Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1800-1899

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10.xsd" version="0.10" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiknihy</sitename>
    <dbname>cswikibooks</dbname>
    <base>https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.39.0-wmf.23</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiknihy</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiknihám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="2300" case="first-letter">Udělátko</namespace>
      <namespace key="2301" case="first-letter">Diskuse k udělátku</namespace>
      <namespace key="2302" case="case-sensitive">Definice udělátka</namespace>
      <namespace key="2303" case="case-sensitive">Diskuse k definici udělátka</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1800-1899</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8591</id>
    <revision>
      <id>45986</id>
      <parentid>45808</parentid>
      <timestamp>2022-08-02T16:32:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25269" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Josef Adam Arco|Josef Adam de Arco]]
|{{dts|03|06|1802}}
|V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau.
|-
|[[w:Stanislav Vydra|Stanislav Vydra]]
|{{dts|03|12|1804}}
|Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vilémov u Golčova Jeníkova|Vilémově]]. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|16|03|1808}}
|Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba.
|-
|ThDr. [[w:Jan Rychlovský|Jan Rychlovský]]
|{{dts|22|07|1811}}
|Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z ''Thermae Basilicae'' a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury.
|-
|Josef František Rautenkranc
|{{dts|22|07|1817}}
|Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory.
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|24|10|1819}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819.
|-
|Václav Pixa
|{{dts|01|09|1826}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826.
|-
|Jan Nepomuk Domoslav Paďour
|{{dts|07|10|1828}}
|Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě.
|-
|František Raymann
|{{dts|03|01|1829}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]].
|-
|Matěj Rössler
|{{dts|29|08|1829}}
|Arciděkan v Poděbradech.
|-
|Jan Nepom. Teichel
|{{dts|02|03|1830}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Didak Tichý
|{{dts|01|09|1830}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830. 
|-
|František Vambera
|{{dts|10|10|1830}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbyslav|Zbyslavi]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Antonín Venuto|Jan Antonín Venuto]]
|{{dts|01|04|1833}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista.
|-
|Karel Roztočil
|{{dts|15|08|1833}}
|Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833.
|-
|Mons. [[w:Josef František Hurdálek|Josef František Hurdálek]]
|{{dts|27|12|1833}}
|Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem.
|-
|Josef Unger
|{{dts|21|06|1839}}
|V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě.
|-
|Václav Vebersík
|{{dts|23|11|1839}}
|Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém. 
|-
|Josef Mírovít Král
|{{dts|13|02|1841}}
|Rodák z Opočna. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Branná|Horní Branné]].
|-
|Antonín Jeřábek
|{{dts|06|09|1842}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Ohnišťany|Ohnišťanech]], potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou..
|-
|J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka
|{{dts|25|05|1843}}
|Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku. 
|-
|Vincenc Krombholz
|{{dts|08|05|1844}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844.
|-
|Kašpar Lukavský
|{{dts|01|05|1845}}
|Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem.
|-
|Jan Brůžek
|{{dts|27|11|1845}}
|Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben.
|-
|František Hurdálek
|{{dts|01|12|1847}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Česká Skalice|České Skalici]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|03|06|1849}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žiželice|Žiželicích]]. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou.
|-
|Vendelín Dušek
|{{dts|21|06|1849}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Trnka
|{{dts|04|12|1850}}
|Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze). 
|-
|J. M. can. Josef Ulrich
|{{dts|12|08|1851}}
|Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník. 
|-
|Jan Dvořák
|{{dts|06|01|1852}}
|Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic. 
|-
|Antonín Zeidler
|{{dts|18|03|1852}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852.
|-
|Josef Regner-Havlovický
|{{dts|11|05|1852}}
|Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchoda]]. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v [[w:Římskokatolická farnost Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovicích]]. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan. 
|-
|ThDr. František Alois Vacek
|{{dts|06|03|1854}}
|Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]] a okrskový vikář. Regionální historik.
|-
|Ignác Riedl
|{{dts|25|09|1855}}
|Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové. 
|-
|Josef Myslimír Ludvík
|{{dts|01|01|1857}}
|Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Studnice|Studnicích]]. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel.   
|-
|Kvido Kopecký, OFMCap.
|{{dts|27|04|1857}}
|Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi. 
|-
|František Holešovský
|{{dts|28|07|1857}}
|Farář na Míčově v letech 1852-1857.
|-
|Karel Horský
|{{dts|27|12|1857}}
|Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle.
|-
|Josef Valášek
|{{dts|04|03|1858}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858.
|-
|[[w:Václav Michal Pešina z Čechorodu|Václav Michal Pešina z Čechorodu]]
|{{dts|07|05|1859}}
|Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]]. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|16|05|1859}}
|Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859.
|-
|Augustin Sekouček
|{{dts|21|09|1861}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Humpolec|Humpolci]]. 
|-
|Florus Ignác Stašek, SchP
|{{dts|01|05|1862}}
|Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli. 
|-
|Antonín Jedlička
|{{dts|26|12|1862}}
|Duchovní správce v Sezemicích u Pardubic. 
|-
|Beda Fikerle, OH
|{{dts|29|01|1863}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří, duchovní správce hospitalu v Kuksu u Dvora Králové n. Labem (tehdejší farnost Choustníkovo Hradiště).
|-
|Jan Matějka
|{{dts|10|02|1863}}
|Farář v Chomuticích u Hořic, osobní děkan. Vikariátní sekretář.
|-
|Leopold Plagwitz, OSB
|{{dts|11|03|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář ve Vernéřovicích.
|-
|Josef Dusil
|{{dts|20|03|1863}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borohrádek|Borohrádku]].
|-
|Jan Novák
|{{dts|30|04|1863}}
|Farář v Holicích.
|-
|Antonín Hájek
|{{dts|22|05|1863}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863.
|-
|Alois Růžička, O.Praem.
|{{dts|26|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Biskupský notář.
|-
|Quirin Svoboda, O.Praem.
|{{dts|29|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Emeritní ředitel gymnzia v Německém Brodě. Na penzi v Želivi.
|-
|František Holec
|{{dts|28|10|1863}}
|Farář v Jasenné.
|-
|Anton Ruffer
|{{dts|06|11|1863}}
|Emeritní farář v Kunvaldu. Na penzi v Javornici.
|-
|Adalbert Karhan, OSB
|{{dts|19|11|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin, kněz. Ředitel gymnázia v Broumově.
|-
|J.M. can. Jan Jansa
|{{dts|09|06|1864}}
|Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové. 
|-
|František Bohuslav Lukeš
|{{dts|09|12|1864}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křížlice|Křížlicích]].
|-
|J.M. can. Josef František Devoty
|{{dts|17|11|1865}}
|Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích. 
|-
|Josef Hodek
|{{dts|28|05|1866}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Václav Prosper Novák
|{{dts|29|08|1866}}
|Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově. 
|-
|František Štěpánek
|{{dts|02|06|1867}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Klášterec nad Orlicí|Klášterci nad Orlicí]].
|-
|[[w:Jan Maria Sidon|Jan Maria Sidon]]
|{{dts|26|09|1868}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]], pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|Jan Tobiášek
|{{dts|05|12|1868}}
|Farář v Radimi, národní buditel. Z nejasného důvodu spáchal sebevraždu.
|-
|František Růžička
|{{dts|14|04|1869}}
|Farář v Nížkově v letech 1839-1869.
|-
|Jan Antonín Bílek
|{{dts|02|03|1870}}
|V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku. 
|-
|Jan Zumpfe
|{{dts|07|08|1870}}
|Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě. 
|-
|Karel Seifert
|{{dts|27|03|1871}}
|Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě.
|-
|Pavel Tejrovský, OSB
|{{dts|12|03|1872}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují.
|-
|[[w:Jan Arnold|Jan Arnold]]
|{{dts|14|08|1872}}
|Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve ''Spolku k podporování chudých studujících''. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. 
|-
|Pantaleon Neumann
|{{dts|05|05|1873}}
|Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi.
|-
|Václav Branžovský
|{{dts|20|01|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotusice|Chotusicích]].
|-
|Ferdinand Šobr
|{{dts|15|02|1874}}
|Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874.
|-
|František Dědek
|{{dts|30|08|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]]. Okrskový vikář. 
|-
|Jan Pečenka
|{{dts|24|09|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|František Vilímek
|{{dts|21|03|1876}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876.
|-
|Josef Čermák
|{{dts|16|05|1876}}
|Kněz. Spirituál v ''Borromeu'' v Hradci Králové. 
|-
|Jakub Jindra
|{{dts|07|06|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Holice|Holicích]]. 
|-
|Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem.
|{{dts|30|01|1877}}
|Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. 
|-
|Jan Karel Rojek
|{{dts|11|08|1877}}
|Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují.
|-
|Jan Schirch
|{{dts|17|10|1878}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878.
|-
|Jan Kučera 
|{{dts|04|04|1879}}
|Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879.
|-
|Baltasar Bubla
|{{dts|29|06|1879}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Václav Brandeys
|{{dts|01|07|1879}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku.
|-
|Josef Dudych
|{{dts|05|05|1881}}
|Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v [[w:Římskokatolická farnost Pertoltice|Pertolticích]].
|-
|Karel Čermák
|{{dts|31|10|1881}}
|Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria.
|-
|J.M. can. [[w:Josef Ehrenberger|Josef Ehrenberger]]
|{{dts|07|02|1882}}
|Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]]. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Antonín Buchtel
|{{dts|01|03|1882}}
|V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě.
|-
|Filip Lekeš, OFMCap.
|{{dts|10|01|1883}}
|Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu.
|-
|Jan Vlček
|{{dts|13|03|1883}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883.
|-
|ThDr. [[w:Jan Nepomuk Stárek|Jan Nep. Stárek]]
|{{dts|11|11|1883}}
|Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost. 
|-
|Jan Nepomuk Josef Rais
|{{dts|24|12|1883}}
|Generální vikář královéhradecké diecéze.
|-
|František Semonský
|{{dts|26|01|1884}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dašice|Dašicích]], na odpočinku v Pardubicích.
|-
|Jiří Ehl
|{{dts|15|04|1884}}
|Někdejší farář na [[w:Římskokatolická farnost Boušín|Boušíně]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice|Chvalkovicích]].
|-
|Josef Mach
|{{dts|17|05|1884}}
|Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]]. Od r. 1864 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]] a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk. 
|-
|František Novák
|{{dts|16|11|1884}}
|Rodák z Borohrádku. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osice|Osicích]].
|-
|Antonín Citta
|{{dts|20|01|1885}}
|Farář v Černilově.
|-
|František Pecháček
|{{dts|03|03|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost České Meziříčí|Českém Meziříčí]].
|-
|Jan Chvála
|{{dts|24|04|1885}}
|Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář.
|-
|Josef Tupec
|{{dts|19|04|1886}}
|Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů. 
|-
|J.M. [[w:Ruprecht F. X. Smolík|Ruprecht F. X. Smolík]], OSB
|{{dts|22|08|1887}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově. 
|-
|Václav Šimerka
|{{dts|25|12|1887}}
|Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka. 
|-
|Antonín Štrof
|{{dts|23|01|1888}}
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořičky|Hořičkách]]. Pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|ThDr. František Xav. Umlauf
|{{dts|26|01|1888}}
|Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi. 
|-
|Josef Podhájský
|{{dts|30|09|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]], okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz.
|-
|Josef Roštlapil
|{{dts|10|10|1888}}
|Děkan v Opočně.
|-
|ThDr. Leopold Kotrbelec
|{{dts|23|05|1889}}
|Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech.
|-
|Jan Paďour
|{{dts|16|10|1889}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889.
|-
|J.M. can. Antonín Zima
|{{dts|24|01|1890}}
|Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. ''Háčko'').
|-
|Josef Jakl
|{{dts|16|01|1891}}
|Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891.
|-
|Jan Nožička
|{{dts|22|04|1891}}
|Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]] v letech 1875-1891.
|-
|František Vyňhálek
|{{dts|26|07|1891}}
|Farář na Míčově v roce 1890.
|-
|Václav Kučera
|{{dts|24|04|1892}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]].
|-
|Karel Mensinger
|{{dts|10|10|1892}}
|Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii.
|-
|Antonín Čižinský
|{{dts|10|11|1893}}
|Farář v Černilově.
|-
|Jan Boleslav Podstránský
|{{dts|28|11|1893}}
|Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti.
|-
|Eduard Fuchs
|{{dts|11|04|1895}}
|Farář v Nížkově v letech 1869-1880
|-
|Mons. Eduard Prašinger
|{{dts|25|09|1895}}
|Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy ''Filosofské historie''.
|-
|Josef Čech
|{{dts|10|06|1896}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]], pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele.
|-
|Karel Červenka
|{{dts|05|08|1896}}
|Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896.
|-
|Augustin Pilař
|{{dts|21|09|1896}}
|Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896.
|-
|Ignác Wagenknecht
|{{dts|23|11|1897}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Martinián Novotný, OH
|{{dts|13|04|1898}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují.
|-
|Alois Potěhník
|{{dts|30|10|1898}}
|Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel.
|-
|Josef Militký
|{{dts|01|12|1898}}
|Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>0gfklwkdn9r3o6zk9yybmky8rur0bx2</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>45987</id>
      <parentid>45986</parentid>
      <timestamp>2022-08-02T16:38:43Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="25381" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Josef Adam Arco|Josef Adam de Arco]]
|{{dts|03|06|1802}}
|V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau.
|-
|[[w:Stanislav Vydra|Stanislav Vydra]]
|{{dts|03|12|1804}}
|Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vilémov u Golčova Jeníkova|Vilémově]]. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|16|03|1808}}
|Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba.
|-
|ThDr. [[w:Jan Rychlovský|Jan Rychlovský]]
|{{dts|22|07|1811}}
|Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z ''Thermae Basilicae'' a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury.
|-
|Josef František Rautenkranc
|{{dts|22|07|1817}}
|Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory.
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|24|10|1819}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819.
|-
|Václav Pixa
|{{dts|01|09|1826}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826.
|-
|Jan Nepomuk Domoslav Paďour
|{{dts|07|10|1828}}
|Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě.
|-
|František Raymann
|{{dts|03|01|1829}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]].
|-
|Matěj Rössler
|{{dts|29|08|1829}}
|Arciděkan v Poděbradech.
|-
|Jan Nepom. Teichel
|{{dts|02|03|1830}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Didak Tichý
|{{dts|01|09|1830}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830. 
|-
|František Vambera
|{{dts|10|10|1830}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbyslav|Zbyslavi]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Antonín Venuto|Jan Antonín Venuto]]
|{{dts|01|04|1833}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista.
|-
|Karel Roztočil
|{{dts|15|08|1833}}
|Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833.
|-
|Mons. [[w:Josef František Hurdálek|Josef František Hurdálek]]
|{{dts|27|12|1833}}
|Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem.
|-
|Josef Unger
|{{dts|21|06|1839}}
|V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě.
|-
|Václav Vebersík
|{{dts|23|11|1839}}
|Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém. 
|-
|Josef Mírovít Král
|{{dts|13|02|1841}}
|Rodák z Opočna. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Branná|Horní Branné]].
|-
|Antonín Jeřábek
|{{dts|06|09|1842}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Ohnišťany|Ohnišťanech]], potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou..
|-
|J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka
|{{dts|25|05|1843}}
|Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku. 
|-
|Vincenc Krombholz
|{{dts|08|05|1844}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844.
|-
|Kašpar Lukavský
|{{dts|01|05|1845}}
|Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem.
|-
|Jan Brůžek
|{{dts|27|11|1845}}
|Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben.
|-
|František Hurdálek
|{{dts|01|12|1847}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Česká Skalice|České Skalici]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|03|06|1849}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žiželice|Žiželicích]]. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou.
|-
|Vendelín Dušek
|{{dts|21|06|1849}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Trnka
|{{dts|04|12|1850}}
|Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze). 
|-
|J. M. can. Josef Ulrich
|{{dts|12|08|1851}}
|Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník. 
|-
|Jan Dvořák
|{{dts|06|01|1852}}
|Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic. 
|-
|Antonín Zeidler
|{{dts|18|03|1852}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852.
|-
|Josef Regner-Havlovický
|{{dts|11|05|1852}}
|Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchoda]]. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v [[w:Římskokatolická farnost Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovicích]]. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan. 
|-
|ThDr. František Alois Vacek
|{{dts|06|03|1854}}
|Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]] a okrskový vikář. Regionální historik.
|-
|Ignác Riedl
|{{dts|25|09|1855}}
|Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové. 
|-
|Josef Myslimír Ludvík
|{{dts|01|01|1857}}
|Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Studnice|Studnicích]]. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel.   
|-
|Kvido Kopecký, OFMCap.
|{{dts|27|04|1857}}
|Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi. 
|-
|František Holešovský
|{{dts|28|07|1857}}
|Farář na Míčově v letech 1852-1857.
|-
|Karel Horský
|{{dts|27|12|1857}}
|Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle.
|-
|Josef Valášek
|{{dts|04|03|1858}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858.
|-
|[[w:Václav Michal Pešina z Čechorodu|Václav Michal Pešina z Čechorodu]]
|{{dts|07|05|1859}}
|Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]]. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|16|05|1859}}
|Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859.
|-
|Augustin Sekouček
|{{dts|21|09|1861}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Humpolec|Humpolci]]. 
|-
|Florus Ignác Stašek, SchP
|{{dts|01|05|1862}}
|Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli. 
|-
|Antonín Jedlička
|{{dts|26|12|1862}}
|Duchovní správce v Sezemicích u Pardubic. 
|-
|Beda Fikerle, OH
|{{dts|29|01|1863}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří, duchovní správce hospitalu v Kuksu u Dvora Králové n. Labem (tehdejší farnost Choustníkovo Hradiště).
|-
|Jan Matějka
|{{dts|10|02|1863}}
|Farář v Chomuticích u Hořic, osobní děkan. Vikariátní sekretář.
|-
|Leopold Plagwitz, OSB
|{{dts|11|03|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář ve Vernéřovicích.
|-
|Josef Dusil
|{{dts|20|03|1863}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borohrádek|Borohrádku]].
|-
|Jan Novák
|{{dts|30|04|1863}}
|Farář v Holicích.
|-
|Antonín Hájek
|{{dts|22|05|1863}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863.
|-
|Alois Růžička, O.Praem.
|{{dts|26|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Biskupský notář.
|-
|Quirin Svoboda, O.Praem.
|{{dts|29|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Emeritní ředitel gymnzia v Německém Brodě. Na penzi v Želivi.
|-
|František Holec
|{{dts|28|10|1863}}
|Farář v Jasenné.
|-
|Anton Ruffer
|{{dts|06|11|1863}}
|Emeritní farář v Kunvaldu. Na penzi v Javornici.
|-
|Adalbert Karhan, OSB
|{{dts|19|11|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin, kněz. Ředitel gymnázia v Broumově.
|-
|J.M. can. Jan Jansa
|{{dts|09|06|1864}}
|Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové. 
|-
|František Bohuslav Lukeš
|{{dts|09|12|1864}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křížlice|Křížlicích]].
|-
|J.M. can. Josef František Devoty
|{{dts|17|11|1865}}
|Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích. 
|-
|Josef Hodek
|{{dts|28|05|1866}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Václav Prosper Novák
|{{dts|29|08|1866}}
|Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově. 
|-
|František Štěpánek
|{{dts|02|06|1867}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Klášterec nad Orlicí|Klášterci nad Orlicí]].
|-
|[[w:Jan Maria Sidon|Jan Maria Sidon]]
|{{dts|26|09|1868}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]], pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář. Za své politické názory (byl velmi radikální demokrat) byl různě postihován, dožil de facto v chudobě.
|-
|Jan Tobiášek
|{{dts|05|12|1868}}
|Farář v Radimi, národní buditel. Z nejasného důvodu spáchal sebevraždu.
|-
|František Růžička
|{{dts|14|04|1869}}
|Farář v Nížkově v letech 1839-1869.
|-
|Jan Antonín Bílek
|{{dts|02|03|1870}}
|V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku. 
|-
|Jan Zumpfe
|{{dts|07|08|1870}}
|Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě. 
|-
|Karel Seifert
|{{dts|27|03|1871}}
|Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě.
|-
|Pavel Tejrovský, OSB
|{{dts|12|03|1872}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují.
|-
|[[w:Jan Arnold|Jan Arnold]]
|{{dts|14|08|1872}}
|Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve ''Spolku k podporování chudých studujících''. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. 
|-
|Pantaleon Neumann
|{{dts|05|05|1873}}
|Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi.
|-
|Václav Branžovský
|{{dts|20|01|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotusice|Chotusicích]].
|-
|Ferdinand Šobr
|{{dts|15|02|1874}}
|Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874.
|-
|František Dědek
|{{dts|30|08|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]]. Okrskový vikář. 
|-
|Jan Pečenka
|{{dts|24|09|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|František Vilímek
|{{dts|21|03|1876}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876.
|-
|Josef Čermák
|{{dts|16|05|1876}}
|Kněz. Spirituál v ''Borromeu'' v Hradci Králové. 
|-
|Jakub Jindra
|{{dts|07|06|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Holice|Holicích]]. 
|-
|Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem.
|{{dts|30|01|1877}}
|Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. 
|-
|Jan Karel Rojek
|{{dts|11|08|1877}}
|Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují.
|-
|Jan Schirch
|{{dts|17|10|1878}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878.
|-
|Jan Kučera 
|{{dts|04|04|1879}}
|Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879.
|-
|Baltasar Bubla
|{{dts|29|06|1879}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Václav Brandeys
|{{dts|01|07|1879}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku.
|-
|Josef Dudych
|{{dts|05|05|1881}}
|Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v [[w:Římskokatolická farnost Pertoltice|Pertolticích]].
|-
|Karel Čermák
|{{dts|31|10|1881}}
|Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria.
|-
|J.M. can. [[w:Josef Ehrenberger|Josef Ehrenberger]]
|{{dts|07|02|1882}}
|Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]]. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Antonín Buchtel
|{{dts|01|03|1882}}
|V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě.
|-
|Filip Lekeš, OFMCap.
|{{dts|10|01|1883}}
|Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu.
|-
|Jan Vlček
|{{dts|13|03|1883}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883.
|-
|ThDr. [[w:Jan Nepomuk Stárek|Jan Nep. Stárek]]
|{{dts|11|11|1883}}
|Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost. 
|-
|Jan Nepomuk Josef Rais
|{{dts|24|12|1883}}
|Generální vikář královéhradecké diecéze.
|-
|František Semonský
|{{dts|26|01|1884}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dašice|Dašicích]], na odpočinku v Pardubicích.
|-
|Jiří Ehl
|{{dts|15|04|1884}}
|Někdejší farář na [[w:Římskokatolická farnost Boušín|Boušíně]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice|Chvalkovicích]].
|-
|Josef Mach
|{{dts|17|05|1884}}
|Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]]. Od r. 1864 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]] a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk. 
|-
|František Novák
|{{dts|16|11|1884}}
|Rodák z Borohrádku. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osice|Osicích]].
|-
|Antonín Citta
|{{dts|20|01|1885}}
|Farář v Černilově.
|-
|František Pecháček
|{{dts|03|03|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost České Meziříčí|Českém Meziříčí]].
|-
|Jan Chvála
|{{dts|24|04|1885}}
|Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář.
|-
|Josef Tupec
|{{dts|19|04|1886}}
|Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů. 
|-
|J.M. [[w:Ruprecht F. X. Smolík|Ruprecht F. X. Smolík]], OSB
|{{dts|22|08|1887}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově. 
|-
|Václav Šimerka
|{{dts|25|12|1887}}
|Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka. 
|-
|Antonín Štrof
|{{dts|23|01|1888}}
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořičky|Hořičkách]]. Pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|ThDr. František Xav. Umlauf
|{{dts|26|01|1888}}
|Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi. 
|-
|Josef Podhájský
|{{dts|30|09|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]], okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz.
|-
|Josef Roštlapil
|{{dts|10|10|1888}}
|Děkan v Opočně.
|-
|ThDr. Leopold Kotrbelec
|{{dts|23|05|1889}}
|Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech.
|-
|Jan Paďour
|{{dts|16|10|1889}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889.
|-
|J.M. can. Antonín Zima
|{{dts|24|01|1890}}
|Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. ''Háčko'').
|-
|Josef Jakl
|{{dts|16|01|1891}}
|Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891.
|-
|Jan Nožička
|{{dts|22|04|1891}}
|Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]] v letech 1875-1891.
|-
|František Vyňhálek
|{{dts|26|07|1891}}
|Farář na Míčově v roce 1890.
|-
|Václav Kučera
|{{dts|24|04|1892}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]].
|-
|Karel Mensinger
|{{dts|10|10|1892}}
|Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii.
|-
|Antonín Čižinský
|{{dts|10|11|1893}}
|Farář v Černilově.
|-
|Jan Boleslav Podstránský
|{{dts|28|11|1893}}
|Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti.
|-
|Eduard Fuchs
|{{dts|11|04|1895}}
|Farář v Nížkově v letech 1869-1880
|-
|Mons. Eduard Prašinger
|{{dts|25|09|1895}}
|Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy ''Filosofské historie''.
|-
|Josef Čech
|{{dts|10|06|1896}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]], pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele.
|-
|Karel Červenka
|{{dts|05|08|1896}}
|Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896.
|-
|Augustin Pilař
|{{dts|21|09|1896}}
|Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896.
|-
|Ignác Wagenknecht
|{{dts|23|11|1897}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Martinián Novotný, OH
|{{dts|13|04|1898}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují.
|-
|Alois Potěhník
|{{dts|30|10|1898}}
|Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel.
|-
|Josef Militký
|{{dts|01|12|1898}}
|Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>p404d6u3yhewp9omocfdkpglppag1kp</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>45988</id>
      <parentid>45987</parentid>
      <timestamp>2022-08-02T16:56:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26116" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|[[w:Josef Adam Arco|Josef Adam de Arco]]
|{{dts|03|06|1802}}
|V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau.
|-
|[[w:Stanislav Vydra|Stanislav Vydra]]
|{{dts|03|12|1804}}
|Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vilémov u Golčova Jeníkova|Vilémově]]. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
|-
|Robert Novotný, O.Cist.
|{{dts|16|03|1808}}
|Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba.
|-
|ThDr. [[w:Jan Rychlovský|Jan Rychlovský]]
|{{dts|22|07|1811}}
|Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z ''Thermae Basilicae'' a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury.
|-
|Josef František Rautenkranc
|{{dts|22|07|1817}}
|Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory.
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|24|10|1819}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819.
|-
|Václav Pixa
|{{dts|01|09|1826}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826.
|-
|Jan Nepomuk Domoslav Paďour
|{{dts|07|10|1828}}
|Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě.
|-
|František Raymann
|{{dts|03|01|1829}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]].
|-
|Matěj Rössler
|{{dts|29|08|1829}}
|Arciděkan v Poděbradech.
|-
|Jan Nepom. Teichel
|{{dts|02|03|1830}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Didak Tichý
|{{dts|01|09|1830}}
|Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830. 
|-
|František Vambera
|{{dts|10|10|1830}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbyslav|Zbyslavi]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jan Antonín Venuto|Jan Antonín Venuto]]
|{{dts|01|04|1833}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista.
|-
|Karel Roztočil
|{{dts|15|08|1833}}
|Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833.
|-
|Mons. [[w:Josef František Hurdálek|Josef František Hurdálek]]
|{{dts|27|12|1833}}
|Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem.
|-
|Josef Unger
|{{dts|21|06|1839}}
|V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě.
|-
|Václav Vebersík
|{{dts|23|11|1839}}
|Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém. 
|-
|Josef Mírovít Král
|{{dts|13|02|1841}}
|Rodák z Opočna. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Branná|Horní Branné]].
|-
|Antonín Jeřábek
|{{dts|06|09|1842}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Ohnišťany|Ohnišťanech]], potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou..
|-
|J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka
|{{dts|25|05|1843}}
|Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku. 
|-
|Vincenc Krombholz
|{{dts|08|05|1844}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844.
|-
|Kašpar Lukavský
|{{dts|01|05|1845}}
|Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem.
|-
|Jan Brůžek
|{{dts|27|11|1845}}
|Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben.
|-
|František Hurdálek
|{{dts|01|12|1847}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Česká Skalice|České Skalici]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|03|06|1849}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žiželice|Žiželicích]]. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou.
|-
|Vendelín Dušek
|{{dts|21|06|1849}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Trnka
|{{dts|04|12|1850}}
|Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze). 
|-
|J. M. can. Josef Ulrich
|{{dts|12|08|1851}}
|Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník. 
|-
|Jan Dvořák
|{{dts|06|01|1852}}
|Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic. 
|-
|Antonín Zeidler
|{{dts|18|03|1852}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852.
|-
|Josef Regner-Havlovický
|{{dts|11|05|1852}}
|Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchoda]]. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v [[w:Římskokatolická farnost Malé Svatoňovice|Malých Svatoňovicích]]. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan. 
|-
|ThDr. František Alois Vacek
|{{dts|06|03|1854}}
|Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]] a okrskový vikář. Regionální historik.
|-
|Ignác Riedl
|{{dts|25|09|1855}}
|Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové. 
|-
|Josef Myslimír Ludvík
|{{dts|01|01|1857}}
|Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Studnice|Studnicích]]. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel.   
|-
|Kvido Kopecký, OFMCap.
|{{dts|27|04|1857}}
|Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi. 
|-
|František Holešovský
|{{dts|28|07|1857}}
|Farář na Míčově v letech 1852-1857.
|-
|Karel Horský
|{{dts|27|12|1857}}
|Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle.
|-
|Josef Valášek
|{{dts|04|03|1858}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858.
|-
|[[w:Václav Michal Pešina z Čechorodu|Václav Michal Pešina z Čechorodu]]
|{{dts|07|05|1859}}
|Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]]. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|16|05|1859}}
|Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859.
|-
|Augustin Sekouček
|{{dts|21|09|1861}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Humpolec|Humpolci]]. 
|-
|Florus Ignác Stašek, SchP
|{{dts|01|05|1862}}
|Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli. 
|-
|Antonín Jedlička
|{{dts|26|12|1862}}
|Duchovní správce v Sezemicích u Pardubic. 
|-
|Beda Fikerle, OH
|{{dts|29|01|1863}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří, duchovní správce hospitalu v Kuksu u Dvora Králové n. Labem (tehdejší farnost Choustníkovo Hradiště).
|-
|Jan Matějka
|{{dts|10|02|1863}}
|Farář v Chomuticích u Hořic, osobní děkan. Vikariátní sekretář.
|-
|Leopold Plagwitz, OSB
|{{dts|11|03|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář ve Vernéřovicích.
|-
|Josef Dusil
|{{dts|20|03|1863}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borohrádek|Borohrádku]].
|-
|Jan Novák
|{{dts|30|04|1863}}
|Farář v Holicích.
|-
|Antonín Hájek
|{{dts|22|05|1863}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863.
|-
|Alois Růžička, O.Praem.
|{{dts|26|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Biskupský notář.
|-
|Quirin Svoboda, O.Praem.
|{{dts|29|09|1863}}
|Želivský premonstrát, kněz. Emeritní ředitel gymnzia v Německém Brodě. Na penzi v Želivi.
|-
|František Holec
|{{dts|28|10|1863}}
|Farář v Jasenné.
|-
|Anton Ruffer
|{{dts|06|11|1863}}
|Emeritní farář v Kunvaldu. Na penzi v Javornici.
|-
|Adalbert Karhan, OSB
|{{dts|19|11|1863}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin, kněz. Ředitel gymnázia v Broumově.
|-
|J.M. can. Jan Jansa
|{{dts|09|06|1864}}
|Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové. 
|-
|František Bohuslav Lukeš
|{{dts|09|12|1864}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křížlice|Křížlicích]].
|-
|J.M. can. Josef František Devoty
|{{dts|17|11|1865}}
|Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích. 
|-
|Josef Hodek
|{{dts|28|05|1866}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Černilov|Černilově]].
|-
|Václav Prosper Novák
|{{dts|29|08|1866}}
|Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově. 
|-
|František Štěpánek
|{{dts|02|06|1867}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Klášterec nad Orlicí|Klášterci nad Orlicí]].
|-
|[[w:Jan Maria Sidon|Jan Maria Sidon]]
|{{dts|26|09|1868}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]], pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář. Za své politické názory (byl velmi radikální demokrat) byl různě postihován, dožil de facto v chudobě.
|-
|Jan Tobiášek
|{{dts|05|12|1868}}
|Rodák ze Sopotnice u Litomyšle (nar. 17. 1. 1811). Na kněze vysvěcen v roce 1835. Vlastenec a národní buditel. V roce 1863 se podílel na vzniku českého ochotnického divadla v Pecce, kde tehdy kněžsky působil. Od roku 1856 farář v Radimi. I zde pečoval o české vlastenecké divadlo, dokonce umožňoval ochotníkům zkoušet v prostorách fary. Spolupracoval též na vydání českého zpěvníku. Často finančně pomáhal chudým, i za cenu toho, že pak sám měl nedostatek. Od roku 1860 trpěl jakýmsi onemocněním, které mu způsobovalo velmi kruté bolesti. Ty se mu zčásti dařilo tlumit koupelemi v ledové vodě, avšak zřejmě nikoliv dostatečně. Spáchal (zřejmě v důsledku zmíněných krutých bolestí) sebevraždu na radimské farní zahradě. V Radimi též pohřben.
|-
|František Růžička
|{{dts|14|04|1869}}
|Farář v Nížkově v letech 1839-1869.
|-
|Jan Antonín Bílek
|{{dts|02|03|1870}}
|V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku. 
|-
|Jan Zumpfe
|{{dts|07|08|1870}}
|Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě. 
|-
|Karel Seifert
|{{dts|27|03|1871}}
|Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě.
|-
|Pavel Tejrovský, OSB
|{{dts|12|03|1872}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují.
|-
|[[w:Jan Arnold|Jan Arnold]]
|{{dts|14|08|1872}}
|Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve ''Spolku k podporování chudých studujících''. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. 
|-
|Pantaleon Neumann
|{{dts|05|05|1873}}
|Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi.
|-
|Václav Branžovský
|{{dts|20|01|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotusice|Chotusicích]].
|-
|Ferdinand Šobr
|{{dts|15|02|1874}}
|Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874.
|-
|František Dědek
|{{dts|30|08|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]]. Okrskový vikář. 
|-
|Jan Pečenka
|{{dts|24|09|1874}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|František Vilímek
|{{dts|21|03|1876}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876.
|-
|Josef Čermák
|{{dts|16|05|1876}}
|Kněz. Spirituál v ''Borromeu'' v Hradci Králové. 
|-
|Jakub Jindra
|{{dts|07|06|1876}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Holice|Holicích]]. 
|-
|Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem.
|{{dts|30|01|1877}}
|Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. 
|-
|Jan Karel Rojek
|{{dts|11|08|1877}}
|Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují.
|-
|Jan Schirch
|{{dts|17|10|1878}}
|Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878.
|-
|Jan Kučera 
|{{dts|04|04|1879}}
|Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879.
|-
|Baltasar Bubla
|{{dts|29|06|1879}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Václav Brandeys
|{{dts|01|07|1879}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku.
|-
|Josef Dudych
|{{dts|05|05|1881}}
|Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v [[w:Římskokatolická farnost Pertoltice|Pertolticích]].
|-
|Karel Čermák
|{{dts|31|10|1881}}
|Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria.
|-
|J.M. can. [[w:Josef Ehrenberger|Josef Ehrenberger]]
|{{dts|07|02|1882}}
|Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]]. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Antonín Buchtel
|{{dts|01|03|1882}}
|V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě.
|-
|Filip Lekeš, OFMCap.
|{{dts|10|01|1883}}
|Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu.
|-
|Jan Vlček
|{{dts|13|03|1883}}
|Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883.
|-
|ThDr. [[w:Jan Nepomuk Stárek|Jan Nep. Stárek]]
|{{dts|11|11|1883}}
|Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost. 
|-
|Jan Nepomuk Josef Rais
|{{dts|24|12|1883}}
|Generální vikář královéhradecké diecéze.
|-
|František Semonský
|{{dts|26|01|1884}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dašice|Dašicích]], na odpočinku v Pardubicích.
|-
|Jiří Ehl
|{{dts|15|04|1884}}
|Někdejší farář na [[w:Římskokatolická farnost Boušín|Boušíně]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice|Chvalkovicích]].
|-
|Josef Mach
|{{dts|17|05|1884}}
|Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]]. Od r. 1864 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]] a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk. 
|-
|František Novák
|{{dts|16|11|1884}}
|Rodák z Borohrádku. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osice|Osicích]].
|-
|Antonín Citta
|{{dts|20|01|1885}}
|Farář v Černilově.
|-
|František Pecháček
|{{dts|03|03|1885}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost České Meziříčí|Českém Meziříčí]].
|-
|Jan Chvála
|{{dts|24|04|1885}}
|Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář.
|-
|Josef Tupec
|{{dts|19|04|1886}}
|Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů. 
|-
|J.M. [[w:Ruprecht F. X. Smolík|Ruprecht F. X. Smolík]], OSB
|{{dts|22|08|1887}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově. 
|-
|Václav Šimerka
|{{dts|25|12|1887}}
|Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka. 
|-
|Antonín Štrof
|{{dts|23|01|1888}}
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořičky|Hořičkách]]. Pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|ThDr. František Xav. Umlauf
|{{dts|26|01|1888}}
|Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi. 
|-
|Josef Podhájský
|{{dts|30|09|1888}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opatovice nad Labem|Opatovicích nad Labem]], okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz.
|-
|Josef Roštlapil
|{{dts|10|10|1888}}
|Děkan v Opočně.
|-
|ThDr. Leopold Kotrbelec
|{{dts|23|05|1889}}
|Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech.
|-
|Jan Paďour
|{{dts|16|10|1889}}
|Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889.
|-
|J.M. can. Antonín Zima
|{{dts|24|01|1890}}
|Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. ''Háčko'').
|-
|Josef Jakl
|{{dts|16|01|1891}}
|Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891.
|-
|Jan Nožička
|{{dts|22|04|1891}}
|Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]] v letech 1875-1891.
|-
|František Vyňhálek
|{{dts|26|07|1891}}
|Farář na Míčově v roce 1890.
|-
|Václav Kučera
|{{dts|24|04|1892}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]].
|-
|Karel Mensinger
|{{dts|10|10|1892}}
|Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii.
|-
|Antonín Čižinský
|{{dts|10|11|1893}}
|Farář v Černilově.
|-
|Jan Boleslav Podstránský
|{{dts|28|11|1893}}
|Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti.
|-
|Eduard Fuchs
|{{dts|11|04|1895}}
|Farář v Nížkově v letech 1869-1880
|-
|Mons. Eduard Prašinger
|{{dts|25|09|1895}}
|Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy ''Filosofské historie''.
|-
|Josef Čech
|{{dts|10|06|1896}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]], pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele.
|-
|Karel Červenka
|{{dts|05|08|1896}}
|Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896.
|-
|Augustin Pilař
|{{dts|21|09|1896}}
|Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896.
|-
|Ignác Wagenknecht
|{{dts|23|11|1897}}
|Farář v Chotěborkách.
|-
|Martinián Novotný, OH
|{{dts|13|04|1898}}
|Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují.
|-
|Alois Potěhník
|{{dts|30|10|1898}}
|Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel.
|-
|Josef Militký
|{{dts|01|12|1898}}
|Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>0nd0r57indehe8nek3ecwrltue20y1x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1900-1999</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8845</id>
    <revision>
      <id>45989</id>
      <parentid>45917</parentid>
      <timestamp>2022-08-03T05:08:00Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="53646" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Alois Nývlt
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]], jubilant kněžství.
|-
|Wenzel Fuchs
|{{dts|03|07|1902}}
|Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou.
|-
|Jan Alois Adler
|{{dts|16|11|1903}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|Václav Šilina
|{{dts|09|08|1904}}
|Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
|-
|František Podhajský
|{{dts|16|12|1906}}
|V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
|-
|Johann Gebert
|{{dts|04|02|1908}}
|Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan.
|-
|Metoděj Karel Laudin, OSB
|{{dts|28|05|1909}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
|-
|Josef Bukovský
|{{dts|24|01|1910}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
|-
|František Antonín Pecka
|{{dts|08|06|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]].
|-
|Jan Volánek
|{{dts|24|03|1912}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]], od roku 1910 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Jaroměř I|Jaroměři]].
|-
|Havel Cígler, OFMCap.
|{{dts|02|05|1912}}
|Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
|-
|Josef Folta
|{{dts|21|11|1913}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|Česlav Uhlíř, O.Praem.
|{{dts|20|10|1913}}
|Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|08|05|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]]. Biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Jindřich Láš
|{{dts|21|02|1915}}
|Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|Heinrich Kuczej
|{{dts|13|05|1916}}
|Farář v Žacléři, jmenovaný komisař řeholního domu sester Kongregace sv. Hedviky v Žacléři. Biskupský notář. Pohřben na městském hřbitově v Žacléři.
|-
|Stanislav Hlína
|{{dts|11|08|1917}}
|Fundatista v Malých Svatoňovicích.
|-
|František Kašťák
|{{dts|24|06|1920}}
|V letech 1890-1895 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavoňov|Slavoňově]], později v [[w:Římskokatolická farnost Ronov nad Doubravou|Ronově nad Doubravou]]. 
|-
|Fulgencius František Khunt, OSB
|{{dts|22|08|1920}}
|Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
|-
|Mons. Václav Dvořáček
|{{dts|25|11|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nížkov|Nížkově]].
|-
|Jan Vik
|{{dts|25|05|1924}}
|Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
|-
|Augustin Kubes, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
|-
|Antonín Rohlík
|{{dts|25|09|1926}}
|Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
|-
|Otakar Hůla
|{{dts|02|02|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]].
|-
|Viktor Bibus
|{{dts|02|12|1930}}
|Farář v Lichkově u Králík.
|-
|Josef Vosyka
|{{dts|23|12|1931}}
|Farář v Kunštátu (tehdy ''Kronstadtu'') u Orlického Záhoří.
|-
|Karel Neužil
|{{dts|15|07|1932}}
|Farář v Nížkově.
|-
|František Morávek
|{{dts|04|09|1932}}
|V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
|-
|Mons. Jan František Seidl
|{{dts|06|09|1932}}
|Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil. 
|-
|Matěj Schreiber, OFMCap.
|{{dts|13|08|1934}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
|-
|J.M. can. prof. ThDr. [[w:Jan Hejčl|Jan Nepomuk Hejčl]]
|{{dts|05|02|1935}}
|Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]]. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
|-
|František Kočí
|{{dts|21|04|1936}}
|Děkan v Žamberku.
|-
|Jan Suchomel
|{{dts|23|07|1936}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]], pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
|-
|Josef Unger
|{{dts|20|09|1937}}
|Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
|-
|František Martínek
|{{dts|06|08|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sádek|Sádku]].
|-
|Linus Mann, OFMCap.
|{{dts|17|08|1938}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Franz Wihan|Franz Wihan]]
|{{dts|10|3|1940}}
|Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
|-
|Alois Dostál
|{{dts|27|07|1940}}
|Děkan v Čáslavi.
|-
|Josef Teplý
|{{dts|10|01|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]].
|-
|Vincenc Laštovička
|{{dts|06|08|1941}}
|Kaplan v Chotěboři.
|-
|Prof. PhDr. [[w:Dobroslav Orel|Dobroslav Orel]]
|{{dts|18|02|1942}}
|Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Metoděj Kubáň|Metoděj Kubáň]]
|{{dts|05|03|1942}}
|Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|Jan Havelka
|{{dts|12|05|1942}}
|Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
|-
|[[w:Sigismund Bouška|Sigismund Ludvík Bouška]], OSB
|{{dts|29|08|1942}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
|-
|Antonín Mádle
|{{dts|15|11|1942}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|František Opřátko
|{{dts|08|12|1942}}
|Farář na Míčově.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Procházka (kněz)|Jan Procházka]]
|{{dts|23|03|1943}}
|Do roku 1941 farář v [[w:Římskokatolická farnost Červené Janovice|Červených Janovicích]]. Byl udán za &quot;pobuřující&quot; promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. Jan Černý
|{{dts|12|02|1944}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Oldřich Kučera (farář)|Oldřich Kučera]]
|{{dts|08|05|1945}}
|Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
|-
|Antonín Rührich
|{{dts|16|06|1945}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí ''Peklo'' u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
|-
|prof. Dr. Alban J. Prause, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Zde byl zavražděn &quot;revoluční gardou&quot;, ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|Ansgar Schmitt, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Zavražděn spolu s Albanem Prausem &quot;revoluční gardou&quot;. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|František Bílek
|{{dts|16|05|1947}}
|Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
|-
|Jaroslav Petr
|{{dts|18|07|1947}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Čeněk Tomíško|Čeněk Tomíško]]
|{{dts|16|08|1949}}
|Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorozními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
|-
|Karel Škacha
|{{dts|28|11|1949}}
|Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|25|02|1950}}
|Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhoště]]. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej &quot;na poslední chvíli&quot; zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem.
|{{dts|01|05|1950}}
|Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač &quot;kádrově&quot; byl hodnocen jako více-méně &quot;bezproblémový&quot;. V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
|-
|Jaroslav Kladiva
|{{dts|04|07|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Keblov|Keblově]] (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
|-
|Josef Vorlička
|{{dts|22|01|1951}}
|V letech 1933-1949 farář v [[w:Římskokatolická farnost Krouna|Krouně]].
|-
|Karel František Toufar, OFMCap.
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
|-
|Benedikt Kříž
|{{dts|18|03|1951}}
|Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově''.
|-
|Václav Žižka
|{{dts|28|05|1952}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov v Čechách|Zbýšově]].
|-
|ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem.
|{{dts|09|06|1952}}
|Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba. 
|-
|Ladislav Dragoun
|{{dts|11|07|1952}}
|Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
|-
|Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem.
|{{dts|17|07|1952}}
|Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Xaver Mimra
|{{dts|13|10|1952}}
|V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
|-
|Josef Vacek
|{{dts|13|12|1953}}
|V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
|-
|Josef Bradáč
|{{dts|02|09|1954}}
|Děkan v Kopidlně.
|-
|Josef Šinkora
|{{dts|27|10|1954}}
|Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
|-
|Václav Švec
|{{dts|13|11|1954}}
|Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
|-
|Štěpán Posdiena
|{{dts|11|02|1955}}
|Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku. 
|-
|Antonín Steiner
|{{dts|24|05|1955}}
|Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jakubec (kněz)|Josef Jakubec]]
|{{dts|27|06|1955}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
|-
|Mons. Antonín Weninger
|{{dts|01|07|1955}}
|Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
|-
|Mons. Jan Kohel
|{{dts|06|10|1955}}
|Arciděkan v Kutné Hoře.
|-
|Antonín Tvrdík
|{{dts|10|12|1955}}
|Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
|-
|Ignác Dovrtěl
|{{dts|09|02|1956}}
|Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
|-
|Josef Volf
|{{dts|19|02|1956}}
|Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Chadraba
|{{dts|16|04|1956}}
|Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
|-
|Tomáš Obršlík
|{{dts|03|12|1956}}
|Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Losenice|Velké Losenici]].
|-
|Adolf Odvárka
|{{dts|03|02|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|Mons. prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Sobota|Jan Sobota]]
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady|Poděbradech]], kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. ''Diecézní poradu duchovenstva'', konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Eduard Maličký
|{{dts|30|04|1957}}
|Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
|-
|František Sokol
|{{dts|02|10|1957}}
|Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
|-
|Jan Macek
|{{dts|08|01|1958}}
|Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
|-
|Josef Kašnar
|{{dts|25|09|1958}}
|Farář v Běstvině.
|-
|Arnošt Mališ
|{{dts|26|12|1958}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
|-
|Josef Rohleder
|{{dts|10|04|1959}}
|V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
|-
|František Vaňáček
|{{dts|17|06|1959}}
|Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
|-
|Josef Boháč
|{{dts|17|07|1959}}
|Děkan v Golčově Jeníkově.
|-
|Vladimír Hanáček
|{{dts|03|09|1960}}
|Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
|-
|Augustin Josef Vrbský, O.Praem.
|{{dts|09|01|1961}}
|Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan František Novák
|{{dts|10|07|1961}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu ''Stín katedrály'' prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
|-
|Stanislav Endrle
|{{dts|23|12|1961}}
|Farář v Chřenovicích.
|-
|František Houdek
|{{dts|30|04|1963}}
|Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
|-
|Alois Zamazal
|{{dts|27|06|1963}}
|V letech 1952-1960 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudoltice|Rudolticích]].
|-
|Theobald Otto Franz Birke, OSB
|{{dts|06|07|1963}}
|Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující &quot;babické vrahy&quot; (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
|-
|Metod Karel Ťoukálek, O.Praem.
|{{dts|24|09|1963}}
|Želivský premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vojslavice|Vojslavicích]].
|-
|prof. [[w:František Xaver Boštík|František Xaver Boštík]]
|{{dts|12|02|1964}}
|Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný &quot;státní souhlas&quot; k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
|-
|Bedřich Malina
|{{dts|24|06|1964}}
|Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
|-
|Norbert Antonín Lokvenc, OSB
|{{dts|31|07|1964}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují.
|-
|Josef Roháč
|{{dts|08|07|1965}}
|Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
|-
|Mons. doc. Josef Burýšek
|{{dts|22|07|1965}}
|Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
|-
|Vladimír Lakomý, OFMCap.
|{{dts|08|11|1965}}
|Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u &quot;centralizovaných&quot; řeholních sester).
|-
|Josef Volanský
|{{dts|13|08|1966}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|Karel Wiesner
|{{dts|15|01|1967}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]], na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
|-
|Josef Zapletal
|{{dts|30|06|1967}}
|Kněz královéhradecké diecéze.
|-
|Josef Štumar
|{{dts|22|11|1967}}
|Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
|-
|Alois Stanislav Novák
|{{dts|05|04|1968}}
|Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
|-
|Ladislav Honsnejman
|{{dts|06|07|1969}}
|V letech 1934-1952 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vamberk|Vamberku]].
|-
|Josef Bibus
|{{dts|29|12|1969}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bystřec|Bystřeci]].
|-
|Jan Urner
|{{dts|21|01|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
|-
|Jan Klimovič
|{{dts|22|01|1970}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polička|Poličce]].
|-
|[[w:Dominik Prokop|Dominik Karl Prokop]], OSB
|{{dts|06|04|1970}}
|Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|06|04|1970}}
|Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhošti]]. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
|-
|Jan Abendroth
|{{dts|28|04|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Úpici.
|-
|ThDr. Jan Filip
|{{dts|21|11|1971}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936, působil do r. 1945 jako pedagog na církevním gymnáziu v Kutné Hoře. Dožil v rodišti.
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
|-
|Jan Nádvorník
|{{dts|22|07|1972}}
|Kaplan v Jičíně.
|-
|Rudolf Matěna
|{{dts|02|10|1972}}
|Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v jedné z venkovských farností Orlických Hor. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
|-
|Mons. ThDr. Josef Bezdíček
|{{dts|04|12|1972}}
|Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje ''Nepomucenum''. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice ''Sancta Maria Maggiore'' v Římě.
|-
|Rudolf Haluza
|{{dts|09|03|1973}}
|Rodem z Moravy. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Žacléř|Žacléři]].
|-
|Vítězslav Walter
|{{dts|29|11|1973}}
|Administrátor v Machově u Police nad Metují.
|-
|Miroslav Plotěný
|{{dts|28|06|1974}}
|Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
|-
|Jiljí Hůlek
|{{dts|20|04|1975}}
|Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. ''Rudolfinum'') v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
|-
|Severin Pařil
|{{dts|27|07|1975}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem [[w:František Pařil|Františka Pařila]], faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s &quot;babickým případem&quot; z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
|-
|Jaroslav Cyril Ptáček
|{{dts|29|07|1975}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Nová Paka|Nové Pace]]. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
|-
|František Letfus
|{{dts|01|03|1976}}
|V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
|-
|[[w:Antonín Šroufek|Stanislav Antonín Šroufek]], OSB
|{{dts|22|10|1976}}
|Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
|-
|Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem.
|{{dts|26|10|1976}}
|Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal &quot;státní souhlas&quot; a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
|-
|Stanislav Fišar
|{{dts|01|01|1977}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově.
|-
|Václav Talacko
|{{dts|31|03|1977}}
|V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
|-
|ThDr. František Jurák
|{{dts|11|03|1978}}
|Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti. 
|-
|Josef Žemlička
|{{dts|14|08|1978}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]]. Zemřel při autonehodě.
|-
|Jan Kosek
|{{dts|27|02|1979}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|Vojtěch Zábranský
|{{dts|03|06|1979}}
|Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. 
|-
|Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
|-
|Antonín Říkovský
|{{dts|20|01|1980}}
|Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
|-
|Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem.
|{{dts|23|06|1980}}
|Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
|-
|Josef Schovanec
|{{dts|24|06|1980}}
|Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
|-
|Stanislav Fogl
|{{dts|204|10|1980}}
|Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
|-
|Václav Hartman
|{{dts|03|03|1981}}
|Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
|-
|[[w:Václav Slavíček|Václav Slavíček]]
|{{dts|15|09|1981}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Havlíčkova Borová|Havlíčkově Borové]].
|-
|Jaroslav Daněk
|{{dts|19|08|1982}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Josef Vohryzek
|{{dts|19|11|1982}}
|Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
|-
|Jan Kůrka, SJ
|{{dts|04|06|1983}}
|Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
|-
|Josef Žák
|{{dts|13|10|1983}}
|Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Vratislav Hartman
|{{dts|11|02|1985}}
|Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
|-
|Dominik Nováček, OP
|{{dts|09|03|1985}}
|Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
|-
|PhDr. ThDr. Josef Hájek
|{{dts|11|05|1985}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]] na Pardubicku.
|-
|Imrich Gallovič
|{{dts|15|05|1985}}
|Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
|-
|Josef Dostál
|{{dts|06|06|1985}}
|Interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách|Rokytnici v Orlických horách]].
|-
|Alois Voral
|{{dts|05|08|1985}}
|Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
|-
|Alfons Václav Hutař, OP
|{{dts|26|10|1985}}
|Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
|-
|Jan Mokrý
|{{dts|14|12|1985}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lázně Bělohrad|Lázních Bělohradě]].
|-
|Bedřich Lehman
|{{dts|05|03|1986}}
|Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě &quot;Marianum&quot; v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
|-
|Bohumil Janko
|{{dts|25|09|1987}}
|Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
|-
|Klétus František Petěrka, OFMCap.
|{{dts|09|10|1987}}
|Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Bohuslav Kranda
|{{dts|09|10|1987}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]] (tehdejší ''Křížové'').
|-
|Ladislav Kocián
|{{dts|24|03|1988}}
|Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
|-
|František Hájek
|{{dts|11|04|1988}}
|Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a &quot;církevní tajemnice&quot; Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším ''&quot;životě v bloudění a chaosu&quot;'', což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel &quot;státní souhlas&quot; a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Česká Bělá|České Bělé]]. Pohřben v Černilově.
|-
|Antonín Šídlo
|{{dts|17|10|1989}}
|Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|[[w:Josef Blahník|Josef Blahník]]
|{{dts|23|11|1989}}
|Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Červený Kostelec|Červeném Kostelci]], později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa &quot;skryté církve&quot;. Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na ''Staroměstském hřbitově'' ve hrobě svých rodičů.
|-
|Ambrož Stříteský, SchP
|{{dts|16|12|1989}}
|Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
|-
|Jaroslav Bošina
|{{dts|07|03|1990}}
|Farář ve Velké Losenici.
|-
|Vladimír Matějka
|{{dts|22|04|1990}}
|Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi.
|-
|Eduard Seidl
|{{dts|29|04|1990}}
|Arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Chrudim|Chrudimi]]. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
|-
|Ottokar Havránek
|{{dts|10|05|1990}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Lhota|Kostelní Lhotě]].
|-
|František Polreich
|{{dts|17|05|1990}}
|Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|Josef Krám
|{{dts|07|10|1990}}
|Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
|-
|Alois Jaroslav Petrucha
|{{dts|15|04|1991}}
|Farář v Nížkově.
|-
|Alois Cveček
|{{dts|30|04|1991}}
|Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Týnec nad Labem|Týnci nad Labem]]. Tamtéž pohřben.
|-
|ThDr. Martin Srubjan
|{{dts|12|06|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]]. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
|-
|Jan Nevtípil, SJ
|{{dts|05|07|1991}}
|Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
|-
|Josef Švejda
|{{dts|04|12|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Libštát|Libštátě]].
|-
|František Plodek
|{{dts|15|12|1991}}
|Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r.  1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
|-
|Karel Skočdopole
|{{dts|12|03|1992}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Teplice nad Metují|Teplicích nad Metují]].
|-
|Stanislav Marek
|{{dts|13|05|1992}}
|Administrátor v Bílém Újezdě.
|-
|Klement František David, O.Praem.
|{{dts|24|07|1992}}
|Želivský premonstrát, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Třebosice|Třebosicích]] u Pardubic.
|-
|J.M. can. ThLic. PhDr. [[w:Karel Jonáš (duchovní)|Karel Jonáš]]
|{{dts|03|09|1992}}
|V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř
|{{dts|03|09|1992}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nasavrky|Nasavrkách]].
|-
|JUDr. Štěpán Kusý
|{{dts|07|04|1993}}
|Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
|-
|Karel Pecháček
|{{dts|15|08|1993}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Úsobí|Úsobí]].
|-
|Bernard František Michálek, OP 
|{{dts|02|10|1993}}
|Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
|-
|Mons. Antonín Sýkora
|{{dts|14|11|1993}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Josefov|Josefově]], osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
|-
|Rudolf Hevera
|{{dts|09|04|1994}}
|Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Vrchlabí|Vrchlabí]]. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
|-
|Josef Jůza
|{{dts|15|04|1994}}
|V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
|-
|J.M. can. Oldřich Henych
|{{dts|28|05|1994}}
|Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
|-
|[[w:Jaroslav Knittl|Jaroslav Knittl]]
|{{dts|03|06|1994}}
|Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal &quot;státní souhlas&quot; a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve ''Stavostroji'' v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu ''Akademických týdnů'' v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|{{dts|01|07|1994}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně. 
|-
|Ladislav Kubík
|{{dts|23|08|1994}}
|V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu &quot;politické nespolehlivosti&quot; (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval &quot;podezřelé kontakty&quot; s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
|-
|[[w:Beda Menzel|Beda Franz Menzel]], OSB
|{{dts|29|08|1994}}
|Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
|-
|Josef Jakubec, SJ
|{{dts|15|02|1995}}
|Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
|-
|Antonín Kindermann
|{{dts|29|06|1995}}
|Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
|-
|Čeněk Ptáček
|{{dts|07|07|1995}}
|Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
|-
|Ladislav Grubner
|{{dts|09|07|1995}}
|Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|09|07|1995}}
|Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
|-
|Václav Adamec
|{{dts|11|08|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Voděrady|Voděradech]].
|-
|Jaroslav Tyrner
|{{dts|30|11|1995}}
|Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
|-
|J.M. can. Václav Kubát
|{{dts|08|12|1995}}
|Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
|-
|Miroslav Stryhal
|{{dts|20|12|1995}}
|Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]].
|-
|Antonín Franc
|{{dts|09|07|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]]. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
|-
|J.M. can. Josef Čechal
|{{dts|01|11|1996}}
|Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
|-
|Josef Pípal
|{{dts|17|03|1997}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
|-
|Josef Kacálek
|{{dts|27|09|1997}}
|Administrátor v Lanškrouně.
|-
|František Hron, SJ
|{{dts|19|02|1998}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Chroustovice|Chroustovicích]]. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
|-
|Alois Stria
|{{dts|19|06|1998}}
|Duchovní správce ve Staré Pace.
|-
|František Ehrenberger
|{{dts|29|06|1998}}
|Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
|-
|[[w:František Lukeš|František Lukeš]]
|{{dts|11|07|1998}}
|Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
|-
|Rafael Antonín Vosmík, O.Praem.
|{{dts|11|07|1998}}
|Želivský premonstrát, bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kaliště|Kalištích]]. Dožil v želivském klášteře.
|-
|Patrik Trnečka, OP
|{{dts|21|12|1998}}
|Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
|-
|Emil Tichý
|{{dts|09|02|1999}}
|Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
|-
|Václav Zykan
|{{dts|14|04|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]].
|-
|Václav Donát
|{{dts|15|04|1999}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]].
|-
|Josef Špelda
|{{dts|13|05|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuslavice nad Metují|Bohuslavicích nad Metují]].
|-
|Miloslav Kopecký
|{{dts|29|06|1999}}
|Výpomocný duchovní v Opočně.
|-
|J.M. can. František Halík
|{{dts|14|08|1999}}
|Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
|-
|ThDr. František Novák
|{{dts|02|10|1999}}
|Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|01|12|1999}}
|V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
|-
|[[w:Bohumil Vít Tajovský|Vít Bohumil Tajovský]], O.Praem.
|{{dts|11|12|1999}}
|Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.
|}
[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>iz7lzkjrien1tva1fydig6tudtgdpls</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>45990</id>
      <parentid>45989</parentid>
      <timestamp>2022-08-03T05:46:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54213" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Alois Nývlt
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]], jubilant kněžství.
|-
|Wenzel Fuchs
|{{dts|03|07|1902}}
|Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou.
|-
|Jan Alois Adler
|{{dts|16|11|1903}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|Václav Šilina
|{{dts|09|08|1904}}
|Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
|-
|František Podhajský
|{{dts|16|12|1906}}
|V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
|-
|Johann Gebert
|{{dts|04|02|1908}}
|Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan.
|-
|Metoděj Karel Laudin, OSB
|{{dts|28|05|1909}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
|-
|Josef Bukovský
|{{dts|24|01|1910}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
|-
|František Schroter
|{{dts|12|07|1910}}
|Farář ve Smrčné.
|-
|Karl Nickel
|{{dts|12|09|1910}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Harrachov|Harrachově]]. Jubilant kněžství, osobní děkan.
|-
|Jan Pánek
|{{dts|29|09|1910}}
|Farář ve Žlunicích.
|-
|PhDr. Tomáš Kouřil
|{{dts|24|10|1910}}
|Kněz. Profesor gymnázia v Rychnově nad Kněžnou, historik. Biskupský notář.
|-
|Cyrill F. Kangra, OSB
|{{dts|07|11|1910}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Administrátor v Polici nad Metují, okrskový vikář a biskupský notář.
|-
|František Antonín Pecka
|{{dts|08|06|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]].
|-
|Jan Volánek
|{{dts|24|03|1912}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]], od roku 1910 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Jaroměř I|Jaroměři]].
|-
|Havel Cígler, OFMCap.
|{{dts|02|05|1912}}
|Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
|-
|Josef Folta
|{{dts|21|11|1913}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|Česlav Uhlíř, O.Praem.
|{{dts|20|10|1913}}
|Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|08|05|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]]. Biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Jindřich Láš
|{{dts|21|02|1915}}
|Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|Heinrich Kuczej
|{{dts|13|05|1916}}
|Farář v Žacléři, jmenovaný komisař řeholního domu sester Kongregace sv. Hedviky v Žacléři. Biskupský notář. Pohřben na městském hřbitově v Žacléři.
|-
|Stanislav Hlína
|{{dts|11|08|1917}}
|Fundatista v Malých Svatoňovicích.
|-
|František Kašťák
|{{dts|24|06|1920}}
|V letech 1890-1895 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavoňov|Slavoňově]], později v [[w:Římskokatolická farnost Ronov nad Doubravou|Ronově nad Doubravou]]. 
|-
|Fulgencius František Khunt, OSB
|{{dts|22|08|1920}}
|Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
|-
|Mons. Václav Dvořáček
|{{dts|25|11|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nížkov|Nížkově]].
|-
|Jan Vik
|{{dts|25|05|1924}}
|Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
|-
|Augustin Kubes, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
|-
|Antonín Rohlík
|{{dts|25|09|1926}}
|Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
|-
|Otakar Hůla
|{{dts|02|02|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]].
|-
|Viktor Bibus
|{{dts|02|12|1930}}
|Farář v Lichkově u Králík.
|-
|Josef Vosyka
|{{dts|23|12|1931}}
|Farář v Kunštátu (tehdy ''Kronstadtu'') u Orlického Záhoří.
|-
|Karel Neužil
|{{dts|15|07|1932}}
|Farář v Nížkově.
|-
|František Morávek
|{{dts|04|09|1932}}
|V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
|-
|Mons. Jan František Seidl
|{{dts|06|09|1932}}
|Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil. 
|-
|Matěj Schreiber, OFMCap.
|{{dts|13|08|1934}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
|-
|J.M. can. prof. ThDr. [[w:Jan Hejčl|Jan Nepomuk Hejčl]]
|{{dts|05|02|1935}}
|Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]]. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
|-
|František Kočí
|{{dts|21|04|1936}}
|Děkan v Žamberku.
|-
|Jan Suchomel
|{{dts|23|07|1936}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]], pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
|-
|Josef Unger
|{{dts|20|09|1937}}
|Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
|-
|František Martínek
|{{dts|06|08|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sádek|Sádku]].
|-
|Linus Mann, OFMCap.
|{{dts|17|08|1938}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Franz Wihan|Franz Wihan]]
|{{dts|10|3|1940}}
|Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
|-
|Alois Dostál
|{{dts|27|07|1940}}
|Děkan v Čáslavi.
|-
|Josef Teplý
|{{dts|10|01|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]].
|-
|Vincenc Laštovička
|{{dts|06|08|1941}}
|Kaplan v Chotěboři.
|-
|Prof. PhDr. [[w:Dobroslav Orel|Dobroslav Orel]]
|{{dts|18|02|1942}}
|Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Metoděj Kubáň|Metoděj Kubáň]]
|{{dts|05|03|1942}}
|Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|Jan Havelka
|{{dts|12|05|1942}}
|Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
|-
|[[w:Sigismund Bouška|Sigismund Ludvík Bouška]], OSB
|{{dts|29|08|1942}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
|-
|Antonín Mádle
|{{dts|15|11|1942}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|František Opřátko
|{{dts|08|12|1942}}
|Farář na Míčově.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Procházka (kněz)|Jan Procházka]]
|{{dts|23|03|1943}}
|Do roku 1941 farář v [[w:Římskokatolická farnost Červené Janovice|Červených Janovicích]]. Byl udán za &quot;pobuřující&quot; promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. Jan Černý
|{{dts|12|02|1944}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Oldřich Kučera (farář)|Oldřich Kučera]]
|{{dts|08|05|1945}}
|Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
|-
|Antonín Rührich
|{{dts|16|06|1945}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí ''Peklo'' u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
|-
|prof. Dr. Alban J. Prause, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Zde byl zavražděn &quot;revoluční gardou&quot;, ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|Ansgar Schmitt, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Zavražděn spolu s Albanem Prausem &quot;revoluční gardou&quot;. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|František Bílek
|{{dts|16|05|1947}}
|Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
|-
|Jaroslav Petr
|{{dts|18|07|1947}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Čeněk Tomíško|Čeněk Tomíško]]
|{{dts|16|08|1949}}
|Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorozními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
|-
|Karel Škacha
|{{dts|28|11|1949}}
|Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|25|02|1950}}
|Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhoště]]. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej &quot;na poslední chvíli&quot; zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem.
|{{dts|01|05|1950}}
|Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač &quot;kádrově&quot; byl hodnocen jako více-méně &quot;bezproblémový&quot;. V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
|-
|Jaroslav Kladiva
|{{dts|04|07|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Keblov|Keblově]] (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
|-
|Josef Vorlička
|{{dts|22|01|1951}}
|V letech 1933-1949 farář v [[w:Římskokatolická farnost Krouna|Krouně]].
|-
|Karel František Toufar, OFMCap.
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
|-
|Benedikt Kříž
|{{dts|18|03|1951}}
|Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově''.
|-
|Václav Žižka
|{{dts|28|05|1952}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov v Čechách|Zbýšově]].
|-
|ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem.
|{{dts|09|06|1952}}
|Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba. 
|-
|Ladislav Dragoun
|{{dts|11|07|1952}}
|Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
|-
|Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem.
|{{dts|17|07|1952}}
|Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Xaver Mimra
|{{dts|13|10|1952}}
|V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
|-
|Josef Vacek
|{{dts|13|12|1953}}
|V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
|-
|Josef Bradáč
|{{dts|02|09|1954}}
|Děkan v Kopidlně.
|-
|Josef Šinkora
|{{dts|27|10|1954}}
|Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
|-
|Václav Švec
|{{dts|13|11|1954}}
|Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
|-
|Štěpán Posdiena
|{{dts|11|02|1955}}
|Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku. 
|-
|Antonín Steiner
|{{dts|24|05|1955}}
|Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jakubec (kněz)|Josef Jakubec]]
|{{dts|27|06|1955}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
|-
|Mons. Antonín Weninger
|{{dts|01|07|1955}}
|Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
|-
|Mons. Jan Kohel
|{{dts|06|10|1955}}
|Arciděkan v Kutné Hoře.
|-
|Antonín Tvrdík
|{{dts|10|12|1955}}
|Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
|-
|Ignác Dovrtěl
|{{dts|09|02|1956}}
|Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
|-
|Josef Volf
|{{dts|19|02|1956}}
|Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Chadraba
|{{dts|16|04|1956}}
|Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
|-
|Tomáš Obršlík
|{{dts|03|12|1956}}
|Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Losenice|Velké Losenici]].
|-
|Adolf Odvárka
|{{dts|03|02|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|Mons. prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Sobota|Jan Sobota]]
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady|Poděbradech]], kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. ''Diecézní poradu duchovenstva'', konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Eduard Maličký
|{{dts|30|04|1957}}
|Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
|-
|František Sokol
|{{dts|02|10|1957}}
|Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
|-
|Jan Macek
|{{dts|08|01|1958}}
|Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
|-
|Josef Kašnar
|{{dts|25|09|1958}}
|Farář v Běstvině.
|-
|Arnošt Mališ
|{{dts|26|12|1958}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
|-
|Josef Rohleder
|{{dts|10|04|1959}}
|V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
|-
|František Vaňáček
|{{dts|17|06|1959}}
|Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
|-
|Josef Boháč
|{{dts|17|07|1959}}
|Děkan v Golčově Jeníkově.
|-
|Vladimír Hanáček
|{{dts|03|09|1960}}
|Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
|-
|Augustin Josef Vrbský, O.Praem.
|{{dts|09|01|1961}}
|Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan František Novák
|{{dts|10|07|1961}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu ''Stín katedrály'' prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
|-
|Stanislav Endrle
|{{dts|23|12|1961}}
|Farář v Chřenovicích.
|-
|František Houdek
|{{dts|30|04|1963}}
|Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
|-
|Alois Zamazal
|{{dts|27|06|1963}}
|V letech 1952-1960 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudoltice|Rudolticích]].
|-
|Theobald Otto Franz Birke, OSB
|{{dts|06|07|1963}}
|Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující &quot;babické vrahy&quot; (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
|-
|Metod Karel Ťoukálek, O.Praem.
|{{dts|24|09|1963}}
|Želivský premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vojslavice|Vojslavicích]].
|-
|prof. [[w:František Xaver Boštík|František Xaver Boštík]]
|{{dts|12|02|1964}}
|Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný &quot;státní souhlas&quot; k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
|-
|Bedřich Malina
|{{dts|24|06|1964}}
|Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
|-
|Norbert Antonín Lokvenc, OSB
|{{dts|31|07|1964}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují.
|-
|Josef Roháč
|{{dts|08|07|1965}}
|Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
|-
|Mons. doc. Josef Burýšek
|{{dts|22|07|1965}}
|Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
|-
|Vladimír Lakomý, OFMCap.
|{{dts|08|11|1965}}
|Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u &quot;centralizovaných&quot; řeholních sester).
|-
|Josef Volanský
|{{dts|13|08|1966}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|Karel Wiesner
|{{dts|15|01|1967}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]], na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
|-
|Josef Zapletal
|{{dts|30|06|1967}}
|Kněz královéhradecké diecéze.
|-
|Josef Štumar
|{{dts|22|11|1967}}
|Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
|-
|Alois Stanislav Novák
|{{dts|05|04|1968}}
|Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
|-
|Ladislav Honsnejman
|{{dts|06|07|1969}}
|V letech 1934-1952 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vamberk|Vamberku]].
|-
|Josef Bibus
|{{dts|29|12|1969}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bystřec|Bystřeci]].
|-
|Jan Urner
|{{dts|21|01|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
|-
|Jan Klimovič
|{{dts|22|01|1970}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polička|Poličce]].
|-
|[[w:Dominik Prokop|Dominik Karl Prokop]], OSB
|{{dts|06|04|1970}}
|Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|06|04|1970}}
|Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhošti]]. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
|-
|Jan Abendroth
|{{dts|28|04|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Úpici.
|-
|ThDr. Jan Filip
|{{dts|21|11|1971}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936, působil do r. 1945 jako pedagog na církevním gymnáziu v Kutné Hoře. Dožil v rodišti.
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
|-
|Jan Nádvorník
|{{dts|22|07|1972}}
|Kaplan v Jičíně.
|-
|Rudolf Matěna
|{{dts|02|10|1972}}
|Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v jedné z venkovských farností Orlických Hor. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
|-
|Mons. ThDr. Josef Bezdíček
|{{dts|04|12|1972}}
|Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje ''Nepomucenum''. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice ''Sancta Maria Maggiore'' v Římě.
|-
|Rudolf Haluza
|{{dts|09|03|1973}}
|Rodem z Moravy. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Žacléř|Žacléři]].
|-
|Vítězslav Walter
|{{dts|29|11|1973}}
|Administrátor v Machově u Police nad Metují.
|-
|Miroslav Plotěný
|{{dts|28|06|1974}}
|Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
|-
|Jiljí Hůlek
|{{dts|20|04|1975}}
|Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. ''Rudolfinum'') v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
|-
|Severin Pařil
|{{dts|27|07|1975}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem [[w:František Pařil|Františka Pařila]], faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s &quot;babickým případem&quot; z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
|-
|Jaroslav Cyril Ptáček
|{{dts|29|07|1975}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Nová Paka|Nové Pace]]. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
|-
|František Letfus
|{{dts|01|03|1976}}
|V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
|-
|[[w:Antonín Šroufek|Stanislav Antonín Šroufek]], OSB
|{{dts|22|10|1976}}
|Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
|-
|Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem.
|{{dts|26|10|1976}}
|Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal &quot;státní souhlas&quot; a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
|-
|Stanislav Fišar
|{{dts|01|01|1977}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově.
|-
|Václav Talacko
|{{dts|31|03|1977}}
|V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
|-
|ThDr. František Jurák
|{{dts|11|03|1978}}
|Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti. 
|-
|Josef Žemlička
|{{dts|14|08|1978}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]]. Zemřel při autonehodě.
|-
|Jan Kosek
|{{dts|27|02|1979}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|Vojtěch Zábranský
|{{dts|03|06|1979}}
|Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. 
|-
|Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
|-
|Antonín Říkovský
|{{dts|20|01|1980}}
|Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
|-
|Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem.
|{{dts|23|06|1980}}
|Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
|-
|Josef Schovanec
|{{dts|24|06|1980}}
|Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
|-
|Stanislav Fogl
|{{dts|204|10|1980}}
|Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
|-
|Václav Hartman
|{{dts|03|03|1981}}
|Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
|-
|[[w:Václav Slavíček|Václav Slavíček]]
|{{dts|15|09|1981}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Havlíčkova Borová|Havlíčkově Borové]].
|-
|Jaroslav Daněk
|{{dts|19|08|1982}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Josef Vohryzek
|{{dts|19|11|1982}}
|Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
|-
|Jan Kůrka, SJ
|{{dts|04|06|1983}}
|Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
|-
|Josef Žák
|{{dts|13|10|1983}}
|Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Vratislav Hartman
|{{dts|11|02|1985}}
|Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
|-
|Dominik Nováček, OP
|{{dts|09|03|1985}}
|Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
|-
|PhDr. ThDr. Josef Hájek
|{{dts|11|05|1985}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]] na Pardubicku.
|-
|Imrich Gallovič
|{{dts|15|05|1985}}
|Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
|-
|Josef Dostál
|{{dts|06|06|1985}}
|Interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách|Rokytnici v Orlických horách]].
|-
|Alois Voral
|{{dts|05|08|1985}}
|Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
|-
|Alfons Václav Hutař, OP
|{{dts|26|10|1985}}
|Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
|-
|Jan Mokrý
|{{dts|14|12|1985}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lázně Bělohrad|Lázních Bělohradě]].
|-
|Bedřich Lehman
|{{dts|05|03|1986}}
|Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě &quot;Marianum&quot; v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
|-
|Bohumil Janko
|{{dts|25|09|1987}}
|Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
|-
|Klétus František Petěrka, OFMCap.
|{{dts|09|10|1987}}
|Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Bohuslav Kranda
|{{dts|09|10|1987}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]] (tehdejší ''Křížové'').
|-
|Ladislav Kocián
|{{dts|24|03|1988}}
|Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
|-
|František Hájek
|{{dts|11|04|1988}}
|Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a &quot;církevní tajemnice&quot; Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším ''&quot;životě v bloudění a chaosu&quot;'', což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel &quot;státní souhlas&quot; a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Česká Bělá|České Bělé]]. Pohřben v Černilově.
|-
|Antonín Šídlo
|{{dts|17|10|1989}}
|Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|[[w:Josef Blahník|Josef Blahník]]
|{{dts|23|11|1989}}
|Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Červený Kostelec|Červeném Kostelci]], později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa &quot;skryté církve&quot;. Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na ''Staroměstském hřbitově'' ve hrobě svých rodičů.
|-
|Ambrož Stříteský, SchP
|{{dts|16|12|1989}}
|Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
|-
|Jaroslav Bošina
|{{dts|07|03|1990}}
|Farář ve Velké Losenici.
|-
|Vladimír Matějka
|{{dts|22|04|1990}}
|Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi.
|-
|Eduard Seidl
|{{dts|29|04|1990}}
|Arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Chrudim|Chrudimi]]. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
|-
|Ottokar Havránek
|{{dts|10|05|1990}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Lhota|Kostelní Lhotě]].
|-
|František Polreich
|{{dts|17|05|1990}}
|Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|Josef Krám
|{{dts|07|10|1990}}
|Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
|-
|Alois Jaroslav Petrucha
|{{dts|15|04|1991}}
|Farář v Nížkově.
|-
|Alois Cveček
|{{dts|30|04|1991}}
|Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Týnec nad Labem|Týnci nad Labem]]. Tamtéž pohřben.
|-
|ThDr. Martin Srubjan
|{{dts|12|06|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]]. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
|-
|Jan Nevtípil, SJ
|{{dts|05|07|1991}}
|Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
|-
|Josef Švejda
|{{dts|04|12|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Libštát|Libštátě]].
|-
|František Plodek
|{{dts|15|12|1991}}
|Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r.  1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
|-
|Karel Skočdopole
|{{dts|12|03|1992}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Teplice nad Metují|Teplicích nad Metují]].
|-
|Stanislav Marek
|{{dts|13|05|1992}}
|Administrátor v Bílém Újezdě.
|-
|Klement František David, O.Praem.
|{{dts|24|07|1992}}
|Želivský premonstrát, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Třebosice|Třebosicích]] u Pardubic.
|-
|J.M. can. ThLic. PhDr. [[w:Karel Jonáš (duchovní)|Karel Jonáš]]
|{{dts|03|09|1992}}
|V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř
|{{dts|03|09|1992}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nasavrky|Nasavrkách]].
|-
|JUDr. Štěpán Kusý
|{{dts|07|04|1993}}
|Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
|-
|Karel Pecháček
|{{dts|15|08|1993}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Úsobí|Úsobí]].
|-
|Bernard František Michálek, OP 
|{{dts|02|10|1993}}
|Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
|-
|Mons. Antonín Sýkora
|{{dts|14|11|1993}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Josefov|Josefově]], osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
|-
|Rudolf Hevera
|{{dts|09|04|1994}}
|Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Vrchlabí|Vrchlabí]]. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
|-
|Josef Jůza
|{{dts|15|04|1994}}
|V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
|-
|J.M. can. Oldřich Henych
|{{dts|28|05|1994}}
|Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
|-
|[[w:Jaroslav Knittl|Jaroslav Knittl]]
|{{dts|03|06|1994}}
|Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal &quot;státní souhlas&quot; a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve ''Stavostroji'' v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu ''Akademických týdnů'' v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|{{dts|01|07|1994}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně. 
|-
|Ladislav Kubík
|{{dts|23|08|1994}}
|V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu &quot;politické nespolehlivosti&quot; (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval &quot;podezřelé kontakty&quot; s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
|-
|[[w:Beda Menzel|Beda Franz Menzel]], OSB
|{{dts|29|08|1994}}
|Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
|-
|Josef Jakubec, SJ
|{{dts|15|02|1995}}
|Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
|-
|Antonín Kindermann
|{{dts|29|06|1995}}
|Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
|-
|Čeněk Ptáček
|{{dts|07|07|1995}}
|Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
|-
|Ladislav Grubner
|{{dts|09|07|1995}}
|Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|09|07|1995}}
|Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
|-
|Václav Adamec
|{{dts|11|08|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Voděrady|Voděradech]].
|-
|Jaroslav Tyrner
|{{dts|30|11|1995}}
|Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
|-
|J.M. can. Václav Kubát
|{{dts|08|12|1995}}
|Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
|-
|Miroslav Stryhal
|{{dts|20|12|1995}}
|Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]].
|-
|Antonín Franc
|{{dts|09|07|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]]. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
|-
|J.M. can. Josef Čechal
|{{dts|01|11|1996}}
|Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
|-
|Josef Pípal
|{{dts|17|03|1997}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
|-
|Josef Kacálek
|{{dts|27|09|1997}}
|Administrátor v Lanškrouně.
|-
|František Hron, SJ
|{{dts|19|02|1998}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Chroustovice|Chroustovicích]]. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
|-
|Alois Stria
|{{dts|19|06|1998}}
|Duchovní správce ve Staré Pace.
|-
|František Ehrenberger
|{{dts|29|06|1998}}
|Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
|-
|[[w:František Lukeš|František Lukeš]]
|{{dts|11|07|1998}}
|Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
|-
|Rafael Antonín Vosmík, O.Praem.
|{{dts|11|07|1998}}
|Želivský premonstrát, bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kaliště|Kalištích]]. Dožil v želivském klášteře.
|-
|Patrik Trnečka, OP
|{{dts|21|12|1998}}
|Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
|-
|Emil Tichý
|{{dts|09|02|1999}}
|Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
|-
|Václav Zykan
|{{dts|14|04|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]].
|-
|Václav Donát
|{{dts|15|04|1999}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]].
|-
|Josef Špelda
|{{dts|13|05|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuslavice nad Metují|Bohuslavicích nad Metují]].
|-
|Miloslav Kopecký
|{{dts|29|06|1999}}
|Výpomocný duchovní v Opočně.
|-
|J.M. can. František Halík
|{{dts|14|08|1999}}
|Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
|-
|ThDr. František Novák
|{{dts|02|10|1999}}
|Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|01|12|1999}}
|V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
|-
|[[w:Bohumil Vít Tajovský|Vít Bohumil Tajovský]], O.Praem.
|{{dts|11|12|1999}}
|Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.
|}
[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>8cp0vhaxdtgon2crmhnff8tdaxrq9ka</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>45991</id>
      <parentid>45990</parentid>
      <timestamp>2022-08-03T05:55:16Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="54231" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Alois Nývlt
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Holohlavy|Holohlavech]], jubilant kněžství.
|-
|Wenzel Fuchs
|{{dts|03|07|1902}}
|Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou.
|-
|Jan Alois Adler
|{{dts|16|11|1903}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|Václav Šilina
|{{dts|09|08|1904}}
|Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
|-
|František Podhajský
|{{dts|16|12|1906}}
|V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
|-
|Johann Gebert
|{{dts|04|02|1908}}
|Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan.
|-
|Metoděj Karel Laudin, OSB
|{{dts|28|05|1909}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
|-
|Josef Bukovský
|{{dts|24|01|1910}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
|-
|František Schroter
|{{dts|12|07|1910}}
|Farář ve Smrčné.
|-
|Karl Nickel
|{{dts|12|09|1910}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Harrachov|Harrachově]]. Jubilant kněžství, osobní děkan.
|-
|Jan Pánek
|{{dts|29|09|1910}}
|Farář ve Žlunicích.
|-
|PhDr. Tomáš Kouřil
|{{dts|24|10|1910}}
|Kněz. Profesor gymnázia v Rychnově nad Kněžnou, historik. Biskupský notář.
|-
|Cyrill F. Kangra, OSB
|{{dts|07|11|1910}}
|Broumovsko-břevnovský benediktin. Administrátor v Polici nad Metují, okrskový vikář a biskupský notář.
|-
|František Antonín Pecka
|{{dts|08|06|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Náchod|Náchodě]].
|-
|Jan Volánek
|{{dts|24|03|1912}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]], od roku 1910 děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Jaroměř I|Jaroměři]].
|-
|Havel Cígler, OFMCap.
|{{dts|02|05|1912}}
|Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
|-
|Josef Folta
|{{dts|21|11|1913}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Čáslav|Čáslavi]].
|-
|Česlav Uhlíř, O.Praem.
|{{dts|20|10|1913}}
|Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polná|Polné]].
|-
|Josef Kučera
|{{dts|08|05|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]]. Biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Jindřich Láš
|{{dts|21|02|1915}}
|Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na ''Staroměstském hřbitově'' v Náchodě.
|-
|Heinrich Kuczej
|{{dts|13|05|1916}}
|Farář v Žacléři, jmenovaný komisař řeholního domu sester Kongregace sv. Hedviky v Žacléři. Biskupský notář. Pohřben na městském hřbitově v Žacléři.
|-
|Stanislav Hlína
|{{dts|11|08|1917}}
|Fundatista v Malých Svatoňovicích.
|-
|František Kašťák
|{{dts|24|06|1920}}
|V letech 1890-1895 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavoňov|Slavoňově]], později v [[w:Římskokatolická farnost Ronov nad Doubravou|Ronově nad Doubravou]]. 
|-
|Fulgencius František Khunt, OSB
|{{dts|22|08|1920}}
|Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
|-
|Mons. Václav Dvořáček
|{{dts|25|11|1923}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nížkov|Nížkově]].
|-
|Jan Vik
|{{dts|25|05|1924}}
|Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
|-
|Augustin Kubes, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
|-
|Antonín Rohlík
|{{dts|25|09|1926}}
|Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
|-
|Otakar Hůla
|{{dts|02|02|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Seč|Seči]].
|-
|Viktor Bibus
|{{dts|02|12|1930}}
|Farář v Lichkově u Králík.
|-
|Josef Vosyka
|{{dts|23|12|1931}}
|Farář v Kunštátu (tehdy ''Kronstadtu'') u Orlického Záhoří.
|-
|Karel Neužil
|{{dts|15|07|1932}}
|Farář v Nížkově.
|-
|František Morávek
|{{dts|04|09|1932}}
|V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
|-
|Mons. Jan František Seidl
|{{dts|06|09|1932}}
|Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil. 
|-
|Matěj Schreiber, OFMCap.
|{{dts|13|08|1934}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
|-
|J.M. can. prof. ThDr. [[w:Jan Hejčl|Jan Nepomuk Hejčl]]
|{{dts|05|02|1935}}
|Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]]. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
|-
|František Kočí
|{{dts|21|04|1936}}
|Děkan v Žamberku.
|-
|Jan Suchomel
|{{dts|23|07|1936}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Čermná|Dolní Čermné]], pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
|-
|Josef Unger
|{{dts|20|09|1937}}
|Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
|-
|František Martínek
|{{dts|06|08|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sádek|Sádku]].
|-
|Linus Mann, OFMCap.
|{{dts|17|08|1938}}
|Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Franz Wihan|Franz Wihan]]
|{{dts|10|3|1940}}
|Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
|-
|Alois Dostál
|{{dts|27|07|1940}}
|Děkan v Čáslavi.
|-
|Josef Teplý
|{{dts|10|01|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Běstvina|Běstvině]].
|-
|Vincenc Laštovička
|{{dts|06|08|1941}}
|Kaplan v Chotěboři.
|-
|Prof. PhDr. [[w:Dobroslav Orel|Dobroslav Orel]]
|{{dts|18|02|1942}}
|Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Metoděj Kubáň|Metoděj Kubáň]]
|{{dts|05|03|1942}}
|Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|Jan Havelka
|{{dts|12|05|1942}}
|Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
|-
|[[w:Sigismund Bouška|Sigismund Ludvík Bouška]], OSB
|{{dts|29|08|1942}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
|-
|Antonín Mádle
|{{dts|15|11|1942}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|František Opřátko
|{{dts|08|12|1942}}
|Farář na Míčově.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Procházka (kněz)|Jan Procházka]]
|{{dts|23|03|1943}}
|Do roku 1941 farář v [[w:Římskokatolická farnost Červené Janovice|Červených Janovicích]]. Byl udán za &quot;pobuřující&quot; promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. Jan Černý
|{{dts|12|02|1944}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Oldřich Kučera (farář)|Oldřich Kučera]]
|{{dts|08|05|1945}}
|Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
|-
|Antonín Rührich
|{{dts|16|06|1945}}
|Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí ''Peklo'' u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
|-
|prof. Dr. Alban J. Prause, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Zde byl zavražděn &quot;revoluční gardou&quot;, ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|Ansgar Schmitt, OSB
|{{dts|24|08|1945}}
|Broumovský benediktin, kněz. Zavražděn spolu s Albanem Prausem &quot;revoluční gardou&quot;. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
|-
|František Bílek
|{{dts|16|05|1947}}
|Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
|-
|Jaroslav Petr
|{{dts|18|07|1947}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Čeněk Tomíško|Čeněk Tomíško]]
|{{dts|16|08|1949}}
|Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorozními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
|-
|Karel Škacha
|{{dts|28|11|1949}}
|Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|25|02|1950}}
|Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhoště]]. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej &quot;na poslední chvíli&quot; zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem.
|{{dts|01|05|1950}}
|Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač &quot;kádrově&quot; byl hodnocen jako více-méně &quot;bezproblémový&quot;. V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
|-
|Jaroslav Kladiva
|{{dts|04|07|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Keblov|Keblově]] (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
|-
|Josef Vorlička
|{{dts|22|01|1951}}
|V letech 1933-1949 farář v [[w:Římskokatolická farnost Krouna|Krouně]].
|-
|Karel František Toufar, OFMCap.
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
|-
|Benedikt Kříž
|{{dts|18|03|1951}}
|Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním ''Staroměstském hřbitově''.
|-
|Václav Žižka
|{{dts|28|05|1952}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov v Čechách|Zbýšově]].
|-
|ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem.
|{{dts|09|06|1952}}
|Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba. 
|-
|Ladislav Dragoun
|{{dts|11|07|1952}}
|Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském ''Staroměstském hřbitově'' při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
|-
|Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem.
|{{dts|17|07|1952}}
|Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Xaver Mimra
|{{dts|13|10|1952}}
|V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
|-
|Josef Vacek
|{{dts|13|12|1953}}
|V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
|-
|Josef Bradáč
|{{dts|02|09|1954}}
|Děkan v Kopidlně.
|-
|Josef Šinkora
|{{dts|27|10|1954}}
|Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
|-
|Václav Švec
|{{dts|13|11|1954}}
|Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
|-
|Štěpán Posdiena
|{{dts|11|02|1955}}
|Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku. 
|-
|Antonín Steiner
|{{dts|24|05|1955}}
|Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jakubec (kněz)|Josef Jakubec]]
|{{dts|27|06|1955}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
|-
|Mons. Antonín Weninger
|{{dts|01|07|1955}}
|Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
|-
|Mons. Jan Kohel
|{{dts|06|10|1955}}
|Arciděkan v Kutné Hoře.
|-
|Antonín Tvrdík
|{{dts|10|12|1955}}
|Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
|-
|Ignác Dovrtěl
|{{dts|09|02|1956}}
|Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
|-
|Josef Volf
|{{dts|19|02|1956}}
|Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Chadraba
|{{dts|16|04|1956}}
|Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
|-
|Tomáš Obršlík
|{{dts|03|12|1956}}
|Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Losenice|Velké Losenici]].
|-
|Adolf Odvárka
|{{dts|03|02|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|Mons. prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Sobota|Jan Sobota]]
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Poděbrady|Poděbradech]], kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. ''Diecézní poradu duchovenstva'', konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Eduard Maličký
|{{dts|30|04|1957}}
|Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
|-
|František Sokol
|{{dts|02|10|1957}}
|Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
|-
|Jan Macek
|{{dts|08|01|1958}}
|Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
|-
|Josef Kašnar
|{{dts|25|09|1958}}
|Farář v Běstvině.
|-
|Arnošt Mališ
|{{dts|26|12|1958}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
|-
|Josef Rohleder
|{{dts|10|04|1959}}
|V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
|-
|František Vaňáček
|{{dts|17|06|1959}}
|Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
|-
|Josef Boháč
|{{dts|17|07|1959}}
|Děkan v Golčově Jeníkově.
|-
|Vladimír Hanáček
|{{dts|03|09|1960}}
|Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
|-
|Augustin Josef Vrbský, O.Praem.
|{{dts|09|01|1961}}
|Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan František Novák
|{{dts|10|07|1961}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu ''Stín katedrály'' prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
|-
|Stanislav Endrle
|{{dts|23|12|1961}}
|Farář v Chřenovicích.
|-
|František Houdek
|{{dts|30|04|1963}}
|Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
|-
|Alois Zamazal
|{{dts|27|06|1963}}
|V letech 1952-1960 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudoltice|Rudolticích]].
|-
|Theobald Otto Franz Birke, OSB
|{{dts|06|07|1963}}
|Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující &quot;babické vrahy&quot; (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
|-
|Metod Karel Ťoukálek, O.Praem.
|{{dts|24|09|1963}}
|Želivský premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vojslavice|Vojslavicích]].
|-
|prof. [[w:František Xaver Boštík|František Xaver Boštík]]
|{{dts|12|02|1964}}
|Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný &quot;státní souhlas&quot; k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
|-
|Bedřich Malina
|{{dts|24|06|1964}}
|Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
|-
|Norbert Antonín Lokvenc, OSB
|{{dts|31|07|1964}}
|Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují.
|-
|Josef Roháč
|{{dts|08|07|1965}}
|Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
|-
|Mons. doc. Josef Burýšek
|{{dts|22|07|1965}}
|Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
|-
|Vladimír Lakomý, OFMCap.
|{{dts|08|11|1965}}
|Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u &quot;centralizovaných&quot; řeholních sester).
|-
|Josef Volanský
|{{dts|13|08|1966}}
|Děkan v Novém Bydžově.
|-
|Karel Wiesner
|{{dts|15|01|1967}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]], na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
|-
|Josef Zapletal
|{{dts|30|06|1967}}
|Kněz královéhradecké diecéze.
|-
|Josef Štumar
|{{dts|22|11|1967}}
|Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
|-
|Alois Stanislav Novák
|{{dts|05|04|1968}}
|Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
|-
|Ladislav Honsnejman
|{{dts|06|07|1969}}
|V letech 1934-1952 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vamberk|Vamberku]].
|-
|Josef Bibus
|{{dts|29|12|1969}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bystřec|Bystřeci]].
|-
|Jan Urner
|{{dts|21|01|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
|-
|Jan Klimovič
|{{dts|22|01|1970}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Polička|Poličce]].
|-
|[[w:Dominik Prokop|Dominik Karl Prokop]], OSB
|{{dts|06|04|1970}}
|Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|06|04|1970}}
|Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Číhošť|Číhošti]]. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
|-
|Jan Abendroth
|{{dts|28|04|1970}}
|Někdejší duchovní správce v Úpici.
|-
|ThDr. Jan Filip
|{{dts|21|11|1971}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1936, působil do r. 1945 jako pedagog na církevním gymnáziu v Kutné Hoře. Dožil v rodišti.
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
|-
|Jan Nádvorník
|{{dts|22|07|1972}}
|Kaplan v Jičíně.
|-
|Rudolf Matěna
|{{dts|02|10|1972}}
|Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v jedné z venkovských farností Orlických Hor. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
|-
|Mons. ThDr. Josef Bezdíček
|{{dts|04|12|1972}}
|Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje ''Nepomucenum''. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice ''Sancta Maria Maggiore'' v Římě.
|-
|Rudolf Haluza
|{{dts|09|03|1973}}
|Rodem z Moravy, z Újezdu u Brna. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Žacléř|Žacléři]].
|-
|Vítězslav Walter
|{{dts|29|11|1973}}
|Administrátor v Machově u Police nad Metují.
|-
|Miroslav Plotěný
|{{dts|28|06|1974}}
|Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
|-
|Jiljí Hůlek
|{{dts|20|04|1975}}
|Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. ''Rudolfinum'') v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
|-
|Severin Pařil
|{{dts|27|07|1975}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem [[w:František Pařil|Františka Pařila]], faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s &quot;babickým případem&quot; z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
|-
|Jaroslav Cyril Ptáček
|{{dts|29|07|1975}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Nová Paka|Nové Pace]]. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
|-
|František Letfus
|{{dts|01|03|1976}}
|V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
|-
|[[w:Antonín Šroufek|Stanislav Antonín Šroufek]], OSB
|{{dts|22|10|1976}}
|Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
|-
|Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem.
|{{dts|26|10|1976}}
|Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal &quot;státní souhlas&quot; a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
|-
|Stanislav Fišar
|{{dts|01|01|1977}}
|Administrátor arciděkanství v Trutnově.
|-
|Václav Talacko
|{{dts|31|03|1977}}
|V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
|-
|ThDr. František Jurák
|{{dts|11|03|1978}}
|Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti. 
|-
|Josef Žemlička
|{{dts|14|08|1978}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]]. Zemřel při autonehodě.
|-
|Jan Kosek
|{{dts|27|02|1979}}
|Farář v Častolovicích.
|-
|Vojtěch Zábranský
|{{dts|03|06|1979}}
|Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. 
|-
|Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
|-
|Antonín Říkovský
|{{dts|20|01|1980}}
|Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
|-
|Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem.
|{{dts|23|06|1980}}
|Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
|-
|Josef Schovanec
|{{dts|24|06|1980}}
|Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
|-
|Stanislav Fogl
|{{dts|204|10|1980}}
|Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
|-
|Václav Hartman
|{{dts|03|03|1981}}
|Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hronov|Hronově]]. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
|-
|[[w:Václav Slavíček|Václav Slavíček]]
|{{dts|15|09|1981}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Havlíčkova Borová|Havlíčkově Borové]].
|-
|Jaroslav Daněk
|{{dts|19|08|1982}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svratka|Svratce]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Josef Vohryzek
|{{dts|19|11|1982}}
|Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
|-
|Jan Kůrka, SJ
|{{dts|04|06|1983}}
|Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
|-
|Josef Žák
|{{dts|13|10|1983}}
|Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
|-
|Vratislav Hartman
|{{dts|11|02|1985}}
|Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
|-
|Dominik Nováček, OP
|{{dts|09|03|1985}}
|Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
|-
|PhDr. ThDr. Josef Hájek
|{{dts|11|05|1985}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]] na Pardubicku.
|-
|Imrich Gallovič
|{{dts|15|05|1985}}
|Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
|-
|Josef Dostál
|{{dts|06|06|1985}}
|Interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice v Orlických horách|Rokytnici v Orlických horách]].
|-
|Alois Voral
|{{dts|05|08|1985}}
|Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
|-
|Alfons Václav Hutař, OP
|{{dts|26|10|1985}}
|Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
|-
|Jan Mokrý
|{{dts|14|12|1985}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lázně Bělohrad|Lázních Bělohradě]].
|-
|Bedřich Lehman
|{{dts|05|03|1986}}
|Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě &quot;Marianum&quot; v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
|-
|Bohumil Janko
|{{dts|25|09|1987}}
|Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
|-
|Klétus František Petěrka, OFMCap.
|{{dts|09|10|1987}}
|Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Bohuslav Kranda
|{{dts|09|10|1987}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Krucemburk|Krucemburku]] (tehdejší ''Křížové'').
|-
|Ladislav Kocián
|{{dts|24|03|1988}}
|Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
|-
|František Hájek
|{{dts|11|04|1988}}
|Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a &quot;církevní tajemnice&quot; Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším ''&quot;životě v bloudění a chaosu&quot;'', což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel &quot;státní souhlas&quot; a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Česká Bělá|České Bělé]]. Pohřben v Černilově.
|-
|Antonín Šídlo
|{{dts|17|10|1989}}
|Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Míčov|Míčově]].
|-
|[[w:Josef Blahník|Josef Blahník]]
|{{dts|23|11|1989}}
|Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Červený Kostelec|Červeném Kostelci]], později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa &quot;skryté církve&quot;. Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na ''Staroměstském hřbitově'' ve hrobě svých rodičů.
|-
|Ambrož Stříteský, SchP
|{{dts|16|12|1989}}
|Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
|-
|Jaroslav Bošina
|{{dts|07|03|1990}}
|Farář ve Velké Losenici.
|-
|Vladimír Matějka
|{{dts|22|04|1990}}
|Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi.
|-
|Eduard Seidl
|{{dts|29|04|1990}}
|Arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Chrudim|Chrudimi]]. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
|-
|Ottokar Havránek
|{{dts|10|05|1990}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Lhota|Kostelní Lhotě]].
|-
|František Polreich
|{{dts|17|05|1990}}
|Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|Josef Krám
|{{dts|07|10|1990}}
|Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
|-
|Alois Jaroslav Petrucha
|{{dts|15|04|1991}}
|Farář v Nížkově.
|-
|Alois Cveček
|{{dts|30|04|1991}}
|Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Týnec nad Labem|Týnci nad Labem]]. Tamtéž pohřben.
|-
|ThDr. Martin Srubjan
|{{dts|12|06|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Častolovice|Častolovicích]]. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
|-
|Jan Nevtípil, SJ
|{{dts|05|07|1991}}
|Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
|-
|Josef Švejda
|{{dts|04|12|1991}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Libštát|Libštátě]].
|-
|František Plodek
|{{dts|15|12|1991}}
|Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r.  1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
|-
|Karel Skočdopole
|{{dts|12|03|1992}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Teplice nad Metují|Teplicích nad Metují]].
|-
|Stanislav Marek
|{{dts|13|05|1992}}
|Administrátor v Bílém Újezdě.
|-
|Klement František David, O.Praem.
|{{dts|24|07|1992}}
|Želivský premonstrát, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Třebosice|Třebosicích]] u Pardubic.
|-
|J.M. can. ThLic. PhDr. [[w:Karel Jonáš (duchovní)|Karel Jonáš]]
|{{dts|03|09|1992}}
|V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Býšť|Býšti]].
|-
|J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř
|{{dts|03|09|1992}}
|Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nasavrky|Nasavrkách]].
|-
|JUDr. Štěpán Kusý
|{{dts|07|04|1993}}
|Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
|-
|Karel Pecháček
|{{dts|15|08|1993}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Úsobí|Úsobí]].
|-
|Bernard František Michálek, OP 
|{{dts|02|10|1993}}
|Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
|-
|Mons. Antonín Sýkora
|{{dts|14|11|1993}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Josefov|Josefově]], osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
|-
|Rudolf Hevera
|{{dts|09|04|1994}}
|Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Vrchlabí|Vrchlabí]]. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
|-
|Josef Jůza
|{{dts|15|04|1994}}
|V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
|-
|J.M. can. Oldřich Henych
|{{dts|28|05|1994}}
|Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
|-
|[[w:Jaroslav Knittl|Jaroslav Knittl]]
|{{dts|03|06|1994}}
|Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal &quot;státní souhlas&quot; a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve ''Stavostroji'' v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu ''Akademických týdnů'' v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|{{dts|01|07|1994}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně. 
|-
|Ladislav Kubík
|{{dts|23|08|1994}}
|V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu &quot;politické nespolehlivosti&quot; (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval &quot;podezřelé kontakty&quot; s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
|-
|[[w:Beda Menzel|Beda Franz Menzel]], OSB
|{{dts|29|08|1994}}
|Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
|-
|Josef Jakubec, SJ
|{{dts|15|02|1995}}
|Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
|-
|Antonín Kindermann
|{{dts|29|06|1995}}
|Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
|-
|Čeněk Ptáček
|{{dts|07|07|1995}}
|Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
|-
|Ladislav Grubner
|{{dts|09|07|1995}}
|Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|09|07|1995}}
|Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
|-
|Václav Adamec
|{{dts|11|08|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Voděrady|Voděradech]].
|-
|Jaroslav Tyrner
|{{dts|30|11|1995}}
|Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
|-
|J.M. can. Václav Kubát
|{{dts|08|12|1995}}
|Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
|-
|Miroslav Stryhal
|{{dts|20|12|1995}}
|Administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Pecka|Pecce]].
|-
|Antonín Franc
|{{dts|09|07|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší|Rtyni v Podkrkonoší]]. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
|-
|J.M. can. Josef Čechal
|{{dts|01|11|1996}}
|Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
|-
|Josef Pípal
|{{dts|17|03|1997}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
|-
|Josef Kacálek
|{{dts|27|09|1997}}
|Administrátor v Lanškrouně.
|-
|František Hron, SJ
|{{dts|19|02|1998}}
|Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Chroustovice|Chroustovicích]]. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
|-
|Alois Stria
|{{dts|19|06|1998}}
|Duchovní správce ve Staré Pace.
|-
|František Ehrenberger
|{{dts|29|06|1998}}
|Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
|-
|[[w:František Lukeš|František Lukeš]]
|{{dts|11|07|1998}}
|Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
|-
|Rafael Antonín Vosmík, O.Praem.
|{{dts|11|07|1998}}
|Želivský premonstrát, bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kaliště|Kalištích]]. Dožil v želivském klášteře.
|-
|Patrik Trnečka, OP
|{{dts|21|12|1998}}
|Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
|-
|Emil Tichý
|{{dts|09|02|1999}}
|Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
|-
|Václav Zykan
|{{dts|14|04|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Solnice|Solnici]].
|-
|Václav Donát
|{{dts|15|04|1999}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Kopidlno|Kopidlně]].
|-
|Josef Špelda
|{{dts|13|05|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuslavice nad Metují|Bohuslavicích nad Metují]].
|-
|Miloslav Kopecký
|{{dts|29|06|1999}}
|Výpomocný duchovní v Opočně.
|-
|J.M. can. František Halík
|{{dts|14|08|1999}}
|Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
|-
|ThDr. František Novák
|{{dts|02|10|1999}}
|Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|01|12|1999}}
|V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
|-
|[[w:Bohumil Vít Tajovský|Vít Bohumil Tajovský]], O.Praem.
|{{dts|11|12|1999}}
|Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.
|}
[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze]]</text>
      <sha1>6uvxyv4y6e00knqk1opml241dmv4e1n</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>