विकिपीडिया
bhwiki
https://bh.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AE%E0%A5%81%E0%A4%96%E0%A5%8D%E0%A4%AF_%E0%A4%AA%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE
MediaWiki 1.47.0-wmf.9
first-letter
मीडिया
विशेष
वार्तालाप
प्रयोगकर्ता
प्रयोगकर्ता वार्ता
विकिपीडिया
विकिपीडिया वार्ता
चित्र
चित्र वार्ता
मीडियाविकि
मीडियाविकि वार्ता
टेम्पलेट
टेम्पलेट वार्ता
मदद
मदद वार्ता
श्रेणी
श्रेणी वार्ता
TimedText
TimedText talk
Module
Module talk
Event
Event talk
ह्वेन सांग
0
16078
799153
548092
2026-07-07T17:24:32Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]] जोड़ल गइल
799153
wikitext
text/x-wiki
{{अनुवाद|हिंदी}}
'''ह्वेन सांग''' एगो चीनी तीर्थ यात्री रहलें जे बौद्ध धर्म से प्रभावित होके एकर अध्ययन करे खातिर भारत आइल रहलें। ऊ हर्षवर्धन की समय में इहाँ आइल रहलें।
ह्वेन त्सांग लियांग चाउ, जहां वह था एक "अतिथि व्याख्याता" के लिए कूच। राज्यपाल उसे जाने से इनकार कर दिया है, लेकिन इसने राज्यपाल को नजरअंदाज कर दिया। उन्होंने कहा कि दो भिक्षुओं की सहायता के साथ शहर से बाहर फिसल गया। कुछ गार्ड एक चक्कर वह उस गोबी रेगिस्तान के लिए उसे ले लिया बारे में उसे बताया। इसने शहर हमी और एक कारवां के लिए इसे बनाया है। Turfan के राजा ह्वेन त्सांग ने अपनी अदालत में होना चाहता था। जब उसने मना कर दिया, राजा सब कुछ ह्वेन त्सांग के साथ अपने तरीके से संभवतः की जरूरत सकता है पर उसे भेजा। ह्वेन त्सांग टीएन शान पर्वत को पार कर गया है और अब क्या किरगिजस्तान गणराज्य में इसिक कुल झील के लिए उतरा। उन्होंने बैक्ट्रिया के लिए लोहे के गेट (आधुनिक अफगानिस्तान) के माध्यम से ताशकन्द की राजधानी और समरकंद के शहर और उसके बाद की यात्रा की। उन्होंने बल्ख, जहां बुद्ध की कई मशहूर अवशेष वहाँ थे के शहर का दौरा कि
==संदर्भ==
{{Reflist}}
{{भारत-इति-आधार}}
[[श्रेणी:प्राचीन भारत]]
[[श्रेणी:इतिहासकार]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
bn52s1jay8n3y6s7wjisc71b097tg00
मेगस्थनीज
0
24716
799152
785556
2026-07-07T17:24:18Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]] जोड़ल गइल
799152
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| image = Chandragupt maurya Birla mandir 6 dec 2009 (31).JPG
| caption = पाटलिपुत्र पहुँचत मेगास्थनीज के चित्र, बीसवीं सदी के कलाकार के कल्पना
| birth_date = 350 BCE
| death_date = 290 BCE
}}
'''मेगस्थनीज''' (Μεγασθένης, 350 ईसापूर्व - 290 ईसा पूर्व) एक ठो [[यूनानी इतिहासकार]], यात्री, आ राजदूत रहलें। ऊ यूनान के सामंत [[सेल्यूकस प्रथम]] के भेजल राजदूत रहलें आ भारत के [[पाटलिपुत्र]] में [[चंद्रगुप्त]] के दरबार में आइल रहलें।
मेगस्थनीज अपनी यात्रा आ भारत के आ चंद्रगुप्त के दरबार आ राजधानी पाटलिपुत्र के बर्णन अपनी किताब "[[इंडिका]]" में कइलें।
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
* [http://www.sdstate.edu/projectsouthasia/upload/Megasthene-Indika.pdf मेगस्थनीज के इंडिका] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150321164350/http://www.sdstate.edu/projectsouthasia/upload/Megasthene-Indika.pdf |date=2015-03-21 }} {{in lang|en}}
* [http://www.mssu.edu/projectsouthasia/history/primarydocs/Foreign_Views/GreekRoman/Megasthenes-Indika.htm Surviving text of ''Indika''] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20081210080315/http://www.mssu.edu/projectsouthasia/history/primarydocs/Foreign_Views/GreekRoman/Megasthenes-Indika.htm |date=2008-12-10 }} {{in lang|en}}
* [http://www.balvihar-stlouis.com/uplFiles/linkFiles/Megasthenes.htm Megasthenes: Indika - Fragment I] {{in lang|en}}
[[श्रेणी:भारत के इतिहास]]
[[श्रेणी:प्राचीन भारत]]
[[श्रेणी:यूनानी लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
{{इतिहास-आधार}}
{{bio-stub}}
qof4jiubuhknw6yj8cabr27m3y6quhw
टेम्पलेट:Infobox religious building/color
10
26289
799161
704706
2026-07-07T17:58:38Z
SM7
3953
+ अनुबाद कइल गइल
799161
wikitext
text/x-wiki
{{#switch: {{{1|}}}
| =
| [[Abkhazian Orthodox Church]] = #FFCF00
| [[Armenian Apostolic church]] | [[Armenian Apostolic Church]] | [[AAC]] | [[AAC]] | Armenian Apostolic church = #FFCF00
| [[Anglican]]
| [[Anglicanism|Anglican]]
| [[Anglicanism]]
| [[Anglicanism]]
| [[Episcopal Church in the United States of America]]
| [[Episcopal Church in the United States of America|ECUSA]]
| [[Episcopal Church (United States)]]
| [[Episcopal Church (United States)|Episcopal Church]]
| [[चर्च ऑफ इंग्लैंड]] = #EBB0DE
| [[Coptic Orthodox Church of Alexandria|Coptic Orthodox Church]]
| [[Coptic Orthodox Church]]
| [[Coptic]] = #56A8FF
| [[बौद्ध धर्म]]
| [[बुद्धिज्म]]
| [[थेरवाद]]
| [[तिब्बती बौद्ध धर्म]]
| [[थेरवाद]], [[बौद्ध धर्म|बौद्ध]]
| [[बौद्ध धर्म]] = #FFCC33
| [[Hinduism]], [[Ecumenism]]
| [[हिंदू]] | [[हिन्दू]]
| [[हिंदू धर्म]] = #FFC569
| [[इस्लाम]] = #9BE89B
| [[जैन धर्म]] = #F5DEB3
| [[Haredi Judaism]]
| [[Hasidic Judaism]]
| [[Orthodox Judaism]]
| [[Modern Orthodox Judaism]]
| [[Conservative Judaism]]
| [[Neolog Judaism]] = #9BB4EB
| [[Reconstructionist Judaism]]
| [[Reform Judaism]] = #87CEFA
| [[यहूदी धर्म]] = #ADD8E6
| [[Roman Catholic Church|Roman Catholic]]
| [[Roman Catholic Church]]
| [[Roman Catholic]]
| [[Catholic Church]]
| [[Catholic Church|Roman Catholic]]
| [[कैथोलिक]] = #FFCC99
| [[Ahmadiyya]]
| [[Ahmadi]]
| [[Ahmadiyya Islam]]
| [[Ahmadiyya|Ahmadi]] = #CCFFCC
| [[Shia Islam|Shia]]
| [[Shia Islam|Shia (Twelver)]]
| [[शिया इस्लाम]]
| [[शिया]] = #ABE9CC
| [[Ahl al-Hadith]]
| [[Ahle Hadith]]
| [[Barelvi]]
| [[Deobandi]]
| [[Hanafi]]
| [[Shafi'i]]
| [[Shafi'i|Sunni (Shafi'i)]]
| [[सुन्नी इस्लाम|सुन्नी]]
| [[सुन्नी इस्लाम]]
| [[सुन्नी]] = #CCFFCC
| [[Eastern Orthodox]]
| [[Georgian Orthodox]]
| [[Georgian Orthodox Church]]
| [[Georgian Orthodox Church|Georgian Orthodox]]
| [[Greek Orthodox Church]]
| [[Russian Orthodox]]
| [[Bulgarian Orthodox Church]]
| [[Bulgarian Orthodox]]
| [[Serbian Orthodox Church]]
| [[Serbian Orthodox]] = #FFCF00
| [[Syriac Orthodox]]
| [[Syriac Catholic]]
| [[Maronite Catholic]]
| [[Chaldean Catholic]]
| [[Assyrian Church of the East]]= #CCB2FF
| [[Bahá'í Faith|Bahá'í]]
| [[Bahá'í]]
| [[Bahá'í Faith]] = #FF8C00
| [[सिख धर्म]] = #FFC600
| #default = #D3D3D3
}}<noinclude>
{{documentation|content=
This subtemplate is used to determine the section coloring in {{tl|Infobox religious building}}.
A list of the colors can be found in the corresponding [[Template:Infobox religious building/doc|documentation]].
}}
</noinclude>
bwo9ha68og1qc2hgvs9y1zch8j748h7
बंगाईगाँव जिला
0
28628
799140
776303
2026-07-07T15:26:20Z
InternetArchiveBot
25596
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
799140
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox India district
| Name = बंगाईगाँव जिला
| Local =
| State = आसाम
| Division =
| HQ = बंगाईगाँव
| Map =
| Coordinates =
| Area = 1724
| Population = 732639<ref name="demographics" />
| Year = 2011
| Urban =
| Literacy =
| SexRatio =
| Collector =
| Tehsils =
| LokSabha =
| Assembly =
| Highways =
| Vehicle =
| Rain =
| Website = http://bongaigaon.gov.in/
}}
'''बंगाईगाँव जिला''' भारत के [[आसाम]] राज्य में एगो जिला बाटे। एकर मुख्यालय [[बंगाईगाँव]] शहर बाटे। एकर कुल रकबा 1724 वर्ग कि॰मी॰ बाटे।
==जनसंख्या==
साल 2011 के जनगणना के हिसाब से बोगोइगाँव जिला के कुल जनसंख्या 732639 बाटे आ जनसंख्या घनत्व 425 बाटे।<ref name="demographics">{{cite web|title=Districts of Assam, Census 2011|url=http://www.census2011.co.in/census/state/districtlist/assam.html|accessdate=18 मई 2016}}</ref>
==इहो देखल जाय==
* [[आसाम के जिला]]
{{clear}}
==संदर्भ==
{{Reflist}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons category|Bongaigaon district|बोगोइगाँव जिला}}
* [http://bongaigaon.gov.in/ ऑफिशियल वेबसाइट] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110829083245/http://bongaigaon.gov.in/ |date=2011-08-29 }}
{{आसाम}}
{{भारत-भू-आधार}}
[[श्रेणी:आसाम के जिला]]
[[श्रेणी:बोगोइगाँव जिला]]
[[श्रेणी:भारत के जिला]]
9ab0qvvo58bkhqb5xdh9hytmk7j8ly5
दिपावली
0
36266
799164
782068
2026-07-08T02:03:35Z
SM7
3953
+विकिकड़ी जोड़ल गइल
799164
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox holiday
|holiday_name = दिपावली
|type = हिंदू
|nickname = दिवाली
|image = The Rangoli of Lights.jpg
|caption = [[रंगोली]] आ दिया
|observedby = [[हिंदू]], [[सिख]], [[जैन धर्म|जैन]] आ [[बौद्ध]]<ref>Charles M Townsend, The Oxford Handbook of Sikh Studies, Oxford University Press, ISBN 978-0199699308, page 440</ref>
|litcolor =
|longtype = भारतीय, सांस्कृतिक, धार्मिक
|begins = [[धनतेरस]], दिपावली से 2 दिन पहिले
|ends = [[भइया दुइज]], दिवाली के 2 दिन बाद
|date = [[हिंदू पतरा]] के अनुसार
|celebrations = [[दिया]] आ बिजली के सजावट, घर के सजावट, खरीदारी, पड़ाका छोड़ल, [[पूजा]] (प्रार्थना), गिफ्ट, धार्मिक रिवाज, मिठाई आ प्रसाद
|date2019 = 27 अक्टूबर (अतवार)
|date2020 = 14 नवंबर (शनीचर)
|relatedto = [[काली पूजा]], <!-- [[Galungan]], --> [[दिवाली (जैन धर्म)]], [[बंदी छोड़ दिवस]]
}}
'''दिपावली''', '''दीपावली''' चाहे '''दिवाली''' [[हिंदू]] लोगन के एक ठो प्रमुख तिहुआर हवे जे [[नेपाल]], [[भारत]] आ औरू सगरी अइसन देसन में जहाँ हिंदू लोग निवास करत बा, ओह लोगन द्वारा मनावल जाला। [[काशी]] क्षेत्र में प्रचलित पंचांग के अनुसार [[कातिक]] के महीना में अंतिम दिन, [[अमौसा]] तिथि के, ई तिहवार मनावल जाला। [[अंग्रेजी कलेंडर]] के हिसाब से ई अक्सर [[अक्टूबर]] या [[नवंबर]] के महीना में पड़े ला। [[भारत]], [[श्रीलंका]], [[नेपाल]], [[पाकिस्तान]], [[फिजी]], [[गयाना]], [[मलेशिया]], [[मॉरिशस]], [[म्यांमार]], [[सिंगापुर]], [[सूरीनाम]], आ [[त्रिनिदाद आ टोबैगो]] में ई तिहवार सरकारी तौर पर छुट्टी के दिन होला।
दियाली के तिहवार अँजोर, प्रकाश आ खुसी के परब हवे। मुख्य कथा के मोताबिक एह दिन राम लंका से वापस लवट के अजोध्या पहुँचलें आ उहाँ के लोग दिया बार के आपन खुसी मनावल। वर्त्तमान में दिवाली के तिहवार लोग ढेर सारा दिया जरा के अपना घर-दुकान पर सजा के मानावे ला। [[लच्छमी]] आ [[गणेश]] के पूजा करे ला आ एक दुसरा के मिठाई आ उपहार दे के खुसी मनावेला।
दीपावली के तिहवार से पहिले तमाम लोग अपना घर दुआर के सफाई करे आ माटी के घर लीप के चिक्कन कइल जाय, बरसात में भइल टूट-फूट के मरम्मत होखे। अब लोग अपना घर-दूकान के पेंट करवावे ला आ सजावट करे ला। तिहवार के सुरुआत मुख्य दिवाली के रात, जे अमौसा के पड़े ला, ओह से कई दिन पहिले से सुरू हो जाला। [[धनतेरस]], दिवाली से दू दिन पहिले पड़े ला जहिया तरह तरह के खरीदारी करे ला लोग। धनतेरस के अगिला दिन नरक चतुर्दसी होला, जेकरा कुछ लोग छोटी दिवाली भी मनावे ला। एकरा बाद मुख्य दिवाली के दिन आवेला। साँझ बेरा लोग नहा-धो के नीक कपड़ा पहिर के [[लक्ष्मी]]-[[गणेश]] के पूजा करे ला आ दिया बारे ला। घर या दुकान के दिया से सजावल जाला। एकरे बाद पड़ाका फोरे के सुरुआत होला।
जहिया हिंदू लोग दिपावली मनावे ला ओही दिन, जैन लोग महावीर के मोक्ष परब के रूप में भी मनावे ला। सिख लोग एकरा के "बंदी छोड़ दिवस" के रूप में मनावे ला आ कुछ [[नेवार]] क्षेत्र के [[बौद्ध]] लोग एकरा के [[अशोक]] के बौद्ध धरम स्वीकार करे के दिन के रूप में भी मनावे ला।
==नाँव==
{{Infobox
| title = दिपावली के उत्सव
| image =
{{image array|perrow=2|width=150|height=100
| image1 = Deepawali-festival.jpg| caption1 = इंदौर में छोटी दिवाली के रात
| image2 =| caption2 = दिवाली के रात के सजावट
| image3 =| caption3 = महाराष्ट्र में धनतेरस के सजावट
| image4 = Glowing Swayambhu (3005358416).jpg| caption4 = नेपाल में तिहार के सजावट
| image5 = Diwali fireworks and lighting celebrations India 2012.jpg| caption5 = अमृतसर में दिवाली आ बंदी छोड़ दिवस
| image6 = Fireworks Diwali Chennai India November 2013 b.jpg| caption6 = चेन्नई में दिवाली के आतिशबाजी
| image7 = Sweets Mithai for Diwali and other Festivals of India.jpg|caption7 = दिवाली के मिठाई
| image8 = Diyas Diwali Decor India.jpg|caption8 = दिवाली के दिया
}}
|caption = दिवाली के तिहुआर रौशनी, आतिशबाजी, मनमोहक सजावट आ कला, आ पकवान आ मिठाई के तिहुआर हवे; अलग-अलग इलाका में मनावे के तरीका में बिबीधता भी मिले ला।<ref name=tp/><ref name=dhcd/>
}}
'''दिपावली''' के भोजपुरी क्षेत्र में '''दिवाली''', '''दियाली''', '''देवारी''', '''दिया-देवाली''' नियर कई नाँव से जानल जाला। ई सगरी संस्कृत शब्द '''''दीपावली''''', जेकर अरथ "दिया सभ के लरि भा लाइन" होला, से बनल हवें<ref name=jgl>Lochtefeld, James G. "Diwali" in ''The Illustrated Encyclopedia of Hinduism'', Vol. 1: A–M, pp. 200–201. Rosen Publishing. {{ISBN|9780823931798}}.</ref> आ दीप, दीपक, दिया नियर शब्द भी एकही मूल से आइल हवें। दिपावली के ''दीपोत्सव'' मने कि दिया जरावे के उत्सव भा तिहुआर भी कहल जाला।
अउरी भारतीय भाषा सभ में एह तिहुआर के {{langx|as|দীপাৱলী}} (दीपावोली), {{langx|bn|দীপাবলি/দীপালি}} (दीपाबोली/दीपाली), {{langx|gu|દિવાળી}} (दिवाली), {{langx|hi|दिवाली}}, {{langx|kn|ದೀಪಾವಳಿ}} (दीपावली), {{langx|knn|दिवाळी}}, {{langx|ml|ദീപാവലി}} (दीपावली), {{langx|mr|दिवाळी}}, {{langx|or|ଦିପାବଳୀ}} (दीपाबली), {{langx|pa|ਦੀਵਾਲੀ}} (दीपाली), {{langx|sd|दियारी}}, {{langx|ta|தீபாவளி}} (तिपावली), {{langx|te|దీపావళి}}, बाली भाषा में गलुन्गाम, {{langx|ne|स्वन्ति}} भा {{langx|ne|तिहार}} के नाँव से जानल जाला।
==इतिहास==
दीपावली के भारत के प्राचीन तिहुआर मानल जाला आ ई कातिक महीना में गरमी के सीजन के फसल के कटाई के उपलक्ष में मनावल जाए वाला उत्सव मानल जाला। एह परब के जिकिर पद्म पुराण आ स्कंद पुराण नियर संस्कृत ग्रंथन में मिले ला जे पहिली सहस्राब्दी के बाद वाला अर्धांस में लिखल गइल हवें हालाँकि मूल पाठ में बादो में बिस्तार भइल। ''दिया'' के स्कंदपुराण में सुरुज के चीन्हा के रूप में बरनन बाटे, सुरुज सगरी बिस्व के ऊर्जा के स्रोत हवे आ एकर [[सीजन|सीजनल]] बदलाव हिंदू कैलेंडर के हिसाब से कातिक के महीना में होला।<ref name=tp>Pintchman, Tracy. ''Guests at God's Wedding: Celebrating Kartik among the Women of Benares'', pp. 59–65. State University of New York Press, 2005. {{ISBN|0-7914-6596-9}}.</ref><ref>Lochtefeld, James G. "Kartik" in ''The Illustrated Encyclopedia of Hinduism'', Vol. 1: A–M, p. 355. Rosen Publishing. {{ISBN|978-0-8239-3179-8}}.</ref>
कुछ इलाका में हिंदू लोग कातिक के अमौसा के यम आ नचिकेता के कथा से भी जोड़े ला।<ref>[http://sanskritdocuments.org/articles/diwali-article-200310-tarang.pdf Diwali – the season of Festivals] Tarang (अक्टूबर 2003), page 4</ref> नचिकेता के कथा, पहिली सहस्राब्दी ईसा पूर्ब में रचल गइल ''कठोपनिषद'' में बर्णित बाटे<ref>मैक्स मुलर (अनुबादक), ''The Upanishads'', {{Google books|gV8sAAAAYAAJ|Katha Upanishad|page=1}}, कोटेशन: "The wise prefers the good to the pleasant, but the fool chooses the pleasant through greed and avarice. Wide apart are these two, ignorance and wisdom. [...] What is called a treasure is transient, for the eternal is not obtained by things which are not eternal. The wise who, by means of meditation on his Self, recognizes the Ancient, he indeed leaves (transient) joy and sorrow far behind. [...] Beyond the senses there are the objects, beyond the objects there is the mind, beyond the mind there is the intellect, the Self is beyond the intellect. Beyond the Self is the Undeveloped, beyond the Undeveloped is the [[Purusha]]. Beyond the Purusha there is nothing, this is the goal, the highest road. A wise man should keep down speech and (impulses of) mind, he should keep them within the Self which is knowledge."</ref> जेह में नचिकेता सही आ गलत, वास्तविक आ अवास्तविक संपति पर प्रश्न करे लें।
सातवीं सदी के राजा हर्ष, अपना रचना ''नागानन्द'' में ''दीपप्रतिपदोत्सव'' के जिकिर कइले बाने जहिया दिया जरावल जाय आ नया बियाह कइले दंपति लो के उपहार दिहल जाय।<ref name=bnsharma>BN Sharma, Festivals of India, South Asia Books, {{ISBN|978-0836402834}}, pp. 9–35</ref><ref name=yaksha>{{cite book|last1=Varadpande|first1=Manohar Laxman|title=History of Indian Theatre, Volume 1|date=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=9788170172215|page=159}}<!--|accessdate=18 अक्टूबर 2014--></ref> नउवीं सदी के लेखक राजशेखर अपना ''काव्यमीमांसा'' में ''दीपमालिका'' के नाँव से तिहुआर के बिबरन देले बाने जहिया घर के साफ-सफाई कइल जाय, लीपल जाय आ दिया जरा के घर, गली आ बजार सजावल जाय।<ref name=bnsharma/> इगारहवीं सदी के ईरानी यात्री [[अल बरूनी]] अपना संस्मरण में हिंदू लोग द्वारा दीपावली मनावे के जिकिर कइले बाने जे कातिक के अमौसा के मनावल जाय।<ref>R.N. Nandi (2009), in A Social History of Early India (Editor: B. Chattopadhyaya), Volume 2, Part 5, Pearson Education, {{ISBN|978-8131719589}}, pp. 183–184</ref>
==महत्त्व==
दीपावली भारत आ नेपाल में बहुत खुसी आ आनन्द के परब के रूप में मनावल जाला आ ई सभसे महत्व के परब सभ में से एक हवे। ज्यादातर लोग जे बाहर दुसरे जगह रह रहल होला, अपना घर परिवार आ गाँव में आ के ई तिहुआर मनावे के कोसिस करे ला। एह तिहुआर में खरीदारी, उपहार दिहल आ खुसी मनावल प्रमुख चीज हवे। ई तिहुआर ब्यापार आ खरीदारी के एगो प्रमुख अवसर हवे<ref>Dianne MacMillan (1997), Diwali: Hindu Festival of Lights, Enslow Publishers, {{ISBN|978-0894908170}}</ref> लोग एक दुसरे खाती नया कपडा, गिफ्ट, मिठाई आ मेवा, अउरी किसिम-किसिम के चीज खरीदे ला। नया समय में कुछ लोग के इहो कहनाम बा कि तिहुआर पर बजार हावी हो गइल बा।<ref>http://hindi.webdunia.com/my-blog/diwali-deepawali-global-market-116102200088_1.html</ref><ref>{{Cite web |url=http://janchowk.com/ART-CULTUR-SOCIETY/dipawali-capital-neolibriasation-culture/1289 |title=आर्काइव कॉपी के बा |access-date=2017-10-18 |archive-date=2017-10-20 |archive-url=https://web.archive.org/web/20171020052415/http://janchowk.com/ART-CULTUR-SOCIETY/dipawali-capital-neolibriasation-culture/1289 |url-status=dead }}</ref> एह अवसर पर रंगोली आ आतिशबाजी कला आ उतसाह देखावे के सुघर मोका देला आ मरद मेहरारू सभ लोग एह तिहुआर में भागीदार होला।<ref name=dhcd>Deborah Heiligman, Celebrate Diwali, {{ISBN|978-0-7922-5923-7}}, National Geographic Society, Washington, D.C.</ref><ref name="Suzanne Barchers 2013">Suzanne Barchers (2013), The Big Book of Holidays and Cultural Celebrations, Shell Education, {{ISBN|978-1425810481}}</ref>
इलाका अनुसार कुछ न कुछ बिबिधता लिहले ई तिहुआर, जगह क्षेत्र के हिसाब से काली आ लछिमी के पूजा के भी हवे आ लोग पूजा में खुसी-खुसी सामिल होला आ पूजा के बाद एक दुसरे के घरे जा के मिलनी भी करे ला। एह भेंटघाँट में मिठाई आ मेवा उपहार में देवे के रेवाज भी हवे।<ref name="dhcd"/><ref name="Suzanne Barchers 2013"/>
===आध्यात्मिक महत्त्व===
दिपावली के तिहुआर हिंदू, जैन, सिख आ नेवार बौद्ध लोग मनावे ला।<ref name="diwaliBuddhist">{{cite book|author=Todd T. Lewis|title=Popular Buddhist Texts from Nepal: Narratives and Rituals of Newar Buddhism|url=https://books.google.com/books?id=whZ5kAPSwl8C&pg=PA118|publisher=State University of New York Press|isbn=978-0-7914-9243-7|pages=118–119}}</ref> मनावे के कथा भा कारण अलग-अलग भी होखे तबो मूल भावना प्रकाश के अन्हार पर बिजय, ज्ञान के अज्ञानता पर बिजय, अच्छाई के बुराई पर बिजय आ आशा के निराशा पर बिजय के होला आ कहानी-कथा सभ एही के चीन्हा के रूप में होखे लीं।<ref name=htoday>[http://www.hinduismtoday.com/pdf_downloads/pagers/Hindu-Festival_Diwali_broadsheet-color.pdf Diwali – Celebrating the triumph of goodness] Hinduism Today (2012);<br>{{cite book|author=Tina K Ramnarine|title=Musical Performance in the Diaspora|url=https://books.google.com/books?id=yTiPAQAAQBAJ&pg=PA78|year=2013|publisher=Routledge|isbn=978-1-317-96956-3|page=78}}, Quote: "Light, in the form of candles and lamps, is a crucial part of Diwali, representing the triumph of light over darkness, goodness over evil and hope for the future."</ref><ref>Jean Mead, How and why Do Hindus Celebrate Divali?, {{ISBN|978-0-237-534-127}}, pages 8–12</ref>
खुद हिंदूए धरम में एह तिहुआर से जुड़ल कई तरह के कथा मिले लीं<ref name=vasudha31>{{cite book|author1=Vasudha Narayanan|author2=Deborah Heiligman|title=Celebrate Diwali|url=https://books.google.com/books?id=rdTJJEQsDHoC |year=2008|publisher=National Geographic|isbn=978-1-4263-0291-6|page=31}}</ref> एकरे बावजूद ई सगरी कथा सभ प्रकाश, ज्ञान, आत्मोन्नति, आनंद आ सही मार्ग के प्रतीक के रूप में बिबरन वाली बाड़ी स। अन्धकार दूर कइल एक तरह से बुराई के खिलाफ लड़ाई के भावना के प्रकटीकरण हवे<ref>[http://www.hinduismtoday.com/modules/wfchannel/index.php?wfc_cid=39 Hindu Festivals] Hinduism Today (2010)</ref> दिवाली एह तरीका के आत्मिक अँजोर के बुराई पर बिजय के निशानी हवे,<ref>[http://kids.nationalgeographic.com/kids/stories/peopleplaces/diwali/ Diwali, India's Festival of Light] R.M. Hora, National Geographic (2011)</ref> ज्ञान के अज्ञानता पर जीत आ गलत पर सही के श्रेष्ठता के चीन्हा हवे।<ref>Thompson, Elizabeth Kelley (2013), [http://trace.tennessee.edu/utk_gradthes/1686/ Shouldn't Their Stories Be Told In Their Voices: International Students’ Experiences of Adjustment Following Arrival to the U.S.], Master's Thesis, University of Tennessee</ref><ref>Carol Plum-Ucci (2007), Celebrate Diwali, Enslow Publishers, {{ISBN|978-0766027787}}, page 39-57</ref> अच्छाई के हमेशा जीत होले एह हिंदू मान्यता के ई तिहुआर के रूप में प्रकटीकरण हऽ।<ref>{{cite book|author1=Darra Goldstein|author2=Sidney Mintz|author3=Michael Krondl|author4=Laura Mason|title=The Oxford Companion to Sugar and Sweets|url=https://books.google.com/books?id=jbi6BwAAQBAJ&pg=PA222|year=2015|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-931339-6|pages=222–223}}</ref>
==बिबरन आ रीति-रेवाज==
[[File:Ravi Varma-Lakshmi.jpg|thumb|220px|दिपावली के पूजल जाए वाली देवी [[लक्ष्मी]], राजा रवि वर्मा के पेंटिंग]]
[[चित्र:Diwali Festival.jpg|220px|thumb|दिया बारत मेहरारू लोग]]
दिवाली आमतौर पर एक दिन के तिहुआर हवे। हालाँकि, एकरे आगे पाछे कई गो परब पड़े लें आ सभके सड़मेड़े देखल जाय त ई कुल पाँच दिन के बिस्तार वाला तिहुआर हो जाला। मुख्य परब कातिक के अमौसा के होला जेह दिन दिया बारल जाला आ लछमी के पूजा होला। कुल पाँच दिन के तिहुआर के सुरुआत धनतेरस से होला आ अंत भाई दूज के होला।
===धनतेरस===
{{main|धनतेरस}}
धनतेरस, कातिक के अन्हरिया पाख के तेरस तिथी के मनावल जाला। पुराण के अनुसार एही दिन समुंद्र मंथन से लक्ष्मी के जन्म भइल रहे। चिकित्सा आ बैदकी के देवता मानल जाए वाला धन्वंतरी के जनम भी एही दिन भइल मानल जाला। एह दिन लोग नया सामन खरीदे के दिन के रूप में मनावे ला। मानल जाला कि एह दिन खरीदारी करे से धन-संपति के बढ़ती होला। खासतौर से सोना आ बर्तन खरीदल जाला। आजकाल गाड़ी आ अन्य बिबिध सामान के खरीदारी के रेवाज बढ़त जात बा।
===नरक चतुर्दसी===
एह दिन, पुराणन के कथा अनुसार, नरकासुर के बध भइल रहे। जेकरे कारण एकर नाँव नरक चतुर्दसी भा नरका चौदस पडल। कुछ इलाका में एकरा के छोटी देवाली भी कहल जाला। कुछ दिया बार के ई दिन मनावल जाला।
अन्य कथा के मोताबिक [[हनुमान]] के जनम भी कातिक के अन्हार के चौदस के भइल रहे। ई दिन हनुमान जयंती के रूप में भी मनावल जाला।
===लक्ष्मी पूजा===
[[चित्र:Diwali in Sri Lanka Culture and Sights.jpg|220px|thumb|लक्ष्मी-गणेश के पूजा]]
लक्ष्मी पूजा, आ दिपावली कातिक के अमौसा के मनावल जाला आ ई मुख्य परब हवे। एह दिन घर में लक्ष्मी आ गणेश के पूजा कइल जाला। घर आ दूकान में दिया बार के आ पड़ाका छोड़ के खुसी मनावल जाला। लक्ष्मी-गणेश के साथे कुछ जगह एही दिन सरस्वती आ कुबेर के पूजा भी होला।<ref name=tp/> लक्ष्मी, धन संपति के प्रतीक मानल जाली आ इनके पूजा क के अगिला साल भर खाती सुख समृद्धि के मनौती कइल जाला।
मान्यता हवे की एह दिन लक्ष्मी भ्रमण करे ली आ उनके स्वागत खाती दिया जरा के अँजोर कइल जाला आ घर में लक्ष्मी के आवे के मनावल जाला। पूजा के बाद लोग बाहर निकले ला आ पड़ाका आ आतिशबाजी चलावे ला।<ref>[http://www.thehindu.com/features/kids/light-up-your-day/article5281060.ece Light up your day] The Hindu (28 अक्टूबर 2013)</ref> पड़ाका छोड़ल दिवाली के खुसी मनावे आ खराब चीज सभ के भगावे के प्रतीक के रूप में देखल जाला।<ref name="Firecracker2">{{cite book|url = https://books.google.com/?id=GErOyV7FBNUC&pg=PA175&dq=lamps+diwali+evil+spirits#v=onepage&q=lamps%20diwali%20evil%20spirits&f=false|title = Asian American History|first=Valerie|last=Petrillo|publisher=Chicago Review Press|quote=There are firecrackers everywhere to scare off evil spirits and contribute to the festive atmosphere.|accessdate = 26 अक्टूबर 2011|isbn = 978-1-55652-634-3|date = 28 May 2007}}</ref><ref name="Firecracker3">{{cite book|url = https://books.google.com/?id=TRyb8XqB7dEC&pg=SA9-PA1&dq=lamps+diwali+evil+spirits#v=onepage&q=lamps%20diwali%20evil%20spirits&f=false|title = The International Holiday & Festival Primer|first=David|last=DeRocco|first2=Joan|last2=Dundas|author3=Ian Zimmerman|publisher=Full Blast Productions|quote=But as well as delighting the spectators, the fireworks are believed to chase away evil spirits.|accessdate = 26 अक्टूबर 2011|isbn = 978-1-895451-24-5|year = 1996}}</ref> आतिशबाजी के बाद लोग आपस में मिठाई बाँटे ला आ मिलनी करे एक दुसरे के घरे जाला।<ref name=tp/> भोजपुरी क्षेत्र में, दिया सभ के अंत में, एगो दिया में तेल एकट्ठा क के काजर पारे के परंपरा हवे। रात के बीते के बाद भोर होखे से पहिले दलिद्दर खेदे के रेवाज भी हवे जेह में औरत लोग टुटहा सूप-सुपेली भा दउरी पर डंडा से मार के आवाज करत घर से सिवान में ले जाली जहाँ ऊ सूप-सूपेली के फेंक दिहल जाला। भोर के बाद गोधना के तइयारी सुरू हो जाला।
===पड़वा, बलिप्रतिपदा, गोधना===
{{main|गोधना}}
मुख्य रूप से पच्छिमी-बिचला भारत में दिवाली के अगिला दिन पड़वा के रूप में मनावल जाला जे पती-पत्नी के परेम के तिहुआर हवे।<ref name=tp/> पति लोग एह दिन अपना मेहरारू के बढ़ियाँ उपहार देला। कई इलाका सब में नया बियाहुत लइकी आ दमाद के बोला के भोजन करावे के रेवाज भी चलन में बा। एह दिन भाई लोग अपना बहिन के ससुरे जा के उनहन लो के नइहर लिया आवे ला। कई इलाका में ई पड़वा के तिहुआर नया साल के रूप में भी मनावल जाला। जवना इलाका में अमौसा के महीना के अंत मानल जाला ओह सभ जगह दिवाली के अगिला दिन, पड़वा से कातिक महीना आ नया साल के सुरुआत मानल जाले।
उत्तर भारत आ अउरी कई इलाका सभ में एह दिन गोबर्धन पूजा होला। भोजपुरी क्षेत्र में एकरा के [[गोधना]] कूटल कहल जाला। एह दिन लइकी गोबर से जमीन पर गोधना-गोधनी के रूप बनावे लीं आ ओकरे चारो ओर मेहरारू एकट्ठा हो के पूजा, गीति वगैरह के बाद मूसर से चीन्हा के रूप में ओह गोबर के बनल रूप के कूटे लीं। बाद में गोबर के उठा के एही दिन देवाल पर नखी-नखी बरी के आकार में सटा के पिंड़िया लगावल जाला।
अउरी इलाका सभ में गोबर्धन पूजा, अन्नकूट वगैरह के नाँव से ई तिहवार मनावल जाला। मान्यता हवे कि एही दिन [[कृष्ण]] गोबर्धन परबत उठा के इंद्र के परकोप से गोकुल के रक्षा कइले रहलें। अन्नकूट के संबंध भी नया अनाज से बा (अन्न माने अनाज, कूट माने पहाड़ के चोटी, यानी अनाज के पहाड़ भा ढेरी एकर शाब्दिक अरथ हवे)। कुछ इलाका में गोबर के परबत नियर बना के ओह पर नया अनाज चढ़ावल जाला।
ब्यापारी आ बनिक लोग एह दिन से नया खाता-बही सुरू करे लें।
===भइया दुइज===
{{main|भइया दुइज}}
दीपावली के तिहुआर के सीरीज में आखिरी परब भाई दूज, नेपाल में भाई टीका, जहाँ ई एगो प्रमुख परब होला, मनावल जाला। ई भाई-बहिन के प्रेम के तिहुआर के रूप में मनावल जाला आ काफी हद तक [[रक्षाबंधन]] से मिलत-जुलत होला। हालाँकि, एह परब में रीति रिवाज कुछ अलग किसिम के होला, मूल भावना रक्षाबंधन वाली होले आ सहोदर भाई बहिन के आपसी प्रेम के आ आजीवन चले वाला मजबूत रिश्ता के चीन्हा के रूप में एकरा के देखल जाला। एह दिन औरत आ लइकी सभ नाहा-धो के नया कपड़ा पहिर के एकट्ठा होखे लीं आ भाई के लमहर उमिर आ सुख-समृद्धि खाती प्रार्थना करे लीं। भाई के लिलार पर टीका लगावे लीं। परंपरागत रूप से एह दिन भाई लोग या त अपना बहिन के गाँवे जा के टीका लगवावे भा बहिन लोग के ससुरे से नइहर ले आ के ई तिहुआर मनावे आ नया फसल के सुख-संपत्ती के उत्सव मनावे।<ref name=tp/>
==मुद्दा==
[[चित्र:Sparkles phuljhari fireworks on DIWALI, festival of lights.jpg|220px|thumb|दिपावली पर छुरछुरिया छोड़त एगो बिटिया]]
पर्यावरण आ मानव स्वास्थ्य पर दीपावली के परभाव के ले के चिंता जाहिर कइल गइल बा।
===हवा प्रदूषण===
भारतीय राज्य [[उत्तर प्रदेश]] के [[लखनऊ]] में बर्मन के अगुआई में भइल एगो अध्ययन में ई परमान मिलल कि महीन (PM<sub>2.5</sub>) प्रदूषक कण सभ के हवा में मौजूदगी आतिशबाजी के बाद बढ़ जाले भले एकरे दौरान कम होखे। पड़ाका छोड़े से हवा में आइल ई महीन ''पार्टीकुलेट'' अगिला चउबिस घंटा ले हवा में मौजूद रहे लें।<ref name=barman625>{{cite journal |authors=Barman SC, Singh R, Negi MP, Bhargava SK |title=Fine particles (PM2.5) in ambient air of Lucknow city due to fireworks on Diwali festival |journal=Journal of Environmental Biology |volume=30 |issue=5 |pages=625–32 |date=सितंबर 2009 |pmid=20136038}}</ref> एगो अउरी अध्ययन में इहो सबूत मिलल कि जमीन-नजदीक वायुमंडल में ओजोन प्रदूषण के खतरा भी आतिशबाजी के बाद बढ़ जाला आ एहू के समय सीमा लगभग एक दिन के होले।<ref>{{cite journal |vauthors=Attri AK, Kumar U, Jain VK |title=Formation of ozone by fireworks |journal=Nature |volume=411 |issue=6841 |pages=1015 |date=जून 2001 |pmid=11429593 |doi=10.1038/35082634}}</ref>
9 अक्टूबर 2017 के भारत के सुप्रीम कोर्ट दिल्ली में पड़ाका के बिक्री पर प्रतिबंध लगा दिहलस, लेकिन ई रोक पड़ाका छोड़े पर ना बा।<ref name="veconomist" >{{cite news|author=|title=India’s courts take the fun out of a Hindu holiday|url=https://www.economist.com/news/asia/21730189-sales-firecrackers-have-been-banned-delhi-name-public-health-indias-courts-take|work=The Economist|date=12 अक्टूबर 2017}}</ref> कोर्ट ई फैसला ई मान के लिहलस कि तिहुआर में आतिशबाजी के सामान के इस्तेमाल पर रोक से दिल्ली के हवा के गुणवत्ता में काफी सुधार होखी। (2016 के दिवाली के बाद PM2.5 के लेवल सुरक्षित स्तर से 30 गुना ढेर हो गइल रहे) एकर आलोचक लोग के बिचार में ई जूडिशियल ओभररीच यानी कोर्ट के अपना दायरा से बाहर जा के काम कइल बा, लोग दिल्ली से बहरें से पड़ाका खरीद ली, हिंदू धरम के खिलाफ बा; जबकि एह फैसला के समर्थक लोग हवा के गुणवत्ता खाती फैसला के ठीक मानत बा।<ref name="veconomist" />
===आगजनी===
दिवाली के समय आगजनी आ आगि से जरे के घटना में बढ़ती देखल जाले। एह आतिशबाजी के आइटम सभ में ''खुज्झा'' (अनार) अकेले 65% दुर्घटना सभ के कारण बने ला जेकरा से लोग के जरे के घटना होखे ले। अइसन घटना सभ के टिपिकल शिकार लड़िका ना बलुक उमिरदार लोग होला। अखबारन में आ मीडिया में आतिशबाजी से जरे पर जरे वाला अंग के तुरंत पानी में बोरे आ प्राथमिक उपचार करे के सलाह दिहल जाले। ज्यादातर अइसन घटना सब में जरे के घाव ग्रुप I (कम घातक) प्रकार के होला। <ref>{{cite journal |vauthors=Mohan D, Varghese M |title=Fireworks cast a shadow on India's festival of lights |journal=World Health Forum |volume=11 |issue=3 |pages=323–6 |year=1990 |pmid=2291800}}</ref><ref>{{cite journal |vauthors=Ahuja RB, Bhattacharya S |title=Burns in the developing world and burn disasters |journal=BMJ |volume=329 |issue=7463 |pages=447–9 |date=अगस्त 2004 |pmid=15321905 |pmc=514214 |doi=10.1136/bmj.329.7463.447}}</ref>
==गैलरी==
<gallery>
Diwali Fireworks, Melbourne Australia 2013.jpg|आस्ट्रेलिया के मेलबोर्न में दिवाली (2013)
United Kingdom Leicester Belgrave Rd Diwali Lights 2006.jpg|[[यूनाइटेड किंगडम]] में दिवाली (2006)
Singapore Divali Diwali decorations Little India- Serangoon Road 2009.jpg|सिंगापुर में दिवाली (2009)
Festive lights on the eve of Diwali India.jpg|दीपावली पर बिजली के बत्ती से सजल एगो घर
</gallery>
==संदर्भ==
{{Reflist|30em}}
==बाहरी कड़ी==
{{Commons category|Dipavali|दिपावली}}
{{हिंदू धर्म बिसय}}
{{हिंदू तिहुआर}}
[[श्रेणी:हिंदू तिहुआर]]
[[श्रेणी:जैन तिहुआर]]
[[श्रेणी:कातिक महीना के तिहुआर]]
[[श्रेणी:गैर-ग्रेगरियन कैलेंडर अनुसार नवंबर के तिहुआर]]
[[श्रेणी:गैर-ग्रेगरियन कैलेंडर अनुसार अक्टूबर के तिहुआर]]
[[श्रेणी:दिपावली| ]]
l52s7n400tsrle75ad9ztazs8nq88sk
जार्ज ग्रियर्सन
0
36733
799151
780741
2026-07-07T17:21:35Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]] जोड़ल गइल
799151
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = सर जॉर्ज अब्राहम ग्रियर्सन
| native_name = Sir George Abraham Grierson
| honorific_suffix = <!-- {{postnominals|country=GBR|OM|KCIE|size=100%}} -->
| image = George A Grierson NPGx78693.jpg
| caption = 1920 में ग्रियर्सन; नेशनल पोर्ट्रेट गैलरी से लिहल फोटो
| birth_date = {{birth date|1851|01|07|df=yes}}
| birth_place = [[डब्लिन]], आयरलैंड
| death_date = {{death date and age|1941|03|09|1851|01|07|df=yes}}
| death_place =
| other_names =
| known_for = [[लिंग्विस्टिक सर्वे ऑफ इंडिया]]
| occupation = भाषाबिज्ञानी
| relatives =
| spouse =
| website =
| footnotes =
}}
सर '''जॉर्ज अब्राहम ग्रियर्सन''' ({{Lang|en|George Abraham Grierson}}; 7 जनवरी 1851 – 9 मार्च 1941) एक ठो [[आयरलैंड|आयरिश]] प्रशासनिक अधिकारी आ [[भाषा बिज्ञान|भाषाबिज्ञानी]] रहलें। भारत में [[इंडियन सिविल सर्विस]] (आइसीएस) के अफसर रूप में आपन का सुरू करे वाला ग्रियर्सन अपनी रूचि के कारण भारत के भाषा सभ के अध्ययन कइलेन आ कई ठे लेख आ पुस्तक छपववलें जब ऊ बंगाल-बिहार में सेवा में रहलें। एकरे बाद उनुके प्रस्ताव पर भारत के भाषाई सर्वे के खातिर तत्कालीन ब्रिटिश सरकार 1858 में [[भारतीय भाषा सर्वेक्षण]] (लिंग्विस्टिक सर्वे ऑफ इंडिया) के स्थापना कइलस आ ग्रियर्सन एकर पहिला सुपरिंटेंडेंट बनलें। ग्रियर्सन के सभसे महत्वपूर्ण काम [[लिंग्विस्टिक सर्वे ऑफ इंडिया]] हवे जे 19 खंड में छपल बाटे।
{{Authority control}}
[[श्रेणी:आयरलैंड के लोग]]
[[श्रेणी:भाषाबिज्ञानी]]
[[श्रेणी:1851 में जनम]]
[[श्रेणी:1941 में निधन]]
[[श्रेणी:भोजपुरी]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
{{bio-stub}}
{{writer-stub}}
qnr132n0qec3kb7qc22ancezitsrlmq
विलियम जोन्स
0
90950
799155
784174
2026-07-07T17:26:23Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]] जोड़ल गइल
799155
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| honorific_prefix = सर
| name = विलियम जोन्स
| honorific_suffix =
| image = Portrait of Sir William Jones (4671559) (cropped).jpg
| caption = जोशुआ रेनाल्ड्स के पेंटिंग पर आधारित एगो स्टील एन्ग्रेविंग में जोन्स के निरूपण
| office = फोर्ट विलियम कोर्ट, बंगाल में कनिष्ठ जज
| term_start = 22 अक्टूबर 1783{{sfn|Curley|1998|page=453}}
| term_end = 27 अप्रैल 1794{{sfn|Curley|1998|page=434}}
| birth_name =
| birth_date = {{Birth date|df=yes|1746|9|28}}
| birth_place = वेस्टमिंस्टर, लंदन, इंग्लैंड
| death_date = {{death date and age|df=yes|1794|4|27|1746|9|28}}
| death_place = [[कलकत्ता]], [[बंगाल प्रेसिडेंसी]]
| resting_place = साउथ पार्क स्ट्रीट कब्रिस्तान, कलकत्ता, भारत
| spouse = {{marriage|आना मारिया शिप्ली|1783}}
| father = विलियम जोन्स (गणितज्ञ)
}}
सर '''विलियम जोन्स''' ({{Lang|en|Sir William Jones}}), <small>एफआरएस एफआरएएस एफआरएसई</small> (28 सितंबर 1746 — 27 अप्रैल 1794) [[बंगाल प्रेसिडेंसी|बंगाल]] के फोर्ट विलियम में सुप्रीम कोर्ट ऑफ ज्यूडिकेचर पर ब्रिटिश कनिष्ठ जज, भाषा बिज्ञानी, प्राच्य बिज्ञानी (ओरिएंटलिस्ट) आ आ प्राचीन भारत के बिद्वान (इंडोलॉजिस्ट) रहलें। इनके खासतौर पर यूरोपीय आ [[इंडो-आर्यन भाषा|इंडो-आर्य भाषा]] सभ के बीच संबंध के अस्तित्व के प्रस्ताव खातिर जानल जाला, जिनहन के बाद में इंडो-यूरोपीय भाषा सभ के नाँव से जानल गइल।
जोन्स के 1784 में [[एशियाटिक सोसाइटी ऑफ बंगाल]] के स्थापना के श्रेय भी दिहल जाला।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== स्रोत ग्रंथ ==
* {{cite book|url=https://archive.org/details/sirrobertchamber0000curl|url-access=registration|title=Sir Robert Chambers: Law, Literature, & Empire in the Age of Johnson|first=Thomas M.|last=Curley|date=1998|page=[https://archive.org/details/sirrobertchamber0000curl/page/353 353]|isbn=0299151506|publisher=University of Wisconsin Press|access-date=2019-07-17}}
== बाहरी कड़ी ==
{{Commons|William Jones}}
{{Wikiquote|William Jones}}
{{wikisource author|William Jones}}
* {{Internet Archive author |sname=Sir William Jones |birth=1746 |death=1794}}
* {{Librivox author |id=2099}}
* [http://sino-platonic.org/complete/spp191_william_jones_orientalism.pdf Urs App: William Jones's Ancient Theology. ''Sino-Platonic Papers'' Nr. 191 (September 2009)] (PDF 3.7 Mb PDF, 125 p.; includes third, sixth, and ninth anniversary discourses)
* [http://www.eliohs.unifi.it/testi/700/jones/Jones_Discourse_3.html The Third Anniversary Discourse, On The Hindus]
* [http://www.chessdryad.com/caissa/caissa.htm Caissa or The Game at Chess; a Poem.] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170617184242/http://www.chessdryad.com/caissa/caissa.htm |date=2017-06-17 }}
* [https://openlibrary.org/books/OL7163926M/The_principles_of_government_in_a_dialogue_between_a_scholar_and_a_peasant. The principles of government; in a dialogue between a scholar and a peasant. (London?; 1783)]
{{Authority control}}
[[श्रेणी:1746 में जनम]]
[[श्रेणी:1794 में निधन]]
[[श्रेणी:ब्रिटिश लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
{{Writer-stub}}
{{People-stub}}
0i7wokfgzv3ns56sq7tbzoojl1wfimf
प्रयोगकर्ता:Shaan Sengupta
2
91805
799139
790903
2026-07-07T12:08:32Z
Shaan Sengupta
32471
सफाई सुधार
799139
wikitext
text/x-wiki
<center>'''नमस्ते, हमार विकिपीडिया यूजर पन्ना पर राउर स्वागत बा !!'''<br>
<font size=70px><span style="text-shadow:gray 3px 3px 2px;"><font color="#FF9933">'''''शान सेनगुप्ता'''''</font></span></font></center>
{|align=center
|[[File:New-Bouncywikilogo.gif|125px]]
|[[File:New-Bouncywikilogo.gif|125px]]
|[[File:New-Bouncywikilogo.gif|125px]]
|}
{{Letterhead start}}
*''“ई वाकई में '''[[भारत]]''' ह! सपना आ रोमांस के भूमि, शानदार धन आ गरीबी के... सौ राष्ट्र आ सौ भाषा के देश, हजार धर्म आ २० लाख देवता के देश, मानव जाति के पालना, मानव भाषण के जन्मस्थान, इतिहास के महतारी, किंवदंती के दादी आ परंपरा के महान दादी।" — [[w:hi:मार्क ट्वैन|मार्क ट्वैन]]''<hr/>
*''“'''[[बनारस]]''' इतिहास से पुरान बा, परंपरा से पुरान बा, किंवदंती से भी पुरान बा, आ सभके मिला के देखला से दुगुना पुरान लउकत बा।” — [[w:hi:मार्क ट्वैन|मार्क ट्वैन]]''<hr/>
*'''''“[[भारत]]''' हमनी के जाति के मातृभूमि रहे, आ [[संस्कृत]] यूरोप के भाषा के माई रहे। उहाँ के हमनी के दर्शन के महतारी रहली; माई, हमनी के बहुत सारा गणित के; माई, बुद्ध के माध्यम से, ईसाई धर्म में समाहित आदर्श के, माई, गाँव समुदाय के माध्यम से, स्वशासन आ लोकतंत्र के। '''[[w:hi:भारतमाता|भारत माता]]''' कई मायने में हमनी सब के माई हई।” — [[w:hi:विल डुराण्ट|विल डुराण्ट]]''
{{Letterhead end}}
[[File:Flag of India.svg|400px|thumb|भारत गणराज्य का राष्ट्रीय ध्वज|centre]]
{|
|[[File:Kashi Vishwanath.jpg|thumb|[[काशी विश्वनाथ मंदिर]]]]
|[[File:Badrinath Temple , Uttarakhand.jpg|thumb|[[बद्रीनाथ मंदिर]]]]
|}
{|
|[[File:Kedarnath Temple in Rainy season.jpg|thumb|[[केदारनाथ मंदिर]]]]
|[[File:Dwarkadheesh temple.jpg|thumb|[[द्वारिकाधीश मंदिर]]]]
|}
{|
|[[File:Somanath mandir (cropped).jpg|thumb|[[w:hi:Somnath temple|सोमनाथ मंदिर]]]]
|[[File:Jagannath Temple on 2022 Snana Jatra.jpg|thumb|[[जगन्नाथ मंदिर, पुरी|जगन्नाथ पुरी मंदिर]]]]
|}
{{Userpage}}
{{/top}}
fiy0g6l11zvnewr2w96q3unr778a7mr
इंडोलॉजी
0
93310
799141
781939
2026-07-07T17:04:16Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
799141
wikitext
text/x-wiki
'''इंडोलॉजी''' ({{Lang|en|indology}}, {{Lang-hi|भारतविद्या}}), जेकरा के '''दक्खिन एशियाई अध्ययन''' (साउथ एशियन स्टडीज़) के दुसरको नाँव से जानल जाला, [[भारतीय उपमहादीप]] के [[भारत के इतिहास|इतिहास]] आ [[भारतीय संस्कृति|संस्कृति]], [[भारत के भाषा|भाषा]] आ [[भारतीय साहित्य|साहित्य]] के एकेडमिक अध्ययन हवे; एह तरीका से ई [[एशियन स्टडीज़|एशियाई अध्ययन]] के हिस्सा हवे; जे ख़ुद यूरोप में [[ओरिएंटल स्टडीज़]] के बड़हन शाखा के रूप में जानल जाले।
इंडोलॉजी ({{Langx|de|Indologie}}) शब्द अक्सर जर्मन बिद्वानता से जुड़ल चीज रहल बा आ जर्मन आ कंटीनेंटल यूरोपीय इन्वर्सिटी सभ में विभागीय टाइटिल सभ में एकर इस्तेमाल बेसी होला जबकि एंग्लोफोन एकेडमिक्स में एकर इस्तेमाल तुलना में कम्मे होखे ला। जर्मन इंडोलॉजी अपना के खास अध्ययन बिधि के रूप में परिभाषित कइलस।<ref name="Adluri Bagchee 2014 p. 8">{{cite book | last=Adluri | first=V. | last2=Bagchee | first2=J. | title=The Nay Science: A History of German Indology | publisher=Oxford University Press | year=2014 | isbn=978-0-19-993135-4 | url=https://books.google.co.in/books?id=EpmAAwAAQBAJ&pg=PA8 | access-date=12 November 2023 | page=8}}</ref> [[नीदरलैंड]] में [[डच ईस्ट इंडीज]] में औपनिवेशिक सेवा के तइयारी में भारतीय इतिहास आ संस्कृति के अध्ययन करे वाली शाखा के नाँव देवे खातिर ''इंडोलॉजी'' शब्द के इस्तेमाल कइल गइल।
क्लासिकल इंडोलॉजी में मुख्य रूप से [[संस्कृत साहित्य|संस्कृत]], [[पाली]] आ [[तमिल भाषा|तमिल]] के भाषाई आ साहित्यिक अध्ययन के साथे-साथ धर्मिक धर्म (जइसे कि [[हिंदू धर्म]], [[बौद्ध धर्म]], [[जैन धर्म]] इत्यादि) सभ के अध्ययन सामिल कइल जाला।
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.soas.ac.uk/about/research-centres/centre-yoga-studies/understanding-yoga-studies/introduction-indology इंडोलॉजी के परिचय], soas.ac.uk पर, अंग्रेजी में।
[[श्रेणी:इंडोलॉजी]]
[[श्रेणी:एशियन स्टडीज़]]
[[श्रेणी:ओरिएंटल स्टडीज़]]
{{Culture-stub}}
drm1zn9w6ur376drzsznpuf616cspmv
799142
799141
2026-07-07T17:05:48Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
799142
wikitext
text/x-wiki
'''इंडोलॉजी''' चाहे '''भारतबिद्या''' ({{Lang|en|indology}}, {{Lang-hi|भारतविद्या}}), जेकरा के '''दक्खिन एशियाई अध्ययन''' (साउथ एशियन स्टडीज़) के दुसरको नाँव से जानल जाला, [[भारतीय उपमहादीप]] के [[भारत के इतिहास|इतिहास]] आ [[भारतीय संस्कृति|संस्कृति]], [[भारत के भाषा|भाषा]] आ [[भारतीय साहित्य|साहित्य]] के एकेडमिक अध्ययन हवे; एह तरीका से ई [[एशियन स्टडीज़|एशियाई अध्ययन]] के हिस्सा हवे; जे ख़ुद यूरोप में [[ओरिएंटल स्टडीज़]] के बड़हन शाखा के रूप में जानल जाले।
इंडोलॉजी ({{Langx|de|Indologie}}) शब्द अक्सर जर्मन बिद्वानता से जुड़ल चीज रहल बा आ जर्मन आ कंटीनेंटल यूरोपीय इन्वर्सिटी सभ में विभागीय टाइटिल सभ में एकर इस्तेमाल बेसी होला जबकि एंग्लोफोन एकेडमिक्स में एकर इस्तेमाल तुलना में कम्मे होखे ला। जर्मन इंडोलॉजी अपना के खास अध्ययन बिधि के रूप में परिभाषित कइलस।<ref name="Adluri Bagchee 2014 p. 8">{{cite book | last=Adluri | first=V. | last2=Bagchee | first2=J. | title=The Nay Science: A History of German Indology | publisher=Oxford University Press | year=2014 | isbn=978-0-19-993135-4 | url=https://books.google.co.in/books?id=EpmAAwAAQBAJ&pg=PA8 | access-date=12 November 2023 | page=8}}</ref> [[नीदरलैंड]] में [[डच ईस्ट इंडीज]] में औपनिवेशिक सेवा के तइयारी में भारतीय इतिहास आ संस्कृति के अध्ययन करे वाली शाखा के नाँव देवे खातिर ''इंडोलॉजी'' शब्द के इस्तेमाल कइल गइल।
क्लासिकल इंडोलॉजी में मुख्य रूप से [[संस्कृत साहित्य|संस्कृत]], [[पाली]] आ [[तमिल भाषा|तमिल]] के भाषाई आ साहित्यिक अध्ययन के साथे-साथ धर्मिक धर्म (जइसे कि [[हिंदू धर्म]], [[बौद्ध धर्म]], [[जैन धर्म]] इत्यादि) सभ के अध्ययन सामिल कइल जाला।
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.soas.ac.uk/about/research-centres/centre-yoga-studies/understanding-yoga-studies/introduction-indology इंडोलॉजी के परिचय], soas.ac.uk पर, अंग्रेजी में।
[[श्रेणी:इंडोलॉजी]]
[[श्रेणी:एशियन स्टडीज़]]
[[श्रेणी:ओरिएंटल स्टडीज़]]
{{Culture-stub}}
ky1r6nqk2pxjb23z2xtd43bqyo0e71c
799143
799142
2026-07-07T17:05:59Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजी]] खातिर नई सॉर्टकुंजी: " "
799143
wikitext
text/x-wiki
'''इंडोलॉजी''' चाहे '''भारतबिद्या''' ({{Lang|en|indology}}, {{Lang-hi|भारतविद्या}}), जेकरा के '''दक्खिन एशियाई अध्ययन''' (साउथ एशियन स्टडीज़) के दुसरको नाँव से जानल जाला, [[भारतीय उपमहादीप]] के [[भारत के इतिहास|इतिहास]] आ [[भारतीय संस्कृति|संस्कृति]], [[भारत के भाषा|भाषा]] आ [[भारतीय साहित्य|साहित्य]] के एकेडमिक अध्ययन हवे; एह तरीका से ई [[एशियन स्टडीज़|एशियाई अध्ययन]] के हिस्सा हवे; जे ख़ुद यूरोप में [[ओरिएंटल स्टडीज़]] के बड़हन शाखा के रूप में जानल जाले।
इंडोलॉजी ({{Langx|de|Indologie}}) शब्द अक्सर जर्मन बिद्वानता से जुड़ल चीज रहल बा आ जर्मन आ कंटीनेंटल यूरोपीय इन्वर्सिटी सभ में विभागीय टाइटिल सभ में एकर इस्तेमाल बेसी होला जबकि एंग्लोफोन एकेडमिक्स में एकर इस्तेमाल तुलना में कम्मे होखे ला। जर्मन इंडोलॉजी अपना के खास अध्ययन बिधि के रूप में परिभाषित कइलस।<ref name="Adluri Bagchee 2014 p. 8">{{cite book | last=Adluri | first=V. | last2=Bagchee | first2=J. | title=The Nay Science: A History of German Indology | publisher=Oxford University Press | year=2014 | isbn=978-0-19-993135-4 | url=https://books.google.co.in/books?id=EpmAAwAAQBAJ&pg=PA8 | access-date=12 November 2023 | page=8}}</ref> [[नीदरलैंड]] में [[डच ईस्ट इंडीज]] में औपनिवेशिक सेवा के तइयारी में भारतीय इतिहास आ संस्कृति के अध्ययन करे वाली शाखा के नाँव देवे खातिर ''इंडोलॉजी'' शब्द के इस्तेमाल कइल गइल।
क्लासिकल इंडोलॉजी में मुख्य रूप से [[संस्कृत साहित्य|संस्कृत]], [[पाली]] आ [[तमिल भाषा|तमिल]] के भाषाई आ साहित्यिक अध्ययन के साथे-साथ धर्मिक धर्म (जइसे कि [[हिंदू धर्म]], [[बौद्ध धर्म]], [[जैन धर्म]] इत्यादि) सभ के अध्ययन सामिल कइल जाला।
== संदर्भ ==
{{Reflist|33em}}
== बाहरी कड़ी ==
* [https://www.soas.ac.uk/about/research-centres/centre-yoga-studies/understanding-yoga-studies/introduction-indology इंडोलॉजी के परिचय], soas.ac.uk पर, अंग्रेजी में।
[[श्रेणी:इंडोलॉजी| ]]
[[श्रेणी:एशियन स्टडीज़]]
[[श्रेणी:ओरिएंटल स्टडीज़]]
{{Culture-stub}}
rukc5yecmg532skgo594oydy23rk2o3
रोमिला थापर
0
93414
799146
765688
2026-07-07T17:10:57Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]] जोड़ल गइल
799146
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = रोमिला थापर
| image = Romila Thapar (cropped).jpg
| image_size = 220px
| caption = 2016 में थापर
| birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1931|11|30}}
| birth_place = [[Lucknow]], [[United Provinces of Agra and Oudh|United Provinces]], [[British India]]
| death_date =
| death_place =
| other_names =
| known_for = भारत के इतिहास के बारे में लेखन
| father = Daya Ram Thapar
| relatives =
| occupation = इतिहासकार, लेखिका
| alma_mater = {{nowrap|[[पंजाब इन्वर्सिटी]] <br />SOAS University of London ([[PhD]]) }}
| awards = Honorary doctorates [[University of Chicago]], [[University of Oxford]], [[Institut National des Langues et Civilisations Orientales]], Paris, [[University of Edinburgh]], the [[University of Calcutta]], [[University of Hyderabad]], [[Brown University]], [[University of Pretoria]].<br/> Inaugural holder, Kluge Chair in Countries and Cultures of the South, US [[Library of Congress]]; Foreign Honorary Member of the [[American Academy of Arts and Sciences]], winner [[Kluge Prize|John W Kluge Prize for the Study of Humanity]], 2008.
}}
'''रोमिला थापर''' (जनम 30 नवंबर 1931) एगो भारतीय इतिहासकार बाड़ी। इनके अध्ययन के प्रमुख बिसयक्षेत्र [[प्राचीन भारत के रुपरेखा|प्राचीन भारत]] बाटे, ई एगो अइसन क्षेत्र हवे जेह में इनके बिसेसग्य्ता बा। थापर नई दिल्ली के [[जवाहरलाल नेहरू विश्वविद्यालय]] में प्राचीन इतिहास के प्रोफेसर एमेरिट बाड़ी।
थापर के खास योगदान उत्तरी भारत में पहिला मिलेनियम ईसा पूर्व के दौर में बदलाव के समझे खातिर सामाजिक-ऐतिहासिक तरीका के प्रयोग बा। जइसे-जइसे वंश आधारित भारत-आर्य चरागाह के समूह गंगेटिक मैदान में आ गइलें, ऊ लोग जाति आधारित राज्य सभ के प्रारंभिक रूप के निर्माण कइल। महाकाव्य रामायण आ महाभारत, इनके बिस्लेषण में, एह बात के विगनेट पेश करे लें कि कइसे ई समूह आ अउरी लोग निष्ठा के नया, अउरी जटिल, रूप सभ के बातचीत कइल जेह में स्तरीकरण, शुद्धता आ बहिष्कार के भूमिका अगर अबहिन ले तरल होखे तब भी ढेर रहल।
थापर स्कूल ऑफ ओरिएंटल एंड अफ्रीकन स्टडीज, लंदन के ऑनररी फेलो बाड़ी, जहाँ उहाँ के पीएच.डी. 1958 में, आ अमेरिकन एकेडमी ऑफ आर्ट्स एंड साइंसेज के बिदेसी मानद फेलोशिप मिलल। साल 2008 में रोमिला थापर यूएस लाइब्रेरी ऑफ कांग्रेस के क्लूगे प्राइज, ह्यूमैनिटीज एंड सोशल साइंसेज में लाइफटाइम अचीवमेंट खातिर पवली।
{{clear}}
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:1931 में जनम]]
[[श्रेणी:भारतीय इतिहासकार]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
{{Writer-stub}}
a0ymkjeo2lg1o9qwa7lbpav0q5uk1v7
799147
799146
2026-07-07T17:16:17Z
SM7
3953
सुधार कइल गइल
799147
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox person
| name = रोमिला थापर
| image = Romila Thapar (cropped).jpg
| image_size = 220px
| caption = 2016 में थापर
| birth_date = {{Birth date and age|df=yes|1931|11|30}}
| birth_place = [[लखनऊ]], युनाइटेड प्रोविंस (अब उत्तर प्रदेश), [[ब्रिटिश भारत]]
| death_date =
| death_place =
| other_names =
| known_for = [[इंडोलॉजिस्ट]] (भारत के इतिहास के बारे में लेखन)
| father = दयाराम थापर
| relatives =
| occupation = इतिहासकार, लेखिका
| alma_mater = {{nowrap|[[पंजाब इन्वर्सिटी]] <br />एसओएएस यूनिवर्सिटी ऑफ लंदन ([[पीएचडी]]) }}
| awards = Kluge Prize, 2008
}}
'''रोमिला थापर''' (जनम 30 नवंबर 1931) एगो भारतीय इतिहासकार बाड़ी। इनके अध्ययन के प्रमुख बिसयक्षेत्र [[प्राचीन भारत के रुपरेखा|प्राचीन भारत]] बाटे, ई एगो अइसन क्षेत्र हवे जेह में इनके बिसेसग्य्ता बा। थापर नई दिल्ली के [[जवाहरलाल नेहरू विश्वविद्यालय]] में प्राचीन इतिहास के प्रोफेसर एमेरिट बाड़ी।
थापर के खास योगदान उत्तरी भारत में पहिला मिलेनियम ईसा पूर्व के दौर में बदलाव के समझे खातिर सामाजिक-ऐतिहासिक तरीका के प्रयोग बा। जइसे-जइसे वंश आधारित भारत-आर्य चरागाह के समूह गंगेटिक मैदान में आ गइलें, ऊ लोग जाति आधारित राज्य सभ के प्रारंभिक रूप के निर्माण कइल। महाकाव्य रामायण आ महाभारत, इनके बिस्लेषण में, एह बात के विगनेट पेश करे लें कि कइसे ई समूह आ अउरी लोग निष्ठा के नया, अउरी जटिल, रूप सभ के बातचीत कइल जेह में स्तरीकरण, शुद्धता आ बहिष्कार के भूमिका अगर अबहिन ले तरल होखे तब भी ढेर रहल।
थापर स्कूल ऑफ ओरिएंटल एंड अफ्रीकन स्टडीज, लंदन के ऑनररी फेलो बाड़ी, जहाँ उहाँ के पीएच.डी. 1958 में, आ अमेरिकन एकेडमी ऑफ आर्ट्स एंड साइंसेज के बिदेसी मानद फेलोशिप मिलल। साल 2008 में रोमिला थापर यूएस लाइब्रेरी ऑफ कांग्रेस के क्लूगे प्राइज, ह्यूमैनिटीज एंड सोशल साइंसेज में लाइफटाइम अचीवमेंट खातिर पवली।
{{clear}}
[[श्रेणी:जियत लोग]]
[[श्रेणी:1931 में जनम]]
[[श्रेणी:भारतीय इतिहासकार]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
{{Writer-stub}}
eaysan4yr3arzdjqnw9vxcjzzaczhaq
शुभेंदु अधिकारी
0
100829
799163
798768
2026-07-07T21:34:53Z
InternetArchiveBot
25596
Rescuing 1 sources and tagging 0 as dead.) #IABot (v2.0.9.5
799163
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox officeholder
| name =
| image = Suvendu Adhikari at Esplanade Metro Rail Station, Kolkata, 6 March 2024.jpg
| image_size = 250px
| caption = 2024 में अधिकारी
| office = [[पच्छिम बंगाल]] के 9वाँ मुख्यमंत्री
| governor =
| deputy =
| term_start = 9 मई 2026
| term_end =
| preceded = [[ममता बनर्जी]]
| successor =
| birth_place =
| birth_date = {{birth date and age|1970|12|15|df=y}}
| spouse =
| party = [[भारतीय जनता पार्टी]] {{small|(2020 से)}}
| alma_mater = [[रबींद्र भारती विश्वविद्यालय]].<ref>{{cite news |title= Suvendu Adhikar's Affidavit 2026 |url= https://suvidha.eci.gov.in/ac/public/uploads2/acaffidavit/E32/2026/AC/S25/210/S25_10940_3519_202604060137411775462861.pdf }}{{Dead link|date=May 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> ([[Master of Arts|M.A]])
| occupation = {{hlist|[[राजनीतिक नेता]]|बिजनेसमैन}}
| father =
| mother =
| relatives =
| website =
| footnotes =
| other_party = * [[भारतीय राष्ट्रीय काँग्रेस]] {{small|(1995–2000)}}
* [[अखिल भारतीय तृणमूल कांग्रेस]] {{small|(2000–2020)}}
}}
'''शुभेंदु अधिकारी''' (जनम: 15 दिसंबर 1970) एगो भारतीय राजनीतिक नेता आ वर्तमान में [[पच्छिम बंगाल के मुख्यमंत्री]] बाड़ें। अधिकारी 9 मई 2026 से पच्छिम बंगाल के 9वाँ मुख्यमंत्री के रूप में काम क रहल बाड़ें।<ref name="बीबीसी-9-मई-26">{{cite news |title=शुभेंदु अधिकारी: पश्चिम बंगाल के नए मुख्यमंत्री के आगे होंगी ये बड़ी चुनौतियाँ |url=https://www.bbc.com/hindi/articles/cgmp8p3x988o |access-date=9 मई 2026 |work=BBC News हिंदी |date=9 मई 2026 |language=hi}}</ref> ऊ [[भारतीय जनता पार्टी]] (भाजपा) से पच्छिम बंगाल के पहिला मुख्यमंत्री बाड़ें।<ref>{{Cite AV media |url=https://www.youtube.com/shorts/SHdz2IOP8zE |title=Suvendu Adhikari Takes Oath As West Bengal's First BJP Chief Minister Since Independence |language=en |access-date=2026-05-09 |via=[[YouTube]]}}</ref>
[[भारतीय राष्ट्रीय कांग्रेस|कांग्रेस पार्टी]] से अपना राजनीतिक कैरियर के सुरुआत करे वाला शुभेंदु अधिकारी लमहर समय ले [[आल इंडिया तृणमूल कांग्रेस]] में रहलें। 2020 में अधिकारी भाजपा में चल गइलें आ आगे चल के अधिकारी 2021 से 2026 तक [[पच्छिम बंगाल बिधानसभा]] में नेता प्रतिपक्षो के जिम्मेदारी निभवलें। एकरा से पहिले ऊ 2016 से 2020 तक, जब तृणमूल में रहलन, [[पच्छिम बंगाल सरकार]] के राज्य मंत्रालय में काम कइले रहलन। ऊ 2016, 2021 आ 2026 में नंदीग्राम से विधायक चुनल गइलन, आ 2026 में साथे-साथ भबानीओपुर से चुनाव जीतलन। एह से पहिले ऊ 2005 में कंथी दक्खिन से विधायक आ 2009 आ 2014 में तमलुक से सांसद चुनल गइल रहलन।
अधिकारी पहिले पच्छिम बंगाल सरकार में 2016 से 2020 तक परिवहन मंत्री रहलन। एह दौरान ऊ 2018 से 2020 तक सिंचाई आ वाटर रिसोर्स विभागो सम्हारत रहलन। ऊ 2009 से 2016 तक तमलुक से लोकसभा सदस्य रहलन आ 2020 से 2021 तक जूट कॉरपोरेशन ऑफ इंडिया के चेयरपर्सन रहलन। शुभेंदु अधिकारी 1998 से 2020 तक ऑल इंडिया तृणमूल कांग्रेस से जुड़ल रहलन, जबकि 1995 से 1998 तक इंडियन नेशनल कांग्रेस में रहलन। ऊ सिशिर अधिकारी के बेटा बाड़ें, जे सांसद रहलन आ [[मनमोहन सिंह]] के सरकार में ग्रामीण विकास मंत्रालय में केंद्रीय राज्य मंत्री के रूप में काम कइले रहलन।<ref>{{cite news |last1=Bhattacharya |first1=Ravik |title=Had no work, say former TMC ministers in UPA govt |url=https://www.hindustantimes.com/kolkata/had-no-work-say-former-tmc-ministers-in-upa-govt/story-u42OCyo4PuSXfNtPwjP3hO.html |access-date=29 May 2022 |work=Hindustan Times |date=23 September 2012}}</ref><ref>{{cite web | url = http://westbengalelectionresult.com/suvendu-adhikari-profilecontact-blogs-news-address/469 | title = Suvendu Adhikari -Profile | access-date = 20 June 2009 | url-status = dead | archive-url = https://web.archive.org/web/20101029035522/http://westbengalelectionresult.com/suvendu-adhikari-profilecontact-blogs-news-address/469 | archive-date = 29 October 2010 | df = dmy-all }}</ref><ref>{{Cite web|title=Election Commission of India|url=https://results.eci.gov.in/Result2021/ConstituencywiseS25210.htm?ac=210|access-date=2 May 2021|website=results.eci.gov.in|archive-date=3 May 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503202328/https://results.eci.gov.in/Result2021/ConstituencywiseS25210.htm?ac=210|url-status=dead}}</ref><ref>{{cite web |title=Nandigram Election Result 2021 LIVE: Nandigram MLA Election Result & Vote Share – Oneindia |url=https://www.oneindia.com/nandigram-assembly-elections-wb-210/ |access-date=29 May 2022 |work=OneIndia}}</ref><ref>{{Cite news|title=Nandigram Assembly Election Results 2021 LIVE – Nandigram Vidhan Sabha Election Results|url=https://www.timesnownews.com/elections/nandigram-west-bengal-election-result-2021|work=Times Now|access-date=29 May 2022|archive-date=12 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210612225129/https://www.timesnownews.com/elections/nandigram-west-bengal-election-result-2021|url-status=dead}}</ref>
भाजपा 2026 के पच्छिम बंगाल चुनाव में भ्रष्टाचार के एगो प्रमुख मुद्दा बनवले रहल; हालाँकि, अधिकारी पर ख़ुद नारदा स्टिंग बीडियों में कथित तौर पर काम करावे के एहसान के बदले पइसा लेत देखावल गइल रहल आ उनुके नाँव शारदा चिटफंड घोटाला में भी आइल रहल।<ref name="बीबीसी-9-मई-26" />
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:पच्छिम बंगाल के लोग]]
[[श्रेणी:1970 में जनम]]
[[श्रेणी:जियत लोग]]
{{India-politician-stub}}
0p8c8xm469ml6dups277l7xyifog4v2
विकिपीडिया:आँकड़ा सभ/२०२६/जुलाई
4
101100
799162
799111
2026-07-07T19:21:32Z
NeechalBOT
7874
statistics
799162
wikitext
text/x-wiki
<!--- stats starts--->{{प्रयोगकर्ता:Neechalkaran/statnotice}}{| class="wikitable sortable" style="width:90%"
|-
! Date(Time)
! Pages
! Articles
! Edits
! Users
! Files
! Activeusers
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =१-७-२०२६
|Pages = 81892
|dPages = 4
|Articles = 9097
|dArticles = 0
|Edits = 795873
|dEdits = 9
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40208
|dUsers = 5
|Ausers = 57
|dAusers = -4
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =२-७-२०२६
|Pages = 81895
|dPages = 3
|Articles = 9097
|dArticles = 0
|Edits = 795882
|dEdits = 9
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40218
|dUsers = 10
|Ausers = 57
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =३-७-२०२६
|Pages = 81895
|dPages = 0
|Articles = 9097
|dArticles = 0
|Edits = 795890
|dEdits = 8
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40227
|dUsers = 9
|Ausers = 57
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =४-७-२०२६
|Pages = 81895
|dPages = 0
|Articles = 9096
|dArticles = -1
|Edits = 795904
|dEdits = 14
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40231
|dUsers = 4
|Ausers = 59
|dAusers = 2
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =५-७-२०२६
|Pages = 81902
|dPages = 7
|Articles = 9098
|dArticles = 2
|Edits = 795944
|dEdits = 40
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40236
|dUsers = 5
|Ausers = 59
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =६-७-२०२६
|Pages = 81907
|dPages = 5
|Articles = 9101
|dArticles = 3
|Edits = 796019
|dEdits = 75
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40240
|dUsers = 4
|Ausers = 59
|dAusers = 0
}}
{{User:Neechalkaran/template/daily
|Date =७-७-२०२६
|Pages = 81916
|dPages = 9
|Articles = 9103
|dArticles = 2
|Edits = 796069
|dEdits = 50
|Files = 54
|dFiles = 0
|Users = 40248
|dUsers = 8
|Ausers = 63
|dAusers = 4
}}
<!---Place new stats here--->
|}
<!--- stats ends--->
6ka7qtxbywd43tdyqvhjcex9v71ucbu
भारतबिद्या
0
101121
799144
2026-07-07T17:06:47Z
SM7
3953
पन्ना [[इंडोलॉजी]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
799144
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[इंडोलॉजी]]
fm3a2bfycvvsasche1dm9y67svhi8ir
799145
799144
2026-07-07T17:07:30Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R from alternative name|R from alternative name]]}} tag to redirect
799145
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[इंडोलॉजी]]
{{Redirect category shell|
{{R from alternative name}}
}}
scysxv563nmk2t2wwodsmlz8q95coj9
इंडोलॉजिस्ट
0
101122
799148
2026-07-07T17:16:39Z
SM7
3953
पन्ना [[इंडोलॉजी]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
799148
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[इंडोलॉजी]]
fm3a2bfycvvsasche1dm9y67svhi8ir
799149
799148
2026-07-07T17:18:02Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R to related topic|R to related topic]]}} tag to redirect
799149
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[इंडोलॉजी]]
{{Redirect category shell|
{{R to related topic}}
}}
5zfh7dee8ydp7h6nx8offvnq91g9evc
श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट
14
101123
799150
2026-07-07T17:19:43Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{Cat main|इंडोलॉजी}}" के साथ
799150
wikitext
text/x-wiki
{{Cat main|इंडोलॉजी}}
huu2k8h60lzh5zyzdxvkq2shzmvrp2i
799154
799150
2026-07-07T17:25:12Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:इंडोलॉजी]] जोड़ल गइल
799154
wikitext
text/x-wiki
{{Cat main|इंडोलॉजी}}
[[श्रेणी:इंडोलॉजी| ]]
qa89wyybtrgekg340rqwbawmwajtqzg
श्रेणी:इंडोलॉजी
14
101124
799156
2026-07-07T17:28:57Z
SM7
3953
पन्ना बनावल गइल "{{Cat main}} [[श्रेणी:एशियन स्टडीज]] [[श्रेणी:ओरिएंटल स्टडीज]] [[श्रेणी:भारत]] [[श्रेणी:भारत के इतिहास|+]]" के साथ
799156
wikitext
text/x-wiki
{{Cat main}}
[[श्रेणी:एशियन स्टडीज]]
[[श्रेणी:ओरिएंटल स्टडीज]]
[[श्रेणी:भारत]]
[[श्रेणी:भारत के इतिहास|+]]
bvqdgfpcqfmrbhtwvdqj0nqw2vzwovs
अल-बरूनी
0
101125
799157
2026-07-07T17:42:30Z
SM7
3953
अंग्रेजी से अनुबाद क के नया आधार लेख
799157
wikitext
text/x-wiki
'''अबू रेहान मुहम्मद इब्न अहमद अल-बिरूनी''', जिनका के आमतौर पर '''अल-बरूनी''' कहल जाला, ({{c.|lk=no|973|1050}}){{sfn|Bosworth|2000}} ख्वारज़्म क्षेत्र के ईरानी मूल के<ref>{{harvnb|Strohmaier|2006|p=112}}<br>{{harvnb|MacKenzie|2000}}<br>{{harvnb|Curtis|Stewart|2009|p=85}}<br>{{cite book |last1=Dale |first1=Stephen F. |title=Babur: Timurid Prince and Mughal Emperor, 1483–1530 |date=3 May 2018 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-316-99637-9 |page=142 |url=https://books.google.com/books?id=xyluDwAAQBAJ&pg=PA142 |language=en}}<br>{{Cite book |url={{google books |plainurl=y |id=7JmpQwAACAAJ}} |title= The Cambridge History of Iran: The Saljuq and Mongol Periods. Vol |date=1968 |publisher= [[Cambridge University Press]] |language=en |last=Bosworth |first=C. E. |chapter=The Political and Dynastic History of the Iranian World (A.D. 1000–1217) |editor-first=J.A. |editor-last=Boyle |quote=Page 7: "The Iranian scholar al-Biruni says that the Khwarazmian era began when the region was first settled and cultivated, this date being placed in the early 13th-century BC)" page 141 "the Khwarazmian al-Biruni'"|pages=7–141}}<br>{{Cite book|url={{google books |plainurl=y |id=gRKOPwAACAAJ}}|title=The Golden Age of Persia|last=Frye|first=Richard Nelson|date=February 2000|publisher=Phoenix Publishing, Incorporated|isbn=978-0-7538-0944-0|language=en|quote="The contribution of Iranians to Islamic mathematics is overwhelming. ..The name of Abu Raihan Al-Biruni, from Khwarazm, must be mentioned since he was one of the greatest scientists in World History"}}<br>{{cite book |last1=Panaino |first1=Antonio |title=Erexsha'a death or self sacrifice |date=27 October 2021 |publisher=Mimesis |isbn=978-88-575-8526-0 |page=32 |url=https://books.google.com/books?id=XJlKEAAAQBAJ&pg=PA32 |language=it}}</ref> महान बिद्वान आ बहुबिद्याविद (पॉलीमैथ) रहलें। ऊ इस्लामी स्वर्ण युग के प्रमुख बिद्वानन में गिनल जालें। अल-बरूनी के तुलनात्मक धर्म बिज्ञान के जनक, आधुनिक भू-मापन (जियोडेसी) के जनक, भारतबिद्या ([[इंडोलॉजी]]) के संस्थापक आ पहिला मानवविज्ञानी (एंथ्रोपोलॉजिस्ट) के रूप में सम्मान दिहल जाला।{{sfn|Ahmed|1984|pp=9{{ndash}}10}}
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
klu6yt41xf1nz4puwb359h2yzhyeaca
799158
799157
2026-07-07T17:44:44Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा +[[श्रेणी:ईरानी लोग]]; +[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
799158
wikitext
text/x-wiki
'''अबू रेहान मुहम्मद इब्न अहमद अल-बिरूनी''', जिनका के आमतौर पर '''अल-बरूनी''' कहल जाला, ({{c.|lk=no|973|1050}}){{sfn|Bosworth|2000}} ख्वारज़्म क्षेत्र के ईरानी मूल के<ref>{{harvnb|Strohmaier|2006|p=112}}<br>{{harvnb|MacKenzie|2000}}<br>{{harvnb|Curtis|Stewart|2009|p=85}}<br>{{cite book |last1=Dale |first1=Stephen F. |title=Babur: Timurid Prince and Mughal Emperor, 1483–1530 |date=3 May 2018 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-316-99637-9 |page=142 |url=https://books.google.com/books?id=xyluDwAAQBAJ&pg=PA142 |language=en}}<br>{{Cite book |url={{google books |plainurl=y |id=7JmpQwAACAAJ}} |title= The Cambridge History of Iran: The Saljuq and Mongol Periods. Vol |date=1968 |publisher= [[Cambridge University Press]] |language=en |last=Bosworth |first=C. E. |chapter=The Political and Dynastic History of the Iranian World (A.D. 1000–1217) |editor-first=J.A. |editor-last=Boyle |quote=Page 7: "The Iranian scholar al-Biruni says that the Khwarazmian era began when the region was first settled and cultivated, this date being placed in the early 13th-century BC)" page 141 "the Khwarazmian al-Biruni'"|pages=7–141}}<br>{{Cite book|url={{google books |plainurl=y |id=gRKOPwAACAAJ}}|title=The Golden Age of Persia|last=Frye|first=Richard Nelson|date=February 2000|publisher=Phoenix Publishing, Incorporated|isbn=978-0-7538-0944-0|language=en|quote="The contribution of Iranians to Islamic mathematics is overwhelming. ..The name of Abu Raihan Al-Biruni, from Khwarazm, must be mentioned since he was one of the greatest scientists in World History"}}<br>{{cite book |last1=Panaino |first1=Antonio |title=Erexsha'a death or self sacrifice |date=27 October 2021 |publisher=Mimesis |isbn=978-88-575-8526-0 |page=32 |url=https://books.google.com/books?id=XJlKEAAAQBAJ&pg=PA32 |language=it}}</ref> महान बिद्वान आ बहुबिद्याविद (पॉलीमैथ) रहलें। ऊ इस्लामी स्वर्ण युग के प्रमुख बिद्वानन में गिनल जालें। अल-बरूनी के तुलनात्मक धर्म बिज्ञान के जनक, आधुनिक भू-मापन (जियोडेसी) के जनक, भारतबिद्या ([[इंडोलॉजी]]) के संस्थापक आ पहिला मानवविज्ञानी (एंथ्रोपोलॉजिस्ट) के रूप में सम्मान दिहल जाला।{{sfn|Ahmed|1984|pp=9{{ndash}}10}}
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईरानी लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
[[श्रेणी:इतिहासकार]]
[[श्रेणी:भूगोलवेत्ता]]
izd2m0f1s9ora9hnx44q4jwldvtw7zz
799159
799158
2026-07-07T17:53:20Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल
799159
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox religious biography|religion=[[Islam]]
| name = अबू रहमान अल-बेरूनी
| image = Biruni-russian.jpg
| caption = 1973 के सोवियत डाकटिकट पर काल्पनिक चित्रण
| denomination =
| creed =
| native_name = ابوریحان محمد بن احمد البیرونی
| birth_date = 973
| birth_place = Kath, Khwarezm (अब [[उज्बेकिस्तान]])
| death_date = {{c.|1050}} (उमिर 77)
| death_place = [[गजनी]], गजनवी राज (अब [[अफ़गानिस्तान]])
| era = इस्लामी गोल्डन एज
| region = Khwarezm, Central Asia<br />[[Buyid dynasty]] ([[Rey, Iran|Rey]]){{sfn|Kennedy|1975|p=394}}
[[Ghaznavids|Ghaznavid dynasty]] ([[Ghazni]]){{sfn|Ataman|2008|p=58}}
| main_interests = जियोलॉजी, [[फिजिक्स]], [[एन्थ्रोपोलॉजी]], [[समाज शास्त्र]], [[खगोलिकी]], [[रसायनशास्त्र]], इतिहास, [[भूगोल]], गणित, चिकत्सा, [[मनोबिज्ञान]], [[दर्शनशास्त्र|फिलासफी]], [[इस्लामी थियोलॉजी|थियोलॉजी]]
| notable_ideas =
| notable_works = ''The Remaining Signs of Past Centuries'', ''Gems'', ''[[अल-बरूनी के इंडिका|इंडिका]]'', ''The Mas'udi Canon'', ''Understanding Astrology''
| influences =
| influenced =
}}
'''अबू रेहान मुहम्मद इब्न अहमद अल-बिरूनी''', जिनका के आमतौर पर '''अल-बरूनी''' कहल जाला, ({{c.|lk=no|973|1050}}){{sfn|Bosworth|2000}} ख्वारज़्म क्षेत्र के ईरानी मूल के<ref>{{harvnb|Strohmaier|2006|p=112}}<br>{{harvnb|MacKenzie|2000}}<br>{{harvnb|Curtis|Stewart|2009|p=85}}<br>{{cite book |last1=Dale |first1=Stephen F. |title=Babur: Timurid Prince and Mughal Emperor, 1483–1530 |date=3 May 2018 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-316-99637-9 |page=142 |url=https://books.google.com/books?id=xyluDwAAQBAJ&pg=PA142 |language=en}}<br>{{Cite book |url={{google books |plainurl=y |id=7JmpQwAACAAJ}} |title= The Cambridge History of Iran: The Saljuq and Mongol Periods. Vol |date=1968 |publisher= [[Cambridge University Press]] |language=en |last=Bosworth |first=C. E. |chapter=The Political and Dynastic History of the Iranian World (A.D. 1000–1217) |editor-first=J.A. |editor-last=Boyle |quote=Page 7: "The Iranian scholar al-Biruni says that the Khwarazmian era began when the region was first settled and cultivated, this date being placed in the early 13th-century BC)" page 141 "the Khwarazmian al-Biruni'"|pages=7–141}}<br>{{Cite book|url={{google books |plainurl=y |id=gRKOPwAACAAJ}}|title=The Golden Age of Persia|last=Frye|first=Richard Nelson|date=February 2000|publisher=Phoenix Publishing, Incorporated|isbn=978-0-7538-0944-0|language=en|quote="The contribution of Iranians to Islamic mathematics is overwhelming. ..The name of Abu Raihan Al-Biruni, from Khwarazm, must be mentioned since he was one of the greatest scientists in World History"}}<br>{{cite book |last1=Panaino |first1=Antonio |title=Erexsha'a death or self sacrifice |date=27 October 2021 |publisher=Mimesis |isbn=978-88-575-8526-0 |page=32 |url=https://books.google.com/books?id=XJlKEAAAQBAJ&pg=PA32 |language=it}}</ref> महान बिद्वान आ बहुबिद्याविद (पॉलीमैथ) रहलें। ऊ इस्लामी स्वर्ण युग के प्रमुख बिद्वानन में गिनल जालें। अल-बरूनी के तुलनात्मक धर्म बिज्ञान के जनक, आधुनिक भू-मापन (जियोडेसी) के जनक, भारतबिद्या ([[इंडोलॉजी]]) के संस्थापक आ पहिला मानवविज्ञानी (एंथ्रोपोलॉजिस्ट) के रूप में सम्मान दिहल जाला।{{sfn|Ahmed|1984|pp=9{{ndash}}10}}
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईरानी लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
[[श्रेणी:इतिहासकार]]
[[श्रेणी:भूगोलवेत्ता]]
3wxrojr891sk91iz0d77hoggxy4lbbd
799160
799159
2026-07-07T17:54:34Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Writer-stub}} जोड़ल गइल।
799160
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox religious biography|religion=[[इस्लाम]]
| name = अबू रहमान अल-बेरूनी
| image = Biruni-russian.jpg
| caption = 1973 के सोवियत डाकटिकट पर काल्पनिक चित्रण
| denomination =
| creed =
| native_name = ابوریحان محمد بن احمد البیرونی
| birth_date = 973
| birth_place = Kath, Khwarezm (अब [[उज्बेकिस्तान]])
| death_date = {{c.|1050}} (उमिर 77)
| death_place = [[गजनी]], गजनवी राज (अब [[अफ़गानिस्तान]])
| era = इस्लामी गोल्डन एज
| region = Khwarezm, Central Asia<br />[[Buyid dynasty]] ([[Rey, Iran|Rey]]){{sfn|Kennedy|1975|p=394}}
[[Ghaznavids|Ghaznavid dynasty]] ([[Ghazni]]){{sfn|Ataman|2008|p=58}}
| main_interests = जियोलॉजी, [[फिजिक्स]], [[एन्थ्रोपोलॉजी]], [[समाज शास्त्र]], [[खगोलिकी]], [[रसायनशास्त्र]], इतिहास, [[भूगोल]], गणित, चिकत्सा, [[मनोबिज्ञान]], [[दर्शनशास्त्र|फिलासफी]], [[इस्लामी थियोलॉजी|थियोलॉजी]]
| notable_ideas =
| notable_works = ''The Remaining Signs of Past Centuries'', ''Gems'', ''[[अल-बरूनी के इंडिका|इंडिका]]'', ''The Mas'udi Canon'', ''Understanding Astrology''
| influences =
| influenced =
}}
'''अबू रेहान मुहम्मद इब्न अहमद अल-बिरूनी''', जिनका के आमतौर पर '''अल-बरूनी''' कहल जाला, ({{c.|lk=no|973|1050}}){{sfn|Bosworth|2000}} ख्वारज़्म क्षेत्र के ईरानी मूल के<ref>{{harvnb|Strohmaier|2006|p=112}}<br>{{harvnb|MacKenzie|2000}}<br>{{harvnb|Curtis|Stewart|2009|p=85}}<br>{{cite book |last1=Dale |first1=Stephen F. |title=Babur: Timurid Prince and Mughal Emperor, 1483–1530 |date=3 May 2018 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-316-99637-9 |page=142 |url=https://books.google.com/books?id=xyluDwAAQBAJ&pg=PA142 |language=en}}<br>{{Cite book |url={{google books |plainurl=y |id=7JmpQwAACAAJ}} |title= The Cambridge History of Iran: The Saljuq and Mongol Periods. Vol |date=1968 |publisher= [[Cambridge University Press]] |language=en |last=Bosworth |first=C. E. |chapter=The Political and Dynastic History of the Iranian World (A.D. 1000–1217) |editor-first=J.A. |editor-last=Boyle |quote=Page 7: "The Iranian scholar al-Biruni says that the Khwarazmian era began when the region was first settled and cultivated, this date being placed in the early 13th-century BC)" page 141 "the Khwarazmian al-Biruni'"|pages=7–141}}<br>{{Cite book|url={{google books |plainurl=y |id=gRKOPwAACAAJ}}|title=The Golden Age of Persia|last=Frye|first=Richard Nelson|date=February 2000|publisher=Phoenix Publishing, Incorporated|isbn=978-0-7538-0944-0|language=en|quote="The contribution of Iranians to Islamic mathematics is overwhelming. ..The name of Abu Raihan Al-Biruni, from Khwarazm, must be mentioned since he was one of the greatest scientists in World History"}}<br>{{cite book |last1=Panaino |first1=Antonio |title=Erexsha'a death or self sacrifice |date=27 October 2021 |publisher=Mimesis |isbn=978-88-575-8526-0 |page=32 |url=https://books.google.com/books?id=XJlKEAAAQBAJ&pg=PA32 |language=it}}</ref> महान बिद्वान आ बहुबिद्याविद (पॉलीमैथ) रहलें। ऊ इस्लामी स्वर्ण युग के प्रमुख बिद्वानन में गिनल जालें। अल-बरूनी के तुलनात्मक धर्म बिज्ञान के जनक, आधुनिक भू-मापन (जियोडेसी) के जनक, भारतबिद्या ([[इंडोलॉजी]]) के संस्थापक आ पहिला मानवविज्ञानी (एंथ्रोपोलॉजिस्ट) के रूप में सम्मान दिहल जाला।{{sfn|Ahmed|1984|pp=9{{ndash}}10}}
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईरानी लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
[[श्रेणी:इतिहासकार]]
[[श्रेणी:भूगोलवेत्ता]]
{{Writer-stub}}
nnxep8z9f8usg5lcu4nl8mgkckll08h
799173
799160
2026-07-08T08:17:52Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:अरब भूगोलवेत्ता]] जोड़ल गइल
799173
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox religious biography|religion=[[इस्लाम]]
| name = अबू रहमान अल-बेरूनी
| image = Biruni-russian.jpg
| caption = 1973 के सोवियत डाकटिकट पर काल्पनिक चित्रण
| denomination =
| creed =
| native_name = ابوریحان محمد بن احمد البیرونی
| birth_date = 973
| birth_place = Kath, Khwarezm (अब [[उज्बेकिस्तान]])
| death_date = {{c.|1050}} (उमिर 77)
| death_place = [[गजनी]], गजनवी राज (अब [[अफ़गानिस्तान]])
| era = इस्लामी गोल्डन एज
| region = Khwarezm, Central Asia<br />[[Buyid dynasty]] ([[Rey, Iran|Rey]]){{sfn|Kennedy|1975|p=394}}
[[Ghaznavids|Ghaznavid dynasty]] ([[Ghazni]]){{sfn|Ataman|2008|p=58}}
| main_interests = जियोलॉजी, [[फिजिक्स]], [[एन्थ्रोपोलॉजी]], [[समाज शास्त्र]], [[खगोलिकी]], [[रसायनशास्त्र]], इतिहास, [[भूगोल]], गणित, चिकत्सा, [[मनोबिज्ञान]], [[दर्शनशास्त्र|फिलासफी]], [[इस्लामी थियोलॉजी|थियोलॉजी]]
| notable_ideas =
| notable_works = ''The Remaining Signs of Past Centuries'', ''Gems'', ''[[अल-बरूनी के इंडिका|इंडिका]]'', ''The Mas'udi Canon'', ''Understanding Astrology''
| influences =
| influenced =
}}
'''अबू रेहान मुहम्मद इब्न अहमद अल-बिरूनी''', जिनका के आमतौर पर '''अल-बरूनी''' कहल जाला, ({{c.|lk=no|973|1050}}){{sfn|Bosworth|2000}} ख्वारज़्म क्षेत्र के ईरानी मूल के<ref>{{harvnb|Strohmaier|2006|p=112}}<br>{{harvnb|MacKenzie|2000}}<br>{{harvnb|Curtis|Stewart|2009|p=85}}<br>{{cite book |last1=Dale |first1=Stephen F. |title=Babur: Timurid Prince and Mughal Emperor, 1483–1530 |date=3 May 2018 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-1-316-99637-9 |page=142 |url=https://books.google.com/books?id=xyluDwAAQBAJ&pg=PA142 |language=en}}<br>{{Cite book |url={{google books |plainurl=y |id=7JmpQwAACAAJ}} |title= The Cambridge History of Iran: The Saljuq and Mongol Periods. Vol |date=1968 |publisher= [[Cambridge University Press]] |language=en |last=Bosworth |first=C. E. |chapter=The Political and Dynastic History of the Iranian World (A.D. 1000–1217) |editor-first=J.A. |editor-last=Boyle |quote=Page 7: "The Iranian scholar al-Biruni says that the Khwarazmian era began when the region was first settled and cultivated, this date being placed in the early 13th-century BC)" page 141 "the Khwarazmian al-Biruni'"|pages=7–141}}<br>{{Cite book|url={{google books |plainurl=y |id=gRKOPwAACAAJ}}|title=The Golden Age of Persia|last=Frye|first=Richard Nelson|date=February 2000|publisher=Phoenix Publishing, Incorporated|isbn=978-0-7538-0944-0|language=en|quote="The contribution of Iranians to Islamic mathematics is overwhelming. ..The name of Abu Raihan Al-Biruni, from Khwarazm, must be mentioned since he was one of the greatest scientists in World History"}}<br>{{cite book |last1=Panaino |first1=Antonio |title=Erexsha'a death or self sacrifice |date=27 October 2021 |publisher=Mimesis |isbn=978-88-575-8526-0 |page=32 |url=https://books.google.com/books?id=XJlKEAAAQBAJ&pg=PA32 |language=it}}</ref> महान बिद्वान आ बहुबिद्याविद (पॉलीमैथ) रहलें। ऊ इस्लामी स्वर्ण युग के प्रमुख बिद्वानन में गिनल जालें। अल-बरूनी के तुलनात्मक धर्म बिज्ञान के जनक, आधुनिक भू-मापन (जियोडेसी) के जनक, भारतबिद्या ([[इंडोलॉजी]]) के संस्थापक आ पहिला मानवविज्ञानी (एंथ्रोपोलॉजिस्ट) के रूप में सम्मान दिहल जाला।{{sfn|Ahmed|1984|pp=9{{ndash}}10}}
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:ईरानी लोग]]
[[श्रेणी:इंडोलॉजिस्ट]]
[[श्रेणी:इतिहासकार]]
[[श्रेणी:भूगोलवेत्ता]]
[[श्रेणी:अरब भूगोलवेत्ता]]
{{Writer-stub}}
4ufkich8rm93gd9jq3dkz91dsrsghi9
अल बरूनी
0
101126
799165
2026-07-08T02:03:54Z
SM7
3953
पन्ना [[अल-बरूनी]] पर अनुप्रेषित कइल गइल
799165
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[अल-बरूनी]]
6dlabso2fl2aux04dn6ok6isxoob2j9
799166
799165
2026-07-08T02:04:31Z
SM7
3953
Added {{[[:Template:R from alternative spelling|R from alternative spelling]]}} tag to redirect
799166
wikitext
text/x-wiki
#REDIRECT [[अल-बरूनी]]
{{Redirect category shell|
{{R from alternative spelling}}
}}
a4duj5h5hjipa9x5qruqbbhjdd6so0p
हम्मूराबी
0
101127
799167
2026-07-08T02:17:59Z
SM7
3953
अंग्रेजी से अनुबाद क के नया आधार लेख
799167
wikitext
text/x-wiki
'''हम्मूराबी''' ({{Langx|en|Hammurabi}}; {{IPAc-en|ˌ|h|æ|m|ʊ|ˈ|r|ɑː|b|i}}; हैम्मु'राबी; {{circa|1810 BC|1750 BC}}) [[बेबीलोन]] के अमोरी वंश के छठवाँ राजा रहलें। उनकर शासनकाल लगभग {{circa|1792}} से {{circa|1750}} ई.पू. तक मानल जाला। उनकरा से पहिले उनकर पिता सिन-मुबल्लित राजा रहलें, बाकिर खराब सेहत के चलते ऊ राजगद्दी छोड़ दिहलें। अपना शासनकाल में हम्मुराबी लार्सा, एशनुन्ना आ मारी जइसन नगर-राज्यन पर विजय हासिल कइलें। ऊ इश्मे-दागान प्रथम, जे ऊपरी मेसोपोटामिया के शासक रहलें, के सत्ता से हटा दिहलें आ उनकर बेटा मुत-अशकुर के बेबीलोन के कर (ट्रिब्यूट) देवे खातिर बाध्य कइलें। एह तरह हम्मुराबी लगभग पूरा [[मेसोपोटामिया]] के बेबीलोन के शासन के अधीन ले अइलें।
8nr8krh0ghgx833fivpytr98mwhta7n
799168
799167
2026-07-08T02:19:07Z
SM7
3953
[[विकिपीडिया:हॉट-कैट|हॉट-कैट]] द्वारा [[श्रेणी:प्राचीन इतिहास]] जोड़ल गइल
799168
wikitext
text/x-wiki
'''हम्मूराबी''' ({{Langx|en|Hammurabi}}; {{IPAc-en|ˌ|h|æ|m|ʊ|ˈ|r|ɑː|b|i}}; हैम्मु'राबी; {{circa|1810 BC|1750 BC}}) [[बेबीलोन]] के अमोरी वंश के छठवाँ राजा रहलें। उनकर शासनकाल लगभग {{circa|1792}} से {{circa|1750}} ई.पू. तक मानल जाला। उनकरा से पहिले उनकर पिता सिन-मुबल्लित राजा रहलें, बाकिर खराब सेहत के चलते ऊ राजगद्दी छोड़ दिहलें। अपना शासनकाल में हम्मुराबी लार्सा, एशनुन्ना आ मारी जइसन नगर-राज्यन पर विजय हासिल कइलें। ऊ इश्मे-दागान प्रथम, जे ऊपरी मेसोपोटामिया के शासक रहलें, के सत्ता से हटा दिहलें आ उनकर बेटा मुत-अशकुर के बेबीलोन के कर (ट्रिब्यूट) देवे खातिर बाध्य कइलें। एह तरह हम्मुराबी लगभग पूरा [[मेसोपोटामिया]] के बेबीलोन के शासन के अधीन ले अइलें।
[[श्रेणी:प्राचीन इतिहास]]
15sc1tcr79j0nbb97jife5oaacd1qtb
799169
799168
2026-07-08T02:22:02Z
SM7
3953
[[User:SM7/stubsorter|Stubsorter]] के मदद से {{Hist-stub}} जोड़ल गइल।
799169
wikitext
text/x-wiki
'''हम्मूराबी''' ({{Langx|en|Hammurabi}}; {{IPAc-en|ˌ|h|æ|m|ʊ|ˈ|r|ɑː|b|i}}; हैम्मु'राबी; {{circa|1810 BC|1750 BC}}) [[बेबीलोन]] के अमोरी वंश के छठवाँ राजा रहलें। उनकर शासनकाल लगभग {{circa|1792}} से {{circa|1750}} ई.पू. तक मानल जाला। उनकरा से पहिले उनकर पिता सिन-मुबल्लित राजा रहलें, बाकिर खराब सेहत के चलते ऊ राजगद्दी छोड़ दिहलें। अपना शासनकाल में हम्मुराबी लार्सा, एशनुन्ना आ मारी जइसन नगर-राज्यन पर विजय हासिल कइलें। ऊ इश्मे-दागान प्रथम, जे ऊपरी मेसोपोटामिया के शासक रहलें, के सत्ता से हटा दिहलें आ उनकर बेटा मुत-अशकुर के बेबीलोन के कर (ट्रिब्यूट) देवे खातिर बाध्य कइलें। एह तरह हम्मुराबी लगभग पूरा [[मेसोपोटामिया]] के बेबीलोन के शासन के अधीन ले अइलें।
[[श्रेणी:प्राचीन इतिहास]]
{{Hist-stub}}
{{bio-stub}}
0zvrs4lwk51zw5zc9j99lcv6wv8y3m1
799170
799169
2026-07-08T02:28:19Z
SM7
3953
बिस्तार कइल गइल
799170
wikitext
text/x-wiki
'''हम्मूराबी''' ({{Langx|en|Hammurabi}}; {{IPAc-en|ˌ|h|æ|m|ʊ|ˈ|r|ɑː|b|i}}; हैम्मु'राबी; {{circa|1810 BC|1750 BC}}) [[बेबीलोन]] के अमोरी वंश के छठवाँ राजा रहलें। उनकर शासनकाल लगभग {{circa|1792}} से {{circa|1750}} ई.पू. तक मानल जाला। उनकरा से पहिले उनकर पिता सिन-मुबल्लित राजा रहलें, बाकिर खराब सेहत के चलते ऊ राजगद्दी छोड़ दिहलें। अपना शासनकाल में हम्मुराबी लार्सा, एशनुन्ना आ मारी जइसन नगर-राज्यन पर विजय हासिल कइलें। ऊ इश्मे-दागान प्रथम, जे ऊपरी मेसोपोटामिया के शासक रहलें, के सत्ता से हटा दिहलें आ उनकर बेटा मुत-अशकुर के बेबीलोन के कर (ट्रिब्यूट) देवे खातिर बाध्य कइलें। एह तरह हम्मुराबी लगभग पूरा [[मेसोपोटामिया]] के बेबीलोन के शासन के अधीन ले अइलें।
हम्मुराबी अपना कानून के कोड, जेकरा के [[हम्मुराबी के बिधिसंहिता]] (अंग्रेजी में, ''कोड ऑफ़ हम्मुराबी'') के नाँव से जानल जाला, खातिर सबसे बेसी प्रसिद्ध बाड़ें। मान्यता बा कि ई विधि संहिता न्याय के बेबीलोनियन देवता शमाश से हासिल भइल रहे। पहिले के सुमेरी विधि संहिता, जइसे ऊर-नम्मू क विधि संहिता, मुख्य रूप से अपराध से पीड़ित व्यक्ति के क्षतिपूर्ति पर जोर देत रहे। एकरा विपरीत, हम्मुराबी संहिता अपराध करे वाला के शारीरिक दंड पर बेसी बल देवे वाली शुरुआती विधि संहितन में से एगो रहे। एह संहिता में हर अपराध खातिर अलग-अलग दंड निर्धारित कइल गइल रहे। ई सबसे शुरुआती विधि संहितन में से एगो हवे, जहाँ अपराध सिद्ध होखे से पहिले व्यक्ति के निर्दोष मानल जाई (निर्दोषता के अनुमान) के सिद्धांत मिलेला। एकर उद्देश्य ईहो रहे कि पीड़ित व्यक्ति बदला लेवे के नाम पर मनमानी ना कर सके। हम्मुराबी संहिता आ [[तोराह]] में वर्णित [[मूसा]] के कानूनन के बीच कई समानता नोट कइल गइल बा।
[[श्रेणी:प्राचीन इतिहास]]
{{Hist-stub}}
{{bio-stub}}
amls9w7m67kxgl238q9qgx1kjyp59ki
799171
799170
2026-07-08T02:34:43Z
SM7
3953
ज्ञानसंदूक जोड़ल गइल, संदर्भ जोड़ल/सुधारल गइल
799171
wikitext
text/x-wiki
{{Infobox royalty
| name =
| image = F0182 Louvre Code Hammourabi Bas-relief Sb8 rwk.jpg
| caption = Hammurabi (left) receiving his royal insignia from [[Shamash]]
| succession = बेबीलोन के राजा
| reign = c. 1792 – c. 1750 BC
| predecessor = सिन-मुबल्लित
| successor = सम्सुईल्लूना
| birth_date = c. 1810 BC
| birth_place = बेबीलोन
| death_date = c. 1750 (उमिर c. 60)
| death_place = बेबीलोन
| issue =
}}
}}'''हम्मूराबी''' ({{Langx|en|Hammurabi}}; {{IPAc-en|ˌ|h|æ|m|ʊ|ˈ|r|ɑː|b|i}}; हैम्मु'राबी; {{circa|1810 BC|1750 BC}}) [[बेबीलोन]] के अमोरी वंश के छठवाँ राजा रहलें।<ref>{{cite web |title=Hammurabi {{!}} Biography, Code, Importance, & Facts {{!}} Britannica |url=https://www.britannica.com/biography/Hammurabi |website=www.britannica.com |access-date=8 जुलाई 2026 |language=en |date=16 जून 2026}}</ref> उनकर शासनकाल लगभग {{circa|1792}} से {{circa|1750}} ई.पू. तक मानल जाला। उनकरा से पहिले उनकर पिता सिन-मुबल्लित राजा रहलें, बाकिर खराब सेहत के चलते ऊ राजगद्दी छोड़ दिहलें। अपना शासनकाल में हम्मुराबी लार्सा, एशनुन्ना आ मारी जइसन नगर-राज्यन पर विजय हासिल कइलें। ऊ इश्मे-दागान प्रथम, जे ऊपरी मेसोपोटामिया के शासक रहलें, के सत्ता से हटा दिहलें आ उनकर बेटा मुत-अशकुर के बेबीलोन के कर (ट्रिब्यूट) देवे खातिर बाध्य कइलें। एह तरह हम्मुराबी लगभग पूरा [[मेसोपोटामिया]] के बेबीलोन के शासन के अधीन ले अइलें।
हम्मुराबी अपना कानून के कोड, जेकरा के [[हम्मुराबी के बिधिसंहिता]] (अंग्रेजी में, ''कोड ऑफ़ हम्मुराबी'')<ref>{{cite web |title=Code of Hammurabi: Laws & Facts |url=https://www.history.com/articles/hammurabi |website=HISTORY.com |access-date=8 जुलाई 2026 |language=en |date=9 नवंबर 2009}}</ref> के नाँव से जानल जाला, खातिर सबसे बेसी प्रसिद्ध बाड़ें। मान्यता बा कि ई विधि संहिता न्याय के बेबीलोनियन देवता शमाश से हासिल भइल रहे। पहिले के सुमेरी विधि संहिता, जइसे ऊर-नम्मू क विधि संहिता, मुख्य रूप से अपराध से पीड़ित व्यक्ति के क्षतिपूर्ति पर जोर देत रहे। एकरा विपरीत, हम्मुराबी संहिता अपराध करे वाला के शारीरिक दंड पर बेसी बल देवे वाली शुरुआती विधि संहितन में से एगो रहे। एह संहिता में हर अपराध खातिर अलग-अलग दंड निर्धारित कइल गइल रहे। ई सबसे शुरुआती विधि संहितन में से एगो हवे, जहाँ अपराध सिद्ध होखे से पहिले व्यक्ति के निर्दोष मानल जाई (निर्दोषता के अनुमान) के सिद्धांत मिलेला। एकर उद्देश्य ईहो रहे कि पीड़ित व्यक्ति बदला लेवे के नाम पर मनमानी ना कर सके। हम्मुराबी संहिता आ [[तोराह]] में वर्णित [[मूसा]] के कानूनन के बीच कई समानता नोट कइल गइल बा।
{{clear}}
== संदर्भ ==
{{Reflist|29em}}
[[श्रेणी:प्राचीन इतिहास]]
{{Hist-stub}}
{{bio-stub}}
lmw4hijxl6ss96hbo0waaogbt84vs0m
प्रयोगकर्ता वार्ता:Welcome to mohatrai gaon
3
101128
799172
2026-07-08T02:50:31Z
नया सदस्य स्वागतकर्ता
6624
Adding [[Welcome|welcome message]] to new user's talk page
799172
wikitext
text/x-wiki
{| id="GeoPort-upper" width="100%" cellpadding="5" cellspacing="6" style="background:#FFFAFF; text-align: justify; border-style:ridge; border-width:1px; border-color:#A9A9A9;"
|-
|<div style="display:inline-block;margin-top:.1em; text-align:right; margin-bottom:.2em; border-bottom:0; font-weight:bold;"><big>Welcome! स्वागतम्!</big> [[File:Crystal Clear app ksmiletris.png|25px]] </div>
राउर बहुत-बहुत स्वागत बा '''{{BASEPAGENAME}}''' जी ! {{#if: | {{{1}}} | }}<br/>
<div style="float:right; <!--background:#F5F5DC;--> width:30%">
<!-- दाहिना साइडबार -->
{| border="5" cellspacing="10" cellpadding="5" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
|-
| <big>'''ई जरूर पढ़ल जाय:'''</big>
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:विकिपीडिया का ना हवे|विकिपीडिया का ना हवे?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:भोजपुरी में कइसे टाइप करब?|भोजपुरी में टाइपिंग]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:सत्यापन जोग|प्रमाणित बात लिखीं]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[मदद:फुटनोट|संदर्भ कइसे जोड़ीं?]]
|-
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 1px #FFFFFF; padding:10px 20px;" | [[विकिपीडिया:नीति अउरी दिसानिर्देस|विकिनीति आ निर्देश]]
|}</div>
<!-- मुख्य पाठ -->
'''{{#if: | {{{1}}} | {{BASEPAGENAME}} }} जी''',
एह समय रउँआ [[विकिमीडिया फाउन्डेशन]] के परियोजना [[भोजपुरी]] [[विकिपीडिया]] पर बाड़ीं। भोजपुरी विकिपीडिया एगो मुक्त डिजिटल [[ज्ञानकोश]] हवे, जेवन अइसन भइया-बहिनी लोग मिल के लिखले बा जे ज्ञान बाँटे में बिस्वास करत बाटे। एह समय ए परियोजना में [[विशेष:ActiveUsers|{{NUMBEROFUSERS}} सदस्य]] लोग शामिल बाटे। ई बहुते खुशी क बाति बा कि रउँओं ए में शामिल हो गइल बाड़ीं।
* पहिले से बनल [[विकिपीडिया:लेख|लेखवन]] में कौनो संपादन खाली टेस्ट करे खातिर मत करीं। कौनों तरह के परीक्षण <small>(प्रयोग या टेस्टिंग)</small> [[विकिपीडिया:अभ्यास पन्ना|अभ्यास पन्ना]] या [[Special:MyPage/sandbox|अपना अभ्यास पन्ना]] पर करीं।
* [[विकिपीडिया:आपन परिचय कइसे देईं?|आपन परिचय]] आप संछेप में [[प्रयोगकर्ता:{{BASEPAGENAME}}|अपना सदस्य पन्ना]] पर दे सकत बानी। बहुत पर्सनल बात इहाँ मत लिखीं, न कौनों परचार वाली बात लिखीं। अपने खुद के बारे में लेख मत बनाईं।
* दुसरा [[विकिपीडिया:चौपाल |सदस्य लोगन से बात]] करत समय, [[मदद:वार्ता पन्ना|बातचीत पन्ना]] पर सनेसा लिखले की बाद आपन [[विकिपीडिया:दसखत|दसखत]] <small>(हस्ताक्षर)</small> जरूर करीं। एकरा खातिर अंत में चार गो टेढ़का डैश (<nowiki>~~~~</nowiki>) लिख देंईं या टूलबार में [[File:Insert-signature2.svg|link=|alt=]] पर क्लिक करीं।
* मदद चाहत होखीं त विकिपीडिया के [[विकिपीडिया:मदद|मदद पन्ना]] पर जाईं।
<!-- फुटर के कड़ी सभ -->
सीखे-समझे खातिर कुछ अउरी कड़ी नीचे दिहल जात बाटे:
{| border="5" cellspacing="1" cellpadding="0" height="50" align=center border=0 style="background: transparent"
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 10px;" | [[विकिपीडिया:स्वशिक्षा|शुरू से सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[मदद:संपादन|संपादन सीखीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:नया लेख कइसे सुरू करीं?|नया लेख]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:अइसन लेख मना बाटे|लेख मनाहीं]]
|
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:पंचशील|पंचशील]]
| style="background-color:#FFFFFF; border: solid 2px #F2BDCD; padding:1px 20px;" | [[विकिपीडिया:समुदाय पोर्टल|सदस्य समाज पन्ना]]
|}
|}
-- [[प्रयोगकर्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|नया सदस्य स्वागतकर्ता]] ([[प्रयोगकर्ता वार्ता:नया सदस्य स्वागतकर्ता|बात करीं]]) 02:50, 8 जुलाई 2026 (UTC)
n2e6c4zp1ckfs5mezytg0c65be077vt