Wikiknihy cswikibooks https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.9 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiknihy Diskuse k Wikiknihám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 7672 55375 49724 2026-07-05T15:52:40Z Henryk Siuda 11044 /* Kopírování a přesouvání textu */ Drobné úpravy za použití [[Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]] 55375 wikitext text/x-wiki {{DISPLAYTITLE:vi}} [[Soubor:Editor vi.png|vpravo|náhled|300px|Takto vypadá program vi]] '''vi''' je obrazovkový textový editor. Tento počítačový program napsal Bill Joy v roce 1976 pro unixový operační systém BSD. Název programu vi se vyslovuje jako „ví-aj“ a označuje nejkratší možnou zkratku příkazu <code>visual</code> v textovém editoru ''ex''. Tento příkaz přepíná řádkový mód editoru do celoobrazovkového módu. vi přiřazuje klávesám nebo kombinacím kláves různé významy, podle toho, v jakém módu editor zrovna pracuje. V módu vkládání je text vložen do dokumentu. Po stisku klávesy [[Escape]] přejde editor do příkazového módu, ve kterém některá písmena ovládají pohyb kurzoru nebo editační funkce. Například: <code>j</code> posouvá kurzor o jednu řádku dolů, <code>k</code> jednu řádku nahoru, <code>x</code> vymaže znak na pozici kurzoru a <code>i</code> znamená návrat do módu vkládání (insert mode). Znaky kláves stisknutých v příkazovém módu se nevkládají do souboru, ale interpretují se jako příkazy. Tento princip činí začátečníkům značné potíže. Pro zkušené uživatele naopak tento princip dovoluje velmi efektivní ovládání programu bez nutnosti používat myš nebo komplikované kombinace kláves. V příkazovém módu lze provádět celou řadu editovacích operací stiskem základních kláves bez toho, aby uživatel musel tisknout klávesy <Alt>, <Ctrl> nebo jiné speciální klávesy. Komplikovanější editovací operace jsou tvořeny posloupností jednodušších příkazů (např. <code>dw</code> vymaže jedno slovo, <code>c2fa</code> změní text od pozice kurzoru až do místa, na kterém je druhé „a“). Pro zkušené uživatele to znamená výrazné zrychlení práce. Není potřeba vůbec sundávat ruku z klávesnice. První verze vi neměly vůbec žádnou indikaci aktuálního módu. Jedinou možností bylo stisknout klávesu [[Escape]] a přejít do příkazového módu. Pokud už program v příkazovém módu byl, ozvalo se pípnutí. Současné verze vi již aktuální mód označují. Grafické implementace vi (např. [[gvim]]) plně podporují práci s myší a přístup k menu. Editor vi se stal standardem UNIXových editorů. V každé instalaci UNIXu obvykle je k dispozici editor vi, jeho klon nebo nástupce [[Vim]]. Editor vi je i dnes používán celou řadou uživatelů operačních systému UNIX. Díky náročnosti se vi naučit je vi „přátelský“ software. Své přátele si pečlivě vybírá na rozdíl od promiskuitního software, který si zadá s každým. Těm, kdo se [[Vim|vi(m)]] naučí, slouží pak věrně desítky let. == Ovládání == === Módy činnosti editoru vi === ==== Příkazový mód ==== V tomto módu se nachází program vi po spuštění. Znaky nejsou vkládány do textu, ale jsou interpretovány jako příkazy * [[Escape]] - pípnutím potvrdí nastavení příkazového módu, ze všech ostatních módů přepíná do příkazového módu ==== Rozšiřitelný příkazový mód ==== Tento mód slouží k zadávání složitějších příkazů (např. změny řetězců v souboru) * <code><nowiki>:</nowiki></code> - přechod do rozšířeného příkazového módu. Za znak : se píše text příkazu * <code>[[Enter]]</code> - provedení příkazu a návrat do příkazového módu * <code>Q</code> - trvalý přechod do rozšířeného příkazového módu (někdy se také označuje jako ''ex mód'') * <code>vi</code> - návrat do příkazového módu ==== Vkládací mód ==== Vkládací mód umožňuje vkládání textu * <code>a</code>, <code>c</code>, <code>i</code>, <code>o</code>, <code>s</code>, <code>A</code>, <code>C</code>, <code>I</code>, <code>O</code>, <code>R</code>, <code>S</code> - přechod do vkládacího módu * <code>[[Escape]]</code> - návrat do příkazového módu === Spuštění editoru vi === {|class="wikitable" ! příkaz ! význam |- ||<code>vi ''abc''</code>||start editoru a otevření souboru ''abc'' na první řádce |- ||<code>vi +101 ''abc''</code>||start editoru a otevření souboru ''abc'' na 101. řádku |- ||<code>vi + ''abc''</code>||start editoru a otevření souboru ''abc'' na poslední řádce |- ||<code>vi +/''hodnota'' ''abc''</code>||start editoru a otevření souboru ''abc'' a skok na řádku, která obsahuje řetězec "hodnota" |} === Ukončení editoru vi === {|class="wikitable" ! příkaz ! význam |- ||<code>:q</code>||ukončení programu bez uložení změn do souboru |- ||<code>:q!</code>||ukončení programu bez uložení změn do souboru (pokud byl obsah souboru změněn) |- ||<code>:x</code> nebo <code>ZZ</code>||uložení změn a ukončení programu |- ||<code>:w ''název2''<br />:q</code>||zápis změn do jiného souboru (s názvem "''název2''") a ukončení programu |- ||<code>:wq ''název2''</code>||stejný význam jako předchozí řádek |- ||<code>:e!</code>||zruší se všechny provedené změny |} === Pohyb kurzoru na obrazovce === {|class="wikitable" ! příkaz || význam |- ||<code>h</code>||o jeden znak doleva |- ||<code>l</code>||o jeden znak doprava |- ||<code>j</code>||o jeden řádek dolů |- ||<code>18j</code>||o 18 řádků dolů |- ||<code>k</code>||o jeden řádek nahoru |} {|class="wikitable" ! příkaz || význam |- ||<code>w</code>||na začátek následujícího slova |- ||<code>b</code>||na začátek předcházejícího slova |- ||<code>W</code>||na začátek následujícího slova - oddělovač je pouze mezera, tabelátor nebo nový řádek |- ||<code>B</code>||na začátek předcházejícího slova - oddělovač je pouze mezera, tabelátor nebo nový řádek |- ||<code>e</code>||na začátek aktuálního slova |- ||<code>E</code>||na začátek aktuálního slova - před první mezeru, tabelátor nebo nový řádek |- ||<code>O</code>||na začátek řádku - do 1. sloupce |- ||<code>$</code>||na konec řádku - poslední znak na řádce |- ||<code>^</code>||na začátek řádku - první znak na řádce |- ||<code>H</code>||na začátek první řádky obrazovky |- ||<code>M</code>||na začátek prostřední řádky obrazovky |- ||<code>L</code>||na začátek poslední řádky obrazovky |} === Pohyb kurzoru v souboru === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>[[Ctrl]]-f</code>||posun o celou obrazovku vpřed |- ||<code>[[Ctrl]]-b</code>||posun o celou obrazovku vzad |- ||<code>[[Ctrl]]-d</code>||posun o půl obrazovky vpřed |- ||<code>[[Ctrl]]-u</code>||posun o půl obrazovky vzad |- ||<code>[[Ctrl]]-e</code>||posun o jednu řádku vpřed |- ||<code>[[Ctrl]]-y</code>||posun o jednu řádku vzad |- ||<code>G</code>||posun na poslední řádku v souboru |- ||<code>125G</code>||posun na 125. řádku v souboru |- ||<code>gg</code>||posun na první řádku v souboru (alternativy 1G nebo :1) |- ||<code>z[[Enter]]</code>||aktuální řádek se nastaví jako první řádek obrazovky |- ||<code>{</code>||na začátek následujícího odstavce odděleného prázdnou řádkou |- ||<code>}</code>||na začátek předcházejícího odstavce odděleného prázdnou řádkou |} === Vkládání a změny textu === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>i</code>||následující text bude vložen před pozici kurzoru |- ||<code>a</code>||následující text bude vložen za pozici kurzoru |- ||<code>I</code>||následující text bude vložen na začátek řádku |- ||<code>A</code>||následující text bude vložen na konec řádku |- ||<code>o</code>||následující text bude vložen na novou řádku za pozicí za aktuální řádkou |- ||<code>O</code>||následující text bude vložen na novou řádku za pozicí před aktuální řádkou |- ||<code>R</code>||následující text bude přepisovat starý text od pozice kurzoru |- ||<code>cw</code>||následující text bude přepisovat od pozice kurzoru do konce slova označeného znakem <code>$</code> |- ||<code>C</code>||následující text bude přepisovat od pozice kurzoru do konce řádky |- ||<code>S</code>||následující text bude nahrazovat celou řádku |} === Dělení a spojování řádků === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>i[[Enter]]</code>||rozdělí řádku v místě kurzoru |- ||<code>J</code>||připojí následující řádku na konec aktuální řádky |- ||<code>7J</code>||připojí následujících 6 řádek na konec aktuální řádky (ze 7 řádek udělá jednu) |} === Mazání textu === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>x</code>||smaže jeden znak na pozici kurzoru |- ||<code>X</code>||smaže jeden znak před pozici kurzoru |- ||<code>dd</code>||smaže aktuální řádek |- ||<code>7dd</code>||smaže 7 řádků (aktuální a 6 následujících) |- ||<code>dw</code>||smaže vše od pozice kurzoru do konce slova |- ||<code>D</code>||smaže vše od pozice kurzoru do konce řádku |- ||<code>df:</code>||smaže všechno od pozice kurzoru až do znaku : včetně |- ||<code>.</code>||zopakuje naposledy použitý příkaz mazání od nové pozice kurzoru |} === Změny textu === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>gu</code>''(příkaz pohybu kurzoru)''||převede všechen text v rozsahu příkazu pohybu (třeba <code>w</code>, <code>W</code>, <code>$</code>) na malá písmena |- ||<code>gU</code>''(pohyb)''||totéž na velká písmena |- ||<code>g~</code>''(pohyb)''||zaměnit malá a velká písmena |- ||<code>gq</code>''(pohyb)''||přeformátovat text podle platných okrajů |- ||<code>=</code>||přeformátovat programem nastaveným pomocí :set equalprg |- ||<code>!</code>||přeformátovat jiným programem |} === Vyhledávání řetězců === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>/Wikipedie</code>||hledá následující výskyt řetězce "Wikipedie" |- ||<code>?Wikipedie</code>||hledá předcházející výskyt řetězce "Wikipedie" |- ||<code>n</code>||opakuje poslední hledání (next) |- ||<code>N</code>||opakuje poslední hledání (next) v opačném směru |- ||<code>/Wikipedie/-7</code>||najde výskyt řetězce "Wikipedie" a pozici kurzoru nastaví o 7 řádek zpět |- ||<code>/wikipedi.</code>||najde výskyt řetězce "Wikipedie" i "wikipedia" (. znamená libovolný znak) |- ||<code>/wikiped*a</code>||najde výskyt řetězce "wikipedia" i "wikipedista" (* znamená libovolný počet libovolných znaků) |} === Zaměňování textu === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>s/wikipedia/Wikipedie/</code>|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - pouze první následující výskyt |- ||<code>s/wikipedia/Wikipedie/g</code>|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty na aktuální řádce |- ||<code>%s/wikipedia/Wikipedie/g</code>|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty v souboru |- ||<code>1,$s/wikipedia/Wikipedie/g</code>|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty v souboru |- ||<code>.,158s/wikipedia/Wikipedie/g</code>|| nahradí řetězec „wikipedia“ řetězcem „Wikipedie“ - všechny výskyty od aktuální řádky do řádku číslo 158 |} === Kopírování a přesouvání textu === Kopírování probíhá přes nepojmenovanou paměť - schránku {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>yy</code> nebo <code>Y</code>||uloží aktuální řádek do schránky |- ||<code>3yy</code>||uloží do schránky 3 řádky, počínaje aktuálním řádkem |- ||<code>y$</code>||uloží do schránky všechno od aktuální pozice kurzoru do konce řádky |- ||<code>yf:</code>||uloží do schránky všechno od aktuální pozice kurzoru až do znaku „:“ včetně |- ||<code>p</code>||vloží uloženou řádku ze schránky za aktuální řádku |- ||<code>P</code>||vloží uložený řádek ze schránky před aktuální řádku, pokud není ve schránce uložený řádek, ale text, bude vložen text před kurzor |} <!-- doplnit == Práce se soubory == === Kopírování částí souborů === == Spouštění příkazů unixu == --> === Nastavení prostředí === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>:set all</code>||výpis všech předvoleb |- ||<code>:set autoident</code>||při vkládání nového textu bude každá nová řádka odsazeno vlevo stejně jako předcházející |- ||<code>:set noai</code>||vypnutí autoident |- ||<code>:set ignorecase</code>||při hledání ingoruje rozdíl mezi velkým a malým písmenem |- ||<code>:set noi</code>||vypnutí ignorecase |- ||<code>:set list</code>||<nowiki>zobrazí tabelátory jako ^l a konce řádku jako $</nowiki> |- ||<code>:set nolist</code>||vypnutí list |- ||<code>:set number</code>||před řádky se vypíšou jejich pořadová čísla |- ||<code>:set nonu</code>||vypnutí number |- ||<code>...</code>||seznam parametrů není kompetní |} Každý uživatel si může trvale nakonfigurovat editor vi podle vlastních potřeb. Buď pomocí konfiguračního souboru '''.exrc''' v domovském adresáři, nebo pomocí proměnné <code>EXINIT</code>. (pro ViM se používá i '''.vimrc''') Příklad: ;.exrc " libovolný komentář set ignorecase number abbrev retrun return abbrev exit exit(0); ;EXINIT export EXINIT="set ic nu | abbrev retrun return" === Odsazování a zalamování textu === {|class="wikitable" !příkaz||význam |- ||<code>:set tabstop</code>||velikost tabu, zkratka <code>:set ts</code> |- ||<code>:set wrap</code>||zalamování řádků |- ||<code>:set linebreak</code>||zalamování podle mezer - vhodnější pro texty (zkratka <code>lbr</code>) |- ||<code>:set textwidth</code>||šířka textu - automaticky tvoří nové řádky tak, aby tato šířka nebyla překročena. Pokud je nastavená na nulu, je vypnutá. (zkratka <code>tw</code>) |- ||<code>:set list</code>||zobrazení netisknutelných znaků |- ||<code>:set '''no'''''option''</code>||příslušnou volbu vypíná |- ||<code>...</code>||dále viz také příkaz <code>:help wrap</code> apod. |} == vi v rámci ''more'' a ''man'' == Vi lze použít jako unixový pager, stejně jako [[more (příkaz)|more]] nebo [[less]], např. oblíbená je možnost zobrazit výstup z terminálu v novém okně [[gvim]]u - '''ps ax |gvim -''' (pozor na pomlčku). Editací nastavení programu '''[[Manuálová stránka (Unix)|man]]''' lze dosáhnout stejného výsledku i pro unixové manuálové stránky. == Externí odkazy == * [http://www.vim.org http://www.vim.org] oficiální stránky klonu ''vim'' (anglicky) * [http://www.nti.tul.cz/~satrapa/docs/vim/ vim - skutečný editor textů] úvod do práce s ''vim'' Pavla Satrapy (česky) [[Kategorie:Informatika]] 9zkwvqabet0vedzoqv299uqrw3j26sy 0 9578 55374 53325 2026-07-05T15:52:36Z Henryk Siuda 11044 Drobné úpravy za použití [[Wikipedie:AutoWikiBrowser|AWB]] 55374 wikitext text/x-wiki {{upravit}} '''[[RS-232|Port]][[server]] Piport'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Dionicio|jméno=Rowell|titul=Configuring Your Raspberry Pi As A Console Server|url=https://www.packet6.com/configuring-your-raspberry-pi-as-a-console-server/|vydavatel=|místo=|datum vydání=11-11-2013|datum přístupu=24-10-2016}}</ref> je použitelný pro oboustranný [[přenos dat]] z [[Měřicí přístroj|měřících přístrojů]] a [[počítač]]ů pomocí [[RS-232|sériového rozhraní]] [[Virtuální rozhraní|virtuálním rozhraním]] přes [[Ethernet|datovou síť]]. === Celkový popis zapojení === [[Soubor:AllPiPort 25.jpg|náhled|PiPort Sestava]] Do PC počítače je zapojen do lokálního (fyzického) [[RS-232|portu COM1]] [[RS-232|sériový kabel]] null modem, který je na druhém konci zapojen do redukce [[RS-232|serial]] to [[USB]]. Tato redukce je zapojena do napájeného [[USB hub|USB Hubu]], který je zapojen přes [[USB]] do jednoho z portů [[Raspberry Pi]]<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Oficiální stránky Raspberry Pi|url=https://www.raspberrypi.org/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref>. Do [[Ethernet|Ethernetové zásuvky]] na [[Raspberry Pi]] je zapojen [[ethernet]]ový káblík mířící do stejné [[Ethernet|sítě]] do jaké je také zapojen PC počítač. Pouze pro účel napájení je zapojen bílý káblík [[USB]] na [[USB|microUSB]], který je koncem s [[USB|microUSB]] zapojen do [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" />. Mimo PC počítače vidíte celkové zapojení na obrázku vpravo. === Hardware === PC zapojeno do [[Ethernet|datové sítě]] stejně jako [[Raspberry Pi|Raspberry pi]]<ref name=":3" /> model B+. [[USB hub]] Trust napálený 7x USB slouží k napájení jak [[Raspberry Pi|Raspberry pi]]<ref name=":3" /> a zapojení a napájení převodníku [[USB]] [[RS-232|Serial port]]. Dále pak sestava obsahuje kabeláž nutnou k propojení jednotlivých částí. [[Soubor:RaspberryPi 25.jpg|náhled|Raspberry Pi B+]] ==== Raspberry Pi B+ parametry mini počítače ==== * [[Centrální procesorová jednotka|CPU]] Broadcom BCM2835 700&nbsp;MHz, Dual Core * VideoCore IV [[GPU]], * 512MB [[Operační paměť|RAM]], * 4x [[USB]], * HDMI, * [[RJ-45]], [[microSD]] slot [[Soubor:ReductionUsbSerial 25.jpg|náhled|Redukce USB to Serial]] ==== Redukce [[USB]] [[RS-232|Serial]] popis ==== Redukce slouží k propojení rozhraní [[USB]] se [[RS-232|sériovým portem]]. Pouze jeden kus. Jen dokoupením a zapojením je možno získat teoreticky šesti portový [[RS-232|port]] [[server]]. Tím to ale nekončí. Postupně je možný [[server]] až teoreticky s 96 [[RS-232|porty]] při použití dalších třech stejných [[USB hub]]ů. Při poškození redukce například [[přepětí]]m je možné ji vyměnit a tak za nízkou cenu získat znovu plně funkční zařízení bez nutnosti následné konfigurace. [[Soubor:USBHub7Powered 25.jpg|náhled|USB Hub 7 port napájený]] ==== Sedmi portový napájený [[USB hub]] ==== [[USB hub|USB Hub]] byl v sestavě zvolen pro napájení jak [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> (na fotce sestavy bílý káblík) tak i napájení a datovém propojení převodníků [[USB]] na [[RS-232|Serial]] z důvodu dostatečného [[Napájení (elektrotechnika)|napájení]], na které při větším množství převodníků není [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> stavěné. ==== Ostatní kabeláž ==== * Sériový káblík null modem [[RS-232]] * Napájecí káblík [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> [[USB]] na [[USB]]micro * Ethernetový káblík [[RJ-45]] ==== Cena použitého [[Hardware]] ==== {| class="wikitable" !Název hardware !Cena |- |[[Raspberry Pi]] B+ |829kč |- |[[MicroSD|micro SD karta]] 4GB |84kč |- |[[USB hub|USB Hub]] Trust 7port napájený |399kč |- |[[USB]] [[RS-232|serial]] adaptér DeLock |285kč |- |[[RS-232|Sériový kabel]] DeLock Null modem |115kč |- |[[USB|micro USB]] káblík |25kč |- |[[Ethernet]]ový káblík |38kč |- |'''Celkem''' |'''1775kč''' |} Uvedené ceny jsou pouze orientační a stejně jako typ vyráběného [[hardware]] jsou poplatné době vzniku článku. === Software === '''[[Software]]''' je nutné pro [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> a také pro PC počítač s [[Operační systém|operačním systémem]] [[Windows 7]]<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Microsoft oficiální české stránky|url=https://support.microsoft.com/cs-cz/products/windows?os=windows-7|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref>[[End User License Agreement|EULA licence]] ==== Raspberry Pi ==== [[Soubor:PscrVirtualSerialPort.jpg|náhled|Nastavení virtuálního sériového rozhraní]] ===== [[Operační systém]] [[Linux]] [[Debian]] Jenny<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Svobodný software|url=https://www.debian.org/intro/free|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref><ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Linuxová distribuce Debian|url=https://www.debian.org/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref> ===== [[Instalace (software)|Instalace]] bez [[Grafické uživatelské rozhraní|grafického uživatelského rozhraní]], čímž se sníží nároky na [[hardware]]. ====== Ser2net<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Minyard|jméno=Corey|titul=Ser2net man page|url=https://linux.die.net/man/8/ser2net|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref> ====== '''Ser2net'''<ref name=":5" /> se postará o to aby uvnitř [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> všechny informace přenesl mezi [[USB]] portem a [[ethernet]]ovým [[Síťový port|virtuálním portem]]. [[Linuxová distribuce|Distribuce]] [[Debian]]u<ref name=":0" /><ref name=":1" /> obsahuje i tento balíček, takže nic není nutno [[překladač|kompilovat]] a stačí jen [[Instalace (software)|nainstalovat]]. * Nastavení Ser2net<ref name=":5" />:[[Soubor:PscrSetuPutty.jpg|náhled|Nastavení Putty na lokální port]] ''Tato jednoduchá konfigurace vyčlení každému lokálnímu [[RS-232|portu]] [[Síťový port|virtuální port]] na [[IP adresa|IP adrese]] [[Raspberry Pi]]''<ref name=":3" /> [[Konfigurační soubor]] aplikace nalezneme zde: /etc/ser2net.conf ** Nastavení [[Konfigurační soubor|konfiguračního souboru]] BANNER:banner:\r\nser2net port \p device \d [\s] (Debian GNU/Linux)\r\n\r\n 3000:telnet:600:/dev/ttyUSB0:9600 8DATABITS NONE 1STOPBIT banner ==== PC počítač ==== ===== [[Operační systém]] [[Windows 7]]<ref name=":2" />[[End User License Agreement|EULA licence]] ===== [[Soubor:PscrCommunication.jpg|náhled|Komunikační rozhraní otevřená na lokální a virtuální porty na testovacím počítači.]] [http://www.hw-group.com/products/hw_vsp/index_en.html VSP virtual serial port]<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=HW VSP3 - Virtual Serial Port|url=http://www.hw-group.com/products/hw_vsp/index_en.html|vydavatel=HW group s.r.o|místo=Formanská 296, Praha 4, 149 00|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref> Tento jednoduchý [[software]] vytvoří v [[Operační systém|operačním systému]] PC počítače [[Virtuální rozhraní|virtuální port]] napojený po [[Ethernet|síti]] k [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" />. Nastaví se pouze označení nového [[RS-232|sériového portu]], [[IP adresa]] pod kterou existuje [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" /> na [[Ethernet|síti]] a [[síťový port]]. IP adresa se zobrazí zadáním ifconfig příkazu do příkazového řádku a port je uveden v nastavení ser2net na [[Raspberry Pi]]<ref name=":3" />. ====== [[PuTTY|Putty]]<ref name=":6">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Domovská stránka projektu Putty (Anglicky)|url=http://www.chiark.greenend.org.uk/~sgtatham/putty/|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-10-20}}</ref> ====== '''[[PuTTY|Putty]]'''<ref name=":6" /> bude sloužit k odesílání a přijímání zpráv. Pro tuto činnost otevřeme dvě [[PuTTY|Putty]]<ref name=":6" /> na PC počítači. Na pravé straně vidíte nastavení [[PuTTY|Putty]]<ref name=":6" /> na lokální [[RS-232|lokální port]] na PC počítači. Stejným způsobem pak ještě jednou otevřeme [[PuTTY|Putty]]<ref name=":6" /> a nastavíme jej na PC počítači na [[Virtuální rozhraní|virtuální port]] podle označení portu jaké jsme provedli na [http://www.hw-group.com/products/hw_vsp/index_en.html VSP virtual serial port]<ref name=":4" />. === Test funkčnosti === Pokud máme otevřená obě rozhraní na PC počítači, vše zapojeno, [[Instalace|nainstalováno]] a nastaveno. tak pokud kliknete do jednoho okna rozhraní a píšete na [[Počítačová klávesnice|klávesnici]], tak se musí text objevovat ve druhém okně. == Reference == <references /> [[Kategorie:Informatika]] d24gw9auj1es4hcikm5kd1a801pma40