Wikiknihy cswikibooks https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiknihy Diskuse k Wikiknihám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 0 6965 46017 27742 2022-08-14T14:07:21Z Danny B. 94 oprava kódu; typo wikitext text/x-wiki Turkické jazyky nemají gramatické rody, gramatický rod lze odvodit pouze z kontextu. Výjimku představují některá jména, která mohou být pouze mužská či pouze ženská. Chakaština má celkem 10 pádů, dva z nich ale nejsou obvykle uváděny. {| class="wikitable" |- ! || plurál || genitiv || dativ || akuzativ || lokativ || ablativ || instrumentál || lativ || objektiv || partitiv || komitativ || komparativ |- | turecky || -lar/-ler || -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün || -(y)a, -(y)e || -(y)ı, -(y)i, -(y)u, -(y)ü || -da, -de; -ta, -te<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky-tr">Varianty s ''t'' po neznělých souhláskách</ref> || -dan, -den; -tan, -ten<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky-tr" /> || || || || || || |- | ázerbájdžánsky || -lar/-lər || -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün || -(y)a, -(y)ə || -(n)ı, -(n)i, -(n)u, -(n)ü || -da, -də || -dan, -dən || || || || || || |- | turkmensky || -lar/-ler || -(n)yň, -(n)iň, -(n)uň, -(n)üň || -(n)a, -(n)e, -ä<ref group="pozn.">Pokud slovo končí na ''i'', ''n'' se nevkládá. Pokud by po ''i'' následovalo by ''e'', ''ie'' se mění na ''ä''.</ref> || -(n)y, -(n)i || -da, -de; -nda, -nde<ref group="pozn." name="3osoba-tk">Varianty s ''nd'' se používají ve třetí osobě následují-li po přivlastňovacích příponách.</ref> || -dan, -den; -ndan, -nden<ref group="pozn." name="3osoba-tk" /> || || || || || || |- | rowspan="2" | uzbecky || -lar<ref group="pozn." name="lar-uzbečtina">V uzbečtině se přípona -lar/-лар používá také k vyjádření respektu/formálnosti, takže podle kontextu mohou slova s příponou -lar/-лар být i v jednotném čísle.</ref> || -ning || -ga, -qa, -ka || -ni || -da || -dan || || || || || || |- | -лар<ref group="pozn." name="lar-uzbečtina" /> || || || || || || || || || || || |- | kazašsky || -лар/-лер,<ref group="pozn." name="samohlásky">Po samohláskách</ref> -дар/-дер, -тар/-тер<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky">Po neznělých souhláskách</ref> || -тің/-тың,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -дің/-дың, -нің/-ның || -қа/-ке,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -ға/-ге, -на/-не || -ті/-ты,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -ді,/-ды, -ні/-ны,<ref group="pozn." name="samohlásky" /> -н || -та/-те,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -да/-де, -нда/-нде || -тан/-тен,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -дан/-ден, -нан/-нен || -пен,<ref group="pozn." name="neznělé souhlásky" /> -бен, -мен || || || || || |- | kyrgyzsky || -лар/-лер/-лор/-лөр, -дар/-дер/-дор/-дөр, -тар/-тер/-тор/-төр || -тын/-тин/-тун/-түн, -дын/-дин/-дун/-дүн, -нын/-нин/-нун/-нүн || -ка/-ке/-ко/-кө, -га/-ге/-го/-гө, -на/-не/-но/-нө || -ты/-ти/-ту/-тү, -ды/-ди/-ду/-дү, -ны/-ни/-ну/-нү, -н || -та/-те/-то/-тө, -да/-де/-до/-дө, -нда/-нде/-ндо/-ндө || -тан/-тен/-тон/-төн, -дан/-ден/-дон/-дөн, -нан/-нен/-нон/-нөн || || || || || || |- | altajsky || -лар/-лер/-лор/-лöр, -дар/-дер/-дор/-дöр, -тар/-тер/-тор/-тöр || -ныҥ/-ниҥ, -дыҥ/-диҥ, -тыҥ/-тиҥ || -га/-ге/-го/-гö, -ка/-ке/-ко/-кö || -ны/-ни, -ды/-ди, -ты/-ти || -да/-де/-до/-дö, -та/-те/-то/-тö || -диҥ/-деҥ/-доҥ/-дöҥ, -тиҥ/-теҥ/-тоҥ/-тöҥ || || || || || || |- | tatarsky || -лар/-ләр, -нар/-нәр || -ның/-нең || -га/-гә, -ка/-кә || -ны/-не || -да/дә, -та/-тә || -дан/-дән, -тан/-тән, -нан/-нән || || || || || || |- | baškirsky<ref group="pozn.">'''Přehled variant baškirkých přípon není úplný'''</ref> || -лар/-ләр, -дар/-дәр, -ҙар, -тар || -дың/-дең, -ның/-нең, -ҙың/-ҙең, -тың || -ға/-гә, -ҡа || -ды/-де, -ны/-не, -ҙы/-ҙе, -ты || -да/-дә, -ла/-лә, -ҙа/-ҙә, -та || -дан/-дән, -ҙан/-ҙән, -тан, -нан/-нән || || || || || || |- | čuvašsky || || -ӑн, -ӗн, -н || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || -ра, -ре; -тa, -тe || -ран, -рен; -тан, -тен || -пa(ла), -пe(ле) || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || -(н)a, -(н)е || || || |- | jakutsky || -лар/-лэр/-лор/-лөр, -дар/-дэр/-дор/-дөр, -тар/-тэр/-тор/-төр, -нар/-нор/-нэр/-нөр || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || -та, -га, -ка, -ха, -ҥа || -ны, -ы || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || -ттан, -тан || -нан, -ынан || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || style="background-color:#DADADA;" | &nbsp; || -та, -да, -ла, -на || -лыын, -тыын, -дыын, -ныын || -тааҕар, -дааҕар, -лааҕар, -нааҕар |- | chakasky<ref group="pozn.">Další dva v učebnicích obvykle neudávané pády mají přípony -даңар/-деңер, -таңар/-теңер, -наңар/-неңер a -ӌа/-ӌе, -ча/-че, -нӌа/-нӌе, první z nich se používá pro označení tématu rozhovoru (mluvit o něčem) a druhý je allativ(asi ?) (jít po něčem)</ref> || -лар/-лер -тар/-тер, -нар/-нер || -ның/-нің, -тың/-тің || -аа/-ее, -ға(а)/-ге(е), -ха/-ке, -а/-е -на/-не || -ты/-ті, -ны/-ні/-н || -да/-де, -та/-те, -нда/-нде || -дан/-ден, -тан/-тен, -нан/-нен || -наң/-нең || -зар/-зер, -сар/-сер, -нзар/-нзер || || || || |- | tuvinsky || -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер, -нар/-нер || ''posesiv:'' -ның/-ниң/-нуң/-нүң, -дың/-диң/-дуң/-дүң, -тың/-тиң/-туң/-түң || -га/-ге, -ка/-ке || -ды/-ди/-ду/-дү, -ты/-ти/-ту/-тү, -ны/-ни/-ну/-нү || -да/-де, -та/-те || -дан/-ден, -тан/-тен || || || || || || |- | nogajsky || -лар/-лер || || || || || || || || || || || |- | karačaj balkarsky || -ла/-ле || || || || -да/-де, -нда/-нде || -дан/-ден || || || || || || |} <references group="pozn." /> [[Kategorie:Turkické jazyky]] dm31wgpep85qy5twshsuced3lug4rhj 0 7837 46018 34703 2022-08-14T16:27:25Z Lenka Lyalikoff 4811 /* Letní byt v Uherčicích */ wikitext text/x-wiki === Letní byt v Korolupech na mlýně === {| class="wikitable" |- | '''Sommerwohnung in Kurlupp''' 2 Zimmer, 1 Keler und 1 Küche, samt Möbel. Kann auch in 2 Wohnungen separiert werden. Bahnstation Hötzelsdorf, auch Jamnitz oder Schönwald. Poststation Ungarschitz, Vöttau. Auskunft Peter Wanek, Mühlenbesitzer in Kurlupp. Post Ungarschitz, Mähren. '''Letní byt v Korolupech''' 2 pokoje, 1 sklep a 1 kuchyně, s nábytkem. Může být použit také jako 2 byty. Železniční stanice Hötzelsdorf, Jemnice nebo Šumvald. Poštovní stanice Uherčice, Bítov. Informace Peter Wanek, majitel mlýna v Korolupech. Pošta Uherčice. Morava.<ref>Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe), Di, 24. April 1906, s. 39</ref> |} === Letní byt v Uherčicích === {| class="wikitable" |- | '''Sommerwohnung, möbliert,''' 2 Zimmer, auch einzeln zu vermieten in Ungarschitz an der Franz-Josephsbahn. Näheres I. Bezirk Wien, Rathausstraße 21, beim Portier. '''Letní byt se zařízením,''' 2 pokoje, také možno pronajmout odděleně v Uherčicích na Dráze císaře Františka Josefa. Bližší informace I. okres Vídeň, Rathausstraße 21, u portýra.<ref>Neue Freie Presse, Mi, 3. Juli 1895, s. 18</ref> |} === Reference === <references /> [[Kategorie:Dějiny Korolup|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] c1pgbxzjhoevbodzrrlsml5f7gy1tux