Вікіпэдыя be_x_oldwiki https://be-tarask.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%B0%D0%BB%D0%BE%D1%9E%D0%BD%D0%B0%D1%8F_%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%BD%D0%BA%D0%B0 MediaWiki 1.46.0-wmf.26 first-letter Мэдыя Спэцыяльныя Абмеркаваньне Удзельнік Гутаркі ўдзельніка Вікіпэдыя Абмеркаваньне Вікіпэдыі Файл Абмеркаваньне файла MediaWiki Абмеркаваньне MediaWiki Шаблён Абмеркаваньне шаблёну Дапамога Абмеркаваньне дапамогі Катэгорыя Абмеркаваньне катэгорыі Партал Абмеркаваньне парталу TimedText TimedText talk Модуль Абмеркаваньне модулю Event Event talk Аўстрыя 0 898 2667334 2663451 2026-05-02T01:39:57Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667334 wikitext text/x-wiki {{Краіна2 | Лацінка = Aŭstryja | СУП ППЗ = 700,203 млрд $<ref name="imf">[https://www.imf.org/external/datamapper/NGDPD@WEO/OEMDC/ADVEC/WEOWORLD «World Economic Outlook Database April 2022»]. International Monetary Fund.</ref> | Год падліку СУП ППЗ = 2022 | Месца паводле СУП ППЗ = | СУП ППЗ на чалавека = 64 750 $<ref name="imf"/> | Год падліку СУП ППЗ на чалавека = 2022 | Месца паводле СУП ППЗ на чалавека = | СУП намінал = 479,820 млрд $<ref name="imf"/> | Год падліку СУП намінал = 2022 | Месца паводле СУП намінал = | СУП намінал на чалавека = 53 4320 $<ref name="imf"/> | Год падліку СУП намінал на чалавека = 2022 | Месца паводле СУП намінал на чалавека = }} '''Рэспу́бліка А́ўстрыя''', '''А́ўстрыя''' ({{мова-de|Republik Österreich, Österreich}} {{Праслухаць|De-Österreich.ogg}}) — краіна ў [[Цэнтральная Эўропа|Цэнтральнай Эўропе]]. Мяжуе зь [[Нямеччына]]й і [[Чэхія]]й на поўначы, [[Славаччына]]й і [[Вугоршчына]]й на ўсходзе, [[Славенія]]й і [[Італія]]й на поўдні, [[Швайцарыя]]й і [[Ліхтэнштайн]]ам на захадзе. У Аўстрыі жывуць амаль 9 мільёнаў чалавек. Тэрыторыя краіны складае 83,879 км². Ляндшафт вельмі гарысты, бо на большай частцы краіны знаходзяцца [[Альпы]], то бок толькі 32% краіны знаходзіцца на вышыні меншай за 500 мэтраў ад узроўня мора, а самы высокі пункт складе 3,798 мэтраў<ref name="cia">[https://web.archive.org/web/20181224190643/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/au.html «Austria»]. The World Factbook.</ref>. Большасьць насельніцтва размаўляе на мясцовых баварскіх дыялектах [[нямецкая мова|нямецкай мовы]] ў якасьці роднай мовы<ref>[http://www.statistik.at/web_de/static/bevoelkerung_2001_nach_umgangssprache_staatsangehoerigkeit_und_geburtsland_022896.pdf «Die Bevölkerung nach Umgangssprache, Staatsangehörigkeit und Geburtsland»]. Statistik Austria.</ref>, а стандартная нямецкая мова зьяўляецца афіцыйнай мовай краіны. Да іншых рэгіянальных адносяцца [[вугорская мова|вугорская]], [[градзішчанска-харвацкая мова|градзішчанска-харвацкая]] і [[славенская мова|славенская мовы]]<ref name="cia"/>. Аўстрыя зьяўляецца фэдэратыўнай рэспублікай з парлямэнцкай прадстаўнічай дэмакратыяй, у якую ўваходзяць дзевяць фэдэратыўных земляў<ref name="cia"/>. Сталіцай і найбуйнейшым горадам краіны зьяўляецца [[Вена]], насельніцтва якой складае больш за 1,8 мільёнаў жыхароў<ref name="cia"/><ref>[http://www.statistik.at/blickgem/pz1/g90001.pdf «Probezählung 2006 – Bevölkerungszahl»]. Statistik Austria.</ref>. Да іншых буйных гарадоў адносяцца [[Грац]], [[Лінц]], [[Зальцбург]] і [[Інсбрук]]. Аўстрыя стала вызначаецца як адна з самых заможных краінаў у сьвеце паводле СУП на душу насельніцтва. У краіне назіраецца даволі высокі ўзровень жыцьця. Паводле вынікаў 2018 году Аўстрыя заняла 20-ы радок у сьпісе індэксу разьвіцьця чалавечага патэнцыялу ў сьвеце. Рэспубліка абвесьціла сталы нэўтралітэт у зьнешнепалітычных справах у 1955 годзе. З таго ж году Аўстрыя стала чальцом [[Арганізацыя Аб’яднаных Нацыяў|Арганізацыі Аб’яднаных Нацыяў]]. У 1995 годзе краіна ўвайшла ў [[Эўрапейскі Зьвяз]]<ref name="cia"/>. Аўстрыя зьяўляецца адным з заснавальнікаў [[Арганізацыя эканамічнага супрацоўніцтва і разьвіцьця|АЭСР]]<ref>[http://www.oecd.org/about/0,3347,en_33873108_33873245_1_1_1_1_1,00.html «Austria About»]. OECD.</ref>. У 1995 годзе Аўстрыя далучылася да [[Шэнгенскае пагадненьне|Шэнгенскага пагадненьня]]<ref>[http://migration.ucdavis.edu/mn/more.php?id=643_0_4_0 «Austria joins Schengen»]. Migration News.</ref>, а ў 1999 годзе адмовілася ад ўласнай нацыянальнай валюты і перайшла на выкарыстаньне [[эўра]] ў якасьці сродку аплаты<ref>[https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/euro-area/euro/eu-countries-and-euro/austria-and-euro_en «Austria and the euro»]. European Commission.</ref>. == Гісторыя == {{Асноўны артыкул|Гісторыя Аўстрыі}} === Старажытнасьць === [[Файл:2011-07-09 gasometer 28.JPG|значак|зьлева|Невялікая статуэтка жаночай фігуры, вядомая як [[Вэнэра Вілендорфская]], выяўленая на тэрыторыі Аўстрыі.]] Цэнтральна-эўрапейскія землі, тамака дзеля цяпер месьціцца сучасная Аўстрыя, была заселеная ў дарымскія часы рознымі [[кельты|кельцкімі]] плямёнамі. Старажытная кельцкая дзяржава [[Норык]] была захопленая [[Рымская імпэрыя|Рымскай імпэрыяй]] і зробленая правінцыяй. Вайсковы лягер рымлянаў [[Карнунтум]], які захаваўся да сучаснасьці, на ўсходзе Аўстрыі быў важным армейскім пунктам у [[Верхняя Панонія|Верхняй Паноніі]]. Тут месьціліся блізу 50 тысяч чалавек<ref>[https://web.archive.org/web/20100116125751/http://www.carnuntum.co.at/content-en/tales-from-carnuntum «Rome’s metropolis on the Danube awakens to new life»]. Archäologischer Park Carnuntum.</ref>. === Сярэднявечча === Пасьля падзеньня Рымскай імпэрыі землі сучаснай краіны былі захопленыя [[баварцы|баварцамі]], [[славяне|славянамі]] і [[авары|аварамі]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|19}}. Кароль франкаў [[Карл Вялікі]] заваяваў тэрыторыю ў 788 годзе. Разам зь ім у рэгіёне пашырылася [[хрысьціянства]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|19}}. У 803 годзе Карлам Вялікім была ўтвораная [[Аварская марка]]. Зьяўляючыся часткай [[Усходне-Франкскае каралеўства]], аўстрыйскія землі ўтрымліваліся родам [[Бабэнбэргі|Бабэнбэргаў]]. Зямля, якая на той час была вядомая як [[Усходняя марка]], была аддадзеная [[Леапольд Бабэнбэрг|Леапольду Бабэнбэргу]] ў 976 годзе{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|20—21}}. [[Файл:Ostarrichi.jpg|значак|Першая згадка назвы Аўстрыя (''Ostarrîchi'') ў дакумэнце 996 году. Слова адзначанае чырвоным.]] Першы запіс, які фіксуе ўжываньне назвы Аўстрыя, адсылае да 996 году, дзе рэгіён быў названы ''Ostarrîchi'', спасылаючыся на тэрыторыі Бабэнбэргаў{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|20—21}}. У 1156 годзе прывілей ''[[Privilegium Minus]]'' узняў Аўстрыю да статусу герцагства, вылучыўшы яе з складу [[Баварыя|Баварыі]]. У 1192 годзе Бабэнбэргі таксама набылі тытул герцагаў [[Штырыя|Штырыі]]. Па сьмерці [[Фрэдэрык II Ваяўнік|Фрэдэрыка II]] у 1246 годзе род Бабэнбэргаў зьнік{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|21}}. У выніку панаваньне над герцагствамі Аўстрыі, Штырыі і [[Карынтыя|Карынтыі]] атрымаў кароль [[Багемія|Багеміі]] [[Пржэмысл Атакар II]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|21}}. Аднак ягонае кіраваньне скончылася з паразай у [[бітва на Мараўскім полі|бітве на Мараўскім полі]] ў 1278 годзе, дзе перамогу здабыў кароль Германіі [[Рудольф I Габсбург]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|23}}. Менавіта з родам [[Габсбургі|Габсбургаў]] павязаная ўся астатняя гісторыя Аўстрыі ажно да сканчэньня [[Першая сусьветная вайна|Першай сусьветнай вайны]]. У XIV і XV стагодьдзях Габсбургі захапілі іншыя правінцыі ў непасрэднай блізкасьці ад герцагства Аўстрыі. У 1438 годзе герцаг [[Альбрэхт II (кароль Германіі)|Альбрэхт II]] быў абраны пераемнікам свайго цесьця імпэратара [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта]] на пасадзе імпэратарам [[Сьвятая Рымская імпэрыя|Сьвятой Рымскай імпэрыі]]. Не зважаючы на тое, што Альбрэхт толькі год быў імпэратарам, але з гэтага часу кожны наступны імпэратар быў з Габсбургаў толькі за адзіным выключэньнем. Пасьля гэтага ўплыў роду ва ўсёй Эўропе значна пашырыўся. У 1526 годзе пасьля [[Бітва пры Могачы|бітвы пры Могачы]], Багемія і частка Вугоршчыны, якая не была захопленая асманамі, трапіла пад аўстрыйскае кіраваньне{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|26}}. Праз асманскую навалу на Вугоршчыну канфлікты паміж Аўстрыяй і [[Асманская імпэрыя|Асманскай імпэрыяй]] толькі павялічваліся, асабліва гэта выявілася ў доўгай [[Трынаццацігадовая вайна ў Вугоршчыне|Трынаццацігадовай вайне]], якая трывала з 1593 па 1606 гады. Асманы каля 20 разоў урываліся ў Штырыю. У 1526 годзе адбылося далучэньне Харватыі да Аўстрыі. У канцы верасьня 1529 году [[Сулейман I]] зладзіў першую аблогу [[Вена|Вены]], якая скончылася для асманаў беспасьпяхова, бо паводле словаў асманскіх гісторыкаў зарана пачалася зіма зь сьнегападамі. === XVII—XVIII стагодзьдзі === [[Файл:Anonym Entsatz Wien 1683.jpg|значак|зьлева|[[Бітва пад Венай 1683 году|Бітва пад Венай]] 1683 году скончыла прасоўваньне асманаў далей у Эўропу.]] За часам доўгага панаваньня імпэратара [[Леапольд I Габсбург|Леапольда I]] з 1658 па 1705 гады і пасля пасьпяховай абароны Вены ў 1683 годзе, дзякуючы каралю [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] [[Ян Сабескі|Яну Сабескаму]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|26—28}}, большая частка Вугоршчыны трапіла пад аўстрыйскі кантроль паводле [[Карлавіцкі кангрэс|Карлавіцкага кангрэсу]], які ладзіўся ў 1699 годзе прадстаўнікамі [[Сьвятая ліга|Сьвятой лігі]]. У 1713 годзе адбылося аднаўленьне кантролю над Італіяй і гішпанскімі Нідэрляндамі. Імпэратар [[Карл VI Габсбург|Карл VI]] адмовіўся ад многіх прыбыткаў сваёй імпэрыі, шмат у чым праз перасьцярогу за выжываньне роду Габсбургаў. Справа ў тым, што Карл ня меў сыноў, таму быў вымушаны скласьці [[Прагматычная санкцыя|Прагматычную санкцыю]], паводле якой намагаўся перадаць уладу сваёй дачцэ [[Марыя Тэрэзія|Марыі Тэрэзіі]]. Па сьмерці Карла разгарнулася [[Вайна за аўстрыйскую спадчыну]], у выніку якой Марыя Тэрэзія здолела замацавацца на троне, але мусіла саступіць [[Прусія|Прусіі]] [[Сылезія|Сылезію]]. З уздымам Прусіі ўзмацнілася [[Аўстра-прускае суперніцтва]] на нямецкіх землях. Аўстрыя разам з Прусіяй і [[Расейская імпэрыя|Расеяй]] удзельнічала ў [[падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] у канцы XVIII стагодзьдзя, атрымаўшы ў валоданьне [[Галічына|Галічыну]]. З таго часу Аўстрыя стала радзімай [[клясычная музыка|клясычнай музыкі]], прэзэнтаваўшы сьвету кампазытараў [[Ёзэф Гайдн|Ёзэфа Гайдна]], [[Вольфганг Амадэй Моцарт|Вольфганга Амадэя Моцарта]], [[Людвіг ван Бэтговэн|Людвіга ван Бэтговэна]] і [[Франц Шубэрт|Франца Шубэрта]]. === XIX і пачатак XX стагодьдзя === [[Файл:Deutscher Bund.svg|значак|Мапа [[Нямецкі зьвяз|Нямецкага зьвязу]], да складу якога ўваходзілі і аўстрыйскія землі.]] Пазьней Аўстрыя брала ўдзел ў вайне супраць рэвалюцыйнай Францыі, якая была вельмі няўдалай у пачатку. Францускі імпэратар [[Напалеон I Банапарт|Напалеон Банапарт]] зьнішчыў Сьвятую Рымскую імпэрыю ў 1806 годзе, але за два гады да таго была ўтвораная [[Аўстрыйская імпэрыя]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|34}}. Яшчэ некалькі гадоў удзелу ў [[Напалеонаўскія войны|Напалеонаўскіх войнах]] прывялі да ўварваньня кааліцыі ў Францыю. Перамога над Напалеона скончылася [[Венскі кангрэс|Венскім кангрэсам]] у 1815 годзе. У тым жа годзе быў створаны [[Нямецкі зьвяз]] пад прэзідэнцтвам Аўстрыі. Празь нявырашаныя сацыяльныя, палітычныя і нацыянальныя канфлікты нямецкія землі выбухнулі рэвалюцыямі 1848 году, накіраваныя на стварэньне адзінай Нямеччыны{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|36}}. Існавалі розныя варыяцыі аб’яднанай Нямеччыны як то Вялікая Нямеччына альбо Вялікая Аўстрыя, ці нават проста Нямецкая канфэдэрацыя без Аўстрыі. Паколькі Аўстрыя не была гатовая адмовіцца ад сваіх нямецкамоўных тэрыторыяў на карысьць [[Нямецкая імпэрыя|Нямецкай імпэрыі]], якая паўстала 1848 году, карона новай імпэрыі была прапанаваная прускаму каралю [[Фрыдрых Вільгэльм IV|Фрыдрыху Вільгэльму IV]]. У 1864 годзе Аўстрыя і Прусія ваявалі з [[Данія]]й дзеля адрынаньня ад дацкага каралеўства [[Шлезьвіг-Гальштайн|Шлезьвігу і Гальштайну]]. Пасьля Прусія і Аўстрыя ўжо біліся адно з адным, паколькі дзяржавы ня здолелі ўмовіцца на тое, як Шлезьвіг і Гальштайн мусяць кіравацца. Пасьля паразы ў [[Аўстра-пруская вайна|Аўстра-прускай вайне]] Аўстрыя мусіла пакінуць [[Нямецкі зьвяз|Нямецкую канфэдэрацыю]] і больш ня браць удзелу ў нямецкай палітыцы{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|55}}. [[Файл:Austria Hungary ethnic.svg|значак|зьлева|Этнічная мапа [[Аўстра-Вугоршчына|Аўстра-Вугоршчыны]] паводле стану на 1910 год.]] Яшчэ ў 1848 годзе падчас [[Вясна народаў|Вясны народаў]] Аўстрыя здолела здушыць [[Рэвалюцыя 1848—1849 гадоў у Вугоршчыне|Вугорскую рэвалюцыю]], але дзеля кампрамісу імпэрыя была рэфармаваная, у выніку чаго краіна стала [[Аўстра-Вугоршчына]]й. Новы ўклад прадугледжваў падвойны сувэрэнітэт Аўстрыйскай імпэрыі і Каралеўства Вугоршчыны, абодва ўтварэньне ачольваліся імпэратарам [[Франц Ёсіф I|Францам Ёсіфам I]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|59}}. У тыя часы імпэрыя мела пярэсты этнічны склад, то бок на тэрыторыі дзяржавы жылі [[немцы]], [[вугорцы]], [[харваты]], [[чэхі]], [[палякі]], [[русіны]], [[сэрбы]], [[славакі]], [[славенцы]] і [[украінцы|ўкраінцы]], а таксама меліся буйныя [[італьянцы|італьянскія]] і [[румыны|румынскія]] суполкі. Кіраваць краінай стала ўсё цяжэй у эпоху новых нацыяналістычных рухаў, што патрабавала значнай залежнасьці ад таемнай паліцыі. Тым ня менш, урад Аўстрыі паспрабаваў у некаторых аспэктах зьмякчыць расклады. Гэтак у [[Цысьлейтанія|Цысьлейтаніі]] (аўстрыйскай частцы імпэрыі) законы і пастановы публікаваліся на васьмі мовах, а таксама ўсе нацыянальныя групы мелі права на школы на сваёй мове і на выкарыстаньне роднай мовы ў сфэры дзяржаўнага кіраваньня. Поруч з тым існавалі ў розных сацыяльных колах пангерманскія настроі, згодна зь якімі краіна мусіла аб’яднацца зь Нямецкай імпэрыяй<ref>[https://web.archive.org/web/20140423112116/http://www.politischebildung.at/upload/polsystem.pdf «Das politische System in Österreich»]. Vienna: Austrian Federal Press Service. 2000.</ref>. Шмат аўстрыйскіх пранямецкіх нацыяналістаў пратэставалі супраць моўнага дэкрэту 1897 году міністра-прэзыдэнта [[Казімер Фэлікс Бадэні|Казімера Фэлікса Бадэні]], які ўраўнаў нямецкую і чэскую мовы ў Багеміі і запатрабаваў ад дзяржаўнага чынавенцтва валодаць абедзьвюма мовамі. На практыцы гэта азначала, што дзяржаўная служба амаль выключна мусіла наймаць чэхаў, бо большасьць чэхаў сярэдняе клясы акрамя роднай чэскай мовы добра размаўлялі па-нямецку. Скарыстаўшыся нестабільнасьцю ў [[Асманская імпэрыя|Асманскай імпэрыі]] Аўстра-Вугоршчына анэксавала [[Босьнія|Босьнію]] і [[Герцагавіна|Герцагавіну]] ў 1908 годзе<ref>[https://web.archive.org/web/20130323152047/https://www.mtholyoke.edu/acad/intrel/boshtml/bos127.htm «The Annexation of Bosnia-Herzegovina, 1908»]. Mtholyoke.edu.</ref>. Забойства аўстрыйскага эрцгерцага [[Франц Фэрдынанд|Франца Фэрдынанда]] ў 1914 годзе ў [[Сараева|Сараеве]] выклікала вайну паміж супраць [[Сэрбія|Сэрбіі]], якая пашырылася да [[Першая сусьветная вайна|Першай сусьветнай вайны]]. Канфлікт спрычыніў катастрафічныя наступствы для дзяржавы. Гэтак на франтах загінуў больш за мільён жаўнераў Аўстра-Вугоршчыны<ref>Grebler, Leo; Winkler, Wilhelm (1940). [https://books.google.com/books?id=ac8lAAAAMAAJ «The Cost of the World War to Germany and Austria-Hungary»]. Yale University Press. ISBN 0-5989-4106-1.</ref>. === Міжваенны час === [[Файл:GermanAustriaMap.png|значак|зьлева|Нямецкамоўныя часткі былой імпэрыі. Чырвоным колерам пазначаныя межы навастворанай [[Першая Аўстрыйская Рэспубліка|Аўстрыйскай рэспублікі]].]] У лістападзе 1918 годзе з краіны зьбег імпэратар [[Карл I Габсбург]], а ўрад агалосіў стварэньне Германскай Аўстрыі, якая мусіла быць дэмакратычнай рэспублікай у складзе Нямецкай рэспублікі. У склад краіны мусілі ўвайсьці нямецкамоўныя часткі былой імпэрыі, выключаючы шэраг зь іх, як то [[Паўднёвы Тыроль]] і [[Нямецкая Чэхія]]<ref>Moos, Carlo (2017), «Südtirol im St. Germain-Kontext», in Georg Grote and Hannes Obermair (ed.), «A Land on the Threshold. South Tyrolean Transformations, 1915–2015». Oxford-Berne-New York: Peter Lang. — С. 27—39. — ISBN 978-3-0343-2240-9</ref>. Імкненьне да ўзьяднаньня да Нямеччыны было папулярным і падзялялася ўсімі сацыяльнымі коламі як у Аўстрыі, гэтак і ў Нямеччыне. Аднак [[Сэн-Жэрмэнская дамова (1919)|Сэн-Жэрмэнскі]] і [[Вэрсальская мірная дамова 1919 году|Вэрсальскі дагаворы]] забаранілі аб’яднаньне паміж Аўстрыяй і Нямеччынай<ref>[https://web.archive.org/web/20000917221810/http://www.austlii.edu.au/au/other/dfat/treaties/1920/3.html «Treaty of Peace between the Allied and Associated Powers and Austria; Protocol, Declaration and Special Declaration [1920] ATS 3»]. Australian Treaty Series.</ref>. Дагаворы таксама прымусілі Германскую Аўстрыю зьмяніць назоў на [[Першая Аўстрыйская Рэспубліка|Аўстрыйскую рэспубліку]]<ref>Mary Margaret Ball. «Post-war German-Austrian Relations: The Anschluss Movement, 1918–1936». — С. 18—19.</ref>. У выніку больш за тры мільёны нямецкамоўных аўстрыйцаў апынуліся па-за межамі новай Аўстрыйскай рэспублікі і сталі меншасьцямі ў [[Чэхаславаччына|Чэхаславаччыне]], [[Югаславія|Югаславіі]], [[Вугоршчына|Вугоршчыне]] і [[Італія|Італіі]]{{Зноска|Brook-Shepherd|1998|Brook-Shepherd|246}}. [[Файл:Engelbert Dollfuss.png|значак|Канцлер Аўстрыі, а потым і лідэр дзяржаўнага пераварорту [[Энгельбэрт Дольфус]].]] Па вайне інфляцыя моцна паслабіла крону, якая па-ранейшаму была валютай Аўстрыі. Увосень 1922 году Аўстрыі была прадастаўленая міжнароднай пазыка, дзякуючы намаганьням [[Ліга народаў|Лігі народаў]]{{Зноска|Brook-Shepherd|1998|Brook-Shepherd|257—258}}. На мэце ставілася задача ўнікнуць банкруцтва, атрымаць стабілізацыю валюты і палепшыць агульны эканамічны стану краю. У 1925 годзе крона была замененая на [[Аўстрыйскі шылінг|шылінг]]. У наступныя гады эканоміка краіны пачала расьці, але [[Вялікая дэпрэсія]] прыпыніла росквіт. Першая рэспубліка была скасаваная ў 1933 годзе, калі канцлер [[Энгельбэрт Дольфус]] прагалосіў аўтарытарны рэжым на ўзор італьянскага [[фашызм]]у{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|104}}{{Зноска|Brook-Shepherd|1998|Brook-Shepherd|269—270}}. Адна з найбуйнейшых партыяў краіны [[Сацыял-дэмакратычная партыя Аўстрыі|Сацыял-дэмакратычная партыя]] мела ўласныя вайсковыя фармаваньні [[Шульцбунд]], якія на пачатку 1934 году ўзьнялі паўстаньне, вядомае як [[Грамадзянская вайна ў Аўстрыі]], якое доўжылася чатыры дні. У лютым 1934 году некалькі жаўнераў Шульцбунду былі расстраляныя{{Зноска|Brook-Shepherd|1998|Brook-Shepherd|283}}. Сацыял-дэмакратычная партыя была забароненая, а многія ейныя сябры апынуліся за кратамі альбо эмігравалі{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|107}}. 1 траўня 1934 году аўстрафашысты прынялі новую канстытуцыю, якая замацавала ўладу Дольфусу, але 25 ліпеня ён быў забіты ў спробе [[ліпеньскі путч|нацысцкага перавароту]]{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|109}}{{Зноска|Brook-Shepherd|1998|Brook-Shepherd|292}}. Ягоны пераемнік [[Курт Шушніг]] прызнаў той факт, што Аўстрыя была нямецкай дзяржавай, але ён таксама лічыў, што Аўстрыя мае заставацца незалежнай<ref>Ryschka, Birgit (1.01.2008). [https://books.google.com/books?id=Vsl6mwMXl4YC&pg=PA37 «Constructing and Deconstructing National Identity: Dramatic Discourse in Tom Murphy's The Patriot Game and Felix Mitterer's In Der Löwengrube»]. Peter Lang. — ISBN 978-3-6315-8111-7.</ref>. 9 сакавіка 1938 году ён абвесьціў аб рэфэрэндуме, які быў прызначаны на 13 сакавіка, каб вызначыцца зь незалежнасьцю Аўстрыі. Аднак, 12 сакавіка аўстрыйскія нацысты захапілі ўрад, у той час як нямецкія войскі акупавалі краіну{{Зноска|Johnson|1989|Johnson|112—113}}. 13 сакавіка 1938 году быў афіцыйна абвешчаны [[аншлюс]] Аўстрыі ў склад [[Нямецкі Райх|Трэцяха Райху]], стаўшы правінцыяй [[Остмарк]]. === Сучаснасьць === Пасьля [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] Аўстрыя часова страціла незалежнасьць, будучы падзеленай на чатыры акупацыйныя зоны паміж [[Францыя]]й, [[Злучаныя Штаты Амэрыкі|ЗША]], [[Вялікабрытанія]]й і [[Саюз Савецкіх Сацыялістычных Рэспублік|СССР]]. Перамовы аб аднаўленьні незалежнасьці пачаліся ў 1947 годзе, але толькі ў 1955 годзе Аўстрыя зноў стала цалкам незалежнай дзяржавай па Дзяржаўнай дамове ад 15 траўня 1955. У кастрычніку таго ж году прыняты закон аб непарушным нэўтралітэце Аўстрыі. Увесну 2017 году пасьля распаду вялікай кааліцыі была абвешчаны датэрміновыя выбары ў парлямэнт, якія прайшлі ў кастрычніку 2017 году. [[Аўстрыйская народная партыя]] (АНП) са сваім новым маладым лідэрам [[Сэбастыян Курц|Сэбастыянам Курцам]] атрымала 31,5% галасоў. Другое месца заняла [[Сацыял-дэмакратычная партыя Аўстрыі|Сацыял-дэмакратычная партыя]] (СДП) з паказчыкам у 26,9% галасоў. Трэці радок атрымала [[Аўстрыйская партыя свабоды|Партыя Свабоды Аўстрыі]] (ПСА), якая атрымала 26 галасоў. У выніку сфармавалася кааліцыя паміж правацэнтрысцкай АНП і правапапулісцкай ПСА, а новым канцлерам краіны стаў Сэбастыян Курц. У 2021 годзе праз карупцыйны скандал Курц мусіў сысьці з сваёй пасады. == Геаграфія == [[Файл:Oesterreich topo.png|значак|Тапаграфічная мапа дзяржавы.]] Аўстрыя зьяўляецца горнай краінай, большая частка краіны разьмяшчаецца ў [[Альпы|Альпах]]<ref>[https://web.archive.org/web/20090601083317/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/17356/Alps «Alps»]. Encyclopædia Britannica.</ref>. З агульнай плошчы краіны (84 000 км²), толькі чацьвёртая частка мае раўнінны рэльеф, і толькі 32% плошчы Аўстрыі знаходзіцца ніжэй 500 мэтраў над узроўнем мора. Самая высокая частка краіны знаходзіцца ў Альпах на захадзе Аўстрыі, самая нізкая на раўнінах на ўсходзе. Аўстрыю можна падзяліць на пяць частак. Большай зь якіх будуць Аўстрыйскія Альпы (62% ад агульнай плошчы краіны), Аўстрыйскія ўзгор’і Альпаў і [[Карпаты|Карпатаў]] (12% тэрыторыі), Усходняя частка, якая прылягае да [[Сярэднедунайская нізіна|Панонскай раўніны]] (12% тэрыторыі), другая горная частка (ніжэйшая за Альпы), знаходзіцца на поўначы краіны, вядомая як аўстрыйскае плято, знаходзіцца ў цэнтральнай [[Багемія|Багеміі]] і займае каля 10% краіны, астатняя раўнінная частка вакол [[Вена|Вены]] займае 4% плошчы. На тэрыторыі Аўстрыі разьмяшчаюцца чатыры экарэгіёны: цэнтральна-эўрапейскія зьмяшаныя лясы, панонскія зьмяшаныя лясы, аўстрыйскія хваёвыя і зьмешаныя лясы і шырокалісьцевыя лясы. Аўстрыя мела сярэдні паказьнік 3,55 з 10 паводле суцэльнасьці лясных ляндшафтаў у 2018 годзе, што ставіць краіну на 149 месца з 172 краінаў. === Клімат === [[Файл:Koppen-Geiger Map AUT present.svg|значак|зьлева|Кліматычная мапа Аўстрыі.]] Большая частка Аўстрыі ляжыць у прахалоднай ці меранай кліматычнай зоне, дзе пераважае вільготны заходні вецер. Маючы амаль тры чвэрці краіны ў альпійскім рэгіёне, у Аўстрыі пераважае [[альпійскі клімат]]. На ўсходзе краю, дзе месьціцца Панонская раўніна і землі ўздоўж даліны [[Дунай|Дунаю]], клімат мае кантынэнтальныя рысы зь меншай колькасьцю дажджу ў параўнаньні з альпійскімі рэгіёнамі. Не зважаючы, што ў Аўстрыі назіраецца халодная зіма (ад -10°C да 0°С), тэмпэратура паветра ўлетку можа быць адносна высокай<ref>[https://web.archive.org/web/20101202042009/http://www.bbc.co.uk/weather/world/city_guides/results.shtml?tt=TT003350 «Average Conditions, Vienna, Austria»]. British Broadcasting Corporation.</ref>, сягаючы ўсярэднім да 25°С. У жніўні 2013 году былі зафіксаваныя максымумы ў 40,5°C<ref>[https://web.archive.org/web/20120812220313/http://www.zamg.ac.at/cms/de/klima/klimauebersichten/klimamittel-1971-2000 «Klimamittel»]. Austrian Meteorological Institute.</ref>. Згодна з [[кліматычная клясыфікацыя Кёпэна|кліматычнай клясыфікацыяй Кёпэна]] Аўстрыя мае наступныя кліматычныя тыпы: акіянічны, прахалодны/цёплы вільготны кантынэнтальны, субарктычны/субальпійскі, тундравы/альпійскі і клімат ледавіковай шапкі. Важна адзначыць, што Аўстрыя часам можа адчуць вельмі халодныя зімы, але большасьць часу супастаўныя зь зімамі ў супастаўных кліматычных зонах, як то ў Паўднёвай [[Скандынавія|Скандынавіі]] ці [[Усходняя Эўропа|Ўсходняй Эўропе]]. == Палітыка == [[Файл:WienParlament.jpg|значак|зьлева|Будынак аўстрыйскага парлямэнту ў Вене.]] Кіраўніком краіны ёсьць фэдэральны [[прэзыдэнт]], які абіраецца на 6 гадоў. Урад узначалены фэдэральным [[прэм’ер-міністар|канцлерам]], міністры назначаюцца прэзыдэнтам. Парлямэнт Аўстрыі ёсьць двухпалатны [[Фэдэральны сход Аўстрыі|Фэдэральны сход]], які складаецца з Фэдэральнай рады і Нацыянальнай рады, якія базуюцца ў Вене. Фэдэральная рада складаецца з 64 дэпутатаў, якія абіраюцца парлямэнтамі земляў. Землі прадстаўлены рознай колькасьцю дэпутатаў (ад 3 да 12) у залежнасьці ад колькасьці насельніцтва. Нацыянальная рада складаецца з 183 дэпутатаў, якія абіраюцца паводле прапарцыйна-сьпісачнай сыстэмы. [[Файл:Wien - Bundeskanzleramt1.JPG|значак|Сядзіба фэдэральнага канцлера Аўстрыі.]] На вяршыні судовай улады знаходзіцца канстытуцыйны суд, які можа аказваць значны ўплыў на палітычную сыстэму краіны праз скасаваньне законаў і пастановаў, якія былі складзеныя ў неадпаведнасьці з канстытуцыяй. З 1995 году Эўрапейскі суд можа адмяніць аўстрыйскія рашэньні ва ўсіх пытаньнях, вызначаных у законах Эўрапейскага Зьвязу. Аўстрыя таксама ажыцьцяўляе рашэньні [[Эўрапейскі суд па правах чалавека|Эўрапейскага суду па правах чалавека]], бо Эўрапейская канвэнцыя па правах чалавека зьяўляецца часткай аўстрыйскае канстытуцыі. Аўстрыя мае 10 галасоў у [[Рада Эўрапэйскага Зьвязу|Радзе Эўрапейскага Зьвязу]] і 18 месцаў у [[Эўрапейскі парлямэнт|Эўрапейскім парлямэнце]]. Краіна мае прадстаўніцтва ў [[Эўрапейская камісія|Эўрапейскай камісіі]]. Палітычная будова краіны заснавана на канстытуцыі ад кастрычніка 1920 году. 11 кастрычніка 2021 году канцлер [[Сэбастыян Курц]] сышоў у адстаўку пасьля ціску, выкліканага карупцыйным скандалам. Міністар замежных справаў [[Аляксандар Шаленбэрг]] з [[Аўстрыйская народная партыя|Аўстрыйскай народнай партыі]] замяніў яго на пасадзе канцлера<ref>[https://www.bbc.com/news/world-europe-58856796 «Sebastian Kurz: Austrian leader resigns amid corruption inquiry»]. BBC News.</ref>. Пасьля карупцыйнага скандалу з удзелам кіроўнай народнаяй партыяй, Аўстрыя атрымала трэцяга канцлерца за два месяцы пасьля таго, як 6 сьнежня 2021 году [[Карл Нэгамэр]] быў празначаны канцлерам Аўстрыі. === Замежныя дачыненьні === [[Файл:Inauguration EYE2014 Parlement européen Strasbourg 9 mai 2014.jpg|значак|Будынак [[Эўрапейскі парлямэнт|Эўрапейскага парлямэнту]]. Аўстрыя ўваходзіць да складу [[Эўрапейскі Зьвяз|Эўразьвязу]].]] У 1955 годзе [[Дэклярацыя аб незалежнасьці Аўстрыі]] скончыла акупацыю Аўстрыі пасьля [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] і вызнала Аўстрыю незалежнай і сувэрэннай дзяржавай. 26 кастрычніка 1955 году [[Фэдэральны сход Аўстрыі|Фэдэральны сход]] зацьвердзіў пункт у канстытуцыі, паводле якога Аўстрыя прагаласіла пра ўласную свабодную волю ў сваім адвечным [[нэўтралітэт|нэўтралітэце]]. У другім разьдзеле асноўнага закону згадваецца, што ва ўсе наступныя часы Аўстрыя не далучыцца да якіх-небудзь вайсковых альянсаў і не дазволіць стварыць любыя замежныя вайсковыя базы на сваёй тэрыторыі. З тых часоў Аўстрыя сфармавала сваю замежную палітыку, базуючыся на нэўтралітэце, які, аднак, адрозьніваецца ад нэўтралітэту [[Швайцарыя|Швайцарыі]]. Аўстрыя пачала пераглядаць сваё вызначэньне нэўтралітэту пасьля распаду [[Саюз Савецкіх Сацыялістычных Рэспублік|Савецкага Саюза]], дазволіўшы пралёт над сваёй тэрыторыяй вайсковых сілаў іншых краінаў падчас вайны супраць [[Ірак]]у ў 1991 годзе, а з 1995 году Аўстрыя бярэ ўдзел у распрацоўцы агульнай замежнай палітыкі і палітыкі бясьпекі ЭЗ. Таксама ў 1995 годзе краіна далучылася да праграмы [[Арганізацыя Паўночнаатлянтычнай дамовы|Арганізацыі Паўночнаатлянтычнай дамовы]] [[Партнэрства дзеля міру]], аднак гэта і было зробленая пасьля таго, як [[Расея]] ініцыявала аналягічную праграму. Пасьля Аўстрыя ўдзельнічала ў міратворчых місіях у [[Босьнія і Герцагавіна|Босьніі і Герцагавіне]]. Між тым, адзіная частка канстытуцыйнага закону аб нэўтралітэце 1955 году, якая датычыць замежных вайсковых базаў, па-ранейшаму цалкам выконваецца<ref>[https://web.archive.org/web/20210213232914/https://www.austrianinformation.org/winter-2015-16/wc55d7qi5qrmyzmxh1qkofcmsluxvj «Austria’s Permanent Neutrality»]. New Austrian Information.</ref>. Аўстрыя падпісала [[Дагавор аб забароне ядзернай зброі]]<ref>[https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=XXVI-9&chapter=26&clang=_en «Chapter XXVI: Disarmament — No. 9 Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons»]. United Nations Treaty Collection.</ref>, супраць якога выступілі усе сябры Арганізацыі Паўночнаатлянтычнай дамовы<ref>[https://www.cbc.ca/news/world/un-treaty-ban-nuclear-weapons-1.4192761 «122 countries adopt 'historic' UN treaty to ban nuclear weapons»]. CBC News.</ref>. Аўстрыя надае вялікае значэньне ўдзелу ў [[Арганізацыя эканамічнага супрацоўніцтва і разьвіцьця|Арганізацыі эканамічнага супрацоўніцтва і разьвіцьця]] ды іншых міжнародных эканамічных арганізацыях. Краіна гуляе актыўную ролю ў [[Арганізацыя па бясьпецы і супрацы ў Эўропе|Арганізацыі па бясьпецы і супрацы ў Эўропе]] (АБСЭ). ==== Беларуска-аўстрыйскія дачыненьні ==== Дыпляматычныя дачыненьні паміж [[Беларусь|Рэспублікай Беларусь]] і Аўстрыяй былі ўсталяваныя ў лютым 1992 году. З 1993 году ў Аўстрыі функцыянуе амбасада Беларусі. У двухбаковым палітычным дыялёгу ладзяцца кансультацыі на розных узроўнях паміж замежнымі палітычнымі ведамствамі Беларусі і Аўстрыі. Была створаная Беларуска-Аўстрыйская камісія па гандлёва-эканамічным супрацоўніцтве. З 2006 году ў Аўстрыі дзеіць грамадзкая арганізацыя [[Аўстрыйска-Беларускае таварыства]], якое ёсьць сябрам Аўстрыйскага аб’яднаньня таварыстваў сяброўства з замежнымі краінамі. Бакамі сфармаваная дагаворна-прававая база беларуска-аўстрыйскіх дачыненьняў, якая ўлучае 13 дагавароў. У рамках разьвіцьця рэгіянальных сувязяў было падпісанае пагадненьне аб супрацы паміж [[Менская вобласьць|Менскай вобласьцю]] і фэдэральнай зямлёй [[Карынтыя (зямля)|Карынтыя]]. Актыўна ўзаемадзейнічаюць [[Гомельская вобласьць]] і фэдэральная зямля [[Форарльбэрг]]. Аўстрыйскі горад [[Штокераў]] ёсьць пабрацімам [[Баранавічы|Баранавічаў]]. 23—25 студзеня 2014 году колішні прэзыдэнт [[акадэмія навук Аўстрыі|Аўстрыйскай акадэміі навук]] [[Гербэрт Манг]] наведаў [[Менск]] для ўдзелу ва ўрачыстасьцях з нагоды 85-годзьдзя з дня заснаваньня [[Нацыянальная акадэмія навук Беларусі|Нацыянальнай акадэміі навук Беларусі]] і да Дня беларускай навукі. === Узброеныя сілы === [[Файл:Leopard 2A4 Austria 4.JPG|значак|зьлева|Аўстрыйскія вайскоўцы на танку [[Леапард 2]], які ёсьць асноўным танкам узброеных сілаў Аўстрыі.]] Узброеныя сілы Аўстрыі фармуюцца на грунце ўсеагульнага [[воінскі абавязак|воінскага абавязку]]<ref>Prodhan, Georgina (20.01.2013). [https://www.reuters.com/article/us-austria-military-referendum/neutral-austria-votes-to-keep-military-draft-idUSBRE90J0DC20130120 «Neutral Austria votes to keep military draft»]. Reuters.</ref>. Усе мужчыны, якія дасягнулі веку васемнаццаці гадоў і прыдатныя да службы, мусяць адслужыць у войску паўгады, пасьля чаго трапляюць у васьмігадовую рэзэрву. Хлопцы і дзяўчыны з шаснаццаці гадоў маюць права на добраахвотную службу. [[Адмоўнік]] ад вайсковай службы паводле ідэйных меркаваньняў мае права прайсьці альтэрнатыўную цывільную службу цягам дзевяці месяцаў. З 1998 году жанчынам-добраахвотніцам было дазволена стаць прафэсійнымі жаўнерамі. Узроеныя сілы складаюцца з сухаземных, паветраных сілаў, войскаў міжнародных місіяў і спэцыяльнага прызначэньня, а таксама каманды падтрымкі і цэнтар падтрымкі сумесных сілаў. Улічваючы, што Аўстрыя ня мае выхаду да мора, у складзе войскаў няма вайскова-марскога флёту. У 2012 годзе выдаткі на абарону Аўстрыі адпавядалі прыблізна 0,8% ад СУП. На 2014 год у складзе арміі налічвалася 26 тысячаў жаўнераў<ref>[https://web.archive.org/web/20140603202759/http://eda.europa.eu/info-hub/defence-data-portal/Austria/year/2012 «Defence Data»]. Europa.eu.</ref>, зь якіх 12 тысячаў былі прызыўнікамі. Прэзыдэнт Аўстрыі як кіраўнік дзяржавы намінальна ёсьць вайскаводам узброеных сілаў. Міністар абароны ажыцьцяўляецца камандваньне ўзброенымі сіламі Аўстрыі. [[Файл:Eurofighter Typhoon AUT.jpg|значак|Самалёт-зьнішчальнік [[Эўрафайтэр тайфун]] аўстрыйскіх вайскова-паветраных сілаў.]] З заканчэньнем [[Халодная вайна|Халоднай вайны]] і, што яшчэ важней, з скасаваньнем «[[Жалезная заслона|Жалезнай заслоны]]», якая аддзяляла Аўстрыю ад ейных суседзяў з сацыялістычнага блёку [[Вугоршчына|Вугоршчыны]] і колішняй [[Чэхаславаччына|Чэхаславаччыны]], аўстрыйскія вайскоўцы пачалі дапамагаць аўстрыйскім памежнікам ў ахове дзяржаўнай граніцы. Дапамога была скончаная ў 2008 годзе, калі Вугоршчына і [[Славаччына]] далучыліся да [[Шэнгенская зона|Шэнгенскай зоны]], у выніку чаго памежны кантроль паміж краінамі быў скасаваны. У адпаведнасьці з канстытуцыяй Аўстрыі, узброеныя сілы могуць быць скарыстаныя толькі ў абмежаванай колькасьці выпадкаў, у асноўным дзеля абароны краіны і дапамогі ў выпадках надзвычайнай сытуацыі, напрыклад, у выніку стыхійных бедзтваў<ref>[https://web.archive.org/web/20150402155729/https://www.constituteproject.org/constitution/Austria_2013?lang=en «Austria 1920 (reinst. 1945, rev. 2013)»]. Constitute.</ref>. Таксама войска можа выступаць у якасьці дапаможных паліцэйскіх сілаў. Аўстрыя не ўваходзіць у вайсковыя блёкі і ёсьць нэўтральнай краінай. Падчас канфліктаў у краінах суседняй [[Югаславія|Югаславіі]], у краіне ўздымалася пытаньне аб парушэньні нэўтральнасьці і неабходнасьці ўвайсьці ў склад [[Арганізацыя Паўночнаатлянтычнай дамовы|НАТО]]. Але ўрад Аўстрыі не пайшоў на зьмены і краіна надалей прытрымліваецца нэўтральнасьці. Аўстрыйскія ўзброеныя сілы рыхтуюцца выключна да абароны краіны. === Адміністрацыйны падзел === {{Асноўны артыкул|Землі Аўстрыі}} Паводле канстытуцыі Аўстрыя ёсьць фэдэратыўнай рэспублікай, якая падзяляецца на дзевяць земляў<ref name="cia"/>: [[Бургенлянд]], [[Карынтыя (зямля)|Карынтыя]], [[Ніжняя Аўстрыя]], [[Верхняя Аўстрыя]], [[Зальцбург (фэдэральная зямля)|Зальцбург]], [[Штырыя (зямля)|Штырыя]], [[Тыроль (фэдэральная зямля)|Тыроль]], [[Форарльбэрг]], [[Вена]]. Такая структура была зацьверджана паводле канстытуцыі 1920 году, зь некаторымі радагаваньнямі ў 1929 годзе. Надчас уваходжаньня ў склад [[Трэці Райх|Трэцяга Райху]] сыстэма была скасавана, аднак зноўку адноўлена ў 1945 годзе. Землі ў сваю чаргу падзяляюцца на акругі і статутныя гарады. Акругі падпадзяляюцца на грамады, а статутныя гарады падзяляюцца як на раёны, гэтак і грамады. Вена унікальная тым, што гэта адначасова і горад, і зямля. == Эканоміка == [[Файл:Vienna Skyline.jpg|значак|зьлева|Краявіды [[Вена|Вены]].]] Эканоміка Аўстрыі заснаваная па прынцыпах [[Рынкавая эканоміка|рынкавай гаспадаркі]]. Гэта адна з самых разьвітых краінаў [[Эўропа|Эўропы]], якая таксама ўваходзіць у дзясятку самых заможных краінаў сьвету (калі лічыць стасунак [[Сукупны ўнутраны прадукт|СУП]] на душу насельніцтва). Яшчэ да 1980-х гадоў многія з найбуйнейшых галінавых прадпрыемстаў Аўстрыі былі ва ўласнасьці дзяржавы, аднак у апошнія дзесяцігодзьдзі прыватызацыя зьнізіла колькасьць дзяржаўнай уласнасьці ў гаспадарцы да ўзроўню, супастаўнага зь іншымі эўрапейскімі эканомікамі. Падаткі складаюць 43% нацыянальнага прыбытку, што крыху ніжэй, чым у скандынаўскіх краінах. Узровень беспрацоўя вагаецца ад 4,4% да 6,8%. [[Каэфіцыент Джыні]], які адлюстроўвае рознасьць прыбыткаў паміж багатымі і беднымі, складае 29 і зьяўляецца адным з самых нізкіх у сьвеце. Сукупны ўнутраны прадукт у 2002 годзе складаў 200,7 млрд [[эўра]], вытворчасьць СУП на 1 занятага (вытворчасьць працы) — 58,3 тыс. эўра. [[Інфляцыя]] ў Аўстрыі адна з самых нізкіх (каля 1,8%), індэкс спажывецкіх цэнаў 2002 году да 1996 году складаў 108,8, а агулам у [[Эўрапейскі Зьвяз|Эўрапейскім Зьвязе]] — 110,8. Прыкладна 2,2% СУП прыходзіцца на [[Сельская гаспадарка|сельскую гаспадарку]], 32,3% на [[прамысловасьць]], 65,5% — сфэра паслугаў, транспарт, банкаўскі і страхавы сэктар. Трэцяя частка аб’ёму прамысловай вытворчасьці прыходзіцца на дзяржаўны сэктар эканомікі. Тым ня менш у Аўстрыі існуюць праблемы ў сельскай гаспадарцы, зьвязаныя з эўрапейскай інтэграцыяй. Коштавая палітыка, якая праводзіцца Эўрапейскім Зьвязам у галіне сельскагаспадарчай вытворчасьці, прывяла да таго, што 69% усіх сельскагаспадарчых земляў аказаліся нерэнтабэльнымі. Нямеччына — гістарычны галоўны гандлёвы партнэр Аўстрыі, што зрабіла краіну ўразлівай да хуткіх зьмяненьняў у нямецкай эканоміцы. З таго часу, як Аўстрыя стала дзяржавай-сябрам Эўрапейскага Зьвязу, яна наблізілася да іншых эканомік ЭЗ, зьнізіўшы сваю эканамічную залежнасьць ад Нямеччыны. Акрамя таго, сяброўства ў ЭЗ прыцягнула замежных інвэстараў, якіх прываблівае дасяжнасьць Аўстрыі да адзінага эўрапейскага рынку і блізкасьць да галоўных эканомік ЭЗ. === Транспарт === [[Файл:2010-10-09 Arlbergtunnel.jpg|значак|[[Арльбэрскі тунэль]] трансальпійскай электрыфікаванай чыгункі.]] Транспартная сыстэма Аўстрыі выдатна разьвіта і эфэктыўная. Аўстрыя ёсьць адной з найбольш разьвітых чыгуначных дзяржаваў Эўропы. Працягласьць чыгуначных шляхоў складае звыш 6000 км. [[Аўстрыйская фэдэральная чыгунка]] ганарыцца бездакорнай дакладнасьцю руху цягнікоў. Сетка дзяржаўных аўтобусных маршрутаў [[Bundesbus]] не саступае чыгуначнай сеткі і часта выкарыстоўваецца дзеля зьдзяйсненьня невялікіх паездак паміж населенымі пунктамі і выездаў на прыроду. Да некаторых лыжных курортаў у [[Тыроль (фэдэральная зямля)|Тыролі]] і [[Форарльбэрг]]у можна дабрацца толькі на аўтобусе ці самаходзе. Кампаніі, якія прапануюць арэнды аўтамабіляў, маюць філіі ва ўсіх буйных гарадах краіны. Мясцовыя дарогі знаходзяцца ў выдатным стане, але на горных дарогах неабходна выконваць асьцярожнасьць. Рух у Аўстрыі правабаковы. У некалькіх буйных аўстрыйскіх гарадах існуе трамвайны транспарт, як то ў [[Вена|Вене]], [[Гмундэн]]е, [[Грац]]ы, [[Інсбрук]]у, [[Лінц]]ы. Трамвайная сыстэма раней існавала ў Зальцбургу, але на сёньня яна не працуе. На вялікай колькасьці чыгуначных станцыяў можна запазычыць ровар і вярнуць яго на іншай станцыі. У Аўстрыі шмат роварных маршрутаў, у прыватнасьці, многія зь іх цягнуцца зздоўж Дунаю, а таксама зьвязваюць нямецкі Шварцвальд і Вену. Маюцца горныя віды транспарту, як то фунікулёры, лыжныя ліфты, лінныя дарогі і лінныя пад’ёмнікі. === Турызм === {{Асноўны артыкул|Турызм у Аўстрыі}} Аўстрыю адносяць да Альпійскага турыстычнага раёну заходнеэўрапейскай зоны Эўрапейскага рэгіёну. Гэта краіна традыцыйнага зімовага турызму. Сёньня для Аўстрыі турызм ёсьць адной з асноўных крыніц прыбытку. У гэтай галіне працуюць 70 тысяч сярэдніх і дробных турыстычных прадпрыемстваў, да якіх улучаюць гатэлі, рэстарацыі, курортна-лекавыя ўстановы, басэйны і пляжы. У турыстычнай галіне працуюць 350 тысяч чалавек. Паводле ўдзельнай вазе валавых паступленьняў ад турызму ў СУП краіны Аўстрыя займае адно зь вядучых месцаў у сьвеце, а паводле прыбыткаў ад турыстычнага сэктару эканомік малых краінаў Эўропы трывала ўтрымлівае лідуючыя пазыцыі<ref>[http://modernaustria.com/ekonomika-avstrii/otrasli-ekonomiki-avstrii/tyrizm.html Общая характеристика туризма в Австрии]</ref>. У Аўстрыі даўно сфармаваная і наладжаная сыстэма абслугоўваньня турыстаў. Многія мястэчкі і вёскі, як то [[Бад-Гастайн]], [[Мільштат]], [[Ішгль]], [[Санкт-Антан-ам-Арльбэрг]] і [[Майргофэн]], ператварыліся ў найбуйнейшыя эўрапейскія курорты, а колішнія сельскія жыхары займаюцца гатэльным бізнэсам. == Дэмаграфія == [[Файл:AuVorarlberg5.JPG|значак|Аўстрыйскія дзеці.]] Паводле ацэнак, насельніцтва Аўстрыі складала блізу 8,9 мільёнаў чалавек паводле стану на 2020 год згодна зьвестак Статыстычнага камітэту Аўстрыі<ref>[https://web.archive.org/web/20140228153810/http://www.statistik.at/web_de/presse/075280 «Presse»]. Statistik Austria.</ref>. У гарадах жыве 77% насельніцтва Аўстрыі. Насельніцтва [[Вена|Вены]] перавышае 1,9 мільёнаў чалавек<ref>[https://web.archive.org/web/20090620081942/http://www.statistik.at/blickgem/pz1/g90001.pdf «Probezählung 2006 — Bevölkerungszahl»]. Statistik Austria.</ref>, а калі зважаць на прадмесьці — колькасьць аглямэрацыі сягае 2,6 мільёнаў чалавек. Такім чынам, каля чвэрці ўсяго насельніцтва краіны ёсьць жыхарамі сталіцы і прадмесьцяў. Вена вядомая сваімі культурніцкімі імпрэзамі і высокім узроўнем жыцьця. Пасьля сталічнага гораду найбуйнейшымі гарадамі дзяржавы ёсьць [[Грац]] ({{Лік|291007}}), [[Лінц]] ({{Лік|206604}}), [[Зальцбург]] ({{Лік|155031}}), [[Інсбрук]] ({{Лік|131989}}) і [[Клягенфурт]] ({{Лік|101303}}). Сучасныя межы Аўстрыі былі вызначаны [[Сэн-Жэрмэнская дамова (1919)|Сэн-Жэрмэнскай дамовай]] у 1919 годзе, у некаторых жыхароў Аўстрыі да нашых дзён засталіся [[сваякі]] ў суседняй [[Чэхія|Чэхіі]], [[Славаччына|Славаччыне]] і [[Вугоршчына|Вугоршчыне]]. Паводле зьвестак Эўрастату на 2018 год у Аўстрыі налічвалася каля 1,69 мільёнаў жыхароў, якія былі народжаныя па-за межамі краіны, што адпавядае прыкладна 19,2% ад агульнай колькасьці насельніцтва. Зь іх {{Лік|928700}} ці 10,5% ад колькасьці насельніцтва нарадзіліся ў іншых дзяржавах [[Эўрапейскі Зьвяз|Эўрапейскага Зьвязу]], а {{Лік|762000}} ці 8,6% нарадзіліся па-за межамі ЭЗ<ref>[https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/pdfscache/1275.pdf «Migration and migrantpopulation statistics»]. Europa.eu. </ref>. У выніку, колькасьць эмігрантаў у краіне адна з самых вялікіх паказьнікаў у Эўропе, большы ён толькі ў [[Люксэмбург]]у і [[Швайцарыя|Швайцарыі]]. Большасьць эмігрантаў прыехала з [[Сэрбія|Сэрбіі]], [[Чарнагорыя|Чарнагорыі]], [[Турэччына|Турэччыны]] і [[Нямеччына|Нямеччыны]]. === Мовы === [[Файл:Oberwart - Felsőőr.JPG|значак|зьлева|Двухмоўны знак у зямлі [[Бургенлянд]].]] Стандартны аўстрыйскі варыянт [[нямецкая мова|нямецкай мовы]] выкарыстоўваецца ў Аўстрыі, але ў першую чаргу выкарыстоўваецца толькі ў адукацыі, публікацыях, аб’явах і на афіцыйных сайтах. Пераважна гэты варыянт амаль ідэнтычны стандартнай нямецкай мове [[Нямеччына|Нямеччыны]], але зь некаторымі лексычнымі розьніцамі. Стандартная нямецкая мова выкарыстоўваецца ня толькі ў Нямеччыне, Аўстрыі, Швайцарыі і [[Ліхтэнштайн]]у, а таксама сярод значных нямецкамоўных меншасьцяў у [[Італія|Італіі]], [[Бэльгія|Бэльгіі]] і [[Данія|Даніі]]. Аднак, шырокі распаўсюд мае нестандартная нямецкая мова, якую вывучаюць у школах, але [[баварскі дыялект]], які таксама вядомы як аўстрыйскі дыялект. Такім чынам, зважаючы на ўсю колькасьць дыялектаў, у тым ліку [[Алеманская мова|алеманскую мову]], якой карыстаюцца блізу 4%, носьбітамі нямецкай мовы ў краіне ёсьць 88,6% насельніцтва. Таксама ў Аўстрыі размаўляюць [[турэцкая мова|па-турэцку]] (2,28%), [[сэрбская мова|па-сэрбску]] (2,21%), [[харвацкая мова|па-харвацку]] (1,63%), [[ангельская мова|па-ангельску]] (0,73%), [[вугорская мова|па-вугорску]] (0,51%), [[басьнійская мова|па-басьнійску]] (0,43%), [[польская мова|па-польску]] (0,35%), [[альбанская мова|па-альбанску]] (0,35%), [[славенская мова|па-славенску]] (0,31%), [[чэская мова|па-чэску]] (0,22%), [[арабская мова|па-арабску]] (0,222 %) і [[румынская мова|па-румынску]] (0,21%)<ref>[https://web.archive.org/web/20101113171636/http://www.statistik.at/web_de/static/bevoelkerung_2001_nach_umgangssprache_staatsangehoerigkeit_und_geburtsland_022896.pdf «Die Bevölkerung nach Umgangssprache, Staatsangehörigkeit und Geburtsland»]. Statistik Austria.</ref>. У [[Карынтыя (зямля)|Карынтыі]] і [[Штырыя (зямля)|Штырыі]] жыве значная колькасьць карэннай славенскамоўнай меншасьці, у той час як ва ўсходняй правінцыі [[Бургенлянд]]у, якая раней належыла вугорцам за часам існаваньня [[Аўстра-Вугоршчына|Аўстра-Вугоршчыны]], існуюць значныя вугорскамоўныя і харвацкамоўныя меншасьці. Харвацкая, вугорская і славенская мовы маюць афіцыйны рэгіянальны статус у згаданых аўстрыйскіх правінцыях<ref>[https://web.archive.org/web/20180524084441/https://www.demokratiewebstatt.at/thema/sprachen/amtssprachen-in-oesterreich/die-verschiedenen-amtssprachen-in-oesterreich «Die verschiedenen Amtssprachen in Österreich»]. DemokratieWEBstatt.at.</ref><ref>[https://web.archive.org/web/20131018115726/http://www.ris.bka.gv.at/Dokument.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Dokumentnummer=NOR40066723 «Regional Languages of Austria»]. Rechtsinformationssystem des Bundes.</ref>. === Рэлігія === Найбуйнейшая рэлігійная арганізацыя Аўстрыі — [[Рымска-каталіцкі касьцёл у Аўстрыі|Рымска-каталіцкі касьцёл]]. Дзяржава падтрымлівае царкву, у краіне існуе 1% царкоўны падатак, які абавязаны плаціць усе грамадзяне краіны, але грамадзянін можа вызваляцца ад сплаты падатку на пісьмовую заяву аб адмове ад каталіцтва. Рымска-каталіцкая царква ў 2000 годзе мела 5651479 вернікаў альбо 72,1% насельніцтва. Другой паводле колькасьці ёсьць [[Эвангелічная царква Аўгсбурскага і Гэльвэтынскага вызнаньня]] (ЭЦАіГВ), якая аб’ядноўвае дзьве аўтаномныя адна ад адной Царквы лютэранаў і рэфарматаў. Лютэране і рэфарматары канчаткова атрымалі права свабоднага веравызнаньня сваіх вучэньняў толькі ў 1781 годзе, а цалкам был ўроўненыя ў правах з каталікамі яшчэ праз стагоддзе<ref>[https://web.archive.org/web/20070921030251/http://modernaustria.com/nayka-i-kyltyra-avstrii/nayka-i-kyltyra/religiya.html Религия Австрии] {{Архівавана|url=https://web.archive.org/web/20070921030251/http://modernaustria.com/nayka-i-kyltyra-avstrii/nayka-i-kyltyra/religiya.html |date=21 верасня 2007 }}</ref>. Каля паловы пяцідзесятнікаў Аўстрыі<ref name="Dict">{{кніга |аўтар= |частка=Austria|загаловак= New International Dictionary of Pentecostal and Charismatic Movements, The|адказны= Stanley M. Burgess, Eduard M. Van Der Maas|спасылка= http://books.google.md/books?id=1Ih2QgAACAAJ&dq=isbn:0310224810&source=gbs_navlinks_s|месца= Grand Rapids, Michigan|выдавецтва= Zondervan; Exp Rev edition|год= 2002|том= |старонак= 1328|старонкі= 29|isbn= 0310224810|ref= }}</ref> не зьяўляюцца грамадзянамі гэтай краіны і наведваюць эмігранцкія суполкі. == Культура == {{Асноўны артыкул|Культура Аўстрыі}} === Музыка === [[Файл:Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg|значак|зьлева|[[Вольфганг Амадэй Моцарт|Моцарт]] ёсьць адным з самых вядомых аўстрыйскіх кампазытараў.]] Аўстрыя зрабіла вялікі ўнёсак у розныя формы мастацтва, у першую чаргу сярод у музыку. Краіна шырока вядома дзякуючы шматлікім выбітным кампазытарам, якія маюць непасрэднае датыченьне да Аўстрыі, як то [[Франц Гайдн|Франц]] і [[Ёзэф Гайдн]], [[Фэрэнц Ліст]], [[Франц Шубэрт]], [[Антон Брукнэр]], [[Ёган Штраўс I|Ёган Штраўс-старэйшы]] і [[Ёган Штраўс II|Ёган Штраўс-малодшы]], а таксама чальцоў [[Другая венская школа|Другой венскай школы]], як то [[Арнольд Шэнбэрг]], [[Антон Вэбэрн]] і [[Альбан Бэрг]]. Самым знакамітым прадстаўніком краіны ёсьць Вольфганг Амадэй Моцарт, які нарадзіўся ў [[Зальцбург]]у, у незалежнай эпархіі Сьвятой Рымскай імпэрыі, якая пазьней увайшла ў склад Аўстрыі. Вялікую частку сваёй кар’еры Моцарт правёў у Вене. Вена доўгі час ёсьць важным цэнтрам эўрапейскай музыкі. У XVIII і XIX стагодзьдзя шмат кампазытараў заахвоціліся перабрацца ў Вену, бо гэтаму садзейнічалі [[Габсбургі]], што зрабіла Вену сапраўднай эўрапейскай сталіцай клясычнай музыкі. У эпоху барока, славянскія і вугорскія народныя музычныя традыцыі спарадзілі пэўны ўплыў на аўстрыйскую музыку. Аднак статус Вены як музычнага цэнтру пачаў уздымацца яшчэ ў пачатку XVI стагодзьдзя. [[Людвіг ван Бэтговэн]] большую частку свайго жыцьця правёў у Вене. У цяперашні час нацыянальны гімн Аўстрыі, аўтарства якога належыць Моцарту, быў абраны ў якасьці дзяржаўнага пасьля Другой сусьветнай вайны, замяніўшы традыцыйны аўстрыйскі гімн Ёзэфа Гайдна. Аўстрыец [[Гэрбэрт фон Караян]] 35 гадоў быў галоўным дырыгентам [[Бэрлінская філярмонія|Бэрлінскай філярмоніі]]. Ён лічыцца адным з найвялікшых дырыгентаў XX стагодзьдзя, і быў дамінуючай фігурай у эўрапейскай клясычнай музыцы 1960-х гадоў да сваёй сьмерці<ref>Rockwell, John (17.07.1989). [https://www.nytimes.com/1989/07/17/obituaries/herbert-von-karajan-is-dead-musical-perfectionist-was-81.html «Herbert von Karajan Is Dead; Musical Perfectionist was 81»]. The New York Times. — С. A1.</ref>. === Тэатар і кінэматограф === [[Файл:Arnold Schwarzenegger by Gage Skidmore 4.jpg|значак|Вядомы аўстрыйска-амэрыканскі актор [[Арнольд Шварцэнэгер]].]] [[Саша Калёўрат]] быў аўстрыйскім піянэрам кінавытворчасьці. Выбітныя кінаматаграфісты [[Білі Ўайлдэр]], [[Фрыц Лянг]], [[Ёзэф фон Штэрнбэрг]] і [[Фрэд Зынэман]] паходзілі з [[Аўстра-Вугоршчына|Аўстрыйскай імпэрыі]]. [[Вілі Форст]], [[Эрнст Марышка]] і [[Франц Антэль]] узбагацілі папулярнае кіно ў нямецкамоўных краінах. Аўстрыйскі рэжысэр [[Міхаэль Ганэке]] стаў сусьветна вядомым дзякуючы сваім кінастужкам, атрымаўшы [[Залаты Глёбус]] за свой крытычна вядомы фільм ''«[[Белая стужка (фільм)|Белая стужка]]»'' 2010 году. Першым аўстрыйскім рэжысэрам, які атрымаў прэмію [[Оскар]], быў [[Штэфан Руцовіцкі]]. Шэраг аўстрыйскіх актораў дасягнулі міжнароднай ухвалы за сваё творчасьць. Сярод іх [[Пэтэр Лёрэ]], [[Гэльмут Бэргер]], [[Курд Юргенс]], [[Зэнта Бэргер]], [[Оскар Вэрнэр]] і [[Кляўс Марыя Брандаўэр]]. Акторка [[Гэдзі Ламар]] і актор [[Арнольд Шварцэнэгер]] сталі міжнароднымі зоркамі кіно ў [[Галівуд]]зе. Крыстоф Вальц дасягнуў вядомасьці ў першую чаргу дзякуючы здымкам у фільмах ''«[[Бясслаўныя вырадкі]]»'' і ''«[[Джанга вызвалены]]»'', атрымаўшы прэмію Оскар як найлепшы актор другога пляну ў 2010 і 2012 гадах. [[Макс Райнгарт]] быў майстрам відовішчных і праніклівых тэатральных пастановак. [[Ота Шэнк]] быў ня толькі выбітным сцэнічным акторам, але яшчэ працаваў дырэктарам опэрнага тэатру. === Мастацтва і архітэктура === Сярод аўстрыйскіх мастакоў і архітэктараў варта вылучыць мастакоў [[Фэрдынанд Георг Вальдмюлер|Фэрдынанда Георга Вальдмюлера]], [[Рудольф фон Альт|Рудольфа фон Альта]], [[Ганс Макарт|Ганса Макарта]], [[Густаў Клімт|Густава Клімта]], [[Оскар Какошка|Оскара Какошка]], [[Эган Шыле|Эгана Шыле]], [[Карл Моль|Карла Моля]] і [[Фрыдэнсрайх Гундэртвасэр|Фрыдэнсрайха Гундэртвасэра]], фатографаў [[Інге Морат]] і [[Эрнст Гаас (фатограф)|Эрнста Гааса]], а таксама архітэктараў [[Ёган Бэрнгард Фішэр фон Эрлях|Ёгана Бэрнгарда Фішэра фон Эрляха]], [[Ота Вагнэр]]а, [[Адольф Лёос|Адольфа Лёоса]] і [[Ганс Голяйн|Ганса Голяйна]]. === Літаратура === Свой унёсак у разьвіцьцё сусьветнай літаратуры зрабілі аўстрыйскія паэты, пісьменьнікі і раманісты. Да вядомых раманістаў можна аднесьці [[Артур Шніцлер|Артура Шніцлера]], [[Штэфан Цвайг|Штэфана Цвайга]], [[Томас Бэрнгард|Томаса Бэрнгарда]], [[Робэрт Музыль|Робэрта Музыля]]. Вядомымі аўстрыйскімі паэтамі зьяўляюцца [[Георг Тракль]], [[Франц Вэрфэль]], [[Франц Грыльпарцэр]], [[Райнэр Марыя Рыльке]], [[Адальбэрт Штыфтэр]], [[Карл Краўс]], а таксама дзіцячая аўтарка [[Эва Ібатсан]]. === Кухня === {{Асноўны артыкул|Аўстрыйская кухня}} [[Файл:Wiener-Schnitzel02.jpg|значак|зьлева|Традыцыйны [[венскі шніцаль]].]] Аўстрыйская кухня паходзіць з кухні Аўстра-Вугоршчыны і пераважна ўлучае стравы каралеўскай кухні, якая фармавалася на працягу стагодзьдзяў. Кухня славіцца сваёй сбалянсаванасьцю ялавічыны і сьвініны зь незлічонымі варыяцыямі гародніны. У дадатак да нацыянальных рэгіянальных традыцыяў, на кухню зрабілі ўплыў [[вугорская кухня|вугорская]], [[чэская кухня|чэская]], [[польская кухня|польская]], [[габрэйская кухня|габрэйская]], [[італьянская кухня|італьянская]], [[балканская кухня|балканская]] і [[француская кухна|француская кухні]], зь якіх былі запазычаныя ня толькі стравы, але і мэтады гатаваньня ежы. Такім чынам, аўстрыйская кухня — адна з самых мультыкультурных і транскультурных у Эўропе. Тыповыя аўстрыйскія стравы ўключаюць [[венскі шніцаль]], [[швайнсбратэн]], [[кайзэршмарн]], [[кнэдлікі|кнёдэль]], [[захэр (торт)|захэр]] і [[тафэльшпіц]]. [[Карэнтыйскі каснудэльн]] уяўляе сабой [[варэнікі]], запраўленыя тварогам, бульбай, зелянінай і мятай. Іх вараць і падаюць з масьляным соўсам, а таксама салатай. Папулярныя таксама стравы зь [[лісічка|лісічкамі]]. З Аўстрыі паходзяць знакамітыя цукеркі [[Моцарткугель]], а сама краіна славіцца кававай традыцыяй. Спажываючы больш за 8 кг кавы ў год, Аўстрыя займае шосты радок у сьпісе краінаў з найвялікшым спажываньнем кава ва ўсім сьвеце<ref>[https://web.archive.org/web/20180613115037/https://www.bbc.com/news/business-43742686 «Coffee: Who grows, drinks and pays the most?»]. BBC News.</ref>. Найбольш папулярнымі гатункамі піва ў Аўстрыі ёсьць [[лягер]] і [[пшанічнае піва]]. На сьвяты, як то Каляды ці Вялікдзень, папулярнае піва [[бок (піва)|бок]]. Землі [[Ніжняя Аўстрыя]], [[Бургенлянд]], [[Штырыя (зямля)|Штырыя]] і сама [[Вена]] традыцыйна лічацца віннымі. Гатункі вінаграду [[грунэр фэльтлінэр]]<ref>[https://web.archive.org/web/20140301165955/http://www.wine-searcher.com/grape-209-gruner-veltliner «Gruner Veltliner Wine»]. Wine-Searcher.</ref> і [[цвайгельт]]<ref>[https://web.archive.org/web/20140207055743/http://www.wine-searcher.com/grape-645-zweigelt «Zweigelt Wine»]. Wine-Searcher.</ref> вырошчваюцца дзеля стварэньня найбольш вядомых гатункаў аўстрыйскага віна. У [[Верхняя Аўстрыя|Верхняй Аўстрыі]], Ніжняй Аўстрыі, Штырыі і [[Карынтыя (зямля)|Карынтыі]] традыцыйна выпрадукоўваецца сыдар. == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Кніга |аўтар = Brook-Shepherd, Gordon |частка = |загаловак = The Austrians: a thousand-year odyssey |арыгінал = |спасылка = |выданьне = |месца = New York |выдавецтва = Carroll & Graf Publishers, Inc |год = 1998 |том = |старонкі = |старонак = |isbn = 978-0-7867-0520-7 |ref = Brook-Shepherd }} * {{Кніга |аўтар = Johnson, Lonnie |частка = |загаловак = Introducing Austria: a short history |арыгінал = |спасылка = |выданьне = |месца = Riverside |выдавецтва = Ariadne Press |год = 1989 |том = |старонкі = |старонак = |isbn = 978-0-9294-9703-7 |ref = Johnson }} == Вонкавыя спасылкі == {{Партал|Эўропа}} * [http://www.austria.info/ Афіцыйны турыстычны партал]. * [https://by.meteotrend.com/forecast/at/ Прагноз надвор'я]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} на [[Мэтэатрэнд]] * [https://rp5.by/%D0%9D%D0%B0%D0%B4%D0%B2%D0%BE%D1%80'%D0%B5_%D1%9E_%D0%90%D1%9E%D1%81%D1%82%D1%80%D1%8B%D1%96 Надвор'е ў Аўстрыі] на [[Рп5бай]] * [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/44183/Austria Аўстрыя]. Encyclopædia Britannica.{{ref-en}} * [https://curlie.org/Regional/Europe/Austria Аўстрыя]. Curlie.{{ref-en}} * [https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-17405422 Аўстрыя]. BBC.{{ref-en}} {{Краіны Эўропы}} {{Краіны Эўразьвязу}} {{АЭСР}} {{АБСЭ}} [[Катэгорыя:Вікіпэдыя:Істотныя артыкулы]] h5uwdfi9iegyasq6cga37oc2wqgyex5 Літва 0 3374 2667353 2657617 2026-05-02T06:20:42Z ~2026-26715-52 97276 Літва (неадназначнасьць) 2667353 wikitext text/x-wiki {{Ня блытаць|Летува|Летувой}} {{Іншыя значэньні|2=Літва (неадназначнасьць)}} [[Файл:Litva. Літва (1009).jpg|значак|Першы пісьмовы ўпамін Літвы ({{мова-la|«Litua»|скарочана}} — чытаецца як «Літва»), 1009 г.]] '''Літва''' (''Літва ў вузкім сэнсе'', ''уласна Літва'', ''гістарычная Літва''<ref name="Kraucevic-2013-10">{{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)|к}} С. 10.</ref>) — гістарычная краіна, якая аб’ядноўвае захад [[Беларусь|Беларусі]] і паўднёвы ўсход [[Летува|Летувы]]. Паводле традыцыйнай вэрсіі, [[тапонім]] Літва прымяркоўваць да тэрыторыяў [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыны]], [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыны]], [[Лідзкі павет|Лідчыны]] і часткі [[Троцкі павет|Троччыны]], аднак на падставе аналізу шматлікіх летапісных крыніцаў і зьвестак [[Тапаніміка|тапанімікі]]<ref name="Arlou-2012-31">{{Літаратура/Краіна Беларусь. Вялікае Княства Літоўскае (2012)|к}} С. 31.</ref> яго пашыраюць на [[Браслаўскі павет|Браслаўшчыну]], [[Вількамірскі павет|Вількаміршчыну]], [[Ваўкавыскі павет|Ваўкавышчыну]], [[Слонімскі павет|Слонімшчыну]], большую частку [[Наваградзкі павет|Наваградчыны]], а таксама часткі [[Гарадзенскі павет|Гарадзеншчыны]], [[Ковенскі павет (ВКЛ)|Ковеншчыны]] і [[Менскі павет|Меншчыны]]<ref name="Kraucevic-2013-187">{{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)|к}} С. 187—188. Мапа «Вялікае Княства Літоўскае пры Гедыміне (1341 г.)».</ref>. У пэўны час Літва пачала выступаць як адна з гістарычных назваў усёй тэрыторыі сучаснай Беларусі<ref name="Jucho-1991">[[Язэп Юхо|Юхо Я.]] Пра назву «Беларусь» // Імя тваё Белая Русь / Уклад. [[Генадзь Сагановіч|Г. Сагановіч]]. — {{Менск (Мн.)}}: Полымя, 1991. С. 97—98.</ref><ref>{{Літаратура/Гістарычны слоўнік Беларусі (1998)|к}} P. 45.</ref>. Сучасныя дасьледнікі мяркуюць, што ад пачатку Літва была тэрыторыяй з гістарычна мяшаным [[Балты|балтыйска]]-[[Славяне|славянскім]] насельніцтвам<ref name="Zajkouski-Cakvin-1997">[[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]], [[Ігар Чаквін|Чаквін І.]] Літвіны // {{Літаратура/ЭГБ|4к}} С. 382.</ref>, дзе ў XIII стагодзьдзі ўтварылася [[Вялікае Княства Літоўскае]]. Гэта быў галоўны цэнтральны рэгіён дзяржавы<ref name="Kraucevic-2013-10"/>, які ў XIII—XVIII стагодзьдзях праз працэс балтыйска-славянскіх кантактаў набыў пераважна [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|беларускі этнічны характар]]<ref name="Kraucevic-2013-11">{{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)|к}} С. 11.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, сьведчаньнем пераважнай [[Беларуская мова|беларускамоўнасьці]] мясцовых жыхароў з даўніх часоў ёсьць даволі хуткі пераход [[Беларускія татары|крымскіх татараў]], якіх вялікі князь [[Вітаўт]] асадзіў у ваколіцах [[Вільня|Вільні]] і [[Трокі|Трокаў]], менавіта на беларускую (а не [[Летувіская мова|летувіскую]]) мову, што выявілася ў напісаных гутарковай беларускай мовай татарскіх літаратурных помніках (у тым ліку [[Кітабы|аль-кітабах]])<ref>Станкевіч Я. Беларускія мусульмане і беларуская літаратура арабскім пісьмом. — Вільня, 1933. С. 8—9, 13—16.</ref><ref>Канапацкі І. Татары // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 663—664.</ref>}}. Ад назвы Літвы паходзіць гістарычная саманазва [[беларусы|беларусаў]] — [[ліцьвіны]]<ref>Остапенко А. В. [https://shron1.chtyvo.org.ua/Ostapenko_Anatolii/Etnichni_faktory_u_protsesakh_formuvannia_biloruskoho_narodu_ta_natsii.pdf?PHPSESSID=m47mi2g6psl5t9sjten73f21f1 Етнічні фактори у процесах формування білоруського народу та нації : автореф. дис. … д-ра іст. наук] : [спец.] 07.00.05 «Етнологія» / Остапенко Анатолій Володимирович ; Київський нац. ун-т ім. Тараса Шевченка. — Захищена 26.04.2021. — Київ, 2021. С. 114.</ref>. == Назва == === Паходжаньне === [[Файл:BogislawI.Siegel.JPG|значак|Пячаць [[Багуслаў I|Багуслава I]], князя [[Люцічы|люцічаў]], 1170 г.]] Мовазнаўца і гісторык [[Алесь Жлутка]] на аснове аналізу формаў назвы Літва і сугучных славянскіх уласных імёнаў, ужываных у гістарычных дакумэнтах, прыйшоў да высновы, што назва Літва паходзіць ад [[антрапонім]]у ''L’ut-o -a'' з каранёвай асновай ''l’ut'' (''lit-''), узятай ад аднакарэнных двух[[Аснова слова|асноўных]] антрапонімаў (''Luto-voj'', ''Luto-slav'', ''Luto-mir'') з значэньнем люты<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 106.</ref>. Далей ад гэтага антрапоніму ўтварыўся [[тапонім]] ([[харонім]]) *''L’ut-ov-a'', які паводле даволі пашыранай мадэлі, зафіксаванай у сугучных славянскіх тапонімах, перайшоў у форму ''*Lit(o)va'' (Літва). Праз пэўны час гэты тапонім набыў сэнс [[палітонім]]у з канфэсійным і этнічным напаўненьнем<ref name="Zlutka-107">{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 107.</ref>. Фактычна Алесь Жлутка ўдакладніў першае найбольш старажытнае тлумачэньне, выказанае яшчэ ў XIII ст. прускім храністам Хрысьціянам, паводле якога Літва як зямельнае ўладаньне атрымала назву ад імя аднаго з сваіх валадароў. Вэрсію, што гэтым валадаром быў легендарны прашчур вялікага заходнеславянскага племя [[люцічы|люцічаў]], у 1921 годзе падтрымаў і разьвіў мовазнаўца [[Язэп Лёсік]]<ref name=":0" />. Пра паходжаньне назвы Літвы ад люцічаў выказаў думку яшчэ ў пачатку XX ст. Эрнст Гэніг, выдавец Прускай хронікі Лукаша Давіда. Пра тое ж выказаліся ў 1920-я гады гісторыкі [[Вацлаў Ластоўскі]]<ref>{{Кніга|загаловак=[[Гісторыя беларускай (крыўскай) кнігі]]|год=1926|аўтар=[[Вацлаў Ластоўскі|Ластоўскі, В]].|месца=[[Коўна]]|выдавецтва=Друкарня Сакалоўскага і Лана|старонак=776|старонкі=79}}</ref> і [[Васіль Дружчыц]]<ref>{{Артыкул|аўтар=[[Васіль Дружчыц|Дружчыц, В]].|загаловак=[[:s:be:Галоўныя моманты гісторыі беларускага народу|Галоўныя моманты гісторыі беларускага народу]]|выданьне=Беларусь. Нарысы гісторыі, эканомікі, культурнага і рэвалюцыйнага руху|месца=[[Менск]]|год=1924|старонкі=6-7}}</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] сьледам за [[Вацлаў Пануцэвіч|Вацлавам Пануцэвічам]]<ref>{{Літаратура/Літва і Жамойць. Розныя краіны і народы|к}} С. 236—255, 291—294.</ref> падрабязна вытлумачыў паходжаньне [[ліцьвіны|ліцьвінаў]] (літвы, лютвы) ад часткі люцічаў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58—72.</ref>. Паводле гэтай вэрсіі, па доўгім змаганьні зь немцамі рэшта племя люцічаў, якое жыло паміж рэкамі [[Эльба|Лабай]] і [[Одэр|Одрай]] на паўночным усходзе цяперашняй [[Нямеччына|Нямеччыны]], дзеля паратунку ад паняволеньня і вынішчэньня перасялілася на ўсход<ref name="Arlou-2012-31"/>. Гэтая ж вэрсія паходжаньня назвы Літва дэкляравалася ў час агульнага сходу студэнтаў-эмігрантаў у Парыжы ў 1949 годзе, у якім бралі ўдзел прадстаўнікі беларускіх і летувіскіх студэнтаў. Яе выклад зьявіўся ў часопісе «Моладзь», які выходзіў у Парыжы ў 1948—1954 гадох. Сучасная беларуская мовазнаўца прафэсарка [[Раіса Казлова]] на аснове багатага анамастычнага матэрыялу з розных славянскіх краінаў, у тым ліку зь Беларусі, таксама давяла, што назва Літва ўтварылася ад славянскай асновы ''*l’ut-'', што дазволіла ёй адзначыць: «''правамерна аднесьці этнонім Літва да першапачатковага Лютва… Думаецца, што Літва — гэта славяне заходніх ускраінаў Славіі (люцічы, люты, юты, одрычы і іншыя плямёны)''». Такім парадкам, паводле меркаваньня дасьледніцы, мова старажытных ліцьвінаў — гэта сплаў мовы ўсходнеславянскага насельніцтва і моваў славянаў заходнеславянскіх ускраінаў<ref>Казлова Р. Беларуская і славянская гідранімія. Праславянскі фонд: У 2 т. Т. 2. — Гомель: ГДУ, 2002. С. 80—98.</ref><ref name=":0">{{Літаратура/Літва-Беларусь: гістарычныя выведы|к}} С. 22—27.</ref>. У 2019 годзе менскі дасьледнік Алёхна Дайліда выказаў гіпотэзу, што назва ліцьвіны ад пачатку была канфэсіёнімам (гісторык [[Сяргей Тарасаў]] зазначае ў сваёй рэцэнзіі на гэтую працу, што ва ўсходніх, гэтак званых «рускіх» крыніцах, сапраўды, не было ацэнак ліцьвінаў як паганцаў, а ў заходнеэўрапейскіх крыніцах ліцьвіны ацэньваюцца як схізматыкі, ворагі веры, «нехрышчоныя», «вераадступнікі», што адпавядала ацэнкам хрысьціянаў [[Полацкае княства|Полацку]], [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгараду]] ды іншых земляў)<ref>[[Сяргей Тарасаў|Тарасаў С.]] [https://web.archive.org/web/20211115190255/https://esxatos.com/tarasau-recenziya-na-zbornik-artykulau-z-dadatkami-daylidy-pachatki-vyalikaga-knyastva Рэцэнзія на зборнік артыкулаў з дадаткамі А. Дайліды «Пачаткі Вялікага княства Літоўскага: ад стварэння да Крэўскай уніі»], Эсхатос, 2019 г.</ref>. Улічваючы шэраг яўна ўсходнегерманскіх імёнаў і тапонімаў люцічаў, а таксама летапіснае апавяданьне пра прыбыцьцё літоўскай шляхты зь нямецка-данскага ўзьбярэжжа, Алёхна Дайліда адзначае імавернасьць повязі назвы літвы з палабскімі люцічамі, аднак больш імаверным лічыць утварэньне назвы літва (або лютва) ад [[Германскія мовы|усх.-герм.]] ''liþus'' ― 'сябра, удзельнік' або ''liuþs'' 'чалавек' — у якасьці азначэньня ўсіх перасяленцаў зь нямецка-данскага ўзьбярэжжа ў Панямоньне ў X ст. — і далейшую яго зьмену ў ліцьвіны (або люцьвіны) праз усходнегерманскія суфіксы ''-þwa'' і ''-in'' (''liþwa'', такім парадкам, мусіла б азначаць 'суполка, дружына', а ''liþwin'' — удзельніка такой суполкі){{Заўвага|Адным з галоўных дакумэнтальных сьведчаньняў на карысьць гэтай вэрсіі Алёхна Дайліда лічыць успаміны [[Ян Цадроўскі|Яна Цадроўскага]], шляхціча з [[Слуцкае княства|Случчыны]], які служыў князю [[Багуслаў Радзівіл|Багуславу Радзівілу]] і ў 1637 годзе вандраваў зь ім ў Нямеччыну ды іншыя эўрапейскія краі. У сваім дзёньніку Ян Цадроўскі пакінуў згадку пра нашчадкаў германскага народу [[Герулы|герулаў]], якіх сустрэў на паўночным узбярэжжы Нямеччыны: «''...Мы ехалі на [[Любэк]] і [[Гамбург]] і там каля [[Рытвэг]]у мы напаткалі мужыкоў, якія размаўлялі на мяшаным нямецка-літоўскім дыялекце; сваё паходжаньне яны вядуць ад герулаў, продкаў ліцьвінаў''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 16.</ref>}}. На думку Алёхны Дайліды, форма ліцьвіны, відаць, існавала ўжо ў пачатку XI ст. (каля 1025 году палякі ваявалі супраць ''Letwanos'' і іншых «вераадступных»)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 33.</ref>. [[Файл:Litva. Літва (F. Mauro, 1459).jpg|значак|Літва (''Litvana'' або ''Lituana'') на мапе сьвету 1459 г.]] Увогуле, вэрсіі пазаэтнічнага паходжаньня тэрміну «літва» выказвалі беларускі дасьледнік [[Зьдзіслаў Сіцька]] (літва — сацыяльная супольнасьць, прафэсійныя ваяры) і летувіскі гісторык [[Рымвідас Пятраўскас]] (літва — група асобаў, якія ўсьведамлялі сваю прыналежнасьць да канкрэтнай палітычнай супольнасьці)<ref>Остапенко А. В. [https://shron1.chtyvo.org.ua/Ostapenko_Anatolii/Etnichni_faktory_u_protsesakh_formuvannia_biloruskoho_narodu_ta_natsii.pdf?PHPSESSID=m47mi2g6psl5t9sjten73f21f1 Етнічні фактори у процесах формування білоруського народу та нації : автореф. дис. … д-ра іст. наук] : [спец.] 07.00.05 «Етнологія» / Остапенко Анатолій Володимирович ; Київський нац. ун-т ім. Тараса Шевченка]. — Захищена 26.04.2021. — Київ, 2021. С. 119—120.</ref>. Тым часам, паводле гісторыка [[Аляксандар Краўцэвіч|Аляксандра Краўцэвіча]], харонім Літва ёсьць вытворным ад назвы сярэднявечнага балтыйскага племені (літва, літоўцы), якое займала тэрыторыю ў басэйне правых прытокаў [[Нёман]]а, пераважна [[Вяльля|Вяльлі]]<ref name="Kraucevic-2013-10"/>. Выказваліся і іншыя меркаваньні пра паходжаньне назвы Літва. Яшчэ ў XV ст. [[Ян Длугаш]] зьвязваў яе з трансфармацыяй арыгінальнага [[Італьянская мова|італьянскага]] l’Italia — [[Італія]] — пад уплывам гаворак суседніх народаў. У такім жа легендарным рэчышчы беларускія летапісы XV—XVI стагодзьдзяў выводзілі гэтую назву ад зьліцьця двух [[Лацінская мова|лацінскіх]] словаў litus — 'бераг', tuba — 'труба'. Пазьней вытокі назвы Літва спрабавалі адшукаць у [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]]: ад [[Летувіская мова|летувіскага]] lytus — 'дождж' або ад назваў рэк, якія нібы выводзяцца з гэтай асновы. Тым часам Алесь Жлутка зьвяртае ўвагу на тое, што летувіскія вэрсіі непераканаўчыя і маюць шмат слабых бакоў. Сярод іншага, яны ігнаруюць велізарны анамастычны матэрыял з славянскіх тэрыторыяў і не бяруць пад увагу розныя формы назвы ў раньніх лацінскіх крыніцах з варыятыўнымі фармантамі і асновамі. Праявай хісткасьці летувіскіх гіпотэзаў і прыкметай таго, што этымалягічныя пошукі ў гэтым кірунку заходзяць у тупік, стала вылучэньне [[Артурас Дубоніс|Артурасам Дубонісам]] новай вэрсіі, дзе Літва супастаўляецца з назвай служылага [[Стан (сацыяльная група)|стану]] [[лейці|лейцяў]]. Як адзначае Алесь Жлутка, гэтая вэрсія грунтуецца пераважна на дакумэнтах позьняга часу — XVI стагодзьдзя, калі ўжо маглі адбыцца істотныя зьмены ў этнічным складзе насельніцтва і [[Анамастыка|анамастыцы]] розных рэгіёнаў Вялікага Княства Літоўскага, а адзінкавыя ранейшыя, адрозныя паводле формы, упаміны могуць мець іншае паходжаньне<ref>[[Алесь Жлутка|Жлутка А.]] Літва і ліцьвіны — адкуль і хто? (пасляслоўе) // {{Літаратура/Літва-Беларусь: гістарычныя выведы|к}} С. 19—20.</ref>. Гісторык [[Валянцін Янін]] і лінгвіст [[Андрэй Залізьняк]] зьвяртаюць увагу на тое, што нямецка-расейскі філёляг [[Макс Фасмэр]], сябра-карэспандэнт [[Акадэмія навук СССР|Акадэміі навук СССР]] і аўтар найбольшага этымалягічнага слоўніка [[Расейская мова|расейскай мовы]], дзеля [[Летувізацыя|абгрунтаваньня этымалёгіі назвы Літва зь летувіскай мовы]] прыводзіў сфальсыфікаваную [[Старажытнаруская мова|старажытнарускую]] форму ''Литъва'' з спасылкай на [[Аповесьць мінулых часоў]]. Аднак напраўду ў адпаведнай крыніцы — як і ў іншых старажытных рускіх крыніцах — бытуе выняткова форма ''Литва'', што фактычна зьняпраўджвае гіпотэзу пра запазычаньне назвы Літва зь летувіскага ''Lietuvа''<ref>Янин В. Л., Зализняк А. А. Новгородские грамоты на бересте. — М., 1993. С. 245.</ref>. === Формы === Асноўныя формы назвы Літва, якія ўжываюцца ў тэкстах [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтаў, зьвязаных з каралём [[Міндоўг]]ам: ''Letovia'', ''Litovia'', ''Luthovia'' і ''Lutavia''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 102.</ref>. Прытым формы ''Luthovia'' і ''Lutavia'' не маглі быць выпадковымі: яны ўжываліся ў лістох, напісаных у час знаходжаньня пасольства Міндоўга пры папскім двары і таму маглі быць успрынятымі беспасярэдне ад набліжаных караля. Падобныя формы сустракаюцца і ў пазьнейшых папскіх лістох, а таксама ў тытулах абодвух прызначаных у Літву біскупаў — [[Хрысьціян]]а і [[Віт]]а<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 102—103.</ref>. Як адзначае Алесь Жлутка, у [[Старабеларуская мова|старабеларускай мове]] ўжываліся наступныя пары з аднолькавым значэньнем: ''лютовати'' і ''литовати'', ''лютость'' і ''литость'', ''лютостивый'' і ''литостивый'' ды іншыя. Такое ж чаргаваньне сустракаецца ў гідраніміі, тапаніміі і антрапаніміі Вялікага Княства Літоўскага. Апроч таго, дасьледнікі засьведчылі форму ''лютвін'' (замест ''літвін'')<ref>Малевич С. Белорусские народные песни // Сборник отделения русского языка и словесности императорской АН. Т. 32, № 5. — Спб., 1907. С. 180.</ref>, а этнограф [[Уладзімер Дабравольскі]] запісаў на Смаленшчыне два старажытныя паданьні, адно зь якіх сягае да XIII ст., дзе Літва завецца ''Лютвою''<ref>Добровольский В.Н. Смоленский этнографический сборник. Ч. 1. // Записки Императорского русского географического общества по отделению этнографии. Т. XX. — Спб., 1891. [https://books.google.by/books?id=OAgpAAAAYAAJ&printsec=frontcover&dq=Smolenski%C7%90+%C4%97tnografichesk%C7%90i+sbornik&hl=ru&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=%D0%BB%D1%8E%D1%82%D0%B2%D0%B0&f=false С. 379].</ref><ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 106.</ref>. == Гісторыя == === Раньнія часы === [[Файл:Litva (Yermalovich) be.svg|значак|зьлева|Межы старажытнай Літвы паводле [[Мікола Ермаловіч|Міколы Ермаловіча]]]] [[Файл:Litva. Літва (XVII).jpg|значак|Швэдзкая мапа Літвы, XVII ст.]] Упершыню Літва ўпамінаецца ў [[Квэдлінбурская хроніка|Квэдлінбурскай хроніцы]] пад 1009 годам, калі [[Хрысьціянства|хрысьціянскі]] місіянэр [[Бруна Квэрфурцкі]] прыняў [[Мучанік|мучаніцкую]] сьмерць ад [[Паганства|паганцаў]] «''на мяжы Русі зь Літвой''»<ref name="Arlou-2012-31"/> (прытым гэтая назва даецца ў [[Славянскія мовы|славянскім]] вымаўленьні — ''Літва''<ref>[[Артурас Дубоніс|Дубоніс А.]] Лейці вялікага князя літоўскага. — Смаленск, 2015. С. 92.</ref><ref>[[Зігмас Зінкявічус|Зинкявичюс З.]], Лухтанас А., Чеснис Г. Откуда родом литовцы. — Вильнюс, 2006. С. 113.</ref>). Пачатковая лякалізацыя тапоніму Літва канчаткова ня вывучаная, аднак ёсьць пэўнае супаданьне тэрыторыі [[Сярэднявечча|сярэднявечнай]] Літвы з арэалам [[культура штрыхаванай керамікі|культуры штрыхаванай керамікі]] на позьнім этапе (пачатак [[Н. э.|н.э.]]). У такім разе ўзьнікненне гэтай назвы датуецца пачатакам нашай эры<ref>[[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]] Літва летапісная // {{Літаратура/БЭ|9к}} С. 300.</ref>. [[Файл:Litva. Літва (J. Müller, 1692).jpg|значак|Літва на мапе з атлясу 1692 году (перадрукоўвалася ў 1702 годзе)]] Назву літва мела, магчыма, [[Балты|балтыйскае]] племя (''Літва'' — паводле [[Галіцка-Валынскі летапіс|Галіцка-Валынскага летапісу]] і ''littowen'' — у [[Старэйшая рыфмаваная хроніка|Старэйшай інфляцкай рыфмаванай хронікі]]), што жыло на памежжы з [[Полацкая зямля|Полацкай зямлёй]] ([[Менскае княства|Менскім княствам]]) ў часы раньняга [[Сярэднявечча]]<ref name="Kraucevic-2013-11"/>. Найстарэйшы усходнеславянскі летапіс [[Аповесьць мінулых часоў]] называе літву сярод суседніх з [[славяне|славянамі]] народаў<ref name="Arlou-2012-31"/>. Пазьней ва ўсходнеславянскіх летапісах літва пералічваецца сярод народаў, якія плацяць даніну [[Русь|Русі]]. Толькі пад канец ХІІ ст. літва настолькі ўзмацнілася, што пачала рабіць набегі на сваіх суседзяў. У пачатку ХІІІ ст. гэтыя набегі сталі часьцейшымі, тым часам у летапісах практычна няма згадак пра набегі літвы на тэрыторыі [[Полацкае княства|Полацкага княства]] і [[Панямоньне|Панямоньня]]. Яны звычайна рабіліся на [[Валынь]], [[Пскоўская рэспубліка|Пскоўскую]], [[Смаленскае княства|Смаленскую]] і [[Чарнігаўскае княства|Чарнігаўскую]] землі, і [[Польшча|Польшчу]]<ref>[[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]] [http://pawet.net/library/history/bel_history/_articles/zaj2/%D0%97%D0%B0%D0%B9%D0%BA%D0%BE%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96_%D0%AD._%D0%9B%D1%96%D1%82%D0%B2%D0%B0_%D0%B3%D1%96%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%87%D0%BD%D0%B0%D1%8F.html Літва гістарычная] // [[Наша слова|Наша Слова]]. № 26 (917) 1 ліпеня 2009 г., № 27 (918) 8 ліпеня 2009 г.</ref>. [[Файл:Litva. Літва (D. Guillaume, 1711).jpg|значак|Літва (''Lithuanie''), 1711 г.]] У XI—XIII стагодзьдзях назва Літва пашырылася на ўсё верхняе і сярэдняе Панямоньне — тэрыторыі зь мяшаным балтыйска-славянскім насельніцтвам<ref name="Kraucevic-2013-10"/>. У XIII ст. у гэтым рэгіёне ўтварылася [[Вялікае Княства Літоўскае]]. Паводле летапісных зьвестак XII—XIII стагодзьдзяў і пазьнейшай тапаніміі, [[Мікола Ермаловіч|Мікола Ермаловіч]] лякалізуе летапісную Літву каля [[Менск]]у на ўсходзе, [[Наваградак|Наваградку]] на захадзе, [[Маладэчна]] на поўначы і [[Ляхавічы|Ляхавічаў]] на поўдні<ref>[[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]] Літва // {{Літаратура/ЭГБ|4к}} С. 380.</ref>, але потым яе назва разам з уладай [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікіх князёў літоўскіх]] пашырылася на іншыя тэрыторыі [[балты|балтаў]] у выняткова [[Палітонім|палітычным сэнсе]]. [[Алесь Жлутка]] таксама лякалізуе гістарычную Літву на тэрыторыі паміж [[Менск]]ам і [[Наваградак|Наваградкам]], пазначанай аднайменнымі тапонімамі<ref name="Zlutka-107"/>. Беларускі гісторык [[Павал Урбан]] зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст XVI ст. [[Лукаш Давід]], апісваючы эпізод варажнечы паміж [[Судавы|судавамі (дайновамі)]] і ліцьвінамі, адзначаў, што Літва раней называлася Вэнэдыяй{{Заўвага|«''Калісьці Вэнэдыя, цяпер Літва, адсюль назва Вэнэдзкай затокі''»<ref>{{Літаратура/Літва-Беларусь: гістарычныя выведы|к}} С. 23.</ref>}} ([[вэнэды|вэнэдамі]] раней называлі ўсіх славянаў, пад гэтай назвай заходнія славяне часта выступалі ў заходнеэўрапейскіх хроніках ды іншых крыніцах яшчэ ў X і XI ст., апроч таго, Вэнэдзкім раней называлі [[Балтыйскае мора]]), але далей не разьвівае гэтай думкі. Тым часам выдавец Прускай хронікі Лукаша Давіда Эрнст Гэніг падаў у спасылцы тлумачэньне, што ў абодвух рукапісах (у якіх хроніка захоўвалася некалькі стагодзьдзяў перад яе выданьнем) у гэтым месцы два з паловай аркушы былі напісаныя (магчыма выпраўленыя) чужой рукой<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 6—7.</ref>. Паводле канцэпцыі Лукаша Давіда, якая, магчыма, супадала з канцэпцыяй прускага храніста Хрысьціяна, «Малой» (пачатковай) Літвой была [[Гарадзенская зямля]] з сталіцай у [[Горадня|Горадні]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 7.</ref>. === Вялікае Княства Літоўскае === [[Файл:Magni Ducatus Lithuaniae.jpg|значак|зьлева|Мапа [[Тамаш Макоўскі|Тамаша Макоўскага]], 1613 г. Літва ахоплівае [[Наваградзкае ваяводзтва|Наваградзкае]], [[Менскае ваяводзтва|Менскае]], [[Віцебскае ваяводзтва|Віцебскае]], [[Полацкае ваяводзтва|Полацкае]], [[Амсьціслаўскае ваяводзтва|Амсьціслаўскае]], [[Віленскае ваяводзтва|Віленскае]] і [[Троцкае ваяводзтва|Троцкае]] ваяводзтвы, тым часам [[Берасьцейскае ваяводзтва|Палесьсе]] і [[Жамойцкае староства|Жамойць]] ідуць асобна]] [[Файл:Samogitie-Curlande-Lithuanie-Russie (1767).jpg|значак|зьлева|Фрагмэнт адміністрацыйнага падзелу [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] з мапы 1767 году: Літва ахоплівае [[Дзьвінск|Дынабург]], [[Вільня|Вільню]], [[Трокі]], [[Менск]], [[Амсьціслаў]], [[Наваградак]], [[Полацак]], [[Віцебск]] і [[Берасьце]], [[Жамойць]] аддзяляецца ад Літвы (праз [[Курляндыя|Курляндыю]]), [[Чырвоная Русь]] ахоплівае [[Холм]], [[Белз]] і [[Львоў]]]] [[Файл:Vialikaje Kniastva Litoŭskaje. Вялікае Княства Літоўскае (T. Lotter, 1770).jpg|значак|«Вялікае Княства Літва» ({{мова-la|Magnus Ducatus Lithuania|скарочана}}), 1770 г.]] У [[Іпацьеўскі летапіс|Іпацьеўскім летапісе]] пад 1238 годам упамінаецца ''«Литва Минъдога»''. З пашырэньнем уладаньняў [[Міндоўг]]а, [[Войшалк]]а і наступных вялікіх князёў літоўскіх на [[Нальшаны]] і [[Дзяволтва|Дзяволтву]], межы Літоўскай зямлі — вялікакняскага дамэну — пашырыліся і на гэтыя землі, якія, аднак, у крыніцах XIII ст. разглядаліся як адасобленыя ад уласна Літвы<ref>[[Вячаслаў Насевіч|Насевіч В.]] Літва // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 204.</ref>. У 1249 годзе валыняне ішлі выправаю «''на Літву на [[Наваградак|Наўгародак]]''». У 1257 годзе на загад [[Ватыкан|папскае курыі]] на ўсходзе [[Польшча|Польшчы]] ўтварылася новае біскупства — у {{Не перакладзена|Лукаў (Польшча)|Лукаве|pl|Łuków}} (месьціцца за 70 км на захад ад [[Берасьце|Берасьця]]). У буле на заснаваньне гэтага біскупства адзначалася, што яно ствараецца «''in confinio Letwanorum''»<ref>Prussische Urkundenbuch. T. 1. H. 2. — Konigsberg, 1909. № 4.</ref> — «''на мяжы зь ліцьвінамі''». У 1267 годзе псковічы, ідучы ў паход на [[Крэва]], ішлі «''на Літву''». Паводле летапісу, князь [[Даніла Раманавіч]], едучы ў 1260 годзе «''па Літоўскай зямле''», наведваў [[Ваўкавыск]], [[Зэльва|Зэльву]] і [[Горадня|Горадню]]. У 1275 і 1277 гадох валыняне ішлі ваяваць «''на Літву''» — на [[Слуцак]] і [[Капыль]]. У 1286 годзе, паводле крыжацкай хронікі, рака [[Заходні Буг|Буг]] месьцілася ў Літве<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 56.</ref>. У грамаце, укладзенай у 1352 годзе літоўскімі князямі з польскім каралём [[Казімер III Вялікі|Казімерам III]], Літвой называецца тэрыторыя і жыхарства ўласна Вялікага Княства Літоўскага, у той час як [[Русь]]сю называецца [[Валынь]] («''Русь, што Літвы слушаець''»)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 190, 276—277.</ref>. [[Файл:Lithuania Proper (1770-79).jpg|значак|Падзел Каралеўства Польскага і Вялікага Княства Літоўскага з мапы 1770-х гадоў: Сапраўдная Літва ({{мова-en|Lithuania Proper|скарочана}}) складаецца зь «Літоўскіх ваяводзтваў» і «[[Белая Русь|Літоўскай або Белай Русі]]», тым часам [[Жамойць]] падаецца асобна ад Літвы — паміж роднаснымі [[Жамойты|жамойтам]] [[Інфлянты|Інфлянтамі]] і [[Курляндыя]]й]] [[Файл:Vialikaje Kniastva Litoŭskaje. Вялікае Княства Літоўскае (T. Lotter, 1780).jpg|значак|«Вялікае Княства Літва» ({{мова-la|Magnus Ducatus Lithuania|скарочана}}), 1780 г.]] Бізантыйскія крыніцы сьведчаць, што вялікі князь [[Альгерд]] аднавіў [[Літоўская мітраполія|Літоўскую мітраполію]] ў 1354 годзе на жаданьне літоўскага народу: «''…магутны князь Літоўскае зямлі <…> гатовы быў на ўсё, каб <…> яго край быў самастойным і быў паднесены на ўзровень мітраполіі, кіраванае ўласным мітрапалітам, пра што і прасіў сьвяты і высокі збор; і гэты збор <…> паставіў пасланага адтуль і прызнанага дастойным кандыдата (Рамана) на мітрапаліта таго краю, згодна з жаданьнем яго народу, зь мясцовымі патрэбамі і жаданьнем згаданага князя''»<ref>Памятники древнерусского канонического права / Русская историческая библиотека, т. 6. Санкт-Петербург, 1880. Прил., №15. стб. 94.</ref>. Мітрапаліт Раман (як і ранейшыя літоўскія мітрапаліты, ад 1300 году) меў афіцыйны тытул «мітрапаліта Літвы» ({{мова-el|μητροπολίτης Λιτβων|скарочана}})<ref>Павлов А. С. О начале Галицкой и Литовской митрополий и о первых тамошних митрополитах по византийским документальным источникам ХIV в. // Русское обозрение. Кн. 5 (май), 1894. С. 236—241.</ref>. Рэзыдэнцыя літоўскага мітрапаліта сьпярша была ў Наваградку<ref>{{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)|к}} С. 115.</ref>, потым у Вільні, у склад мітраполіі ўваходзілі [[Полацкая япархія|Полацкая]] і [[Тураўская япархія|Тураўская]] япархіі{{зноска|Wilson|2012|Wilson|26}}. У 1361 годзе канстантынопальскі патрыярх Каліст у сваім лісьце называў Полацкую, Тураўскую і Наваградзкую япархіі ― «''літоўскімі япархіямі''». У 1389 годзе патрыярх Антоні менаваў краіну Літоўскай мітраполіі — Полацкую, Тураўскую і Наваградзкую япархіі — «''зямлёй Літоўскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 57.</ref>. [[Файл:Lithauen oder Weis Reussen.jpg|значак|Фрагмэнт мапы [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]], паводле якой назвы «Літва» і «Літоўская або Белая Русь» накладаюцца адна на адну, тым часам Жамойць падаецца асобна]] Складзены ў канцы XIV ст. у [[Кіеў|Кіеве]] (Вялікае Княства Літоўскае) «[[Сьпіс рускіх гарадоў далёкіх і блізкіх]]», дзе пералічваліся [[замак|гарады (замкі)]], падначаленыя ўладзе [[Кіеўская мітраполія|праваслаўнага («рускага») мітрапаліта]] — баўгарскія, валаскія, польскія (падольскія), кіеўскія, валынскія, літоўскія, смаленскія, разанскія і залескія — улучаў большасьць гарадоў на [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|этнічнай тэрыторыі беларусаў]] у разьдзел ''літоўскія гарады''<ref>[[Валеры Пазднякоў|Пазднякоў В.]] Спіс рускіх гарадоў далёкіх і блізкіх // {{Літаратура/ЭГБ|6-1к}} С. 392.</ref>, сярод іх [[Ворша]], [[Полацак]], [[Віцебск]], [[Слуцак]], [[Менск]], Наваградак, [[Барысаў]], [[Крычаў]]<ref name="Arlou-2012-156">{{Літаратура/Краіна Беларусь. Вялікае Княства Літоўскае (2012)|к}} С. 156.</ref>. Наваградак выступае пад назвай ''Наваградак Літоўскі'' ў лістох вялікага князя [[Вітаўт]]а 1415 году («''Littawischen Nowogrotko''») і ў пасланьні праваслаўнага духавенства Вялікага Княства Літоўскага 1415 году («''в Новъм-граду Литовском''»)<ref name="Dajlida-2019-58"/>, прытым у грамаце 1499 году Наваградзкая зямля залічваецца да тэрыторыі Літвы ў вузкім сэнсе: «''…что жъ по всему Великому Князству нигде панскии мужыки лововъ своихъ не мають, а наиболеи в Литве''»<ref>Барэйша Ю. Княжанне Дзмітрыя-Карыбута ў Новагарадку (1382—1393 гг.) па сведчаннях прасапаграфіі і нумізматыкі. — {{Менск (Мiнск)}}, 2021. С. 405.</ref>. Яшчэ ў грамаце вялікага князя [[Ягайла|Ягайлы]] 1387 году для касьцёла ў [[Абольцы|Абольцах]] ([[Аршанскі павет|гістарычная Аршаншчына]]) зазначалася, што гэты касьцёл быў адным зь першых, заснаваных «''у Літоўскай зямлі''» ({{мова-la|«in terra Litvaniae»|скарочана}})<ref name="Dajlida-2019-58"/>, а ў творы пра цуды сьвятога Міколы, складзеным у [[Лукомаль|Лукомлі]] паміж 1402 і 1415 гадамі, адзначалася, што цуды «''ў Лукомлі стварыся ў Літоўскай зямлі''»<ref name="Dajlida-2019-58"/>. Тым часам беларуская народная песьня, якая ўслаўляла перамогу гетмана [[Канстантын Астроскі|Канстантына Астроскага]] над [[расейцы|маскавітамі]] пад Воршай у 1514 годзе, сьведчыць: «''Слава Воршы ўжо ня горша сярод мест літоўскіх''»<ref name="Дубавец-Сагановіч-1994-233">[[Сяргей Дубавец|Дубавец С.]], [[Генадзь Сагановіч|Сагановіч Г.]] [https://knihi.com/Siarhiej_Dubaviec/Starazytnaja_Litva_i_sucasnaja_Letuva.html Старажытная Літва і сучасная Летува] // {{Літаратура/З гісторыяй на Вы|2к}} С. 233.</ref>. Паводле [[Слуцкі летапіс|Слуцкага летапісу]], вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] «''сабра сілу многу Літоўскую і Ляхі і прыйдзе на Літоўскую зямлю, і сташа пад [[Амсьціслаў|Мсьціслаўлем]]''»<ref>ПСРЛ. Т. 17. — СПб., 1907. [https://books.google.by/books?id=NExFAAAAYAAJ&pg=PA105&dq=%D0%BD%D0%B0+%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%8C%D1%81%D0%BA%D1%83%D1%8E+%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8E,+%D0%B8+%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%88%D0%B0+%D0%BF%D0%BE%D0%B4+%D0%9C%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%8C&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiLyIjN9MGEAxV-hP0HHaqfD7oQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=%D0%BD%D0%B0%20%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%8C%D1%81%D0%BA%D1%83%D1%8E%20%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8E%2C%20%D0%B8%20%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%88%D0%B0%20%D0%BF%D0%BE%D0%B4%20%D0%9C%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B8%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%8C&f=false С. 106].</ref>. Акт [[слонім]]скага [[Гродзкі суд|гродзкага суду]] (1569 год) пазначаў, што [[Косаў]] знаходзіцца ў Літве («''іменьне, у Літве, у павеце Слонімскам ляжачае, названае Косаў <…> іменьне, у Літве, у павеце Слонімскам ляжачае, названае Косаў''»)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 22. — Вильна, 1895. [https://books.google.by/books?id=l-UDAAAAYAAJ&pg=PA353&dq=%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%8C%D0%B5,+%D1%83+%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B5,+%D0%B2+%D0%BF%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D1%82%D0%B5+%D0%A1%D0%BB%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%BC%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D1%8A+%D0%BB%D0%B5%D0%B6%D0%B0%D1%87%D0%BE%D0%B5,+%D0%BD%D0%B0%D0%B7%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B5+%D0%9A%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B2%D1%8A,&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&source=gb_mobile_search&ovdme=1&ov2=1&sa=X&ved=2ahUKEwi_v6668vv-AhX7BxAIHaO3A1oQuwV6BAgHEAY#v=onepage&q=%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D1%8C%D0%B5%2C%20%D1%83%20%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B5%2C%20%D0%B2%20%D0%BF%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D1%82%D0%B5%20%D0%A1%D0%BB%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%BC%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D1%8A%20%D0%BB%D0%B5%D0%B6%D0%B0%D1%87%D0%BE%D0%B5%2C%20%D0%BD%D0%B0%D0%B7%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B5%20%D0%9A%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B2%D1%8A%2C&f=false С. 353—354].</ref>. На элекцыйным сойме 1573 году наваградзкія паслы абвяшчалі<ref>Радаман А. [https://www.belhistory.eu/archives/1169 Інструкцыя Новагародскага cойміка паслам на элекцыйны сойм 1587 г.] // [[Беларускі гістарычны агляд]]. Т. 10, Сш. 1-2, 2003.</ref>: «''А урады, каторыя занядбаныя, абы ў сваю клюбу вешлі, звлашча падкаморага, канюшага, кухмістраўскі <u>абы тут у нас</u>, панове паляцы, <u>у Літве</u>, не ўладалі, яка ўрадамі земскімі. <…> Кароль, пан наш, <u>абы тут</u>, аж трэцяга року, <u>у Літве</u> мешкаў, а дзьве леце ў Польшчы, бо тэж скарб наш добра мнешы, <u>за адысьцем Валыня і Падляшша</u>''». Францускі палітык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Блез дэ Віжэнэр||pl|Blaise de Vigenère}} у сваім «Апісаньні Польскага Каралеўства» (1573 год) зазначаў пра [[Валынь]], што «''абрысы яе акругленыя і абмяжоўваюцца з усходу ракой [[Случ (прытока Гарыні)|Случчу]], з захаду [[Заходні Буг|Бугам]], паўднёвым бокам яна прылягае да Русі каля Вішняўца, а паўночны цягнецца ўздоўж Літвы''», тым часам Чырвоная Русь «''сканчаецца ніжэй за [[Люблін]] і Люблінскую зямлю, у тым месцы, дзе зьбягаюцца межы Літвы, Мазовіі і Валыні''»<ref>Блез де Виженер. [https://www.vostlit.info/Texts/rus14/Vizhener/text.phtml?id=395 Описание Польского Королевства] // Мемуары, относящиеся к истории Южной Руси. Вып. I (XVI ст.). — Киев, 1890.</ref>. У [[Баркулабаўскі летапіс|Баркулабаўскім летапісе]] пад 1583 годам зазначалася пра вялікі жар «''у Літве, a звлашча акола Менска, акола Вільні''»<ref>Баркулабовская летопись. — Киев, 1908. С. 6.</ref>, тым часам як іншыя землі Рэчы Паспалітай адзначаліся асобна — Русь, Валынь, Жамойць і гэтак далей. Выдатны дзяржаўны дзяяч ВКЛ [[Леў Сапега]] у лісьце да князя [[Крыштап Мікалай Радзівіл «Пярун»|Крыштапа Радзівіла]] наступным спосабам характарызаваў рэгіёны Рэчы Паспалітай: нізоўе [[Дняпро|Дняпра]] — ва Ўкраіне, а [[Сьвіслач (басэйн Дняпра)|Сьвіслач]], [[Бярэзіна]], [[Прыпяць]] і [[Случ]] — у Літве{{Заўвага|«''Па напісаньні гэтага ліста была рада, мы некалькі разоў засядалі, [мяркуючы] што рабіць далей у справах Рэчы Паспалітай, асабліва супраць татараў, [і мы] пастанавілі праз рэкруцтва, уведзенае ў Польшчы, прыняць 4000 гусараў, 6000 аркебузэраў, некалькі тысячаў пешых казакоў, і пан Гетман павінен быў ісьці з гэтымі людзьмі ва Ўкраіну, [і] калі татары прарвуцца, не пускаць іх ня толькі на нашу зямлю, але і ў Валахію. <…> Жадаюць яны абы правіянт у Літве быў прыгатаваны, мак, солад, гарох, крупа, хлеб, воцат, сала, і ўсялякае падобнае, а тое каля Дняпра па валасьцях Прыпяці, Сьвіслачы, Бярэзіны, Случы ды іншых партовых рэк, ды звозіць [гэты правіянт] на караблях уніз да Дняпра і па Дняпру ўніз''»<ref>Scriptores Rerum Polonicarum. T. VII. — Kraków, 1887. S. 217—219.</ref>}}. У скарзе праваслаўнай шляхты на Варшаўскім сойме 1623 году, дзе Літва ўпамінаецца ў адным шэрагу з [[Палесьсе]]м, [[Панізоўе (рэгіён)|Панізоўем]] і [[Белая Русь|Белай Русьсю]], да местаў з [[Русіны (гістарычны этнонім)|рускім насельніцтвам]] у Літве залічваюцца Вільня, Менск, Наваградак, Горадня, [[Слонім]], [[Берасьце]], [[Браслаў]], [[Кобрынь]] і [[Камянец]]<ref name="Nasievic-2007-206">[[Вячаслаў Насевіч|Насевіч В.]] Літва // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 206.</ref>. Паводле каралеўскага рэестру местаў і мястэчак [[Уладзіслаў Ваза|Уладзіслава Вазы]] (1632 год), ВКЛ складалася зь дзьвюх частак: Полацак, Амсьціслаў, Ворша, Браслаў, [[Магілёў]], [[Дзісна]], [[Віцебск]] у Белай Русі; Вільня, [[Трокі]], Менск, [[Ліда]], Наваградак, Берасьце, Слонім, [[Пінск]], Горадня, Ваўкавыск, [[Коўна]], [[Мазыр]], [[Рэчыца]], Камянец, Кобрынь, [[Мядзел]] і [[Мерач]] у Літве<ref>Архив Юго-Западной России, издаваемый Временной комиссией для разбора древних актов, высочайше учрежденной при Киевском, Подольском и Волынском Генерал-Губернаторе. Ч. 1, т. 6. — Киев, 1883. С. 656—658.</ref>. Паводле летапісу ХVІІ стагодзьдзя, адзін з гарадоў, заснаваных маскоўскім гаспадаром [[Іван Жахлівы|Іванам ІV Тыранам]] на акупаванай [[Полацкае ваяводзтва|Полаччыне]], быў «''ад літоўскіх гарадоў ад [[Лепель|Лепля]] поў — 30 вёрст, ад Лукомля 20 вёрст''». Народжаны на [[Берасьцейскае ваяводзтва|Берасьцейшчыне]] праваслаўны дзяяч [[Афанасі Філіповіч]] у 1667 годзе называў месца знаходжаньня Купяціцкага манастыра ў Літве, а гэта — «''міля ад Пінску''»<ref name="Kren-Koukiel-Marozava-2000-321">Гісторыя Беларусі. У 2 ч. Ч. 1. Са старажытных часоў да канца XVIII ст.: Курс лекцый. / [[Іван Крэнь|І. Крэнь]], [[Іван Коўкель|І. Коўкель]], [[Сьвятлана Марозава|С. Марозава]], С. Сяльверстава, І. Фёдараў. — {{Менск (Мн.)}}: РІВШ БДУ, 2000. С. 321.</ref>. Паводле [[Магілёўская хроніка|Магілёўскай хронікі]], літоўскае памежжа месьцілася «''каля Слуцку і Менску''» (запіс пад 1695 годам)<ref>[http://litopys.org.ua/psrl3235/lytov28.htm Хроника Т. Р. Сурты и Ю. Трубницкого] // ПСРЛ. Т. 35. — М., 1980.</ref>. У XIV—XVI стагодзьдзях сучасьнікі звычайна адносілі да Літвы тэрыторыі на захад ад [[Заходняя Бярэзіна|Заходняе Бярэзіны]] і лініі [[Браслаў]] — [[Барысаў]] — [[Менск]] — [[Слуцак]] — [[Клецак]] — [[Ляхавічы]] — [[Косаў]] — [[Пружаны]] ўлучна<ref>{{Літаратура/Беларусы: У 13 т.|4к}} С. 69.</ref>. Пашырэньне назвы Літва на былую [[Аўкштота|Аўкштоту]] (на ўсход ад ракі [[Нявежа (Летува)|Нявежы]] — вакол местаў [[Аліта|Аліты]], [[Вількамір]]у, [[Анікшты|Анікштаў]], [[Ракішкі|Ракішкаў]]) — памежную тэрыторыю ў часы змаганьня Вялікага Княства Літоўскага з [[Крыжакі|крыжакамі]] за [[Жамойць]]<ref name="Urban-2001-37">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 37.</ref> — адбылося ў XVI ст. праз харонім «Завялейская Літва»<ref>{{Літаратура/Стварэньне Вялікага Княства Літоўскага (1997)|к}} С. 153—157.</ref>. Прытым землі г. зв. Завялейшчыны (як то [[Вількамірскі павет|Вількаміршчына]]) часта далучаліся да Жамойці{{Заўвага|Паводле ліста вялікага князя [[Жыгімонт Стары|Жыгімонта Старога]] ад 1559 году, «''…жамойць з панам старостаю жамойцкім здала бы ся нам пры граніцы жамойцкай, у каторых месцах недалёка ад [[Браслаў|Браслава]]''»<ref>Lietuvos Metrika. Užrašymų knyga 37 (1552—1561). — Vilnius, 2011. [http://dev.metrika.ldkistorija.lt/knyga/116/#page/n274/mode/1up P. 275].</ref> (мяжа Завялейскай зямлі каля Браслава сьцьвярджаецца ў [[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх|Летапісцы вялікіх князёў літоўскіх]] — «''ад Браслаўля па Завельскай зямлі''»<ref>ПСРЛ. Т. 17. — СПб., 1907. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=fXI-AQAAMAAJ&q=%22%D0%BF%D0%BE+%D0%B7%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B8+%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D0%B8%22#v=snippet&q=%22%D0%BF%D0%BE%20%D0%B7%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B8%20%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D0%B8%22&f=false С. 106].</ref>); таксама паводле маскоўскага дакумэнта 1660 году, ваяводу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Кірыл Хлопаў|Кірыла Хлопава|ru|Хлопов, Кирилл Осипович}} накіравалі да [[Міхал Казімер Пац|Міхала Казімера Паца]] «''в Жмойдь к Паце на [[Сьвятая (рака)|Святую Реку]] в местечко [[Вількамір|Волкомир]]''»<ref>Акты Московского государства, изданные Императорской Академией наук. Т. 3. — СПб., 1901. [https://books.google.by/books?id=HwZaAAAAcAAJ&pg=PA598&dq=%D0%B6%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D1%8C&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjzi4OpurH8AhWGSfEDHQP7BUQQ6AF6BAgBEAI#v=onepage&q=%D0%B6%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D1%8C%20%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D0%BA%D0%BE%D0%BC%D0%B8%D1%80%D1%8A&f=false С. 110].</ref>, а паводле маскоўскага дакумэнта 1705 году, напісанага ў [[Віцебск]]у, «''шли Шведы в Жмуйды, в Велькомир и в [[Расены|Росени]]''»<ref>Письма к государю императору Петру Великому от генерал-фельдмаршала, тайного советника малтийского, с. апостола Андрея, Белого орла и прусского ордена кавалера, графа Бориса Петровича Шереметева. Ч. 1. — Москва, 1778. [https://viewer.rusneb.ru/ru/000199_000009_004094524?page=263&rotate=0&theme=white С. 255].</ref>}}. У крыніцах XVI—XVIII стагодзьдзяў, апроч Літвы Завялейскай (паміж Вяльлёй і [[Дзьвіна|Дзьвіной]]), вызначалася таксама Літва Павялейская (ад [[Вяльля|Вяльлі]] да [[Нёман]]у)<ref>[[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]] Літва // {{Літаратура/ЭГБ|4к}} С. 380.</ref>. Прытым назва Літва не пашыралася на Жамойць: напрыклад, у акце разьмежаваньня Вялікага Княства Літоўскага з [[Інфлянты|Інфлянтамі]] 1506 году «''граніца Жамойцкай зямлі зь Ліфлянцкаю зямлёю''» разглядалася апрычона ад літоўскай мяжы, у той час як «''Літоўская граніца''» ішла «''да [[Дрысьвяты (вёска)|Дрысьвята]] і да [[Браслаў]]ля, аж і да Пскоўскага рубяжа''», то бо абыймала [[Полацкае ваяводзтва|Полаччыну]]. Пытаньні «''граніцы Літоўскае''» з Жамойцю разглядаліся і на соймах 1542 і 1554 гадоў<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 59.</ref>. У попісе войска ВКЛ 1567 году літоўскія маёнткі супрацьпастаўляюцца валынскім, падляскім і жамойцкім<ref name="Nasievic-2007-206"/>. У статуце [[Трыбунал Вялікага Княства Літоўскага|Літоўскага Трыбуналу]] («''Спосаб праў трыбунальскіх''») 1581 году [[Канцлер вялікі літоўскі|канцлер]] [[Астафей Валовіч]] пісаў: «''На тых сойміках вышэй менаваных кождае ваяводзтва, зямля або павет абіраці маюць, і будуць павінны, межы сабою асоб годных богабойных, цнатлівых, праў і звычаеў онага панства Вялікага княства Літоўскага ўмеетных''»<ref>Временник Императорского Московского общества истории и древностей Российских. Кн. 25. — М., 1857. [https://books.google.by/books?id=VacKAAAAIAAJ&pg=RA1-PA5&dq=%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F+%D0%96%D0%BE%D0%BC%D0%BE%D0%B8%D1%82%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F+%D0%B8%D0%B6%D1%8A+%D1%81%D0%B2%D0%BE%D0%B8+%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8+%D0%B8+%D0%B7%D0%B2%D1%8B%D1%87%D0%B0%D0%B8+%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%B2%D1%8B%D0%B5+%D0%BC%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8C&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwirhMPWmab4AhVXSfEDHdh6DDMQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q=%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F%20%D0%96%D0%BE%D0%BC%D0%BE%D0%B8%D1%82%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F%20%D0%B8%D0%B6%D1%8A%20%D1%81%D0%B2%D0%BE%D0%B8%20%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8%20%D0%B8%20%D0%B7%D0%B2%D1%8B%D1%87%D0%B0%D0%B8%20%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%B2%D1%8B%D0%B5%20%D0%BC%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8C&f=false С. 5].</ref>, прытым зазначалася, што «''зямля Жамойцкая іж сваі вольнасьці і звычаі асаблівыя маюць…''»<ref>Лаппо И. И. Великое Княжество Литовское во второй половине XVI столетия. — Юрьев, 1911. [https://books.google.by/books?id=DPH63PnVhGcC&pg=PA529&dq=%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F+%D0%96%D0%BE%D0%BC%D0%BE%D0%B8%D1%82%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F+%D0%B8%D0%B6%D1%8A+%D1%81%D0%B2%D0%BE%D0%B8+%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8+%D0%B8+%D0%B7%D0%B2%D1%8B%D1%87%D0%B0%D0%B8+%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%B2%D1%8B%D0%B5+%D0%BC%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8C&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwj9ueCSmab4AhU_QvEDHf32DGMQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=%D0%B7%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D1%8F%20%D0%96%D0%BE%D0%BC%D0%BE%D0%B8%D1%82%D1%8C%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F%20%D0%B8%D0%B6%D1%8A%20%D1%81%D0%B2%D0%BE%D0%B8%20%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8%20%D0%B8%20%D0%B7%D0%B2%D1%8B%D1%87%D0%B0%D0%B8%20%D0%BE%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%B2%D1%8B%D0%B5%20%D0%BC%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8C&f=false С. 529].</ref>. Швэдзкія аўтары пачатку XVIII ст. (у тым ліку часоў [[Вялікая Паўночная вайна|Вялікай Паўночнай вайны]]) вылучалі ў тагачасным Вялікім Княстве Літоўскім толькі два гістарычна-культурныя абшары, адрозныя ад карэннай Літвы: Жамойць, што пачыналася «''за Вільняй''», і Палесьсе (перадусім [[Берасьцейскае ваяводзтва]], заселенае [[Палешукі|палешукамі]])<ref>[[Андрэй Катлярчук|Катлярчук А.]] Швэды ў гісторыі й культуры беларусаў. — {{Менск (Мінск)}}: Энцыклапедыкс, 2002. С. 146.</ref>. Пэўны час Літва выступала як адна з гістарычных назваў усёй сучаснай Беларусі разам зь [[Вільня]]й (Вялікае Княства Літоўскае), што засьведчыў яшчэ ў 1517 годзе польскі гісторык і географ [[Мацей Мяхоўскі]] ў сваім «Трактаце аб дзьвюх Сарматыях»<ref name="Jucho-1991"/>. Складзеная ў 1570-я гады [[Мацей Стрыйкоўскі|Мацеем Стрыйкоўскім]] [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі]] азначала [[Менск]] як «''цэнтар Літвы''»<ref>Игнатьев А. [https://www.vostlit.info/Texts/rus7/Stryikovski_2/text22.htm Хроника польская, литовская, жмудская и всей Руси], Восточная литература, 2008 г.</ref>{{Заўвага|{{мова-pl|«…poszedł pod zamek Miensk, w srzodek Litwy»|скарочана}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?id=vUghAQAAMAAJ&pg=RA3-PA326&dq=Miensk,+w+srzodek+Litwy&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjehN3Po7L6AhU9SvEDHVpVAFUQ6AF6BAgFEAI#v=onepage&q=Miensk%2C%20w%20srzodek%20Litwy&f=false S. 326].</ref>}}. У кнізе {{Артыкул у іншым разьдзеле|Марцін Цайлер|Марціна Цайлера|ru|Цайлер, Мартин}} «Новае апісаньне Каралеўства Польскага і Вялікага Княства Літоўскага»<ref>[https://knihi.com/Marcin_Cajler/Novaje_apisannie_Karaleustva_Polskaha_i_Vialikaha_Kniastva_Litouskaha.html Новае апісаньне Каралеўства Польскага і Вялікага Княства Літоўскага…] у перакладзе Алега (Давіда) Лісоўскага, [[Беларуская Палічка]]</ref>, выдадзенай у 1646 годзе, зазначалася, што «''Літва… мяжуе з [[Маскоўская дзяржава|Масковіяй]], [[Падляшша]]м, [[Мазовія]]й, [[Польшча]]й, [[Прусія]]й, [[Інфлянты|Інфлянтамі]], [[Жамойць|Жамойцю]], [[Падольле]]м і [[Валынь]]ню''»<ref>Zeiller M. Newe Beschreibung deß Königreichs Polen und Großherzogthumbs Lithauen. — Ulm, 1647. [https://books.google.by/books?id=ymZKAAAAcAAJ&pg=PA17&dq=Korczin,+Wislitz,+Pilzno,+Opoczno&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiZo-ef-4n2AhVJRPEDHYF8A-wQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q=Lithauen%20Reussen%20Samaiten&f=false S. 17].</ref>. Францускі энцыкляпэдыск {{Артыкул у іншым разьдзеле|Люі Марэры||en|Louis Moréri}} ў сваім «Вялікім гістарычным слоўніку» (1674 год) засьведчыў, што Літва — гэта месты [[Вільня]], [[Наваградак]], [[Полацак]], [[Менск]], [[Віцебск]], [[Амсьціслаў]], [[Браслаў]] ды іншыя<ref>Moreri L. Le grand dictionnaire historique. — Lyon, 1674. [https://books.google.by/books?id=ujfEsEkt1BsC&pg=PA1108&dq=lithuanie+poloczk+lwow&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwidoZnR6Mn8AhXjsKQKHVYbCIEQ6AF6BAgCEAI#v=onepage&q=lithuanie%20poloczk%20lwow&f=false P. 1108].</ref>. Выдадзены ў 1688 годзе «Геаграфічны слоўнік» {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эдмунд Богун|Эдмунда Богуна|en|Edmund Bohun}} паведамляў, што Літву мясцовыя жыхары (якіх аўтар адрозьніваў ад палякаў) называюць «Litwa»{{Заўвага|{{мова-en|«Lithuania, …called by the inhabitants, Litwa»|скарочана}}}}, а яе галоўныя месты — гэта Браслаў, [[Берасьце]], [[Горадня]], Менск, [[Магілёў]], Наваградак, Полацак, [[Трокі]], Вільня і Віцебск<ref>A Geographical Dictionary, Representing the Present and Ancient Names of All the Countries, Provinces, Remarkable Cities …: And Rivers of the Whole World: Their Distances, Longitudes and Latitudes. — London, 1688. [https://books.google.by/books?id=9AlmAAAAcAAJ&pg=PA72-IA284&dq=lithuanie+poloczk+witebsk&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiMiN693cn8AhUGzaQKHUS7CsA4ChDoAXoECAwQAg#v=onepage&q=lithuanie%20poloczk%20witebsk&f=false P. 71—72].</ref>. Выдадзены ў [[Лёндан]]е 34-ы том калектыўнай навуковай працы {{Артыкул у іншым разьдзеле|Universal History (1747—1768)|«Universal History»|en|Universal History (Sale et al)}} (1762 год) сьведчыў, што Літву карэнныя яе жыхары называюць «Litwa» ({{мова-en|«…Lithuania, called Litwa by the natives»|скарочана}})<ref>The Modern Part of an Universal History. Vol. XXXIV. — London, 1762. P. 409.</ref> і што Літва мяжуе з [[Расея]]й, Інфлянтамі, Валыньню, [[Чырвоная Русь|Чырвонай Русьсю]], Польшчай, Падляшшам, Прусіяй і Жамойцю<ref>The Modern Part of an Universal History. Vol. XXXIV. — London, 1762. P. 410.</ref>. Падобныя памежныя рэгіёны (з удакладненьнем у выглядзе Малой Польшчы — замест Чырвонай Русі і Польшчы) пазначаліся ў выдадзеным у [[Пэрт (Шатляндыя|Пэрце]] 13-м томе {{Артыкул у іншым разьдзеле|Encyclopædia Perthensis|«Encyclopædia Perthensis»|en|Encyclopædia Perthensis}} (1806 год{{Заўвага|Перавыдаваўся ў Лёндане ў 1807 годзе і ў [[Эдынбург]]у ў 1816 годзе}}), дзе таксама адзначалася назва «Litwa» і тое, што мова Літвы — славянскі дыялект ({{мова-en|«Lithuania, or Litwa <...> The language is a dialect of the Sclavonic»|скарочана}})<ref>Encyclopaedia Perthensis; or, Universal dictionary of Knowledge. Vol. XIII. — London, 1806. P. 285.</ref>. Адукацыйны атляс Рэчы Паспалітай і Прусіі прафэсара Маскоўскага ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Філіп Генрых Дыльтэй|Філіпа Дыльтэя|ru|Дильтей, Филипп Генрих}} (выйшаў з друку ў 1775 годзе на францускай і расейскай мовах) падзяляў усё Вялікае Княства Літоўскае на «ўласна Літву»{{Заўвага|{{мова-fr|«Lithuanie propre»|скарочана}}, {{мова-ru|«Литва собственная»|скарочана}}}} і Жамойць, прытым «уласна Літва» ўлучала ў сябе «[[Белая Русь|Белую Русь]]»<ref>Atlas des Enfans, des Royaumes de Prusse et de Pologne avec le Blason et la Généalogie des maisons regnantes. = Детской атлас: о Прусском и Польском королевствах с толкованием гербов и с родословием царствующих домов. — Москва: Императорский Московский университет, 1775. [https://books.google.by/books?id=ggNhAAAAcAAJ&pg=PA99&dq=%22%D0%B2%D0%BE%D0%B5%D0%B2%D0%BE%D0%B4%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%BE+%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D1%87%D0%B8%D1%86%D0%BA%D0%BE%D0%B5%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjt24zq46P6AhUQMuwKHeFwCzgQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=%22%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%B2%D1%83%20%D1%81%D0%BE%D0%B1%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D1%83%D1%8E%22&f=false С. 99].</ref>. Таксама выдадзены ў 1776 годзе ў Лёндане падручнік з геаграфіі паведамляў пра падзел Вялікага Княства Літоўскага на «''ўласна Літву, Жамойць і Курляндыю''», прытым уласна Літва падзялялася на «''Літоўскія ваяводзтвы і Белую Русь''» (адзначалася, што апошняя знаходзіцца пад уладай Расейскай імпэрыі)<ref>Gadesby R. A new and easy introduction to geography, by way of question and answer. — London, 1776. [https://books.google.by/books?id=d7RfAAAAcAAJ&pg=PA89&dq=%22containing+Lithuania+proper%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwi7vsvqg838AhWih_0HHZUeC1kQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=%22containing%20Lithuania%20proper%22&f=false P. 89].</ref>. Раней падобны падзел ВКЛ на «ўласна Літву» (з васьмю ваяводзтвамі) і Жамойць адзначаўся ва «Ўнівэрсальнай геаграфіі» (1715 год) францускага гісторыка і картографа {{Артыкул у іншым разьдзеле|Клёд Буф’е|Клёда Буф’е|uk|Клод Буфф'є}}<ref>Buffier C. Géographie universelle. — Paris, 1715. [https://books.google.by/books?id=DsbvKr1ZnLwC&pg=PA225&dq=%22LITHUANIE+propre+%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjZlZ6F6aP6AhUR2qQKHZmuBck4RhDoAXoECAsQAg#v=onepage&q=%22LITHUANIE%20propre%20%22&f=false P. 225].</ref>, а таксама ў працы ангельскага сьвятара {{Артыкул у іншым разьдзеле|Рычард Грэй (сьвятар)|Рычарда Грэя|en|Richard Grey (priest)}} «Memoria Technica» (1730 год, пазьней некалькі разоў перавыдавалася), дзе значыўся падзел ВКЛ на «''Курляндыю, Жамойць і ўласна Літву''»<ref>Grey R. Memoria Technica. — London, 1730. [https://books.google.by/books?id=215udNwjWEsC&pg=PA54&dq=%22the+duchy+of+lithuania+contains%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjT-q_m-8z8AhUSPuwKHRuHDFsQ6AF6BAgIEAI#v=onepage&q=%22the%20duchy%20of%20lithuania%20contains%22&f=false P. 54].</ref>. <gallery caption="Мапы, дзе Літва атаясамліваецца зь [[Белая Русь|Белай Русьсю]], тым часам [[Жамойць]] падаецца асобна ад Літвы, а [[Маскоўская дзяржава|Масковія]] — ад [[Русь|Русі]]" widths="215" heights="180" class="center"> Samogitie, Litthauwen-Wit Rusland, Moscovie (I. Tirion, 1733).jpg|[[Амстэрдам]], 1733 г. (''Samogitie'', ''Litthauwen'' і ''Wit Rusland'', ''Moscovie'') Samogitia, Lituania-Russia Bianca, Moscovia (G. Albrizzi, I. Tirion, 1740).jpg|[[Вэнэцыя]], 1740 г. (''Samogitia'', ''Lituania'' і ''Russia Bianca'', ''Moscovia'') Polish-Lithuanian Commonwealth (Polonia) (1770) (2).jpg|Вэнэцыя, 1770 г. (тоеснасьць арэалаў Белай Русі і Літвы і адасобленасьць Жамойці дадаткова сьцьвярджаецца табліцамі) </gallery> === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Mužyckaja praŭda. Ziamla naša nazyvajecca litoŭskaja, a my nazyvajemsia litoŭcy.jpg|зьлева|значак|Першая старонка нявыдадзенай [[Мужыцкая праўда|Мужыцкай праўды]], кастрычнік 1862 г.]] [[Файл:Samogitie, Lithuanie (A. Zakrzewski, 1832).jpg|значак|Літва займае [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|этнічную Беларусь]], Жамойць — Летуву. З мапы [[Паўстаньне 1830—1831 гадоў|вызвольнага паўстаньня]], 1832 г.]] {{Асноўны артыкул|Летувізацыя|Русіфікацыя Беларусі}} Па [[Анэксія|ліквідацыі]] Вялікага Княства Літоўскага ў выніку [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелаў Рэчы Паспалітай]] Літва ўспрымалася як рэгіён у складзе [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]], што засьведчалі падвойныя назвы такіх местаў як [[Менск|Менск Літоўскі]] і [[Берасьце|Берасьць Літоўскі]]<ref name="Kraucevic-2013-11"/> (таксама адзначаліся [[Барысаў|Барысаў Літоўскі]], [[Белая (горад)|Белая Літоўская]], [[Бранск|Бранск Літоўскі]], [[Высокае|Высокае Літоўскае]], [[Заслаўе|Заслаўе Літоўскае]], [[Камянец|Камянец Літоўскі]], [[Магілёў|Магілёў Літоўскі]], [[Межырэч|Межырэч Літоўскі]], [[Наваградак|Наваградак Літоўскі]], [[Полацак|Полацак Літоўскі]], [[Шчучын|Шчучын Літоўскі]] ды іншыя). У выдадзеных у 1780 годзе пры [[Імпэратарская акадэмія навук|Імпэратарскай акадэміі навук]] «Тапаграфічных заўвагаў» да падарожжа маскоўскай гаспадыні [[Кацярына II|Кацярыны II]] у «Беларускія намесьніцтвы» зазначалася, што Полацак «''заставаўся Літоўскай сталіцай да пабудовы [[Гедзімін]]ам места [[Вільня|Вільні]]''»<ref>Топографические примечании на знатнейшие места путешествия Её Императорского Величества в Белорусские наместничества. — СПб., 1780. [https://books.google.by/books?id=-LtlAAAAcAAJ&pg=PA48&dq=%22%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D1%8E+%D1%81%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%86%D0%B5%D1%8E%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiutOWKxs78AhXu_rsIHaU3B78Q6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=%22%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D1%8E%20%D1%81%D1%82%D0%BE%D0%BB%D0%B8%D1%86%D0%B5%D1%8E%22&f=false С. 48].</ref>. Ангельскі падарожнік Робэрт Джонстан адзначаў у дзёньніку сваёй вандроўкі Расейскай імпэрыяй, выдадзеным у 1815 годзе, што «''старажытная Літва''» пачынаецца ад мястэчка [[Ляды (Дубровенскі раён)|Лядаў]]<ref>Johnston R. Travels Through Part of the Russian Empire and the Country of Poland. — New York, 1816. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3n1CP801ukAC&dq=%22native+lithuanians+generally%22&q=%22native+lithuanians%22#v=onepage&q=liadi%20lithuania&f=false P. 328].</ref> (памежжа гістарычных [[Аршанскі павет|Аршаншчыны]] і [[Смаленскі павет|Смаленшчыны]]), мясцовых сялянаў ён апісваў як «''карэнных літоўцаў''»<ref>Johnston R. Travels Through Part of the Russian Empire and the Country of Poland. — New York, 1816. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3n1CP801ukAC&dq=%22native+lithuanians+generally%22&q=%22native+lithuanians%22#v=snippet&q=%22native%20lithuanians%22&f=false P. 332].</ref>, а мясцовую мову называў «''літоўскім дыялектам''»<ref>Johnston R. Travels Through Part of the Russian Empire and the Country of Poland. — New York, 1816. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3n1CP801ukAC&dq=%22native+lithuanians+generally%22&q=%22native+lithuanians%22#v=onepage&q=lithuanian%20dialect&f=false P. 348].</ref>. Расейскі чыноўнік {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандар Башняк||ru|Бошняк, Александр Карлович}} у выдадзеным у 1821 годзе дзёньніку свайго падарожжа 1815 году зь Вільні ў [[Кіеў]] пакінуў падрабязныя апісаньні прыроды і мескіх паселішчаў колішняга Вялікага Княства Літоўскага, а таксама адзначыў: «''Наўрад ці [[Прыпяць]] ня варта лічыць прыроднаю мяжою Літвы <…>. Да Прыпяці жывуць літоўцы <…>; да Прыпяці гавораць і апранаюцца па-літоўску…''» ({{мова-ru|«Едва ли Припять не должно почитать природною границею Литвы <...>. До Припяти живут литовцы <...>; до Припяти говорят и одеваются по Литовски...»|скарочана}})<ref>Дневные записки путешествия А. Бошняка в разные области западной и полуденной России, в 1815 году. Ч. 2. — Москва, 1821. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=tmllAAAAcAAJ&dq=%D0%94%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%BD%D1%8B%D1%8F+%D0%B7%D0%B0%D0%BF%D0%B8%D1%81%D0%BA%D0%B8+%D0%BF%D1%83%D1%82%D0%B5%D1%88%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B8%D1%8F+%D0%90.+%D0%91%D0%BE%D1%88%D0%BD%D1%8F%D0%BA%D0%B0+%D0%BF%D0%BE+%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D1%8A+1815&q=%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%86%D1%8B#v=snippet&q=%D0%B5%D0%B4%D0%B2%D0%B0%20%D0%BB%D0%B8%20%D0%BF%D1%80%D0%B8%D0%BF%D0%B5%D1%82%D1%8C&f=false С. 106—107].</ref>. Украінскі і расейскі лінгвіст, гісторык і этнограф {{Артыкул у іншым разьдзеле|Міхайла Максімовіч||uk|Максимович Михайло Олександрович}} у 1839 годзе зазначаў: «''У [[Украіна|Маларосіі]] называюць яе [мову Беларускую або дакладней Літоўска-Рускую] просто літоўскай, а тых, хто гаворыць ёй — ліцьвінамі; таму і [[Старадубскі павет|Паўночна-заходняя частка Чарнігаўскай Губэрні]] — куды распасьціраліся засяленьні [[Радзімічы|Радзімічаў]] і дзе гавораць па-Беларуску — называецца ўжо Літвой''»{{Заўвага|{{мова-ru|«В Малороссии называют его [язык Белорусский или точнее Литовско-Русский] просто литовским, а говорящих им — литвинами; потому и Северно-западная часть Черниговской Губернии — куда простирались заселения Радимичей и где говорят по-Белорусски — называется уже Литвою»|скарочана}}}}<ref>Максимович М. А. История древней русской словесности. Кн. 1. — Киев, 1839. [https://books.google.by/books?id=rkVBAQAAIAAJ&pg=PA97&dq=%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%BC+%D1%8F%D0%B7%D1%8B%D0%BA%D0%BE%D0%BC&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwivxqmDrb7zAhVbQ_EDHUVbD8g4bhDoAXoECAcQAg#v=onepage&q=%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%BC%20%D1%8F%D0%B7%D1%8B%D0%BA%D0%BE%D0%BC&f=false С. 97].</ref>. [[Файл:Miensk Litoŭski. Менск Літоўскі (A. Jelski, 1900).jpg|значак|зьлева|''[[Менск|Менск Літоўскі]]''. З вокладкі кнігі [[Аляксандар Ельскі|Аляксандра Ельскага]], 1900 г.]] [[Файл:Lithuanian (1850).jpg|значак|Моўная мапа з этнаграфічнага атлясу ([[Лёндан]], 1850 г.): [[Ліцьвіны#Літоўская_мова|літоўская мова]] (''Lithuanian'') займае ўсю [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|этнічную тэрыторыю беларусаў]] (ад [[Горадня|Горадні]] да [[Смаленск]]у), [[Летувіская мова|жамойцкая мова]] (''Samogitian'') — этнічную тэрыторыю [[Летувісы|летувісаў]]]] Славуты паэт [[Адам Міцкевіч]] (1798—1855), які нарадзіўся і вырас на [[Наваградзкі павет|Наваградчыне]] і ў самім [[Наваградак|Наваградку]], у [[Пан Тадэвуш|сваёй знакамітай паэме]] пісаў пра родны край: «''О Літва, айчына мая!…''»<ref name="Kren-Koukiel-Marozava-2000-324">Гісторыя Беларусі. У 2 ч. Ч. 1. Са старажытных часоў да канца XVIII ст.: Курс лекцый. / [[Іван Крэнь|І. Крэнь]], [[Іван Коўкель|І. Коўкель]], [[Сьвятлана Марозава|С. Марозава]], С. Сяльверстава, І. Фёдараў. — {{Менск (Мн.)}}: РІВШ БДУ, 2000. С. 324.</ref>. Заснавальнік новай беларускай драматургіі і адзін з стваральнікаў сучаснай літаратурнай беларускай мовы [[Вінцэнт Дунін-Марцінкевіч]] (1808—1884) лічыў «''Літвой''» [[Менск]], у якім тады жыў<ref name="Дубавец-Сагановіч-1994-232">[[Сяргей Дубавец|Дубавец С.]], [[Генадзь Сагановіч|Сагановіч Г.]] [https://knihi.com/Siarhiej_Dubaviec/Starazytnaja_Litva_i_sucasnaja_Letuva.html Старажытная Літва і сучасная Летува] // {{Літаратура/З гісторыяй на Вы|2к}} С. 232.</ref><ref name="Kren-Koukiel-Marozava-2000-324"/>. Беларускі пісьменьнік [[Арцём Вярыга-Дарэўскі]] (1816—1884), які нарадзіўся на [[Полацкае ваяводзтва|Полаччыне]] і жыў у [[Віцебск]]у, пісаў у сваім творы: «''Літва — родная зямелька''»<ref name="Дубавец-Сагановіч-1994-232"/>. Народжаны на [[Слуцкае княства|гістарычнай Случчыне]] беларускі паэт [[Уладзіслаў Сыракомля|Уладзіслаў Сыракомля (Людвік Кандратовіч)]] (1823—1862), які, як і яго сучасьнікі, называў Беларусь Літвой («''О Радзіма Літва, о Айчына сьвятая''»)<ref name="Niekrasevic-2020-74">Некрашэвіч-Кароткая Ж. Ідэнтыфікацыйныя дыспазіцыі ў старажытных наратывах як гетэрагеннае культурнае ядро: беларускі гісторыка-літаратурны дыскурс // Філалагічныя штудыі = Studia philologica, 2020. С. 74.</ref>, падкрэсьліваў у адным з сваіх вершаў: «''Пра адно я толькі сьпяваю, хоць на розныя ноты: [[Жыве Беларусь!|Хай жыве наша Літва!]] Хай жывуць ліцьвіны!''»{{Заўвага|{{мова-pl|«Ja jedno tylko śpiewam, choć na różną nutę: Niech żyje nasza Litwa! niech żyją Litwini!»<ref>Poezye Ludwika Kondratowicza (Władysława Syrokomli). T. 7. — Warszawa, 1872. S. 186.</ref>|скарочана}}}}<ref>[[Кастусь Цьвірка|Цвірка К.]] Лірнік беларускай зямлі // Уладзіслаў Сыракомля. Выбраныя творы. — {{Менск (Мінск)}}: «Кнігазбор», 2006. С. 4.</ref>. «''Продкі мае выйшлі зь літоўскіх балотаў''», — пісаў пра [[Пінскі павет|Піншчыну]] [[Фёдар Дастаеўскі]]<ref name="Дубавец-Сагановіч-1994-232" /><ref name="Kren-Koukiel-Marozava-2000-324" />. Ён жа зазначаў пра [[Віцебскі павет|Віцебшчыну]]: «''тая частка Літвы, дзе разьмяшчаўся {{Артыкул у іншым разьдзеле|Палібіна (Вялікалуцкі раён)|маёнтак майго бацькі|ru|Полибино (Великолукский район)}}, знаходзілася на граніцы з Расеяй''»<ref>[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] Гісторыя нашага імя: Гіст. даслед. — {{Менск (Мн.)}}, 1995. С. 71.</ref>. Як засьведчыла энцыкляпэдычнае выданьне 1841 году, на той час у папулярным значэньні{{Заўвага|Хоць сам аўтар артыкула «Літва і ліцьвіны» ў рэчышчы тагачаснай палітыкі ўжо заяўляе, што «сапраўдная літоўская мова» — гэта жамойцкая мова, і спрабуе пашырыць Літву ў тым ліку на [[Малая Летува|прускую Жамойць]]}} Літвой называлі [[Віленская губэрня|Віленскую]], [[Гарадзенская губэрня|Гарадзенскую]], [[Менская губэрня|Менскую]], [[Магілёўская губэрня|Магілёўскую]] і [[Віцебская губэрня|Віцебскую]] губэрні, галоўнымі рэкамі Літвы — [[Нёман]], [[Дзьвіна|Дзьвіну]], [[Дняпро]], [[Вяльля|Вяльлю]], [[Бярэзіна|Бярэзіну]] і [[Прыпяць]], галоўнымі местамі Літвы — [[Вільня|Вільню]], [[Віцебск]], [[Магілёў]], [[Менск]] і [[Горадня|Горадню]]<ref>Mala Encyklopedya Polska przez S. P. T. 1. — Leszno i Gniezno, 1841. S. 18—[https://books.google.by/books?id=ILZfAAAAcAAJ&pg=RA1-PA18&dq=%22Zmudzkiego+j%C4%99zyka%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiA9Y_TyIL2AhWkhv0HHZbdB_4Q6AF6BAgDEAI#v=snippet&q=litwy%20dniepr%20berezyna&f=false 20].</ref>. Сярод іншага, выдадзеная ў 1848 годзе кніга [[Ганна Цюндзявіцкая|Ганны Цюндзявіцкай]] «[[Літоўская гаспадыня]]» акумулявала гаспадарча-кулінарны досьвед жыхароў ваколіцаў Менску<ref name="Niekrasevic-2020-74"/>. Напярэдадні [[Паўстаньне 1863—1864 гадоў|нацыянальна-вызвольнага паўстаньня]] ў кастрычніку 1862 году зьявіўся нумар «[[Мужыцкая праўда|Мужыцкай праўды]]», які аднак зь нейкіх прычынаў не надрукавалі. Гэты варыянт лічыцца ўнікальным і вылучаецца з усяе сэрыі, бо тлумачыць беларускім сялянам, як раней называлася іхная краіна і якую назву мае тутэйшы народ<ref>[[Васіль Герасімчык|Герасімчык В.]] [https://web.archive.org/web/20180620212041/https://www.nv-online.info/2018/03/13/zyamlya-nasha-z-vyakou-vechnyh-nazyvaetstsa-litouskaya-a-my-to-nazyvaemsya-litoutsy-nenadrukavany-numar-muzhytskaj-praudy.html Ненадрукаваны нумар «Мужыцкай праўды»] // [[Народная Воля]]. 19 чэрвеня 2018 г.</ref><ref>Герасімчык В. Канстанцін Каліноўскі: асоба і легенда. — Гродна, 2018.</ref>: {{Цытата|Вы, дзецюкі, пэўне ня ведаеце, хто вы такія, як называецца гэта зямля, на якой нашы бацькі жылі <…> Зямля наша зь вякоў вечных называецца літоўская, а мы то называемся [[ліцьвіны|літоўцы]].}} Яшчэ ў 1886 годзе шырокае бытаваньне сярод беларусаў азначэньня ўласнай краіны як Літвы (а ўласнай [[Беларуская мова|беларускай мовы]] — як літоўскай) засьведчыў этнограф і фальклярыст [[Мікалай Янчук]] паводле вынікаў свайго падарожжа [[Менская губэрня|Менскай губэрняй]]<ref>Янчук Н. [https://www.prlib.ru/item/437605 По Минской губернии (заметки из поездки в 1886 году)]. — Москва, 1889. [https://books.google.by/books?id=G34hEAAAQBAJ&pg=PA26&dq=Po+litewsku+%D1%8F%D0%BD%D1%87%D1%83%D0%BA%D1%8A&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiNyOa8isPzAhVPRPEDHQkbDGYQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q=Po%20litewsku%20%D1%8F%D0%BD%D1%87%D1%83%D0%BA%D1%8A&f=false С. 25—26].</ref>: {{Пачатак цытаты}} Іншая цяжкасьць паходзіць ад таго, што на мясцовай мове, а пагатоў на польскай, нярэдка зьмешваюцца назвы «Беларусь» і «Літва», беларуская мова і літоўская{{Заўвага|Тут — у сэнсе «летувіская»|name="letuviskaja"}}… Спытаеце вы, напрыклад, якуюсьці мяшчанку, хто яна такая? — Polka [''г. зн. каталічка — паводле сьведчаньня Мікалая Янчука''{{Заўвага|«''У народзе існуе толькі падзел на рускіх і палякаў, але ня варта думаць, што адрознасьць сапраўды засноўваецца на нацыянальнасьці: гэта — падзел паводле веры''» ({{мова-ru|«В народе существует только подразделение на русских и поляков, но не следует думать, что различие действительно основано на национальности: это — деление по вероисповеданию»|скарочана}})<ref>Янчук Н. [https://www.prlib.ru/item/437605 По Минской губернии (заметки из поездки в 1886 году)]. — Москва, 1889. С. 24.</ref>}}], адкажа яна вам. — Адкуль родам? — Z Litwy. Як гавораць дома? — Po litewsku. Між тым пры высьвятленьні больш дакладных зьвестак выяўляецца, што ні сама яна, ні яе родныя ні слова не разумеюць па-літоўску{{Заўвага|Тут — у сэнсе «па-летувіску»|name="pa-letuvisku"}}, а гавораць выняткова па-беларуску. {{Канец цытаты}} У другой палове XIX — пачатку XX стагодзьдзяў назву Літва ў форме Летува ({{мова-lt|Lietuva|скарочана}}) пераняў для сваёй краіны нацыянальны рух, які сфармаваўся галоўным чынам на этнічнай аснове [[Жамойць|Жамойці]]<ref name="Kraucevic-2013-11"/>. Хоць яшчэ ў 1854 годзе на старонках часопіса {{Артыкул у іншым разьдзеле|Библиотека для чтения||ru|Библиотека для чтения}}, які рэдагаваўся народжаным на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] навучэнцам [[Менскі езуіцкі калегіюм|Менскага езуіцкага калегіюму]] і [[Віленскі ўнівэрсытэт|Віленскага ўнівэрсытэту]] прафэсарам-паліглётам [[Восіп Сянкоўскі|Восіпам Сянкоўскім]] супольна з выхадцам з [[Кіеўскае ваяводзтва|кіеўскай]] шляхты, энцыкляпэдыстам і знаўцам эўрапейскіх і ўсходніх моваў {{Артыкул у іншым разьдзеле|Альбэрт Старчэўскі|Альбэртам Старчэўскім|ru|Старчевский, Альберт Викентьевич}}, зьявілася крытычная нататка датычна называньня часткі [[Жамойты|жамойтаў]] ([[Летувісы|летувісаў]]) «літвой» — пазьнейшых «[[аўкштайты|аўкштайтаў]]»<ref>Библиотека для чтения. Том 123, 1854. [https://books.google.by/books?id=4vE6AQAAMAAJ&pg=RA3-PA71-IA7&dq=%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%BE%D1%8E+%D0%BD%D0%B0%D0%B7%D1%8B%D0%B2%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8A&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwimv-aAqMPzAhUXSfEDHe9xC68Q6AF6BAgLEAI#v=onepage&q=%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%BE%D1%8E%20%D0%BD%D0%B0%D0%B7%D1%8B%D0%B2%D0%B0%D1%8E%D1%82%D1%8A&f=false С. 28—29].</ref>: {{Пачатак цытаты}} Я хачу яшчэ аддаць гістарычнай і філялягічнай крытыцы сябраў віленскага камітэту самы тэрмін «літва». Я не зусім разумею адрозьненьне, якое робяць яны ў адным і тым жа [[чудзь|чудзкім]] народзе, паміж літвой і жамойцю. Мне здаецца, што дарма адну частку гэтага народа называюць літвой, тады як іншай пакідаюць агульную і сапраўдную назву ўсяго народа, жамойць. Абедзьве яны — тая ж жамойць. Слова літва зусім не ''літоўскае''{{Заўвага|Тут — у сэнсе «летувіскае»}} і яно належыць столькі ж і яшчэ больш славянскай частцы ранейшага літоўскага гаспадарства, як і чудзкай. Калі жыхары чудзкай часткі адгукаюцца, што яны — літува і што яны кажуць літувішкі, па-літоўску, гэта па-мне значыць толькі, што яны ўжываюць на свой асабісты рахунак агульную палітычную назву гаспадарства, а не сваю племянную назву. Гэтак жа цяперашнія грэкі, італьянцы і паўднёвыя швайцарцы, таму, што некалі знаходзіліся пад рымскім валадарствам, выхваляюцца, нібыта яны — рымляне і гавораць па-рымску (Romeі, Rumanі, Roman). Латышы, альбо леты, чудзкія людзі аднаго кораня зь літоўскай чудзьдзю, не называюць сябе літвой; такім парадкам, і сястра іхняя, літоўская чудзь, этнаграфічна, ня мае права на гэтую назву. Уся яна — жамогусы, жамогі альбо жамодзі, сямогі альбо сямодзі, адкуль ўтварыліся словы жамойць і самагіція. Латышы таксама называюць сябе земме, семме, а гэта значыць толькі «свая зямля» падобна таму, як сома альбо суомі, «свая зямля» Фінляндыя і Суомалайне, «людзі сваёй зямлі», фіны, альбо фінляндцы. [[Жмогусы|Жамогус альбо жмогус]] значыць — чалавек. Яны проста — людзі, а ня літоўцы. Вядома, што ў прыбалтыйскіх чудзкіх пакаленьнях няма асобых назваў для іх моваў: кожнае запэўнівае, што яно гаворыць на мове ма-кіль, «мове зямлі». Як у літоўскай чудзі, альбо жамогусаў, відаць, не было асобай назвы дзеля народнай мовы, то яна тым больш ахвотна пагадзілася называць яе «літоўскай», што слова «Літва» было палітычным тытулам знакамітай дзяржавы, якой чудзь гэтая належала. {{Канец цытаты}} [[Файл:Pahonia. Пагоня (M. Bahdanovič, 30.11.1917).jpg|значак|зьлева|«''Старадаўняй [[Пагоня|Літоўскай Пагоні]] ні разьбіць, ні спыніць, ні стрымаць''». Першая публікацыя верша «[[Пагоня (песьня)|Пагоня]]» [[Максім Багдановіч|Максіма Багдановіча]] ([[Вольная Беларусь (газэта)|Вольная Беларусь]], 30 лістапада 1917 г.)]][[Файл:Congress Poland and Lithuanian governorates - by Alexander Voschinin - 1851 AD.jpg|значак|Мапа № 6 атлясу «Географический атлас Российской империи» (1851 г.)<ref>Географический атлас Российской империи [Карты] / Сост. на основании Высочайше утвержденного наставления 24 декабря 1848 года Александром Вощининым. — Санкт-Петербург: 1851. — 17 с.</ref>, дзе цэнтральная частка [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|этнічнай тэрыторыі беларусаў]] (на поўдзень ад [[Горадня|Горадні]] і [[Менск]]у) мае подпіс [[ліцьвіны|«літоўцы»]] ({{мова-ru|литовцы|скарочана}}), а паўночна-ўсходняя частка — «беларусы» ({{мова-ru|белорусы|скарочана}})]] Як адзначае гісторык [[Уладзімер Арлоў (гісторык)|Уладзімер Арлоў]], па [[анэксія|анэксіі]] земляў [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] ўлады [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]] спрыялі пашырэньню назваў [[Белая Русь]] і [[беларусы]], бо гэтыя назвы больш адпавядалі [[імпэрыялізм|імпэрскім інтарэсам]] і дазвалялі трактаваць [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] як разнавіднасьць [[расейцы|расейцаў («вялікарусаў»)]]<ref name="Arlou-2012-161">{{Літаратура/Краіна Беларусь. Вялікае Княства Літоўскае (2012)|к}} С. 161.</ref>. [[Русіфікацыя Беларусі|Палітыка татальнай русіфікацыі колішняга Вялікага Княства Літоўскага]], якую праводзілі расейскія ўлады, спрыяла паступоваму зьнікненьню з ужытку назваў «Літва» і «ліцьвіны» ў гістарычным сэнсе<ref>{{Літаратура/Гістарычны шлях беларускай нацыі і дзяржавы|2к}} С. 5, 19.</ref><ref>{{Літаратура/Рэканструкцыя нацыяў|к}} P. 49—50.</ref> і іх [[Летувізацыя|адначаснаму замацаваньню за суседнім балтыйскім народам]] ([[летувісы|летувісамі]])<ref name="Kren-Koukiel-Marozava-2000-321"/>. Гісторык [[Вітаўт Чаропка]] зьвяртае ўвагу на тое, што цэнзура Расейскай імпэрыі забараніла [[Пан Тадэвуш#Пераклад Вінцэнта Дуніна-Марцінкевіча|выкананы ў 1859 годзе Вінцэнтам Дунінам-Марцінкевічам беларускі пераклад]] найбуйнейшага твору Адама Міцкевіча «[[Пан Тадэвуш]]», дзе ўжо на гістарычнай мове ліцьвінаў гучала: «''Літва — родная зямелька''»<ref>[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] Гісторыя нашага імя: Гіст. даслед. — {{Менск (Мн.)}}, 1995. С. 76.</ref>. Адначасна адбывалася зьнішчэньне традыцыйнага разуменьня Беларусі (Белай Русі) як складовай часткі Літвы, што засьведчыла выданьне «{{Артыкул у іншым разьдзеле|Живописная Россия (выданьне)|Живописная Россия|ru|Живописная Россия (издание)}}» ў 1882 годзе: «''…прыродай Беларусі, якая замяніла для нас Літву''»<ref name="Caropka-1995-71">[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] Гісторыя нашага імя: Гіст. даслед. — {{Менск (Мн.)}}, 1995. С. 71.</ref>. Разам з тым, яшчэ ў 1883 годзе пра Беларусь як складовую частку Літвы пісала [[львоў|львоўская]] ([[Аўстра-Вугоршчына]]) {{Артыкул у іншым разьдзеле|Gazeta Narodowa||pl|Gazeta Narodowa}}: «''Некалькі гадоў таму ў Пецярбурзе паміж студэнтамі склаўся гурток, гэтак званы „беларускі“. Гурток гэты паставіў сабе на мэту пашырэньне асьветы сярод простага народу на Літве, а менавіта ў той яе частцы, якая называецца Беларусьсю''»<ref name="Caropka-1995-71"/>. У 1905 годзе аўтар артыкула «Літва і ліцьвіны» ў расейскім гістарычным часопісе «{{Артыкул у іншым разьдзеле|Родина||ru|Родина (журнал)}}» зазначаў: «''Слова „Літва“ цяпер, уласна, гук пусты, бо Літвы, якая згубіла сваё палітычнае значэньне, не існуе, а ёсьць толькі губэрні [[Паўночна-Заходні край|Паўночна-Заходняга краю]]: Ковенская, Віленская і Гарадзенская, ды яшчэ часткі губэрнях Віцебскай, Магілёўскай і Менскай, дзе жывуць ліцьвіны. Літвою яны цяпер называюцца толькі паводле старой памяці, насуперак афіцыйнай забароне імпэратара [[Мікалай I|Мікалая I]]''»{{Заўвага|{{мова-ru|«Слово „Литва“ теперь, собственно, звук пустой, так как Литвы, утратившей свое политическое значение, не существует, а есть лишь губернии Северо-Западного края: Ковенская, Виленская и Гродненская, да еще части губернии Витебской, Могилевской и Минской, где живут литвины. Литвою они теперь именуются иногда только по старой памяти, вопреки официальному запрещению императора Николая I»|скарочана}}}}<ref>Васильев Н. Литва и литвины // Родина. № 15, 1905. С. 476.</ref>. У канцы XIX — пачатку XX ст. нацыянальная эліта гістарычных ліцьвінаў пры чынным удзеле выхадцаў з [[шляхта|шляхты]] колішняга Вялікага Княства Літоўскага — простых нашчадкаў гістарычнай Літвы<ref name="Katlarcuk-2003">[[Андрэй Катлярчук|Катлярчук А.]] [https://web.archive.org/web/20241225230441/https://xn--d1ag.xn--e1a4c/pub/arche/html/2003-2/katl203.html Чаму беларусы не апанавалі літоўскай спадчыны] // [[ARCHE Пачатак]]. № 2 (25), 2003.</ref> (з шляхты паходзілі заснавальнікі [[Наша Ніва|Нашай Нівы]] браты [[Іван Луцкевіч|Іван]] і [[Антон Луцкевіч]]ы, заснавальнік [[Беларуская рэвалюцыйная партыя|першай беларускай партыі]] [[Вацлаў Іваноўскі]], адзін з заснавальнікаў [[Беларуская сацыялістычная грамада|Беларускай сацыялістычнай грамады]] паэт [[Карусь Каганец]], стваральнік беларускага тэатру [[Ігнат Буйніцкі]], клясыкі беларускай паэзіі [[Алаіза Пашкевіч]] і [[Янка Купала]], адзін з пачынальнікаў нацыянальнага адраджэньня [[Вацлаў Ластоўскі]], аўтар навукова вызначаных межаў [[Этнічная тэрыторыя беларусаў|этнічнай тэрыторыі беларусаў]] гісторык і этнограф прафэсар [[Мітрафан Доўнар-Запольскі]] ды іншыя) — якая выступала за адраджэньне свайго народа і яго дзяржаўнасьці, абрала назвы «Беларусь» і «беларусы». Палітык і грамадзкі дзяяч [[Зянон Пазьняк]] дае наступныя тлумачэньні, чаму дзеячы нацыянальна-вызвольнага руху мелі выступіць пад назвай «Беларусь»<ref>[[Зянон Пазьняк|Пазьняк З.]] [http://www.bielarus.net/archives/2016/12/30/4684 Беларусь-Літва], [[Беларуская Салідарнасьць]], 27 сьнежня 2016 г.</ref>: {{Пачатак цытаты}} І нарэшце, чаму нацыянальныя дзеячы ўмоўнай «Літвы», разумеючы гісторыю, ня выступілі пад аб’яднаўчым тэрмінам «Літва», але пад назвай «Беларусь»? Адказ на паверхні: таму што аб’яднаўчым тэрмінам у гэтай сытуацыі магла быць толькі Беларусь. Гэта ўжо была навуковая і палітычная рэальнасьць. Нашыя нацыянальныя дзеячы таго часу — гэта былі мудрыя людзі, якія грунтаваліся на аб’яднаўчай нацыянальнай ідэі, умелі стратэгічна думаць і глядзець наперад, абапіраліся на навуку і на рэчаіснасьць. Сытуацыя была такой, што калі б яны кансэрватыўна ці рамантычна выступілі пад назовам «Літва», то ўсходнюю Беларусь мы маглі б страціць назаўсёды. Царская Расея скарыстала б канфэсійны падзел і тэрміналёгію ў сваіх інтарэсах з усёй магутнасьцю імпэрскай прапаганды, бюракратычнага апарату і царквы. Вось тады зьявілася б у Расеі рэальная Белая Русь, якую б яшчэ і натравілі супраць «католической литовской ереси» ды «сэпаратызму». Бальшавікі давяршылі б гэты падзел ужо ў сьведамасьці. А сьведамасны падзел, як вядома, нашмат горшы і разбуральны, чым падзел тэрытарыяльны. Стаўка на назву «Літва» была б у тых умовах ужо сэпаратысцкай і тупіковай. У лепшым выпадку — маргінальнай. Нацыянальныя дзеячы-адраджэнцы абазначылі і ўключылі ў нацыянальны рух усю літоўскую тэрыторыю Вялікага Княства Літоўскага (умоўную Літву і Беларусь) пад агульнай назвай Беларусь. У выніку расейская прапаганда не змагла фармальна ўклініцца ды падзяліць адзіную ідэю (хоць увесь час імкнулася). Расея ў такіх абставінах вымушана была агулам непрызнаваць і змагацца зь беларускім нацыянальным рухам. Расейцам у ідэйным пляне фармальна нічога не дасталося. <…> [[Беларусы|Беларуская нацыя]] адбылася ў пачатку ХХ стагодзьдзя. Вяршыняй гэтага працэсу было стварэньне [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]], прытым дакладна ў дзяржаўна-этнічных межах гістарычнай Літвы. {{Канец цытаты}} === Найшоўшы час === [[Файл:Пікет каля Дому ўраду (Менск, 1991 г.).jpg|значак|зьлева|Пікет у [[Менск]]у з плякатам [[лацінка]]й: «''Вярнуць народу яго спрадвечныя сымбалі: герб [[Пагоня]] й [[бел-чырвона-белы сьцяг]], а таксама назоў Бацькаўшчыны — [[Вялікае Княства Літоўскае|Літва]], сталіцы — Менск!''» (19.09.1991 г.)]] [[Файл:Litwa i Białoruś (J. Bazewicz, 1916).jpg|значак|Краіна «Літва і Беларусь» ({{мова-pl|«Litwa i Białoruś»|скарочана}}), асобная ад Жамойці (''Żmujdź''), 1916 г.]] У 1918 годзе летувісы ўзялі для сваёй нацыянальнай дзяржавы назву старажытнай Літвы і такім спосабам прысвоілі ўсё яе гістарычнае мінулае<ref>{{Літаратура/Гістарычны шлях беларускай нацыі і дзяржавы|2к}} С. 34.</ref>. У міжваенны час гістарыяграфія незалежнай Летувы манапалізавала гістарычную спадчыну Вялікага Княства Літоўскага, у якім яе землі складалі каля 10% тэрыторыі, а летувіская мова ня мела дзяржаўнага статусу. З прычыны браку ўласнай дзяржавы і [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|сталінскага тэрору]] беларуская гістарыяграфія ў той час не магла свабодна разьвівацца, таму не брала ўдзелу ў дыскусіі. Навуковая гістарыяграфія ў [[Беларусь|Беларусі]] пачала актыўна фармавацца толькі па аднаўленьні незалежнасьці ў 1990-я гады. Гэта прывяло да таго, што ў сьвеце пашырэньне атрымала памылковае стэрэатыпнае атаясамленьне гістарычнай Літвы з сучаснай Летувой, а гісторыі Вялікага Княства Літоўскага (у першую чаргу палітычнай) — з гісторыяй гэтай краіны<ref name="Kraucevic-2013-12">{{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)|к}} С. 12.</ref>. [[Файл:Polska i Litwa za Władysława Jagiełły (1927).jpg|значак|«Польшча і Літва за [[Ягайла]]м». Мапа з гістарычнага атлясу 1927 г.]] Разам з тым, яшчэ ў 1921 годзе адзін з ініцыятараў абвяшчэньня [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]] былы старшыня [[Рада Беларускай Народнай Рэспублікі|Рады БНР]] [[Язэп Лёсік]] апублікаваў у афіцыйным культурна-адукацыйным часопісе [[Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка|Беларускай ССР]] артыкул «Літва — Беларусь (Гістарычныя выведы)»<ref>Лёсік Я. Літва-Беларусь: гістарычныя выведы // Школа и культра Советской Белоруссии. — 1921. №2. — С. 12—22.</ref>, у якім зазначыў: «''Беларусь у пазьнейшыя часы дзяржаўнай незалежнасьці насіла найменьне Вялікага Княства Літоўскага, Рускага, Жмудзкага й інш., або карацей — Вялікае Княства Літоўскае. <…> Сталася так, што пад Літвою разумеюць землі, заселеныя жмудзінамі, або даўнейшую Жамойць. <…> А што важней за ўсё, дык гэта тое, што Літва й Жмудзь — дзьве рэчы зусім розныя, і, апіраючыся на летапісныя весткі, ні ў якім разе ня можна зваць цяперашніх жмудзінаў літоўцамі. <…> Мала гэтага, цяперашнія літоўцы (жмудзіны) упэўнілі нават усю Эўропу, што гэты іх маленькі жмудзкі народ абладаў колісь магутнай і слаўнай Літоўска-Рускай дзяржавай. <…> Расійскія і польскія гісторыкі, дзякуючы сваім імпэрыялістычным тэндэнцыям, не вытлумачылі сабе значэньне слова Літва і вераць створанай ілюзіі, што ўвесь гістарычны скарб б. В. К. Літоўска-Рускага (Беларускага) належыць цяперашнім жмудзінам. Але правільнае асьвятленьне гістарычных фактаў сьведчыць нам пра тое, што Літва — гэта было славянскае племя, увайшоўшае ў склад цяперашняга беларускага народа. Літва, Лютва, Люцічы — іменьні славянскага племя <…> і калі нашы продкі — беларусіны ў прошлых сталецьцях звалі сябе літвінамі, то яны ведалі, што казалі''». У 1926 годзе беларускі гісторык і мовазнаўца [[Ян Станкевіч]] на старонках віленскай газэты «[[Сялянская Ніва]]» зазначаў: ''«Вялікае значэньне мела імя Ліцьвін, Літва. Нашая мова часта завецца гэтым імем <…> Але нашыя продкі самі называлі сябе і далей па-старому: Крывіч, Ліцьвін, Крывія, Літва, мова крывіцкая, літоўская, руская»''<ref>Станкевіч Я. Кнігапісь // Сялянская Ніва. № 16, 1926. С. 3.</ref>. Пазьней ён папулярызаваў датычна Беларусі назву ''Вялікалітва''. [[Файл:Зь гісторыі русыфікацыі Вялікалітвы.pdf|значак|«З гісторыі [[Русіфікацыя Беларусі|русыфікацыі Вялікалітвы]]», [[Ян Станкевіч|Я. Станкевіч]], 1967 г.]] У 1934 годзе загаднік беларускага замежнага архіва ў [[Прага|Празе]], былы [[Міністры ўнутраных справаў БНР|міністар унутраных справаў БНР]] [[Тамаш Грыб]] у сваім артыкуле «[[wikisource:be:На два франты|На два франты (Галоўныя засады вызвольнай праграмы беларускага народу)]]» падкрэсьліваў: «''Хай нас ня блытаюць розныя найменьні дзяржавы, утворанай на рубяжы XIII—XIV стагодзьдзяў на вагромністым абшары Усходняе Эўропы, найменьні, якія ўжываюцца ў сучаснай гістарычнай літаратуры — Літва, Русь, Западная Русь, Літоўская Русь, Вялікае Князьства Літоўскае, Вялікае Князьства Літоўска-Рускае, Вялікае Князьства Літоўска-Беларускае, Вялікае Князьства Беларуска-Літоўскае, а таксама: Западная Русь пад уладаю Літвы, Беларусь пад Літоўскім панаваньнем ды інш. Усё гэта ёсьць выплад надзіву годнага непаразуменьня і зблытаніны паняцьцяў. Трымаймося фактаў гістарычнае рэчаістасьці: мова і культура беларускага народу былі пануючымі ў гэнай дзяржаве. Вось жа: гэта была беларуская дзяржава! <…> Трэ мець на ўвазе пры гэтым і адрознасьць паміж Ліцьвінамі (старадаўнымі Люцічамі, Велетамі або Волатамі) і Жмудзінамі. Асабліва сяньня трэ мець на ўвазе гэну адрознасьць, калі Жмудзіны, прыняўшы старадаўнае найменьне Літва, імкнуцца прыўласьніць і гістарычны зьмест гэтага слова — гістарычную мінуўшчыну беларускага народу''»<ref>[[Тамаш Грыб|Грыб Тамаш]]. На два франты // [[Спадчына (часопіс)|Спадчына]]. № 4, 1995. С. 80—120.</ref>. [[Файл:Нарысы з гісторыі Вялікалітвы-Беларусі (1978).jpg|значак|«Нарысы з [[Гісторыя Беларусі|гісторыі Вялікалітвы-Беларусі]]», Я. Станкевіч, 1978 г.]] У 1939 годзе беларускі гісторык [[Мікалай Шкялёнак|Мікола Шкялёнак]] адзначаў нятоеснасьць «літоўскага» і «летувіскага», ад чаго прызнаваў тагачасныя летувіскія прэтэнзіі на [[Вільня|Вільню]] і [[Горадня|Горадню]] неабгрунтаванымі<ref>{{Артыкул|загаловак=[[:s:be:Да літоўска-беларускіх адносінаў|Да літоўска-беларускіх адносінаў]]|мова=be|нумар=16 (50)|старонкі=2-3|год=15 жніўня 1939|аўтар=[[Мікола Шкялёнак|Шкялёнак, М]].|выданьне=[[Беларускі фронт (газэта)|Беларускі Фронт]]}}</ref>. [[Файл:Greatlitvania (Biełarus).jpg|значак|[[Этнічная тэрыторыя беларусаў|Этнаграфічная мапа Вялікалітвы (Беларусі)]] паводле Я. Станкевіча]] У працах беларускага гісторыка [[Вацлаў Пануцэвіч|Вацлава Пануцэвіча]] (1911—1991), які меў грунтоўную філялягічную падрыхтоўку і выдаваў у [[Чыкага]] навуковы часопіс «[[Litva]]», Літва — гэта Беларусь, як і ліцьвін — беларус, а літоўская мова — беларуская мова<ref name="Zlutka-1998">[[Алесь Жлутка|Жлутка А.]] [https://media.catholic.by/nv/n5/art16.htm Пра Вацлава Пануцэвіча] // [[Наша Вера]]. № 2, 1998.</ref>. У фундамэнтальным двухтомным падручніку «Беларуская мова» [[Валянтына Пашкевіч|Валентыны Пашкевіч]] ([[Таронта]], 1978 год) — першай практычнай граматыцы беларускай мовы [[Ангельская мова|па-ангельску]] — зазначаецца: «''літоўская мова была ўрадавай на ўсёй тэрыторыі Вялікага Княства Літоўскага… наш край праз больш, як паўтысяча гадоў зваўся Літвой, дзяржава — Вялікім Княствам Літоўскім, а нашыя прашчуры — ліцьвінамі''»<ref>Беларуская мова — Fundamental Byelorussian. — Toronto, 1978. С. 26.</ref>, што дадаткова сьцьвярджаецца ў пададзеным пры падручніку слоўніку: «''Лятува [Летува] — present-day Lithuania; Літва — Lithuania (old name of present-day Byelorussia [Belarus]); Жамойць — Samogitia — old name (lasting almost until the end of the 19th c.) of present-day Lithuania''»<ref>Беларуская мова — Fundamental Byelorussian. — Toronto, 1978. С. 26, 251, 271—272.</ref>. У 1968 годзе гісторык права [[Язэп Юхо]] пісаў у часопісе [[Полымя (часопіс)|«Полымя»]]<ref name="jucho">[[Язэп Юхо|Юхо Я.]] Пра назву «Беларусь» // Полымя. № 1, 1968. С. 175—182.</ref>: «''У афіцыйных дакумэнтах XVI—XVIII стагодзьдзяў, апроч «Літвы», для ўсяе тэрыторыі Беларусі другога найменьня наагул не існавала, і ўвесь народ называлі Літвою. У нашай жа гістарычнай літаратуры да цяперашнага часу ігнаруюць гэтае найменьне народу, якое ён насіў больш чым 500 гадоў''». 22 студзеня 2009 году ў Беларусі ўтварыўся грамадзкі арганізацыйны камітэт імпрэзы 1000-годзьдзя назвы ''Літва'' пад старшынствам доктара гістарычных навук прафэсара [[Анатоль Грыцкевіч|Анатоля Грыцкевіча]]. У арганізацыйны камітэт «Міленіюм Літвы» ўвайшлі пісьменьніца [[Вольга Іпатава]], доктар гістарычных навук [[Алесь Краўцэвіч]], доктар мэдычных навук [[Алесь Астроўскі]], доктар біялягічных навук [[Аляксей Мікуліч]], археоляг [[Эдвард Зайкоўскі]], мастак і грамадзкі дзяяч [[Аляксей Марачкін]], сьвятар [[Леанід Акаловіч]] і дасьледнік [[Зьдзіслаў Сіцька]]. Арганізацыйны камітэт адзначыў, што назва Літва датычыцца старажытнай тэрыторыі Беларусі, а цяперашнія беларусы да пачатку XX стагодзьдзя называлі сябе ліцьвінамі: «''Тэрміны Беларусь і беларусы навязаныя нам расейскай адміністрацыяй у сярэдзіне XIX стагодзьдзя. Беларусь ёсьць галоўнай пераемніцай Вялікага Княства Літоўскага. Нашы землі складалі вялікую частку ВКЛ. Менавіта на нашых землях і паўстала вялікая дзяржава ВКЛ, якая аб’яднала ў XV стагодзьдзі асобныя княствы-землі, у тым ліку Наваградзкае, Полацкае, Смаленскае, Турава-Пінскае і Гарадзенскае''», — гаворыцца ў звароце<ref>{{Навіна|аўтар=[[Марат Гаравы]]|загаловак=Створаны грамадзкі аргкамітэт сьвяткаваньня 1000-годзьдзя назвы Літва пад старшынствам прафэсара Анатоля Грыцкевіча|спасылка=https://euroradio.fm/u-belarusi-ryhtuecca-svyatkavanne-1000-goddzya-nazvy-litva|выдавец=[[БелаПАН]]|дата публікацыі=22 студзеня 2009|дата доступу=14 кастрычніка 2014}}</ref>. == Літва-Беларусь == {{Асноўны артыкул|Ліцьвінства}} Сярод прыхільнікаў разьмежаваньня назваў Літвы і [[Летува|Летувы]] пытаньне афіцыйнага вяртаньня назвы Літвы побач з назвай Беларусі ўспрымаецца неадназначна. З улікам гістарычнай дзяржаўнай пераемнасьці Беларусі зь Вялікім Княства Літоўскім лідэр [[Кансэрватыўна-Хрысьціянская Партыя — БНФ|Кансэрватыўна-Хрысьціянскай Партыі — БНФ]] [[Зянон Пазьняк]] вылучаў у 2005 годзе прапанову прыняць поўную назву краіны Вялікае Княства Літоўскае Беларусь з захаваньнем скарочанай назвы — Беларусь<ref>[http://pazniak.info/page_belarus-litva Беларусь-Літва], Пэрсанальны сайт [[Зянон Пазьняк|Зянона Пазьняка]], 27 сьнежня 2016 г.</ref>. Гэтую прапанову падтрымаў гісторык [[Анатоль Грыцкевіч]], аднак гісторык [[Уладзімер Аляксеевіч Арлоў|Уладзімер Арлоў]] бачыць магчымасьць зьмены назвы дзяржавы толькі ў далёкай пэрспэктыве («''не раней, чым кожны беларус будзе ўсьведамляць, што ў гістарычнай рэтраспэктыве Літва — гэта тое самае, што Беларусь''»)<ref>[https://nn.by/?c=ar&i=100976 Вялікае Княства Літоўскае Беларусь — пражэкцёрства ці візіянэрства?], [[Наша Ніва]], 11 лістапада 2005 г.</ref>. Тым часам беларускі гісторык права [[Таісія Доўнар]] зазначае, што «''менавіта ў зьвязку з гістарычнымі зьменамі назвы беларускага народа і цяпер часам узьнікае блытаніна датычна айчыннай гісторыі… магчыма, мелі рацыю навукоўцы, якія ў пачатку 90-х гадоў прапаноўвалі назваць нашу дзяржаву Вяліка-Літоўская Беларусь''»<ref>Доўнар Т. Асаблівасці і праблемы гісторыі дзяржавы і права Беларусі // Веснік Гродзенскага дзяржаўнага ўніверсітэта імя Янкі Купалы. Серыя 4. Правазнаўства. № 2 (128), 2012. С. 33—38.</ref>. Існуюць таксама прыхільнікі тэрміновай зьмены назвы Беларусі на Літву, аргумэнтацыю якіх агучыў гісторык Ян Лялевіч. Ён мяркуе, што назва Літва «''легімітызуе нашую краіну ў мінуўшчыне, для сучаснасьці, дае легітымізацыю для нашай будучыні''», тым часам «''закладзенае дамінаваньне гістарычнага кантэксту Русі''» ў назьве Беларусі напраўду прыводзіць да дамінаваньня [[Расея|Расеі]] (праз афіцыйныя саманазвы [[Расейцы|расейцаў]] і [[Расейская мова|расейскай мовы]] — {{мова-ru|«русские»|скарочана}} і {{мова-ru|«русский язык»|скарочана}}, гвалтоўна ўведзеныя ў [[Беларускі афіцыйны правапіс|наркамаўку]] як «рускія» і «руская мова»). Адпаведна, на думку Яна Лялевіча, у назьве Беларусі крыецца «''праблема самаідэнтыфікацыі нашага народа''»<ref name="BielaruskiPartyzan-2017">[https://web.archive.org/web/20220303191615/https://belaruspartisan.by/politic/368099/ Литвины vs белорусы: поиск своего места в истории или глупые разборки?], [[Беларускі партызан]], 19 студзеня 2017 г.</ref>. Гісторык Аляксандар Краўцэвіч, адзначаючы бясспрэчнасьць таго, што Літва і ліцьвіны ёсьць гістарычнымі назвамі Беларусі і беларусаў, што пераняцьце гэтых назваў Летувой і летувісамі было гістарычна не правамерным і што «''наш народ прыняў сучасную назву, вядома, пад прымусам Расеі''»<ref name="Kraucevic-2017"/>, выступае катэгарычна супраць зьмены назвы краіны і нацыі, бо «''назва „Беларусь“ напоўненая вялікім і магутным сэнсам, увайшла ў масавую сьвядомасьць, мае моцную ідэалёгія і магутны мастацка-літаратурны падмурак''». Адпаведна, «''прыдумваць праекты па адмове ад гэтай назвы і прыняцьцю іншай — гэта значыць аслабляць нацыю, якая называецца беларускай''»<ref name="Kraucevic-2017">[https://nashaniva.com/?c=ar&i=146173 Алесь Краўцэвіч: Ліцвінства — выдумка ворагаў, якую падтрымалі дурні], [[Наша Ніва]], 28 сакавіка 2017 г.</ref>. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/100 пытаньняў і адказаў з гісторыі Беларусі}} * {{Літаратура/Краіна Беларусь. Вялікае Княства Літоўскае (2012)}} * {{Літаратура/БЭ|9}} * {{Літаратура/Беларусы: У 13 т.|4}} * {{Літаратура/ЭВКЛ|2}} * {{Літаратура/Гістарычны шлях беларускай нацыі і дзяржавы|2}} * Гісторыя Беларусі. У 2 ч. Ч. 1. Са старажытных часоў да канца XVIII ст.: Курс лекцый. / [[Іван Крэнь|І. Крэнь]], [[Іван Коўкель|І. Коўкель]], [[Сьвятлана Марозава|С. Марозава]], С. Сяльверстава, І. Фёдараў. — {{Менск (Мн.)}}: РІВШ БДУ, 2000. — 656 с {{ISBN|985-6299-34-9}}. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Алег Дзярновіч|Дзярновіч А.]] Пошукі Айчыны: «Літва» і «Русь» у сучаснай беларускай гістарыяграфіі // Палітычная сфера. № 18—19 (1—2), 2012. С. 30—53. * [[Сяргей Дубавец|Дубавец С.]], [[Генадзь Сагановіч|Сагановіч Г.]] [https://knihi.com/Siarhiej_Dubaviec/Starazytnaja_Litva_i_sucasnaja_Letuva.html Старажытная Літва і сучасная Летува] // {{Літаратура/З гісторыяй на Вы|2}} * {{Літаратура/Беларуская дзяржава Вялікае Княства Літоўскае}} * [[Мікола Ермаловіч|Ермаловіч М.]] [https://knihi.com/Mikola_Jermalovic/Pa_sladach_adnaho_mifa.html Па слядах аднаго міфа]. 2-е выданьне. — Менск, Навука і тэхніка, 1991. — 98 с {{ISBN|5-343-00876-3}}. * [[Алесь Жлутка|Жлутка А.]] [https://web.archive.org/web/20211122195153/http://imperiaduhu.by/gistoryia/gist-sairednia/siaredn-VKL/litva-na-balkanah.html Літва на Балканах (Першасны сэнс назвы)] // [[Спадчына (часопіс)|Спадчына]]. № 5—6, 2000. С. 90—95. * [[Эдвард Зайкоўскі|Зайкоўскі Э.]] [http://pawet.net/library/history/bel_history/_articles/zaj2/%D0%97%D0%B0%D0%B9%D0%BA%D0%BE%D1%9E%D1%81%D0%BA%D1%96_%D0%AD._%D0%9B%D1%96%D1%82%D0%B2%D0%B0_%D0%B3%D1%96%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%87%D0%BD%D0%B0%D1%8F.html Літва гістарычная] // [[Наша слова|Наша Слова]]. № 26 (917) 1 ліпеня 2009 г., № 27 (918) 8 ліпеня 2009 г. * [[Кірыл Касьцян|Касьцян К.]], Васілевіч Г. [https://web.archive.org/web/20091221104014/http://arche.by/by/20/20/1239/ Спадчына ВКЛ вачыма беларускіх і летувіскіх гісторыкаў: поле для роўных магчымасьцяў?] // [[ARCHE Пачатак]]. № 11—12 (86—87), 2009. С. 292—303. * {{Літаратура/Гісторыя ВКЛ (2013)}} * {{Літаратура/Стварэньне Вялікага Княства Літоўскага (1997)}} * {{Літаратура/Літва-Беларусь: гістарычныя выведы}} * {{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях}} * [[Вячаслаў Насевіч|Насевіч В.]], [[Міхаіл Сьпірыдонаў|Спірыдонаў М.]] «Русь» у складзе Вялікага княства Літоўскага ў XVI ст. // З глыбі вякоў. Наш край: Гістарычна-культуралагічны зборнік. Вып. 1. — {{Менск (Мінск)}}: Навука і тэхніка, 1996. С. 4—27. * {{Літаратура/Літва і Жамойць. Розныя краіны і народы}} * [[Зьдзіслаў Сіцька|Сіцька З.]] Утроп Літвы. — Смаленск: Новая школа, 2009. — 322 с. * [[Ян Станкевіч|Станкевіч Я.]] Нарысы зь гісторыі Вялікалітвы-Беларусі // Станкевіч Я. Гістарычныя творы. — {{Менск (Мн.)}}: «Энцыклапедыкс», 2003. — {{nowrap|776 с.}} {{ISBN|985-6599-77-6}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Віктар Цітоў|Цітоў В.]] [https://web.archive.org/web/20141129020526/http://kamunikat.fontel.net/pdf/albaruthenica/06.pdf Беларусь на гістарычных картах: Эвалюцыя паняцця] // Беларусіка = Albaruthenica. Кн. 6 : Беларусь паміж Усходам і Захадам: Праблемы міжнац., міжрэліг. і міжкультур. узаемадзеяння, дыялогу і сінтэзу. Ч. 1, 1997. С. 42—46. * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] Гісторыя нашага імя: Гіст. даслед. — {{Менск (Мн.)}}: Полымя, 1995. — 96 с. — (Б-ка часопіса «[[Маладосць]]»). * [[Мікалай Шкялёнак|Шкялёнак М.]] Беларусь і суседзі: Гістарычныя нарысы. — Беласток: Беларускае Гістарычнае Таварыства, 2003. {{ISBN|83-915029-4-5}}. * {{Літаратура/ЭГБ|4}} * {{Літаратура/Этнаграфія Беларусі: Энцыкляпэдыя (1989)}} * [[Норман Дэвіс|Davies N.]] Litva: The Rise and Fall of the Grand Duchy of Lithuania. — Penguin Group US, 2013. — 90 p. {{ISBN|9781101630822}}. * {{Літаратура/Рэканструкцыя нацыяў}} * {{Кніга |аўтар = [[Эндру Ўілсан|Wilson A.]] |частка = |загаловак = Belarus. The last European dictatorship |арыгінал = |спасылка = https://yalebooks.yale.edu/book/9780300259216/belarus |адказны = |выданьне = new edition |месца = |выдавецтва = {{артыкул у іншым разьдзеле|Yale University Press|Yale University Press|uk|Yale University Press}} |год = 2012 |том = |старонкі = |старонак = 384 |сэрыя = |isbn = 978-0-300-25921-6 |наклад = |ref = Wilson }} * [[Фэлікс Канечны|Koneczny F.]] Letuwa a Litwa // Przegląd Powszechny. Nr. 463, 1922. S. 38—45. * Короткий В. [https://web.archive.org/web/20211126064904/https://elib.bsu.by/bitstream/123456789/19949/1/%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B0%2c%20%D0%A0%D1%83%D1%81%D1%8C%2c%20%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BD%2c%20%D1%80%D1%83%D1%81%D0%B8%D0%BD%20%D0%B2%20%D0%BF%D0%B0%D0%BC%D1%8F%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D1%85%20%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%B5%D1%80%D0%B0%D1%82%D1%83%D1%80%D1%8B%20%D0%92%D0%B5%D0%BB%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE%20%D0%9A%D0%BD%D1%8F%D0%B6%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B0%20%D0%9B%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE%20XVI-XVII%20%D0%B2%D0%B2.pdf «Литва», «Русь», «литвин», «русин» в памятниках литературы Великого Княжества Литовского XVI—XVII веков] // Bibliotheca archivi lithuanici. — № 7. — Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2009. C. 187—196. * Спиридонов М. Ф. «Литва» и «Русь» в Беларуси в 16 в. // Наш Радавод. Кн. 7. — {{Горадня (Гродна)}}, 1996. С. 206—211. == Вонкавыя спасылкі == * [[Зянон Пазьняк]], [http://www.bielarus.net/archives/2016/12/30/4684 Беларусь-Літва], [[Беларуская Салідарнасьць]], 27 сьнежня 2016 г. * [[Ніна Баршчэўская]], [http://www2.polskieradio.pl/eo/dokument.aspx?iid=53574 Становішча беларускае мовы ў пэрыяд ВКЛ], [[Беларуская рэдакцыя Польскага Радыё]], 6 чэрвеня 2007 г. * [https://www.facebook.com/litva.belarus Энцыкляпэдыя Літвы-Беларусі], [[Facebook]] * [http://veras.litvin.org/ Віктар Верас «У вытокаў гістарычнай праўды»]{{ref-ru}} {{Гісторыя Беларусі}} {{Гістарычныя рэгіёны Беларусі}} {{Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Вялікага Княства Літоўскага}} {{Добры артыкул}} [[Катэгорыя:Гісторыя Вялікага Княства Літоўскага]] [[Катэгорыя:Гістарычныя рэгіёны Беларусі]] ktuboxgq346noo0qdrx9aro1tuwxdyj Аляксандар Астрамовіч 0 50455 2667254 2647252 2026-05-01T12:57:58Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667254 wikitext text/x-wiki {{Герарх |лацінка = Alaksandar Astramovič }} '''Алякса́ндар Астрамо́віч''' (псэўданім ''Андрэй Зязюля''; {{Дата ў старым стылі|7 сьнежня|1878|26 лістапада}}, вёска [[Навасады (Ашмянскі раён)|Навасады]], цяпер [[Ашмянскі раён]] — 17 студзеня 1921, [[Сянно]], цяпер [[Віцебская вобласьць]]) — беларускі [[Каталіцтва|каталіцкі]] сьвятар, паэт, адзін з пачынальнікаў беларускага хрысьціянскага руху XX стагодзьдзя. == Жыцьцяпіс == Нарадзіўся ў дробнашляхецкай сям’і Сьцяпана і Ганны зь Міхалевічаў у вёсцы Навасады [[Гальшанская воласьць|Гальшанскай воласьці]] [[Ашмянскі павет|Ашмянскага павету]] [[Віленская губэрня|Віленскай губэрні]] (цяпер Ашмянскі раён). Скончыў народную вучэльню ў [[Гальшаны|Гальшанах]] (1888—1890), павятовую вучэльню ў [[Ашмяны|Ашмянах]] (1890—1892). Працаваў на бацькавай гаспадарцы, у 1901—1903 — на службе ў 160-м пяхотным Абхаскім палку ў Гомлі і Барысаве, малодшы унтэр-афіцэр. У 1903—1904 спрабаваў паступіць у [[Віленская духоўная сэмінарыя|Віленскую духоўную сэмінарыю]]. У 1905 зьехаў у Пецярбург, дзе ў наступным годзе здаў іспыты на званьне аптэкара. У 1906—1911 навучаўся ў Магілёўскай каталіцкай духоўнай сэмінарыі ў Пецярбургу, дзе ўсьвядоміўся як беларус. У час навучаньня стварыў і ачоліў аб’яднаньне клірыкаў-беларусаў. У 1910 высьвячаны на сьвятара. Служыў ксяндзом у мястэчках [[Трабы]] (цяпер [[Іўеўскі раён]]) (тут пачаў гаварыць касьцельныя казаньні па-беларуску), [[Ракаў]], [[Новы Сьвержань]], [[Анопаль]], [[Сьмілавічы]], [[Абольцы]], [[Сянно]]. Выступаў за беларусізацыю касьцёла, за што перасьледаваўся касьцельнымі ўладамі, два гады быў без парафіі. 26 лістапада 1914 на пахаваньні ў Кухцічах князя Мікалая Радзівіла, мужа Магдалены Радзівіла, вёў надмагільную прамову па-беларуску<ref>Станкевіч, А. З Богам да Беларусі: збор твораў / Адам Станкевіч. — Вільня: Інстытут беларусістыкі, 2008. — 1097 с — С. 418. — ISBN 978-80-866961-13-3.</ref>. Актыўна ўдзельнічаў у грамадзкім жыцьці [[Беларусь|Беларусі]]. Быў знаёмы зь Янкам Купалам. Адзін з заснавальнікаў і сябра [[Беларуская хрысьціянская дэмакратыя (1917)|Хрысьціянскай дэмакратычнай злучнасьці]] (1915)<ref>{{Спасылка | аўтар = | прозьвішча = | імя = | аўтарlink = | суаўтары = | дата публікацыі = 23 красавіка 2017| url = https://krynica.info/be/2017/04/23/khrysciyanskaya-zluchnasc-1915-god/| копія = | дата копіі = | загаловак = „Хрысьціянская злучнасьць“, 1915 год| фармат = | назва праекту = | выдавец = [[Крыніца.info]]| дата доступу = 6 кастрычніка 2022 | мова = | камэнтар = }}</ref>, адзін з арганізатараў і ўдзельнік [[Зьезд беларускага каталіцкага духавенства ў Менску (1917)|зьезду беларускага каталіцкага духавенства]] ў [[Менск]]у (1917)<ref>{{Спасылка | аўтар = | прозьвішча = | імя = | аўтарlink = | суаўтары = | дата публікацыі = 17 траўня 2017| url = https://krynica.info/be/2017/05/17/zezd-belaruskaga-katalickaga-dukhavenstva-24-25-traunya-1917-goda-u-mensku/| копія = | дата копіі = | загаловак = Зьезд беларускага каталіцкага духавенства 24—25 траўня 1917 году ў Менску| фармат = | назва праекту = | выдавец = [[Крыніца.info]]| дата доступу = 6 кастрычніка 2022 | мова = | камэнтар = }}</ref>. Пасьля прыходу бальшавікоў арыштаваны, у 1920 року некалькі тыдняў прасядзеў у астрозе. Актыўны папулярызатар беларускай каталіцкай ідэі на бачынах пэрыядычнага друку. Адзін з ініцыятараў выданьня газэты «[[Biełarus]]» (хоць у склад рэдакцыі не ўваходзіў). Памёр у Сяньне, пахаваны на мясцовых каталіцкіх могілках. == Творчасьць == Яшчэ да сэмінарыі праз суседа-ксяндза [[Адам Лісоўскі|Адама Лісоўскага]], які ў студэнцкія гады наведваў гурток [[Браніслаў Эпімах-Шыпіла|Браніслава Эпімаха-Шыпілы]], далучыўся да беларускай паэзіі. Пісаць пачаў у сэмінарыі; вядомая дата напісаньня ягонага верша «Вясковая раніца»: Пецярбург, 29.III.1908. Апублікаваны першы верш «Песьня дзяўчаці» у 1909 у газэце «[[Наша Ніва]]». Акрамя яе, друкаваўся таксама ў газэтах «[[Biełarus]]», «[[Krynica (1917)|Krynica]]», «[[Вольная Беларусь (газэта)|Вольная Беларусь]]», «[[Świetač]]», «[[Белорусская рада]]», «[[Беларускае жыццё]]». Выдаў зборнік паэзіі «З роднага загону» ([[Вільня]], 1913, 2-ое дапоўненае выданьне 1931), паэму «Слова праўды аб мове і долі беларуса» ([[Прага]], 1917). Выйшла ягонае вершаванае апавяданьне «Аленчына вясельле» (Вільня, 1923). Аўтар беларускага рэлігійнага гімну «Божа, што калісь народы…» Творчасьць прасякнутая хрысьціянскім сьветапоглядам, у ёй дамінуе патрыятычная тэма, ідэя адраджэньня Беларусі, вера ў ейную лепшую будучыню. У прыродзе, у людзях, у розных праявах жыцьця Андрэй Зязюля бачыў тую красу, вяршыняй якой зьяўляецца Бог. Зьбіраў народныя песьні, якія разам з запісамі [[Антон Грыневіч|Антона Грыневіча]] склалі зборнік «Беларускія песьні з нотамі» Т. 2. ([[Пецярбург]], 1912). == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Літаратура == * {{Літаратура/БелЭн|7|125}} * {{Кніга |аўтар = |імя = |прозьвішча = |частка = |загаловак = Беларускі фальклор: энцыклапедыя: [у 2 т.] |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца = {{Мн.}} |выдавецтва = |год = 2005 |том = 1 |старонкі = 555 |старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }} * {{Кніга |аўтар = |імя = |прозьвішча = |частка = |загаловак = Беларускія рэлігійныя дзеячы XX стагоддзя : жыццярысы. Мартыралогія. Успаміны |арыгінал = Die weisrussischen personlichkeiten des geistlichen lebens im XX. jarhundert |спасылка = |адказны = [аўтар-укладальнік Ю. Гарбінскі] |выданьне = |месца = Мюнхен ; Мінск |выдавецтва = |год = 1999 |том = |старонкі = 10—11, 269—274, 547, 548 |старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }} * [[Юрка Віцьбіч|Віцьбіч Ю.]] Бог і Бацькаўшчына: 1878—1968. У 90-я ўгодкі ад нараджэньня Андрэя Зязюлі // [[Божым шляхам (1964)|Божым шляхам]]. 1968. № 6. С. 12—15. * [[Язэп Германовіч|Гэрмановіч Я.]] Мае прыяцелі: Аляксандар Астрамовіч (Андрэй Зязюля) 26.ХІ.1878 — 17.І.1921 // Божым шляхам. 1965. № 2. С. 6—7. * {{Літаратура/Культура Беларусі|4|137}} * {{Літаратура/Даведнік Маракова|РЛ|1|0|РЛ1-3|РЛ1-3}} * {{Літаратура/Памяць/Ашмянскі раён|140}} * [[Янка Саламевіч|Саламевіч Я.]] Паэт-святар Андрэй Зязюля // Беларуская мова і літаратура ў школе. 1991. № 7—8. С. 140—144. * Х. М-а. Замест вянка на магілу Андрэя Зязюлі // Божым шляхам. 1951. № 3. С. 10—12. * {{Кніга|аўтар =[[Вікторыя Чаплева]]. |частка = |загаловак =100 асобаў Беларускай Хрысціянскай Дэмакратыі |арыгінал = |спасылка = https://kamunikat.org/100-asobaw-belaruskay-khrystsiyanskay-demakratyi-sevyarynets-paval-ukladalnik#:~:text=%D0%9A%D0%BD%D1%96%D0%B3%D0%B0%20%E2%80%9C%D0%A1%D1%82%D0%BE%20%D0%B0%D1%81%D0%BE%D0%B1%D0%B0%D1%9E%20%D0%B1%D0%B5%D0%BB%D0%B0%D1%80%D1%83%D1%81%D0%BA%D0%B0%D0%B9%20%D1%85%D1%80%D1%8B%D1%81%D1%86%D1%96%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B0%D0%B9%20%D0%B4%D1%8D%D0%BC%D0%B0%D0%BA%D1%80%D0%B0%D1%82%D1%8B%D1%96%E2%80%9D%2C%20%D0%B2%D1%8B%D0%B4%D0%B0%D0%B4%D0%B7%D0%B5%D0%BD%D0%B0%D1%8F%20%D0%B4%D0%B0,%D0%BB%D1%8E%D0%B4%D0%B7%D0%B5%D0%B9%2C%20%D1%8F%D0%BA%D1%96%D1%8F%20%D0%B2%D0%B5%D1%80%D1%8B%D0%BB%D1%96%20%D1%9E%20%D0%91%D0%BE%D0%B3%D0%B0%20%D1%96%20%D0%BB%D1%8E%D0%B1%D1%96%D0%BB%D1%96%20%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%B0%D1%80%D1%83%D1%81%D1%8C. |адказны = |выданьне = |месца ={{Менск (Мінск)}}|выдавецтва = |год = 2017|том = |старонкі = 4—6 |старонак = 232 |сэрыя = |isbn = |наклад = }} * [[Ульяна Шаставец|Шаставец У.]] Крыж і церні жыцця: Андрэй Зязюля // Полымя. 1999. № 4. С. 285—296. * {{Літаратура/ЭГБ|3|457}} == Вонкавыя спасылкі == {{ВікіКрыніцы|Аўтар:Андрэй Зязюля}} * [https://knihi.com/Andrej_Ziaziula/ Творы] на «[[Беларуская палічка|Беларускай палічцы]]» * [https://bis.nlb.by/by/documents/129863 Беларусь у асобах і падзеях]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} * [[Уладзімер Конан]]. [https://media.catholic.by/nv/n18/art3.htm#refs Андрэй Зязюля: хрысьціянская філязофія і асьветніцкая дзейнасьць] // [[Наша вера]] * [https://slounik.org/146790.html Слоўнік. Орг] {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Астрамовіч, Аляксандар}} [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў Ашмянскім раёне]] [[Катэгорыя:Беларускія каталіцкія сьвятары]] [[Катэгорыя:Беларускія паэты]] [[Катэгорыя:Беларускамоўныя паэты і паэткі]] [[Катэгорыя:Выпускнікі Санкт-Пецярбургскай рыма-каталіцкай сэмінарыі]] 688vn4xxu0ntqbq4twxxt9jb0w1gqny Аляксандар Гацук 0 54901 2667257 2653962 2026-05-01T13:19:22Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667257 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|тып=прозьвішча|Гацук}} {{Палітык |імя = Аляксандар Гацук |выява = |памер = |подпіс_пад_выявай = |пасада = Інспэктар Пухавіцкага раённага аддзелу народнае адукацыі |пачатак_тэрміну = |канец_тэрміну = |прэзыдэнт = |прэм'ер-міністар = |папярэднік = |наступнік = |пасада2 = |пачатак_тэрміну2 = |канец_тэрміну2 = |папярэднік2 = |наступнік2 = |прэм'ер-міністар2 = |прэзыдэнт2 = |дата_нараджэньня = [[1897]] |месца_нараджэньня = [[Сялец (Івацэвіцкі раён)|Сялец]], [[Пружанскі павет (Гарадзенская губэрня)|Пружанскі павет]], [[Гарадзенская губэрня]] |дата_сьмерці = {{Памёр|1|2|1938}} |месца_сьмерці = [[Менск]], турма [[НКУС]] |партыя = [[ВКП(б)]] |сужэнец = |дзеці = |адукацыя = вышэйшая |бацька = |маці = |подпіс = |узнагароды = }} '''Алякса́ндар Сямёнавіч Гацу́к''' ([[1897]], [[Сялец (Івацэвіцкі раён)|Сялец]], [[Пружанскі павет (Гарадзенская губэрня)|Пружанскі павет]], [[Гарадзенская губэрня]], цяпер [[Івацэвіцкі раён]], [[Берасьцейская вобласьць]] — [[1 лютага]] [[1938]], [[Менск]], турма [[НКУС]]) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, сябар [[ВКП(б)]]. == Біяграфія == Зь беларускае сялянскае сям’і. Працаваў інспэктарам [[Пухавіцкі раён|Пухавіцкага раённага]] аддзелу народнае адукацыі. Быў жанаты, меў двох дзяцей. Арыштаваны 9 верасьня 1937 году ў пасёлку [[Мар’іна Горка]] Пухавіцкага раёну. Асуджаны 9 сьнежня 1937 тройкай НКУС як «агент польскае выведкі» да найвышэйшае меры пакараньня. Расстраляны 1 лютага 1938 году. Пахаваны ў Менску. Рэабілітаваны пракурорам [[БВА|Беларускае вайсковае акругі]] 31 сакавіка 1989 году. Асабовая справа Г. № 21740-с з фатаздымкам захоўваецца ў архіве [[КДБ Беларусі]]. == Вонкавыя спасылкі == * [https://web.archive.org/web/20181028163435/http://lists.memo.ru/index4.htm Александр Семенович Гацук]{{ref-ru}} * [https://web.archive.org/web/20160305020144/http://www.marakou.by/by/davedniki/repres_nastaunik/tom-iv-kniga-i/index_23514.html Аляксандар Сямёнавіч Гацук] {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Гацук, Аляксандар}} [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў 1897 годзе]] [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў Івацэвіцкім раёне]] [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў Пружанскім павеце (Гарадзенская губэрня)]] [[Катэгорыя:Палітыкі БССР]] [[Катэгорыя:Рэпрэсаваныя ў БССР]] [[Катэгорыя:Памерлі ў Менску]] [[Катэгорыя:Расстраляныя]] ac755wzda60rxbnm7y184yhnmlrblu0 Андрэеўшчынскі сельсавет 0 55435 2667287 2665755 2026-05-01T18:35:31Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667287 wikitext text/x-wiki {{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Андрэеўшчынскі сельсавет |Назва ў родным склоне = |Арыгінальная назва = |Герб = |Сьцяг = |Краіна = [[Беларусь]] |Гімн = |Статус = |Від адміністрацыйнай адзінкі1 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі1 = |Від адміністрацыйнай адзінкі2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = |Уваходзіць у = [[Аршанскі раён]] |Від адміністрацыйнага падзелу = |Улучае = |Від адміністрацыйнага цэнтру = [[вёска]] |Цэнтар = [[Андрэеўшчына (Аршанскі раён)|Андрэеўшчына]] |БуйныГорад = |БуйныяГарады = |Колькасьць населеных пунктаў = 8 вёсак |ДатаЎтварэньня = [[20 жніўня]] [[1924]] |ДатаСкасаваньня = |Кіраўнік = |Назва пасады кіраўніка = |Кіраўнік2 = |Назва пасады кіраўніка2 = |АфіцыйныяМовы = |МовыВаЎжытку = |Насельніцтва = 1487 |Год перапісу = 2019 |Адсотак ад насельніцтва = |Месца паводле насельніцтва = |Сьпіс паводле насельніцтва = |Шчыльнасьць = |Месца паводле шчыльнасьці = |Нацыянальны склад = |Канфэсійны склад = |Плошча = |Адсотак ад плошчы = |Месца паводле плошчы = |Сьпіс паводле плошчы = |Максымальная вышыня = |Сярэдняя вышыня = |Мінімальная вышыня = |Шырата = |Даўгата = |Мапа = |Загаловак мапы = |Памер мапы = |Апісаньне мапы = |Мапа адміністрацыйнай адзінкі = |Памер мапы аа = |Часавы пас = |Летні час = |Скарачэньне = |ISO = |FIPS = |Тэлефонны код = |Паштовыя індэксы = |Геаграфічны код = |Інтэрнэт-дамэн = |Код аўтамабільных нумароў = |Катэгорыя ў Commons = |Парамэтар1 = |Назва парамэтру 1 = |Парамэтар2 = |Назва парамэтру 2 = |Сайт = |Дадаткі = |Мэдыя-парамэтар1 = |Назва мэдыя-парамэтру 1 = |Мэдыя-парамэтар2 = |Назва мэдыя-парамэтру 2 = |Колер фону парамэтраў = |Колер фону герб-сьцяг = }} '''Андрэ́еўшчынскі сельсавет''' — [[Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел|адміністрацыйна-тэрытарыяльная адзінка]] ў складзе [[Аршанскі раён|Аршанскага раёну]] [[Віцебская вобласьць|Віцебскай вобласьці]]. Адміністрацыйны цэнтар — вёска [[Андрэеўшчына (Аршанскі раён)|Андрэеўшчына]]. == Гісторыя == Утвораны 20 жніўня 1924 году як ''Кудаеўскі сельсавет'' у складзе Аршанскага раёну [[Аршанская акруга|Аршанскай акругі]] [[БССР]]. Цэнтр — вёска [[Кудаева]]. У 1928 годзе цэнтар сельсавету перанесены ў вёску [[Солаўе|Салаўі]]. Пасьля скасаваньня акруговай сыстэмы 26 ліпеня 1930 году ў Аршанскім раёне. У 1931 годзе цэнтар сельсавету вернуты ў вёску Кудаева. Пасьля ўвядзеньня абласнога падзелу 20 лютага 1938 году сельсавет у Аршанскім раёне Віцебскай вобласьці. У 1939 годзе цэнтар сельсавету зноў перанесены ў вёску Салаўі. На 1 студзеня 1974 года ў складзе Кудаеўскага сельсавета 10 населеных пунктаў<ref>Белорусская ССР. Административно-территориальное деление. На 1 января 1974 года. (руск.). — Выданне 5-е. — Мн.: Беларусь, 1974. — С. 53. — 248 с. — 10 000 экз.</ref>. 12 жніўня 1974 году цэнтар сельсавета перанесены ў вёску [[Міцькаўшчына (Віцебская вобласьць)|Міцькаўшчына]]<ref>Рашэнне выканаўчага камітэта Віцебскага абласнога Савета дэпутатаў працоўных ад 12 жніўня 1974 г. // Збор законаў, указаў Прэзідыума Вярхоўнага Савета Беларускай ССР, пастаноў і распараджэнняў Савета Міністраў Беларускай ССР. — 1974, № 25 (1435).</ref>. 15 мая 1984 году цэнтар сельсавета перанесены ў вёску Андрэеўшчына, сельсавет перайменаваны ў Андрэеўшчынскі<ref>Рашэнне выканкома Віцебскага абласнога Савета народных дэпутатаў ад 15 мая 1984 г. // Збор законаў Беларускай ССР, указаў Прэзідыума Вярхоўнага Савета Беларускай ССР, пастаноў Савета Міністраў Беларускай ССР. — 1984, № 19 (1789).</ref>. 27 сьнежня 1985 году ў склад [[Высокаўскі сельсавет (Аршанскі раён)|Высокаўскага сельсавету]] перададзена вёска [[Людкаўшчына]]<ref>Рашэнне выканкома Віцебскага абласнога Савета народных дэпутатаў ад 27 снежня 1985 г. // Збор законаў Беларускай ССР, указаў Прэзідыума Вярхоўнага Савета Беларускай ССР, пастаноў Савета Міністраў Беларускай ССР. — 1986, № 4 (1846).</ref>. == Насельніцтва == Насельніцтва сельсавета паводле перапісу 2009 года — 1178 чалавек<ref>[https://web.archive.org/web/20231209064428/http://pop-stat.mashke.org/belarus-census-2009/viciebskaja.htm Колькасьць насельніцтва населеных пунктаў Віцебскай вобласьці Беларусі паводле перапісу 2009 году]</ref>, з іх 89,9 % — [[беларусы]], 8,5 % — [[Расейцы|расейцы]], 0,7 % — [[Украінцы ў Беларусі|украінцы]]<ref>[https://web.archive.org/web/20160114095101/http://pop-stat.mashke.org/belarus-ethnic-comm2009.htm Этнічны склад насельніцтва сельсаветаў Беларусі паводле перапісу 2009 году]</ref>; паводле перапісу 2019 года — 1487 чалавек<ref>[https://web.archive.org/web/20240705045023/http://pop-stat.mashke.org/belarus-census-2019/viciebskaja.htm Насельніцтва населеных пунктаў Віцебскай вобласьці Беларусі паводле перапісу 2019 году]</ref>. == Склад == У склад сельсавета ўваходзяць 8 вёсак: [[Андрэеўшчына (Аршанскі раён)|Андрэеўшчына]], [[Анібалева]], [[Вялікая Міцькаўшчына]], [[Берасьценава]], [[Міцькаўшчына (Віцебская вобласьць)|Міцькаўшчына]], [[Кабылякі (Віцебская вобласьць)|Кабылякі]], [[Кудаева]], [[Солаўе]]. == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * Административно-территориальное устройство БССР: справочник: в 2 т. / Главное архивное управление при Совете Министров БССР, Институт философии и права Академии наук БССР. — Минск: «Беларусь», 1985―1987. * Административно-территориальное устройство Республики Беларусь (1981—2010 гг.): справочник. — Минск: БелНИИДАД, 2012. {{Андрэеўшчынскі сельсавет}} {{Аршанскі раён}} [[Катэгорыя:Андрэеўшчынскі сельсавет| ]] [[Катэгорыя:Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Аршанскага раёну]] [[Катэгорыя:Сельсаветы Беларусі]] nkt93x1cmxi4tz9nzxetobmr9b9hmty Шуфляда 0 75676 2667306 2602735 2026-05-01T19:47:57Z Amherst99 6310 /* */ 2667306 wikitext text/x-wiki [[Файл:Side table drawer.jpg|значак|Шуфляда]] '''Шуфля́да''' (ад {{Мова-pl|szuflada|скарочана}} празь {{мова-de|Schublade|скарочана}}) — высоўная скрынка з адчыненым верхам. Частка [[мэбля|мэблі]], якая служыць для захоўваньня рэчаў. Часта сустракаецца ў [[стол|сталах]], [[буфэт]]ах, [[шафа]]х. {{Накід}} {{ізаляваны артыкул}} [[Катэгорыя:Шафа]] [[Катэгорыя:Ёмістасьці]] 3z28npdtzy64tehsho2hjz805ykpcdg Барыспаль 0 85862 2667344 2589860 2026-05-02T05:19:35Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667344 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Барыспаль |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Барыспалю |Назва ўкраінскай мовай = Бориспіль |Герб = Coat of Arms Boryspil.svg |Сьцяг = UKR Бори́спіль flag.jpg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1015 |Статус з = |Магдэбурскае права = 1596 |Былая назва = |Вобласьць = [[Кіеўская вобласьць|Кіеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Барыспальскі раён|Барыспальскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 37.01 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 61807 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]</ref> |Нацыянальны склад насельніцтва = [[украінцы]] – 83.8%<br> [[расейцы]] – 14.2% |Год падліку нацыянальнага складу= 2001 |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Паштовыя індэксы = 08300—08307 |Тэлефонны код = +380-4595 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = Borispil aerea.jpg |Апісаньне выявы = Барыспаль з вышыні птушынага палёту |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 21 |Шырата сэкундаў = 4 |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 57 |Даўгата сэкундаў = 3 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = |Лацінка=Baryspaĺ}} '''Барыспаль''' ({{мова-uk|Бориспіль}}) — [[горад|места]] ў [[Кіеўская вобласьць|Кіеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Барыспальскі раён|Барыспальскага раёну]]. Насельніцтва на 2024 год — 60 тыс. чал. Знаходзіцца за 35 км ад [[Кіеў|Кіев]]а. == Гісторыя == * 1015: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * 1596: атрымаў [[Магдэбурскае права]]. * 1956: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width= border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small><ref>[https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2018 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|17&nbsp;180 | align=center|32&nbsp;365 | align=center|39&nbsp;983 | align=center|50&nbsp;508 | align=center|53&nbsp;975 | align=center|61&nbsp;807 |} === Мова === {| width="40%" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small><ref>[https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|88.28% | align=center|11.19% | align=center|0.22% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://web.archive.org/web/20100818202317/http://www.borispol-rada.gov.ua/ Барыспальская меская рада] {{Кіеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Барыспаль| ]] 3eiqu4wl1cx3fn9jjrirfn8913re8ws Белая Царква (Кіеўская вобласьць) 0 85919 2667389 2552406 2026-05-02T10:10:45Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667389 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Белая Царква}} {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белая Царква |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Белай Царквы |Арыгінальная назва = Біла Церква |Герб = Bila Tserkva gerb.svg |Сьцяг = Flag of Bila Cerkva.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1032 |Статус з = |Магдэбурскае права = 1589 |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Кіеўская вобласьць|Кіеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белацаркоўскі раён|Белацаркоўскі]] |Сельсавет = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 33.7 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 209176 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]{{ref-uk}}</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = [[украінцы]] — 87,4%<br>[[расейцы]] — 10,3%<br>[[беларусы]] — 0,55% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 09100—09117 |Тэлефонны код = +380-456(3) |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = Organ_Hall_in_city_of_Bila_Tserkva.jpg |Апісаньне выявы = Каталіцкі касьцёл |Шырата градусаў = 49 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 44 |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 7 |Даўгата сэкундаў = 0 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = |Лацінка = Biełaja Carkva }} '''Бе́лая Царква́''' ({{мова-uk|Біла Церква}}) — [[горад|места]] ў [[Кіеўская вобласьць|Кіеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Рось (рака)|Рось]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Белацаркоўскі раён|Белацаркоўскага раёну]]. Плошча 33,7 км². Насельніцтва 209 тыс. чал. (2018). Знаходзіцца за 80 км ад [[Кіеў|Кіеву]]. == Гісторыя == === XI—XVI стагодзьдзі === Горад заснаваны ў 1032 годзе кіеўскім князем [[Яраслаў Мудры|Яраславам Мудрым]]. На час падставы называлася [[Юр’еў]] (Гюргевъ) згодна з хрысьціянскім імем Яраслава Мудрага — [[Юры]] ([[Георгі]]). Пачатак XI стагодзьдзя адбіўся бесьперапыннымі набегамі [[печанегі|печанегаў]] на паўднёвыя ўскраіны [[Кіеўская Русь|Кіеўскай дзяржавы]]. У выніку мяжы Русі былі адкінутыя на поўнач — да берагоў [[Стугна|Стугны]]. У 1017 годзе кіеўскі князь [[Яраслаў Мудры]] нанёс паразу печанегамі і адціснуў іх на поўдзень. Для ўмацаваньня паўднёвых рубяжоў дзяржавы ўздоўж Росі ў 1032 годзе было пачата будаўніцтва абароннай лініі — сыстэмы вартавых крэпасьцяў, злучаных паміж сабой велізарнымі насыпамі і рвамі. Менавіта ў 1032 годзе зьявіліся [[Корсунь-Шаўчэнкаўскі|Корсунь]], [[Багуслаў]], [[Сьцеблаў]], [[Валадарка]] (летапісны Валадар) і іншыя населеныя пункты [[Паросьсе|Паросься]]. І менавіта ў той год на скалістым левым беразе Росі зьявіўся вайскова-фэадальны замак, які атрымаў назву Юр’еў (у гонар хрысьціянскага імя Яраслава Мудрага — Юры). Замак пасьля «аброс» мястэчкам, які ў канцы XI стагодзьдзя стала катэдральным цэнтрам Пораскай япархіі. Сэрцам гораду была гара з разьмешчаным на ёй [[дзяцінец|дзяцінцам]] (замкам). Таксама на гары стаяў белакаменны сабор — абавязковы атрыбут епархіяльнага цэнтру. Юр’еў жыў у пастаянным напружаньні. Набегі печанегаў зьмяніліся націскам полаўцаў, а пасьля — [[мангола-татары|мангола-татараў]]. Горад быў качэўнікам «як костка ў горле», стала мяшаючы іх паходам на поўнач. Ня раз яго руйнавалі дашчэнту. У апошні раз Юр’еў загінуў у руінах у XIII стагодзьдзі. Упаўшы для таго, каб адрадзіцца з новым назвай — Белая Царква. Спалены качэўнікамі Юр’еў пакінуў пасьля сябе толькі высокі паўразбураны япіскапскі сабор. Гэта збудаваньне, пабудаванае зь белага каменя, які доўгі час служыла перасяленцам арыенцірам сярод густых і дзікіх лясоў, пакрываць у той час даліну Росі. Менавіта таму месца, дзе стаяў сабор, а пасьля і горад, устаў з руін княжацкага Юр’еў на скалістым беразе, атрымала назву Белая Царква. Сабор, якому горад абавязаны сваёй назвай, зьнік у віхуры гістарычных падзей, цяпер ніхто, здаецца, ня скажа, кім і калі ён быў разбураны. Падчас археалягічных раскопак, праведзеных ужо ў ХХ стагодзьдзі, на Замкавай гары былі знойдзены рэшткі гэтага будынка. У 1362 годзе Белая Царква разам з [[Кіеўскае княства|Кіеўскім княствам]] была далучаная да [[Вялікае Княства Літоўскае|Літвы]], а пасьля [[Люблінская унія|Люблінскай уніі]] (1569 году) ўвайшла ў склад [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]]. Мястэчка стала цэнтрам староства (адміністрацыйная адзінка ў Польшчы) і набыло значэньне важнейшага стратэгічнага пункта на поўдні дзяржавы. У 1589 польскі кароль [[Жыгімонт III]] зацьвердзіў прывілеі гораду на сойме ў Варшаве, надаўшы Белай Царквы і яго жыхарам [[Магдэбургскае права]]. У сярэдзіне XVI стагодзьдзя для абароны дзяржавы ад татараў у Белай Царкве быў пабудаваны замак, у якім знаходзіўся пастаянны польскі гарнізон, які налічвае да 2 тысячаў салдат і афіцэраў. Гара, на якой некалі быў разьмешчаны замак, завецца Замкавай. Канец XVI стагодзьдзя ўпершыню зрабіў Белую Царкву знакамітым на ўсю [[Рэч Паспалітая|Рэч Паспалітую]] горадам. Гэтаму паспрыяла [[Белацаркоўскае паўстаньне гарадзкога насельніцтва|паўстаньне гараджанаў]], разьюшаных скасаваньнем [[стараста]]м [[Януш Астроскі|Янушам Астроскім]] Магдэбурскага права ў горадзе. У 1589 годзе яны захапілі замак з зброяй і боепрыпасамі і амаль год утрымлівалі горад у сваіх руках. У 1591 годзе менавіта захопам Белацаркоўскага замку пачалося сялянска-казацкае паўстаньне, якое паклала пачатак пэрыяду пастаянных войнаў паміж Украінай і Польшчай. На чале паўстаньня стаў [[Крыштап Касінскі|Хрыстафор (Крыштаф) Касінскі]]. === XVII—XVIII стагодзьдзі === У часы [[Украінска-польская вайна 1648—1657 гадоў|Вызваленчай вайны]] 1648—1657 гадоў Белая Царква, якая была ў той час даволі значным горадам — цэнтрам староства і [[Белацаркоўскі полк|палка]] і мела больш за 1000 двароў — стала адным з найважнейшых апорных пунктаў казацкага войска. Доўгі час [[Багдан Хмяльніцкі]] з асноўнымі сваімі сіламі знаходзіўся ў Белацаркоўскім замку, рассылаючы адсюль па ўсёй Украіне заклікі да барацьбы. 18 (28) верасьня 1651 году тут было заключана пагадненьне паміж польска-шляхецкім ўрадам і гетманам Багданам Хмяльніцкім, якая атрымала назву [[Белацаркоўскі дагавор]]. У 1663 годзе падчас бітвы паміж польскім войскам і атрадамі [[Іван Сырко|Івана Сырко]] замак у Белай Царквы амаль разбурылі. Але ўжо ў наступным годзе яго адбудавалі зноў, умацаваўшы па самых сучасных правілах фартыфікацыйны тэхнікі — ён стаў практычна непрыступным. Яго не змаглі ўзяць ні войскі Івана Брухавецкага ў 1665 годзе, ні Пятра Дарашэнка ў 1667, 69 і 72 гадах. З 1660 году Белая Царква напераменку належала то Расеі, то Польшчы, некаторы час парасят нават было нэўтральнай тэрыторыяй. Пачатак XVIII стагодзьдзя ва Ўкраіне адбіўся буйным паўстаньнем казакоў пад правадырствам Белацаркоўскі і Фастоўскі палкоўніка [[Сямён Палій|Сямёна Палія]] супраць Польшчы. Палій у 1702 годзе з 10-тысячным атрадам узяў у аблогу Белую Царкву. Пасьля некалькіх няўдалых штурмаў палкоўнік зьвярнуўся да хітрасьці — узяўшы ў палон камэнданта, ён прымусіў замак капітуляваць. Горад стаў цэнтрам паўстаньня, да яго пацягнуліся бяздольныя сяляне адусюль. Насельніцтва Белай Царквы ў той час дасягнула 70 тысячаў, замак пастаянна ўмацоўваўся. У 1703 годзе палякам удалося ўціхамірыць паўстаньне, і таго ж году Правабярэжжа акупавалі расейскія войскі. Падпальшчыка арыштавалі і выслалі ў Сыбір (далёка не апошнюю ролю адыграў у гэтым гетман Мазепа). [[Іван Мазепа]] нарадзіўся побач зь Белай Царквой у радавым маёнтку — сяле [[Мазепінцы]] — і лічыў гэты край сваёй радзімай. У 1703 годзе ён пасяліўся ў Белацаркоўскім замку і задумаў зрабіць горад сваёй уласнасьцю. У Белацаркоўскім замку гетман адчуваў сябе ў поўнай бясьпецы. Менавіта тут прайшла значная частка яго жыцьця — тут ён нажыў ільвіную долю сваіх капіталаў і стаў адным з найбагацейшых фэадалаў у Эўропе, тут пакараў сьмерцю Качубея і іскры. Па некаторых крыніцах у Белацаркоўскім замку была знойдзеная казна гетмана. [[Іван Мазепа]] накіроўваў значную частку прыбыткаў ад сваіх 20 тысячы маёнткаў на будаўніцтва культавых будынкаў. Па ўсёй Украіне падняў цэлы шэраг пышных выдатных цэркваў у стылі [[ўкраінскае барока|ўкраінскага барока]]. У 1706 г. узьвядзеньне вялікай каменнай царквы пачаў Мазепа на радзіме — у Белай Царквы. Крывавыя падзеі 1708 году і наступная перадача гораду Польшчы так і пакінулі гэты будынак недабудаваным. Да нашых дзён дажыла толькі частка той царквы, якая называецца [[Нікольская царква (Белая Царква)|Нікольская]]. Да 1774 году Белая Царква «варылася» ў катле смут і паўстаньняў, вянком якіх стала [[Каліеўшчына]]. За падаўленьне Каліеўшчыны польскі каронны гетман — граф [[Францішак Ксаверы Браніцкі|Ксаверый Браніцкі]] у 1774 годзе атрымаў у падарунак адно з самых багатых у Польшчы Белацаркоўскае староства, а ў 1793 годзе горад канчаткова далучылі да [[Расійская імперыя|Расіі]]. На доўгія часы (да ХХ стагодзьдзя) Белацаркоўшчына стала вотчынай сям’і Браніцкіх. Белая Царква і [[Александрыя (дэндрапарк)|Александрыя]] «былі сапраўдным фэадальным герцагствам з дваром, з вялікай колькасцю людзей, якія карміліся вакол двара, з вялікімі стайнямі пародзістых коней, з палявання, на якія зьяжджаліся ўся арыстакратыя Паўднёв-Заходняга краю» — вось што пісаў пра часы Браніцкіх у Белай Царквы [[Бярдзяеў Мікалай Аляксандравіч|Мікалай Бярдзяеў]] у сваім «Самапазнаньні». Браніцкія мелі неадназначны ўплыў на сваю галоўную рэзыдэнцыю. Яны зрабілі Белую Царкву правінцыйным горадам, які страціў любое адміністрацыйнае значэньне для дзяржавы. Па загадзе [[Кацярына II|Кацярыны II]] і не без «указкі» Браніцкіх замак быў разбураны, Белацаркоўскае староства ліквідавалі, павятовы цэнтар перанесьлі ў [[Васількоў|Васількова]], горад з казённай уласнасьці перайшоў у асабістае. === XIX—XX стагодзьдзі === У 1806 годзе Браніцкіх заключылі дагавор з габрэйскай абшчынай, якой далі дазвол на пасяленьне і будаўніцтва ў горадзе. [[Габрэі]] прынесьлі ў Белую Царква вялікую гандаль і [[рамяство]]. Яна стала вузлом важных транспартных шляхоў, празь яго праходзілі шматлікія ўрадавыя, ваенныя, паштовыя эстафэты і купецкія караваны. У 1809-14 гадах Браніцкі ў цэнтры гораду ўзьвёў гандлёвыя шэрагі, чым стымуляваў далейшае расьсяленьне габрэяў у Белай Царквы і абумовіў карэннае зьмяненьне этнічнага складу гарадскога насельніцтва. У 1918 годзе Белая Царква зноў у поўны голас заявіла пра сябе. У гэтым горадзе зьявілася вялікая сіла, якая пасьля ўскалыхнула ўсю Ўкраіну. «Яшчэ ў верасьні ніхто ў Горадзе (Кіеве) не ўяўляў сабе, што могуць збудаваць тры чалавекі, якія маюць талент зьявіцца своечасова, нават у такім нікчэмным месцы, як Белая Царква» — гэтыя крыўдныя для Белай Царквы словы зь «Белай гвардыі» Міхаіла Булгакава тычацца Таропцы, Пятлюры і Вінічэнкі і лішні раз пацьвярджаюць той факт, што менавіта гэты горад сыграў вядучую ролю ў стварэньні Дырэкторыі Ўкраінскай Народнай Рэспублікі. У лістападзе 1918 году ў Белай Царкве пачалося ўзброенае паўстаньне пад кіраўніцтвам [[Сымон Пятлюра|Сымона Пятлюры]] і [[Уладзімер Вінічэнка|Ўладзімера Вінічэнкі]]. Тут адбывалася фармаваньне асноўных сіл [[Дырэкторыя|Дырэкторыі]]. Тут упершыню было надрукавана паведамленьне аб аднаўленьні ўлады незалежнай [[УНР]]. Больш за месяц горад над Росью быў штабам сіл паўстанцаў — фактычна другой сталіцай Украіны. Менавіта адсюль адправілася 60-тысячнае войска, якое 14 лістапада 1918 году захапіла [[Кіеў]]. У час [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] ў раёне Белай Царквы ў лістападзе — сьнежні 1943 адбываліся жорсткія баі, у якіх войскі 1-га Ўкраінскага фронту разграмілі нямецкія войскі і стварылі ўмовы для акружэньня і зьнішчэньня варожай групоўкі ў [[Корсунь-Шаўчэнкаўская апэрацыя|Корсунь-Шаўчэнкаўскай апэрацыі]] 1944 году. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1897 !! 1926 !! 1939 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2017 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|35&nbsp;400 | align=center|42&nbsp;111 | align=center|47&nbsp;369 | align=center|70&nbsp;633 | align=center|108&nbsp;545 | align=center|151&nbsp;318 | align=center|196&nbsp;878 | align=center|200&nbsp;131 | align=center|207&nbsp;745 |} === Мова === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|86,61% | align=center|12,31% | align=center|0,16% |} == Месты-сябры == * {{Сьцяг Летувы}} [[Коўна]], [[Летува]] * {{Сьцяг Украіны}} [[Крамянчук]], [[Украіна]] * {{Сьцяг Польшчы}} [[Астровец-Сьвентакшынскі]], [[Польшча]] * {{Сьцяг Кітаю}} [[Цзынь-Чжоў]], [[Кітай]] == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://web.archive.org/web/20111013055221/http://tutbuv.com/?p=113 Украіна. Белая Царква] * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Кіеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Белая Царква| ]] b98tqafurc09p7jrik034iz1t7serfd Сынтаксіс 0 101942 2667380 2421279 2026-05-02T09:26:01Z Mikola Alchovik 88830 2667380 wikitext text/x-wiki '''Сынтаксіс''' (сынтакс) — разьдзел [[граматыка мовы|граматыкі]], які вывучае звышслоўныя значэньні (значэньні словазлучэньняў і сказаў), якія ўзьнікаюць у працэсе маўленьня пад уплывам [[граматычнае правіла|граматычных правілаў]]. Прадметам дысцыпліны зьяўляюцца словазлучэньні і сказы, спосабы і сродкі іх сувязі, адносіны паміж імі і пад. == Літаратура == * Курс беларускай мовы: Падручнік / Л. І. Сямешка, І. Р. Шкраба, З. І. Бадзевіч. — Мн.: Універсітэцкае, 1996. — 654 с ISBN 985-09-0043-1 {{Накід:Лінгвістыка}} [[Катэгорыя:Сэміётыка]] [[Катэгорыя:Сынтакс| ]] 8uwiads6sfzkbdkh4qwmkl7pg25rtuf Аляксандар Астроскі 0 102385 2667255 2219845 2026-05-01T13:01:23Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667255 wikitext text/x-wiki {{Шляхціч |Імя = Аляксандар Астроскі |Поўнае імя = |Арыгінальнае імя = |Партрэт = Alaksandar Astroski. Аляксандар Астроскі (XVII, XIX).jpg |Шырыня партрэту = |Подпіс партрэту = Аляксандар Астроскі |Герб = POL COA Ostrogski.svg |Шырыня гербу = |Подпіс гербу = Герб «[[Астроскі (герб)|Астроскі]]» |Пасады = |Пачатак пэрыяду = |Заканчэньне пэрыяду = |Папярэднік = |Наступнік = |Імя пры нараджэньні = |Нарадзіўся = 1570 |Месца нараджэньня = |Памёр = {{Памёр|13|12|1603}} |Месца сьмерці = |Род = [[Астроскія]] |Бацька = [[Канстантын-Васіль Астроскі|Канстантын Астроскі]] |Маці = Соф’я з [[Тарноўскія|Тарноўскіх]] |Жонка = Ганна з Косткаў |Дзеці = Соф’я, Канстантын Аляксандар, Крыштап, Януш Павал, Аляксандар, [[Ганна Алаіза Хадкевіч|Ганна Алаіза]], Кацярына |Рэлігія = |Рэгаліі = |Колер = |Колер загалоўку = }} '''Аляксандар Астроскі''' (1570, [[вёска]] [[Вявёрка]] каля [[Тарнаў|Тарнава]] — {{Памёр|13|12|1603}}<ref>Chłapowski K. Starostowie niegrodowi w Koronie 1565—1795 Materiały źródłowe. — Warszawa: Bellerive-sur-Allier, 2017. S. 195.</ref>, [[места]] [[Тарнопаль]]) — дзяржаўны дзяяч [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]]. [[Ваявода валынскі]] (з 1593). Быў старостам пераяслаўскім (з 1594). Валодаў местамі [[Ратна]]м (прыкладана з 1590), [[Дарагабуж]]ам, [[Сураж]]ам, [[Зьвягель|Зьвягелем]], паловай места [[Астрог (горад)|Астрогу]] (усе з 1603)<ref>[[Валеры Пазднякоў|Пазднякоў В.]] Астрожскія // {{Літаратура/ЭВКЛ|1к}} С. 263.</ref>. == Біяграфія == [[Файл:Hanna Astroskaja (Kostka). Ганна Астроская (Костка) (XVII).jpg|130px|значак|зьлева|Ганна Костка]] З княскага роду [[Астроскія|Астроскіх]] гербу ўласнага, сын [[Канстантын-Васіль Астроскі|Канстантына-Васіля]], [[ваяводы кіеўскія|ваяводы кіеўскага]], і Соф’і з [[Тарноўскія|Тарноўскіх]]. Меў братоў [[Януш Астроскі|Януша]], кашталяна кракаўскага, і [[Канстантын Астроскі (сын Канстантына-Васіля)|Канстантына]], старосту ўладзімерскага, а таксама сясьцёр Кацярыну і Лізавету. Дзяцінства правёў у [[Дубна|Дубне]], выхаваньне і адукацыю спачатку атрымаў у [[Астрог (горад)|Астрозе]], а потым пры двары [[Сьпіс каралёў польскіх|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]]. Збудаваў палац у [[Яраслаў (горад)|Яраславе]], уладаньні жонкі ў [[Рускае ваяводзтва|Рускім ваяводзтве]]. У 1593 року разьбіў пад Яраславам татараў. Разам з бацькам супрацьдзейнічаў правядзеньню [[Берасьцейская унія|царкоўнай уніі]], удзельнічаў у праваслаўным саборы 1596 року ў [[Берасьце|Берасьці]], саборы праваслаўных і пратэстантаў 1599 року ў [[Вільня|Вільні]]. У 1592 року ажаніўся з Ганнай (1575—1635), дачкой кашталяна гданьскага і ваяводы сандамірскага Яна Косткі (1529—1581) і Соф’і Адроваз (1540—1580). У шлюбе нарадзіліся дзеці: * Соф’я (1595—1622), жонка з 1613 року князя Станіслава Любамірскага (1583—1649); * Аляксандар (?—1607); * Адам Канстантын (пам. 1618); * Крыштап (пам. 1606); * Януш Павал (?—1619); * Васіль (пам. 1605); * [[Ганна Алаіза Хадкевіч|Ганна Алаіза]] (1600—1654), жонка з 1620 року гетмана вялікага літоўскага Яна Караля Хадкевіча (1560-1621) * Кацярына (1602—1642), жонка з 1620 року ваяводы кіеўскага Томаша Замойскага (1594—1638). Неспадзявана памёр у 1603 року (магчыма яго атруцілі). Спачыў у Астрозе, у [[Царква Божага Яўленьня (Астрог)|царкве Божага Яўленьня]]. == Галерэя == <gallery widths=150 heights=150 caption="Партрэты Аляксандра Астроскага" class="center"> Alaksandar Astroski. Аляксандар Астроскі (1624).jpg|Невядомы мастак, 1624 р. Alaksandar Astroski. Аляксандар Астроскі (XVII).jpg|Невядомы мастак, XVII ст. Alaksandar Astroski. Аляксандар Астроскі (XVII, XIX).jpg|Невядомы мастак, копія {{nowrap|XIX ст.}} з партрэта XVII ст. Alaksandar Astroski. Аляксандар Астроскі (XIX).jpg|Невядомы мастак, XIX ст. </gallery> == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ЭВКЛ|1}} * Sawczyk B., Sąsiadowicz M., Stańczyk E. Ocalić od zapomnienia… Patroni tarnowskich ulic. Tom 2. — Tarnów, 2004. {{ISBN|83-915445-6-7}}. * Бондарчук Я., Бендюк М. Портрети князів Острозьких XVI — першої половини XVII століття // Українська культура: минуле 32 сучасне, шляхи розвитку. Вип. 15, 2009. * Ворончук І. Володіння князів Острозьких на Східній Волині. — Київ-Старокостянтинів, 2001. == Вонкавыя спасылкі == * [https://bis.nlb.by/en/documents/143994 Астрожскі Аляксандр Канстанцінавіч, сын Канстанціна (Васіля) Канстанцінавіча]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі]] {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Астроскі, Аляксандар}} [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў 1570 годзе]] [[Катэгорыя:Астроскія|Аляксандар]] 29afo67bdpsj4ulyyp54hl5uvza0irc Асэр 0 122427 2667331 2029846 2026-05-02T00:23:42Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667331 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Асэр |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Асэру |Назва на мове краіны = Auxerre |Код мовы назвы краіны = fr |Краіна = Францыя |Герб = Blason de la ville de Auxerre (Yonne).svg |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = |Статус з = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Рэгіён |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Бургундыя-Франш-Камтэ]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = Дэпартамэнт |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = [[Ёна]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 19.95 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 102 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 34869 |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Год падліку колькасьці = 2013 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Часавы пас = +1 |Летні час = +2 |Сьпіс тэлефонных кодаў = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Выява = France Yonne Auxerre 04.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 54 |Даўгата паўшар’е = усходняе |Даўгата градусаў = 3 |Даўгата хвілінаў = 34 |Даўгата сэкундаў = 4 |Назва мапы2 = |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = http://www.auxerre.com/ }} '''Асэр''' ({{мова-fr|Auxerre}}) — горад у [[Францыя|Францыі]], месьціцца ў дэпартамэнце [[Ёна]] ў рэгіёне [[Бургундыя-Франш-Камтэ]] (да 1 студзеня 2016 году — у рэгіёне [[Бургундыя]]), на рацэ [[Ёна (рака)|Ёне]]. == Гісторыя == Назва Асэра адбываецца ад лацінскага ''Autissiodurum''. Ён быў значным цэнтрам і ў гальскія, і ў рымскія часы. Біскуп [[Герман Асэрскі]] ў V стагодзьдзі заклаў саборную царкву, існы будынак якой будавалася з XI па XVI стагодзьдзі, пераважна ў гатычным стылі. Яна знакамітая сваімі вітражамі XIII стагодзьдзя. Паралельна сабору ішло будаўніцтва й царквы сьв. Яўсевія. Эпіскапская пахавальня разьмешчана ў крыпце царквы Сэн-Жэрмэн IX стагодзьдзя, у ёй таксама спачываюць сьвятыя мошчы біскупа [[Ааран Асэрскі|Аарана Асэрскага]]. У раньнім Сярэднявеччы горад быў цэнтрам аднайменнай эпархіі. Біскупы Асэра валодалі функцыямі графа й біскупа адначасова. Пры гэтым біскупы давалі ф’ефы сэньёра, беручы зь іх даніну. У VIII—IX стагодзьдзі было створана [[графства Асэр]]. У XI стагодзьдзі яно апынулася аб’яднана з графствамі [[графства Нэвэр|Нэвэр]] і [[графства Танэр|Танэр]]. Аб’яднаньне захоўвалася да другой паловы XIII стагодзьдзя. У 1273 годзе графства пасродкам шлюбу перайшло пад кіраваньне [[Жана I дэ Шалён-Асэр|Жана I дэ Шалён]], сэньёра дэ Рашфор, які стаў родапачынальнікам дома [[Шалён-Асэр]]а. У 1370 годзе [[Жан IV дэ Шалён-Асэр]] прадаў графства Асэра каралю Францыі за 31 000 ліўраў. Канчатковае далучэньне Асэра да Францыі адбылося толькі ў 1490 годзе. == Славутасьці == У Асэры вырабляецца віно [[шаблі (віно)|шаблі́]]. == Спорт == У горадзе месьціцца футбольны клюб «[[Асэр (футбольны клюб)|Асэр]]». == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} * [https://web.archive.org/web/20060511184906/http://www.auxerre.com/ Сайт гораду] * [http://gilles.maillet.free.fr/histoire/recit_bourgogne/recit_comte_auxerre_nevers.htm Гісторыя Асэру] [[Катэгорыя:Гарады Францыі]] [[Катэгорыя:Асэр| ]] 7ydorqn0k9ltgl79mszael5hettvw5s БМ «Оплот» 0 124676 2667335 2409435 2026-05-02T02:06:07Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667335 wikitext text/x-wiki {{Танк |Назва = БМ «Оплот» |Выява = [[Файл:T-84 Oplat guided onto a tank transporter.jpg|300пкс]] |Тып = [[асноўны баявы танк]] |Краіна = [[Украіна]] |Павозка = 3 |Дэсант = |Час эксплюатацыі = з 2009 |Эксплюатанты = [[Узброеныя сілы Ўкраіны]] |Войны = |Канструктар = [[Харкаўскае канструктарскае бюро машынабудаваньня|ХКБМ]] |Час стварэньня = |Вытворца = [[Завод імя Малышава]] |Гады вытворчасьці = з 2009 |Колькасьць = 10<ref>[http://www.golosua.com/ua/main/article/ekonomika/20120223_v-etom-godu-v-armiyu-postupyat-10-novyih-tankov-oplot 2012 року в армію надійдуть 10 нових танків «Оплот»]</ref> |Мадыфікацыі = |Кошт адзінкі = 29,5 млн [[грыўня]]ў |Маса = 51 т<ref name=autogenerated12>[http://morozov.com.ua/rus/body/oplot_mbt.php КБ імя Марозава]</ref> |Даўжыня = 7075 |Даўжыня з гарматай = 9720 |Шырыня = 3400 |Вышыня = 2285 |База = |Каляя = |Клірэнс = 470—500 мм |Тып брані = шматслаёвая камбінаваная, проціснарадавая |Лоб корпусу = |Лоб корпусу (верх) = |Лоб корпусу (сярэдзіна) = |Лоб корпусу (ніз) = |Борт корпусу = |Борт корпусу (верх) = |Борт корпусу (сярэдзіна) = |Борт корпусу (ніз) = |Карма корпусу = |Карма корпусу (верх) = |Карма корпусу (сярэдзіна) = |Карма корпусу (ніз) = |Дах корпусу = |Дно корпусу = |Лоб вежы = |Борт вежы = |Карма вежы = |Дах вежы = |Актыўная браня = «Варта» |Дынамічная браня = убудаваная, «[[Дуплет (дынамічная абарона)|Дуплет]]» |Марка гарматы і калібр = 125 мм КБАЗ |Тып гарматы = [[Гладкаствольная зброя|гладкаствольная]] |Даўжыня ствала = |Боекамплект гарматы = |ВН = |ГН = |Далёкасьць стральбы = [[Бранябойны апэраны падкалібарны снарад|БАПС]]: 2,8<br />[[Аскепкава-фугасны снарад|ОФС]] і [[Кумулятыўны эфэкт|КС]]: 2,6<br />[[ПТУР]]: 5,0 |Прыцэл = лязэрны прыцэл-далямэр 1Г46М,<br />тэплавізыйны прыцэльны комплекс ПТТ-2,<br />панарамны прыцэльны комплекс ПНК-6 |Кулямёт = 1 × 12,7-мм КТ,<br />1 × 7,62-мм КТ |Іншае ўзбраеньне = [[ПТУР]] [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]] |Тып рухавіка = [[Дызэльны рухавік|Дызэльны]] з наддувам |Магутнасьць рухавіка = 1200 |Хуткасьць па шашы = 70 |Хуткасьць па перасечанай мясцовасьці = 40-45 |Запас ходу = 400 (500 з вонкавымі бакамі) |Тып падвескі = індывідуальная тарсіонная |Удзельны ціск на грунт = 0,97 |Пераадольваемы ўздым = 32° |Пераадольваемая сьценка = 0,8 |Пераадольваемы роў = 2,85 |Пераадольваемы брод = 1,8 (5,0 з [[Абсталяваньне падводнага кіраваньня танкаў|АПКТ]]) |Commons = }} '''БМ «Оплот»'''({{мова-uk|БМ «Оплот»}}) — сучасны [[Украіна|ўкраінскі]] [[асноўны баявы танк]]. Распрацаваны [[Харкаўскае канструктарскае бюро машынабудаваньня|Харкаўскім канструктарскім бюро па машынабудаваньні]] імя [[Аляксандар Марозаў|Марозава]] й выпускаецца заводам [[Завод імя Малышава|імя Малышава]]. Галоўны канструктар машыны — [[Міхаіл Барысюк]], генэральны канструктар па стварэньні бранятанкавае тэхнікі й артылерыйскіх сыстэмаў, начальнік КП [[ХКБМ]], генэрал-лейтэнант, доктар тэхнічных навукаў, прафэсар, [[Герой Украіны]], ляўрэат [[Ленінская прэмія|Ленінскае прэміі]], двойчы ляўрэат [[Дзяржаўная прэмія Ўкраіны ў галіне навукі й тэхнікі|Дзяржаўнае прэміі Ўкраіны]]. У параўнаньні з папярэднімі мадэлямі танкаў [[Харкаўскае канструктарскае бюро машынабудаваньня|ХКБМ]] у новай машыне істотна палепшана баявая моц, рухомасьць і абароненасьць. Танк прыняты на ўзбраеньне [[Узброеныя сілы Ўкраіны|Узброеных сілаў Украіны]] у траўні 2009 году пад назваю БМ «Оплот» (баявая машына «Оплот») і на момант 2012 году знаходзіцца ў сэрыйнай вытворчасьці<ref>[http://www.sq.com.ua/rus/news/ekonomika/30.03.2012/harkovskij_zavod_immalysheva_pristupil_k_vypolneniyu_kontrakta_na_postavku_tankov_oplot_v/ Завод ім. Малышева прыступіў да выканання кантракту на пастаўку танкаў «Оплот» ў Тайлянд]</ref><ref>[https://web.archive.org/web/20191215091947/http://photo.ukrinform.ua/rus/current/photo.php?id=274624 Украінскі танк БМ «Оплот» прыняты на ўзбраеньне ВСУ]</ref><ref>[https://web.archive.org/web/20120510092817/http://delo.ua/ukraine/salamatin-nashel-vinovnogo-v-sr-151462/ Саламацін знайшоў вінаватага ў зрыве іракскага кантракту]</ref>. Кошт новага БМ «Оплот» па кантракце 2009 году на пастаўку [[Узброеныя сілы Ўкраіны|Узброеным сілам Украіны]] 10 танкаў склала 29,5 мільёнаў грыўняў за адзінку.<ref name=autogenerated8>[http://fakty.ua/125830-ukraina-pohvastaetsya-tankom-oplot-i-bronetransporterom-btr-4-na-vystavke-v-abu-dabi Украіна пахваліцца танкам «Оплот» і бронетранспарцёрам БТР-4 на выставе ў Абу-Дабі]</ref> Экспартны кошт новага «Оплот-М» па кантракце на пастаўку ў [[Каралеўскае войска Тайлянда|войска Тайлянда]] складае каля $4,9 млн за адзінку на 2011 год.<ref name=autogenerated11>[http://news.zn.ua/ECONOMICS/ukraina_postavit_tailandu_49_tankov_oplot_na_summu_240_mln_dollarov-87094.html Украіна паставіць Тайлянду 49 танкаў «Оплот» на суму 240 млн даляраў]{{Недаступная спасылка|date=June 2023 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> == Апісаньне канструкцыі == Танк мае клясычную [[Кампаноўка танкаў|кампаноўку]], з разьмяшчэньнем аддзяленьня кіраваньня ў лабавой частцы, баявога аддзяленьня — пасярэдзіне й маторна-трансьмісійнага аддзяленьня — у кармавой частцы. У адрозьненьне ад пераважнай большасьці заходніх асноўных баявых танкаў, на БМ «Оплот» ужыты аўтамат зараджаньня, што дазволіла скараціць ягоны экіпаж да трох чалавек — мэханіка-кіроўцы, наводчыка й камандзіра. Мэханік-кіроўца месьціцца па цэнтры. Камандзір танка месьціцца справа, а наводчык — зьлева, у кожнага зь іх маецца люк для пасадкі/высадкі. Ад папярэдніх танкаў [[ХКБМ]] (Т-80УД, [[Т-84]]) БМ «Оплот» адрозьніваецца істотна палепшанаю: * ''агнявою моцаю:'' ** новая лічбавая [[Сыстэма кіраваньня агнём|СКА]] і [[Цеплавізар|ТВП]] (цеплавізійны прыцэл) ** сыстэма ўліку выгіну канала ствала ** камбінаваны панарамны прыцэл камандзіра зь незалежнымі дзённым і начным (цеплавізійным) каналамі, і лазерным далямерам * ''абаронаю:'' ** зварна-катаная вежа новае формы ** вялікія бартавыя экраны, якія забясьпечваюць дадатковую абарону бартоў корпуса й хадавое часткі ад ручных процітанкавых гранатамётаў ** убудаваная [[Дынамічная абарона|ДА]] [[Дуплет (дынамічная абарона)|«Дуплет»]] («Нож-2») новага пакаленьня, што забясьпечвае лепшую абарону ад сучасных бранябойных снарадаў і тандэмных кумулятыўных боепрыпасаў ** КОЭП (комплекс оптыка-электроннага процідзеяньня) [[Варта (КОЭП)|«Варта»]] * ''рухомасьцю:'' ** новая комплексная сыстэма кіраваньня танкам, якая забясьпечвае аўтаматычнае пераключэньне перадачаў і плыўны заваротак падчас руху ** рухавік 6ТД-2Е магутнасьцю 1200 л.з. з паменшанае дымнасьцю й таксічнасьцю выхлапу ** дызэльная [[Дапаможная сілкавальная ўсталёўка|ДСУ]] (дапаможная сілкавальная ўсталёўка) магутнасьцю 10 кВт ** новы лічбавы шчыт (бартавы кампутар) мэханіка-кіроўцы, сучасная навігацыйная сыстэма, новыя сродкі радыёсувязі === Агнявая моц === ==== Сыстэма кіраваньня агнём і прыцэльныя прыборы ==== [[Сыстэма кіраваньня агнём|СКА]] БМ «Оплот» забясьпечвае кругласутачнае 1 усенадворнае прыцэльваньне й стральбу з гарматы, спаранага й зэнітнага кулямётаў, у тым ліку камандзірам танка.<ref name=autogenerated1>[https://web.archive.org/web/20111231022228/http://www.morozov.com.ua/rus/body/oplot_mbt.php?page=history4 Асноўны баявы танк «Оплот»]</ref> [[Сыстэма кіраваньня агнём|СКА]] танка ўключае: * прыцэльны комплекс: ** дзённы прыцэл наводчыка «Промінь» 1Г46М абсталяваны незалежнаю стабілізацыяй у дзьвюх плоскасьцях, [[лазэр]]ным далямерам (да 9990 м з дакладнасьцю ±10 м) і каналам паўактыўнага кіраваньня [[ПТУР]] [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]]. Мае кратнасьць 2,7-12х.<ref>[https://web.archive.org/web/20141220191219/http://photopribor.ck.ua/products/defense/btt/1g46m/ Дзённы прыцэл наводчыка «Промінь» (1Г46М)]</ref> ** цеплавізійны прыцэльны комплекс наводчыка ПТТ-2(4)<ref>[https://web.archive.org/web/20120606030111/http://photopribor.ck.ua/ru/ Танкавы цеплавізійны прыцэл наводчыка ПТТ-2(4)]</ref> Прызначаны для выяўленьня наземных і паветраных цэляў, і прыцэльнае стральбы па іх днём і ўначы. Далёкасьць выяўленьня цэляў — да 8000 м, распазнаньні — 4500 м і ідэнтыфікацыі — 2500 м.<ref name=autogenerated9>[https://web.archive.org/web/20111028092941/http://mil.in.ua/tanky/osnovnyy-boyovyy-tank-t-84-bm-oplot Основний бойовий танк БМ «Оплот»]</ref> ** панарамны прыцэльны комплекс камандзіра «ПНК-6»<ref>[https://web.archive.org/web/20100420041951/http://photopribor.ck.ua/ru/products/defense/btt/pnk_6 Танкавы панарамны прыцэльны комплекс (ПНК-6)]</ref> Прызначаны для выяўленьня наземных і паветраных цэляў зь месца камандзіра, і прыцэльнае стральбы па іх днём і ўначы. Абсталяваны лазэрным далямерам. Далёкасьць выяўленьня цэляў тыпу танк складае 5500-8000 м.<ref name=autogenerated9 /> * [[стабілізатар узбраеньня]] 2Э42М * ТБВ (танкавы балістычны вылічальнік) ТИУС-ВМ<ref name=autogenerated7>[http://lreri.tripod.com/TIUS/TIUSRU.html ІНФАРМАЦЫЙНА-КІРАВАЛЬНАЯ СЫСТЭМА ТИУС ]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref><ref name=autogenerated6>[http://andrei-bt.livejournal.com/40167.html Пра ТИУС]</ref> * СУИТ (сыстэма ўліку выгіну ствала) павялічвае дакладнасьць стральбы за кошт аўтаматычнае карэкцыі кутоў прыцэльваньня й бакавога апярэджаньня, выпрацоўваных балістычным вылічальнікам, з улікам цеплавога выгіну ствала ад сонечнае радыяцыі ды ўласнага разаграваньня пры інтэнсіўнай стральбе<ref>[https://web.archive.org/web/20150917055435/http://www.luch.kiev.ua/index.php/ru/produktsiya/protivotankovye-upravlyaemye-rakety/optiko-elektronnaya-sistema-dlya-izmereniya-izgiba-stvola-suit-1 Оптыка-электронная сыстэма для вымярэньня выгіну ствала СУИТ-1]</ref>. * сыстэма дыстанцыйнага кіраваньня зэнітным кулямётам 1ЭЦ29М ==== Узбраеньне ==== Асноўным узбраеньнем танка зьяўляецца 125-мм [[Гладкаствольная зброя|гладкаствольная]] [[гармата]] [[КБАЗ]] з даўжынёй ствала 48 [[калібр]]аў і забясьпечаная аўтаматам зараджаньня канвэернага тыпу.<ref>[https://web.archive.org/web/20111118122613/http://morozov.com.ua/rus/body/kba3.php Танкавая гармата КБА3 калібру 125 мм]</ref><ref>[http://www.army-guide.com/rus/product91.html КБА-3]</ref> Гармата абсталявана [[Эжэктар гарматы|эжэктарам]] парахавых газаў, тэрмакажухам і [[Стабілізатар узбраеньня|стабілізавана]] у дзьвюх плоскасьцях.<ref>[http://btvt.narod.ru/4/84/t84.html T-84]</ref> Ствол гарматы выкананы хутказьнямаемым і можа быць заменены ў палявых умовах без дэмантажу гарматы з танку. Прывад кручэньня вежы — электрычны, прывад гарматы — гідраўлічны. Вежа паварочваецца на 180 градусаў за 5 сэкундаў (хуткасьць кручэньня вежы адносна корпуса складае да 40 град/сек). На выпадак пазаштатнае сытуацыі прадугледжаны рэзэрвовыя мэханічныя прывады навядзеньня гарматы й вежы. Баекамплект гарматы складае 46 стрэлаў паасобна-гільзавага зараджаньня, зь іх 28 зьмесцаваны ў аўтамаце зараджаньня. БМ «Оплот» здольны весьці агонь бранябойна-падкалібарнымі, кумулятыўнымі, аскепкава-фугаснымі снарадамі й [[ПТУР]] «[[Камбат (ПТУР)|Камбат]]» з паўактыўнаю сыстэмаю кіраваньня па лязэрным прамяні. Хуткастрэльнасьць танку складае да 8 стрэлаў/хвіл. (7—12,5 сэк. на зараджаньне аднаго стрэлу), што дасягаецца за кошт аўтамату зараджаньня й тандэмнага дасылу (снарад-зарад) за адзін цыкл. Выдаленьне стрэлянага паддону ажыцьцяўляецца з дапамогаю яго аўтаматычнага ўлоўліваньня й кладкі ў пусты латок без разгэрмэтызацыі баявога аддзяленьня. Час загрузкі канвэера аўтамата зараджаньня стрэламі складае 15—20 мін. Таксама прадугледжаны дублюючыя прывады канвэера аўтамата зараджаньня й ручны мэханізм зараджаньня.<ref name=autogenerated1 /> '''Комплекс кіраванага ўзбраеньня''' [[Файл:Kombat ATGM.JPG|міні|зьлева|[[Камбат (ПТУР)|ПТУР «Камбат»]]]] Адметнаю асаблівасьцю танка зьяўляецца наяўнасьць ККУ (комплексу кіраванага ўзбраеньня), які дазваляе весьці агонь з гарматы кіраванымі ракетамі [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]] зь лязэрным навядзеньнем на дыстанцыях да 5,0 км і забясьпечвае бранябойнасьць за [[Дынамічная абарона|дынамічнаю абаронаю]] ня меней 750 мм.<ref>[https://web.archive.org/web/20150826082811/http://www.luch.kiev.ua/index.php/ru/produktsiya/protivotankovye-upravlyaemye-rakety/vystrel-s-protivotankovoj-upravlyaemoj-raketoj-kombat Стрэл з процітанкаваю кіраванаю ракетаю «КАМБАТ»]</ref> [[ПТУР]]ы мясцуюцца ў аўтамата зараджаньня гэтак жа, як і звычайныя снарады. [[ПТУР]] [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]] амаль на працягу ўсяго палёту вядзецца над лініяй бачаньня, а яе пераклад непасрэдна на цэль ажыцьцяўляецца аўтаматычна ўсяго за 0,3 сэкунды да моманту паразы. Такое рашэньне выгодна адрозьніваецца ад падсьвятленьня лязэрам цэлі на працягу ўсяго палёту ракеты тым, што супернік практычна ня мае шанцаў паставіць перашкоду [[ПТУР]]. Стральба [[ПТУР]] [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]] магчымая на хуткасьцях руху танка да 30 км/г, па цэлях, якія рухаюцца з хуткасьцю да 70 км/г.<ref>[http://zn.ua/POLITICS/sindrom_poteri_eksportnogo_immuniteta-38933.html Сындром Страты Экспартнага Імунітэту]</ref> ''Дапаможнае ўзбраеньне'' * Сыстэма дыстанцыйнага кіраваньня зэнітнаю ўсталёўкаю складаецца з кулямёту КТ-12,7 мм (боекамплект 3х150 патронаў). Кут навядзеньня па вэртыкалі складае ад +3° да +60°, па курсе — у дыяпазоне +/- 75°. Кулямёт стабілізаваны па вэртыкалі ў дыяпазоне ад +3° да +20°. * Спараны з гарматаю кулямёт КТ-7,62 мм мае боекамплект 1250 патронаў. === Абароненасьць і жывучасьць === ==== Балістычная абарона ==== БМ «Оплот» мае камбінаваную сыстэму абароны, якая ўключае ў сябе пасіўную браню, убудаваную дынамічную абарону й шэраг іншых сыстэмаў абароны, што падвышаюць выжывальнасьць танку на полі бою. Браня — шматпластовая, якая складаецца з бранявых лістоў і керамічных матэрыялаў. Дах вежы выкананы цэльнаштампаваным, што павялічвае яго калянасьць і забясьпечвае добрую тэхналягічнасьць і стабільную якасьць пры сэрыйнай вытворчасьці. На пярэдняй частцы корпуса, вежы і бартах танка ўсталявана ўбудаваная [[дынамічная абарона]] (ДА) новага пакаленьня [[Дуплет (дынамічная абарона)|«Дуплет»]]<ref name=autogenerated10>[https://web.archive.org/web/20130627065810/http://fcct-microtek.com/b_duplet_ru.html Комплекс дынамічнае абароны «Дуплет»]</ref>, якая забясьпечвае абарону ад кумулятыўных і бранябойна-падкалібарных баепрыпасаў. Модульная канструкцыя прадугледжвае хуткую замену элемэнтаў абароны падчас мадэрнізацыі ці пашкоджаньня. На бартах корпуса БМ «Оплот» усталяваныя шырокія гумовыя экраны, якія забясьпечваюць дадатковую абарону ад ручных процітанкавых сродкаў тыпу [[РПГ-7]]. Элемэнты [[Дынамічная абарона|ДА]] [[Дуплет (дынамічная абарона)|«Дуплет»]] не дэтануюць пры трапленьні ў іх куляў калібру 12,7 мм, бранябойных снарадаў калібру да 30 мм і аскепкаў снарадаў. [[Дынамічная абарона|ДА]] [[Дуплет (дынамічная абарона)|«Дуплет»]] ня мае патрэбу ў абслугоўваньні і бясьпечная ў звароце. Усталёўка дадзенае [[Дынамічная абарона|ДА]] магчымая сіламі экіпажу без адмысловых прыстасаваньняў за 2,5-3 ч. Па сьцьвярджэньні вытворцы танка, УПТДА (убудаваная процітандэмная дынамічная абарона) «Оплот-М» забясьпечвае абарону ад:<ref name=autogenerated1 /> * процітанкавых ручных і станковых гранатамётаў, і безадкатных прыладаў (у тым ліку з тандэмнымі баявымі часткамі) * [[ПТРК|процітанкавых ракетаў]] тыпу [[BGM-71 TOW|«ТОУ-2»]], [[Мілян (ПТРК)|«Мілян»]], [[9П149|«Штурм-З»]] * [[Кумулятыўны эфэкт|кумулятыўных снарадаў]] гладкаствольных танкавых гарматаў калібру 125 мм (3БК18М, 3БК18, 3БК14М, 3БК14) * [[Бранябойны апэраны падкалібарны снарад|бранябойных падкалібарных снарадаў]] гладкаствольных танкавых гарматаў калібру 125 мм (3БМ22, 3БМ26, 3БМ42) і 120 мм трасавальнага апэранага падкалібарнага снарада зь якога адлучаецца паддонам Cl3069 Дах вежы танка атрымаў дадатковую абарону ад процітанкавых сродкаў тыпу [[FGM-148 Javelin]], атакавалыя танк зьверху, у дах вежы. Супрацьмінная абарона забясьпечвае выжывальнасьць экіпажу пры падрыве пад гусеніцаю мін з [[тратыл]]авым эквівалентам 10 кг, а пад дном (у пярэднім аддзяленьні) — да 4 кг. Танк абсталяваны аўтаматычнаю сыстэмаю пажаратушэньня ў заселеным аддзяленьні й МТО. На «Оплот-М» таксама ўсталяваны ПРХР-М1 (прыбор радыяцыйнае й хімічнае выведкі) і сыстэма абароны ад [[Зброя масавай паразы|зброі масавай паразы]]. ==== Актыўная абарона ==== Актыўная абарона БМ «Оплот» прадугледжвае выкарыстаньне КОЭП (комплексу оптыка-электроннага процідзеяньня) [[Варта (КОЭП)|«Варта»]],<ref>[https://web.archive.org/web/20090326082611/http://www.morozov.com.ua/rus/body/t84protection.php Асноўны баявы танк «Оплот» — характарыстыкі абароны]</ref> якая папярэджвае пра навядзеньне высокадакладных боепрыпасаў з лазэрнаю сыстэмаю кіраваньня, і актывуе пастаноўку дымавое/аэразольнае завесы вакол танка. Сыстэма пастаноўкі аэразольнае завесы складаецца з 12 пускавых усталёўкаў і пульта кіраваньня з магчымасьцю выбару рэжыму працы сыстэмы: аўтаматычны, паўаўтаматычны ці ручны. Аэразольныя гранаты здольныя паставіць завесу, за якую праціўнік, нават выкарыстоўваючы цеплавізар, ня зможа «зазірнуць». [[Варта (КОЭП)|«Варта»]] таксама зрывае навядзеньне [[ПТУР]] з інфрачырвонае [[Галоўка саманавядзеньня|ГСН]] (галоўкаю саманавядзеньня) за кошт пастаноўкі інфрачырвоных (сьветлавых) перашкодаў. === Рухомасьць === {| class="wikitable sortable" |+Паказчыкі адпаведнасьці пэрспэктыўным патрабаваньням {{Артыкул у іншым разьдзеле|Баявыя сыстэмы будучыні|FCS|en|Future Combat Systems}}, якія ўплываюць на рухомасьць [[Асноўны баявы танк|АБТ]] і характарызуюцца дасканаласьцю сілкавальнай усталёўкі<ref>[http://www.nbuv.gov.ua/portal/Natural/Vtz/2011_4/62.pdf Б. П. Матузка, Д.Є. Хаўстаў, А. В. Рудый, І. О. Кандрацюк, С. В. Шэлухін «Сучасний постаць тая перспективи використання безступінчатих трансмісій на військових гусеничних машынах». Академія сухопутних військ імені гетьмана Пятра Сагайдакавага, Львів. Військовий інститут Одеського Національного політехнічного університету, Одеса.]</ref> ! Характарыстыкі !! {{Сьцяг|ЗША}} [[Асноўны баявы танк|АБТ]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Баявыя сыстэмы будучыні|FCS|en|Future Combat Systems}} !! {{Сьцяг|ЗША}} [[M1 Abrams|М1А2 «Абрамс»]] !! {{Сьцяг|Нямеччына}} [[Леапард 2|«Леапард» 2А7+]] !! {{Сьцяг|Францыя}} [[Леклерк (танк)|АМХ-56 «Леклерк»]] !! {{Сьцяг|Расея}} [[Т-90|Т-90А «Уладзімер»]] !! {{Сьцяг|Украіна}} БМ «Оплот» |- | Аб’ём рухавіка || 1 || 0,684 ||0,563 ||0,571 ||0,754 ||style="background:lightgreen"|1 |- |Маса рухавіка || 1 || 0,899||0,567 ||0,408 ||style="background:lightgreen"|1 || 0,864 |- | Аб’ём трансьмісіі || 1 || 0,638||style="background:lightgreen"|1 ||0,816 ||0,872 || 0,872 |- | Маса трансьмісіі || 1 || 0,704||0,767 ||0,704 ||style="background:lightgreen"|1 || 0,986 |- | Аб’ём МТО || 1 || 0,456||0,721 ||0,608 ||style="background:lightgreen"|1 ||style="background:lightgreen"| 1 |- | Запас ходу (па шашы) || 1 || 0,533||0,667 ||style="background:lightgreen"|0,733 ||0,667 || 0,64 |- | Максымальная хуткасьць (па шашы) || 1 || 0,67||0,68 ||style="background:lightgreen"|0,7 ||0,6 ||style="background:lightgreen"| 0,7 |- | Удзельная магутнасьць || 1 || 0,323||0,32 ||style="background:lightgreen"|0,357 ||0,277 || 0,333 |- |'''Каэфіцыент адпаведнасьці''' || '''1''' || '''0,613'''||'''0,661''' ||'''0,612''' ||'''0,771''' ||style="background:lightgreen"| '''0,799''' |} ==== Рухавік ==== На танк усталёўваецца шасьціцыліндравы дызэльны рухавік 6ТД-2Е аб’ёмам 16,3 літра й магутнасьцю 1200 л.з.<ref>[https://web.archive.org/web/20151007121806/http://www.malyshevplant.com/content/6TD Рухавік 6ТД-2 на сайце ГП «Завод ім. В. А. Малышава»]</ref> Рухавік — двухтактны, мнагатопліўны (працуе на бэнзіне, газе, паліве для дызэльных рухавікоў ці іх сумесі ў любой прапорцыі), з наддувам, прамотачным прадзьмухам, непасрэдным упырскам паліва, з гарызантальным разьмяшчэньнем цыліндраў і процілегла рухомымі поршнямі. Дзякуючы невялікай вышыні рухавіка (581 мм) маторнае аддзяленьне выканана па двухпавярховай схеме. Эжэктарная сыстэма астуджэньня радыятараў усталяваная над рухавіком.<ref name=autogenerated5>[https://web.archive.org/web/20120531035611/http://www.morozov.com.ua/rus/body/t72m1.php Забесьпячэньне рухомасьці мадэрнізаваных танкаў Т-72]</ref> У параўнаньні з 6ТД, папярэднім варыянтам рухавіка, на 20% узрасла ўдзельная магутнасьць, якая дасягнула 73,6 л.з./літр пры тых жа габарытах (Д х Ш х У, мм: 1602 х 955 х 581) і масе (1180 кг)<ref>[http://alexfiles99.narod.ru/engine/6td/6td-2.htm Рухавік 6ТД-2]</ref>. Дзякуючы кампактнасьці рухавіка й асаблівасьцям ягонай канструкцыі, сілкавальная ўстаноўка месьціцца папярочна ў МТО (маторна-трансьмісійным аддзяленьні) танка і сувосева з бартавымі скрынкамі зьмены перадачаў. Дзякуючы гэтаму не патрабуецца цэнтроўка рухавіка пры яго замене, значна спрашчаецца трансьмісія танка й забясьпечвае невялікія памеры МТО (3,1 м?)<ref name=autogenerated5 />. Рухавік мадэрнізаваны для павелічэньня эфэктыўнасьці й надзейнасьці ў розных кліматычных і пагодных умовах. Канструкцыя й асаблівасьці рухавіка забясьпечваюць яго эксплюатацыю пры тэмпэратуры паветра да +55&nbsp;°C практычна безь зьніжэньня магутнасьці, у той час як, напрыклад, магутнасьць чатырохтактнага дызэльнага рухавіка [[У-92|У-92С2]] танка [[Т-90]] валіцца з 1000 да 600 л.з. пры тэмпэратуры паветра +55&nbsp;°C.<ref name=autogenerated3>[http://btvt.narod.ru/4/t84vst90skr2.htm Разважаньні на тэму пра Т-84 і Т-90]</ref> Як адзначана вышэй, рухавік 6ТД-2Е здольны працаваць на дызэльным паліве, паліве для рэактыўных рухавікоў (газе), бэнзіне й іх сумесі. Ёмістасьць унутраных паліўных бакаў складае 575 л, вонкавых бакаў, разьмешчаных на надгусенічных палках, — 570 л. Для павелічэньня запасу ходу на карме корпусу могуць усталёўвацца дзьве дадатковыя паліўныя бочкі аб’ёмам 380 л (2 х 190 л)<ref name=autogenerated1 />. Выдатак паліва на 100 км па сухой грунтавай дарозе складае 325—370 л, па дарозе зь цьвёрдым пакрыцьцём — ня больш за 300 л.<ref name=autogenerated1 /> Паліўная сыстэма танка забясьпечвае сілкаваньне рухавіка палівам як з кожнае групы бакаў асобна, так і з абедзьвюх групаў адначасова. Паветразаборнік рухавіка забясьпечвае паступленьне паветра з найменш запыленае кропкі танка й дазваляе пераадольваць водныя перашкоды глыбінёю да 1,8 м без падрыхтоўкі. ''Дапаможная сілкавальная ўстаноўка'' На танку ўсталявана дызэльная [[дапаможная сілкавальная ўстаноўка]] магутнасьцю 10 квт. [[Дапаможная сілкавальная ўстаноўка|ДСУ]] прызначаецца для забесьпячэньня электраэнэргіяй танка з выключаным рухавіком, напрыклад, пры знаходжаньні танка на стацыянарнай агнявой пазыцыі ці ў засадзе. Усталёўваецца на правае надгусенічнай паліцы ў гермэтычным бранявым адсеку, і падлучаецца да электрычнай і паліўнай сыстэмам асноўнага рухавіка. ==== Трансмісія ==== Каробка перадач [[Плянэтарная перадача|плянэтарнага тыпу]] з аўтаматычным пераключэньнем перадачаў мае 7 перадачаў наперад і 4 назад. Максымальная хуткасьць — 70 км/г наперад і 30 км/г заднім ходам.<ref name=autogenerated1 /> Новая комплексная сыстэма кіраваньня рухам танку на аснове штурвала забясьпечвае плаўны заваротак падчас руху. Бартавыя гідрааб’ёмна-мэханічныя мэханізмы аб’ядноўваюць у сабе функцыі бартавых трансьмісіяў і прылады заваротку. Такая сыстэма кіраваньня танкам дазваляе выконваць плаўныя завароткі пры дапамозе штурвала замест рычагоў, што значна спрашчае працэс кіраваньня, павялічвае манэўранасьць і дазваляе прадубляваць кіраваньне. Дадзеная сыстэма мае высокі [[Каэфіцыент карыснага дзеяньня|ККД]] і была распрацавана [[Харкаўскае канструктарскае бюро машынабудаваньня|ХКБМ]], і сумесна з харкаўскім МТО з рухавіком 6ТД-2 экспартуецца за мяжу для ўсталёўкі на пакістанскія танкі [[MBT 2000|«Аль-Халід»]] і кітайскія [[MBT 2000]].<ref name=autogenerated2>[http://btvt.narod.ru/1/tank3.htm Параўнаньне баявых характарыстыкаў і кампаноўкі сучасных айчынных і замежных танкаў]</ref> ==== Хадавая частка ==== Хадавая частка БМ «Оплот» з кожнага борта складаецца з шасьці здвоеных абгуманных апорных коўзанкаў дыямэтрам 670 мм, пяці падтрымных коўзанкаў дыямэтрам 225 мм, гультая і разьмешчанага ў корме вядучага кола. Падвеска апорных коўзанкаў — індывідуальная, тарсіённая, з шасьцю гідраўлічнымі тэлескапічнымі амартызатарамі (на першым, другім і шостым вузлах падвескі). Вузлы падвескі вынесены з бранявога корпусу для вызваленьня прасторы ў апошнім і палягчэньні абслугоўваньня падвескі. Танк можа абсталёўвацца гусеніцамі двух тыпаў: асфальтаходнай, шырынёю 580 мм, якая забясьпечвае высокую хуткасьць танка па дарозе з асфальтабэтонным пакрыцьцём, і шырынёю 600 мм з павялічанымі грунтазачэпамі для руху па лёдзе і друзламу грунту. Унізе насавое часткі корпуса замацаваны гумовыя спадніцы, закліканыя зьмяншаць запыленасьць пры язьдзе.<ref name=autogenerated1 /> === Сродкі назіраньня, сувязі й навігацыі === * Сродкі назіраньня: ** аптычныя прыборы дзённага назіраньня ТНПО-160 і ТНП-165А<ref>[http://www.ipz.com.ua/spec/pdnevnab.htm Прыборы дзённага назіраньня для бранетанкавае тэхнікі]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ** [[прыбор начнога бачаньня]] мэханіка-кіроўцы ТВН-5<ref>[http://www.ipz.com.ua/spec/tvn2.htm Прыборы начнога назіраньня мэханікаў-кіроўцаў бранетанкавае тэхнікі, тыпу ТВН]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * Сродкі сувязі: ** [[радыёстанцыя]] [[Ультракароткія хвалі|УКХ]] дыяпазону Р-030У забясьпечвае далёкасьць сувязі на мясцовасьці да 20-25 км<ref>[http://www.telecard.odessa.ua/production/armyproductions/connetction/ukvr_p-030/ УКХ радыёстанцыя Р-030У]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ** радыёстанцыя камандзіра [[Кароткія хвалі|КВ]] дыяпазону Р-163-50К забясьпечвае далёкасьць сувязі да 250—350 км<ref>[http://www.ua.all.biz/g284488/ Радыёстанцыя Р-163-50К]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ** апаратура ўнутранае сувязі й камутацыі АВСК-1 (Р-174)<ref>[http://www.orion.te.ua/index.php?option=com_content&task=view&id=17&Itemid=20&lang=russian Апаратура ўнутранае сувязі і камутацыі АВСК-1 (Р-174)]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ** шлемафоны шумапаглынальныя ШШ-1<ref>[http://www.orion.te.ua/index.php?option=com_content&task=view&id=22&Itemid=26 Шлемафон шумапаглынальны ШШ-1]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> * Сродкі навігацыі: ** сыстэма спадарожнікавае навігацыі ТИУС-НМ.<ref name=autogenerated7 /><ref name=autogenerated6 /> Уключае радыёнавігацыйную апаратуру спадарожнікавае навігацыі СН-3700-03, якая забясьпечвае бесьперапыннае вызначэньне каардынатаў танку па радыёсыгналах сыстэмаў [[ГЛОНАСС]] і [[GPS|GPS NAVSTAR]] у любой кропцы зямнога шару, момант часу й метэаўмовах. Сярэднеквадратовая хібнасьць вызначэньня каардынатаў месцазнаходжаньня танка складае 40 м па сыгналах [[GPS|GPS NAVSTAR]], 30 м па [[ГЛОНАСС]] і 20 м пры выкарыстаньні абедзьвюх навігацыйных сыстэмаў адначасова. Сыстэма навігацыі танку здольная запамінаць да 10 маршрутаў з 50 кантрольнымі кропкамі для кожнага зь іх<ref>[https://web.archive.org/web/20140823175349/http://orizon-navigation.com/admin/upl_images/CH_3700.pdf Радыёнавігацыйная апаратура спадарожнікавае навігацыі СН-3700-03]</ref>. ** інфармацыйны пульт камандзіра 1КПИ-М. Прызначаны для ўводу ў кампутар пачатковых усталёвак, кодаў, камандаў, запытаў, каардынатаў пунктаў прызначэньня й маршрутных кропак, а таксама адлюстраваньня на экране ўводнае інфармацыі й дадзеных атрыманых праз радыёстанцыю ці навігацыйную сыстэму. Інфармацыя пра месцазнаходжаньне танку й іншых бранемашынаў свайго падразьдзяленьня на поле бою, пункты прызначэньня й маршрутныя кропкі паказваюцца на экране ў тэкставым ці графічным выглядзе<ref>[http://lreri.tripod.com/PresentationLRERI.pdf Пульт інфармацыйны камандзіра 1КПИ-М]</ref>. === Эрганоміка === * Аўтаматычнае пераключэньне перадачаў значна спрашчае кіраваньне, зьмяншае час на навучаньне мэханіка-кіроўцы й зьмяншае яго стамляльнасьць падчас працяглае язды на танку. * Лічбавы шчыт (бартавы кампутар) мэханіка-кіроўцы прызначаецца для індыкацыі ўзроўню паліва й [[Аліва|алівы]], кіраваньні працаю падагравальніка, перадпускавой падрыхтоўкаю й пускам асноўнага рухавіка, уключэньнем/выключэньнем фараў, адлюстраваньня парамэтраў рухавіка й трансьмісіі. * Сыстэма кандыцыянаваньня паветра складаецца з двух кандыцыянэраў, усталяваных у корпусе й вежы, і забясьпечвае камфортныя ўмовы працы экіпажу шляхам астуджэньня, асушваньня ці абаграваньня паветра ў заселеным аддзяленьні. == Экспарт == БМ «Оплот» упершыню быў паказаны за мяжою ў рамках украінскае экспазыцыі на 10-й Міжнароднай выставе ўзбраеньняў [[International Defence Exhibition|IDEX-2011]] у Абу-Дабі (Аб’яднаныя Арабскія Эміраты), якая адбылася з 20 па 24 лютага 2011 году. Першы кантракт на продаж «Оплот-М» замежным пакупнікам быў падпісаны 1 верасьня 2011 году.<ref>[https://web.archive.org/web/20140106040957/http://delo.ua/ukraine/ukrspeceksport-podpisal-s-tailandom-kontrakt-na-postavku-49-ta-163795/ «Укрспецэкспорт» падпісаў з Тайляндам кантракт на пастаўку 49 танкаў]</ref> [[Каралеўскае войска Тайлянду]] замовіла 49 танкаў «Оплот-М» на суму $240 млн.<ref name=autogenerated11 /> Танк быў абраны ў выніку тэндара, у якім таксама прынялі ўдзел паўднёвакарэйскі [[K2 Чорная Пантэра]], расейскі [[Т-90]] і нямецкі [[Леапард 2]]. Паведамляецца, што выбар быў зроблены па крытэры «кошт/якасьць». Сваю ролю згулялі таксама наладжаныя ваенна-тэхнічныя сувязі паміж краінамі. Пастаўкі новых танкаў стануць другою фазаю набыцьця ўкраінскае баявое тэхнікі. [[Тайлянд]] купіў 96 бронетранспарцёраў [[БТР-3|БТР-3Е1]], распрацаваных на [[ХКБМ]] імя Марозава, у 2007 годзе й 121 адзінкі ў 2011 годзе на агульную суму $270 млн. Чакаецца, што танкі паступяць на ўзбраеньне сухапутных войскаў [[Тайлянд]]у ў 2012—2014 гг.<ref>[http://economics.lb.ua/state/2011/12/24/129526_ukraina_prodast_tailandu_partiyu.html Украіна прадасьць Тайлянду партыю танкаў «Оплот»]</ref> == Адзнака машыны == === Добрыя якасьці === ''Агнявая моц'' * КУВ [[Камбат (ПТУР)|«Камбат»]] дазваляе бачыць цэлі на адлегласьці да 5,0 км. На далёкасьцях звыш 2,5-3,0 км [[ПТУР]] мае перавагі перад [[Бранябойны апераны падкалібарны снарад|БПС]] па дакладнасьці трапляньня і бранябойнасьці. * Наяўнасьць аўтамата зараджаньня павялічвае рэальную хуткастрэльнасьць на поле бою й нівэліруе чалавечы фактар (стомленасьць зараджальшчыка, складанасьць ручнога зараджаньня пры хуткай язьдзе па моцна перасечанай мясцовасьці). ''Абароненасьць і жывучасьць'' * Раўнамерная абарона вежы й невялікая колькасьць саслабленых зонаў. * узьведзены з высокатрывалых бранявых сталяў з электрошлаковым пераплавам, што забясьпечвае прырост устойлівасьці да прабіцьця пры іншых роўных на 10-15%<ref name=autogenerated3 />. * Сучасная модульная процітандэмная дынамічная абарона вежы й корпусу «[[Дуплет (дынамічная абарона)|Дуплет]]»<ref name=autogenerated10 />. * Сыстэмы актыўнае абароны «[[Варта (КОЭП)|Варта]]» і «[[Комплекс актыўнае абароны «Оплот»|Оплот]]». * Розныя сродкі зьніжэньня прыкметнасьці: камплекты маскавальных пакрыцьцяў і камуфляжная афарбоўка; форма корпусу, якая зьніжае [[Эфэктыўны пляц рассейваньня|эфэктыўную паверхню расьсейваньня]] (ЭПР), усталяваны вугалковыя радыёлякацыйныя адбівальнікі<ref name=autogenerated3 />. * Выкарыстаньне эжэктарнай сыстэмы астуджэньня й выхлап рухавіка назад, у параўнаньні з выхлапам на левы ці правы борт, спрыяе некатораму зьніжэньню прыкметнасьці танка ў [[Інфрачырвонае выпраменьваньне|ІЧ]]-дыяпазоне, што абцяжарвае навядзеньне сродкаў выяўленьня й паразы з інфрачырвонымі [[ИКГСН|галоўкамі саманавядзеньня]] й крытычна для выжывальнасьці танку на поле бою<ref name=autogenerated3 />. ''Рухомасьць'' * Рухавік танку 6ТД-2Е адпрацаваны ў вытворчасьці, надзейны й добра прыстасаваны для эксплюатацыі ў гарачым і высакагорным клімаце, дзе знаходзяцца патэнцыйныя замоўцы экспартнае вэрсіі танку. * Высокія ўдзельныя паказчыкі літровае й габарытнае магутнасьці рухавіка 6ТД-2Е (удзельная магутнасьць маторна-трансьмісійнага аддзяленьня «Оплот-М» складае 387 л.з./м? супраць 333 і 258 л.з./м? адпаведна ў танкаў «[[Леапард 2]]» і «М1А2 Абрамс»), дзякуючы чаму памяншаецца патрабаваны аб’ём МТО, зьмяншаецца сілуэт і маса танка<ref name=autogenerated2 />. * Меншыя страты магутнасьці пры выкарыстаньні эжэктарнай сыстэмы астуджэньня радыятараў рухавіка ў параўнаньні з вэнтылятарнаю сыстэмаю. Чатырохтактны дызэльны рухавік, напрыклад, [[У-92|У-92С2]] марнуе да 15% круцільнага моманту на прывад вентылятара астуджэньня радыятараў у напружаных рэжымах эксплюатацыі, у той час як эжэктарная сыстэма астуджэньня 6ТД-2Е працуе нашмат эфэктыўней, хутка рэагуе на зьмену тэмпэратуры атачальнага паветра, прасьцей канструктыўна й ня мае рухомых дэталяў.<ref name=autogenerated3 /> * Сучасная аўтаматычная трансьмісія забясьпечвае манэўранасьць і выгоду кіраваньня на ўзроўні лепшых заходніх танкаў. * Магчымасьць фарсіраваньня водных перашкодаў глыбінёю да 5 мэтраў, у той час, як, напрыклад, абсталяваньне для фарсаваньня водных перашкодаў танка [[Абрамс (танк)|М1 «Абрамс»]] дазваляе пераадольваць водныя перашкоды ня больш за 2 мэтраў у глыбіню.<ref name=autogenerated3 /> === Недахопы === ''Агнявая моц'' * [[Сыстэма кіраваньня агнём]] маральна састарэлая й значна саступае найновым аналягам, напрыклад, [[Сыстэма кіраваньня агнём|СКА]] японскага танку [[Тып 10]]. [[Сыстэма кіраваньня агнём|СКА]] БМ «Оплот», у прыватнасьці, не забясьпечвае аўтаматычнае суправаджэньне ўзятае ў прыцэл рухомае мэты з улікам папраўкаў на яе паражэньне. * Адсутнічаюць паўнавартасныя аўтаматызаваныя ТИУС (танкавая інфармацыйна-кіравальная сыстэма), якая б аб’яднала ўсе электронныя сыстэмы танка ў адзіную сетку, і [[БИУС]] (баявая інфармацыйна-кіравальная сыстэма), якая б забясьпечыла аўтаматызаванае кіраваньне тактычным зьвяном і дазваляла б весьці абмен баявою і выведвальнаю інфармацыяю на поле бою паміж танкам, іншаю баявою тэхнікай розных родаў войскаў і пунктамі кіраваньня ў рэжыме рэальнага часу. ''Абароненасьць і жывучасьць'' * Недастатковая абарона чальцоў экіпажа ад дэтанацыі баекамплекту ў выпадку прабіцьця брані (баекамплект вынесены з баявога аддзяленьня толькі часткова, на вежы не прадугледжаны вышыбныя панэлі, адсутнічае «мокрая» боеўкладка ці разьмяшчэньне снарадаў у абароненых індывідуальных кантэйнэрах, як, напрыклад, на танках «[[Чэленджар 2]]» і «[[Мэркава]]»). ''Рухомасьць'' * Рухавік 6ТД-2Е патрабуе ўсталёўкі высокаэфэктыўнае паветранапрачышчальнай сыстэмы вялікіх памераў, што злучана з асаблівасьцямі двухтактнага рухавіка танку (значная колькасьць паветра ідзе на прадзьмух цыліндраў, што павялічвае сумарны выдатак паветра). * Высокі выдатак масла (7-19 л/100 км па сухой грунтавай дарозе і 4-11 л/100 км па дарозе зь цьвёрдым пакрыцьцём)<ref name=autogenerated1 /> і няпоўнае згараньне працоўнае сумесі ствараюць вельмі дымлівы й таксічны выхлап. * Для запуску рухавіка неабходна выкарыстоўваць сыстэмы электрафакельнага падагрэву й упырску алею пры тэмпэратуры атачальнага паветра ніжэй +5&nbsp;°C (ніжэй −25&nbsp;°C пры выкарыстаньні малавязкай [[Аліва|алівы]]). === Агульная выснова === БМ «Оплот» адрозьніваецца збалянсаванымі паказчыкамі абароненасьці, агнявое моцы, рухомасьцю й коштам выраба. Тыповае для харкаўскае школы танкабудаваньня ўжываньне аўтамата зараджаньня дазволіла паменшыць экіпаж да трох чалавек і значна зьменшыць забраняваны аб’ём пры абароне, прынамсі, якая не саступае лепшым заходнім танкам. Танк адрозьніваецца адносна невялікаю масаю й памерамі, што спрыяе стратэгічнае рухомасьці, добрае праходнасьці і меншае прыкметнасьці на поле бою. [[Міхаіл Барысюк]], генэральны канструктар па стварэньні бранятанкавае тэхнікі й артылерыйскіх сыстэмаў, начальнік КП [[ХКБМ]], генэрал-лейтэнант, доктар тэхнічных навукаў, прафэсар, Герой Ўкраіны, ляўрэат Ленінскае прэміі, двойчы ляўрэат Дзяржаўнае прэміі Ўкраіны:<ref name="borisuk">{{артыкул|аўтар=АПОШНІЯ НАВІНЫ|загаловак=Украіна прадставіла на выставе ўзбраеньняў новы танк|спасылка=http://www.unian.net/rus/news/news-422152.html|выданьне=Інфармацыйнае агенцтва УНИАН|год=2011|нумар=20 лютага}}</ref> {{пачатак цытаты}} «Оплот» зьяўляецца прынцыпова новаю машынай, якая створана на ўзроўні сучасных сусьветных аналягаў… Па асноўных характарыстыках — баявое моцы, мабільнасьці й абароне — танк «Оплот» знаходзіцца на ўзроўні лепшых сусьветных узораў… «Оплот» мае сёньня самы высокі ў сьвеце ўзровень абароны сярод сваіх аналягаў, у прыватнасьці, ад баепрыпасаў тандэмнага тыпу. {{канец цытаты}} Па меркаваньні Васіля Чабітка, аўтара «Брані-сайту», «Оплот-М» зьяўляецца добрым кандыдатам для замены танкаў [[Т-64]], [[Т-72]], [[Т-80]] і наступнае ўніфікацыі танкавага парку<ref name=autogenerated4>[http://lenta.ru/conf/chobitok/ Васіль Чабітак, танкіст, капітан запасу й аўтар «Бронесайту»]</ref>. Нельга не адзначыць, што, нягледзячы на тое, што «Оплот-М» у цэлым знаходзіцца на ўзроўні лепшых заходніх танкаў, ён не адказвае пэрспэктыўным патрабаваньням да танкаў, закладзеных у канцы 1980-х гг. у «Аб’екце 477» (таксама вядомы як [[ОБТ]] «Молат»/«Баксёр»)<ref name=autogenerated4 /><ref>[http://btvt.narod.ru/3/molot.htm ОБТ «Молат»]</ref>. == Галоўныя тактыка-тэхнічныя характарыстыкі сучасных асноўных танкаў украінскай вытворчасьці == {| class="wikitable" border="1" ! Паказьнікі ! [[Файл:RR5109-0097R.png|220пкс]]<br />[[Т-84У «Оплот»]] (1999) ! [[Файл:UkrainianT84Tank.jpg|220пкс]]<br />[[Т-84-120 «Ятаган»]] (2000) ! [[Файл:T-84 Oplat guided onto a tank transporter.jpg|220пкс]]<br />[[Оплот-М]] (2009) |- | Маса | 48 т. | 49,5 т. | 51 т.<ref name=autogenerated12/> |- | Экіпаж | 3 чал. | 3 чал. | 3 чал. |- |Спажываная магутнасьць |26,08 |26,08 |24,7 |- |Адносны ціск на грунт |0,93 кг/см² |0,93 кг/см² |0,97 кг/см² |- |Дыяпазон працоўных тэмпэратураў |ад −40 да +50&nbsp;°C |ад −40 да +55&nbsp;°C |ад −40 да +55&nbsp;°C |- !Хуткасьць руху: ! |- |па цьвёрдым пакрыцьці |65—75 км/гад |65 км/гад |70 км/гад |- |па ґрунту |45 км/гад |45-50 км/гад |40-45 км/гад |- |заднім ходам |5 км/гад |5 км/гад |32 км/гад |- !Запас ходу ! |- |па шашы |540 км |540 км |400&nbsp;— 500 км |- |па мясцовасьці |350—400 км |350—400 км |350-450 км |- |Рухавік |6ТД-2 |6ТД-2 |6ТД-2Е |- |Магутнасьць |1200 л. с. |1200 л. с. |1200 л. с. |- !Трансьмісія !мэханічная, 7 пярэдніх і 5 задніх перадач !мэханічная, 7 пярэдніх і 5 задніх перадач !аўтаматычная, 7 пярэдніх і 5 задніх перадач |- !Узбраеньне ! |- |Асноўнае | 125-мм [[Гладкаствольная зброя|гладкаствольная гармата]] КБА3 | 120-мм [[Гладкаствольная зброя|гладкаствольная гармата]] КБМ2 | 125-мм гладкаствольная гармата КБА3 |- |спаранае |7,62-мм [[кулямёт]] КТ-7,62 |7,62-мм кулямёт КТ-7,62 |7,62-мм кулямёт КТ-7,62 |- |зэнітнае |12,7-мм кулямёт КТ-12,7 |12,7-мм кулямёт КТ-12,7 |12,7-мм кулямёт КТ-12,7 |- !Баекамплект ! |- |для асноўнага ўзбраеньня |40 снарадаў (28 у канвэеры) |40 снарадаў (22 у канвэеры) |46 снарадаў (28 у канвэеры) |- |для спаранага кулямёта |1250 патронаў |4000 патронаў |1250 патронаў |- |для зэнітнага кулямёту |450 патронаў |450 патронаў |450 патронаў |- !Пераадольваньне перашкодаў ! |- |кут уздыму |32° |32° |32° |- |кут нахілу |26° |26° |26° |- |вэртыкальная сьценка |1 м |1 м |1 м |- |шырына рову |2,85 м |2,85 м |2,85 м |- !Глыбіня воднай перашкоды ! |- |без падрыхтоўкі |1,8 м |1,8 м |1,8 м |- |з падрыхтоўкаю |5 м |5 м |5 м |} == Краіны эксплюатанты == [[Файл:BM-Oplot operators.png|міні|цэнтар|400пкс|Мапа сьвету эксплюатантаў танку БМ «Оплот». Сіні колер — выкарыстоўваюцца, блакітны — пастаўка чакаецца.]] * [[Украіна]] — [[Міністэрства абароны Ўкраіны]] ў 2009 годзе заказала 10 танкаў «Оплот-М». Кошт кантракту 295&nbsp;млн грн. Станам на пачатак 2012 году, з-за недафінансаваньня, украінская армія мае ў сваім арсэнале ўсяго адзін танк БМ «Оплот». * [[Тайлянд]] — адзначаецца, што Тайлянд мае намер заказаць 200 танкаў «Оплот-М».<ref>[https://web.archive.org/web/20120514150245/http://mil.in.ua/novyny-opk/tayiland-maye-namir-kupyty-200-ukrayinskych-tankiv-oplot-m]</ref> 1 верасьня 2011 году быў заключаны кантракт на пастаўку 49 танкаў «Оплот-М» гэтага тыпу ў Тайлянд<ref>[https://web.archive.org/web/20111107163720/http://mil.in.ua/novyny/tayiland-pidpysav-kontrakt-na-kupivliu-49-tankiv-oplot]</ref>. : Як адзначыў 3 красавіка 2012 году генэральны дырэктар дзяржаўнага прадпрыемства «[[Завод імя Малышава]]» Мікалай Бялоў, Украіна пачала паўнавартаснае выкананьне кантракту на пастаўку танкаў БМ «Оплот» у Тайлянд<ref>[https://web.archive.org/web/20120406045901/http://mil.in.ua/novyny/dp-zavod-im-v-o-malysheva-rozpochalo-vykonannya-kontraktu-na-postavku-tankiv-oplot-u-tayiland ДП «Завод ім. В. О. Малишева» розпочало виконання контракту на поставку танків «Оплот» у Таїланд]</ref>. == Дадатковыя зьвесткі == * Харкаўская БМ «Оплот» шмат у чым заснавана на Т-80УД, дызэльнай вэрсіі ленінградзкага [[Т-80]], які ў сваю чаргу быў першапачаткова задуманы як газатурбінная вэрсія харкаўскага [[Т-64]]. * 16 чэрвеня 2009 году [[Уладзімер Літвін|Ўладзімер Літвін]], Старшыня [[Вярхоўная рада Ўкраіны|Вярхоўнае Рады Ўкраіны]], падчас афіцыйнага візыту ў [[Харкаў]] наведаў [[Харкаўскае канструктарскае бюро машынабудаваньня|КП ХКБМ імя А. Марозава]], азнаёміўся з узорамі бранетэхнікі, распрацаванай і вырабленай на прадпрыемстве, а таксама асабіста праехаў каля 500 м за штурвалам танка «Оплот-М». На навучаньне сьпікера ўкраінскага парлямэнту, гісторыка па адукацыі, кіраваньню танка спатрэбілася толькі пара хвілінаў<ref name=autogenerated13>{{артыкул|аўтар=|загаловак=Літвін перасеў на танк, таму што там надзейней, чым у Радзе|спасылка=http://ru.tsn.ua/ukrayina/litvin-peresel-na-tank-potomu-chto-tam-nadezhnee-chem-v-rade.html|выданьне=ТСН Навіны|год=2009|нумар=16 чэрвеня}}</ref><ref>[http://www.army-guide.com/rus/article/article.php?forumID=1393 Старшыня Вярхоўнае Рады Ўкраіны асабіста праехаў на танку «Оплот»]</ref>. Па словах Літвіна, нягледзячы на тое, што танк «Оплот» — складаная баявая машына, кіраваць ім значна лягчэй, чым [[Вярхоўная рада Ўкраіны|Вярхоўнаю Радаю]]:<ref name=autogenerated13/> {{пачатак цытаты}} Адчуваеш сілу і ў той жа час адчуваеш абароненасьць і ўпэўненасьць, а галоўнае, танк лёгкі ў кіраваньні, не адчуваеш розьніцу паміж «Мэрсэдэсам» і гэтаю машынаю…Тут надзейней (чым у Вярхоўнай радзе). Па напрузе ні ў якое параўнаньне не ідзе. Ты тут пачуваешся камфортней, галоўнае, ты адразу адчуваеш, што ты не адзін, што ты ў калектыве, што камандзір дае табе звычайныя арыентыры, і ты пачуваесься складоваю часткай арганізма. {{канец цытаты}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{артыкул|аўтар=Шумилин С.Э.|загаловак=Танк Т-84 «Оплот»|выдавецтва=Наука и техника: журнал для перспективной молодёжи|месца=Москва|год=2010|нумар=№11 (54)|старонкі=}} == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} ;Артыкулы * [http://vestnik-rm.ru/news-4-1057.htm Параўнаньне «Оплот-М» і Т-90МС] * [https://web.archive.org/web/20101126140943/http://sa100.ru/armor/DZ/dz2/dz2.html Варыянты рэалізацыі мэраў па комплекснай актыўнай і дынамічнай абароне] * [http://btvt.narod.ru/1/bronja_ukraini/bronja_ukraini.htm Комплексная абарона бранетанкавае тэхнікі. Украінскі падыход] * [http://btvt.narod.ru/4/84/t84.html T-84] * [http://btvt.narod.ru/4/t84vst90skr2.htm Разважаньні на тэму пра Т-84 і Т-90] ;Фатаздымкі * [http://www.mil.gov.ua/index.php?lang=ua&part=news&sub=read&id=15039] * [http://picasaweb.google.com/malakhov.v.a/KMDBOplotMBT]{{Недаступная спасылка|date=January 2021 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} {{Ізаляваны артыкул}} [[Катэгорыя:Танкі Ўкраіны]] [[Катэгорыя:Асноўныя баявыя танкі]] 9x06xljbqd19kh775csfjmmvkqbiamr Андрэй Ільленка 0 127443 2667288 2604203 2026-05-01T18:36:22Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667288 wikitext text/x-wiki {{Палітык | імя = Андрэй Ільленка | выява = Illenko100.jpg | подпіс_пад_выявай = | пасада = старшыня кіеўскай гарадзкой арганізацыі [[Усеўкраінскае аб’яднаньне «Свабода»|Усеўкраінскага аб’яднаньня «Свабода»]] | пачатак_тэрміну = 2 верасьня 2010 | канец_тэрміну = | віцэ-прэзыдэнт = | прэзыдэнт = | прэм'ер-міністар = | папярэднік = [[Андрэй Мохнік]] | наступнік = | пасада2 = | пачатак_тэрміну2 = | канец_тэрміну2 = | папярэднік2 = | наступнік2 = | прэзыдэнт2 = | дата_нараджэньня = {{Нарадзіўся|24|6|1987|1}} | месца_нараджэньня = {{Сьцяг|Украіна}} [[Кіеў]], [[Украіна]] | дата_сьмерці = | месца_сьмерці = | выбарчая_акруга = | нацыянальнасьць = [[Украінцы|украінец]] | партыя = [[Усеўкраінскае аб’яднаньне Свабода|Усеўкраінскае аб’яднаньне «Свабода»]] | муж = |сужэнец = | прафэсія = палітык, палітоляг | рэлігія = | подпіс = | камэнтар = }} '''Андрэй Ільленка''' ({{мова-uk|Андрій Юрійович Іллєнко}}; нарадзіўся [[24 чэрвеня]] [[1987]]) — ўкраінскі палітык, дэпутат [[Кіеўская абласная рада|Кіеўскай абласной рады]], старшыня кіеўскай гарадзкой арганізацыі [[Усеўкраінскае аб’яднаньне «Свабода»|Ўсеўкраінскага аб’яднаньня «Свабода»]]. Таксама вядомы як ідэоляг сучаснага ўкраінскага [[нацыяналізм]]у. Народны дэпутат Украіны 7-га і 8-га скліканьня ад партыі [[Усеўкраінскае аб’яднаньне «Свабода»]], абраны па 215 акрузе ў [[Кіеў|Кіеве]]. == Біяграфія == Нарадзіўся ў 1987 годзе ў [[Кіеў|Кіеве]] ў сям’і клясыка ўкраінскага кіно [[Юры Ільленка|Юрыя Ільленкі]] ды акторкі [[Людзьміла Яфіменка|Людзьмілы Яфіменка]]. Ад 1994 да 2004 году навучаўся ў гімназіі № 48 гораду Кіева. У 2004 годзе паступіў на філязофскі факультэт [[Кіеўскі нацыянальны ўніверсытэт імя Тараса Шаўчэнкі|Кіеўскага нацыянальнага ўніверсытэту імя Тараса Шаўчэнкі]] на спэцыяльнасьць «паліталёгія», які скончыў ў 2009. Ад кастрычніка 2009 зьяўляецца асьпірантам катэдры палітычных навук Кіеўскага нацыянальнага ўніверсытэту імя Тараса Шаўчэнкі. Зь вясны 2004 далучыўся да [[Усеўкраінскае аб’яднаньне «Свабода»|Ўсеўкраінскага аб’яднаньня «Свабода»]], фармальна стаў сябрам партыі ў 2005 годзе, са здабыцьцём паўнагодзьдзя. З 2006 па 2010 зьяўляўся намесьнікам старшыні кіеўскай гарадзкой арганізацыі партыі, з 2 верасьня 2010 — старшыня кіеўскай гарадзкой арганізацыі. На [[Выбары ў Кіеўскую гарадзкую раду 2008 году|Датэрміновых выбарах ў Кіеўскую гарадзкую раду]] 2008 году ішоў на пятым месцы ў сьпісе «Свабоды», партыя тады ня здолела атрымаць неабходныя для праходжаньня 3% (атрымала 2,08%). Ў выніку выбараў ў Кіеўскую абласную раду, што адбыліся 31 кастрычника 2010 году стаў дэпутатам ад УА «Свабода» (№5 ў партыйным сьпісе), таксама балятаваўся па аднамандатнай акрузе ў [[Бравары|Браварах]], але не перамог. На [[Выбары ў Вярхоўную Раду Ўкраіны (2012)|парляменцкіх выбарх 2012]] году быў вылучаны ў якасьці адінага кандыдата ад апазыцыйных сілаў па 215 акрузе (Кіеў), перамог з вынікам 33,14%. Ў гэтай жа акрузе перамог і на выбарах 2014 году, з вынікам 39,55%. На выбарах 2019 году ізноў балятаваўся па гэтай жа акрузе, але атрымаў другі вынік (21,06%), саступіўшы Багдану Ярэменка ад партыі «[[Слуга народу (партыя)|Слуга народу]]»<ref>[https://web.archive.org/web/20240512161619/https://politics.segodnya.ua/ua/vybory2019/news/na-215-m-okruge-v-kieve-sluga-naroda-yaremenko-oboshel-nardepa-ilenko-1308352.html На 215-му окрузі у Києві "слуга народу" Яременко обійшов нардепа Іллєнка]{{ref-uk}}</ref>. Ў 2021 годзе быў кандыдатам на давыбарах ў Вярхоўную Раду Ўкраіны па 197 акрузе ў Чаркаскай вобласьці. Атрымаў трэці вынік, 9,53%<ref>[https://www.oporaua.org/vybory/ovk-197-ogolosila-rezultati-viboriv-narodnogo-deputata-vitalii-voitsekhivskii-peremig-na-95-viborchikh-dilnitsiakh-23711 ОВК №197 оголосила результати виборів. Віталій Войцехівський переміг на 95 виборчих дільницях]{{ref-uk}}</ref>. Удзельнік [[Расейска-ўкраінская вайна|расейска-ўкраінскай вайны]]<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=bWq96buHn6U Оборона Бахмута. Мобілізація «мажорів» і засуджених. Тягнибок і Фаріон – ІЛЛЄНКО | ВЕЧІР СЕРЕДИ]{{ref-uk}}</ref>. == Публікацыі == * [https://web.archive.org/web/20121204044059/http://politosophia.org/page/pro-filosofski-aspekty-natsii-i-natsionalizmu.html Про філософські аспекти нації і націоналізму] * [http://www.pravda.com.ua/columns/2010/03/15/4863460/ Від революції до опозиції] * [http://www.svoboda.org.ua/dopysy/dopysy/013905/ Перша українська націоналістична партія] * [https://web.archive.org/web/20141006101549/http://ntz.org.ua/?p=1360 Соціальна та національна боротьба в Україні] * [https://web.archive.org/web/20141006081053/http://ntz.org.ua/?p=1313 Степова Еллада] * [http://www.svoboda.org.ua/dopysy/dopysy/014044/ Соціальна справедливість — це націоналістична ідея!] * [https://web.archive.org/web/20101227224943/http://www.vatra.org.ua/sotsial-natsionalizm/natsionalizm-i-psevdonatsionalizm.html Націоналізм і псевдонаціоналізм] * [https://web.archive.org/web/20101017030441/http://www.vatra.org.ua/sotsial-natsionalizm/notatky-pro-sotsial-natsionalnu-revolyutsiyu.html Нотатки про соціал-національну революцію] * [https://web.archive.org/web/20110212025557/http://www.vatra.org.ua/postati/postril.html Постріл] * [http://www.svoboda.org.ua/dopysy/dopysy/013907/ Священна війна української нації] * [http://www.svoboda.org.ua/dopysy/dopysy/012174/ Нотатки про соціал-національну революцію] * [https://web.archive.org/web/20100408145937/http://www.svoboda.org.ua/dopysy/dopysy/010367/ Націоналізм ХХІ століття] == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == {{Вікіцытатнік|Андрэй Ілленка}} * [http://deschenko.livejournal.com Деякі думки з приводу] {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Ільленка, Андрэй Юр’евіч}} [[Катэгорыя:Нарадзіліся 24 чэрвеня]] [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў 1987 годзе]] [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў Кіеве]] [[Катэгорыя:Украінскія палітыкі]] [[Катэгорыя:Украінскія нацыяналісты]] [[Катэгорыя:Усеўкраінскае аб’яднаньне Свабода]] [[Катэгорыя:Дэпутаты Вярхоўнай рады Ўкраіны 7-га скліканьня]] [[Катэгорыя:Дэпутаты Вярхоўнай рады Ўкраіны 8-га скліканьня]] 1nyd087fmcwcte489q0wmkt22lz6ph6 Андрушаўка 0 134183 2667281 2583296 2026-05-01T18:25:40Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667281 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Андрушаўка |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Андрушаўкі |Назва ўкраінскай мовай = Андрушівка |Герб = Coat of arms of Andrushivka.svg |Сьцяг = Flag of Andrushivka.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1683 |Статус з = 1975 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Жытомірская вобласьць|Жытомірская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Андрушаўскі раён|Андрушаўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 6.8 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 8606 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]{{ref-uk}}</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = [[украінцы]] — 95,37%<br />[[расейцы]] — 2,79%<br />[[палякі]] — 0,93% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 13400—13405 |Тэлефонны код = +380-4136 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 1 |Шырата сэкундаў = 42 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 1 |Даўгата сэкундаў = 27 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Лацінка=Andrušaŭka}} '''Андрушаўка''' ({{мова-uk|Андрушівка}}) — [[горад|места]] ў [[Жытомірская вобласьць|Жытомірскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 6,8 км². Насельніцтва на 2024 год — 8700 чал. == Гісторыя == * 1683: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * 1975: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small><ref>[https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1939 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2008 !! 2018 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 6400 | align=center| 9052 | align=center| 10 000 | align=center| 12 235 | align=center| 12 830 | align=center| 9890 | align=center| 9382 | align=center| 8606 |} === Мова === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small><ref>[https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|97,54% | align=center|2,06% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} {{Жытомірская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Жытомірскай вобласьці]] fm2rsnwfk7gwa36vq2yqb2cux6m2jhs Баранаўка (горад) 0 134185 2667341 2657443 2026-05-02T04:14:07Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667341 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Баранаўка}} {{Населены пункт/Украіна |Назва = Баранаўка |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Баранаўкі |Назва ўкраінскай мовай = Баранівка |Герб = Coat of arms of Baranivka.svg |Сьцяг = Flag of Baranivka.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1566 |Статус з = 17 траўня 2001 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Жытомірская вобласьць|Жытомірская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Баранаўскі раён|Баранаўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 79 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 11765 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]{{ref-uk}}</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 12700—12705 |Тэлефонны код = +380-4144 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 17 |Шырата сэкундаў = 37 |Даўгата градусаў = 27 |Даўгата хвілінаў = 40 |Даўгата сэкундаў = 1 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Лацінка=Baranaŭka}} '''Баранаўка''' ({{мова-uk|Баранівка}}) — [[горад|места]] ў [[Жытомірская вобласьць|Жытомірскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 79 км². Насельніцтва на 1 студзеня 2018 году — 11 765 чал. == Гісторыя == * 1566: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * 17 траўня 2001: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small><ref>[https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2008 !! 2018 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 6183 | align=center| 10 546 | align=center| 11 368 | align=center| 12 638 | align=center| 12 584 | align=center| 12 422 | align=center| 11 765 |} === Мова === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small><ref>[https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|98,09% | align=center|1,72% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} [http://baranivka.blogspot.com/ Незалежны інфармацыйны сайт горада Баранаўка] {{Жытомірская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Ўкраіны]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Жытомірскай вобласьці]] 846v4yvicvbpuscpuk4497y8olgq5uq Бабровіца 0 134198 2667336 2621737 2026-05-02T02:15:35Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667336 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Бабровіца |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Бабровіцы |Назва ўкраінскай мовай = Бобровиця |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = XI стагодзьдзе |Статус з = 1958 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Чарнігаўская вобласьць|Чарнігаўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Бабровіцкі раён|Бабровіцкі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 18.9 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 11156 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]{{ref-uk}}</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = [[украінцы]] — 96,84%<br />[[расейцы]] — 2,29%<br />[[беларусы]] — 0,35% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = 17400 |Тэлефонны код = +380-4632 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 45 |Шырата сэкундаў = 0 |Даўгата градусаў = 31 |Даўгата хвілінаў = 23 |Даўгата сэкундаў = 11 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Бабровіца''' ({{мова-uk|Бобровиця}}) — [[горад|места]] ў [[Чарнігаўская вобласьць|Чарнігаўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 18,9 км². Насельніцтва на 1 студзеня 2025 году<ref>https://rada.info/upload/users_files/04061990/3dbd1818fdb65cdbf33e5d9995cfca37.docx</ref> — 10 507 чал. == Гісторыя == * XI стагодзьдзе: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * 1958: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small><ref>[https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1959 !! 1970 !! 1989 !! 2001 !! 2018 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 9383 | align=center| 10 257 | align=center| 12 796 | align=center| 11 708 | align=center| 11 156 |} === Мова === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small><ref>[https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|97,22% | align=center|2,31% | align=center|0,23% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} {{Чарнігаўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Чарнігаўскай вобласьці]] hewi3lyvcwwnuqigu9u7fm97i084s3i Ахтырка 0 134814 2667332 2624473 2026-05-02T01:00:09Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667332 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Статус = горад |Назва = Ахтырка |Назва ў родным склоне = Ахтыркі |Арыгінальная назва = Охтирка |Герб = Ochtyrka COA.PNG |Сьцяг = Flag of Okhtyrka.svg |Гімн = |Першыя згадкі = 1641 |Статус з = 1703 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Сумская вобласьць|Сумская]] |Мэр = |Сельсавет = |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = 31.86 |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = 47603 |Год падліку колькасьці = 2020 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2020/zb/05/zb_chuselnist%202019.pdf Чисельність наявного населення України на 1 січня 2020 року, Київ-2020 — Державний комітет статистики України]{{ref-uk}}</ref> |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = +380-5446 |Паштовы індэкс = 42700—719 |Аўтамабільны код = |Выява = Ахтырка старое фото.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 18 |Шырата сэкундаў = 48 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 34 |Даўгата хвілінаў = 53 |Даўгата сэкундаў = 56 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Украіна}} }} '''Ахты́рка''' ({{мова-uk|Охтирка}}) — [[горад|места]] ў [[Сумская вобласьць|Сумской вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 31,86 км². Насельніцтва 43 тыс. чал. Горад разьмешчаны на левым беразе ракі [[Ворскла]]. [[Гарады-героі Ўкраіны|Горад-герой Украіны]] (2022)<ref>[https://www.pravda.com.ua/news/2022/03/25/7334331/ Ще 4 міста в Україні стали Героями], Украінская праўда, 25-03-2022</ref>. == Гісторыя == * [[1641]]: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * [[1703]]: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1785 !! 1867 !! 1881 !! 1897 !! 1926 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2020 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 12 849 | align=center| 17 411 | align=center| 22 030 | align=center| 23 399 | align=center| 27 000 | align=center| 45 785 | align=center| 50 726 | align=center| 50 399 | align=center| 47 603 |} === Мова === {| width="25%" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейска |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|87,09% | align=center|9,97% |} == Крыніцы == {{Зноскі}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Сумская вобласьць}} {{Гарады-героі Ўкраіны}} [[Катэгорыя:Гарады Ўкраіны]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Сумской вобласьці]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] [[Катэгорыя:Гарады-героі Ўкраіны]] q2qfkqsmisz2l6rg2dujln8aej0l8wj Белапольле 0 134908 2667358 2564427 2026-05-02T06:29:54Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667358 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белапольле |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Белапольля |Назва ўкраінскай мовай = Білопілля |Герб = Bilopi_s.png |Сьцяг = Bilopiliya prapor.png |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = XI стагодзьдзе |Статус з = 1672 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Сумская вобласьць|Сумская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белапольскі раён|Белапольскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 12.8 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 6 000 |Год падліку колькасьці = 2024 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[https://suspilne.media/amp/sumy/753335-stoimo-do-ostannogo-akij-viglad-mae-centralna-vulica-bilopilla-pisla-rosijskih-obstriliv/ Чисельність наявного населення на 22 травня 2024 року]{{ref-uk}}</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = [[украінцы]] — 92.6%<br />[[расейцы]] — 5.8% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 41800—41810 |Тэлефонны код = +380-5443 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = Bilopillia station 444708 1.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 8 |Шырата сэкундаў = 46 |Даўгата градусаў = 34 |Даўгата хвілінаў = 18 |Даўгата сэкундаў = 19 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Белапо́льле''' ({{мова-uk|Білопілля}}) — [[горад|места]] ў [[Сумская вобласьць|Сумской вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Насельніцтва 15 981 чал. (1 студзеня 2020). == Гісторыя == * XI ст.: дата заснаваньня. * 1672: першыя згадкі ў гістарычных крыніцах. * 1672: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1785 !! 1880 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2020 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 9087 | align=center| 12 256 | align=center| 17 256 | align=center| 19 352 | align=center| 19 806 | align=center| 19 746 | align=center| 18 384 | align=center| 15 981 |} === Мова === {| width="25%" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейска |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|93,27% | align=center|5,58% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Сумская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Сумской вобласьці]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XI стагодзьдзі]] e4fhab29vsm35qhbed80akhof4nph9v Арэхаў 0 135081 2667330 2647770 2026-05-01T23:42:36Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667330 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Арэхаў |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Арэхава |Няпэўная назва = |Назва на мове краіны = Оріхів |Код мовы назвы краіны = uk |Краіна = Украіна |Герб = Orikhiv COA.svg |Сьцяг = Flag of Orikhiv.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = [[1783]] |Першыя згадкі = |Статус з = [[1801]] |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Запароская вобласьць|Запароская]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = [[Арэхаўскі раён|Арэхаўскі]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 10 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 14278 |Год падліку колькасьці = 2020 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2020/zb/05/zb_chuselnist%202019.pdf Чисельність наявного населення України на 1 січня 2020 року, Київ, 2020 — Державний комітет статистики України]</ref> |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = украінцы – 89,7%, расейцы – 8,8% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = +380-6141 |Паштовы індэкс = 70500—70504 |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = Оріхів.JPG |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 34 |Шырата сэкундаў = 10 |Даўгата паўшар’е = усходняе |Даўгата градусаў = 35 |Даўгата хвілінаў = 46 |Даўгата сэкундаў = 40 |Назва мапы = |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Украіна}} }} '''Арэхаў''' ({{мова-uk|Оріхів}}) — [[горад|места]] ў [[Запароская вобласьць|Запароскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 10 км². Насельніцтва 600 чал.<ref>https://spravzhne.media/ukr/article/1751373660-z-kastruleyu-pid-obstrili-abi-nagoduvati-tvarin-istoriyi-z-orihova</ref> == Гісторыя == * [[1783]]: дата заснаваньня. * [[1801]]: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1897 !! 1926 !! 1939 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2020 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 5996 | align=center| 7390 | align=center| 9605 | align=center| 12 945 | align=center| 16 804 | align=center| 19 366 | align=center| 21 253 | align=center| 17 955 | align=center| 14 278 |} === Мова === {| width="25%" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|90,23% | align=center|9,34% |} == Крыніцы == {{Зноскі}} == Вонкавыя спасылкі == {{Commonscat|Orikhiv}} * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Запароская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Запароскай вобласьці]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVIII стагодзьдзі]] 12g7q7lsavmjm4x9j3isrbtbl3a04lu Баштанка 0 135169 2667347 2341783 2026-05-02T05:48:26Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667347 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Баштанка |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Баштанкі |Няпэўная назва = |Назва на мове краіны = Баштанка |Код мовы назвы краіны = uk |Краіна = Украіна |Герб = Coats_of_arms_of_Bashtanka.png |Сьцяг = Bashtanka prapor.png |Гімн = |Дата заснаваньня = 1806 |Першыя згадкі = |Статус з = 1987 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўская]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = [[Баштанскі раён|Баштанскі]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 7.14 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 12449 |Год падліку колькасьці = 2020 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2020/zb/05/zb_chuselnist%202019.pdf Чисельність наявного населення України на 1 січня 2020 року, Київ-2020 — Державний комітет статистики України]</ref> |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = украінцы – 93.7%, расейцы – 4.3%,<br>беларусы – 0.86% |Год падліку нацыянальнага складу = 2001 |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = +380-5158 |Паштовы індэкс = 56100—56109 |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 24 |Шырата сэкундаў = 10 |Даўгата паўшар’е = усходняе |Даўгата градусаў = 32 |Даўгата хвілінаў = 26 |Даўгата сэкундаў = 39 |Назва мапы = |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Украіна}} }} '''Башта́нка''' ({{мова-uk|Баштанка}}) — [[горад|места]] ў [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Плошча 7,14 км². Насельніцтва 12 657 чал. (1 студзеня 2012). == Гісторыя == * [[1806]]: дата заснаваньня. * [[1987]]: атрымаў статус места. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAAA;" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| |-bgcolor="#EEEEEE" ! 1939 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2020 |- bgcolor="#FFFFFF" | align=center| 6749 | align=center| 5043 | align=center| 6783 | align=center| 9126 | align=center| 12 873 | align=center| 13 146 | align=center| 12 449 |} === Мова === {| width="30%" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|95,03% | align=center|4,09% |} == Крыніцы == {{Зноскі}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-uk}}{{ref-en}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Мікалаеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Гарады Мікалаеўскай вобласьці]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XIX стагодзьдзі]] 2jzde5no8e75zys5mtkbwmgm5mbeh67 Ралі (Паўночная Караліна) 0 149608 2667302 2132095 2026-05-01T19:20:55Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Raleigh,_North_Carolina?oldid=1350358859 2667302 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Ралі |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Ралі |Назва на мове краіны = Raleigh |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = Seal of Raleigh, North Carolina.svg |Сьцяг = Flag of Raleigh, North Carolina.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = 1792 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Паўночная Караліна]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 375 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 96 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 35 |Шырата хвілінаў = 49 |Шырата сэкундаў = 08 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 78 |Даўгата хвілінаў = 38 |Даўгата сэкундаў = 41 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Паўночная Караліна) |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.raleighnc.gov/ www.raleighnc.gov] }} '''Ра́лі''' ({{мова-en|Raleigh}}) — места і сталіца штату [[Паўночная Караліна]], [[ЗША]]. Гэта другі паводле колькасьці насельніцтва горад штату пасьля [[Шарлот (Паўночная Караліна)|Шарлот]], а таксама 39-ы горад паводле колькасьці насельніцтва ў ЗША<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/data/tables/time-series/demo/popest/2020s-total-cities-and-towns.html|загаловак=City and Town Population Totals: 2020–2024|выдавецтва=United States Census Bureau, Population Division}}</ref>. Вядомы як «Горад дубоў» за свае вуліцы, засаджаныя дубамі<ref>{{навіна|спасылка=http://www.raleighnc.gov/portal/server.pt/gateway/PTARGS_0_2_306_202_0_43/http%3B/pt03/DIG_Web_Content/category/Resident/Raleigh_At_A_Glance/Cat-1C-20051006-152447-Raleigh_Demographics.html|загаловак=Population & Census Information|выдавец=City of Raleigh|копія=https://web.archive.org/web/20090721023755/http://www.raleighnc.gov/portal/server.pt/gateway/PTARGS_0_2_306_202_0_43/http%3B/pt03/DIG_Web_Content/category/Resident/Raleigh_At_A_Glance/Cat-1C-20051006-152447-Raleigh_Demographics.html|дата копіі=07.2009}}</ref>. Ралі займае плошчу ў 384,7 км², маючы {{Лік|467665}} жыхароў паводле перапісу 2020 году<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/raleighcitynorthcarolina|загаловак=QuickFacts: Raleigh city, North Carolina|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. Названы ў гонар сэра [[Ўолтэр Ралі|Ўолтэра Ралі]]. == Гісторыя == Места [[Бат (Паўночная Караліна)|Бат]], найстарэйшы горад Паўночнай Караліны, быў першай намінальнай сталіцай калёніі з 1705 па 1722 гады. Пазьней сталіца пераносілася ў многія іншыя месты. У сьнежні 1770 году Джоэл Лэйн пасьпяхова зьвярнуўся да генэральнай асамблеі Паўночнай Караліны з просьбай стварыць новую акругу, што было ўхвалена. [[Файл:NC State Capitol 1861.jpg|значак|зьлева|Будынак Капітоліюму на фатаздымку 1861 году.]] Партовы горад [[Нью-Бэрн]] за 56 км ад [[Атлянтычны акіян|Атлянтычнага акіяну]], быў найбуйнейшым горадам і сталіцай Паўночнай Караліны ў час [[Амэрыканская рэвалюцыя|Амэрыканскай рэвалюцыі]]. Калі брытанская армія ўзяла горад у аблогу, гэтае месца ўжо не магло служыць сталіцай<ref>{{спасылка|спасылка=http://nchistory.web.unc.edu/state-capital/|загаловак=Fact: The state capital of North Carolina is Fayetteville &#124; North Carolina History|выдавецтва=Nchistory.web.unc.edu|копія=https://web.archive.org/web/20140701200627/http://nchistory.web.unc.edu/state-capital/|дата копіі=07.2014}}</ref>. У выніку ў час паміж 1789 і 1794 гадамі, пакуль будавалі Ралі, сталіцай штату быў [[Фэетвіл (Паўночная Караліна)|Фэетвіл]]. Ралі быў абраны месцам для новай сталіцы ў 1788 годзе, бо ягонае цэнтральнае разьмяшчэньне абараняла ад нападаў з узьбярэжжа. Ён быў афіцыйна заснаваны ў 1792 годзе як адміністрацыйны цэнтар акругі і сталіца штату<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.cityofraleighmuseum.org/history/|загаловак=Raleigh History|выдавецтва=City of Raleigh Museum|копія=https://web.archive.org/web/20191214101426/http://www.cityofraleighmuseum.org/history/|дата копіі=12.2019}}</ref>. Горад быў інкарпараваны 31 сьнежня 1792 году, а хартыя месту была нададзеная 21 студзеня 1795 году<ref>{{спасылка|аўтар=Peters, Ken|спасылка=https://northcarolinahistory.org/encyclopedia/city-of-raleigh/|загаловак=City of Raleigh|выдавецтва=John Locke Foundation|дата публікацыі=03.2016}}</ref>. Паселішча было названае ў гонар сэра [[Ўолтэр Ралі|Ўолтэра Ралі]], фундатара калёніі Роўнак<ref>{{кніга|імя=William|прозьвішча=Powell|загаловак=North Carolina Gazetteer|месца=Chapel Hill, North Carolina|выдавецтва=University of North Carolina Press}}</ref>. Ралі стаў адным зь нямногіх гарадоў у ЗША, якія былі заплянаваныя і разбудаваныя адмыслова як сталіца штату. Ягоныя першапачатковыя межы былі ўтвораныя цэнтральнымі вуліцамі Норт, Іст, Ўэст і Саўт<ref>{{кніга|імя=Catherine|прозьвішча=Bishir|спасылка=https://books.google.com/books?id=NccTgQkmPIEC|загаловак=North Carolina Architecture|выдавецтва=University of North Carolina Press|год=2005|isbn=978-0-8078-5624-6}}</ref>. Гарадзкі плян утвараў сабою сетку з двума галоўнымі восямі, якія сыходзяцца ў цэнтральнай плошчы, і дадатковымі плошчамі ў кожным кутку. Гэтак жа была пабуданая [[Філадэлфія]]<ref>{{кніга|аўтар=Whitfield, Peter|спасылка=https://books.google.com/books?id=WS4jgVqnck8C&pg=PA149|загаловак=Cities of the World: A History in Maps|месца=Berkeley and Los Angeles|выдавецтва=University of California Press|isbn=9780520247253}}</ref>. Генэральная асамблея Паўночнай Караліны ўпершыню сабралася ў Ралі ў сьнежні 1794 году. Пасьля 1803 году гарадзкія камісары сталі выбарнымі. [[Файл:Fayetteville Street Raleigh 1910.jpg|значак|зьлева|На вуліцы Фэетвіл у 1910-я гады.]] У 1808 годзе ў Ралі нарадзіўся [[Эндру Джонсан]], будучы 17-ы прэзыдэнт ЗША<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.americaslibrary.gov/jb/nation/jb_nation_johnson_1.html|загаловак=President Andrew Johnson Was Born in Raleigh, North Carolina|выдавецтва=www.americaslibrary.gov}}</ref>. Першая гарадзкая сыстэма водазабясьпечаньня была скончаная ў 1818 годзе, але празь няўдачы ў працы праект быў закінуты. У 1819 годзе ў месьце была заснаваная першая валянтэрская пажарная каманда, а ў 1821 годзе ўжо паўстала першая прафэсійная пажарная служба<ref>{{спасылка|спасылка=https://legeros.com/history/fire/|загаловак=North Carolina Firefighting History by Mike Legeros|выдавецтва=legeros.com}}</ref>. Паводле іроніі лёсу ў 1831 годзе пажар зьнішчыў будынак заканадаўчага органу штату. Праз два гады пачалася пабудовая Капітоліюму. Паўночная Караліна выйшла зь Зьвязу ў час [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны ў ЗША]] 20 траўня 1861 году. Пасьля пачатку вайны губэрнатар [[Зэбулан Вэнс]] загадаў узьвесьці абарончыя муры вакол гораду дзеля абароны ад войскаў Зьвязу. У апошні пэрыяд вайны Вэнс арганізаваў сваю эвакуацыю, каб пазьбегнуць палону, калі войскі генэрала [[Ўільям Тэкумсэ Шэрман|Ўільяма Шэрмана]] набліжаліся да гораду. Перад ад’ездам Вэнс сустрэўся з былымі губэрнатарамі Грэмам і Сўэйнам, каб скласьці ліст аб капітуляцыі Ралі. Іхняй мэтай была абарона места ад разбурэньняў, якія зазналі іншыя гарады. У выніку праціўнік пагадзіўся на капітуляцыю места. Войскі ЗША занялі горад і на сталічным будынку ўзьнялі свой сьцяг. Шэрман прыбыў неўзабаве пасьля гэтага і разьмесьціўся ў губэрнатарскім палацы. Горад быў у значнай ступені ўратаваны ад разбурэньняў<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.ncmarkers.com/Markers.aspx?MarkerId=H-29|загаловак=Fall of Raleigh|выдавецтва=North Carolina Department of Cultural Resources|копія=https://web.archive.org/web/20230404205611/http://www.ncmarkers.com/Markers.aspx?MarkerId=H-29|дата копіі=04.2023}}</ref>. Праз эканамічныя і сацыяльныя цяжкасьці пэрыяду Рэканструкцыі і агулам у паваенны час эканоміка штату ўсё яшчэ моцна залежала ад сельскай гаспадаркі, горад амаль не разьвіваўся ўсьцяж дзесяцігодзьдзяў<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.ncpedia.org/anchor/reconstruction-north|загаловак=Reconstruction in North Carolina|выдавецтва=NCpedia}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=https://www.britannica.com/place/North-Carolina-state/The-Civil-War-and-Reconstruction|загаловак=The Civil War and Reconstruction|выдавецтва=Britannica.com}}</ref>. У 1922 годзе зьявілася першая радыёстанцыя гораду, але праіснавала яна толькі два гады. 12 сьнежня 1924 году ў Ралі папам [[Піюс XI|Піюсам XI]] была створаная каталіцкая дыяцэзія ў Ралі<ref>{{спасылка|спасылка=https://dioceseofraleigh.org/about/our-history|загаловак=Our History|выдавецтва=Diocese of Raleigh}}</ref>. У цяжкія 1930-я гады [[Вялікая дэпрэсія|Вялікай дэпрэсіі]] ўлады ўсіх узроўняў адыгрывалі ключавую ролю ў стварэньні працоўных месцаў. Горад арганізоўваў рэкрэацыйныя і адукацыйныя праграмы і наймаў людзей на цывільныя працы. У 1991 годзе ў Ралі зьявіліся два вялікія гмахі, а таксама адкрыўся папулярны канцэртны амфітэатар. У 1996 годзе алімпійскі агонь прайшоў праз Ралі на шляху да [[Летнія Алімпійскія гульні 1996 году|летніх Алімпійскіх гульняў 1996 году]] ў [[Атланта|Атланце]]. == Навука == На 2020 год у Ралі месьцілася [[Фундацыя вывучэньня эспэранта]]. == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Вонкавыя спасылкі == * [http://www.raleighnc.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сталіцы штатаў ЗША}} {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Паўночнай Караліны]] a5z0syfijo4a0nh7ko4wt5a5toanub2 Каларада-Спрынгс 0 149620 2667277 2234237 2026-05-01T18:03:40Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Colorado_Springs,_Colorado?oldid=1350465723 2667277 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Каларада-Спрынгс |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Каларада-Спрынгс |Назва на мове краіны = Colorado Springs |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = Flag of Colorado Springs, Colorado.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Каларада]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 482.1 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 1839 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = -7 |Летні час = -6 |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 38 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 48 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 104 |Даўгата хвілінаў = 47 |Даўгата сэкундаў = 31 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Каларада) |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://coloradosprings.gov/ www.coloradosprings.gov] }} '''Калара́да-Спрынгс''' ({{мова-en|Colorado Springs}}) — места штату [[Каларада]], [[ЗША]]. Паводле перапісу 2020 году насельніцтва складала {{Лік|478961}} чалавек, што было на 15,02% больш, чым у 2010 годзе<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html|загаловак=2020 Population and Housing State Data|выдавецтва=United States Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20210824081449/https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html|дата копіі=08.2021}}</ref>. Гэта другі паводле колькасьці насельніцтва і найбольшы паводле плошчы горад штату Каларада, а таксама 40-ы паводле насельніцтве горад ЗША<ref>{{спасылка|спасылка=https://factfinder.census.gov/bkmk/table/1.0/en/PEP/2018/PEPANNRSIP.US12A|загаловак=Annual Estimates of the Resident Population for Incorporated Places of 50,000 or More, Ranked by July 1, 2018 Population: April 1, 2010 to July 1, 2018|выдавецтва=United States Census Bureau, Population Division|копія=https://archive.today/20200213005358/https://factfinder.census.gov/bkmk/table/1.0/en/PEP/2018/PEPANNRSIP.US12A|дата копіі=02.2020}}</ref>. Места знаходзіцца ў цэнтральна-ўсходняй частцы Каларада за 113 км на поўдзень ад [[Дэнвэр]]у. == Гісторыя == [[Файл:City Hall of Colorado City.JPG|значак|зьлева|Гарадзкая ратуша колішняга места Каларада-Сіці.]] Плямёны [[юты (індзейскі народ)|юты]], [[арапаха (народ)|арапаха]] і [[шаены]] раней насялялі землі, дзе пазьней паўстала места Каларада-Спрынгс<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.visitcos.com/colorado-springs/travel/history-heritage|загаловак=Colorado Springs History and Heritage|выдавецтва=Visit Colorado Springs|копія=https://web.archive.org/web/20130510004958/http://www.visitcos.com/colorado-springs/travel/history-heritage|дата копіі=05.2013}}</ref>. Частка гэтай тэрыторыі была ўлучаная ў склад ЗША ў выніку [[Луізыянская купля|Луізыянскай куплі]] 1803 году, а тэрыторыя сучаснага места была прызначаная часткай тэрыторыі [[Канзас (тэрыторыя)|Канзас]] у 1854 годзе. У 1859 годзе, па заснаваньні першага мясцовага паселішча, тэрыторыя стала часткай тэрыторыі Джэфэрсан. Ранейшае места Каларада-Сіці, якое сёньня ёсьць часткай сучаснага Каларада-Спрынгс, было разьмешчанае на зьліцьці рачулак Фаўнтэн і Кэмп ля [[Пярэдні хрыбет|Пярэдняга хрыбту]] [[Скалістыя горы|Скалістых гораў]]. Яно было інкарпараванае 13 жніўня 1859 году<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.historycolorado.org/oahp/el-paso-county|загаловак=El Paso County|выдавецтва=History Colorado|копія=https://web.archive.org/web/20131204025254/http://www.historycolorado.org/oahp/el-paso-county|дата копіі=12.2013}}</ref>. Паштовае аддзяленьне [[Каларада-Сіці]] працавала ад 24 сакавіка 1860 году да ягонага закрыцьця 30 чэрвеня 1917 году, калі Каларада-Сіці было ліквідаванае<ref name="CPO" >{{кніга|аўтар=Bauer, William H.; Ozment, James L.; Willard, John H.|загаловак=Colorado Post Offices 1859–1989|месца=Golden, Colorado|выдавецтва=Colorado Railroad Historical Foundation|isbn=0-918654-42-4}}</ref>. У 1871 годзе Кампанія Каларада-Спрынгс расплянавала некалькі гарадоў ля Каларада-Сіці<ref>{{кніга|імя=Deborah|прозьвішча=Harrison|спасылка=https://books.google.com/books?id=DR8L92tCic0C&pg=PR9|загаловак=Manitou Springs|выдавецтва=Arcadia Publishing|год=2012|isbn=9780738595962}}</ref>. Пазьней адзін з гэтых мястэчкаў быў перайменаваны ў Каларада-Спрынгс<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.springsgov.com/plan/historic3/walkingtour.asp|загаловак=Downtown Historic Survey|выдавецтва=City of Colorado Springs|копія=https://web.archive.org/web/20150203090612/http://www.springsgov.com/plan/historic3/walkingtour.asp|дата копіі=02.2015}}</ref>. Паштовае аддзяленьне ўжо гэтага паселішча адчынілася 1 сьнежня 1871 году. У 1873 годзе адміністрацыйны цэнтар акругі быў перанесены з Каларада-Сіці у Каларада-Спрынгс. Праз тое, што ў Каларада-Спрынгс у пачатку 1870-х гадах пасялілася шмат імігрантаў з [[Ангельшчына|Ангельшчыны]], горад мясцовыя жыхары пачалі называць «Маленькі Лёндан». Каларада-Спрынгс быў інкарпараваны 19 чэрвеня 1886 году. У 1891 годзе кампанія Broadmoor Land Company пабудавала прадмесьце Броўдмур, дзе зьявілася кзіно. Да 12 сьнежня 1895 году гэтая мястэчка мела чатыры біржы і 275 брокераў<ref>{{навіна|аўтар=Roeder, Tom|спасылка=https://gazette.com/cos-150/colorado-springs-at-150-years-the-military-s-impact-on-growth-and-development/article_836fa78e-e419-11eb-af54-3f2b62f30c51.html|загаловак=Colorado Springs at 150 years — The military's impact on growth and development|выдавец=The Gazette|дата публікацыі=10.2021|копія=https://web.archive.org/web/20220401175710/https://gazette.com/cos-150/colorado-springs-at-150-years-the-military-s-impact-on-growth-and-development/article_836fa78e-e419-11eb-af54-3f2b62f30c51.html|дата копіі=04.2022}}</ref>. З 1899 па 1901 гады на Ноб-Гіл дзеіла экспэрымэнтальная станцыя [[Нікола Тэсла|Ніколы Тэслы]]<ref>{{артыкул|аўтар=Mueller, Robert|загаловак=Active Air Force Bases Within the United States of America on 17 September 1982|выданьне=Air Force Bases (Report)|том=I|год=1989}}</ref>, а палёты самалётаў на суседнія палі Броўдмур пачаліся ў 1919 годзе. У 1925 годзе зьявіўся аэрапорт на поўнач ад гораду, а ў 1927 годзе была набытая зямля на ўсход ад гораду дзеля будаўніцтва яшчэ аднаго лётнішча. У час [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] тут была створаная вайсковая база. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [http://coloradosprings.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Каларада]] s3scb69kg1xo29w551lobfm9gk7x7bd Талса 0 149629 2667374 2605181 2026-05-02T08:07:20Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Tulsa,_Oklahoma?oldid=1350700341 2667374 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Талса |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Талсы |Назва на мове краіны = Tulsa |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Аклагома]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 483.8 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 194 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = -6 |Летні час = -5 |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 36 |Шырата хвілінаў = 07 |Шырата сэкундаў = 53 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 95 |Даўгата хвілінаў = 56 |Даўгата сэкундаў = 14 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Аклагома) |Пазыцыя подпісу на мапе = справа |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.cityoftulsa.org/ www.cityoftulsa.org] }} '''Та́лса''' ({{мова-en|Tulsa}}) — места штату [[Аклагома]], [[ЗША]]. Гэта другі паводле колькасьці насельніцтва горад штату і 48-ы агулам у краіне. Паводле перапісу 2020 году насельніцтва места сягала да {{Лік|413066}} чалавек<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/tulsacityoklahoma/POP010220|загаловак=QuickFacts: Tulsa city, Oklahoma|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. У аглямэрацыі Талса жыве крыху больш за мільён чалавек. Талса была заселеная ў час паміж 1828 і 1836 гадамі індзейцамі [[маскогі]], а афіцыйна была інкарпараваная як места ў 1898 годзе. Большая частка Талсы і цяпер месьціцца на тэрыторыі маскогаў. Гістарычна энэргетычны сэктар быў асновай эканомікі гораду, аднак сёньня ён дывэрсыфікаваў сваю гаспадарку, і вядучымі галінамі сталі фінансы, авіяцыя, тэлекамунікацыі і тэхналёгіі<ref>{{спасылка|спасылка=http://tulsaok.usachamber.com/custom2.asp?pageid=1190|загаловак=Business Opportunities|выдавецтва=Tulsa Metro Chamber of Commerce|копія=https://web.archive.org/web/20060901121037/http://tulsaok.usachamber.com/custom2.asp?pageid=1190|дата копіі=09.2006}}</ref>. == Гісторыя == Тэрыторыя, на якой цяпер стаіць Талса, была заселеная рознымі індзейскімі народамі, як то [[кікапу]], [[осэйджы|осэйджамі]], [[мускогі]] і [[кадо]]<ref>{{спасылка|спасылка=https://native-land.ca/|загаловак=NativeLand.ca|выдавецтва=Native-land.ca - Our home on native land}}</ref>{{Зноска|Goble|1998|Goble|13}}. У 1540 годзе [[Эрнанда дэ Сота]] стаў першым эўрапейцам, які наведаў гэтыя мясьціны і пакінуў нататкі аб гэтым{{Зноска|Goble|1998|Goble|22}}{{Зноска|Cobb|2020|Cobb|46—47}}. 28 сакавіка 1836 году маскогі заснавалі невялікае паселішча на месцы сучаснага скрыжаваньня 18-й і вуліцы Шэен<ref>{{спасылка|спасылка=https://memory.loc.gov/master/pnp/habshaer/ok/ok0000/ok0081/data/ok0081data.pdf|загаловак=Creek Nation Council Oak|выдавецтва=Historic American Landscapes Survey}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=http://www.tulsalibrary.org/tulsahistory/communities.htm#tul|загаловак=Tulsa Area History|выдавецтва=Tulsa County Library|копія=https://web.archive.org/web/20070108010448/http://www.tulsalibrary.org/tulsahistory/communities.htm#tul|дата копіі=01.2007}}</ref>{{Зноска|Goble|1998|Goble|14}}{{Зноска|Goble|1998|Goble|17}}. Пазьней сюды прыбылі некаторыя індзейскія народы, якія былі пераселеныя ў [[Аклагома|Аклагому]] з паўднёвых штатаў ЗША<ref>{{спасылка|спасылка=https://tulsapreservationcommission.org/resources/tulsa-history/native-americans/|загаловак=Native Americans (1836-1907)|выдавецтва=Tulsa Preservation Commission|дата публікацыі=05.2015}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=http://www.tulsaweb.com/tulhist.htm|загаловак=Tulsa's History|выдавецтва=Tulsa Web|копія=https://web.archive.org/web/20070221234623/http://www.tulsaweb.com/tulhist.htm|дата копіі=02.2007}}</ref>. Зважаючы на тое, што Аклагома яшчэ не была штатам у час [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны ў ЗША]], тут адбылося некалькіх баёў паміж Поўначу і Поўднем{{Зноска|Cobb|2020|Cobb|49}}. [[Файл:Tulsa OK Map 1920.jpg|значак|зьлева|Мапа Талсы 1920 году.]] 18 студзеня 1898 году Талса была афіцыйна інкарпараваная{{Зноска|Goble|1998|Goble|46}}, але пэўны час яшчэ заставалася маленькім мястэчкам ля берагоў [[Арканзас (рака)|Арканзасу]]. На пачатку XX стагодзьдзя тут была знойдзеная нафта{{Зноска|Goble|1998|Goble|67}}. Значная частка радовішчаў прыпадала на землі, якія належалі осэйджа. Да 1905 году адкрыцьцё вялізнага радовішча за 24 км на поўдзень ад цэнтру Талсы, на месцы сучаснага Гленпулу, прыцягнула ў раён хвалю прадпрымальнікаў, сярод быў [[Джон Ракфэлер]]{{Зноска|Goble|1998|Goble|68}}{{Зноска|Goble|1998|Goble|88—89}}. Нафтавыя кампаніі пачалі пераносіць сюды свае сядзібы, ужо пачынаючы з 1909 году{{Зноска|Goble|1998|Goble|89}}. Насельніцтва места хутка ўзрасло да больш як 140 тысячаў чалавек паміж 1901 і 1930 гадамі<ref>{{спасылка|аўтар=Gibson, Campbell|спасылка=https://www.census.gov/population/www/documentation/twps0027.html|загаловак=Population of the 100 Largest Cities and Other Urban Places in the United States: 1790 to 1990|выдавецтва=United States Census|дата публікацыі=06.1998|копія=https://web.archive.org/web/20070314031958/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0027.html|дата копіі=03.2007}}</ref>. Прыбыткі ад нафтавай індустрыі працягвалі брацца і ў час [[Вялікая дэпрэсія|Вялікай дэпрэсіі]], што дапамагло эканоміцы гораду перажыць 1930-я гады лепей за большасьць іншых гарадоў ЗША<ref>{{спасылка|аўтар=Ball, Rex|спасылка=http://www.tulsalibrary.org/research/artdeco/artdecointulsa.htm|загаловак=What’s Doing in Tulsa?|выдавецтва=Tulsa City-County Library|копія=https://web.archive.org/web/20061202031937/http://www.tulsalibrary.org/research/artdeco/artdecointulsa.htm|дата копіі=12.2006}}</ref>. У 1922 годзе выбарнікі Талсы ўхвалілі будаўніцтва дамбы коштам амаль у 7 млн даляраў у адказ на забруджваньне ракі Арканзас, выкліканае нафтавымі распрацоўкамі{{Зноска|Goble|1998|Goble|103—104}}. Завершаная ў 1924 годзе, гэта была трэцяя паводле кошту муніцыпальная інжынэрная пабудова ў краіне на той час{{Зноска|Goble|1998|Goble|107}}. У час [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] эканоміка Талсы пашырылася да [[авіяцыя|авіяцыі]]. У 1941 годзе выбарнікі пераважнай большасьцю ўхвалілі аблігацыі на 750 тысячаў даляраў дзеля фінансаваньня будаўніцтва заводу Douglas Aircraft Company плошчай у тысячу акраў ля [[Талса (аэрапорт)|Талсаўскага аэрапорту]]. Завод адкрыўся ў 1942 годзе{{Зноска|Goble|1998|Goble|174—175}}. У 1950-х гадах [[Texaco]] ды іншыя нафтавыя кампаніі перанесьлі свае штаб-кватэры з Талсы ў [[Г’юстан]]{{Зноска|Goble|1998|Goble|246}}. У астатнюю частку сярэдзіны XX стагодзьдзя горад меў генэральны плян па будаўніцтве паркаў, касьцёлаў, музэяў, ружарняў і паляпшэньні інфраструктуры{{Зноска|Goble|1998|Goble|195—196}}<ref>{{навіна|аўтар=Everly-Douze, Susan|спасылка=https://www.nytimes.com/1989/08/27/travel/what-s-doing-in-tulsa.html|загаловак=What’s Doing in Tulsa?|выдавец=The New York Times|дата публікацыі=08.1989|копія=https://web.archive.org/web/20180730234412/https://www.nytimes.com/1989/08/27/travel/what-s-doing-in-tulsa.html|дата копіі=07.2018}}</ref>. Нацыянальная рэцэсія моцна ўдарыла па эканоміцы гораду ў 1982 годзе, калі рэгіёны Тэхасу і Аклагомы, моцна залежныя ад нафты, пацярпелі ад рэзкага падзеньня цэнаў на газ празь перанасычэньне рынку і масавы зыход нафтавых кампаніяў<ref name="Oil Bust" >{{спасылка|спасылка=http://staging.okcommerce.gov/test1/dmdocuments/Oklahoma_Oil_Gas_Briefing_January_2006_0302061746.pdf|загаловак=Oil and Gas Briefing|выдавецтва=Oklahoma Department of Commerce|дата публікацыі=01.2006|копія=https://web.archive.org/web/20070614044129/http://staging.okcommerce.gov/test1/dmdocuments/Oklahoma_Oil_Gas_Briefing_January_2006_0302061746.pdf|дата копіі=06.2007}}</ref>. Талса, якая моцна залежала ад нафтавай індустрыі, стала адным з найбольш пацярпелых гарадоў<ref name="Oil Bust" />. Да 1992 году эканоміка штату цалкам аднавілася<ref name="Oil Bust" />, але кіраўнікі пачалі актыўна разьвіваць сэктары, не павязаныя з нафтай і энэргетыкай. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Літаратура == * {{кніга|імя=Russell|прозьвішча=Cobb|загаловак=The Great Oklahoma Swindle: Race, Religion, and Lies in America's Weirdest State|месца=Lincoln|выдавецтва=University of Nebraska Press|год=2020|isbn=9781496230409|ref=Cobb}} * {{кніга|імя=Danney|прозьвішча=Goble|загаловак=Tulsa! Biography of the American City|выдавецтва=Council Oak Books|год=1998|isbn=1-57178-051-3|ref=Goble}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.cityoftulsa.org/ Афіцыйны сайт]. {{Аклагома}} {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Аклагомы]] 5miw7vuvdh88xf3wwqjezsmuraj0faj Албукерке 0 149630 2667316 2451852 2026-05-01T21:06:35Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Albuquerque,_New_Mexico?oldid=1351740738 2667316 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Албукерке |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Албукерке |Назва на мове краіны = Albuquerque |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = Flag of Albuquerque, New Mexico.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = 1706 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Нью-Мэксыка]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 469.5 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 1619.1 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = -7 |Летні час = -6 |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 35 |Шырата хвілінаў = 06 |Шырата сэкундаў = 39 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 106 |Даўгата хвілінаў = 36 |Даўгата сэкундаў = 36 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Нью-Мэксыка) |Пазыцыя подпісу на мапе = справа |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.cabq.gov/ www.cabq.gov] }} '''Албукерке''' ({{мова-en|Albuquerque}}) — места штату [[Нью-Мэксыка]], [[ЗША]]. Гэта найбольш заселены горад штату<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/PST045217|загаловак=U.S. Census Bureau QuickFacts: Albuquerque city, New Mexico|выдавецтва=Census Bureau QuickFacts|копія=https://web.archive.org/web/20180915121930/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/PST045217|дата копіі=09.2018}}</ref>, уважаючы на колькасьць насельніцтва ў {{Лік|564559}} чалавек, паводле перапісу 2020 году<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/POP010220|загаловак=QuickFacts: Albuquerque city, New Mexico|выдавецтва=United States Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20240610123140/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/POP010220|дата копіі=06.2024}}</ref>. Места было заснаванае гішпанцамі ў 1706 годзе як фарпост на землях, заселеных індзейцамі. == Гісторыя == Албукерке быў заснаваны ў 1706 годзе як памежны фарпост [[Франсіска Куэрва-і-Вальдэс]]ам у правінцыі [[Санта-Фэ-дэ-Нуэва-Мэхіка]]<ref>{{спасылка|спасылка=http://albuqhistsoc.org/who-we-are/|загаловак=About – Albuquerque Historical Society|выдавецтва=Albuquerque Historical Society|копія=https://web.archive.org/web/20151219010115/http://albuqhistsoc.org/who-we-are/|дата копіі=12.2015}}</ref>. Паселішча атрымала назву ў гонар роднага гораду віцэ-караля [[Франсіска Фэрнандэс дэ ля Куэва|Франсіска Фэрнандэса дэ ля Куэвы]], 10-га герцага Альбуркерке, які паходзіў з [[Бадахас]]у з паўднёва-захадняй частцы Гішпаніі. Паселішча разьвівалася галоўным чынам як раён земляробства і авечкагадоўлі, але быў таксама стратэгічным гандлёвым і вайсковым фарпостам уздоўж Каміна-Рэалу. Па здабыцьці незалежнасьці ў 1821 годзе [[Мэксыка]] ўсталявала тут сваю вайсковую прысутнасьць. Горад быў разбудаваны паводле традыцыйнага гішпанскага ўзору, дзе мелася цэнтральная плошча, аточаная ўрадавымі будынкамі, дамкамі і касьцёлам. Гэтая цэнтральная плошча захавалася дасюль і цяпер служыць як культурны помнік і цэнтар гандлю. [[Файл:Albuquerque (1880).jpg|значак|зьлева|Цэнтар места ў 1880-я гады.]] Пасьля таго як рэгіён быў у сярэдзіне XIX стагодзьдзя далучаны да ЗША, тут былі створаны вайсковы гарнізон і форт, які праіснаваў з 1846 да 1867 году. У час [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны ў ЗША]] Албукерке быў заняты на месяц у лютым 1862 году [[Канфэдэрацыйныя Штаты Амэрыкі|канфэдэрацкімі]] войскамі, ачоленымі генэралам [[Гэнры Гопкінз Сыблі|Гэнры Гопкінзам Сыблі]]. Неўзабаве ён працягнуў наступ асноўнымі сіламі на поўнач [[Нью-Мэксыка]]<ref>{{спасылка|аўтар=Association, Texas State Historical|спасылка=https://www.tshaonline.org/handbook/entries/sibley-campaign|загаловак=The Confederate Texan Invasion of New Mexico Territory (1861-62)|выдавецтва=Texas State Historical Association}}</ref>. Адступаючы ад войскаў Зьвязу ў [[Тэхас]], 8 красавіка 1862 году ён даў бой арміі Поўначы ў [[бітва пры Албукерке|бітве за Албукерке]]. Сутыкненьне цягнуламі дзень, але страты бакоў былі нязначнымі. Жыхары Албукерке дапамагалі рэспубліканскім войскам Зьвязу вызваліць горад ад канфэдэрацкіх сілаў<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.essentialcivilwarcurriculum.com/sibleys-new-mexico-campaign.html|загаловак=Sibley's New Mexico Campaign - Essential Civil War Curriculum|выдавецтва=www.essentialcivilwarcurriculum.com}}</ref>. У 1880 годзе быш пабудаваны пасажырскі вакзал і чыгуначныя майстэрні прыкладна за 3 км на ўсход ад места, дзе хутка вырасла новае паселішча, вядомае як Нью-Албукерке. Чыгуначная кампанія пабудавала тут таксама шпіталь для сваіх работнікаў, які пазьней выкарыстоўваўся як псыхіятрычная ўстанова для непаўналетніх. З таго часу будынак быў пераўтвораны на гатэль<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.bbc.com/travel/story/20130520-a-hospital-turned-hotel-in-new-mexico|загаловак=A hospital turned hotel in New Mexico|выдавецтва=BBC Travel|копія=https://web.archive.org/web/20170511180757/http://www.bbc.com/travel/story/20130520-a-hospital-turned-hotel-in-new-mexico|дата копіі=05.2017}}</ref>. Нью-Албукерке быў інкарпараваны як мястэчка ў 1885 годзе, а ў 1891 годзе яно стала местам<ref>{{кніга|імя=Marc|прозьвішча=Simmons|загаловак=Albuquerque|месца=Albuquerque|выдавецтва=University of New Mexico Press|год=1982|isbn=0-8263-0627-6}}</ref>. Між тым, стары Албукерке заставаўся асобнай супольнасьцю да 1920-х гадоў, калі была ўлучаны ў склад новага места. На пачатку XX стагодзьдзя сухі клімат Нью-Мэксыка прыцягваў у горад многіх хворых на [[сухоты]], якія шукалі лекаваньня<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.nmhealth.org/news/awareness/2021/3/?view=1420|загаловак=Department of Health reports progress against tuberculosis in New Mexico|выдавецтва=www.nmhealth.org|копія=https://web.archive.org/web/20240723045005/https://www.nmhealth.org/news/awareness/2021/3/?view=1420|дата копіі=07.2024}}</ref>, гэта было яшчэ да таго, як пэніцылін стаў эфэктыўным сродкам. У раньнія гады транскантынэнтальных авіяцыйных перавозак Албукерке быў важным прыпынкам на многіх маршрутах, за што атрымаў мянушку як Перакрыжаваньне паўднёвага захаду<ref>{{спасылка|спасылка=http://kirtland.baseguide.net/history.html|загаловак=Kirtland AFB Guide/Directory - History|выдавецтва=kirtland.baseguide.net|копія=https://web.archive.org/web/20230702014927/http://kirtland.baseguide.net/history.html|дата копіі=07.2023}}</ref>. Па заканчэньні [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]], у выніку міграцыі насельніцтва ў прадмесьці, гарадзкога разрастаньня і джэнтрыфікацыі, цэнтар места трапіў у заняпад. Многія гістарычныя будынкі былі зьнесеныя ў 1960-я і 1970-я гады, каб вызваліць месцы для новых плошчаў, гмахаў і парковачных месцаў. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.cabq.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады ЗША]] cbp9v5iu9hquh0jdd85ubxytl52ror9 2667319 2667316 2026-05-01T21:21:57Z Dymitr 10914 /* Гісторыя */ артаграфія 2667319 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Албукерке |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Албукерке |Назва на мове краіны = Albuquerque |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = Flag of Albuquerque, New Mexico.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = 1706 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Нью-Мэксыка]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 469.5 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 1619.1 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = -7 |Летні час = -6 |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 35 |Шырата хвілінаў = 06 |Шырата сэкундаў = 39 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 106 |Даўгата хвілінаў = 36 |Даўгата сэкундаў = 36 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Нью-Мэксыка) |Пазыцыя подпісу на мапе = справа |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.cabq.gov/ www.cabq.gov] }} '''Албукерке''' ({{мова-en|Albuquerque}}) — места штату [[Нью-Мэксыка]], [[ЗША]]. Гэта найбольш заселены горад штату<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/PST045217|загаловак=U.S. Census Bureau QuickFacts: Albuquerque city, New Mexico|выдавецтва=Census Bureau QuickFacts|копія=https://web.archive.org/web/20180915121930/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/PST045217|дата копіі=09.2018}}</ref>, уважаючы на колькасьць насельніцтва ў {{Лік|564559}} чалавек, паводле перапісу 2020 году<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/POP010220|загаловак=QuickFacts: Albuquerque city, New Mexico|выдавецтва=United States Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20240610123140/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/albuquerquecitynewmexico/POP010220|дата копіі=06.2024}}</ref>. Места было заснаванае гішпанцамі ў 1706 годзе як фарпост на землях, заселеных індзейцамі. == Гісторыя == Албукерке быў заснаваны ў 1706 годзе як памежны фарпост [[Франсіска Куэрва-і-Вальдэс]]ам у правінцыі [[Санта-Фэ-дэ-Нуэва-Мэхіка]]<ref>{{спасылка|спасылка=http://albuqhistsoc.org/who-we-are/|загаловак=About – Albuquerque Historical Society|выдавецтва=Albuquerque Historical Society|копія=https://web.archive.org/web/20151219010115/http://albuqhistsoc.org/who-we-are/|дата копіі=12.2015}}</ref>. Паселішча атрымала назву ў гонар роднага гораду віцэ-караля [[Франсіска Фэрнандэс дэ ля Куэва|Франсіска Фэрнандэса дэ ля Куэвы]], 10-га герцага Альбуркерке, які паходзіў з [[Бадахас]]у з паўднёва-захадняй частцы Гішпаніі. Паселішча разьвівалася галоўным чынам як раён земляробства і авечкагадоўлі, але быў таксама стратэгічным гандлёвым і вайсковым фарпостам уздоўж Каміна-Рэалу. Па здабыцьці незалежнасьці ў 1821 годзе [[Мэксыка]] ўсталявала тут сваю вайсковую прысутнасьць. Горад быў разбудаваны паводле традыцыйнага гішпанскага ўзору, дзе мелася цэнтральная плошча, аточаная ўрадавымі будынкамі, дамкамі і касьцёлам. Гэтая цэнтральная плошча захавалася дасюль і цяпер служыць як культурны помнік і цэнтар гандлю. [[Файл:Albuquerque (1880).jpg|значак|зьлева|Цэнтар места ў 1880-я гады.]] Пасьля таго як рэгіён быў у сярэдзіне XIX стагодзьдзя далучаны да ЗША, тут былі створаны вайсковы гарнізон і форт, які праіснаваў з 1846 да 1867 году. У час [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны ў ЗША]] Албукерке быў заняты на месяц у лютым 1862 году [[Канфэдэрацыйныя Штаты Амэрыкі|канфэдэрацкімі]] войскамі, ачоленымі генэралам [[Гэнры Гопкінз Сыблі|Гэнры Гопкінзам Сыблі]]. Неўзабаве ён працягнуў наступ асноўнымі сіламі на поўнач [[Нью-Мэксыка]]<ref>{{спасылка|аўтар=Association, Texas State Historical|спасылка=https://www.tshaonline.org/handbook/entries/sibley-campaign|загаловак=The Confederate Texan Invasion of New Mexico Territory (1861-62)|выдавецтва=Texas State Historical Association}}</ref>. Адступаючы ад войскаў Зьвязу ў [[Тэхас]], 8 красавіка 1862 году ён даў бой арміі Поўначы ў [[бітва пры Албукерке|бітве за Албукерке]]. Сутыкненьне цягнуламі дзень, але страты бакоў былі нязначнымі. Жыхары Албукерке дапамагалі рэспубліканскім войскам Зьвязу вызваліць горад ад канфэдэрацкіх сілаў<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.essentialcivilwarcurriculum.com/sibleys-new-mexico-campaign.html|загаловак=Sibley's New Mexico Campaign - Essential Civil War Curriculum|выдавецтва=www.essentialcivilwarcurriculum.com}}</ref>. У 1880 годзе быў пабудаваны пасажырскі вакзал і чыгуначныя майстэрні прыкладна за 3 км на ўсход ад места, дзе хутка вырасла новае паселішча, вядомае як Нью-Албукерке. Чыгуначная кампанія пабудавала тут таксама шпіталь для сваіх работнікаў, які пазьней выкарыстоўваўся як псыхіятрычная ўстанова для непаўналетніх. З таго часу будынак быў пераўтвораны на гатэль<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.bbc.com/travel/story/20130520-a-hospital-turned-hotel-in-new-mexico|загаловак=A hospital turned hotel in New Mexico|выдавецтва=BBC Travel|копія=https://web.archive.org/web/20170511180757/http://www.bbc.com/travel/story/20130520-a-hospital-turned-hotel-in-new-mexico|дата копіі=05.2017}}</ref>. Нью-Албукерке быў інкарпараваны як мястэчка ў 1885 годзе, а ў 1891 годзе яно стала местам<ref>{{кніга|імя=Marc|прозьвішча=Simmons|загаловак=Albuquerque|месца=Albuquerque|выдавецтва=University of New Mexico Press|год=1982|isbn=0-8263-0627-6}}</ref>. Між тым, стары Албукерке заставаўся асобнай супольнасьцю да 1920-х гадоў, калі была ўлучаны ў склад новага места. На пачатку XX стагодзьдзя сухі клімат Нью-Мэксыка прыцягваў у горад многіх хворых на [[сухоты]], якія шукалі лекаваньня<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.nmhealth.org/news/awareness/2021/3/?view=1420|загаловак=Department of Health reports progress against tuberculosis in New Mexico|выдавецтва=www.nmhealth.org|копія=https://web.archive.org/web/20240723045005/https://www.nmhealth.org/news/awareness/2021/3/?view=1420|дата копіі=07.2024}}</ref>, гэта было яшчэ да таго, як пэніцылін стаў эфэктыўным сродкам. У раньнія гады транскантынэнтальных авіяцыйных перавозак Албукерке быў важным прыпынкам на многіх маршрутах, за што атрымаў мянушку як Перакрыжаваньне паўднёвага захаду<ref>{{спасылка|спасылка=http://kirtland.baseguide.net/history.html|загаловак=Kirtland AFB Guide/Directory - History|выдавецтва=kirtland.baseguide.net|копія=https://web.archive.org/web/20230702014927/http://kirtland.baseguide.net/history.html|дата копіі=07.2023}}</ref>. Па заканчэньні [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]], у выніку міграцыі насельніцтва ў прадмесьці, гарадзкога разрастаньня і джэнтрыфікацыі, цэнтар места трапіў у заняпад. Многія гістарычныя будынкі былі зьнесеныя ў 1960-я і 1970-я гады, каб вызваліць месцы для новых плошчаў, гмахаў і парковачных месцаў. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.cabq.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады ЗША]] 7x0b1y7dq6i3wv3jzxrfyts8jg1n41g Тусан 0 149631 2667312 2359717 2026-05-01T20:35:37Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Tucson,_Arizona?oldid=1351419999 2667312 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Тусан |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Тусану |Назва на мове краіны = Tucson |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = Flag of Tucson, Arizona.svg{{!}}border |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Арызона]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 588 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 728 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = -7 |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 32 |Шырата хвілінаў = 13 |Шырата сэкундаў = 18 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 110 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 35 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Арызона) |Пазыцыя подпісу на мапе = справа |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.tucsonaz.gov/ www.tucsonaz.gov] }} '''Ту́сан''' ({{мова-en|Tucson}}) — места штату [[Арызона]], [[ЗША]]. Гэта другі паводле колькасьці насельніцтва горад Арызоны з {{Лік|542630}} жыхарамі паводле перапісу 2020 году, саступаючы толькі [[Фінікс (Арызона)|Фініксу]]<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov|загаловак=U.S. Census website|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. Агульная колькасьць насельніцтва аглямэрацыі перавышае мільён чалавек, што стаіць Тусан на 52-ы радок паводле насельніцтва сярод аглямэрацыяў ЗША. Горад месьціцца за 174 км на паўднёвы ўсход ад Фініксу і за 100 км на поўнач ад мяжы з [[Мэксыка]]й<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.naco.org/Counties/Pages/FindACounty.aspx|загаловак=Find a County|выдавецтва=National Association of Counties|копія=https://web.archive.org/web/20110531210815/http://www.naco.org/Counties/Pages/FindACounty.aspx|дата копіі=05.2011}}</ref>. Тут месьціцца [[Арызонскі ўнівэрсытэт]]. == Гісторыя == Італьянскі езуіцкі місіянэр [[Эўзэбіё Кіна]] ўпершыню наведаў даліны ракі Санта-Круз у 1692 годзе. Ён заснаваў тут місію ў 1700 годзе, прыкладна за 11 км уверх па цячэньні ад месца, дзе пазьней паўстаў Тусан. [[Уга Аканор]], заснавальнік Тусону, пачаў будаўніцтва вайсковага форту на месцы сучаснага места 20 жніўня 1775 году. У час гішпанскага панаваньня на паселішча шматкроць нападалі апачы. [[Файл:Annual Report of the Secretary of the Interior for the year ended June 30, 1897 (1898) (14802518083).jpg|значак|зьлева|Судовы будынак у Тусане на фатаздымку 1898 году.]] У час [[Амэрыканска-мэксыканская вайна|Амэрыканска-мэксыканскай вайны]] ў 1846—1848 гады места было занятае [[Філіп Сэнт-Джордж Кук|Філіпам Сэнт-Джордж Кукам]] і мармонскі батальён, але мястэчка хутка вярнулася пад кантроль [[Мэксыка|Мэксыкі]], калі Кук працягнуў свой шлях на захад. Тусан ня быў улучаны ў тэрыторыі, перададзеныя ЗША ў выніку дамовы па вайне. ЗША атрымалі часткі сучаснай тэрыторыі [[Арызона|Арызоны]] на поўдзень ад ракі [[Хіла (прыток Каларада)|Хіла]] з паводле дамовы з Мэксыкай у выніку [[Гадсдэнская купля|Гадсдэнскай куплі]] 8 чэрвеня 1854 году. Менавіта тады Тусан стаў часткай ЗША. Амэрыканскія вайсковыя ўлады афіцыйна ўзялі места пад кантроль толькі ў сакавіку 1856 году. У час [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны]] раён Тусану стаў месцам некалькіх ваенных сутыкненьняў, галоўным чынам паміж кавалерыямі Зьвязу і [[Канфэдэрацыйныя Штаты Амэрыкі|Канфэдэрацыі]]. Найбольш значнай была [[бітва пры Пікача]], якая адбылася 15 красавіка 1862 году. Не зважаючы на тое, што канфэдэрацкі бок заявіў пра тактычную перамогу, яны хутка былі вымушаныя адступіць. Войскі Зьвязу. між тым, узялі навакольлі пад уладу і ўтрымлівалі яе да канца вайны. Горад быў заняты войскамі Поўначы 20 траўня 1862 году. Тусан быў інкарпараваны ў 1877 годзе, стаўшы найстарэйшым інкарпараваным горадам Арызоны<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.azleague.org/DocumentCenter/View/7366/2017_CTWeek_Facts|загаловак=2017_CTWeek_FunFacts|выдавецтва=League of Arizona Cities and Towns}}</ref>. У 1877—1878 гадах раён пацярпеў ад хвалі нападаў на дыліжансы, а найбольш вядомымі былі два рабаваньні, учыненыя злачынцам [[Ўільям Ўітні Бразэлтан|Ўільямам Ўітні Бразэлтанам]]<ref>{{артыкул|аўтар=Wright, Erik J.|загаловак="Yes, Here I am Again! Tucson's Prize Bandit of 1878: William W. Brazelton|выданьне=Wild West History Association: Journal|том=3|нумар=5|старонкі=43—48|год=10.2010}}</ref>. У 1890 годзе азіяты складалі 4,2% насельніцтва гораду<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/population/www/documentation/twps0076/twps0076.html|загаловак=Race and Hispanic Origin for Selected Cities and Other Places: Earliest Census to 1990|выдавецтва=U.S. Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20120812191959/http://www.census.gov/population/www/documentation/twps0076/twps0076.html|дата копіі=08.2012}}</ref>. Гэта былі пераважна кітайскія рабочыя, якіх наймалі на чыгунку. Чыстае і сухое паветра гораду прыцягвала многіх вэтэранаў, атручаных газамі ў час [[Першая сусьветная вайна|Першай сусьветнай вайны]] і тых, хто меў патрэбу ў рэсьпіраторнай тэрапіі. Акрамя таго, сухі клімат і вялікая вышыня над узроўнем мора ўважаліся за ідэальныя ўмовы дзеля лекаваньня [[сухоты|сухотаў]], ад якіх не існавала лекаў да распрацоўкі [[антыбіётык]]аў<ref>{{артыкул|аўтар=Rogers, Frank B.|загаловак=The rise and decline of the altitude therapy of tuberculosis|выданьне=Bulletin of the History of Medicine|том=43|нумар=1|старонкі=1—16|год=1969}}</ref>. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.tucsonaz.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Арызона}} {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Арызоны]] n15334k9mih5rfusas77url5h6cx2d4 Вірджынія-Біч 0 149677 2667390 1988545 2026-05-02T10:17:00Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Virginia_Beach,_Virginia?oldid=1351191233 2667390 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Вірджынія-Біч |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Вірджыніі-Біч |Назва на мове краіны = Virginia Beach |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = Seal of Virginia Beach, Virginia.png |Сьцяг = Flag of Virginia Beach, Virginia.png |Гімн = |Дата заснаваньня = 1906 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Вірджынія]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 1288.1 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 6 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 36 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 75 |Даўгата хвілінаў = 59 |Даўгата сэкундаў = |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Вірджынія) |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.vbgov.com/ www.vbgov.com] }} '''Вірджы́нія-Біч''' ({{мова-en|Virginia Beach}}) — места штату [[Вірджынія]], [[ЗША]]. Уважаецца за найвялікшы паводле насельніцтва горад штату, маючы колькасьць жыхароў у {{Лік|459470}} чалавек згодна зь зьвесткамі 2020 году<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/virginiabeachcityvirginia/POP010220|загаловак=QuickFacts: Virginia Beach city, Virginia|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. Агулам гэта дзявятае места на Паўднёвым Усходзе ЗША і 42-е ў ЗША агулам. Аглямэрацыя Вірджыніі-Біч сягае 1,8 мільёнаў жыхароў. Паселішча месьціцца на ўзьбярэжжы [[Атлянтычны акіян|Атлянтычнага акіяну]] на паўднёвым усходзе штату. Уважаецца за курортае мества з даўгімі пляжамі і сотнямі гатэляў, матэляў і рэстаранаў уздоўж узьбярэжжа. Сучасны горад быў заснаваны ў 1906 годзе. Тут знаходзяцца некалькі дзяржаўных паркаў, ахоўных пляжаў і вайсковых базаў. == Гісторыя == [[Файл:Virginia Beach, Virginia, June 17, 1926 (1 Negative) (16333648212).jpg|значак|зьлева|Адпачывальнікі ў Вірджыніі-Біч у 1926 годзе.]] У 1607 годзе, пасьля 144-дзённага падарожжа, тры караблі, ачоленыя капітанам [[Крыстафэр Ньюпарт|Крыстафэрам Ньюпартам]], зрабілі сваю першую высадку ў [[Новы Сьвет|Новым Сьвеце]] на мацерыку. Яны назвалі гэтае месца мысам Гэнры ў гонар прынца Ўэйлскага [[Гэнры Фрэдэрык Ст’юарт|Гэнры Фрэдэрыка]], які быў старэйшым сынам караля Ангельшчыны [[Якаў I (кароль Ангельшчыны)|Якава I]]. Гэтыя ангельскія каляністы ад кампаніі [[Virginia Company of London]] рушылі далей углыб мацерыка, шукаючы больш прыдатныя месцы дзеля стварэньня калёніі. Яны стварылі сваё першае сталае паселішча на паўночным беразе ракі [[Джэймз (рака)|Джэймз]]<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.deq.state.va.us/coastal/ss2007400yearsofchange.html|загаловак=400 Years of Change|выдавецтва=Virginia Department of Environmental Quality|копія=https://web.archive.org/web/20090703223452/http://www.deq.state.va.us/coastal/ss2007400yearsofchange.html|дата копіі=07.2009}}</ref>. Адам Тарагуд з [[Кінгс-Лін]]у быў адным зь першых ангельцаў, якія пасяліліся ў гэтым рэгіёне. У веку 18 гадоў ён пачаў працаваць служкам, каб аплаціць праезд у калёнію Вірджыніі, каб там палепшыць сваё жыцьцё. Празь некалькі гадоў ён атрымаў свабоду і стаў вядучым грамадзянінам у калёніі. У раньнія часы існаваньня калёніі гэты рэгіён быў перадусім сельскім. У канцы XIX стагодзьдзя тут пакрысе пачала будавацца курортная інфраструктуры, дзякуючы таму як у 1883 годзе да ўзьбярэжжа была пракладзеная чыгунка. Хутка тут паўстаў гатэль Вірджынія-Біч, які кіраваўся чыгуначнай кампаніяй. Неўзабаве гатэль быў канфіскаваны праз запазычынасьць, а чыгуначная кампанія была рэарганізаваная ў 1887 годзе. Гатэль быў мадэрнізаваны і зноў адкрыты ў 1888 годзе пад назвай Прынцэс-Эн<ref>Souther, Jonathan Mark (1996). «Twixt Ocean and Pines: The Seaside Resort at Virginia Beach, 1880—1930». M. A. thesis. University of Richmond.</ref>. Зь цягам часу сюды пабудавалі дарогу для аўтамабіляў, а курорт Вірджынія-Біч стаў горадам у 1906 годзе. Цягам наступных 45 гадоў Вірджынія-Біч працягвала набіраць папулярнасьць як месца сэзоннага адпачынку. Казіно былі замененыя забаўляльнымі цэнтрамі. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://virginiabeach.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Вірджыніі]] ivi92ukloqr1f763kroxqbs9f3cpai3 Ўічыта 0 149708 2667372 1881690 2026-05-02T07:00:50Z Dymitr 10914 крыніца — https://en.wikipedia.org/wiki/Wichita,_Kansas?oldid=1350602378 2667372 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт |Назва = Ўічыта |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Ўічыты |Назва на мове краіны = Wichita |Код мовы назвы краіны = en |Краіна = ЗША |Герб = |Сьцяг = Flag of Wichita, Kansas.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = 1863 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Від адміністрацыйнай адзінкі 1 = Штат |Назва адміністрацыйнай адзінкі 1 = [[Канзас]] |Від адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 2 = |Від адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі 3 = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 423.7 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 396 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва= |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Дадатковы парамэтар насельніцтва = |Значэньне дадатковага парамэтра насельніцтва = |Год падліку дадатковага парамэтра насельніцтва = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Паштовыя індэксы = |Назва лічбавага клясыфікатару = |Лічбавы клясыфікатар = |Аўтамабільны нумарны знак = |Назва аўтамабільнага нумарнога знаку = |Аўтамабільныя нумарныя знакі = |Назва аўтамабільных нумарных знакаў = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар’е = паўночнае |Шырата градусаў = 37 |Шырата хвілінаў = 41 |Шырата сэкундаў = 20 |Даўгата паўшар’е = заходняе |Даўгата градусаў = 97 |Даўгата хвілінаў = 20 |Даўгата сэкундаў = 10 |Назва мапы = |Альтэрнатыўная мапа = |Назва мапы2 = ЗША (Канзас) |Пазыцыя подпісу на мапе = справа |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = [http://www.wichita.gov/ www.wichita.gov] |Колер = {{Колер|ЗША}} }} '''Ўі́чыта''' ({{мова-en|Wichita}}) — места штату [[Канзас]], [[ЗША]]. Паводле перапісу 2020 году насельніцтва гораду складала {{Лік|397532}} чалавекі<ref>{{спасылка|спасылка=https://data.census.gov/cedsci/profile?g=1600000US2079000|загаловак=Profile of Wichita, Kansas in 2020|выдавецтва=United States Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20211115012419/https://data.census.gov/cedsci/profile?g=1600000US2079000|дата копіі=11.2021}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/wichitacitykansas/POP010220|загаловак=QuickFacts; Wichita, Kansas; Population, Census, 2020 & 2010|выдавецтва=United States Census Bureau|копія=https://web.archive.org/web/20210822023418/https://www.census.gov/quickfacts/fact/table/wichitacitykansas/POP010220|дата копіі=08.2021}}</ref>, а колькасьць жыхароў аглямэрацыі сягае {{Лік|647610}} жыхароў<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/library/visualizations/interactive/2020-population-and-housing-state-data.html|загаловак=2020 Population and Housing State Data|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. Горад месьціцца ў паўднёва-цэнтральным Канзасе ўздоўж ракі [[Арканзас (рака)|Арканзас]]. Ўічыта пачала як гандлёвы пост на Чысгальмскім шляху ў 1860-х гадах, а як места была інкарпараваная ў 1870 годзе. == Гісторыя == [[Файл:Darius S. Munger House. Wichita, KS.JPG|значак|зьлева|Хата Дарыюса Сэйлза Мангера, пабудаваная ў 1868 годзе, ёсьць найстарэйшым захаваным будынкам у Ўічыце. Цяпер тут музэй.]] У 1541 годзе гішпанская экспэдыцыя пад кіраўніцтвам дасьледніка [[Франсіска Васкес дэ Каранада|Франсіска Васкеса дэ Каранада]] выявіла, што гэты раён быў заселены народам [[ўічыта (народ)|ўічыта]], але канфлікты з племенем [[осэйджы|осэйджаў]] у 1750-х гадах змусілі ўічыта перасяліцца далей на поўдзень<ref>{{спасылка|аўтар=Brooks, Robert L.|спасылка=http://plainshumanities.unl.edu/encyclopedia/doc/egp.na.127|загаловак=Wichitas|выдавецтва=University of Nebraska–Lincoln|назва праекту=Encyclopedia of the Great Plains}}</ref>. Спачатку рэгіён быў пад уладай [[Францыя|Францыі]], але пазьней быў набыты [[Злучаныя Штаты Амэрыкі|ЗША]] ў выніку [[Луізыянская купля|Луізыянскай куплі]] ў 1803 годзе. Гэты раён спачатку быў аб’яўлены часткай тэрыторыі [[Канзас (тэрыторыя)|Канзасу]] ў 1854 годзе, а затым у складзе штату [[Канзас]] у 1861 годзе быў цалкам улучаны ў ЗША<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.kshs.org/kansapedia/louisiana-purchase/17876|загаловак=Louisiana Purchase|выдавецтва=Kansas Historical Society}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=http://www.kshs.org/kansapedia/kansas-territory/14701|загаловак=Kansas Territory|выдавецтва=Kansas Historical Society}}</ref>. Народ ўічыта вярнуўся сюды ў 1863 годзе, калі быў выгнаны з сваіх новых земляў войскамі [[Канфэдэрацыйныя Штаты Амэрыкі|Канфэдэрацыйных Штатаў Амэрыкі]] падчас [[Грамадзянская вайна ў ЗША|грамадзянскай вайны ў ЗША]]<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.wichitatribe.com/history/days-of-darkness-1820-1934.aspx|загаловак=Days of Darkness: 1820-1934|выдавецтва=Wichita and Affiliated Tribes}}</ref><ref>{{спасылка|аўтар=Sowers, Fred A.|спасылка=http://history.rays-place.com/ks/se-wichita-early.htm|загаловак=Early History of Wichita|выдавецтва=C.F. Cooper & Co.|дата публікацыі=1910}}</ref>, але хутка індзейцы вярнуліся на свае колішнія землі. Хуткая іміграцыя прывяла да спэкулятыўнага зямельнага буму ў канцы 1880-х гадоў, што, аднак, стымулявала далейшае разьвіцьцё гораду. Да 1890 году Ўічыта сталася трэцім паводле велічыні местам штату пасьля [[Канзас-Сіці]] і [[Тапіка|Тапікі]], маючы насельніцтва ў колькасьці амаль 24 тысячаў чалавек<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census.html|загаловак=Census of Population and Housing|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. Тым ня менш, пасьля буму горад трапіў у эканамічную рэцэсію, а многія зь першых пасяленцаў збанкрутавалі<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.wichita.gov/Government/Departments/Planning/NR/Pages/Delano.aspx|загаловак=Overview|выдавецтва=City of Wichita, Kansas|копія=https://web.archive.org/web/20130806044846/http://www.wichita.gov/Government/Departments/Planning/NR/Pages/Delano.aspx|дата копіі=08.2013}}</ref>. У 1914 і 1915 гадах у суседняй акрузе былі знойдзеныя радовішчы нафты і прыроднага газу, што выклікала чарговы эканамічны бум ва Ўічыце, бо вытворцы засноўвалі ў горадзе нафтаперапрацоўчыя заводы<ref>{{кніга|аўтар=Price, Jay M.|загаловак=El Dorado : legacy of an oil boom|месца=Charleston, SC|выдавецтва=Arcadia|isbn=978-0738539713}}</ref>. У 1934 годзе вытворчыя магутнасьці [[Stearman]] у месьце сталі часткай кампаніі [[Boeing]], якая пазьней стала найбуйнейшым працадаўцам гораду<ref>{{навіна|аўтар=Tanner, Beccy|спасылка=http://www.kansas.com/news/local/article1083751.html|загаловак=Boeing's Wichita history dates to 1927|выдавец=The Wichita Eagle|дата публікацыі=01.2012}}</ref>. Будаўніцтва аэрапорту на паўднёвым усходзе ад гораду было завершанае ў 1935 годзе. У час [[Другая сусьветная вайна|Другой сусьветнай вайны]] тут разьмяшчаліся вайсковая авіябаза і завод Boeing<ref>{{спасылка|спасылка=http://kansasaviationmuseum.org/about/history-of-the-building/|загаловак=History of the Building|выдавецтва=Kansas Aviation Museum|дата публікацыі=06.2014}}</ref>. Горад перажыў выбуховы росту насельніцтва, калі стаў буйным цэнтрам вытворчасьці [[бамбавік]]оў [[Boeing B-29 Superfortress|Boeing B-29]]. Насельніцтва ў ваенны час хутка павялічылася з 110 тысячаў да 184 тысячаў чалавек, прыцягваючы авіяцыйных рабочых з усяго цэнтральнага рэгіёну ЗША<ref>Herman, Arthur (2012). «Freedom’s Forge: How American Business Produced Victory in World War II». Random House, New York, NY. — С. 297—300. — ISBN 978-1-4000-6964-4.</ref>. Цягам канца XIX і XX стагодзьдзяў у горадзе паўсталі і іншыя вядомыя кампаніі і брэнды, сярод якіх была [[Pizza Hut]]. За выняткам кволага росту ў 1970-я гады, Ўічыта працягвала стабільна расьці эканамічны, увайшоўшы ў XXI стагодзьдзе як горад з устойлівым ростам<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.census.gov/programs-surveys/decennial-census.html|загаловак=Census of Population and Housing|выдавецтва=United States Census Bureau}}</ref>. У канцы 1990-х і 2000-х гадоў гарадзкія ўлады і мясцовыя арганізацыі пачалі супрацу ў справе перабудовы цэнтральных раёнаў места<ref>{{спасылка|спасылка=http://www.wichita.gov/Government/Departments/Planning/NR/NR%20Documents/Midtown%20Neighborhood%20Plan.pdf|загаловак=Midtown Neighborhood Plan|выдавецтва=Wichita-Sedgwick County Metropolitan Area Planning Department|дата публікацыі=2004|копія=https://web.archive.org/web/20160205030428/http://www.wichita.gov/Government/Departments/Planning/NR/NR%20Documents/Midtown%20Neighborhood%20Plan.pdf|дата копіі=02.2016}}</ref><ref>{{спасылка|спасылка=http://www.historicdelano.com/HistoricDelano/history.php|загаловак=Delano's Colorful History|выдавецтва=Historic Delano, Inc.}}</ref>. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [http://www.wichita.gov/ Афіцыйны сайт]. {{Сьпіс гарадоў ЗША паводле насельніцтва}} [[Катэгорыя:Гарады Канзасу]] gxbjqnifr3nby7hojpnci3337da693h Аўгшдаўгава Ілукстэ 0 152236 2667333 2660943 2026-05-02T01:22:55Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667333 wikitext text/x-wiki {{Футбольны клюб |Назва = Аўгшдаўгава |Лягатып = |ПоўнаяНазва = Augšdaugavas novada sporta skola |Заснаваны = [[1988]] |Горад = [[Ілукстэ]], [[Латвія]] |Стадыён = [[Гарадзкі стадыён (Ілукстэ)|Гарадзкі]] |Умяшчальнасьць = 300 |Прэзыдэнт = |Трэнэр = |Чэмпіянат = {{Папярэдні футбольны сэзон Латвіі|АўгшдаўгавЛіга}} |Сэзон = {{Папярэдні футбольны сэзон Латвіі|АўгшдаўгавСэзон}} |Месца = {{Папярэдні футбольны сэзон Латвіі|Аўгшдаўгав}} |Сайт = https://www.augsdaugavasnovads.lv/pasvaldiba/sabiedriba/izglitiba/profesionala-ievirze/augsdaugavas-novada-sporta-skola/ |Прыналежнасьць = Латвійскія }} «'''Аўгшдаўгава'''» ({{мова-lv|Augšdaugavas NSS}}) — латвійскі футбольны клюб з гораду [[Ілукстэ]]. Заснаваны ў 1988 годзе. Да 2021 году меў назву «Ілукстэ», пасьля аб’яднаньня [[Дзьвінскі край|Дзьвінскага]] і [[Ілуксцкі край|Ілуксцкага краёў]] у [[Аўгшдаўгаўскі край]] атрымаў назву «Аўгшдаўгава». == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.augsdaugavasnovads.lv/pasvaldiba/sabiedriba/izglitiba/profesionala-ievirze/augsdaugavas-novada-sporta-skola/ Афіцыйны сайт]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} [[Катэгорыя:Зьявіліся ў 1988 годзе]] g9p41me3b4f3kit7yvj0exuv58ft1qe Барадзянка 0 173834 2667340 2661303 2026-05-02T04:05:00Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667340 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна | Назва = Барадзянка | Назва ў родным склоне = Барадзянкі | Статус = Мястэчка | Няпэўная назва = | Арыгінальная назва = Бородянка | Лацінка = Baradzianka | Краіны = Украіны | Герб = ARMS BORODIANKA NEW.png | Сьцяг = PRAPOR BORODIANKA-NEW.png | Першыя згадкі = ?{{заўвага|Пра сяло з назвай Казятычы пад 1190 г. няма згадкі ні ў адным рускім летапісе. Эдвард Рулікоўскі пісаў, што ў XV ст. Казятычы маглі належаць нейкаму князю Раману. Меркаваньне заснаванае на тым, што ў XVI ст. спадкаемцамі ягоных добраў, сярод якіх сяло Загальцы, паводле Літоўскай мэтрыкі, выступілі браты Івашэнцавічы. У XVII ст. апошнія валодалі і суседнімі з Загальцамі Казятычамі альбо Барадзянкай, раней ні ў адной крыніцы не названымі. Тут вядзецца хіба пра лягічнае дапушчэньне: Казятычы мусілі існаваць здаўна. Але чаму няма пісьмовых зьвестак?..}} | Статус з = 1957 | Магдэбурскае права = | Былыя назвы = Казятычы | Мясцовая назва = | Вобласьць = [[Кіеўская вобласьць|Кіеўская]] | Раён = [[Бучанскі раён|Бучанскі]] | Плошча = 9.463 | Вышыня = | Часавы пас = | Летні час = | Тэлефонны код = +380 4577 | Паштовы індэкс = 07800 — 07805 | Аўтамабільны код = | Выява = | Апісаньне выявы = | Шырата паўшар'е = паўночнае | Шырата градусаў = 50 | Шырата хвілінаў = 38 | Шырата сэкундаў = 40 | Даўгата паўшар'е = усходняе | Даўгата градусаў = 29 | Даўгата хвілінаў = 55 | Даўгата сэкундаў = 20 | Пазыцыя подпісу на мапе = зьнізу | Водступ подпісу на мапе = | Commons = | Сайт = | Колер = {{Колер|Украіна}} }} '''Барадзя́нка''' ({{мова-uk|Бородя́нка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Бучанскі раён|Бучанскім раёне]] [[Кіеўская вобласьць|Кіеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Здвыж]]. Цэнтар Барадзянскай мястэчкавай тэрытарыяльнай грамады. Колькасьць насельніцтва на пачатак 2022 г. складала 12 832 асобы<ref>[http://db.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2022/zb_Сhuselnist.pdf Колькасьць насельніцтва Украіны на 1 студзеня 2022 г.]</ref>. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[Файл:POL COA Lis.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Ліс роду Івашэнцавічаў]] [[Файл:Казятычы альбо Барадзянка ў акце 1618 г.png|значак|зьлева|150px|Казятычы альбо Барадзянка ў акце 1618 г.]] У 1608 годзе пан Мікалай Макаравіч-Івашэнцавіч, пакінуўшы за сабою [[Макараў (Кіеўская вобласьць)|Макараў]] (Варонін), астатнія добры падзяліў паміж сынамі ад першай жонкі Ганны Харлінскай. Крыштаф атрымаў Андрэеўку, Азершчыну, [[Пяскоўка|Пяскоўку]] і Запрудзічы; Аляксандар — Матыжын і Капіеўку; Барадзянка і [[Забуяньне|Забуян-балота]] дасталіся Андрэю<ref name="fn2">Літвін Г. З народу руського. Шляхта Київщини, Волині та Брацлавщини (1569-1648) / Пер. з польськ. Лесі Лисенко. – Київ: Дух і Літера, 2016. С. 275</ref>. 27-м красавіка, 8 і 12 чэрвеня 1618 году, пазначаныя судовыя акты што да наездаў падданых сужэнства Філона і Ганны Катэльніцкіх зь сяла Казятычы альбо Барадзянка і рабункаў маёмасьці ў сяле Шыбенае пячэрскіх базылянаў і ў добрах паноў Марка і Гераніма Трыпольскіх. 2 і 31 ліпеня 1624 году вырашалася справа спагнаньня сумы ў 1 280 злотых з пана Крыштафа Макаравіча-Івашэнцавіча, «''względem wybicia z dóbr Koziatycz nazwanej Borodzianka i przysiołka Zabełocza''», на рахунак пані Ганны Катэльніцкай. 21 красавіка 1625 году Крыштаф і Ганна зь Яловічаў Малінскіх Макаравічы Івашэнцавічы заставілі Аляксандру і Тэадоры Балычанцы Алексічам мястэчка Казятычы/Барадзянка, сёлы Дружня, Аляксандрава Воля, Загальцы Малыя або Качалы, Загальцы Вялікія за суму ў 19 650 злотых<ref>Źródła dziejowe. T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław) / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 211, 277, 280, 383, 645, 647</ref>. Згодна з падатковым рэестрам [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1628 году, з 3 дымоў [[Асадныя сяляне|osiadłych]] і з 2 [[Агароднікі|агароднікаў]] сяла Казятычаў{{заўвага|Запісана: sioła Koziarycz.}} пана Крыштафа Макаравіча, якое трымаў у заставе пан Аляксандар Алексіч, выбіралася адпаведна па тры і па паўтара злотых<ref>Архив Юго-Западной России (Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 367</ref>. [[Файл:Барадзянка і інш. у тарыфе 1640 г.jpg|значак|зьлева|150px|Барадзянка і інш. у тарыфе 1640 г.]] У 1634 годзе Самуэль Лашч, стражнік каронны, спаслаўшыся на радзінныя сувязі, дамогся ад Крыштафа Макаравіча згоды на продаж Макарава і Барадзянкі. І хоць у 1638 годзе судовай ухвалай той гвалтоўны продаж быў скасаваны, С. Лашч пэўны час працягваў валодаць добрамі<ref name="fn2"/>. Паводле тарыфу [[падымнае|падымнага]] «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, з «нованабытых» 168 дымоў Макарава Самуэля Лашча выбіралася 168 злотых, з 103 дымоў Барадзянкі alias Казятычаў 103 зл., з 70 дымоў Загаля (Загальцаў) 70 зл., з 11 дымоў Дружні 11 зл., з 4 дымоў Качалаў 4 зл., з 12 дымоў Пяскоўкі 12 зл.<ref>Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 237-238</ref>. Але ў тым жа 1640 годзе законны дзедзіч Крыштаф Макаравіч прадаў свае правы на Барадзянскі маёнтак Андрэю Драгаеўскаму. У транзакцыі вялося пра двор і мястэчка Казятычы альбо Барадзянка з фальваркам, сяло Дружня з дваром і фальваркам, сёлы Загальцы, Качалы, Пяскоўка, Аляксандравая Воля, [[Новая Грэбля (Бучанскі раён)|Новая Грэбля]] з падданымі {{падказка|цяглымі|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} й няцяглымі, з баярамі служылымі{{заўвага|Тое, што і панцырныя баяры, якія ў пер. пал. XV — XVIII ст., на ўмовах бясплатнага карыстаньня зямлёй прысягалі спраўна несьці вайсковую службу.}} й [[Путны баярын|путнымі]], з агароднікамі й [[каморнікі|падсуседкамі]], з усімі працамі, [[чынш]]амі ды інш.<ref name="fn1">Edward Rulikowski. Borodzianka // Słownik geograficzny Krółewstwa Polskiego і innych krajów słowiańskich. — Warszawa, 1880. T. I. S. 316—317</ref>. У 1642 годзе Андрэй Драгаеўскі памёр, а ягоная ўдава Эльжбэта Гарнастаеўна выйшла замуж за [[Мікалай Абрамовіч|Мікалая Абрамовіча]], ваяводу амсьціслаўскага. [[Файл:Jastrzębiec Abramowiczów.jpg|100пкс|значак|Герб Ястрабец зьменены паноў Абрамовічаў.]] 16 красавіка 1650 году ў [[Жытомір|Жытомірскі]] [[гродзкі суд]] пададзена пратэстацыя Паўла Шчэнеўскага ў сувязі з нападам 8 ліпеня 1648 году на яго двор у сяле Ханеў (Падгайнае) паўстанцаў зь сяла Унін, мястэчка Барадзянка і інш., ды разрабаваньне рознай маёмасьці, падрыхтаванай да эвакуацыі. 16 ліпеня 1650 году ў судовыя акты трапіў датаваны 2-м чэрвеня ўнівэрсал пана Мікалая Абрамовіча, ваяводы троцкага, генэрала артылерыі Вялікага Княства Літоўскага, да сваіх падданых зь местаў Гарнастайпаль, Самуэльпаль, Казаровічы, Барадзянка і з навакольных сёлаў пра прызначэньне адміністратарам іхных валасьцей пана Даніэля Юрыя Вароніча з усімі паўнамоцтвамі<ref>Національно-визвольна війна в Україні. 1648-1657. Збірник за документами актових книг / Керівник проекту Музичук О. В.; Упор.: Сухих Л. А., Страшко В. В. Державний комітет архівів України. Центральний державний історичний архів України, м. Київ. – Київ, 2008. С. 141, 168</ref>. У студзені 1654 году стольнік Василий Кикин, пасланы з Масквы да Кіеўскага палку, прыводзіў да прысягі на вернасьць Расейскай дзяржаве жыхароў 22 местаў, сярод якіх былі Барадзянка, [[Макараў (Кіеўская вобласьць)|Макараў]], [[Гастомель]] і [[Чарнобыль]]<ref>Воссоединение Украины с Россией. Документы и материалы в трёх томах. Т. 3. 1651 — 1654 гг. — Москва: Изд. АН СССР, 1953. С. 517</ref>. У 1659 годзе ігумен Феадосій і чарняцы Кіеўскага Міхайлаўскага (Залатаверхага0 манастыра выкарысталі зручны момант, каб завалодаць шляхецкімі добрамі, білі чалом маскоўскаму цару [[Аляксей Міхайлавіч|Аляксею Міхайлавічу]]. 31 сьнежня т. г. манарх выдаў пажаданую для іх грамату<ref>Документальна спадщина Свято-Михайлівського Золотоверхого монастиря у Києві ХVІ-ХVІІІ ст. з фондів Національної бібліотеки України імені В. І. Вернадського. Зб. док. [Текст] / Автори-укладачі: Ю. А. Мицик, С. В. Сохань, Т. В. Міцан, І. Л. Синяк, Я. В. Затилюк; Нац. акад. наук України, Нац. б-ка України ім. В. І. Вернадського, Ін-т укр. археографії та джерелознавства ім. М. С. Грушевського (далей: Документальна спадщина.). — Київ, 2011. № 310</ref>: {{пачатак цытаты}}''...И мы, великий гсдр цр и великий княз, Алексий Михайлович всея Великия и Малыя и Белыя Россиі самодержец, Михайловского мнстра игумена Феодосия з братиею пожаловали теми шляхетскими маетностями: Бородянкою, Новою Греблею, [[Загальцы|Загалцами]], да на Полесю за Припетю двема деревенками: [[Масаны|Мосанами]] и [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Красносельем]] со всеми доходи буде те маетности нне впусте и никто ими не владеет и впредь о тих маетностях спору и челобитя от казаков не будет велели владеть им и на те маетности велели им дат ншу великого гсдря жаловалную грамоту за ншею гсдрскою печатью и по ншей гсдрской милости Михайловского мнстра игумену Феодосию з братиею и хто по нем иний игумен и братия будут тими маетностями, селцом Бородянком доходи всякия збирать попрежнему, как имано напред сего. Дана ся нша царскаго величества жалованная грамота в ншем црстующем граде Москве лета от создания миру 7168 мсца декабра 31 дня.'' {{канец цытаты}} У хуткім часе тое маскоўскае падараваньне пацьвердзіў унівэрсалам украінскі гэтман Юрый Хмяльніцкі<ref>Універсали Івана Мазепи (1687 – 1709). – Київ; Львів, 2006. Частина ІІ. Додаток І. № 14. С. 439</ref>:{{пачатак цытаты}}''...Всей старшине и черни Войска его царского вел: Запор: и всякого стану людем, которым колвекъ о томъ ведати належит. Іжъ яко его царское вел. изволил з побожности своей, пожаловавши на монастыр святого Золотоверхого Михайла Киевский, надал повагою своею царскою оной для выживленя братіи маетности лядскіе, называемыи Бородянку, Новую Греблю и Загальце, а на Полесю за Припетю, Мосаны и Красноселля: так и мы не в чом воле и наданя его царского вел: не нарушаючи, ведлуг грамоты царской, мы иж вновъ наданыи маетности вышменованыи от его царского вел: сим нашим варуемъ уневерсаломъ, абы нехто з старшины и черни Войска его царского вел: Запорозкого и всякого стану людей помененым законникам моныстыра Золотоверхо[го] Михайловского Киевского в обнятю вышъменованых маетностий в спокойном держаню и пожитковъ з ных уживаню найменшею не был перешкодою и нехто в тые маетности не втручался, под срокгим каранем войсковым и повторе напоминаемъ. З Чигрина, 22 фебруаріа, року 1660. Юрей Хмелницкий, рукою власною.''{{канец цытаты}} Пасьля [[Андрусаўскае замірэньне|Андрусаўскага замірэньня]] 1667 году, Барадзянка і іншыя сёлы вярнуліся да паноў-шляхты, падданых Рэчы Паспалітай. Згодна зь люстрацыяй падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва, у 1683 годзе з 50 дымоў (×6 — каля 300 жыхароў) места Барадзянка пана Андрэя Драгаеўскага, харунжага люблінскага, выбіралася 13 злотых. Пазьней 55 дымоў мяшчанаў і сялянаў з усёй Барадзянскай włości з-за гвалту, як ад казакоў, так і ад жаўнераў урадавых войскаў, адыйшла ў іншыя, больш спакойныя мясьціны, пра што 4 кастрычніка 1686 году паведаміў пад прысягай у [[Оўруч|Оўруцкім]] гродзкім судзе Іван Ермачэнка з Казаровічаў<ref>Архив ЮЗР. — С. 495, 552</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Барадзянка апынулася ў [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]. З 1797 году мястэчка — у межах Кіеўскага павету Кіеўскай губэрні. У парэформавы пэрыяд Барадзянка стала цэнтрам аднайменнай воласьці. На 1885 год тут налічвалася 219 двароў з 1599 жыхарамі, дзейнічалі царква, каталіцкая капліца, сінагога, малітоўны дом, валасная управа, 8 піўных, 5 лавак, 2 вадзяныя млыны і 1 вятрак. За 11 вёрст – дзегцярны завод, за 18 вёрст – смалярня<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. Вып. 3.: Губернии Малороссийские и юго-западные: Харьковская, Полтавская, Черниговская, Киевская, Волынская, Подольская. – С.-Петербург: Центр. статист. комитет, 1885. С. 150</ref>. На 1900 год у 469 дварах уладальніцкага мястэчка Барадзянка налічвалася 1412 мужчынскага і 1438 жаночага полу жыхароў, усяго — 2850 чалавек. Зямлі ў мястэчку — 24669 дзесяцін, зь якіх 22434 дз. належалі абшарніку графу Юзафу Шэмбэку, 54 дз. — цэркве, 2180 дз. — сялянам. Гаспадарка Шэмбэка, якой кіраваў Піліп Саўранскі, вялася паводле дзесяціпольнай сыстэмы, а сялянская — паводле трохпольнай. У мястэчку дзейнічалі праваслаўная царква і аднакласная прыходзкая школа, рыма-каталіцкая капліца, габрэйскі малітоўны дом, вадзяны млын і 9 ветракоў, 7 кузьняў, 2 гарбарні, 1 казённая вінная лаўка і 1 піўная Кіеўскага акцянэрнага таварыства, лякарня з адным доктарам, 1 фельчарам і павітухай, аптэчны склад, земская пошта. У сельскім банку на 1 студзеня 1900 г. было наяўнымі 16 рублёў 58 капеек, у ссудзе – 11076 рублёў, а ў хлебазапасным магазыне – хлеба 669 чвэрцяў азімага і 335 чв. яравога. У мястэчку праводзілася 12 аднадзённых кірмашоў на год. Пажарны абоз складаўся з 1 пажарнага насоса, 6 бочак эканамічных і 3 грамадзкіх, 4 багроў<ref>Список населённых мест Киевской губернии. — Киев, 1900. С. 27 — 28</ref>. === Найноўшы час === [[Файл:Адміністративна мапа Київської округи УСРР, 1925.jpg|значак|зьлева|130px|Адміністратыўная мапа Кіеўскай акругі УССР. 1925 г.]] [[Файл:Бородянка 1925.jpg|значак|130px|Мапа Барадзянскага раёну Кіеўскай акругі. 1925 г.]] У 1925 годзе мястэчка Барадзянка — раённы цэнтар Кіеўскай акругі [[УССР]]. Падчас уварваньня Расеі ў Украіну ў 2022 годзе расейскія бамбардзіроўкі разбурылі ў мястэчку Барадзянка дамы, у выніку чаго загінулі сотні людзей. == Насельніцтва == * 1959 — 4&nbsp;116 чал. * 1970 — 5&nbsp;120 чал. * 1979 — 7&nbsp;899 чал. * 1989 — 12&nbsp;907 чал. * 2001 — 12&nbsp;535 чал. * 2015 — 13&nbsp;235 чал. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * Edward Rulikowski. Borodzianka // Słownik geograficzny Krółewstwa Polskiego і innych krajów słowiańskich. — Warszawa, 1880. T. I. S. 316—317 * Похилевич Л. И. Сказания о населённых местностях Киевской губернии или Статистические, исторические и церковные заметки о всех деревнях, местечках и городах, в пределах губернии находящихся / Собрал Л. Похилевич. — Киев, 1864 (перавыданьне: Біла Церква: Видавець О. В. Пшонківський, 2005. — XXII+642 с, 8 іл.) == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine] {{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip] {{ref-uk}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Кіеўскай вобласьці]] o5iixflinsmtep7tqyheahtqvl4ne2s Барышаўка 0 173835 2667345 2341781 2026-05-02T05:20:41Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667345 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні}} {{Населены пункт/Украіна |Назва = Барышаўка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Барышаўкі |Назва ўкраінскай мовай = Баришівка |Герб = Barysh s.png |Сьцяг = Baryshivka h.png |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1125 |Статус з = 1958 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Кіеўская вобласьць|Кіеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Барышаўскі раён|Барышаўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 5 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 10851 |Год падліку колькасьці = 2018 |Крыніца колькасьці насельніцтва = <ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2018/zb/06/zb_chnn2018pdf.pdf Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України» на 1 січня 2018 року (PDF)]</ref> |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = 07500 |Тэлефонны код = +380 4576 |КОАТУУ = |Аўтамабільны нумарны знак = |Выява = У центрі Баришівки.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 21 |Шырата сэкундаў = 14 |Даўгата градусаў = 31 |Даўгата хвілінаў = 19 |Даўгата сэкундаў = 0 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Барышаўка''' ({{мова-uk|Баришівка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Кіеўская вобласьць|Кіеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Трубіж]]у. Адміністрацыйны цэнтар [[Барышаўскі раён|Барышаўскага раёну]]. Насельніцтва на 2018 год — 10&nbsp;851 чал. == Насельніцтва == === Колькасьць === * XX стагодзьдзе: 1959 год — 5886 чал.; 1970 год — 6936 чал.; 1979 год — 8613 чал.; 1989 год — 10&nbsp;583 чал. * XXI стагодзьдзе: 2001 год — 11&nbsp;178 чал.; 2018 год — 10&nbsp;851 чал. === Мова === {| border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small><ref>[https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}}</ref> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|94.52% | align=center|5.00% | align=center|0.24% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} {{Кіеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Кіеўскай вобласьці]] h2td1171jll948z52cbbl1gw2t2nne0 Белагор’е 0 174204 2667352 2586849 2026-05-02T06:20:26Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667352 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белагор’е |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Белагор’я |Назва ўкраінскай мовай = Білогір’я |Герб = Bilog coa.png |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = 1441 |Статус з = 1946 |Магдэбурскае права = 1583 |Былая назва = |Вобласьць = [[Хмяльніцкая вобласьць|Хмяльніцкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белагорскі раён (Хмяльніцкая вобласьць)|Белагорскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 8.6 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 5406 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 30200 |Тэлефонны код = +380 3841 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = Вигляд Білогір'я (Ляхівці).jpg |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 50 |Шырата хвілінаў = 00 |Шырата сэкундаў = 18 |Даўгата градусаў = 26 |Даўгата хвілінаў = 24 |Даўгата сэкундаў = 57 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Белагор’е''' ({{мова-uk|Білогір’я}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Хмяльніцкая вобласьць|Хмяльніцкай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Гарынь]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Белагорскі раён (Хмяльніцкая вобласьць)|Белагорскага раёну]]. Насельніцтва 4900 чал. (2024). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|4716 | align=center|4974 | align=center|5699 | align=center|5709 | align=center|5406 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская мова !! расейская !! беларуская !! армянская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|97.94% | align=center|1.50% | align=center|0.05% | align=center|0.39% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Хмяльніцкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Мястэчкі Хмяльніцкай вобласьці]] e4rai1vjg60bkst1bpq1px5rucnfigy Альшанка (Кіраваградзкая вобласьць) 0 174339 2667252 2341672 2026-05-01T12:37:40Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667252 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Альшанка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Альшанкі |Назва ўкраінскай мовай = Вільшанка |Герб = Вільшанка (Вільшанський район) герб.png |Сьцяг = Vilshanka flag.svg |Гімн = |Дата заснаваньня = |Першыя згадкі = |Статус з = 1968 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Альшанскі раён|Альшанскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = 93 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 4695 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 26600 |Тэлефонны код = +380 5250 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 14 |Шырата сэкундаў = 22 |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 52 |Даўгата сэкундаў = 09 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Альшанка''' ({{мова-uk|Вільшанка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Сінюха (прытока Паўднёвага Бугу)|Сінюха]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Альшанскі раён|Альшанскага раёну]]. Насельніцтва 4695 чал. (2015). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|1336 | align=center|4539 | align=center|5760 | align=center|6100 | align=center|5713 | align=center|4695 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! баўгарская !! расейская !! армянская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|91.18% | align=center|3.90% | align=center|3.32% | align=center|1.25% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Кіраваградзкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Кіраваградзкай вобласьці]] 5rb3wuin4b7jdl45fj96qyfy18vlyl0 Аляксандраўка (Кіраваградзкая вобласьць) 0 174361 2667266 2578331 2026-05-01T15:19:00Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667266 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Аляксандраўка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Аляксандраўкі |Назва ўкраінскай мовай = Олександрівка |Герб = Olexandrivka s.png |Сьцяг = Olexandrivka Kirovogradska oblast.png |Гімн = |Дата заснаваньня = XVII ст. |Першыя згадкі = |Статус з = 1957 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Аляксандраўскі раён (Кіраваградзкая вобласьць)|Аляксандраўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 6.025 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 126 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 8815 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 27300—27307 |Тэлефонны код = +380 5242 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = Вокзал ст. Фундукліївка.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 57 |Шырата сэкундаў = 11 |Даўгата градусаў = 32 |Даўгата хвілінаў = 15 |Даўгата сэкундаў = 28 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Аляксандраўка''' ({{мова-uk|Олександрівка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ [[Цясмын]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Аляксандраўскі раён (Кіраваградзкая вобласьць)|Аляксандраўскага раёну]]. Насельніцтва каля 8000 чал. (2023). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1897 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|4366 | align=center|9980 | align=center|12 179 | align=center|11 944 | align=center|12 474 | align=center|11 100 | align=center|8815 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! армянская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|96.66% | align=center|2.81% | align=center|0.21% | align=center|0.11% |} == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Кіраваградзкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Кіраваградзкай вобласьці]] gwzaor6ltpmezdsctr05fehh1n0jgma Ануфрыеўка 0 174363 2667314 2588010 2026-05-01T20:55:47Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667314 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Ануфрыеўка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Ануфрыеўкі |Назва ўкраінскай мовай = Онуфріївка |Герб = Onufriivka s.png |Сьцяг = Onufriev.png |Гімн = |Дата заснаваньня = XVII ст. |Першыя згадкі = |Статус з = 1968 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Ануфрыеўскі раён|Ануфрыеўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 3600 |Год падліку колькасьці = 2022 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 28100 |Тэлефонны код = +380 5238 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 54 |Шырата сэкундаў = 16 |Даўгата градусаў = 33 |Даўгата хвілінаў = 26 |Даўгата сэкундаў = 53 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Ану́фрыеўка''' ({{мова-uk|Онуфріївка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Кіраваградзкая вобласьць|Кіраваградзкай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Ануфрыеўскі раён|Ануфрыеўскага раёну]]. Насельніцтва 3600 чал. (2022). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|3326 | align=center|3872 | align=center|4557 | align=center|5016 | align=center|4464 | align=center|4019 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! армянская !! беларуская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|93.13% | align=center|6.21% | align=center|0.45% | align=center|0.14% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Кіраваградзкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Кіраваградзкай вобласьці]] m65r3cctnsqkxq3lmg7tcsv7yagfgjn Багарадчаны 0 174584 2667337 2523846 2026-05-02T02:40:20Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667337 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Багарадчаны |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Багарадчанаў |Назва ўкраінскай мовай = Богородчани |Герб = Bohorodchany gerb.png |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1442 |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Івана-Франкоўская вобласьць|Івана-Франкоўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Багарадчанскі раён|Багарадчанскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 12 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 333 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 7847 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 77701 |Тэлефонны код = +380 3471 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = 2.Костел у м. Богородчани.JPG |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 48 |Шырата сэкундаў = 29 |Даўгата градусаў = 24 |Даўгата хвілінаў = 32 |Даўгата сэкундаў = 17 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Багарадчаны''' ({{мова-uk|Богородчани}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Івана-Франкоўская вобласьць|Івана-Франкоўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ Быстріца Солотвінская. Адміністрацыйны цэнтар [[Багарадчанскі раён|Багарадчанскага раёну]]. Насельніцтва 8234 чал. ([http://db.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/publ_new1/2022/zb_Сhuselnist.pdf 2022]). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|2822 | align=center|2706 | align=center|4332 | align=center|6699 | align=center|7611 | align=center|7847 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|98,86% | align=center|1,00% |} == Галерэя == <center><gallery widths=175 heights=175> Богородчани, церква.jpg Богородчани, 3.jpg Богородчанський районний суд, 1.jpg </gallery></center> == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Івана-Франкоўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Івана-Франкоўскай вобласьці]] 3q70tocqi4sp5ifxrr493lqua4ohrbs Арбузінка 0 174593 2667322 2580904 2026-05-01T21:33:21Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667322 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Арбузінка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Арбузінкі |Назва ўкраінскай мовай = Арбузинка |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1780 |Першыя згадкі = |Статус з = 1967 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Арбузінскі раён|Арбузінскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 6404 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 55300 |Тэлефонны код = +380 5132 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 54 |Шырата сэкундаў = 24 |Даўгата градусаў = 31 |Даўгата хвілінаў = 18 |Даўгата сэкундаў = 47 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Арбузінка''' ({{мова-uk|Арбузинка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ Арбузінка. Адміністрацыйны цэнтар [[Арбузінскі раён|Арбузінскага раёну]]. Насельніцтва 6000 чал. (2024). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|7171 | align=center|7569 | align=center|8341 | align=center|8178 | align=center|7416 | align=center|6404 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! малдаўская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|93,70% | align=center|3,89% | align=center|1,49% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Мікалаеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Мікалаеўскай вобласьці]] pp7ezhmgnzojk2ssynjomzxpdjne2yg Беразанка 0 174605 2667391 2627613 2026-05-02T10:48:45Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667391 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Беразанка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Беразанкі |Назва ўкраінскай мовай = Березанка |Герб = |Сьцяг = Berezanka prapor.png |Гімн = |Дата заснаваньня = 1876 |Першыя згадкі = |Статус з = 1966 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Беразанскі раён|Беразанскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 2.76 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 12 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 4127 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 57400—409 |Тэлефонны код = +380 5153 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = Berezanka Square.jpg |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 46 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 18 |Даўгата градусаў = 31 |Даўгата хвілінаў = 23 |Даўгата сэкундаў = 15 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Беразанка''' ({{мова-uk|Березанка}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ Сасык. Адміністрацыйны цэнтар [[Беразанскі раён|Беразанскага раёну]]. Насельніцтва 2,7 тыс. чал. == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|1332 | align=center|2767 | align=center|3313 | align=center|4065 | align=center|4248 | align=center|4127 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! малдаўская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|93,42% | align=center|5,26% | align=center|0,50% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Мікалаеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Мікалаеўскай вобласьці]] gklcn8gm9xyba107z44in38wlk403p8 Беразьнегуватае 0 174607 2667392 2341817 2026-05-02T10:49:44Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667392 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Беразьнегуватае |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Беразьнегуватага |Назва ўкраінскай мовай = Березнегувате |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1787 |Першыя згадкі = |Статус з = 1959 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Беразьнегувацкі раён|Беразьнегувацкі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 6.4817 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 18 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 7788 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 56203 |Тэлефонны код = +380 5168 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 18 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата градусаў = 32 |Даўгата хвілінаў = 50 |Даўгата сэкундаў = 52 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Беразьнегуватае''' ({{мова-uk|Березнегувате}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу|мястэчка]] ў [[Мікалаеўская вобласьць|Мікалаеўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]], на рацэ Высунь. Адміністрацыйны цэнтар [[Беразьнегувацкі раён|Беразьнегувацкага раёну]]. Насельніцтва 7788 чал. ([[2015]]). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|7095 | align=center|6992 | align=center|7472 | align=center|8278 | align=center|7796 | align=center|7788 |} === Мова === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! малдаўская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|95,64% | align=center|3,23% | align=center|0,56% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Мікалаеўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Мікалаеўскай вобласьці]] ihvlzhdti6w76bn2zt5ojmqm63h2n95 Белазэрка 0 174820 2667355 2581735 2026-05-02T06:25:41Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667355 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белазэрка |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Белазэркі |Назва ўкраінскай мовай = Білозерка |Герб = Bilozerka s.png |Сьцяг = Bilozerka h.png |Гімн = |Дата заснаваньня = 1780 |Першыя згадкі = |Статус з = 1956 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Хэрсонская вобласьць|Хэрсонская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белазэрскі раён|Белазэрскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 6.86 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 16 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 9763 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 75000—002 |Тэлефонны код = +380 5547 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = Monument to victims of Holodomor in Bilozerka.JPG |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 46 |Шырата хвілінаў = 37 |Шырата сэкундаў = 29 |Даўгата градусаў = 32 |Даўгата хвілінаў = 26 |Даўгата сэкундаў = 29 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Белазэрка''' ({{мова-uk|Білозерка}}) — [[мястэчка]] ў [[Хэрсонская вобласьць|Хэрсонскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Белазэрскі раён|Белазэрскага раёну]]. Насельніцтва 4500 чал. ([[2023]]). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|4570 | align=center|6200 | align=center|8365 | align=center|9440 | align=center|9709 | align=center|9763 |} === Мова === {| width="35%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! малдаўская !! цыганская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|88,53% | align=center|10,33% | align=center|0,31% | align=center|0,27% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} * [http://www.idcompass.com/?lang=ru&section=base&region=kherson&district=novoroitsk&article=976 Всеукраїнська база агроформувань]{{ref-uk}} {{Хэрсонская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хэрсонскай вобласьці]] irbzg9yvgvruuflgrel5n8f5hqsumud Белаводзк 0 174930 2667350 2341792 2026-05-02T06:16:16Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667350 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белаводзк |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Белаводзку |Назва ўкраінскай мовай = Біловодськ |Герб = Bilovodsk history gerb.gif |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1686 |Першыя згадкі = |Статус з = 1957 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Луганская вобласьць|Луганская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белаводзкі раён|Белаводзкі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 16.23 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 68 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 8192 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 92800 |Тэлефонны код = +380 6466 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 49 |Шырата хвілінаў = 11 |Шырата сэкундаў = 57 |Даўгата градусаў = 39 |Даўгата хвілінаў = 34 |Даўгата сэкундаў = 32 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Белаводзк''' ({{мова-uk|Біловодськ}}) — [[мястэчка]] ў [[Луганская вобласьць|Луганскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]] на рацэ Дэркул. Адміністрацыйны цэнтар [[Белаводзкі раён|Белаводзкага раёну]]. Насельніцтва 8192 чал. (2015). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|9577 | align=center|8564 | align=center|10 494 | align=center|11 151 | align=center|8764 | align=center|8192 |} === Мова === {| width="35%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|85.68% | align=center|14.07% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Луганская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Луганскай вобласьці]] 7s5tp91z7dgv0vgonx9uidv2lfuf3dq Белакуракіна 0 175032 2667356 2341797 2026-05-02T06:27:15Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667356 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Белакуракіна |Статус = пасёлак гарадзкога тыпу |Назва ў родным склоне = Белакуракіна |Назва ўкраінскай мовай = Білокуракине |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1700 |Першыя згадкі = |Статус з = 1957 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Луганская вобласьць|Луганская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Белакуракінскі раён|Белакуракінскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 134.15 |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 6639 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 92200—92207 |Тэлефонны код = +380 6462 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = Білокуракине.1.JPG |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 49 |Шырата хвілінаў = 31 |Шырата сэкундаў = 54 |Даўгата градусаў = 38 |Даўгата хвілінаў = 43 |Даўгата сэкундаў = 20 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = 7 |Сайт = }} '''Белакуракіна''' ({{мова-uk|Білокуракине}}) — [[мястэчка]] ў [[Луганская вобласьць|Луганскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]] на рацэ Белая. Адміністрацыйны цэнтар [[Белакуракінскі раён|Белакуракінскага раёну]]. Насельніцтва 6639 чал. (2015). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|5447 | align=center|7135 | align=center|8209 | align=center|8434 | align=center|8010 | align=center|6639 |} === Мова === {| width="35%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|90,71% | align=center|9,00% |} == Вонкавыя спасылкі == {{Commons}} * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Луганская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Луганскай вобласьці]] cj8ai077cxyg8nir6imvk4dje7rbnt2 Баравая (Бароўскі раён) 0 175140 2667339 2647775 2026-05-02T03:59:44Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667339 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Баравая}} {{Населены пункт/Украіна |Назва = Баравая |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Баравой |Назва ўкраінскай мовай = Борова |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1670 |Першыя згадкі = |Статус з = 1968 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Харкаўская вобласьць|Харкаўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Бароўскі раён|Бароўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 12.02 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 92 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 6 |Год падліку колькасьці = 2025 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 63807 |Тэлефонны код = +380 5759 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 49 |Шырата хвілінаў = 22 |Шырата сэкундаў = 54 |Даўгата градусаў = 37 |Даўгата хвілінаў = 38 |Даўгата сэкундаў = 27 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Баравая''' ({{мова-uk|Борова}}) — [[пасёлак гарадзкога тыпу]] ў [[Харкаўская вобласьць|Харкаўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]] на рацэ Баравая, Аскол. Адміністрацыйны цэнтар [[Бароўскі раён|Бароўскага раёну]]. Насельніцтва 2500 чал. (2024). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|4687 | align=center|4951 | align=center|6297 | align=center|7396 | align=center|6843 | align=center|5685 |} === Мова === {| width="30%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|90,46% | align=center|8,96% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Харкаўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Харкаўскай вобласьці]] d1xpjbwgrcwvn2d3advdlir60dwthkq Блізьнюкі 0 175222 2667393 2341818 2026-05-02T11:35:03Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667393 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Блізьнюкі |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Блізьнюкоў |Назва ўкраінскай мовай = Близнюки |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1863 |Першыя згадкі = |Статус з = 1957 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Харкаўская вобласьць|Харкаўская]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Блізьнюкоўскі раён|Блізьнюкоўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = 3.80 |Крыніца плошчы = |Вышыня = 187 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 3844 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 64800 |Тэлефонны код = +380 5754 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 24 |Даўгата градусаў = 36 |Даўгата хвілінаў = 33 |Даўгата сэкундаў = 18 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Блізьнюкі''' ({{мова-uk|Близнюки}}) — [[места]] ў [[Харкаўская вобласьць|Харкаўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Блізьнюкоўскі раён|Блізьнюкоўскага раёну]]. Насельніцтва 3844 чал. (2015). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|6697 | align=center|4656 | align=center|5105 | align=center|5840 | align=center|5010 | align=center|3844 |} === Мова === {| width="35%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская !! армянская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|92,08% | align=center|6,72% | align=center|0,89% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Харкаўская вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Харкаўскай вобласьці]] pm0646qp2jmcz7v96vau2nc5fnneuwb Аляксандраўка (Данецкая вобласьць) 0 175324 2667265 2639305 2026-05-01T15:18:23Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667265 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Аляксандраўка |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Аляксандраўкі |Назва ўкраінскай мовай = Олександрівка |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1762 |Першыя згадкі = |Статус з = 1965 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Данецкая вобласьць|Данецкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Аляксандраўскі раён (Данецкая вобласьць)|Аляксандраўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 3610 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 84000-84004 |Тэлефонны код = +380 6269 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 48 |Шырата хвілінаў = 42 |Шырата сэкундаў = 28 |Даўгата градусаў = 36 |Даўгата хвілінаў = 54 |Даўгата сэкундаў = 48 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = }} '''Алякса́ндраўка''' ({{мова-uk|Олександрівка}}) — [[места]] ў [[Харкаўская вобласьць|Харкаўскай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Аляксандраўскі раён (Данецкая вобласьць)|Аляксандраўскага раёну]]. Насельніцтва 5740 чал. (2025).<ref>https://oleksandrivka-gromada.gov.ua/structure/</ref> == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1897 !! 1959 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|879 | align=center|1776 | align=center|3044 | align=center|4251 | align=center|4827 | align=center|4216 | align=center|3610 |} === Мова === {| width="35%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|82,78% | align=center|17,01% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/Mult/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Данецкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Данецкай вобласьці]] sj44y9yrfj7ojnkr3c1tlft3rsc960h Бойкаўскае 0 175339 2667394 2508547 2026-05-02T11:49:20Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667394 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Украіна |Назва = Бойкаўскае |Статус = горад |Назва ў родным склоне = Тэльманава |Назва ўкраінскай мовай = Тельманове |Герб = Coat of arms of Boikivske.png |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = 1869 |Першыя згадкі = |Статус з = 1971 |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Вобласьць = [[Данецкая вобласьць|Данецкая]] |Аўтаномная рэспубліка = |Раён = [[Тэльманаўскі раён|Тэльманаўскі]] |Сельская рада = |Мэр = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = 103 |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = 4461 |Год падліку колькасьці = 2015 |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Тэндэнцыя колькасьці насельніцтва = |Колькасьць насельніцтва аглямэрацыі = |Год падліку колькасьці аглямэрацыі = |Крыніца колькасьці аглямэрацыі = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Паштовыя індэксы = 87100-87105 |Тэлефонны код = +380 6279 |Аўтамабільны нумарны знак = |КОАТУУ = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 47 |Шырата хвілінаў = 24 |Шырата сэкундаў = 50 |Даўгата градусаў = 38 |Даўгата хвілінаў = 00 |Даўгата сэкундаў = 39 |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Сайт = |Лацінка=Bojkaŭskaje}} '''Бойкаўскае''' ({{мова-uk|Тельманове}}) — [[места]] ў [[Данецкая вобласьць|Данецкай вобласьці]] [[Украіна|Ўкраіны]]. Адміністрацыйны цэнтар [[Тэльманаўскі раён|Тэльманаўскага раёну]]. Насельніцтва 4461 чал. (2015). == Насельніцтва == === Колькасьць === {| width="40%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва <small>(чал.)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! 1897 !! 1970 !! 1979 !! 1989 !! 2001 !! 2015 |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|358 | align=center|2900 | align=center|4149 | align=center|5404 | align=center|5337 | align=center|4461 |} === Мова === {| width="30%" align="center" border="0" cellspacing="2" cellpadding="5" style="border:1px solid #AAAAAA;" |-bgcolor="#AAAAFF" |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Насельніцтва па роднай мове <small>(2001)</small> |-bgcolor="#eeeeff" ! украінская&nbsp;мова !! расейская |- bgcolor="#f7f9ff" | align=center|57,46% | align=center|41,97% |} == Вонкавыя спасылкі == * [https://archive.today/20120722121934/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-cities.htm Cities & towns of Ukraine]{{ref-en}}{{ref-uk}} * Статистичний збірник «Чисельність наявного населення України на 1 січня 2015 року», — Київ, Державна служба статистики України, 2015 [http://ukrstat.gov.ua/druk/publicat/kat_u/2015/zb/06/zb_nas_14.zip zip]{{ref-uk}} * [https://web.archive.org/web/20140731182036/http://database.ukrcensus.gov.ua/MULT/Database/Census/databasetree_uk.asp Банк даних Державної служби статистики України]{{ref-uk}} {{Данецкая вобласьць}} [[Катэгорыя:Населеныя пункты Бойкаўскага раёну]] 8y1d3paobl4dic9div83x0xbxag03h7 Беларуская школа ў Латвіі (1926) 0 189185 2667373 2613570 2026-05-02T07:58:37Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 2 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667373 wikitext text/x-wiki {{Часопіс |назва = Беларуская школа ў Латвіі |выява = |подпіс = |тэматыка = навукова-папулярны, пэдагагічны і літаратурна-грамадзкі [[часопіс]] беларускай меншасьці ў [[Латвія|Латвіі]] |пэрыядычнасьць = |мова = беларуская |адрас = |рэдактар = [[Канстанцін Езавітаў]] |заснавальнік = [[Таварыства беларускіх вучыцялёў]] |выдавец = |краіна = [[Латвія]] |дата заснаваньня = 1926 |аб'ём = |камплектацыя = |наклад = |ISSN = |сайт = }} «'''Беларуская школа ў Латвіі'''» — штомесячны навукова-папулярны, пэдагагічны і літаратурна-грамадзкі [[часопіс]] беларускай меншасьці ў [[Латвія|Латвіі]], заснаваны як орган «[[Таварыства беларускіх вучыцялёў]]» і пэдагагічны дадатак да газэты «[[Голас беларуса (1925)|Голас беларуса]]». Выдаваўся на беларускай мове ў [[Рыга|Рызе]] (1926—1929, 1932—1933). З № 4 (1933) выходзіў раз у 2 месяцы. Адказны рэдактар [[Канстанцін Езавітаў]]. Уздымаў актуальныя грамадзка-палітычныя і асьветніцкія пытаньні жыцьця беларускай меншасьці, шырока асьвятляў работу і становішча беларускіх гімназій і школ у Латвіі. Арганізацыю ў іх навучальнага працэсу, пытаньні асьветы, дзейнасьць «Таварыства беларускіх вучыцялёў у Латвіі» і «Беларускага навукова-краязнаўчага таварыства ў Латвіі», друкаваў іх статуты, зварот-заклік і праграму па зьбіраньні беларускага фальклёру. Пісаў пра гістарычныя падзеі 1917—1919 на Беларусі, у т. л. пра [[Усебеларускі зьезд]], узьнікненьне [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]] і дзейнасьць яе лідэраў, паведамляў пра нацыянальна-вызваленчы рух у Заходняй Беларусі. Зьмясьціў нарысы «Беларусь у мінулым і сучасным» Езавітава, «Літоўская мэтрыка і яе каштоўнасьць для вывучэньня мінуўшчыны Беларусі» [[Дзьмітры Даўгяла|Даўгялы]], «Люцынскі замак у канцы XVI ст.» [[Вацлаў Ластоўскі|Ластоўскага]] (пад псэўданімам Власт), «Ахова помнікаў старажытнасьці на Віцебшчыне» [[Баляслаў Брэжга|Брэжгі]], «Як вучыць у новай школе» [[Антон Луцкевіч|Луцкевіча]], «да гісторыі зьбіраньня і германізацыі беларускай народнай песьні» і інш. Значную ўвагу аддаваў культурнаму жыцьцю ў [[БССР|Савецкай Беларусі]], пісаў пра пастаноўкі [[Нацыянальны акадэмічны тэатар імя Янкі Купалы|Беларускага дзяржаўнага тэатру]], яго кіраўніка [[Еўсьцігней Міровіч|Міровіча]], [[Нацыянальны гістарычны музэй Рэспублікі Беларусь|Беларускі дзяржаўны музэй]], Акадэмічную канфэрэнцыю 1926, Усебеларускую нараду архівістаў. На старонках часопіса зьмешчаны артыкулы пра дырэктара [[Дзьвінская дзяржаўная беларуская гімназія|Дзьвінскай беларускай гімназіі]] [[Сяргей Сахараў|Сахарава]] і іншых пэдагогаў, грамадзкага дзеяча і мовазнаўца [[Браніслаў Тарашкевіч|Тарашкевіча]], з нагоды 50-годзьдзя [[Янка Купала|Янкі Купалы]], [[Якуб Колас|Якуба Коласа]], [[Уладзіслаў Галубок|Уладзіслава Галубка]], матэрыялы ў сувязі са сьмерцю [[Райніс]]а і пра яго ролю ў грамадзкім жыцьці беларускай меншасьці, творы В. Вальтара, [[Пятро Сакол|П. Масальскага]] (пад псэўд. П. Сакол), В. Нікановіч-Сахаравай (пад псэўд. В. Лепельчанка), Я. Воркуля, С. Сьлядзеўскага, А. Наваміра, пераклады на беларускую мову твораў Райніса, А. Упіта, рэцэнзіі і анатацыі на выдадзеныя ў Латвіі зборнікі беларускіх пісьменьнікаў, «Славенскі зборнік» (выд. ў Югаславіі) і інш. Інфармаваў пра дзейнасьць беларускага народнага тэатру ў Рызе, Дні беларускай культуры ў Латвіі, рабіў агляды культурнага жыцьця беларусаў у Летуве, Заходняй Беларусі, Чэхаславаччыне. Выйшлі 24 нумары. Закрыты пасьля ўсталяваньня дыктатуры [[Карліс Улманіс|Карліса Улманіса]]. == Вонкавыя спасылкі == * Беларуская Палічка // Часопіс [https://knihi.com/none/Bielaruskaja_skola_u_Latvii_pdf.zip.html «Беларуская школа ў Латвіі»] * [https://web.archive.org/web/20191007190507/http://digital.nlb.by/items/show/3815 Часопіс «Беларуская школа ў Латвіі», 1927] у [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі|Нацыянальнай бібліятэцы Беларусі]] * [https://digital.nlb.by/items/show/3102 Часопіс «Беларуская школа ў Латвіі», 1932]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} у [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі|Нацыянальнай бібліятэцы Беларусі]] * [https://digital.nlb.by/items/show/3103 Часопіс «Беларуская школа ў Латвіі», 1933]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} у [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі|Нацыянальнай бібліятэцы Беларусі]] == Літаратура == * Ліс, А. С., Панізнік, С. С. «Беларуская школа ў Латвіі» // {{Літаратура/ЭГБ|1}} — С. 422—423 {{Беларусы ў Прыбалтыцы}} {{Беларускія пэрыядычныя выданьні}} [[Катэгорыя:Зьявіліся ў 1926 годзе]] [[Катэгорыя:Беларускія часопісы]] [[Катэгорыя:Латвійскія часопісы]] [[Катэгорыя:Беларускія арганізацыі Латвіі]] [[Катэгорыя:Часопісы на беларускай мове]] chpgjgqph9cnmwnjerjn879dfjq2172 Аляксей Лень 0 213915 2667267 2645560 2026-05-01T15:47:00Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667267 wikitext text/x-wiki {{Баскетбаліст}} '''Аляксей Юр’евіч Лень''' ({{мова-uk|Олексій Юрійович Лень}}), вядомы як '''Алекс Лень''' ({{мова-en|Alex Len|скарочана}}; {{Н}} 16 чэрвеня 1993 году, [[Антрацыт (горад)|Антрацыт]], [[Луганская вобласьць]], [[Украіна]]) — украінскі [[Баскетбол|баскетбаліст]] гішпанскага клюбу «[[Рэал Мадрыд (баскетбольны клюб)|Рэал]]». == Кар’ера == === Ва Ўкраіне === У дзянінстве займаўся [[спартовая гімнастыка|спартовай гімнастыкай]]. Быў у групе тытулаванага трэнэра Аляксея Сьцепаненкі. Акрамя таго, хлопец тры гады наведваў [[шахматы|шахматны]] гурток ды езьдзіў на спаборніцтвы ў гэтым відзе спорту<ref>[https://football24.ua/futbol%20yediniy%20vid%20sportu%20yakiy%20terpiti%20ne%20mozhu%20ukrayinska%20zirka%20nba%20pro%20spusk%20u%20shahtu%20veliki%20groshi%20ta%20tisk%20na%20zsu%20n736667/ «„Футбол — єдиний вид спорту, який терпіти не можу“: українська зірка НБА про спуск у шахту, великі гроші та тиск на ЗСУ]. Football24.ua.</ref>. Пра баскетбольны талент Аляксея ягоныя бацькі даведаліся ад трэнэра Міхаіла Лісаволенкі, які дамогся таго, каб хлопец пайшоў у Дніпроўскую спартовую школу. У веку 13 гадоў Лень паступіў у вышэйшую школу фізычнай культуры і пераехаў у [[Луганск]]<ref>Литвиненко, Ігор (29.07.2013). [https://web.archive.org/web/20250223160136/https://sport.segodnya.ua/print/basketball/Mama-nashego-novichka-NBA-Lenya-o-kaktusah-mede-i-nyuansah-zhizni-v-basketbolnoy-Amerike-450784.html «Мама нашего новичка НБА Лэня: о кактусах, меде и нюансах жизни в баскетбольной Америке»]. Сєґодня.</ref>. Выступаў у складзе клюбу «Дніпро» на пазыцыі цэнтравога ў дублюючым складзе<ref>[https://web.archive.org/web/20110101171238/http://www.superleague.ua/news/16693.htm «Олексій Лень: „Команда понад усе!“»]. Суперліга.</ref>. Зьехаў з Украіны з скандалам, бо клюб быў супраць ягонага ад’езду і меў дзейны кантракт з гульцом<ref>[http://dt.ua/article/print/SPORT/ukrayinskiy-basketbolniy-talant-stav-naykraschim-yevropeycem-na-drafti-nba-124323_.html «Український баскетбольний талант став найкращим європейцем на драфті НБА»]. Дзеркало Тижня.</ref>. У верасьні 2011 году [[Фэдэрацыя баскетболу Ўкраіны]] атрымала афіцыйны ліст ад [[ФІБА Эўропа|ФІБА-Эўропа]], згодна зь якім Аляксей і яшчэ тры гульцы былі дыскваліфікаваныя на наступны гульнёвы ​​эезон у сувязі зь няяўкай у шэрагі зборнай Украіны ў вызначаныя тэрміны<ref>[https://web.archive.org/web/20160307191204/http://www.champion.com.ua/basketball/2011/09/23/461050/view_print/ «У ФІБА підтвердили: Дроздов, Лень, Натяжко та Гуменюк дискваліфіковані»]. Champion.com.ua.</ref>. === За акіянам === Пасьля таго як гулец зьехаў у ЗША, ён далучыўся да каманды [[Мэрылэндзкі ўнівэрсытэт|Мэрылэндзкага ўнівэрсытэту]]. На драфце НБА 2013 годзе Лень быў абраны камандай «[[Фінікс Санз]]» пад 5-м нумарам. Гулец быў другім гульцом міжнароднага паходжання, які быў абраны на гэтым драфце, пас таго як першым нумарам быў абраны канадзец [[Энтані Бэнэт]]. Да таго ж, Лень быў абраны пад найменшым нумарам сярод украінцаў, да таго рэкорд належыў [[Віталь Патапенка|Віталю Патапенку]], які ў 1996 годзе быў абраны пад 12-м нумарам. Дэбютаваў у НБА 1 лістапада 2013 году ў матчы супраць «[[Юта Джаз|Юты Джаз]]». У наступным сэзоне, 31 кастрычніка 2014 году, Лень зрабіў свой першы дабл-дабл у сваёй кар’еры ў НБА. Гэта адбылося ў матчы супраць «Сан-Антоніё Спэрз», а выніковасьць спартоўца склала 10 пунктаў і 11 падбораў<ref>[https://web.archive.org/web/20141031213848/http://www.nba.com/games/20141031/SASPHX/gameinfo.html «Spurs at Suns»]. NBA.</ref>. 17 лістапада ён правёў сваю найвышэйшую гульню ў кар’еры, набраўшы 19 пунктаў у сустрэчы супраць «[[Бостан Сэлтыкс]]»<ref>[https://web.archive.org/web/20141119092113/http://www.nba.com/games/20141117/PHXBOS/gameinfo.html «Suns at Celtics»]. NBA.</ref>. 4 лютага 2016 году Лень правёў рэкордную гульню ў кар’еры, зрабіўшы 18 падбораў і набраўшы 12 пунктаў у матчы супраць «[[Г’юстан Рокетс]]»<ref>[https://web.archive.org/web/20161005033024/http://www.nba.com/games/20160204/HOUPHX/gameinfo.html «Rockets vs Suns»]. NBA.</ref>. 3 жніўня 2018 году падпісаў двухгадовы кантракт з «[[Атланта Гокс]]» на 8,5 мільёнаў даляраў. 3 сакавіка 2019 году ў матчы супраць «[[Чыкага Булз]]» набраў 28 пунктаў, зрабіўшы рэкордныя пяць трохпунктавых кідкоў. 7 красавіка ён абнавіў свой асабісты выніковы рэкорд, набраўшы 33 пункты ў матчы супраць «[[Мілўокі Бакс]]», у тым ліку 6 удалых трохпунктавых. 6 лютага 2020 году ён быў абменены разам з [[Джабары Паркер]]ам у «[[Сакрамэнта Кінгс]]» на [[Дэўэйн Дэдман|Дэўэйна Дэдмана]]<ref>[https://www.nba.com/kings/news/kings-acquire-alex-len-and-jabari-parker «Kings Acquire Alex Len and Jabari Parker»]. NBA.</ref><ref>[https://www.cbssports.com/nba/news/nba-trade-grades-kings-send-dewayne-dedmon-to-hawks-for-jabari-parker-and-alex-len-per-reports/ «NBA trade grades: Kings send DeWayne Dedmon to Hawks for Jabari Parker and Alex Len, per reports»]. CBS Sports.</ref>. 23 лістапада 2020 году было абвешчана, што Лень падпісаў мінімальны кантракт на адзін год з «[[Таронта Рэптарз]]». 19 студзеня 2021 году быў выключаны з каманды. 23 студзеня 2021 году было абвешчана, што Лень падпісаў кантракт з «[[Вашынгтон Ўізардс]]»<ref>[https://web.archive.org/web/20210130081648/https://www.nba.com/wizards/wizards-sign-alex-len-jordan-bell «Wizards sign Len and Bell»]. NBA.</ref>. 13 жніўня 2022 году вярнуўся ў «Сакрамэнта Кінгс». 6 лютага 2025 году гулец быў абменены назад у «Вашынгтон Ўізардс» у выніку пагадненьня з удзелам некалькіх камандаў, але ўжо 11 лютага «Ўізардс» адмовіўся ад баскетбаліста, пасьля чаго ён узгодніў кантракт з «Лос-Анджэлес Лэйкерз»<ref>[https://www.si.com/nba/wizards/washington-wizards-news/alex-len-waived-washington-wizards-signs-with-lakers «Alex Len, Waived By Wizards, Signs With Lakers»]. Washington Wizards On SI </ref>. === У Эўропе === 30 кастрычніка 2025 году Лень падпісаў шматгадовы кантракт з «[[Рэал Мадрыд (баскетбольны клюб)|Рэалам]]»<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.euroleaguebasketball.net/de/euroleague/news/real-madrid-reels-in-12-year-nba-veteran-alex-len/|загаловак=Real Madrid reels in 12-year NBA veteran Alex Len|выдавецтва=euroleaguebasketball.net|дата публікацыі=30.10.2025}}</ref>. 7 лістапада 2025 году ён дэбютаваў у складзе мадрыдцаў у матчы [[Эўраліга (баскетбол)|Эўралігі]] супраць «[[Барсэлёна (баскетбольны клюб)|Барсэлёны]]», які завяршыўся перамогай сталічных баскетбалістаў зь лікам 101:92<ref>{{спасылка|спасылка=https://www.realmadrid.com/de-DE/news/basket/erste-mannshaft/latest-news/alex-len-debuta-con-el-real-madrid-07-11-2025|загаловак=Real Madrid reels in 12-year NBA veteran Alex Len|выдавецтва=realmadrid.com|дата публікацыі=04.11.2025}}</ref>. == Крыніцы == {{Крыніцы}} {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Лень, Аляксей}} [[Катэгорыя:Украінскія баскетбалісты]] coyk9bu5m79tmcw4nxoeobtc9ycpvbk Дворышча (Хвойніцкі раён) 0 242442 2667346 2640039 2026-05-02T05:44:40Z Дамінік 64057 2667346 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Фрагмэнт падымнага 1640 г.png|значак|зьлева|Фрагмэнт падымнага 1640 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybierania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з дымоў{{заўвага|У крыніцы ў адным месцы запісана, што ў Дворышчы было 5 дымоў, без указаньня сумы падатку; у іншым — 3 дымы з выплатай 3 злотых, г. зн. столькі, як выплачвалася з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]. І колькі ж было дымоў у Дворышчы?..}} вёскі Дворышча Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Мяхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] 9sq0prsdh1rv4vistewrv0s26l18v7q 2667348 2667346 2026-05-02T06:02:01Z Дамінік 64057 2667348 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Фрагмэнт падымнага 1640 г.png|значак|зьлева|Фрагмэнт падымнага 1640 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybierania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Мяхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] qegytpbdouljd4rzjb6hpxx31pjpx52 2667349 2667348 2026-05-02T06:05:42Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667349 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Фрагмэнт падымнага 1640 г.png|значак|зьлева|Фрагмэнт падымнага 1640 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybierania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] dyhrqqw550i5quvwegzr7moxn9hte3v 2667351 2667349 2026-05-02T06:18:34Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667351 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Фрагмэнт падымнага 1640 г.png|значак|зьлева|Фрагмэнт падымнага 1640 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] 9cvnfvbqmwcd42niqukxqy60rkc75h5 2667354 2667351 2026-05-02T06:23:11Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667354 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.]][[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.jpg|значак|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|170пкс|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] 21nppzksplve66ecfmaseogeeu1emhw 2667357 2667354 2026-05-02T06:29:45Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667357 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.]][[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.jpg|значак|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.]][[Файл:Хвойніцкая воласьць. 1683 г.jpg|значак|зьлева|170px|Дворышча ў люстрацыі 1683 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|170пкс|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] sz0oz4ly5d7tb5f6qiln3i11iqztwm3 2667359 2667357 2026-05-02T06:38:03Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667359 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.]][[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.jpg|значак|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.]][[Файл:Анатацыя акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.png|значак|зьлева|170пкс|Дворышча (''Uworzyszcza'') у анатацыя да акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.]][[Файл:Хвойніцкая воласьць. 1683 г.jpg|значак|170px|Дворышча ў люстрацыі 1683 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. 24 сьнежня 1642 году ад імя Мікалая Абрамовіча складзены запіс «вечнага продажу» пагразлых у даўгах Астраглядавічаў і Хвойнікаў (і Дворышча) кіеўскаму падстолію [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], пра што Лукаш Мадлішэўскі выказваў клопат яшчэ ў лісьце ад 29 чэрвеня 1641 году. Але канчаткова гэтая справа была ўлагоджаная ажно 17 красавіка 1646 году, прытым названая сума ў 200 000 злотых<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 67-68; Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 1. Спр. 4104. № 2881</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|170пкс|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] qsjysqlw8y8mikp3m2op6u4hckk4rke 2667360 2667359 2026-05-02T06:40:46Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667360 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.]][[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.jpg|значак|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.]][[Файл:Анатацыя акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.png|значак|зьлева|170пкс|Дворышча (''Uworzyszcza'') у анатацыя да акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.]][[Файл:Хвойніцкая воласьць. 1683 г.jpg|значак|170px|Дворышча ў люстрацыі 1683 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. 24 сьнежня 1642 году ад імя Мікалая Абрамовіча складзены запіс «вечнага продажу» пагразлых у даўгах Астраглядавічаў і Хвойнікаў (і Дворышча) кіеўскаму падстолію [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], пра што Лукаш Мадлішэўскі выказваў клопат яшчэ ў лісьце ад 29 чэрвеня 1641 году. Але канчаткова гэтая справа была ўлагоджаная ажно 17 красавіка 1646 году, прытым названая сума ў 200 000 злотых<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 67-68; Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 1. Спр. 4104. № 2881</ref>. 26 чэрвеня 1664 году дачка нябожчыка Максыміліяна Бжазоўскага, берасьцейскага ваяводы, Зофія перапісала спадчынныя маёнткі ў Кароне (Астраглядавічы з Хвойнікамі і Дворышчам таксама) і Берасьцейшчыне на мужа, князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 69.</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|170пкс|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>.[[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|Дворышча на мапе генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] qoz1r5qcyye27c7w2rhsbae4dw7rq8l 2667361 2667360 2026-05-02T06:43:12Z Дамінік 64057 2667361 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Дворышча}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Дворышча |Статус = вёска |Назва ў родным склоне = Дворышча |Назва па-расейску = |Трансьлітараваная назва = Dvoryšča |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1590 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Раён = [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкі]] |Сельсавет = [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскі]] |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 51 |Шырата сэкундаў = 43 |Даўгата градусаў = 29 |Даўгата хвілінаў = 55 |Даўгата сэкундаў = 07 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Дворышча'''<ref>{{Літаратура/Назвы населеных пунктаў Рэспублікі Беларусь/Гомельская вобласьць}}</ref> — [[вёска]] ў [[Беларусь|Беларусі]], на [[Кажушкаўскі канал|Кажушкаўскім канале]]. Уваходзіць у склад [[Судкоўскі сельсавет|Судкоўскага сельсавету]] [[Хвойніцкі раён|Хвойніцкага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. Насельніцтва на 2021 год — 258 чалавек. Знаходзіцца за 5 км на паўднёвы захад ад места і чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі|Хвойнікаў]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[File:POL COA Bończa.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб «Бонча» роду Харлінскіх.]] Упершыню паселішча згаданае ў судовым акце ад 30 скавіка 1590 года{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref name="fn1">{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} С. 439—440</ref>}}. Гэта пратэст, заяўлены ў Кіеўскім [[Гродзкі суд|гродзкім судзе]] панам кіеўскім падкаморым Шчасным Харлінскім на адрас князя Аляксандра Вішнявецкага, старосты чаркаскага, і губэрнатара яго [[Брагін|Брагінскага маёнтку]] Кірыяна Вайніловіча за насланьне падданых брагінскіх на вёскі Дворышча і [[Стралічаў]], да [[Астрагляды|ключа Астраглядавіцкага]] прыналежныя, зьбіцьцё і калечаньне людзей, забраньне коней і быдла, пашкоджаньне камораў, учыненьне розных гвалтаў<ref>Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich (далей: AGAD. APiJ). Sygn. 1. S. 8</ref>. Ад гэтага часу і да рэформавага ўжо ў Расейскай імпэрыі пэрыяду Дворышча належала тым самым {{падказка|дзедзічам|спадчынным уладальнікам}}, што і Астраглядавічы з [[Хвойнікі|Хвойнікамі]], г. зн. пасьля Харлінскіх — [[Мікалай Абрамовіч|Мікалаю Абрамовічу (Абрагамовічу)]], [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], князям Шуйскім, сямейству Прозараў<ref>Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI—XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12—18</ref>. 20 чэрвеня 1600 году Шчасны Харлінскі выдаў свайму сыну Мікалаю ''zapis wieczysty'', 26 чэрвеня ў Люблінскім трыбунале прызнаны, на добры ў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскім ваяводзтве]] [[Карона Каралеўства Польскага|Кароны Польскай]]: двор [[Астрагляды|Астраглядавічы]] з прыналежнымі да яго «прыселкамі» — сёламі Астраглядавічы, Хвойнікі, Дворышча, [[Храпкаў]] і яшчэ дзевяцю паселішчамі, а таксама на двор і частку зь сямі пляцаў у Кіеве<ref>Źródła dziejowe (далей: ŹD). T. XXI. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. X. Ziemie ruskie. Ukraina (Kijów — Bracław). Dział II-gi. / Opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. — Warszawa, 1894. S. 60; AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 46 — 47</ref>. Пры размежаваньні Кіеўскага ваяводзтва Каралеўства Польскага і Мазырскага павету Вялікага Княства Літоўскага ў сьнежні 1621 — студзені 1622 гадоў сёлы Дворышча, Храпкаў, [[Навасёлкі (Хвойніцкі раён)|Навасёлкі]], мястэчка і вёску Хвойнікі, сяло [[Вялікі Бор (Хвойніцкі раён)|Вялікі Бор]] пана Мікалая Харлінскага паны камісары згодна запісалі прыналежнымі да ваяводзтва Кіеўскага<ref>ŹD. T. XX. Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. IX. Dział I-szy. — Warszawa, 1894. S. 96 — 97; Крикун Н. Г. Административно-территориальное устройство Правобережной Украины в XV—XVIII вв. — Киев, 1992. С. 142—145.</ref>. У судовым дэкрэце ад 7 чэрвеня 1623 году ўдава Гальшка Харлінская абвінавачвала паноў Станіслава, Юрыя і астатніх Харлінскіх, родных братоў і сваякоў мужа Мікалая, за гвалтоўны наезд на замак і вёску Астраглядавічы, мястэчка Новы Харленж (Хвойнікі), вёскі Хвойнікі, Дворышча, Храпкаў, [[Руднае (Гомельская вобласьць)|Руднае]], Стралічаў, [[Паселічы]], [[Малішаў (Хвойніцкі раён)|Малішаў]]{{заўвага|Яшчэ названыя 15 паселішчаў, акрамя «іншых вёсак і прыселкаў».}}<ref>ŹD. T. XXI. S. 637</ref>. Згодна з тарыфам падымнага падатку, у 1628 годзе з 8 дымоў [[Дым (адзінка падаткаабкладаньня)|дымоў]] (×6 — каля 48 жыхароў) застаўных вёсак Дворышча і Навасёлкі пан Зыгмунт Копець мусіў плаціць па тры злотыя — усяго за шэсьць пабораў 24 зл.<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 397</ref>. 8 ліпеня 1631 году запісам у актах Кіеўскага земскага суда{{заўвага|22 жніўня 1631 г. тое зроблена і ў [[Жытомір|Жытомірскім]] гродзкім судзе.}} нарэшце засьведчана пагадненьне на саступку часткі Астраглядаўскіх добраў Шчасным, сынам Станіслава, Харлінскім пану Лукашу Мадлішэўскаму, новаму мужу ўдавы Гальшкі, за суму ў 60 000 польскіх злотых. Сярод паселішчаў у дакумэнце названае і Дворышча<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 59</ref>. [[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў рэестры 1634 г.]][[Файл:Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.jpg|значак|170пкс|Маёнтак М. Абрамовіча ў 1640 г.]][[Файл:Анатацыя акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.png|значак|зьлева|170пкс|Дворышча (''Uworzyszcza'') у анатацыя да акту продажу добраў М. Абрамовіча ў 1646 г.]][[Файл:Хвойніцкая воласьць. 1683 г.jpg|значак|170px|Дворышча ў люстрацыі 1683 г.]] Згодна з дакумэнтам пад назвай «Regestr wybirania podymnego jednego w powiecie Owruckim w roku... 1634», пан Мікалай Абрамовіч «ze wsi Dworiszcz z Nowosiełok z dymów sta dwadziestu z Rudnego z dymów piąciu» плаціў па 15 грошаў з кожнага дыму, усяго — 62 злотых і 15 грошаў<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві (ЦДІАУК). Ф. 11. Опис 1. Справа 9. А. 928; Сергій Шинкар. Подимний податок Овруцького повіту від 1634 року: на що збирала гроші місцева шляхта? // Літопис Волині. Всеукраїнський науковий часопис. Число 16. — Луцьк: Східноєвропейський національний університет імені Лесі Українки, 2016. С. 107—115. Додаток. С. 112</ref>. 16 красавіка 1637 году М. Абрамовіч за плату ў 12 000 злотых перадаў фальварак і сяло Руднае ды сёлы Дворышча і Навасёлкі на тры гады ў карыстаньне зямяніну Стэфану Воўку<ref>Sumariusz Metryki Koronnej. Księga wpisów MK184 z Archiwum Głównego Akt Dawnych [Electronic resource] / Oprac. Janusz Dąbrowski. № 62 – Mode of access: [http://www.agad.gov.pl/inwentarze/6SumariuszMK184.pdf]</ref>. Паводле тарыфу падымнага «dwoiego» Кіеўскага ваяводзтва 1640 году, С. Воўк з 77 дымоў сяла Дворышча выплачваў 77 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 11. Оп. 1. Спр 9. А. 876; Archiwum Państwowe w Krakowie. Archiwum Młynowskie Chodkiewiczów. Mikr. № J – 14970. Sygn. 404. S. 197</ref>. 24 сьнежня 1642 году ад імя Мікалая Абрамовіча складзены запіс «вечнага продажу» пагразлых у даўгах Астраглядавічаў і Хвойнікаў (і Дворышча) кіеўскаму падстолію [[Максыміліян Бжазоўскі|Максыміліяну Бжазоўскаму]], пра што Лукаш Мадлішэўскі выказваў клопат яшчэ ў лісьце ад 29 чэрвеня 1641 году. Але канчаткова гэтая справа была ўлагоджаная ажно 17 красавіка 1646 году, прытым названая сума ў 200 000 злотых<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 67-68; Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 1. Спр. 4104. № 2881</ref>. 26 чэрвеня 1664 году дачка нябожчыка Максыміліяна Бжазоўскага, берасьцейскага ваяводы, Зофія перапісала спадчынныя маёнткі ў Кароне (Астраглядавічы з Хвойнікамі і Дворышчам таксама) і Берасьцейшчыне на мужа, князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]<ref>AGAD. APiJ. Sygn. 1. S. 69.</ref>. [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|Герб Сьвяты Юры (Георгі Пераможац) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука.}}.]][[Файл:Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.png|значак|зьлева|170пкс|Павіннасьці жыхароў Дворышча ў 1716 г.]] Паводле люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага павету Кіеўскага ваяводзтва 1683 году, з 17 дымоў вёскі Дворышча{{заўвага|выдаўцы дакумэнту ў 1886 г. прыпісалі Дворышчу 5 малішаўскіх двароў, а сам Малішаў прапусьцілі. Іх не зусім не зьбянтэжыла, што з Дворышча выбіралася тая ж сума ў 3 злотых, што і з 18 дымоў вёскі [[Краснасельле (Хвойніцкі раён)|Краснасельле]]<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. 7. Т. 1: Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 488—489, 505</ref>.}} Хвойніцкай воласьці князя Шуйскага выплачвалася 3 злотых<ref>ЦДІАУК. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 3. А. 734</ref>. На 1698 год, як вынікае з інвэнтара маёнтку Хвойнікі, перададзенага князем Дамінікам Шуйскім, берасьцейскім харунжым, у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце, у Дворышчы было 12 двароў. 6 днём лютага 1711 году датаваная судовая скарга шляхцічаў Аляксандра і Базыля Нячай-Грузевічаў на князя Дамініка Шуйскага за жорсткае зьбіцьцё яго людзьмі падаўцаў скаргі і іх сялянаў пры наезьдзе і захопе ў пацярпелых вёсак Дворышча, Навасёлкі і Храпкаў{{заўвага|Напэўна, Грузевічы трымалі іх толькі з-за даўгоў Шуйскага, бо належалі яны да Хвойніцкіх добраў.}}<ref>Описи актовых книг Киевского центрального архива (далей: Описи). — № 28 / Сост. И. Каманин — Киев, 1883. С. 7</ref>. У рэвізіі году 1716-га сказана, што з двара баярына Міхеда Колба{{заўвага|Выплачваў 6 злотых; астатнія павіннасьці яго не датычыліся.}}, з 27 двароў {{падказка|цяглых|У XV — XVIII стст. катэгорыя фэўдальна-залежных сялянаў, асноўнай павіннасьцю якіх была апрацоўка паншчыны.}} і 4 агароднікаў з Загальскага староства, якія жылі ў Дворышчы, за папярэднюю пасэсію скарбнік берасьцейскі Станіслаў Шуйскі выбраў 205 злотых, хоць тыя, акрамя [[дзякла]] жытам, грэчкай, талькамі{{заўвага|Талькай называлі маток прадзіва, які атрымліваўся з 1 фунта (450 г.) лёну}} нітак, курамі, мусілі плаціць значна меней — 138 зл., 15 грошаў; гэта азначае, што паборы выконваліся выключна грашыма. 25 лютага 1719 году, як і пастанавіў раней Жытомірскі гродзкі суд, адбылася часовая перадача вёскі Дворышча і фальварку пры сяле Храпкаў, прыналежных князю Д. Шуйскаму, але арандаваных валоскім біскупам Юзафатам Парышэвічам, спадчыньнікам чарнігаўскага падкаморага Канстанціна Залескага{{заўвага|Зноў жа за даўгі.}}<ref>Описи. — № 34 / Сост. А. И. Савенко — Киев, 1906. С. 6</ref>. Згодна з інвэнтаром 1721 году, калі абцяжараны даўгамі маёнтак ад {{падказка|пасэсара|Пасэсар — часовы ўладальнік.}} біскупа Юзафата Парышэвіча перайшоў дзедзічнаму ўладальніку князю Мікалаю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму, з 30 двароў вёскі Дворышча, акрамя дзякла, выплачвалася чыншу 132 злотых. Паншчыну адпрацоўвалі «iako na włokach» ад Вялікадня (Wielkiej Nocy) да сьв. Міхайлы па тры дні, ад Міхайлы да Вялікадня па два дні, гвалты адбывалі, грэблі масьцілі, з падводамі езьдзілі або грашыма адкупаліся, «быдла рагатага і нерагатага», птушку, як і збожжа ярыннага давалі. {{Падказка|Ачковага|Грашовая даніна за валоданьне пасекай.}} плацілі па 4 з паловай грошы «dobrej monety» з кожнага вулею. Прозьвішчы жыхароў: Якун (Якуненка), Пінчук, Іванчанка, Піліпенка, Белаш, Брыцько, Сьцепаненка, Мікуленка, Мошанка (Мошчанка), Керус, Лобан, Дзямідзенка, Сяменчанка, Лешчанка, Аўсянік, Ціток, Гладзенка, Сіроценка (Сіраценка)<ref>НГАБ у Мінску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 123, 124, 124адв., 131, 140адв., 143адв.</ref>. У тарыфе падымнага падатку Кіеўскага ваяводзтва 1734 году сказана, што вёска Дворышча ў складзе Хвойніцкай воласьці належала князю Ігнацыю Шуйскаму, харунжычу берасьцейскаму<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 285</ref>. Паводле зьвестак на 1748 год ксяндза Караля Непамуцэна Арлоўскага, Дворышча было сярод паселішчаў, частка жыхароў якіх (зь ліку шляхты і яе службы) належала да Астраглядавіцкай парафіі Оўруцкага дэканату Кіеўскай дыяцэзіі<ref>Ks. Orłowski K. N. Defensa biskupstwa y dyecezyi Kiiowskiey. — Lwów, 1748. S. 148</ref>. У 1754 годзе з 47 двароў (×6 — прыкладна 282 жыхары) вёскі Дворышча Хвойніцкага маёнтку «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага замку]]) выплачвалася 7 злотых і 9 грошаў, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 29 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. / Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 192</ref>. Згодна зь перапісамі габрэйскага насельніцтва 1765, 1778 і 1784 гадоў, у Дворышчы пражывала адпаведна 5, 5 і 3 чалавекі (głowy), плацельшчыкі пагалоўшчыны, якія належалі да Хвойніцкага кагалу<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391, 710</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[Файл:Настольле і Хвойнікі на пляне Гэнэральнага межаваньня 1797 г.jpg|значак|170пкс|Дворышча на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Дворышча — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе адноўленага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Згодна з рэвізіяй 1795 году, у Дворышчы налічвалася 83 двары, у якіх жылі 305 мужчын і 292 жанчыны зь людзей прыгоннага стану. Вёска з дваром Юзафавым была аддадзена панамі Прозарамі ў трохгадовую арэнду братам Мацею, рэчыцкаму павятоваму ротмістру, і Феліксу, рэгенту, Ястржэмбскім за 1 500 чырвоных злотых, пачынаючы з 2 красавіка 1794 году<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп.9. Спр. 59. А. 246—260; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск, 2018. С. 72</ref>. У сьпісе рэкрутаў Менскай губэрні, якія загінулі або памерлі на вайсковай службе ў 1808 — 1815 гадох, знойдзеным у НГАБ гісторыкам Уладзімерам Лякіным, сярод тых, хто загінуў у Барадзінскай бітве 26 жніўня 1812 году, названы грэнадзёр Сібірскага палка Арцём Навумаў Мельнік зь вёскі Дворышча, прыгонны абозных Прозараў<ref>[http://hojniki.ucoz.ru/index/nashi_zemljaki_na_borodinskom_pole/0-89 В. Лякин. Наши земляки на Бородинском поле]</ref>. Да 1834 году жыхары Дворышча зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Мікалаеўскай царквы ў Храпкаве, а ў наступным 1835 годзе ўжо прыпісаныя да прыходу Загальскай Сьвята-Траецкай царквы. Інвэнтар Юзафаўскага (Езапоўскага) маёнтку 1844 года засьведчыў прыналежнасць Дворышча пану Юзафу, сыну Караля, Прозару<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1481. А. 2 і наст.</ref>. У энцыкляпэдыі «Гарады і вёскі Беларусі» сказана, што на 1850 год у вёсцы было 80 двароў, 520 жыхароў<ref name="fn1"/>. «Список населённых мест Минской губернии на 1857 год» засьведчыў прыналежнасьць 522 жыхароў абодвух полаў вёскі Дворышча да прыходу Сьвята-Траецкай царквы ў Загальлі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 708</ref>. У парэформавы пэрыяд Дворышча — у Хвойніцкай воласьці. На пачатак 1870 года ў вёсцы налічвалася 264 гаспадары зь сялянаў-уласьнікаў, прыпісаных да Дварышчанскага сельскага таварыства<ref>Список волостей, обществ и селений Минской губернии на 01. 01. 1870 г. — Минск, 1870. Л. 69</ref>. У ведамасьці Пакроўскай царквы ў Хвойніках на 1875 год сказана, што на той час ужо да яе прыходу належалі 308 асобаў мужчынскага і 313 асобаў жаночага полу, якія жылі ў 77 дварах вёскі Дворышча<ref>НГАБ. Ф. 136. Воп. 1. Спр. 40937. А. 234, 239адв.; гл. таксама: Минские епархиальные ведомости. — Минск, 1876. № 10. С. 458; Описание церквей и приходов Минской епархии. VIII. Речицкий уезд. — Минск, 1879. С. 140</ref>. У 1886 годзе ў вёсцы было 78 двароў, 620 жыхароў, працаваў конны млын<ref>Волости и важнейшие селения Европейской России. — С.-Петербург, 1886. Вып. 5. С. 113</ref>. Паводле перапісу 1897 году, у Дворышчы — 150 двароў, 918 жыхароў, школа граматы і хлебазапасны магазын<ref name="fn1"/>. На 1909 год у вёсцы было 183 двары, 1088 жыхароў<ref>Список населённых мест Минской губернии. / Сост. В. С. Ярмолович. — Минск, 1909. С. 49</ref>. === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцейскага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Дворышча, аднак, у складзе Хвойніцкай воласьці апынулася ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны); Замойский А. С. Брагин и местечки юго-восточной Беларуси в условиях перехода от войны к миру. 1918—1922. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья. С. 85</ref>. [[Файл:Храпкаў на карце генштаба РККА Беларусі і Літвы. 1935 г.jpg|значак|зьлева|170пкс|Дворышча на мапе генштаба [[Рабоча-Сялянская Чырвоная Армія|РККА]] Беларусі і Літвы. 1935 г.]] 1 студзеня 1919, згодна з пастановай І зьезду КП(б) Беларусі, Рэчыцкі павет увайшоў у склад [[Сацыялістычная Савецкая Рэспубліка Беларусі|Сацыялістычнай Савецкай Рэспублікі Беларусі]], але 16 студзеня разам зь іншымі этнічна беларускімі тэрыторыямі быў далучаны да [[РСФСР]]. Паводле запіскі «Сведения о количестве учащихся школ Хойникской волости Речицкого уезда», на 8 сьнежня 1920 і на 15 красавіка 1921 году ў Дварышчанскай школе першай ступені (г. зн. пачатковай) было адпаведна 37 і 72 вучні<ref>Дзяржаўны архіў Гомельскай вобласці. Ф. 68. Воп. 1. Спр. 16. А. 19</ref>. Пасля другога [[Узбуйненьне БССР|ўзбуйненьня БССР]] з 8 сьнежня 1926 году Дворышча — цэнтар сельсавету ў Хвойніцкім раёне [[Рэчыцкая акруга|Рэчыцкай акругі]] [[БССР]]. З 9 чэрвеня 1927 году ў складзе [[Гомельская акруга|Гомельскай акругі]]. 30 сьнежня 1927 году сельсавет узбуйнены праз далучэньне тэрыторыі скасаванага Руднаўскага сельсавету. У 1930 годзе ў Дворышчы было 247 двароў, 1338 жыхароў, арганізаваныя калгасы «Свабода» і імя К. Я. Варашылава, працавалі дзьве кузьні, ваўначоска. З 20 лютага 1938 году вёска ў складзе [[Палеская вобласьць|Палескай вобласьці]]. У гады Вялікай Айчыннай вайны на франтах і ў партызанскай барацьбе загінулі 173 жыхары. З 8 студзеня 1954 году — у складзе Гомельскай вобласьці. 16 ліпеня 1954 году да Дварышчанскага сельсавету далучана тэрыторыя скасаванага Навасёлкаўскага сельсавета<ref>Указ Президиума Верховного Совета БССР от 16 июля 1954 г. Об объединении сельских советов Гомельской области // Сборник законов Белорусской ССР и указов Президиума Верховного Совета Белорусской ССР: 1938—1955 гг. — Мн.: Изд. Президиума Верхов. Совета БССР, 1956. — 347 с.</ref>. У 1954/1955 навучальным годзе працавала яшчэ сямігадовая школа; з 1955/1956 н. г. яна стала сярэдняй<ref>Занальны дзяржаўны архіў у г. Рэчыцы . Ф. 3. Воп. 1. Спр. 10. А. 2. Спр. 12</ref>. Паводле перапісу 1959 года ў вёсцы налічвалася 1700 жыхароў. У складзе саўгаса «Судкова» (цэнтар — вёска Судкоў). Дзейнічалі аддзяленьне сельгастэхнікі, камбінат бытавога абслугоўваньня, сярэдняя школа, дом культуры, бібліятэка, фельчарска-акушэрскі пункт, аддзяленьне сувязі, крама<ref name="fn1"/>. У пачатку 1970-х гадоў у Дворышчы існавала царкоўная грамада «''истинно-православных христиан''» альбо «''непоминающих''» (катакомбнікаў), арганізаваная пазбаўленым сану сьвятаром Іосіфам Рынкевічам. 31 траўня 1973 года пад хатай мясцовай жыхаркі ўлады знайшлі падземную бетанаваную царкву з двума выхадамі: адзін праз пограб да каморы, другі — да калодзежу. Катакомбны храм быў багата ўпрыгожаны іконамі, меў бібліятэку ў 160 найменьняў кніг рэлігійнага зьместу, частка якіх была пазначана штампам Ленінградзкага музэю гісторыі рэлігіі і атэізму. Тамсама ў лёхах — немалы запас харчаваньня і богаслужэбнага віна. Рэлігійна абумоўленае непрыйманьне савецкай улады царкоўнай грамадой вёскі Дворышча прывяло яе не адно да разрыву з Маскоўскай патрыярхіяй, але, напрыклад, і да прынцыповай адмовы ад кантактаў з установамі аховы здароўя<ref>Слесарев А. В. "Уста Христовы, судья живых и мертвых, протоиерей и доктор богословия..." Сектантско-раскольническая деятельность бывшего священника Иосифа Ринкевича (1925-2008) // Сектоведение. Альманах. Том III. – Жировичи: Издательство Минской Духовной Семинарии, 2013. С. 52 – 54</ref>. 28 лістапада 1991 года далучана тэрыторыя скасаванага Тульгавіцкага сельсавету. 1 сьнежня 2009 г. у склад сельсавету перададзены 6 населеных пунктаў ([[Загальле (Гомельская вобласьць)|Загальле]], Загальская Слабада, Казялужжа, Клівы, [[Небытаў]], [[Паташня (Гомельская вобласьць)|Паташня]]) скасаванага Казялужскага сельсавету, а таксама пасёлкі Будаўнік і [[Езапоў]], якія знаходзіліся ў раённым падпарадкаваньні, вёска Храпкаў перададзена ў склад Барысаўшчынскага сельсавету, цэнтар перанесены ў аграгарадок Судкоў, сельсавет перайменаваны ў Судкоўскі<ref>[https://web.archive.org/web/20131029210409/http://www.pravo.by/pdf/2009-309/2009-309(003-022).pdf Решение Гомельского областного Совета депутатов от 1 декабря 2009 г. № 290 Об изменении административно-территориального устройства Хойникского района Гомельской области]</ref>. == Насельніцтва == * [[2021]] год — 103 двары, 258 жыхароў<ref>[https://web.archive.org/web/20211020015326/http://hoiniki.gov.by/ru/sudkovskiy/ Інфармацыя аб насельніцтве Судкоўскага сельсавету на 01.01.2021г.]</ref> == Забудова == Плян Дворышча складаецца з доўгай забудаванай з двух бакоў вуліцы, арыентаванай з паўднёвага захаду на паўночны ўсход, і некалькіх кароткіх простых вуліц з аднабаковай забудовай. Жылыя дамы пераважна драўляныя, сядзібнага тыпу<ref>{{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2к}}</ref>. == Асобы == * [[Алесь Лагвінец]] (нар. 1972) — беларускі грамадзка-палітычны дзяяч, палітоляг, перакладнік * [[Аляксандар Ціток]] (нар. 1967) — беларускі дзяржаўны дзяяч == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/БЭ|6}} * {{Літаратура/Гарады і вёскі Беларусі|2-2}} {{Судкоўскі сельсавет}} {{Хвойніцкі раён}} [[Катэгорыя:Судкоўскі сельсавет]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты Хвойніцкага раёну]] 7qkh1f3954ha9ao5kmyv6w14j9an2mc Жыгімонт 0 250014 2667325 2666283 2026-05-01T21:46:10Z ~2026-26485-84 97267 /* Носьбіты */ 2667325 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Жыґімонт |лацінка = Žygimont / Žyhimont |арыгінал = Sigimunt |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Зіга (імя)|Sigo]] + [[Мунд|Munt]] |варыянт = Зігемунд, Зігемунт, Зыгмунд, Жыгмонт, Жыгмант, Жыкмонт, Жыкімонт, Зікмант, Сігісмунд, Сымонд, Зымонт, Жымонт, Сымунт, Сімонт, Жыдзімонт, Шымонт |вытворныя = [[Саймонт]] |зьвязаныя = }} '''Жыгімонт''' (''Сігісмунд'', ''Зігемунд'', ''Зігемунт'', ''Зыгмунд'', ''Жыгмонт'', ''Сымонд'', ''Зымонт'', ''Жымонт'', ''Сымунт'', ''Сімонт'', ''Жыкмонт'', ''Жыкімонт'', ''Зікмант'', ''Жыдзімонт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Жы́гмант'''. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Зігімунд, Зігімунт, Зігісмунд, Зігісмонд або Зімунд, пазьней Зыгмунд, Зыгмант, Жыгмант або Сімонт (Sigimund, Sigimunt, Sigismund, Sigismondus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 198.</ref>, Simund, Siegmund, Zygmont<ref name="SEMSNO-1997-179">Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 179.</ref>, Żygmont<ref name="SEMSNO-1997-179"/>, Symont<ref>Morlet M.-T. Le censier de l'évêque de Die. Étude philologique et onomastique // Actes des colloques de la Société française d'onomastique. — Paris, 1998. P. 238.</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Sigimund%2C+Sigimunt%2C+Sigismund%2C+Siegmund+#v=snippet&q=Sigimund%2C%20Sigimunt%2C%20Sigismund%2C%20Siegmund&f=false S. 1330].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Зіга (імя)|сіг- (зыг-, зег-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Зігібут]], [[Зыгел]], [[Зыгер]]; германскія імёны Sigibot, Sigel, Siger) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] і [[Бургундзкая мова|бургундзкага]] sigus 'перамога'<ref name="Dajlida-2019-18">{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>, а аснова [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Скірмант|Скірмунт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sciremunt) — ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або гоцкага munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref name="Dajlida-2019-18"/>. Такім парадкам, імя Жыгімонт азначае «перамога гарлівасьці»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 23.</ref>. Адпаведнасьць імя Жыгімонт германскаму імю Sigimund сьцьвердзілі францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 102.</ref>, і амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Даўнюю традыцыю атаясамліваньня [[Беларуская мова|літоўскай (беларускай)]] формы гэтага імя зь яго германскім адпаведнікам засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] (1427—1492) кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>: {{Цытата|К ухвале іменя найвышшага Бога Айца ўсемагушчага, пабудавана касьцёлу сяя капліца, павяленьнем вялікага а праслаўнага Караля, прасьветнага Казіміра з Боскай міласьці Польскага і Вялікага Князя Літоўскага, Троцкага і Жамойцкага, і Княжаця Прускага, Пана і дзедзіча тых і іных многа земь Гаспадара, і яго каралевяй пранайясьнейшай паняй Элізабэты з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''Жыгімонта''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай}} Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём '''Sigismundus'''<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>. Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]], адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскага імя Żygmont (Zygmont, Żygmunt, Zygmunt, Sigesmund, Sigismund)<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 179.</ref>. У Чэхіі гістарычна бытавала германскае імя Zikmund (Žikmunt, Žimunt, Siegemont<ref>Wenzel W. Personennamen des Amtes Schlieben // Onomastica Slavogermanica. III. — Berlin, 1967. S. 54.</ref>)<ref>Profous A. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl. V. — Praha, 1960. S. 584.</ref><ref>Fischer R. Deutsch-tschechische Beziehungen and Anthroponymen // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences = Janua Linguarum: Series maior. Vol. 17. — Paris, 1966. P. 181.</ref><ref>Svoboda J. Bemerkungen über alttschechische Personennamen deutscher Herkunft // Onomastica Slavogermanica. III. — Berlin, 1967. S. 36.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя ''Symunt'' (1292 год)<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=%40Symunt#v=snippet&q=%40Symunt&f=false S. 92].</ref>. У ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] адзначаліся прозьвішчы Siegemund<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=SIEGEMUND&ofb=memelland&modus=&lang=de SIEGEMUND], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref> і Siemund<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=SIEMUND&ofb=memelland&modus=&lang=de SIEMUND], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Германскае паходжаньне імя Сімунт прызнаецца ў «Слоўніку летувіскіх прозьвішчаў»<ref>Lietuvių pavardžių žodynas. T. 2. — Vilnius, 1989. P. 717.</ref>. == Носьбіты == * [[Жыгімонт I Сьвяты]] ({{†}} 524) — кароль [[Бурунды|бургундаў]], [[Сьвяты]] * [[Жыгімонт I Ангальцкі]] ({{†}} 1405) — князь [[Ангальт-Цэрбст|ангальт-цэрбскі]] * [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (каля 1365—1440) — [[вялікі князь літоўскі]] * [[Жыгімонт Люксэмбурскі]] (1368—1437) — імпэратар [[Сьвятая Рымская імпэрыя|Сьвятой Рымскай імпэрыі]] * [[Жыгімонт Карыбутавіч]] (каля 1385—1435) — кароль чэскі, вайсковы дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] * [[Жыгімонт II Ангальцкі]] ({{†}} па 1452) — князь ангальт-цэрбскі * [[Жыгімонт Індрыхавіч]] (''Жикмонтъ Индрихович''; {{†}} па 1470) — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, староста [[жытомір]]скі * [[Жыгімонт Габзбург]] (1427—1496) — [[Эрцгерцаг|эрцгерцаг]] [[Пярэдняя Аўстрыя|Пярэдняй Аўстрыі]] * Жыгімонт [[Гайлігін]]авіч — літоўскі баярын, які ўпамінаецца ў 1463—1479 гадох<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 283—285.</ref><ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-2к}} S. 368—369.</ref> * Станіслаў Зігмунтавіч (''Stanislo Sigmunthowicz presbitero'') — пробашч касьцёла ў [[Коўна|Коўне]], які ўпамінаецца ў 1494 годзе<ref>Rowell S. C. Acta primae visitationis diocesis vilnensis anno domini 1522 peractae. Vilniaus Kapitulos Archyvo Liber IIb atkūrimas. — Vilnius, 2015. P. 220.</ref> * Мікалай Жыгімонтавіч — [[Лідзкі павет|лідзкі]] [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]], які ў 1496 годзе змацаваў свой [[тэстамэнт]] пячацьцю з рускім надпісам «ПЕЧАТЬ ПАНА МИКОЛАЯ ЖИКИМОНТОВ»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 765.</ref> * [[Жыгімонт (герцаг Баварыі)|Жыгімонт Баварскі]] (1439—1501) — герцаг [[Баварыя|Баварыі]] * Жыгімонт Андрэевіч — [[Амсьціслаўскае ваяводзтва|амсьціслаўскі]] літоўскі баярын, які ўпамінаецца ў 1529 годзе<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|4к}} P. 288.</ref> * Жыгімонт Мікалаевіч — літоўскі баярын, які ўпамінаецца паміж 1533 і 1535 гадамі<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 43.</ref> * [[Вісімонт|Вісмонт]] Сімонтавіч — жыхар [[Жамойцкае староства|Жамойцкага староства]], які ўпамінаецца ў 1538 годзе<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 243.</ref> * Жыгімонт Венцаслававіч — літоўскі баярын, які ўпамінаецца ў 1547 годзе<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|234к}} P. 79.</ref> * [[Жыгімонт Стары]] (1467—1548) — вялікі князь літоўскі і [[Сьпіс польскіх манархаў|кароль польскі]] * Іван і Жыгімонт Ігнатавічы — жыхары сяла [[Пруска (Польшча)|Прускі]] ([[Гарадзенскі павет]]), якія ўпамінаюцца ў 1558 годзе<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 1. — Вильна, 1881. С. 434.</ref> * Міхал Жыгімонтавіч — літоўскі баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1565 году<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 265.</ref> * Юры Жыгімонтавіч — баярын з [[Троцкі павет|Троцкага павету]], які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-wI5AQAAMAAJ&q=%D0%AE%D1%80%D1%8A%D0%B8+%D0%96%D0%B8%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%96%D0%B8%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A%20446&f=false С. 446].</ref> * Жыгімонт Пятровіч — шэсьць баяраў, якія ўпамінаюцца ў попісе войска ВКЛ 1567 году: адзін зь [[Лідзкі павет|Лідзкага павету]] [[Віленскае ваяводзтва|Віленскага ваяводзтва]], чатыры з [[Дарагічынскі павет|Дарагічынскага павету]] і адзін зь [[Мельніцкі павет|Мельніцкага павету]] [[Падляскае ваяводзтва (1513—1795)|Падляскага ваяводзтва]]<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 748, 882, 901, 918, 939, 1059.</ref> * Жыгімонт Юркавіч — [[Эйшышкі|эйшыскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 756.</ref> * Жыгімонт Андрэевіч і Жыгімонт Мікалаевіч — баяры з [[Мельніцкі павет|Мельніцкага павету]] Падляскага ваяводзтва, якія ўпамінаюцца ў попісе войска ВКЛ 1567 году<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 994—995.</ref> * Альбрыхт Жыгімонтавіч — баярын зь [[Менскі павет|Менскага павету]], які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1227.</ref> * [[Жыгімонт Аўгуст]] (1520—1572) — вялікі князь літоўскі і кароль польскі * [[Жыгімонт Гогенцолерн]] (1538—1566) — князь-арцыбіскуп [[Магдэбург]]у * [[Янаш II Жыгімонт Заполья]] (1540—1571) — кароль вугорскі і князь сяміградзкі * [[Жыгімонт Ваза]] (1566—1632) — кароль польскі і вялікі князь літоўскі, кароль швэдзкі * [[Жыгімонт Баторы]] (1572—1613) — князь [[Трансыльванія|трансыльванскі]] * [[Жыгімонт Караль Радзівіл]] (1591—1642) — дзяржаўны і вайсковы дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, [[Крайчы вялікі літоўскі|крайчы]] і [[Падчашы вялікі літоўскі|падчашы]] вялікі літоўскі, [[Ваяводы наваградзкія|ваявода наваградзкі]] * Юры Сыгізмунд (''Georgius Sigismundi'') — [[Рагніт|рагніцкі]] ліцьвін, які навучаўся ў [[Каралявец]]кім унівэрсытэце ў 1609 годзе<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-sZYzw8knMEC&q=Sigismundi#v=snippet&q=Sigismundi&f=false S. 190].</ref> * Сьцяпан (Стэфан) і Войцех Зігмантовічы — жыхары Забаеньня ([[слабада]] [[Чашнікі|Чашнікаў]], [[Полацкае ваяводзтва]]), якія ўпамінаюцца ў 1632<ref>Яўген Анішчанка, [https://web.archive.org/web/20230804212612/http://www.arhisan.com/istochniki/opisaniya/1258-chashniki-inventar-1632-g Чашники инвентарь 1632 г.], Архіў гісторыка Анішчанкі, 8 сьнежня 2018 г.</ref> і 1633<ref>Яўген Анішчанка, [http://www.arhisan.com/istochniki/opisaniya/565-chashniki-1633-g-inventar-v-polotskom-voevodstve Чашники 1633 г. инвентарь в Полоцком воеводстве]{{Недаступная спасылка|date=June 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Архіў гісторыка Анішчанкі, 25 лютага 2016 г.</ref> гадох * [[Крыштап Жыгімонт Пац]] (1621—1684) — вайсковы і дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, [[Харунжы вялікі літоўскі|харунжы]], [[Падканцлер вялікі літоўскі|падканцлер]] і [[Канцлер вялікі літоўскі|канцлер вялікі літоўскі]] * [[Жыгімонт Казімер Ваза]] (1640—1647) — адзіны сын караля польскага і вялікага князя літоўскага [[Уладзіслаў Ваза|Ўладзіслава Вазы]] і яго першай жонкі [[Цэцылія Рэната Габсбург|Цэцыліі Рэнаты Габсбург]] * Ян Крыштап Сыгізмунт (''Johannes Christophorus Sigismunt'') — ліцьвін, які навучаўся ў [[Каралявец]]кім унівэрсытэце ў 1649 годзе<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. S. 511.</ref> * Яцка Жыгіманценка (''Яцъко Жикгимонтенко''), Саўка Жыгмонт (''Савъка Жикгмонть''), Фёдар Жыгмонт (''Федоръ Жикгмонт''), Пракоп Жыгманценка (''Прокопъ Жикгмонтенъко'') — казакі [[Войска Запароскае|Войска Запароскага]], які ўпамінаюцца ў рэестры 1649 году<ref>Реєстр Війська Запорозького 1649 року. — К., 1995. С. 159, 223.</ref> * Яна Жымонт (''Żymont'') — жыхарка парафіі Цьвераў, якая ўпамінаецца ў 1770 годзе<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=%C5%BBymont&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Twery], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> * Анастасія, Станіслаў і Якуб Зікманты (''Zikmant'') — жыхары парафіі Адэльску, якія ўпамінаюцца ў 1770 годзе<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Zikmant&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> * Бартламей Жымонт (''Żymontt'') — жыхар парафіі Больсяў, які ўпамінаецца ў 1780 годзе<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=%C5%BBymontt&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Kołtyniany k. Szyłele], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> * Зікмантовіч (''Zikmantowicz'') — прозьвішча [[Радзівілішкі|радзівіліскага]] парафіяніна ў 1786—1788 гадох<ref>Mickienė I., Petrūnaitytė J. Vyrų įvardijimai Radviliškio Švč. Mergelės Marijos Gimimo bažnyčios 1786—1788 m. ir 1813—1814 m. krikšto metrikų knygose // Lituanistica. Nr. 3, 2019. P. 189.</ref> * Барбара Сымунтовіч (''Symutowiczowna'') — жыхарка былога [[Жамойцкае староства|Жамойцкага староства]], якая ўпамінаецца ў 1832 годзе<ref>[https://mosedispromemoria.mozello.lt/b/ B], Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai</ref> * Барбара Зымонт (''Zymont'') — жыхарка парафіі Больсяў, якая ўпамінаецца ў 1806 годзе<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Zymont&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Bolsie], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> * Ян Сымонт (''Symont'') — жыхар парафіі Біюцішак, які ўпамінаецца ў 1845 годзе<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Symont&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Bijuciszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> * Іван Зыгмантовіч (1873—1937) — беларус з ваколіцаў [[Смалявічы|Смалявічаў]], [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|забіты ўладамі СССР]]<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%97%D1%8B%D0%B3%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%96%D1%87_%D0%86%D0%B2%D0%B0%D0%BD_%D0%9F%D1%8F%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B2%D1%96%D1%87_(1873) Зыгмантовіч Іван Пятровіч (1873)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> * Іван Зыгмунтовіч (1873—?) — беларус з ваколіцаў [[Сьмілавічы|Сьмілавічаў]], які пацярпеў ад уладамаў СССР<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%97%D1%8B%D0%B3%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%96%D1%87_%D0%86%D0%B2%D0%B0%D0%BD_%D0%9F%D1%8F%D1%82%D1%80%D0%BE%D0%B2%D1%96%D1%87_(1873) Зыгмунтовіч Іван Пятровіч (1873)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> Зыгмунтовічы (Zygmuntowicz) гербу [[Наленч]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 458.</ref>. Зыгмунтовічы (Zygmuntowicz) гербу [[Пабог]] — літоўскі шляхецкі род з [[Ашмянскі павет|Ашмянскага павету]]<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 12. — Warszawa, 1939. S. 345.</ref>. [[Жыгманты]] — [[Смаленскі павет|смаленскі]] шляхецкі род. Сыманды (Сымонды) і Шыманты (Шымонты) — літоўскія шляхецкія роды<ref>[http://www.nobility.by/families/s/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на С], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref><ref>[http://www.nobility.by/families/ss/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Ш], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Зыгмант (Zygmont) і Зыгмунт (Zygmunt) — прозьвішчы, зафіксаваныя ў XIX стагодзьдзі ў ваколіцах [[Сувалкі|Сувалкаў]]<ref>Professor Jerzy Wisniewski, [http://www.mem.net.pl/stg/family_names.htm List of the XIXth century Suvalki region family names], Suwalki Genealogical Society</ref>. Зыгмант (''Zygmont'') — прозьвішча, гістарычна зафіксаванае на тэрыторыі цяперашняй [[Летува|Летувы]]<ref>Lietuvių pavardžių žodynas. T. 1. — Vilnius, 1985. P. 1290.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] ўпаміналіся маёнтак Жыгмонты або Палуша ў [[Віленскае ваяводзтва|Віленскім ваяводзтве]], сёлы Жыгмунтышкі і Зігмонтышкі ва [[Упіцкі павет|Ўпіцкім павеце]] і сяло Жыгмонтышкі або Гожарцы<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 276, 303.</ref>. У [[Алькенікі|Алькеніцкай]] парафіі існавалі вёска і засьценак Зыгмонцішкі з назвай (Zygmonciszki)<ref>[https://genealogia.lt/pdfs/parolk.pdf Parafia olkienicka], Genealogia Wileńszczyzny</ref>. На 1909 год існаваў фальварак Зігмунтаўшчына ў Наваградзкім павеце Менскай губэрні<ref>Список населенных мест Минской губернии. — Минск, 1909. С. 75.</ref>. На [[Падляскае ваяводзтва (1513—1795)|гістарычным Падляшшы]] існуе вёска [[Зыгмунты]], на [[Браслаўскі павет|гістарычнай Браслаўшчыне]] — [[Зыгманцішкі]], на [[Ашмянскі павет|гістарычнай Ашмянчыне]] — [[Зыгмунцішкі]], у [[Прусія|гістарычнай Прусіі]] — [[Зыгмунтынэн]]. == Глядзіце таксама == * [[Зіга (імя)|Зіга]] * [[Мунд]] == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай сіг}} {{Імёны з асновай мунд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] lzwewnclp90yyrulcn5yv0bwkxy4k6c Беларусы ў Кіеве 0 250190 2667375 2446927 2026-05-02T09:06:40Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667375 wikitext text/x-wiki '''Беларусы ў Кіеве''' складаюць усяго 0,64% ад агульнага нацыянальнага складу места. [[Беларусы]] мелі сувязі з [[Кіеў|Кіевам]] яшчэ з часоў [[Кіеўская Русь|Кіеўскай Русі]]. Сёньня ў фондах [[Нацыянальная бібліятэка Ўкраіны|Нацыянальнае кніжні Ўкраіны]] ў Кіеве можна знайсьці шмат беларускіх выданьняў<ref name=":0">{{Артыкул|загаловак=Беларускі Кіеў|аўтар=Алесь Лапо.|год=28.08.2014|спасылка=https://budzma.org/news/byelaruski-kiyew.html?sphrase_id=32023|мова=be|выданьне=[[Будзьма беларусамі!]]}}</ref>. == Сярэднявечча == Раней каля Кіева было сяло Прадславіна, якое стала часткаю мястэчка (''паміж вуліцамі Фізкультуры, Вялікай Васількоўскай і Дзімітрава''). Назва паселішча паходзіць ад імя [[Прадслава Ўладзімераўна|дачкі]] [[Рагнеда|Рагнеды]] і [[Уладзімер Сьвятаславіч|Ўладзімера]]. Як мяркуецца, Рагнеда атрымала сяло ў падарунак па нараджэньні Прадславы<ref name=":0" />. У 1187 годзе мошчы [[Эўфрасіньня Полацкая|Эўфрасіньні Полацкай]] былі перанесеныя ў [[Кіева-Пячэрская лаўра|Кіева-Пячэрскую лаўру]], дзе знаходзіліся да 1910 году, пакуль не былі вернутыя на Бацькаўшчыну, у [[Полацак]]<ref name=":0" />. == XVII стагодзьдзе == [[Файл:Samuił Piatroŭski-Sitnianovič (Simiaon Połacki). Самуіл Пятроўскі-Сітняновіч (Сімяон Полацкі) (XIX).jpg|зьлева|значак|[[Сімяон Полацкі]]]] У 1640-я гады [[Сімяон Полацкі]] навучаўся ў [[Кіева-Магілянская акадэмія|Кіева-магілянскім калегіюме]]. У апошнія месяцы жыцьця Полацкі рыхтаваў да адчыненьня вышэйшую школу ў [[Масква|Маскве]] на ўзор гэтага калегіюма<ref name=":0" />. == XIX стагодзьдзе == У 1852 годзе малы [[Альгерд Абуховіч]] перанёс у [[Кіеў|Кіеве]] складаную на той час хірургічную апэрацыю. У 1878 годзе Абуховіч зноў наведаў Кіеў<ref name=":1">{{Артыкул|загаловак=Кіеў. Беларускія літаратурныя адрасы: некаторыя згадкі|год=03.05.2021|аўтар=Алесь Карлюкевіч.|спасылка=https://zviazda.by/be/news/20210503/1620035736-kieu-belaruskiya-litaraturnyya-adrasy-nekatoryya-zgadki|мова=be|выданьне=[[Звязда (газэта)|Звязда]]}}</ref>. [[Рамуальд Зянкевіч]] вучыўся на інжынэра-механіка ў Кіеве<ref name=":1" />. З 1879 году [[Дзьмітры Лапо]] вучыўся ў Кіеўскай гімназіі, некаторы час зьяўляўся старшынём аб’яднанага камітэту рэвалюцыйных групаў сярэдніх навучальных установаў Кіева. Пазьней паступіў на юрыдычны факультэт [[Кіеўскі ўнівэрсытэт|Кіеўскага ўнівэрсытэту]]. У 1885 годзе быў арыштаваны й сасланы<ref name=":1" />. [[Файл:Mitrofan Dovnar-Zapol'skiy.jpg|значак|239x239пкс|[[Мітрафан Доўнар-Запольскі]]]] У 1889 годзе [[Мітрафан Доўнар-Запольскі]] здаў экстэрнам экзамэн на атэстат сталасьці і паступіў у Кіеўскі ўнівэрсытэт. Скончыў яго ў 1894 годзе. У 1888 годзе ў Кіеве ўбачыла сьвет першая кніга М. Доўнар-Запольскага «Белорусская свадьба и свадебные песни: Этнографический этюд»<ref name=":1" />. == XX стагодзьдзе == У 1904 годзе [[Зоська Верас]] паступіла ў прыватную гандлёвую вучыльню ў Кіеве. У вучыльні на шапірографе выдаваўся літаратурны часопіс «Подснежник», дзе і быў надрукаваны першы твор будучай пісьменьніцы — прыродазнаўчы абразок «Каляндар вясны» (1907)<ref name=":1" />. У 1908 годзе беларускі дзеяч [[Сяргей Палуян]] пераехаў у Кіеў, дзе таксама супрацоўнічаў з тутэйшымі выданьнямі<ref name=":0" />. У 1910 годзе, паводле афіцыйнае вэрсіі, скончыў жыцьцё самагубствам. Быў пахаваны на [[Байкаўскія могілкі|Байкаўскіх могілках]], але ягоная дамавіна была зьнішчаная ў [[Міжваенны пэрыяд|міжваенны час]], пайшоўшы пад забудову<ref name=":0" />. У 1908 годзе быў заснаваны [[Кіеўскі камэрцыйны інстытут]] (''[[Бульвар Шаўчэнкі (Кіеў)|бульвар Шаўчэнкі]], 22/24''). Сярод заснавальнікаў быў беларус [[Мітрафан Доўнар-Запольскі]], які стаў кіраўніком інстытуту (1906; 1908—1917)<ref name=":0" />. Пераемнікам гэтай установы лічыцца [[Кіеўскі нацыянальны эканамічны ўнівэрсытэт]]<ref name=":0" />. У 1913 годзе [[Бібліятэка Храптовічаў|кніжня]] [[Храптовічы|Храптовічаў]] была накіраваная на часовае захаваньне ў кніжню [[Кіеўскі ўнівэрсытэт|Кіеўскага ўнівэрсытэту]]. Паводле жаданьня спадчыньніка, бібліятэка з адкрыцьцём [[Вышэйшая навучальная ўстанова|ВНУ]] на Радзіме павінная была быць вернутая туды, але гэтага так і не адбылося<ref name=":0" />. У 1917 годзе працавала ў Кіеве ў Саюзе гарадоў [[Паўліна Мядзёлка]]<ref name=":1" />. [[Файл:Dziejačy BNR. Дзеячы БНР (1918).jpg|значак|[[Урад Язэпа Варонкі|Першы склад]] [[Народны сакратарыят БНР|Народнага сакратарыяту БНР]]]] 18 красавіка 1918 року [[Народны сакратарыят БНР]] зьвярнуўся з радыёграмай у [[Міністэрства замежных справаў УНР]] з прапановай найхутчэй стварыць камісію, сумесна зь якой дэлегацыя па справах зьнешніх перамоваў БНР змагла б дакладна ўстанавіць межы і замацаваць у асобнай дамове межы Рэспублік<ref name=":2">{{Артыкул|загаловак=Да пытання беларуска-украінскіх узаемаадносін у перыяд станаўлення дзяржаўнасці і тэрытарыяльнай цэласнасці Беларусі|аўтар=[[Уладзімер Ладысеў|У. Ладысеў]].|год=2008|спасылка=http://www.inst-ukr.lviv.ua/files/17/580Ladysieva.pdf|мова=be}}</ref>. 24 красавіка 1918 году Народны сакратарыят зацьвердзіў статут і асабовы склад [[Беларуская гандлёвая палата ў Кіеве|Беларускай гандлёвай палаты]] ва Ўкраіне, якую ўзначаліў Мітрафан Доўнар-Запольскі. Арганізацыя ўдзельнічала ў тавараабмене паміж [[БНР]] і [[УНР]]<ref name=":2" />. [[Файл:Raman Skirmunt 1868-1939 - foto before 1920 AD.jpg|зьлева|значак|200x200пкс|[[Раман Скірмунт]]]] 26 траўня 1918 году [[Раман Скірмунт]] прыехаў у Кіеў у якасьці надзвычайнага ўпаўнаважанага [[Рада Беларускай Народнай Рэспублікі|Рады БНР]], каб пачаць перамовы з гетманам [[Павал Скарападзкі|Скарападзкім]]. 29 траўня [[Генэральнае консульства БНР у Кіеве]] ўзначаліў П. В. Трамповіч<ref name=":2" />. 19 верасьня надзвычайная беларуская дэлегацыя прыехала ў Кіеў дзеля разьвязаньня пытаньня аб афіцыйным прызнаньні незалежнасьці беларускай дзяржавы і стварэньні беларускага войска. 9 кастрычніка дэлегацыя была прынятая гетманам Скарападзкім, які запэўніў яе ў хуткім прызнаньні ім БНР. 4 лістапада беларускія дыпляматы, не дачакаўшыся прызнаньня, вярнуліся безвынікова ў [[Менск]]<ref name=":2" />. У 1919 годзе Кіеўскі ўнівэрсытэт скончыў будучы акадэмік [[АН БССР]] [[Сямён Вальфсон]]<ref name=":1" />. З 16 сьнежня 1926 да 1930 у Кіеве існавала [[Беларускае зямляцтва пралетарскага студэнцтва (Кіеў)|Беларускае зямляцтва пралетарскага студэнцтва]]. У 1928 годзе [[Янка Купала]] ўпершыню наведаў Кіеў. Пазьней ён там быў у сакавіку і маі 1939 году<ref name=":1" />. У 1939 годзе будучы беларускі пісьменьнік [[Мікола Лобан]] паступіў у Кіеўскі ўнівэрсытэт. У 1944 годзе літаратуразнаўца [[Павел Ахрыменка]] закончыў Кіеўскі ўнівэрсытэт<ref name=":1" />. У тым жа годзе ў Кіеве (''[[Вуліца Багдана Хмяльніцкага (Кіеў)|Багдана Хмяльніцкага]], 52''.) некалькі месяцаў жыў 13-гадовы [[Уладзімер Караткевіч]] з маці. У 1949 годзе ён вярнуўся ў Кіеў як студэнт [[Кіеўскі дзяржаўны ўнівэрсытэт|Кіеўскага дзяржаўнага ўнівэрсытэту]]<ref name=":0" />. Таксама ў баях пад Кіевам удзельнічаў беларускі літаратурны крытык [[Рыгор Бярозкін]]<ref name=":1" />. == XXI стагодзьдзе == У траўні 2000 году на I-м зьездзе ў м. Кіеве быў створаны [[Усеўкраінскі саюз беларусаў|Ўсеўкраінскі саюз беларусаў]] (УСБ)<ref>{{Артыкул|загаловак=О нас|мова=ru|спасылка=https://vsb.org.ua/about/|выданьне=[[Усеўкраінскі саюз беларусаў|Всеукраинский союз белорусов]]}}</ref>. У 2009 годзе ў межах афіцыйнага візыту [[Прэзыдэнт Беларусі|Прэзыдэнта Рэспублікі Беларусь]] [[Аляксандар Лукашэнка|Аляксандра Лукашэнкі]] ва [[Украіна|Ўкраіну]] быў адчынены зь ягоным удзелам [[Цэнтар беларускай мовы і культуры (Кіеў)|Цэнтар беларускай мовы і культуры]]. У чэрвені 2013 году Цэнтру прысвоенае імя [[Уладзімер Караткевіч|Ўладзімера Караткевіча]]<ref name=":3">{{Артыкул|загаловак=Суайчыннікі|спасылка=https://ukraine.mfa.gov.by/be/bilateral_relations/compatriots/|выданьне=[[Амбасада Беларусі ва Ўкраіне|Пасольства Рэспублікі Беларусь ва Украіне]]|мова=be}}</ref>. [[Файл:Пам’ятна дошка білорусам, які загинули за Україну.jpg|значак|[[Помнік беларусам, якія загінулі за Ўкраіну]]]] У 2011 годзе ў Кіеве каля [[Амбасада Беларусі ва Ўкраіне|Пасольства Рэспублікі Беларусь]] па [[Вуліца Міхаіла Кацюбінскага (Кіеў)|вуліцы Міхаіла Кацюбінскага]] быў усталяваны помнік Уладзімеру Караткевічу<ref name=":3" />. 29 сакавіка 2016 году быў адчынены [[Помнік беларусам, якія загінулі за Ўкраіну|помнік беларусам, загінулым за Ўкраіну]] ў [[Вайна на ўсходзе Ўкраіны|вайне на Ўсходзе]] ([[Вуліца Беларуская (Кіеў)|Беларуская]], 22). [[Рэжым Лукашэнкі|Афіцыйны беларускі бок]] на адчыненьні ня быў прадстаўлены<ref>{{Артыкул|загаловак=У Кіеве адкрылі помнік, прысвечаны загінулым за Украіну беларусам|год=Апр 1, 2016|спасылка=https://babruysk.by/u-kive-adkryli-pomnik-prysvechany-zaginulym-za-ukrainu-belarusam/|аўтар=Яўген Васьковіч.|мова=be|выданьне=[[Бобруйский курьер]]}}</ref>. == Дэмаграфія == {| class="wikitable" |+ !Год ![[Беларусы ва Ўкраіне|Беларусы]] !Адсотак |- |1897 |2 797<ref>{{Кніга|загаловак=Первая всеобщая перепись населения Российской империи 1897 г. : [в 89 т., 119 кн.] / под ред. Н. А. Тройницкого|выдавецтва=Центр. стат. ком. М-ва внутр. дел|том=16|год=1904|спасылка том=http://irbis-nbuv.gov.ua/cgi-bin/ua/elib.exe?Z21ID=&I21DBN=UKRLIB&P21DBN=UKRLIB&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=online_book&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=FF=&S21STR=ukr0003605|старонкі=198}}</ref> |1.129% |- |1919 |5 400<ref>[https://www.prlib.ru/item/357171 Перепись г. Киева 16 марта 1919 г. = Перепис м. Киiва 16 березня 1919 р./ Киев. губ. стат. бюро <nowiki>; [авт. предисл. Ал. Волков]. - Киев</nowiki> <nowiki>: [Б. и.] , 1920</nowiki>]</ref> |0,99% |- |1926 |5 436<ref>[http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_26.php?reg=1873 Всесоюзная перепись населения 1926 года.] [http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_26.php?reg=1873 Национальный состав населения по регионам республик СССР]</ref> |1,06% |- |1939 |9 594<ref>[http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rer_nac_39_gs.php?reg=7&gor=3&Submit=OK Всесоюзная перепись населения 1939 г.] [http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rer_nac_39_gs.php?reg=7&gor=3&Submit=OK Распределение городского и сельского населения] [http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rer_nac_39_gs.php?reg=7&gor=3&Submit=OK областей союзных республик по национальности и полу]</ref> |1,13% |- |1959 |13 187<ref>Кабузан В. М. — «Украинцы в мире: динамика численности и расселения. 20-е годы XVIII века — 1989 год: формирование этнических и политических границ украинского этноса»</ref> |1,19% |- |1970 |17 521<ref>Итоги Всесоюзной переписи населения 1970 года. Том IV — М., Статистика, 1973</ref> |1,07% |- |1989 |25 274<ref>[http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/city_kyiv/ Державний комітет статистики України. Про кількість та склад населення міста Київ]</ref> |0,98% |- |2001 |16 549<ref>[https://web.archive.org/web/20230223121210/http://pop-stat.mashke.org/ukraine-ethnic2001.htm Національний склад регіонів України за даними перепису 2001 р.]</ref> |0,64% |} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Літаратура == * {{Кніга|загаловак=Первая всеобщая перепись населения Российской империи 1897 г. : [в 89 т., 119 кн.] / под ред. Н. А. Тройницкого|выдавецтва=Центр. стат. ком. М-ва внутр. дел|том=16|год=1904|старонкі=198|спасылка=http://irbis-nbuv.gov.ua/cgi-bin/ua/elib.exe?Z21ID=&I21DBN=UKRLIB&P21DBN=UKRLIB&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=online_book&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=FF=&S21STR=ukr0003605}} * Васілеўскі, Ю. Р. Беларускае зямляцтва пралетарскага студэнцтва / Ю. Р. Васілеўскі // [[Энцыкляпэдыя гісторыі Беларусі|Энцыклапедыя гісторыі Беларусі]]. У 6 т. Т. 1: А — Беліца / Рэдкал.: [[Міхась Біч|М. В. Біч]] і інш.; Прадм. [[Міхась Ткачоў|М. Ткачова]]; Маст. Э. Э. Жакевіч. — Мн.: [[Беларуская энцыкляпэдыя|БелЭн]], 1993. — 494 с, [8] к.: іл. — 20 000 экз. — {{ISBN|5-85700-074-2}}. — С. 353—354. == Вонкавыя спасылкі == * {{Артыкул|загаловак=Суайчыннікі|спасылка=https://ukraine.mfa.gov.by/be/bilateral_relations/compatriots/|выданьне=[[Амбасада Беларусі ва Ўкраіне|Пасольства Рэспублікі Беларусь ва Украіне]]|мова=be}} * {{Артыкул|загаловак=Беларускі Кіеў|аўтар=Алесь Лапо.|год=28.08.2014|спасылка=https://budzma.org/news/byelaruski-kiyew.html?sphrase_id=32023|мова=be|выданьне=[[Будзьма беларусамі!]]}} * {{Артыкул|загаловак=Кіеў. Беларускія літаратурныя адрасы: некаторыя згадкі|год=03.05.2021|аўтар=Алесь Карлюкевіч.|спасылка=https://zviazda.by/be/news/20210503/1620035736-kieu-belaruskiya-litaraturnyya-adrasy-nekatoryya-zgadki|мова=be|выданьне=[[Звязда (газэта)|Звязда]]}} * {{Артыкул|загаловак=Да пытання беларуска-украінскіх узаемаадносін у перыяд станаўлення дзяржаўнасці і тэрытарыяльнай цэласнасці Беларусі|аўтар=[[Уладзімер Ладысеў|У. Ладысеў]].|год=2008|спасылка=http://www.inst-ukr.lviv.ua/files/17/580Ladysieva.pdf|старонкі=470-474|мова=be|выданьне=Україна: культурна спадщина, національна свідомість, державність}} {{Беларусы замежжа}} [[Катэгорыя:Беларусы ў Кіеве| ]] aifk2fzhk1jjk23x0vrqc1l877i9wcu Шчарбіны (зьніклае паселішча) 0 252651 2667293 2630747 2026-05-01T18:54:31Z Дамінік 64057 2667293 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Шчарбіны}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Шчарбіны |Назва ў родным склоне = Шчарбінаў |Арыгінальная назва = |Трансьлітараваная назва = Ščarbiny |Краіны = Беларусі |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Першыя згадкі = 1683 год |Горад з = |Магдэбурскае права = |Былыя назвы = Шчарбіны альбо Жыжэнкі (Жыжэмкі), хутар Жыжэмскі альбо Маркевічаўскі{{заўвага|У гэтым жа месцы ў запісе, датаваным 24 красавіка 1752 г., названы «хутар Тышоўскі на грунце Маркевічаўскім», аддадзены ў заставу за 3 000 польскіх злотых Ігнацыем і Людвікай са Збароўскіх Шуйскімі панам Шчыпілам<ref>Аrchiwum Główne Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 7. S. 2</ref>. Цікава, што сярод зямянаў, якія былі «na wsłudze» ў князёў Шуйскіх у 1698, 1716, 1721 гг., названы Стэфан Маркевіч, а ў 1716 г. — Ян Тышкевіч «na czynszu»<ref>НГАБ у Менску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 126, 132, 142</ref>. Напэўна, гэта асабіста вольныя людзі, што зь нейкіх прычынаў страцілі бацькоўскія землі...}} |Мясцовая назва = |Адміністрацыйная адзінка = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Адміністрацыйная адзінка2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = [[Брагінскі раён|Брагінскі]] |Адміністрацыйная адзінка3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі3 = |Сельсавет = [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскі]] |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку насельніцтва = |Шчыльнасьць насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Аўтамабільны код = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 10 |Даўгата сэкундаў = 30 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Беларусь}} }} '''Шчарбіны''' — былая вёска ў [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскім сельсавеце]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. == Геаграфія == За 7 км на захад ад [[Брагін]]а, 20 км ад чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі]] (на галінцы [[Васілевічы]] — Хвойнікі ад лініі [[Каленкавічы]] — [[Гомель]]), 126 км ад Гомля. == Транспартная сетка == Транспартныя сувязі па прасёлкавай, затым [[Дарога|аўтамабільнай дарозе]] [[Камарын]] — [[Хвойнікі]]. Пляноўка складалася з кароткай просталінейнай шыротнай вуліцы, забудаванай драўлянымі хатамі сядзібнага тыпу. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага === [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|зьлева|Герб «Сьвяты Юрый» (Георгій Перамаганосец) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука}}.]] Найбольш раньняя згадка пра хутар Шчарбіны (futor Szczerbiny) сустрэтая пакуль што ў люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага і Жытомірскага паветаў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1683 году{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref>{{Літаратура/ГВБ|1-1}}</ref>}}. Належаў да włości Choynickiej князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]. Якая сума выплачвалася зь яго аднаго дыму ня ўказана<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. VII. T. I. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 489</ref>. [[File:Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.jpg|значак|зьлева|Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.]] Наступная зьвестка ў інвэнтары Астраглядаўскага маёнтку пазначана 1698 годам, калі добры перадаваліся князем Дамінікам Шуйскім у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце. Тады гаспадар хутара Жыжэнкі ўрочнік Сава Шчарбіна выплачваў чыншу 15 злотых, а іншыя павіннасьці выконваў «''iako y w Wielkim Boru''», г. зн. – па 3 дні на розных працах што да [[Паншчына|паншчыны]] і яшчэ падводная павіннасьць. Паводле рэвізіі Хвойніцкага маёнтку, учыненай у 1716 годзе, гаспадар Кузьма Жыжэнка, акрамя 1 бельца мёду, выплачваў 4 злотыя і 15 грошаў чыншу, а нехта Лаўрыновіч{{заўвага|Імаверна, з шляхты.}}, што таксама карыстаўся грунтам у Жыжэнках, плаціў 10 злотых. Згодна з інвэнтаром маёнтку Хвойнікі cum attinentiis (з прылегласьцямі) ад 20 сакавіка 1721 году, пададзенага былым {{падказка|пасэсарам|часовым ўладальнікам, арандатарам}} ксяндзом Юзафатам Парышэвічам, біскупам валоскім, князю Мікалаю, сыну Дамініка, Шуйскаму, гаспадары хутара Жыжэ''м''кі Кузьма Жыжэ''м''ка і Самуіл Грэгарэнка (Hrehorenko), акрамя дзякла, выплачвалі адпаведна 5 злотых чыншу, паўтары бельцы даніны мядовай і 5 злотых чыншу<ref>НГАБ. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 127, 132адв., 142</ref>. У тарыфе 1754 году вёска, па-ранейшаму прыналежная да Хвойніцкага маёнтку, зноў згаданая пад назвай Шчарбіны (wieś Szczerbiny). Зь яе 7 двароў (×6 — каля 42 жыхароў) «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага]] замку) выплачваліся 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 4 злотыя і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 190</ref>. Габрэйскія перапісы засьведчылі пражываньне ў Шчарбінах у 1778 годзе 2 чалавек (głow), плацельшчыкаў пагалоўшчыны, што належалі да Хвойніцкага кагалу, а ў 1784 годзе хрысьціяніна, які пагалоўшчыне не падлягаў<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391</ref>. === Пад уладай Расейскайя імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[File:Рудакоў на плане Генеральнага межавання Рэчыцкага павету.png|значак|Шчарбіны на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Шчарбіны — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губерні), з 1796 года ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Паводле расейскай рэвізіі 1795 году 9 двароў хутара Шчарбіны з 39 душамі мужчынскага і 36 жаночага полу сялян пажыцьцёва трымаў ад абозных Прозараў пан Юзаф, сын Міхала, Букаты Ельскі{{заўвага|У тэксьце чамусьці запісана: Бельскі.}}, а эканомам у яго на той час названы Ян, сын Базыля, Віславух<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 59. А. 262—263адв. Спр. 181. А. 231; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Згодна з шляхецкай рэвізіяй 1811 года, 70-гадовы ротмістар польскай службы Юзаф Букаты працягваў трымаць у заставе ад дзедзічных уладальнікаў паноў Прозараў фальварак Шчарбіны і аднайменную вёску з 36 душамі падданых мужчынскага полу<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 263. А. 4</ref>. З інвэнтару Хвойніцкага маёнтку, якім у 1844 годзе валодаў Уладыслаў, сын Караля, Прозар, вынікае, што да фальварку [[Марытон|Маратон]] належалі вёскі [[Дуброўнае]] з 21 дваром і Шчарбіны з 15 дварамі<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1475. А. 13etc.</ref>. У «Списках населённых мест Минской губернии по уездам, приходам, еврейским обществам со сведениями об их расположении и народонаселении [Дело]: 1857 г.» засьведчана, што 82 жыхароў абодвух полаў вёскі Шчарбіны зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Троіцкай царквы ў Астраглядавічах, а 6 мужчын і 3 жанчыны з фальварку Шчарбіны былі парафіянамі Астраглядавіцкага касьцёлу Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 382, 700</ref> === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцескага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Шчарбіны ў складзе Мікуліцкай воласьці Рэчыцкага павету, аднак, апынуліся ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны)</ref>. У 1931 годзе арганізаваны калгас. У 1959 годзе Шчарбіны ўваходзілі ў склад калгасу «Чырвоная ніва» (цэнтар — вёска [[Буркі]]). Пасьля [[Чарнобыльская аварыя|катастрофы на Чарнобыльскай АЭС]] і радыяцыйнага забруджваньня жыхары пераселены ў чыстыя месцы. У 2005 годзе вёска была выключана са зьвестак па ўліку населеных пунктаў<ref>[http://www.kaznachey.com/doc/0FH4fCmCYSg/ Решение Гомельского областного исполнительного комитета 20 января 2005 г. № 29 Об исключении из данных по учёту и регистрации административно-территориальных единиц населённых пунктов Брагинского, Добрушского, Кормянского и Наровлянского районов]</ref>. == Насельніцтва == * 1850 год — 15 двароў, 91 жыхар. * 1897 год — 26 двароў, 131 жыхар (паводле перапісу). * 1908 год — 29 двароў, 171 жыхар. * 1930 год — 48 двароў, 297 жыхароў. * 1959 год — 338 жыхароў (паводле перапісу). * 1980-я гады — жыхары пераселеныя. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ГВБ|1-1}} {{Астраглядаўскі сельсавет}} {{Брагінскі раён}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] 99m3mge73n0hrenrjtzvrmfptblka1i 2667294 2667293 2026-05-01T19:00:18Z Дамінік 64057 2667294 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Шчарбіны}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Шчарбіны{{заўвага|Акрамя Шчарбінаў, ужываліся назвы Жыжэнкі (Жыжэмкі), хутар Жыжэмскі альбо Маркевічаўскі. У гэтым жа месцы ў запісе, датаваным 24 красавіка 1752 г., названы «хутар Тышоўскі на грунце Маркевічаўскім», аддадзены ў заставу за 3 000 польскіх злотых Ігнацыем і Людвікай са Збароўскіх Шуйскімі панам Шчыпілам<ref>Аrchiwum Główne Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 7. S. 2</ref>. Цікава, што сярод зямянаў, якія былі «na wsłudze» ў князёў Шуйскіх у 1698, 1716, 1721 гг., названы Стэфан Маркевіч, а ў 1716 г. — Ян Тышкевіч «na czynszu»<ref>НГАБ у Менску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 126, 132, 142</ref>. Напэўна, гэта асабіста вольныя людзі, што зь нейкіх прычынаў страцілі бацькоўскія землі...}} |Назва ў родным склоне = Шчарбінаў |Арыгінальная назва = |Лацінка = Ščarbiny |Краіны = Беларусі |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Першыя згадкі = 1683 год |Горад з = |Магдэбурскае права = |Былыя назвы = |Мясцовая назва = |Адміністрацыйная адзінка = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Адміністрацыйная адзінка2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = [[Брагінскі раён|Брагінскі]] |Адміністрацыйная адзінка3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі3 = |Сельсавет = [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскі]] |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку насельніцтва = |Шчыльнасьць насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Аўтамабільны код = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 10 |Даўгата сэкундаў = 30 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Беларусь}} }} '''Шчарбіны''' — былая вёска ў [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскім сельсавеце]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. == Геаграфія == За 7 км на захад ад [[Брагін]]а, 20 км ад чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі]] (на галінцы [[Васілевічы]] — Хвойнікі ад лініі [[Каленкавічы]] — [[Гомель]]), 126 км ад Гомля. == Транспартная сетка == Транспартныя сувязі па прасёлкавай, затым [[Дарога|аўтамабільнай дарозе]] [[Камарын]] — [[Хвойнікі]]. Пляноўка складалася з кароткай просталінейнай шыротнай вуліцы, забудаванай драўлянымі хатамі сядзібнага тыпу. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага === [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|зьлева|Герб «Сьвяты Юрый» (Георгій Перамаганосец) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука}}.]] Найбольш раньняя згадка пра хутар Шчарбіны (futor Szczerbiny) сустрэтая пакуль што ў люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага і Жытомірскага паветаў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1683 году{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref>{{Літаратура/ГВБ|1-1}}</ref>}}. Належаў да włości Choynickiej князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]. Якая сума выплачвалася зь яго аднаго дыму ня ўказана<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. VII. T. I. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 489</ref>. [[File:Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.jpg|значак|зьлева|Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.]] Наступная зьвестка ў інвэнтары Астраглядаўскага маёнтку пазначана 1698 годам, калі добры перадаваліся князем Дамінікам Шуйскім у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце. Тады гаспадар хутара Жыжэнкі ўрочнік Сава Шчарбіна выплачваў чыншу 15 злотых, а іншыя павіннасьці выконваў «''iako y w Wielkim Boru''», г. зн. – па 3 дні на розных працах што да [[Паншчына|паншчыны]] і яшчэ падводная павіннасьць. Паводле рэвізіі Хвойніцкага маёнтку, учыненай у 1716 годзе, гаспадар Кузьма Жыжэнка, акрамя 1 бельца мёду, выплачваў 4 злотыя і 15 грошаў чыншу, а нехта Лаўрыновіч{{заўвага|Імаверна, з шляхты.}}, што таксама карыстаўся грунтам у Жыжэнках, плаціў 10 злотых. Згодна з інвэнтаром маёнтку Хвойнікі cum attinentiis (з прылегласьцямі) ад 20 сакавіка 1721 году, пададзенага былым {{падказка|пасэсарам|часовым ўладальнікам, арандатарам}} ксяндзом Юзафатам Парышэвічам, біскупам валоскім, князю Мікалаю, сыну Дамініка, Шуйскаму, гаспадары хутара Жыжэ''м''кі Кузьма Жыжэ''м''ка і Самуіл Грэгарэнка (Hrehorenko), акрамя дзякла, выплачвалі адпаведна 5 злотых чыншу, паўтары бельцы даніны мядовай і 5 злотых чыншу<ref>НГАБ. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 127, 132адв., 142</ref>. У тарыфе 1754 году вёска, па-ранейшаму прыналежная да Хвойніцкага маёнтку, зноў згаданая пад назвай Шчарбіны (wieś Szczerbiny). Зь яе 7 двароў (×6 — каля 42 жыхароў) «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага]] замку) выплачваліся 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 4 злотыя і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 190</ref>. Габрэйскія перапісы засьведчылі пражываньне ў Шчарбінах у 1778 годзе 2 чалавек (głow), плацельшчыкаў пагалоўшчыны, што належалі да Хвойніцкага кагалу, а ў 1784 годзе хрысьціяніна, які пагалоўшчыне не падлягаў<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391</ref>. === Пад уладай Расейскайя імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[File:Рудакоў на плане Генеральнага межавання Рэчыцкага павету.png|значак|Шчарбіны на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Шчарбіны — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губерні), з 1796 года ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Паводле расейскай рэвізіі 1795 году 9 двароў хутара Шчарбіны з 39 душамі мужчынскага і 36 жаночага полу сялян пажыцьцёва трымаў ад абозных Прозараў пан Юзаф, сын Міхала, Букаты Ельскі{{заўвага|У тэксьце чамусьці запісана: Бельскі.}}, а эканомам у яго на той час названы Ян, сын Базыля, Віславух<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 59. А. 262—263адв. Спр. 181. А. 231; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Згодна з шляхецкай рэвізіяй 1811 года, 70-гадовы ротмістар польскай службы Юзаф Букаты працягваў трымаць у заставе ад дзедзічных уладальнікаў паноў Прозараў фальварак Шчарбіны і аднайменную вёску з 36 душамі падданых мужчынскага полу<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 263. А. 4</ref>. З інвэнтару Хвойніцкага маёнтку, якім у 1844 годзе валодаў Уладыслаў, сын Караля, Прозар, вынікае, што да фальварку [[Марытон|Маратон]] належалі вёскі [[Дуброўнае]] з 21 дваром і Шчарбіны з 15 дварамі<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1475. А. 13etc.</ref>. У «Списках населённых мест Минской губернии по уездам, приходам, еврейским обществам со сведениями об их расположении и народонаселении [Дело]: 1857 г.» засьведчана, што 82 жыхароў абодвух полаў вёскі Шчарбіны зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Троіцкай царквы ў Астраглядавічах, а 6 мужчын і 3 жанчыны з фальварку Шчарбіны былі парафіянамі Астраглядавіцкага касьцёлу Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 382, 700</ref> === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцескага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Шчарбіны ў складзе Мікуліцкай воласьці Рэчыцкага павету, аднак, апынуліся ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны)</ref>. У 1931 годзе арганізаваны калгас. У 1959 годзе Шчарбіны ўваходзілі ў склад калгасу «Чырвоная ніва» (цэнтар — вёска [[Буркі]]). Пасьля [[Чарнобыльская аварыя|катастрофы на Чарнобыльскай АЭС]] і радыяцыйнага забруджваньня жыхары пераселены ў чыстыя месцы. У 2005 годзе вёска была выключана са зьвестак па ўліку населеных пунктаў<ref>[http://www.kaznachey.com/doc/0FH4fCmCYSg/ Решение Гомельского областного исполнительного комитета 20 января 2005 г. № 29 Об исключении из данных по учёту и регистрации административно-территориальных единиц населённых пунктов Брагинского, Добрушского, Кормянского и Наровлянского районов]</ref>. == Насельніцтва == * 1850 год — 15 двароў, 91 жыхар. * 1897 год — 26 двароў, 131 жыхар (паводле перапісу). * 1908 год — 29 двароў, 171 жыхар. * 1930 год — 48 двароў, 297 жыхароў. * 1959 год — 338 жыхароў (паводле перапісу). * 1980-я гады — жыхары пераселеныя. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ГВБ|1-1}} {{Астраглядаўскі сельсавет}} {{Брагінскі раён}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] db6q2bhrer22ubalsqbobs8wp4h680v 2667296 2667294 2026-05-01T19:03:37Z Дамінік 64057 2667296 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Шчарбіны}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Шчарбіны |Назва ў родным склоне = Шчарбінаў |Арыгінальная назва = |Лацінка = Ščarbiny |Краіны = Беларусі |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Першыя згадкі = 1683 год |Горад з = |Магдэбурскае права = |Былыя назвы = |Мясцовая назва = |Адміністрацыйная адзінка = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Адміністрацыйная адзінка2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = [[Брагінскі раён|Брагінскі]] |Адміністрацыйная адзінка3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі3 = |Сельсавет = [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскі]] |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку насельніцтва = |Шчыльнасьць насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Аўтамабільны код = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 10 |Даўгата сэкундаў = 30 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Беларусь}} }} '''Шчарбіны'''{{заўвага|Акрамя Шчарбінаў, ужываліся назвы Жыжэнкі (Жыжэмкі), хутар Жыжэмскі альбо Маркевічаўскі. У гэтым жа месцы ў запісе, датаваным 24 красавіка 1752 г., названы «хутар Тышоўскі на грунце Маркевічаўскім», аддадзены ў заставу за 3 000 польскіх злотых Ігнацыем і Людвікай са Збароўскіх Шуйскімі панам Шчыпілам<ref>Аrchiwum Główne Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 7. S. 2</ref>. Цікава, што сярод зямянаў, якія былі «na wsłudze» ў князёў Шуйскіх у 1698, 1716, 1721 гг., названы Стэфан Маркевіч, а ў 1716 г. — Ян Тышкевіч «na czynszu»<ref>НГАБ у Менску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 126, 132, 142</ref>. Напэўна, гэта асабіста вольныя людзі, што зь нейкіх прычынаў страцілі бацькоўскія землі...}} — былая вёска ў [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскім сельсавеце]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. == Геаграфія == За 7 км на захад ад [[Брагін]]а, 20 км ад чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі]] (на галінцы [[Васілевічы]] — Хвойнікі ад лініі [[Каленкавічы]] — [[Гомель]]), 126 км ад Гомля. == Транспартная сетка == Транспартныя сувязі па прасёлкавай, затым [[Дарога|аўтамабільнай дарозе]] [[Камарын]] — [[Хвойнікі]]. Пляноўка складалася з кароткай просталінейнай шыротнай вуліцы, забудаванай драўлянымі хатамі сядзібнага тыпу. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага === [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|зьлева|Герб «Сьвяты Юрый» (Георгій Перамаганосец) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука}}.]] Найбольш раньняя згадка пра хутар Шчарбіны (futor Szczerbiny) сустрэтая пакуль што ў люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага і Жытомірскага паветаў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1683 году{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref>{{Літаратура/ГВБ|1-1}}</ref>}}. Належаў да włości Choynickiej князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]. Якая сума выплачвалася зь яго аднаго дыму ня ўказана<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. VII. T. I. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 489</ref>. [[File:Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.jpg|значак|зьлева|Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.]] Наступная зьвестка ў інвэнтары Астраглядаўскага маёнтку пазначана 1698 годам, калі добры перадаваліся князем Дамінікам Шуйскім у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце. Тады гаспадар хутара Жыжэнкі ўрочнік Сава Шчарбіна выплачваў чыншу 15 злотых, а іншыя павіннасьці выконваў «''iako y w Wielkim Boru''», г. зн. – па 3 дні на розных працах што да [[Паншчына|паншчыны]] і яшчэ падводная павіннасьць. Паводле рэвізіі Хвойніцкага маёнтку, учыненай у 1716 годзе, гаспадар Кузьма Жыжэнка, акрамя 1 бельца мёду, выплачваў 4 злотыя і 15 грошаў чыншу, а нехта Лаўрыновіч{{заўвага|Імаверна, з шляхты.}}, што таксама карыстаўся грунтам у Жыжэнках, плаціў 10 злотых. Згодна з інвэнтаром маёнтку Хвойнікі cum attinentiis (з прылегласьцямі) ад 20 сакавіка 1721 году, пададзенага былым {{падказка|пасэсарам|часовым ўладальнікам, арандатарам}} ксяндзом Юзафатам Парышэвічам, біскупам валоскім, князю Мікалаю, сыну Дамініка, Шуйскаму, гаспадары хутара Жыжэ''м''кі Кузьма Жыжэ''м''ка і Самуіл Грэгарэнка (Hrehorenko), акрамя дзякла, выплачвалі адпаведна 5 злотых чыншу, паўтары бельцы даніны мядовай і 5 злотых чыншу<ref>НГАБ. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 127, 132адв., 142</ref>. У тарыфе 1754 году вёска, па-ранейшаму прыналежная да Хвойніцкага маёнтку, зноў згаданая пад назвай Шчарбіны (wieś Szczerbiny). Зь яе 7 двароў (×6 — каля 42 жыхароў) «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага]] замку) выплачваліся 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 4 злотыя і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 190</ref>. Габрэйскія перапісы засьведчылі пражываньне ў Шчарбінах у 1778 годзе 2 чалавек (głow), плацельшчыкаў пагалоўшчыны, што належалі да Хвойніцкага кагалу, а ў 1784 годзе хрысьціяніна, які пагалоўшчыне не падлягаў<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391</ref>. === Пад уладай Расейскайя імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[File:Рудакоў на плане Генеральнага межавання Рэчыцкага павету.png|значак|Шчарбіны на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Шчарбіны — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губерні), з 1796 года ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Паводле расейскай рэвізіі 1795 году 9 двароў хутара Шчарбіны з 39 душамі мужчынскага і 36 жаночага полу сялян пажыцьцёва трымаў ад абозных Прозараў пан Юзаф, сын Міхала, Букаты Ельскі{{заўвага|У тэксьце чамусьці запісана: Бельскі.}}, а эканомам у яго на той час названы Ян, сын Базыля, Віславух<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 59. А. 262—263адв. Спр. 181. А. 231; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Згодна з шляхецкай рэвізіяй 1811 года, 70-гадовы ротмістар польскай службы Юзаф Букаты працягваў трымаць у заставе ад дзедзічных уладальнікаў паноў Прозараў фальварак Шчарбіны і аднайменную вёску з 36 душамі падданых мужчынскага полу<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 263. А. 4</ref>. З інвэнтару Хвойніцкага маёнтку, якім у 1844 годзе валодаў Уладыслаў, сын Караля, Прозар, вынікае, што да фальварку [[Марытон|Маратон]] належалі вёскі [[Дуброўнае]] з 21 дваром і Шчарбіны з 15 дварамі<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1475. А. 13etc.</ref>. У «Списках населённых мест Минской губернии по уездам, приходам, еврейским обществам со сведениями об их расположении и народонаселении [Дело]: 1857 г.» засьведчана, што 82 жыхароў абодвух полаў вёскі Шчарбіны зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Троіцкай царквы ў Астраглядавічах, а 6 мужчын і 3 жанчыны з фальварку Шчарбіны былі парафіянамі Астраглядавіцкага касьцёлу Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 382, 700</ref> === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцескага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Шчарбіны ў складзе Мікуліцкай воласьці Рэчыцкага павету, аднак, апынуліся ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны)</ref>. У 1931 годзе арганізаваны калгас. У 1959 годзе Шчарбіны ўваходзілі ў склад калгасу «Чырвоная ніва» (цэнтар — вёска [[Буркі]]). Пасьля [[Чарнобыльская аварыя|катастрофы на Чарнобыльскай АЭС]] і радыяцыйнага забруджваньня жыхары пераселены ў чыстыя месцы. У 2005 годзе вёска была выключана са зьвестак па ўліку населеных пунктаў<ref>[http://www.kaznachey.com/doc/0FH4fCmCYSg/ Решение Гомельского областного исполнительного комитета 20 января 2005 г. № 29 Об исключении из данных по учёту и регистрации административно-территориальных единиц населённых пунктов Брагинского, Добрушского, Кормянского и Наровлянского районов]</ref>. == Насельніцтва == * 1850 год — 15 двароў, 91 жыхар. * 1897 год — 26 двароў, 131 жыхар (паводле перапісу). * 1908 год — 29 двароў, 171 жыхар. * 1930 год — 48 двароў, 297 жыхароў. * 1959 год — 338 жыхароў (паводле перапісу). * 1980-я гады — жыхары пераселеныя. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ГВБ|1-1}} {{Астраглядаўскі сельсавет}} {{Брагінскі раён}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] 55lxtua8m21ja87974sctb9vfwvzetp 2667299 2667296 2026-05-01T19:05:57Z Дамінік 64057 Дамінік перанёс старонку [[Шчарбіны (Гомельская вобласьць)]] у [[Шчарбіны (зьніклае паселішча)]]: Абнаўленьне зьвестак 2667296 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Шчарбіны}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Шчарбіны |Назва ў родным склоне = Шчарбінаў |Арыгінальная назва = |Лацінка = Ščarbiny |Краіны = Беларусі |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Першыя згадкі = 1683 год |Горад з = |Магдэбурскае права = |Былыя назвы = |Мясцовая назва = |Адміністрацыйная адзінка = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Адміністрацыйная адзінка2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = [[Брагінскі раён|Брагінскі]] |Адміністрацыйная адзінка3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі3 = |Сельсавет = [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскі]] |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку насельніцтва = |Шчыльнасьць насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Аўтамабільны код = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 10 |Даўгата сэкундаў = 30 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Беларусь}} }} '''Шчарбіны'''{{заўвага|Акрамя Шчарбінаў, ужываліся назвы Жыжэнкі (Жыжэмкі), хутар Жыжэмскі альбо Маркевічаўскі. У гэтым жа месцы ў запісе, датаваным 24 красавіка 1752 г., названы «хутар Тышоўскі на грунце Маркевічаўскім», аддадзены ў заставу за 3 000 польскіх злотых Ігнацыем і Людвікай са Збароўскіх Шуйскімі панам Шчыпілам<ref>Аrchiwum Główne Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 7. S. 2</ref>. Цікава, што сярод зямянаў, якія былі «na wsłudze» ў князёў Шуйскіх у 1698, 1716, 1721 гг., названы Стэфан Маркевіч, а ў 1716 г. — Ян Тышкевіч «na czynszu»<ref>НГАБ у Менску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 126, 132, 142</ref>. Напэўна, гэта асабіста вольныя людзі, што зь нейкіх прычынаў страцілі бацькоўскія землі...}} — былая вёска ў [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскім сельсавеце]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. == Геаграфія == За 7 км на захад ад [[Брагін]]а, 20 км ад чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі]] (на галінцы [[Васілевічы]] — Хвойнікі ад лініі [[Каленкавічы]] — [[Гомель]]), 126 км ад Гомля. == Транспартная сетка == Транспартныя сувязі па прасёлкавай, затым [[Дарога|аўтамабільнай дарозе]] [[Камарын]] — [[Хвойнікі]]. Пляноўка складалася з кароткай просталінейнай шыротнай вуліцы, забудаванай драўлянымі хатамі сядзібнага тыпу. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага === [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|зьлева|Герб «Сьвяты Юрый» (Георгій Перамаганосец) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука}}.]] Найбольш раньняя згадка пра хутар Шчарбіны (futor Szczerbiny) сустрэтая пакуль што ў люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага і Жытомірскага паветаў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1683 году{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref>{{Літаратура/ГВБ|1-1}}</ref>}}. Належаў да włości Choynickiej князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]. Якая сума выплачвалася зь яго аднаго дыму ня ўказана<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. VII. T. I. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 489</ref>. [[File:Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.jpg|значак|зьлева|Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.]] Наступная зьвестка ў інвэнтары Астраглядаўскага маёнтку пазначана 1698 годам, калі добры перадаваліся князем Дамінікам Шуйскім у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце. Тады гаспадар хутара Жыжэнкі ўрочнік Сава Шчарбіна выплачваў чыншу 15 злотых, а іншыя павіннасьці выконваў «''iako y w Wielkim Boru''», г. зн. – па 3 дні на розных працах што да [[Паншчына|паншчыны]] і яшчэ падводная павіннасьць. Паводле рэвізіі Хвойніцкага маёнтку, учыненай у 1716 годзе, гаспадар Кузьма Жыжэнка, акрамя 1 бельца мёду, выплачваў 4 злотыя і 15 грошаў чыншу, а нехта Лаўрыновіч{{заўвага|Імаверна, з шляхты.}}, што таксама карыстаўся грунтам у Жыжэнках, плаціў 10 злотых. Згодна з інвэнтаром маёнтку Хвойнікі cum attinentiis (з прылегласьцямі) ад 20 сакавіка 1721 году, пададзенага былым {{падказка|пасэсарам|часовым ўладальнікам, арандатарам}} ксяндзом Юзафатам Парышэвічам, біскупам валоскім, князю Мікалаю, сыну Дамініка, Шуйскаму, гаспадары хутара Жыжэ''м''кі Кузьма Жыжэ''м''ка і Самуіл Грэгарэнка (Hrehorenko), акрамя дзякла, выплачвалі адпаведна 5 злотых чыншу, паўтары бельцы даніны мядовай і 5 злотых чыншу<ref>НГАБ. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 127, 132адв., 142</ref>. У тарыфе 1754 году вёска, па-ранейшаму прыналежная да Хвойніцкага маёнтку, зноў згаданая пад назвай Шчарбіны (wieś Szczerbiny). Зь яе 7 двароў (×6 — каля 42 жыхароў) «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага]] замку) выплачваліся 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 4 злотыя і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 190</ref>. Габрэйскія перапісы засьведчылі пражываньне ў Шчарбінах у 1778 годзе 2 чалавек (głow), плацельшчыкаў пагалоўшчыны, што належалі да Хвойніцкага кагалу, а ў 1784 годзе хрысьціяніна, які пагалоўшчыне не падлягаў<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391</ref>. === Пад уладай Расейскайя імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[File:Рудакоў на плане Генеральнага межавання Рэчыцкага павету.png|значак|Шчарбіны на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Шчарбіны — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губерні), з 1796 года ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Паводле расейскай рэвізіі 1795 году 9 двароў хутара Шчарбіны з 39 душамі мужчынскага і 36 жаночага полу сялян пажыцьцёва трымаў ад абозных Прозараў пан Юзаф, сын Міхала, Букаты Ельскі{{заўвага|У тэксьце чамусьці запісана: Бельскі.}}, а эканомам у яго на той час названы Ян, сын Базыля, Віславух<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 59. А. 262—263адв. Спр. 181. А. 231; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Згодна з шляхецкай рэвізіяй 1811 года, 70-гадовы ротмістар польскай службы Юзаф Букаты працягваў трымаць у заставе ад дзедзічных уладальнікаў паноў Прозараў фальварак Шчарбіны і аднайменную вёску з 36 душамі падданых мужчынскага полу<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 263. А. 4</ref>. З інвэнтару Хвойніцкага маёнтку, якім у 1844 годзе валодаў Уладыслаў, сын Караля, Прозар, вынікае, што да фальварку [[Марытон|Маратон]] належалі вёскі [[Дуброўнае]] з 21 дваром і Шчарбіны з 15 дварамі<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1475. А. 13etc.</ref>. У «Списках населённых мест Минской губернии по уездам, приходам, еврейским обществам со сведениями об их расположении и народонаселении [Дело]: 1857 г.» засьведчана, што 82 жыхароў абодвух полаў вёскі Шчарбіны зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Троіцкай царквы ў Астраглядавічах, а 6 мужчын і 3 жанчыны з фальварку Шчарбіны былі парафіянамі Астраглядавіцкага касьцёлу Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 382, 700</ref> === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцескага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Шчарбіны ў складзе Мікуліцкай воласьці Рэчыцкага павету, аднак, апынуліся ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны)</ref>. У 1931 годзе арганізаваны калгас. У 1959 годзе Шчарбіны ўваходзілі ў склад калгасу «Чырвоная ніва» (цэнтар — вёска [[Буркі]]). Пасьля [[Чарнобыльская аварыя|катастрофы на Чарнобыльскай АЭС]] і радыяцыйнага забруджваньня жыхары пераселены ў чыстыя месцы. У 2005 годзе вёска была выключана са зьвестак па ўліку населеных пунктаў<ref>[http://www.kaznachey.com/doc/0FH4fCmCYSg/ Решение Гомельского областного исполнительного комитета 20 января 2005 г. № 29 Об исключении из данных по учёту и регистрации административно-территориальных единиц населённых пунктов Брагинского, Добрушского, Кормянского и Наровлянского районов]</ref>. == Насельніцтва == * 1850 год — 15 двароў, 91 жыхар. * 1897 год — 26 двароў, 131 жыхар (паводле перапісу). * 1908 год — 29 двароў, 171 жыхар. * 1930 год — 48 двароў, 297 жыхароў. * 1959 год — 338 жыхароў (паводле перапісу). * 1980-я гады — жыхары пераселеныя. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ГВБ|1-1}} {{Астраглядаўскі сельсавет}} {{Брагінскі раён}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] 55lxtua8m21ja87974sctb9vfwvzetp 2667301 2667299 2026-05-01T19:08:08Z Дамінік 64057 2667301 wikitext text/x-wiki {{Іншыя значэньні|Шчарбіны}} {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Шчарбіны |Назва ў родным склоне = Шчарбінаў |Арыгінальная назва = |Лацінка = Ščarbiny |Краіны = Беларусі |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Першыя згадкі = 1683 год |Горад з = |Магдэбурскае права = |Былыя назвы = |Мясцовая назва = |Адміністрацыйная адзінка = Вобласьць |Назва адміністрацыйнай адзінкі = [[Гомельская вобласьць|Гомельская]] |Адміністрацыйная адзінка2 = Раён |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = [[Брагінскі раён|Брагінскі]] |Адміністрацыйная адзінка3 = |Назва адміністрацыйнай адзінкі3 = |Сельсавет = [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскі]] |Пасялковы савет = |Кіраўнік = |Імя кіраўніка = |Плошча = |Вышыня = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку насельніцтва = |Шчыльнасьць насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу насельніцтва = |Колькасьць двароў = |Часавы пас = |Летні час = |Тэлефонны код = |Паштовы індэкс = |Аўтамабільны код = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата паўшар'е = паўночнае |Шырата градусаў = 51 |Шырата хвілінаў = 47 |Шырата сэкундаў = 41 |Даўгата паўшар'е = усходняе |Даўгата градусаў = 30 |Даўгата хвілінаў = 10 |Даўгата сэкундаў = 30 |Пазыцыя подпісу на мапе = зьлева |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = |Колер = {{Колер|Беларусь}} }} '''Шчарбіны'''{{заўвага|Акрамя Шчарбінаў, ужываліся назвы Жыжэнкі (Жыжэмкі), хутар Жыжэмскі альбо Маркевічаўскі. У гэтым жа месцы ў запісе, датаваным 24 красавіка 1752 г., названы «хутар Тышоўскі на грунце Маркевічаўскім», аддадзены ў заставу за 3 000 польскіх злотых Ігнацыем і Людвікай са Збароўскіх Шуйскімі панам Шчыпілам<ref>Аrchiwum Główne Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 7. S. 2</ref>. Цікава, што сярод зямянаў, якія былі «na wsłudze» ў князёў Шуйскіх у 1698, 1716, 1721 гг., названы Стэфан Маркевіч, а ў 1716 г. — Ян Тышкевіч «na czynszu»<ref>НГАБ у Менску. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 126, 132, 142</ref>. Напэўна, гэта асабіста вольныя людзі, што зь нейкіх прычынаў страцілі бацькоўскія землі...}} — былая вёска ў [[Астраглядаўскі сельсавет|Астраглядаўскім сельсавеце]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. == Геаграфія == За 7 км на захад ад [[Брагін]]а, 20 км ад чыгуначнай станцыі [[Хвойнікі]] (на галінцы [[Васілевічы]] — Хвойнікі ад лініі [[Каленкавічы]] — [[Гомель]]), 126 км ад Гомля. == Транспартная сетка == Транспартныя сувязі па прасёлкавай, затым [[Дарога|аўтамабільнай дарозе]] [[Камарын]] — [[Хвойнікі]]. Пляноўка складалася з кароткай просталінейнай шыротнай вуліцы, забудаванай драўлянымі хатамі сядзібнага тыпу. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага === [[File:Герб князёў Шуйскіх.png|100пкс|значак|зьлева|Герб «Сьвяты Юрый» (Георгій Перамаганосец) князёў Шуйскіх{{Заўвага|Выява з надмагільля Віталіса Шуйскага (†1. VI. 1849) у в. Чыжэўшчына (былыя Крупчыцы) Жабінкаўскага р-ну Берасьцейшчыны. Фота Анатоля Бензярука}}.]] Найбольш раньняя згадка пра хутар Шчарбіны (futor Szczerbiny) сустрэтая пакуль што ў люстрацыі падымнага падатку Оўруцкага і Жытомірскага паветаў [[Кіеўскае ваяводзтва|Кіеўскага ваяводзтва]] 1683 году{{заўвага|Не з XVIII ст., як пісаў С. В. Марцэлеў<ref>{{Літаратура/ГВБ|1-1}}</ref>}}. Належаў да włości Choynickiej князя [[Канстанцін Ян Шуйскі|Канстанціна Яна Шуйскага]]. Якая сума выплачвалася зь яго аднаго дыму ня ўказана<ref>Архив Юго-Западной России (далей: Архив ЮЗР). Ч. VII. T. I. Акты о заселении Юго-Западной России. — Киев, 1886. С. 489</ref>. [[File:Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.jpg|значак|зьлева|170пкс|Жыхары хутара Жыжэнкі (Шчарбіны) і іх плацёжныя павіннасьці ў 1698, 1716, 1721 гг.]] Наступная зьвестка ў інвэнтары Астраглядаўскага маёнтку пазначана 1698 годам, калі добры перадаваліся князем Дамінікам Шуйскім у кіраваньне пану Зыгмунту Шукшце. Тады гаспадар хутара Жыжэнкі ўрочнік Сава Шчарбіна выплачваў чыншу 15 злотых, а іншыя павіннасьці выконваў «''iako y w Wielkim Boru''», г. зн. – па 3 дні на розных працах што да [[Паншчына|паншчыны]] і яшчэ падводная павіннасьць. Паводле рэвізіі Хвойніцкага маёнтку, учыненай у 1716 годзе, гаспадар Кузьма Жыжэнка, акрамя 1 бельца мёду, выплачваў 4 злотыя і 15 грошаў чыншу, а нехта Лаўрыновіч{{заўвага|Імаверна, з шляхты.}}, што таксама карыстаўся грунтам у Жыжэнках, плаціў 10 злотых. Згодна з інвэнтаром маёнтку Хвойнікі cum attinentiis (з прылегласьцямі) ад 20 сакавіка 1721 году, пададзенага былым {{падказка|пасэсарам|часовым ўладальнікам, арандатарам}} ксяндзом Юзафатам Парышэвічам, біскупам валоскім, князю Мікалаю, сыну Дамініка, Шуйскаму, гаспадары хутара Жыжэ''м''кі Кузьма Жыжэ''м''ка і Самуіл Грэгарэнка (Hrehorenko), акрамя дзякла, выплачвалі адпаведна 5 злотых чыншу, паўтары бельцы даніны мядовай і 5 злотых чыншу<ref>НГАБ. Ф. 320. Воп. 1. Спр. 1. А. 119, 120, 127, 132адв., 142</ref>. У тарыфе 1754 году вёска, па-ранейшаму прыналежная да Хвойніцкага маёнтку, зноў згаданая пад назвай Шчарбіны (wieś Szczerbiny). Зь яе 7 двароў (×6 — каля 42 жыхароў) «do grodu» ([[Оўруч|Оўруцкага]] замку) выплачваліся 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję» (на вайсковыя патрэбы павету і ваяводзтва) 4 злотыя і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 190</ref>. Габрэйскія перапісы засьведчылі пражываньне ў Шчарбінах у 1778 годзе 2 чалавек (głow), плацельшчыкаў пагалоўшчыны, што належалі да Хвойніцкага кагалу, а ў 1784 годзе хрысьціяніна, які пагалоўшчыне не падлягаў<ref>Архив ЮЗР. Ч. 5. Т. 2. Переписи еврейского населения в юго-западном крае в 1765—1791 гг. — Киев, 1890. С. 301, 391</ref>. === Пад уладай Расейскайя імпэрыі === [[File:Герб уласны роду Прозараў.png|100пкс|значак|зьлева|Герб уласны роду Прозараў.]][[File:Рудакоў на плане Генеральнага межавання Рэчыцкага павету.png|значак|170пкс|Шчарбіны на схематычным пляне Рэчыцкага павету 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Шчарбіны — у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губерні), з 1796 года ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. — Т. 6. Кн. 1. — Мінск: БелЭн, 2001. C. 181—182</ref>. Паводле расейскай рэвізіі 1795 году 9 двароў хутара Шчарбіны з 39 душамі мужчынскага і 36 жаночага полу сялян пажыцьцёва трымаў ад абозных Прозараў пан Юзаф, сын Міхала, Букаты Ельскі{{заўвага|У тэксьце чамусьці запісана: Бельскі.}}, а эканомам у яго на той час названы Ян, сын Базыля, Віславух<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 59. А. 262—263адв. Спр. 181. А. 231; Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Згодна з шляхецкай рэвізіяй 1811 года, 70-гадовы ротмістар польскай службы Юзаф Букаты працягваў трымаць у заставе ад дзедзічных уладальнікаў паноў Прозараў фальварак Шчарбіны і аднайменную вёску з 36 душамі падданых мужчынскага полу<ref>НГАБ. Ф. 333. Воп. 9. Спр. 263. А. 4</ref>. З інвэнтару Хвойніцкага маёнтку, якім у 1844 годзе валодаў Уладыслаў, сын Караля, Прозар, вынікае, што да фальварку [[Марытон|Маратон]] належалі вёскі [[Дуброўнае]] з 21 дваром і Шчарбіны з 15 дварамі<ref>НГАБ. Ф. 142. Воп. 1. Спр. 1475. А. 13etc.</ref>. У «Списках населённых мест Минской губернии по уездам, приходам, еврейским обществам со сведениями об их расположении и народонаселении [Дело]: 1857 г.» засьведчана, што 82 жыхароў абодвух полаў вёскі Шчарбіны зьяўляліся прыхаджанамі Сьвята-Троіцкай царквы ў Астраглядавічах, а 6 мужчын і 3 жанчыны з фальварку Шчарбіны былі парафіянамі Астраглядавіцкага касьцёлу Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі<ref>Расейскі дзяржаўны гістарычны архіў. Ф. 1290. Воп. 4. Спр. 79. А. 382, 700</ref> === Найноўшы час === 9 лютага 1918 году, яшчэ да падпісаньня [[Берасьцейскі мір|Берасьцескага міру]] з бальшавіцкай Расеяй (3 сакавіка), [[Нямецкая імпэрыя|Нямеччына]] перадала паўднёвую частку Беларусі [[Украінская Народная Рэспубліка|Украінскай Народнай Рэспубліцы]]. У адказ на гэта, 9 сакавіка [[Другая Устаўная грамата|Другой Устаўной граматай]] тэрыторыя абвешчана часткай [[Беларуская Народная Рэспубліка|Беларускай Народнай Рэспублікі]]. Шчарбіны ў складзе Мікуліцкай воласьці Рэчыцкага павету, аднак, апынуліся ў часова створанай 15 чэрвеня Палескай губэрні з цэнтрам у Рэчыцы, з кастрычніка — у Мазыры. З 18 траўня тут дзейнічала «варта [[Украінская дзяржава|Украінскай Дзяржавы]]» гэтмана [[Павал Скарападзкі|Паўла Скарападзкага]]<ref>Ціхаміраў А. В. Станаўленне і развіццё беларуска-украінскіх адносін у 1918—1920 гг. // Веснік БДУ. Сер. 3. 2005. № 3. С. 28 — 32; Грицкевич А. П. Борьба за Украину, 1917—1921 / А. П. Грицкевич; под науч. ред. А. Е. Тараса. — Минск: Современная школа, 2011. С. 92 — 93; Ільїн, О. Західне Полісся в Українській Державі гетьмана Скоропадського (Історія в документах) / О. Ільїн // Над Бугом і Нарвою : український часопис Підляшшя. — 2014. № 3. С. 42; Валентина Метлицька. Тимчасова німецька окупація та її вплив на долю східного Білоруського Полісся (березень 1918 — січень 1919 рр.). // Україна та Німеччина: міждержавні відносини: збірник наукових праць / ред. кол. Владислав Верстюк (гол.), Степан Віднянський, Руслан Пиріг, Ірина Матяш, Дмитро Вєдєнєєв, Володимир Бойко, Дмитро Казіміров. — Чернігів: Сіверський центр післядипломної освіти, 2018. С. 286—296 (артыкул беларускамоўны)</ref>. У 1931 годзе арганізаваны калгас. У 1959 годзе Шчарбіны ўваходзілі ў склад калгасу «Чырвоная ніва» (цэнтар — вёска [[Буркі]]). Пасьля [[Чарнобыльская аварыя|катастрофы на Чарнобыльскай АЭС]] і радыяцыйнага забруджваньня жыхары пераселены ў чыстыя месцы. У 2005 годзе вёска была выключана са зьвестак па ўліку населеных пунктаў<ref>[http://www.kaznachey.com/doc/0FH4fCmCYSg/ Решение Гомельского областного исполнительного комитета 20 января 2005 г. № 29 Об исключении из данных по учёту и регистрации административно-территориальных единиц населённых пунктов Брагинского, Добрушского, Кормянского и Наровлянского районов]</ref>. == Насельніцтва == * 1850 год — 15 двароў, 91 жыхар. * 1897 год — 26 двароў, 131 жыхар (паводле перапісу). * 1908 год — 29 двароў, 171 жыхар. * 1930 год — 48 двароў, 297 жыхароў. * 1959 год — 338 жыхароў (паводле перапісу). * 1980-я гады — жыхары пераселеныя. == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/ГВБ|1-1}} {{Астраглядаўскі сельсавет}} {{Брагінскі раён}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] 5zna7z24v37267k1eq1hr67fs9wp8fo Анатоль Магіленка 0 256239 2667274 2618910 2026-05-01T17:55:32Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667274 wikitext text/x-wiki {{Навуковец |Імя = Анатоль Магіленка |Арыгінал імя = Анатоль Філімонавіч Магіленка |Фота = |Шырыня = |Подпіс = |Дата нараджэньня = {{Нарадзіўся|10|08|1938|1}} |Месца нараджэньня = [[вёска]] [[Карабанавічы]], [[Дубровенскі раён]], [[Віцебская вобласьць]] |Дата сьмерці = {{Памёр|2|09|1997}} |Месца сьмерці = [[Віцебск]] |Навуковая сфэра = [[вэтэрынарыя]] |Месца працы = [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны]] |Альма-матэр = [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны]] |Навуковы кіраўнік = |Знакамітыя вучні = |Вядомы як = аўтар прац па разьвіцьці незаразных хвароб маладняку гаспадарчых жывёл, іх прафіляктыцы й лячэньні;<br/> імуннай рэактыўнасьці й імунапаталёгіі буйной рагатай жывёлы. |Узнагароды і прэміі = Ганаровая Грамата Прэзыдыюма Вярхоўнага Савета Рэспублікі Беларусь (1994) |Сайт = }} '''Анатоль Магіленка''' (10 жніўня 1938, [[вёска]] [[Карабанавічы]], [[Дубровенскі раён]], [[Віцебская вобласьць]] — 02 верасьня 1997, [[Віцебск]]) — навуковец у галіне [[Вэтэрынарыя|вэтэрынарыі]], [[Чалец-карэспандэнт]] [[Акадэмія аграрных навук Рэспублікі Беларусь|Акадэміі аграрных навук Беларусі]] й [[Беларуская акадэмія адукацыі|Акадэміі Адукацыіі]] (1996), [[Доктар навук|доктар]] вэтэрынарных навук (1990), [[прафэсар]] (1991) [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|Віцебскай дзяржаўнай акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны]]. Акадэмік акадэміі аграрнай адукацыі Расеі (1996). == Жыцьцяпіс == Пасьля заканчэньня ў 1959 годзе Гусеўскага сельскагаспадарчага тэхнікуму ў [[Калінінградзкая вобласьць|Калінінградзкай вобласьці]] працаваў да 1962 году заатэхнікам у саўгасе ў [[Омская вобласьць|Омскай вобласьці]] [[Расея|Расеі]]. У 1964 годзе паступіў у [[Омск]]і вэтэрынарны інстытут, а скончыў [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|Віцебскі вэтэрынарны інстытут]] у 1967 годзе. Пасьля заканчэньня інстытута працаваў старэйшым вэтэрынарным доктарам эпізаатолёгам і намесьнікам начальніка [[Жабінка]]ўскай раённай вэтэрынарнай станцыі да 1969 году. З 1969 году асьпірантура пры катэдры паталёгіі й тэрапіі ў [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|Віцебскім вэтэрынарным інстытуце]]. У 1973 годзе абараніў дысэртацыю кандыдата вэтэрынарных навук<ref>{{Кніга|аўтар = Могиленко, А. Ф. |частка = |загаловак = Изменение иммунобиологической реактивности организма телят в норме и при комплексном лечении острой бронхопневмонии: автореферат диссертации на соискание ученой степени кандидата ветеринарных наук |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца =[[Віцебск|Витебск]]|выдавецтва = |год = 1973 |том = |старонкі = |старонак = 17 |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref>. Застаўся працаваць асыстэнтам катэдры клінічнай дыягностыкі ў [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|Віцебскім вэтэрынарным інстытуце]]. З 1981 году дацэнт катэдры клінічнай дыягностыкі. У пэрыяд рэфармаваньня й станаўленьня вышэйшай сельскагаспадарчай адукацыі Беларусі працаваў прарэктарам па навучальнай працы з 1988 да 1995 году, адначасова 1991—1995 гадах загадчык катэдры клінічнай дыягностыкі. Дысэртацыю навуковай ступені доктара вэтэрынарных навук абараняў у Ленінградзкім вэтэрынарным інстытуце ў 1990 годзе<ref>{{Кніга|аўтар = Могиленко, А. Ф. |частка = |загаловак = Иммунный статус молодняка крупного рогатого скота при внутренних незаразных болезнях и его коррекция: дисертация доктора ветеринарных наук; Ленинградский ветеринарный институт. |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца =[[Віцебск|Витебск]]|выдавецтва =|год = 1990 |том = |старонкі = |старонак = 488 |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref>. З 1995 да 1997 году прафэсар Анатоль Магіленка працаваў на пасадзе рэктара [[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|Віцебскай дзяржаўнай акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны]]. == Навуковая дзейнасьць == Анатолем апублікавана больш за 230 прац, прысьвечаныя пытаньням вэтэрынарнай навукі й практыкі, а таксама ўдасканаленьню падрыхтоўкі вэтэрынарных лекараў. Навуковыя працы па разьвіцьці незаразных хвароб маладняку гаспадарчых жывёл, іх прафіляктыцы й лячэньні; імуннай рэактыўнасьці й імунапаталёгіі буйнай рагатай жывёлы. Распрацаваў спосаб комплекснага лячэньня вострай бронхапнэўманіі цялят. У 1996 годзе ён абраны [[Чалец-карэспандэнт|чальцом-карэспандэнтам]] [[Беларуская акадэмія адукацыі|Беларускай Акадэміі адукацыі]], [[Акадэмія аграрных навук Рэспублікі Беларусь|Акадэміі аграрных навук Рэспублікі Беларусь]] і акадэмікам Акадэміі аграрнай адукацыі Расейскай Фэдэрацыі. == Выбраная бібліяграфія == * {{Артыкул| аўтар = Магіленка, А. Ф. | загаловак = Рэзістэнтнасць арганізма бычкоў, хворых на остэадыстрафію, у працэсе тэрапіі.| арыгінал = | спасылка =http://vesti.belal.by/vesti/pdf/198903s.pdf | мова = | адказны = | аўтар выданьня = | выданьне = Весці Акадэміі навук Беларускай ССР | тып = | месца ={{Менск (Мінск)}}| выдавецтва =| год = 1989 | выпуск =Серыя сельскагаспадарчых навук | том = | нумар = 3 | старонкі = 102—106| isbn = | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = Магіленка, А. Ф. | загаловак = Прыродаахоўнае навучанне студэнтаў. | арыгінал = | спасылка = | мова = | адказны =навуковы рэдактар Яцкевіч, Сяргей Анатольевіч | аўтар выданьня = | выданьне = Нацыянальная адукацыя: гісторыя, сучаснасць, перспектывы : тэматычны зборнік Міжнароднай навукова-практычнай канферэнцыі | тып = | месца =[[Берасьце|Брэст]] | выдавецтва = | год = 1995 | выпуск = Зб. 2 | том = | нумар = | старонкі = 67—68 | isbn = | issn = }} == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Літаратура == * Ятусевіч А. І. Магіленка, Анатоль Філімонавіч. // {{Літаратура/БелЭн|9}} — С. 445. * {{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак = Ветэрынарная энцыклапедыя: А — Я (Каля 2 тыс.арт. і 10 тыс. тэрмінаў) |арыгінал = |спасылка = |адказны = рэд. [[Антон Ятусевіч|А. І. Ятусевіч]] |выданьне = |месца ={{Менск (Мінск)}}|выдавецтва =[[Беларуская энцыкляпэдыя імя Петруся Броўкі|Беларуская Энцыклапедыя]] |год = 1995 |том = |старонкі = 243 |старонак = 444 |сэрыя = |isbn = 985-11-0013-7 |наклад = 3000 }} * {{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Ветеринарная энциклопедия: в 2 т. |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне =пад агульнай рэдакцыяй [[Антон Ятусевіч|А. І. Ятусевіч]] |месца =[[Менск|Минск]]|выдавецтва =[[Беларуская энцыкляпэдыя імя Петруся Броўкі|Белорусская Энциклопедия имени Петруся Бровки]]|год = 2013|том = 2 |старонкі = 99 |старонак = |сэрыя = |isbn =978-985-11-0731-1 |наклад = 1600}} * {{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Витебская ордена «Знак Почета» государственная академия ветеринарной медицины : история и современность : (к 85-летию со дня основания) : 1924―2009 |арыгінал = |спасылка = |адказны = пад агульнай рэдакцыяй [[Антон Ятусевіч|А. І. Ятусевіч]] |выданьне = |месца =[[Віцебск|Витебск]]|выдавецтва =[[Віцебская дзяржаўная акадэмія вэтэрынарнай мэдыцыны|ВГАВМ]] |год = |том = |старонкі = 152 |старонак = 500|сэрыя = |isbn =978-985-512-270-9 |наклад = 100}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://bis.nlb.by/ru/documents/137255 Магіленка Анатоль Філімонавіч]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}. Беларусь у асобах і падзеях. * [https://web.archive.org/web/20221110205700/https://www.vsavm.by/2014/11/03/mogilenko-anatolij-filimonovich/ Магіленка Анатоль Філімонавіч]. УА «Віцебская ордэна „Знак Пашаны“ дзяржаўная акадэмія ветэрынарнай медыцыны» * [http://unicat.nlb.by/scient/pls/dict.prn_ref?tu=e&tq=v0&name_view=va_all&a001=BY-NLB-ar691777&strq=l_siz=20 Магіленка, Анатоль Філімонавіч (доктар ветэрынарных навук; 1938—1997)]. Вучоныя Беларусі. {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Магіленка, Анатоль Філімонавіч}} [[Катэгорыя:Нарадзіліся ў Дубровенскім раёне]] [[Катэгорыя:Беларускія вэтэрынары]] [[Катэгорыя:Беларускія пэдагогі]] [[Катэгорыя:Выпускнікі Віцебскай дзяржаўнай акадэміі вэтэрынарнай мэдыцыны]] [[Катэгорыя:Выкладчыкі Віцебскай дзяржаўнай акадэміі вэтэрынарнай мэдыцыны]] [[Катэгорыя:Рэктары Віцебскай дзяржаўнай акадэміі вэтэрынарнай мэдыцыны]] [[Катэгорыя:Чальцы-карэспандэнты Акадэміі аграрных навук Беларусі]] fneyc4z5awk81djl2le9hdpk54e2c1h Паплавы (Вільня) 0 260843 2667269 2666373 2026-05-01T17:30:26Z XHCKidx 11053 2667269 wikitext text/x-wiki {{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Паплавы |Назва ў родным склоне = Паплаў |Арыгінальная назва = Paupys |Краіна = Летува |Гімн = |Статус = раён |Від адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Летувы|Павет]] |Назва адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Віленскі павет]] |Від адміністрацыйнай адзінкі2 = Староства |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = Старамескае староства |Уваходзіць у = |Від адміністрацыйнага падзелу = |Улучае = |Від адміністрацыйнага цэнтру = |Цэнтар = |БуйныГорад = |БуйныяГарады = |Колькасьць населеных пунктаў = |ДатаЎтварэньня = |ДатаСкасаваньня = |Кіраўнік = |Назва пасады кіраўніка = |Кіраўнік2 = |Назва пасады кіраўніка2 = |АфіцыйныяМовы = |МовыВаЎжытку = |Насельніцтва = |Год перапісу = |Адсотак ад насельніцтва = |Месца паводле насельніцтва = |Сьпіс паводле насельніцтва = |Шчыльнасьць = |Месца паводле шчыльнасьці = |Нацыянальны склад = |Канфэсійны склад = |Плошча = |Адсотак ад плошчы = |Месца паводле плошчы = |Сьпіс паводле плошчы = |Максымальная вышыня = |Сярэдняя вышыня = |Мінімальная вышыня = |Шырата = |Даўгата = |Мапа = Paupys, Vilnius, Lithuania - panoramio (2).jpg |Загаловак мапы = Панарама раёна Паплавы і ракі Вільні |Памер мапы = |Мапа адміністрацыйнай адзінкі = |Памер мапы аа = |Часавы пас = +2 |Летні час = +3 |Скарачэньне = |ISO = |FIPS = |Тэлефонны код = |Паштовыя індэксы = |Геаграфічны код = |Інтэрнэт-дамэн = |Код аўтамабільных нумароў = |Катэгорыя ў Commons = |Парамэтар1 = |Назва парамэтру 1 = |Парамэтар2 = |Назва парамэтру 2 = |Сайт = |Дадаткі = |Мэдыя-парамэтар1 = |Назва мэдыя-парамэтру 1 = |Мэдыя-парамэтар2 = |Назва мэдыя-парамэтру 2 = |Колер фону парамэтраў = {{Колер|Летува}} |Колер фону герб-сьцяг = }} '''Паплавы''' ([[Летувіская мова|жмудз]]. ''Paupys'') — гістарычнае [[прадмесьце]] [[Вільня|Вільні]], зараз раён, разьмешчаны у [[Старое Места (Вільня)|Старым месце]], злучаны з [[Зарэчча (Вільня)|Зарэччам]] [[Паплаўскі мост (Вільня)|Паплаўскім мастом]], па плыні [[Рака|ракі]] [[Вільня (рака)|Вільні]] у накірунку [[Маркуці (Вільня)|Маркуцей]]. == Гісторыя == З XVI стагоддзя да 1939 года сучасны раён Паўпіс называўся Паплавамі і быў прадмесцем [[Вільня|Вільні]]. Лічыцца, што назва была дадзена з-за крыніц і вады, якая сцякала з пагорка ў гэтай мясцовасьці, і паходзіць ад беларускага слова «поплаў» (залітыя лугі). Назва "Паўпіс" пачала ўжывацца толькі пасля Другой сусветнай вайны <ref>https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/1735444/paupys-district-in-vilnius-200-years-ago-islands-canals-and-brothels</ref>. Да 1939 года Паплавы былі пераважна прамысловай зонай. Людзі сяліліся тут прыкладна з XVII стагодьдзя. З XVI да пачатку XX стагоддзя на рацэ Вільня будаваліся ў асноўным млыны і майстэрні. Яны выраблялі крупы, порах, паперу і муку. Самі Паплавы, з сістэмай каналаў, плацін, млыноў і астравоў, больш нагадваў Венецыю, чым Вільню. Маляўнічы ландшафт з ракой, пагоркамі і астравамі маніў людзей прыязджаць у Паплавы як на курорт — шпацыраваць, гуляць і спадкацца. Сёння астравоў і каналаў няма. У 1870-х гадах Эфраім і Давід Ліпскія адкрылі ў Паплавах бровар і вінакурню, якія працавалі больш за пяць дзесяцігодьдзяў. Тут яны таксама разбілі швейцарскі сад з рэстаранам, дзе наведвальнікі маглі не толькі есць і піць, але і атрымліваць асалоду ад летняга тэатра і канцэртаў, на якія ўладальнік запрашаў музыкаў з Італіі. У той жа час у Паплавах знаходзілася замочная, футравая і скураная фабрыкі (апошняя - Самуіла Гальштэйна). Апошняя працягвала працаваць на працягу ўсяго СССР пад назвай — Ёнас Вітас. Фабрыка Ліпскага была ператворана ў Віленскі завод электрапрыбораў, які быў зачынены толькі падчас эканамічнага крызісу 2008 года. У другой палове XVIII стагоддзя Антон Тызенгаўз, скарбнік палаца Вялікага княства Літоўскага, адкрыў у Паплавах папяровую фабрыку і карчму. Колы млына Тызенгаўза ў Паплавах круціла не рака Вільня, а ручай, які цёк па Субачскае гары. Млыны, якія існавалі ў Паплавах, не малолі муку. Яны выкарыстоўваліся для вырабу паперы з анучак. Фрагменты карчмы, пабудаванай Тызенгаўзам у XVIII стагодьдзі побач з млынам, захаваліся да нашых дзён.Фундамент быў выяўлены ў 2018 годзе падчас археалагічных даследаванняў перад будаўніцтвам сёмага квартала Паўпіса. Фундаменты ўключаны ў сьпіс каштоўных славутасцяў Старога места Вільні. Район рынку Тыму ў Паплавах калісь быў востравам. Гэта быў цэнтр скураробства, ткацтва і іншых дробных рамеснікаў. У XIX ст. тут знаходзіліся найтаньнейшыя бардэлі. Паводле слоў Антона Чаплінскага, эксперта па гісторыі Вільні, бардэлі на вуліцы Тыму разквітнелі ў міжваенны перыяд — гэта быў сваеасаблівы квартал чырвоных ліхтароў Вільні. Пасля Другой сусветнай вайны квартал Тыму быў сцёрты з твару Вільні, зараз цераз яго ідзе дарога да вуліцы Субач». Сёньня Паплавы — гэта мескі цэнтр, дзе знаходзяцца сем жылых кварталаў, два бізнес-цэнтры, фуд-корт Паўпё Тургус, кінатэатр і спартыўны клуб. == Галерэя == <gallery widths=150 heights=150 class="left"> Файл:River Vilnia near Paplavai suburb in Vilnius 1873-1881.jpg|Рака Вільня ля прадмесьця Паплавы у Вільні, 1873-1881 Файл:Paplavai suburb Vilnius 1873-1881.jpg|Прадмесьце Паплавы у Вільне (Юзэф Чаховіч, 1873-1881) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (1837) (2).jpg|Вільня, Паплавы, 1837 Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (S. Smalikoŭski, 1833).jpg|Вільня, Паплавы (Севярын Смалікоўскі, 1833) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (A. Śviajkoŭski, 1860-65).jpg|Вільня, Паплавы (Альберт Свяўкоўскі, 1860-65) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (K. Račynski, 1830).jpg|Вільня, Паплавы (Кароль Рачыньскі, 1830) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (F. Smuglevič, 1785-86).jpg|Вільня, Паплавы (Францішак Смуглевіч, 1785-86) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (J. Bułhak, 1919).jpg|Вільня, Паплавы (Ян Булгак, 1919) Файл:Vilnia, Papłavy, Tyškievič. Вільня, Паплавы, Тышкевіч (K. Rusiecki, 1830-60).jpg|Вільня, Паплавы, Сядзіба Тышкевічаў, вадзяны млын (Канут Русецкі, 1830-60) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (J. Aziambłoŭski, 1833-63).jpg|Вільня, Паплавы (Юзэф Азямблоўскі, 1833-63) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (S. Fleury, 1900) (3).jpg|Вільня, Паплавы (Станіслаў Флёры, 1900) Файл:Vilnia, Papłavy. Вільня, Паплавы (K. Rusiecki, XIX).jpg|Вільня, Паплавы (Канут Русецкі, XIX) </gallery> == Крыніцы == {{зноскі}} {{Гістарычныя мясцовасьці Вільні}} [[Катэгорыя:Раёны Вільні]] luinuhkv07z6rdh1yy8v5o2uyxt45x7 Беларусь у асобах і падзеях 0 261120 2667385 2347854 2026-05-02T09:54:28Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667385 wikitext text/x-wiki {{Сайт |імя = Беларусь у асобах і падзеях |лягатып = |здымак экрана = |подпіс = |url = [https://bis.nlb.by/by] |слоган = |камэрцыйны = не |тып = мэдыя-сховішча |рэгістрацыя = |мовы = |уладальнік = |аўтар = [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі]] |пачатак працы = |прыбытак = |Бягучы стан = актыўны }} '''«Беларусь у асобах і падзеях»''' – беларуская [[он-лайн-энцыкляпэдыя]], якая падтрымліваецца [[Нацыянальная бібліятэка Беларусі|Нацыянальнай бібліятэкай Беларусі]]. Рэсурс дазваляе апэратыўна атрымліваць пэўныя зьвесткі пра [[Беларусь]], не зьвяртаючыся да шматлікіх даведкавых і [[энцыкляпэдыя|энцыкляпэдычных]] выданьняў. == Зьмест == Зьмяшчае інфармацыю пра: * найбольш важныя падзеі ў [[Эканоміка Беларусі|эканамічнай]], грамадзка-палітычнай, [[Культура Беларусі|культурнай]] і іншых сфэрах жыцьця краіны; * вядомых людзях, якія зрабілі значны ўнёсак у навуковую, культурную й духоўную спадчыну Беларусі; * мэмарыяльныя комплексы, помнікі гісторыі, культуры, прыроды; * установы, арганізацыі, прадпрыемствы, прафэсійныя творчыя калектывы; * віды спорту, што атрымалі разьвіцьцё ў краіне; * беларускія пэрыядычныя выданьні; * абʼекты, якія зьяўляюцца першымі ці ўнікальнымі (першы буквар, першая школа, першая нацыянальная опэра й інш.). Фактаграфічная інфармацыя дапоўнена біяграфічнымі й гістарычнымі даведкамі, ілюстрацыйным матэрыялам, бібліяграфічнымі зьвесткамі пра друкаваныя публікацыі, спасылкамі на інтэрнэт-рэсурсы. == Вонкавыя спасылкі == * [https://bis.nlb.by/by «Беларусь у асобах і падзеях»]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} {{накід}} [[Катэгорыя:Беларускія энцыкляпэдыі]] [[Катэгорыя:Он-лайн энцыкляпэдыі]] 8x2s7f5jt7wllg7x3vy9m3ie2gakoz0 Монтвіл 0 263228 2667384 2667191 2026-05-02T09:50:40Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667384 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Монтвіл |лацінка = Montvił |арыгінал = Muntwil |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Мунд|Munt]] + [[Віла|Wilo]] |варыянт = Мунтвіл, Мондвіл, Мунцьвіл |вытворныя = |зьвязаныя = [[Вілімонт]] }} '''Монтвіл''' (''Мунтвіл'', ''Мунцьвіл'', ''Мондвіл'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Мунтвіл (Muntwil<ref name="Schmittlein-1961-204">Schmittlein R. L’anthroponyme germanique employé d’une façon absolue en fonction toponymique (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1961. P. 204.</ref>) і Вілімунт або Вілмунт (Willimunt, Wilmunt) — імёны [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Willimund+Willimunt#v=snippet&q=Willimund%20Willimunt&f=false S. 1604].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Жыгімонт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sigimunt) паходзіць ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або [[Гоцкая мова|гоцкага]] munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>, а аснова [[Віла|-віл-]] (імёны ліцьвінаў [[Вільбут]], [[Вільгерд]], [[Вільгейда]]; германскія імёны Willebut, Vilgard, Williheid) — ад гоцкага wilja 'воля'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Такім парадкам, імя Монтвіл азначае «гарлівая воля»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 24.</ref> (тое ж, што і імя [[Вілімонт|Вільмонт]]). Адпаведнасьць імя Мантвіл германскаму імю Muntwil, ад якога ўтварыліся назвы некалькіх мясцовасьцяў у [[Францыя|Францыі]]<ref>Schmittlein R. L’anthroponyme germanique employé d’une façon absolue en fonction toponymique // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1962. P. 115.</ref>, сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref name="Schmittlein-1961-204"/>. Германскі характар літоўскіх імёнаў з асновай -монт- (-мант-) — як і запазычаньне самой асновы з германскіх моваў — таксама сьцьвердзіў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Монтвіл адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Montwil%20mund#v=snippet&q=Montwil%20mund&f=false S. 92]</ref>. Таксама адзначалася старажытнае германскае імя Willmant ([[Віла|Will]]-mant)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Willmant#v=snippet&q=Willmant&f=false S. 1603].</ref>. Адпаведнасьць імя Мантвіл германскаму імю Willmant прызнае летувіскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 164.</ref>. У ваколіцах [[Русь (мястэчка)|Русі]] ([[Прусія]]) адзначалася прозьвішча Mantwill<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=MANTWILL&ofb=russ&modus=&lang=de MANTWILL], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Монътвилу земля Крожева'' (1440—1492 гады)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|3к}} P. 49.</ref>; ''тивуну [[Радунь]]скому Монтвилу'' (1444 год)<ref>Акты, относящиеся к истории Южной и Западной России, собранные и изданные Археографической комиссией. Т. 1. — СПб., 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=5CxkG15O0AIC&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D1%83#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D1%83&f=false С. 15].</ref>; ''удову Монтвиловну жону'', ''Монтвилова племенника'' (1473 год<ref>{{Літаратура/Літоўская знаць (2014)|к}} С. 309.</ref>)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|3к}} P. 24.</ref>; ''бояр [[Эйшышкі|ейшышских]]… Монтвиловичы'' (1494 год, 19 студзеня 1526 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|224к}} P. 191.</ref>; ''на люди Мунтвиловичы'' (16 чэрвеня 1501 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|5к}} P. 152.</ref>; ''земль пустовских там жо в [[Дарсунішкі|Дорсунишках]]… Монтвиловщины'' (19 сакавіка 1514 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 227.</ref>; ''Миколаи Монтвиловичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 89.</ref>, ''Янъ Монтвиловичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 161.</ref>, ''Пацъ Монтвиловичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 170.</ref> (1528 год); ''Петр Монтвилович'' (1537 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 47.</ref>; ''села Монтвиловичовъ… селе Монтвиловичахъ'' (1554 год)<ref>Археографический сборник документов, относящихся к истории Северо-западной Руси. Т. 8. — Вильна, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=J2dcAAAAcAAJ&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%BE%D0%B2%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%BE%D0%B2%D1%8A&f=false С. 14].</ref>; ''Янъ Яцкевичъ з Монтвиловичовъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%BE%D0%B2%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%BE%D0%B2%D1%8A&f=false С. 671].</ref>, ''Родъ Монтвиловичовъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 738.</ref>, ''Петръ Монтвиловичъ з ыменья Монтвиловского у повете Лидскомъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 757.</ref>, ''Петрукъ Монтвиловичъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 808.</ref> (1567 год); ''земяном повету ковенского… з роду Монтвиловичов з Вонтокгин'' (15 верасьня 1568 году)<ref>Jablonskis K. Archyvinės smulkmenos // Praeitis. T. 2. — Kaunas, 1933. P. 417.</ref>; ''Muntwil'' (Хроніка польская [[Марцін Бельскі|Марціна Бельскага]])<ref>Kronika Marcina Bielskiego. — Sanok, 1856. [https://www.google.by/books/edition/Kronika_polska_Polnische_Kronik_pol/I9ZbAAAAcAAJ?hl=ru&gbpv=1 S. 254].</ref>; ''[[Нарэла|Нарель]] Моньтвиловичъ'' (24 красавіка 1580 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8cM7AQAAMAAJ&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%8C%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%8C%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 215].</ref>; ''передомьною Яномъ Петровичомъ Монтвиломъ Островскимъ, коморником воеводства и повету Троцкого'' (20 лістапада 1592 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 30. — Вильна, 1904. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-uYDAAAAYAAJ&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%BC%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%BC%D1%8A&f=false С. 125].</ref>; ''я Ян Монтвил Островский'' (1 лістапада 1596 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 30. — Вильна, 1904. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-uYDAAAAYAAJ&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB&f=false С. 161].</ref>; ''Я Криштофъ Монтвиловичъ'' (21 траўня 1597 году)<ref>Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 449.</ref>; ''земянинъ господарьский повету Виленъского пань Станиславъ Монтвило и малъжонъка его пани Станиславовая Монтвиловая Крыстына Матысовна Володкевичовна'' (20 лістапада 1602 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 20. — Вильна, 1893. С. 197.</ref>; ''Paweł Montwilowicz'' (1602—1615 гады)<ref>Зинкявичус З. К вопросу о литовско-польских языковых контактах по данным антропонимики г. Вильнюса начала XVII в. // Балто-славянские исследования. — М., 1974. С. 138.</ref>; ''Antoni Montwiłł'' (15 студзеня 1763 году)<ref>Летопись занятий Археографической комиссией. Вып. 13. — СПб., 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=_1YkAQAAIAAJ&q=Montwi%C5%82%C5%82#v=snippet&q=Montwi%C5%82%C5%82&f=false С. 50].</ref>; ''Maciej Mondwiłł… Szymon Mondwiłł… Stefan Mondwiłł… Józef Mondwiłł''<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 417.</ref>, ''Szymon Mondwiłł''<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 418.</ref>, ''Maciej Mądwił… Szymon Mądwił… Stefan Mądwił… Józef Mądwiłł…. Symon Mondwiłł''<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 423.</ref> (6 лютага 1786 году); ''Kazimierz Mondwił, strażnikowicz pow. kow.'' (18 жніўня 1788 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 436.</ref>; ''Michał Mondwiłło'' (1791 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=D&w=23lt&rid=D&search_lastname=Mondwi%C5%82%C5%82o&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Butkiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Bartłomiej Montwiłowicz'' (1810 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=8933&search_lastname=Montwi%C5%82owicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Kozakiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * Монтвіл — [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]], які атрымаў наданьне ад вялікага князя [[Казімер Ягайлавіч|Казімера]]; пачынальнік роду [[Мантывілы|Монтвілаў]] * Монтвіл Заневіч — жыхар [[Жамойцкае староства|Жамойцкага староства]], які ўпамінаецца ў 1537—1538 гадох<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. [https://books.google.by/books?id=lNIiAQAAIAAJ&q=%22%D0%97%D0%B0%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87+%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%22&dq=%22%D0%97%D0%B0%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87+%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiyhYedi9WCAxWIyqQKHTtiBRUQ6AF6BAgIEAI P. 399].</ref> * Мікалай Мандвіловіч — служэбнік урадніка маёнтку ва [[Упіцкі павет|Ўпіцкім павеце]], які ўпамінаецца ў 1585 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 7. ― Вильна, 1909. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=Q8hZAAAAcAAJ&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D0%B4%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%83#v=snippet&q=%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D0%B4%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%83&f=false С. 83].</ref> * Юзэф Мантвіла — шляхціч [[Менскае ваяводзтва|Менскага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў 1787 годзе<ref>Яўген Анішчанка, [https://web.archive.org/web/20230810225136/http://www.arhisan.com/istochniki/opisaniya/721-shlyakhta-minskogo-voevodstva-na-sejmike-1787-g Шляхта Минского воеводства на сеймике 1787 г.], Архіў гісторыка Анішчанкі, 23 сьнежня 2016 г.</ref> Монтвілы (Montwiło) — прыгонныя з ваколіцаў [[Трокі|Старых Трокаў]], якія ўпамінаюцца ў XIX стагодзьдзі<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 317.</ref>. Монтвілы (Montwił) гербу [[Ляліва]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>Uruski S. Rodzina, herbarz szlachty polskiej. T. 11. — Warszawa, 1914. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ygUMAQAAMAAJ&q=Montwi%C5%82#v=snippet&q=Montwi%C5%82&f=false S. 243].</ref>. Монтвілы-Эйтміновічы — літоўскі шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/e/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Э], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Монтвіль або Монтвіл (Montwil, Montwill) — прозьвішча, зафіксаванае ў XIX стагодзьдзі ў ваколіцах [[Сувалкі|Сувалкаў]]<ref>Professor Jerzy Wisniewski, [http://www.mem.net.pl/stg/family_names.htm List of the XIXth century Suvalki region family names], Suwalki Genealogical Society</ref>. У XVI ст. у [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]] існаваў маёнтак Мантвілавічы (''Монтвиловичи'')<ref>Спрогис И. Я. Географический словарь древней Жомойтской земли XVI столетия. — Вильна, 1888. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=p9sGAAAAYAAJ&q=%40%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8#v=snippet&q=%40%D0%9C%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8&f=false С. 194].</ref>, у 1690 годзе — мясцовасьць Мондвілавічы<ref>Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Księstwo Żmudzkie 1690 r. — Warszawa, 2009. S. 45.</ref>. На [[Браслаўскі павет|гістарычнай Браслаўшчыне]] існуе вёска [[Мунцьвілова]]. Назву [[Мантвілішкі]] маюць вёскі на гістарычных [[Лідзкі павет|Лідчыне]] і [[Троцкі павет|Троччыне]]. == Глядзіце таксама == * [[Мунд]] * [[Віла]] == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай мунд}} {{Імёны з асновай віл}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] rggot6rar0tvzeyh5lo9g853p91tdbo Міндоўг (імя) 0 263261 2667387 2601727 2026-05-02T10:02:46Z ~2026-26636-03 97277 2667387 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Міндоўг |лацінка = Mindoŭh |арыгінал = Mindach |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Мін|Minno]] + [[Даўга|Davo]] <br> [[Мэйн|Meyn]] + [[Дака (імя)|Dago]] |варыянт = Міндаў, Міндог, Міндак, Мэндаг, Мэндах |вытворныя = |зьвязаныя = [[Даўмен]] }} '''Міндоўг''' (''Міндог'', ''Міндак'', ''Мендак'', ''Мендаг'', ''Мэндаг'', ''Мэндах''), '''Міндаў''' — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Мэндах або Міндах (Mendoch, Mindach<ref name="Dräger-2017-397">Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6. — Berlin; Boston, 2017. [https://books.google.by/books?id=m34oDwAAQBAJ&pg=PA397&dq=mindach+meindag&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwi9s8fdmKaGAxW08gIHHbExBLkQ6AF6BAgIEAI#v=onepage&q=mindach%20meindag&f=false S. 397].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=imgSAAAAYAAJ&q=Mendoch#v=snippet&q=Mendoch&f=false S. 66].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Мін|-мін- (-мен-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Мінят]], [[Альмін]], [[Асьміна (імя)|Асьміна]]; германскія імёны Miniatus, Almin, Osminna) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] minan 'менаваць, памятаць, любіць'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>, minthi 'памяць'<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 169.</ref>, а аснова [[Даўга|-даў(г)-]] (імёны ліцьвінаў [[Даўгерд (імя)|Даўгерд]], [[Даўгер]], [[Даўят (імя)|Даўят]]; германскія імёны Daugaard, Dauharjis, Dowyatt) — ад гоцкага daug 'годна', [[Бургундзкая мова|бургундзкага]] daugjis 'здольны, годны'<ref>Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. S. 112.</ref><ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Такім парадкам, імя Міндоўг азначае «здольны мысьленьнем»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 24.</ref> (тое ж, што і імя [[Даўмен]]). Паводле іншага тлумачэньня<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 173.</ref><ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі ({{Менск (Мінск)}}, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213.</ref>, імя Міндоўг азначае «магутны дабрынёй» і складаецца з асноваў [[Мэйн|магін- (мэйн-)]] (імёны ліцьвінаў [[Мэйнар]], [[Мэйнарт]]; германскія імёны Meinar, Meinart), якая паходзіць ад [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] magan, стараісьляндзкага megin, [[Стараангельская мова|стараангельскага]] maegen 'сіла, магутнасьць, улада'<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 165.</ref>, і [[Дака (імя)|-даг- (-дак-)]] (імёны ліцьвінаў [[Дагейка]], [[Дакель]], [[Ядаг]]; германскія імёны Dagiko, Dacilus, Adago), якая паходзіць ад германскага daga 'палымяны, зіхатлівы, яркі, бліскучы'<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 30.</ref>. Адзначалася германскае імя Megindag<ref>Bass A. Deutsche Vornamen. — Leipzig, 1909. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9JotAQAAMAAJ&q=Megindag#v=snippet&q=Megindag&f=false S. 122].</ref> (Meindag<ref name="Dräger-2017-397"/>, Meindac)<ref>Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund, 1962. [https://books.google.by/books?id=oTg9iZySFH4C&q=megindag+Meindac&dq=megindag+Meindac&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiSjrDi1dSJAxXb87sIHevXF0oQ6AF6BAgIEAI S. 132].</ref>, а таксама магчымасьць пераходу Dagh > Daw у германскіх мовах<ref>Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=CklczPR-UuAC&q=Dagh+Daw#v=snippet&q=Dagh%20Daw&f=false S. 17].</ref><ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 183.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Мендаг адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}, які зьвязваў яго з германскімі асновамі magin- (або mendi-) і -dag<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Mendog%20dag#v=snippet&q=Mendog%20dag&f=false S. 93]</ref>. Прозьвішча Mindach шырока бытавала ў [[Памор’е|Памор’і]]<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=MINDACH&ofb=glowitz&modus=&lang=de MINDACH (Ortsfamilienbuch Glowitz)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref><ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=MINDACH&ofb=arnshagen&modus=&lang=de MINDACH (Ortsfamilienbuch Arnshagen)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref><ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=MINDACH&ofb=hagenow&modus=&lang=de MINDACH (Ortsfamilienbuch östlicher Kreis Greifenberg)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref><ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=MINDACH&ofb=cammin_kreis&modus=&lang=de MINDACH (Familiendatenbank Cammin (Kreis)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Апроч таго, гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на старажытнае [[Кельты|кельцкае]] імя [[Мінідаг|Mynyddog]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 174.</ref> (пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>). Тым часам мовазнаўца і гісторык [[Алесь Жлутка]] на падставе аналізу структуры наяўных формаў імя ў гістарычных крыніцах прыйшоў да высновы, што ўсе яны ўтварыліся ад асновы Min-, якая бытуе ў многіх старажытных [[Славянскія мовы|славянскіх]] імёнах і выводзіцца з [[Праславянская мова|праславянскага]] 'думаць, лічыць, меркаваць'<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 101.</ref> (разнастайнасьць суфіксаў у варыянтах імя адной і той жа асобы — звычайная зьява для славянскай антрапаніміі<ref name="Zlutka-2005-102">{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 102.</ref>). З нагоды летувіска-[[Балтыйскія мовы|балтыйскіх]] этымалёгіяў імя Міндоўг{{Заўвага|У рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] зьявіліся тлумачэньні імя Міндоўг ({{мова-lt|Mindaugas|скарочана}}) ад [[Летувіская мова|летувіскіх]] словаў ''mintis'' 'думка' і ''daug'' 'шмат'. Аднак гэтыя тлумачэньні ня маюць ніякага сэнсу, бо ў балтыйскіх мовах азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам. Адпаведна, азначаным словам мае быць «шмат», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму падобныя імёны для летувісаў — чужыя<ref>[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>. Тым часам яшчэ ў сярэдзіне XIX стагодзьдзя летувісы, з усяго відаць, ня ведалі падобнага значэньня кораню min-: летувіскі аўтар Даніла ў часопісе Міністэрства народнай асьветы (красавік 1850 году) тлумачыў імя Міндоўг як «шмат топча», а імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] — як «топча сорам»<ref>Данилло Н. Значение некоторых имен литовских князей и названий местностей Литвы // Журнал Министерства народного просвещения. Т. 66. — СПб., 1850. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ohYFAAAAYAAJ&q=%40%D1%82%D0%BE%D0%BF%D1%87%D0%B5%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%40%D1%82%D0%BE%D0%BF%D1%87%D0%B5%D1%82%D1%8A&f=false С. 149—150].</ref>, тым часам летувіскі аўтар Даўгдарыс у газэце «[[Tygodnik Petersburski]]» (ад 18 ліпеня 1850 году) выводзіў іменную аснову -мін- ад летувіскага слова mena 'разумець'<ref>Tygodnik Petersburski. Nr. 54, 1850. S. 353.</ref> (усе летувіскія тлумачэньні літоўскіх імёнаў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінгвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] вызначыў тады як «кур’ёзныя»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>)}} ды іншых імёнаў вялікіх князёў літоўскіх гісторык [[Уладзімер Аляксеевіч Арлоў|Уладзімер Арлоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што летувіскіх формаў гэтых імёнаў («Вітаўтас», «Альгірдас» і пад.) немагчыма знайсьці ані ў замежных, ані ва ўласных дакумэнтах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]]<ref>{{Літаратура/Краіна Беларусь. Вялікае Княства Літоўскае (2012)|к}} С. 158.</ref>. Імя Myndowe гістарычна бытавала ў [[Рыга|Рызе]]<ref>Hildebrand H. Das Rigische Schuldbuch (1286—1352). — St. Petersburg, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9rxLAAAAYAAJ&q=Myndowe#v=snippet&q=Myndowe&f=false S. 85, 111].</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Мидогъ… оуби Миндого'' ([[умова 1219 году]]); ''Myndowe, Dei gracia rex Letthowie'' (1253 год)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 23.</ref>; ''Mindowin, illustrem Luthowie regem''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 55.</ref>, ''Mindowe, illustris rex Luthowie''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 57.</ref> (17 ліпеня 1251 году); ''Mindowe, rex Lithowie'' (26 ліпеня 1251 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 58.</ref>; ''Mindowe, Dei gratia rex Lettowie'' (ліпень 1253 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 24.</ref>; ''Myndowe, Dei gracia rex Lettowie'' (12 сакавіка 1254 году<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 27.</ref>, 1257 год<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 32.</ref>, чэрвень 1260 году<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 38.</ref>); ''domino Myndowe, rege Lettowie'' (6 красавіка 1254 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 46.</ref>; ''Myndowe, Dei gracia primus rex Lettowie''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 29.</ref>, ''Mindowe, Dei gratia rex Lettowie''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 30.</ref> (кастрычнік 1255 году); ''Mindowe, Dei gracia rex Littowie'' (1257 год)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 34.</ref>; ''Myndowe, Dei gratia rex Lettowie'' (7 жніўня 1259 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 35.</ref>; ''Mindowe, Dei gratia rex Littowie''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 41.</ref>, ''Nos Mindowe, Dei gracia rex Litwinorum''<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 43.</ref> (7 жніўня 1261 году){{Заўвага|Абодва разглядаюцца дасьледнікамі як фальсыфікат канца XIV ст.}}; ''Mendoch rex Lytwanorum a Litwanis occiditur'' (запіс пад 1263 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UBdTAAAAcAAJ&q=Mendoch#v=snippet&q=Mendoch&f=false S. 807].</ref>; ''Woysalk filium ipsius Mendog'' (запіс пад 1264 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UBdTAAAAcAAJ&q=Woysalk+Mendog#v=snippet&q=Woysalk%20Mendog&f=false S. 808].</ref>; ''Mindota'' (20 студзеня 1268 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 85.</ref>; ''Myndowe'' ([[Старэйшая рыфмаваная хроніка]])<ref>Livländische Reimchronik. — Paderborn, 1876. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=DpBFAQAAMAAJ&q=Myndowe#v=snippet&q=Myndowe&f=false S. 57—59, 63—65, 77, 80, 94—95, 102, 105, 145—146, 148—149, 151, 156, 163].</ref>; ''Mindou'' (30 сакавіка 1298 году)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 88.</ref>; ''Mindaw'' (1310 год)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 89.</ref>; ''Mindo'' (1312 год)<ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 96—97.</ref>; ''Миндогъ… Миндовгъ'' ([[Галіцка-Валынскі летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 2. — СПб., 1845. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OItOAQAAMAAJ&q=%40%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D1%8A+%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B3%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D1%8A%20%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B3%D1%8A&f=false С. 183, 187—189, 192, 195, 200—202].</ref>; ''Mendoch… Mondog… Mendog'' ([[Старэйшая Аліўская хроніка]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 1. — Leipzig, 1861. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=tPxxbl8_y64C&q=Mendoch+Mondog+Mendog#v=snippet&q=Mendoch%20Mondog%20Mendog&f=false S. 767].</ref>; ''у Миндовга князя Литовского'' ([[Наўгародзкі першы летапіс]]<ref>ПСРЛ. Т. 3. — СПб., 1841. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=nc1hAAAAcAAJ&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%B0&f=false С. 58].</ref> і [[Сафійскі першы летапіс]]<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. С. 193.</ref>); ''Воишелкъ Миндовговичь'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 39].</ref>; ''Mendolphi alias Mendog'' ([[Ян Длугаш]]); ''Mindowh… Mindowk… dobytok Mindogow… koniusy Mindowi'' ([[Хроніка Быхаўца]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 132—133.</ref>; ''Станиславъ Миндовичъ'' (1567 год)<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-wI5AQAAMAAJ&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9C%D0%B8%D0%BD%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 1025].</ref>; ''Mendolphus, qui & Mendog… Mendog siue Mindog… Mendocus siue Mindacus'' (1582 год)<ref>Pistorius J. Polonicae historiae corpus, i. e. Polonicarum rerum latini veteres et recentiores scriptores quotquot exstant. — Basle, 1582. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=iShPFXLTAOcC&q=%40Mindacus#v=snippet&q=%40Mindacus&f=false P. 114, 383, 550].</ref>; ''Мендок… Мендог… гетмана Мендагова… Миндова'' ([[Хроніка літоўская і жамойцкая]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 17, 26—28, 33.</ref><ref>{{Літаратура/Міндаў, кароль Літовіі, у дакумэнтах і сьведчаньнях|к}} С. 100.</ref>, ''Mindacus'' (Гісторыя Прусіі [[Яна Леа]])<ref>Leo J. Historia Prussiae. — Brunsgergae, 1725. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=xuNWAAAAcAAJ&q=%40Mindacus#v=snippet&q=%40Mindacus&f=false P. 76, 93, 97].</ref>; ''Mindacus primus Rex Lithuaniae'' (1703 год)<ref>Panegyrici sacri ven. P. Pauli Segneri. — Dillinga, 1703. [https://books.google.by/books?redir_esc=y&hl=ru&id=dq5cwHoMTSYC&q=%40Mindacus#v=snippet&q=%40Mindacus&f=false P. 193].</ref>{{Заўвага|Найранейшая (паводле [[Казімер Буга|Казімера Бугі]]<ref>Būga K. Apie lietuvių asmens vardus. — Vilnius, 1911. P. 23.</ref>) фіксацыя [[Летувізацыя|летувізаванай]] формы адзначаецца ў 1566 годзе — ''Jurgis Mindawgis''<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=kuQDAAAAYAAJ&q=%40Mindawgis#v=snippet&q=%40Mindawgis&f=false С. 111].</ref>}}. == Носьбіты == * [[Міндоўг]] (1195 або каля 1200—1263 або 1264) — заснавальнік і першы [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|гаспадар]] [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], першы і апошні кароль [[Літва|Літвы]] * Станіслаў Міндавіч — баярын [[Мельніцкі павет|Мельніцкага павету]] [[Падляскае ваяводзтва (1513—1795)|Падляскага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году Мендаґі-Янутовічы — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/ja/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Я], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref><ref>[https://lyczkowski.net/be/daviednik/spisy-slachty/slachta Літоўская шляхта], Генэалёгія Лычкоўскіх</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Мін]] * [[Даўга]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} {{Імёны з фармантам мін}} {{Імёны з фармантам даў}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] mkuxsfsqwuu30vgzrjtyecb6n6j0iv9 Альгерд (імя) 0 263263 2667381 2667185 2026-05-02T09:40:49Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667381 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Альґерд |лацінка = Algierd / Alhierd |арыгінал = Algerd |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Ала (мужчынскае імя)|Alo]] + [[Герда|Gerd]] <br> [[Алег|Alko]] + Gerd |варыянт = Альгерт, Алігард, Альгард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Альгірд, Алкард, Ольгерд, Эльгерд, Ольгірд |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Альгерд''' (''Альгерт'', ''Алігард'', ''Альгард'', ''Альгарт'', ''Гэльгерд'', ''Гольгерт'', ''Альгірд'', ''Алкард'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Ольгерд''' (''Эльгерд'', ''Ольгірд''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Алгерд, Алгерт, Олгард, Алгард, Алгарда, Алгарт, Олгарт, Галгерд, Галгард або Голгерд, пазьней Алгірт, Алкард або Алегард (Algerd<ref>Seibicke W. Historisches deutsches Vornamenbuch. Bd. 1. — Berlin, 1996. [https://books.google.by/books?id=eFBmAAAAMAAJ&q=algerd+adalgard&dq=algerd+adalgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjB1eC7g8aJAxWf1QIHHXl-DCAQ6AF6BAgJEAI S. 80].</ref>, Algeard<ref>Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham, 2023. P. 37.</ref><ref>[https://www.behindthename.com/name/algeard/submitted Algeard], Behind the Name</ref><ref> Keith Briggs, [https://keithbriggs.info/Anglo-Saxon_dithematic_names.html#a Anglo-Saxon dithematic names]</ref><ref>Fleming R. Domesday Book and the Law: Society and Legal Custom in Early Medieval England. — Cambridge, 1998. [https://books.google.by/books?id=gBm2eQvZlN4C&pg=PA101&dq=%22Algeard%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiXwruY4oCGAxXS_7sIHWpBCzoQ6AF6BAgFEAI#v=onepage&q=%22Algeard%22&f=false P. 74, 101].</ref>, Algerðr<ref>Falk H. Anmälan av «Norsk isländska dopnamn och fin gerade namn från medeltiden samlade och utgivna av EH Lind». Häftena 1—4 // Arkiv för nordisk filologi. Bd. 23 (27). — Lund, 1911. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gvWmhGW4sFwC&q=Algerdr#v=snippet&q=Algerdr&f=false S. 97].</ref><ref>Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 17.</ref>, Algerde<ref>[https://slektogdata.no/nb/navn-anno-1900-pa-bokstaven-0 Navn anno 1900 på bokstaven A], Navnene er hentet fra Folketellingen 1900, som du finner på Digitalarkivet.no, Slekt og Data</ref>, Algert<ref>Stark F. Die Kosenamen der Germanen: eine Studie. — Wien, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=0VAJAAAAQAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 180].</ref><ref name="Brons-1877-26">Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=t7QwAQAAMAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 26].</ref>, Algerth<ref name="Brons-1877-26"/>, Olgard<ref>Raveling I. Die ostfriesischen Vornamen: Herkunft, Bedeutung und Verbreitung. — Aurich, 1972. [https://books.google.by/books?id=S2xmAAAAMAAJ&q=Olgard+gard&dq=Olgard+gard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiIqeuEn4KEAxVg_rsIHXSiCJMQ6AF6BAgEEAI S. 89].</ref>, Algardus<ref name="Krause-1856-39">Krause C. E. H. Beiträge zur gefchichte Stade’s 1286 1315 Die 41 ersten Folien des ältesten Stadterbebuchs // Programm des Gymnasium’s zu Stade für Ostern 1856. — Stade, 1856. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=bL1bAAAAcAAJ&q=Algardus%2C+Halgardus#v=snippet&q=Algardus%2C%20Halgardus&f=false S. 39].</ref>, Algard<ref>[https://taaldacht.nl/germaanse-namen/ Germaanse namen], Taaldacht</ref>, Algardis<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 16.</ref><ref>Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln — Graz, 1967. S. 131, 277.</ref>, Algart<ref>Die deutschen Familiennamen: nach breslauer quellen des 13. und 14. Jahrhunderts. — Breslau, 1908. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=CEwImm4TtCgC&q=+Algart+#v=snippet&q=Algart&f=false S. 14, 58].</ref>, Olgart<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 1609.</ref>, Hallgerðr<ref>Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ZHgKAAAAIAAJ&q=Hall+%22gerdr%22#v=snippet&q=Hall%20%22gerdr%22&f=false S. 38, 141].</ref>, Hallgerd<ref>Weitershaus F. W. Das neue Vornamenbuch 8000 Vornamen: Herkunft u. Bedeutung. — München, 1988. S. 107.</ref>, Halgerd<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. [https://books.google.by/books?id=m4JOAQAAMAAJ&q=halgerd+halgard&dq=halgerd+halgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjgmJekjuWFAxW4gv0HHRHVAHcQ6AF6BAgHEAI S. 164].</ref>, Halgardus<ref name="Krause-1856-39"/>, Holgerd<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 570.</ref>, Algiert<ref>Debrabandere F. Woordenboek van de familienamen in België en Noord-Frankrijk. — Amsterdam, 2003.</ref><ref>[https://justitia-veritas.be/justitia-veritas/belgique/histoire/dictionnaire-noms-belges-woordenboek-belgische-familienamen/a/ A], Dictionnaire de tous les noms de famille belges</ref>, Allcard<ref>Ferguson R. English Surnames: And Their Place in the Teutonic Family. — London and New York, 1858. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=L70EAAAAIAAJ&q=Allcard+Alcheard+#v=snippet&q=Allcard%20Alcheard&f=false P. 218].</ref>, Allegaert<ref>Germain J., Herbillon J. Dictionnaire des noms de famille en Wallonie et à Bruxelles. — Bruxelles, 2007. [https://www.google.by/books/edition/Dictionnaire_des_noms_de_famille_en_Wall/4bYErd60g3YC?hl=ru&gbpv=1&dq=allegaert+adalgardis&pg=PA127&printsec=frontcover P. 127].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 167].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Ала (мужчынскае імя)|ал-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Алігут]], [[Альмін]], [[Аламунт]]; германскія імёны Algut, Almin, Alamunt) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alls 'увесь, кожны'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 52.</ref> або ад асновы -адал- (ад [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] adal 'шляхетны')<ref name="Supieranskaja-2005-168">Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, а аснова [[Герда|-гард- (-герд-, -герт-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]], [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]], [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]]; германскія імёны Wisgeard, Mundgerd, Teutgerdis) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] gairdan 'падпяразваць' (пераноснае 'ахоўваць'), garda 'агароджа' (пераноснае 'ахова, бясьпека')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Адпаведнасьць імя Альгерд германскаму імю Olgard (Olgardus) сьцьвердзіў мовазнаўца і літаратуразнаўца-мэдыявіст [[Аляксандар Бразгуноў]]<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 211.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Альгерд адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Olgerd%20gard#v=snippet&q=Olgerd%20gard&f=false S. 92]</ref> Яшчэ ў [[Раўданскі рукапіс|Раўданскім рукапісе]], апублікаваным [[Тэадор Нарбут|Тэадорам Нарбутам]], імя Альгерд тлумачылася як «радасьць [[Вольга|Вольгі]]» (відаць, ад [[Алег|-ольг-]] + германскае hord 'скарб')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>, а гісторык [[Юзэф Пузына]] выводзіў імя Альгерд ад [[Паўночнагерманскія мовы|германскага (паўночнагерманскага)]] імя ''Альгард'' (''Algard''<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>)<ref>[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]] ({{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>), тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда (''Allegart'') VIII ст. пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]. Гэтыя ды іншыя прыклады (''Algerd'', ''Alegardus'', ''Alhart'', ''Alherd''<ref name="Urban-2001-125">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 125.</ref>) пацьвярджаюць, што імя Альгерд мела лучнасьць з імёнамі германскага паходжаньня<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47, 136.</ref>. Паводле менскага дасьледніка Алёхны Дайліды, які разьвівае [[Усходнегерманскія мовы|ўсходнегерманскую]] этымалёгію імёнаў [[Ліцьвіны|літоўскіх князёў і баяраў]], імя Альгерд складаецца з асноваў [[Алег|-алг- (-алк-, -гэлк-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Альгін]], [[Альгімонт]]; германскія імёны Heligin, Alcmunt), якая паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alhs 'бажніца', германскага helig 'сьвяты'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 16.</ref>, і -герд- (-гард-, -герт-). Такім парадкам, імя Альгерд азначае «сьвятая ахова»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. Мовазнаўца {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} выводзіць імя Альгерд з германскіх моваў ад імя Adalger, дзе adal 'шляхетны' і gar 'кап’ё'<ref name="Supieranskaja-2005-168"/>. Такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя Альгард (Альгарт): ''Peter Algart'' (1398 год)<ref name="Trautmann-1925-12">Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Algart+Algarde#v=snippet&q=Algart%20Algarde&f=false S. 12].</ref>, ''Johannes Algarde'' (1400 год)<ref name="Trautmann-1925-12"/>. У [[Гданьск]]у адзначалася імя Гольгард: ''Stefan Holgard'' (1427 год)<ref>Romaniuk Z. Kontakty handlowe miast podlaskich z Gdańskiem w XV w. // Małe miasta. Między tradycją a wyzwaniem przyszłości. Acta Collegii Suprasliensis 2. — Supraśl, 2002. S. 82.</ref>, у ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] — прозьвішча Hellgardt<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=HELLGARDT&ofb=memelland&modus=&lang=de HELLGARDT], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Алкердъ'' (1330—1359 гады)<ref>Смоленские грамоты XIII—XIV вв. — М., 1963. С. 69—71.</ref>; ''Самъ Олкгердъ Божію милостью великий князь Литовьскій, Рускій, Жомоитскій и иныхъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (25 жніўня 1342 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 24.</ref>; ''Господарю его милости Князю Великому Олигарду'' (30 сьнежня 1347 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 25—26.</ref>; ''Olgerdus'' (1347 і 1352 гады)<ref>Лаврецкий Г. А. Граффити храма в Сынковичах. Проблема датировки // Архитектура: сборник научных трудов. Вып. 11, 2018. С. 13.</ref>; ''а за великого князя Олькерта и за [[Карыят|Корьята]]''<ref name="Urban-2001-162">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 162.</ref> (1352 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 30.</ref>; ''Helgerdi Suppremi principis lythwanorum'' (''Helgerdus supremus prinreps''<ref>Rowell S. C. Lithuania Ascending: A Pagan Empire within East-Central Europe, 1295—1345. — Cambridge, 1994. [https://books.google.by/books?id=X1cHAwAAQBAJ&pg=PA61&dq=%22helgerdus%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwi35p6d7-6BAxWGgv0HHWpkBcgQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=%22helgerdus%22&f=false P. 61].</ref>; 14 жніўня 1358 году)<ref>Kodeks dyplomatyczny Księstwa Mazowieckiego. — Warszawa, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=2Pc4AQAAMAAJ&q=Helgerdi#v=snippet&q=Helgerdi&f=false S. 73].</ref>; ''Володимеръ Ольгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (1362—1392 гады)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 37.</ref>; ''Allexandro filio Holgerti'' (запіс пад 1366 годам)<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. S. 717.</ref>; ''Algherde'' (7 лістапада 1367 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d041.htm Договор между Тевтонским орденом в Ливонии и ВКЛ о пограничном режиме на реке Двине (1367)]{{Недаступная спасылка|date=March 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Kenna uxor Kazimiri ducis Saxonie, filia Olgerti ducis Lithuanie'' («Kalendarz Krakowski» пад 1368 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica: Pomniki dziejowe Polski. T. 6. — Kraków, 1893. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9kkhAQAAMAAJ&q=Kenna+Olgerti#v=snippet&q=Kenna%20Olgerti&f=false S. 653].</ref>; ''Andrey Olherdowicz'', ''Андрей Ольгердович'' (каля 1370—1377 або 1381—1387 гадоў)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 73.</ref>; ''ὁ βασιλεὺς, ὁ Ἄλγερδος''{{Заўвага|Тытуляваньне польскага караля [[Казімер III Вялікі|Казімера]]: ''ὁ κράλης τῆς Λαχίας, ὁ Καζίμοιρος''<ref>Svarevičiūtė K. Lietuvos didžiojo kunigaikščio Algirdo graikiškas laiškas Bizantijos epistolografijos kontekste // Literatūra. T. 53 (3), 2011. P. 96.</ref>}} (1371 год)<ref>Patrologiae cursus completus, seu bibliotheca universalis, integra, uniformis, commoda, oeconomica omnium s.s patrum, doctorum scriptorumque ecclesiasticorum sive latinorum, sive graecorum qui ab aevo apostolico ad aetatem Innocentii III (ann.1216) pro occidentalibus, et ad Photii tempora (ann. 863) pro orientalibus. T. CLII, 1866.[https://books.google.by/books?hl=ru&id=J0X56dX0k74C&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82&f=false P. 1451].</ref><ref>Mitteilungen der Litauischen literarischen Gesellschaft. Heft 29. — Heidelberd, 1907. [https://books.google.by/books?newbks=1&hl=ru&id=0dZMAAAAYAAJ&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82+Olgerd#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82%20Olgerd&f=false S. 358].</ref>; ''Се язъ князь великии Олгердъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (1372 год<ref>[https://web.archive.org/web/20250123122754/http://starbel.by/dok/d038.htm Перемирие между Великим княжеством Литовским и Великим княжеством Московским (1372)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 46.</ref>; ''Nobilibus viris Oligerdo Magno et [[Кейстут|Kenstuto]] ac [[Любарт|Lubardo]] fratribus ducibus Lituanorum'' (23 кастрычніка 1373 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20210511070032/http://starbel.by/dok/d070.htm Послание папы Григория XI в.к.л. Ольгерду с призывом принять католичество (1373)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Olgordi'' (29 верасьня 1377 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20241127042646/http://starbel.by/dok/d042.htm Послание короля Польши и Венгрии Людовика о положении в Подольской земле (1377)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Algirde, quondam rex Littovie'' (1377 год, 10 кастрычніка 1385 году, 11 кастрычніка 1385 году)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 74, 77, 79.</ref>; ''Се язъ великии князь Дмитрии Олгирдовичь''<ref name="Urban-2001-160">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 160.</ref> (1386 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 67.</ref>; ''huius pater Helgorth… Helgorth Keistuthy'' (запіс пад 1386 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UBdTAAAAcAAJ&q=Helgorth#v=snippet&q=Helgorth&f=false S. 862].</ref>; ''Мы князь Дмитрии Олгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (16 сьнежня 1388 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 98.</ref>; ''Olcardus noster olim genitor'' (15 траўня 1390 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d039.htm Пожалование села Понары Виленскому кафедральному костелу (1390)]{{Недаступная спасылка|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref><ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 31.</ref>; ''vnser feter herczog Algart''<ref>[[Алег Ліцкевіч|Лицкевич О. В.]] «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 263—264.</ref> ([[Мэмарыял Вітаўта]], 1390 год); ''Algerde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algerde#v=snippet&q=Algerde&f=false S. 93, 103].</ref>, ''Algarde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algarden#v=snippet&q=Algarden&f=false S. 76, 103, 113, 115]</ref> ([[Хроніка Лівоніі Германа Вартбэрга]]), ''Algard''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?id=8H8OAAAAYAAJ&pg=PA533&dq=Algard&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjU0-GuxZP9AhWCuaQKHQpeD3MQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=Algard&f=false S. 508, 519, 520, 522, 527, 533, 578, 587].</ref>, ''Algart''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 522, 549, 567, 577, 583, 592, 604].</ref> ([[Хроніка Віганда]]); ''сынове Олгордовы'' ([[Задоншчына (помнік)|Задоншчына]]); ''Olgerth''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Олкгирд''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Algardus'' (па 1409 годзе)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=0jchAQAAMAAJ&pg=PA997&dq=Algardus&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwit6dvz3a79AhWRtKQKHTCYCRUQ6AF6BAgKEAI#v=onepage&q=Algardus&f=false S. 997].</ref>; ''князь Олгердъ Гедиминовичь… къ Олгерду Гедиминовичю… Олигерду Гедиминовичю'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 53, 56, 187].</ref>; ''къ великому князю Олгерду Гедименовичю Литовскому'' ([[Сафійскі першы летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gc5hAAAAcAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E&f=false С. 223].</ref>; ''Nos Boleslaus alias Swidrigaill dei gracia dux Olgorthowicz'' (10 верасьня 1420 году)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=X2PksK8Sn3MC&pg=PA489&dq=dux+olgorthowicz&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwif7Mfzo5z9AhXatqQKHbL0AcIQ6AF6BAgJEAI#v=onepage&q=dux%20olgorthowicz&f=false S. 489].</ref>; ''Semeon Ulgerdowicz'' (''Semeon Olgerdowicz''; [[Хрыстмэмэльская ўмова|22 чэрвеня 1431 году]])<ref>Liv-, Esth- und Curländisches Urkundenbuch nebst Regesten / Hrsg. von F. G. von Bunge. Bd. 8. — Riga; Moskau, 1884. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OUYOAAAAQAAJ&q=Semeon+Ulgerdowicz+#v=snippet&q=Semeon%20Ulgerdowicz&f=false S. 272—273].</ref>; ''ex genitoris nostri olim magni ducis Lythwanie Olgerdi'' (14 ліпеня 1431 году)<ref>Codex epistolaris saeculi decimi quinti. T. 2. — Cracoviae, 1891. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FC6aOCae2PkC&q=Olgerdi#v=snippet&q=Olgerdi&f=false P. 257].</ref>; ''avo videlicet Olgerdo olim magno duce Lithwanie'' (1440 год)<ref>Собрание древних грамот и актов городов: Вильны, Ковна, Трок, православных монастырей, церквей и по разным предметам: Ч. 1. — Вильно, 1843. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=11JfAAAAcAAJ&q=Olgerdo#v=snippet&q=Olgerdo&f=false С. 6].</ref>; ''Швитригайл Олкгирдович'' (15 траўня 1446 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 4.</ref>; ''мы великий князь Александро, инако Швитрикгайло Олькгирдовичь'' (29 сьнежня 1446 году, 29 сьнежня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 5, 6.</ref>; ''Олгордъ князь Литовьскыи… за Олгорда'' ([[Рагоскі летапісец]])<ref>ПСРЛ. Т. 15. — М., 2000. [https://books.google.by/books?id=YRIaAgAAQBAJ&pg=PA41&dq=%22%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjerLbkxM-BAxXXM-wKHZg-KvcQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q&f=false С. 59].</ref>; ''Швитрикгайл(ъ) Олькгирдовичь'' (31 сьнежня 1450 году, 1451 год)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 45, 46.</ref>; ''Швитригайло Оликгирдович'' (24 верасьня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 44.</ref>; ''Швитрикаила Олкердови(ч)'' (1452 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 15 ст. (1965)|к}} С. 38.</ref>; ''Олькгирдъ'' (1469—1477 гады)<ref>Ivoška D., Ryčkov A. Brėžiant Vyžuonų ribą: šiaurės rytų Lietuvos XV a. asmenvardžiai ir (ne)pamirštas) kelias // Acta Linguistica Lithuanica. XCI, 2024. P. 36.</ref>; ''Olgerdus filius Gedimini'' ([[Ян Длугаш]])<ref>Joannis Długossii seu longini canonici Cracoviensis Historiae Polonicae libri XII. T. 3. L. 9, 10. — Cracoviae, 1876. [https://books.google.by/books?id=ONvkM5EkcLYC&pg=PA472&dq=%22Olgerdus+filius+Gedimini%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwj35cCcg539AhURPOwKHSFkBDY4ChDoAXoECAcQAg#v=onepage&q=%22Olgerdus%20filius%20Gedimini%22&f=false P. 472].</ref>; ''Olgierd… Olgierd Gidyminowicz'' ([[Хроніка Быхаўца]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 138—141.</ref>; ''князь велики Литовьскій Олгердъ Гедимановичъ''<ref name="Urban-2001-125"/><ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?id=8mBKAQAAMAAJ&pg=PA221&dq=%22%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D1%96%D0%B9+%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%B5%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiJzJOx_639AhUEOewKHQlpD7gQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q&f=false С. 221].</ref> ([[Ніканаўскі летапіс]]); ''Олкгирд… князя Андрея Олкгардовича полоцкого'' ([[Хроніка Вялікага Княства Літоўскага і Жамойцкага]])<ref>Gudmantas K. Tichonravovo nuorašas. Transkripcija // Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas. Kn. 48, 2019. P. 229, 237.</ref>; ''Олгерд… Олгерд Гидиминовичь'' ([[Хроніка літоўская і жамойцкая]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 41—43, 63.</ref>; ''Алексей Самойлов сын Олгерд'' (1655 год)<ref>Памятники истории Восточной Европы. Источники 15-17 вв. Том 4. (Monumena Historica Res Gestas Europae Orientalis Illustrantia). Крестоприводная книга шляхты Великого княжества Литовского 1655 г. — Москва — Варшава, 1999. [https://books.google.by/books?id=MoAdAQAAMAAJ&q=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&dq=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiO4Zz7nNX_AhUChP0HHe4FDK0Q6AF6BAgGEAI С. 62].</ref>; ''Józef Olgird, towarzysz husarski'' (21 жніўня 1780 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 323.</ref>; ''Kajetan Elgierd'' (1821 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Elgierd&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Iwoniszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * [[Альгерд]] (каля 1296—1377) — [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікі князь літоўскі]], меў 12 сыноў і 5 дачок (у крыніцах упамінаюцца зь [[імя па бацьку|імём па бацьку]] [[Альгердавічы|Альгердавіч]] [[Андрэй Альгердавіч|Андрэй]], [[Карыбут|Карыбут Дзьмітры]], [[Лугвен|Лугвен Сямён]], [[Сьвідрыгайла]], [[Уладзімер Альгердавіч|Уладзімер]]) * [[Бэрнат|Бернат]] Альгерт (Biernat Olgiert) — [[Маршалак дворны літоўскі|маршалак дворны]] [[Сьвідрыгайла|Сьвідрыгайлы]], які ўпамінаецца ў 1445 і 1451 гадох<ref>Halecki O. Ostatnie lata Świdrygiełły i sprawa wołyńska za Kazimierza Jagiellończyka. — Kraków, 1915. [https://books.google.by/books?newbks=1&newbks_redir=0&hl=ru&id=lRQBAAAAMAAJ&dq=%22Olgiert+Biernat%22&q=Biernat#v=snippet&q=Biernat&f=false S. 301].</ref> * Юры з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], дваранін скарбовы літоўскі, падчашы [[вількамір]]скі ў 1678—1697 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Адам з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, падчашы вількамірскі ў 1703 годзе<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 453.</ref> * Мацей з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, мечнік вількамірскі ў 1704—1713 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Гіляры з Альгерд Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік [[Смаленскі павет|смаленскі]] ў 1782 годзе<ref name="UWKL-2003-213">Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego: Spisy. T. 4. Ziemia smoleńska i województwo smoleńskie XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2003. S. 213.</ref> * Язафат з Альгердаў Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік смаленскі ў 1784 годзе<ref name="UWKL-2003-213"/> * [[Альгерд Абуховіч]] (1840—1898) — беларускі паэт, перакладнік * [[Альгерд Бульба]] (сапраўд. Вітаўт Чыж; 1884—1939) — беларускі грамадзкі дзеяч, этнограф, крытык і публіцыст * [[Альгерд Малішэўскі]] (1922—1989) — беларускі мастак, выкладнік * [[Альгерд Невяроўскі]] (нар. 1969) — беларускі журналіст * [[Альгерд Бахарэвіч]] (нар. 1975) — беларускі пісьменьнік і перакладнік Ольгерды-[[Эйгерд]]ы (Olgierd-Ejgierd) гербу [[Пагоня|Пагоня Літоўская]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 9. — Warszawa, 1937. S. 153.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] адзначалася, што вёска [[Ахрэмаўшчына]] ([[Браслаўскі павет]]) гістарычна мела назву Альгердаўшчызна<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 16.</ref>. На [[Браслаўскі павет|гістарычнай Браслаўшчыне]] існуе вёска [[Альгярдова]], на [[Ашмянскі павет|гістарычнай Ашмяншчыне]] — [[Альгердава]]. == Глядзіце таксама == * [[Ала (мужчынскае імя)|Ала]] * [[Герда|Герд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * {{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)}} {{Імёны з асновай ал}} {{Імёны з асновай алг}} {{Імёны з асновай ґард}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 8jjlibokpretoypwql8t3bt361izuef 2667382 2667381 2026-05-02T09:46:04Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667382 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Альґерд |лацінка = Algierd / Alhierd |арыгінал = Algerd |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Ала (мужчынскае імя)|Alo]] + [[Герда|Gerd]] <br> [[Алег|Alko]] + Gerd |варыянт = Альгерт, Алігард, Альгард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Альгірд, Алкард, Ольгерд, Эльгерд, Ольгірд |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Альгерд''' (''Альгерт'', ''Алігард'', ''Альгард'', ''Альгарт'', ''Гэльгерд'', ''Гольгерт'', ''Альгірд'', ''Алкард'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Ольгерд''' (''Эльгерд'', ''Ольгірд''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Алгерд, Алгерт, Олгард, Алгард, Алгарда, Алгарт, Олгарт, Галгерд, Галгард або Голгерд, пазьней Алгірт, Алкард або Алегард (Algerd<ref>Seibicke W. Historisches deutsches Vornamenbuch. Bd. 1. — Berlin, 1996. [https://books.google.by/books?id=eFBmAAAAMAAJ&q=algerd+adalgard&dq=algerd+adalgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjB1eC7g8aJAxWf1QIHHXl-DCAQ6AF6BAgJEAI S. 80].</ref>, Algeard<ref>Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham, 2023. P. 37.</ref><ref>[https://www.behindthename.com/name/algeard/submitted Algeard], Behind the Name</ref><ref> Keith Briggs, [https://keithbriggs.info/Anglo-Saxon_dithematic_names.html#a Anglo-Saxon dithematic names]</ref><ref>Fleming R. Domesday Book and the Law: Society and Legal Custom in Early Medieval England. — Cambridge, 1998. [https://books.google.by/books?id=gBm2eQvZlN4C&pg=PA101&dq=%22Algeard%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiXwruY4oCGAxXS_7sIHWpBCzoQ6AF6BAgFEAI#v=onepage&q=%22Algeard%22&f=false P. 74, 101].</ref>, Algerðr<ref>Falk H. Anmälan av «Norsk isländska dopnamn och fin gerade namn från medeltiden samlade och utgivna av EH Lind». Häftena 1—4 // Arkiv för nordisk filologi. Bd. 23 (27). — Lund, 1911. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gvWmhGW4sFwC&q=Algerdr#v=snippet&q=Algerdr&f=false S. 97].</ref><ref>Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 17.</ref>, Algerde<ref>[https://slektogdata.no/nb/navn-anno-1900-pa-bokstaven-0 Navn anno 1900 på bokstaven A], Navnene er hentet fra Folketellingen 1900, som du finner på Digitalarkivet.no, Slekt og Data</ref>, Algert<ref>Stark F. Die Kosenamen der Germanen: eine Studie. — Wien, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=0VAJAAAAQAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 180].</ref><ref name="Brons-1877-26">Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=t7QwAQAAMAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 26].</ref>, Algerth<ref name="Brons-1877-26"/>, Olgard<ref>Raveling I. Die ostfriesischen Vornamen: Herkunft, Bedeutung und Verbreitung. — Aurich, 1972. [https://books.google.by/books?id=S2xmAAAAMAAJ&q=Olgard+gard&dq=Olgard+gard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiIqeuEn4KEAxVg_rsIHXSiCJMQ6AF6BAgEEAI S. 89].</ref>, Algardus<ref name="Krause-1856-39">Krause C. E. H. Beiträge zur gefchichte Stade’s 1286 1315 Die 41 ersten Folien des ältesten Stadterbebuchs // Programm des Gymnasium’s zu Stade für Ostern 1856. — Stade, 1856. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=bL1bAAAAcAAJ&q=Algardus%2C+Halgardus#v=snippet&q=Algardus%2C%20Halgardus&f=false S. 39].</ref>, Algard<ref>[https://taaldacht.nl/germaanse-namen/ Germaanse namen], Taaldacht</ref>, Algardis<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 16.</ref><ref>Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln — Graz, 1967. S. 131, 277.</ref>, Algart<ref>Die deutschen Familiennamen: nach breslauer quellen des 13. und 14. Jahrhunderts. — Breslau, 1908. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=CEwImm4TtCgC&q=+Algart+#v=snippet&q=Algart&f=false S. 14, 58].</ref>, Olgart<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 1609.</ref>, Hallgerðr<ref>Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ZHgKAAAAIAAJ&q=Hall+%22gerdr%22#v=snippet&q=Hall%20%22gerdr%22&f=false S. 38, 141].</ref>, Hallgerd<ref>Weitershaus F. W. Das neue Vornamenbuch 8000 Vornamen: Herkunft u. Bedeutung. — München, 1988. S. 107.</ref>, Halgerd<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. [https://books.google.by/books?id=m4JOAQAAMAAJ&q=halgerd+halgard&dq=halgerd+halgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjgmJekjuWFAxW4gv0HHRHVAHcQ6AF6BAgHEAI S. 164].</ref>, Halgardus<ref name="Krause-1856-39"/>, Holgerd<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 570.</ref>, Algiert<ref>Debrabandere F. Woordenboek van de familienamen in België en Noord-Frankrijk. — Amsterdam, 2003.</ref><ref>[https://justitia-veritas.be/justitia-veritas/belgique/histoire/dictionnaire-noms-belges-woordenboek-belgische-familienamen/a/ A], Dictionnaire de tous les noms de famille belges</ref>, Allcard<ref>Ferguson R. English Surnames: And Their Place in the Teutonic Family. — London and New York, 1858. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=L70EAAAAIAAJ&q=Allcard+Alcheard+#v=snippet&q=Allcard%20Alcheard&f=false P. 218].</ref>, Allegaert<ref>Germain J., Herbillon J. Dictionnaire des noms de famille en Wallonie et à Bruxelles. — Bruxelles, 2007. [https://www.google.by/books/edition/Dictionnaire_des_noms_de_famille_en_Wall/4bYErd60g3YC?hl=ru&gbpv=1&dq=allegaert+adalgardis&pg=PA127&printsec=frontcover P. 127].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 167].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Ала (мужчынскае імя)|ал-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Алігут]], [[Альмін]], [[Аламунт]]; германскія імёны Algut, Almin, Alamunt) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alls 'увесь, кожны'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 52.</ref> або ад асновы -адал- (ад [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] adal 'шляхетны')<ref name="Supieranskaja-2005-168">Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, а аснова [[Герда|-гард- (-герд-, -герт-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]], [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]], [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]]; германскія імёны Wisgeard, Mundgerd, Teutgerdis) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] gairdan 'падпяразваць' (пераноснае 'ахоўваць'), garda 'агароджа' (пераноснае 'ахова, бясьпека')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Адпаведнасьць імя Альгерд германскаму імю Olgard (Olgardus) сьцьвердзіў мовазнаўца і літаратуразнаўца-мэдыявіст [[Аляксандар Бразгуноў]]<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 211.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Альгерд адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Olgerd%20gard#v=snippet&q=Olgerd%20gard&f=false S. 92]</ref> У [[Раўданскі рукапіс|Раўданскім рукапісе]], апублікаваным [[Тэадор Нарбут|Тэадорам Нарбутам]], імя Альгерд тлумачылася як «радасьць [[Вольга|Вольгі]]» (відаць, ад [[Алег|-ольг-]] + германскае hord 'скарб')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>, а гісторык [[Юзэф Пузына]] выводзіў імя Альгерд ад [[Паўночнагерманскія мовы|германскага (паўночнагерманскага)]] імя ''Альгард'' (''Algard''<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>)<ref>[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]] ({{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>), тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда (''Allegart'') VIII ст. пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]. Гэтыя ды іншыя прыклады (''Algerd'', ''Alegardus'', ''Alhart'', ''Alherd''<ref name="Urban-2001-125">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 125.</ref>) пацьвярджаюць, што імя Альгерд мела лучнасьць з імёнамі германскага паходжаньня<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47, 136.</ref>. Паводле менскага дасьледніка Алёхны Дайліды, які разьвівае [[Усходнегерманскія мовы|ўсходнегерманскую]] этымалёгію імёнаў [[Ліцьвіны|літоўскіх князёў і баяраў]], імя Альгерд складаецца з асноваў [[Алег|-алг- (-алк-, -гэлк-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Альгін]], [[Альгімонт]]; германскія імёны Heligin, Alcmunt), якая паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alhs 'бажніца', германскага helig 'сьвяты'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 16.</ref>, і -герд- (-гард-, -герт-). Такім парадкам, імя Альгерд азначае «сьвятая ахова»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. Мовазнаўца {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} выводзіць імя Альгерд з германскіх моваў ад імя Adalger, дзе adal 'шляхетны' і gar 'кап’ё'<ref name="Supieranskaja-2005-168"/>. Такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя Альгард (Альгарт): ''Peter Algart'' (1398 год)<ref name="Trautmann-1925-12">Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Algart+Algarde#v=snippet&q=Algart%20Algarde&f=false S. 12].</ref>, ''Johannes Algarde'' (1400 год)<ref name="Trautmann-1925-12"/>. У [[Гданьск]]у адзначалася імя Гольгард: ''Stefan Holgard'' (1427 год)<ref>Romaniuk Z. Kontakty handlowe miast podlaskich z Gdańskiem w XV w. // Małe miasta. Między tradycją a wyzwaniem przyszłości. Acta Collegii Suprasliensis 2. — Supraśl, 2002. S. 82.</ref>, у ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] — прозьвішча Hellgardt<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=HELLGARDT&ofb=memelland&modus=&lang=de HELLGARDT], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Алкердъ'' (1330—1359 гады)<ref>Смоленские грамоты XIII—XIV вв. — М., 1963. С. 69—71.</ref>; ''Самъ Олкгердъ Божію милостью великий князь Литовьскій, Рускій, Жомоитскій и иныхъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (25 жніўня 1342 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 24.</ref>; ''Господарю его милости Князю Великому Олигарду'' (30 сьнежня 1347 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 25—26.</ref>; ''Olgerdus'' (1347 і 1352 гады)<ref>Лаврецкий Г. А. Граффити храма в Сынковичах. Проблема датировки // Архитектура: сборник научных трудов. Вып. 11, 2018. С. 13.</ref>; ''а за великого князя Олькерта и за [[Карыят|Корьята]]''<ref name="Urban-2001-162">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 162.</ref> (1352 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 30.</ref>; ''Helgerdi Suppremi principis lythwanorum'' (''Helgerdus supremus prinreps''<ref>Rowell S. C. Lithuania Ascending: A Pagan Empire within East-Central Europe, 1295—1345. — Cambridge, 1994. [https://books.google.by/books?id=X1cHAwAAQBAJ&pg=PA61&dq=%22helgerdus%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwi35p6d7-6BAxWGgv0HHWpkBcgQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=%22helgerdus%22&f=false P. 61].</ref>; 14 жніўня 1358 году)<ref>Kodeks dyplomatyczny Księstwa Mazowieckiego. — Warszawa, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=2Pc4AQAAMAAJ&q=Helgerdi#v=snippet&q=Helgerdi&f=false S. 73].</ref>; ''Володимеръ Ольгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (1362—1392 гады)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 37.</ref>; ''Allexandro filio Holgerti'' (запіс пад 1366 годам)<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. S. 717.</ref>; ''Algherde'' (7 лістапада 1367 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d041.htm Договор между Тевтонским орденом в Ливонии и ВКЛ о пограничном режиме на реке Двине (1367)]{{Недаступная спасылка|date=March 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Kenna uxor Kazimiri ducis Saxonie, filia Olgerti ducis Lithuanie'' («Kalendarz Krakowski» пад 1368 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica: Pomniki dziejowe Polski. T. 6. — Kraków, 1893. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9kkhAQAAMAAJ&q=Kenna+Olgerti#v=snippet&q=Kenna%20Olgerti&f=false S. 653].</ref>; ''Andrey Olherdowicz'', ''Андрей Ольгердович'' (каля 1370—1377 або 1381—1387 гадоў)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 73.</ref>; ''ὁ βασιλεὺς, ὁ Ἄλγερδος''{{Заўвага|Тытуляваньне польскага караля [[Казімер III Вялікі|Казімера]]: ''ὁ κράλης τῆς Λαχίας, ὁ Καζίμοιρος''<ref>Svarevičiūtė K. Lietuvos didžiojo kunigaikščio Algirdo graikiškas laiškas Bizantijos epistolografijos kontekste // Literatūra. T. 53 (3), 2011. P. 96.</ref>}} (1371 год)<ref>Patrologiae cursus completus, seu bibliotheca universalis, integra, uniformis, commoda, oeconomica omnium s.s patrum, doctorum scriptorumque ecclesiasticorum sive latinorum, sive graecorum qui ab aevo apostolico ad aetatem Innocentii III (ann.1216) pro occidentalibus, et ad Photii tempora (ann. 863) pro orientalibus. T. CLII, 1866.[https://books.google.by/books?hl=ru&id=J0X56dX0k74C&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82&f=false P. 1451].</ref><ref>Mitteilungen der Litauischen literarischen Gesellschaft. Heft 29. — Heidelberd, 1907. [https://books.google.by/books?newbks=1&hl=ru&id=0dZMAAAAYAAJ&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82+Olgerd#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82%20Olgerd&f=false S. 358].</ref>; ''Се язъ князь великии Олгердъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (1372 год<ref>[https://web.archive.org/web/20250123122754/http://starbel.by/dok/d038.htm Перемирие между Великим княжеством Литовским и Великим княжеством Московским (1372)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 46.</ref>; ''Nobilibus viris Oligerdo Magno et [[Кейстут|Kenstuto]] ac [[Любарт|Lubardo]] fratribus ducibus Lituanorum'' (23 кастрычніка 1373 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20210511070032/http://starbel.by/dok/d070.htm Послание папы Григория XI в.к.л. Ольгерду с призывом принять католичество (1373)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Olgordi'' (29 верасьня 1377 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20241127042646/http://starbel.by/dok/d042.htm Послание короля Польши и Венгрии Людовика о положении в Подольской земле (1377)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Algirde, quondam rex Littovie'' (1377 год, 10 кастрычніка 1385 году, 11 кастрычніка 1385 году)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 74, 77, 79.</ref>; ''Се язъ великии князь Дмитрии Олгирдовичь''<ref name="Urban-2001-160">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 160.</ref> (1386 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 67.</ref>; ''huius pater Helgorth… Helgorth Keistuthy'' (запіс пад 1386 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UBdTAAAAcAAJ&q=Helgorth#v=snippet&q=Helgorth&f=false S. 862].</ref>; ''Мы князь Дмитрии Олгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (16 сьнежня 1388 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 98.</ref>; ''Olcardus noster olim genitor'' (15 траўня 1390 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d039.htm Пожалование села Понары Виленскому кафедральному костелу (1390)]{{Недаступная спасылка|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref><ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 31.</ref>; ''vnser feter herczog Algart''<ref>[[Алег Ліцкевіч|Лицкевич О. В.]] «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 263—264.</ref> ([[Мэмарыял Вітаўта]], 1390 год); ''Algerde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algerde#v=snippet&q=Algerde&f=false S. 93, 103].</ref>, ''Algarde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algarden#v=snippet&q=Algarden&f=false S. 76, 103, 113, 115]</ref> ([[Хроніка Лівоніі Германа Вартбэрга]]), ''Algard''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?id=8H8OAAAAYAAJ&pg=PA533&dq=Algard&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjU0-GuxZP9AhWCuaQKHQpeD3MQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=Algard&f=false S. 508, 519, 520, 522, 527, 533, 578, 587].</ref>, ''Algart''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 522, 549, 567, 577, 583, 592, 604].</ref> ([[Хроніка Віганда]]); ''сынове Олгордовы'' ([[Задоншчына (помнік)|Задоншчына]]); ''Olgerth''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Олкгирд''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Algardus'' (па 1409 годзе)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=0jchAQAAMAAJ&pg=PA997&dq=Algardus&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwit6dvz3a79AhWRtKQKHTCYCRUQ6AF6BAgKEAI#v=onepage&q=Algardus&f=false S. 997].</ref>; ''князь Олгердъ Гедиминовичь… къ Олгерду Гедиминовичю… Олигерду Гедиминовичю'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 53, 56, 187].</ref>; ''къ великому князю Олгерду Гедименовичю Литовскому'' ([[Сафійскі першы летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gc5hAAAAcAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E&f=false С. 223].</ref>; ''Nos Boleslaus alias Swidrigaill dei gracia dux Olgorthowicz'' (10 верасьня 1420 году)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=X2PksK8Sn3MC&pg=PA489&dq=dux+olgorthowicz&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwif7Mfzo5z9AhXatqQKHbL0AcIQ6AF6BAgJEAI#v=onepage&q=dux%20olgorthowicz&f=false S. 489].</ref>; ''Semeon Ulgerdowicz'' (''Semeon Olgerdowicz''; [[Хрыстмэмэльская ўмова|22 чэрвеня 1431 году]])<ref>Liv-, Esth- und Curländisches Urkundenbuch nebst Regesten / Hrsg. von F. G. von Bunge. Bd. 8. — Riga; Moskau, 1884. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OUYOAAAAQAAJ&q=Semeon+Ulgerdowicz+#v=snippet&q=Semeon%20Ulgerdowicz&f=false S. 272—273].</ref>; ''ex genitoris nostri olim magni ducis Lythwanie Olgerdi'' (14 ліпеня 1431 году)<ref>Codex epistolaris saeculi decimi quinti. T. 2. — Cracoviae, 1891. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FC6aOCae2PkC&q=Olgerdi#v=snippet&q=Olgerdi&f=false P. 257].</ref>; ''avo videlicet Olgerdo olim magno duce Lithwanie'' (1440 год)<ref>Собрание древних грамот и актов городов: Вильны, Ковна, Трок, православных монастырей, церквей и по разным предметам: Ч. 1. — Вильно, 1843. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=11JfAAAAcAAJ&q=Olgerdo#v=snippet&q=Olgerdo&f=false С. 6].</ref>; ''Швитригайл Олкгирдович'' (15 траўня 1446 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 4.</ref>; ''мы великий князь Александро, инако Швитрикгайло Олькгирдовичь'' (29 сьнежня 1446 году, 29 сьнежня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 5, 6.</ref>; ''Олгордъ князь Литовьскыи… за Олгорда'' ([[Рагоскі летапісец]])<ref>ПСРЛ. Т. 15. — М., 2000. [https://books.google.by/books?id=YRIaAgAAQBAJ&pg=PA41&dq=%22%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjerLbkxM-BAxXXM-wKHZg-KvcQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q&f=false С. 59].</ref>; ''Швитрикгайл(ъ) Олькгирдовичь'' (31 сьнежня 1450 году, 1451 год)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 45, 46.</ref>; ''Швитригайло Оликгирдович'' (24 верасьня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 44.</ref>; ''Швитрикаила Олкердови(ч)'' (1452 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 15 ст. (1965)|к}} С. 38.</ref>; ''Олькгирдъ'' (1469—1477 гады)<ref>Ivoška D., Ryčkov A. Brėžiant Vyžuonų ribą: šiaurės rytų Lietuvos XV a. asmenvardžiai ir (ne)pamirštas) kelias // Acta Linguistica Lithuanica. XCI, 2024. P. 36.</ref>; ''Olgerdus filius Gedimini'' ([[Ян Длугаш]])<ref>Joannis Długossii seu longini canonici Cracoviensis Historiae Polonicae libri XII. T. 3. L. 9, 10. — Cracoviae, 1876. [https://books.google.by/books?id=ONvkM5EkcLYC&pg=PA472&dq=%22Olgerdus+filius+Gedimini%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwj35cCcg539AhURPOwKHSFkBDY4ChDoAXoECAcQAg#v=onepage&q=%22Olgerdus%20filius%20Gedimini%22&f=false P. 472].</ref>; ''Olgierd… Olgierd Gidyminowicz'' ([[Хроніка Быхаўца]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 138—141.</ref>; ''князь велики Литовьскій Олгердъ Гедимановичъ''<ref name="Urban-2001-125"/><ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?id=8mBKAQAAMAAJ&pg=PA221&dq=%22%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D1%96%D0%B9+%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%B5%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiJzJOx_639AhUEOewKHQlpD7gQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q&f=false С. 221].</ref> ([[Ніканаўскі летапіс]]); ''Олкгирд… князя Андрея Олкгардовича полоцкого'' ([[Хроніка Вялікага Княства Літоўскага і Жамойцкага]])<ref>Gudmantas K. Tichonravovo nuorašas. Transkripcija // Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas. Kn. 48, 2019. P. 229, 237.</ref>; ''Олгерд… Олгерд Гидиминовичь'' ([[Хроніка літоўская і жамойцкая]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 41—43, 63.</ref>; ''Алексей Самойлов сын Олгерд'' (1655 год)<ref>Памятники истории Восточной Европы. Источники 15-17 вв. Том 4. (Monumena Historica Res Gestas Europae Orientalis Illustrantia). Крестоприводная книга шляхты Великого княжества Литовского 1655 г. — Москва — Варшава, 1999. [https://books.google.by/books?id=MoAdAQAAMAAJ&q=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&dq=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiO4Zz7nNX_AhUChP0HHe4FDK0Q6AF6BAgGEAI С. 62].</ref>; ''Józef Olgird, towarzysz husarski'' (21 жніўня 1780 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 323.</ref>; ''Kajetan Elgierd'' (1821 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Elgierd&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Iwoniszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * [[Альгерд]] (каля 1296—1377) — [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікі князь літоўскі]], меў 12 сыноў і 5 дачок (у крыніцах упамінаюцца зь [[імя па бацьку|імём па бацьку]] [[Альгердавічы|Альгердавіч]] [[Андрэй Альгердавіч|Андрэй]], [[Карыбут|Карыбут Дзьмітры]], [[Лугвен|Лугвен Сямён]], [[Сьвідрыгайла]], [[Уладзімер Альгердавіч|Уладзімер]]) * [[Бэрнат|Бернат]] Альгерт (Biernat Olgiert) — [[Маршалак дворны літоўскі|маршалак дворны]] [[Сьвідрыгайла|Сьвідрыгайлы]], які ўпамінаецца ў 1445 і 1451 гадох<ref>Halecki O. Ostatnie lata Świdrygiełły i sprawa wołyńska za Kazimierza Jagiellończyka. — Kraków, 1915. [https://books.google.by/books?newbks=1&newbks_redir=0&hl=ru&id=lRQBAAAAMAAJ&dq=%22Olgiert+Biernat%22&q=Biernat#v=snippet&q=Biernat&f=false S. 301].</ref> * Юры з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], дваранін скарбовы літоўскі, падчашы [[вількамір]]скі ў 1678—1697 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Адам з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, падчашы вількамірскі ў 1703 годзе<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 453.</ref> * Мацей з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, мечнік вількамірскі ў 1704—1713 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Гіляры з Альгерд Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік [[Смаленскі павет|смаленскі]] ў 1782 годзе<ref name="UWKL-2003-213">Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego: Spisy. T. 4. Ziemia smoleńska i województwo smoleńskie XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2003. S. 213.</ref> * Язафат з Альгердаў Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік смаленскі ў 1784 годзе<ref name="UWKL-2003-213"/> * [[Альгерд Абуховіч]] (1840—1898) — беларускі паэт, перакладнік * [[Альгерд Бульба]] (сапраўд. Вітаўт Чыж; 1884—1939) — беларускі грамадзкі дзеяч, этнограф, крытык і публіцыст * [[Альгерд Малішэўскі]] (1922—1989) — беларускі мастак, выкладнік * [[Альгерд Невяроўскі]] (нар. 1969) — беларускі журналіст * [[Альгерд Бахарэвіч]] (нар. 1975) — беларускі пісьменьнік і перакладнік Ольгерды-[[Эйгерд]]ы (Olgierd-Ejgierd) гербу [[Пагоня|Пагоня Літоўская]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 9. — Warszawa, 1937. S. 153.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] адзначалася, што вёска [[Ахрэмаўшчына]] ([[Браслаўскі павет]]) гістарычна мела назву Альгердаўшчызна<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 16.</ref>. На [[Браслаўскі павет|гістарычнай Браслаўшчыне]] існуе вёска [[Альгярдова]], на [[Ашмянскі павет|гістарычнай Ашмяншчыне]] — [[Альгердава]]. == Глядзіце таксама == * [[Ала (мужчынскае імя)|Ала]] * [[Герда|Герд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * {{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)}} {{Імёны з асновай ал}} {{Імёны з асновай алг}} {{Імёны з асновай ґард}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] dnpgovwzgaswswdswil62gdqkftlbxp 2667383 2667382 2026-05-02T09:48:47Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667383 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Альґерд |лацінка = Algierd / Alhierd |арыгінал = Algerd |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Ала (мужчынскае імя)|Alo]] + [[Герда|Gerd]] <br> [[Алег|Alko]] + Gerd |варыянт = Альгерт, Алігард, Альгард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Альгірд, Алкард, Ольгерд, Эльгерд, Ольгірд |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Альгерд''' (''Альгерт'', ''Алігард'', ''Альгард'', ''Альгарт'', ''Гэльгерд'', ''Гольгерт'', ''Альгірд'', ''Алкард'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Ольгерд''' (''Эльгерд'', ''Ольгірд''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Алгерд, Алгерт, Олгард, Алгард, Алгарда, Алгарт, Олгарт, Галгерд, Галгард або Голгерд, пазьней Алгірт, Алкард або Алегард (Algerd<ref>Seibicke W. Historisches deutsches Vornamenbuch. Bd. 1. — Berlin, 1996. [https://books.google.by/books?id=eFBmAAAAMAAJ&q=algerd+adalgard&dq=algerd+adalgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjB1eC7g8aJAxWf1QIHHXl-DCAQ6AF6BAgJEAI S. 80].</ref>, Algeard<ref>Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham, 2023. P. 37.</ref><ref>[https://www.behindthename.com/name/algeard/submitted Algeard], Behind the Name</ref><ref> Keith Briggs, [https://keithbriggs.info/Anglo-Saxon_dithematic_names.html#a Anglo-Saxon dithematic names]</ref><ref>Fleming R. Domesday Book and the Law: Society and Legal Custom in Early Medieval England. — Cambridge, 1998. [https://books.google.by/books?id=gBm2eQvZlN4C&pg=PA101&dq=%22Algeard%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiXwruY4oCGAxXS_7sIHWpBCzoQ6AF6BAgFEAI#v=onepage&q=%22Algeard%22&f=false P. 74, 101].</ref>, Algerðr<ref>Falk H. Anmälan av «Norsk isländska dopnamn och fin gerade namn från medeltiden samlade och utgivna av EH Lind». Häftena 1—4 // Arkiv för nordisk filologi. Bd. 23 (27). — Lund, 1911. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gvWmhGW4sFwC&q=Algerdr#v=snippet&q=Algerdr&f=false S. 97].</ref><ref>Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 17.</ref>, Algerde<ref>[https://slektogdata.no/nb/navn-anno-1900-pa-bokstaven-0 Navn anno 1900 på bokstaven A], Navnene er hentet fra Folketellingen 1900, som du finner på Digitalarkivet.no, Slekt og Data</ref>, Algert<ref>Stark F. Die Kosenamen der Germanen: eine Studie. — Wien, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=0VAJAAAAQAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 180].</ref><ref name="Brons-1877-26">Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=t7QwAQAAMAAJ&q=Algert#v=snippet&q=Algert&f=false S. 26].</ref>, Algerth<ref name="Brons-1877-26"/>, Olgard<ref>Raveling I. Die ostfriesischen Vornamen: Herkunft, Bedeutung und Verbreitung. — Aurich, 1972. [https://books.google.by/books?id=S2xmAAAAMAAJ&q=Olgard+gard&dq=Olgard+gard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiIqeuEn4KEAxVg_rsIHXSiCJMQ6AF6BAgEEAI S. 89].</ref>, Algardus<ref name="Krause-1856-39">Krause C. E. H. Beiträge zur gefchichte Stade’s 1286 1315 Die 41 ersten Folien des ältesten Stadterbebuchs // Programm des Gymnasium’s zu Stade für Ostern 1856. — Stade, 1856. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=bL1bAAAAcAAJ&q=Algardus%2C+Halgardus#v=snippet&q=Algardus%2C%20Halgardus&f=false S. 39].</ref>, Algard<ref>[https://taaldacht.nl/germaanse-namen/ Germaanse namen], Taaldacht</ref>, Algardis<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 16.</ref><ref>Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln — Graz, 1967. S. 131, 277.</ref>, Algart<ref>Die deutschen Familiennamen: nach breslauer quellen des 13. und 14. Jahrhunderts. — Breslau, 1908. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=CEwImm4TtCgC&q=+Algart+#v=snippet&q=Algart&f=false S. 14, 58].</ref>, Olgart<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 1609.</ref>, Hallgerðr<ref>Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ZHgKAAAAIAAJ&q=Hall+%22gerdr%22#v=snippet&q=Hall%20%22gerdr%22&f=false S. 38, 141].</ref>, Hallgerd<ref>Weitershaus F. W. Das neue Vornamenbuch 8000 Vornamen: Herkunft u. Bedeutung. — München, 1988. S. 107.</ref>, Halgerd<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. [https://books.google.by/books?id=m4JOAQAAMAAJ&q=halgerd+halgard&dq=halgerd+halgard&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjgmJekjuWFAxW4gv0HHRHVAHcQ6AF6BAgHEAI S. 164].</ref>, Halgardus<ref name="Krause-1856-39"/>, Holgerd<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 570.</ref>, Algiert<ref>Debrabandere F. Woordenboek van de familienamen in België en Noord-Frankrijk. — Amsterdam, 2003.</ref><ref>[https://justitia-veritas.be/justitia-veritas/belgique/histoire/dictionnaire-noms-belges-woordenboek-belgische-familienamen/a/ A], Dictionnaire de tous les noms de famille belges</ref>, Allcard<ref>Ferguson R. English Surnames: And Their Place in the Teutonic Family. — London and New York, 1858. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=L70EAAAAIAAJ&q=Allcard+Alcheard+#v=snippet&q=Allcard%20Alcheard&f=false P. 218].</ref>, Allegaert<ref>Germain J., Herbillon J. Dictionnaire des noms de famille en Wallonie et à Bruxelles. — Bruxelles, 2007. [https://www.google.by/books/edition/Dictionnaire_des_noms_de_famille_en_Wall/4bYErd60g3YC?hl=ru&gbpv=1&dq=allegaert+adalgardis&pg=PA127&printsec=frontcover P. 127].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 167].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Ала (мужчынскае імя)|ал-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Алігут]], [[Альмін]], [[Аламунт]]; германскія імёны Algut, Almin, Alamunt) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alls 'увесь, кожны'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 52.</ref> або ад асновы -адал- (ад [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] adal 'шляхетны')<ref name="Supieranskaja-2005-168">Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, а аснова [[Герда|-гард- (-герд-, -герт-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]], [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]], [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]]; германскія імёны Wisgeard, Mundgerd, Teutgerdis) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] gairdan 'падпяразваць' (пераноснае 'ахоўваць'), garda 'агароджа' (пераноснае 'ахова, бясьпека')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Адпаведнасьць імя Альгерд германскаму імю Olgard (Olgardus) сьцьвердзіў мовазнаўца і літаратуразнаўца-мэдыявіст [[Аляксандар Бразгуноў]]<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 211.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Альгерд адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Olgerd%20gard#v=snippet&q=Olgerd%20gard&f=false S. 92]</ref>. У [[Раўданскі рукапіс|Раўданскім рукапісе]], апублікаваным [[Тэадор Нарбут|Тэадорам Нарбутам]], імя Альгерд тлумачылася як «радасьць [[Вольга|Вольгі]]» (відаць, ад [[Алег|-ольг-]] + германскае hord 'скарб')<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>, а гісторык [[Юзэф Пузына]] выводзіў імя Альгерд ад [[Паўночнагерманскія мовы|германскага (паўночнагерманскага)]] імя ''Альгард'' (''Algard''<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>)<ref>[[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]] ({{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>), тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда (''Allegart'') VIII ст. пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]. Гэтыя ды іншыя прыклады (''Algerd'', ''Alegardus'', ''Alhart'', ''Alherd''<ref name="Urban-2001-125">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 125.</ref>) пацьвярджаюць, што імя Альгерд мела лучнасьць з імёнамі германскага паходжаньня<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47, 136.</ref>. Паводле менскага дасьледніка Алёхны Дайліды, які разьвівае [[Усходнегерманскія мовы|ўсходнегерманскую]] этымалёгію імёнаў [[Ліцьвіны|літоўскіх князёў і баяраў]], імя Альгерд складаецца з асноваў [[Алег|-алг- (-алк-, -гэлк-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Альгін]], [[Альгімонт]]; германскія імёны Heligin, Alcmunt), якая паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] alhs 'бажніца', германскага helig 'сьвяты'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 16.</ref>, і -герд- (-гард-, -герт-). Такім парадкам, імя Альгерд азначае «сьвятая ахова»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. Мовазнаўца {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} выводзіць імя Альгерд з германскіх моваў ад імя Adalger, дзе adal 'шляхетны' і gar 'кап’ё'<ref name="Supieranskaja-2005-168"/>. Такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя Альгард (Альгарт): ''Peter Algart'' (1398 год)<ref name="Trautmann-1925-12">Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Algart+Algarde#v=snippet&q=Algart%20Algarde&f=false S. 12].</ref>, ''Johannes Algarde'' (1400 год)<ref name="Trautmann-1925-12"/>. У [[Гданьск]]у адзначалася імя Гольгард: ''Stefan Holgard'' (1427 год)<ref>Romaniuk Z. Kontakty handlowe miast podlaskich z Gdańskiem w XV w. // Małe miasta. Między tradycją a wyzwaniem przyszłości. Acta Collegii Suprasliensis 2. — Supraśl, 2002. S. 82.</ref>, у ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] — прозьвішча Hellgardt<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=HELLGARDT&ofb=memelland&modus=&lang=de HELLGARDT], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Алкердъ'' (1330—1359 гады)<ref>Смоленские грамоты XIII—XIV вв. — М., 1963. С. 69—71.</ref>; ''Самъ Олкгердъ Божію милостью великий князь Литовьскій, Рускій, Жомоитскій и иныхъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (25 жніўня 1342 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 24.</ref>; ''Господарю его милости Князю Великому Олигарду'' (30 сьнежня 1347 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 25—26.</ref>; ''Olgerdus'' (1347 і 1352 гады)<ref>Лаврецкий Г. А. Граффити храма в Сынковичах. Проблема датировки // Архитектура: сборник научных трудов. Вып. 11, 2018. С. 13.</ref>; ''а за великого князя Олькерта и за [[Карыят|Корьята]]''<ref name="Urban-2001-162">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 162.</ref> (1352 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 30.</ref>; ''Helgerdi Suppremi principis lythwanorum'' (''Helgerdus supremus prinreps''<ref>Rowell S. C. Lithuania Ascending: A Pagan Empire within East-Central Europe, 1295—1345. — Cambridge, 1994. [https://books.google.by/books?id=X1cHAwAAQBAJ&pg=PA61&dq=%22helgerdus%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwi35p6d7-6BAxWGgv0HHWpkBcgQ6AF6BAgHEAI#v=onepage&q=%22helgerdus%22&f=false P. 61].</ref>; 14 жніўня 1358 году)<ref>Kodeks dyplomatyczny Księstwa Mazowieckiego. — Warszawa, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=2Pc4AQAAMAAJ&q=Helgerdi#v=snippet&q=Helgerdi&f=false S. 73].</ref>; ''Володимеръ Ольгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (1362—1392 гады)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 37.</ref>; ''Allexandro filio Holgerti'' (запіс пад 1366 годам)<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. S. 717.</ref>; ''Algherde'' (7 лістапада 1367 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d041.htm Договор между Тевтонским орденом в Ливонии и ВКЛ о пограничном режиме на реке Двине (1367)]{{Недаступная спасылка|date=March 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Kenna uxor Kazimiri ducis Saxonie, filia Olgerti ducis Lithuanie'' («Kalendarz Krakowski» пад 1368 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica: Pomniki dziejowe Polski. T. 6. — Kraków, 1893. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9kkhAQAAMAAJ&q=Kenna+Olgerti#v=snippet&q=Kenna%20Olgerti&f=false S. 653].</ref>; ''Andrey Olherdowicz'', ''Андрей Ольгердович'' (каля 1370—1377 або 1381—1387 гадоў)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 73.</ref>; ''ὁ βασιλεὺς, ὁ Ἄλγερδος''{{Заўвага|Тытуляваньне польскага караля [[Казімер III Вялікі|Казімера]]: ''ὁ κράλης τῆς Λαχίας, ὁ Καζίμοιρος''<ref>Svarevičiūtė K. Lietuvos didžiojo kunigaikščio Algirdo graikiškas laiškas Bizantijos epistolografijos kontekste // Literatūra. T. 53 (3), 2011. P. 96.</ref>}} (1371 год)<ref>Patrologiae cursus completus, seu bibliotheca universalis, integra, uniformis, commoda, oeconomica omnium s.s patrum, doctorum scriptorumque ecclesiasticorum sive latinorum, sive graecorum qui ab aevo apostolico ad aetatem Innocentii III (ann.1216) pro occidentalibus, et ad Photii tempora (ann. 863) pro orientalibus. T. CLII, 1866.[https://books.google.by/books?hl=ru&id=J0X56dX0k74C&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82&f=false P. 1451].</ref><ref>Mitteilungen der Litauischen literarischen Gesellschaft. Heft 29. — Heidelberd, 1907. [https://books.google.by/books?newbks=1&hl=ru&id=0dZMAAAAYAAJ&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82+Olgerd#v=snippet&q=%CE%91%CE%BB%CE%B3%CE%B5%CF%81%CE%B4%CE%BF%CF%82%20Olgerd&f=false S. 358].</ref>; ''Се язъ князь великии Олгердъ''<ref name="Urban-2001-125"/> (1372 год<ref>[https://web.archive.org/web/20250123122754/http://starbel.by/dok/d038.htm Перемирие между Великим княжеством Литовским и Великим княжеством Московским (1372)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 46.</ref>; ''Nobilibus viris Oligerdo Magno et [[Кейстут|Kenstuto]] ac [[Любарт|Lubardo]] fratribus ducibus Lituanorum'' (23 кастрычніка 1373 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20210511070032/http://starbel.by/dok/d070.htm Послание папы Григория XI в.к.л. Ольгерду с призывом принять католичество (1373)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Olgordi'' (29 верасьня 1377 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20241127042646/http://starbel.by/dok/d042.htm Послание короля Польши и Венгрии Людовика о положении в Подольской земле (1377)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Algirde, quondam rex Littovie'' (1377 год, 10 кастрычніка 1385 году, 11 кастрычніка 1385 году)<ref>{{Літаратура/Полацкія граматы (2015)|1к}} С. 74, 77, 79.</ref>; ''Се язъ великии князь Дмитрии Олгирдовичь''<ref name="Urban-2001-160">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 160.</ref> (1386 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 67.</ref>; ''huius pater Helgorth… Helgorth Keistuthy'' (запіс пад 1386 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe Polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UBdTAAAAcAAJ&q=Helgorth#v=snippet&q=Helgorth&f=false S. 862].</ref>; ''Мы князь Дмитрии Олгердовичь''<ref name="Urban-2001-160"/> (16 сьнежня 1388 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 98.</ref>; ''Olcardus noster olim genitor'' (15 траўня 1390 году)<ref>[http://starbel.by/dok/d039.htm Пожалование села Понары Виленскому кафедральному костелу (1390)]{{Недаступная спасылка|date=April 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref><ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 31.</ref>; ''vnser feter herczog Algart''<ref>[[Алег Ліцкевіч|Лицкевич О. В.]] «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 263—264.</ref> ([[Мэмарыял Вітаўта]], 1390 год); ''Algerde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algerde#v=snippet&q=Algerde&f=false S. 93, 103].</ref>, ''Algarde''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algarden#v=snippet&q=Algarden&f=false S. 76, 103, 113, 115]</ref> ([[Хроніка Лівоніі Германа Вартбэрга]]), ''Algard''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?id=8H8OAAAAYAAJ&pg=PA533&dq=Algard&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjU0-GuxZP9AhWCuaQKHQpeD3MQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=Algard&f=false S. 508, 519, 520, 522, 527, 533, 578, 587].</ref>, ''Algart''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algart#v=snippet&q=Algart&f=false S. 522, 549, 567, 577, 583, 592, 604].</ref> ([[Хроніка Віганда]]); ''сынове Олгордовы'' ([[Задоншчына (помнік)|Задоншчына]]); ''Olgerth''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Олкгирд''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Algardus'' (па 1409 годзе)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=0jchAQAAMAAJ&pg=PA997&dq=Algardus&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwit6dvz3a79AhWRtKQKHTCYCRUQ6AF6BAgKEAI#v=onepage&q=Algardus&f=false S. 997].</ref>; ''князь Олгердъ Гедиминовичь… къ Олгерду Гедиминовичю… Олигерду Гедиминовичю'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 53, 56, 187].</ref>; ''къ великому князю Олгерду Гедименовичю Литовскому'' ([[Сафійскі першы летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gc5hAAAAcAAJ&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8E&f=false С. 223].</ref>; ''Nos Boleslaus alias Swidrigaill dei gracia dux Olgorthowicz'' (10 верасьня 1420 году)<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?id=X2PksK8Sn3MC&pg=PA489&dq=dux+olgorthowicz&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwif7Mfzo5z9AhXatqQKHbL0AcIQ6AF6BAgJEAI#v=onepage&q=dux%20olgorthowicz&f=false S. 489].</ref>; ''Semeon Ulgerdowicz'' (''Semeon Olgerdowicz''; [[Хрыстмэмэльская ўмова|22 чэрвеня 1431 году]])<ref>Liv-, Esth- und Curländisches Urkundenbuch nebst Regesten / Hrsg. von F. G. von Bunge. Bd. 8. — Riga; Moskau, 1884. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OUYOAAAAQAAJ&q=Semeon+Ulgerdowicz+#v=snippet&q=Semeon%20Ulgerdowicz&f=false S. 272—273].</ref>; ''ex genitoris nostri olim magni ducis Lythwanie Olgerdi'' (14 ліпеня 1431 году)<ref>Codex epistolaris saeculi decimi quinti. T. 2. — Cracoviae, 1891. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FC6aOCae2PkC&q=Olgerdi#v=snippet&q=Olgerdi&f=false P. 257].</ref>; ''avo videlicet Olgerdo olim magno duce Lithwanie'' (1440 год)<ref>Собрание древних грамот и актов городов: Вильны, Ковна, Трок, православных монастырей, церквей и по разным предметам: Ч. 1. — Вильно, 1843. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=11JfAAAAcAAJ&q=Olgerdo#v=snippet&q=Olgerdo&f=false С. 6].</ref>; ''Швитригайл Олкгирдович'' (15 траўня 1446 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 4.</ref>; ''мы великий князь Александро, инако Швитрикгайло Олькгирдовичь'' (29 сьнежня 1446 году, 29 сьнежня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 3, 1432—1534. — Lwów, 1890. S. 5, 6.</ref>; ''Олгордъ князь Литовьскыи… за Олгорда'' ([[Рагоскі летапісец]])<ref>ПСРЛ. Т. 15. — М., 2000. [https://books.google.by/books?id=YRIaAgAAQBAJ&pg=PA41&dq=%22%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%BE%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%BA%D0%BD%D1%8F%D0%B7%D1%8C%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjerLbkxM-BAxXXM-wKHZg-KvcQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q&f=false С. 59].</ref>; ''Швитрикгайл(ъ) Олькгирдовичь'' (31 сьнежня 1450 году, 1451 год)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 45, 46.</ref>; ''Швитригайло Оликгирдович'' (24 верасьня 1451 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 44.</ref>; ''Швитрикаила Олкердови(ч)'' (1452 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 15 ст. (1965)|к}} С. 38.</ref>; ''Олькгирдъ'' (1469—1477 гады)<ref>Ivoška D., Ryčkov A. Brėžiant Vyžuonų ribą: šiaurės rytų Lietuvos XV a. asmenvardžiai ir (ne)pamirštas) kelias // Acta Linguistica Lithuanica. XCI, 2024. P. 36.</ref>; ''Olgerdus filius Gedimini'' ([[Ян Длугаш]])<ref>Joannis Długossii seu longini canonici Cracoviensis Historiae Polonicae libri XII. T. 3. L. 9, 10. — Cracoviae, 1876. [https://books.google.by/books?id=ONvkM5EkcLYC&pg=PA472&dq=%22Olgerdus+filius+Gedimini%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwj35cCcg539AhURPOwKHSFkBDY4ChDoAXoECAcQAg#v=onepage&q=%22Olgerdus%20filius%20Gedimini%22&f=false P. 472].</ref>; ''Olgierd… Olgierd Gidyminowicz'' ([[Хроніка Быхаўца]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 138—141.</ref>; ''князь велики Литовьскій Олгердъ Гедимановичъ''<ref name="Urban-2001-125"/><ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?id=8mBKAQAAMAAJ&pg=PA221&dq=%22%D0%BB%D0%B8%D1%82%D0%BE%D0%B2%D1%81%D0%BA%D1%96%D0%B9+%D0%9E%D0%BB%D0%B3%D0%B5%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwiJzJOx_639AhUEOewKHQlpD7gQ6AF6BAgDEAI#v=onepage&q&f=false С. 221].</ref> ([[Ніканаўскі летапіс]]); ''Олкгирд… князя Андрея Олкгардовича полоцкого'' ([[Хроніка Вялікага Княства Літоўскага і Жамойцкага]])<ref>Gudmantas K. Tichonravovo nuorašas. Transkripcija // Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas. Kn. 48, 2019. P. 229, 237.</ref>; ''Олгерд… Олгерд Гидиминовичь'' ([[Хроніка літоўская і жамойцкая]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 41—43, 63.</ref>; ''Алексей Самойлов сын Олгерд'' (1655 год)<ref>Памятники истории Восточной Европы. Источники 15-17 вв. Том 4. (Monumena Historica Res Gestas Europae Orientalis Illustrantia). Крестоприводная книга шляхты Великого княжества Литовского 1655 г. — Москва — Варшава, 1999. [https://books.google.by/books?id=MoAdAQAAMAAJ&q=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&dq=%22%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B5%D0%B9+%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B9%D0%BB%D0%BE%D0%B2+%D1%81%D1%8B%D0%BD%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiO4Zz7nNX_AhUChP0HHe4FDK0Q6AF6BAgGEAI С. 62].</ref>; ''Józef Olgird, towarzysz husarski'' (21 жніўня 1780 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 323.</ref>; ''Kajetan Elgierd'' (1821 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Elgierd&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Iwoniszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * [[Альгерд]] (каля 1296—1377) — [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікі князь літоўскі]], меў 12 сыноў і 5 дачок (у крыніцах упамінаюцца зь [[імя па бацьку|імём па бацьку]] [[Альгердавічы|Альгердавіч]] [[Андрэй Альгердавіч|Андрэй]], [[Карыбут|Карыбут Дзьмітры]], [[Лугвен|Лугвен Сямён]], [[Сьвідрыгайла]], [[Уладзімер Альгердавіч|Уладзімер]]) * [[Бэрнат|Бернат]] Альгерт (Biernat Olgiert) — [[Маршалак дворны літоўскі|маршалак дворны]] [[Сьвідрыгайла|Сьвідрыгайлы]], які ўпамінаецца ў 1445 і 1451 гадох<ref>Halecki O. Ostatnie lata Świdrygiełły i sprawa wołyńska za Kazimierza Jagiellończyka. — Kraków, 1915. [https://books.google.by/books?newbks=1&newbks_redir=0&hl=ru&id=lRQBAAAAMAAJ&dq=%22Olgiert+Biernat%22&q=Biernat#v=snippet&q=Biernat&f=false S. 301].</ref> * Юры з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], дваранін скарбовы літоўскі, падчашы [[вількамір]]скі ў 1678—1697 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Адам з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, падчашы вількамірскі ў 1703 годзе<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 453.</ref> * Мацей з Альгерда Шапоўскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, мечнік вількамірскі ў 1704—1713 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 435.</ref> * Гіляры з Альгерд Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік [[Смаленскі павет|смаленскі]] ў 1782 годзе<ref name="UWKL-2003-213">Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego: Spisy. T. 4. Ziemia smoleńska i województwo smoleńskie XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2003. S. 213.</ref> * Язафат з Альгердаў Лукомскі — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, стражнік смаленскі ў 1784 годзе<ref name="UWKL-2003-213"/> * [[Альгерд Абуховіч]] (1840—1898) — беларускі паэт, перакладнік * [[Альгерд Бульба]] (сапраўд. Вітаўт Чыж; 1884—1939) — беларускі грамадзкі дзеяч, этнограф, крытык і публіцыст * [[Альгерд Малішэўскі]] (1922—1989) — беларускі мастак, выкладнік * [[Альгерд Невяроўскі]] (нар. 1969) — беларускі журналіст * [[Альгерд Бахарэвіч]] (нар. 1975) — беларускі пісьменьнік і перакладнік Ольгерды-[[Эйгерд]]ы (Olgierd-Ejgierd) гербу [[Пагоня|Пагоня Літоўская]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 9. — Warszawa, 1937. S. 153.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] адзначалася, што вёска [[Ахрэмаўшчына]] ([[Браслаўскі павет]]) гістарычна мела назву Альгердаўшчызна<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 16.</ref>. На [[Браслаўскі павет|гістарычнай Браслаўшчыне]] існуе вёска [[Альгярдова]], на [[Ашмянскі павет|гістарычнай Ашмяншчыне]] — [[Альгердава]]. == Глядзіце таксама == * [[Ала (мужчынскае імя)|Ала]] * [[Герда|Герд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * {{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)}} {{Імёны з асновай ал}} {{Імёны з асновай алг}} {{Імёны з асновай ґард}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] ts7jlhd2f61yt3a1advkno7qycpspo0 Шаблён:Прэм’ер-ліга чэмпіянату Ангельшчыны па футболе/Табліца 10 263899 2667362 2666607 2026-05-02T07:00:05Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667362 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.premierleague.com/en/tables?competition=8&season=2025 Прэм’ер-Ліга] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=ARS, MCI, MUN, LIV, AVL, BHA, BOU, CHE, BRE, FUL, EVE, SUN, CRY, LEE, NEW, NFO, WHU, TOT, BUR, WOL <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_ARS=22 | нічыі_ARS=7 |паразы_ARS=5 |мз_ARS=64 |мп_ARS=26 |перамогі_MCI=21 | нічыі_MCI=7 |паразы_MCI=5 |мз_MCI=66 |мп_MCI=29 |перамогі_MUN=17 | нічыі_MUN=10 |паразы_MUN=7 |мз_MUN=60 |мп_MUN=46 |перамогі_LIV=17 | нічыі_LIV=7 |паразы_LIV=10 |мз_LIV=57 |мп_LIV=44 |перамогі_AVL=17 | нічыі_AVL=7 |паразы_AVL=10 |мз_AVL=47 |мп_AVL=42 |перамогі_BHA=13 | нічыі_BHA=11 |паразы_BHA=10 |мз_BHA=48 |мп_BHA=39 |перамогі_BOU=11 | нічыі_BOU=16 |паразы_BOU=7 |мз_BOU=52 |мп_BOU=52 |перамогі_CHE=13 | нічыі_CHE=9 |паразы_CHE=12 |мз_CHE=53 |мп_CHE=45 |перамогі_BRE=13 | нічыі_BRE=9 |паразы_BRE=12 |мз_BRE=49 |мп_BRE=46 |перамогі_FUL=14 | нічыі_FUL=6 |паразы_FUL=14 |мз_FUL=44 |мп_FUL=46 |перамогі_EVE=13 | нічыі_EVE=8 |паразы_EVE=13 |мз_EVE=41 |мп_EVE=41 |перамогі_SUN=12 | нічыі_SUN=10 |паразы_SUN=12 |мз_SUN=36 |мп_SUN=45 |перамогі_CRY=11 | нічыі_CRY=10 |паразы_CRY=12 |мз_CRY=36 |мп_CRY=39 |перамогі_LEE=10 | нічыі_LEE=13 |паразы_LEE=12 |мз_LEE=47 |мп_LEE=52 |перамогі_NEW=12 | нічыі_NEW=6 |паразы_NEW=16 |мз_NEW=46 |мп_NEW=50 |перамогі_NFO=10 | нічыі_NFO=9 |паразы_NFO=15 |мз_NFO=41 |мп_NFO=45 |перамогі_WHU=9 | нічыі_WHU=9 |паразы_WHU=16 |мз_WHU=42 |мп_WHU=58 |перамогі_TOT=8 | нічыі_TOT=10 |паразы_TOT=16 |мз_TOT=43 |мп_TOT=53 |перамогі_BUR=4 | нічыі_BUR=8 |паразы_BUR=23 |мз_BUR=35 |мп_BUR=71 |перамогі_WOL=3 | нічыі_WOL=8 |паразы_WOL=23 |мз_WOL=24 |мп_WOL=62 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_ARS=[[Арсэнал Лёндан|Арсэнал]] |назва_AVL=[[Астан Віла Бірмінггэм|Астан Віла]] |назва_BOU=[[Борнмут (футбольны клюб)|Борнмут]] |назва_BHA=[[Брайтан энд Гоўв Альбіён]] |назва_BRE=[[Брэнтфард (футбольны клюб)|Брэнтфард]] |назва_BUR=[[Бэрнлі (футбольны клюб)|Бэрнлі]] |назва_CHE=[[Чэлсі Лёндан|Чэлсі]] |назва_CRY=[[Крыстал Пэлас Лёндан|Крыстал Пэлас]] |назва_EVE=[[Эвэртан Лівэрпул|Эвэртан]] |назва_FUL=[[Фулгэм (футбольны клюб)|Фулгэм]] |назва_LEE=[[Лідс Юнайтэд]] |назва_LIV=[[Лівэрпул (футбольны клюб)|Лівэрпул]] |назва_MCI=[[Манчэстэр Сіці]] |назва_MUN=[[Манчэстэр Юнайтэд]] |назва_NEW=[[Ньюкасл Юнайтэд]] |назва_NFO=[[Нотынггэм Форэст]] |назва_SUN=[[Сандэрлэнд (футбольны клюб)|Сандэрлэнд]] |назва_TOT=[[Тотэнгэм Готспур]] |назва_WHU=[[Ўэст Гэм Юнайтэд]] |назва_WOL=[[Ўулвэргэмптан Ўандэрэрз]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CLLS |вынік2=CLLS |вынік3=CLLS |вынік4=CLLS |вынік5=ELLS |вынік18=REL |вынік19=REL |вынік20=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Розьніца мячоў; 3) Забітыя мячы; 4) Пункты ў гульнях паміж сабою; 5) Гасьцявыя забітыя мячы ў гульнях паміж сабою; 6) Дадатковыя матчы (толькі пры неабходнасьці вызначэньня чэмпіёна, камандаў на выбываньне або камандаў, якія выходзяць у турніры УЭФА). <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CLLS=green1|тэкст_CLLS=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі чэмпіёнаў]] |колер_ELLS=blue1 |тэкст_ELLS=[[Ліга Эўропы УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі Эўропы]] |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў [[Чэмпіянат футбольнай лігі Ангельшчыны 2026—2027 гадоў|Чэмпіёншып]] }}</onlyinclude> cj49li66qqf3ayxempvd430yuh6cw45 Шаблён:Найвышэйшая ліга чэмпіянату Беларусі па футболе/Табліца 10 264575 2667366 2666316 2026-05-02T07:00:13Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667366 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.soccerway.com/belarus/vysshaya-liga/#/S2JsqqzJ/standings/overall/ Soccerway] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=DMI, MAX, NIO, FCM, ARS, HOM, ISL, VIC, DBR, SLA, TAZ, DNE, BAT, BSH, NAF, BAR <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_DMI=4 | нічыі_DMI=1 |паразы_DMI=0 |мз_DMI=9 |мп_DMI=4 |перамогі_MAX=3 | нічыі_MAX=2 |паразы_MAX=0 |мз_MAX=8 |мп_MAX=2 |перамогі_NIO=3 | нічыі_NIO=2 |паразы_NIO=0 |мз_NIO=6 |мп_NIO=1 |перамогі_FCM=3 | нічыі_FCM=1 |паразы_FCM=2 |мз_FCM=8 |мп_FCM=6 |перамогі_ARS=2 | нічыі_ARS=4 |паразы_ARS=0 |мз_ARS=11 |мп_ARS=7 |перамогі_HOM=3 | нічыі_HOM=1 |паразы_HOM=1 |мз_HOM=8 |мп_HOM=4 |перамогі_ISL=2 | нічыі_ISL=3 |паразы_ISL=1 |мз_ISL=8 |мп_ISL=6 |перамогі_VIC=2 | нічыі_VIC=2 |паразы_VIC=1 |мз_VIC=5 |мп_VIC=4 |перамогі_DBR=2 | нічыі_DBR=1 |паразы_DBR=2 |мз_DBR=4 |мп_DBR=3 |перамогі_SLA=1 | нічыі_SLA=2 |паразы_SLA=2 |мз_SLA=4 |мп_SLA=6 |перамогі_TAZ=1 | нічыі_TAZ=2 |паразы_TAZ=2 |мз_TAZ=7 |мп_TAZ=7 |перамогі_DNE=1 | нічыі_DNE=2 |паразы_DNE=2 |мз_DNE=5 |мп_DNE=6 |перамогі_BAT=1 | нічыі_BAT=1 |паразы_BAT=3 |мз_BAT=4 |мп_BAT=4 |перамогі_BSH=1 | нічыі_BSH=0 |паразы_BSH=4 |мз_BSH=2 |мп_BSH=8 |перамогі_NAF=0 | нічыі_NAF=2 |паразы_NAF=4 |мз_NAF=4 |мп_NAF=12 |перамогі_BAR=0 | нічыі_BAR=0 |паразы_BAR=5 |мз_BAR=2 |мп_BAR=15 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_ARS=[[Арсэнал Койданаў|Арсэнал]] |назва_BAR=[[Баранавічы (футбольны клюб)|Баранавічы]] |назва_BAT=[[БАТЭ Барысаў|БАТЭ]] |назва_BSH=[[Белшына Бабруйск|Белшына]] |назва_VIC=[[Віцебск (футбольны клюб)|Віцебск]] |назва_HOM=[[Гомель (футбольны клюб)|Гомель]] |назва_DNE=[[Дняпро Магілёў|Дняпро]] |назва_DBR=[[Дынама Берасьце]] |назва_DMI=[[Дынама Менск (футбольны клюб)|Дынама Менск]] |назва_ISL=[[Іслач Менскі раён|Іслач]] |назва_FCM=[[Менск (футбольны клюб)|Менск]] |назва_MAX=[[МЛ Віцебск]] |назва_NAF=[[Нафтан Наваполацак|Нафтан]] |назва_NIO=[[Нёман Горадня|Нёман]] |назва_SLA=[[Славія Мазыр|Славія]] |назва_TAZ=[[Тарпэда-БелАЗ Жодзін|Тарпэда-БелАЗ]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CL1Q |вынік2=ECL1Q |вынік14=RPO |вынік15=REL |вынік16=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Пункты ў гульнях паміж сабою; 3) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 4) Розьніца мячоў; 5) Лік перамог; 6) Забітыя мячы; 7) Дадатковыя матчы. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CL1Q=green2|тэкст_CL1Q=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2027—2028 гадоў#Першы кваліфікацыйны раўнд|Першы кваліфікацыйны раўнд Лігі чэмпіёнаў]] |колер_ECL1Q=yellow1 |тэкст_ECL1Q=[[Ліга канфэрэнцыяў УЭФА 2027—2028 гадоў#Першы кваліфікацыйны раўнд|Першы кваліфікацыйны раўнд Лігі канфэрэнцыяў]] |колер_RPO=red2 |тэкст_RPO=Пераходныя матчы |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Першую лігу }}</onlyinclude> q3l88mjm4aisnadcgxi5dy5i0t47ui0 Нарымонт (імя) 0 264590 2667283 2665699 2026-05-01T18:29:39Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667283 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Нарымонт |лацінка = Narymont |арыгінал = Normunt |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Нор (імя)|Noro]] + [[Мунд|Munt]] |варыянт = Нарымунт, Нармунт, Нормунт, Нармант, Нормант |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Нарымонт''' (''Нарымунт'', ''Нармунт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''На́рмант''' (''Нормунт'', ''Нормант''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Нормунд або Нормунт (Normundus<ref name="Gerchow-1988-401">Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York, 1988. P. 401.</ref>, Normund, Normunt<ref>Nohr A. Versuch eines Beitrags zur Deutung von geographischen Namen Völker und Personennamen // Zeitschrift für wissenschaftliche Geographie unter Mitberücksichtigung d. höheren geographischen Unterrichts. Bd. 7. — Weimar, 1890. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vAwOC_9KFR0C&q=Normunt#v=snippet&q=Normunt&f=false S. 319].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref name="Gerchow-1988-401"/><ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 190.</ref><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Normund Normund], Nordic Names</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Нор (імя)|-нар- (-нор-)]] (імёны ліцьвінаў [[Нарэла]], [[Нарвід]], [[Асінар (імя)|Ашнар]]; германскія імёны Narelo, Norvid, Asinar) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] nasjan 'захоўваць, ратаваць'<ref name="Dajlida-2019-18">{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>, [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] -neri 'уратаваньне, утрыманьне'<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 187.</ref>, а аснова [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Жыгімонт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sigimunt) — ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або гоцкага munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref name="Dajlida-2019-18"/>. Такім парадкам, імя Нарымонт азначае «захаваньне палкасьці»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 24.</ref>. Апроч таго, адзначалася германскае ([[Дацкая мова|дацкае]]) імя Normand<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 2: Tilnavne. — København, 1964. S. 1277.</ref>. Адпаведнасьць імя Нармонт германскаму імю Nor(d)mund (*Norimund) сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. L’anthroponyme germanique employé d’une façon absolue en fonction toponymique // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1961. P. 203.</ref>. Германскі характар літоўскіх імёнаў з асновай -монт- (-мант-) — як і запазычаньне самой асновы з германскіх моваў — таксама сьцьвердзіў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя ''Noremunt''<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Noremunt#v=snippet&q=Noremunt&f=false S. 72].</ref>. Імя Нармунт бытавала ў ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]]: ''Pawel Narmunth'' (1511—1520 гады)<ref>Rowell S. C. Aspects of settlement in the Klaipėda District (Memelland) in the late fifteenth and early-sixteenth centuries // Acta historica universitatis Klaipedensis. T. 11, 2005. P. 31.</ref>, таксама існавалі вёскі ''Dautzkurren Narmund'' і ''Paul-Narmund'' (''Narmundten'')<ref>Kiseliūnaitė D. Klaipėdos krašto toponimai. Istorinis ir etimologinis registras. — Vilnius, 2020. P. 75, 148.</ref>. Так жа бытавала прозьвішча Narmund<ref>[https://ofb.genealogy.net/namelist.php?nachname=NARMUND&ofb=memelland&modus=&lang=de NARMUND], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. У Польшчы адзначаюцца прозьвішчы Нормант (Normant, Normont) і Нармантовіч (Normantowicz, Normontowicz)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 238.</ref>. Варыянты імя князя ў гістарычных крыніцах: ''се язъ, князь Василии Наримонтовичь'' (1390 год)<ref>[https://web.archive.org/web/20230321094557/http://starbel.by/dok/d007.htm Меновая грамота Василия Наримонтовича (1390?)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Reussen könig Norman'' ([[Хроніка Віганда]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Norman#v=snippet&q=Norman&f=false S. 508].</ref>; ''Narmanthe rex Rutenorum'' ([[Хроніка Лівоніі Германа Вартбэрга]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Narmanthe#v=snippet&q=Narmanthe&f=false S. 76].</ref>; ''Narimuth''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Нарамонтъ''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Narimunth'' ([[Ян Длугаш]]); ''Наримонтъ Гедиминовичь'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A%20%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 53].</ref>; ''Наримонтъ Гедименовичь'' ([[Сафійскі першы летапіс]])<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gc5hAAAAcAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A%20%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B5%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 220].</ref>; ''homines tributarios… Narimunt'' (1461 год)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 271.</ref>; ''homines in Serenczany… Narmvnth'' (''Narmunth''; паміж 8 і 13 сакавіка 1462 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 274.</ref>; ''князь Юрьи Наримонтович'' (5 красавіка 1501 году)<ref>{{Літаратура/Спадчыньнікі Вітаўта (2015)|к}} С. 540.</ref>; ''Наримонтъ Гедименовичь''<ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8mBKAQAAMAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A&f=false С. 206].</ref>, ''Наримантъ Гедимановичь''<ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8mBKAQAAMAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82%D1%8A%20%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 216].</ref><ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 178.</ref> ([[Ніканаўскі летапіс]]); ''чоловеку [[Радунь|Радунискому]] Наримонту [[Рак (імя)|Рачковичу]]'' (11 лістапада 1513 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 135.</ref>; ''Нарымонтъ Вожъкгиновичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 89.</ref>, ''Миколаи Нармонътовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 164, 166.</ref>, ''Грицъ Нармонътовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 165.</ref> (1528 год); ''Миколаи Нармонтович'' (да 1533 году)<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 22.</ref>; ''чоловекъ господарьский Молявицкий Стась Нармунтовичь… отець мой Нармунтъ… Стасю Нармунтовичу'' (13 кастрычніка 1539 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 17. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=aF4jAQAAMAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%83#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%83&f=false С. 48].</ref>; ''сведковъ… а Павла Наримонтовича'' (9 траўня 1540 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 17. Акты Гродненского земского суда. — Вильна, 1890. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=aF4jAQAAMAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0&f=false С. 311].</ref>; ''Narmunt'' (1565 год)<ref>Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym. T. 6, cz. 3: Podlasie (województwo). — Warszawa, 1910. S. 234.</ref>; ''Narymunt'' (Хроніка польская [[Марцін Бельскі|Марціна Бельскага]])<ref>Kronika Marcina Bielskiego. — Sanok, 1856. S. 261—263, 448, 484.</ref>; ''его милости пана Василія Михаловича Нарымунта'' (20 кастрычніка 1576 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 11. — Вильна, 1880. С. 42.</ref>; ''возного Станислава Нармунътя'' (22 лістапада 1595 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 30. — Вильна, 1904. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-uYDAAAAYAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%8A%D1%82%D1%8F#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D1%83%D0%BD%D1%8A%D1%82%D1%8F&f=false С. 148].</ref>; ''Наримонт… Наримунт'' ([[Хроніка літоўская і жамойцкая]])<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 32, 68.</ref>; ''xiazecia Romana Narimuntha Ruzinskiego'' (1613 год)<ref>Археографический сборник документов, относящихся к истории Северо-западной Руси. Т. 5. — Вильна, 1871. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=uugDAAAAYAAJ&q=Narimuntha#v=snippet&q=Narimuntha&f=false С. 156].</ref>; ''w Milaykiszkach, alias Narmontach strzelcy… Maciey Narmontowicz'' (1641 год)<ref>Ординация королевских пущ: в лесничествах бывшего Великого Княжества Литовского. — Вильна, 1871. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=jGdcAAAAcAAJ&q=Narmontowicz#v=snippet&q=Narmontowicz&f=false С. 42].</ref>; ''Johannes Narmont, Adamus Narmont, Casimirus Narmont'' ([[Кейданская унія|20 кастрычніка 1655 году]])<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 304, 328.</ref>; ''Władysław Tadeusz Narmunt'' (1675, 1676 і 1679 гады)<ref>Poplatek J. Wykaz alumnów Seminarium Papieskiego w Wilnie 1585—1773 // Ateneum Wileńskie. R. 11 (1936). S. 258.</ref>; ''Zygmunt Narmunt''<ref>Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Województwo trockie 1690 r. — Warszawa, 2000. S. 121.</ref>, ''JM. Pani Zofia Narmuntowa''<ref>Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Księstwo Żmudzkie 1690 r. — Warszawa, 2009. S. 178.</ref> (1690 год); ''Eua Barbara Filia Adami Narmonth'' (1 студзеня 1705 году)<ref>Kaminskas-Krinčius A. Seniausiosios išlikusios originalios 1705—1726 m. Stakliškių bažnyčios krikšto metrikų knygos fragmento (1705—1710) publikacija. Bibliotheca Lituana. T. 2 (2012). P. 452.</ref>; ''Adamum Filium Adami Narmunt'' (16 студзеня 1707 году)<ref>Kaminskas-Krinčius A. Seniausiosios išlikusios originalios 1705—1726 m. Stakliškių bažnyčios krikšto metrikų knygos fragmento (1705—1710) publikacija. Bibliotheca Lituana. T. 2 (2012). P. 463.</ref>; ''Adamus Narmunt'' (28 траўня 1707 году)<ref>Kaminskas-Krinčius A. Seniausiosios išlikusios originalios 1705—1726 m. Stakliškių bažnyčios krikšto metrikų knygos fragmento (1705—1710) publikacija. Bibliotheca Lituana. T. 2 (2012). P. 465.</ref>; ''Vincentius Narmont'' (1734 год)<ref>Memoriale Fratrum Minorum Conventualium Vilnensium (1702—1832). — Vilnae, 2020. P. 124.</ref>; ''Faustyna Normunt'' (1744 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Normunt&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Kroże], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Jan Narymontt'' (18 жніўня 1744 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 74.</ref>; ''Narmunttowna'' (17 кастрычніка 1744 году)<ref>[https://mosedispromemoria.mozello.lt/z-1/ Ž], Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai</ref>; ''Cyprjan Narmont'' (1759 год)<ref>Kłapkowski W. Konwent Dominikanów w Sejnach // Ateneum wileńskie. R. 13, z. 2. — Wilno, 1938. S. 162.</ref>; ''Narmuntt'' (23 лістапада 1777 году)<ref name="Mosėdžio">[https://mosedispromemoria.mozello.lt/n/ N], Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai</ref>; ''Stanisław Narmont'' (9 лютага 1785 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 405.</ref>; ''Simonem Normontt'' (16 студзеня 1823 году)<ref name="Mosėdžio"/>; ''Wincenty Narmantowicz'' (1825 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=S&w=22br&rid=S&search_lastname=Narmantowicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Grodno św. Franciszka Ksawerego (Fara)], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Józef Narmontt'' (1832 год)<ref>Zdanie sprawy z czynnosci Komitetu Narodowego Polskiego. Od maja do konca wrzesnia 1832. — Paryż, 1832. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PptoAAAAcAAJ&q=Narmontt#v=snippet&q=Narmontt&f=false S. 210].</ref>; ''Rufinus Narmuntt'' (1832 год)<ref>Szczepaniak J. Diecezje łucka i żytomierska w świetle schematyzmu na 1832 rok (1). Schematyzm – edycja źródła // Textus et Studia. Nr. 3(27), 2021. S. 61.</ref>; ''Narmuntt Kazimierz'' (1892 год)<ref>[https://genealogia.okiem.pl/artykul/22171/cmentarz-rossa-stara-litwa-spis Cmentarz Rossa Stara. Litwa. Spis], Fundacja Odtworzeniowa Dziedzictwa Narodowego</ref>. == Носьбіты == * [[Нарымонт]] (у праваслаўі [[Глеб]]; каля 1294—1348) — дзяржаўны дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], [[князь полацкі]]; пачынальнік дынастыі [[Нарымонтавічы|Нарымонтавічаў]] * Нарымонт — адзін з даньнікаў, запісаных ў 1461 годзе [[Андрэй Даўгердавіч|Андрэем Даўгердавічам]] [[Касьцёл Сьвятога Апостала Андрэя (Лынтупы)|касьцёлу]] ў [[Лынтупы|Лынтупах]] * Нарымонт [[Важгін]]авіч — [[Эйшышкі|эйшыскі]] баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1528 году * Мікалая Нармонтавіч — [[Відукля|відуклеўскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Грыц Нармонтавіч — [[Каршова|каршоўскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Мікалая Нармонтавіч — [[Паюры|паюрскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Юры і Марцін Балтрамеевічы Нармантовічы — [[Расены|расенскія]] [[зямяне]], якія ўпамінаюцца ў 1585 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 1. ― Вильна, 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XhILAAAAIAAJ&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0%D0%BC%D0%B8#v=snippet&q=%D0%9D%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0%D0%BC%D0%B8&f=false С. 172]</ref> * Уладзіслаў Тадэвуш Нармунт (''Władysław Tadeusz Narmunt'') — магістар філязофіі і гуманітарных навук (1676 год)<ref>Poplatek J. Wykaz alumnów Seminarium Papieskiego w Wilnie 1582—1773 // Ateneum Wileńskie. R. 11, 1936. S. 258.</ref> * Міхал Нарымонт (''Michał Narymont'') — [[электар]] караля польскага і вялікага князя літоўскага [[Станіслаў Ляшчынскі|Станіслава Ляшчынскага]] ад [[Віцебскае ваяводзтва|Віцебскага ваяводзтва]] [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]]<ref>Dunin Borkowski J., Dunin Wąsowicz M. Elektorowie królów Władysława IV, Michała Korybuta, Stanisława Leszczyńskiego i spis stronników Augusta III // Rocznik Polskiego Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 1 (1908—1909). — Lwów, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=Pq0EAAAAIAAJ&q=Narymont#v=snippet&q=Narymont&f=false S. 145].</ref> Нарманты гербаў [[Габданк (герб)|Габданк]] і ўласнага — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род зь [[Вільня|Вільні]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 675.</ref>. Нармунтовічы<ref>[http://www.nobility.by/families/n/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Н], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref> (Narmuntowicz) — літоўскі шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 360.</ref>. Нарманты або Нармунты (Narmont, Narmunt) гербаў [[Корчак (герб)|Корчак]] і [[Ляліва]] — літоўскія шляхецкія роды<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 9. — Warszawa, 1937. S. 29.</ref>. Нармунты-Вашклевічы — літоўскі шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/v/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на В], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Нармант (Narmont) — прозьвішча, зафіксаванае ў XIX стагодзьдзі ў ваколіцах [[Сувалкі|Сувалкаў]]<ref>Professor Jerzy Wisniewski, [http://www.mem.net.pl/stg/family_names.htm List of the XIXth century Suvalki region family names], Suwalki Genealogical Society</ref>. У былым [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]] існуе вёска [[Нармонты]]. == Глядзіце таксама == * [[Нор (імя)|Нор]] * [[Мунд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай нар}} {{Імёны з асновай мунд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 52kr228vsz1kijgit6o7uotmwvs8b1z Відзімонт (імя) 0 264624 2667280 2665995 2026-05-01T18:22:09Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667280 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Відзімонт |лацінка = Vidzimont |арыгінал = Widimunt |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Від (імя)|Wid]] + [[Мунд|Mund]] |варыянт = Відзімунд, Відмунд, Відмунт, Відмант |вытворныя = [[Вітмонт]] |зьвязаныя = [[Мантывід (імя)|Мантывід]] }} '''Відзімонт''' (''Відзімунд'', ''Відмунд'', ''Відмунт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Ві́дмант'''. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Відумунд, Відзімунд, Відмунд або Відзімунт, пазьней Відымонд (*Widumunduz<ref name="Peterson-2004-34">Peterson L. [https://www.isof.se/download/18.7854edc917c1170935619ca3/1633884603245/urnordiska-personnamn.pdf Lexikon över urnordiska personnamn]. — Uppsala, 2004. S. 34.</ref>, Widimund<ref>Quak A. Het Friese karakter van Noord-Holland op basis van de oudste persoonsnamen // It Beaken: meidielingen fan de Fryske Akademy. 74 (1/2), 2012. S. 92.</ref>, Vidmund, Widmund<ref>Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum. — Cambrigde, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RLkEAAAAIAAJ&q=Widmund#v=snippet&q=Widmund&f=false P. 486].</ref><ref name="Peterson-2004-34"/><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Widmund Widmund], Nordic Names</ref>, Vidhmund<ref>[https://filemaker.isof.se/fmi/webd Sveriges medeltida personnamn — förnamnsregister Abbe-Øxvidh], Institutet för språk och folkminnen</ref>, Widimunt{{Заўвага|Паводле назвы мясцовасьці Widimuntheim}}<ref>Remmers A. Von Aaltukerei bis Zwischenmooren. Die Siedlungsnamen zwischen Dollart und Jade. — Leer, 2004. [https://www.google.by/books/edition/Von_Aaltukerei_bis_Zwischenmooren/_C5oAAAAMAAJ?hl=ru&gbpv=1&bsq=%22Widimunt%22&dq=%22Widimunt%22&printsec=frontcover S. 246].</ref>, Widimond<ref>Haubrichs W. Die Tholeyer Abtslisten des Mittelalters philologische, onomastische und chronologische Untersuchungen. — Saarbrücken, 1986. [https://www.google.by/books/edition/Die_Tholeyer_Abtslisten_des_Mittelalters/awMRAQAAMAAJ?hl=ru&gbpv=1&bsq=%22Widimond%22&dq=%22Widimond%22&printsec=frontcover S. 81].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Vidmund+Widimuntheim+#v=snippet&q=Vidmund%20Widimuntheim&f=false S. 1572].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Від (імя)|-від-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Відзіман]], [[Мільвід|Мельвід]], [[Тарвід|Торвід]]; германскія імёны Widiman, Melvid, Torvid) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] wida 'повязь, злучэньне, моцнасьць' або ад гоцкага і германскага widus 'дрэва', а аснова [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Жыгімонт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sigimunt) — ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або гоцкага munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. Такім парадкам, імя Відзімонт азначае «моц гарлівасьці» (тое ж, што і імя [[Мантывід (імя)|Монтвід]])<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 20, 24.</ref>. Адпаведнасьць імя Відмант германскаму імю Witmund сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 102.</ref>. Германскі характар літоўскіх імёнаў з асновай -монт- (-мант-) — як і запазычаньне самой асновы з германскіх моваў — таксама сьцьвердзіў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Wyndimund''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Видимонтъ''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Widmund'' ([[Раўданскі рукапіс]]); ''в [[Лейпуны|Лепуньскомъ]] повете… пустовщыны на имя [[Вігайла (імя)|Викгелишки]], а Видмонтишки'' (10 чэрвеня 1511 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 74.</ref>; ''Хрщон Видимонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 158.</ref>, ''Петко Видмонтович''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 166.</ref>, ''Ян Видмонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 166, 171.</ref>, ''Юц Видмонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 168.</ref> (1528 год); ''Видмонт [[Мажэйка (імя)|Можейкович]]'' (1537 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 123.</ref>; ''панъ Елияшъ Видмонтъ'' (28 лістапада 1554 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 24. — Вильна, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=--UDAAAAYAAJ&q=%D0%92%D0%B8%D0%B4%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%D0%92%D0%B8%D0%B4%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A&f=false С. 176].</ref>; ''Widymunta'' (Хроніка польская [[Марцін Бельскі|Марціна Бельскага]])<ref>Kronika Marcina Bielskiego. — Sanok, 1856. S. 451.</ref>; ''Vidimundus'' ([[Альбэрт Каяловіч]], 1650 год)<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Vidi+mundus#v=snippet&q=Vidi%20mundus&f=false P. 372].</ref>; ''Jerzy Widmont'' (19 красавіка 1655 году)<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 274.</ref>; ''Stanisław Widmund Widymowski'' (1688 год паводле выданьня 1839 году)<ref>Narbutt T. Dzieje starozytne narodu litewskiego. T. 5. — Wilno, 1839. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=zeMGAAAAYAAJ&q=Widmund#v=snippet&q=Widmund&f=false S. 5].</ref>; ''frater Raphael Widmunt, clericus, obiit [[Пінск|Pinsci]]'' (17 верасьня 1742 году)<ref>Memoriale Fratrum Minorum Conventualium Vilnensium (1702—1832). — Vilnae, 2020. P. 130.</ref>; ''Andrzey Widmont Sędzia Kapturowy Powiatu Oszm.''<ref>Volumina legum: przedruk zbioru praw staraniem XX. Pijarow w Warszawie, od roku 1732 do 1782, wydanego. T. 7. — Petersburg, 1860. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-D9NAAAAcAAJ&q=Oszm+Widmont#v=snippet&q=Oszm%20Widmont&f=false S. 61].</ref>, ''Ierzy Widmont''<ref>Volumina legum: przedruk zbioru praw staraniem XX. Pijarow w Warszawie, od roku 1732 do 1782, wydanego. T. 7. — Petersburg, 1860. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-D9NAAAAcAAJ&q=65+Widmont#v=snippet&q=65%20Widmont&f=false S. 65].</ref> (1764 год); ''Bonifacy Widmont'' (1765 год)<ref>Mienicki R. Rejestr popisowy województwa połockiego z dn. 30 IX. 1765 r. // Ateneum Wileńskie. Т. 11 (1936). S. 336.</ref>; ''Izydor Widmuntt'' (1837 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&w=23lt&rid=S&exac=1&search_lastname=Widmuntt&search_lastname2=&from_date=&to_date=&bdm=S&rpp1=&ordertable= Bogusławiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Widmontt'' (1840 год)<ref>Гурская Ю., Вайткявичус В. Балтийское наследие в Восточной Беларуси: новые исторические и лингвистические данные об Обольцах // Acta Baltico-Slavica. Nr. 32 (2008). С. 20.</ref>; ''Иванъ Видмонт'' (1853 год)<ref name="Hurskaja-2008-19">Гурская Ю., Вайткявичус В. Балтийское наследие в Восточной Беларуси: новые исторические и лингвистические данные об Обольцах // Acta Baltico-Slavica. Nr. 32 (2008). С. 19.</ref>; ''Антон Видмонтъ'' (1890 год)<ref name="Hurskaja-2008-19"/>; ''Stefania Widmunt (Modzelewska) i Izydor Widmunt'' (1879—1880 гады)<ref>[https://oldpomnik.by/2016/07/21/stefania-widmunt-modzelewska-i-izydor-widmunt-stefaniya-vidmunt-modzelevs/ Stefania Widmunt (Modzelewska) i Izydor Widmunt — Стефания Видмунт (Модзелевская) и Изидор Видмунт], Старые памятники в Слуцке</ref>. == Носьбіты == * Відмунд (паводле [[Раўданскі рукапіс|Раўданскага рукапісу]]) — бортнік з [[Курляндыя|Курляндыі]] [[Швэды|швэдзкага]] паходжаньня, бацька першай жонкі [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя літоўскага]] [[Гедзімін]]а Віды * [[Відзімонт]] ({{†}} 1382) — [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]] * Хршчон Відзімонтавіч — [[вількі]]йскі баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1528 году * Пецька Відмонтавіч — [[Паюры|паюрскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Ян Відмонтавіч — [[Шоўды|шоўданскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Юць Відмонтавіч — [[Жараны|жаранскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Ян Відмонтавіч — [[Кельмы|кельмаўскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Абрам Рыгоравіч Пацовіч Відмантовіч — [[Расены|расенскі]] [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў 1590 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 2. ― Вильна, 1903. С. 138.</ref> * Баніфацы Відмант — шляхціч [[Полацкае ваяводзтва|Полацкага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў попісе 1765 году * Валяр'ян Відмант (1910—1940) — беларус з ваколіцаў [[Сянно|Сянна]], [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|забіты ўладамі СССР]]<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%92%D1%96%D0%B4%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82_%D0%92%D0%B0%D0%BB%D1%8F%D1%80%27%D0%AF%D0%BD_%D0%A1%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D0%B0%D0%B2%D1%96%D1%87_(1910) Відмант Валяр'Ян Станіслававіч (1910)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> У канцы XVIII ст. на [[Полацкае ваяводзтва|гістарычнай Полаччыне]] адзначаўся шляхецкі род Відзьмунтаў<ref>Анішчанка Я. Шляхецкія ваколіцы ўсходнебеларускіх губерняў 1783—1785 і 1798—1799 // Годнасьць. № 1 (3), 1997. С. 29.</ref>. Відманты — [[парафія]]не [[Касьцёл Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі і кляштар бэрнардынаў (Будслаў)|касьцёла]] ў [[Будслаў|Будславе]] на 1853 год<ref>Яўген Анішчанка, [https://web.archive.org/web/20230810231715/http://www.arhisan.com/istochniki/metriki/473-budslav-kostel-vilejskogo-uezda-prikhozhane-1853-g Будслав костел Вилейского уезда прихожане 1853 г.], Архіў гісторыка Анішчанкі, 30 студзеня 2016 г.</ref>. Відманты — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род зь [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленскага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 845.</ref>. Відманты (Widmont) — літоўскі шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 443, 445.</ref>. [[Пац|Пацы]]-Відманты — літоўскі шляхецкі род<ref>[https://lyczkowski.net/be/daviednik/spisy-slachty/slachta Літоўская шляхта], Генэалёгія Лычкоўскіх</ref>. У 1970-я гады ў [[Абольцы|Абольцах]] адзначалася прозьвішча Відмант<ref>Непокупный А. П. Балто-севернославянские языковые связи. — Киев, 1976. С. 164.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] ўпамінаўся маёнтак Відзімонты (''Видимонты'') каля [[Жараны|Жаранаў]]<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 79.</ref>. У былым [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]] існуе вёска [[Відманты]]. == Глядзіце таксама == * [[Від (імя)|Від]] * [[Мунд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай від}} {{Імёны з асновай мунд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 7shxwu7gc03f2y9mf1v25spnguukggt 2667386 2667280 2026-05-02T09:54:52Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667386 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Відзімонт |лацінка = Vidzimont |арыгінал = Widimunt |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Від (імя)|Wid]] + [[Мунд|Mund]] |варыянт = Відзімунд, Відмунд, Відмунт, Відмант |вытворныя = [[Вітмонт]] |зьвязаныя = [[Мантывід (імя)|Мантывід]] }} '''Відзімонт''' (''Відзімунд'', ''Відмунд'', ''Відмунт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Ві́дмант'''. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Відумунд, Відзімунд, Відмунд або Відзімунт, пазьней Відымонд (*Widumunduz<ref name="Peterson-2004-34">Peterson L. [https://www.isof.se/download/18.7854edc917c1170935619ca3/1633884603245/urnordiska-personnamn.pdf Lexikon över urnordiska personnamn]. — Uppsala, 2004. S. 34.</ref>, Widimund<ref>Quak A. Het Friese karakter van Noord-Holland op basis van de oudste persoonsnamen // It Beaken: meidielingen fan de Fryske Akademy. 74 (1/2), 2012. S. 92.</ref>, Vidmund, Widmund<ref>Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum. — Cambrigde, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RLkEAAAAIAAJ&q=Widmund#v=snippet&q=Widmund&f=false P. 486].</ref><ref name="Peterson-2004-34"/><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Widmund Widmund], Nordic Names</ref>, Vidhmund<ref>[https://filemaker.isof.se/fmi/webd Sveriges medeltida personnamn — förnamnsregister Abbe-Øxvidh], Institutet för språk och folkminnen</ref>, Widimunt{{Заўвага|Паводле назвы мясцовасьці Widimuntheim}}<ref>Remmers A. Von Aaltukerei bis Zwischenmooren. Die Siedlungsnamen zwischen Dollart und Jade. — Leer, 2004. [https://www.google.by/books/edition/Von_Aaltukerei_bis_Zwischenmooren/_C5oAAAAMAAJ?hl=ru&gbpv=1&bsq=%22Widimunt%22&dq=%22Widimunt%22&printsec=frontcover S. 246].</ref>, Widimond<ref>Haubrichs W. Die Tholeyer Abtslisten des Mittelalters philologische, onomastische und chronologische Untersuchungen. — Saarbrücken, 1986. [https://www.google.by/books/edition/Die_Tholeyer_Abtslisten_des_Mittelalters/awMRAQAAMAAJ?hl=ru&gbpv=1&bsq=%22Widimond%22&dq=%22Widimond%22&printsec=frontcover S. 81].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Vidmund+Widimuntheim+#v=snippet&q=Vidmund%20Widimuntheim&f=false S. 1572].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Від (імя)|-від-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Відзіман]], [[Мільвід|Мельвід]], [[Тарвід|Торвід]]; германскія імёны Widiman, Melvid, Torvid) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] wida 'повязь, злучэньне, моцнасьць' або ад гоцкага і германскага widus 'дрэва', а аснова [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Жыгімонт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sigimunt) — ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або гоцкага munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. Такім парадкам, імя Відзімонт азначае «моц гарлівасьці» (тое ж, што і імя [[Мантывід (імя)|Монтвід]])<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 20, 24.</ref>. Адпаведнасьць імя Відмант германскаму імю Witmund сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 102.</ref>. Германскі характар літоўскіх імёнаў з асновай -монт- (-мант-) — як і запазычаньне самой асновы з германскіх моваў — таксама сьцьвердзіў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Гоцкае паходжаньне імя Відмонт адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Montwid%20mund#v=snippet&q=Montwid%20mund&f=false S. 92]</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Wyndimund''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Видимонтъ''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Widmund'' ([[Раўданскі рукапіс]]); ''в [[Лейпуны|Лепуньскомъ]] повете… пустовщыны на имя [[Вігайла (імя)|Викгелишки]], а Видмонтишки'' (10 чэрвеня 1511 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 74.</ref>; ''Хрщон Видимонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 158.</ref>, ''Петко Видмонтович''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 166.</ref>, ''Ян Видмонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 166, 171.</ref>, ''Юц Видмонтовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 168.</ref> (1528 год); ''Видмонт [[Мажэйка (імя)|Можейкович]]'' (1537 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 123.</ref>; ''панъ Елияшъ Видмонтъ'' (28 лістапада 1554 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 24. — Вильна, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=--UDAAAAYAAJ&q=%D0%92%D0%B8%D0%B4%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%D0%92%D0%B8%D0%B4%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D1%8A&f=false С. 176].</ref>; ''Widymunta'' (Хроніка польская [[Марцін Бельскі|Марціна Бельскага]])<ref>Kronika Marcina Bielskiego. — Sanok, 1856. S. 451.</ref>; ''Vidimundus'' ([[Альбэрт Каяловіч]], 1650 год)<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Vidi+mundus#v=snippet&q=Vidi%20mundus&f=false P. 372].</ref>; ''Jerzy Widmont'' (19 красавіка 1655 году)<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 274.</ref>; ''Stanisław Widmund Widymowski'' (1688 год паводле выданьня 1839 году)<ref>Narbutt T. Dzieje starozytne narodu litewskiego. T. 5. — Wilno, 1839. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=zeMGAAAAYAAJ&q=Widmund#v=snippet&q=Widmund&f=false S. 5].</ref>; ''frater Raphael Widmunt, clericus, obiit [[Пінск|Pinsci]]'' (17 верасьня 1742 году)<ref>Memoriale Fratrum Minorum Conventualium Vilnensium (1702—1832). — Vilnae, 2020. P. 130.</ref>; ''Andrzey Widmont Sędzia Kapturowy Powiatu Oszm.''<ref>Volumina legum: przedruk zbioru praw staraniem XX. Pijarow w Warszawie, od roku 1732 do 1782, wydanego. T. 7. — Petersburg, 1860. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-D9NAAAAcAAJ&q=Oszm+Widmont#v=snippet&q=Oszm%20Widmont&f=false S. 61].</ref>, ''Ierzy Widmont''<ref>Volumina legum: przedruk zbioru praw staraniem XX. Pijarow w Warszawie, od roku 1732 do 1782, wydanego. T. 7. — Petersburg, 1860. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-D9NAAAAcAAJ&q=65+Widmont#v=snippet&q=65%20Widmont&f=false S. 65].</ref> (1764 год); ''Bonifacy Widmont'' (1765 год)<ref>Mienicki R. Rejestr popisowy województwa połockiego z dn. 30 IX. 1765 r. // Ateneum Wileńskie. Т. 11 (1936). S. 336.</ref>; ''Izydor Widmuntt'' (1837 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&w=23lt&rid=S&exac=1&search_lastname=Widmuntt&search_lastname2=&from_date=&to_date=&bdm=S&rpp1=&ordertable= Bogusławiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Widmontt'' (1840 год)<ref>Гурская Ю., Вайткявичус В. Балтийское наследие в Восточной Беларуси: новые исторические и лингвистические данные об Обольцах // Acta Baltico-Slavica. Nr. 32 (2008). С. 20.</ref>; ''Иванъ Видмонт'' (1853 год)<ref name="Hurskaja-2008-19">Гурская Ю., Вайткявичус В. Балтийское наследие в Восточной Беларуси: новые исторические и лингвистические данные об Обольцах // Acta Baltico-Slavica. Nr. 32 (2008). С. 19.</ref>; ''Антон Видмонтъ'' (1890 год)<ref name="Hurskaja-2008-19"/>; ''Stefania Widmunt (Modzelewska) i Izydor Widmunt'' (1879—1880 гады)<ref>[https://oldpomnik.by/2016/07/21/stefania-widmunt-modzelewska-i-izydor-widmunt-stefaniya-vidmunt-modzelevs/ Stefania Widmunt (Modzelewska) i Izydor Widmunt — Стефания Видмунт (Модзелевская) и Изидор Видмунт], Старые памятники в Слуцке</ref>. == Носьбіты == * Відмунд (паводле [[Раўданскі рукапіс|Раўданскага рукапісу]]) — бортнік з [[Курляндыя|Курляндыі]] [[Швэды|швэдзкага]] паходжаньня, бацька першай жонкі [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя літоўскага]] [[Гедзімін]]а Віды * [[Відзімонт]] ({{†}} 1382) — [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]] * Хршчон Відзімонтавіч — [[вількі]]йскі баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1528 году * Пецька Відмонтавіч — [[Паюры|паюрскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Ян Відмонтавіч — [[Шоўды|шоўданскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Юць Відмонтавіч — [[Жараны|жаранскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Ян Відмонтавіч — [[Кельмы|кельмаўскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Абрам Рыгоравіч Пацовіч Відмантовіч — [[Расены|расенскі]] [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў 1590 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 2. ― Вильна, 1903. С. 138.</ref> * Баніфацы Відмант — шляхціч [[Полацкае ваяводзтва|Полацкага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў попісе 1765 году * Валяр'ян Відмант (1910—1940) — беларус з ваколіцаў [[Сянно|Сянна]], [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|забіты ўладамі СССР]]<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%92%D1%96%D0%B4%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D1%82_%D0%92%D0%B0%D0%BB%D1%8F%D1%80%27%D0%AF%D0%BD_%D0%A1%D1%82%D0%B0%D0%BD%D1%96%D1%81%D0%BB%D0%B0%D0%B2%D0%B0%D0%B2%D1%96%D1%87_(1910) Відмант Валяр'Ян Станіслававіч (1910)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> У канцы XVIII ст. на [[Полацкае ваяводзтва|гістарычнай Полаччыне]] адзначаўся шляхецкі род Відзьмунтаў<ref>Анішчанка Я. Шляхецкія ваколіцы ўсходнебеларускіх губерняў 1783—1785 і 1798—1799 // Годнасьць. № 1 (3), 1997. С. 29.</ref>. Відманты — [[парафія]]не [[Касьцёл Унебаўзяцьця Найсьвяцейшай Панны Марыі і кляштар бэрнардынаў (Будслаў)|касьцёла]] ў [[Будслаў|Будславе]] на 1853 год<ref>Яўген Анішчанка, [https://web.archive.org/web/20230810231715/http://www.arhisan.com/istochniki/metriki/473-budslav-kostel-vilejskogo-uezda-prikhozhane-1853-g Будслав костел Вилейского уезда прихожане 1853 г.], Архіў гісторыка Анішчанкі, 30 студзеня 2016 г.</ref>. Відманты — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род зь [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленскага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 845.</ref>. Відманты (Widmont) — літоўскі шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 443, 445.</ref>. [[Пац|Пацы]]-Відманты — літоўскі шляхецкі род<ref>[https://lyczkowski.net/be/daviednik/spisy-slachty/slachta Літоўская шляхта], Генэалёгія Лычкоўскіх</ref>. У 1970-я гады ў [[Абольцы|Абольцах]] адзначалася прозьвішча Відмант<ref>Непокупный А. П. Балто-севернославянские языковые связи. — Киев, 1976. С. 164.</ref>. У актах [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] ўпамінаўся маёнтак Відзімонты (''Видимонты'') каля [[Жараны|Жаранаў]]<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 79.</ref>. У былым [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]] існуе вёска [[Відманты]]. == Глядзіце таксама == * [[Від (імя)|Від]] * [[Мунд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай від}} {{Імёны з асновай мунд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] m8f8nqxm9fypd8j3rowq5avvb4sj5le Любарт (імя) 0 265013 2667388 2664814 2026-05-02T10:04:51Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667388 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Любарт |лацінка = Lubart |арыгінал = Lubert <br> Lubart |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Люб|Lubo]] + [[Бэрт|Bert]] <br> Lubo + [[Гардзь|Hart]] |варыянт = Любэрт, Любард, Люпарт, Лібэрт, Лібарт, Ліпарт, Лебарт, Лепарт |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Любарт''' (''Лібарт'', ''Любард'', ''Люпарт'', ''Лебарт'', ''Лепарт''), '''Любэрт''' (''Лібэрт'', ''Лібарт'', ''Ліпарт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Любэрт (Lubert<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 17.</ref><ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 848.</ref><ref>Linnartz F. Rheinische Personen- und Familiennamen des 15. Jahrhunderts untersucht auf Grund der Fehde- und Geleitsregister der Stadt Köln von 1408 bis 1480. — Köln, 1930. [https://www.google.by/books/edition/Rheinische_Personen_und_Familiennamen_de/RFUVAQAAIAAJ?hl=ru&gbpv=1&bsq=%22+(+Chlodobert+)+Lubert++%22&dq=%22+(+Chlodobert+)+Lubert++%22&printsec=frontcover S. 37].</ref>) або Любарт (Liubhart, Lubartus<ref>Schaar J. Woordenboek van voornamen. — Utrecht, 1984. S. 249.</ref><ref name="Dijkstra-1911-242">Dijkstra W. Friesch woordenboek (Lexicon frisicum). — Leeuwarden, 1911. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=jPjO01yS_rcC&q=Lubart#v=snippet&q=Lubart&f=false S. 242].</ref>, Lubart<ref name="Dijkstra-1911-242"/><ref name="SEMSNO-1997-159">Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>, Liubardus<ref name="Morlet-1971-158">Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 158.</ref>) і Берэтлюб (Beretliub) або Гартліб (Hartlib) — імёны [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Liubhart#v=snippet&q=Liubhart&f=false S. 292, 755, 1025].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Люб|-люб-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Любейка]], [[Любень]], [[Любш]]; германскія імёны Liubbecha, Luben, Lubisch) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] liufs<ref name="Morlet-1971-158"/>, германскага leuba, [[Стараверхненямецкая мова|стараверхненямецкага]] liub 'лю́бы, каханы, мілы, прыемны'<ref name="SEMSNO-1997-159"/>, аснова [[Бэрт|-берт- (-бэрт-, -барт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Жыбарт|Зыбарт]], [[Кібарт]], [[Эйбарт]]; германскія імёны Siebart, Kibart, Eibert) — ад германскага berhta 'яркі'<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 16.</ref>, а аснова [[Гардзь|-гард- (-гарт-, -арт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Бэйнарт]], [[Леанард|Ленарт]], [[Мэйнарт]]; германскія імёны Beynart, Lenhardt, Meinhart) — ад гоцкага hardus 'моцны, цьвёрды'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 61.</ref><ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 123.</ref>. Германскае паходжаньне імя Любарт (Lubart), а таксама Любэрт (Lubert) і Лібэрт (Libert) ды іншых формаў (Lupert, Lephard, Libard, Lipard, Liphard, Liphart; Lubard, Lubhard, Lupard), якія гістарычных бытавалі ў Польшчы, сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref name="SEMSNO-1997-159"/>. Гоцкае паходжаньне імя Любарт адзначаў яшчэ прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=Lubart%20liub#v=snippet&q=Lubart%20liub&f=false S. 93]</ref>. Адпаведнасьць імя Любарт германскаму імю Liubbert прызнае летувіскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 37.</ref>. Паводле менскага дасьледніка Алёхны Дайліды, які разьвівае [[Усходнегерманскія мовы|ўсходнегерманскую]] этымалёгію імёнаў [[Ліцьвіны|літоўскіх князёў і баяраў]], імя Любарт складаецца з асноваў -люб- і [[Рад|-рад- (-рат-)]] (імёны ліцьвінаў [[Радзівіл (імя)|Радзівіл]], [[Ратаўт|Раталт]], [[Конрад]]; германскія імёны Ratwilius, Rattolt, Konrad), якая паходзіць ад германскага rad- 'рада'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. Такім парадкам, імя Любарт (Liubarat<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Liubarat#v=snippet&q=Liubarat&f=false S. 1028].</ref>) азначае «рада міласьці»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 23.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]] пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у (''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>), а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]])<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя Любарт (Любэрт): ''Lubart / Lubert'' (1420 год)<ref>[https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Lubart+Lubert#v=snippet&q=Lubart%20Lubert&f=false S. 53].</ref>. У ваколіцах [[Русь (мястэчка)|Русі]] (Прусія) адзначалася прозьвішча Lubert<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=LUBERT&ofb=russ&modus=&lang=de LUBERT], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Германскае імя Lubbert бытавала ў XV ст. у [[Рыга|Рызе]]<ref>Siliņa-Piņķe R. Rufnamen in Riga im 15. Jahrhundert: Überlegungen über eine schichtenspezifische Namengebung // Die Stadt und ihre Namen. Bd. 2, 2013. S. 243.</ref>. У Польшчы ў XVI—XVIII стагодзьдзях адзначаліся прозьвішчы Lubart, Lubartowa (жаночае), Lubartowicz, Lubartówna (жаночае), Luberda, Luberdowicz, Luberta, Lubertowicz<ref>Antroponimia Polski od XVI do końca XVIII wieku. T. 2: H—Mą. — Kraków, 2009. S. 363.</ref>. У ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] бытавала прозьвішча Lubart<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=LUBART&ofb=memelland&modus=&lang=de LUBART], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя князя ў гістарычных крыніцах: ''Любартъ Кгедиминовичь'' (8 сьнежня 1322 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 21.</ref>; ''от князя от [[Кейстут|Кестутя]] и от князя от Либорта у Торунь к местычемъ'' (па 1341 годзе)<ref>[https://web.archive.org/web/20210514173508/http://starbel.by/dok/d069.htm Послание литовских князей Кейстута и Любарта жителям Торуни (после 1341)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref><ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 23.</ref>; ''Lubardus filius Gedimini ducis Litwanorum'' ([[Хроніка Яна з Чарнкова]] пад 1349 годам)<ref>Monumenta Poloniae historica. Pomniki dziejowe polski. T. 2. — Lwów, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=AUghAQAAMAAJ&q=%40Lubardus#v=snippet&q=%40Lubardus&f=false S. 629].</ref>; ''оже я князь [[Яўнут|Еоунутии]], и Кистюти, и Любартъ'' (1352 год)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 30.</ref>; ''Nobilibus viris Oligerdo Magno et Kenstuto ac Lubardo fratribus ducibus Lituanorum'' (23 кастрычніка 1373 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20210511070032/http://starbel.by/dok/d070.htm Послание папы Григория XI в.к.л. Ольгерду с призывом принять католичество (1373)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Lubertus Lytwanus'' (1376 год)<ref name="Urban-2001-168">{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 168.</ref>; ''Lunardus dux Lituanorum'' (29 верасьня 1377 году)<ref>[https://web.archive.org/web/20241127042646/http://starbel.by/dok/d042.htm Послание короля Польши и Венгрии Людовика о положении в Подольской земле (1377)], Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''Feodor Lubhard, dei gracia dux luciensis'' (22 траўня 1386 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 2.</ref>; ''olim domino Lubardo, duci wlodimiriensi'' (4 лістапада 1386 году<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 5.</ref>, 4 лістапада 1393 году<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 15.</ref>); ''dux magnus Lubarth''<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 7.</ref> (4 лістапада 1386 году); ''das Luwburten was gewest'' ([[Мэмарыял Вітаўта]], 1390 год)<ref>[[Алег Ліцкевіч|Лицкевич О. В.]] «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 265.</ref>; ''Lubart'' ([[Хроніка Віганда]]<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Lubart#v=snippet&q=Lubart&f=false S. 618].</ref>, 18 студзеня 1401 году<ref>{{Літаратура/Кодэкс эпісталярны Вітаўта (1882)|к}} [https://books.google.by/books?hl=ru&id=0jchAQAAMAAJ&q=Lubart#v=snippet&q=Lubart&f=false S. 72].</ref>, 1420 год<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Lubart#v=snippet&q=Lubart&f=false S. 420].</ref>); ''non Luberti in Lutzik''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Luberti#v=snippet&q=Luberti&f=false S. 111].</ref>, ''Lubertus''<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Lubertus#v=snippet&q=Lubertus&f=false S. 115].</ref> ([[Хроніка Лівоніі Германа Вартбэрга]]); ''Lubarth''{{Заўвага|Паводле [[Паходжаньне караля Ягайлы і Вітаўта, князёў Літвы|Origo regis Jagyelo et Wytholdi ducum Lithuanie]]}} або ''Любортъ''{{Заўвага|Паводле [[Віленскі летапіс|Віленскага сьпісу]]}} ([[Летапісец вялікіх князёў літоўскіх]]); ''Lubarth'' ([[Ян Длугаш]])<ref>Joannis Długossii seu longini canonici Cracoviensis Historiae Polonicae libri XII. T. 3. L. 9, 10. — Cracoviae, 1876. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ONvkM5EkcLYC&q=Lubarth#v=snippet&q=Lubarth&f=false P. 406, 500].</ref>; ''Любортъ'' ([[Наўгародзкі чацьверты летапіс]]<ref>ПСРЛ. Т. 4. — СПб., 1848. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=QUoPAQAAMAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D1%8A&f=false С. 72].</ref> і [[Сафійскі першы летапіс]]<ref>ПСРЛ. Т. 5. — СПб., 1851. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gc5hAAAAcAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D1%8A&f=false С. 235].</ref>); ''оть князя Луцкого и Володимерского Люборта Кгедиминовича'' (14 лютага 1498 году)<ref>{{Літаратура/Граматы 14 ст. (1974)|к}} С. 20.</ref>; ''Любордъ Гедимановичь''<ref>ПСРЛ. Т. 10. — СПб., 1885. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8mBKAQAAMAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B4%D1%8A+%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D0%B4%D1%8A%20%D0%93%D0%B5%D0%B4%D0%B8%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8C&f=false С. 221].</ref> ([[Ніканаўскі летапіс]]); ''homines… Lvborth [[Рамейка|Romeykovicz]]'' (27 сакавіка 1507 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 726.</ref>; ''Балътромеи Любортовичъ'' (1528 год)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 162.</ref>; ''люди… а Петьковых Любортовича сыновъ Амъброжейца а Матейца'' (4 лютага 1541 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|229к}} P. 120.</ref>; ''люди приставенства [[Лейпуны|лепунского]]… Любортъ [[Вештар|Воишторович]]'' (1 ліпеня 1542 году)<ref>Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 15.</ref>; ''Балтромей Любортовичъ'' (1567 год)<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-wI5AQAAMAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 1346].</ref>; ''gruntu ziemianina Krola Jmść. [[Дзьвінск|Dyneborskiego]] Liberta Rybindera'' (4 жніўня 1600 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 29. — Витебск, 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=_JROAQAAMAAJ&q=Liberta#v=snippet&q=Liberta&f=false С. 112].</ref>; ''Samuel Lubarthowicz Sanguszko Kowelski'' (20 траўня 1606 году)<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 154.</ref>; ''Jan Libert''<ref>Rejestry popisowe pospolitego ruszenia szlachty Wielkiego Księstwa Litewskiego z 1621 r. — Warszawa, 2015. S. 72.</ref>, ''Stanisław Libert''<ref>Rejestry popisowe pospolitego ruszenia szlachty Wielkiego Księstwa Litewskiego z 1621 r. — Warszawa, 2015. S. 78.</ref> (1621 год); ''подъ Лепартомъ волока одна'' (21 студзеня 1636 году)<ref>Вестник Западной России. Т. 4, 1866. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=4ZMZAAAAYAAJ&q=%D0%9B%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%BC%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9B%D0%B5%D0%BF%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%BC%D1%8A&f=false С. 3].</ref>; ''Libert'' (1636 год)<ref>Paknys M. Vilniaus miestas ir miestieèiai 1636 m.: namai, gyventojai, sveèiai. — Vilnius, 2006. P. 147.</ref>; ''Lenart Lubort na miejscu matki swej Raginy Lubortowej'' (1667 год)<ref>Błaszczyk G. Herbarz szlachty żmudzkiej. T. 3. — Warszawa, 2015. S. 375.</ref>; ''Lubart… Lubarth… Lupart'' (1671—1681 гады)<ref>Zinkevičius Z. Lietuvių antroponimika: Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. — Vilnius, 1977. P. 167.</ref>; ''Его Милости Геронима Любартовича Санъкгушки на [[Смалянскі замак|Белымъ Ковлю]]'' (29 траўня 1682 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 28. — Витебск, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=r5FOAQAAMAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0&f=false С. 196].</ref>; ''Aleksander [[Дорг (імя)|Dargiewicz]] z Lubortów… Andrzej [[Вісбар|Wizbor]] na miejscu P. Dawida Luborta i z przykupli z Lubortów dym'' (1690 год)<ref>Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Księstwo Żmudzkie 1690 r. — Warszawa, 2009. S. 125.</ref>; ''po Kowalu i Lubarcie'' (1712 год)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 27. — Витебск, 1898. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8HBmAAAAcAAJ&q=Lubarcie#v=snippet&q=Lubarcie&f=false С. 164].</ref>; ''David Libertowicz'' (21 студзеня 1759 году<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_jungtuviu_1758-1760.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1758—1760 m. jungtuvių įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref> і 4 студзеня 1788 году<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_mirties_1788.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1788 m. mirties įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>); ''Jur Grygul Lubartowey syn'' (25 сакавіка 1766 году)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 35. — Вильна, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=WGYjAQAAMAAJ&q=Jur+Grygul#v=snippet&q=Jur%20Grygul&f=false С. 150].</ref>; ''Symon Lebard'' (1784 год)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 25. — Вильна, 1898. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=IOYDAAAAYAAJ&q=%40Lebard#v=snippet&q=%40Lebard&f=false С. 515].</ref>; ''Luberty'' (1784 год)<ref>Ukmergės dekanato vizitacija 1784 m. Fontes Historiae Lituaniae. Wol. VIII. — Vilnius, 2009. P. 158.</ref>; ''Michal Lubertt Kolyska'' (1796 год)<ref>Lebedys J. Lietuvių kalba XVII—XVIII a. viešajame gyvenime. — Vilnius, 1976. P. 186.</ref>; ''Ignacy Edward Lubartt'' (1804 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&w=23lt&rid=A&exac=1&search_lastname=Lubartt&search_lastname2=&from_date=&to_date= Remigoła], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Stanislaw Lipart'' (1808 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Lipart&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Bijuciszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Anna Lubartowicz'' (1836 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Lubartowicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Mosty], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Klara Libartowicz'' (1837 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Libartowicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Mosty], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Libertowicz'' (1861 год)<ref>[https://genealogia.lt/pdfs/werki_1861.pdf Spis miejscowości oraz nazwisk mieszkańców parafii werkowskiej w 1861 r.], Genealogia Wileńszczyzny</ref>; ''Lubart'' (1913 год)<ref>[https://genealogia.lt/pdfs/parafia_niemenczynska_1913r.pdf Parafia niemenczyńska w 1913 r.], Genealogia Wileńszczyzny</ref>. == Носьбіты == * [[Любарт]] (у праваслаўі Дзьмітры; 1299—1384?) — дзяржаўны дзяяч [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]], князь [[Валынь|валынскі]] * [[Любэрт Гаўтцыльт]] (1347—1417) — [[Флямандыя|флямандзкі]] манарх, матэматык, астроляг і [[містык]] * Балтрамей Любартавіч — [[Расены|расенскі]] баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1528 году * Станіслаў Бартламеевіч Любарт — расенскі [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў 1579 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 1. ― Вильна, 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XhILAAAAIAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B0&f=false С. 82].</ref> * Сэбастыян і Мальхер Станіслававічы Любарты — расенскія зямяне, якія ўпамінаюцца паміж 1584 і 1599 гадамі<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 1. ― Вильна, 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XhILAAAAIAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%B0&f=false С. 132].</ref> * Якуб і Стэфан Любэртовічы — расенскія зямяне, якія ўпамінаюцца ў 1586 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 1. ― Вильна, 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XhILAAAAIAAJ&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0%D0%BC%D0%B8#v=snippet&q=%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B5%D1%80%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B0%D0%BC%D0%B8&f=false С. 194].</ref> * Ян Любарт — жыхар [[Дрысьвяты (вёска)|Дрысьвятаў]] ([[Браслаўскі павет]]), які ўпамінаецца ў 1779 годзе<ref>Яўген Анішчанка, [https://web.archive.org/web/20230806211721/http://www.arhisan.com/istochniki/opisaniya/979-drisvyaty-1-inventar-1779-g-iosif-gilzena Дрисвяты −1 инвентарь 1779 г. Иосиф Гильзена], Архіў гісторыка Анішчанкі, 17 лютага 2018 г.</ref> * Адам Любарт Калышка — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, судзьдзя земскі [[вількамір]]скі ў 1792—1793 гадох<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 480.</ref> * Дамінік Любарт Калышка — дзяржаўны дзяяч Вялікага Княства Літоўскага, будаўнічы [[Ліда|лідзкі]] ў 1791 годзе<ref>Urzędnicy Wielkiego Księstwa Litewskiego. Spisy, tom I: Województwo wileńskie. XIV—XVIII wiek. — Warszawa, 2004. S. 315.</ref> * Антоні Любарт (''Lubart'') — уладальнік гаспадаркі ў [[Буйвідзы|Буйвідзах]] на 1938 год<ref>Ryszard Sys, [https://kresy.genealodzy.pl/zbior/pdf/l18.pdf Wykaz właścicieli nieruchomości rolnych Województwa Wileńskiego w latach 1928—1939. Część III], publikacje «Pisarza hipotecznego zawarte w Dzienniku Województwa Wileńskiego za lata 1928—1939»</ref> Прыдомкам Любартавіч карыстаўся [[Літва|літоўскі]] княскі род [[Сангушкі|Сангушкаў]]<ref>Stekert A. Przydomki polskie, litewskie i rusińskie. — Kraków, 1897.[https://books.google.by/books?hl=ru&id=chg-AAAAIAAJ&q=Lubartowicz#v=snippet&q=Lubartowicz&f=false S. 71].</ref>. Любарты (Lubart) — прыгонныя зь вёскі [[Рудавеі|Рудавеяў]] ([[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленскі павет]]), якія ўпамінаюцца ў XIX стагодзьдзі<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 697.</ref>. Любарты (Lubart) — шляхецкі род [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] з [[Кракаўскае ваяводзтва|Кракаўскага ваяводзтва]]<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 7. — Warszawa, 1937. S. 372.</ref>. Лебартовіч (''Lebartowicz''), Любартовіч (''Lubartowicz'', ''Lubortowicz'') і Любэрт (''Lubert'') — прозьвішчы, гістарычна зафіксаныя на тэрыторыі цяперашняй [[Летува|Летувы]]<ref>Lietuvių pavardžių žodynas. T. 2. — Vilnius, 1989. P. 40, 95—97.</ref>. На 1910 год існавала вёска Любартова (Любартава) у Аршанскім павеце Магілёўскай губэрні<ref>Список населенных мест Могилевской губернии. — Могилев, 1910. С. 104.</ref>. На [[Лідзкі павет|гістарычнай Лідчыне]] існуе вёска [[Любарты]], на [[Упіцкі павет|гістарычнай Упіччыне]] — [[Любэрты]], на [[Вількамірскі павет|гістарычнай Вількаміршчыне]] — [[Любартоў]], на [[Троцкі павет|гістарычнай Троччыне]] — [[Люберцішкі]], у былым [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]] — [[Лібарты]], на [[Віцебскі павет|гістарычнай Віцебшчыне]] — [[Лебартова]]. Каля [[Жытомір]]у існуе мястэчка [[Любар]] (упаміналася ў 1600 годзе як ''Любартов'')<ref>Непокупный А. П. Балто-севернославянские языковые связи. — Киев, 1976. С. 167.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Люб]] * [[Бэрт]] * [[Гардзь|Гарт]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай люб}} {{Імёны з асновай берт}} {{Імёны з асновай гард}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] ffgphp6vu0u4g54viwduzslhqexe1qr Вальда (імя) 0 265113 2667323 2602116 2026-05-01T21:41:47Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667323 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Вальда |лацінка = Valda |арыгінал = Waldo |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |варыянт = Валда, Валд, Вольд, Волад |вытворныя = |зьвязаныя = [[Вальцейка]], [[Вальдэн]] / [[Валтун]], [[Вальбут]], [[Волдат]], [[Валадар]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валімонт]] <br> [[Аўтаўт]], [[Арнольд|Ярнольт]], [[Аскольд (імя)|Яскольд]], [[Яштальд]], [[Бартаўт]], [[Бітаўт]], [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Бэрвольд]], [[Бэртальд]], [[Відаўт]], [[Вілтаўт]], [[Вінаўд]], [[Вінтаўт]], [[Вісівальд]], [[Войдаўт]], [[Гальтаўт]], [[Гатаўт]] / [[Ятаўт]], [[Гаўтоўт]], [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] / [[Гестаўт]], [[Гевалт]], [[Гелёлд]], [[Гадаальд|Гідульт]] / [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Геральд|Геральт]], [[Гертаўт]], [[Гінеўт]] / [[Гімольт]], [[Гінтаўт]], [[Готаўт]], [[Тэўдавальд (імя)|Дзівалт]], [[Жутаўт]], [[Жывальт]], [[Зэйвальд]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]], [[Левальд]], [[Летаўт]], [[Лібельт]], [[Лодальд]], [[Маркальд]], [[Мінаўт]], [[Монтаўт]], [[Мутаўт]], [[Нартаўт]], [[Нутаўт]], [[Нястольт]], [[Отаўт]], [[Пацолт]], [[Рагвалод (імя)|Рагвалод]] / [[Рэйнальд]], [[Рамаўт]], [[Рамвольт]], [[Ратаўт]], [[Ростаўт]], [[Рудаўт]], [[Рымальд]], [[Рынгольд (імя)|Рынгольд]], [[Рытаўт]], [[Сьвінтаўт]], [[Сынталт]], [[Сомалт]], [[Сундаўт]], [[Торвальд (імя)|Таральд]], [[Тырольдзь]], [[Эйтаўт]], [[Явалод|Яўлад]], [[Ягоўд]], [[Ямаўт]], [[Яноўд]], [[Янтаўт]], [[Ясоўд]] }} '''Вальда''', '''Валда''', '''Валд''' (''Вольд'', ''Волад'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Валда, Валд або Валт, пазьней Вальд або Вольд (Waldo, Wald, Walt, Woldt) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldo%2C+Wald%2C+Walt%2C+Woldt#v=snippet&q=Waldo%2C%20Wald%2C%20Walt%2C%20Woldt&f=false S. 1499].</ref>. Іменная аснова -валд- (-алд, -олт) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] і германскага waldan 'валодаць, гаспадарыць' або wulþus 'слава, мажнасьць'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Сярод [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] бытавалі імёны [[Вальцейка|Вальцейка (Уладзейка)]], [[Вальдэн]], [[Валтун|Валтун (Вальдан)]], [[Вальбут]], [[Волдат]], [[Валадар|Валадар (Валтар)]], [[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымір)]], [[Валімонт|Вальмунт (Вальмунд)]], [[Аўтаўт]], [[Арнольд|Ярнолд (Арнольд)]], [[Аскольд (імя)|Ясколд (Яскоўд, Аскольд)]], [[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]], [[Бартаўт|Барталт (Бартаўт, Бартальд)]], [[Бітаўт|Біталт (Бітаўт)]], [[Бутаўт (імя)|Буталт (Бутаўт, Бутальд, Ботальт)]], [[Бэртальд|Бэртальд (Бітаўт)]], [[Відаўт]], [[Вінаўд]], [[Вісівальд]], [[Вітаўт (імя)|Віталт (Вітаўт, Вітольд)]], [[Войдаўт]], [[Гаўтоўт]], [[Гевалт]], [[Гелёлд]], [[Гадаальд|Гідульт]], [[Геральд|Геральд (Геральт)]], [[Гімольт]], [[Тэўдавальд (імя)|Дзівалт]], [[Жывальт|Жывальт (Зывальт)]], [[Левальд|Левальд (Левальт)]], [[Лібельт]], [[Лодальд]], [[Мінаўт|Мінаўт (Міналт)]], [[Нартаўт|Нартаўт (Нарталт, Нартальд)]], [[Нястольт]], [[Отаўт]], [[Пацолт]], [[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]], [[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд)]], [[Рымальд]], [[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгвальд)]], [[Сомалт]], [[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт)]], [[Торвальд (імя)|Таральд]], [[Тырольдзь]], [[Явалод|Яўлад]], [[Ягоўд|Яголд (Ягоўд, Ягольт)]], [[Ямаўт]], [[Яноўд]], [[Ясоўд]]. Адзначаліся германскія імёны Waltiko (Waldiko), Valdenus, Waltun, Walbot (Waldbott), Waldad, Walder (Waltar), Waldmer (Valdemar, Woldemar), Walmunt (Walmund), Altold, Arnold (Ernold), Askold (Ascolt), Astald, Bartolt (Bartold), Bitold (Betald), Botaldus (Butaldus), Berttold (Bertout), Widalt, Winoldus, Wiswald, Witolt (Witold), Weidelt, Gaudald, Gevald, Gelold, Gidoldus, Gerald (Geralt), Gimoldus (Gemoldus), Diwolt, Sewald, Lewald (Lewolt), Libolt, Lodoald, Minolt, Nartolt (Nartold), Nistaldus, Otolt, Pätzold, Ragvald (Rögnvald), Romualt (Romuald), Rimald, Ringold, Somald, Sundolt, Taruald, Tirold, Ewald, Agold (Egolt), Amolt, Ennold (Analdus), Asold. Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]], адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскіх імёнаў Wald (Walde, Weld), Waldko (Waltko, Waldek, Waltek), Walcel, Woldan, Waldebor, Walter (Welter, Waltyr), Waldricus, Jarnołt (Jarnułt, Jernułt, Arnołt, Arnułt, Arnoldus, Arnaldus, Ernoldus), Jaszczołt (Ascoldus), Barołt, Bierołt (Bierwałt, Bierwołt, Birołt), Bartołt, Biertołt (Bertułt), Gaczołt (Giczołt), Gierałt (Gierwałt, Gierwołt, Geroldus), Hejnold, Herołt, Izalda (Isaldis, Isoldis), Kieswald, Kusołt (< Gotsolt), Litołt, Lutołt, Meinold, Menold, Mercholt, Monaldus, Natoldus, Onold, Oswald, Paczołt (Paczułt, Peczołt, Puczołt), Praszołt, Radołt, Ragnołt (Regnołt, Rajnołt, Rejnołt), Ramwołt, Ratołt, Rudołt, Rumołt, Rychałt (Rychołt, Rywałt), Rynałt (Rynołt), Unold, Zewalt<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 278—279.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавалі імёны: ''Weltyn''{{Заўвага|Адзначалася германскае імя Weltin<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Weltin#v=snippet&q=Weltin&f=false S. 1500].</ref>}} (1344 год), ''Woldemyr''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldmer<ref name="Fo-1900-1509">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldmer#v=snippet&q=Waldmer&f=false S. 1509].</ref> (Woldemar<ref>Verdeutschungsbücher des Allgemeinen deutschen sprachvereins. — Berlin, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=J5oOAQAAMAAJ&q=Woldemar#v=snippet&q=Woldemar&f=false S. 56].</ref>)}} (1400 год), ''Aynnewald''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Einwald (Ainald)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Einwald+Ainald#v=snippet&q=Einwald%20Ainald&f=false S. 40].</ref>}}, ''Bitawte / Bytout''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Bitold<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. P. 487.</ref>}} (1347 і 1396 гады), ''Cawald''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Gowald (Gavioald)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Gowald+Gavioald#v=snippet&q=Gowald%20Gavioald&f=false S. 624].</ref>}} (1284 год), ''Guntawt''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Guntald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Guntald#v=snippet&q=Guntald&f=false S. 710].</ref>}} (1400 год), ''Jostaute''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Astald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Astald#v=snippet&q=Astald&f=false S. 151].</ref>}} (1354 год), ''Letaude''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Letald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Letald+Letold#v=snippet&q=Letald%20Letold&f=false S. 1000].</ref>}} (1257 год)<ref>Pierson W. Altpreußischer Namenkodex // Zeitschrift für Preußische Geschichte und Landeskunde. — Berlin, 1873. S. 632.</ref>, ''Wiltaute / Wiltaut''{{Заўвага|Адзначалася германскае імя Wiltolt<ref>Scheffler-Erhard C. Alt-Nürnberger Namenbuch. — Nürnberg, 1959. [https://books.google.by/books?id=iOw_AQAAIAAJ&q=%22wiltolt%22&dq=%22wiltolt%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjX7r7mqOKCAxXMtqQKHREdDmEQ6AF6BAgBEAI S. 16].</ref>}} (1315 і 1380 гады)<ref>Pierson W. Altpreußischer Namenkodex // Zeitschrift für Preußische Geschichte und Landeskunde. — Berlin, 1873. S. 736.</ref><ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Woldemyr+1400#v=snippet&q=Woldemyr%201400&f=false S. 11, 19, 37, 40, 43, 118, 121].</ref>. У 1575 годзе ў [[Каралявец]]кім унівэрсытэце навучаўся ''Jacobus Waldow, Borussus'', у 1604 годзе — ''Christophorus Waldaw, Rastenburgensis Borussus'', у 1611 годзе — ''Jacobus Waldaw, Elbingensis Borussus'', у 1630 годзе — ''Johannes Waldau, Rastenburgensis Borussus'', у 1642 годзе — ''Michael Waldman{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldman<ref name="Fo-1900-1509"/>}}, Olecensis Prussus''<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-sZYzw8knMEC&q=Waldow#v=snippet&q=Waldow&f=false S. 61, 165, 202, 318, 435].</ref>. У Польшчы адзначаецца прозьвішча Вольдат (Woldat)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 369.</ref>{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldad (Valtat)<ref name="Fo-1900-1507">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldad+Valtat#v=snippet&q=Waldad%20Valtat&f=false S. 1507].</ref>}}. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Wolod Piotraszowicz'' (1563 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 2. — Вильна, 1882. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=h6lCAQAAMAAJ&q=Wolod#v=snippet&q=Wolod&f=false С. 483].</ref>; ''Czwierć Pikowo Bludniki… Piotr Wald… Jur, Piotr, Kodor Waldowie'' (1765 год)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=DpJOAQAAMAAJ&q=Wald#v=snippet&q=Wald&f=false С. 306].</ref>; ''Ignacy Woldź'' (1767 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Wold%C5%BA&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Domicella Wałdo'' (1804 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&w=23lt&rid=A&exac=1&search_lastname=Wa%C5%82do&search_lastname2=&from_date=&to_date= Skopiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>{{Заўвага|Таксама: * Дэаволт (адзначалася старажытнае германскае імя Teolt<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Teolt#v=snippet&q=Teolt&f=false S. 1460].</ref>): ''Andreas Deouolus a Deouolta, Lithuanus'' (1572 год)<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-sZYzw8knMEC&q=Deouolus#v=snippet&q=Deouolus&f=false S. 52].</ref>; * Лінэўт: Лінэўты (Linewt) гербу [[Лімонт]] — літоўскі шляхецкі род<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 4. — Rzeszów, 2001. S. 35.</ref>; * Маршолд: ''чоловеки въ Василишском повете людеи наших дяколных на имя Заня Моршолдовича а Мартина, брата его, а Олехна, брата ж ихъ'' (15 лютага 1503 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6к}} P. 292.</ref>; * Пікаўт (адзначалася старажытнае германскае імя Picoald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Picoald#v=snippet&q=Picoald&f=false S. 301].</ref>): ''Пиковту чоловекъ'' (20 чэрвеня 1413—1424 гадоў<ref>Saviščevas E. Polityka nadań wielkich książąt litewskich na Żmudzi w pierwszej połowie XV wieku // Prace historyczne 141, z. 2 (2014). S. 503.</ref> паводле выпісу 30 студзеня 1607 году)<ref>Jablonskis K. Nauji Vytauto laikotarpio aktai // Praeitis. T. 2. — Kaunas, 1933. P. 387.</ref> * Тачалд: ''Stephanus Taszczołd'' (1699 год)<ref>[https://www.genmetrika.eu/pasvalio_sant_1697-1705.html Pasvalio Šv. Jono Krikštytojo parapijos jungtuvių įrašai 1697—1705 m.], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; * Трыдвалт (адзначалася старажытнае германскае імя Fridwald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Fridwald#v=snippet&q=%40Fridwald&f=false S. 538].</ref>): ''ad partem eiusdem altaris in pariete epitaphium depictum Stephani Trydwolt'' (1675—1677 гады)<ref>Žemaičių vyskupijos vizitacija 1675—1677 m. // Fontes Historiae Lituaniae. Vol. X, 2011. P. 613.</ref>; * Цырталт: ''pana Dionizego Cyrtołta'' (1621 год)<ref>{{Літаратура/Рэестры попісу паспалітага рушэньня шляхты ВКЛ з 1621 году (2015)|к}} S. 117.</ref>}}. == Носьбіты == * [[Вальда Райхенаўскі]] (740—814) — рэлігійны і дзяржаўны дзяяч [[Франкі|франкаў]] * [[Вальда Фрайзінскі]] (883—906) — біскуп [[Фрайзінг]]у * [[Вальда Курскі]] ({{†}} 949) — біскуп [[Кур]]у * Міхал Вальда (Michał Walda) — будаўнічы замка ў [[Алыка|Алыцы]], які ўпамінаецца ў 1659 годзе; яго жонка Соф’я Вальдзіна (Zofia Waldzina) упамінаецца ў 1666 годзе<ref>Testamenty mieszkańców miast Wołynia od końca XVI — do początku XVIII wieku. — Warszawa, 2017. S. 65, 74.</ref> Волады (Wołod) — прыгонныя зь вёскі [[Лылойці|Лылойцяў]] (каля [[Нястанішкі|Нястанішкаў]], якія ўпамінаюцца ў XIX стагодзьдзі<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 162.</ref>. Мэеры з Вольда — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/m/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на М], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Волады (Wołod) гербу [[Корчак (герб)|Корчак]] — літоўскі шляхецкі род зь [[Белая Русь|Белай Русі]]<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 5. — Rzeszów, 2001. S. 398.</ref>. У дэкрэце [[Берасьце]]йскага падкаморскага суду 1594 году ўпамінаўся маёнтак Валодаў (''Володав'')<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 169.</ref>. У [[Прусія|гістарычнай Прусіі]] існуе пяць вёсак з назвай [[Валдова]]. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны-асновы}} {{Імёны з асновай валд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 7lay6bsrlkn7whwy6kpobaaoukkvwok 2667324 2667323 2026-05-01T21:41:57Z ~2026-26485-84 97267 2667324 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Вальда |лацінка = Valda |арыгінал = Waldo |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |варыянт = Валда, Валд, Вольд, Вольдзь, Волад |вытворныя = |зьвязаныя = [[Вальцейка]], [[Вальдэн]] / [[Валтун]], [[Вальбут]], [[Волдат]], [[Валадар]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валімонт]] <br> [[Аўтаўт]], [[Арнольд|Ярнольт]], [[Аскольд (імя)|Яскольд]], [[Яштальд]], [[Бартаўт]], [[Бітаўт]], [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Бэрвольд]], [[Бэртальд]], [[Відаўт]], [[Вілтаўт]], [[Вінаўд]], [[Вінтаўт]], [[Вісівальд]], [[Войдаўт]], [[Гальтаўт]], [[Гатаўт]] / [[Ятаўт]], [[Гаўтоўт]], [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] / [[Гестаўт]], [[Гевалт]], [[Гелёлд]], [[Гадаальд|Гідульт]] / [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Геральд|Геральт]], [[Гертаўт]], [[Гінеўт]] / [[Гімольт]], [[Гінтаўт]], [[Готаўт]], [[Тэўдавальд (імя)|Дзівалт]], [[Жутаўт]], [[Жывальт]], [[Зэйвальд]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]], [[Левальд]], [[Летаўт]], [[Лібельт]], [[Лодальд]], [[Маркальд]], [[Мінаўт]], [[Монтаўт]], [[Мутаўт]], [[Нартаўт]], [[Нутаўт]], [[Нястольт]], [[Отаўт]], [[Пацолт]], [[Рагвалод (імя)|Рагвалод]] / [[Рэйнальд]], [[Рамаўт]], [[Рамвольт]], [[Ратаўт]], [[Ростаўт]], [[Рудаўт]], [[Рымальд]], [[Рынгольд (імя)|Рынгольд]], [[Рытаўт]], [[Сьвінтаўт]], [[Сынталт]], [[Сомалт]], [[Сундаўт]], [[Торвальд (імя)|Таральд]], [[Тырольдзь]], [[Эйтаўт]], [[Явалод|Яўлад]], [[Ягоўд]], [[Ямаўт]], [[Яноўд]], [[Янтаўт]], [[Ясоўд]] }} '''Вальда''', '''Валда''', '''Валд''' (''Вольд'', ''Волад'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Валда, Валд або Валт, пазьней Вальд або Вольд (Waldo, Wald, Walt, Woldt) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldo%2C+Wald%2C+Walt%2C+Woldt#v=snippet&q=Waldo%2C%20Wald%2C%20Walt%2C%20Woldt&f=false S. 1499].</ref>. Іменная аснова -валд- (-алд, -олт) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] і германскага waldan 'валодаць, гаспадарыць' або wulþus 'слава, мажнасьць'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. Сярод [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] бытавалі імёны [[Вальцейка|Вальцейка (Уладзейка)]], [[Вальдэн]], [[Валтун|Валтун (Вальдан)]], [[Вальбут]], [[Волдат]], [[Валадар|Валадар (Валтар)]], [[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымір)]], [[Валімонт|Вальмунт (Вальмунд)]], [[Аўтаўт]], [[Арнольд|Ярнолд (Арнольд)]], [[Аскольд (імя)|Ясколд (Яскоўд, Аскольд)]], [[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]], [[Бартаўт|Барталт (Бартаўт, Бартальд)]], [[Бітаўт|Біталт (Бітаўт)]], [[Бутаўт (імя)|Буталт (Бутаўт, Бутальд, Ботальт)]], [[Бэртальд|Бэртальд (Бітаўт)]], [[Відаўт]], [[Вінаўд]], [[Вісівальд]], [[Вітаўт (імя)|Віталт (Вітаўт, Вітольд)]], [[Войдаўт]], [[Гаўтоўт]], [[Гевалт]], [[Гелёлд]], [[Гадаальд|Гідульт]], [[Геральд|Геральд (Геральт)]], [[Гімольт]], [[Тэўдавальд (імя)|Дзівалт]], [[Жывальт|Жывальт (Зывальт)]], [[Левальд|Левальд (Левальт)]], [[Лібельт]], [[Лодальд]], [[Мінаўт|Мінаўт (Міналт)]], [[Нартаўт|Нартаўт (Нарталт, Нартальд)]], [[Нястольт]], [[Отаўт]], [[Пацолт]], [[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]], [[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд)]], [[Рымальд]], [[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгвальд)]], [[Сомалт]], [[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт)]], [[Торвальд (імя)|Таральд]], [[Тырольдзь]], [[Явалод|Яўлад]], [[Ягоўд|Яголд (Ягоўд, Ягольт)]], [[Ямаўт]], [[Яноўд]], [[Ясоўд]]. Адзначаліся германскія імёны Waltiko (Waldiko), Valdenus, Waltun, Walbot (Waldbott), Waldad, Walder (Waltar), Waldmer (Valdemar, Woldemar), Walmunt (Walmund), Altold, Arnold (Ernold), Askold (Ascolt), Astald, Bartolt (Bartold), Bitold (Betald), Botaldus (Butaldus), Berttold (Bertout), Widalt, Winoldus, Wiswald, Witolt (Witold), Weidelt, Gaudald, Gevald, Gelold, Gidoldus, Gerald (Geralt), Gimoldus (Gemoldus), Diwolt, Sewald, Lewald (Lewolt), Libolt, Lodoald, Minolt, Nartolt (Nartold), Nistaldus, Otolt, Pätzold, Ragvald (Rögnvald), Romualt (Romuald), Rimald, Ringold, Somald, Sundolt, Taruald, Tirold, Ewald, Agold (Egolt), Amolt, Ennold (Analdus), Asold. Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]], адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскіх імёнаў Wald (Walde, Weld), Waldko (Waltko, Waldek, Waltek), Walcel, Woldan, Waldebor, Walter (Welter, Waltyr), Waldricus, Jarnołt (Jarnułt, Jernułt, Arnołt, Arnułt, Arnoldus, Arnaldus, Ernoldus), Jaszczołt (Ascoldus), Barołt, Bierołt (Bierwałt, Bierwołt, Birołt), Bartołt, Biertołt (Bertułt), Gaczołt (Giczołt), Gierałt (Gierwałt, Gierwołt, Geroldus), Hejnold, Herołt, Izalda (Isaldis, Isoldis), Kieswald, Kusołt (< Gotsolt), Litołt, Lutołt, Meinold, Menold, Mercholt, Monaldus, Natoldus, Onold, Oswald, Paczołt (Paczułt, Peczołt, Puczołt), Praszołt, Radołt, Ragnołt (Regnołt, Rajnołt, Rejnołt), Ramwołt, Ratołt, Rudołt, Rumołt, Rychałt (Rychołt, Rywałt), Rynałt (Rynołt), Unold, Zewalt<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 278—279.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавалі імёны: ''Weltyn''{{Заўвага|Адзначалася германскае імя Weltin<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Weltin#v=snippet&q=Weltin&f=false S. 1500].</ref>}} (1344 год), ''Woldemyr''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldmer<ref name="Fo-1900-1509">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldmer#v=snippet&q=Waldmer&f=false S. 1509].</ref> (Woldemar<ref>Verdeutschungsbücher des Allgemeinen deutschen sprachvereins. — Berlin, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=J5oOAQAAMAAJ&q=Woldemar#v=snippet&q=Woldemar&f=false S. 56].</ref>)}} (1400 год), ''Aynnewald''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Einwald (Ainald)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Einwald+Ainald#v=snippet&q=Einwald%20Ainald&f=false S. 40].</ref>}}, ''Bitawte / Bytout''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Bitold<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. P. 487.</ref>}} (1347 і 1396 гады), ''Cawald''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Gowald (Gavioald)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Gowald+Gavioald#v=snippet&q=Gowald%20Gavioald&f=false S. 624].</ref>}} (1284 год), ''Guntawt''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Guntald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Guntald#v=snippet&q=Guntald&f=false S. 710].</ref>}} (1400 год), ''Jostaute''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Astald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Astald#v=snippet&q=Astald&f=false S. 151].</ref>}} (1354 год), ''Letaude''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Letald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Letald+Letold#v=snippet&q=Letald%20Letold&f=false S. 1000].</ref>}} (1257 год)<ref>Pierson W. Altpreußischer Namenkodex // Zeitschrift für Preußische Geschichte und Landeskunde. — Berlin, 1873. S. 632.</ref>, ''Wiltaute / Wiltaut''{{Заўвага|Адзначалася германскае імя Wiltolt<ref>Scheffler-Erhard C. Alt-Nürnberger Namenbuch. — Nürnberg, 1959. [https://books.google.by/books?id=iOw_AQAAIAAJ&q=%22wiltolt%22&dq=%22wiltolt%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjX7r7mqOKCAxXMtqQKHREdDmEQ6AF6BAgBEAI S. 16].</ref>}} (1315 і 1380 гады)<ref>Pierson W. Altpreußischer Namenkodex // Zeitschrift für Preußische Geschichte und Landeskunde. — Berlin, 1873. S. 736.</ref><ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Woldemyr+1400#v=snippet&q=Woldemyr%201400&f=false S. 11, 19, 37, 40, 43, 118, 121].</ref>. У 1575 годзе ў [[Каралявец]]кім унівэрсытэце навучаўся ''Jacobus Waldow, Borussus'', у 1604 годзе — ''Christophorus Waldaw, Rastenburgensis Borussus'', у 1611 годзе — ''Jacobus Waldaw, Elbingensis Borussus'', у 1630 годзе — ''Johannes Waldau, Rastenburgensis Borussus'', у 1642 годзе — ''Michael Waldman{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldman<ref name="Fo-1900-1509"/>}}, Olecensis Prussus''<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-sZYzw8knMEC&q=Waldow#v=snippet&q=Waldow&f=false S. 61, 165, 202, 318, 435].</ref>. У Польшчы адзначаецца прозьвішча Вольдат (Woldat)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 369.</ref>{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Waldad (Valtat)<ref name="Fo-1900-1507">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waldad+Valtat#v=snippet&q=Waldad%20Valtat&f=false S. 1507].</ref>}}. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Wolod Piotraszowicz'' (1563 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 2. — Вильна, 1882. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=h6lCAQAAMAAJ&q=Wolod#v=snippet&q=Wolod&f=false С. 483].</ref>; ''Czwierć Pikowo Bludniki… Piotr Wald… Jur, Piotr, Kodor Waldowie'' (1765 год)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=DpJOAQAAMAAJ&q=Wald#v=snippet&q=Wald&f=false С. 306].</ref>; ''Ignacy Woldź'' (1767 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Wold%C5%BA&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Domicella Wałdo'' (1804 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&w=23lt&rid=A&exac=1&search_lastname=Wa%C5%82do&search_lastname2=&from_date=&to_date= Skopiszki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>{{Заўвага|Таксама: * Дэаволт (адзначалася старажытнае германскае імя Teolt<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Teolt#v=snippet&q=Teolt&f=false S. 1460].</ref>): ''Andreas Deouolus a Deouolta, Lithuanus'' (1572 год)<ref>Die matrikel der Universität Königsberg i. Pr. Bd. 1: Die Immatrikulationen von 1544—1656. — Leipzig, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-sZYzw8knMEC&q=Deouolus#v=snippet&q=Deouolus&f=false S. 52].</ref>; * Лінэўт: Лінэўты (Linewt) гербу [[Лімонт]] — літоўскі шляхецкі род<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 4. — Rzeszów, 2001. S. 35.</ref>; * Маршолд: ''чоловеки въ Василишском повете людеи наших дяколных на имя Заня Моршолдовича а Мартина, брата его, а Олехна, брата ж ихъ'' (15 лютага 1503 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6к}} P. 292.</ref>; * Пікаўт (адзначалася старажытнае германскае імя Picoald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Picoald#v=snippet&q=Picoald&f=false S. 301].</ref>): ''Пиковту чоловекъ'' (20 чэрвеня 1413—1424 гадоў<ref>Saviščevas E. Polityka nadań wielkich książąt litewskich na Żmudzi w pierwszej połowie XV wieku // Prace historyczne 141, z. 2 (2014). S. 503.</ref> паводле выпісу 30 студзеня 1607 году)<ref>Jablonskis K. Nauji Vytauto laikotarpio aktai // Praeitis. T. 2. — Kaunas, 1933. P. 387.</ref> * Тачалд: ''Stephanus Taszczołd'' (1699 год)<ref>[https://www.genmetrika.eu/pasvalio_sant_1697-1705.html Pasvalio Šv. Jono Krikštytojo parapijos jungtuvių įrašai 1697—1705 m.], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; * Трыдвалт (адзначалася старажытнае германскае імя Fridwald<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Fridwald#v=snippet&q=%40Fridwald&f=false S. 538].</ref>): ''ad partem eiusdem altaris in pariete epitaphium depictum Stephani Trydwolt'' (1675—1677 гады)<ref>Žemaičių vyskupijos vizitacija 1675—1677 m. // Fontes Historiae Lituaniae. Vol. X, 2011. P. 613.</ref>; * Цырталт: ''pana Dionizego Cyrtołta'' (1621 год)<ref>{{Літаратура/Рэестры попісу паспалітага рушэньня шляхты ВКЛ з 1621 году (2015)|к}} S. 117.</ref>}}. == Носьбіты == * [[Вальда Райхенаўскі]] (740—814) — рэлігійны і дзяржаўны дзяяч [[Франкі|франкаў]] * [[Вальда Фрайзінскі]] (883—906) — біскуп [[Фрайзінг]]у * [[Вальда Курскі]] ({{†}} 949) — біскуп [[Кур]]у * Міхал Вальда (Michał Walda) — будаўнічы замка ў [[Алыка|Алыцы]], які ўпамінаецца ў 1659 годзе; яго жонка Соф’я Вальдзіна (Zofia Waldzina) упамінаецца ў 1666 годзе<ref>Testamenty mieszkańców miast Wołynia od końca XVI — do początku XVIII wieku. — Warszawa, 2017. S. 65, 74.</ref> Волады (Wołod) — прыгонныя зь вёскі [[Лылойці|Лылойцяў]] (каля [[Нястанішкі|Нястанішкаў]], якія ўпамінаюцца ў XIX стагодзьдзі<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 162.</ref>. Мэеры з Вольда — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/m/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на М], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Волады (Wołod) гербу [[Корчак (герб)|Корчак]] — літоўскі шляхецкі род зь [[Белая Русь|Белай Русі]]<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 5. — Rzeszów, 2001. S. 398.</ref>. У дэкрэце [[Берасьце]]йскага падкаморскага суду 1594 году ўпамінаўся маёнтак Валодаў (''Володав'')<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 169.</ref>. У [[Прусія|гістарычнай Прусіі]] існуе пяць вёсак з назвай [[Валдова]]. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны-асновы}} {{Імёны з асновай валд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 2twj08p682dlzoimh17p3u4mhfxeekt Шаблён:Прэм’ер-ліга чэмпіянату Ангельшчыны па футболе/ВынікіГульняў 10 265447 2667370 2666613 2026-05-02T07:00:18Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667370 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> {{#invoke:Спартовыя вынікі|main | крыніца = [https://www.premierleague.com/en/matches?competition=8&season=2025 Прэм’ер-Ліга] | абнаўленьне = 18 жніўня 2025 | стыль_матчаў = футбол |парадак_камандаў=ARS, AVL, BOU, BHA, BRE, BUR, CRY, LIV, LEE, MCI, MUN, NFO, NEW, SUN, TOT, WOL, WHU, FUL, CHE, EVE |скарачэньне_ARS=[[Арсэнал Лёндан|Арс]] |скарачэньне_AVL=[[Астан Віла Бірмінггэм|Аст]] |скарачэньне_BOU=[[Борнмут (футбольны клюб)|Бор]] |скарачэньне_BHA=[[Брайтан энд Гоўв Альбіён|Бра]] |скарачэньне_BRE=[[Брэнтфард (футбольны клюб)|Брэ]] |скарачэньне_BUR=[[Бэрнлі (футбольны клюб)|Бэр]] |скарачэньне_CHE=[[Чэлсі Лёндан|Чэл]] |скарачэньне_CRY=[[Крыстал Пэлас Лёндан|Кры]] |скарачэньне_EVE=[[Эвэртан Лівэрпул|Эвэ]] |скарачэньне_FUL=[[Фулгэм (футбольны клюб)|Фул]] |скарачэньне_LEE=[[Лідс Юнайтэд|Лід]] |скарачэньне_LIV=[[Лівэрпул (футбольны клюб)|Лів]] |скарачэньне_MCI=[[Манчэстэр Сіці|МСі]] |скарачэньне_MUN=[[Манчэстэр Юнайтэд|МЮ]] |скарачэньне_NEW=[[Ньюкасл Юнайтэд|Нью]] |скарачэньне_NFO=[[Нотынггэм Форэст|Нот]] |скарачэньне_SUN=[[Сандэрлэнд (футбольны клюб)|Сан]] |скарачэньне_TOT=[[Тотэнгэм Готспур|Тот]] |скарачэньне_WHU=[[Ўэст Гэм Юнайтэд|Ўэс]] |скарачэньне_WOL=[[Ўулвэргэмптан Ўандэрэрз|Ўул]] |назва_ARS=[[Арсэнал Лёндан|Арсэнал]] |назва_AVL=[[Астан Віла Бірмінггэм|Астан Віла]] |назва_BOU=[[Борнмут (футбольны клюб)|Борнмут]] |назва_BHA=[[Брайтан энд Гоўв Альбіён|Брайтан энд Гоўв]] |назва_BRE=[[Брэнтфард (футбольны клюб)|Брэнтфард]] |назва_BUR=[[Бэрнлі (футбольны клюб)|Бэрнлі]] |назва_CHE=[[Чэлсі Лёндан|Чэлсі]] |назва_CRY=[[Крыстал Пэлас Лёндан|Крыстал Пэлас]] |назва_EVE=[[Эвэртан Лівэрпул|Эвэртан]] |назва_FUL=[[Фулгэм (футбольны клюб)|Фулгэм]] |назва_LEE=[[Лідс Юнайтэд]] |назва_LIV=[[Лівэрпул (футбольны клюб)|Лівэрпул]] |назва_MCI=[[Манчэстэр Сіці]] |назва_MUN={{nobr|[[Манчэстэр Юнайтэд]]}} |назва_NEW=[[Ньюкасл Юнайтэд]] |назва_NFO=[[Нотынггэм Форэст]] |назва_SUN=[[Сандэрлэнд (футбольны клюб)|Сандэрлэнд]] |назва_TOT=[[Тотэнгэм Готспур]] |назва_WHU=[[Ўэст Гэм Юнайтэд]] |назва_WOL=[[Ўулвэргэмптан Ўандэрэрз|Ўулвэргэмптан]] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 |матч_ARS_AVL=4:1 |матч_ARS_BHA=2:1 |матч_ARS_BOU=1:2 |матч_ARS_BRE=2:0 |матч_ARS_BUR= |матч_ARS_CHE=2:1 |матч_ARS_CRY=1:0 |матч_ARS_EVE=2:0 |матч_ARS_FUL= |матч_ARS_LEE=5:0 |матч_ARS_LIV=0:0 |матч_ARS_MCI=1:1 |матч_ARS_MUN=2:3 |матч_ARS_NEW=1:0 |матч_ARS_NFO=3:0 |матч_ARS_SUN=3:0 |матч_ARS_TOT=4:1 |матч_ARS_WHU=2:0 |матч_ARS_WOL=2:1 |матч_AVL_ARS=2:1 |матч_AVL_BHA=1:0 |матч_AVL_BOU=4:0 |матч_AVL_BRE=0:1 |матч_AVL_BUR=2:1 |матч_AVL_CHE=1:4 |матч_AVL_CRY=0:3 |матч_AVL_EVE=0:1 |матч_AVL_FUL=3:1 |матч_AVL_LEE=1:1 |матч_AVL_LIV= |матч_AVL_MCI=1:0 |матч_AVL_MUN=2:1 |матч_AVL_NEW=0:0 |матч_AVL_NFO=3:1 |матч_AVL_SUN=4:3 |матч_AVL_TOT= |матч_AVL_WHU=2:0 |матч_AVL_WOL=1:0 |матч_BHA_ARS=0:1 |матч_BHA_AVL=3:4 |матч_BHA_BOU=1:1 |матч_BHA_BRE=2:1 |матч_BHA_BUR=2:0 |матч_BHA_CHE=3:0 |матч_BHA_CRY=0:1 |матч_BHA_EVE=1:1 |матч_BHA_FUL=1:1 |матч_BHA_LEE=3:0 |матч_BHA_LIV=2:1 |матч_BHA_MCI=2:1 |матч_BHA_MUN= |матч_BHA_NEW=2:1 |матч_BHA_NFO=2:1 |матч_BHA_SUN=0:0 |матч_BHA_TOT=2:2 |матч_BHA_WHU=1:1 |матч_BHA_WOL= |матч_BOU_ARS=2:3 |матч_BOU_AVL=1:1 |матч_BOU_BHA=2:1 |матч_BOU_BRE=0:0 |матч_BOU_BUR=1:1 |матч_BOU_CHE=0:0 |матч_BOU_CRY= |матч_BOU_EVE=0:1 |матч_BOU_FUL=3:1 |матч_BOU_LEE=2:2 |матч_BOU_LIV=3:2 |матч_BOU_MCI= |матч_BOU_MUN=2:2 |матч_BOU_NEW=0:0 |матч_BOU_NFO=2:0 |матч_BOU_SUN=1:1 |матч_BOU_TOT=3:2 |матч_BOU_WHU=2:2 |матч_BOU_WOL=1:0 |матч_BRE_ARS=1:1 |матч_BRE_AVL=1:0 |матч_BRE_BHA=0:2 |матч_BRE_BOU=4:1 |матч_BRE_BUR=3:1 |матч_BRE_CHE=2:2 |матч_BRE_CRY= |матч_BRE_EVE=2:2 |матч_BRE_FUL=0:0 |матч_BRE_LEE=1:1 |матч_BRE_LIV=3:2 |матч_BRE_MCI=0:1 |матч_BRE_MUN=3:1 |матч_BRE_NEW=3:1 |матч_BRE_NFO=0:2 |матч_BRE_SUN=3:0 |матч_BRE_TOT=0:0 |матч_BRE_WHU= |матч_BRE_WOL=2:2 |матч_BUR_ARS=0:2 |матч_BUR_AVL= |матч_BUR_BHA=0:2 |матч_BUR_BOU=0:0 |матч_BUR_BRE=3:4 |матч_BUR_CHE=0:2 |матч_BUR_CRY=0:1 |матч_BUR_EVE=0:0 |матч_BUR_FUL=2:3 |матч_BUR_LEE=2:0 |матч_BUR_LIV=0:1 |матч_BUR_MCI=0:1 |матч_BUR_MUN=2:2 |матч_BUR_NEW=1:3 |матч_BUR_NFO=1:1 |матч_BUR_SUN=2:0 |матч_BUR_TOT=2:2 |матч_BUR_WHU=0:2 |матч_BUR_WOL= |матч_CHE_ARS=1:1 |матч_CHE_AVL=1:2 |матч_CHE_BHA=1:3 |матч_CHE_BOU=2:2 |матч_CHE_BRE=2:0 |матч_CHE_BUR=1:1 |матч_CHE_CRY=0:0 |матч_CHE_EVE=2:0 |матч_CHE_FUL=2:0 |матч_CHE_LEE=2:2 |матч_CHE_LIV=2:1 |матч_CHE_MCI=0:3 |матч_CHE_MUN=0:1 |матч_CHE_NEW=0:1 |матч_CHE_NFO= |матч_CHE_SUN=1:2 |матч_CHE_TOT= |матч_CHE_WHU=3:2 |матч_CHE_WOL=3:0 |матч_CRY_ARS= |матч_CRY_AVL=0:0 |матч_CRY_BHA=0:0 |матч_CRY_BOU=3:3 |матч_CRY_BRE=2:0 |матч_CRY_BUR=2:3 |матч_CRY_CHE=1:3 |матч_CRY_EVE= |матч_CRY_FUL=1:1 |матч_CRY_LEE=0:0 |матч_CRY_LIV=2:1 |матч_CRY_MCI=0:3 |матч_CRY_MUN=1:2 |матч_CRY_NEW=2:1 |матч_CRY_NFO=1:1 |матч_CRY_SUN=0:0 |матч_CRY_TOT=0:1 |матч_CRY_WHU=0:0 |матч_CRY_WOL=1:0 |матч_EVE_ARS=0:1 |матч_EVE_AVL=0:0 |матч_EVE_BHA=2:0 |матч_EVE_BOU=1:2 |матч_EVE_BRE=2:4 |матч_EVE_BUR=2:0 |матч_EVE_CHE=3:0 |матч_EVE_CRY=2:1 |матч_EVE_FUL=2:0 |матч_EVE_LEE=1:1 |матч_EVE_LIV=1:2 |матч_EVE_MCI= |матч_EVE_MUN=0:1 |матч_EVE_NEW=1:4 |матч_EVE_NFO=3:0 |матч_EVE_SUN= |матч_EVE_TOT=0:3 |матч_EVE_WHU=1:1 |матч_EVE_WOL=1:1 |матч_FUL_ARS=0:1 |матч_FUL_AVL=1:0 |матч_FUL_BHA=2:1 |матч_FUL_BOU= |матч_FUL_BRE=3:1 |матч_FUL_BUR=3:1 |матч_FUL_CHE=2:1 |матч_FUL_CRY=1:2 |матч_FUL_EVE=1:2 |матч_FUL_LEE=1:0 |матч_FUL_LIV=2:2 |матч_FUL_MCI=4:5 |матч_FUL_MUN=1:1 |матч_FUL_NEW= |матч_FUL_NFO=1:0 |матч_FUL_SUN=1:0 |матч_FUL_TOT=2:1 |матч_FUL_WHU=0:1 |матч_FUL_WOL=3:0 |матч_LEE_ARS=0:4 |матч_LEE_AVL=1:2 |матч_LEE_BHA= |матч_LEE_BOU=2:2 |матч_LEE_BRE=0:0 |матч_LEE_BUR=3:1 |матч_LEE_CHE=3:1 |матч_LEE_CRY=4:1 |матч_LEE_EVE=1:0 |матч_LEE_FUL=1:0 |матч_LEE_LIV=3:3 |матч_LEE_MCI=0:1 |матч_LEE_MUN=1:1 |матч_LEE_NEW=0:0 |матч_LEE_NFO=3:1 |матч_LEE_SUN=0:1 |матч_LEE_TOT=1:2 |матч_LEE_WHU=2:1 |матч_LEE_WOL=3:0 |матч_LIV_ARS=1:0 |матч_LIV_AVL=2:0 |матч_LIV_BHA=2:0 |матч_LIV_BOU=4:2 |матч_LIV_BRE= |матч_LIV_BUR=1:1 |матч_LIV_CHE= |матч_LIV_CRY=3:1 |матч_LIV_EVE=2:1 |матч_LIV_FUL=2:0 |матч_LIV_LEE=0:0 |матч_LIV_MCI=1:2 |матч_LIV_MUN=1:2 |матч_LIV_NEW=4:1 |матч_LIV_NFO=0:3 |матч_LIV_SUN=1:1 |матч_LIV_TOT=1:1 |матч_LIV_WHU=5:2 |матч_LIV_WOL=2:1 |матч_MCI_ARS=2:1 |матч_MCI_AVL= |матч_MCI_BHA=1:1 |матч_MCI_BOU=3:1 |матч_MCI_BRE= |матч_MCI_BUR=5:1 |матч_MCI_CHE=1:1 |матч_MCI_CRY= |матч_MCI_EVE=2:0 |матч_MCI_FUL=3:0 |матч_MCI_LEE=3:2 |матч_MCI_LIV=3:0 |матч_MCI_MUN=3:0 |матч_MCI_NEW=2:1 |матч_MCI_NFO=2:2 |матч_MCI_SUN=3:0 |матч_MCI_TOT=0:2 |матч_MCI_WHU=3:0 |матч_MCI_WOL=2:0 |матч_MUN_ARS=0:1 |матч_MUN_AVL=3:1 |матч_MUN_BHA=4:2 |матч_MUN_BOU=4:4 |матч_MUN_BRE=2:1 |матч_MUN_BUR=3:2 |матч_MUN_CHE=2:1 |матч_MUN_CRY=2:1 |матч_MUN_EVE=0:1 |матч_MUN_FUL=3:2 |матч_MUN_LEE=1:2 |матч_MUN_LIV= |матч_MUN_MCI=2:0 |матч_MUN_NEW=1:0 |матч_MUN_NFO= |матч_MUN_SUN=2:0 |матч_MUN_TOT=2:0 |матч_MUN_WHU=1:1 |матч_MUN_WOL=1:1 |матч_NEW_ARS=1:2 |матч_NEW_AVL=0:2 |матч_NEW_BHA= |матч_NEW_BOU=1:2 |матч_NEW_BRE=2:3 |матч_NEW_BUR=2:1 |матч_NEW_CHE=2:2 |матч_NEW_CRY=2:0 |матч_NEW_EVE=2:3 |матч_NEW_FUL=2:1 |матч_NEW_LEE=4:3 |матч_NEW_LIV=2:3 |матч_NEW_MCI=2:1 |матч_NEW_MUN=2:1 |матч_NEW_NFO=2:0 |матч_NEW_SUN=1:2 |матч_NEW_TOT=2:2 |матч_NEW_WHU= |матч_NEW_WOL=1:0 |матч_NFO_ARS=0:0 |матч_NFO_AVL=1:1 |матч_NFO_BHA=0:2 |матч_NFO_BOU= |матч_NFO_BRE=3:1 |матч_NFO_BUR=4:1 |матч_NFO_CHE=0:3 |матч_NFO_CRY=1:1 |матч_NFO_EVE=0:2 |матч_NFO_FUL=0:0 |матч_NFO_LEE=3:1 |матч_NFO_LIV=0:1 |матч_NFO_MCI=1:2 |матч_NFO_MUN=2:2 |матч_NFO_NEW= |матч_NFO_SUN=0:1 |матч_NFO_TOT=3:0 |матч_NFO_WHU=0:3 |матч_NFO_WOL=0:0 |матч_SUN_ARS=2:2 |матч_SUN_AVL=1:1 |матч_SUN_BHA=0:1 |матч_SUN_BOU=3:2 |матч_SUN_BRE=2:1 |матч_SUN_BUR=3:0 |матч_SUN_CHE= |матч_SUN_CRY=2:1 |матч_SUN_EVE=1:1 |матч_SUN_FUL=1:3 |матч_SUN_LEE=1:1 |матч_SUN_LIV=0:1 |матч_SUN_MCI=0:0 |матч_SUN_MUN= |матч_SUN_NEW=1:0 |матч_SUN_NFO=0:5 |матч_SUN_TOT=1:0 |матч_SUN_WHU=3:0 |матч_SUN_WOL=2:0 |матч_TOT_ARS=1:4 |матч_TOT_AVL=1:2 |матч_TOT_BHA=2:2 |матч_TOT_BOU=0:1 |матч_TOT_BRE=2:0 |матч_TOT_BUR=3:0 |матч_TOT_CHE=0:1 |матч_TOT_CRY=1:3 |матч_TOT_EVE= |матч_TOT_FUL=1:2 |матч_TOT_LEE= |матч_TOT_LIV=1:2 |матч_TOT_MCI=2:2 |матч_TOT_MUN=2:2 |матч_TOT_NEW=1:2 |матч_TOT_NFO=0:3 |матч_TOT_SUN=1:1 |матч_TOT_WHU=1:2 |матч_TOT_WOL=1:1 |матч_WHU_ARS= |матч_WHU_AVL=2:3 |матч_WHU_BHA=2:2 |матч_WHU_BOU=0:0 |матч_WHU_BRE=0:2 |матч_WHU_BUR=3:2 |матч_WHU_CHE=1:5 |матч_WHU_CRY=1:2 |матч_WHU_EVE=2:1 |матч_WHU_FUL=0:1 |матч_WHU_LEE= |матч_WHU_LIV=0:2 |матч_WHU_MCI=1:1 |матч_WHU_MUN=1:1 |матч_WHU_NEW=3:1 |матч_WHU_NFO=1:2 |матч_WHU_SUN=3:1 |матч_WHU_TOT=0:3 |матч_WHU_WOL=4:0 |матч_WOL_ARS=2:2 |матч_WOL_AVL=2:0 |матч_WOL_BHA=1:1 |матч_WOL_BOU=0:2 |матч_WOL_BRE=0:2 |матч_WOL_BUR=2:3 |матч_WOL_CHE=1:3 |матч_WOL_CRY=0:2 |матч_WOL_EVE=2:3 |матч_WOL_FUL= |матч_WOL_LEE=1:3 |матч_WOL_LIV=2:1 |матч_WOL_MCI=0:4 |матч_WOL_MUN=1:4 |матч_WOL_NEW=0:0 |матч_WOL_NFO=0:1 |матч_WOL_SUN= |матч_WOL_TOT=0:1 |матч_WOL_WHU=3:0 <!--Канец аўтаматызацыі.--> }} ke8mvnqwnxmxht1q1zrh17pcc981rrf Дзірмант 0 265477 2667329 2665660 2026-05-01T22:27:01Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667329 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Дзірмант |лацінка = Dzirmant |арыгінал = Dyrmond |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Дзір|Deora]] + [[Мунд|Mund]] |варыянт = Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт |вытворныя = [[Дармонт]] |зьвязаныя = }} '''Дзірмант''' (''Дырманд'', ''Дзірмунт'', ''Дырмунт'', ''Цірмонт''), '''Дзермант''' — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Цірмунт або Дэрмунд, пазьней Дырмунт або Дырмонд (Tiermunt, Deormund, Diermunt<ref>Greule A. Personennamen in Ortsnamen // Ergänzungsbände zum Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. Bd. 16. — Berlin; New York, 1997. S. 255.</ref>, Dyrmond<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. [https://books.google.by/books?id=m4JOAQAAMAAJ&q=Dyrmond&dq=Dyrmond&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjdlNiTguWFAxVs6QIHHQFcAJYQ6AF6BAgHEAI S. 99].</ref>) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Nordhausen, 1856. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Deormund+Tiermunt#v=snippet&q=Deormund%20Tiermunt&f=false S. 407].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Дзір|дзір- (дзер-, цір-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Дзярэйка|Дзерык]], [[Тырольдзь]], [[Дзірман]]; германскія імёны Diericke, Tirold, Direman) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] dius, германскага tiur 'зьвер'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>, а аснова [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]] (імёны ліцьвінаў [[Мантыгерд (імя)|Монтгерд]], [[Валімонт]], [[Жыгімонт]]; германскія імёны Mundgerd, Walmont, Sigimunt) — ад германскага *mundô 'рука, абарона, крэўнасьць'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 180.</ref> або гоцкага munds 'моц розуму, імкненьне', mundrs 'гарлівы, палкі'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. Такім парадкам, імя Дзірмант азначае «гарлівы зьвер»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 22.</ref>. Адпаведнасьць імя Дзірмант германскаму імю Deormund сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 102.</ref>. Германскі характар літоўскіх імёнаў з асновай -монт- (-мант-) — як і запазычаньне самой асновы з германскіх моваў — таксама сьцьвердзіў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. У Польшчы адзначаецца прозьвішча Дэрмант (Dermont)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 90.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Dirmant Souininouicz'' (1387—1394 гады)<ref>[http://starbel.by/dok/d051.htm Поручная грамота за Братошу Койлутовича (1387—1394)]{{Недаступная спасылка|date=March 2025 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Fontes historiae Magni Ducatus Lithuaniae</ref>; ''людеи у Вилкеискомъ жо повете… Моца Дырмонътовича'' (2 сьнежня 1522 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|12к}} P. 173.</ref>; ''Дирмонтъ'' (29 красавіка 1539 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|20к}} P. 255.</ref>; ''Яномъ Дырмонътомъ Сивицкимъ, подсудкомъ'' (16 чэрвеня 1623 году, 3 і 9 чэрвеня 1625 году, 13 і 22 чэрвеня і 6 і 12 кастрычніка 1626 году, 12 студзеня 1627 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 21. — Витебск, 1891. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=U5ROAQAAMAAJ&q=%D0%94%D1%8B%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%8A%D1%82%D0%BE%D0%BC%D1%8A#v=snippet&q=%D0%94%D1%8B%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%8A%D1%82%D0%BE%D0%BC%D1%8A&f=false С. 407, 416, 418, 426, 429, 434, 437, 452, 456, 461, 465].</ref>; ''pan Jan Dyrmont Siwicki, podsędek Witeb.'' (3 кастрычніка 1641 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из Актовых книг губерний Витебской и Могилевской. Вып. 26. — Витебск, 1895. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HXFmAAAAcAAJ&q=dyrmont#v=snippet&q=dyrmont&f=false С. 422].</ref>; ''его мст пна Томаша Дөрмонта Сивицкого, судю кгродского Витебского''<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из Актовых книг губерний Витебской и Могилевской. Вып. 26. — Витебск, 1895. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HXFmAAAAcAAJ&q=%D0%94%D3%A9%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B0#v=snippet&q=%D0%94%D3%A9%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B0&f=false С. 105].</ref>, ''Tomasz Dermont Siwicki''<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из Актовых книг губерний Витебской и Могилевской. Вып. 26. — Витебск, 1895. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HXFmAAAAcAAJ&q=Dermont#v=snippet&q=Dermont&f=false С. 111].</ref> (4 кастрычніка 1641 году); ''дом млти пана Томаша Дырмонта Сивицкого суди кгродского Витебского'' (15 кастрычніка 1641 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из Актовых книг губерний Витебской и Могилевской. Вып. 26. — Витебск, 1895. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HXFmAAAAcAAJ&q=%D0%94%D1%8B%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B0#v=snippet&q=%D0%94%D1%8B%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%82%D0%B0&f=false С. 438].</ref>; ''Dirmont'' (1670 год)<ref>Bystroń J. Nazwiska polskie. — Lwów, 1936. S. 284.</ref>; ''Mikołaj Dyrmunt'' (1690 год)<ref>Metryka Litewska. Rejestry podymnego Welkiego Ksiestwa. Województwo trockie 1690 r. — Warszawa, 2000. S. 154.</ref>; ''Teresa Thirmont'' (1753 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Thirmont&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Malaty], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''panom Janowi Dermontowi'' (13 лістапада 1764 году)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 35. — Вильна, 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=WGYjAQAAMAAJ&q=Dermontowi#v=snippet&q=Dermontowi&f=false С. 131].</ref>; ''Maciej Dirmuntt'' (1777 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=B&search_lastname=Dirmuntt&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Kroże], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Dermont'' (1789 год)<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=Dermont#v=snippet&q=Dermont&f=false S. 22].</ref>; ''Tadeusz Dyrmunt'' (9 лютага 1791 году)<ref>Akta sejmiku kowieńskiego z lat 1733—1795. — Warszawa, 2019. S. 461.</ref>; ''Jan Dyrmontt'' (1809 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=S&w=22br&rid=S&search_lastname=Dyrmontt&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Zabłoć], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Jan Dyrmuntt'' (1812 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pl&bdm=B&w=10pl&rid=B&search_lastname=Dyrmuntt&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Suwałki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>{{Заўвага|Таксама: * Сьцірмант (параўн.: ''Dawid Żminigajło Jawgiel'', т. б. ''z Minigajła''<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 303, 443.</ref>): ''люди нашы у повете Троцкомъ, лейти… Стирманта [[Асьцейка|Остейковича]]'' (сьнежань 1534 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|227к}} P. 163.</ref>}}. == Носьбіты == * Дзірмант Савінінавіч — [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]], які сярод іншых баяраў паручыўся за [[Братоша|Братошу Кайлутавіча]] * Дзірмант — [[Шаўлі|шавельскі]] баярын, які ўпамінаецца ў 1539 годзе * Адам Дырмант — [[Вількамірскі павет|вількамірскі]] [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў 1624 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 9. ― Вильна, 1912. С. 453.</ref> * Баніфацы Дырманд — фундатар касьцёла ў [[Кемешаўка|Кемешаўцы]] ([[Ашмянскі павет]]) у 1793 годзе<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 326.</ref> З XVII ст. прыдомкам Дзермунт (Dermunt) або Дырмунт (Dyrmunt) карыстаўся [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род [[Сільніцкія|Сільніцкіх]] гербу [[Корчак (герб)|Корчак зьменены]]<ref>Stekert A. Przydomki polskie, litewskie i rusińskie. — Kraków, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=chg-AAAAIAAJ&q=Dermunt+Dyrmunt#v=snippet&q=Dermunt%20Dyrmunt&f=false S. 30].</ref>. Дырманты гербу [[Корчак (герб)|Корчак]] — літоўскі шляхецкі род з [[Ашмянскі павет|Ашмянскага]] і [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленскага]] паветаў<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 259, 464.</ref>. Дырманты (Dyrmont) — літоўскі шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 264.</ref>. Дырмунты<ref>[http://www.nobility.by/families/d/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Д], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>, Дырмунты-Сівіцкія<ref>[http://www.nobility.by/families/s/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на С], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref> і Дырмунты-Юсевічы<ref>[http://www.nobility.by/families/ju/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Ю], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref> — літоўскія шляхецкія роды. Дэрманты-Сівіцкія — літоўскі шляхецкі род<ref>[https://lyczkowski.net/be/daviednik/spisy-slachty/slachta Літоўская шляхта], Генэалёгія Лычкоўскіх</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Дзір]] * [[Мунд]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} {{Імёны з асновай дзір}} {{Імёны з асновай мунд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] kvt33q21hy8estcndp0od8e7e6udyx2 Таўцігін 0 265751 2667313 2666781 2026-05-01T20:45:32Z ~2026-26485-84 97267 2667313 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Таўціґін |лацінка = Taŭcigin / Taŭcihin |арыгінал = Theudekin |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Тэўда (імя)|Deut]] + [[Гін|Genno]] <br> Deut + [[суфікс]] -кен (-ken) |варыянт = Таўткін, Талцігін, Таўдзікін, Таўдкін, Таўдгін, Таўгін, Тоўткінь, Таўген, Толкін |вытворныя = [[Даўгін]] |зьвязаныя = }} '''Таўцігін''' (''Таўткін'', ''Талцігін''), '''Таўдзікін''' (''Таўдкін'', ''Таўдгін'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча '''Та́ўгін''' (''Тоўткінь'', ''Таўген''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Тэўдэкін, Дэўтген або Дэўтыкін (Theudekin<ref>Jungfer J. Magerit — Madrid // Revue hispanique. T. 18, Nr. 53, 1908. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=dvQ7AAAAIAAJ&q=Theudekin#v=snippet&q=Theudekin&f=false S. 22].</ref>, Deutgen<ref>Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. S. 81.</ref>, Duethekin) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Duethekin#v=snippet&q=Duethekin&f=false S. 355, 1413].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Тэўда (імя)|-тэўд- (-дэўт-, -тыд-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Таўтвід|Таўдвід]], [[Таўцівіл (імя)|Таўтывіл]], [[Таўцігерд|Таўтгерд]]; германскія імёны Teutwidis, Theudowills, Teutgerdis) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] þiuda<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 209.</ref>, германскага þeudo<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 34.</ref> 'род, народ'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>, а аснова [[Гін|-гін- (-ген-, -кін-)]] (імёны ліцьвінаў [[Гендрута]], [[Кімант|Кімунд]], [[Мінгін|Менгін]]; германскія імёны Genedrudis, Ginmund, Mennigen) — ад гоцкага gin- 'пачатак'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref> (гоцкае *ginnan, германскае *gennan 'пачынаць'<ref>[https://www.koeblergerhard.de/got/got_g.html G] // Köbler G. Gotisches Wörterbuch. 4. Aufl, 2014.</ref>). Апроч таго, у германскіх імёнах адзначаецца суфікс-пашыральнік -кін (-кен)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=k%C3%AEn+Erdiken+#v=snippet&q=k%C3%AEn%20Erdiken&f=false S. 356].</ref>. Такім парадкам, імя Таўцігін азначае «зачатак роду»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 22.</ref>. У Польшчы адзначаюцца прозьвішчы Таўгень (Tawgień), Таўкін (Tawkin, Taukin), Таўкіновіч (Tawkinowicz) і Тоўгін (Towgin)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 328, 331.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Tawtegynnen dorfe'' ([[Паведамленьні аб літоўскіх дарогах]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Tawtegynnen#v=snippet&q=Tawtegynnen&f=false S. 694].</ref>; ''Wolochko Tawtiginonis'' ([[Віленска-Радамская унія|18 студзеня 1401 году]])<ref>{{Літаратура/Акты уніі Польшчы зь Літвой (1932)|к}} S. 38.</ref>; ''мещане [[Берасьце|берестейскии]]: <…> Мишко Товдикинович'' (26 чэрвеня 1466 году)<ref>Archiwum książąt Lubartowiczów Sanguszków w Sławucie. T. 1, 1366—1506. — Lwów, 1887. S. 63.</ref>; ''бояринъ Ковенского повету, Петръ а Ян Товдикгиновичы'' (30 сакавіка 1495 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|5к}} P. 67.</ref>; ''на мещан берестеиских, на Сенка а на Яцка, а на Богданка Мишковичов Товтикгиновича'' (23 студзеня 1498 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|5к}} P. 107.</ref>; ''боярин слонимскии Сенько Толтикгиновичъ'' (1 лютага 1501 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6к}} P. 356.</ref>; ''бояре ковенскии Юшко а Ян, а Петръ, а Якубъ Товтькгиновичи'' (11 траўня 1501 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6к}} P. 264.</ref>; ''Jacobus Tavdgynovycz, Jusko, Michael et Martinus Tavdgynovyczy fratres… nos Jacobus, Jusko, Michael et Martinus Tavdgynoviczy'' (30 ліпеня 1501 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 609—610.</ref><ref>Pergamentų katalogas. — Vilnius, 1980. P. 60.</ref>; ''Jacobus Tau(d)ginowicz, Jusko, Michael et Martinus Tawdginowiczy'' (20 траўня 1503 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 644.</ref>; ''што в закупе была в Товъкгина'' (5 чэрвеня 1503 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|5к}} P. 161.</ref>; ''Marcin Biedmin Taudginowicz'' (11 сакавіка 1511 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 103.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Nežinomi Lietuvos Metrikos dvikamieniai asmenvardžiai su pirmaisiais apeliatyviniais dėmenimis // Baltistica. T. 53, Nr. 2 (2018). P. 315.</ref>; ''generosis et nobilibus viris… Andrea Thautgynowicz'' (30 красавіка 1521 году)<ref>Rowell S. C. Acta primae visitationis diocesis vilnensis anno domini 1522 peractae. Vilniaus Kapitulos Archyvo Liber IIb atkūrimas. — Vilnius, 2015. P. 210.</ref>; ''Андреи Товтъгинович самъ. Миколаи Товткиновичъ сам''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 71.</ref>, ''Якубъ Товтигинович''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 72.</ref>, ''Юревая Товкгиновича… Петръ Товкгиновичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 74.</ref>, ''Олехно Товкгиновичъ… Петко Товкгиновичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 77.</ref>, ''Мартинъ Товкгиновичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 85.</ref>, ''Товткин Родивиловичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 86.</ref>, ''Анъдреи Товъкгиновичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 101.</ref> (1528 год); ''на боярыню Троцкого повета Анъдреевую Товтъкгиновича Альжбету… небожчыка Анъдрея Товткгиновича'' (28 ліпеня 1541 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|225к}} P. 197.</ref>; ''боярина господаръского Яна Андреевича Товткгиновича… того Яна Товтыкгиновича'' (25 кастрычніка 1541 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|27к}} P. 122.</ref>; ''Ławryn Towgidynowicz z synmi, z bratem Grzegorzem… Hrehory Towdyginowicz'' (1554 год)<ref>Karalius L. 1554 metų Balninkų dvaro valakų matavimo registras // Istorijos šaltinių tyrimai. T. 5, 2014. P. 256.</ref>; ''боярину слонимскому Сен’ку Толтикгиновичу'' (20 ліпеня 1556 году)<ref>Pergamentų katalogas. — Vilnius, 1980. P. 217.</ref>; ''Павелъ Товткгиновичъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 737.</ref> (1567 год); ''его пни Галена Яновна Товкгиновна… пну Яну Андревичу Товкгину''<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 32. — Вильна, 1907. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XucDAAAAYAAJ&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BD%D0%B0#v=snippet&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%BD%D0%B0&f=false С. 153, 157].</ref>, ''пну Якубу Миколаевичу Товткгину''<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 32. — Вильна, 1907. С. 169.</ref> (5 лютага 1596 году); ''Я Крыштофъ Миколаевич Товкгин, земенин гдрьски повету Вилкомиръского'' (6 лютага 1596 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 32. — Вильна, 1907. С. 163.</ref>; ''пна Себестияна а пна Станислава Миколаевичов Товткгинов'' (7 лютага 1596 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 32. — Вильна, 1907. С. 171.</ref>; ''пна Жыкгимонта Томашевича Товткгина, пна Езофа Томашевича Товткгина'' (5 ліпеня 1596 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 32. — Вильна, 1907. С. 392.</ref>; ''Michał Tołkin'' (1712 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=To%C5%82kin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Indura], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Marianna Towgin'' (1801 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Towgin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Lida], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Bonawenturum Tawgenowicz… Tawgenowiczowa'' (26 студзеня 1809 году)<ref>[https://mosedispromemoria.mozello.lt/t/ T], Mosėdžio miestelio ir aplinkinių kaimų senųjų gyventojų romos katalikų bažnyčios santuokos metrikų nuorašai</ref>; ''Wiktoria Towkin'' (1827 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Towkin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Indura], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Antonina Tawdgin''<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Tawdgin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Lida], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>, ''Marcyanna Tawgin''<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Tawgin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Lida], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref> (1838 год); ''Anastazja Towtgin'' (1846 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=S&w=23lt&rid=S&search_lastname=Towtgin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Kielmy], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * Валочка Таўцігінавіч — [[Ліцьвіны|літоўскі баярын]], які засьведчыў акт [[Віленска-Радамская унія|Віленска-Радамскай уніі]] * Пётар і Ян Таўдзігінавічы — баяры [[Ковенскі павет (ВКЛ)|Ковенскага павету]], якія ўпамінаюцца ў 1495 годзе * Сенька Таўцігінавіч — [[слонім]]скі баярын, які ўпамінаецца ў 1501 годзе * Юшка, Ян, Пётар і Якуб Таўцігінавічы — [[Коўна|ковенскія]] баяры, якія ўпамінаюцца ў 1501 і 1556 гадох * Андрэй Таўгінавіч — харунжы [[Упіцкі павет|ўпіцкі]], які ўпамінаецца ў 1528 годзе<ref>Описание документов и бумаг, хранящихся в Московском архиве Министерства юстиции. Кн. 21. — М., 1915. С. 313.</ref> * Таўдкін Марцінавіч — жыхар [[Жамойцкае староства|Жамойцкага староства]], які ўпамінаецца ў 1538 годзе<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. [https://books.google.by/books?id=lNIiAQAAIAAJ&q=%22%D0%9C%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87+%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%B4%D0%BA%D0%B8%D0%BD%22&dq=%22%D0%9C%D0%B0%D1%80%D1%82%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87+%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%B4%D0%BA%D0%B8%D0%BD%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwi06PLM39WCAxVcgv0HHc7HB2YQ6AF6BAgIEAI P. 204].</ref> * Андрэй Таўцігінавіч — [[Трокі|троцкі]] баярын, які ўпамінаецца ў 1541 годзе; меў жонку Альжбету і сына Яна * Стэфан Юр’евіч Тоўткінь — [[Расены|расенскі]] [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў 1600 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 5. ― Вильна, 1907. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FshZAAAAcAAJ&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D1%82%D0%BA%D0%B8%D0%BD%D1%8E#v=snippet&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D1%82%D0%BA%D0%B8%D0%BD%D1%8E&f=false С. 209].</ref> * Станіслаў Мікалаевіч Таўтгін Скрамлеўскі і Матэвуш Янавіч Таўтгін Чаховіч — [[Упіцкі павет|упіцкія]] зямяне, якія ўпамінаюцца ў 1611 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 8. ― Вильна, 1912. С. 308.</ref> * Лявон Таўкін (1886—?) — беларус з ваколіцаў [[Дрыса|Дрысы]], [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|які пацярпеў ад уладаў СССР]]<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%A2%D0%B0%D1%9E%D0%BA%D1%96%D0%BD_%D0%9B%D1%8F%D0%B2%D0%BE%D0%BD_%D0%A6%D1%96%D0%BC%D0%B0%D1%84%D0%B5%D0%B5%D0%B2%D1%96%D1%87_(1886) Таўкін Лявон Цімафеевіч (1886)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> * Пётар Таўгін (1892—1937) — беларус з ваколіцаў [[Валожын]]а, забіты ўладамі СССР<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%A2%D0%B0%D1%9E%D0%B3%D1%96%D0%BD_%D0%9F%D1%91%D1%82%D1%80_%D0%92%D0%B0%D1%81%D1%96%D0%BB%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D1%96%D1%87_(1892) Таўгін Пётр Васільевіч (1892)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> Таўгіны гербаў [[Дрыя]], [[Ляліва]] і [[Тапор]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род зь [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленскага]] і [[Лідзкі павет|Лідзкага]] паветаў<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 206, 825.</ref>. Прыдомкам Таўгін карыстаўся літоўскі шляхецкі род [[Бэрнатовічы|Бэрнатовічаў]] гербу [[Ляліва]]<ref>Stekert A. Przydomki polskie, litewskie i rusińskie. — Kraków, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=chg-AAAAIAAJ&q=Towgin#v=snippet&q=Towgin&f=false S. 123].</ref>. Чаховічы-Тоўгіны — літоўскі шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/t/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Т], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. У XVI ст. існавала «поле і ваколіца» Таўгінавічы (''Товгиновичи'') у [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]]<ref>Спрогис И. Я. Географический словарь древней Жомойтской земли XVI столетия. — Вильна, 1888. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=p9sGAAAAYAAJ&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8#v=snippet&q=%D0%A2%D0%BE%D0%B2%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8&f=false С. 310].</ref>. На [[Лідзкі павет|гістарычнай Лідчыне]] існуе вёска [[Таўзгіняны]]. Назву [[Таўкіні]] маюць вёскі на гістарычных [[Браслаўскі павет|Браслаўшчыне]] і Лідчыне. == Глядзіце таксама == * [[Тэўда (імя)|Тэўта]] * [[Гін]]а == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Імёны з асновай тэўд}} {{Імёны з асновай гін}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] j3t46ugg91ib681jtvh6yqixjgy324g Шаблён:Першая ліга чэмпіянату Беларусі па футболе/Табліца 10 266131 2667367 2666317 2026-05-02T07:00:13Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667367 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.soccerway.com/belarus/pershaya-liga/ Soccerway] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=SLO, SLU, SKA, BUM, GO2, UNI, LID, ORS, SOL, DM2, MAL, OST, BT2, MI2, SMR, VOL, NIV, OSI <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_SLO=4 | нічыі_SLO=1 |паразы_SLO=0 |мз_SLO=8 |мп_SLO=1 |перамогі_SLU=4 | нічыі_SLU=0 |паразы_SLU=0 |мз_SLU=11 |мп_SLU=5 |перамогі_SKA=2 | нічыі_SKA=2 |паразы_SKA=0 |мз_SKA=7 |мп_SKA=4 |перамогі_BUM=2 | нічыі_BUM=1 |паразы_BUM=1 |мз_BUM=8 |мп_BUM=6 |перамогі_GO2=2 | нічыі_GO2=1 |паразы_GO2=2 |мз_GO2=7 |мп_GO2=5 |перамогі_UNI=2 | нічыі_UNI=1 |паразы_UNI=1 |мз_UNI=6 |мп_UNI=4 |перамогі_LID=2 | нічыі_LID=1 |паразы_LID=1 |мз_LID=6 |мп_LID=6 |перамогі_ORS=2 | нічыі_ORS=1 |паразы_ORS=2 |мз_ORS=5 |мп_ORS=8 |перамогі_SOL=1 | нічыі_SOL=3 |паразы_SOL=0 |мз_SOL=7 |мп_SOL=2 |перамогі_DM2=2 | нічыі_DM2=0 |паразы_DM2=2 |мз_DM2=10 |мп_DM2=6 |перамогі_MAL=2 | нічыі_MAL=0 |паразы_MAL=2 |мз_MAL=4 |мп_MAL=7 |перамогі_OST=1 | нічыі_OST=2 |паразы_OST=1 |мз_OST=5 |мп_OST=4 |перамогі_BT2=1 | нічыі_BT2=2 |паразы_BT2=2 |мз_BT2=7 |мп_BT2=10 |перамогі_MI2=1 | нічыі_MI2=0 |паразы_MI2=3 |мз_MI2=3 |мп_MI2=9 |перамогі_SMR=0 | нічыі_SMR=2 |паразы_SMR=2 |мз_SMR=1 |мп_SMR=6 |перамогі_VOL=0 | нічыі_VOL=1 |паразы_VOL=3 |мз_VOL=2 |мп_VOL=5 |перамогі_NIV=0 | нічыі_NIV=1 |паразы_NIV=3 |мз_NIV=5 |мп_NIV=9 |перамогі_OSI=0 | нічыі_OSI=1 |паразы_OSI=3 |мз_OSI=5 |мп_OSI=10 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_BT2=[[БАТЭ-2 Барысаў|БАТЭ-2]] |назва_BUM=[[Паперпрам Гомель|Паперпрам]] |назва_DM2=[[Дынама-Менск-2 (футбольны клюб)|Дынама-Менск-2]] |назва_GO2=[[Гомель-2 (футбольны клюб)|Гомель-2]] |назва_LID=[[Ліда (футбольны клюб)|Ліда]] |назва_MAL=[[Маладэчна (футбольны клюб)|Маладэчна-2018]] |назва_MI2=[[Менск-2 (футбольны клюб)|Менск-2]] |назва_NIV=[[Ніва Доўбізна|Ніва]] |назва_ORS=[[Ворша (футбольны клюб)|Ворша]] |назва_OSI=[[Асіпавічы (футбольны клюб)|Асіпавічы]] |назва_OST=[[Астравец (футбольны клюб)|Астравец]] |назва_SKA=[[СКА-1938 Менск|СКА-1938]] |назва_SLO=[[Слонім-2017 (футбольны клюб)|Слонім-2017]] |назва_SLU=[[Слуцак (футбольны клюб)|Слуцак]] |назва_SMR=[[Смаргонь (футбольны клюб)|Смаргонь]] |назва_SOL=[[Салігорск (футбольны клюб)|Салігорск]] |назва_UNI=[[Юні Ікс Лабс Менск|Юні Ікс Лабс]] |назва_VOL=[[Хваля Пінск|Хваля]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=NL1 |вынік2=NL1 |вынік3=NL1Q |вынік17=REL |вынік18=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Пункты ў гульнях паміж сабою; 3) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 4) Розьніца мячоў; 5) Лік перамог; 6) Забітыя мячы. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_NL1=green2|тэкст_NL1=Павышэньне ў [[Найвышэйшая ліга чэмпіянату Беларусі па футболе 2026 году|Найвышэйшую лігу]] |колер_NL1Q=yellow1 |тэкст_NL1Q=Пераходныя матчы |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Другую лігу }}</onlyinclude> kvf78hgrxi7eb6l6r0s7ovnn8qm5wau Войда 0 267376 2667320 2600020 2026-05-01T21:23:28Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667320 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Войда |лацінка = Vojda |арыгінал = Waido |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |варыянт = Вайдо, Вайда, Вэйда, Войд, Вэйт, Вад |вытворныя = [[Від (імя)|Від]] |зьвязаныя = [[Вайдзіка]], [[Вайдзіла (імя)|Вайдзіла]], [[Вайдзень]], [[Войдаўт]], [[Вейдман]], [[Вэйдэр]], [[Войдат (імя)|Войдат]] }} '''Войда''' (''Войд''), '''Вайдо''', '''Вайда''' (''Вад'', ''Вэйда'', ''Вэйт'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Вайда, Вейда або Вейта (Waido, Weido, Weita) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref name="Fo-1900-1494">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Waido%2C+Weido#v=snippet&q=Waido%2C%20Weido&f=false S. 1494].</ref>. Іменная аснова вайд- (вейд-) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] waida 'поле, паша'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref> або ад асновы [[Від (імя)|-від- (-вайд-)]]<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 102.</ref>{{Заўвага|Польска-летувіская аўтарка Юстына Вальковяк прызнае за найбольш адэкватнае тлумачэньне іменнай асновы -вайд- зь [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] ''váidytis'' 'паказвацца; здавацца'<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 24.</ref> (не адзначаючы, аднак, часу першай фіксацыі адпаведнага слова з такімі значэньнямі ў летувіскіх слоўніках)}}. Сярод [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] бытавалі імёны [[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка)]], [[Вайдзіла (імя)|Вайдзіла (Вайдэль, Вайдэла, Вадыла, Вадзела)]], [[Вайдзень]], [[Войдаўт]], [[Вэйдэр]], [[Вейдман|Вейдман (Вейдэман)]]. Адзначаліся германскія імёны Vadiko, Wadila (Weidel, Wadelo, Watilo, Wadel), Waddin, Weidelt, Weidher, Weidman (Weideman). Адпаведнасьць імя Вайда германскаму імю Waido (Weido) сьцьвердзіў францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]], які на падставе шматгадовых дасьледаваньняў прыйшоў да высноваў пра германскае паходжаньне літоўскіх уласных імёнаў<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 166.</ref>. Імя Войда гістарычна бытавала ў Польшчы: ''Woydo'' (1414, 1462, 1466 і 1481 гады), ''Voydo'' (1455 і 1470 гады), ''Voyda'' (1458 і 1478 гады), ''Woyda'' (1478 год)<ref>Słownik staropolskich nazw osobowych. T. 6. — Wrocław, 1981—1983. S. 171—172.</ref>. Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]], адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскіх імёнаў Wejdan, Wejdnar<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 283.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавалі імёны: ''Wadicke''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Vadiko<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=vadiko#v=snippet&q=vadiko&f=false S. 355].</ref>}} (1540 год), ''Wadel''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Wadila<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Wadila+Watilo#v=snippet&q=Wadila%20Watilo&f=false S. 1491].</ref>, пазьнейшае Wadel<ref>Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=7EEJAAAAIAAJ&q=Wadelo#v=snippet&q=Wadelo&f=false P. 238].</ref>}} (1385 год), ''Waddune / Wodune'' (1291 год), ''Weidemunt / Wedemund'' (1411 год), ''Arwide / Arwida / Arwayde / Erwayde''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя [[Арвід|Arvid]], пазьнейшае Arwed<ref>Weitershaus F. W. Das neue Vornamenbuch 8000 Vornamen: Herkunft u. Bedeutung. — München, 1988. S. 65.</ref>}} (1341, 1387, 1393, 1396, 1402 і 1408 гады)<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Wadicke#v=snippet&q=Wadicke&f=false S. 14, 111—112, 116].</ref>. Апроч таго, у Прусіі адзначалася прозьвішча Weide<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=WEIDE&ofb=abschwangen&modus=&lang=de WEIDE], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>, у ваколіцах [[Клайпеда|Мэмэлю]] — Tarwid / Tarweid{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Tarwidh<ref>Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 1217.</ref>}}<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=TARWID&ofb=memelland&modus=&lang=de TARWID], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Прозьвішчы Вайда (Wajda), Вайдуловіч (Wajdułowicz), Вайдольт (Wajdolt) гістарычна бытавалі сярод [[львоў]]скіх [[Мяшчане|мяшчанаў]]<ref>Testamenty mieszkańców lwowskich z drugiej połowy XVI i z XVII wieku. — Warszawa, 2017. S. 166, 168, 217, 225, 233, 248, 278.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''quendam bayorem nomine Wayden'' ([[Хроніка Віганда]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8H8OAAAAYAAJ&q=Wayden#v=snippet&q=Wayden&f=false S. 548].</ref>; ''prouido Alberto dicto Voydo… ipsius Alberti Voydo'' (1 красавіка 1455 году)<ref>Codex diplomaticus Poloniae. T. 1. — Varsaviae, 1847. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=lzpNAAAAcAAJ&q=Voydo#v=snippet&q=Voydo&f=false P. 332—333].</ref>; ''у [[Алькенікі|Волкиницъкомъ]] повете… с сеножатьми… зъ Воидишки'' (31 траўня 1503 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6-1к}} P. 344.</ref>; ''Добъко Воидовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 75.</ref>, ''Воитех Воидович''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 79.</ref>, ''Воидовая удова… Брониш Воидович''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 114.</ref>, ''Воидо''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 121.</ref>, ''Воидо Якубовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 124.</ref>, ''Якубъ Воидовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 125.</ref>, ''Петръ Воидовичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 126.</ref>, ''Воидо Миколаевичъ''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 135.</ref> (1528 год); ''зъ села Гусувки Воида Якубовича'' (1535 год)<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 59.</ref>; ''Воитовщину'' (1537 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 177.</ref>; ''Maciey z Andrzeiem Woydowicz'' (2 траўня 1558 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. С. 51.</ref>; ''Якубъ Войдовичъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1071.</ref>, ''Янъ Маковъский Войдовичъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1134.</ref>, ''Станиславъ, Войдовъ сынъ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1135.</ref>, ''Юри Войдовичъ Маковски''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1142.</ref> (1567 год); ''Mikołay Wayda'' (20 лістапада 1604 году)<ref>Lietuvos inventoriai XVII a. — Vilnius, 1962. P. 20, 24.</ref>; ''Mikołay Wayda'' (1624 год)<ref>Ragauskaitė A. XVII a. kėdainiečių asmenvardžių darybos tendencijos // Baltu filoloģija. T. 27, nr. 1 (2018). P. 111.</ref>; ''Васко Вайда'' (1649 год)<ref>Реєстр Війська Запорозького 1649 року. — К., 1995. С. 172.</ref>; ''plac mieyski Daniela Waydy'' (1680 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 2. — Вильна, 1882. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=h6lCAQAAMAAJ&q=Waydy#v=snippet&q=Waydy&f=false С. 194].</ref>; ''JM pana Weydziewicza ex-sędziego grodzkiego mińskiego… JM pana Weydziewicza, sędziego grodzkiego mińskiego'' (1784 год)<ref>Opisy parafii diecezji wileńskiej z 1784 roku. T. 2: Dekanat Mińsk. — Białystok, 2009. S. 71, 81.</ref>; ''Fribesowa Gydalja z Wojdziewiczów'' (5 студзеня 1828 году)<ref>Сакалоўская А. Кальварыя. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. С. 149.</ref>{{Заўвага|Таксама: * Вайдут (адзначалася старажытнае германскае імя [[Відут|Widut]]<ref>Meineke B. Die Ortsnamen des Кreises Lippe. — Bielefeld, 2010. S. 514.</ref>): ''Waydutten dorfe'' ([[Паведамленьні аб літоўскіх дарогах]])<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Waydutten+dorfe+#v=snippet&q=Waydutten%20dorfe&f=false S. 696].</ref>; * Войдзіш (адзначалася германскае імя Weydisch<ref>Vroonen E. Les noms de famille de Belgique. Vol 2: Dictionnaire étymologique des noms de famille de Belgique. — Bruxelles, 1957.</ref><ref>[https://justitia-veritas.be/justitia-veritas/belgique/histoire/dictionnaire-noms-belges-woordenboek-belgische-familienamen/w/ W], Dictionnaire de tous les noms de famille belges</ref>): ''Петръ Войдишевичъ'' (1567 год)<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%D0%92%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D0%B8%D1%88%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%92%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D0%B8%D1%88%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 791].</ref>; * Войдаг (адзначалася германскае імя Wedig<ref name="Eule-1900-62">Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=TTFOAAAAYAAJ&q=+Wieduwild+#v=snippet&q=Wieduwild&f=false S. 62].</ref>): ''Woydagi'' (1744 год)<ref>[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; * Вайдзівіл (адзначалася германскае імя Wieduwild<ref name="Eule-1900-62"/>): ''Воидивиловичомъ Васил а Ромеико, два чоловеки'' (1440—1492 гады)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|3к}} P. 55.</ref>, ''[[Рак (імя)|Рачко]] Войтвиловичъ свою отчину… тому Войтвилу'' (8 траўня 1466 году)<ref>Литовская метрика. Отд. 1., ч. 1, т. 1. — СПб., 1910. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=174KAAAAIAAJ&q=%40%D0%92%D0%BE%D0%B9%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D1%83#v=snippet&q=%40%D0%92%D0%BE%D0%B9%D1%82%D0%B2%D0%B8%D0%BB%D1%83&f=false С. 73].</ref>, ''Ego quidem nobilis Voydzyvyl Jathylovycz Chonyevyęz'' (1486 год)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-2к}} S. 414.</ref>, ''земли пустовскии… у [[Цырын|Церинскои]] волости… Воидивиловщизнуданину… Воидвиловъщыну'' (9 лістапада 1517 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 370.</ref>; * Вайдвін (адзначалася старажытнае германскае імя Widuin<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Widuin#v=snippet&q=Widuin&f=false S. 1574].</ref>): ''земль пустовъских у воеводстве Троцкомъ, у Курклевъскои волости на имя Воидвиновъщину'' (30 кастрычніка 1536 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|19к}} P. 254.</ref>; * Вэйдыгер (адзначалася германскае імя Wediger<ref>Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=brKCAAAAIAAJ&q=Wediger#v=snippet&q=Wediger&f=false S. 259].</ref>): ''Benedykt Wejdygier'' (1800 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Wejdygier&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; * Вайдгін (адзначалася германскае імя [[Відзігін|Wedigen]]<ref>Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. S. 88.</ref>): ''Ростово а Мировичы, што небощыкъ Олехно Воидкгиновичъ держалъ'' (22 кастрычніка 1503 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|5к}} P. 369.</ref>; * Вайдзімін: ''купил отец нашъ у Воидимина [[Нань|Ноневича]], а тому Воидимину'' (10 ліпеня 1496 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|6к}} P. 145.</ref>, ''Родъ Войдъминовъ отъ Каплици'' (1567 год)<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%D0%92%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D1%8A%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D1%8A#v=snippet&q=%D0%92%D0%BE%D0%B9%D0%B4%D1%8A%D0%BC%D0%B8%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D1%8A&f=false С. 723].</ref>, ''з роду Воидминов от Каплицы [[Ганус (імя)|Ганусу]] Петьковичу'' (15 верасьня 1568 году)<ref>Jablonskis K. Archyvinės smulkmenos // Praeitis. T. 2. — Kaunas, 1933. P. 415.</ref>; * Вейдмонт: на тэрыторыі цяперашняй [[Летува|Летувы]] фіксавалася прозьвішча Вейдмонт у [[Летувізацыя|летувізаванай форме]]<ref>Lietuvių pavardžių žodynas. T. 2. — Vilnius, 1989. P. 1179.</ref>}}. == Носьбіты == * Добка Войдавіч — [[Тавяны|тавянскі]] баярын, які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1528 году * Войцех Войдавіч — [[Анікшты|анікштаўскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Броніш Войдавіч — [[Бельск Падляскі|бельскі]] баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Войда — бельскі баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Войда Якубавіч — бельскі баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Якуб Войдавіч — бельскі баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Пётар Войдавіч — бельскі баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Войда Мікалаевіч — бельскі баярын, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1528 году * Якуб Войдавіч — баярын [[Мельніцкі павет|Мельніцкага павету]] [[Падляскае ваяводзтва (1513—1795)|Падляскага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году * Ян Макоўскі Войдавіч — баярын Мельніцкага павету, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году * Юры Войдавіч Макоўскі — баярын Мельніцкага павету, які ўпамінаецца ў попісе войска ВКЛ 1567 году * Марцін Марцінавіч Вайдовіч — [[Расены|расенскі]] [[Зямяне|зямянін]], які ўпамінаецца ў паміж 1589 і 1590 гадамі<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 2. ― Вильна, 1903. С. 66.</ref> * Лявон Вад — жыхар вёскі [[Пярэжыр]]у (каля [[Ігумен]]у), які ўпамінаецца ў 1701 годзе<ref>Яўген Анішчанка, [http://www.arhisan.com/istochniki/opisaniya/1009-igumen-inventar-1701-g-v-minskom-voevodstve Игумен инвентарь 1701 г. в Минском воеводстве]{{Недаступная спасылка|date=June 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, Архіў гісторыка Анішчанкі, 17 сакавіка 2018 г.</ref> Вайды (Wajda) — прыгонныя зь вёсак [[Алянец|Алянцу]], [[Ардзяя|Ардзяі]], [[Студзянец|Студзянцу]], [[Ялажычы|Ялажычаў]] і [[Дзёхаўка|Дзёхаўкі]] ([[Ашмянскі павет]]), якія ўпамінаюцца ў XIX стагодзьдзі<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 317.</ref><ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 173, 183.</ref>. Вайдзевічы — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/v/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на В], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>. Вэйды (Weyda) — літоўскі шляхецкі род зь [[Віцебскае ваяводзтва|Віцебскага ваяводзтва]]<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 12. — Warszawa, 1938. S. 110.</ref>. Вэйтовічы (Weytowicz) — літоўскі шляхецкі род<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 12. — Warszawa, 1938. S. 112.</ref>. На 1906 год існавала вёска Вейдэры ў Рэжыцкім павеце Віцебскай губэрні<ref>Список населенных мест Витебской губернии. Витебск, 1906. С. 359.</ref> (адзначалася старажытнае германскае імя Weidher<ref name="Fo-1900-1494"/>). На [[Ваўкавыскі павет|гістарычнай Ваўкавышчыне]] існуе вёска [[Войдзевічы]]. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны-асновы}} {{Імёны з асновай вайд}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] rxu0qj64jxo7xm01wif4n2ew6j7vqw3 Гелда 0 267393 2667298 2593014 2026-05-01T19:05:17Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667298 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Ґелда |лацінка = Giełda / Hiełda |арыгінал = Geldo |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |варыянт = Гілда, Гелдзь, Гільдзь |вытворныя = |зьвязаныя = [[Гальтаўт]] }} '''Гелда''' (''Гелдзь''), '''Гілда''' (''Гільдзь'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Гелда або Гілда (Geldo, Gildo) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Geldo+Gildo#v=snippet&q=Geldo%20Gildo&f=false S. 639].</ref>. Іменная аснова -гелд- (-гілд-) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] gildan 'цаніцца, лічыцца'<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 132.</ref>. Сярод [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] бытавала імя [[Гальтаўт]], адзначалася германскае імя Geltolt. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''пристава а Витка Кгелда'' (8 траўня 1522 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской Комиссией для разбора древних актов. Т. 24. — Вильна, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=--UDAAAAYAAJ&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0&f=false С. 24].</ref>; ''Войтехъ Якубовичъ Кгелда'' (1567 год)<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=-wI5AQAAMAAJ&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0#v=snippet&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0&f=false С. 1124].</ref>; ''Юрко Кгелдичъ'' (24 красавіка 1580 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OF0jAQAAMAAJ&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 204].</ref>; ''Миколай Кгелда войтъ могилевской'' (1655 год)<ref>Акты, относящиеся к истории Южной и Западной России, собранные и изданные Археографической комиссией. Т. 14. — СПб, 1889. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=zctKAQAAMAAJ&q=%22%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0+%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D1%82%D1%8A+%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B9%22#v=snippet&q=%22%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0%20%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D1%82%D1%8A%20%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D0%B8%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B9%22&f=false С. 809].</ref>; ''пану Миколаю Кгелде войту'' (2 і 10 жніўня 1655 году)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 34. — Вильна, 1909. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=I2YjAQAAMAAJ&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B5#v=snippet&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B5&f=false С. 56, 64].</ref>; ''Piotr Kilda… Jakub Kilda, zona [[Гендрута|Giędruda]]… Krzysztoph Kilda'' (3 чэрвеня 1667 году)<ref>Lietuvos inventoriai XVII a. — Vilnius, 1962. P. 264—265.</ref>; ''Марыною Миколаевною Кгелдиною… небожщыка пана Миколая Кгелды… пани Кгелдовая'' (21 лютага 1669 году)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 26. — Витебск, 1895. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HXFmAAAAcAAJ&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D1%8B#v=snippet&q=%D0%9A%D0%B3%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D1%8B&f=false С. 301—303].</ref>; ''Adamus Giełdowicz… Adama Giełdowicza'' (2 кастрычніка 1669 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 10. — Вильна, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=I9kDAAAAYAAJ&q=%22Adama+Gie%C5%82dowicza%22#v=snippet&q=%22Adama%20Gie%C5%82dowicza%22&f=false С. 375—376].</ref>; ''pana Adama Giełdowicza'' (5 чэрвеня 1673 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 10. — Вильна, 1879. С. 407.</ref>; ''Giełdowicz'' (19 чэрвеня 1677 году)<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 10. — Вильна, 1879. С. 420.</ref>; ''domek Adama Giełdowicza'' (12 ліпеня 1690 году)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 20. — Вильна, 1893. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=i_A4AQAAMAAJ&q=Gie%C5%82dowicza#v=snippet&q=Gie%C5%82dowicza&f=false С. 479].</ref>; ''Janowi Giełdziewiczowi'' (1732 год)<ref>Ragauskaitė A. Kėdainiečių vyrų įvardijimo tendencijos XVIII a. Kėdainių istorijos šaltiniuose // Baltu filoloģija. T. 31, nr. 1, 2022. P. 82.</ref>; ''Jan Giełda'' (1762 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Gie%C5%82da&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Casimirus Gildewicz'' (1773 год)<ref>Sẽnosios Pasvalio bažnyčios knygos. VII. 1743—1776 metų mirties metrikų knyga. — Savilaida, 2016. P. 54.</ref>{{Заўвага|Таксама: * Гільцейка, Гельтка (адзначалася старажытнае германскае імя Geldiko<ref name="Fo-1900-640">Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Geldiko#v=snippet&q=Geldiko&f=false S. 640].</ref>, Gildeke<ref>Stark F. Die Kosenamen der Germanen: eine Studie. — Wien, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=0VAJAAAAQAAJ&q=Gildeke#v=snippet&q=Gildeke&f=false S. 74].</ref>): ''земли пустовскихъ… у [[Майшагола|Моишокголскомъ]] повете… Кгилтеиковшчыну'' (3 жніўня 1522 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|11к}} P. 109.</ref>, ''Geltkiewicz'' (1813—1814 гады)<ref>Mickienė I., Petrūnaitytė J. Vyrų įvardijimai Radviliškio Švč. Mergelės Marijos Gimimo bažnyčios 1786—1788 m. ir 1813—1814 m. krikšto metrikų knygose // Lituanistica. Nr. 3, 2019. P. 195.</ref>; * Гільцін, Кільтын (адзначалася старажытнае германскае імя Geldinus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 109.</ref>, *Gildinus<ref>[https://celtiberia.net/es/biblioteca/?id=1670&cadena=Mara Antroponimia Altomedieval en Galicia (4ª Ed.)], Celtiberia.net — Prehistoria, Protohistoria e Historia antigua</ref>): ''сеножати, на имя Кгилтинишки'' (1440—1492 гады)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|3к}} P. 33.</ref>, Кільтыновічы (Kiltynowicz) гербу [[Сыракомля (герб)|Сыракомля]] — літоўскі шляхецкі род<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 3. — Rzeszów, 2001. S. 288.</ref>; * Гелдан (адзначалася старажытнае германскае імя Gelduni<ref name="Fo-1900-640"/>): у інвэнтары 1690 году ўпаміналася мясцовасьць Гелданы ў [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]]<ref>Каталог древним актовым книгам губерний: Виленской, Гродненской, Минской и Ковенской, а также книгам некоторых судов губерний Могилевской и Смоленской, хранящимся ныне в Центральном архиве в Вильне. — Вильна, 1872. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=wMuFmMGU70sC&q=%D0%93%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%8B#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%BB%D0%B4%D0%B0%D0%BD%D1%8B&f=false С. 713].</ref> * Гелдут (адзначалася германскае імя Geltet<ref>Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=t7QwAQAAMAAJ&q=Geltet#v=snippet&q=Geltet&f=false S. 44].</ref>): ''Лукаш Кгелдутович'' (1538 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 305.</ref>; * Келдыш, Кілдыш: Келдышы і Кілдышы — літоўскія шляхецкія роды<ref>[http://www.nobility.by/families/k/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на К], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>}}. == Носьбіты == * Войцех Якубавіч Гелда — баярын [[Мельніцкі павет|Мельніцкага павету]] [[Падляскае ваяводзтва (1513—1795)|Падляскага ваяводзтва]], які ўпамінаецца ў [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году * Станіслаў Гілдовіч — падданы ва [[Упіцкі павет|Ўпіцкім павеце]], якая ўпамінаецца ў 1589 годзе<ref>Опись документов Виленского центрального архива древних актовых книг. Вып. 8. ― Вильна, 1912. С. 144.</ref> * Мікалай Гелда — [[войт]] [[Магілёў|Магілёва]] ў 1655 годзе * [[Рагінчаняты|Рагіна]] Гелдовічаўна (Regina Giełdowiczowa) — [[Вільня|віленская]] [[Мяшчане|мяшчанка]], якая ўпамінаецца ў 1698 годзе<ref>Testamenty w księgach miejskich wileńskich z XVI i XVII wieku. Katalog. — Warszawa, 2017. S. 78.</ref> У XVI ст. існавала гаспадарскае сяло Гельды ў [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]]<ref>Спрогис И. Я. Географический словарь древней Жомойтской земли XVI столетия. — Вильна, 1888. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=D-KlFQ7Bd3gC&q=%D0%93%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%B4%D1%8B#v=snippet&q=%D0%93%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D0%B4%D1%8B&f=false С. 70].</ref>. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны-асновы}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 10ar0p3n1s7347qtclv9hmdd7fkthkd Імёны ліцьвінаў 0 270556 2667272 2667182 2026-05-01T17:46:40Z ~2026-26485-84 97267 /* Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі */ 2667272 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] 3k49yl4462r0zwkj326e90jnfawz9v2 2667310 2667272 2026-05-01T20:26:02Z ~2026-26485-84 97267 /* Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі */ 2667310 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савуль, Савала, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] pxm495f2ifjuqqwayo4u5roystydey2 2667311 2667310 2026-05-01T20:27:03Z ~2026-26485-84 97267 /* Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі */ 2667311 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] qqswrds5qkrahq6i7a09ghmblw155ik 2667327 2667311 2026-05-01T21:50:23Z ~2026-26485-84 97267 /* Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі */ 2667327 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр|Сыдэр (Жыдар)]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] r0b4hwnpasib8twfsarqnvsvkmkvmcp 2667376 2667327 2026-05-02T09:06:41Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667376 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. Гоцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў сьцьвярджаў прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|ru|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref>[https://www.google.by/books/edition/Verhandlungen_der_Gelehrten_Estnischen_G/HDdQF4Sj-moC?hl=ru&gbpv=1&dq=%22Narimund%22+mund&pg=PA92&printsec=frontcover S. 91—93]</ref>. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр|Сыдэр (Жыдар)]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] m15xn2uk5qoopgibznfwly7g24svfs7 2667377 2667376 2026-05-02T09:09:06Z ~2026-26636-03 97277 2667377 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. Гоцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў сьцьвярджаў прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|ru|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://www.google.by/books/edition/Verhandlungen_der_Gelehrten_Estnischen_G/HDdQF4Sj-moC?hl=ru&gbpv=1&dq=%22Narimund%22+mund&pg=PA92&printsec=frontcover S. 91—93]</ref>. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр|Сыдэр (Жыдар)]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] shppm0stagqnc66mv1gqxf20mh3qhvs 2667378 2667377 2026-05-02T09:09:39Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667378 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. Гоцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў сьцьвярджаў прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://www.google.by/books/edition/Verhandlungen_der_Gelehrten_Estnischen_G/HDdQF4Sj-moC?hl=ru&gbpv=1&dq=%22Narimund%22+mund&pg=PA92&printsec=frontcover S. 91—93]</ref>. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр|Сыдэр (Жыдар)]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] 1ict0j102416kh7l1zb1p7kmuxi6ng7 2667379 2667378 2026-05-02T09:18:22Z ~2026-26636-03 97277 /* Паходжаньне */ 2667379 wikitext text/x-wiki '''Імёны старажытных ліцьвінаў''' (''літвінаў'', ''ліцьвіноў'') — засьведчаныя ў пісьмовых крыніцах [[Асабовае імя|асабовыя імёны]] тытульнага [[народ]]у [[Вялікае Княства Літоўскае|Вялікага Княства Літоўскага]] — [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]]. == Германскія імёны == === Паходжаньне === [[Файл:Žygimont Kiejstutavič. Жыгімонт Кейстутавіч (1434, 1897).jpg|значак|Маестатная пячаць [[Жыгімонт Кейстутавіч|Жыгімонта Кейстутавіча]] з [[Гатычнае пісьмо|гатычным]] надпісам на [[Лацінская мова|лаціне]]: + s(igillum) + maiestatis + incliti + principis + d(omi)ni + '''sigismu(n)di''' + dei gracia + magni ducis lithwanie + russe''<ref>Gumowski M. Pieczecie Ksiazat Litewskich // Ateneum Wilenskie. Z. 3—4, 1930. S. 725.</ref>]] Даўнюю традыцыю атаясамліваньня мясцовых [[Беларуская мова|літоўскіх (беларускіх)]] формаў зь іх [[Германскія мовы|германскімі]] адпаведнікамі засьведчыла напісаньне імя [[Жыгімонт Люксэмбурскі|Жыгімонта Люксэмбурскага]] ў выкананым на загад [[Сьпіс польскіх манархаў|караля]] і [[Сьпіс вялікіх князёў літоўскіх|вялікага князя]] [[Казімер Ягелончык|Казімера Ягайлавіча]] кірылічным надпісе ў Сьвятакрыскай капліцы [[Вавэль|Кракаўскага каралеўскага замка]] (1471 год): «''…з пакаленьня Цэсарскага продка пранайясьнейшага '''[[Жыгімонт]]а''' Пана земь Ракускай, Чэскай, і Вугорскай''»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 213.</ref><ref>Дашкевич Н. П. Заметки по истории Литовско-Русского государства. — Киев, 1885. С. 108.</ref>{{Заўвага|Таксама паводле [[Хроніка літоўская і жамойцкая|Хронікі літоўскай і жамойцкай]], «''за прозьбаю кроля [[Сьвятая Рымская імпэрыя|рымскага]] Жыгімонта''»<ref>ПСРЛ. Т. 32. — М., 1975. С. 81.</ref>}}. Тым часам яшчэ вялікі князь [[Жыгімонт Кейстутавіч]] (1365—1440) ва ўласных [[Лацінская мова|лацінамоўных]] дакумэнтах азначаў сябе германскім імём [[Жыгімонт|Sigismundus]]<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 144, 153, 164.</ref>. Гэтае ж імя пасьлядоўна ўжывалі ў лацінамоўных дакумэнтах вялікія князі з дынастыі [[Ягайлавічы|Ягайлавічаў]] — [[Жыгімонт Стары]] і [[Жыгімонт Аўгуст]]. [[Файл:Vitaŭt Vialiki. Вітаўт Вялікі (XVIII).jpg|значак|Партрэт вялікага князя [[Вітаўт]]а ({{мова-la|Vitoldus|скарочана}}) зь [[Берасьце|Берасьця]]]] На тоеснасьць імя [[Вітаўт (імя)|Вітаўт]] з германскім імём ''Witold'' (''Witolt''), вядомым за шмат гадоў да зьяўленьня літоўскага вялікага князя, а таксама на сьведчаньне атаясамліваньня гэтых імёнаў — адпаведную германскаму імю [[Лацінская мова|лацінізацыю]] імя Вітаўта (''Witoldus'') — зьвяртае ўвагу польскі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Юзэф Рэчэк||d|Q104416045}}. Ён жа зазначае, што германскія імёны на ''-old'' (або ''-аld'') бытавалі ў Польшчы яшчэ ў XIII—XIV стагодзьдзях<ref>Acta Baltico-Slavica. Nr. 8. — Warszawa, 1973. S. 211.</ref>. Тым часам сярод паноў [[Малдаўскае княства|Малдаўскага княства]] пашырылася імя ''Витолтъ'' (цалкам адпаведнае германскаму ''Witolt''), якое прыйшло ў Малдову не зь Вялікага Княства Літоўскага. Прытым гэтая форма імя ў малдаўскім пісьменстве адзначаецца раней за яе зьяўленьне ва ўкраінскім пісьмовых крыніцах<ref>Юркенас Ю. О появлении сочетания al вместо дифтонга au в литовских древних личных именах // Kalbotyra. Vol. XV, 1967. С. 55.</ref>. Гісторык [[Павал Урбан]] у сваёй кнізе «Старажытныя ліцьвіны» зьвяртае ўвагу на тое, што прускі храніст [[Віганд Марбурскі]] пісаў пра герцага Альгерда з [[Гогенштайн (Турынгія)|Гогенштайну]]{{Заўвага|{{мова-la|«Algardus comes de Hoensteyn»|скарочана}}<ref>Scriptores rerum Prussicarum. Bd. 2. — Leipzig, 1863. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OsvtAAAAIAAJ&q=Algardus#v=snippet&q=Algardus&f=false S. 645].</ref>}}, тым часам пра аднаго з каралёў [[Ангельшчына|Ангельшчыны]] Альгерда{{Заўвага|''Allegart''}} VIII стагодзьдзя пісаў аўтар хронікі Ўсходняй [[Фрызія|Фрызіі]]<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 47.</ref>. Спэцыяліст у галіне [[Анамастыка|анамастыкі]] {{Артыкул у іншым разьдзеле|Аляксандра Суперанская||ru|Суперанская, Александра Васильевна}} тлумачыць імя [[Альгерд (імя)|Альгерд]] з германскіх моваў<ref>Суперанская А. В. Словарь русских личных имён: Сравнение. Происхождение. Написание. — М.: Айрис-пресс, 2005. С. 168.</ref>, такое ж тлумачэньне даецца ў беларускім «Слоўніку асабовых уласных імёнаў», выдадзеным у 2011 годзе<ref>{{Літаратура/Слоўнік асабовых уласных імёнаў (2011)|к}} С. 22.</ref>. Павал Урбан таксама зьвяртае ўвагу на тое, што аўтар хронікі Ўсходняй Фрызіі пад 1422 годам упамінае Любарта з [[Шмаленбург]]у{{Заўвага|''Lubbert tho Schmalenbrugge''<ref>Veteris aevi analecta, seu vetera monumenta. T. 4. — Hagae-Comitum, 1738. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=hAc0N4Of65EC&q=Lubbert+tho+Schmalenbrugge#v=snippet&q=Lubbert%20tho%20Schmalenbrugge&f=false P. 214].</ref>}}, а пад 1417 годам — іншага Любарта зь [[Мюнстэр (Вэстфалія)|Мюнстэру]]. Апроч таго, па 1328 годзе магістар Любарт Бол дзеіў у адной зь філіяў [[Тэўтонскі ордэн|Тэўтонскага ордэну]], што месьцілася ў месьце [[Утрэхт (горад)|Утрэхце]] ([[Нідэрлянды]]). Германскае паходжаньне імя [[Любарт (імя)|Любарт (''Lubart'', ''Lubard'', ''Lubert'')]] сьцьвяржаецца ў этымалягічным слоўніку старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзеным [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]]<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 159.</ref>. Тое, што ліцьвіны былі «''аднаго народу''» з [[Готы|готамі]] і [[Гепіды|гепідамі]], «''на што імёны іх князёў і каралёў ясна паказваюць''», адзначаў [[Мацей Стрыйкоўскі]] ў сваёй [[Хроніка польская, літоўская, жамойцкая і ўсёй Русі|Хроніцы польскай, літоўскай, жамойцкай і ўсёй Русі]]. Ён падаваў [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскія]] імёны і імёны ліцьвінаў у іх германскіх формах (''[[Альгімонт|Algimunt]]'', ''[[Германт|Germunt]]'', ''[[Рамант|Romunt]]'', ''[[Нарымонт (імя)|Narimunt]]'', ''[[Даўмонт (імя)|Dowmunt]]'', ''[[Скірмант|Skirmunt]]''), у тым ліку літоўскае імя ''Rodiswid'' і гепідзкае ''Rodiswida''{{Заўвага|Апроч таго, Мацей Стрыкоўскія падаваў такія вядомыя за яго часам імёны ліцьвінаў, як ''Videswid'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Wytsuit''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Wytsuit#v=snippet&q=%40Wytsuit&f=false S. 1573].</ref>), ''Moriwid'' (адзначалася германскае імя ''Marvid''<ref>Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo, 1982. S. 181.</ref>), ''Gyligin'' (адзначалася германскае імя ''Giligin''<ref>Sveriges medeltida personnamn. Hft. 7. — Uppsala, 1981. S. 228.</ref>), ''Aligin'' (адзначалася старажытнае германскае імя ''Alikin''<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Alikin#v=snippet&q=Alikin&f=false S. 80].</ref>)}}<ref>Kronika polska, litewska, żmódzka i wszystkiej Rusi Maciejá Stryjkowskiego. T. 1. — Warszawa, 1846. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=vUghAQAAMAAJ&q=co+i+imiona+i+nazwiska+ich+xi%C4%85%C5%BC%C4%85t+i+kr%C3%B3l%C3%B3w+ja%C5%9Bnie+ukazuj%C4%85+#v=snippet&q=co%20i%20imiona%20i%20nazwiska%20ich%20xi%C4%85%C5%BC%C4%85t%20i%20kr%C3%B3l%C3%B3w%20ja%C5%9Bnie%20ukazuj%C4%85&f=false S. 47].</ref>. На тоеснасьць імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі [[Германцы|германцаў]] ([[герулы|герулаў]] і [[Лянгабарды|лянгабардаў]]) таксама зьвяртаў увагу [[Альбэрт Каяловіч]] у выдадзенай у 1650 годзе лацінамоўнай «Гісторыі Літвы»{{Заўвага|{{мова-la|«Quis enim Zivibundum, Algimundum, Narimundum audiens, non facile cogitet Herulum quempiam aut Longobardum nominari? Haec porro nomina Litvaniae principum sunt»|скарочана}}<ref>Historiae Litvanae. — Dantisci, 1650. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=FVsVAAAAQAAJ&q=Herulum+Longobardum+nominari#v=snippet&q=Herulum%20Longobardum%20nominari&f=false P. 7].</ref>}}. У гэтай жа працы ён упамінае [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарога]] «''in campo Swintoroha''», у імі якога ўжывае неўласьцівае для [[Летувіская мова|летувіскай мовы]] [[Г|фрыкатыўнае ''г (h)'']], а іншыя імёны ліцьвінаў пасьлядоўна падае ў іх германскіх формах — [[Альгерд (імя)|''Olgerdus'']], [[Вітаўт (імя)|''Vitoldus'']], [[Гаштольд (імя)|''Gastoldus'']], [[Рымант|''Rimundus'']], [[Германт|''Germundus'']], ''Sigismundus'' і г. д. На вялікае падабенства імёнаў ліцьвінаў зь імёнамі германцаў (готаў) таксама зьвяртаў увагу {{Артыкул у іншым разьдзеле|Эварыст Андрэй Курапатніцкі||pl|Ewaryst Andrzej Kuropatnicki}} ў выдадзеным у 1789 годзе гербоўніку [[Карона Каралеўства Польскага|Каралеўства Польскага]] і Вялікага Княства Літоўскага{{Заўвага|{{мова-pl|«…bo wiadomo, że Gottowie z Gettami jeden narod, a dla viekszego dowodu jedneż prawie imiona Gottskie i Litewskie przytaczam Narymund, Doumund, Algimund, Pisimond, Germond, te są stare tey prowincyi nazwiska Gottskim podobne: Torysmond, Trasimond, Hunimond, Zygmont, i moc innych»|скарочана}}<ref>Wiadomość o kleynocie szlacheckim oraz herbach domów szlacheckich w Koronie Polskiey i Wielkim Ziestwie Litewskim. — Warszawa, 1789. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=PV5mAAAAMAAJ&q=nazwi%C5%BFka+Gott%C5%BFkim+podobne#v=snippet&q=nazwi%C5%BFka%20Gott%C5%BFkim%20podobne&f=false S. 30].</ref>}}. Гоцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў сьцьвярджаў прафэсар [[Тарту|Дэрпцкага]] ўнівэрсытэту {{Артыкул у іншым разьдзеле|Канстантын Грэвінк||ru|Гревингк, Константин Иванович}} з спасылкай на нямецкага лінгвіста {{Артыкул у іншым разьдзеле|Леа Маер|Леа Маера|de|Leo Meyer (Sprachforscher)}}<ref> Über heidnische Gräber Russisch Litauens und einiger benachbarter Gegenden, insbesondere Lettlands und Weissrusslands / von C. Grewingk. — Dorpat, 1870. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=HDdQF4Sj-moC&q=meyer%20Gothischen#v=snippet&q=meyer%20Gothischen&f=false S. 91—93]</ref>. На германскі характар імёнаў ліцьвінаў і меркаванае германскае паходжаньне валадароў Літвы (падобна [[Нарманская тэорыя|валадарам Русі]]) зьвяртаў увагу дацкі гісторык {{Артыкул у іншым разьдзеле|Фрэдэрык Шырн||da|Frederik Schiern}}{{Заўвага|{{мова-da|«Hos de gamle litauiske Fyrster og Stormænd træffer man Navne som Gastold, Gedigold, Ringold, Rumbold, Witold, Dovmund, Narimund, Olgimund, Rimund, Skirmund, Skomund, Widimund, og maaskee kan det antages, at de herskende Slægter i Litauen havde været af germansk Oprindelse, som jo de varægiske Slægter, der grundede deres Herredømme i Rusland, vides at have stammet fra Skandinavien»|скарочана}}}}<ref>Schiern F. Nyere historiske Studier. — Kjøbenhavn, 1879. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=ySQob1hXWuwC&q=Skirmund#v=snippet&q=Skirmund&f=false S. 356].</ref>. Германскае ([[Паўночнагерманскія мовы|паўночнагерманскае]]) паходжаньне шэрагу літоўскіх шляхецкіх прозьвішчаў (у тым ліку на [[Жамойць|Жамойці]]) сьцьвярджалася ў артыкулах «Жамойць» [[Усеагульная энцыкляпэдыя Самуэля Аргельбранда|Усеагульнай энцыкляпэдыі Самуэля Аргельбранда]] (1868 год){{Заўвага|{{мова-pl|«[[Эйсімонт|Ejsmont]], [[Даўмонт (імя)|Dowmunt]], [[Манігерд|Mongird]], [[Нарвід|Norwid]], [[Мастаўт|Misztolt]], [[Даўконт|Dowkont]], [[Мільвід|Milwid]], [[Контаўт (імя)|Kontowt]], [[Даўгерд (імя)|Dowgird]], [[Гінтаўт|Gintowt]], [[Мільмонт|Milimont]], są to nazwiska skandynawskie»|скарочана}}<ref>Encyklopedyja powszechna. T. 28. — Warszawa, 1868. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=UMpLAQAAIAAJ&q=Gintowt+%2C+Milimont+nazwiska+skandynawskie#v=snippet&q=Gintowt%20%2C%20Milimont%20nazwiska%20skandynawskie&f=false S. 975].</ref>}} і «Літва» [[Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў|Геаграфічнага слоўніка Каралеўства Польскага і іншых славянскіх краёў]] (1884 год){{Заўвага|{{мова-pl|«Ślady najazdu skandynawskiego pozostały do dziś na Żmudzi w podaniach i nazwie skandynawskiego brzmienia szlacheckich rodzin, np. Misztolt, Dowgird, Norwid, Dowkont i t. p.»|скарочана}}<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|5к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_V/330 S. 330].</ref>}}{{Заўвага|Апроч таго, у ліцьвінаў бытавалі германскія імёны, якія раней адзначаліся ў [[Русіны|рускіх князёў і баяраў]]: [[Алег|Ольг (Алег)]], [[Аскольд (імя)|Яскольд (Аскольд)]], [[Ясмант|Ясмант (Асмунд)]], [[Уладзімер|Валадзімер]], [[Валадар|Валтар (Валадар)]], [[Гедзень]], [[Глеб]], [[Дзір]], [[Івар]], [[Ігар]], [[Лют]], [[Улеб]], [[Якун]] ды іншыя. Увогуле, яшчэ ў 1865 годзе датычна вялікіх князёў літоўскіх (Ягайлы і Вітаўта) адзначаўся неўласьцівы жамойтам «''касмапалітычны характар [[Нарманская тэорыя|нарманскіх]] князёў — прыбылых у Літву''»<ref>Соколов Н. И. Святая Жмудь // Вестник Западной России. Т. 2, 1865. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=9aAZAAAAYAAJ&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%BD%D0%BE%D1%80%D0%BC%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85%D1%8A&f=false С. 226].</ref>}}. Высунутыя ў рэчышчы [[Летувізацыя|палітыкі летувізацыі]] тлумачэньні імёнаў ліцьвінаў зь летувіскай мовы рашуча адпрэчваў народжаны на [[Віленскае ваяводзтва|Віленшчыне]] лінвіст [[Уладзіслаў Юргевіч]] (1818—1898), які азначыў іх як «''кур’ёзныя''»<ref>Юргевич В. Опыт объяснения имён литовских князей // Чтения в императорском обществе истории и древностей российских. Кн. 3. — М., 1883. С. 28.</ref>. Для народжанага на [[Берасьцейскі павет|Берасьцейшчыне]] гісторыка [[Юзэф Эдвард Пузына|Юзэфа Эдварда Пузыны]] (1878—1949), які паходзіў з старажытнага княскага роду [[Пузыны|Пузынаў]], не выклікала сумневаў германскае (паўночнагерманскае) паходжаньне цэлага шэрагу імёнаў ліцьвінаў. Ён жа крытыкаваў прыпісваньне тым імёнам [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня{{Заўвага|{{мова-pl|«Dla mnie nie ulega wątpliwości, że cały szereg imion litewskich został prawie żywcem przejęty z języków skandynawskich. Do takich imion zaliczam w pierwszym rzędzie następująae: Olgierd <nowiki>=</nowiki> Algard, Lingweni <nowiki>=</nowiki> Langewin, Witold ~ Witowt <nowiki>=</nowiki> Withoud, Wojszwil <nowiki>=</nowiki> Wajswiltis <nowiki>=</nowiki> Wissewalde <nowiki>=</nowiki> Wsiewołod, wreszcie, nasz Budiwid <nowiki>=</nowiki> Putuwer <nowiki>=</nowiki> Butywidas <nowiki>=</nowiki> Budwietis <nowiki>=</nowiki> Botwid. <…> Nadto uważam za pochodne z języków skandynawskich imiona kończące się na wil względnie wiłaś, jak Dawiłas, Gintwiłas, Gerdwiłas, Radziwiłas etc. lub na mont (mantas) jak Narymont, Jamont, Skomont, Dowmont etc. Te ostatnie wydają mi się kształtowane według germańskiego wzoru jak Edmund, Egmont, Zygmunt. Przypisywanie tym imionom pochodzenia rdzennie bałtyckiego wydaje mi się bezcelowem naciąganiem rzeczywistości»|скарочана}}<ref>Puzyna J. Sukcesorowie Trojdena // Ateneum Wileńskie. Z. 1, 1938. S. 14—15.</ref>}}. Тое, што імёны літоўскіх князёў і баяраў мелі паўночнагерманскае, а не жамойцкае паходжаньне, адзначаў народжаны і выхаваны на [[Ашмянскі павет|Ашмяншчыне]] дзяржаўны дзяяч [[Сярэдняя Літва|Сярэдняй Літвы]] генэрал [[Люцыян Жалігоўскі]]<ref>Żeligowski L. Zapomniane prawdy. — Londyn, 1943. S. 23—25.</ref>. Францускі лінгвіст-[[Германістыка|германіст]] [[Раймонд Шмітляйн]] (1904—1974), які ў 1934—1938 гадох выкладаў ва [[Унівэрсытэт Вітаўта Вялікага|ўнівэрсытэце Вітаўта Вялікага]] ў [[Коўна|Коўне]], у сваім дакладзе<ref>Notes de toponymie lituanienne, dans Actes et Mémoires du premier Congrès International de Toponymie et d’ Anthroponymie. — Paris, 1938. P. 221.</ref> на Першым Міжнародным кангрэсе тапанімікі і антрапанімікі ў Парыжы (1938 год) зазначыў, што «''нават сёньня амаль усе літоўскія шляхецкія імёны маюць [[Гоцкая мова|гоцкае]] паходжаньне''»{{Заўвага|{{мова-fr|«Aujourd’hui encore, la presque totalité des noms de noblesse lituaniens sont d’origine gotique»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Voies et impasses de la toponymie lituanienne // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1958. P. 126.</ref>. На падставе ўласных шматгадовых дасьледаваньнях ён прыйшоў да высновы, што многія літоўскія ўласныя імёны альбо будуюцца паводле германскіх, альбо ёсьць запазычанымі з германскіх<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28.</ref>. У 1948 годзе Раймонд Шмітляйн падкрэсьліваў, што [[Гіпотэза|гіпатэтычныя]] [[Балтыйскія мовы|балтыйскія]] этымалёгіі, якія з канца XIX стагодзьдзя распрацоўвалі пэўныя аўтары (у тым ліку [[Казімер Буга]] і [[Райнгольд Траўтман]]) ня маюць ніякай навуковай вартасьці{{Заўвага|{{мова-fr|«Tout ce qui a été dit depuis cinquante ans à ce sujet par Bezzenberger, Gerullis, Trautmann, Būga et Salys est absolument dénué de valeur»|скарочана}}}}<ref>Schmittlein R. Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 103.</ref>. Пераканаўчасьць пададзенай Раймондам Шмітляйнам аргумэнтацыі наконт літоўскіх імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновай]] ''-монт-'' ([[Жыгімонт]] ды іншыя) засьведчыў амэрыканскі лінгвіст [[Альфрэд Зэн]]<ref>Senn A. Zur Bildung litauischer Gewässernamen // Annali. Sezione Slava. Istituto Universitario Orientale di Napoli. 2 (1959). P. 46.</ref>. Па працяглым маўчаньні зь летувіскага боку<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—98.</ref>, у 1966 годзе на старонках летувіскага савецкага часопісу «Baltistica» зьявілася рэцэнзія летувіскага савецкага тапаніміста [[Аляксандрас Ванагас|Аляксандраса Ванагаса]]<ref>Vanagas A. Raymond Schmittlein, Les noms d’eau de la Lituanie // Baltistica. Nr. 1, 1966. С. 97—102.</ref> з рэзкай крытыкай гэтых высноваў і наступнай заявай: «''што да повязі літоўскай антрапаніміі з германскай, то трэба падкрэсьліць складанасьць гэтага пытаньня''». Аднак прытым Ванагас мусіў быў прызнаць, што «''падабенства паміж некаторымі найбольш старажытнымі літоўскімі і германскімі антрапонімамі сапраўды існуе''»<ref>Юркенас Ю. Проблема отражения так называемых «древнеевропейских» элементов в антропонимии // Kalbotyra. № 33 (2), 1981. С. 28—29.</ref>. У 1989 годзе навуковая супольнасьць Летувы фактычна прызнала, што сэнс складаных імёнаў сярэднявечнай літоўскай шляхты цяжка патлумачыць з пункту гледжаньня летувіскай мовы<ref>Литва. Краткая энциклопедия. — Вильнюс, 1989. С. 121.</ref>{{Заўвага|У адпаведным выданьні (энцыкляпэдыя «Литва») гэта тлумачылася тым, што г.зв. «старажытныя летувіскія» двухасноўныя імёны (у адрозьнасьць ад аналягічных [[Славянскія мовы|славянскіх]]) нібы гістарычна страцілі сваю [[сэмантыка|сэмантыку]], тым часам летувіская мова (якую параўноўваюць з [[санскрыт]]ам і [[Старажытнагрэцкая мова|старажытнагрэцкай мовай]]) лічыцца адной з найбольш архаічных моваў, бо яна ў найбольшай ступені захавала асаблівасьці [[праіндаэўрапейская мова|праіндаэўрапейскай мовы]]<ref>[[Уладзімер Сьвяжынскі|Свяжынскі У.]] Літоўская мова // {{Літаратура/ЭВКЛ|2к}} С. 208.</ref>}}. Летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}} у сваёй манаграфіі, выдадзенай у 2003 годзе, спасылаецца на дасьледаваньні Раймонда Шмітляйна і прызнае наяўнасьць вялікай колькасьці падобных адзінак у старажытнай літоўскай («''балтыйскай''») і германскай антрапаніміі, а таксама зазначае: «''мабыць, падабенства пералічаных адзінак у большасьці выпадкаў ня ёсьць толькі фармальным''» і што «''выпадковае падабенства вялікай колькасьці адзінак такой даўжыні ўяўляецца малаімаверным''»<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 38, 132, 164.</ref>{{Заўвага|Ёзас Юркенас тлумачыць гэта альбо вынікам агульнага параджальнага працэсу, альбо вынікам узаемнага ўплыву «балтыйскіх» і германскіх антрапанімічных радоў<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>. Аднак ён не падае хоць-якіх гістарычных сьведчаньняў або іншых аргумэнтаў на карысьць гіпатэтычнага ўплыву «старажытных балтаў» на старажытных германцаў}} ([[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда]] — ''Gaudemund'', [[Вільгейда]] — ''Williheid'', [[Скірмант|Скірмунт]] — ''Sciremunt'', [[Таўцігерд|Тэўтыгерд]] — ''Teutgerdis'', [[Таўтвід]] — ''Teutwidis'', [[Румбольд]] — ''Rumbold'', [[Германт]] — ''Germont'', [[Валімонт]] — ''Walmont'', [[Мантыгерд (імя)|Мундыгерд]] — ''Mundgerd'', [[Монтвіл|Мунтвіл]] — ''Muntwil'', [[Талімонт (імя)|Талімунт]] — ''Talamund'', [[Эйсімонт|Эйсмунт]] — ''Eismund'', [[Саргоўд]] — ''Saregaud'', [[Відзігайла]] — ''Widigail'', [[Бірыбольд]] — ''Beribald'', [[Вісігерд (імя)|Вісігерд]] — ''Visigerd'', [[Вільгерд]] — ''Vilgerd'', [[Керстэн|Керстын]] — ''Kerstin'', [[Гендрута]] — ''Genedrudis'', [[Мантывін|Монтвін]] — ''Mondawin'', [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] — ''Widimunt'', [[Вілімонт]] — ''Willimunt'', [[Гаштольд (імя)|Гаштольд]] — ''Gastold'', [[Нартаўт|Нарталт]] — ''Nartolt'', [[Бартаўт|Барталт]] — ''Bartolt'' ды іншыя). Тое, што вялікая колькасьць германскіх адпаведнікаў не дазваляе лічыць такія супаданьні выпадковасьцю, Юркенас адзначыў яшчэ ў 1976 годзе<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&dq=%22+%D0%982+)+%D1%81%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C%D1%81%D1%82%D0%B2%D1%83%D0%B5%D1%82+%D0%BE+%D0%BD%D0%B0%D0%BB%D0%B8%D1%87%D0%B8%D0%B8+%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%B0+%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjHv4aks6OGAxX06wIHHWurCu0Q6AF6BAgHEAI С. 8].</ref>. Спэцыяліст у галіне анамастыкі [[Ігар Капылоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што навуковая супольнасьць не прымае летувіскіх этымалёгіяў імёнаў ліцьвінаў<ref>Капылоў І. [http://csl.bas-net.by/press-nan/2012/08/08_yagaily.pdf Ягайлы] // [[Звязда]]. 8 жніўня 2012 г.</ref><ref>Капылоў І. [https://web.archive.org/web/20230122131427/https://news.arche.by/by/page/science/historya-navuka/8054 Гедзіміны] // [[Звязда]]. № 85, 8 мая 2012. С. 4.</ref><ref>Капылоў І. Радзівілы // [[Звязда]]. № 47 (27162), 13 сакавіка 2012 г.</ref>. Лінгвіст і літаратуразнаўца-[[Мэдыявістыка|мэдыявіст]] [[Аляксандар Бразгуноў]] разглядае літоўскі анамастыкон як славянска-заходнебалтыйскую рэцэпцыю германска-[[Кельцкія мовы|кельцкага]]{{Заўвага|Пра падабенства вялікай колькасьці кельцкіх і германскіх складаных антрапонімаў пісаў яшчэ нямецкі лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ганс Краэ||en|Hans Krahe}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 36.</ref>}} іменаслова. Ён зьвяртае ўвагу на тое, што гіпотэзу пра летувіскі генэзіс імёнаў літоўскіх князёў і баяраў трэба адкінуць як навукова непраўдападобную з наступных прычынаў<ref>Бразгуноў А. Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 210.</ref>: * Нерэпрэзэнтатыўнасьць лексычнага фонду летувіскай мовы для вытлумачэньня падобных імёнаў{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Гедзімін (імя)|Гедзімін]] нібы мусіць тлумачыцца ад летувіскіх словаў «журыцца» і «думка», імя [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] — ад «шмат» і «душыцца», імя [[Любарт (імя)|Любарт]] — ад «спыняць» і «лаяць», імя [[Гедыгольд|Гедыгоўд]] — ад «журыцца» і «лавіць», імя [[Скіргайла (імя)|Скіргайла]] — ад «вылучаць» і «шкадаваць»<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>. Дасьледнік Уладзімер Ягораў зьвяртае ўвагу на тое, што дзеля тлумачэньня зь летувіскай мовы імёнаў з [[Двухасноўнае імя|асновамі]] ''-віт-'' і ''-від-'' ([[Вітаўт (імя)|Вітаўт]], [[Віцень (імя)|Віцень]], [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]], [[Будзівід (імя)|Будзівід]] і г. д.) летувіскія аўтары ўжываюць форму дзеяслова ў трэцяй асобе мінулага часу (''išvydo''), тым часам у [[інфінітыў|інфінітыве]] (''išvysti'' — убачыць) і аснове цяперашняга часу (''išvyst-'') гэтага ж дзеяслова няма спалучэньня ''vyd-''<ref>Егоров В. Б. [http://inbelhist.org/litva-versus-belarus-vzglyad-so-storony/ Литва versus Беларусь? Взгляд со стороны] // Великий миф маленькой Летувы: сборник статей / [[Анатоль Тарас|А. Е. Тарас]]. — IBIK, 2016.</ref>. Дасьледнік [[Іван Ласкоў]] зьвяртае ўвагу на тое, што ў [[Балтыйскія мовы|балтыйскіх мовах]] азначэньне заўсёды мусіць стаяць перад азначаным словам, таму пры тлумачэньні імёнаў з другой асновай ''-таўт-'' (Вітаўт, [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]], [[Гаштольд (імя)|Гастаўт]], [[Гетаўт (імя)|Гетаўт]], [[Контаўт (імя)|Контаўт]] і г. д.) зь летувіскай мовы азначанае слова мае быць ''tauta'' — «народ», якое ні пры якіх азначэньнях ня можа быць імем чалавека, таму гэтыя імёны для летувісаў — чужыя<ref name="Laskou-1993">[[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15.</ref>}} (прытым абсалютная большасьць словаў, запісаных у сучасным [[Вялікі слоўнік летувіскай мовы|Вялікім слоўніку летувіскай мовы]], нідзе не фіксуецца да XIX стагодзьдзя{{Заўвага|Напрыклад, слова ''mantà'' з асноўным значэньнем 'рухомая маёмасьць', ад якога ў рэчышчы палітыкі летувізацыі спрабуюць выводзіць германскую іменную аснову [[Мунд|-мунд- (-мунт-, -монт-)]], упершыню зьяўляецца толькі ў слоўніку 1894 году ў форме ''monta''<ref>Skardžius P. Lit. zweistämmige Personennamen mit mant- und mantà „bewegliche Habe“ // Zeitschrift für Slavische Philologie. Bd. 29, Nr. 1, 1960. S. 148.</ref>, тым часам адзіны выдадзены ў Вялікім Княстве Літоўскім летувіскі слоўнік [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]] не фіксуе летувіскіх словаў ''gailas'' (зь нібы застарэлым значэньнем 'моцны', якое спрабуюць зьвязваць з асновай [[Гайла (імя)|-гайл-]]), ''gedauti'' ([[Геда|-гед-]]), ''girdė́ti'' ([[Герда|-герд-]]), ''mintis'' ([[Мін|-мін-]]), ''tauta'' ([[Тэўда (імя)|-тэўт-]])}}<ref>Виргиниюс Мисюнас, [https://geraldika.ru/article/32700?fbclid=IwAR28m-i_KnAC_5VGdQo4pIQez1zx3I6BcS0mFsqLfZBX7VunHv0VXpquyZM Витис: возникновение литовского названия Погони], geraldika.ru, 2.10.2012 г.</ref>) * Перадача ў летувіскай мове націскнога ''о'' праз ''а''{{Заўвага|Як паказвае Іван Ласкоў, у беларускай мове (з улікам уласьцівага ёй [[Аканьне|аканьня]]) не магла адбывацца замена націскнога «а» на «о», то бок пры запісе «на слых» замена «Мант» на «Монт» была немагчымай. Адпаведна, летувіскія формы «Жыгімантас», «Нарымантас» і падобныя не маглі быць першаснымі<ref name="Laskou-1993"/>}} * Брак у двух[[Аснова слова|асноўных]] летувіскіх словах злучальных галосных{{Заўвага|Імёны [[Гедзімін (імя)|Гедз-і-мін]], [[Альгімонт|Альг-і-монт]], [[Карыбут (імя)|Кар-ы-бут]], [[Карыгайла (імя)|Кар-ы-гайла]], [[Мантыгайла (імя)|Мант-ы-гайла]], [[Радзівіл (імя)|Радз-і-віл]], [[Таўцівіл (імя)|Таўц-і-віл]] ды іншыя маюць неўласьцівыя для летувіскай мовы злучальныя галосныя<ref name="Laskou-1993"/>}} * Перакручваньне генэтычных асноваў імёнаў у летувіскай перадачы{{Заўвага|Напрыклад, імя [[Ягайла (імя)|Ягайла]] перарабляецца ў Ёгаля, каб патлумачыць яго ад [[Летувіская мова|лет.]] joti 'ехаць конна' і galia 'моц', імя [[Явойша]] — у Ёвайша, каб патлумачыць ад «ехаць конна» і «гасьцінны» і г. д.<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 9.</ref>}} Увогуле, сучасныя беларускія мовазнаўцы адзначаюць слушнасьць меркаваньня пра германска-кельцкае паходжаньне імёнаў ліцьвінаў<ref>Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць. — Віцебск, 2006. С. 14.</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што ўсе імёны сярэднявечнай літоўскай шляхты натуральна тлумачацца з [[Усходнегерманскія мовы|усходнегерманскіх моваў]] і многія зь іх маюць поўныя адпаведнікі сярод усходнегерманскіх імёнаў. Сярод германскіх рысаў імёнаў ліцьвінаў ён адзначае захаваньне спалучэньняў ''-ск-'' і ''-св-'' (Скірмунт, [[Свалегед (імя)|Свальгед]]), уласьцівае для германскіх моваў і неўласьцівае для ўсходнебалтыйскіх, наяўнасьць дыфтонгу ''-эй-'' ([[Эйвільд]], [[Эймант]]), якога няма ў летувіскай мове, а таксама ўласьцівыя для германскіх імёнаў канчаткі ''-ен'' ([[Гердзень (імя)|Гердзень]], [[Тройдзень (імя)|Тройдзень]], [[Віцень (імя)|Віцень]]), ''-уд/-ут'' ([[Гердут (імя)|Гердуд]], [[Кейстут (імя)|Кейстут]], [[Яўнут (імя)|Яўнут]]) і ''-іла'', ''-ула'' ([[Вайдзіла (імя)|Вайдыла]], [[Віршыла|Віршула]]), якіх няма ў балтыйскіх імёнах<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 19.</ref>. На карысьць унутранага ўсходнегерманскага ([[Готы|гоцкага]]) уплыву ў [[Літва|Літве]] і яго ўзьдзеяньня на ўрадавым узроўні сьведчыць наяўнасьць вялікай колькасьці рэліктаў усходнегерманскай мовы ва ўрадавай лексыцы Вялікага Княства Літоўскага (сок, дзякла, скарб, скарга, шкода, харугва, скрыня, грунт, копа, бонда, рум ды іншае) — як і германізмаў у базавай лексыцы беларускай мовы (буда, дах, рада, дзякуй, боты, гмах, кошт, струмень, гвалт, варта, мусіць, трапіць, рахаваць ды іншае)<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 29—31.</ref>. Як падсумоўвае Алёхна Дайліда, ''«[[Летувізацыя|„Балтыйская“ тэорыя]] не пацьверджана нічым наогул (у тым ліку і імёнамі). Балтыйская тэорыя не адлюстроўвае ніякіх гістарычных рэаліяў, яна была проста снасткай палітычнага змаганьня [[Езуіты|езуітаў]] проці літоўскай [[Рэфармацыя ў Рэчы Паспалітай|Рэфармацыі]] і палітычнай моцы [[Вялікае Княства Літоўскае|Літоўскага гаспадарства]]. Разам з разбуральнай праграмай [[Контрарэфармацыя|Контрарэфармацыі]], распачатай па выбуху эвангеліцкага адраджэньня ў Літве, езуіты распачалі таксама [[Летувізацыя|цэлую ідэалягічную праграму перакручваньня гісторыі Літвы]]: заміж сапраўднай гісторыі [[Славянскія мовы|славянізацыі]] германскае шляхты Літвы (выкладзенай у літоўскіх летапісах і добра вядомай езуітам) езуіцкая тэорыя мусіла апавядаць пра паходжаньне літоўскае шляхты і створанага ёй гаспадарства ад мясцовых паўдзікіх балтыйскіх плямёнаў, што рабіла адзіным „цывілізацыйным“ чыньнікам гісторыі Літвы выняткова [[Каталіцкая Царква|Каталіцкую Царкву]] (з той жа мэтай езуіцкая прапаганда пачала пашыраць гратэскныя, чыста фантастычныя плёткі пра „балтыйскае [[паганства]]“ Літвы, якое нібы было галоўнай рэлігіяй ВКЛ да Крэўскай уніі). Калі за часоў ВКЛ гэтая тэорыя мела выгляд маргінальных калянавуковых практыкаваньняў, не прынятых літоўскай шляхтай, то па [[Падзелы Рэчы Паспалітай|падзелах Рэчы Паспалітай]] гэтая езуіцкая прапагандысцкая схема сталася ў XIX стагодзьдзі адзінай „навуковай“ вэрсіяй гісторыі Літвы»''<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 5, 16, 27—28, 61, 201.</ref>. === Параўнальная табліца з германскімі адпаведнікамі === {{Аўтанумарацыя табліцы | {{ {| cellspacing="1" cellpadding="10" style="width: 100%; margin: 0 0 1em 0; border: solid darkgray; border-width: 1px 1px 1px 1px; font-size: 90%; background-color: #fff;" |- bgcolor={{Колер|ВКЛ}} align="center" ! № !! Імя !! Тоеснае імя (зь перастаноўкай [[Двухасноўнае імя|асноваў]]) !! Германскі адпаведнік !! Германскі адпаведнік тоеснага імя{{Заўвага|Адпаведнікі зь перастаноўкай іменных асноваў прызнае летувіскі эміграцыйны лінгвіст {{Артыкул у іншым разьдзеле|Ёзас Юркенас||lt|Juozas Jurkėnas}}<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 108.</ref>}} |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аба]]'''{{Заўвага|'''Вылучаным''' пазначаюцца імёны, якія маюць поўныя германскія адпаведнікі}} | — | ''Abo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абека|Абека (Абака)]]'''{{Заўвага|У дужках даюцца характэрныя варыяцыі імя паводле напісаньня ў гістарычных крыніцах}} | — | ''Abbeco'' (''Abbaco'') <br> Abo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абель]]''' | — | ''Abel'' (''Abilo'') <br> Abo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абор|Абор (Абар, Абэр, Абер)]]''' | | ''Abar'' (''Abor''{{Заўвага|name="Польшча"|Азначалася ў Польшчы, дзе германскія імёны бытавалі ўжо ў XIII ст.}}, Aber) <br> Abo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абуд|Абуд (Абод, Абут, Ябут)]]'''{{Заўвага|У інвэнтарах ВКЛ таксама азначаюцца наступныя чаргаваньні: Адам / Ядам (Адамава / Ядамава, Адамовіч / Ядамовіч)<ref>A. Vardų ir pavadinimų rodyklė // Istorijos archyvas. T. 1: XVI amžiaus Lietuvos inventoriai. — Kaunas, 1934. P. 1.</ref>, Андрэй / Яндрэй, Анікей / Янікей<ref>{{Літаратура/Вайсковыя попісы паспалітага рушэньня ВКЛ (2018)|к}} S. 387, 391, 425, 436.</ref>}} | | ''Abbud'' (''Abbod'', ''Abbott'') <br> Abo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Абрат]]''' | | ''Abrada'' <br> Abo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агі|Агі (Ака, Ека, Яга, Яка)]]''' | — | ''Agi'' (''Egi'', ''Jag''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агіла|Агела (Агіль, Ягіл)]]''' | — | ''Agelo'' (''Agilus'', ''Egilo'') <br> Agi (Egi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аген|Аген (Агін, Ягін, Якін)]]''' | — | ''Agenus'' (''Agin'', ''Egen'', ''Ekino'') <br> Agi (Egi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якш|Якш (Агша)]]''' | — | ''Якша''{{Заўвага|Азначалася ў [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]]}} <br> Agi (Egi) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Якбут]]''' | | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Egi) + Boto (Buto) <br> Agi (Egi) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягвін|Ягвін (Яквін)]]''' | | ''Agwin'' (''Acwin'', ''Ecuin'') <br> Agi (Egi) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягайла (імя)|Ягайла (Ягейла, Ягела, Якейла, Агела, Агайла, Акайла, Ягіл)]]''' | | ''Aggalo'' (''Egelo'', ''Agela'', ''Eggel'', ''Egila'') <br> Agi (Jag) + Gailo (Gelo) <br> Agi (Jag) + -l- <br> ''Jogello'' (''Iagellus'', ''Jogallus'') <br> Jo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягінт|Ягінт (Агінт, Эгінт, Егінт, Ягент)]]''' | | ''Aginto'' (''Egind'') <br> Agi (Egi) + Gento (Gendo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягірд|Ягірд (Эгерд, Агірд, Эгірд, Егерт)]]''' | | ''Ægirdh'' (''Eggerd'', ''Agard'', ''Egert'', ''Aaggaard'') <br> Agi (Jag) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягоўд|Ягоўд (Ягалд, Ягольт, Аколд)]]''' | | ''Agold'' (''Egold'', ''Egolt'', ''Agoult'') <br> Agi (Egi) + Waldo <br> Agi (Egi) + Goldo <br> ''Ágautr'' <br> Agi (Egi) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягуці|Ягуці (Ягуць, Акут, Якуці, Якуць)]]''' | | ''Águti'' (''Akuti'') <br> Agi (Jag) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акунд|Акунд (Якунт, Яконт)]]''' | | ''Agundia'' (''Jaconta'') <br> Agi (Jag) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агар (імя)|Агар (Ягер)]] | | ''Agar'' (''Egiheri'') <br> Agi + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Акман|Акман (Якіман, Экман, Ягеман)]]''' | | ''Ackmann'' (''Akemann'', ''Eckmann'', ''Egiman'') <br> Agi (Egi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ягмін|Ягмін (Ягімін, Акмін, Якмін)]]''' | | ''Agminus'' (''Egiminus'', ''Jagmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Jakmyn''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Agi (Egi) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Агімонт|Агімонт (Агамонт)]]''' | | ''Agimunt'' (''Agamont'', ''Agamundus'', ''Egmont'') <br> Agi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ала (мужчынскае імя)|Ала (Ела)]]''' | — | ''Alo'' (''Allo'', ''Elo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алейка|Алейка (Алека)]]''' | — | ''Allecke'' (''Alico'') <br> Alo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліта (імя)|Аліта (Алета, Алата)]]''' | — | ''Alitta'' (''Alathe'') <br> Alo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліш|Аліш (Альш, Гальш)]]''' | — | ''Allisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Alsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Halsch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Alo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбэрт|Альбэрт (Альберт, Аўбарт)]]''' | | ''Albert'' (''Albart'', ''Aubert') <br> Alo + Bert <br> Athal + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альбут|Альбут (Альбот, Яльбут)]]''' | | ''Albot'' (''Elbot'', ''Albóðr'', ''Albutt'') <br> Alo + Boto (Buto) <br> Athal + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвін]]''' | | ''Alwin'' (''Alwini'') <br> Alo + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альвіс]]''' | | ''Alvis'' (''Alois'') <br> Alo + Wis | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгерд (імя)|Альгерд (Альгерт, Альгард, Алігард, Альгарт, Гэльгерд, Гольгерт, Ольгерд, Альгірд)]]''' | | ''Algerd'' (''Algeard'', ''Algerðr'', ''Algert'', ''Algardus'', ''Algart'', ''Olgard'', ''Hallgerðr'', ''Halgardus'', ''Algiert'') <br> Alo + Gerd (Gardo) <br> Helgi (Alko) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алгет|Алгет (Альгет, Элгет)]]''' | | ''Alget'' (''Aalgidis'') <br> Alo + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алігут|Алігут (Алгуць, Аўгут, Аўгуць)]]''' | | ''Algut'' (''Alugod'') <br> Alo + Gudo (Guta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альман|Альман (Алеман, Эльман)]]''' | | ''Alman'' (''Alemann'', ''Ellmann'') <br> Alo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альмін]]''' | | ''Almin'' (''Almen'') <br> Alo + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яльмуд]]''' | | ''Alamud'' (''Almudis'') <br> Alo + Mot (Muta) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аламунт|Аламунт (Альмонт, Эльмонт, Ялмонт)]]''' | | ''Alamunt'' (''Almunt'', ''Almond'', ''Elmund'') <br> Alo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Олда|Олда (Ольда, Голда, Оўда, Аўда)]]''' | — | ''Aldo'' (''Olda'', ''Holt''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Audo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алдыка|Алдыка (Олдыка, Аўдзіка, Гольдзіка)]]''' | — | ''Aldiko'' <br> Aldo + -k- <br> ''Audeca'' <br> Audo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Альдона|Альдона (Алдунь)]]''' | — | ''Aldona'' (''Aldun'', ''Aldonis'') <br> Aldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аўтаўт]]''' | | ''Altolt'' (''Aldaud'') <br> Aldo + Waldo (Walt) <br> ''Autald'' <br> Audo (Auto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яўтар|Яўтар (Алтар, Гаўтар)]]''' | | ''Althar'' (''Alterius'', ''Autier'') <br> Aldo (Holt) + Heri (Hari) <br> ''Authar'' (''Hauthar'', ''Hautar'') <br> Audo (Auto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Алег|Алько (Алек, Алех, Ольг, Эльг, Аўг)]]''' | — | ''Helgi'' (''Alko'', ''Alacho'', ''Elgo'', ''Algo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вольга|Вольга (Олюшка, Олюхна)]]''' | — | ''Hélga'' (''Helca'', ''Helcha'', ''Alga''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Holga''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгін|Альгін (Элькін, Аўгін, Яўгін, Вольгін)]]''' | — | ''Heligin'' (''Alkin'') <br> Helgi (Algo) + -n-<br> ''Augino'' <br> Augo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгіш]]''' | — | ''Halgasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Halgas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Helgi (Algo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Альгмін|Альгмін (Альхімен, Алькмін, Алігімін)]] | [[Мінялк]] | Helgi (Algo) + Minno <br> ''Alechmannus'' (''Alkeman'') <br> Helgi (Alko) + Mann | Minno + Helgi (Alko) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Альгімонт|Альгімонт (Альгімунд, Альгімунт, Алькімонт, Аўгімонт, Аўгімунд, Аўгімунт)]]''' | | ''Algemundus'' (''Alkemund'', ''Alhmunt'', ''Alchemont'') <br> Helgi (Algo) + Mund (Munt) <br> ''Augemundus'' (''Augemundr'') <br> Augo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амал|Амал (Амаль, Амуль, Аміль, Яміль)]]''' | — | ''Amal'' (''Amul'', ''Amil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яр (імя)|Яр (Ар)]]''' | — | ''Aro'' (''Ahr'') <br> Aro + Mann | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярыла (імя)|Ярыла (Арэла, Арэль, Ярала, Эрэла)]]''' | — | ''Arila'' <br> Aro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярун|Ярун (Арун, Аруна)]]''' | — | ''Arun'' (''Eruni'', ''Aruna'') <br> Aro + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярунд|Ярунд (Яранд, Аранд, Арант)]]''' | — | ''Jarund'' (''Arant'', ''Jarant'') <br> Aro + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арбут|Арбут (Арбуд)]]''' | | ''Árbót'' (''Arbod'') <br> Aro + Boto (Buto) <br> Aro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвід|Арвід (Ярвід, Арвіт)]]''' | | ''Arvid'' (''Arwit'') <br> Aro + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арвіст|Арвіст (Гервіст)]]''' | | ''Ariovist'' (''Arwist'', ''Arwesth'') <br> Aro + West (Viste) <br> Heri (Hari) + West (Viste) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арыгольд|Арыгольд (Арыгалд, Яргалт)]]''' | | ''Aregaudus'' <br> Aro + Gaudo <br> ''Hargold'' <br> Heri (Hari) + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арман|Арман (Арыман, Ярман, Ярыман, Яроман)]]''' | | ''Arman'' (''Ariman'') <br> Aro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Армін (імя)|Ярмін (Армін, Ярэмін, Ярамін)]]''' | | ''Armin'' (''Arimin'') <br> Aro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмуць|Ярмут (Ярмуць, Армуць)]]''' | | ''Armuth'' <br> Aro + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярмунд|Ярмунд (Армант, Ярмонт)]]''' | | ''Armund'' (''Armunt'', ''Eremunt'') <br> Aro + Mund | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яруд|Яруд (Арод, Арут, Ярут)]]''' | | ''Arodus'' (''Aruth'') <br> Aro + Hrodo (Ruodo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярна|Ярна (Арн, Аран, Яран, Арнь, Ярань)]]''' | — | ''Arno'' (''Arn'', ''Aran'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнольд|Арнольд (Ярнольт)]]''' | | ''Arnold'' (''Arnolt'', ''Ernold'') <br> Aro (Arno) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Арнат (імя)|Арнат (Эрнат)]]''' | | ''Arnad'' (''Arnato'') <br> Aro (Arno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Арбш]]''' | — | ''Erbsch'' (''Erbisch'') <br> Arbo (Erbo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ярг]]''' | — | ''Argo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аргела|Аргела (Аргель, Яргель, Аргуль, Аргла, Яргла)]]''' | — | ''Argelo'' (''Argila'') <br> Argo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ашка|Ашка (Яска, Еска, Еш)]]''' | — | ''Asco'' (''Asc'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яскіль|Яскіль (Яскель, Яскал, Ашкела)]]''' | — | ''Ascila'' (''Eskil'', ''Eskel'', ''Ascalo'') <br> Asco + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскольд (імя)|Аскольд (Яскольд, Яскольт, Яскулд, Яскулт, Яшчолд)]]''' | | ''Askold'' (''Ascolt'', ''Aschhold'') <br> Asco + Waldo (Walt) <br> ''Höskuldr'' <br> Hatho + Sculd | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Азьвін|Азьвін (Ясьвін)]]''' | | ''Asvin'' (''Assuin'', ''Aschwin'') <br> Asco + Wino <br> Asi + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Аскера|Аскера (Аскер, Ашкер)]]''' | | ''Ascher'' (''Ascar'') <br> Asco + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Есьман|Есьман (Ясьман, Яшман, Ешман, Эсьман, Эсман)]]''' | | ''Eschmann'' (''Esmann'', ''Ascman'', ''Asman'') <br> Asco + Mann <br> Asi + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ясмант|Ясмант (Асмонт, Ашмонт, Есмунт, Ясмонт, Есьмант, Яшмант, Эсмунт)]]''' | | ''Asmunt'' (''Ascmund'', ''Eschmunt'') <br> Asco + Mund (Munt) <br> ''Osmond'' <br> Asi + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ас (імя)|Ас (Азь)]]''' | — | ''Asi'' (''Aso'', ''Osi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азела|Азела (Ясіла, Ясель, Эзель)]]''' | — | ''Aselo'' (''Esilo'') <br> Asi + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асен|Асен (Асін, Ясін, Ашын)]]''' | — | ''Asin'' (''Asen'') <br> Asi + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азбут|Азбут (Язбут)]]''' | | ''Ásboð'' <br> Asi + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясвад]]''' | | ''Asuad'' <br> Asi + Wado | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясоўд]]''' | | ''Asold'' <br> Asi + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвід|Ясьвід (Ашвід)]]''' | | ''Asvid'' (''Esvid'', ''Ásviðr'') <br> Asi + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Ясьвіл|Ясьвіл (Асьвіл, Ашвіла)]] | | Asi + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ясьвільт]]''' | | ''Asvild'' <br> Asi + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Азгайла]]''' | | ''Easgel'' (''Esgel'') <br> Asi + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яскаўт|Яскаўт (Язкаўт)]]''' | | ''Askaut'' (''Ásgautr'', ''Oskautr'') <br> Asi + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгірд]]''' | | ''Esgerd'' (''Asgird'', ''Asgart'', ''Osgerd'') <br> Asi (Osi) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эзгін|Эзгін (Ашкін, Ажгін)]]''' | | ''Eskin'' <br> Asi + -kin <br> Asi + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Осман|Асман (Осман, Ашман, Ясман)]]''' | | ''Osman'' (''Asman'') <br> Asi (Osi) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асьміна (імя)|Асьміна (Ашміна, Ашмена, Ясьмін, Яшмін, Эсьмін)]]''' | | ''Osminna'' <br> Asi (Osi) + Minno (Menno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асмот|Асмот (Ашмот, Ясмут)]]''' | | ''Asmot'' (''Asmuot'') <br> Asi + Mot | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Асінар (імя)|Ашнар]]''' | | ''Asnar'' (''Asinar'') <br> Asi + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яст|Яст (Асьць, Яшт)]]''' | — | ''Ast'' (''Osta'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьцейка|Асьцейка (Асьцека, Осьцік, Ясьцейка)]]''' | — | ''Oustecha'' (''Ostike'') <br> Ast (Osta) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Асьціла|Асьціла (Остэль)]]''' | — | ''Aostilo'' (''Ostell'') <br> Ast (Osta) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яштальд|Яштальд (Яштоўт)]]''' | | ''Astald'' (''Ostald'', ''Astout'', ''Austaldus'') <br> Ast (Osta) + Waldo <br> Ast (Osta) + Teudo <br> Asi (Osi) + Teudo | ''Teudasia'' <br> Teudo + Asi |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астар|Астар (Астэр, Ясьцер)]]''' | | ''Austerius'' (''Oster'', ''Astar''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Aster''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ast (Osta) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Астрат]]''' | | ''Ostrat'' (''Ostrad'', ''Austrad'') <br> Ast (Osta) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бабіла|Бабіла (Бабіль, Бабела, Бабель)]]''' | — | ''Babilo'' (''Babel'') <br> Babo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бат (імя)|Бат (Бад, Бадзь)]]''' | — | ''Bado'' (''Bato'', ''Bath'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баціка|Баціка (Бадыка, Батка)]]''' | — | ''Badiko'' (''Battke'', ''Paticho'') <br> Bado (Bato) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадзіла|Бадзіла (Батыла, Батэла, Батуль)]]''' | — | ''Badila'' (''Bathel'') <br> Bado (Bato) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батаўт]]''' | | ''Bathelt'' (''Badald'', ''Badaut'') <br> Bado (Bato) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бадвіла|Батвіла (Батвіл)]]''' | | ''Badvil'' (''Baduila'') <br> Bado (Bato) + Wilo | ''Willibad'' <br> Wilo + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батвін]]''' | | ''Batwin'' (''Badvin'') <br> Bado (Bato) + Wino | ''Winibad'' <br> Wino + Bado |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Батар|Батар (Батэр, Бадар)]]''' | | ''Bathari'' (''Bater'', ''Bader'') <br> Bado (Bato) + Heri (Hari) | ''Heribad'' <br> Heri + Bado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больд|Больд (Больт, Бальт, Болт, Баўд, Боўд)]]''' | — | ''Bald'' (''Boldt'', ''Bolte'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балдыка|Балдыка (Бальдыка, Бальцік, Больцік, Болдык)]]''' | — | ''Baldiko'' (''Baldicke'', ''Baltichus'') <br> Bald (Bolte) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больцель|Больцель (Баўдзель, Балціла)]]''' | — | ''Baldilo'' <br> Bald (Bolte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальцін|Бальцін (Бальтын, Балтэн)]]''' | — | ''Baltin'' (''Balden'') <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдун|Больдун (Болтун, Бальцюн)]]''' | — | ''Baldun'' <br> Bald (Bolte) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болташ]]''' | — | ''Boltsch'' <br> Bald (Bolte) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальдвін]]''' | | ''Baldwin'' <br> Bald + Wino | ''Winibald'' <br> Wino + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Больдаг]]''' | | ''Baldag'' <br> Bald (Bolte) + Dago | ''Dacbold'' <br> Dago + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтэр|Бальтэр (Болдэр, Балтр)]]''' | | ''Balterus'' (''Bolder'', ''Baldheri'') <br> Bald + Heri | ''Eribald'' (''Haribald'') <br> Heri + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтарт|Бальтарт (Балторт)]]''' | | ''Baltardus'' (''Balthart'') <br> Bald + Hardt (Hart) | ''Artbald'' (''Hartbald'') <br> Hardt (Hart) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтман|Балтман (Бальман, Больман)]]''' | | ''Baldman'' (''Balman'', ''Bollmann'') <br> Bald + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Баўдамір]]''' | | ''Baldomer'' <br> Bald + Mero (Miro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Болтрык|Болтрык (Бальтрык, Бальдрых, Боўтрык)]]''' | [[Рыбалт]] | ''Boldericus'' (''Baldrich'', ''Baldric'') <br> Bald (Boldt) + Rick | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Балтрым|Балтрым (Баўтрым)]] | | Bald + Rim | ''Rimbald'' (''Rimbold'') <br> Rim + Bald |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Балтрун|Балтрун (Бальтрун)]]''' | | ''Baltrun'' (''Baldrun'') <br> Bald + Runo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бальтрут|Бальтрут (Балтрот)]]''' | | ''Baltrudis'' <br> Bald + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бар (імя)|Бар]]''' | — | ''Baro'' (''Paro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барэйка|Барэйка (Барака, Барэка, Барык, Парэйка, Парык)]]''' | — | ''Bareke'' (''Barocho'', ''Baricke'') <br> Baro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барыла|Барыла (Барэль, Парыла)]]''' | — | ''Barilo'' (''Barrell'', ''Parrell'') <br> Baro + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барут (імя)|Барут (Баруць, Парут)]]''' | — | ''Baruthus'' (''Baruth''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Baro + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвід]]''' | | ''Barvid'' (''Barwidus'') <br> Baro + Wido | ''Widbor''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Widebor''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wido + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвік]]''' | | ''Barwic'' (''Barwig'') <br> Baro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвін|Барвін (Борвін, Парвін)]]''' | [[Вінбор]] | ''Barwin''{{Заўвага|[[Старэйшая рыфмаваная хроніка]] пра «''Барвіна з земляў [[Вэнэды|вэнэдаў]]''» — [[Генрых Борвін I|Генрыха Борвіна I]]}} <br> Baro + Wino | ''Wimber'' <br> Wino + Bеro <br> Wino + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барвойн]]''' | | ''Barwein'' (''Berwein'') <br> Baro + Wino (Weine) <br> Baro + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Баргайла|Баргайла (Баргаль, Баргель)]]''' | | ''Bargel''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Baro + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Барконт]]''' | | ''Pargunt'' (''Bercunt'') <br> Baro (Paro) + Gunth (Cund) <br> Biro (Bero) + Gunth (Cund) | ''Gundabari'' <br> Gunth (Cund) + Baro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Парман]]''' | | ''Parmann'' (''Barmann'') <br> Baro (Paro) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барда|Барда (Барта)]]''' | — | ''Bardo'' (''Barto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бардзіла|Бардзіла (Бартэль)]]''' | — | ''Bardilo'' (''Bartel'') <br> Bardo (Barto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Барцін|Барцін (Бардзін)]]''' | — | ''Bardinus'' (''Barten''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bardo (Barto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бартаўт|Бартаўт (Барталт, Бартальт, Бартальд, Партаўт)]]''' | | ''Bartolt'' (''Bartout'', ''Bartold'') <br> Bardo (Barto) + Waldo (Walt) <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bardo + Teudo (Taut) | ''Teutbard'' <br> Teudo (Teuth) + Bard |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бень|Бень (Бін, Бінь)]]''' | — | ''Beno'' (''Ben'', ''Bino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінейка|Бінейка (Бенека, Беніка)]]''' | — | ''Binnecke'' (''Beneko'', ''Bennico'') <br> Beno (Bino) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінель|Бінель (Бэнэль)]]''' | — | ''Benilo'' <br> Beno (Bino) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Беняш|Беняш (Бенеш, Бенюш)]]''' | — | ''Bensch'' (''Byenyasch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Benas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Beno + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінгель]]''' | | ''Bengel'' <br> Beno + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бенат]]''' | | ''Bennato'' (''Bennat'') <br> Beno + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бінэрт]]''' | | ''Benert'' (''Benehard'') <br> Beno (Bino) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бімунт]]''' | | ''Bemund'' <br> Beno (Bino) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бера|Бера (Біра)]]''' | — | ''Bero'' (''Biro'', ''Pero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірэйка|Бірэйка (Бэрэйка, Бярэйка, Берыка, Бірык, Бірка, Берка, Пірыка, Пірка)]]''' | — | ''Birico'' (''Berico'', ''Bereke'', ''Birke'', ''Piricho'', ''Pircho'') <br> Bero (Biro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыла|Бірыла (Бярыла, Бярэла, Берыль, Бірыль, Біруль, Берла)]]''' | — | ''Berila'' (''Berela'', ''Berul'') <br> Bero (Biro) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірын (імя)|Берэн (Бірын, Бірэн)]]''' | — | ''Beren'' (''Birin'') <br> Bero (Biro) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірута (імя)|Бірута (Бірот, Бярута, Бірут, Біруць, Бэрот, Берут, Пірут, Перут)]]''' | — | ''Bierotte'' <br> Bero (Biro) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірыбольд]]''' | | ''Beribald'' <br> Bero (Biro) + Bald (Boldt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвольд|Бэрвольд (Бэрвальд, Бэрвэльт)]]''' | | ''Berwoldus'' (''Beroald'') <br> Bero + Wald | ''Waldpero'' <br> Wald + Biro (Bero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрвід|Бэрвід (Бірвід)]]''' | | ''Berwid'' <br> Bero + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Пэрвайн|Пэрвайн (Пэрвэйн, Пярвойнь)]]''' | | ''Perwein'' <br> Bero (Pero) + Wino (Weine) <br> Bero (Pero) + Uuenna | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Беркін|Беркін (Беркен, Бергін, Пергін)]]''' | | ''Berekin'' (''Beregen'', ''Perkin'') <br> Bero + -kin <br> Bero + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірат|Бірат (Берэт, Бірэта, Перат)]]''' | | ''Beradt'' (''Bereth'', ''Perret'') <br> Bero (Biro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэргарт (імя)|Бэргарт]]''' | | ''Berhard'' <br> Bero + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Перман|Перман (Бэрман, Пэрман, Парман, Бермень)]]''' | | ''Perman'' (''Berman'', ''Parmann'') <br> Bero (Pero) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрымунд (імя)|Перамонт (Парымонт)]]''' | | ''Peremunt'' (''Bermondus'') <br> Bero (Pero) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ператрут]]''' | | ''Perethrud'' (''Beretrudis'') <br> Bero (Pero) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берн|Берн (Бэрн, Бернь, Бірн)]]''' | — | ''Bern'' (''Pirn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бірнейка|Бірнейка (Бернейка, Бернека, Бэрніка)]]''' | — | ''Birnico'' (''Bernico'', ''Bernecke'') <br> Bern (Pirn) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бярнут]]''' | — | ''Barnut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bern + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бернуш|Бернуш (Бернаш)]]''' | — | ''Bernasch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Bernisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Bern + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнат|Бэрнат (Бэрнад, Бернат, Барнат, Бернят, Парнат)]]''' | | ''Bernad'' (''Bernat'', ''Pernat'') <br> Bern + Joto <br> Bern + Hatho (Adi) <br> ''Bernard'' <br> Bern + Hardt | ''Hathubern'' <br> Hatho + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнар|Бэрнар (Бернар, Барнар, Пернар)]]''' | | ''Bernar'' (''Bernhari'', ''Pernhari'') <br> Bern + Heri (Hari) | ''Erbern'' <br> Heri + Bern |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрнард|Бэрнард (Бярнард)]]''' | | ''Bernard'' (''Bernhard'') <br> Bern + Hardt | ''Hartbern'' <br> Hardt + Bern |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бергела|Бергела (Бергель, Бэргайла, Пергайла)]]''' | | ''Bergel'' (''Bieregel'') <br> Berga + Gailo (Gelo) <br> Bero + Gailo (Gelo) <br> Berga + -l- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэрт|Берт (Берць, Перць)]]''' | — | ''Bert'' (''Perht'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртыка]]''' | — | ''Bertike'' (''Berteka'') <br> Bert + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бертэль|Бертэль (Бэртэль, Перцель, Пірціль)]]''' | — | ''Bertel'' (''Pertilo'', ''Pirthilo'') <br> Bert + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртун]]''' | — | ''Berhtuni'' (''Perhtun'') <br> Bert + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Берташ|Берташ (Бірташ)]]''' | — | ''Bertsch'' <br> Bert + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бэртальд|Бэртальд (Бэртаўт, Біртаўт)]]''' | | ''Bertold'' (''Bertolt'', ''Bertaut'', ''Birtoldus'') <br> Bert + Waldo (Walt) <br> Bert + Teudo (Taut) | ''Woltbert'' <br> Waldo (Walt) + Bert <br> ''Teutbert'' <br> Teudo (Taut) + Bert |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біе (імя)|Біе]]''' | — | ''Bie'' (''Biho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Бівойна|Бівойна (Бівайн, Бівэйн)]] | | ''Bivinus'' <br> Bie + Wino (Weine) <br> Bie + Uuenna (Wona) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біят|Біят (Біён, Біюць)]]''' | | ''Byatt'' (''Bietto'') <br> Bie + Joto (Juto) <br> Bie + Hatho | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біла (імя)|Біла (Біль)]]''' | — | ''Bilo'' (''Biel'', ''Pillo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біліка|Біліка (Білейка)]]''' | — | ''Biliko'' <br> Bilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білін]]''' | — | ''Bilin'' <br> Bilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більвін|Більвін (Пільвін)]]''' | | ''Biliwin'' (''Pilwine'') <br> Bilo (Pillo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Біляр|Біляр (Піляр)]]''' | | ''Biller'' (''Piller'', ''Bilihar'') <br> Bilo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Більман|Більман (Біліман, Пілеман, Білмен)]]''' | | ''Billmann'' (''Biliman'', ''Pielemann'') <br> Bilo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Білімін|Білімін (Більмін)]] | | Bilo + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Білят|Білят (Пілят, Білат)]]''' | | ''Bilaeth'' (''Pillat'') <br> Bilo (Pillo) + Joto <br> Bilo (Pillo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біць|Біць (Біт, Бець)]]''' | — | ''Bitto'' (''Beto'', ''Bedo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцейка|Біцейка (Бецейка, Бэтэйка, Біцік)]]''' | — | ''Beteke'' (''Bettika'') <br> Bitto (Beto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцель|Біцель (Бітэла, Бедэль)]]''' | — | ''Bitel'' (''Betilo'', ''Bedilo'') <br> Bitto (Beto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Біцін|Біцін (Біцен)]]''' | — | ''Bitinus'' (''Bettin'') <br> Bitto (Beto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітаўт|Бітаўт (Біталт)]]''' | | ''Bitold'' (''Betald'', ''Bidaut'', ''Bitaut'') <br> Bitto (Beto) + Waldo (Walt) <br> Bitto (Beto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бітар|Бітар (Бэтэр)]]''' | | ''Betharius'' <br> Bitto (Beto) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бруна]]''' | — | ''Bruno'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Брунейка]]''' | — | ''Brunico'' (''Brunicho'') <br> Bruno + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бубела|Бубела (Бубель)]]''' | — | ''Bubilo'' (''Bobel'') <br> Bubo (Bobo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бода|Буд (Буда, Бода, Будзь, Бодзь)]]''' | — | ''Bodo'' (''Budo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзейка|Будзейка (Будзіка, Байдзейка)]]''' | — | ''Buddeke'' (''Bodico'', ''Bodeca'') <br> Bodo (Budo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзіла|Будзіла (Будэль, Бодзель)]]''' | — | ''Budilo'' (''Bodilo'', ''Budel'', ''Bodel'') <br> Bodo (Budo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзін|Будзін (Бодзен, Будэн, Бодзень, Будзень)]]''' | — | ''Budin'' (''Boden'', ''Budden'') <br> Bodo (Budo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будыш]]''' | — | ''Bodusz''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Bodo (Budo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівід (імя)|Будзівід (Будвід, Будзьвіт)]]''' | | ''Bodwidus'' <br> Bodo (Budo) + Wido | ''Widbod'' <br> Wid + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будзівіл|Будзівіл (Будавіл, Будвіл, Будзьвіл)]]''' | | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo | ''Willibodo'' <br> Wilo + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будгін|Будгін (Будкін, Бутгін, Буткін, Боткін)]]''' | | ''Budgen'' (''Budekin'', ''Bodkin'', ''Botgen'') <br> Bodo (Budo) + -kin <br> Bodo (Budo) + Ginno | ''Genobod'' <br> Ginno (Genno) + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Будзікід (імя)|Будзікід (Будгед)]] | [[Гедбуд]] | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) | Geda + Bodo (Budo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будар|Будар (Будэр, Бодар, Будр)]]''' | | ''Buder'' (''Boder'') <br> Bodo (Budo) + Heri (Hari) | ''Eribodo'' <br> Heri + Bodo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Будрых|Будрых (Будрык)]]''' | | ''Buddrich'' (''Budrick'') <br> Bodo (Budo) + Rick (Rih) | ''Richbodo'' (''Ricbodo'') <br> Rick (Rih) + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бота|Бут (Бута, Буць, Бот, Боць)]]''' | — | ''Boto'' (''Buto'', ''Poto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцейка|Буцейка (Боцейка, Бутыка)]]''' | — | ''Butecke'' (''Butecho'', ''Buttke'') <br> Boto (Buto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буціла|Буціла (Буцель, Боціла, Боцель)]]''' | — | ''Butila'' (''Butel'', ''Botilo'') <br> Boto (Buto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Буцень|Буцень (Бутэн, Боцін, Боцінь)]]''' | — | ''Buten'' (''Botin'') <br> Boto (Buto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Боч|Боч (Буч, Бутш)]]''' | — | ''Botsch'' <br> Boto + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутаўт (імя)|Бутаўт (Буталт, Бутальд, Ботаўт, Ботальт, Бутэлць)]]''' | [[Вальбут]] <br> [[Тэўтабод (імя)|Таўбут]] | ''Butaldus'' (''Botaldus'', ''Boutaut'', ''Butaud'', ''Butaut'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) | ''Waldbott'' <br> Waldo + Boto (Buto) <br> ''Teubod'' <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвід|Бутвід (Ботвід)]]''' | [[Відбут]] | ''Butvid'' (''Botwid'') <br> Boto (Buto) + Wido | ''Wiboto'' <br> Wido + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутавіт|Бутавіт (Буцівіт, Ботвіт)]]''' | | ''Botwith'' <br> Boto (Buto) + Wito | ''Witbot'' <br> Wito + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвіл|Бутвіл (Ботвіл)]]''' | [[Вільбут]] | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo | ''Willebut'' (''Wilbot'') <br> Wilo + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутвін|Бутвін (Ботвін, Ботвінь, Буцьвін, Бацьвін)]]''' | | ''Butwin'' (''Botwin'') <br> Boto (Buto) + Wino (Wini) <br> Bodo (Budo) + Wino | ''Uinebod'' <br> Wino + Bodo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгель]]''' | [[Галбута]] | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутгер]]''' | [[Гербут]] | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero | ''Gerboth'' (''Gerbodo'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутар|Бутар (Бутэр)]]''' | [[Гарбут]] | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) | ''Harboth'' <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутэрт]]''' | | ''Bottart'' (''Boutard'') <br> Boto (Buto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутман]]''' | | ''Buthmann'' (''Bothmann'') <br> Boto (Buto) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутмін|Бутмін (Буцьмін)]]''' | [[Мінбут]] | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутнар|Бутнар (Бутэнэр)]]''' | [[Нарбут (імя)|Нарбут]] | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботрам|Ботрам (Бутрам)]]''' | | ''Bothram'' <br> Boto (Buto) + Ramo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутырык (імя)|Бутрык (Бутрыка, Путрык)]]''' | | ''Butariks'' (''Buttericus'', ''Botric'', ''Poterich'') <br> Boto (Buto) + Rick | ''Richboto'' <br> Rick (Rih) + Boto |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бутрым|Бутрым (Будрым, Батрым, Путрым)]]''' | [[Рымбут]] | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim <br> Boto (Buto) + Rim | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ботэй]]''' | [[Эйбут]] | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) | Eicho (Eich) + Boto (Buto) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацейка|Пацейка (Пуцейка, Пуціка, Падзейка)]]''' | — | ''Potico'' (''Putico'') <br> Boto (Poto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пуціла|Пуціла (Путэль, Поцель)]]''' | — | ''Putilo'' (''Potilo'', ''Potel'') <br> Boto (Poto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бой (імя)|Буй]]''' | — | ''Boio'' (''Búi'', ''Beie'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буйка|Буйка (Бойка, Бейка)]]''' | — | ''Buyke'' (''Boiko'', ''Beiko'') <br> Boio (Beie) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Буйвід|Буйвід (Бойвід, Бувід, Бевід)]] | | Boio (Búi) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Боер|Боер (Бэер)]]''' | | ''Bojer'' (''Boyer'', ''Beieri'') <br> Boio (Beie) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бумонт]]''' | | ''Bumund'' (''Boymund'', ''Boemonda'') <br> Boio (Búi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бейнь|Бейнь (Байнь)]]''' | — | ''Beyn'' (''Bainus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнар|Бэйнар (Бэйнэр, Бейнар, Байнар, Бойнар)]]''' | | ''Beinher'' (''Bainarius'') <br> Beyn + Heri (Hari) <br> Boio (Beio) + Noro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бэйнарт|Бэйнарт (Бэйнэрт, Бойнарт, Бойнерт)]]''' | | ''Beynart'' (''Beinert'') <br> Beyn + Hardt <br> Boio (Beio) + *Nard | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бранта]]''' | — | ''Branto'' (''Brando'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунь|Бунь (Бонь)]]''' | — | ''Buno'' (''Bono'', ''Bun'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунейка|Бунейка (Буніка, Боніка)]]''' | — | ''Bunico'' (''Bonica'') <br> Buno (Bono) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бунар|Бунар (Бонар, Бунэр, Бонэр)]]''' | | ''Buner'' (''Bonarius'') <br> Buno (Bono) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бурэйка]]''' | — | ''Buricho'' (''Buricke'') <br> Buro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бурга|Бурга (Борг)]]''' | — | ''Burga'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бургела|Бургела (Бургель, Пургель)]]''' | | ''Burgela'' (''Burgel'', ''Burgala'') <br> Burga + Gailo (Gelo) | ''Gelburg'' <br> Gailo (Gelo) + Burga |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бука (імя)|Бука (Буга, Бук, Бок)]]''' | — | ''Bugo'' (''Bucco'', ''Bock'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Букель|Букель (Бугіль, Букола)]]''' | — | ''Bukilo'' (''Bucilo'') <br> Bugo (Bucco) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугень|Бугень (Буген, Бугін, Букін, Букень, Бокін)]]''' | — | ''Bugen'' (''Bugin'', ''Bukin'') <br> Bugo (Bucco) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугайла|Бугайла (Бугель)]]''' | | ''Bugellus'' <br> Bugo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Бугар|Бугар (Богар, Багар, Букар)]]''' | | ''Buger'' (''Boger'') <br> Bugo (Bock) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Буш|Буш (Бош, Бус, Бусь)]]''' | — | ''Boos'' (''Busch'', ''Boso'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушка|Бушка (Буска, Боська, Бусека, Бушэйка, Бусейка, Бозейка, Босіка)]]''' | — | ''Buske'' (''Buseke'', ''Buschke'', ''Bosico'') <br> Boos (Boso) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушыла|Бушыла (Бусіл, Бузель)]]''' | — | ''Busilo'' (''Büschel'', ''Busel'') <br> Boos + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бусінь|Бусінь (Бузэн)]]''' | — | ''Buosin'' <br> Boos + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Бушман|Бушман (Бусман)]]''' | | ''Bussman'' <br> Boos (Busch) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вэгер|Вэгер (Вакар, Вегер)]]''' | | ''Weger'' (''Wacaro'', ''Wagher'') <br> Wago (Wego) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войда|Войда (Вайда, Вад, Вэйда)]]''' | — | ''Waido'' (''Weido'', ''Waddo'', ''Woydo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіка|Вайдзіка (Вадэйка, Вайдзейка)]]''' | — | ''Vadiko'' <br> Waido (Waddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзіла (імя)|Вайдыла (Вайдэль, Вэйдэль, Вайдэла, Вадыла, Вайтыль, Вадзела)]]''' | — | ''Wadila'' (''Weidel'', ''Wadelo'', ''Watilo'', ''Wadel'', ''Woydilo''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waido (Waddo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайдзень|Вайдзень (Войдзін)]]''' | — | ''Waddin'' <br> Waido (Waddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдаўт]]''' | | ''Weidelt'' <br> Waido (Weido) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вэйдэр|Вэйдэр (Вайдар)]]''' | | ''Weidher'' <br> Waido (Weido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вейдман|Вейдман (Вейдэман, Вайдман)]]''' | | ''Weidman'' (''Weideman'') <br> Waido (Weido) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войдат (імя)|Войдат (Водат, Вайдзята)]]''' | | ''Woydath''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waido + Joto <br> Waido + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валь]]''' | — | ''Wal'' (''Walo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валейка|Валейка (Валіка)]]''' | — | ''Waleicho'' (''Walica'') <br> Wal + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валіла]]''' | — | ''Walilo'' <br> Wal + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валін (імя)|Валін]]''' | — | ''Walin'' <br> Wal + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валант|Валант (Валянт)]]''' | — | ''Waland'' <br> Wal + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Валат]]''' | — | ''Wallath'' <br> Wal + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вальгун]]''' | | ''Walagoni'' (''Walahun'', ''Walegundis'') <br> Wal + Gunth (Gondo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальда (імя)|Вальд (Валда, Вольд, Волад)]]''' | — | ''Waldo'' (''Walt'', ''Woldt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальцейка|Вальцейка (Вальдзейка, Волдзік, Уладзейка, Валодка, Вайлодка)]]''' | — | ''Waltiko'' (''Waldecke'', ''Waldiko'', ''Woldeke'') <br> Waldo (Walt) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальдэн|Вальдэн (Вальцін)]]''' | — | ''Valdenus'' (''Waltino'', ''Waldin'') <br> Waldo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валтун|Валтун (Вяльтун, Вольдан, Вальдан)]]''' | — | ''Waltun'' (''Woldan''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waldo (Walt) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вальбут|Вальбут (Вяльбот, Вольбат, Валібут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Walbot'' (''Waldbott'') <br> Waldo (Walt) + Boto (Buto) <br> Wal (Walo) + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Волдат]]''' | [[Ятаўт]] | ''Waldad'' (''Valtat'', ''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) | ''Atald'' (''Adalt'', ''Hathald'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валадар|Валадар (Валтар, Вальтар)]]''' | | ''Walder'' (''Waltar'', ''Waldhar'') <br> Waldo (Walt) + Heri (Hari) | ''Erivald'' <br> Heri + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Уладзімер|Валадзімер (Уладзімер, Валдымэр, Вальдымэр, Валдымір)]]''' | | ''Waldmer'' (''Valdemar'', ''Woldimar'') <br> Waldo + Mero (Maro) | ''Meruald'' <br> Mero + Waldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Валімонт|Валімонт (Вальмунт, Вальмунд)]]''' | [[Монтаўт]] | ''Walmont'' (''Walmunt'', ''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Walamunt'' <br> Wal (Walo) + Mund (Munt) | ''Montaldus'' (''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варда|Варда (Ворда, Верда)]]''' | — | ''Wardo'' (''Warto'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варна (імя)|Варна]]''' | — | ''Warno'' (''Warin'', ''Werno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Варнела]]''' | — | ''Warinela'' <br> Warno (Warin) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вярнат]]''' | | ''Warnad'' <br> Warno (Werno) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ваз|Ваз (Вас, Вазь, Вязь, Вяж)]]''' | — | ''Waso'' (''Weso'', ''Woso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васбут|Васбут (Вазбут, Вязбут)]]''' | | ''Wospot'' <br> Waso (Woso) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгайла|Вазгайла (Вазгал, Васкайла, Вазгела, Вязгайла, Вяжгайла, Вайжгел)]]''' | | ''Vosgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Waso (Woso) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгір]]''' | | ''Wasger'' <br> Waso + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вазгерд]]''' | | ''Wassgaard'' <br> Waso + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Важгін|Важгін (Васікін, Вашкін, Вашкен, Вазгін)]]''' | | ''Wesikin'' <br> Waso (Weso) + Ginno <br> Waso (Weso) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Васмунт]]''' | | ''Wassmundt'' (''Wasmundus''') <br> Waso + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірт|Вірт (Вэрд)]]''' | — | ''Werta'' (''Wirt'', ''Werdo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцейка|Верцейка (Верцека, Вірцейка)]]''' | — | ''Verdico'' (''Wirdika'') <br> Werta (Werdo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верцель|Верцель (Вірціла, Вірцель, Вірдзель)]]''' | — | ''Wertel'' (''Wirtele'', ''Wirdilo'') <br> Werta (Werdo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вірцень|Вірцень (Вэртэн)]]''' | — | ''Wirtin'' (''Werdin'') <br> Werta (Werdo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вівіла (імя)|Вівіла]]''' | — | ''Vivilo'' <br> Vivo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вік (імя)|Вік (Віг)]]''' | — | ''Wigo'' (''Wic'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігіла|Вігіла (Вікула, Вігла, Вігель)]]''' | — | ''Wigilo'' (''Wigulo'', ''Wikeli'', ''Wiegel'') <br> Wigo (Wic) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віганд|Віганд (Вігант)]]''' | — | ''Wigand'' (''Wigant'') <br> Wigo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікша]]''' | — | ''Vycxza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Wigo (Wic) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігайла (імя)|Вігайла (Вігела, Вігал)]]''' | [[Гельвіх]] | ''Wigelo'' (''Wigal'') <br> Wigo + Gailo (Gelo) | ''Geilwihc'' (''Keilwic'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігерд|Вігерд (Вігірд)]]''' | | ''Wigerd'' (''Wicgard'') <br> Wigo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігінт|Вігінт (Вігент)]]''' | | ''Wigent'' <br> Wigo + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігунт|Вігунт (Вігонт, Віконт)]]''' | | ''Wigunt'' (''Wicgunt'') <br> Wigo (Wic) + Gunth (Cund) | ''Guntwic'' <br> Gunth + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігер|Вігер (Вікар)]]''' | | ''Wiger'' (''Vikar'') <br> Wigo (Wic) + Heri (Hari) | ''Ervig'' <br> Heri + Wigo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вігмант|Вігмант (Вімунт, Вімант, Вімунць, Вегімонт)]]''' | [[Мандывік]] | ''Wigmont'' (''Wihmunt'', ''Wimund'', ''Vimont'', ''Wegemund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікерат]]''' | | ''Wicrat'' (''Wigerat'') <br> Wigo (Wic) + Rado (Rato) | ''Ratwig'' <br> Rado (Rato) + Wigo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Від (імя)|Від (Віда)]]''' | — | ''Wido'' (''Wid'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзейка|Відзейка (Відыка, Ведзейка, Ведзік)]]''' | — | ''Wideke'' (''Wiedicke'', ''Wedeke'', ''Wiedek'') <br> Wido + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відыла (імя)|Відул]]''' | — | ''Widulo'' (''Widilo'') <br> Wido + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відын (імя)|Відзень (Відзін)]]''' | — | ''Widin'' <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відун|Відун (Відзюн)]]''' | — | ''Widun'' (''Widuni'') <br> Wido + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відут|Відут (Відута)]]''' | — | ''Widut'' <br> Wido + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відбут|Відбут (Вібут)]]''' | [[Бутвід]] | ''Widbod'' (''Wiboto'') <br> Wido + Bodo <br> Wido + Boto (Buto) | ''Botwid'' <br> Boto (Buto) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відаўт]]''' | | ''Widalt'' <br> Wido + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігайла]]''' | [[Гальвід]] | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відугер|Відугер (Відгер, Відугір)]]''' | [[Гервід]] | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero (Giro) | ''Gerwid'' <br> Gero + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзегірд|Відзегірд (Віцігерд)]]''' | [[Гірдзівід]] | ''Widgerd'' (''Vuitcardus'')) <br> Wido + Gerd (Gardo) | ''Gyrdvid'' <br> Gerd (Gyrd) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзігін|Відзігін (Відукін, Ведзікен)]]''' | [[Гінвід]] | ''Widikin'' (''Widukin'', ''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) | Ginno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відэр|Відэр (Вэдэр, Відар)]]''' | | ''Wider'' (''Weder'', ''Víðarr'', ''Wiedher'') <br> Wido + Heri | ''Ervid'' <br> Heri + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відарт]]''' | [[Артавід]] | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відукінд (імя)|Відгінт]]''' | | ''Widikint'' (''Wedigint'') <br> Wido + Kindo <br> Wido + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзіман]]''' | [[Манівід]] | ''Widiman'' <br> Wido + Mann | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | [[Мінвід]] | Wido + Minno | ''Minuit'' <br> Minno + Wido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Відзімонт (імя)|Відзімонт (Відзімунд, Відмунд, Відмунт)]]''' | [[Мантывід (імя)|Мантывід]] | ''Widimunt'' (''Widmund'', ''Widimond'') <br> Wido + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Wido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віт|Віт (Віта)]]''' | — | ''Wito'' (''Witt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцейка|Віцейка (Вітка)]]''' | — | ''Witicha'' (''Witteke'', ''Wittke'') <br> Wito + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віціла|Віціла (Вітэль, Вітуль)]]''' | — | ''Witila'' (''Witelo'', ''Witulo'') <br> Wito + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віцень (імя)|Віцень (Вітэн, Вітын)]]''' | — | ''Wittenus'' (''Witin'') <br> Wito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітаўт (імя)|Вітаўт (Віталт, Вітаўд, Вітальд)]]''' | | ''Witolt'' (''Vitaut'', ''Witold'') <br> Wito + Waldo (Walt) <br> Wito + Teudo (Taut) | ''Teudwit'' <br> Teudo + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітвін]]''' | | ''Witwin'' <br> Wito + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітукін|Вітукін (Віткін)]]''' | | ''Wituchin'' (''Witikinus'') <br> Wito + -kin <br> Wito + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітар|Вітар (Вітэр)]]''' | | ''Witar'' (''Witer'', ''Withari'') <br> Wito + Heri (Hari) | ''Hariwit'' <br> Heri (Hari) + Wito |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітарт|Вітарт (Вітард, Вітэрт, Віторт)]]''' | | ''Witart'' (''Witard'') <br> Wito + Hardt (Hart) <br> ''Witrud'' <br> Wito + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вікінт (імя)|Вікінт]]''' | | ''Wikind'' (''Witikint'') <br> Wito + Kindo <br> Wigo (Wic) + Kindo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вітмонт]]''' | | ''Witmund'' <br> Wito + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE " align="left" | 1 | '''[[Віцэр]]''' | | ''Wicer'' (''Wizhere'') <br> Wizo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вела]]''' | — | ''Welo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велейка|Велейка (Велека, Веліка)]]''' | — | ''Weleka'' (''Weliko'') <br> Welo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велянт]]''' | — | ''Welant'' (''Weland'') <br> Welo + -nd- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велют|Велют (Велут, Велюць)]]''' | — | ''Welut'' <br> Welo + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вяльмонт|Вяльмонт (Велімунт)]]''' | | ''Welamunt'' <br> Welo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Велерат]]''' | | ''Welarat'' <br> Welo + Rado (Rato) <br> ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віла|Віла (Віль)]]''' | — | ''Wilo'' (''Wili'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілейка (імя)|Вілейка (Вілека, Вілік, Вілек)]]''' | — | ''Wilico'' (''Willeke'', ''Willeca'', ''Willicho'') <br> Wilo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілян]]''' | — | ''Willana'' (''Willan'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілень|Вілень (Вілін)]]''' | — | ''Wilennus'' (''Willin'') <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілун|Вілун (Вілюн)]]''' | — | ''Wilun'' <br> Wilo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілянт]]''' | — | ''Wilant'' (''Willand'') <br> Wilo + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляш|Віляш (Вілюш)]]''' | — | ''Willusch'' (''Vileša''{{Заўвага|name="Чэхія"}}, ''Willusius''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Wilasz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Wilo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільбут]]''' | [[Бутвіл]] | ''Willebut'' <br> Wilo + Boto (Buto) | ''Bauduilli'' <br> Bodo (Budo) + Wilo <br> Boto (Buto) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вілгайла (імя)|Вілгайла (Вілігайла, Вілгал, Вільгела)]] | | ''Wilgils'' <br> Wilo + Gilo (< Gisel) <br> Wilo + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгейда|Вільгейда (Вілейт)]]''' | | ''Williheid'' (''Wilhaidis'', ''Williheit'', ''Willet'') <br> Wilo + Heido (Haido) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгерд|Вільгерд (Вільгард, Вільгерт)]]''' | [[Гердвіл]] | ''Vilgerd'' (''Wilgeard'', ''Vilgard'', ''Wilgert'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) | Gerd + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгет]]''' | [[Гедзівіл]] | ''Wilgyth'' (''Wilgat'') <br> Wilo + Geda (Giddo) | Geda (Giddo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгод|Вільгод (Вількот)]]''' | [[Гудвіл]] | ''Willegod'' (''Wilgotus'', ''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) | ''Góðvili'' <br> Gudo (Godo) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вільгельм|Вілім (Вілем, Вілям, Вільгельм)]]''' | | ''Willem'' (''Wilhelm'') <br> Wilo + Helmo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віляўд|Віляўд (Вілгалд, Вілеўд)]]''' | | ''Wiliaud'' (''Wilgaut'') <br> Wilo + Gaud <br> ''Villald'' <br> Wilo + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вількін|Вількін (Вількен)]]''' | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл]] | ''Wilkin'' (''Wilken'', ''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno | Ginno + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віліман|Віліман (Вілман, Вільман)]]''' | [[Манвіл]] | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann | Mann + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілімонт|Вілімонт (Вільмунт, Вільмонт)]]''' | [[Монтвіл]] | ''Wilmunt'' (''Villemont'', ''Wilmont'') <br> Wilo + Mund (Munt) | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вілят|Вілят (Віляд)]]''' | [[Ятвіл]] | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Joto <br> Wilo + Hatho (Adi) | ''Attavill'' <br> Hatho (Adi) + Wilo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільда|Вільта (Вільда, Вільць, Вільдзь)]]''' | — | ''Wilto'' (''Wildo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вільцейка|Вільцейка (Вільдзік)]]''' | — | ''Wildike'' <br> Wilto (Wildo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілдзен|Вілдзен (Вілцен)]]''' | — | ''Vilden'' <br> Wilto (Wildo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вілтаўт|Вілтаўт (Вілталт)]]''' | [[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл]] | ''Wiltolt'' <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) | ''Waldowildis'' <br> Waldo + Wilto (Wildo) <br> ''Theudowills'' <br> Teudo (Taut) + Wilo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віна (імя)|Віна]]''' | — | ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінка]]''' | — | ''Winke'' (''Winika'', ''Winicho'') <br> Wino + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінела|Вінела (Вінель)]]''' | — | ''Winela'' (''Winilo'') <br> Wino + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віняш|Віняш (Вінаш)]]''' | — | ''Winsch'' (''Wiensch'') <br> Wino + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінбор|Вінбор (Вімбар, Вімбэр)]]''' | [[Борвін|Борвін (Барвін)]] | ''Wimber'' <br> Wino + Baro <br> Wino + Bero | ''Barwin'' <br> Baro + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінаўд|Вінаўд (Вінальд, Віняўт)]]''' | | ''Winoldus'' (''Wineuald'', ''Winolt'', ''Winoud'') <br> Wino + Waldo <br> ''Winiaud'' <br> Wino + Gaud | ''Waldwin'' <br> Waldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгер|Вінгер (Вінгір)]]''' | [[Гервін]] | ''Winger'' <br> Wino + Gero | ''Gerwin'' <br> Gero (Kero) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгіль]]''' | | ''Winigilo'' <br> Wino + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінгольт]]''' | | ''Vingautr'' (''Winigaud'') <br> Wino + Gaudo (Gaut) <br> ''Wingolt'' <br> Wino + Goldo | ''Gautvin'' <br> Gaudo (Gaut) + Wino <br> ''Goldwine'' <br> Goldo + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінар]]''' | | ''Winear'' <br> Wino + Heri (Hari) | ''Harwin'' <br> Heri (Hari) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінарт]]''' | [[Эртвін]] | ''Winard'' (''Winhart'') <br> Wino + Hardt (Hart) | ''Hertwin'' <br> Hardt (Hart) + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінмот]]''' | | ''Winimod'' <br> Wino + Mot (Moda) | ''Motwin'' <br> Mot + Wino |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вінстаўт]]''' | | ''Winstalt'' <br> Wino + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінда (імя)|Вінда (Віндзь, Вінць, Вэнт)]]''' | — | ''Windo'' (''Wind'', ''Wint'', ''Went'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндзейка|Віндзейка (Віндык)]]''' | — | ''Wendecke'' (''Wendico'') <br> Windo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтыла|Вінтыла (Вентыла, Віндул)]]''' | — | ''Wintila'' (''Wentilo'', ''Windilo'') <br> Windo (Wint) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вінтаўт]]''' | [[Таўтвін]] | ''Wintold'' <br> Windo + Waldo (Walt) <br> Wino + Teudo (Taut) | ''Teutwin'' <br> Teudo (Taut) + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віндэр|Віндэр (Вінтэр, Вінтар)]]''' | | ''Winder'' (''Windhere'', ''Winter'') <br> Windo + Heri | ''Hariovind'' <br> Heri (Hari) + Windo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вера (мужчынскае імя)|Вера (Вара)]]''' | | ''Wero'' (''Varo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вярэйка|Вярэйка (Верыка, Варыка)]]''' | | ''Wericho'' (''Werica'', ''Waraco'') <br> Wero (Varo) + -k- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірла|Вірла (Вэрела)]]''' | | ''Werle'' (''Warrell'') <br> Wero + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірбольт]]''' | | ''Werbold'' (''Virboldus'') <br> Wero + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вербут|Вербут (Вербат, Вэрбут, Вірбут)]]''' | | ''Werboto'' (''Warboto'') <br> Wero (Varo) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргаўд]]''' | | ''Vergaut'' (''Werigoz''{{Заўвага|name="goz"}}) <br> Wero + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергель|Вергель (Варгель, Вэргель, Віргель)]]''' | | ''Wargel'' <br> Wero (Varo) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Варгіра]]''' | | ''Warger'' <br> Wero (Varo) + Gero (Giro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віргірд]]''' | | ''Wergerd'' (''Wirgardus'') <br> Wero + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вергут|Вергут (Варгуць, Веркут)]]''' | | ''Vergot'' <br> Wero + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірконт|Вірконт (Вярконт, Варакунць)]]''' | | ''Wercund'' (''Wergund'', ''Warigundis'') <br> Wero (Varo) + Gunth (Cund) | ''Gunthivera'' <br> Gunth + Wero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вірмонт|Вірмонт (Вярмонт, Вэрэмунд)]]''' | | ''Vermunt'' (''Virmundis'', ''Veremund'') <br> Wero + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Верза|Верза (Вэрза, Верша)]]''' | — | ''Werzo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віршыла|Віршыла (Вяршыла, Верзэль, Вершэль, Вэрсэль, Вэрсула)]]''' | — | ''Werzel'' <br> Werzo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Вірсімунд]] | | Werzo + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віс|Віс (Вісь, Віж)]]''' | — | ''Wis'' (''Wiso'', ''Weise'', ''Waiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішэка|Вішэка (Віска, Вішка, Вішэйка, Віжэйк, Вешка, Вяшэйка)]]''' | — | ''Wiseko'' (''Wischke'') <br> Wis + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Візіла (імя)|Вішэла (Вісель, Вісул, Віжэль, Весіла, Везела)]]''' | — | ''Wisilo'' (''Wizilo'', ''Wisel'', ''Wisulo'') <br> Wis + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісень|Вісень (Віжын, Вішын, Вішнь)]]''' | — | ''Wisen'' (''Wisin'') <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісун]]''' | — | ''Wisun'' <br> Wis + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішынт|Вішынт (Высант)]]''' | — | ''Wisint'' (''Wisant'') <br> Wis + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісбар|Вісбар (Вісебар, Візбар, Віжбар, Вежбар)]]''' | | ''Wisbar'' <br> Wis + Baro | ''Barwis'' <br> Baro + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісівальд|Вісівальд (Вісевалод)]]''' | | ''Wiswald'' (''Wisewould'') <br> Wis + Waldo | ''Walvis'' <br> Waldo (Walt) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіда|Вісьвіда (Вішвід, Вісавід)]]''' | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Wis + Wido | ''Widuis'' <br> Wido + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісьвіл|Вісьвіл (Весьвіл, Вішвіл)]]''' | | ''Uesuili'' <br> Wis + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісгайла|Вісгайла (Вісагайла, Візгайла, Віжгайла)]] | | Wis + Gailo | ''Gelvisa'' (''Galoisus'') <br> Gailo (Gelo) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігаўд|Вісігаўд (Візгаўд, Візгаўт, Візгольд, Візкоўд)]]''' | | ''Wisogoz''{{Заўвага|name="goz"|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход gaud у goz (coz)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. S. 609.</ref>}} <br> Wis + Gaud <br> ''Wisigold'' <br> Wis + Goldo | ''Gauduis'' <br> Gaud + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігер|Вісігер (Вісгер, Візгер, Віскер, Віскар, Вішкер, Візгір)]]''' | | ''Wisger'' (''Uuisager'', ''Wiscar'', ''Weisker'') <br> Wis + Gero (Kero) | ''Gervisa'' <br> Gero + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігерд (імя)|Вісігерд (Візгерд, Візгард, Візгерт, Вышгерд, Вісігірд, Візгірд, Вышгірт)]]''' | | ''Visigerd'' (''Wisgeard'', ''Wisigard'') <br> Wis + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісігін|Вісігін (Вісакін, Візкін, Вісеген, Візгін)]]''' | [[Гінівойша]] | ''Visekin'' (''Wissegen'', ''Wiseken'') <br> Wis + -kin <br> Wis + Ginno | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Візгінт|Візгінт (Вісагінт, Высагінт, Віскінт)]] | | Wis + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісконт]]''' | | ''Wisgonda'' (''Wisagund'') <br> Wis + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісад|Вісад (Вішад)]]''' | | ''Wisad'' (''Wisod'') <br> Wis + Hatho (Adi) <br> Wis + Schat (Sado) | ''Aduisus'' (''Hadvisa'') <br> Hatho (Adi) + Wis |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісман|Вісман (Вішман)]]''' | | ''Wisman'' <br> Wis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Вісьміл]] | | Wis + Milo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вісімонт|Вісімонт (Вісімунт, Вісмунт, Візмунт, Вішмунт, Віжмонт, Вішмонт)]]''' | | ''Wisemund'' (''Wizmunt'') <br> Wis + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вішымут|Вішымут (Вісімот)]]''' | | ''Vismuot'' (''Wismoda'') <br> Wis + Mot (Muto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Віснар|Віснар (Візнэр, Вішнар, Вішнэр, Вішанар)]]''' | | ''Visnar'' (''Wisner'', ''Wisener'') <br> Wis + Noro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віст|Віст (Вест, Вешт)]]''' | — | ''West'' (''Viste'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вістэла]]''' | — | ''Wistila'' <br> West (Viste) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Віштэнь|Віштэнь (Вайштэнь)]]''' | — | ''Wisten'' <br> West (Viste) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештар|Вештар (Вестр, Вістар, Віштар, Вэйштар)]]''' | | ''Vestarr'' (''Wistarius'') <br> West (Viste) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вештарт|Вештарт (Віштарт, Вістарт, Вестэрт, Вештард, Віштард, Вейстарт, Вейштарт, Войштарт)]]''' | | ''Westhard'' (''Guistardus'') <br> West (Viste) + Hardt (Hart) <br> ''Wistrud'' <br> Wis + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войша]]''' | — | ''Waiso'' (''Voysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyscha''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Weise'' (''Wiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшка|Войшка (Вейшэка, Вейсейка)]]''' | — | ''Weiske'' <br> Weise + -k- <br> | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайшыла|Вайшыла (Войшэль, Вэйшэль)]]''' | — | ''Weisel'' <br> Wiso (Waiso) + -l- <br> ''Woschel'' <br> Waiso (Voysch) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшын|Войшын (Войсін)]] | — | ''Vussin'' <br> Waiso (Voysch) + -n- <br> ''Wisin'' <br> Weise (Wiso) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшывід|Войшывід (Войшвід, Вэйшвід, Вайшвіта)]] | | ''Wisvida'' (''Wiswith'') <br> Weise (Wiso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшвіл (імя)|Войшвіл (Вошвіл, Вашвіла, Весьвіл)]] | | ''Uesuili'' <br> Weise (Wiso) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вайсар]]''' | | ''Weiser'' <br> Weise (Wiso) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войсят]]''' | | ''Woyssath''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Woyschat''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Waiso (Voysch) + Hatho (Adi) <br> ''Wisad'' <br> Weise (Wiso) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшымунд|Войшымунд (Вайсмонт)]] | | ''Wasmundus'' <br> Waiso + Mund <br> ''Wisemund'' <br> Weise (Wiso) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Войшнар|Войшнар (Вайснар, Вейшнар, Вэйшнэр, Вайшнар, Вашнар)]]''' | [[Нарывойша]] | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro | Noro + Voysch |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войшалк (імя)|Войшалк (Вышалк)]] | | Waiso (Voysch) + Scalc (Schelck) <br> Weise (Wiso) + Helgi (Algo) | ''Alguis'' <br> Helgi (Algo) + Wiso |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Войштаўт|Войштаўт (Вештаўт, Выштальд, Вішталд, Вішталт)]] | | ''Westwalt'' <br> West + Waldo (Walt) <br> Waiso (Voysch) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Война]]''' | — | ''Uuenna'' (''Wona'', ''Woyna''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> ''Wino'' (''Weine'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайнейка|Вайнейка (Ванейка, Ваніка, Вайнэка)]]''' | — | ''Vunnico'' (''Wonnecke'') <br> Uuenna (Wona) + -k- <br> ''Weinecke'' <br> Wino (Weine) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Вайніла|Вайніла (Вайналь)]]''' | — | ''Weinel'' <br> Wino (Weine) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войніш|Войніш (Войнюш)]]''' | — | ''Weinisch'' <br> Wino (Weine) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнар|Войнар (Вонар, Вайнэр, Вэйнэр, Вэйнар)]]''' | | ''Wunar'' (''Wuyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woyner''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Woynar''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Uuenna (Wona) + Heri (Hari) <br> ''Weiner'' <br> Wino (Weine) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Войнат|Войнат (Войнад, Войнят)]]''' | | ''Voinot'' (''Wonat'') <br> Uuenna (Wona) + Joto <br> Uuenna (Wona) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Воланг]]''' | | ''Wolank'' <br> Wolo + Lango (Lancho) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Вольман]]''' | | ''Wolman'' (''Wolaman'') <br> Wolo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавейка]]''' | — | ''Gauke'' <br> Gawo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавіла|Гавіла (Гавуль)]]''' | — | ''Gavilo'' (''Gaul'') <br> Gawo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гавень|Гавень (Гавін)]]''' | — | ''Gawin'' <br> Gawo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўвід]]''' | | ''Gauwida'' <br> Gawo + Wido | ''Widagauwo'' <br> Wido + Gawo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаўгонт|Гаўгонт (Галігунт, Галігонт, Галгонт, Галконт, Гяўгунт)]]''' | | ''Gavigunt'' <br> Gawo + Gunth (Gondo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайла (імя)|Гайл (Гайль, Гейль, Гель)]]''' | — | ''Gailo'' (''Geilo'', ''Galo'', ''Gelo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелейка|Гелейка (Галейка, Гайліка, Галка)]]''' | — | ''Geleko'' (''Galleke'', ''Geilke'', ''Galke'') <br> Gailo (Gelo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейлін|Гейлін (Гайлін, Галін, Галень)]]''' | — | ''Gailin'' (''Geilin'', ''Galinno'') <br> Gailo (Galo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлун|Гайлун (Гелун, Гелон)]]''' | — | ''Gelunus'' (''Galun'', ''Geluni'') <br> Gailo (Gelo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галбута|Галбута (Гельбат, Гелбут, Келбут)]]''' | [[Бутгель]] | ''Galbot'' <br> Gailo (Galo) + Boto (Buto) | ''Baudugailus'' (''Baudigilus'') <br> Bodo (Budo) + Gailo (Gelo) <br> Boto (Buto) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелёлд|Гелёлд (Гелальд)]]''' | | ''Geloldus'' (''Gelald'', ''Geilolt'', ''Kelolt'') <br> Gailo (Gelo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвід]]''' | [[Відзігайла]] | ''Gelvidis'' <br> Gailo (Gelo) + Wido | ''Widigelus'' (''Widigail'') <br> Wido + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвін|Гальвін (Гайльвін, Гельвін)]]''' | | ''Galvin'' (''Geilawina'', ''Gelwina'') <br> Gailo (Galo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальвірд]]''' | | ''Geilwird'' <br> Gailo (Galo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гельвіх|Гельвіх (Кельвік)]]''' | [[Вігайла (імя)|Вігайла]] | ''Geilwich'' (''Kelwihc'') <br> Gailo (Gelo) + Wigo | ''Wigelo'' <br> Wigo + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлігін|Гайлігін (Келікін)]]''' | | ''Gelikin'' <br> Gailo (Gelo) + Ginno <br> Gailo (Gelo) + -kin | ''Gingel'' <br> Ginno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелігуд|Гелігуд (Гелгод, Гелгуд, Гелгут)]]''' | [[Гудзігал]] | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галінт]]''' | | ''Galind'' (''Geilindis'') <br> Gailo (Galo) + Linto (Lindis) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайліман|Гайліман (Галеман, Гельман, Кельман)]]''' | [[Мангайла]] | ''Gailamanns'' (''Galiman'', ''Gelman'', ''Kalmannus'') <br> Gailo (Gelo) + Mann | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайлімін|Гайлімін (Гальмін, Гельмін)]]''' | [[Мінігайла (імя)|Мінігайла]] | ''Geleminus'' (''Galmin'', ''Gaillemin'') <br> Gailo (Gelo) + Minno | ''Minigelus'' <br> Minno + Gailo (Gelo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Галімонт|Галімонт (Галімунт)]]''' | [[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла]] | ''Galmund'' (''Geilmundus'', ''Gelmund'') <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гала (імя)|Гала]]''' | — | ''Halo'' (''Helli'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галека]]''' | — | ''Haleke'' (''Halika'') <br> Halo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галень|Галень (Гален)]]''' | — | ''Hallen'' <br> Halo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Галабут|Галабут (Галабуд)]]''' | | ''Halboth'' (''Heliboto'') <br> Halo (Helli) + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельман|Гельман (Гельмэн)]]''' | | ''Hallmann'' <br> Halo (Helli) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гальмонт]]''' | | ''Hallmund'' (''Helmunt'') <br> Halo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ганус (імя)|Ганус (Гануш)]]''' | — | ''Hanus'' (''Johannes'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаст|Гаст (Гест, Каст, Гасьць, Гашт, Гесьць, Кест, Гейст)]]''' | — | ''Gast'' (''Gest'', ''Cast'', ''Keast'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьцейка|Гасьцейка (Госьцік)]]''' | — | ''Gasticho'' (''Casticho'') <br> Gast (Cast) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьціла|Гастыла (Гастэла, Гастэль, Касьціла)]]''' | — | ''Gastila'' (''Gastel'') <br> Gast + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кесьцень|Кесьцень (Касьцін, Гасьцін, Гаштын)]]''' | — | ''Kesten'' (''Castinus'', ''Gastin'') <br> Gast (Gest) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кейстут (імя)|Кестут (Гестут, Кістут, Кейстут)]] | — | Gast (Keast) + -t- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каштарт|Каштарт (Гастарт)]]''' | | ''Kastert'' (''Gastart'') <br> Gast (Cast) + Hardt (Hart) | ''Hartigast'' <br> Hardt (Hart) + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кестарт|Кестарт (Гестарт, Гештарт, Кестэрт, Гейштарт)]]''' | | ''Gesterd'' (''Gisteard'') <br> Gast (Gest) + Hardt (Hart) <br> ''Gistrudis'' <br> Geso (Giso) + Trudo (Trut) | ''Thrudgis'' <br> Trudo (Trut) + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестар|Гестар (Гестэра, Гештар, Гештэр, Гейштэр, Гейштар, Кестэр, Кейстар)]]''' | | ''Gester'' (''Gaster'', ''Caster'') <br> Gast (Gest) + Heri (Hari) | ''Herigast'' <br> Heri + Gast |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гаштольд (імя)|Гастаўд (Гашталт, Гаштольд, Каштаўт, Кашталт)]]''' | | ''Gastald'' (''Castald'', ''Gastaud'', ''Gastaut'') <br> Gast (Cast) + Waldo (Walt) <br> Gast (Cast) + Teudo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гестаўт|Гестаўт (Гесталт, Гештаўт, Кешталт, Кестаўт, Кістаўт, Гестаўд, Гештаўд, Гіштаўт, Гейстаўт, Кейстаўт)]]''' | | ''Gistald'' (''Gestold''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gast (Gest) + Waldo (Walt) <br> Geso (Giso) + Teudo (Taut) | ''Teutgis'' <br> Teudo (Teuth) + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўд|Гаўт (Гаўда, Гаўдзь, Галд, Галдзь)]]''' | — | ''Gaudo'' (''Gauto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдык|Гаўдык (Галдык, Гальдык, Калдык)]]''' | — | ''Gaudeck'' (''Gaudich'') <br> Gaudo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзіла|Гаўдзіла (Гаўдэль, Гаўдзіль, Гальдзель)]]''' | — | ''Gaudila'' (''Gaudela'') <br> Gaudo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдзін|Гаўдзін (Голдзін)]]''' | — | ''Gaudin'' <br> Gaudo + -n-<br> ''Goldine'' <br> Goldo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэш|Гаўдэш (Гольташ)]]''' | — | ''Gautsch'' <br> Gaudo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтоўт]]''' | | ''Gautald'' (''Gaudald'') <br> Gaudo (Gauto) + Waldo (Walt) | ''Waltgaud'' <br> Waldo (Walt) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтвід]]''' | | ''Gautwidus'' (''Gautvidr'') <br> Gaudo (Gauto) + Wido | ''Widegaud'' <br> Wido + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гоўдвік]]''' | | ''Goldwig'' <br> Gaudo + Wigo (Wic) <br> Goldo + Wigo (Wic) | ''Wihgoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Wigo + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўтэр|Гаўтэр (Гоўтэр)]]''' | | ''Gauter'' <br> Gaudo + Heri | ''Herigaudis'' <br> Heri + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдземунда (імя)|Гаўдземунда (Гаўдмонт, Каўдмонт)]]''' | | ''Gaudemund'' <br> Gaudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдэрых|Галтрык]]''' | | ''Gautrik'' (''Gautrikr'', ''Gaudericus'') <br> Gaudo (Gauto) + Rick <br> ''Goldric'' <br> Goldo + Rick | ''Richcoz''{{Заўвага|name="goz"}} <br> Rick (Rih) + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гаўдрым]] | [[Рымгальд]] | Gaudo + Rim | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаўдрут|Гаўдрут (Каўтруд)]]''' | | ''Gautrude'' <br> Gaudo + Trudo (Drutus) | ''Trutgaudus'' <br> Trudo + Gaudo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геда|Геда (Гет, Гіда, Гада)]]''' | — | ''Geda'' (''Geto'', ''Giddo'', ''Gaddo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзейка|Гедзейка (Гадзейка, Гедыка, Гедык, Гадыка)]]''' | — | ''Gedicke'' (''Gädecke'', ''Gedeco''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Geda (Gaddo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзель|Гедзель (Гадыла, Гідзель, Кіцела, Гаціла, Гатэль)]]''' | — | ''Gedel'' (''Gadilo'', ''Gitila'', ''Ketil'', ''Gattilo'', ''Gattel'', ''Catilo'') <br> Geda (Geto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзень|Гедзень (Гедэн, Гадзін, Гедзін, Гецень, Гіцень)]]''' | — | ''Gedenus'' (''Gadinus'', ''Giddinus'', ''Getina'') <br> Geda (Giddo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедбуд|Гедбуд (Гедбод, Гедбут, Кедбут)]] | [[Будзікід (імя)|Будзікід]] | Geda + Bodo (Budo) | Bodo (Budo) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадаальд|Гідульт (Гідаўд, Гедаўд)]]''' | | ''Gidoldus'' (''Gedoaldus'') <br> Geda (Giddo) + Waldo (Walt) | ''Wealdgyth'' <br> Waldo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гетаўт (імя)|Гетаўт (Геталт, Гетальд, Гітаўт, Кетаўт, Гатаўт)]]''' | | ''Getoldus'' (''Ketold'', ''Cataudo'') <br> Geda (Geto) + Waldo (Walt) <br> Geda (Geto) + Teudo (Taut) | ''Theotgit'' <br> Teudo (Teuth) + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівід|Гедзівід (Кедзівід, Гетвід)]] | | Geda + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедзівіл|Гедзівіл (Гедвіл, Гетвіл, Гідвіл, Гадвіл, Кедвіл)]] | [[Вільгет]] | Geda (Giddo) + Wilo | ''Wilgyth'' <br> Wilo + Geda (Giddo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедвін]]''' | | ''Gedovin'' <br> Geda + Wino | ''Wynngeat'' <br> Wino + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітэр|Гітэр (Гедэр, Гадэр, Гатар, Гедр, Гідр, Кецер, Кадэр)]]''' | | ''Getær'' (''Gader'', ''Gatharius'', ''Gidhari'') <br> Geda (Giddo) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гітарт|Гітарт (Гедарт, Гетарт, Кітарт)]]''' | | ''Gidheard'' (''Gạddert'') <br> Geda (Giddo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Гедыгольд|Гедыгоўд (Гедыгольд, Кедкаўд, Кедкольд)]] | | Geda + Gaudo <br> Geda + Goldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедгонт|Гедгонт (Гедконт, Кітконт)]]''' | | ''Gadagunti'' <br> Geda (Gaddo) + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзіман]]''' | | ''Gidman'' (''Gettman'') <br> Geda (Giddo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедзімін (імя)|Гедзімін (Гідзімін, Гідмін, Кедзімен, Кедмін, Кідмін)]]''' | | ''Giddeminus'' <br> Geda (Giddo) + Minno | ''Mengede''{{Заўвага|{{Артыкул у іншым разьдзеле|Мэнгдэны|Менгеды (пазьней Мэнгдэны)|de|Mengden (Adelsgeschlecht)}} — [[Нямеччына|нямецкі]], пазьней [[Інфлянты|інфлянцкі]] шляхецкі род, які паходзіць з [[Вэстфалія|Вэстфаліі]]}} <br> Minno (Menno) + Geda |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гедмонт|Гедмонт (Кадзімонт, Гемонт)]]''' | | ''Gadamundus'' (''Gjetmund'', ''Gemundus'') <br> Geda (Gaddo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гадарых|Гедрык]]''' | | ''Gedrich'' (''Gadric'') <br> Geda (Gaddo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадзь|Гадзь (Ед, Едзь, Яд, Ядзь)]]''' | — | ''Hatho'' (''Had'', ''Hedo'', ''Adi'', ''Edo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Адзейка|Адзейка (Адзіка, Гадыка, Ядзейка, Ядзека, Ядык, Гадэйка)]]''' | — | ''Adecho'' (''Adika'', ''Chadico'', ''Edica'') <br> Hatho (Adi) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гаціла|Гаціла (Гадзіла, Адзель)]]''' | — | ''Hetilo'' (''Hadala'', ''Adela'') <br> Hatho (Adi) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ацень|Ацень (Едзін, Атэн)]]''' | — | ''Atten'' (''Edin'', ''Atin'') <br> Hatho (Adi) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятаўт|Ятаўт (Атаўт, Гатаўт, Яталт, Яталд, Ятальд, Ядаўт, Ядальд)]]''' | [[Волдат]] | ''Atald'' (''Hathald'', ''Adalt'', ''Hadaud'') <br> Hatho (Had) + Waldo (Walt) | ''Waldad'' (''Walthad'') <br> Waldo (Walt) + Hatho (Had) <br> ''Teuthad'' <br> Teudo (Teuth) + Hatho (Had) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвід|Ятвід (Адвід, Едзівід, Гетвід)]]''' | | ''Atvid'' (''Adhuid'', ''Hadewidis'') <br> Hatho (Edo) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядвіга|Ядвіга (Ядовіг)]]''' | | ''Hadwig'' (''Hedwig'') <br> Hatho (Hedo) + Wigo | ''Wichad'' <br> Wigo (Wic) + Hatho (Hedo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятвіл|Ятвіл (Ядвіл, Ядвіла, Едзівіл, Гадвіл)]]''' | [[Вілят]] | ''Attavill'' (''Adovila'') <br> Hatho (Adi) + Wilo | ''Wiliatus'' (''Williad'') <br> Wilo + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгаўд]]''' | | ''Hadegaud'' (''Adegaudus'') <br> Hatho (Adi) + Gaudo | ''Gauthaus''{{Заўвага|У гэтай зафіксаванай у крыніцах форме адбыўся пераход had у haus)<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=gauthaus#v=snippet&q=gauthaus&f=false S. 617, 789].</ref>}} <br> Gaudo (Gaut) + Hatho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядгін]]''' | [[Гінят]] | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядаг|Ядаг (Адаўг, Адаўк, Ядаўг, Ядаўк, Ядалг)]]''' | | ''Adago'' (''Adaco'') <br> Hatho (Adi) + Dago <br> Hatho (Adi) + Daugo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ядат|Ядат (Ядзят)]]''' | | ''Adat'' (''Adhad'') <br> Hatho (Adi) + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гадар|Гадар (Ядар, Атар)]]''' | | ''Hader'' (''Adar'', ''Hathari'') <br> Hatho (Had) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атарт|Атарт (Етарт, Едэрт)]]''' | | ''Atard'' (''Adahart'') <br> Hatho (Adi) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гатман|Гатман (Адаман, Атман, Адамэн)]]''' | | ''Hadoman'' (''Adiman'', ''Athiman'') <br> Hatho (Adi) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ятмонт|Ятмонт (Адамонт, Этмант)]]''' | | ''Etmunt'' (''Jatmund'', ''Adimondus'') <br> Hatho (Adi) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Атрант]]''' | | ''Aderando'' <br> Hatho (Adi) + Rando (Ranto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейман]]''' | | ''Heyman'' (''Hayman'') <br> Haimo (Heimo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Геймант|Геймант (Гаймунт)]]''' | | ''Haimund'' <br> Haimo (Heimo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Генрых|Генрык]]''' | | ''Henric'' (''Heimirich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Індрых|Індрых (Індрык, Гендрык)]]''' | | ''Hindrich'' (''Heinrich'') <br> Haimo (Heimo) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайд|Гайд (Гайда, Гейда, Гайдзь, Гайць, Кейда, Кейт)]]''' | — | ''Gaidus'' (''Gaido'', ''Geide'', ''Geith'', ''Keith'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэль|Гайдэль (Гейтыла)]]''' | — | ''Gaidel'' (''Geitel'') <br> Gaidus (Geith) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдзен|Гейдзен (Гайдзен, Гайдэн, Гайцен)]]''' | — | ''Gaidene'' (''Gaidinus'') <br> Gaidus (Geith) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейдар]]''' | | ''Gaidheri'' (''Geiter'') <br> Gaidus (Geith) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гейтарт|Гейтарт (Гайторт)]]''' | | ''Gaiterda'' <br> Gaidus (Geith) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гайдэман]]''' | | ''Geidemann'' <br> Gaidus + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайда (імя)|Гайда (Гейда)]]''' | — | ''Heido'' (''Haido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гайдэла|Гайдэла (Гайдэль)]]''' | — | ''Heidilo'' (''Heidel'') <br> Heido (Haido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвід]]''' | | ''Heidvid'' <br> Heido + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтгін|Эйтгін (Эйтыгін, Эйдыгін)]]''' | | ''Heitgin'' (''Heydekinus'') <br> Heido + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гейдмант|Гейдмант (Гейтмант, Эйдмант, Эйтмант)]]''' | | ''Heidmundus'' <br> Heido + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйдрыг|Эйдрыг (Эйдрык)]]''' | | ''Eidrich'' (''Heitrig'', ''Heidericus'') <br> Heido + Rick | ''Rihheid'' <br> Rick (Rih) + Heido |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геза (імя)|Гез (Гіза, Гіжа, Гесь, Кезь, Кейза)]]''' | — | ''Geso'' (''Giso'', ''Keso'', ''Geiso'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геска|Гесека (Геска, Гізік, Кізік, Кейзік)]]''' | — | ''Giesecke'' (''Geske'', ''Kiessig'') <br> Geso (Giso) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізель|Гезела (Гізель, Кізіла, Кезела, Кізель)]]''' | — | ''Gesela'' (''Giesel'', ''Kisila'', ''Kisela'', ''Kiesel'') <br> Geso (Keso) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гізбэрт|Гізбэрт (Гізэбэрт, Гіжбэрт, Гісбарт)]]''' | | ''Gisbert'' (''Gisebert'') <br> Geso (Giso) + Bert | ''Berdegis'' <br> Bert + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кезгайла|Кезгайла (Гезгайла)]] | | Geso (Keso) + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гішвід]]''' | | ''Gisoidis'' <br> Geso (Giso) + Wido | ''Widugis'' <br> Wido + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гесьмін|Гесьмін (Кесьмін, Кісьмен)]] | | Geso (Keso) + Minno (Menno) <br> ''Gezman'' <br> Geso (Keso) + Mann | ''Minegis'' <br> Minno + Geso (Giso) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гезімунд (імя)|Гесмонт (Гісімунт, Гізымант, Гіжымант, Гейсімонт, Гейсмонт)]]''' | | ''Gesimund'' (''Gesmondo'', ''Gisimund'', ''Gismondus'') <br> Geso (Giso) + Mund (Munt) | ''Mundegis'' <br> Mund + Geso (Giso) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гес]]''' | — | ''Haso'' (''Hesa'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гасьмір]]''' | | ''Hasmar'' (''Hessemer'') <br> Haso (Hesa) + Mero (Maro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гелда|Гелда (Гілда, Гелдзь, Гільдзь)]]''' | — | ''Geldo'' (''Gildo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гальтаўт|Гальтоўт (Гелдаўд, Гальтаўт, Гельтульд)]]''' | | ''Geltolt'' (''Galdualdus'') <br> Geldo + Waldo (Walt) | ''Waldgelt'' <br> Waldo + Geldo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ільць]]''' | — | ''Hilto'' (''Ildia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільцін|Гільцін (Ільдзін)]]''' | — | ''Hiltin'' (''Ildin'') <br> Hilto (Ildia) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілбуць|Ілбуць (Ілбудзь, Ільбуць)]]''' | | ''Ilbuth'' (''Ilbodus'', ''Hiltiboto'') <br> Hilto + Boto (Buto) | ''Buothilt'' <br> Boto (Buto) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ілгут]]''' | | ''Illgut'' (''Hiltgudis'') <br> Hilto + Gudo (Guta) | ''Guthildis'' <br> Gudo (Guta) + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гільтэр]]''' | | ''Hilder'' <br> Hilto + Heri | ''Erhilt'' <br> Heri + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гельтман|Гельтман (Гільман, Ільман)]]''' | | ''Heltmann'' (''Hillmann'', ''Ilmann'') <br> Hilto + Mann | ''Manehildis'' <br> Mann + Hilto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіка]]''' | — | ''Hico'' (''Hiko'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гікель]]''' | — | ''Hiccila'' <br> Hico (Hiko) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінгіла|Гінгіла (Гінгела, Гінгала)]]''' | — | ''Gingel'' (''Gengel'') <br> Geng + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гента (імя)|Гінт (Гент, Генда)]]''' | — | ''Gento'' (''Gendo'', ''Gentt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцейка|Гінцейка (Гендзік, Гіндзіка)]]''' | — | ''Gentke'' (''Gendecke'') <br> Gento (Gendo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гентыла|Гентыла (Гендзела, Гіндзель, Гінтыла, Гінтэль)]]''' | — | ''Gentile'' (''Gendele'', ''Gindel'', ''Gentel'') <br> Gento (Gendo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінцін|Гінцін (Гендзін, Гінцень, Кінцен)]]''' | — | ''Genten'' (''Gendinus'') <br> Gento + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтш]]''' | — | ''Gentsch'' <br> Gento + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтаўт|Гінтаўт (Гінталт, Гентаўт, Кентаўт, Гантаўт, Кантаўт, Кінтаўт)]]''' | [[Таўцігін]] | ''Gentaltus'' (''Kentuald'', ''Gandualdus'', ''Candoaldo'') <br> Gento + Waldo (Walt) <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) | ''Theudekin'' (''Deutgen'') <br> Teudo + Ginno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гінтэр|Гінтэр (Гентар, Гандар, Гінтар, Кентар)]]''' | | ''Genter'' (''Genther'', ''Gander'') <br> Gento + Heri (Hari) | ''Erigand'' <br> Heri + Gento (Gando) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінтарт]]''' | | ''Genthardus'' (''Gentert'') <br> Gento + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гендырых (імя)|Гендрык (Гендрых, Гандрык)]]''' | | ''Gendricus'' (''Gendrich'', ''Gandaricus'') <br> Gento (Gendo) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гера|Гера (Кер, Гіра)]]''' | — | ''Gero'' (''Kero'', ''Giro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герэйка|Герэйка (Герыка, Герка, Гірэйка, Кірэйка, Кірык)]]''' | — | ''Gerico'' (''Gerecke'', ''Kericho'', ''Kiereck'') <br> Gero (Kero) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герыла|Герыла (Керыла, Керэль, Герла, Герэль, Геруль, Гірэла)]]''' | — | ''Gerilo'' (''Kerilo'', ''Kerelo'', ''Gerlo'') <br> Gero (Kero) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герын|Герын (Гірын)]]''' | — | ''Gerin'' (''Girin'') <br> Gero (Giro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керун|Керун (Герун, Герон)]]''' | — | ''Keruni'' (''Gerun'', ''Geron'') <br> Gero (Kero) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герута (імя)|Геруць (Геруд, Гаруць, Гіруць, Керут)]]''' | — | ''Geruthus'' (''Gerutha'') <br> Gero (Giro) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керш|Керш (Гірш, Геруш, Кірш)]]''' | — | ''Kiersch'' (''Giersch'', ''Gierasch'') <br> Gero (Kero) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гербут|Гербут (Гірбут, Гарбут, Кербут, Кірбут, Гірбуд, Гербудзь)]]''' | [[Бутгер]] | ''Gerboth'' (''Kerboto'', ''Gerbodo'', ''Garbutt'') <br> Gero (Kero) + Bodo (Budo) <br> Gero (Kero) + Boto (Buto) | ''Butger'' (''Botgerus'', ''Bodeger'') <br> Boto (Buto) + Gero <br> Bodo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервала]]''' | | ''Gerwala'' <br> Gero + Wal (Walo) | ''Walager'' <br> Wal (Walo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геральд|Геральт (Геральд)]]''' | | ''Gerald'' <br> Gero + Waldo (Walt) | ''Waldger'' <br> Waldo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервід]]''' | [[Відугер]] | ''Gerwid'' (''Gervidh'') <br> Gero + Wido | ''Wideger'' (''Widger'') <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кірвік]]''' | | ''Kerwic'' (''Gerwic'') <br> Gero (Kero) + Wigo (Wic) | ''Wicger'' <br> Wigo (Wic) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервіла|Гервіла (Гірвіл, Гервел)]]''' | | ''Gerwilo'' (''Garwilus'') <br> Gero (Giro) + Wilo | ''Vilgar'' <br> Wilo + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервін|Гервін (Кервін, Гервен)]]''' | [[Вінгер]] | ''Gerwin'' (''Kerwin'', ''Girwin'', ''Gerwen'') <br> Gero (Kero) + Wino | ''Winger'' <br> Wido + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гервойна]]''' | | ''Geruuni'' <br> Gero + Uuenna (Wona) | ''Vunniger'' <br> Uuenna (Wona) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гергард|Гіргарт]]''' | | ''Gerhard'' (''Girart'') <br> Gero (Giro) + Hardt (Hart) | ''Hartger'' <br> Hardt + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гер’ят|Гер’ят (Герат, Кір’ят)]]''' | | ''Gerath'' (''Gerjet'') <br> Gero + Hatho (Adi) <br> Gero + Joto | ''Hatger'' <br> Hatho + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герод|Герод (Гірод)]]''' | [[Гродгар (імя)|Рутгер]] | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) <br> Gero + Hatho | ''Rutger'' <br> Hrodo (Ruodo) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геркін|Геркін (Гіргін, Кіркін)]]''' | | ''Gerken'' (''Gerkinus'', ''Gergin'') <br> Gero (Kero) + -kin <br> Gero (Kero) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герконт|Герконт (Гіргонт, Гіркунт, Гірконт, Кірконт, Гірканд)]] | | Gero (Kero) + Gunth (Cund) | ''Cundker'' (''Gunngeir'') <br> Gunth (Cund) + Gero (Kero) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керман (імя)|Керман (Герман)]]''' | | ''Kerman'' (''German'') <br> Gero (Kero) + Mann | ''Manger'' <br> Gero + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гермін|Гермін (Гірмін)]]''' | [[Мінгер]] | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno | ''Minger'' <br> Minno (Menno) + Gero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Германт|Германт (Гермунд, Гермунт, Гірмунт, Гармонт, Кірмонт)]]''' | | ''Germont'' (''Germund'', ''Germunt'', ''Girmunt'', ''Garimund'', ''Kermunt'') <br> Gero (Giro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Керстэн|Керстэн (Керстын, Карштэн, Герштан)]]''' | [[Стангір]] | ''Kersten'' (''Kerstin'', ''Karsten'', ''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) | ''Staniger'' (''Stanker'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Герстолт|Герстолт (Гірстолт, Герштаўт, Гірстоўт, Керстаўт)]] | | Gero (Giro) + Stalto | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертруда|Гертруда (Гердруда)]]''' | | ''Gertrud'' (''Gerdrud'', ''Girtrudis'') <br> Gero + Trudo | ''Thrudger'' <br> Trudo + Gero |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гір|Гір (Гіра, Гары)]]''' | — | ''Heri'' (''Hiro'', ''Hari'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гірык]]''' | — | ''Hierica'' <br> Heri (Hiro) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыла (імя)|Гарыла (Герала, Гірыла)]]''' | — | ''Harilo'' (''Herilo'') <br> Heri (Hari) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарын|Гарын (Гірын)]]''' | — | ''Herin'' <br> Heri (Hari) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарыш|Гарыш (Гіраш)]]''' | — | ''Harisch'' (''Heresch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Heri (Hari) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гарбут|Гарбут (Гарбот, Гербут, Ербут)]]''' | [[Бутар]] | ''Harboth'' (''Herbothe'') <br> Heri (Hari) + Boto (Buto) | ''Butter'' <br> Boto (Buto) + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гербэрт]]''' | | ''Herbert'' <br> Heri + Bert | ''Berther'' <br> Bert + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ірвіл]]''' | | ''Irvil'' (''Iruil'') <br> Heri (Hiro) + Wilo | ''Wileri'' <br> Wilo + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Герман (імя)|Герман (Гірман, Гарман, Гермен)]]''' | [[Манар]] | ''Hermann'' (''Hirimann'', ''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермін]]''' | | ''Ermin'' <br> Heri + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ермант|Ермант (Германт, Эрмант)]]''' | | ''Eremund'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Munt) | ''Munter'' <br> Mund (Mutn) + Heri |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ерандзь]]''' | [[Рандар]] | ''Herrand'' <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) <br> Heri (Hari) + -nd- | ''Randhere'' (''Ranthar'') <br> Rando + Heri (Hari) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Герда|Герд (Гард, Гірд, Гердзь, Гардзь, Герт)]]''' | — | ''Gerd'' (''Geard'', ''Gardo'', ''Gyrd'', ''Gert'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзейка|Гердзейка (Гардзейка, Гірдзейка, Гертык)]]''' | — | ''Gerdeka'' (''Gardeke'', ''Gertke'') <br> Gerd + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзіла|Гердзіла (Гардзела, Гердзяла, Гардзель, Гердзель, Гірдыла)]]''' | — | ''Gardila'' (''Gerdele'', ''Gertil'') <br> Gerd (Gardo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердзень (імя)|Гердзень (Гірдзен, Гардзінь, Гердзін)]]''' | — | ''Gerden''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Girden''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Garden'', ''Gardin'', ''Gerdin'') <br> Gerd (Gert) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердун|Гердун (Гердзюн, Гірдзюн)]]''' | — | ''Gerdun'' (''Gartuni'') <br> Gerd (Gardo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гердут (імя)|Гердут (Кердут, Гердуць, Кердуць)]]''' | — | ''Kerdut'' <br> Gerd + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гертаўт|Гертаўт (Гортаўт, Гіртаўт, Кіртаўт)]]''' | | ''Gertoldus'' (''Kartold'') <br> Gerd (Gardo) + Waldo (Walt) | ''Waldigardis'' <br> Waldo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзівід|Гірдзівід (Гірдвід, Кірдвід)]]''' | | ''Gyrdvid'' (''Gertwidus'') <br> Gerd (Gyrd) + Wido | ''Widgerd'' <br> Wido + Gerd |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвіл|Гердвіл (Гертвіл, Гірдзівіл, Кірдвіл)]] | [[Вільгерд]] | Gerd + Wilo | ''Wilgeard'' (''Vilgard'') <br> Wilo + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гердвойна|Гердвойна (Гірдвойна)]] | | ''Geardwine'' <br> Gerd + Wino (Weine) <br> Gerd + Uuenna (Wona) | ''Weingard'' <br> Wino (Weine) + Gerd (Gardo) <br> ''Vunnegart'' <br> Uuenna (Wona) + Gerd (Gardo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гірдзімонт|Гірдзімонт (Кірдзімонт)]]''' | [[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд]] | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) | ''Mundgerd'' <br> Mund + Gerd |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзь|Гардзь (Гарт, Арда)]]''' | — | ''Hardt'' (''Hart'', ''Ardo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардэль|Гардэль (Гертэль, Эртэль)]]''' | — | ''Hardell'' (''Hertilo'', ''Ertel'') <br> Hardt (Hart) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гардзіна (імя)|Гардзіна (Гардына)]]''' | — | ''Hardin'' (''Herden'') <br> Hardt + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Артавід]]''' | [[Відарт]] | ''Hartvid'' <br> Hardt (Ardo) + Wido | ''Vidart'' <br> Wido + Hardt (Hart) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эртвін]]''' | [[Вінарт]] | ''Hertwin'' (''Artwin'') <br> Hardt (Ardo) + Wino | ''Winhart'' <br> Wino + Hardt |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гартман|Гартман (Гертман, Эртман, Эрдман)]]''' | | ''Hartman'' (''Hertman'', ''Ertman'', ''Erdmann'') <br> Hardt + Mann | ''Manhardt'' <br> Mann + Hardt |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіба|Гіба (Геба, Кеба, Гейба)]]''' | — | ''Gibo'' (''Gebo'', ''Kebo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібейка|Кібейка (Гебейка, Гібік)]]''' | — | ''Kibicho'' (''Gebecke'', ''Gibico'') <br> Gibo (Kebo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібель|Кібель (Гібэль, Гебель)]]''' | — | ''Kiebel'' (''Giebel'', ''Gebel'') <br> Gibo (Kebo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гібін|Гібін (Гебіна, Гебэн, Гібінь, Гібен, Кебень)]]''' | — | ''Gibin'' (''Gebino'', ''Gebeno'', ''Kebene'') <br> Gibo (Gebo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібар|Кібар (Гібар, Кібір)]]''' | | ''Kiber'' (''Kebehere'', ''Gibahari'') <br> Gibo (Kebo) + Heri (Hiro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кібарт|Кібарт (Кібэрт, Гібарт)]]''' | | ''Kibart'' (''Kibbert'', ''Gibert'') <br> Gibo (Kebo) + Bert <br> Gibo (Kebo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіў]]''' | — | ''Givo'' (''Gevo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівейка]]''' | — | ''Givika'' (''Geuica'') <br> Givo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гівін|Гівін (Гівень)]]''' | — | ''Givin'' <br> Givo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гевалт|Гевалт (Гевалд, Гівалт)]]''' | | ''Gevald'' (''Givald'') <br> Givo (Gevo) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Геверт|Геверт (Гівэрт, Ківэрт)]]''' | | ''Gewert'' <br> Givo (Gevo) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гіль (імя)|Гіль (Кіл)]]''' | — | ''Gilo'' (''Gill'', ''Kil'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілейка|Гілейка (Гілік, Кілейка)]]''' | — | ''Gilleke'' <br> Gilo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілін|Гілін (Гілень)]]''' | — | ''Gillin'' <br> Gilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кілбар]]''' | | ''Kilber'' (''Gilberia'') <br> Gilo (Kil) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілбут]]''' | | ''Gilbody'' <br> Gilo + Boto (Buto) <br> Gilo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кільман]]''' | | ''Killman'' (''Gillman'') <br> Gilo (Kil) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гілімонт|Гілімонт (Гільмонт)]]''' | | ''Gilmondus'' (''Gilmont'', ''Gilimund'') <br> Gilo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гін|Гін (Гена, Кін, Кена, Кен, Гінь, Гень, Кінь)]]''' | — | ''Ginno'' (''Genno'', ''Gimmo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінейка|Гінейка (Гінка, Гінек, Генейка, Кінейка)]]''' | — | ''Gineke'' (''Genke'', ''Genike'') <br> Ginno (Genno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генела|Генела (Генель, Гінела, Гінель, Генуль, Кінель)]]''' | — | ''Genilo'' (''Genellus'', ''Ginolo'') <br> Ginno (Genno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генут|Генут (Генюта)]]''' | — | ''Genut'' (''Geniut'') <br> Ginno (Genno) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінюш|Кінюш (Генюш, Кінш, Гінюш)]]''' | — | ''Kinosz''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gennisch'') <br> Ginno (Genno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбар|Кімбар (Кімбэр, Гімбар, Гімбэр)]]''' | | ''Gimber'' (''Cimber'') <br> Ginno + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімбарт|Кімбарт (Кімбэрт, Генбарт)]]''' | | ''Gimbert'' <br> Ginno (Genno) + Bert <br> ''Kinbardus'' <br> Ginno (Genno) + Bardo (Barto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінібут|Гінібут (Генбут, Гінбут, Кінбут, Гембут, Гімбут)]]''' | | ''Genobod'' (''Genbaud'') <br> Ginno + Bodo (Budo) <br> Gino + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінеўт]]''' | | ''Ginaldus'' (''Genald'', ''Genaud'') <br> Ginno (Genno) + Waldo (Walt) | ''Waldgina'' <br> Waldo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гімольт]]''' | | ''Gemoldus'' (''Gimoldus''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ginno (Gimmo) + Waldo (Walt) <br> Gemo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінвід]] | [[Відзігін]] | Ginno + Wido | ''Widikin'' (''Wedigen'') <br> Wido + -kin <br> Wido + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівіл (імя)|Гінівіл (Кінвіл)]] | [[Вількін]] | Ginno + Wilo | ''Willikin'' (''Willegin'') <br> Wilo + -kin <br> Wilo + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінвін|Гінвін (Кінвін)]]''' | | ''Genuinus'' (''Kinewin'') <br> Ginno (Genno) + Wino | ''Winneken'' <br> Wino + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Генавэфа|Генавіфа (Генавэва)]]''' | | ''Genovefa'' <br> Ginno (Genno) + Vivo (*Weif) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Гінівойша]] | [[Вісігін]] | ''Genuis'' <br> Ginno (Genno) + Weise (Wiso) <br> Ginno + Waiso (Voysch) | ''Visekin'' <br> Wiso + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінят|Гінят (Генат, Гінат, Кінат, Кінят)]]''' | [[Ядгін]] | ''Genat'' (''Gennat'', ''Kynath'') <br> Ginno (Genno) + Hatho (Adi) <br> ''Genniod'' <br> Ginno (Genno) + Audo (Oto) | ''Hettgen'' (''Hedicken'') <br> Hatho (Adi) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэр|Кінэр (Кінер)]]''' | | ''Kiener'' (''Ginerius'', ''Gener'') <br> Ginno (Genno) + Heri | ''Herekin'' <br> Heri + Ginno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінэрт|Кінэрт (Кенарт, Генэрт)]]''' | | ''Kinnert'' (''Ginart'', ''Genard'') <br> Ginno (Genno) + Hardt (Hart) | ''Hartgen'' <br> Hardt (Hart) + Ginno (Genno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кінконт|Генконт (Кінконт)]]''' | | ''Gengundis'' (''Genegondis'') <br> Ginno (Genno) + Gunth (Cund) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гіман|Гіман (Кіман, Геман, Кеман)]]''' | | ''Gimiman'' (''Kinman'') <br> Ginno (Gimmo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімін|Кімін (Гімін)]]''' | | ''Gimmin'' <br> Ginno (Gimmo) + Minno <br> Ginno (Gimmo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кімант|Кімант (Гімант, Кімунд, Кімунт)]]''' | | ''Kymund'' (''Ginmund'', ''Kinmonth'') <br> Ginno + Mund (Munt) <br> Gemo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гінет]]''' | | ''Genet'' (''Gennett'', ''Ginetta'') <br> Ginno (Genno) + Nieth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гендрута|Гендрута (Гендруда, Гентруда, Гентрута, Кендрута)]]''' | | ''Genedrudis'' (''Gintrudis'') <br> Ginno (Genno) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гога|Гога (Гок)]]''' | — | ''Gogo'' (''Goki'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гогель|Гогель (Гугель, Кугель)]]''' | — | ''Goggilo'' (''Kugelo'') <br> Gogo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Грода|Грот (Гродзь, Род, Руд, Родзь)]]''' | — | ''Hrodo'' (''Roda'', ''Ruodo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзейка|Рудзейка (Родзейка, Рудзека, Родзіка, Рудзік)]]''' | — | ''Ruadicho'' (''Rodicho'', ''Hruodicho'', ''Rudek'') <br> Hrodo (Ruodo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудзіла|Рудзіла (Рудзель, Родзель, Рудаль)]]''' | — | ''Rudila'' (''Rudela'', ''Hrodilo'', ''Ruadalo'') <br> Hrodo (Ruodo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родэлін]]''' | — | ''Rothelin'' (''Hrodelin'') <br> Hrodo (Roda) + lin | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родзень|Родзень (Рудзін, Рудзень, Рутэн)]]''' | — | ''Roden'' (''Rudin'', ''Ruethen'', ''Hrodin'') <br> Hrodo (Roda) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаш|Рудаш (Рудзеш, Рудзіш)]]''' | — | ''Rudusch'' (''Rudeš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rudiš''{{Заўвага||name="Чэхія"}}, ''Rutsch'') <br> Hrodo (Ruodo) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудаўт|Рудаўт (Рудалт, Ротаўт)]]''' | | ''Rudolt'' (''Roudaut'', ''Rotaldus'', ''Rotaudus'', ''Hrotold'') <br> Hrodo (Ruodo) + Waldo (Walt) <br> Hrodo (Ruodo) + Teudo (Taut) | ''Theotrod'' <br> Teudo (Teuth) + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродвіл|Гродвіл (Родвіл, Рудзівіл)]]''' | | ''Hrodwil'' (''Rudwill'') <br> Hrodo (Ruodo) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгаўд (імя)|Рогаўд (Рогаўт)]]''' | | ''Rogaudus'' (''Hrodgaud'', ''Rotgaud'') <br> Hrodo (Roda) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гродгар (імя)|Рутгер (Рудкір, Рукір)]]''' | [[Герод]] | ''Rutger'' (''Rudker'', ''Rucker'') <br> Hrodo (Ruodo) + Gero (Kero) | ''Gaerod'' (''Girod'') <br> Gero + Hrodo (Roda) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рудэр|Рудэр (Рутэр)]]''' | | ''Ruder'' (''Hroadhar'', ''Grotchar'') <br> Hrodo (Ruodo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Родаман|Родаман (Рудаман, Рудамань)]]''' | | ''Rodoman'' (''Roudman'', ''Hrodman'') <br> Hrodo (Roda) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Градзімонт|Градзімонт (Радмонт)]]''' | | ''Hrodmunt'' (''Rodmundus'', ''Rodomonte'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) <br> ''Grodmundus'' | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гуда (імя)|Гут (Гуд, Гудзь, Гот, Года, Годзь)]]''' | — | ''Gudo'' (''Guta'', ''Got'', ''Godo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзейка|Гудзейка (Гудзіка, Гудзека, Гадзейка, Годыка, Гатыка, Кудзейка)]]''' | — | ''Gudecke'' (''Gudike'', ''Godeko'', ''Godica'', ''Gutthica'', ''Kudicke'') <br> Gudo (Guta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзіла|Гудзіла (Гадзіла, Годэль, Гутэль)]]''' | — | ''Gudila'' (''Godila'', ''Godel'', ''Güttel'') <br> Gudo (Guta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудан|Гудан (Гудон)]]''' | — | ''Godan'' (''Godun'') <br> Gudo (Godo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзін|Гудзін (Гудзень, Годын, Гоцін, Гуцін)]]''' | — | ''Gudin'' (''Godenus'', ''Godin'', ''Gutin'') <br> Gudo (Guta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готаўт|Готаўт (Готалт, Гутаўт, Гутальт, Годаўт)]]''' | | ''Gotolt'' (''Gotaldus'', ''Godaut'') <br> Gudo (Godo) + Waldo (Walt) <br> Gudo (Godo) + Tuedo (Taut) | ''Waltgudis'' <br> Waldo (Walt) + Gudo <br> ''Theudeguto'' (''Theudigota'') <br> Teudo + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Годвайн]]''' | | ''Gottwein'' (''Gutwein'') <br> Gudo (Godo) + Wino (Weine) <br> Gudo (Godo) + Uuenna (Wona) | ''Wunigodo'' <br> Uuenna (Wona) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудвіл|Гудвіл (Гудзьвіл, Годвіль, Гадвіла)]]''' | [[Вільгод]] | ''Góðvili'' (''Goedwil'', ''Goteswillo'') <br> Gudo (Godo) + Wilo | ''Willegod'' (''Willigut'') <br> Wilo + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутвін|Гутвін (Годвін)]]''' | | ''Gutvinus'' (''Guduin'', ''Godoinus'') <br> Gudo (Guta) + Wino | ''Wingot'' <br> Wino + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігал]]''' | [[Гелігуд]] | ''Godegel'' <br> Guda (Godo) + Gailo (Gelo) | ''Gelgod'' <br> Gailo (Gelo) + Guda (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутгер]]''' | | ''Gutgerius'' (''Cuotker'') <br> Gudo (Guta) + Gero (Kero) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудзігерд|Гудзігерд (Гудгерд, Годгерд)]]''' | | ''Gudegerdus'' (''Godegardus'', ''Gudhgärdh'') <br> Gudo (Godo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готгін]]''' | | ''Göttgen'' (''Gotichin'', ''Godekin'') <br> Gudo (Guta) + -kin <br> Gudo (Guta) + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гутар|Гутар (Гутэр, Гудар, Гудэр, Готэр, Гудр, Кудэр, Кутар)]]''' | | ''Guter'' (''Guder'', ''Guther'', ''Gutthar'', ''Gotter'', ''Kuder'', ''Kutter'') <br> Gudo (Guta) + Heri (Hari) | ''Herrguth'' <br> Heri + Gudo (Guta) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готарт|Готарт (Готард)]]''' | | ''Gotard'' (''Gottert'', ''Godhard'') <br> Gudo (Godo) + Hardt (Hart) <br> ''Gotrudis'' <br> Gudo (Godo) + Trudo (Trut) | ''Hardgot'' <br> Hardt (Hart) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Глеб]]''' | | ''Goteleib'' (''Gudleifr'', ''Gottlieb'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Готліб|Готліб (Годліб)]]''' | | ''Gottlieb'' (''Goteleib'') <br> Gudo (Godo) + Leifi (Laybo) <br> ''Gottlieb'' (''Gudilub'', ''Gudeliva'') <br> Gudo (Got) + Lubo (Libo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудман|Гудман (Гутман, Годман)]]''' | [[Мангуд]] | ''Gudman'' (''Guotman'', ''Godman'') <br> Gudo (Godo) + Mann | ''Mangod'' <br> Mann + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудымін|Гудымін (Гудмін)]]''' | [[Мінгуд]] | ''Goudemen'' (''Gudmen'') <br> Gudo + Minno (Menno) | ''Mengodus'' <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гудмунд|Готмант]]''' | | ''Gutmunt'' (''Godmont'', ''Gotmundus'') <br> Gudo (Got) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Косман]]''' | | ''Cosman'' (''Gossmann'') <br> Guso (Goza) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Гошмант]]''' | | ''Gosmundus'' (''Gusimund'') <br> Guso (Goza) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунт|Гунд (Гунда, Гунта, Кунда, Гонда, Конда, Конт, Конць, Кондзь)]]''' | — | ''Gunth'' (''Gundo'', ''Gondo'', ''Cund'', ''Kunth'', ''Contus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канцейка|Канцейка (Кандыка, Кунцік)]]''' | — | ''Cunthicho'' (''Cundicho'') <br> Gunth (Kunth) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантэль|Кантэль (Гундзіла, Гунтуль)]]''' | — | ''Kuntilo'' (''Gundila'', ''Guntulo'', ''Gontella'') <br> Gunth (Kunth) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контын|Контын (Кондзін, Кундзін, Гондын, Гунтын, Гундзін)]]''' | — | ''Cundin'' (''Contina'', ''Guntin'', ''Gundin'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контун]]''' | — | ''Cunduni'' (''Gunduni'') <br> Gunth (Kunth) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контуш|Контуш (Кунтыш, Кунтуш)]]''' | — | ''Cundisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Gondish'') <br> Gunth (Kunth) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контаўт (імя)|Контаўт (Гонтаўт, Конталт, Кунтаўт, Кунталт)]]''' | | ''Contaldus'' (''Gontald'', ''Gontaut'') <br> Gunth (Cund) + Waldo (Walt) <br> Gunth (Cund) + Teudo (Taut) <br> Cono + Teudo (Taut) | ''Waldegundis'' <br> Waldo + Gunth <br> ''Teutgundis'' <br> Teudo (Teuth) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандбут]]''' | | ''Gundbuth'' (''Gundboto'') <br> Gunth (Kunth) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Контвід]]''' | | ''Gunduidis'' <br> Gunth (Kunth) + Wido | ''Widegundis'' <br> Wido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантыгерд]]''' | | ''Cundigart'' (''Guntegardis'') <br> Gunth (Kunth) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гунтэр|Гунтар (Гундар, Гонтар, Кунтэр, Контэр, Контар)]]''' | | ''Guntar'' (''Gundar'', ''Gontar'', ''Kunter'', ''Konter'', ''Contari'') <br> Gunth (Kunth) + Heri (Hari) | ''Harigundis'' <br> Heri (Hari) + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантмін|Кантмін (Гонтмін)]]''' | | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гумонт]]''' | | ''Gummund'' (''Guntamund'', ''Cummunt'') <br> Gunth + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кандрат|Кандрат (Кундрат, Контрад, Контрат)]]''' | | ''Conttrat'' (''Kundrat'', ''Gundarat'') <br> Gunth (Kunth) + Rado (Rato) | ''Ratcunda'' <br> Rado (Rato) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундэрык (імя)|Кондрыка (Кандрыка)]]''' | [[Рыконт]] | ''Condricus'' (''Gunderic'') <br> Gunth (Kunth) + Rick <br> ''Candericus'' (''Gandaricus'') <br> Gento (Gando) + Rick | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрым]]''' | [[Рымконт]] | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Gundo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кантрыт]]''' | | ''Guntarith'' <br> Gunth (Kunth) + Rido | ''Riidgunt'' <br> Rido + Gunth |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гундыслаў]]''' | | ''Gundisalv'' <br> Gunth (Gundo) + Aluo <br> Gunth (Gundo) + Salvo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабейка]]''' | — | ''Dabicho'' <br> Dabo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дабела|Дабела (Дабіль, Дабель)]]''' | — | ''Dabila'' <br> Dabo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дань|Дань (Дан)]]''' | — | ''Dano'' (''Denno'', ''Dann'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данейка|Данейка (Даніка, Дэнэка, Дэнейка)]]''' | — | ''Danica'' (''Denecke'') <br> Dano (Denno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данюш|Данюш (Даніш)]]''' | — | ''Danisch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Danis''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Dano + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзенгель|Дзенгель (Дзінгель, Дзінгайла, Дангель, Дангела)]]''' | | ''Dengel'' (''Dingela'') <br> Dano (Denno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Данар|Данар (Данэр)]]''' | | ''Danhari'' (''Danner'') <br> Dano + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнарт]]''' | | ''Dannert'' (''Dännart'') <br> Dano + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Данкель]]''' | — | ''Danckel'' (''Danchilo'') <br> Danco + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамуль|Дамуль (Дамель)]]''' | — | ''Damulo'' (''Damilo'') <br> Dammo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўга|Даўга (Дава, Доўг, Доўк)]]''' | — | ''Daugo'' (''Davo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давейка|Давейка (Давіка)]]''' | — | ''Davico'' <br> Daugo (Davo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгіла|Даўгіла (Дагіла, Догель)]]''' | — | ''Dagila'' (''Dahilo'', ''Degel'') <br> Daugo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбор|Даўбор (Даўбар, Даўбэр, Даўбір, Доўбэр, Дабар, Даўпар)]]''' | | ''Dauber'' (''Deuber'', ''Daber'') <br> Daugo (Davo) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўбарт|Даўбарт (Даберт, Дэбэрт)]]''' | | ''Daubert'' <br> Daugo (Davo) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давіл|Давіл (Тавіл)]]''' | | ''Davila'' (''Dauwila'', ''Tauili'') <br> Daugo (Davo) + Wilo <br> Daugo (Davo) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давірд|Давірд (Тавірд)]]''' | | ''Daverdt'' <br> Daugo (Davo) + Werta (Werdo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давінь]]''' | | ''Dawin'' (''Dauwin'') <br> Daugo (Davo) + Wino <br> Daugo (Davo) + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Давойна|Давойна (Давойн, Давэйна, Давэйн)]]''' | | ''Dewein'' <br> Daugo (Davo) + Wino (Weine) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгайла|Даўгайла (Дагала)]]''' | | ''Dagalo'' (''Dægel'') <br> Daugo (Davo) + Gailo (Galo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгер|Даўгер (Даўер)]]''' | | ''Dauharjis'' (''Dauer'', ''Daherr'') <br> Daugo (Davo) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгерд (імя)|Даўгерд (Даўгард, Даўгірд, Дагірд)]]''' | | ''Daugaard'' <br> Daugo (Davo) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгод|Даўгод (Дагут, Даўгот, Даўгут)]]''' | | ''Dagott'' <br> Daugo (Davo) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгоўд|Даўгоўд (Доўгаўд, Даўгольд)]]''' | | ''Dagaud'' <br> Daugo (Davo) + Gaudo <br> Daugo (Davo) + Goldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўгін|Даўгін (Даўкен, Даўген, Далгін)]]''' | | ''Dagin'' (''Dawkin'') <br> Daugo (Davo) + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўгінт|Даўгінт (Даўкінт, Даўгінд)]] | | Daugo (Davo) + Gento (Gendo) <br> Daugo (Davo) + Kindo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўконт|Даўконт (Даўгонт, Даўкант, Дэкант, Даўкунт)]]''' | | ''Dagant'' (''Dachant'') <br> Daugo (Davo) + Gunth (Kunth) <br> Dago + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўлюд|Даўлюд (Даўлід)]] | | Daugo (Davo) + Luido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмен|Даўмен (Даўман, Даўмін, Доўман)]]''' | [[Міндоўг (імя)|Міндаў]] | ''Dauman'' (''Daman'') <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) | ''Mindach'' <br> Minno + Daugo (Davo) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўмонт (імя)|Даўмонт (Даўмонд, Даўмунд, Даўмунт, Дамунт, Дамонт, Домунд)]]''' | | ''Damondus'' (''Damundus'') <br> Daugo (Davo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Доўнар (імя)|Доўнар (Доўнэр, Дохнар)]]''' | | ''Douwner''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Daugo (Davo) + Noro (Nero) <br> ''Dæghnar'' <br> Dago + Noro (Nero) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Даўспрунг (імя)|Даўспрунг]] | | Daugo (Davo) + Spranco | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Даўят (імя)|Даўят (Даўют, Тавят)]]''' | | ''Dowyatt'' (''Daviato'') <br> Daugo (Davo) + Joto (Juto) <br> Daugo (Davo) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дака (імя)|Дака (Дага)]]''' | — | ''Dago'' (''Dacco'', ''Taggo'', ''Daia'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагейка|Дагейка (Дакейка)]]''' | — | ''Dageke'' (''Dagiko'') <br> Dago (Dacco) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакіла|Дакіла (Дакель)]]''' | — | ''Dacilo'' (''Dacilus'', ''Dagilo'') <br> Dago (Dacco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайль]]''' | — | ''Daila'' <br> Dago (Daia) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакінь|Дакінь (Дэген, Тагін)]]''' | — | ''Dacinus'' (''Daginus'', ''Taginus'') <br> Dago (Taggo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дакварда]]''' | | ''Dagward'' <br> Dago (Dacco) + Wardo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дагела|Дагела (Дагель, Дагайль)]]''' | | ''Dagela'' <br> Dago + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэймонт|Дэймонт (Даймонт)]]''' | | ''Deimund'' (''Daymont'') <br> Dago (Daia) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дэйна]]''' | — | ''Deina'' (''Dagena'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дайнар|Дайнар (Дайнэр, Дэйнар, Дэйнэр)]]''' | | ''Deiner'' (''Degenher'') <br> Deina (Dagena) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дыдэла|Дыдэла (Дэдэла)]]''' | — | ''Dedela'' (''Dedila'') <br> Dedo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дорг (імя)|Дорг (Драга, Драка)]]''' | — | ''Drogo'' (''Drago'', ''Draco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даргіла|Даргіла (Драгіл, Драгул, Даргель)]]''' | — | ''Drogila'' (''Drogulus'') <br> Drogo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доргень|Доргень (Доргін)]]''' | — | ''Drogen'' (''Drogin'') <br> Drogo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Даргвойн|Даргвойн (Даргвайн)]] | | ''Dragwin'' <br> Drogo (Drago) + Wino (Weine) <br> Drogo + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Драгат|Драгат (Даргаць)]]''' | | ''Drogat'' <br> Drogo + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзір|Дзір (Дыра, Тыр)]]''' | — | ''Diehr'' (''Dioro'', ''Tier'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзярэйка|Дзярэйка (Дзерык, Дэрэк, Церэйка, Цірык)]]''' | — | ''Diericke'' <br> Diehr + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырэль|Тырэль (Цірыль, Тырыла)]]''' | — | ''Tyrell'' <br> Diehr (Tier) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырун|Тырун (Цірун)]]''' | — | ''Teoruni'' <br> Diehr (Tier) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырыш|Тырыш (Дэрэш, Дэрш)]]''' | — | ''Thiersch'' (''Dirisch'', ''Dirsche'') <br> Diehr (Tier) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырбут|Дырбут (Дзербут, Цірбут)]]''' | | ''Direbode'' <br> Diehr + Boto (Buto) <br> Diehr + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тырольдзь]]''' | | ''Tirold'' (''Deorwald'') <br> Diehr (Tier) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дэрвін|Дэрвін (Дзеравін, Дырвін, Дэрвінь, Дарвінь)]]''' | | ''Derwin'' (''Direwine'', ''Deorwine'') <br> Diehr + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірман|Дзірман (Дырымен, Дзерман, Цірман, Дзірамін)]]''' | | ''Dierman'' (''Deormann'', ''Direman'', ''Derman'', ''Tiermann'') <br> Diehr + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзірмант|Дзірмант (Дырманд, Дзірмунт, Дырмунт, Дзермант, Цірмонт)]]''' | | ''Dyrmond'' (''Diermunt'', ''Deormund'', ''Tiermunt'') <br> Diehr (Dioro) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дзерамер|Дзерамер (Дэрамэр)]]''' | | ''Diormerus'' (''Deormar'', ''Teormar'') <br> Diehr (Dioro) + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дырмот]]''' | | ''Dyrmodh'' (''Deormod'') <br> Diehr (Dioro) + Mot (Moda) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Дзірсун]] | | Diehr + Suno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дуніла]]''' | — | ''Dunila'' <br> Duno + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дывіла]]''' | — | ''Divilo'' <br> Deiwe + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Іва]]''' | — | ''Ivo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ібут]]''' | | ''Ibodus'' <br> Ivo + Boto (Buto) <br> Ivo + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Івар]]''' | | ''Ivar'' <br> Ivo + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ідзель]]''' | — | ''Idela'' (''Idilo'') <br> Ido + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інга|Інка]]''' | — | ''Ingo'' (''Incho'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгіль]]''' | — | ''Ingilo'' <br> Ingo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Імбар|Імбар (Імбэр)]]''' | | ''Imbor'' (''Imber'', ''Ingeborg'', ''Ingeburg'') <br> Ingo (Incho) + Burga | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ігар]]''' | | ''Inchar'' <br> Ingo (Incho) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Інгела|Інгела (Інгель)]]''' | | ''Ingeila'' (''Ingel'') <br> Ingo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйса]]''' | — | ''Iso'' (''Heyse'', ''Eyse'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізбут|Ізбут (Есбут, Эйсбут)]]''' | | ''Isbodus'' <br> Iso + Bodo (Budo) <br> Iso + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісавін]]''' | | ''Isovin'' <br> Iso + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ісад]]''' | | ''Isada'' <br> Iso + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ішман|Ішман (Ізман, Ісаман)]]''' | | ''Issmann'' (''Isaman'') <br> Iso + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсман|Эйсман (Айсман, Эйсыман)]]''' | | ''Eismann'' (''Eisemann'') <br> Iso (Eisen) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ізмунт|Ізмунт (Ісмант, Ішмант)]]''' | | ''Ismund'' (''Isimund'', ''Isemund'') <br> Iso + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйсімонт|Эйсімонт (Эйсмант, Эйсмунт, Эйсмунд, Айсмант)]]''' | | ''Eismund'' (''Eisenmund'') <br> Iso (Eisen) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кагель]]''' | — | ''Cagel'' (''Kagel'', ''Cagilo'') <br> Caco (Kage) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Каз|Каз (Казь, Гась)]]''' | — | ''Cazo'' (''Kas'', ''Gazo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казека|Казека (Казейка, Казіка)]]''' | — | ''Kaseke'' <br> Cazo (Kas) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казіль|Казіль (Гасель)]]''' | — | ''Cazilo'' <br> Cazo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Казімер|Казімер (Казмар, Казьмер, Казімір)]]''' | | ''Gazmar'' (''Gasmarus'') <br> Cazo (Gazo) + Mero (Maro) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кор|Кор (Кара, Кар)]]''' | — | ''Caro'' (''Kárr'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карэйка (імя)|Карэйка (Карэка)]]''' | — | ''Kareke'' <br> Caro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыла|Карыла (Карэла)]]''' | — | ''Karila'' <br> Caro + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыбут (імя)|Карыбут (Карыбот, Корбут, Карбот, Корбат, Карабут)]]''' | | ''Coributh''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Karbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Korbot''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Caro + Boto (Buto) <br> ''Karibaudis'' <br> Caro + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карвіна (імя)|Карвіна (Карвін, Корвін)]]''' | | ''Caruin'' <br> Caro + Wino | ''Vinicar'' <br> Wino + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыгайла (імя)|Карыгайла]]''' | | ''Kargil'' <br> Caro + Gilo <br> ''Corgal''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Caro + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Каргоўд|Каргоўд (Каргоўт)]]''' | | ''Caragolt'' <br> Caro + Goldo <br> Caro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Караман (імя)|Караман (Карман)]]''' | | ''Karaman'' (''Caroman'', ''Carman'') <br> Caro + Mann | ''Manakari'' <br> Mann + Caro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кармін (імя)|Кармін]]''' | | ''Carmin'' (''Karmin'') <br> Caro + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карымонт|Карымонт (Карымунт, Кармонт)]]''' | | ''Caromond'' (''Karmunt'', ''Kárimundr'') <br> Caro + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Карыят (імя)|Карыят]]''' | | ''Cariatto'' <br> Caro + Joto <br> Caro + Hatho (Adi) | ''Jutcar'' <br> Joto (Juto) + Caro |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кароль (імя)|Кароль (Карэль, Караль)]]''' | — | ''Carolus'' (''Carellus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінда]]''' | — | ''Kindo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кінціла|Кінціла (Кіндзель)]]''' | — | ''Kintilo'' (''Kindel'') <br> Kindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцібут]] | | Kindo + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Кінцівіл]] | | Kindo + Wilo | ''Willekind'' <br> Wilo + Kindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кіндэр]]''' | | ''Kinder'' (''Kinter'') <br> Kindo + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кляўз|Кляўз (Кляўзь, Кляўс, Кляўш)]]''' | — | ''Klaus'' (''Nikolaus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Кляўзгайла]] | | Klaus + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Кома (імя)|Кома]]''' | — | ''Como'' (''Gumo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Куміла|Куміла (Комель, Кумель)]]''' | — | ''Comela'' (''Gumila'') <br> Como (Gumo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Камонт|Камонт (Комант)]]''' | | ''Comont'' <br> Como + Mund (Munt) <br> ''Camund'' <br> Camo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кона|Кона (Куна, Кун)]]''' | — | ''Cono'' (''Cuno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунейка|Кунейка (Кунік, Канейка, Коніка)]]''' | — | ''Kuniko'' (''Chunico'', ''Kunecke'', ''Konneke'') <br> Cono (Cuno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Куніла|Куніла (Кунела)]]''' | — | ''Chunulo'' (''Künel'') <br> Cono (Cuno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунаш|Кунаш (Конаш)]]''' | — | ''Kühnsch'' (''Kunosch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Konosz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Cono (Cuno) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конвід]] | | Cono + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канвіл|Канвіл (Кунвіл)]]''' | | ''Convilus'' (''Convilius''){{Заўвага|Імя Convilius можа быць супольным для [[кельты|кельтаў]] і [[германцы|германцаў]] — як і імя [[Радзівіл (імя)|Ratwilius]]<ref>Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292.</ref>}} <br> Cono (Cuno) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Канігайла|Канігайла (Кунгель, Кунігель, Конгіл, Конкайл)]]''' | | ''Congallus'' (''Cungelus'', ''Kunigil'', ''Kunigel'') <br> Cono (Cuno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Конгенд]] | | Cono + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конгер]]''' | | ''Kunger'' <br> Cono (Cuno) + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кангерд|Кангерд (Конгірд)]]''' | | ''Cunigard'' <br> Cono (Cuno) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кунат|Кунат (Конат)]]''' | | ''Kunat'' <br> Cono + Hatho (Adi) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конер]]''' | | ''Koner'' (''Cunari'') <br> Cono (Cuno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конарт|Конарт (Кунэрт)]]''' | | ''Konert'' (''Kunert'', ''Conard'') <br> Cono (Cuno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Конрад|Конрад (Конрат, Кунрад, Кунрат)]]''' | | ''Konrad'' (''Conrat'', ''Cunrad'', ''Cunrat'') <br> Cono (Cuno) + Rado | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Кондрут]]''' | | ''Cundrud'' <br> Cono (Cuno) + Trudo (Drutus) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левік|Левік (Лявейка, Леўка)]]''' | — | ''Leuico'' (''Leweke'') <br> Leuo + -k- |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Левальд|Левальд (Левальт)]]''' | | ''Lewald'' (''Lewolt'') <br> Leuo + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леварт]]''' | | ''Levard'' <br> Leuo + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Леанард|Ленарт (Леанард, Ленард, Лінард, Лейнард, Лейнарт, Лейнэрт)]]''' | | ''Leonard'' (''Lennart'', ''Linard'') <br> Leon + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Легарт]]''' | | ''Legart'' (''Legard'') <br> Laico (Lecke) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лідэла]]''' | — | ''Ledila'' <br> Ledus (Leto) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Летаўт]]''' | | ''Letald'' (''Letold'', ''Letaudus'') <br> Ledus (Leto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ліба]]''' | — | ''Libo'' <br> ''Lubo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэка]]''' | — | ''Libicho'' <br> Libo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібель]]''' | — | ''Libila'' <br> Libo + -l- <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібельт]]''' | | ''Libolt'' <br> Libo + Waldo (Walt) <br> Lubo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лібэр]]''' | | ''Liberi'' (''Libheri'') <br> Libo + Heri <br> Lubo + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лінда|Лінда (Ленць)]]''' | — | ''Lindis'' (''Linto'', ''Lend'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзік|Ліндзік (Ліндзейка)]]''' | — | ''Lindicke'' (''Lindecke'') <br> Lindis + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ліндзін]]''' | — | ''Lendinus'' <br> Lindis (Lend) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лода|Лода (Лота, Лёда, Лёт, Лоць)]]''' | — | ''Lodo'' (''Lotto'', ''Lott'', ''Chlodio'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодзейка|Лодзейка (Лодзік, Лоцейка)]]''' | — | ''Hlodico'' (''Lotichius'') <br> Lodo (Chlodio) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лобарт]]''' | | ''Lobert'' (''Chlodobert'') <br> Lodo (Chlodio) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодальд]]''' | | ''Lodoald'' (''Chlodoald'') <br> Lodo (Chlodio) + Waldo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Хлёдвіг|Лодвік (Людвік, Людзьвік)]]''' | | ''Lodwich'' (''Chlodwig'') <br> Lodo (Chlodio) + Wigo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодвін|Лодвін (Лотвін)]]''' | | ''Lodwin'' (''Hlotwin'') <br> Lodo (Chlodio) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лодар|Лодар (Лотар)]]''' | | ''Loder'' (''Lotar'', ''Lodhari'') <br> Lodo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Люб|Люб (Люба)]]''' | — | ''Lubo'' (''Liuba'', ''Leubo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любейка|Любейка (Любіка)]]''' | — | ''Lubbeke'' (''Liubbecha'', ''Lubbiko'') <br> Lubo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любель (імя)|Любель]]''' | — | ''Liubilo'' (''Liebel'') <br> Lubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любень|Любень]]''' | — | ''Luben'' (''Lubin'') <br> Lubo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любш]]''' | — | ''Lubisch'' <br> Lubo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любар (імя)|Любар (Любэр)]]''' | | ''Luber'' <br> Lubo + Heri (Hari) | ''Erliub'' <br> Heri + Lubo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Любарт (імя)|Любарт (Любэрт, Люпарт, Лібарт, Лібэрт)]]''' | | ''Lubert'' (''Lubart'', ''Lupert''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Lubo + Bert <br> ''Liubhart'' (''Liebert'') <br> Lubo + Hardt (Hart) <br> ''Liubardus'' <br> Lubo + Bardo (Barto) | ''Beretliub'' <br> Bert + Lubo <br> ''Hartlib'' <br> Hardt (Hart) + Lubo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лют|Лют (Люд)]]''' | — | ''Liudo'' (''Liuto'', ''Liut'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людыка (імя)|Лютык (Людзіка, Людыка, Лідзейка, Лідака)]]''' | — | ''Ludica'' (''Liuticha'', ''Liedecke'') <br> Liudo (Liut) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людан]]''' | — | ''Liudan'' <br> Liudo + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людзень|Людзень (Лютын)]]''' | — | ''Luden'' (''Liutin'', ''Liudin'') <br> Liudo (Liut) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютвін|Лютвін (Людвін)]]''' | | ''Liutwin'' (''Liuduin'', ''Litwin'') <br> Liudo + Wino | ''Winiliut'' <br> Wino + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Літавор|Лютувер (Лютвар, Літавор, Літавар, Лювер)]]''' | | ''Liutwar'' (''Liutward'', ''Litwart'') <br> Liudo + Wardo (Warto) <br> ''Leudovera'' (''Litwara'') <br> Liudo + Wero (Varo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютгарда|Людгарда]]''' | | ''Leutgardis'' (''Liudgerda'') <br> Liudo + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лютэр (імя)|Лютар (Лютэр, Людар, Людэр, Літэр)]]''' | | ''Liuthar'' (''Liuter'', ''Liudar'', ''Liuder'', ''Litterius'') <br> Liudo (Liut) + Heri (Hari) | ''Herileut'' <br> Heri + Liudo (Liut) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людкен]]''' | | ''Lüdken'' (''Luidikin'', ''Lütgen'') <br> Liudo + -kin <br> Liudo + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Людміна]]''' | | ''Ludzmin''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Liudo + Minno <br> ''Liudman'' <br> Liudo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Люмонт|Люмонт (Лімонт)]]''' | | ''Liumunt'' (''Liutmund'') <br> Liudo (Liut) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянга|Лянга (Лянг, Лянк)]]''' | — | ''Lango'' (''Lang'', ''Lanck'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лангін|Лангін (Ленгін)]]''' | — | ''Langin'' (''Lengin'') <br> Lango + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лонгвін|Лангвін (Лонгвін, Лугвен)]]''' | | ''Langwin'' (''Langevin'') <br> Lango + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Лянгерд|Лянгерд (Лянгерд, Лянгерт, Лангерт, Лянгірдзь)]]''' | | ''Langarda'' (''Longard'') <br> Lango + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Лянгмін]] | | Lango + Minno <br> ''Langman'' <br> Lango + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянда|Лянда (Ланта, Ляндзь)]]''' | — | ''Lando'' (''Lanto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лянтэла]]''' | — | ''Landel'' (''Lendel'') <br> Lando (Lanto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ландзіна|Ландзіна (Ляндзіна)]]''' | — | ''Landina'' <br> Lando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Лямбэрт|Лямпэрт (Лямпарт, Лямбэрт, Лемберт)]]''' | | ''Lampert'' (''Lambert'') <br> Lando (Lanto) + Bert | ''Bertlanda'' <br> Bert + Lando |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мага]]''' | — | ''Mago'' (''Maco'', ''Megi'', ''Meco'', ''Meio'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магейка]]''' | — | ''Mageyke'' (''Magico'') <br> Mago + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Макула|Макула (Мегіла, Макела, Макель, Мекель, Мікель)]]''' | — | ''Maccula'' (''Megilo'', ''Mackel'', ''Meckel'') <br> Mago (Maco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мейла|Мейла (Мэйла, Майла)]]''' | — | ''Meilo'' (''Meil'') <br> Mago (Meio) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магін|Магін (Мегін)]]''' | — | ''Magin'' (''Megin'') <br> Mago (Megi) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магун]]''' | — | ''Maguno'' (''Magonus'') <br> Mago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магель|Магель (Мегаль, Магаль, Магала, Магайла)]]''' | | ''Megel'' (''Megele'') <br> Mago (Megi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Магер]]''' | | ''Mager'' (''Magher'') <br> Mago + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Максьвіта]]''' | | ''Meguswind'' (''Mehsuint'') <br> Mago (Maco) + Suint (Suitha) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маж|Маж (Маза, Мас, Маз, Мась, Меж, Мезь)]]''' | — | ''Mazo'' (''Mezo'', ''Maas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэйка (імя)|Мажэйка (Мазейка, Мазека, Мажэка, Мажыка, Мяжэйка)]]''' | — | ''Mazecha'' (''Mazika'') <br> Mazo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мажэла|Мажэла (Мазала, Мазель, Масіль, Мазуль, Мяжала)]]''' | — | ''Mazela'' (''Mazola'', ''Massall'', ''Massul'', ''Massila'') <br> Mazo (Maas) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазан|Мазан (Мажан)]]''' | — | ''Massana'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мазен]]''' | — | ''Massen'' <br> Mazo (Maas) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масанд|Масанд (Масэнд)]]''' | — | ''Masenda'' <br> Mazo (Maas) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Межгел|Межгел (Мазгіль, Мазгел)]]''' | | ''Mesgilo'' <br> Mazo (Mezo) + Gilo (Gill) <br> Masgo (Meske) + -l- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мажырым|Мажырым (Мажрым, Мазрым)]] | | Mazo + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мала]]''' | — | ''Malo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малейка|Малейка (Маліка)]]''' | — | ''Malicho'' <br> Malo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мальвід|Мальвід (Мальвіт)]]''' | | ''Malwida'' <br> Malo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Малгуд]]''' | | ''Maalgodus'' <br> Malo + Gudo (Godo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мамейка]]''' | — | ''Mamecho'' <br> Mamo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маміла|Маміла (Мамель, Мамуль)]]''' | — | ''Mamila'' <br> Mamo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ман|Ман (Мань)]]''' | — | ''Mann'' (''Manno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манейка|Манейка (Маніка, Манік)]]''' | — | ''Manniko'' (''Mannecho'') <br> Mann + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маніла (імя)|Маніла (Маніль, Манель)]]''' | — | ''Manila'' (''Mannila'', ''Mannel'') <br> Mann + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівід|Манівід (Манвід)]]''' | [[Відзіман]] | ''Manvidus'' <br> Mann + Wido | ''Widiman'' <br> Wido + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Манвіл|Манвіл (Манівіл)]] | [[Віліман]] | Mann + Wilo | ''Wiliman'' (''Wilman'') <br> Wilo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манівін]]''' | | ''Manewine'' (''Manwine'') <br> Wino + Mann | ''Winiman'' <br> Mann + Wino |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангайла|Мангайла (Мангейла, Мангель)]]''' | [[Гайліман]] | ''Manigel'' <br> Mann + Gailo (Gelo) | ''Gailamanns'' <br> Mann + Gailo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манігерд|Манігерд (Манігірд, Мангірд, Манкірд)]]''' | | ''Manegardus'' (''Mangerðr'') <br> Mann + Gerd (Gardo) | ''Gartmann'' <br> Gerd (Gardo) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангін|Мангін (Манген)]]''' | | ''Mannikin'' <br> Mann + -kin <br> Mann + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мангуд|Мангуд (Мангут)]]''' | [[Гудман]] | ''Mangod'' (''Mangut'') <br> Mann + Gudo (Godo) | ''Guotman'' <br> Gudo + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манар]]''' | [[Герман (імя)|Герман]] | ''Manarius'' (''Manahari'') <br> Mann + Heri (Hari) | ''Hermann'' (''Harimann'') <br> Heri (Hiro) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Манят|Манят (Манат)]]''' | | ''Mannato'' <br> Mann + Joto <br> Mann + Hatho (Adi) | ''Hadoman'' <br> Hatho (Adi) + Mann |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантур]]''' | | ''Mandur'' (''Mandor'') <br> Mann + Torro | ''Tormann'' <br> Torro + Mann |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міркель|Міркель (Мэркель, Мэрхель, Мархіль)]]''' | — | ''Merkil'' (''Merkel'', ''Marchilo'') <br> Marcho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркальд]]''' | | ''Marcold'' (''Marcald'') <br> Marcho + Waldo | ''Valadamarca'' <br> Waldo + Marcho |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргер]]''' | | ''Margger'' <br> Marcho + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Март (імя)|Март (Мерт)]]''' | — | ''Marti'' (''Mardo'', ''Merti'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Марціла|Марціла (Мартэла)]]''' | — | ''Martilo'' <br> Marti + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мардвін (імя)|Мардвін (Мортвін)]]''' | | ''Martoin'' (''Merduwinus'') <br> Marti (Mardo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маста|Маста (Масьць, Машт, Мост)]]''' | — | ''Masto'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьціла|Масьціла (Масталь, Мастэль)]]''' | — | ''Mastilo'' (''Mastal'') <br> Masto + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Масьцін]]''' | — | ''Mastin'' <br> Masto + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мастаўт|Мастаўт (Масталт, Машталт, Мештаўт, Мішталт, Міштаўт)]]''' | | ''Mastoaldus'' <br> Masto + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Масьцівіл|Масьцівіл (Маствіл, Моствіл)]] | | Masto + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мат (імя)|Мат (Меда)]]''' | — | ''Matto'' (''Mado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мадзейка|Мадзейка (Мадзека, Мядзейка, Мэдыка, Медзіка, Мацейка)]]''' | — | ''Madacho'' (''Mädecke'', ''Maticke'') <br> Matto (Mado) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзел|Медзел (Медзіла, Маціль)]]''' | — | ''Mädel'' (''Meddil'', ''Medulo'', ''Madelo'') <br> Matto (Mado) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медзін|Медзін (Медзень, Мэдын)]]''' | — | ''Meddin'' (''Medden'') <br> Matto (Mado) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матывік]]''' | | ''Matouigius'' (''Mathwig'', ''Medovicus'') <br> Matto (Mado) + Wigo (Wic) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медвін]]''' | | ''Medwinus'' (''Matuvin'') <br> Matto (Mado) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Матар]]''' | | ''Matter'' (''Mather'') <br> Matto + Heri (Hari) | ''Herimat''<br> Heri + Matto |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медгін|Медгін (Метгін, Медакін)]]''' | | ''Matgen'' <br> Matto (Mado) + -kin <br> Matto (Mado) + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Медрык|Медрык (Метрык, Матрык, Мітрык)]]''' | | ''Mederic'' (''Mēdrīc'', ''Metrick'', ''Mathrich'') <br> Matto (Mado) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Магон]]''' | — | ''Magonus'' (''Maganus'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйн|Мэйн (Майн, Мейн, Мейнь)]]''' | — | ''Meyn'' (''Megin'', ''Meino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнэль|Мэйнэль (Майнэль)]]''' | — | ''Meynell'' <br> Meyn + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мейнуш]]''' | — | ''Mejnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}} (''Majnuš''{{Заўвага|name="Чэхія"}}) <br> Meyn + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнар|Мэйнар (Майнар)]]''' | | ''Meinar'' <br> Meyn + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мэйнарт|Мэйнарт (Мэйнард, Мейнарт, Мэйнэрт, Мейнард, Майнарт, Майнард)]]''' | | ''Meinart'' (''Meynard'') <br> Meyn + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Міл (імя)|Міл (Міла, Міль, Мель)]]''' | — | ''Milo'' (''Melus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілейка|Мілейка (Міліка, Мілека, Мелека)]]''' | — | ''Milleke'' (''Milike'', ''Melleko'') <br> Milo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілен|Мілен (Мелін, Мэлін, Мелен, Мелень, Мілень, Мілін)]]''' | — | ''Mellen'' (''Melin'') <br> Milo (Melus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мельбут|Мельбут (Мільбут)]]''' | | ''Melbodo'' (''Mellobod'', ''Mellobaud'') <br> Milo (Melus) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільвід|Мільвід (Мельвід)]]''' | | ''Melvid'' (''Melewidis'') <br> Milo (Melus) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілар]]''' | | ''Milehar'' <br> Milo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мелкід|Мелкід (Мільгед, Мільгет)]]''' | | ''Meligedius'' <br> Milo (Melus) + Geda (Giddo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілкін|Мілкін (Мелькін, Мількен, Мільгін)]]''' | | ''Millikin'' <br> Milo (Melus) + Ginno <br> Milo + -kin | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мільконт|Мільконт (Мелькунт)]]''' | | ''Milgunt'' <br> Milo + Gunth (Kunth) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мільмонт|Мільмонт (Мэльмонт, Мільмунт)]] | | Milo + Mund (Munt) <br> ''Malmund'' <br> Malo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мілят|Мілят (Мілёт, Мялюта)]]''' | | ''Milliot'' (''Melot'') <br> Milo (Melus) + Joto (Juto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мін|Мін (Мен, Мінь, Мень)]]''' | — | ''Minno'' (''Menno'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінейка (імя)|Мінейка (Мініка, Мінка, Менейка, Меніка)]]''' | — | ''Minnico'' (''Meniko'') <br> Minno (Menno) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінела|Мінела (Меніль, Менюл)]]''' | — | ''Mennel'' (''Minel'', ''Minnul'') <br> Minno (Menno) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінялк|Мінялк (Міналг, Мінаўг, Мінэльг, Менелк)]] | [[Альгмін]] | Minno + Helgi (Alko) | Helgi (Algo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінбут]]''' | [[Бутмін]] | ''Menbodo'' <br> Minno (Menno) + Bodo (Budo) <br> Minno + Boto (Buto) | ''Butmen'' <br> Boto (Buto) + Minno <br> ''Budmyn'' <br> Bodo (Budo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінаўт|Мінаўт (Міналт, Міналта, Меналта)]]''' | | ''Minolt'' (''Minaut'', ''Menalt'') <br> Minno + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінвід|Мінвід (Мінвіт, Менвід)]]''' | [[Відзімін (імя)|Відзімін]] | ''Minuit'' <br> Minno + Wido <br> ''Meginwid'' <br> Meyn (Megin) + Wido | Wido + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігайла (імя)|Мінігайла (Мінгель, Мэнгель, Мэнгела)]]''' | [[Гайлімін]] | ''Minigelus'' (''Mengel'') <br> Minno (Menno) + Gailo (Gelo) | ''Geleminus'' <br> Gailo (Gelo) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгіла]]''' | | ''Mengilo'' (''Menkilo'') <br> Minno (Menno) + Gilo | ''Gilmin'' (''Gilmen'') <br> Gilo + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгер]]''' | [[Гермін]] | ''Minger'' (''Menger'') <br> Minno (Menno) + Gero | ''Germinus'' <br> Gero (Giro) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгірд]]''' | | ''Mingard'' <br> Minno + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінігаўд|Мінігаўд (Менгаўд, Мінгоўд, Менькоўт)]]''' | | ''Menegald'' (''Minegolt'') <br> Minno (Menno) + Goldo <br> ''Menigaut'' <br> Minno (Menno) + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгін|Мінгін (Мінген, Менгін, Мэнкін)]]''' | | ''Mennigen'' (''Mennikin'', ''Minchin'') <br> Minno (Menno) + -kin <br> Minno (Menno) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінгуд|Мінгуд (Мінгот)]]''' | [[Гудымін]] | ''Mengodus'' (''Mengotus'') <br> Minno (Menno) + Gudo (Godo) | ''Goudemen'' <br> Gudo + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінар]]''' | | ''Minar'' (''Mennarius'') <br> Minno (Menno) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінард|Менарт (Мінард)]]''' | | ''Mennert'' (''Minnert'', ''Minard'') <br> Minno (Menno) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міндоўг (імя)|Міндаў (Міндоўг, Міндак, Міндаг, Мендак, Мендаг, Мэндаг, Мэндах)]]''' | [[Даўмен]] | ''Mindach'' (''Mendoch'') <br> Minno (Menno) + Daugo (Davo) <br> Meyn + Dago | ''Dauman'' <br> Daugo (Davo) + Mann <br> Daugo (Davo) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінконт]]''' | [[Кантмін]] | ''Menegundia'' <br> Minno (Menno) + Gunth (Kunth) | ''Cundomenus'' <br> Gunth (Kunth) + Minno (Menno) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Мінімонт|Мінімонт (Мінімунд, Мінімунт)]] | [[Мантымін]] | Minno + Mund (Munt) <br> ''Maginmund'' <br> Meyn (Megin) + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Minno |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мінят|Мінят (Мінют)]]''' | | ''Miniatus'' <br> Minno + Joto (Juto) <br> Minno + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінда|Мінда (Мінта, Мента)]]''' | — | ''Manto'' (''Mende'', ''Minte'', ''Mente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінціла|Мінціла (Манціла, Мінтэль, Мендзіла, Міндзель)]]''' | — | ''Mindilo'' (''Mantillo'', ''Mintel'', ''Mendilo'') <br> Manto (Minte) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мінтаўт|Мінтаўт (Менталт)]]''' | [[Таўцімін]] | ''Mindelt'' (''Mendelt'', ''Mandelt'') <br> Manto (Minte) + Waldo (Walt) <br> Minno + Teudo (Taut) | Teudo (Taut) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендэр|Мендэр (Мэндэр, Мантэра, Міндэр, Мандэр, Мандр, Мінтар)]]''' | | ''Mender'' (''Mantarius'', ''Minder'') <br> Manto (Mende) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мендрык|Мендрык (Мандрык, Міндрык, Мендрэк)]]''' | | ''Mendrick'' (''Mandariks'', ''Mendrich'') <br> Manto (Mende) + Rick | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міра (імя)|Мера (Мер, Мар)]]''' | — | ''Mero'' (''Miro'', ''Maro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірэйка|Мірэйка (Мярэйка, Марэйка, Мерка, Мірка)]]''' | — | ''Mirica'' (''Mereko'', ''Marêke'', ''Mercke'') <br> Mero (Miro) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мерула|Мерула (Марыла, Мерла, Марэла, Мірэла)]]''' | — | ''Merula'' (''Marilo'', ''Merlo'', ''Marellus'', ''Mirella'') <br> Mero + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мірын|Мірын (Марын, Мэрэн)]]''' | — | ''Marinus'' (''Merrin'', ''Mehren'') <br> Mero (Maro) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Міруш|Міруш (Маруш)]]''' | — | ''Merusch'' <br> Mero (Miro) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Марбут]]''' | | ''Marbotte'' (''Meriboto'') <br> Mero (Maro) + Boto (Buto) | ''Botmar'' <br> Boto (Buto) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мервін]]''' | | ''Mervinus'' (''Maruin'') <br> Mero (Maro) + Wino | ''Winimar'' <br> Wino + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маргела|Маргела (Маргель, Маргайла, Маргаль)]]''' | | ''Mergell'' <br> Mero (Maro) + Gailo (Gelo) | ''Geilamer'' (''Gelmer'') <br> Gailo (Gelo) + Mero |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Маркунт]]''' | | ''Margundis'' (''Mariconda'') <br> Mero (Maro) + Gunth (Kunth) | ''Gundemar'' (''Cundmar'') <br> Gunth (Kunth) + Mero (Maro) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мармонт|Мармонт (Марымонт, Мірмант)]]''' | | ''Marmundus'' (''Marmont'', ''Marimundo'', ''Miramunda'') <br> Mero (Maro) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мут|Мот (Мут, Мод, Моць)]]''' | — | ''Mot'' (''Muta'', ''Moda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Моціка|Моціка (Мацейка, Моцейка, Муцейка)]]''' | — | ''Motico'' (''Muteke'') <br> Mot (Muta) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Маціла|Маціла (Мутэль, Мацель)]]''' | — | ''Motilo'' (''Mutila'', ''Mutel'') <br> Mot (Muta) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мудзін|Мудзін (Мудын)]]''' | — | ''Modin'' (''Muttin'') <br> Mot (Muta) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мутаўт]]''' | | ''Muotolt'' <br> Mot (Muta) + Waldo (Walt) <br> Mot (Muta) + Teudo (Taut) | ''Teutmodus'' <br> Teudo (Teuth) + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотвіл|Мотвіл (Модвіл)]]''' | | ''Moetwil'' <br> Mot (Muta) + Wilo | ''Willimot'' <br> Wilo + Mot |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мотар]]''' | | ''Motar'' (''Mothar'', ''Moter'') <br> Mot + Heri (Hari) | ''Herimot'' <br> Heri + Mot |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мус|Мус (Муш, Музь)]]''' | — | ''Mus''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Musz''{{Заўвага|name="Польшча"}}) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Мусіла|Мусіла (Мусель)]]''' | — | ''Musilo'' (''Musula'') <br> Mus + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мунд|Монт (Мунд, Мунт, Монд, Мундзь, Мондзь)]]''' | — | ''Mund'' (''Munt'', ''Mond'', ''Mont'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандзейка|Мандзейка (Мундзейка, Монцека, Манцейка)]]''' | — | ''Mundicho'' (''Mondicus'') <br> Mund (Mont) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундыла (імя)|Мантыла (Монтэль)]]''' | — | ''Muntilo'' (''Montel'') <br> Mund (Munt) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтуш|Монтуш (Монтш)]]''' | — | ''Muntsch'' <br> Mund (Mont) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтаўт|Монтаўт (Монталт, Монталд, Мунталт)]]''' | [[Валімонт]] | ''Montald'' (''Montault'', ''Mundoald'') <br> Mund (Munt) + Waldo (Walt) <br> Mund (Munt) + Teudo (Taut) | ''Walmont'' (''Waltmunt'') <br> Waldo (Walt) + Mund (Munt) <br> ''Teutmunt'' <br> Teudo (Teuth) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мандывік]]''' | [[Вігмант]] | ''Mundivicus'' <br> Mund + Wigo (Wic) | ''Wigmunt'' (''Wicmund'') <br> Wigo (Wic) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантывід (імя)|Мантывід (Мунтвід, Мондвід)]] | [[Відзімонт (імя)|Відзімонт]] | Mund (Munt) + Wido | ''Widmund'' <br> Wido + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтвіл|Монтвіл (Мунтвіл, Мондвіл)]]''' | [[Вілімонт]] | ''Muntwil'' <br> Mund (Munt) + Wilo | ''Wilmunt'' <br> Wilo + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантывін]]''' | | ''Mondawin'' (''Mundawins'') <br> Mund (Munt) + Wino | ''Winimunt'' <br> Wino + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгайла (імя)|Мантыгайла (Мантыгал, Мунтыгайла)]]''' | [[Галімонт]] | ''Montigel'' <br> Mund (Munt) + Gailo (Gelo) | ''Galmund'' <br> Gailo (Gelo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мантыгерд (імя)|Мантыгерд (Мунтыгерд, Мундыгерд, Мантыгард, Монтгард)]]''' | [[Гірдзімонт]] | ''Mundgerd'' (''Mundgerdr'') <br> Mund + Gerd | ''Gardmund'' (''Gertmund'') <br> Gerd (Gardo) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мондар|Мондар (Мондэр, Монтар)]]''' | | ''Munder'' (''Munter'', ''Mundher'') <br> Mund (Munt) + Heri (Hari) | ''Hermunt'' (''Herimont'') <br> Heri + Mund (Mont) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Монтарт]]''' | | ''Mundert'' (''Mundhart'') <br> Mund (Munt) + Hardt (Hart) | ''Hardmunt'' (''Hartomund'') <br> Hardt (Hart) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантымін]] | [[Мінімонт]] | Mund (Munt) + Minno | Minno + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Мундэрых (імя)|Мондрык]]''' | | ''Mondericus'' (''Mondrich'', ''Mundericus'') <br> Mund + Rick | ''Richmont'' <br> Rick (Rih) + Mund (Munt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Мантрым (імя)|Мантрым (Мунтрым, Мондрым)]] | [[Рымант]] | Mund (Munt) + Rim | ''Rimunt'' <br> Rim + Mund (Munt) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нейка]]''' | — | ''Naicho'' (''Necke'', ''Nacho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нагела|Нагела (Нагель, Найгель, Найгайла)]]''' | | ''Nagel'' (''Nagal'') <br> Naicho (Nacho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наймант|Наймант (Нэймант, Намонт)]]''' | | ''Naimundus'' (''Neimundus'') <br> Naicho + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нань]]''' | — | ''Nanno'' (''Nenna'', ''Nannus'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наніка]]''' | — | ''Nannicha'' <br> Nanno + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нанарт|Нанарт (Нангарт, Ненарт, Нінарт)]]''' | | ''Nanhart'' (''Nennert'') <br> Nanno (Nenna) + Hardt (Hart) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Наць]]''' | — | ''Nath'' (''Nato'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Натар (імя)|Натар (Надэр, Нядар)]]''' | | ''Nater'' (''Nadhere'') <br> Nath + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нед|Нед (Ніт, Нідзь, Нець]])''' | — | ''Nieth'' (''Nied'', ''Nid'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ніціла]]''' | — | ''Nitilo'' (''Nidilo'', ''Nittel'') <br> Nieth (Nid) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нігайла|Нігайла (Негела, Нігал)]]''' | | ''Negele'' (''Niegel'') <br> Nieth + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітар|Нітар (Нідэр, Нэйдэр)]]''' | | ''Nieter'' (''Nither'', ''Nidar'') <br> Nieth (Nid) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нітарт]]''' | | ''Nitart'' (''Nithart'') <br> Nieth + Hardt (Hart) | ''Hartnid'' <br> Hardt (Hart) + Nieth (Nid) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нетымер]]''' | | ''Nitimerus'' (''Niemer'') <br> Nieth + Mero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нода|Нода (Нота, Ноць, Нут)]]''' | — | ''Noddo'' (''Noto'', ''Noth'', ''Nutte'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацейка|Нацейка (Надзейка)]]''' | — | ''Nothicho'' (''Nodiko'') <br> Noddo (Noto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нацель]]''' | — | ''Notilo'' (''Nötel'', ''Noddilo'') <br> Noddo (Noto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутаўт]]''' | | ''Notaldus'' (''Noteldus'') <br> Noddo (Nutte) + Teudo (Taut) <br> Noddo (Nutte) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нутар|Нутар (Нотар)]]''' | | ''Nudhari'' (''Nothar'') <br> Noddo (Nutte) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нор (імя)|Нор (Нар, Нер)]]''' | — | ''Noro'' (''Nero'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэйка|Нарэйка (Нарыка, Норка)]]''' | — | ''Noriko'' (''Norke'') <br> Noro + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарэла|Нарэла (Нарэль)]]''' | — | ''Narelo'' <br> Noro (Nero) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нерын|Нерын (Нерэн)]]''' | — | ''Nerin'' (''Norin'') <br> Noro (Nero) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наруш|Наруш (Нарэш, Нарыш, Нараш)]]''' | — | ''Norusch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Noreš''{{Заўвага|name="Чэхія"|Германска-славянскае імя, якое азначалася ў Чэхіі}}, ''Norisch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Noro + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбар]]''' | | ''Norber'' <br> Noro + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Норбэрт|Нарборт (Норбэрт)]]''' | | ''Norbert'' (''Nerbertus') <br> Noro (Nero) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарбут (імя)|Нарбут (Нарбот, Норбут, Нарбуд, Нарыбут)]]''' | [[Бутнар]] | ''Narbot'' (''Norpoth'', ''Nierbota''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Norpod'') <br> Noro + Boto (Buto) <br> Noro + Bodo (Budo) | ''Botner''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Buthneri''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Boto (Buto) + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвід|Нарвід (Норвід, Нервід)]]''' | | ''Norvid'' <br> Noro + Wido | ''Widhener'' <br> Wido + Noro (Nero) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарвіл]]''' | | ''Norvilus'' <br> Noro + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нарывойша|Нарывойша (Нарвойш, Нарвэйша, Нарвэйш, Норвэйш, Нарвош)]] | [[Войшнар]] | Noro + Weise (Wiso) <br> Noro + Waiso (Voysch) | ''Wießner'' <br> Weise (Wiso) + Noro |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Наргайла|Наргайла (Наргейла, Наргела)]]''' | | ''Nargella'' <br> Noro (Nero) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарман|Нарман (Норман, Нармен)]]''' | | ''Norman'' (''Neriman'') <br> Noro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нарымонт (імя)|Нарымонт (Нарымунт, Нормунт, Нармунт)]]''' | | ''Normunt'' (''Normundus'') <br> Noro + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нарт|Нарт (Норда)]]''' | — | ''North'' (''Nardo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нартаўт|Нартаўт (Нартольт)]]''' | | ''Nartolt'' (''Nortold'') <br> North + Waldo (Walt) <br> Noro (Nero) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявіла|Нявіла (Нівіла, Навіла)]]''' | — | ''Newilo'' <br> Niwo (Nevo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Нявойст]]''' | — | ''Neosta'' <br> Niwo (Nevo) + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Нявойна]] | | ''Nevin'' <br> Niwo (Nevo) + Wino (Weine) <br> Niwo (Nevo) + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Невярд]]''' | | ''Niviard'' (''Niewerth'') <br> Niwo (Nevo) + Hardt | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Неўрад]]''' | | ''Niwrat'' (''Neurodus'') <br> Niwo (Nevo) + Rado (Rato) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Нястольт]]''' | | ''Nistaldus'' <br> Nistio + Waldo <br> Niwo (Nevo) + Stalto | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ота]]''' | — | ''Oto'' (''Odo'', ''Audo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адыла|Аціла (Ятыла, Аўдзіла)]]''' | — | ''Otilo'' (''Audilo'') <br> Oto (Audo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Одзін (імя)|Одзін]]''' | — | ''Odin'' <br> Oto (Odo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Отаўт]]''' | | ''Ottolt'' <br> Oto + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атгін]]''' | | ''Otken'' (''Oetgen'') <br> Oto + -kin <br> Oto + Ginno (Genno) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Атмут]]''' | | ''Otmot'' <br> Oto + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Адрык]]''' | | ''Odric'' <br> Oto (Odo) + Rick | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Окель]]''' | — | ''Ockel'' (''Okilo'') <br> Occo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пац|Пац (Пач)]]''' | — | ''Pazzo'' (''Patza'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Пацолт|Пацолт (Пецальт)]]''' | | ''Pazolt'' (''Petzold'') <br> Pazzo + Waldo (Walt) <br> Petz + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прош|Прош (Прыш)]]''' | — | ''Brezzo'' (''Prosch'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Прэзгінт|Прэзгінт (Брозгінт, Брызгінд, Брышгінт)]] | | Brezzo (Prosch) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Прышмонт|Прышмонт (Прашмунт, Прэшмунт, Прызмант)]]''' | | ''Prosmund'' (''Brosmundus'') <br> Brezzo (Prosch) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рабан|Рабан (Рапан, Грабан)]]''' | — | ''Rabanus'' (''Rapan'', ''Hraban'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапа (імя)|Рапа (Рап)]]''' | — | ''Rappo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рапш]]''' | — | ''Rapsch'' <br> Rabanus (Rappo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рага|Рага (Рэга)]]''' | — | ''Rago'' (''Ragi'', ''Reggi'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагіла|Рагіла (Рагул, Рагла)]]''' | — | ''Ragilo'' (''Regula'', ''Raggl'') <br> Rago (Reggi) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагінь|Рагін (Рагіна, Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня)]]''' | — | ''Ragenus'' (''Ragina'', ''Regin'') <br> Rago + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагвалод (імя)|Рагвалод (Рэгвальд)]]''' | | ''Ragvald'' <br> Rago + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рагайла|Рагайла (Рагела, Рагель, Рагаль, Рэгель)]]''' | | ''Ragel'' (''Rogello'', ''Regel'') <br> Rago (Reggi) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыгмонт|Рыгмонт (Рыгмунт)]]''' | | ''Regimunt'' (''Ragemunt'') <br> Rago (Reggi) + Mund (Munt) <br> ''Rigmunt'' <br> Rick + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раган]]''' | — | ''Raganus'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйн (імя)|Рэйн (Райна, Рэйна, Рэйнь, Райнь)]]''' | — | ''Rein'' (''Raino'', ''Reyne'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнальд|Рэйнальд (Рэйнальт, Рэгінальд)]]''' | | ''Reinald'' (''Raginald'') <br> Rein (Raganus) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэнігер|Рэнігер (Рэнікер)]]''' | | ''Ranniger'' (''Renger'', ''Renker'', ''Ragingar'') <br> Rein (Raganus) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэйнар]]''' | | ''Reinar'' (''Raganhar'') <br> Rein (Raganus) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раймунд|Раймунд (Раймунт, Рэймунд, Рэймунт, Раймонт, Рэймант)]]''' | | ''Raimund'' (''Raymond'', ''Raginmund'') <br> Rein (Raganus) + Mund | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ракель|Ракель (Ракіль)]]''' | — | ''Rakila'' <br> Raco (Rako) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рад|Рад (Рат, Радзь)]]''' | — | ''Rado'' (''Rato'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіка|Радзіка (Радзейка)]]''' | — | ''Radike'' (''Radeke'', ''Radacho'') <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзіла|Радзіла (Радзель, Радуль)]]''' | — | ''Radila'' (''Radel'', ''Radulus'') <br> Rado + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзень|Радзень (Рацін, Радзін)]]''' | — | ''Radin'' (''Rattin'', ''Radden'') <br> Rado (Rato) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радун|Радун (Радон, Радзюн)]]''' | — | ''Raduni'' <br> Rado + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радаш|Радаш (Радзюш, Радш, Раташ)]]''' | — | ''Radusch'' (''Ratsch'') <br> Rado (Rato) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратаўт|Ратаўт (Раталт, Раталд)]]''' | | ''Ratolt'' (''Ratald'', ''Rataud'') <br> Rado (Rato) + Waldo (Walt) <br> Rado + Teudo (Taut) | ''Waltrat'' <br> Waldo (Walt) + Rado (Rato) <br> ''Teudrad'' <br> Teudo (Teuth) + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзівіл (імя)|Радзівіл (Радвіл)]]''' | | ''Ratwilius'' <br> Rado (Rato) + Wilo | ''Wilrad'' <br> Wilo + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радавін|Радавін (Радвін)]]''' | | ''Radowin'' (''Radwin'') <br> Rado + Wino | ''Winirad'' <br> Wino + Rado |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радыгайла]]''' | | ''Ratgeil'' (''Redgell'') <br> Rado (Rato) + Gailo | ''Geilrad'' (''Gailrat'') <br> Gailo + Rado (Rato) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ратман (імя)|Ратман (Радман, Радзіман, Радаман, Радэман)]]''' | | ''Ratman'' (''Radman'', ''Rademann'') <br> Rado (Rato) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Радзімін|Радзімін (Радмін)]] | | Rado + Minno | ''Minrath'' (''Menrad'') <br> Rado (Rato) + Minno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Радзімонт]]''' | | ''Radmunt'' (''Ratemund'') <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Разела|Разела (Разель, Ражэла)]]''' | — | ''Razala'' (''Rassel'') <br> Razo (Rasse) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рам]]''' | — | ''Ramo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Раміла|Раміла (Рамэль)]]''' | — | ''Ramilo'' (''Ramel''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамут|Рамут (Рамот, Рамуць)]]''' | — | ''Ramut'' <br> Ramo + -t- <br> Ramo + Mot (Muta) | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамша]]''' | — | ''Ramsch''{{Заўвага|name="Польшча"}} (''Ramysch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ramesch''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Rames''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Ramo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамаўт]]''' | | ''Ramaldus'' (''Ramolt'', ''Ramoudt'') <br> Ramo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамант|Рамант (Рамунт, Ромунт)]]''' | | ''Ramunt'' <br> Ramo + Mund (Munt) <br> ''Romont'' (''Romundus'') <br> Hrodo (Roda) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рань]]''' | — | ''Rano'' (''Rahn'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Раніла]]''' | — | ''Ranila'' <br> Rano + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ранвід]]''' | | ''Ranoid'' (''Ranvid'') <br> Rano + Wido | ''Widerannus'' <br> Wido + Rano |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ранда|Ранда (Рант, Рэнт, Рандзь)]]''' | — | ''Rando'' (''Ranto'', ''Rento'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзіла]]''' | — | ''Randilo'' <br> Rando + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандзін]]''' | — | ''Randinus'' (''Randenus'') <br> Rando + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рандар|Рандар (Рандэр)]]''' | [[Ерандзь]] | ''Randhar'' (''Randhere'') <br> Rando + Heri (Hari) | ''Herrand'' (''Harranth'') <br> Heri (Hari) + Rando (Ranto) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рука (імя)|Рука (Рук)]]''' | — | ''Rucco'' (''Rocco'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рокіль|Рокіль (Рукель, Рукля)]]''' | — | ''Rocula'' (''Rochilo'', ''Rukiel''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Ruclo'') <br> Rucco (Rocco) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рукша]]''' | — | ''Rocksch'' <br> Rucco (Rocco) + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руга]]''' | — | ''Rugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Руген (імя)|Руген (Ругін)]]''' | — | ''Rugin'' <br> Rugo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рувіль]]''' | — | ''Rowilo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рума|Рума (Рум, Ром, Ромь)]]''' | — | ''Rumo'' (''Ruom'', ''Rom'', ''Hruam'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамейка|Рамейка (Румейка, Роміка)]]''' | — | ''Rümecke'' (''Hromiko'') <br> Rumo (Hruam) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румель|Румель (Ромель, Румуль)]]''' | — | ''Rummel'' (''Rommel'') <br> Rumo (Ruom) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румін|Румін (Ромен)]]''' | — | ''Rumin'' (''Romenus'') <br> Rumo (Ruom) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромат]]''' | — | ''Romatus'' <br> Rumo (Ruom) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румш|Румш (Ромш)]]''' | — | ''Rumsch'' <br> Rumo + -sch- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Румбольд|Румбольд (Румпольд, Румбоўд, Рамбальт, Ромбаль)]]''' | | ''Rumbold'' (''Rumpolt'', ''Rumbaut'', ''Rumbolt'', ''Rumpel'') <br> Rumo + Bald (Boldt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ромбут|Ромбут (Румбут)]]''' | | ''Rombodus'' <br> Rumo (Ruom) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рамвольт|Рамвольт (Румвольд, Рамульт, Ромальд, Рамуальд)]]''' | | ''Romualt'' (''Romuald'', ''Rumolt'', ''Romald'') <br> Rumo (Ruom) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Руна (імя)|Руна (Рунь)]]''' | — | ''Runo'' (''Run'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рунейка|Рунейка (Руніка, Ранейка)]]''' | — | ''Runnecke'' (''Runica'') <br> Runo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рупейка|Рупейка (Рупка)]]''' | — | ''Rupke'' <br> Rupo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рост (імя)|Рост (Росьць, Русьць)]]''' | — | ''Rost'' (''Rust'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Русьцейка|Русьцейка (Росьцейка, Ростэк, Русьцік, Рушцейка)]]''' | — | ''Rosteck'' <br> Rost (Rust) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Расьціла]]''' | — | ''Rustil'' <br> Rost (Rust) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростан]]''' | — | ''Rostan'' (''Ruston'') <br> Rost + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рустэн|Рустэн (Рустэнь, Ростэнь, Ростын)]]''' | — | ''Rusten'' (''Rosten'') <br> Rost (Rust) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ростаўт|Ростаўт (Росталт, Роштаўт)]]''' | | ''Rostoldus'' (''Rostaldus'', ''Rustoldus'') <br> Rost (Rust) + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рык|Рык (Рэйх)]]''' | — | ''Rick'' (''Rih'', ''Reiche'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхіла (імя)|Рыкель]]''' | — | ''Richilo'' (''Rikila'', ''Richela'') <br> Rick (Rih) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыбалт|Рыбалт (Рыбальт)]]''' | [[Болтрык]] | ''Ribald'' <br> Rick (Rih) + Bald | ''Boldericus'' <br> Bald (Boldt) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыгала|Рыгала (Рыгель, Рыгайла, Рыкайла)]]''' | | ''Ricgela'' <br> Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыконт]]''' | [[Гундэрык (імя)|Кондрыка]] | ''Rihcund'' <br> Rick (Rih) + Gunth (Kunth) | ''Condricus'' <br> Gunth (Kunth) + Rick |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рыхлік]]''' | | ''Richlich'' <br> Rick (Rih) + *Lic | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рым (імя)|Рым]]''' | — | ''Rim'' (''Rimo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымейка|Рымейка (Рымка)]]''' | — | ''Rimicho'' <br> Rim + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымель]]''' | — | ''Riemel'' (''Rimila'') <br> Rim + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рэмест]]''' | — | ''Rimisto'' (''Remistus'') <br> Rim + -st- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымут|Рымут (Рымуць)]]''' | — | ''Rymut''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -t- <br> Rim + Mot (Muta) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымша|Рымша (Рымуш, Рымаш)]]''' | — | ''Rymsza''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Rim + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымбут]]''' | [[Бутрым]] | ''Rimbotus'' (''Rembod'') <br> Rim + Boto (Buto) <br> Rim + Bodo (Budo) | ''Bauderrim'' <br> Bodo (Budo) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымальд]]''' | | ''Rimald'' <br> Rim + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымавід (імя)|Рымавід (Рымвід, Рынвід)]] | | Rim + Wido <br> ''Rennuit'' <br> Rein + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымгайла|Рымгайла (Рымегель, Рымгейла, Рымгел, Рымкайл)]] | | ''Rimagil'' (''Rimgils'') <br> Rim + Gilo (< Gisel) <br> Rim + Gailo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымгальд]]''' | [[Гаўдрым]] | ''Rimigaud'' <br> Rim + Gaudo | Gaudo + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымар (імя)|Рымар (Рымер)]]''' | | ''Rimarus'' (''Rimer'') <br> Rim + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымард]]''' | | ''Rimmert'' (''Rymard'', ''Rimhart'') <br> Rim + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымконт]]''' | [[Кантрым]] | ''Rimigundus'' <br> Rim + Gunth (Kunth) | ''Gondarim'' <br> Gunth (Kunth) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыман]]''' | | ''Rimann'' <br> Rim + Mann <br> Rick (Rih) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рымант|Рымант (Рымунд, Рымунць, Рымонд)]]''' | [[Мантрым (імя)|Мантрым]] | ''Rimunt'' (''Rimund'') <br> Rim + Mund (Munt) | Mund (Munt) + Rim |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Рымтаўт|Рымтаўт (Рымталт, Рынтаўт)]] | | Rim + Teudo (Teudo) <br> ''Rintolt'' (''Rindolt'') <br> Rindr + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынк|Рынк (Рынка, Рынг)]]''' | — | ''Rinco'' (''Ringk'', ''Ringo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгіла|Рынгель (Рынкель, Рынгала, Рынгайла)]]''' | — | ''Ringel'' (''Rinkel'', ''Ringilo'') <br> Rinco (Ringk) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынкун]]''' | — | ''Ringun'' <br> Rinco (Ringk) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Рынгольд (імя)|Рынгольд (Рынгальд, Рынгвальд)]]''' | | ''Ringold'' (''Ringwald'') <br> Rinco (Ringk) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыда|Рыда (Рыд, Рыдзь)]]''' | — | ''Rido'' (''Rito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдзіка|Рыдзіка (Рыдык)]]''' | — | ''Redeco'' <br> Rido + -k- <br> Rado + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдэль|Рыдэль (Рытэль)]]''' | — | ''Riedel'' <br> Rido (Rito) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытэн]]''' | — | ''Rieden'' <br> Rido (Rito) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рытаўт]]''' | | ''Ritoldus'' (''Ritaud'') <br> Rido (Rito) + Waldo (Walt) | ''Waltrid'' <br> Waldo (Walt) + Rido <br> ''Theutrid'' <br> Teudo (Teuth) + Rido |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Рыдмонт]]''' | | ''Redmund'' <br> Rido + Mund (Munt) <br> Rado + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саба]]''' | — | ''Saba'' (''Sabas'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіла (імя)|Сабіла (Сабела, Сабуль, Забіла, Забела, Забель, Жабела)]]''' | — | ''Sabilo'' (''Sabel'', ''Sabulo'') <br> Saba + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сабіна|Сабіна (Сабін)]]''' | — | ''Sabine'' <br> Saba + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шабэр|Шабэр (Шабер)]]''' | | ''Sabherus'' <br> Saba + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сава (імя)|Сава]]''' | — | ''Soava'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савіла|Савіла (Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Савель, Шавела)]]''' | — | ''Savilo'' (''Sauulo'', ''Savalo'', ''Saul'') <br> Soava + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігайла|Савігайла (Саўгел, Салгел)]]''' | | ''Savigello'' <br> Soava + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Савігін|Савігін (Саўгін, Савукін, Саўген, Шаўген, Шаўкін, Жаўгін)]]''' | | ''Sawkin'' <br> Soava + -kin <br> Savas + Ginno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўгут|Саўгут (Саўгуць)]]''' | | ''Savegotus'' (''Savegotis'') <br> Soava + Gudo (Godo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўконт]]''' | | ''Savegonte'' <br> Soava + Gunth (Cund) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савімонт]] | | Soava + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саўрык|Саўрык (Сеўрык)]]''' | | ''Savericus'' (''Severicus'') <br> Soava + Rim | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Савірым]] | | Soava + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сак|Сак (Зак, Шак, Жак, Зага, Жага)]]''' | — | ''Sack'' (''Sacco'', ''Saage'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакель|Сакель (Жакель, Жагіль, Шакель)]]''' | — | ''Sakel'' (''Sagilo'') <br> Sack + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сакень|Сакень (Сакен, Шакен, Сакін)]]''' | — | ''Sacken'' <br> Sack + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагель|Жагель (Загала, Жагала, Сагайла, Жагайла)]]''' | | ''Sagel'' (''Sagalo'') <br> Sack (Saage) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жагар|Жагар (Загар, Закар, Жакор)]]''' | | ''Sagar'' (''Sahker'') <br> Sack (Saage) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сала (імя)|Сала (Шаль, Заль, Жоль)]]''' | — | ''Salvo'' (''Sallo'', ''Selo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салейка|Салейка (Салука, Салік, Салька, Шалейка, Жалека, Сялейка)]]''' | — | ''Saleko'' (''Salucho'', ''Salico'', ''Selke'') <br> Salvo (Sallo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салін]]''' | — | ''Salina'' <br> Salvo (Sallo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салата (імя)|Салата (Саладзь)]]''' | | ''Saletho'' (''Salat'', ''Salado'') <br> Salvo (Sallo) + -t- | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сельвін|Сельвін (Шалавін)]]''' | | ''Selwin'' (''Salawins'', ''Seleuuin'') <br> Salvo (Selo) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сальгер|Сальгер (Зальгер, Жалагер, Шалагір)]]''' | | ''Salger'' (''Salager'') <br> Salvo (Sallo) + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Салкірд|Салкірд (Саўгірд, Саўгард)]]''' | | ''Salgerd'' (''Salgerðr'', ''Salgard'') <br> Salvo (Sallo) + Gerd (Gyrd) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саламан|Саламан (Сальман, Саліман, Шаламан, Саўман, Саламен)]]''' | | ''Salaman'' (''Salman'', ''Saleman'') <br> Salvo (Sallo) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жалмонт]]''' | | ''Salmond'' (''Salamund'') <br> Salvo (Sallo) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сань]]''' | — | ''Sanno'' (''Senne'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Санель|Санель (Саніль, Сяніла, Сініла, Сенель, Сініль)]]''' | — | ''Sanilo'' (''Senilo'') <br> Sano (Senne) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сангушка|Сангаў (Сангушка)]] | | Sano + Gawo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Санда|Санда (Санта, Занта, Шанда)]]''' | — | ''Sando'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сандзейка]]''' | — | ''Sandika'' <br> Sando + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жандзель|Жандзель (Шэндзель)]]''' | — | ''Sandel'' (''Sendel'') <br> Sando + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сантаўт|Сантаўт (Жонтаўт)]]''' | | ''Santold'' <br> Sando + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зантэр|Зантэр (Жантар, Сантыр, Шантэр, Зандэр, Зандар, Сандар, Шандэр, Шандар)]]''' | | ''Santer'' (''Sandheri'', ''Santari'') <br> Sando + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шандрык]]''' | | ''Sandrih'' <br> Sando + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сар|Сар (Сер, Сэр, Зара, Шар)]]''' | — | ''Sarus'' (''Serre'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарэйка|Сарэйка (Сарака, Зарык, Сярэйка, Сэрэйка, Серака, Шарэйка, Шарка, Жарэйка)]]''' | — | ''Saracho'' (''Saricho'', ''Serecho'') <br> Sarus (Serre) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарала|Сарала (Зарала, Сарул, Серуль, Сарыла, Сарэла, Сарэль, Шэрэль)]]''' | — | ''Saralo'' (''Serulus'', ''Sarilo'', ''Sarelo'') <br> Sarus (Serre) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сярбут|Сярбут (Сарбут)]]''' | | ''Serbutt'' (''Saraboto'') <br> Sarus (Serre) + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвід|Сарвід (Зарвід, Сэрвід, Шэрвід)]]''' | | ''Sarvidis'' <br> Sarus + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарвіла|Сарвіла (Сярвіла, Сэрвіла, Шэрвіла)]]''' | | ''Sarvilo'' <br> Sarus + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргель|Саргель (Саргейла, Саргайла, Сяргель, Сяргайла)]]''' | | ''Sargeli'' <br> Sarus + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргонт]]''' | | ''Saragante'' <br> Sarus + Gunth | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргоўд|Саргоўд (Саргаўт, Сарголт)]]''' | | ''Saregaud'' <br> Sarus + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саргут|Саргут (Саргода, Саргот)]]''' | | ''Sargood'' <br> Sarus + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сарман|Сарман (Шараман)]]''' | | ''Saraman'' <br> Sarus + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сармонт|Сармонт (Шармонт, Жармонт)]]''' | | ''Sarmund'' (''Saramund'') <br> Sarus + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Застаўд (імя)|Застаўд (Застальд, Зашталд, Зашталт, Жостаўд, Жосталт, Жажтаўт, Шэйстаўт)]] | | Zeiz + Teudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Свала|Свала (Швала)]]''' | — | ''Swala'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Свалегед (імя)|Свалегед (Сьвелегат)]] | | Swala + Gedo (Geto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жвангін|Жвангін (Звангін)]]''' | | ''Suanikin'' (''Schwankinna'') <br> Svano + -kin <br> Svano + Ginno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінт|Сьвінта (Сьвіта, Сьвець, Жвін, Сьвен, Швінта)]]''' | — | ''Suint'' (''Swind'', ''Suitha'', ''Schwenn'', ''Schwindt'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінцейка|Сьвінцейка (Зьвініка, Сьвецека)]]''' | — | ''Suithiko'' (''Schwincke'', ''Schwindtke'') <br> Suint (Suitha) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтыла (імя)|Сьвінтэла (Сьвінтала, Швінтэль, Сьвітэль, Сьвідэль, Зьвіндзель, Зьвінель)]]''' | — | ''Svinthila'' (''Suitila'', ''Suentilo'') <br> Suint + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвідон|Сьвідон (Сьвідун)]]''' | — | ''Suidun'' (''Switun'') <br> Suint + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывінбуд (імя)|Жывінбуд]]''' | | ''Switbodo'' <br> Suint (Suitha) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвентагал|Сьвентагал (Зьвінгель, Жвінгель)]] | | Suint + Gailo | ''Galsuintha'' (''Gelsuint'') <br> Gailo (Gelo) + Suint |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Швендэр|Швендэр (Сьвіндэр, Сьвідэр, Свэндар, Сьвінтар, Швыдэр)]]''' | | ''Schwender'' (''Swindheri'', ''Swidher'', ''Schwieder'') <br> Suint (Suitha) + Heri | ''Heriswind'' <br> Heri + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвінтарог (імя)|Сьвінтарог (Сьвентарог, Швінтарог, Швентарог)]] | | Suint + Rago | ''Raginswinda'' <br> Rago + Suint (Swind) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сьвідрыгайла (імя)|Сьвідрыгайла (Сьветрыгайла, Швітрыгайла, Сьвідрыгела)]] | | Suedrik (Swithric) + Gailo (Gelo) <br> Suint + Ricgela <br> Suint (Suitha) + Rick (Rih) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сьвінтаўт|Сьвінтаўт (Сьвентальд)]]''' | | ''Switald'' (''Swindolt'') <br> Suint (Suitha) + Waldo (Walt) <br> Suint (Suitha) + Teudo (Taut) | ''Waltswind'' <br> Waldo (Walt) + Suint (Swind) <br> ''Theutsuint'' <br> Teudo (Teuth) + Suint |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зыбела|Зыбела (Сыбель)]]''' | — | ''Sibilo'' <br> Sibo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіга (імя)|Жыга (Зыга, Жык, Жэга)]]''' | — | ''Sigo'' (''Sick'', ''Segga'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігіла (імя)|Жыгіла (Сыгіла, Сігіл, Шыгель, Жыгуль, Жыгла, Зегель, Зекель, Секіл)]]''' | — | ''Sigilo'' (''Segil'', ''Siekel'') <br> Sigo (Sick) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгун|Жыгун (Зыгун, Жыгон)]]''' | — | ''Sigun'' (''Siguni'') <br> Sigo (Sick) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыбальт|Зыбальт (Зыбульт)]]''' | | ''Sibald'' (''Sibold'') <br> Sigo + Bald | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбар|Жыбар (Зыбар, Зыбэр, Сібар, Сыбэр, Жыбэр, Шыбар, Шэбар)]]''' | | ''Siber'' (''Sibar'') <br> Sigo + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыбарт|Жыбарт (Жыбэрт, Зыбарт, Зыбэрт, Шыбарт, Жыбірт)]]''' | | ''Siebart'' (''Sybert'', ''Sigbert'') <br> Sigo + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зігібут|Зігібут (Зыбут, Жыбуда, Жыбуць, Шыбот, Шыбут, Зэбут, Шэбут)]]''' | | ''Sigibot'' (''Sieboth'', ''Sibodo'') <br> Sigo (Segga) + Boto (Buto) <br> Sigo + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жывальт|Жывальт (Зывальт, Зэвэльт)]]''' | | ''Siwaldus'' (''Sigiwald'') <br> Sigo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зіварт|Зіварт (Жыварт, Сіварт)]]''' | | ''Siwart'' (''Sigiward'') <br> Sigo + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгаўд|Жыгаўд (Шыгаўдзь)]]''' | | ''Sigaud'' <br> Sigo + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгел|Зыгел (Зыгель, Зэгала, Сігель, Жыгель, Жыгала, Сігайла, Жыгайла)]]''' | | ''Sigelo'' (''Sigala'', ''Sigel'', ''Segel'') <br> Sigo (Segga) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгерд|Зэгерд (Сігірд)]]''' | | ''Segard'' (''Sigerd'', ''Sigird'', ''Siggard'') <br> Sigo (Segga) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыгер|Зыгер (Зыгар, Жыгер, Жыгар, Жыкар, Шыкер, Зэгар)]]''' | | ''Siger'' (''Sigher'', ''Sikar'') <br> Sigo (Sick) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгуць|Жыгуць (Жыгота)]]''' | | ''Sigot'' (''Sægut'') <br> Sigo + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шыдаг]]''' | | ''Sidag'' (''Sigdag'') <br> Sigo + Dago | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зыман|Зыман (Зыгман, Жыман, Зымань)]]''' | | ''Sieman'' (''Siegmann'') <br> Sigo + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сімут|Сімут (Сымут, Шымут)]]''' | | ''Simot'' (''Sigimout'') <br> Sigo + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жыгімонт|Жыгімонт (Зыгмунт, Жыкмонт, Зымонт, Сымунт, Сімонт)]]''' | | ''Sigimunt'' (''Sigimund'', ''Zygmont''{{Заўвага|name="Польшча"}}, Żygmont{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Simund'', ''Symont'') <br> Sigo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зэгрыда]]''' | | ''Segrida'' (''Sigrida'') <br> Sigo (Segga) + Rido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шэйбар]]''' | | ''Seiber'' <br> *Seio + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сайбут|Сайбут (Сэйбот, Сейбут, Сэйбут, Шэйбут)]]''' | | ''Seyboth'' (''Seiboth'') <br> *Seio + Boto (Buto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зэйвальд|Зэйвальд (Жэйвэльт)]]''' | | ''Seywaldus'' (''Seivalt'') <br> *Seio + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Саймонт|Саймонт (Саймунт, Сеймант, Шэймант, Жаймонт)]]''' | | ''Seymund'' (''Seimund'') <br> *Seio + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынь|Зынь (Сінь, Зын, Жынь, Жын)]]''' | — | ''Sino'' (''Sini'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сінгер|Сінгер (Сынгер, Шынгер, Шынгір)]]''' | | ''Singer'' (''Singar'') <br> Sino + Gero | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зінар]]''' | | ''Siner'' (''Sinner'') <br> Sino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зынгель|Зынгель (Жынгель, Жынгал, Жынгіль, Сынгайла, Сінгайла)]]''' | | ''Singel'' (''Singilo'') <br> Singo + -l- <br> ''Sinigala'' <br> Sino + Gailo (Galo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жында|Жында (Зында)]]''' | — | ''Sindo'' (''Sindt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сындык|Сындык (Сындзік, Сіндзік)]]''' | — | ''Sindico'' <br> Sindo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жындуль|Жындуль (Жындэль, Жынтэль)]]''' | — | ''Sindulus'' (''Sindel'', ''Sintela'') <br> Sindo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шымбольт]]''' | | ''Sinbald'' (''Sendebald'') <br> Sindo (Sindt) + Bald (Boldt) | ''Baltsint'' <br> Bald + Sindo (Sindt) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сынталт|Сынталт (Сынтаўт)]]''' | | ''Sintualdus'' (''Sindolt'') <br> Sindo + Waldo (Walt) | ''Waltsinda'' <br> Waldo (Walt) + Sindo |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіндэр|Сіндэр (Сындэр, Шындэр, Шынтар)]]''' | | ''Sinder'' (''Sindheri'', ''Sintar'') <br> Sindo + Heri | ''Ersind'' <br> Heri + Sindo |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скальк|Скальк (Скал, Сколк, Шальк)]]''' | | ''Scalc'' (''Schalch'', ''Schelck'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скольберт]]''' | | ''Skolbert'' <br> Scalc (Schalch) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скальбут]] | | Scalc (Schalch) + Boto (Buto) | ''Butaskalks'' <br> Boto (Buto) + Scalc |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скаламонт (імя)|Скаламонт (Скамонд, Скамонт)]]''' | | ''Scelemundus'' (''Scelemondo'', ''Scemund'') <br> Scalc (Schalch) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скольд]]''' | — | ''Sculd'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Скалдвіл|Скалдвіл (Скаўдвіл)]] | | Sculd + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скаўгерд|Скаўгард (Сколгірд, Скаўдэгірд)]]''' | | ''Skowgard'' (''Skovgaard'', ''Skjaldgerðr'') <br> Sculd + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скера|Скера (Скіра)]]''' | — | ''Scira'' (''Sciri'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірыла|Скірыла (Скерэль, Скірэль, Скерла)]]''' | — | ''Scirilo'' (''Skerilo'') <br> Scira + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скіран]]''' | — | ''Skerun'' <br> Scira + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірвін|Скірвін (Скервін)]]''' | | ''Scirwine'' (''Sherwin'') <br> Scira + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Скіргайла (імя)|Скіргайла (Скірыгайла, Скіргал, Шыргал)]] | | Scira + Gailo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірман]]''' | | ''Scirman'' (''Scearmann'') <br> Scira + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Скірмант|Скірмант (Скірымонт, Скірымунт, Скірмунт, Скірмунд)]]''' | | ''Sciremunt'' (''Skīrmund'') <br> Scira + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Скудэр]]''' | | ''Scoder'' <br> Scot + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сома (імя)|Сома (Сума)]]''' | — | ''Somo'' (''Sumo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Саміла|Саміла (Суміла, Сумела, Сумель, Шуміла, Шумель)]]''' | — | ''Sumila'' <br> Somo (Sumo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Соман|Соман (Суман)]]''' | — | ''Sumuni'' <br> Somo (Sumo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сомалт]]''' | | ''Somald'' <br> Somo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сумонт|Сумонт (Самонт, Шумонт)]]''' | | ''Sommund'' <br> Somo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стана|Стана (Штэйн)]]''' | — | ''Steina'' (''Stean'', ''Sten'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Станіка|Станіка (Станейка)]]''' | — | ''Steneke'' (''Steinicke'') <br> Steina (Stean) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Станвіла]] | | Steina (Stean) + Wilo | ''Wilstan'' <br> Wilo + Steina (Stean) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангель]]''' | | ''Stengel'' (''Stangel'') <br> Steina (Stean) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Стангір|Стангір (Станкар, Штэнгер)]]''' | [[Керстэн]] | ''Staniger'' (''Stanker'', ''Stankar'', ''Steiniger'') <br> Steina (Stean) + Gero (Giro) | ''Kerstin'' (''Girstano''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Gero (Kero) + Steina (Sten) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Суг|Суг (Шук)]]''' | — | ''Sugo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сугінт|Сугінт (Сугент)]]''' | | ''Sugenti'' <br> Sugo + Gento <br> Sugo + -nd- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жугар]]''' | | ''Sugarius'' <br> Sugo + Heri (Hari) <br> ''Sutgarius'' <br> Sudo + Gero | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суда|Суда (Сута, Судзь, Суць, Жудзь)]]''' | — | ''Sudo'' (''Suto'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзіла|Судзіла (Судзель, Суціла, Шудзіла)]]''' | — | ''Sudila'' (''Sudela'') <br> Sudo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзень|Судзень (Судзін, Шудзень, Жудзін)]]''' | — | ''Suden'' <br> Sudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сударг]]''' | | ''Sudergo'' <br> Sudo + Argo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судар|Судар (Судзер, Сутар, Жудзер)]]''' | | ''Suderus'' (''Sudarius'', ''Sutari'') <br> Sudo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сутарт]]''' | | ''Sutardus'' (''Suthardus'') <br> Sudo (Suto) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судман]]''' | | ''Sudhman'' <br> Sudo + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судымуд]]''' | | ''Sutmodis'' <br> Sudo (Suto) + Mot (Moda) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Судзімонт (імя)|Судзімонт (Судымунд, Судымунт)]]''' | | ''Sudhmund'' <br> Sudo + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зута|Зута (Зота, Жута, Жуць, Жоць)]]''' | — | ''Zuto'' (''Zotto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Зутан]]''' | — | ''Zotan'' <br> Zuto (Zotto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Жутаўт|Зутаўт (Зотаўт, Жутальт, Жутаўт)]]''' | | ''Zotolt'' <br> Zuto (Zotto) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Суня|Суня (Шуня)]]''' | — | ''Sunja'' (''Sonna'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Соніка|Соніка (Шунейка)]]''' | — | ''Sonnica'' (''Sunneke'') <br> Sunja (Sonna) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунела]]''' | — | ''Sunilo'' (''Sunila'') <br> Sunja + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонбут]]''' | | ''Sonobodis'' <br> Sunja (Sonna) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунігайла (імя)|Сунігайла (Сунгал, Сангел, Шангайла, Зонгал, Жонгал)]]''' | | ''Sunigelo'' <br> Sunja + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сунгард|Сунгард (Сонгард)]]''' | | ''Sungart'' (''Songarta'') <br> Sunja + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонгуць|Сонгуць (Жонкуць)]]''' | | ''Sungod'' (''Sunegod'') <br> Sunja (Sonna) + Gudo (Guta) | ''Godsune'' <br> Gudo + Sunno |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сонкін|Сонкін (Сунгін, Сонгін)]]''' | | ''Sunken'' <br> Sunja (Sonna) + -kin <br> Sunja (Sonna) + Ginno (Genno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сунда|Сунда (Сонда, Зунда, Жунд)]]''' | — | ''Sundo'' (''Sondo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундаўт|Сундаўт (Сунтаўт, Сонтаўт)]]''' | | ''Sundolt'' (''Sunduald'') <br> Sundo + Waldo (Walt) <br> Sundo + Teudo (Daut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сундар]]''' | | ''Sunder'' (''Sunthar'') <br> Sundo + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зусель]]''' | — | ''Susilo'' <br> Suso + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сыр (імя)|Сыр (Сыса, Сур, Зыра)]]''' | — | ''Sirio'' (''Siso'', ''Surro'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сірэйка|Сірэйка (Сірык, Сірка, Сырэйка, Шырэйка, Зырка, Жырка)]]''' | — | ''Sireke'' (''Sirica'') <br> Sirio + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырбут|Сырбут (Сірбут, Сурбот)]]''' | | ''Sirobodus'' (''Sisebut'') <br> Sirio (Siso) + Boto (Buto) <br> Sirio (Siso) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сырвід|Сырвід (Сырвіт, Сэрвіт, Шырвіт, Шырвід, Сурвід, Журвід)]]''' | | ''Sisuita'' (''Sesuito'') <br> Sirio (Siso) + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвіла|Сурвіла (Сурвіл, Сурывіла, Шурвіла, Сырвіла, Шырвіл)]]''' | | ''Surville'' (''Servil'') <br> Sirio (Surro) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурвін|Сурвін (Жырвін)]]''' | | ''Surawine'' <br> Sirio (Surro) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргірд]]''' | | ''Sirigardus'' <br> Sirio + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сургонт|Сургонт (Суркунт, Сургун, Сурконт, Сергант, Суркант)]]''' | | ''Sergunda'' (''Sisigunda'', ''Sesecundus'', ''Surrigvn'') <br> Sirio (Siso) + Gunth <br> ''Surgant'' <br> Sirio (Surro) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргоўд|Сіргоўд (Сургоўд, Сіргольд)]]''' | | ''Siriaud''{{Заўвага|у гэтай зафіксаванай у крыніцах форме g перайшло ў i}} <br> Sirio (Surro) + Gaud | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сіргут|Сіргут (Сіргуд, Сыргут, Шыргут, Сургут)]]''' | | ''Sireguti'' (''Sergudo'', ''Sisagut'') <br> Sirio (Siso) + Gudo (Guta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сурман|Сурман (Шурман, Шурмен, Шырман)]]''' | | ''Surman'' <br> Sirio (Surro) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сурмін|Сурмін (Шырмін)]] | | Sirio (Surro) + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Шырмер|Шырмер (Жыжмар, Жыжмэр)]]''' | | ''Sisimir'' <br> Sirio (Siso) + Mero (Miro) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сысымунд|Сысымант (Сысмунт, Сірмонт, Шырмунт, Жырмант, Жырмунт)]]''' | | ''Sisemund'' (''Sirmont'', ''Sirmund'') <br> Sirio (Siso) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Сір’ят|Сір’ят (Сыр’ят, Сур’ят)]] | | Sirio (Surro) + Joto <br> Sirio (Surro) + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіт (імя)|Сіт (Сіда, Сіць, Сідзь, Зыд, Зыдзь, Жыць, Жыд)]]''' | — | ''Sito'' (''Sido'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдзейка|Жыдзейка (Жыдык, Сыдыка, Сідзіка, Сідзейка, Сядзейка)]]''' | — | ''Siddeke'' (''Siedeck'', ''Sidicho'') <br> Sito (Sido) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сіціла|Сіціла (Зыдэль, Жыдзель, Шытыла, Сяціла)]]''' | — | ''Sitil'' (''Sidila'', ''Siedel'') <br> Sito (Sido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Зіцін|Зіцін (Жыцень, Жыдэн)]]''' | — | ''Sittin'' (''Sidden'') <br> Sito + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жыдавін|Жыдавін (Зідавін)]]''' | | ''Sidewine'' <br> Sito (Sido) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Сыдэр|Сыдэр (Жыдар)]]''' | | ''Sidierius'' (''Seederius'') <br> Sito (Sido) + Heri | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жытмунт|Жытмунт (Жытамонт)]]''' | | ''Sidimund'' <br> Sito (Sido) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Сявела]]''' | — | ''Sevila'' <br> Sevia + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таль (імя)|Таль (Дала)]]''' | — | ''Talo'' (''Telo'', ''Dahl'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талейка|Талейка (Таліка, Талька)]]''' | — | ''Taleke'' (''Taliko'', ''Talke'') <br> Talo + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліла|Таліла (Талела)]]''' | — | ''Thalilo'' (''Tellelli'') <br> Talo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальна|Дальна (Дален, Тален)]]''' | — | ''Dalina'' (''Dallen'', ''Thalen'') <br> Talo (Dahl) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талюш|Талюш (Талюша)]]''' | — | ''Talsche'' (''Dalusch''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Talo + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Талівойша|Талівойша (Талівош, Тальвэш)]] | | Talo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дальман|Дальман (Тальман)]]''' | | ''Dalman'' (''Tallman'') <br> Talo (Dahl) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талмут]]''' | | ''Talamot'' (''Talmut'') <br> Talo + Mot (Muto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Талімонт (імя)|Талімонт (Талімунт, Тальмонт, Далмунт)]]''' | | ''Talamundus'' (''Talmont'', ''Dalmund'') <br> Talo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таліят|Таліят (Талет, Талят, Далят)]]''' | | ''Talet'' <br> Talo + Joto <br> Talo + Hatho (Adi) <br> Talo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тора (імя)|Тора (Тара, Тура)]]''' | — | ''Torro'' (''Tara'', ''Turo'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]]''' | — | ''Thureke'' <br> Torro (Turo) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турэла|Турэла (Турэль, Тарыла)]]''' | — | ''Turrell'' (''Darila'') <br> Torro (Turo) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турын (імя)|Турын (Торень, Торн)]]''' | — | ''Torin'' <br> Torro (Turo) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарант|Тарант (Турант, Таранда)]]''' | — | ''Tourant'' (''Turant'', ''Tourand'', ''Tharanth'') <br> Torro (Turo) + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарут|Тарут (Таруць)]]''' | — | ''Tarut'' <br> Torro (Tara) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарбут]]''' | | ''Darebodus'' (''Thorbod'') <br> Torro (Tara) + Bodo (Budo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь, Таралд)]]''' | | ''Taruald'' (''Thorald'') <br> Torro + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарвід|Тарвід (Торвід, Дарвід)]]''' | | ''Torvid'' (''Darvid'') <br> Torro + Wido | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дарвіл]]''' | | ''Tharuila'' (''Dorvil'') <br> Torro (Tara) + Wilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Турвін]]''' | | ''Thurwine'' (''Torvin'') <br> Torro (Turo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Торыгаўт]]''' | | ''Torgaut'' (''Þórgautr'') <br> Torro + Gaudo (Gaut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тарман|Тарман (Дарамен)]]''' | | ''Tormann'' <br> Torro + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дармонт|Дармонт (Дормант)]]''' | | ''Darmundus'' (''Dormont'', ''Tormund'') <br> Torro (Tara) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўда (імя)|Тоўт (Тэўт, Тэўць, Тоўць, Доўт, Доўда, Толт, Долт, Дзіт)]]''' | — | ''Teudo'' (''Teuth'', ''Deut'', ''Taut'', ''Daut'', ''Ditt'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдзіка|Тыдзіка (Тоўтка, Тоўтык, Талцік, Толтык, Тытэйка, Тэтэйка, Доўтка)]]''' | — | ''Thiediko'' (''Theudiko'', ''Tetiko'') <br> Teudo (Teuth) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдыла (імя)|Таўціл (Тэўціл, Тоўтэль, Тальціл)]]''' | — | ''Teutilo'' <br> Teudo (Taut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудан|Дудан (Даўтан)]]''' | — | ''Dudan'' (''Deotan'', ''Theudan'') <br> Teudo (Deut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтэн|Таўтэн (Таўдзін)]]''' | — | ''Teuten'' (''Teudin'', ''Theotin'') <br> Teudo (Taut) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыбарт]]''' | | ''Tiebert'' (''Teutbert'') <br> Teudo (Teuth) + Bert | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўтабод (імя)|Таўбут (Дыбут, Цябот, Цебут, Табут)]]''' | [[Бутаўт (імя)|Бутаўт]] | ''Teubod'' (''Diebot'', ''Thiabod'', ''Teutbodus'') <br> Teudo (Taut) + Bodo (Budo) <br> Teudo (Teuth) + Boto (Buto) <br> ''Taboth'' <br> Dago + Boto (Buto) | ''Butaldus'' (''Botaldus'') <br> Boto (Buto) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтвал]]''' | | ''Teodwal'' <br> Teudo (Taut) + Wal | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдавальд (імя)|Тэльтаўт (Дзівалт, Дзевалт, Тывульт)]]''' | | ''Teutald'' (''Diwolt'', ''Dewalt'', ''Theudovald'') <br> Teudo (Deut) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвід|Таўтвід (Таўдвід, Таўвід)]]''' | | ''Teutwidis'' (''Teudoidis'') <br> Teudo (Taut) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцівіл (імя)|Таўцівіл (Тэўтывіл, Таўдвіл, Даўтвіл, Даўдвіл)]]''' | [[Вілтаўт]] | ''Theudowills'' (''Theowilh'') <br> Teudo (Taut) + Wilo | ''Wiltolt'' <br> Wilo + Teudo (Taut) <br> Wilto + Teudo (Taut) <br> Wilto + Waldo (Walt) <br> ''Wilithuta'' <br> Wilo + Teudo (Teuth) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўтвін|Таўтвін (Тэтвін)]]''' | [[Вінтаўт]] | ''Teutwin'' (''Tietwin'') <br> Teudo (Taut) + Wino | ''Wintold'' <br> Wino + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тоўтэр|Тоўтэр (Доўтар, Даўтэр, Тытар)]]''' | | ''Theuter'' (''Deuter'', ''Thiether'') <br> Teudo (Teuth) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доўтарт|Доўтарт (Даўторт, Даўдэрт)]]''' | | ''Deutert'' (''Dautert'', ''Deudert'', ''Teuthart'') <br> Teudo (Daut) + Hardt (Hart) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігін|Таўцігін (Таўдзікін, Таўдгін, Таўткін, Таўдкін, Талцігін, Таўгін, Таўген)]]''' | [[Гінтаўт]] | ''Theudekin'' (''Deutgen'', ''Duethekin'') <br> Teudo (Deut) + -kin <br> Teudo (Deut) + Ginno | ''Gentaltus'' <br> Ginno (Genno) + Teudo (Taut) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігіл]]''' | | ''Theudigilius'' <br> Teudo (Taut) + Gilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўгінт|Таўгінт (Таўтгінт)]]''' | | ''Theogint'' <br> Teudo (Taut) + Gento | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Таўцігерд|Таўцігерд (Тэўтыгерд, Таўгірт)]]''' | | ''Teutgerdis'' (''Teutgardis'') <br> Teudo (Taut) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тыдман|Тыдман (Дытман, Дзітман, Дзітмань)]]''' | | ''Tiedmann'' (''Ditman'', ''Teutman'') <br> Teudo (Deut) + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Таўцімін|Таўцімін (Таўтмін)]] | | Teudo (Taut) + Minno | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тэўдырых|Тыдрых (Тыдрык, Дытрых, Дыдрых, Дыдрык, Дзітрык, Дзетрык)]]''' | | ''Thidrich'' (''Ditricus'', ''Didrik'', ''Dettrich'', ''Theutrich'') <br> Teudo (Ditt) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Транята (імя)|Транята (Трайнята, Трайнят, Трайнат, Транят)]] | | Troannus + Joto <br> Troannus + Hatho (Adi) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труда|Трут (Труць, Трод, Трот, Торт, Друт, Друта, Друць, Дорт)]]''' | — | ''Trudo'' (''Drutus'', ''Trut'', ''Drott'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Друцейка|Друцейка (Дардзейка)]]''' | — | ''Drudeke'' (''Drudico'') <br> Trudo (Drutus) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тартыла|Тартыла (Трудзіла, Друціла, Друтэль, Друтыль)]]''' | — | ''Trudila'' (''Drudilo'', ''Drutel'') <br> Trudo (Trut) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Труцень|Труцень (Друтынь, Друцень, Туртын)]]''' | — | ''Trutin'' (''Thrudine'') <br> Trudo (Drutus) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тройдзень (імя)|Тройдзень (Тройдзін)]]''' | — | ''Trodden'' (''Truiden'', ''Trodinus'') <br> Trudo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Тартавід]] | | Trudo (Trut) + Wido | ''Widrud'' <br> Wido + Trudo (Drutus) |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Дротвіл|Дротвіл (Друтвіл, Дродвіл)]] | | Trudo (Drutus) + Wilo | ''Wildrud'' <br> Wilo + Trudo (Drutus) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Трубіла]]''' | — | ''Trubilo'' <br> Trubo + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туба]]''' | — | ''Tubo'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тубела|Тубела (Тубіль, Тубель)]]''' | — | ''Tuobilo'' <br> Tubo + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тола|Тола (Тула)]]''' | | ''Tollo'' (''Tulla'', ''Dolo'') | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дольвін]]''' | | ''Dolwin'' (''Tulwine'') <br> Tollo (Dolo) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Тульгаўд|Тульгаўд (Тулакалд)]]''' | | ''Dolcaudus'' <br> Tollo (Tulla) + Gaudo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дульмант|Дульмант (Доламунт, Долмант, Дольмант, Тольмант)]]''' | | ''Tolmunt'' <br> Tollo (Dolo) + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тума]]''' | — | ''Tumo'' (''Duomo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дамейка|Дамейка (Дамека)]]''' | — | ''Dommick'' (''Domec'', ''Domke'') <br> Tumo (Duomo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туміла|Туміла (Таміла, Туміль, Тумель, Думель)]]''' | — | ''Tuomila'' (''Tumila'', ''Dummel'') <br> Tumo (Duomo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домін]]''' | — | ''Domin'' <br> Tumo (Duomo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Домаш|Домаш (Доміш, Тумаш)]]''' | — | ''Domisch'' (''Domas''{{Заўвага|name="Польшча"}}, ''Dumas''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Tumo (Duomo) + -sch- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тумар (імя)|Тумар (Домар, Томар)]]''' | | ''Thumer'' (''Domarius'') <br> Tumo (Duomo) + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Даматурт]]''' | | ''Domedrudis'' <br> Tumo (Duomo) + Trudo (Trut) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Дундзіла]]''' | — | ''Tuntil'' <br> Tunto (Dundo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тот|Тот (Дода, Туць, Дуда)]]''' | — | ''Tota'' (''Tuoto'', ''Dodo'', ''Duda'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Туцейка|Туцейка (Дудзіка, Додык)]]''' | — | ''Tuoticha'' (''Doudiche'', ''Dodico'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Тутыла|Тутыла (Дудэла, Дудэль)]]''' | — | ''Tuotilo'' (''Totila'', ''Dodilo'', ''Dudel'') <br> Tota (Tuoto, Dodo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Дудзен|Дудзен (Дудзін)]]''' | — | ''Duden'' (''Dudin'', ''Dodin'') <br> Tota (Dodo, Tuoto) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Доман|Доман (Дотман)]]''' | | ''Domann'' (''Totman'') <br> Tota (Dodo) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Гуга|Гуга (Юга)]]''' | — | ''Hugo'' (''Ugo'', ''Ucho'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убер|Убер (Губэр, Убэр, Убар)]]''' | | ''Uber'' (''Huber'') <br> Hugo (Ucho) + Baro <br> Oto + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Убарт|Убарт (Убэрт, Юбарт)]]''' | | ''Ubert'' <br> Hugo (Ucho) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Югель|Югель (Угаль, Югайла)]]''' | | ''Hugel'' (''Hugal'', ''Jugellus'') <br> Hugo (Ucho) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Уграт]]''' | | ''Hughrat'' (''Hugirat'') <br> Hugo (Ucho) + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ань|Ань (Ана, Ень)]]''' | — | ''Ano'' (''Enno'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энейка|Энейка (Эніка, Аніка, Яніка)]]''' | — | ''Enneco'' (''Ennika'', ''Annico'') <br> Ano (Enno) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энель|Энель (Аніла)]]''' | — | ''Enilo'' (''Anilo'') <br> Ano (Enno) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яноўд]]''' | | ''Ennold'' (''Analdus'') <br> Ano (Enno) + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янвін|Янвін (Анвін)]]''' | | ''Anwin'' (''Anoin'') <br> Ano + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Увойна|Увойна (Увайн, Увайнь)]] | | ''Owine'' <br> Ano + Wino (Weine) <br> Ano + Uuenna (Wona) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Энгель|Энгель (Енгель, Ангель, Янгель, Янгайла)]]''' | | ''Engell'' (''Engela'', ''Angelus'', ''Angala'') <br> Ano (Enno) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ангот|Ангот (Анкуд, Янгут)]]''' | | ''Angodus'' (''Angot'') <br> Ano + Gudo (Got) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Анар|Анар (Янар)]]''' | | ''Anarr'' (''Anheri'', ''Enar'') <br> Ano + Heri (Hari) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Улеб]]''' | | ''Uleifr'' <br> Ano + Leifi (Laybo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Аліхвер|Аліфер (Аліхвер, Аліфір)]]''' | | ''Áleifr'' (''Olipher'') <br> Ano + Leifi | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Унгер|Унгер (Юнгер)]]''' | | ''Unger'' <br> Uno + Ger | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Унта]]''' | — | Unto (Undo) | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундзіла|Ундзіла (Ундзель, Унтэль)]]''' | — | ''Undila'' (''Undela'') <br> Unto (Undo) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ундэр|Ундэр (Унтэр, Ундар)]]''' | | ''Untheri'' <br> Unto (Undo) + Heri | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ур]]''' | — | ''Uro'' (''Uhr'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урыка]]''' | — | ''Urich'' <br> Uro + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урвік]]''' | | ''Urwick'' <br> Uro + Wigo (Wic) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урліх|Урліх (Урлік)]]''' | | ''Urlich'' <br> Uro + *Lic <br> Udal + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Урман|Урман (Урмэн, Юрман)]]''' | | ''Urmann'' <br> Uro + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ціла|Ціла (Ціль)]]''' | — | ''Tilo'' (''Zill'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цілен]]''' | — | ''Zillen'' (''Zilina'') <br> Tilo + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільвін]]''' | | ''Tziliwin'' <br> Tilo (Zill) + Wino | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Цільмунт|Цільмунт (Цільмонт, Тыльмонт)]]''' | | ''Zilimund'' <br> Tilo (Zill) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвербут|Цьвербут (Цьвірыбут, Цьвірбот)]] | | Twerda + Boto (Buto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | [[Цьвермунт]] | | Twerda + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шат|Шат (Шад, Шаць, Шадзь, Жад, Зад, Жат, Зат)]]''' | — | ''Schat'' (''Schad'', ''Scato'', ''Sado'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шацейка|Шацейка (Шадзейка, Задэйка, Задыка)]]''' | — | ''Scazciho'' (''Schatko''{{Заўвага|name="Польшча"}}) <br> Schat (Schad) + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шаціла|Шаціла (Шацел)]]''' | — | ''Scazelo'' (''Schätzel'', ''Schadel'') <br> Schat + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Шадзібор|Шадзібор (Шатбар, Шайтбар)]] | | Schat (Schad) + Baro | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Шадзівід|Шадзівід (Жадзівід, Задвід)]]''' | | ''Zedwyd''{{Заўвага|name="Польшча"}} <br> Schat (Sado) + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Жадзьвін]]''' | | ''Saduinus'' (''Sadwin'') <br> Schat (Sado) + Wino | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйка|Эйка (Айка)]]''' | — | ''Eicho'' (''Eich'', ''Aico'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкель]]''' | — | ''Eichele'' <br> Eicho + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгант]]''' | — | ''Eigant'' (''Aigant'') <br> Eicho + -nd- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Айгуста|Айгуста (Айгуст, Агуста, Агуст)]]''' | — | ''Eggusta'' <br> Agi (Eicho) + -st- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбар (імя)|Эйбар]]''' | | ''Eyber'' <br> Eicho (Eich) + Baro | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбарт|Эйбарт (Эбарт, Эбэрт, Эберт)]]''' | | ''Eibert'' (''Ebart'', ''Ebert'') <br> Eicho (Eich) + Bert | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйбут|Эйбут (Эйбат, Айбут, Эйбуд)]]''' | [[Ботэй]] | ''Acbuto'' (''Acbod'') <br> Agi (Eicho) + Bodo (Budo) <br> Eicho (Eich) + Boto (Buto) | ''Bótey'' <br> Boto (Buto) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эварт|Эварт (Эйварт, Эвэрт)]]''' | | ''Ewart'' (''Eivard'', ''Ewert'') <br> Eicho (Eich) + Wardo (Warto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвід|Эйвід (Айвід)]]''' | | ''Övid'' (''Ecgwid'') <br> Eicho (Eich) + Wido | ''Viðey'' <br> Wido + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвільд|Эйвільд (Эйвільт, Эвільд, Эвільт, Айвільт)]]''' | | ''Evilda'' (''Agoildis'') <br> Eicho (Eich) + Wild | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйвінд|Эвінт]]''' | | ''Evind'' (''Eivind'') <br> Eicho (Eich) + Windo (Winito) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгаўд|Эйгаўд (Эгаўдзь)]]''' | | ''Eygautr'' (''Øygautr'') <br> Eicho (Eich) + Gaudo (Gauto) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгела|Эйгела (Эйгель, Айгель, Эгела, Эйгала, Эйгайла)]]''' | | ''Eigel'' (''Aigel'') <br> Eicho (Eich) + Gailo (Gelo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгіл]]''' | | ''Eigil'' <br> Eicho (Eich) + Gilo | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгер|Эйгер (Эгер)]]''' | | ''Eygeirr'' (''ØygæiRR'', ''Eigar'') <br> Eicho (Eich) + Ger | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгерд|Эйгерд (Эйгард, Эгерд, Эйгірд, Айгірд)]]''' | | ''Eygerd'' (''Eygerðr'', ''Eigardus'', ''Eigaard'', ''Aigardus'') <br> Eicho (Eich) + Gerd (Gardo) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгін|Эйгін (Эйкін, Айгін, Эйген)]]''' | | ''Eigina'' (''Eikin'', ''Eigen'', ''Aikin'', ''Aigina'') <br> Eicho (Aico) + Ginno <br> Eicho (Aico) + -kin | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгінт|Эйгінт (Эйгант, Эйгент, Эгінт)]]''' | | ''Eigint'' (''Eigant'') <br> Eicho (Eich) + Gento | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйгот]]''' | | ''Eygoti'' (''Eyguti'', ''Øyguti'') <br> Eicho (Eich) + Gudo (Got) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйкар]]''' | | ''Aiccarius'' <br> Eicho (Aico) + Caro <br> ''Eckher'' (''Aicher'') <br> Eicho (Aico) + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйруд]]''' | | ''Eirodus'' (''Eichrodus'') <br> Eicho (Eich) + Hrodo (Ruodo) | ''Rodney'' <br> Hrodo (Ruodo) + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйман|Эйман (Эйхман, Айман)]]''' | | ''Eimann'' (''Eichmann'') <br> Eicho (Eich) + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймін|Эймін (Аймен)]]''' | | ''Eiminus'' (''Aimenus'', ''Aiminus'') <br> Eicho (Eich) + Minno (Menno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймут]]''' | | ''Eimuth'' (''Eimuot'') <br> Eicho (Eich) + Mot (Muta) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эймант|Эймант (Эймунд, Эймунт, Аймунт, Аймонт, Эйманд, Эмант)]]''' | | ''Eymunt'' (''Eymundus'', ''Aimont'', ''Eicmund'') <br> Eicho (Eich) + Mund (Munt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнар|Эйнар (Айнар, Эйнэр, Энар)]]''' | | ''Einar'' (''Ainar'', ''Einher'', ''Enar'') <br> Eicho (Eich) + Noro <br> Eino + Heri (Hari) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрык|Эрык (Акрык, Ерык, Ірык, Арык)]]''' | | ''Erik'' (''Ackrich'', ''Erik'', ''Yric'', ''Orikus'') <br> Eicho (Aico) + Rick (Rih) | ''Ríkey'' <br> Rick + Eicho (Eich) |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйрым|Эйрым (Айрым, Акрым, Эрым)]]''' | | ''Eckrim'' (''Agrim'') <br> Agi (Eich) + Rim | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйна]]''' | — | ''Eino'' (''Egino'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эйнік]]''' | — | ''Einicke'' <br> Eino + -k- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйта|Эйта (Эйць, Эйдзь)]]''' | — | ''Eito'' (''Eido'', ''Aito'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйціла|Эйціла (Эйдзіл)]]''' | — | ''Eitel'' (''Aidilo'') <br> Eito (Eido) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтун]]''' | — | ''Eidunn'' (''Aittuni'') <br> Eito (Eido) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтаўт|Эйтаўт (Айтаўт, Эйдаўт)]]''' | | ''Aitald'' (''Aitold'') <br> Eito (Aito) + Waldo (Walt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтвіл|Эйтвіл (Эйдвіл, Эйцьвіл)]]''' | | ''Eidoila'' <br> Eito (Eido) + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтарт|Эйтарт (Айтарт, Этарт)]]''' | | ''Aitard'' (''Eidhart'', ''Ethardus'') <br> Eito (Aito) + Hardt (Hart) <br> ''Eyþrúður'' (''Aitrudis'') <br> Eicho (Aico) + Trudo (Trut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эйтман]]''' | | ''Eitmann'' (''Eydtman'') <br> Eito + Mann | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Эйтмін|Эйтмін (Эйцімін, Эйдмін, Этмін, Айтмін)]] | | Eito + Minno | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эльзман]]''' | | ''Elsmann'' <br> Elis + Mann | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Алсмунт]]''' | | ''Ausmunds'' <br> Auso + Mund (Munt) <br> ''Elsmund'' <br> Elis + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янда|Янда (Ант, Энт. Янт)]]''' | — | ''Ando'' (''Ende'', ''Anto'', ''Ente'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзель|Эндзель (Андала, Янтуль)]]''' | — | ''Endil'' (''Andela'', ''Andala'') <br> Ando (Ende) + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндзінь|Эндзінь (Андзін)]]''' | — | ''Entin'' (''Anten'') <br> Ando (Ende) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Янтаўт]]''' | | ''Antolt'' <br> Ando (Anto) + Waldo (Walt) <br> Ando (Anto) + Teudo (Taut) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Антавіт]]''' | | ''Antvit'' (''Anduit'') <br> Ando (Anto) + Wito | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Андрат]]''' | | ''Andrad'' <br> Ando + Rado (Rato) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эндрык|Эндрых (Андрых, Андрык, Яндрык)]]''' | | ''Entrich'' (''Endrichs'', ''Andrich'', ''Andricus'') <br> Ando (Ende) + Rick (Rih) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Эрман|Эрман (Эрмэн, Ерман)]]''' | — | ''Erman'' (''Ermen'') |— |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Эўдзіла|Эўдзіла (Эўціла)]]''' | — | ''Eudila'' <br> Euda + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнк|Юнк (Юнга)]]''' | — | ''Jungo'' (''Junk'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юнгайла|Юнгайла (Юнгела, Юнгіл)]]''' | | ''Jungel'' <br> Jungo + Gailo (Gelo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юнць|Юнць (Юнда)]]''' | — | ''Jundt'' | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Юндзіла|Юндзіла (Юндзель)]]''' | — | ''Jundel'' (''Juncila'', ''Junzila'') <br> Jundt + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юсіла]]''' | — | ''Jusila'' <br> Joso + -l- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Ява (імя)|Ява (Ева)]]''' | — | ''Aevo'' (''Evo'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явін|Явін (Авін)]]''' | — | ''Evin'' (''Awin'') <br> Aevo (Evo) + -n- | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўбут]]''' | | ''Eubod'' <br> Aevo (Evo) + Bodo (Budo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явалод|Яўлад (Евалт, Овальт)]]''' | | ''Ewald'' (''Avald'') <br> Aevo + Waldo <br> ''Hávaldr'' <br> Hatho + Waldo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явор|Явар (Явор, Овар)]]''' | | ''Awart'' <br> Aevo + Wardo (Warto) <br> ''Jovar'' (''Jovard'') <br> Jo + Wardo (Warto) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явід]]''' | | ''Avid'' (''Áviðr'', ''Ovida'') <br> Aevo + Wido | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явіл|Явіл (Авіла, Явіла)]]''' | | ''Avila'' <br> Aevo + Wilo <br> ''Jovila'' (''Juwilo'') <br> Jo + Wilo | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явільт|Явільт (Авільт, Авілт, Явілт)]]''' | | ''Awild'' (''Avildis'') <br> Aevo + Wilto (Wildo) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | [[Явойша]] | | ''Awise'' (''Êwiso'') <br> Aevo + Weise (Wiso) <br> Jo + Waiso (Voysch) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Явірт|Явірт (Явірд, Авірд)]]''' | | ''Æwirth'' (''Everd'') <br> Aevo + Werta (Wirt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўмонт|Яўмонт (Аўмонт)]]''' | | ''Eumund'' (''Awimund'') <br> Aevo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Еўна]]''' | — | ''Auno'' (''Euni'') | — |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Яўнут (імя)|Яўнут (Яўнуць)]]''' | — | ''Eunat'' <br> Auno (Euni) + -t- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ама|Ама (Ям)]]''' | — | ''Amo'' | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямейка]]''' | — | ''Emmecke'' (''Ameke'') <br> Amo + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямаўт]]''' | | ''Amolt'' (''Emmolt'', ''Emout'') <br> Amo + Waldo (Walt) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Яман|Яман (Аман)]]''' | | ''Aman'' <br> Amo + Mann <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямін|Ямін (Амін)]]''' | | ''Ammin'' (''Emino'') <br> Amo + Minno <br> Amo + -n- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Амут|Амут (Ямуць)]]''' | | ''Amota'' (''Ammud'') <br> Amo + Mot (Muto) <br> Amo + -t- | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ямант|Ямант (Ямунд, Ямунт, Амонт)]]''' | | ''Amunt'' (''Ammundus'', ''Emunt'', ''Amont'', ''Amuntr'') <br> Amo + Mund (Munt) <br> ''Jomund'' <br> Jo + Mund (Munt) | |- style="background:#FAFAFA" align="left" | 1 | '''[[Якун|Якун (Акун, Якон, Акон)]]''' | | ''Hákon'' (Acun, Hacon) <br> HǫR + Cono (Cuno) | |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ят|Ят (Яць, Ют)]]''' | — | ''Joto'' (''Juto'') | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцейка|Юцейка (Ютка, Ютыка, Ятэйка, Ятэка, Юдзейка, Юдзека)]]''' | — | ''Jüttke'' (''Jüdicke'') <br> Joto (Juto) + -k- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютэль|Ютэль (Юдэль, Ядэла, Ёдэль)]]''' | — | ''Jutilo'' (''Judel'') <br> Joto (Juto) + -l- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Юцень|Юцень (Юдзін, Юцінь)]]''' | — | ''Jutten'' (''Judin'') <br> Joto (Juto) + -n- | — |- style="background:#EEEEEE" align="left" | 1 | '''[[Ютша]]''' | — | ''Jutsche'' <br> Joto (Juto) + -sch- | — |- style="background:{{Колер|ВКЛ}}" height="2px" align="left" | 1 | colspan="4" | {{Заўвага|Апроч пададзеных у табліцы імёнаў, летувіскі лінгвіст Ёзас Юркенас таксама сьцьвярджае германскія адпаведнікі для наступных імёнаў (не падаючы спасылак на іх гістарычныя ўпаміны або з спасылкай на адзінкавы ўпамін у летувізаванай форме): Альвік — Alwih; Вінвіл — Vinovil; Вінмонт — Winemunt<ref>Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 107—108, 115, 121.</ref>; Бергаўд — Bercautius; Гельгаўд — Celgaud; Гудваль — Walagaudius; Мангаўд — Manegaud<ref>Юркенас Ю. Балтийские антропоосновы LIAUB-, DAG-, GUD- // Повідомлення Української ономастичної комісії. Вип. 15. — Київ: Наукова думка, 1976. [https://books.google.by/books?id=HYM-AQAAIAAJ&q=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&dq=%22+Wala+gaud+ius+Gud++%22&hl=ru&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwjJnMKwuqOGAxVq_rsIHeFWA94Q6AF6BAgHEAI С. 8—9].</ref>, таксама расейская мовазнаўца Тацяна Тапарова (дачка [[Уладзімер Тапароў|Ўладзімева Тапарова]]) такім жа спосабам сьцьвярджае наступныя адпаведнікі: Таўтвальд — Theudoald; Вірвальда — Verald<ref>Топорова Т. В. Культура в зеркале языка: древнегерманские двучленные имена собственные. — Москва, 1996. С. 229.</ref>}} |} }}}} == Славянскія імёны == Ужо ў XIV — першай палове XV стагодзьдзяў адначаліся славянскія імёны ліцьвінаў: [[Віленскія мучанікі|Кумец, Круглец, Няжыла]], [[Рак (імя)|Рачко]], Некраш, Неруш, Воўчка, Жук, Качан, Братоша, Лугіна, Радзім, Чапурна ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61, 187, 199—200.</ref>. Пазьней сярод ліцьвінаў пашырыліся такія славянскія імёны, як [[Дабрагост]], [[Дабяслаў]], [[Завіша]], [[Прадслаў (імя)|Прадслаў]] (Прадслаў [[Даўгерд (імя)|Даўгердавіч]], Прадслаў [[Даўгінт|Даўкінтавіч]], Прадслаў [[Шадзібор]]авіч), [[Станіслаў]], [[Судзівой]], [[Уладзіслаў]] ды іншыя. Як зазначае менскі дасьледнік Алёхна Дайліда, баярын-ліцьвін мог мець славянскае імя, а сыну зноў даць германскае: напрыклад, былі такія імёны, як Мантыгайла Жукевіч, Радзівіл Багданавіч, Даўмонт Воўкавіч, Юндыл Рачковіч. З Попісу войска Вялікага Княства Літоўскага 1528 году відаць, што бальшыню шляхты Літоўскае зямлі (у вузкім сэнсе) складалі шляхцічы з такімі славяна-германскімі імёнамі, — з чаго відаць, што чыста ўся германская шляхта Літвы цалкам славянізавалася<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 203.</ref>. Разам з тым, сярод славянскага з паходжаньня баярства часам сустракаліся германскія (гоцкія) імёны: [[Бутрым Якубавіч Неміровіч]], [[Гетаўт Каленікавіч]]. Апроч таго, сустракаліся імёны ліцьвінаў, утвораныя ў выніку спалучэньня германскіх і славянскіх асноваў (''Станквилъ{{Заўвага|У XIX стагодзьдзі на [[Троцкі павет|Троччыне]] адзначаліся шляхецкія прозьвішчы Стангвіла (Stangwiło) і Стонгвіл, Стэнгвіла або Стэнгвіл (Stongwił, Stengwiło, Stengwił)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2022. S. 416, 418.</ref>}} [[Манвіл|Монвиловичъ]]''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|523к}} С. 83.</ref><ref>Юркенас, Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. С. 34.</ref>, ''Stazwiłowei''<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|1к}} P. 57.</ref><ref>Sinkevičiūtė D. Newly discovered Lithuanian compound names with first stem of Christian origin as witnesses of the intersection of pagan and Christian cultures // Onoma. Nr. 55, 2020. P. 158.</ref>{{Заўвага|Сярод іншага, у XIX ст. на [[Віленскі павет (ВКЛ)|Віленшчыне]] адзначалася прозьвішча Winsław ([[Віна (імя)|Win]]-sław)<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 832.</ref>, а на [[Інфлянцкае ваяводзтва|Інфлянтах]] у XVII ст. — імя Rumsław ([[Рума|Rum]]-sław)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Rums%C5%82aw#v=snippet&q=Rums%C5%82aw&f=false С. 434].</ref>}}). == Царкоўныя імёны == З пашырэньнем уплыву ў Вялікім Княства Літоўскім [[Канстантынопальская праваслаўная царква|Канстантынопальскай]] і [[Каталіцкая Царква|Рымскай]] цэркваў сярод ліцьвінаў пачалі бытаваць адпаведныя царкоўныя імёны. Ужо ў 1390 годзе пры двары [[Ягайла|Ягайлы]] служыў ліцьвін ({{мова-la|Lythuano|скарочана}}) [[Барыс]], лоўчыя ліцьвін [[Кузьма]] і ліцьвін [[Цімафей|Цімуш]]<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 60, 168.</ref>. Ліцьвін Барыс таксама ўпамінаецца ў 1394 годзе поруч зь вялікім князем [[Вітаўт]]ам<ref>[[Юры Бохан|Бохан Ю.]] Пласцінавы даспех ў Вялікім княстве Літоўскім у другой палове ХІV — канцы ХVІ ст. // Гістарычна-археалагічны зборнік / [[Інстытут гісторыі|Інстытут гісторыі АН Беларусі]]; Уклад. А. Мядзведзеў, А. Мяцельскі. — № 11. — {{Менск (Мінск)}}, 1997. [https://books.google.by/books?id=Bw4WAQAAMAAJ&q=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&dq=%22%D0%BB%D1%96%D1%86%D0%B2%D1%96%D0%BD+%D0%B1%D0%B0%D1%80%D1%8B%D1%81%22&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjv2ciIkOj8AhWZD-wKHdw1DnQQ6AF6BAgIEAI С. 72].</ref>. Менскі дасьледнік Алёхна Дайліда зьвяртае ўвагу на тое, што царкоўныя імёны часта ўжываліся ў народных формах: [[Іван]] — Івашка, [[Дзьмітры]] — Міцько, [[Мацьвей]] — Матысь або Мацко, [[Аляксей]] — Алёхна, [[Юры]] — Юшко ды іншыя<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 61.</ref>. Апроч таго, сярод ліцьвінаў даволі рана пачало бытаваць імя Барташ ([[Барташ Монтаўтавіч]], [[Барташ Табаравіч]] ды іншыя), якое ёсьць агульнай для славянаў і германцаў народнай формай царкоўнага імя [[Барталамей]]<ref>Hanks P. Dictionary of American Family Names. Vol. 1. — Oxford University Press, 2003. [https://books.google.by/books?id=FJoDDAAAQBAJ&pg=PA109&dq=bartosch+name&hl=ru&sa=X&ved=2ahUKEwjO2sGM55r9AhUO7aQKHTTUCKgQ6AF6BAgGEAI#v=onepage&q=bartosch%20name&f=false P. 109].</ref>. З часам імёны кананізаваных Канстантынопальскай і Рымскай цэрквамі [[сьвяты]]х цалкам выціснулі большасьць сваіх германскіх і славянскіх папярэднікаў, якія працягнулі бытаваць у патранамічных прозьвішчах і прыдомках. == Балтыйскія імёны == Адзначаецца магчымасьць бытаваньня сярод ліцьвінаў імёнаў [[Балтыйскія мовы|балтыйскага]] паходжаньня, бо ліцьвіны сутыкаліся з балтыйскімі плямёнамі, жылі побач або ўперамешку зь імі. Таксама і выхадцы з балтыйскіх плямёнаў маглі запазычыць імёны ліцьвіноў<ref>{{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1к}} С. 58.</ref>{{Заўвага|Адно з найстарэйшых сьведчаньняў запісу германскіх, славянскіх і царкоўных імёнаў у іх [[Летувіская мова|жамойцкіх (летувіскіх) формах]] — укладзеная ў 1506 годзе ў Планянах ([[Жамойць]]) лацінамоўная ўгода, сьведкамі якой выступілі «''Gorgys Golgontanys, Gabrialos Stanyonos, Janvsys Mychalanys, Rimos Mylgynanys, Barthlomyeyos Jacvbanys, Bvtrimos Mikanys, Mylvydos Seneythanys''»<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 725.</ref>. Пазьней падобным жа спосабам жамойты запазычвалі хрысьціянскія імёны: напрыклад, у [[Попісы войска Вялікага Княства Літоўскага|попісе войска Вялікага Княства Літоўскага]] 1567 году ўпамінаюцца ''Петросъ Янойтисъ'', ''Стасюсъ Матеяйтись'', ''Лавриносъ Станойтисъ'', ''Миколаюсъ Кгрицойтисъ'', ''Яносъ Шимкойтисъ'', ''Петрашусъ Мартинойтисъ'', ''Якубосъ Янойтисъ'', ''Бенедыктасъ Ромашкойтисъ'', ''Лукашусъ Янойтисъ'', ''Миколисъ Кирдванисъ'', ''Бартошусъ Венцлавойтисъ'', ''Шимонасъ Янойтисъ'', ''Павилосъ Петройтисъ'', ''Андреюcъ Миколаяйтисъ'', ''Щепаносъ Юцайтисъ'', ''Селвестрасъ Велинайтисъ'', ''Петрасъ Матеевичъ'' ды іншыя жамойцкія баяры зь летувізаванымі хрысьціянскімі імёнамі<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A#v=snippet&q=%40%D0%91%D0%B5%D0%BD%D0%B5%D0%B4%D1%8B%D0%BA%D1%82%D0%B0%D1%81%D1%8A&f=false С. 1267, 1270—1272, 1275, 1291, 1295, 1298, 1305—1306, 1320].</ref>}}. Сярод прыкладаў балтыйскіх з паходжаньня імёнаў можна адзначыць імя Жыбенцяй (''Жибентяи''; ад {{мова-lt|žibinti|скарочана}} 'паліць, асьвятляць', ''žibintas'' 'ліхтар') — аднаго з забойцаў вялікага князя [[Кейстут]]а<ref>Лицкевич О. В. «Летописец великих князей литовских» и «Повесть о Подолье»: опыт комплексного критического разбора. — СПб., 2019. С. 295, 435.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Нарманская тэорыя]] == Заўвагі == {{Заўвагі|2}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == * [[Аляксандар Бразгуноў|Бразгуноў А.]] Генезіс імёнаў вялікіх князёў літоўскіх // Беларуская анамастыка. Гісторыя і сучаснасць: матэрыялы Міжнароднай навуковай канферэнцыі (Менск, 20 красавіка 2010 г.) / Нацыянальная акадэмія навук Беларусі, Інстытут мовы і літаратуры імя Якуба Коласа і Янкі Купалы; рэдкал.: І. Капылоў і інш.]. — {{Менск (Мінск)}}: Права і эканоміка, 2010. С. 209—213. * {{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)}} * [[Іван Ласкоў|Ласкоў І.]] [https://adzharaj-kut.blogspot.com/2016/03/2016_6.html Жамойцкі тупік] // [[Літаратура і мастацтва]]. 17 верасьня 1993. С. 14—15. * Мезенка Г. Віцебшчына ва ўласных іменах: мінулае і сучаснасць : вучэбны дапаможнік / Г. Мезенка, В. Ляшкевіч, Г. Семянькова; М-ва адукацыі РБ, УА «ВДУ імя П. М. Машэрава». — Віцебск: Выд-ва УА «ВДУ імя П. М. Машэрава», 2006. — 238 с — Бібліягр.: с. 194—214. — {{ISBN|985-425-660-X}}. * {{Літаратура/Старажытныя ліцьвіны|1}} * [[Вітаўт Чаропка|Чаропка В.]] [http://belhist.narod.ru/hist/gen2.html Паходжанне і радавод вялікіх князёў літоўскіх] // [[Беларускі гістарычны часопіс]]. № 6, 2001. С. 42—53. * Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. — 1708 Sp. * Nielsen O. Olddanske personnavne. — Kjøbenhavn, 1883. — 118 s. * Bergh L. Ph. C. Historische beschouwing der Nederlandsche Eigennamen // Taalkundig magazijn of gemengde bijdragen tot de kennis der Nederduitsche taal. 4o Deel, 1842. S. 307—338, 541—578. * Björkman E. Nordische Personennamen in England in alt- und frühmittel-englischer Zeit: Ein Beitrag zur englischen Namenkunde. — Halle, 1910. — 244 S. * Brons B. Friesische Namen und Mitteilungen darüber. — Emden, 1877. — 162 S. * Bruckner W. Die Sprache der Langobarden. — Strassburg, 1895. — 338 S. * Dräger K. Deutscher Familiennamenatlas. Bd. 6: Familiennamen aus Rufnamen. — Berlin; Boston: De Gruyter, 2017. — 862 S. {{ISBN|978-3-11-042783-7}}. * Eule R. Germanische und fremde Personennamen als heutige deutsche Familiennamen // Festschrift zu dem fünfzigjährigen jubiläum des Friedrichs-realgymnasiums in Berlin. — Berlin, 1900. S. 1—80. * Felder E. Die Personennamen auf den merowingischen Münzen der Bibliothèque nationale de France. — München, 2003. — 219 S. {{ISBN|3-7696-0117-3}} * Förstemann E. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1.: Personennamen. — Bonn, 1900. — 1699 Sp. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 1: Zu den ältesten Berührungen zwischen Römern und Germanen, Die Franken. — Berlin, 1970. — 474 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 2: Die Ostgoten. Die Langobarden. Die altgermanischen Bestandteile des Ostromanischen. Altgermanisches im Alpenromanischen. — Berlin und Leipzig, 1935. — 329 S. * Gamillscheg E. Romania Germanica. Bd. 3: Die Burgunder, Schlußwort. — Berlin und Leipzig, 1936. — 252 S. * Gerchow J. Die Gedenküberlieferung der Angelsachsen. — Berlin; New York: Walter de Gruyter, 1988. — 417 S. {{ISBN|3-11-011935-8}}. * Gottschald M. Deutsche Namenkunde: Unsere Familiennamen nach ihrer Entstehung und Bedeutung. — Berlin, 2006. — 622 S. {{ISBN|978-3-11-018031-2}}. * Hartig J. Die münsterländischen Rufnamen im späten Mittelalter. — Köln; Graz: Böhlau, 1967. — 299 p. * Heintze A. Die deutschen Familien-Namen, geschichtlich, geographisch, sprachlich. — Halle, 1903. — 266 S. * Kapff R. Deutsche Vornamen: mit den von ihnen abstammenden Geschlechtsnamen sprachlich erläutert. — Nürtingen am Neckar, 1889. — 94 S. * Kaufmann H. Altdeutsches Namenbuch: Bd. 1. Altdeutsche Personennamen. Ergänzungsband. — München, 1968. — 437 S. * Kleemann S. Die Familiennamen Quedlinburgs und der Umgegend. — Quedlinburg, 1891. — 264 S. * Knorr W. Die Familiennamen des Fürstenthums Lübeck. — Entin, 1876. — 64 S. * Köbler G. Gotisches Wörterbuch. — Leiden, 1989. — 716 S. {{ISBN|90-04-09128-9}}. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 1—245. * Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 15, 1973. S. 247—367. * Meyer-Lübke W. Romanische Namenstudien. I. Die altportugiesischen Personennamen germanischen Ursprungs // Sitzungsberichte der Philosophisch-Historischen Classe der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 149. — Wien, 1905. S. 1—102. * Naumann H. Altnordische Namenstudien. — Berlin, 1912. — 195 S. * Piel J. M., Kremer D. Hispano-gotisches Namenbuch. Der Niederschlag des Westgotischen in den alten und heutigen Personen- und Ortsnamen der Iberischen Halbinsel. — Heidelberg, 1976. — 399 S. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. I. Teil: Text. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1987. — 874 S. {{ISBN|978-3-7001-0931-0}}. * Reichert H. Lexikon der altgermanischen Namen. II. Teil: Register. — Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1990. — 664 S. {{ISBN|978-3-7001-1718-6}}. * Schlaug W. Die altsächsischen Personennamen vor dem Jahre 1000. — Lund: C. W. K. Gleerup, 1962. — 197 S. * Schonfeld M. Wörterbuch der altgermanischen personen-und völkernamen. — Heidelberg, 1911. — 309 S. * Socin A. Mittelhochdeutsches Namenbuch. — Basel, 1903. — 787 S. * Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. — 235 p. * Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham: English Place-Name Society, 2023. — 305 p. {{ISBN|978-1-911640-04-2}}. * Ferguson R. Surnames as a Science. — London, 1883. — 235 p. * Ferguson R. The Teutonic Name-System applied to the Family Names of France, England & Germany. — London, 1864. — 606 p. * Forssner T. Continental-Germanic Personal Names in England in Old and Middle English Times. — Uppsala, 1916. — 289 p. * Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum: A List of Anglo-Saxon Proper Names from the Time of Beda to that of King John. — Cambrigde, 1897. — 601 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. — 237 p. * Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. — 563 p. {{ISBN|2-222-03427-2}}. * [[Раймонд Шмітляйн|Schmittlein R.]] Toponymes finnois et germaniques en Lituanie // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1948. P. 95—106. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 1, 1964. P. 15—20. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 2, 1964. P. 81—88. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (suite) // Revue internationale d’onomastique. Nr. 3, 1964. P. 161—168. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie (fin), le nom de Radziwill // Revue internationale d’onomastique. Nr. 4, 1964. P. 281—292. * Schmittlein R. Les noms d’eau de la Lituanie // Proceedings of the Eighth International Congress of Onomastic Sciences. — De Gruyter Mouton, 1966. P. 469—480. * Boullón Agrelo A. I. Antroponimia medieval galega (ss. VIII—XII). — Tübingen: Niemeyer, 1999. — 565 p. {{ISBN|3-484-55512-2}}. * Francovich Onesti N. Vestigia longobarde in Italia (568—774). Lessico e Antroponimia. — Rom: Artemide, 1999. — 286 p. {{ISBN|8886291345}}. * Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. — 400 s. * Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Oslo: Det Norske Samlaget, 1982. — 239 s. {{ISBN|82-521-2036-9}}. * [[Уладыслаў Сямковіч|Semkowicz W.]] O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Miesięcznik Heraldyczny. Nr. 9—10, 11—12, 1913; Nr. 1—2, 3—4, 5—6, 1914. * Semkowicz W. O litewskich rodach bojarskich zbratanych ze szlachtą polską w Horodle roku 1413 // Rocznik Towarzystwa Heraldycznego we Lwowie. T. 5 (1920); T. 6 (1921—1923); T. 7 (1924—1925); T. 8 (1926—1927); T. 9 (1928—1929). * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 1997. {{ISBN|83-85579-14-1}}. * Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 7: Suplement. Rozwiązanie licznych zagadek staropolskiej antroponimii. — Kraków: Wydawnictwo Naukowe DWN, 2002. {{ISBN|83-87623-72-5}}. * Piel J. M. Sobre a formação dos nomes de mulher medievais hispano-visigodos // Confluência. N. 3, 1992. P. 79—106. * Юркенас Ю. Основы балтийской и славянской антропонимики. — Вильнюс, 2003. {{ISBN|9955-497-40-8}}. * Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. — 1306 sp. * Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala: Institutet för språk och folkminnen, 2007. — 345 s. {{ISBN|978-91-7229-040-2}}. * Sveriges medeltida personnamn. Hft. 1—17. — Uppsala; Lund, 1967—2016. == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.nordicnames.de/wiki/Main_Page Nordic Names] [[Катэгорыя:Беларусы]] [[Катэгорыя:Славяне]] [[Катэгорыя:Балты]] [[Катэгорыя:Гісторыя Беларусі]] [[Катэгорыя:Вялікае Княства Літоўскае]] 1mmewopvt3it77u3n86l51kt8d6e2aa Савіла 0 270942 2667309 2666807 2026-05-01T20:25:40Z ~2026-26485-84 97267 2667309 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Савіла |лацінка = Saviła |арыгінал = Savila |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Сава (імя)|Soava]] + [[суфікс]] з {{nowrap|элемэнтам -л- (-l-)}} |варыянт = Савула, Савала, Савуль, Саваль, Саўль, Завіла, Шавела, Шавель |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Савіла''' (''Завіла'', ''Савель'', ''Шавела''), '''Савула''' (''Савуль'', ''Саўль''), '''Савала''' (''Саваль'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Савіла, Савула, Савала або Саўл (Savila<ref name="Kremer-1972-196">Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 196.</ref>, Savilo<ref name="Kremer-1972-196"/><ref>Repertori D’Antropònims Catalans (RAC). Vol. 1. — Barcelona, 1994. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=SUwv8x15BE8C&q=Savilo#v=snippet&q=Savilo&f=false P. 479, 733].</ref>, Sauulo, Savalo, Saul) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=%40Sauulo%2C+Savalo+Saul#v=snippet&q=%40Sauulo%2C%20Savalo%20Saul&f=false S. 1301].</ref>. Іменная аснова [[Сава (імя)|саў-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Савігайла]], [[Саўгут]], [[Саўконт]]; германскія імёны Savigello, Savegot, Savegonte) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] і [[Бургундзкая мова|бургундзкага]] sauil, старагерманскага sowila 'сонца'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. У Польшчы ў 1564 годзе адзначалася прозьвішча Sawiło (Szawiło)<ref>Antroponimia Polski od XVI do końca XVIII wieku. T. 4: Pl—St. — Kraków, 2013. S. 304.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Penyuk Yurkheło Sowiłowicz'' (7 кастрычніка 1514 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|18-25к}} С. 207.</ref>; ''людеи на имя Савила Кебетовичъ'' (8 сьнежня 1522 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|12к}} P. 179.</ref>; ''люди Костюшковские тяглые… Матей, Петрель Совулевичы'' (1549 год)<ref>Документы Московского архива Министерства юстиции. Т. 1. — М., 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=Mu8ZAAAAYAAJ&q=%D0%A1%D0%BE%D0%B2%D1%83%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8B#v=snippet&q=%D0%A1%D0%BE%D0%B2%D1%83%D0%BB%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8B&f=false С. 109].</ref>; ''мещане [[Мазыр|Мозырские]]… Федко Саволь'' (1552 год)<ref>Архив Юго-Западной России. Ч. 7, т. 1. — Киев, 1886. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=XwgyAQAAIAAJ&q=%D0%A1%D0%B0%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D1%8C#v=snippet&q=%D0%A1%D0%B0%D0%B2%D0%BE%D0%BB%D1%8C&f=false С. 626].</ref>; ''Lukyan Szawylowycz… Stecz Szawylowycz'' (1552—1555 гады)<ref>Писцовая книга Пинского и Клецкого княжеств, составленная Пинским старостою Станиславом Хвальчевским в 1552—1555 г. — Вильна, 1884. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=fO9EAAAAYAAJ&q=%22Bogdan+Kunylowicz%22#v=snippet&q=%22Bogdan%20Kunylowicz%22&f=false С. 165—167].</ref>; ''Trochim Sowoliewic'' (1558 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 1. — Вильна, 1881. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=Hvt6OUpCnNoC&q=Sowoliewic#v=snippet&q=Sowoliewic&f=false С. 464].</ref>; ''Juchno Ssawiłowicz… Sczepan Sawiłowicz… Łunko Sawiłowicz… Łunko Sawiłowic… Łunko Ssawiłowic'' (1561—1566 гады)<ref>Писцовая книга бывшего пинского староства составленная по повелению короля Сигизмунда Августа в 1561—1566 годах пинским и кобринским старостой Лаврином Войной. Ч. 2. — Вильна, 1874. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=texgAAAAcAAJ&q=Sawi%C5%82owicz#v=snippet&q=Sawi%C5%82owicz&f=false С. 524, 532, 540, 542, 544, 546].</ref>; ''дом Савуловъ кожамяковъ… дом Савулевь'' (19 лютага 1566 году)<ref>Klovas M., Meilus T. Vilniaus magistratui pavaldžių vakarinių priemiesčių ir palivarkų 1566 m. pagalvės ir 1596 m. nekilnojamojo turto laikytojų mokesčių mokėtojų sąrašai // Lietuvos istorijos metraštis. 2015/1. P. 175.</ref>; ''Derewnia Andrzejewo… Iurko Sawulewicz… Der. Obołonie… Sciepan Sawilewicz… Derewnia Zkocikowo… Andrian Sawulewicz'' (1654 год)<ref>Археографический сборник документов, относящихся к истории Северо-западной Руси. Т. 14. — Вильна, 1904. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=SeUDAAAAYAAJ&q=Sawulewicz#v=snippet&q=Sawulewicz&f=false С. 10, 16].</ref>; ''Paweł Zawila'' (6 лістапада 1671 году)<ref>Lietuvos inventoriai XVII a. — Vilnius, 1962. P. 284.</ref>; ''Jacobus Sawlewicz de [[Аліта|Olita]]'' (28 лістапада 1722 году)<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_jungtuviu_1720-1723.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1720—1723 m. jungtuvių įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Sawiłowszczyzna'' (1744 год)<ref>[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; ''Zofja Sawało'' (1756 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Sawalo&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Jaracz Sawiel'' (1863 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=12018&search_lastname=&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&rpp1=6350&searchtable=&rpp2=50 Butrymańce], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Sowiłło Jan'' (1934 год)<ref>[https://genealogia.okiem.pl/artykul/28163/cmentarz-dukszty-pijarskie-dukstos-spis-grobow Cmentarz Dukszty Pijarskie - (Dūkštos). Spis grobow], Fundacja Odtworzeniowa Dziedzictwa Narodowego</ref>. == Носьбіты == * Іван Шавель (1880—1933) — беларус з ваколіцаў [[Узда|Узды]], [[Савецкія рэпрэсіі ў Беларусі|забіты ўладамі СССР]]<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%A8%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D1%8C_%D0%86%D0%B2%D0%B0%D0%BD_%D0%AE%D1%80%D0%BA%D0%B0%D0%B2%D1%96%D1%87_(1880) Шавель Іван Юркавіч (1880)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> * Мікалай Савіловіч (1918—?) — беларус з ваколіцаў [[Лунінец|Лунінцу]], які пацярпеў ад уладаў СССР<ref>[https://by.openlist.wiki/%D0%A1%D0%B0%D0%B2%D1%96%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D1%96%D1%87_%D0%9C%D1%96%D0%BA%D0%B0%D0%BB%D0%B0%D0%B9_%D0%9C%D0%B0%D0%BA%D1%81%D1%96%D0%BC%D0%B0%D0%B2%D1%96%D1%87_(1918) Савіловіч Мікалай Максімавіч (1918)], Адкрыты спіс ахвяраў палітычных рэпрэсій у СССР</ref> Саўлевічы (Saulewicz) гербу [[Суліма]] — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 5. — Rzeszów, 2001. S. 16.</ref>. Шавела (''Szaweło'') — прозьвішча, гістарычна зафіксанае на тэрыторыі цяперашняй [[Летува|Летувы]]<ref>Lietuvių pavardžių žodynas. T. 2. — Vilnius, 1989. P. 897.</ref>. == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны на -іла}} {{Імёны з асновай саў}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] f5hksb8p1spmocx2bny90k4ocp9zvtb Рагін 0 271047 2667308 2606571 2026-05-01T20:20:51Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667308 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Раґін |лацінка = Ragin / Rahin |арыгінал = Ragina |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Рага|Rago]] + [[суфікс]] з {{nowrap|элемэнтам -н- (-n-)}} |варыянт = Рэгін, Рэгінь, Рагінь, Рагіня, Рагіна, Рэгіна |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Рагін''' (''Рагінь'', ''Рагіня''), '''Рэгін''' (''Рэгінь'') — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. Жаночае імя — '''Рагіна''' ('''[[Рэгіна]]'''). == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Рэгін, Раген або Рагіна (Regin, Ragenus, Ragina, Ragino) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Regin%2C+Ragina%2C+Ragino#v=snippet&q=Regin%2C%20Ragina%2C%20Ragino&f=false S. 1221—1222, 1241].</ref>. Іменная аснова [[Рага|-раг- (-рэг-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Рагіла|Рагла]], [[Рагвалод (імя)|Рагвалод]], [[Рагайла]]; [[Германскія мовы|германскія]] імёны Ragilo, Ragvald, Ragel) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] raginon 'гаспадарыць, судзіць, выракоўваць', ragin 'вырак'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 18.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя Рэген: ''Regene'' (1318 год)<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Regene#v=snippet&q=Regene&f=false S. 82].</ref>. У Польшчы адзначаецца прозьвішча Рагень (Ragień)<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 267.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Ragina Brodzianka'' (2 траўня 1558 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8cM7AQAAMAAJ&q=Ragina#v=snippet&q=Ragina&f=false С. 49].</ref>; ''Войтехъ, Матисъ, Михайло Рокгиничи… Матей Рокгиня, сынъ одинъ Петръ, при немъ братъ его Стасюкъ Рокгиня, сыновъ два: Матей, Янукъ'' (1595 год)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=7F9BAQAAMAAJ&q=%D0%A0%D0%BE%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%B8%D1%87%D0%B8+%D0%A0%D0%BE%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D1%8F+#v=snippet&q=%D0%A0%D0%BE%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D0%B8%D1%87%D0%B8%20%D0%A0%D0%BE%D0%BA%D0%B3%D0%B8%D0%BD%D1%8F&f=false С. 514].</ref>; ''Roginowicza'' (1671—1681 гады)<ref>Zinkevičius Z. Lietuvių antroponimika: Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. — Vilnius, 1977. P. 188.</ref>; ''Ragina wdowa'' (6 студзеня 1700 году)<ref>Łapiński Ł., Wilczewski W. F. «Komput katolików» parafii żołudzkiej z 1700 roku // Archiwa, Biblioteki i Muzea Kościelne. Nr. 115, 2021. S. 281.</ref>; ''Ragina Nonawiczowna'' (1704 год)<ref>[https://www.genmetrika.eu/pasvalio_sant_1697-1705.html Pasvalio Šv. Jono Krikštytojo parapijos jungtuvių įrašai 1697—1705 m.], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Zophia Raginowa'' (25 жніўня 1710 году)<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_jungtuviu_1708-1710.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia 1708—1710 m. jungtuvių įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Regina Raginiowa'' (1 верасьня 1735 году)<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_mirties-1735-1737.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1735—1737 m. mirties įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Lucia Raginowna'' (29 студзеня 1741 году)<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_jungtuviu_1736-1742.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1736—1742 m. jungtuvių įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Catharina Raginiowna… Marianna Raginowna'' (7 лістапада 1745 году і 23 кастрычніка 1746 году)<ref>[https://www.genmetrika.eu/stakliskiu_jungtuviu_1743-1747.html Stakliškių Švč. Trejybės bažnyčia, 1743—1747 m. jungtuvių įrašai], Nepriklausomas virtualus archyvas GENMETRIKA</ref>; ''Agata Regiń'' (1785 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Regi%C5%84&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Marcin Regina… Maciy Regnia'' (1 ліпеня 1790 году)<ref>Акты издаваемые Виленской комиссией для разбора древних актов. Т. 38. — Вильна, 1914. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=tTo9AQAAMAAJ&q=%22Marcin+Regina%22#v=snippet&q=%22Marcin%20Regina%22&f=false С. 84, 87].</ref>; ''Marianna Regin'' (1801 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Regin&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Krzemienica], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Jan Reginiewicz'' (1803 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Reginiewicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Zdzięcioł], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * Мальвіна Рэгіна (''Regina'') — уладальніца гаспадаркі ў Гірстунах каля [[Глыбокае|Глыбокага]] на 1936 год<ref>Ryszard Sys, [https://kresy.genealodzy.pl/zbior/pdf/spis_gosp_1928_38_wilenskie.pdf Właściciele gospodarstw rolnych w woj. wileńskim w latach 1928—1939], publikacje «Pisarza hipotecznego zawarte w Dzienniku Województwa Wileńskiego za lata 1928—1939»</ref> Рагневічы (Ragniewicz) гербу [[Крыўда (герб)|Крыўда]] — шляхецкі род [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]]<ref>Gajl T. Herby Szlacheckie Rzeczypospolitej Obojga Narodow. — Gdańsk, 2003. S. 305.</ref>. На 1888—1905 гады існавала вёска (маёнтак) Рэгінаў (Рэгінава) у Слонімскім павеце Гарадзенскай губэрні<ref>{{Літаратура/Геаграфічны слоўнік Каралеўства Польскага|9к}} [http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/591 S. 591].</ref><ref>Указатель населенным местностям Гродненской губернии, с относящимися к ним необходимыми сведениями. — Гродна, 1905. С. 151.</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Рэгенішкі]] * [[Раганішкі]] * [[Рагонішкі]] == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны на -ін}} {{Імёны з асновай раг}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] imoksfs2np97cmsirpzaynobkt3ftyf Тора (імя) 0 271247 2667315 2665742 2026-05-01T21:00:29Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667315 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Тора |лацінка = Tora |арыгінал = Torro |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |варыянт = Тура, Тара, Тур |вытворныя = |зьвязаныя = [[Турэйка]], [[Турэла]], [[Турын (імя)|Турын]], [[Тарант]], [[Тарут]], [[Дарбут]], [[Торвальд (імя)|Таральд]], [[Тарвід]], [[Дарвіл]], [[Турвін]], [[Торыгаўт]], [[Тарман]], [[Дармонт]] <br> [[Мантур]] }} '''Тора''', '''Тура''' (''Тур''), '''Тара''' — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Тора, Тура або Тара (Torro, Turo<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. P. 287.</ref>, Tara) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Tara%2C+Tarro%2C+Torro#v=snippet&q=Tara%2C%20Tarro%2C%20Torro&f=false S. 403].</ref>. Іменная аснова -тор- (-тар-, -дар-) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] thaur > thoris 'волат, асілак'<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 76.</ref>{{Заўвага|Польска-летувіская аўтарка Юстына Вальковяк прызнае брак пэўнасьці пры тлумачэньні іменнай асновы -тар- зь [[Летувіская мова|летувіскай мовы]], адзначаючы магчымасьць повязі з ''tarti'' 'вымавіць, сказаць', для іменнай асновы -дар- за найбольш адэкватнае тлумачэньне прызнае ''darýti'' 'рабіць', а для іменнай асновы -тур- — ''turė́ti'' 'мець'<ref>Walkowiak J. B. Litewskie nazwiska Polaków: słownik etymologiczno-frekwencyjny. — Poznań, 2019. S. 22—23.</ref> (фіксуюцца ў слоўніку [[Канстанцін Шырвід|Канстанціна Шырвіда]]<ref>[http://www.lkz.lt/?zodis=tarti&id=26025390000 tar̃ti], [http://www.lkz.lt/?zodis=daryti&id=06010840000 darýti], [http://www.lkz.lt/?zodis=tur%C4%97ti&id=26126380000 turė́ti], Lietuvių kalbos žodynas</ref>)}}. Сярод [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] бытавалі імёны [[Турэйка|Турэйка (Турэка, Тарэйка)]], [[Турэла]], [[Турын (імя)|Турын]], [[Тарант]], [[Тарут]], [[Дарбут]], [[Торвальд (імя)|Таральд (Торальдзь)]], [[Тарвід]], [[Дарвіл]], [[Турвін]], [[Торыгаўт]], [[Тарман|Тарман (Дарамен)]], [[Дармонт]]. Адзначаліся германскія імёны Thureke, Turrell, Torin, Tourant (Tharanth), Tarut, Darebodus, Taruald (Thorald), Torvid, Tharuila, Thurwine (Torvin), Torgaut, Tormann, Darmundus (Tormund). Этымалягічны слоўнік старапольскіх асабовых імёнаў, выдадзены [[Польская акадэмія навук|Польскай акадэміяй навук]], адзначае гістарычнае бытаваньне ў Польшчы германскага імя Darot<ref>Słownik etymologiczno-motywacyjny staropolskich nazw osobowych. T. 5: Nazwy osobowe pochodzenia niemieckiego. — Kraków, 1997. S. 31.</ref>. З [[Паўночнагерманскія мовы|германскім (паўночнагерманскім)]] імём ÞóriR (Туры) зьвязваюць назву места [[Тураў|Турава]]<ref>Рыдзевская Е. А. К варяжскому вопросу // Известия Академии наук СССР. Серия VII. № 7, 1934. С. 527.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавалі імёны: ''Tarke''{{Заўвага|Адзначалася германскае імя Thuriko<ref>Casemir K., Ohainski U. Die Ortsnamen des Landkreises Goslar. — Bielefeld, 2018. S. 56.</ref>}}, ''Dargaude''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Þorgautr<ref name="Peterson-2007-230">Peterson L. Nordiskt runnamnslexikon. — Uppsala, 2007. S. 230.</ref>}}, ''Dorgote / Dargote / Dargothe / Dargute''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Þorgot<ref name="Peterson-2007-230"/>, Durgod<ref>Sigurd H. Studier öfver personnamnen å mynten i Uppsala Universitets Anglosaxiska myntsamling. — Uppsala, 1917. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=IYA3AQAAMAAJ&q=Durgod#v=snippet&q=Durgod&f=false S. 66].</ref>}} (1299 і 1371 гады), ''Daroth / Darodt / Doroth / Darutte / Taroth''{{Заўвага|Адзначалася старажытнае германскае імя Thorod<ref>Briggs K. An index to personal names in English place-names. — Nottingham, 2023. P. 263.</ref>}} (1341, 1348, 1399, 1410 і 1422 гады), ''Torim''<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Dorgote#v=snippet&q=Dorgote&f=false S. 22—23, 103, 106].</ref>. Апроч таго, у Прусіі адзначалася прозьвішча Dorguth<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=DORGUTH&ofb=eichhorn&modus=&lang=de DORGUTH], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. У [[Наўгародзкая рэспубліка|Ноўгарадзе]] бытавала імя Торка<ref>Зализняк А. А. Древненовгородский диалект. 2-е изд. — М., 2004. С. 808.</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''terram… Turowczizna'' (22 чэрвеня 1463 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-1к}} S. 278.</ref>; ''пан Туръ Андреевич, дворянин господаря нашего великого князя Александра'' (5 красавіка 1501 году)<ref>{{Літаратура/Спадчыньнікі Вітаўта (2015)|к}} С. 540.</ref>; ''domino duce Thur'' (22 ліпеня 1503 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 657.</ref>; ''людеи… а в [[Ят|Етка]] Таревича'' (21 чэрвеня 1510 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|8к}} P. 358.</ref>; ''землю пустовскую на имя Туровщину'' (5 чэрвеня 1511 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 160.</ref>; ''пан Василей а Сенько Туровичы… преткомъ их, Туромъ'' (20 ліпеня 1522 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|224к}} P. 41.</ref>; ''людей у-в [[Астрына|Остринской]] волости, у селе, у Кобровичохъ… а Супрона Туровича'' (10 лістапада 1529 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|224к}} P. 344.</ref>; ''светъки… Тур Шемяковичъ'' (17 красавіка 1532 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|18-25к}} С. 113.</ref>; ''Barthoss Tarewic… Klim a Lawryn Tarewiczi… Iwan Torewicz'' (1558 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 1. — Вильна, 1881. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=Hvt6OUpCnNoC&q=Tarewic#v=snippet&q=Tarewic&f=false С. 126, 300].</ref>; ''Iwan Thorowicz'' (2 траўня 1558 году)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 14. — Вильна, 1887. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=OF0jAQAAMAAJ&q=Thorowicz#v=snippet&q=Thorowicz&f=false С. 38].</ref>; ''Thur [[Войшын|Woisnaiowicz]]'' (1563 год)<ref>Писцовая книга Гродненской экономии с прибавлениями, изданная Виленской Комиссией для разбора древних актов. Ч. 2. — Вильна, 1882. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=h6lCAQAAMAAJ&q=Thur#v=snippet&q=Thur&f=false С. 395].</ref>; ''Мартиновая Туровая… Семенъ Туръ Курыловичъ Зубацкий''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=3Ih5AqeL2iwC&q=%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%8F#v=snippet&q=%D0%A2%D1%83%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D1%8F&f=false С. 1202].</ref>, ''Кирдей Туръ''<ref>Литовская метрика. Отд. 1. Ч. 3. — Петроград, 1915. С. 1206.</ref> (1567 год); ''Turowszczyzna'' (1744 год)<ref name="DWil-1744">[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; ''Tomasz Torowicz'' (1813 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=23lt&rid=8088&search_lastname=&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&searchtable=&rpp1=1150&rpp2=50 Koleśniki], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>{{Заўвага|Таксама: * Торан (адзначалася старажытнае германскае імя Thoran<ref>Wyld H. C. Old Scandinavian Personal Names in England // The Modern Language Review. Vol. 5, Nr. 3, 1910. P. 295.</ref>): ''пана Торана [[Герман (імя)|Германовича]]'' (3 сакавіка 1543 году)<ref>Археографический сборник документов: относящихся к истории Северо-Западной Руси. Т. 2. — Вильна, 1867. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=GS1OAAAAcAAJ&q=%D0%A2%D0%BE%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%B0#v=snippet&q=%D0%A2%D0%BE%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%B0&f=false С. 13].</ref>, Тарановічы — літоўскі шляхецкі род<ref name="ZBS-T">[http://www.nobility.by/families/t/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Т], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>; * Тарунь (адзначалася германскае імя Taron<ref>Jean Tosti, [https://jeantosti.com/noms/t1.html Noms commençant par T], Dictionnaire des noms de famille de France et d’ailleurs</ref>, Thorun<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 1414.</ref>): Таруневічы — літоўскі шляхецкі род<ref name="ZBS-T"/>; * Дурынг (адзначалася старажытнае германскае імя Duringus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 76.</ref>, Thuring<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule. T. III: Les noms de personnes contenus dans les noms de lieux. — Paris, 1985. P. 287.</ref>): ''Jan Duringowicz'' (17 жніўня 1655 году)<ref>Akta zjazdów stanów Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 2. — Warszawa, 2009. S. 282.</ref>; * Доруш (адзначалася германскае імя Durisch<ref>Vroonen E. Les noms de famille de Belgique. Vol 2: Dictionnaire étymologique des noms de famille de Belgique. — Bruxelles, 1957.</ref><ref>[https://justitia-veritas.be/justitia-veritas/belgique/histoire/dictionnaire-noms-belges-woordenboek-belgische-familienamen/m/ M], Dictionnaire de tous les noms de famille belges</ref>): ''homines de Gruszy videlicet Dorusz'' (16 траўня 1503 году)<ref>{{Літаратура/Дыпляматычны кодэкс Віленскай катэдры і дыяцэзіі|1-3к}} S. 643.</ref>, у [[Прусія|Прусіі]] адзначалася прозьвішча Dorsch<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=DORSCH&ofb=deutsch_wilten&modus=&lang=de DORSCH], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>; * Торабор, Тарбер (адзначалася старажытнае германскае імя Þorbera<ref>Lind E. H. Norsk-isländska dopnamn ock fingerade namn från medeltiden. — Uppsala, 1915. S. 1143.</ref>, Torber<ref>Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gIEfAAAAYAAJ&q=Torber#v=snippet&q=Torber&f=false P. 49].</ref>, Thurbarus, пазьнейшае Thurber<ref>Ferguson R. The Teutonic Name-system Applied to the Family Names of France, England, & Germany. — London, 1864. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=fGUUAAAAYAAJ&q=Thurbarus#v=snippet&q=Thurbarus&f=false P. 128].</ref>): ''земль… Тораборовъщыны… Тарабаровъщыны'' (3 верасьня 1524 году)<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|12к}} P. 332.</ref>, ''Marianna Apolonia Tarbier'' (1819 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Tarbier&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Grodno św. Franciszka Ksawerego (Fara)], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; * Торвад (адзначалася германскае імя Thorvat<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. S. 345.</ref>): у XVI ст. існавала сяльцо Торвадавічы (''Торвадовичи'') у [[Жамойцкае староства|Жамойцкім старостве]]<ref>Спрогис И. Я. Географический словарь древней Жомойтской земли XVI столетия. — Вильна, 1888. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=D-KlFQ7Bd3gC&q=%D0%A2%D0%BE%D1%80%D0%B2%D0%B0%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8#v=snippet&q=%D0%A2%D0%BE%D1%80%D0%B2%D0%B0%D0%B4%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D0%B8&f=false С. 312].</ref>; * Тарвойн, Тарвойнь (адзначалася германскае імя [[Турвін|Torvin]]<ref>Kruken K., Stemshaug O. Norsk Personnamnleksikon. — Det Norske Samlaget, 1995.</ref><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Torvin Torvin], Nordic Names</ref>): ''Ego, Petrus Tarwoyn, Parochus Szaulensis'' (28 красавіка 1620 году)<ref>Žemaičių vyskupijos vizitacijų aktai 1611—1651 m. // Fontes Historiae Lituaniae. Vol. XI, 2011. P. 122.</ref>, Тарвойні — літоўскі шляхецкі род<ref>[https://lyczkowski.net/be/daviednik/spisy-slachty/slachta Літоўская шляхта], Генэалёгія Лычкоўскіх</ref>; * Тарвойша (адзначалася германскае імя Thorvis<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. S. 345.</ref>, Dorweiß<ref>[https://wiki.genealogy.net/Dorwei%C3%9F_(Familienname) Dorweiß (Familienname)], GenWiki</ref>): Тарвойшы — літоўскі шляхецкі род<ref>[http://www.nobility.by/families/t/index.shtml Сьпіс шляхецкіх родаў, прозьвішчы якіх пачынаюцца на Т], [[Згуртаваньне беларускай шляхты]]</ref>; * Торвэрт (адзначалася старажытнае германскае імя Thorward<ref>Hornby R. Danske navne — Træk af navngivningens historie. — København, 1951.</ref><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Thorward#cite_note-dan-1 Thorward], Nordic Names</ref>): ''Torwert Michalina'' (1875 год)<ref>[https://genealogia.okiem.pl/artykul/22171/cmentarz-rossa-stara-litwa-spis/strona-2 Cmentarz Rossa Stara. Litwa. Spis], Fundacja Odtworzeniowa Dziedzictwa Narodowego</ref>; * Тургель, Даргель, Туркель (адзначалася старажытнае германскае імя Turgillus<ref>Mårtensson L. Personnamnen i de medeltida svenska runinskrifterna. — Uppsala, 2024. S. 74.</ref>, германскае імя Thorgil<ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/Thorgil Thorgil], Nordic Names</ref>, Thorkell<ref>Ferguson R. The Teutonic Name-system Applied to the Family Names of France, England, & Germany. — London, 1864. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=fGUUAAAAYAAJ&q=Thor+kell#v=snippet&q=Thor%20kell&f=false P. 129].</ref>, Torgel<ref name="navn-1900"/>): ''Piotr Turkiel'' (1707 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Turkiel&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Indura], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>, ''Turgiele'' (1744 год)<ref name="DWil-1744"/>, Даргель (Dargel, Dargiel) — прозьвішча, зафіксаванае ў XIX стагодзьдзі ў ваколіцах [[Сувалкі|Сувалкаў]]<ref name="Wisniewski"/>; * Тургень (адзначалася германскае імя Torkin<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. S. 352.</ref>, Torgine<ref name="navn-1900"/>): ''у Браславли… земли пустовские на имя Тургеневщину'' (26 кастрычніка 1514 году<ref>{{Літаратура/Літоўская мэтрыка|9к}} P. 257.</ref>); * Даргінт (адзначаліся германскія імёны Turgand<ref>Larchey L. Dictionnaire des noms contenant la recherche étymologique des formes anciennes de 20,200 noms releves sur les annuaires de Paris. — Paris, 1880. P. 474.</ref> і Thurgunt, Trugint<ref>Jónsson F., Jørgensen E. Nordiske pilegrimsnavne i broderskabsbogen fra Reichenau // Aarbøger for nordisk oldkyndighed og historie. Ser. 3, vol. 13, 1923. S. 22.</ref>): ''Dargintowicz Dominik'' (1759—1761 гады)<ref>Kłapkowski W. Konwent Dominikanów w Sejnach // Ateneum wileńskie. R. 13, z. 2. — Wilno, 1938. S. 92 (160).</ref>; * Даркут (адзначалася старажытнае германскае імя Þorgot<ref name="Peterson-2007-230"/>, Torgut<ref>Kjöllerström P. A. Svensk namnbok. Dopnamn, ättenamn, ortnamn. — Ulricehamn, 1895. S. 29.</ref>): ''Петр Доркутович'' (137—1538 гады)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 72, 255.</ref>; * Тарат (адзначалася старажытнае германскае імя Toreth, Thuræth<ref>Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum. — Cambrigde, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RLkEAAAAIAAJ&q=Thur%C3%A6th#v=snippet&q=Thur%C3%A6th&f=false P. 447, 457].</ref>, Þórhaddr<ref>Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gIEfAAAAYAAJ&q=%40%C3%9E%C3%B3rhaddr#v=snippet&q=%40%C3%9E%C3%B3rhaddr&f=false P. 29].</ref>, Torráðr<ref>Barber H. British Family Names: Their Origin and Meaning, with Lists of Scandinavian, Frisian, Anglo-Saxon and Norman Names. — Longon, 1894. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=gIEfAAAAYAAJ&q=Torr%C3%A1%C3%B0r#v=snippet&q=Torr%C3%A1%C3%B0r&f=false P. 27].</ref>): ''Toriatowicz'' (XV—XVI ст. паводле выпісу XIX ст.)<ref>Būga K. Apie lietuvių asmens vardus. — Vilnius, 1911. P. 26.</ref>, ''панъ Янъ Доратовичъ'' (1620 год)<ref>Акты издаваемые Виленской археографической комиссией. Т. 11. — Вильна, 1880. Т. 11. — Вильна, 1880. [https://books.google.by/books?newbks=1&newbks_redir=0&hl=ru&id=iuMDAAAAYAAJ&q=%D0%94%D0%BE%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A#v=snippet&q=%D0%94%D0%BE%D1%80%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87%D1%8A&f=false С. 94].</ref>; * Дорамар, Даромар (адзначалася германскае імя Thormar<ref>Ray O. Vore navne: en etymologisk navnebok med fyldige utredninger. — Chicago, 1944. S. 342.</ref>): ''Benedykt Daromar'' (1802 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=D&w=22br&rid=D&search_lastname=Daromar&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Łosk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>, ''Józef Doromar'' (1803 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=D&w=22br&rid=D&search_lastname=Doromar&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Łosk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; * Тармін, Дурмін (адзначалася старажытнае германскае імя [[Тарман|Thurman]]<ref>Searle W. G. Onomasticon anglo-saxonicum. — Cambrigde, 1897. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RLkEAAAAIAAJ&q=Thurman#v=snippet&q=Thurman&f=false P. 579].</ref>, германскае імя Tormen<ref>Knudsen G. Danmarks gamle personnavne. Bd. 1: Fornavne. — København, 1948. S. 1399.</ref>, Thormine, Tormine<ref name="navn-1900">[https://slektogdata.no/nb/navn-anno-1900-pa-bokstaven-t Navn anno 1900 på bokstaven T], Navnene er hentet fra Folketellingen 1900, som du finner på Digitalarkivet.no, Slekt og Data</ref>): ''[[Рымейка|Римко]] Торминович'' (1538 год)<ref>Mackavičius A. Žemaitijos valsčių surašymas 1537—1538 m. — Vilnius, 2003. P. 367.</ref>, ''Durmin… Durminowicz'' (1671—1681 гады)<ref>Zinkevičius Z. Lietuvių antroponimika: Vilniaus lietuvių asmenvardžiai XVII a. pradžioje. — Vilnius, 1977. P. 138.</ref>}}. == Носьбіты == * Тур — войт [[камянец]]кі, які ўпамінаецца ў 1510 годзе<ref>Описание документов и бумаг, хранящихся в Московском архиве Министерства юстиции. Кн. 21. — М., 1915. С. 183.</ref> Туровічы (Turowicz) — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род з [[Троцкі павет|Троцкага павету]]<ref>Ciechanowicz J. Rody rycerskie Wielkiego Księstwa Litewskiego. T. 5. — Rzeszów, 2001. S. 287.</ref>. Тарэвіч (Torewicz), Турэвіч (Turewicz) і Туровіч (Turowicz) — прозьвішчы, зафіксаваныя ў XIX стагодзьдзі ў ваколіцах [[Сувалкі|Сувалкаў]]<ref name="Wisniewski">Professor Jerzy Wisniewski, [http://www.mem.net.pl/stg/family_names.htm List of the XIXth century Suvalki region family names], Suwalki Genealogical Society</ref>. На 1904 год існавала вёска Тараеўшчына (Тароеўшчына) у Парэцкім павеце Смаленскай губэрні<ref>Список населенных мест Смоленской губернии. — Смоленск, 1904. С. 306.</ref>. У [[Прусія|гістарычнай Прусіі]] існуе вёска [[Тараў]]. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Германскія імёны-асновы}} {{Імёны з асновай тор}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 1bhdlnzhtffdwkgt6yk7gqson8gvxv5 Шаблён:Ля Ліга чэмпіянату Гішпаніі па футболе/Табліца 10 272281 2667363 2666608 2026-05-02T07:00:05Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667363 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.laliga.com/en-GB/laliga-easports/standing Ля Ліга] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=BAR, RMA, VIL, ATM, BET, GET, CEL, RSO, OSA, ATH, RAY, VAL, ESP, ELC, MAL, GIR, ALA, SEV, LEV, OVI <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_BAR=28 | нічыі_BAR=1 |паразы_BAR=4 |мз_BAR=87 |мп_BAR=30 |перамогі_RMA=23 | нічыі_RMA=5 |паразы_RMA=5 |мз_RMA=68 |мп_RMA=31 |перамогі_VIL=20 | нічыі_VIL=5 |паразы_VIL=8 |мз_VIL=59 |мп_VIL=38 |перамогі_ATM=18 | нічыі_ATM=6 |паразы_ATM=9 |мз_ATM=56 |мп_ATM=37 |перамогі_BET=12 | нічыі_BET=14 |паразы_BET=7 |мз_BET=49 |мп_BET=41 |перамогі_GET=13 | нічыі_GET=5 |паразы_GET=15 |мз_GET=28 |мп_GET=34 |перамогі_CEL=11 | нічыі_CEL=11 |паразы_CEL=11 |мз_CEL=45 |мп_CEL=43 |перамогі_RSO=11 | нічыі_RSO=10 |паразы_RSO=12 |мз_RSO=52 |мп_RSO=52 |перамогі_OSA=11 | нічыі_OSA=9 |паразы_OSA=13 |мз_OSA=39 |мп_OSA=40 |перамогі_ATH=12 | нічыі_ATH=5 |паразы_ATH=16 |мз_ATH=36 |мп_ATH=48 |перамогі_RAY=9 | нічыі_RAY=12 |паразы_RAY=12 |мз_RAY=33 |мп_RAY=41 |перамогі_VAL=10 | нічыі_VAL=9 |паразы_VAL=14 |мз_VAL=37 |мп_VAL=48 |перамогі_ESP=10 | нічыі_ESP=9 |паразы_ESP=14 |мз_ESP=37 |мп_ESP=49 |перамогі_ELC=9 | нічыі_ELC=11 |паразы_ELC=13 |мз_ELC=44 |мп_ELC=50 |перамогі_MAL=10 | нічыі_MAL=8 |паразы_MAL=16 |мз_MAL=42 |мп_MAL=51 |перамогі_GIR=9 | нічыі_GIR=11 |паразы_GIR=14 |мз_GIR=36 |мп_GIR=51 |перамогі_ALA=9 | нічыі_ALA=9 |паразы_ALA=15 |мз_ALA=38 |мп_ALA=49 |перамогі_SEV=9 | нічыі_SEV=7 |паразы_SEV=17 |мз_SEV=40 |мп_SEV=55 |перамогі_LEV=8 | нічыі_LEV=9 |паразы_LEV=16 |мз_LEV=37 |мп_LEV=50 |перамогі_OVI=6 | нічыі_OVI=10 |паразы_OVI=17 |мз_OVI=26 |мп_OVI=51 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_ALA=[[Дэпартыва Алявэс Віторыя|Алявэс]] |назва_ATH=[[Атлетык Більбао]] |назва_ATM=[[Атлетыка Мадрыд]] |назва_BAR=[[Барсэлёна (футбольны клюб)|Барсэлёна]] |назва_BET=[[Рэал Бэтыс Сэвільля|Бэтыс]] |назва_CEL=[[Сэльта Віга|Сэльта]] |назва_ELC=[[Эльчэ (футбольны клюб)|Эльчэ]] |назва_ESP=[[Эспанёл Барсэлёна|Эспанёл]] |назва_GET=[[Хэтафэ (футбольны клюб)|Хэтафэ]] |назва_GIR=[[Жырона (футбольны клюб)|Жырона]] |назва_LEV=[[Левантэ Валенсія|Левантэ]] |назва_MAL=[[Мальёрка Пальма|Мальёрка]] |назва_OSA=[[Асасуна Памплёна|Асасуна]] |назва_OVI=[[Рэал Авіеда|Авіеда]] |назва_RAY=[[Раё Вальекана Мадрыд|Раё Вальекана]] |назва_RMA=[[Рэал Мадрыд]] |назва_RSO=[[Рэал Сасьедад Сан-Сэбастыян|Рэал Сасьедад]] |назва_SEV=[[Сэвільля (футбольны клюб)|Сэвільля]] |назва_VAL=[[Валенсія (футбольны клюб)|Валенсія]] |назва_VIL=[[Вільярэал (футбольны клюб)|Вільярэал]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CLLS |вынік2=CLLS |вынік3=CLLS |вынік4=CLLS |вынік5=ELLS |вынік6=ECLPO |вынік18=REL |вынік19=REL |вынік20=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Пункты ў гульнях паміж сабою; 3) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 4) Розьніца мячоў; 5) Забітыя мячы; 6) Пункты сумленнай гульні. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CLLS=green1|тэкст_CLLS=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Фаза адзінай лігі|Лігавы этап Лігі чэмпіёнаў]] |колер_ELLS=blue1 |тэкст_ELLS=[[Ліга Эўропы УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі Эўропы]] |колер_ECLPO=yellow1 |тэкст_ECLPO=[[Ліга канфэрэнцыяў УЭФА 2026—2027 гадоў#Кваліфікацыйны раўнд плэй-оф|Раўнд плэй-оф Лігі канфэрэнцыяў]] |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Сэгунду }}</onlyinclude> 7c0kn5lyn17mui2sqqjvdfxr1o3rauv Шаблён:Сэрыя А чэмпіянату Італіі па футболе/Табліца 10 272283 2667364 2666609 2026-05-02T07:00:08Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667364 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.legaseriea.it/en/serie-a/classifica Сэрыя А] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=INT, NAP, MIL, JUV, COM, ROM, ATA, LAZ, BOL, SAS, UDI, PAR, TOR, GEN, FIO, CAG, LEC, CRE, VER, PIS <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_INT=25 | нічыі_INT=4 |паразы_INT=5 |мз_INT=80 |мп_INT=31 |перамогі_NAP=21 | нічыі_NAP=6 |паразы_NAP=7 |мз_NAP=52 |мп_NAP=33 |перамогі_MIL=19 | нічыі_MIL=10 |паразы_MIL=5 |мз_MIL=48 |мп_MIL=27 |перамогі_JUV=18 | нічыі_JUV=10 |паразы_JUV=6 |мз_JUV=57 |мп_JUV=29 |перамогі_COM=17 | нічыі_COM=10 |паразы_COM=7 |мз_COM=59 |мп_COM=28 |перамогі_ROM=19 | нічыі_ROM=4 |паразы_ROM=11 |мз_ROM=48 |мп_ROM=29 |перамогі_ATA=14 | нічыі_ATA=12 |паразы_ATA=8 |мз_ATA=47 |мп_ATA=32 |перамогі_LAZ=12 | нічыі_LAZ=12 |паразы_LAZ=10 |мз_LAZ=37 |мп_LAZ=33 |перамогі_BOL=14 | нічыі_BOL=6 |паразы_BOL=14 |мз_BOL=42 |мп_BOL=41 |перамогі_SAS=13 | нічыі_SAS=7 |паразы_SAS=14 |мз_SAS=41 |мп_SAS=44 |перамогі_UDI=12 | нічыі_UDI=8 |паразы_UDI=14 |мз_UDI=41 |мп_UDI=46 |перамогі_PAR=10 | нічыі_PAR=12 |паразы_PAR=12 |мз_PAR=25 |мп_PAR=40 |перамогі_TOR=11 | нічыі_TOR=8 |паразы_TOR=15 |мз_TOR=39 |мп_TOR=56 |перамогі_GEN=10 | нічыі_GEN=9 |паразы_GEN=15 |мз_GEN=40 |мп_GEN=48 |перамогі_FIO=8 | нічыі_FIO=13 |паразы_FIO=13 |мз_FIO=38 |мп_FIO=45 |перамогі_CAG=9 | нічыі_CAG=9 |паразы_CAG=16 |мз_CAG=36 |мп_CAG=49 |перамогі_LEC=8 | нічыі_LEC=8 |паразы_LEC=19 |мз_LEC=24 |мп_LEC=47 |перамогі_CRE=6 | нічыі_CRE=10 |паразы_CRE=18 |мз_CRE=26 |мп_CRE=51 |перамогі_VER=3 | нічыі_VER=10 |паразы_VER=21 |мз_VER=23 |мп_VER=56 |перамогі_PIS=2 | нічыі_PIS=12 |паразы_PIS=21 |мз_PIS=25 |мп_PIS=63 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_ATA=[[Аталянта Бэргама|Аталянта]] |назва_BOL=[[Балёньня (футбольны клюб)|Балёньня]] |назва_CAG=[[Кальяры (футбольны клюб)|Кальяры]] |назва_COM=[[Кома (футбольны клюб)|Кома]] |назва_CRE=[[Крэманэзэ Крэмона|Крэманэзэ]] |назва_FIO=[[Фіярэнтына Флярэнцыя|Фіярэнтына]] |назва_GEN=[[Джэноа Генуя|Джэноа]] |назва_INT=[[Інтэрнацыянале Мілян|Інтэрнацыянале]] |назва_JUV=[[Ювэнтус Турын|Ювэнтус]] |назва_LAZ=[[Ляцыё Рым|Ляцыё]] |назва_LEC=[[Леччэ (футбольны клюб)|Леччэ]] |назва_MIL=[[Мілян (футбольны клюб)|Мілян]] |назва_NAP=[[Напалі Нэапаль|Напалі]] |назва_PAR=[[Парма (футбольны клюб)|Парма]] |назва_PIS=[[Піза (футбольны клюб)|Піза]] |назва_ROM=[[Рома Рым|Рома]] |назва_SAS=[[Сасуолё (футбольны клюб)|Сасуолё]] |назва_TOR=[[Тарына Турын|Тарына]] |назва_UDI=[[Удынэзэ Ўдынэ|Удынэзэ]] |назва_VER=[[Эляс Вэрона|Вэрона]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CLLS|вынік2=CLLS|вынік3=CLLS|вынік4=CLLS |вынік5=ELLS|вынік6=ECLPO |вынік18=REL |вынік19=REL |вынік20=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Дадатковы матч для вызначэньня чэмпіёна і камандаў на паніжэньне; 3) Пункты ў гульнях паміж сабою; 4) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 5) Розьніца мячоў; 6) Забітыя мячы; 7) Лёсаваньне. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CLLS=green1|тэкст_CLLS=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі чэмпіёнаў]] |колер_ELLS=blue1 |тэкст_ELLS=[[Ліга Эўропы УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі Эўропы]] |колер_ECLPO=yellow1 |тэкст_ECLPO=[[Ліга канфэрэнцыяў УЭФА 2026—2027 гадоў#Раўнд плэй-оф|Раўнд плэй-оф Лігі канфэрэнцыяў]] |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Сэрыю Б }}</onlyinclude> 788l0t4q61b9gh3gxr56cf19gf5hh5b Шаблён:Эрэдывізія чэмпіянату Нідэрляндаў па футболе/Табліца 10 272284 2667365 2667168 2026-05-02T07:00:11Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667365 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |абнаўленьне = 10 жніўня 2025 |крыніца = [https://eredivisie.eu/competition/table/ Эрэдывізія] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=PSV, FEY, NEC, AJA, TWE, AZ, HEE, UTR, GRO, SPA, GAE, FOR, PEC, EXC, VOL, TEL, NAC, HER <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_PSV=25 | нічыі_PSV=2 |паразы_PSV=4 |мз_PSV=90 |мп_PSV=41 |перамогі_FEY=17 | нічыі_FEY=7 |паразы_FEY=7 |мз_FEY=65 |мп_FEY=42 |перамогі_NEC=15 | нічыі_NEC=10 |паразы_NEC=6 |мз_NEC=73 |мп_NEC=49 |перамогі_AJA=14 | нічыі_AJA=12 |паразы_AJA=5 |мз_AJA=59 |мп_AJA=37 |перамогі_TWE=14 | нічыі_TWE=12 |паразы_TWE=5 |мз_TWE=52 |мп_TWE=33 |перамогі_AZ=14 | нічыі_AZ=7 |паразы_AZ=10 |мз_AZ=52 |мп_AZ=45 |перамогі_HEE=13 | нічыі_HEE=8 |паразы_HEE=10 |мз_HEE=55 |мп_HEE=51 |перамогі_UTR=12 | нічыі_UTR=8 |паразы_UTR=11 |мз_UTR=49 |мп_UTR=41 |перамогі_GRO=12 | нічыі_GRO=6 |паразы_GRO=13 |мз_GRO=43 |мп_GRO=40 |перамогі_SPA=12 | нічыі_SPA=6 |паразы_SPA=13 |мз_SPA=36 |мп_SPA=53 |перамогі_GAE=8 | нічыі_GAE=13 |паразы_GAE=10 |мз_GAE=50 |мп_GAE=45 |перамогі_FOR=10 | нічыі_FOR=6 |паразы_FOR=15 |мз_FOR=45 |мп_FOR=57 |перамогі_PEC=8 | нічыі_PEC=10 |паразы_PEC=13 |мз_PEC=41 |мп_PEC=66 |перамогі_EXC=8 | нічыі_EXC=7 |паразы_EXC=16 |мз_EXC=36 |мп_EXC=51 |перамогі_VOL=8 | нічыі_VOL=7 |паразы_VOL=16 |мз_VOL=33 |мп_VOL=50 |перамогі_TEL=7 | нічыі_TEL=9 |паразы_TEL=15 |мз_TEL=43 |мп_TEL=53 |перамогі_NAC=5 | нічыі_NAC=10 |паразы_NAC=16 |мз_NAC=30 |мп_NAC=53 |перамогі_HER=5 | нічыі_HER=4 |паразы_HER=22 |мз_HER=34 |мп_HER=79 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_AJA=[[Аякс Амстэрдам|Аякс]] |назва_AZ =[[АЗ Алькмаар|АЗ]] |назва_EXC=[[Эксэльсіёр Ратэрдам|Эксэльсіёр]] |назва_FEY=[[Фэеноорд Ратэрдам|Фэеноорд]] |назва_FOR=[[Фартуна Сытард|Фартуна]] |назва_GAE=[[Гоў Эгэд Іглз Дэвэнтэр|Гоў Эгэд Іглз]] |назва_GRO=[[Гронінген (футбольны клюб)|Гронінген]] |назва_HEE=[[Гээрэнвээн (футбольны клюб)|Гээрэнвээн]] |назва_HER=[[Гэраклес Альмэлё|Гэраклес]] |назва_NAC=[[НАК Брэда]] |назва_NEC=[[НЭК Нэймэген|НЭК]] |назва_PEC=[[Зволе (футбольны клюб)|Зволе]] |назва_PSV=[[ПСВ Эйндговэн]] |назва_SPA=[[Спарта Ратэрдам|Спарта]] |назва_TEL=[[Тэльстар Вэльзэн-Зёйд|Тэльстар]] |назва_TWE=[[Твэнтэ Энсхэдэ|Твэнтэ]] |назва_UTR=[[Утрэхт (футбольны клюб)|Утрэхт]] |назва_VOL=[[Валендам (футбольны клюб)|Валендам]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CLLS|вынік2=CLLS|вынік3=CL3Q|вынік4=EL2Q |вынік5=EUPO|вынік6=EUPO|вынік7=EUPO|вынік8=EUPO |вынік16=RPO |вынік17=REL |вынік18=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Розьніца мячоў; 3) Забітыя мячы; 4) Пункты ў гульнях паміж сабою; 5) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 6) Гасьцявыя забітыя мячы ў гульнях паміж сабою; 7) Дадатковыя матчы для вызначэньня чэмпіёна, клюбаў на выбываньне або ўдзельнікаў эўракубкаў, інакш жэрабя; 8) Пэнальці (толькі пасьля дадатковых матчаў). <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CLLS=green1|тэкст_CLLS=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі чэмпіёнаў]] |колер_CL3Q=green2|тэкст_CL3Q=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Трэці кваліфікацыйны раўнд|Трэці кваліфікацыйны раўнд Лігі чэмпіёнаў]] |колер_EL2Q=blue2 |тэкст_EL2Q=[[Ліга Эўропы УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі Эўропы]] |колер_EUPO=yellow1 |тэкст_EUPO=Плэй-оф за эўракубкі |колер_RPO=red2 |тэкст_RPO=Плэй-оф за Эрэдывізію |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Ээрстэ дывізію }}</onlyinclude> p8mcd1x6lkgc6alwnbc2uydoimyv3rz Шаблён:Ля Ліга чэмпіянату Гішпаніі па футболе/ВынікіГульняў 10 272286 2667371 2666614 2026-05-02T07:00:19Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667371 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> {{#invoke:Спартовыя вынікі|main |крыніца = [https://www.laliga.com/en-ES/laliga-easports/results Ля Ліга] |стыль_матчаў = футбол |парадак_камандаў= OVI,ALA,OSA,ATH,ATM,BAR,BET,VAL,VIL,GIR,LEV,MAL,RAY,RMA,RSO,SEV,CEL,GET,ELC,ESP |скарачэньне_ALA=[[Дэпартыва Алявэс Віторыя|Аля]] |скарачэньне_ATH=[[Атлетык Більбао|АтБ]] |скарачэньне_ATM=[[Атлетыка Мадрыд|АтМ]] |скарачэньне_BAR=[[Барсэлёна (футбольны клюб)|Бар]] |скарачэньне_BET=[[Рэал Бэтыс Сэвільля|Бэт]] |скарачэньне_CEL=[[Сэльта Віга|Сэл]] |скарачэньне_ELC=[[Эльчэ (футбольны клюб)|Эль]] |скарачэньне_ESP=[[Эспанёл Барсэлёна|Эсп]] |скарачэньне_GET=[[Хэтафэ (футбольны клюб)|Хэт]] |скарачэньне_GIR=[[Жырона (футбольны клюб)|Жыр]] |скарачэньне_LEV=[[Левантэ Валенсія|Лев]] |скарачэньне_MAL=[[Мальёрка Пальма|Мал]] |скарачэньне_OSA=[[Асасуна Памплёна|Аса]] |скарачэньне_OVI=[[Рэал Авіеда|Аві]] |скарачэньне_RAY=[[Раё Вальекана Мадрыд|Раё]] |скарачэньне_RMA=[[Рэал Мадрыд|РМд]] |скарачэньне_RSO=[[Рэал Сасьедад Сан-Сэбастыян|РС]] |скарачэньне_SEV=[[Сэвільля (футбольны клюб)|Сэв]] |скарачэньне_VAL=[[Валенсія (футбольны клюб)|Вал]] |скарачэньне_VIL=[[Вільярэал (футбольны клюб)|Віл]] |назва_ALA=[[Дэпартыва Алявэс Віторыя|Алявэс]] |назва_ATH=[[Атлетык Більбао]] |назва_ATM=[[Атлетыка Мадрыд]] |назва_BAR=[[Барсэлёна (футбольны клюб)|Барсэлёна]] |назва_BET=[[Рэал Бэтыс Сэвільля|Бэтыс]] |назва_CEL=[[Сэльта Віга|Сэльта]] |назва_ELC=[[Эльчэ (футбольны клюб)|Эльчэ]] |назва_ESP=[[Эспанёл Барсэлёна|Эспанёл]] |назва_GET=[[Хэтафэ (футбольны клюб)|Хэтафэ]] |назва_GIR=[[Жырона (футбольны клюб)|Жырона]] |назва_LEV=[[Левантэ Валенсія|Левантэ]] |назва_MAL=[[Мальёрка Пальма|Мальёрка]] |назва_OSA=[[Асасуна Памплёна|Асасуна]] |назва_OVI=[[Рэал Авіеда|Авіеда]] |назва_RAY=[[Раё Вальекана Мадрыд|Раё Вальекана]] |назва_RMA=[[Рэал Мадрыд]] |назва_RSO=[[Рэал Сасьедад Сан-Сэбастыян|Рэал Сасьедад]] |назва_SEV=[[Сэвільля (футбольны клюб)|Сэвільля]] |назва_VAL=[[Валенсія (футбольны клюб)|Валенсія]] |назва_VIL=[[Вільярэал (футбольны клюб)|Вільярэал]] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 1 траўня 2026 |матч_ALA_ATH= |матч_ALA_ATM=1:1 |матч_ALA_BAR= |матч_ALA_BET=2:1 |матч_ALA_CEL=0:1 |матч_ALA_ELC=3:1 |матч_ALA_ESP=2:1 |матч_ALA_GET=0:2 |матч_ALA_GIR=2:2 |матч_ALA_LEV=2:1 |матч_ALA_MAL=2:1 |матч_ALA_OSA=2:2 |матч_ALA_OVI=1:1 |матч_ALA_RAY= |матч_ALA_RMA=1:2 |матч_ALA_RSO=1:0 |матч_ALA_SEV=1:2 |матч_ALA_VAL=0:0 |матч_ALA_VIL=1:1 |матч_ATH_ALA=0:1 |матч_ATH_ATM=1:0 |матч_ATH_BAR=0:1 |матч_ATH_BET=2:1 |матч_ATH_CEL= |матч_ATH_ELC=2:1 |матч_ATH_ESP=1:2 |матч_ATH_GET=0:1 |матч_ATH_GIR=1:1 |матч_ATH_LEV=4:2 |матч_ATH_MAL=2:1 |матч_ATH_OSA=1:0 |матч_ATH_OVI=1:0 |матч_ATH_RAY=1:0 |матч_ATH_RMA=0:3 |матч_ATH_RSO=1:1 |матч_ATH_SEV=3:2 |матч_ATH_VAL= |матч_ATH_VIL=1:2 |матч_ATM_ALA=1:0 |матч_ATM_ATH=3:2 |матч_ATM_BAR=1:2 |матч_ATM_BET=0:1 |матч_ATM_CEL= |матч_ATM_ELC=1:1 |матч_ATM_ESP=4:2 |матч_ATM_GET=1:0 |матч_ATM_GIR= |матч_ATM_LEV=3:1 |матч_ATM_MAL=3:0 |матч_ATM_OSA=1:0 |матч_ATM_OVI=2:0 |матч_ATM_RAY=3:2 |матч_ATM_RMA=5:2 |матч_ATM_RSO=3:2 |матч_ATM_SEV=3:0 |матч_ATM_VAL=2:1 |матч_ATM_VIL=2:0 |матч_BAR_ALA=3:1 |матч_BAR_ATH=4:0 |матч_BAR_ATM=3:1 |матч_BAR_BET= |матч_BAR_CEL=1:0 |матч_BAR_ELC=3:1 |матч_BAR_ESP=4:1 |матч_BAR_GET=3:0 |матч_BAR_GIR=2:1 |матч_BAR_LEV=3:0 |матч_BAR_MAL=3:0 |матч_BAR_OSA=2:0 |матч_BAR_OVI=3:0 |матч_BAR_RAY=1:0 |матч_BAR_RMA= |матч_BAR_RSO=2:1 |матч_BAR_SEV=5:2 |матч_BAR_VAL=6:0 |матч_BAR_VIL=4:1 |матч_BET_ALA=1:0 |матч_BET_ATH=1:2 |матч_BET_ATM=0:2 |матч_BET_BAR=3:5 |матч_BET_CEL=1:1 |матч_BET_ELC= |матч_BET_ESP=0:0 |матч_BET_GET=4:0 |матч_BET_GIR=1:1 |матч_BET_LEV= |матч_BET_MAL=3:0 |матч_BET_OSA=2:0 |матч_BET_OVI= |матч_BET_RAY=1:1 |матч_BET_RMA=1:1 |матч_BET_RSO=3:1 |матч_BET_SEV=2:2 |матч_BET_VAL=2:1 |матч_BET_VIL=2:0 |матч_CEL_ALA=3:4 |матч_CEL_ATH=2:0 |матч_CEL_ATM=1:1 |матч_CEL_BAR=2:4 |матч_CEL_BET=1:1 |матч_CEL_ELC= |матч_CEL_ESP=0:1 |матч_CEL_GET=0:2 |матч_CEL_GIR=1:1 |матч_CEL_LEV= |матч_CEL_MAL=2:0 |матч_CEL_OSA=1:2 |матч_CEL_OVI=0:3 |матч_CEL_RAY=3:0 |матч_CEL_RMA=1:2 |матч_CEL_RSO=1:1 |матч_CEL_SEV= |матч_CEL_VAL=4:1 |матч_CEL_VIL=1:1 |матч_ELC_ALA= |матч_ELC_ATH=0:0 |матч_ELC_ATM=3:2 |матч_ELC_BAR=1:3 |матч_ELC_BET=1:1 |матч_ELC_CEL=2:1 |матч_ELC_ESP=2:2 |матч_ELC_GET= |матч_ELC_GIR=3:0 |матч_ELC_LEV=2:0 |матч_ELC_MAL=2:1 |матч_ELC_OSA=0:0 |матч_ELC_OVI=1:0 |матч_ELC_RAY=4:0 |матч_ELC_RMA=2:2 |матч_ELC_RSO=1:1 |матч_ELC_SEV=2:2 |матч_ELC_VAL=1:0 |матч_ELC_VIL=1:3 |матч_ESP_ALA=1:2 |матч_ESP_ATH= |матч_ESP_ATM=2:1 |матч_ESP_BAR=0:2 |матч_ESP_BET=1:2 |матч_ESP_CEL=2:2 |матч_ESP_ELC=1:0 |матч_ESP_GET=1:2 |матч_ESP_GIR=0:2 |матч_ESP_LEV=0:0 |матч_ESP_MAL=3:2 |матч_ESP_OSA=1:0 |матч_ESP_OVI=1:1 |матч_ESP_RAY=1:0 |матч_ESP_RMA= |матч_ESP_RSO= |матч_ESP_SEV=2:1 |матч_ESP_VAL=2:2 |матч_ESP_VIL=0:2 |матч_GET_ALA=1:1 |матч_GET_ATH=2:0 |матч_GET_ATM=0:1 |матч_GET_BAR=0:2 |матч_GET_BET=2:0 |матч_GET_CEL=0:0 |матч_GET_ELC=1:0 |матч_GET_ESP=0:1 |матч_GET_GIR=2:1 |матч_GET_LEV=1:1 |матч_GET_MAL= |матч_GET_OSA= |матч_GET_OVI=2:0 |матч_GET_RAY= |матч_GET_RMA=0:1 |матч_GET_RSO=1:2 |матч_GET_SEV=0:1 |матч_GET_VAL=0:1 |матч_GET_VIL=2:1 |матч_GIR_ALA=1:0 |матч_GIR_ATH=3:0 |матч_GIR_ATM=0:3 |матч_GIR_BAR=2:1 |матч_GIR_BET=2:3 |матч_GIR_CEL=1:2 |матч_GIR_ELC= |матч_GIR_ESP=0:0 |матч_GIR_GET=1:1 |матч_GIR_LEV=0:4 |матч_GIR_MAL=0:1 |матч_GIR_OSA=1:0 |матч_GIR_OVI=3:3 |матч_GIR_RAY=1:3 |матч_GIR_RMA=1:1 |матч_GIR_RSO= |матч_GIR_SEV=0:2 |матч_GIR_VAL=2:1 |матч_GIR_VIL=1:0 |матч_LEV_ALA=2:0 |матч_LEV_ATH=0:2 |матч_LEV_ATM=0:0 |матч_LEV_BAR=2:3 |матч_LEV_BET=2:2 |матч_LEV_CEL=1:2 |матч_LEV_ELC=3:2 |матч_LEV_ESP=1:1 |матч_LEV_GET=1:0 |матч_LEV_GIR=1:1 |матч_LEV_MAL= |матч_LEV_OSA= |матч_LEV_OVI=4:2 |матч_LEV_RAY=0:3 |матч_LEV_RMA=1:4 |матч_LEV_RSO=1:1 |матч_LEV_SEV=2:0 |матч_LEV_VAL=0:2 |матч_LEV_VIL=0:1 |матч_MAL_ALA=1:0 |матч_MAL_ATH=3:2 |матч_MAL_ATM=1:1 |матч_MAL_BAR=0:3 |матч_MAL_BET=1:2 |матч_MAL_CEL=1:1 |матч_MAL_ELC=3:1 |матч_MAL_ESP=2:1 |матч_MAL_GET=1:0 |матч_MAL_GIR=1:2 |матч_MAL_LEV=1:1 |матч_MAL_OSA=2:2 |матч_MAL_OVI= |матч_MAL_RAY=3:0 |матч_MAL_RMA=2:1 |матч_MAL_RSO=0:1 |матч_MAL_SEV=4:1 |матч_MAL_VAL=1:1 |матч_MAL_VIL= |матч_OSA_ALA=3:0 |матч_OSA_ATH=1:1 |матч_OSA_ATM= |матч_OSA_BAR= |матч_OSA_BET=1:1 |матч_OSA_CEL=2:3 |матч_OSA_ELC=1:1 |матч_OSA_ESP= |матч_OSA_GET=2:1 |матч_OSA_GIR=1:0 |матч_OSA_LEV=2:0 |матч_OSA_MAL=2:2 |матч_OSA_OVI=3:2 |матч_OSA_RAY=2:0 |матч_OSA_RMA=2:1 |матч_OSA_RSO=1:3 |матч_OSA_SEV=2:1 |матч_OSA_VAL=1:0 |матч_OSA_VIL=2:2 |матч_OVI_ALA= |матч_OVI_ATH=1:2 |матч_OVI_ATM=0:1 |матч_OVI_BAR=1:3 |матч_OVI_BET=1:1 |матч_OVI_CEL=0:0 |матч_OVI_ELC=1:2 |матч_OVI_ESP=0:2 |матч_OVI_GET= |матч_OVI_GIR=1:0 |матч_OVI_LEV=0:2 |матч_OVI_MAL=0:0 |матч_OVI_OSA=0:0 |матч_OVI_RAY=0:0 |матч_OVI_RMA=0:3 |матч_OVI_RSO=1:0 |матч_OVI_SEV=1:0 |матч_OVI_VAL=1:0 |матч_OVI_VIL=1:1 |матч_RAY_ALA=1:0 |матч_RAY_ATH=1:1 |матч_RAY_ATM=3:0 |матч_RAY_BAR=1:1 |матч_RAY_BET=0:0 |матч_RAY_CEL=1:1 |матч_RAY_ELC=1:0 |матч_RAY_ESP=1:0 |матч_RAY_GET=1:1 |матч_RAY_GIR= |матч_RAY_LEV=1:1 |матч_RAY_MAL=2:1 |матч_RAY_OSA=1:3 |матч_RAY_OVI=3:0 |матч_RAY_RMA=0:0 |матч_RAY_RSO=3:3 |матч_RAY_SEV=0:1 |матч_RAY_VAL=1:1 |матч_RAY_VIL= |матч_RMA_ALA=2:1 |матч_RMA_ATH= |матч_RMA_ATM=3:2 |матч_RMA_BAR=2:1 |матч_RMA_BET=5:1 |матч_RMA_CEL=0:2 |матч_RMA_ELC=4:1 |матч_RMA_ESP=2:0 |матч_RMA_GET=0:1 |матч_RMA_GIR=1:1 |матч_RMA_LEV=2:0 |матч_RMA_MAL=2:1 |матч_RMA_OSA=1:0 |матч_RMA_OVI= |матч_RMA_RAY=2:1 |матч_RMA_RSO=4:1 |матч_RMA_SEV=2:0 |матч_RMA_VAL=4:0 |матч_RMA_VIL=3:1 |матч_RSO_ALA=3:3 |матч_RSO_ATH=3:2 |матч_RSO_ATM=1:1 |матч_RSO_BAR=2:1 |матч_RSO_BET= |матч_RSO_CEL=3:1 |матч_RSO_ELC=3:1 |матч_RSO_ESP=2:2 |матч_RSO_GET=0:1 |матч_RSO_GIR=1:2 |матч_RSO_LEV=2:0 |матч_RSO_MAL=1:0 |матч_RSO_OSA=3:1 |матч_RSO_OVI=3:3 |матч_RSO_RAY=0:1 |матч_RSO_RMA=1:2 |матч_RSO_SEV=2:1 |матч_RSO_VAL= |матч_RSO_VIL=2:3 |матч_SEV_ALA=1:1 |матч_SEV_ATH=2:1 |матч_SEV_ATM=2:1 |матч_SEV_BAR=4:1 |матч_SEV_BET=0:2 |матч_SEV_CEL=0:1 |матч_SEV_ELC=2:2 |матч_SEV_ESP= |матч_SEV_GET=1:2 |матч_SEV_GIR=1:1 |матч_SEV_LEV=0:3 |матч_SEV_MAL=1:3 |матч_SEV_OSA=1:0 |матч_SEV_OVI=4:0 |матч_SEV_RAY=1:1 |матч_SEV_RMA= |матч_SEV_RSO= |матч_SEV_VAL=0:2 |матч_SEV_VIL=1:2 |матч_VAL_ALA=3:2 |матч_VAL_ATH=2:0 |матч_VAL_ATM= |матч_VAL_BAR= |матч_VAL_BET=1:1 |матч_VAL_CEL=2:3 |матч_VAL_ELC=1:1 |матч_VAL_ESP=3:2 |матч_VAL_GET=3:0 |матч_VAL_GIR=2:1 |матч_VAL_LEV=1:0 |матч_VAL_MAL=1:1 |матч_VAL_OSA=1:0 |матч_VAL_OVI=1:2 |матч_VAL_RAY= |матч_VAL_RMA=0:2 |матч_VAL_RSO=1:1 |матч_VAL_SEV=1:1 |матч_VAL_VIL=0:2 |матч_VIL_ALA=3:1 |матч_VIL_ATH=1:0 |матч_VIL_ATM= |матч_VIL_BAR=0:2 |матч_VIL_BET=2:2 |матч_VIL_CEL=2:1 |матч_VIL_ELC=2:1 |матч_VIL_ESP=4:1 |матч_VIL_GET=2:0 |матч_VIL_GIR=5:0 |матч_VIL_LEV= |матч_VIL_MAL=2:1 |матч_VIL_OSA=2:1 |матч_VIL_OVI=2:0 |матч_VIL_RAY=4:0 |матч_VIL_RMA=0:2 |матч_VIL_RSO=3:1 |матч_VIL_SEV= |матч_VIL_VAL=2:1 <!--Канец аўтаматызацыі.--> }} 5r04q9zmbrazotevxh0d6agcljmabh2 Відэр 0 272944 2667317 2600092 2026-05-01T21:11:16Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667317 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Відэр |лацінка = Vider |арыгінал = Wiedher |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Від (імя)|Wid]] + [[Гір|Heri]] |варыянт = Відар, Відр, Вэдэр |вытворныя = [[Вітар]], [[Вэйдэр]] |зьвязаныя = Ervid }} '''Відэр''' (''Відр'', ''Вэдэр''), '''Відар''' — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Відэр, пазьней таксама Відар або Вэдэр (Wiedher{{Заўвага|Паводле назвы мясцовасьці Wiedhereschirichun}}, Wider, Widar<ref>Gantier V. La langue, les noms et le droit des anciens Germains. — Berlin 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=qmRHAAAAYAAJ&q=Widar#v=snippet&q=Widar&f=false P. 243, 282].</ref>, Víðarr<ref>Peterson L. [https://www.isof.se/download/18.7854edc917c1170935619ca3/1633884603245/urnordiska-personnamn.pdf Lexikon över urnordiska personnamn]. — Uppsala, 2004. S. 34.</ref><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/V%C3%AD%C3%B0arr Víðarr], Nordic Names</ref>, Vidar<ref>Kjöllerström P. A. Svensk namnbok. Dopnamn, ättenamn, ortnamn. — Ulricehamn, 1895. S. 30.</ref>, Weder) і Ервід (Ervid) — імёны [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Weder+Wider#v=onepage&q=Weder%20Wider%20Wied%20heres%20&f=false S. 781, 1569].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Від (імя)|-від-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Відзімонт (імя)|Відмунд]], [[Мільвід|Мельвід]], [[Тарвід|Торвід]]; германскія імёны Widmund, Melvid, Torvid) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] wida 'повязь, злучэньне, моцнасьць' або ад гоцкага і германскага widus 'дрэва', а аснова [[Гір|-гер- (-ер-)]] (імёны ліцьвінаў [[Герман (імя)|Герман]], [[Гунтэр]], [[Кіндэр]]; германскія імёны Herman, Gunter, Kinder) — ад гоцкага harjis<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 143.</ref>, германскага heri 'войска, загон' або гоцкага hairus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 124.</ref>, германскага heru 'меч'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала прозьвішча Widder<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=WIDDER&ofb=stockheim&modus=&lang=de WIDDER (Ortsfamilienbuch Stockheim)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Widrance'' (1744 год)<ref>[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; ''Iustina Widrewiczowa'' (1760 год)<ref>Sẽnosios Pasvalio bažnyčios knygos. VII. 1743—1776 metų mirties metrikų knyga. — Savilaida, 2016. P. 26.</ref>; ''Stanisław Weder, żona Anna, synowie Bartłomiej 9, Maciej 6, córki Katarzyna 9, Franciszka 15… Józef Weder, żona Anna, syn Antoni 2, córka Rozalia'' (1782—1784 гады)<ref>Pabaisko dekanato vizitacija 1782—1784 m.: atlikta Vilniaus vyskupo Ignoto Jokūbo Masalskio parėdymu. — Vilnius, 2010. P. 67.</ref>; ''Magdalena Widarewicz'' (1785 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Widarewicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == Вэдэры (Weder) — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род з [[Ашмянскі павет|Ашмянскага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 363.</ref>. Відэры (Wider) — шляхецкі род [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] з [[Гданьск]]у<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 12. — Warszawa, 1938. S. 122.</ref>. У 1511 годзе ўпамінаўся «дварэц Відараўскі», нададзены царкве (касьцёлу) Сьвятога Пятра ў [[Коўна|Коўне]]<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 343.</ref>. На [[Аршанскі павет|гістарычнай Аршаншчыне]] існуе вёска [[Відэршчына]]. == Глядзіце таксама == * [[Від (імя)|Віда]] * [[Гір|Геры]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Імёны з асновай від}} {{Імёны з асновай гер}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] b4w80olyu8hliy6sb03qkrzc5uhgbdk 2667318 2667317 2026-05-01T21:13:34Z ~2026-26485-84 97267 /* Паходжаньне */ 2667318 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Відэр |лацінка = Vider |арыгінал = Wiedher |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Від (імя)|Wid]] + [[Гір|Heri]] |варыянт = Відар, Відр, Вэдэр |вытворныя = [[Вітар]], [[Вэйдэр]] |зьвязаныя = Ervid }} '''Відэр''' (''Відр'', ''Вэдэр''), '''Відар''' — мужчынскае імя і вытворнае ад яго прозьвішча. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Відэр, пазьней таксама Відар або Вэдэр (Wiedher{{Заўвага|Паводле назвы мясцовасьці Wiedhereschirichun}}, Wider, Widar<ref>Gantier V. La langue, les noms et le droit des anciens Germains. — Berlin 1901. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=qmRHAAAAYAAJ&q=Widar#v=snippet&q=Widar&f=false P. 243, 282].</ref>, Víðarr<ref>Peterson L. [https://www.isof.se/download/18.7854edc917c1170935619ca3/1633884603245/urnordiska-personnamn.pdf Lexikon över urnordiska personnamn]. — Uppsala, 2004. S. 34.</ref><ref>[https://www.nordicnames.de/wiki/V%C3%AD%C3%B0arr Víðarr], Nordic Names</ref>, Vidar<ref>Kjöllerström P. A. Svensk namnbok. Dopnamn, ättenamn, ortnamn. — Ulricehamn, 1895. S. 30.</ref>, Weder) і Ервід (Ervid) — імёны [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Förstemann E. W. Altdeutsches Namenbuch. Bd. 1: Personennamen. — Bonn, 1900. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=YOBwrIPG8IQC&q=Weder+Wider#v=onepage&q=Weder%20Wider%20Wied%20heres%20&f=false S. 781, 1569].</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Від (імя)|-від-]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Відзімонт (імя)|Відмунд]], [[Мільвід|Мельвід]], [[Тарвід|Торвід]]; германскія імёны Widmund, Melvid, Torvid) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] wida 'повязь, злучэньне, моцнасьць' або ад гоцкага і германскага widus 'дрэва', а аснова [[Гір|-гер- (-ер-)]] (імёны ліцьвінаў [[Герман (імя)|Герман]], [[Гунтэр]], [[Кіндэр]]; германскія імёны Herman, Gunter, Kinder) — ад гоцкага harjis<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 143.</ref>, германскага heri 'войска, загон' або гоцкага hairus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 124.</ref>, германскага heru 'меч'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала прозьвішча Widder<ref>[https://www.online-ofb.de/namelist.php?nachname=WIDDER&ofb=stockheim&modus=&lang=de WIDDER (Ortsfamilienbuch Stockheim)], Verein für Computergenealogie e.V. (CompGen)</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Magdalena Widorowicz'' (1741 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Widorowicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Widrance'' (1744 год)<ref>[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; ''Iustina Widrewiczowa'' (1760 год)<ref>Sẽnosios Pasvalio bažnyčios knygos. VII. 1743—1776 metų mirties metrikų knyga. — Savilaida, 2016. P. 26.</ref>; ''Jakub Widerewicz'' (1763 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Widerewicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>; ''Stanisław Weder, żona Anna, synowie Bartłomiej 9, Maciej 6, córki Katarzyna 9, Franciszka 15… Józef Weder, żona Anna, syn Antoni 2, córka Rozalia'' (1782—1784 гады)<ref>Pabaisko dekanato vizitacija 1782—1784 m.: atlikta Vilniaus vyskupo Ignoto Jokūbo Masalskio parėdymu. — Vilnius, 2010. P. 67.</ref>; ''Magdalena Widarewicz'' (1785 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=Widarewicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1 Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == Вэдэры (Weder) — [[Літва|літоўскі]] шляхецкі род з [[Ашмянскі павет|Ашмянскага павету]]<ref>Malewski Cz. Rodziny szlacheckie na Litwie w XIX wieku. — Warszawa, 2016. S. 363.</ref>. Відэры (Wider) — шляхецкі род [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] з [[Гданьск]]у<ref>Polska encyklopedja szlachecka. T. 12. — Warszawa, 1938. S. 122.</ref>. У 1511 годзе ўпамінаўся «дварэц Відараўскі», нададзены царкве (касьцёлу) Сьвятога Пятра ў [[Коўна|Коўне]]<ref>Indeks alfabetyczny miejscowości dawnego wielkiego Księstwa Litewskiego: A—K (Abakanowicze — Kujany). Wilno, 1929. S. 343.</ref>. На [[Аршанскі павет|гістарычнай Аршаншчыне]] існуе вёска [[Відэршчына]]. == Глядзіце таксама == * [[Від (імя)|Віда]] * [[Гір|Геры]] == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Імёны з асновай від}} {{Імёны з асновай гер}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] 7eqy73k9nx1rrvvk4l5e6lfq6tj5yxf Бамбаваньне Гернікі 0 274693 2667338 2611900 2026-05-02T03:44:37Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667338 wikitext text/x-wiki {{Вайсковая апэрацыя | назва = Бамбаваньне Гернікі | падзагаловак = Апэрацыя „Руген“ | канфлікт = | часткай = [[Грамадзянская вайна ў Гішпаніі|грамадзянскай вайны ў Гішпаніі]] | выява = Bundesarchiv Bild 183-H25224, Guernica, Ruinen.jpg | памер выявы = 300пкс | подпіс выявы = Руіны Гернікі (1937) | тып = [[Авіяцыйны ўдар|авіяцыйнае бамбаваньне]] | краіна = Гішпанія | месца = [[Герніка (горад)|Герніка]], Краіна Баскаў | каардынаты = {{Каардынаты|43|18|50|паўночнае|2|40|42|заходняе|маштаб:10000|выяўленьне = загаловак}} | шырата паўшар’е = | шырата градусаў = | шырата хвілінаў = | шырата сэкундаў = | даўгата паўшар’е = | даўгата градусаў = | даўгата хвілінаў = | даўгата сэкундаў = | дата распрацоўкі = | распрацоўнікі = {{Не перакладзена|Хунта нацыянальнай абароны||d|Q1626826}} | камандзіры = | мэта = | цэль = | праведзеная = | дата = {{Дата пачатку і век|1937|04|26}} | час = | час пачатку = 16:30 | час заканчэньня = 19:30 | часавы пас = [[Цэнтральнаэўрапейскі час|CET]] | выканаўца = {{Сьцяг|Франкісцкая Гішпанія|1936}} * {{Сьцяг|Нацысцкая Нямеччына}} [[Легіён „Кондар“]] * {{Сьцяг|Каралеўства Італія|цывільны}} [[Легіянэрская авіяцыя]] | завадатар = | вынік = | ахвяры = | загінулі = ~150–1650 | параненыя = }} {{Бітвы Грамадзянскай вайны ў Гішпаніі}} '''Бамбава́ньне Герні́кі''', кодавая назва '''апэрацыя «Руген»''' ({{Мова-ням|Gernika}}) — [[Авіяцыйны ўдар|авіяцыйнае]] бамбаваньне [[Басконія|басконскага]] мястэчка [[Герніка|Гернікі]] ({{Мова-eu|Gernika}}) 26 красавіка 1937 року ў часе [[Грамадзянская вайна ў Гішпаніі|Грамадзянскай вайны ў Гішпаніі]], зладжанае на патрабаваньне {{Не перакладзена|Нацыяналістычная фракцыя|Нацыяналістычнай фракцыі|d|Q2742116}} [[Франсіска Франка]] [[Трэці райх|нацысцкім]] легіёнам «[[Легіён „Кондар“|Кондар]]» [[Люфтвафэ]] і [[Фашысцкая Італія (1922—1943)|фашысцкім]] [[Легіянэрская авіяцыя|авіяцыйным легіёнам]]. Мэтай атакі было зьнішчэньне мастоў і дарог Гернікі як камунікацыйнага цэнтру рэспубліканскіх войскаў паблізу лініі фронту<ref>John Corum, «The Persistent Myth of Guernica», Military History Quarterly 22, no. 4 (2010): 16</ref>. Апэрацыя адкрыла войскам Франка прахон да захопу [[Більбао]] і перамогі ў паўночнай Гішпаніі. Бамбаваньне вайсковай авіяцыяй прывяло да мноства цывільных ахвяраў, з гэтай прычыны лічыцца [[Ваеннае злачынства|ваенным злачынствам]]. Паводле міжнароднага права, якое дзейнічала ў 1937 року, бамбаваньне лічылася законнай вайсковай цэльлю<ref>Corum, James (2008). Wolfram von Richthofen: Master of the German Air War. Lawrence: University Press of Kansas. ISBN 978-0-7006-1598-8., p. 134.</ref>. Бамбаваньне Гернікі стала адной зь першых падобных паветраных атакаў, якое стала сусьветна вядомым. Дагэтуль дакладна ня вызначаная колькасьць ахвяраў: тагачасны басконскі ўрад паведамляў пра 1654 забітых, хоць мясцовыя гісторыкі ідэнтыфікавалі 126 асобаў<ref name="deia.com">{{ref-es}} [https://archive.today/20120723171603/http://www.deia.com/2011/04/27/opinion/editorial/verdades-sobre-gernika «Verdades sobre Gernika»] ''Deia''. Retrieved 17 September 2013.</ref> (пазьней колькасьць перагледжаная да 153)<ref name="euskonews1">{{ref-es}} [http://www.euskonews.com/0621zbk/elkar_es.html «Los gernikarras hemos recibido desde niños por transmisión oral lo que fue el bombardeo»] Euskonews. Retrieved 17 September 2013.</ref>. Брытанскія крыніцы паведамляюць пра гібель 400 цывільных<ref name="Air 1998">[[Corum, James S.]] (1998) «Inflated by Air. Common perceptions of civilian casualties from bombing». [[Air War College]].</ref><ref name="news.bbc.co.uk">[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6583639.stm «The legacy of Guernica»] BBC. Retrieved 17 September 2013.</ref>, савецкія архівы — пра 800 без уліку памерлых у шпіталях пазьней<ref>Abrosov, Sergei. ''V nebe Ispanii, 1936—1939 gody''. Moscow 2003.{{ISBN|978-5-699-25288-6}}</ref>. Бамбаваньне стала тэмай антываеннай карціны [[Паблё Пікаса]] ''[[Герніка (Пікаса)|Герніка]]'', створанай на замову [[Другая Гішпанская рэспубліка|рэспубліканскай Гішпаніі]]. Нямецкі мастак {{Не перакладзена|Гайнц Ківіц||d|Q1526654}}, пазьней забіты ў складзе [[Інтэрнацыянальныя брыгады|Інтэрнацыянальных брыгадаў]]<ref>Thomas Becker, [https://web.archive.org/web/20160304083022/http://www.derwesten.de/staedte/duisburg/willkommen-im-club-id1427424.html «Willkommen im Club»] ''Der Westen'' (7 October 2008). Retrieved 11 February 2012 {{ref-de}}</ref>, стварыў на гэтую тэму драўляную скульптуру<ref>Siegfried Gnichwitz, [https://web.archive.org/web/20121120131329/http://kiwitz.hjs-kunst.com/Kiwitz_Folder.pdf «Heinz Kiwitz: gekämpft · vertrieben · verschollen»] (PDF) Stiftung Brennender Dornbusch. Folder from an exhibition in honor of the 100th anniversary of Kiwitz' birth. Liebfrauenkirche, Duisburg (7 November — 5 December 2010), pp.&nbsp;4-5. Retrieved 10 February 2012 {{ref-de}}</ref>. [[Рэнэ Магрыт]] напісаў карціну ''Le Drapeau Noir''<ref>[https://www.nationalgalleries.org/art-and-artists/691/le-drapeau-noir-black-flag National Galleries of Scotland — Le Drapeau Noir]</ref>. Мноства іншых творцаў таксама былі шакаваныя бамбаваньнем і стварылі на гэтую тэму ўласныя творы, такія як скульптура [[Рэнэ Ішэ]], адзін зь першых электраакустычных твораў [[Патрык Аск’ёнэ|Патрыка Аск’ёнэ]], музычныя кампазыцыі [[Актавіё Васкес]]а, [[Рэнэ-Люі Барон]]а і [[Майк Бат|Майка Бата]], вершы [[Поль Элюар|Поля Элюара]] і [[Эйс Крыге|Эйса Крыге]], кароткамэтражны фільм ''[[Герніка (фільм, 1950)|Герніка]]'' [[Ален Рэнэ|Алена Рэнэ]]. == Перадумовы == Герніка аддаўна была цэнтрам нацыянальнай ідэнтычнасьці і духоўнай сталіцай [[Баскі|басконскага народу]]<ref name="spartacus.schoolnet.co.uk">Peter, McMillan. (27 April 1937). Guernica, Spartacus Educational. http://www.spartacus.schoolnet.co.uk/SPguernica.ht{{Недаступная спасылка|date=November 2016 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref>. Тут расьце {{Не перакладзена|Дрэва Гернікі|дуб|d|Q919957}}, які сымбалізуе свабоду [[Біская|Біскаі]] і басконскага народу ў цэлым. З 1912 року там дзейнічала прадпрыемства па вытворчасьці зброі [[Astra-Unceta y Cia SA]] для войска і паліцыі. У часе бамбаваньня ў Герніцы жыло 7000 чалавек<ref>Vilar, Pierre (1977). ''[https://books.google.com/books?id=1R304lcSa4kC&pg=PA354 Guernica Guernica]''. University of California Press. p. 354. {{ISBN|0520028309}}</ref>. [[Файл:Frente del Norte - Spanish Civil War (March-Sept 1937).svg|значак|350пкс|Наступ нацыяналістаў у паўночнай Гішпаніі ў 1937 року]] Пасьля ўварваньня [[Франкісцкая Гішпанія|нацыяналісцкіх]] войскаў на чале з [[генэралісімус]]ам [[Франсіска Франка]] на тэрыторыю, падкантрольную [[Другая Гішпанская рэспубліка|рэспубліканскаму ўраду]], Герніка аказалася важным стратэгічным ключом да [[Більбао]] і шляхам для адступленьня рэспубліканцаў ад Біскаі. Побач разьмяшчаліся 23 батальёны басконскай арміі, хоць непасрэдных вайсковых дзеяньняў каля Гернікі дагэтуль не адбывалася. 31 сакавіка 1937 року войскі генэрала {{Не перакладзена|Эміліё Моля|Эміліё Молі|d|Q352918}} пачалі наступ у правінцыі Біскаі, дзе легіён «Кондар» разбамбіў [[Дуранга (Гішпанія)|Дуранга]]. Рэспубліканцы аказалі немцам адчайны супраціў, але вымушаныя былі адступіць. Мноства ўцекачоў схаваліся ў Герніцы. 25 красавіка Моля паведаміў Франка, што зьбіраецца бамбаваць Герніку<ref>Zentner, Joe. The Destruction of a Basque Town served as a Model for Terror Bombing and Inspired an Anti-War Masterpiece. Military History, 08897328, June 97, Vol. 14, Issue 2</ref>. Панядзелак 26 красавіка быў рынкавым днём, таму ў Герніцы сабралася больш за 10 000 чалавек<ref>Casanova, Julian. (2010) ''The Spanish Republic and Civil War''</ref>. У у гэты дзень фэрмэры з вакольных паселішчаў прывозілі на продаж свой ураджай. == Апэрацыя == [[Файл:Luftwaffe 1kg Incendiary Bomb.jpg|значак|Запальная бомба Люфтвафэ, датаваная 1936 рокам]] Легіён «Кондар» знаходзіўся цалкам пад камандаваньнем гішпанскіх нацыяналістаў: загады ягонаму вайскаводу, [[обэрстлейтэнант]]у [[Вольфрам фон Рыхтгофэн|Вольфраму Фрайгеру фон Рыхтгофэну]], паступалі ад гішпанскага штабу<ref>Telegram for the CO of Legion Condor, sent by HQ at Salamanca, in: Maier: Guernica 26 April 1937. Die deutsche Intervention in Spanien und der «Fall Guernica», Freiburg 1977, Appendix 6.</ref>. Рыхтгофэн разумеў значнасьць мястэчка пры наступе на Більбао і адсяканьні шляхоў адыходу рэспубліканцам, таму загадаў атакаваць дарогі і масты ў ваколіцах. Пасьля зьнішчэньня мосту трэба было запабегчы ягонаму аднаўленьню. У апэрацыі ўдзельнічалі два [[Heinkel He 111]], адзін [[Dornier Do 17]], васямнаццаць [[Junkers Ju 52|Ju 52 ''Behelfsbomber'']], а таксама тры [[Savoia-Marchetti SM.79]] {{Не перакладзена|Італьянскі добраахвотніцкі корпус|Італьянскага экспэдыцыйнага корпусу|d|Q798836}}. Яны былі ўзброеныя 250-кіляграмовымі сярэднімі фугаснымі, 50-кіляграмовымі лёгкімі фугаснымі і 1-кіляграмовымі [[Запальная бомба|запальнымі бомбамі]]. Сумарная магутнасьць [[Боепрыпас|боезапасу]] 24 бамбавікоў складала 22 т. Першы налёт на Герніку распачаўся прыблізна а 16:30 скіданьнем дванаццаці 50-кг бомбаў з Dornier Do 17. Італьянскія SM.79 скінулі 36 50-кг бомбаў на дарогу і мост, каб спыніць варожае адступленьне. Да 18:00 адбыліся яшчэ тры налёты. Найбольшую шкоду ў месьце ўчынілі Junkers Ju 52 між 18:30 і 18:45, а на адыходных дарогах уцекачоў расстрэльвалі [[Messerschmitt Bf 109]]B і [[Heinkel He 51]]. == Вынікі == Пасьля бамбаваньня Герніка ня здолела супраціўляцца акупацыі нацыяналістамі; да 29 красавіка места было занятае цалкам. Тры чвэрці будынкаў мястэчка былі зьнішчаныя пераважна вагнём, які ня здолелі згасіць да наступнага дня<ref>{{Cite web | url=http://mismentirasfavoritasdiego.blogspot.ca/2015/04/guernica-fue-incendiada-por-los-rojos.html |title = Mis Mentiras Favoritas: Guernica fue incendiada por los rojos|year = 2015 |language=es}}</ref>. Астатнія збудаваньні пашкоджаныя ў большай ці меншай ступенях. Сярод зьнішчаных былі збройныя фабрыкі ''Unceta and Company'' і ''Talleres de Guernica'', а таксама ''Дом сходаў'' і [[Дрэва Гернікі]]. Да 1980-х рокаў колькасьць цывільных ахвяраў, палеглых у бамбаваньні, лічылася большай за 1700 чалавек, аднак цяпер гэтая лічба стала перабольшанай<ref name="The legacy of Guernica">[http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/6583639.stm «The legacy of Guernica»] [[BBC]] website, 27 April 2007</ref>. Сучасныя гісторыкі сыходзяцца ў меркаваньнях, што ад бомбаў загінулі ад 170 да 300 чалавек. Першыя дасьледаваньні мясцовай арганізацыі Gernikazarra Historia Taldea налічылі 126 ахвяраў<ref name="deia.com"/>; пазьней іхняя колькасьць павялічылася да 153, але лічыцца пакуль няпоўнай<ref name="euskonews1"/>. Гэтыя зьвесткі прыкладна адпавядаюць захаваным пахавальным дакумэнтам і ня ўлічваюць 592 сьмерцяў, зафіксаваных у шпіталі Більбао. Іншыя гішпанскія дасьледнікі называюць лічбы 250—300 памерлых<ref>«El Bombardeo de Guernica», ''El Mundo'', volume 12 (October 2005)</ref>; на гэткіх лічбах сыходзяцца і такія сродкі масавай інфармацыі, як [[BBC]] ці ''[[El Mundo]]''<ref>{{Cite news | url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/6583639.stm | title=The legacy of Guernica| date=26 April 2007 |publisher=BBC}}</ref>. Праз тры дні, калі зьнішчэньне Гернікі атрымала міжнародны розгалас, нацыяналістычная хунта спрабавала пераканаць супольнасьць у тым, што мястэчка спалілі самі рэспубліканцы пры адступленьні, што нападу на Герніку ўвогуле не было, і спрабавалі трымацца гэтага пункту гледжаньня дзесяцігодзьдзямі. Франкісцская газэта ''Arriba'' ў 1970 року паведамляла, што колькасьць ахвяраў складае 12<ref>Arriba. 30 January 1970 edition.</ref>. Немцы ўвогуле адмаўлялі свой удзел у апэрацыі. Як часта атрымліваецца ў такіх сытуацыях, спроба схаваць злачынства прынесла болей шкоды, чым карысьці. Міжнароднае абурэньне раззлавала нават [[Адольф Гітлер|Гітлера]], які запатрабаваў ад франкісцкага ўраду вызваленьня легіёну «Кондар» ад усялякай адказнасьці. Франсіска Франка адгэтуль забараніў бамбіць любы адкрыты горад бяз войскаў ці вайсковай прамысловасьці безь ягонага непасрэднага дазволу<ref name="Payne">Payne, Stanley G., and Jesús Palacios. Franco: A personal and political biography. University of Wisconsin Pres, 2014, pp.181-183</ref>. 8 траўня абаронцам Біскаі з цэнтральнай Гішпаніі былі высланыя на дапамогу 9 зьнішчальнікаў [[І-15]] і 6 [[Р-Z]]. Пры пералёце праз францускую [[Тулюза|Тулюзу]] яны былі раззброеныя і пазьней вернутыя ў месца адпраўленьня. == Памяць == [[Файл:The tragedy of Guernica (George Steer).jpg|значак|Рэпартаж Джорджа Стэера ў ''The Times'']] Розгалас пра Герніку неадкладна разышоўся па ўсім сьвеце, бо быў прадстаўлены як наўмыснае бамбаваньне цывільных жыхароў<ref>{{cite book|last1=DeCoste|first1=F. C.|last2=Schwartz|first2=Bernard|title=The Holocaust's Ghost: Writings on Art, Politics, Law, and Education|chapter-url=https://books.google.com/books?id=lLnBSq7YP0gC&pg=PA98|year=2000|publisher=University of Alberta|isbn=9780888643377|page=98|chapter=From Guernica to Hiroshima to Bagdad}}</ref>. Першым сьведкам на месцы стаў брытанскі журналіст ''[[The Times]]'' {{Не перакладзена|Джордж Стыер||d|Q5544815}}, які задаў тон усім наступным рэпартажам пра падзею. У сваім першым рэпартажы 28 красавіка ён пацьвердзіў удзел у акцыі нямецкай авіяцыі, паказаўшы здымкі трох бомбаў зь нямецкім імпэрскім [[Арол (геральдыка)|арлом]]. Пазьней басконскія ўлады ўшанавалі памяць Стыера, назваўшы ягоным імем вуліцу ў Більбао і ўсталяваўшы ягоны бронзавы бюст<ref>The dedication took place on April 2006, the 69th Anniversary of the bombing. See [http://www.timesonline.co.uk/article/0,,13509-2151127,00.html The Tragedy of Guernica]{{Недаступная спасылка|date=November 2024 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}, ''[[The Times]]'', 28 April 1937.</ref>. Асобныя гісторыкі лічаць асуджэньне бамбаваньня Гернікі паваротным пунктам у збудаваньні сучаснага разуменьня [[Правы чалавека|правоў чалавека]]<ref>{{Cite book |last=Carroll |first=Peter |title=From Guernica to Human Rights: Essays on the Spanish Civil War |publisher=Kent State University Press |year=2015 |isbn=978-1-60635-238-0}}</ref><ref>{{Артыкул |прозьвішча = Hodgson |імя = Jack |год = 2021-04-03 |загаловак = Accessing children’s historical experiences through their art: four drawings of aerial warfare from the Spanish Civil War |спасылка = https://doi.org/10.1080/13642529.2021.1928393 |выданьне = Rethinking History |том = 25 |выпуск = 2 |старонкі = 145—165 |doi = 10.1080/13642529.2021.1928393 |s2cid = 235465621 |issn = 1364-2529}}</ref>. [[Файл:Mural del Gernika.jpg|значак|upright=1.4|Мурал у Герніцы паводле [[Герніка (Пікаса)|карціны Пікаса]]]] Чалавечыя ахвяры ў Герніцы сталі тэмай [[Герніка (Пікаса)|аднайменнай карціны]] [[Паблё Пікаса]]<ref>{{cite web| title= Guernica: Testimony of War|website =[[PBS]] |url =https://www.pbs.org/treasuresoftheworld/a_nav/guernica_nav/main_guerfrm.html | access-date =2 December 2008 }}</ref>. Першапачаткова карціну для павільёну Гішпаніі на Парыскай міжнароднай выставе ў маляра замовіў рэспубліканскі ўрад, але распачаў працу над ёй Пікаса толькі даведаўшыся пра бамбаваньне. Дагэтуль Пікаса ніколі асабліва не пераймаўся палітыкай. Праца над карцінай заняла ў яго два месяцы. Твор быў выстаўлены ў гішпанскім рэспубліканскім павільёне [[Сусьветная выстава (1937)|Сусьветнай выставы]] і ў часе [[Пераход Гішпаніі да дэмакратыі|пераходу Гішпаніі да дэмакратыі]] стаў сымбалем [[Басконскі нацыяналізм|басконскага нацыяналізму]]. Цяпер ён захоўваецца ў [[Нацыянальны цэнтар мастацтваў каралевы Сафіі|Нацыянальным цэнтры мастацтваў каралевы Сафіі]] ў Мадрыдзе. Францускі скульптар [[Рэнэ Ішэ]] неўзабаве па бамбаваньні стварыў адну з сваіх самых жорсткіх і асабістых [[Герніка (Ішэ)|скульптураў]], шакаваны забойствам мірнага насельніцтва. Ён адмовіўся выстаўляць публічна свой твор празь ягоную жорсткасьць. Упершыню скульптура была паказаная толькі на пасьмяротнай выставе мастака, пасьля чаго вернутая сям’і<ref>Artnet Worldwide Corporation. (2012). Artnet: The Art World Online. http://www.artnet.com/artwork/426192928/425934316/rene-iche-guernica.html</ref>. У 1997 року, у 60-ю гадавіну апэрацыі «Руген», тагачасны нямецкі прэзыдэнт [[Роман Герцаг]] пісьмова выбачыўся перад ацалелымі ў бамбаваньні за ўвесь нямецкі народ і ўвогуле ўдзел Нямеччыны ў гішпанскай грамадзянскай вайне<ref>Глядзіце [https://web.archive.org/web/20070210141106/http://archives.cnn.com/2000/STYLE/arts/04/25/guernica.anniversary.ap/index.html ''Exhibit recalls German destruction of Spanish town of Guernica''] CNN.com 25 April 2000.</ref>. Пазьней ягоны зварот ратыфікаваў нямецкі парлямэнт, які ў 1998 року дадаткова пастанавіў прыбраць імёны ўсіх удзельнікаў легіёну «Кондар» зь нямецкіх вайсковых базаў. У 70-ю гадавіну бамбаваньня старшыня [[Парлямэнт Краіны Баскаў|басконскага парлямэнту]] сустрэўся з палітыкамі, ляўрэатам [[Нобэлеўская прэмія міру|Нобэлеўскай прэміі міру]] [[Адольфа Пэрэс Эсківэль|Адольфа Пэрэсам Эсківэлем]], пасламі з [[Хірасіма|Хірасімы]], [[Валгаград]]у, [[Пфорцгайм]]у, [[Дрэздэн]]у, [[Варшава|Варшавы]], [[Асьвенцім]]у, а таксама некалькімі выжылымі з Гернікі<ref name="The legacy of Guernica"/><ref>[http://www.elmundo.es/elmundo/2007/04/26/espana/1177559395.html «Guernica recuerda el 70º aniversario de los bombardeos con un espíritu de paz»] {{ref-es}} ''El Mundo,'' 27 красавіка 2007</ref>. У 2016 року выйшаў прысьвечаны Герніцы [[Герніка (фільм, 2016)|аднайменны фільм]]<ref>{{Cite web | url = https://www.imdb.com/title/tt2556114/?ref_=nv_sr_1 |title = Gernika|website = [[IMDb]]|date = 9 September 2016|мова = en}}</ref>. == Глядзіце таксама == * [[Легіён „Кондар“]] * [[Легіянэрская авіяцыя]] == Крыніцы == {{Крыніцы|3}} == Літаратура == * {{Кніга |прозьвішча = Braatz |імя = Kurt |год = 2005 |назва = Gott oder ein Flugzeug – Leben und Sterben des Jagdfliegers Günther Lützow |мова = de |месца = Moosburg, Germany |выдавецтва = NeunundzwanzigSechs Verlag |isbn = 978-3-9807935-6-8 }} * Corum, James S. — ''Wolfram Von Richthofen: Master of the German Air War'' (University Press of Kansas, 2008) * Corum, James. ''The Luftwaffe: Creating the Operational Air War, 1918—1940''. Kansas University Press. 1997. {{ISBN|978-0-7006-0836-2}} * Coverdale, John F. — ''Italian Intervention in the Spanish Civil War.'' Princeton University Press, 1975 * Maier, Klaus A. — ''Guernica 26 April 1937: Die Deutsche Intervention in Spanien und der «Fall Guernica.»'' Freiburg im Breisgau: Rombach, 1975 * Patterson, Ian — ''Guernica and Total War'' (London: Profile; USA, Harvard University Press, 2007. {{ISBN|978-1-86197-764-9}}) * Moa, Pío — ''Los Mitos de la Guerra Civil'', La Esfera de los Libros, 2003. * Ramírez, Juan Antonio — ''Guernica: la historia y el mito'', Electa, Madrid, 1999 * Arias Ramos, Raúl; ''El Apoyo Militar Alemán a Franco:La Legión Cóndor En La Guerra Civil'', La Esfera de los Libros, 2003 * Rankin, Nicholas — ''Telegram From Guernica: The Extraordinary Life of George Steer, War Correspondent'' (Faber & Faber, London, {{ISBN|0-571-20563-1}}) * Southworth, Herbert Rutledge — ''Guernica! Guernica!, a study of journalism, diplomacy, propaganda, and history'', Berkley, 1977 * Gordon Thomas and Max Morgan Witts, ''Guernica: The Crucible of World War II'', Stein and Day, 1975, {{ISBN|0-8128-1839-3}}. * César Vidal Manzanares, [http://www.buber.net/Basque/History/guernica-ix.html Chapter 9 of ''La Destrucción de Guernica''], translated into English by Peter Miller. A detailed account of the attack and an account of its likely motivations. The sections of the article on the timing of the attacks and the particular planes and armaments used draw heavily on this source. * Boling, Dave. ''Guernica: A Novel'' (Bloomsbury, US, 2008 {{ISBN|978-0-330-46066-8}}) == Вонкавыя спасылкі == * [https://www.bbc.com/mundo/noticias-39633923 Бамбаваньне Гернікі] {{ref-es}} // BBC * [https://historia.nationalgeographic.com.es/a/bombardeo-guernica-1937-masacre-que-inspiro-a-picasso_12702 Бамбаваньне Гернікі]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} {{ref-es}} // National Geographic * [https://www.museodelapaz.org/docu_bombardeo.php Бамбаваньне Гернікі] {{ref-es}} // {{Не перакладзена|Музэй міру Гернікі||d|Q5482950}} * [https://www.culturaydeporte.gob.es/cultura/areas/archivos/mc/archivos/cdmh/destacados/2017/bombardeo-gernika.html Бамбаваньне Гернікі] {{ref-es}} // {{Не перакладзена|Міністэрства культуры і спорту Гішпаніі|Міністэрства культуры Гішпаніі|d|Q54909112}} [[Катэгорыя:Герніка]] [[Катэгорыя:Выбухі 1937 году]] [[Катэгорыя:1937 год у Гішпаніі]] [[Катэгорыя:Бітвы Італіі]] [[Катэгорыя:Бітвы Грамадзянскай вайны ў Гішпаніі]] [[Катэгорыя:Стратэгічныя бамбаваньні Нямеччыны]] [[Катэгорыя:Разаніны Грамадзянскай вайны ў Гішпаніі]] [[Катэгорыя:Канфлікты 1937 году]] [[Катэгорыя:Авіяўдары Грамадзянскай вайны ў Гішпаніі]] 85yzj91n6m8hw6d1w7nwd8norqr9wnx Сыдэр 0 276417 2667326 2584656 2026-05-01T21:49:43Z ~2026-26485-84 97267 2667326 wikitext text/x-wiki {{Імя |імя = Сыдэр |лацінка = Syder |арыгінал = Sidieri |вымаўленьне = |мова_паходжаньня = [[Германскія мовы|германскія]] |утварэньне = [[Сіт (імя)|Sido]] + [[Гір|Heri]] |варыянт = Жыдар |вытворныя = |зьвязаныя = }} '''Сыдэр''' (''Жыдар'') — мужчынскае імя. == Паходжаньне == {{Асноўны артыкул|Імёны ліцьвінаў}} Сыдыры або Сэдэры (Sidierius, Seederius) — імя [[Германскія мовы|германскага]] паходжаньня<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 196.</ref>. [[Двухасноўнае імя|Іменная аснова]] [[Сіт (імя)|сід- (сіт-, зыд-)]] (імёны [[Ліцьвіны|ліцьвінаў]] [[Сіціла]], [[Жыдавін]], [[Жытмунт]]; германскія імёны Sitil, Sidewine, Sidimund) паходзіць ад [[Гоцкая мова|гоцкага]] sidus 'звычай, нораў'<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 196.</ref><ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 198.</ref>, а аснова [[Гір|-гер- (-ер-)]] (імёны ліцьвінаў [[Герман (імя)|Герман]], [[Гунтэр]], [[Кіндэр]]; германскія імёны Herman, Gunter, Kinder) — ад гоцкага harjis<ref>Kremer D. Die Germanischen Personennamen in Katalonien // Estudis romànics. Nr. 14, 1972. S. 143.</ref>, германскага heri 'войска, загон' або гоцкага hairus<ref>Morlet M.-T. Les noms de personne sur le territoire de l’ancienne Gaule du VIe au XIIe siècle. T. I: Les noms issus du germanique continental et les créations gallo-germaniques. — Paris, 1971. P. 124.</ref>, германскага heru 'меч'<ref>{{Літаратура/Пачаткі Вялікага княства Літоўскага (2019)|к}} С. 17.</ref>. У [[Прусія|Прусіі]] бытавала імя ''Sydder / Szydar'' (1398 і 1402 гады)<ref>Trautmann R. Die altpreußischen Personennamen. — Göttingen, 1925. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=RdZD6OjYXgoC&q=Sydder#v=snippet&q=Sydder&f=false S. 91].</ref>. Варыянты імя ў гістарычных крыніцах: ''Sebestyjan Syderowicz'' (1621 год)<ref>{{Літаратура/Рэестры попісу паспалітага рушэньня шляхты ВКЛ з 1621 году (2015)|к}} S. 81.</ref>; ''Sider Kawłacz'' (1738 год)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 27. — Витебск, 1898. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=8HBmAAAAcAAJ&q=Sider#v=snippet&q=Sider&f=false С. 180].</ref>; ''Syderiszki'' (1744 год)<ref>[https://pawet.net/library/history/city_district/religion/d_1744/diecezja_wile%C5%84ska,_1744.html Diecezja Wileńska, 1744], [[Pawet]], 20 лютага 2011 г.</ref>; ''Wieś Strupki… [[Грода|Grodz]] Kieysz Sider… Czwierć Rukszty Rundany… Stefan Siderowicz'' (1765 год)<ref>Историко-юридические материалы, извлеченные из актовых книг губерний Витебской и Могилевской, хранящихся в Центральном архиве в Витебске. Вып. 31. — Витебск, 1903. [https://books.google.by/books?hl=ru&id=cnoZAAAAYAAJ&q=Grodz+Sider#v=snippet&q=Grodz%20Sider&f=false С. 256, 310].</ref>; ''Symon Syderowicz'' (1782—1783 гады)<ref>Breslaujos dekanato vizitacija 1782—1783 m. Fontes Historiae Lituaniae, vol. VII. — Vilnius, 2008. P. 260.</ref>; ''Petronela Żydarowicz'' (1811 год)<ref>[https://geneteka.genealodzy.pl/index.php?op=gt&lang=pol&bdm=B&w=22br&rid=B&search_lastname=%C5%BBydarowicz&search_name=&search_lastname2=&search_name2=&from_date=&to_date=&exac=1&rpp1=&ordertable= Odelsk], Geneteka baza Polskiego Towarzystwa Genealogicznego</ref>. == Носьбіты == * Сэбастыян Сыдэровіч — шляхціч [[Жамойцкае староства|Жамойцкага староства]], які ўпамінаецца ў 1621 годзе == Глядзіце таксама == * [[Сіт (імя)|Сіда]] * [[Гір|Геры]] == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} {{Імёны з асновай сід}} {{Імёны з асновай гер}} [[Катэгорыя:Мужчынскія імёны]] f5gt3rjqpliw3o91m34w5np1jydmtdf Арон Касьцялянскі 0 278021 2667328 2609442 2026-05-01T22:14:27Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 0 sources and tagging 1 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667328 wikitext text/x-wiki {{Мастак |імя = Арон Касьцялянскі |лацінка = Aron Kaścialanski |адукацыя = [[Кіеўская мастацкая вучэльня]] }} [[Файл:Евреи на отдыхе в Логойске.jpg|міні|справа|250пкс|Габрэйскія пісьменьнікі, мастакі, іх сем’і на адпачынку ў Лагойску. Стаяць (справа налева): [[Ізі Харык]], Арон Касьцялянскі з сынам Саламонам, [[Меер Аксэльрод]], Шая Гальдштэйн, Мэндэль Гальдштэйн, Мэндэль Горшман. Сядзяць (справа налева): Шмуэль Персаў, [[Зэлік Аксэльрод]], Дора Касталянская й дачка Рахіль.]] '''Аро́н Касьцяля́нскі''' ({{Мова-yi|ארון קאסטיאליאנסקי}}) (1891, [[Бабруйск]] — 17 верасьня 1934,[[Масква]]) — беларускі, габрэйскі мастак, мастацтвазнавец, грамадскі дзеяч. Варыянты прозьвішча: Касталянскі; Кастэлянскі; Кашталянскі. Крыптанімы: А. К.; К. == Біяграфія == Арон нарадзіўся ў сям’і бабруйскага купца 1-й гільдыі ([[капітал]] — 30 000 руб.) Бенцыён Гешэль Мардухаў Касьцялянскага, што з канца дзевятнаццатага стагодзьдзя гандляваў тканінамі ў [[Бабруйск]]у й жыў у доме Марголіна на Радзіёнаўскай вуліцы<ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак =Всероссійcкій Адрес-Указатель мануфактурно-галантерейныхъ торговыхъ домовъ |арыгінал = |спасылка = |адказны =Составленъ по свѣдѣніямъ, собраннымъ комми-вояжерами лодзинскихъ, и московскихь фабрикъ, и изданъ И. Г. Совѣтовымъ. |выданьне = |месца = Москва|выдавецтва = Типо-литографія О. Лашкевич и К° |год = 1896 |том = |старонкі = 21—|старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Торгово-промышленная Россія. Справочная книга для купцовъ и фабрикантовъ|арыгінал = |спасылка = |адказны = Блау А. А. (ред.) |выданьне = |месца = [[Санкт-Пецярбург|Санкт-Петербургъ]]|выдавецтва = тип. А. С. Суворина |год = 1899 |том = |старонкі = 1057|старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref>. Пасьля пажару 1902 года пабудаваў вялікі мураваны дом на Мураўёўскай вуліцы (суч. Сацыялістычная вуліца, 79)({{Каардынаты|53|08|01.86|паўночнае|29|13|37.85|усходняе|тып=пункт}}), у якім разьмяшчалася крама тканін ([[Мануфактура|мануфактуры]]) і кватэры<ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак =Вся Россия. Русская книга промышленности, торговли, сельского хозяйства и администрации: торгово-промышленный адрес-календарь Российской империи. Адрес-календарь Российской империи |арыгінал = |спасылка = http://elib.shpl.ru/ru/nodes/24057-chast-3#mode/inspect/page/322/zoom/7|адказны = |выданьне = |месца = СПб|выдавецтва = А. С. Суворин|год = 1902|том = Ч. 3 |старонкі = 793|старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак =Вся Россия. Русская книга промышленности, торговли, сельского хозяйства и администрации: торгово-промышленный адрес-календарь Российской империи. Адрес-календарь Российской империи |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца = СПб|выдавецтва = А. С. Суворин|год =1912 |том = |старонкі = 1640|старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref>. У 1908 годзе Гешэль Касьцялянскі разам з кампаньёнам Абрамам Тыкціным адчыняюць [[тартак]] на рацэ [[Бярэзіна|Бярэзіне]]. Прадпрыемства было абсталяванае [[Паравая машына|паравой машынай]] — лякамабілем на 14 конскіх сіл. Там працавала 12 працоўных. Выпрацаваныя дошкі па чыгунцы адпраўляюцца на поўдзень, ва ўкраінскія [[Места|месты]]<ref>{{Кніга|аўтар =Езіоранскій, Леон Карлович.|частка = |загаловак =Фабрично-заводскіе предпріятія Россійской имперіи.|арыгінал = |спасылка =https://viewer.rsl.ru/ru/rsl01006766808?page=692&rotate=0&theme=white|адказны = ред. Ф. А. Шобер|выданьне =Изданіе второе|месца =Петроград|выдавецтва =Д. П. Кандауровъ и сынъ, Электротипография Н. Я. Стойковой|год =1914|том = |старонкі =Ж: № 608 (692)|старонак =1612|сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Фабрики и заводы всей Россіи. Свѣдѣнія о 31,523 фабрикахъ и заводахъ |арыгінал = |спасылка = https://viewer.rsl.ru/ru/rsl01003810950?page=196&rotate=0&theme=white |адказны = |выданьне = |месца = [[Кіеў|Кіевъ]]|выдавецтва = Книгоиздательство Т-ва Л. М. Фишъ |год = 1913|том = |старонкі = 1154 (№ 22155)|старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref>{{Спасылка | аўтар = Инна Овсейчик| прозьвішча = | імя = | аўтарlink = | суаўтары = | дата публікацыі = | url = https://bobrkrai.datacenter.by/%D1%81%D1%82%D0%B0%D1%80%D1%8B%D0%B9-%D0%B4%D0%BE%D0%BC-%D0%B4%D0%BE%D0%BC-%D0%B3-%D0%BA%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE/ | копія = | дата копіі = | загаловак = «Старый дом». Дом Г. Кастелянского. | фармат = | назва праекту = | выдавец = Бабруйскі краязнаўчы музэй | дата доступу = | accessyear = | мова = | камэнтар = Дом на Мураўёўскай вуліцы (былая Цэнтральная, сучасная Сацыялістычная вуліца) № 79. }}</ref>. Юны Арон вучыўся у [[хэдар]]ы, затым у гімназіі й нарэшце — у 1910-я вучыўся [[Кіеўская мастацкая вучэльня|Кіеўскай мастацкай вучэльні]]. Быў прызваны ў войска ў 1914 годзе й служыў у [[Рыга|Рызе]] да 1918-га. Быў паранены й некалькі месяцаў правёў у шпіталі. Пасьля Лютаўскай рэвалюцыі 1917 году Арон быў абраны ў Савет салдацкіх дэпутатаў. Далей жыў у [[Бабруйск]]у з 1918 году. Удзельнік выставы «Рэвалюцыйнае мастацтва» у Бабруйску ў 1919 году. У Менску з 1921 году выкладаў у мастацкай студыі ў клюбе імя КІМа, дзе вучылася чалавек 15 моладзі. Ён прымае актыўны ўдзел у арганізацыі й рабоце [[Саюз працаўнікоў мастацтваў|Саюзу працаўнікоў мастацтваў]] (Працмастацтва). Працаваў у габрэйскіх сэктарах [[Нацыянальны гістарычны музэй Рэспублікі Беларусь|Белдзяржмузэя]] й [[Інстытут беларускай культуры|Інбелкульта]]. Сакратар Камісіі па вывучэньні мастацтва габрэйскага адзьдзела [[Інстытут беларускай культуры|Інстытута беларускай культуры]] (1927). Уваходзіў у выставачныя камітэты па арганізацыі Ўсебеларускіх выстаў. Як сакратар [[Саюз працаўнікоў мастацтваў|Саюзу працаўнікоў мастацтваў]] (Працмастацтва),<ref>{{Артыкул| аўтар = Л. Прагін.| загаловак = Трэба падцягнуцца саюзу працаўнікоў мастацтва. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/4afd0de3af90f545a8469dbf7c6c204f.pdf | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год = 1932, жнівень| том = | нумар = 2 | старонкі = 8| issn = }}</ref> Арон Касьцялянскі стаяў ля вытокаў стварэньня [[Беларускі саюз мастакоў|Саюзу мастакоў Беларусі]] у 1933 годзе, быў ускладзе камісіі па стварэньні й быў абраны сакратаром аргкамітэта па стварэньню [[Беларускі саюз мастакоў|Саюзу мастакоў Беларусі]], а старшынёй аргкамітэта быў абраны [[Павал Гаўрыленка|Павал Гаўрыленка]]<ref name="ХСБ">{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Художники Советской Белоруссии |арыгінал = |спасылка = |адказны = ред. кол.: [[Віктар Вярсоцкі|Версоцкий В. И.]]; [[Мікола Ганчароў|Гончаров Н. И.]]; [[Мікалай Гуціеў|Гутиев Н. Т.]]; [[Ісак Давідовіч|Давидович И. А.]]; [[Арлен Кашкурэвіч|Кашкуревич А. М.]] |выданьне = |месца =[[Менск|Минск]]|выдавецтва =[[Беларусь (выдавецтва)|Беларусь]] |год = 1976 |том = |старонкі = 4, 72 |старонак = 400 |сэрыя = |isbn = |наклад = 1800}}</ref>. З канца 1920-х мастака сталі мучыць моцныя галаўныя болі, калі яны сталі невыносныя, Касьцялянскага павезьлі да вядомага нейрахірурга Бурдэнка ў Маскву на кансультацыю. Дыягнаставалі пухліну мозгу. Пасьля першай апэрацыі Арон Касьцялянскі страціў зрок на адно вока. Мастак памёр 17 верасьня 1934 году й пахаваны на могілках, тэрытарыяльна бліжэйшага да шпіталя, [[Данскія могілкі|Данскога манастыра]]. Памёр Арон Рыгоравіч аплаканы роднымі й вядома яго месца пахаваньня і невядома, як склаўся б яго лёс усяго трыма гадамі пазьней. == Творчасьць == [[Файл:Aron Kascialianski - Sinagoga u Narouli - near 1927 AD.JPG|міні|зьлева|250пкс|«[[Сынагога]] ў [[Нароўля|Нароўлі]]», 1927 г. (''[[Нацыянальны мастацкі музэй Рэспублікі Беларусь]]'')]] Арон Касьцялянскі ў 1920-я быў патрыётам беларускага габрэйства, шанаваў матчыну мову [[ідыш]], прасіў кіраўніцтва Віцебскага тэхнікума арганізаваць асобнае аддзяленьне, бо большасьць яго вучняў былі габрэямі. Як сакратар габрэйскай сэкцыі Інбелкульту ў, пачатку 1920-х езьдзіў кожнае лета са сваім сябрам мастаком [[Меер Аксэльрод|Меерам Аксэльродам]] у экспэдыцыі для замалёвак [[Сынагога|сынагог]] у навакольлі [[Менск]]у — у [[Слуцак]], [[Сьмілавічы]], [[Лагойск]]. Мастакі жылі ў хатах мясцовых жыхароў, каб глыбей увайсьці ў народнае асяродзьдзе. На першай Усебеларускай мастацкай выставе экспанаваліся жывапісныя палотны Касьцялянскага, тыповыя для габрэйскага мастака: эцюды з цыклу «Мястэчка», у тым ліку, карціну «Сынагога ў Нароўлі» 1923 года — выяву старой драўлянай пабудовы XVIII стагодзьдзя, у 1936-м разбуранай. Адзін зь ініцыятараў па стварэньня й намесьнік старшыні «[[Усебеларускае аб'яднаньне мастакоў|Усебеларускага абʼяднаньня мастакоў]]» у 1927 годзе<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак =Хроніка. Аб'яднаньне мастацкіх сіл. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/a03c638aedd8749b55a64241d8de874a.pdf | мова = | выданьне =[[Узвышша (часопіс)|Узвышша]] | тып =часопіс | год = 1927 | том = | нумар = 2| старонкі =213, 214 | issn = }}</ref>. У 1930 годзе Арон Касьцялянскі, [[Меер Аксэльрод]], [[Абрам Бразэр]], [[Майсей Горшман]], [[Аляксандар Грубэ]], [[Леў Зэвін]], [[Вячаслаў Руцай]] выйшлі з «УАМ» і ўтварылі [[Рэвалюцыйнае абʼяднаньне мастакоў Беларусі]] (РАМБ). Чальцы аб’яднаньня «РАМБ» прынялі ўдзел у [[Чацьвёртая ўсебеларуская мастацкая выстава|4-й Усебеларускай мастацкай выставе]]<ref>{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Чацьвёртая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка, прысвечаная трэцяму рашаючаму году пяцігодкі : Малярства. Скульптура. Графіка. Каталог |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца =Менск |выдавецтва = |год =1931 |том = |старонкі =|старонак =21 |сэрыя = |isbn = |наклад =5000 }}</ref>. Рамантычны пэрыяд творчасьці Касьцялянскага й яго пошукі габрэйскай своеасаблівасьці скончыліся ў 1931-м. Дзейнасьць членаў РАМБа крытыкуецца за «скочваньне на рэйкі буржуазнага мастацтва» і «недаацэнку рэалістычных традыцый рускага мастацтва XIX стагодзьдзя». У сьнежні 1931-га году ў Менску прайшла партыйная канфэрэнцыя, на якой мастакі прызналі свае памылкі й заявілі пра гатоўнасьць перабудавацца ў бок актуалізацыі зьместу й перагляду фармальных пазыцый. Партыя бальшавікоў патрабавала ад мастака выяў калектывізацыі й індустрыялізацыі, стварэньня «Магнітабуду мастацтва»<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = За магнітабуды беларускага мастацтва. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/1e767544a493f36bd654bed4cc752399.pdf | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год = 1932, ліпень| том = | нумар = 1 | старонкі = 3, 4| issn = }}</ref>, партрэтаў ударнікаў, арганічнай сувязі з рабочай клясай і служэньня ідэям пралетарыяту, выкананьня сваімі карцінамі пяцігодкі ў чатыры гады<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Беларуская культурная хроніка. Усебеларуская партнарада па мастацтве. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/0e6054df9c0ed1c729bf2867ad4757c2.pdf | мова = | выданьне = [[Полымя (часопіс)|Полымя]] | тып =часопіс | год =1931 | том = | нумар = | старонкі = 185, 186 | issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Аб узмацненьні барацьбы з ухіламі нацпытаньня. Пастанова бюро ЦК і прэзыдыюму ЦКК КП(б)Б.| спасылка = https://knihi.com/none/Balsavik_Bielarusi_zip.html#1931-012.pdf_71 | мова = | выданьне = [[Бальшавік Беларусі]] | тып =часопіс палітыкі і практыкі партыйнай працы орган ЦК КП(б)Б | год = 1931, сьнежань| том = | нумар =12 | старонкі = 67—71 | issn = }}</ref>. Аб’яднаньне спыніла сваё існаваньне ў 1932-м, пасьля адмены ўсялякіх мастацкіх таварыстваў у сувязі з пастановай ЦК УсеКП(б) ад 23 красавіка 1932 году<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Пастанова ЦК Усе КП(б) ад 23 красавіка 1932 г. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/1e767544a493f36bd654bed4cc752399.pdf | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год = 1932, ліпень| том = | нумар = 1 | старонкі = 1, 2| issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = А. Усс. | загаловак =Выяўленчае мастацтва — на ўзровень палітычна-культурных задач. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1933-091.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1933, 25 красавіка | том = | нумар = 91 (4635) | старонкі = 3| issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Тав. Галадзед аб задачах выяўленчага мастацтва БССР. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1933-211.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1933, 24 верасьня | том = | нумар = 211 (4755) | старонкі = 3| issn = }}</ref>. Ён удзельнічаў ва ўсіх «Усебеларускіх мастацкіх выставах». У каталёгах выстаў згадваюцца каля 50 яго твораў. Усё гэта незваротна страчана ў гады вайны. У Нацыянальным мастацкім музэі захоўваюцца тры творы: «Сынагога ў Нароўлі» (1923), «Піянэры» (1927), «Швачка» (1931) і партрэт, напісаны [[Меер Аксэльрод|Меерам Аксэльродам]] на пачатку 1930-х. Яго артыкулы пра мастакоў і беларускае мастацтва друкаваліся ў часопісах [[«Штэрн» («Зорка»)|שטערן]], [[Узвышша (часопіс)|Узвышша]], [[Мастацтва і рэвалюцыя]], газэтах [[Літаратура і мастацтва|ЛіМ]], [[Звязда]] і іншых. Часопіс [[«Штэрн» («Зорка»)|שטערן]] у 1927 годзе надрукаваў яго нарыс пра мастака [[Юдэль Пэн|Юдэля Пэна]]. Па прапанове [[Уладзімер Дубоўка]], весьці рубрыку пра мастацтва, зьявіўся артыкул у трэцім нумары беларускага часопіса «[[Узвышша (часопіс)|Узвышша]]» за 1929 год «Шляхі выяўленчага мастацтва БССР»<ref>{{Артыкул| аўтар =А. Кашталянскі. | загаловак = Шляхі выяўленчага мастацтва БССР. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/5e447d21169f67a9e88da0a80c0bb7de.pdf | мова = | выданьне =[[Узвышша (часопіс)|Узвышша]] | тып =часопіс | год = 1929 | том = | нумар = 3 (15)| старонкі =72—81 | issn = }}</ref> ў адказ на выхад у тым жа годзе «Правадыра па беларускаму мастацтву БДМ»<ref>{{Кніга|аўтар = [[Мікола Шчакаціхін]]; [[Вацлаў Ластоўскі]].|частка = |загаловак =Сучаснае беларускае мастацтва. Праваднік па аддзеле сучаснага беларускага малярства і разьбярства |арыгінал = |спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/other2/Sucasnaje_bielaruskaje_mastactva_1929.pdf |адказны = |выданьне = |месца =[[Менск]]|выдавецтва =[[Нацыянальны гістарычны музэй Рэспублікі Беларусь|Беларускі дзяржаўны музэй]] |год =1929 |том = |старонкі = |старонак =60|сэрыя = |isbn = |наклад =1000 }}</ref> [[Мікола Шчакаціхін|Міколы Шчакаціхіна]] й [[Вацлаў Ластоўскі|Вацлава Ластоўскага]]. У пачатку 1930-х ён працаваў у [[Інстытут літаратуры|Інстытуце літаратуры і мастацтва Акадэміі навук]], дасьледаваў творчасьць мастакоў, сваіх сучасьнікаў: [[Юдэль Пэн|Юдэля Пэна]], [[Міхась Філіповіч|Міхася Філіповіча]] і іншых<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = У інстытуце Літаратуры і Мастацтва. | спасылка =https://digital.nlb.by/files/original/1cde80d47c3953282fc3462db6b74bfa.pdf | мова = | выданьне =[[Заклік (часопіс)|Заклік]] | тып =штомесячны літаратурна-мастацкі часопіс арганізацыйнага камітэту саюзу савецкіх пісьменьнікаў БССР | год = 1933| том = | нумар =2 | старонкі =132, 133 | issn = }}</ref>. У 1932-м у маскоўскім выдавецтве выйшла кніга «Выяўленчае мастацтва БССР» з прадмовай [[Ільля Гурскі|Ільлі Гурскага]] й ўступным артыкулам Арона Касьцялянскага. Яе можна разглядаць, як спробу рэабілітавацца перад уладай, прызнаць усе памылкі й стаць на новыя рэйкі сацыялістычнага рэалізму. Кніга сёньня каштоўна тым, што дазваляе атрымаць уражаньне па шматлікіх чорна-белых рэпрадукцыях пра беларускае мастацтва 1920-х, якое амаль цалкам страчанае. Касьцялянскі застаўся, на пачатку 1930-х, адным зь нешматлікіх ацалелых беларускіх мастацкіх крытыкаў былога [[Інстытут беларускай культуры|Інстытута беларускай культуры|Інбелкульту]]. Пра беларускае мастацтва, прымеркаваныя да дэкады беларускага мастацтва ў Маскве 1940 году, пісалі ўжо маскоўскія дасьледчыкі<ref>{{Артыкул| аўтар = {{Артыкул у іншым разьдзеле|Мікалай Машкоўцаў|Н. Машковцев|ru|Машковцев, Николай Георгиевич}}.| загаловак = Живопись. | спасылка = | мова = | адказны редактор К. Ситник= |аўтар выданьня = | выданьне = Очерки по истории изобразительного искусства Белоруссии. | тып = | месца =[[Масква|Москва]], [[Санкт-Пецярбург|Ленинград]]| выдавецтва = Искусство | год = 1940 | том = | старонкі = 113—150| isbn = | issn = }}</ref>. У 1947 годзе падчас барацьбы з касмапалітызмам імя мастака, які сфармуляваў галоўныя пастуляты савецкай беларускай мастацкай ідэалёгіі, быў канчаткова дыскрэдытаваны, як мастак — забыты. == Сямʼя == * У 1920 годзе, у 29-гадовым узросьце, шлюб з Дорай Саламонаўнай Штэрн. Сын Саламон і дачка Рахіль, унук Міхаіл. * Брат Міхаіл уступіў у партыю бальшавікоў. Потым стаў вядомым дзеячам камуністычнай партыі. У 30-я гады ўзначаліў партыйную школу пры ЦК Кампартыі Украіны. Потым пражываў ва [[Усходне-Казахстанская вобласьць|Ўсходне-Казахстанская вобласьці]] ў сяле Вяліканарым Вяліканарымскага раёну. Працаваў сакратаром у Вяліканарымскім райкаме КП(б) Казахстану. Арыштаваны 11 червеня 1938 году, УHКУС па Вайсковай Казахскай акрузе. Асуджаны адмысловай нарадай пры НКУС СССР, ад 19 жніўня 1940 году, да пазбаўленьня волі тэрмінам на 5 гадоў. Далейшы лёс невядомы. Рэабілітаваны 17 лістапада 1956 году<ref>{{Спасылка | аўтар = | прозьвішча = | імя = | аўтарlink = | суаўтары = | дата публікацыі = | url = https://ru.openlist.wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B8%D0%BB%D1%8F%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D0%9C%D0%BE%D0%B8%D1%81%D0%B5%D0%B9_%D0%93%D1%80%D0%B8%D0%B3%D0%BE%D1%80%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87_(1896)| копія = | дата копіі = | загаловак = Кастилянский Моисей Григорьевич (1896) | фармат = | назва праекту = Жертвы политического террора в СССР (База данных)| выдавец = Открытый список| дата доступу = | accessyear = | мова = | камэнтар = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар =Аркадий Шульман. | загаловак = Мгновения жизни. | спасылка = http://mishpoha.org/imya/114-mgnoveniya-zhizni | мова = | выданьне =[[Мишпоха]] | тып =міжнародны габрэйскі часопіс | год = 2009 | том = | нумар = 25 | старонкі =— | issn = }}</ref>. == Выставы == {{слупок-пачатак-малы}} {{слупок-2}} * '''1925''' — Менск. 15 кастрычніка — 15 лістапада 1925 году. «[[Першая Ўсебеларуская мастацкая выстава]]». Удзельнічалі 74 мастака, экспанавана 1115 твораў. {{пачатак цытаты}}Касталянск, Арон Рыгоравіч. (Менск, Чырвонаармейская 9, кв. 8). Нар. ў Бабруйску ў 1891 г. 286. Портрат артыста Н. — Алей. 287. Францышак Скарына, першы беларускі друкар. Алей. Эцюды з цыклю «Мястэчка» — алей: 288. Яўрэй; 289. Субота; 290. Местачковы жыхар; 291. Дэяўчынка; 292. Яўрэй-земляроб; 293. Пасьля хваробы; 294. Хлопчык з казой.<ref name="Каталёг 1-й">{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Каталёг 1-й Усебеларускай мастацкай выстаўкі|арыгінал = |спасылка =http://content.nlb.by/content/dav/nlb/DDC/DED/7/3/ba25018/ba25018.html |адказны =[[Язэп Дыла]], [[Мікола Шчакаціхін]], Арон Касталянскі|выданьне = |месца =[[Менск]] |выдавецтва =|год =1925 |том = |старонкі =15 (№№ 287—294)|старонак =44 |сэрыя = |isbn = |наклад = 2000}}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = Т. К-ша. | загаловак = На першай мастацкай выстаўцы. (Уражаньні з усебеларускай выстаўкі). | спасылка = https://knihi.com/none/Savieckaja_Bielarus_pdf.zip.html#1926-003.pdf_6 | мова = | выданьне =[[Савецкая Беларусь (1920)|Савецкая Беларусь]] | тып =штодзённая грамадзка-палітычная газэта | год = 1926, 5-га студзеня| том = | нумар = 3 (1598)| старонкі = 7| issn = }}</ref>{{канец цытаты}} * '''1927''' — Менск. 8 лістапада 1927 году. «[[Другая Ўсебеларуская мастацкая выстава]]». Арганізавана [[Усебеларускае аб'яднаньне мастакоў|Усебеларускім аб’яднаньнем мастакоў]]. Удзелнічаў 61 мастак, экспанавана 377 твораў. {{пачатак цытаты}}Арон Касталянскі. Менск. 150. Піонеры. — Алей. 151. Мястэчка. — Алей. 152. Яўрэй. — Алей. 153. Столяр. — Алей. 154. Партрэт дзяўчыны. — Алей. 155. Сінагога ў Нароўлі. — Алей.<ref>{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Каталёг 2-й Усебеларускай мастацкай выстаўкі. |арыгінал = |спасылка = |адказны =Прадмова: П. Капаевіч, [[Мікола Шчакаціхін]], [[Аляксандар Грубэ]], [[Міхаіл Філіповіч]], Арон Касьцялянскі; мастак: [[Анатоль Тычына]]|выданьне = |месца =[[Менск]] |выдавецтва =[[Беларусь (выдавецтва)|БДВ]] |год =1927 |том = |старонкі =11 (№ 192) |старонак =30 |сэрыя = |isbn = |наклад =500 }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Беларускія мастацкія выстаўкі. 2-я ўсебеларуская выстаўка. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Savieckaja_Bielarus.pdf.zip/1927-242.pdf | мова = | выданьне =[[Савецкая Беларусь (газэта)|Савецкая Беларусь]] | тып = газэта | год = 1927, 23 кастрычніка | том = | нумар = 242 (2134)| старонкі = 3 | issn = }}</ref>{{канец цытаты}} * '''1927''' — [[Масква]]. Зь 7 лістапада да 18 сьнежня 1927 году. Юбілейная выстава мастацтва народаў СССР. Арганізавана Дзяржаўнай Акадэміяй мастацкіх навук, [[Усебеларускае аб'яднаньне мастакоў|Усебеларускім аб’яднаньнем мастакоў]] у адзначэньне дзесяцігадовага юбілею Вялікай Кастрычніцкай сацыялістычнай рэвалюцыі. Выяўленчае мастацтва, тэатар, кіно — у памяшканьні Вхутэмаса (вул. Мясьніцкая, 21)'' № 326. Стары скрой. Палатно, алей. 3 327. Дзяўчынка ў ложка. Палатно, алей. №328. Дзьве дзяўчынкі. Палатно, алей.''<ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Каталог юбилейной выставки искусства народов СССР, организованной государственной Академией художественных наук: изобразительное искусство, театр, кино |арыгінал = |спасылка = https://archive.org/details/frick-31072003045699/page/n9/mode/2up|адказны =Вступительная статья Я. Тугендхольда |выданьне = |месца = [[Масква|Москва]]|выдавецтва =Гос. акад. худож. наук |год =1927 |том = |старонкі = 16 |старонак = 32|сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Беларускія мастацкія выстаўкі. На выстаўцы нацыянальнасьцяй СССР. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Savieckaja_Bielarus.pdf.zip/1927-242.pdf | мова = | выданьне =[[Савецкая Беларусь (газэта)|Савецкая Беларусь]] | тып = газэта | год = 1927, 23 кастрычніка | том = | нумар = 242 (2134)| старонкі = 3 | issn = }}</ref><ref name="Выставки1">{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Выставки советского изобразительного искусства. Справочник |арыгінал = |спасылка = |адказны = составители: Азаркович В. Г. и др. |выданьне = |месца = [[Масква|Москва]]|выдавецтва = Советский художник |год = 1965 |том = 1. 1917—1932 |старонкі = 166, 210, 239, 325, 360, 393, 418|старонак = 555|сэрыя = |isbn = |наклад = 3000 }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар =Коган П. С. | загаловак = Искусство народов СССР. К выставке в дни Октябрьских торжеств. | спасылка = http://lib.sptl.spb.ru/ru/nodes/6996-sovetskoe-iskusstvo-1927-5#mode/inspect/page/97/zoom/4 | мова = | выданьне =«Советское искусство» | тып =часопіс | год = 1927| том = | нумар = 5| старонкі = 99—107 | issn = }}</ref>. {{Цытата|''Посьпехі беларускага мастацтва.''<br/> 18-га сьнежня ў Маскве зачынілася выстаўка вобразнага й тэатральнага мастацтваў нацыянальнасьцяў СССР. Перад зачыненьнем выстаўкі спэцыяльная камісія ў складзе прэзыдэнта Дзяржаўнай Акадэміі Мастацкіх Навук прафэсара {{Артыкул у іншым разьдзеле|Пётар Коган|Пятра Когана|ru|Коган, Пётр Семёнович}} й выдатнейшых мастацтвазнаўцаў Масквы вызначыла прэміі за больш удалыя экспанаты. За лепшыя экспанаты беларускага адзьдзелу вызначаны ганаровыя дыплёмы наступным арганізацыям: [[Усебеларускае аб'яднаньне мастакоў|Усебеларускаму аб'яднаньню мастакоў]], [[Нацыянальны акадэмічны тэатар імя Янкі Купалы|БДТ 1]], [[Нацыянальны акадэмічны драматычны тэатар імя Якуба Коласа|БДТ 2]], [[Дзяржаўны жыдоўскі тэатар БССР|Беларускаму габрэйскаму тэатру]] й [[Менскі дзяржаўны мастацкі каледж імя Аляксея Глебава|Віцебскаму мастацкаму тэхнікуму]]. З паасобных удзельнікаў выстаўкі атрымалі дыплёмы: па вобразным мастацтве – [[Міхась Філіповіч]] і Арон Касьцялянскі, па графіцы – [[Саламон Юдовін]] і [[Абрам Бразэр]]. Апроч таго, выставачны камітэт пры Дзяржаўнай Акадэміі Мастацкіх Навук пастанавіў зьмясьціць, у адным з буйнейшых пэрыядычных выданьняў БССР, свой водгук аб беларускім мастацтве, а таксама здымкі экспазыцыі цэлай залі, паасобных работ, выступленьне хору й інш.<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Посьпехі беларускага мастацтва. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Savieckaja_Bielarus.pdf.zip/1927-288.pdf | мова = | выданьне =[[Савецкая Беларусь (газэта)|Савецкая Беларусь]] | тып = газэта | год = 1927, 20 сьнежня | том = | нумар = 288 (2180)| старонкі = 4 | issn = }}</ref>}} * '''1929''' — Менск. «[[Трэцяя Ўсебеларуская мастацкая выстава]]». Адкрыта з 3 па 25 студзеня 1929 году у Менску, у памяшканьні Беларускага дзяржаўнага ўнівэрсытэту. Удзельнічалі 62 прафэсійныя мастакі, экспанаваны 582 творы прафэсійных мастакоў. {{пачатак цытаты}}Кашталянскі Арон. (Менск, в. Кастрычніка, 15) — № 42. Местачковая сям’я. Алей; № 43. Галава. Алей; № 44. Алькаголік. Алей; № 45. Дзяўчынкі. Алей; № 46. Краявід. Алей; 47. Адпачынак на сенажаці (У Беларускім Дзяржаўным Музэі, № 23). — Алей. 48; 49; 50; 51. — Малюнкі. Акварэля. №№ 52; 53. — Рысункі. Аловак.<ref>{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Каталёг (Трэцяе) Усебеларускае мастацкае выстаўкі ў Менску — 1929. |арыгінал = |спасылка = |адказны = [[Міхайла Грамыка]], [[Уладзімер Кудрэвіч]], [[Мікалай Красінскі]], [[Мікола Шчакаціхін]], [[Міхась Станюта]], [[Алексантэры Ахола-Вало|А. Вало]], [[Мікалай Касьпяровіч]], А. Маркоўскі; мастак: Янка Кашкель|выданьне = |месца =[[Менск]] |выдавецтва =ФЗВ|год =1929 |том = |старонкі =12 (№№ 143—149) |старонак =17|сэрыя = |isbn = |наклад =500 }}</ref>{{канец цытаты}} {{слупок-2}} * '''1930''' — Менск, з 29 жніўня 1930 году. Усебеларуская выстаўка карцін, графікі, культуры, архітэктуры «10 год мастацтва БССР» у памяшканьні Дзяржаўнага культурна-гістарычнага музэя, адначасова зь Першай Усебеларускай выстаўкай сельскай гаспадаркі й прамысловасьці на былой Камароўскай пустцы<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Беларуская культурная хроніка. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Sucasnyja/Polymia.djvu_pdf.zip/Polymia.1930-07.pdf | мова = | выданьне =[[Полымя (часопіс)|Полымя]] | тып =часопіс | год = 1930| том = | нумар =7 | старонкі =238 | issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Адкрылася мастацкая выстаўка. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1930-201.pdf | мова = | выданьне = [[Звязда]] | тып =часопіс | год = 1930, 29 жніўня| том = | нумар = 201 (3799)| старонкі =4 | issn = }}</ref>. Разьдзелы выстаўкі: а) жывапіс, скульптура, графіка; б) кніжная графіка; в) архітэктура. У выставе прынялі ўдзел прафэсійныя і самадзейныя мастакі, навучэнцы Віцебскага мастацкага тэхнікума і Гомельскай працоўнай студыі, архітэктары. Удзельнічала 46 прафэсійных мастакоў, экспанаваны 294 творы прафэсійнага выяўленчага мастацтва<ref>{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = «Усебеларуская выстава карцін, графікі, скульптуры, архітэктуры»|арыгінал = |спасылка = |адказны =|выданьне = |месца =[[Менск]]|выдавецтва = |год = 1930, жнівень — верасень |том = |старонкі = |старонак = |сэрыя = |isbn = |наклад = }}</ref><ref name="Выставки1"/>. * '''1931''' — Менск, 7 лістапада. «4-ая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка». Адкрыта 7 лістапада 1931 г. у Менску, у памяшканьнях клюба прафсаюзаў, клюба навуковых супрацоўнікаў і Беларускага дзяржаўнага тэатра. {{пачатак цытаты}}Кастэлянскі А. Р. Рэвалюцыйная арганізацыя мастакоў Беларусі (РОМБ). Менская філія — № 29. Паседжаньне актыву. Алей.; № 30. Портрэт ударніка ф-кі «Кастрычнік» т. Гарэліка. Алей.; № 31. Портрэт ударніцы ф-кі «Кастрычнік» т. Чартовай. Алей.; № 32. Портрэт ударніка будаўніка т. Дворкіна. Алей<ref>{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Чацьвёртая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка, прысвечаная трэцяму рашаючаму году пяцігодкі : Малярства. Скульптура. Графіка. Каталог |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца =[[Менск]] |выдавецтва = |год =1931 |том = |старонкі = 9 (№№ 29—32) |старонак =21 |сэрыя = |isbn = |наклад =5000 }}</ref>.{{канец цытаты}} * '''1932''' — Менск. «5-ая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка», прысьвечаная 15-й гадавіне вялікай кастрычніцкай сацыялістычнай рэвалюцыі. Удзельнічала 39 мастакоў, экспанаваны 392 творы.{{пачатак цытаты}}Касталянскі А. Г. — № 69. Ударная брыгада на заводзе Варашылава. Алей; № 70. Лепшы ўдарнік заводу Варашылава т. Гляйпэнгауз. Алей; № 71. Мэханічны цэх завода Варашылава. Эцюд. Алей; № 72. На будоўле. Эцюд. Алей; № 73. Калгасны базар. Эдюд. Алей; № 74. Стары Менск. Эцюд. Алей.<ref>{{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =V Усебеларуская мастацкая выстаўка, прысвечаная пятнаццатай гадавiне Кастрычнiцкай рэвалюцыi: малярства, скульптура, графіка, масавае самадзейнае мастацтва. Каталёг |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца = Менск |выдавецтва = |год =1932 |том = |старонкі = 16 |старонак =24|сэрыя = |isbn = |наклад =500 }}</ref><ref>{{артыкул|аўтар =[[Янка Шарахоўскі|Шарахоўскі, Янка ]]| частка = |загаловак =V-ая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка.|арыгінал = |спасылка =http://digital.nlb.by/files/original/e91109ec171f7ab397a49a95bf36ac23.pdf|адказны =[[Мікола Хведаровіч]]|выданьне=[[Чырвоная Беларусь (часопіс)|Чырвоная Беларусь]]|тып=грамадзка-палітычны і літаратурна-мастацкі часопіс|месца=Менск|выдавецтва=[[Беларусь (выдавецтва)|«Дзяржаўнае выдавецтва Беларусі»]] |год=1932 |выпуск=|том=|нумар=23—24| старонкі=9—13|isbn=}}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = Ул. Сокалаў.| загаловак = Мастакі на пятай усебеларускай.| спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/nlb.by/Sucasnyja/LIM.zip/1932-25.pdf | мова = | выданьне =[[ЛіМ]] | тып =газэта | год = 1932, 28 сьнежня | том = | нумар = 25 | старонкі = 3| issn = | архіўная спасылка = | недасяжны}}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар =Усс. А.| загаловак =Пятая ўсебеларуская мастацкая выстаўка. | спасылка =https://digital.nlb.by/files/original/7c8e5a53cffff9f7d39954029717e42d.pdf| мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год =1933, люты—студзень| том = | нумар =1—2 | старонкі =9—18 }}</ref>{{канец цытаты}} * '''1933''' — [[Менск]]. Перасоўная выстава беларускіх мастакоў. Адкрыта ў кастрычніку 1933 г. у буйных працоўных цэнтрах, калгасах і саўгасах Беларусі. Арганізавана Саюзам савецкіх мастакоў БССР. На выставе прадстаўлены жывапіс, графіка і скульптура.<ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = «Мастацкая перасоўная выстава»| спасылка = | мова = | выданьне =[[Літаратура і мастацтва]] | тып =газэта | год = 1933, 16 кастрычніка | том = | нумар = | старонкі =— | issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Художественная передвижная выставка| спасылка = | мова = | выданьне =[[Праўда (газэта)|«Правда»]] | тып =газэта | год = 1933, 22 октября| том = | нумар = | старонкі =— | issn = }}</ref><ref name="Выставки2">{{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Выставки советского изобразительного искусства. Справочник |арыгінал = |спасылка = |адказны = составители: Азаркович В. Г. и др. |выданьне = |месца = Москва|выдавецтва = Советский художник |год = 1967 |том = 2. 1933—1940 |старонкі = 26, 65|старонак = 584|сэрыя = |isbn = |наклад = 4000 }}</ref> * '''1934''' — Менск. «Мастакі БССР за 15 гадоў». Юбілейная мастацкая выстава. Адкрыта 14 лютага 1934 г. у Менску, у памяшканьні Дома селяніна. На выставе прадстаўлены жывапіс, графіка, скульптура, самадзейнае мастацтва, афармленьне вуліц, плошчаў і будынкаў да сьвят. Удзельнічала каля 60 мастакоў зь Менска, Віцебска, Гомеля, Масквы<ref>{{Артыкул| аўтар =[[Яфім Садоўскі|Е. С-кі.]] | загаловак = Юбілейная мастацкая выстава.| спасылка = | мова = | выданьне =[[Літаратура і Мастацтва|ЛіМ]] | тып =газэта | год =1934, 28 лютага | том = | нумар = | старонкі =— | issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак =Вялікая мастацкая выстаўка. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1933-270.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1933, 8 сьнежня | том = | нумар = 270 (4814) | старонкі = 4| issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак =Мастакі БССР — з'езду партыі. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1933-277.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1933, 16 сьнежня | том = | нумар = 277 (4821) | старонкі = 4| issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар =[[Юрка Лявонны|Юр. Лявонны]]. | загаловак =Мастакі БССР за 15 год. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1934-053.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1934, 9 сакавіка | том = | нумар = 53 (4886) | старонкі = 4| issn = }}</ref><ref name="Выставки2"/>. * '''2013''' — Менск. Выстаўка «Родам зь мястэчка» была адкрыта ў [[Нацыянальны мастацкі музэй Рэспублікі Беларусь|Нацыянальным мастацкім музэі]] з 24 жніўня да 30 верасьня. Экспазыцыя была прысьвечана юбілейным датам знакамітых ураджэнцаў Беларусі, вядомых палітычных дзеячаў Ізраілю — 90-годзьдзю прэзыдэнта Ізраіля [[Шымон Пэрэс|Шымона Перэса]] й сьвяткаваньню 100-годзьдзя з дня нараджэньня прэм’ер-міністра краіны [[Мэнахем Бэгін|Менахема Бэгіна]]. Былі прадстаўлена 50 твораў жывапісу й графікі з фондаў [[Нацыянальны мастацкі музэй Рэспублікі Беларусь|Нацыянальнага мастацкага музэя]]. Самыя раньнія творы [[Ізраіль Крупень|Ізраіля Крупеня]] й [[Іўе Дашкевіч]]а. Далей, акрамя [[Майсей Сьляпян|Майсея Сьляпяна]], належнае месца займаюць і творы іншых знакамітых «акадэмістаў»: [[Юдэль Пэн|Юдэля Пэна]], [[Янкель Кругер|Янкеля Кругера]], [[Леў Альпяровіч|Льва Альпяровіча]]. Пэрыяд 1920—1930-х гг. прадстаўлены творамі [[Абрам Бразэр|Абрама Бразэра]], [[Меер Аксэльрод|Меера Аксэльрода]], Арона Касьцялянскага, [[Монас Манасзон|Монаса Манасзона]], [[Саламон Юдовін|Саламона Юдовіна]], [[Леў Зэвін|Льва Зэвіна]], [[Ісаак Мільчын|Ісаака Мільчына]] й [[Ільля Эйдэльман|Ільлі Эйдэльмана]]. Пасьляваенны пэрыяд прадстаўлены жывапісам [[Ізраіль Басаў|Ізраіля Басава]], [[Натан Воранаў|Натана Воранава]], [[Абрам Забораў|Абрама Заборава]], [[Ісаак Бароўскі|Ісаака Бароўскага]], [[Барыс Няпомняшчы|Барыса Няпомняшчага]]<ref>{{Артыкул| аўтар =Таццяна Ланкоўская. | загаловак = Сведчанні культуры штэтла. | спасылка = https://zviazda.by/sites/default/files/lim33-2013.pdf | мова = | выданьне =[[Літаратура і мастацтва |ЛіМ]] | тып =часопіс | год = 2013, 23 жніўня | том = | нумар = 33| старонкі =3| issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак = Выстава «Родам з мястэчка» з 24 жніўня па 30 верасня.| спасылка = https://novychas.online/kultura/rodam_z_miastecka_z_24_zniunia| мова = | выданьне =[[Новы час (газэта)|Новы час]] | тып = газэта| год = 2013, 24 жніўня | том = | нумар = | старонкі =— | issn = }}</ref><ref>{{Артыкул| аўтар = | загаловак =«Родам з мястэчка». | спасылка = https://zviazda.by/be/news/20130903/1378161725-rodam-z-myastechka | мова =be | выданьне =[[Звязда]] | тып =газэта | год = 2013, 3 верасьня | том = | нумар = | старонкі =— | issn = }}</ref>. {{слупок-канец}} == Бібліяграфія == {{слупок-пачатак-малы}} {{слупок-2}} * {{Артыкул| аўтар = | загаловак = Кастелянский А. Еврейская семья белорусского местечка (масло). | спасылка = http://lib.sptl.spb.ru/ru/nodes/6996-sovetskoe-iskusstvo-1927-5#mode/inspect/page/104/zoom/4 | мова = | выданьне =«Советское искусство» | тып =часопіс | год = 1927| том = | нумар = 5| старонкі = 106 (99—107) | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =ארון קאסטיאליאנסקי (Арон Касьцялянскі) | загаловак = קינסטלער פּענג (Мастак Пэн)| спасылка = | мова = yi | выданьне =[[«Штэрн» («Зорка»)|שטערן]] | тып =часопіс | год = 1927 | том = | нумар = 3| старонкі = | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =А. Кашталянскі. | загаловак = Шляхі выяўленчага мастацтва БССР. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/5e447d21169f67a9e88da0a80c0bb7de.pdf | мова = | выданьне =[[Узвышша (часопіс)|Узвышша]] | тып =часопіс | год = 1929 | том = | нумар = 3 (15)| старонкі =72—81 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = А. Касьцялянскі. | загаловак = Выстаўка выяўленчага мастацтва БССР. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1930-203.pdf | мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып =часопіс | год = 1930, 31 жніўня| том = | нумар = 203 (3818)| старонкі =4 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = К. | загаловак = Паездка мастакоў у індустрыяльныя і калгасныя цэнтры БССР. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1930-220.pdf | мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып =часопіс | год = 1930, 20 верасьня| том = | нумар = 220 (3801)| старонкі =4 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = А. Кастелянский. | загаловак = Изобразительное искусство БССР.| спасылка = | мова = ru| выданьне = Советское искусство | тып =массовая газета по вопросам искусства | год = 1931, 12 января| том = | нумар = 1| старонкі = 3 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = Н. П. | загаловак =Искусство национальных советских социалистических республик. Белоруссия.| спасылка = https://tehne.com/library/zhurnal-iskusstvo-v-massy-za-proletarskoe-iskusstvo-moskva-1929-1932| мова = | выданьне =За пролетарское искусство | тып =журнал российской ассоциации пролетарских художников | год = 1931| том = | нумар = 6| старонкі = 23 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар = Кастэлянскі А., Гаўрыленка П.| загаловак =ІV Ўсебеларуская выстаўка выяўленчага мастацтвая БССР. | спасылка =https://knihi.com/none/Mastactva_i_revalucyja_pdf.zip.html | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год =1932, ліпень | том = | нумар =1 | старонкі =29—32 }} * {{Артыкул| аўтар = А. К.| загаловак = Перасоўная мастацкая выстаўка. Сектар мастацтва Наркамасьветы РСФСР. | спасылка = https://knihi.com/none/Mastactva_i_revalucyja_pdf.zip.html | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год =1932, ліпень | том = | нумар = 1 | старонкі = 33 }} * {{Кніга|аўтар = Кастелянский, А. |частка = |загаловак = Изобразительное искусство БССР|арыгінал = |спасылка = |адказны = Предисловие [[Ільля Гурскі|И.Гурского]]|выданьне = |месца = [[Масква|М]], [[Санкт-Пецярбург|Л.]]|выдавецтва = ОГИЗ-ИЗОГИЗ|год = 1932|том = |старонкі = — |старонак =24+60 |сэрыя = |isbn = |наклад =5000 }}{{Ref-ru}} * {{артыкул|аўтар =[[Янка Шарахоўскі|Шарахоўскі, Янка ]]| частка = |загаловак =V-ая Ўсебеларуская мастацкая выстаўка.|арыгінал = |спасылка =http://digital.nlb.by/files/original/e91109ec171f7ab397a49a95bf36ac23.pdf|адказны =[[Мікола Хведаровіч]]|выданьне=[[Чырвоная Беларусь (часопіс)|Чырвоная Беларусь]]|тып=грамадзка-палітычны і літаратурна-мастацкі часопіс|месца=[[Менск]]|выдавецтва=[[Беларусь (выдавецтва)|«Дзяржаўнае выдавецтва Беларусі»]] |год=1932 |выпуск=|том=|нумар=23—24| старонкі=9—13|isbn=}} {{слупок-2}} * {{Артыкул| аўтар = А. Кастэлянскі.| загаловак = Усебеларуская мастацкая.| спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/nlb.by/Sucasnyja/LIM.zip/1932-24.pdf | мова = | выданьне =[[ЛіМ]] | тып =газэта | год = 1932, 15 сьнежня | том = | нумар = 24 | старонкі = 2| issn = | архіўная спасылка = | недасяжны}} * {{Артыкул| аўтар = Усс. А.| загаловак =Пятая ўсебеларуская мастацкая выстаўка. | спасылка =https://digital.nlb.by/files/original/7c8e5a53cffff9f7d39954029717e42d.pdf| мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год =1933, люты—студзень| том = | нумар = 1—2 | старонкі = 9—18 }} * {{Артыкул| аўтар = Кастэлянскі А. | загаловак =Самадзейнае выяўленчае мастацтва. | спасылка =https://knihi.com/none/Mastactva_i_revalucyja_pdf.zip.html | мова = | выданьне =[[Мастацтва і рэвалюцыя]] | тып =часопіс | год =1933, люты—студзень | том = | нумар =1—2 | старонкі = 42—44 }} * {{Артыкул| аўтар =Выхадцаў і Касталянскі. | загаловак = Беларускі Дзяржаўны Музэй. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/5c41145d8e945ac73147322e6f1094b5.pdf | мова = | выданьне = [[Чырвоная Беларусь (часопіс)|Чырвоная Беларусь]] | тып =часопіс | год = 1933, студзень—люты | том = | нумар = 2—3 (74—75)| старонкі = 14—16 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =Усс. | загаловак =Да адкрыцця Дома мастака. | спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/Pieryjodyka/Zviazda.zip/1933-263.pdf| мова = | выданьне =[[Звязда]] | тып = газэта | год =1933, 29 лістарада | том = | нумар = 263 (4807) | старонкі = 3| issn = }} * {{Артыкул| аўтар =А. Усс. | загаловак = Супраць нацдэмаўшчыны і фармалізма ў беларускім выяўленчым мастацтве. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/49d7359a42b0c3b784824d16cc56f35b.pdf| мова = | выданьне =[[Полымя (часопіс)|Полымя рэвалюцыіі]] | тып =часопіс | год = 1934 | том = 3| нумар = | старонкі =143—155 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =[[Віталь Вольскі|В. Вольскі]]. | загаловак = Супраць вульгарызатарства, прышываньня ярлыкоў і шкоднага пустазвонства. | спасылка = https://digital.nlb.by/files/original/9bfaa608dab7d8fb23ef6b937d4010b9.pdf| мова = | выданьне =[[Полымя (часопіс)|Полымя рэвалюцыіі]] | тып =часопіс | год = 1934 | том = 5| нумар = | старонкі =145—147 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =Арон Кастелянский. | загаловак =Художник Юрий Пэн. | арыгінал =קינסטלער פּענג | спасылка = | мова = ru| адказны = Предисловие и публикацыя А. Лисова | аўтар выданьня = Ред. Подлипский А. | выданьне =Шагаловский международный ежегодник, 2004. В 2-х т.| тып = Сборник статей| месца =[[Віцебск|Витебск]]| выдавецтва =Витеб. краевед. фонд им. А.Сапунова | год =2005 | выпуск = | том =2 | нумар = | старонкі = 162—167| isbn =985-6674-70-0 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =Арон Кастелянский. | загаловак =Художник Пэн. | арыгінал = קינסטלער פּענג| спасылка = | мова = ru| адказны = Перевод с идиш Ревекки Алеевой | аўтар выданьня = Гл. ред. [[Людміла Хмяльніцкая|Л. В. Хмельницкая]]. Составители Н. В. Воронава и др. | выданьне =Ю. М. Пэн (1854—1937) в прижизненных публикацыях и документах Государственного архива Витебской области | тып = Сборник статей| месца =[[Віцебск|Витебск]]| выдавецтва =Музей Марка Шагала | год =2017 | выпуск = | том = | нумар = | старонкі = 129—136| isbn =978-985-534-122-3 | issn = }} * {{Артыкул| аўтар =[[Надзея Усава]]. | загаловак = «Самы культурны мастак Менска». Арон Касцялянскі (1891—1934) — мастак і крытык. | спасылка = https://issuu.com/pullet/docs/1330-_06_2021| мова = | выданьне =[[Мастацтва (часопіс)|Мастацтва]] | тып =часопіс | год =2021 | том = | нумар = 6 (459)| старонкі = 14—19 | issn =0208-2551 }} {{слупок-канец}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} == Літаратура == {{слупок-пачатак-малы}} {{слупок-2}} * [[Алена Аладава|Аладава А. В.]] Рэвалюцыйная аб’яднаньне мастакоў Беларусі (РАМБ). // {{Літаратура/БелСЭ|9}} — С. 233. * [[Пётар Герасімовіч|Герасімовіч П. М.]] Усебеларускае аб’яднаньне мастакоў. // {{Літаратура/БелСЭ|10}} — С. 495. * {{Кніга|аўтар =|частка = |загаловак =Гісторыя беларускага мастацтва: у 6 т.|арыгінал = |спасылка = https://files.knihi.com/Knihi/scanned/HBM4.pdf |адказны =Рэдактары тома: [[Леанід Дробаў|Л. М. Дробаў]], [[Віктар Шматаў|В. Ф. Шматаў]] |выданьне = |месца = Мінск |выдавецтва =[[Навука і тэхніка (выдавецтва)|Навука і тэхніка]] |год =1990 |том =4. 1917—1941. |старонкі=16, 43, 47, 116|старонак =352 |сэрыя = |isbn = 5-343-00157-2|наклад =2450 }} * {{Кніга|аўтар = Грамыка, М. В.|частка = |загаловак =Беларускі пейзажны жывапіс першай паловы XX стагоддзя |арыгінал = |спасылка = |адказны = |выданьне = |месца =[[Менск|Мінск]] |выдавецтва =[[Навука і тэхніка (выдавецтва)|Беларуская навука]] |год =2011 |том = |старонкі = 81, 86, 150|старонак =167 |сэрыя = |isbn =978-985-08-1348-0 |наклад =500 }} * {{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Выставки советского изобразительного искусства. Справочник |арыгінал = |спасылка = |адказны = составители: Азаркович В. Г. и др. |выданьне = |месца = [[Масква|Москва]]|выдавецтва = Советский художник |год = 1965 |том = 1. 1917—1932 |старонкі = 166, 210, 239, 325, 360, 393, 418|старонак = 555|сэрыя = |isbn = |наклад = 3000 }} {{слупок-2}} * {{Кніга|аўтар = |частка = |загаловак = Выставки советского изобразительного искусства. Справочник |арыгінал = |спасылка = |адказны = составители: Азаркович В. Г. и др. |выданьне = |месца = [[Масква|Москва]]|выдавецтва = Советский художник |год = 1967 |том = 2. 1933—1940 |старонкі = 26, 65|старонак = 584|сэрыя = |isbn = |наклад = 4000 }} * {{Кніга|аўтар =[[Леанід Дробаў|Дробов, Леонид Никанорович]].|частка = |загаловак =Живопись Советской Белоруссии (1917-1975 гг.) |арыгінал = |спасылка = |адказны =под редакцией [[Арсень Ліс|А. С. Лиса]] |выданьне = |месца ={{Менск (Мінск)}}|выдавецтва =[[Вышэйшая школа (выдавецтва)|Вышэйшая школа]] |год = 1979|том = |старонкі = 286 |старонак = 302 |сэрыя = |isbn = |наклад = 10000}} * {{Кніга|аўтар =Казовский, Гиллель. |частка = |загаловак =Художники Витебска: Иегуда Пэн и его ученики = Artists from Vitebsk: Yehuda Pen and his pupils |арыгінал = |спасылка = |адказны =перевод с английского Л. Лежневой |выданьне = |месца =[[Масква|М]] |выдавецтва =Имидж|год =1989—1999 |том = 2|старонкі = |старонак = 76+153 (л. ил.)|сэрыя =Шедевры еврейского искусства |isbn =5-86044-035-9 |наклад = }}{{Ref-ru}}{{Ref-en}} * {{Кніга|аўтар =Орлова, Марина Александровна.|частка = |загаловак =Искусство Советской Белоруссии : живопись, скульптура, графика : очерки |арыгінал = |спасылка = |адказны =консультанты: П. Н. Гавриленко, [[Алена Аладава|Е. В. Аладова]] |выданьне = |месца =[[Масква|Москва]]|выдавецтва =Издательство Академии художеств СССР|год =1960 |том = |старонкі =70, 285, 288, 290, 302|старонак =326 |сэрыя = |isbn = |наклад =2600 }} * {{Артыкул| аўтар =Аркадий Шульман. | загаловак = Мгновения жизни. | спасылка = http://mishpoha.org/imya/114-mgnoveniya-zhizni | мова = | выданьне =[[Мишпоха]] | тып =міжнародны габрэйскі часопіс | год = 2009 | том = | нумар = 25 | старонкі = | issn = }} {{слупок-канец}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://bis.nlb.by/by/documents/140076 Касцелянскі (Касцялянскі) Арон Рыгоравіч]{{Недаступная спасылка|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }} // [[Беларусь у асобах і падзеях]] {{Бібліяінфармацыя}} {{САРТЫРОЎКА_ПА_ЗМОЎЧВАНЬНІ:Касталянскі, Арон}} [[Катэгорыя:Беларускія жыды]] [[Катэгорыя:Супрацоўнікі Нацыянальнай акадэміі навук Беларусі]] [[Катэгорыя:Беларускія мастацтвазнаўцы]] [[Катэгорыя:Беларускія мастакі і мастачкі]] [[Катэгорыя:Сябры ўсебеларускага аб’яднаньня мастакоў]] [[Катэгорыя:Сябры Рэвалюцыйнага аб’яднаньня мастакоў Беларусі]] [[Катэгорыя:Сябры Беларускага саюзу мастакоў]] [[Катэгорыя:Мастакі XX стагодзьдзя]] jd9p14w9bh35czzocbdqmryb0q0qgmx Бандары (зьніклае паселішча) 0 279262 2667253 2667236 2026-05-01T12:54:56Z Дамінік 64057 /* Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай */ 2667253 wikitext text/x-wiki {{Населены пункт/Беларусь |Назва = Бандары |Статус = хутар |Назва ў родным склоне = Бандароў |Назва па-расейску = |Лацінка = Bandary |Герб = |Сьцяг = |Гімн = |Дата заснаваньня = перад 1686 годам |Першыя згадкі = |Статус з = |Магдэбурскае права = |Былая назва = |Мясцовая назва = |Вобласьць = |Раён = |Сельсавет = |Гарадзкі савет = |Старшыня гарвыканкаму = |Пасада кіраўніка = |Кіраўнік = |Плошча = |Крыніца плошчы = |Вышыня = |Унутраны падзел = |Колькасьць насельніцтва = |Год падліку колькасьці = |Крыніца колькасьці насельніцтва = |Этнічны склад насельніцтва = |Год падліку этнічнага складу = |Нацыянальны склад насельніцтва = |Год падліку нацыянальнага складу = |Колькасьць двароў = |Год падліку колькасьці двароў = |Крыніца колькасьці двароў = |Паштовы індэкс = |СААТА = |Выява = |Апісаньне выявы = |Шырата градусаў = |Шырата хвілінаў = |Шырата сэкундаў = |Даўгата градусаў = |Даўгата хвілінаў = |Даўгата сэкундаў = |Пазыцыя подпісу на мапе = |Водступ подпісу на мапе = |Commons = |Сайт = }} '''Бандары''' — даўні хутар; месьціўся каля сучаснай вёскі [[Кавалі (Брагінскі раён)|Кавалі]], што ў Буркоўскім сельсавеце [[Брагінскі раён|Брагінскім раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]] [[Беларусь|Беларусі]]. Перастаў існаваць да сярэдзіны XIX ст. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]] 28 чэрвеня 1687 году futor Bednarze названы ў справе [[Оўруч|Оўруцкага]] [[гродзкі суд|гродзкага суда]] сярод паселішчаў часткі [[Брагін|Брагінскага]] маёнтку ваяводзіча бэлзскага, каралеўскага палкоўніка Яна Канецпольскага, зруйнаваных працяглым, ад лістападу 1686 да самых [[Сёмуха|«świątek zielonych»]] у 1687 годзе, пастоем рэестравых казакоў запарозскага палкоўніка Паўла Апостала Шчуроўскага. Тады ў 3 дварах (каля 18 жыхароў) разьмясьціліся трое казакоў і двое коней. Хутарцоў прымусілі справіць 1 воз з хамутом, раменнай шляёй, касой, сякерай, рыдлёўкай, біклагай, мазьніцай з двума гарцамі{{заўвага|Гарц або гарнец — 2, 8237 л.}} дзёгцю; зь іх выбралі здору, гарэлкі, рыбы на 28 злотых, легуміны{{заўвага|Салодкая выпечка альбо слодычы, вырабленыя з ужываньнем зьбітых яек і цукру з рознымі дадаткамі.}} 9 вёдраў, аўса 24 вядры, 3 пары хустаў палатна на ўладкаваньне паходных шатроў, 3 злотых за порах, солі 150 гусак; пану палкоўніку аддалі 2 валоў на 26 зл., 2 вепрукоў, 13 падсьвінкаў, 27 кур<ref>Архив Юго-Западной России. Ч. 3. Т. 2. Акты о казаках (1679—1716). — Киев, 1868. С. 155</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Bondary — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|князь Міхал Сэрвацы з старэйшай галіны і апошні ў родзе Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] У 1754 годзе з 8 двароў (×6 — прыкладна 48 жыхароў) вёскі Бандары Брагінскага маёнтку «do grodu» (Оўруцкага замку) выплачваліся 1 злоты і 6 грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна дзеля супрацьстаяньня гайдамакам.}} — 4 злотых, 24 грошы<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак быў куплены ў княгіні Эльжбэты [[Вішнявецкія|Вішнявецкай]] Міхалавай [[Замойскія|Замойскай]] панам войскім ашмянскім Францам Антоніем Ракіцкім. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу Рэчы Паспалітай]] (1793) Бандары апынуліся ў межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Менская губэрня)|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Бандары, [[Пажаркі]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Тады хутар Бандары складалі 6 двароў, у якіх жылі 14 падданых мужчынскага і 12 жаночага полу <ref>НГАБ у Менску. Ф. 333. Воп. 3. Спр. 1. А. 215-216</ref>. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 76xq216dsb8bjut1izptdl02r13vv36 Барскія канфэдэраты 0 283730 2667342 2513056 2026-05-02T04:39:21Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667342 wikitext text/x-wiki {{Літаратурны твор | Назва = Барскія канфэдэраты | Назва-арыгінал = Les confédérés de Bar | Выява = Artur Grottger Modlitwa konfederatów barskich.PNG | Памер = | Подпіс выявы = [[Артур Гротгер]], Малітва барскіх канфэдэратаў перад бітвай пад Лянцкаронай | Жанр = [[драма]] | Аўтар = [[Адам Міцкевіч]] | Мова арыгіналу = француская | Напісаны = [[1836]] | Публікацыя = [[1867]] | Асобнае выданьне = | Выдавецтва = Paris, Librairie de Luxembourg | Пераклад = | Электронная вэрсія = https://polona.pl/item-view/143996d9-eb4c-43cd-aa29-94f844ad9bd7?page=6 | ВікіКрыніца-тэкст = }} '''«Барскія канфэдэраты»''' ({{Мова-fr|Les confédérés de Bar}}, {{Мова-pl|Konfederaci barscy}}) — празаічная [[драма]] на францускай мове ў 5 актах, напісаная [[Адам Міцкевіч|Адамам Міцкевічам]] у 1835—1836 гадах для [[Парыж|парыскай]] [[тэатар|сцэны]]<ref>[https://web.archive.org/web/20240517181634/https://bis.nlb.by/ru/documents/128558 Міцкевіч Адам]</ref>. Драма складалася зь пяці актаў, але захаваліся толькі два першыя акты. Захаваныя І і ІІ акты былі апублікаваны пасьмяротна сынам паэта [[Уладзіслаў Міцкевіч|Уладзіславам Міцкевічам]] у: ''«Drames polonaіs»'', Parіs [[1867]] і ''«Melanges posthumes»'', Parіs [[1872]]. [[Польская мова|польскі]] вершаваны пераклад аўтарства [[Тамаш Аўгуст Алізароўскі|Аўгуста Алізароўскага]] ўпершыню быў прадстаўлены ў [[Кракаў|Кракаве]] [[1 студзеня]] [[1872]]. Сярод празаічных перакладнікаў драмы на польскую мову: [[Пётар Хмялёўскі]], [[Юзэф Каленбах]], [[Ян Каспровіч]] і [[Артур Гурскі (літаратурны крытык)|Артур Гурскі]]. У драме прадстаўлены эпізод [[Барская канфэдэрацыя|Барскай канфэдэрацыі]] з [[1772]] году: захоп [[Вавэль|Вавэля]] атрадам канфэдэратаў пад камандаваньнем [[Францыя|францускага]] [[палкоўнік]]а [[Клёд Габрыель дэ Шуазі|Клёда Габрыеля дэ Шуазі]]. Таксама Міцкевіч свабодна ўводзіць у дзеяньне драмы вобразы [[Казімер Пуласкі|Казімера Пуласкага]] і ксяндза [[Марэк Яндоловіч|Марка Яндаловіча]]. Сюжэт гэтай драмы точыцца вакол інтрыгі двух пэрсанажаў: ваяводы (спрыяў канфэдэрам канфэдэратаў) і яго дачкі — графіні, якая была каханьнем юнацтва Пуласкага. == Бібліяграфія == * Zofia Stefanowska, Konfederaci barscy, Les confédérés de Bar, w: Literatura Polska, przegląd encyklopedyczny, Warszawa 1984, t. I, s. 466. == Крыніцы == {{Крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://polona.pl/item-view/e998d862-03d2-4098-9a21-53957b2df9d7?page=159 Konfederaci barscy] у перакладзе Аўгуста Алізароўскага ў зборах бібліятэкі Polona * ''[https://polona.pl/item/drames-polonais-d-adam-mickiewicz-les-confederes-de-bar-jacques-jasinski-ou-les-deux,MTE1NDY3MDg5/6/#info:metadata Drames polonais d’Adam Mickiewicz : Les confédérés de Bar ; Jacques Jasinski ou les Deux Polognes]'' (1867) у бібліятэцы Polona {{Адам Міцкевіч}} [[Катэгорыя:Творчасьць Адама Міцкевіча]] [[Катэгорыя:Творы 1836 году]] [[Катэгорыя:Творы на францускай мове]] bjyk2vs0df9fmwrlaji2t40xmckeyv5 Арарат (марз) 0 283858 2667321 2514359 2026-05-01T21:32:13Z InternetArchiveBot 67502 Rescuing 2 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 2667321 wikitext text/x-wiki {{адміністрацыйная адзінка}} '''Арарат''' ({{мова-hy|Արագածոտնի մարզ}}) — [[марз]] (вобласьць) у [[Армэнія|Армэніі]], на захадзе мяжуе з [[Турэччына]]й, на поўдні — з [[Азэрбайджан]]ам. Адміністрацыйны цэнтар — [[Арташат]]. Іншыя гарады — [[Арарат (Армэнія)|Арарат]], [[Веды (горад)|Веды]], [[Масіс]]. == Нацыянальны склад == {| class="wikitable" |- ! Нацыянальнасьць !! Перапіс 2001 году<ref>[https://web.archive.org/web/20131204131535/http://pop-stat.mashke.org/armenia-ethnic2001.htm Population statistics of Eastern Europe. Ethnic composition of Armenia 2001]</ref> !! Доля насельніцтва<br /> адм.-тэр. адзінкі !! Перапіс 2011 году<ref>[https://web.archive.org/web/20201031055135/http://pop-stat.mashke.org/armenia-ethnic2011.htm Population statistics of Eastern Europe. Ethnic composition of Armenia 2011]</ref> !! Доля насельніцтва<br /> адм.-тэр. адзінкі |- | '''Усё насельніцтва''' || align="right"|272 016 || 100% || align="right"|260 367 || 100% |- | [[Армяне]] || align="right"|263 357 || 96,82% || align="right"|253 125 || 97,22% |- | [[Эзіды]] || align="right"|5 940 || 2,18% || align="right"|4 975 || 1,91% |- | [[Асырыйцы]] || align="right"|1 926 || 0,71% || align="right"|1 625 || 0,62% |- | [[Расейцы]] || align="right"|418 || 0,15% || align="right"|436 || 0,17% |- | [[Украінцы]] || align="right"|70 || 0,03% || align="right"|63 || 0,02% |- | [[Грузіны]] || align="right"|Няма дадзеных || Няма дадзеных || align="right"|42 || 0,02% |- | Іншыя і тыя, <br />хто не ўказалі || align="right"|305 || 0,11% || align="right"|101 || 0,04% |} == Крыніцы == {{крыніцы}} == Вонкавыя спасылкі == * [https://web.archive.org/web/20110724140714/http://ararat.region.am/ Афіцыйны сайт] {{ref-hy}} * [http://www.armeniapedia.org/index.php?title=Rediscovering_Armenia_Guidebook-_Ararat_Marz Даведнік] {{ref-en}} * [https://web.archive.org/web/20160304105054/http://cp-pic.quintagroup.com/www/aboutarmenia/ararat Інфармацыя на сайце Міністэрства горадабудаўніцтва Армэніі] {{ref-en}} [[Катэгорыя:Арарацкая вобласьць]] k9iasnkv2c7rg9rmjrsyyvwretgm6sg Шаблён:Супэрліга чэмпіянату Турэччыны па футболе/Табліца 10 299270 2667369 2666612 2026-05-02T07:00:15Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667369 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [https://www.tff.org/default.aspx?pageID=198 Турэцкая футбольная фэдэрацыя] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 2 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=GAL, FEN, TRA, BEŞ, BAŞ, GÖZ, SAM, RIZ, KON, GAZ, KOC, ALA, KAS, GEN, EYÜ, ANT, KAY, FKA <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_GAL=23 | нічыі_GAL=5 |паразы_GAL=3 |мз_GAL=72 |мп_GAL=23 |перамогі_FEN=19 | нічыі_FEN=10 |паразы_FEN=2 |мз_FEN=68 |мп_FEN=33 |перамогі_TRA=19 | нічыі_TRA=8 |паразы_TRA=4 |мз_TRA=58 |мп_TRA=34 |перамогі_BEŞ=17 | нічыі_BEŞ=8 |паразы_BEŞ=7 |мз_BEŞ=56 |мп_BEŞ=36 |перамогі_BAŞ=14 | нічыі_BAŞ=9 |паразы_BAŞ=8 |мз_BAŞ=52 |мп_BAŞ=31 |перамогі_GÖZ=13 | нічыі_GÖZ=12 |паразы_GÖZ=6 |мз_GÖZ=39 |мп_GÖZ=27 |перамогі_SAM=11 | нічыі_SAM=12 |паразы_SAM=8 |мз_SAM=39 |мп_SAM=41 |перамогі_RIZ=10 | нічыі_RIZ=10 |паразы_RIZ=12 |мз_RIZ=44 |мп_RIZ=46 |перамогі_KON=10 | нічыі_KON=10 |паразы_KON=12 |мз_KON=42 |мп_KON=45 |перамогі_GAZ=9 | нічыі_GAZ=10 |паразы_GAZ=13 |мз_GAZ=41 |мп_GAZ=54 |перамогі_KOC=9 | нічыі_KOC=9 |паразы_KOC=13 |мз_KOC=25 |мп_KOC=35 |перамогі_ALA=6 | нічыі_ALA=15 |паразы_ALA=10 |мз_ALA=37 |мп_ALA=38 |перамогі_KAS=7 | нічыі_KAS=10 |паразы_KAS=14 |мз_KAS=29 |мп_KAS=45 |перамогі_GEN=7 | нічыі_GEN=7 |паразы_GEN=17 |мз_GEN=30 |мп_GEN=44 |перамогі_EYÜ=7 | нічыі_EYÜ=7 |паразы_EYÜ=17 |мз_EYÜ=25 |мп_EYÜ=44 |перамогі_ANT=7 | нічыі_ANT=7 |паразы_ANT=17 |мз_ANT=30 |мп_ANT=51 |перамогі_KAY=5 | нічыі_KAY=11 |паразы_KAY=15 |мз_KAY=23 |мп_KAY=57 |перамогі_FKA=5 | нічыі_FKA=6 |паразы_FKA=20 |мз_FKA=27 |мп_FKA=53 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_GAL=[[Галатасарай Стамбул|Галатасарай]] |назва_FEN=[[Фэнэрбахчэ Стамбул|Фэнэрбахчэ]] |назва_BEŞ=[[Бэшыкташ Стамбул|Бэшыкташ]] |назва_ALA=[[Аланьяспор Аланья|Аланьяспор]] |назва_ANT=[[Антальяспор Анталья|Антальяспор]] |назва_EYÜ=[[Эюпспор Эюп|Эюпспор]] |назва_FKA=[[Фатых Карагюмрук Стамбул|Фатых Карагюмрук]] |назва_GAZ=[[Газыянтэп (футбольны клюб)|Газыянтэп]] |назва_GÖZ=[[Гёзтэпэ Ізьмір|Гёзтэпэ]] |назва_GEN=[[Генчлербірлігі Анкара|Генчлербірлігі]] |назва_BAŞ=[[Істанбул Башакшэхір]] |назва_KAS=[[Касымпаша Стамбул|Касымпаша]] |назва_KAY=[[Кайсэрыспор Кайсэры|Кайсэрыспор]] |назва_KOC=[[Каджаэліспор Ізьміт|Каджаэліспор]] |назва_KON=[[Коньяспор Конья|Коньяспор]] |назва_RIZ=[[Рызэспор Рызэ|Рызэспор]] |назва_SAM=[[Самсунспор Самсун|Самсунспор]] |назва_TRA=[[Трабзанспор Трабзон|Трабзанспор]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CLLS |вынік2=CL2Q |вынік3=EL2Q |вынік4=ECL2Q |вынік16=REL |вынік17=REL |вынік18=REL <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Пункты ў гульнях паміж сабою; 3) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 4) Забітыя мячы ў гульнях паміж сабою; 5) Розьніца мячоў; 6) Забітыя мячы; 7) Дадатковыя матчы. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CLLS=green1|тэкст_CLLS=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Лігавы этап|Лігавы этап Лігі чэмпіёнаў]] |колер_CL2Q=green2|тэкст_CL2Q=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі чэмпіёнаў]] |колер_EL2Q=blue2 |тэкст_EL2Q=[[Ліга Эўропы УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі Эўропы]] |колер_ECL2Q=yellow1 |тэкст_ECL2Q=[[Ліга канфэрэнцыяў УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі канфэрэнцыяў]] |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Першую лігу }}</onlyinclude> dmmspph22kw0oiy4cz1ywrd199qus5t Маскі (зьніклае паселішча) 0 299728 2667275 2667240 2026-05-01T17:57:10Z Дамінік 64057 2667275 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Апісаньне цэркваў Любарскага, Бердычаўскага, Чуднаўскага, Жытомірскага, Радамышальскага, Дымерскага, Оўруцкага, Брагінскага і Ястаўскага дэканатаў. 1730–1739 // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] [[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|170пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] ctsopm6q09jm5hwa0cjc569csjroe9d 2667276 2667275 2026-05-01T17:58:25Z Дамінік 64057 2667276 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Апісаньне цэркваў Любарскага, Бердычаўскага, Чуднаўскага, Жытомірскага, Радамышальскага, Дымерскага, Оўруцкага, Брагінскага і Ястаўскага дэканатаў. 1730–1739 // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] [[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|170пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 8sp4durm4gqpwu7qtux9uvy2sw4njwi 2667278 2667276 2026-05-01T18:04:44Z Дамінік 64057 2667278 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Апісаньне цэркваў Любарскага, Бердычаўскага, Чуднаўскага, Жытомірскага, Радамышальскага, Дымерскага, Оўруцкага, Брагінскага і Ястаўскага дэканатаў. 1730–1739 // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|170пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|170px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] q34z50ukiw1rfgfmlz6snf07ezvro7p 2667279 2667278 2026-05-01T18:05:55Z Дамінік 64057 2667279 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|170пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Апісаньне цэркваў Любарскага, Бердычаўскага, Чуднаўскага, Жытомірскага, Радамышальскага, Дымерскага, Оўруцкага, Брагінскага і Ястаўскага дэканатаў. 1730–1739 // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|170px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 6qag4odt2emo45b6ire3q90fcwdf0hb 2667282 2667279 2026-05-01T18:29:13Z Дамінік 64057 2667282 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. [[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] cy2sovj7785z20buse35kub5wzyskkr 2667284 2667282 2026-05-01T18:30:34Z Дамінік 64057 2667284 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] qp27yzcuh6cdikg9n0uk4i04qs6kyk3 2667285 2667284 2026-05-01T18:33:49Z Дамінік 64057 2667285 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] cwhd49b0fc5teobptbhd4adeag1jxri 2667286 2667285 2026-05-01T18:35:03Z Дамінік 64057 2667286 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|зьлева|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 085031ii2w6bhsj7fbc8e7aydv2o7c7 2667289 2667286 2026-05-01T18:37:03Z Дамінік 64057 2667289 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|зьлева|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|зьлева|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 7wj3wuguxek5nolc42xyhzqzfn26ttv 2667290 2667289 2026-05-01T18:38:42Z Дамінік 64057 2667290 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|зьлева|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] nnxz9cszpbjesl39uw1m836cb65vxt2 2667291 2667290 2026-05-01T18:39:48Z Дамінік 64057 2667291 wikitext text/x-wiki '''Маскі́''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Маскі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]][[Файл:Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.png|значак|150пкс|Хутар Маскі ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Maski згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году. З апошняга вынікае, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, futor Maszki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. У візыце цэркваў Брагінскага дэканату 1740 году засьведчана, што жыхары 4 двароў (×6 — прыкладна 24 асобаў) у Маськах былі прыхаджанамі Брагінскай Сьвята-Мікалаеўскай царквы<ref>Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага (ІР НБУВ). Ф. 233. Спр. 19. А. 765, 768</ref>. На 1754 год з 7 двароў (каля 42 жыхароў) хутара Машкі Брагінскага маёнтку выплачваліся «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 1 злоты і паўтары грошы, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 4 злотых і 6 грошаў<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 189</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Маскі названы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату, на 24 сакавіка 1785 году верныя з 12 дымоў хутара Маскі і Шкуратоў былі прыхаджанамі Мікалаеўскай царквы, яшчэ колькі жыхароў хутара Маскі – у прыходзе Багародзіцкай царквы<ref>ІР НБУВ. Ф. 1. Спр. 2477. А. 68адв., 73</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|зьлева|150px|Маскі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] У выніку [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Маскі – у межах Рэчыцкай акругі Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 г. у складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет|Рэчыцкага павету]] спачатку Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 г. [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч В., Скрыпчанка Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, вядома, што хутары [[Буркі]], [[Бакуны (Гомельская вобласьць)|Бакуны]], Маскі, Лешчуны, [[Еўлашы (зьніклая вёска)|Еўлашы]] і іншыя добры належалі панам Людвіку і Алаізію Ракіцкім<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 71</ref>. Хутар Маскі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{Заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы|2}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]][[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] ffhjpe79008jmn4cnd4myjzwnpupjt8 Шаблён:Польская футбольная экстракляса/Табліца 10 300273 2667368 2666611 2026-05-02T07:00:14Z DymitrBot 56484 абнаўленьне зьвестак 2667368 wikitext text/x-wiki <noinclude>'''Табліца абнаўляецца аўтаматычна, каб выправіць памылкі, калі ласка, зьвярніцеся да {{У|Dymitr}}.'''</noinclude> <onlyinclude>{{#invoke:Спартовая табліца|main|стыль=ВНП |крыніца = [http://www.90minut.pl/liga/1/liga14072.html 90minut.pl] <!--Пачатак аўтаматызацыі.--> |абнаўленьне = 2 траўня 2026 году</small><!--Месцы камандаў.--> |парадак_камандаў=LPO, GÓR, JAG, RAK, WIS, ZAG, GKS, RAD, PIA, LEG, KOR, MOT, LGD, CRA, POG, WID, ARK, BBT <!--Вынікі камандаў.--> |перамогі_LPO=14 | нічыі_LPO=10 |паразы_LPO=6 |мз_LPO=55 |мп_LPO=41 |перамогі_GÓR=14 | нічыі_GÓR=7 |паразы_GÓR=9 |мз_GÓR=43 |мп_GÓR=34 |перамогі_JAG=12 | нічыі_JAG=10 |паразы_JAG=8 |мз_JAG=48 |мп_JAG=37 |перамогі_RAK=13 | нічыі_RAK=7 |паразы_RAK=10 |мз_RAK=43 |мп_RAK=37 |перамогі_WIS=12 | нічыі_WIS=9 |паразы_WIS=9 |мз_WIS=32 |мп_WIS=28 |перамогі_ZAG=12 | нічыі_ZAG=8 |паразы_ZAG=10 |мз_ZAG=43 |мп_ZAG=36 |перамогі_GKS=13 | нічыі_GKS=5 |паразы_GKS=12 |мз_GKS=43 |мп_GKS=41 |перамогі_RAD=10 | нічыі_RAD=10 |паразы_RAD=10 |мз_RAD=46 |мп_RAD=43 |перамогі_PIA=11 | нічыі_PIA=7 |паразы_PIA=13 |мз_PIA=40 |мп_PIA=41 |перамогі_LEG=9 | нічыі_LEG=13 |паразы_LEG=9 |мз_LEG=35 |мп_LEG=36 |перамогі_KOR=10 | нічыі_KOR=9 |паразы_KOR=12 |мз_KOR=38 |мп_KOR=37 |перамогі_MOT=9 | нічыі_MOT=12 |паразы_MOT=9 |мз_MOT=39 |мп_MOT=45 |перамогі_LGD=12 | нічыі_LGD=7 |паразы_LGD=11 |мз_LGD=57 |мп_LGD=54 |перамогі_CRA=9 | нічыі_CRA=11 |паразы_CRA=10 |мз_CRA=35 |мп_CRA=38 |перамогі_POG=11 | нічыі_POG=5 |паразы_POG=14 |мз_POG=40 |мп_POG=45 |перамогі_WID=10 | нічыі_WID=6 |паразы_WID=15 |мз_WID=36 |мп_WID=38 |перамогі_ARK=9 | нічыі_ARK=7 |паразы_ARK=14 |мз_ARK=31 |мп_ARK=54 |перамогі_BBT=7 | нічыі_BBT=7 |паразы_BBT=16 |мз_BBT=36 |мп_BBT=55 <!--Канец аўтаматызацыі.--> <!--Вызначэньне камандаў (спасылкі ў табліцы)--> |назва_ARK=[[Арка Гдыня]] |назва_BBT=[[Брук-Бэт Тэрмаліка Няцеча]] |назва_CRA=[[Краковія Кракаў|Краковія]] |назва_GKS=[[ГКС Катавіцы]] |назва_GÓR=[[Гурнік Забжэ]] |назва_JAG=[[Ягелёнія Беласток]] |назва_KOR=[[Карона Кельцы]] |назва_LPO=[[Лех Познань]] |назва_LGD=[[Лехія Гданьск]] |назва_LEG=[[Легія Варшава]] |назва_MOT=[[Матор Люблін]] |назва_PIA=[[Пяст Глівіцы]] |назва_POG=[[Погань Шчэцін]] |назва_RAD=[[Радомяк Радам]] |назва_RAK=[[Ракаў Чанстахова]] |назва_WID=[[Відзэў Лодзь]] |назва_WIS=[[Вісла Плоцк]] |назва_ZAG=[[Заглембе Любін]] <!--Кваліфікацыі камандаў.--> |вынік1=CL2Q |вынік2=CL2Q |вынік3=ECL2Q |вынік4=ECL2Q |вынік16=REL |вынік17=REL |вынік18=REL <!--Карэкцыя пунктаў.--> |карэкцыя_пунктаў_LGD=-5 |заўвага_LGD=«Лехію» пакаралі зьняцьцем 5 пунктаў з-за фінансавых запазычанасьцяў<ref>{{спасылка|выдавец=transfery.info|url=https://transfery.info/aktualnosci/oficjalnie-jest-decyzja-w-sprawie-lechii-gdansk-ujemne-punkty/243254|загаловак=OFICJALNIE: Jest decyzja w sprawie Lechii Gdańsk. Ujemne punkty|дата публікацыі=16 траўня 2025|дата доступу=28 ліпеня 2025|мова=pl}}</ref>. <!--Настройкі і правілы табліцы--> |ліміт_паказу=5 |правілы_клясыфікацыі=1) Пункты; 2) Пункты ў гульнях паміж сабою; 3) Розьніца мячоў у гульнях паміж сабою; 4) Розьніца мячоў; 5) Забітыя мячы; 6) Лік перамог; 7) Лік гасьцявых перамог; 8) Меншая колькасьць пунктаў, падлічаных паводле чырвоных і жоўтых картак; 9) Рэйтынг сумленнай гульні; 10) Жарабя. <!--Вызначэньне слупка кваліфікацыі і паніжэньня--> |загаловак_слупка_вынікаў=QR |колер_CL2Q=green1 |тэкст_CL2Q=[[Ліга чэмпіёнаў УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі чэмпіёнаў]] |колер_ECL2Q=yellow1 |тэкст_ECL2Q=[[Ліга канфэрэнцыяў УЭФА 2026—2027 гадоў#Другі кваліфікацыйны раўнд|Другі кваліфікацыйны раўнд Лігі канфэрэнцыяў]] |колер_REL=red1 |тэкст_REL=Паніжэньне ў Першую лігу }}</onlyinclude> 4hp1ap8dh6k7ovw1gpvuv9k97ko7kwu Ford Transit 0 300367 2667295 2667148 2026-05-01T19:01:09Z ~2026-26395-66 97269 2667295 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit» |выява = [[Файл:M-ford-transit-negrete-villadiego-2025.jpg|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[1965]]-present |зборка = |папярэднік = '''Europe:''' [[Ford Thames 400E]]<br/>'''North America:''' [[Ford E-Series]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]] (for Ford Tourneo) |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |commons = }} [[Ford Transit]] — гэта сямейства лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў, якія вырабляюцца кампаніяй [[Ford Motor Company]] з 1965 года, у асноўным як грузавы фургон, але таксама даступны ў іншых канфігурацыях, у тым ліку як вялікі пасажырскі фургон (які прадаецца як Ford Tourneo на некаторых рынках з 1995 года), шасі фургона з разрэзам і пікап. Аўтамабіль таксама вядомы як Ford T-Series (T-150, T-250, T-350), гэтая наменклатура агульная з іншымі лёгкімі камерцыйнымі аўтамабілямі Ford, грузавікамі [[Ford F-Series]] і шасі [[Ford E-Series]]. Па стане на 2015 год было прададзена 8 мільёнаў фургонаў Transit, што робіць яго трэцім самым прадаваным фургонам усіх часоў, і ён выпускаўся на чатырох асноўных пакаленнях платформы (дэбютаваў у 1965, 1986, 2000 і 2013 гадах адпаведна), з рознымі «фэйсліфтінгавымі» версіямі кожнай з іх. ==Taunus Transit (1953)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Taunus Transit» | выява = [[Файл:Techno-Classica 2025, Essen (P1045777).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1953-1965 |наступнік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]] | падобныя = '''Taunus Transit Panel Van:'''<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Panel Van]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Panel Van]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Panel Van]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Panel Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Panel Van]] <br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Panel Furgon]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Panel Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Panel Van]]<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Panel Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Panel Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Panel Van]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Panel Van]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-05]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Panel Van]]<br/>[[РАФ-977|1964-1966 РАФ-977K]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Panel Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone]]<br/> [[Nysa|Nysa N59-F]]<br/>'''Taunus Transit Kombi Van:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Kombi Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Kombi Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Kombi]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Kombi Van]]<br/>[[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Kombi Van]]<br /> [[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Kombi Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Kombi Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Kombi Van]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Kombi Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Kombi Van]]<br/>[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-07]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Crew Van]]<br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Kombi Furgon]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Kombi Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Kombi Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Kombi Van]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Kombi Van]]<br/>[[Commer FC|1960-1966 Commer FC Kombi Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone Promiscuo (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone Promiscuo]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Kombi Van]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 Kombi Van]]<br/>'''Taunus Transit Bus:'''<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Car (R2060)]] <br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Minibus]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Minibus]]<br/>[[VW T1|VW T1 Bus]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Minibus]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-18]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Minibus]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Omnibus (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Minibus]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Minibus]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Minibus]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Minibus]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Minibus]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Autobus (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Autobus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Autobus]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Minibus (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Minibus]]<br/>'''Taunus Transit 2-Door Regular Cab Pickup Truck:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]] <br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[Volkswagen Transporter T1|VW T1 Regular Cab Pickup Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br />[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Żuk|1958-1966 Żuk A-13 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 2-Door Regular Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Regular Cab Pickup]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Nysa|Nysa N59 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/> '''Taunus Transit Doppelkabine Pickup Truck:'''<br/> [[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 4-Door Double Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 4-Door Double Cab Pickup Truck]] <br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg 4-Door Double Cab Pickup]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 4-Door Double Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T1|VW T1 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br />[[Żuk|Żuk A-16 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 4-Door Double Cab Pickup Truck]] }} Папярэднік британска-нямецкага Transit, першы серыйны Ford з знакам «Transit», быў фургон, збудаваны на заводзе Ford у Кёльне, Германія. Ён быў прадстаўлены ў 1953 годзе як '''FK 1000''' (грузападымальнасць 1000 кг) з 1,2-літравым рухавіком Ford з бокавым клапанам ад сучаснага Taunus. У 1955 годзе аб'ём рухавіка павялічылі да 1,5 літра. З 1961 года гэтае аўто называлася '''Ford Taunus Transit'''. Выпуск гэтай мадэлі спыніўся ў 1965 годзе, пасля чаго мадэль была заменена першым пакаленнем [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]]. ==Першае пакаленне (1965)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1965-1977)» | выява = [[Файл:1973 Ford Transit.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1965-1977 | папярэднік = [[Ford Transit#Taunus Transit (1953)|Ford Taunus Transit]]<br/>[[Ford Thames 400E]] | наступнік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Mk1 Standard Roof Panel Van:'''<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Panel Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Panel Van]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 F]]<br/>[[FSC Żuk|Żuk A-05]]/[[FSC Żuk|Żuk A-06 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 F]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 F]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Panel Van]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Panel Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Panel Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Panel Van]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Panel Van]]<br />[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Panel Van]] <br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Panel Furgon]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Crew Van]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-07]]/[[FSC Żuk|Żuk A-07 B]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Crew Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Crew Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Crew Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Crew Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Crew Van]]<br />[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Van]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter Crew Van T2 (Typ 2)]]<br/>'''Transit Mk1 Standard Roof Minibus:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 M]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-18]]/[[FSC Żuk|Żuk A-18 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 M]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 M]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Minibus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Minibus]]<br/> [[РАФ-977|РАФ-977ДМ Low Roof Minibus]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Minibus]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Minibus]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Low Roof Minibus]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Minibus (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Minibus]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Minibus]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Minibus]]<br/> [[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Bus T2 (Typ 2)]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Panel Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Panel Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Panel Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Kastenwagen]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Crew Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Crew Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Crew Van]]<br/>'''Transit Mk1 LWB Minibus:'''<br/> [[Fiat 625|Van Hool-Fiat 625 N2]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Minibus (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Minibus]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 2-Door Chassis Cab]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 2-Door Standard Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Chassis Cab]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Chassis Cab]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce 2-Door Single Cab Chassis Truck (H10)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Chassis Single Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 Double Cab and Chassis Unit]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna Double Cab Single Rear Chassis Truck (1969–1977)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г Double Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Chassis Double Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Chassis Cab Unit]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab chassis truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Regular Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Single Cab Pickup Truck]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762ВДП Crew Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz double cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] <br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} Ford Transit Mk1, выпушчаны ў 1965 годзе, — гэта камерцыйны фургон, які змяніў рынак лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў у Вялікабрытаніі і Еўропе. Ён быў распрацаваны сумесна Ford of Britain і Ford of Germany, замяніўшы папярэднія мадэлі, такія як Thames 400E і Taunus Transit. Mk1 вядомы сваёй універсальнасцю, грузавой прасторай і пасадкай кіроўцы, падобнай да легкавога аўтамабіля, што робіць яго кіравальным лягчэйшым, чым многія яго канкурэнты, і выпускаўся да 1978 года. Mk1 задаў стандарт для будучых мадэляў Transit, зрабіўшы Ford вядучым імем у вытворчасці лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў для пакаленняў рамеснікаў і дастаўшчыкоў, Арыгінальны Ford Transit Mk1 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)#1932|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1933|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1934|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ===1978—1985=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1978-1985)» | выява = [[Файл:1978 Ford Transit van, ice cream van conversion (22381174286).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1978-1985 | папярэднік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|1971-1977 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Standard Roof Panel Van (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Panel Van (1980-1985)]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Panel Van]] <br />[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Panel Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Panel Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Crew Van (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Crew Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Crew Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Crew Van]]<br/>'''Transit Standard Roof Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Minibus]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Minibus (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Minibus]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón mixto 9 plazas]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Minibus]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Minibus]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Minibus (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Minibus]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Double Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Panel Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Panel Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Crew Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>'''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Minibus]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} У жніўні 1977 года была прадстаўлена абноўленая версія — унутры Ford яна называлася «Transit 1978 1⁄2», але звычайна яе называлі Transit Mark II, — якая атрымала перароблены, даўжэйшы носавы адсек, здольны цяпер правільна прымаць шэрагавы рухавік замест Essex і Cologne V4, таму рухавік Pinto з Cortina стаў асноўнай сілавой устаноўкай Transit. Новы дызайн пярэдняй часткі прывёў Transit у адпаведнасць з астатнімі аўтамабілямі пасажырскага класа Ford of Europe таго часу з квадратнымі фарамі і чорнай красавіцай з жалюзямі, хаця задняя частка засталася нязменнай. Суровы прыборны шчыт Mk1 з адным блокам прыбораў быў заменены на шырокую пластыкавую панэль з больш поўным кластрам прыбораў і пераключальнікаў, узятых ад Taunus/Cortina Mk4. Многія ўладальнікі флоту сутыкнуліся з перадчасным зносам распрастанія кулачкоў у ранніх вузлах Pinto у Cortina, і на працягу двух гадоў Transit 75 быў даступны з рухавіком Ford Kent 1,6 л з крос-флоў канфігурацыяй, Арыгінальны Ford Transit Mk2 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1971-1977)]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ==Другое пакаленне (1986)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1986-2000)» | выява = [[Файл:1989 Ford Transit 190 Popular (13756998394).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1986-2000 | папярэднік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van(1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Minibus (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L1H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1981-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L1H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]] <br/>'''Transit L1H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]] <br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]] }} Другі пакаленне платформы Transit пад кодавым імем VE6 з'явілася ў студзені 1986 года і вылучалася цалкам новай аўтамабільнай скрынкай у дызайне «one-box» (г.зн. вітровое шкло і капот знаходзяцца пад амаль аднолькавым вуглом), а перадняя падвеска на версіях SWB была зменена на цалкам незалежную канфігурацыю. Спачатку ўсталёўваліся замкі Chubb AVA, але неўзабаве паставілі бочонкі Tibbe. Дыяпазон матораў здзіўляльна перанялі з апошняй мадэлі Mk.1 пасля абнаўлення 1978–1985 гадоў, хоць у 1989 годзе высокапрадукцыйны 3.0 Essex V6 бензінавы рухавік быў заменены на Cologne 2.9 EFI V6, у асноўным з-за нарматываў па выкідах, бо дызайн Essex V6 на той час быў амаль 25 гадоў і яшчэ выкарыстоўваў карбюратар. Трэцяе пакаленне Transit было распрацавана пад кодавым імем «Triton», Ford Transit Mk3, які выпускаўся з 1986 па 1991 год, прапаноўваўся з рознымі тыпамі кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]])), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ==Трэцяе пакаленне (2000)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2000-2005)» | выява = [[Файл:2001 Ford Transit 260 SWB TD 2.0 Front.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2000-2005 | папярэднік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|2006-2014 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[LDV Convoy|LDV Convoy 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br /> [[LDV Convoy|LDV Convoy 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] }} Ford Transit 2000-2006 гадоў выпуску, вядомы як Mk6, быў значна перапрацаваны і меў новыя дызельныя рухавікі Duratorq, пярэдні прывад (FWD) для меншай загрузкі або задні прывад (RWD) для буксіроўкі, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Chassis Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі, вышынёй і даўжынёй даху, што рабіла яго універсальным, папулярным і адносна простым у абслугоўванні камерцыйным аўтамабілем. ===Падцяжка твару (2006)=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2006-2014)» | выява = [[Файл:2011 Ford Transit in Frozen White, front left, 06-05-2025.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2006-2014 | папярэднік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]]<br/>[[Ford Transit#Чацвёртае пакаленне (2014)|Ford Transit (2014-present)]] | падобныя = [[Citroën Jumper|Citroën Jumper (2006-2014)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato (2006-2014)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex (2004-2007)]]/[[Hyundai H-1#Другое пакаленне|Hyundai Starex (2008-2014)]]<br/>[[LDV Maxus|2005–2009 LDV Maxus]]/[[LDV Maxus|2010-2012 Maxus V80]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily (2006-2009)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2009-2011)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2011-2014)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter (2006–2013)]]<br/>[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer (2006-2014)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master (2006-2009)]]/[[Renault Master|Renault Master (2010-2014)]]<br/>[[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter (2006-2011)]] }} Ford Transit 2006-2014 гадоў выпуску адносіцца да пакалення Mark 7 — універсальны, вялікі камерцыйны фургон (і меншы Transit Connect), вядомы сваёй разнастайнасцю тыпаў кузаваў, надзейнасцю (пры належным абслугоўванні) і практычнасцю, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі. Ён мае такія паляпшэнні, як дыскавыя тормазы на ўсіх колах, пярэдні і задні прывад, а таксама выдатную грузавую прастору, але часам складанае абслугоўванне (напрыклад, праблемы з мокрым рамянём у некаторых дызельных мадэлях). ==Чацвёртае пакаленне (2014)== {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit Mk8» |выява = [[Файл:'20 Ford Transit ELAL.png|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[2014]]-present |зборка = |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]]<br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Cargo Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Crew Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Minibus]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (7C0)]]<br/><br/> '''Transit L3H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Passenger Van (7C0)]] |commons = }} Вялікі Ford Transit (2014-цяперашні час) адносіцца да паўнапамернага камерцыйнага фургона, які прыйшоў на замену Transit (2006-2014). Даступны ў розных памерах (кароткая, доўгая, падоўжаная колавая база) і вышыні даху (сярэдняя, ​​высокая) з вялікай колькасцю грузавой прасторы для бізнес-канфігурацый або пасажырскіх перавозак, прапаноўваючы ўніверсальнасць, сучасныя функцыі і такія опцыі, як поўны прывад, у адрозненне ад меншага Transit Connect. Ён вядомы сваёй надзейнай практычнасцю і адаптыўнасцю, ад простых перавозак грузаў да спецыялізаваных мабільных майстэрняў або вялікіх пасажырскіх аўтобусаў (да 15 месцаў), а таксама розныя тыпы кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2006-2014)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Minibus (2006-2014)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2006-2014)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Minibus (2006-2014)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2006-2014)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Minibus (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ===Паўночная Амэрыка=== Ford Transit у Паўночнай Амэрыцы (2014-цяперашні час) — гэта універсальная лінейка камерцыйных фургонаў, якая замяніла серыю E. Прапануецца ў паўнапамерных (Transit) і кампактных (Transit Connect) мадэлях для перавозкі грузаў і пасажыраў. Мае розныя варыянты вышыні даху, даўжыні і сілавых агрэгатаў (EcoBoost, дызель, бензінавы V6) для задавальнення розных патрэб бізнесу. Ford Transit стаў хітом продажаў дзякуючы сваёй адаптыўнасці і прасторнасці, а таксама розныя тыпы кузава: 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door chassis cab]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1968-1970)]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), L1H1 Cargo Van, L1H1 Passenger Van, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, High Roof Dual Rear Wheel Cargo Van, High Roof Dual Rear Wheel Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. == Спасылкі == {{commonscat-inline|Ford Transit}} [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford|Transit]] eptrvf702zxfba36oo0x1fmae9ej9om 2667297 2667295 2026-05-01T19:04:19Z ~2026-26395-66 97269 2667297 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit» |выява = [[Файл:M-ford-transit-negrete-villadiego-2025.jpg|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[1965]]-present |зборка = |папярэднік = '''Europe:''' [[Ford Thames 400E]]<br/>'''North America:''' [[Ford E-Series]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]] (for Ford Tourneo) |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |commons = }} [[Ford Transit]] — гэта сямейства лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў, якія вырабляюцца кампаніяй [[Ford Motor Company]] з 1965 года, у асноўным як грузавы фургон, але таксама даступны ў іншых канфігурацыях, у тым ліку як вялікі пасажырскі фургон (які прадаецца як Ford Tourneo на некаторых рынках з 1995 года), шасі фургона з разрэзам і пікап. Аўтамабіль таксама вядомы як Ford T-Series (T-150, T-250, T-350), гэтая наменклатура агульная з іншымі лёгкімі камерцыйнымі аўтамабілямі Ford, грузавікамі [[Ford F-Series]] і шасі [[Ford E-Series]]. Па стане на 2015 год было прададзена 8 мільёнаў фургонаў Transit, што робіць яго трэцім самым прадаваным фургонам усіх часоў, і ён выпускаўся на чатырох асноўных пакаленнях платформы (дэбютаваў у 1965, 1986, 2000 і 2013 гадах адпаведна), з рознымі «фэйсліфтінгавымі» версіямі кожнай з іх. ==Taunus Transit (1953)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Taunus Transit» | выява = [[Файл:Techno-Classica 2025, Essen (P1045777).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1953-1965 |наступнік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]] | падобныя = '''Taunus Transit Panel Van:'''<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Panel Van]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Panel Van]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Panel Van]]<br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 F]] <br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Panel Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Panel Van]] <br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Panel Furgon]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Panel Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Panel Van]]<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Panel Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Panel Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Panel Van]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Panel Van]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-05]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Panel Van]]<br/>[[РАФ-977|1964-1966 РАФ-977K]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Panel Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone]]<br/> [[Nysa|Nysa N59-F]]<br/>'''Taunus Transit Kombi Van:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Kombi Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Kombi Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Kombi]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Kombi Van]]<br/>[[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Kombi Van]]<br /> [[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Kombi Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Kombi Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Kombi Van]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Kombi Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Kombi Van]] <br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 Kombi Van]] <br/>[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-07]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Crew Van]]<br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Kombi Furgon]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Kombi Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Kombi Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Kombi Van]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Kombi Van]]<br/>[[Commer FC|1960-1966 Commer FC Kombi Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone Promiscuo (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone Promiscuo]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Kombi Van]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 Kombi Van]]<br/>'''Taunus Transit Bus:'''<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Car (R2060)]] <br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Minibus]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Minibus]]<br/>[[VW T1|VW T1 Bus]] <br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 M]] <br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Minibus]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-18]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Minibus]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Omnibus (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Minibus]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Minibus]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Minibus]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Minibus]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Minibus]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Autobus (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Autobus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Autobus]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Minibus (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Minibus]]<br/>'''Taunus Transit 2-Door Regular Cab Pickup Truck:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]] <br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[Volkswagen Transporter T1|VW T1 Regular Cab Pickup Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br />[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]] <br/>[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 C 2-Door Single Cab Pickup Truck]] <br/>[[Żuk|1958-1966 Żuk A-13 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 2-Door Regular Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Regular Cab Pickup]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Nysa|Nysa N59 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/> '''Taunus Transit Doppelkabine Pickup Truck:'''<br/> [[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 4-Door Double Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 4-Door Double Cab Pickup Truck]] <br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg 4-Door Double Cab Pickup]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 4-Door Double Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T1|VW T1 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 C 4-Door Double Cab Pickup Truck]] <br/>[[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br />[[Żuk|Żuk A-16 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 4-Door Double Cab Pickup Truck]] }} Папярэднік британска-нямецкага Transit, першы серыйны Ford з знакам «Transit», быў фургон, збудаваны на заводзе Ford у Кёльне, Германія. Ён быў прадстаўлены ў 1953 годзе як '''FK 1000''' (грузападымальнасць 1000 кг) з 1,2-літравым рухавіком Ford з бокавым клапанам ад сучаснага Taunus. У 1955 годзе аб'ём рухавіка павялічылі да 1,5 літра. З 1961 года гэтае аўто называлася '''Ford Taunus Transit'''. Выпуск гэтай мадэлі спыніўся ў 1965 годзе, пасля чаго мадэль была заменена першым пакаленнем [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]]. ==Першае пакаленне (1965)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1965-1977)» | выява = [[Файл:1973 Ford Transit.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1965-1977 | папярэднік = [[Ford Transit#Taunus Transit (1953)|Ford Taunus Transit]]<br/>[[Ford Thames 400E]] | наступнік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Mk1 Standard Roof Panel Van:'''<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Panel Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Panel Van]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 F]]<br/>[[FSC Żuk|Żuk A-05]]/[[FSC Żuk|Żuk A-06 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 F]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 F]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Panel Van]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Panel Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Panel Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Panel Van]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Panel Van]]<br />[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Panel Van]] <br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Panel Furgon]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Crew Van]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-07]]/[[FSC Żuk|Żuk A-07 B]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Crew Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Crew Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Crew Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Crew Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Crew Van]]<br />[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Van]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter Crew Van T2 (Typ 2)]]<br/>'''Transit Mk1 Standard Roof Minibus:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 M]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-18]]/[[FSC Żuk|Żuk A-18 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 M]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 M]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Minibus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Minibus]]<br/> [[РАФ-977|РАФ-977ДМ Low Roof Minibus]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Minibus]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Minibus]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Low Roof Minibus]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Minibus (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Minibus]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Minibus]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Minibus]]<br/> [[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Bus T2 (Typ 2)]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Panel Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Panel Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Panel Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Kastenwagen]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Crew Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Crew Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Crew Van]]<br/>'''Transit Mk1 LWB Minibus:'''<br/> [[Fiat 625|Van Hool-Fiat 625 N2]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Minibus (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Minibus]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 2-Door Chassis Cab]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 2-Door Standard Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Chassis Cab]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Chassis Cab]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce 2-Door Single Cab Chassis Truck (H10)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Chassis Single Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 Double Cab and Chassis Unit]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna Double Cab Single Rear Chassis Truck (1969–1977)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г Double Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Chassis Double Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Chassis Cab Unit]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab chassis truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Regular Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Single Cab Pickup Truck]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762ВДП Crew Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz double cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] <br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} Ford Transit Mk1, выпушчаны ў 1965 годзе, — гэта камерцыйны фургон, які змяніў рынак лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў у Вялікабрытаніі і Еўропе. Ён быў распрацаваны сумесна Ford of Britain і Ford of Germany, замяніўшы папярэднія мадэлі, такія як Thames 400E і Taunus Transit. Mk1 вядомы сваёй універсальнасцю, грузавой прасторай і пасадкай кіроўцы, падобнай да легкавога аўтамабіля, што робіць яго кіравальным лягчэйшым, чым многія яго канкурэнты, і выпускаўся да 1978 года. Mk1 задаў стандарт для будучых мадэляў Transit, зрабіўшы Ford вядучым імем у вытворчасці лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў для пакаленняў рамеснікаў і дастаўшчыкоў, Арыгінальны Ford Transit Mk1 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)#1932|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1933|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1934|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ===1978—1985=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1978-1985)» | выява = [[Файл:1978 Ford Transit van, ice cream van conversion (22381174286).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1978-1985 | папярэднік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|1971-1977 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Standard Roof Panel Van (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Panel Van (1980-1985)]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Panel Van]] <br />[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Panel Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Panel Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Crew Van (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Crew Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Crew Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Crew Van]]<br/>'''Transit Standard Roof Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Minibus]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Minibus (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Minibus]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón mixto 9 plazas]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Minibus]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Minibus]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Minibus (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Minibus]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Double Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Panel Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Panel Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Crew Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>'''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Minibus]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} У жніўні 1977 года была прадстаўлена абноўленая версія — унутры Ford яна называлася «Transit 1978 1⁄2», але звычайна яе называлі Transit Mark II, — якая атрымала перароблены, даўжэйшы носавы адсек, здольны цяпер правільна прымаць шэрагавы рухавік замест Essex і Cologne V4, таму рухавік Pinto з Cortina стаў асноўнай сілавой устаноўкай Transit. Новы дызайн пярэдняй часткі прывёў Transit у адпаведнасць з астатнімі аўтамабілямі пасажырскага класа Ford of Europe таго часу з квадратнымі фарамі і чорнай красавіцай з жалюзямі, хаця задняя частка засталася нязменнай. Суровы прыборны шчыт Mk1 з адным блокам прыбораў быў заменены на шырокую пластыкавую панэль з больш поўным кластрам прыбораў і пераключальнікаў, узятых ад Taunus/Cortina Mk4. Многія ўладальнікі флоту сутыкнуліся з перадчасным зносам распрастанія кулачкоў у ранніх вузлах Pinto у Cortina, і на працягу двух гадоў Transit 75 быў даступны з рухавіком Ford Kent 1,6 л з крос-флоў канфігурацыяй, Арыгінальны Ford Transit Mk2 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1971-1977)]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ==Другое пакаленне (1986)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1986-2000)» | выява = [[Файл:1989 Ford Transit 190 Popular (13756998394).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1986-2000 | папярэднік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van(1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Minibus (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L1H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1981-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L1H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]] <br/>'''Transit L1H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]] <br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]] }} Другі пакаленне платформы Transit пад кодавым імем VE6 з'явілася ў студзені 1986 года і вылучалася цалкам новай аўтамабільнай скрынкай у дызайне «one-box» (г.зн. вітровое шкло і капот знаходзяцца пад амаль аднолькавым вуглом), а перадняя падвеска на версіях SWB была зменена на цалкам незалежную канфігурацыю. Спачатку ўсталёўваліся замкі Chubb AVA, але неўзабаве паставілі бочонкі Tibbe. Дыяпазон матораў здзіўляльна перанялі з апошняй мадэлі Mk.1 пасля абнаўлення 1978–1985 гадоў, хоць у 1989 годзе высокапрадукцыйны 3.0 Essex V6 бензінавы рухавік быў заменены на Cologne 2.9 EFI V6, у асноўным з-за нарматываў па выкідах, бо дызайн Essex V6 на той час быў амаль 25 гадоў і яшчэ выкарыстоўваў карбюратар. Трэцяе пакаленне Transit было распрацавана пад кодавым імем «Triton», Ford Transit Mk3, які выпускаўся з 1986 па 1991 год, прапаноўваўся з рознымі тыпамі кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]])), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ==Трэцяе пакаленне (2000)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2000-2005)» | выява = [[Файл:2001 Ford Transit 260 SWB TD 2.0 Front.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2000-2005 | папярэднік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|2006-2014 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[LDV Convoy|LDV Convoy 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br /> [[LDV Convoy|LDV Convoy 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] }} Ford Transit 2000-2006 гадоў выпуску, вядомы як Mk6, быў значна перапрацаваны і меў новыя дызельныя рухавікі Duratorq, пярэдні прывад (FWD) для меншай загрузкі або задні прывад (RWD) для буксіроўкі, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Chassis Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі, вышынёй і даўжынёй даху, што рабіла яго універсальным, папулярным і адносна простым у абслугоўванні камерцыйным аўтамабілем. ===Падцяжка твару (2006)=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2006-2014)» | выява = [[Файл:2011 Ford Transit in Frozen White, front left, 06-05-2025.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2006-2014 | папярэднік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]]<br/>[[Ford Transit#Чацвёртае пакаленне (2014)|Ford Transit (2014-present)]] | падобныя = [[Citroën Jumper|Citroën Jumper (2006-2014)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato (2006-2014)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex (2004-2007)]]/[[Hyundai H-1#Другое пакаленне|Hyundai Starex (2008-2014)]]<br/>[[LDV Maxus|2005–2009 LDV Maxus]]/[[LDV Maxus|2010-2012 Maxus V80]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily (2006-2009)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2009-2011)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2011-2014)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter (2006–2013)]]<br/>[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer (2006-2014)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master (2006-2009)]]/[[Renault Master|Renault Master (2010-2014)]]<br/>[[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter (2006-2011)]] }} Ford Transit 2006-2014 гадоў выпуску адносіцца да пакалення Mark 7 — універсальны, вялікі камерцыйны фургон (і меншы Transit Connect), вядомы сваёй разнастайнасцю тыпаў кузаваў, надзейнасцю (пры належным абслугоўванні) і практычнасцю, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі. Ён мае такія паляпшэнні, як дыскавыя тормазы на ўсіх колах, пярэдні і задні прывад, а таксама выдатную грузавую прастору, але часам складанае абслугоўванне (напрыклад, праблемы з мокрым рамянём у некаторых дызельных мадэлях). ==Чацвёртае пакаленне (2014)== {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit Mk8» |выява = [[Файл:'20 Ford Transit ELAL.png|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[2014]]-present |зборка = |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]]<br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Cargo Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Crew Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Minibus]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (7C0)]]<br/><br/> '''Transit L3H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Passenger Van (7C0)]] |commons = }} Вялікі Ford Transit (2014-цяперашні час) адносіцца да паўнапамернага камерцыйнага фургона, які прыйшоў на замену Transit (2006-2014). Даступны ў розных памерах (кароткая, доўгая, падоўжаная колавая база) і вышыні даху (сярэдняя, ​​высокая) з вялікай колькасцю грузавой прасторы для бізнес-канфігурацый або пасажырскіх перавозак, прапаноўваючы ўніверсальнасць, сучасныя функцыі і такія опцыі, як поўны прывад, у адрозненне ад меншага Transit Connect. Ён вядомы сваёй надзейнай практычнасцю і адаптыўнасцю, ад простых перавозак грузаў да спецыялізаваных мабільных майстэрняў або вялікіх пасажырскіх аўтобусаў (да 15 месцаў), а таксама розныя тыпы кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2006-2014)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Minibus (2006-2014)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2006-2014)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Minibus (2006-2014)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2006-2014)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Minibus (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ===Паўночная Амэрыка=== Ford Transit у Паўночнай Амэрыцы (2014-цяперашні час) — гэта універсальная лінейка камерцыйных фургонаў, якая замяніла серыю E. Прапануецца ў паўнапамерных (Transit) і кампактных (Transit Connect) мадэлях для перавозкі грузаў і пасажыраў. Мае розныя варыянты вышыні даху, даўжыні і сілавых агрэгатаў (EcoBoost, дызель, бензінавы V6) для задавальнення розных патрэб бізнесу. Ford Transit стаў хітом продажаў дзякуючы сваёй адаптыўнасці і прасторнасці, а таксама розныя тыпы кузава: 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door chassis cab]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1968-1970)]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), L1H1 Cargo Van, L1H1 Passenger Van, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, High Roof Dual Rear Wheel Cargo Van, High Roof Dual Rear Wheel Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. == Спасылкі == {{commonscat-inline|Ford Transit}} [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford|Transit]] 6gripvijoo16tli9mseunuvczn94vub 2667343 2667297 2026-05-02T05:08:36Z ~2026-24056-87 96995 2667343 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit» |выява = [[Файл:M-ford-transit-negrete-villadiego-2025.jpg|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[1965]]-present |зборка = |папярэднік = '''Europe:''' [[Ford Thames 400E]]<br/>'''North America:''' [[Ford E-Series]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]] (for Ford Tourneo) |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |commons = }} [[Ford Transit]] — гэта сямейства лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў, якія вырабляюцца кампаніяй [[Ford Motor Company]] з 1965 года, у асноўным як грузавы фургон, але таксама даступны ў іншых канфігурацыях, у тым ліку як вялікі пасажырскі фургон (які прадаецца як Ford Tourneo на некаторых рынках з 1995 года), шасі фургона з разрэзам і пікап. Аўтамабіль таксама вядомы як Ford T-Series (T-150, T-250, T-350), гэтая наменклатура агульная з іншымі лёгкімі камерцыйнымі аўтамабілямі Ford, грузавікамі [[Ford F-Series]] і шасі [[Ford E-Series]]. Па стане на 2015 год было прададзена 8 мільёнаў фургонаў Transit, што робіць яго трэцім самым прадаваным фургонам усіх часоў, і ён выпускаўся на чатырох асноўных пакаленнях платформы (дэбютаваў у 1965, 1986, 2000 і 2013 гадах адпаведна), з рознымі «фэйсліфтінгавымі» версіямі кожнай з іх. ==Taunus Transit (1953)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Taunus Transit» | выява = [[Файл:Techno-Classica 2025, Essen (P1045777).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1953-1965 |наступнік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]] | падобныя = '''Taunus Transit Panel Van:'''<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Panel Van]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Panel Van]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Panel Van]]<br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 F]] <br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Panel Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Panel Van]] <br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Panel Furgon]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Panel Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Panel Van]]<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Panel Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Panel Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Panel Van]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Panel Van]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-05]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Panel Van]]<br/>[[РАФ-977|1964-1966 РАФ-977K]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Panel Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone]]<br/> [[Nysa|Nysa N59-F]]<br/>'''Taunus Transit Kombi Van:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Kombi Van]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Kombi Van]]<br/>[[VW T1|VW T1 Kombi]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Kombi Van]]<br/>[[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Kombi Van]]<br /> [[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 Kombi Van]]<br>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Kombi Van]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Kombi Van]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Kombi Van (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Kombi Van]] <br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 Kombi Van]] <br/>[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-07]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Crew Van]]<br/> [[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Kombi Furgon]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Kombi Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Kombi Van (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Kombi Van]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Kombi Van]]<br/>[[Commer FC|1960-1966 Commer FC Kombi Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Furgone Promiscuo (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Furgone Promiscuo]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Kombi Van]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 Kombi Van]]<br/>'''Taunus Transit Bus:'''<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Car (R2060)]] <br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster Minibus]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 Minibus]]<br/>[[VW T1|VW T1 Bus]] <br />[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 M]] <br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 Minibus]]<br />[[FSC Żuk|1958-1966 Żuk A-18]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette Minibus]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Omnibus (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Minibus]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Minibus]]<br/>[[УАЗ-450|УАЗ-450 Minibus]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield Minibus]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T Minibus]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo Autotutto Autobus (T10)]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 Autobus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 Autobus]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador Minibus (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E Minibus]]<br/>'''Taunus Transit 2-Door Regular Cab Pickup Truck:'''<br/>[[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]] <br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[Volkswagen Transporter T1|VW T1 Regular Cab Pickup Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br />[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 2-Door Regular Cab Pickup Truck]] <br/>[[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 C 2-Door Single Cab Pickup Truck]] <br/>[[Żuk|1958-1966 Żuk A-13 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 2-Door Regular Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 Regular Cab Pickup]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 Regular Cab Pickup Truck]]<br/>[[Nysa|Nysa N59 2-Door Regular Cab Pickup Truck]]<br/> '''Taunus Transit Doppelkabine Pickup Truck:'''<br/> [[DKW-Schnellaster|DKW-Schnellaster 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Mercedes-Benz N1300|1963-1966 DKW F1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Borgward B 611|Borgward B 1500 F 4-Door Double Cab Pickup Truck (BO611)]]/[[Borgward B 611|Borgward B 611 4-Door Double Cab Pickup Truck]] <br/>[[Renault 1 000 kg|Renault 1,000 kg 4-Door Double Cab Pickup]]<br/>[[Harburg Transporter|Tempo Matador 4-Door Double Cab Pickup Truck (1949-1952)]]/[[Harburg Transporter|Tempo Matador E 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T1|VW T1 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1958-1963 Rocar TV 4 C 4-Door Double Cab Pickup Truck]] <br/>[[Mercedes-Benz L319|Mercedes-Benz L319 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br />[[Żuk|Żuk A-16 Pickup Truck]]<br />[[Renault Estafette|Renault Estafette 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Barkas B1000|1961-1966 Barkas B1000 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 1100|Fiat 1100T 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[УАЗ-451|1961-1964 УАЗ-451 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[РАФ-977|РАФ-977 D «Латвия» 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1947-1964 Citroën Type H Split Windshield 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Peugeot D3 і D4|Peugeot D4 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo T10 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 2 4-Door Double Cab Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo Romeo 3 4-Door Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Nysa|Nysa N59 4-Door Double Cab Pickup Truck]] }} Папярэднік британска-нямецкага Transit, першы серыйны Ford з знакам «Transit», быў фургон, збудаваны на заводзе Ford у Кёльне, Германія. Ён быў прадстаўлены ў 1953 годзе як '''FK 1000''' (грузападымальнасць 1000 кг) з 1,2-літравым рухавіком Ford з бокавым клапанам ад сучаснага Taunus. У 1955 годзе аб'ём рухавіка павялічылі да 1,5 літра. З 1961 года гэтае аўто называлася '''Ford Taunus Transit'''. Выпуск гэтай мадэлі спыніўся ў 1965 годзе, пасля чаго мадэль была заменена першым пакаленнем [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 (1965-1970)]]. ==Першае пакаленне (1965)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1965-1977)» | выява = [[Файл:1973 Ford Transit.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1965-1977 | папярэднік = [[Ford Transit#Taunus Transit (1953)|Ford Taunus Transit]]<br/>[[Ford Thames 400E]] | наступнік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Mk1 Standard Roof Panel Van:'''<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Panel Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Panel Van]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 F]]<br/>[[FSC Żuk|Żuk A-05]]/[[FSC Żuk|Żuk A-06 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 F]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 F]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Panel Van]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Panel Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Panel Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Panel Van]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Panel Van]]<br />[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Panel Van]] <br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Panel Furgon]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Crew Van]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-07]]/[[FSC Żuk|Żuk A-07 B]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Crew Van]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Crew Van]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762 Low Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Crew Van (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Crew Van]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Crew Van]]<br/> [[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Crew Van]]<br />[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Van]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter Crew Van T2 (Typ 2)]]<br/>'''Transit Mk1 Standard Roof Minibus:'''<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 M]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-18]]/[[FSC Żuk|Żuk A-18 B]]<br/>[[ZSD Nysa|Nysa 501 M]]/[[ZSD Nysa|Nysa 521 M]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F11 Standard Roof Minibus]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo F12 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Standard Roof Minibus]]<br/> [[РАФ-977|РАФ-977ДМ Low Roof Minibus]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 Minibus]]<br/>[[УАЗ-452|1965-1976 УАЗ-452 Low Roof Minibus]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Low Roof Minibus]]<br/>[[Fiat 238|Fiat 238 Standard Roof Minibus (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Standard Roof Minibus]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Standard Roof Minibus]]<br/> [[Peugeot J7|Peugeot J7 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 1500 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Minibus]]<br/> [[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Standard Roof Minibus]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Bus T2 (Typ 2)]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Panel Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Panel Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Panel Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Kastenwagen]]<br/> '''Transit Mk1 LWB Crew Van:'''<br/> [[Fiat 625|Fiat 625 N2 Furgone Promiscuo]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Crew Van (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Crew Van]]<br/>'''Transit Mk1 LWB Minibus:'''<br/> [[Fiat 625|Van Hool-Fiat 625 N2]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Minibus (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Minibus]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1977 Škoda 1203 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel chassis truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 2-Door Chassis Cab]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 2-Door Standard Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Chassis Cab]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Chassis Cab]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce 2-Door Single Cab Chassis Truck (H10)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Chassis Single Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[УАЗ-3303|1965-1977 УАЗ-3303 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Bedford CA|Bedford CALC Mk3 Double Cab and Chassis Unit]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2500 Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967-1977 Saviem SG2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna Double Cab Single Rear Chassis Truck (1969–1977)]]<br/>[[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г Double Cab Chassis Truck]]<br/>[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 4-Door Double Cab and Chassis Unit]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Chassis Double Cab Unit]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Chassis Cab Unit]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab chassis truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Double Cab on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-11 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-11 B 2-door standard cab single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Regular Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Single Cab Pickup Truck]]<br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762Г 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 2-Door Single Cab Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Barkas B 1000|1967-1978 Barkas B 1000 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Škoda 1203|1968-1980 Škoda 1203 Double Cab Pickup Truck]]<br/> [[Rocar TV|1968-1977 Rocar TV 41 Double Cab Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 single rear wheel pickup truck]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B single rear wheel pickup truck]]<br/>[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A11 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Alfa Romeo Romeo|Alfa Romeo A12 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Morris 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Peugeot J7|Peugeot J7 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Morris 250 JU|Austin 250 JU Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CA|1964-1969 Bedford CA Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|1970-1979 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Type H|1965-1977 Citroën Type H Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Harburg Transporter|Mercedes-Benz L 206 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 241|Fiat 241 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1966-1978)]]<br/>[[Morris Commercial J4|1965-1974 Morris Commercial J4 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Leyland Sherpa|1975-1978 Leyland Sherpa Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer FC|Commer PB Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|Renault-Saviem SG2 Crew Cab Pickup]]<br />[[Renault Estafette|1965-1972 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Estafette|1973-1977 Renault Estafette Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota HiAce|Toyota HiAce H10 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br/> [[ЕрАЗ-762|ЕрАЗ-762ВДП Crew Cab Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen Transporter T2|Volkswagen Transporter T2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Commer Walk-Thru|Commer Walk-Thru 3-Ton Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz 2-door regular cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Toyota Dyna|Toyota Dyna R U10 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-08 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[FSC Żuk|Żuk A-11 B 2-Door Standard Cab Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Mk1 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck:'''<br/> [[Renault Super Goélette|1968-1977 Avia Renault-Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën Belphégor|Citroën Belphégor N350 Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Berliet Dauphin K|1975-1978 Berliet Citroen 380K Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz T2|1967–1977 Mercedes-Benz T2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat 616|1968-1971 Fiat 616 N2 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Fiat 616|1972-1976 Fiat 616 N3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Hanomag F-series|Hanomag-Henschel F-45 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[FSC Żuk|1965-1974 Żuk A-16 Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]/[[FSC Żuk|1975-1978 Żuk A-16 B Pickup Truck on ГАЗ-51 truck chassis]]<br/>[[Opel Blitz|Opel Blitz double cab pickup truck (1965-1970)]]/[[Bedford CF|1971-1978 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1965-1966 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Super Goélette|1967–1977 Saviem SG3 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] <br/>[[Saviem Super Galion|MAN Saviem 7-90 Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} Ford Transit Mk1, выпушчаны ў 1965 годзе, — гэта камерцыйны фургон, які змяніў рынак лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў у Вялікабрытаніі і Еўропе. Ён быў распрацаваны сумесна Ford of Britain і Ford of Germany, замяніўшы папярэднія мадэлі, такія як Thames 400E і Taunus Transit. Mk1 вядомы сваёй універсальнасцю, грузавой прасторай і пасадкай кіроўцы, падобнай да легкавога аўтамабіля, што робіць яго кіравальным лягчэйшым, чым многія яго канкурэнты, і выпускаўся да 1978 года. Mk1 задаў стандарт для будучых мадэляў Transit, зрабіўшы Ford вядучым імем у вытворчасці лёгкіх камерцыйных аўтамабіляў для пакаленняў рамеснікаў і дастаўшчыкоў, Арыгінальны Ford Transit Mk1 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)#1932|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1933|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)#1934|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Pickup Truck with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], і [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], і [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ===1978—1985=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1978-1985)» | выява = [[Файл:1978 Ford Transit van, ice cream van conversion (22381174286).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1978-1985 | папярэднік = [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|1971-1977 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit Standard Roof Panel Van (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Panel Van (1980-1985)]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Panel Van]] <br />[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Panel Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Panel Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Panel Van]] <br /> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Panel Van]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Panel Van]]<br/> '''Transit Mk1 Standard Roof Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Crew Van]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Crew Van (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Crew Van]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Crew Van]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Crew Van]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Crew Van (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Crew Van]]<br/>'''Transit Standard Roof Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Standard Roof Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Standard Roof Minibus]] <br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Standard Roof Minibus (1980-1985)]]<br/> [[Toyota HiAce|1977-1983 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]/[[Toyota HiAce|1984-1986 Toyota HiAce Standard Roof Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Standard Roof Minibus]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Furgón mixto 9 plazas]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Standard Roof Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Standard Roof Minibus]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Standard Roof Minibus]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Standard Roof Minibus]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Standard Roof Minibus (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Standard Roof Minibus]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Standard Roof Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Renault Estafette|Renault Estafette Double Cab Pickup Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]] <br /> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Panel Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Panel Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Panel Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Panel Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Panel Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Crew Van]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Crew Van]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Crew Van]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Crew Van]]<br/>'''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Dual Rear Tyre Minibus]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Dual Rear Tyre Minibus]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Medium Roof Dual Rear Tyre Minibus]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Tyre Minibus]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Dual Rear Tyre Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1980-1985)]]<br/> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1981–1985 Citroën C25 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz T1 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Fiat 242|1980-1987 Fiat 242 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Fiat Ducato|1981–1985 Fiat Ducato Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Peugeot J5|Peugeot J5 Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-2 Super Goélette Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1977-1980)]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Master T35D Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br />[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]]<br/>'''Transit Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1978-1985):'''<br/> [[Iveco Daily|1978-1985 Fiat Daily 35F8 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Bedford CF|1980-1983 Bedford CF Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Bedford CF|Bedford CF2 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Nissan Trade#Ebro/Avia|Nissan Ebro F350 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Renault Super Goélette|1977-1980 Saviem SG-3 Super Goélette Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Renault Master|1981-1985 Renault Messenger B120 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Iveco Daily|1978-1985 Iveco Daily Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br /> [[Mercedes-Benz TN|1978-1985 Mercedes-Benz 410 D T1 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br />[[Toyota ToyoAce|1979-1985 Toyota ToyoAce Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Leyland Sherpa|1984-1986 Freight Rover Sherpa 300 Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[Volkswagen LT|1978-1985 Volkswagen LT Double Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]] }} У жніўні 1977 года была прадстаўлена абноўленая версія — унутры Ford яна называлася «Transit 1978 1⁄2», але звычайна яе называлі Transit Mark II, — якая атрымала перароблены, даўжэйшы носавы адсек, здольны цяпер правільна прымаць шэрагавы рухавік замест Essex і Cologne V4, таму рухавік Pinto з Cortina стаў асноўнай сілавой устаноўкай Transit. Новы дызайн пярэдняй часткі прывёў Transit у адпаведнасць з астатнімі аўтамабілямі пасажырскага класа Ford of Europe таго часу з квадратнымі фарамі і чорнай красавіцай з жалюзямі, хаця задняя частка засталася нязменнай. Суровы прыборны шчыт Mk1 з адным блокам прыбораў быў заменены на шырокую пластыкавую панэль з больш поўным кластрам прыбораў і пераключальнікаў, узятых ад Taunus/Cortina Mk4. Многія ўладальнікі флоту сутыкнуліся з перадчасным зносам распрастанія кулачкоў у ранніх вузлах Pinto у Cortina, і на працягу двух гадоў Transit 75 быў даступны з рухавіком Ford Kent 1,6 л з крос-флоў канфігурацыяй, Арыгінальны Ford Transit Mk2 у асноўным выпускаўся з нізкім дахам панэльнага фургона (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Cargo Van (1971-1977)]]), нізкім дахам мікрааўтобуса (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Low Roof Minibus (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], і [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і адзінарным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), пікапа з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]]), шасі з адзінарнай кабінай і падвойным заднім колам (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]]), панэльнага фургона з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]]), мікрааўтобуса з доўгай базай і падвойным заднім колам (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], і [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]]), Low Roof Crew Kombi, LWB Crew Kombi, Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, і Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck. ==Другое пакаленне (1986)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (1986-2000)» | выява = [[Файл:1989 Ford Transit 190 Popular (13756998394).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 1986-2000 | папярэднік = [[Ford Transit#1978—1985|1978—1985 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van(1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Cargo Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Crew Van]]<br/> '''Transit LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily LWB Dual Rear Wheel Minibus (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer LWB Dual Rear Wheel Minibus (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter LWB Dual Rear Wheel Minibus (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master LWB Dual Rear Wheel Minibus (1998-2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT LWB Dual Rear Wheel Minibus]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy 2-Door Dual Rear Wheel Chassis Single Cab Truck]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP 2-Door Standard Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> '''Transit Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/> [[LDV Convoy#Freight Rover Sherpa 300|1986-1988 Freight Rover Sherpa 300 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy#Leyland DAF 400 Series (1989–1993)|Leyland DAF 400 Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]/[[LDV Convoy|1996-2000 LDV Convoy Dual Rear Wheel Chassis Crew Cab Truck]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1995-2000)]]<br/>[[FSC Lublin|1993-1999 FSC Lublin 3mi Iveco Daily Intrall Luveco 2.8 R4 Diesel 125 HP Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br />[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai Libero|Hyundai Libero Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L1H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1981-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Crew Van]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H1 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H1 Passenger Van]]<br/>'''Transit L1H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Cargo Van]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Cargo Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Cargo Van]] <br/>'''Transit L1H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1975—1991 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Crew Van]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Crew Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Crew Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Crew Van]] <br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L1H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L1H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L2H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L2H2 Passenger Van]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (1986-2000):'''<br/>[[Nissan Trade|1986-2000 Nissan Trade L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Citroën C25|1986-1993 Citroën C25 L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Citroën C35|Citroën C35 L3H2 Passenger Van (1986–1991)]]<br/>[[Fiat Ducato|1986-1993 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Duacto L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1985-1988)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1989-1996)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1996-1999)]]<br/>[[Peugeot J5|1986-1993 Peugeot J5 L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (1994–2002)]]<br/>[[Mercedes-Benz T1|1986-1994 Mercedes-Benz T1 L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (1995-2000)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1986-1994)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1994—1997)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (1998-2000)]]<br/>[[Hyundai H-1|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (1997—2000)]]<br/>[[Volkswagen LT|1986—1991 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1991—1996 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]]/[[Volkswagen LT|1996-2000 Volkswagen LT L3H2 Passenger Van]] }} Другі пакаленне платформы Transit пад кодавым імем VE6 з'явілася ў студзені 1986 года і вылучалася цалкам новай аўтамабільнай скрынкай у дызайне «one-box» (г.зн. вітровое шкло і капот знаходзяцца пад амаль аднолькавым вуглом), а перадняя падвеска на версіях SWB была зменена на цалкам незалежную канфігурацыю. Спачатку ўсталёўваліся замкі Chubb AVA, але неўзабаве паставілі бочонкі Tibbe. Дыяпазон матораў здзіўляльна перанялі з апошняй мадэлі Mk.1 пасля абнаўлення 1978–1985 гадоў, хоць у 1989 годзе высокапрадукцыйны 3.0 Essex V6 бензінавы рухавік быў заменены на Cologne 2.9 EFI V6, у асноўным з-за нарматываў па выкідах, бо дызайн Essex V6 на той час быў амаль 25 гадоў і яшчэ выкарыстоўваў карбюратар. Трэцяе пакаленне Transit было распрацавана пад кодавым імем «Triton», Ford Transit Mk3, які выпускаўся з 1986 па 1991 год, прапаноўваўся з рознымі тыпамі кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]])), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], і [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ==Трэцяе пакаленне (2000)== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2000-2005)» | выява = [[Файл:2001 Ford Transit 260 SWB TD 2.0 Front.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2000-2005 | папярэднік = [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|1986-2000 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|2006-2014 Ford Transit]] | падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L1H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L2H1 Minibus (2000–2005)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Cargo Van (2000–2005)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[LDV Pilot|LDV Pilot L3H1 Crew Van (2000–2005)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H1 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H1 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H1 Passenger Van (2000-2006)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H2 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H2 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L1H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L1H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L1H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Crew Van (2004-2007)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Crew Van]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L2H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L2H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L2H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Cargo Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Cargo Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Cargo Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Crew Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H2 Crew Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (1999-2006)]]<br/> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (2003-2006)]]<br />[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Crew Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit L3H3 Passenger Van (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex L3H3 Passenger Van (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT L3H3 Passenger Van (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[LDV Convoy|LDV Convoy 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br /> [[LDV Convoy|LDV Convoy 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)'''<br/>[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Libero 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2004-2007)]]<br />[[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1999-2006)]]<br/>[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2003)]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003–2006)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2002)]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002-2006)]]<br />[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2002–2006)]]<br />[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2003)]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2003-2006)]]<br /> [[FSC Lublin|2000-2006 Daewoo Lublin 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>[[Volkswagen LT|Volkswagen LT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (2000-2006)]] }} Ford Transit 2000-2006 гадоў выпуску, вядомы як Mk6, быў значна перапрацаваны і меў новыя дызельныя рухавікі Duratorq, пярэдні прывад (FWD) для меншай загрузкі або задні прывад (RWD) для буксіроўкі, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Chassis Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Steam Lorry, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], і [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі, вышынёй і даўжынёй даху, што рабіла яго універсальным, папулярным і адносна простым у абслугоўванні камерцыйным аўтамабілем. ===Падцяжка твару (2006)=== {{Аўтамабіль | назва = «Ford Transit (2006-2014)» | выява = [[Файл:2011 Ford Transit in Frozen White, front left, 06-05-2025.jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford]]» | гады = 2006-2014 | папярэднік = [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|2000-2006 Ford Transit]] | наступнік = [[Ford Transit Custom]]<br/>[[Ford Transit#Чацвёртае пакаленне (2014)|Ford Transit (2014-present)]] | падобныя = [[Citroën Jumper|Citroën Jumper (2006-2014)]]<br/>[[Fiat Ducato|Fiat Ducato (2006-2014)]]<br/>[[Hyundai H-1#Першае пакаленне|Hyundai Starex (2004-2007)]]/[[Hyundai H-1#Другое пакаленне|Hyundai Starex (2008-2014)]]<br/>[[LDV Maxus|2005–2009 LDV Maxus]]/[[LDV Maxus|2010-2012 Maxus V80]]<br/>[[Iveco Daily|Iveco Daily (2006-2009)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2009-2011)]]/[[Iveco Daily|Iveco Daily (2011-2014)]]<br/>[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter (2006–2013)]]<br/>[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer (2006-2014)]]<br/>[[Renault Master|Renault Master (2006-2009)]]/[[Renault Master|Renault Master (2010-2014)]]<br/>[[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter (2006-2011)]] }} Ford Transit 2006-2014 гадоў выпуску адносіцца да пакалення Mark 7 — універсальны, вялікі камерцыйны фургон (і меншы Transit Connect), вядомы сваёй разнастайнасцю тыпаў кузаваў, надзейнасцю (пры належным абслугоўванні) і практычнасцю, а таксама розныя тыпы кузава (L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], і [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van) з рознымі колавымі базамі. Ён мае такія паляпшэнні, як дыскавыя тормазы на ўсіх колах, пярэдні і задні прывад, а таксама выдатную грузавую прастору, але часам складанае абслугоўванне (напрыклад, праблемы з мокрым рамянём у некаторых дызельных мадэлях). ==Чацвёртае пакаленне (2014)== {{Аўтамабіль |назва = «Ford Transit Mk8» |выява = [[Файл:'20 Ford Transit ELAL.png|300пкс]] |вытворца = [[Ford Motor Company]] |вядомы як = |гады = [[2014]]-present |зборка = |кляса = |тып кузаву = |кампанаваньне = |плятформа = |кпп = мэханічная, чатырохступеневая |прывад = пярэднематорнае кампанаваньне |колавая база = |даўжыня = 6395 мм |шырыня = 2020 мм |вышыня = 2220 мм |клірэнс = |маса = |поўная маса = 7850 т |грузападымальнасьць = |хуткасьць = |дызайнэр = |падобныя = '''Transit L1H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L1H1 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Crew Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Crew Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Crew Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L1H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L1H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L1H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L1H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L1H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L1H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L1H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L1H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L1H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L1H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L1H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L1H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L1H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L1H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L1H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]]<br/>'''Transit 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/>[[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]] <br/>'''Transit 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present):'''<br/> [[Maxus V90|Maxus V90 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[JAC Sunray|JAC Sunray 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]/[[Renault Master|Renault Master 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Truck (7C0)]] <br /> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT 4-Door Double Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]]<br/>'''Transit L2H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L2H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L1H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L2H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L2H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L2H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L2H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L2H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L2H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L2H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L2H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L2H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L2H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L2H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L1H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L2H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L2H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L2H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L2H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L2H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L2H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L2H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit L4H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L4H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L4H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L4H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L4H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L4H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L4H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L4H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L4H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L4H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L4H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L4H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L4H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L4H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L4H3 Passenger Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Cargo Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Cargo Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br> [[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Crew Van]]<br />[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van (7C0)]]<br/>'''Transit Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[ГАЗель-NEXT|ГАЗель-NEXT Minibus]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter Dual Rear Wheel High-Roof Passenger Van (7C0)]]<br/><br/> '''Transit L3H1 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H2 Cargo Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Cargo Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Cargo Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Cargo Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Cargo Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Cargo Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Cargo Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Cargo Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Cargo Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Cargo Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Cargo Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Cargo Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Cargo Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Cargo Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Cargo Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Cargo Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Cargo Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Crew Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Crew Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Crew Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Crew Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Crew Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Crew Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Crew Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Crew Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Crew Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Crew Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Crew Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Crew Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Crew Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Crew Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Crew Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Crew Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Crew Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Crew Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Crew Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H1 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H1 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H1 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H1 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H1 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H1 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H1 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H1 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H1 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H1 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H1 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H1 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H1 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H1 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H1 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H1 Passenger Van (7C0)]]<br/> '''Transit L3H2 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H2 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H2 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H2 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H2 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H2 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H2 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H2 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H2 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H2 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H2 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H2 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H2 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H2 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H2 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H2 Passenger Van (7C0)]] <br/> '''Transit L3H3 Passenger Van (2014-present):'''<br/>[[Chevrolet Express|Chevrolet Express L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br/>[[Citroën Jumper|2015-2023 Citroën Jumper L3H3 Passenger Van]]/[[Citroën Jumper|Citroën Jumper L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br/>[[Ram ProMaster|2013-2018 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|2019-2023 Ram ProMaster L3H3 Passenger Van]]/[[Ram ProMaster|Ram ProMaster L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Fiat Ducato|2015-2023 Fiat Ducato L3H3 Passenger Van]]/[[Fiat Ducato|Fiat Ducato L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Opel Movano|Opel Movano B L3H3 Passenger Van]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2021–2023)]]/[[Opel Movano|Opel Movano L3H3 Passenger Van (2024-present)]] <br /> [[Iveco Daily|Iveco Daily L3H3 Passenger Van (2014-present)]]<br />[[MAN TGE|MAN TGE L3H3 Passenger Van]]<br/> [[Mercedes-Benz Sprinter|2013–2018 Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van]]/[[Mercedes-Benz Sprinter|Mercedes-Benz Sprinter L3H3 Passenger Van (VS30)]]<br />[[Peugeot Boxer|2015-2023 Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van]]/[[Peugeot Boxer|Peugeot Boxer L3H3 Passenger Van (2024-present)]]<br>[[Hyundai H350|Hyundai H350 L3H3 Passenger Van]]<br/>[[Nissan NV400|Nissan NV400 L3H3 Passenger Van]]/[[Nissan Interstar|Nissan Interstar L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br>[[Renault Master|2014–2019 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|2019–2024 Renault Master L3H3 Passenger Van]]/[[Renault Master|Renault Master L3H3 Passenger Van (XDD)]]<br/>[[Toyota ProAce Max|Toyota ProAce Max L3H3 Passenger Van]]<br /> [[Volkswagen Crafter|Volkswagen Crafter L3H3 Passenger Van (7C0)]] |commons = }} Вялікі Ford Transit (2014-цяперашні час) адносіцца да паўнапамернага камерцыйнага фургона, які прыйшоў на замену Transit (2006-2014). Даступны ў розных памерах (кароткая, доўгая, падоўжаная колавая база) і вышыні даху (сярэдняя, ​​высокая) з вялікай колькасцю грузавой прасторы для бізнес-канфігурацый або пасажырскіх перавозак, прапаноўваючы ўніверсальнасць, сучасныя функцыі і такія опцыі, як поўны прывад, у адрозненне ад меншага Transit Connect. Ён вядомы сваёй надзейнай практычнасцю і адаптыўнасцю, ад простых перавозак грузаў да спецыялізаваных мабільных майстэрняў або вялікіх пасажырскіх аўтобусаў (да 15 месцаў), а таксама розныя тыпы кузава: L1H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Panel Van (2006-2014)]]), L1H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L1H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L1H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L1H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L1H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L1H1 Minibus (2006-2014)]]), L2H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Panel Van (2006-2014)]]), L2H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L2H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L2H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L2H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L2H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L2H1 Minibus (2006-2014)]]), L3H1 Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Panel Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Panel Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Panel Truck]], [[Ford Model 48|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1935-1936)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1937)]], [[1937 Ford|Ford V8 ½-Ton Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot Van]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W panel van]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Cargo Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Panel Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Panel Van (2006-2014)]]), L3H1 Passenger Van (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48|Ford V8 Model 62 4-door station wagon]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 4-door station wagon]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames Estate Car (E83W)]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 15cwt Minibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit L3H1 Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit L3H1 Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit L3H1 Minibus (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit L3H1 Minibus (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit L3H1 Minibus (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (пасля-Turners horse-drawn bakers van, 1904 Cadillac Model A 6 1/2hp Two-seater/Delivery Van, [[Packard|1925 Packard 333 Panel Truck]], [[Durant Motors|1926 Star Panel Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 85-A Panel Delivery (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model AA 210-A Panel Delivery (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford Long Wheelbase Dual Rear Wheel Panel Delivery]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford 1-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck (1938-1939)]], [[Ford V3000S|1940-1947 Ford 1.5-Ton Dual Rear Wheel Panel Truck]], [[Hanomag L 28|Hanomag L 28 Panel Van]], [[Borgward B 611|Borgward B 1500 F Panel Van (BO611)]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Panel Van]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Panel Van (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Cargo Van (2006-2014)]]), Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (пасля-Horse Drawn Wayne School Hack, 1903 Clarkson Steam Bus, [[Fifth Avenue Coach Company|1924 Fifth Avenue Coach Company enclosed single decker bus]], [[Yellow Coach Manufacturing Company|Yellow City Service Bus-Z-33]], [[American Car and Foundry|1926 ACF Enclosed Single-Deck Passenger Bus]], [[Ford Model AA|Ford Model AA Raymond Matthews Bus (1928-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 330-B Tour Bus (1930-1931)]], [[ГАЗ-03-30|1932-1938 ГАЗ-03-30]], [[ГАЗ-03-30|1938-1948 ГАЗ-03-30]], [[ГЗА-651]], [[РАФ-251]], [[Borgward B 611|Borgward B 611 Omnibus]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit Mk1 LWB Minibus (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit Extended-Length Dual Rear Wheel Passenger Van (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Ford Model T|Ford Model T C-Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Ford Model T|Ford Model T All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1925-1927)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-A All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 82-B All-Steel Top Closed Cab Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model B (1932)|1932 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1933 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model B (1932)|1934 Ford ½-Ton Closed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model 48|1935 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|1936 Ford V8 30 hp 2-door single cab pickup truck (60)]], [[Ford Model 48|Ford V8 22 hp 2-door single cab pickup truck (62)]], [[Ford Pilot|Ford V8 Pilot 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab pickup truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door single cab pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab single rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (пасля-Hansen Light Duty Express Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Dropside Truck, [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Enclosed Cab Pickup Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Enclosed Cab Pickup Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Pickup Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel pickup truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1971-1977)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1978—1983)]], [[Ford Transit#1978—1985|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1984—1985)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1986-1992)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1992-1994)]], [[Ford Transit#Другое пакаленне (1986)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (1994-2000)]], [[Ford Transit#Трэцяе пакаленне (2000)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2000-2006)]], і [[Ford Transit#Падцяжка твару (2006)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel pickup truck (2006-2014)]]), 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Pickup Truck, 4-Door Crew Cab Single Rear Wheel Chassis Truck, 4-Door Crew Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. ===Паўночная Амэрыка=== Ford Transit у Паўночнай Амэрыцы (2014-цяперашні час) — гэта універсальная лінейка камерцыйных фургонаў, якая замяніла серыю E. Прапануецца ў паўнапамерных (Transit) і кампактных (Transit Connect) мадэлях для перавозкі грузаў і пасажыраў. Мае розныя варыянты вышыні даху, даўжыні і сілавых агрэгатаў (EcoBoost, дызель, бензінавы V6) для задавальнення розных патрэб бізнесу. Ford Transit стаў хітом продажаў дзякуючы сваёй адаптыўнасці і прасторнасці, а таксама розныя тыпы кузава: 2-Door Single Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, 1914-1918 Foden Wagon 4 n.h.p. 5 ton Steam Chassis Lorry, [[Ford Model TT|Ford Model TT C-Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Ford Model TT|Ford Model TT All-Steel Top Closed Cab Chassis Truck (1925-1927)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Single Rear Wheel Chassis Truck]], [[Fordson E88W|Fordson V8 E88W 25cwt Chassis Truck (61)]], [[Fordson Thames E83W|1952-1956 Thames E83W 2-door single cab chassis truck]], [[Fordson Thames 400E|Ford Thames 400E 2-door chassis cab]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1968-1970)]], [[Ford E-Series#Другое пакаленьне|Ford Econoline E-300 Single Rear Wheel 2-Door Chassis Cab (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Single Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), 2-Door Single Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (пасля-Hansen Horse Drawn Freight Wagon, [[Packard|1905-1919 Packard 3-Ton Truck Chassis with Enclosed Cab and Doors]], [[Brockway Motor Truck Company|Brockway T 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1920-1924)]], [[Brockway Motor Truck Company|1925 Brockway Model K2 1/2 to 3 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Brockway Motor Truck Company|1926 Brockway Model R 3 1/2 - 4 Ton 2-Door Standard Closed Cab Chassis Truck]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-A Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1927-1929)]], [[Ford Model AA|Ford Model AA 82-B Enclosed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1930-1931)]], [[Ford Model BB|1932 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1933 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model BB|1934 Ford Model BB Closed Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1935-1936)]], [[Ford Model V8-51|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1937)]], [[Ford-Barrel-Nose-Truck|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Dual Rear Wheel Chassis Truck (1938-1939)]], [[Ford Rhein/Ruhr|1940 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Rhein/Ruhr|1941 Ford 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck]], [[Ford Six and Eight|Ford V8 1.5-Ton 2-Door Regular Cab Chassis Truck (1942-1947)]], [[Ford FK#Першае пакаленне (1951-1954)|Ford FK 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1951-1954)]], [[Ford FK#Другое пакаленне (1955-1961)|Ford FK 3500 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1955-1961)]], [[Thames Trader|1962-1965 Thames Trader NC 2-door single cab dual rear wheel chassis truck]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1965-1970)]], [[Ford Transit#Першае пакаленне (1965)|Ford Transit 2-door single cab dual rear wheel chassis truck (1971-1974)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1975-1978)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1979-1982)]], [[Ford E-Series#Трэцяе пакаленьне|Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis (1983-1991)]], [[Ford E-Series#1992–1996|1992–1996 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#1997–2002|1997–2002 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], [[Ford E-Series#2003–2007|2003–2007 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]], і [[Ford E-Series#2008-2014|2008–2014 Ford Econoline Dual Rear Wheel Cutaway Van Chassis]]), L1H1 Cargo Van, L1H1 Passenger Van, L1H2 Cargo Van, L1H2 Passenger Van, L1H3 Cargo Van, L1H3 Passenger Van, L2H2 Cargo Van, L2H2 Passenger Van, L2H3 Cargo Van, L2H3 Passenger Van, L3H2 Cargo Van, L3H2 Passenger Van, High Roof Dual Rear Wheel Cargo Van, High Roof Dual Rear Wheel Passenger Van, L3H3 Cargo Van, L3H3 Passenger Van, L4H2 Cargo Van, L4H2 Passenger Van, L4H3 Cargo Van, L4H3 Passenger Van, і Crew Van. == Спасылкі == {{commonscat-inline|Ford Transit}} [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford|Transit]] tr25osplcmk3zcbsqh5p4cwcdkc5cgc 1949 Ford 0 300374 2667303 2664991 2026-05-01T19:25:22Z ~2026-26395-66 97269 2667303 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль | назва = «1949 Ford» | выява = [[Файл:1949 Ford (10753863304).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1949-1951 | падобныя = '''Tudor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/> [[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1951)''':<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Station Wagon (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] |наступнік=[[1952 Ford]]|папярэднік=[[1941 Ford]]}} '''1949 Ford''' — гэта лінейка аўтамабіляў, якая выраблялася кампаніяй [[Ford]] з 1949 па 1951 мадэльныя гады. Наступнік перадваеннага [[1941 Ford]], гэтая мадэльная лінейка была першай поўнаразмернай Ford, распрацаванай пасля Другой сусветнай вайны, стаўшы першай лінейкай Ford, выпушчанай пасля смерці Эдсела Форда і Генры Форда. З 1946 па 1948 гады кожны з трох вялікіх амерыканскіх аўтавытворцаў канцэнтраваўся на аднаўленні вытворчасці аўтамабіляў, прапаноўваючы абноўленыя версіі сваіх мадэляў 1941–1942 гадоў. Выпушчаны ў чэрвені 1948 года, Ford 1949 стаў першай буйной «пасьляваеннай» амерыканскай лінейкай аўтамабіляў, апярэдзіўшы [[Chevrolet]] на шэсць месяцаў і [[Plymouth]] на дзевяць. У адказ на ягоны дызайн лінейку мадэляў называлі «Shoebox Ford», адзначаючы яе «понтонны» дызайн з плоскімі бакамі. Хоць дызайнерская тэма выкарыстоўвалася з канца 1920-х гадоў для аэрадынамічнага аблягчэння аўтамабіляў, Ford 1949 адзначыў яе найшырэйшае выкарыстанне, цалкам адмяніўшы хадовыя дошкі і інтэгруючы пераднія і заднія крыла ў адзіны, сплаўны корпус. ==1949== Форд 1949 года быў упершыню прадстаўлены на гала-меропррыемства ў гатэлі Waldorf-Astoria у Нью-Ёрку ў чэрвені 1948 года, з каруселлю новых мадэляў, дапоўненых кручанай дэманстрацыяй новага шасі; новая інтэграваная сталевая канструкцыя рэкламуецца як «каркас бяспекі». Хаця дрэва зноў выкарыстоўвалася для знешніх панэляў корпуса, станцыя «woody» прыняла сталёвую ўнутраную канструкцыю корпуса. Для павышэння трываласці корпуса фрэйм кабрыялета атрымаў умацаванне «X member», У мадэлі Ford 1949 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], і [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], і [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], і [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941#1946|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Standard Business Coupe]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Standard Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Deluxe Station Wagon]]). ==1950== У 1950 годзе Ford перанёс невялікія змены, галоўным чынам у знешнім выглядзе. У рамках змены эмблемы літары "FORD" былі заменены на новую гербавую эмблему; у розных формах Ford выкарыстоўваў гербовую эмблему на сваёй поўнаразмернай лінейцы на працягу наступных чатырох дзесяцігоддзяў. Наменклатура камплектацый была перагледжана: Standard і Custom сталі адпаведна Deluxe і Custom Deluxe. Deluxe Business Coupe была самай даступнай мадэллю Ford. У адказ на негатыўныя водгукі спажыўцоў механізм замка дзвярэй быў мадэрнізаваны з некалькімі ўзмоцненымі мерамі бяспекі, У мадэлі Ford 1950 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Centerdoor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-Door Sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]]). Для канкурэнцыі з Chevrolet Bel Air hardtop Ford прадставіў Ford Crestliner "sport sedan". Гэта была першая самастойная амерыканская марка Ford, Crestliner з’яўляўся прэміяльнай версіяй Tudor, абсталяванай двухколернай афарбоўкай і вініловым дахам. Двухдверны станцыйны вэн Ford быў перайменаваны ў Ford Country Squire; у рамках функцыянальнай мадэрнізацыі станцыйны вэн атрымаў заднія сядзенні, якія складаюцца ў роўную паверхню. ==1951== Для 1951 года Ford перайшоў праз некалькі змен, якія адрозніваліся звонку ўводзінамі жалюзі «двойная куля». Назва Victoria (апошні раз выкарыстоўвалася ў 1934 годзе) вярнулася для двухдвернага хардтопа, даючы Ford канкурэнта супраць Chevrolet Bel Air і Plymouth Belvedere; Tudor-версія Crestliner таксама вярнулася. Прадавалася на амаль 10% лепш за Bel Air, і Ford Victoria стала паспяховай на рынку, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Centerdoor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 4-door sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Convertible Club Coupé]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Station Wagon]]). Разам з Victoria, Crestliner і Country Squire, лінейка седанаў Ford перажыла нязначныя змены ў аздабленні, пры гэтым Custom Deluxe стаў Custom. У лістападзе 1950 года была прадстаўлена як опцыя трохступеністая аўтаматычная трансмісія Ford-O-Matic, якая стала першай аўтаматычнай скрынкай перадач, прапанаванай у аўтамабілях Ford. У рамках функцыянальнага абнаўлення Ford замяніў кнопку запуску на запушчэнне з ключом. [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford]] 4pmzdcv2ii8e6kkavzbo8wmnchz2195 2667304 2667303 2026-05-01T19:25:34Z ~2026-26395-66 97269 2667304 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль | назва = «1949 Ford» | выява = [[Файл:1949 Ford (10753863304).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1949-1951 | падобныя = '''Tudor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/> [[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1951)''':<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Station Wagon (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] |наступнік=[[1952 Ford]]|папярэднік=[[1941 Ford]]}} '''1949 Ford''' — гэта лінейка аўтамабіляў, якая выраблялася кампаніяй [[Ford]] з 1949 па 1951 мадэльныя гады. Наступнік перадваеннага [[1941 Ford]], гэтая мадэльная лінейка была першай поўнаразмернай Ford, распрацаванай пасля Другой сусветнай вайны, стаўшы першай лінейкай Ford, выпушчанай пасля смерці Эдсела Форда і Генры Форда. З 1946 па 1948 гады кожны з трох вялікіх амерыканскіх аўтавытворцаў канцэнтраваўся на аднаўленні вытворчасці аўтамабіляў, прапаноўваючы абноўленыя версіі сваіх мадэляў 1941–1942 гадоў. Выпушчаны ў чэрвені 1948 года, Ford 1949 стаў першай буйной «пасьляваеннай» амерыканскай лінейкай аўтамабіляў, апярэдзіўшы [[Chevrolet]] на шэсць месяцаў і [[Plymouth]] на дзевяць. У адказ на ягоны дызайн лінейку мадэляў называлі «Shoebox Ford», адзначаючы яе «понтонны» дызайн з плоскімі бакамі. Хоць дызайнерская тэма выкарыстоўвалася з канца 1920-х гадоў для аэрадынамічнага аблягчэння аўтамабіляў, Ford 1949 адзначыў яе найшырэйшае выкарыстанне, цалкам адмяніўшы хадовыя дошкі і інтэгруючы пераднія і заднія крыла ў адзіны, сплаўны корпус. ==1949== Форд 1949 года быў упершыню прадстаўлены на гала-меропррыемства ў гатэлі Waldorf-Astoria у Нью-Ёрку ў чэрвені 1948 года, з каруселлю новых мадэляў, дапоўненых кручанай дэманстрацыяй новага шасі; новая інтэграваная сталевая канструкцыя рэкламуецца як «каркас бяспекі». Хаця дрэва зноў выкарыстоўвалася для знешніх панэляў корпуса, станцыя «woody» прыняла сталёвую ўнутраную канструкцыю корпуса. Для павышэння трываласці корпуса фрэйм кабрыялета атрымаў умацаванне «X member», У мадэлі Ford 1949 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], і [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], і [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], і [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941#1946|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Standard Business Coupe]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Standard Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Deluxe Station Wagon]]). ==1950== У 1950 годзе Ford перанёс невялікія змены, галоўным чынам у знешнім выглядзе. У рамках змены эмблемы літары "FORD" былі заменены на новую гербавую эмблему; у розных формах Ford выкарыстоўваў гербовую эмблему на сваёй поўнаразмернай лінейцы на працягу наступных чатырох дзесяцігоддзяў. Наменклатура камплектацый была перагледжана: Standard і Custom сталі адпаведна Deluxe і Custom Deluxe. Deluxe Business Coupe была самай даступнай мадэллю Ford. У адказ на негатыўныя водгукі спажыўцоў механізм замка дзвярэй быў мадэрнізаваны з некалькімі ўзмоцненымі мерамі бяспекі, У мадэлі Ford 1950 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-Door Sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]]). Для канкурэнцыі з Chevrolet Bel Air hardtop Ford прадставіў Ford Crestliner "sport sedan". Гэта была першая самастойная амерыканская марка Ford, Crestliner з’яўляўся прэміяльнай версіяй Tudor, абсталяванай двухколернай афарбоўкай і вініловым дахам. Двухдверны станцыйны вэн Ford быў перайменаваны ў Ford Country Squire; у рамках функцыянальнай мадэрнізацыі станцыйны вэн атрымаў заднія сядзенні, якія складаюцца ў роўную паверхню. ==1951== Для 1951 года Ford перайшоў праз некалькі змен, якія адрозніваліся звонку ўводзінамі жалюзі «двойная куля». Назва Victoria (апошні раз выкарыстоўвалася ў 1934 годзе) вярнулася для двухдвернага хардтопа, даючы Ford канкурэнта супраць Chevrolet Bel Air і Plymouth Belvedere; Tudor-версія Crestliner таксама вярнулася. Прадавалася на амаль 10% лепш за Bel Air, і Ford Victoria стала паспяховай на рынку, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Centerdoor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 4-door sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Convertible Club Coupé]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Station Wagon]]). Разам з Victoria, Crestliner і Country Squire, лінейка седанаў Ford перажыла нязначныя змены ў аздабленні, пры гэтым Custom Deluxe стаў Custom. У лістападзе 1950 года была прадстаўлена як опцыя трохступеністая аўтаматычная трансмісія Ford-O-Matic, якая стала першай аўтаматычнай скрынкай перадач, прапанаванай у аўтамабілях Ford. У рамках функцыянальнага абнаўлення Ford замяніў кнопку запуску на запушчэнне з ключом. [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford]] bvbwobwmupqtcrr9iaud5yhfe9sq2m8 2667305 2667304 2026-05-01T19:25:44Z ~2026-26395-66 97269 2667305 wikitext text/x-wiki {{Аўтамабіль | назва = «1949 Ford» | выява = [[Файл:1949 Ford (10753863304).jpg|300пкс]] | вытворца = «[[Ford Motor Company]]» | гады = 1949-1951 | падобныя = '''Tudor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/> [[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Tudor Sedan (1951)''':<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 2-door sedan]] <br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 2-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 2-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 2-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 2-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 2-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Fordor Sedan (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 4-door sedan]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker 4-door sedan]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion 4-door sedan]] <br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet 4-door sedan]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe 4-door sedan]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 4-door sedan]]<br/>'''Station Wagon (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Station Wagon (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Station Wagon]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Station Wagon]] <br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Station Wagon]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Station Wagon]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Station Wagon]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Station Wagon]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Station Wagon]]<br/>'''Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Club Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Business Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Business Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Business Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Business Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Business Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Business Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Business Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1949)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1949 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1949 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1949 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1949 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1949 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Pontiac Chieftain|1949 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1949 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1950)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1950 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1950 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Chrysler New Yorker|1950 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1950 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1950 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1950 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Oldsmobile 98|1950 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>'''Convertible Club Coupé (1951)''':<br/>[[Chevrolet Deluxe|1951 Chevrolet Styleline De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[DeSoto Series S-10|1951 DeSoto Series S-10 Convertible Club Coupé]]<br/> [[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] <br/>[[Chrysler New Yorker|1951 Chrysler New Yorker Convertible Club Coupé]]<br/>[[Dodge Coronet|1951 Dodge Coronet Convertible Club Coupé]]<br/>[[Pontiac Chieftain|1951 Pontiac Chieftain De Luxe Convertible Club Coupé]]<br/>[[Oldsmobile 98|1951 Oldsmobile 98 Convertible Club Coupé]]<br/>[[Studebaker Champion|1951 Studebaker Champion Convertible Club Coupé]] |наступнік=[[1952 Ford]]|папярэднік=[[1941 Ford]]}} '''1949 Ford''' — гэта лінейка аўтамабіляў, якая выраблялася кампаніяй [[Ford]] з 1949 па 1951 мадэльныя гады. Наступнік перадваеннага [[1941 Ford]], гэтая мадэльная лінейка была першай поўнаразмернай Ford, распрацаванай пасля Другой сусветнай вайны, стаўшы першай лінейкай Ford, выпушчанай пасля смерці Эдсела Форда і Генры Форда. З 1946 па 1948 гады кожны з трох вялікіх амерыканскіх аўтавытворцаў канцэнтраваўся на аднаўленні вытворчасці аўтамабіляў, прапаноўваючы абноўленыя версіі сваіх мадэляў 1941–1942 гадоў. Выпушчаны ў чэрвені 1948 года, Ford 1949 стаў першай буйной «пасьляваеннай» амерыканскай лінейкай аўтамабіляў, апярэдзіўшы [[Chevrolet]] на шэсць месяцаў і [[Plymouth]] на дзевяць. У адказ на ягоны дызайн лінейку мадэляў называлі «Shoebox Ford», адзначаючы яе «понтонны» дызайн з плоскімі бакамі. Хоць дызайнерская тэма выкарыстоўвалася з канца 1920-х гадоў для аэрадынамічнага аблягчэння аўтамабіляў, Ford 1949 адзначыў яе найшырэйшае выкарыстанне, цалкам адмяніўшы хадовыя дошкі і інтэгруючы пераднія і заднія крыла ў адзіны, сплаўны корпус. ==1949== Форд 1949 года быў упершыню прадстаўлены на гала-меропррыемства ў гатэлі Waldorf-Astoria у Нью-Ёрку ў чэрвені 1948 года, з каруселлю новых мадэляў, дапоўненых кручанай дэманстрацыяй новага шасі; новая інтэграваная сталевая канструкцыя рэкламуецца як «каркас бяспекі». Хаця дрэва зноў выкарыстоўвалася для знешніх панэляў корпуса, станцыя «woody» прыняла сталёвую ўнутраную канструкцыю корпуса. Для павышэння трываласці корпуса фрэйм кабрыялета атрымаў умацаванне «X member», У мадэлі Ford 1949 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], і [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], і [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], і [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941#1946|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Standard Business Coupe]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Standard Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1939|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford#1940|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1941|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1942|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1946|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford#1947|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1941 Ford#1948|1948 Ford Deluxe Station Wagon]]). ==1950== У 1950 годзе Ford перанёс невялікія змены, галоўным чынам у знешнім выглядзе. У рамках змены эмблемы літары "FORD" былі заменены на новую гербавую эмблему; у розных формах Ford выкарыстоўваў гербовую эмблему на сваёй поўнаразмернай лінейцы на працягу наступных чатырох дзесяцігоддзяў. Наменклатура камплектацый была перагледжана: Standard і Custom сталі адпаведна Deluxe і Custom Deluxe. Deluxe Business Coupe была самай даступнай мадэллю Ford. У адказ на негатыўныя водгукі спажыўцоў механізм замка дзвярэй быў мадэрнізаваны з некалькімі ўзмоцненымі мерамі бяспекі, У мадэлі Ford 1950 года было некалькі розных стыляў кузова, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-Door Sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], і [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]]). Для канкурэнцыі з Chevrolet Bel Air hardtop Ford прадставіў Ford Crestliner "sport sedan". Гэта была першая самастойная амерыканская марка Ford, Crestliner з’яўляўся прэміяльнай версіяй Tudor, абсталяванай двухколернай афарбоўкай і вініловым дахам. Двухдверны станцыйны вэн Ford быў перайменаваны ў Ford Country Squire; у рамках функцыянальнай мадэрнізацыі станцыйны вэн атрымаў заднія сядзенні, якія складаюцца ў роўную паверхню. ==1951== Для 1951 года Ford перайшоў праз некалькі змен, якія адрозніваліся звонку ўводзінамі жалюзі «двойная куля». Назва Victoria (апошні раз выкарыстоўвалася ў 1934 годзе) вярнулася для двухдвернага хардтопа, даючы Ford канкурэнта супраць Chevrolet Bel Air і Plymouth Belvedere; Tudor-версія Crestliner таксама вярнулася. Прадавалася на амаль 10% лепш за Bel Air, і Ford Victoria стала паспяховай на рынку, уключаючы Tudor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Franklin Automobile Company|1921 Franklin Series 9-B 2-Door Touring Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]] [[Essex Motor Company|1922 Essex 2-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back (1927-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Tudor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford Tudor Sedan with Taylor Made Auto Trunk mounted on the back]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Deluxe Tudor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford Humpback Tudor Sedan]], [[1937 Ford#1937|1937 Ford Humpback 2-door sedan]], [[1937 Ford#1938|1938 Ford Humpback 2-door sedan]], [[Packard One-Twenty#1939–1942|1939–1942 Packard One-Twenty 2-door Touring Sedan]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 2-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 2-door sedan]]), Fordor Sedan (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Willys|1920-1922 Willys Overland 4-Door Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A Standard Fordor Sedan by Briggs with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1933 Ford Standard Fordor Sedan with Taylor Made Auto Trunk attached on the back]], [[Ford 1932|1934 Ford Model 40 Deluxe Fordor Trunkback Sedan]], [[Ford Model 48|1935 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[Ford Model 48|1936 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1937 Ford Humpback Fordor Sedan]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard Humpback Fordor Sedan]], [[Nash Ambassador|1939 Nash Ambassador 8 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash LaFayette|1940 Nash LaFayette 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1941 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1942 Nash Ambassador "600" 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1946 Nash Ambassador 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash 600|1947 Nash 600 4-Door Trunk Back Sedan]], [[Nash Ambassador|1948 Nash Ambassador 4-Door Trunkback Sedan (4860)]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford 4-door sedan]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford 4-door sedan]]), Club Coupe (пасля-Horse Drawn Golden Coupé, [[Kissel Motor Car Company|1924 Kissel 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Packard|1925 Packard Model 136 5-Passenger Opera Coupé]], [[Packard|1926 Packard All-Steel Top 5-Passenger Victoria coupe model 333]], [[Pierce-Arrow|1927 Pierce-Arrow Series 36 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Stutz Motor Car Company|1928 Stutz Series BB All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Auburn Automobile|1929 Auburn 6-80 All-Steel Top 5-Passenger Victoria Coupe]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1930 Nash Victoria Coupé]], [[Nash Ambassador#1927-1932|1931 Nash Eight-99 Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1932|1932 Lincoln Model KA 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln K#1933|1933 Lincoln Model KB 5-Passenger Victoria Coupé]], [[Lincoln|1934 Lincoln Victoria 2-Door Sedan]], [[Buick|1935 Buick Victoria Coupé]], [[Packard|1936 Packard 1401 Victoria Coupé]], [[Ford 1937|1937 Ford Deluxe Club Coupé]], [[Mercury Eight|1938 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1939 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1940 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1941 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[Mercury Eight|1942 Mercury Eight Sedan-Coupé]], [[1941 Ford|1946 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1947 Ford Club Coupé]], [[1941 Ford|1948 Ford Club Coupé]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Coupé]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Club Coupé]]), Business Coupe (пасля-1850s Horse Drawn Studebaker Doctor's Buggy, [[Oldsmobile|1903 Oldsmobile Coupe “Doctor’s Car”]], [[Ford Model T|Ford Model T Enclosed Coupé (1908–1912)]], [[Ford Model T|1917–1922 Ford Model T Enclosed Coupe]], [[Ford Model T|1923 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1924–1925 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 45-A Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 45-B Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford 1932|1932 Ford Standard Coupe]], [[Ford 1932|1934 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1935 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[Ford Model 48|1936 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1937 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1938 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1939 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1937 Ford|1940 Ford Standard 5-Window 2-Passenger Trunkback Coupe]], [[1941 Ford|1941 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1942 Ford Standard Business Coupe]], [[Ford 1941|1946 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1947 Ford Standard Business Coupe]], [[1941 Ford|1948 Ford Standard Business Coupe]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Business Coupe]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Business Coupe]]), Convertible (пасля-Horse Drawn Beaufort Phaeton Carriage, [[Hispano-Suiza|1926 Hispano Suiza H6B Convertible Victoria]], [[Lincoln|1927-1929 Lincoln Model L Convertible Victoria by Dietrich]], [[Packard|1930-1931 Packard Deluxe Eight 745 Convertible Victoria by Maurice Proux]], [[Stutz Motor Car Company|1932 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Stutz Motor Car Company|1933 Stutz DV-32 Convertible Victoria by Rollston]], [[Packard|1934 Packard 1108 Twelve Convertible Victoria by Dietrich]], [[Lincoln|1935 Lincoln Model K Convertible Victoria by Brunn]], [[Ford Model 48|1936 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1937 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1938 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1939 Ford Club Cabriolet]], [[1937 Ford|1940 Ford Club Cabriolet]], [[1941 Ford|1941 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1942 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1946 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1947 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1941 Ford|1948 Ford Super Deluxe Club Convertible]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Club Convertible]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Convertible Club Coupé]]), і Station Wagon (пасля-Hansen Democrat Wagon, [[Ford Model T|1922-1925 Ford Model T Wood Body Depot Hack]], [[Ford Model T|1926-1927 Ford Model T 4-Door Woody Wagon]], [[Ford Model A (1927-1931)|Ford Model A 4-Door Woody Wagon (1928-1929)]], [[Ford Model A (1927-1931)|1930-1931 Ford Model A 4-Door Woody Wagon]], [[Ford 1932#1932|1932 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1933|1933 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford 1932#1934|1934 Ford Station Wagon]], [[Ford Model 48#1935|1935 Ford 4-Door Station Wagon]], [[Ford Model 48#1936|1936 Ford 4-Door Station Wagon]], [[1937 Ford|1937 Ford Station Wagon]], [[1937 Ford|1938 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1939 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1937 Ford|1940 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1941 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1942 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1946 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1947 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1941 Ford|1948 Ford Deluxe Station Wagon]], [[1949 Ford#1949|1949 Ford Station Wagon]], і [[1949 Ford#1950|1950 Ford Station Wagon]]). Разам з Victoria, Crestliner і Country Squire, лінейка седанаў Ford перажыла нязначныя змены ў аздабленні, пры гэтым Custom Deluxe стаў Custom. У лістападзе 1950 года была прадстаўлена як опцыя трохступеністая аўтаматычная трансмісія Ford-O-Matic, якая стала першай аўтаматычнай скрынкай перадач, прапанаванай у аўтамабілях Ford. У рамках функцыянальнага абнаўлення Ford замяніў кнопку запуску на запушчэнне з ключом. [[Катэгорыя:Аўтамабілі Ford]] 0ja5ytznte9xvlesh6w1b9xcthadzn5 Ламакі (зьніклае паселішча) 0 302511 2667256 2667248 2026-05-01T13:10:56Z Дамінік 64057 /* Пад уладай Расейскай імпэрыі */ 2667256 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Браты Арсэці (Аршэты), пасэсары; ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|170пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] lcirid2nonk41g1fyyvczqeleh7yifd 2667258 2667256 2026-05-01T13:21:39Z Дамінік 64057 2667258 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Браты Арсэці (Аршэты), пасэсары; ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|170пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|170px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 119e5a1kmd3np3lhv8pb176teaqrawx 2667259 2667258 2026-05-01T13:22:47Z Дамінік 64057 2667259 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|170px|Браты Арсэці (Аршэты), пасэсары; ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|170пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|170px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] m8r6er6lejontz4fyov3ecf2ulq1key 2667260 2667259 2026-05-01T13:23:49Z Дамінік 64057 2667260 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Браты Арсэці (Аршэты), пасэсары; ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|150пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] s5blg0lq6q3wxecromqjpj4gdr5xx8h 2667261 2667260 2026-05-01T13:24:39Z Дамінік 64057 /* Пад уладай Расейскай імпэрыі */ 2667261 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Браты Арсэці (Аршэты), пасэсары; ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|150пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] oqlxgcjyu34hm2zs1aw160gzf8j7wfx 2667262 2667261 2026-05-01T13:32:33Z Дамінік 64057 2667262 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Ламакі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|150пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] rvys0ru7i43f3gvry3jftkdzyautqjv 2667273 2667262 2026-05-01T17:55:07Z Дамінік 64057 2667273 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Вуглоўскі сельсавет (Брагінскі раён)|Вуглоўскга сельсавету]] [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Ламакі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|150пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году, у якім засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] 0o01hu3ntcuzjik62l18bbavd9dmtoz 2667292 2667273 2026-05-01T18:49:26Z Дамінік 64057 2667292 wikitext text/x-wiki '''Лама́кі''' — былы хутар на тэрыторыі сучаснага [[Брагінскі раён|Брагінскага раёну]] [[Гомельская вобласьць|Гомельскай вобласьці]]. [[Файл:Herb Pobog barokowy.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Побуг роду Канецпольскіх.]][[Файл:Браты Арсэці, пасэсары.jpg|значак|150px|Хутор Ламакі ў пасэсіі братоў Арсэці (Аршэтаў); ліпень 1687 г.]][[Файл:POL COA Korybut.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Карыбут князёў Вішнявецкіх.]][[Файл:Хутар Вялікі Лес у эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.jpg|значак|150пкс|Хутар Ламака ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства 1783 г.]][[Файл:POL COA Rawicz.svg|100пкс|значак|зьлева|Герб Равіч паноў Ракіцкіх.]] == Гісторыя == === Карона Каралеўства Польскага ў Рэчы Паспалітай === Найраней futor Łomaki згаданы ў акце [[Оўруч|Оўруцкага]] [[Гродзкі суд|гродзкага суда]] ад 16 ліпеня 1687 году, у якім засьведчана, што частка Брагінскага маёнтку дзедзічнага ўладальніка Яна Канецпольскага знаходзілася ў пасэсіі паноў-братоў Вільгэльма і Мікалая Арсэці (Orszetow)<ref>Центральний державний історичний архів України в м. Києві. Ф. 15. Оп. 1. Спр. 5. А. 336зв.-337</ref>. Згодна з «Тарыфам падымнага падатку Оўруцкага павету 1734 г.», складзеным на падставе папярэдняй люстрацыі, wieś Łomaki — у палове Брагінскага маёнтку, якую дагэтуль шмат гадоў трымаў у заставе ад паноў Канецпольскіх дорпацкі падкаморы пан Аляксандар Антоні Бандынэлі<ref>Тарифи подимного податку, сеймикові лауди і люстрації Київського воєводства першої половини XVIII століття. /Вид. друге, доп. Укл. Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 283—285</ref>. А. Бандынэлі спачыў у 1733 годзе і менавіта тады князь [[Міхал Сэрвацы Вішнявецкі|Міхал Сэрвацы]] з старэйшай галіны і апошні ў родзе [[Вішнявецкія|Вішнявецкіх]] ці не ўпершыню падпісаўся як «hrabia... na Brahiniu»<ref>Акты, издаваемые Виленской археографической комиссией. – Вильна, 1870. Т. IV. Акты Бресцкого гродского суда. С. 485</ref>. На 1754 год з 5 двароў (×6 — каля 30 жыхароў) хутара Ламакі Брагінскага маёнтку выплачвалася «do grodu»{{заўвага|Да Оўруцкага замку.}} 22 з паловай грошаў, «na milicję»{{заўвага|Пераважна на барацьбу супраць гайдамакаў.}} 3 злотых<ref>Тариф подимного податку Київського воєводства 1754 року. /Опрацював Конрад Жеменецький. — Біла Церква, 2015. С. 178</ref>. У тым жа годзе маёнтак Брагін быў куплены ў княгіні Эльжбэты, дачкі Міхала Сэрвацыя, Вішнявецкай Міхалавай Замойскай за 550 000 злотых панам Францам Антоніем, сынам Мікалая, Ракіцкім, войскім ашмянскім. Хутар Ламака згаданы ў эксплікацыі да мапы Брагінскага графства, датаванай 27 днём жніўня 1783 году. Паводле візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 году, хутар Ламакі, што месьціўся за паўмілі ад прыходзкай Траецкай царквы ў Брагіне, складалі 6 гаспадароў альбо двароў (каля 36 жыхароў)<ref>Візыты Чарнобыльскага дэканату 1785 г. // Інстытут рукапісу Нацыянальнай бібліятэкі Украіны імя У. І. Вярнадзкага. Ф. І. Спр. 2477. А. 68адв., 70</ref>. === Пад уладай Расейскай імпэрыі === [[Файл:Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.png|значак|150px|Ламакі на схематычным пляне Рэчыцкага павету. Каля 1800 г.]] Пасьля [[Другі падзел Рэчы Паспалітай|другога падзелу]] [[Рэч Паспалітая|Рэчы Паспалітай]] (1793) Ламакі — у межах Чарнігаўскага намесьніцтва (губэрні), з 1796 году ў складзе тэрытарыяльна ўпарадкаванага [[Рэчыцкі павет (Расейская імпэрыя)|Рэчыцкага павету]] Маларасейскай, а з 29 жніўня 1797 году [[Менская губэрня|Менскай губэрні]] [[Расейская імпэрыя|Расейскай імпэрыі]]<ref>Насевіч, В., Скрыпчанка, Т. Рэчыцкі павет / В. Насевіч, Т. Скрыпчанка // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі: у 6 т. – Т. 6. Кн. 1. – Мінск: БелЭн, 2001. C. 181–182</ref>. З крыніцы, заснаванай на матэрыялах расейскай рэвізіі 1795 году, даведваемся, што хутары Ламака, [[Кавака|Кавакі]], [[Бандары (зьніклае паселішча)|Бандары]], [[Унігаўка|Унегаўка]], [[Рыжкаў (Гомельская вобласьць)|Рыжкаў]], вёскі [[Вялікі Лес (Брагінскі раён)|Вялікі Лес]], [[Шкураты]] і інш., якія належалі Людвіку і Алаізію Ракіцкім, «по праву заставному» былі ў валоданьні рэчыцкага лоўчага пана Андрэя Солтана<ref>Петреченко І. Є. «Камеральное описание… Речицкой округи» 1796 р.: інформаційний потенціал пам’ятки // Днепровский паром. Природное единство и историко-культурное взаимодействие белорусско-украинского пограничья / Материалы международной конференции (26-27 апреля 2018 г., г. Гомель). — Минск: Четыре четверти, 2018. С. 72</ref>. Хутар Ламакі пазначаны таксама на схематычным пляне Рэчыцкага павету прыкладна 1800 году. == Заўвагі == {{заўвагі}} == Крыніцы == {{Крыніцы}} [[Катэгорыя:Колішнія населеныя пункты Брагінскага раёну]] [[Катэгорыя:Населеныя пункты, згаданыя ў XVII стагодзьдзі]] ej3vob4wwsl2fiboxp5bdx23gqpqhc7 Гутаркі ўдзельніка:Mikalai 2015 3 302512 2667263 2026-05-01T15:09:38Z Ліцьвін 847 Вітаем 2667263 wikitext text/x-wiki {{Вітаем}} fbn7wwakni74vxuz1x9rcjfgbiynfll Гутаркі ўдзельніка:Yirba 3 302513 2667264 2026-05-01T15:09:45Z Ліцьвін 847 Вітаем 2667264 wikitext text/x-wiki {{Вітаем}} fbn7wwakni74vxuz1x9rcjfgbiynfll Маркуці (Вільня) 0 302514 2667268 2026-05-01T17:26:35Z XHCKidx 11053 Створаная старонка са зьместам „{{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Маркуці |Назва ў родным склоне = Маркуцей |Арыгінальная назва = Markučiai |Краіна = Летува |Гімн = |Статус = раён |Від адміністрацыйнай адзі...“ 2667268 wikitext text/x-wiki {{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Маркуці |Назва ў родным склоне = Маркуцей |Арыгінальная назва = Markučiai |Краіна = Летува |Гімн = |Статус = раён |Від адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Летувы|Павет]] |Назва адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Віленскі павет]] |Від адміністрацыйнай адзінкі2 = Староства |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = староства Росы |Уваходзіць у = |Від адміністрацыйнага падзелу = |Улучае = |Від адміністрацыйнага цэнтру = |Цэнтар = |БуйныГорад = |БуйныяГарады = |Колькасьць населеных пунктаў = |ДатаЎтварэньня = |ДатаСкасаваньня = |Кіраўнік = |Назва пасады кіраўніка = |Кіраўнік2 = |Назва пасады кіраўніка2 = |АфіцыйныяМовы = |МовыВаЎжытку = |Насельніцтва = |Год перапісу = |Адсотак ад насельніцтва = |Месца паводле насельніцтва = |Сьпіс паводле насельніцтва = |Шчыльнасьць = |Месца паводле шчыльнасьці = |Нацыянальны склад = |Канфэсійны склад = |Плошча = |Адсотак ад плошчы = |Месца паводле плошчы = |Сьпіс паводле плошчы = |Максымальная вышыня = |Сярэдняя вышыня = |Мінімальная вышыня = |Шырата = |Даўгата = |Мапа = Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1901-14).jpg |Загаловак мапы = Вільня, Маркуці (1901-14) |Памер мапы = |Мапа адміністрацыйнай адзінкі = |Памер мапы аа = |Часавы пас = +2 |Летні час = +3 |Скарачэньне = |ISO = |FIPS = |Тэлефонны код = |Паштовыя індэксы = |Геаграфічны код = |Інтэрнэт-дамэн = |Код аўтамабільных нумароў = |Катэгорыя ў Commons = |Парамэтар1 = |Назва парамэтру 1 = |Парамэтар2 = |Назва парамэтру 2 = |Сайт = |Дадаткі = |Мэдыя-парамэтар1 = |Назва мэдыя-парамэтру 1 = |Мэдыя-парамэтар2 = |Назва мэдыя-парамэтру 2 = |Колер фону парамэтраў = {{Колер|Летува}} |Колер фону герб-сьцяг = }} '''Маркуці''' ([[Летувіская мова|жмудз]]. ''Markučiai'') — колішняя сядзіба, а цяпер [[раён]] [[Вільня|Вільні]], разьмешчаны у [[Старое Места (Вільня)|Старым месце]], на паўднёвым усходзе, за [[Зарэчча (Вільня)|Зарэччам]]. З'яўляецца часткаю Павіленскага рэгіанальнага парку. Раён знакаміт сваёй сядзібай Маркуці. У сядзібе знаходзяцца музэй Пушкіна, парк і каплічка святой Барбары. 2n9stlbh30tuf37pftg3gzcd0p7mt94 2667270 2667268 2026-05-01T17:38:33Z XHCKidx 11053 2667270 wikitext text/x-wiki {{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Маркуці |Назва ў родным склоне = Маркуцей |Арыгінальная назва = Markučiai |Краіна = Летува |Гімн = |Статус = раён |Від адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Летувы|Павет]] |Назва адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Віленскі павет]] |Від адміністрацыйнай адзінкі2 = Староства |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = староства Росы |Уваходзіць у = |Від адміністрацыйнага падзелу = |Улучае = |Від адміністрацыйнага цэнтру = |Цэнтар = |БуйныГорад = |БуйныяГарады = |Колькасьць населеных пунктаў = |ДатаЎтварэньня = |ДатаСкасаваньня = |Кіраўнік = |Назва пасады кіраўніка = |Кіраўнік2 = |Назва пасады кіраўніка2 = |АфіцыйныяМовы = |МовыВаЎжытку = |Насельніцтва = |Год перапісу = |Адсотак ад насельніцтва = |Месца паводле насельніцтва = |Сьпіс паводле насельніцтва = |Шчыльнасьць = |Месца паводле шчыльнасьці = |Нацыянальны склад = |Канфэсійны склад = |Плошча = |Адсотак ад плошчы = |Месца паводле плошчы = |Сьпіс паводле плошчы = |Максымальная вышыня = |Сярэдняя вышыня = |Мінімальная вышыня = |Шырата = |Даўгата = |Мапа = Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1901-14).jpg |Загаловак мапы = Вільня, Маркуці (1901-14) |Памер мапы = |Мапа адміністрацыйнай адзінкі = |Памер мапы аа = |Часавы пас = +2 |Летні час = +3 |Скарачэньне = |ISO = |FIPS = |Тэлефонны код = |Паштовыя індэксы = |Геаграфічны код = |Інтэрнэт-дамэн = |Код аўтамабільных нумароў = |Катэгорыя ў Commons = |Парамэтар1 = |Назва парамэтру 1 = |Парамэтар2 = |Назва парамэтру 2 = |Сайт = |Дадаткі = |Мэдыя-парамэтар1 = |Назва мэдыя-парамэтру 1 = |Мэдыя-парамэтар2 = |Назва мэдыя-парамэтру 2 = |Колер фону парамэтраў = {{Колер|Летува}} |Колер фону герб-сьцяг = }} '''Маркуці''' ([[Летувіская мова|жмудз]]. ''Markučiai'') — колішняя сядзіба, а цяпер [[раён]] [[Вільня|Вільні]], разьмешчаны у [[Старое Места (Вільня)|Старым месце]], на паўднёвым усходзе, за [[Зарэчча (Вільня)|Зарэччам]]. З'яўляецца часткаю Павіленскага рэгіанальнага парку. Раён знакаміт сваёй сядзібай Маркуці. У сядзібе знаходзяцца музэй Пушкіна, парк і каплічка святой Барбары. == Гісторыя == == Галерэя == <gallery widths=150 heights=150 class="left"> Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1872).jpg|Вільня, Маркуці (1872) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1901-14).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(1901-14) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(S._Fleury,_1900) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (J. Kryčeŭski, 1819).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(J._Kryčeŭski,_1819) Файл:Vilnia, Markuci, Капліца. Вільня, Маркуці, Kaplica (1903).jpg|Vilnia,_Markuci,_Капліца._Вільня,_Маркуці,_Kaplica_(1903) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900) (2).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(S._Fleury,_1900)_(2) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (V. Zacharčyk, 1865-79).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(V._Zacharčyk,_1865-79) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900) (3).jpg|Vilnia,_Markuci._Вільня,_Маркуці_(S._Fleury,_1900)_(3) </gallery> == Крыніцы == {{зноскі}} {{Гістарычныя мясцовасьці Вільні}} [[Катэгорыя:Раёны Вільні]] 9ou2izfccxs3yjo1lq28ifjwpukgfcz 2667271 2667270 2026-05-01T17:41:59Z XHCKidx 11053 2667271 wikitext text/x-wiki {{Адміністрацыйная адзінка |Назва = Маркуці |Назва ў родным склоне = Маркуцей |Арыгінальная назва = Markučiai |Краіна = Летува |Гімн = |Статус = раён |Від адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Адміністрацыйна-тэрытарыяльны падзел Летувы|Павет]] |Назва адміністрацыйнай адзінкі1 = [[Віленскі павет]] |Від адміністрацыйнай адзінкі2 = Староства |Назва адміністрацыйнай адзінкі2 = староства Росы |Уваходзіць у = |Від адміністрацыйнага падзелу = |Улучае = |Від адміністрацыйнага цэнтру = |Цэнтар = |БуйныГорад = |БуйныяГарады = |Колькасьць населеных пунктаў = |ДатаЎтварэньня = |ДатаСкасаваньня = |Кіраўнік = |Назва пасады кіраўніка = |Кіраўнік2 = |Назва пасады кіраўніка2 = |АфіцыйныяМовы = |МовыВаЎжытку = |Насельніцтва = |Год перапісу = |Адсотак ад насельніцтва = |Месца паводле насельніцтва = |Сьпіс паводле насельніцтва = |Шчыльнасьць = |Месца паводле шчыльнасьці = |Нацыянальны склад = |Канфэсійны склад = |Плошча = |Адсотак ад плошчы = |Месца паводле плошчы = |Сьпіс паводле плошчы = |Максымальная вышыня = |Сярэдняя вышыня = |Мінімальная вышыня = |Шырата = |Даўгата = |Мапа = Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1901-14).jpg |Загаловак мапы = Вільня, Маркуці (1901-14) |Памер мапы = |Мапа адміністрацыйнай адзінкі = |Памер мапы аа = |Часавы пас = +2 |Летні час = +3 |Скарачэньне = |ISO = |FIPS = |Тэлефонны код = |Паштовыя індэксы = |Геаграфічны код = |Інтэрнэт-дамэн = |Код аўтамабільных нумароў = |Катэгорыя ў Commons = |Парамэтар1 = |Назва парамэтру 1 = |Парамэтар2 = |Назва парамэтру 2 = |Сайт = |Дадаткі = |Мэдыя-парамэтар1 = |Назва мэдыя-парамэтру 1 = |Мэдыя-парамэтар2 = |Назва мэдыя-парамэтру 2 = |Колер фону парамэтраў = {{Колер|Летува}} |Колер фону герб-сьцяг = }} '''Маркуці''' ([[Летувіская мова|жмудз]]. ''Markučiai'') — колішняя сядзіба, а цяпер [[раён]] [[Вільня|Вільні]], разьмешчаны у [[Старое Места (Вільня)|Старым месце]], на паўднёвым усходзе, за [[Зарэчча (Вільня)|Зарэччам]]. З'яўляецца часткаю Павіленскага рэгіанальнага парку. Раён знакаміт сваёй сядзібай Маркуці. У сядзібе знаходзяцца музэй Пушкіна, парк і каплічка святой Барбары. == Гісторыя == == Галерэя == <gallery widths=150 heights=150 class="left"> Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1872).jpg|Вільня, Маркуці (1872) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (1901-14).jpg|Вільня, Маркуці (1901-14) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900).jpg|Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (J. Kryčeŭski, 1819).jpg|Вільня, Маркуці (J._Kryčeŭski,_1819) Файл:Vilnia, Markuci, Капліца. Вільня, Маркуці, Kaplica (1903).jpg|Вільня, Маркуці, Капліца(1903) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900) (2).jpg|Вільня, Маркуці (S._Fleury,_1900) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (V. Zacharčyk, 1865-79).jpg|Вільня, Маркуці (V._Zacharčyk,_1865-79) Файл:Vilnia, Markuci. Вільня, Маркуці (S. Fleury, 1900) (3).jpg|Вільня, Маркуці (S._Fleury,_1900) </gallery> == Крыніцы == {{зноскі}} {{Гістарычныя мясцовасьці Вільні}} [[Катэгорыя:Раёны Вільні]] ewje63cae3qm8uod85c2t3pf8dm7tk4 Шчарбіны (Гомельская вобласьць) 0 302515 2667300 2026-05-01T19:05:58Z Дамінік 64057 Дамінік перанёс старонку [[Шчарбіны (Гомельская вобласьць)]] у [[Шчарбіны (зьніклае паселішча)]]: Абнаўленьне зьвестак 2667300 wikitext text/x-wiki #перанакіраваньне [[Шчарбіны (зьніклае паселішча)]] pewfswqcfh28lzp27h65jfwddkjrg6z Вікіпэдыя:Асноўны міжмоўны рэнкінг 2026-05-01 4 302516 2667307 2026-05-01T19:57:15Z Ency 1812 созд. стр. 2667307 wikitext text/x-wiki <noinclude><!-- Назва файла (у аўтара) з кодам гэтай старонкі <(D)Basic_multilingual_ranking_2026-05-01_(4~be-tarask)> Паколькі дадзеная старонка ня створаная беспасярэдне ў рэдактары вікіфарматаваньня і ўтрымоўвае зьвесткі, атрыманыя са староньняга прыкладаньня, таму любыя заўвагі просьба накіроўваць непасрэдна аўтару ([[Удзельнік:Ency]]) або e-мэйлам на адрэсу dorozynskij(at)poczta(dot)onet(dot)pl) — гэта дасьць магчымасьць улічыць усё ў крынічным тэксьце і выправіць дадзены вікікод; аднак у выпадку адсутнасьці адказу больш за 5 дзён сьмела выпраўляйце тут. Дзякуй за супрацоўніцтва. Ency Уласныя назвы моваў скарэляваныя са зьвесткамі сайту http://meta.wikimedia.org/wiki/List_of_Wikipedias/Table. -->{{Асноўны міжмоўны рэнкінг}}</noinclude> <center> {| class="wikitable sortable" style="margin: 0px auto;" |+ Рэнкінг усіх (342) Вікіпэдыяў на <b>1 траўня 2026 r.</b><br> <small>(зьвесткі атрыманыя скрыптом, запушчаным а 07:52 г. (Варшава) першага дню дадзенага месяцу)><br> Абазначэньні у слупку «Зьм.» (зьмены за м-ц) – '''&#08596;''' бяз зьм., '''<span style="color: green;">&#08593;</span>''' павышэньне, '''<span style="color: red;">&#08595;</span>''' паніжэньне, '''&#08594;''' новая пазыцыя; <br> НМВ – назва мовы Вікіпэдыі, КА – колькасьць артыкулаў;<br>Кол. «Прагн., м-цы» – праз колькі месяцаў дагонім вышэйшую вікі (зялёнае тло) альбо колькі м-цев нам да іх не хапае, альбо нас дагоняць ніжэйшыя вікі (чырвонае тло) альбо колькі м-цев ім да нас не хапае</small><br><br> |- ! style="border-bottom-width:2px; " | Паз. ! style="border-bottom-width:2px; border-right-style:hidden" | ! style="border-bottom-width:2px; " class="unsortable" | Зьм. ! style="border-bottom-width:2px; text-align:left; " | НМВ ''беларуская'' ! style="border-bottom-width:2px; text-align:left; " class="unsortable" | ''Уласная'' НМВ і ўласна Вікіпэдыя ! style="border-bottom-width:2px; text-align:left; " | НМВ ''ангельская'' ! style="border-bottom-width:2px; " data-sort-type="number" | КА ''агулам'' ! style="border-bottom-width:2px; " data-sort-type="number" | КА ''апош. м-ц'' ! style="border-bottom-width:2px; " class="unsortable" | Прагн., м-цы ! style="border-bottom-width:2px; border-left-style:hidden" | |- | align=right |1 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>201</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ангельская мова|Ангельская]] | align=left |[https://en.wikipedia.org English] | align=left |[[:en:English language|English]] | align=right |7&nbsp;176&nbsp;020 | align=right |<small>13&nbsp;560</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1070</span>''</small> |- | align=right |2 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>107</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сэбуанская мова|Сэбуанская]] | align=left |[https://ceb.wikipedia.org Sinugboanong Binisaya] | align=left |[[:en:Cebuano language|Cebuano]] | align=right |6&nbsp;115&nbsp;198 | align=right |<small>35</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>9</span>''</small> |- | align=right |3 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>200</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нямецкая мова|Нямецкая]] | align=left |[https://de.wikipedia.org Deutsch] | align=left |[[:en:German language|German]] | align=right |3&nbsp;117&nbsp;741 | align=right |<small>7&nbsp;942</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1069</span>''</small> |- | align=right |4 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>199</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Француская мова|Француская]] | align=left |[https://fr.wikipedia.org Français] | align=left |[[:en:French language|French]] | align=right |2&nbsp;755&nbsp;032 | align=right |<small>6&nbsp;204</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1068</span>''</small> |- | align=right |5 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>184</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Швэдзкая мова|Швэдзкая]] | align=left |[https://sv.wikipedia.org Svenska] | align=left |[[:en:Swedish language|Swedish]] | align=right |2&nbsp;624&nbsp;445 | align=right |<small>1&nbsp;866</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1067</span>''</small> |- | align=right |6 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>185</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нідэрляндзкая мова|Нідэрляндзкая]] | align=left |[https://nl.wikipedia.org Nederlands] | align=left |[[:en:Dutch language|Dutch]] | align=right |2&nbsp;218&nbsp;041 | align=right |<small>2&nbsp;026</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1066</span>''</small> |- | align=right |7 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>198</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гішпанская мова|Гішпанская]] | align=left |[https://es.wikipedia.org Español] | align=left |[[:en:Spanish language|Spanish]] | align=right |2&nbsp;109&nbsp;944 | align=right |<small>5&nbsp;083</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1065</span>''</small> |- | align=right |8 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>195</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Расейская мова|Расейская]] | align=left |[https://ru.wikipedia.org Русский] | align=left |[[:en:Russian language|Russian]] | align=right |2&nbsp;098&nbsp;084 | align=right |<small>4&nbsp;345</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1064</span>''</small> |- | align=right |9 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>193</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Італьянская мова|Італьянская]] | align=left |[https://it.wikipedia.org Italiano] | align=left |[[:en:Italian language|Italian]] | align=right |1&nbsp;967&nbsp;353 | align=right |<small>3&nbsp;910</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1063</span>''</small> |- | align=right |10 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>190</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Польская мова|Польская]] | align=left |[https://pl.wikipedia.org Polski] | align=left |[[:en:Polish language|Polish]] | align=right |1&nbsp;693&nbsp;165 | align=right |<small>2&nbsp;969</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1062</span>''</small> |- | align=right |11 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>154</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Эгіпецкая арабская мова|Эгіпецкая арабская]] | align=left |[https://arz.wikipedia.org مصرى (Maṣri)] | align=left |[[:en:Egyptian Arabic language|Egyptian Arabic]] | align=right |1&nbsp;631&nbsp;428 | align=right |<small>300</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1061</span>''</small> |- | align=right |12 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>191</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Кітайская мова|Кітайская]] | align=left |[https://zh.wikipedia.org 中文] | align=left |[[:en:Chinese language|Chinese]] | align=right |1&nbsp;533&nbsp;496 | align=right |<small>3&nbsp;477</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1060</span>''</small> |- | align=right |13 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>192</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Японская мова|Японская]] | align=left |[https://ja.wikipedia.org 日本語] | align=left |[[:en:Japanese language|Japanese]] | align=right |1&nbsp;500&nbsp;058 | align=right |<small>3&nbsp;714</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1059</span>''</small> |- | align=right |14 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>194</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Украінская мова|Украінская]] | align=left |[https://uk.wikipedia.org Українська] | align=left |[[:en:Ukrainian language|Ukrainian]] | align=right |1&nbsp;419&nbsp;470 | align=right |<small>4&nbsp;191</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1058</span>''</small> |- | align=right |15 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>197</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Арабская мова|Арабская]] | align=left |[https://ar.wikipedia.org العربية] | align=left |[[:en:Arabic language|Arabic]] | align=right |1&nbsp;310&nbsp;861 | align=right |<small>5&nbsp;000</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1057</span>''</small> |- | align=right |16 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>165</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Віетнамская мова|Віетнамская]] | align=left |[https://vi.wikipedia.org Tiếng Việt] | align=left |[[:en:Vietnamese language|Vietnamese]] | align=right |1&nbsp;300&nbsp;110 | align=right |<small>562</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1056</span>''</small> |- | align=right |17 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>12</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Варайская мова|Варайская]] | align=left |[https://war.wikipedia.org Winaray] | align=left |[[:en:Waray-Waray language|Waray-Waray]] | align=right |1&nbsp;266&nbsp;898 | align=right |<small>-1</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>8</span>''</small> |- | align=right |18 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>187</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Партугальская мова|Партугальская]] | align=left |[https://pt.wikipedia.org Português] | align=left |[[:en:Portuguese language|Portuguese]] | align=right |1&nbsp;170&nbsp;570 | align=right |<small>2&nbsp;308</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1055</span>''</small> |- | align=right |19 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>179</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пэрсыдзкая мова|Пэрсыдзкая]] | align=left |[https://fa.wikipedia.org فارسی] | align=left |[[:en:Persian language|Persian]] | align=right |1&nbsp;073&nbsp;879 | align=right |<small>1&nbsp;309</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1054</span>''</small> |- | align=right |20 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>162</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чачэнская мова|Чачэнская]] | align=left |[https://ce.wikipedia.org Нохчийн] | align=left |[[:en:Chechen language|Chechen]] | align=right |864&nbsp;442 | align=right |<small>432</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1053</span>''</small> |- | align=right |21 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>180</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Каталянская мова|Каталянская]] | align=left |[https://ca.wikipedia.org Català] | align=left |[[:en:Catalan language|Catalan]] | align=right |792&nbsp;785 | align=right |<small>1&nbsp;498</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1052</span>''</small> |- | align=right |22 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>189</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Інданэзійская мова|Інданэзійская]] | align=left |[https://id.wikipedia.org Bahasa Indonesia] | align=left |[[:en:Indonesian language|Indonesian]] | align=right |770&nbsp;519 | align=right |<small>2&nbsp;752</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1051</span>''</small> |- | align=right |23 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>188</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Карэйская мова|Карэйская]] | align=left |[https://ko.wikipedia.org 한국어] | align=left |[[:en:Korean language|Korean]] | align=right |744&nbsp;641 | align=right |<small>2&nbsp;609</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1050</span>''</small> |- | align=right |24 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сэрбская мова|Сэрбская]] | align=left |[https://sr.wikipedia.org Српски / Srpski] | align=left |[[:en:Serbian language|Serbian]] | align=right |712&nbsp;541 | align=right |<small>-279</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>2</span>''</small> |- | align=right |25 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1029</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Татарская мова|Татарская]] | align=left |[https://tt.wikipedia.org татарча / tatarça] | align=left |[[:en:Tatar language|Tatar]] | align=right |706&nbsp;278 | align=right |<small>67&nbsp;550</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1049</span>''</small> |- | align=right |26 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-3</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Нарвэская мова|Нарвэская]] | align=left |[https://no.wikipedia.org Norsk (Bokmål)] | align=left |[[:en:Norwegian (Bokmål) language|Norwegian (Bokmål)]] | align=right |683&nbsp;172 | align=right |<small>1&nbsp;650</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1048</span>''</small> |- | align=right |27 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Турэцкая мова|Турэцкая]] | align=left |[https://tr.wikipedia.org Türkçe] | align=left |[[:en:Turkish language|Turkish]] | align=right |679&nbsp;526 | align=right |<small>4&nbsp;249</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1047</span>''</small> |- | align=right |28 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>183</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Фінская мова|Фінская]] | align=left |[https://fi.wikipedia.org Suomi] | align=left |[[:en:Finnish language|Finnish]] | align=right |617&nbsp;365 | align=right |<small>1&nbsp;862</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1046</span>''</small> |- | align=right |29 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>182</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чэская мова|Чэская]] | align=left |[https://cs.wikipedia.org Čeština] | align=left |[[:en:Czech language|Czech]] | align=right |590&nbsp;898 | align=right |<small>1&nbsp;664</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1045</span>''</small> |- | align=right |30 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>174</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Вугорская мова|Вугорская]] | align=left |[https://hu.wikipedia.org Magyar] | align=left |[[:en:Hungarian language|Hungarian]] | align=right |568&nbsp;486 | align=right |<small>929</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1044</span>''</small> |- | align=right |31 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>175</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Румынская мова|Румынская]] | align=left |[https://ro.wikipedia.org Română] | align=left |[[:en:Romanian language|Romanian]] | align=right |542&nbsp;923 | align=right |<small>942</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1043</span>''</small> |- | align=right |32 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>196</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Басконская мова|Басконская]] | align=left |[https://eu.wikipedia.org Euskara] | align=left |[[:en:Basque language|Basque]] | align=right |487&nbsp;367 | align=right |<small>4&nbsp;353</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1042</span>''</small> |- | align=right |33 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>113</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сэрбскахарвацкая мова|Сэрбскахарвацкая]] | align=left |[https://sh.wikipedia.org Srpskohrvatski / Српскохрватски] | align=left |[[:en:Serbo-Croatian language|Serbo-Croatian]] | align=right |461&nbsp;570 | align=right |<small>48</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>6</span>''</small> |- | align=right |34 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>168</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Малайская мова|Малайская]] | align=left |[https://ms.wikipedia.org Bahasa Melayu] | align=left |[[:en:Malay language|Malay]] | align=right |438&nbsp;360 | align=right |<small>710</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1041</span>''</small> |- | align=right |35 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>119</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Паўднёвамінская мова|Паўднёвамінская]] | align=left |[https://zh-min-nan.wikipedia.org Bân-lâm-gú] | align=left |[[:en:Min Nan language|Min Nan]] | align=right |434&nbsp;056 | align=right |<small>59</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>7</span>''</small> |- | align=right |36 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>186</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Іўрыт|Іўрыт]] | align=left |[https://he.wikipedia.org עברית] | align=left |[[:en:Hebrew language|Hebrew]] | align=right |396&nbsp;008 | align=right |<small>2&nbsp;193</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1040</span>''</small> |- | align=right |37 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>176</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Эспэранта|Эспэранта]] | align=left |[https://eo.wikipedia.org Esperanto] | align=left |[[:en:Esperanto language|Esperanto]] | align=right |384&nbsp;681 | align=right |<small>991</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1039</span>''</small> |- | align=right |38 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1034</span>''</small> | align=right |+10 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Урду|Урду]] | align=left |[https://ur.wikipedia.org اردو] | align=left |[[:en:Urdu language|Urdu]] | align=right |349&nbsp;235 | align=right |<small>98&nbsp;179</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1038</span>''</small> |- | align=right |39 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-2</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Узбэцкая мова|Узбэцкая]] | align=left |[https://uz.wikipedia.org oʻzbekcha / ўзбекча] | align=left |[[:en:Uzbek language|Uzbek]] | align=right |340&nbsp;596 | align=right |<small>3&nbsp;878</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1037</span>''</small> |- | align=right |40 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-10</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Армянская мова|Армянская]] | align=left |[https://hy.wikipedia.org Հայերեն] | align=left |[[:en:Armenian language|Armenian]] | align=right |325&nbsp;971 | align=right |<small>517</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1036</span>''</small> |- | align=right |41 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-13</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Дацкая мова|Дацкая]] | align=left |[https://da.wikipedia.org Dansk] | align=left |[[:en:Danish language|Danish]] | align=right |313&nbsp;889 | align=right |<small>375</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1035</span>''</small> |- | align=right |42 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-11</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Баўгарская мова|Баўгарская]] | align=left |[https://bg.wikipedia.org Български] | align=left |[[:en:Bulgarian language|Bulgarian]] | align=right |309&nbsp;596 | align=right |<small>517</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1034</span>''</small> |- | align=right |43 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-21</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Валійская мова|Валійская]] | align=left |[https://cy.wikipedia.org Cymraeg] | align=left |[[:en:Welsh language|Welsh]] | align=right |284&nbsp;100 | align=right |<small>41</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>4</span>''</small> |- | align=right |44 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-8</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Спрошчаная ангельская мова|Спрошчаная ангельская]] | align=left |[https://simple.wikipedia.org Simple English] | align=left |[[:en:Simple English language|Simple English]] | align=right |281&nbsp;048 | align=right |<small>567</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1033</span>''</small> |- | align=right |45 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-5</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Грэцкая мова|Грэцкая]] | align=left |[https://el.wikipedia.org Ελληνικά] | align=left |[[:en:Greek language|Greek]] | align=right |268&nbsp;421 | align=right |<small>892</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1032</span>''</small> |- | align=right |46 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-7</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Беларуская мова|Беларуская]] | align=left |[https://be.wikipedia.org Беларуская] | align=left |[[:en:Belarusian language|Belarusian]] | align=right |263&nbsp;189 | align=right |<small>641</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1031</span>''</small> |- | align=right |47 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-12</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Славацкая мова|Славацкая]] | align=left |[https://sk.wikipedia.org Slovenčina] | align=left |[[:en:Slovak language|Slovak]] | align=right |259&nbsp;527 | align=right |<small>445</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1030</span>''</small> |- | align=right |48 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-6</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Эстонская мова|Эстонская]] | align=left |[https://et.wikipedia.org Eesti] | align=left |[[:en:Estonian language|Estonian]] | align=right |259&nbsp;379 | align=right |<small>682</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1029</span>''</small> |- | align=right |49 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>51</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Паўднёваазэрбайджанская мова|Паўднёваазэрбайджанская]] | align=left |[https://azb.wikipedia.org تۆرکجه] | align=left |[[:en:South Azerbaijani language|South Azerbaijani]] | align=right |244&nbsp;607 | align=right |<small>1</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1</span>''</small> |- | align=right |50 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>166</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Казаская мова|Казаская]] | align=left |[https://kk.wikipedia.org Қазақша] | align=left |[[:en:Kazakh language|Kazakh]] | align=right |243&nbsp;541 | align=right |<small>598</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1028</span>''</small> |- | align=right |51 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1021</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Харвацкая мова|Харвацкая]] | align=left |[https://hr.wikipedia.org Hrvatski] | align=left |[[:en:Croatian language|Croatian]] | align=right |232&nbsp;763 | align=right |<small>2&nbsp;180</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1027</span>''</small> |- | align=right |52 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-9</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Галісійская мова|Галісійская]] | align=left |[https://gl.wikipedia.org Galego] | align=left |[[:en:Galician language|Galician]] | align=right |231&nbsp;183 | align=right |<small>567</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1026</span>''</small> |- | align=right |53 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>129</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Мінангкабаў (мова)|Мінангкабаў]] | align=left |[https://min.wikipedia.org Minangkabau] | align=left |[[:en:Minangkabau language|Minangkabau]] | align=right |229&nbsp;316 | align=right |<small>104</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>10</span>''</small> |- | align=right |54 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>127</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Летувіская мова|Летувіская]] | align=left |[https://lt.wikipedia.org Lietuvių] | align=left |[[:en:Lithuanian language|Lithuanian]] | align=right |225&nbsp;551 | align=right |<small>81</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>5</span>''</small> |- | align=right |55 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>173</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Азэрбайджанская мова|Азэрбайджанская]] | align=left |[https://az.wikipedia.org Azərbaycanca] | align=left |[[:en:Azerbaijani language|Azerbaijani]] | align=right |213&nbsp;722 | align=right |<small>907</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1025</span>''</small> |- | align=right |56 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>159</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Славенская мова|Славенская]] | align=left |[https://sl.wikipedia.org Slovenščina] | align=left |[[:en:Slovenian language|Slovenian]] | align=right |197&nbsp;487 | align=right |<small>383</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1024</span>''</small> |- | align=right |57 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>181</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Грузінская мова|Грузінская]] | align=left |[https://ka.wikipedia.org ქართული] | align=left |[[:en:Georgian language|Georgian]] | align=right |194&nbsp;344 | align=right |<small>1&nbsp;634</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1023</span>''</small> |- | align=right |58 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>163</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Бэнгальская мова|Бэнгальская]] | align=left |[https://bn.wikipedia.org বাংলা] | align=left |[[:en:Bengali language|Bengali]] | align=right |186&nbsp;991 | align=right |<small>499</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1022</span>''</small> |- | align=right |59 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>172</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Тамільская мова|Тамільская]] | align=left |[https://ta.wikipedia.org தமிழ்] | align=left |[[:en:Tamil language|Tamil]] | align=right |183&nbsp;201 | align=right |<small>849</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1021</span>''</small> |- | align=right |60 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1022</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Ладынская мова|Ладынская]] | align=left |[https://lld.wikipedia.org Lingaz ] | align=left |[[:en:Ladin language|Ladin]] | align=right |183&nbsp;137 | align=right |<small>2&nbsp;286</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1020</span>''</small> |- | align=right |61 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-4</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Тайская мова|Тайская]] | align=left |[https://th.wikipedia.org ไทย] | align=left |[[:en:Thai language|Thai]] | align=right |182&nbsp;127 | align=right |<small>977</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1019</span>''</small> |- | align=right |62 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>143</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нованарвэская мова|Нованарвэская]] | align=left |[https://nn.wikipedia.org Nynorsk] | align=left |[[:en:Norwegian (Nynorsk) language|Norwegian (Nynorsk)]] | align=right |177&nbsp;854 | align=right |<small>175</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1018</span>''</small> |- | align=right |63 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>156</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гіндзі|Гіндзі]] | align=left |[https://hi.wikipedia.org हिन्दी] | align=left |[[:en:Hindi language|Hindi]] | align=right |169&nbsp;189 | align=right |<small>342</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1017</span>''</small> |- | align=right |64 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>178</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Македонская мова|Македонская]] | align=left |[https://mk.wikipedia.org Македонски] | align=left |[[:en:Macedonian language|Macedonian]] | align=right |161&nbsp;147 | align=right |<small>1&nbsp;059</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1016</span>''</small> |- | align=right |65 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>150</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Кантонская мова|Кантонская]] | align=left |[https://zh-yue.wikipedia.org Bân-lâm-gú] | align=left |[[:en:Min Nan Chinese language|Min Nan Chinese]] | align=right |150&nbsp;012 | align=right |<small>257</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1015</span>''</small> |- | align=right |66 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>170</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Латыская мова|Латыская]] | align=left |[https://lv.wikipedia.org Latviešu] | align=left |[[:en:Latvian language|Latvian]] | align=right |142&nbsp;759 | align=right |<small>758</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1014</span>''</small> |- | align=right |67 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>161</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лацінская мова|Лацінская]] | align=left |[https://la.wikipedia.org Latina] | align=left |[[:en:Latin language|Latin]] | align=right |141&nbsp;570 | align=right |<small>418</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1013</span>''</small> |- | align=right |68 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>126</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Астурыйская мова|Астурыйская]] | align=left |[https://ast.wikipedia.org Asturianu] | align=left |[[:en:Asturian language|Asturian]] | align=right |139&nbsp;061 | align=right |<small>78</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 |<small>> 250 &#08595;</small> | align=right bgcolor=#E8FFD2 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>3</span>''</small> |- | align=right |69 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>149</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Афрыкаанс|Афрыкаанс]] | align=left |[https://af.wikipedia.org Afrikaans] | align=left |[[:en:Afrikaans language|Afrikaans]] | align=right |128&nbsp;820 | align=right |<small>256</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1012</span>''</small> |- | align=right |70 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>167</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Тэлугу|Тэлугу]] | align=left |[https://te.wikipedia.org తెలుగు] | align=left |[[:en:Telugu language|Telugu]] | align=right |122&nbsp;813 | align=right |<small>606</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1011</span>''</small> |- | align=right |71 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>169</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Таджыцкая мова|Таджыцкая]] | align=left |[https://tg.wikipedia.org Тоҷикӣ] | align=left |[[:en:Tajik language|Tajik]] | align=right |117&nbsp;841 | align=right |<small>716</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1010</span>''</small> |- | align=right |72 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1023</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Суахілі|Суахілі]] | align=left |[https://sw.wikipedia.org Kiswahili] | align=left |[[:en:Swahili language|Swahili]] | align=right |112&nbsp;263 | align=right |<small>3&nbsp;683</small> | align=right |<small><small>''206 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1009</span>''</small> |- | align=right |73 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-17</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Бірманская мова|Бірманская]] | align=left |[https://my.wikipedia.org မြန်မာဘာသာ] | align=left |[[:en:Burmese language|Burmese]] | align=right |110&nbsp;566 | align=right |<small>113</small> | align=right |<small><small>''190 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1008</span>''</small> |- | align=right |74 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>152</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Альбанская мова|Альбанская]] | align=left |[https://sq.wikipedia.org Shqip] | align=left |[[:en:Albanian language|Albanian]] | align=right |105&nbsp;617 | align=right |<small>263</small> | align=right |<small><small>''142 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1007</span>''</small> |- | align=right |75 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>158</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Малагасійская мова|Малагасійская]] | align=left |[https://mg.wikipedia.org Malagasy] | align=left |[[:en:Malagasy language|Malagasy]] | align=right |102&nbsp;726 | align=right |<small>349</small> | align=right |<small><small>''114 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1006</span>''</small> |- | align=right |76 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>132</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Маратгі (мова)|Маратгі]] | align=left |[https://mr.wikipedia.org मराठी] | align=left |[[:en:Marathi language|Marathi]] | align=right |101&nbsp;846 | align=right |<small>123</small> | align=right |<small><small>''106 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1005</span>''</small> |- | align=right |77 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>157</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Басьнійская мова|Басьнійская]] | align=left |[https://bs.wikipedia.org Bosanski] | align=left |[[:en:Bosnian language|Bosnian]] | align=right |97&nbsp;816 | align=right |<small>349</small> | align=right |<small><small>''67 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1004</span>''</small> |- | align=right |78 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>171</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Хауская мова|Хауская]] | align=left |[https://ha.wikipedia.org هَوُسَ] | align=left |[[:en:Hausa language|Hausa]] | align=right |96&nbsp;010 | align=right |<small>788</small> | align=right |<small><small>''50 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1003</span>''</small> |- | align=right |79 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>140</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Курдзкая мова|Курдзкая]] | align=left |[https://ku.wikipedia.org Kurdî / كوردی] | align=left |[[:en:Kurdish language|Kurdish]] | align=right |91&nbsp;312 | align=right |<small>161</small> | align=right |<small><small>''5 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1002</span>''</small> |- | align=right |80 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>141</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Брэтонская мова|Брэтонская]] | align=left |[https://br.wikipedia.org Brezhoneg] | align=left |[[:en:Breton language|Breton]] | align=right |91&nbsp;068 | align=right |<small>163</small> | align=right |<small><small>''2 &#08593;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1001</span>''</small> |-style=font-weight:bold bgcolor=FFFFF4 | align=right |81 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>128</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Беларускі клясычны правапіс|Беларускі клясычны правапіс]] | align=left |[https://be-tarask.wikipedia.org Беларуская (тарашкевіца)] | align=left |[[:en:Belarusian (Taraškievica) language|Belarusian (Taraškievica)]] | align=right |90&nbsp;873 | align=right |'''<small>104</small>''' | align=right style=border-right-style:hidden bgcolor=ffffff |<small><span style=display:none>0</span></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>0</span>''</small> |- | align=right |82 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>115</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Аксытанская мова|Аксытанская]] | align=left |[https://oc.wikipedia.org Occitan] | align=left |[[:en:Occitan language|Occitan]] | align=right |90&nbsp;729 | align=right |<small>52</small> | align=right |<small><small>''3 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1001</span>''</small> |- | align=right |83 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>120</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Малаялам|Малаялам]] | align=left |[https://ml.wikipedia.org മലയാളം] | align=left |[[:en:Malayalam language|Malayalam]] | align=right |88&nbsp;035 | align=right |<small>60</small> | align=right |<small><small>''48 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1002</span>''</small> |- | align=right |84 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>98</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ніжненямецкая мова|Ніжненямецкая]] | align=left |[https://nds.wikipedia.org Plattdüütsch] | align=left |[[:en:Low Saxon language|Low Saxon]] | align=right |85&nbsp;846 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''187 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1003</span>''</small> |- | align=right |85 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>164</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сарані мова|Сарані]] | align=left |[https://ckb.wikipedia.org Soranî / کوردی] | align=left |[[:en:Sorani language|Sorani]] | align=right |81&nbsp;375 | align=right |<small>548</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>22 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-2</span>''</small> |- | align=right |86 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>100</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лямбардзкая мова|Лямбардзкая]] | align=left |[https://lmo.wikipedia.org Lumbaart] | align=left |[[:en:Lombard language|Lombard]] | align=right |80&nbsp;095 | align=right |<small>28</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1004</span>''</small> |- | align=right |87 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>142</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Кыргыская мова|Кыргыская]] | align=left |[https://ky.wikipedia.org Кыргызча] | align=left |[[:en:Kirghiz language|Kirghiz]] | align=right |76&nbsp;341 | align=right |<small>172</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>214 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-14</span>''</small> |- | align=right |88 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>135</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Заходняя панджабі|Заходняя панджабі]] | align=left |[https://pnb.wikipedia.org شاہ مکھی پنجابی (Shāhmukhī Pañjābī)] | align=left |[[:en:Western Punjabi language|Western Punjabi]] | align=right |75&nbsp;479 | align=right |<small>138</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-21</span>''</small> |- | align=right |89 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>112</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Яванская мова|Яванская]] | align=left |[https://jv.wikipedia.org Basa Jawa] | align=left |[[:en:Javanese language|Javanese]] | align=right |75&nbsp;171 | align=right |<small>39</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1005</span>''</small> |- | align=right |90 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>151</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нэварская мова|Нэварская]] | align=left |[https://new.wikipedia.org नेपाल भाषा] | align=left |[[:en:Newar language|Newar]] | align=right |74&nbsp;101 | align=right |<small>263</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>106 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-8</span>''</small> |- | align=right |91 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>133</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гаіцянская крэольская мова|Гаіцянская крэольская]] | align=left |[https://ht.wikipedia.org Krèyol ayisyen] | align=left |[[:en:Haitian language|Haitian]] | align=right |71&nbsp;908 | align=right |<small>128</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-26</span>''</small> |- | align=right |92 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>146</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[П’емонцкая мова|П’емонцкая]] | align=left |[https://pms.wikipedia.org Piemontèis] | align=left |[[:en:Piedmontese language|Piedmontese]] | align=right |71&nbsp;324 | align=right |<small>197</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>211 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-13</span>''</small> |- | align=right |93 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1032</span>''</small> | align=right |+5 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Арагонская мова|Арагонская]] | align=left |[https://an.wikipedia.org Aragonés] | align=left |[[:en:Aragonese language|Aragonese]] | align=right |70&nbsp;983 | align=right |<small>7&nbsp;639</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>3 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1</span>''</small> |- | align=right |94 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-42</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Вэнэцкая мова|Вэнэцкая]] | align=left |[https://vec.wikipedia.org Vèneto] | align=left |[[:en:Venetian language|Venetian]] | align=right |69&nbsp;583 | align=right |<small>9</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1037</span>''</small> |- | align=right |95 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-15</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Люксэмбурская мова|Люксэмбурская]] | align=left |[https://lb.wikipedia.org Lëtzebuergesch] | align=left |[[:en:Luxembourgish language|Luxembourgish]] | align=right |67&nbsp;209 | align=right |<small>226</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>194 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-10</span>''</small> |- | align=right |96 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-51</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Мазандэранская мова|Мазандэранская]] | align=left |[https://mzn.wikipedia.org مَزِروني] | align=left |[[:en:Mazandarani language|Mazandarani]] | align=right |64&nbsp;578 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1094</span>''</small> |- | align=right |97 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-16</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Башкірская мова|Башкірская]] | align=left |[https://ba.wikipedia.org Башҡорт] | align=left |[[:en:Bashkir language|Bashkir]] | align=right |64&nbsp;082 | align=right |<small>128</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-31</span>''</small> |- | align=right |98 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-14</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ірляндзкая мова|Ірляндзкая]] | align=left |[https://ga.wikipedia.org Gaeilge] | align=left |[[:en:Irish language|Irish]] | align=right |63&nbsp;873 | align=right |<small>236</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>205 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-11</span>''</small> |- | align=right |99 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>138</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сунданская мова|Сунданская]] | align=left |[https://su.wikipedia.org Basa Sunda] | align=left |[[:en:Sundanese language|Sundanese]] | align=right |62&nbsp;712 | align=right |<small>151</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-23</span>''</small> |- | align=right |100 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>160</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Іда (мова)|Іда]] | align=left |[https://io.wikipedia.org Ido] | align=left |[[:en:Ido language|Ido]] | align=right |62&nbsp;025 | align=right |<small>406</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>96 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-7</span>''</small> |- | align=right |101 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>108</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ісьляндзкая мова|Ісьляндзкая]] | align=left |[https://is.wikipedia.org Íslenska] | align=left |[[:en:Icelandic language|Icelandic]] | align=right |60&nbsp;931 | align=right |<small>36</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1009</span>''</small> |- | align=right |102 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>144</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сылеская мова|Сылеская]] | align=left |[https://szl.wikipedia.org Ślůnski] | align=left |[[:en:Silesian language|Silesian]] | align=right |60&nbsp;244 | align=right |<small>178</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-19</span>''</small> |- | align=right |103 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>147</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Заходнефрыская мова|Заходнефрыская]] | align=left |[https://fy.wikipedia.org Frysk] | align=left |[[:en:West Frisian language|West Frisian]] | align=right |59&nbsp;888 | align=right |<small>210</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-15</span>''</small> |- | align=right |104 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>121</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Панджабі|Панджабі]] | align=left |[https://pa.wikipedia.org ਪੰਜਾਬੀ] | align=left |[[:en:Punjabi language|Punjabi]] | align=right |59&nbsp;549 | align=right |<small>61</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1006</span>''</small> |- | align=right |105 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>134</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чуваская мова|Чуваская]] | align=left |[https://cv.wikipedia.org Чăваш] | align=left |[[:en:Chuvash language|Chuvash]] | align=right |58&nbsp;953 | align=right |<small>135</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-30</span>''</small> |- | align=right |106 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>177</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Валапюк|Валапюк]] | align=left |[https://vo.wikipedia.org Volapük] | align=left |[[:en:Volapük language|Volapük]] | align=right |50&nbsp;803 | align=right |<small>1&nbsp;057</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>43 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-4</span>''</small> |- | align=right |107 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>137</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Філіпінская мова|Філіпінская]] | align=left |[https://tl.wikipedia.org Tagalog] | align=left |[[:en:Tagalog language|Tagalog]] | align=right |49&nbsp;017 | align=right |<small>150</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-29</span>''</small> |- | align=right |108 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>50</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гіляцкая мова|Гіляцкая]] | align=left |[https://glk.wikipedia.org گیلکی] | align=left |[[:en:Gilaki language|Gilaki]] | align=right |48&nbsp;305 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1136</span>''</small> |- | align=right |109 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>118</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ву (мова)|Ву]] | align=left |[https://wuu.wikipedia.org 吴语] | align=left |[[:en:Wu language|Wu]] | align=right |48&nbsp;144 | align=right |<small>59</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1007</span>''</small> |- | align=right |110 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>155</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ігба (мова)|Ігба]] | align=left |[https://ig.wikipedia.org Igbo] | align=left |[[:en:Igbo language|Igbo]] | align=right |45&nbsp;600 | align=right |<small>323</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>207 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-12</span>''</small> |- | align=right |111 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>2</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Зазакі|Зазакі]] | align=left |[https://diq.wikipedia.org Zazaki] | align=left |[[:en:Zazaki language|Zazaki]] | align=right |42&nbsp;585 | align=right |<small>-25</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1145</span>''</small> |- | align=right |112 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>136</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ёруба (мова)|Ёруба]] | align=left |[https://yo.wikipedia.org Yorùbá] | align=left |[[:en:Yoruba language|Yoruba]] | align=right |37&nbsp;184 | align=right |<small>139</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-32</span>''</small> |- | align=right |113 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>148</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Балійская мова|Балійская]] | align=left |[https://ban.wikipedia.org Bali ] | align=left |[[:en:Balinese language|Balinese]] | align=right |36&nbsp;665 | align=right |<small>249</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-17</span>''</small> |- | align=right |114 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>117</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Канада (мова)|Канада]] | align=left |[https://kn.wikipedia.org ಕನ್ನಡ] | align=left |[[:en:Kannada language|Kannada]] | align=right |35&nbsp;038 | align=right |<small>57</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1012</span>''</small> |- | align=right |115 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>93</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Шатляндзкая германская мова|Шатляндзкая германская]] | align=left |[https://sco.wikipedia.org Scots] | align=left |[[:en:Scots language|Scots]] | align=right |34&nbsp;186 | align=right |<small>25</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1036</span>''</small> |- | align=right |116 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>92</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Алеманскі дыялект|Алеманскі дыялект]] | align=left |[https://als.wikipedia.org Alemannisch] | align=left |[[:en:Alemannic language|Alemannic]] | align=right |31&nbsp;665 | align=right |<small>23</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1040</span>''</small> |- | align=right |117 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>3</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гуджараці|Гуджараці]] | align=left |[https://gu.wikipedia.org ગુજરાતી] | align=left |[[:en:Gujarati language|Gujarati]] | align=right |30&nbsp;825 | align=right |<small>-15</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1146</span>''</small> |- | align=right |118 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>77</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Інтэрлінгва|Інтэрлінгва]] | align=left |[https://ia.wikipedia.org Interlingua] | align=left |[[:en:Interlingua language|Interlingua]] | align=right |30&nbsp;416 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1072</span>''</small> |- | align=right |119 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>37</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Котава (мова)|Котава (мова)]] | align=left |[https://avk.wikipedia.org Kotava ] | align=left |[[:en:Kotava language|Kotava]] | align=right |29&nbsp;900 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1147</span>''</small> |- | align=right |120 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1003</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Крымскататарская мова|Крымскататарская]] | align=left |[https://crh.wikipedia.org Qırımtatarca] | align=left |[[:en:Crimean Tatar language|Crimean Tatar]] | align=right |29&nbsp;691 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1067</span>''</small> |- | align=right |121 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-91</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Нэпальская мова|Нэпальская]] | align=left |[https://ne.wikipedia.org नेपाली] | align=left |[[:en:Nepali language|Nepali]] | align=right |29&nbsp;688 | align=right |<small>-15</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1148</span>''</small> |- | align=right |122 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1018</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Мангольская мова|Мангольская]] | align=left |[https://mn.wikipedia.org Монгол] | align=left |[[:en:Mongolian language|Mongolian]] | align=right |27&nbsp;386 | align=right |<small>191</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-24</span>''</small> |- | align=right |123 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-52</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Баварская мова|Баварская]] | align=left |[https://bar.wikipedia.org Boarisch] | align=left |[[:en:Bavarian language|Bavarian]] | align=right |27&nbsp;224 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1114</span>''</small> |- | align=right |124 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>76</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сыцылійская мова|Сыцылійская]] | align=left |[https://scn.wikipedia.org Sicilianu] | align=left |[[:en:Sicilian language|Sicilian]] | align=right |26&nbsp;304 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1077</span>''</small> |- | align=right |125 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1009</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Сынгальская мова|Сынгальская]] | align=left |[https://si.wikipedia.org සිංහල] | align=left |[[:en:Sinhalese language|Sinhalese]] | align=right |25&nbsp;121 | align=right |<small>47</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1019</span>''</small> |- | align=right |126 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-44</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Бішнупрыя-маніпуры|Бішнупрыя-маніпуры]] | align=left |[https://bpy.wikipedia.org ইমার ঠার/বিষ্ণুপ্রিয়া মণিপুরী] | align=left |[[:en:Bishnupriya Manipuri language|Bishnupriya Manipuri]] | align=right |25&nbsp;097 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1101</span>''</small> |- | align=right |127 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1017</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Сэраікі (мова)|Сэраікі]] | align=left |[https://skr.wikipedia.org سرائیکی] | align=left |[[:en:Saraiki language|Saraiki]] | align=right |24&nbsp;639 | align=right |<small>177</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-28</span>''</small> |- | align=right |128 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-37</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кечуа (мова)|Кечуа]] | align=left |[https://qu.wikipedia.org Runa Simi] | align=left |[[:en:Quechua language|Quechua]] | align=right |24&nbsp;487 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1073</span>''</small> |- | align=right |129 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>104</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Асамская мова|Асамская]] | align=left |[https://as.wikipedia.org অসমীয়া] | align=left |[[:en:Assamese language|Assamese]] | align=right |24&nbsp;021 | align=right |<small>30</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1035</span>''</small> |- | align=right |130 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>58</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Наваха (мова)|Наваха]] | align=left |[https://nv.wikipedia.org Diné bizaad] | align=left |[[:en:Navajo language|Navajo]] | align=right |22&nbsp;667 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1121</span>''</small> |- | align=right |131 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>116</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Мінгрэльская мова|Мінгрэльская]] | align=left |[https://xmf.wikipedia.org მარგალური (Margaluri)] | align=left |[[:en:Mingrelian language|Mingrelian]] | align=right |22&nbsp;304 | align=right |<small>55</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1015</span>''</small> |- | align=right |132 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>153</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Бікольская мова|Бікольская]] | align=left |[https://bcl.wikipedia.org Bikol] | align=left |[[:en:Central Bicolano language|Central Bicolano]] | align=right |22&nbsp;040 | align=right |<small>281</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-18</span>''</small> |- | align=right |133 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>68</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Асэтынская мова|Асэтынская]] | align=left |[https://os.wikipedia.org Иронау] | align=left |[[:en:Ossetian language|Ossetian]] | align=right |21&nbsp;546 | align=right |<small>6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1098</span>''</small> |- | align=right |134 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>131</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сындхі (мова)|Сындхі]] | align=left |[https://sd.wikipedia.org سنڌي، سندھی ، सिन्ध] | align=left |[[:en:Sindhi language|Sindhi]] | align=right |21&nbsp;417 | align=right |<small>123</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-35</span>''</small> |- | align=right |135 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>124</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пушту|Пушту]] | align=left |[https://ps.wikipedia.org پښتو] | align=left |[[:en:Pashto language|Pashto]] | align=right |21&nbsp;288 | align=right |<small>67</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1014</span>''</small> |- | align=right |136 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>145</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Паўночнафрыская мова|Паўночнафрыская]] | align=left |[https://frr.wikipedia.org Nordfriisk] | align=left |[[:en:North Frisian language|North Frisian]] | align=right |21&nbsp;249 | align=right |<small>196</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-25</span>''</small> |- | align=right |137 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>125</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Орыя (мова)|Орыя]] | align=left |[https://or.wikipedia.org ଓଡ଼ିଆ] | align=left |[[:en:Oriya language|Oriya]] | align=right |20&nbsp;879 | align=right |<small>69</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1013</span>''</small> |- | align=right |138 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1031</span>''</small> | align=right |+4 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Фуля (мова)|Фуля]] | align=left |[https://ff.wikipedia.org Fulfulde] | align=left |[[:en:Fula language|Fula]] | align=right |18&nbsp;928 | align=right |<small>2&nbsp;361</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>32 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-3</span>''</small> |- | align=right |139 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-85</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Тумбука (мова)|Тумбука]] | align=left |[https://tum.wikipedia.org chiTumbuka] | align=left |[[:en:Tumbuka language|Tumbuka]] | align=right |18&nbsp;807 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1149</span>''</small> |- | align=right |140 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-30</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Якуцкая мова|Якуцкая]] | align=left |[https://sah.wikipedia.org саха тыла] | align=left |[[:en:Yakut language|Yakut]] | align=right |18&nbsp;125 | align=right |<small>20</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1055</span>''</small> |- | align=right |141 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-68</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Жамойцкая мова|Жамойцкая]] | align=left |[https://bat-smg.wikipedia.org Žemaitėška] | align=left |[[:en:Samogitian language|Samogitian]] | align=right |17&nbsp;275 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1150</span>''</small> |- | align=right |142 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-40</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Усходнеміньская мова|Усходнеміньская]] | align=left |[https://cdo.wikipedia.org 閩東語 / Mìng-dĕ̤ng-ngṳ̄] | align=left |[[:en:Min Dong Chinese language|Min Dong Chinese]] | align=right |16&nbsp;717 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1082</span>''</small> |- | align=right |143 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>65</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гэльская мова|Гэльская]] | align=left |[https://gd.wikipedia.org Gàidhlig] | align=left |[[:en:Scottish Gaelic language|Scottish Gaelic]] | align=right |16&nbsp;051 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1105</span>''</small> |- | align=right |144 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>36</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Бугійская мова|Бугійская]] | align=left |[https://bug.wikipedia.org Basa Ugi] | align=left |[[:en:Buginese language|Buginese]] | align=right |15&nbsp;955 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1151</span>''</small> |- | align=right |145 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1008</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Амхарская мова|Амхарская]] | align=left |[https://am.wikipedia.org አማርኛ] | align=left |[[:en:Amharic language|Amharic]] | align=right |15&nbsp;672 | align=right |<small>42</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1026</span>''</small> |- | align=right |146 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-43</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ідыш|Ідыш]] | align=left |[https://yi.wikipedia.org ייִדיש] | align=left |[[:en:Yiddish language|Yiddish]] | align=right |15&nbsp;665 | align=right |<small>7</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1097</span>''</small> |- | align=right |147 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>110</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ілаканская мова|Ілаканская]] | align=left |[https://ilo.wikipedia.org Ilokano] | align=left |[[:en:Ilokano language|Ilokano]] | align=right |15&nbsp;502 | align=right |<small>37</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1031</span>''</small> |- | align=right |148 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>75</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лімбурская мова|Лімбурская]] | align=left |[https://li.wikipedia.org Limburgs] | align=left |[[:en:Limburgish language|Limburgish]] | align=right |15&nbsp;203 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1084</span>''</small> |- | align=right |149 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>11</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гарантала (мова)|Гарантала]] | align=left |[https://gor.wikipedia.org Hulontalo] | align=left |[[:en:Gorontalo language|Gorontalo]] | align=right |15&nbsp;100 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1152</span>''</small> |- | align=right |150 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>49</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нэапалітанская мова|Нэапалітанская]] | align=left |[https://nap.wikipedia.org Nnapulitano] | align=left |[[:en:Neapolitan language|Neapolitan]] | align=right |14&nbsp;956 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1153</span>''</small> |- | align=right |151 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>130</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Санталі (мова)|Санталі]] | align=left |[https://sat.wikipedia.org ᱥᱟᱱᱛᱟᱲᱤ] | align=left |[[:en:Santali language|Santali]] | align=right |14&nbsp;937 | align=right |<small>117</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-36</span>''</small> |- | align=right |152 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>97</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Шанская мова|Шанская]] | align=left |[https://shn.wikipedia.org ၽႃႇသႃႇတႆး] | align=left |[[:en:Shan language|Shan ]] | align=right |14&nbsp;696 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1045</span>''</small> |- | align=right |153 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>80</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Маітгілі (мова)|Маітгілі]] | align=left |[https://mai.wikipedia.org मैथिली] | align=left |[[:en:Maithili language|Maithili]] | align=right |14&nbsp;338 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1081</span>''</small> |- | align=right |154 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>62</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Верхнелужыцкая мова|Верхнелужыцкая]] | align=left |[https://hsb.wikipedia.org Hornjoserbsce] | align=left |[[:en:Upper Sorbian language|Upper Sorbian]] | align=right |14&nbsp;240 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1112</span>''</small> |- | align=right |155 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>67</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Фарэрская мова|Фарэрская]] | align=left |[https://fo.wikipedia.org Føroyskt] | align=left |[[:en:Faroese language|Faroese]] | align=right |14&nbsp;209 | align=right |<small>6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1100</span>''</small> |- | align=right |156 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1011</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Эмільяна-раманьёльскі дыялект|Эмільяна-раманьёльскі дыялект]] | align=left |[https://eml.wikipedia.org Emiliàn e rumagnòl] | align=left |[[:en:Emilian-Romagnol language|Emilian-Romagnol]] | align=right |14&nbsp;029 | align=right |<small>54</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1020</span>''</small> |- | align=right |157 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-89</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Клясычная кітайская мова|Клясычная кітайская]] | align=left |[https://zh-classical.wikipedia.org 文言] | align=left |[[:en:Literary Chinese language|Literary Chinese]] | align=right |14&nbsp;028 | align=right |<small>-8</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1154</span>''</small> |- | align=right |158 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>35</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Баньюмасанская мова|Баньюмасанская]] | align=left |[https://map-bms.wikipedia.org Basa Banyumasan] | align=left |[[:en:Banyumasan language|Banyumasan]] | align=right |13&nbsp;943 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1155</span>''</small> |- | align=right |159 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1019</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Мараканская арабская мова|Мараканская арабская]] | align=left |[https://ary.wikipedia.org الدارجة ] | align=left |[[:en:Moroccan Arabic language|Moroccan Arabic]] | align=right |13&nbsp;799 | align=right |<small>198</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-27</span>''</small> |- | align=right |160 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-29</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Дагбани (мова)|Дагбани]] | align=left |[https://dag.wikipedia.org Dagbanli ] | align=left |[[:en:Dagbani language|Dagbani]] | align=right |13&nbsp;653 | align=right |<small>22</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1054</span>''</small> |- | align=right |161 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1015</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Заходнеармянская мова|Заходнеармянская]] | align=left |[https://hyw.wikipedia.org Արեւմտահայերէն] | align=left |[[:en:Western Armenian language|Western Armenian]] | align=right |13&nbsp;590 | align=right |<small>102</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1008</span>''</small> |- | align=right |162 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-23</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Акцыдэнталь|Акцыдэнталь]] | align=left |[https://ie.wikipedia.org Interlingue] | align=left |[[:en:Interlingue language|Interlingue]] | align=right |13&nbsp;551 | align=right |<small>30</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1041</span>''</small> |- | align=right |163 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1033</span>''</small> | align=right |+8 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Каракалпацкая мова|Каракалпацкая]] | align=left |[https://kaa.wikipedia.org Qaraqalpaqsha] | align=left |[[:en:Karakalpak language|Karakalpak]] | align=right |13&nbsp;059 | align=right |<small>1&nbsp;274</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>67 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-5</span>''</small> |- | align=right |164 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-35</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ачэская мова|Ачэская]] | align=left |[https://ace.wikipedia.org Acèh] | align=left |[[:en:Acehnese language|Acehnese]] | align=right |13&nbsp;057 | align=right |<small>13</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1078</span>''</small> |- | align=right |165 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-32</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Валёнская мова|Валёнская]] | align=left |[https://wa.wikipedia.org Walon] | align=left |[[:en:Walloon language|Walloon]] | align=right |12&nbsp;934 | align=right |<small>16</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1065</span>''</small> |- | align=right |166 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-61</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Санскрыт|Санскрыт]] | align=left |[https://sa.wikipedia.org संस्कृतम्] | align=left |[[:en:Sanskrit language|Sanskrit]] | align=right |12&nbsp;491 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1134</span>''</small> |- | align=right |167 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-18</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Фіджыйскі гіндзі|Фіджыйскі гіндзі]] | align=left |[https://hif.wikipedia.org Fiji Hindi] | align=left |[[:en:Fiji Hindi language|Fiji Hindi]] | align=right |12&nbsp;304 | align=right |<small>84</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1011</span>''</small> |- | align=right |168 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>114</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Зулуская мова|Зулуская]] | align=left |[https://zu.wikipedia.org isiZulu] | align=left |[[:en:Zulu language|Zulu]] | align=right |12&nbsp;246 | align=right |<small>49</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1024</span>''</small> |- | align=right |169 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-94</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://zgh.wikipedia.org ⵜⴰⵎⴰⵣⵉⵖⵜ ⵜⴰⵏⴰⵡⴰⵢⵜ] | align=left |[[:en:Standard Moroccan Tamazight language|Standard Moroccan Tamazight]] | align=right |12&nbsp;204 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1106</span>''</small> |- | align=right |170 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-22</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кгмэрская мова|Кгмэрская]] | align=left |[https://km.wikipedia.org ភាសាខ្មែរ] | align=left |[[:en:Khmer language|Khmer]] | align=right |12&nbsp;013 | align=right |<small>41</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1029</span>''</small> |- | align=right |171 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-34</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Банджарская мова|Банджарская]] | align=left |[https://bjn.wikipedia.org Bahasa Banjar] | align=left |[[:en:Banjar language|Banjar]] | align=right |11&nbsp;859 | align=right |<small>14</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1074</span>''</small> |- | align=right |172 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>109</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Шонская мова|Шонская]] | align=left |[https://sn.wikipedia.org chiShona] | align=left |[[:en:Shona language|Shona]] | align=right |11&nbsp;595 | align=right |<small>37</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1033</span>''</small> |- | align=right |173 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>83</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лігурская мова|Лігурская]] | align=left |[https://lij.wikipedia.org Líguru] | align=left |[[:en:Ligurian language|Ligurian]] | align=right |11&nbsp;512 | align=right |<small>14</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1076</span>''</small> |- | align=right |174 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>64</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Марыйская мова|Марыйская]] | align=left |[https://mhr.wikipedia.org Олык Марий (Olyk Marij)] | align=left |[[:en:Meadow Mari language|Meadow Mari]] | align=right |11&nbsp;330 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1107</span>''</small> |- | align=right |175 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>54</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ташэльгіт|Ташэльгіт]] | align=left |[https://shi.wikipedia.org Taclḥit ] | align=left |[[:en:Shilha language|Shilha]] | align=right |10&nbsp;889 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1135</span>''</small> |- | align=right |176 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>34</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Маніпуры (мова)|Маніпуры]] | align=left |[https://mni.wikipedia.org ꯃꯤꯇꯩꯂꯣꯟ ] | align=left |[[:en:Meitei language|Meitei]] | align=right |10&nbsp;540 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1156</span>''</small> |- | align=right |177 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>101</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Самалійская мова|Самалійская]] | align=left |[https://so.wikipedia.org Soomaali] | align=left |[[:en:Somali language|Somali]] | align=right |10&nbsp;467 | align=right |<small>29</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1044</span>''</small> |- | align=right |178 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>33</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Горнамарыйская мова|Горнамарыйская]] | align=left |[https://mrj.wikipedia.org Кырык Мары (Kyryk Mary)] | align=left |[[:en:Hill Mari language|Hill Mari]] | align=right |10&nbsp;430 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1157</span>''</small> |- | align=right |179 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>88</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Хака (мова)|Хака]] | align=left |[https://hak.wikipedia.org Hak-kâ-fa / 客家話] | align=left |[[:en:Hakka language|Hakka]] | align=right |10&nbsp;421 | align=right |<small>17</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1063</span>''</small> |- | align=right |180 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>81</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Русінская мова|Русінская]] | align=left |[https://rue.wikipedia.org Русиньскый] | align=left |[[:en:Rusyn language|Rusyn]] | align=right |10&nbsp;225 | align=right |<small>13</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1080</span>''</small> |- | align=right |181 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>48</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Капампанганская мова|Капампанганская]] | align=left |[https://pam.wikipedia.org Kapampangan] | align=left |[[:en:Kapampangan language|Kapampangan]] | align=right |10&nbsp;210 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1158</span>''</small> |- | align=right |182 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1020</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Кашмірская мова|Кашмірская]] | align=left |[https://ks.wikipedia.org कश्मीरी / كشميري] | align=left |[[:en:Kashmiri language|Kashmiri]] | align=right |10&nbsp;140 | align=right |<small>375</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-16</span>''</small> |- | align=right |183 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-47</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://tly.wikipedia.org tolışi] | align=left |[[:en:Talysh language|Talysh]] | align=right |10&nbsp;094 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1113</span>''</small> |- | align=right |184 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>69</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Уйгурская мова|Уйгурская]] | align=left |[https://ug.wikipedia.org ئۇيغۇر تىلى] | align=left |[[:en:Uyghur language|Uyghur]] | align=right |9&nbsp;716 | align=right |<small>7</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1099</span>''</small> |- | align=right |185 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>111</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Руандзкая мова|Руандзкая]] | align=left |[https://rw.wikipedia.org Ikinyarwanda] | align=left |[[:en:Kinyarwanda language|Kinyarwanda]] | align=right |9&nbsp;646 | align=right |<small>38</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1032</span>''</small> |- | align=right |186 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>32</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Тарантынская мова|Тарантынская]] | align=left |[https://roa-tara.wikipedia.org Tarandíne] | align=left |[[:en:Tarantino language|Tarantino]] | align=right |9&nbsp;505 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1159</span>''</small> |- | align=right |187 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>89</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Бігарская мова|Бігарская]] | align=left |[https://bh.wikipedia.org भोजपुरी] | align=left |[[:en:Bihari language|Bihari]] | align=right |8&nbsp;978 | align=right |<small>20</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1061</span>''</small> |- | align=right |188 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>31</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Паўночны сота|Паўночны сота]] | align=left |[https://nso.wikipedia.org Sepedi] | align=left |[[:en:Northern Sotho language|Northern Sotho]] | align=right |8&nbsp;916 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1160</span>''</small> |- | align=right |189 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>139</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Карсыканская мова|Карсыканская]] | align=left |[https://co.wikipedia.org Corsu] | align=left |[[:en:Corsican language|Corsican]] | align=right |8&nbsp;805 | align=right |<small>153</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-33</span>''</small> |- | align=right |190 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>73</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Заходнефлямандзкая мова|Заходнефлямандзкая]] | align=left |[https://vls.wikipedia.org West-Vlams] | align=left |[[:en:West Flemish language|West Flemish]] | align=right |8&nbsp;335 | align=right |<small>10</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1091</span>''</small> |- | align=right |191 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>57</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ніжнесаксонскія дыялекты Нідэрляндаў мова|Ніжнесаксонскія дыялекты Нідэрляндаў]] | align=left |[https://nds-nl.wikipedia.org Nedersaksisch] | align=left |[[:en:Dutch Low Saxon language|Dutch Low Saxon]] | align=right |8&nbsp;085 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1122</span>''</small> |- | align=right |192 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1006</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Тыбэцкая мова|Тыбэцкая]] | align=left |[https://bo.wikipedia.org བོད་སྐད] | align=left |[[:en:Tibetan language|Tibetan]] | align=right |8&nbsp;065 | align=right |<small>34</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1038</span>''</small> |- | align=right |193 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-69</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Маары (мова)|Маары]] | align=left |[https://mi.wikipedia.org Māori] | align=left |[[:en:Māori language|Māori]] | align=right |8&nbsp;034 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1161</span>''</small> |- | align=right |194 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>30</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Паўночнасаамская мова|Паўночнасаамская]] | align=left |[https://se.wikipedia.org Sámegiella] | align=left |[[:en:Northern Sami language|Northern Sami]] | align=right |7&nbsp;907 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1162</span>''</small> |- | align=right |195 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>47</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Эрзянская мова|Эрзянская]] | align=left |[https://myv.wikipedia.org Эрзянь (Erzjanj Kelj)] | align=left |[[:en:Erzya language|Erzya]] | align=right |7&nbsp;870 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1163</span>''</small> |- | align=right |196 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1007</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Мальтыйская мова|Мальтыйская]] | align=left |[https://mt.wikipedia.org Malti] | align=left |[[:en:Maltese language|Maltese]] | align=right |7&nbsp;820 | align=right |<small>41</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1030</span>''</small> |- | align=right |197 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-45</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Сардынская мова|Сардынская]] | align=left |[https://sc.wikipedia.org Sardu] | align=left |[[:en:Sardinian language|Sardinian]] | align=right |7&nbsp;806 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1108</span>''</small> |- | align=right |198 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>6</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Макшанская мова|Макшанская]] | align=left |[https://mdf.wikipedia.org Мокшень (Mokshanj Kälj)] | align=left |[[:en:Moksha language|Moksha]] | align=right |7&nbsp;625 | align=right |<small>-3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1164</span>''</small> |- | align=right |199 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>106</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Зэляндзкая мова|Зэляндзкая]] | align=left |[https://zea.wikipedia.org Zeêuws] | align=left |[[:en:Zeelandic language|Zeelandic]] | align=right |7&nbsp;245 | align=right |<small>31</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1042</span>''</small> |- | align=right |200 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>105</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Корнская мова|Корнская]] | align=left |[https://kw.wikipedia.org Kernewek/Karnuack] | align=left |[[:en:Cornish language|Cornish]] | align=right |7&nbsp;150 | align=right |<small>31</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1043</span>''</small> |- | align=right |201 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1024</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Кабільская мова|Кабільская]] | align=left |[https://kab.wikipedia.org Taqbaylit] | align=left |[[:en:Kabyle language|Kabyle]] | align=right |7&nbsp;124 | align=right |<small>39</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1034</span>''</small> |- | align=right |202 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-73</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Вэпская мова|Вэпская]] | align=left |[https://vep.wikipedia.org Vepsän] | align=left |[[:en:Vepsian language|Vepsian]] | align=right |7&nbsp;110 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1165</span>''</small> |- | align=right |203 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1005</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Туркмэнская мова|Туркмэнская]] | align=left |[https://tk.wikipedia.org تركمن / Туркмен] | align=left |[[:en:Turkmen language|Turkmen]] | align=right |7&nbsp;107 | align=right |<small>34</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1039</span>''</small> |- | align=right |204 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-93</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Мэнская мова|Мэнская]] | align=left |[https://gv.wikipedia.org Gaelg] | align=left |[[:en:Manx language|Manx]] | align=right |7&nbsp;102 | align=right |<small>6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1102</span>''</small> |- | align=right |205 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>96</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Выруская мова|Выруская]] | align=left |[https://fiu-vro.wikipedia.org Võro] | align=left |[[:en:Võro language|Võro]] | align=right |6&nbsp;921 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1049</span>''</small> |- | align=right |206 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>8</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гань мова|Гань]] | align=left |[https://gan.wikipedia.org 贛語] | align=left |[[:en:Gan language|Gan]] | align=right |6&nbsp;816 | align=right |<small>-2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1166</span>''</small> |- | align=right |207 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>79</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Інары-саамская мова|Інары-саамская]] | align=left |[https://smn.wikipedia.org Anarâškielâ ] | align=left |[[:en:Inari Sami language|Inari Sami]] | align=right |6&nbsp;551 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1085</span>''</small> |- | align=right |208 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>56</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Абхаская мова|Абхаская]] | align=left |[https://ab.wikipedia.org Аҧсуа] | align=left |[[:en:Abkhazian language|Abkhazian]] | align=right |6&nbsp;502 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1123</span>''</small> |- | align=right |209 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>70</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пікардзкая мова|Пікардзкая]] | align=left |[https://pcd.wikipedia.org Picard] | align=left |[[:en:Picard language|Picard]] | align=right |6&nbsp;106 | align=right |<small>8</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1096</span>''</small> |- | align=right |210 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>78</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Гуарані (мова)|Гуарані]] | align=left |[https://gn.wikipedia.org Avañe'ẽ] | align=left |[[:en:Guarani language|Guarani]] | align=right |6&nbsp;034 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1086</span>''</small> |- | align=right |211 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>4</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Удмурцкая мова|Удмурцкая]] | align=left |[https://udm.wikipedia.org Удмурт кыл] | align=left |[[:en:Udmurt language|Udmurt]] | align=right |5&nbsp;917 | align=right |<small>-5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1167</span>''</small> |- | align=right |212 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>29</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Франка-правансальская мова|Франка-правансальская]] | align=left |[https://frp.wikipedia.org Arpitan] | align=left |[[:en:Franco-Provençal language|Franco-Provençal]] | align=right |5&nbsp;826 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1168</span>''</small> |- | align=right |213 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>61</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Комі (мова)|Комі]] | align=left |[https://kv.wikipedia.org Коми] | align=left |[[:en:Komi language|Komi]] | align=right |5&nbsp;757 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1115</span>''</small> |- | align=right |214 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>95</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Кашубская мова|Кашубская]] | align=left |[https://csb.wikipedia.org Kaszëbsczi] | align=left |[[:en:Kashubian language|Kashubian]] | align=right |5&nbsp;565 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1050</span>''</small> |- | align=right |215 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>82</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лаоская мова|Лаоская]] | align=left |[https://lo.wikipedia.org ລາວ] | align=left |[[:en:Lao language|Lao]] | align=right |5&nbsp;521 | align=right |<small>14</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1079</span>''</small> |- | align=right |216 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>123</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пап’ямэнта (мова)|Пап’ямэнта]] | align=left |[https://pap.wikipedia.org Papiamentu] | align=left |[[:en:Papiamentu language|Papiamentu]] | align=right |5&nbsp;405 | align=right |<small>66</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1016</span>''</small> |- | align=right |217 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1010</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Мадурская мова|Мадурская]] | align=left |[https://mad.wikipedia.org Madhurâ] | align=left |[[:en:Madurese language|Madurese]] | align=right |5&nbsp;275 | align=right |<small>50</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1025</span>''</small> |- | align=right |218 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-62</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Аймара|Аймара]] | align=left |[https://ay.wikipedia.org Aymar] | align=left |[[:en:Aymara language|Aymara]] | align=right |5&nbsp;257 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1137</span>''</small> |- | align=right |219 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>60</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лінгальская мова|Лінгальская]] | align=left |[https://ln.wikipedia.org Lingala] | align=left |[[:en:Lingala language|Lingala]] | align=right |5&nbsp;203 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1116</span>''</small> |- | align=right |220 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>85</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://ang.wikipedia.org Englisc] | align=left |[[:en:Old English language|Old English]] | align=right |5&nbsp;193 | align=right |<small>16</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1070</span>''</small> |- | align=right |221 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>28</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нарманская мова|Нарманская]] | align=left |[https://nrm.wikipedia.org Nouormand/Normaund] | align=left |[[:en:Norman language|Norman]] | align=right |5&nbsp;060 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1169</span>''</small> |- | align=right |222 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1014</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Дотэлі (мова)|Дотэлі]] | align=left |[https://gpe.wikipedia.org Ghanaian Pidgin] | align=left |[[:en:Ghanaian Pidgin language|Ghanaian Pidgin]] | align=right |4&nbsp;997 | align=right |<small>97</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1010</span>''</small> |- | align=right |223 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-41</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Фрыульская мова|Фрыульская]] | align=left |[https://fur.wikipedia.org Furlan] | align=left |[[:en:Friulian language|Friulian]] | align=right |4&nbsp;948 | align=right |<small>10</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1092</span>''</small> |- | align=right |224 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1027</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Лугандзкая мова|Лугандзкая]] | align=left |[https://lg.wikipedia.org Luganda] | align=left |[[:en:Luganda language|Luganda]] | align=right |4&nbsp;904 | align=right |<small>254</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-22</span>''</small> |- | align=right |225 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-48</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Лівікаўская карэльская мова|Лівікаўская карэльская]] | align=left |[https://olo.wikipedia.org Karjalan] | align=left |[[:en:Livvi-Karelian language|Livvi-Karelian]] | align=right |4&nbsp;705 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1117</span>''</small> |- | align=right |226 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-38</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Чві (мова)|Чві]] | align=left |[https://tw.wikipedia.org Twi] | align=left |[[:en:Twi language|Twi]] | align=right |4&nbsp;688 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1087</span>''</small> |- | align=right |227 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>5</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лінгва франка нова (мова)|Лінгва франка нова]] | align=left |[https://lfn.wikipedia.org Lingua franca nova] | align=left |[[:en:Lingua Franca Nova language|Lingua Franca Nova]] | align=right |4&nbsp;549 | align=right |<small>-4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1170</span>''</small> |- | align=right |228 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>46</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Лезгінская мова|Лезгінская]] | align=left |[https://lez.wikipedia.org Лезги чІал (Lezgi č’al)] | align=left |[[:en:Lezgian language|Lezgian]] | align=right |4&nbsp;464 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1171</span>''</small> |- | align=right |229 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>72</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Мірандзкая мова|Мірандзкая]] | align=left |[https://mwl.wikipedia.org Mirandés] | align=left |[[:en:Mirandese language|Mirandese]] | align=right |4&nbsp;307 | align=right |<small>10</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1093</span>''</small> |- | align=right |230 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>99</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Эстрэмадурская мова|Эстрэмадурская]] | align=left |[https://ext.wikipedia.org Estremeñu] | align=left |[[:en:Extremaduran language|Extremaduran]] | align=right |4&nbsp;208 | align=right |<small>28</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1048</span>''</small> |- | align=right |231 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>45</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Наўаталь|Наўаталь]] | align=left |[https://nah.wikipedia.org Nāhuatl] | align=left |[[:en:Nahuatl language|Nahuatl]] | align=right |4&nbsp;166 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1172</span>''</small> |- | align=right |232 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>103</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Затэрляндзка-фрыская мова|Затэрляндзка-фрыская]] | align=left |[https://stq.wikipedia.org Seeltersk] | align=left |[[:en:Saterland Frisian language|Saterland Frisian]] | align=right |4&nbsp;164 | align=right |<small>30</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1046</span>''</small> |- | align=right |233 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>10</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Удмурцкая мова|Удмурцкая]] | align=left |[https://tyv.wikipedia.org Тыва] | align=left |[[:en:Tuvan language|Tuvan]] | align=right |4&nbsp;126 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1173</span>''</small> |- | align=right |234 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1026</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Сэтсвана (мова)|Сэтсвана]] | align=left |[https://tn.wikipedia.org Setswana] | align=left |[[:en:Tswana language|Tswana]] | align=right |4&nbsp;122 | align=right |<small>154</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-34</span>''</small> |- | align=right |235 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>94</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сэфардзкая мова|Сэфардзкая]] | align=left |[https://lad.wikipedia.org Dzhudezmo] | align=left |[[:en:Ladino language|Ladino]] | align=right |4&nbsp;025 | align=right |<small>26</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1053</span>''</small> |- | align=right |236 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-100</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Аварская мова|Аварская]] | align=left |[https://av.wikipedia.org Авар] | align=left |[[:en:Avar language|Avar]] | align=right |4&nbsp;013 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1174</span>''</small> |- | align=right |237 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1016</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://tok.wikipedia.org toki pona] | align=left |[[:en:Toki Pona language|Toki Pona]] | align=right |3&nbsp;907 | align=right |<small>116</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-37</span>''</small> |- | align=right |238 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-33</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Рэтараманская мова|Рэтараманская]] | align=left |[https://rm.wikipedia.org Rumantsch] | align=left |[[:en:Romansh language|Romansh]] | align=right |3&nbsp;865 | align=right |<small>16</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1071</span>''</small> |- | align=right |239 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1028</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://fon.wikipedia.org fɔ̀ngbè] | align=left |[[:en:Fon language|Fon]] | align=right |3&nbsp;864 | align=right |<small>310</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>> 250 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-20</span>''</small> |- | align=right |240 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-31</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Дотэлі (мова)|Дотэлі]] | align=left |[https://dty.wikipedia.org डोटेली] | align=left |[[:en:Doteli language|Doteli]] | align=right |3&nbsp;689 | align=right |<small>18</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1064</span>''</small> |- | align=right |241 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-63</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Конкані (мова)|Конкані]] | align=left |[https://gom.wikipedia.org गोंयची कोंकणी / Gõychi Konknni] | align=left |[[:en:Goan Konkani language|Goan Konkani]] | align=right |3&nbsp;644 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1138</span>''</small> |- | align=right |242 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1035</span>''</small> | align=right |+24 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Монская мова|Монская]] | align=left |[https://mnw.wikipedia.org မန် ] | align=left |[[:en:Mon language|Mon]] | align=right |3&nbsp;634 | align=right |<small>1&nbsp;405</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>68 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-6</span>''</small> |- | align=right |243 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-26</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Тулу (мова)|Тулу]] | align=left |[https://tcy.wikipedia.org ತುಳು] | align=left |[[:en:Tulu language|Tulu]] | align=right |3&nbsp;522 | align=right |<small>23</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1057</span>''</small> |- | align=right |244 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-74</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Комі-пярмяцкая мова|Комі-пярмяцкая]] | align=left |[https://koi.wikipedia.org Перем Коми (Perem Komi)] | align=left |[[:en:Komi-Permyak language|Komi-Permyak]] | align=right |3&nbsp;471 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1175</span>''</small> |- | align=right |245 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-86</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ніжнелужыцкая мова|Ніжнелужыцкая]] | align=left |[https://dsb.wikipedia.org Dolnoserbski] | align=left |[[:en:Lower Sorbian language|Lower Sorbian]] | align=right |3&nbsp;443 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1176</span>''</small> |- | align=right |246 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>122</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://bew.wikipedia.org Betawi] | align=left |[[:en:Betawi language|Betawi]] | align=right |3&nbsp;275 | align=right |<small>63</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1018</span>''</small> |- | align=right |247 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-92</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Чабакана (мова)|Чабакана]] | align=left |[https://cbk-zam.wikipedia.org Chavacano de Zamboanga] | align=left |[[:en:Zamboanga Chavacano language|Zamboanga Chavacano]] | align=right |3&nbsp;265 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1051</span>''</small> |- | align=right |248 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-36</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Мальдыўская мова|Мальдыўская]] | align=left |[https://dv.wikipedia.org ދިވެހިބަސް] | align=left |[[:en:Divehi language|Divehi]] | align=right |3&nbsp;201 | align=right |<small>13</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1083</span>''</small> |- | align=right |249 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-53</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://dga.wikipedia.org Dagaare] | align=left |[[:en:Dagaare language|Dagaare]] | align=right |3&nbsp;150 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1124</span>''</small> |- | align=right |250 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-75</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Рыпуарская мова|Рыпуарская]] | align=left |[https://ksh.wikipedia.org Ripoarisch] | align=left |[[:en:Ripuarian language|Ripuarian]] | align=right |3&nbsp;038 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1177</span>''</small> |- | align=right |251 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>55</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чжуанская мова|Чжуанская]] | align=left |[https://za.wikipedia.org Cuengh] | align=left |[[:en:Zhuang language|Zhuang]] | align=right |3&nbsp;011 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1125</span>''</small> |- | align=right |252 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-104</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Гагавуская мова|Гагавуская]] | align=left |[https://gag.wikipedia.org Gagauz] | align=left |[[:en:Gagauz language|Gagauz]] | align=right |3&nbsp;003 | align=right |<small>-10</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1178</span>''</small> |- | align=right |253 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-87</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Гавайская мова|Гавайская]] | align=left |[https://haw.wikipedia.org Hawai`i] | align=left |[[:en:Hawaiian language|Hawaiian]] | align=right |2&nbsp;975 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1179</span>''</small> |- | align=right |254 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-76</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Пао (мова)|Пао]] | align=left |[https://blk.wikipedia.org ပအိုဝ်ႏဘာႏသာႏ] | align=left |[[:en:Pa'O language|Pa'O]] | align=right |2&nbsp;915 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1180</span>''</small> |- | align=right |255 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-70</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Бурацкая мова|Бурацкая]] | align=left |[https://bxr.wikipedia.org Буряад] | align=left |[[:en:Buryat language|Buryat]] | align=right |2&nbsp;914 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1181</span>''</small> |- | align=right |256 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-39</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://kge.wikipedia.org Kumoring] | align=left |[[:en:Komering language|Komering]] | align=right |2&nbsp;900 | align=right |<small>12</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1088</span>''</small> |- | align=right |257 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-71</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Пфальцкі дыялект|Пфальцкі дыялект]] | align=left |[https://pfl.wikipedia.org Pälzisch] | align=left |[[:en:Palatinate German language|Palatinate German]] | align=right |2&nbsp;850 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1182</span>''</small> |- | align=right |258 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-46</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Авадгі|Авадгі]] | align=left |[https://awa.wikipedia.org अवधी ] | align=left |[[:en:Awadhi language|Awadhi]] | align=right |2&nbsp;847 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1109</span>''</small> |- | align=right |259 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-27</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Карачаева-балкарская мова|Карачаева-балкарская]] | align=left |[https://krc.wikipedia.org Къарачай-Малкъар (Qarachay-Malqar)] | align=left |[[:en:Karachay-Balkar language|Karachay-Balkar]] | align=right |2&nbsp;811 | align=right |<small>23</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1058</span>''</small> |- | align=right |260 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-64</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Сакізая (мова)|Сакізая]] | align=left |[https://szy.wikipedia.org Sakizaya ] | align=left |[[:en:Sakizaya language|Sakizaya]] | align=right |2&nbsp;737 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1139</span>''</small> |- | align=right |261 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-54</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Пангасынанская мова|Пангасынанская]] | align=left |[https://pag.wikipedia.org Pangasinan] | align=left |[[:en:Pangasinan language|Pangasinan]] | align=right |2&nbsp;623 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1126</span>''</small> |- | align=right |262 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-77</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Атаяльская мова|Атаяльская]] | align=left |[https://tay.wikipedia.org Tayal ] | align=left |[[:en:Atayal language|Atayal]] | align=right |2&nbsp;582 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1183</span>''</small> |- | align=right |263 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-55</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Інгуская мова|Інгуская]] | align=left |[https://inh.wikipedia.org Гӏалгӏай] | align=left |[[:en:Ingush language|Ingush]] | align=right |2&nbsp;523 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1127</span>''</small> |- | align=right |264 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-88</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кхоса (мова)|Кхоса]] | align=left |[https://xh.wikipedia.org isiXhosa] | align=left |[[:en:Xhosa language|Xhosa]] | align=right |2&nbsp;410 | align=right |<small>-2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1184</span>''</small> |- | align=right |265 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-19</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://iba.wikipedia.org Jaku Iban] | align=left |[[:en:Iban language|Iban]] | align=right |2&nbsp;380 | align=right |<small>59</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1022</span>''</small> |- | align=right |266 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-20</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кікую (мова)|Кікую]] | align=left |[https://ki.wikipedia.org Gĩkũyũ] | align=left |[[:en:Kikuyu language|Kikuyu]] | align=right |2&nbsp;341 | align=right |<small>58</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1023</span>''</small> |- | align=right |267 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>27</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Атыкамэк (мова)|Атыкамэк]] | align=left |[https://atj.wikipedia.org Atikamekw] | align=left |[[:en:Atikamekw language|Atikamekw]] | align=right |2&nbsp;078 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1185</span>''</small> |- | align=right |268 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>26</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Навіяль (мова)|Навіяль]] | align=left |[https://nov.wikipedia.org Novial] | align=left |[[:en:Novial language|Novial]] | align=right |2&nbsp;070 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1186</span>''</small> |- | align=right |269 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>63</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пэнсыльванска-нямецкая мова|Пэнсыльванска-нямецкая]] | align=left |[https://pdc.wikipedia.org Deitsch] | align=left |[[:en:Pennsylvania German language|Pennsylvania German]] | align=right |2&nbsp;054 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1110</span>''</small> |- | align=right |270 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>25</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Танганская мова|Танганская]] | align=left |[https://to.wikipedia.org faka Tonga] | align=left |[[:en:Tongan language|Tongan]] | align=right |2&nbsp;045 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1187</span>''</small> |- | align=right |271 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>24</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Арома (мова)|Арома]] | align=left |[https://om.wikipedia.org Oromoo] | align=left |[[:en:Oromo language|Oromo]] | align=right |1&nbsp;968 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1188</span>''</small> |- | align=right |272 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>44</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Конга (мова)|Конга]] | align=left |[https://kg.wikipedia.org KiKongo] | align=left |[[:en:Kongo language|Kongo]] | align=right |1&nbsp;946 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1189</span>''</small> |- | align=right |273 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>43</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Арамэйскія мовы|Арамэйскія мовы]] | align=left |[https://arc.wikipedia.org ܐܪܡܝܐ] | align=left |[[:en:Aramaic language|Aramaic]] | align=right |1&nbsp;919 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1190</span>''</small> |- | align=right |274 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1001</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://dtp.wikipedia.org Kadazandusun] | align=left |[[:en:Central Dusun language|Central Dusun]] | align=right |1&nbsp;800 | align=right |<small>6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1103</span>''</small> |- | align=right |275 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-78</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Дотэлі (мова)|Дотэлі]] | align=left |[https://fat.wikipedia.org mfantse] | align=left |[[:en:Fanti language|Fanti]] | align=right |1&nbsp;796 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1191</span>''</small> |- | align=right |276 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>9</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Ніяска мова|Ніяска]] | align=left |[https://nia.wikipedia.org Nias] | align=left |[[:en:Li Niha language|Li Niha]] | align=right |1&nbsp;769 | align=right |<small>-1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1192</span>''</small> |- | align=right |277 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>23</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Валоф (мова)|Валоф]] | align=left |[https://wo.wikipedia.org Wolof] | align=left |[[:en:Wolof language|Wolof]] | align=right |1&nbsp;747 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1193</span>''</small> |- | align=right |278 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1030</span>''</small> | align=right |+3 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Сота (мова)|Сота]] | align=left |[https://st.wikipedia.org Sesotho] | align=left |[[:en:Sesotho language|Sesotho]] | align=right |1&nbsp;737 | align=right |<small>47</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1028</span>''</small> |- | align=right |279 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-90</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ямайская крэольская мова|Ямайская крэольская]] | align=left |[https://jam.wikipedia.org Jumiekan Kryuol] | align=left |[[:en:Jamaican Patois language|Jamaican Patois]] | align=right |1&nbsp;718 | align=right |<small>-14</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1194</span>''</small> |- | align=right |280 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-79</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кабіе (мова)|Кабіе]] | align=left |[https://kbp.wikipedia.org Kabɩyɛ] | align=left |[[:en:Kabiye language|Kabiye]] | align=right |1&nbsp;714 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1195</span>''</small> |- | align=right |281 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-80</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Фіджыйская мова|Фіджыйская]] | align=left |[https://fj.wikipedia.org Na Vosa Vakaviti] | align=left |[[:en:Fijian language|Fijian]] | align=right |1&nbsp;711 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1196</span>''</small> |- | align=right |282 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1025</span>''</small> | align=right |+2 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Гун (мова)|Гун]] | align=left |[https://guw.wikipedia.org gungbe] | align=left |[[:en:Gun language|Gun]] | align=right |1&nbsp;687 | align=right |<small>48</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1027</span>''</small> |- | align=right |283 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-56</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://anp.wikipedia.org अंगिका] | align=left |[[:en:Angika language|Angika]] | align=right |1&nbsp;684 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1128</span>''</small> |- | align=right |284 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-25</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Кабардзіна-чаркеская мова|Кабардзіна-чаркеская]] | align=left |[https://kbd.wikipedia.org Адыгэбзэ (Adighabze)] | align=left |[[:en:Kabardian Circassian language|Kabardian Circassian]] | align=right |1&nbsp;669 | align=right |<small>24</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1056</span>''</small> |- | align=right |285 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>91</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://knc.wikipedia.org Yerwa Kanuri] | align=left |[[:en:Central Kanuri language|Central Kanuri]] | align=right |1&nbsp;656 | align=right |<small>22</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1060</span>''</small> |- | align=right |286 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>59</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Калмыцкая мова|Калмыцкая]] | align=left |[https://xal.wikipedia.org Хальмг] | align=left |[[:en:Kalmyk language|Kalmyk]] | align=right |1&nbsp;594 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1118</span>''</small> |- | align=right |287 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>22</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Н’ко (мова)|Н’ко]] | align=left |[https://nqo.wikipedia.org ߒߞߏ] | align=left |[[:en:N'Ko language|N'Ko]] | align=right |1&nbsp;588 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1197</span>''</small> |- | align=right |288 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>66</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Нігерыйская крэольская мова|Нігерыйская крэольская]] | align=left |[https://pcm.wikipedia.org Naijá] | align=left |[[:en:Nigerian Pidgin language|Nigerian Pidgin]] | align=right |1&nbsp;554 | align=right |<small>6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1104</span>''</small> |- | align=right |289 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>102</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Цяпская мова|Цяпская]] | align=left |[https://kcg.wikipedia.org Tyap] | align=left |[[:en:Tyap language|Tyap]] | align=right |1&nbsp;553 | align=right |<small>30</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1047</span>''</small> |- | align=right |290 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>21</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Біслама (мова)|Біслама]] | align=left |[https://bi.wikipedia.org Bislama] | align=left |[[:en:Bislama language|Bislama]] | align=right |1&nbsp;487 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1198</span>''</small> |- | align=right |291 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1036</span>''</small> | align=right |+31 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Шаенская мова|Шаенская]] | align=left |[https://chy.wikipedia.org Tsetsêhestâhese] | align=left |[[:en:Cheyenne language|Cheyenne]] | align=right |1&nbsp;435 | align=right |<small>576</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 |<small>190 &#08593;</small> | align=right bgcolor=#fff0f5 style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-9</span>''</small> |- | align=right |292 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>71</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://bbc.wikipedia.org Batak Toba] | align=left |[[:en:Batak Toba language|Batak Toba]] | align=right |1&nbsp;417 | align=right |<small>10</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1095</span>''</small> |- | align=right |293 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-101</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ток пісін (мова)|Ток пісін]] | align=left |[https://tpi.wikipedia.org Tok Pisin] | align=left |[[:en:Tok Pisin language|Tok Pisin]] | align=right |1&nbsp;415 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1199</span>''</small> |- | align=right |294 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>90</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Тэтум (мова)|Тэтум]] | align=left |[https://tet.wikipedia.org Tetun] | align=left |[[:en:Tetum language|Tetum]] | align=right |1&nbsp;405 | align=right |<small>21</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1062</span>''</small> |- | align=right |295 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-97</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Арамунская мова|Арамунская]] | align=left |[https://roa-rup.wikipedia.org Armãneashce] | align=left |[[:en:Aromanian language|Aromanian]] | align=right |1&nbsp;392 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1200</span>''</small> |- | align=right |296 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>53</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Стараславянская мова|Стараславянская]] | align=left |[https://cu.wikipedia.org Словѣньскъ] | align=left |[[:en:Old Church Slavonic language|Old Church Slavonic]] | align=right |1&nbsp;351 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1140</span>''</small> |- | align=right |297 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-98</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Ложбан|Ложбан]] | align=left |[https://jbo.wikipedia.org Lojban] | align=left |[[:en:Lojban language|Lojban]] | align=right |1&nbsp;350 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1201</span>''</small> |- | align=right |298 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-65</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://gur.wikipedia.org farefare] | align=left |[[:en:Frafra language|Frafra]] | align=right |1&nbsp;348 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1141</span>''</small> |- | align=right |299 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-49</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://mos.wikipedia.org moore] | align=left |[[:en:Mossi language|Mossi]] | align=right |1&nbsp;320 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1119</span>''</small> |- | align=right |300 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>87</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Эвэ (мова)|Эвэ]] | align=left |[https://ee.wikipedia.org Eʋegbe] | align=left |[[:en:Ewe language|Ewe]] | align=right |1&nbsp;319 | align=right |<small>17</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1068</span>''</small> |- | align=right |301 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-96</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://kus.wikipedia.org Kʋsaal] | align=left |[[:en:Kusaal language|Kusaal]] | align=right |1&nbsp;313 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1129</span>''</small> |- | align=right |302 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1012</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://rsk.wikipedia.org руски] | align=left |[[:en:Pannonian Rusyn language|Pannonian Rusyn]] | align=right |1&nbsp;286 | align=right |<small>62</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1021</span>''</small> |- | align=right |303 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-99</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Таіцянская мова|Таіцянская]] | align=left |[https://ty.wikipedia.org Reo Mā`ohi] | align=left |[[:en:Tahitian language|Tahitian]] | align=right |1&nbsp;251 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1202</span>''</small> |- | align=right |304 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-102</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://syl.wikipedia.org ꠍꠤꠟꠐꠤ] | align=left |[[:en:Sylheti language|Sylheti]] | align=right |1&nbsp;227 | align=right |<small>-4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1203</span>''</small> |- | align=right |305 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-81</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://btm.wikipedia.org Batak Mandailing] | align=left |[[:en:Batak Mandailing language|Batak Mandailing]] | align=right |1&nbsp;210 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1204</span>''</small> |- | align=right |306 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>20</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Сядыцкая мова|Сядыцкая]] | align=left |[https://trv.wikipedia.org Taroko ] | align=left |[[:en:Seediq language|Seediq]] | align=right |1&nbsp;201 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1205</span>''</small> |- | align=right |307 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-103</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Самаанская мова|Самаанская]] | align=left |[https://sm.wikipedia.org Gagana Samoa] | align=left |[[:en:Samoan language|Samoan]] | align=right |1&nbsp;200 | align=right |<small>-6</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1206</span>''</small> |- | align=right |308 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-24</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://rki.wikipedia.org ရခိုင်] | align=left |[[:en:Arakanese language|Arakanese]] | align=right |1&nbsp;182 | align=right |<small>27</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1052</span>''</small> |- | align=right |309 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-57</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Аміская мова|Аміская]] | align=left |[https://ami.wikipedia.org Pangcah ] | align=left |[[:en:Amis language|Amis]] | align=right |1&nbsp;149 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1130</span>''</small> |- | align=right |310 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-82</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Сўазі (мова)|Сўазі]] | align=left |[https://ss.wikipedia.org SiSwati] | align=left |[[:en:Swati language|Swati]] | align=right |1&nbsp;139 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1207</span>''</small> |- | align=right |311 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-50</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Латгальская мова|Латгальская]] | align=left |[https://ltg.wikipedia.org Latgaļu] | align=left |[[:en:Latgalian language|Latgalian]] | align=right |1&nbsp;134 | align=right |<small>4</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1120</span>''</small> |- | align=right |312 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-72</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Сранан тонга (мова)|Сранан тонга]] | align=left |[https://srn.wikipedia.org Sranantongo] | align=left |[[:en:Sranan language|Sranan]] | align=right |1&nbsp;129 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1208</span>''</small> |- | align=right |313 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>74</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чычэва (мова)|Чычэва]] | align=left |[https://ny.wikipedia.org Chichewa] | align=left |[[:en:Chichewa language|Chichewa]] | align=right |1&nbsp;116 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1089</span>''</small> |- | align=right |314 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-95</span>''</small> | align=right |-2 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Паўднёваалтайская мова|Паўднёваалтайская]] | align=left |[https://alt.wikipedia.org Алтай ] | align=left |[[:en:Southern Altai language|Southern Altai]] | align=right |1&nbsp;111 | align=right |<small>5</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1111</span>''</small> |- | align=right |315 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1002</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://igl.wikipedia.org Igala] | align=left |[[:en:Igala language|Igala]] | align=right |1&nbsp;092 | align=right |<small>11</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1090</span>''</small> |- | align=right |316 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-83</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Тсонга (мова)|Тсонга]] | align=left |[https://ts.wikipedia.org Xitsonga] | align=left |[[:en:Tsonga language|Tsonga]] | align=right |1&nbsp;084 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1209</span>''</small> |- | align=right |317 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-105</span>''</small> | align=right |-3 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Лацкая мова|Лацкая]] | align=left |[https://lbe.wikipedia.org Лакку] | align=left |[[:en:Lak language|Lak]] | align=right |1&nbsp;082 | align=right |<small>-7</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1210</span>''</small> |- | align=right |318 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-84</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Гвіянская крэольская мова|Гвіянская крэольская]] | align=left |[https://gcr.wikipedia.org Kriyòl Gwiyannen ] | align=left |[[:en:Guianan Creole language|Guianan Creole]] | align=right |1&nbsp;076 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1211</span>''</small> |- | align=right |319 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-58</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Гоцкая мова|Гоцкая]] | align=left |[https://got.wikipedia.org 𐌲𐌿𐍄𐌹𐍃𐌺] | align=left |[[:en:Gothic language|Gothic]] | align=right |1&nbsp;008 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1131</span>''</small> |- | align=right |320 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-59</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Чэрокі (мова)|Чэрокі]] | align=left |[https://chr.wikipedia.org ᏣᎳᎩ] | align=left |[[:en:Cherokee language|Cherokee]] | align=right |991 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1132</span>''</small> |- | align=right |321 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-66</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Вэндзкая мова|Вэндзкая]] | align=left |[https://ve.wikipedia.org Tshivenda] | align=left |[[:en:Venda language|Venda]] | align=right |894 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1142</span>''</small> |- | align=right |322 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-28</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Бамбара (мова)|Бамбара]] | align=left |[https://bm.wikipedia.org Bamanankan] | align=left |[[:en:Bambara language|Bambara]] | align=right |888 | align=right |<small>23</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1059</span>''</small> |- | align=right |323 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1013</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Пайванская мова|Пайванская]] | align=left |[https://nup.wikipedia.org Nupe] | align=left |[[:en:Nupe language|Nupe]] | align=right |787 | align=right |<small>68</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1017</span>''</small> |- | align=right |324 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-67</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Цыганская мова|Цыганская]] | align=left |[https://rmy.wikipedia.org romani - रोमानी] | align=left |[[:en:Romani language|Romani]] | align=right |757 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1143</span>''</small> |- | align=right |325 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>42</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Кірундзі (мова)|Кірундзі]] | align=left |[https://rn.wikipedia.org Kirundi] | align=left |[[:en:Kirundi language|Kirundi]] | align=right |706 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1212</span>''</small> |- | align=right |326 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>41</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://guc.wikipedia.org wayuunaiki] | align=left |[[:en:Wayuu language|Wayuu]] | align=right |698 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1213</span>''</small> |- | align=right |327 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>52</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Адыгейская мова|Адыгейская]] | align=left |[https://ady.wikipedia.org Адыгэбзэ] | align=left |[[:en:Adyghe language|Adyghe]] | align=right |642 | align=right |<small>2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1144</span>''</small> |- | align=right |328 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>19</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Інупяцкая мова|Інупяцкая]] | align=left |[https://ik.wikipedia.org Iñupiak] | align=left |[[:en:Inupiak language|Inupiak]] | align=right |595 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1214</span>''</small> |- | align=right |329 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>18</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Чамора (мова)|Чамора]] | align=left |[https://ch.wikipedia.org Chamoru] | align=left |[[:en:Chamorro language|Chamorro]] | align=right |559 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1215</span>''</small> |- | align=right |330 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>17</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пантыйская мова|Пантыйская]] | align=left |[https://pnt.wikipedia.org Ποντιακά] | align=left |[[:en:Pontic language|Pontic]] | align=right |538 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1216</span>''</small> |- | align=right |331 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>16</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://tdd.wikipedia.org ᥖᥭᥰ ᥖᥬᥲ ᥑᥨᥒᥰ] | align=left |[[:en:Tai Nuea language|Tai Nuea]] | align=right |449 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1217</span>''</small> |- | align=right |332 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>40</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Стараангельская мова|Стараангельская]] | align=left |[https://ann.wikipedia.org Obolo] | align=left |[[:en:Obolo language|Obolo]] | align=right |434 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1218</span>''</small> |- | align=right |333 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>15</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Інуктытут|Інуктытут]] | align=left |[https://iu.wikipedia.org ᐃᓄᒃᑎᑐᑦ / inuktitut] | align=left |[[:en:Inuktitut language|Inuktitut]] | align=right |433 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1219</span>''</small> |- | align=right |334 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>14</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Дзонг-кэ|Дзонг-кэ]] | align=left |[https://dz.wikipedia.org ཇོང་ཁ] | align=left |[[:en:Dzongkha language|Dzongkha]] | align=right |388 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1220</span>''</small> |- | align=right |335 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>13</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Пайванская мова|Пайванская]] | align=left |[https://pwn.wikipedia.org Paiwan ] | align=left |[[:en:Paiwan language|Paiwan]] | align=right |376 | align=right |<small>0</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1221</span>''</small> |- | align=right |336 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>1004</span>''</small> | align=right |+1 <span style="color: green;">'''&#08593;'''</span> | align=left |[[Санго (мова)|Санго]] | align=left |[https://sg.wikipedia.org Sängö] | align=left |[[:en:Sango language|Sango]] | align=right |370 | align=right |<small>18</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1066</span>''</small> |- | align=right |337 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-60</span>''</small> | align=right |-1 <span style="color: red;">'''&#08595;'''</span> | align=left |[[Тыгрынья (мова)|Тыгрынья]] | align=left |[https://ti.wikipedia.org ትግርኛ] | align=left |[[:en:Tigrinya language|Tigrinya]] | align=right |364 | align=right |<small>3</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1133</span>''</small> |- | align=right |338 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>39</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Дынка (мова)|Дынка]] | align=left |[https://din.wikipedia.org Dinka] | align=left |[[:en:Thuɔŋjäŋ language|Thuɔŋjäŋ]] | align=right |324 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1222</span>''</small> |- | align=right |339 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>84</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://nr.wikipedia.org isiNdebele seSewula] | align=left |[[:en:South Ndebele language|South Ndebele]] | align=right |319 | align=right |<small>16</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1075</span>''</small> |- | align=right |340 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>38</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |[[Палі (мова)|Палі]] | align=left |[https://pi.wikipedia.org पाऴि] | align=left |[[:en:Pali language|Pali]] | align=right |300 | align=right |<small>1</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1223</span>''</small> |- | align=right |341 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>7</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://bdr.wikipedia.org Bajau Sama] | align=left |[[:en:West Coast Bajau language|West Coast Bajau]] | align=right |237 | align=right |<small>-2</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1224</span>''</small> |- | align=right |342 | align=right style=border-right-style:hidden |<small>''<span style=display:none>86</span>''</small> | align=right |'''&#08596;''' | align=left |''---(няма назвы і артыкулы)---'' | align=left |[https://tig.wikipedia.org ትግሬ] | align=left |[[:en:Tigre language|Tigre]] | align=right |61 | align=right |<small>17</small> | align=right |<small><small>''> 250 &#08595;''</small></small> | align=right style=border-left-style:hidden |<small>''<span style=display:none>-1069</span>''</small> |} </center> === Глядзіце таксама === * [https://stats.wikimedia.org Статыстыкі праектаў Вікімэдыя] * [[:en:Wikipedia:Multilingual statistics|міжмоўная статыстыка (гістарычная старонка закінутая ў кастрычніку 2008 г.).)]] и [http://stats.wikimedia.org/EN/Sitemap.htm Агульная статыстыка Вікіпэдыі (да сьнежня 2019 г. )] * бягучая статыстыка Вікіпэдыі [[:ru:Википедия:Список_Википедий|па групах]] <br> <br> <noinclude> [[Катэгорыя:Вікіпэдыя:Статыстыка]] [[be:Вікіпедыя:Асноўны міжмоўны рэнкінг 2026-05-01]] [[pl:Wikipedia:Podstawowy ranking międzyjęzykowy 2026-05-01]] [[ru:Википедия:Рейтинг википедий по числу статей]] [[uk:Вікіпедія:Основний міжмовний ренкінг 2026-05-01]] </noinclude> l1lz7evaylu7jim5aihm6sv08slh37v