Turkické jazyky/Slovesa/Minulý čas

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10.xsd" version="0.10" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiknihy</sitename>
    <dbname>cswikibooks</dbname>
    <base>https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.39.0-wmf.23</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiknihy</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiknihám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="2300" case="first-letter">Udělátko</namespace>
      <namespace key="2301" case="first-letter">Diskuse k udělátku</namespace>
      <namespace key="2302" case="case-sensitive">Definice udělátka</namespace>
      <namespace key="2303" case="case-sensitive">Diskuse k definici udělátka</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Turkické jazyky/Slovesa/Minulý čas</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6874</id>
    <revision>
      <id>46021</id>
      <parentid>28174</parentid>
      <timestamp>2022-08-16T20:07:55Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>94</id>
      </contributor>
      <comment>oprava kódu; typo</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2198" xml:space="preserve">{{Doplnit}}

* turečtina má několik minulých časů:
** běžný minulý čas se tvoří příponou -d-
** minulý čas vyjadřující, že jsem slyšel, že se něco stalo, ale nejsem si jistý, že se to stalo, se tvoří příponou -muş-/-miş-,
* kazaština má dva minulé časy:
** minulý čas pro nedávnou minulost, tvoří se příponami -ды, -ді, -ты, -ті,
** minulý čas pro vzdálenou minulost, tvoří se příponami -ған, -ген, -қан, -кен, protože se jedná o uzavřené slabiky, jako přípony pro jednotlivé osoby se používají přípony (мен) -мін, -мын, (сен) -сың, -сің, (сіз) -сыз, -сіз, (ол) -, (біз) -быз, -біз, (сендер) -сіндер, -сындар, (сіздер) -сіздер, -сыздар, (олар) -,
* tatarština má dva minulé časy:
** minulý čas události, jejíž byl mluvčí účastníkem, tvoří se příponou -ды,
** minulý čas události, o které mluvčí ví, ale nebyl jejím účastníkem, tvoří se příponou -ган.

== Ukázka sloves v minulém čase ==
=== sloveso ''mluvit'' ===
''Pozn.:'' Pomlčkami jsou naznačeny jednotlivé přípon, v textech se nepíšou.

{| class=&quot;wikitable&quot;
|-
!  || infinitiv || čas || já || ty || vy (form.) || on/ona/ono || on/ona (form.) || my || vy || vy (form.) || oni/ony/ona
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | kazašsky || rowspan=&quot;2&quot; | сөйлеу / сөйлесу || minulý blízký || мен сөйле-ді-м || сен сөйле-ді-ң || сіз сөйле-ді-ңіз || ол сөйле-ді ||  || біз сөйле-ді-к || сендер сөйле-ді-ң-дер || сіздер сөйле-ді-ңіз-дер || олар сөйле-ді
|-
| minulý vzdálený || мен сөйле-ген-мін || сен сөйле-ген-сің || сіз сөйле-ген-сіз || ол сөйле-ген ||  || біз сөйлеген-біз || сендер сөйле-ген-сіндер || сіздер сөйле-ген-сіздер || олар сөйле-ген
|-
| rowspan=&quot;2&quot; | baškirsky || || || мин hойланем || || || || || || || ||
|-
| || || мин әйтем || || || || || || || ||
|}

[[Kategorie:Turkické jazyky]]</text>
      <sha1>tak1i0rnus30ypf1p9cxb929jz1in3c</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny českobudějovické diecéze/Seznam zemřelých kněží českobudějovické diecéze 1900-1999</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8167</id>
    <revision>
      <id>46022</id>
      <parentid>45908</parentid>
      <timestamp>2022-08-16T22:58:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="132881" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Oběti nacistického a komunistického pronásledování katolické církve jsou podbarveny zeleně. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska a Chodsko). Teprve počínaje záznamy z roku 1993 jsou tyto oblasti ze soupisu vypuštěny. Zahrnuta je rovněž farnost Dolní Cerekev, která původně patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze a po roce 2011 byla předána brněnské diecézi.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Josef Schuller
|{{dts|01|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|František Bureš
|{{dts|13|01|1900}}
|Diecézní kněz na odpočinku v Třeboni, bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]]. 
|-
|Justin Bauer, O.Cist.
|{{dts|14|01|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Rodák z Chvalšin. V duchovní správě působil v letech 1852-1857 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]], a následně v letech 1857-1858 jako kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodské městské farnosti]]. Opatský sekretář. Jubilant mnišských slibů. Konzistorní rada tarnówské diecéze v Polsku. 
|-
|Šebestián Feyrer
|{{dts|30|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]]. Okrskový vikář někdejšího ''vikariátu Horní Planá''.
|-
|Karel Müller
|{{dts|02|02|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]].
|-
|[[w:Rafael Michael Pavel|Rafael Michael Pavel]], O.Cist.
|{{dts|14|02|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]], [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]] a [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. V závěru života převor vyšebrodského kláštera. Historik, klášterní knihovník. 
|-
|Alois Strassberger
|{{dts|02|03|1900}}
|Farář ve Všerubech a okrskový vikář domažlický. 
|-
|František Wildmann
|{{dts|09|03|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].
|-
|Josef Čurda
|{{dts|08|05|1900}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Později katecheta Občanské dívčí školy v Českých Budějovicích. 
|-
|Tomáš Honsa
|{{dts|11|05|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]].
|-
|Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD
|{{dts|11|05|1900}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, biskupský notář a čestný konzistorní rada, někdejší provinciál svého řádu, v letech 1857-1894 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]].
|-
|ThDr. Jan Dobrý
|{{dts|03|08|1900}}
|Rodák z Domažlic, kněžské svěcení přijal v roce 1873. Prefekt Nižšího chlapeckého semináře v Českých Budějovicích (Nižší seminář bylo vzdělávací zařízení pro chlapce, u nichž se předpokládalo budoucí studium teologie v kněžském semináři, de facto šlo o specifický typ střední školy). Od roku 1889 děkan v Domažlicích a okrskový vikář domažlického vikariátu. 
|-
|[[w:Václav Klement Petr|Václav Klement Petr]], CFSsS
|{{dts|18|02|1901}}
|Zakladatel kongregace petrinů, někdejší vícerektor českobudějovického kněžského semináře.
|-
|Konrád Antonín Krepper, O.Cist.
|{{dts|01|09|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ekonom vyšebrodského opatství. 
|-
|J.M. can. [[w:Antonín Lenz|Antonín Lenz]]
|{{dts|02|10|1901}}
|Po kněžském svěcení byl krátce kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]], následně v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Deštná u Jindřichova Hradce|Deštné]]. V roce 1881 se stal sídelním kanovníkem v Praze na Vyšehradě, posléze se stal proboštem vyšehradské kapituly. Pod pseudonymem ''Jan Brázda ze Zlámané Lhoty'' psal (mnohdy velmi ostré) apologie církevní nauky a polemiky. Zvláště polemizoval s proticírkevními názory poslance mladočeské strany a propagátora ateismu [[w:Alfons Ferdinand Šťastný|Alfonse Ferdinanda Šťastného]].
|-
|Václav Kotáb
|{{dts|04|11|1901}}
|Někdejší kaplan v Písku. Později působil mimo českobudějovickou diecézi. 
|-
|Paulin Ant. Mörtl, O.Cist.
|{{dts|09|12|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích.  
|-
|[[w:Leopold Wackarž|Leopold Wackarž]], O.Cist.
|{{dts|13|12|1901}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě, v l. 1891-1900 zároveň generální opat cisterciáckého řádu.
|-
|Konrád Mandl
|{{dts|19|12|1901}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]]. Sekretář třeboňského vikariátu. 
|-
|Václav Krůta
|{{dts|07|02|1902}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]]. 
|-
|František Bodlák
|{{dts|09|04|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Předtím sídelní kaplan ve Varvažově ([[w:Římskokatolická farnost Čimelice|farnost Čimelice]]).
|-
|J.M. can. Jan Fanta
|{{dts|16|04|1902}}
|Rodák z Trhových Svinů. V duchovní správě působil nejprve jako kaplan v rodišti, v letech 1866-1867 byl kurátem českobudějovické vojenské nemocnice. Následně působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost Chvojnov|Chvojnově]] u Pelhřimova, posléze opět duchovensky působil u armády. Od roku 1892 byl farářem pražského vojenského farního obvodu. V roce 1897 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické kapituly ''extra statum''. V roce 1901 odešel na odpočinek. Dožil v Praze. 
|-
|Josef Mauritz
|{{dts|24|05|1902}}
|Rodák z Prachatic. Farář v Poběžovicích. 
|-
|František Sobotka
|{{dts|31|05|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Tomáš Rejšek
|{{dts|19|06|1902}}
|Rodák z Dobrše. Na kněze byl vysvěcen v roce 1883. Působil jako rektor biskupského konviktu v Českých Budějovicích. Ještě v poměrně mladém věku u něj vypukla duševní choroba, která jeho aktivní službu ukončila. Dožil v ústavu choromyslných v Dobřanech, kde zemřel ve věku 42 let. 
|-
|Jan Schneider
|{{dts|19|06|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Člunek|Člunku]]. Emeritní okrskový vikář jindřichohradeckého vikariátu. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Jan Pangerl
|{{dts|21|07|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želnava|Želnavě]]. 
|-
|František Michal
|{{dts|27|07|1902}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Sekretář třeboňského vikariátu.  
|-
|Jan Burian
|{{dts|29|07|1902}}
|Někdejší interkalíární administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Dožil na penzi v Prostějově.  
|-
|Josef Nedvídek
|{{dts|30|08|1902}}
|Kněz. Katecheta na gymnáziu v Písku. 
|-
|Karel Geringer
|{{dts|23|09|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Modrá Hůrka|Modré Hůrce]].  
|-
|Václav Žahourek
|{{dts|14|10|1902}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].  
|-
|Tomáš Jungwirth
|{{dts|21|10|1902}}
|Vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích.  
|-
|Václav Dvořák
|{{dts|18|03|1903}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]].
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|19|03|1903}}
|Kaplan-senior v Jindřichově Hradci. Biskupský notář a konsistorní rada.
|-
|Josef Mařík
|{{dts|09|06|1903}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]].
|-
|Dominik Eduard Peuker, O.Cist.
|{{dts|06|02|1904}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Arcikněz krumlovský. 
|-
|[[w:František Pravda|Vojtěch Hlinka]]
|{{dts|08|02|1904}}
|Literární pseudonym ''František Pravda''. Spisovatel. Zámecký kaplan na Hrádku u Sušice ([[w:Římskokatolická farnost Zbynice|farnost Zbynice]]).
|-
|František Havrda
|{{dts|17|04|1904}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]].
|-
|Benignus Josef Kacerovský, OSA
|{{dts|20|07|1904}}
|Obutý augustinián. Někdejší převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Vojtěch Truhlář
|{{dts|22|07|1904}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Neznašov|Neznašově]]. Osobní děkan. 
|-
|Karel Marek
|{{dts|10|10|1904}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. 
|-
|František Faschingbauer
|{{dts|20|10|1904}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Osobní děkan. 
|-
|Václav Řičák
|{{dts|28|12|1904}}
|Farář v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). Osobní děkan a konzistorní rada. Pomolog 
|-
|[[w:Karel Štěpán Vodička|Karel Štěpán Vodička]], OFMConv.
|{{dts|28|03|1905}}
|Minorita, kněz. Jistý čas působil v minoritském konventu v Českém Krumlově.
|-
|Josef Hausmann
|{{dts|30|03|1905}}
|Farář v Dešenicích a okrskový vikář klatovského vikariátu. 
|-
|J.M. can. ThDr. Jan Raška
|{{dts|17|04|1905}}
|Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Petr Chalupa
|{{dts|05|06|1905}}
|Kněz, katecheta německých měšťanských a obecných škol v Českých Budějovicích. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Petr Chvojan
|{{dts|05|06|1905}}
|Někdejší interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|František Fremund
|{{dts|09|06|1905}}
|Farář v Dnešicích, osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lexa
|{{dts|02|07|1905}}
|Původně byl členem kongregace redemptoristů. Později byl sekularizován (tj. dostal dispenz od řeholních slibů a vystoupil z kongregace) a byl inkardinován do českobudějovické diecéze jako diecézní kněz. Působil pak jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malenice|Malenicích]] a následně jako kooperátor na Folmavě. Posléze působil v Osvračíně a od roku 1880 byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. V roce 1903 odešel do penze. Dožil v Borovanech. 
|-
|Josef Hanzlovský
|{{dts|19|07|1905}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a pak v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Od roku 1885 až do své smrti děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Okrskový vikář vodňanského vikariátu a konzistorní rada českobudějovické diecéze.  
|-
|Tomáš Houška
|{{dts|29|07|1905}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]].
|-
|Karel Soukeník, CSsR
|{{dts|10|08|1905}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. František Pech
|{{dts|23|10|1905}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]], postupně jako katecheta, kaplan a nakonec děkan. Okrskový vikář píseckého vikariátu, čestný kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Šimon Kabát
|{{dts|24|11|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. 
|-
|Matěj Farník
|{{dts|15|01|1906}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. Později působil v krajanské duchovní správě v USA. 
|-
|J.M. can. Václav Macek
|{{dts|22|06|1906}}
|Kněžsky působil v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]] a [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Autor několika knih z oblasti spirituality a církevních dějin. Vykonal pouť do Palestiny a o této pouti vydal cestopis. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hessoun|Karel Hessoun]]
|{{dts|04|07|1906}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]], od r. 1865 působil v krajanské duchovní správě v USA, zemřel v St. Louis.
|-
|Jan Nepil
|{{dts|09|11|1906}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]].
|-
|Mons. Matěj Procházka
|{{dts|06|12|1906}}
|Kněz. Emeritní profesor českobudějovického gymnázia. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Martin Josef Říha|Martin Josef Říha]]
|{{dts|07|02|1907}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|Jindřich Beránek, O.Melit.
|{{dts|01|03|1907}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi (farnosti Volfartice a Horní Libchava). 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Alois Jirák|Alois Jirák]] 
|{{dts|21|04|1907}}
|Probošt v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], podílel se na vzniku ''Ottova slovníku naučného''. 
|-
|Vít Matouš Runt, O.Praem.
|{{dts|07|08|1907}}
|Strahovský premonstrát. Postupně působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Později byl děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]].
|-
|Augustin Forst
|{{dts|21|08|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Josef Baar
|{{dts|15|12|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Putim|Putimi]]. Strýc kněze a spisovatele [[w:Jindřich Šimon Baar|Jindřicha Šimona Baara]].
|-
|Matěj Sedlák
|{{dts|25|01|1908}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Jan Brdlík
|{{dts|08|02|1908}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Počátky|Počátkách]].
|-
|František Müller
|{{dts|13|05|1908}}
|Bývalý kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], v letech 1872-1896 farář v [[w:Římskokatolická farnost Prášily|Prášilech]]. Dožil na odpočinku v dolnorakouském Gross-Haselbachu.
|-
|Maximilian Schinko, O.Cist.
|{{dts|07|06|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, rodák z Českých Budějovic. Někdejší konventní knihovník ve Vyšším Brodě. Působil jako kaplan vyšebrodské městské farnosti a v letech 1887-1889 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. Následně byl katechetou ve Vimperku. Od roku 1900 žil jako konventuál ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Alois Winter
|{{dts|20|06|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Biskupský notář. 
|-
|Edvard Šebesta
|{{dts|23|06|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Sekretář někdejšího vodňanského vikariátu a biskupský vikář. 
|-
|Jan Cabal
|{{dts|19|07|1908}}
|Někdejší kaplan ve Volarech a pak v Protivíně. V letech 1894-1897 kaplan-senior v Českém Krumlově, tamtéž v letech 1897-1898 interkalární administrátor. Poté v letech 1898-1907 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hlasivo|Hlasivě]]. Následně byl přeložen jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčic u Netolic]], kde po jedenáctiměsíčním působení zemřel.  
|-
|František Dítko
|{{dts|19|07|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kvášňovice|Kvášňovicích]]. Biskupský notář. 
|-
|Matěj Beran
|{{dts|22|08|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. 
|-
|Jan Forst
|{{dts|23|09|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář.  
|-
|František Pfeifer
|{{dts|23|09|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. Osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|Antonín Čáp
|{{dts|27|09|1908}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].
|-
|Václav Mráz
|{{dts|12|10|1908}}
|Farář ve Švihově.
|-
|Benedikt Michl, O.Cist.
|{{dts|13|10|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|Adrian Anton Lichtenauer, O.Praem. 
|{{dts|25|10|1908}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Světlík|Světlíku]].
|-
|Matouš Tanzer
|{{dts|15|11|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]] (pozdějším Orlíku nad Vltavou). 
|-
|František Pliml
|{{dts|18|11|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]]. 
|-
|Bartoloměj Berger
|{{dts|28|11|1908}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. Od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubné|Dubném]]. Přísedící diecézního soudu a osobní děkan. 
|-
|J.M. can. Vilém Králík
|{{dts|16|01|1909}}
|Infulovaný probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
|-
|Jakub Kocábek
|{{dts|24|03|1909}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Řehoř Králík
|{{dts|06|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. 
|-
|Gustav Nožička
|{{dts|14|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|Jan Václav Podlaha
|{{dts|23|02|1910}}
|Autor teologických spisů. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stádlec|Stádleci]]. 
|-
|František Korecký
|{{dts|09|04|1910}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]].
|-
|[[w:Jan Duben|Jan Duben]]
|{{dts|28|05|1910}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nezamyslice u Horažďovic|Nezamyslicích u Horažďovic]]. Překladatel a politik.
|-
|J.M. can. Jakub Sponar
|{{dts|09|08|1910}}
|Kanovník, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Purkarec|Purkarci]]. Bratr R.D. Jakuba Sponara (viz r. 1939). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Brůha
|{{dts|12|10|1910}}
|Rodák ze Sedlice u Blatné. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chyšky|Chyškách]]. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Uhl
|{{dts|11|11|1910}}
|Rodák ze Sušice. Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Po roce 1900 žil na odpočinku v rodišti.
|-
|[[w:Bedřich Kamarýt|Bedřich Kamarýt]]
|{{dts|21|05|1911}}
|Rodák z Velešína. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. Byl nadaným malířem, psal rovněž povídky. Příbuzný obrozeneckého činitele a rovněž kněze [[w:Josef Vlastimil Kamarýt|Josefa Vlastimila Kamarýta]].
|-
|Godfried Josef Sukdol, O.Cist.
|{{dts|05|09|1911}}
|Vyšebrodský cisterciák. Arcikněz budějovický, administrátor ve Střížově a okrskový vikář někdejšího vikariátu Hluboká nad Vltavou.
|-
|Josef Lhotský
|{{dts|23|12|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. 
|-
|Hynek Hess
|{{dts|10|02|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Někdy uváděn také jako ''Ignác Hess''.
|-
|Václav Jíně
|{{dts|19|03|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Antonín Kloboučník
|{{dts|20|05|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. Arcikněz táborský. 
|-
|Antonín Vodrážka
|{{dts|22|05|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].  
|-
|Mons. Ferdinand Ritter
|{{dts|12|06|1912}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Tomáš Pfauser
|{{dts|02|07|1912}}
|Rodák z Dolní Radouně ([[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|farnost Lodhéřov]]). Apoštolský pronotář. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. Od roku 1899 sídelní kanovník českobudějovické kapituly (od r. 1900 jako kanovník-kustod). Rada diecézního církevního soudu pro manželské záležitosti. 
|-
|Tomáš Fabian
|{{dts|05|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. 
|-
|Jan Bäuml
|{{dts|17|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|Lodhéřově]]. 
|-
|Theodor Zátka
|{{dts|17|07|1912}}
|Druhý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Šimon Haláček
|{{dts|21|07|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]].
|-
|František Ullrich
|{{dts|07|08|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář. 
|-
|Antonín Diviš
|{{dts|15|08|1912}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].  
|-
|Arnošt Hubka, O.Melit.
|{{dts|01|11|1912}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Radomyšl|Radomyšli]]. 
|-
|Julius Laštůvka
|{{dts|14|11|1912}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|František Čáp
|{{dts|14|12|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. 
|-
|Mons. [[w:Adolf Rodler|Adolf Rodler]]
|{{dts|30|12|1912}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích, zakladatel ''Diecézního muzea''.
|-
|Josef Nápravník
|{{dts|04|03|1913}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dírná|Dírné]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Jetel
|{{dts|02|04|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]].
|-
|František Toušek
|{{dts|15|04|1913}}
|Farář v Albrechticích. Osobní děkan. 
|-
|Tomáš Pelnář
|{{dts|21|04|1913}}
|Emeritní farář v Meclově. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Karel Trnka
|{{dts|29|06|1913}}
|Arciděkan v Horšovském Týně. 
|-
|Florián Kohout
|{{dts|20|07|1913}}
|Do roku 1912 farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Tamtéž dožil na penzi. 
|-
|Bertold Holovský, OFMCap.
|{{dts|26|07|1913}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Jan Hromadník
|{{dts|13|08|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nový Rychnov|Novém Rychnově]] a biskupský notář. Horlivý, energický a laskavý kněz.
|-
|Jan Černý
|{{dts|30|12|1913}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]], od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]].
|-
|Josef Kovář
|{{dts|27|02|1914}}
|Osobní děkan. Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]], na odpočinku žijící v Sušici.
|-
|František Jenel
|{{dts|23|06|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]].
|-
|Josef Roller, CSsR
|{{dts|23|06|1914}}
|Redemptorista. V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Štěpán Jos. Hoffmann, OFM
|{{dts|10|07|1914}}
|Františkán, rodák ze Soběslavi. V roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci.  
|-
|Matěj Boháč
|{{dts|17|07|1914}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Horní Cerekev|Horní Cerekvi]]. Osobní děkan. Sekretář pelhřimovského vikariátu.  
|-
|Josef Jan Brčák
|{{dts|23|07|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častrov|Častrově]].
|-
|František Bürger
|{{dts|02|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]]. Osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lhotský
|{{dts|15|08|1914}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Červená Řečice|Červené Řečici]].
|-
|Václav Tesař
|{{dts|31|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hůrka|Hůrce]].
|-
|Dionýsius Schneider, O.Cist.
|{{dts|02|09|1914}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]].
|-
|Josef Mrštík
|{{dts|04|09|1914}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Později působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako probošt v Poděbradech.
|-
|Josef Nedbal, CSsR
|{{dts|19|03|1915}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Adam Martínek
|{{dts|02|04|1915}}
|Farář na Folmavě. Osobní děkan.
|-
|Matěj Sládek
|{{dts|11|04|1915}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Na penzi žil na Královských Vinohradech v pražské arcidiecézi. 
|-
|Josef Kučera
|{{dts|19|04|1915}}
|Farář v Bernarticích u Milevska. 
|-
|Florián Ferdinand Březina, OFM
|{{dts|30|04|1915}}
|Františkán, kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci.
|-
|Josef Růt
|{{dts|13|07|1915}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Josef Fanta
|{{dts|18|07|1915}}
|V letech 1887-1903 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. 
|-
|Josef Bildas
|{{dts|03|08|1915}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. 
|-
|Emilián Wagner
|{{dts|12|08|1915}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Cetviny|Cetvinách]]. 
|-
|Jindřich Kümmel, O.Cist.
|{{dts|15|08|1915}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Od roku 1910 lokalista na [[w:Římskokatolická farnost Dobrá Voda u Nových Hradů|Dobré Vodě u Nových Hradů]]. 
|-
|Mons. František Beránek
|{{dts|13|12|1915}}
|Tajný papežský komoří, rytíř řádu císaře Františka Josefa I., biskupský konzistorní rada, osobní děkan, vikář a farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se 7. 12. 1829 v Korytech u Mnichova Hradiště. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a potom (v roce 1847–48) filosofii a teologii v Praze. Následovaly 4 roky studií v Litoměřicích, kde byl 25. 7. 1852 od biskupa Augustina Bartoloměje Hille vysvěcen na kněze. Od 1. 9. 1852 do 28. 11. 1872 byl fundačním kaplanem v Chorušicích u Mělníka, pak až do 1. 6. 1880 farářem v Záboří u Mělníka, kde spravoval vinici tepelským premonstrátům na tamní osadě za roční gáži 100 zlatých. Tuto osadu ho přiměl opustit až špatný stav kostela, který hrozil sesutím. Dne 13. 6. 1880 se odstěhoval do Pohoří. 8. 3. 1887 jmenován vikářem. V roce 1913 se vzdal úřadu faráře a od 1. 5. 1914 i vikáře. Pohřben na hřbitově v Pohoří.
|-
|Jan Jungbauer
|{{dts|27|02|1916}}
|Působil po kněžském svěcení jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]], [[w:Římskokatolická farnost Pohorská Ves|Pohorské Vsi]] a [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. Posléze byl katechetou v Prachaticích. Dožil na penzi v Českém Krumlově. 
|-
|dr. Ferdinand Maurer, O.Cist.
|{{dts|23|04|1916}}
|Cisterciák ve Vyšším Brodě, kněz. Biskupský rada. 
|-
|Andreas Kößler, CSsR
|{{dts|23|04|1916}}
|Redemptorista. Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích.
|-
|Vojtěch Ptáčník
|{{dts|22|05|1916}}
|Čestný konzistorní rada. Farář na Folmavě.
|-
|Cyril Grebeníček, OP
|{{dts|23|05|1916}}
|Dominikán. V roce 1915 krátce působil při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. 
|-
|Theodor Jan Pecho, O.Cist.
|{{dts|07|07|1916}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Klášterní infirmář (tj. ošetřovatel nemocných mnichů) ve vyšebrodském opatství. 
|-
|Jan Koffer
|{{dts|08|07|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]].
|-
|Ludvík Kazda
|{{dts|14|07|1916}}
|Děkan v Lišově. Okrskový vikář třeboňský a arcikněz. 
|-
|Josef Thir
|{{dts|24|07|1916}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. 
|-
|Matěj Ziegloser
|{{dts|12|08|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Mons. ThDr. Václav Cába
|{{dts|14|09|1916}}
|Někdejší vojenský duchovní v Josefově (královéhradecká diecéze). Od roku 1907 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. 
|-
|Bedřich Holub
|{{dts|21|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křeč|Křeči]], osobní děkan. 
|-
|Jan Šimek
|{{dts|30|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]].  
|-
|Vojtěch Fiedler
|{{dts|04|12|1916}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Později prefekt ''Strakovy akademie'' v Praze. 
|-
|Martin Másilko
|{{dts|05|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]]. 
|-
|Jan Bláha
|{{dts|14|01|1917}}
|Farář v Neurazech u Nepomuku. 
|-
|Jan Beneš
|{{dts|29|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se Lipicích u Pelhřimova č. p. 13. Na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Nejdříve byl kaplanem v Lašovicích, poté roku 1894 nebo 1895 byl ustanoven kaplanem v Pohoří. Od listopadu 1909 odešel do Drahenic a od 1. 10. 1912 byl farářem v Černivsku. V červnu 1916 se vrátil jako farář do Pohoří. Zemřel náhle raněn mrtvicí. Pohřben v Pohoří.
|-
|František Voráček
|{{dts|05|02|1917}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. V letech 1905-1913 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Od roku 1913 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetoraz|Cetorazi]].  
|-
|Petr Havel
|{{dts|09|02|1917}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. Poté vystřídal několik dalších působišť. V roce 1893 se do Bílska vrátil jako farář, a setrval zde až do roku 1910, kdy odešel na odpočinek. Dožil ve Strunkovicích nad Blanicí. Čestný konzistorní rada, biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Alois Brunner, O.Cist.
|{{dts|12|02|1917}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Přídolí. Později novicmistr vyšebrodského opatství. Senior opatství. 
|-
|Tomáš Zeman
|{{dts|08|03|1917}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svojšice u Sušice|Svojšicích u Sušice]].
|-
|Josef Peschke
|{{dts|29|03|1917}}
|Farář v Horšovském Týně. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Čuta
|{{dts|07|04|1917}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Na penzi dožil v Bystřici u Nýrska.
|-
|Antonín Maerz
|{{dts|15|04|1917}}
|Po kněžském svěcení působil v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1900 až do své smrti byl děkanem v Domažlicích. 
|-
|Mons. Petr Steinbach
|{{dts|17|04|1917}}
|Děkan v Hostouni. 
|-
|Jordan Stutz
|{{dts|21|04|1917}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Novém Světě (nynější Nové Hutě)]]. Dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|Bedřich Holý
|{{dts|16|07|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Zemřel na zápal plic v Domažlicích, kde byl na návštěvě u příbuzných.  
|-
|František Šachl
|{{dts|31|08|1917}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]].
|-
|Hugo de Pauli
|{{dts|10|10|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]].
|-
|Jakub Janda
|{{dts|07|12|1917}}
|Kněz velmi vzdělaný a dobrý pedagog. Působil jako gymnaziální profesor a katecheta v Domažlicích. 
|-
|František Vacek
|{{dts|19|12|1917}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Augustin Kaplický
|{{dts|14|02|1918}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Zhůří|Zhůří]].
|-
|Jan Mojžíš
|{{dts|25|05|1918}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Brloh|Brlohu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Zdíkovec|Zdíkovci]]. Od r. 1914 kurát záložní vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1916 byl odvelen na italskou frontu jako kurát 9. horské brigády. Vážně zde onemocněl a byl převezen do záložní vojenské nemocnice v Pardubicích, kde zemřel na zápal plic kombinovaný se zánětem pohrudnice. Pohřben je ve svém rodném Velešíně. 
|-
|Josef Voňavka, CFSsS
|{{dts|16|07|1918}}
|Kněz kongregace petrinů. Kurát zeměbranského pěšího pluku v Písku. Padl v bitvě na Piavě v Itálii. 
|-
|Miloslav Jakubička
|{{dts|24|11|1918}}
|Zámecký kaplan v Orlíku nad Vltavou. 
|-
|Ladislav Faistauer, OFMCap.
|{{dts|25|12|1918}}
|Kněz, kapucín, člen řádové komunity v Sušici.
|-
|Mons. [[w:Antonín Skočdopole|Antonín Skočdopole]], dr. h. c.
|{{dts|16|01|1919}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Profesor pastorálky v budějovickém semináři. Do Českých Budějovic uvedl kongregaci [[w:Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školských sester de Notre Dame]], pomohl jim zde zřídit klášter, sestry jej nechaly později v tomto svém klášteře dožít. Jeden z posledních českých národních buditelů.
|-
|Karel Kotrouš
|{{dts|19|01|1919}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Mons. Antonín Pixa
|{{dts|08|03|1919}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jakub Pesl
|{{dts|08|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ratibořské Hory|Ratibořských Horách]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Prieher
|{{dts|13|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]] a později katecheta ve Vodňanech. 
|-
|prel. Augustin Hartl
|{{dts|27|06|1919}}
|Infulovaný prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. 
|-
|Yvo Pihale, O.Cist.
|{{dts|23|12|1919}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|09|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mlázovy|Mlázovech]].
|-
|František Příhoda
|{{dts|30|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Veselý
|{{dts|08|02|1920}}
|Děkan v Nepomuku a okrskový vikář. Biskupský notář a prelát Jeho Svatosti.
|-
|Mons. [[w:Josef Antonín Hůlka|Josef Antonín Hůlka]]
|{{dts|10|02|1920}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|František Fiala
|{{dts|08|03|1920}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|Antonín Kamarýt
|{{dts|15|03|1920}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. Vikariátní sekretář a biskupský notář.
|-
|Josef Winzig
|{{dts|30|03|1920}}
|Kaplan v Trhových Svinech. 
|-
|Josef Vítek
|{{dts|31|03|1920}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Suchdol nad Lužnicí|Suchdole nad Lužnicí]]. 
|-
|Václav Smolík, CSsR
|{{dts|03|05|1920}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|Jan Nep. Neubauer, O.Cist.
|{{dts|28|06|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]]. Osobní děkan.
|-
|Otto Ondřej Kohout, O.Cist.
|{{dts|30|11|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|Mons. Jan Švéda
|{{dts|07|01|1921}}
|Rodák z Českých Budějovic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. V letech 1866-1871 farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], poté děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Zemřel ve věku 93 let v 70. roce svého kněžství. Čestný občan Husince. Konzistorní rada a papežský prelát. 
|-
|J.M. can. Karel Poehnl
|{{dts|07|02|1921}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly, arcikněz domažlický a osobní děkan. 
|-
|Martin Mareš
|{{dts|26|03|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rataje u Bechyně|Ratajích u Bechyně]]. 
|-
|Vojtěch Hajný
|{{dts|04|03|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]].
|-
|František Smutný
|{{dts|23|05|1921}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]] (1875-1902). Dožil na odpočinku v Táboře. 
|-
|Alfons Klampfl, O.Cist.
|{{dts|24|07|1921}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Jan Florian
|{{dts|18|11|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]] (v době úmrtí byl na dočasném odpočinku). Za 1. světové války sloužil jako polní kurát. 
|-
|František Bečvář
|{{dts|05|12|1921}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Posléze působil v pražské arcidiecézi. V roce 1919 odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Antonín Trčka
|{{dts|10|12|1921}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Osobní děkan. Dožil na odpočinku v Hrdějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Hosín|farnost Hosín]]). 
|-
|Matěj Frána
|{{dts|04|03|1922}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a okrskový vikář. 
|-
|Martin Svoboda
|{{dts|02|10|1922}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář. 
|-
|František Zeman
|{{dts|07|11|1922}}
|Farář ve Švihově. Hudebník a regionální historik.  
|-
|Jan Zeman
|{{dts|16|03|1923}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|František Smola
|{{dts|14|08|1923}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|[[w:František Lang|František Lang]]
|{{dts|24|01|1924}}
|Rodák ze Ždánova v okrese Domažlice. Na kněze byl vysvěcen v roce 1878. Působil v Milavčích (které tehdy patřily do českobudějovické diecéze). Zde se podílel na archeologických výzkumech. Po roce 1901 působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Rejštejn|Rejštějně]]. Od roku 1922 žil na penzi v Domažlicích, kde je také pohřben. 
|-
|Mons. ThDr. Antonín Málek
|{{dts|02|02|1924}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Assesor českobudějovické konzistoře. 
|-
|Augustin Jan Kubeš, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kapucín, kněz. Někdejší kvardián v Sušici, později provinciál. Zabýval se entomologií. 
|-
|Mons. [[w:Josef Brenner|Josef Brenner]]
|{{dts|23|07|1924}}
|Generální vikář.
|-
|Matěj Šindel
|{{dts|28|10|1924}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslív|Myslívě]]. Posléze děkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Vynikal obětavostí a upřímnou zbožností. 
|-
|[[w:Bruno Pammer|Bruno Pammer]], O.Cist.
|{{dts|22|11|1924}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě.
|-
|gen. v. v. [[w:Antonín Voneš|Antonín Voneš]]
|{{dts|14|01|1925}}
|Někdejší kaplan v Rudolfově, později ceremonář biskupa Jirsíka. Souběžně působil ve vojenské duchovní správě, nejprve v rakousko-uherské armádě, po roce 1918 v armádě československé. Jako vojenský duchovní působil postupně v Bratislavě, Hradci Králové a Liberci. V letech 1893-1922 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. Od roku 1921 přednosta oddělení 4a Ministerstva národní obrany. Zastával názor, že kněz v armádě nemá působit jen jako duchovní, ale také jako mravní autorita, kulturní a osvětový pracovník. V roce 1922 odešel do vojenské výslužby a zároveň rezignoval na farní beneficium v Kardašově Řečici. Dožil zřejmě v Praze. Pohřben je na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Štěpán Zach, O.Cist.
|{{dts|25|01|1925}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích a vládní rada. 
|-
|Jan Kotek
|{{dts|17|08|1925}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. Osobní děkan. V závěru života zámecký kaplan v Hrádku u Sušice.
|-
|František z Assisi Blaťák, CSsR
|{{dts|02|11|1925}}
|Redemptorista. Kněz-katecheta v Českých Budějovicích.
|-
|J.M. can. [[w:František Xaver Paleček|František Xaver Paleček]]
|{{dts|16|01|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]], čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Vyhledávaný zpovědník, přezdívaný ''&quot;český Vianney&quot;''.
|-
|Zephyryn Tobner, O.Cist.
|{{dts|01|04|1926}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Publicista. 
|-
|Mons. [[w:Georg Glosauer|Georg Glosauer]]
|{{dts|09|06|1926}}
|V letech 1890-1892 farář v [[w:Římskokatolická farnost Pačejov|Pačejově]]. Později působil v Boru u Tachova (tehdy pražská arcidiecéze, od roku 1993 plzeňská diecéze). Od roku 1917 pomocný biskup pražský a titulární biskup hermopolský. 
|-
|Vilém Janauschek, CSsR
|{{dts|30|06|1926}}
|Redemptorista, kněz. Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|Josef Hroch
|{{dts|05|07|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec nad Vltavou|Kostelci nad Vltavou]].
|-
|František Svátek
|{{dts|25|07|1926}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Vydavatel. Pohřben v Novém Bydžově v královéhradecké diecézi. 
|-
|Ivan Frant. Kitzberger, O.Praem.
|{{dts|06|05|1927}}
|Strahovský premonstrát. Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Od roku 1922 byl farářem v Nebušicích u Prahy. Tamtéž pohřben.
|-
|Leopold Markvart, O.Cist.
|{{dts|07|07|1927}}
|Vyšebrodský cisterciák. Pocházel z Moravy. Kněz. 
|-
|Josef Mergl, O.Melit.
|{{dts|27|01|1928}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Strakonic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi jako administrátor farnosti Volfartice. Dožil v rodišti. 
|-
|Filip Jan Konečný, OP
|{{dts|08|06|1928}}
|Dominikán, kněz. Někdejší vikář řeholního domu v Českých Budějovicích. Závěr života prožil ve farní duchovní správě v litoměřické diecézi. Účastnil se často debat a polemik, mimo jiné obhajoval nauku katolické církve proti názorům T. G. Masaryka. 
|-
|Karel Kalenský
|{{dts|22|07|1928}}
|Kněz-katecheta v Písku.
|-
|Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist.
|{{dts|15|09|1928}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|František Eliášek
|{{dts|08|10|1928}}
|Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], pracoval též jako archivář. 
|-
|Josef Fabián 
|{{dts|24|11|1928}}
|Kněz českobudějovické diecéze, biskupský notář. Spisovatel (literárním pseudonymem ''Prokop Zaletěl''). Na penzi žil v Dřítni ([[w:Římskokatolická farnost Bílá Hůrka|farnost Bílá Hůrka]]), pohřben ve Křtěnově. 
|-
|Mons. Antonín Miláček
|{{dts|16|12|1928}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Gustav Praxl
|{{dts|24|01|1929}}
|Někdejší kaplan ve Volarech, od r. 1899 až do své smrti farář v Horní Vltavici.  
|-
|Jan Kukla
|{{dts|21|02|1929}}
|Rodák ze Zbudova. Katecheta v Pelhřimově a následně na českojazyčném gymnáziu v Českých Budějovicích. Konzistorní rada a jubilant kněžství.
|-
|Otmar Josef Wohl, O.Cist.
|{{dts|10|03|1929}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor gymnázia v Českých Budějovicích, magistr kleriků vyšebrodského opatství.
|-
|[[w:Jan Vacek (kněz)|Jan Evang. Vacek]]
|{{dts|18|12|1929}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
|-
|Vojtěch Mach
|{{dts|15|06|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]], zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Do Malont pořídil nové zvony, které byly požehnány 18. května 1930. Po vyzdvižení do kostelní věže poprvé zvonily právě při jeho pohřbu. Pohřben v Doudlebech u Českých Budějovic v hrobě svých rodičů. 
|-
|Karel Balík
|{{dts|07|08|1930}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]]. Předtím působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Srní|Srní]] a v Poběžovicích.  
|-
|Vojtěch Hamerle
|{{dts|19|03|1931}}
|Zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice).  
|-
|Adolf Šindelář, O.Cist.
|{{dts|23|05|1931}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. 
|-
|Josef Bartoš Bělčický
|{{dts|01|07|1931}}
|Rodák z Bělčic. V duchovní správě působil postupně v Záboří, Horní Pěně a Nové Bystřici. 
|-
|Václav Zach
|{{dts|01|09|1931}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Filibert Franz Panhölz, O.Cist.
|{{dts|10|02|1932}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|Mons. Mathias Wonesch
|{{dts|27|04|1932}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|Českých Budějovicích]], probošt českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Vodička
|{{dts|29|04|1932}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dráchov|Dráchově]].
|-
|Antonín Javorský
|{{dts|22|06|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
|-
|Mons. [[w:Vavřinec Jakeš|Vavřinec Jakeš]]
|{{dts|13|07|1932}}
|Farář v Dolních Slověnicích (působil zde 41 let). Emeritní arcikněz jindřichohradecký a okrskový vikář třeboňský. Tajný papežský komoří. Jubilant kněžství. Skromný člověk svatého života, jehož Václav Petera ve svém spise ''Géniové církve a vlasti'' nazval ''&quot;jihočeským Vianneyem&quot;''. Pohřben na slověnickém hřbitově. 
|-
|František Kadlec
|srpen 1932
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší katecheta ve Dvoře Králové nad Labem. V únoru 1932 jako kněz-penzista přijal službu zámeckého kaplana na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). V srpnu téhož roku se ztratil během procházky a nebyl již nikdy nalezen. ''Ubidemque sepultus''.
|-
|prel. ThDr. Ladislav Dvořák
|{{dts|03|08|1932}}
|Farář-prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].  
|-
|Václav Janota
|{{dts|18|08|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku. 
|-
|Josef Smrt
|{{dts|21|08|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]]. Pohřben v Milevsku. 
|-
|František Havel
|{{dts|08|11|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Honzík
|{{dts|29|11|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]]. 
|-
|Alois od sv. Benedikta Majer, OAD
|{{dts|27|12|1932}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor konventu ve Lnářích, v l. 1894-1921 lnářský farář.
|-
|František Kubata
|{{dts|24|07|1933}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Alois Pícha
|{{dts|29|10|1933}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. 
|-
|Jan Podlaha 
|{{dts|05|01|1934}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Matěj Pužej
|{{dts|28|03|1934}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Osobní děkan. Vikář prachatického vikariátu a arcikněz. 
|-
|Jan Zoubek
|{{dts|02|05|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]], později tamtéž interkalární administrátor. Později žil nějaký čas v konventu bosých augustiniánů ve Lnářích (řeholníkem se však zřejmě nestal). V závěru života byl expozitou v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Nových Hutích]] (tehdejší farnost Nový Svět). 
|-
|Václav Jirsa
|{{dts|25|06|1934}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Ignác Josef Češka, O.Cist.
|{{dts|16|08|1934}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přední Výtoň|Přední Výtoni]], později v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|J.M. can. Josef Pavlovic
|{{dts|26|09|1934}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|J.M. can. Alois Simeth
|{{dts|02|10|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. V letech 1893-1898 spirituál českobudějovického kněžského semináře. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Mons. Vojtěch Traxler
|{{dts|02|11|1934}}
|Rodák z Jarošova nad Nežárkou. V letech 1890-1903 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mnich|Mnichu]], poté po zbytek života děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]. Čestný konzistorní rada a od roku 1925 čestný papežský komoří a arcijáhen jindřichohradecký. Velký vlastenec. 
|-
|Beatus Adolf Böhm, CFSsS
|{{dts|21|11|1934}}
|Kněz kongregace petrinů v Českých Budějovicích. Patřil k prvním členům kongregace petrinů po jejím založení. 
|-
|Josef Frejlach
|{{dts|10|01|1935}}
|Děkan ve Vodňanech. 
|-
|Jan Žahourek
|{{dts|20|01|1935}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hamr|Hamru]]. Překladatel ze srbštiny. 
|-
|František Domorázek
|{{dts|20|06|1935}}
|Původem z Vysočiny od Havlíčkova Brodu v královéhradecké diecézi. Přinejmenším v závěru života působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. Regionální historik a publicista. 
|-
|Mons. ThDr. ICDr. [[w:Václav Černý (kněz)|Václav Černý]]
|{{dts|28|06|1935}}
|Biskupský notář českobudějovické diecéze. Vícerektor české papežské koleje ''Nepomucenum'' v Římě. Obětavě a svědomitě pečoval o záležitosti koleje. Vedle toho přednášel seminaristům filosofii a historii. Osobně byl znám jako člověk velmi skromný. Pohřben v Římě v kolejní hrobce na ''Campo Verano''.   
|-
|Mons. Antonín Mráz
|{{dts|01|07|1935}}
|Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Apoštolský pronotář. Ordinariátní komisař. 
|-
|František Fau
|{{dts|22|10|1935}}
|Kněz a katecheta v Jindřichově Hradci. Archivář. 
|-
|Mons. Matěj Lhotský
|{{dts|08|02|1936}}
|Kněz, emeritní profesor učitelského ústavu v Soběslavi. Autor důkladných výkladů ke katechismu. Kněz velmi oblíbený. V závěru života ředitel učitelského ústavu ve Svatém Janu pod Skálou (pražská arcidiecéze). 
|-
|Ignác Hykede, OP
|{{dts|11|05|1936}}
|Dominikán. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]].
|-
|[[w:Karel Traxler|Karel Traxler]]
|{{dts|15|05|1936}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dub|Dubu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. Šachista, autor tzv. [[w:Traxlerův protiútok|Traxlerova protiútoku]].
|-
|ThDr. Alois Essl
|{{dts|14|09|1936}}
|Někdejší profesor liturgiky v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V roce 1900 z Českých Budějovic odešel a (poněkud překvapivě) přijal duchovní správu ve venkovské šumavské [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|farnosti Zvonková]]. Zde prožil zbytek života a byl zde i pohřben. Člověk laskavý a pokorný. 
|-
|Mons. Ferdinand Kadláček
|{{dts|07|01|1937}}
|Farář ve Zbytinách a emeritní okrskový vikář prachatického vikariátu. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Karel Laub
|{{dts|21|01|1937}}
|Duchovní správce chlapecké vychovatelny v Nepomuku. 
|-
|Vojtěch Vincenc Frejka, O.Praem.
|{{dts|17|02|1937}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce, kde založil ženskou kongregaci sester premonstrátek. Po roce 1906 působil krátce v premonstrátské kanonii v Nové Říši u Telče (brněnská diecéze). Nějaký čas byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích. 
|-
|František Čermák
|{{dts|30|06|1937}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Pluhova Žďáru. 
|-
|Mons. Šimon Pokoj
|{{dts|18|09|1937}}
|Papežský komoří, konzistorní rada. Kněz-katecheta na české reálce v Českých Budějovicích. 
|-
|Antonín Svoboda
|{{dts|18|09|1937}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Spisovatel (používal pseudonym ''Antonín Svoboda-Pošumavský'').
|-
|Antonín Vorlíček, CSsR
|{{dts|02|10|1937}}
|Redemptorista, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Chelčice|farnost Chelčice]]).
|-
|Bruno Sauer, O.Praem.
|{{dts|22|10|1937}}
|Strahovský premonstrát, někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Později opat strahovské premonstrátské kanonie.
|-
|Pavel Jan Vondráček, O.Praem.
|{{dts|11|02|1938}}
|Strahovský premonstrát. Po dvacet let byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hodušín|Hodušíně]]. Později probošt na Svatém Kopečku u Olomouce. 
|-
|František Seyvalter
|{{dts|20|03|1938}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]]. 
|-
|Mons. Tomáš Pícha
|{{dts|24|04|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libkova Voda|Libkově Vodě]], později v Mrákově (Mrákov tehdy patřil do českobudějovické diecéze). 
|-
|Josef Šmejkal
|{{dts|11|05|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].
|-
|Mons. Jan Wolf
|{{dts|31|05|1938}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Klatovech v. v.
|-
|Antonín Brandejs
|{{dts|08|07|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]]. Osobní děkan. 
|-
|Johann Nepomuk Ullwer, CSsR
|{{dts|30|12|1938}}
|Redemptorista. V českobudějovické diecézi působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích a na poutním místě Svatý Kámen u Kaplice. Zemřel během svého kázání přímo na kazatelně kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Pohřben je na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie v hrobce kongregace redemptoristů.
|-
|Josef Forman
|{{dts|22|02|1939}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Nový
|{{dts|04|07|1939}}
|Arciděkan v Domažlicích. 
|-
|Mons. Václav Čubr
|{{dts|01|08|1939}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Závěr života strávil v Blatné a v Hrádku u Sušice. 
|-
|Jan Komrska
|{{dts|06|08|1939}}
|Duchovní správce sester de Notre Dame v Horažďovicích.
|-
|Josef Hamršmíd, O.Melit.
|{{dts|21|08|1939}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. Později převor řádového konventu v Praze. 
|-
|Metoděj Martin Frank, OFMCap.
|{{dts|28|09|1939}}
|Kapucín, kněz. Kdysi působil v konventu v Sušici. Závěr života strávil v brněnské kapucínské komunitě. Celkem 23 let působil jako pohřebník na brněnském Ústředním hřbitově, kde zvláště pečoval o důstojné pohřbívání chudých lidí. Zanechal hlubokou stopu v srdcích lidí, kteří se s ním setkávali. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben v Brně. 
|-
|Štěpán Sponar
|{{dts|01|12|1939}}
|Děkan v Soběslavi. Bratr kanovníka Jakuba Sponara (viz r. 1910). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů ve stejném hrobě, jako jeho bratr Jakub.
|-
|František Roubík
|{{dts|16|02|1940}}
|Osobní děkan. V letech 1912-1928 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Poté působil až do své smrti jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]] u Pelhřimova. 
|-
|[[w:Alfons Bébar|Alfons Bohumil Bébar]], OSA
|{{dts|26|02|1940}}
|Obutý augustinián. Na kněze byl vysvěcen v roce 1906 a následně byl poslán do Domažlic (ty tehdy patřily do českobudějovické diecéze), kde byl převorem tamního augustiniánského konventu. Biskupský notář a konzistorní rada českobudějovické diecéze. 
|-
|Mons. Antonín Polánský
|{{dts|03|04|1940}}
|Rodák z Březí (farnost Týn nad Vltavou). Někdejší katecheta v Blatné, posléze v Domažlicích a Sušici. V letech 1900-1914 duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích. Poté přešel do Českých Budějovic, kde byl instalován kanovníkem katedrální kapituly. Zároveň dále spolupracoval se sestrami de Notre Dame, tentokráte s jejich českobudějovickou komunitou. V roce 1935 mu byl udělen titul papežského preláta a o rok později se v českobudějovické kapitule stal děkanem. Byl členem několika katolických spolků.
|-
|Mons. [[w:Šimon Bárta|Šimon Bárta]]
|{{dts|02|05|1940}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Jan A. Dvořák
|{{dts|17|05|1940}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Regionální historik Zbudovských blat. 
|-
|Mauritius Pöschl, O.Cist.
|{{dts|02|08|1940}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zátoň|Zátoni]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Gotthard Felix
|{{dts|24|09|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. V letech 1939-1940 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, jako těžce nemocný byl propuštěn, záhy po propuštění však musel být hospitalizován. Zemřel v nemocnici v Praze na následky předchozího věznění. 
|-
|Josef Kubašta
|{{dts|04|11|1940}}
|Rodák z Prachaticka. Farář v Milavčích. 
|-
|Jaroslav Podhradský
|{{dts|20|11|1940}}
|Osobní děkan. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Johann Höfferl
|{{dts|24|11|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. Zemřel v koncentračním táboře.  
|-
|Václav Vošický
|{{dts|11|12|1940}}
|Rodák z Miřetic u Vlašimi, byl v r. 1897 vysvěcen na kněze v litoměřické diecézi a začal působit jako kaplan v Dolním Jiřetíně. V r. 1901 přešel do českobudějovické diecéze, kde byl ustanoven kaplanem v Čížové u Písku. Od r. 1912 působil v Drahenicích jako interkalární administrátor a následně (od r. 1913) jako farář. Od r. 1916 působil jako farář v Černívsku. V závěru života se vrátil do litoměřické diecéze. Dožil v Arnolticích u Děčína.   
|-
|Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD
|{{dts|03|03|1941}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, v letech 1934-1937 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]], biskupský notář.
|-
|František Šulc
|{{dts|25|06|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Josef Jána
|{{dts|02|10|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze, katecheta a konzistorní rada. Pohřben v Čížové. 
|-
|František Lorenc
|{{dts|28|11|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Fenzl
|{{dts|16|12|1941}}
|Kněz-katecheta v Českých Budějovicích na gymnáziu. 
|-
|Stanislav Turek
|{{dts|04|01|1942}}
|Rodák z Volyně. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]]. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Podhradský
|{{dts|24|01|1942}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]]. Od roku 1925 až do své smrti děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Hermann Kamarýt
|{{dts|04|02|1942}}
|Kněz českobudějovické diecéze, konzistorní rada. 
|-
|[[w:František Hanuš Žundálek|František Hanuš Žundálek]]
|{{dts|20|02|1942}}
|Rodem z Kundratic (farnost Křižanov v brněnské diecézi). V letech 1927-1930 zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). Od roku 1930 působil v Praze. Zde byl předsedou družstva ''Vlasť'', spolupracoval na vydávání ''Časopisu katolického duchovenstva'' a byl duchovním správcem ústavu slepých dívek na Kampě. 
|-
|Mikuláš Levý
|{{dts|01|04|1942}}
|Zámecký kaplan v Březnici, biskupský notář. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Aleš Bouz, III.OP
|{{dts|02|04|1942}}
|Bývalý dominikán (v r. 1937 byl sekularizován a zůstal jako diecézní kněz v Českobudějovické diecézi), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], za &quot;pobuřující&quot; kázání 2. 11. 1942 byl zatčen, vězněn byl v Českých Budějovicích a následně v Praze na Pankráci, byl transportován do Osvětimi, kde zemřel (oficiálně na úplavici, podle neoficiální verze byl umlácen).
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|JUDr. Emanuel Hanuš
|{{dts|06|05|1942}}
|Podplukovník duchovní služby v. v., někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Na penzi žil u své sestry v Klatovech, 12. 2. 1942 zatčen, zavražděn v koncentračním táboře Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Adauktus Josef Krebs, CFSsS
|{{dts|07|05|1942}}
|Generální představený kongregace petrinů. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Pašek
|{{dts|21|05|1942}}
|V letech 1929-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Vošta
|{{dts|28|05|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařanech]] u Tábora, osobní děkan. Vězněn v Dachau, odtud vyvezen transportem invalidů na smrt. 
|-
|[[w:Metoděj Jan Zavoral|Metod Jan Zavoral]], O.Praem.
|{{dts|26|06|1942}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v Jihlavě (brněnská diecéze) a následně v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. V letech 1906-1942 strahovský opat. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Franz Reinisch, SAC
|{{dts|21|08|1942}}
|Palottin. Na kněze byl vysvěcen v roce 1928. Za své protinacistické postoje byl perzekvován a v roce 1941 byl ustanoven farářem na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]] (umístění do odlehlé horské oblasti bylo rovněž formou trestu), mohl však pouze sloužit bohoslužby - nacistická moc mu zakazovala kázat. V březnu 1942 dostal povolávací rozkaz k Wehrmachtu. K odvodu se dostavil záměrně pozdě - již z dřívější doby byly známy jeho výroky o tom, že v nacistických ozbrojených složkách sloužit odmítá. Byl záhy zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl v srpnu 1942 vykonán. Jihoněmecká palottinská provincie usiluje o jeho beatifikaci. Je znám též jako &quot;tichý mučedník z Kvildy&quot;. 
|-
|Mons. [[w:Karl Petersilka|Karl Petersilka]]
|{{dts|20|09|1942}}
|Kněz. Vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích. Částečně působil též v politice. V roce 1933 se jasně vyslovil proti nacismu. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelbert Blöchl|Engelbert Blöchl]], O.Cist.
|{{dts|01|11|1942}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Pavel Jan Souček|Pavel Jan Souček]], O.Cist.
|{{dts|28|01|1943}}
|Původně strahovský premonstrát. Ve druhé půli roku 1906 doložen jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. Později přestoupil do premonstrátské kanonie v Nové Říši na Moravě. V roce 1929 byl vedením řádu jmenován novoříšským opatem (de facto proti vůli členů kanonie, ale časem si získal u spolubratří úctu a respekt). Zemřel jako mučedník v koncentračním táboře v Osvětimi spolu se čtyřmi dalšími novoříšskými premonstráty. 
|-
|František Blahovec
|{{dts|16|03|1943}}
|Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volenice|Volenicích]], dožil na penzi ve Volyni.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:František Bernard Vaněk|František Bernard Vaněk]]
|{{dts|01|04|1943}}
|Někdejší lokalista na [[w:Kostel Nejsvětější Trojice (Křemešník)|Křemešníku]], později (1906-1942) děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]], spisovatel (zvl. kniha ''Na krásné samotě'', v níž vzpomíná na své působení na Křemešníku).
|-
|Mons. Vojtěch Příb
|{{dts|02|08|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. 
|-
|František Haláček
|{{dts|17|08|1943}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|Richard Randák, OFMCap.
|{{dts|04|09|1943}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Mons. Leonard Rendl
|{{dts|09|09|1943}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1917-1920 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi ve Volšově u Sušice.  
|-
|Martin Maxa, O.Cist.
|{{dts|22|09|1943}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. 
|-
|Mons. Jan Pavel Hille
|{{dts|27|09|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Josef Knap
|{{dts|21|10|1943}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. 
|-
|Franz Dichtl mladší
|{{dts|16|11|1943}}
|Synovec kanovníka Franze Dichtla staršího (viz r. 1897). Kaplan a později interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. Pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov nad Malší|Rychnově nad Malší]]. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. Po roce 1938 byl často vyslýchán a šikanován gestapem. Pohřben v Polné na Šumavě.
|-
|Václav Pulec
|{{dts|23|06|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zahájí|Zahájí]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Karel Nohel
|{{dts|12|07|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. Nacistická perzekuce (časté výslechy na gestapu) způsobila jeho částečné pominutí smyslů. Zemřel v internaci v Zásmukách u Prahy, kde spadl do potoka a utopil se. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Karel Slavík (kněz)|Karel Slavík]]
|{{dts|12|12|1944}}
|Kněz, profesor teologie v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Václav Šílený
|{{dts|21|12|1944}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]].
|-
|Robert Josef Filzbauer, O.Cist.
|{{dts|06|02|1945}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kapličky|Kapličkách]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelmar Hubert Unzeitig|Engelmar Hubert Unzeitig]], CMM
|{{dts|02|03|1945}}
|Člen Kongregace Marianhillských misionářů. Interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|Zvonkové]], zatčen v r. 1941. Znám jako ''&quot;anděl z Dachau&quot;'', zemřel na tyfovou nákazu při ošetřování nemocných. Dne 24. 9. 2016 beatifikován.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jílek (duchovní)|Josef Jílek]]
|{{dts|20|04|1945}}
|Působil v duchovní správě postupně v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]], [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]], zapojil se do protinacistického odboje, v r. 1941 byl zatčen, koncem války byl nacisty popraven.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Antonín Pospíšil
|počátkem května 1945
|Farář v Klenčí pod Čerchovem (tehdy českobudějovická diecéze). V říjnu 1944 zatčen gestapem a poslán do Terezína. Zde zemřel v převratových dnech května roku 1945. Přesné datum smrti je nezjistitelné, jeho ostatky se rovněž nepodařilo identifikovat. Pohřben neznámo kde. 
|-
|[[w:František Teplý|František Teplý]]
|{{dts|11|06|1945}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hoštice (u Tábora)|Hošticích u Tábora]]. Později působil jako archivář v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi v Malenicích u Volyně, tamtéž pohřben. Regionální historik.
|-
|Jan Mottl
|{{dts|03|11|1945}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Překladatel z polštiny.
|-
|Josef Dík
|{{dts|11|02|1946}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Později působil v pražské arcidiecézi, na penzi žil v Čimelicích u Písku. 
|-
|[[w:Franz Andraschko|Franz Andraschko]]
|{{dts|12|04|1946}}
|Osobní děkan. Farář na [[w:Římskokatolická farnost Mouřenec|Mouřenci]].
|-
|Mons. Viktor Muchka
|{{dts|08|08|1946}}
|První arciděkan v Klatovech. 
|-
|Gerhard J. Nýdl, O.Cist.
|{{dts|17|08|1946}}
|Vyšebrodský cisterciák, převor vyšebrodského opatství. 
|-
|Václav Kůstka
|{{dts|29|09|1946}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věžná|Věžné]].
|-
|František Žlábek
|{{dts|02|01|1947}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nadějkov|Nadějkově]].
|-
|František Rada
|{{dts|30|01|1947}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nákří|Nákří]].
|-
|Jaroslav Štucbart
|{{dts|05|04|1947}}
|Kněz. Katecheta v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze).
|-
|Petr Dolzer, O.Praem.
|{{dts|05|01|1948}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1918-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|Mons. Václav Řepa
|{{dts|09|06|1948}}
|Kanovník. Děkan katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. [[w:František Kroiher|František Kroiher]]
|{{dts|17|06|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. Kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Josef Rybička
|{{dts|01|08|1948}}
|Kněz-katecheta v Písku. Konzistorní rada a propagátor turistiky.
|-
|ThDr. [[w:Jan Budař (kněz)|Jan Budař]]
|{{dts|17|08|1948}}
|Rodák ze Staré Vožice. Studoval v Římě, kde byl promován doktorem teologie a dne 3. ledna 1892 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako katecheta na gymnáziu v Klatovech. V letech 1901-1923 vyučoval v kněžském semináři v Českých Budějovicích novozákonní biblistiku. Roku 1913 podnikl studijní cestu do Egypta a Palestiny, nějaký čas navštěvoval přednášky na ''Jeruzalémské biblické škole'' při jeruzalémském konventu dominikánů. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech a pokračoval v pedagogické a vědecké činnosti v Českých Budějovicích. V roce 1923 se pak přesunul do Prahy, kde vyučoval na Katolické teologické fakultě University Karlovy. Pohřben byl v Praze na ''Krčském'' (též ''Nuselském'') ''hřbitově''. 
|-
|Jan Walter
|{{dts|01|10|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]].
|-
|Hilár Frant. Haitl, OP
|{{dts|06|01|1949}}
|Dominikán. V letech 1922-1923 představený dominikánské komunity v Českých Budějovicích. V letech 1923-1924 kaplan a katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|Mons. ThDr. Ludvík Matoušů
|{{dts|14|01|1949}}
|Kněz, profesor v českobudějovickém kněžském semináři, kanonista.
|-
|František Balík
|{{dts|23|01|1949}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. Dožil v Bezděkově u Klatov.
|-
|Josef Vandas
|{{dts|11|03|1949}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD
|{{dts|27|09|1949}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, několikrát zastával funkci převora řádového konventu ve Lnářích. V letech 1937-1942 zároveň lnářský farář.
|-
|Matěj Kolařík
|{{dts|09|10|1949}}
|Děkan v Sedlici u Blatné.
|-
|Felix Roman Lipl
|{{dts|25|10|1949}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Mons. Jan Timr
|{{dts|04|04|1950}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Ondřejov|Ondřejově]].
|-
|Jan Lysák
|{{dts|13|04|1950}}
|Farář v Nákří.
|-
|Mons. [[w:Jan Cais|Jan Cais]]
|{{dts|20|04|1950}}
|Generální vikář. Jeho pohřeb měl díky zásahu StB značně skandální průběh. Orgány StB totiž již před pohřbem nechaly odvézt jeho tělo na hřbitov, takže v českobudějovické katedrále nemohly být normální pohřební obřady (byla sloužena pouze Mše sv. za zesnulého). Následně bylo katedrální kapitule sděleno, že tělo Mons. Caise je již na Hřbitově sv. Otýlie. Tam pak proběhlo uložení do hrobu již normálním způsobem (poté, co si jeden z kanovníků, Mons. Boček, vynutil nahlédnutí do rakve, aby se přesvědčil, že je v ní skutečně Mons. Cais). 
|-
|František Kovář
|{{dts|06|07|1950}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]]. 
|-
|Ludvík Ostrý
|{{dts|16|07|1950}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Farní kronika starorožmitálská jej zmiňuje jako bodrého člověka se zdravým humorem. Vypomáhal také ve [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|farnosti Bubovice]] ve filiálním kostele v Pročevilech.  U věřících byl velmi oblíben. Zemřel náhle ve zpovědnici během zpovídání. 
|-
|J.M. can. [[w:František Čech (kněz)|František Čech]]
|{{dts|04|05|1951}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Dvořák
|{{dts|29|06|1951}}
|Kněz českobudějovické diecéze, osobní děkan. Konzistorní rada.
|-
|František Vít Früchtl, O.Cist.
|{{dts|07|09|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmitál na Šumavě|Rožmitále na Šumavě]]. Po roce 1945 odešel z Československa. Dožil v Německu. 
|-
|Josef Zahrádka
|{{dts|05|11|1951}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čachrov|Čachrově]]. 
|-
|Paulus Josef Heinrich, O.Cist.
|{{dts|23|11|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|[[w:Florián Fencl|Florián Fencl]]
|{{dts|28|12|1951}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]].
|-
|Viktorin Alexius Panhölz, O.Cist.
|{{dts|02|08|1952}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. Po roce 1945 dožil v Rakousku. 
|-
|[[w:Tomáš Koupal|Tomáš Koupal-Blatenský]]
|{{dts|08|08|1952}}
|Někdejší zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí ([[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|farnost Týn nad Vltavou]]), později působil ve farnosti Trhové Sviny, zvláště ve filiálním kostele ve Slavčích. Z důvodu vážné chronické nemoci později působil jako katecheta a výpomocný duchovní v Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovicích. Po roce 1918 se velmi věnoval apologii katolické církve proti prvorepublikovému antikatolicismu. Věnoval se rovněž lokální historiografii. 
|-
|Jan Reindl
|{{dts|19|09|1952}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Václav Chalupský
|{{dts|20|10|1952}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]] a později v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Konzistorní rada.  
|-
|Vincenc Gross
|{{dts|24|10|1952}}
|Rodák z Jindřichova Hradce. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Pohřben v rodišti.
|-
|Johann Spannbauer
|{{dts|22|11|1952}}
|Někdejší arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1946 žil a působil v Bavorsku.  
|-
|Petr Holub
|{{dts|20|12|1952}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. Později katecheta v rodných Domažlicích.  
|-
|František Maňour
|{{dts|01|01|1953}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. Zemřel v kostele u oltáře během bohoslužeb.  
|-
|[[w:Matthäus Quatember|Matthäus Quatember]], O.Cist.
|{{dts|10|02|1953}}
|Vyšebrodský cisterciák. Po kněžském svěcení působil nějaký čas v duchovní správě ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšín]] a [[w:Římskokatolická farnost Horní Stropnice|Horní Stropnice]]. Od roku 1936 působil v Římě jako konzultor vatikánské ''Kongregace pro řeholníky''. V roce 1945 jej papež Pius XII. jmenoval titulárním opatem v Clairvaux. V roce 1950 byl zvolen generálním opatem cisterciáckého řádu. O tři roky později zemřel na rakovinu žaludku. Podle svého přání byl pohřben v [[w:Klášter Poblet|cisterciáckém klášteře Poblet]] v Katalánsku.
|-
|Jan Zadražil
|{{dts|29|12|1953}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Chýnov|Chýnově u Tábora]].
|-
|Antonín Chlebeček
|{{dts|09|02|1954}}
|Kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Tecellin Jaksch|Tecellin Josef Jaksch]], O.Cist.
|{{dts|23|05|1954}}
|Opat cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, za druhé světové války perzekvován nacisty, po roce 1948 dožil v exilu v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Mons. prof. [[w:Kašpar Štojdl|Kašpar Štojdl]]
|{{dts|27|05|1954}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], později kanovník českobudějovické kapituly. Zpovědník biskupa Josefa Hloucha.
|-
|Valentin Jaroslav Krejčí, OP
|{{dts|26|08|1954}}
|Dominikán. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]].
|-
|Karel Vondruška
|{{dts|01|10|1954}}
|Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Měl literární a umělecké sklony. Zajímal se o fyziku. Byl znám mezi svými farníky jako člověk vlídný a skromný. Pohřben je na vrčeňském hřbitově. V témže hrobě je pohřbena jeho sestra, která mu vedla domácnost a bratr, prof. Felix Adam Vondruška.
|-
|Josef Adamec
|{{dts|23|11|1954}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Bolech
|{{dts|24|11|1954}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Tomáš Beránek|Tomáš Beránek]]
|{{dts|03|12|1954}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář vodňanského vikariátu, zemřel ve vězení na následky mučení. 
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|04|12|1954}}
|Duchovní správce v Dolní Cerekvi. Osobní děkan. 
|-
|Josef Hovorka
|{{dts|04|12|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčicích u Netolic]]. Osobní děkan. 
|-
|Antonín Špale
|{{dts|20|12|1954}}
|Někdejší katecheta v Bechyni. Jubilant kněžství. Biblista. Pohřben v Hodušíně.
|-
|Mons. Leopold Klima
|{{dts|18|05|1955}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Přes jasně antinacistické postoje byl po válce odsunut z Československa. Dožil v Bambergu, kde vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Kunhuty. Pod pseudonymem Wolfgang Rothenbaum napsal několik divadelních her. 
|-
|Antonín Tůma
|{{dts|02|06|1955}}
|Emeritní děkan v Černovicích u Tábora. 
|-
|Alberich Siegfried Sauer, O.Cist.
|{{dts|17|06|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. Po roce 1945 dožil v cisterciáckém opatství Heiligenkreuz v Rakousku. 
|-
|Daniel Waschenpelz, O.Cist.
|{{dts|05|07|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].  
|-
|Mons. Antonín Maxa
|{{dts|14|07|1955}}
|Kněz. Archivář českobudějovické konzistoře.
|-
|Otakar Fric
|{{dts|22|07|1955}}
|Děkan v Klatovech.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|14|10|1955}}
|Kněz českobudějovické diecéze, duchovní správce ve Vřeskovicích. Osobní děkan. 
|-
|František Břicháček
|{{dts|25|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jan Petrů
|{{dts|26|10|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]]. Osobní děkan a biskupský notář.
|-
|František Kozel
|{{dts|30|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]].
|-
|dr. Wenzel Houschka
|{{dts|29|11|1955}}
|Rodák z Polné na Šumavě. V letech 1923-1928 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodňov|Hodňově]], 1928-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazi]]. Okrskový vikář [[w:Vikariát Český Krumlov|českokrumlovského vikariátu]]. V roce 1946 vysídlen do Rakouska. 
|-
|Vojtěch Bumba
|{{dts|12|12|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]]. Osobní děkan.
|-
|Bedřich Prokoš
|{{dts|31|12|1955}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svatý Jan nad Malší|Svatém Janu nad Malší]]. Osobní děkan.
|-
|Karel Smrčka
|{{dts|27|01|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Pátek
|{{dts|22|03|1956}}
|V letech 1921-1935 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Dožil v Malonicích ([[w:Římskokatolická farnost Velhartice|farnost Velhartice]]). 
|-
|Karel Poucha
|{{dts|11|04|1956}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Předslavice|Předslavicích]].
|-
|Bedřich Mokráček
|{{dts|11|04|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drahenice|Drahenicích]]. 
|-
|Jan Pechuška
|{{dts|31|05|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]] a okrskový vikář jindřichohradecký. Zemřel zřejmě v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).  
|-
|Josef Posík
|{{dts|01|06|1956}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zachotín|Zachotíně]]. 
|-
|Augustin Korber
|{{dts|01|06|1956}}
|Kněz. Katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí|Lomnici nad Lužnicí]]. 
|-
|Karel Šolle
|{{dts|07|06|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Dožil v Českých Budějovicích.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|04|08|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Mladé Vožici.
|-
|Jaroslav Čech
|{{dts|15|08|1956}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Václav Říha
|{{dts|29|09|1956}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře, později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Od roku 1952 politický vězeň. Zemřel ve věznici na Mírově na infarkt, který dostal po silném psychickém otřesu. 
|-
|Václav Kahuda
|{{dts|06|11|1956}}
|Osobní děkan. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Paračov|Paračově]].
|-
|Jan Sklenář
|{{dts|07|12|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Pacově. 
|-
|Josef Mojžíš
|{{dts|26|12|1956}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Na penzi žil ve Vyšném u Českého Krumlova. 
|-
|Josef Pragr
|{{dts|17|01|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovicích]]. Osobní děkan. 
|-
|Benedikt Alois Kastner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. V roce 1946 se vystěhoval do Rakouska.  
|-
|Jan Matějů
|{{dts|02|02|1957}}
|Bývalý duchovní správce v Kardašově Řečici.   
|-
|Eberhard Winter, O.Cist.
|{{dts|29|03|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. V letech 1919-1945 duchovní správce ve Strýčicích. V letech 1945-1946 žil ve vyšebrodském klášteře, v roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém klášteře v Heiligenkreuzu. 
|-
|Jindřich Senft
|{{dts|30|03|1957}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Stibral
|{{dts|22|08|1957}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], později působil v pražské arcidiecézi.  
|-
|Stanislav Jan Ploner, O.Cist.
|{{dts|04|10|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Po roce 1945 dožil v Německu.
|-
|Tomáš Harant
|{{dts|19|10|1957}}
|Duchovní správce na Tannabergu u Domažlic. 
|-
|Mons. prof. [[w:Karel Reban|Karel Reban]]
|{{dts|01|11|1957}}
|Kanovník - kustod katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Cajetan Lang, O.Praem.
|{{dts|16|10|1958}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1941-1945 farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. V roce 1945 odešel do domovské schägelské kanonie v Rakousku. V roce 1946 zde byl zvolen opatem. 
|-
|ThDr. Jan Růžička
|{{dts|14|11|1958}}
|Kněz českobudějovické diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nýrsko|Nýrsku]]. Za 1. světové války polní kurát. Byl zajat na ruské frontě a jako zajatec se dostal až do Persie a k čínským hranicím. Po návratu do vlasti působil jako kněz-fundatista v Malých Svatoňovicích (královéhradecká diecéze). Dožil v Prachaticích, kde je i pohřben.
|-
|Tomáš Geist
|{{dts|30|11|1958}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Boletice|Boleticích]] (v Boleticích působil do roku 1946). Na penzi dožil v Českém Krumlově, pohřben je v Kájově. 
|-
|[[w:Jan Bernardin Skácel|Bernardin Jan Skácel]], OP
|{{dts|02|01|1959}}
|Dominikán. Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře.  
|-
|Mons. ThDr. Laurenz Niescher
|{{dts|13|04|1959}}
|Rodák z Chvalšin. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]] u Jindřichova Hradce. Někdejší vedoucí církevní [[w:Katolická akce|Katolické akce]] v českobudějovické diecézi. Po druhé světové válce mohl zůstat v Československu. Dožil jako soukromá osoba v Českých Budějovicích, zemřel téměř zapomenut. Pohřben byl na českobudějovickém ''Hřbitově svaté Otýlie''.
|-
|Václav Tlachána
|{{dts|09|05|1959}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. 
|-
|Jakub Waldmann
|{{dts|05|03|1960}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Od roku 1959 na odpočinku v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Eduard Pechtl
|{{dts|06|05|1960}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]].
|-
|Josef Bouchal
|{{dts|16|06|1960}}
|Rodák z Lišova, kněz. Někdejší katecheta v Jistebnici. 
|-
|Franz Xaver Heidler
|{{dts|24|06|1960}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1915. Postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešov nad Černou]], [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšiny]], [[w:Římskokatolická farnost Pohoří na Šumavě|Pohoří na Šumavě]], [[w:Římskokatolická farnost Blansko u Kaplice|Blansko u Kaplice]], [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážný]] a [[w:Římskokatolická farnost Volary|Volary]]. Po roce 1945 se vystěhoval do Bavorska.
|-
|Štěpán Koželuha
|{{dts|07|07|1960}}
|V roce 1952 byl krátce (pouze pár měsíců) administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi, jako duchovní správce v Pivíně u Prostějova.
|-
|František Veselý
|{{dts|24|07|1960}}
|Rodák ze Staré Říše na Moravě. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]]. 
|-
|Engelbert Schwarzbauer
|{{dts|23|11|1960}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]] a osobní děkan. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. V roce 1946 byl vysídlen do Německa. Dožil v Reinhardsachsenu v Bádensku-Württembersku. 
|-
|František Friedl
|{{dts|04|01|1961}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. V roce 1959 byl z Jindřichova Hradce na příkaz kapitulního vikáře Titmana odvolán. Dožil v Písku.  
|-
|Antonín Šmelc, O.Praem.
|{{dts|14|02|1961}}
|Premonstrát (zřejmě strahovský). Působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]] a v letech 1957-1959 ve Kdyni. 
|-
|Mons. ThDr. PhDr. [[w:Antonín Eltschkner|Antonín Eltschkner]]
|{{dts|22|02|1961}}
|Generální vikář pražské arcidiecéze a světící biskup pražský. V roce 1940 jej papež Pius XII. jmenoval českobudějovickým biskupem, na nátlak nacistické správy protektorátu Čechy a Morava se však nemohl úřadu ujmout. Řízení diecéze převzal generální vikář, Mons. Jan Cais. Eltschkner se tedy nikdy nestal českobudějovickým biskupem, v letech 1940-1945 měl však vatikánské pověření k udílení biřmování a svěcení na území této diecéze. Po válce zřejmě očekával, že se bude moci úřadu ujmout, v roce 1947 však byl českobudějovickým biskupem jmenován Mons. Josef Hlouch. Eltschkner se poněkud stáhl do ústraní a dožil na Moravě. Po roce 1948 jako jediný z československých biskupů nebyl internován. 
|-
|Kosmas Josef Mlýnský, CCG
|{{dts|05|08|1961}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], někdejší superior na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Václav Vlášek
|{{dts|07|10|1961}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. 
|-
|Ferdinand Mathe
|{{dts|05|01|1962}}
|Kněz-katecheta ve Vimperku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil v Bavorsku. 
|-
|Bohuslav Poustka
|{{dts|26|02|1962}}
|Někdejší kaplan v Přešticích. Později působil v pražské arcidiecézi. 
|-
|Mons. ThDr. Jan Roubal
|{{dts|27|03|1962}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Mons. plk. Gustav Šuman
|{{dts|07|04|1962}}
|Vojenský duchovní, rodák z Trhových Svinů. Za druhé světové války vězněn. V roce 1949 odsouzen v politickém procesu. Podařilo se mu uprchnout, emigroval do Německa. 
|-
|prel. Mons. Václav Přibek
|{{dts|06|09|1962}}
|V letech 1938-1946 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Posléze infulovaný prelát v Českém Krumlově. 
|-
|Jan Häusler, O.Melit.
|{{dts|01|12|1962}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. 
|-
|František Bouda
|{{dts|29|03|1963}}
|Někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], v letech 1946-1954 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Na penzi žil v Nepomuku.
|-
|František Kocián
|{{dts|11|08|1964}}
|V letech 1953-1959 interkalární administrátor v Domažlicích. 
|-
|Josef Bouza
|{{dts|30|01|1965}}
|Rodák z Pištína. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]], vikariátní sekretář vikariátu Český Krumlov. 
|-
|Nikolaus Lonsing, O.Cist. 
|{{dts|08|11|1965}}
|Vyšebrodský cisterciák. Působil v duchovní správě ve farnostech Malšín, Přídolí a Vyšší Brod. Po druhé světové válce byl odsunut do Rakouska. Spolu s opatem Jakschem přišel do kláštera v Reinu a po Jakschově smrti se zde stal představeným pro mnichy z Vyššího Brodu v exilu. 
|-
|Jaroslav Böhm, O.Cr. 
|{{dts|18|12|1965}}
|Křižovník s červenou hvězdou, před rokem 1935 byl krátce kaplanem na cisterciácké faře v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]]. 
|-
|František Vondryska
|{{dts|22|05|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. 
|-
|Bertrand Ludvík Húska, OP
|{{dts|19|06|1966}}
|Dominikán původem ze Slovenska. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|J.M. can. Václav Klabouch
|{{dts|03|02|1967}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Od roku 1958 sídelní kanovník českobudějovické kapituly.
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], O.Cr.
|{{dts|01|05|1967}}
|Křižovník s červenou hvězdou, někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Klučenice|Klučenicích]], později působil v brněnské diecézi na farách, inkorporovaných křižovnickému řádu. Na penzi žil v Milevsku, v závěru života pak v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Quirin Ludwig Pinner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1968}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Omlenicích u Kaplice. Po roce 1945 nebyl zařazen do odsunu a zůstal v duchovní správě v Omlenicích až do roku 1948. Poslední Mši svatou v Omlenici sloužil 11. dubna 1948, poté se dobrovolně vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém opatství v Reinu ve Štýrsku. 
|-
|Adolf Hoftych
|{{dts|09|03|1968}}
|Kněz, někdejší katecheta v Kamenici nad Lipou. 
|-
|Bedřich Rožánek
|{{dts|02|04|1968}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Jan Evangelista Eybl|Jan Evangelista Eybl]]
|{{dts|21|06|1968}}
|Za první světové války byl polním kurátem Rakousko-uherské armády, od roku 1933 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]]. Za druhé světové války vězněn v Terezíně a v Dachau. Dožil na penzi v Hrusicích (pražská arcidiecéze). Z období, kdy byl polním kurátem, se dochoval jeho deník, ve kterém je několikrát zmíněn spisovatel Jaroslav Hašek, který byl s Eyblem ve stejném pluku - z toho plynou domněnky, že Eybl mohl být předlohou feldkuráta Ibla z Haškova románu ''Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války''. Kromě podobnosti jména však pro tuto domněnku neexistují žádné důkazy. Eyblův deník z první světové války je dostupný [https://svejkmuseum.cz/doc/eybl/denik.pdf zde].
|-
|Jan Sukdol
|{{dts|02|01|1969}}
|Po kněžském svěcení působil jako výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]]. Později byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]], v roce 1944 se po smrti děkana Šíleného stal v Borovanech farářem. V letech 1953-1960 byl politickým vězněm. Po propuštění se nemohl vrátit do českobudějovické diecéze. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna (královéhradecká diecéze), kde také zemřel. Pohřben byl v Borovanech za účasti biskupa Josefa Hloucha.
|-
|[[w:Adolf Pelikán|Adolf Pelikán]], SJ
|{{dts|18|11|1969}}
|Jezuita, kněz. V roce 1948 krátce spirituál českobudějovického semináře, posléze emigroval. 
|-
|Jan Václav Straka, OMI
|{{dts|02|01|1970}}
|Provinciál ''Kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné''. Od roku 1946 farář v Kájově a ex currendo administrátor v několika okolních farnostech. Obětavě konal bohoslužby i v odlehlých vesnicích, kam dojížděl i ve velkých mrazech na motocyklu. V důsledku toho mu od omrzlin začala odumírat tkáň na nohou, jedna noha mu byla amputována. Byl následně přeložen do Hluboké nad Vltavou a dojížděl na ambulantní léčbu do českobudějovické nemocnice. Posléze mu však musela být amputována i druhá noha. Utrpení spojené se svou nemocí statečně snášel. Pohřben je v Kájově. Jeho postava epizodicky vystupuje v ''Šumavské trilogii'', kterou sepsal kanovník František Hobizal. 
|-
|J.M. can. Antonín Jarolímek
|{{dts|02|03|1970}}
|Někdejší administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích]], později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. Čestný kanovník katedrální kapituly. Bratr strahovského opata [[w:Stanislav Bohuslav Jarolímek|Stanislava Bohuslava Jarolímka]] († 1951). 
|-
|František Kubát
|{{dts|02|04|1970}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Franz Bayer
|{{dts|09|06|1970}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]]. 
|-
|Jan Unger
|{{dts|06|09|1970}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Později působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]] a na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. V roce 1938 byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Nedvědice u Soběslavi|Nedvědic u Soběslavi]] a později do [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětína]]. Po druhé světové válce otevřeně vyjadřoval nesouhlas s plošným vysidlováním Němců z jižních Čech. Nějaký čas byl vězněn a později mu byl přikázán pobyt v charitním domově v Senohrabech v pražské arcidiecézi (šlo de facto o internaci). V Senohrabech dožil. Dochovaly se jeho česky psané vzpomínky na působení v Rychnůvku. Tyto Ungerovy vzpomínky jsou dostupné [https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=unger&amp;t=p zde]
|-
|[[w:Antonín Titman|Antonín Titman]]
|{{dts|11|09|1970}}
|V letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze. Dožil v ústraní. 
|-
|Antonín Mědílek
|{{dts|24|10|1970}}
|Rodák z Olešnice (farnost Červený Kostelec, královéhradecká diecéze), působil na Lomci u Vodňan, kde je také pohřben. 
|-
|ThDr. PhDr. František Xaver Hejda
|{{dts|08|01|1971}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]].
|-
|ThDr. František Pernegr
|{{dts|09|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Herbert Rudolf Pröl, O.Cist.
|{{dts|15|05|1971}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]] a opatský sekretář. Po roce 1945 dožil v Rakousku.
|-
|Jaroslav Šálek
|{{dts|24|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Zavlekov|Zavlekově]].
|-
|Josef Hrubý
|{{dts|06|06|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|ThDr. Josef Hlavnička
|{{dts|21|06|1971}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Josef Kukla
|{{dts|28|06|1971}}
|Rodák z Libkovy Vody. Kněz českobudějovické diecéze. Středoškolský profesor. 
|-
|Klement M. Svobodník, CFSsS
|{{dts|05|07|1971}}
|Generální superior Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. 
|-
|František Korál
|{{dts|24|09|1971}}
|Dlouholetý (1916-1970) duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Václav Makovec
|{{dts|01|10|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze a básník.
|-
|Josef Lávička, CSsR
|{{dts|17|11|1971}}
|Redemptorista. Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Lomec|Lomci u Vodňan]].
|-
|Mons. Prof. ThDr. [[w:Josef Hlouch|Josef Hlouch]]
|{{dts|10|06|1972}}
|Rodem Moravan z Lipníku u Třebíče, někdejší profesor teologické fakulty v Olomouci. Od roku 1947 diecézní biskup českobudějovický. Biskupský úřad mohl fakticky vykonávat pouze v letech 1947-1950 a 1968-1972. Dne 9. června 1972 byl zbit při výslechu příslušníky StB a následujícího dne zemřel. Bývá označován za nekrvavého mučedníka. Od března roku 2018 probíhá jeho beatifikační proces. 
|-
|Ignác Miklík, CSsR
|{{dts|04|09|1972}}
|Redemptorista. Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (farnost Chelčice), po roce 1950 působil nějaký čas ve [[w:Římskokatolická farnost Rudolfov|farnosti Rudolfov]]. Dožil v Opavě u řeholních sester v ústavu ''Marianum''.
|-
|Václav Antony
|{{dts|07|09|1972}}
|Rodák z Blatné. Působil jako katecheta na gymnáziu v Domažlicích, pak v letech 1940-1949 arciděkan tamtéž. V letech 1949-1960 politický vězeň, pak v civilním zaměstnání. V roce 1969 se mohl vrátit do oficiální pastorace. Působil na děkanství při katedrále v Českých Budějovicích a následně v letech 1971-1972 ve Veselí nad Lužnicí. 
|-
|Emil Prukner
|{{dts|30|01|1973}}
|Rodák z Domažlic, někdejší administrátor ve Švihově. 
|-
|[[w:Dominik Kaindl|Dominik Kaindl]], O.Cist.
|{{dts|22|02|1973}}
|Vyšebrodský cisterciák. Opat-koadjutor vyšebrodského kláštera, po roce 1945 dožil v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Karel Brčák
|{{dts|24|02|1973}}
|Kněz-katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Březnice|Březnici]], později v téže funkci v Domažlicích (původně českobudějovická diecéze). Za druhé světové války perzekuován. V roce 1948 odešel na odpočinek do rodných Bernartic u Milevska, kde dožil. 
|-
|Ján Maria Polakovič, CCG
|{{dts|25|08|1973}}
|Slovák. Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1936-1939 superior řeholního domu těšitelů v Nepomuku. 
|-
|J.M. can. [[w:Miloslav Trdla|Miloslav Trdla]]
|{{dts|07|01|1974}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]], v letech 1972-1974 navíc kapitulní vikář českobudějovické diecéze. 
|-
|Nivard Sulzer, O.Cist.
|{{dts|28|01|1974}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Dožil v Rakousku. 
|-
|Karel Josef Stuchlík, O.Praem.
|{{dts|11|03|1974}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1939-1941 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|Josef Brož
|{{dts|04|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. 
|-
|[[w:Ludvík Spurný|Ludvík Ant. Spurný]], OFM
|{{dts|09|09|1974}}
|Františkán. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. 
|-
|Alois Havlíček
|{{dts|13|12|1974}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se v Přílepově, farnost Kostelec nad Vltavou. Na kněze vysvěcen v roce 1909. Necelý půlrok byl kaplanem v Zátoni, potom kaplanem v Pohoří, v roce 1916 krátce administrátorem. V letech 1916–1917 postupně administrátorem v Drahenicích a Černívsku. V roce 1917 se vrátil jako farář do Pohoří, kterým zůstal do roku 1964. Později jmenován osobním děkanem. Ještě do roku 1971 bydlel v Pohoří na faře a vypomáhal v duchovní správě, když už byla farnost administrována z Mirovic. V roce 1971 se odstěhoval do Putimi, kde v prosinci 1974 zemřel ve věku více než 90 let. Je pochován v Putimi.
|-
|Evermod Friedrich Gross, O.Praem.
|{{dts|24|01|1975}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]] a [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]]. Po roce 1945 byl odsunut a dožil ve schlägelské kanonii premonstrátů v Rakousku. 
|-
|Jan Pour
|{{dts|27|12|1975}}
|Osobní děkan. V letech 1937-1960 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec|Kostelci]]. Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje a v letech 1942-1945 byl vězněn. Dožil na penzi ve Smilkově u Votic. Byl v Kostelci posledním sídelním duchovním správcem. 
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán, kněz. Někdejší kvardián františkánského konventu v Jindřichově Hradci, představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech. 
|-
|Antonín Kostelka, CSsR
|{{dts|28|02|1976}}
|Redemptorista, kněz. Nějaký čas působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Fritz Hofmann
|{{dts|09|01|1977}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Po roce 1945 nebyl nuceně odsunut (v Prachaticích po celou dobu druhé světové války nevystupoval protičesky, naopak byl všeobecně oblíben), ale bylo mu umožněno se mimo odsunovou vlnu vystěhovat do Bavorska. Vyučoval pak dogmatiku na teologických fakultách v Pasově a Würzburgu. Jako doprovod würzburgského biskupa se účastnil jednání druhého vatikánského koncilu. 
|-
|Jaromír Vochoč
|{{dts|02|11|1977}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Domažlic. Později žil v exilu v Kanadě – stal se obětí svého povolání (byl svědkem dopravní nehody, a jelikož s sebou zrovna měl olej k pomazání nemocných, zaopatřoval umírající oběť nehody – přitom byl sám sražen autem jedoucím v protisměru a na místě zemřel).
|-
|Josef Schreier
|{{dts|19|12|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]]. 
|-
|[[w:Antonín Voráček|Antonín Voráček]], O.Melit.
|{{dts|16|04|1978}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Švihova. Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]] a profesor na místním gymnáziu. Člen několika strakonických kulturních a sportovních organizací. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. V letech 1953-1960 politický vězeň. Dožil jako soukromá osoba v rodišti, nicméně se nadále snažil ilegálně pokračovat v řeholním životě. 
|-
|Josef Šorna
|{{dts|11|10|1978}}
|Osobní děkan. Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]].
|-
|Ludwig Jilek
|{{dts|23|01|1979}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost České Žleby|Českých Žlebech]]. Po roce 1945 žil a kněžsky působil v Bavorsku. 
|-
|Josef Hlavatý, SDB
|{{dts|31|03|1979}}
|Salesián, duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (farnost Radomyšl). 
|-
|Karel Prokop Švarc
|{{dts|26|10|1979}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|[[w:Karel Method Klement|Method Karel Klement]], OSB
|{{dts|07|11|1979}}
|Emauzský benediktin. Někdejší spirituál českobudějovického semináře. 
|-
|Josef Pynta
|{{dts|07|11|1979}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], později děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Vladislav Zborovský
|{{dts|27|11|1979}}
|Rodák z Uhlířských Janovic. Narodil se 19. dubna 1934 a v červnu 1957 byl vysvěcen na kněze. V letech 1958–1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]] (od roku 1964 také excurrendo v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]). Od roku 1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]] a od roku 1976 až do své smrti ve [[w:Římskokatolická farnost Staňkov|Staňkově]]. Na chodníku v ulici 28. října ve Staňkově jej zastihl infarkt, jemuž ve stodské nemocnici podlehl. Bylo mu 45 let. Pohřeb ve Staňkově proběhl 4. 12. 1979. Je pochován v rodinném hrobě v Uhlířských Janovicích. Mezi věřícími byl velmi oblíbený.
|-
|[[w:Antonín Jaroslav Kadaník|Antonín Jaroslav Kadaník]], CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz kongregace petrinů. V letech 1940-1942 působil v petrinské komunitě v Písku a zároveň byl novicmistrem. Posléze se stal generálním superiorem kongregace petrinů. Po roce 1948 byl perzekvován, v roce 1953 byl odsouzen k deseti letům vězení. Po propuštění dostal &quot;státní souhlas&quot; k výkonu duchovenské služby, a nastoupil jako duchovní správce k sestrám Vincentkám, které pracovaly v domově důchodců v Přelouči (královéhradecká diecéze). Zde prožil celý zbytek svého života. 
|-
|Bedřich Bohdal
|{{dts|17|01|1980}}
|Rodem z Hlubočce u Opavy. Nějaký čas byl farářem v Klenčí pod Čerchovem. Dožil v rodišti. 
|-
|Jiří Jiljí Bouz, III. OP
|{{dts|30|08|1980}}
|Bývalý dominikán, pak dominikánský terciář. Bratr Aleše Bouze III. OP (viz r. 1942 tohoto seznamu). Ještě jako řeholník působil v Třeboni, po přechodu do třetího řádu vystřídal několik působišť na diecézních farách. V závěru života výpomocný duchovní v Dráchově u Veselí nad Lužnicí. Zemřel v nemocnici v Táboře. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Kácově na Kutnohorsku.
|-
|Jiří Dvořák
|{{dts|08|09|1980}}
|Bývalý dominikán, v letech 1930-1932 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|[[w:Václav Wohlmut|Václav Wohlmut]]
|{{dts|16|09|1980}}
|Rodák ze Skašova u Nepomuku. Po maturitě na gymnáziu v Klatovech nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1939 se  stal jednou z obětí razie na vysokoškolské studenty a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zde mnoho trpěl a tehdy také dal slib Panně Marii, že pokud přežije, stane se knězem. Po skončení války skutečně vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Po završení studií a vysvěcení na kněze zůstal v kněžském semináři jako jeden z vyučujících. Po roce 1950, kdy byl českobudějovický seminář zrušen, nastoupil do farní pastorace. Vystřídal několik venkovských farností a nakonec v letech 1953-1962 působil ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]]. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě. Poté až do roku 1968 pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 mu bylo umožněno vrátit se k veřejné pastoraci. Krátce působil ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, následně se mohl vrátit do Strmilova, kde již kdysi působil. Zde působil až do konce života.
|-
|Václav Čížek
|{{dts|24|09|1980}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]].
|-
|Josef Kníže
|{{dts|25|10|1980}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]].
|-
|Josef Pitra
|{{dts|01|12|1980}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]].
|-
|František Kukačka
|{{dts|28|04|1981}}
|Někdejší farář ve Lhenicích. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD
|{{dts|25|11|1981}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor řádového konventu ve Lnářích, nějaký čas též spravoval [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|lnářskou farnost]], v letech 1958-1981 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]].
|-
|Karel Tomšů
|{{dts|25|01|1982}}
|Po vysvěcení na kněze působil ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]], od roku 1938 působil na českobudějovické konzistoři. Po roce 1950 byl nějaký čas z politických důvodů vězněn. V roce 1952 se mohl vrátit k veřejné kněžské službě. Působil postupně jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]], [[w:Římskokatolická farnost Neustupov|Neustupově]] a nakonec od roku 1968 v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Zemřel při autonehodě. 
|-
|Isidor Gabriel
|{{dts|08|05|1982}}
|Po kněžském svěcení byl ustanoven kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]] a od roku 1931 ve [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážném]]. Ve Strážném pak v letech 1936-1940 byl farářem. V letech 1940-1945 děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V červenci 1946 byl odsunut do Bavorska, kde byl jmenován farářem farnosti Kirchberg am Wald v pasovské diecézi. V roce 1971 odešel do penze. I po odchodu na odpočinek se věnoval duchovní správě: vykonával duchovní službu v jednom z církevních charitních domovů. Pohřben byl v Kirchbergu.
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|16|07|1982}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1949-1950 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Štefan Pataky
|{{dts|30|01|1983}}
|Slovák, rodem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární administrátor v Domažlicích.  
|-
|Jan Stejskal
|{{dts|08|03|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chelčice|Chelčicích]].
|-
|Basil Bedřich Lang, OSB
|{{dts|02|04|1983}}
|Emauzský benediktin. Nějaký čas působil jako výpomocný duchovní v Kovářově. 
|-
|Stanislav Brabec
|{{dts|18|06|1983}}
|Duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.  
|-
|Pavel Nemeškal, SJ
|{{dts|16|09|1983}}
|Jezuita, rodem Moravan z brněnské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1936. Vyučoval filosofii a psychologii v jezuitské škole v Děčíně. V roce 1950 byl internován v Bohosudově. Zde začal trpět sluchovými potížemi. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Semilech, kde mu však tamní &quot;léčba&quot; spíše ještě více uškodila. V roce 1953 se dostal - již téměř zcela ohluchlý - do kněžského domova na Moravci (brněnská diecéze). Odtud se zhruba po deseti letech dostal jako domácí kněz k sestrám boromejkám, sloužícím v domově důchodců v Kůsově u Vimperka. Zde prožil zbytek života. Vedle obětavé kněžské služby se stále samostudiem vzdělával ve filosofických disciplinách. Poslední pozemské rozloučení se konalo ve farním kostele ve Stachách u Vimperka, pohřben byl v rodných Radkovicích u Hrotovic.  
|-
|Jan Skřivan
|{{dts|20|09|1984}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]], později administrátor v Kasejovicích, dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Jaroslav Jarma
|{{dts|26|09|1984}}
|Někdejší administrátor v Čížkově.
|-
|Hroznata Frant. Geršl, CCG
|{{dts|02|10|1984}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1941-1948 působil v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. 
|-
|ThDr. [[w:Augustin Malý|Augustin Malý]]
|{{dts|16|11|1984}}
|Kněz, starozákonní biblista, vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích, v letech 1968-1972 generální vikář diecéze. V závěru života duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]]. Spolupracoval na překladu ''Jeruzalémské bible'' do češtiny.
|-
|Karel Janeček
|{{dts|09|03|1985}}
|Administrátor v Křemži a ex currendo v Kamenném Újezdě.
|-
|Norbert Vodenka, O.Cist.
|{{dts|30|03|1985}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. Po druhé světové válce nebyl odsunut, nicméně v roce 1950 emigroval do Německa. Po smrti byl převezen do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu a pohřben na tamním klášterním hřbitově. 
|-
|Alois Jakub Matulík, CCG
|{{dts|08|04|1985}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Mořic Frant. Kunovjánek, OFM
|{{dts|21|04|1985}}
|Františkán, poslední kvardián konventu v Bechyni před jeho likvidací v rámci Akce K. Po záboru kláštera mu bylo umožněno působit ve farní duchovní správě. Postupně působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a v [[w:Římskokatolická farnost Myšenec|Myšenci]] u Protivína. 
|-
|[[w:Jan Blesík|Jan Blesík]], CSsR
|{{dts|14|06|1985}}
|Redemptorista. Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. Po roce 1950 byl deset let vězněn a závěr života strávil v Praze na hradčanském Novém Světě a vypomáhal v malostranském kostele sv. Kajetána. Spisovatel. 
|-
|Rudolf Kohout
|{{dts|29|08|1985}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Okrskový vikář prachatického vikariátu.
|-
|Bohumil Marouš
|{{dts|04|10|1985}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartmanice|Hartmanicích]]. V roce 1949 byl zatčen za to, že pomáhal organizovat ilegální útěky za hranice komunistického Československa. Po propuštění byl nějaký čas bez &quot;státního souhlasu&quot; a pracoval jako dělník u Pozemních staveb. K oficiální pastorační činnosti se mohl vrátit až v roce 1968. Působil pak ve farnosti Dolní Lukavice a od 1. 5. 1974 do 31. 8. 1984 jako děkan ve Kdyni (okres Domažlice) a okolních farnostech (Svatá Anna-Tannaberk a Hyršov). Závěr života prožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze).
|-
|František Bernard Šiman, CFSsS
|{{dts|17|01|1986}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Antonín Prokeš
|{{dts|03|05|1986}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]].
|-
|Oldřich Hajtmar, OFMCap.
|{{dts|08|08|1986}}
|Kapucín, kněz. Před rokem 1950 působil v konventu v Sušici. V závěru života byl farářem v Tršicích v olomoucké arcidiecézi. 
|-
|Petr Mikeš
|{{dts|09|10|1986}}
|Narozen ve Smrhově (farnost Soběnov) dne 18. října 1912. Dlouholetý farář v Česticích. Proslul jako bylinkář. Pohřben v Soběnově.
|-
|Václav Nápravník
|{{dts|24|12|1986}}
|Působil jako kněz-katecheta v Lomnici nad Lužnicí a v Chlumu u Třeboně. Za druhé světové války byl internován spolu s jinými kněžími v Zásmukách u Prahy. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]]. Osobní děkan. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích.
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát, někdejší farář ve Velké Chyšce. 
|-
|Udalrich Alois Klaschka, O.Cist.
|{{dts|12|05|1987}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší převor vyšebrodského kláštera, za druhé světové války byl &quot;uklizen&quot; jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Chanovice|Chanovic]] na Šumavě. Po válce byl krátce [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodským farářem]], 26. prosince 1950 emigroval tajně do Rakouska. Dožil v klášteře v Reinu v exilové vyšebrodské komunitě. 
|-
|Jan Skala
|{{dts|11|06|1987}}
|Někdejší duchovní správce ve Kdyni na Šumavě. 
|-
|Karel Petr Menhart, OP
|{{dts|07|01|1988}}
|V roce 1949 byl vysvěcen na kněze pro českobudějovickou diecézi, čtyři roky prožil jako kaplan v různých farnostech. Poté emigroval. Působil jako archivář na ordinariátu diecéze Feldkirchen v Rakousku. V roce 1983 vstoupil do dominikánského řádu (věčné řeholní sliby skládal již na smrtelné posteli).
|-
|Jaroslav Císler
|{{dts|18|02|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. 
|-
|Josef Nedoma
|{{dts|13|03|1988}}
|Administrátor ve Kdyni. Zemřel náhle při Mši svaté.
|-
|Gaudenc František Kašík, OFMCap.
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Besednice|Besednici]]. 
|-
|Václav Matějů
|{{dts|19|06|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]].
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|05|07|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Miroslav Pavlů
|{{dts|06|01|1989}}
|Rodák z Kunžaku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V roce 1950 emigroval. V letech 1951-1954 působil v Alžíru, od roku 1954 pak v Kanadě. 
|-
|Rudolf Tichý
|{{dts|11|11|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebsko|Třebsku]]. Osobní děkan.
|-
|František Veselý
|{{dts|02|02|1990}}
|V letech 1945-1953 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mladá Vožice|Mladé Vožici]] (toho času byl nejmladším knězem s titulem děkana v českobudějovické diecézi). Z Vožice musel odejít nedobrovolně na státní zásah. V letech 1953-1972 byl administrátorem ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Poté se mohl do Mladé Vožice vrátit. Byl mezi svými farníky všeobecně oblíbenou osobností. V Mladé Vožici je též pohřben. 
|-
|Ivan Josef Karkoška, O.Praem.
|{{dts|11|09|1990}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|František Benda
|{{dts|18|02|1991}}
|Kněz pražské arcidiecéze, duchovní správce sester boromejek v Kůsově ([[w:Římskokatolická farnost Stachy|farnost Stachy]]). 
|-
|František Bezpalec
|{{dts|10|03|1992}}
|Někdejší duchovní správce farnosti Bukovec u Domažlic, v roce 1955 se jej kapitulní vikář Titman pokusil suspendovat za to, že nečetl pastýřský list k desátému výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato suspenze byla později prohlášena za neplatnou. Bezpalec byl posléze ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.  
|-
|Václav Skala
|{{dts|29|04|1992}}
|V letech 1952-1991 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Dožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze). 
|-
|Mons. ThDr. Josef Krčál 
|{{dts|26|05|1992}}
|Narozen r.1913 v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]] v děkanství velkomeziříčském v brněnské diecézi. Kněžské svěcení v r. 1938 v Českých Budějovicích. Primice v r. 1938 v Pavlově. V r. 1946 doktorem theologie na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1972 kaplan Svatého Otce monsignore. Jako duch. správce sloužil v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]], dále v Měčíně, Předslavi, Němčicích, dále v Drahově, Hamrech. Nejdéle pak od r. 1959-1991 ve [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|Vyšším Brodě]], Loučovicích a Malšíně. Osobní děkan. Na sklonku života pobýval v Charitním domově v Moravci. Je pochován na hřbitově ve Vyšším Brodě.   
|- 
|Cyril Václav Kaňák, CFSsS
|{{dts|05|08|1992}}
|Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice – Suché Vrbné|Českých Budějovicích-Suchém Vrbném]] (tehdy zde ještě nebyla farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkov|Hartvíkově]] a následně na Klatovsku. 
|-
|[[w:Jan Smrčina|Jan Smrčina]]
|{{dts|11|12|1992}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1935. V letech 1941-1959 farář v [[w:Římskokatolická farnost Tochovice|Tochovicích]]. V letech 1959-1960 politický vězeň, poté až do roku 1968 byl bez &quot;státního souhlasu&quot;. Poté v letech 1968-1973 byl administrátorem farnosti Kamenický Šenov v litoměřické diecézi. V závěru života byl v téže diecézi výpomocným duchovním farnosti Horní Poustevna. Katalogy litoměřické diecéze jej uvádějí jako kněze českobudějovické diecéze, čili zřejmě přes dlouhodobé působení na severu Čech zůstal celoživotně inkardinován v Českých Budějovicích.
|-
|Jaroslav Holub
|{{dts|08|03|1993}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici]]. V letech 1950-1963 vedl obsahově velmi zajímavou kroniku farnosti Trhové Sviny. V této kronice velmi otevřeně zaznamenával pro církev těžké poměry po komunistickém převratu. Zaznamenával také různé události z okolních farností (zejména jde o záznamy o překládání kněží mezi farnostmi atd.). Kroniku přestal vést v roce 1963 poté, co ji četl okresní církevní tajemník, a věci v ní zapsané použil jednak proti samotnému děkanu Holubovi, jednak proti některým věřícím.
|-
|Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS
|{{dts|16|07|1993}}
|Někdejší generální superior kongregace petrinů. Duchovní správce na Lomci u Vodňan.
|-
|[[w:Josef Peksa (1919)|Josef Peksa]]
|{{dts|22|12|1993}}
|Působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]], [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. V říjnu 1948 emigroval a od roku 1951 působil v krajanské duchovní správě v Austrálii, po roce 1989 se vrátil do vlasti. Dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). 
|-
|Antonín Prager
|{{dts|23|06|1994}}
|Rodák z Myšence u Písku. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]].
|-
|Stanislav Skuhrovec, CSsR
|{{dts|06|08|1994}}
|Redemptorista, kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Vladimír Třebín|Vladimír Třebín]]
|{{dts|12|08|1994}}
|Administrátor v Olešnici u Trhových Svinů. Bývalý agent StB.
|-
|[[w:František Daniel Merth|František Daniel Merth]]
|{{dts|11|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. Básník.
|-
|[[w:Jan Preisler (kněz)|Jan Preisler]]
|{{dts|17|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Zavražděn na čkyňské faře.
|-
|Jan Kotál
|{{dts|19|12|1996}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Kostelecký
|{{dts|16|01|1997}}
|Kněz českobudějovické diecéze, narozen 20. listopadu 1916 v Nové Cerekvi, na kněze vysvěcen 1. 5. 1940, působil jako kaplan v Březnici (do roku 1947), dále krátce v Soběslavi (1947–1949) a Volenicích (1949–1951). V letech 1951–1954 absolvoval vojenskou službu u PTP. Potom působil v Klokotech (1954–1968), v Plané nad Lužnicí (1968–1972) a od roku 1972 jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Pohřben byl  24. 1. 1997 na hřbitově v Klokotech.
|-
|Jan Václav Jindra, CFSsS
|{{dts|28|03|1997}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]].
|-
|ICDr. Kanisius Leopold Noschitzka, O.Cist.
|{{dts|20|05|1997}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strýčice|Strýčicích]]. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě. V roce 1963 přešel do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu, kde vyučoval morální teologii a církevní právo na místním teologickém učilišti (později ''Philosophisch-Theologische Hochschule Benedikt XVI. in Heiligenkreuz'').
|-
|Josef Šmídl
|{{dts|12|06|1997}}
|Někdejší kněz českobudějovické diecéze (nepodařilo se však dohledat, kde přesně působil). V roce 1947 přešel do litoměřické diecéze a v letech 1948-1950 byl jedním ze sekretářů biskupa Štěpána Trochty. Od r. 1991 čestný kanovník litoměřické kapituly. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|15|06|1997}}
|V letech 1982-1985 kaplan v Českém Krumlově a administrátor ex currendo v Přídolí. Následně v letech 1985-1992 děkan v Táboře, poté až do své smrti děkan v Mladé Vožici. Ex currendo působil rovněž ve farnostech Nová Ves u Mladé Vožice, Šebířov, Chýnov, Malšice, Opařany a Stádlec.
|-
|Mons. [[w:Jaromír Korejs|Jaromír Korejs]]
|{{dts|17|06|1997}}
|Na kněze byl vysvěcen pro litoměřickou diecézi. V roce 1952 byl krátce uvězněn, po propuštění byl až do roku 1956 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; pro českobudějovickou diecézi. V letech 1956-1968 postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovice]], [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písek]], [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonice]], [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Planá nad Lužnicí]] a [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařany]]. V roce 1968 se mohl vrátit do litoměřické diecéze jako sekretář biskupa Štěpána Trochty. Po Trochtově smrti v roce 1974 odešel do pražské arcidiecéze a po zbytek života byl farářem farnosti Křečovice. 
|-
|Tomáš Pirný
|{{dts|04|09|1997}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. Později působil v litoměřické diecézi, naposledy jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|Mašťově]].
|-
|Josef Novák
|{{dts|22|12|1997}}
|Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]].
|-
|Gabriel Vlastimil Kofroň, O.Praem.
|{{dts|18|01|1999}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1990-1997 duchovní správce v Sedlici u Blatné. 
|-
|Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. 
|{{dts|02|02|1999}}
|Minorita. Rodák z Červeného Kostelce v královéhradecké diecézi. V letech 1955-1956 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. 
|-
|[[w:Xaver Švanda|Xaver Švanda]], O.Cist.
|{{dts|10|03|1999}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Dožil ve vyšebrodském klášteře.
|-
|Václav Čeněk Sedláček, OSA
|{{dts|21|03|1999}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1949 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. V roce 1949 emigroval do SRN a dožil v augustiniánském konventu ve Zwieselu. 
|-
|Anton Šimurda
|{{dts|14|06|1999}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Smilovy Hory|Smilových Horách]].
|-
|Donát Barták, OFMCap.
|{{dts|24|06|1999}}
|Kapucín. Těměř čtyřicet let byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Dožil jako duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.
|-
|Wolfgang Jileček
|{{dts|06|10|1999}}
|Rodák z Husince, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]]. Psán též jako ''Volfgang Jileček''. 
|-
|Jiří Mráz
|{{dts|15|12|1999}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]].
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>4kxc8o1xl92cpltxe6olile2jxma5vb</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>46023</id>
      <parentid>46022</parentid>
      <timestamp>2022-08-16T23:30:02Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="133407" xml:space="preserve">Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí. Oběti nacistického a komunistického pronásledování katolické církve jsou podbarveny zeleně. Soupis zahrnuje i kněze, kteří působili v té části českobudějovické diecéze, která byla po roce 1993 z ní vyjmuta a vtělena do nově založené diecéze plzeňské (část Klatovska a Chodsko). Teprve počínaje záznamy z roku 1993 jsou tyto oblasti ze soupisu vypuštěny. Zahrnuta je rovněž farnost Dolní Cerekev, která původně patřila do pelhřimovského vikariátu českobudějovické diecéze a po roce 2011 byla předána brněnské diecézi.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Josef Schuller
|{{dts|01|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|František Bureš
|{{dts|13|01|1900}}
|Diecézní kněz na odpočinku v Třeboni, bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]]. 
|-
|Justin Bauer, O.Cist.
|{{dts|14|01|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Rodák z Chvalšin. V duchovní správě působil v letech 1852-1857 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]], a následně v letech 1857-1858 jako kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodské městské farnosti]]. Opatský sekretář. Jubilant mnišských slibů. Konzistorní rada tarnówské diecéze v Polsku. 
|-
|Šebestián Feyrer
|{{dts|30|01|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Polná na Šumavě|Polné na Šumavě]]. Okrskový vikář někdejšího ''vikariátu Horní Planá''.
|-
|Karel Müller
|{{dts|02|02|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]].
|-
|[[w:Rafael Michael Pavel|Rafael Michael Pavel]], O.Cist.
|{{dts|14|02|1900}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]], [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]] a [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. V závěru života převor vyšebrodského kláštera. Historik, klášterní knihovník. 
|-
|Alois Strassberger
|{{dts|02|03|1900}}
|Farář ve Všerubech a okrskový vikář domažlický. 
|-
|František Wildmann
|{{dts|09|03|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].
|-
|Josef Čurda
|{{dts|08|05|1900}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Později katecheta Občanské dívčí školy v Českých Budějovicích. 
|-
|Tomáš Honsa
|{{dts|11|05|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]].
|-
|Bernard od sv. Konstancie Kunstar, OAD
|{{dts|11|05|1900}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, biskupský notář a čestný konzistorní rada, někdejší provinciál svého řádu, v letech 1857-1894 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]].
|-
|ThDr. Jan Dobrý
|{{dts|03|08|1900}}
|Rodák z Domažlic, kněžské svěcení přijal v roce 1873. Prefekt Nižšího chlapeckého semináře v Českých Budějovicích (Nižší seminář bylo vzdělávací zařízení pro chlapce, u nichž se předpokládalo budoucí studium teologie v kněžském semináři, de facto šlo o specifický typ střední školy). Od roku 1889 děkan v Domažlicích a okrskový vikář domažlického vikariátu. 
|-
|[[w:Václav Klement Petr|Václav Klement Petr]], CFSsS
|{{dts|18|02|1901}}
|Zakladatel kongregace petrinů, někdejší vícerektor českobudějovického kněžského semináře.
|-
|Konrád Antonín Krepper, O.Cist.
|{{dts|01|09|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ekonom vyšebrodského opatství. 
|-
|J.M. can. [[w:Antonín Lenz|Antonín Lenz]]
|{{dts|02|10|1901}}
|Po kněžském svěcení byl krátce kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]], následně v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Deštná u Jindřichova Hradce|Deštné]]. V roce 1881 se stal sídelním kanovníkem v Praze na Vyšehradě, posléze se stal proboštem vyšehradské kapituly. Pod pseudonymem ''Jan Brázda ze Zlámané Lhoty'' psal (mnohdy velmi ostré) apologie církevní nauky a polemiky. Zvláště polemizoval s proticírkevními názory poslance mladočeské strany a propagátora ateismu [[w:Alfons Ferdinand Šťastný|Alfonse Ferdinanda Šťastného]].
|-
|Václav Kotáb
|{{dts|04|11|1901}}
|Někdejší kaplan v Písku. Později působil mimo českobudějovickou diecézi. 
|-
|Paulin Ant. Mörtl, O.Cist.
|{{dts|09|12|1901}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Katecheta německého gymnázia v Českých Budějovicích.  
|-
|[[w:Leopold Wackarž|Leopold Wackarž]], O.Cist.
|{{dts|13|12|1901}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě, v l. 1891-1900 zároveň generální opat cisterciáckého řádu.
|-
|Konrád Mandl
|{{dts|19|12|1901}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou|Stráži nad Nežárkou]]. Sekretář třeboňského vikariátu. 
|-
|Václav Krůta
|{{dts|07|02|1902}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]]. 
|-
|František Bodlák
|{{dts|09|04|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Předtím sídelní kaplan ve Varvažově ([[w:Římskokatolická farnost Čimelice|farnost Čimelice]]).
|-
|J.M. can. Jan Fanta
|{{dts|16|04|1902}}
|Rodák z Trhových Svinů. V duchovní správě působil nejprve jako kaplan v rodišti, v letech 1866-1867 byl kurátem českobudějovické vojenské nemocnice. Následně působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost Chvojnov|Chvojnově]] u Pelhřimova, posléze opět duchovensky působil u armády. Od roku 1892 byl farářem pražského vojenského farního obvodu. V roce 1897 byl jmenován čestným kanovníkem českobudějovické kapituly ''extra statum''. V roce 1901 odešel na odpočinek. Dožil v Praze. 
|-
|Josef Mauritz
|{{dts|24|05|1902}}
|Rodák z Prachatic. Farář v Poběžovicích. 
|-
|František Sobotka
|{{dts|31|05|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Tomáš Rejšek
|{{dts|19|06|1902}}
|Rodák z Dobrše. Na kněze byl vysvěcen v roce 1883. Působil jako rektor biskupského konviktu v Českých Budějovicích. Ještě v poměrně mladém věku u něj vypukla duševní choroba, která jeho aktivní službu ukončila. Dožil v ústavu choromyslných v Dobřanech, kde zemřel ve věku 42 let. 
|-
|Jan Schneider
|{{dts|19|06|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Člunek|Člunku]]. Emeritní okrskový vikář jindřichohradeckého vikariátu. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Jan Pangerl
|{{dts|21|07|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želnava|Želnavě]]. 
|-
|František Michal
|{{dts|27|07|1902}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Sekretář třeboňského vikariátu.  
|-
|Jan Burian
|{{dts|29|07|1902}}
|Někdejší interkalíární administrátor na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Dožil na penzi v Prostějově.  
|-
|Josef Nedvídek
|{{dts|30|08|1902}}
|Kněz. Katecheta na gymnáziu v Písku. 
|-
|Karel Geringer
|{{dts|23|09|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Modrá Hůrka|Modré Hůrce]].  
|-
|Václav Žahourek
|{{dts|14|10|1902}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].  
|-
|Tomáš Jungwirth
|{{dts|21|10|1902}}
|Vícerektor kněžského semináře v Českých Budějovicích.  
|-
|Václav Dvořák
|{{dts|18|03|1903}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]].
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|19|03|1903}}
|Kaplan-senior v Jindřichově Hradci. Biskupský notář a konsistorní rada.
|-
|Josef Mařík
|{{dts|09|06|1903}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]].
|-
|Dominik Eduard Peuker, O.Cist.
|{{dts|06|02|1904}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Arcikněz krumlovský. 
|-
|[[w:František Pravda|Vojtěch Hlinka]]
|{{dts|08|02|1904}}
|Literární pseudonym ''František Pravda''. Spisovatel. Zámecký kaplan na Hrádku u Sušice ([[w:Římskokatolická farnost Zbynice|farnost Zbynice]]).
|-
|František Havrda
|{{dts|17|04|1904}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]].
|-
|Benignus Josef Kacerovský, OSA
|{{dts|20|07|1904}}
|Obutý augustinián. Někdejší převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Vojtěch Truhlář
|{{dts|22|07|1904}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Neznašov|Neznašově]]. Osobní děkan. 
|-
|Karel Marek
|{{dts|10|10|1904}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. 
|-
|František Faschingbauer
|{{dts|20|10|1904}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Osobní děkan. 
|-
|Václav Řičák
|{{dts|28|12|1904}}
|Farář v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze). Osobní děkan a konzistorní rada. Pomolog 
|-
|[[w:Karel Štěpán Vodička|Karel Štěpán Vodička]], OFMConv.
|{{dts|28|03|1905}}
|Minorita, kněz. Jistý čas působil v minoritském konventu v Českém Krumlově.
|-
|Josef Hausmann
|{{dts|30|03|1905}}
|Farář v Dešenicích a okrskový vikář klatovského vikariátu. 
|-
|J.M. can. ThDr. Jan Raška
|{{dts|17|04|1905}}
|Profesor novozákonní biblistiky v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Petr Chalupa
|{{dts|05|06|1905}}
|Kněz, katecheta německých měšťanských a obecných škol v Českých Budějovicích. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Petr Chvojan
|{{dts|05|06|1905}}
|Někdejší interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|František Fremund
|{{dts|09|06|1905}}
|Farář v Dnešicích, osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lexa
|{{dts|02|07|1905}}
|Původně byl členem kongregace redemptoristů. Později byl sekularizován (tj. dostal dispenz od řeholních slibů a vystoupil z kongregace) a byl inkardinován do českobudějovické diecéze jako diecézní kněz. Působil pak jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malenice|Malenicích]] a následně jako kooperátor na Folmavě. Posléze působil v Osvračíně a od roku 1880 byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. V roce 1903 odešel do penze. Dožil v Borovanech. 
|-
|Josef Hanzlovský
|{{dts|19|07|1905}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a pak v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Od roku 1885 až do své smrti děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Okrskový vikář vodňanského vikariátu a konzistorní rada českobudějovické diecéze.  
|-
|Tomáš Houška
|{{dts|29|07|1905}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]].
|-
|Karel Soukeník, CSsR
|{{dts|10|08|1905}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. František Pech
|{{dts|23|10|1905}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]], postupně jako katecheta, kaplan a nakonec děkan. Okrskový vikář píseckého vikariátu, čestný kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Šimon Kabát
|{{dts|24|11|1905}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. 
|-
|Matěj Farník
|{{dts|15|01|1906}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. Později působil v krajanské duchovní správě v USA. 
|-
|J.M. can. Václav Macek
|{{dts|22|06|1906}}
|Kněžsky působil v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]] a [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Autor několika knih z oblasti spirituality a církevních dějin. Vykonal pouť do Palestiny a o této pouti vydal cestopis. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hessoun|Karel Hessoun]]
|{{dts|04|07|1906}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici]] a [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]], od r. 1865 působil v krajanské duchovní správě v USA, zemřel v St. Louis.
|-
|Jan Nepil
|{{dts|09|11|1906}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]].
|-
|Mons. Matěj Procházka
|{{dts|06|12|1906}}
|Kněz. Emeritní profesor českobudějovického gymnázia. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Martin Josef Říha|Martin Josef Říha]]
|{{dts|07|02|1907}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|Jindřich Beránek, O.Melit.
|{{dts|01|03|1907}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi (farnosti Volfartice a Horní Libchava). 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Alois Jirák|Alois Jirák]] 
|{{dts|21|04|1907}}
|Probošt v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]], podílel se na vzniku ''Ottova slovníku naučného''. 
|-
|Vít Matouš Runt, O.Praem.
|{{dts|07|08|1907}}
|Strahovský premonstrát. Postupně působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Později byl děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]].
|-
|Augustin Forst
|{{dts|21|08|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Josef Baar
|{{dts|15|12|1907}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Putim|Putimi]]. Strýc kněze a spisovatele [[w:Jindřich Šimon Baar|Jindřicha Šimona Baara]].
|-
|Matěj Sedlák
|{{dts|25|01|1908}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Jan Brdlík
|{{dts|08|02|1908}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Počátky|Počátkách]].
|-
|František Müller
|{{dts|13|05|1908}}
|Bývalý kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], v letech 1872-1896 farář v [[w:Římskokatolická farnost Prášily|Prášilech]]. Dožil na odpočinku v dolnorakouském Gross-Haselbachu.
|-
|Maximilian Schinko, O.Cist.
|{{dts|07|06|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, rodák z Českých Budějovic. Někdejší konventní knihovník ve Vyšším Brodě. Působil jako kaplan vyšebrodské městské farnosti a v letech 1887-1889 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. Následně byl katechetou ve Vimperku. Od roku 1900 žil jako konventuál ve vyšebrodském klášteře. 
|-
|Alois Winter
|{{dts|20|06|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Biskupský notář. 
|-
|Edvard Šebesta
|{{dts|23|06|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Sekretář někdejšího vodňanského vikariátu a biskupský vikář. 
|-
|Jan Cabal
|{{dts|19|07|1908}}
|Někdejší kaplan ve Volarech a pak v Protivíně. V letech 1894-1897 kaplan-senior v Českém Krumlově, tamtéž v letech 1897-1898 interkalární administrátor. Poté v letech 1898-1907 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hlasivo|Hlasivě]]. Následně byl přeložen jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčic u Netolic]], kde po jedenáctiměsíčním působení zemřel.  
|-
|František Dítko
|{{dts|19|07|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kvášňovice|Kvášňovicích]]. Biskupský notář. 
|-
|Matěj Beran
|{{dts|22|08|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. 
|-
|Jan Forst
|{{dts|23|09|1908}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář.  
|-
|František Pfeifer
|{{dts|23|09|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. Osobní děkan a biskupský notář. 
|-
|Antonín Čáp
|{{dts|27|09|1908}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].
|-
|Václav Mráz
|{{dts|12|10|1908}}
|Farář ve Švihově.
|-
|Benedikt Michl, O.Cist.
|{{dts|13|10|1908}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|Adrian Anton Lichtenauer, O.Praem. 
|{{dts|25|10|1908}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Světlík|Světlíku]].
|-
|Matouš Tanzer
|{{dts|15|11|1908}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Orlík nad Vltavou|Starém Sedle]] (pozdějším Orlíku nad Vltavou). 
|-
|František Pliml
|{{dts|18|11|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šumavské Hoštice|Šumavských Hošticích]]. 
|-
|Bartoloměj Berger
|{{dts|28|11|1908}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře. Od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubné|Dubném]]. Přísedící diecézního soudu a osobní děkan. 
|-
|J.M. can. Vilém Králík
|{{dts|16|01|1909}}
|Infulovaný probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
|-
|Jakub Kocábek
|{{dts|24|03|1909}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Řehoř Králík
|{{dts|06|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. 
|-
|Gustav Nožička
|{{dts|14|02|1910}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velký Bor|Velkém Boru]]. 
|-
|Jan Václav Podlaha
|{{dts|23|02|1910}}
|Autor teologických spisů. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stádlec|Stádleci]]. 
|-
|František Korecký
|{{dts|09|04|1910}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]].
|-
|[[w:Jan Duben|Jan Duben]]
|{{dts|28|05|1910}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nezamyslice u Horažďovic|Nezamyslicích u Horažďovic]]. Překladatel a politik.
|-
|J.M. can. Jakub Sponar
|{{dts|09|08|1910}}
|Kanovník, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Purkarec|Purkarci]]. Bratr R.D. Jakuba Sponara (viz r. 1939). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Brůha
|{{dts|12|10|1910}}
|Rodák ze Sedlice u Blatné. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chyšky|Chyškách]]. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Uhl
|{{dts|11|11|1910}}
|Rodák ze Sušice. Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]]. Po roce 1900 žil na odpočinku v rodišti.
|-
|[[w:Bedřich Kamarýt|Bedřich Kamarýt]]
|{{dts|21|05|1911}}
|Rodák z Velešína. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. Byl nadaným malířem, psal rovněž povídky. Příbuzný obrozeneckého činitele a rovněž kněze [[w:Josef Vlastimil Kamarýt|Josefa Vlastimila Kamarýta]].
|-
|Godfried Josef Sukdol, O.Cist.
|{{dts|05|09|1911}}
|Vyšebrodský cisterciák. Arcikněz budějovický, administrátor ve Střížově a okrskový vikář někdejšího vikariátu Hluboká nad Vltavou.
|-
|Josef Lhotský
|{{dts|23|12|1911}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. 
|-
|Hynek Hess
|{{dts|10|02|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Někdy uváděn také jako ''Ignác Hess''.
|-
|Václav Jíně
|{{dts|19|03|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Antonín Kloboučník
|{{dts|20|05|1912}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. Arcikněz táborský. 
|-
|Antonín Vodrážka
|{{dts|22|05|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Sudoměřice u Bechyně|Sudoměřicích u Bechyně]].  
|-
|Mons. Ferdinand Ritter
|{{dts|12|06|1912}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Hosín|Hosíně]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Tomáš Pfauser
|{{dts|02|07|1912}}
|Rodák z Dolní Radouně ([[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|farnost Lodhéřov]]). Apoštolský pronotář. Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. Od roku 1899 sídelní kanovník českobudějovické kapituly (od r. 1900 jako kanovník-kustod). Rada diecézního církevního soudu pro manželské záležitosti. 
|-
|Tomáš Fabian
|{{dts|05|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. 
|-
|Jan Bäuml
|{{dts|17|07|1912}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lodhéřov|Lodhéřově]]. 
|-
|Theodor Zátka
|{{dts|17|07|1912}}
|Druhý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Šimon Haláček
|{{dts|21|07|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]].
|-
|František Ullrich
|{{dts|07|08|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Čestný konzistorní rada a biskupský notář. 
|-
|Antonín Diviš
|{{dts|15|08|1912}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].  
|-
|Arnošt Hubka, O.Melit.
|{{dts|01|11|1912}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Radomyšl|Radomyšli]]. 
|-
|Julius Laštůvka
|{{dts|14|11|1912}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|František Čáp
|{{dts|14|12|1912}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. 
|-
|Mons. [[w:Adolf Rodler|Adolf Rodler]]
|{{dts|30|12|1912}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích, zakladatel ''Diecézního muzea''.
|-
|Josef Nápravník
|{{dts|04|03|1913}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dírná|Dírné]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Jetel
|{{dts|02|04|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]].
|-
|František Toušek
|{{dts|15|04|1913}}
|Farář v Albrechticích. Osobní děkan. 
|-
|Tomáš Pelnář
|{{dts|21|04|1913}}
|Emeritní farář v Meclově. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Karel Trnka
|{{dts|29|06|1913}}
|Arciděkan v Horšovském Týně. 
|-
|Florián Kohout
|{{dts|20|07|1913}}
|Do roku 1912 farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Tamtéž dožil na penzi. 
|-
|Bertold Holovský, OFMCap.
|{{dts|26|07|1913}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Jan Hromadník
|{{dts|13|08|1913}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nový Rychnov|Novém Rychnově]] a biskupský notář. Horlivý, energický a laskavý kněz.
|-
|Jan Černý
|{{dts|30|12|1913}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]], od r. 1883 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]].
|-
|Josef Kovář
|{{dts|27|02|1914}}
|Osobní děkan. Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]], na odpočinku žijící v Sušici.
|-
|František Jenel
|{{dts|23|06|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]].
|-
|Josef Roller, CSsR
|{{dts|23|06|1914}}
|Redemptorista. V letech 1898-1902 rektor komunity redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Štěpán Jos. Hoffmann, OFM
|{{dts|10|07|1914}}
|Františkán, rodák ze Soběslavi. V roce 1887 byl vysvěcen na kněze. Působil ve františkánském konventu v Jindřichově Hradci.  
|-
|Matěj Boháč
|{{dts|17|07|1914}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Horní Cerekev|Horní Cerekvi]]. Osobní děkan. Sekretář pelhřimovského vikariátu.  
|-
|Josef Jan Brčák
|{{dts|23|07|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častrov|Častrově]].
|-
|František Bürger
|{{dts|02|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]]. Osobní děkan. 
|-
|Vojtěch Lhotský
|{{dts|15|08|1914}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Červená Řečice|Červené Řečici]].
|-
|Václav Tesař
|{{dts|31|08|1914}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hůrka|Hůrce]].
|-
|Dionýsius Schneider, O.Cist.
|{{dts|02|09|1914}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]].
|-
|Josef Mrštík
|{{dts|04|09|1914}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]]. Později působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako probošt v Poděbradech.
|-
|Josef Nedbal, CSsR
|{{dts|19|03|1915}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích. 
|-
|Adam Martínek
|{{dts|02|04|1915}}
|Farář na Folmavě. Osobní děkan.
|-
|Matěj Sládek
|{{dts|11|04|1915}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Na penzi žil na Královských Vinohradech v pražské arcidiecézi. 
|-
|Josef Kučera
|{{dts|19|04|1915}}
|Farář v Bernarticích u Milevska. 
|-
|Florián Ferdinand Březina, OFM
|{{dts|30|04|1915}}
|Františkán, kněz. Kvardián řádového konventu v Jindřichově Hradci.
|-
|Josef Růt
|{{dts|13|07|1915}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Josef Fanta
|{{dts|18|07|1915}}
|V letech 1887-1903 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. 
|-
|Josef Bildas
|{{dts|03|08|1915}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Bývalý kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. 
|-
|Emilián Wagner
|{{dts|12|08|1915}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Cetviny|Cetvinách]]. 
|-
|Jindřich Kümmel, O.Cist.
|{{dts|15|08|1915}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Od roku 1910 lokalista na [[w:Římskokatolická farnost Dobrá Voda u Nových Hradů|Dobré Vodě u Nových Hradů]]. 
|-
|Mons. František Beránek
|{{dts|13|12|1915}}
|Tajný papežský komoří, rytíř řádu císaře Františka Josefa I., biskupský konzistorní rada, osobní děkan, vikář a farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se 7. 12. 1829 v Korytech u Mnichova Hradiště. Studoval gymnázium v Mladé Boleslavi a potom (v roce 1847–48) filosofii a teologii v Praze. Následovaly 4 roky studií v Litoměřicích, kde byl 25. 7. 1852 od biskupa Augustina Bartoloměje Hille vysvěcen na kněze. Od 1. 9. 1852 do 28. 11. 1872 byl fundačním kaplanem v Chorušicích u Mělníka, pak až do 1. 6. 1880 farářem v Záboří u Mělníka, kde spravoval vinici tepelským premonstrátům na tamní osadě za roční gáži 100 zlatých. Tuto osadu ho přiměl opustit až špatný stav kostela, který hrozil sesutím. Dne 13. 6. 1880 se odstěhoval do Pohoří. 8. 3. 1887 jmenován vikářem. V roce 1913 se vzdal úřadu faráře a od 1. 5. 1914 i vikáře. Pohřben na hřbitově v Pohoří.
|-
|Jan Jungbauer
|{{dts|27|02|1916}}
|Působil po kněžském svěcení jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]], [[w:Římskokatolická farnost Pohorská Ves|Pohorské Vsi]] a [[w:Římskokatolická farnost Velešín|Velešíně]]. Posléze byl katechetou v Prachaticích. Dožil na penzi v Českém Krumlově. 
|-
|dr. Ferdinand Maurer, O.Cist.
|{{dts|23|04|1916}}
|Cisterciák ve Vyšším Brodě, kněz. Biskupský rada. 
|-
|Andreas Kößler, CSsR
|{{dts|23|04|1916}}
|Redemptorista. Rektor koleje redemptoristů při kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích.
|-
|Vojtěch Ptáčník
|{{dts|22|05|1916}}
|Čestný konzistorní rada. Farář na Folmavě.
|-
|Cyril Grebeníček, OP
|{{dts|23|05|1916}}
|Dominikán. V roce 1915 krátce působil při kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. 
|-
|Theodor Jan Pecho, O.Cist.
|{{dts|07|07|1916}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Klášterní infirmář (tj. ošetřovatel nemocných mnichů) ve vyšebrodském opatství. 
|-
|Jan Koffer
|{{dts|08|07|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]].
|-
|Ludvík Kazda
|{{dts|14|07|1916}}
|Děkan v Lišově. Okrskový vikář třeboňský a arcikněz. 
|-
|Josef Thir
|{{dts|24|07|1916}}
|Emeritní děkan v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]]. 
|-
|Matěj Ziegloser
|{{dts|12|08|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Mons. ThDr. Václav Cába
|{{dts|14|09|1916}}
|Někdejší vojenský duchovní v Josefově (královéhradecká diecéze). Od roku 1907 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. 
|-
|Bedřich Holub
|{{dts|21|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křeč|Křeči]], osobní děkan. 
|-
|Jan Šimek
|{{dts|30|10|1916}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chraštice|Chrašticích]].  
|-
|Vojtěch Fiedler
|{{dts|04|12|1916}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazu]]. Později prefekt ''Strakovy akademie'' v Praze. 
|-
|Martin Másilko
|{{dts|05|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Javorná na Šumavě|Javorné na Šumavě]]. 
|-
|Jan Bláha
|{{dts|14|01|1917}}
|Farář v Neurazech u Nepomuku. 
|-
|Jan Beneš
|{{dts|29|01|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se Lipicích u Pelhřimova č. p. 13. Na kněze byl vysvěcen v roce 1870. Nejdříve byl kaplanem v Lašovicích, poté roku 1894 nebo 1895 byl ustanoven kaplanem v Pohoří. Od listopadu 1909 odešel do Drahenic a od 1. 10. 1912 byl farářem v Černivsku. V červnu 1916 se vrátil jako farář do Pohoří. Zemřel náhle raněn mrtvicí. Pohřben v Pohoří.
|-
|František Voráček
|{{dts|05|02|1917}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. V letech 1905-1913 farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislav|Budislavi]]. Od roku 1913 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetoraz|Cetorazi]].  
|-
|Petr Havel
|{{dts|09|02|1917}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. Poté vystřídal několik dalších působišť. V roce 1893 se do Bílska vrátil jako farář, a setrval zde až do roku 1910, kdy odešel na odpočinek. Dožil ve Strunkovicích nad Blanicí. Čestný konzistorní rada, biskupský notář a osobní děkan.
|-
|Alois Brunner, O.Cist.
|{{dts|12|02|1917}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v Přídolí. Později novicmistr vyšebrodského opatství. Senior opatství. 
|-
|Tomáš Zeman
|{{dts|08|03|1917}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svojšice u Sušice|Svojšicích u Sušice]].
|-
|Josef Peschke
|{{dts|29|03|1917}}
|Farář v Horšovském Týně. Biskupský notář a osobní děkan. 
|-
|František Čuta
|{{dts|07|04|1917}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Na penzi dožil v Bystřici u Nýrska.
|-
|Antonín Maerz
|{{dts|15|04|1917}}
|Po kněžském svěcení působil v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1900 až do své smrti byl děkanem v Domažlicích. 
|-
|Mons. Petr Steinbach
|{{dts|17|04|1917}}
|Děkan v Hostouni. 
|-
|Jordan Stutz
|{{dts|21|04|1917}}
|Diecézní kněz na odpočinku, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Novém Světě (nynější Nové Hutě)]]. Dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|Bedřich Holý
|{{dts|16|07|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Zemřel na zápal plic v Domažlicích, kde byl na návštěvě u příbuzných.  
|-
|František Šachl
|{{dts|31|08|1917}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lišov|Lišově]].
|-
|Hugo de Pauli
|{{dts|10|10|1917}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]].
|-
|Jakub Janda
|{{dts|07|12|1917}}
|Kněz velmi vzdělaný a dobrý pedagog. Působil jako gymnaziální profesor a katecheta v Domažlicích. 
|-
|František Vacek
|{{dts|19|12|1917}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Augustin Kaplický
|{{dts|14|02|1918}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Zhůří|Zhůří]].
|-
|Jan Mojžíš
|{{dts|25|05|1918}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Brloh|Brlohu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Zdíkovec|Zdíkovci]]. Od r. 1914 kurát záložní vojenské nemocnice v Českých Budějovicích. V roce 1916 byl odvelen na italskou frontu jako kurát 9. horské brigády. Vážně zde onemocněl a byl převezen do záložní vojenské nemocnice v Pardubicích, kde zemřel na zápal plic kombinovaný se zánětem pohrudnice. Pohřben je ve svém rodném Velešíně. 
|-
|Josef Voňavka, CFSsS
|{{dts|16|07|1918}}
|Kněz kongregace petrinů. Kurát zeměbranského pěšího pluku v Písku. Padl v bitvě na Piavě v Itálii. 
|-
|Miloslav Jakubička
|{{dts|24|11|1918}}
|Zámecký kaplan v Orlíku nad Vltavou. 
|-
|Ladislav Faistauer, OFMCap.
|{{dts|25|12|1918}}
|Kněz, kapucín, člen řádové komunity v Sušici.
|-
|Mons. [[w:Antonín Skočdopole|Antonín Skočdopole]], dr. h. c.
|{{dts|16|01|1919}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Profesor pastorálky v budějovickém semináři. Do Českých Budějovic uvedl kongregaci [[w:Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školských sester de Notre Dame]], pomohl jim zde zřídit klášter, sestry jej nechaly později v tomto svém klášteře dožít. Jeden z posledních českých národních buditelů.
|-
|Karel Kotrouš
|{{dts|19|01|1919}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Mons. Antonín Pixa
|{{dts|08|03|1919}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jakub Pesl
|{{dts|08|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ratibořské Hory|Ratibořských Horách]]. Biskupský notář. 
|-
|Jan Prieher
|{{dts|13|06|1919}}
|Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vlachovo Březí|Vlachově Březí]] a později katecheta ve Vodňanech. 
|-
|prel. Augustin Hartl
|{{dts|27|06|1919}}
|Infulovaný prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. 
|-
|Yvo Pihale, O.Cist.
|{{dts|23|12|1919}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|09|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mlázovy|Mlázovech]].
|-
|František Příhoda
|{{dts|30|01|1920}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Veselý
|{{dts|08|02|1920}}
|Děkan v Nepomuku a okrskový vikář. Biskupský notář a prelát Jeho Svatosti.
|-
|Mons. [[w:Josef Antonín Hůlka|Josef Antonín Hůlka]]
|{{dts|10|02|1920}}
|Diecézní biskup českobudějovický.
|-
|František Fiala
|{{dts|08|03|1920}}
|Diecézní kněz na odpočinku, emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|Antonín Kamarýt
|{{dts|15|03|1920}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]]. Vikariátní sekretář a biskupský notář.
|-
|Josef Winzig
|{{dts|30|03|1920}}
|Kaplan v Trhových Svinech. 
|-
|Josef Vítek
|{{dts|31|03|1920}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Suchdol nad Lužnicí|Suchdole nad Lužnicí]]. 
|-
|Václav Smolík, CSsR
|{{dts|03|05|1920}}
|Redemptorista. Část svého kněžského života prožil v koleji redemptoristů v Českých Budějovicích.
|-
|Jan Nep. Neubauer, O.Cist.
|{{dts|28|06|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Emeritní administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]]. Osobní děkan.
|-
|Otto Ondřej Kohout, O.Cist.
|{{dts|30|11|1920}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|Mons. Jan Švéda
|{{dts|07|01|1921}}
|Rodák z Českých Budějovic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. V letech 1866-1871 farář v [[w:Římskokatolická farnost Husinec|Husinci]], poté děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Zemřel ve věku 93 let v 70. roce svého kněžství. Čestný občan Husince. Konzistorní rada a papežský prelát. 
|-
|J.M. can. Karel Poehnl
|{{dts|07|02|1921}}
|Čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly, arcikněz domažlický a osobní děkan. 
|-
|Martin Mareš
|{{dts|26|03|1921}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rataje u Bechyně|Ratajích u Bechyně]]. 
|-
|Vojtěch Hajný
|{{dts|04|03|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]].
|-
|František Smutný
|{{dts|23|05|1921}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Chotoviny|Chotovinách]] (1875-1902). Dožil na odpočinku v Táboře. 
|-
|Alfons Klampfl, O.Cist.
|{{dts|24|07|1921}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Jan Florian
|{{dts|18|11|1921}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]] (v době úmrtí byl na dočasném odpočinku). Za 1. světové války sloužil jako polní kurát. 
|-
|František Bečvář
|{{dts|05|12|1921}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|Bubovicích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Posléze působil v pražské arcidiecézi. V roce 1919 odešel na odpočinek. Dožil v Českých Budějovicích. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|Antonín Trčka
|{{dts|10|12|1921}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Osobní děkan. Dožil na odpočinku v Hrdějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Hosín|farnost Hosín]]). 
|-
|Matěj Frána
|{{dts|04|03|1922}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a okrskový vikář. 
|-
|Martin Svoboda
|{{dts|02|10|1922}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář. 
|-
|František Zeman
|{{dts|07|11|1922}}
|Farář ve Švihově. Hudebník a regionální historik.  
|-
|Jan Zeman
|{{dts|16|03|1923}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|František Smola
|{{dts|14|08|1923}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|[[w:František Lang|František Lang]]
|{{dts|24|01|1924}}
|Rodák ze Ždánova v okrese Domažlice. Na kněze byl vysvěcen v roce 1878. Působil v Milavčích (které tehdy patřily do českobudějovické diecéze). Zde se podílel na archeologických výzkumech. Po roce 1901 působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Rejštejn|Rejštějně]]. Od roku 1922 žil na penzi v Domažlicích, kde je také pohřben. 
|-
|Mons. ThDr. Antonín Málek
|{{dts|02|02|1924}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Assesor českobudějovické konzistoře. 
|-
|Augustin Jan Kubeš, OFMCap.
|{{dts|16|07|1924}}
|Kapucín, kněz. Někdejší kvardián v Sušici, později provinciál. Zabýval se entomologií. 
|-
|Mons. [[w:Josef Brenner|Josef Brenner]]
|{{dts|23|07|1924}}
|Generální vikář.
|-
|Matěj Šindel
|{{dts|28|10|1924}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslív|Myslívě]]. Posléze děkan v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Vynikal obětavostí a upřímnou zbožností. 
|-
|[[w:Bruno Pammer|Bruno Pammer]], O.Cist.
|{{dts|22|11|1924}}
|Cisterciák. Opat ve Vyšším Brodě.
|-
|gen. v. v. [[w:Antonín Voneš|Antonín Voneš]]
|{{dts|14|01|1925}}
|Někdejší kaplan v Rudolfově, později ceremonář biskupa Jirsíka. Souběžně působil ve vojenské duchovní správě, nejprve v rakousko-uherské armádě, po roce 1918 v armádě československé. Jako vojenský duchovní působil postupně v Bratislavě, Hradci Králové a Liberci. V letech 1893-1922 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]. Od roku 1921 přednosta oddělení 4a Ministerstva národní obrany. Zastával názor, že kněz v armádě nemá působit jen jako duchovní, ale také jako mravní autorita, kulturní a osvětový pracovník. V roce 1922 odešel do vojenské výslužby a zároveň rezignoval na farní beneficium v Kardašově Řečici. Dožil zřejmě v Praze. Pohřben je na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Štěpán Zach, O.Cist.
|{{dts|25|01|1925}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Ředitel gymnázia v Českých Budějovicích a vládní rada. 
|-
|Jan Kotek
|{{dts|17|08|1925}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. Osobní děkan. V závěru života zámecký kaplan v Hrádku u Sušice.
|-
|František z Assisi Blaťák, CSsR
|{{dts|02|11|1925}}
|Redemptorista. Kněz-katecheta v Českých Budějovicích.
|-
|J.M. can. [[w:František Xaver Paleček|František Xaver Paleček]]
|{{dts|16|01|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]], čestný kanovník českobudějovické katedrální kapituly. Vyhledávaný zpovědník, přezdívaný ''&quot;český Vianney&quot;''.
|-
|Zephyryn Tobner, O.Cist.
|{{dts|01|04|1926}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Publicista. 
|-
|Mons. [[w:Georg Glosauer|Georg Glosauer]]
|{{dts|09|06|1926}}
|V letech 1890-1892 farář v [[w:Římskokatolická farnost Pačejov|Pačejově]]. Později působil v Boru u Tachova (tehdy pražská arcidiecéze, od roku 1993 plzeňská diecéze). Od roku 1917 pomocný biskup pražský a titulární biskup hermopolský. 
|-
|Vilém Janauschek, CSsR
|{{dts|30|06|1926}}
|Redemptorista, kněz. Část svého kněžského života prožil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|Josef Hroch
|{{dts|05|07|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec nad Vltavou|Kostelci nad Vltavou]].
|-
|František Svátek
|{{dts|25|07|1926}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Vydavatel. Pohřben v Novém Bydžově v královéhradecké diecézi. 
|-
|Ivan Frant. Kitzberger, O.Praem.
|{{dts|06|05|1927}}
|Strahovský premonstrát. Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Od roku 1922 byl farářem v Nebušicích u Prahy. Tamtéž pohřben.
|-
|Leopold Markvart, O.Cist.
|{{dts|07|07|1927}}
|Vyšebrodský cisterciák. Pocházel z Moravy. Kněz. 
|-
|Josef Mergl, O.Melit.
|{{dts|27|01|1928}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Strakonic. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horažďovice|Horažďovicích]]. Později působil v litoměřické diecézi jako administrátor farnosti Volfartice. Dožil v rodišti. 
|-
|Filip Jan Konečný, OP
|{{dts|08|06|1928}}
|Dominikán, kněz. Někdejší vikář řeholního domu v Českých Budějovicích. Závěr života prožil ve farní duchovní správě v litoměřické diecézi. Účastnil se často debat a polemik, mimo jiné obhajoval nauku katolické církve proti názorům T. G. Masaryka. 
|-
|Karel Kalenský
|{{dts|22|07|1928}}
|Kněz-katecheta v Písku.
|-
|Řehoř Gottfried Fürst, O.Cist.
|{{dts|15|09|1928}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov u Nových Hradů|Rychnově u Nových Hradů]].
|-
|František Eliášek
|{{dts|08|10|1928}}
|Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], pracoval též jako archivář. 
|-
|Josef Fabián 
|{{dts|24|11|1928}}
|Kněz českobudějovické diecéze, biskupský notář. Spisovatel (literárním pseudonymem ''Prokop Zaletěl''). Na penzi žil v Dřítni ([[w:Římskokatolická farnost Bílá Hůrka|farnost Bílá Hůrka]]), pohřben ve Křtěnově. 
|-
|Mons. Antonín Miláček
|{{dts|16|12|1928}}
|Děkan v Klatovech. 
|-
|Gustav Praxl
|{{dts|24|01|1929}}
|Někdejší kaplan ve Volarech, od r. 1899 až do své smrti farář v Horní Vltavici.  
|-
|Jan Kukla
|{{dts|21|02|1929}}
|Rodák ze Zbudova. Katecheta v Pelhřimově a následně na českojazyčném gymnáziu v Českých Budějovicích. Konzistorní rada a jubilant kněžství.
|-
|Otmar Josef Wohl, O.Cist.
|{{dts|10|03|1929}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Profesor gymnázia v Českých Budějovicích, magistr kleriků vyšebrodského opatství.
|-
|[[w:Jan Vacek (kněz)|Jan Evang. Vacek]]
|{{dts|18|12|1929}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
|-
|Vojtěch Mach
|{{dts|15|06|1930}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]], zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Do Malont pořídil nové zvony, které byly požehnány 18. května 1930. Po vyzdvižení do kostelní věže poprvé zvonily právě při jeho pohřbu. Pohřben v Doudlebech u Českých Budějovic v hrobě svých rodičů. 
|-
|Karel Balík
|{{dts|07|08|1930}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Černovice|Černovicích]]. Předtím působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Srní|Srní]] a v Poběžovicích.  
|-
|Vojtěch Hamerle
|{{dts|19|03|1931}}
|Zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice).  
|-
|Adolf Šindelář, O.Cist.
|{{dts|23|05|1931}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. 
|-
|Josef Bartoš Bělčický
|{{dts|01|07|1931}}
|Rodák z Bělčic. V duchovní správě působil postupně v Záboří, Horní Pěně a Nové Bystřici. 
|-
|Václav Zach
|{{dts|01|09|1931}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Filibert Franz Panhölz, O.Cist.
|{{dts|10|02|1932}}
|Vyšebrodský cisterciák, administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|Mons. Mathias Wonesch
|{{dts|27|04|1932}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|Českých Budějovicích]], probošt českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Vodička
|{{dts|29|04|1932}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dráchov|Dráchově]].
|-
|Antonín Javorský
|{{dts|22|06|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku.
|-
|Mons. [[w:Vavřinec Jakeš|Vavřinec Jakeš]]
|{{dts|13|07|1932}}
|Farář v Dolních Slověnicích (působil zde 41 let). Emeritní arcikněz jindřichohradecký a okrskový vikář třeboňský. Tajný papežský komoří. Jubilant kněžství. Skromný člověk svatého života, jehož Václav Petera ve svém spise ''Géniové církve a vlasti'' nazval ''&quot;jihočeským Vianneyem&quot;''. Pohřben na slověnickém hřbitově. 
|-
|František Kadlec
|srpen 1932
|Kněz královéhradecké diecéze, někdejší katecheta ve Dvoře Králové nad Labem. V únoru 1932 jako kněz-penzista přijal službu zámeckého kaplana na Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). V srpnu téhož roku se ztratil během procházky a nebyl již nikdy nalezen. ''Ubidemque sepultus''.
|-
|prel. ThDr. Ladislav Dvořák
|{{dts|03|08|1932}}
|Farář-prelát v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]].  
|-
|Václav Janota
|{{dts|18|08|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze na odpočinku. 
|-
|Josef Smrt
|{{dts|21|08|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hroby|Hrobech]]. Pohřben v Milevsku. 
|-
|František Havel
|{{dts|08|11|1932}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Honzík
|{{dts|29|11|1932}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]]. 
|-
|Alois od sv. Benedikta Majer, OAD
|{{dts|27|12|1932}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor konventu ve Lnářích, v l. 1894-1921 lnářský farář.
|-
|František Kubata
|{{dts|24|07|1933}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Alois Pícha
|{{dts|29|10|1933}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. 
|-
|Jan Podlaha 
|{{dts|05|01|1934}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Matěj Pužej
|{{dts|28|03|1934}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Osobní děkan. Vikář prachatického vikariátu a arcikněz. 
|-
|Jan Zoubek
|{{dts|02|05|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]], později tamtéž interkalární administrátor. Později žil nějaký čas v konventu bosých augustiniánů ve Lnářích (řeholníkem se však zřejmě nestal). V závěru života byl expozitou v [[w:Římskokatolická farnost Nové Hutě|Nových Hutích]] (tehdejší farnost Nový Svět). 
|-
|Václav Jirsa
|{{dts|25|06|1934}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]].
|-
|Ignác Josef Češka, O.Cist.
|{{dts|16|08|1934}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přední Výtoň|Přední Výtoni]], později v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].
|-
|J.M. can. Josef Pavlovic
|{{dts|26|09|1934}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|J.M. can. Alois Simeth
|{{dts|02|10|1934}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost – prelatura Český Krumlov|Českém Krumlově]]. V letech 1893-1898 spirituál českobudějovického kněžského semináře. Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. 
|-
|Mons. Vojtěch Traxler
|{{dts|02|11|1934}}
|Rodák z Jarošova nad Nežárkou. V letech 1890-1903 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mnich|Mnichu]], poté po zbytek života děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]]. Čestný konzistorní rada a od roku 1925 čestný papežský komoří a arcijáhen jindřichohradecký. Velký vlastenec. 
|-
|Beatus Adolf Böhm, CFSsS
|{{dts|21|11|1934}}
|Kněz kongregace petrinů v Českých Budějovicích. Patřil k prvním členům kongregace petrinů po jejím založení. 
|-
|Josef Frejlach
|{{dts|10|01|1935}}
|Děkan ve Vodňanech. 
|-
|Jan Žahourek
|{{dts|20|01|1935}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hamr|Hamru]]. Překladatel ze srbštiny. 
|-
|František Domorázek
|{{dts|20|06|1935}}
|Původem z Vysočiny od Havlíčkova Brodu v královéhradecké diecézi. Přinejmenším v závěru života působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Bavorov|Bavorově]]. Regionální historik a publicista. 
|-
|Mons. ThDr. ICDr. [[w:Václav Černý (kněz)|Václav Černý]]
|{{dts|28|06|1935}}
|Biskupský notář českobudějovické diecéze. Vícerektor české papežské koleje ''Nepomucenum'' v Římě. Obětavě a svědomitě pečoval o záležitosti koleje. Vedle toho přednášel seminaristům filosofii a historii. Osobně byl znám jako člověk velmi skromný. Pohřben v Římě v kolejní hrobce na ''Campo Verano''.   
|-
|Mons. Antonín Mráz
|{{dts|01|07|1935}}
|Probošt katedrální kapituly v Českých Budějovicích. Apoštolský pronotář. Ordinariátní komisař. 
|-
|František Fau
|{{dts|22|10|1935}}
|Kněz a katecheta v Jindřichově Hradci. Archivář. 
|-
|Mons. Matěj Lhotský
|{{dts|08|02|1936}}
|Kněz, emeritní profesor učitelského ústavu v Soběslavi. Autor důkladných výkladů ke katechismu. Kněz velmi oblíbený. V závěru života ředitel učitelského ústavu ve Svatém Janu pod Skálou (pražská arcidiecéze). 
|-
|Ignác Hykede, OP
|{{dts|11|05|1936}}
|Dominikán. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]].
|-
|[[w:Karel Traxler|Karel Traxler]]
|{{dts|15|05|1936}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dub|Dubu]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]]. Šachista, autor tzv. [[w:Traxlerův protiútok|Traxlerova protiútoku]].
|-
|ThDr. Alois Essl
|{{dts|14|09|1936}}
|Někdejší profesor liturgiky v kněžském semináři v Českých Budějovicích. V roce 1900 z Českých Budějovic odešel a (poněkud překvapivě) přijal duchovní správu ve venkovské šumavské [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|farnosti Zvonková]]. Zde prožil zbytek života a byl zde i pohřben. Člověk laskavý a pokorný. 
|-
|Mons. Ferdinand Kadláček
|{{dts|07|01|1937}}
|Farář ve Zbytinách a emeritní okrskový vikář prachatického vikariátu. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Karel Laub
|{{dts|21|01|1937}}
|Duchovní správce chlapecké vychovatelny v Nepomuku. 
|-
|Vojtěch Vincenc Frejka, O.Praem.
|{{dts|17|02|1937}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan na Svatém Kopečku u Olomouce, kde založil ženskou kongregaci sester premonstrátek. Po roce 1906 působil krátce v premonstrátské kanonii v Nové Říši u Telče (brněnská diecéze). Nějaký čas byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Chyška|Velké Chyšce]]. Pohřben je na řádovém hřbitově strahovských premonstrátů v Praze-Nebušicích. 
|-
|František Čermák
|{{dts|30|06|1937}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Pluhova Žďáru. 
|-
|Mons. Šimon Pokoj
|{{dts|18|09|1937}}
|Papežský komoří, konzistorní rada. Kněz-katecheta na české reálce v Českých Budějovicích. 
|-
|Antonín Svoboda
|{{dts|18|09|1937}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]]. Spisovatel (používal pseudonym ''Antonín Svoboda-Pošumavský'').
|-
|Antonín Vorlíček, CSsR
|{{dts|02|10|1937}}
|Redemptorista, rektor kongregačního juvenátu v Libějovicích ([[w:Římskokatolická farnost Chelčice|farnost Chelčice]]).
|-
|Bruno Sauer, O.Praem.
|{{dts|22|10|1937}}
|Strahovský premonstrát, někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]]. Později opat strahovské premonstrátské kanonie.
|-
|Pavel Jan Vondráček, O.Praem.
|{{dts|11|02|1938}}
|Strahovský premonstrát. Po dvacet let byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hodušín|Hodušíně]]. Později probošt na Svatém Kopečku u Olomouce. 
|-
|František Seyvalter
|{{dts|20|03|1938}}
|Prvoděkan v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]]. 
|-
|Mons. Tomáš Pícha
|{{dts|24|04|1938}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Libkova Voda|Libkově Vodě]], později v Mrákově (Mrákov tehdy patřil do českobudějovické diecéze). 
|-
|Josef Šmejkal
|{{dts|11|05|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veselíčko|Veselíčku]].
|-
|Mons. Jan Wolf
|{{dts|31|05|1938}}
|Kněz. Katecheta měšťanských škol v Klatovech v. v.
|-
|Antonín Brandejs
|{{dts|08|07|1938}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zlatá Koruna|Zlaté Koruně]]. Osobní děkan. 
|-
|Johann Nepomuk Ullwer, CSsR
|{{dts|30|12|1938}}
|Redemptorista. V českobudějovické diecézi působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích a na poutním místě Svatý Kámen u Kaplice. Zemřel během svého kázání přímo na kazatelně kostela Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. Pohřben je na českobudějovickém Hřbitově sv. Otýlie v hrobce kongregace redemptoristů.
|-
|Josef Forman
|{{dts|22|02|1939}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.
|-
|Václav Nový
|{{dts|04|07|1939}}
|Arciděkan v Domažlicích. 
|-
|Mons. Václav Čubr
|{{dts|01|08|1939}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Závěr života strávil v Blatné a v Hrádku u Sušice. 
|-
|Jan Komrska
|{{dts|06|08|1939}}
|Duchovní správce sester de Notre Dame v Horažďovicích.
|-
|Josef Hamršmíd, O.Melit.
|{{dts|21|08|1939}}
|Maltézský rytíř. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. Později převor řádového konventu v Praze. 
|-
|Metoděj Martin Frank, OFMCap.
|{{dts|28|09|1939}}
|Kapucín, kněz. Kdysi působil v konventu v Sušici. Závěr života strávil v brněnské kapucínské komunitě. Celkem 23 let působil jako pohřebník na brněnském Ústředním hřbitově, kde zvláště pečoval o důstojné pohřbívání chudých lidí. Zanechal hlubokou stopu v srdcích lidí, kteří se s ním setkávali. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben v Brně. 
|-
|Štěpán Sponar
|{{dts|01|12|1939}}
|Děkan v Soběslavi. Bratr kanovníka Jakuba Sponara (viz r. 1910). Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů ve stejném hrobě, jako jeho bratr Jakub.
|-
|František Roubík
|{{dts|16|02|1940}}
|Osobní děkan. V letech 1912-1928 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Poté působil až do své smrti jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]] u Pelhřimova. 
|-
|[[w:Alfons Bébar|Alfons Bohumil Bébar]], OSA
|{{dts|26|02|1940}}
|Obutý augustinián. Na kněze byl vysvěcen v roce 1906 a následně byl poslán do Domažlic (ty tehdy patřily do českobudějovické diecéze), kde byl převorem tamního augustiniánského konventu. Biskupský notář a konzistorní rada českobudějovické diecéze. 
|-
|Mons. Antonín Polánský
|{{dts|03|04|1940}}
|Rodák z Březí (farnost Týn nad Vltavou). Někdejší katecheta v Blatné, posléze v Domažlicích a Sušici. V letech 1900-1914 duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Horažďovicích. Poté přešel do Českých Budějovic, kde byl instalován kanovníkem katedrální kapituly. Zároveň dále spolupracoval se sestrami de Notre Dame, tentokráte s jejich českobudějovickou komunitou. V roce 1935 mu byl udělen titul papežského preláta a o rok později se v českobudějovické kapitule stal děkanem. Byl členem několika katolických spolků.
|-
|Mons. [[w:Šimon Bárta|Šimon Bárta]]
|{{dts|02|05|1940}}
|Diecézní biskup českobudějovický. 
|-
|Jan A. Dvořák
|{{dts|17|05|1940}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Regionální historik Zbudovských blat. 
|-
|Mauritius Pöschl, O.Cist.
|{{dts|02|08|1940}}
|Vyšebrodský cisterciák. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zátoň|Zátoni]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Gotthard Felix
|{{dts|24|09|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. V letech 1939-1940 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, jako těžce nemocný byl propuštěn, záhy po propuštění však musel být hospitalizován. Zemřel v nemocnici v Praze na následky předchozího věznění. 
|-
|Josef Kubašta
|{{dts|04|11|1940}}
|Rodák z Prachaticka. Farář v Milavčích. 
|-
|Jaroslav Podhradský
|{{dts|20|11|1940}}
|Osobní děkan. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Johann Höfferl
|{{dts|24|11|1940}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. Zemřel v koncentračním táboře.  
|-
|Václav Vošický
|{{dts|11|12|1940}}
|Rodák z Miřetic u Vlašimi, byl v r. 1897 vysvěcen na kněze v litoměřické diecézi a začal působit jako kaplan v Dolním Jiřetíně. V r. 1901 přešel do českobudějovické diecéze, kde byl ustanoven kaplanem v Čížové u Písku. Od r. 1912 působil v Drahenicích jako interkalární administrátor a následně (od r. 1913) jako farář. Od r. 1916 působil jako farář v Černívsku. V závěru života se vrátil do litoměřické diecéze. Dožil v Arnolticích u Děčína.   
|-
|Fulgenc od Nejsvětějšího Srdce Páně Novotný, OAD
|{{dts|03|03|1941}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, v letech 1934-1937 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|Lnářích]], biskupský notář.
|-
|František Šulc
|{{dts|25|06|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budislavice|Budislavicích]]. 
|-
|Josef Jána
|{{dts|02|10|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze, katecheta a konzistorní rada. Pohřben v Čížové. 
|-
|František Lorenc
|{{dts|28|11|1941}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Emanuel Fenzl
|{{dts|16|12|1941}}
|Kněz-katecheta v Českých Budějovicích na gymnáziu. 
|-
|Stanislav Turek
|{{dts|04|01|1942}}
|Rodák z Volyně. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Sušice|Petrovicích u Sušice]]. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Podhradský
|{{dts|24|01|1942}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]]. Od roku 1925 až do své smrti děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]]. 
|-
|Hermann Kamarýt
|{{dts|04|02|1942}}
|Kněz českobudějovické diecéze, konzistorní rada. 
|-
|[[w:František Hanuš Žundálek|František Hanuš Žundálek]]
|{{dts|20|02|1942}}
|Rodem z Kundratic (farnost Křižanov v brněnské diecézi). V letech 1927-1930 zámecký kaplan v Hrádku u Sušice (farnost Zbynice). Od roku 1930 působil v Praze. Zde byl předsedou družstva ''Vlasť'', spolupracoval na vydávání ''Časopisu katolického duchovenstva'' a byl duchovním správcem ústavu slepých dívek na Kampě. 
|-
|Mikuláš Levý
|{{dts|01|04|1942}}
|Zámecký kaplan v Březnici, biskupský notář. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Aleš Bouz, III.OP
|{{dts|02|04|1942}}
|Bývalý dominikán (v r. 1937 byl sekularizován a zůstal jako diecézní kněz v Českobudějovické diecézi), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]], za &quot;pobuřující&quot; kázání 2. 11. 1942 byl zatčen, vězněn byl v Českých Budějovicích a následně v Praze na Pankráci, byl transportován do Osvětimi, kde zemřel (oficiálně na úplavici, podle neoficiální verze byl umlácen).
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|JUDr. Emanuel Hanuš
|{{dts|06|05|1942}}
|Podplukovník duchovní služby v. v., někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Na penzi žil u své sestry v Klatovech, 12. 2. 1942 zatčen, zavražděn v koncentračním táboře Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Adauktus Josef Krebs, CFSsS
|{{dts|07|05|1942}}
|Generální představený kongregace petrinů. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Josef Pašek
|{{dts|21|05|1942}}
|V letech 1929-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. Zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Vošta
|{{dts|28|05|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařanech]] u Tábora, osobní děkan. Vězněn v Dachau, odtud vyvezen transportem invalidů na smrt. 
|-
|[[w:Metoděj Jan Zavoral|Metod Jan Zavoral]], O.Praem.
|{{dts|26|06|1942}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší kaplan v Jihlavě (brněnská diecéze) a následně v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. V letech 1906-1942 strahovský opat. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Franz Reinisch, SAC
|{{dts|21|08|1942}}
|Palottin. Na kněze byl vysvěcen v roce 1928. Za své protinacistické postoje byl perzekvován a v roce 1941 byl ustanoven farářem na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]] (umístění do odlehlé horské oblasti bylo rovněž formou trestu), mohl však pouze sloužit bohoslužby - nacistická moc mu zakazovala kázat. V březnu 1942 dostal povolávací rozkaz k Wehrmachtu. K odvodu se dostavil záměrně pozdě - již z dřívější doby byly známy jeho výroky o tom, že v nacistických ozbrojených složkách sloužit odmítá. Byl záhy zatčen a odsouzen k trestu smrti. Ten byl v srpnu 1942 vykonán. Jihoněmecká palottinská provincie usiluje o jeho beatifikaci. Je znám též jako &quot;tichý mučedník z Kvildy&quot;. 
|-
|Mons. [[w:Karl Petersilka|Karl Petersilka]]
|{{dts|20|09|1942}}
|Kněz. Vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích. Částečně působil též v politice. V roce 1933 se jasně vyslovil proti nacismu. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelbert Blöchl|Engelbert Blöchl]], O.Cist.
|{{dts|01|11|1942}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]]. Zemřel v koncentračním táboře Dachau. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Pavel Jan Souček|Pavel Jan Souček]], O.Cist.
|{{dts|28|01|1943}}
|Původně strahovský premonstrát. Ve druhé půli roku 1906 doložen jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]]. Později přestoupil do premonstrátské kanonie v Nové Říši na Moravě. V roce 1929 byl vedením řádu jmenován novoříšským opatem (de facto proti vůli členů kanonie, ale časem si získal u spolubratří úctu a respekt). Zemřel jako mučedník v koncentračním táboře v Osvětimi spolu se čtyřmi dalšími novoříšskými premonstráty. 
|-
|František Blahovec
|{{dts|16|03|1943}}
|Někdejší děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Volenice|Volenicích]], dožil na penzi ve Volyni.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:František Bernard Vaněk|František Bernard Vaněk]]
|{{dts|01|04|1943}}
|Někdejší lokalista na [[w:Kostel Nejsvětější Trojice (Křemešník)|Křemešníku]], později (1906-1942) děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pelhřimov|Pelhřimově]], spisovatel (zvl. kniha ''Na krásné samotě'', v níž vzpomíná na své působení na Křemešníku).
|-
|Mons. Vojtěch Příb
|{{dts|02|08|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Netolice|Netolicích]]. 
|-
|František Haláček
|{{dts|17|08|1943}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]].
|-
|Richard Randák, OFMCap.
|{{dts|04|09|1943}}
|Kapucín, kněz. Člen řádové komunity v klášteře v Sušici. 
|-
|Mons. Leonard Rendl
|{{dts|09|09|1943}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly. V letech 1917-1920 infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi ve Volšově u Sušice.  
|-
|Martin Maxa, O.Cist.
|{{dts|22|09|1943}}
|Vyšebrodský cisterciák, farář v [[w:Římskokatolická farnost Omlenice|Omlenici]]. 
|-
|Mons. Jan Pavel Hille
|{{dts|27|09|1943}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]]. 
|-
|Josef Knap
|{{dts|21|10|1943}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střelské Hoštice|Střelských Hošticích]]. 
|-
|Franz Dichtl mladší
|{{dts|16|11|1943}}
|Synovec kanovníka Franze Dichtla staršího (viz r. 1897). Kaplan a později interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]]. Pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnov nad Malší|Rychnově nad Malší]]. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. Po roce 1938 byl často vyslýchán a šikanován gestapem. Pohřben v Polné na Šumavě.
|-
|Václav Pulec
|{{dts|23|06|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Zahájí|Zahájí]]. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Karel Nohel
|{{dts|12|07|1944}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jílovice|Jílovicích]]. Nacistická perzekuce (časté výslechy na gestapu) způsobila jeho částečné pominutí smyslů. Zemřel v internaci v Zásmukách u Prahy, kde spadl do potoka a utopil se. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Karel Slavík (kněz)|Karel Slavík]]
|{{dts|12|12|1944}}
|Kněz, profesor teologie v českobudějovickém kněžském semináři. 
|-
|Václav Šílený
|{{dts|21|12|1944}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]].
|-
|Robert Josef Filzbauer, O.Cist.
|{{dts|06|02|1945}}
|Vyšebrodský cisterciák. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kapličky|Kapličkách]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Engelmar Hubert Unzeitig|Engelmar Hubert Unzeitig]], CMM
|{{dts|02|03|1945}}
|Člen Kongregace Marianhillských misionářů. Interkalární administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zvonková|Zvonkové]], zatčen v r. 1941. Znám jako ''&quot;anděl z Dachau&quot;'', zemřel na tyfovou nákazu při ošetřování nemocných. Dne 24. 9. 2016 beatifikován.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Jílek (duchovní)|Josef Jílek]]
|{{dts|20|04|1945}}
|Působil v duchovní správě postupně v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]], [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Čestice|Česticích]], zapojil se do protinacistického odboje, v r. 1941 byl zatčen, koncem války byl nacisty popraven.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Antonín Pospíšil
|počátkem května 1945
|Farář v Klenčí pod Čerchovem (tehdy českobudějovická diecéze). V říjnu 1944 zatčen gestapem a poslán do Terezína. Zde zemřel v převratových dnech května roku 1945. Přesné datum smrti je nezjistitelné, jeho ostatky se rovněž nepodařilo identifikovat. Pohřben neznámo kde. 
|-
|[[w:František Teplý|František Teplý]]
|{{dts|11|06|1945}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hoštice (u Tábora)|Hošticích u Tábora]]. Později působil jako archivář v Jindřichově Hradci. Dožil na penzi v Malenicích u Volyně, tamtéž pohřben. Regionální historik.
|-
|Jan Mottl
|{{dts|03|11|1945}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. Překladatel z polštiny.
|-
|Josef Dík
|{{dts|11|02|1946}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Později působil v pražské arcidiecézi, na penzi žil v Čimelicích u Písku. 
|-
|[[w:Franz Andraschko|Franz Andraschko]]
|{{dts|12|04|1946}}
|Osobní děkan. Farář na [[w:Římskokatolická farnost Mouřenec|Mouřenci]].
|-
|Mons. Viktor Muchka
|{{dts|08|08|1946}}
|První arciděkan v Klatovech. 
|-
|Gerhard J. Nýdl, O.Cist.
|{{dts|17|08|1946}}
|Vyšebrodský cisterciák, převor vyšebrodského opatství. 
|-
|Václav Kůstka
|{{dts|29|09|1946}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věžná|Věžné]].
|-
|František Žlábek
|{{dts|02|01|1947}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nadějkov|Nadějkově]].
|-
|František Rada
|{{dts|30|01|1947}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Nákří|Nákří]].
|-
|Jaroslav Štucbart
|{{dts|05|04|1947}}
|Kněz. Katecheta v Přešticích (tehdy českobudějovická diecéze).
|-
|Petr Dolzer, O.Praem.
|{{dts|05|01|1948}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1918-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|Mons. Václav Řepa
|{{dts|09|06|1948}}
|Kanovník. Děkan katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. 
|-
|J.M. can. [[w:František Kroiher|František Kroiher]]
|{{dts|17|06|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Ledenice|Ledenicích]]. Kanovník českobudějovické kapituly. 
|-
|Josef Rybička
|{{dts|01|08|1948}}
|Kněz-katecheta v Písku. Konzistorní rada a propagátor turistiky.
|-
|ThDr. [[w:Jan Budař (kněz)|Jan Budař]]
|{{dts|17|08|1948}}
|Rodák ze Staré Vožice. Studoval v Římě, kde byl promován doktorem teologie a dne 3. ledna 1892 vysvěcen na kněze. Po návratu do Čech působil jako katecheta na gymnáziu v Klatovech. V letech 1901-1923 vyučoval v kněžském semináři v Českých Budějovicích novozákonní biblistiku. Roku 1913 podnikl studijní cestu do Egypta a Palestiny, nějaký čas navštěvoval přednášky na ''Jeruzalémské biblické škole'' při jeruzalémském konventu dominikánů. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Čech a pokračoval v pedagogické a vědecké činnosti v Českých Budějovicích. V roce 1923 se pak přesunul do Prahy, kde vyučoval na Katolické teologické fakultě University Karlovy. Pohřben byl v Praze na ''Krčském'' (též ''Nuselském'') ''hřbitově''. 
|-
|Jan Walter
|{{dts|01|10|1948}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]].
|-
|Hilár Frant. Haitl, OP
|{{dts|06|01|1949}}
|Dominikán. V letech 1922-1923 představený dominikánské komunity v Českých Budějovicích. V letech 1923-1924 kaplan a katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|Mons. ThDr. Ludvík Matoušů
|{{dts|14|01|1949}}
|Kněz, profesor v českobudějovickém kněžském semináři, kanonista.
|-
|František Balík
|{{dts|23|01|1949}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kunžak|Kunžaku]]. Dožil v Bezděkově u Klatov.
|-
|Josef Vandas
|{{dts|11|03|1949}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|Jan od sv. Aloisia Procházka, OAD
|{{dts|27|09|1949}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, několikrát zastával funkci převora řádového konventu ve Lnářích. V letech 1937-1942 zároveň lnářský farář.
|-
|Matěj Kolařík
|{{dts|09|10|1949}}
|Děkan v Sedlici u Blatné.
|-
|Felix Roman Lipl
|{{dts|25|10|1949}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Volyně|Volyni]]. 
|-
|Mons. Jan Timr
|{{dts|04|04|1950}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]] a v [[w:Římskokatolická farnost Ondřejov|Ondřejově]].
|-
|Jan Lysák
|{{dts|13|04|1950}}
|Farář v Nákří.
|-
|Mons. [[w:Jan Cais|Jan Cais]]
|{{dts|20|04|1950}}
|Generální vikář. Jeho pohřeb měl díky zásahu StB značně skandální průběh. Orgány StB totiž již před pohřbem nechaly odvézt jeho tělo na hřbitov, takže v českobudějovické katedrále nemohly být normální pohřební obřady (byla sloužena pouze Mše sv. za zesnulého). Následně bylo katedrální kapitule sděleno, že tělo Mons. Caise je již na Hřbitově sv. Otýlie. Tam pak proběhlo uložení do hrobu již normálním způsobem (poté, co si jeden z kanovníků, Mons. Boček, vynutil nahlédnutí do rakve, aby se přesvědčil, že je v ní skutečně Mons. Cais). 
|-
|František Kovář
|{{dts|06|07|1950}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]]. 
|-
|Ludvík Ostrý
|{{dts|16|07|1950}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Rožmitál|Starém Rožmitále]]. Farní kronika starorožmitálská jej zmiňuje jako bodrého člověka se zdravým humorem. Vypomáhal také ve [[w:Římskokatolická farnost Bubovice|farnosti Bubovice]] ve filiálním kostele v Pročevilech.  U věřících byl velmi oblíben. Zemřel náhle ve zpovědnici během zpovídání. 
|-
|J.M. can. [[w:František Čech (kněz)|František Čech]]
|{{dts|04|05|1951}}
|Kanovník českobudějovické katedrální kapituly.
|-
|František Dvořák
|{{dts|29|06|1951}}
|Kněz českobudějovické diecéze, osobní děkan. Konzistorní rada.
|-
|František Vít Früchtl, O.Cist.
|{{dts|07|09|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rožmitál na Šumavě|Rožmitále na Šumavě]]. Po roce 1945 odešel z Československa. Dožil v Německu. 
|-
|Josef Zahrádka
|{{dts|05|11|1951}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čachrov|Čachrově]]. 
|-
|Paulus Josef Heinrich, O.Cist.
|{{dts|23|11|1951}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]].
|-
|[[w:Florián Fencl|Florián Fencl]]
|{{dts|28|12|1951}}
|Kněz-katecheta ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]].
|-
|Viktorin Alexius Panhölz, O.Cist.
|{{dts|02|08|1952}}
|Vyšebrodský cisterciák, kněz. Novicmistr ve vyšebrodském klášteře. Po roce 1945 dožil v Rakousku. 
|-
|[[w:Tomáš Koupal|Tomáš Koupal-Blatenský]]
|{{dts|08|08|1952}}
|Někdejší zámecký kaplan v Kolodějích nad Lužnicí ([[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|farnost Týn nad Vltavou]]), později působil ve farnosti Trhové Sviny, zvláště ve filiálním kostele ve Slavčích. Z důvodu vážné chronické nemoci později působil jako katecheta a výpomocný duchovní v Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovicích. Po roce 1918 se velmi věnoval apologii katolické církve proti prvorepublikovému antikatolicismu. Věnoval se rovněž lokální historiografii. 
|-
|Jan Reindl
|{{dts|19|09|1952}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čížová|Čížové]]. Konzistorní rada a osobní děkan. 
|-
|Václav Chalupský
|{{dts|20|10|1952}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]] a později v [[w:Římskokatolická farnost – proboštství Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]. Konzistorní rada.  
|-
|Vincenc Gross
|{{dts|24|10|1952}}
|Rodák z Jindřichova Hradce. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Pohřben v rodišti.
|-
|Johann Spannbauer
|{{dts|22|11|1952}}
|Někdejší arciděkan v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]]. Od roku 1946 žil a působil v Bavorsku.  
|-
|Petr Holub
|{{dts|20|12|1952}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]]. Později katecheta v rodných Domažlicích.  
|-
|František Maňour
|{{dts|01|01|1953}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]]. Zemřel v kostele u oltáře během bohoslužeb.  
|-
|[[w:Matthäus Quatember|Matthäus Quatember]], O.Cist.
|{{dts|10|02|1953}}
|Vyšebrodský cisterciák. Po kněžském svěcení působil nějaký čas v duchovní správě ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšín]] a [[w:Římskokatolická farnost Horní Stropnice|Horní Stropnice]]. Od roku 1936 působil v Římě jako konzultor vatikánské ''Kongregace pro řeholníky''. V roce 1945 jej papež Pius XII. jmenoval titulárním opatem v Clairvaux. V roce 1950 byl zvolen generálním opatem cisterciáckého řádu. O tři roky později zemřel na rakovinu žaludku. Podle svého přání byl pohřben v [[w:Klášter Poblet|cisterciáckém klášteře Poblet]] v Katalánsku.
|-
|Jan Zadražil
|{{dts|29|12|1953}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Chýnov|Chýnově u Tábora]].
|-
|Antonín Chlebeček
|{{dts|09|02|1954}}
|Kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Tecellin Jaksch|Tecellin Josef Jaksch]], O.Cist.
|{{dts|23|05|1954}}
|Opat cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě, za druhé světové války perzekvován nacisty, po roce 1948 dožil v exilu v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Mons. prof. [[w:Kašpar Štojdl|Kašpar Štojdl]]
|{{dts|27|05|1954}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]], později kanovník českobudějovické kapituly. Zpovědník biskupa Josefa Hloucha.
|-
|Valentin Jaroslav Krejčí, OP
|{{dts|26|08|1954}}
|Dominikán. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hořepník|Hořepníku]].
|-
|Karel Vondruška
|{{dts|01|10|1954}}
|Rodák z Hluboké nad Vltavou. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Měl literární a umělecké sklony. Zajímal se o fyziku. Byl znám mezi svými farníky jako člověk vlídný a skromný. Pohřben je na vrčeňském hřbitově. V témže hrobě je pohřbena jeho sestra, která mu vedla domácnost a bratr, prof. Felix Adam Vondruška.
|-
|Josef Adamec
|{{dts|23|11|1954}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]]. Osobní děkan. 
|-
|Mons. Matěj Bolech
|{{dts|24|11|1954}}
|Děkan v Soběslavi.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Mons. [[w:Tomáš Beránek|Tomáš Beránek]]
|{{dts|03|12|1954}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a okrskový vikář vodňanského vikariátu, zemřel ve vězení na následky mučení. 
|-
|Josef Matoušek
|{{dts|04|12|1954}}
|Duchovní správce v Dolní Cerekvi. Osobní děkan. 
|-
|Josef Hovorka
|{{dts|04|12|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Němčice u Netolic|Němčicích u Netolic]]. Osobní děkan. 
|-
|Antonín Špale
|{{dts|20|12|1954}}
|Někdejší katecheta v Bechyni. Jubilant kněžství. Biblista. Pohřben v Hodušíně.
|-
|Mons. Leopold Klima
|{{dts|18|05|1955}}
|Někdejší spirituál kněžského semináře v Českých Budějovicích. Za druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Přes jasně antinacistické postoje byl po válce odsunut z Československa. Dožil v Bambergu, kde vypomáhal v duchovní správě při kostele sv. Kunhuty. Pod pseudonymem Wolfgang Rothenbaum napsal několik divadelních her. 
|-
|Antonín Tůma
|{{dts|02|06|1955}}
|Emeritní děkan v Černovicích u Tábora. 
|-
|Alberich Siegfried Sauer, O.Cist.
|{{dts|17|06|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]]. Po roce 1945 dožil v cisterciáckém opatství Heiligenkreuz v Rakousku. 
|-
|Daniel Waschenpelz, O.Cist.
|{{dts|05|07|1955}}
|Vyšebrodský cisterciák. Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]].  
|-
|Mons. Antonín Maxa
|{{dts|14|07|1955}}
|Kněz. Archivář českobudějovické konzistoře.
|-
|Otakar Fric
|{{dts|22|07|1955}}
|Děkan v Klatovech.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|14|10|1955}}
|Kněz českobudějovické diecéze, duchovní správce ve Vřeskovicích. Osobní děkan. 
|-
|František Břicháček
|{{dts|25|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písku]].
|-
|Jan Petrů
|{{dts|26|10|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Doudleby|Doudlebech]]. Osobní děkan a biskupský notář.
|-
|František Kozel
|{{dts|30|10|1955}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]].
|-
|dr. Wenzel Houschka
|{{dts|29|11|1955}}
|Rodák z Polné na Šumavě. V letech 1923-1928 farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodňov|Hodňově]], 1928-1946 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svéraz|Svérazi]]. Okrskový vikář [[w:Vikariát Český Krumlov|českokrumlovského vikariátu]]. V roce 1946 vysídlen do Rakouska. 
|-
|Vojtěch Bumba
|{{dts|12|12|1955}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čakov|Čakově]]. Osobní děkan.
|-
|Bedřich Prokoš
|{{dts|31|12|1955}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Svatý Jan nad Malší|Svatém Janu nad Malší]]. Osobní děkan.
|-
|Karel Smrčka
|{{dts|27|01|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Malý Bor|Malém Boru]]. Osobní děkan.
|-
|Jan Pátek
|{{dts|22|03|1956}}
|V letech 1921-1935 duchovní správce v [[w:Nový Svět (Borová Lada)|Novém Světě]] (zaniklá vesnice, jejíž zbytek se stal součástí obce Borová Lada, bývala zde samostatná farnost). Dožil v Malonicích ([[w:Římskokatolická farnost Velhartice|farnost Velhartice]]). 
|-
|Karel Poucha
|{{dts|11|04|1956}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Předslavice|Předslavicích]].
|-
|Bedřich Mokráček
|{{dts|11|04|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drahenice|Drahenicích]]. 
|-
|Jan Pechuška
|{{dts|31|05|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou|Jarošově nad Nežárkou]] a okrskový vikář jindřichohradecký. Zemřel zřejmě v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).  
|-
|Josef Posík
|{{dts|01|06|1956}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zachotín|Zachotíně]]. 
|-
|Augustin Korber
|{{dts|01|06|1956}}
|Kněz. Katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice nad Lužnicí|Lomnici nad Lužnicí]]. 
|-
|Karel Šolle
|{{dts|07|06|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětíně]]. Dožil v Českých Budějovicích.
|-
|Karel Smetana
|{{dts|04|08|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Mladé Vožici.
|-
|Jaroslav Čech
|{{dts|15|08|1956}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rynárec|Rynárci]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Václav Říha
|{{dts|29|09|1956}}
|Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře, později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. Od roku 1952 politický vězeň. Zemřel ve věznici na Mírově na infarkt, který dostal po silném psychickém otřesu. 
|-
|Václav Kahuda
|{{dts|06|11|1956}}
|Osobní děkan. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Paračov|Paračově]].
|-
|Jan Sklenář
|{{dts|07|12|1956}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Pacově. 
|-
|Josef Mojžíš
|{{dts|26|12|1956}}
|Kněz českobudějovické diecéze. Na penzi žil ve Vyšném u Českého Krumlova. 
|-
|Josef Pragr
|{{dts|17|01|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovicích]]. Osobní děkan. 
|-
|Benedikt Alois Kastner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hořice na Šumavě|Hořicích na Šumavě]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. V roce 1946 se vystěhoval do Rakouska.  
|-
|Jan Matějů
|{{dts|02|02|1957}}
|Bývalý duchovní správce v Kardašově Řečici.   
|-
|Eberhard Winter, O.Cist.
|{{dts|29|03|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák. V letech 1919-1945 duchovní správce ve Strýčicích. V letech 1945-1946 žil ve vyšebrodském klášteře, v roce 1946 se vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém klášteře v Heiligenkreuzu. 
|-
|Jindřich Senft
|{{dts|30|03|1957}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kolinec|Kolinci]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Stibral
|{{dts|22|08|1957}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], později působil v pražské arcidiecézi.  
|-
|Stanislav Jan Ploner, O.Cist.
|{{dts|04|10|1957}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. Po roce 1945 dožil v Německu.
|-
|Tomáš Harant
|{{dts|19|10|1957}}
|Duchovní správce na Tannabergu u Domažlic. 
|-
|Mons. prof. [[w:Karel Reban|Karel Reban]]
|{{dts|01|11|1957}}
|Kanovník - kustod katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Cajetan Lang, O.Praem.
|{{dts|16|10|1958}}
|Schlägelský premonstrát. V letech 1941-1945 farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]]. V roce 1945 odešel do domovské schägelské kanonie v Rakousku. V roce 1946 zde byl zvolen opatem. 
|-
|ThDr. Jan Růžička
|{{dts|14|11|1958}}
|Kněz českobudějovické diecéze, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Nýrsko|Nýrsku]]. Za 1. světové války polní kurát. Byl zajat na ruské frontě a jako zajatec se dostal až do Persie a k čínským hranicím. Po návratu do vlasti působil jako kněz-fundatista v Malých Svatoňovicích (královéhradecká diecéze). Dožil v Prachaticích, kde je i pohřben.
|-
|Tomáš Geist
|{{dts|30|11|1958}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Boletice|Boleticích]] (v Boleticích působil do roku 1946). Na penzi dožil v Českém Krumlově, pohřben je v Kájově. 
|-
|[[w:Jan Bernardin Skácel|Bernardin Jan Skácel]], OP
|{{dts|02|01|1959}}
|Dominikán. Někdejší spirituál českobudějovického kněžského semináře.  
|-
|Mons. ThDr. Laurenz Niescher
|{{dts|13|04|1959}}
|Rodák z Chvalšin. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Pěna|Horní Pěně]] u Jindřichova Hradce. Někdejší vedoucí církevní [[w:Katolická akce|Katolické akce]] v českobudějovické diecézi. Po druhé světové válce mohl zůstat v Československu. Dožil jako soukromá osoba v Českých Budějovicích, zemřel téměř zapomenut. Pohřben byl na českobudějovickém ''Hřbitově svaté Otýlie''.
|-
|Václav Tlachána
|{{dts|09|05|1959}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]]. 
|-
|Jakub Waldmann
|{{dts|05|03|1960}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbynice|Zbynicích]]. Od roku 1959 na odpočinku v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Eduard Pechtl
|{{dts|06|05|1960}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]].
|-
|Josef Bouchal
|{{dts|16|06|1960}}
|Rodák z Lišova, kněz. Někdejší katecheta v Jistebnici. 
|-
|Franz Xaver Heidler
|{{dts|24|06|1960}}
|Kněžské svěcení přijal v roce 1915. Postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Benešov nad Černou|Benešov nad Černou]], [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšiny]], [[w:Římskokatolická farnost Pohoří na Šumavě|Pohoří na Šumavě]], [[w:Římskokatolická farnost Blansko u Kaplice|Blansko u Kaplice]], [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážný]] a [[w:Římskokatolická farnost Volary|Volary]]. Po roce 1945 se vystěhoval do Bavorska.
|-
|Štěpán Koželuha
|{{dts|07|07|1960}}
|V roce 1952 byl krátce (pouze pár měsíců) administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi, jako duchovní správce v Pivíně u Prostějova.
|-
|František Veselý
|{{dts|24|07|1960}}
|Rodák ze Staré Říše na Moravě. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]]. 
|-
|Engelbert Schwarzbauer
|{{dts|23|11|1960}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalšiny|Chvalšinách]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Vltavice|Dolní Vltavici]] a osobní děkan. Jeden ze zakladatelů ''Díla biskupa Neumanna'' (Bischof-Neumann-Werk), které mělo pečovat o výchovu německojazyčných kněží pro českobudějovickou diecézi. V roce 1946 byl vysídlen do Německa. Dožil v Reinhardsachsenu v Bádensku-Württembersku. 
|-
|František Friedl
|{{dts|04|01|1961}}
|Infulovaný probošt v Jindřichově Hradci. V roce 1959 byl z Jindřichova Hradce na příkaz kapitulního vikáře Titmana odvolán. Dožil v Písku.  
|-
|Antonín Šmelc, O.Praem.
|{{dts|14|02|1961}}
|Premonstrát (zřejmě strahovský). Působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Milevsko|Milevsku]] a v letech 1957-1959 ve Kdyni. 
|-
|Mons. ThDr. PhDr. [[w:Antonín Eltschkner|Antonín Eltschkner]]
|{{dts|22|02|1961}}
|Generální vikář pražské arcidiecéze a světící biskup pražský. V roce 1940 jej papež Pius XII. jmenoval českobudějovickým biskupem, na nátlak nacistické správy protektorátu Čechy a Morava se však nemohl úřadu ujmout. Řízení diecéze převzal generální vikář, Mons. Jan Cais. Eltschkner se tedy nikdy nestal českobudějovickým biskupem, v letech 1940-1945 měl však vatikánské pověření k udílení biřmování a svěcení na území této diecéze. Po válce zřejmě očekával, že se bude moci úřadu ujmout, v roce 1947 však byl českobudějovickým biskupem jmenován Mons. Josef Hlouch. Eltschkner se poněkud stáhl do ústraní a dožil na Moravě. Po roce 1948 jako jediný z československých biskupů nebyl internován. 
|-
|Kosmas Josef Mlýnský, CCG
|{{dts|05|08|1961}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], někdejší superior na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Václav Vlášek
|{{dts|07|10|1961}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílsko|Bílsku]]. 
|-
|Ferdinand Mathe
|{{dts|05|01|1962}}
|Kněz-katecheta ve Vimperku. Po roce 1945 byl odsunut a dožil v Bavorsku. 
|-
|Bohuslav Poustka
|{{dts|26|02|1962}}
|Někdejší kaplan v Přešticích. Později působil v pražské arcidiecézi. 
|-
|Mons. ThDr. Jan Roubal
|{{dts|27|03|1962}}
|Kanovník katedrální kapituly v Českých Budějovicích.
|-
|Mons. plk. Gustav Šuman
|{{dts|07|04|1962}}
|Vojenský duchovní, rodák z Trhových Svinů. Za druhé světové války vězněn. V roce 1949 odsouzen v politickém procesu. Podařilo se mu uprchnout, emigroval do Německa. 
|-
|prel. Mons. Václav Přibek
|{{dts|06|09|1962}}
|V letech 1938-1946 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]]. Posléze infulovaný prelát v Českém Krumlově. 
|-
|Jan Häusler, O.Melit.
|{{dts|01|12|1962}}
|Maltézský rytíř. Emeritní děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]]. 
|-
|František Bouda
|{{dts|29|03|1963}}
|Někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Blatná|Blatné]], v letech 1946-1954 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kotouň|Kotouni]]. Na penzi žil v Nepomuku.
|-
|František Kocián
|{{dts|11|08|1964}}
|V letech 1953-1959 interkalární administrátor v Domažlicích. 
|-
|Josef Bouza
|{{dts|30|01|1965}}
|Rodák z Pištína. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Černice|Černici]], vikariátní sekretář vikariátu Český Krumlov. 
|-
|Nikolaus Lonsing, O.Cist. 
|{{dts|08|11|1965}}
|Vyšebrodský cisterciák. Působil v duchovní správě ve farnostech Malšín, Přídolí a Vyšší Brod. Po druhé světové válce byl odsunut do Rakouska. Spolu s opatem Jakschem přišel do kláštera v Reinu a po Jakschově smrti se zde stal představeným pro mnichy z Vyššího Brodu v exilu. 
|-
|Jaroslav Böhm, O.Cr. 
|{{dts|18|12|1965}}
|Křižovník s červenou hvězdou, před rokem 1935 byl krátce kaplanem na cisterciácké faře v [[w:Římskokatolická farnost Boršov nad Vltavou|Boršově nad Vltavou]]. 
|-
|František Vondryska
|{{dts|22|05|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici u Trhových Svinů]]. 
|-
|Bertrand Ludvík Húska, OP
|{{dts|19|06|1966}}
|Dominikán původem ze Slovenska. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|J.M. can. Václav Klabouch
|{{dts|03|02|1967}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]]. Od roku 1958 sídelní kanovník českobudějovické kapituly.
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], O.Cr.
|{{dts|01|05|1967}}
|Křižovník s červenou hvězdou, někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Klučenice|Klučenicích]], později působil v brněnské diecézi na farách, inkorporovaných křižovnickému řádu. Na penzi žil v Milevsku, v závěru života pak v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Quirin Ludwig Pinner, O.Cist.
|{{dts|21|01|1968}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší farář v Omlenicích u Kaplice. Po roce 1945 nebyl zařazen do odsunu a zůstal v duchovní správě v Omlenicích až do roku 1948. Poslední Mši svatou v Omlenici sloužil 11. dubna 1948, poté se dobrovolně vystěhoval do Rakouska. Dožil v cisterciáckém opatství v Reinu ve Štýrsku. 
|-
|Adolf Hoftych
|{{dts|09|03|1968}}
|Kněz, někdejší katecheta v Kamenici nad Lipou. 
|-
|Bedřich Rožánek
|{{dts|02|04|1968}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi.
|-
|[[w:Jan Evangelista Eybl|Jan Evangelista Eybl]]
|{{dts|21|06|1968}}
|Za první světové války byl polním kurátem Rakousko-uherské armády, od roku 1933 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenný Újezd|Kamenném Újezdě]]. Za druhé světové války vězněn v Terezíně a v Dachau. Dožil na penzi v Hrusicích (pražská arcidiecéze). Z období, kdy byl polním kurátem, se dochoval jeho deník, ve kterém je několikrát zmíněn spisovatel Jaroslav Hašek, který byl s Eyblem ve stejném pluku - z toho plynou domněnky, že Eybl mohl být předlohou feldkuráta Ibla z Haškova románu ''Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války''. Kromě podobnosti jména však pro tuto domněnku neexistují žádné důkazy. Eyblův deník z první světové války je dostupný [https://svejkmuseum.cz/doc/eybl/denik.pdf zde].
|-
|Jan Sukdol
|{{dts|02|01|1969}}
|Po kněžském svěcení působil jako výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]]. Později byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Borovany|Borovanech]], v roce 1944 se po smrti děkana Šíleného stal v Borovanech farářem. V letech 1953-1960 byl politickým vězněm. Po propuštění se nemohl vrátit do českobudějovické diecéze. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna (královéhradecká diecéze), kde také zemřel. Pohřben byl v Borovanech za účasti biskupa Josefa Hloucha.
|-
|[[w:Adolf Pelikán|Adolf Pelikán]], SJ
|{{dts|18|11|1969}}
|Jezuita, kněz. V roce 1948 krátce spirituál českobudějovického semináře, posléze emigroval. 
|-
|Jan Václav Straka, OMI
|{{dts|02|01|1970}}
|Provinciál ''Kongregace Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné''. Od roku 1946 farář v Kájově a ex currendo administrátor v několika okolních farnostech. Obětavě konal bohoslužby i v odlehlých vesnicích, kam dojížděl i ve velkých mrazech na motocyklu. V důsledku toho mu od omrzlin začala odumírat tkáň na nohou, jedna noha mu byla amputována. Byl následně přeložen do Hluboké nad Vltavou a dojížděl na ambulantní léčbu do českobudějovické nemocnice. Posléze mu však musela být amputována i druhá noha. Utrpení spojené se svou nemocí statečně snášel. Pohřben je v Kájově. Jeho postava epizodicky vystupuje v ''Šumavské trilogii'', kterou sepsal kanovník František Hobizal. 
|-
|J.M. can. Antonín Jarolímek
|{{dts|02|03|1970}}
|Někdejší administrátor [[w:Římskokatolická farnost – děkanství u kostela sv. Mikuláše, České Budějovice|katedrální farnosti u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích]], později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. Čestný kanovník katedrální kapituly. Bratr strahovského opata [[w:Stanislav Bohuslav Jarolímek|Stanislava Bohuslava Jarolímka]] († 1951). 
|-
|František Kubát
|{{dts|02|04|1970}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tučapy|Tučapech]].
|-
|Franz Bayer
|{{dts|09|06|1970}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbytiny|Zbytinách]]. 
|-
|Jan Unger
|{{dts|06|09|1970}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rychnůvek|Rychnůvku]]. Později působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]] a na [[w:Římskokatolická farnost Kvilda|Kvildě]]. V roce 1938 byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Nedvědice u Soběslavi|Nedvědic u Soběslavi]] a později do [[w:Římskokatolická farnost Ševětín|Ševětína]]. Po druhé světové válce otevřeně vyjadřoval nesouhlas s plošným vysidlováním Němců z jižních Čech. Nějaký čas byl vězněn a později mu byl přikázán pobyt v charitním domově v Senohrabech v pražské arcidiecézi (šlo de facto o internaci). V Senohrabech dožil. Dochovaly se jeho česky psané vzpomínky na působení v Rychnůvku. Tyto Ungerovy vzpomínky jsou dostupné [https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=unger&amp;t=p zde]
|-
|[[w:Antonín Titman|Antonín Titman]]
|{{dts|11|09|1970}}
|V letech 1953-1968 kapitulní vikář diecéze. Dožil v ústraní. 
|-
|Antonín Mědílek
|{{dts|24|10|1970}}
|Rodák z Olešnice (farnost Červený Kostelec, královéhradecká diecéze), působil na Lomci u Vodňan, kde je také pohřben. 
|-
|ThDr. PhDr. František Xaver Hejda
|{{dts|08|01|1971}}
|Kněz, někdejší katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Kašperské Hory|Kašperských Horách]].
|-
|ThDr. František Pernegr
|{{dts|09|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]]. 
|-
|Herbert Rudolf Pröl, O.Cist.
|{{dts|15|05|1971}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přídolí|Přídolí]] a opatský sekretář. Po roce 1945 dožil v Rakousku.
|-
|Jaroslav Šálek
|{{dts|24|05|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Zavlekov|Zavlekově]].
|-
|Josef Hrubý
|{{dts|06|06|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze.
|-
|ThDr. Josef Hlavnička
|{{dts|21|06|1971}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Josef Kukla
|{{dts|28|06|1971}}
|Rodák z Libkovy Vody. Kněz českobudějovické diecéze. Středoškolský profesor. 
|-
|Klement M. Svobodník, CFSsS
|{{dts|05|07|1971}}
|Generální superior Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti v Českých Budějovicích. 
|-
|František Korál
|{{dts|24|09|1971}}
|Dlouholetý (1916-1970) duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. 
|-
|Václav Makovec
|{{dts|01|10|1971}}
|Kněz českobudějovické diecéze a básník.
|-
|Josef Lávička, CSsR
|{{dts|17|11|1971}}
|Redemptorista. Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Lomec|Lomci u Vodňan]].
|-
|Mons. Prof. ThDr. [[w:Josef Hlouch|Josef Hlouch]]
|{{dts|10|06|1972}}
|Rodem Moravan z Lipníku u Třebíče, někdejší profesor teologické fakulty v Olomouci. Od roku 1947 diecézní biskup českobudějovický. Biskupský úřad mohl fakticky vykonávat pouze v letech 1947-1950 a 1968-1972. Dne 9. června 1972 byl zbit při výslechu příslušníky StB a následujícího dne zemřel. Bývá označován za nekrvavého mučedníka. Od března roku 2018 probíhá jeho beatifikační proces. 
|-
|Ignác Miklík, CSsR
|{{dts|04|09|1972}}
|Redemptorista. Ve 30. letech 20. století působil v juvenátě kongregace redemptoristů v Libějovicích (farnost Chelčice), po roce 1950 působil nějaký čas ve [[w:Římskokatolická farnost Rudolfov|farnosti Rudolfov]]. Dožil v Opavě u řeholních sester v ústavu ''Marianum''.
|-
|Václav Antony
|{{dts|07|09|1972}}
|Rodák z Blatné. Působil jako katecheta na gymnáziu v Domažlicích, pak v letech 1940-1949 arciděkan tamtéž. V letech 1949-1960 politický vězeň, pak v civilním zaměstnání. V roce 1969 se mohl vrátit do oficiální pastorace. Působil na děkanství při katedrále v Českých Budějovicích a následně v letech 1971-1972 ve Veselí nad Lužnicí. 
|-
|Emil Prukner
|{{dts|30|01|1973}}
|Rodák z Domažlic, někdejší administrátor ve Švihově. 
|-
|[[w:Dominik Kaindl|Dominik Kaindl]], O.Cist.
|{{dts|22|02|1973}}
|Vyšebrodský cisterciák. Opat-koadjutor vyšebrodského kláštera, po roce 1945 dožil v opatství Rein v Rakousku.
|-
|Karel Brčák
|{{dts|24|02|1973}}
|Kněz-katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Březnice|Březnici]], později v téže funkci v Domažlicích (původně českobudějovická diecéze). Za druhé světové války perzekuován. V roce 1948 odešel na odpočinek do rodných Bernartic u Milevska, kde dožil. 
|-
|Ján Maria Polakovič, CCG
|{{dts|25|08|1973}}
|Slovák. Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1936-1939 superior řeholního domu těšitelů v Nepomuku. 
|-
|J.M. can. [[w:Miloslav Trdla|Miloslav Trdla]]
|{{dts|07|01|1974}}
|Kanovník českobudějovické kapituly. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Tábor|Táboře]], v letech 1972-1974 navíc kapitulní vikář českobudějovické diecéze. 
|-
|Nivard Sulzer, O.Cist.
|{{dts|28|01|1974}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|farnosti Vyšší Brod]]. Dožil v Rakousku. 
|-
|Karel Josef Stuchlík, O.Praem.
|{{dts|11|03|1974}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1939-1941 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|Josef Brož
|{{dts|04|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lidmaň|Lidmani]]. 
|-
|[[w:Ludvík Spurný|Ludvík Ant. Spurný]], OFM
|{{dts|09|09|1974}}
|Františkán. Někdejší kvardián františkánského kláštera v Jindřichově Hradci. 
|-
|Alois Havlíček
|{{dts|13|12|1974}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]. Narodil se v Přílepově, farnost Kostelec nad Vltavou. Na kněze vysvěcen v roce 1909. Necelý půlrok byl kaplanem v Zátoni, potom kaplanem v Pohoří, v roce 1916 krátce administrátorem. V letech 1916–1917 postupně administrátorem v Drahenicích a Černívsku. V roce 1917 se vrátil jako farář do Pohoří, kterým zůstal do roku 1964. Později jmenován osobním děkanem. Ještě do roku 1971 bydlel v Pohoří na faře a vypomáhal v duchovní správě, když už byla farnost administrována z Mirovic. V roce 1971 se odstěhoval do Putimi, kde v prosinci 1974 zemřel ve věku více než 90 let. Je pochován v Putimi.
|-
|Evermod Friedrich Gross, O.Praem.
|{{dts|24|01|1975}}
|Schlägelský premonstrát. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Horní Planá|Horní Plané]] a [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]]. Po roce 1945 byl odsunut a dožil ve schlägelské kanonii premonstrátů v Rakousku. 
|-
|Jan Pour
|{{dts|27|12|1975}}
|Osobní děkan. V letech 1937-1960 farář v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec|Kostelci]]. Za druhé světové války byl zapojen do protinacistického odboje a v letech 1942-1945 byl vězněn. Dožil na penzi ve Smilkově u Votic. Byl v Kostelci posledním sídelním duchovním správcem. 
|-
|Celsus Létavka, OFM
|{{dts|16|02|1976}}
|Františkán, kněz. Někdejší kvardián františkánského konventu v Jindřichově Hradci, představený řeholního domu v Českých Budějovicích-Čtyřech Dvorech. 
|-
|Antonín Kostelka, CSsR
|{{dts|28|02|1976}}
|Redemptorista, kněz. Nějaký čas působil v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích.
|-
|Fritz Hofmann
|{{dts|09|01|1977}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Prachatice|Prachaticích]]. Po roce 1945 nebyl nuceně odsunut (v Prachaticích po celou dobu druhé světové války nevystupoval protičesky, naopak byl všeobecně oblíben), ale bylo mu umožněno se mimo odsunovou vlnu vystěhovat do Bavorska. Vyučoval pak dogmatiku na teologických fakultách v Pasově a Würzburgu. Jako doprovod würzburgského biskupa se účastnil jednání druhého vatikánského koncilu. 
|-
|Jaromír Vochoč
|{{dts|02|11|1977}}
|Kněz českobudějovické diecéze, rodák z Domažlic. Později žil v exilu v Kanadě – stal se obětí svého povolání (byl svědkem dopravní nehody, a jelikož s sebou zrovna měl olej k pomazání nemocných, zaopatřoval umírající oběť nehody – přitom byl sám sražen autem jedoucím v protisměru a na místě zemřel).
|-
|Josef Schreier
|{{dts|19|12|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Katovice|Katovicích]]. 
|-
|[[w:Antonín Voráček|Antonín Voráček]], O.Melit.
|{{dts|16|04|1978}}
|Maltézský rytíř. Rodák ze Švihova. Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonicích]] a profesor na místním gymnáziu. Člen několika strakonických kulturních a sportovních organizací. Za druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. V letech 1953-1960 politický vězeň. Dožil jako soukromá osoba v rodišti, nicméně se nadále snažil ilegálně pokračovat v řeholním životě. 
|-
|Josef Šorna
|{{dts|11|10|1978}}
|Osobní děkan. Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Hvožďany|Hvožďanech]].
|-
|Ludwig Jilek
|{{dts|23|01|1979}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost České Žleby|Českých Žlebech]]. Po roce 1945 žil a kněžsky působil v Bavorsku. 
|-
|Josef Hlavatý, SDB
|{{dts|31|03|1979}}
|Salesián, duchovní správce řeholních sester v Oseku u Strakonic (farnost Radomyšl). 
|-
|Karel Prokop Švarc
|{{dts|26|10|1979}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Frymburk|Frymburku]].
|-
|[[w:Karel Method Klement|Method Karel Klement]], OSB
|{{dts|07|11|1979}}
|Emauzský benediktin. Někdejší spirituál českobudějovického semináře. 
|-
|Josef Pynta
|{{dts|07|11|1979}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Soběslav|Soběslavi]], později děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]].
|-
|Vladislav Zborovský
|{{dts|27|11|1979}}
|Rodák z Uhlířských Janovic. Narodil se 19. dubna 1934 a v červnu 1957 byl vysvěcen na kněze. V letech 1958–1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]] (od roku 1964 také excurrendo v [[w:Římskokatolická farnost Pohoří|Pohoří]]). Od roku 1972 byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Plané nad Lužnicí]] a od roku 1976 až do své smrti ve [[w:Římskokatolická farnost Staňkov|Staňkově]]. Na chodníku v ulici 28. října ve Staňkově jej zastihl infarkt, jemuž ve stodské nemocnici podlehl. Bylo mu 45 let. Pohřeb ve Staňkově proběhl 4. 12. 1979. Je pochován v rodinném hrobě v Uhlířských Janovicích. Mezi věřícími byl velmi oblíbený.
|-
|[[w:Antonín Jaroslav Kadaník|Antonín Jaroslav Kadaník]], CFSsS
|{{dts|31|12|1979}}
|Kněz kongregace petrinů. V letech 1940-1942 působil v petrinské komunitě v Písku a zároveň byl novicmistrem. Posléze se stal generálním superiorem kongregace petrinů. Po roce 1948 byl perzekvován, v roce 1953 byl odsouzen k deseti letům vězení. Po propuštění dostal &quot;státní souhlas&quot; k výkonu duchovenské služby, a nastoupil jako duchovní správce k sestrám Vincentkám, které pracovaly v domově důchodců v Přelouči (královéhradecká diecéze). Zde prožil celý zbytek svého života. 
|-
|Bedřich Bohdal
|{{dts|17|01|1980}}
|Rodem z Hlubočce u Opavy. Nějaký čas byl farářem v Klenčí pod Čerchovem. Dožil v rodišti. 
|-
|Jiří Jiljí Bouz, III. OP
|{{dts|30|08|1980}}
|Bývalý dominikán, pak dominikánský terciář. Bratr Aleše Bouze III. OP (viz r. 1942 tohoto seznamu). Ještě jako řeholník působil v Třeboni, po přechodu do třetího řádu vystřídal několik působišť na diecézních farách. V závěru života výpomocný duchovní v Dráchově u Veselí nad Lužnicí. Zemřel v nemocnici v Táboře. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Kácově na Kutnohorsku.
|-
|Jiří Dvořák
|{{dts|08|09|1980}}
|Bývalý dominikán, v letech 1930-1932 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Třeboň|Třeboni]]. 
|-
|[[w:Václav Wohlmut|Václav Wohlmut]]
|{{dts|16|09|1980}}
|Rodák ze Skašova u Nepomuku. Po maturitě na gymnáziu v Klatovech nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1939 se  stal jednou z obětí razie na vysokoškolské studenty a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zde mnoho trpěl a tehdy také dal slib Panně Marii, že pokud přežije, stane se knězem. Po skončení války skutečně vstoupil do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Po završení studií a vysvěcení na kněze zůstal v kněžském semináři jako jeden z vyučujících. Po roce 1950, kdy byl českobudějovický seminář zrušen, nastoupil do farní pastorace. Vystřídal několik venkovských farností a nakonec v letech 1953-1962 působil ve [[w:Římskokatolická farnost Strmilov|Strmilově]]. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě. Poté až do roku 1968 pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 mu bylo umožněno vrátit se k veřejné pastoraci. Krátce působil ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku, následně se mohl vrátit do Strmilova, kde již kdysi působil. Zde působil až do konce života.
|-
|Václav Čížek
|{{dts|24|09|1980}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Střížov|Střížově]].
|-
|Josef Kníže
|{{dts|25|10|1980}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Křemže|Křemži]].
|-
|Josef Pitra
|{{dts|01|12|1980}}
|Někdejší kaplan v Soběslavi. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]].
|-
|František Kukačka
|{{dts|28|04|1981}}
|Někdejší farář ve Lhenicích. Pohřben v Prachaticích. 
|-
|Václav od Nejsvětější Svátosti Karel Vystrčil, OAD
|{{dts|25|11|1981}}
|Člen řádu bosých augustiniánů, někdejší převor řádového konventu ve Lnářích, nějaký čas též spravoval [[w:Římskokatolická farnost Lnáře|lnářskou farnost]], v letech 1958-1981 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Kasejovice|Kasejovicích]].
|-
|Karel Tomšů
|{{dts|25|01|1982}}
|Po vysvěcení na kněze působil ve [[w:Římskokatolická farnost Veselí nad Lužnicí|Veselí nad Lužnicí]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]], od roku 1938 působil na českobudějovické konzistoři. Po roce 1950 byl nějaký čas z politických důvodů vězněn. V roce 1952 se mohl vrátit k veřejné kněžské službě. Působil postupně jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bukovsko|Dolním Bukovsku]], [[w:Římskokatolická farnost Neustupov|Neustupově]] a nakonec od roku 1968 v [[w:Římskokatolická farnost Bechyně|Bechyni]]. Zemřel při autonehodě. 
|-
|Isidor Gabriel
|{{dts|08|05|1982}}
|Po kněžském svěcení byl ustanoven kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Nová Bystřice|Nové Bystřici]] a od roku 1931 ve [[w:Římskokatolická farnost Strážný|Strážném]]. Ve Strážném pak v letech 1936-1940 byl farářem. V letech 1940-1945 děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V červenci 1946 byl odsunut do Bavorska, kde byl jmenován farářem farnosti Kirchberg am Wald v pasovské diecézi. V roce 1971 odešel do penze. I po odchodu na odpočinek se věnoval duchovní správě: vykonával duchovní službu v jednom z církevních charitních domovů. Pohřben byl v Kirchbergu.
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|16|07|1982}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1949-1950 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. 
|-
|Štefan Pataky
|{{dts|30|01|1983}}
|Slovák, rodem ze Spišského Podhradie. Kněžské svěcení přijal v r. 1939 v Segedíně. V letech 1959-1964 interkalární administrátor v Domažlicích.  
|-
|Jan Stejskal
|{{dts|08|03|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Chelčice|Chelčicích]].
|-
|Basil Bedřich Lang, OSB
|{{dts|02|04|1983}}
|Emauzský benediktin. Nějaký čas působil jako výpomocný duchovní v Kovářově. 
|-
|Stanislav Brabec
|{{dts|18|06|1983}}
|Duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.  
|-
|Pavel Nemeškal, SJ
|{{dts|16|09|1983}}
|Jezuita, rodem Moravan z brněnské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1936. Vyučoval filosofii a psychologii v jezuitské škole v Děčíně. V roce 1950 byl internován v Bohosudově. Zde začal trpět sluchovými potížemi. Byl převezen do vězeňské nemocnice v Semilech, kde mu však tamní &quot;léčba&quot; spíše ještě více uškodila. V roce 1953 se dostal - již téměř zcela ohluchlý - do kněžského domova na Moravci (brněnská diecéze). Odtud se zhruba po deseti letech dostal jako domácí kněz k sestrám boromejkám, sloužícím v domově důchodců v Kůsově u Vimperka. Zde prožil zbytek života. Vedle obětavé kněžské služby se stále samostudiem vzdělával ve filosofických disciplinách. Poslední pozemské rozloučení se konalo ve farním kostele ve Stachách u Vimperka, pohřben byl v rodných Radkovicích u Hrotovic.  
|-
|Jan Skřivan
|{{dts|20|09|1984}}
|Někdejší děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]], později administrátor v Kasejovicích, dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze).
|-
|Jaroslav Jarma
|{{dts|26|09|1984}}
|Někdejší administrátor v Čížkově.
|-
|Hroznata Frant. Geršl, CCG
|{{dts|02|10|1984}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], v letech 1941-1948 působil v [[w:Římskokatolická farnost – arciděkanství Nepomuk|Nepomuku]]. 
|-
|ThDr. [[w:Augustin Malý|Augustin Malý]]
|{{dts|16|11|1984}}
|Kněz, starozákonní biblista, vyučující v kněžském semináři v Českých Budějovicích, v letech 1968-1972 generální vikář diecéze. V závěru života duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Onšov|Onšově]]. Spolupracoval na překladu ''Jeruzalémské bible'' do češtiny.
|-
|Karel Janeček
|{{dts|09|03|1985}}
|Administrátor v Křemži a ex currendo v Kamenném Újezdě.
|-
|prof. JUDr. Jan Jaroš, CSsR
|{{dts|21|03|1985}}
|Redemptorista, kněz, rodák českobudějovícký. Vyikající odborník na církevní právo. Po roce 1950 byl perzekvován, na základě křivého obvinění dokonce nějaký čas vězněn. Dožil jako soukromá osoba na periferii Českých Budějovic v domku po rodičích. Podílel se na vzniku nového Kodexu kanonického práva (kodex byl promulgován v r. 1983). Pohřben v hrobce kongregace redemptoristů na ''Hřbitově sv. Otýlie'' v Českých Budějovicích.
|-
|Norbert Vodenka, O.Cist.
|{{dts|30|03|1985}}
|Vyšebrodský cisterciák. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Malšín|Malšíně]]. Po druhé světové válce nebyl odsunut, nicméně v roce 1950 emigroval do Německa. Po smrti byl převezen do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu a pohřben na tamním klášterním hřbitově. 
|-
|Alois Jakub Matulík, CCG
|{{dts|08|04|1985}}
|Kněz, člen [[w:Kongregace bratří těšitelů z Gethseman|Kongregace bratří těšitelů z Gethseman]], duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Tábor-Klokoty|Klokotech u Tábora]].
|-
|Mořic Frant. Kunovjánek, OFM
|{{dts|21|04|1985}}
|Františkán, poslední kvardián konventu v Bechyni před jeho likvidací v rámci Akce K. Po záboru kláštera mu bylo umožněno působit ve farní duchovní správě. Postupně působil ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]] a v [[w:Římskokatolická farnost Myšenec|Myšenci]] u Protivína. 
|-
|[[w:Jan Blesík|Jan Blesík]], CSsR
|{{dts|14|06|1985}}
|Redemptorista. Jako kněz působil nějaký čas v redemptoristické koleji v Českých Budějovicích. Po roce 1950 byl deset let vězněn a závěr života strávil v Praze na hradčanském Novém Světě a vypomáhal v malostranském kostele sv. Kajetána. Spisovatel. 
|-
|Rudolf Kohout
|{{dts|29|08|1985}}
|Děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Okrskový vikář prachatického vikariátu.
|-
|Bohumil Marouš
|{{dts|04|10|1985}}
|Osobní děkan. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartmanice|Hartmanicích]]. V roce 1949 byl zatčen za to, že pomáhal organizovat ilegální útěky za hranice komunistického Československa. Po propuštění byl nějaký čas bez &quot;státního souhlasu&quot; a pracoval jako dělník u Pozemních staveb. K oficiální pastorační činnosti se mohl vrátit až v roce 1968. Působil pak ve farnosti Dolní Lukavice a od 1. 5. 1974 do 31. 8. 1984 jako děkan ve Kdyni (okres Domažlice) a okolních farnostech (Svatá Anna-Tannaberk a Hyršov). Závěr života prožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze).
|-
|František Bernard Šiman, CFSsS
|{{dts|17|01|1986}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Sedlice|Sedlici u Blatné]].
|-
|Antonín Prokeš
|{{dts|03|05|1986}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]].
|-
|Oldřich Hajtmar, OFMCap.
|{{dts|08|08|1986}}
|Kapucín, kněz. Před rokem 1950 působil v konventu v Sušici. V závěru života byl farářem v Tršicích v olomoucké arcidiecézi. 
|-
|Petr Mikeš
|{{dts|09|10|1986}}
|Narozen ve Smrhově (farnost Soběnov) dne 18. října 1912. Dlouholetý farář v Česticích. Proslul jako bylinkář. Pohřben v Soběnově.
|-
|Václav Nápravník
|{{dts|24|12|1986}}
|Působil jako kněz-katecheta v Lomnici nad Lužnicí a v Chlumu u Třeboně. Za druhé světové války byl internován spolu s jinými kněžími v Zásmukách u Prahy. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Římov|Římově]]. Osobní děkan. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích.
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát, někdejší farář ve Velké Chyšce. 
|-
|Udalrich Alois Klaschka, O.Cist.
|{{dts|12|05|1987}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší převor vyšebrodského kláštera, za druhé světové války byl &quot;uklizen&quot; jako farář do [[w:Římskokatolická farnost Chanovice|Chanovic]] na Šumavě. Po válce byl krátce [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|vyšebrodským farářem]], 26. prosince 1950 emigroval tajně do Rakouska. Dožil v klášteře v Reinu v exilové vyšebrodské komunitě. 
|-
|Jan Skala
|{{dts|11|06|1987}}
|Někdejší duchovní správce ve Kdyni na Šumavě. 
|-
|Karel Petr Menhart, OP
|{{dts|07|01|1988}}
|V roce 1949 byl vysvěcen na kněze pro českobudějovickou diecézi, čtyři roky prožil jako kaplan v různých farnostech. Poté emigroval. Působil jako archivář na ordinariátu diecéze Feldkirchen v Rakousku. V roce 1983 vstoupil do dominikánského řádu (věčné řeholní sliby skládal již na smrtelné posteli).
|-
|Jaroslav Císler
|{{dts|18|02|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Pacov|Pacově]]. 
|-
|Josef Nedoma
|{{dts|13|03|1988}}
|Administrátor ve Kdyni. Zemřel náhle při Mši svaté.
|-
|Gaudenc František Kašík, OFMCap.
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Besednice|Besednici]]. 
|-
|Václav Matějů
|{{dts|19|06|1988}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice nad Lipou|Kamenici nad Lipou]].
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|05|07|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bernartice (u Milevska)|Bernarticích u Milevska]]. 
|-
|Miroslav Pavlů
|{{dts|06|01|1989}}
|Rodák z Kunžaku. Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. V roce 1950 emigroval. V letech 1951-1954 působil v Alžíru, od roku 1954 pak v Kanadě. 
|-
|Rudolf Tichý
|{{dts|11|11|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebsko|Třebsku]]. Osobní děkan.
|-
|František Veselý
|{{dts|02|02|1990}}
|V letech 1945-1953 děkan v [[w:Římskokatolická farnost Mladá Vožice|Mladé Vožici]] (toho času byl nejmladším knězem s titulem děkana v českobudějovické diecézi). Z Vožice musel odejít nedobrovolně na státní zásah. V letech 1953-1972 byl administrátorem ve [[w:Římskokatolická farnost Vodňany|Vodňanech]]. Poté se mohl do Mladé Vožice vrátit. Byl mezi svými farníky všeobecně oblíbenou osobností. V Mladé Vožici je též pohřben. 
|-
|Ivan Josef Karkoška, O.Praem.
|{{dts|11|09|1990}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Sepekov|Sepekově]].
|-
|František Benda
|{{dts|18|02|1991}}
|Kněz pražské arcidiecéze, duchovní správce sester boromejek v Kůsově ([[w:Římskokatolická farnost Stachy|farnost Stachy]]). 
|-
|František Bezpalec
|{{dts|10|03|1992}}
|Někdejší duchovní správce farnosti Bukovec u Domažlic, v roce 1955 se jej kapitulní vikář Titman pokusil suspendovat za to, že nečetl pastýřský list k desátému výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato suspenze byla později prohlášena za neplatnou. Bezpalec byl posléze ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]]. Pohřben na [[w:Hřbitov svaté Otýlie|Hřbitově sv. Otýlie]] v Českých Budějovicích v oddělení kněžských hrobů.  
|-
|Václav Skala
|{{dts|29|04|1992}}
|V letech 1952-1991 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kovářov|Kovářově]]. Dožil v charitním domově na Moravci (brněnská diecéze). 
|-
|Mons. ThDr. Josef Krčál 
|{{dts|26|05|1992}}
|Narozen r.1913 v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]] v děkanství velkomeziříčském v brněnské diecézi. Kněžské svěcení v r. 1938 v Českých Budějovicích. Primice v r. 1938 v Pavlově. V r. 1946 doktorem theologie na Karlově univerzitě v Praze. V r. 1972 kaplan Svatého Otce monsignore. Jako duch. správce sloužil v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]], dále v Měčíně, Předslavi, Němčicích, dále v Drahově, Hamrech. Nejdéle pak od r. 1959-1991 ve [[w:Římskokatolická farnost Vyšší Brod|Vyšším Brodě]], Loučovicích a Malšíně. Osobní děkan. Na sklonku života pobýval v Charitním domově v Moravci. Je pochován na hřbitově ve Vyšším Brodě.   
|- 
|Cyril Václav Kaňák, CFSsS
|{{dts|05|08|1992}}
|Kněz kongregace petrinů. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost sv. Cyrila a Metoděje České Budějovice – Suché Vrbné|Českých Budějovicích-Suchém Vrbném]] (tehdy zde ještě nebyla farnost). Později působil v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkov|Hartvíkově]] a následně na Klatovsku. 
|-
|[[w:Jan Smrčina|Jan Smrčina]]
|{{dts|11|12|1992}}
|Na kněze vysvěcen v roce 1935. V letech 1941-1959 farář v [[w:Římskokatolická farnost Tochovice|Tochovicích]]. V letech 1959-1960 politický vězeň, poté až do roku 1968 byl bez &quot;státního souhlasu&quot;. Poté v letech 1968-1973 byl administrátorem farnosti Kamenický Šenov v litoměřické diecézi. V závěru života byl v téže diecézi výpomocným duchovním farnosti Horní Poustevna. Katalogy litoměřické diecéze jej uvádějí jako kněze českobudějovické diecéze, čili zřejmě přes dlouhodobé působení na severu Čech zůstal celoživotně inkardinován v Českých Budějovicích.
|-
|Jaroslav Holub
|{{dts|08|03|1993}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Trhové Sviny|Trhových Svinech]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice|Olešnici]]. V letech 1950-1963 vedl obsahově velmi zajímavou kroniku farnosti Trhové Sviny. V této kronice velmi otevřeně zaznamenával pro církev těžké poměry po komunistickém převratu. Zaznamenával také různé události z okolních farností (zejména jde o záznamy o překládání kněží mezi farnostmi atd.). Kroniku přestal vést v roce 1963 poté, co ji četl okresní církevní tajemník, a věci v ní zapsané použil jednak proti samotnému děkanu Holubovi, jednak proti některým věřícím.
|-
|Nepomucen Vojtěch Tvrdek, CFSsS
|{{dts|16|07|1993}}
|Někdejší generální superior kongregace petrinů. Duchovní správce na Lomci u Vodňan.
|-
|[[w:Josef Peksa (1919)|Josef Peksa]]
|{{dts|22|12|1993}}
|Působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Velhartice|Velharticích]], [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]] a [[w:Římskokatolická farnost Železná Ruda|Železné Rudě]]. V říjnu 1948 emigroval a od roku 1951 působil v krajanské duchovní správě v Austrálii, po roce 1989 se vrátil do vlasti. Dožil v charitním domově v Senohrabech (pražská arcidiecéze). 
|-
|Antonín Prager
|{{dts|23|06|1994}}
|Rodák z Myšence u Písku. Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]].
|-
|Stanislav Skuhrovec, CSsR
|{{dts|06|08|1994}}
|Redemptorista, kněz. V letech 1949-1950 působil v koleji v Českých Budějovicích. 
|-
|[[w:Vladimír Třebín|Vladimír Třebín]]
|{{dts|12|08|1994}}
|Administrátor v Olešnici u Trhových Svinů. Bývalý agent StB.
|-
|[[w:František Daniel Merth|František Daniel Merth]]
|{{dts|11|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strašín|Strašíně]]. Básník.
|-
|[[w:Jan Preisler (kněz)|Jan Preisler]]
|{{dts|17|04|1995}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Čkyně|Čkyni]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]]. Zavražděn na čkyňské faře.
|-
|Jan Kotál
|{{dts|19|12|1996}}
|Děkan v [[w:Římskokatolická farnost Sušice|Sušici]]. 
|-
|Karel Kostelecký
|{{dts|16|01|1997}}
|Kněz českobudějovické diecéze, narozen 20. listopadu 1916 v Nové Cerekvi, na kněze vysvěcen 1. 5. 1940, působil jako kaplan v Březnici (do roku 1947), dále krátce v Soběslavi (1947–1949) a Volenicích (1949–1951). V letech 1951–1954 absolvoval vojenskou službu u PTP. Potom působil v Klokotech (1954–1968), v Plané nad Lužnicí (1968–1972) a od roku 1972 jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mirovice|Mirovicích]]. Pohřben byl  24. 1. 1997 na hřbitově v Klokotech.
|-
|Jan Václav Jindra, CFSsS
|{{dts|28|03|1997}}
|Kněz kongregace petrinů, duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Záhoří|Záhoří]].
|-
|ICDr. Kanisius Leopold Noschitzka, O.Cist.
|{{dts|20|05|1997}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Strýčice|Strýčicích]]. Později působil na generální kurii cisterciáckého řádu v Římě. V roce 1963 přešel do cisterciáckého opatství v Heiligenkreuzu, kde vyučoval morální teologii a církevní právo na místním teologickém učilišti (později ''Philosophisch-Theologische Hochschule Benedikt XVI. in Heiligenkreuz'').
|-
|Josef Šmídl
|{{dts|12|06|1997}}
|Někdejší kněz českobudějovické diecéze (nepodařilo se však dohledat, kde přesně působil). V roce 1947 přešel do litoměřické diecéze a v letech 1948-1950 byl jedním ze sekretářů biskupa Štěpána Trochty. Od r. 1991 čestný kanovník litoměřické kapituly. 
|-
|Václav Kraus
|{{dts|15|06|1997}}
|V letech 1982-1985 kaplan v Českém Krumlově a administrátor ex currendo v Přídolí. Následně v letech 1985-1992 děkan v Táboře, poté až do své smrti děkan v Mladé Vožici. Ex currendo působil rovněž ve farnostech Nová Ves u Mladé Vožice, Šebířov, Chýnov, Malšice, Opařany a Stádlec.
|-
|Mons. [[w:Jaromír Korejs|Jaromír Korejs]]
|{{dts|17|06|1997}}
|Na kněze byl vysvěcen pro litoměřickou diecézi. V roce 1952 byl krátce uvězněn, po propuštění byl až do roku 1956 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; pro českobudějovickou diecézi. V letech 1956-1968 postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Chřešťovice|Chřešťovice]], [[w:Římskokatolická farnost Písek|Písek]], [[w:Římskokatolická farnost Strakonice|Strakonice]], [[w:Římskokatolická farnost Planá nad Lužnicí|Planá nad Lužnicí]] a [[w:Římskokatolická farnost Opařany|Opařany]]. V roce 1968 se mohl vrátit do litoměřické diecéze jako sekretář biskupa Štěpána Trochty. Po Trochtově smrti v roce 1974 odešel do pražské arcidiecéze a po zbytek života byl farářem farnosti Křečovice. 
|-
|Tomáš Pirný
|{{dts|04|09|1997}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Jistebnice|Jistebnici]]. Později působil v litoměřické diecézi, naposledy jako duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|Mašťově]].
|-
|Josef Novák
|{{dts|22|12|1997}}
|Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vrčeň|Vrčeni]].
|-
|Gabriel Vlastimil Kofroň, O.Praem.
|{{dts|18|01|1999}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1990-1997 duchovní správce v Sedlici u Blatné. 
|-
|Roger Jaroslav Koleta, OFMConv. 
|{{dts|02|02|1999}}
|Minorita. Rodák z Červeného Kostelce v královéhradecké diecézi. V letech 1955-1956 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rožmberk nad Vltavou|Rožmberku nad Vltavou]]. 
|-
|[[w:Xaver Švanda|Xaver Švanda]], O.Cist.
|{{dts|10|03|1999}}
|Vyšebrodský cisterciák, někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Malonty|Malontech]] a později ve [[w:Římskokatolická farnost Lhenice|Lhenicích]]. Dožil ve vyšebrodském klášteře.
|-
|Václav Čeněk Sedláček, OSA
|{{dts|21|03|1999}}
|Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1949 převor augustiniánského konventu v Domažlicích. V roce 1949 emigroval do SRN a dožil v augustiniánském konventu ve Zwieselu. 
|-
|Anton Šimurda
|{{dts|14|06|1999}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Smilovy Hory|Smilových Horách]].
|-
|Donát Barták, OFMCap.
|{{dts|24|06|1999}}
|Kapucín. Těměř čtyřicet let byl administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Protivín|Protivíně]]. Dožil jako duchovní správce Šedých sester III. řádu sv. Františka na Lomci u Vodňan.
|-
|Wolfgang Jileček
|{{dts|06|10|1999}}
|Rodák z Husince, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Vimperk|Vimperku]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinín|Jiníně]]. Psán též jako ''Volfgang Jileček''. 
|-
|Jiří Mráz
|{{dts|15|12|1999}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bělčice|Bělčicích]].
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží českobudějovické diecéze]]</text>
      <sha1>hko3z9v994hkjnw6tk6xe1lbhyvtxz4</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>