356===== Čluny všech národů a náklady jejich požívati budou všech práv a výsad přiznaných lodím plavby rýnské a jejich nákladům. Z ustanovení obsažených v článcích 15 až 20 a 26 vzpomenuté shora konvence mannheimské, v článku 4 závěrečného protokolu nebo v pozdějších konvencích nebude žádné na překážku svobodné plavbě lodí a mužstva všech národů po Rýně a na vodních cestách, jichž se řečené konvence týkají, předpokládajíc, že se bude dbáti řádů vydaných ústřední komisí o lodivodství a jiných opatřeních policejních. Ustanovení článku 22 konvence mannheimské a článku 5 závěrečného protokolu bude užito jen o lodích registrovaných na Rýně. Ústřední komise ustanoví o opatřeních, jež by bylo učiniti, aby se zjistilo, zda ostatní lodi vyhovují předpisům obecného řádu platného o rýnské plavbě. =====Článek 357===== Nejdéle do tří měsíců od notifikace, která mu o tom bude učiněna, postoupí Německo Francii vlečné parníky a čluny, které zbudou v seznamech německých rýnských přístavů po vyloučení těch, jež budou napřed odevzdány z důvodu vrácení neb náhrady škody, nebo podíly německých plavebních rýnských společností. Při postoupení buďtež čluny a vlečné parníky v dobrém stavu, opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, schopny provozovati bezpečně obchodní plavbu rýnskou a buďtež vybrány z plavidel posledně postavených. Týmiž pravidly se řídí i tyto postupy německé ve prospěch Francie: :1. postupy zařízení přístavišť, nábřeží, doků, skladišť, nářadí atd., jež náležely občanům německým nebo společnostem německým v přístavu rotterdamském 1. srpna 1914; :2. postupy podílů nebo zájmů, které Německo nebo jeho občané na těchto zařízeních měli v téže době. Úhrn a jednotlivosti těchto postupů určí, s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, jeden nebo několik rozhodčích do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti; rozhodčí jmenují Spojené státy americké. Postupy uvedené v tomto článku stanou se za odškodnění, jehož celková výše, rozhodčím nebo rozhodčími úhrnně určená, nesmí v žádném případě přesahovati pořizovací náklad postoupeného materiálu a zařízení a bude zúčtována v celkové sumě, kterou je Německo dlužno; jest věcí Německa, aby odškodnilo vlastníky. =====Článek 358===== Na základě závazku plniti ustanovení konvence mannheimské nebo konvence, která ji nahradí, jakož i ustanovení této smlouvy, bude míti Francie po celém toku Rýna mezi konečnými body svých hranic: :a) právo odbírati vodu z Rýna k napájení plavebních a zavodňovacích kanálů buď již postavených nebo těch, které by se teprve postavily, jakož i ke každému jinému účelu, rovněž i právo, prováděti na německém břehu všechny práce nutné k vykonávání tohoto práva; :b) výhradné právo na energii získanou úpravou řeky, s podmínkou, že zaplatí Německu polovinu hodnoty energie skutečně vyzískané; toto zaplacení stane se buď penězi nebo energií, a celková částka, vypočtená s ohledem na náklad za práce nutné k výrobě energie, určí se, není-li dohody, rozhodčím řízením. Za tím účelem bude sama Francie míti právo, podnikati na této části řeky všechny úpravy, jezy a jiná díla, která uzná za vhodná k výrobě energie. Belgii je rovněž přiznáno právo, odbírati vodu z Rýna, a to k napájení vodní cesty rýnsko-mosské, vzpomenuté níže. Výkon práv uvedených v odstavcích a) a b) tohoto článku nesmí ani býti na újmu splavnosti ani ztěžovati plavbu buď v korytě Rýna, nebo v odbočkách v náhradu zaň zřízených a nesmí také způsobiti zvýšení poplatků vybíraných dosud na základě konvence nyní platné. Všechny návrhy staveb budou oznámeny ústřední komisi, aby jí byla dána možnost přesvědčiti se, že tyto podmínky jsou splněny. Aby se zajistilo dobré a poctivé provedení ustanovení, která jsou obsažena v odstavcích a) a b), Německo :1. má zakázáno podniknouti a i povoliti stavbu nějakého pobočního průplavu nebo jakékoli odbočky na pravém břehu řeky naproti hranicím francouzským; :2. přiznává Francii právo přístupu a průchodu na pozemcích na pravém břehu, potřebných k vyměřování, k zřízení a využití jezů, které by se snad Francie se schválením ústřední komise později rozhodla zříditi. V souhlase s tímto svolením má Francie právo určiti a vymeziti potřebné plochy; dva měsíce po prosté notifikaci může Francie pozemky ty zabrati za peněžité odškodnění Německu vyplacené; úhrn odškodnění stanoví ústřední komise. Bude věcí Německa, aby odškodnilo majetníky pozemků postižených těmito služebnostmi nebo trvale zabraných pro řečená díla. :Dá-li ústřední komise k tomu svůj souhlas, budou Švýcarsku, požádá-li o to, dána táž práva pro onu část řeky, která tvoří jeho hranici s jinými poříčními státy; :3. vydá vládě francouzské do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, všechny plány, studie, návrhy koncesí a seznamy břemen ve věci úpravy Rýna k jakémukoliv účelu, které byly pořízeny nebo přijaty vládou alsasko-lotrinskou nebo vládou velkovévodství badenského. =====Článek 359===== Na částech Rýna tvořících hranici mezi Francií a Německem a s výhradou předcházejících ustanovení nesmí se prováděti žádná práce v korytě řeky nebo na tom neb onom břehu jejím bez předchozího schválení ústřední komise nebo jejích delegátů. =====Článek 360===== Francie si vyhrazuje právo nastoupiti v práva i povinnosti vyplývající z úmluv mezi vládou alsasko-lotrinskou a velkovévodstvím badenským ve věci budoucích prací rýnských; Francie může také tyto úmluvy vypověděti do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Francie má rovněž právo dáti provésti práce, které by byly ústřední komisí uznány za potřebné k udržení nebo zlepšení splavnosti Rýna od Mannheimu proti proudu. =====Článek 361===== Rozhodla-li by se do pětadvacíti let od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, Belgie postaviti vodní cestu o velkém průřezu z Rýna do Mosy ve výši Ruhrortu, je Německo povinno postaviti část této vodní cesty ležící na jeho území, a to podle plánů, které by mu byly oznámeny vládou belgickou a po schválení ústřední komisí. Vláda belgická bude v takovém případě míti právo, podniknouti všechna potřebná vyměřování na místě samém. Kdyby Německo neprovedlo tyto práce nebo část jich, může je ústřední komise dáti provésti místo něho; za tím účelem může určiti a vymeziti potřebné plochy a zabrati příslušné pozemky dva měsíce po prosté notifikaci a za odškodnění, jež sama určí a jež Německo zaplatí. Tato vodní cesta bude podléhati téže správní soustavě jako Rýn sám, a pořizovací náklady, i s odškodněním výše vzpomenutým, budou rozděleny péčí ústřední komise mezi státy, kterými bude lodní cesta probíhati. =====Článek 362===== Německo se zavazuje již nyní, že nebude klásti odpor návrhům ústřední komise rýnské, směřujícím k rozšíření její pravomoci: :1. na Moselu od hranice francouzsko-lucemburské až k Rýnu, předpokládajíc souhlas Lucemburska; :2. na Rýn od Basileje proti proudu až po jezero Bodamské, předpokládajíc souhlas Švýcarska; :3. na pobočné průplavy a koryta plavební, které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení částí Rýna nebo Mosely přirozeně splavných nebo k spojení dvou přirozeně splavných částí těchto vodních toků, jakož i na všechny ostatní součástky říční sítě rýnské, na něž by se mohla vztahovati obecná úmluva, o které mluví článek 338. ====Hlava pátá. - Klausule propůjčující státu československému užívání severních přístavů.==== =====Článek 363===== V přístavech hamburském a štětínském pronajme Německo státu československému na období 99 let prostory, které budou podřízeny obecnému řádu o svobodných pásmech a určeny pro přímý průvoz zboží pocházejícího z tohoto státu anebo určeného do něho. =====Článek 364===== Ohraničení těchto prostor, jejich úpravu, způsob jejich upotřebení a vůbec všechny podmínky jejich zužitkování, počítajíc v to cenu nájemného, určí komise složená z jednoho zástupce Německa, jednoho zástupce státu československého a jednoho zástupce Velké Britannie. Tyto podmínky mohou býti přezkoumány každých deset let týmž způsobem. Německo prohlašuje napřed, že souhlasí s rozhodnutími, která se takto stanou. ===Oddíl III. - Železnice.=== ====Hlava prvá. - Klausule o mezinárodní přepravě.==== =====Článek 365===== Zboží přicházející z území mocností spojených a sdružených, určené do Německa, jakož i zboží Německem transitující, jež přichází z území mocností spojených a sdružených nebo je do něho určeno, bude míti v příčině přepravních poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a prémiím), v příčině výhod i v každém jiném směru na železnicích německých plné právo na nejvýhodnější podmínky, které platí pro zboží téhož rázu, přepravované na kterékoliv trati německé, ať v dopravě vnitřní, ať při vývozu, dovozu nebo transitu za podobných podmínek přepravních, zvláště co se týče přepravní délky. Na žádost jedné nebo několika mocností spojených a sdružených bude téhož pravidla užito při zboží těmito mocnostmi jmenovitě označeném, jež, přicházejíc z Německa, jest určeno do jejich území. Jakmile některá z mocností spojených a sdružených Německo o to požádá, musí býti zavedeny mezinárodní tarify, sestavené podle sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující přepravu s přímými nákladními listy. =====Článek 366===== Jakmile nabude tato smlouva působnosti, obnoví Vysoké smluvní strany, pokud se které z nich týče, a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku konvence a úmluvy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1906. Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, o dopravě osob, zavazadel a zboží po železnicích, smluvena nová konvence v náhradu za bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy výše uvedené, bude tato nová konvence, jakož i podmínky doplňující, platné pro mezinárodní přepravu po železnicích, jimž tato konvence bude moci býti základem, Německo vázati i tenkráte, jestliže odmítla tato moc účastniti se projednávání této konvence nebo k ní přistoupiti. Dokud nebude uzavřena nová konvence, bude se Německo říditi ustanoveními konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňujícími. =====Článek 367===== Německo bude povinno účastniti se práce o zavedení dopravy s přímými jízdenkami pro osoby a jejich zavazadla, požádá-li o to jedna nebo několik mocností spojených a sdružených, aby zajistila železniční spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu přes území německé; Německo bude za tím účelem zejména povinno přejímati vlaky a osobní vozidla, přijíždějící z území mocností spojených a sdružených, a dopravovati je s rychlostí alespoň takovou, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nebudou sazby platné pro tato přímá spojení větší nežli sazby platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě německé, za stejných podmínek rychlosti a pohodlí. Tarify platné, za stejných podmínek rychlosti a pohodlí, pro přepravu vystěhovalců na německých železnicích do přístavů anebo z přístavů mocností spojených a sdružených nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou, nežli budou nejvýhodnější tarify, které platí na řečených železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu nebo z něho přijíždějící, hledě i ke všem prémiím anebo refakcím. =====Článek 368===== Německo se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, opatření policejní, zdravotní nebo kontrolní, jež by platilo jen pro přímou dopravu uvedenou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů mocností spojených a sdružených a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo. =====Článek 369===== Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou vnitrozemskou, ať s přímým nákladním listem či bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro část projetou po železnici. ====Hlava druhá. - Vozidla.==== =====Článek 370===== Německo se zavazuje, že německé vagony budou vystrojeny tak, :1. aby mohly býti zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch mocností spojených a sdružených, které přistoupily k bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, a aby se tím neporušilo působení průběžné brzdy, která by snad do deseti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v oněch zemích byla zavedena; :2. aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků jezdících po tratích německých. S vozidly mocností spojených a sdružených bude na tratích německých nakládáno v příčině oběhu, udržování a oprav stejně jako s vozidly německými. ====Hlava třetí. - Postoupení železničních tratí.==== =====Článek 371===== S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na přenechání přístavů, vodních cest a železnic, ležících na územích, kde Německo postupuje svoji suverenitu, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se postoupení železnic za těchto výminek: :1. Stavby a výstroj všech železnic odevzdají se zúplna a v dobrém stavu. :2. Bude-li některé z mocností spojených a sdružených postoupena Německem v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního inventáře před 11. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím. :3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel, bude část, která má býti odevzdána ze souhrnu vozidel sítě, k níž tyto trati náležejí, určena od komisí znalců, jmenovaných mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž bude Německo zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím podle posledního inventáře před 11. listopadem 1918, k délce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a rozsahu dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří zatímně, čeho třeba k zajištění jejich oprav v dílnách německých. :4. Zásoby, výstroj a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla. Ustanovení hořejších odstavců 3 a 4 platí i pro trati bývalého Ruského Polska, přestavěné Německem na německý rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě pruské. ====Hlava čtvrtá. - Ustanovení o některých tratích železničních.==== =====Článek 372===== Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země procházeti zemí jinou, anebo končí-li se odbočná trať, vycházející z jedné země, v zemi jiné, tu budou, s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. Nebude-li mezi těmito správami dosaženo souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, jak ustanoveno v článku předchozím. =====Článek 373===== Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, může stát československý žádati vystavění železnice spojující po území německém stanice Slaný a Náchod. Náklady stavební půjdou na vrub státu československého. =====Článek 374===== Německo se zavazuje, že do deseti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, a bude-li o to žádáno vládou švýcarskou po dohodě s vládou italskou, přijme výpověď mezinárodní konvence ze dne 13. října 1909 o železnici svatogothardské. Nedojde-li k dohodě o podmínkách této výpovědi, zavazuje se Německo již nyní, že se podrobí výroku rozhodčího, jmenovaného Spojenými státy americkými. ====Hlava pátá. - Ustanovení přechodná.==== =====Článek 375===== Německo vyhoví poukazům, které mu ve věcech přepravy budou dány úřadem jednajícím jménem mocností spojených a sdružených: :1. stran přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob vojenských; :2. zatímně ve věci přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní. ===Oddíl IV. - Řešení sporů a revise trvalých klausulí.=== =====Článek 376===== Spory, které by mezi mocnostmi zúčastněnými vznikly o výkladu nebo použití předcházejících ustanovení, budou řešeny tak, jak určí Společnost národů. =====Článek 377===== Společnost národů může kdykoli navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které se vztahují k trvalému správnímu řádu. =====Článek 378===== Po pěti letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada Společnosti národů kdykoli zrevidovati ustanovení článků 321 až 330, 332, 365, 367 až 369. Nedojde-li k revisi, nebude se po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci žádná mocnost spojená a sdružená moci dovolávati výhod kteréhokoli ustanovení obsaženého v článcích vytčených v předchozím odstavci ve prospěch kterékoli části svého území, pro kterou by nebyla poskytla vzájemnosti. Doba pěti let, do které vzájemnosti nelze požadovati, může býti prodloužena Radou Společnosti národů. ===Oddíl V. - Zvláštní ustanovení.=== =====Článek 379===== Bez újmy zvláštních závazků uložených touto smlouvou ve prospěch mocností spojených a sdružených zavazuje se Německo, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů mocnosti spojené a sdružené mezi sebou snad sjednaly do pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. ===Oddíl VI. - Klausule o průplavu kielském.=== =====Článek 380===== Průplav kielský a jeho přístupy budou navždy svobodny a podle zásady naprosté rovnosti otevřeny válečným i obchodním lodím všech národů žijících v míru s Německem. =====Článek 381===== S příslušníky, s majetkem a s loďmi i čluny všech mocností bude se nakládati při používání průplavu naprosto stejně v příčině poplatků, služebních výhod a ve všech jiných směrech, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetků a lodí i člunů kterékoli mocnosti činiti rozdíl mezi nimi a příslušníky, majetkem, loďmi a čluny Německa nebo státu, jemuž byly poskytnuty největší výhody. Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení policejních, celních, zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých a z předpisů o dovozu a vývozu zboží zakázaného. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně překážeti dopravě. =====Článek 382===== Z lodí a člunů používajících průplavu nebo přístupů k němu nesmějí se vybírati jiné poplatky než ty, které jsou určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení průplavu a přístupů k němu nebo k úhradě výdajů, věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku. =====Článek 383===== Zboží transitující může se dáti pod pečeti nebo pod dozor celníků; nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených Německem. =====Článek 384===== Podél průplavu kielského i v přístupech k němu nesmějí se vybírati žádné jiné dávky kromě těch, které jsou ustanoveny touto smlouvou. =====Článek 385===== Německo je povinno provésti vhodná opatření k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek. Německo nesmí prováděti práce, které by mohly býti na újmu plavbě průplavem a přístupu k němu. =====Článek 386===== Kdyby nebylo dbáno některého ustanovení článků 380 až 386 nebo nastal-li by rozpor o výklad těchto článků, může se každá mocnost, o niž by šlo, dovolati soudu zřízeného k tomu účelu Společností národů. Aby se Společnosti národů nepředkládaly otázky podružné, zřídí Německo v Kielu místní úřad, zmocněný rozhodovati o sporech v první instanci a vyhovovati pokud možno stížnostem, které by byly vedeny konsulárními agenty zúčastněných mocností. ==Část XIII. - Práce.== ===Oddíl I. - Organisace práce.=== Ježto Společnost národů má za účel založiti obecný mír a takovýto mír může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti; ježto platné podmínky pracovní obsahují pro velký počet osob nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad jsou ohroženy a je naléhavé, tyto podmínky zlepšiti: na příklad, pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení maximálního trvání pracovního dne a týdne, o najímání pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné životní podmínky, o ochranu pracovníků proti všeobecným chorobám a chorobám z povolání i úrazům přivoděným prací, o ochranu dětí, nedospělých a žen, o důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů pracovníků zaměstnaných v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření; ježto tím, že některý stát nepřijme řád práce vskutku lidský, překáží se úsilí ostatních států přejících si zlepšiti osudy pracovníků ve svých vlastních zemích. Vysoké smluvní strany, vedeny jsouce city spravedlnosti a lidskosti, právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, dohodly se na tomto: ====Hlava prvá. - Organisace.==== =====Článek 387===== Zakládá se stálá organisace mající za úlohu pracovati o uskutečnění programu vyloženého v úvodě. Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této organisace a na příště členství ve Společnosti národů zakládá i členství v řečené organisaci. =====Článek 388===== Stálá organisace bude se skládati: :1. z Valného shromáždění zástupců členů; :2. z Mezinárodního úřadu práce pod řízením Správní rady stanovené v článku 393. =====Článek 389===== Schůze Valného shromáždění zástupců členů budou se konati, kdykoli toho bude třeba, a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a dva ostatní budou zastupovati jednak zaměstnavatele, jednak pracovníky příslušné k onomu členskému státu. Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jichž bude moci býti nejvýše dvé pro každou z jednotlivých věcí, které jsou dány na denní pořad zasedání. Budou-li předmětem jednání otázky týkající se zvláště zájmů žen, nejméně jedna z osob označených za odborné poradce musí býti žena. Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve shodě s nejvýznačnějšími odborovými organisacemi jednak zaměstnavatelů, jednak pracovníků své země, pokud takové organisace tam působí. Odborní poradcové mohou se ujmouti slova jen na žádost delegáta, kterému jsou přiděleni, a se zvláštním svolením předsedy Shromáždění; hlasování se nebudou moci účastniti. Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých odborných poradců za svého náměstka, který se v této své vlastnosti bude moci účastniti rozprav a hlasování. Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého člena Mezinárodnímu úřadu práce. Pověřovací listiny delegátů a jejich odborných poradců budou verifikovány Shromážděním, jež může dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů odmítnouti přijetí kteréhokoli delegáta neb odborného poradce, o kterém usoudí, že nebyl určen v souhlase s ustanoveními tohoto článku. =====Článek 390===== Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech otázkách předložených k úvaze Shromáždění. Nebyl-li by jeden z členů určil jednoho z delegátů mimovládních, na kterého má právo, bude míti druhý mimovládní delegát právo, aby se účastnil rozprav Shromáždění, ale nebude míti právo hlasovati. Odmítlo-li by Shromáždění na základě moci dané mu článkem 389 připustiti delegáta některého člena, použije se ustanovení tohoto článku, jako by onen delegát nebyl býval určen. =====Článek 391===== Zasedání Shromáždění budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v kterémkoli jiném místě, které by bylo určeno Shromážděním v předešlém zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů. =====Článek 392===== Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude součástí souboru zařízení Společnosti. =====Článek 393===== Mezinárodní úřad práce bude podřízen Správní radě složené ze čtyřiadvaceti osob ustanovených podle těchto předpisů. Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto: *dvanáct osob zastupujících vlády; *šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zaměstnavatele; *šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zřízence a dělníky. Ze dvanácti osob zastupujících vlády bude osm jmenováno od členů, jejichž průmyslový význam je nejznačnější, a čtyři budou jmenovány od členů zvolených k tomu cíli od vládních delegátů ve Shromáždění, vyjímajíc delegáty osmi členů vzpomenutých výše. Případné spory o otázce, kteří členové mají nejznačnější průmyslový význam, budou rozhodovány Radou Společnosti národů. Mandát členů Správní rady bude trvati tři léta. Způsob obsazování uprázdněných míst a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny Správní radou s výhradou schválení Shromáždění. Správní rada zvolí jednoho ze svých členů předsedou a určí si svůj jednací řád. Bude zasedati v obdobích, která sama si určí. Mimořádné zasedání musí býti konáno, kdykoli nejméně deset členů Rady o to písemně požádá. =====Článek 394===== V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel; bude určen Správní radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden za správnou činnost Úřadu, jakož i za provedení všech ostatních úkolů, které mu budou snad svěřeny. Ředitel neb jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní rady. =====Článek 395===== Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí býti ženy. =====Článek 396===== Mezinárodní úřad práce bude soustřeďovati a oznamovati veškeré údaje vztahující se na mezinárodní úpravu poměrů pracovníků a řádů pracovních, jakož i zvláště zkoumati otázky, které jsou navrženy za předmět porad Shromáždění za účelem uzavření mezinárodních úmluv, a prováděti veškerá zvláštní šetření předepsaná Shromážděním. Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Shromáždění. Ve shodě s ustanovením této části této smlouvy bude plniti úkoly, které mu připadají v příčině všech mezinárodních sporů. Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoli jiné řeči, kterou Správní rada uzná za vhodnou, periodický věstník věnovaný studiu otázek týkajících se průmyslu a práce a majících význam mezinárodní. Vůbec bude míti, mimo činnost označenou v tomto článku, všechny ostatní pravomoci a úkoly, jež Shromáždění uzná za vhodno mu přiděliti. =====Článek 397===== Ministerstva členů zabývající se otázkami dělnickými budou se moci přímo stýkati s ředitelem skrze zástupce své vlády ve Správní radě Mezinárodního úřadu práce aneb, není-li takovéhoto zástupce, skrze jakéhokoli jiného funkcionáře řádně kvalifikovaného a příslušnou vládou k tomu určeného. =====Článek 398===== Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního tajemníka Společnosti národů ve všech otázkách, v kterých tato součinnost může býti poskytnuta. =====Článek 399===== Každý člen bude hraditi náklady cesty a pobytu svých delegátů a jejich technických poradců, jakož i svých zástupců, účastnících se zasedání Shromáždění a Správní rady, podle povahy případu. Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce, zasedání Shromáždění neb zasedání Správní rady budou ředitelovi hrazeny generálním tajemníkem Společnosti národů ze všeobecného rozpočtu Společnosti. Ředitel bude odpověden generálnímu tajemníkovi Společnosti národů z použití všech částek, které mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními tohoto článku. ====Hlava druhá. - Jednací řád.==== =====Článek 400===== Správní rada ustanoví jednací pořad pro zasedání Shromáždění, prozkoumajíc všechny návrhy podané vládami kteréhokoli člena aneb kteroukoli jinou organisací jmenovanou v článku 389 o věcech, jež mají býti dány na tento denní pořad. =====Článek 401===== Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Shromáždění a má dodati denní pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání každému členu a skrze něho delegátům mimovládním, jakmile tito delegáti budou určeni. =====Článek 402===== Každá vláda členů bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání. Důvody ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím rozkladě zaslaném řediteli, který jej oznámí členům Stálé organisace. Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním pořadu, rozhodne-li tak Shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů. Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Shromáždění rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci předchozím), bude dána na denní pořad následujícího zasedání. =====Článek 403===== Shromáždění si určí svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu; může jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které uzná za nutno podrobiti zkoumání. Prostá většina hlasů přítomných členů Shromáždění bude rozhodovati ve všech případech, v kterých kvalifikovaná většina není výslovně ustanovena jinými články této Části této smlouvy. Hlasování jest neplatné, je-li počet odevzdaných hlasů menší než polovice počtu delegátů přítomných při zasedání. =====Článek 404===== Shromáždění může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již budou míti hlas poradní, nikoli však rozhodující. =====Článek 405===== Vysloví-li se Shromáždění pro přijetí návrhů vztahujících se na věc danou na denní pořad, bude jí rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti formy: :a) "doporučení", které má býti předloženo zkoumání členů k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak; :b) či návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována. V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátů, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném hlasování Shromáždění. Při vydávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má Shromáždění míti zřetel na země, v nichž podnebí,nedokonalý vývoj průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně odchylné podmínky průmyslu, a má navrhnouti takové modifikace, jež pokládá za potřebné, aby se vyhovělo zvláštním podmínkám oněch zemí. Jeden exemplář doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsán předsedou Shromáždění a ředitelem a odevzdán k rukám generálního tajemníka Společnosti národů. Ten dodá pověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy každému členovi. Každý člen se zavazuje předložiti do roka od konce zasedání Shromáždění (anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno učiniti tak během roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později než osmnáct měsíců po konci zasedání Shromáždění) doporučení neb návrh úmluvy činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti věc patří, aby byla uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost. Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných opatřeních. Jde-li o návrh úmluvy, oznámí člen, který obdržel souhlas příslušného činitele neb činitelů, svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi a učiní taková opatření, jaká budou nutná, aby ustanovení řečené úmluvy byla uvedena v skutek. Nevyhoví-li se některému doporučení zákonodárným nebo jiným opatřením způsobilým k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno v skutek, aneb nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb činitelů, nebude člen míti na sobě žádného jiného závazku. Jde-li o stát federativní, jehož pravomoc stran přistoupení k úmluvě ve věcech vztahujících se na práci podléhá určitým omezením, bude vláda míti právo pokládati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují, za pouhé doporučení a použije se na tento případ oněch ustanovení tohoto článku, která se vztahují na doporučení. Hořejší článek bude vykládán ve shodě s touto zásadou: V žádném případě nebude žádáno na žádném členu, aby následkem toho, že Shromáždění přijalo nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy, umenšil ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím dělníkům, o něž jde. =====Článek 406===== Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním tajemníkem Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy, kteří ji ratifikovali. =====Článek 407===== Každý návrh, který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných přítomnými členy, může býti předmětem zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé organisace, kteří si tak přejí. Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati. =====Článek 408===== Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční zprávu o opatřeních, která učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy budou upraveny ve formě předepsané Správní radou a musí obsahovati podrobnosti, jež Správní rada bude požadovati. Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Shromáždění. =====Článek 409===== Každá stížnost podaná Mezinárodnímu úřadu práce některou odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou, že některý z členů nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil, může býti odevzdána Správní radou příslušné vládě a tato vláda může býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení, jež uzná za vhodné. =====Článek 410===== Nepodá-li dotčená vláda žádného prohlášení v přiměřené lhůtě aneb nezdá-li se učiněné prohlášení Správní radě uspokojujícím, bude míti Správní rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i odpověď, které se jí dostalo. =====Článek 411===== Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků ratifikovali. Správní rada, uzná-li to za vhodno, může dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací komisi podle řízení níže uvedeného, vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem udaným v článku 409. Neuznává-li Správní rada za nutno oznámiti stížnost příslušné vládě, aneb jestliže se přes takovéto oznámení nedostalo Správní radě v přiměřené lhůtě uspokojující odpovědi, může rada dáti popud k ustavení vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou otázku a podala o věci zprávu. Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední, nebo ke stížnosti některého delegáta ve Shromáždění. Přijde-li před Správní radu otázka nadhozená podle článku 410 nebo 411, má příslušná vláda právo, nemá-li doposud zástupce v lůně správní rady, aby určila delegáta, který by se zúčastnil jednání Rady o této věci. Rok k tomuto projednávání bude oznámen včas dotčené vládě. =====Článek 412===== Vyšetřující komise bude složena takto: Každý člen se zavazuje, že do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, označí tři odborníky v otázkách průmyslových, z nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhý pracovníky a třetí jest nezávislý na jedněch i na druhých. Soubor těchto osob bude tvořiti seznam, z něhož budou vybíráni členové vyšetřující komise. Správní rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto osob a aby odmítla dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů přítomných zástupců přijmouti ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům tohoto článku. Na žádost Správní rady určí generální tajemník Společnosti národů tři osoby, po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu, aby se sestoupily ve vyšetřující komisi, a určí mimo to jednu z těchto tří osob, aby řečené komisi předsedala. Žádná z těchto tří osob nesmí přináležeti členovi, který má přímý zájem na sporné věci. =====Článek 413===== Byla-li by stížnost vznesena podle článku 411 na vyšetřující komisi, zavazuje se každý člen, ať má či nemá přímý zájem na sporné věci, že dá komisi k disposici všechny údaje vztahující se na spornou věc, které by byly v jeho rukou. =====Článek 414===== Vyšetřující komise sestaví po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v které vyloží, co zjistila o všech skutečnostech, jež umožňují přesně stanoviti dosah sporu, jakož i to, co uzná za dobré doporučiti stran opatření, která se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě, a stran lhůt, v kterých tato opatření mají býti provedena. Tato zpráva označí rovněž, bylo-li by třeba, trestní opatření hospodářského rázu proti příslušné vládě, jež by komise uznávala za vhodná a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé. =====Článek 415===== Generální tajemník Společnosti národů dodá zprávu vyšetřující komise každé vládě interesované ve sporu a zařídí její uveřejnění. Každá interesovaná vláda musí do měsíce oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti národů, zda přijímá či nepřijímá doporučení obsažená ve zprávě komise, a když by jich nepřijímala, zda žádá, aby byl spor vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr Společnosti národů. =====Článek 416===== Neprovedl-li by některý člen vzhledem na doporučení neb návrh úmluvy opatření předepsaná v článku 405, může každý jiný člen vznésti tuto otázku na Stálý mezinárodní soudní dvůr. =====Článek 417===== Rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora o stížnosti nebo otázce naň vznesené po rozumu článku 415 a 416 jest konečné. =====Článek 418===== Případná usnesení neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti potvrzena, doplněna neb zrušena Stálým mezinárodním soudním dvorem, který může, bylo-li by třeba, označiti trestní opatření hospodářského rázu, jež by pokládal za vhodná proti provinivší se vládě a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé. =====Článek 419===== Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřující komise nebo v rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, může každý z ostatních členů provésti proti řečenému členovi trestní opatření hospodářského rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudu prohlásily za přípustná. =====Článek 420===== Provinivší se vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní radu, že učinila nutná opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, a může žádati Radu, aby dala generálním tajemníkem Společnosti národů sestaviti vyšetřující komisi, pověřenou úkolem zjistiti pravdivost jejích údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení článků 412, 413, 414, 415, 417 a 418, a budou-li zpráva vyšetřující komise neb rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora příznivy provinivší se vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu hospodářského, která učinily proti řečenému státu. ====Hlava třetí. - Předpisy obecné.==== =====Článek 421===== Členové se zavazují, že budou používati úmluv, k nimž přistoupí, v souhlase s ustanoveními této Části této smlouvy i při ustanoveních platných ve svých koloniích, državách a těch ze svých protektorátů, které nemají úplné samovlády, s těmito výhradami: :1. že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů; :2. že změny, jichž by bylo třeba k tomu, aby se úmluva přizpůsobila místním poměrům, budou moci býti do ní pojaty. Každý člen musí Mezinárodnímu úřadu práce oznámiti rozhodnutí, které má v úmyslu učiniti stran každé ze svých kolonií neb držav neb stran každého z těch svých protektorátů, které nemají úplné samovlády. =====Článek 422===== Změny této Části této smlouvy, jež budou přijaty Shromážděním dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných od přítomných delegátů, nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány od států, jejichž zástupcové tvoří Radu Společnosti národů, a třemi čtvrtinami členů. =====Článek 423===== Všecky otázky nebo pochybnosti vztahující se na výklad této Části této smlouvy a úmluv, které budou později uzavřeny členy podle této Části, budou podléhati rozhodování Stálého mezinárodního soudního dvora. ====Hlava čtvrtá. - Přechodná opatření.==== =====Článek 424===== První zasedání Shromáždění bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze. Svolání a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda k tomu cíli v řečené příloze určená. Vládě bude k ruce, pokud jde o přípravu listinných dokladů, Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž určeni v téže příloze. Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti národů, budou, vyjímajíc cestovné delegátů a odborných poradců, rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového spolku poštovního. =====Článek 425===== Dokud se Společnost národů neustaví, budou oznámení, která by podle předcházejících článků měla býti adresována generálnímu tajemníkovi Společnosti, brána v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce, který o nich uvědomí generálního tajemníka. =====Článek 426===== Dokud nebude zřízen Stálý mezinárodní soudní dvůr, budou všechny spory, které naň mají býti vzneseny podle této Části této smlouvy, odkázány soudu utvořenému ze tří osob, které určí Rada Společnosti národů. =====Příloha===== Prvé zasedání Shromáždění práce v r. 1919. Místem Shromáždění bude Washington. Vláda Spojených států amerických bude požádána, aby Shromáždění svolala. Mezinárodní organisační komise bude se skládati ze sedmi osob, z nichž po jedné určí vláda Spojených států, Velké Britannie, Francie, Italie, Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno, pozvati další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati. Denní pořádek bude tento: :1. Provedení zásady 8 hodinného pracovního dne aneb 48 hodinného pracovního týdne. :2. Otázky vztahující se na prostředky, jak předcházeti nezaměstnanost a čeliti jejím následkům. :3. Zaměstnávání žen: ::a) před porodem nebo po porodu (počítajíc v to otázku o úhradě výdajů při mateřství); ::b) při pracích nočních; :: c) při pracích škodlivých zdraví. :4. Zaměstnávání dětí: ::a) věk připuštění ku práci; ::b) práce noční; ::c) práce škodlivé zdraví. :5. Rozšíření a provedení mezinárodních úmluv přijatých v Bernu roku 1906 o zákazu noční práce žen zaměstnaných v průmyslu a o zákazu používati bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu. ===Oddíl II. - Obecné zásady.=== =====Článek 427===== Vysoké smluvní strany uznávajíce, že tělesné, mravní a intelektuální blaho pracovníků za mzdu má podstatný význam s hlediska mezinárodního, založily, aby tohoto vznešeného cíle dosáhly, stálou organisaci vymezenou v Oddílu I a přičleněnou k organisaci Společnosti národů. Uznávají, že rozdíly podnebí, mravů, zvyklostí, hospodářské vhodnosti a tradice průmyslové činí úlohu, dosíci přímo naprosté jednotnosti v pracovních podmínkách, obtížnou. Jsouce však přesvědčeny, že práce nesmí býti pokládána prostě za předmět obchodu, mají za to, že jsou cesty a zásady směřující k úpravě podmínek pracovních, jež by se každý průmyslový celek měl snažiti uvésti v život do té míry, do které by to jeho zvláštní poměry připouštěly. Mezi těmito cestami a zásadami jeví se Vysokým smluvním stranám zvlášť důležitými a naléhavými tyto: :1. Vedoucí zásada shora vzpomenutá prohlašuje, že práce nesmí býti pokládána prostě za zboží nebo za předmět obchodu. :2. Právo spolčovací ke každému cíli nepříčícímu se zákonům, stejně pro zaměstnané, jako pro zaměstnavatele. :3. Placení mzdy pracovníkům, jež by jim zajišťovala slušnou životní úroveň, přiměřenou době i zemi. :4. Přijetí osmihodinného dne neb osmačtyřicetihodinného týdne za cíl, jehož jest dosíci všude, kde ho ještě nebylo dosaženo. :5. Přijetí týdenního odpočinku nejméně čtyřiadvacetihodinného, který by měl pokud možná padnouti na neděli. :6. Odstranění práce dětské a závazek omeziti práci mladých lidí obojího pohlaví do té míry, jak jest nutno, aby měli možnost pokračovati ve svém vzdělávání, a k tomu, aby se zajistil jejich tělesný vývoj. :7. Zásada rovné mzdy bez rozdílu pohlaví za práci rovné hodnoty. :8. Pravidla vydaná v každé zemi o podmínkách pracovních musí zabezpečovati slušné hospodářské nakládání všem pracovníkům, kteří se po zákonu v zemi zdržují. :9. Každý stát musí organisovati dozorčí službu, v níž budou zúčastněny i ženy, aby se zajistilo provádění zákonů a předpisů o ochraně pracovníků. Vysoké smluvní strany, neprohlašujíce, že by tyto zásady a cesty byly úplné neb definitivní, projevují mínění, že jsou vhodné k tomu, aby řídily politiku Společnosti národů; a že, budou-li přijaty průmyslovými celky, které jsou členy Společnosti národů, a budou-li v praxi nerušeně udržovány vhodným sborem dozorců, budou pro zaměstnance celého světa pramenem trvalého dobra. ==Část XIV. - Záruky provedení.== ===Oddíl I. - Západní Evropa.=== =====Článek 428===== Jako záruka, že Německo dostojí této smlouvě, budou německá území ležící na západ od Rýna, jakož i předmostí obsazena vojsky mocností spojených a sdružených po patnáct let od doby,kdy tato smlouva nabude působnosti. =====Článek 429===== Budou-li podmínky této smlouvy Německem věrně plněny, bude obsazení řečené v článku 428 postupně omezováno, a to tímto způsobem: :1. Po pěti letech bude vyklizeno: předmostí u Kolína nad Rýnem a území ležící na sever od čáry jdoucí podél toku Ruhry, pak podle železnice Jülich-Düren-Euskirchen-Rheinbach, potom podél silnice z Rheinbachu do Sinzigu, a dosahující Rýna při vtoku Ahry (silnice, železnice a místa svrchu uvedená zůstanou mimo řečenou oblast vyklizenou). :2. Po desíti letech bude vyklizeno: předmostí u Koblence a území ležící severně od čáry, která vychází od průseku hranic belgických, německých a nizozemských, probíhá asi 4 km na jih od Cách, dosahuje hřebenu pohoří Forst Gemünd a jde podél něho, potom na východ od železnice údolím Urftským, potom míjí Blankenheim, Valdorf, Dreis, Uhlmen až k Mosele, jde podél této řeky od Bremmu až k Nehrenu, míjí Kappel a Simmern, jde potom po vrcholcích mezi Simmern a Rýnem a dosahuje této řeky u Bacharachu (všechna tato místa, údolí, silnice a železnice svrchu uvedené zůstanou mimo vyklizenou oblast). :3. Po patnácti letech budou vyklizeny: předmostí u Mohuče, předmostí u Kehlu a zbytek obsazených německých území. Kdyby v tuto dobu záruky proti neprovokovanému útoku se strany Německa nebyly pokládány vládami spojenými a sdruženými za dostatečné, může býti vyklizení okupačního vojska zdrženo v míře, jakou uznají za nutnou k dosažení těchto záruk. =====Článek 430===== Zjistí-li za okupace nebo po patnácti letech svrchu řečených komise reparační, že Německo odpírá zcela neb částečně dostáti závazkům vyplývajícím pro ně z této smlouvy pokud jde o náhradu škod, byly by oblasti označené v článku 429 ihned v celku nebo z části znovu obsazeny vojsky spojeneckými a sdruženými. =====Článek 431===== Vyhoví-li před uplynutím lhůty patnáctileté Německo všem svým závazkům vyplývajícím pro ně z této smlouvy, budou okupační vojska bez odkladu odvolána. =====Článek 432===== Otázky týkající se okupace, které nejsou řešeny touto smlouvou, budou předmětem dalších dohod a Německo se již nyní zavazuje, že jich bude šetřiti. ===Oddíl II. - Východní Evropa.=== =====Článek 433===== Jako záruku, že splní ustanovení této smlouvy, kterými Německo s konečnou platností uznává zrušení smlouvy brest-litovské a všech smluv, ujednání a úprav, jež uzavřelo s maximalistickou vládou v Rusku, a aby byla zabezpečena obnova míru a dobré vlády v baltských provinciích a na Litvě, navrátí se všechno vojsko německé, které nyní prodlévá v řečených územích, dovnitř hranic německých ihned, jakmile vlády Čelných mocností spojených a sdružených uznají vzhledem na vnitřní poměry v těchto územích dobu za vhodnou. Toto vojsko musí se zdržeti jakýchkoli rekvisicí, zabavování a jiných donucovacích prostředků směřujících k tomu, získati dodávky určené pro Německo, a nesmějí se mísiti žádným způsobem do opatření k obraně státu, pro něž by se snad rozhodly prozatímní vlády Estonska, Lotyšska a Litvy. Žádné jiné německé vojsko nebude připuštěno do těchto území do jejich vyklizení nebo po úplném vyklizení. ==Část XV. - Klausule rozličné.== =====Článek 434===== Německo se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku Německa; že schválí ustanovení, jež budou učiněna o území bývalého mocnářství rakousko-uherského, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny. =====Článek 435===== Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, kteréžto záruky přece zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a ujednání, prohlášení a jiných akt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20. listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny. Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Haute-Savoie a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné. =====Příloha===== ======I.====== Spolková rada švýcarská zpravila dne 5. května 1919 vládu francouzskou, že prozkoumavši ustanovení článku 435 ve stejném duchu upřímného přátelství, s potěšením dospěla k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami: :1. Neutrální pásmo Haute-Savoie: ::a) Bude se považovati za samozřejmé, že, dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci. ::b) Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustanovení výše dotčená byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815. ::c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhli souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové smlouvy nynější. :2. Svobodné pásmo Haute-Savoie a obvodu Gex: ::a) Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že "ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Haute-Savoie a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům". Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil. ::Podle názoru Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené, prohlašuje Spolková rada ochotu, zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které jí v té věci vláda francouzská uzná za vhodno učiniti. ::b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území. ======II.====== Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu: Notou ze dne 5. května t.r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži zpraviti vládu republiky francouzské o souhlase Spolkové vlády s navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné strany a Německem se strany druhé. Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek předložených zmocněncům německým. Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce různé připomínky a výhrady. Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Haute-Savoie a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti, že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud jde o désintéressement jiných mocností než Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto. Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští z očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými, hledíc k obapolným zájmům. Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice, stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině. Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském. Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z r. 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o nichž se mluví v odstavci 1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutrální pásmo Haute-Savoie." =====Článek 436===== Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 s Jeho Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a tímto knížetstvím. =====Článek 437===== Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že, nedojde-li později k jiným ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou, bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas. =====Článek 438===== Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami německými na územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování misií, má býti i dále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde. Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neomezený dozor nad osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií. Německo, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých námitek v tomto směru. =====Článek 439===== S výhradou ustanovení této smlouvy se Německo zavazuje, že nebude činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou signatáry této smlouvy (počítajíc k nim i ty, jež nevypověděvše válku přerušily diplomatické vztahy k říši německé), ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost, která předcházela před tím, než tato smlouva nabyla působnosti. Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí veškerých nároků tohoto druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv. =====Článek 440===== Německo přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel německých a zboží německého, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení. Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení německého kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají vlastnických práv státních příslušníků řečených mocností nebo příslušníků neutrálních. Německo se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná po takovém přezkoumání sporů. Tato smlouva, při níž text francouzský i anglický jest autentický, bude ratifikována. Ratifikace budou složeny co nejdříve v Paříži. Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co nejdříve. První zápis o složení ratifikace bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Německem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé. Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými stranami smluvními, které ji ratifikovaly. Pro výpočet veškerých lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva nabyla působnosti. Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost dnem, kdy bude složena její ratifikace. Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací. Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto smlouvu. Dáno ve Versailles dne dvacátého osmého měsíce června, roku tisíc devět set devatenáctého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností. ---- ==Protokol== Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se Vysoké smluvní strany takto: :1. Čelné mocnosti spojené a sdružené jmenují komisi, aby dohlížela na zboření pevností helgolandských podle ustanovení této smlouvy. Tato komise bude zmocněna, aby rozhodla, které části opevňovacích děl chránících břeh od podmílání mořem mají býti zachovány a která část má býti zbořena; :2. částky, které má Německo zaplatiti jako náhradu svým příslušníkům, aby jim nahradilo jejich zájmová účastenství, jež by snad měli na železnicích a dolech, vzpomenutá v odstavci 2 článku 156, budou připsány ve prospěch Německa na účet částek dlužných z důvodu náhrad škod; :3. seznam osob, které podle článku 228, odstavec 2, má Německo vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě německé do měsíce po dni, kdy nabude tato smlouva působnosti; :4. reparační komise, o které se mluví v článku 240 a v paragrafech 2,3 a 4 přílohy IV, nebude moci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných důvěrných sdělení; :5. ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude Německu možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování; :6. trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které by se dopustily trestných činů, pokud jde o likvidaci německých statků, a mocnosti spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru německá vláda mohla podati. Dáno ve Versailles dne dvacátého osmého měsíce června roku tisíc devět set devatenáctého. ---- (*) místa pro bezplatné lékařské porady a rozdílení léků. [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[en:Treaty of Versailles 1919]] 1813 3561 2006-06-19T07:14:17Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Těžká hodina |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ=Balada o nenarozeném dítěti }} {{Textinfo| TITULEK=Těžká hodina |PODTITULEK=A.M.Píšovi |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 7-8. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Přišel jsem na svět,<br /> abych si postavil život<br /> dle obrazu srdce svého. </p> <p> Chlapecké srdce je písnička na začátku,<br /> plán pro zámek, který bys lidem jak milé dal k&nbsp;svátku,<br /> ale mužovo srdce jsou ruce a mozoly,<br /> které se krví svou do cihel probolí,<br /> aby tu stála alespoň skutečná hospoda u silnice,<br /> pro ušlé poutníky a&nbsp;pro poutnice. </p> <p> Dnes je má těžká hodina.<br /> Chlapecké srdce mi zemřelo a&nbsp;sám v&nbsp;rakvi je vynáším,<br /> a&nbsp;zemřelým trpě, trpím i&nbsp;tím,<br /> které mi v&nbsp;prsou se roditi počíná.<br /> Dnes je má těžká hodina;<br /> jedno srdce jsem pohřbil a&nbsp;druhé ještě nemám,<br /> sesláblý úzkostí, sesláblý samotou<br /> marně se bráním studeným stěnám<br /> pokoje svého<br /> uštěpačného. </p> <p> Milenčin dopise, lampo, kniho kamarádova,<br /> věci zrozené z&nbsp;lásky, světla a&nbsp;víry,<br /> dnes při mně stůjte a&nbsp;třikrát mi věrnější buďte,<br /> když zůstal jsem na světě sirý,<br /> a&nbsp;modlete se,<br /> aby mi narostlo srdce statečné a&nbsp;nesmlouvavé,<br /> a&nbsp;věřte dnes za mě, že tomu tak bude,<br /> a&nbsp;věřte dnes za mě, že postavím<br /> dle obrazu jeho<br /> život člověka spravedlivého. </p> <p> Já mužné srdce ještě nemám,<br /> sám v&nbsp;těžké své hodině;<br /> a&nbsp;proto nevěřím. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1814 3563 2006-06-19T07:15:23Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Slepí muzikanti |PŘEDCHOZÍ=Balada o nenarozeném dítěti |DALŠÍ=Čepobití }} {{Textinfo| TITULEK=Slepí muzikanti |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 16-17. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Dva slepí muzikanti<br /> chodili po zemi,<br /> jeden měl harmoniku,<br /> druhý šel s&nbsp;houslemi. </p> <p> Na kamenných dvorečcích v&nbsp;městě,<br /> u&nbsp;plotků vesničky<br /> dva chudí lidé hráli<br /> veselé písničky. </p> <p> Okna se otvírala<br /> i&nbsp;lidé za nimi,<br /> celý svět tolik zkrásněl,<br /> že až zrak přecházel.<br /> </p> <p> Zatím co slepí hráli<br /> písničku veselou,<br /> tak lidem narůstaly<br /> nové a&nbsp;nové oči. </p> <p> Čím pěkněji slepí hráli,<br /> tím rostlo očí víc,<br /> to aby z&nbsp;velké té krásy<br /> se neztratilo nic. </p> <p> Harmonika a&nbsp;housle,<br /> dva slepí žebráci<br /> sto očí vyhráli lidem,<br /> dostali po krejcaru. </p> </blockquote> <br> [[Kategorie:Části]] 1815 3564 2006-06-19T07:15:44Z -jkb- 4 [[Kategorie:Části]] {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Čepobití |PŘEDCHOZÍ=Slepí muzikanti |DALŠÍ=Tvář za sklem }} {{Textinfo| TITULEK=Čepobití |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 18-19. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Trubači troubili čepobití<br /> v&nbsp;kasárnách za městem,<br /> já se svoji milou ležel jsem<br /> na bílé posteli. </p> <p> Na bílé posteli v&nbsp;pokoji,<br /> dnes už nikdo se milovat nebojí,<br /> zatím co za oknem v&nbsp;černé ulici<br /> krvácí<br /> zamilovaní vojáci,<br /> do srdce střelení polnicí,<br /> ranění příkazem táhlého čepobití. </p> <p> Řek bys, že války tu není,<br /> a&nbsp;přece je to volání k&nbsp;boji největší a každodenní,<br /> když se musíš se svou láskou rozloučiti,<br /> vojáku,<br /> ať kvete ti u&nbsp;mozolných prsů nebo ve zraku<br /> služek, šiček, holek z&nbsp;fabriky,<br /> milenek. </p> <p> Na kasárenském dvoře<br /> dva trubači stojí,<br /> všechny muže volají k&nbsp;boji<br /> a&nbsp;já také mužem jsem.<br /> Od tvých prsů a&nbsp;očí musím odejíti<br /> na rozkaz velkého čepobití. </p> <p> Odešel jsem od tebe,<br /> sladká milenko,<br /> vracím se k&nbsp;tobě,<br /> ženo člověka.<br /> Ty jiná jsi a&nbsp;já jsem jinačí,<br /> zcela jinak se budeme milovati.<br /> Podoben vojáku trubači<br /> na ústa si tě položím jako kovovou polnici,<br /> z&nbsp;lásky a&nbsp;tónů vystavím do polí silnici<br /> běžící světem na všechny strany,<br /> aby vojáci, služky, mládenci a&nbsp;panny,<br /> všichni, kdo se rádi mají a&nbsp;jsou rozloučeni,<br /> po naší silnici mohli si naproti jíti<br /> dle srdce svého. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1816 3861 2006-06-24T12:23:01Z -jkb- 4 + kat. ať to vzrůstá {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Nevěrná |PŘEDCHOZÍ=Mirogoj |DALŠÍ=Odjezd }} {{Textinfo| TITULEK=Nevěrná |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 55-57. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Černé oči měla,<br /> mladé srdce měla,<br /> věrnost mu slíbila<br /> dřív, než odejela. </p> <p> Na mořském pobřeží<br /> vlna s&nbsp;vlnou běží,<br /> ale věrná milá<br /> samotinká leží. </p> <p> Ve vzpomínkách dojdeš,<br /> nedojdeš však celá,<br /> není láska z&nbsp;očí,<br /> ale také z&nbsp;těla. </p> <p> Po mořském pobřeží<br /> bledá žena chodí,<br /> osmahlý námořník<br /> přijel v&nbsp;bílé lodi. </p> <p> Z&nbsp;železa ruce měl,<br /> z&nbsp;železa kotvy měl,<br /> zakotvil tenkráte,<br /> když na ni pohleděl. </p> <p> Dvě noci plakala,<br /> dvě noci klečela,<br /> třetí noc sýčka<br /> u&nbsp;oken slyšela. </p> <p> Letěl a&nbsp;zasykal,<br /> jí zrovna nad srdcem<br /> a&nbsp;v&nbsp;tom srdci zemřel<br /> ten, kdo byl dříve v&nbsp;něm. </p> <p> Zemřel i&nbsp;s&nbsp;věrností,<br /> kterou si od ní vzal.<br /> Čtvrtou noc námořník<br /> na jejích ňadrech spal. </p> <p> Na dvou bílých vlnách,<br /> na věčném příboji,<br /> nechtěj však ani ty<br /> snít v&nbsp;míru a&nbsp;pokoji, </p> <p> neb srdce to nepatří<br /> ni tobě, můj neznámý,<br /> srdce žen nebe je<br /> se všemi hvězdami, </p> <p> a&nbsp;patří-li někomu<br /> na věky, na věky,<br /> — tož patří noci. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1817 3578 2006-06-19T07:40:34Z -jkb- 4 + {{CATEGORYTOC}}, bude jí třeba {{CATEGORYTOC}} [[Kategorie:Wikisource]] 1818 3535 2006-06-18T11:58:20Z -jkb- 4 Provizorní kategorie, provizorně zařazená do kategorie [[:Kategorie:Wikisource]], pravděpodobně nutné pro počítání podstránek dlouhých textů. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:58, 18. 6. 2006 (UTC) 1819 3540 2006-06-18T14:05:32Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Balada o očích topičových |PŘEDCHOZÍ=Milenci |DALŠÍ=Moře }} {{Textinfo| TITULEK=Balada o očích topičových |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 60-64. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Utichly továrny, utichly ulice,<br /> usnuly hvězdy okolo měsíce<br /> a&nbsp;z&nbsp;města celého v&nbsp;pozdní ty hodiny<br /> nezavřel očí svých jenom dům jediný,<br /> očí svých ohnivých, co do tmy křičí,<br /> že za nimi uprostřed strojů, pák, kotlů a&nbsp;železných tyčí<br /> dělníků deset své svaly železem propletlo,<br /> aby se ruce a&nbsp;oči jim změnily ve světlo. </p> <p> „Antoníne, topiči elektrárenský,<br /> do kotle přilož!“ </p> <p> Antonín dnes jak před lety dvaceti pěti<br /> železnou lopatou otvírá pec,<br /> plameny rudé ztad syčí a&nbsp;letí,<br /> ohnivá výheň a&nbsp;mládenec.<br /> Antonín rukama, jež nad oheň ztuhly,<br /> přikládá plnou lopatu uhlí,<br /> a&nbsp;že jenom z&nbsp;člověka světlo se rodí,<br /> tak za uhlím vždycky kus očí svých hodí<br /> a&nbsp;oči ty jasné a&nbsp;modré jak květiny<br /> v&nbsp;praméncích drátů nad městem plují,<br /> v&nbsp;kavárnách, v&nbsp;divadlech, nejraděj nad stolem rodiny<br /> v&nbsp;radostná světla se rozsvěcují. </p> <p> „Soudruzi, dělníci elektrárenští,<br /> divnou ženu vám mám.<br /> Když se jí do očí podívám, <br /> pláče a&nbsp;říká, že člověk jsem prokletý,<br /> že oči mám jiné, než jsem měl před lety.<br /> Když prý šla se mnou k&nbsp;oltáři,<br /> jako dva pecny velké a&nbsp;krásné byly,<br /> teď prý jak v&nbsp;talířku prázdném mi na tváři<br /> po nich jen drobinky dvě zbyly.“ </p> <p> Smějí se soudruzi, Antonín s&nbsp;nimi<br /> a&nbsp;uprostřed noci s&nbsp;hvězdami elektrickými<br /> na svoje ženy si vzpomenou na chvíli,<br /> které tak často si dětinsky myslily,<br /> že muž na svět přišel, aby jim patřil. </p> <p> A&nbsp;Antonín zas jak před lety dvaceti pěti,<br /> jen těžší lopatou otvírá pec.<br /> Těžko je ženě vždy porozuměti,<br /> má jinou pravdu a&nbsp;pravdivou přec.<br /> Antonín očí květ v&nbsp;uhlené kusy<br /> přikládá, neví snad o&nbsp;tom, spíš musí,<br /> neboť muž vždycky očima širokýma<br /> se rozjet chce nad zemí a&nbsp;mít ji mezi nima<br /> a&nbsp;jako slunce a&nbsp;měsíc s&nbsp;obou stran<br /> paprsky lásky a úrody vjíždět do jejích bran.<br /> V&nbsp;tu chvíli Antonín, topič mozolnatý,<br /> poznal těch dvacet pět roků u&nbsp;pece, u&nbsp;lopaty,<br /> v&nbsp;nichž oči mu krájel plamenný nůž,<br /> a&nbsp;poznav, že stačí to muži, by zemřel jak muž,<br /> zakřičel nesmírně nad nocí, nad světem vším: </p> <p> „Soudruzi, dělníci elektrárenští, <br /> slepý jsem, — nevidím!“ </p> <p> Sběhli se soudruzi,<br /> přestrašení celí,<br /> dvěma nocemi<br /> domů jej odváděli.<br /> Na prahu jedné noci<br /> žena s&nbsp;děckem sténá,<br /> na prahu dlouhé noci<br /> nebesa otevřená. </p> <p> „Antoníne,<br /> muži můj jediný,<br /> proč tak se mi vracíš,<br /> v&nbsp;tyto hodiny?<br /> Proč jsi se miloval<br /> s&nbsp;tou holkou proklatou,<br /> s&nbsp;milenkou železnou,<br /> ohněm a&nbsp;lopatou?<br /> Proč muž tu na světě<br /> vždycky dvě lásky má,<br /> proč jednu zabíjí <br /> a&nbsp;na druhou umírá?“ </p> <p> Neslyší slepec, — do tmy se propadá<br /> a&nbsp;tma jej objímá a&nbsp;tma jej opřádá,<br /> raněné srdce už z&nbsp;hrudi mu odchází<br /> hledat si ve světě jinačí obvazy,<br /> však nad černou slepotou veselá lampa visí,<br /> to není veselá lampa, — to jsou oči čísi,<br /> to oči jsou tvoje, jež celému světu se daly,<br /> aby tak nejjasněj viděly a&nbsp;nikdy neumíraly,<br /> to jsi ty, topiči, vyrostlý nad těla zmučených střepy,<br /> který se na sebe díváš, ač sám ležíš slepý. </p> <p> Dělník je smrtelný,<br /> práce je živá,<br /> Antonín umírá,<br /> žárovka zpívá: </p> <p> Ženo má, — ženo má,<br /> neplač! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1821 4063 2006-06-28T09:30:08Z Flambelle 20 /* 4 */ [[Kategorie:Karel Hynek Mácha]] {{Textinfo| TITULEK=Máj |PODTITULEK= |AUTOR=Karel Hynek Mácha |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lupomesky.cz/maj/ lupomesky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=Volné dílo |JINÉ= |WIKIPEDIA=Máj |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} === 1 === <blockquote> <p> Byl pozdní večer – první máj –<br /> večerní máj – byl lásky čas.<br /> Hrdliččin zval ku lásce hlas,<br /> kde borový zaváněl háj.<br /> O lásce šeptal tichý mech;<br /> květoucí strom lhal lásky žel,<br /> svou lásku slavík růži pěl,<br /> růžinu jevil vonný vzdech.<br /> Jezero hladké v křovích stinných<br /> zvučelo temně tajný bol,<br /> břeh je objímal kol a kol;<br /> a slunce jasná světů jiných<br /> bloudila blankytnými pásky,<br /> planoucí tam co slzy lásky.<br /> I světy jich v oblohu skvoucí<br /> co ve chrám věčné lásky vzešly;<br /> až se – milostí k sobě vroucí<br /> změnivše se v jiskry hasnoucí –<br /> bloudící co milenci sešly.<br /> Ouplné lůny krásná tvář –<br /> tak bledě jasná, jasně bledá,<br /> jak milence milenka hledá –<br /> ve růžovou vzplanula zář;<br /> na vodách obrazy své zřela<br /> a sama k sobě láskou mřela.<br /> Dál blyštil bledý dvorů stín,<br /> jenž k sobě šly vzdy blíž a blíž,<br /> jak v objetí by níž a níž<br /> se vinuly v soumraku klín,<br /> až posléze šerem v jedno splynou.<br /> S nimi se stromy k stromům vinou. –<br /> Nejzáze stíní šero hor,<br /> tam bříza k boru, k bříze bor<br /> se kloní. Vlna za vlnou<br /> potokem spěchá. Vře plnou –<br /> v čas lásky – láskou každý tvor. </p> <p> Za růžového večera<br /> pod dubem sličná děva sedí,<br /> se skály v břehu jezera<br /> daleko přes jezero hledí.<br /> To se jí modro k nohoum vine,<br /> dále zeleně zakvítá,<br /> vždy zeleněji prosvítá,<br /> až v dálce v bledé jasno splyne.<br /> Po šírošíré hladině<br /> umdlelý dívka zrak upírá;<br /> po šírošíré hladině<br /> nic mimo promyk hvězd nezírá;<br /> Dívčina krásná, anjel padlý,<br /> co amarant na jaro svadlý,<br /> v ubledlých lících krásy spějí.<br /> Hodina jenž jí všecko vzala,<br /> ta v usta, zraky, čelo její<br /> půvabný žal i smutek psala. – </p> <p> Tak zašel dnes dvacátý den,<br /> v krajinu tichou kráčí sen.<br /> Poslední požár kvapně hasne,<br /> i nebe, jenž se růžojasné<br /> nad modrými horami míhá.<br /> „On nejde – již se nevrátí! – <br /> Svedenou žel tu zachvátí!“<br /> Hluboký vzdech jí ňadra zdvíhá,<br /> bolestný srdcem bije cit,<br /> a u tajemné vod stonání<br /> mísí se dívky pláč a lkání.<br /> V slzích se zhlíží hvězdný svit,<br /> jenž po lících co jiskry plynou.<br /> Vřelé ty jiskry tváře chladné<br /> co padající hvězdy hynou;<br /> kam zapadnou, tam květ uvadne. </p> <p> Viz, mihla se u skály kraje;<br /> daleko přes ní nahnuté<br /> větýrek bílým šatem vlaje.<br /> Oko má v dálku napnuté. –<br /> Teď slzy rychle utírá,<br /> rukou si zraky zastírá<br /> upírajíc je v dálné kraje,<br /> kde jezero se v hory kloní,<br /> po vlnách jiskra jiskru honí,<br /> po vodě hvězda s hvězdou hraje.<br /> </p> <p> Jak holoubátko sněhobílé<br /> pod černým mračnem přelétá,<br /> lílie vodní zakvétá<br /> nad temné modro; tak se číle –<br /> kde jezero se v hory níží –<br /> po temných vlnách cosi blíží,<br /> rychle se blíží. Malá chvíle,<br /> a již co čápa vážný let,<br /> ne již holoubě či lílie květ,<br /> bílá se plachta větrem houpá.<br /> Štíhlé se veslo v modru koupá,<br /> a dlouhé pruhy kolem tvoří.<br /> Těm zlaté růže, jenž při doubí<br /> tam na horách po nebi hoří,<br /> růžovým zlatem čela broubí.<br /> „Rychlý to člůnek! blíž a blíže!<br /> To on, to on! Ty péra, kvítí,<br /> klobouk, oko, jenž pod ním svítí,<br /> ten plášť!“ Již člůn pod skalou víže. </p> <p> Vzhůru po skále lehký krok<br /> uzounkou stezkou plavce vede.<br /> Dívce se zardí tváře bledé<br /> za dub je skryta. – Vstříc mu běží,<br /> zaplesá – běží – dlouhý skok –<br /> již plavci, již na prsou leží –<br /> „Ha! Běda mi!“ Vtom lůny zář<br /> jí známou osvítila tvář;<br /> hrůzou se krev jí v žilách staví.<br /> „Kde Vilém můj?“ <p> </p> „Viz,“ plavec k ní<br /> tichými slovy šepce praví:<br /> „Tam při jezeru vížka ční<br /> nad stromů noc; její bílý stín<br /> hlubokoť stopen v jezera klín;<br /> však hlouběji ještě u vodu vryt<br /> je z mala okénka lampy svit;<br /> tam Vilém myšlenkou se baví,<br /> že příští den jej žití zbaví.<br /> On hanu svou, on tvoji vinu<br /> se dozvěděl; on svůdce tvého<br /> vraždě zavraždil otce svého.<br /> Msta v patách kráčí jeho činu. –<br /> Hanebně zemře. – Poklid mu dán,<br /> až tváře, jenž co růže květou,<br /> zbledlé nad kolem obdrží stán,<br /> až štíhlé oudy v kolo vpletou.<br /> Tak skoná strašný lesů pán! –<br /> Za hanbu jeho, za vinu svou<br /> měj hanu světa, měj kletbu mou!“ </p> <p> Obrátí se. – Utichl hlas –<br /> Po skále slezl za krátký čas,<br /> při skále člůn svůj najde.<br /> Ten rychle letí, co čápa let,<br /> menší a menší, až co lílie květ<br /> mezi horami po vodě zajde. </p> <p> Tiché jsou vlny, temný vod klín,<br /> vše lazurným se pláštěm krylo;<br /> nad vodou se bílých skví šatů stín,<br /> a krajina kolem šepce: „Jarmilo!“<br /> V hlubinách vody: „Jarmilo! Jarmilo!!“ </p> <p> Je pozdní večer první máj –<br /> večerní máj – je lásky čas.<br /> Zve k lásky hrám hrdliččin hlas:<br /> „Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!“ </p> </blockquote> === 2 === <blockquote> <p> Klesla hvězda s nebes výše,<br /> mrtvá hvězda siný svit;<br /> padá v neskončené říše<br /> padá věčně v věčný byt.<br /> Její pláč zní z hrobu všeho,<br /> strašný jekot, hrůzný kvíl.<br /> „Kdy dopadne konce svého?“<br /> Nikdy – nikde – žádný cíl.<br /> Kol bílé věže větry hrají,<br /> při níž si vlnky šepotají.<br /> Na bílé zdě stříbrnou zář<br /> rozlila bledá lůny tvář;<br /> však hluboko u věži je temno pouhé;<br /> neb jasna měsíce světlá moc<br /> uzounkým oknem u sklepení dlouhé<br /> proletši se změní v pološerou noc.<br /> Sloup sloupu kolem rameno si podává<br /> temnotou noční. Z venku větru vání<br /> přelétá zvražděných vězňů co lkání,<br /> vlasami vězně pohrává.<br /> Ten na kamenný složen stůl<br /> hlavu o ruce opírá;<br /> polou sedě a kleče půl<br /> v hloub myšlenek se zabírá.<br /> Po měsíce tváři jak mračna jdou,<br /> zahalil vězeň v ně duši svou;<br /> myšlenka myšlenkou umírá. </p> <p> „Hluboká noc! ty rouškou svou<br /> teď přikrýváš dědinu mou,<br /> a ona truchlí pro mě! –<br /> Že truchlí? – pro mě? pouhý sen!<br /> Ta dávno neví o mně.<br /> Sotvaže zítra jasný den<br /> nad její lesy vstane,<br /> já hanebně jsem odpraven,<br /> a ona – jak v můj první den –<br /> vesele, jasně vzplane.“ </p> <p> Umlknul; po sklepení jen,<br /> jenž nad sloupy se zdvíhá,<br /> dál, dál se hlas rozlíhá;<br /> až – jakby hrůzou přimrazen –<br /> na konci síně dlouhé<br /> usne v temnotě pouhé. </p> <p> Hluboké ticho té temnosti<br /> zpět vábí časy pominulé,<br /> a vězeň ve svých snách dny mladosti<br /> zas žije dávno uplynulé.<br /> To vzpomnění mladistvých let<br /> mladistvé sny vábilo zpět;<br /> a vězně oko slzy lilo,<br /> srdce se v citech potopilo; –<br /> marná to touha v zašlý svět. </p> <p> Kde za jezerem hora horu<br /> v západní stíhá kraje,<br /> tam – zdá se mu – si v temném boru<br /> posledně dnes co dítko hraje.<br /> Od svého otce v svět vyhnán,<br /> v loupežnickém tam roste sboru.<br /> Později vůdcem spolku zván,<br /> dovede činy neslýchané,<br /> všude jest jméno jeho znané,<br /> každémuť: „Strašný lesů pán!“<br /> Až poslez láska k růži svadlé<br /> nejvejš roznítí pomstu jeho,<br /> a poznav svůdce dívky padlé<br /> zavraždí otce neznaného.<br /> Protož jest u vězení dán;<br /> a kolem má být odpraven<br /> již zítra strašný lesů pán,<br /> jak první z hor vyvstane den. </p> <p> Teď na kamenný složen stůl<br /> hlavu o ruce opírá,<br /> polou sedě a kleče půl<br /> v hloub myšlenek se zabírá;<br /> po měsíce tváři jak mračna jdou,<br /> zahalil vězeň v ně duši svou,<br /> myšlenka myšlenkou umírá. </p> <p> „Sok – otec můj! Vrah – jeho syn,<br /> on svůdce dívky mojí! –<br /> Neznámý mně. – Strašný můj čin<br /> pronesl pomstu dvojí.<br /> Proč rukou jeho vyvržen<br /> stal jsem se hrůzou lesů?<br /> Čí vinu příští pomstí den?<br /> Čí vinou kletbu nesu?<br /> Ne vinou svou! – V života sen<br /> byl jsem já snad jen vyváben,<br /> bych ztrestal jeho vinu?<br /> A jestliže jsem vůli svou<br /> nejednal tak, proč smrtí zlou<br /> časně i věčně hynu? –<br /> Časně i věčně? – věčně – čas –“<br /> Hrůzou umírá vězně hlas<br /> obražený od temných stěn;<br /> hluboké noci němý stín<br /> daleké kobky zajme klín,<br /> a paměť vězně nový sen. </p> <p> „Ach – ona, ona! Anjel můj!<br /> Proč klesla dřív, než jsem ji znal?<br /> Proč otec můj? – Proč svůdce tvůj?<br /> Má kletba –“ Léč hluboký žal<br /> umoří slova. Kvapně vstal;<br /> nocí řinčí řetězů hřmot<br /> a z mala okna vězně zrak<br /> zalétá ven za hluky vod. –<br /> Ouplný měsíc přikryl mrak,<br /> než nade temný horní stín<br /> vychází hvězdy v noci klín;<br /> i po jezeru hvězdný svit,<br /> co ztracené světlo se míhá.<br /> Zrak vězně tyto jiskry stíhá,<br /> a v srdce bolný vodí cit.<br /> „Jak krásnáť noc! Jak krásný svět!<br /> Jak světlo – stín se střídá!<br /> Ach – zítra již můj mrtvý hled<br /> nic více neuhlídá!<br /> A jako venku šedý mrak<br /> dál – dál se rozestírá:<br /> tak – “ Sklesl vězeň, sklesl zrak,<br /> řetězů řinčí hřmot, a pak<br /> u tichu vše umírá. </p> <p> Již od hor k horám mraku stín –<br /> ohromna ptáka peruť dlouhá –<br /> daleké noci přikryl klín,<br /> a šírou dálkou tma je pouhá.<br /> Slyš! za horami sladký hlas<br /> pronikl nocí temnou,<br /> lesní to trouba v noční čas<br /> uvádí hudbu jemnou.<br /> Vše uspal tento sladký zvuk,<br /> i noční dálka dřímá.<br /> Vězeň zapomněl vlastních muk,<br /> tak hudba ucho jímá.<br /> „Jak milý život sladký hlas<br /> v krajinu noční vdechne;<br /> než zítřejší – ach – mine čas,<br /> tu ucho mé ach nikdy zas<br /> těch zvuků nedoslechne!“<br /> Zpět sklesne vězeň – řetěz hluk<br /> kobkou se rozestírá; – –<br /> hluboké ticho. – V hloubi muk<br /> se opět srdce svírá,<br /> a dálné trouby sladký zvuk<br /> co jemný pláč umírá. – – –<br /> „Budoucí čas?! – Zítřejší den?! –<br /> Co přes něj dál, pouhý to sen,<br /> či spaní je bez snění?<br /> Snad spaní je i život ten,<br /> jenž žiji teď; a příští den<br /> jen v jiný sen je změní?<br /> Či po čem tady toužil jsem,<br /> a co neměla šírá zem,<br /> zítřejší den mi zjeví?<br /> Kdo ví? – Ach žádný neví.“ – </p> <p> A opět mlčí. Tichá noc<br /> kol kolem vše přikrývá.<br /> Zhasla měsíce světlá moc,<br /> i hvězdný svit, a kol a kol<br /> je pouhé temno, šírý dol<br /> co hrob daleký zívá.<br /> Umlkl vítr, vody hluk,<br /> usnul i líbý trouby zvuk,<br /> a u vězení síni dlouhé<br /> je mrtvé ticho, temno pouhé.<br /> „Hluboká noc – temná je noc! –<br /> Temnější mně nastává – – –<br /> Pryč, myšlenko!!“ – A citu moc<br /> myšlenku překonává. </p> <p> Hluboké ticho. – Z mokrých stěn<br /> kapka za kapkou splyne,<br /> a jejich pádu dutý hlas<br /> dalekou kobkou rozložen,<br /> jako by noční měřil čas,<br /> zní – hyne – zní a hyne –<br /> zní – hyne – zní a hyne zas. </p> <p> „Jak dlouhá noc – jak dlouhá noc –<br /> však delší mně nastává. – – –<br /> Pryč, myšlenko!“ – A hrůzy moc<br /> myšlenku překonává. –<br /> Hluboké ticho. – Kapky hlas<br /> svým pádem opět měří čas. </p> <p> „Temnější noc! – – – Zde v noční klín<br /> ba lůny zář, ba hvězdný kmit<br /> se vloudí – – tam – jen pustý stín,<br /> tam žádný – žádný – žádný svit,<br /> pouhá jen tma přebývá.<br /> Tam všecko jedno, žádný díl –<br /> vše bez konce – tam není chvíl,<br /> nemine noc, nevstane den,<br /> tam času neubývá. –<br /> Tam žádný – žádný – žádný cíl –<br /> bez konce dál – bez konce jen<br /> se na mne věčnost dívá.<br /> Tam prázdno pouhé – nade mnou,<br /> a kolem mne i pode mnou<br /> pouhé tam prázdno zívá. –<br /> Bez konce ticho – žádný hlas –<br /> bez konce místo – noc – i čas – – –<br /> to smrtelný je mysle sen,<br /> toť, co se ‚nic‘ nazývá.<br /> A než se příští skončí den,<br /> v to pusté nic jsem uveden. – – –“<br /> Vězeň i hlas omdlívá. </p> <p> A lehounce si vlnky hrají<br /> jezerní dálkou pode věží,<br /> s nimi si vlnky šepotají,<br /> vězně uspávati se zdají,<br /> jenž v hlubokých mrákotách leží. </p> <p> Strážného vzbudil strašný hřmot,<br /> jejž řetězů činí padání;<br /> se světlem vstoupil. – Lehký chod<br /> nevzbudil vězně z strašných zdání.<br /> Od sloupu k sloupu lampy svit<br /> dlouhou zalétá síní,<br /> vzdy bledší – bledší její kmit,<br /> až vzadu zmizí její moc,<br /> a pustopustá temná noc<br /> ostatní díl zastíní.<br /> Leč nepohnutý vězně zrak –<br /> jak by jej ještě halil mrak –<br /> zdá se, že nic nezírá;<br /> ač strážce lampy rudá zář<br /> ubledlou mu polila tvář,<br /> a tma již prchla čírá.<br /> On za kamenný složen stůl<br /> hlavu o ruce opírá,<br /> polou sedě a kleče půl<br /> znovu v mdlobách umírá;<br /> a jeví hlasu šepot mdlý,<br /> že trapnýť jeho sen i zlý. </p> <p> „Duch můj – duch můj – a duše má!“<br /> Tak slova mu jednotlivá<br /> ze sevřených ust plynou.<br /> Než však dostihne ucho hlas,<br /> tu slova strašná ničím zas –<br /> jakž byla vyšla – hynou. </p> <p> Přistoupí strážce, a lampy zář<br /> před samou vězně vstoupí tvář.<br /> Obličej vězně – strašný zjev –<br /> oko spočívá nehnuté<br /> jak v neskončenost napnuté, –<br /> po tváři slzy – pot a krev;<br /> v ustech spí šepot – tichý zpěv. </p> <p> Tu k ustům vězně ucho své<br /> přiklonil strážce bázlivé;<br /> a jak by lehký větřík vál,<br /> vězeň svou pověst šepce dál.<br /> A strážný vzdy se níž a níž<br /> ku vězni kloní – blíž a blíž,<br /> až ucho s usty vězně spojí.<br /> ten šepce tíše – tíš a tíš,<br /> až zmlkne – jak by pevně spal. </p> <p> Leč strážný nepohnutě stojí,<br /> po tváři se mu slzy rojí,<br /> ve srdci jeho strašný žal. –<br /> Dlouho tak stojí přimrazen,<br /> až sebrav sílu kvapně vstal,<br /> a rychlým krokem spěchá ven.<br /> On sice – dokud ještě žil –<br /> co slyšel, nikdy nezjevil,<br /> než navzdy bledé jeho líce<br /> neusmály se nikdy více. </p> <p> Za strážným opět temný stín<br /> zahalil dlouhé síně klín;<br /> hlubokou nocí kapky hlas<br /> svým pádem opět měřil čas. </p> <p> A vězeň na kamenný stůl<br /> složený – klečí – sedí půl.<br /> Obličej jeho – strašný zjev –<br /> oko spočívá nehnuté,<br /> jak v neskončenost napnuté,<br /> po tváři slzy – pot – a krev. </p> <p> A ustavičně kapky hlas<br /> svým pádem dále měří čas.<br /> A kapky – vod i větrů zpěv<br /> vězňovi blízký hlásá skon,<br /> jenž myšlenkami omdlívá. –<br /> Z dálky se sova ozývá,<br /> a nad ním půlnoc bije zvon. </p> </blockquote> === Intermezzo I === Půlnoc ''(krajina)'' <blockquote> <p> V rozlehlých rovinách spí bledé lůny svit,<br /> kolem hor temno je, v jezeru hvězdný kmit,<br /> nad jezerem pahorek stojí.<br /> Na něm se sloup, s tím kolo zdvíhá,<br /> nad tím se bílá lebka míhá,<br /> kol kola duchů dav se rojí;<br /> hrůzných to postav sbor se stíhá. </p> </blockquote> '''Sbor duchů''' <blockquote> <p> „V půlnočních ticho je dobách;<br /> světýlka bloudí po hrobách,<br /> a jejich modrá mrtvá zář<br /> svítí v dnes pohřbeného tvář,<br /> jenž na stráži – co druzí spí –<br /> o vlastní křížek opřený<br /> poslední z pohřbených zde dlí.<br /> V zenitu stojí šedý mrak<br /> a na něm měsíc složený<br /> v ztrhaný mrtvý strážce zrak,<br /> i v pootevřené huby<br /> přeskřípené svítí zuby.“ </p> </blockquote> '''Jeden hlas''' <blockquote> <p> „Teď pravý čas! – připravte stán –<br /> neb zítra strašný lesů pán<br /> mezi nás bude uveden.“ </p> </blockquote> '''Sbor duchů''' ''(sundávaje lebku)'' <blockquote> <p> „Z mrtvého kraje vystup ven,<br /> nabudiž život – přijmi hlas,<br /> buď mezi námi – vítej nám.<br /> Dlouho jsi tady bydlil sám,<br /> jiný tvé místo zajme zas.“ </p> </blockquote> '''Lebka''' ''(mezi nimi kolem se točíc)'' <blockquote> <p> „Jaké to oudů toužení,<br /> chtí opět býti jedno jen.<br /> Jaké to strašné hemžení,<br /> můj nový sen. – Můj nový sen! –“ </p> </blockquote> '''Jeden hlas''' <blockquote> <p> „Připraven jestiť jeho stán.<br /> Až zítra půlnoc nastane,<br /> vichr nás opět přivane.<br /> Pak mu buď slavný pohřeb dán.“ </p> </blockquote> '''Sbor duchů''' <blockquote> <p> „Připraven jestiť jeho stán.<br /> Až zítra půlnoc nastane,<br /> vichr nás opět přivane.<br /> Pak mu buď slavný pohřeb dán.“ </p> </blockquote> '''Jeden hlas''' <blockquote> <p> „Rozlehlým polem leť můj hlas;<br /> pohřeb v půlnoční bude čas!<br /> Co k pohřbu dá, každý mi zjev!“ </p> </blockquote> '''Čekan s kolem''' <blockquote> <p> „Mrtvému rakví budu já.“ </p> </blockquote> '''Žáby z bažiny''' <blockquote> <p> „My odbudem pohřební zpěv.“ </p> </blockquote> '''Vichr po jezeru''' <blockquote> <p> „Pohřební hudbu vichr má.“ </p> </blockquote> '''Měsíc v zenitu''' <blockquote> <p> „Já bílý příkrov tomu dám.“ </p> </blockquote> '''Mlha po horách''' <blockquote> <p> „Já truchloroušky obstarám.“ </p> </blockquote> '''Noc''' <blockquote> <p> „Já černá roucha doručím.“ </p> </blockquote> '''Hory v kolo krajiny''' <blockquote> <p> „Roucha i roušky dejte nám.“ </p> </blockquote> '''Padající rosa''' <blockquote> <p> „A já vám slzy zapůjčím.“ </p> </blockquote> '''Suchopar''' <blockquote> <p> „Pak já rozduji vonný dým.“ </p> </blockquote> '''Zapadající mračno''' <blockquote> <p> „Já rakev deštěm pokropím.“ </p> </blockquote> '''Padající květ''' <blockquote> <p> „Já k tomu věnce uviji.“ </p> </blockquote> '''Lehké větry''' <blockquote> <p> „My na rakev je donesem.“ </p> </blockquote> '''Svatojánské mušky''' <blockquote> <p> „My drobné svíce ponesem.“ </p> </blockquote> '''Bouře z hluboka''' <blockquote> <p> „Já zvonů dutý vzbudím hlas.“ </p> </blockquote> '''Krtek pod zemí''' <blockquote> <p> „Já zatím hrob mu vyryji.“ </p> </blockquote> '''Čas''' <blockquote> <p> „Náhrobkem já ho přikryji.“ </p> </blockquote> '''Přes měsíc letící hejno nočního ptactva''' <blockquote> <p> „My na pohřební přijdem kvas.“<br /> </p> </blockquote> '''Jeden hlas''' <blockquote> <p> „Slavný mu pohřeb připraven.<br /> Ubledlý měsíc umírá,<br /> Jitřena brány otvírá,<br /> již je den, již je den!“ </p> </blockquote> '''Sbor duchů''' <blockquote> <p> „Již je den, již je den!“ </p> </blockquote> ''(zmizí)'' === 3 === <blockquote> <p> Nad temné hory růžný den<br /> vyvstav májový budí dol,<br /> nad lesy ještě kol a kol –<br /> lehká co mlha – bloudí sen.<br /> Modravé páry z lesů temných<br /> v růžové nebe vstoupají,<br /> i nad jezerem barev jemných<br /> modré se mlhy houpají;<br /> a v břehu jeho – v stínu hory –<br /> i šírým dolem – dál a dál –<br /> za lesy – všude bílé dvory<br /> se skvějí; až – co mocný král,<br /> ohromný jako noci stín<br /> v růžový strmě nebes klín –<br /> nejzáz vrchů nejvyšší stál. </p> <p> Ledvaže však modré temeno hor<br /> brunatné slunce rudě zasvitnulo,<br /> tu náhle ze sna všecko procitnulo,<br /> a vesel plesá vešken živý tvor.<br /> V jezeru zeleném bílý je ptáků sbor,<br /> a lehkých člůnků běh i rychlé veslování<br /> modravé stíny vln v rudé pruhy rozhání.<br /> Na břehu jezera borový šumí háj,<br /> z něj drozdů slavný žalm i jiných ptáků zpěv<br /> mísí se u hlasy dolem bloudících děv;<br /> veškeren živý tvor mladistvý slaví máj.<br /> A větru ranního – co zpěvu – líbé vání<br /> tam v dolu zeleném roznáší bílý květ,<br /> tam řídí nad lesy divokých husí let,<br /> tam zase po horách mladistvé stromky sklání. –<br /> Leč výjev jediný tu krásu jitra zkalí.<br /> Kde v šíré jezero uzounký ostrov sahá,<br /> z nějž města malého i bílé věže stín<br /> hlubokoť stopený v zelený vody klín,<br /> náramný křik a hřmot mladým se jitrem vzmahá,<br /> a valný zástup se z bran mala města valí.<br /> Zdaleka spěchá lid – vzdy větší zástup ten –<br /> vzdy větší – větší jest – vzdy roste tento pluk;<br /> nesmírné množství již. – Vzdy větší jeho hluk.<br /> Nešťastný zločinec má býti vyveden. </p> <p> Teď z mala města bran vojenský pluk vychází,<br /> povolným krokem on zločince doprovází,<br /> jenž v středu jeho jde jak jindy ozdoben.<br /> Utichl množství hluk – leč znovu počne zas,<br /> a mnohý v hluku tom vynikne silný hlas:<br /> „To on, to on! Ty péra, kvítí,<br /> klobouk, oko, jenž pod ním svítí!<br /> Ten jeho plášť, to on, to on! To strašnýť lesů pán!“<br /> Tak lidem ode všech voláno bylo strán;<br /> a větší vzdy byl hluk – zbouřených jako vod –<br /> čím blíže zločince zdlouhavý vedl chod.<br /> Kolem něj zástup jde – co nebem černý mrak,<br /> z něho – co blesku svit – v slunci se leskne zbraň.<br /> Volně jde nešťastný – upřený v zemi zrak.<br /> Z městečka zvonku hlas. Množství se modlí zaň. </p> <p> Na břehu jezera malý pahorek stojí,<br /> na něm se dlouhý kůl, na kůlu kolo zdvíhá.<br /> Blíž strmí kolmý vrch, na vrchu vrchol dvojí,<br /> na vyšším vrcholi bílá se kaple míhá.<br /> U volném průvodu ku kapli přišel sbor;<br /> všickni teď ustoupí – zločinec stojí sám.<br /> Posledněť vyveden v přírody slavný chrám,<br /> by ještě popatřil do lůna temných hor,<br /> kde druhdy veselý dětinství trávil věk;<br /> by ještě jedenkrát v růžový nebe klín<br /> na horu vyveden, před bílé kaple stín,<br /> nebe i světů všech pánovi svůj vzdal vděk.<br /> Umlknul vešken hluk, nehnutý stojí lid,<br /> a srdce každého zajímá vážný cit.<br /> V soucitu s nešťastným v hlubokém smutku plál<br /> slzící lidu zrak obrácen v hory výš,<br /> kde nyní zločinec, v přírody patře říš,<br /> před Bohem pokořen v modlitbě tiché stál. </p> <p> Vyšlého slunce rudá zář<br /> zločince bledou barví tvář,<br /> a slzy s oka stírá,<br /> jenž smutně v dálku zírá.<br /> Hluboko pod ním krásný dol,<br /> temné jej hory broubí kol,<br /> lesů věnec objímá.<br /> Jasné jezero dřímá<br /> u středu květoucího dolu.<br /> Nejblíž se modro k břehu vine,<br /> dále zeleně zakvítá,<br /> vzdy zeleněji prosvítá<br /> až posléz v bledé jasno splyne.<br /> Bílé dvory u velkém kolu<br /> sem tam jezera broubí břeh.<br /> V jezeru bílých ptáků sbor,<br /> a malých člůnků rychlý běh,<br /> až kde jezero v temno hor<br /> v modré se dálce níží.<br /> Loďky i bílé v břehu dvory –<br /> věž – město – bílých ptáků rod –<br /> pahorky v kolo – temné hory –<br /> vše stopeno v lůno vod,<br /> jak v zrcadle se zhlíží.<br /> Tam v modré dálce skály lom<br /> květoucí břeh jezera tíží,<br /> na skále rozlehlý je strom –<br /> starý to dub – tam – onen čas,<br /> kde k lásce zval hrdliččin hlas,<br /> nikdy se nepřiblíží. –<br /> Nejblíže pahorek se zdvíhá,<br /> na něm se kůl a kolo míhá.<br /> Po hoře – na níž stojí – háj<br /> mladistvý hučí – smutný stesk –<br /> nad šírým dolem slunce lesk,<br /> a ranní rosa – jitřní máj. </p> <p> To vše zločinec ještě jednou zřel,<br /> to vše, jež nyní opustiti měl,<br /> a hluboký srdce mu žel uchvátí;<br /> hluboce vzdechne – slza slzu stíhá –<br /> ještě jednou – posledně – vše probíhá,<br /> pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí.<br /> Po modrém blankytu bělavé páry hynou,<br /> lehounký větřík s nimi hraje;<br /> a vysoko – v daleké kraje<br /> bílé obláčky dálným nebem plynou,<br /> a smutný vězeň takto mluví k nim:<br /> „Vy, jenž dalekosáhlým během svým,<br /> co ramenem tajemným zemi objímáte,<br /> vy hvězdy rozplynulé, stíny modra nebe,<br /> vy truchlenci, jenž rozsmutnivše sebe,<br /> v tiché se slzy celí rozplýváte,<br /> vás já jsem posly volil mezi všemi.<br /> Kudy plynete u dlouhém dálném běhu,<br /> i tam, kde svého naleznete břehu,<br /> tam na své pouti pozdravujte zemi.<br /> Ach zemi krásnou, zemi milovanou,<br /> kolébku mou i hrob můj, matku mou,<br /> vlasť jedinou i v dědictví mi danou,<br /> šírou tu zemi, zemi jedinou! –<br /> A až běh váš onu skálu uhlídá,<br /> kde v břehu jezera – tam dívku uplakanou –“<br /> Umlkl již, slza s slzou se střídá.<br /> Teď s výše hory s vězněm kráčí pluk<br /> širokou stezkou v středu mlada borku,<br /> doleji – dole – již jsou na pahorku –<br /> a znovu ztichl šíra množství hluk.<br /> Přichystán již popravce s mečem stojí,<br /> jedenkrát ještě vězeň zdvihl zrak,<br /> pohlédl vůkolím – povzdechl – pak<br /> spustiv je zas – k blízké se smrti strojí.<br /> Obnažil vězeň krk, obnažil ňádra bílé,<br /> poklekl k zemi, kat odstoupí, strašné chvíle –<br /> pak blyskne meč, kat rychlý stoupne krok,<br /> v kolo tne meč, zločinci blyskne v týle,<br /> upadla hlava – skok i – ještě jeden skok –<br /> i tělo ostatní ku zemi teď se skloní.<br /> Ach v zemi krásnou, zemi milovanou,<br /> v kolébku svou i hrob svůj, matku svou,<br /> v vlasť jedinou i v dědictví mu danou,<br /> v šírou tu zemi, zemi jedinou,<br /> v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní. </p> <p> Po oudu lámán oud, až celé vězně tělo<br /> u kolo vpleteno nad kůlem v kole pnělo,<br /> i hlava nad kolem svůj obdržela stán;<br /> tak skončil života dny strašný lesů pán;<br /> na mrtvé tváři mu poslední dřímá sen.<br /> Na něj se dívajíc – po celý dlouhý den<br /> nesmírné množství v kol mala pahorku stálo;<br /> teprv až k západu schýlivši slunce běh<br /> veselo v mrtvý zrak sťaté hlavy se smálo,<br /> utichl jezera šírý – večerní břeh. </p> <p> Nad dálkou temných hor poslední požár plál;<br /> v hluboké ticho to měsíce vzešla zář,<br /> stříbřící hlavy té ubledlou mrtvou tvář<br /> i tichý pahorek, jenž v břehu vody stál.<br /> Města jsou vzdálená co bílý v modru mrak,<br /> přes ně v kraj daleký nesl se mrtvý zrak,<br /> v kraj, kde co dítě on – Ó krásný – krásný věk!<br /> Daleko zanesl věk onen časů vztek,<br /> dalekoť jeho sen, umrlý jeho stín,<br /> obraz co bílých měst u vody stopen klín,<br /> takť jako zemřelých myšlenka poslední,<br /> tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,<br /> dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,<br /> zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,<br /> zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,<br /> zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,<br /> zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt<br /> vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,<br /> to jestiť zemřelých krásný dětinský čas. </p> <p> Je pozdní večer – druhý máj –<br /> večerní máj – je lásky čas,<br /> hrdliččin zve ku lásce hlas:<br /> „Viléme! Viléme!! Viléme!!!“ </p> </blockquote> === Intermezzo II === <blockquote> <p> Stojí hory proti sobě,<br /> z jedné k druhé mrak přepnutý<br /> je, co temný strop klenutý,<br /> jednu k druhé pevně víže.<br /> Ouvalem tím v pozdní době<br /> ticho, temno jako v hrobě.<br /> Za horami, kde pod mrakem<br /> ve vzdálí se rozestupují –<br /> v temné dálce, něco blíže<br /> než hory se sestupují,<br /> takže siným pod oblakem<br /> skály ouzkou bránu tvoří.<br /> Za tou v dálce pode mrakem<br /> temnorudý požár hoří,<br /> dlouhý pruh v plamenné záři<br /> západní rozvinut stranou,<br /> po jehožto rudé tváři<br /> noční ptactvo kola vedší,<br /> jako by plamennou branou<br /> nyní v dálku zalétalo.<br /> Hasnul požár – bledší – bledší,<br /> až se šírošíré nebe<br /> noční rosou rozplakalo,<br /> rozesmutnivši zem i sebe. </p> <p> V hlubokém ouvalu klínu,<br /> ve stověkých dubů stínu,<br /> sbor u velkém kole sedí.<br /> Zahalení v pláště bílé<br /> jsou to druzi noční chvíle.<br /> Každý před se v zemi hledí<br /> beze slova, bez pohnutí,<br /> jak by kvapnou hrůzou jmutí<br /> v sochy byli proměnění.<br /> Večerních co krajin pění.<br /> tichý šepot – tiché lkání –<br /> nepohnutým kolem plynul,<br /> tichý šepot bez přestání:<br /> „Vůdce zhynul! – vůdce zhynul!“ – </p> <p> V kotouči jak vítr skučí,<br /> nepohnutým kolem zvučí:<br /> „Vůdce zhynul! – vůdce zhynul!“ – </p> <p> Jako listů šepotání<br /> pode skálou při ozvěně,<br /> znělo kolem bez přestání,<br /> jednozvučně, neproměnně:<br /> „Vůdce zhynul! – vůdce zhynul!“ – </p> <p> Zachvěly se lesy dalné,<br /> ozvaly se nářky valné:<br /> „Pán náš zhynul! – zhynul!! – zhynul!!!“ </p> </blockquote> === 4 === <blockquote> <p> Krásný máj uplynul, pohynul jarní květ,<br /> a léto vzplanulo; – pak letní přešel čas,<br /> podzim i zima též – i jaro vzešlo zas;<br /> až mnohá léta již přenesl časů let. </p> <p> Byl asi sedmý rok, poslední v roce den;<br /> hluboká na něj noc. – S půlnocí nový rok<br /> právě se počínal. V vůkolí pevný sen,<br /> jen blíže jezera slyšeti koně krok.<br /> Mého to koně krok. – K městu jsem nocí jel;<br /> a přišed k pahorku, na němž byl tichý stán<br /> dávno již obdržel přestrašný lesů pán,<br /> po prvé Viléma bledou jsem lebku zřel.<br /> Půlnoční krajinou, kam oko jen dosáhlo,<br /> po dole, po horách, lesy, jezerem, polem,<br /> co příkrov daleký sněhu se bělmo táhlo,<br /> co příkrov rozstřený – nad lebkou i nad kolem.<br /> V hlubokých mrákotách bledý se měsíc ploužil,<br /> časem zněl sovy pláč, ba větru smutné chvění,<br /> a větrem na kole kostlivce rachocení,<br /> že strach i ňadra má i mého koně oužil.<br /> A tam, kde města stín, v cvál poletěl jsem s koněm,<br /> i po kostlivci jsem hned druhý den se tázal:<br /> starý mi hospodský ku pahorku ukázal,<br /> a – již jsem dříve psal – smutnou dal zprávu o něm. </p> <p> Pak opět žití běh v šírý mě vedl svět,<br /> mnohý mě bouřný vír v hluboký smutek zchvátil;<br /> leč smutná zpráva ta vzdy vábila mě zpět,<br /> až s mladým jarem jsem ku pahorku se vrátil.<br /> S západem slunce jsem tam na pahorku seděl,<br /> nade mnou kolo – kůl – kostlivec – lebka bledá;<br /> smutným jsem okem v dál krajiny jarní hleděl,<br /> až tam, kde po horách mlha plynula šedá. </p> <p> Byl opět večer – první máj –<br /> večerní máj – byl lásky čas;<br /> hrdliččin zval ku lásce hlas,<br /> kde borový zaváněl háj.<br /> O lásce šeptal tichý mech,<br /> květoucí strom lhal lásky žel,<br /> svou lásku slavík růži pěl,<br /> růžinu jevil vonný vzdech.<br /> Jezero hladké v křovích stinných<br /> zvučelo temně tajný bol,<br /> břeh je objímal kol a kol,<br /> co sestru brat ve hrách dětinných.<br /> A kolem lebky pozdní zář<br /> se vložila, co věnec z růží;<br /> kostlivou, bílou barví tvář<br /> i s pod bradu svislou jí kůží.<br /> Vítr si dutou lebkou hrál,<br /> jak by se mrtvý z hloubi smál.<br /> Sem tam polétal dlouhý vlas,<br /> jejž bílé lebce nechal čas,<br /> a rosné kapky zpod se rděly<br /> jako by lebky zraky duté,<br /> večerní krásou máje hnuté,<br /> se v žaluplných slzách skvěly. </p> <p> Tak seděl jsem, až vzešlá lůny zář<br /> i mou i lebky té bledší činila tvář,<br /> a – jako příkrovu – bělost její rozsáhlá<br /> po dole – po lesích – po horách v dál se táhla.<br /> Časem se z daleka žežhulčino volání<br /> ještě v dol rozléhá, časem již sova stůně;<br /> z vůkolních dvorů zní psů výtí i štěkání.<br /> V kol suchoparem je koření líbá vůně,<br /> pahorkem panny jsou slzičky zkvétající.<br /> Tajemné světlo je v jezera dálném lůně;<br /> a mušky svítivé – co hvězdy létající –<br /> kol kola blysknavé u hře si kola vedou.<br /> Časem si některá zasedši v lebku bledou,<br /> vbrzku zas odletí co slza padající. </p> <p> I v smutném zraku mém dvě vřelé slzy stály,<br /> co jiskry v jezeru, po mé si tváři hrály;<br /> neb můj též krásný věk, dětinství mého věk<br /> daleko odnesl divoký času vztek.<br /> Dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,<br /> obraz co bílých měst u vody stopen klín,<br /> takť jako zemřelých myšlenka poslední,<br /> tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,<br /> dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,<br /> zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,<br /> zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,<br /> zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,<br /> zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,<br /> vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,<br /> mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,<br /> to dětinský můj věk. </p> <p> Nynější ale čas<br /> jinošství mého – je, co tato báseň, máj.<br /> Večerní jako máj ve lůně pustých skal;<br /> na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. </p> <p> Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou<br /> spěchá ku cíli, než červánky pohynou?<br /> Tohoto poutníka již zrak neuzří tvůj,<br /> jak zajde za onou v obzoru skalinou,<br /> nikdy – ach nikdy! To budoucí život můj.<br /> Kdo srdci takému utěchy jaké dá?<br /> Bez konce láska je! – Zklamánať láska má! </p> <p> Je pozdní večer – první máj –<br /> večerní máj – je lásky čas;<br /> hrdliččin zve ku lásce hlas:<br /> „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“ </p> </blockquote> [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:Karel Hynek Mácha]] 1822 3706 2006-06-20T17:56:48Z Danielpolansky 39 Odpověď ==Máj== Dobrý den, vítám Vás na Wikisource, díky za [[Máj]]. Dala jsem pryč šablonu NavigacePaP, která slouží pro rozdělené články (slouží k přecházení na následující a předcházející část, což u Máje není nutné) a přidala Textinfo. Jo a bylo by, prosím, možné dodat informaci o zdroji odkud je to převzato? Děkuji a ještě jednou vítejte. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 17:11, 18. 6. 2006 (UTC) : Dobrý den, na žádost o přidání licence a zdroje jsem reagoval [http://cs.wikisource.org/wiki/U%C5%BEivatel_diskuse:-jkb-#Pro.C4.8D_zdroj_a_licence zde ]. Moje stručná odpověď zní, že u děl v public domain dávám přednost neuvedení licence a zdroje. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 16:58, 19. 6. 2006 (UTC) S to licencí PD ok (já ji taky, přiznám se, v boxu neuvádím), ale ten zdroj krom ''pro forma'', je lépe znát, neboť někdy se vydání (kupodivu) mohou lišit, tak by bylo asi dobré vědět odkud to je. (zrovna dneska jsem narazila na takovou odlišnost).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 17:05, 19. 6. 2006 (UTC) : Chápu, že zdroj by mohl být v případě různých vydání užitečný. Nicméně vám mohu říct pouze, že text je z pavučiny (čili webu). Pokud vám to pomůže, tak prosím. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 17:10, 19. 6. 2006 (UTC) Ideální by bylo uvést konkrétní stránku:)--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 17:14, 19. 6. 2006 (UTC) (ještě trochu mimo k en.source - tak většinou zdroj a licenci uvádí..alespoň poslední dobou:) : Dobře. Konkrétní stránka pro Máj je http://www.lupomesky.cz/maj/. Můžete mi prosím v Máji předvést, jakým způsobem ji mám uvést? Doslovně citované URL bude podle mého odhadu působit nehezky. Až uplyne čas, webové stránky zmizí, a Wikisource zůstane. Nebylo by lepší vyhnout se vytváření nefunkčních odkazů? Wikisource během několika let (či měsíců) učiní ostatní stránky zveřejňující české texty v public domain přebytečnými, díky své náskokové technice, grafickému zpracování, a víceuživatelskému editování. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 17:20, 19. 6. 2006 (UTC) ::Dobrý den. Četl jsem již Vaše poznámky na mé diskusní stránce. Krátce. 1. Jednak to, co dělá en.source, není tak zcela směrodatné, směrodatné je, co dělá či požaduje wikisource.org; 2. en.source skutečně, jak poznamenává Flambelle, zdroje pak v poslední době uvádí; 3. to je proto, že na tlak Wikimedia Foundation Wikisource převzala poněkud přísnější pravidla pro zveřejněné dokumenty, česká Wikisource se tím prostě řídí; 4. jistěže je takový text jako Vámi zde zveřejnění normálně PD, no problem, jenomže toto je nutno uvést a jako podklad i zdroj; 5. pokud jste to např. stáhl z webu z nějaké stránky, kde si dali práci a opravili např. pravopis, dikci atd., tak to PD totiž není - onen majitel webové stránky by mohl tvrdit, že k tomu přidal svou hodnotu a má nárok na práva... Problém, což? Chceme se jim vyhnout, a proto musíme pozůstávat na udání licence i zdroje. Děkuji, a mnoho zdarzu, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:25, 19. 6. 2006 (UTC) ::: Dobrý den, děkuji za vysvětlení. Pokud se majitel stránek domnívá, že opravením pravopisných chyb a vložením práce do přepsání získal copyright, mýlí se. Informační objekt s identifikací Máj, bez pravopisných chyb, je v public domain. Informační objekt s identifikací Máj, s pravopisnými chybami, je též v public domain. Aby dílo získalo copyright, musí podstatným způsobem přidat k základu, ze kterého vychází. Nicméně chápu vaše obavy; lze připustit, že vystupuji v jiné roli než správce Wikisource. Zařídím se podle vašich doporučení a budu uvádět odkazy webové stránky i s licencí. ::: Teď jiná otázka je, jak se správně řekne česky public domain. Napadá mě přeložit public domain jako veřejná oblast. Nejlepší by bylo při diskuzi o vhodném překladu uvést odkaz na konkrétní paragraf zákona. Připouštím, že vyhledání paragrafu je druh práce, který v tomto okamžiku nechci vykonat, a proto to prozatím pouze označuji jako otevřený problém. Zdravím, --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 16:21, 20. 6. 2006 (UTC) :::: Ták, ''public domain'' se správně řekne ''volné dílo'', jak vyplývá z následující citace článku o [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autorsk%C3%A9_pr%C3%A1vo autorském právu] české wikipedie. :::::Dílo, u kterého uplynula doba ochrany majetkových práv, se nazývá volné dílo; každý ho může volně užít (jak už bylo uvedeno, musí však být uveden autor a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu). ::P.S. Ten odkaz v Máji jsem trochu zkrátil, vidět není celý, ale ve zdrojáku je, a o to jde. - - - Jinak, Vaše optimistické úvahy o tom, jak Wikisource učiní jisté webové stránky přebytečnými, mne vážně těší a jsem nadšen - a doufám že se toho dožiji. Jenže praxe je taková, že momentálně jsou k mání ty a ty paragrafy, a nechceme si dělat potíže. Řídíme se tedy všeobecnými prvidly, které se diskutují v Wikisource.org resp. v Mediawikiki foundation. Sesa. Zdar ještě jednou, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:32, 19. 6. 2006 (UTC) ::: Vámi vložený odkaz na lupomesky.cz v Máji působí dobře. Při mých následujících operacích budu postupovat podobně. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 16:28, 20. 6. 2006 (UTC) ::: Ještě k předchozímu tématu; skutečně existují lidé, kteří se domnívají, že přepsáním textu do počítače na něj získali právo. Příkladem je projekt Gutenberg, který své texty zveřejňuje pod čemu říká Gutenberg licence. Nicméně tvrzení projektu Gutenberg, že texty jsou zveřejněné pod touto licencí, nemá žádné právní opodstatnění; tyto texty jsou v public domain. Že takový významný projekt jako je projekt Gutenberg mate světovou veřejnost je na pováženou. Jiná možnost je, že jsem něco naprosto zásadním způsobem nepochopil. --[[Uživatel:Danielpolansky|Danielpolansky]] 16:28, 20. 6. 2006 (UTC) ::::Ne, ne, ne. To jsem přirozeně neměl na mysli - pouhé přepsání ať již na papíře či digitálně není skutečně nějakou nově přidanou podstatnou hodnotou. Ale něco takového je myslitelné. O takových věcech se momentálně vede diskuse i na en.wikisource a jinde. Jinak, přirozeně bude výhodou, téma dál diskutovat, o autorských právech tu prozatím máme vcelku málo. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:16, 20. 6. 2006 (UTC) ::::P.S. Nacházím ty místa, tak tedy, máte-li zájem, diskuse o copyrightu se koná m.j. i na: [[:en:Scriptorium#Important_Copyright_Clarification]] a [[:en:Scriptorium#Copyright question]], máte-li chuť překládat či dělat výcucy, dejte klidně vědět, určitě to neodmítnem obratem :-). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:43, 20. 6. 2006 (UTC) ::::: Díky za odkazy. Moje vyjádření k první diskuzi [[:en:Scriptorium#Important_Copyright_Clarification]] následuje. Jak tazatel tak jemu odpovídající v ní nevidí žádné potíže v kopírování elektronických textů v oblasti public domain z komerčních elektronických publikací do anglické Wikisource. Tazatel nicméně vyjadřuje nejistotu; jinak by se netázal. Tazatelova nejistota je podle mého nejlepšího vědomí nepodložená; lze však připustit, že když někdo něčemu nerozumí, může si být nejistý. Místo aby se zabýval dohledáním příslušného odstavce zákona, tazatel si ušetřil práci položením dotazu ve veřejném fóru, což je dost běžné. O diskuzi ve smyslu názoru a protinázoru se nejedná. ::::: Druhá otázka [[:en:Scriptorium#Copyright question]] je opět otázka a nikoliv diskuze. --[[Uživatel:Danielpolansky|Dan Polanský]] 17:56, 20. 6. 2006 (UTC) 1823 3553 2006-06-18T23:29:39Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Báseň milostná |PŘEDCHOZÍ=Jaro |DALŠÍ=Balada o snu }} {{Textinfo| TITULEK=Báseň milostná |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 90. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Řeklas mi, že jenom v&nbsp;očích tvých je celý svět,<br /> že pro mě není nic, co leží mimo ně.<br /> V&nbsp;tvých očích kvetou bílé jabloně,<br /> oblaka plují,<br /> ptáci zpívají a&nbsp;poletují. </p> <p> Já ti věřím<br /> a&nbsp;nevěřím.<br /> S&nbsp;velikou bolestí oči tvé na kusy rozlamuji,<br /> aby mě poznovu obrostly řetězem duhovým.<br /> Pověz mi, má milá,<br /> — když celý svět oko tvé objímá, —<br /> proč jsi dopustila,<br /> že dělník dnes ráno s lešení spadl<br /> a&nbsp;před mýma očima<br /> se zabil? </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1824 3554 2006-06-18T23:30:27Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Balada o snu |PŘEDCHOZÍ=Báseň milostná |DALŠÍ=Sloky }} {{Textinfo| TITULEK=Balada o snu |PODTITULEK=J. Seifertovi |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 91-95. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> V&nbsp;špinavé ulici na předměstí<br /> bydlel mládenec jménem Jan.<br /> Měl dobré srdce, slabé pěsti<br /> a&nbsp;modrou pracovní zástěru.<br /> Městem se brouzdal k večeru<br /> a&nbsp;ve světel barevném kolotoči<br /> mu narůstaly bolavé oči,<br /> jež všechno skutečně viděly<br /> a&nbsp;do srdce krutě křičely: </p> <p> Tady jsou paláce, — tady podkroví,<br /> tady jsou sytí, — tady hladoví,<br /> jedni jsou otroci, — druzí diktátoři<br /> a&nbsp;všichni jsou choří.<br /> Svět je jak srdce kulatý<br /> a&nbsp;je-li do půle rozťatý, — umírá. </p> <p> Po městě chodil smutný Jan,<br /> ze všech stran očima dobýván,<br /> toužil a&nbsp;trpěl a&nbsp;přece chtěl žít,<br /> svět na vážkách spravedlivých vyvážit,<br /> neboť člověk na svět přišel a&nbsp;proto tu je,<br /> aby se stával tím, co země potřebuje.<br /> Nechť je jí pokrmem, — jestli hladem sténá,<br /> nechť je jí hladem, — je-li přesycena. </p> <p> Po městě bloudil,<br /> v&nbsp;ulicích chodil,<br /> hvězdy mu nepomáhaly.<br /> Vrátil se domů. V světnici nízké<br /> okno a&nbsp;tři lidé spali.<br /> Na houni uleh' bludný Jan<br /> a&nbsp;oči zející do dvou ran<br /> tiše se zavíraly,<br /> tiše se zajizvovaly. </p> <p> Sotva se víčka zavřela<br /> nad dvěma modrými ranami,<br /> srdce jak semeno zalité slzami<br /> rozrostlo se mu po těle<br /> v krajiny šťastné a&nbsp;veselé.<br /> Neviděl paláců, neviděl podkroví,<br /> zmizeli žebráci nuzní a hladoví,<br /> po světě bez bídy, bez chamtivosti<br /> chodili lidé chlapecky prostí,<br /> stateční jak montéři, moudří jak inženýři,<br /> co stavějí mosty z básní a&nbsp;tónů<br /> a&nbsp;hlavně z železobetonu,<br /> aby spojili se zemí zem<br /> a&nbsp;srdce se srdcem. </p> <p> Jan rozpřáhl ruce;<br /> velkou láskou jat<br /> chtěl vše to jak svou milou ohmatat, </p> <p> však běda, běda!<br /> — oči — rány nezhojené náhle roztrhly se,<br /> zřel jizbu, jež je jitrem bledá,<br /> činžáků střechy lysé,<br /> skutečnost dvěma hřebíky se v srdce probila mu,<br /> a&nbsp;poznal, že vše byl jen sen<br /> z&nbsp;bídy, slaboty, klamů. </p> <p> Sirény rozkaz zahoukly,<br /> Jan utáhl si pás,<br /> šel včera a šel předevčírem<br /> a&nbsp;dneska půjde zas.<br /> Dnes ulicí však nejde sám,<br /> sen krásný naň se věší,<br /> bylo-li včera těžké vše,<br /> dnes je to ještě těžší. </p> <p> V&nbsp;předměstské ulici bydlela též<br /> dívka jménem Marie.<br /> Na šicím stroji každého dne<br /> deset košil ušije.<br /> S&nbsp;Janem kdysi setkala se,<br /> když večer v město pad,<br /> Jan ji objal teple v pase<br /> a&nbsp;povídal, že má ji rád.<br /> Pak častěji spolu chodívali<br /> a&nbsp;o&nbsp;lásku se dělívali. </p> <p> Toho večera sešli se zas.<br /> Jan hlavu měl svěšenu,<br /> propadlý hlas. </p> <p> „Dnes v&nbsp;noci, Marie, zdálo se mi,<br /> že žíti lze lépe na naší zemi.<br /> Však s&nbsp;ránem jsem poznal, že to byl sen,<br /> a&nbsp;snem tím jsem k&nbsp;smrti nemocen,<br /> neb přes den jak líbezné strašidlo kráčí přede mnou<br /> železným nábřežím, ulicí kamennou<br /> a&nbsp;stane-li, průsvitný, uprostřed náměstí,<br /> skrze něj vidím tisíce neřestí,<br /> neřestí, které tím strašněj své boláky odkryly,<br /> že poznal jsem krajiny, ve kterých nebyly.<br /> Ti, kterým slunce nesvítí,<br /> sny slunečné musí zabíti —<br /> sic zemrou na ně sami.<br /> Pověz mi, má milá,<br /> jak bys sen zabila?" </p> <p> „Dokud jsem tě, Jene, neznala,<br /> též hrozné sny jsem mívala.<br /> Můj sen<br /> však muži milenci byl podoben.<br /> Že celý den jsem samotinká byla,<br /> tož noc mě v&nbsp;jeho náruč položila,<br /> ne za odměnu, ale z&nbsp;trestu spíš.<br /> Chceš-li žít, ze snu vždy se probudíš.<br /> A&nbsp;já se probouzela<br /> do čtyř chudých, holých stěn,<br /> abych si řekla krutě ošálená:<br /> to nebyl muž, — to byl jen sen.<br /> Však od těch dob, co jsme se poznali,<br /> sny tyto se mi zdáti přestaly.<br /> Tím, že jsi řek mi: má milá!<br /> sny ty jsem v sobě navždy zabila." </p> <p> Poslouchal mládenec jménem Jan,<br /> pochopil muž to jménem Jan,<br /> obtěžkal ruce a řekl jen:<br /> „Zabiji sen." </p> <p> Z&nbsp;fabrik a&nbsp;podkroví dělníci jdou,<br /> tvrdost životů jejich jim padla do rukou,<br /> ti všichni krásné sny měli a&nbsp;tíhu jich poznali,<br /> dnes jeřábem zvednou je a vytešou do skály,<br /> to lidé jsou z&nbsp;masa a&nbsp;kostí, tvoření světa dědicové věční,<br /> co krásné sny zabijí tím, že je uskuteční,<br /> nemají dobré srdce jen, ale též dobré pěsti,<br /> protože po světě jdou, ve světě vrou a&nbsp;na světě staví své štěstí. </p> <p> Z&nbsp;fabrik a&nbsp;podkroví dělníci jdou,<br /> mezi nimi Jan a Marie,<br /> svatí drží v&nbsp;rukou lilie,<br /> muži kladiva a&nbsp;meče;<br /> když velké sny se zabíjejí,<br /> mnoho krve teče. </p> <p> Musí se zabít,<br /> musí se žít,<br /> ruce jsou zbraně,<br /> srdce štít! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1825 3555 2006-06-18T23:31:22Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Milenci |PŘEDCHOZÍ=Odjezd |DALŠÍ=Balada o očích topičových }} {{Textinfo| TITULEK=Milenci |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 107. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Na jižních domcích, na domcích z&nbsp;kamene<br /> jsme viděli věnečky květin růst,<br /> hlavu jsi složila tak blízko vedle mne,<br /> ústa máš blízko, tak blízko mých úst. </p> <p> Měsíční paprsek dnes příliš velký je,<br /> by naším objetím moh proplést svůj vlas,<br /> však celý svět bez mezí dnes dosti malý je,<br /> aby moh ležeti uprostřed nás. </p> <p> Na srdci milenců řve fabrik siréna,<br /> do tiché noci polnice zní,<br /> když ruka má za tebou odchází, milená,<br /> sta věcí hranatých tiskne se k&nbsp;ní. </p> <p> Sta věcí hranatých z&nbsp;krve a&nbsp;kamení,<br /> sta bludných balvanů, v&nbsp;něž zaklet je květ.<br /> Věříš, že pěst má je ve věnce promění?<br /> Počkáš, — až s&nbsp;tebou obejmu svět? </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1826 3556 2006-06-18T23:32:23Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Odjezd |PŘEDCHOZÍ=Nevěrná |DALŠÍ=Milenci }} {{Textinfo| TITULEK=Odjezd |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 58. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Krajina okolo nádraží <br />každý vlak do dálky odváží<br /> a&nbsp;proto ta krajina v&nbsp;očích svých chová<br /> bludný žal cizince bez domova. </p> <p> Z&nbsp;vysoké stanice ve skalách nad přístavem<br /> odjedu také a&nbsp;proto smuten jsem.<br /> Možná, že na dně kufříčku<br /> moře mám schováno v&nbsp;lastuře,<br /> možná, že v&nbsp;růžích dvou červených<br /> lásku mám schovanou nahoře,<br /> kdybych však v&nbsp;tento čas je uchopiti chtěl,<br /> tož bych je nespatřil, tož bych je nenašel. </p> <p> Bakarské nádraží,<br /> vlak ještě nepřijel, — noc mě už odváží<br /> v&nbsp;černých svých vagónech, jimiž hvězdy v&nbsp;pochod tlukou.<br /> Nelíbej, milenko, toho, kdo tu už není!<br /> Ve chvílích loučení jsme dávno rozloučeni<br /> a&nbsp;ten, kdo sbohem dává, — nedosahuje rukou. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1827 3595 2006-06-19T14:40:56Z David Kartaš 40 David Kartaš Jsem z české republiky a chtěl bych tímto způsobem publiovat své povídky: *Neodpovědnost *Hvězdná sestava *William,King of Summer Street-The Vazal of the Tenno of the Light People Willém,Král Summer Street-Vazal Tenna Lidu Světla *Příběh Opia-aneb jak se stát opicí *Kanonový Král *O Nenávisti *Noční Kabaret *Bláznivý Surrealista *Dekonstrukce *Konficiyus *Klášter Svaté Limonády *Olaf *Démon Alkoholismu *Čísla *Nepojmenováno # 1 *Etnarcha *Býti v Benátkách *Kunchistoricistická manipulace *Nepojmenováno # 2 *Meč Damokla *Vynález *Bezejmenný *Londýn *Nepojmenováno # 3 *Obecná Pravda *Chvíle Odpočinku (*) *Lid Světla a Lid Stínu *Nepojmenováno #4 *Císař *O Smrti Beliala (*) *Přílišná Snaha # 0 *Muž z Oceli *Kdo chce víc,nemá nic (*) *Baronové z Mör *Putování *Starý Herec *Ezhriel,matka lidského rodu (*) *Smysl života *Nejstrašlivější úděl (*) *Diadem Císaře Wu Si *Bůh,jež brečel (*) *jephins *Lhář *Guvernér (*) *Boží Milost (*) *Podnikavost se nevyplácí (*) *Povaha Boží (*) *V-V-V *Pes Marthinův (*) *Vesnice (*) *O cestě Ruith-Mar-Bele za Yudiga-Ihnonei (*) *Když přijde zpoza moře (*) *Vyslanec (*) *Zelený Kopec (*) *Leopold Christ (*) *Den Kdy Zemřel *Dům (*) *O řece Zapomenutého Vědění (*) *Udakuu *Muzikant (*) *Vévodkyně (*) *Velká Modrá Kočka (*) *Maker of Time *Urážky Lidí (*) *The Incredible and Absolutely Unbeleivable Tale of Axci Xoxrixaya, Amateur Vegetable Daredevil #1 *Jednou,když jsem se....... (*) *Jak Bohové dávají rozkoš (*) *Jak Bolatus přišel do Země Zaridoyath-Megneth (*) *O J.Coparezovi (*) *Dopis Jeho Svatosti,Svatého Otce Benedicta XX.,337. Papeže *O Netvorech pod Světem (*) *Země Fakírů (*) *O Madame Gueille (*) *The Balad of the 1000 moones *O Dvakrát Pohřbech Viléma Dobyvatele (*) *Zapomětlivost (*) *Černá Bible *Zpíval před králi...... (*) *Republikánské Bratrstvo *O Muži,jež se nebál smrti (*) *Ptačí manufaktura *Zpěv na Zemi (*) *Grigorius,Rytíř ze Zítřka (*) *The Beastly Thing Překládat Nemožno (*) *Hendelgón *Revoluce Stromů *Jeden z problémů Guthfridha II. *Sedí on,jemuž lidé říkají....... (*) *Akademie Rasismu *Ulice 55-12 *Palác *O Řece jež vane mezi světy (*) *O Chai,městě nedočkání se *Ogra (*) *O Mauwedi *Nová Obří Věc (*) *Zrada (*) *Přání (*) *Mirabel *O Věčném Básníku (*) *Biskup z Lüge (*) *Starý,Moudrý muž (*) *Most do Města Zázraků (*) *O "Bozích" Yugunu *O Horaciovi I. (*) *General Electric (*) *Profesor po dlouhých letech........ (*) *Rozhodnutí Krále,jež se zove Chamurabi (*) *O Smrti Aghula Dalby (*) *Kronika Vladaření Hoddsey a Hammsey (*) *Cizí Rukou Vlastního Strýce (*) *Dárek (*) *Všemocný Warša *Zákazník má vždycky pravdu (*) *O zrodu lidí (*) *O Jupiteru *Žehnání Moře (*) *Z Posměchu Bohů *(Krátké)Dějiny Panování Leopolda II. Tlustého,Iceu z Hammsey (*) *O Smaragdu Sosifothském (*) *Město S *Posvátný Býk *O Něčem # 1 (*) *Zrození Kamutefovo *Anděl Smrti (*) *Pád Boha *Cesta na Olymp *Falešní svatí *Kniha Větrů *O Chechim *O Sultánu jež nechtěl Chrám *O Oběti Jamramově (*) *Co si myslíte o těhlenc Bozích? (*) *O Turnaji Bohů *Manifest (*) *Jak byl obelstěn duch Buarra (*) *Splátky *"A co mám učinit?" (*) *Mesiáš z hvězd *Starý,Bezzubý Bůh (*) *Po Ymmim...... *Živ Mrtvý Muž (*) *Nepojmenováno # 5 (*) *Zanechav po smrti (*) *Smrt Ahurnona Bemeho III.,Krále Ihany (*) *Na Pláži Všech Bohatství (*) *Nepojmenováno # 6 (*) *Muž z Mala Ahad Sarhai (*) *Paměti Alö Mahü-vrátného u brány do Zatracení (*) *Of the Nine Ancient Ones and the End of Alwhere *Nepojmenováno # 7 (*) *Milý Pan Howard (*) *The End of the World Konec Světa *Zahrada (*) '''Neodpovědnost''' Vévoda Rramone zrovna jedl Utheriš,když k němu došel jeho sluha Voyeue a informoval jej,že "Bůh zase začal".Bylo to téměř stejně šokující,jako to,když předal vládu Nifezovi,jež do té doby byl architektem universa a vybudoval několik zajímavých a kontroverzních fyzikálních zákonů. Nejrevolučnější bylo,když zavedl to,že se 1 rovná 1 a ne 2 jak tomu bylo odvždy.Nyní vymyslel něco,co mělo zajistit universu život přírodním způsobem.A to bylo heretické.Vévoda Rramone se vydal společně se sluhou k soudnímu dvoru aby viděli,jak bude Nifez odsouzen za heretismus.Bůh měl špatnou náladu,zrovna se mu rozpadlo jeho oblíbené mraveniště(ne to s mravenci).Měl křivě nasazený talár a celkově byl naštvaný.Soud trval jen 3 000 000 hodin,což bylo celkem málo.Nakonec byl Nifez odsouzen,ale předtím,než byl Bohem rozebrán na atomy,se soudní síň začala otřásat,protože někdo zapoměl sepnout vypínač do polohy "Vypnuto".Soudní síň se rozplynula.A Slunce bylo stvořeno. A jelikož to nešlo vrátit,musel Bůh Nifezův nápad posvětit a místo něj musel zrušit něco jiného.Od té doby už nikdo nikdy nejedl Utheriš. '''Hvězdná sestava''' V místnosti se mělo setkat mnoho politiků z mnoha soustav a pár z následných galaxií a v příjemně bezmyšlenkovitém a předem nazkoušeném satirickém pořadu dokázat,že jsou schopnými politiky a že volby,jež se konaly ve všech třech "zpřátelenýh galaxiích" současně znovu budou jejich debutem,jak tomu bylo posledních třicet let.Ale při výběru nápojů byl omylem vybrán pomerančový džus,jež vyvolával u druhu jednoho Alfa Centaurijského senátora agresivitu.V takové míře,že následujících osmdesát let strávily tři "zpřátelené galaxie" atomovou válkou stylu "všichni proti všem". '''William,King of Summer Street-The Vazal of the Tenno of the Light People Willém,Král Summer Street-Vazal Tenna Lidu Světla''' Palác byl pochmurný a voněl jako prasklá skořápka.Willém seděl ve svém vazalském trůně a díval se na zbytky vitráže u stropu korunního sálu paláce."Jaké to tu mohlo být?", přemýšlel o dobách,kdy ješte Summer Street bylo nezávislým královstvím bojujícím za svou nezávislost a proti včlenění do Tennovi říše,tehdy na počátku věků.Byl Willém XXIII.,86. král Summer street panující už 267 let, od roku 1499 podle Křesťanského kalendáře lidského rodu. V dobách Wiléma V.,posledního nezávislého krále Summer Street,byl tenhle palác perlou celého Multiversa.Všechny ty sochy a plastiky,obrazy,perly,lustry a-hlavně vitráže,to všechno jim vzali.Ale to je už pár milionů let zpátky a všechno už to dávno rozprodali do Aukčního Sálu v Antarktidě na XIII. Zemi,tam kde nyní vládne Velká Zima. Říše Tennů jsou obě ve stagnaci.Už pár tisíc let.Je zajímavé že obě říše jsou současně na vzestupu a současně i upadají. To ale Willéma nezajímalo.Sám se staral o to,aby využil možnosti posílit svoji nezávislost,dokuď vládne slabý Hiedoshi III.Věděl že slabošský Tenno se nebude starat o posílení Summer Street,které leželo na samé periferii říše, hned před Käo,vazalskou zemí kaňónů,která se do Říše vůbec nehodí,protože tu nežijí skoro žádní členi Lidu Světla. Každou chvíli měl přijít jeho vazal,Adolf Lord Sheterleyburrough.Znával jeho otce,ještě před Solnou válkou. Se skřípáním se otevřely dveře.Byl to dlouhovousatý,ale celkem mladý a dost malý muž. "Mám ho pane.Tedy skoro." řekl po chvíli.To "ono" byl podpis umírajícího Yen Suna,majitele Továren na Světlo,nejlukrativnějšího podniku v celé Říši.Věděl,že když dostane ji,už se mu nikdo nebude moct postavit v jeho snahách.Se Summer street měl velké plány. "Pozval jste Sira Van Chapela?". "Kterého pane?". "Toho bez hlavy.". "Ano,pane.Přijde v pět.". "To je dobře........". Na druhém konci Města Heraldick právě probíhalo lynčování.Jeden muž stoupl na červenou dlaždicy a to zde bylo velmi zlé.Kolem krku mu dali oprátku a koněm vytáhly na strom.A byl zavěšený dvacet minut,ale vůbec neumíral.A měl opravdu nezaujatý výraz. Willém čekal už dvanáct minut.Nebylo obvyklé,aby se Sir Van Chapel opozdil o déle než pět minut.Hodiny ze dřeva odtikávali osm hodin,sto devadesát tři minut,dvě stě padesát devět vteřin. Sir Van Chapel byl průměrně vysoký muž,naprosto zdravého zevření,na němž nebylo divného nic až na to,že neměl hlavu.Jeho odporný hlas zněl:"Přál jste si se mnou promluvit?". "Ano,ano chtěl." řekl Willém s mírnou slohovou kostrbatostí vzhledem k položené otázce."Jste osobní lékař Lorda Yen Suna.Zajímal by mě jeho............zdravotní stav.". "To nejste jediný.". "Počkejte.......co tím myslíte?". "Já ho už tři dny neviděl.". Pak se zvedl a odešel a Willém zůstal v pokoji sám. Unikl.Bylo to o fous.Heraldick nebyl zrovna dobrá volba. Teď by rád vyzkoušel Summer Street. Willém zrovna seděl u okna,když zahlédl,jak naštvaný dav nesl člověka přivázaného ke kůlu.Nejdřív tomu nevěnoval pozornost,ale poté zjistil,že to je Yen Sun.Vyběhl ven a snažil se dav zastavit,ale jen přes něj přešel. Když se po půlhodině probudil,stál nad ním jeho burzovní makléř.Pomalu vstal.Poté se zeptal,kam onen dav mířil. "Na Sever,pane." odpověděl jeho finanční poddaný. "Ale tam je Skála!" uvědomil si s hrůzou. Otočil se a popadl svého makléře než by ten měl čas jej nějak zastavil. Skála byla nejkrajnějším bodem říše,kde obyčejně nikdo nežil.Šlo o velkou skálu vytesanou do tvaru lidské ruky s šesti prsty.Bylo v ní mnoho oken.Obvykle tu nikdo nebyl, ale občas zde byl někdo obětován. Willém dorazil s burzovním makléřem ke Skále celý uřícený. "P-pane......." vydal ze sebe makléř,"P-proč jste sem prostě neposlal své stráže?". "Všichni mají dovolenou." řekl Willém a proklínal množstevní slevy."Musíme tam osobně.". Proplížili se kolem nedbalé,heroinem omámené stráže a vystoupali po vlhkých,drolících se schodech nahoru. Pochodně byly rozleptané a už skoro nesvítily.Po chvíli došli k okovaným dveřím a Willém je odemkl sponkou do vlasů,jež dostal od makléře.Byl to zvláštní člověk.Otevřel a ustrnul.Yen Sun byl připevněn na šedivý strom,jež zde rostl z kamene,v místnosti bez oken a se silnou střechou.Kolem stromu bylo 15 lidí více-méně normálních(jakkoli může být rozzuřený dav normální) a dva v černých kutnách s pekáči na hlavách.Willém se počal plížit,ale rozšlápl krysí lebku a byl objeven davem.Jeden ze dvou "kněží" ho trefil po hlavě svícnem a připevnil ke stromu.A tak tam na stromě byly přivázáni dva,Willém a Yen Sun.A tady se také Willém dozvěděl proč se Yen Sun choval tak jak se choval."Jsem smrtelně nemocen a chci si ještě trochu užít.".Willém pochopil,že finanční dominance je pro zdravý rozum velmi škodlivá. A v tom k nim přistoupili kněží a vytáhli každý jednu škrabku na brambory a jednu pantofly.Ale dříve než se něco mohlo stát se něco stalo.Makléř,který se schovával u dveří najednou zbělal a ozbrojen svým koženým kufrem vyrazil vpřed.A po chvíli bylo po davu i po kněžích.Šlo očividně o přirozený impuls člověka,kterému hrozí,že přijde o lehkou výdělečnou možnost.Yen Sun a Willém byly po chvíli odvázáni. "Tedy" řekl Willém na Yen Sunovu adresu,"pokuď je váš stav tak vážný,jistě jste už rozhodl o dědictví.". "Abych pravdu řekl,až doteď jsem neměl ponětí,ale nyní......",řekl Yen Sun a během dvou minut Willémova burzovního makléře adopotval.Tak skončila další pro Willéma slibně vyhlížející finančně-investiční možnost krachem.Ale alespoň bude mít nejbohatšího makléře v celé říši. '''Příběh Opia-aneb jak se stát opicí''' Tu noc Joshua Tremblay nespal.Jako minulých 6 let.Podle věku v občance by jeden řekl že má celý život před sebou a podobné písně myrhické.To však nezná Joshuu.A nestrávil s ním 19 let,jako já.Jmenuji se Olga (i přesto jsem samec) a jsem Joshuova Ara Ararauna.Začalo to asi před 15ti-lety,kdy začal chodit do kostela.Ne,že by věřil v boha,ale byl závislý na kadidle.Když se to jeho matka(ta nežná,kubánská duše,přezdívána Fidelina Hitlerová)dozvěděla,tak syna poslala na odvykací kůru na Aljašku.Tam se stal závislý na ledu.Když se vrátil ze Sahary se závistlostí na písku,jeho matka mu nejprve dobrotivě a zcela výchovně zlomila obě ruce a pak ho poslala za psychiatrem.Doctor Henry Dimngmund,známý mezi lékaři jako "Henríček Demižón" a mezi lékárníky jako dobrý zákazník,představil Joshuu své čtvrté lásce,opiu(3.=prostitutky,2.=mladí policisté a kladiva,1=prostitutky a kladiva).Tomu Joshua propadl až po té co mu Dr.Dimngmund už žádné nechtěl dát (né kvůli obrácené psychologii,Joshuova opiová spotřeba byla neuvěřitelná-46 dávek denně,nepočítám menší dávky o přestávkách).Jeho matka se oběsila,tedy tak alespoň zní podezřelá policejní zpráva,datovaná dva měsíce před smrtí a napsaná policistou,který velice záhy poté odešel od policie a zakoupil nemístně drahý dům na Havaji.Když byl Joshua zproštěn viny v případě přepadení banky,majitel oné instituce velice brzy uhořel ve vlastním domě.Joshua si jednoho vlhkého srpnového rána pořídil velké kladivo a začal zabíjet lidi.Nejprve jeho domácí Jones,jeho strýc Fidel (kterému z kabátu poté ukradl peníze,co utratil za letenku do Havany) a Marie,kterou vůbec neznal a proto ji nesnášel.Poté se začal plést do politiky-sponzoroval Bornejské separatisty,vedl kampaň proti masu v kočičím žrádle a agitoval za zákaz vegetariánství.Pak zkusil kariéru spisovatele.Napsal sbírky básní "hlava starého uklizeče" a "lidství v konzervě" a manuál "Jak vynalézt kolo a přežít".Po literárně-kritickém rádiovém pořadu,kde se objevil pouze v trenýrkách,a kde zatracoval ani ne týden vzdálený štedrý den,začal spravovat trubky.Nejprve na Manhatnu,pak na Broadway,a v každém domě,kde bydlela slavná osobnost se vždy někdo nepozorovaně vy**lel do peřin.Když mu Humprey Bogart dal přes hubu,stal se melancholickým.Ani nová práce třídiče bot v supermarketu ho nemohla rozveselit.Začal opět s opiem.Jedné noci,té noci o které mluvím zapoměl zhasnout žárovku,ta se zkratla a začal hořet byt.A Joshua šel hrdě vstříc plamenům a štastný zaživa uhořel.Já utekl a začal psát jeho neautorizovanou biografii-tedy diktoval jsem ji jistému S.Kingovi,ale ten ji vydal za svou,změnil jména a pojmenoval "To".Spisovatelé jsou svině.Joshua ale dokazuje opak-může se stát že svině je spisovatel.A to by si měli uvědomit hlavně rádoby filozofičtí autoři,nebo autoři sice plodní,ale nečitelní.Protože všichni spisovatelé jsou svině,jen někteří to líp maskují než druzí. '''Kanonový Král''' Alfred Krupp,"kanonový král",jež vybudoval Německý Ocelový Průmysl,šel spát jednoho březnového dne roku 1884.Jeho postel byla podivně tvrdá a v místnosti byla strašná zima,ikdyž okno nebylo otevřeno.Vzbudil se........a začal se divit,neboť jeho pokoj byl úplně jiný,jinak vyzdobenž a s jiným nábytkem,ale......přece mnohé rohy poznával.Když procházel svým domem,vše bylo jiní a když se podíval ven.......nic.Venku bylo pouze světlo.Když vešel do jistého pokoje,seděl v něm muž s oholenou tváří a stříbrným knírem.Povstal a potřásl Kruppovi rukou se slovy "Děkuji vám za celý svět.". "C-co?" divil se. "Za to,že vaším přičiněním byl zničen." řekl muž. "Nemožno!" vyhrkl Krupp. "Ne?" podivil se muž."Ukáži ti to.". A tu kolem Kruppa přestal být prostor a všude bylo bílo.Brzy se s mužem objevili na šedivém místě,kde něco nelidsky řinčelo a mnoho mužů řvalo bolestí.Krupp viděl,jak němečtí vojáci užívají kanóny,jež plánoval dodat Císaři.Viděl lidská těla,hnijící a smrt s nimi.Otočil se na muže. "Co...........?". "Tvé kanóny ve Válce na Světě." řekl muž."Pojď.Je ještě něco,co musíš vidět.". A zmizel muž i Krupp. Zjevili se na dalším bojišti,jiném,ale přece stejném.Zde ovšem byli věci obří,jakéso železné krabice,jež z chobotu pálili střely.Krupp padl na kolena,když viděl hrůzu,kterou tyto věci lidem činily.A vzpoměl si,že se podobají plánu,jež kdysi vypracoval podle starého nákresu Leonarda Da Vinciho.Před časem ho znovuobjevil a chtěl ho ukázat generalitě. "Toto se stane a není nikdo,kdo by to zastavil." řekl muž."Ale stane se to až o dvacet pět let později, než by mohlo.Stalo se to jednou,v té možnosti,kdy jste ukázal generalitě onen plán.Poté nebude svět ani nikdo,kdo by o něj bojoval.Chápete?". "Ano." řekl Krupp. V tu chvíli jej obklopilo světlo a on se vrátil do své ložnice,jakoby ji nikdy neopustil.Pořádně se rozhlédl a byla to jeho ložnice.Po chvíli si vzpoměl,co musí udělat.Vyběhl do pracovny a spálil plán a nikdy o něm s nikým nepromluvil.A tak svět žil déle,ale ne mnohonásobě. '''O Nenávisti''' Farář Jacque Belzal byl na své faře už padesát let.Jeho fara byla v koutě u lesa a počínala se již oddávat zubu přírody.Farář byl nevrlý už hodně dlouho a jednou vyhodil všechny věřící z fary a odmítl je dovnitř vpustit.Samotný Prelát přijel na koni a skrze duboví dveří faráři domlouval.Ujednal však,že bude vpouštěti jen jednoho člověka denně.A tak se stalo,že ve faře seděl jediný člověk.Ale farář byl tak nevrlý, že raději dobrovolně utekl.Pak přijel samotný Biskup a opět se domlouval přes zavřený práh.A tak docíli,že denně do fary směli vstoupit dva lidé.Ale farář byl ještě nevrlejší a oba opět utekly.Pak přijel samotný Arcibiskup a mluvil na Belzala skrz mírnou škvíru v dveřích.A tak bylo vpuštěno 5 lidí denně.Ale farář se choval hůře a hůře a fara byla otevřena po 2 dny.A nakonec přijel Kardinál a farář nechal dveře zavřené.Od té doby sloužil mši pro prázdný sál a byl poprvé štastný. '''Noční Kabaret''' Vilém Štejský nebyl z bohaté rodiny.Jeho otcem byl Baronův kovář a jeho matka Baronina švadlena.Jeho otec dostal byt od Barona naprosto zdarma roku 1937.O dvě léta později se na Baronově zámku ukrývalo patnáct židovských podnikatelů a jeden komunistický agitátor.Léta plynula,přišlo osvobození roku 1945.Vilém dospěl v muže.Byl vpuzen do strany právě tím agitátorem,jehož Baron u sebe skrýval.Začal se aktivně účastnit stranických sjezdů.Začal protestovat proti "odvěkovým vykořisťovatelům" a na druhém pohřbu Baronova jediného syna,kterého umučilo k smrti Gestapo povalil kněze a močí znesvětil kříž. Tři léta po osvobození se dostala Vilémova strana k moci. Začal být "vzorovým členem",chtěl "rozorat medze a staré predsudky" .Pak se připojil ke skupině,která se oněch "odvěkovým vykořisťovatelů" chtěla zbavit.Baron přišel o svůj majetek 1.8.1954.Odmítl opustit svůj domov.Vilém se se skupinou "odvážlivých hrdinů" probojoval zámkem,při čemž smrtelně zranil komorníka Jean-Claudea.Baron seděl ve svém modrém salónku a klidně popíjel kávu,když vyrazili dveře do místnosti a řekl pouze:"Dobrý den,Viléme.".Vilém vytáhl pistoli a s pěnou u úst Barona častoval neuvěřitelně sprostými nadávkami.Ten se pouze usmál a řekl:"Pouhou minutu.". Dopil šálek kávy,zvedl se,došel k prastarým,zlatým hodinám na zdi a jemným pohybem ruky je zastavil a otočil hodinovou ručičku o dvacet hodin nazpět.Pak se otočil,znovu se usmál a řekl s velkou lehkostí:"Můžeš.".A Vilém vystřelil. To bylo před dvaceti lety.Vilém zestárl,byl za vraždu "odporné pijavice dělnictví" vyznamenán Leninovým řádem a stal se předsedou národního výboru svého rodného města. Toho dne toho měl hodně.Rozhodl o smrti dvou mladých "imperialistických agentů" a "kontrarevolucionářů",kteří komunikovali se svobodnou Evropou.Možná byl Stalinismus mrtev,ale tady nikdy nezemře,říkával si vždy před spaním. Kvůli jeho zanícenosti byl oblíbencem Brežněva a proto na něj nikdo nemohl sáhnout.Dali mu vládu nad jeho rodnou vsí jak požadoval a dále se o něj nestarali,pouze zajišťovali,aby jeho "rosudky" byly vykonány.Před týdnem šel kolem jámy,kam před dvaceti lety hodily zneuctěnou mrtvolu Barona.Baron. To bylo divné.V poslední době na Barona musel myslet pořád.Ne,necítil lítost.Jednal správně,ve jménu dělnické třídy. Rozloučil se se svou sekretářkou a ani se ji dnes nepokusil znásilnit.Byl moc unavený.Chtělo se mu spát.Když došel domů,sundal si oblečení a oblékl si pyžamo.Bylo jiné,než míval.Až v posteli zjistil,že je to pyžamo,jež Baronka ušila jeho otci.Bylo mu to jedno a tiše se smál,že z těch vykořisťovatelů alespoň něco má.A po chvíli s velkým úsměvem usnul. A v tu chvíli,staré hodiny Baronského rodu Von Sallansdorfu ,již dávno nefunční,v depozitáři ve městě vzdáleném sto kilometrů,začali znovu tikat. Bylo to silná,nazelenalá mlha.Byla všude.A páchla.Páchla po zradě,alespoň to si myslel.Po chvíli začal vidět vlastní ruce a po další chvíli se viděl celý.Vilém byl na nohou.Ovšem...... nebyl doma.Kolem byly staré obrazy,zlaté vázy,dekorace, sochy a na zemi zlatem prošívaný koberec.Vilém toto místo znal až velmi dobře.To byla zámecká chodba na zámku Barona ze Sallansdorfu.A po chvíli si uvědomil......Ne.Není. Tohle byla chodba na zámku.Před dvaceti lety.Většinu z toho prodal,rozdal,nebo předal do muzejí.Otočil se a šel tou chodbou.Viděl dávno zničené obrazy Baronů ze Sallansdorfu, jaké byly tehdy.Viděl sochu,jež se zbylími "odvážlivými hrdiny" roztřískal.A najednou-uviděl dveře Modrého Salónku .A otevřel je. Za stolem,jež si před osmnácti lety přinesl domů,seděl Baron. Před sebou měl šálek kávy a dolíval mu ji............Jean-Cloude.Vedle něj seděl...........hrabě Von Richsenberg,kterého "odsoudil" k smrti roku 1959. Oba,přestože byly více jak desetiletí mrtví,se měli čile k světu .V první chvíli se zdálo,že si ho Baron všiml jen před chvílí, ovšem poté bylo jasné,že o něm věděl celou dobu."Viléme,to jsou roky.Nepřisedneš si?". Vilém nebyl schopen vydat hlásku.Schopil se pouze na tupé zvuky. Jean-Cloude za něj postavil křeslo.Po chvíli si Vilém přece jen sedl.A potom to zahlédl.Za Baronem byly ty zlaté hodiny, co měl v salónku už před dvaceti lety,ovšem Vilém si teď nebyl jistý,jestli znovu není v té době před dvěma desetiletími ,ale když se znovu podíval na své ruce,zjistil,že jsou stejně staré,jako on sám. "Čas zanechává velké šrámy." řekl Hrabě. "Podívejte se na mě.Jak hrozně vypadám.A přitom jsem tak dlouho po smrti.Musím ti poděkovat.Kdybych,ještě žil, vypadal bych asi strašně.",dodal. "J-jak.......j-j-jak.......?" řekl Vilém. "To bys chtěl vědět co?" řekl Hrabě. Jean-Cloude zrovna přinesl na stříbrném podnosu několik doutníku,které si Hrabě posléze zapálil.Pak dodal:"A jak ses měl?". Vilém řekl posléze:"Velmi dobře,špíno odvěkých vykořisťovatelů!".Znovu se v něm sbírala odvaha,protože toto nebylo vysvětleno ani soudruhem Leninem and Soudruhem Marxem či Engelsem a tak se to prostě nemohlo dít a tak si Vilém pomyslel,že může udělat ještě víc než ve své funkci. "Vy jste stejný hovado jako když sem vás zabil,že?" dodal po chvíli. "Opravdu?A jaká je současná definice slova "hovado" ?" zeptal se téměř naivně Hrabě. "Jste Svině nad kterou není a JÁ jsem byl opravdu svědomitým a skutečným, vyšším a více člověkem z dělnické třídy,když jsem ukončil váš odporný,zhnilý, fašististický život,na nějž ste vy ani žádný váš příbuzný či známý nikdy neměli ani sebemenší právo." vychrlil ze sebe nejortodoxnější frázy socialistické rétóriky. "Právo?" zeptal se hrabě a vstal.Pak odešel na konec sálónku a řekl:"Za poslední léta jste se nic nenaučili,že?Nedokázali jste prohlédnout skrz a za to,co je pro vás každodennost?Naše rodina věděla mnoho.Mnoho o téhle Zemy a mnoha jiných. Patřili jsme k nejzvdělanějším rodům.Po staletí jsme se věnovali jedinému cíly-jak přivést světu vykoupení-absolutní Nirvány.A dokázali bychom to.Stačil by mi k tomu jeden jediný den a práce osmi generací mého rodu by se vyplatila.A v jednom jedinén dni,díky několika slovům nevděčného fanatika,se započalo to,co v pouhé čtvrthodině zhatilo snažení 500-ti let.A za to,"řekl Hrabě nakonec hlasem,který u něj Vilém neznal a u kterého si ani nebyl jistý,že patří jemu,"za to se ti Viléme teď náležité odvděčím.". A příštího dne Vilém nepřišel do práce a nikomu to nevadilo a byl nalezen až po týdnu ve své Vile.Vilém se té noci neprobudil.Té ani žádné jiné.To co se s ním stalo je samozřejmě tak strašlivé,že by i popsání autoru vysloužilo přátelské posezení na elektrickém křesle. '''Národní hrdina''' Národní Hrdina byl v této pozici už sto padesát let.Jeho osobu oslavovali v každé budově a v každém městě.A když se stalo možné kombinací Manter a moderní vědy vyvolat mrtvé ze záhrobí,byl prvním kdo byl vyvolán v přímém přenosu na národní televizi.Když byl vyvolán,byl velmi iritován a nakonec urazil vzývače kvůli jeho "židobolševismu" a přiznal se,že oceňuje Hitlera a Genocidu menšin.Od té doby se objevují jeho busty v každém kontejneru a na každé skládce. '''Bláznivý Surrealista''' "Bylo to lepkavé odpoledne.Tak a nijak jinak". To byly první dvě věty Bláznivého Surrealisty při první návštěvě nové restaurace "Dvanáct a Půl Minuty", jež byla třetí nová za poslední čtyři roky a byla jednou z pěti podobných,jimž se v okolí říkali "Palác Von Žumpenštajnů"(rozlišovány byly podle stáří:"elteste linie","sehr alte linie","alte linie"," mitlealteriche linie" a "junge linie").Celé Město bylo městem jen na papíře,bylo velké coby cadilacem dohodil( tedy ne moc daleko),nebyl tu ani kostel,jen malá kaplička, kam se vešel steží obézní farář natož někdo jiný(zpovědnice byla odstraněná už před léty,neboť farářovo obézní břicho se do něj nevešlo a pak,v Městě bylo tolik hříšníků,že farář, i s pupkem nepříjemně vystrčeným ven,se celý den nezastavil,ikdyž se vlastně i dvě hodiny nepohnul,takže ho poté musela paní starostová masírovat(naposledy to bylo týden předtím než Pana Starostu přejel povoz))) a četnictvo bylo až za čtyřmi kopci,vzdálené 9 kilometrů. Bláznivý Surrealista se přistěhoval teprve před týdnem. Mnoho se po městě neukazoval,jen sem tam,aby se neřeklo. Přesto ale ještě předtím,než se poprvé prošel po tvrdém hlíno-chodníku jež město lemoval už nějákých sto pět let,se o něm počalo mluvit s notně podivným přízvukem. Koupil dům 109 hned za jezírkem,jež patřil starému Doktorovi. (Nikdo vlastně nevěděl jak se jmenoval,takže s partem byla menší nesnáze,až do té chvíle,než přišla a přišel neteř a synovec zesnulého(siamské dvojče) a řekl,že se strýc jmenoval Göebelz.Se Zet.No,ale to byly na radnici tam kde byly,bylo tu plno veteránů z Druhé Světové a tohle vylepit na zeď kaple by způsobilo povyk a možná druhé seniorské povstání(první proběhlo před desíti lety a Město se z něj ještě nevzpamatovalo,ale naštěstí už žádný jeho vůdce nežil),bývalí učitel Browning již dával dohromady střelivo a někoho,"kdo odvede pozornost",ale díky své skleróze na to do oběda zapoměl a poslušně si vzal svoje prášky na umrtvení ducha i inteligence). Dům měl pět věží a padací most a báby si šuškali mezi přestávkami na opium o neuvěřitelně dlouhém podzemním komplexu(žádná z nich vlastně nevěděla,co to znamená),v němž cosi Doktor skladoval(předmět tohoto skladování se lišil u každé báby-u staré Vesmerschidtové to byly Dublony ,které Doktor prý uloupil v Okresním Muzeu(ve skutečnosti je Kurátor Alfred Van Vorni sprostě prochlastal),u staré Van Jeromové to byly plně funkční Válečné Miny(ty z Muzea ukradl anarchista Majker) a u staré Broch-Jelinové to měly být paruky Merilin Monroe z jejích vlastních vlasů (tohle z Muzea nikdo neukradl prostě proto že to tam nikdy nebylo)).Zkrátka děti tam nesměli chodit pod trestem večerní církevní školy(farář byl vždycky večer nalitý a jeho společnost byla krajně otravná) a staré tam posílali,aby už konečně dědily. Dům stál prázdný a jediné,co zde bylo,byl starý klavír, který byl moc těžký na to,aby se s ním někdo otravoval. Nikoho nepřekvapovalo,že si ho nikdo nechce koupit.A tak když do hospody "U Marshalla" přišel správce pozůstalosti Werner a začal tvrdit,že má kupce,tak ho hostinský Leopold chytl za nohu a začal s ním přátelsky máchat v sudu s okurkami,aby ho přešel fantas.Ale když po půl hodině pořád tvrdil totéž,zanechal ho hostinský,jako težký případ a pověsil malého správce na šňůru k sušení.Poté na něj všichni zapoměli,ale když vichřice prorazila kolem od vozu okno,napadlo hostinského,že by měl správce asi vzít dovnitř.A taky by to udělal,kdyby zrovna v rádiu neběžel Týdeník Okresních Trávníkářů.Když Městská rada ustanovila nového správce po Zesnulém,tak přišel dopis, ve kterém se kupec dožadoval sepsání smlouvy. Od té doby kolovaly po městě fámy.Někdo si kupce představoval jako Dona Quichota s nadbytkem peněz,jiní jako nezkušeného pozemkového spekulanta,mladíka, kterému teče mlíko po bradě a který chce rychle a snadno vydělat(takový se tu objevily za osm let tři). Jednoho dne přijel černý stěhovák,s ošuntělou dekorací a odřeným nápisem:" Leopoldgraffenova stěhovací firma-Co nepřestěhujeme,to zkonfiskovala inkvizice" a pod tím malý nápis:" Založeno 1400.". Ze stěhováku vylezl asi 50-ti letý muž se zakroucenými kníry.Na sobě měl béžové sako a kravatu,která měla na konci zlaté slunce,vychílené nakřivo.Šel podivným, plíživým krokem až obešel celý dům.Pak se svlékl do naha, uvázal si kolem krku levou ponožku a v jezírku se vykoupal .Přeplaval ho dvanáctkrát,než vylezl,na mokré tělo si těžko navlékl oblečení a poté utrousil:"Žádné svrbění,žádná vyrážka,bude asi pitná.".Pak došel svým divným krokem k stěhováku,otevřel dveře a řekl:"Můžete.". Jeho nábytek byl monstrózní a podivně pitoreskní,v šedo- modrých,melancholických barvách a stěhováci s ním měli očividné problémy. Další dva dny jej nikdo neviděl.Poprvé se na veřejnosti objevil ve čtvrtek.Bylo pět ráno a hasič Edward Kladzubna zrovna poklízel hasičárnu po intenzivní noční práci a zrovna když shovával ještě poloplnou flašku whisky,tak kolem hasičárny právě přeběhl Bláznivý Surrealista velmi rychlím krokem a s hroznou grimasou.Hasič Kladzubna se za ním instintkivně rozběhl s předtuchou budoucí katastrofy(měl předtuchu,že shoří Starostův dům,bohužel dva roky poté). Brzy oba přeběhli kolem řeznictví Grönsteinů,kde se také do noci intenzivně pracovalo.Grönstein si obou všiml a protože u všeho musel být,hned se za nimi rozběhl.Stejně usoudil i Starosta,Purkmistr,Pekař,Jediný Člen Městeké Gardy,Zkrachovalí Básník,Natěrač,Elektrikář,Jeden Hostinský,Farmář,Druhý Hostinský,Předseda Městské Fabriky,Třetí Hostinský,Místní Vandal,Čtvrtý Hostinský a Farář.Kupodivu cesta Bláznivého Surrealisty skončila u lesa,kde se obrátil a běžel zpátky. V mnoha hospodách mu potom kupovali celé sudy,protože když všichni hostinští vyběhli,mohli si hosti načepovat, kolik chtěli,vyhodit lístky a hostinští mohli mít epileptických záchvatů kolik chtěli.Obyčejně by takového člověka vyhodili,ale když vám tohle udělá všecka klientela? Pravda,mezi opilci měl skvělou pověst a neustále byl přemlouván k další podobné akci,hlavně žebrákem Milíkem ,který celé hodiny stál před výlohou a trvalo mu dva dny, než si naspořil,nebo nakradl na pivo. Jednou odpoledne přišel Bláznivý surrealista vrátit zapůjčenou sklenici do hostince "Dvanáct a Půl Minuty", již si půjčil dva dny předtím pro inspiraci.Teprve tehdy se okolní lidé dozvěděli,že nový zdejší hostinský,Jules Von Prattville,je vcelku známým spisovatelem surrealistických knih(návod pro nastávající otce "Srdce Sevřené Dopravou", nebo geografický román "2457 stavebních kamenů hradu Wechtells a jejich podloží pohledem Shakespearovské vedlejší postavy a psa").Když Bláznivý surrealista odcházel,zeptal se ho Pratville:"A jaký to byl den,kdy jste se narodil?". "Bylo to lepkavé odpoledne.Tak a nijak jinak" utrousil a hned zmizel. Kupodivu se mu toto úsloví asi zalíbilo,neb jej začal říkat všude a to jako první. Jednou přišel Farář do hospody "Vieseldorf" a spustil plamenou řeč proti Bláznivému Surrealistovi. "Je to zvrhlý bezbožník,který ve volných chvílích vzývá ďábla.Je to satan!". "Mýlíte se",zaznělo od stropu. Po chvíli seskočil Bláznivý Surrealista na zem z lustru.A udivení ještě ani neskončilo a Bláznivý Surrealista řekl:" Jsem Velký Katolík.Jen občas plivu na Kříž.". Pak v klidu odešel. Na záčátku Září velmi pršelo.V blízkých vesnicích nastala dokonce záplava.A v jednu chvíli Velká Voda obklopila školu.A když doběhli lidé tam,kde počínala voda,všichni mladí byli zde.A tu přes vodu plaval Bláznivý Surrealista a pod paží vlekl malého chlapce.Na břehu,když chlapce vysadil,si ale oblékl vestu a skočil zpět do vody a postupně připlaval se všemi školními pomůckami.A poté plaval ještě půl hodiny. Ve vesnici bylo jedno knihkupectví.Zde se prodávali knihy, které někdo někdy přibral z města a z milosti jich sem pár prodal.Jedno odpoledne přišel Bláznivý Surrealista s dvojkolákem plným knih a všechny je daroval knihkupectví ,posléze pak ale polovinu koupil zpět. Již tu bydlel dva měsíce a teprve poprvé v momentě,o němž mluvíme přišel na mši.Skrz celou mši ale srkal polévku,jež si sebou vzal v misce.Na konci si pak sundal boty,nasadil na dlaně a pozpátku vyšel z fary. Bláznivý Surrealista zde již bydlel dva roky.Jednou ho našli v bezvědomý v jeho domu.Doktor řekl,že nemůže nic udělat,dehydratace postoupila již příliš daleko.Jeho posledním přáním bylo,aby mu byl donesen kříž,na který může plivnout.Farář,i přes svou nevoli přinesl kříž z fary. Po jeho smrti do vesnice najednou přijel notář a oznámil,že Bláznivý Surrealista vesnici odkázal 385 millionů Franků pod podmínkou,že se starosta projde jednou po vesnici nahý.Bláznivý Surrealista si i po smrti dokázal udržet reputaci. '''Dekonstrukce''' Dekonstrukce je slovo,používané od roku 2562 jako oficiální název žilní operace a jehi původní smysl se téměř ztratil a téměř nikdo jej nezná,jen ti co čtou staré slovníky.A když se jeden sečtělí šílenec stal lékařem,jeho první operace byla "dekonstruktivní".Nepříjemný pohled. '''Konficiyus''' Konficiyus byl velmi zbožným člověkem.Pracoval pro císaře po celý život jako všechny generace jeho rodu před ním až do dávnověkých dob prvního rodu.Mnohokrát ale myslel,že současný řád by měl být něják standartizován a osvětlen,ne-li přímo vysvětlen.A tak tedy začal pracovat na díle,jež mělo 14 000 stran a jež předal Císaři.Ten po roce intenzivního čtení jeho ministry a následném vysvětlení "o co jde" toto učení (knihu průjmen) ustanovil hlavním řádem a Konficiyus se stal slavným.Byl šlechticem a vojevůdcem,velel zpoza bojové linie přiděleným vojákům v císařových válkách a neřídil se ani slova z toho,na čem celá ta léta pracoval.Ale alespoň se mohl konečně vypořádat s ex-manželkou(tím že ženám ustanovil podřadné postavení "až navěky"). '''Klášter Svaté Limonády''' Víte kde je Francie?Ano.Tak to víte kde je Paříž.Nebo byla.Protože po poslední atomové válce zbyla z Francie jen malý cípek který končil uprostřed Paříže.Jedna polovina bývalé metropole byla nad vodou, ze zbytku se stal korálový útes.Zde byl,na samém okraji pobřeží Klášter Svaté Limonády. Postavil jej roku 3048 mnich Augustine Loyse,muž,kterého vyhodili z Gálijkské armády pro alkoholismus.Zde byla menší kaple,kde byl vyobrazen muž,jehož fotografii našli v knize,které nikdo nerozuměl,protože byla psaná rukou člověka 20tého století.A začali jej uctívat,protože u jeho jména bylo několik stran textu.Sice nedokázali přečíst jeho jméno,ale ustanovili si vlastní.Znělo Uhe Xhu Ss Sa Ns Dap,vytvořené z několika fragmentů textu,jimž byli schopni porozumět. Bylo 5.října 1905 a Emerand Yosé právě ukočil úpravy na "pyramidě".Sice to nebylo tak dávno,co se vrátil ze zajetí Pinocheta,ale potřeboval se trochu provětrat a nic neprovětrá tak,jako vítr,který vane mezi světy. Bylo to černé ráno.Jistý farmář,kterému někdo zapoměl dát jméno,se zrovna hrabal v zemi,když se zrovna objevilo cosi u "stropu" oblohy.Zelené světlo,které pokrylo horizont se po chvíli rozplynulo a k zemi se sunulo cosi železného,což bychom ni dnes nazvali pyramidou(ale nyní byl Egypt někde mezi Aljaškou a severozápadní Malajsií).Když z ní Emerand vystoupil,farmář klečel na kolenou.Nedokázal se s ním normálně domluvit.Naštěstí měl praktický slovník Řeči lidstva v prvních několika miliónech let jež měl z jistého vzdálenějšího roku.Brzy se dokázal domluvit a nakonec mu byl nabídnut nocleh.Jelikož ale farmář neměl dům a na noc se vždy zahrabal do země,vzal Emeranda do kláštěra.Tam jej Opat Oeo srdečně přívítal a zavedl k hlavnímu oltáři,kde mnoho lidí klečelo a modlilo se několik prastarých lidí. A když se Emerand přiblížil blíž k oltáři,uviděl............ Ve vitríně za mléčným sklem byla vytržena a srolovaná fotografie Hitlera. '''Olaf''' Olaf byla po desetiletí značka velmi populární vody poholení se šunkovým odérem.Užívali ji miliony lidí po víc jak osmdesát let.A jednoho dne se objevil muž jménem Olaf Olaf.A jelikož smlouvy a z nich pramenící bohatství byly napsány na jméno Olafa,stal se z nezaměstnaného dělníka velký boháč. '''Démon Alkoholismu''' Alexander Uon zrovna pročišťoval trubky které vedou mezi světy a zrovna když vytrhl rezavou trubku vedoucí do světa podřízeného mrtvým,tak do něj vrazil vlak.Jen mírně,zhruba rychlostí 15 000 km za hodinu.Když mu srostla páteř,vydal se po stopách,které vlak zanechal a používajíc mezisvětových skratek vlak dohnal v příští zastávce.Zde nalezl strojvůdce.Zase chlastal.Po menší atomové válce se mu jej podařilo zadržet a dovést na stanici,kde jej rituálně obětovali Satanu a jelikož byl Alexander jediným člověkem,který uměl psát,musel napsat protokol(rukou,protože Náčelník Policie před týdnem sežral psací stroj) Zde výňatek z protokolu:" Přejel 21 534 789 456 lidí Zranil 14 560 345 811 lidí a několik dalších To vše za přitěžujících okolností alkoholu za volantem,jež tento přestupek povyšuje na zločin.Podle § 411 189 565 Obecného Zákoníka se odsuzuje k Obětování Sszaghnarrhovi,Bohu Chaosu z XIII. země a Satanu na XX. Zemi.". dodatek:"Rozsudek vykonán,šance přežití nulová.". '''Čísla''' Mnohá léta učil na Nejvyšší Škole.Oznámkoval několik tisíc prací.Cokoli,co jen trochu odporovalo zavedeným matematickým zvyklostem netoleroval.Každou takovou práci nemilosrdně oznámkoval 8-mičkou.Ovšem jednou se mu do ruky dostal matematický referát "Základní Chyby Základních Matematických Zákonů".Nejprve jej chtěl vyhodit do koše,ale přece se do něj podíval.A to neměl dělat.Vše,čemu kdy věřil skončilo,protože teď zjistil,že to prostě není pravda.Po přečtení manuskript spálil a oběsil se. Student už teorii nikdy nedokázal zformulovat. '''Nepojmenováno # 1''' Nejedl už patnáct let.Došly mu zásoby.Sice byl trénován v Hindúkuši v Askezi,tak začínal mít opravdu hlad.Jedno místo napřed byl člověk.Byl,protože už nežil.Podle stádia rozkladu radiokaktivního uhlíku,jež dokázal provést díky soupravě,jež nosil vždy s sebou v kapsách,určil,že tento muž byl mrtvý plus mínus 60 let.Odhodil jeho mrtvolu přes okraj a ta padala a padala a dodnes padá,protože když něco spadne do bezedné jámy,tak se konce pohybu nedočká,ale stejně ji rychlost,kterou vyvolá po pár měsících rozemele na Atomy a ty se budou rozemílat na stále menší části,tak dlouho,že jejich odhalení a pozorování by vysvětlilo princip vesmíru,ale žádný vědec by při takovém pádu tak dlouho nepřežil.Niméně už se mu to začalo zajídat.Šáhl do kapsy,hledajíc poslední,léta zkažené drobky a nalezl něco jiného.Něco co s sebou vzal z bezpečnostních důvodů a zapoměl na to.Jistý druh zbraně hromadného ničení.Poté,co se probojoval až na konec,šáhl do kapsy a vytáhl skoro zkarbonizovaný cent a vhodil ho dovnitř.Za pár vteřin už pil čerstvé kafe.Řada před kafomatem se zase protáhla. '''Etnarcha''' Spadlo to z nebe.Mělo to tvar míče.V Samarii to zbůsobilo pozdvižení.Muž,jehož našli uvnitř byl přededen před Heroda Archela,Etnarcha Samarie,Judeje a Idumeje,syna Heroda Velikého.Muž, kterého přivedli,byl oděn v podivný šat,měl dlouhé vousy a jakési skla před nosem.Ihned ho dali vsadit do vězení.Nic nedal Etnarcha na mužovi prosby a naléhání.Muž skončil ve vězení,ze kterého již nevyšel. Bylo to pro Etnarchu škoda,neboť ten muž byl profesor Edward Mulliwich,vyslán zpět časem,by zabránil mužovi z Anarchistické Strany Světa,aby změnil historii tím,že by Etnarchu zabil.Byl to muž,jež se zde objevil před léty stejně jako profesor a vetřel se do přízně Heroda Velikého a nakonec se stal rádcem jeho syna Archela,jemuž také radil muže zavřít.Jednoho dne se šel Etnarcha koupat a z vany již nevyšel.Kdo chce kam........ '''Býti v Benátkách''' Po třetí lahvi ho již nechtěli obsloužit.To ho naštvalo.A tak si oblékl velmi úzké šaty,jež šel původně vrátit,vyběhl na ulici a začal zpívat Nábožné Písně.Místní Satanskou vládu to sice pohoršilo,ale jinak se nic nestalo.To se opakovalo několikrát týdně,ikdyž byl muž mnohokrát zmlácen a poraněn a po jeho smrti písně zpívali jeho synové a tak se z toho stala tradice,která nakonec Benátkám vnutila Křesťanství. A je úplně jedno,co vám tvrdí Historici. '''Kunchistoricistická manipulace''' Adam Rytíř Von Mägdenburg byl dlouho ve vězení.Zde si zvykl používat neúměrně dlouhá slova a pojmy."Antropomorfismus" byl běžnou součástí jeho slovníku.Za léta si stihl udělat svou výřečností tolik nepřátel,že mu spolunájemníci v čiňžovním domě raději téměř zadarmo prodali své byty.Tak se stalo že žil sám,ale když si toho povšimli jeho sousedé,rozhodli se "vykoupit" stejně.A tak byla brzy celá ulice vylidněna.A tato nálada se šířila,postupně prosakujíc všemi místy a tak se nakonec Adam nacházel na kontinentu zcela sám. '''Nepojmenováno # 2''' Jednou žil v městě Iranabhad muž jménem Mon.Žil jako žebrák.Každý den žebral na ulicích Iranabhadu a brzy se k němu přidal mladík jménem T.T byl chudý a proto se rozhodli žebrat společně.Jednou,poté co spolu žebrali několik let se Mon zvedl,vyhodil svůj starý akordión a zavolal si taxík.Překvapený T šel za ním a taxík je odvezl pryč.Celou cestu nemluvil.Když taxík zastavil,byly v hlubokém pralese,kde končili jakékoliv cesty.Zaplatil taxikáři celodeně vyžebraným obnosem a vydal se skrz stromy.Šli tak dobrou půl hodinu,než došli před obrovský Dům uprostřed pralesa.Měřil více jak dvě stě metrů v délce. Společně došli ke dveřím a Mon zakopal.Později jim otevřel starý,vychrtlý komorník a oba odvedl do kruhového sálu,kde seděl někdo v křesle.Když ke křeslu došli,bylo vidět že v něm seděla několik let se rozkládající mrtvola.Vedle stál právník.Ten si začal prohlížet složky a mumlal:"Pět let žebrání v ulici Iranabhadu......splněno........adopce nezletilého spolužebráka............splněno.Dědické podmínky jsou tím vyčerpány.".Pak se Mon otočil k T-ovi a utrousil:"Můj strýc byl trochu excentrický.".Pak se zamyslel a po chvíli ještě dodal:"Můžeš mi říkat "tati". '''Meč Damokla''' Žil v měste Asurhském syn Despoty Pavla,jménem Archelus.Zneužíval svého postavení po desetiletí a své učitele nechal potají vystřelit s meteorologickými satelity.Žil mnoho let bezstarostně a nedal nic varování v učebnicích dějepisu.Jednoho dne však jeho otec zemřel(není potřeba to dále rozvádět, řekněme prostě že atomová manipulace tehdy byla ještě v plenkách).Když nastoupil na trůn,měl mnoho nepřátel a při jedné rvačce se utrhl ze stropu symbolický meč damokla(symbolicky zavěšen nad trůnem jako varování) a zabil Archela.Naštěstí nikoho nenapadla jako následnická varianta republika. '''Vynález''' Tehdy bylo na ulicích rušno.Dělníci se radostně zdravili s kulkami a rolníci skákali z mostů.S radostí se vrhali do náruče smrti. Adam Hrabě Von Fendheim sledoval svůj vynález s neuvěřitelnou pýchou.Vůdce ho za to jistě odmění. Gramofon ještě nedohrál,ale Von Fendheim jej vypnul.Sluchátka jej tlačila.Nasedl do bělavého mercedesu s jakousi nostalgií,protože tohle byla jeho poslední jízda.Aby se zalíbil Vůdci musel si brzy koupit Volkswagen.Rozjel se po vězni vystavěné dálnici směrem ke své vile. Dorazil k třípatrovému domu hnědé barvy a s Erbem a mramorovými sochami na střeše v 8.15 večer(pravidelně emigrovali do Ameriky kolem 11.46 večer a vraceli se v 8.15 ráno). Věděl to protože se podíval na hodinky.Vždy se podíval na hodinky,aby věděl,kdy se přesně vrátil,aby si to mohl zapsat.Dělal to tak už čtyřiadvacet let.Ve dveřích ho uvítal sluha Johanes v typickém černém fraku,ozdobeném rudou páskou s hákovým křížem.Byl to velký příznivec. Johanes vzal pánovy kabát a uvedl jej do sálu se skříní,kde jeho rodina tradičně skladovala víno(byla to hloupost,ale vykládajte to Von Fendheimům).Von Fenhdeim se usadil a Johanes se zeptal: "Jaký byl výsledek,pane?". "Skvělý.". "Tak tedy.......pravé šampaňské?". "Ovšem.". Johanes otevřel neskonale drahou láhev a vlil její obsah do patřičné sklenice. Von Fendheim neměl lidi rád,ale Johanese toleroval,protože s jeho přítomností souvisel požitek z vína. Když Von Fenhdeim vypil celou láhev,zjistil,že Johanes tu pořád je.Neměl žádný soukromý život,sloužil pánovy a to bylo vše.Von Fenhdeim vlastně ani nevěděl,odkdy je vlastně v jejich domě.Jeho otec mu řekl,že zde byl po celou dobu,co se jen pamatoval.Poslal Johanese pryč,aby se mohl vklidu kochat svým mistrovským dílem.Jeho otec ho podporoval v jeho touze po vědění a tak studoval na prestižní škole v Zürichu.Když mu bylo dvacet, přivedl zpět k životu starou bačkoru a kufr.Když Vůdcovým specialistům ukázal svoje vynálezy,počala se rýsovat jeho slibná kariéra,kterou teď mohl dovršit vítězstvím nad Západem.Před týdnem si zajel na výlet do Osvětimi, spolu s Johanesem,aby mu ukázal "nádherné" vyústění Nacistického učení. Johanes se Sice trochu třásl,ale potom se oklepal a byl jako předtím.Jeho gramofon bylo jeho mistrovské dílo.Po jeho hře donutil 15 velevážených pánů profesorů ke skotačení v bahně a jiných příjemným věcem.Slovo na "š" mu dávalo sílu. Mnohokrát ho tím slovem častovali,ale on objevil jeho krásu.A jeho možnosti.Možnosti jež mohli vynést Říši k vítězství jistějšímu než jistému. Takto myslel a brzy usnul.Johanes pomalu vešel do místnosti,nasadil si sluchátka a pomalu spustil gramofon.Brzy se Von Fendheim vzbudil a popadla ho neuvěřitelná touha vzít vidličku a zapíchnout si ji do hlavy.Brzy doskotačil do kuchyně,pozdravil Johanese,který ho sledoval a vyndal ze skříně zásuvku s vidličkami,jendu vzal a........... Johanes přiložil do kamen a poté vzal rozpálený uhlík a položil ho k počátku benzínové stopy,která vedla skrz dům.Potom,co dům shořel odešel na sever.Až se ztratil z obzoru.Tekrát v Osvětimi si uvědomil své bláznovství. Chtěl to alespoň nějak odčinit. '''Bezejmenný''' Zvedaly ruku jeden po druhém.Jedna srvaštělá dlaň za druhou až jich bylo mnoho.Několik desítek. Přesněji jedno sto a jeden.Bylo rozhodnuto.Ostatní se vytratili a on zatím stoupal ke tribuně.Bylo vidět mnoho překvapených,či přinejmenším konsternovaných tváří.Když vystoupil na tribunu,všichni povstali a provolávali slávu:"Ať žije nový Prezident..........!",protože Prezident neměl jméno. '''Londýn Prolog''' Londýn už dávno nebyl Londýnem.Od Mongolské invaze roku 1614 se jmenuje Löndün-Džandz.A jména Edward, John i Frederic se stala zakázanými a místo nich užívali se Edu-khan,Jo-khan,Fhed-khen-ik.Poslední patrioté s mocí padly 6.června(1.Ösubeje podle nového kalendáře)1915 podle starého kalendáře,ale 301 podle novo-mongolského. Šlo o vládu Britského prezidenta Herberta Henryho Asquitha.Nacházela se na území Dartfordu.Dartfordská armáda sestávala z 89 sadistických parchantů.Jen jediný z nich nebyl bývalí masový vrah.Po šest let republika existovala,ale pak byl proti nim poslán 478.pluk.Jeho velitelem byl Generál-poručík Özog Basagö,známý jako "Mameluk S Krvavou sekerou,zakrvácenou lidmi".Přezdívka sice dlouhá,ale výstižná.Roku 1912 na oslavu konce 3.století vyvraždil Co-Vä a Khan Lön. Dartfordské pluky bojovali do posledního s totálním nasazením proti nepřeberné přesile(89 proti 560) a každý zabil,i se smrtelným zraněním aspoň 30 vojáků (jakkoli to odporuje vší logice),ve jménu zachování britské Británie a větší vážnosti prezidenta Asquitha,nevědíc,že ten si ocelí polechtal vnitřní stranu svého podvěsku mozkového hodinu před příchodem Mongolsých vojáků.Toto byl výsledek neutuchajícího patriotismu. '''Kapitola I. Osvětlo''' A vyšel toho dne Arcimbödus Man-khan z domu slohu bezdomoveckého,zbitého ze zpráchnivělého dřeva a ohnutého plechu.A ikdyž se bránil celým svým,opiem omámeným JÁ,pohlédl na nebe.A opět se cítil hůř,pokuď se pocit nikdy nekončící salmonelózi mohl nějkak zhoršit. Neboť po celém,odporném nebi se vznášely otřískané rachotiny,velikosti auta,ve kterých se,jako kdysi v autech, mizerní,odporní a nepodstatní lidé vydávali na cesty k dalšímu otročení.Neboť toto byl následek něčeho,co by i nejtechničtěji perverzní Japonce přivedlo do extáze.Osvětlo .Nepopsatelně odporný technický rozvoj.Začal roku 1987, když při případu Bris-Khanských vražd bylo spáleno v podivném dieselovém motoru pět těl,všechna náležící nejméně 70-ti letým lidem.Při pokusu odstranění těl se motor najednou nebývalou silou rozjel.A od té doby se místo paliva používají staří,a většinou mrtví lidé. '''Kapitola II. Bä a Mözögëj''' Arcimbödus nenáviděl lidi.A nenáviděl hlavně Britské "Podmongolce".Zapálené,národností Britské "Mongoly", kteří se chtěli za každou cenu svým moci pánům zavděčit.A proto také při oné invazi z 1614 upustili of křestanství a založili dualistický pohanský kult.Dvojbožství.Víra v dva stejně zbytečné bohy.Bä a Mözögëj.Nic a všechno.Zde výňatek z Bä-Mözögëjské Bible:" Verš I. Ni skývy chleba pro křesťana I kdož by se dal na zcestí a osud ho přivedl k hříchu z nejvyšších,tím že bude sdílet přízeň s pohanským psem křesťanským,ten bude po věčné věky odsouzen k mrznutí v Mözär-Üdagu Bazäj,jež jest to,čemu pohaní říkají "Peklo". Verš XIII. Utrpení blahoslavené Kdykoli jest k stání,že jeden z bratrského rodu Mongolů má k vůli,že zabije,tak se stane i musí být za tuto vraždu,líp bestiálnější než milosrdnou,po věčné časy odměněn a nikdy ni napomenut. Verš XXXVIII. Vše co jest naše je Mongolské To,co všechno patřilo kdysi nám musí být a bude navždy v rukou Mongolských,i kdo se opováží i myšlenkou pochybovat nad touto neoddiskutovatelnou pravdou musí být zaživa upálen a jeho rodina ukřižována." Proto byl Arcimbödus rád že byl satanista. '''Kapitola III. Ti co milují Satana''' Arcimbödus se narodil v rodině dementího dělníka a nesnesitelné prostitutky.Jeho otec,Hypogriff Man-Khan miloval divná jména a tak se Arcimbödus jmenoval Arcimbödus.Nesnášel své rodiče,a tak se v každé volné chvíli utíkal skrýt.Jeho rodičům to bylo jedno.Schovával se všude,kde mohl a pak jednou vešel do Černé Fary.Jedné z mnoha.V Černých Farách se scházeli potomci uctívačů satana.V té,do které přišel Arcimbödus omylem byl farářem Vavad Omeneriskjirj XXXVIII.Tlustý,holohlavý muž bez jakýchkoliv vlasů na celém telě,s placatým nosem a čtyřma rukama.Jeho předci pocházeli z území u Černobylu,tam kde Caristickým vědcům bouchla ta elektrárna.Jeho otec,Vavad Omeneriskjirj XXXVII. Öcö mě tři tváře a jedno oko a často se v Černé faře modlil.Bylo mu sto padesát tři.Zde vám nyní zprostředkujeme záhrobní cestou vzpomínky Arcimböda:"Tehdy, v tom roce 2468(podle starého kalendáře)kdy jsem poprvé do fary vstoupil se na mě obrátil její farář a okřikl mě:"A'th'övövvu!!!",což byl lokální váznam pro:"Odejdi z naší svatyně,ty bezvěřící pse".Od té chvíle jsem byl Satanistou.". '''Kapitola IV. Zhoubnost myšlení'''A zde opustíme Arcimbödovi neobjektivní názory a budeme pokračovat v rekapitulaci,což?Poté,co ho Vavad Omeneriskjirj objevil,odmítal odejít a jako důkaz toho,že je hoden stát se satanistou ukousl soše Budhy dva palce na levé noze(?).Vavad chlapce utěsnil v sudu s okurkami a začal po dlouhých letech přemýšlet.Byl to hrozný,opravdu zhoubný zvyk.Přesto musel.A dokonce něco vymyslel. Nechá chlapce přihlásit k Dvaadvaceti kadetům. '''Kapitola V. Dvaadvacet Kadetů''' I vytrhl Vavad Omeneriskjirj víko ze sudu a vytáhl smrdícího hocha.Umyl jej,oblékl a předal mu zapečetěný dopis,který nesměl nikdy otevřít.Měl ho předat Gregorymu Husajnovi,tajnému Mistru Kadidla v Täu-Thönn.Měl se tam vydat a jako první zkouška mu bylo zakázáno použít jediného dopravního prostředku.Po čytřech dnech dorazil Arcimbödus před opevněný,starý zámek s padacím mostem ,vybudovaný mezi lety 2008-2037.Byl to celkem příjemně nepríjemný zámek až na fakt,že se zevnitř neustále ozýval křik a nářky.To byl jeho nový domov. '''Kapitola VI. Koberce z Lidské kůže-milovník(degustor) srdcí'''Zaklepal na dveře.A uskočil.Neboť dveře bolestivě zasténaly.Po chvíli otevřel dveře komorník.Již vytahoval revolver,když mu stačil Arcimbödus ukázat dopis. Komorník chytil Arcimböda za ruku a vtáhl jej do zámku. Koberce byly z usušené lidské kůže a nelidsky ječeli,když po nich někdo chodil.Zavedl jej před ohromné dubové dveře,ze kterých,jakoby trčela lidská tvář.Při otvírání vrzali jako tisíce koček,kterým někdo najednou přejede přes ocas. Za temným,dubovým stolem,potaženým malým zeleným kobercem seděl muž,jehož plationová destička na stole pojmenovávala Rektor Aloha Bander,jež byl velmi dlouhý, člověk,který by i mohl vzbuzovat respekt,kdyby mu uprostřed žaludku nevyčnívala obrovská koule,vyhlížející jako nádrž,jež se nemůže dočkat,až polkne svět.Rektor dýchal nesnesitelně dlouze a nesnesitelně přitom syčel. Najednou něco promluvilo-hlasem tak tichým a zároveň hrubým,že to ani nepoznáš.A teprv po chvíli si Arcimbödus uvědomil,že to mluvil Rektor."Kdo jsi chlapče?".Arcimbödus ukázal dopis,ale odmítl jej vydat.Ptal se po Gregory Husajnovi,ale rektor jej neznal.Řekl,že pokuď je tajným mistrem kadidla, tak ho bude znát jen oblastní Satanistický daňový poradce. Poté vytáhl ze zásuvky stolu sklenici naplněnou vodou.Ve vodě plavaly tři lidská srdce.Rektor onu sklenici položil na stůl,hned vedle sesušené lidské hlavy,odšrouboval víko a vytáhl spojeným ukazováčkem a palcem jedno,malé lidské srdce a poté si jej dal mezi zuby,podobné měsíčním kráterům a počal kousat.Poté jej sluha odvedl od milovníka lidksých srdcí v rektorském křesle. '''Kapitola VII. Odporný les''' Arcimbödus byl neslušně vyhozen ze zámku a vydal se směrem,který mu byl nakázán.Procházel skrz bahno a smetí ,jež bylo již v tak obludném stádiu degenreace,že nebylo možno nijak určit předchozí účel.Pod patami mu praskali kostřičky krys a shnilé větve.Nakonec byl nucen projít zbytky kdysi majestátného lesa,nyní obsahujíc jen několik mrtvých,černých seschlích stromů,pár živořících keříků, desítky pařezů,trčíc jako náhrobky a jeden jediný živý strom,jehož koruna se na vrcholku stáčela a vytvářela tvar slepičího vejce,obrovsky narostlého.To byl bývalý Tauntonský les.Krátký a hnusný.A přece,nějákým divným způsobem jej do sebe vtahoval a bránil mu jej opustit. Nechal se polapit symfonií hnusných větví a mrtvé kůry. '''Kapitola VIII. Šedé oko v zemi''' Nakonec přece jen prošel ten krátký les a stanul před ohromnou,lesklou,stříbrnou kopulí vyčnívající z hlíny jako letadlo sestřelené nepřítelem.Nebylo vchodu a nebylo východu.Celá tato kopule vyznívala jako padlé,mrvté slunce,jehož rozmařilý bůh strhl z pouhého rozmaru z nebes .Arcimbödus nejprve obešel celou kopuli v marném pokusu najít dveří.Poté začal klepat.A poté,co počtvrté zaklepal,se kopule zachvěla.A nyní již stoupá ono šedé oko v zemi-Ne- nestoupá,jen se rozevírá a odkrývá díru.Temnou,nic neobsahující a jakoby nekonečnou.Jen nezřetelně,jakoby mimochodem z něj stoupá stříbrný žebřík,vedoucí do dálky a ztrácící se v ničem. '''Kapitola IX. Bezbřehá tma''' I klesal do útrob země Arcimbödus po hliněném hadu, zvoucím se žebřík.Nejprve ještě matně viděl sebe a svět nahoře.Ale najednou-kopule se zavírá-oko se mhouří-světlo umírá.A najednou je Arcimbödus úplně sám v absolutní tmě .Vysí zde,jako hruška na slepém stromu,nikdo ji nevidí a nikdo ji nemůže utrhnout.Teprve po chvíli,co adrenalin již klesl a rozum znovu počal se drát do jeho mysli,rozhodl se ve svém sestupu pokračovat.Takto strávil hodinu.Bezbřeze neohraničenou,zdánlivě nekonečnou.Již počal myslet na návrat,ale tu počala se mu do mozku drát myšlenka,kterou měl radši enchat vyrašit."Jak onu kopuli o......".Tu ho oslepilo světlo. Kapitola X. První okamžik po pádu Oslepl,ale jen na chvíli.Potom,co si oko zviklo,uviděl pod sebou dlouhý červený koberec.Neuvědomoval si to,ale žebřík zpod jeho rukou začal vyklouzávat.A již-již ležel na zemi.Rukama se dotýkal koberce.A pak myšlenka.Koberec bolí.Ruce se třepou.A pojednou začalo Arcimbödem třást nevídané elektrické napětí.Až po notné chvíli byl uvolněn. Potom se zvedl a uviděl starého,seschlého a odporně vyhlížejícího muže s šedým vousem až ke kolenům,se skobovitým nosem,jež je ukončen kroužkem na němž je stříbrná rolnička,v dlouhém,červeném kabátě jak odporným,křivým prstem drží vápnovitě bílý spínač,jež vysí na vyhlazené,hnědožluté stěne,hned vedle obrazu Jidáše se svatozáří. '''Kapitola XI. Daňový palác''' A právě,když si Arcimbödus myslel,že tento muž mu nemůže být více odporný,otevřel ústa.V nich bylo pouze pět zubů na horní čelišti,tak černých,že politické aféry byli proti nim průhledné,jako socialistické "osvobození" tibetu od svobody,národní hrdosti a svobodné vůle.Z huby mu šel pach tak intenzivní,že byl cítit velmi zřetelně i na několikametrovou vzdálenost.Po chvilce promluvil žoviálním tónem,jakým se oslovuje nepříliš známá osoba v dlouhé řadě u pokladny."Co tu sakra pohledáváš chlapče?". "Jste Satanistický daňový poradce?","Julius Crempe, daňový expert III. řádu,oranžový diplom na Baöské univerzitě.","Potřebuju jednu informaci.","Vědět-to je základní lidská potřeba už od dob Sokrata.Ale ani tehdy to nebylo tak jednoduché.Vědomí něco stojí.Kolik máš zubů? ".Arcimbödus,zvyklán touto nezvyklou otázkou zarazeně zíral.A tu se blíží ruka-skoro ji ani nevidíš-a už drží mladou hlavu-a už násilím rozevírá vzpurná ústa.A už se počítá-jedna,dva,pět,osm,deset,jedenáct.......V této krátké chvíli si Arcimbödus stihne prohlédnout okolí.Na renesančních sekretářích stojí obrovské,až směšně veliké antické sochy(či jejich napodobeniny),jež jsou tak hrubé,že na všech stranách přesahují a přetékají přes hrany stolků.Na stěnách vysí obrazy ve zlatých,neuvěřitelně složitě ornamentovaných rámech,zpodobňující panteon starořeckých bohů,za tlustým sklem,obrazy rádoby umělecké,více či méně vydařené,či absolutně nepochopitelné(je zde kříž,jež trčí z oka mrtvého faráře,jež leží na tisících malých lebek ze skla,to vše na lodi a ta loď na vlnách moře uprostřed pouště,pod měsícem ze železa,s obřími nýty a od prostředka mírně nalevo perfektně kruhový otvor a za ním tvář slavného surrealisty 23tího století),u stropu vysí lustry,jež jsou stejně velké a tvarované jako lodě starých vikingů(a možná to jsou ony),jež vysí na zlatých řetězech a světlo z nich vyzařuje volnými místy, mezi pryčnamy.A toto všechno si uvědomil za takovou chvilku všímaví rebel.A to už ale cítí cosi jiného,cosi divného a strašného-bolest drážděných nervů a chuť hnusné oceli v hubě.A poté si toho všiml-staroch mu kleštemi trhá zub.A již to nelze snášet,již se chce vysmeknout,ale najednou to přestane a daňový poradce vítězoslavně drží zub,s trochou krve,skrze kleště."Dobré zboží.Dobrá,co chceš věděti?". '''Kapitola XII. Bitva s neexistujícím''' "Potřebuji najít Tajného Mistra kadidla,Gregoryho Husajna. ","Vá-ážně?Hahahahaha!!"."Co je tak směšný?","Gregory Husajn neexistuje.Je to jen kód,pro přijetí k dvaadvaceti kadetům.".A dříve,než se Arcimbödus stačil vzpamatovat, už třepetal odporný staroch v ruce dopisem představeného černé fary.A už rozbíjí pečet.A už drží v ruce dlouhý,černý list papíru.A už čte.Ale to už vrzá podlaha a je slyšet hysterický,vysoký,chraplavý hlas."Já že neexistuju?".Zpoza rohu se vynořil chlap s dlouhýma,šedýma vlasama ve fialovém županu.Na čele má vytetované "NH".Na nohách má králičý pantofle a kolem krku mu vysí zlatý křížek a na jedné ruce má obří,červený prsten,narostolý jako neošetřený nádor.A už se hádají,pěsti se noří do měkých svalů obličejových partií a břicha se natřásají kopanci.A najednou-se zaleskne ve vzduchu dlouhá,stříbrná trubka.A už to křupe. '''Kapitola XIII. Tajný mistr kadidla''' A teď se tlustý chlap tyčí na seschlém daňovém poradci a tlustým prstem si stírá krůpěj potu z čela."Chtěl jsi se mnou mluvit,chlapče?".Arcimbödus mu podává dopis,na zem spadlý."K dvaadvaceti kadetům se mu zachtělo?Nuže,co bych pro lidi neudělal?".Jeli dlouho.Jeli ve starém voze a nad nimi prolétaly první auta s motory Jumbo jetů.Cesta byla stará a opuštěná.Asflat byl popraskaný a očividně zde celá staletí nic nejezdilo.Kolem silnice ležely zrezlé dopravní značky,z nichž mnohé se již proměnily v prach ze rzy.Odporně nazelenalé světlo reflektorů matně osvětlovalo silnici.Najednou auto hrozivě nadskočilo,div se nesrazilo s nízko letícím,předělaným kadilakem,řízeným člověkem s imitovaným,gumovým kuřetem kolem krku,dlouhým, černým cylindrem a medailonem kolem krku.A pojednou Arcimböda trefila slina do zátylku.Ten člověk uměl plivat. '''Kapitola XIV. Prach v jídle''' Dojeli až po dvou hodinách.Až dojeli,začal Arcimbödus trénovat.Trénoval mnoho měsíců a tak usilovně,že brzy uzurpoval post velitele a zorganizoval menší revoluci."Prach v Jídle",to bylo cíleně nesmyslné heslo.Bojoval jako partyzáni,ale Arcimbödus se brzy unavil a všechny své podřízené zradil.Pak se vrátil do rodného města a počal pracovat na vybudování nové mocenské základny.Stal se Satanistickým farářem.Zrovna mířil ke své černé faře a přemýšlel,jaké lži bude servívovat svým "ovečkám" aby jim ukázal to,co chtějí vědět. Odlišná náboženství se od sebe až tak neliší,nemyslíte? '''Malý slovník Mongolských názvů Britských Měst''' Löndün-Džandz:Londýn Co-Vä:Coventry Khan Lön:King's Lynn Bris-Khan:Bristol Täu-Thönn:Taunton Baö:Bournemouth Rëigänghi:Reigate '''Nepojmenováno # 3''' Stál před dveřmi dobrou hodinu.Hodinu vystával a bál se.Nevěděl čeho,byl přece zatvrzelý ateista. Nevěřil v Boha a nechápal,jak někdo mohl věřit.Pak najedou v sobě našel sílu a dveře přece jenom otevřel.Když vešel dovnitř,dveře se za ním zavřeli a nemohl je najít,jakoby nikdy nebyly.A byla tma a ticho.To přerušil pouze pískání.Pískání čehosi v dálce.Vydal se za tím a po chvíli došel na místo ,kde tušil,že je přesně předtím,co tak píská.Stál tam ve tmě a naslouchal pískotu.Pak jej napadlo zapálit sirku.Když to udělal,zahlédl něco,co nemělo tvář,alespoň teď už ne.Díval se na něco,co by nedokázal popsat ani za plného světla a tiše děkoval Bohu,že jej neměl.Pak se rozběhl a nějákým zázrakem našel dveře ven.Od té doby byl v neděli v kostele vždy jako první. '''Obecná Pravda''' Věčná hvězdárna.Nachází se mezi čtyřmi řekami,jež ji oblévají do čtverce,každá na jednu stranu,neustále se protínajíc ale nikdy se nemíchajíc.Tyto řeky jsou: Realita,čas,prostor,neexistence.Možná se tedy nepřelévají mezi sebou před hvezdárnou,ale v hvězdárně ano.Ale to by jsme přebíhali. Věčná hvězdárna má čtyři temné zdi,jež jsou temnější než noc a kdykoliv byste se na jednu podívali,pojmula by celou vaši duši svou nekonečnou hloubkou a jen těžko byste jste se od jejího objetí osvobozovali. Ano,kdybyste se na ni podívali. Ale to nikdo neudělá.Protože to málo,jež se sem dostane přes vzdušný oceán Předurčení,ví.Ví,že není nikomu předurčenu zřít ony zdi. Ale zdi Věčné hvězdárny nejsou to,proč existuje.Alespoň si to ještě nikdo nepřestavil.Protože vše,co se kdy stalo,si někdo již dávno předtím představil. Věčná hvězdárna je.Ano je.Je to tak napsáno v análech Předurčení.V jednom z prvních,z doby,kdy ještě vrchol Věže Předurčení byl smrtelnému oku dohledný.Věčná hvězdárna je.A toť jest vše.Nic víc o ní nikdy nebylo napsáno. Věčná hvězdárna je kartografickou institucí Předurčení, přesto že není zde zaměstnaná.Je to instituce,jež má za úkol mapovat jiné reality.Ne však reality různých Zemí.Neb Zemí je víc.Je jich nekonečně mnoho, každý příběh kdy napsaný,vyřčený,či jen myšlený,ať i nedokončený se stal samostatnou realitou země. MMMMCLXXXIV. Země-to je Země,kde se Budha nikdy nenarodil a místo Budismu byl založen Rehelismus,jež uctívá utrpení jako Božský dar. MI. Země-Země,kde celý svět zachvátil a ovládl Nacismus již v 16.tém století. CCCIX. Země-Země,kde se Ronald Reagan stal Ruským Carem a ovládl jak Západ,tak Železnou oponu. LXX. Země-Vaše Země,země těch,jež toto nyní čtou. XIV. Země-Země,kde na počátku ve Velké Válce zvítězili Titáni a kde žijí jen Obři. VI. Země-Země,v níž Existoval Eden. II. Země-Neexistuje,zemřela na počátku věků a na jejím místě je jen bezbřehý prach,jež zbývá poté,co se čas jedné reality rozpadne. Tyto reality jsou součástí jedné sub-větve jednoho Multiversa(Lidského) "stromu Existence"(už nepoužívaný,poetický pojem,obecně znám jako Omniversum) ,vyrůstající(doslova) z větve Hmotné Existence, v níž je každý Všehomír založen na principu,že to co je, existuje(,ale ne nezbytně,ovšem to jsou oblastní a ne realitní verze). Tyto reality jsou součástí Multireality.A více Multirealit tvoří jedno Multiversum.A veškerá Multiversa spojená tvoří Omniversum,naprosté Veškerenstvo. Počet Realit je bezbřehý,neboť každý příběh,který byl kdy napsaný,nebo vymyšlený,i kdyby nedokončený a myšlený jen pouhou setinu vteřiny a poté navždy zapuzen,se stane samostatnou realitou a rozvíjí se dále,bez ohledu na to,jestli je původní příběh uzavřený,nebo ne(víme že toto jste již slyšeli, ale pouze ve spojení se zemí a proto se zde opakujeme,abychom demonstrovali celou pravdu). Předurčení vládne nad touto Multirealitou.Nad všemi Zeměmi.Ale její působnost sahá částečně mnohem dále. Předurčení píše a vydává své anály pro tuto Multirealitu, pro Všechny Země.Ale mnohokrát se stane,že nějáký její agent musí překročit její hranice,například když se vydá za Bohem,jež opustil svůj trůn a své Předurčení.Právě proto existuje Věčná hvězdárna. Věčná hvězdárna má na střeše dalekohled,jež vertikálně sahá do věčnosti a za její hranice a s nímž je možno vidět cokoliv,co si jen budete přát.Může to být minulost, skutečnost,prostor,budoucnost,čas,neexistence,či život. Neboť všechny se ve hvězdárně prolínají a tvoří jeden jediný rozměr,jednu jedinou dobu,jednu jedinou realitu,jež je pravdou i lží,požehnáním i odsouzením,dobrým skutkem i zločinem. Po jejích stěnách jsou vyřezány v nekonečných řadách souhvězdí a také Tajgeu,pravda.To co se skutečně má stát a co je skutečným předurčením.Je napsán runami jež vymyslel obyvatel hvězdárny dávno,když ještě tento svět byl rozvržen pouze ve skicách.A proto,že ono písmo vymyslel,je nyní slepý. V hvězdárně není podlaha ani zem.Kdykoliv zde někdo projde(což je velmi vzácné),tak šlape po udusané realitě. Věčná hvězdárna má jediného stálého obyvatele. Helhosthophoista-hvězdáře.Je to shrbený starý muž, protože chce být shrbený starý muž.Je to jeden z mála privilegovaných,jehož život je sice zaznamenaný,neboť každá existence JE zaznamenaná,ale není ani v nejmenším popsaný.To znamená,že se jeho osud může ubírat takovými cestami,jež si sám zvolí a nemusí nikdy skončit.Je rovněž jeden z mála,jež mohou ovlivňovat a měnit osudy jiných. Jako ostatní,je od okolního světa izolován právě těmi čtyřmi řekami,jež Věčné hvězdárně propůjčují smíšenost všech sfér i vrtsev,z nichž se celá Multirealita skládá a víc. Nikdy ji nemůže opustit. Nikdo nemůže Věčnou hvězdárnu navštívit z vlastní iniciativy.Musí být pozván.A pozván je vždy,když o toto pozvání požádá Helhosthophoista Předurčení,neboť existuje od počátku času pevné spojení s věčnou hvězdárnou a Nekonečným Patrem,posledním patrem věže Předurčení. Pravda je,že existuje ještě jeden,jehož život není ani zaznamenán a druhý, ještě vyšší,o kterém to platí též,to a mnoho dalšího,ale tím se zde nebudeme zaobírat. '''Chvíle Odpočinku''' Po celá staletí,po celé věky,udávali kroužící a pohybující-se hvězdy směr lidským osudům a byly vyhledávány ve dne i v noci. Jednou se stalo,že Hvězdy přestali kroužit po věčných drahách,protože se cítili unaveny.A již se chtěli znovu rozběhnout,když tu uviděli,že slunce i nadále svítí a že světy se nadále točí a Bohové nadále stoupají a padají a tak si řekli,že po všech těch věcích si chvíli odpočinou. To bylo před dvaceti tisíci lety. A dodnes se nerozběhli,neb kdykoliv by jste k nim takto promluvili a je takto žádali,ony by vám řekli: "Ještě Chvíli!". 1828 3780 2006-06-21T17:13:57Z -jkb- 4 Dobrý den, vítejte na Wikisource. Dívala jsem se na Vaši uživatelskou stránku, kde uvádíte, že byste tímto způsobem chtěl publikovat své povídky. Nechci se Vás dotknout, ale bohužel nemyslím, že Wikisource je pro toto vhodné místo. Podívejte se prosím sem na [http://en.wikisource.org/wiki/Wikisource:What_Wikisource_includes#What_is_excluded en.wikisource], bylo by pravděpodobně lepší zkusit nějaký literární server k tomu určený. Děkuji za pochopení. --[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 14:40, 19. 6. 2006 (UTC) p.s. - i když koukám, že to chcete provést na své uživatelské stránce, což možná možné je (ale nejsem si tím příliš jistá).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 14:46, 19. 6. 2006 (UTC) : Rád bych se připojil k vývodům mé kolegyně. Jistě, chyba je i v tom, že na doméně české Wikisource prozatím stále ještě chybí návody co a jak - vznikli jsme skutečně nedávno. Takže tímto způsobem: na Wikisource se uveřejňují originální texty z téměř všech oborů, které již byly někde zveřejněny; pokud se týče literatury, poezie ap., pak v tom případě, že se jedná o encyklopedisticky zajímavá díla (co to je: skutečně v rychlosti bych formuloval tak, že je-li autor takových textů hediskutovatelným heslem ve Wikipedii, pak jeho díla budou mít místo na Wikisource). Jinak by se jednalo snad o projekt [[Wikibooks:cs:Hlavní strana|'''Wikiknihy''']]. Prozatím děkuji za zájem, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:05, 19. 6. 2006 (UTC) Do projektu Wikiknihy vaše vlastní literární tvorba nepatří, neboť Wikiknihy je alespoň ve své anglické verzi určen výhradně pro referenční díla jako jsou učebnice, návody a vysvětlení, spíš než pro krásnou literaturu. Pro publikaci vaší původní tvorby v oblasti krásné literatury můžete použít blog, jako je [http://www.blogger.com/ Blogger] nebo [http://blog.lide.cz/ Blog.lide.cz]. --[[Uživatel:Danielpolansky|Dan Polanský]] 18:11, 20. 6. 2006 (UTC) :K Wikiknihám: problém vězí v tom, že že od domény k doméně se interpretace obsahu a charakteru Wikiknih liší. V české verzi lze najít větu ::''Wikibooks (Wikiknihy) jsou sbírkou svobodně vytvářených knih, které si mohou psát přímo on-line jejich čtenáři'' ([[:b:Nápověda:Obsah]]) :což by zveřejnění vlastní tvorby podporovalo. Ovšem tuto diskusi nechci vést za ostatní. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 09:33, 21. 6. 2006 (UTC) :: Do Wikiknih rozhodně patří vlastní původní tvorba ''učebnic'', ne však ''literární'' tvorba. Připouštím, že definicím uvedených v českých Wikiknihách jsem nevěnoval pozornost. Anglické Wikibooks oproti tomu hovoří jasně o tvorbě učebnic, sestavených z čemu říkají moduly. Neboť Wikibooks je projekt americké nadace, zdá se mi neuvážené zavádět českou národní definici rozsahu projektu Wikiknihy. Logicky, původní literární tvorba nemá charakter díla, na kterém by mělo spolupracovat více autorů, dohaduje se o tom, co je lepší. Že licence GNU GDL je vhodná především pro instrukční díla a encyklopedie a méně vhodná pro původní literární díla vysvětlil někde Richard M. Stallman. :) --[[Uživatel:Danielpolansky|Dan Polanský]] 17:04, 21. 6. 2006 (UTC) :Více méně se domnívám, že mohu a budu souhlasit, s definicemi obsahu Wikiknih se prostě momentálně zabývat nemohu. Připadá mi v tomto kontextu jako použitelné východisko zveřejnění takových textů někde na blogu, jak bylo navrženo - asi nejlepší řešení. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:13, 21. 6. 2006 (UTC) 1829 4390 2006-07-02T10:06:54Z -jkb- 4 /* k přednášce KP */ Nazdar, a vítám. Klidně se u nás přihlaš. Příspěvků či celých nových stránek si jistě velice vážíme, pomůže nám to dostat se ze začátečnických fází... Tak zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:48, 19. 6. 2006 (UTC) :Zdravím, kolego :-) [[Uživatel:Wiki-vr|Wiki-vr]] 16:51, 19. 6. 2006 (UTC) ==Ď== Nazdar. Dík za články, m.j. i za dnešní smlouvu s oním třířádkovým názvem :-) ... Abys nebyl překvapen, tak následující body: * u článků s takovým dlouhatánským názvem máme snahu je trochu přejmenovat (přirozeně s tím, že pod originálním názvem zůstává redirect), s tím si ovšem hlavu lámat zrovna nemusíš, učiníme sami * u zdrojů by stačil vlstně jen jeden pramen a sice ten, odkad to bylo nahráno (existuje-li více identických verzí, no, nejsme google...) * vyškrtnu taky odkazy na různá jména (odkazy na cs.wiki u signatářů), zdá se mi to trochu zavádějící, protože odkazy jsou modré i tehdy, pokud heslo neexistuje. Jinak doufáme a těšíme se na další texty. Zdar, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:34, 22. 6. 2006 (UTC) :Tak tedy přesun na [[Opoziční smlouva]] (?), Jinak zdravím a jsem rád, že ses zase objevil :-) [[Uživatel:Wiki-vr|Wiki-vr]] 13:43, 22. 6. 2006 (UTC) == k přednášce KP == Nazdar kolego, pouze v rychlosti pár poznámek. Dík za námahu, hlavně podaří-li se zjistit na en: něco k licenci, já se na to prám taky, licenční politika se zde trochu změnila. Já proto tu šablonu zatím zas vyndám by nebyl zmatek, až se vyjasní je-li taková licence a šablona zde možná. Navíc, vůbec tu ještě není vyjasněno, jak se licenční šablony budou vkladat. Také kategorizace je trochu jiná než na cs.wiki, pokud, tak tam bude karl Poper, ale zřejmě ne Masaryk. Ale i toto se tu postupně vyjasní... S pozdravem, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:12, 27. 6. 2006 (UTC) :Díky za zprávu. Na en.wiki se mezitím posunulo :-) [[Uživatel:Wiki-vr|Wiki-vr]] 08:28, 29. 6. 2006 (UTC) Na en:source je stav stále ''unchecked'', takže spíš beze změny; já bych ještě jednou rád upozornil na to, co jsem psal na disk. stránce u proslovu - bylo by jistě třeba pozeptat se na zdroji, je-li jim něco o licencování známo (viz i citát z šablony pro licenci PD-manifesto: ''Tato šablona by měla být vkládána až po obšírných rešerších o možném autorském právu.''). Zdravím, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:06, 2. 7. 2006 (UTC) 1830 3604 2006-06-19T16:53:15Z Wiki-vr 30 Najdete mě také na: :–> [[:w:User:Wiki-vr|Wikipedista:Wiki-vr]] 1831 3705 2006-06-20T17:44:02Z Danielpolansky 39 Přidat odkazy na zdroje děl Daniel Polanský je či bude občasný přispěvatel do Wikisource, otevřené knihovny děl, která jsou volná díla podle autorského zákona. Následující čeští autoři již '''nepožívají''' autorské ochrany a mohou tedy být vloženi do české Wikisource (v ideálním případě nikoliv mnou ;). * Jan Amos Komenský (1592 - 1670) * František Palacký (1798 – 1876) * Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) * Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856) * Jaroslav Hašek (1883 - 1923) Následující čeští autoři '''požívají''' autorské ochrany. * Karel Čapek (1890 - 1938) * Vladislav Vančura (1891 - 1942) * Karel Poláček (1892 - 1944) * Josef Čapek (1887 – 1945) Následující čeští autoři '''nepožívají''' autorské ochrany, nicméně mě nezajímají. * Alois Jirásek (1851 – 1930) Viz také [http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Czech_writers Czech writers] at Wikipedia. == Zdroje volných děl na pavučině == * [http://citanka.cz/komensky/ Komenského texty] na české čítance == Zdroje děl pod autorskou ochranou přesto na pavučině == * [http://www.gutenberg.org/etext/13083 R.U.R.] * [http://capek.misto.cz/prepisy.html Čapkova stažitelná díla na misto.cz] 1832 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3918 2006-06-26T15:51:10Z -jkb- 4 změnka '''Diskutuje se:''' * [[Wikisource:Kategorizace dokumentů|kategorizace]] na Wikisource * [[Wikisource:Česká jazyková doména|první úkoly nové domény]] * [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři|kategorizace dle autorů, dlouhé texty, šablony zde]] <!-- '''Mimo české domény:''' * [[Wikisource:Nové logo|Hledání nového loga]]--> 1833 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3675 2006-06-20T13:59:11Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:PortálB]]“: standardní polouzamčení systémových či jinak důležitých stránek [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] <!-- Text pro buňku »Komunita« --> '''Všeobecná diskuse:''' * [[Wikisource:Pod pramenitou lípou|Pod pramenitou lípou]] * diskuse na [[Wikisource:IRC|IRC]] * [[Speciální:Listusers|seznam uživatelů]] * [[Wikisource:Pod pramenitou lípou#Mailing list / wikisource.org|mailing list]] pro wikisource.org * [[Wikisource:Oznámení|Oznámení]] 1834 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3676 2006-06-20T13:59:27Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:PortálC]]“: standardní polouzamčení systémových či jinak důležitých stránek [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] * V současné době zejména vymýcením dětských nemocí zcela nové domény: diskutovat o všeobecném vzhledu Wikisource, ale také o způsobu kategorizování dokumentů, co nutno dopnit do nápovědy atp. * a samozřejmě pak ''hledáním textů a dokumentů'', které je možno zde umístit - máme jich mizivě málo 1835 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3677 2006-06-20T13:59:47Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:PortálD]]“: standardní polouzamčení systémových či jinak důležitých stránek [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] &nbsp;<br> [[Image:Wikisource-logo.png|left|15px]]&nbsp;koncem května 2006 bylo změněno '''logo''' Wikisource Česká Wikisource má '''{{NUMBEROFARTICLES}} stránek'''. 1836 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3678 2006-06-20T14:00:08Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:PortálE]]“: standardní polouzamčení systémových či jinak důležitých stránek [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] * [[Wikisource:Údržba|Stránky, kde něco chybí atd.]] * [[Wikisource:Nástěnka správců|Nástěnka správců]] pro všechny případy... * [http://tools.wikimedia.de/~interiot/cgi-bin/count_edits?user=&dbname=cswikisource_p počítadlo editací] *Statisktiky: :* [[Speciální:Statistics|Základní údaje o české doméně]] :* [[:m:Wikisource#List of Wikisources by size|Srovnávací statistika jazykových domén]] :* [http://stats.wikimedia.org/wikisource/CS/TablesWikipediaCS.htm Podrobná statistika české Wikisource] 1837 edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed 3679 2006-06-20T14:00:23Z -jkb- 4 Zamyká „[[Šablona:PortálF]]“: standardní polouzamčení systémových či jinak důležitých stránek [edit=autoconfirmed:move=autoconfirmed] <!-- Text buňky »Kronika« --> * konec roku 2003: vícejazyčná Wikisource začíná pracovat * 6. srpna 2004: vytvoření české hlavní stránky * 17. ledna 2006: podána žádost o zřízení české jazykové domény * 29.04.2006 zřízení české jazykové domény (cca. 37 stran, 28. místo) * 7.4.2006 - 21.4.2006 průzkum o změně názvu (bez výsledku) 1838 3672 2006-06-20T13:54:39Z -jkb- 4 /* . */ 1839 3631 2006-06-19T18:36:54Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Mirogoj |PŘEDCHOZÍ=Setkání |DALŠÍ=Nevěrná }} {{Textinfo| TITULEK=Mirogoj |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 105-106. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Na záhřebském hřbitově, na Mirogoji<br /> z očí se sloupla mi jižní sladká zem,<br /> na záhřebském hřbitově tisíce křížů stojí,<br /> ty jediné v&nbsp;očích svých udržel jsem,<br /> ty kříže dřevěné, tak stejné, tak stejné,<br /> jak stejná je smrt vojáků zabitých v&nbsp;boji. </p> <p> Zdřevěnělé ruce, spoutané v&nbsp;zápěstí,<br /> mě dovedly urvat a&nbsp;daleko unésti,<br /> s&nbsp;armádou podzemní světem jsem mašíroval.<br /> Do hrobů politých vápnem, nad nimiž jména zvadla<br /> a&nbsp;zůstala jenom těla ve válce světové padlá,<br /> hluboko, hluboko jsem se propadal,<br /> a&nbsp;každý mrtvý se přitiskl ke mně jako hlas úpěnlivý<br /> a&nbsp;každý mrtvý se ptal:<br /> Pověz mi, živý,<br /> proč jsem umíral? </p> <p> Kořeny v&nbsp;květech mohou slunce uchopit,<br /> mrtvý v&nbsp;živém se doví, proč pad,<br /> pro krále, vlasti, pro vše je možno se bít,<br /> ne pro všechno lze však umírat.<br /> Ó&nbsp;mrtví z&nbsp;Rus, Němec, Čech a&nbsp;Francie,<br /> v&nbsp;dlaně mé kladete dědictví hrobu a&nbsp;krve,<br /> modlím se nad ním, ať v&nbsp;pěstích mých ožije,<br /> ať na chléb a&nbsp;na víno vzkvétá,<br /> a&nbsp;otázku vaši těžkou a&nbsp;slavnou jak zvon<br /> co možno nejvýše v&nbsp;hrudi své zavěšuji,<br /> z&nbsp;rozkazu božího živý s&nbsp;živými žít budu ji,<br /> živou otázku vaši, — ó&nbsp;mrtví ze všech front světa! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1840 3633 2006-06-19T19:00:59Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Setkání |PŘEDCHOZÍ=Dům v noci |DALŠÍ=Mirogoj }} {{Textinfo| TITULEK=Setkání |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 103-104. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Má čistá milá,<br /> třpytivá hvězdo nad jezerem,<br /> noc je dnes těžká dokola kolem<br /> jak mlýnský kámen na hrdle holém<br /> a&nbsp;já jsem se propadl sem<br /> až na dno ulice, kde v&nbsp;červených lucernách plane<br /> podmořský maják pro lodě ztroskotané:<br /> vinárna Finále. </p> <p> První nevěstka přišla,<br /> kávu mi přinesla,<br /> druhá nevěstka přišla,<br /> vlas mi pohladila,<br /> třetí nevěstka mě políbila<br /> a&nbsp;na tebe, má milá, podobná byla. </p> <p> Tvůj obraz hluboko pod vodou viděl jsem, <br /> třpytivá hvězdo nad jezerem,<br /> tvé oči, tvé ruce a&nbsp;řas tvých lem,<br /> tos byla ty, jen prostoupená šerem,<br /> ale když ústa jsi otevřela,<br /> to nebyl pták, co slétl z&nbsp;nich,<br /> byl to proud boláků hnisavých,<br /> co v&nbsp;těle už neměly místa. </p> <p> Člověče, ženo,<br /> má milenko čistá,<br /> tvá podoba bolí a&nbsp;hrozně se ptá:<br /> Kdo ví, zda život svůj žijeme sami,<br /> kdo ví, zda hvězda nad hlubinami<br /> z&nbsp;bahenních kořenů nevykvétá? </p> <p> Na tebe myslím,<br /> jež úsměv svůj žiješ,<br /> na tu se dívám,<br /> jež žije tvůj pláč.<br /> Nevěstku líbám,<br /> nechápe zač,<br /> vždyť neví, že za tebe musí tu trpěti.<br /> Ó, zda jsem měl dosti horoucí objetí<br /> pro tuto ženu, má milá,<br /> jež pro tvoje štěstí, pro naše štěstí<br /> své štěstí utopila? </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1841 3634 2006-06-19T19:12:36Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Fotografie |PŘEDCHOZÍ=Muž |DALŠÍ=Dům v noci }} {{Textinfo| TITULEK=Fotografie |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 101-102. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> U&nbsp;Topiče ve výkladní skříni<br /> mezi knihami a&nbsp;obrazy<br /> visí fotografie.<br /> Kniha je z&nbsp;papíru, i&nbsp;když nejkrasší život sní v&nbsp;ní,<br /> obraz je z&nbsp;plátna, když nejlépe život zobrazí,<br /> ale každá tato fotografie <br /> strašlivě skutečným životem žije:<br /> Hlad v&nbsp;Rusku! Hlad v&nbsp;Rusku! </p> <p> Gubernie hřbitovů stavěné z&nbsp;ledu a&nbsp;zimy,<br /> hromady mrtvolek dětí s&nbsp;břichy nafouklými,<br /> zvrácená ústa, ruce zaťaté v&nbsp;kleště,<br /> ti, kteří hladem zemřeli, — ti, kteří zemrou ještě,<br /> a&nbsp;nejsmutnější všech, jež zovou lidojedy,<br /> kteří však přece jsou jen křížek mezi ledy,<br /> jen křížek zoufalý, žijící mohyly,<br /> jež v&nbsp;rakvích žaludků své bratry pohřbily. </p> <p> To nejsou fotografie za výkladním sklem,<br /> to rukou tisíce, tisíce<br /> přes celou Evropu se natáhlo až sem<br /> do syté pražské ulice,<br /> aby pod prsty bídy a&nbsp;žalu<br /> dvojnásob vynikla krvavá tlama kapitálu. </p> <p> Soudruzi, kteří kol skříně té<br /> do práce se ubíráte,<br /> soudruzi, kteří v&nbsp;srdci svém<br /> hladem svých bratrů umíráte,<br /> vryjte ty obrazy bídy a&nbsp;zmaru<br /> v&nbsp;porcelán talířů restaurací a&nbsp;barů,<br /> na zátky šampaňských, do lístků jídelních<br /> vlepte ty fotografie!<br /> Aby ten každý, kdo hoduje dnes tu a&nbsp;pije,<br /> na každém talíři, na každé sklenici<br /> narazit musel na mrtvoly křičící:<br /> Lidojede! Lidojede! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1842 3635 2006-06-19T19:41:35Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Pohřeb |PŘEDCHOZÍ=Sloky |DALŠÍ=Muž }} {{Textinfo| TITULEK=Pohřeb |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 98-100. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Anežka Skládalová<br /> po dlouhé nemoci vydechla naposled<br /> v&nbsp;pondělí 15.&nbsp;srpna ve věku 69 let </p> <p> a&nbsp;dnes je středa.<br /> Šest svící hoří a&nbsp;varhan hudba setmělá<br /> vodí náš smutek křížovou cestou kolem kostela.<br /> Za kostelem jsou pole a&nbsp;silnice a&nbsp;na nich stromy rostou,<br /> od rakve k&nbsp;nim si cestu můžeme vykoupit<br /> jedině modlitbou prostou:<br /> buď vůle tvá. </p> <p> Po dlouhé silnici<br /> černý průvod kráčí,<br /> zde nejvíce líto je živých, kteří po mrtvé pláčí,<br /> zde nebe se do očí přelomilo a&nbsp;mrtvou v&nbsp;nich přikrylo,<br /> příliš malý jsi, pohřební voze, zlacená mohylo,<br /> příliš prázdná jsi, rakvi,<br /> neboť mrtvá z&nbsp;tebe vystupuje,<br /> na stuhách pohřebních věnců znovu oživuje,<br /> na bílých stuhách s&nbsp;živými jmény<br /> vlá do všech světových stran:<br /> Jiří, Karel, Jaroslav, Věra, Dagmar, Zora, Radovan,<br /> vnoučata. </p> <p> Okolo topolů za městem<br /> jde cesta ke hřbitovu.<br /> Obilí už je do sýpek sveženo<br /> a&nbsp;my je dnes svážíme znovu.<br /> Z&nbsp;tohoto světa nic se neztratilo <br /> a&nbsp;nic se neztratí.<br /> Svežené zrno v&nbsp;chléb se obrátí. </p> <p> Když pohřeb k&nbsp;hřbitovu přichází,<br /> nejstarší vnuk říká si: </p> <p> Tři sta dní krvavých, babičko, srdce tvé protrpělo,<br /> když po kapkách z&nbsp;tvého těla odcházelo, <br /> dej, ať nezmírám jako ty na posteli v&nbsp;propadlé světnici,<br /> chci zemřít jak voják s&nbsp;bodlem a&nbsp;ručnicí,<br /> do srdce raněný granátem.<br /> Neboť jdu do boje,<br /> babičko moje,<br /> pro slávu světa tohoto. </p> <p> Neslaď řeč, kněže, blaženou duší, rájem a&nbsp;anděly,<br /> nebe je kusem této země s&nbsp;obyčejnými lidmi,<br /> nezpívejte, zpěváci, nad hrobem chorál do smutku zšeřelý,<br /> zpívejte raděj, jak zahradníci<br /> při setí zpívají.<br /> Pláči-li, nepláči pro mrtvé. Není jich.<br /> Trpím-li, — trpím pro bolest živých.<br /> Jen rakev pochováváme,<br /> jen jméno pochováváme<br /> po srdcích spravedlivých. </p> <p> Hřbitove, hřbitove,<br /> zahrado zelená,<br /> do tebe sejou se<br /> nejdražší semena,<br /> aby rostla. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1843 3636 2006-06-19T19:49:08Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Sloky |PŘEDCHOZÍ=Balada o snu |DALŠÍ=Pohřeb }} {{Textinfo| TITULEK=Sloky |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 96-97. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Sníh padá na město, na město zšeřelé,<br /> v&nbsp;tvém oku roztává se v&nbsp;louže popele </p> <p> a&nbsp;z&nbsp;věží hodiny jak panny zrazené<br /> padají v&nbsp;náměstí, v&nbsp;jezero kamenné. </p> <p> Jdeš tudy prvně sám se srdcem churavým,<br /> a&nbsp;proto se ti zdá, že trpíš světem vším, </p> <p> a&nbsp;zatím jsi to ty, jen ty a&nbsp;zčásti jen,<br /> jenž hořem soukromým jsi kdesi poraněn. </p> <p> Staň u&nbsp;zdí nádraží a&nbsp;poslyš vlaků hvizd,<br /> jež vezou do světa lásku a&nbsp;nenávist, </p> <p> a&nbsp;do všech usedni a&nbsp;slavnou silou hnán<br /> se z&nbsp;místa bolesti rozjedeš do všech stran </p> <p> po světě širokém, jenž nezná modřin tvých,<br /> zápase v&nbsp;závratích a&nbsp;ranách propastných. </p> <p> Své srdce přemoz tu, neb nejsi srdce jen,<br /> tím, čím chceš vítězit, — sám nebuď poražen </p> <p> a&nbsp;přemoz bolest svou a&nbsp;nepřežvykuj ji,<br /> bys stále v&nbsp;boji byl a&nbsp;nikdy po boji. </p> <p> Pak sníh, jenž na město se snáší zšeřelé,<br /> jen bílým obkladem ti bude na čele </p> <p> a&nbsp;z&nbsp;věží hodiny se s&nbsp;ptáky rozletí.<br /> Neb bolest přemoci je víc než trpěti. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1844 3639 2006-06-19T19:54:21Z Flambelle 20 hm a ještě tady {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Jaro |PŘEDCHOZÍ=Oči |DALŠÍ=Báseň milostná }} {{Textinfo| TITULEK=Jaro |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 87-89. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> První květiny jarní v&nbsp;ulicích rozkvetou,<br /> první květiny jarní v&nbsp;očích dívek jsou<br /> a&nbsp;oči ty modré, černé a&nbsp;kovové<br /> jsou z&nbsp;daleka hbití a&nbsp;větrní poslové,<br /> aby jsi věděl, že za městem,<br /> za tvýma rukama sevřenýma<br /> leží veliká zem<br /> a&nbsp;taje. </p> <p> Dnes jako včera by bylo, kdybys šel sám,<br /> ulice, bláto, sněhových mraků rám,<br /> ale náhle, ty železná drůzo mezi kameny,<br /> jsi čímsi v&nbsp;srdci i&nbsp;v&nbsp;hlavě vlaze zmámený,<br /> pod kyticí pohledů jako bys rozkvétal, oblázku holý,<br /> čím krásnšjší dívka jde okolo,<br /> tím více to bolí. </p> <p> V podzemních hospodách zahráli: Jaro je tady!<br /> na horách daleko roztává sníh,<br /> sto krásných těl řeklo ti, že jsi dnes mladý,<br /> do rukou chtěl bys vzít každičké z&nbsp;nich,<br /> s&nbsp;nekrasším utéci na konec světa<br /> do jizby nalité teplem jak pupen rašící,<br /> zapomnět na všechnu bídu v&nbsp;černé ulici<br /> a&nbsp;polibky, jež oblak měly by krajku a&nbsp;pěnu,<br /> si trhat ty oči a&nbsp;rty a&nbsp;ňadra a&nbsp;ženu. </p> <p> Zatím však stojíš a&nbsp;stojíš<br /> s&nbsp;míznatou touhou kol rozřízlých úst,<br /> krev do ran ti roste, že musí růst,<br /> a náhle stromem jsi s&nbsp;rameny roztaženými,<br /> přísným a&nbsp;černým stromem, co stojí uprostřed zimy,<br /> a&nbsp;pod ledy, které tím jarem neroztávají,<br /> ucítíš polární smutek rodných svých krají,<br /> do kterých zarůstáš kořeny.<br /> O&nbsp;plakát tančírny opřený<br /> octneš se v&nbsp;předměstských činžácích,<br /> v&nbsp;závěji vychladlých jizeb sta uvidíš srdcí<br /> a&nbsp;na nich odvěký sníh. </p> <p> Tu poznáš,<br /> že v&nbsp;tento led a&nbsp;v tyto skály<br /> se slunce březnové ni v&nbsp;červnu nepropálí,<br /> a&nbsp;z&nbsp;rukou, z&nbsp;haluzí v&nbsp;nebe se deroucích,<br /> střeseš ten podzimní lístek, kterým jsi před chvílí zjih,<br /> ztvrdneš, — zpřísníš, — zledovíš<br /> pro jiné jaro jiného milování,<br /> jež čeká teprv své vybojování,<br /> neb jeho květiny mírné a&nbsp;veselé<br /> vyrostou na hrotech mečů,<br /> na stvolech z&nbsp;ocele. </p> <p> Jaro nebeské, vím,<br /> letos jsi jenom podobenstvím,<br /> jako jsi bylo a&nbsp;budeš vždy,<br /> když v&nbsp;člověku pokvete svět.<br /> Na rohu ulice,<br /> na ostří štěstí a&nbsp;běd<br /> poznal jsem nejhlubší znamení tvá,<br /> ó&nbsp;jaro roku<br /> 1922. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1845 3640 2006-06-19T19:58:51Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Oči |PŘEDCHOZÍ=Kázání na hoře |DALŠÍ=Jaro }} {{Textinfo| TITULEK=Oči |PODTITULEK=Malíři O. Lasákovi |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 85-86. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Nejširší moře lidské oči jsou,<br /> celý svět na sobě unesou,<br /> celý svět v&nbsp;tisíci lodích po jejich hladině pluje:<br /> hvězdy, květiny, ptáci, města, fabriky, lidé,<br /> všechno, co bylo, všechno, co tu je,<br /> všechno, co přijde. </p> <p> Viděl jsem věci šťastné a&nbsp;líbezné,<br /> jež pro vzdušnost nikdy neztroskotaly.<br /> Viděl jsem hvězdy a&nbsp;květiny, viděl jsem ptáky,<br /> když před zimou do krajin jižních přelétali,<br /> to byly lodě nákladů lehkých, štíhlého boku a&nbsp;labutí šíje,<br /> jež do očí šťastně vždy veplují a&nbsp;šťastně přeplují je,<br /> to bylas i&nbsp;ty, milenko s&nbsp;bílým plachtovím,<br /> přišlas a&nbsp;odešlas, — viděl jsem tě<br /> a&nbsp;už tě neuvidím. </p> <p> Však znám také věci těžké a&nbsp;nejtěžší,<br /> jež marně vypluly na cestu k&nbsp;ráji,<br /> znám nemocnice a&nbsp;předměstí, lidi, které bůh netěší,<br /> znám koráby z&nbsp;olova, které vždy ztroskotají.<br /> Znám lodníka, který se nesměje,<br /> vraky, vězně a&nbsp;galeje,<br /> jež tíhou svých břemen se rozpraskly v&nbsp;půli<br /> a&nbsp;do očí vpluly mi, aby v&nbsp;nich utonuly. </p> <p> Nejhlubší moře lidské oči jsou,<br /> dnem svým až k&nbsp;srdci dosáhnou.<br /> Co v&nbsp;očích ztroskotá, k&nbsp;srdci se propadne,<br /> do srdce zaroste a&nbsp;srdce ovládne,<br /> aby v&nbsp;něm hluboko kotvilo<br /> v jiné a&nbsp;strašlivé kráse,<br /> jež ze všech krás světa nejsilnější je,<br /> protože nelaská,<br /> ale nabije<br /> všechny tvé smysly nesmělé<br /> střelami ohně a&nbsp;ocele. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1846 3641 2006-06-19T20:02:26Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Kázání na hoře |PŘEDCHOZÍ=Tvář za sklem |DALŠÍ=Oči }} {{Textinfo| TITULEK=Kázání na hoře |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 83-84. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Já jsem řečník chorý,<br /> ale ne mrtvý,<br /> a&nbsp;toto jsou lesy a&nbsp;hory,<br /> obec zelená,<br /> na nebi sluncem stavěná,<br /> aby v&nbsp;ní bydlel život veselý<br /> těch, kteří ve světě bídou zemřeli<br /> a&nbsp;po smrti ještě mrtví na něm prodlévají<br /> v&nbsp;podobě mužů a&nbsp;v podobě ženbr<br /> a&nbsp;na kamenných ryncích ostatky své prodávají<br /> pod světlem voskových luceren. </p> <p> Ten, kdo je živý,<br /> ví, že svět musí být spravedlivý.<br /> Neplačte, vrazi a&nbsp;opilé nevěstky,<br /> že město vás živé na věky pochová,<br /> nesakrujte, vojáci z&nbsp;krve a&nbsp;olova,<br /> že kasárna o lásku neprosí.<br /> Neboť:<br /> každý má někde srdce, i&nbsp;když s&nbsp;sebou je nenosí.<br /> Proto ty nejsi<br /> voják,<br /> nevěstka,<br /> vrah, —<br /> proto jsi smrk,<br /> jedle<br /> a&nbsp;modřín<br /> a&nbsp;vy všichni bezejmenní chudáci z&nbsp;dědin a&nbsp;předměstí<br /> jste na horách les, který roste do štěstí,<br /> do štěstí čistého, tak jako zde kvete<br /> v&nbsp;jehličí, hvězdy a&nbsp;jahody zakleté. </p> <p> Bratři,<br /> už skoro na nebe vzatí,<br /> možná z&nbsp;vás budou svatí,<br /> na nebe vstoupíte po oblacích<br /> a&nbsp;zapomenete mrtvých z&nbsp;údolí.<br /> Svaté nic nebolí.<br /> Raděj se svatými nestaňte,<br /> raděj tu s&nbsp;námi zůstaňte,<br /> silnicí dolů sestupte, rozejděte se po celé zemi,<br /> z&nbsp;vyhaslých očí vyrazte pryskyřnatými haluzemi,<br /> svět pro sebe dobuďte v&nbsp;jednom vítězném šiku<br /> vánočních stromků a&nbsp;dubových bojovníků.<br /> Hurrá! </p> <p> Mrtví na ulicích oživnou,<br /> muziky ve vsi zahrají,<br /> na cestách rozkvete kamení,<br /> my sami budem si vráceni. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1847 3643 2006-06-19T20:15:18Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Moře |PŘEDCHOZÍ=Balada o očích topičových |DALŠÍ= }} {{Textinfo| TITULEK=Moře |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=WOLKER, Jiří. ''Tvář za sklem.'' 1. vyd. Praha: Odeon, 1975. Světová četba, sv. 455. s. 112-113. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Na břehu ostrova Krku, na břehu z&nbsp;kamení<br /> moře jsem hledal celých šest smutných dní<br /> a&nbsp;moře jsem nenašel, — viděl jsem ptáka jen,<br /> co zvlněnou perutí odlétal celý den,<br /> by zvečera na měsíc sedl a&nbsp;z něho znavený<br /> písničkou stříbrnou pad mezi pobřežní kameny,<br /> písničkou mámivou, jež namlouvala mi,<br /> že pták ten moře je s&nbsp;modrými vlnami,<br /> že stačí po světě jak po lučině jít,<br /> že abys uviděl, se stačí zrakem zpít. </p> <p> Na břehu okna hotelu tiše se otvírala,<br /> za každým oknem bledá dívka stála<br /> a&nbsp;každá dívka ta, jež vprostřed noci snila,<br /> své moře stvořila, aby je utopila<br /> do chorých očí svých, jimž v&nbsp;sklené báni hvězd<br /> svět není chlebem už, že lahví s&nbsp;lékem jest.<br /> Ty oči viděl jsem, ta moře viděl jsem<br /> a&nbsp;přece zůstal jsem slepcem a&nbsp;cizincem.<br /> Nestačí mlha pěn a&nbsp;ze snů příboje,<br /> já chtěl jsem poznat víc, chtěl znát jsem to, co je,<br /> to moře skutečné, jež se mnou i&nbsp;beze mne bije<br /> v&nbsp;skalnaté útesy hor a&nbsp;břehy Dalmácie. </p> <p> Na břehu ostrova Krku, na břehu z&nbsp;kamení<br /> moře jsem hledal celých šest smutných dní<br /> a&nbsp;moře jsem nenašel, neboť svět cudný je<br /> a&nbsp;rukám rozměklým tělo své ukryje<br /> do kulis barevných, do rakve malované,<br /> zatím co na místech světějších z&nbsp;mrtvých svých vstane. </p> <p> Teprv dne sedmého, kdy nad městem zvon zněl,<br /> já opilec z&nbsp;vlastních svých očí jsem se vypotácel,<br /> ne už co lázeňský host, — jak dělník v&nbsp;neděli<br /> jsem městem se potloukal sdílný a&nbsp;veselý.<br /> A&nbsp;proto večer v&nbsp;hospodě u&nbsp;mola<br /> skutečné moře jsem uzřel kol dokola,<br /> když přes stoly dubové hleděl jsem do tváří<br /> vám, námořníci, barkaři a&nbsp;rybáři,<br /> vám, bratři uzlatých pěstí, co v&nbsp;trikotu roztrhaném<br /> nosíte bouře a&nbsp;pohody a&nbsp;celou tu zem,<br /> vám, dělníci věční, sluncem propálení,<br /> kteří tu stavíte moře a&nbsp;jste z&nbsp;něho vystavěni! </p> <p> Zahrej, chraplavý aristone, ptáku mi nad jiné milý,<br /> zde tančí všechna moře s&nbsp;pěti světadíly<br /> a&nbsp;nejšťastnější já, jenž do srdce tance všech byl přijat jsem,<br /> mozoly obrůstám jako strom ovocem,<br /> jsem námořník, barkař a&nbsp;rybář, jsem dělník z&nbsp;přístavu,<br /> v&nbsp;tisíci lodicích proplouvám moře a&nbsp;ještě je proplavu,<br /> ne jedněma, tisíci rukama moře se zmocňuji,<br /> ne jedněma, tisíci rukama moře buduji.<br /> Zahrej, chraplavý aristone, ptáku mi nad jiné milý,<br /> svět jsou jen ti, kteří jej živí, by z&nbsp;něho živi byli,<br /> moře jsme my, dělníci zvlněných svalů, cizí i&nbsp;zdejší,<br /> my, skutečnost jediná, skutečnost nejskutečnější! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1848 3644 2006-06-19T20:40:36Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Dům v noci |PŘEDCHOZÍ=Fotografie |DALŠÍ=Setkání }} {{Textinfo| TITULEK=Dům v noci |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 48-50. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Uprostřed noci stojí dům,<br /> šedesát oken propadlo snům,<br /> šedesát oken, jen jedno ne,<br /> okénko v&nbsp;podkroví vsazené,<br /> za ním dva milenci sedí,<br /> ruce si tisknou, v&nbsp;oči si hledí,<br /> veliká světla rozžíhají. </p> <p> Tenkráte za okny ostatními,<br /> co ze tmy a&nbsp;zimy jdou do tmy a&nbsp;zimy,<br /> lidé to uviděli.<br /> Rozbitá těla nechali na posteli,<br /> tichounce vstali<br /> a&nbsp;na cestu se dali. </p> <p> Zádušní uhlíř z&nbsp;podsklepí<br /> a&nbsp;domovnice,<br /> švadlenka, která hektickým ruměncem<br /> prošívá bledá svá líce,<br /> úředník smutný, jenž v&nbsp;zimě ztratil svou ženu,<br /> opilec z&nbsp;prvního patra, šest dětí ze suterénu,<br /> dělníci z&nbsp;Ringhoferovky, olejem pomazáni,<br /> ženy s&nbsp;vyschlými prsy, bezdětná paní,<br /> všechny ty partaje bídy a&nbsp;kamení,<br /> všichni ti mrtví a&nbsp;ranění<br /> v&nbsp;zástupu bledém tajíce dech,<br /> stoupají vzhůru po schodech<br /> a&nbsp;po černé chodbě vzdušně jdou<br /> jak tichý měsíc nad vodou. </p> <p> Pět poschodí přešli,<br /> v&nbsp;podkroví staví,<br /> přes dveře zamčené,<br /> přes proudy dřevěné<br /> v&nbsp;bílých vorech se plaví.<br /> V&nbsp;podkrovní jizbě u&nbsp;cíle jsou,<br /> v&nbsp;jizbě, co haluzí světelnou<br /> do noci prudce vyráží.<br /> Že bylo jim u&nbsp;srdce těžko a&nbsp;zima,<br /> do těl milenců vstupují s&nbsp;rukama sepjatýma,<br /> do bílých těl, do bílých kaplí<br /> k&nbsp;velikonoční oběti. </p> <p> Milenci padnou si v&nbsp;objetí.<br /> On horoucně zašeptá: Jak jsme tu sami!<br /> Ona rozevře klín,<br /> a&nbsp;po jeho ramenech bloudíc rukama holýma,<br /> poznává, že nad svět větší je tělo, jež objímá,<br /> a&nbsp;říká: Jsme sami,<br /> sami, — sami —<br /> a&nbsp;je nás tak mnoho! </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1849 3645 2006-06-19T20:42:24Z Flambelle 20 n. hotovo :) {{NavigacePaP |TITUL=Těžká hodina |AUTOR=Jiří Wolker |ČÁST=Muž |PŘEDCHOZÍ=Pohřeb |DALŠÍ=Fotografie }} {{Textinfo| TITULEK=Muž |PODTITULEK= |AUTOR=Jiří Wolker |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=JIŘÍ WOLKER. ''Těžká hodina''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1957. Květy české poezie, sv. 50. s. 60-64. |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jiří Wolker |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <blockquote> <p> Uprostřed noci <br /> vichřice do jeho srdce vpadla,<br /> dřív než moh napřáhnout ramena zvadlá,<br /> srdce mu z&nbsp;kořenů vyvracet počala - <br /> a&nbsp;srdce to dubové, srdce to vysoké<br /> se sedmdesáti čtyřmi roky - sedmdesáti čtyřmi haluzemi<br /> se na tělo zvrátilo a&nbsp;tělo padlo k&nbsp;zemi.<br /> Uprostřed noci<br /> posetý hvězdami ran, sám v&nbsp;noc se měně už,<br /> na podlaze bezmocně ležel a&nbsp;přece ještě muž,<br /> nezavzdych, nezakřik, nezavolal,<br /> aby se vnoučata, co vedle v&nbsp;jizbě spala,<br /> neprobudila a&nbsp;nepolekala. </p> <p> Nepadne naráz dub vichřicí,<br /> nepadne naráz srdce mrtvicí.<br /> Ráno jej našli, na postel položili<br /> a&nbsp;tak jsme se naposled sešli, dědečku můj milý.<br /> </p> <p> Tenkrát tvé oči přesmutné, tvé oči odlétající<br /> z&nbsp;daleka na mě volaly a&nbsp;chtěly cosi říci,<br /> tenkrát jsem poznal nejvíce, že slova tohoto světa<br /> jsou příliš těžká pro ptáka, jenž nad oblaka vzlétá,<br /> a přec jsem tiskl ruku tvou a&nbsp;toho jsem si přál,<br /> by z&nbsp;ruky mé do ruky tvé se život přeléval;<br /> té krve, jíž mám dostatek, chtěl dát jsem ze svých žil,<br /> aby ses na loži posadil a&nbsp;ke mně promluvil.<br /> Ale tvé ruce pokorné jak křížek polámaný,<br /> jež nikdy si sloužit nedaly, sloužíce na vše strany,<br /> nevzaly krve mé a&nbsp;já v&nbsp;té hodině <br /> pochopil, kdo život opouští, že dát jej může jedině.<br /> Má ruka brala tu, tvá dávala a&nbsp;z&nbsp;ní<br /> jak jiskry elektrické sršely tvé síly poslední. </p> <p> V pokoji nad městem, v&nbsp;otevřené truhli<br /> dnes leží stařeček v&nbsp;svátečních šatech ztuhlý,<br /> kytkami dětí a&nbsp;vnuků ověnčen.<br /> Přes mrtvolu se dívám oknem ven.<br /> Mrtvý byl Jiří, — já jsem Jiří též,<br /> mrtvý byl mužem, — budu mužem též?<br /> Až věčná vichřice na srdce nalehne mi,<br /> vyvrátí srdce mé, přibije mě jím k&nbsp;zemi,<br /> zda sílu zachovám, kterou mi mrtvý dal,<br /> bych zemřel jako on, do noci nevolal,<br /> do noci nesmírné, záhadné a&nbsp;prosté,<br /> v níž stařec umírá a&nbsp;děcko ve snu roste? </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1850 3764 2006-06-21T15:23:14Z -jkb- 4 rekat {{Nápověda cswiki|Nápověda:Jmenný prostor}} Obdobně jako ve Wikipedii se i ve Wikisource pod '''hlavním jmenným prostorem''' chápou takové [[Wikisource:Stránka a podstránka|stránky]] resp. [[Wikisource:Stránka a podstránka|podstránky]], které tvoří vlastní encyklopedii: dokumenty, literární a jiné texty. Ostatní stránky jako diskusní stránky, stránky s popisem obrázků, uživatelské stránky, šablony, stránky nápovědy, stránky systémových hlášení a stránky z jmenného prostoru Wikisource se nacházejí mimo tento jmenný prostor. ==Podívejte se také na== * [[Wikisource:Slepé stránky]] [[Kategorie:Wikisource|Jmenný prostor]] 1851 3663 2006-06-20T13:02:40Z -jkb- 4 Stránka [[Wikisource:Hlavní jmenný prostor]] přemístěna na stránku [[Wikisource:Jmenný prostor]]: správný název #REDIRECT [[Wikisource:Jmenný prostor]] 1852 3683 2006-06-20T14:42:07Z -jkb- 4 /* Podívejte se také na */ wiki Jako '''slepá stránka''' se všeobecně na Wikipedii i na Wikisource označuje stránka, která sice obsahuje informace (text), na kterou však nevedou žádné odkazy resp. která na žádnou jinou stránku neodkazuje Tyto stránky lze najít v následujících systémových seznamech: * [[Speciální:Deadendpages|slepé stránky]] (stránky, ze kterých nevede odkaz jinam) * [[Speciální:Uncategorizedpages|nekategorizované stránky]] (stránky bez kategorie) * [[Speciální:Lonelypages|sirotčí stránky]] (stránky, na které žádná stránka neodkazuje) Jistého významu získavají takové stránky zejména na Wikisource, kde se často zveřejňují '''dlouhé texty''', které je nutno rozdělit do částí, nebo jednotlivé části z různých '''sborníků''', každá na vlastní stránce - a zpravidla pak podstránce. Zpravidla jsou pak různé odkazy i kategorie vkládány automaticky nějakou šablonou (odkaz na sborník..., kategorie dle autora...). Toto by však mohlo vést k situaci, že takové stránky nebudou počítány jako stránky v hlavním jmenném prostoru. Důvodem je, že pro započítání stránky jako plnohodnotné je nutno splnit jmenovaný předpoklad - stránka musí obsahovat odkaz či kategorii, vloženou manuelně. Z technické stránky to znamená, že na stránce (a sice v editačním okénku stránky) se někde musí nacházet něco <code><nowiki>[[</nowiki>''něco''<nowiki>]]</nowiki></code> v hranatých závorkách; závorky, vložené nějakou šablonou, nestačí. ==Podívejte se také na== * [[Wikisource:Jmenný prostor]] * [[Wikisource:Stránka a podstránka]] [[Kategorie:Wikisource]] 1853 3666 2006-06-20T13:23:11Z -jkb- 4 redir #REDIRECT [[Wikisource:Slepé stránky]] 1854 3684 2006-06-20T14:45:24Z -jkb- 4 init {{Dokončit}} V projektu Wikipedie se pro encyklopedická hesla užívají výlučně '''stránky''', na kterých se v případě potřeby odkazuje na podrobné zpracování jednotlivých dílčích tématů na jiných stránkách. Zakládání tzv. '''podstránek''' v [[Wikisource:Jmenný prostor|hlavním jmenném prostoru]] Wikipedie se nepoužívá. Jako podstránka se přitom rozumí stránka, založená pomocí lomítka. Dejme tomu, že existuje stránka '''Aaa''', a k této má patřit podstránka '''Bbb'''. Tato podstránka se pak založí a bude se jmenovat '''Aaa/Bbb'''. V projektu Wikisource však může vcelku často dojít k situaci, že text, který zde má být zveřejněn, je extrémně dlouhý (a je nutno ho tedy dělit na části), nebo že zde zveřejněné texty mají charakter polosamostatných celků, pocházejí však z nějaké sbírky, pod kterou vešly ve známost. Řešením v těchto případech je ''rozdělení příslušného dokumentu do částí'', které jsou založeny jako podstránky k (hlavní) stránce, kterou je jméno celého dokumentu resp. jméno sborníku (kde se pak nachází obsah, odkazy na jednotlivé části atp.). Při zakládání takových podstránek je m. j. nutno vyhnout se založení tzv. [[Wikisource:Slepé stránky|slepých stránek]]. 1855 3694 2006-06-20T16:55:35Z -jkb- 4 uvidíme {| border="0" style="width:100%; border: 1px solid blue;" |---- |align="center"|[[Soubor:wikisource-logo.png|35px]] || &nbsp; | valign=top align="justify" style="font-size:95%;" | Děkujeme za nahrání textu '''[[{{{1}}}]]'''. Aby zde tento text mohl zůstat, musí splňovat některé předpoklady jako údaje o zdroji, licenci atd. Prosíme, uveďte zde následující údaje: '''{{{2}}}'''. Vaše Wikisource děkuje za pochopení. |} 1856 3699 2006-06-20T17:07:13Z -jkb- 4 návod Tato šablona je určena uživatelům, kteří na Wikisource zveřejnili nějaký text (ať již jako zcela nový nebo přesunem z Wikipedie), aniž by uvedli patřičné a nutné údaje. Tato šablona souvisí s šablonou [[:w:Šablona:WikisourcePřesun3]] na české Wikipedii, která by měla být uživateli české Wikipedie uložena na jeho diskusní stránku tam a která ho vyzývá konzultovat jeho uživatelskou stránku zde (viz i [[Nápověda:Seznam šablon#Šablony pro Wikisource na české Wikipedii]]). Syntaxe vložení je: :: <code><nowiki>{{Doplnit|název článku|co chybí}}</nowiki></code> kde poslední část ''co chybí'' je libovolný text; přirozeně, je-li velmi obsáhlý, může být jako doplnění formulován i za šablonou. 1857 4132 2006-06-29T16:44:32Z Flambelle 20 + [[Kategorie:František Ladislav Čelakovský]] {{NavigacePaP |TITUL=Ohlas písní českých |AUTOR=František Ladislav Čelakovský |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} *[[Ohlas písní českých/Toman a lesní panna|Toman a lesní panna]] *[[Ohlas písní českých/Jízda k milé|Jízda k milé]] *[[Ohlas písní českých/Celoroční výživa|Celoroční výživa]] *[[Ohlas písní českých/Stasa čarodějnice|Stasa čarodějnice]] *[[Ohlas písní českých/Dobré naučení|Dobré naučení]] *[[Ohlas písní českých/Pražská|Pražská]] *[[Ohlas písní českých/Luňák|Luňák]] *[[Ohlas písní českých/Starý zahradník|Starý zahradník]] *[[Ohlas písní českých/Prokop Holý|Prokop Holý]] *[[Ohlas písní českých/Žehravý|Žehravý]] *[[Ohlas písní českých/Radost a žalost|Radost a žalost]] *[[Ohlas písní českých/Dárek z pouti|Dárek z pouti]] *[[Ohlas písní českých/Pečlivá milá|Pečlivá milá]] *[[Ohlas písní českých/Drahý zpěvák|Drahý zpěvák]] *[[Ohlas písní českých/Odbytý|Odbytý]] *[[Ohlas písní českých/Cikánova píšťalka|Cikánova píšťalka]] *[[Ohlas písní českých/Slzy a vzdychání|Slzy a vzdychání]] *[[Ohlas písní českých/Nevěrný milý|Nevěrný milý]] *[[Ohlas písní českých/Sňatek|Sňatek]] *[[Ohlas písní českých/Milý nade všecko|Milý nade všecko]] *[[Ohlas písní českých/Dívčina jak dobrá hodina|Dívčina jak dobrá hodina]] *[[Ohlas písní českých/Krotká holubička|Krotká holubička]] *[[Ohlas písní českých/Dárek z lásky|Dárek z lásky]] *[[Ohlas písní českých/Pocestný|Pocestný]] *[[Ohlas písní českých/A co dál - to nepovím|A co dál - to nepovím]] *[[Ohlas písní českých/Dětská|Dětská]] *[[Ohlas písní českých/Jarní|Jarní]] *[[Ohlas písní českých/Zimní|Zimní]] *[[Ohlas písní českých/Neblahé sejití|Neblahé sejití]] *[[Ohlas písní českých/Ptáče|Ptáče]] *[[Ohlas písní českých/Výmluva|Výmluva]] *[[Ohlas písní českých/Vávra|Vávra]] *[[Ohlas písní českých/Pomluva|Pomluva]] *[[Ohlas písní českých/Pomilování|Pomilování]] *[[Ohlas písní českých/Mocnost očí|Mocnost očí]] *[[Ohlas písní českých/Kytičky|Kytičky]] *[[Ohlas písní českých/Statečný jonák|Statečný jonák]] *[[Ohlas písní českých/Svatební den|Svatební den]] *[[Ohlas písní českých/Pomoc pro náramnou lásku|Pomoc pro náramnou lásku]] *[[Ohlas písní českých/Upraný|Upraný]] *[[Ohlas písní českých/Janek|Janek]] *[[Ohlas písní českých/Po práci|Po práci]] *[[Ohlas písní českých/Poslední vůle|Poslední vůle]] *[[Ohlas písní českých/Rozpaky|Rozpaky]] *[[Ohlas písní českých/Český sedlák|Český sedlák]] *[[Ohlas písní českých/Krásná Kordula|Krásná Kordula]] *[[Ohlas písní českých/Vrchní z Kozlova|Vrchní z Kozlova]] *[[Ohlas písní českých/Hubička|Hubička]] *[[Ohlas písní českých/Odbytí|Odbytí]] *[[Ohlas písní českých/Přemýšlení|Přemýšlení]] *[[Ohlas písní českých/Veselá jízda|Veselá jízda]] *[[Ohlas písní českých/Vracování se od milé|Vracování se od milé]] *[[Ohlas písní českých/Zrušení slibu|Zrušení slibu]] *[[Ohlas písní českých/Zrůst|Zrůst]] *[[Ohlas písní českých/Zmizelá radost|Zmizelá radost]] *[[Ohlas písní českých/Kalendár a ne farár|Kalendár a ne farár]] *[[Ohlas písní českých/Popěvky|Popěvky]] [[Kategorie:Poezie]] [[Kategorie:František Ladislav Čelakovský]] 1858 3709 2006-06-20T22:05:45Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Ohlas písní českých |AUTOR=František Ladislav Čelakovský |ČÁST=Toman a lesní panna |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ=Jízda k milé }} {{Textinfo| TITULEK=Toman a lesní panna |PODTITULEK= |AUTOR=František Ladislav Čelakovský |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. ''Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých''. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 77-81. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=František Ladislav Čelakovský |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Večer před svatým Janem <br /> mluví sestra s&nbsp;Tomanem: <br /> „Kam pojedeš, bratře milý, <br /> v&nbsp;této pozdní na noc chvíli <br /> na koníčku sedlaném, <br /> čistě vyšperkovaném?“ <p> </p> „Do Podhájí k&nbsp;myslivci <br /> musím ke své děvčici; <br /> znenadání nemám stání, <br /> zas mě čekej o&nbsp;svítání. <br /> Dej, sestřičko, dej novou <br /> košiličku kmentovou, <br /> kamizolku růžovou.“ <p> </p> Jiskra padla pod koníčkem, <br /> sestra volá za bratříčkem: <br /> „Slyš, Tománku, radou mou, <br /> nedávej se doubravou: <br /> objeď dolem k Svaté hoře, <br /> ať nemám po tobě hoře, <br /> dej se raděj v zápoli,<br /> ať mě srdce nebolí.“ <p> </p> Nejel Toman doubravou, <br /> dal se cestičkou pravou; <br /> a&nbsp;v&nbsp;Podhájí u myslivce <br /> nový domek jedna svíce, <br /> hostí mnoho pospolu, <br /> jizba plna hovoru. <p> </p> Smutkem Toman obklopen <br /> patří s&nbsp;koně do oken <br /> děvče láskou jen rozplývá, <br /> na ženicha se usmívá; <br /> otec jedná námluvy, <br /> matka hledí obsluhy. <br /> Jedli, pili, rozprávěli, <br /> dobrou vůli spolu měli, <br /> žádný na to nic nedbal, <br /> kůň že venku zařehtal, <br /> a&nbsp;mládenec zavzdychal. <p> </p> Panna jenom snoubená <br /> najednou se zarděla; <br /> svědomí ji přece tlačí, <br /> šeptá cosi sestře mladší. <br /> Sestřička od večeře <br /> vyšla rychle za dvéře: <br /> „Na věky se, Tomane, <br /> milá s tebou rozstane, <br /> jinému se dostane. <br /> Najezdil jsi se k nám dosti, <br /> dnes tu máme bližší hosti, <br /> hledej sobě jinde štěstí.“ <p> </p> Toman koněm zatočil, <br /> v šíré pole poskočil, <br /> zaťal zuby, smračil čelo, <br /> kolem všecko neveselo. <br /> Půlnoc byla, měsíc zašel, <br /> sotva jezdec cestu našel; <br /> prudce hned, pak loudavě <br /> ubíral se k&nbsp;doubravě. <br /> „Všecky krásné hvězdičky <br /> ze tmy jsou se prosypaly, <br /> proč vy, moje mladé dni, <br /> ve tmách jste se zasypaly!“ <p> </p> Jede, jede doubravou, <br /> les šumí mu nad hlavou, <br /> větřík chladný z noci fouká, <br /> nad ouvalem sova houká; <br /> koník blýská očima, <br /> koník stříhá ušima. <p> </p> Cupy dupy z houštiny <br /> letí jelen v mejtiny, <br /> na jelínku podkasaná <br /> sedí sobě Lesní panna; <br /> šaty půl má zelené, <br /> půl kadeřmi černěné, <br /> a&nbsp;ze svatojanských broučků <br /> svítí pásek na kloboučku. <p> </p> Třikrát kolem jak střela <br /> v běhu koně objela, <br /> pak Tomanovi po boku <br /> vyrovnává v&nbsp;plavném skoku: <br /> „Švarný hochu, nezoufej, <br /> bujným větrům žalost dej, <br /> jedna-li tě opustila, <br /> nahradí to stokrát jiná. <br /> Švarný hochu, nezoufej, <br /> bujným větrům žalost dej!“ <br /> To když sladce zpívala, <br /> v&nbsp;oči se mu dívala <br /> Lesní panna na jelenu, <br /> Toman cítí v srdci změnu. <p> </p> Jedou, jedou pospolu <br /> měkkým mechem do dolu, <br /> panna Tomanu po boku <br /> vyrovnává v&nbsp;plavném skoku: <br /> "Švarný hochu, skloň se, skloň, <br /> jenom dále se mnou hoň; <br /> líbí-li se ti mé líce, <br /> dám radostí na tisíce. <br /> Švarný hochu, skloň se, skloň, <br /> jenom dále se mnou hoň!" <br /> To kdy panna zpívala, <br /> za ruku ho ujala; <br /> Tomanovi rozkoš proudem <br /> prolila se každým oudem. <p> </p> Jedou, jedou dál a dál <br /> podlé řeky, podlé skal, <br /> panna Tomanu po boku <br /> vyrovnává v&nbsp;plavném skoku: <br /> „Švarný hochu, můj jsi, můj! <br /> K&nbsp;mému bytu se mnou pluj; <br /> světla denního v&nbsp;mém domě <br /> věčně nezachce se tobě. <br /> Švarný hochu, můj jsi, můj —<br /> k&nbsp;mému bytu se mnou pluj!“ <p> </p> To kdy panna zpívala, <br /> v&nbsp;ústa jezdce líbala, <br /> v&nbsp;náručí ho objala. <br /> Tomanovi srdce plesá, <br /> uzdu pouští, s&nbsp;koně klesá <br /> pod skalami prostřed lesa. <p> </p> Slunce vyšlo nad horu, <br /> skáče koník do dvoru, <br /> smutně hrabe podkovou, <br /> řehce zprávu nedobrou. <br /> Sestra k&nbsp;oknu přiskočila, <br /> a&nbsp;rukama zalomila <br /> „Bratře můj, bratříčku můj, <br /> kde skonal jsi život svůj!“ </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1859 3713 2006-06-20T23:13:26Z -jkb- 4 init {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Zamčené stránky}} {{Nápověda cswiki|Wikipedie:Stránka je zamčena}} Stránky mohou být z různých důvodů zamčeny, přičemž se může jednat o '''zamčení''' nebo '''polozamčení'''. Některé stránky (jako např. stránky ve [[Wikisource:Jmenný prostor|jmenném prostoru MediaWiki]]) jsou zamčeny systémově. Důvodem může být např. zamezení revertovací válce, ale zejména pak ochrana proti vandalismu. Zamčené stránky mohou být editovány pouze správci. Polozamčené stránky mohou být editovány uživateli, kteří jsou ve Wikisource registrováni minimálně čtyři dny. [[Kategorie:Wikisource]] 1860 3728 2006-06-21T09:41:54Z -jkb- 4 Stránka [[Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem]] přemístěna na stránku [[Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem]]: takto zřejmě správnější, u Vat. zůstane redirect {{Textinfo| TITULEK=Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |PŘELOŽIL= |ORIGINAL= |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= |ZDROJ=[http://blisty.cz/art/11146.html blisty.cz] |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vatikán |WIKIPEDIA-DALŠÍ= }} <br clear=all> <center><big><big><big>Smlouva</big></big></big> <br> '''mezi Českou republikou a Svatým stolcem<br>o<br>úpravě vzájemných vztahů'''</center> <br> : Česká republika a Svatý stolec : vycházejíce ze staleté tradice společných dějin českého státu a katolické církve, přesvědčeny o prospěšnosti a nutnosti upravit vzájemné vztahy způsobem odrážejícím vývoj vztahů mezi státem a katolickou církví a také v souvislosti se zásadními změnami, k nimž dochází v Evropě, : vědomy si role katolické církve v českém státě, jakož i v evropských i světových dějinách při vytváření a ochraně duchovních, kulturních a lidských hodnot a rovněž potenciálu, kterým katolická církev disponuje v procesu usmíření ve světě, : uznávajíce skutečnost, že Česká republika je demokratickým právním státem chránícím přirozená a nezadatelná práva a základní svobody člověka, vedeny zásadami mezinárodního práva a zvláště těmi, které se týkají dodržování lidských práv a základních svobod, : odvolávajíce se, Česká republika na svůj ústavní pořádek a právní řád a Svatý stolec na dokumenty Druhého vatikánského koncilu a na normy kanonického práva, : vyjadřujíce svou společnou vůli zabezpečit spolehlivou a harmonickou spolupráci mezi stranami : se dohodly takto: <br> ; Článek 1 :* Česká republika a Svatý stolec (dále jen "smluvní strany") uznávají vzájemně svou mezinárodněprávní subjektivitu, navzájem se považují za nezávislé a samostatné subjekty podle mezinárodního práva, a zavazují se tuto subjektivitu plně respektovat. <br> ; Článek 2 :* Smluvní strany potvrzují diplomatické zastoupení České republiky u Svatého stolce na úrovni velvyslanectví a diplomatické zastoupení Svatého stolce v České republice na úrovni apoštolské nunciatury. <br> ; Článek 3 :* Církev římskokatolická a Církev řeckokatolická (dále jen "katolická církev") jsou v České republice právnickými osobami v souladu s vnitřními předpisy katolické církve a právním řádem České republiky. :* Svatý stolec zabezpečí shodu hranic římskokatolických diecézí a apoštolských administratur, stejně jako řeckokatolických eparchií a exarchátů existujících v České republice se státními hranicemi České republiky. <br> ; Článek 4 :* Smluvní strany se shodují, že v České republice je respektována a zaručena náboženská svoboda v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. <br> ; Článek 5 :* Svatý stolec bere na vědomí, že Česká republika je v souladu se svým ústavním pořádkem nekonfesním státem a není tedy vázána na žádné náboženské vyznání. :* Česká republika bere na vědomí, že se katolická církev ve své činnosti řídí vlastními zásadami, zvláště pak učením Druhého vatikánského koncilu o ekumenismu a náboženském dialogu. <br> ; Článek 6 :* Česká republika svým právním řádem zaručuje katolické církvi právo, aby svobodně vykonávala své apoštolské poslání, spravovala své záležitosti, zejména ustanovovala, měnila nebo rušila své orgány a své vnitřní struktury, volila, jmenovala a odvolávala své duchovní a další osoby přímo zapojené do pastorační činnosti, a to v souladu se svými potřebami a podle svých předpisů, nezávisle na státních orgánech. <br> ; Článek 7 :* Smluvní strany respektují, že nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud by to bylo v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. <br> ; Článek 8 :* Smluvní strany uznávají, že hromadné sdělovací prostředky hrají důležitou roli při ochraně svobody myšlení a svědomí, jakož i svobody náboženského přesvědčení, a jsou připraveny je v naplňování této role i nadále podporovat. <br> ; Článek 9 :* Katolická církev vykonává obřady, při nichž je uzavíráno manželství. Takto uzavřený sňatek, splňující podmínky pro uzavření manželství stanovené právním řádem České republiky, má stejnou platnost a stejné právní důsledky jako občanský sňatek. <br> ; Článek 10 :* Katolická církev si zřizuje v souladu se svými vlastními předpisy právnické osoby pro organizaci a vyznávání katolické víry a pro své působení zejména v oblastech školství, zdravotnictví, sociální a charitativní péče. Takto zřízené právnické osoby církve se stávají právnickými osobami ve smyslu právního řádu České republiky po splnění podmínek tímto právním řádem stanovených. :* Česká republika zaručuje katolické církvi právo vyučovat a vychovávat své duchovní, řeholní a laické pracovníky ve vlastních školách a výchovných zařízeních. <br> ; Článek 11 :* Katolická církev má právo v duchu svého apoštolského poslání a vlastních předpisů zřizovat a provozovat vlastní školy, předškolní a školská zařízení, jež se stávají součástí výchovně-vzdělávací soustavy České republiky po splnění podmínek stanovených právním řádem České republiky. Vysoké školy zřízené katolickou církví jsou oprávněny působit v České republice po splnění podmínek stanovených právním řádem České republiky. Následující odstavce tohoto článku upravují pouze postavení škol, a to včetně škol vysokých, předškolních a školských zařízení, které jsou, či se stanou součástí výchovně vzdělávací soustavy České republiky. :* Církevní školy, předškolní a školská zařízení (dále jen "školy") poskytují rovnocenné vzdělání a školské služby jako školy, předškolní a školská zařízení ostatních zřizovatelů, které jsou součástí výchovně-vzdělávací soustavy České republiky. Jejich postavení a financování je upraveno právním řádem České republiky. Vysoké školy uvedené v odst. 1 poskytují vysokoškolské vzdělání rovnocenné vysokoškolskému vzdělání poskytovanému veřejnými a státními vysokými školami. :* Doklady o vzdělání dosaženém ve školách a na vysokých školách uvedených v odst. 1 považují smluvní strany za rovnocenné dokladům vydaným obdobnými školami a vysokými školami, které jsou součástí výchovně-vzdělávací soustavy České republiky. Česká republika uznává doklady o vysokoškolském vzdělání a akademické tituly a hodnosti přiznané v teologii a náboženských vědách zahraničními teologickými fakultami státními i církevními, jež jsou katolickou církví uznávány, za podmínek stanovených právním řádem České republiky. :* Činnost katolických teologických fakult je upravena v souladu s právním řádem České republiky vnitřními předpisy fakulty, které schvaluje akademický senát vysoké školy po předchozím schválení příslušnou církevní autoritou. Církevní akademičtí pracovníci vyučující na veřejných vysokých školách katolické náboženství musí mít souhlas příslušné církevní autority. Odejmutí tohoto souhlasu znamená ztrátu pověření příslušného církevního akademického pracovníka k vyučování katolického náboženství. :* Česká republika umožní výuku katolického náboženství ve školách, předškolních a školských zařízeních a účast dětí a mládeže na aktivitách v oblasti využití volného času organizovaných katolickou církví s ohledem na svobodu svědomí, přesvědčení a zodpovědnost a zájem rodičů a jiných zákonných zástupců dětí. Tyto činnosti jsou prováděny za podmínek stanovených právním řádem České republiky a podle programů stanovených příslušnou autoritou katolické církve. :* Katolická církev zajišťuje výuku katolického náboženství ve školách, předškolních a školských zařízeních, které jsou součástí výchovně-vzdělávací soustavy České republiky, prostřednictvím učitelů, kteří na základě své odborné a pedagogické způsobilosti budou pověřeni výukou katolického náboženství dokumentem (missio canonica) vydaným místním ordinářem. Zrušení tohoto pověření má za důsledek ztrátu pověření příslušného učitele vyučovat katolické náboženství. V pracovněprávních vztazích budou pro učitele katolického náboženství platit stejné podmínky stanovené právním řádem České republiky jako pro ostatní učitele. :* Obsah a metodika vyučování katolického náboženství podle odstavce 6 musí být v souladu s učením a zásadami katolické církve; směrnice, programy a učebnice pro toto vyučování vyžadují schválení příslušnou církevní autoritou. <br> ; Článek 12 :* Smluvní strany budou pokračovat ve spolupráci při ochraně a udržování kulturního dědictví České republiky, jež je nedílnou součástí evropského kulturního bohatství. :* V každé diecézi bude příslušná komise ustavená diecézním biskupem spolupracovat s příslušnými místními orgány s cílem ochrany kulturních památek zejména celostátního významu, jakož i dokumentů archivních či historicky a umělecky cenných, nacházejících se v kultovních a církevních objektech katolické církve. :* Katolická církev, vědoma si svého kulturního dědictví, se zavazuje, že umožní všem, kdo mají zájem se s ním seznámit, aby k němu měli přístup, a aby se mohlo stát předmětem jejich studia. :* Česká republika bude z peněžních prostředků státu nadále podporovat katolickou církev v péči o její kulturní památky a národní kulturní památky, sbírky muzejní povahy a jednotlivé sbírkové předměty, stejně jako archiválie, a to na úrovni rovnocenné s podporou jiných vlastníků věcí, jež jsou součástí národního kulturního pokladu. <br> ; Článek 13 :* Katolická církev poskytuje podle svých možností humanitární pomoc v České republice a v zahraničí a je připravena při ní spolupracovat s vládními a nevládními organizacemi České republiky. :* Charitativní organizace katolické církve v České republice se řídí vlastními stanovami v souladu s právním řádem České republiky a mají právo na financování jimi poskytovaných sociálních služeb ze státního rozpočtu za stejných podmínek jako jiná zařízení téhož, nebo obdobného typu. :* Katolická církev má právo vykonávat v zařízeních poskytujících sociální služby duchovenskou a pastorační službu pro osoby v nich umístěné, jež o to požádají. :* Další podmínky pro výkon a zajištění duchovenské a pastorační služby v zařízeních poskytujících sociální služby mohou být stanoveny dohodou mezi příslušným církevním představitelem a příslušným zařízením sociální péče. <br> ; Článek 14 :* Katolická církev má právo zřizovat a provozovat zdravotnická zařízení za podmínek stanovených právním řádem České republiky. :* Katolická církev má právo vykonávat ve zdravotnických zařízeních duchovenskou a pastorační službu pro osoby v nich umístěné, jež o to požádají. :* Další podmínky pro výkon a zajištění duchovenské a pastorační služby ve zdravotnických zařízeních mohou být stanoveny dohodou mezi příslušným církevním představitelem a příslušným zdravotnickým zařízením. <br> ; Článek 15 :* Za podmínek stanovených právním řádem České republiky katolická církev: ::* má právo vykonávat duchovenskou a pastorační službu ve věznicích, vazebních věznicích, popř. dalších zařízeních obdobného charakteru; ::* má právo působit i při poskytování probačních, mediačních a obdobných služeb souvisejících s trestním řízením a výkonem trestu či opatřeních na to navazujících; ::* může být pověřena správou a provozováním objektů, ve kterých je zřízena věznice. :* Bližší podmínky pro výkon a zajištění služeb uvedených v odst. 1 stanoví dohody mezi katolickou církví a příslušným správním úřadem. <br> ; Článek 16 :* Katolická církev má právo zajišťovat duchovenskou službu pro příslušníky ozbrojených sil, kteří o to požádají, za podmínek stanovených právním řádem České republiky. :* Další podmínky pro výkon ustanovení uvedených v odst. 1 mohou být upřesněny smlouvami mezi katolickou církví a příslušnými správními úřady. Tato ustanovení nebrání smluvním stranám v uzavření samostatné dohody o výkonu duchovenské služby pro příslušníky ozbrojených sil. <br> ; Článek 17 :* Česká republika bude usilovat způsobem co možná nejrychlejším a pro obě strany přijatelným o dořešení otázek týkajících se majetku katolické církve. :* V České republice je ekonomické zabezpečení katolické církve zaručeno právním řádem České republiky. V případě vypracování nového modelu financování bude zajištěno, aby proces jeho zavádění nebyl v přechodném období příčinou ekonomických problémů v katolické církvi. Nový model by nahradil model stávající. :* Příslušné orgány České republiky a zástupci katolické církve podle článku 18 této Smlouvy budou vzájemně spolupracovat v záležitostech uvedených v odst. 1 a 2. <br> ; Článek 18 :* V otázkách týkajících se celé katolické církve v České republice, zejména pak v záležitostech vyžadujících nová či doplňující řešení, jedná s ministerstvy a jinými správními úřady České republiky Česká biskupská konference. Tímto ustanovením není dotčeno právo smluvních stran jednat v těchto otázkách. :* Uvedené otázky mohou být též upraveny jak novými smlouvami mezi smluvními stranami, tak dohodami mezi příslušnými správními úřady a Českou biskupskou konferencí, jednající se souhlasem Svatého stolce. <br> ; Článek 19 :* Případné sporné otázky týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny smluvními stranami diplomatickou cestou. <br> ; Článek 20 :* Tato smlouva může být měněna a doplňována na základě vzájemné dohody smluvních stran. Změny a doplňky musí být provedeny písemnou formou. <br> ; Článek 21 :* Tato smlouva podléhá ratifikaci ze strany České republiky v souladu s jejím právním řádem a ratifikaci ze strany Svatého stolce podle jeho procedurálních předpisů. :* Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. :* Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran však může smlouvu písemně vypovědět, v tom případě skončí platnost smlouvy 6 měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. <br> <center>Dáno v .................. dne [[:w:25. července|25. července]] [[:w:2002|2002]] ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a italském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.</center> <br> {| cellspacing=0 cellpadding=0 width=67% align=center | width=33% align=center | ; Za Českou republiku | width=33% align=center | ; Za Svatý stolec |- | align=center | [[:w:Cyril Svoboda|Cyril Svoboda]] | align=center | [[:w:Erwin Josef Ender|Erwin Josef Ender]] |} <br> [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1861 3719 2006-06-21T08:57:21Z -jkb- 4 nové dle cs <span class="noprint plainlinks" style="white-space:nowrap; font-size:smaller;{{{2|}}}">[{{fullurl:{{{1}}}|action=edit}} editovat]</span> 1862 3720 2006-06-21T08:57:25Z -jkb- 4 nové dle cs <span class="noprint" style="white-space:nowrap; font-size:smaller">[{{SERVER}}{{localurl:{{{1}}}|action=edit}} e]</span> 1863 3725 2006-06-21T09:22:28Z -jkb- 4 Šablona se vkládá do sekcí či na jiná místa s cílem editovat jistou zde uvedenou stránku, sekci, šablonu atp.; pro kliknutí je zobrazí editovat. Srv. též šablonu [[Šablona:Editovat2]] Šablona se vkládá syntaxí <code><nowiki>{{Editovat|co editovat}}</nowiki></code>. Má-li se však výsledek objevit na obvyklém místě (vpravo od textu), lze použít následujícího formatování (příklad): <pre> <div style="float:right; margin: 0.5em">{{editovat|Šablona:OznámeníRC}}</div> </pre> 1864 3723 2006-06-21T09:05:42Z -jkb- 4 návod není hotov <!--Šablona se vkládá např. do sekcí či na jiná místa s cílem editovat jistou zde uvedenou stránku, sekci, šablonu atp.; pro kliknutí je zobrazí pouze '''e''' se znaménkem pro odkaz.--> Srv. též šablonu [[Šablona:Editovat]] Šablona se vkládá syntaxí <code><nowiki>{{Editovat2}}</nowiki></code>. 1865 3729 2006-06-21T09:41:54Z -jkb- 4 Stránka [[Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem]] přemístěna na stránku [[Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem]]: takto zřejmě správnější, u Vat. zůstane redirect #REDIRECT [[Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem]] 1866 4397 2006-07-02T12:30:50Z -jkb- 4 prozatím, první přestavba {{Dokončit}} {{Nápověda cswiki|Volné dílo}} Licence '''PD''', '''Public domain''', česky pak také '''volné dílo''', je vedle licence [[Wikisource:Licence GFDL|GFDL]] nejpoužívanější licencí na celém projektu ''Wikipedie''. ==Volné licence== Licencí public domain lze označit dílo z více důvodů, proto existuje více variant této licence. Následuje přehled některých z nich, které mohou být na Wikisource použity: * '''PD-old-70''' - klasická licence PD, texty, jejichž autor zemřel před nejméně 70 lety * '''PD-CzechGov''' - m.j. úřední texty ===Sporné a nevyjasněné licence=== * PD-manifesto ===Díla, která jsou automaticky volná=== Existuje řada děl, kde lze automaticky vycházet z toho, že se jedná o volné dílo, které je možno ve Wikisource uložit. Jedná se např. o následující: * '''zákony, smlouvy ap. zveřejněné ve Sborníku zákonů''' a v podobných sbornících - jedná se o ''úřední texty'', spadající pod licenci [[Wikisource:Licence Public domain|PD Czech Gov]] (tedy volné dílo protože usnesení vlády ČR); i zde je však vhodné uvést zdroj, ze kterého byl dokument převzat (což může být vlastní přepis ze Sborníku, internetová adresa atp.), aby se předešlo sporům o přesné znění; patří sem všechny texty, které byly ve sborníku zveřejněné (tzn. i mezinárodní smlouvy atp.) <br>Autorský zákon o takových textech praví: patří sem „''úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně prístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úrední dokumentace, včetne úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je verejný zájem na vyloucení z ochrany...''“ * '''díla, jejichž autor zemřel před minimálně 70 lety''', což odpovídá známým interpretacím o ''public domain'' jak dle českého tak i dle amerického práva; jisté výjimky resp. komplikace mohou nastat v případě tzv. kolektivních děl atp.; výjimky, vyplývající z amerického práva, dle něhož vše, co v USA vyšlo před rokem 1923 (nehledě na skonání autora) je volné dílo dle licence PD, má pro českou Wikisource vcelku marginální význam (muselo by se jednat o dílo v češtině, které vyšlo v USA před rokem 1923) ==Podívejte se též na== * [[Wikisource:Autorské právo]] * [[Wikisource:Licence na Wikisource]] [[Kategorie:Licence textů|Licence Public domain]] 1867 3738 2006-06-21T10:48:01Z -jkb- 4 oprava #REDIRECT [[Wikisource:Licence Public domain]] 1868 3984 2006-06-27T13:28:27Z Flambelle 20 + [[Kategorie:Jan Neruda]] {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST= |PŘEDCHOZÍ= |DALŠÍ= }} ===Obsah:=== *[[Povídky malostranské/Týden v tichém domě|Týden v tichém domě]] *[[Povídky malostranské/Pan Ryšánek a pan Schlegl|Pan Ryšánek a pan Schlegl]] *[[Povídky malostranské/Přivedla žebráka na mizinu|Přivedla žebráka na mizinu]] *[[Povídky malostranské/O měkkém srdci paní Rusky|O měkkém srdci paní Rusky]] *[[Povídky malostranské/Večerní šplechty|Večerní šplechty]] *[[Povídky malostranské/Doktor Kazisvět|Doktor Kazisvět]] *[[Povídky malostranské/Hastrman|Hastrman]] *[[Povídky malostranské/Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku|Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku]] *[[Povídky malostranské/U tří lilií|U tří lilií]] *[[Povídky malostranské/Svatováclavská mše|Svatováclavská mše]] *[[Povídky malostranské/Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno|Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno]] *[[Povídky malostranské/Psáno o letošních Dušičkách|Psáno o letošních Dušičkách]] *[[Povídky malostranské/Figurky|Figurky]] [[Kategorie:Literatura]] [[Kategorie:Jan Neruda]] 1869 3741 2006-06-21T11:30:27Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=U tří lilií |PŘEDCHOZÍ=Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku |DALŠÍ=Svatováclavská mše }} {{Textinfo| TITULEK=U tří lilií |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/lilie.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Myslím, že jsem tenkráte šílil. Každá žilka hrála, krev byla rozvařena. Byla teplá, avšak tmavá letní noc. Sirnatý, mrtvý vzduch posledních dnů byl se konečně sbalil v černé mraky. Bouřný vítr je zvečera mrskal před sebou, pak se rozhučela mohutná bouř, zapraskal liják, a bouř a liják trvaly až do pozdní noci. Seděl jsem pod dřevěnými arkádami hostince U tří lilií, poblíž Strahovské brány. Malý to hostinec, četněji tenkráte navštívený jen vždy v neděli, kdy tu v salónku při pianě bavili se tancem kadeti a desátníci. Dnes byla zrovna neděle. Seděl jsem pod arkádami u stolu poblíž okna sám a sám. Mocné hromy skoro ráz na ráz burácely, liják tloukl do taškové střechy nade mnou, voda srčela v stříkavých potůčcích k zemi, a piano mělo uvnitř salónku jen kratičké oddechy a vždy zas se rozzvonilo znovu. Chvilkami hleděl jsem otevřeným oknem na točící, smějící se páry; chvilkami zas zahleděl jsem se ven do tmavé zahrádky. Někdy, když šlehnul jasnější blesk, viděl jsem u zahradni zdi a na kopci arkád bílé hromady lidských kostí. Bývalť zde druhdy hřbitůvek a právě tento týden vykopali z něho kostry, aby je převezli jinam. Půda byla ještě rozryta, hroby otevřeny. Ale vydržel jsem u svého stolu vždy jen na krátký čas. Vždy jsem se zas zdvihnul a přikročil na chvilku k dokořán odevřeným dveřím salónku, abych na tančící se podíval blíž. Vábilo mne tam krásné, as osmnáctileté děvče. Štíhlý vzrůst, plné, teplé formy, v týlu přistižený volný černý vlas, oblý hladký obličej, světlé oko — krásné děvče! Zvláště ale mne vábilo to oko její. Jak voda jasné, jak vodní hladina záhadné, takové neúkojné, které ti přivolává ihned slova: „Spíše se nasytí oheň dřev a moře vod, než krásnooká nasytí se mužů.“ Tančila skoro ustavičně. Ale dobře pozorovala, že vábí zraky moje. Když tančila kolem dveří, mezi nimiž jsem stál, vždy upřeně se zadívala na mne, a když tančila salónkem dál, viděl a cítil jsem, že při každém otočení zavazuje její zrak o mne. Nepozoroval jsem, že by byla s někým promluvila. Již zase jsem tam stál. Zraky naše se ihned setkaly, ač děvče stálo v řadě poslední. Čtverylka se chýlila ku konci, pátá túra dozněla, vtom veběhlo jiné děvče do sálu, udýchané a promoklé. Prodralo se až ku krásnooké. Hudba začala právě túru šestou. Mezi prvním řetězem šeptala přibylá krásnooké něco a tato kývla mlčky hlavou. Šestá túra trvala trochu dýl, komandoval ji svižný kadetík. Když byl konec, pohlédla krásnooká ještě jednou ke dveřím zahradním, pak šla ku předním dveřím salónku. Viděl jsem ji, jak venku si dává svrchní šaty přes hlavu, pak zmizela. Šel jsem a usedl zas na místo své. Bouř začala teď jakoby znovu, jako by ještě nebyla si ani zahlomozila; vítr hučel silou novou, blesky tloukly. Naslouchal jsem v rozechvění, ale myslil jsem jen na to děvče, na ty zázračné oči její. Na cestu domů nebylo beztoho ani pomyšlení. As po čtvrt hodině zas jsem se podíval ku dveřím salónku. Zde stála krásnooká opět. Rovnala si promoklé šaty, utírala vlhké vlasy a starší nějaká družka jí pomáhala. „A proč jsi šla v té nehodě domů?“ tázala se tato. „Sestra přišla pro mne.“ Hlas její slyšel jsem teď poprvé. Byl hedvábně měkký, zvučný. „Stalo se něco doma?“ „Matka zrovna umřela.“ Zachvěl jsem se. Krásnooká se otočila a vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za tu ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouř dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů. Přitiskla se ke mně. Cítil jsem, jak se mi k prsoum lepí vlhký její šat, cítil měkké tělo, sálající dech - bylo mně, jako bych musil vypít tu zlotřilou duši z ní! [[Kategorie:Části]] 1870 3742 2006-06-21T12:42:43Z -jkb- 4 tak ja na to myslím... Pro řešení otázek, souvisejícími s Wikisource, které očividně není možno vyřešit krátkou diskusí na nějaké diskusní stránce, je jako ve Wikipedii možno založit '''projekt'''. Pravděpodobně nebude využití této možnosti tak rozšířené jako na Wikipedii, avšak možnost existuje. Měly by být dodržováný následující zásady: * každý projekt nese název '''WikisourceProjekt ''Název projektu''''' * projekt bude kategorizován v [[:Kategorie:WikisourceProjekt]] (s řazením v kategorii), kde se nachází tím pádem seznam všech projektů [[Kategorie:WikisourceProjekt]] [[Kategorie:Wikisource]] 1871 3914 2006-06-26T15:50:27Z -jkb- 4 Stránka [[WikisourceProjekt Autoři]] přemístěna na stránku [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři]]: @ Mormegil, jistě, to v zápalu ujelo (více méně by tu měl být jmenný prostor 16 či tak, ale to až budu mít čas) [[Kategorie:WikisourceProjekt|Autoři]] {{RIGHTTOC}} <big>Název projektu: {{PAGENAME}} </big> '''Založeno: 21.06.2006''' '''<big>Cíl projektu:</big> Kategorizace stránek podle jednotlivých autorů, vybavení takových stránek vhodnými šablonami, dělení více stránek jednoho sborníku na jednotlivé stránky (a jako vedlejší produkt i řešení dělení dlouhých textů)''' '''Seznam všech projektů: [[:Kategorie:WikisourceProjekt]]''' '''Projekt s podobným cílem:''' --------- V rámci tohoto projektu by něly být vyřešeny různé otázky, zmíněné nahoře, které se pro další funkčnost Wikisource zdají být důležité. Výsledky by posléze měly být jakousi červenou nití při zakládání a formatování takových stránek. Nežli bude červená nit nalezena, je asi nutno trochu [[Diskuse:WikisourceProjekt Autoři|diskuse]] o ní. Diskuse je důležitá i pro technické řešení dělení takových textů (zaručení, že stránky budou počítany, zejména pak ale založení a použití různých šablon). 1872 4128 2006-06-29T15:12:50Z Flambelle 20 /* Autorská kategorie a kategorizace autorů */ pokus o 'formulaci proc' ==Všeobecně k tématu== Vcelku krátce po založení domény se překvapivě vnucují otázky, jak zacházet s dlouhými texty. Především zde vidím dva druhy tzv. dlouhých textů: * texty, jako například sbírky a sborníky, které je možno lehce dělit podle jejich jasných částí (příklad: [[Staré pověsti české]]). * prostě texty, které jsou dlouhé, ale související, takže jejich dělení probíhá nějak ad hoc Mimo vyřešení otázky, jak takové texty dělit (podstránky?) a jak tyto prolinkovat jde i o vytvoření příslušných šablon. Pravděpodobně neproblematické je pak založení stránek pro jednotlivé autory. ==Autorské stránky== Stránka autora by měla být východzím bodem k hledání děl toho kterého autora. Název stránky by měl být udělán podle vžitých pravidel, tedy jméno-příjmení. Dále bych navrhl udělat vpravo jakýsi ''infobox'' (šablona), kde bude jméno, popř. obrázek, je-li k dispozici, a základní údaje jako narozen, zemřel, krátký údaj jako ''brazilský básník'', ''tajwanský prozaista'', ''český literární génius'' (:-)) atd. Jako text by (vlevo od tohoto boxu) následovalo skutečně jen pár řádků se základními údaji a oceněními, zajímavostmi atd., a poté by tam stálo něco jako '''víc...''', za čímž by se skrýval link na biografii v české Wikipedii. Pod tímto skutečně krátkým textem by následoval seznam děl, tak či onak strukturovaný, tak či onak formatovaný... Zde ještě nemám jasno [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:06, 21. 6. 2006 (UTC) :Akorát k tomu názvu stránky - není vžité pravidlo spíš ''jméno-příjmení''?--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 11:10, 22. 6. 2006 (UTC) Můj bože, to mi uklouzlo, opravil jsem to, dík.[[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:53, 22. 6. 2006 (UTC) ===Autorská kategorie a kategorizace autorů=== Budeme mít kromě Autorských stránek i Autorské kategorie? Myslím podobně jako třeba to de ([[de:Kategorie:Johann Wolfgang von Goethe]]). Mohli bychom tam mj. řadit i jednotlivé podstránky rozdělených textů, což by částečně mohlo vyčistit -za-chvíli-přeplněnou- Kategorii [[:Kategorie:Části|Části]] (částečně proto, že by to neřešilo podstránky textů bez autora).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 19:29, 22. 6. 2006 (UTC) :Ano, jednak autor sám přijde do kategorie snad něco jako ''Autoři'' (tedy seznam všech autorů a tím autorských stránkek zde), a pro každého autora pak by měla být jeho kategorie, kam se šoupnou jeho díla a dílka (přičemž u rozdělených textů lze uvažovat o dalších podkategoriích - kde v kategorii autora bude jen sborník a ty části sborníku pak v podkategorii sborníku). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:03, 23. 6. 2006 (UTC) ::Takže jsem pokusně přeřadila [[Staré pověsti české/O Krokovi a jeho dcerách|O Krokovi a jeho dcerách]] z [[:Kategorie:Části]] do [[:Kategorie:Alois Jirásek]]. A teď proč myslím, že by to bylo lepší řadit přímo pod autora než zakládat podkategorii sborníků a řadit tam (např. [[:Kategorie:Staré pověsti české]]) - pokud jsem na dané podstránce a zajímají mě i ostatní pověsti (básně, kapitoly…) ze sbírky (knihy…) > kliknu nahoře na obsah; pokud mě zajímají ostatní díla od daného autora > můžu kliknout nahoře na jeho stránku, ale tam jednotlivé části sbírky zanesené nejsou × anebo tedy takhle > můžu kliknout dole na kategorii autora, kde už najdu všechna díla včetně jejich podčástí. Pokud bychom podstránku zařadili do podkategorie sbírky, bude to podle mě duplicitní k obsahové stránce sbírky a ke svému cíli (tj. vidět '''vše''' co autor napsal) bych se musela dostávat přes jedno zbytečné kliknutí. Možná to ale má nějaká negativa, která mě nenapadla…nevím. (Doufám, že to vysvětlení dává smysl :)).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 15:12, 29. 6. 2006 (UTC) :'''Kategorizace autorů''': navrhl bych převzat systém z de:source: mají v tom sice maloulinko zmatek či nekonsistenci, ale je to systém i pro budoucnost a vydrží, ať tu bude autorů i tisíce. Pod [[:de:Kategorie:Autoren]] maji něco, čemu říkají ''Autorenindex'' – který pak jako možnost na kliknutí lze najít i zcela vlevo spolu s Poslední změny, Portál atd. Prozatím mi není jen jasno, proč autoři mají jak kategorii tuto a navíc (což by pak bylo správnější) i kategorii autorů jednotlivých písmen abecedy (dle mne by stačilo toto, protože se jedná o podkategorie). Mohl by to být relikt minulosti, pozeptám se tam. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:56, 25. 6. 2006 (UTC) ::Jsem pro :). Koukala jsem, že autorskou stránku řadí do podkategorií podle jednotlivých písmenek a navíc i do nadřazené kategorie Autorů na více wikisource, ale taky mi zatím uniká význam..--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 09:54, 26. 6. 2006 (UTC) :Kolega Timo Müller na de:, sysop, se diví, proč tomu tak je ([[:de:Benutzer Diskussion:Timo Müller#Kategorien Autoren]]). Takže uděláme to napřed jen s kategoriemi na ty podstránky dle písmen, opravit šablonu na něco jiného je možné vždycky. Nevím, proč bychom se zde měli hned od začátku produkovat zmatek. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:27, 26. 6. 2006 (UTC) Problesknul mi dnes hlavou ještě následující nápad. Autoři dostávají tedy kategorie jak dohodnuto - ve všech autorech a pod svým písmenkem. Otázka je, chceme-li jako wikisource kategorizovat autory i podle žánrů, tedy v kategoriích jako básník, romantista, obrozenec, vědecký fantasta, písničkář a co si jeden tak vymyslí. Přirozeně by k tomu přišly i kategorie jako filosof (třeba u K. Poppera, zůstane-li, což nevim) atd. Může se to zdát být přehnané, jinde to ani není, na druhou stranu to nebude žádné velké zatížení, protože autorské stránky budou dělat jen celkem malé procento našich stránek, a to se dá zvládnout. Tak se ptám. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:37, 29. 6. 2006 (UTC) :Nejsem proti, mohla by být kategorie jak podle žánrů, tak i např. kategorie autorů podle období (protože romantista a obrozenec patří imho spíš pod období než do literárního žánru)…vlastně by to mohlo být i příp. podle zemí, ale to už nechám na budoucím vývoji :)--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 14:45, 29. 6. 2006 (UTC) ==Sbírky a sborníky== ==Dlouhé texty== U dlouhých textů (ať už literárních, u různých smluv atp.) se bude jednat o to, rozdělit text na části podle nějakého hlediska, a držet tyto části dohromady. Jako extrémní je asi řešení, které jsem viděl v de.source - tam dělí část dle stránek, které pak jsou nejen přepsány pomocí OTR, ale i naskenovány a jsou vidět; too much to do. Řekl bych, že takové texty budou děleny od případu k případu dle stránek, dle kapitol či i jinak. Tyto jednotlivé stránky dostanou pak šablonu, kde lze listovat o stránku vpřed (P=před) a (a=a) o stránku dozadu (P=potom), což moomentálně splňuje zcela výborně šablona [[:Šablona:NavigacePaP]], kde se pak nachází odkaz jednak na celé dílo a jednak i na autora. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:40, 21. 6. 2006 (UTC) :Ještě by se asi měla udělat šablona pro 'hlavní obsahovou stránku' s odkazem na autora(zatím je tam NavigacePaP, která tam trochu zlobí - viz [[Večerní písně]])…(?)--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 19:29, 22. 6. 2006 (UTC) Máš na mysli takovej ten apostrof? Jo, to půjde upravit, i když je otázkou, zda taková ta hlavní obsahová stránka nedostane něco jiného, právě o tom dumám. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:19, 23. 6. 2006 (UTC) ==Návrhy šablon== ===Šablona pro autorskou stránku=== <div> {|width="230px" style="clear: right; margin:0;margin-left:0.5em;margin-bottom:0.5em;" align="right" | {|width="100%" border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse:collapse; border-style:1px solid; border-color:#AAAAAA; background-color:#E6DFCE; color:#191919; font-size:85%;" ! bgcolor="#A68E52" | <big>Jméno Příjmení</big> |-valign="top" | <center>'''(alternativní jméno)'''</center> |-valign="top" | <center> [[Image:{{{IMAGE}}}|228px]]</center> |-valign="top" | &nbsp;* rok narození (místo narození) |-valign="top" | &nbsp;† rok úmrtí (místo úmrtí) |-valign="top" | &nbsp;krátký popisek jako básník etc. |-valign="top" | bgcolor="#D5C9AB" | <center> [[Image:Wikipedia-logo.png|20px]] [[Biografie na Wikipedii]]</center> |-valign="top" | bgcolor="#D5C9AB" | <center> [[Image:Wikiquote-logo.svg|20px]] [[Citáty na Wikicitátech]] (česky)</center> |-valign="top" | bgcolor="#D5C9AB" | <center> [[Image:Wikiquote-logo.svg|20px]] [[Citáty na Wikicitátech]] (anglicky)</center> |-valign="top" | bgcolor="#D5C9AB" | <center> [[Image:Commons-logo.svg|20px]] [[Multimedia na Commons]]</center> |} |} </div> <!-- <includeonly>[[Category:Autor...]]</includeonly> --> První návrh. O barvách je možné se vždy bavit. Vycházím z toho, že obrázek a též poslední tři řádky (úmrtí, popisek, odkaz na cswiki) budou ukázány jen tehdy, pokud něco obsahují (narozen by měl být asi každý, když tu už je...). Vyplňování šablony bude mít víc kroků, m.j. zvlášť příjmení a jméno, takže bude možné i automaticky vložit kategorii pro autory, kde pak bude řazeno podle sledu příjmení/jméno (a ne jméno/příjmení jako je v nadpise stránky). :Podle mě dobré, konzistentní s textinfo. Jinde mají ještě, kromě Wikipedie, odkazy na Wikicitáty (příp. i na Commons)…(?).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 19:29, 22. 6. 2006 (UTC) Hm, viděl jsem, budu na to jistě myslet aby se nemuselo nic opravovat, ale to grafické řešení jako třeba na de.source mne dosud nenadchlo. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:05, 23. 6. 2006 (UTC) Stále si nejsem jist, jak to graficky udělat, možnosti: # jako současný návrh vpravo, kde by přišly ještě dva kaslíky s případnými odkazy na Wikicitáty a Commons ve stejné úpravě jako odkazy na cs.wiki # podle vzoru de: a více méně in en:, kde to maj roztáhnutý po celé šířce stránky v obou případech pak alternativně navíc i krátký výcuc z nejzajímavěších biografických dat (a „vizte více...“ s odkazem; předělání grafického vzhledu je ovšem možné kdykoli i během provozu, důležité je mít v šabloně od začátku všechny kaslíky pro vyplnění parametrů. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:57, 25. 6. 2006 (UTC) ===Šablona pro dlouhé texty=== {{NavigacePaP |TITUL=Fiktivní text (hlavní stránka) |AUTOR=Nějaký Autor |ČÁST=3 |PŘEDCHOZÍ=2 |DALŠÍ=4 }} Myšleny jsou tedy texty, které nemají nějaké přirozené součásti jako sborníky a pod., ale texty, které budou kvůli své délce děleny (ať již podle stránek, kapitol či jiných částí). Zde je možné použít již hotové šablony Šablona:NabvigacePaP pro jednotlivé částí, kterou bych změnil asi v tom smyslu, že bude možné ty celky, dle nichž je děleno, pojmenovat (kapitola, strana, oddíl atd.) a toto pojmenování se pak, je-li udáno, objeví i ve výsledku (tedy ne jen nějaké číslo). - - - P. S. Mimo této šablony pro listování (kde je i odkaz na hlavní stránku s obsahem) by tu snad nemuselo být nic víc. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:01, 25. 6. 2006 (UTC) === Šablona sborníky, sbírky ap.=== '''Hlavní stránka''' sborníku (sbírky) m.j. s obsahem by měla mít v každém případě něco jako dosavadní šablonu ''Textinfo'', která je v každém jednostránkovém textu. <br>'''Podstránky''', tedy jednotlivé části (povídky, básně atp.) by měly mít možnost listování minimálně k předcházející a k následující části a k hlavní stránce, navíc ale jak navrhla Flambelle i nějaké chlívečky infoboxu Textinfo pro případ, že části pocházejí z různých zdrojů a údaje jako rok, zdroj, překladatel atp. jsou odlišné. Řešení má dvě možnosti: # použít dosavadní šablony ''NavigacePaP'' a ''Textinfo'', což se mi asi vůbec nelíbí # mám v hlavě ideu jedné jediné šablony kde to budu obé integrovat do jedné šablony, a která se mi líbí už teď :-).; šablona by obsahovala základní údaje, další jako rok vydání atp. Pak jen v případě, že tyto jsou odlišné od sborníku (a jsou v šabloně uvedeny). Jedinou otázkou je, zda u takových sborníků budeme chtít odkazovat jen na část před a po (a hlavní obsahovou stránku) nebo na všechny části, dejme tomu povídky ze Starých pověstí atd., což by vyžadovalo další šablonu, něco jako užší delší nudli po pravé straně (aletrnativně i širokou šablonu zcela dole pod textem). [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:01, 25. 6. 2006 (UTC) == Kategorizace == Povětšinou jsem si všiml, že např. v de.source jsou texty přiřazeny přirozeně nějakému žánru (básně, povídky...), ale ne vždy autorovi. Navrhuji použít obojího, řazení k autorovi lze stejně provést dalekosáhle automaticky šablonou. * '''Kategorizace sbírek, sborníků''' ap: kategorizace hlavní stránky je asi neproblematická – měla by tam být kategorie autora a žánru. Jak kategorizovat podstránky, které obsahují vlastně více méně samostatné povídky, básně atp., to si nejsem jist. Měla by tu být především kategorie s jménem celého díla (např. Staré pověsti č.), ale asi i autora a žánru. * '''Kategorizace dlouhých textů''': u textů, které byly rozděleny skutečně jen pro svou délku na části bych udělal tu vyjímku, že pouze hlavní strana dostane kategorii autora a žánru, že části ale budou kategorizovány pouze do kategorie pojmenované dle dokumentu, ze které pocházejí, a dostanou pak ručně kategorii jako dosud Části. Ani kategrorii autora ani žánru mít nemusí, takové kategorie by pak mohly být nepřehledné. To jako první návrh, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:03, 25. 6. 2006 (UTC) == Špatný jmenný prostor == Máte to v hlavním [[Wikisource:Jmenný prostor|jmenném prostoru]], kam to očividně nepatří… --[[Uživatel:Mormegil|Mormegil]] 15:39, 26. 6. 2006 (UTC) :Pravda, pravda, pravda, opraveno, leč Indonésie zůstane stejnak za náma. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 16:51, 26. 6. 2006 (UTC) 1873 3745 2006-06-21T12:45:51Z -jkb- 4 řazení kat. '''Hlavní článek: [[Wikisource:WikisourceProjekt|WikisourceProjekt]]''' [[Kategorie:Wikisource]] 1874 4195 2006-07-01T12:05:04Z -jkb- 4 + obrázek <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="border: 1px solid #CC9; background-color: #F1F1DE;" |- |align="center" width="60"|[[Image:Heckert GNU white.svg|50px|center|]] |style="text-align: justify; font-size: 95%;"|''Tento dokument nebo obrázek smí být kopírován, šířen nebo upravován podle podmínek '''[[Wikisource:Licence GFDL|Svobodné licence GNU pro dokumenty]]''' verze 1.2 nebo libovolné vyšší verze publikované nadací Free Software Foundation. Dokument nemá neměnné části ani texty na předním či zadním přebalu.'' |}<includeonly>[[Kategorie:Text s licencí GFDL|{{PAGENAME}}]]</includeonly> 1875 4194 2006-07-01T12:04:35Z -jkb- 4 + obrázek <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="border: 1px solid #CC9; background-color: #F1F1DE;" |- |align="center" width="60"|[[Image:PD-icon.svg|50px|center|]] |style="text-align: justify; font-size: 95%;"|''Tento dokument nebo obrázek je '''[[Wikisource:Licence PD|public domain (volné dílo)]]''', protože jeho autorská práva vypršela v České republice, USA a těch zemích, kde je doba trvání autorských práv omezena na dobu autorova života a '''70''' let po něm.'' |}<includeonly>[[Kategorie:Text s licencí PD-old-70|{{PAGENAME}}]]</includeonly> 1876 3756 2006-06-21T14:13:52Z -jkb- 4 <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="border: 1px solid #CC9; background-color: #F1F1DE;" |- |align="center" width="60"|[[Image:PD-icon.svg|50px|center|]] |style="text-align: justify; font-size: 95%;"|<div style="float:right;margin-left:0.9em">[[Image:Flag of the Czech Republic.svg|35px]]</div> ''Podle českého '''Autorského zákona''' (Zákon č. 121/2000 Sb., § 3, odstavec a) jde o dílo vyňaté z ochrany dle práva autorského. Podle tohoto zákona se autorská ochrana nevztahuje na: úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.''<br> ''Z toho vyplývá, že tento text je uvolněn do '''[[Wikisource:Licence Public domain|public domain (volné dílo)]]'''. Použití některých takto označených obrázků však v České republice může být omezeno jinými zákony. |}<includeonly>[[Kategorie:Text s licencí PD-CzechGov|{{PAGENAME}}]]</includeonly> 1877 3758 2006-06-21T14:33:16Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Licence textů]] 1878 3759 2006-06-21T14:33:39Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Licence textů]] 1879 3760 2006-06-21T14:33:56Z -jkb- 4 řazení [[Kategorie:Licence textů]] 1880 3770 2006-06-21T16:14:26Z -jkb- 4 hl. čl. '''Hlavní článek: [[Wikisource:Licence na Wikisource]]''' [[Kategorie:Wikisource]] 1881 3768 2006-06-21T15:37:51Z -jkb- 4 n Licence '''noncommercial''' je na Wikipedii velmi často používaná licence. Tato licence povoluje užiotí díla za podmínek, obdobných licenci PD a dalším, za předpokladu, že se jedná o nekomerční užití. Patří tím tedy do oblasti nesvobodných licencí (srovnej: [[Wikisource:Licence Public domain|volné dílo]]). Na stránkách Wikisource je tato licence považována za '''zakázanou'''<ref>Viz [[w:en:Fair_use#Amount_and_substantiality|Amount and substantiality]] (anglicky) a dále [[w:en:Harper & Row v. Nation Enterprises|Harper & Row v. Nation Enterprises]] (o usnesení US Supreme Court; anglicky) </ref>. '''Reference''' <references/> [[Kategorie:Licence textů|Licence Noncommercial]] 1882 3878 2006-06-25T15:22:21Z Wiki-vr 30 {{Textinfo| TITULEK=Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou |PODTITULEK=(Opoziční smlouva) |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://wtd.vlada.cz/vlada/dokumenty/opozsml_puvodni.htm wtd.vlada.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Opoziční smlouva |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <center>'''Smlouva'''<br> '''o vytvoření stabilního politického prostředí<br>v České republice uzavřená mezi<br>Českou stranou sociálně demokratickou<br>a <br>Občanskou demokratickou stranou''' (opoziční smlouva)</center><br> <center><big>'''Preambule'''</big></center> Výše jmenované strany, u vědomí hrozby politické nestability a v zájmu zachování základních demokratických principů, vědomy si odpovědnosti dané jim voliči, vědomy si odpovědnosti za zajištění dlouhodobé politické stability v České republice a za pokračování ekonomické a společenské transformace započaté v listopadu 1989, a vědomy si dále odpovědnosti za postavení České republiky ve světě, uzavírají mezi sebou tuto smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice.<br> Tato smlouva upravuje procedurální otázky vztahu smluvních stran.<br> <center><big>'''I.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo té z těchto stran, která zvítězila ve volbách, sestavit vládu České republiky, a vyjádří tento respekt neúčastí poslanců druhé strany při hlasování o důvěře vládě.<br> <center><big>'''II.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo té z těchto stran, která se ve volbách umístila na druhém místě, být této vládě opozicí, a budou dále respektovat z tohoto práva vyplývající postavení, definované v následujících bodech.<br> <center><big>'''III.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.<br> <center><big>'''IV.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že při ustavování orgánů Parlamentu České republiky budou postupovat po vzájemné dohodě.<br> <center><big>'''V.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany zastávat místa vedoucích kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (Komise pro kontrolu BIS, Komise pro kontrolu vojenského obranného zpravodajství), předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a prezidenta NKÚ, a to buď přímo nebo prostřednictvím opoziční stranou nominovaného nestraníka.<br> <center><big>'''VI.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny žádná z nich nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě ani nevyužijí ústavních možností vedoucích k rozpuštění Poslanecké sněmovny, a budou-li takové návrhy předloženy jiným politickým subjektem, nepodpoří je hlasováním.<br> V případě hlasování o jednotlivých zákonech (včetně rozpočtu) nejsou výše jmenované strany nijak vázány.<br> <center><big>'''VII.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran.<br> <center><big>'''VIII.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že budou na základě vyžádání předsedů těchto stran nebo předsedů parlamentních klubů konzultovat způsob řešení zahraničně-politických a vnitropolitických otázek před jejich projednáváním v Parlamentu ČR, majíce vždy na zřeteli stabilitu, prosperitu a postavení České republiky ve světě.<br> <center><big>'''IX.'''</big></center> Výše jmenované strany se zavazují, že po dobu trvání této smlouvy neuzavřou koalici nebo dohodu se třetí politickou stranou, která by znamenala vstup této strany do vlády nebo která by vedla k přeobsazení některé z funkcí vymezených touto smlouvou. Dále se zavazují, že neuzavřou se třetí stranou trvalou dohodu o hlasování v Parlamentu ČR a dále bez předběžné konzultace nenavrhnou za člena vlády nestraníka.<br> <center><big>'''X.'''</big></big></center> Tato smlouva je vypověditelná v případě porušení jakéhokoli bodu této smlouvy.<br> V případě, že jedna ze stran dospěje k názoru, že smlouva není podstatným způsobem plněna a že vznikají důvody pro její vypovězení, požádá o svolání smírčího řízení, na které každá ze stran deleguje tři zplnomocněné zástupce. Cílem smírčího řízení je dospět k řešení sporné situace při zachování platnosti smlouvy. Návrhy na řešení vzniklé ve smírčím řízení projednají příslušné orgány obou politických stran, které přijmou konečný závěr, se kterým seznámí v prvé řadě druhou smluvní stranu.<br> V Praze dne 9. července 1998 v pěti vyhotoveních.<br> {| cellpadding=0 cellspacing=0 width=100% |- valign=top | width=50% | '''Za Českou stranu sociálně demokratickou:''' * předseda ''Miloš Zeman'' * místopředsedkyně ''Petra Buzková'' * předseda poslaneckého klubu ''Stanislav Gross'' * místopředseda ''Vladislav Schrom'' * místopředseda ''Ivo Svoboda'' * místopředseda ''Zdeněk Škromach'' * statutární místopředseda ''Vladimír Špidla'' * předseda senátorského klubu Z''deněk Vojíř'' | width=50% | '''Za Občanskou demokratickou stranu:''' * předseda ''Václav Klaus'' * místopředseda ''Miroslav Beneš'' * místopředsedkyně ''Libuše Benešová'' * předseda senátorského klubu ''Milan Kondr'' * místopředseda ''Ivan Langer'' * místopředseda ''Miroslav Macek'' * předseda poslaneckého klubu ''Vlastimil Tlustý'' |} [[Kategorie:Politika]] 1883 3795 2006-06-22T13:09:25Z -jkb- 4 k odkazům na cs.wiki ==Odkazy na cs.wiki== Když se dívám na [[Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou]] (což se tedy musí rychle přejmenovat), tak mne napadá, že v textech/dokumentech by se na patřičná hesla v cs.wiki nemělo odkazovat děláním linků v textu samotném, ale jinak, např. poznámkami atd. Důvod: program očividně nezkoumá, zda ono heslo na server české Wikipedie existuje či ne (viz zcela dole, podpisy signatářů), takže všechny takové odkazy jsou modré, a tím pádem trochu zavádějící - když si na ně kliknu, tak nic nenajdu... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 13:09, 22. 6. 2006 (UTC) 1884 3803 2006-06-22T14:36:10Z -jkb- 4 oprava redirectu, bude ještě jednou přesunuto #REDIRECT [[Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS]] 1885 3805 2006-06-22T14:36:57Z -jkb- 4 Stránka [[Opoziční smlouva]] přemístěna na stránku [[Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS]]: pravděpodobně lepší název, ne tak obecný #REDIRECT [[Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS]] 1886 3806 2006-06-22T14:45:06Z -jkb- 4 pozn. ke změnám Poznámky ke změnám: * název takto asi lepší, aby nebylo zaměněno s případnými jinými opoz. smlouvami * interwiki-odkazy na signatáře (na cs.wiki) smazány, wikisource nerozlišuje v tomto případě mezi existujícími a neexistujícími odkazy * celkem 4 ext. odkazy ve zdrojích je trochu mnoho, odkazuji na jeden z nich a přímo [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 14:45, 22. 6. 2006 (UTC) 1889 3830 2006-06-23T14:10:01Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku |PŘEDCHOZÍ=Hastrman |DALŠÍ=U tří lilií }} {{Textinfo| TITULEK=Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/vorel.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Dne 16. února roku tisíc osm set čtyřicet a ještě několik otevřel pan Vorel svůj krupařský krám U zeleného anděla. — „Du Poldi, hörst,“ pravila paní setníková v patře nad námi ku své slečně dceři, která šla právě do trhu a byla již venku na chodbě, „krupici kup tady u toho nového, můžem to zkusit.“ Mnohý lehkovážný sobě snad pomyslí, že odevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou branou přišel do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo například dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil. Krám se dědil z otce na syna, a přešel-li někdy přece na nějakého přistěhovalce z Prahy neb z venkova, nedívali se domorodci na tohoto příliš cize, neboť se byl jaksi podrobil navyklému pořádku jejich a nepletl je novotami. Ale on pan Vorel byl nejen člověk naprosto cizí, nýbrž zřídil si krupařský krám v domě U zeleného anděla, kde předtím přece jaktěživ nebyl krám žádný, a dal kvůli tomu také prolomit zeď přízemního bytu ven do ulice! Tam bývalo vždy jen obloukové okno a u toho sedala od rána do večera paní Staňková před modlitební knihou se zeleným stínidlem na očích, a každý, kdo šel kolem, mohl ji vidět. Stařičkou vdovu odvezli před čtvrt rokem do Košíř a teď — nač jen ten krám! Krupař v Ostruhové ulici byl již jeden, arci, až zcela dole, ale nač druhého? Tenkráte měli lidé ještě peníze a kupovali si většinou zásoby přímo z mlýna. Snad si myslil pan Vorel: „Však ono to půjde!“ Snad si také myslil samolibě, že je mladý, pěkný chlapík, kulatých tváří, snivě modrých očí, štíhlý jako panna, k tomu svobodný, kuchařičky že tedy přijdou. Ale to jsou samé divné věci. Bylo tomu právě také tak asi čtvrt roku, co se pan Vorel byl přistěhoval do Ostruhové ulice; přicházel odněkud z venkova. Nevěděli o něm ničeho, než že je synem mlynáře; snad by jim byl sám pověděl víc, a to ochotně, ale neptali se ho. Jevili naproti němu veškerou pýchu domorodců, byl jim cizí. Večer sedal v Žlutém domku při džbánku piva, na rohu stolku vedle kamen sám a sám. Ostatní sobě ho ani nevšímali, ledaže kývli hlavou, když pozdravil. Kdo přišel později než on, podíval se na něj, jako by tu ten cizí člověk seděl dnes poprvé; přišel-li on později, stalo se, že hovor utichnul. Ba ani včera si ho nikdo nevšimnul a byla tu přec tak srdečná slavnost! Slavilť pan Jarmárka, poštovní úřadník, stříbrnou svou svatbu. On byl sice pan Jarmárka posud jen starým mládencem, ale zrovna dne 18. února bylo tomu pětmecítma let, co by se byl bezmála oženil. Nevěsta mu zemřela den před svatbou, pan Jarmárka víc už pak na žádnou ženitbu nemyslel, zůstal své nevěstě věren a mínil to včera s tou stříbrnou svatbou zcela doopravdy. Také ostatní sousedé, samí dobří lidé, neviděli v tom pranic zvláštního, a když pak na konec obyčejné denní pitky vyndal pan Jarmárka tři láhve mělnického, připíjeli si upřímně. Sklenky kolovaly — paní hospodská měla v celé zásobě své jen dvě sklenky vinní —‚ ale žádná nezavadila o pana Vorla. A přec měl pan Vorel dnes zcela novou pěnovku, kovanou stříbrem, a byl si ji pořídil jen proto, aby vypadal jako soused. Dne 16. února, v šest hodin ráno, otevřel tedy pan Vorel svůj krám U zeleného anděla. Už včera bylo tu nadobro vše upraveno, krám se lesknul bělostí a novostí. V příhradách a v otevřených pytlích svítila se moučka bělejší než ta čerstvě obílená zeď a lesknul se hrách žlutější než kolem to pomerančově natřené nářadí. Sousedé a sousedky, když šli kolem, podívali se dobře dovnitř, a některý učinil krok nazpět, aby se podíval ještě jednou. Ale do krámu nevešel nikdo. „Však oni přijdou,“ řekl si pan Vorel, oděný v krátký, šedý kalmuček a bílé, soukenné spodky, o hodině sedmé. — „Jen kdybych měl už první počinek,“ řekl o hodině osmé, zapálil si novou svou pěnovku a bafnul. O deváté hodině pak vstoupil skoro až mezi dvéře a vyhlídl netrpělivě do ulice, nejde-li konečně počinek ten první. Tu šla ulici vzhůru setníkovic slečna Poldýnka. Slečna Poldýnka byla dámička buclatá, nevysoká, ale silných ramen a boků, tak něco přes dvacet let stará. Vypravovalo se o ní již asi čtyřikráte, že se bude vdávat, a světlé oči její měly onen výraz lhostejnosti, vlastně unavenosti, jaký se vkrade do očí všech dam, když čepec nejde trochu dlouho. Její chůze byla poněkud batolivá, ale přitom měla ještě příznak svůj zvláštní. V určitých rozměrech časových totiž slečna Poldýnka vždy klopýtla a sáhla přitom vždy po šatech, jako by si byla na ně šlápla. Mně se chůze její podobala dlouhé epické básni, rozdělené v zcela určité sloky po stejném počtu stop. Zrak krupařův spočinul na slečně Poldýnce. Slečna přišla s košíčkem v ruce až ke krámu. Pohlédla vzhůru na krám, jako by se něčemu divila, pak klopýtla přes schůdek a již stála mezi dveřmi. Nevešla zcela, přitiskla si šátek honem k nosičku. Bylť pan Vorel z dlouhé chvíle bafal upřímně a v krámě bylo kouře dost. „Poníženě ruku líbám. Čím posloužím?“ tázal se ochotně pan Vorel, ustoupil na dva kroky zpět a položil pěnovku na pudl. „Dva žejdlíky prostřední krupice,“ poručila slečna Poldýnka a obrátila se napolo z krámu ven. Pan Vorel se činil. Naměřil dva žejdlíky, přidal skoro půl a vsypal to do papírového sáčku. Bylo mu, jako by něco přitom mluviti měl. „Ráčíte být, jemnostslečinko, tuze spokojena,“ koktal. „Tak — prosím zde!“ „Mnoho-li?“ tázala se slečna Poldýnka s jaksi zadrženým dechem a kuckla se do šátku. „Čtyry dobráky. — Tak! Poníženě ruku líbám! První počinek od krásné slečinky — to budu mít nějaké štěstí!“ Slečna Poldýnka podívala se na něho chladně a vyvaleně. Takový cizí krupař! Mohl by být rád, kdyby si ho vzala tamhle mydlářovic zrzavá Anuše, a dovoluje si —. Neodpověděla a vykročila ven. Pan Vorel si mnul ruce. Vyhlídl zas do ulice a zrak jeho spočinul na panu Vojtíškovi, žebráku. Okamžik nato stál pan Vojtíšek, modrou svou čepicí v rukou, na prahu. „Zde je dobrák,“ prál pan Vorel lidumilně, „přijďte si každou středu.“ Pan Vojtíšek se usmívavě poděkoval a šel. Pan Vorel ale si zase zamnul ruce a mínil: „Zdá se mně, že když se na někoho tak ostře zadívám, on že sem do krámu musí. Ono to půjde!“ Ale u Hlubokého sklepa stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, až je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně Vorlově zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ — osud jeho byl rozhodnut. Pan Vorel netušil ničeho. První den byl chudičký, dobře. Druhý, třetí den — no však to ještě půjde! Na konci téhodne neměl strženy ani dva zlaté šajnu — to je přec jen —! A šlo to pořád stejně. Ze sousedů nepřišel nikdo a také málokdy zabloudil do krámu nějaký venkovan. Pravidelně přicházel pouze pan Vojtíšek. Jedinou těšitelkou páně Vorlovou byla jeho pěnovka. Čím byl mrzutější, tím mohutnější kotouče dýmu vinuly se mu z úst. Tváře páně Vorlovy bledly, čelo se svrašťovalo, ale pěnovka byla den co den červenější a leskla se zdarem. Policajti Ostruhové ulice dívali se jedovatě dovnitř krámu na toho neunavného kuřáka — kdyby byl, s dýmkou v ústech, jen alespoň jednou vystoupil přes práh do ulice! Zvláště jeden z nich, malý pan Novák, byl by dal nevímco za to, kdyby mu byl mohl hořící dýmku vyrazit z huby. Instinktivně sdíleli nechuť sousedův k cizákovi. Ale pan Vorel seděl mrzutě za pudlem a ani se nehnul. Krám pustnul a chudnul. As po pěti měsících začly pana Vorla navštěvovat podezřelé postavy, židé. Pokaždé pak přivřel pan Vorel skleněné dvéře krámské. Sousedé si povídali zcela určitě, že Malá Strana uvidí bankrot. „Kdo se jednou se židy spustí!“ K svatému Havlu se již vyprávělo, že pan Vorel bude vystěhován a domácí pán že z krámu udělá zase byt. Konečně, den před stěhováním, zůstal krám zavřen již nadobro. Následujícího dne bylo ale před zavřeným krámem páně Vorlovým od devíti hodin zrána až do večera pořád plno lidí. Vypravovalo se, že pan domácí dal, když nemohl nikde pana Vorla nalézt, krám násilně otevřít, do ulice že vypadla dole dřevěná stolice a nahoře že se vyhoup nešťastný krupař, oběšený zcela ve výši na skobě. O desáté hodině přišla soudní komise a vešla do krámu domem. Sňali samovraha a pan Uhmühl, malostranský policejní komisař, pomáhal. Sáhnul do kalmuku nebožtíkova a vyndal z něho dýmku. Držel ji k světlu a pravil: „Tak krásně nakouřenou pěnovku jsem ještě neviděl — podívejte se!“ [[Kategorie:Části]] 1890 3857 2006-06-24T11:46:28Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Hastrman |PŘEDCHOZÍ=Doktor Kazisvět |DALŠÍ=Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku }} {{Textinfo| TITULEK=Hastrman |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/hastrman.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, — jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra. Suchý, špičatý obličej páně Rybářův byl ozářen věčným úsměvem. Zvláštní podívání bylo na pana Rybáře, když šel po ulici. Každých dvacet kroků zůstal stát a obrátil se vpravo vlevo. Podobalo se, že jeho myšlénky nejsou v něm, že jdou uctivě asi krok za nim a pořád ho baví nějakými veselými nápady, takže pan Rybář musí se usmívat a občas se po čtverácích ohlídne. Když někoho pozdravoval, vyzdvihl jen ukazovač pravé ruky do výše a lehýnce hvízdnul. Takové lehýnké hvízdnutí zafičelo vždy také, když pan Rybář začal mluvit, a obyčejně začínal s „ďjó“, což mělo vyznam potakující. Pan Rybář bydlel v Hluboké cestě, hned dole vlevo, s vyhlídkou na Petřín. Ale kdyby byl býval již až u samého domu, jakmile spatřil nějaké cizince, kteří zahýbali vpravo na Hradčany, vždy šel za nimi. Když zastavili u rozložité vyhlídky a obdivovali se kráse naší Prahy, stál vedle nich, pozdvih prst a hvízdnul: „Ďjó, moře! — Proč nebydlíme u moře!“ Pak šel za nimi do Hradu, a když se cizinci ve svatováclavské kapli obdivovali zas stěnám vyloženým českými drahokamy, hvízdnul podruhé: „To si myslím! U nás v Čechách hodí pasák kamenem za stádem, a kámen má často větší cenu než celé stádo!“ Víc jim neřekl nikdy. Pro jeho jméno, pro jeho zelený fráček a pro to „moře!“ říkali jsme mu hastrman. Ale v úctě jsme ho měli staří mladí. Pan Rybář byl justiciárem ve výslužbě, někde od Turnova. Zde v Praze žil u své blízké příbuzné mladé, která měla nevysokého úřadníka za muže a s ním už dvě nebo tři dítky. Vypravovalo se, že pan Rybář je až báječně bohat. Ani ne tak na penězích, jako na drahokamech. Ve svém pokojíku měl, říkali, stát vysokou černou skříň, v té skříni byly samé nízké, čtyřhranné škatule černé, hezky velké, a v každé škatuli byl vnitřek sněhobílou lepenkou rozdělen na samé čtverce a v každém čtverci ležel na bavlnce lesknoucí se drahokam. Byli lidé, kteří to viděli. Našel a sebral prý vše sám na hoře Kozákově. My děti jsme sobě vypravovaly, že když u Šajvlů — tak se nazývali ti páně Rybářovi příbuzní — myje se podlaha, posypávají ji místo pískem samým natlučeným cukrem. V sobotu, v den drhnutí, vždy jsme ukrutně záviděli dětem Šajvlovým. Jednou jsem seděl nad příkopem vlevo za Bruskou branou poblíž pana Rybáře. Tam usedal totiž pan Rybář každého krásného dne na hodinku pohodlně do trávy a kouřil z krátké dýmky. Tenkrát šli náhodou dva větší studující kolem. Jeden z nich prsknul a pravil: „Ten kouří maminčinu vatýrku!“ Od té doby pokládal jsem kouření maminčiny vatýrky za požitek, jakého sobě mohou dovolit jen lidé velice zámožní. Takto se procházel „hastrman“ — ale ne; neříkejme mu tak, vždyť už nejsme děti! — vždy jen po Bruských hradbách. Potkal-li některého kanovníka, jichž procházky také vždy šly sem, zastavil se a promluvil s ním několik přívětivých slov. Kdysi — poslouchalť jsem rád, co mluvili lidé dorostlí — slyšel jsem ho, jak rozmlouval s dvěma kanovníky, sedícími na lavičce. On stál. Mluvili o „Frankreichu“ a o nějaké „svobodě“, samé divné řeči. Najednou zdvihl pan Rybář prst a hvízdnul: „Ďjó, já se držím Rosenaua! Rosenau praví: Svoboda je jako ty šťavnaté potraviny a silná vína, kterými se navyklé jim silné nátury živí a posilují, slabé ale přemáhají, opojují a zničují.“ A pak kýv kloboukem a šel. Větší a tlustý kanovník prál pak: „Co to má vždycky s tím Rosenauem?“ Menší, ale také tlustý odvětil: „Spisovatel, nejspíš spisovatel.“ Já ale pamatoval jsem si větu tu co obsah veškeré vyšší moudrosti. O Rosenauovi a o panu Rybářovi měl jsem stejně vznešený pojem. Když jsem pak dorůstaje dostával sám rozmanité knihy do ruky, nalezl jsem, že pan Rybář byl vskutku tenkrát citoval zcela věrně. Jen s tím rozdílem, že zmíněnou větu nenapsal Rosenau, nýbrž jakýs Rousseau. Patrně byla mrzká náhoda pana Rybáře svedla s nějakou lehkomyslnou tiskovou chybou. Proto věru nepozbyl úcty mé. Dobrý, nesmírně dobrý člověk! — Bylo to v sluneční den srpnový, tak as ku třetí hodině odpolední. Kdo šel právě Ostruhovou ulicí, zůstal stát; kdo stál právě tak podomácku venku, zavolal honem něco dovnitř domů; z krámů vybíhali lidé. Všichni se dívali za panem Rybářem, kráčejícím dolů. „Jde někam se vychloubat svým bohatstvím,“ řekl pan Herzl, šenkýř u Dvou slunců. Podotýkám, že druhý pád množného počtu pro slovo „slunce“ je dle malostranského jazyka zcela určitě „slunců“. „O jé!“ volal pan Vitouš, kupec na rohu, „musí být zle, nese na prodej!“ Je mně líto, musím-li říci, že pan Vitouš netěšil se přílišné vážnosti u sousedů. Vypravovalo se o něm, že jednou už byl blízek bankrotu, a podnes se dívá dobrý malostranský soused na „bankrotáře“ naprosto jinak než svět ostatní. Ale pan Rybář kráčel klidně dál, trochu rychleji než jindy. Pod levým páždím nesl jednu z těch čtyřhranných škatulí černých, o nichž tolik povídáno. Tisknul ji pevně k tělu, takže smeknutý klobouk v ruce dole byl jakoby k noze přiklížen. V pravé ruce měl španělku s placatým knoflíkem ze slonové kosti, znamení to, že pan Rybář jde někam na návštěvu, nikdy jindy nenosil hole. Pozdravován zdvihal hůl a hvízdal mnohem hlasitěji než jindy. Sešel Ostruhovou ulicí, přešel Svatomikulášským náměstím a vešel do domu Žambereckého. Tam bydlel v druhém patře gymnazijní profesor pan Mühlwenzel, matematik a přírodozpytec. Tedy muž vzdělání trochu tenkráte neobyčejného. Návštěva netrvala dlouho. Pan profesor byl v dobré míře. Jeho hřmotné, podsedlé tělo bylo sobě právě odpoledním spánkem odpočinulo. Dlouhé šedé vlasy, věnčící lysé temeno, ježily se sem tam v pohodlném nepořádku. Modré, duchaplné a vždy přívětivé oči se svítily. Tváře, beztoho vždy rudé, hořely. Ty široké, dobré tváře byly trochu silně neštovicemi porvány a zavdávaly panu profesorovi příčiny k stálému vtipu. „Tak je to na světě,“ říkal, „když se děvče směje a má v tváři důlek, je prý hezké; já když se směju, mám sta důlků, a jsem prý přec jen ošklivý.“ Pokynul panu Rybářovi k pohovce a ptal se: „Čím tedy mohu sloužit?“ Pan Rybář položil škatuli na stůl a sundal svršek. Pestré kamínky zazářily. „Já bych — já jen, co tadyhleto tento — jakou to má asi cenu — ,“ koktal. Posadil se pak a opřel bradu o knoflík hole. Pan profesor se zadíval do kamínků. Pak vyndal jeden temný, vážil v ruce a prohlížel proti světlu. „To je moldavit,“ pravil. „Jak?“ „Moldavit.“ „Ďjó, moldavit,“ hvízdnul pan Rybář. Na tváři jeho bylo tak trochu vidět, že slovo to slyší poprvé v životě. „Ten by se hodil pro naši gymnazijní sbírku, jsou už řídky. Moh byste nám jej prodat.“ „To by se vidělo. — Co tak asi —“ „Tři zlaté v dvacetnících byste za něj dostal. No?“ „Tři zlaté!“ hvízdnul tenounce pan Rybář. Brada se zdvihla a sklapla zas na knoflík. „A ostatní?“ šeptnul po chvilce z náhle stísněného hrdla. „Chalcedon, jaspisy, ametysty, záhnědy — to nic není.“ Za nějaký okamžik byl pan Rybář zas již na rohu Ostruhové ulice. Kráčel pomalu vzhůru. Poprvé ho sousedé spatřili, an měl klobouk na hlavě. široká střecha byla stažena do čela. Španělka se vlekla koncem po zemi a harašila o dláždění. Nevšimnul sobě nikoho, nehvízdnul ani jednou. Také se na té cestě ani jednou neohlíd. Patrně dnes nedováděla žádná z jeho myšlenek venku, všechny jeho myšlenky byly v něm, hluboko. Dnes již z domu nevyšel, ne na hradby a ne za Brusku. A byl tak krásný den! — — — — — — Bylo již k půlnoci. Nebe se modralo jako za rána, měsíc zářil nejpyšnějším, nejkouzelnějším leskem svým, hvězdy se třepetaly jako bílé jiskry. Petřín byl pokryt nádhernou stříbrnou mlhou, stříbrná záplava ležela na celé Praze. Veselé světlo lilo se do pokojíku páně Rybářova oběma okny, dokořán otevřenými. U jednoho okna stál pan Rybář. Stál tu jako socha, strnulý. Zdáli hučely jezy vltavské, táhlým, mohutným tónem. Slyšel je stařeček? Náhle sebou trhnul. „Moře! — proč tu není moře!“ šeptnul a rty se mu zachvěly. Snad se v něm vlnila tesknost jako bijící moře. „Eh!“ škubnul sebou pak a odvrátil se. Po podlaze ležely otevřené škatule a zrak jeho se jich dotknul. Vzal pomalu nejbližší z nich a vyndal z ní kamínky do hrsti. „Fi — oblázky!“ a mejknul jimi oknem ven. Dole zapraskalo a zařinčelo sklo. Pan Rybář dnes ani nevzpomněl, že dole v zahradě je skleník. „Strýčku, copak děláte?“ ozval se příjemný mužský hlas venku, patrně ze sousedního okna. Pan Rybář mimovolně ustoupil o krok nazpět. Dvéře vrzly a vešel pan Šajvl. Snad ho byla krásná noc zdržela u okna. Snad byl zpozoroval na starém strýci neobyčejný neklid a slyšel z jeho pokojíku dlouhotrvající šukot. Snad vylehly i některé starcovy vzdechy hlasitě z okna ven. „Strýčku, snad nechcete ty krásné kamínky vyházet všechny ven?“ Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal, dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny — oblázky —“ „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přec, pro nás i pro vás. Vy jste sobě je pracně sebral — strýčku, nechte je prosím všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat —“ „Mysleli jste snad,“ šeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohat, a já vskutku —“ „Strýčku,“ pravil pan Šajvl hlasem pevným, ale přitom měkkým a uchopil starcovu ruku, „copak nejsme vámi bohati? Moje děti by neměly dědečka, moje žena by byla bez otce, kdybychom neměli vás. Vždyť vidíte, jak jsme kolem vás šťastni, vy jste naším požehnáním v domě —“ Náhle přistoupil stařec zas až k samému oknu. Ústa se mu zachvěla, v oku cítil nevýslovný tlak. Pohlídl ven. Neviděl nic určitého, vše se třpytilo jako rozpuštěný démant, vše se vlnilo — až k samému oknu — až do jeho oka — moře — moře! Dál už povídat nebudu, dál už neumím. [[Kategorie:Části]] 1891 3863 2006-06-24T13:11:39Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Svatováclavská mše |PŘEDCHOZÍ=U tří lilií |DALŠÍ=Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno }} {{Textinfo| TITULEK=Svatováclavská mše |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/mse.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Seděl jsem dole na schodech vedoucích na kostelní kůr a sotvaže jsem dýchal. Přivřenými mřížovými dveřmi viděl jsem dobře po chrámě, vpravo k stříbrnému náhrobku svatojanskému a přespříč chrámu k sakristii na druhé straně. Již bylo dávno po odpoledním požehnání, Svatovítský chrám prázdný. Jen u hrobu svatého Jana klečela ještě zbožná má matka, pohřížena v modlitbě, a od svatováclavské kaple přicházel starý kostelník, vykonávaje poslední svou obchůzku. Šel na tři kroky kolem mne, zabočil ku východu pod královským oratoriem, zaharašil klíčem, otočil zámkem a cvaknul ještě na zkoušku klikou. Pak šel dále a teď vstala také má matka, požehnala se a kráčela vedle kostelníka. Náhrobek mně oba zakryl, slyšel jsem jen dunící kroky jejich, jednotlivé zvuky rozmluvy, pak se objevili na druhé straně u sakristie. Kostelník bouchnul tu dveřmi, zas zaharašil zámek, cvakla klika, a teď šli k pravému východu. Jasně zaznělo as dvoje zapadnutí železa a já byl v kostele sám a zavřen. Podivný cit mnou zachvěl, přes záda mně přeběhl horký proud — ale pocit ten nebyl nepříjemný. Honem jsem vyskočil, vyndal kapesní šátek a přivázal jím co možná pevně mřížové ty dvéře, které se takto zavíraly jen na kliku. Pak jsem rychle kráčel po schodech vzhůru na první odstavec kůru, přitlačil se zde ke zdi a usedl zase na stupínek. Učinil jsem obé z opatrnosti. Byl jsem pevně přesvědčen, že dvéře chrámové se otevrou ještě jednou a jimi že dlouhými skoky veběhnou kostelní psi, určení za noční stráž. Nikdy jsme my ministranti nespatřili sice kostelních těch psů, ani zaštěknout jsme je nikdy neslyšeli, ale vyprávěli jsme si, že jsou tři, velcí, strakatí, zlí, vypadající zrovna tak jako ten hafan krále Václava, namalovaný na obraze za hlavním oltářem. Neštěkají prý nikdy, což je známkou největší psí zloby. Věděl jsem, že velcí psi umějí i kliky odvírat, a proto jsem dolejší dvéře připevnil šátkem. Soudil jsem, nahoru na kruchtu pak že za mnou nemohou. Ráno ale, až je kostelník zase odvede, že sejdu beze všeho nebezpečí opět dolů. Ano, jednalo se o přenocování v Svatovítském chrámě. O tajné, to se rozumí. Ale o velice důležité. Věděliť jsme my hošíci naurčito, že den co den a vždy zrovna o půlnoci slouží svatý Václav ve své kapli svatou mši. Abych se přiznal, byl jsem zvěst o tom mezi svými soudruhy rozšířil vlastně sám. Měl jsem ji ale z dobrého, zcela spolehlivého pramene. Kostelník Havel — říkali mu Havel Krocan, pro neobyčejně dlouhý a skvostný jeho nos — vyprávěl o tom doma u rodičů mých, a když vyprávěl, stříhal tak podivně očima stranou po mně, a já uhodl ihned, že nechce, abych o té tajnosti zvěděl také já. Sdělil jsem ji nejlepším svým dvěma kamarádům a usnesli jsme se, že se na tu půlnoční mši podíváme, — svatý Václav byl náš ideál. Já co hlavní zasvěcenec měl jsem ovšem přednost a dnes jsem tedy první z trojice seděl na spodním kůru, zavřen a oddělen od celého světa. Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že sobě staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na roráty, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši! Podobalo se mně, že budu pak skoro tak vzácnou osobou jako stará Wimmrová, matka hradčanského truhláře Wimmra, která viděla v čas cholery jednou na vlastní oči, jak kapucínská panenka Mana, oděná zlatým svým talárem, kráčela v noci po Loretánském náměstí a kropila domy svěcenou vodou. Lidé tenkráte se těšili, že úmoru pozbudou; když ale cholera právě v těch domech pak řádila ještě krutěji než dřív, připadli teprv na pravý výklad, že totiž panenka Mana sama si v sousedství vykropovala ty, kteří měli vejít k ní do nebeského království. Každý snad se nalezal již, alespoň na okamžik, ve prázdném chrámě sám a ví, jak mocně ty rozlehlé, tiché prostory působí na cit. U dítěte, obrazotvorností rozehřátého, očekávajícího věcí naprosto neobyčejných, je dojem ovšem nesmírně stupňován. Čekal jsem chvíli — bila čtvrt — bila půl a zvuk hodin zapadal do chrámu jakóby do tůně — ale nikde u dveří ani nejmenšího ruchu. Neuznali snad právě dnes potřebu střežit chrám? Či pouštěli psy teprv za tmy? Zvedl jsem se ze stupínku a pomalu jsem se narovnal. Nejbližším velkým oknem vnikalo již jen mdle a šeře denní světlo. Bylť již pozdní listopad, po svaté Kateřině, a den krátký. Zvenčí zalehnul ke mně málokdy nějaký zvuk, ale každý zalehal hlasně. Kvečeru je v končině té až smutně ticho. Někdy zalehnul těžký krok jednotlivcův. Po přestávce jsem slyšel kroků víc a kolemjdoucí dva mužští hovořili hrubými hlasy. Pak se ozval temný rachot v dáli. Těžký nějaký povoz projížděl as průjezdem hradním. Rachot se stal jasnějším, patrně byl povoz vyjel již sem na prostranství. Ale stále to harašilo silněji a blíž, kopyta cvakala, těžké řetězy zvonily, velká kola se drkotala, patrně to jede vojenský vůz kolem do svatoj irských kasáren. Hlomoz byl tak silný, že se až kostelní okno lehýnce rozdrnčelo a někde na vyšší kruchtě vrabci nepokojně zapípli. Hluboce jsem sobě při tom zapípnutí oddechnul; vědomí, že tu někde jsou přece se mnou živí tvorové, svlažilo mysl. Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samotě cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem sobě sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby. Žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak, cítil jsem se nadšeným, povznešeným. Náboženské nadšení jako by ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím — a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Byl bych se klaněl snad sám sobě, kdyby dítě bylo té hloupé samolibostí mocno, jaké bývá dorostlý člověk. Jinde a jindy bych se byl bál třeba strašidel — ale zde v kostele neměla strašidla přece pražádné moci! A duchové pochovaných zde svatých? Měl jsem dnes zde co činit jen se svatým Václavem a ten přece mohl mít jen upřímnou radost ze mne, že se tolikerého odvažuju, jen abych ho viděl v slávě jeho a jak slouží pánu bohu. Bude-li chtít, jak ochotně budu mu ministrovat, jak pozorně přenášet kovanou mešní knihu ze strany na stranu a jakž si dám pozor, abych zvonkem nezacinknul ani jedenkrát vice, než je potřebí! A také řemeny u pozitivku dole chci tahat a zpívat, zpívat tak vysoko a krásně, že se svatý Václav až rozpláče, obě ruce mně na hlavu položí a řekne: „Hodné dítě!“ Hlučně bijící pátá hodina mne vyrušila z dumání mého. Vyňal jsem teď ze školské své torby, na řemeni přes rameno převěšené, čítací svou knihu, rozložil ji na zábradlí a jal se čísti. Mladé oči dovedly toho vzdor značnému šeru přece ještě. Ale každý, sebeslabší zvuk venku mne vyrušoval a pokaždé jsem ustal ve čtení, až bylo venku již zas mrtvé ticho. Teď náhle se blížily spěšné, malé krůčky. Zrovna před oknem se zastavily. Mžikem mne projelo radostné přesvědčení, že jsou to oba přátelé moji. Zvláštní hvízdnutí, to naše oblíbené, ozvalo se venku. Chvěl jsem se radostí, že přátelé stále na mne myslejí, že přece sem ještě odběhli, — snad budou, chudáci, pak doma ještě za to biti! Zároveň chvěl jsem se i pýchou, že mne teď as obdivují, že by tak rádi byli as na mém místě, třeba jen hodinku, — celou noc nebudou moci spát ti hoši! A jak rád bych já je pustil na tu hodinku k sobě! Teď zahouknul Fricek — byl to ševcův Fricek, jakpak bych ho nepoznal! Měl jsem ho tak rád, Fricka, a dnes měl chudák po celý den samé neštěstí! Hned ráno při první mši vylil vodu panu faráři na boty — Fricek se kouká pořád po kostele místo po knězi — a odpůldne ho přistih pan učitel, jak se Fricek hubičkoval s ředitelovic Anynkou a dával jí psaníčko, — my ji měli rádi všichni tři, Anynku, a ona nás taky všechny tři. A teď zavejsknul Kubíček — Kubíček, ichuchu! Jak rád bych byl také zavejsknul, nebo hvízdnul, nebo aspoň hlasitějším slovem se jim ozval, ale — byl jsem v kostele. — Hoši hovořili hlasitě, abych je slyšel, někdy vykřikli, rozuměl jsem ale jen jednotlivým těm vykřiknutým slovům. „Jsi tam?“ — „Juchu! jsi tam?“ — „Nemáš strach?“ — Jsem! Nemám! Když přicházel někdo, vždy kousek odběhli, pak hned zas přišli. Bylo mně, jako bych skrz zeď viděl každé hnutí jejich, a na své tváři cítil jsem stálý rozložený smích. — Teď to kleplo do okna — až jsem se leknul! — patrně hodili kamínkem. A zas! Vtom zahučel blízko na prostranství silný, mužský hlas — slyšel jsem, jak muž láteří a jak přátelé moji utíkají. — Již se nevrátili. — — Ba již ne — marné čekání. — Poprvé mnou teď zachvěl pocit jakés tesknoty. Vstrčil jsem knihu do torby, přešel k druhému zábradlí a zadíval se dolů do chrámu. Podobalo se mně, že vypadá vše nyní smutněji než dříve, smutněji samo o sobě, bez ohledu na temno. Předměty jsem rozeznával velmi dobře, byl bych je rozeznal při tmě mnohem hustší, bylyť mně známy. Ale na sloupech a na oltářích jako by viselo pašijní modré plátno v dlouhánských pruzích, zahalujíc vše v barvu či bezbarvitost jedinou. Nahnul jsem hlavu přes zábradlí. Tam vpravo se zářilo věčné světlíčko zrovna pod královským oratoriem. Drží je tam kamenný havíř v ruce, známá ve vzduchu visící a barvami dle života natřená karyatida. Světélko zářilo tak tichounce jako nejtišší hvězdička na nebi, ani nezakmitalo. Viděl jsem podlahu dole pod světlem v určité kostky oddělenou, v kostelní lavici naproti v temnohnědém lesku a na nejbližším oltáři skvěl se slabě zlatý pruh na rouše nějakého dřevěného, vykrášleného svatého. Nemohl jsem sobě živou mocí vzpomenout, jak as ten svatý vypadá za světla denního. Zrak se kmitnul zase opět na karyatidu. Tvář havířova byla zdola osvětlena, buclaté formy její vypadaly jako nepovedená, špinavá červená koule; vyboulených očí havířových, jichž jsme se ve dne až báli, jsem neviděl. Trochu dále šeřil se náhrobek svatojanský, na němž jsem, mimo světlejší barvu, nemohl rozeznat praničeho. A zase se dotknul zrak havíře a tu se mně pojednou zdálo, že drží tu hlavu nějak schválně tak nazad, jako při potměšilém smíchu, a že ta červenost je také jen z toho smíchu, z utajovaného. Snad že očima mžourá stranou, po mne a směje se mně. Vtom mne opanoval strach. Zavřel jsem oči a jal se modlit. Pak mně ale hned zas bylo volněji, vstal jsem a pohlédl na havíře srdnatě. Světélko zářilo klidně dál. Z věže bouchala hodina sedmá. Avšak nyní se dostavil jiný pocit nepříjemný. Zachvěl jsem se zimou. Venku vládl suchý mráz, zde uvnitř v chrámě bylo ovšem chladno a šatu na těle, ač jsem byl dobře oděn, jsem přece neměl nadbytného. K tomu se náhle počal ozývat hlad. Obvyklá doba večeře již byla minula a já naprosto byl jsem zapomněl opatřit se ku své výpravě něčím. Brzy jsem byl odhodlán hladu hrdinně se protivit, ano viděl jsem v postění svém rozhodně důstojnou přípravu ke kynoucí půlnoční blaženosti. Avšak vkrádající se do těla zima nedala se zapudit pouhou vůlí, bylo mně pohybu třeba, abych se poněkud zahřál. Kráčel jsem po kůru sem a tam, pak jsem došel až za nižší varhany, za nimiž vedly schody ke kruchtě vyšší a hlavní. Úplně obeznámen s místnostmi jal jsem se vystupovat po schodech vzhůru. První schod prasknul a ve mně se zatajil dech. Přece jsem stoupal dál, pomalu a opatrně, jako jsme zde opatrně stoupávali vzhůru o svátcích, aby nás kalkant neslyšel a nezahnal dolů dříve, než jsme mohli nahoře vystoupit někam za muzikanty. Byl jsem na hlavní kruchtě. Pomalu jsem kladl krok za krokem, až jsem se octnul v popředí. Zde, kam jsme se odvažovali vždy jen s ostychem a dlívali vždy v jakéms poetickém rozechvění, jsem teď dlel jednou sám a sám, nestřežen a nepozorován nikým. Tam nahoře jsou, po obou stranách varhan, stupňovitá sedátka upravena, která se vrší nad sebou jako lavice antického cirku. Na nejspodnější stupeň jsem usedl, zrovna vedle tympánů. — Kdo mně mohl teď bránit, abych si sám zahrál s těmi tympány, které měly pro nás tolik imponujícího půvabu? Dotknul jsem se vedlejšího na povrchu, zcela lehýnce, jako bych ani pelu z něho setřít nechtěl, — pak jsem se ho dotknul prstem zas a poněkud silněji — slyšel jsem teď to dotknutí druhé, ač byl to zvuk skoro až k nepoznání, a nechal hry být. Bylo mně, jako bych se byl dopustil hříšného vyzývání. Přede mnou se černaly na stoj anech a na vyvýšeném zábradlí velké žaltáře. Také těch jsem se mohl nyní dotknout, mohl jsem zkusit, zdali bych některý z nich uzdvihl, a ve dne bych byl pokušení as neodolal. Ty obrovité žaltáře byly pro nás vždy tak tajuplny. Kování jejich bylo mosazné, těžké; desky polámány; pergamenové listy, které se pomocí dřevěných roubíků obracely, na rozích do špíny ohmatány; a na listech těch se skvěly zlaté a barevné iniciálky, černé, starobylé písmo a na širokých řádcích černé i červené noty, tak velké, že jsme viděli jich tvar ostře i z nejvyššího stupínku. Takový žaltář musil být ohromně těžký, neboť suchý zámecký tenorista jím nemohl ani pohnout — my hoši tím dlouhým tenoristou opovrhovali —, a když měl být některý z nich přendán, musil to učinit vždy tlustý, červený basista, a také ten při tom hekal. Toho basistu jsme milovali, jeho hluboký bas námi zachvíval, jako by tělem naším šel celý proud hudby, a když bylo procesí, drželi jsme se vždy těsně vedle něho. — Zrovna tadyhle přede mnou stával basista vždy o velké a s ním zpívali z jednoho listu ještě jiní dva basisté, ale již ne tak vydatní. O krok dál vlevo stáli dva tenoristé — copak je do tenoru! Ale jednoho z nich, toho menšího, jsme sobě přece vážili. Tloukl také tympány, a když bral paličky do rukou a vedle něho pan kupec Rojko, domácí pán od Kamenného ptáka, nasazoval pozoun, nastával pro nás okamžik nejvelebnější. A ještě dál vlevo stáli hoši zpěváci a mezi nimi všemohoucí regenschori. Slyším napomínající jeho slova před počátkem mše, šustění rozdávaných not, hučení zvonů venku — teď zacinká zvonek u sakristie, varhany spustí preludium, že se hlubokými, táhlými tóny celý chrám otřásá, regenschori natahuje krk směrem k hlavnímu oltáři, náhle teď švihne napřaženou taktovkou a rázem zavlní se hudba plná, krásná, velebné Kyne nese se ku klenbám. — Slyšel jsem zpěváky, hudbu, celou mši jsem prosnil v duchu až do nešeného „Dona nobis pacem“ — ještě nikdy nebyla a nemohla být provedena mše tak krásná, jaká tu vynořila v duši mé, bas zněl v netušené lahodě, každý okamžik zajásal do plného proudu tympán a pozoun. Nevím, jak dlouho trvala ta mše v duši mé, zdálo se mně, že několikrát, mezitímco se vznášely kouzelné zvuky její, z věže sem zapadaly zvuky bijících hodin. Náhle mne zas projel silný mráz a mimovolně jsem povstal. Ve výši celé hlavní lodě jako by se vznášela lehýnká stříbrná záře. Četnými okny vnikalo světlo hvězdnaté noci, snad i svit luny. Vystoupil jsem na stupátko k zábradlí a pohlédl do chrámu dolů. Oddychoval jsem hluboce a zcela zvláštní vzduch, skládající se z vůně i písně, jaký nalézá se v každém chrámě, naplňoval mi plíce. Pode mnou bělal se mramor velkého mauzolea, naproti u hlavního oltáře zářilo druhé věčné světlo a po zlatých stěnách oltářních jako by někdy, přelétal drobný růžový kmit. — Byl jsem ještě v náboženském rozechvění. — Jaká jen bude asi ta svatováclavská mše! — Na věži venku as zvony k ní nezahučí, bylo by to slyšet do světa a nebylo by více té bájuplné utajenosti. Ale snad zacinkne jasný zvonek‚ u sakristie, varhany se rozezvučí, a náhle, ozářen kouzelně přidušeným světlem, půjde průvod kolem hlavního oltáře a pravou lodí pomalu ke kapli svatováclavské. — Průvod bude nejspíš v témž pořádku, v jakém bývá po odpoledním nedělním požehnáni; jiného pořádku jsem sobě nedovedl ani myslit. Napřed na červených bidlech lesklé kovové lucerny — nejspíš že je ponesou andělé, kdopak jiný! Pak — kdo ale pak místo zpěváků? Pravdě se nejvíce podobalo, že půjdou po dvou as ty postavy, jichž kamenná barevně natřená poprsí nalézají se nahoře v trifonu; čeští králové, královny z rodu lucemburského, arcibiskupové, kanovníci, stavitelé chrámu. Nynější kanovníci zajisté nepůjdou, nejsou toho hodni, zvlášť ne ten kanovník Pešina! Ten nejvíc urážel cit můj. Jednou, když jsem při požehnání nesl těžkou kovovou lucernu a trochu nakřivo ji držel, dal mně pohlavek. A kdys jindy, když mne zvoník pustil na zvonici, abych ponejprv sám k požehnání zazvonil zvonem Josefem, a já tam byl nahoře sám a sám a pánem těch zajímavých kovových velikánů, a po učiněné práci, pln nejpoetičtějšího rozechvění, jsem zas sestoupil, stál kanovník Pešina dole u věže a právě se tázal zvoníka: „Kterýpak osel to tam byl? Vždyť šturmoval!“ Viděl jsem všechny ty staré pány, s těma kamennýma očima, v duchu, jak zahajují průvod, však kupodivu, trup a nohy jsem si přimyslit nedovedl, nesla se jen ta poprsí, ale pohybovala se přece tak, jako by kráčela. — Pak půjdou snad ti arcibiskupové, kteří leží vzadu v Kinské kapli, a za nimi stříbrní andělé svatého Jana a za těmi s krucifixem na ruce sám stříbrný svatý Jan. — Za ním kosti svatého Zikmunda, jen několik kostí na červeném polštáři, ale polštář také jako by kráčel. Pak všelijací rytíři v brnění, po nich králové a vojvodové ze všech zdejších mauzoleí, někteří oděni skvostně splývajícím rouchem z rudého, jiní, mezi nimi Jiří z Poděbrad, z mramoru bílého. — A pak, nesa stříbrnou rouškou zastřený kalich, sám svatý Václav. Vysoká, mladistvě mohutná postava. Na hlavě místo kvadrátku prostou kovovou přílbu; ale drátěná košile, chránící tělo, je zakryta ornátem z leskle bílého hedvábu. Kaštanové vlasy vlní se v bohatých kadeřích, tvář jeví vznešenou přívětivost a klid. Podivno, dovedl jsem sobě zcela určitě myslit tvar jeho obličeje, to velké, modré oko, zdravím kvetoucí líc, měkce se vlnící vous, ale přece jako by obličej nebyl z masa a krve, nýbrž z klidně zářícího světla. — Mezitímco jsem sobě představoval průvod příští, měl jsem oči zavřeny. Ticho, umdlenost a rozesnělá fantazie působily — ovanul mne spánek a nohy pode mnou klesly. Rychle jsem se zase narovnal a zrak přelítl chrámovou prostoru. Klidno a mrtvo jako dřív, ale teď pojednou počalo to mrtvo působit zcela jinak na mne. Cítil jsem zároveň, že umdlenost má je již těžká, zimou mně tuhlo tělo, a ze všeho toho padnul na mne pojednou strach, neurčitý, tím lámavější. Nevěděl jsem, čeho se bojím, ale bál jsem se a slabá dětská mysl neměla náhle žádné opory. Sklesl jsem na stupátko a dal se do bolestného pláče. Slzy tekly, prsa se svírala, hlasité škytání dralo se mně z úst a marně jsem je přemáhal. Chvilkami propuklo škytání tím silněji, rozlehlo se bolně kostelním klidem a nenadálým zvukem tím zvýšil se ještě strach můj. Jen kdybych nebyl tak sám a sám v tom obrovitém chrámě! — Jen kdybych nebyl v něm alespoň zavřen! — Zas jsem hlasitě zasténal, hlasitěji snad než dřív, a vtom — jakoby v odpověď — zaznělo nade mnou ptačí zapípnutí. — Vždyť jsem tu nebyl sám, vrabčíci tu přenocovali se mnou! — A vždyť jsem dobře znal útulek jejich — mezi trámy zrovna nahoře nad sedadlovými stupni! Měli tam azyl svůj chrámový, bezpečný i před rozpustilými nápady nás hochů. Rukou mohl každý z nás sáhnout tam po nich do trámů, ale neučinili jsme toho nikdy. Rychle jsem se rozhodnul. S utajeným dechem kráčel jsem pomalu po stupních vzhůru. — Již jsem byl u trámu — opatrně jsem si ještě jednou oddych, vztáhnul jsem ruku — a již jsem držel vrabce v hrsti. Uleknutý pták začal pronikavě pípat, štípal mě silně do prstu, ale nepustil jsem ho. Cítil jsem pod prsty, jak mu malé teplé srdce živě bije, — a teď ze mne spadl veškerý strach. Necítil jsem se víc osamělý, ano, vědomí, že jsem i tvorem silnějším, nadchnulo mne takřka mžikem novou odvahou. Vrabce, umínil jsem si, podržím dále v hrsti. Nebudu se pak více bát a také neusnu. Vždyť beztoho není do půlnoci už snad tak daleko. Dám pozor, abych hodin zas nepřeslechl. A natáhnu se zde přes dva stupně, ruku s vrabcem přiložím k prsoum a obličejem se obrátím k oknu kaple svatováclavské, abych ihned viděl, když zazáří uvnitř světlo ku zázračné mši. Umístil jsem se a zadíval tam do okna. Bylo temně šeré. — Nevím, jak dlouho jsem se díval, ale ponenáhlu měnilo se temné šero v okně ve světlejší, objevila se tam barva modrá, vždy jasnější a čistější, až mně bylo, jako bych se díval do nejmodřejšího nebe. Vtom začaly z věže hodiny bít a rána padala za ranou, bezpočtu, donekonečna. — — Nesmírná bolest mne náhle probudila, bolest pocházející z mrazu. Celé tělo jako by bylo zpolámáno a přetlučeno. Oči jako by hleděly do velké, krvavě rozžhavené pece. A do uší jako by zalehal piskot a kvikot zrovna pekelný. Znenáhla jsem se vzpamatoval. Ležel jsem na těch dvou stupních, ruku drže přiloženou k prsoum, — ale ruka byla otevřena a prázdna. Naproti mně bylo okno svatováclavské kaple ozářeno vnitřními světly. Pozitivek hučel a nábožný, mně dobře známý zpěv rorátní se vznášel. Je to snad mše svatováclavská? — Váhavě jsem vstal a sestupoval tiše k oknu tomu, vycházejícímu na kruchtu spodní. Bázlivě jsem sklem pohlídnul dolů. U oltáře sloužil mši pan farář. Ministroval mu jeden z kostelníků a právě zvonil k pozdvihování. Oko mžikem a ve strachu sklouzlo na známé místo v lavicích. Tam klečela jako jindy má matka se skloněnou hlavou a bila se v prsa. A vedle ní klečela — staroměstská teta. A teď zdvihla matka zas hlavu a já viděl, jak jí po tváři kane slza za slzou. Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se smrti zahanben — zoufale nešťasten — hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jížto jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku — ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly. Ještě bylo tma a z nebe padal drobný, studený dešť, když lidé vycházeli z rorátů. Pokořený, zklamaný náboženský hrdina stál před kostelními dveřmi, nikdo si ho však nevšímal. Také on sobě nevšímal nikoho, ale když konečně stará matka vedle tety vycházela, cítila najednou na vráskovíté ruce své dva žhoucí rty. [[Kategorie:Části]] 1892 3864 2006-06-24T13:55:53Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno |PŘEDCHOZÍ=Svatováclavská mše |DALŠÍ=Psáno o letošních Dušičkách }} {{Textinfo| TITULEK=Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/rakousko.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, mělo být Rakousko rozbořeno, takž bylo usnese‚ no v „spolku pistolovém“. Nevím už ani, čím se tenkráte Rakousko provinilo, ale nepochybuju ani dost málo, že rozhodnuto tak po úvaze hluboké. Nebylo více pomoci, věc usnešena, odpřisáhnuta a provedení svěřeno osvědčeným rukám Jana Žižky z Trocnova, Prokopa Holého, Prokůpka a Mikuláše z Husi, totiž mně, pak Rumpálovic Josefovi, synu to uzenářovu, Frantíku Mastnému, synu ševcovu, a Antonínu Hochmanovi, tornu, jenž byl odněkud od Rakovníka a studoval za peníze svého bratra sedláka. Uvedená příjmena historická nebyla udělena snad hříčkou náhody, nýbrž zcela po zásluze. Já byl Žižkou, neboť jsem byl ze všech nejčernější, mluvil jsem nejrázněji a hned do první schůze našeho spolku (odbývala se na půdě u Rumpálů) byl jsem se dostavil s černou páskou přes levé oko, což vzbudilo všeobecnou senzaci. Tu černou pásku musil jsem pak ve všech schůzích mít; nebylo to příliš příjemno, ale nedalo se ovšem nic dělat. Ostatní měli na svá příjmena nároky rovněž rozhodné. Věc byla připravena s obezřetností přímo úžasnou. Po celý rok užívali jsme každý vycházky ku společnému cvičení se v házení prakem. Výtečný materiál na praky dodával Mastný-Prokůpek, a na sto kroků trefili jsme každou stromovou peň, když byla jen s muže suna. Tím jsme se ovšem neobmezili. Po celý rok skládali jsme každý krejcar, ať už poctivě či nepoctivě nabytý, do společné „kasy pistolové“, odkudž také jmeno spolku. Výtěžek obnášel nakonec celých jedenácte zlatých. Za pět zlatých koupili jsme před týdnem na Příkopech bambitku „lutišské práce“, jak byl prodavač řekl. Dívali jsme se po celé schůze, jež se nyní za nastalých prázdnin odbývaly denně, na svou bambitku, šla z ruky do ruky, a každý z nás potvrzoval, že je to pravá lutišská práce. Nevystřelili jsme z ní posud arci ani jednou, za prvé proto, že jsme neměli prachu, a za druhé, že posud trval prohlášený stav výminečný a my se musili tedy mít na pozoru. My vůbec byli jsme velmi bedliví, abychom se neprozradili, proto také nepřibrali jsme pranikoho více do svého spolku, byli jsme v něm jen my čtyři „principisté“, ale to jsme věděli, že je nás dost. Také jsme za zbývajících šest zlatých mohli koupit bambitku ještě jednu a tím svou armaturu zrovna zdvojnásobit, ale my sumu tu určili na prach, o kterémž jsme neměli zcela jasný pojem, mnoho-li stojí. Na plán, jejž jsme měli, stačila jedna bambitka úplně. Měli jsme ovšem ještě něco spolkového, porculánovou dýmku, z níž kouříval při tajných schůzích Prokůpek ve jmenu nás všech; byla to pěkná a významná dýmka s namalovaným kalichem, cepem a sudlicí, ale pro dnešek nekladli jsme na ni žádné zvláštní váhy. Také jsme měli svůj zvláštní elektrický stroj. Zhotovil nám jej bratr Prokopa Holého, zámečnický tovaryš, ze starého dvougrošáku, ale stroj se neosvědčil. Nechali jsme jej doma. Předkládám zde náš plán, aby se mu mohl každý obdivovat. Hlavní účel: rozbořit Rakousko. Přední nutnost: zmocnit se Prahy. Nutný prostředek: dobýt citadely belvedérské, na výběžku Mariánských hradeb, odkud jsme pány Prahy a kde nemůžeme dle našeho náhledu být odnikud bombardováni. Vypočtené podrobnosti: citadela bude přepadena zrovna v čas polední. Povážíme-li, že při přepadání rozličných tvrzí panuje od nepamětných časův úzus vykonat to vždy o půlnoci, že ale právě proto o půlnoci jsou stráže nejspíš vždy nejbdělejší, musíme přiznat, že úmysl náš byl zrozen zrovna z chytrosti ďábelské. Citadela byla v té době střežena jen nečetně, šesti až osmi vojáky. Jeden z nich stál na stráži hned u železných, do nádvoří vedoucích vrat; vrata byla vždy pootevřena a viděli jsme, jak voják tam pohodlně přechází. Druhý procházel se po straně pražské, kde stálo několik děl. Jakoby nic přiblížíme se ku vratům, my čtyři a ještě někdo — hned se uvidí kdo —‚ vrhnem se na stráž, skolíme ji, vezmeme jí pušku, dvakrát bouchnem praky do oken strážnice, vrazíme dovnitř na povalující se strážníky, skolíme je a vezmem jim pušky. Zbývá druhá stráž. Ta se nejspíš vzdá, svážem ji a vezmem jí pušku. Nechce-li se vzdát, je to její věc, my ji skolíme. Nato hned zavezem jedno dělo ke vratům, zapálíme smolný věnec, který tam na bidle trčí, a budem z hradeb křičet na Pražany, že je revoluce. Teď přijde vojsko, to se rozumí. Ale nemůže přes zeď na nás, a my každý okamžik náhle otevřem vrata, vystřelíme mezi ně z děla a honem zase vrata zavřem. Skolíme první došlé vojáky, ostatní posádka se asi vzdá, protože už bude revolucí odevšad ohrožena, a nevzdá-li se, je to její věc. My vyrazíme ven, spojíme se s Pražany, a první, co uděláme, bude, že osvobodíme všecky na Hradčanech ještě úpící politické vězně. Ostatek už je tak přirozený, jako když žito roste. První velkou vítěznou bitvu svedem u Německého Brodu, zalákáme armádu tam. Druhou svedem na Moravském poli — zrovna na Moravském poli, duch Přemysla Otakara volal za pomstu. Pak dobudem Vídně a rozboříme Rakousko. Při tom nám budou pomáhat už Maďaři. A pak skolíme Maďary. Obdivuhodné! Velmi důležitou úlohu na samém začátku krvavého toho dramatu měla hrát osoba ta pátá. Nevěděla o tom praničeho a neměla ničeho zvědět, až v okamžiku nejposlednějším. Byl to hokynář Pohorák. Byl odněkud od Jenče za Bílou Horou a dojížděl s vozíkem a velkým svým tažným psem třikráte týdně do Prahy se zabitými kuřaty a holuby. Na něho poukázal vojevůdce Rumpál-Prokop Holý, když se jednalo o věc velkou, totiž o opatření prachu. Prachu sobě opatřit byla věc tenkráte náramně těžká, kupci směli ho odprodávat jen na prokázané úřadní dovolení, a Prokop Holý, u jehož rodičů kupoval Pohorák vždy uzeninu, nám sdělil, že kupuje tento v Praze vždy také prach pro jenečského kupce. Zeptal se ho, zdali by nechtěl nakoupit prachu také jemu za dobré mimotní zaplacení, a Pohorák svolil. Dne 19. srpna odevzdáno Pohorákovi Prokopem Holým celých šest zlatých, z nichž dva zlaté byly královskou odměnou a čtyry určeny na prach. Následujíciho dne slíbil, že sobě s prodejem zboží svého i s koupí pospíší, že pak s vozíkem svým místo k Strahovské bráně pojede Bruskou a tam že Prokopovi Holému prach odevzdá. Teď teprv se doví, že je nás tu celá síla, vypřáhne bílého svého psa z vozíku, nechá vozík stát na silnici a přidá se k nám. Že se přidá, nebylo pražádné pochybnosti, vždyť dostal dva zlaté, a pak ta čest! Něco z něho uděláme pak na všechen způsob, tím může být jist. Mimoto nám sdělil Prokop Holý, že Pohorák vypravoval vloni po svatodušních svátcích, jak venku v polích strhl husara z koně. „Za Bílou Horou jsou nejsilnější lidé v Čechách,“ prál Prokop Holý. „A to jde až za Rakovník,“ mínil Mikuláš z Husi a máchnul mohutnou svou pěstí do vzduchu. Abych tak řekl, mně byla součinnost Pohorákova věcí zcela příjemnou. A vsadil bych se, že u ostatních vojevůdců děla se as reflexe zcela podobná. Jednalo se totiž při našem plánu, jak svrchu obšírně sděleno, nejprv o tu stráž u vrat. A tu byla jedna věc, která se byla zběhla teprv před málo měsíci a jejíž stopa zajisté byla podnes na dně duše každého z nás. Hráli jsme si tenkráte my čtyři — a bylo nás o něco víc než čtyři — v hradebních příkopech míčem. „Velký pasák“ jmenovala se vojenská hra naše a váleno semotamo po několik hodin. Měli jsme překrásný míč gumový, jistěže za dva dvacetníky. Hráli jsme výtečně, neboť kolemjdoucí granátník se zastavil, aby se nám obdivoval. Stál tu dlouho, ano pak se posadil i do drnu, aby se mohl obdivovat pohodlněji. Náhle se stalo, že míč se kutálel srovna kolem něho, granátník se natáhl líně, až se na břich převalil, a zachytil jej. Pomalu pak vstával — to vstávání jeho nemělo žádného konce — a my očekávali, kam asi mohutná jeho pravice míčem mrští. Ale mohutná jeho pravice vstrčila míč pohodlně do kapsy a mohutné jeho tělo hrabalo se líně po úbočí vzhůru. Obklopili jsme granátníka, prosili, řičeli, hrozili — rezultát byl, že dostal Prokop Holý pohlavek a Mikuláš z Husi také jeden. Pak jsme metali kamení, ale granátník se rozběhl po nás, a spravedlivá historie musí zaznamenat, že jsme utekli všichni. „Víte, my udělali zcela dobře, že jsme ho neseprali,“ vykládal pak Jan Žižka z Trocnova. „Víte, co chceme, a kdoví co by se bylo stalo! Když je spiknutí, nevi se nikdy, co se může stát, já to znám! Já už jsem se celý třás — chtěl jsem chlapa chytit — ale myslil jsem si: Počkej jen!“ Jasný výklad ten byl všeobecně přijat s vděčností, a každý potvrzoval, že už se celý třás a sotva se držel. V prvních dnech srpna, když se jednalo již o nejsubtilnější podrobnosti plánu, ptal jsem se náhle: „Kouše Pohorákův pes?“ „Kouše,“ potvrzoval Prokop Holý; „včera utrh pernikářovic děvečce sukni.“ To bylo velmi důležito, že Pohorákův pes kouše. Nastalo jitro památného dne. Neomylná kronika nebes zaznamenala si je co jitro pondělní. Viděl jsem je lehýnce se šeřit, pak popelavě šedivět, pak se poznenáhla světlit, vždy jasnějšího světla přibírat — vše to v dobách nesmírně dlouhých. A přec celá duše prahla podivným způsobem touhou, aby se ani nešeřilo, ani nesvětlilo a příroda skočila přes ten jeden jedinký den. Očekával jsem, že se cos podobného najisto státi musí, modlil jsem se, modlil, a duše má, přiznám se, mřela tesknotou. Nespal jsem po celou noc. Jen někdy, mžikem přelítla zimničná dřímota, hned nato jsem ale sebou zas na horkém loži mrštil, a měl jsem co dělat, abych hlasitě nezaúpěl. „Copak je ti — ty vzdycháš?“ ptala se několikrát matka. Tvářil jsem se, jako bych spal. Pak matka vstala, rozsvítila a přistoupila ke mně. Měl jsem oči zavřeny. Položila dlaň na mé čelo. „Ten hoch pálí jako oheň. Muži, pojď sem, jemu něco je.“ „Nech ho,“ mínil otec, „někde se včera vztekal. Čerti jimi šijou — ale tyhlety spolky musí přestat, pořád jsou s Frackem, Josefem a s tím rakovnickým pohromadě —“ „Vždyť víš, že se spolu učí, jde jim to líp.“ Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak. Že bych já sám měl strach, nemohl jsem připustit za žádnou cenu. Přec jsem si myslil, a znělo to jako těžká žaloba na osud, proč asi zrovna mně přidělen ten úkol děsný. Rozboření Rakouska zdálo se mně pojednou býti kalichem plným‚ nevýslovné hořkosti. Byl bych se rád modlil: „Pane, odejmi kalich ten ode mne!“, ale cítil jsem, že není už zbytí, a vrchol slávy byl mně pojednou vrcholem Golgaty. Přísaha však vázala. V deset hodin jsme měli být na místě, v jedenáct měl přijet Pohorák; o půl jedné měla se provést akce. Vyšel jsem v devět z domu. Příjemný letní vánek osvěžoval skráně. Modré nebe se usmívalo jako Márinka, sestřička Prokopa Holého, když vyzývala k nějakému čtveráctví. Mimochodem řečeno, byla Márinka mou láskou. Vzpomněl jsem si na ni, na úctu, jako jevila vždy k hrdinné povaze mé, a pojednou mně bylo snáz‚ a snáz, prsa se vypínala a duše rostla. Stal se kouzelný obrat, než jsem dostihl Jeleních příkopů, přistihl jsem se dvakráte, že jsem si byl poskočil na jedné noze. Rozpomínal jsem se, je-li vše v pořádku. Bylo ve vzorném. Dva praky kryly se v mé kapse. V druhé kapse se kryla černá páska na oko. Pod ramenem nesl jsem školskou knihu, kvůli válečné lsti. Kráčel jsem po Mariánských hradbách kolem cvičících se vojenských oddílů a nezachvěl jsem se ani. Věděl jsem, ty že do té doby budou dávno ve svých kasárnách zpět. Bylo času dost, obešel jsem tedy celou válečnou pozici. Prošel jsem Chotkovy sady, kde — stále poblíž silnice vedoucí již dolů — zaujmouti měl místo Mikuláš z Husi. Pohlédl jsem dolů do Brusky, kde měl stát Prokůpek, vyčkávající Pohoráka, aby pak, nadběhnuv mu strmým úvozem, dal nám rychle zprávu. Vystoupil jsem až k citadelce a přešel odtud valy k Bruské bráně. Když jsem byl u citadely, tlouklo mi srdce, když jsem se od ní vzdálil, zase přestalo. Valy od citadely k Bruské bráně tvoří dvě vybíhající bastióny. První z nich je cele vyvýšena a má nahoře v okruhu svém drobnou planinku; v té byl uprostřed tenkráte malý rybníček se zděnou obrubou, hustým rákosím a křovinami kolem — rejdiště mnohých našich radovánek. Pod jedním tím keřem měli jsme schovánu pěknou hromadu liberních oblázků pro praky. Okruh druhé bastióny tvoří údolí hlubší. Dnes v tom zářezu stojí kavárna Panoráma, tenkrát bylo místo pokryto hustým křovím. O několik kroků dál je Bruská brána — stanoviště moje co vrchního vojevůdce. Usedl jsem na lávku nad branou a otevřel knihu. Lehýnké chvění probíhalo mi tělem, někdy šournul po zádech mrazík, ale myslím, že to nebyl strach. Bylo mně vcelku dosti dobře. Mnoho‚ k tomu přispělo, že jsem nebyl spatřil ani jediného spolubojovníka. Měl jsem je v příjemném podezření, že dostali strach a nepřijdou. Pořád mne srdce nutkalo, abych se vůči tomu hrdě vypnul, abych se cítil, — ale mysl zas pověrčivě zrazovala, že bych je tím snad přivolal, a nevypnul jsem se. Bubny a trubky zněly střídavě na cvičištích mariánském a belvedérském. Lidé a vozy pode mnou vycházeli a vcházeli do brány. Zpočátku jsem si jich nevšímal, pak začala pověra také zde svou hru. Uhne-li se ten zde na konci můstku směrem k Bubenči, bude s námi zle — — uhne-li se vlevo k Podbabě, bude dobře. — Jeden — tři — čtyři — pět — všechno jde k Bubenči — trouby teď od Belvedéru znějí jako k útoku — vyskočil jsem. Vtom ze svatovítské věže zazněla desátá. Ohlédnu se a vidím, jak alejemi cape Mikuláš z Husi ku svému stanovišti. Šlechetné, odvážné srdce — udatný bojovník — i prázdniny obětoval velké věci, mohl být u bratra doma už po čtrnáct dní — — ale cítil jsem, že je mi trochu na závadu, že ho vidím. Musil jsem tedy nyní na vojenskou obchůzku, dle povinnosti své. Šel jsem, drže otevřenou knihu před sebou, pomalu baštami. Nikde zde nahoře procházejícího se člověka. Došel jsem rybníčku. Zde ležel v trávě Prokop Holý. Jak jsem ho spatřil, začal jsem dělat dlouhé, pádné kroky, jako by těžká, obrněná noha duněla po vozové hradbě. Prokop Holý držel také knihu v ruce a díval se na mne. Oči jeho byly červeny. „Všechno v pořádku?“ „Všechno.“ „Máš?“ „Mám!“ — Totiž že má bambitku, jemu svěřenou. Mrknul jsem po křoví, pod nímž ležely naše oblázky. Prokop Holý mrknul taky a patrně se hleděl přitom trochu pousmát, ale nepovedlo se mu to. Vtom vyšel z citadely voják s konví v ruce, oděný v halenu a pohodlnou čepici. Stálý to tam sluha. Na toho jsme byli v rozpočtu svém zcela zapomněli — no, o jednoho víc! Přicházel pomalu blíž, a když byl zrovna u nás, postavil konev na zem. V nás obou hrklo jako v hodinách. „Mladí pánové, nemají nějaký cigárko?“ „Nemáme, my —“‚ ale nedopověděl jsem, vždyť jsem přec nemohl říci, že mimo Prokůpka z nás ještě žádný nekouří! „Ale dva krejcary jistě mají, dají mi je na báček! Já jsem tu už od loňské reberie“ — nové, silnější hrknutí, pravá elektrická rána — „a každý den mně tu dávají pánové na báček.“ Vyndal jsem dva krejcary a podal mu je třesoucí rukou. Voják si hvízdnul, sebral konev a odcházel ani se nepoděkovav. Kývnul jsem rukou a sestupoval k silnici. Vešel jsem do Chotkových sadů a blížil se Mikuláši z Husi, zaujímajícímu lávku na Pěkné vyhlídce. Hleděl přes knihu dolů. Pádný, dlouhý krok, jakoby opět obrněná noha. „Všechno v pořádku?“ „Všechno,“ a pousmál se trochu. „Je tam Prokůpek?“ „Je — a bafčí.“ Dole seděl Prokůpek na zábradlí, klátil nohama a kouřil doutník. Zajisté trojníkový. „Zítra začnu taky kouřit.“ „Já taky.“ Kývnutí rukou a rozchod co možná pádnými kroky. Seděl jsem zas nad branou. Vojáci se vraceli v oddílech ze zábranského svého cvičiště — výborně! Ale kupodivu, dnes jsem hleděl na ně s jakous trapnou nechutí. Jindy mne pohled na ně dráždil, pouhý rachot bubnu stačil na rozpoutání nejblysknavější fantazie; i když nebyla, hravě přimyslil jsem si vířivé, unášející zvuky turecké hudby, sebe jsem viděl v čele na frkající brůně, vracejícího se zrovna z vítězných bitev, za mnou vojáci s veselým hrdinným zpěvem, kolem mne jásající národ, já s nehybnou tváří, kloně jen někdy hlavu, zcela málo. Dnes fantazie jako od včerejška pivo, fádně vyvětralé, z něhož sobě matka vařívala protivnou mně polívku. Hlavě se nechtělo do vítězné výše, jazyk jako by měl lehkou pokrývku hlíny. Když některý z vojáků náhodou pohlídl vzhůru na mne, cuknul můj zrak stranou. Zahleděl jsem se do kraje. Tiché veseli, jako by na pahorky a do údolí neslyšně padal déšť drobounkého zlata. Přec měl kraj zvláštní elegický tón — zachvěl jsem se vzdor teplému vzduchu. Pohlédl jsem vzhůru k modrému nebi. Vzpomněl jsem si zas na Márinku. — Mé drahé děvče! — Ale zdálo se mně, že se jí v nynějším okamžiku tak trochu bojím. Myšlénka se uhnula. — Nu ano — sto tisíc křižáků porazil Žižka zrovna houfečkem lidí — rytíř Percival pobil sto zbrojenců za hodinu — — ale bůhví co to je, — někdy nemá ani historie přesvědčující sílu — vyvětralé pivo, hlína na jazyku. Ne — nemožno — nazpět nemožno — buďsi! Lidí teď už vycházelo z brány víc než dřív. Zrak je sledoval bez myšlénky. Pak začala mimovolně zas pověrčivá hra a rovněž mimovolně jsem teď při ní užíval úskoku. Vsázel jsem při sobě jen na ty, kteří měli rozhodně venkovský šat, a o kterých se mohlo s velkou tedy pravděpodobností soudit, že půjdou spíš vlevo, ven k Podbabě. Náhlá zimnice mne rozrazila — vstal jsem namáhavě. Raděj zas na obchůzku! Beztoho volá neúprosná již povinnost. Když jsem se blížil pádnými kroky — ale cítil jsem sám, že nejsou teď moc pádny — zas k Prokopovi, vcházel právě inspekční důstojník do citadely. Počkáme beztoho, až zase vyjde. Ale na tváři Prokopa Holého pozoroval jsem úbělovou bledost. „Pepíku, ty máš strach,“ pravím s upřímným soucitem. Prokop Holý neodpověděl. Položil ukazováček pravé ruky pod pravé oko a stáhl dolejší klapku tak, že bylo vidět vnitřní červený okraj. Známý to posuněk pražské mládeže, jenž v slova přenešen znamená naprostou negaci. Proč jen neřekl, že má strach! Mohlo být Rakousko ještě — — „Jedenáct,“ zajektal Prokop Holý. Jedenáctá snášela se teplým vzduchem pomalu dolů. Každé bácnutí třepetalo se dlouho kolem sluchu a mimoděk jsem pohlédl vzhůru, není-li zvuk ten nějak viditelně ztělesněn. Byly to mohutné rány, které tu odzváněly jednomu z nejstarších a největších státních útvarů evropských! Ještě jsem pomalu obešel vojenskou pozici Mikuláše z Husi a sestupoval pak volným krokem dolů k Prokůpkovi. Zdálo se mně, že musím jeho pozorlivost vrchněvoj vůdcovským pokynem nějak ještě zbystřit. Prokůpek seděl pořád ještě na zábradlí, ale už nekouřil doutníček, mělť teď v klíně plnou čepici švestek. Jedl s velkou chutí a každou pecku vyndal opatrně z úst, vzal ji na ukazováček, opřel o ni palec, švihnul — a už ubíhala hlasitě naříkajíc některá ze slepic, které se procházely na druhé straně silnice. Už byly skoro všechny odběhly do bezpečné vzdálenosti, jen jedna černá ještě zobala hlínu poněkud neopatrně blízko. Právě byl Prokůpek namířil na ni, když spatřil mne. Střelný palec měl pojednou jiný směr a místo slepice švihla pecka mou bradu tak ostře a štíplavě, jako kdyby ji byl někdo koncem biče přešvih. Prokůpkův obličej zářil blažeností. „Co to děláš? Ty nedáváš pozor?“ „Já? To víš! Já nemám oči, viď? Chceš?“ „Nemám hlad. Zač jsou?“ „Za osm fuků*. Vem si.“ „Vemu čtyry pro Pepíka. — Pozor! Každý okamžik už může přijít.“ A šel jsem zas vzhůru. Ještě jsem cítil, jak mne švihla pecka bolestně přes ucho, ale neohlédl jsem se, kráčel jsem důstojně dál. Bylo půl dvanácté, když jsem byl zas u pozice Prokopa Holého. Ležel pořád ještě natažen v trávě. „Tu máš švestky — jsou od Frantíka.“ Prokop Holý odstrčil mou ruku. Položil jsem švestky vedle něho a sebe taky, do trávy naznak. Nebe bez obláčku. Ale když se tak člověk dívá vzhůru, znenáhla slábne zrak a zdá se, že se ve vzduchu hemží samí šlehající sebou bílí červíci. Nejen plný zrak, také plné tělo měl jsem pomalu červíků těch, krev skákala a zase se zarážela, teď škubnul sebou ten sval, teď zas onen. Jako by roztavené olovo kapalo z nebe. Obrátil jsem se stranou, tváří k Prokopovi. Bily tři čtvrtě. „Ty — poslouchej —“‚ obrátil se Prokop Holý pojednou ke mně a oči jeho stály v sloup, „jestli nás Pohorák nezradil!“ „To snad ne —“‚ zakoktal jsem. Ale nedalo mně, vstal jsem a přecházel sem tam. Nejděsnější myšlénky o černé zradě válely se myslí. Tu pohlédnu křovím k ouvozu — ouvozem běží Prokůpek vzhůru, co mu nohy stačí. „Prokůpek!“ — a první myšlénka je: utečme! Prokop Holý je také již na nohou. Z druhé strany kvapí sem Mikuláš z Husi. Viděl též běžícího Prokůpka. . Prokůpek sotva popadá dechu. „Čeledínové pijou tam u krámu kořalku a povídají, že zrovna teď sebral na trhu policajt hokynáře!“ Nikdo neřekl: „To je Pohorák!“ Ale jako když těžký kámen padne mezi ptáky, už jsme byli na všechny strany. Pádil jsem ouvozem dolů, až se hlava třásla. Mžikem jsem byl u Valdštýnské ulice, ale jakýs pud mne hnal dál. Zahnul jsem do ulice Senovážné, řádkové dláždění ubíhalo pod nohama. Již jsem byl u kostela Sv. Tomáše a chtěl jsem podloubím kolem náměstí vzhůru — první pilíř minul — vtom běh staven a já se tisknul k pilíři druhému. Právě policajt zaváděl vedle na strážnici Pohoráka, vozík a psa. Viděl jsem dobře, že Pohorák je mocně dojat. V jeho tváři byl bol nevýslovný. <center>— — —</center> Dějepis lidstva měl by nemilou mezeru, kdybychom nevyprávěli, co se stalo s Pohorákem. Vjížděl téhož dne trochu později než jindy Strahovskou branou do Prahy, ba může se říci, že na hokynářský zvyk a pražský obyčej již velmi pozdě: bylo sedm hodin. Šlo to hopkem vrškovými ulicemi dolů, podsední tahoun, bílý hafan, nemusil táhnout a běžel vesele, náruční tahoun, pan Pohorák, zdržoval vozík a levicí jeho, na voji položenou, škubalo to do výše v pravidelných skoro časových odstavcích. „Copak dnes tak pozdě, Pohoráku?“ ptal se pecnář v Hluboké cestě, kouřící pohodlně a vysvléknut z kabátu, venku na chodníku. „I — byly štace,“ pousmál se Pohorák a zarazil s dlouhým „prrr“ vozík. Sáhl do pravé kapsy, vyndal slamou opletenou láhvičku s kmínovkou a podával ji pecnářovi. „Nezavdáme si?“ „Děkuju, já už jsem ráno svou vysrk.“ „Já taky, ale lepších pět otčenášů než jeden.“ A Pohorák si přihnul ke dnu, zastrčil prázdnou láhev, kývnul a drnčil dál. Na Selském trhu už bylo plno. Policajt vodí Pohoráka s vozíkem sem a tam. Pohorák se s „panem kaprálem“ neunavně hádá, konečně nalezeno místo. Někdy míval Pohorák na trh také zajíce, máslo, vejce mimo drůbež, dnes měl jen zabité slepice a holuby. Drůbežnictví bylo jeho hlavním obchodem. Pohorák byl tím zvláštním, nevalně příjemným zápachem, jaký domácí drůbež má, celý prosáklý, atmosféra kolem něho měla na několik kroků zcela určitý ráz svůj. Pohorák byl již silně přes padesát. Učinil-li sobě čtenář dle něčeho dříve pronešeného ponětí, že Pohorák vynikal jakous postavou mohutnou, lituju, že musím obrazotvornosti jeho dát zcela určité meze. Pohorák nevypadal tak, jako by se v jízdárně chtěl s herkuly rvát o cenu. Byl postavy málo nadprostřední, k týlu poněkud nahrblé, a víc suše kostnaté než složité. Jeho suché tváře byly neštovicovými důlky tak zďobány, že by dobrosrdečnější člověk byl snadno mohl připadnouti na myšlénku poradit mu, aby si tváře dal trochu vydláždit. Na těle měl Pohorák drobně kostkovaný modravý kabát, jenž ale na některých místech, hlavně na zádech pod límcem a na levém rameně vypadal už jako nekostkované vyschlé bláto, pak umouněné hnědé pantalóny, dole vždy hezky vyhrnuté, třeba by nebylo pršelo už od osmi neděl. Hlavu kryla v zimě v letě soukenná, temná čepice, z jejíhož lemu vyčuhovala zastrčená akcízová poleta. Pohorák ustlal slámy pod vozík do stínu a pes se na ni stočil. Pak vyndal a rozložil po vozíku své zboží. A pak se trochu narovnal a rozhlíd. „Panenko,“ oslovil vedlejší as šedesátiletou prodavačku, „dejte mi tu trochu pozor, jo? Cesta mně vytrávila — jen hrníček bryndy!“ Zašel k blízkému kavárníkovi a vypil hrneček. Pak šel o tři kroky dál ke kořalečníkovi, vysrknul dvě štamprle samožitné a vstrčil láhvičku pro zásobu do kapsy. Pak koupil dvě makové housky, jednu pro sebe, jednu pro psa, a teď je zas u svého vozíku. „Vpravo nebo vlevo?“ ptala se půjčovatelka nízkých stoliček. Pohorák ukázal mlčky prstem, dal ženě dobrák a usednul. Ruka vjela do levé kapsy u kabátu a vyňala dýmku a sáček. Šňůra sáčku se roztočila, dýmka nacpala, z pravé kapsy u vesty objevila se škatulka sirek a Pohorák bafnul. Chutnalo. A teď se rozhlídl po svém zboží. „Kuřata dám po dvou dvacetnících, holuby po jednom,“ bručí pro sebe a bafá. Přistoup zavalitý pan starý. Pan starý nebo paní stará, čili sládek nebo sládková, poznají se neomylně dle toho, že za nimi služka nese putnu s měděnými obručemi. „Zač máte ta kuřata?“ „Zač je mám?“ mínil pohodlně Pohorák a přendal dýmku do druhého koutu. „To bych byl hloupý, abych to řekl. Ale prodávám je po čtyřiceti dobrých.“ „I jděte, blázne, co vám napadá. Po dvaatřicíti. Chcete? Vemu jich šest.“ Pohorák zavrtí jen mlčky hlavou, usedne zas a bafá. Pan starý se vzdálil. „Pohoráku, dnes to za to neprodáte,“ míní sousední prodavačka, kterou byl dřív nazval „panenkou“. „Nedržte se, je toho moc v trhu.“ „I co je ti, babo jedu, do toho! Já si prodám, zač chci. Hleď si svých vápenných pukavců, Pohoráka nebudeš učit prodávat! — Já, kdybych neprodal nic, mám dnes už výdělek v kapse,“ dodal po chvilce, vyndal z vesty několik zlatek a třepal jimi ve vzduchu. Panenka mlčí. Pohorák už taky, bylť zlost svou spláchnul kořalkou. Paní se služkou. „Po čem jsou kuřata?“ „Po čtyřiceti.“ „Tak drahy! Po pětatřiceti. — Nejsou?“ Pohorák mlčí. „No — nebuďte tak umíněný.“ „Eh co, já za to nemůžu — já jsem si postavil hlavu a konec — jinač nejsou!“ „Milostpaní, pojďme dál,“ pobízí služka, „vždyť jsou beztoho skoro zeleny.“ „Co — zeleny — ty jsi zelena — ty košťále! — Moje kuřata hrajou všechny barvy,“ vzal několik kuřat za nožičky a točí jimi ve vzduchu. „Ichuchu!“ Veškeré panenky kolem dají se do hlasitého smíchu. Pohorák zapíjí zlost. A tak to jde dál. Trh řidne. Holubi a kuřata Pohorákova jsou napořád nedotknuta. Někdy se koukne Pohorák, jakoby tázavě, přec po svém vozíku, a pak si zabručí: „Můžu já za svou hlavu?“ Kořalka začíná zvolna působit. Přichází uzenkář. „Horky! Horky!“ „Dej sem jeden!“ Pohorák vezme párek a sní jej. Mezitím prodává uzenkář u vedlejších hokyň. Za chvilku se vrací k Pohorákovi. „Pantáto, tři dobráky za párek.“ „Za jaký?“ Hokyně protější: „Vždyť jste jej teď sněd.“ „Já že sněd uzenku? To jste všichni blázni!“ Hádka. Pohorák kleje. Uzenkář šermuje háčkem ve vzduchu a volá policajta. Policajt: „Měl jste párek?“ Pohorák vytřeštil na něho oči. „Měl.“ „Tak zaplaťte!“ „To se rozumí! Teď jsem se zrovna upamatoval — vědí, pane kaprál — jsem starý chlap — mám už divnou hlavu.“ V okolí smích. Ale Pohorák zasmušile sedá, několikráte pro sebe zaběduje: „Ta hlava — ta hlava!“ — pak dopije lahvičku a kouří. Slunce praží nemilosrdně. Pohorákovi je nevolno. Pohlédl na psa, kterak v stínu pod vozem spí, — pomalu se sebere, přikryje kuřata a holuby plachetkou — vleze pod vozík — — Už i „paní kejvavá“, poslední to codenní kupec, odnesla svůj nákup. Nůše a víka mizí, hokyně odnášejí své bedny s vejci. Policajt obchází a pobízí: „Sklízet!“ Teď stanul před vozíkem Pohorákovým. „Sklízet, kdo je od vozíku,“ a chytil za vůz. Temné vrčení pod vozem. Policajt nahlédne tam a vidí Pohoráka, jak maje čepici pod hlavou, pokojně na slámě spí. „Pohoráku, vstávat!“ a zatáhl jej za nohu. Vtom pes vyskočil a škubnul vozíkem stranou tak, že kolo šlo Pohorákovi přes ruku. Pohorák spí dál. Policajt se usmál. „Poslouchejte, polejte ho trochu,“ volá na jednoho z metařů, kteří začali již svou činnost. Chlamst, a půl konve vody vychrlilo se na nebohou hlavu Pohorákovu. Pohorák sebou škubnul, usedl a protírá si oči. „Vstaňte!“ Pohorák pomalu vstává. „Jsem nějak celý zmalátnělý — už jsem stár na to dření —“ „No tak půjdete, staroušku, se mnou. Tam se vyspíte.“ „No, jak poroučejí.“ A Pohorák se chytil za voj a šel, kam ho vedl policajt, s hlubokým žalem v srdci. Na půdě u Rumpálů rozechvělá schůze. Vzájemné se zapřisáhnutí, že k zradě nedojde nikdy a nikdy. Referát Jana Žižky z Trocnova: „Viděl jsem ho, jak tady stojím, — škubalo to se mnou, ale nemoh jsem mu pomoci!“ Jen Mikuláš z Husi scházel při schůzi, byl už na cestě k rakovnickým lesům. Konec smrtelných úzkostí o šesté hodině kvečeru. Namáhavě vlíkl Pohorák svůj vozík do vrchu a zastavil se u krámu Rurnpálovic. Prokop Holý naslouchal s bušícím srdcem za skleněnými, z krámu do bytu vedoucími dveřmi. „Přišlo mně zle — musili mne zavést a tam jsem se trochu vyspal. — Musím zůstat přes noc v Širokém dvoře — byl dnes bídný trh — snad bude zítra lepší —“ O několik dní později nalezena v koutě vedle kašny nová bambitka. Nikdo nevěděl, jak tam přišla, a mluvily se divné věci. A teprve asi za čtyry neděle přitočil se Prokop Holý k Pohorákovi, táhnoucímu prázdný vozík z trhu, a ptal se ho: „Pohoráku, kam jste dal těch šest zlatých?“ Pohorák se zastavil: „Jakých šest zlatých?“ „No víte, co jsem vám dal, abyste nám — abyste mně koupil trochu prachu.“ „Mně šest zlatých? — Josífku, Josífku — mně se zdá, že zkoušíte staré lidi — staré lidi zkoušet, to je hřích!“ a vyzdvihl kárně prst pravé ruky. ---- ''(*) Fuk (krejcar), výraz to, jejž bys marně v Jungmannově díle hledal. A takovým dílům říká se u nás, že jsou monumentální! '' [[Kategorie:Části]] 1893 3869 2006-06-24T16:36:39Z Flambelle 20 -zapomenuty nadpis {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Doktor Kazisvět |PŘEDCHOZÍ=Večerní šplechty |DALŠÍ=Hastrman }} {{Textinfo| TITULEK=Doktor Kazisvět |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/kazisvet.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Neříkali mu vždycky tak, až po jisté příhodě, ale ta byla tak divna, že přišla i do novin. Vlastně se jmenoval pan Heribert a křestním jménem svým nějak zcela neobyčejně, jenže už nevím jak. Pan Heribert byl lékařem, totiž abych pravdu mluvil, on byl skutečně promován na doktora medicinae, ale neléčil pranikoho a praničeho. Sám by se byl musil přiznat, že od doby, kdy co student navštěvoval kliniky, neměl ani jediného nemocného pod rukama. A byl by se snad i ochotně k tomu přiznal, jen kdyby byl vůbec s někým mluvil. Ale byl to člověk prazvláštní. Doktor Heribert byl synem doktora Heriberta, velmi oblíbeného to druhdy lékaře malostranského. Matka umřela záhy, otec umřel krátce před synovou promocí a zůstavil mu na Oujezdě jednopatrový domek, snad také něco peněz, ale ne mnoho. V tom domku doktor Heribert junior sídlil. Dva přízemní krámky na ulici, pronajatý byt v prvním patře kupředu nesly mu něco činže, on sám bydlel v prvním patře ve dvoře a k němu vedly přímo ze dvora schody zvláštní, dřevěnou mříží hned dole u dvora uzavřené, takto nekryté. Jak to u něho v bytu vypadalo, nevím ,že ale žil velmi jednoduše, vím. Jeden z obou krámků byl totiž hokynářský, hokynářka pana doktora obsluhovala a syn její, Jozífek, byl můj kamarád — už jsme dávno, tuze dávno dokamarádili, stalť se Jozífek pak kočím u arcibiskupa a zpyšněl. Ale u něho jsem zvěděl, že pan doktor Heribert vaří si snídani sám, na oběd že chodí do nějaké laciné jídelny na Starém Městě a večeři že odbývá lecjak. Doktor Heribert mladší byl by měl po Malé Straně dosti přízně, kdyby byl chtěl. Po smrti otcově přenášeli churaví důvěru svou na něho, ale ať přišel chudý neb bohatý, on nevyslyšel žádného a nešel nikam. Znenáhla tedy důvěra přestala, obyvatelé okolní začli ho považovat za něco takového, čemu se říká „zkažený student“, a pozděj se i posmívali: „Ach doktor, ano — ani kočku bych mu nesvěřil!“ Doktora Heriberta, podobalo se, přílišně se to netklo. Zdálo se, že vůbec o lidi nestojí. Nikoho nepozdravil, pozdraven nikomu neděkoval. Když šel po ulici, vypadalo to, jako když vichr zvadlý list honí sem a tam. Byl postavy skoro malé — podle nové míry měl as tak půldruhého metru — a tu suchou postavičku svou kormidloval ulicí tak, aby byla od ostatních postav lidských vždy aspoň na dva kroky vzdálena. Odtud to zmítání. Modré jeho oko bylo jaksi plno ostychu, jako oko kopnutého psa. Tvář jeho byla světlohnědým vousem zarostlá — zarostlá tvář dle tehdejších náhledů byla také něco zcela neslušného. V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský kalmuk, zapadala hlavička pod soukennou čepici hluboko do límce z bavlněného astrachánu, a v letě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí plátěný, kývala se nejistě jakoby na slabé šťopce. V letě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu si zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale doktor Heribert vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova. Pak ho už nechali zcela. Ano, tak daleko to přivedl doktor Heribert, že vzdor tomu, že mu bylo teprve asi čtyřicet let, nestarala se z malostranských panen o něho už ani jedna. Najednou se ale přihodilo něco — jak jsem řekl, až do novin to přišlo! A o tom chci vypravovat. Byl překrásný den červnový. Takový den, kdy se nám zdá, že úsměv nejvyšší spokojenosti rozkládá se po nebi, zemi i po tvářích všech lidi. A v den ten pohyboval se pozdě odpůldne nádherný pohřeb Oujezdem k bráně. Pochovávali pana Schepelera, radu oučtárny zemské, či stavovské, jak se tenkrát říkalo. Bůh nám to odpusť, ale věru se zdálo, že i po tom pohřbu je rozestřen onen úsměv spokojený! Tvář mrtvého ovšem nebylo vidět, neníť u nás zvyk jihu, kde nosí mrtvé k hrobu v rakvi otevřené, aby se naposled ještě, než sklouznou do jámy, ohřáli v slunci. Ale odpočtem-li jistou slušnou opravdovost, nemohla se jakás všeobecná spokojenost upřít. Ležela za překrásného toho dne lidem jakoby ve všech údech — pomozme si! Nejspokojenější byli as ti praktikanti zemských úřadů, kteří pana radu na márách nesli. Nedali si to vzít. Dva dny byli v rozechvění a lítali z kanceláře do kanceláře; teď šli hrdě a odměřeně pod nákladem svým, každý přesvědčen, že spočívají na něm zraky světa a že svět ten si šeptá: „To jsou praktikanti stavovští!„ Spokojen byl dále dlouhý pan doktor Link, který po jen osmidenní nemoci zesnulého pana rady byl od téhož vdovy obdržel dvacet dukátů honoráře, celá Malá Strana o tom již věděla; šel teď s hlavou trochu sklopenou, jako by přemýšlel. Spokojen byl soused Ostrohradský, řemenář a nejbližší příbuzný páně radův. Zaživa ho sice pan strýček zanedbával, ale teď už věděl Ostrohradský, že v kšaftu je mu přiřknuto pět tisíc zlatých, a několikrát byl již k sládkovi panu Kejříkovi mezi průvodem se pronesl: „Přec měl dobré jádro!“ Ostrohradský šel hned za rakví a vedle něho obtloustlý, zdravotou svítící pan Kejřík, nejlepší a nejdůvěrnější přítel nebožtíkův. Zrovna za těma dvěma šli pánové Kdojek, Mužík a Homann, vesměs radové zemské účtárny, ale co do hodnosti mladší než zesnulý Schepeler; také ti byli patrně spokojeni. Ba musíme s bolestí říci, že ani paní Marie Schepelerová, sedící samotna v prvním fiakru, neubránila se všeobecné spokojenosti, že ale bohužel ta její spokojenost z červnové nálady přímo nevyplývala. Dobrá panička ta byla ovšem ženskou, a být již třetí den předmětem vřelého soucitu tolika lidí, to lechtá. Pak také štíhlému jejímu vzrůstu slušely černé smuteční šaty zrovna roztomile a vždy trochu bleďounká její tvář vyjímala se v rámci černého závoje zvláště pěkně. Jediný, kdo těžce nesl smrt páně radovu a hluboce nepříjemného dojmu nijak se zbavit nemohl, byl sládek pan Kejřík, posud mládenec, a jak již praveno, nejlepší a nejdůvěrnější nebožtíkův přítel. Bylať mu mladá vdova již včera zřejmě vyjádřila své očekávání, že se jí teď patřičně odmění za to, že mu už za živobytí svého manžela byla tak věrna. Když k němu soused Ostrohradský poprvé dnes pronesl své: „Přec měl dobré jádro!“, odvětil pan Kejřík smutně: „Ba neměl, sic by byl vydržel dýl.“ A pak Ostrohradskému více už ani neodpovídal. Průvod pomalu došel Oujezdské brány. Tenkráte ještě nebyla brána ta tak k přefouknutí lehýnká, jak je dnes, vinula se těžkými hradbami, dva dlouhé, křivé a temné tunely stály za sebou, pravá předmluva k hrobům zábranským. Parádní pohřební vůz byl teď průvod předjel a zastavil u brány. Kněží se obrátili, mládenci spustili máry pomalu k zemi a začalo kropení. Pak kočové povytáhli pohyblivý podklad vozu a mládenci zdvihli rakev, aby ji dali na vůz. Teď se to stalo! Buď že byl na jedné straně nadbytek sil, nebo na obou stranách zcela stejná neobratnost, — náhle rakev sjela užším koncem k zemi a víko s rachotem odskočilo. Mrtvola zůstala sice v rakvi, ale svezla se trochu do kolenou a pravá ruka se vymrštila přes rakev ven. Zděšení bylo všeobecné. Rázem nastalo ticho, že soused mohl slyšet tikot hodinek v sousedově kapse. Zraky všech se vpíjely v nehybnou tvář mrtvého rady. A zrovna vedle rakve stál — doktor Heribert. Byl se právě branou vracel z nějaké procházky, kormidloval mezi hromadou lidí sice sem tam, ale náhle byl nucen zůstat stát zrovna za kněžími a teď byl šedivý jeho kabátek zrovna vedle černého rubáše umrlcova. To trvalo okamžik. Jaksi mimovolně chopil se Heribert svislé ruky, snad aby ji zase v rakvi umístil. Ale podržel ji v rukou svých, prsty jeho nepokojně hrály, a oči spočívaly pátravě na mrtvém obličeji před ním. Teď vztáhl ruku a rozevřel víčko pravého umrlcova oka. „No, copak je to?“ houkl vtom Ostrohradský. „Pročpak se to nespraví? Máme tak zůstat stát?“ Někteří mládenci vztahovali ruce. „Pozor!“ vzkřikl malý Heribert hlasem k neuvěření širokýma zvučným. „Ten muž není mrtev!“ „Nesmysl! — Vy jste blázen!“ hučel pan doktor Link. „Kdepak je policie?“ volal do toho Ostrohradský. Na všech tvářích byl nejvyšší zmatek. Jen sládek Kejřík byl rychle přistoupil ke klidnému Heribertovi. „A co se má stát?“ tázal se dychtivě. „Není — opravdu není mrtev?“ „Není. Je jen strnulý. Teď ho rychle doneste někam do domu, ať zkusíme pomoci!“ „Nejhotovější bláznovství!“ křičel pan doktor Link. „Když ten není mrtev, tedy —“ „Kdopak je to?“ ptal se Ostrohradský. „I prý doktor — “ „Doktor Kazisvět! — Policie!“ řičel řemenář, jímž byla náhle zalomcovala myšlenka na těch pět tisíc. „Doktor Kazisvět,“ opakovali páni radové Kdojek a Mužík. Ale již nesl obětovný přítel pan Kejřík s několika mládenci rakev pomalu do vedlejšího hostince U vápenice. Po ulici nastal hluk a povyk zrovna bouřlivý. Pohřební vůz obracel, fiakři obraceli, pan rada Kdojek zvolal: „Pojďme — vždyť se dozvíme všechno!“ ale nikdo nevěděl, co má činit. „Dobře že jdete, pane komisaři!“ volal Ostrohradský na přicházejícího teď policejního úřadníka. „Děje se tu strašná, nedovolená komedie — prznění mrtvol za bílého dne — před půl Prahou —“‚ a následoval komisaře dovnitř Vápenice. Doktor Link zmizel. Za chvilku už byl Ostrohradský zase venku, za ním komisař. „Rozejděte se, prosím,“ pravil tento k shromážděným, „nikdo nesmí tam! Doktor Heribert tvrdí najisto, že přivede pana radu k sobě.“ Paní radová chtěla z kočáru ven, ale omdlela. Radost může někdy i usmrtit. Teď vyšel chvatně pan Kejřík a přistoupil ke kočáru, kde se paničky s omdlelou paní radovou obíraly. „Dovezte ji pomalu domů, doma se vzkřísí,“ radil. A pak zabručel pro sebe: „Je přece příjemná — tuze příjemná!“ Obrátil se, vskočil do fiakru a odjel, kam ho byl doktor Heribert poslal. Vozy se rozjely, truchlící se rozešli. Ale Oujezd byl u brány pořád pln lidí a policejní stráž musila před domem dbát pořádku. Vypravovali si v kupách nejpodivnější věci. Hned jedni zlořečili doktoru Linkovi a vypravovali si o něm pomluvy, hned zas jiní posmívali se Heribertovi. Občas se objevil spěchající pan Kejřík a prohodil něco se zářícím obličejem: „Máme nejlepší naději!“ — „Už jsem sám cítil puls. Ten doktor čaruje!“ — „Dýchá!“ zvolal posledně všecek u vytržení a vrhnul sebou do připraveného fiakru, aby radostnou zprávu dovezl paní radové. Konečně pozdě večer, již k desáté hodině, vynesli z Vápenice zakrytá nosítka. Po jedné straně šel doktor Heribert a pan Kejřík, po druhé straně komisař. Ale nebylo jediné malostranské hospody, kde by nebylo bývalo natlučeno až přes půlnoc. O ničem jiném se nemluvilo než o vzkříšení pana rady Schepelera a o doktoru Heribertovi. A mluvilo se zimničně. „Ten umí víc, než co stojí v latinské kuchyni!“ „Jak se člověk na něho podívá, hned to vidí! Už jeho otec byl výborný — výborný lékař! To se dědí!“ „Ale že nechce praktikovat? — Ten by si musel stát jako nějaký dvorní rada!“ „Má asi peníze, to je to.“ „A proč mu říkají doktor Kazisvět?“ „Kazisvět? Já to neslyšel.“ „Dnes jsem to slyšel stokrát.“ Po dvou měsících úřadoval pan rada Schepeler zas jako dřív. „Pánbůh na nebi a doktor Heribert na zemi!“ říkal. A jindy zas: „Kejřík je diamant!“— Celé město mluvilo o doktoru Heribertovi. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata hleděli si prý získat doktora Heriberta za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král italský mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnalehavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale doktor Heribert byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou. Zas bylo vidět, že o lidi nestojí. Pozdravovali ho, on ale neděkoval nikdy. Jako dříve kormidloval ulicemi a průsvitná, suchá jeho hlavička potřásala se bojácně jako chmýří. Nemocného nepřijal nikdy. Ale přec se mu teď říkalo všeobecně „doktor Kazisvět“. Spadlo to jako z nebe. Již jsem ho neviděl přes deset let; ani nevím, žije-li. Jeho malý domek na Oujezdě stojí posud nedotknut. Musím se jednou poptat. [[Kategorie:Části]] 1894 3870 2006-06-24T17:34:05Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Večerní šplechty |PŘEDCHOZÍ=O měkkém srdci paní Rusky |DALŠÍ=Doktor Kazisvět }} {{Textinfo| TITULEK=Večerní šplechty |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/splechty.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Krásná, teplá noc červnová. Hvězdy se jenjen třepetaly, měsíc svítil tak vesele, vzduch byl samé stříbrné světlo. Nejveseleji jako by ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů, U dvou slunců a Hlubokého sklepa. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování. Zvláště je různě profilována střecha U dvou slunců, takzvaná sedlová, se dvojím štítem na ulici a dvojím do dvora. Mezi oběma jejími hřebeny je široký žlab, uprostřed přervaný příční chodbičkou půdní. Nad tou chodbičkou je ovšem také zase stříška, pokrytá jako vše ostatní oblými prejzami, tvořícími po střeše sto žlábkových pruhů. Z chodbičky jdou dva velké vikýře do onoho středního, širokého žlabu, který běží přes dům jako dobře rozčísnutá cestička přes prostředek hlavy pražského eleganta. Náhle jako by u vikýřů tých byla zapištěla myš. A zas. Teď se zároveň ve vikýři ke dvoru obráceném objevila hlava a prsa mužská. Lehce se muž vyšvihnul ven a stál ve žlabu. Byl to as dvacetiletý mladík, suché, snědé tváře, černých kadeří, lehkého chmýří nad ústy; na hlavě měl fez, v ruce dlouhý, černý troubel a na něm sádrovou dýmku. Šedivý kabátek, šedivá vesta, šedivé spodky — Jan Hovora, posluchač filozofie, prosím. „Myškuju, a ponocárna je prázdna,“ bručel. Pak popošel až ke komínu. Na komíně byl přilepen půlarch papíru. Najednou si přejel Hovora rukou oči a přihlídl blíž. „Někdo tu byl, někdo mně vymě—,“ bručel zase, „ne — nevyměnil — je to můj papír. Ale —,“ a přihlídl ještě blíž. Teď se rukou klepnul do čela. „Ach — slunce mně mou báseň vytáhlo — je to mlsota! Zrovna jako Petöfimu. — Nebohý Kupka, teď musí předvečer svého svátku strávit neopěván — a já měl tak pěkný nápad, sám svatý Antonín mně ho tento!“ Strhl papír, sbalil a hodil přes střechu. Pak usedl, nacpal si dýmku a zapálil. A natáhl se na teplé prejzy a opřel nohy o žlab. Zas to zamyškovalo a Hovora odpověděl tímtéž zvukem neotočiv ani hlavy. Do žlabu se vyhoupnul jiný mladík. Menší, bledý, světlovlasý, s modrou čepici na hlavě, jako nosila technická legie v roku 1848. Oděn byl v kazajku a spodky ze světlé plachtoviny; v ústech měl hořící doutník. „Servus, Hovoro.“ „Servus, Kupko.“ „Co děláš?“ a technik Kupka, budoucí inženýr, se pomalu natáhl vedle Hovory. „Co dělám. Najedl jsem se nastavované kaše a teď čekám, až mně bude nanic. Co jsi večeřel ty?“ „Já večeřel jako pánbůh.“ „A co večeři pánbůh?“ „Nic.“ „E-hm! — Ale co sebou pořád vrtíš?“ „Eh, rád bych si zul boty. Alespoň zouvák kdybychom zde měli ve svém salónu, alespoň ten kousek nářadí!“ „Zouvák není nářadí, zouvák patří k rodině.“ Líně obrátil teď teprv Hovora ku Kupkovi hlavu. „Prosím tě,“ začal zase, „copak tu kouříš za cigára? — Sprosté? Nebo ty ještě sprostší?“ „Přece se mně náš salón líbí — je to krása stropu!“ mínil Kupka. „A tak laciný!“ „Čím větší byt, tím lacinější. Pánbůh má byt největší a neplatí už pranic.“ „Tys dnes nějak zbožný před svým svátkem.“ „Střechy, střechy — vy jste moje láska!“ rozehříval se Kupka, šermuje doutníkem ve vzduchu. „Záviděl bych kominíkům, kdyby neměli přece jen tak jednostranně černý názor do lidského života.“ Celý ten rozhovor šel volně, v pohodlných pauzách a hlasem jaksi přidušeným. Podivno, ve vysokém lese, na samotách, na horách člověk mimovolně přidušuje hlas. „To je rozkošná noc,“ liboval si Kupka dále. „To ticho! — Dnes jezy šumí jako Rekův sen. — A na Petříně ti slavíci — je to jásání! Slyšíš?“ „No, za tři dny je po svatém Vítu a pak je po klokotu. — Je to krása! — Za žádnou cenu bych nechtěl bydlet takhle na Starém Městě.“ „Ba! Na čtyry míle kolem není tam ptáka. Kdyby si někdy z Uhelného trhu nepřinesli pečené husí stehno domů, nevěděli by ani, jak pták vypadá.“ „Teprv jsou tu dva,“ zahučel vtom sonorní tenorbaryton ve vikyři. „Novomlýnský — servus!“ zvolali Kupka a Hovora. Novomlýnský, muž více než třicetiletý, vylézal po všech čtyřech do žlabu, pohodlně, takřka kloub za kloubem. „Zatracené!“ zahučel teď, pomalu se narovnávaje, „tohleto pro mne není, tomu jsem nenavyk.“ Novomlýnský byl výšky nadprostřední, hezky tělnatý. Jeho tvář byla snědá, hladká a kulatá, oči modré a usměvavé, pod nosem měl mohutné licousy. Na hlavě se mu houpal také fez, na těle mel černý kabátec a světlé spodky. „No — já si nemohu ve své orleánové bundě lehnout na prejzy jako vy — sedněte, jak se sluší!“ Kupka a Hovora už seděli. Na tvářích jejich byl dřívější, trochu strojený klid ustoupil lehkému úsměvu, dívali se na Novomlýnského s patrným zalíbením. Bylo zjevno, že on zde zralostí svou vládne. Novomlýnský se usadil naproti nim, na svah druhé střechy, a zapálil si doutník. „Tak co děláte, hoši?“ „Chválím Malou Stranu,“ zpovídal se Hovora. „Dívám se na měsíc,“ prál Kupka, „na toho mrtvého muže s živým srdcem —“ „Teď už myslí ale každý, že se může dívat na měsíc,“ ušklíbl se Novomlýnský. „Dát vás k cifrám do ouřadu jako mne!“ V zvučném hlase jeho nebylo pranic přidušeného, pranic utlumeného. Novomlýnský by byl také ve vysokém lese, na samotách a na horách harašil zcela stejně upřimným hlasem svým. „Copak je nového? — ano, poslouchejte, je to pravda, že se Jäkl včera u Císařského mlýna topil?“ — a obličej jeho se rozesmál. „Zcela doopravdy,“ kýval Hovora s úsměvem, „plave jako mlýnský kámen. Zrovna vedle mne sklouzl do tůně — zachrochtalo to strašne, vyskočily bubliny — to jsme se s ním natahali, viď, Kupko! Pak jsem se ho ptal, co si tak myslel, když se topil, a on řekl, že prý se tomu musil smát, — proto tak chrochtal.“ Všichni tři se rozesmáli, smích Novomlýnského zrovna zvonil. „A co to byl dnes za rámus u profesorů,“ ptal se Novomlýnský zase. „Vy jste pak odcházel odtamtud, Hovoro.“ „Moc pikantní,“ špoulil Hovora ústa. „Paní profesorka přišla muži na psaní, schované v psacím stolku. Bylo od ženské, plno ohně a lásky, — od paní profesorky samé. Psala mu je před dvaceti lety a dnes na ně přišla a bylo — podnes nerozpečetěné! Pomyslete si, jak byla uražena!“ „Jednoaktová veselohra,“ usmál se Novomlýnský. Natáhl nohy a zabručel na Kupku. Kupka byl totiž mezitím došel až na konec žlabu, sehnul se tam trochu a hleděl někam do dvora. Teď se již zase vracel, patrně uspokojen výsledkem z výpravy své. „Kupko, kam vás to tam vždycky čerti nesou? Kam se to díváte — vy slítnete ještě jednou!“ „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé přitom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“ „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli té nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“ „Novomlýnský je jako dobrá hospodyně, s děvečkami má největší kříž,“ litoval Hovora s tváři opravdovou. „Baže má kříž, ani se nevyspí. Ráno je už o páté na ulici — nejhezčí děvečky chodí jen časně zrána pro vodu, aby je nikdo neviděl s putnou.“ „Mlčte, já umím rychle spát a proto jsem časně vzhůru. Ostatně,“ a Novomlýnský oklepával pomalu doutník o prejzu a mluvil teď s patrnou zálibou, „bývalo, bývalo! — Já býval nesmírný elegán, osm párů rukaviček jsem zruinoval za rok. — No, je pravda, já mám posud ten malér, že mám u holek štěstí. Můžu za to, že jsem tak hezký? Přál bych vám, vy nedozrálá štěňata, abyste mne viděli! Když já dělám vyznání lásky, je zrovna hrůza se na mne podívat. — Ale,“ pokračoval zas rychleji, „bavte mne přece něčím! Na kompak je dnes řada, aby určil předmět pro zábavu?“ „Na Jäklovi.“ „To tedy nepřijde,“ mínil Novomlýnský zcela určitě. „Měli jsme jednou spolek na večeře, každý den měl večeři platit někdo jiný. Ten, na kterém byla řada,nepřišel nikdy.“ Pozdvihl přitom náhodou hlavu k hřebenu protější střechy. „Utopenec!“ zvolal jakoby zděšen. Kupka a Hovora se rychle ohlédli. Tam nad hřebenem strměl třetí fez a pod ním se smál Jäklův široký, červený obličej na celé kolo. „Honem sem, honem!“ volali vzdušní besedníci. Jäkl se pomalu vyvyšoval nad hřeben. Teď bylo vidět ramena, teď už prsa, teď život. „Není ho konce,“ bručel Novomlýnský, „ten chlap by moh vycházet v pokračováních.“ Teď se přešinula pravá dlouhánská noha, teď levá, vtom obě sklouzly a se strašným rachotem se svalil Jäkl po střeše do žlabu, k nohoum svých přátel. Přátelé se vřískavě rozesmáli. Zdálo se, že se směje celá střecha, ba i ten měsíc tam nahoře na nebi. Nejvíce ze všech se ale smál Jäkl sám. Ležel tu na břichu a kopal špičkama bot do žlabu. Bylo potřeba několika řádných štulců a leckterého přátelského kopnuti, než se Jäkl odhodlal zase se sebrat. Narovnal se pomalu v celé sáhové velebnosti své a ohmatával svůj letní šat, šat to jakési neurčité, žlutavé barvy. „Ani steh nepustil,“ liboval si pak a usedl vedle Novomlýnského. „No, vymyslils něco pro dnešní zábavu?“ Jäkl natáhl ruce mezi kolena a kolíbal chvilku svrchní tělo volně kupředu a nazad. Pak pohodlně začal: „Já — já jsem si vymyslil, aby jako každý z nás říkal nejstarší vzpomínku, kterou ze života svého má. Víte, jako tu nejstarší, kterou —“ „Vždyť jsem si myslil, že přijde něco hloupého,“ zabručel mu Novomlýnský do toho. „To je hrůza, absolvovaný jurista, člověk, který má už několik rigoros —“ „Vždyť vy jste se také tak tuze chytrý nenarodil,“ durdil se Jäkl. „Já? Prosím! Mne nosila matka pod srdcem šestnáct měsíců, a když jsem se narodil, už jsem mluvil. Pak jsem studoval čtyryadvacet latinských škol a každé slovo, které mluvím, přišlo otci na dvacetník.“ „No, snad to není tak hloupé,“ mínil Hovora a vyklepával dýmku, „zkusme to! Ty máš přece nejstarší svou vzpomínku už nalezenu, Jäkle?“ „Já? To se rozumí,“ přisvědčil Jäkl houpaje se klidně dál. „Já se pamatuju na něco, když nebyla mně snad ještě ani dvě leta. Otec nebyl doma, matka musila pak také někam přes ulici odskočit, kam mne s sebou vzít nemohla, a já zůstal sám, služky jsme neměli. Aby se mně nezastesklo, vzala matka z kuchyně živou husu, kterou chovala na dokrmení, a dala ji ke mně do světnice. Mně bylo v samotě té ouzko, obejmul jsem husu křečovitě kolem krku, já strachy bečel, husa strachy kejhala — pěkný žánr, ne?“ „Tuze pěkný,“ hučel Novomlýnský. Ve žlabu se na chvilku rozhostilo přemýšlivé ticho. Hovora byl už asi třikráte přiložil vždy novou rozžhatou sirku k nacpané zas dýmce, ale pokaždé zapomněl zatáhnout. Teď zatáh najednou a spustil: „Už se mně vzpomínka vyklubala! Byl jsem s otcem v klášteře voršilek a jeptišky mne braly na klín a líbaly mne.“ „Ještě pěknější než ta husa,“ hučel zas Novomlýnský. „Máte vy něco také tak pěkného, Kupko?“ Kupka se usmál. „Můj děd byl zvoníkem v Rakovníku. Byl tuze stár a tu ho jednoho dne napadlo, že si sám pozvonil umíráčkem, šel domů, lehl a umřel. Vedli mne k jeho mrtvole — byla už oblečena a na nohou měla bílé punčochy —‚ abych políbil mu palce u nohou, už ani nevím, jaká je to pověra. Pak jsem si hrál kolem truhláře, který bydlel v domě a pracoval na truhle.“ „Famózně to jde!“ radoval se Jäkl. „A teď Novomlýnský!“ Novomlýnský byl zakaboněn a mlčel. Konečně odevřel ale přece ústa. „Já — já nemám pražádnou nejstarší vzpomínku. — Vlastně — já mám dvě — ale nevím, která je starší. Pamatuju se, jak jsme se stěhovali z Novozámeckých schodů níž, k Elefantům, a já nechtěl z domu, dokud nenesli za mnou kolébku. A pak — pak jsem jednou řekl své sestře ošklivé slovo — víte, tuze ošklivé. Matka mně nasolila hubu a musel jsem stát u zadní nohy piana. — Je pravda — dítě je zajímavé stvoření — takový prakomický obrázek dorostlého člověka! — Tak hloupoučké, tak lhostejné k následkům, člověk vskutku věří v anděla strážce. — První moje modlitební kniha vám byla německá. Já ale neuměl tenkrát ještě ani slova německy — po celý rok jsem se z ní modlil »Gebet für schwangere Frauen« a nestalo se mně pranic.“ Jäkl teď zase pracoval nohama do žlabu. Novomlýnský spokojeně se na něho podíval. „Vidíte, to se mně na Jäklovi líbí. Člověk udělá dobrý vtip a na Jaklovi je hned vidět účinek.“ „Ani mně nenapadlo smát se vašemu vtipu,“ bránil se Jäkl. „Mně napadlo teď něco obrovsky hloupého! — Staří Římané měli snad také děti, ne?“ „Podobá se.“ „A ty snad neuměly také hned mluvit jako Cicero, snad žvatlaly jako naše děti. Pomyslete si žvatlanou starou latinu — Hanibaj ante pojtas! — Hanibaj ante pojtas! — Ježíš — Marja — Josef!“ Kopání Jäklovo přecházelo teď až v zuření. Všichni se smáli, besedníci, střecha i ten měsíc nahoře s hvězdičkami jako by chechtal: „Hanibaj ante pojtas!“ „Dnes je Jäkl v dobré míře,“ mínil Hovora. „Je,“ potvrzoval Kupka vedle, „proč asi!“ Jäkl se byl již utišil. Seděl tu vzpřímen a upřímné jeho oko hledělo na Kupku. „Hm — proč! — A proč bych vám to neřekl — beztoho mne to tlačí — ano, řeknu! — Jsem zamilován — totiž vlastně už nejsem — ale mám se ženit — totiž také ne — já vlastně nevím, jak bych to honem řek.“ „Hezká?“ tázal se Kupka rychle. „Nu snad by svým nejlepším přátelům nevyvedl tu infámii, že by si vzal ošklivou ženu?“ bránil Hovora přítele. „Ženit — hm! No což, já bych byl také pro rodinný život, ale páni manželé jsou mně v tom všude na překážku,“ mínil, to se rozumí, Novomlýnský. „Peníze?“ „Eh co peníze! Já se neptám po penězích, po žádném věnu. Uhodí několik suchých let a člověk to propije.“ „Tak mladý a už tak šlechetný!“ „Ale které je to děvče?“ ptali se dva najednou. „Lizinka.“ „Jaká Lizinka?“ „Perálkovic — krejčího — ze Senovážné ulice — znáte?“ „Bodejť!“ přisvědčoval Hovora. „Jsou tři dcery. Nejstarší Marie — tu nemohu vystát. Jak se na ni podívám, začne zívat. Pak Lizinka. A pak Karla, ta suchá.“ „Tak suchá, že si musí vždycky zuby naslinit, aby mohla stáhnout ústa. A vidíte, ta se vdala nejdřív,“ divil se Kupka. Zkušený Novomlýnský vyzdvihl prst: „Ze tří sester vdá se ta nejošklivější vždycky napřed — to si pamatujte!“ „Žvaňte si, žvaňte!“ bručel Jäkl. „Nemohu to vystát, když někdo mnoho mluví, nedostanu se pak nikdy k slovu!“ „Ano, Lizinka je hezká.“ „To si myslím!“ „A jak dlouho se milujete?“ „Počkej — teď tomu bude už osmnáct let.“ A na tváři Jäklově zahrála si jemná ironie. „Já chodil do druhé normálky, ona vedle do první. Bylo to v zimě, když jsem ji poznal a hned se do ni zamiloval — provždy! — Rozkošné děvčátko! Hlavička jako makovička, vlasy v dlouhých už, zlatých copech, tvářičky jako růže. Na hlavě měla zelený hedvábný klobouk a z ramenou jí splýval zeleně žlutý viklér. Na školské tašce její byl vyšitý bílý pudlík v modrém nebi — bože, ten pudlíček! — Děvčátko nebylo dlouho v nejistotě o citech, jaké ve mně bylo vzbudilo. Dodal jsem si jednou srdce, začal do ní bouchat sněhovými koulemi, a když utíkala, dohonil jsem ji a strh ji klobouk z hlavy. Od té doby se na mne usmívala, rozuměla mně. Ovšem — promluvit jsem si na ni také potom ještě netroufal, ale sněhem jsem po ní házel často. As dvě léta nato jsem sám už vyučoval menšího hocha a ten bydlil v Senovážné ulici na konci. Chodil jsem denně kolem Perálkovic a Lizinka stávala před domem. Prostovlasá a bez vikléru byla teprv krásna! Nevinně, čistě její oko modré hledělo vždy vesele na mne; nemohl jsem si pomoci, já se začervenal pokaždé. Známost naše stávala se vždy důvěrnější. Jednou stála tu a jedla chleba s máslem: Dodal jsem si zase srdce a zastavil se. ‚Dala mně kousek,‘ povídám. — ‚Tumáš!“ řekla a ulomila skyvu. — ‚To já chci větší,‘ škádlím galantně. — ‚I pak by mně nic nezbylo! A mám hlad!‘ smála se luzně. Šel jsem blažený dál, ještě z dálky Lizince ukazuje obdrženou skyvu svou. Škoda — brzy nato si vzali rodiče hocha, kterého jsem vzdělával, učitele jiného; měli hloupou záminku, že my dva si spolu prý jen hrajem. Pak jsme se s Lizinkou tak asi po patnácte let skoro ani neviděli. Až letos. Prvního máje — byla neděle — najednou mně napadlo vyjít si trochu dál za bránu — nevím proč, takto by pro mne mohly po celý rok být všechny brány zazděny. Magnetism srdce nejspíš! Jdu do Šárky k Čisteckému. Zde seděl starý Perálek a Perálková a Marie a Lizinka. — Rozkvetlá růže! — Rámě kulatě jako perioda Goethova. — Oko podnes tak nevinné, tak čistě jakou dítěte. — Co muž jsem byl teď za minutu hotov právě tak jako před osmnácti lety co dítě. U stolu, u něhož jsem poblíž zasedl, pomlouvali Perálka. — „Když mluví, ukazuje pořád na lebku, aby se lidé domnívali, že myslí, — protivný hlupák!“ pravil soused. — ‚Povídá se, že prý svoje dcery fackuje, když je nikdo nebere k tanci,‘ povídal druhý. — Zdvihl jsem se. — Nebohá Lizinka! — Mládež vedle pod širým nebem tančila. Víte, já netančím rád, jsem trochu dlouhého těla a tu člověk nevyvede tak snadno grácii, ale ať už mně to sluší nebo ne! U stolu s Perálkovými seděl starý — nu jak se jmenuje ten starý hejtman v penzi, ten — Vítek, ano! Bavil se živě s Marii. Známe se. Tedy jsem k němu přistoupil a pozdravil Perálkovy. Lizinka se pousmála, pak se začervenala. Za chvilku jsem ji poprosil o tanec. Podívala se na matku a slíbila mně čtverylku, do kola že netančí. To mně bylo tuze vhod. Odtančili jsme čtverylku skoro mlčky. Pak jsme ale šli procházkou podél potoku a tu se řeč rozpoutala. Ptal jsem se jí, zdali mne ještě zná. Dala hlavičku stranou níž a jen se tak na mne podívala nevinnýma svýma očkama. Po chvilce mně bylo, jako bych byl zas malým dítětem, mluvil jsem o sněhových koulích a o pudlíku a o skyvě pomazánky — jí bylo jistě také tak, to jsem cítil. Nu — pak jsem je doprovázel domů. Lizinku chůze nějak namáhala, já ji vedl. ‚Tak tak, mládež k sobě,“ pravil Vítek — protivný chlap! — Pravda, zamilovaný člověk je nedůtklivý i k dobře míněnému slovu. Za několik dní jsem dostal od Lizinky lístek — ‚um 3 uhr bei St. Niclas zu komen‘. Chvěl jsem se blahem. Od kostela jsme šli do Valdštýnské zahrady — tam jsme si přisáhli věčnou lásku, tam jsem jí slíbil, že do srpna si odbudu promoci a do dvou let že bude mou. — Pak mne uvedla k rodičům svým; viděl jsem, že Perálek je milý člověk a Perálková matka velmi rozšafná, jen Marie se mně nelíbila, hleděla na mne nějak divně. Hned nato — jsou tomu už čtyři neděle — musila Lizinka nakvap ven, k umírající tetě do Klatov. A včera přišel přítel medik Bureš. Povídá mně mezi jiným: ‚Znáš Lizinku Perálkovou?‘ — ‚Znám.‘ — „Dnes porodila kluka, v porodnici na oddělení.“ — Přátelé naslouchali Jäklovu vypravováni sice potud napnutě, ale při zajímavých posledních jeho slovech bylo přece náhle, jako by už ani nevypravoval, — najednou to všemi třemi škublo a ohlídli se po vikýři. „A v poledne přišel tam nahoru starý hejtman Vítek a poptával se po jejím zdraví a co se narodilo,“ dodal Jäkl. „Poslouchají nás domácí holky — chechtají se,“ zašeptal v to náhle Novomlýnský. A již byl vyskočil a s hbitostí k víře až nepodobnou zmizel ve vikýři. A za ním hupky hupky Kupka a Hovora. Měsíc na nebi natáh krk a naklonil ucho — zdálo se mu, že slyší pod střechou dívčí kvikot a pak mlasknutí. Snad slyšel Jäkl také cosi podobného. Složil alespoň své dlouhé ruce klidně zase mezi kolena, zahoupal se kupředu a nazad a bručel: „Když se krade v noci, je to okolnost přitěžující.“ [[Kategorie:Části]] 1896 3894 2006-06-26T13:46:34Z Flambelle 20 /* Článek 15 */ 'znadpisnění' Části III {{WikiCsWiki}} {{Textinfo| TITULEK=Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám (23. srpna 1978) |PODTITULEK= |AUTOR= |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/citace/292_1999_Sb.?opendocument www.lexdata.cz] |VYDÁNO=Sdělení MZV 292/1999&nbsp;Sb. |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA= |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ==Preambule== Státy, které jsou stranami této úmluvy, :majíce na zřeteli, že proces dekolonizace přivodil hluboké proměny mezinárodního společenství, :majíce rovněž na zřeteli, že v budoucnu mohou další faktory vést k případům sukcese států, :jsouce přesvědčeny za daných okolností o nezbytnosti kodifikace a pokrokového rozvoje pravidel o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám jako prostředku k zajištění větší právní jistoty v mezinárodních vztazích, :konstatujíce, že zásady svobodného souhlasu, dobré víry a pacta sunt servanda jsou obecně uznávány, :zdůrazňujíce, že trvalé dodržování obecných mnohostranných smluv týkajících se kodifikace a pokrokového rozvoje mezinárodního práva a smluv, jejichž předmět a účel představují zájem mezinárodního společenství jako celku, má zvláštní význam pro posílení míru a mezinárodní spolupráce, :majíce na paměti zásady mezinárodního práva vtělené do [[Charta OSN|Charty Organizace spojených národů]], jako jsou zásady rovnoprávnosti národů a práva národů na sebeurčení, svrchované rovnosti a nezávislosti všech států, nevměšování do vnitřních věcí států, zákazu hrozby silou nebo použití síly a všeobecného a účinného dodržování lidských práv a základních svobod pro všechny, :připomínajíce, že Charta Organizace spojených národů požaduje dodržování územní nedotknutelnosti a politické nezávislosti každého státu, :majíce na mysli ustanovení [[Vídeňská úmluva o smluvním právu|Vídeňské úmluvy o smluvním právu]] z roku 1969, :majíce rovněž na mysli článek 73 uvedené úmluvy, :potvrzujíce, že otázky smluvního práva, vyjma těch, které vznikají v souvislosti se sukcesí států, jsou upravovány příslušnými pravidly mezinárodního práva včetně pravidel obyčejového práva obsažených ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu z roku 1969, :potvrzujíce, že pravidla mezinárodního práva obyčejového nadále upravují otázky neupravené ustanoveními této úmluvy, dohodly se na následujícím: ==Část I - Obecná ustanovení== ====Článek 1==== '''Působnost úmluvy''' Tato úmluva se vztahuje na účinky sukcese států ve vztahu ke smlouvám mezi státy. ====Článek 2==== '''Používané výrazy''' <ol> <li> Pro účely této úmluvy: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> „smlouva“ je mezinárodní dohoda uzavřená písemně mezi státy v souladu s mezinárodním právem, sepsaná v jednom nebo dvou či více souvisících dokumentech, ať je její název jakýkoli; </li> <li> „sukcese států“ je nahrazení jednoho státu druhým v odpovědnosti za mezinárodní vztahy území; </li> <li> „stát-předchůdce“ je stát, který byl při sukcesi států nahrazen jiným státem; </li> <li> „stát-nástupce“ je stát, který při sukcesi států nahradil jiný stát; </li> <li> „datum sukcese států“ je datum, od něhož stát-nástupce nahradil stát-předchůdce v odpovědnosti za mezinárodní vztahy území, k němuž se vztahuje sukcese států; </li> <li> „nový nezávislý stát“ je stát-nástupce, jehož území bylo bezprostředně před datem sukcese států závislým územím, za jehož mezinárodní vztahy odpovídal stát-předchůdce; </li> <li> „notifikace sukcese“ je ve vztahu k mnohostranné smlouvě oznámení státu-nástupce, jakkoli formulované nebo nazvané, vyjadřující jeho souhlas s tím, aby byl považován za vázaného smlouvou; </li> <li> „plná moc“ je ve vztahu k notifikaci sukcese nebo jiné notifikaci prováděné podle této úmluvy dokument vydaný příslušným orgánem státu, jímž se určuje jedna nebo více osob, aby v zastoupení státu provedla notifikaci sukcese nebo, podle okolností, jinou notifikaci; </li> <li> „ratifikace“, „přijetí“ a „schválení“ je, podle okolností, takto pojmenovaný mezinárodní úkon, jímž stát z mezinárodního hlediska projevuje svůj souhlas být vázán smlouvou; </li> <li> „výhrada“ je jednostranné prohlášení, jakkoli formulované nebo nazvané, učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy nebo při přístupu k ní nebo při notifikaci sukcese do smlouvy, jímž se zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek některých ustanovení smlouvy při jejich provádění vůči tomuto státu; </li> <li> „smluvní stát“ je stát, který projevil souhlas být vázán smlouvou, ať smlouva vstoupila v platnost, nebo ne; </li> <li> „strana“ je stát, který projevil souhlas být vázán smlouvou a vůči němuž je smlouva v platnosti; </li> <li> „jiná strana“ je ve vztahu ke státu-nástupci strana smlouvy platné k datu sukcese států na území, k němuž se tato sukcese států vztahuje, vyjma státu-předchůdce; </li> <li> „mezinárodní organizace“ je mezivládní organizace. </li> </ol> </li> <li> Ustanovení odstavce 1, týkající se výrazů používaných v těchto článcích, se nedotýkají použití těchto výrazů nebo významu, který jim může být dán ve vnitrostátním právu států. </li> </ol> ====Článek 3==== '''Případy, na které se tato úmluva nevztahuje''' Skutečnost, že se tato úmluva nevztahuje ani na účinky sukcese států ve vztahu k mezinárodním dohodám uzavřeným mezi státy a jinými subjekty mezinárodního práva nebo ve vztahu k mezinárodním dohodám, které nebyly uzavřeny písemně, se nedotýká: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> použití jakýchkoli pravidel obsažených v této úmluvě na případy, jimž jsou podřízeny podle mezinárodního práva nezávisle na uvedené úmluvě; </li> <li> použití této úmluvy mezi státy na účinky sukcese ve vztahu k mezinárodním dohodám, jejichž stranami jsou též jiné subjekty mezinárodního práva. </li> </ol> ====Článek 4==== '''Smlouvy zakládající mezinárodní organizace a smlouvy přijaté v rámci mezinárodní organizace''' Tato úmluva se vztahuje na účinky sukcese států ve vztahu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> ke každé smlouvě, která je zakládajícím dokumentem mezinárodní organizace, s výhradou pravidel týkajících se získání členství a s výhradou příslušných pravidel organizace; </li> <li> ke každé smlouvě přijaté v rámci mezinárodní organizace, s výhradou k příslušným pravidlům organizace. </li> </ol> ====Článek 5==== '''Závazky uložené mezinárodním právem nezávisle na smlouvě''' Skutečnost, že smlouva není považována za platnou ve vztahu k některému státu v důsledku použití této úmluvy, nijak neovlivňuje povinnost tohoto státu plnit závazky obsažené ve smlouvě, které je stát povinen plnit podle mezinárodního práva nezávisle na smlouvě. ====Článek 6==== '''Případy sukcese států, na něž se vztahuje tato úmluva''' Tato úmluva se vztahuje pouze na účinky sukcese států, k níž došlo v souladu s mezinárodním právem a zvláště se zásadami mezinárodního práva zakotvenými v Chartě Organizace spojených národů. ====Článek 7==== '''Časová působnost úmluvy''' #Aniž je dotčeno použití kteréhokoli pravidla obsaženého v této úmluvě, kterým by se mohly řídit účinky sukcese států podle mezinárodního práva nezávisle na této úmluvě, úmluva se vztahuje pouze na sukcesi států, ke které došlo po jejím vstupu v platnost, není-li dohodnuto jinak. #Stát-nástupce může tehdy, když vyjadřuje souhlas být vázán touto úmluvou, nebo kdykoli poté, učinit prohlášení o tom, že použije ustanovení této úmluvy na svou vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči smluvnímu státu nebo straně úmluvy, které učiní prohlášení, jímž přijímají prohlášení státu-nástupce. Po vstupu úmluvy v platnost mezi státy, které učinily tato prohlášení nebo po prohlášení o přijetí, je-li toto učiněno později, se ustanovení úmluvy použijí na účinky sukcese států od data uvedené sukcese. #Stát-nástupce může při podpisu této úmluvy nebo tehdy, když vyjadřuje souhlas být jí vázán, učinit prohlášení o tom, že bude předběžně používat ustanovení úmluvy ve vztahu ke své vlastní sukcesi států, k níž došlo před vstupem úmluvy v platnost, vůči jinému signatářskému státu nebo smluvnímu státu, jenž učiní prohlášení, jímž přijímá prohlášení státu-nástupce; poté, kdy bylo učiněno ono prohlášení, bude se těchto ustanovení předběžně používat na účinky sukcese států mezi oběma státy od data sukcese. #Prohlášení učiněná podle odstavce 2 nebo odstavce 3 musí být obsažena v písemné notifikaci depozitáři, který bude informovat strany a státy, jež jsou způsobilé stát se stranami této úmluvy, o notifikaci, kterou obdržel, a o jejím znění. ====Článek 8==== '''Dohody o přechodu smluvních závazků nebo práv ze státu-předchůdce na stát-nástupce''' #Závazky nebo práva státu-předchůdce, vyplývající ze smluv platných vzhledem k území k datu sukcese států, se nestávají závazky nebo právy státu-nástupce vůči jiným státům, které jsou stranami těchto smluv, v důsledku pouhé skutečnosti, že stát-předchůdce a stát-nástupce uzavřely dohodu o tom, že takové závazky nebo práva přecházejí na stát-nástupce. #Navzdory uzavření takové dohody se účinky sukcese států na smlouvy, které k datu sukcese států platily vzhledem k danému území, řídí touto úmluvou. ====Článek 9==== '''Jednostranné prohlášení státu-nástupce týkající se smluv státu-předchůdce''' #Závazky nebo práva vyplývající ze smluv platných vzhledem k území k datu sukcese států se nestávají závazky nebo právy státu-nástupce nebo jiných států, které jsou stranami těchto smluv, v důsledku pouhého jednostranného prohlášení státu-nástupce o zachování smluv v platnosti vzhledem k jeho území. #V tom případě se účinky sukcese států na smlouvy, které k datu sukcese států platily vzhledem k danému území, řídí touto úmluvou. ====Článek 10==== '''Smlouvy předvídající účast státu-nástupce''' #Jestliže smlouva předvídá, že se v případě sukcese států bude mít stát-nástupce možnost považovat za její stranu, může tento notifikovat svou sukcesi vzhledem ke smlouvě podle ustanovení smlouvy nebo, nejsou-li taková ustanovení, podle ustanovení této úmluvy. #Jestliže smlouva stanoví, že v případě sukcese států bude stát-nástupce považován za stranu smlouvy, bude takové ustanovení účinné pouze tehdy, jestliže stát-nástupce výslovně vyjádří písemně svůj souhlas. #V případech uvedených v odstavci 1 nebo 2 je stát-nástupce, který souhlasil s tím, že bude smluvní stranou, považován za stranu od data sukcese států, pokud smlouva nestanoví jinak nebo pokud není dohodnuto jinak. ====Článek 11==== '''Hraniční režimy''' Sukcese států se jako taková nedotýká: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> hranic stanovených smlouvou ani </li> <li> závazků a práv stanovených smlouvou a vztahujících se k režimu hranic. </li> </ol> ====Článek 12==== '''Jiné územní režimy''' <ol> <li> Sukcese států se jako taková nedotýká: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> závazků o užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání, stanovených smlouvou ve prospěch území cizího státu a považovaných za příslušející k daným územím; </li> <li> práv stanovených smlouvou ve prospěch kteréhokoli území a týkajících se užívání nebo omezení užívání kteréhokoli území cizího státu a považovaných za příslušející k daným územím. </li> </ol> </li> <li> Sukcese států se jako taková nedotýká: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> závazků o užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání, stanovených smlouvou ve prospěch skupiny států nebo všech států a považovaných za příslušející k tomuto území; </li> <li> práv stanovených smlouvou ve prospěch skupiny států nebo všech států a týkajících se užívání kteréhokoli území nebo omezení jeho užívání a považovaných za příslušející k tomuto území. </li> </ol> </li> <li> Ustanovení tohoto článku se nevztahují na smluvní závazky státu-předchůdce o zřízení cizích vojenských základen na území, k němuž se vztahuje sukcese států. </li> </ol> ====Článek 13==== '''Tato úmluva a trvalá svrchovanost nad přírodním bohatstvím a zdroji''' Nic v této úmluvě se nedotýká zásad mezinárodního práva stvrzujících trvalou svrchovanost každého národa a státu nad jeho přírodním bohatstvím a zdroji. ====Článek 14==== '''Otázky platnosti smlouvy''' Nic v této úmluvě nebude považováno za předjímající jakoukoli otázku týkající se platnosti smlouvy. ==Část II - Sukcese týkající se části území== ====Článek 15==== '''Sukcese týkající se části území''' Jestliže část území státu nebo některé území, za jehož mezinárodní vztahy je stát odpovědný a které není součástí území tohoto státu, se stane částí území jiného státu: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> smlouvy státu-předchůdce přestávají platit vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, a to od data sukcese států; </li> <li> smlouvy státu-nástupce se stávají platnými vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, a to od data sukcese států, pokud ze smlouvy nevyplývá nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na tomto území bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> ==Část III - Nově nezávislé státy== ===Oddíl 1 - Obecné pravidlo=== ====Článek 16==== '''Postoj vůči smlouvám státu-předchůdce''' Nově nezávislý stát není povinen zachovávat v platnosti žádnou smlouvu nebo stát se její stranou z pouhého důvodu, že k datu sukcese států smlouva platila vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států. ===Oddíl 2 - Mnohostranné smlouvy=== ====Článek 17==== '''Účast na smlouvách platných k datu sukcese států''' #S výhradou odstavců 2 a 3 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát stranou kterékoli mnohostranné smlouvy, která k datu sukcese států platila se zřetelem k území, k němuž se vztahuje sukcese států. #Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti jejího provádění. #Jestliže ze znění smlouvy nebo z důvodů omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy vyplývá, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran, nově nezávislý stát se může stát smluvní stranou smlouvy pouze s tímto souhlasem. ====Článek 18==== '''Účast na smlouvách, které k datu sukcese států nevstoupily v platnost''' #S výhradou odstavců 3 a 4 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát smluvním státem mnohostranné smlouvy, která dosud nevstoupila v platnost, jestliže k datu sukcese států byl stát-předchůdce smluvním státem ve vztahu k území, k němuž se vztahuje sukcese států. #S výhradou odstavců 3 a 4 se může nově nezávislý stát notifikací sukcese stát stranou mnohostranné smlouvy, jež vstoupí v platnost po datu sukcese států, jestliže k datu sukcese států byl stát-předchůdce smluvním státem ve vztahu k území, k němuž se vztahuje sukcese států. #Odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. #Jestliže ze znění smlouvy nebo z důvodu omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy vyplývá, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran nebo všech smluvních států, může se nově nezávislý stát stát stranou nebo smluvním státem smlouvy pouze s tímto souhlasem. #Jestliže smlouva stanoví, že pro její vstup v platnost bude nutný určitý počet smluvních států, nově nezávislý stát, který se stává jejím smluvním státem podle odstavce 1, bude považován za smluvní stát pro účely tohoto ustanovení, pokud ze smlouvy nevyplývá jiný záměr nebo není stanoveno jinak. ====Článek 19==== '''Účast na smlouvách podepsaných státem-předchůdcem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení''' #S výhradou odstavců 3 a 4, jestliže před datem sukcese států stát-předchůdce podepsal mnohostrannou smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení a svým podpisem vyjádřil úmysl vztáhnout smlouvu na území, k němuž se vztahuje sukcese států, nově nezávislý stát může smlouvu ratifikovat, přijmout nebo schválit, jako by ji sám podepsal, a stát se tak stranou nebo smluvním státem této smlouvy. #Pro účely odstavce 1, jestliže ze smlouvy nevyplývá jiný úmysl nebo není stanoveno jinak, je podpis smlouvy státem-předchůdcem považován za vyjádření záměru, aby se smlouva vztahovala na celek území, za jehož mezinárodní vztahy byl stát-předchůdce odpovědný. #Odstavce 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy nově nezávislým státem bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. #Jestliže z ustanovení smlouvy nebo z důvodu omezeného počtu zúčastněných států stejně jako z předmětu a cíle smlouvy plyne, že účast jiného státu na smlouvě vyžaduje souhlas všech stran nebo všech smluvních států, může se nově nezávislý stát stát stranou nebo smluvním státem pouze s takovým souhlasem. ====Článek 20==== '''Výhrady''' #Stane-li se nově nezávislý stát notifikací sukcese podle článku 17 nebo 18 stranou nebo smluvním státem mnohostranné smlouvy, má se za to, že zachovává všechny výhrady ke smlouvě, která platila k datu sukcese států, vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, pokud při notifikaci sukcese nevyjádří opačný úmysl nebo neučiní výhradu vztahující se k témuž předmětu jako výše uvedená výhrada. #Nově nezávislý stát při notifikaci sukcese, jíž se stává stranou nebo smluvním státem mnohostranné smlouvy podle článku 17 nebo 18, může učinit výhradu, pokud by učinění takové výhrady nebylo vyloučeno ustanoveními článku 19 písm. a), b) nebo c) Vídeňské úmluvy o smluvním právu. #Učiní-li nově nezávislý stát výhradu v souladu s odstavcem 2, použije se na tuto výhradu ustanovení uvedených v článcích 20 až 23 Vídeňské úmluvy o smluvním právu. ====Článek 21==== '''Souhlas státu být vázán částí smlouvy a volba mezi různými ustanoveními''' <ol> <li> Nově nezávislý stát při notifikaci sukcese podle článků 17 a 18, jíž se stává stranou nebo smluvním státem mnohostranné smlouvy, může, dovoluje-li to smlouva, vyjádřit svůj souhlas být vázán částí smlouvy nebo provést volbu mezi různými ustanoveními za podmínek stanovených ve smlouvě pro vyjádření takového souhlasu nebo provedení takové volby. </li> <li> Nově nezávislý stát může také uplatnit za stejných podmínek jako ostatní strany nebo smluvní státy jakékoli právo dané smlouvou zrušit nebo změnit souhlas vyjádřený nebo volbu provedenou jím nebo státem-předchůdcem ohledně území, k němuž se vztahuje sukcese států. </li> <li> Jestliže nově nezávislý stát nevyjádří svůj souhlas nebo neprovede volbu v souladu s odstavcem 1 nebo nezruší nebo nezmění volbu státu-předchůdce v souladu s odstavcem 2, má se za to, že zachovává: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v souladu se smlouvou státem-předchůdcem projevený souhlas být vázán částí této smlouvy vzhledem k území, k němuž se sukcese států vztahuje, </li> <li> v souladu se smlouvou státem-předchůdcem provedenou volbu mezi různými ustanoveními k provádění smlouvy vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států. </li> </ol> </li> </ol> ====Článek 22==== '''Notifikace sukcese''' <ol> <li> Notifikace sukcese do mnohostranné smlouvy podle článku 17 nebo 18 musí být písemná. </li> <li> Jestliže notifikace sukcese není podepsána hlavou státu, hlavou vlády nebo ministrem zahraničních věcí, zástupce státu, který ji provádí, může výt vyzván, aby předložil plnou moc. </li> <li> Jestliže smlouva nestanoví jinak, notifikace sukcese: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> je předávána nově nezávislým státem depozitáři, nebo není-li depozitáře, stranám nebo smluvním státům; </li> <li> je považována za provedenou nově nezávislým státem k datu, kdy ji obdržel depozitář, nebo není-li depozitáře, k datu, kdy ji obdržely všechny strany nebo všechny smluvní státy. </li> </ol> </li> <li> Odstavec 3 se nedotýká žádné povinnosti, jež je uložena depozitáři v souladu se smlouvou nebo jinak, informovat strany nebo smluvní státy o notifikaci sukcese nebo o každém sdělení provedeném v této souvislosti nově nezávislým státem. </li> <li> S výhradou ustanovení smlouvy se má za to, že taková notifikace sukcese nebo sdělení byly doručeny státu, kterému byly určeny, tehdy, když o nich byl tento stát informován depozitářem. </li> </ol> ====Článek 23==== '''Účinky notifikace sukcese''' #Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není-li jinak dohodnuto, nově nezávislý stát, který provádí notifikaci sukcese podle článku 17 nebo odstavce 2 článku 18, bude považován za stranu smlouvy od data sukcese států nebo od data vstupu smlouvy v platnost, vstupuje-li smlouva v platnost později. #Nicméně se má za to, že provádění smlouvy je mezi nově nezávislým státem a ostatními stranami smlouvy přerušeno až do data notifikace sukcese, s výjimkou případu, kdy je smlouva podle článku 27 prováděna prozatímně nebo kdy je dohodnuto jinak. #Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není jinak dohodnuto, nově nezávislý stát, jenž provádí notifikaci sukcese podle článku 18 odst. 1, je považován za smluvní stát smlouvy od data notifikace sukcese. ===Oddíl 3 - Dvoustranné smlouvy=== ====Článek 24==== '''Podmínky, za nichž se v případě sukcese států smlouva považuje za platnou''' <ol> <li> Dvoustranná smlouva, která k datu sukcese platila na území, k němuž se vztahuje sukcese států, je považována za platnou mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou v souladu s ustanoveními smlouvy, jestliže: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> strany s tím výslovně souhlasí; nebo </li> <li> ze způsobu jejich chování se musí mít za to, že s tím souhlasí. </li> </ol> </li> <li> Smlouva považovaná za platnou podle odstavce 1 platí mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou od data sukcese států, pokud z jejich dohody nevyplývá jiný úmysl nebo není stanoveno jinak. </li> </ol> ====Článek 25==== '''Vzájemný vztah státu-předchůdce a nově nezávislého státu''' Smlouva, která v souladu s článkem 24 je považována za platnou mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, nemůže být pouze z tohoto důvodu považována za platnou také mezi státem-předchůdcem a nově nezávislým státem. ====Článek 26==== '''Zánik, přerušení provádění nebo změna smlouvy mezi státem-předchůdcem a druhou stranou smlouvy''' <ol> <li> Jestliže v souladu s článkem 24 je smlouva považována za platnou mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> tato smlouva mezi nimi nepřestane platit jen z toho důvodu, že následně zanikla mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou; </li> <li> nebude mezi nimi přerušeno její provádění jen z toho důvodu, že bylo následně přerušeno její provádění mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou; </li> <li> nebude mezi nimi změněna jen z toho důvodu, že byla následně změněna mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou. </li> </ol> </li> <li> Skutečnost, že smlouva zanikla nebo případně bylo přerušeno její provádění mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou po datu sukcese států, nebrání tomu, aby smlouva byla nadále považována za platnou nebo případně aby byla prováděna mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, jestliže bylo stanoveno, v souladu s článkem 24, že tak bylo dohodnuto. </li> <li> Skutečnost, že smlouva byla změněna mezi státem-předchůdcem a druhou smluvní stranou po datu sukcese států, nebrání tomu, aby nezměněná smlouva byla považována za platnou, v souladu s článkem 24, mezi nově nezávislým státem a druhou smluvní stranou, pokud není stanoveno, že jejich úmyslem bylo provádět mezi nimi změněnou smlouvu. </li> </ol> ===Oddíl 4 - Prozatímní provádění=== ====Článek 27==== '''Mnohostranné smlouvy''' #Jestliže k datu sukcese států mnohostranná smlouva platila vzhledem k území, k němuž se vztahuje sukcese států, a nově nezávislý stát oznámí svůj úmysl, aby smlouva byla prozatímně prováděna vůči jeho území, bude smlouva prozatímně prováděna mezi nově nezávislým státem a každou stranou, která s tím výslovně souhlasí nebo z jejíhož chování se musí mít za to, že s tím souhlasí. #Nicméně v případě smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se vyžaduje k takovému prozatímnímu provádění souhlas všech stran. #Jestliže k datu sukcese států dosud platná mnohostranná smlouva byla prozatímně prováděna vůči území, k němuž se vztahuje sukcese států, a nově nezávislý stát oznámí svůj úmysl, aby smlouva byla nadále prozatímně prováděna vůči jeho území, bude smlouva prozatímně prováděna mezi nově nezávislým státem a každým smluvním státem, který s tím výslovně souhlasí nebo z jehož chování se musí mít za to, že s tím souhlasí. #Nicméně v případě smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se vyžaduje k takovému prozatímnímu provádění souhlas všech smluvních států. #Odstavců 1 až 4 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy vůči nově nezávislému státu bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. ====Článek 28==== '''Dvoustranné smlouvy''' Dvoustranná smlouva, která k datu sukcese států platila nebo byla prozatímně prováděna vůči území, k němuž se vztahuje sukcese států, je považována za prozatímně prováděnou mezi nově nezávislým státem a druhým příslušným státem, jestliže: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> s tím oba výslovně souhlasí; nebo </li> <li> z jejich chování se musí mít za to, že s tím souhlasí. </li> </ol> ====Článek 29==== '''Ukončení prozatímního provádění''' <ol> <li> Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není jinak dohodnuto, prozatímní provádění mnohostranné smlouvy podle článku 27 může být ukončeno: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> oznámením o ukončení provedeným v přiměřené lhůtě nově nezávislým státem nebo smluvní stranou nebo smluvním státem prozatímně provádějícím smlouvu a uplynutím stanovené lhůty; nebo </li> <li> v případě, kdy smlouva náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, oznámením o ukončení provedeným v přiměřené lhůtě nově nezávislým státem nebo všemi smluvními stranami, případně všemi smluvními státy a uplynutím stanovené lhůty. </li> </ol> </li> <li> Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není jinak dohodnuto, prozatímní provádění dvoustranné smlouvy podle článku 28 může být ukončeno oznámením o ukončení provedeným v přiměřené lhůtě nově nezávislým státem nebo druhým příslušným státem a uplynutím stanovené lhůty. </li> <li> Jestliže smlouva nestanoví kratší lhůtu pro své ukončení nebo není jinak dohodnuto, přiměřená lhůta pro ukončení prozatímního provádění je dvanáct měsíců od data, kdy je o ní uvědoměn druhý stát nebo jiné státy, jež smlouvu prozatímně provádějí. </li> <li> Jestliže smlouva nestanoví jinak nebo není jinak dohodnuto, prozatímní provádění mnohostranné smlouvy podle článku 27 bude ukončeno, jestliže nově nezávislý stát oznámí svůj úmysl nestát se stranou smlouvy. </li> </ol> ===Oddíl 5 - Nově nezávislé státy složené ze dvou nebo více území=== ====Článek 30==== '''Nově nezávislé státy vytvořené ze dvou nebo více území''' <ol> <li> Článků 16 – 29 se použije na případ nově nezávislého státu vytvořeného ze dvou nebo více území. </li> <li> Jestliže nově nezávislý stát, vytvořený ze dvou nebo více území, je považován za smluvní stranu nebo se jí stane podle článků 17, 18 nebo 24 a k datu sukcese států smlouva platila nebo souhlas být jí vázán byl dán ohledně jednoho nebo více území, nikoli však všech, bude smlouva prováděna vůči celému území tohoto státu, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> nevyplývá ze smlouvy nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy; </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, na niž se nevztahuje článek 17 odst. 3 nebo článek 18 odst. 4, není notifikace sukcese omezena na území, vůči němuž smlouva platila k datu sukcese států nebo ohledně kterého byl dán souhlas být smlouvou vázán před tímto datem; </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, na kterou se vztahuje článek 17 odst. 3 nebo článek 18 odst. 4, nově nezávislý stát a ostatní smluvní strany nebo případně ostatní smluvní státy se nedohodnou jinak; </li> <li> v případě dvoustranné smlouvy se nově nezávislý stát a druhý příslušný stát nedohodnou jinak. </li> </ol> </li> <li> Jestliže se nově nezávislý stát vytvořený ze dvou nebo více území stane stranou mnohostranné smlouvy podle článku 19 a podpisem nebo podpisy státu nebo státu-předchůdce byl projeven úmysl vztáhnout smlouvu na jedno nebo více z těchto území, nikoli však na všechny, bude smlouva prováděna vůči celému území nově nezávislého státu, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> nevyplývá ze smlouvy nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území bylo neslučitelné s jejím předmětem a cílem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy; </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, na kterou se vztahuje článek 19 odst. 4, není ratifikace, přijetí nebo schválení smlouvy omezeno na to nebo ono území, na něž měla být smlouva rozšířena; nebo </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, na kterou se vztahuje článek 19 odst. 4, nově nezávislý stát a ostatní smluvní strany nebo případně ostatní smluvní státy se nedohodnou jinak. </li> </ol> </li> </ol> ==Část IV - Spojení a oddělní států== ====Článek 31==== '''Účinky spojení států na smlouvy platné k datu sukcese států''' <ol> <li> Jestliže se dva nebo více států spojí, a vytvoří tak jeden stát-nástupce, každá smlouva, která k datu sukcese států platí pro některý z těchto států, zůstává pro stát-nástupce v platnosti, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> stát-nástupce a druhá smluvní strana nebo strany se nedohodly jinak; nebo </li> <li> ze smlouvy nevyplývá nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy ve vztahu ke státu-nástupci bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> </li> <li> Smlouva, která zůstává v platnosti podle odstavce 1, bude prováděna pouze na té části území státu-nástupce, na níž platila k datu sukcese států, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která nenáleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce neoznámí, že se smlouva provádí na jeho celém území; </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce a všechny smluvní strany se nedohodnou jinak; nebo </li> <li> v případě dvoustranné smlouvy stát-nástupce a druhá smluvní strana se nedohodnou jinak. </li> </ol> </li> <li> Odstavce 2 písm. a) se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území státu-nástupce bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> ====Článek 32==== '''Účinky spojení států na smlouvy, které k datu sukcese států nevstoupily v platnost''' <ol> <li> S výhradou odstavců 3 a 4 se může stát-nástupce podle článku 31 provedením notifikace k tomu účelu stát smluvním státem mnohostranné smlouvy, která dosud nevstoupila v platnost, jestliže k datu sukcese států byl některý ze států-předchůdců smluvním státem této smlouvy. </li> <li> S výhradou odstavců 3 a 4 se může stát-nástupce podle článku 31 provedením notifikace k tomu účelu stát stranou mnohostranné smlouvy, která vstoupí v platnost po datu sukcese států, jestliže k tomuto datu byl některý ze států-předchůdců smluvním státem smlouvy. </li> <li> Odstavců 1 a 2 se nepoužije, vyplývá-li ze smlouvy nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy státem-nástupcem bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> <li> Jestliže smlouva náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, může se stát-nástupce stát stranou nebo smluvním státem smlouvy pouze se souhlasem všech stran nebo všech smluvních států. </li> <li> Každá smlouva, jejímž smluvním státem nebo stranou se stát-nástupce stane podle odstavce 1 nebo 2, bude prováděna jen na té části území státu-nástupce, pro niž byl dán před datem sukcese států souhlas být vázán smlouvou, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která nenáleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce neuvede v notifikaci provedené podle odstavce 1 nebo 2, že smlouva bude prováděna na celém jeho území; nebo </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce a všechny strany nebo případně všechny smluvní státy se nedohodnou jinak. </li> </ol> </li> <li> Odstavce 5 písm. a) se nepoužije, vyplývá-li ze smlouvy nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území státu-nástupce bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> ====Článek 33==== '''Účinky spojení států na smlouvy podepsané státem-předchůdcem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení''' <ol> <li> S výhradou odstavců 2 a 3, jestliže před datem sukcese států jeden ze států-předchůdců podepsal mnohostrannou smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, stát-nástupce podle článku 31 může smlouvu ratifikovat, přijmout ji nebo schválit, jako by ji podepsal, a může se tím stát její stranou nebo smluvním státem. </li> <li> Odstavce 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy ve vztahu ke státu-nástupci bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> <li> Jestliže smlouva náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, může se stát-nástupce stát stranou nebo smluvním státem smlouvy pouze se souhlasem všech stran nebo všech smluvních států. </li> <li> Každá smlouva, jejíž smluvní stranou nebo smluvním státem se stát-nástupce stane podle odstavce 1, bude prováděna pouze na té části území státu-nástupce, pro niž byla smlouva podepsána jedním ze států-předchůdců, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která nenáleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce při ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy neoznámí, že smlouva bude prováděna na celém jeho území; nebo </li> <li> v případě mnohostranné smlouvy, která náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, se stát-nástupce a všechny strany nebo případně všechny smluvní státy nedohodnou jinak. </li> </ol> </li> <li> Odstavce 4 písm. a) se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy na celém území státu-nástupce bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> ====Článek 34==== '''Sukcese států v případě oddělení částí státu''' <ol> <li> Jestliže část nebo části území státu se oddělí, aby vytvořily jeden nebo více států, ať už stát-předchůdce nadále existuje, nebo ne: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> každá smlouva platná k datu sukcese států na celém území státu-předchůdce zůstává v platnosti pro každý stát-nástupce, jenž takto vznikl; </li> <li> každá smlouva platná k datu sukcese států pouze na té části území státu-předchůdce, která se stala státem-nástupcem, zůstává v platnosti pouze pro tento stát-nástupce. </li> </ol> </li> <li> Odstavce 1 se nepoužije, jestliže: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> státy, jichž se to týká, se dohodnou jinak; nebo </li> <li> vyplývá ze smlouvy nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy státem-nástupcem bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> </li> </ol> ====Článek 35==== '''Další existence státu po oddělení části jeho území''' Jestliže po oddělení kterékoli části území státu-předchůdce tento nadále existuje, každá smlouva, která k datu sukcese států platila pro stát-předchůdce, nadále platí na jeho zbývajícím území, pokud: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> příslušné státy se nedohodnou jinak; </li> <li> není stanoveno, že se smlouva vztahuje pouze na území, které se oddělilo od státu-předchůdce; nebo </li> <li> nevyplývá ze smlouvy nebo není jinak stanoveno, že by provádění smlouvy státem-předchůdcem bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. </li> </ol> ====Článek 36==== '''Účast na smlouvách, které k datu sukcese států nevstoupily v platnost v případech oddělení částí státu''' #S výhradou odstavců 3 a 4 se může stát-nástupce podle článku 34 odst. 1 provedením notifikace k tomu účelu stát smluvním státem mnohostranné smlouvy, která dosud nevstoupila v platnost, byl-li stát-předchůdce k datu sukcese států smluvním státem smlouvy ve vztahu k území, jehož se sukcese států týká. #S výhradou odstavců 3 a 4 se může stát-nástupce podle článku 34 odst. 1 provedením notifikace stát stranou mnohostranné smlouvy, která vstoupí v platnost po datu sukcese států, jestliže k tomuto datu byl stát-předchůdce smluvním státem smlouvy ve vztahu k území, jehož se sukcese týká. #Odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy státem-nástupcem bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. #Jestliže smlouvy náleží do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, může se stát-nástupce stát stranou nebo smluvním státem smlouvy jen se souhlasem všech stran nebo všech smluvních států. ====Článek 37==== '''Účast na smlouvách podepsaných státem-předchůdcem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení v případech oddělení částí státu''' #S výhradou odstavců 2 a 3, jestliže stát-předchůdce podepsal před datem sukcese států mnohostrannou smlouvu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení a smlouva, v případě, že by k tomuto datu bývala platila, by byla prováděna na území, jehož se sukcese států týká, může stát-nástupce podle článku 34 odst. 1 smlouvu ratifikovat, přijmout nebo schválit, jako by ji podepsal, a může se tak stát její stranou. #Odstavce 1 se nepoužije, jestliže ze smlouvy vyplývá nebo je jinak stanoveno, že by provádění smlouvy státem-nástupcem bylo neslučitelné s jejím předmětem a účelem nebo by podstatně změnilo okolnosti provádění smlouvy. #Jestliže smlouva patří do kategorie uvedené v článku 17 odst. 3, stát-nástupce se může stát smluvním státem nebo stranou smlouvy pouze se souhlasem všech stran nebo všech smluvních států. ====Článek 38==== '''Notifikace''' <ol> <li> Notifikace podle článků 31, 32 nebo 36 musí být písemná. </li> <li> Není-li notifikace podepsána hlavou státu, hlavou vlády nebo ministrem zahraničních věcí, zástupce státu, který ji provádí, může být vyzván, aby předložil plnou moc. </li> <li> Jestliže smlouva nestanoví jinak, notifikace: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> bude předána státem-nástupcem depozitáři, nebo není-li depozitáře, stranám nebo smluvním státům, </li> <li> bude považována za provedenou státem-nástupcem k datu, kdy ji obdržel depozitář, nebo není-li depozitáře, k datu, kdy ji obdržely všechny strany, případně všechny smluvní státy. </li> </ol> </li> <li> Odstavec 3 se nedotýká žádné povinnosti, která plyne depozitáři ze smlouvy nebo odjinud, informovat strany nebo smluvní státy o notifikaci nebo každém sdělení, jež se k ní vztahuje, provedeném státem-nástupcem. </li> <li> S výhradou ustanovení smlouvy notifikace nebo sdělení budou považovány za obdržené státem, kterému jsou určeny, teprve poté, kdy byl informován depozitářem. </li> </ol> ==Část V - Ustanovení různá== ====Článek 39==== '''Případy odpovědnosti státu a vypuknutí nepřátelství''' Ustanovení této úmluvy se nedotýkají žádné otázky, jež může vyvstat, pokud jde o účinky sukcese států na smlouvu, v důsledku mezinárodní odpovědnosti státu nebo vypuknutí nepřátelství mezi státy. ====Článek 40==== '''Případy vojenské okupace''' Ustanovení této úmluvy se nedotýkají žádné otázky, jež může vyvstat, pokud jde o smlouvu, v důsledku vojenské okupace území. ==Část VI - Řešení sporů== ====Článek 41==== '''Konzultace a jednání''' Vyvstane-li mezi dvěma nebo více stranami této úmluvy spor týkající se jejího výkladu nebo provádění, budou strany, na žádost kterékoli z nich, usilovat o jeho vyřešení cestou konzultací a jednání. ====Článek 42==== '''Smírčí řízení''' Není-li spor vyřešen ve lhůtě šesti měsíců od data, kdy byla vznesena žádost podle článku 41, kterákoli strana sporu může spor předložit ke smírčímu řízení uvedenému v příloze této úmluvy tím, že zašle žádost generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a bude o této žádosti informovat druhou nebo druhé strany sporu. ====Článek 43==== '''Soudní a rozhodčí řízení''' Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této úmluvy nebo při přístupu k ní nebo kdykoli po té prohlásit notifikací zaslanou depozitáři, že nebude-li spor vyřešen s použitím postupů uvedených v článcích 41 a 42, může být tento spor předložen rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora cestou žaloby podané kteroukoli stranou sporu nebo rozhodčímu řízení, za podmínky, že druhá strana sporu učinila obdobné prohlášení. ====Článek 44==== '''Urovnání společnou dohodou''' Trvá-li mezi dvěma nebo více stranami této úmluvy spor týkající se jejího výkladu nebo provádění, nehledě k článkům 41, 42 a 43, mohou se strany dohodnout, že spor předloží Mezinárodnímu soudnímu dvoru nebo rozhodčímu řízení nebo jinému řízení vhodnému pro řešení sporů. ====Článek 45==== '''Jiná platná ustanovení pro řešení sporů''' Nic v článcích 41 – 44 se nedotýká práv a závazků stran této úmluvy plynoucích z mezi nimi platných ustanovení týkajících se řešení sporů. ==Část VII - Závěrečná ustanovení== ====Článek 46==== '''Podpis''' Tato úmluva bude otevřena podpisu všech států, a to až do 28. února 1979 u Spolkového ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky a poté až do 31. srpna 1979 v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. ====Článek 47==== '''Ratifikace''' Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ====Článek 48==== '''Přístup''' Tato úmluva bude otevřena přístupu všech států. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. ====Článek 49==== '''Vstup v platnost''' #Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po uložení patnácté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu. #Pro každý stát, který bude ratifikovat úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení patnácté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, vstoupí úmluva v platnost třicátého dne po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu tímto státem. ====Článek 50==== '''Autentické texty''' Originál této úmluvy, jehož anglický, arabský, čínský, francouzský, ruský a španělský text jsou stejně platné, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Na důkaz toho zmocněnci níže podepsaní, svými vládami řádně zmocněni, podepsali tuto úmluvu. Dáno ve Vídni, dvacátého třetího dne měsíce srpna roku devatenáctistého sedmdesátého osmého. ---- ==Příloha== <ol> <li> Generální tajemník OSN sestaví a povede seznam smírčích soudců z řad kvalifikovaných právníků. K tomu se každý členský stát OSN nebo strana této úmluvy vyzývá, aby jmenovaly dva smírčí soudce, a jména osob takto určených vytvoří seznam. Jmenování smírčích soudců včetně těch, kteří jsou jmenováni, aby zaujali případně uprázdněná místa, je na dobu 5 let s možností opětovného jmenování. Po vypršení období, na něž jsou smírčí soudci jmenováni, budou tito pokračovat ve výkonu funkcí, pro něž byli vybráni podle následujícího odstavce. </li> <li> Je-li generálnímu tajemníkovi v souladu s článkem 42 předložena žádost, předá generální tajemník spor smírčí komisi složené tímto způsobem: Stát nebo státy, které jsou jednou ze stran sporu, jmenují: <ol style="list-style-type:lower-alpha"> <li> jednoho smírčího soudce, jenž má státní příslušnost tohoto státu nebo jednoho ze států, vybraného buď ze seznamu uvedeného v odstavci 1, nebo jinak, a </li> <li> jednoho smírčího soudce, jenž nemá státní příslušnost tohoto státu nebo jednoho z těchto států, vybraného ze seznamu. </li> </ol> Stát nebo státy, jež jsou druhou stranou sporu, jmenují dva smírčí soudce stejným způsobem. Čtyři smírčí soudci vybraní stranami musí být jmenováni ve lhůtě 60 dní od data, kdy generální tajemník žádost obdržel. Do 60 dnů po datu jmenování posledního z nich jmenují čtyři smírčí soudci pátého smírčího soudce vybraného ze seznamu, jenž bude předsedou. Nedojde-li ke jmenování předsedy nebo některého ze smírčích soudců ve lhůtě předepsané pro toto jmenování, provede jmenování generální tajemník do 60 dnů po vypršení této lhůty. Generální tajemník může určit jako předsedu buď některou z osob uvedených v seznamu, nebo jednoho z členů Komise pro mezinárodní právo. Kterákoli lhůta, v níž mají být jmenování provedena, může být dohodou stran sporu prodloužena. Každé uprázdněné místo musí být doplněno způsobem stanoveným pro první jmenování. </li> <li> Smírčí komise sama stanoví svůj postup. Komise může se souhlasem stran sporu vyzvat kteroukoli stranu této úmluvy, aby jí písemně nebo ústně předložila svá stanoviska. Rozhodnutí a doporučení komise jsou přijímána většinou hlasů jejích pěti členů. </li> <li> Komise může upozornit strany sporu na každé opatření způsobilé usnadnit smírná řešení. </li> <li> Komise vyslýchá strany, zkoumá nároky a námitky a činí stranám návrhy s cílem pomoci dospět ke smírnému řešení sporu. </li> <li> Komise předloží do 12 měsíců od svého ustavení zprávu. Její zpráva se ukládá u generálního tajemníka a je sdělena stranám sporu. Zpráva komise včetně závěrů, které obsahuje o skutečnostech a právních aspektech, nezavazuje strany a je pouhým doporučením předkládaným stranám ke zkoumání s cílem napomoci smírnému řešení sporu. </li> <li> Generální tajemník poskytuje komisi pomoc a vybavení, jež potřebuje. Náklady komise nese Organizace spojených národů. </li> </ol> [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] 1897 4389 2006-07-02T09:51:15Z -jkb- 4 - odkaz na en: (1x stačí), - duplic. zdroj {{Licence}} {{Textinfo| TITULEK=Pražská přednáška |PODTITULEK= |AUTOR=Karl Popper (květen 1994) |POPISEK= |ORIGINAL=Karl Popper: Prague lecture, 1994 |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://www.lf3.cuni.cz/aff/p2_c.html www.lf3.cuni.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE=(PD-manifesto) |JINÉ= |WIKIPEDIA=Karl Popper |WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[:w:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]] |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} '''Karl Popper, Pražská přednáška (1994)''' Pane rektore, pane děkane, dámy a pánové Třetí lékařské fakultě Karlovy university, jejímu děkanovi, profesoru Hoeschlovi a vám všem, kdo jste se tu dnes sesli, chci vyjádřit hlubokou vděčnost za velkou čest, které se mi zde dostává. Byt po šedesáti letech opět v Praze – a byla to léta nelehká – je pro mne obrovským zážitkem. Přijížděl jsem do Prahy z Vídně v letech 1911 a 1913 – ještě před první světovou válkou a také několikrát během války. A asi tak kolem roku 1934 jsem dosel k závěru, že Praha je nejkrásnější město ve Střední Evropě. To se nezměnilo, ale vše ostatní ano. Před šedesáti lety žil na Hradčanech Tomáš Garrigue Masaryk, velký zakladatel Republiky Československé a její president-osvoboditel. Hluboce obdivuji Masaryka. Byl jednim z nejvýznamnějších průkopníků toho, co jsem rok nebo dva po jeho smrti nazval otevřenou společností. Byl průkopníkem otevřené společnosti jak v teorii, tak v praxi; byl skutečně největším z jejich průkopníků od Abrahama Lincolna po Winstona Churchilla. Z nástupnických států rakouské říše, které zde staly poražené a zbídačené, byl Masarykův výtvor, Československá republika, jediným úspěšným výsledkem. První republika byla úspěšná svým finančnictvím, průmyslem, politikou, vzdělaností a kulturou; a byla i dobře bráněna. Nikdy v dědinách nebyl nový stát – který koneckonců vzešel z revoluce – tak mírumilovný a tak úspěšný, a přitom byl do značné míry dilem tvůrčího mysleni a konání jednoho muže. Tohle všechno ale nevzniklo samosebou, bez obtíží; bylo to výsledkem Masarykovy filosofie, jeho moudrosti a charakteru, ve kterém vynikala osobní odvaha, opravdovost a otevřenost. Svou vlastni filosofii označoval jako kritický realismus. A tím také skutečně byla. Avšak jeho humanismus nebo humanitářství také sehrály důležitou roli. Věřím, že Masarykův neobyčejný život historici podrobně probádali. Nicméně jsem přivezl do Prahy dva krátké příběhy, o nichž je všem jeho životopiscům velice pravděpodobně málo známo. Autentičnost obou příběhů by mohl, podle mého, stále ještě (alespon částečně) ověřit někdo, kdo se zajímá o studium dokumentů, které jsou možná dosud neprobádané. První příběh souvisí se zvláštními okolnostmi, za kterých jsem poprve slyšel Masarykovo jméno: bylo to v zimě 1915–16 za první světové války, když mi bylo 13 let. Můj otec pusobil ve Vídni jako právník a naše rodina se blízce přátelila s rodinou Schmidtových, kteří měli tři syny a dceru. Jeden jejich syn byl důstojníkem, druhý, dr. Karl Schmidt, kterému táhlo ke třicítce, byl právníkem; třetí syn, Oscar, se mnou chodil do třídy. Dr. Karl Schmidt nás často navštěvoval a zůstával u nás na večeři. Jednoho takového večera – byl tehdy ve válečné uniformě důstojníka c. a k. armády – nám vyprávěl, že mu armáda svěřila úkol vyšetřovat případy velezrady a připravit válečné soudni procesy se zrádci. Pověděl nám o velmi zajímavém případu, kterým se právě zabýval: o případu tehdy šestašedesátiletého profesora filosofie na vídeňské universitě, dr. Tomáše Masaryka, který se právě nacházel v Anglii nebo ve Spojených státech; byl jedním z hlavních vůdců hnutí Čechů a Slováků za národní samostatnost, čímž zjevně naplnil skutkovou podstatu velezrady. "Ale", dodával Schmidt nejvýš důvěrně, "je to úžasný člověk". Vyprávěl nám, že četl Masarykovy knihy – zvláště knihu o vztahu Ruska a Evropy, která na něho velmi zapůsobila. Jak se tak nechal unášet tématem, udělal nám přednášku o tomto neuvěřitelném zrádci, o nanejvýš učeném a kulturnim člověku, o vůdčím duchu filosofickém, o učiteli etiky, o velkém liberálovi a o muži, který je hotov nasadit život za dosažení osvobození svého národa. Schmidt nám také později pověděl o české armádě, kterou Masaryk organizoval z Čechů žijících v cizině (ve Francii, Anglii, Rusku a ve Spojených státech) a také z rakouských válečných zajatců českého původu v Rusku. Byl to neobyčejný zážitek, který ani po 78 letech neztratil nic ze své původní intenzity. Dnes si myslím, že se taková věc mohla odehrát právě jen v Rakousku. Rakouská říše byla tehdy ve válce a platila zde zvláštní ustanoveni, která nepodléhala parlamentní kontrole. V zemi vládl ministerský předseda, hrabě Sturgkh, který disponoval diktátorskými pravomocemi, odvozenými ze stanného práva. A přesto byla ve Vídni stále ještě živá liberální atmosféra předválečné doby. Stál před námi právník a zároveň důstojník, jehož úkolem bylo vyšetřovat velezrádnou činnost, a přitom on sám se dopouštěl zrady tím, že nám, obyčejným civilistům, svěřuje informace o postupu vyšetřování a o svém obdivu ke zrádci! Avšak bylo jasné, že nemá vůbec strach. Věděl, že je v bezpečí: v bezpečí navzdory diktatuře a stannému právu. Jaký rozdíl v porovnání s tím, co začalo o rok později v Rusku a co se rozbujelo do oné děsné nestvůrnosti, kterou můžeme nyní nazvat "moderní diktaturou". Tak tohle se odehrálo ve Vídni v roce 1916. Avšak v některých provinciích, v oblastech, kde se státní moc střetávala tváří v tvář s iredentistickým nacionalismem, panoval státní teror. Mistni úředníci ("kapesni" diktátoři) byli liberalismem velkých měst nedotčeni – a báli se. Vládli za pomoci tajného teroru a dokonce mučení: dovídal jsem se o tom všem z téhož neobyčejného zdroje – díky opakovaným návštěvám dr. Karla Schmidta. Schmidt nám sděloval vše o Masarykově počínání, vše o svém hrdinovi, na něhož sbíral material, který by byl určitě vedl k Masarykově popravě, kdyby se ho někdy náhodou vítězné rakouské říši podařilo zmocnit. Avšak v roce 1916 dokonce i mně začalo být jasné, že k tomu nikdy nedojde: že centrální mocnosti válku prohrály. Zato jsem ale nevěděl, že dokonce členové rakouské vlády to chtěli vzdát a že Rakousko pokračovalo ve válce hlavně ze strachu z německé invaze. Zde končí můj první příběh. Téměř o dvacet let později, když byl rakouským diktátorem kancléř Schusschnigg, jsem znovu náhodou zaslechl něco velmi osobního o Tomáši Masarykovi. Byl jsem na vídeňské universitě žákem profesora Heinricha Gomperze, učence v oboru řecké kultury a filosofie. Spřátelili jsme se. Po vraždě kancléře Dolfusse, spáchané skupinou rakouských národních socialistů, převzal moc Schusschnigg, který požadoval po všech státních zaměstnancích, včetně učitelů a profesorů, aby vstoupili do organizace, již nazval Vlastenecká fronta, do organizace, jejímiž členy směli být pouze lide, kteří podepsali prohlášení, že jsou proti Anschlussu neboli sjednocení Rakouska s Německem. V Německu tehdy vládla hitlerovská diktatura. Všichni universitní profesoři tehdy podepsali (a zvláště ti, kdo byli nacisté). Vyskytla se pouze jediná výjimka: profesor Heinrich Gomperz, jehož rodina pocházela z Německa a jehož kulturní zázemí a orientace na řeckou vzdělanost ho vedla k přesvědčení, že jednota s Německem je potřebná – už proto, že tam působí velký počet antických badatelů. On sám byl židovského původu a byl si plně vědom Hitlerových teroristických rasových teorii a jeho teroristické praxe. Choval však důvěru k vysoké civilizovanosti Německa a na Hitlera pohlížel jako na politickou raritu, která zajisté brzy zapadne. Podle mého mínění Gomperz shledal, že je pod jeho důstojnost, aby se Hitlerem nějak zvlášť zabýval. Bohužel se ve vetšiné těchto svých představ tragicky mýlil. Skutečnost, že nevstoupil do Schusschniggovy Vlastenecké fronty vedla k jeho propuštění z university, takže přišel o veškerý svůj příjem. A do novin se to nikdy díky cenzuře nedostalo. Nikdo se o jeho propuštění nedověděl. Ani já jsem nic neslysel, dokud mi jednoho dne nezatelefonoval – a tak jsme se setkali. Tehdy mi vyprávěl, co se stalo a že se po svém propuštění rozhodl emigrovat do Spojených států. Neměl však peníze na onu nákladnou cestu. A tak odjel do Prahy, kde požádal starého přítele a kolegu Masaryka o půjčku. Masaryk mu daroval potřebnou částku z vlastnich osobních úspor – o půjčce nechtěl ani slyšet – a vysvětlil Gomperzovi, že si za daným účelem nepřeje čerpat z žádných oficiálních fondů, protože by politický prvek v celé záležitosti mohl byt chápán jako proněmecký, a možná dokonce prohitlerovský čin ... A Gomperz mi vyprávěl, jak dojímavé a nádherné bylo toto setkání s Masarykem. Dámy a pánové, vždycky jsem Masaryka obdivoval jakožto jednoho ze dvou velkých státníků a hrdinů Evropy dvacátého století: mam na mysli Masaryka a Churchilla. Masarykovo Československo bylo – podle mého nade vší pochybnost – nejotevřenější ze všech společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa. Vydrželo pouhých dvacet let; třebaže těžkých, bylo to nádherných dvacet let: V nejkratším možném čase tato otevřená společnost vybudovala fungující hospodářství a nejspolehlivější vojenský obranný systém v Evropě. Potom bylo Masarykovo Československo zniceno dvěma staršími evropskými otevřenými společnostmi – Británií a Francii, kde byli právě u moci ústupkáři, kteří na zničení Československa s Hitlerem spolupracovali. A tady je člověk náchylný ke spekulacím: kdyby byl Masaryk v té době ještě naživu, je nepravděpodobné, že by byli ústupkáři mohli Hitlerovi pomáhat při zničení Československa. Hitler tehdy stále ještě blafoval a Masaryk by mu byl – podle mého názoru – jistě uštědřil náležitou odpověď. Avšak do struktury československé otevřené společnosti byl od samého začátku zabudován zbytečný slabý článek. Narážím zde na takzvaný princip národního sebeurčení, na princip, který na Západě získal téměř absolutní morální autoritu (kterou dodnes neztratil), ačkoli stačí jen trochu popřemýšlet, abychom pochopili, že takovou zásadu nelze v Evropě vůbec uplatnit; vždyť i ostrovy jako Velká Británie, Irsko nebo Kypr jsou obydleny několika takzvanými národnostmi, které mají každá své politické vůdce, požadující národní sebeurčení. A masarykovská otevřená společnost nebyla s to dát na tyto požadavky hluboce zváženou, morální a politickou odpověď. Není to tak dávno, co se vaše země ocitla pod podobným tlakem; a protože neměla dobře promyslenou teoretickou a morální obranu, muselo dojit k jejímu rozdělení. Nikdo neví, jaké budou důsledky. Homogenní obyvatelstvo hovořící jednim jazykem má nepochybně obrovskou výhodu, co se týče průmyslové spolupráce; ale kde v Evropě něco takového najdete? Evropa jednoduše taková není, s výjimkou velmi mála zemí, kde bylo homogennosti dosaženo politickými a výchovně vzdělávacími prostředky, s jejichž pomocí byly potlačeny menšiny nebo dialekty. To platí zejména pro Německo a Francii. Ale i tyto dvě země mají dnes významné menšiny – a tak je tomu ostatně u všech evropských států. Výjimku tvoří Island (a snad také Malta). Domnívám se, že každý, kdo miluje mír a civilizovaný život, by měl přiložit ruku k dílu všeobecné osvěty stran nepraktičnosti a nehumánnosti onoho slavného – nebo, mohu-li se tak vyjádřit – nechvalně proslulého principu národního sebeurčení, který nyní zdegeneroval do své svrchovaně hrůzné podoby, do etnického terorismu. Proti takové hrůze musíme bojovat. Nesmíme se stát kořistí cynického přesvědčení, že historie je násilná a strašná, hnaná bezuzdnou touhou po zlatě, naftě, po bohatství a moci. Tento cynický výklad historie je nepravdivý. Evropské dějiny začínají Solonovou pokojnou revoluci, která reformovala athénskou ústavu. Osvobodil otroky, kteří byli dříve svobodnými občany, ale propadli svobodou svým věřitelům, kterým nebyli sto splatit dluhy. Solonova revoluce zamezila Athéňanům v opakování podobné praxe. Odtud bylo ještě hodně daleko k Americké revoluci a k Abrahamu Lincolnovi, který padl jako poslední ze šestisettisíc bílých vojáků ve strašlivé válce, jejímž výsledkem bylo osvobozeni černých otroků ve státech jižní konfederace. Toto nejsou pouhé dvě výjimky, jeá by krášlily jinak nekonečné dějiny chamtivosti a násilí. Jedná se spíše o významné úspěchy – je nutno přiznat, že se vyskytuji spíše vzácně uprostřed množství porážek a nezdarů, které jsme utrpěli často v důsledku našich vlastních chyb – v průběhu našeho nekonečného zápasu za svobodu a spravedlnost. A nyní, když se opět potýkáme s novými nezdary, si musíme vzpomenout na náš nejčerstvější úspěch: Jižní Afriku. A musíme si neustále připomínat taková neuvěřitelná vítězství ducha svobody, otevřenosti a lidskosti, jakým byl Churchillův zdánlivě beznadějný odpor vůči Hitlerovi po pádu Francie a Masarykův triumf, když přivedl domu své chrabré vojáky (armádu o síle 60000 mužů) přes Sibiř a Vladivostok, Tichý oceán a americký kontinent, aby založil velkolepou republiku, otevřenou společnost natolik silnou, že po řadě násilných a smrtelných nehod dokázala vždy znovu povstat. [[Category:Karl Popper]] [[en:Karl Popper: Prague lecture, 1994]] 1898 4135 2006-06-29T17:02:12Z -jkb- 4 a ještě trosku odsazeni na začátcích řádek <div style="clear: right; float: right; margin: 0 0 1em 1em;"> {| border="1" cellpadding="2" style="background-color: #e6dfce; border-collapse: collapse; border-style: 1px solid #aaa; color: #191919; font-size: 85%; width: 230px;" |- ! style="background-color: #B7A07B; font-size: larger;" | {{{jméno}}} {{{příjmení}}} |- class="hiddenStructure{{{alternativní jméno|}}}" | style="font-weight: bold; text-align: center;" | ({{{alternativní jméno}}}) |- class="hiddenStructure{{{Image|}}}" | style="text-align: center;" | [[Image:{{{Image}}}|228px]] |- class="hiddenStructure{{{datum narození|}}}{{{místo narození|}}}" | &nbsp;* <span class="hiddenStructure{{{datum narození|}}}">{{{datum narození}}}</span><span class="hiddenStructure{{{místo narození|}}}">,&nbsp;&nbsp;{{{místo narození}}}</span> |- class="hiddenStructure{{{datum úmrtí|}}}{{{místo úmrtí|}}}" | &nbsp;† <span class="hiddenStructure{{{datum úmrtí|}}}">{{{datum úmrtí}}}</span><span class="hiddenStructure{{{místo úmrtí|}}}">,&nbsp;&nbsp;{{{místo úmrtí}}}</span> |- class="hiddenStructure{{{popis|}}}" | &nbsp;{{{popis}}} |- class="hiddenStructure{{{BiografieWiki|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikipedia-logo.png|20px]] [[w:{{{BiografieWiki}}}|Biografie na Wikipedii]] |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteCS|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{WikiquoteCS}}}|Citáty na Wikicitátech]] (česky) |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteX1|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{kód1}}}:{{{WikiquoteX1}}}|Citáty na Wikicitátech]] ({{{jazyk1}}}) |- class="hiddenStructure{{{WikiquoteX2|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Wikiquote-logo.png|20px]] [[q:{{{kód2}}}:{{{WikiquoteX2}}}|Citáty na Wikicitátech ({{{jazyk2}}})]] |- class="hiddenStructure{{{MediaCommons|}}}" | style="background-color: #d5c9ab; text-align: center;" | [[Image:Commons-logo.png|20px]] [[commons:{{{MediaCommons}}}|Multimedia na Commons]] |} </div> <includeonly>[[Category:Autor-{{{kategorizační písmeno}}}|{{{příjmení}}}, {{{jméno}}}]]</includeonly> <includeonly>[[Category:Všichni autoři|{{{příjmení}}}, {{{jméno}}}]]</includeonly> 1899 4080 2006-06-28T15:57:31Z -jkb- 4 nové řazení - hrom, kde se o tom zmíníme? {{Autorinfo |jméno=Franz |příjmení=Kafka |kategorizační písmeno=K |alternativní jméno= |Image=Kafka aprox1917 small.jpg |datum narození=3. července 1883 |místo narození=Praha |datum úmrtí=3. června 1924 |místo úmrtí=Kierling u Vídně |popis=rakousko-český spisovatel židovského původu |BiografieWiki=Franz Kafka |WikiquoteCS=Franz Kafka |kód1=de |jazyk1=německy |WikiquoteX1=Franz Kafka |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons=Franz Kafka }} '''Franz Kafka''' (3. července 1883, Praha – 3. června 1924, Kierling u Vídně), celosvětově známý pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století. Za komunismu byl v Československu záměrně přehlížen, stejně jako zbytek židovské kultury... [[:w:Franz Kafka|více...]] ==Dílo== [[Kategorie:Franz Kafka| ]] [[en:Author:Franz Kafka]] [[de:Franz Kafka]] [[fr:Franz Kafka]] [[es:Franz Kafka]] [[pt:Franz Kafka]] 1900 3915 2006-06-26T15:50:27Z -jkb- 4 Stránka [[WikisourceProjekt Autoři]] přemístěna na stránku [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři]]: @ Mormegil, jistě, to v zápalu ujelo (více méně by tu měl být jmenný prostor 16 či tak, ale to až budu mít čas) #REDIRECT [[Wikisource:WikisourceProjekt Autoři]] 1901 3917 2006-06-26T15:50:27Z -jkb- 4 Stránka [[Diskuse:WikisourceProjekt Autoři]] přemístěna na stránku [[Wikisource diskuse:WikisourceProjekt Autoři]]: @ Mormegil, jistě, to v zápalu ujelo (více méně by tu měl být jmenný prostor 16 či tak, ale to až budu mít čas) #REDIRECT [[Wikisource diskuse:WikisourceProjekt Autoři]] 1902 4098 2006-06-28T18:16:13Z -jkb- 4 /* Licence */ k řešení problému licence == Licence == Následující poznámky: * ad licence - je-li možno na Wikiosurce používat licence ''PD-Manifesto'' skutečně nevím, vidím to poprvé a budu muset ověřit, v poslední době se tolerance vůči různým licencím trochu změnila * předpokladem by pak bylo, že i udaný ''zdroj'' povoluje to samé, což zcela jasné není (originál a překlad nemusí být to samé, viz [[Wikisource:Autorské právo]]). Tedy prozatím, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:07, 26. 6. 2006 (UTC) : Jsem docela bezradný, je to veřejná přednáška, ale dál nevím. Snažím se také najít odpověď na en.wikisource, snad BirgitteSB a/nebo Illy pomůžou. [[Uživatel:Wiki-vr|Wiki-vr]] 08:55, 27. 6. 2006 (UTC) ::No a? Tak je to veřejná přednáška; ta žádnému zvláštnímu režimu AFAIK nepodléhá. Pokud ji autor (Karl Popper) explicitně neuvolnil pod nějakou svobodnou licencí, pak je u ní implicitní běžná autorskoprávní ochrana. Totéž se týká překladu. Pokud jste dílo nepřeložil vy, pak překladatelova autorská práva jsou taktéž chráněna (takže i tehdy, dal-li by Karl Popper svolení k volnému šíření textu přednášky, je tím vyřešeno jen šíření původní anglické verze, práva překladatele tím dotčena nejsou). --[[Uživatel:Mormegil|Mormegil]] 13:42, 27. 6. 2006 (UTC) Prozatím z wikisource.org, která by byla směrodatná pro řešení problému, odpověď nemám, leč tuším následující vývoj: * licence PD-manifesto bude možná použitelná (za předpokladů, které její použití více méně ve většině případů pak ovšem povedou ad absurdum) * její použití bude totiž předpokládat, že autor/zdroj/překladatel oné řeči se vzdávají jakýchkoliv práv, což nám potvrdí, což ovšem by mělo znamenat, že souhlasí s uveřejněním za podmínek GFDL * toto je nutno mít písemně, a musí to být zveřejněno zde, viz [[Wikisource:Autorské právo]] a [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv]] * v tomto konkrétním případě je pak nutno provést řešerši, zda majetníci autorských práv s tímto souhlasí, tedy zda souhlasí s zveřejněníním za podmínek GFDL * možná je i varianta, že zdroj textu (tuším že cuni.cz či tak) nám písemně potvrdí, že ani originál ani překlad nepodléhají nějakým autorským právům, a jsou tedy PD;, i toto prohlášení musí být písemně, a zveřejněno na příslušné podstránce na [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv]] * toto prohlášení může být zasláno komukoliv, mimo jiné i mně, a bude na odpovídající stránce zveřejněno, přitrozeně za zčernění odesílající emailové adresy atd. Budu-li vědět více, napíši sem. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 18:16, 28. 6. 2006 (UTC) 1903 3926 2006-06-27T08:18:22Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=22 |PŘEDCHOZÍ=21 |DALŠÍ=23 }} {{Textinfo| TITULEK=22 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Ten není rekem největším,<br /> kdo udeřen zas udeří;<br /> ten velký, kdo byl oklamán<br /> a&nbsp;přec se nezpronevěří. </p> <p> Kdo lásce doved' zlořečit,<br /> ten nepoznal ji ani,<br /> neb láska umí odpustit<br /> a&nbsp;nezná proklínání. </p> <p> Kdo není schopen oběti,<br /> ten lásky hoden není,<br /> a&nbsp;špatný kněz, kdo sebe víc<br /> než svoji oběť cení. </p> <p> A&nbsp;kdyby láska žádala<br /> mé žití i&nbsp;mé nebe<br /> já šel bych jak ten beránek,<br /> že miloval jsem Tebe. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1904 3927 2006-06-27T08:19:05Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=23 |PŘEDCHOZÍ=22 |DALŠÍ=24 }} {{Textinfo| TITULEK=23 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Na nebi plno hvězdiček<br /> jak z&nbsp;jara sedmikrásky;<br /> ba na tom božím světě zde<br /> má vše svou mluvu lásky. </p> <p> Fialka plna vůně jest,<br /> kalíšek rosou máčí,<br /> a&nbsp;slavík ten se nazpívá,<br /> div hrdélko mu stačí. </p> <p> Na nebi plno hvězdiček<br /> v&nbsp;velebném světle kráčí,<br /> a&nbsp;lidé tady na zemi<br /> ti zpívají a pláčí. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1905 3928 2006-06-27T08:19:47Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=24 |PŘEDCHOZÍ=23 |DALŠÍ=25 }} {{Textinfo| TITULEK=24 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Na nebi měsíc s hvězdami,<br /> a&nbsp;v&nbsp;lese plno hlásků,<br /> a&nbsp;na ten širošírý svět<br /> jak Bůh by rozlil lásku. </p> <p> Těch mladých lístků různý hlas<br /> se v&nbsp;sladký hovor mění,<br /> celý svět jak by rozkochán<br /> rozplývá v&nbsp;políbení. </p> <p> A&nbsp;přece vím, že v&nbsp;samotě<br /> se mnohé srdce trápí,<br /> a&nbsp;mnohá tvář že mladistvá<br /> se v&nbsp;hořkých slzách stápí. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1906 3929 2006-06-27T08:20:43Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=25 |PŘEDCHOZÍ=24 |DALŠÍ=26 }} {{Textinfo| TITULEK=25 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Sluneční žár o&nbsp;poledni —<br /> to žhoucí láska moje,<br /> a&nbsp;noc - dne šerokrásný stín —<br /> to tichá láska Tvoje. </p> <p> Tys velký oheň znítila<br /> jak země centrum žhavý,<br /> leč oheň Tebou nekojen<br /> teď sám se v sobě tráví. </p> <p> Já s&nbsp;láskou Tvou chtěl hodovat,<br /> však mně jen drobty padly,<br /> a&nbsp;proto sám se nedivím,<br /> že tváře moje vadly. </p> <p> Leč srdce mnoho přetrpí,<br /> je nemoc krotí mocí,<br /> a&nbsp;já se věru neznám víc,<br /> zda jsem víc dnem či nocí. </p> <p> Tak psáno jest. A&nbsp;den a&nbsp;noc<br /> se věčně, věčně minou,<br /> jen jedno jim políbení —<br /> když večer v&nbsp;jedno splynou. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1907 3930 2006-06-27T08:22:39Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=26 |PŘEDCHOZÍ=25 |DALŠÍ=27 }} {{Textinfo| TITULEK=26 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Čím srdce, čím jsi zhřešilo,<br /> můj Bože, tolik bolu,<br /> že věčně jen se loučit má,<br /> co věčně má být spolu? </p> <p> Jak krásný by ten život byl<br /> u&nbsp;věčném milování!<br /> Však věčně musit prahnout jen<br /> jaké v&nbsp;tom požehnání? </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1908 3931 2006-06-27T08:23:17Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=27 |PŘEDCHOZÍ=26 |DALŠÍ=28 }} {{Textinfo| TITULEK=27 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> A&nbsp;kdyby vše potěšení<br /> v&nbsp;tom světě bylo vzato,<br /> a&nbsp;jenom láska zůstala —<br /> ten život stál by za to. </p> <p> A&nbsp;kdyby pravda bylo vše<br /> a&nbsp;láska jenom snění —<br /> já bych se k&nbsp;spánku položil<br /> a&nbsp;nechtěl probuzení. </p> <p> A&nbsp;jestliže jsem posud snil —<br /> tož snil jsem sladce, mile,<br /> a&nbsp;věčně nezapomenu,<br /> kdo usnil mne v&nbsp;ty chvíle. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1909 3932 2006-06-27T08:23:56Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=28 |PŘEDCHOZÍ=27 |DALŠÍ=29 }} {{Textinfo| TITULEK=28 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Což platno, že ten slavíček<br /> tak přelíbezně zpívá,<br /> když odcizeno srdce mé<br /> a&nbsp;u&nbsp;Tebe jen dlívá. </p> <p> A&nbsp;kdyby ještě líbezněj<br /> zpěv jeho vábil uši:<br /> což platno, když Tě v&nbsp;srdci mám<br /> a&nbsp;plnou Tebe duši! </p> <p> A&nbsp;to tak krásně líbeznou,<br /> že člověk sotva tuší,<br /> že bych Ti s&nbsp;nebe hvězdy snes<br /> a&nbsp;za Tebe dal duši. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1910 3933 2006-06-27T08:24:33Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=29 |PŘEDCHOZÍ=28 |DALŠÍ=30 }} {{Textinfo| TITULEK=29 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Mně zdálo se, žes umřela;<br /> slyšel jsem zvonit hrany,<br /> a&nbsp;pláče bylo, kvílení<br /> a&nbsp;nářku na vše strany. </p> <p> Tak divně Ti tam ustlali!<br /> Na hrob Ti kámen dali,<br /> a&nbsp;abych na něj napsal verš<br /> mne vlídně požádali. </p> <p> O&nbsp;lidé, lidé z&nbsp;kamene,<br /> zde srdce mé si mějte,<br /> a&nbsp;co jsem ještě nezpíval,<br /> to do kamene vrejte! </p> <p> Mé lásce jste nevěřili<br /> a zhrdli mými slovy,<br /> když bude kámen mluvit k vám,<br /> snad vám to lépe poví. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1911 3934 2006-06-27T08:25:29Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Večerní písně |AUTOR=Vítězslav Hálek |ČÁST=30 |PŘEDCHOZÍ=29 |DALŠÍ=31 }} {{Textinfo| TITULEK=30 |PODTITULEK= |AUTOR=Vítězslav Hálek |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=''Večerní písně Vítězslava Hálka''. Praha: Nakladatel I. L. Kolber, 1923. |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Vítězslav Hálek |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} <blockquote> <p> Když Bůh byl nejvíc rozkochán,<br /> tu lidské srdce stvořil,<br /> a&nbsp;pak na věčnou památku<br /> v&nbsp;ně svoji lásku vložil. </p> <p> A&nbsp;když pak na něm utkvělo<br /> to oko jeho věstí,<br /> radostí až se rozplakal,<br /> když viděl vše to štěstí. </p> <p> Leč při tom pláči — do srdce<br /> se jedna slza vkradla,<br /> jako ta rosa v&nbsp;kalíšek,<br /> a&nbsp;na samé dno padla. </p> <p> A&nbsp;proto láska velký bol,<br /> leč bol tak sladký, milý,<br /> že škoda srdcí nastokrát,<br /> jež bol ten necítily. </p> <p> A&nbsp;proto láska štěstí půl<br /> a&nbsp;polovic je muka,<br /> leč když se srdce rozvlní<br /> tu leckdy srdce puká. </p> </blockquote> [[Kategorie:Části]] 1912 4083 2006-06-28T17:23:55Z -jkb- 4 /* Barva šablony */ __TOC__ = Copy & Paste = Následující kód je možno zkopírovat a vložit na příslušnou stránku. <pre> {{Autorinfo| |jméno= |příjmení= |kategorizační písmeno= |alternativní jméno= |Image= |datum narození= |místo narození= |datum úmrtí= |místo úmrtí= |popis= |BiografieWiki= |WikiquoteCS= |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} </pre> =Návod k použití= Šablona ''Autorinfo'' slouží zveřejnění různých údajů k autorům na autorské stránce. Šablona je koncipována tak, že výsledek ukazuje jen ty parametry, které byly vyplněny. Šablona vkládá na stránky autorů kategorii [[:Kategorie:Autor-X]] atd., kde X je začáteční písmeno A až Ž podle příjmení autora; autor je přitom v kategorii řazen podle příjmení. ===Poznámky k parametrům:=== * '''jméno:''' křestní jméno (a další, mimo příjmení) * '''příjmení:''' příjmení resp. hlavní příjmení (pod kterým by to stálo např. v telefoním seznamu) * '''kategorizační písmeno:''' první písmeno příjmení - VELKÝM PÍSMEM * '''alternativní jméno:''' umělecké jméno, přezdívka, alias - pokud byl autor znám pod jiným jménem (resp. naopak, je-li autor zde řazen pod uměleckým jménam, pak skutečné jméno); v tomto případě má být pod příslušným jménem zřízen odpovídající redirect * '''Image:''' název souboru (bez hranatých závorek, popisek není nutný) * '''datum narození:''' v jakékoliv formě * '''místo narození:''' místo narození, popř v závorce země * '''datum úmrtí:''' v jakékoliv formě * '''místo úmrtí:''' jako u narození * '''popis:''' jen několika slovy: český básník, anglický spisovatel... * '''BiografieWiki:''' název článku s biografií v české Wikipedii * '''WikiquoteCS:''' název článku v českých Wikicitátech * '''kód1:''' wiki-kód země * '''jazyk1:''' jazyk domény * '''WikiquoteX1:''' název článku ve Wikiquote, 1. cizojazyčný odkaz * '''kód2:''' wiki-kód země * '''jazyk2:''' jazyk domény * '''WikiquoteX2:''' název článku ve Wikiquote, 2. cizojazyčný odkaz * '''MediaCommons:''' název článku v Commons -------- =Diskuse= ==Barva šablony== :::<small>''Přeneseno z diskuse u testovací šablony, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 08:38, 27. 6. 2006 (UTC)''</small> Jen bych rád vyjádřil svůj subjektivní náhled na právě editovanou šablonu: Ty barvy ve mně kromě zcela evidentních prvoplánových asociací vyvolávají i obecně negativní pocity, uvítal bych proto nějaké jiné. Díky. [[Uživatel:Danny B.|Danny B.]] 15:09, 26. 6. 2006 (UTC) : no dík za "pochvalu" (.-)), ale barvičky je to poslední, co mne na zfunkčnění nějaké šablony zajímá - i když, viz třeba de:source, tak tato hnědá je hezčí než ta jejich fialová... to se ale zvládne [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:22, 26. 6. 2006 (UTC) : takže jako dodatek: jo, barvy jsem volil prozatím na rychlovku, změnit je není problém. Šlo mi o to, že mám v úmyslu mít pro vyznačení textů víc šablon, něco jako mají v de:, en: es: atd., a chci tyto rozlišovat, aby každý věděl, kde se nachází. Mimo šablony Textinfo, momentálně wikisource-modrá, je tu nyní autorská šablona, a mám v úmyslu udělat zvláštní šablony pro literární texty (no jako sborníky) a pro právní předpisy (smlouvy, zákony atd.), které potřebují jiné parametry. Pro autory jsem si náhodou vyhmát hnědou či to co za to pokládám. Rád bych tohle přirozeně v budoucnu vyladil, ovšem nikterak s tím nepospíchám, tam by se mělo vyjádřit v průběhu diskuse víc lidí než momentálně tak dva-tři. Takže řekl bych, uvidí se. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 15:42, 26. 6. 2006 (UTC) : no, já si s tou barvou ještě pohraju, ale když se tak dívám třeba na heslo [[Alois Jirásek]], tak bych řekl, že nic hezčího se tam stát nemohlo... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:23, 28. 6. 2006 (UTC) == Hotovo? == Můžu už tu šablonu použít nebo se bude ještě něco přidávat, dodělávat…? Btw. v includeonly je Kafka, Franz > to tam asi být nemá, ale nechci do toho šmatat :).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 08:47, 27. 6. 2006 (UTC) :Promiň, odpoledne bude víc času... No, hotovo ano, když se bude něco dělat tak už během provozu (tak třeba nevíc co s tou barvou, viz Danny_B), takže možno použít a přitom dělat návrhy na zlepšováky. Ten kafka, franz v kategorii je pouze řazení v kategorii podle příjmení a ne podle jména, jinak je to pod K. Zatím čau, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:30, 27. 6. 2006 (UTC) Ten Kafka je v kódu té šablony (nemyslím jeho stránku). Tam má být…?--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 10:34, 27. 6. 2006 (UTC) :hm, doufám že rozumím. Viz [[:w:Nápověda:Kategorie#Nastavení klíčů pro řazení]] - nejde zde o zařazení do kategorie, ale o alfabetickém řazení uvnitř této kategorie, tedy Kategorie Autor-K, a zde řazení podle příjmení... Jo? [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:41, 27. 6. 2006 (UTC) Taky doufám, že rozumím :)..myslím tento kód: :<nowiki><includeonly>[[Category:Autor-{{{kategorizační písmeno}}}|Kafka, Franz]]</includeonly></nowiki>, nemělo by tam být spíš něco jako: :<nowiki><includeonly>[[Category:Autor-{{{kategorizační písmeno}}}|{{{Příjmení}}}, {{{Jméno}}}]]</includeonly></nowiki>? Nebo se budou všichni autoři řadit jako Kafka? (Omlouvám se jestli jsem to nějak mimoňsky motám, jen se mi to zdá divný.)--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 10:48, 27. 6. 2006 (UTC) :Jdu se na hodinku někam schovat, by mne nikdo neviděl... Jo a dík. I když u kafky samotného by to fungovalo i podle mého nápadu :-)... [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 10:56, 27. 6. 2006 (UTC) <s>Tak mám ještě problém:), v kategoriích ([[:Kategorie:Autor-N]], [[:Kategorie:Autor-K]]), se nám autoři řadí pod závorku '''}'''.</s> Vyřešeno (malá/velká písmenka).--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 11:59, 27. 6. 2006 (UTC) :Jo, tak se z těch autorů zas bohužel musím škrtnout :-(, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 12:02, 27. 6. 2006 (UTC) 1913 3943 2006-06-27T10:10:46Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Psáno o letošních Dušičkách |PŘEDCHOZÍ=Jak to přišlo, že dne 20. srpna 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno |DALŠÍ=Figurky }} {{Textinfo| TITULEK=Psáno o letošních Dušičkách |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/dusicky.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Nevím, kolikrát přijde ještě o Dušičkách na košířský hřbitov, dnes alespoň kráčela již namáhavě, nohy jí už nějak neslouží. Takto se dělo arci vše, jak se děje každoročně. Kolem jedenácté hodiny vylézala mohutná, těžká její postava z drožky, za ní vyndal kočí náhrobní věnce z vozu, obalené v bílém šatu, a pak vyndal pětileté děvčátko, taktéž teple obalené. To děvčátko je už asi po patnácte let pořád pětileté, slečna Máry si je vypůjčuje vždy někde v sousedstvu. „Tak, děťátko! Koukej se, to je tu lidí — viď? A světla a lampičky a kytky! Nu jdi, neboj se — jen jdi napřed — jdi kam chceš, já jdu za tebou.“ Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu ale určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“ vezme děvče za ruku a vede je nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěsí tam nový, složený z bílých a černých umělých květin. Pak se chytne prázdnou rukou za rameno kříže a začne se modlit — pokleknout stálo by ji příliš mnoho práce. Zpočátku hledí zrak dolů na povadlý drn a hnědou hlínu hrobu, ale pojednou se hlava vzpřímí, široká, příjemná tvář slečnina a velké, upřímné její oko modré hledí jakoby do dáli. Oko se pomalu kalí, kolem koutků úst škubne to sem tam, modlící se rty chvějně se úží a bohaté slzy vyhrknou a splývají pomalu. Děťátko udiveně pohlíží vzhůru, ale slečna nevidí a neslyší ničeho. Pojednou se pak za chvíli zas, jakoby násilím, vzpamatuje, vzdychne si dušeně a dlouze, bolestně se na dítě usměje a poněkud drsně znějícím šeptem praví: „Nu tak — jdi zas, děťátko, jdi! Jdi kam chceš, já jdu pořád za tebou!“ A chodí zas sem tam, kam se děťátku uráčí, až najednou opět někde řekne: „Počkej!“ a přistoupne k jinému hrobu. Zde si počíná zcela zase tak, jak u hrobu prvního, myslím, že ani o minutu není u jednoho z nich dýl. A pak položí druhý oprchalý věnec do šatu k prvnímu, vezme drobnou svou průvodkyni již za ručku a míní: „Je ti už zima, viď?“ No pojď, abys se nezastudila. Sednem si zas do drožky a pojedem domů. Ráda jedeš, viď?“ Pomalu dojdou k drožce, děvčátko a věnce napřed se vloží dovnitř a pracně pak následuje slečna. Povoz zaúpí, kůň dostane dva tří šlehy, než zabere. A tak se děje rok co rok. Kdybych byl naivní ještě novelista, napsal bych zde nejspíš: Ptáte se, číže ty hroby jsou? Ale já vím, že se čtenář jaktěživ po ničem neptá. Novelista musí čtenáři své dobrodiní přímo vnutit. To však je zde poněkud těžké. Slečna Máry je nepřístupna, je mlčenliva stran údajů svého života a nevnucovala se jaktěživa pranikomu, ani nejbližším sousedům svým. Měla od dětinství a má posud jedinou přítelkyni, druhdy hezounkou slečnu Luizi, nyní vyschlou vdovu po panu Nocarovi, finančním vrchním strážníkovi. Dnes odpůldne budou obě sedět pohromadě v bytu paní Nocarové. Nestává se to často, že by sobě vyšla slečna k přítelkyni své do Vlašské ulice, ona vůbec vychází ze svého přízemního bytu pod Svatojanským vrškem málokdy, skoro nikdy jindy než časně zrána v neděli do kostela svatého Mikuláše. Jeť příliš mohutné tělnatosti a chůze ji už dávno namáhá. Proto také jí přítelkyně šetří a navštěvuje ji denně sama. Mnoholetým, upřímným přátelstvím takřka srostly. Dnes ale by bylo slečně Máry příliš teskno doma. Zdálo by se jí prázdněji, osaměleji než jindy, a utíká se k přítelkyni. A také paní Nocarové je proto dnešek svátkem. Nikdy nepraží kávu s takovou pečlivostí jako dnes, nikdy tak pečlivě nepřihlíží k tomu, aby bábovka se nesrazila a byla pěkně kyprá. A celá zábava jich má dnes přitlumený, sváteční tón. Nemluví mnoho, cokoliv mluví, zní jaksi jednotvárně, a má přec bohatou rezonanci. Také se chvilkami zaskví slzička a obejmutí děje se častěji než jindy. Konečně, když už dlouho seděly podle sebe na pohovce, dojde k výročnímu bodu jejich rozmluvy. „Prosím tě,“ řekne paní Nocarová, „pánbůh nám dal skoro stejný osud. Já měla dobrého a hodného muže, a po dvou letech odešel mně na věčnost a nenechal mně tu ani žádné děťátko na radost, od té doby jsem také sama — já nevím, co je hůř: nikdy nepoznat, nebo poznat a zas ztratit.“ „No vždyť víš, že jsem byla vždycky do vůle boží odevzdána,“ praví pak slavně slečna Máry. „Vždyť jsem věděla svůj osud napřed. Zdálo se mně to přec. — Zdálo se mně, když jsem byla dvacetiletá, že jsem byla na bále. — To víš, že jsem já na bále jaktěživ nebyla. Procházeli jsme se při hudbě a v zářícím osvětlení nějak párek za párkem, ale kupodivu taneční síň byla jakoby rozlehlá půda nahoře pod krovem. Najednou začaly přední párky sestupovat po schodech dolů, já šla poslední, s nějakým tanečníkem, na jehož tvář se napamatuju. Už nás bylo jen několik nahoře, vtom se ohlídnu a spatřím, jak za námi kráčí smrt. V zeleném aksamitovém pláštíku, s bílým perem za kloboukem, a s kordem. Spěchala jsem, abychom také my sestoupili rychle, ale ostatní už byli zmizeli všichni, také můj tanečník zmizel. A najednou mne smrt držela za ruku a odnášela mne pryč. Byla jsem pak dlouho, dlouho živa v paláci a smrt byla jakoby mým mužem. Zacházela se mnou co nejlaskavěji, milovala mne, ale mně byla protivna. Měli jsme nesmírnou nádheru kolem sebe, samý křišťál a zlato a aksamit, ale nic mne to netěšilo. Pořád jsem toužila po světě zpátky a náš posel — to byla zas druhá nějaká smrt — mně vyřizoval vždy, co se děje na zemi. A mého muže bolela ta moje touha a já to viděla a bylo mně ho proto zas líto. Od těch dob jsem už věděla, že se nevdám nikdy a mým ženichem že je smrt. Nu a vidíš, Luizi, — nejsou sny v rukou božích? — neoddělila dvojí smrt život můj od života ostatního?“ A paní Nocarová pak pláče, ač slyšela ten sen již nesčíslněkráte, a pláč přítelkyně kane do rozbolněné duše slečniny jako chladivý, vonný balzám. Vskutku je dosti divno, že slečna se nikdy neprovdala. Byla záhy osiřela, samostatna a majitelkou slušného dvoupatrového domku pod Svatojanským vrškem. Také nebyla oškliva, je to vidět podnes. Byla vysoké postavy jak málokterá dáma, její modré oči byly přímo krásny, její tvář trochu sice široká, ale pravidelná a příjemná —jen poněkud přílišně tělnata byla od nejprvnějšího svého mládí a to jí způsobilo přijmí „tlusté Máry“. Pro tloušťku svou byla vždy poněkud pohodlna, ani nehrávala s ostatními dětmi, pozděj nechodila nikam do společnosti a jedinou její vycházkou denní byla krátká procházka na Mariánské hradby. Nemůže se ale říci, že by byl kdy některý Malostraňák přemýšlel o tom, pročže se slečna Máry vlastně neprovdala. Tam je společnost zcela určitých rysů, slečna Máry je v ni rysem staropanenským a nikdo by nepomyslil, že to může být jinak. Když přec některá ženská maně a dle běžných ženských frází vůči slečně se otázky té dotkne, odvětí slečna s klidným úsměvem: „Já myslím, že člověk také zasvobodna může sloužit bohu, — nemám pravdu?“ A když někdo dotkne se otázkou paní Nocarové, pokrčí tato špičatýma ramenama a praví: „Když nechtěla! Mohla se vdát několikrát, a dobře, to je svatá pravda. Já sama vím o dvou — tuze hodní lidé — když nechtěla!“ Ale já, pamětník malostranský, vím, že oba byli flámové a nestáli za nic! Vždyť se nejedná o nikoho jiného než o kupce Cibulku a o rytce Rechnera, a nechť se o těch dvou mluvilo kdekoli, vždycky se řeklo: „Ti flamendři!“ Neříkám, že byli snad zločinní, to by tak ještě bylo scházelo. Ale takto nebylo pranic do nich, žádný pořádek, žádná usedlost, žádný rozum. Před středou nezačal Rechner pracovat nikdy a v sobotu odpůldne už nepracoval zas. Mohl si vydělat velké peníze, byl tuze šikovný, jak diurnista pan Hermann, krajan mé matky, vždycky tvrdil, ale když mu práce nechutnala! A kupec Cibulka byl víc ve vinárně pod podloubím než ve svém krámě, spal vždycky do bílého dne, a když se postavil přece za pudl, byl ospalý a bručel. Uměl prý i francouzsky, ale obchodu nedbal, a jeho mládenec dělal si co chtěl. Byli skoro pořád pohromadě, a zakmitnula-li v duši některého z nich přec někdy jiskra šlechetnější, druhý ji zajisté hned udusil. Takto ovšem nebylo rozmarnějších společníků, chtěl-li si někdo k nim přisednout. Po oholeném, kupředu v ostrou hranu vybíhajícím obličeji malého Rechnera přebíhal stále lehký úsměv, jako když sluníčko přebíhá po poli. Vysoké jeho čelo, z něhož dlouhý kaštanový vlas byl sčísnut nazad, bylo vždy jasné a kolem tenkých, bledých rtů hrál věčný posměch. Celé jeho suché tělo, oděné vždy v oblíbenou Rechnerovi žlutavou barvu, bylo v ustavičné hře a rameny jeho to škubalo každý okamžik. Přítel Cibulka, vždy zas černě oděný, byl mnohem klidnější, ale jen tak naoko. Byl suchý jako Rechner, o něco ale vzrostlejší. Jeho malá lebka vybíhala v nízké, čtverhranné čelo. Trochu vysedlá oční kost kryla pod hustým tmavým obočím jiskrné oči, černé vlasy byly sčísnuty kupředu do spánků, dlouhý, jako aksamit hebký a černý knír splýval přes ostře vykrojená ústa, a když se Cibulka zasmál, svítily knírem zuby jako sníh. Bylo cos divokého a zároveň přec dobráckého v tváři Cibulkově. Cibulka smích obyčejně přemáhal, až už nemohl a náhle propukl, aby hned zas tvářil se klidný. Rozuměli si, jediné šlehnutí okem a věděli vše, i s poznámkami k tomu. Ale málokdo k nim přisednul, jejich vtip byl počestným sousedům světácký, divoký, nerozuměli mu a zdálo se jim, že jsou řeči obou nějakým stálým rouháním. Cibulka a Rechner zas navzájem nestáli o usedlou společnost malostranskou. Navečer jim byly vzdálené hospůdky staroměstské stokrát milejší; potloukali se spolu celým městem, ba i odlehlý František znal obdenní jejich návštěvy. A když pozdě po půlnocí zvonil ulicemi malostranskými veselý smích, šli to zajisté Rechner s Cibulkou teprve domu. Se slečnou Máry byli oba tak asi v stejném stáří. Chodívali s ní kdysi do mikulášské farní školy, od té doby se nestarali o ni a ona o ně. Vídali se jen na ulici a nedbale lehký pozdrav byl jedinou výměnou. Tu se stalo pojednou, že slečna Máry obdržela po poslici list, pečlivě, skoro kaligraficky psaný. Když jej přečtla, sklesly jí ruce a list z nich vypadl na zem. Zněl: <blockquote> <p> „Velevážená slečno! </p> <p> Zajisté se podivíte, že píšu Vám já, právě já. A ještě více as ustrnete nad obsahem. Netroufal jsem sobě nikdy přiblížiti se k Vám, avšak — abych nečinil oklik zbytečných — já Vás miluju. Miluju Vás již dávno. Prozkoumal jsem se a cítím, že mám-li být šťasten, mohu být jen s Vámi. </p> <p> Slečno Máry! Snad se podivíte a odmrštíte mne. Snad rozličné křivé pověsti zkazily také u Vás pověst mou a pokrčíte pohrdlivě rameny. Já nemohu nic jiného učinit než Vás poprosit, abyste nejednala překvapeně, abyste se rozmyslila, než pronesete slovo rozhodné. Tolik mohu říci, že byste ve mně nalezla manžela, který by každým dechem svým snažil se o Vaše štěstí. </p> <p> Prosím ještě jednou: rozmyslete se dobře. Ode dneška za čtyry neděle očekávám Vaše rozhodnutí, ne dřív a ne později. </p> <p> Prozatím — odpusťte mně! </p> <p> S toužným zanícením Váš oddaný </p> <blockquote> <p> ''Vilém Cibulka.''“ </p> </blockquote> </blockquote> Slečně Máry šla hlava kolem. Byla již tak asi třicet let stara a netušeně, náhle leželo u jejích nohou první vyznání lásky. Skutečně první. Nikdy nebyla posud sama na lásku vzpomněla, nikdo nebyl také posud o lásce s ní mluvil. Palčivě rudé blesky šlehaly jí hlavou, spánky bušily, dech pracně se dobýval z prsou. Nebyla s to zachytit nějakou myšlénku určitou. Jen uprostřed rudých těch blesků stála před ní na okamžiky postava určitá — zasmušile hledící Cibulka. Zdvihla konečně zas list a čtla jej třesouc se znovu. — Jak krásně psáno! — Jak něžně! — Nemohla sobě pomoci a musila s listem ku své přítelkyni, ovdovělé Nocarové. Mlčky jí podala list. „Nu tak vidíš,“ vypravila paní Nocarová konečně ze sebe. Na její tváři bylo patrné rozpačité udivení. „A co chceš učinit?“ „Já nevím, Luizi.“ „No vždyť máš dost času na rozmyšlenou. — Ono je sice vždycky možno — odpusť — ale ty víš, jak ti mužští jsou a že se mnohý žene jen za penězi — ale — proč by tě neměl opravdu rád? Víš co, já se na něho dobře zeptám.“ Slečna Máry mlčela. „Poslouchej, Cibulka je hezký člověk! Má oči jako uhel, černé kníry a zuby — povídám ti, zuby zrovna jako cukr. On je vlastně velmi hezký!“ a paní Nocarová sklonila se k nemluvné přítelkyni a objala ji láskyplně. Slečna Máry se červenala jako purpur. — Zrovna o týden později‚ našla slečna Máry, navrátivší se z kostela, list jiný. Čtla s rostoucím udivením: <blockquote> <p> „Ctěná slečinko! </p> <p> Nevykládejte mně za zlé, že se osměluju Vám psát. Je to tak, že se hodlám oženit a že pro domácnost svou potřebuju pořádnou hospodyni, ale že nemám žádných známostí, neboť zaměstnání moje nedává mně času k zábavám, a ať se rozhlížím jak chci, pořád se mně víc a více zdá, že Vy byste byla rozhodně dobrou ženou mojí. Nevykládejte mně za zlé, ale jsem člověk dobrý a nepochybila byste se mnou, mám svoje vyjití a umím pracovat a s pomocí boží nescházelo by nám nic. Jsem jedenatřicet let stár, znáte mě a já znám Vás, vím, že jste zámožná, ale to nic neškodí a je to dobře. Tolik musím říci, že se moje domácnost už bez hospodyně neobejde a že bych nemoh dlouho čekat, proto taky prosím, abyste mně nejdéle do čtrnácti dnů dala laskavou svou zprávu, sic bych se musil ohlídnout jinde. Nejsem žádný blouznil, neumím klást pěkná slova, ale umím mít někoho rád a jsem do čtrnácti dnů Váš oddaný a uctivý </p> <blockquote> <p> ''Jan Rechner'', rytec.“ </p> </blockquote> </blockquote> „Píše upřímně jako jednoduchý člověk,“ pravila odpůldne paní Nocarová. „Tedy máš na vybranou, vidíš, Márinko, — a co uděláš?“ „Co udělám?“ tázala se slečna Máry zpět jako ve snu. „Máš někoho z nich radš? — Řekni upřímně — líbí se ti jeden z nich? — Který?“ „Vilém,“ šeptla červenající se slečna. Cibulka už byl „Vilémem“ — Rechner byl ztracen. Usnešeno, že paní Nocarová list k Rechnerovi co zkušenější sama složí a slečna Máry že jej opíše. Ale netrvalo to ani týden a slečna Máry přišla ku své přítelkyni zas s novým listem v ruce. Tvář její zářila spokojeností. List zněl: <blockquote> <p> „Ctěná slečinko! </p> <p> Tak mně už nemějte za zlé, je taky dobře a já za to nemůžu. Kdybych to byl dříve věděl, že se uchází o Vaši ruku můj milý přítel Cibulka, byl bych se ani nezmínil, on mně ale nic neřek a já nic nevěděl. Už jsem mu řekl všechno a já odstupuju dobrovolně, protože on Vás má rád, ale prosím, abyste se mně nevysmála, neboť to by nebylo hezké a já můžu své štěstí ještě udělat jinde. Škoda je toho přec, ale to nic neškodí, a zapomeňte, že jsem Váš oddaný a uctivý </p> <blockquote> <p> ''Jan Rechner'', rytec.“ </p> </blockquote> </blockquote> „Jsi teď bez rozpaků,“ mínila paní Nocarová. „Zaplať pánbůh!“ — A slečna Máry zůstala samotna, ale samota jí byla dnes sladka. Myšlenky její připínaly se k budoucnosti a byly tak luzny, že sobě opakovala neúnavně každou z nich znovu. A tím nabývala znenáhla každá myšlenka víc a více plastičnosti a pojily se v určitý celek — v obraz celého, krásného života. Následujícího dne nalezla paní Nocarová slečnu Máry ale ochuravělou. Ležela na pohovce, byla bleda, oči hleděly mdle a byly pláčem zarudlé. Polekaná přítelkyně sotva že vypravila otázku ze sebe. Slečně Máry vyhrkly znovu slze, pak ukázala mlčky na stůl. Na stole ležel již zase list. Paní Nocarová tušila něco děsného. List byl vskutku velmi vážný: <blockquote> <p> „Velevážená slečno! </p> <p> Tedy nemám být šťasten! — Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. </p> <p> Avšak ne — nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! </p> <p> Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí, vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku číši životní rozkoše, nemohu ji přijmout. </p> <p> Jsem rozhodnut, vzdám se všeho. </p> <p> Prosím o jediné: nevzpomínejte na mne alespoň s posměchem. </p> <p> Oddaný </p> <blockquote> <p> ''Vilém Cibulka''.“ </p> </blockquote> </blockquote> „To je směšné,“ dala se paní Nocarová do hlasitého smíchu. Tázavě a ouzkostlivě pohlédla slečna Máry na ni. „Nu ano!“ a paní Nocarová se zamyslila. — „Jsou to šlechetní lidé — oba jsou šlechetní, to je vidět. Ale ty neznáš mužských, Márinko! Taková šlechetnost netrvá, najednou odhodí mužský všechen ohled a myslí přec jen zas na sebe. Jen je nech, Máry, však oni se rozhodnou! Rechner se zdá být tuze praktický, ale Cibulka — to je vidět, miluje tě horoucně. Cibulka jistě přijde!“ Zrak slečny Máry nabyl pojednou snivé záře. Věřila přítelkyni a přítelkyně věřila svatě vlastním slovům svým. Byly obě poctivé, dobré duše, nenapadla jim nejmenší pochybnost. Byly by strnuly myšlenkou, že se jedná snad o nechutný, nehodný žert. „Jen čekej — však on přijde — však on se rozhodne!“ ubezpečovala paní Nocarová ještě při rozchodu. A slečna Máry čekala a dřívější myšlenky rozpřádaly se v ní znovu. Neměly zcela téhož oblažujícího dojmu jako dřív, pravda, ale byly ovanuty jakýms elegickým dechem a slečně se zdálo, že sice bývají smutny, že jsou jí ale právě proto pořád dražšími. Slečna Máry čekala a měsíc uplýval za měsícem. Někdy, když šla svou obyčejnou procházkou po Mariánských hradbách, potkala oba přátele, byliť také nadál vždy pospolu. Možno, dokud jí byli oba lhostejni, že sobě takového setkání hrubě nevšímala, nyní ale se jí zdálo, že je potkává až nápadně často. „Nadcházejí ti — no vždyť uvidíš!“ poučovala paní Nocarová. Zpočátku sklopila slečna Máry vždy oči, když je potkala. Pak se přece osmělila a pohlédla na ně. Šli v oblouku kolem ní, každý pozdravil co nejuctivěji a díval se pak jako smutně k zemi. Zpozorovali někdy tu naivní otázku, která hleděla z velkých očí slečniných? Ona nepozorovala, jak oba hryzou opatrně rty, to vím. Uplynul rok. Paní Nocarová přinášela mezitím divné zprávy a sdělovala je slečně jen ostýchavě. Že prý jsou zpustlí. Že prý se jim jinak neříká než „flamendři“. A špatně že skončí, tak prý říkají všickni. Slečnou Máry každá taková zpráva zalomcovala. Byla také ona tím vinna? Přítelkyně nevěděla rady; slečnu zdržoval ženský ostych, aby neučinila sama krok rozhodný. Přec jí bylo, jako by se dopouštěla zločinu. A uplynul trapný rok druhý a pochovali Rechnera. Umřel souchotinami. Slečna Máry byla zdrcena. Ten praktický Rechner, jak paní Nocarová vždy tvrdila, a utrápen —? Paní Nocarová si vzdychla a pravila pak: „Tedy máš rozhodnuto! — Teď bude Cibulka ještě nějaký čas odkládat, pak přijde,“ a políbila chvějící se slečnu Máry na čelo. Cibulka dlouho neodkládal. Čtyři měsíce nato byl také on na košířském hřbitově. Schvátil ho zánět plicní. Teď je tomu už přes šestnácte let, co tam oba leží. Za žádnou cenu na světě by slečna Máry o Dušičkách nerozhodla sama, ke kterému z obou hrobů má přikročit dřív. Pětileté nevinné děvčátko musí rozhodnout, a kam to dítě se zabatolí, klade slečna věnec první. Mimo hroby Cibulkův a Rechnerův zakoupila slečna Máry ještě hrob třetí na věčné časy. Lidé myslejí, že má slečna mánii zakupovat hroby lidí, do kterých jí nic není. Paní Majdaléna Töpferová leží v tom třetím hrobě — nu ano, byla to moudrá žena, mnoho se o ní vypravuje. Když kupec Velš měl pohřeb a paní Töpferová spatřila, že voskářka paní Hirtová překročila sousední hrob, řekla ihned, že voskářka porodí mrtvé dítě. Stalo se. Když jednou přišla paní Töpferová k sousedce své, rukavičkářce, a spatřila, že tato oškrabuje mrkev, řekla jí také ihned, že bude mít pihované dítě. A rukavičkářovic Marina má vlasy jako cihla a pihami zrovna straší. Moudrá žena, ale — Ale jak praveno, slečně Máry nebylo do té paní pranic. Hrob paní Töpferové leží však tak asi uprostřed mezi hroby Cibulkovým a Rechnerovým. Urazil bych ostrovtip čtenářův, kdybych pronesl své zdání, proč jej zakoupila a kdeže as bude jednou odpočívat slečna Máry. [[Kategorie:Části]] 1914 3986 2006-06-27T16:40:39Z -jkb- 4 první úprava dle en: <br style="clear:both" /> {| align="center" cellpadding="4" cellspacing="4" style="border: 1px solid #CC9; background-color: #F1F1DE;" |- |align="center" width="60"|[[Image:PD-icon.svg|50px|center|]] |style="text-align: justify; font-size: 95%;"|''Toto dílo je veřejný manifest nebo proslov, o kterém není známo, že podléhá ochraně autorských práv, a předpokládá se, že je v '''[[Wikisource:Licence PD|public domain (volné dílo)]]'''.<br> <small>Tato šablona by měla být vkládána až po obšírných rešerších o možném autorském právu. Ukáže-li se, že tento text porušuje autorská práva, oznamte to prosím správcům domény. </small> |}<includeonly>[[Kategorie:Text s licencí PD-manifesto|{{PAGENAME}}]]</includeonly> <noinclude> [[en:Template:PD-manifesto]] </noinclude> 1916 3951 2006-06-27T10:40:28Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Přivedla žebráka na mizinu |PŘEDCHOZÍ=Pan Ryšánek a pan Schlegl |DALŠÍ=O měkkém srdci paní Rusky }} {{Textinfo| TITULEK=Přivedla žebráka na mizinu |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/mizina.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} Chci psát událost smutnou, ale hledí mně do očí co veselá iniciálka obličej páně Vojtíškův. Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečinka, politá čerstvým máslem. A takhle k sobotě — pan Vojtíšek holil se jen v neděli —‚ když už mu bílé vousy po kulaté bradě zas řádně vyrazily a jako hustá smetana se skvěly, zdál se mně být ještě hezčí. Také vlasy jeho se mi libily. Neměl jich mnoho, začaly pod okrouhlou pleší na skráních a byly už přešedly, ne více střibrny, nýbrž již až lehýnce zas do žluta, ale byly jako hedváb a vlály tak hebce kolem hlavy. Pan Vojtíšek nosil totiž čepici vždy jen v ruce a pokryl se, leda když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou. Vůbec se mně pan Vojtíšek líbil velmi, jeho modré oči zářily tak upřímně, celá jeho tvář byla jakoby kulatým, upřímným okem. Pan Vojtíšek byl žebrák. Čím byl předtím, to nevím. Ale žebrákem musil být dle toho, jak byl po Malé Straně znám, již dlouho, a podle svého zdraví mohl jím být ještě dlouho, vypadal jako buk. Jak byl té doby stár, tak asi vím. Jednou jsem ho viděl, když vybelhav se drobným krůčkem svým po Svatojanském vrchu vzhůru do Ostruhové ulice, přistoupil k policajtu panu Šimrovi, který opřen o zábradlí pohodlně se tu slunil. Pan Šimr, to byl ten tlustý pan policajt. Tak tlustý, že šedivý jeho frak byl pořád na puknutí a hlava jeho odzadu vypadala jako několik jitrnic, vypocujících sádlo — račte odpustit. Lesklá přilba kývala se mu na velké hlavě při každém pohnutí, a když se rozběhl za nějakým tovaryšem, který bez ostychu a proti všem zákonům přes ulici si přešel s hořící dýmkou v ústech, musit pan Šimr přilbu honem vzít do hrsti. Tu jsme se pak my děti smály a tančily po jedné ňoze, ale jakmile se na nás podíval, hned zas jakoby nic. Pan Šimr byl Němec ze Šluknova; žije-li dnes ještě — doufám v boha, že ano —‚ sázím se, že mluví posud a zrovna tak špatně česky jako tenkrát. „Nu a vidíte,“ říkal, „já se tomu naučil za rok.“ Pan Vojtíšek vzal tenkrát modrou svou čepicí pod levé rameno a vjel pravici hluboko do kapsy dlouhého, šedivého svého kabátu. Přitom pozdravit zívajícího pana Šimra slovy “Pomahej pánbůh!„ a pan Šimr salutoval. Šťastně pak vylovil pan Vojtíšek skromnou svou tabatěrku z březově kůry, vytáhl za koženě poutko svrchní dno z ní a podal panu Šimrovi. Pan Šimr si šňupnul a pravil: „Už jsou voni taky asi hezky starej. Kolikpak mají?“ „Inu,“ usmíval se pan Vojtíšek, „bude tomu už věru osmdesát let, co mne otec pro obveselení mysle na světlo vydal.“ Pozorlivý čtenář zajisté se diví, že směl žebrák pan Vojtíšek mluvit s panem policajtem jen tak po sousedsku a tento že mu ani nevykal, jakž by nějakému venkovanu nebo jinému zcela mu podřízenému člověku arci najisto byl učinil. A k tomu ještě třeba si pomyslit, čím tenkráte policajt byl! To nebylo ledabylokteré číslo od jedné do šesti set, to byl pan Novák, pan Šimr, pan Kedlický a pan Weisse, kteří v střežení naší ulice za den se vystřídali. To byl malý pan Novák ze Slabec, který nejraděj postál před kupeckými krámy, kvůli slivovici; tlustý pan Šimr ze Šluknova; pak pan Kedlický z Vyšehradu, zamračený, ale dobrosrdečný; a konečně pan Weisse z Rožmitálu, velký, s neobyčejně dlouhými, žlutými zuby. O každém se vědělo, odkud je, jak dlouho ve vojště sloužil a kolik má děti; na každého jsme se my „sousedské“ děti věšely; on znal každého, muže i ženy, a matkám dovedl říci vždy, kamže se dítě jejich zaběhlo. A když roku 1844 pan Weisse následkem požáru v Renthauze vypuklého zemřel, šla mu na pohřeb celá Ostruhová ulice. On ale nebyl pan Vojtíšek arci také obyčejným žebrákem. On si ani vlastního žebráckého zevnějšku nehleděl tak přísně, vypadal dosti čistě, alespoň na počátku téhodne; šátek na krku byl vždy pořádně uvázán, na kabátě byla sice někde záplatka, ale ne jako kus přibitého plechu a také ne z příliš různobarevné látky. Za týden prožebral se vždy celou Malou Stranou. Měl všude přístup, a jakmile zaslechla hospodyně venku jeho měkký hlas, nesla mu hned ochotně svůj trojník. Trojník, půl dobráku, to bylo tentokráte dosti mnoho. Od rána žebral až k polednímu, pak si zašel k Sv. Mikuláši na půldvanáctou. Zde u kostela nežebral nikdy, ba on dřepících zde žebraček ani si nevšimnul. A pak si zašel někam se najíst, věděl, kde po řadě mu nechají plný hrnek od oběda. Bylo cos volného a klidného v celém jeho bytí a konáni, něco takového, co as Storma přimělo k jeho dojemně komickému výroku: „Ach könnt' ich bettetn geh'n über die braune Haid´!“ Jen hostinský v našem domě, pan Herzl, mu nedal nikdy trojníku. Pan Herzl byl muž trochu dlouhý, trochu skoupý, ale takto ušel. Místo penízu přesypal mu z piksly své vždy trochu tabáku. Tu pak — bylo to vždy v sobotu — měli pokaždé stejný rozhovor. „Achach, pane Vojtíšku, máme to zlé časy.“ „Baže máme, a nebudou lepší, dokud si zámecký lev nesedne na vyšehradskou houpačku“. Mínil lva na svatovítské věži. Přiznáni se, že mně to tvrzeni páně Vojtíškovo vrtávalo mozkem. O tom jsem slušným způsobem a co rozumný mladý muž — byl jsem tenkráte již osm let stár — ovšem nemohl pochybovat ani na okamžik, že zmíněný lev může právě tak jako já o pouti jít přes Kamenný most až na Vyšehrad a zde si také sednout na známou krouživou houpačku. Ale jakže z toho mají vzejít lepší časy, to jsem nechápal. — <center>— — —</center> Byl překrásný den červnový. Pan Vojtíšek vyšel z kostela Sv. Mikuláše, posadit si čepici na hlavu, co ochranu proti sálajícímu slunci, a šel pomalu přes nynější Štěpánské náměstí. U sochy svaté Trojice se zastavil a usedl na schod. Kašna za ním zvučně šplounala, slunce hřálo, bylo tak příjemno! Patrně obědval dnes někde, kde stolovali až po dvanácté. Sotva si byl usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „baba miliónová“. Jiné žebračky slibovaly, že pánbůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „miliónů a miliónů“; proto také paní oficiálka Hermannová, která chodila ke všem licitacím po Praze, dávala almužnu jí jediné. Miliónová šla rovně kdy chtěla a kulhala kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu Vojtíškovi u sochy. Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustěni, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Samá drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozeleně jako u kočky. Přistoupila až poblíž pana Vojtíška. „Pochválen buď pán Ježíš Kristus,“ zašpoulila ústa. Pan Vojtíšek kývnul na znamení, že souhlasí. Miliónová usedla na druhý konec schodu a kejchla. „Br!“ podotkla, „já nemám slunce ráda, když na mne svítí, musím kejchat.“ Pan Vojtíšek nic. Miliónová stáhla plachetku nazad a bylo vidět celý její obličej. Očima mhourala jako kočka v slunci, teď byly zavřeny, teď zasvítily pod čelem jako dva zelené body. Ústa její stále sebou škubala; když se odevřela, bylo vidět napřed nahoře jediný zub, celý černý. „Pane Vojtíšku,“ začala zas, „pane Vojtíšku, já vždycky říkám, kdybyste chtěl!“ Pan Vojtíšek mlčel. Obrátil jen obličej k ni a díval se jí na ústa. „Vždycky říkám: ano, kdyby pan Vojtíšek chtěl, ten by nám moh povědít, kde jsou dobří lidé.“ Pan Vojtíšek nic. „Copak se tak upřeně na mne díváte?“ ptala se Miliónová po chvilce. „Copak je na mně?“ „Ten zub! — Divím se, proč máte ten jeden zub!“ „Ach ten zub!“ vzdychla a pak dodala: „To víte, že ztráta zubu znamená vždy ztrátu jednoho dobrého přítele. Už jsou všichni v hrobě, kdož mně přáli a se mnou to upřímně mínili, — všichni. Jen jeden ještě zbyl — ale nevím o něm — nevím, kde je ten dobrý přítel můj, kterého mně milostivý bůh postavil ještě na cestu života. Ach bože, já jsem tuze opuštěná!“ Pan Vojtíšek hleděl před sebe a mlčel. Něco jako úsměv, jako radost přelítlo obličejem žebraččiným, ale bylo to ošklivé. Zešpičatila ústa, celý obličej jaksi sejí stáhnul do rtů jako do šťopky. „Pane Vojtíšku!“ „Pane Vojtíšku, my dva bychom mohli být ještě šťastni. — Tadyhle se mně pořád o vás zdálo, já myslím, že pánbůh tomu tak chce. — Vy jste tak samoten, pane Vojtíšku, nikdo vám neposlouží. — Vy máte všude přízeň, máte tuze moc dobrých lidi. — Vidíte, já bych se k vám přistěhovala. Kus peřin mám —“ Pan Vojtíšek mezitím pomalu vstávat. Už tu stál rovně a pravicí si narovnával kožené stínidlo své čepice. „Radš utrejch!“ vyhrknul konečně a obrátil se bez pozdravu. Kráčel pomalu k Ostruhové ulici. Dvě zelené koule svítily za ním, až zmizel za rohem. Pak si Miliónová stáhla plachetku až po bradu a seděla dlouho nepohnutě. Snad usnula. Divné zvěsti začaly se najednou šourat Malou Stranou. A koho se dotkly, škrabal se za uchem. „Pan Vojtíšek,“ znělo často v rozpacích a za chvilku zas jsi slyšel: „Pan Vojtíšek!“ Brzy jsem zvěděl všeho. Pan Vojtíšek prý nebyl ani chud. Pan Vojtíšek prý měl tam za vodou, na Františku, dva domy. To prý ani není pravda, že bydlí pod Hradem někde v Brusce. Blázny si dělal z dobrých malostranských sousedů! A po tak dlouho! Nastala rozhořčenost. Mužští se zlobili, cítili urážku, styděli se, že byli lehkověrni. „Darebák!“ pravil jeden. „Je pravda,“ rozumoval druhý, „viděl ho někdo žebrat v neděli? To byl nejspíš doma, ve svých palácích, a jedl pečeně.“ Ženské ještě váhaly. Dobrá tvář páně Vojtíškova zdála se jim přec příliš upřímna. Ale přišel dodatek zvěsti. On prý má také dvě dcery a ty prý dělají slečny. Jedna prý má lajtnanta a druhá chce jít k divadlu. Nosí Jen samé rukavičky a jezdí do Stromovky. To rozhodlo i u ženských. Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně Vojtíškův zjinačen. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudi, měli jsme jen hrách, to neni pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“ Byl jsem v sobotu před domem a viděl blížícího se pana Vojtíška. Pan Herzl stát jako obyčejně v bílé své zástěře mezi domem, opřen o kamennou veřej. Mimovolně, v nevysvětlitelném strachu jakéms jsem veběhl do domu a skryl se za silná vrata. Kolem stěžejí viděl jsem blížícího se pana Vojtíška dobře. Čepice se mu v rukou třásla. Nepřicházel s jasným úsměvem jako jindy. Hlava byla sklopena, nažloutlé vlasy zcuchány. „Pochválen buď pán Ježíš Kristus,“ pozdravoval obyčejným hlasem. Přitom se mu hlava povznesla. Tváře jeho byly bledy, oko jakoby dřímotou potaženo. „To je dobře, že jdete,“ mínil pan Herzl. „Pane Vojtíšku, půjčte mně dvacet tisíc. Nebojte se, že přijdete o ně, budou na dobré hypotéce. Mohl bych teď koupit dům tady vedle U labutě —“ Nedomluvil. Panu Vojtíškovi vyhrnuly se slzy náhle proudem. „Vždyť jsem — vždyť jsem —,“ zavzlykal, „já byl po celý život tak poctivý!“ Potácel se přes ulici a sklesl u zdi pod zatáčkou k Hradu. Hlavu položil na kolena a štkal hlasitě. Vrazil jsem do pokoje k rodičům, třesa se na celém těle. Matka stála u okna a dívala se přes ulici. Ptala se: „Copak mu řekl pan Herzl?“ Hleděl jsem upřeně oknem tam na plačícího pana Vojtíška. Matka vařila právě svačinu, ale každý okamžik přistoupila také k oknu, vyhlédla ven a zavrtěla hlavou. Najednou vidí, že pan Vojtíšek pomalu se zdvihá. Rychle ukrojila krajíc chleba, položila jej na hrnek s kávou a spěchala ven. Volala, kývala z prahu, pan Vojtíšek neviděl a neslyšel. šla až k němu a podávala mu hrnek. Pan Vojtíšek díval se němě na ni. „Zaplať pánbůh,“ zašeptal konečně a pak dodal: „Ale teď nemůžu nic polknout.“ <center>— — —</center> Víc pan Vojtíšek na Malé Straně nežebral. Za řekou ovšem také nemohl chodit od domu k domu, neznali ho tam lidé a neznali policajti. Usadil se na Křížovnickém plácku u podloubíčka klementinského, zrovna naproti vojenské strážnici, která stávala u mostu. Vídal jsem ho tam pokaždé, když jsme v prázdné čtvrteční odpůldne zašli si na Staré Město podívat se na výlohy ryneckých kněhkupců. Čepice ležela před nim dnem na zemi, hlava byla vždy svěšena k prsoum, v rukou držel růženec, nevšímal si nikoho. Pleš, tváře, ruce neleskly a nečervenaly se více jako před nedávnem, zežloutlá kůže se byla scvrkla do šupinatých vrásek. Mám, nemám to říci? — ale proč bych to neřekl, že jsem se netroufal přímo k němu, že jsem se plížil vždy kolem pilíře, abych mu mohl čtvrteční své jmění, šajnový groš, odzadu hodit do čepice a pak rychle utéci. Pak jsem ho potkal jednou na mostě; vedl ho policajt na Malou Stranu. A pak jsem ho nespatřil už nikdy. <center>— — —</center> Bylo mrazivé únorové jitro. Venku ještě šero, okno samý tlustý, květnatý led, v němž se oranžově odrážel svit z protějších kamen. Před domem zaharašil vozík a zaštěkali psi. „Doskoč mně pro dva žejdlíky mlíka“ velela matka. „Ale zaobal si krk.“ Venku stála mlíkařka na vozíku a za vozíkem stál policajt pan Kedlický. Kus lojové svíčky svítil tiše v čtyřhranné, skleněné lucerně. „Cože, pan Vojtíšek?“ ptala se mlíkařka a ustála ve vrtění vařečkou. Ono bylo mlíkařkám sice ouřadně zapovězeno užívat vařečky na dělání smetanové parády, ale pan Kedlický byl muž dobrosrdečný, už jsem to řekl. „Ano,“ odpověděl, „našli jsme ho po půlnoci na Oujezdě vedle kanonýrských kasáren. Byl nadobro zmrzlý a dali jsme ho do umrlčí komory ke Karmelitánům. Měl jen rozedraný kabát a kalhoty, ani košile neměl.“ [[Kategorie:Části]] 1917 3965 2006-06-27T11:28:19Z -jkb- 4 řazení kat. [[Kategorie:Licence textů]] 1918 3961 2006-06-27T11:03:47Z Flambelle 20 n. {{NavigacePaP |TITUL=Povídky malostranské |AUTOR=Jan Neruda |ČÁST=Pan Ryšánek a pan Schlegl |PŘEDCHOZÍ=Týden v tichém domě |DALŠÍ=Přivedla žebráka na mizinu }} {{Textinfo| TITULEK=Pan Ryšánek a pan Schlegl |PODTITULEK= |AUTOR=Jan Neruda |POPISEK= |ORIGINAL= |PŘELOŽIL= |ZDROJ=[http://literatura.rychnovsky.cz/Povidky/Povmal/rysanek.htm literatura.rychnovsky.cz] |VYDÁNO= |ISBN= |LICENCE= |JINÉ= |WIKIPEDIA=Jan Neruda |WIKIPEDIA-DALŠÍ= |IMAGE= |POPISEK-IMAGE= }} ===I.=== Bylo by směšné, kdybych pochyboval, že některý z mých čtenářů nezná malostranský hostinec U Štajniců. Přední to tamější restaurace; první dům za Mosteckou věží vlevo, roh ulice Mostecké a Lázeňské, velká okna, skleněné velké dvéře. Jediná restaurace, která se směle postavila do nejveřejnější ulice, otvírajíc se k tomu ještě přímo na chodník, — všechny restaurace ostatní jsou buď ve vedlejších ulicích, nebo se do nich vchází domem, nebo mají alespoň před sebou podloubí, v pravé malostranské skromnosti. Proto také pravý Malostraňák, syn těch tichých, zamlklých ulic, plných poetických zákoutí, k Štajnicům nejde. Chodí tam vyšší úřadníci, profesoři, důstojníci, jež tam na Malou Stranu zavála náhoda a brzy snad zase odtamtud odvěje, s nimi pak jen málo ještě penzistů, několik starých, bohatých domácích pánů, kteří živnost svou dávno již odevzdali jiným, a dost. Ráz byrokraticko—aristokratický. Již před lety, když jsem byl ještě drobným gymnazistou, byla společnost u Štajniců podobného výlučného rázu, přec ale v jistém ohledu jiná. Abych zkrátka řekl, byl to malostranský Olymp, kde se scházeli malostranští bohové. Je to zcela bezpečné faktum z historie, že bohové vyrůstají přímo ze svého lidu. Jehovah byl bůh zamračený, zlý a mstivý, ukrutný a krvežíznivý, jako celý národ židovský. Řečtí bohové byli elegantní a duchaplní, krásní a veselí, Helénové ve všem všudy. Slovanští bohové — pardon, my Slované neměli dost plastické síly ani na ustrojení velkých států, ani na vytvoření zcela určitých bohů, naši bývalí bohové jsou nám dnes vzdor Erbenům a Kostomarovým pořád ještě mlhavou skupinou, samá měkkost, samá neurčitost. Ale snad někdy napíšu článek zvláštní, to se rozumí, že schválně duchaplný, o té paralele boholidské, zde chci jen říci, že bohové scházející se u Štajniců byli nade všechnu pochybnost praví bohové malostranští. Malá Strana — beru domy i lid — má cosi tichého, důstojného, starobného, řekněme i podřímlého do sebe, a v to vše byli také vhaleni onino páni, i v tu podřímlost. Arci byli to také úřadníci, vojíni, profesoři, penzisté jako dnes, ale tenkrát ještě nesmýkalo se úřadnictvem a vojskem tak ze země do země, otec dovedl syna v Praze nechat vystudovat, pomohl mu tu do úřadu, udržel ho tu protekcí napořád. Když postáli někteří ti štajnicovští hosté chvilku spolu venku na chodníku, pozdravil je každý kolemjdoucí občan, znal je. Nám gymnazistům byl ale Olymp u Štajniců tím více Olympem, že na něm byli také všichni naši staří profesoři. Staří! Nač říkat staří! Znal jsem je všechny dobře, ty bohy naší milé Malé Strany, a zdálo se mi vždy, že z nich ze všech nebyl ani jediný nikdy mlád — či vlastně že vypadali již co děti asi zrovna tak, jen snad o něco menší. Vidím je všechny před sebou jako dnes! Předně pan apelační rada. Dlouhý, suchý, a nesmírně vážený. Byl ještě v úřadě činný, ale nedovedl jsem se nikdy domyslit, jaká as je ta činnost jeho. Když jsme šli o desáté dopoledne ze školy, vycházel teprv ze svého domu v Karmelitánské ulici a šel vážně do ulice Ostruhové, do vinárny Čardovy. Když jsme měli ve čtvrtek odpůldne prázdno a vztekali se po Mariánských hradbách, procházel on se tu v sadech. A o páté odpůldne vcházel již k Štajnicům. Umiňoval jsem si pevně, že budu pilný a že se stanu také takovým apelačním radou, ale pak jsem na to nějak zapomněl. Pak jednooký pan hrabě. Na Malé Straně nebyla o hrabata sice nikdy nouze, ale ten jednooký byl nejspíš jediný, který chodil do malostranského hostince, alespoň tenkrát. Velký, kostnatý, svěže červené barvy, kratičkých bílých vlasů, s černou sponkou přes levé oko. Stával před Štajnici na chodníku třeba dvě hodiny, a když jsem musil kolem něho, šel jsem obloukem. Ona totiž příroda dala šlechticům jistý profil, kterému se říká aristokratický a jenž je činí velmi podobny dravým ptákům. Pan hrabě mně také vskutku připadal jako ten sokol, který s ukrutnou důsledností denně vždy o dvanácté v polednách s uloveným holubem na svatomikulášskou báň zasedal a zde svou kořist rval, že peří z ní až dolů na náměstí lítalo. Chodil jsem kolem pana hraběte tedy obloukem, měl jsem nejasný strach, že mne klofne hlavou. Pak tlustý pan štábní lékař, ještě nikoli přestárlý, ale již na výslužbě. Povídalo se o něm, když jakás velmi vysoká osobnost kdys prohlížela pražské nemocnice a ledacos podotýkala, on že té vysoké osobnosti řekl, že ničemu nerozumí. Dán proto do výslužby a zároveň do naší lásky, neboť my hoši měli jsme tlustého toho pána pak za hotového revolucionáře. Byl ale také přívětivý, švitorný. Když potkal hocha, který se mu líbil — hoch ten mohl být také děvčetem —‚ zastavil ho, pohladil ho po tváři a pak mu řekl: „Pozdravuj doma tatínka,“ třeba ho neznal. Pak — ale ne! Ti všichni staří zestárli znenáhla ještě více a pak umřeli — nevyvolávejme stínů z hrobů. Vzpomínám s rozkoší na ty hrdé chvíle, které jsem mezi nimi trávil, na ten pocit samostatnosti, mužnosti, ano velkosti, když jsem, stav se posluchačem vysokých škol, poprvé a bez bázně před profesory vstoupil k Štajnicům mezi ty bytosti vznešené. Mnoho si mne nevšímaly, to je pravda. Abych tak řekl, skoro nic. Jen jednou se v běhu několika neděl stalo, že pan štábní lékař, jda kolem mého stolku již domů, řekl ke mně: „Ano, ano, mladý muži, pivo dnes nestojí za nic, ať si říkají titam co chtějí!“ a přitom kývnul hlavou pohrdlivě nazad po těch, s kterými byl právě seděl. Hotový Brutus! Troufám si tvrdit, že by popřípadu i samému Caesarovi byl dovedl vrhnout do tváře urážku, že nerozumí pivu. Zato jsem sobě všímal já jich. Mnoho jsem od nich neslyšel, ale mnoho jsem na nich pozoroval. Považuju se jen za chudou kopii bytostí těch, ale cokoliv je na mně vznešeného, od nich to mám. Přede všemi však zůstanou mně nezapomenutelní mužové dva, ti se vryli v srdce srdce mého. Pan Ryšánek a pan Schlegl. Ti dva se nemohli ani cítit. — Ale již musím prosit za odpuštění, já raděj o nich začnu jinak. Když se vstoupí k Štajnicům z ulice Mostecké, jsou v přední místnosti, kde kulečníky stojí, vpravo tři okna, která hledí do ulice Lázeňské. Do výklenku každého toho okna postaven malý stolek a k němu lavička do podkovy; mají tu vždy tří lidé místo, jeden zády k oknu, druzí dva na koncích podkovy proti sobě, nebo kdyby se těmto zachtělo také sedět zády k oknu, sedí pak tedy obličejem ke kulečníku obráceným a baví se díváním na hru. V třetím tom okně od vchodu vpravo seděli všeobecně vážení občané pan Ryšánek a pan Schlegl den co den navečer vždy od šesti do osmi. Místo jejich bylo vždy pro ně prázdno; aby se byl snad někdo jiný odvážil zasednout kdy místo někomu navyklé, to patřilo vůbec k věcem, jež řádný a mravný Malostraňák byl by od sebe odmítl rozhodně co přímou nemožnost, poněvadž — nu poněvadž se to nedalo ani myslet. Místo zrovna u okna zůstalo vždy prázdno, pan Schlegl seděl na tom konci podkůvky, který je blíž vchodu, pan Ryšánek na konci protějším, loket od sebe. Oba seděli vždy odvráceni od okna, a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe, a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili, jen když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenáct let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul. Po Malé Straně byla známa krutá zášť, v jaké měl jeden druhého. Nepřátelství mezi nimi bylo staré a nesmiřitelné. Také byla známa příčina. Prapůvod všeho zlého, ženská. Milovali tutéž. Napřed se byla klonila k panu Ryšánkovi, jenž byl již déle obchodníkem samostatným, pak spočinula netušeným obratem náhle v objetí pana Schlegla. Snad proto, že byl pan Schlegl skoro o deset let mladší. Stala se paní Schleglovou. Byla-li paní Schleglová takovou kráskou zvláštní, že to omlouvalo páně Ryšánkův trvalý bol a napotomní věčné mládenectví jeho, nevím. Už byla dávno na pravdě boží, zemřela hned v prvním šestinedělí, zůstavujíc po sobě dcerku. Snad že byla ta obrazem jejím. V době, o které mluvím, byla slečna Schleglová as dvěmecítma let stara. Znal jsem ji, přicházela často návštěvou do patra nad námi k setníkovic Poldýnce, k té, co na ulici při každém dvacátém kroku klopýtla. Říkali, že slečna Schleglova je kráskou. Možno, ale takhle pro architekta. Všechno na pravém svém místě, všude na ní nejpravější rozměr a při všem věděl člověk proč. Ale pro jiného než architekta — k zoufání. Její obličej se pohnul právě tak málo jako fasáda na paláci. Její oko bylo bez významu lesklé jako právě umyté okno. Její ústa, ostatně pěkná jako drobná arabeska, odvírala se pomalu jako vrata, pak buď zůstala dokořán, nebo se zavírala rovněž pomalu. K tomu ta pleť jakoby právě teprv čerstvě obílena. Možno že teď, žije-li, už není tak krásna, ale že je hezčí: podobné budovy jsou hezčí zvětralé. Lituju čtenáře, že mu nedovedu vyprávět, jak se as dostali pan Ryšánek a pan Schlegl dohromady k tomu stolku ve třetím oknu. Nějaká tím byla vinna kletá náhoda, která chtěla starcům ztrpčit den co den. Když je ta neznámá náhoda tam sesadila, udržela je poprvé na místě as mužná pýcha. Podruhé se sesedli as ze vzdoru. Pak seděli na důkaz své neoblomnosti a aby se neřeklo. A teď už dávno nahlížel u Štajniců každý, že pro ně oba je to již otázkou mužné cti a popustit že nemůže žádný. Přicházeli k šesté hodině, ten dnes o minutu dřív, ten zejtra. Pozdravili zdvořile na všechny strany a každého, jen jeden druhého ne. Sklepník jim odebral v letě klobouk a hůl, v zimě huňatou čepici a plášť a pověsil to na hřebík za jich místem. Pak svlečený zakýval jako holub svrchním tělem — staří lidé mají to kývání v obyčeji, když chtějí usednout —‚ pak se opřel jednou rukou o svůj roh stolku (pan Ryšánek tedy levou rukou, pan Schlegl pravou) a pomalu si sedli zády k oknu, obličejem ke kulečníku. Když přišel tlustý hostinský, stále se usmívající a brebencující, nabízet první poslušný šňupec, musel u každého zaklepat na pikslu znovu a znovu pronést poznámku, že máme dnes venku krásně. Sic by byl druhý již šňupec nevzal a slov přeslechl. Nikdy se nepodařilo komukoli rozmlouvat s oběma najednou. Nikdy sobě nevšiml ani za mák jeden druhého, to individuum za stolkem pro něho vůbec nebylo. Sklepník postavil před ně po sklenici piva. Po chvilce — ale nikdy ne najednou, pozorovaliť se ovšem vzájemně vzdor vší nevšímavosti — obrátili se k stolku, vyndali z náprsní kapsy velkou, stříbrem kovanou pěnovku, ze šosu váček naplněný tabákem, nacpali, zapálili a odvrátili se od okna zas. Tak seděli po dvě hodiny, vypili po třech sklenicích piva, pak se zdvihli, ten dnes o minutu dřív, ten zejtra, zastrčili dýmku, schovali váček, sklepník je oblékl, a oblečený poroučel se všem, jen svému sousedovi ne. Zasedal jsem schválně k stolu stranou vedle kamen. Viděl jsem panu Ryšánkovi a panu Schleglovi takto přímo do tváře a mohl jsem je pohodlně a nenápadně pozorovat. Pan Ryšánek býval obchodníkem s kanafasem, pan Schlegl obchodníkem se železným zbožím. Teď už oba byli obchodu co bohatí domácí páni zanechali, ale tváře jejich pořád jaksi připomínaly zaměstnání dřívější. Obličej páně Ryšánkův připomínal mně vždy bíle a červeně pruhovaný kanafas, pan Schlegl mně celý připadal jako omžený kupecký hmoždíř. Pan Ryšánek byl větší, sušší a jak praveno starší. Nevězel již jaksi v dobré kůži, byl často sláb, spodní čelist jeho úst mimovolně se již odlučovala a svěšovala. Šedivé oči užívaly skel, zabraných do černé kosti. Hlavu pokrývala světlá vlásenka a podle nezcela zešedlého obrví bylo možno soudit, že pan Ryšánek býval blondýnem. Tváře byly vpadlé a bledé, tak bledé, že dlouhý nos se proto červenal až do karmínu. Z tétéž příčiny as bývala na jeho konci kapka, slza, vyřinulá mu ze samého vnitra. Co svědomitý biograf musím podotknout, že pan Ryšánek hleděl tu slzu setřít někdy pozdě, když už byla skanula do soucitného klína. Pan Schlegl byl zavalitý, myslím, že byl bez krku. Hlava jeho byla jako puma; vlas silně prošedlý, černý; obličej kde oholen, tam modročerný, kde bezvousý, tam růžový, kus svítivého masa a pak kus tmy, jako potemnělá podobizna od Rembrandta. Měl jsem rozhodnou úctu k těm dvěma héroům, ano obdivoval jsem se jim. Jak zde seděli, sváděli den co den velkou bitvu, krutou, neuprosnou. Válčili zbraněmi svými: mlčením jedem prosáklým, opovržením nejtěžším. A bitva zůstávala věčně nerozhodnuta. Kdo konečně as postaví nohu svou na krk přemoženého soupeře! Pan Schlegl byl fyzicky silnější, vše na něm bylo krátké, úsečné, když promluvil, znělo to jako z věže bác! Pan Ryšánek mluvil měkce a rozvláčně, byl sláb, ale mlčel a nenáviděl se stejnou hrdinností. ===II.=== Stalo se něco. Bylo ve středu před nedělí Jubilate, když přišel a usedl pan Schlegl. Usedl, nacpal si a odfoukl oblak dýmu, valící se jako z výhně. Teď vstoupil hostinský a přímo k němu. Zaklepal na pikslu a podával šňupec. Když pak zase pikslu zavřel a ji zatřás, podotknul hledě přitom ke dveřům: „Dnes pana Ryšánka tedy neuvidíme.“ Pan Schlegl neodpověděl, s kamennou lhostejností hleděl přímo před sebe. „Povídal tamhle pan štábní lékař,“ vypravoval hostinský dále a stál teď zas ke dveřím zády; při obratu byl zrak jeho přejel přes tvář páně Schleglovu. „Vstával ráno jako jindy z postele, tu ho náhle chytne taková zimnice, musel hned zas do postele, a honem pro doktora, honem. — Zapálení plic. — Už tam byl dnes štábní lékař třikrát u něho — starý člověk, nu ale — je v dobrých rukou. Doufejme!“ Pan Schlegl zachrochtal při zavřených rtech. Nemuknul, nepohnul zrakem. Hostinský šel o stůl dále. Vpil jsem se teď v tvář páně Schleglovu. Dlouho zůstala bez nejmenšího pohnutí, jen rty se otvíraly a vypouštěly kouř a někdy se svezl troubel z koutku do koutku. Pak přistoupil k němu nějaký známý. Rozhovořili se a pan Schlegl se několikráte hlasitě smál. Byl mně protivný ten smích jeho. Vůbec se dnes choval pan Schlegl rozhodně jinak než jindy. Jindy přibitý k svému místu jako voják ku své strážní budce, dnes toulavý, neposedný. I do kulečníku se dal s panem Köhlerem, kupcem. Měl štěstí při každé partii až po doublé, a přiznám se, že jsem mu to skoro přál, že zakončujícího doublé nesvedl ani jednou a zde že ho pan Köhler vždycky pak dohonil. Pak zas usedl, kouřil a pil. Když někdo k němu přistoupil, mluvil pan Schlegl hlasitěji a v delších větách než kdy jindy. Neušlo mně ani nejmenší jeho hnutí, viděl jsem jasně, že má vnitřní potěšení, že nemá nejobyčejnějšího soucitu s nepřítelem v chorobě, zprotivil se mně. Několikrát šlehnul jeho zrak obloukem ku kredenci, u níž seděl pan štábní lékař. Zajisté že by mu ruku stiskl, jen aby si nedával s tím nemocným příliš mnoho präce. Zlý člověk, rozhodně zlý. K osmé hodině odcházel pan štábní lékař. Zastavil se u třetího stolku. „Dobrou noc,“ pravil, „musím dnes ještě jednou k Ryšánkovi. Je potřebí opatrnosti.“ „Dobrou noc,“ odtušil pan Schlegl chladně. Dnes pil pan Schlegl čtyry sklenice a setrval do půl deváté. Minuly dny, minuly týdny. Po chladném, mhouravém dubnu přišel teplý květen, překrásné jaro měli jsme toho roku. Když je krásný květen, je na Malé Straně ráj. Petřín je obalen bílým květem, jako by všude kypělo z něho mléko, a celá Malá Strana je vhalena ve vůni bezu. Pan Ryšánek byl již vyvázl z nebezpečí. Jaro působilo teď na něho jako balzám. Již jsem ho potkával procházejícího se v sadech. Kráčel pomalu, opřen o hůl. Dřív suchý, byl teď ještě nepoměrně sušší, spodní jeho čelist byla teď již stále svislá. Podvázat mu bradu šátkem, zatlačit mdlé oči a položit ho do truhly. Ale znenáhla se přece sbíral. K Štajnicům nechodil. Tam královal u třetího stolku pan Schlegl pořád sám a točil se a seděl jak chtěl. Konečně, byl již konec června a právě den Sv. Petra a Pavla, vidím pojednou pana Ryšánka a pana Schlegla zase tu pohromadě. Zas seděl tu pan Schlegl na své místo jako přibitý a oba byli obráceni zády k oknu. Sousedé a známí přicházeli a podávali panu Ryšánkovi ruku. Každý ho upřímně vítal, stařec se příjemným rozčilením chvěl, usmíval se, mluvil co nejjemněji, byl měkký. Pan Schlegl hleděl na kulečník a kouřil. Když po chvílích osamotněl, vždy se pan Ryšánek trochu zahleděl ku kredenci, kde seděl jeho lékař. Vděčná duše. Právě se tam zase zahleděl, a tu pohnul pan Schlegl náhle hlavou trochu stranou. Zrak jeho lezl pomalu od podlahy po panu Ryšánkovi vzhůru, přes špičatá jeho kolena až ku ruce, která tu ležela na rohu stolku jako koži potažená kostra; chvilku spočinul na ruce té, pak zas se kradl výš, až se dotknul svislé čelisti, zbědovaného obličeje, — jen se dotknul a již zrak se mihnul pryč a hlava se zas narovnala. „I zdrávi vstali — to je radost,“ spustil hostinský, přicházející teprv odněkud z kuchyně nebo ze sklepa. Jakmile byl vstoupil a spatřil pana Ryšánka, zrychlil k němu krok. „Tedy zase zdráv a náš, no zaplať pánbůh!“ „No chválabohu, chválabohu,“ usmíval se pan Ryšánek, „ještě jsem tomu uklouznul. Už se cítím jak náleží.“ „Pan Ryšánek ale nekouří — ještě žádná chuť na tabáček?“ „Dnes mám tak poprvé nějak chuť, zakouřím si.“ „Tak tak, to je dobré znamení,“ zavřel pikslu, zaklepal, podal zas panu Schleglovi s nějakou poznámkou a šel. Pan Ryšánek vyndal dýmku a sáhl pak do šosu pro váček. Zavrtěl hlavou, sáhnul tam podruhé, potřetí, pak zavolal drobného sklepníka k sobě. „Doskoč ke mně, víš, kde bydlím? Zde na rohu, ano. Řekni, aby ti dali můj váček s tabákem, musí ležet na stole.“ Kluk si poskočil a odběhnul. Pan Schlegl sebou teď hnul. Vztáhl pravici pomalu po otevřeném svém váčku a přitáhl jej skoro před pana Ryšánka. „Je-li libo — já mám tříkrálový s červeným,“ pronesl způsobem svým úsečným a pak si odchrochtnul. Pan Ryšánek neodpovídal. Pan Ryšánek nepohleděl. Hlava jeho zůstala odvrácena, kamenně lhostejna jako po celých jedenácte let. Několikráte se mu ruka zachvěla, ústa zavřela. Pravice páně Schleglova zůstala na váčku přimrazena, oko jeho připnulo se k zemi, teď bafnul, teď zahrčel hrdlem. Již tu ale byl sklepníček zpět. „Děkuju, už mám vida váček svůj,“ poděkoval teprv teď pan Ryšánek panu Schleglovi, ale nepohlédl. „Kouřím také tříkrálový s červeným,“ dodal po chvilce, jako by cítil, že přec musí ještě něčeho dodat. Nacpal si, zapálil a bafnul. „Chutná?“ zavrčel pan Schlegl hlasem stokrát drsnějším než obyčejně. „Chutná — zaplať pánbůh.“ „No zaplať pánbůh,“ opakoval pan Schlegl. Kolem úst trhaly se mu svaly jako blesky po tmavé obloze, a honem dodal: „Už jsme se tu o vás báli.“ Teď teprv obrátil pan Ryšánek pomalu hlavu k němu. Oči obou mužů se potkaly. A od té doby mluvili pan Ryšánek a pan Schlegl u třetího stolku spolu. [[Kategorie:Části]] 1919 4095 2006-06-28T17:57:31Z -jkb- 4 - hvězdička {{Autorinfo| |jméno=Jan |příjmení=Neruda |kategorizační písmeno=N |alternativní jméno= |Image=Jan Neruda 02.jpg |datum narození=9. července 1834 |místo narození=Praha |datum úmrtí=2. srpna 1891 |místo úmrtí=Praha |popis=český spisovatel, básník a novinář |BiografieWiki=Jan Neruda |WikiquoteCS=Jan Neruda |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons=Jan Neruda }} '''Jan Neruda''' (9. července 1834 Praha – 2. srpna 1891 Praha) byl významný český básník a novinář, člen družiny májovců. [[w:Jan Neruda|více…]] ==Dílo== * [[Povídky malostranské]] [[Kategorie:Jan Neruda| ]] [[de:Jan Neruda]] 1920 4021 2006-06-27T18:24:42Z Flambelle 20 {{IndexAutoři}} {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|N}} 1921 4019 2006-06-27T18:23:42Z Flambelle 20 {{IndexAutoři}} {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|K}} 1922 4151 2006-06-30T11:32:03Z -jkb- 4 wiki {{IndexAutoři}} [[Image:Commons-logo.svg|20px|left]] Přehled kategorií Autoři na sesterských projektech: [[:commons:Category:Writers]] [[Kategorie:Základní kategorie]] 1923 3983 2006-06-27T13:23:27Z Flambelle 20 razeni [[Kategorie:Autor-N|Neruda, Jan]] 1924 3989 2006-06-27T17:08:37Z -jkb- 4 init, snad bude fungovat [[de:Category:Autoren-{{{1}}}]] [[en:Category:Authors-{{{1}}}]] [[es:Category:Autores-{{{1}}}]] [[fr:Category:Auteurs-{{{1}}}]] [[it:Category:Autori-{{{1}}}]] 1925 3996 2006-06-27T17:29:10Z -jkb- 4 jo jistě, + maličkost, + nadsazení naší důležitosti Šablona vkládá interwiki do '''Kategorie:Autor-X''', kde X je libovolné písmeno abecedy. Příklad použití: :<code><nowiki>{{InterAutorX|X}}</nowiki></code> Šablona odkazuje na jiné Wikisource, které používají stejný systém jako česká. 1926 4104 2006-06-28T23:55:59Z -jkb- 4 počeštění - malé a místo A {|border="1" cellspacing="0" cellpadding="3" style="border-collapse:collapse; text-align: center; background-color:#F0F8FF; width: 100%;" |+'''Index autorů''' <br> <br> |- | [[:Kategorie:Autor-A|A]] | [[:Kategorie:Autor-Á|Á]] | [[:Kategorie:Autor-B|B]] | [[:Kategorie:Autor-C|C]] | [[:Kategorie:Autor-Č|Č]] | [[:Kategorie:Autor-D|D]] | [[:Kategorie:Autor-Ď|Ď]] | [[:Kategorie:Autor-E|E]] | [[:Kategorie:Autor-É|É]] | [[:Kategorie:Autor-F|F]] | [[:Kategorie:Autor-G|G]] | [[:Kategorie:Autor-H|H]] | [[:Kategorie:Autor-Ch|Ch]] | [[:Kategorie:Autor-I|I]] | [[:Kategorie:Autor-Í|Í]] | [[:Kategorie:Autor-J|J]] | [[:Kategorie:Autor-K|K]] | [[:Kategorie:Autor-L|L]] | [[:Kategorie:Autor-M|M]] | [[:Kategorie:Autor-N|N]] |- | [[:Kategorie:Autor-Ň|Ň]] | [[:Kategorie:Autor-O|O]] | [[:Kategorie:Autor-Ó|Ó]] | [[:Kategorie:Autor-P|P]] | [[:Kategorie:Autor-Q|Q]] | [[:Kategorie:Autor-R|R]] | [[:Kategorie:Autor-Ř|Ř]] | [[:Kategorie:Autor-S|S]] | [[:Kategorie:Autor-Š|Š]] | [[:Kategorie:Autor-T|T]] | [[:Kategorie:Autor-Ť|Ť]] | [[:Kategorie:Autor-U|U]] | [[:Kategorie:Autor-Ú|Ú]] | [[:Kategorie:Autor-V|V]] | [[:Kategorie:Autor-W|W]] | [[:Kategorie:Autor-X|X]] | [[:Kategorie:Autor-Y|Y]] | [[:Kategorie:Autor-Ý|Ý]] | [[:Kategorie:Autor-Z|Z]] | [[:Kategorie:Autor-Ž|Ž]] |} 1927 4150 2006-06-30T11:18:50Z -jkb- 4 re k diakritice atd. Tato šablona se vkládá jako obsahová tabulka do kategorií AUTOR-X; na rozdíl od obdobné šablony [[Šablona:CATEGORYTOC]] je trochu jinak formatována, zejména pak neobsahuje číslice, a odkazuje přímo na stránky kategorií autorů podle písmen. Šablona se prozatím orientuje na české abecedě. Problematika upotřebení této šablony se ukáže v budoucnosti. Je možno vycházet z toho, že s největší pravděpodobností nebude existovat žádný autor, začínající písmenem '''Ý''', že v šabloně však schází sice exotická avšak přesto používaná písmena jako '''Ç''', '''Ħ''', '''Ł''', '''Ñ''' a další. Stránky jednotlivých písmen obsahují i šablonu <code><nowiki>{{InterAutorX|X}}</nowiki></code>, která odkazuje na šablony v jiných projektech Wikisource, používajících též tento systém; u vyloženě českých písmen jako Š, Ž, Ú atd. může být toto ovšem problematické, některé jazykové verze taková písmena mít mohou, jiné ne. Odkaz proto může být nefunkční. :Proto bych šablonu u takových písmen nevkládala a pokud je v určitém jazyce výjimečně mají, vložila interwiki klasicky ručně… (raději než mít nefunkční odkazy)--[[Uživatel:Flambelle|flambelle]] 10:12, 30. 6. 2006 (UTC) Hm. Já pak taky přestal, a asi to snad zase vyndáme, pravda. Ono s tou šablonou bude stejně ještě řada problémů k vyřešení. Tak nám např. schází německý umlauty '''Ä''', '''Ö''' a '''Ü''', a pak jsem viděl, že němci některé spisovatele řadí pod malé '''d''' (Anne de Vries, Jacques d'Adelswärd-Fersen), také malé '''v''' (Wolf-Heinrich von der Mülbe), a nevím, co snad ještě všechno najdu... To se bude muset nějak zaběhat. Snad lepší než to ignorovat bude pořídit v takových případech prostě odkazy na zvláštní znaky, které budou umístěny na konci. - - - Na okraj: tak ty odkazy ale zcela nefunkční nejsou, pošle mne to skutečně na tu kategorii a je tam zmínka, že tam zatím není text. No. [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 11:18, 30. 6. 2006 (UTC) 1928 4024 2006-06-27T18:26:39Z Flambelle 20 {{IndexAutoři}} {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|Z}} 1929 4094 2006-06-28T17:56:32Z -jkb- 4 ještě jeden s hvězdičkou {{Autorinfo| |jméno=Jiří |příjmení=Wolker |kategorizační písmeno=W |alternativní jméno= |Image= |datum narození=29. března 1900 |místo narození=Prostějov |datum úmrtí=3. ledna 1924 |místo úmrtí= |popis=český básník |BiografieWiki=Jiří Wolker |WikiquoteCS=Jiří Wolker |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''Jiří Wolker''' (29. března 1900 – 3. ledna 1924), byl český básník, člen Literární skupiny a Devětsilu. [[w:Jiří Wolker|více…]] ==Dílo== * [[Těžká hodina]] [[Kategorie:Jiří Wolker| ]] 1930 4023 2006-06-27T18:26:12Z Flambelle 20 {{IndexAutoři}} {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|W}} 1931 4006 2006-06-27T18:03:02Z Flambelle 20 založení [[Kategorie:Autor-W|Wolker, Jiří]] 1932 4146 2006-06-30T08:14:45Z -jkb- 4 - dvojité přesměrování #REDIRECT [[Šablona:IndexAutoři]] 1933 4012 2006-06-27T18:15:46Z -jkb- 4 ztratil se mi haček #REDIRECT [[Šablona diskuse:IndexAutoři]] 1934 4014 2006-06-27T18:16:31Z -jkb- 4 Stránka [[Šablona diskuse:IndexAutori]] přemístěna na stránku [[Šablona diskuse:IndexAutoři]]: ztraceny hacek #REDIRECT [[Šablona diskuse:IndexAutoři]] 1935 4018 2006-06-27T18:22:18Z -jkb- 4 Stránka [[Šablona:IndexAutori]] přemístěna na stránku [[Šablona:IndexAutoři]] #REDIRECT [[Šablona:IndexAutoři]] 1936 4025 2006-06-27T18:28:46Z Flambelle 20 založení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|A}} 1937 4026 2006-06-27T18:29:49Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|B}} 1938 4027 2006-06-27T18:31:00Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|C}} 1939 4029 2006-06-27T18:31:45Z -jkb- 4 n {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|Y}} 1940 4030 2006-06-27T18:32:23Z -jkb- 4 n, zkouším dělat takový ty důležitý písmena {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|X}} 1941 4031 2006-06-27T18:32:42Z -jkb- 4 n {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|Q}} 1942 4033 2006-06-27T18:34:02Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|D}} 1943 4035 2006-06-27T18:36:25Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|E}} 1944 4036 2006-06-27T18:37:23Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|F}} 1945 4037 2006-06-27T18:37:47Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|G}} 1946 4038 2006-06-27T18:41:57Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|H}} 1947 4039 2006-06-27T18:42:17Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|I}} 1948 4040 2006-06-27T18:42:39Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|J}} 1949 4041 2006-06-27T18:42:59Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|L}} 1950 4042 2006-06-27T18:43:24Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|M}} 1951 4043 2006-06-27T18:43:41Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|O}} 1952 4044 2006-06-27T18:44:06Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|P}} 1953 4045 2006-06-27T18:44:20Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|R}} 1954 4046 2006-06-27T18:44:39Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|S}} 1955 4047 2006-06-27T18:45:15Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|T}} 1956 4048 2006-06-27T18:45:36Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|U}} 1957 4049 2006-06-27T18:45:51Z Flambelle 20 n. {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] {{InterAutorX|V}} 1958 4096 2006-06-28T17:59:28Z -jkb- 4 hvězdička eliminovana {{Autorinfo| |jméno=Vítězslav |příjmení=Hálek |kategorizační písmeno=H |alternativní jméno=Vincenc Hálek |Image= |datum narození=5. dubna 1835 |místo narození= |datum úmrtí=8. října 1874 |místo úmrtí= |popis=český básník |BiografieWiki=Vítězslav Hálek |WikiquoteCS=Vítězslav Hálek |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''Vítězslav Hálek''', zřídka i Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek (5. dubna 1835 – 8. října 1874), byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. [[w:Vítězslav Hálek|více…]] ==Dílo== * [[Večerní písně]] [[Kategorie:Vítězslav Hálek| ]] 1959 4055 2006-06-27T19:43:42Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-H|Hálek, Vítězslav]] 1960 4057 2006-06-27T22:05:01Z -jkb- 4 Přesměrováno na [[Vítězslav Hálek]] #REDIRECT [[Vítězslav Hálek]] 1961 4097 2006-06-28T18:00:00Z -jkb- 4 asi posledni eliminace {{Autorinfo| |jméno=Karel Jaromír |příjmení=Erben |kategorizační písmeno=E |alternativní jméno= |Image=Erben.jpg |datum narození=7. listopad 1811 |místo narození=Miletín u Jičína |datum úmrtí=21. listopad 1870 |místo úmrtí=Praha |popis=český spisovatel, básník |BiografieWiki=Karel Jaromír Erben |WikiquoteCS=Karel Jaromír Erben |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''Karel Jaromír Erben''' (7. listopadu 1811 Miletín u Jičína – 21. listopadu 1870 Praha) byl český spisovatel, básník, překladatel, literátní historik a sběratel českých lidových písní a pohádek, představitel romantismu. [[w:Karel Jaromír Erben|více…]] ==Dílo== * [[Kytice z pověstí národních]] [[Kategorie:Karel Jaromír Erben| ]] 1962 4059 2006-06-28T09:19:04Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-E|Erben, Karel Jaromír]] 1963 4077 2006-06-28T15:08:23Z -jkb- 4 test {{Autorinfo| |jméno=Karel Hynek |příjmení=Mácha |kategorizační písmeno=M |alternativní jméno= |Image=Macha karel.jpg |datum narození=16. listopad 1810 |místo narození=Praha |datum úmrtí=6. listopad 1836 |místo úmrtí=Litoměřice |popis=český romatický básník |BiografieWiki=Karel Hynek Mácha |WikiquoteCS= |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''Karel Hynek Mácha''' (16. listopadu 1810, Praha – 6. listopadu 1836, Litoměřice) byl český básník, největší představitel českého romantismu. [[w:Karel Hynek Mácha|více…]] ==Dílo== *[[Máj]] [[Kategorie:Karel Hynek Mácha| ]] 1964 4062 2006-06-28T09:29:10Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-M|Mácha, Karel Hynek]] 1965 4082 2006-06-28T16:15:23Z -jkb- 4 hm, space misto hvězdičky, a začínám se zamýšlet... {{Autorinfo| |jméno=Alois |příjmení=Jirásek |kategorizační písmeno=J |alternativní jméno= |Image=Alois Jirasek relief.jpg |datum narození=23. srpen 1851 |místo narození=Hronov |datum úmrtí=12. březen 1930 |místo úmrtí=Praha |popis=český spisovatel |BiografieWiki=Alois Jirásek |WikiquoteCS=Alois Jirásek |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''Alois Jirásek''' (23. srpna 1851, Hronov – 12. března 1930, Praha) byl český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu. [[w:Alois Jirásek|více…]] ==Dílo== *[[Staré pověsti české]] [[Kategorie:Alois Jirásek| ]] 1966 4065 2006-06-28T09:38:22Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-J|Jirásek, Alois]] 1967 4067 2006-06-28T10:29:54Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-K|Kafka, Franz]] 1968 4415 2006-07-02T20:19:07Z -jkb- 4 rekat {{Dokončit}} I když je ''Wikisource'' především sbírkou textů a dokumentů, obsahuje i základní informace o autorech tekových textů. Týká se to především literárních textů, myslitelné jsou však i autoři z oblasti politiky, filosofie atp. Každý autor dostává svou '''autorskou stránku''' se základními údaji a přehledem o jeho dílech. '''Autorská stránka obsahuje tyto části:'''<br> # každá autorská stránka obsahuje jako první šablonu [[Šablona:Autorinfo|Autorinfo]], kde se nacházejí i odkazy na články a související texty v jiných projektech (popis a návod k použití: [[Šablona diskuse:Autorinfo|zde]]) # stránka by měla obsahovat i stručný text o autorovi, s dalším odkazem na celou biografii na české Wikipedii (pomocí šablony [[Šablona:Více]]) # jako poslední následuje přehled děl (pořadí a vzhled tohoto oddílu prozatím prodiskutován nebyl). '''Kategorie:''' ...<br> '''Členění seznamu děl:''' <br> Seznam děl by měl začít nadpisem <code><nowiki>==Dílo==</nowiki></code> (nadpis druhé úrovně). Další členění pak závisí na charakteru díla, jeho rozsáhlosti atp. Jasný návod zatím nebyl prodiskutován. Nediskutovány byly i další otázky jako grafická úprava jednotlivých děl (tučně, kurzívou atd.) a otázka wikifizace (odkazů na tato díla). '''Odkazy:'''<br> Autorská stránka by neměla obsahovat mnoho další odkazů (ať již vnitřních či externích). Stránka na Wikisource slouží pouze jako jistý „rozcestník“ pro dílo toho kterého autora, hlavní článek o něm se nachází na české Wikipedii, na který se zde odkazuje; pokud existují, tak zde jsou i odkazy na ''Wikiquotes'', ''Commons'' atd. Odkazy na jiné Wikisource se dělají stejným způsoben jako ve Wikipedii (tyto odkazy se pak zobrazí vlevo pod nástroji). Myslitelné jsou zde zejména [[Nápověda:odkazy#Redakční poznámky, reference|redakční poznámky]]. <!--uvést nějakého autora jako příklad, zatím jsou ale všichni bez seznamu děl...--> <!--vkládání kategorie s mezerou--> <!--zcela otevřena i kategorizace podle žánru autora--> [[Kategorie:Nápověda|Autorská stránka]] 1969 4129 2006-06-29T15:32:22Z -jkb- 4 test {{CATEGORYTOC}} [[Kategorie:Autoři| ]] 1970 4165 2006-06-30T11:59:51Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1971 4156 2006-06-30T11:56:34Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1972 4153 2006-06-30T11:55:11Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1973 4160 2006-06-30T11:58:05Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1974 4161 2006-06-30T11:58:35Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1975 4152 2006-06-30T11:54:46Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1976 4157 2006-06-30T11:57:00Z -jkb- 4 - interautor {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1978 4142 2006-06-29T17:38:52Z -jkb- 4 hm, minus zavorky, sam jsem to koncipoval... {{Autorinfo| |jméno=František Ladislav |příjmení=Čelakovský |kategorizační písmeno=Č |alternativní jméno=Marcian Hromotluk |Image=FLCelakovský.jpg |datum narození=7. března 1799 |místo narození=Strakonice |datum úmrtí=5. srpna 1852 |místo úmrtí=Praha |popis=český básník a překladatel |BiografieWiki=František Ladislav Čelakovský |WikiquoteCS=František Ladislav Čelakovský |kód1= |jazyk1= |WikiquoteX1= |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons= }} '''František Ladislav Čelakovský''' (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník a překladatel (v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk). [[w:František Ladislav Čelakovský|více…]] ==Dílo== * [[Ohlas písní českých]] [[Kategorie:František Ladislav Čelakovský| ]] 1979 4131 2006-06-29T16:42:34Z Flambelle 20 n. [[Kategorie:Autor-Č|Čelakovský, František Ladislav]] 1980 4136 2006-06-29T17:18:59Z -jkb- 4 Přesměrováno na [[František Ladislav Čelakovský]] #REDIRECT [[František Ladislav Čelakovský]] 1981 4143 2006-06-29T17:44:56Z -jkb- 4 ==Shrnutí== * '''František Ladislav Čelakovský''' * kopie z / copy from [http://eo.wikipedia.org/wiki/Dosiero:FL%C4%8Celakovsk%C3%BD.jpg esperantské Wikipedie / eo.wikipedia.org] ==License== {{GFDL}} dle zdroje / as stated in the source 1982 4154 2006-06-30T11:55:43Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1983 4155 2006-06-30T11:56:06Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1984 4158 2006-06-30T11:57:20Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1985 4159 2006-06-30T11:57:41Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1986 4162 2006-06-30T11:58:57Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1987 4163 2006-06-30T11:59:13Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1988 4164 2006-06-30T11:59:32Z -jkb- 4 řazení {{IndexAutoři}} [[Kategorie:Autoři]] 1989 4168 2006-06-30T12:42:59Z -jkb- 4 oprava, řazení [[Kategorie:Autor-K|Kipling, Rudyard]] 1990 4185 2006-07-01T09:18:09Z -jkb- 4 + šabl. {{Autorinfo| |jméno=Rudyard |příjmení=Kipling |kategorizační písmeno=K |alternativní jméno= |Image=Kiplingcropped.jpg |datum narození=30. prosince 1865 |místo narození=Bombaj |datum úmrtí=18. ledna 1936 |místo úmrtí= |popis=britský spisovatel, básník a novinář |BiografieWiki=Rudyard Kipling |WikiquoteCS= |kód1=en |jazyk1=anglicky |WikiquoteX1=Rudyard_Kipling |kód2= |jazyk2= |WikiquoteX2= |MediaCommons=Rudyard_Kipling }} '''Joseph Rudyard Kipling''' (1865 - 1936) byl britský spisovatel, novinář a básník, první britský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1907). R. Kipling ukazuje britské impérium ještě v plné síle a velikosti, jako přesvědčený vlastenec a humanista zobrazuje Brity ve vztahu k Indům jako velké bílé bratry s povinností vést je a učit, za což byl později kritizován. Proslulá je zvláště jeho báseň "If", známá v českém přebásnění pod názvem [[Když]]. {{Více}} ==Dílo== ===Básně=== *Departmental Ditties - 1886 *Barrack Room Ballads - 1892 *The Seven Seas - 1896 ===Próza=== *The Jungle Book - 1894 *The Second Jungle Book (česky ''Knihy džunglí'' v jednom svazku) - 1895 *Captains Courageous (''Odvážní kapitáni'') - 1896 *From Sea to Sea - 1899 - cestopis *Stalky & Co (''Stopka a spol.'') - 1899 - román ze školního prostředí *Kim - 1901 - špionážní román *Just So Stories for Little Children (''Bajky i nebajky'') 1902 - sbírka příběhů pro děti *Thy Servant Dog (''Tvůj sluha pes'') 1930 - prozaická sbírka [[Kategorie:Rudyard Kipling| ]] [[en:Author:Rudyard Kipling]] [[fr:Rudyard Kipling]] 1991 4176 2006-06-30T15:58:11Z -jkb- 4 typo #REDIRECT [[Vítězslav Hálek]] 1992 4177 2006-06-30T17:25:11Z -jkb- 4 Nazdar - tak jednak: vítej zde. Potom: k té scholastice jsem Ti odpověděl na mé stránce - jistě jsi již četl. A za třetí: můžeš se podívat na [[První slovanská legenda o knížeti Václavu]], našel jsem Tě tam jako vkladatele; co to je? Odkad? Atd... dík, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 17:25, 30. 6. 2006 (UTC) 1993 4184 2006-07-01T09:16:31Z -jkb- 4 [[:w:{{PAGENAME}}|... více ...]] 1994 4186 2006-07-01T09:22:39Z -jkb- 4 Šablona <code><nowiki>{{Více}}</nowiki></code> se vkládá na autorskou stránku za krátký úvodní text o autorovi a odkazuje na příslušnou biografii na české Wikipedii. Jako název přebírá název článku na Wikisource, tedy jméno autora; v případě, že článek na české Wikipedii je pojmenován jinak, lze použít šablony [[Šablona:VíceX]] s parametry. 1995 4187 2006-07-01T09:24:31Z -jkb- 4 [[:w:{{{1}}}|... více ...]] 1996 4188 2006-07-01T09:29:15Z -jkb- 4 Šablona <code><nowiki>{{Více|</nowiki>''Názevstránky''<nowiki>}}</nowiki></code> se vkládá na autorskou stránku za krátký úvodní text o autorovi a odkazuje na příslušnou biografii na české Wikipedii. Šablona se používá tehdy, když článek na české Wikipedii je jinak pojmenován než článek na Wikisource. V případě stejného názvu lze použít šablony [[Šablona:Více]] bez parametrů. 1997 4201 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default w 1998 4202 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Účet vytvořen 1999 4203 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Uživatelský účet $1 byl vytvořen. 2000 4206 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default The text of '''your edits''' to '''$1''' is shown below: 2001 4207 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default The source of '''$1''' is shown below: 2002 4210 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default b 2003 4212 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Undelete failed; someone else may have undeleted the page first. 2004 4213 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default | 2005 4214 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Smazat seznam sledovaných stránek 2006 4215 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default Pro potvrzení své e-mailové adresy se musíte $1. 2007 4219 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default (Na tuto stránku odkazujte pomocí [[$1]]) 2008 4221 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default '''Upozornění:''' Editujete stránku, která definuje texty rozhraní. Změny této stránky ovlivní vzhled uživatelského rozhraní všem uživatelům. 2009 4222 2006-07-01T18:44:22Z MediaWiki default editovat 2010 4229 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Export 2011 4232 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Neplatný typ kanálu. 2012 4233 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Soubor stejného jména byl již dříve načten a posléze smazán. Podrobnosti obsahuje $1. 2013 4235 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Skupina: 2014 4236 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default (všichni) 2015 4237 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Boti 2016 4238 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Bot 2017 4239 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Byrokraté 2018 4240 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Byrokrat 2019 4241 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Stevardi 2020 4242 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Stevard 2021 4243 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Správci 2022 4244 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Správce 2023 4245 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Boti 2024 4246 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Byrokraté 2025 4247 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default {{ns:Project}}:Správci 2026 4250 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Historie editací této stránky 2027 4251 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Požadovaná stránka neexistuje. Mohla být smazána či přejmenována. Zkuste [[Special:Search|hledání]]. 2028 4252 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default $1 v $2 2029 4253 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Historie editací 2030 4254 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Copy all history versions for this page 2031 4255 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Import 2032 4256 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Select a wiki and page title to import. Revision dates and editors' names will be preserved. All transwiki import actions are logged at the [[Special:Log/import|import log]]. 2033 4257 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default transwikied $1 2034 4258 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default $1 revision(s) from $2 2035 4259 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default imported $1 by file upload 2036 4260 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default $1 revision(s) 2037 4261 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default $1 revision(s) 2038 4262 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Bad interwiki link 2039 4263 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Couldn't open import file 2040 4264 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Import log 2041 4265 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Administrative imports of pages with edit history from other wikis. 2042 4266 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default No pages to import. 2043 4267 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Importing pages... 2044 4268 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default Unknown import source type 2045 4269 2006-07-01T18:44:23Z MediaWiki default - 2046 4270 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Language: $1 2047 4271 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default * Deutsch|de * English|en * Esperanto|eo * Français|fr * Español|es * Italiano|it * Nederlands|nl 2048 4276 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Metadata (vysvětlení najdete na [[{{ns:project}}:Metadata]]): 2049 4283 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Neexistuje žádná stránka, která by měla přesně tento název, zkouším plnotextové vyhledávání. 2050 4286 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default {{SITENAME}} 2051 4293 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Revision as of $1; $5<br />$3 | $2 | $4 2052 4296 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Následující data jsou z cache, která byla naposledy aktualizována $1. 2053 4299 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Sledované stránky 2054 4300 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet dní zobrazených ve sledovaných stránkách: 2055 4301 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Počet editací zobrazených na zdokonalených sledovaných stránkách: 2056 4302 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Prohlédnout si stránku o projektu 2057 4304 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Tato stránka obsahuje text softwarového rozhraní a smějí ji editovat jen správci. 2058 4306 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Náhodné přesměrování 2059 4308 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 prověřené editace 2060 4329 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Kniha práv uživatelů 2061 4330 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default změnil pro $1 členství ve skupinách z $2 na $3 2062 4332 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default (žádné) 2063 4334 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default <strong>Omlouváme se, ale váš požadavek se nepodařilo zpracovat.</strong> ''Jelikož tato wiki má povoleno libovolné HTML, není zobrazen náhled jako prevence proti útokům JavaScriptem.'' Pokud jde o zamýšlenou editaci, zkuste to prosím znovu. Pokud se tento problém bude opakovat, zkuste se odhlásit a znovu přihlásit.</strong> 2064 4338 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Noví uživatelé 2065 4339 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 novějších 2066 4340 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Nejnovější 2067 4341 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default $1 starších 2068 4342 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Nejstarší 2069 4343 2006-07-01T18:44:24Z MediaWiki default Zobrazit nové obrázky počínaje od $1 2070 4353 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Rozšířený seznam sledovaných stránek 2071 4358 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Na seznamu sledovaných stránek skrýt editace botů 2072 4359 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Na seznamu sledovaných stránek skrýt moje editace 2073 4361 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default [[User:$1|$1]] has been unblocked 2074 4362 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Uncategorized images 2075 4364 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Komentář: 2076 4365 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default $1 file(s) restored 2077 4366 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default <big>Stránka $1 byla obnovena</big> Záznam o posledních mazáních a obnoveních najdete v [[Special:Log/delete|knize smazaných stránek]]. 2078 4367 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default $1 revisions and $2 file(s) restored 2079 4368 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Pro úplné obnovení stránky s kompletní historií ponechte všechny čtverečky nezaškrtnuté a klikněte na '''''Obnovit'''''. Pro částečné obnovení zašrktněte čtverečky u obnovovaných revizí a klikněte na '''''Obnovit'''''. Kliknutí na '''''Reset''''' vyprázdní komentář a zruší všechna zaškrtnutí. 2080 4370 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Reset 2081 4371 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Nepoužívané šablony 2082 4372 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Tato stránka obsahuje seznam všech stran ve jmenném prostoru {{ns:-1}}, které nejsou vloženy do žádné jiné strany. Před jejich smazáním nezapomeňte zkontrolovat ostatní odkazy. 2083 4373 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default ostatní odkazy 2084 4374 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Načíst novou verzi tohoto souboru 2085 4378 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default stránky $1 2086 4379 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Please $1 to view or edit items on your watchlist. 2087 4380 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Smazat 2088 4381 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Váš seznam sledovaných stránek byl smazán, {{plural:$1|byla odstraněna jedna položka|byly odstraněny $1 položky|bylo odstraněno $1 položek}}. 2089 4382 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Jste si jisti, že chcete odstranit tyto položky? 2090 4384 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default '''Na svém seznamu sledovaných stránek máte $1 {{plural:$1|položku|položky|položek}} včetně diskusí.''' 2091 4385 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default (for '''$1''') 2092 4387 2006-07-01T18:44:25Z MediaWiki default Hotovo. 2093 4401 2006-07-02T13:27:52Z -jkb- 4 dodatek Vaše žádost o poskytnutí licence GFDL pro dílo cizího autora můžete formulovat osobně a individuálně; přesto by taková žádost měla splňovat několik důležitých formalit: * jako spolupracovník ''Wikisource'' uveďte i '''odkaz na tento projekt''', a nejlépe též odkaz i na hlavní stranu české ''Wikipedie'' :* <code><nowiki>[http://cs.wikisource.org/wiki/]</nowiki></code> [http://cs.wikisource.org/wiki/] - Wikisource :* <code><nowiki>[http://cs.wikipedia.org/wiki/]</nowiki></code> [http://cs.wikipedia.org/wiki/] - Wikipedie * udejte jednoznačně, pro jaké '''dílo''' žádáte o udělení licence pro Wikisource * formulujte jednoznačně, že se jedná o '''licenci GFDL''' * a uveďte i odkaz na '''znění licence''' :* <code><nowiki>[http://www.gnu.cz/article/36/]</nowiki></code> [http://www.gnu.cz/article/36/] český překlad :* <code><nowiki>[http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html]</nowiki></code> [http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html] anglické úřední znění Svolení k použití díla ve Wikisource pak zveřejněte na příslušné stránce zde - viz [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv|Poskytnutí autorských práv]]. ==Podívejte se také na== * [[Wikisource:Autorské právo|Autorské právo]] * [[Wikisource:Poskytnutí autorských práv|Poskytnutí autorských práv]] [[Kategorie:Wikisource]] 2094 4402 2006-07-02T14:58:52Z Jon Harald Søby 42 I am '''[[m:User:Jon Harald Søby|Jon Harald Søby]]'''. You can contact me [[m:User talk:Jon Harald Søby|on Meta]].&nbsp;&nbsp; [[ang:User:Jon Harald Søby]] [[ar:User:Jon Harald Søby]] [[az:User:Jon Harald Søby]] [[bg:User:Jon Harald Søby]] [[bs:User:Jon Harald Søby]] [[ca:User:Jon Harald Søby]] [[cs:User:Jon Harald Søby]] [[cy:User:Jon Harald Søby]] [[da:User:Jon Harald Søby]] [[de:User:Jon Harald Søby]] [[el:User:Jon Harald Søby]] [[en:User:Jon Harald Søby]] [[es:User:Jon Harald Søby]] [[et:User:Jon Harald Søby]] [[fa:User:Jon Harald Søby]] [[fi:User:Jon Harald Søby]] [[fo:User:Jon Harald Søby]] [[fr:User:Jon Harald Søby]] [[gl:User:Jon Harald Søby]] [[he:User:Jon Harald Søby]] [[hr:User:Jon Harald Søby]] [[ht:User:Jon Harald Søby]] [[hu:User:Jon Harald Søby]] [[id:User:Jon Harald Søby]] [[is:User:Jon Harald Søby]] [[it:User:Jon Harald Søby]] [[ja:User:Jon Harald Søby]] [[kn:User:Jon Harald Søby]] [[ko:User:Jon Harald Søby]] [[la:User:Jon Harald Søby]] [[lt:User:Jon Harald Søby]] [[ml:User:Jon Harald Søby]] [[nl:User:Jon Harald Søby]] [[no:User:Jon Harald Søby]] [[pl:User:Jon Harald Søby]] [[pt:User:Jon Harald Søby]] [[ro:User:Jon Harald Søby]] [[ru:User:Jon Harald Søby]] [[sk:User:Jon Harald Søby]] [[sl:User:Jon Harald Søby]] [[sr:User:Jon Harald Søby]] [[sv:User:Jon Harald Søby]] [[te:User:Jon Harald Søby]] [[th:User:Jon Harald Søby]] [[tr:User:Jon Harald Søby]] [[uk:User:Jon Harald Søby]] [[vi:User:Jon Harald Søby]] [[yi:User:Jon Harald Søby]] [[zh:User:Jon Harald Søby]] 2096 4410 2006-07-02T16:59:21Z -jkb- 4 [[Kategorie:Základní kategorie]] 2097 4431 2006-07-02T22:14:33Z -jkb- 4 TEST PAGE FOR TRANSWIKI Orosím tuto stránku nemazat, po skončení testu buď zmizne sama nebo ji ke smazání označím. Prosím nedivte se, budu-li tuto stránku ještě pár krát editovat, musím vytvořit historii. ... ... Děkuji, [[Wikipedista:-jkb-|-jkb-]] <small>[[Wikipedista diskuse:-jkb-|&#9993;]]</small> 21:08, 2. 7. 2006 (UTC) ----- první editace na WS, [[Uživatel:-jkb-|-jkb-]] 21:19, 2. 7. 2006 (UTC) ---- '''Příští pokus - nutno testovat:''' * přesun diskusní stránky * podpisy na WS nepřihlášených uživatelů v historii * totéž na diskusní stránce * eventuálně přesun do jiného jmenného prostoru [[Kategorie:Právo]]