विकिपीडिया bhwiki https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE MediaWiki 1.47.0-wmf.9 first-letter मीडिया विशेष वार्तालाप प्रयोगकर्ता प्रयोगकर्ता वार्ता विकिपीडिया विकिपीडिया वार्ता चित्र चित्र वार्ता मीडियाविकि मीडियाविकि वार्ता टेम्पलेट टेम्पलेट वार्ता मदद मदद वार्ता श्रेणी श्रेणी वार्ता TimedText TimedText talk Module Module talk Event Event talk शिव 0 5257 798987 787997 2026-07-04T12:05:49Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 798987 wikitext text/x-wiki {{Infobox deity | type = हिंदू | image = Shiva cropped.jpg | caption = शिव के मूर्ती के रूप में निरूपन | Devanagari = शिव | mantra = ''[[ॐ नमः शिवाय]]'' | deity_of = | affiliation = [[ब्रह्म]] ([[शैव मत]]), [[त्रिमूर्ति]], देव | weapon = [[त्रिशूल]] | symbols = [[शिवलिंग]] | consort = सती, [[पार्वती]]{{sfn|David Kinsley|1988|p=50, 103–104}} | children = [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]]<br>'''क्षेत्रीय:''' [[अय्यपन]] ([[ऐय्यनार]], शास्ता), | abode = [[कैलास परबत]] | mount = नंदी | festivals = [[शिवराति]], [[सावन|सावन के महीना]] }} '''शिव''' चाहे '''शंकर''' (चाहे '''संकर''') एगो प्रमुख [[हिंदू]] [[देवता]] हवें। [[हिंदू धर्म]] में शिव के [[बिष्णु]] आ [[ब्रह्मा]] के साथे [[त्रिमूर्ति]] के रूप में पूजल जाला जबकि हिंदू धरम की [[शैव मत]] में इनके सभसे बड़हन देवता आ साक्षात [[ईश्वर]] के रूप मानल जाला। त्रिदेव के रूप में, इनके बिनास भा संहार के देवता भी मानल जाला जबकि ब्रम्हा के रचना आ बिष्णु के पालन के देवता मानल जाला। [[वैदिक साहित्य]] में इनके रूप रूद्र नाँव के देवता में देखल जाला हालाँकि, कुछ बिद्वान लोग शिव के पूजा वैदिक युग से पहिले से होखत माने ला। शैव मत के परभाव काश्मीर आ दक्खिन भारत में खासतौर से देखे के मिले ला। एकरे अलावा जहाँ-जहाँ शक्ति के उपासना के जोर बा ओह इलाका सभ में भी शिव के पूजा महत्व के चीज हवे। हिंदू देवता [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]] के पिता जी आ माता [[पार्वती]] के पति बतावल जालें। पुराण सभ के जुग के, शिव से जुड़ल प्रमुख ग्रंथ ''[[शिव पुराण]]'' हवे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:शिव| ]] [[श्रेणी:शैव मत| ]] [[श्रेणी:हिंदू देवी-देवता]] [[श्रेणी:भगवान]] {{hinduism-stub}} 8ah8q8te4lww6x6vsec42oy72rpt39t 798988 798987 2026-07-04T12:10:19Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक में अउरी नाँव 798988 wikitext text/x-wiki {{Infobox deity | name = शिव<br>{{nobold|<small>(शंकर, भोलेनाथ, भोला बाबा)</small>}} | type = हिंदू | image = Shiva cropped.jpg | caption = शिव के मूर्ती के रूप में निरूपन | Devanagari = शिव | mantra = ''[[ॐ नमः शिवाय]]'' | deity_of = | affiliation = [[ब्रह्म]] ([[शैव मत]]), [[त्रिमूर्ति]], देव | weapon = [[त्रिशूल]] | symbols = [[शिवलिंग]] | consort = सती, [[पार्वती]]{{sfn|David Kinsley|1988|p=50, 103–104}} | children = [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]]<br>'''क्षेत्रीय:''' [[अय्यपन]] ([[ऐय्यनार]], शास्ता), | abode = [[कैलास परबत]] | mount = नंदी | festivals = [[शिवराति]], [[सावन|सावन के महीना]] }} '''शिव''' चाहे '''शंकर''' (चाहे '''संकर''') एगो प्रमुख [[हिंदू]] [[देवता]] हवें। [[हिंदू धर्म]] में शिव के [[बिष्णु]] आ [[ब्रह्मा]] के साथे [[त्रिमूर्ति]] के रूप में पूजल जाला जबकि हिंदू धरम की [[शैव मत]] में इनके सभसे बड़हन देवता आ साक्षात [[ईश्वर]] के रूप मानल जाला। त्रिदेव के रूप में, इनके बिनास भा संहार के देवता भी मानल जाला जबकि ब्रम्हा के रचना आ बिष्णु के पालन के देवता मानल जाला। [[वैदिक साहित्य]] में इनके रूप रूद्र नाँव के देवता में देखल जाला हालाँकि, कुछ बिद्वान लोग शिव के पूजा वैदिक युग से पहिले से होखत माने ला। शैव मत के परभाव काश्मीर आ दक्खिन भारत में खासतौर से देखे के मिले ला। एकरे अलावा जहाँ-जहाँ शक्ति के उपासना के जोर बा ओह इलाका सभ में भी शिव के पूजा महत्व के चीज हवे। हिंदू देवता [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]] के पिता जी आ माता [[पार्वती]] के पति बतावल जालें। पुराण सभ के जुग के, शिव से जुड़ल प्रमुख ग्रंथ ''[[शिव पुराण]]'' हवे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:शिव| ]] [[श्रेणी:शैव मत| ]] [[श्रेणी:हिंदू देवी-देवता]] [[श्रेणी:भगवान]] {{hinduism-stub}} bkfph6wnloar2eahlclnwf0eegxeqbm 798989 798988 2026-07-04T12:14:10Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 798989 wikitext text/x-wiki {{Infobox deity | name = शिव<br>{{nobold|<small>(शंकर, भोलेनाथ, भोला बाबा)</small>}} | type = हिंदू | image = Shiva cropped.jpg | caption = शिव के मूर्ती के रूप में निरूपन | Devanagari = शिव | mantra = ''[[ॐ नमः शिवाय]]'' | deity_of = | affiliation = [[ब्रह्म]] ([[शैव मत]]), [[त्रिमूर्ति]], देव | weapon = [[त्रिशूल]] | symbols = [[शिवलिंग]] | consort = सती, [[पार्वती]]{{sfn|David Kinsley|1988|p=50, 103–104}} | children = [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]]<br>'''क्षेत्रीय:''' [[अय्यपन]] ([[ऐय्यनार]], शास्ता), | abode = [[कैलास परबत]] | mount = नंदी | festivals = [[शिवराति]], [[सावन|सावन के महीना]] }} '''शिव''' चाहे '''शंकर''' (चाहे '''संकर''') एगो प्रमुख [[हिंदू]] [[देवता]] हवें। [[हिंदू धर्म]] में शिव के [[बिष्णु]] आ [[ब्रह्मा]] के साथे [[त्रिमूर्ति]] (भा त्रिदेव) के रूप में पूजल जाला जहँवा इनके संहार, मने कि संसार के बिनास करे वाला, देवता मानल जाला जबकि ब्रम्हा के रचना आ बिष्णु के पालन के देवता मानल जाला। [[शैव मत]] में इनके सभसे बड़हन आ ऊँच देवता, [[ईश्वर|ईश्वरे]] मानल जाला। [[वैदिक साहित्य]] में इनके रूप रूद्र नाँव के देवता में देखल जाला हालाँकि, कुछ बिद्वान लोग शिव के पूजा वैदिक युग से पहिले से होखत माने ला। शैव मत के परभाव काश्मीर आ दक्खिन भारत में खासतौर से देखे के मिले ला। एकरे अलावा जहाँ-जहाँ शक्ति के उपासना के जोर बा ओह इलाका सभ में भी शिव के पूजा महत्व के चीज हवे। हिंदू देवता [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]] के पिता जी आ माता [[पार्वती]] के पति बतावल जालें। पुराण सभ के जुग के, शिव से जुड़ल प्रमुख ग्रंथ ''[[शिव पुराण]]'' हवे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:शिव| ]] [[श्रेणी:शैव मत| ]] [[श्रेणी:हिंदू देवी-देवता]] [[श्रेणी:भगवान]] {{hinduism-stub}} 7p3d92abnkziicsh1hgxc3jqx3sj4bx 798991 798989 2026-07-04T12:20:50Z SM7 3953 छोट कइल गइल 798991 wikitext text/x-wiki {{Infobox deity | name = शिव<br>{{nobold|<small>(शंकर, भोलेनाथ, भोला बाबा)</small>}} | type = हिंदू | image = Shiva cropped.jpg | caption = शिव के मूर्ती के रूप में निरूपन | Devanagari = शिव | mantra = ''[[ॐ नमः शिवाय]]'' | deity_of = | affiliation = [[ब्रह्म]] ([[शैव मत]]), [[त्रिमूर्ति]], देव | weapon = [[त्रिशूल]] | symbols = [[शिवलिंग]] | consort = सती, [[पार्वती]]{{sfn|David Kinsley|1988|p=50, 103–104}} | children = [[गणेश]] आ [[कार्तिकेय]]<br>'''क्षेत्रीय:''' [[अय्यपन]] ([[ऐय्यनार]], शास्ता), | abode = [[कैलास परबत]] | mount = नंदी | festivals = [[शिवराति]], [[सावन|सावन के महीना]] }} '''शिव''' चाहे '''शंकर''' (चाहे '''संकर''') एगो प्रमुख [[हिंदू]] [[देवता]] हवें। [[हिंदू धर्म]] में शिव के [[बिष्णु]] आ [[ब्रह्मा]] के साथे [[त्रिमूर्ति]] (भा त्रिदेव) के रूप में पूजल जाला जहँवा इनके संहार, मने कि संसार के बिनास करे वाला, देवता मानल जाला जबकि ब्रम्हा के रचना आ बिष्णु के पालन के देवता मानल जाला। [[शैव मत]] में इनके सभसे बड़हन आ ऊँच देवता, [[ईश्वर|ईश्वरे]] मान लिहल जाला। [[वैदिक साहित्य]] में शिव के सीधा जिकिर कवनो ना मिले ला। हालाँकि, वैदिक देवता रूद्र के संघे बहुत समानता मिले ला। कुछ बिद्वान लोग अइसनो माने ला कि शिव के पूजा वैदिक युग से पहिलहूँ होखत रहल; जइसे कि हड़प्पा से मिलल 'पशुपति' के मुर्ती के शिव से जोड़ के देखल जाल। शैव मत के परभाव काश्मीर आ दक्खिन भारत में खासतौर से देखे के मिले ला। एकरे अलावा जहाँ-जहाँ हिंदू धरम के शाक्त मत मुख्य बाटे, [[शक्ति]] के उपासना के जोर वाला ओह इलाका सभ में, शिव के पूजा महत्व के चीज हवे। हिंदू कथा सभ में ई देवी [[पार्वती]] के पति हवें आ [[गणेश]] अउरी [[कार्तिकेय]] के पिता हवें। पुराण जुग के शिव से जुड़ल प्रमुख ग्रंथ ''[[शिव पुराण]]'' हवे। {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|35em}} [[श्रेणी:शिव| ]] [[श्रेणी:शैव मत| ]] [[श्रेणी:हिंदू देवी-देवता]] [[श्रेणी:भगवान]] {{hinduism-stub}} cu05b0oukmwf5ifzty946b8uctt72j9 हिंदू कथा 0 23133 799009 354473 2026-07-05T11:40:52Z SM7 3953 फोटो जोड़ल गइल 799009 wikitext text/x-wiki [[File:Brahma, Vishnu and Shiva seated on lotuses with their consorts, ca1770.jpg|thumb|upright=1.25|[[त्रिमूर्ति]] ([[ब्रह्मा]], [[विष्णु]], आ [[शिव]]) अपना अपना संगिनी लोग जिनहन लोगन के त्रिदेवी कहल जाला, ([[सरस्वती]], [[लक्ष्मी]], आ [[पार्वती]]) के साथे कमल पर।]] '''हिंदू कथा''' या '''हिंदू मिथक''' [[हिंदू धर्म]] में मानल जाए वाली [[माइथोलॉजी|कथा-कहानी]] आ मान्यता-बिस्वास के सड़मेड़ नाँव हवे। {{clear}} ==इहो देखल जाय== * [[माइथोलॉजी|कथा]] (मिथक) * [[धर्म]] ==संदर्भ== {{Reflist}} ==बाहरी कड़ी== {{हिंदू देवी-देवता}} {{हिंदू धर्म बिसय}} [[श्रेणी:हिंदू धर्म]] [[श्रेणी:हिंदू कथा]] [[श्रेणी:हिंदू देवी-देवता]] {{हिंदू-कथा-आधार}} m85d3cw3qoweiif2u29jtku77fjy1sg टाइटैनिक (1997 फिलिम) 0 57502 798993 776242 2026-07-04T17:58:50Z RadiantThor 40516 प्लाट 798993 wikitext text/x-wiki {{Infobox film | name = टाइटैनिक | image = <!-- Titanic_poster.jpg --> | alt = <!-- The film poster shows a man and a woman hugging over a picture of the Titanic's bow. In the background is a partly cloudy sky and at the top are the names of the two lead actors. The middle has the film's name and tagline, and the bottom contains a list of the director's previous works, as well as the film's credits, rating, and release date. --> | caption = <!-- पोस्टर --> | director = [[जेम्स कैमरन]] | producer = {{plainlist| * जेम्स कैमरन * जॉन लैंडाउ }} | writer = जेम्स कैमरन | starring = {{Plainlist| * [[लियोनार्डो डीकैप्रियो]] * [[केट विंसलेट]] * बिली ज़ेन * कैथी बीट्स * फ्रांसेस फिशर * बर्नार्ड हिल * जोनाथन हाइड * डैनी नूसी * डेविड वार्नर * बिल पैक्सटन}}<!--Per billing block--> | music = जेम्स हार्नर | cinematography = रसेल कारपेंटर | editing = {{plainlist| * कोनार्ड बफ * जेम्स कैमरन * रिचार्ड ए हैरिस }} | studio = {{plainlist| * [[पैरामाउंट पिक्चर्स]]<ref name=BFI>{{cite web|title=Titanic (1997)|work=Film & TV Database|publisher=British Film Institute|url=http://ftvdb.bfi.org.uk/sift/title/541102|accessdate=जुलाई 29, 2011|archive-date=2011-08-02|archive-url=https://web.archive.org/web/20110802052756/http://ftvdb.bfi.org.uk/sift/title/541102|url-status=dead}}</ref><ref name="AFI Catalog">{{cite web |title=Titanic |work=AFI Catalog of Feature Films |publisher=American Film Institute |url=https://catalog.afi.com/Catalog/moviedetails/55202 |accessdate=February 2, 2018}}</ref> * [[ट्वेंटीथ सेंचुरी फॉक्स]]<ref name=BFI/><ref name="AFI Catalog" /> * लाइटस्टॉर्म एंटरटेनमेंट<ref name=BFI/> }} | distributor = {{plainlist| * पैरामाउंट पिक्चर्स<br />{{small|(उत्तर अमेरिका)}} * ट्वेंटीथ सेंचुरी फॉक्स<br />{{small|(इंटरनेशनल)}} }} | released = {{Film date|1997|11|01|टोकियो|1997|12|19|यूनाइटेड स्टेट्स}} <!-- PLEASE DO NOT ADD THE 2012 RE-RELEASE DATE, AS WELL AS THE 2017 RE-RELEASE DATE! WP:FILM guidelines dictate we must use the earliest and country of origin release dates. Any attempts to add an international airdate will be removed, but can be added in the release section. Thank you.--> | runtime = 195 मिनट<!--Theatrical runtime: 194:36--><ref>{{cite web| url=http://bbfc.co.uk/releases/titanic-1998-0 | title=''TITANIC'' (12) |work=British Board of Film Classification| date=नवंबर 14, 1997 |accessdate=नवंबर 8, 2014}}</ref> | country = अमेरिका | language = अंग्रेजी | budget = $200 मिलियन | gross = $2.187 बिलियन }} '''''टाइटैनिक''''' 1997 में आइल, अंग्रेजी भाषा के एगो अमेरिकी फिलिम रहल जेकर लेखक आ डाइरेक्टर जेम्स कैमरन रहलें। फिलिम [[पैरामाउंट पिक्चर्स]] आ अन्य के बैनर के नीचे बनावल गइल रहल आ अमेरिका में आ पूरा दुनिया में भारी कमाई करे वाली फिलिम बनल। टोकियो फिलिम फेस्टिवल में रिलीज होखे वाली एह फिलिम के कहानी ''टाइटैनिक'' नाँव के जहाज के अटलांटिक महासागर में बूड़े से संबंधित रहल आ एह आफत के साथ साथ मुख्य कथा के रूप में जैक नाँव के अमेरिकी लइका आ रोज नाँव के अंगरेज लइकी के प्रेम कहानी रहल। ==प्लाट== ब्रॉक लवेट नाम के एगो खजाना के शिकारी समुंद्र के खोज करेला आ टाइटैनिक के मलबा के खोज करेला। मलबा के जाँच करत ओह लोग के एगो तिजोरी मिलेला जवना में हार पहिनले एगो नवहिन के ड्राइंग बा। ई स्केच 14 अप्रैल 1912 के बा, ओही दिन टाइटैनिक डूब गइल रहे आ एकरे परिणाम के रूप में लगभग 1,500 लोग के मौत भइल रहे। एह खोज के बारे में टेलीविजन रिपोर्ट देखला के बाद रोज डॉसन नाम के एगो शताब्दी साल के ब्रॉक से संपर्क करेले अऊर बतावेले कि प्राचीन ड्राइंग में उहे हई। अपना बहुत दिन से खोवल हार के वापस लेबे के उमेद में रोज अऊर उनकर पोती ब्रॉक आ उनकर भाड़ा के सैनिकन से मिलेले। 1912 में एगो युवा रोज अपना मंगेतर कैल हॉकली आ अपना महतारी रूथ के साथे टाइटैनिक पर चढ़ेले। रोज एह प्यारहीन सगाई में दुखी बाड़ी, लेकिन रूथ एह बात पर जोर देत बाड़ी कि बियाह से ओह लोग के आर्थिक समस्या के समाधान हो जाई। रोज जहाज के पतवार से कूद के आत्महत्या के कोसिस करेले, जबले कि जैक डॉसन, एगो डाउन-एंड-आउट खानाबदोश कलाकार, अचानक ना लउके ला। जैक रोज के बिना आपन जान लिहले जहाज पर रहे खातिर उकसावे में सक्षम बा आ दुनों एक दुसरा के प्रति रोमांटिक भावना जतावेलें, जेकरा चलते कैल आ रूथ के बहुत नाराजगी होला। जैक के हार पहिनले रोज के ड्राइंग बनावे के बाद, ऊ लोग कार्गो होल्ड में एगो गाड़ी के ओर पीछे हट जाला। अचानक टाइटैनिक एगो हिमखंड से टकरा जाला जेकरा चलते जहाज धीरे-धीरे डूब जाला। जब कैल के रोज के ड्राइंग के पता चलेला त ऊ आपन खबास स्पाइसर लवजॉय से जैक पर हार रोप के चोरी खातिर फ्रेम करावेला। जैक के पकड़ के मास्टर इन आर्म्स ऑफिस में बंद कर दिहल जाला, जबकि कैल हार अपना साथे ले जाला। जहाज के डूबला के साथ यात्री लोग के लाइफबोट पर उतारल जाला जबकि रोज जैक के बचावेले आ ओकरा बाद डेक पर वापस आके आपन भागे के काम करेले। जइसे-जइसे रोज जैक के पीछे रह के एगो लाइफबोट पर चढ़ेले, रोज अचानक वापस टाइटैनिक पर कूद जाले ताकि जैक से मिल सके। एगो खिसियाइल कैल बंदूक निकाल के ओह जोड़ी के पीछा करेला, लेकिन जब बाढ़ काफी गंभीर हो जाला त हार मान लेला। जब टाइटैनिक आधा में बँट जाला त जहाज के बाकी हिस्सा पूरा तरीका से डूब जाला। जैक रोज के तैरत मलबा के टुकड़ा पर मदद करे ला ताकि ठंढा पानी से बचे के पड़े, हालाँकि जैक पानी से बाहर ना निकल पावे ला आ हाइपोथर्मिया के कारण मर जाला। बाद में रोज आ अउरी बचे वाला लोग के एगो अउरी जहाज से बचावल जाला जेकरा के कार्पेथिया के नाँव से जानल जाला आ बचे वाला लोग के न्यूयॉर्क शहर ले आवे ला। वर्तमान समय में वापस, रोज बतावेले कि 1929 में शेयर बाजार में गिरला के दौरान ओकर भाग्य गायब होखला के बाद कैल आपन जान ले लेले रहे। रोज के कहानी के जानकारी मिल के ब्रॉक टाइटैनिक के जहाज डूबला से अउरी कवनो कीमती सामान के खोज छोड़ देला आ अपना रास्ता पर चल जाला। पूरा समय हार रखे वाली रोज ओकरा के समुंदर में गिरा देले। अंतिम सीन में रोज आ जैक के बियाह एगो दर्शकन का सोझा होखत बा जवन जहाज डूबे का दौरान सभे मर गइल. {{clear}} ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:1997 के फिलिम]] [[श्रेणी:अमेरिकी फिलिम]] {{film-stub}} cv0zdberxyjydo7tvspczpzpxoessi4 अमेजन जंगल 0 70526 799005 791994 2026-07-05T06:14:31Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] जोड़ल गइल 799005 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी अमेजन के बहाव बेसिन के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|(उपग्रह से लिहल फोटो [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेज़न के बरसाती बन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाले आ [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाले [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के बेसिन में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|[[Deforestation]] in the Amazon rainforest threatens many species of tree frogs, which are very sensitive to environmental changes (pictured: [[Phyllomedusa bicolor|giant leaf frog]])]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[Scarlet macaw]], which is indigenous to the American tropics.]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> The biodiversity of plant species is the highest on Earth with one 2001 study finding a quarter square kilometer (62 acres) of Ecuadorian rainforest supports more than 1,100 tree species.<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> A study in 1999 found one square kilometer (247 acres) of Amazon rainforest can contain about 90,790 tonnes of living plants. The average plant biomass is estimated at 356 ± 47 tonnes per hectare.<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> To date, an estimated 438,000 species of plants of economic and social interest have been registered in the region with many more remaining to be discovered or catalogued.<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> The total number of [[tree]] species in the region is estimated at 16,000.<ref name="eurekalert.org"/> [[File:Bauhinia guianensis, mature liana (9340889588).jpg|thumb|A giant, bundled [[liana]] in western Brazil]] The green leaf area of plants and trees in the rainforest varies by about 25% as a result of seasonal changes. Leaves expand during the dry season when sunlight is at a maximum, then undergo abscission in the cloudy wet season. These changes provide a balance of carbon between photosynthesis and respiration.<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} tt1bztnazssujweg867h2zg4bd46hvd 799006 799005 2026-07-05T06:17:03Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा + 8 श्रेणी सभ 799006 wikitext text/x-wiki {{Infobox forest | name = अमेज़न वर्षावन | native_name = Floresta amazônica | native_lang = pt | native_name2 = Selva amazónica | native_lang2 = es | photo = Amazon Manaus forest.jpg | photo_caption = ब्राजील के मानौस के नगीचे के एगो सीन | photo_width = | map = | map_image = Amazon rainforest.jpg | map_caption = [[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] संस्था द्वारा सीमांकन कइल नक्शा। पियरकी लाइन मोटा-मोटी अमेजन के बहाव बेसिन के देखावत बाटे। देसन के सीमा के करिया लाइन से देखावल गइल बा।<br>{{small|(उपग्रह से लिहल फोटो [[नासा]] के सौजन्य से)}} | map_width = | coordinates = {{coord|3|S|60|W|type:forest_source:kolossus-frwiki|display=title}} | county = | region = | country = [[ब्राज़ील]], [[पेरू]], [[कोलंबिया]], [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]], [[फ्रांस]] (''[[फ्रेंच गयाना]]'') | elevation = | area = {{convert|5500000|km2|abbr=on}} | max_area = | date_max_area = | status = | established = | visitation = | visitation_year = | events = | authority = | website = | ecosystem = | classification_WWF = | classification_EPA = | classification_CEC = | disturbance = | forest_cover = | species = | indicator_plants = | lesser_flora = | fauna = }} '''अमेज़न के बरसाती बन''' भा '''अमेजन जंगल''' ({{Lang|en|Amazon rainforest}}, ''अमॆजोन रेनफ़ॉरॆस्ट'') दक्खिन अमेरिका के [[ब्राजील]] आ आसपास के देसन में मौजूद चाकरपतई वाले आ [[उष्णकटिबंध|उष्ण कटिबंधी]] नम जलवायु वाले [[बरसाती बन]] हवें। ई [[अमेजन नदी]] के बेसिन में बिस्तार लिहले बाड़ें जेकरा चलते इनहन के ई नाँव पड़ल हवे। अंग्रेजी में इनहन के '''अमेजन रेनफारेस्ट''' भा '''अमेजोनिया''' भी कहल जाला। अमेजन बेसिन के बिस्तार लगभग {{convert|7,000,000|km2|sqmi|abbr=on}} रकबा पर बाटे आ एकर करीबन {{convert|5,500,000|km2|sqmi|abbr=on}} इलाका एह बरसाती बन सभ वाला बाटे। ई इलाका कुल नौ गो देसन के सीमा में बिस्तार लिहले बाटे। एह बरसाती बन के जादेतर हिस्सा [[ब्राजील]] देस में पड़े ला, लगभग 60% हिस्सा एही देस में बाटे, एकरे बाद [[पेरू]] देस में एकर लगभग 13% हिस्सा, [[कोलंबिया]] में 10%, आ बाकी के हिस्सा [[वेनेजुएला]], [[इक्वेडोर]], [[बोलीविया]], [[गयाना]], [[सूरीनाम]] आ [[फ्रांस]] ([[फ्रेंच गयाना]]) में बाटे। चार गो देसन में एह बन सभ खातिर "अमेजोनास"<!--intentional link to DAB page--> नाँव से पहिला-स्तर के प्रशासनिक बिभाग (प्रांत) बाड़ें। अमेजन के ई जंगल पूरा दुनिया में बचल बरसाती बन सभ के लगभग आधा हिस्सा बाड़ें।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/places/amazon | title=WNF: Places: Amazon | accessdate=4 June 2016}}</ref> बरखाबन के सभसे बेसी एक साथ बिस्तार वाला ई जंगल सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला बरखाबन हवे जहाँ एस्टीमेट के मोताबिल 390 बिलियन पेड़ बाने आ ई लगभग 16,000 प्रजातिन के बाड़ें।<ref name="eurekalert.org">{{cite web|url=http://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|title=Field Museum scientists estimate 16,000 tree species in the Amazon|work=Field Museum|date=17 अक्टूबर 2013|accessdate=18 अक्टूबर 2013|archive-date=2019-12-07|archive-url=https://web.archive.org/web/20191207091818/https://www.eurekalert.org/pub_releases/2013-10/fm-fms101413.php|url-status=dead}}</ref> 2019 में ब्राजील के एह जंगल सभ में भारी जंगल के आग के खबर दुनिया के सोझा आइल जब इहाँ के अंतरिक्ष रिसर्च के नेशनल इन्स्टीट्यूट (''Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais'' &ndash; INPE) द्वारा जानकारी दिहल गइल कि कम से कम 75,336 जंगल के आग के घटना एह साल जनवरी से अगस्त 2019 ले हो चुकल बाड़ी स, ई अबतक के रिकार्ड सभसे बेसी संख्या बाटे जबसे 2013 आइएनपीई अइसन डेटा एकट्ठा क रहल बाटे।<ref name="BBC_20190821">{{Cite news |url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-49415973 |title='Record number of fires' in Brazilian rainforest |date=21 अगस्त 2019 |access-date= 21 अगस्त 2019 |work=BBC News Online |publisher=BBC Online |agency=[[बीबीसी]]}}</ref><ref name="CTVNews_Rodriguez_20190822">{{Cite news | title = As the Amazon burns, Brazil's president draws global outrage | work = CTV News | access-date = 22 अगस्त 2019 | url = https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | date = 22 अगस्त 2019 | first = Jeremiah | last = Rodriguez | archive-date = 2019-08-27 | archive-url = https://web.archive.org/web/20190827173049/https://www.ctvnews.ca/world/as-the-amazon-burns-brazil-s-president-draws-global-outrage-1.4560481 | url-status = dead }}</ref> ई आँकड़ा सैटेलाईट से लिहल तस्वीर सभ के सहारे एकट्ठा कइल जाला।<ref name="NYT_Andreoni_20190821">{{Cite web|url=https://www.nytimes.com/2019/08/21/world/americas/amazon-rainforest.html|title=Fires in Amazon Rain Forest Have Surged This Year|last1=Andreoni|first1=Manuela|last2=Hauser|first2=Christine|date=21 अगस्त 2019|location=Rio de Janeiro|access-date=21 अगस्त 2019|newspaper=[[दि न्यूयॉर्क टाइम्स]]}}</ref> धियान देवे के बात ई बा इ एह जंगल सभ के "पृथिवी के फेफड़ा" नाँव दिहल जाला।<ref>{{cite web|title=Amazon: Lungs of the planet|url=http://www.bbc.com/future/story/20130226-amazon-lungs-of-the-planet|website=www.bbc.com|publisher=बीबीसी|accessdate=23 अगस्त 2019|language=en}}</ref> ==जीवबिबिधता== [[File:Giant Waxy Monkey Frog.jpg|thumb|[[Deforestation]] in the Amazon rainforest threatens many species of tree frogs, which are very sensitive to environmental changes (pictured: [[Phyllomedusa bicolor|giant leaf frog]])]] [[File:Ara macao - two at Lowry Park Zoo.jpg|thumb|upright|[[Scarlet macaw]], which is indigenous to the American tropics.]] नम उष्णकटिबंधी बन सभ के बिसेसता हवे की ई सभसे बेसी जीवबिबिधता वाला [[बायोम]] हवें। इहो उल्लेख के बात बा कि एशिया आ अफिरका में पावल जाए वाला अइसन बन सभ के तुलना में दक्खिन अमेरिका के ई अमेजन बन में बेसी जीव बिबिधता पावल जाले।<ref name="Turner 2001">Turner, I.M. 2001. ''The ecology of trees in the tropical rain forest''. [[कैंब्रिज युनिवर्सिटी प्रेस]], कैंब्रिज. {{ISBN|0-521-80183-4}}</ref> एगो सोलहग एतना बिस्तृत बन होखे के कारण एह जंगल सभ के जीवबिबिधता दुनिया में अपने-आप में सभसे बेसी बा जवना के तुलना अउरी कहीं से ना हो सके ला। दुनिया में जेतना प्रजाति सभ के जानकारी बाटे, दस में से एक प्रजाति इहाँ मिले ला।<ref>{{cite web | url=http://www.worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | title=Amazon Rainforest, Amazon Plants, Amazon River Animals | publisher=[[वल्ड वाइड फंड फॉर नेचर]] | accessdate=6 May 2008 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517160541/http://worldwildlife.org/wildplaces/amazon/index.cfm | archivedate=17 May 2008<!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> एह तरीका से ई बायोम दुनिया के सभसे बिबिध प्रजाति सभ के इलाका बन जाला। एह इलाका में 25 लाख प्राजाति के कीड़ा-मकोड़ा (इन्सेक्ट) पावल जालें,<ref>{{cite web|url=http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm |title=Photos / Pictures of the Amazon Rainforest |publisher=Travel.mongabay.com |accessdate=18 December 2008| archiveurl= https://web.archive.org/web/20081217091934/http://travel.mongabay.com/brazil/brazil_amazon_index.htm| archivedate= 17 December 2008 <!--DASHBot-->| url-status=live }}</ref> दसन हजार किसिम के फेड़ पावल जालें, 2,000 से बेसी प्रजाति के [[चिरई]] आ [[मैमल]] आ दू हजार से बेसी प्रजाति के मछरी पावल जालीं।<ref name="AlbertReis2011">{{cite book|author1=James S. Albert|author2=Roberto E. Reis|title=Historical Biogeography of Neotropical Freshwater Fishes|url=http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685|accessdate=28 June 2011|date=8 March 2011|publisher=University of California Press|page=308| archiveurl= https://web.archive.org/web/20110630102154/http://www.ucpress.edu/book.php?isbn=9780520268685| archivedate= 30 June 2011 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> 1,294 birds, 427 mammals, 428 amphibians, and 378 reptiles have been scientifically classified in the region.<ref name = "Da Silva 2005">{{cite journal |author1=Da Silva |author2=Jose Maria Cardoso | title=The Fate of the Amazonian Areas of Endemism | journal=Conservation Biology | year=2005 | volume=19 | issue=3 | pages=689–694 | doi=10.1111/j.1523-1739.2005.00705.x |display-authors=etal}}</ref> दुनिया के एक बटा पाँच किसिम के चिरई सभ एही जंगल में पावल जाली लगभग एतने, मने कि पाँच में एक, किसिम के मछरी अमेजन के सहायक नदी आ एह नदी में पावल जालीं। बैज्ञानिक लोग 96,660 से 128,843 गो इन्वर्टीब्रेट सभ के प्रजाति के जानकारी अकेल्ले ब्राजील में बतवले बा।<ref name = "Lewinsohn 2005">{{cite journal | last = Lewinsohn | first = Thomas M. |author2=Paulo Inácio Prado |date=June 2005 | title = How Many Species Are There in Brazil? | journal=Conservation Biology | volume = 19 | issue = 3 | pages = 619–624 | doi = 10.1111/j.1523-1739.2005.00680.x }}</ref> The biodiversity of plant species is the highest on Earth with one 2001 study finding a quarter square kilometer (62 acres) of Ecuadorian rainforest supports more than 1,100 tree species.<ref>{{cite journal | last=Wright | first=S. Joseph | title=Plant diversity in tropical forests: a review of mechanisms of species coexistence | journal=Oecologia | date=12 October 2001 | volume=130 | issue=1 | pages=1–14 | doi=10.1007/s004420100809| pmid=28547014 | bibcode=2002Oecol.130....1W }}</ref> A study in 1999 found one square kilometer (247 acres) of Amazon rainforest can contain about 90,790 tonnes of living plants. The average plant biomass is estimated at 356 ± 47 tonnes per hectare.<ref>{{cite journal | last=Laurance | first=William F. |author2=Fearnside, Philip M.|author3=Laurance, Susan G.|author4=Delamonica, Patricia|author5=Lovejoy, Thomas E.|author6=Rankin-de Merona, Judy M.|author7=Chambers, Jeffrey Q.|author8= Gascon, Claude | title=Relationship between soils and Amazon forest biomass: a landscape-scale study | journal=Forest Ecology and Management | date=14 June 1999 | volume=118 | issue=1–3 | pages=127–138 | doi=10.1016/S0378-1127(98)00494-0}}</ref> To date, an estimated 438,000 species of plants of economic and social interest have been registered in the region with many more remaining to be discovered or catalogued.<ref>{{cite web |url = http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |title = Amazon Rainforest |publisher = South AmericaTravel Guide |accessdate = 19 August 2008 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20080812021245/http://www.travelsouth-america.com/amazon.html |archivedate = 12 August 2008 |url-status=dead |df = mdy-all }}</ref> The total number of [[tree]] species in the region is estimated at 16,000.<ref name="eurekalert.org"/> [[File:Bauhinia guianensis, mature liana (9340889588).jpg|thumb|A giant, bundled [[liana]] in western Brazil]] The green leaf area of plants and trees in the rainforest varies by about 25% as a result of seasonal changes. Leaves expand during the dry season when sunlight is at a maximum, then undergo abscission in the cloudy wet season. These changes provide a balance of carbon between photosynthesis and respiration.<ref>{{cite journal | author=Mynenia, Ranga B. | title=Large seasonal swings in leaf area of Amazon rainforests | journal=Proceedings of the National Academy of Sciences | date=13 March 2007 | volume=104 | pmid=17360360 | issue=12 | pages=4820–4823 | pmc=1820882 | doi=10.1073/pnas.0611338104 |bibcode = 2007PNAS..104.4820M |display-authors=etal}}</ref> रेनफॉरेस्ट (वर्षावन) में कई अइसन प्रजाति पावल जाली, जवन खतरनाक हो सके लीं। सबसे बड़ साइज के शिकारी जानवरन में ब्लैक कैमन, जैगुआर, कूगर आ एनाकोंडा शामिल बाड़ें। नदी में इलेक्ट्रिक ईल (मछरी नियर जीव) बिजली के झटका दे सकेला, जवन आदमी के बेहोश या मार भी सकेला, जबकि पिरान्हा मछरी आदमी के काट के घायल कर सकेली।<ref>{{cite news | title=Piranha 'less deadly than feared' | date=2 July 2007 | work=BBC News |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | accessdate=2 July 2007 | archiveurl=https://web.archive.org/web/20070707045045/http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/6259946.stm | archivedate=7 July 2007 <!--DASHBot-->| url-status=live}}</ref> कई तरह के जहरीला डार्ट मेंढक अपना शरीर से जहरीला पदार्थ (बिस) छोड़ेला। एह जंगल में बहुत सारा परजीवी (पेरासाईट) आ बीमारी फैलावे वाला जीव भी मिले लें। वैंपायर चमगादड़ एह जंगल में रहेला, जवन रेबीज वायरस फैला सकेला।<ref>{{cite journal | author1=da Rosa | author2=Elizabeth S. T. | title=Bat-transmitted Human Rabies Outbreaks, Brazilian Amazon | journal=Emerging Infectious Diseases |date=August 2006 | volume=12 | issue=8 | pages=1197–1202 | pmid=16965697 | pmc=3291204 | doi=10.3201/eid1708.050929|display-authors=etal}}</ref> साथे-साथ, अमेजन क्षेत्र में मलेरिया, येलो फीवर आ डेंगू बुखार जइसन बीमारी भी हो सकेली। {{clear}} <gallery mode="packed"> File:Hoatzins in Brazil.jpg|[[Hoatzin]] File:Avicularia-geroldi-subadult.jpg|[[Mygalomorphae]] File:Purus Red Howler Monkey.jpg|[[Howler monkey]] File:Heliconia aemygdiana (14551077262).jpg|''[[Heliconia]]'' File:Manuel Antonio (43).JPG|[[Brown-throated sloth]] File:Emperor Tamarin (EXPLORE) (9714001143).jpg|[[Emperor tamarin]] File:Dendrobates azureus (Dendrobates tinctorius) Edit.jpg|[[Blue poison dart frog]] Jaguar (Panthera onca palustris) male Three Brothers River.JPG|[[South American jaguar]] File:Uakari male.jpg|[[Bald uakari]] File:Isulas (8583611782).jpg|[[Paraponera clavata|Bullet ants]] have an extremely painful sting File:Many parrots -Anangu, Yasuni National Park, Ecuador -clay lick-8.jpg|Parrots at clay lick in [[Yasuni National Park]], Ecuador </gallery> ==संदर्भ== {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:बरसाती बन]] [[श्रेणी:बन]] [[श्रेणी:दक्खिन अमेरिका के भूगोल]] [[श्रेणी:ब्राजील के भूगोल]] [[श्रेणी:कोलंबिया]] [[श्रेणी:वेनेजुएला]] [[श्रेणी:पेरू]] [[श्रेणी:इक्वेडोर]] [[श्रेणी:बोलीविया]] [[श्रेणी:सूरीनाम]] [[श्रेणी:फ्रेंच गयाना]] {{geo-stub}} {{SouthAm-geo-stub}} 5jix2ayoqu5nw7f1ywjfase1eigtzuo सर्च इंजन ऑप्टिमाइजेशन 0 82202 798992 795829 2026-07-04T16:46:04Z ~2026-38175-49 40514 लेख में आधुनिक SEO संबंधी जानकारी के विस्तार कइल गइल। 798992 wikitext text/x-wiki {{TECHTITLE}} '''सर्च इंजन ऑप्टिमाइजेशन''' (search engine optimization), चाहे संछेप में '''एसईओ''' (SEO) कौनों [[वेब सर्च इंजन]] से कौनों [[वेबसाइट]] चाहे वेबपन्ना पर आवे वाला ट्रैफिक के क्वालिटी आ मात्रा के बेहतर बनावे आ बढ़ावे के तरीका हवे।<ref>{{Cite web|url=https://www.webopedia.com/TERM/S/SEO.html|title=SEO - search engine optimization|website=Webopedia|date=December 19, 2001|access-date=November 29, 2021|archive-date=May 9, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190509033028/https://www.webopedia.com/TERM/S/SEO.html|url-status=dead}}</ref> एसईओ अइसन ट्रैफिक के टारगेट करे ला जे बिना कौनों किसिम के भुगतान (पेमेंट) के हासिल होखे (अइसन ट्रैफिक के तकनीकी भाषा में ''नैचुरल'' चाहे ''ऑर्गेनिक'' ट्रैफिक कहल जाला), एकर निशाना ऑनलाइन बिज्ञापन आ परचार से हासिल होखे वाला (भुगतान क के पावल जाए वाला पेड ट्रैफिक) ना होखे ला। बिना कौनों किसिम के भुगतान वाला ऑर्गेनिक ट्रैफिक कई किसिम के सर्च सभ के परिणाम हो सके ला, जइसे की आम सर्च से ले के इमेज सर्च, बीडियो सर्च, आ एकेडेमिक सर्च नियर चीज से ई आ सके लें।<ref name="aseo">{{cite web|url=https://www.sciplore.org/publications/2010-ASEO--preprint.pdf|title=Academic Search Engine Optimization (ASEO): Optimizing Scholarly Literature for Google Scholar and Co.|author=Beel, Jöran and Gipp, Bela and Wilde, Erik|year=2010|publisher=Journal of Scholarly Publishing|pages=176–190|access-date=April 18, 2010|archive-date=November 18, 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171118043054/http://www.sciplore.org/publications/2010-ASEO--preprint.pdf|url-status=dead}}</ref> ई समाचार सर्च आ इंडस्ट्री-बिसेसक वर्टिकल सर्च के परिणाम हो सके ला। [[इंटरनेट मार्केटिंग]] के स्ट्रेटेजी के रूप में एसईओ इहो धियान में रखे ला कि सर्च इंजन कइसे काम करे लें, कंप्यूटर-प्रोग्राम आधारित [[अल्गोरिद्म]] जे सर्च इंजन के बेहवार तय करे लें, लोग कवना चीज खातिर खोज क रहल बाटे, एक्चुअल सर्च के शब्दावली भा कीवर्ड का बाड़ें आ कवन सर्च इंजन ऑडियंस के हिसाब से टार्गेट करे लायक बाटे। एसईओ एही खातिर कइल जाला कि [[सर्च इंजन रिजल्ट पेज|सर्चइंजन के रिजल्ट पेज]] (SERP) में वेबसाइट ऊपर आवे जवना से एकर रैंक ऊपर रहे आ अधिकाधिक विजिटर लोग आ सके। एह विजिटर लोगन के संभावित कस्टमर (गाहक) में बदलल जा सके ला।<ref>Ortiz-Cordova, A. and Jansen, B. J. (2012) [https://faculty.ist.psu.edu/jjansen/academic/jansen_high_revenue_customers_2012.pdf Classifying Web Search Queries in Order to Identify High Revenue Generating Customers]. Journal of the American Society for Information Sciences and Technology. 63(7), 1426 – 1441.</ref> आज के समय में SEO खाली कीवर्ड के इस्तेमाल तक सीमित नइखे रहल। वेबसाइट के तकनीकी गुणवत्ता, उपयोगकर्ता अनुभव (User Experience), कंटेंट के गुणवत्ता, आ सर्च इंटेंट के सही तरीका से पूरा कइल भी आधुनिक SEO के महत्वपूर्ण हिस्सा मानल जाला।<ref>{{Cite web |last=Jerin |first=John |date=2026-05-09 |title=What Is SEO And How It Works In 2026 |url=https://jerinjohndigital.com/seo/what-is-seo-and-how-it-works/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20260704080456/https://jerinjohndigital.com/seo/what-is-seo-and-how-it-works/ |archive-date=2026-07-04 |access-date=2026-07-04 |website=[[Jerin John]] |language=en-US}}</ref> == SEO के प्रकार == SEO के कई तरह के तरीका होला, जेकरा से वेबसाइट के रैंकिंग सुधर सकेला आ जादा लोग वेबसाइट तक पहुंच सकेला। नीचे SEO के मुख्य प्रकार बतावल गइल बा: === 1. ऑन-पेज SEO (On-Page SEO) === ई SEO वेबसाइट के अंदर के चीज़ पर ध्यान देला। मतलब कि वेबसाइट के कंटेंट, हेडिंग, इमेज, आ टेक्निकल चीज़ सभ के सही से ऑप्टिमाइज कइल जाला ताकि गूगल वेबसाइट के जल्दी समझ सके। '''मुख्य बिंदु:''' * सही कीवर्ड के इस्तेमाल * हेडिंग (H1, H2, H3) के सही उपयोग * मेटा टाइटल आ मेटा डिस्क्रिप्शन के सही तरीका से लिखल * SEO फ्रेंडली URL बनावल * वेबसाइट के मोबाइल फ्रेंडली बनावल === 2. ऑफ-पेज SEO (Off-Page SEO) === ई SEO वेबसाइट के बाहर होखे वाला गतिविधि पर ध्यान देला, जेकरा से वेबसाइट के लोकप्रियता आ गूगल में रैंकिंग बढ़े ला। ऑफ-पेज SEO मुख्य रूप से बैकलिंक्स पर आधारित होला। '''मुख्य बिंदु:''' * हाई क्वालिटी बैकलिंक्स बनावल * सोशल मीडिया मार्केटिंग * गेस्ट पोस्टिंग * लोकल बिजनेस लिस्टिंग * इंफ्लुएंसर मार्केटिंग === 3. टेक्निकल SEO (Technical SEO) === ई SEO वेबसाइट के टेक्निकल पक्ष के मजबूत करे ला ताकि गूगल के बॉट वेबसाइट के आसानी से क्रॉल आ इंडेक्स कर सके। '''मुख्य बिंदु:''' * वेबसाइट के लोडिंग स्पीड बढ़ावल * मोबाइल फ्रेंडली वेबसाइट बनावल * SSL सर्टिफिकेट (HTTPS) लगावल * साइटमैप आ रोबोट्स.txt फाइल बनावल * डुप्लीकेट कंटेंट हटावल === 4. लोकल SEO (Local SEO) === ई SEO उन बिजनेस खातिर जरूरी होला, जेकरा लोकल कस्टमर तक पहुँचे के बा। होटल, दुकान, डॉक्टर क्लिनिक जइसा लोकल सर्विस खातिर ई सबसे महत्वपूर्ण SEO तरीका ह। '''मुख्य बिंदु:''' * Google My Business (GMB) में सही जानकारी डालल * लोकल कीवर्ड के सही से इस्तेमाल कइल * ग्राहक से रिव्यू आ फीडबैक लेवल * लोकल डायरेक्ट्री में बिजनेस के लिस्टिंग करवावल === 5. ई-कॉमर्स SEO (E-Commerce SEO) === ई SEO ऑनलाइन दुकान खातिर जरूरी होला, जइसे कि Amazon, Flipkart, Shopify, या खुद के ई-कॉमर्स वेबसाइट। '''मुख्य बिंदु:''' * प्रोडक्ट के सही डिस्क्रिप्शन लिखल * इमेज ऑप्टिमाइजेशन कइल * प्रोडक्ट के सही कीवर्ड इस्तेमाल कइल * ग्राहक के रिव्यू आ रेटिंग बढ़ावल === 6. वॉयस सर्च SEO (Voice Search SEO) === आजकल लोग ज्यादा बोल के गूगल पर सर्च करे ला, त ई SEO ओह वेबसाइट खातिर जरूरी होला, जेकरा से वॉयस सर्च के हिसाब से ऑप्टिमाइजेशन कइल जा सके। '''मुख्य बिंदु:''' * लंबा कीवर्ड (Long-Tail Keywords) इस्तेमाल कइल * प्रश्न-आधारित कंटेंट तैयार कइल * लोकल SEO पर ध्यान देहल === 7. वीडियो SEO (Video SEO) === अगर कोई वेबसाइट या बिजनेस वीडियो कंटेंट बनावे ला, त ओकरा YouTube आ गूगल सर्च में उपर लावे खातिर वीडियो SEO जरूरी होला। '''मुख्य बिंदु:''' * वीडियो के सही टाइटल आ डिस्क्रिप्शन लिखल * ट्रांसक्रिप्ट आ सबटाइटल जोड़ल * वीडियो के हाई क्वालिटी थंबनेल बनावल * सही कीवर्ड इस्तेमाल कइल === 8. इंटरनेशनल SEO (International SEO) === अगर कोई वेबसाइट अलग-अलग देश के लोग खातिर बा, त इंटरनेशनल SEO जरूरी होला ताकि हर देश के हिसाब से वेबसाइट ऑप्टिमाइज कइल जा सके। '''मुख्य बिंदु:''' * अलग-अलग भाषा में कंटेंट बनावल * hreflang टैग इस्तेमाल कइल * अलग-अलग देश खातिर वेबसाइट के होस्टिंग सेट कइल == इहो देखल जाय == * [[वेब सर्च इंजन]] * [[सर्च एग्रिगेटर]] * [[ऑनलाइन एडवर्टाइजिंग]] == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:इंटरनेट]] [[श्रेणी:इंटरनेट टर्मावली]] {{internet-stub}} hvdysprwxtcf2ogsv9zpn5o32o0f8kh पीएम किसान 0 93129 799007 788024 2026-07-05T10:43:56Z Simoni.IBC24 40510 799007 wikitext text/x-wiki {{Infobox project | name = प्रधानमंत्री किसान सम्मान निधि | logo = | image = PradhanMantriKisanSammanNidhi.jpg | mission_statement = | type = सरकारी योजना | products = | country = [[भारत]] | key_people = | established = {{Start date and age|2019|02|01|df=y}} | funding = {{INRConvert|75000|c|year=2019}} | budget = Y | website= {{url|http://pmkisan.gov.in}} | ministry= खेती आ किसान कल्याण मंत्रालय }} '''प्रधानमंत्री किसान सम्मान निधि''', जेकरा के '''पीएम किसान''' (PMKISAN) संछेप नाँव से जानल जाला, [[भारत सरकार]] क एगो सुरुआत हवे जे किसानन के न्यूनतम आय के सहायता (मिनिमम इनकम सपोर्ट) के रूप में हर साल {{INRConvert|6000}} तक ले रकम देला।<ref name="Piyush Goyal announces PM Kisaan Samman Nidhi">{{cite news|title=Piyush Goyal announces PM Kisaan Samman Nidhi|publisher=[[CNBC TV18]]|access-date=1 February 2019|url=https://www.cnbctv18.com/economy/union-budget-2019-2020-finance-minister-piyush-goyal-to-present-modi-governments-last-budget-today-focus-on-farm-loan-waiver-income-tax-slabs-2140711.htm}}</ref><ref name="12 Crore farmers to get benefit">{{cite news|title=12 Crore farmers to get benefit|publisher=[[NewsX]]|access-date=1 February 2019|url=https://www.newsx.com/national/7th-pay-commission-interim-budget-2019-piyush-goyal-live-updates-will-narendra-modi-government-make-any-announcement-on-salary-hike|archive-date=1 February 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190201082157/https://www.newsx.com/national/7th-pay-commission-interim-budget-2019-piyush-goyal-live-updates-will-narendra-modi-government-make-any-announcement-on-salary-hike|url-status=dead}}</ref><ref name="Interim Budget">{{cite news|title=Interim Budget|publisher=[[Outlook India]]|access-date=1 February 2019|url=https://www.outlookindia.com/website/story/business-news-budget-2019-live-litmus-test-for-modi-govt-as-piyush-goyal-is-set-to-present-interim-budget-today/324674}}</ref><ref name="Interim Budget of 2019">{{cite news|title=Interim Budget 2019|publisher=[[Zee News]]|access-date=1 February 2019|url=https://zeenews.india.com/business/live-updates/interim-budget-2019-live-updates-2176100}}</ref> एह योजना के घोषणा पीयूष गोयल द्वारा 1 फरवरी 2019 के भारत के 2019 के अंतरिम संघ बजट के दौरान कइल गइल। एह योजना पर सालाना {{INRConvert|75000|c|year=2019}} के लागत आ रहल बा आ ई दिसंबर 2018 से लागू भइल।<ref name="Goyal announces">{{cite news|title=Goyal announces|publisher=dailyexcelsior.com|access-date=1 February 2019|url=http://www.dailyexcelsior.com/goyal-announces-a-mega-pension-yojana-hikes-gratuity-limit-sobs-for-farmer/}}</ref> == 2026 के अपडेट == जुलाई 2026 में भारत सरकार 24वीं किस्त जारी करे से पहिले लाभार्थियन खातिर ई-केवाईसी (e-KYC), आधार से बैंक खाता जोड़ल, भूमि अभिलेख के सत्यापन आ डीबीटी (Direct Benefit Transfer) से जुड़ल जानकारी के अद्यतन करे पर जोर दिहलस। सरकार कहलस कि एह प्रक्रिया पूरा ना करे वाला लाभार्थियन के अगिला ₹2,000 के किस्त मिले में दिक्कत हो सकेला। एह कारण किसानन से समय रहते अपना विवरण के सत्यापित करे के अपील कइल गइल।<ref>{{Cite web |url=https://www.abplive.com/utility-news/pm-kisan-24th-installment-date-2026-2000-rupees-beneficiary-update-3154995 |title=PM Kisan 24th Installment: Beneficiary Update |website=ABP Live |language=hi |date=5 July 2026 |access-date=5 July 2026}}</ref><ref>{{Cite web |url=https://www.amarujala.com/photo-gallery/utility/pm-kisan-24th-installment-will-you-definitely-receive-the-next-installment-if-you-got-the-23rd-check-reasons-2026-07-05 |title=PM Kisan 24th Installment: अगिला किस्त खातिर जरूरी सत्यापन |website=Amar Ujala |language=hi |date=5 July 2026 |access-date=5 July 2026}}</ref><ref>{{Cite web |url=https://www.ibc24.in/sarkari-yojana/pradhan-mantri-kisan-samman-nidhi-yojana-3662972.html |title=Pradhan Mantri Kisan Samman Nidhi Yojana Update |website=IBC24 |language=hi |date=5 July 2026 |access-date=5 July 2026}}</ref> {{clear}} == संदर्भ == {{Reflist|33em}} [[श्रेणी:भारत में सरकारी योजना]] myg5iyiwau51n3jerawwg1svuwgy4b7 तमाकू 0 98781 798990 789043 2026-07-04T12:19:41Z InternetArchiveBot 25596 Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5 798990 wikitext text/x-wiki {{Infobox botanical product|product=Tobacco, tobacco cigarette|image=DunhillLightFlake.jpg|caption=Tobacco flakes, sliced from pressed plugs|plant=''[[Nicotiana]]''|part=[[Leaf]]|origin=[[The Americas]]|active=[[Nicotine]], [[harmine]]|uses=[[Recreational drug use|Recreational]], Sacred, Medical, Religious, Traditional, Peacemaking|legal_AU=Unscheduled|legal_BR=E|legal_CA=Unscheduled|legal_DE=Unscheduled|legal_UK=GSL|legal_US_comment=Unscheduled|legal_UN=Unscheduled|legal_status=In general, legal and regulated as a controlled substance for recreational use in most countries, tobacco smuggling or homemade tobacco making or growing is illegal. See [[tobacco control]]}}{{Tobacco}}{{Tobacco}} [[चित्र:A_traditional_tobacco_drying_kiln_in_Myrtleford,_Victoria,_Australia.jpg|thumb| [[मर्टलफोर्ड|मर्टलफोर्ड, विक्टोरिया, ऑस्ट्रेलिया]] मे तमाकू सुखावे के भट्ठा, 2018। ई भट्ठा 1957 मे बनल रहे, आ 2000 मे रोटरी पार्क मे चल गइल। एह डिजाइन के भट्ठा 1930 के दसक के सुरुआत से ले के 1960 के दसक के अंत ले बनल।]] [[चित्र:Basma-tobacco-drying.jpg|thumb| [[जंथी|ग्रीस के जंथी]] के [[पोमाक]] गांव में घाम मे सुखत बासमा तमाकू के पात]] '''तमाकू''' भा '''तमाकुल'''<ref name="ग्रियर्सन 1885 239">{{Cite book|url=http://archive.org/details/cu31924072688025|title=Bihar peasant life, being a discursive catalogue of the surroundings of the people of that province|last=ग्रियर्सन|first=जॉर्ज अब्राहम|date=1885|publisher=कलकत्ता|others=|page=239|language=En|trans-title=बिहार के गंवइ ज़िनगी, एह राज के लोगन के आस-पास के एगो लेखा जोखा}}</ref> [[सोलनेसी]] परिवार के ''[[निकोटिआना]]'' जीनस के कई [[पौधा|गाछ सभ]] के एगो बोलचाल के नाँव हवे आ एह गाछ सभ के पात से बनावल कौनो चीझ ला बोलचाल के बात हवे। तमाकू के [[निकोटिआना|उनहत्तर गो परजाति]] के जानकारी बा, बाकी लेन देन के मुखिया फसल [[निकोटिआना टबैकम|''एन'' टबैकम]] हवे। कुछ देसन में अउरी बरिआर ''[[निकोटिआना रुस्टिका|एन.रुस्टिका]]'' चलेला। सूखल तमाकू के पतइ, [[सिगरेट]], [[सिगार]], [[पाइप]] आ [[सीसा (तमाकू)|सीसा]] [[तमाकू पिअल|पिए]] के कामे आवेला। एकरा [[नस|नाक मे घिचिओ के]], [[खैनी|चाभिओ के]], [[खैनी|मुह मे जांतिओ के]]<ref name="ग्रियर्सन 1885 239"/> चाहे [[स्नस]] कऽ के देहि मे लिहल जा सकेला। तमाकू मे बड़ि नीसा करे वाला अल्कलॉइड [[निकोटीन|निकोटीन के]] साथे साथे [[हरमाला अल्कलॉइड]] होला। <ref>{{Cite encyclopedia |title=Tobacco |encyclopedia=The Encyclopaedia of Psychoactive Substances |publisher=[[लिटिल, ब्राउन एंड कंपनी]] |location=लन्दन |url=https://www.biopsychiatry.com/tobacco/ |access-date=नवम्बर 26, 2017 |date=1998 |author-link=रिचर्ड रुडग्ले |language=En |trans-title=तमाकू |isbn=978-0-316-64347-4 |oclc=39129000 |archive-url=https://web.archive.org/web/20220927041956/https://www.biopsychiatry.com/tobacco/ |archive-date=सितम्बर 27, 2022}}</ref> तमाकू से [[दिल|हिया]], [[करेजा]] आ [[फेफड़ा]] के कए गो रोग के साथे कैन्सरो होला। <ref>{{Cite web |last=सीडीसी |date=August 2, 2023 |title=What Are the Risk Factors for Lung Cancer? |trans-title=का का से फेफड़ा के कैन्सर होला? |url=https://www.cdc.gov/cancer/lung/basic_info/risk_factors.htm#:~:text=Cigarette%20smoking%20is%20the%20number,of%20more%20than%207%2C000%20chemicals. |access-date=31 March 2024 |language=En}}</ref> बरस 2008 मे [[बिस्व स्वास्थ संगठन|बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] तमाकू खइला के दुनिया के एकलौता सभसे बड़हन रोके लायक मौत के कारन बतवलस। <ref name="who 2008 mpower">{{Cite book|url=https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43818/9789241596282_eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y|title=WHO Report on the Global Tobacco Epidemic 2008 : The MPOWER Package.|date=2008|publisher=[[बिस्व स्वास्थ्य संगठन]]|isbn=978-92-4-068311-2|pages=6, 8, 20|language=En|oclc=476167599|quote=Tobacco is the single most preventable cause of death in the world today.|access-date=October 6, 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220121162003/https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/43818/9789241596282_eng.pdf?sequence=1&isAllowed=y|archive-date=January 21, 2022}}</ref> [[चित्र:Fumo_Mercado_Minas_Gerais.jpg|thumb|ब्राजील के मिनास गेरैस में]] == नांव == 'तमाकू' सबद [[फ़ारसी भाषा|फारसी भासा]] के 'तन्बाकु' सबद से भारत के भासा सभ मे आइल बा।<ref>भंवर, लाल सुथर, गह्लोत, सुखवीर सिंघ (1998)  [''राजस्थानी हिन्दी अन्गरेजी कोश'', ] (हिन्दी मे), जोधपुर, भारत प्रिन्टर,. पन्ना 150</ref> अंगरेजी मे एकरा '''टबैको''' (''Tobacco'') ‍ कहल जाला जवन [[स्पेनिश भाषा|स्पेनिश]] सबद '''तबाको ('''''tabaco)'' से आइल बा। <ref name="Ernst">{{Cite journal |last=Ernst |first=A. |date=1889 |title=On the etymology of the word tobacco |url=https://zenodo.org/record/1448956 |journal=[[American Anthropologist]] |volume=A2 |issue=2 |pages=133–142 |doi=10.1525/aa.1889.2.2.02a00020 |issn=0002-7294 |doi-access=free}}</ref> सबद के जनम के सही जानकारी पऽ बिबाद बाटे, बाकी ई मानल जाला कि ई [[कैरिबिया]] के [[अरवाका]] भाषा [[ताइनो]] से निकरल बा। ताइनो मे एकर माने तमाकू के पतइ के गोल( [[बार्टोलोमे दे ला कासा]], 1552 के अनुसार), चाहे ''टैबागो'', एक किसिम के एल आकार के पाइप के कहल जाला जे तंबाकू के धुँआ सूंघे के कामे आवेल (ओविएडो के अनुसार, पतइ सभ के ''कोहिबा'' कहल जाला)। <ref name="Ernst" /><ref>{{Cite web |last=Hilton |first=Ronald |author-link=Ronald Hilton |date=April 3, 2011 |title=Christopher Columbus discovers Cuba |url=http://wais.stanford.edu/Cuba/cuba_ColumbusDiscoversCuba(110503).html |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110901214953/http://wais.stanford.edu/Cuba/cuba_ColumbusDiscoversCuba(110503).html |archive-date=September 1, 2011 |series=[[World Association of International Studies]] |publisher=[[Stanford University]]}}</ref> हो सकेला कि संजोग से [[स्पेनिश भाषा|स्पेनिश]], [[पुर्तगाली भाषा|पुर्तगाली]] आ [[इटैलियन भाषा|इटैलियन]] में अइसने सबद के इस्तेमाल 1410 से कुछ औषधी ला कइल गइल रहे। ई सभ अरबी तुब्बक़ {{Lang|ar|طُبّاق|rtl=yes}} से निकलल बा, ई सबद नौवीं सदी के बतावल जाला, ई बिबिध जड़ी-बूटी सभ के संदर्भ देला। <ref>{{Cite encyclopedia |title=طُباق |encyclopedia=[[Arabic–English Lexicon|An Arabic-English Lexicon: Derived From the Best and the Most Copious Eastern Sources]] |publisher=[[Williams and Norgate]] |location=London |url=http://ejtaal.net/aa/ |access-date=June 21, 2016 |last=Lane |first=Edward William |date=1863 |author-link=Edward William Lane |volume=I, Book 5 |page=1827 |isbn=978-0-342-25192-6 |oclc=1299308839 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160622063627/http://ejtaal.net/aa/#hw4=h660,ll=1916,ls=5,la=2636,sg=645,ha=438,pr=97,vi=240,mgf=549,mr=381,mn=839,aan=360,kz=1457,ulq=1133,uqa=265,uqw=990,umr=652,ums=546,umj=489,uqq=210,bdw=549,amr=392,asb=593,auh=947,dhq=338,mht=549,msb=147,tla=68,amj=481,ens=1,mis=1311 |archive-date=June 22, 2016}}</ref><ref>The word {{Transliteration|ar|ṭubāq}} no longer refers to various herbs, but has come to refer, in some dialects, specifically to tobacco. ''See'' {{Cite encyclopedia |title=طُباق |encyclopedia=A Dictionary of Modern Written Arabic |publisher=[[Harrassowitz Verlag|Harrassowitz]] |location=Wiesbaden |url=http://ejtaal.net/aa/ |access-date=June 21, 2016 |last=Wehr |first=Hans |date=1979 |author-link=Hans Wehr |editor-last=Cowan |editor-first=J Milton |editor-link=J Milton Cowan |edition=4th |page=647 |isbn=978-3-447-02002-2 |oclc=759999696 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160622063627/http://ejtaal.net/aa/#hw4=660,ll=h1913,ls=h5,la=h2636,sg=h645,ha=h438,pr=h97,vi=h240,mgf=h549,mr=h381,mn=h839,aan=h360,kz=h1457,ulq=h1133,uqa=h265,uqw=h990,umr=h652,ums=h546,umj=h489,uqq=h210,bdw=550,amr=392,asb=593,auh=947,dhq=338,mht=549,msb=147,tla=68,amj=481,ens=1,mis=1311 |archive-date=June 22, 2016}}</ref> == इतिहास == [[चित्र:William_Michael_Harnett_(American,_1848-1892)._Still_Life_with_Three_Castles_Tobacco,_1880.jpg|right|thumb| [[विलियम माइकल हार्नेट]] (अमेरिकी, 1848-1892), ''स्टिल लाइफ विद थ्री कैसल टबैको'', 1880, [[ब्रुकलिन जादुघर|ब्रुकलिन म्यूजियम]]]] === रहन सहन मे === भोजपुरिआ समाज मे एकरा लोग 'कलजुग के अम्रित' कहेला। तमाकू प ढ़ेर कहाउतो कहल जाला, जइसे<ref name="ग्रियर्सन 1885 239"/>{{Quote|text=चून तमकू सान के, बिन मांगे जे दे सुरपुर, नरपुर, नागपुर, तीनू बस कर ले -1 भोर भए मानुस सभ जागे, हुक्का चिलम बाजन लागे - 2 खैनी खाए ना तमाकू पिए से नर बतावऽ कइसे जिए - 3}}[[इरोक्विस पौराणिक कथा]] के अनुसार, तमाकू सबसे पहिले पृथिवी महिला के माथा से निकलल रहे जब उ अपना जुड़वा बेटा सैपलिंग आ फ्लिंट के जन्म देत मर गईली .<ref>{{Cite web |last=Day |first=Ashley |date=November 20, 2023 |title=''3 Sisters to Invite to Thanksgiving'' |url=https://www.foodandwine.com/the-three-sisters-8404587 |publisher=[[Food & Wine]]}}</ref> === परम्परा मे === [[चित्र:Chute_tobacco.JPG|thumb| एगो यूरोपीय आदमी के तमाकू पिए के सभसे सुरुआती चित्र, [[एंथोनी च्यूट]] के ''तंबाकू,'' 1595]] [[चित्र:Rajput_(Jodhpur)_(8411728143).jpg|thumb| [[हुक्का]] से तंबाकू पिअत एगो [[भारत के लोग|भारतीय]] आदमी, [[राजस्थान|राजस्थान, भारत]]]] अमेरिका मे तमाकू के इस्तेमाल बहुत पहिले से होता आइल बा आ मैक्सिको में कुछ खेती के जगह 1400–1000 ईसा पूर्व के हवे। कई गो असल अमेरिकी आदिवासी परंपरागत रूप से तमाकू के खेती आ इस्तेमाल करेलें। <ref name="leonard">{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=J8SLxAEACAAJ|title=Recipes, Latin American cooking|last=लेनार्ड|first=जोनाथन नर्टन|date=1970|publisher=Time-Life International (Nederlands)|isbn=978-0-8094-0063-8|location=|page=21|author-link=}}</ref> इतिहासी रूप से [[नॉर्थईस्ट वुडलैंड्स संस्कृति]] सभ के लोग तमाकू के ठोंगा मे ले के चलत रहे जेकरा से [[लेन-देन|लेन देन]] हो सको। एकरा के सामाजिक आ अनुष्ठान दुनो तरे पिअल जात रहे, जइसे कि संधि भा [[लेन-देन|लेन देन]] पाका करे बदे। कुछ आदिवासी रहन मे तमाकू के [[सृष्टिकर्ता]] के उपहार के रूप मे देखल जाला, जवना में तंबाकू के अनुष्ठान के धुँआ केहू के बिचार आ प्रार्थना के सृष्टिकर्ता के लगे ले जाला। कुछ मूल अमेरिकी लोग तमाकू के दवाई मानेला आ एकर [[लेन-देन|लेन देन]] ना बलुक एकर सम्मानजनक इस्तेमाल के वकालत करे ला। <ref>{{Cite journal |last=Cohen |first=Ken |date=November 1998 |title=Native American medicine |journal=Alternative Therapies in Health and Medicine |volume=4 |issue=6 |pages=45–57 |pmid=9810067 |id={{ProQuest|204813987}}}}<templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles></ref> === लोकप्रियता === [[चित्र:A_Smoking_Club.jpeg|thumb| [[फ्रेडरिक विलियम फेयरहोल्ट]] के ''तमाकू'' '', एकर इतिहास आ संघ'', 1859 से एगो चित्र]] [[चित्र:KITLV_-_26868_-_Kleingrothe,_C.J._-_Medan_-_Tobacco_plant_and_tobacco_leaf,_Deli_-_circa_1905.tif|thumb| सुमात्रा के [[डेली बागान]] से तमाकू के गाछ आ तमाकू के पात, 1905]] यूरोप के लोग के अमेरिका मे अइला के बाद तमाकू के [[लेन-देन|लेन देन]] बढ़े लागल। 1559 में इंडीज के स्पेनिश इतिहासकार [[फ्रांसिस्को हरनान्डेज दे तोलेदो]] [[स्पेन के दुसरका फिलिप]] के कहला पऽ [[पुरान दुनिया]] में तमाकू के बीआ ले आवे वाला पहिला यूरोपीय रहलें। ई बीआ [[तोलेदो]] के बाहरी इलाका मे बोअल गइल, जेकरा के "लोस सिगारलेस" के नाँव से जानल जाला जेकर नाँव सिकाडा ( स्पेनिश में ''सिगारा'' ) के लगातार प्लेग के नाँव पर रखल गइल। तमाकू के हल्का वर्जीनिया आ सफेद बर्ली के किसिम के बिकास से पहिले धुँआ बहुत तेज रहे आ साँस मे ना लिहल जा सकत रहे। एक समय में कम मात्रा मे तमाकू पिअल जात रहे, ''[[मेदवाख]]'' भा ''[[किसेरू]] नियर पाइप के इस्तेमाल कइल गइल,'' चाहे [[बोंग]] भा [[हुक्का]] नियर नया पाइप सभ के इस्तेमाल कइल गइल। तमाकू एतना लोकप्रिय भइल कि जेम्सटाउन के अंगरेजी कॉलोनी एकरा के ढेबुआ के रूप मे इस्तेमाल कइलस आ एकरा के नकदी फसल के रूप मे निर्यात करे लागल; तंबाकू के अक्सर श्रेय दिहल जाला कि ऊ निर्यात वर्जीनिया के बर्बादी से बचा लिहलस। <ref>{{Cite book|title=The Relentless Revolution: A History of Capitalism|last=Appleby|first=Joyce|publisher=W.W. Norton & Company|year=2010|pages=131}}</ref> जबकि ई एगो लाभ देवे वला फ़सल रहे, तमाकू के मांग के बढ़त बिस्तार कैरेबियन में [[गुलामी]] के इतिहास से बहुत गहिराह जुड़ल रहे। <ref>{{Cite web |title=Tobacco and slavery : a neverending history |url=https://www.medicusmundi.ch/de/advocacy/publikationen/mms-bulletin/fighting-tobacco-in-lmic/kapitel-3/tobacco-and-slavery-a-neverending-history |access-date=2024-07-11 |website=www.medicusmundi.ch |language=de |archive-date=2024-07-11 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240711152745/https://www.medicusmundi.ch/de/advocacy/publikationen/mms-bulletin/fighting-tobacco-in-lmic/kapitel-3/tobacco-and-slavery-a-neverending-history |url-status=dead }}</ref> तंबाकू के कथित लाभो एकर सफलता मे जोगदान देले रहे। खगोलशास्त्री [[थॉमस हैरियट]], जे [[सर रिचर्ड ग्रेनविल]] जोरे 1585 में [[रोआनोक दीप]] प गइल रहलें, के बिचार रहल कि ई गाछ "देहि के सभ छेदा खोल देला" आदिवासी लोग के देह "ठीक रहेला आ उ लोग ढ़ेर रोग के थाह नइखे, आ हमनी के इन्ग्लैन्ड मे बेमार पड़त रहेनी जा।" <ref>{{Cite report |url=https://www.gutenberg.org/files/4247/4247-h/4247-h.htm |title=A BRIEFE AND TRUE REPORT OF THE NEW FOUND LAND OF VIRGINIA |last=Hariot |first=Thomas |date=1590 |publisher=[[Project Gutenberg]]}}</ref> धूपिए, चाभे आ घीचे बदे तमाकू के उत्पादन 1700 ले यूरोप आ गुलाम देसन मे एगो प्रमुख उद्योग बन गइल। 18वीं सदी से क्यूबा आ कैरेबियन के अउरी हिस्सा सभ मे तमाकू एगो प्रमुख नकदी फसल रहल बा। क्यूबा के सिगार दुनिया भर में मसहूर बा। 19वीं सदी के अंत मे सिगरेट के लोकप्रियता बढ़ल जब [[जेम्स बोनसैक]] सिगरेट बनावे के क स्वचालित करे बदे एगो मसीन के बनवलें। उत्पादन मे एह बढ़ती के चलते 20वां सदी के स्वास्थ्य संबंधी खुलासा होखे से पहिले तकले [[तमाकू कारबार]] मे बहुते बढ़ती भइल। === आज काल्ह === 20वीं सदी के सुरुआत से बीचे ले के बैज्ञानिक खुलासा के बाद तमाकू के ले देह के बाउर बतवल गइलआ अंत मेंकैंसर आ औरी सांस के रोग सभ के कारन बतावल गइल। [[अमेरिका]] मे एकरा चलते 1998 के तमाकू मास्टर सेटलमेंट एग्रीमेंट अपनावल गइल जवना मे राज्यन के सालाना भुगतान आ तमाकू उत्पाद के विज्ञापन आ विपणन पर स्वैच्छिक प्रतिबंध के संयोजन के बदले अमेरिकी राज्यन के कई गो मुकदमा के निपटारा भइल.<ref>{{Cite journal |last=Schroeder |first=Steven A. |date=15 January 2004 |title=Tobacco Control in the Wake of the 1998 Master Settlement Agreement |journal=New England Journal of Medicine |volume=350 |issue=3 |pages=293–301 |doi=10.1056/NEJMsr031421 |pmid=14715919 |doi-access=free}}</ref> 1970 के दशक मे [[ब्राउन एंड विलियमसन]] तमाकू के संकरीकरण कऽ के [[Y1]] बनवलस, ई एगो अइसन किसिम हवे जेह मे निकोटीन के मात्रा दुगुना हो के 3.2–3.5% से 6.5% हो गइल। 1990 के दशक में एह से खाद्य आ औषधि प्रशासन अछरंग लगवलस जे तमाकू कंपनी जान के [[सिगरेट]] मे निकोटीन के मात्रा मे हेरफेर कर रहल बाड़ी सऽ। <ref>{{Cite web |title=Interviews – Dr. David Kessler {{!}} Inside The Tobacco Deal {{!}} Frontline |url=https://www.pbs.org/wgbh/pages/frontline/shows/settlement/interviews/kessler.html |access-date=2023-04-20 |website=www.pbs.org}}</ref> तमाकू पिए वालन् लोग के तमाकू छोड़े के मन के चलते कए गो तमाकू चोड़ावे वला समान बनल। <ref>{{Cite journal |last=कमिसनर के कचहरी |first= |date=September 9, 2020 |title=Want to Quit Smoking? FDA-Approved Products Can Help |url=https://www.fda.gov/consumers/consumer-updates/want-quit-smoking-fda-approved-products-can-help |url-status=dead |journal=FDA |language=en |archive-url=https://web.archive.org/web/20190427202103/https://www.fda.gov/consumers/consumer-updates/want-quit-smoking-fda-approved-products-can-help |archive-date=April 27, 2019}}</ref> साल 2003 मे बिकासशील देस सभ मे तमाकू के इस्तेमाल के बढ़ती के जवाब मे [[बिस्व स्वास्थ संगठन|बिस्व स्वास्थ्य संगठन]] <ref>{{Cite web |title=WHO &#124; WHO Framework Convention on Tobacco Control (WHO FCTC) |url=https://www.who.int/fctc/en/index.html |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20080527122132/http://www.who.int/fctc/en/index.html |archive-date=May 27, 2008 |access-date=September 18, 2008 |publisher=Who.int}}</ref> 168 देस सभ के जुटा के तंबाकू नियंत्रण के रूपरेखा सम्मेलन पर हस्ताक्षर कइलस। एह सम्मेलन के मकसद तमाकू के हानिकारक प्रभाव के कम करे खातिर सगरी देसन मे प्रभावी कानून आ प्रवर्तन के धक्का देबे खातिर बनावल गइल बा.<ref>{{Cite web |title=WHO {{!}} WHO Framework Convention on Tobacco Control |url=http://www.who.int/fctc/text_download/en/ |access-date=February 17, 2021 |publisher=WHO}}</ref> 2019 से 2021 के बीच तंबाकू के सेवन के चलते कोविड-19 के स्वास्थ्य के बढ़ल जोखिम के चिंता से तमाकू पिअल करे अवुरी छोड़े में आसानी भईल। <ref>{{Cite journal |last=Yang |first=Haiyang |last2=Ma |first2=Jingjing |date=August 2021 |title=How the COVID-19 pandemic impacts tobacco addiction: Changes in smoking behavior and associations with well-being |journal=Addictive Behaviors |volume=119 |pages=106917 |doi=10.1016/j.addbeh.2021.106917 |pmc=9186053 |pmid=33862579 |doi-access=free}}</ref> == जीव विज्ञान == === ''निकोटियाना'' === [[चित्र:Nicotine.svg|thumb| [[निकोटीन]], तमाकू के होखे वला नीसा खातिर जिम्मेदार यौगिक हऽ।]] [[चित्र:Native_American_tobacco_flower.jpg|thumb|तमाकू ( ''Nicotiana rustica'' ) के फूल, पतइअ आ कोढ़ी]] तमाकू के कई गो प्रजाति जड़ी ''निकोटियाना के'' जीनस मे होला . ई उत्तरी आ दक्खिन अमेरिका, ऑस्ट्रेलिया, दक्खिन पच्छिम अफिरका आ [[ओशेनिया|दक्खिन प्रशांत के]] मूल निवासी नाईटशेड [[परिवार (जीव बिज्ञान)|परिवार]] ( [[सोलनेसी]]) के हिस्सा हवे। <ref name="Lewis">{{Cite journal |last=लेविस |first=अल्बर्ट |date=1931 |title=Tobacco in New Guinea |trans-title=नएका गीनी मे तमाकू |journal=The American Anthropologist |language=En |volume=33 |issue=1 |pages=134–139 |doi=10.1525/aa.1931.33.1.02a00290 |doi-access=free}}</ref> अधिकतर नाईटशेड मे [[निकोटीन]] के मात्रा अलग अलग होला जवन कीड़ा-मकोड़ा ला बीख लेखा होला। तमाकू मे निकोटीन के मात्रा बाकी से बेसी होखेला। कई अन्य सोलानेसी प्रजाति सभ के बिपरीत, इनहन मे [[ट्रोपेन अल्कलॉइड]] ना होलें, जे अदिमी ला जहर होला। निकोटीन आ अउरी यौगिक सभ जइसे कि [[जर्मक्रीन]] आ [[एनाबासिन]] आ अउरी [[पाइपेरिडीन]] अल्कलॉइड (प्रजाति सभ के बीच बदलत) होखे के बावजूद जे अधिकतर शाकाहारी जीव सभ के रोके खातिर,<ref>{{Cite journal |last=Panter |first=KE |last2=Keeler |first2=RF |last3=Bunch |first3=TD |last4=Callan |first4=RJ |year=1990 |title=Congenital skeletal malformations and cleft palate induced in goats by ingestion of Lupinus, Conium and Nicotiana species |journal=Toxicon |volume=28 |issue=12 |pages=1377–1385 |bibcode=1990Txcn...28.1377P |doi=10.1016/0041-0101(90)90154-Y |pmid=2089736}}</ref> अइसन कई ठे जानवर सभ में ''निकोटिआना'' प्रजाति सभ के बिना नुकसान पहुँचवले भोजन करे के क्षमता बिकसित भइल बा। एकरा बावजूद तमाकू अपना अउरी गुण सभ के कारण कई प्रजाति सभ खातिर बेस्वाद होला। उदाहरण खातिर, हालाँकि, गोभी के लूपर एगो जनरलिस्ट कीट हवे, तमाकू के गुमोसिस आ ट्राइकोम लार्वा सभ के सुरुआती जिंदा रहे के नुकसान पहुँचा सके ला। <ref>{{Cite journal |last=Elsey |first=K. D. |last2=Rabb |first2=R. L. |date=1 December 1967 |title=Biology of the Cabbage Looper on Tobacco In North Carolina1 |journal=Journal of Economic Entomology |volume=60 |issue=6 |pages=1636–1639 |doi=10.1093/jee/60.6.1636}}</ref> एकरे परिणाम के रूप में कुछ तमाकू के गाछ (मुख्य रूप से ''N. glauca'' ) कुछ जगह पर आक्रामक खरपतवार के रूप में स्थापित हो गइल बाड़ें। === प्रकार === तमाकू के प्रकार बा: === परजीवी === [[चित्र:The_tobacco_beetle_(Page_3)_BHL41830187.jpg|right|thumb|380x380px| ''लैसिओडर्मा सेरिकॉर्न'' (तमाकू के भृंग) से आक्रांत तंबाकू के पत्ता के फोटो के साथ चित्रण, रनर, जीए, ''द तमाकू भृंग'' (1919), अमेरिकी कृषि विभाग के बुलेटिन, जैव विविधता हेरिटेज लाइब्रेरी से]] == उत्पादन == === खेती === === वैश्विक उत्पादन === [[चित्र:Tobacco_production,_OWID.svg|thumb|तमाकू के उत्पादन, 2018 <ref>{{Cite web |title=Tobacco production |url=https://ourworldindata.org/grapher/tobacco-production |access-date=March 7, 2020 |website=Our World in Data}}</ref>]] ==== सभ से बेसी उगावे वला ==== {| class="wikitable" style="float:right; margin: 0 0 0.5em 1em" ! colspan="3" |शीर्ष तंबाकू उत्पादक, 2020 <ref name="FAOSTAT">{{Cite web |title=FAOSTAT |url=http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC/visualize |access-date=May 17, 2020 |publisher=Food And Agriculture Organization of the United Nations}}</ref> |- ! देश ! उत्पादन ( टन ) ! <small>धेयान दीं</small> |- |{{Flag|China}} | align="right" | 2,134,000 | |- |{{Flag|India}} | align="right" | 761,335 | |- |{{Flag|Brazil}} | align="right" | 702,208 | |- |{{Flag|Zimbabwe}} | align="right" | 203,488 | |- |{{Flag|Indonesia}} | align="right" | 199,737 | |- |{{Flag|United States}} | align="right" | 176,635 | |- |{{Flag|Mozambique}} | align="right" | 158,532 | |- |{{Flag|Pakistan}} | align="right" | 132,872 | |- |{{Flag|Argentina}} | align="right" | 109,333 | |- |{{Flag|Malawi}} | align="right" | 93,613 | |- style="background:#ccc;" |{{noflag}}'''दुनिया''' | align="right" | '''5,886,147''' | |- | colspan="5" style="font-size:.7em" | ना नोट = आधिकारिक आंकड़ा, F = FAO अनुमान, A = कुल (आधिकारिक, अर्ध-आधिकारिक या अनुमान शामिल हो सके ला)। |} == खपत == तमाकू के सेवन कई रूप मे आ कई अलग-अलग तरीका से कइल जाला। कुछ उदाहरण बाड़ें: === एनीम === * उत्तरी अमेरिका के मूल निवासी लोग द्वारा श्वसन के उत्तेजित करे खातिर '''तंबाकू के धुँआ के एनीमा के''' इस्तेमाल कइल गइल, धुँआ के गुदा के ट्यूब से इंजेक्शन लगावल गइल। <ref>{{Citation|last=Hurt|first=Raymond|last2=Barry|first2=J. E.|last3=Adams|first3=A. P.|last4=Fleming|first4=P. R.|title=The History of Cardiothoracic Surgery from Early Times|publisher=Informa Health Care|page=120|year=1996|isbn=978-1-85070-681-6|url=https://books.google.com/books?id=ShLvi_kRQtQC}}</ref><ref>{{Citation|doi=10.2307/2843888|last=Nordenskiold|first=Erland|title=The American Indian as an Inventor|jstor=2843888|journal=Journal of the Royal Anthropological Institute|volume=59|page=277|year=1929}}</ref> बाद में 18वीं सदी में यूरोपीय लोग अमेरिकी लोग के नकल कइल। <ref>{{Cite web |last=Sterling Haynes, MD |date=December 2012 |title=Special feature: Tobacco smoke enemas |url=https://www.bcmj.org/special-feature/special-feature-tobacco-smoke-enemas |access-date=March 29, 2019 |website=British Columbia Medical Journal |publisher=Doctors of BC}}</ref> तंबाकू के पुनर्जीवन किट जवना में एगो जोड़ी बेलो आ ट्यूब रहे, लंदन के रॉयल ह्यूमेन सोसाइटी द्वारा उपलब्ध करावल गइल आ टेम्स के किनारे अलग-अलग बिंदु पर रखल गइल। <ref>{{Cite web |title=Information Sheet:21 Enemas |url=http://www.rpharms.com/museum-pdfs/21-enemas.pdf |access-date=July 26, 2014 |website=Information Sheets |publisher=Museum of the Royal Pharmaceutical Society, London}}</ref> == कहवां से जानकारी आइल == 73l61f1dj2azaxf9s1durkw7fnh7cd9 विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/जुलाई 4 101100 798995 798982 2026-07-04T19:21:36Z NeechalBOT 7874 statistics 798995 wikitext text/x-wiki <!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%" |- ! Date(Time) ! Pages ! Articles ! Edits ! Users ! Files ! Activeusers {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =१-७-२०२६ |Pages = 81892 |dPages = 4 |Articles = 9097 |dArticles = 0 |Edits = 795873 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40208 |dUsers = 5 |Ausers = 57 |dAusers = -4 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =२-७-२०२६ |Pages = 81895 |dPages = 3 |Articles = 9097 |dArticles = 0 |Edits = 795882 |dEdits = 9 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40218 |dUsers = 10 |Ausers = 57 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =३-७-२०२६ |Pages = 81895 |dPages = 0 |Articles = 9097 |dArticles = 0 |Edits = 795890 |dEdits = 8 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40227 |dUsers = 9 |Ausers = 57 |dAusers = 0 }} {{User:Neechalkaran/template/daily |Date =४-७-२०२६ |Pages = 81895 |dPages = 0 |Articles = 9096 |dArticles = -1 |Edits = 795904 |dEdits = 14 |Files = 54 |dFiles = 0 |Users = 40231 |dUsers = 4 |Ausers = 59 |dAusers = 2 }} <!---Place new stats here---> |} <!--- stats ends---> 2rhxbzk42g5j0xbz3zlakh1yeu7pyge प्रयोगकर्ता वार्ता:RadiantThor 3 101103 798994 2026-07-04T17:58:52Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 798994 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 17:58, 4 जुलाई 2026 (UTC) dcdikgc6jih0elujgqrws6yffvgj31p बेसिक इंग्लिश 0 101104 798996 2026-07-04T20:07:10Z SM7 3953 नया आधार लेख 798996 wikitext text/x-wiki '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे। == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} rrbahbfyvtzv73w55lowg2sxzxlw6l7 798997 798996 2026-07-04T20:09:07Z SM7 3953 ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल 798997 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे। == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} hoer1jtglowk6pv3pkd8aatvo0azcmf 798998 798997 2026-07-04T20:16:03Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 798998 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें।इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref> साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} 8lqj4h0qnrhbvs53xxdnftjf52kw6fb 798999 798998 2026-07-04T20:20:21Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 798999 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} cwbxsb1l0b16otmhmbhhq4i6plm02tw 799000 798999 2026-07-04T20:25:26Z SM7 3953 बिस्तार कइल गइल 799000 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> हालाँकि बेसिक इंग्लिश के कवनो औपचारिक प्रोग्राम के रूप में लागू ना कइल गइल, तबो पर इंटरनेशनल इस्तमाल खातिर एकरा जइसन कई आसन अंग्रेजी सिस्टमन के डेवलप कइल गइल। आइवर रिचर्ड्स चीन के स्कूलन में बेसिक इंग्लिश के इस्तेमाल के बढ़ावा दिहलें।<ref>{{cite magazine |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |title=Education: Globalingo |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=31 December 1945 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111114024145/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |archive-date=14 November 2011 |url-status=dead}}</ref> बेसिक इंग्लिश के प्रभाव से वॉइस ऑफ अमेरिका के Learning English समाचार प्रसारण कार्यक्रम आ Simplified Technical English जइसन नियंत्रित अंग्रेजी प्रणाली के विकास भइल। Simplified Technical English के विशेष रूप से टेक्निकल मैनुअल लिखे खातिर तइयार कइल गइल।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=2}}</ref> आज ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश के सबसे महत्वपूर्ण विरासत ओकर 850 शब्दन के मूल शब्दावली हवे। ई शब्दावली दुनिया भर में, खासकर एशिया के कई देशन में, अंग्रेजी सिखे वाला शुरुआती विद्यार्थी सभ खातिर आधारभूत शब्द-संग्रह के रूप में इस्तेमाल कइल जाला।<ref>{{cite book|last=Weiss |first=Edmond H. |year=2005 |title=The Elements of International English Style |publisher=M. E. Sharpe |pages=17–18|isbn=978-0-7656-1572-5}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} f66lx0t4k0ey4x7341ss4bztll6n99u 799001 799000 2026-07-04T20:28:37Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:अंग्रेजी]] जोड़ल गइल 799001 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> हालाँकि बेसिक इंग्लिश के कवनो औपचारिक प्रोग्राम के रूप में लागू ना कइल गइल, तबो पर इंटरनेशनल इस्तमाल खातिर एकरा जइसन कई आसन अंग्रेजी सिस्टमन के डेवलप कइल गइल। आइवर रिचर्ड्स चीन के स्कूलन में बेसिक इंग्लिश के इस्तेमाल के बढ़ावा दिहलें।<ref>{{cite magazine |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |title=Education: Globalingo |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=31 December 1945 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111114024145/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |archive-date=14 November 2011 |url-status=dead}}</ref> बेसिक इंग्लिश के प्रभाव से वॉइस ऑफ अमेरिका के Learning English समाचार प्रसारण कार्यक्रम आ Simplified Technical English जइसन नियंत्रित अंग्रेजी प्रणाली के विकास भइल। Simplified Technical English के विशेष रूप से टेक्निकल मैनुअल लिखे खातिर तइयार कइल गइल।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=2}}</ref> आज ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश के सबसे महत्वपूर्ण विरासत ओकर 850 शब्दन के मूल शब्दावली हवे। ई शब्दावली दुनिया भर में, खासकर एशिया के कई देशन में, अंग्रेजी सिखे वाला शुरुआती विद्यार्थी सभ खातिर आधारभूत शब्द-संग्रह के रूप में इस्तेमाल कइल जाला।<ref>{{cite book|last=Weiss |first=Edmond H. |year=2005 |title=The Elements of International English Style |publisher=M. E. Sharpe |pages=17–18|isbn=978-0-7656-1572-5}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:अंग्रेजी]] t03nqn8wd06et7q6od7j6gfqhlacdnc 799002 799001 2026-07-04T20:29:02Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:भाषा]] जोड़ल गइल 799002 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> हालाँकि बेसिक इंग्लिश के कवनो औपचारिक प्रोग्राम के रूप में लागू ना कइल गइल, तबो पर इंटरनेशनल इस्तमाल खातिर एकरा जइसन कई आसन अंग्रेजी सिस्टमन के डेवलप कइल गइल। आइवर रिचर्ड्स चीन के स्कूलन में बेसिक इंग्लिश के इस्तेमाल के बढ़ावा दिहलें।<ref>{{cite magazine |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |title=Education: Globalingo |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=31 December 1945 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111114024145/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |archive-date=14 November 2011 |url-status=dead}}</ref> बेसिक इंग्लिश के प्रभाव से वॉइस ऑफ अमेरिका के Learning English समाचार प्रसारण कार्यक्रम आ Simplified Technical English जइसन नियंत्रित अंग्रेजी प्रणाली के विकास भइल। Simplified Technical English के विशेष रूप से टेक्निकल मैनुअल लिखे खातिर तइयार कइल गइल।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=2}}</ref> आज ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश के सबसे महत्वपूर्ण विरासत ओकर 850 शब्दन के मूल शब्दावली हवे। ई शब्दावली दुनिया भर में, खासकर एशिया के कई देशन में, अंग्रेजी सिखे वाला शुरुआती विद्यार्थी सभ खातिर आधारभूत शब्द-संग्रह के रूप में इस्तेमाल कइल जाला।<ref>{{cite book|last=Weiss |first=Edmond H. |year=2005 |title=The Elements of International English Style |publisher=M. E. Sharpe |pages=17–18|isbn=978-0-7656-1572-5}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:अंग्रेजी]] [[श्रेणी:भाषा]] jx7luxs9xllmuzqah23v0v7h3me8x46 799003 799002 2026-07-04T20:29:39Z SM7 3953 [[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:बिस्व के भाषा सब]] जोड़ल गइल 799003 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> हालाँकि बेसिक इंग्लिश के कवनो औपचारिक प्रोग्राम के रूप में लागू ना कइल गइल, तबो पर इंटरनेशनल इस्तमाल खातिर एकरा जइसन कई आसन अंग्रेजी सिस्टमन के डेवलप कइल गइल। आइवर रिचर्ड्स चीन के स्कूलन में बेसिक इंग्लिश के इस्तेमाल के बढ़ावा दिहलें।<ref>{{cite magazine |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |title=Education: Globalingo |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=31 December 1945 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111114024145/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |archive-date=14 November 2011 |url-status=dead}}</ref> बेसिक इंग्लिश के प्रभाव से वॉइस ऑफ अमेरिका के Learning English समाचार प्रसारण कार्यक्रम आ Simplified Technical English जइसन नियंत्रित अंग्रेजी प्रणाली के विकास भइल। Simplified Technical English के विशेष रूप से टेक्निकल मैनुअल लिखे खातिर तइयार कइल गइल।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=2}}</ref> आज ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश के सबसे महत्वपूर्ण विरासत ओकर 850 शब्दन के मूल शब्दावली हवे। ई शब्दावली दुनिया भर में, खासकर एशिया के कई देशन में, अंग्रेजी सिखे वाला शुरुआती विद्यार्थी सभ खातिर आधारभूत शब्द-संग्रह के रूप में इस्तेमाल कइल जाला।<ref>{{cite book|last=Weiss |first=Edmond H. |year=2005 |title=The Elements of International English Style |publisher=M. E. Sharpe |pages=17–18|isbn=978-0-7656-1572-5}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:अंग्रेजी]] [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:बिस्व के भाषा सब]] d0rso70bwwqoa2zftabcoyxc4h219gw 799004 799003 2026-07-04T20:30:12Z SM7 3953 सुधार कइल गइल 799004 wikitext text/x-wiki {{Infobox language |name = Basic English |creator = [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] |created = 1925 |script = [[लैटिन लिखाई|लैटिन]] |setting = कंट्रोल्ड प्राकृतिक भाषा |posteriori = [[मॉडर्न इंग्लिश]] |glotto = |ietf = en-basiceng }} '''बेसिक इंग्लिश''' ({{Langx|en|Basic English}};<ref name="name01" /> (ब्रिटिश एकेडमिक साइंटिफिक इंटरनेशनल कमर्शियल),{{efn|BASIC ('''B'''ritish '''A'''cademic '''S'''cientific '''I'''nternational '''C'''ommercial)<ref name="name01">{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=21}}</ref>}} माने कि '''बेसिक अंग्रेजी''', नियंत्रित भाषा (कंट्रोल्ड लैंग्वेज) के एगो रूप हवे, जेकर मकसद जटिल बिचारन के आसान भाषा में समझावल बा। एकर डिक्शनरी में 850 शब्द शामिल बाड़ें, जिनहन के [[चार्ल्स के. ऑग्डेन]] बिछले रहलें। इनहन के इस्तेमाल के उदाहरन देखल जाय त, [[सिंपल इंग्लिश विकिपीडिया]] के कुछ लेख अइसनो बाड़ें जे बेसिक इंग्लिश के बस एही 850 शब्दन के इस्तेमाल क के लिखल गइल बाड़ें। बेसिक इंग्लिश पर सबसे पहिला काम दू गो अंग्रेज विद्वान—आइवर रिचर्ड्स, जे [[हार्वर्ड विश्वविद्यालय]] से जुड़ल रहलें, आ चार्ल्स के. ऑग्डेन, जे [[कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय]] से संबंधित रहलें—द्वारा कइल गइल। बेसिक इंग्लिश के रूपरेखा तैयार करे में ऑग्डेन आ रिचर्ड्स के संकेत-विज्ञान (सेमियोटिक्स) संबंधी सिद्धांत के गम्हीर प्रभाव रहल। ई सिद्धांत उनकर 1923 में छपल किताब ''दि मीनिंग ऑफ़ मीनिंग'' में प्रस्तुत कइल गइल रहे, आ बेसिक इंग्लिश के निर्माण मुख्य रूप से एही सिद्धांत पर आधारित रहे।<ref>{{Cite journal |last=McElvenny |first=James |date=2015-10-22 |title=The application of C.K. Ogden's semiotics in Basic English |url=https://www.pure.ed.ac.uk/ws/files/58704096/semioticsbasicenglish_rev.pdf |journal=Language Problems and Language Planning |language=en |volume=39 |issue=2 |pages=187–204 |doi=10.1075/lplp.39.2.05mce |s2cid=148343056 |issn=0272-2690|url-access= |url-status= |archive-url= |archive-date= | author-link=James McElvenny }}</ref>साल 1937 में ऑग्डेन ऑटो न्यूराथ आ मैरी न्यूराथ के इंटरनेशनल पिक्चर लैंग्वेज तैयार करे खातिर नियुक्त कइलें। ई बेसिक इंग्लिश सीरीज के आठ गो किताबिन में से एक ठो किताब रहे।<ref>{{cite web|url=http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|title=BASIC Texts|last=Ogden|first=Charles|access-date=2019-03-05|archive-date=2005-03-09|archive-url=https://web.archive.org/web/20050309194227/http://ogden.basic-english.org/booksum1.html|url-status=dead}}</ref> ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश आ आसान अंग्रेजी के कांसेप्ट के सबसे अधिक प्रसिद्धि [[दुसरा बिस्व जुद्ध|दुसरा विश्व युद्ध]] में मित्र राष्ट्रन के जीत के तुरंत बाद मिलल। एकर परचार विश्व शांति स्थापित करे के एगो माध्यम के रूप में कइल गइल। चार्ल्स के. ऑग्डेन के बिस्वास रहे कि दुनिया के धीरे-धीरे अल्पसंख्यक भाषा सभ के प्रयोग कम कइके, जहाँ तक संभव होखे, केवल एके भाषा—अंग्रेजी—के इस्तेमाल करे के ओर बढ़े के चाहीं, चाहे ऊ आसान रूप (बेसिक इंग्लिश) में होखे भा पूरा मानक रूप में।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|year=1934|title=The System of Basic English|publisher=Harcourt, Brace}}</ref> हालाँकि बेसिक इंग्लिश के कवनो औपचारिक प्रोग्राम के रूप में लागू ना कइल गइल, तबो पर इंटरनेशनल इस्तमाल खातिर एकरा जइसन कई आसन अंग्रेजी सिस्टमन के डेवलप कइल गइल। आइवर रिचर्ड्स चीन के स्कूलन में बेसिक इंग्लिश के इस्तेमाल के बढ़ावा दिहलें।<ref>{{cite magazine |url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |title=Education: Globalingo |magazine=[[Time (magazine)|Time]] |date=31 December 1945 |archive-url=https://web.archive.org/web/20111114024145/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,886748,00.html |archive-date=14 November 2011 |url-status=dead}}</ref> बेसिक इंग्लिश के प्रभाव से वॉइस ऑफ अमेरिका के Learning English समाचार प्रसारण कार्यक्रम आ Simplified Technical English जइसन नियंत्रित अंग्रेजी प्रणाली के विकास भइल। Simplified Technical English के विशेष रूप से टेक्निकल मैनुअल लिखे खातिर तइयार कइल गइल।<ref>{{cite book|last=Ogden|first=Charles Kay|title=Basic English: A General Introduction with Rules and Grammar|year=1932|publisher=K. Paul, Trench, Trubner & Company, Limited|page=2}}</ref> आज ऑग्डेन के बेसिक इंग्लिश के सबसे महत्वपूर्ण विरासत ओकर 850 शब्दन के मूल शब्दावली हवे। ई शब्दावली दुनिया भर में, खासकर एशिया के कई देशन में, अंग्रेजी सिखे वाला शुरुआती विद्यार्थी सभ खातिर आधारभूत शब्द-संग्रह के रूप में इस्तेमाल कइल जाला।<ref>{{cite book|last=Weiss |first=Edmond H. |year=2005 |title=The Elements of International English Style |publisher=M. E. Sharpe |pages=17–18|isbn=978-0-7656-1572-5}}</ref> == नोट == {{notelist}} == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:अंग्रेजी]] [[श्रेणी:भाषा]] [[श्रेणी:बिस्व के भाषा सब]] {{भाषा-आधार}} 78fi36b1yacf51ds97ic41rha7mvwgr प्रयोगकर्ता वार्ता:Simoni.IBC24 3 101105 799008 2026-07-05T10:43:57Z नया सदस्य स्वागतकर्ता 6624 Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page 799008 wikitext text/x-wiki {| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;" |- |<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]]&nbsp;</div> राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/> <div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%"> <!-- दाहिना साइडबार --> {| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" |- | <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big> |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]] |- | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]] |}</div> <!-- मुख्य पाठ --> '''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''', एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं। * पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं। * [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं। * दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं। * मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं। <!-- फुटर के कड़ी सभ --> सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे: {| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent" | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]] |&nbsp;&nbsp; | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]] | style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]] |} |} -- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 10:43, 5 जुलाई 2026 (UTC) 0tyaj69xsb3okglcukel557wzf16hsw मिथ 0 101106 799010 2026-07-05T11:53:33Z SM7 3953 नया आधार लेख 799010 wikitext text/x-wiki '''मिथ''' ({{Langx|en|myth}}) भा '''मिथक''' लोकसाहित्य (फोकलोर) के एगो प्रमुख विधा हवे, जे मुख्य रूप से अइसन कथा सभ से मिलके बनल होले जिनकर कवनो [[समाज]] के सांस्कृतिक, धार्मिक भा सामाजिक जीवन में मौलिक महत्व होला। विद्वान लोग के अनुसार मिथ के अर्थ, अंग्रेजी में रोजाना के भाषा में इस्तेमाल होखे वाला "मिथ" (यानी अइसन बिस्वास जे सत्य ना होखे) से बिल्कुल अलगे बा। लोककथा के कवनो रचना मिथ ह कि ना, ई तय करे में ओकर ऐतिहासिक भा तथ्यात्मक सत्यता के कवनो बिसेस महत्व नइखे। मिथ के पहिचान ओकर [[समाज|सामाजिक]], [[संस्कृति|सांस्कृतिक]] आ [[धर्म|धार्मिक]] भूमिका के आधार पर कइल जाला, ना कि ई देख के कि ऊ कथा साँच बा कि झूठ।<ref>Deretic, Irina. "Why are myths true: Plato on the veracity of myths." Vestnik of Saint Petersburg University. Philosophy and Conflict Studies (2020): vol. 36, issue 3, pp. 441–451.</ref> {{clear}} == इहो देखल जाय == * [[माइथोलॉजी]] * [[फोकलोर]] == संदर्भ == {{Reflist|29em}} [[श्रेणी:संस्कृति]] {{culture-stub}} 1kyyze66mc7y1tnaiynguo03kawynux