Český slang/Studentský

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.11.xsd" version="0.11" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikiknihy</sitename>
    <dbname>cswikibooks</dbname>
    <base>https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.48.0-wmf.1</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikiknihy</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikiknihám</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="1728" case="first-letter">Podujatie</namespace>
      <namespace key="1729" case="first-letter">Diskusia k podujatiu</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Český slang/Studentský</title>
    <ns>0</ns>
    <id>6179</id>
    <revision>
      <id>55483</id>
      <parentid>55236</parentid>
      <timestamp>2026-10-27T14:13:24Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>~2026-57534-27</username>
        <id>11766</id>
      </contributor>
      <comment>škrtnul jsem jeden pojem, který není pravdivý</comment>
      <origin>55483</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="4561" sha1="7jz0mur5ye0pxgu1rkcm8mum1gk39ht" xml:space="preserve">{{SHORTTOC}}

== A ==
* absentér, absenthér - student s velkou absencí
* ájina, anglina, angína - anglický jazyk
* anča - anatomie
* astka, asťa - asistentka
* asák - asistent
* albík - albert

== B ==
* bakalářka, bakina - bakalářská práce
* bižule, biola - biologie
* bulat - jít za školu

== C ==
* Cé s křížkem - laické označení programovacího jazyka C#

== Č ==
* čédina, čeják, čéjina - český jazyk
* čtverec - známka &quot;dostatečná&quot;
* čtvrtletka - písemný test z učiva z proběhlého čtvrt roku

== D ==
* dálkař - dálkově studující student; student, který často nechodí do školy
* děják - dějepis
* desetiminutovka - písemný test trvající deset minut
* deskripce, deskriptiva - deskriptivní geometrie
* déúčko - domácí úkol (viz ''domácák'')
* diplomka - diplomová práce
* diskrétka - diskrétní matematika
* domácák - domácí úkol (viz ''déúčko''), někdy také nazýván chybným výrazem &quot;domáčák&quot;
* domů - studenská hláška pro přiblížení konce hodiny (např.:&quot;Domůůůůůůů&quot;)
* dramaťák - dramatická výchova, dramatický kroužek

== E ==
* ekna - ekonomika, ekonomie
* ekonomka - ekonomická škola

== F ==
* filda - filozofická fakulta
* fránina, frájina - francouzský jazyk
* fýza - fyzika
* flexit - machrovat
* fidlátka - školní pomůcky

== G ==
* gympl - gymnázium
* Gg- good game

== H ==
* hákovat - chodit za školu
* hnojárna - zemědělská škola
* hudebka - hudební výchova

== K ==
* kantýnbába - prodavačka ve školní kantýně
* klimprcajk - mobilní telefon
* koule - známka &quot;nedostatečná&quot; (viz ''sardel'')

== L ==
* lab - laboratoř (viz ''laborka'')
* laborka - laboratoř (viz ''lab''); laboratorní práce
* lidovka - (na vysoké škole) známka &quot;dobře&quot;
* lingebra - lineární algebra
* lyžák - lyžařský kurz

== M ==
* matalýza - matematická analýza
* matka třídní - třídní učitelka
* matfyz - Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
* matika - matematika
* maturák - maturitní ples
* medina – lékařská fakulta

== Ň ==
* ňémina, němina, něják, němčina - německý jazyk

== O ==
* občanka - občanská výchova; občanský průkaz
* obchodka - obchodní akademie
* obšlehnout - opsat něco

== P ==
* pajdák, peďák - pedagogická fakulta
* pepík - student, který má vysokou absenci (např.: &quot;Pepa je dobrej.&quot; nebo &quot;Je to takový Pepík.&quot;)
* pětec - známka &quot;nedostatečná&quot;
* pifa - dívčí internát / ubytovna
* písemka - písemný test
* pololetka - písemný test z učiva z proběhlého pololetí
* potítko - místo pro přípravu tématu při ústním zkoušení u maturity
* pracovky, pracka - pracovní činnosti (předmět na ZŠ)
* propadnout - opakovat ročník; dostat nedostatečnou na vysvědčení (viz ''rupnout'')
* průmka - průmyslová škola
* příroďák, příraz - přírodopis

== R ==
* ročníkovka - ročníková práce
* rodinka - rodinná výchova
* rupnout - opakovat ročník; dostat nedostatečnou na vysvědčení (viz ''propadnout'')

== Ř ==
* ředitelská - ředitelská důtka
* říďa - ředitel/ka

== S ==
* sardel - známka &quot;nedostatečná&quot; (viz ''koule'')
* seminárka - seminární práce
* skip - nejít do školy z důvodu lenosti
* slohovka - slohová práce
* středoškolák - student chodící pouze ve středu do školy (nebo jiný den jen jednou do týdne)
* svaťák - týden volna před maturitní zkouškou
* schody- místo pro kouření

== T ==
* tahák - (nedovolená) pomůcka při jakémkoli zkoušení, pokud se jedná o mobil : ,,chytrý penál&quot;
* tékáčko - technické kreslení (podle zkratky předmětu - ''TK'')
* tělák - tělesná výchova
* tempo - teorie elektromagnetického pole
* trafo - místo, kde kouří studenti
* třídní - třídní důtka; třídní učitel(ka)
* třídnická - třídnická hodina
* třídnice - třídní kniha

== U ==
* úča - učitelka
* ústav - škola

== V ==
* vejška - vysoká škola
* vnitrosemestrálka - písemná práce psaná během semestru
* výtvarka - výtvarná výchova
* výzo - vysvědčení
* výpočetka - třída výpočetní techniky / výpočtová část odborné maturity
* vychna - vychovatelka

== Z ==
* základka - základní škola
* záškolák - žák chodící za školu
* zdrávka - zdravotní škola
* zemák - zeměpis

== Externí odkazy ==
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6531 Naše řeč - K výzkumu studentského slangu]

[[Kategorie:Čeština]]
[[Kategorie:Český slang|Studentský]]</text>
      <sha1>7jz0mur5ye0pxgu1rkcm8mum1gk39ht</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1960–2015</title>
    <ns>0</ns>
    <id>7986</id>
    <revision>
      <id>55485</id>
      <parentid>55260</parentid>
      <timestamp>2026-10-28T02:39:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <origin>55485</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139601" sha1="5mfxy8vzuh5ogindylfqlt7fxnb277d" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1960-2015'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1960-2015. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Otakar Jindra
|{{dts|24|10|1898}}
|{{dts|05|07|1923}}
|{{dts|24|06|1960}}
|Rodák z Jemnice, jako kněz působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a [[w:Římskokatolická farnost Volfířov|Volfířově]]. Od roku 1944 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Michael Václav Chaloupka, OP
|{{dts|22|06|1916}}
|{{dts|04|07|1943}}
|{{dts|12|12|1960}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], rodák z Horních Dubňan, po roce 1950 byl nějaký čas coby řeholník internován, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání, na sklonku života žil v kněžském domově na [[w:Moravec|Moravci]].
|-
|Leopold Toman ml.
|5. listopadu 1895
|1919
|{{dts|30|01|1961}}
|Rodák z [[w:Olší nad Oslavou|Kochánova]](farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]), farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslibořice|Myslibořicích]].
|-
|[[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]
|{{dts|20|08|1878}}
|1902
|{{dts|10|02|1961}}
|Vedle kněžské služby též spisovatel a básník. Jako kaplan působil v Babicích u Lesonic, poté administrátor ''ad interim'' v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]], následně kaplan v Bystrci u Brna. Od roku 1922 žil jako předčasný penzista ve svém rodišti - Tasově. Věnoval se zde hlavně básnické a spisovatelské činnosti, příležitostně však vedle toho vypomáhal s duchovní správou [[w:Římskokatolická farnost Tasov|tasovské farnosti]]. 
|-
|Albín Jaroslav Kvita, SDS
|{{dts|15|05|1915}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|10|09|1961}}
|Salvatorián. Někdejší kaplan v Brně-Husovicích. Zemřel na následky pobytu ve vyšetřovací vazbě (ve vyšetřovací vazbě mu byla odepřena potřebná lékařská péče a v důsledku toho u něj propukla leukémie, pro kterou měl jeho rod dědičné dispozice). Pohřben v Rybí u Nového Jičína. 
|-
|Vladimír Koukal
|
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|26|09|1961}}
|Novokněz, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Zemřel tragicky, nešťastnou náhodou byl zasažen bleskem když se modlil v telčské kapli sv. Karla Borromejského. Pohřben v Rosicích u Brna, odkud pocházel. 
|-
|Jan Nepomuk František Kopáček, OSB
|{{dts|18|08|1888}}
|{{dts|24|08|1912}}
|{{dts|16|11|1961}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K, po propuštění dožil v Domašově u Brna. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Domašově.
|-
|Hynek Buš
|
|
|{{dts|18|11|1961}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|Josef Válka
|1882
|1906
|{{dts|31|01|1961}}
|V letech 1938-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Děkan tišnovského děkanátu a arcikněz. 
|-
|Josef Rampula 
|{{dts|17|04|1884}}
|{{dts|18|06|1909}}
|{{dts|20|03|1962}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]], pak katecheta v Telči. 
|-
|Evžen Konečný, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|18|04|1962}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|Kapucín]], administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]]. 
|-
|Cyril Studený
|{{dts|05|07|1868}}
|1895
|{{dts|02|07|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. 
|-
|František Klimeš
|{{dts|20|01|1867}}
|1890
|{{dts|20|08|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Havraníky|Havraníkách]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|Mons. František Pelan
|
|
|{{dts|18|11|1962}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radkovice u Hrotovic|Radkovicích u Hrotovic]]. 
|-
|Jan Procházka
|
|
|{{dts|30|12|1962}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]].
|-
|Josef Rudolecký
|{{dts|20|12|1880}}
|
|{{dts|15|01|1963}}
|Duchovní správce farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, spisovatel. 
|-
|Mons. Karel Černý
|{{dts|02|11|1879}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|23|01|1963}}
|Katecheta brněnských německojazyčných škol (do r. 1945). V roce 1950 byl ustanoven rektorem kostela Nalezení sv. Kříže v Brně (zde byl ustanoven hned poté, co byli z Brna vyhnáni v rámci Akce K kapucíni). Zpovědník brněnského biskupa Karla Skoupého. Během svého působení v kostele Nalezení sv. Kříže umožňoval zde dále působit některým kapucínským kněžím, kteří byli ustanovováni jako jeho kaplani (Zeno Diviš a Martin Ptáček). Byl čestným členem kapucínského řádu. Po většinu let žil téměř bez finančního zajištění. V roce 1961 byl přeložen jako výpomocný duchovní k brněnskému kostelu sv. Jakuba, zároveň se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav. Zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří, pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Karel Kočvara
|
|
|{{dts|06|02|1963}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. 
|-
|Prokop Alois Vostal, OSB
|{{dts|26|01|1909}}
|{{dts|10|04|1939}}
|{{dts|27|11|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], farář v Syrovicích u Rajhradu, předtím novicmistr v Rajhradském klášteře. Rajhradské opatství zastupoval při jednáních o zřízení ''[[w:Slovanská benediktinská kongregace svatého Vojtěcha|Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha]]''. Zemřel při nezaviněné dopravní nehodě (při níž utrpěl vážné poranění hlavy s následným krvácením do mozku) u Ivančic, když se vracel z Moravce, kde zaopatřoval svého umírajícího spolubratra Vojtěcha Jana Horáka OSB. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Syrovicích. 
|-
|Vojtěch Jan Horák, OSB
|{{dts|15|12|1881}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|02|12|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]]. Někdejší kooperátor v Domašově a v Rajhradě. Zemřel v kněžském domově na Moravci, pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.  
|-
|Bohumil Pešek
|{{dts|08|09|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|17|07|1964}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). V letech 1946-1957 farář v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]], od roku 1957 až do své smrti působil jako duchovní správce ve Ždírci u Tišnova. 
|-
|Josef Hlaváč
|{{dts|08|02|1905}}
|{{dts|05|07|1928}}
|{{dts|01|09|1964}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. V letech 1952-1963 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. Kanovník brněnské kapituly. Zemřel v Brně. 
|-
|[[w:Emanuel Masák|Emanuel Masák]]
|{{dts|25|12|1883}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|24|09|1964}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovanech]], následně katecheta v Brně-Židenicích. Spisovatel a literární historik. 
|-
|[[w:Jaromír Pořízek|Jaromír Pořízek]]
|{{dts|14|03|1903}}
|{{dts|05|07|1926}}
|{{dts|14|11|1964}}
|V letech 1939-1950 farář v Dolních Bojanovicích. Následně deset let vězněn jako politický vězeň. Po propuštění nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby a žil jako soukromá osoba. Zemřel v Brně na Žlutém kopci. Pohřben v Bukovince u Křtin. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Antonín Zgarbík|Antonín Zgarbík]], SJ
|{{dts|27|08|1913}}
|1940
|{{dts|22|01|1965}}
|Jezuita. Někdejší rektor Biskupského gymnázia v Brně. V l. 1950-1959 v internaci. V r. 1959 byl zatčen. Zemřel ve věznici na Mírově - udusil se při astmatickém záchvatu, protože mu byla odepřena potřebná lékařská péče. 
|-
|Vincenc Vlach
|
|
|{{dts|10|05|1965}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Benetice|Beneticích]]. 
|-
|Jan Smrž, SJ
|{{dts|18|06|1892}}
|{{dts|17|07|1921}}
|{{dts|01|08|1965}}
|Jezuita. Někdejší ředitel brněnského biskupského gymnázia. V letech 1949-1950 vyučoval v kněžském semináři v Litoměřicích, 14. dubna 1950 byl internován. Z internace se dostal v roce 1954 do kněžského domova na Moravci. Odtud po nějaké době odešel jako duchovní správce k řeholním sestrám, sloužícím v domově důchodců v Budíškovicích (farnost Horní Slatina u Telče). Zde sloužil sestrám a obyvatelům domova po zbytek života. Příležitostně také vypomáhal v horoslatinské farnosti. V závěru života onkologicky onemocněl. Po sdělení perspektivy nabízené léčby (která by mu život prodloužila jen nepatrně, zato by jej vyčerpala a omezila by jeho službu) se odmítl léčit. Naopak se začal cíleně připravovat na smrt - například tím, že sám nadepsal obálky adresami lidí, kterým mělo být zasláno jeho parte. Pohřben na hřbitově v Horní Slatině. 
|-
|Jan Spurný
|
|1900
|{{dts|13|01|1966}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]].
|-
|Egydius Pytlíček, OFMCap.
|1882
|
|{{dts|17|07|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Nejedlý
|
|
|{{dts|22|10|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|Konrád Maria Kubeš, SJ
|{{dts|25|11|1890}}
|{{dts|06|07|1913}}
|{{dts|10|04|1967}}
|Jezuita, rodák z pražského Smíchova. Duchovní správce řeholních sester v Břežanech u Znojma. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], OCr.
|{{dts|09|01|1870}}
|{{dts|14|07|1895}}
|{{dts|01|05|1967}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Spisovatel (literární pseudonym ''Svatohor''). V letech 1917-1919 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonice|Hodonicích]], v letech 1919-1924 administrátor ve Znojmě [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|na Hradišti sv. Hippolyta]]. Poté působil jako knihovník a archivář v hlavním domě řádu křížovníků v Praze. V letech 1934-1960 žil na penzi v Milevsku (českobudějovická diecéze), od r. 1960 až do své smrti žil v charitním domově v Senohrabech. Pohřben v řádové hrobce v Praze-Hloubětíně.
|-
|Stanislav Žáček
|{{dts|05|11|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|19|07|1967}}
|Rodák z Moutnic. V letech 1927-1938 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]], kde působil až do své smrti.
|-
|ThDr. [[w:Josef Budiš|Josef Budiš]]
|{{dts|27|03|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|08|1967}}
|Rodák z Dubňan. Kaplan u sv. Jakuba v Brně. Výborný kazatel a zpovědník. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžské hrobce.
|-
|Adolf Svára
|
|
|{{dts|30|09|1967}}
|Celkem 39 let působil ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanicích]], od roku 1959 až do své smrti duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, pohřební obřady vedl jeho rodný bratr, R.D. Alois Svára († 1971), tehdejší duchovní správce v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|[[w:Josef Gross (kněz)|Josef Gross]]
|{{dts|12|06|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|06|11|1967}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]].
|-
|Leopold Havlík
|1906
|1932
|{{dts|19|12|1967}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. 
|-
|ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl
|{{dts|19|03|1876}}
|{{dts|29|07|1900}}
|{{dts|06|05|1968}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později v Brně na Petrově. Kanovník brněnské kapituly. V letech 1953-1968 [[w:kapitulní vikář|kapitulní vikář]] brněnské diecéze.
|-
|František Vyskočil
|
|
|{{dts|16|03|1969}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]].
|-
|Jan František Valášek, O.Praem.
|{{dts|10|09|1901}}
|{{dts|22|03|1931}}
|{{dts|30|03|1969}}
|Rodák z Lutopecen ([[w:Římskokatolická farnost Hradisko u Kroměříže|farnost Hradisko u Kroměříže]], olomoucká arcidiecéze). Původně klerik jezuitského řádu, v roce 1926 přešel do premonstrátského řádu do kanonie v Nové Říši. Působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]], později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen ke třinácti letům vězení. Později byl propuštěn, státní souhlas ke kněžské službě dostal až 5. března 1969. Již 30. března toho roku však zemřel. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Hradisku u Kroměříže. 
|-
|Augustin Pelikán
|{{dts|17|02|1895}}
|1918
|{{dts|27|07|1969}}
|Rodák z Nového Veselí. V letech 1927-1961 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]].
|-
|Josef Kubíček
|{{dts|24|09|1908}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|15|08|1969}}
|Rodák z Tasova. Někdejší farář v Brtnici, později v Moravské Nové Vsi. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Marek
|{{dts|27|01|1893}}
|{{dts|05|07|1917}}
|{{dts|22|08|1969}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Terciář novoříšských premonstrátů. 
|-
|Augustin Jan Scherzer, OP
|{{dts|02|06|1901}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|07|10|1969}}
|Dominikán, v letech 1936-1943 převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Po roce 1945 odešel z Československa. Pracoval jako knihovník na dominikánské řádové univerzitě Angelicum v Římě.
|-
|[[w:Jan Surý|Jan Maria Surý]], SDB
|{{dts|18|10|1912}}
|1937
|{{dts|14|12|1969}}
|Salesián, v letech 1942-1943 kněz-katecheta v Brně-Žabovřeskách. Autor a režisér divadelních her s náboženskou tématikou. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci Akce K. V roce 1954 se mohl vrátit do duchovní správy, byl však poslán do severních Čech. Nejprve působil ve venkovských farnostech na Mladoboleslavsku (Kováň a Skalsko). Od roku 1957 byl administrátorem městské farnosti v České Lípě. V roce 1969 předal českolipskou farnost na žádost biskupa Trochty augustiniánům (kteří ve městě historicky působili a do r. 1950 zde měli svůj konvent). Surý byl jmenován sídelním administrátorem v blízkých Zákupech (které již předtím spravoval jako excurrendo administrátor). Dne 14. prosince 1969 zemřel v zákupském farním kostele na infarkt krátce poté, co dosloužil nedělní bohoslužbu. 
|-
|Josef Dyčka
|1900
|1924
|{{dts|11|01|1970}}
|Rodák z Boskovic. V letech 1939-1969 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1952-1969 zároveň děkan [[w:Děkanát Rosice|rosického děkanátu]].
|-
|František Káňa
|{{dts|17|10|1910}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|30|03|1970}}
|Rodák z Nedvědice. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Od roku 1943 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]], od roku 1967 navíc jmenován děkanem letovického děkanátu. 
|-
|Metoděj František Řezníček, OFM
|
|
|{{dts|14|06|1970}}
|Kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží v Jihlavě]]. Provinciál českomoravské františkánské provincie. 
|-
|J.M. can. [[w:Cyril Dlouhý|Cyril Dlouhý]]
|
|
|{{dts|06|10|1970}}
|Kanovník kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|25|02|1917}}
|1941
|{{dts|14|10|1970}}
|Augustinián. V letech 1941-1950 byl kaplanem na Starém Brně. V roce 1950 byl poslán do královéhradecké diecéze, kde převzal farnost v Číhošti (odkud byl krátce předtím odstraněn a následně ve vězení umučen P. [[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]). Po roce z Číhoště odešel. Následně od roku 1954 byl duchovním správcem na Starém Brně. V roce 1960 byl přeložen na faru do [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanova]]. Zde působil jen krátce, a v letech 1960-1962 byl vězněn. 
|-
|[[w:Alois Stork|Alois Stork]], SJ
|{{dts|16|05|1878}}
|1908
|{{dts|20|10|1970}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V roce 1950 internován v rámci Akce K. Od r. 1953 žil v charitním domově na Moravci. Zde byl roku 1960 zatčen a prožil ve vězení 2 a půl roku. Poté se vrátil na Moravec, kde dožil a je pohřben. 
|-
|Oldřich Koutný
|{{dts|31|01|1914}}
|{{dts|16|07|1939}}
|{{dts|21|10|1970}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Tam kdysi farářem v Bludově na Šumpersku. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně, pak se vrátil do bludovské farnosti. V roce 1950 byl jako &quot;reakční&quot; kněz internován v Želivi. V roce 1951 uvězněn, a až do roku 1956 vězněn z politických důvodů. Podle vlastních slov toto druhé uvěznění snášel hůře, než věznění od nacistů v Terezíně. Do roku 1960 pracoval v civilním zaměstnání. Poté získal státní souhlas ke kněžské službě komunitě řeholních sester v Plavči u Znojma ([[w:Římskokatolická farnost Únanov|farnost Únanov]]). Zde sloužil až do smrti. Pohřben v rodných Biskupicích u Jevíčka.
|-
|Václav Skalník
|
|1933
|{{dts|03|07|1971}}
|Rodák z Jimramova. Celý svůj kněžský život prožil v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Nejprve jako kaplan, od roku 1945 jako interkalární administrátor. V letech 1947-1966 byl v Čejkovicích farářem, poté zde až do své smrti byl výpomocným duchovním. 
|-
|Evermod František Fanta, O.Praem.
|{{dts|01|02|1915}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|31|10|1971}}
|Rodák z Martínkova. Novoříšský premonstrát. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Od roku 1952 až do své smrti působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rozseč u Třešti|Rozseči u Třešti]] a ex currendo administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]]. Zemřel v nemocnici v Dačicích, pohřben v rodinném hrobě v Martínkově. 
|-
|Josef František Gabriel, OSA
|{{dts|09|10|1906}}
|1934
|{{dts|05|12|1971}}
|Augustinián. Rodák z Brna-Bosonoh. Do augustiniánského řádu vstoupil v roce 1929. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. V letech 1959-1960 pak byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]]. V letech 1960-1962 politický vězeň. Pobyt ve vězení mu značně poškodil zdraví, do aktivní duchovní správy se pak již vrátit nemohl. Pohřben v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|
|
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, v letech 1970-1971 působil jako výpomocný duchovní a zpovědník v Brně v kostele Nalezení sv. Kříže a jako kvardián kapucínské komunity, kterou se podařilo krátkodobě poloilegálně obnovit. Zemřel na mozkovou mrtvici. 
|-
|František Vlach
|{{dts|30|10|1912}}
|1937
|{{dts|29|12|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|František Zouhar
|
|
|{{dts|13|01|1972}}
|Někdejší farář v Dubňanech a později v Hartvíkovicích. 
|-
|prof. ThDr. [[w:Karel Skoupý|Karel Skoupý]]
|{{dts|30|12|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|22|02|1972}}
|Diecézní biskup brněnský (biskupská konsekrace 30. června 1946). V letech 1950-1968 mu státní moc znemožňovala faktický výkon úřadu, diecézi řídil státem kontrolovaný kapitulní vikář. Pohřbu tohoto biskupa se zúčastnilo asi 5000 lidí.
|-
|Ludvík Antonín Kašpárek, OP
|{{dts|12|01|1906}}
|{{dts|29|06|1933}}
|{{dts|19|05|1972}}
|Dominikán. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. V závěru života sloužil jako duchovní správce sester dominikánek v Buchlovicích ([[w:olomoucká arcidiecéze|olomoucká arcidiecéze]]).
|-
|Stanislav Ledabyl
|{{dts|13|02|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|06|01|1973}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]].
|-
|[[w:Emanuel Tocháček|Emanuel Tocháček]]
|{{dts|08|12|1889}}
|{{dts|05|07|1914}}
|{{dts|16|01|1973}}
|Vystřídal několik kaplanských působišť, od roku 1924 byl farářem v Lančově, odkud musel odejít, jelikož se znelíbil nacistickým okupantům. V letech 1938-1941 byl farářem v Divákách, poté v Radkovicích u Hrotovic. V roce 1945 se pak vátil do Lančova. Vedle duchovní služby se věnoval včelařství, v němž dosáhl značné proslulosti. Před rokem 1948 publikoval ve včelařském tisku, později mu toto bylo zakázáno. Zemřel začátkem roku 1973 při práci kolem úlů. Je pohřben v Letovicích, na lančovském kostele má pamětní desku.
|-
|Karel Fanfrdla, OSA
|{{dts|01|01|1893}}
|
|{{dts|21|05|1973}}
|Augustinián na [[w:Starobrněnský klášter|Starém Brně]], duchovní správce [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|farnosti při kostele sv. Augustina v Brně]]. Za druhé světové války perzekvován nacisty. 
|-
|Bruno Vilém Matzner, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|13|06|1973}}
|Původně diecézní kněz brněnské diecéze. Po vstupu do dominikánského řádu působil jako katecheta ve Znojmě. Po roce 1950 přišel jako řeholník o státní souhlas s výkonem kněžské služby. Žil pak v Bystrci u Brna a působil zde jako varhaník. 
|-
|Václav Kuthan
|{{dts|03|04|1913}}
|{{dts|20|06|1937}}
|{{dts|20|12|1973}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Perzekvován komunistickým režimem, vězněn v letech 1950-1960.  V letech 1968-1973 působil [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Zemřel v Okřešicích a je pohřben v Přibyslavicích u Třebíče. 
|-
|Jan Zapletal, CSsR
|{{dts|31|12|1894}}
|{{dts|18|07|1920}}
|{{dts|02|01|1974}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|Redemptorista]]. V letech 1921-1926 působil v koleji redemproristů při brněnském kostele sv. Michala. Následně přešel do řeckokatolické větve redemptoristické kongregace a pak působil na východě Slovenska ve Stropkově a Michalovcích.   
|-
|František Hedvábný
|
|1940
|{{dts|30|01|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blučina|Blučině]].
|-
|[[w:Jan Dokulil|Jan Dokulil]]
|{{dts|13|07|1910}}
|1935
|{{dts|01|02|1974}}
|V letech 1937-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. Během druhé světové války pomáhal ukrývat manželku a dceru generála [[w:Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a podporoval příbuzné parašutisty [[w:Jan Kubiš|Jana Kubiše]]. V roce 1950 měl být zatčen, podařilo se mu však před těmi, kdo jej přišli zatknout, utéci. Sedm let se pak skrýval na venkově kolem Velkého Meziříčí. Nakonec byl zatčen a v letech 1957-1963 byl vězněn. Po propuštění pracoval pět let v civilním zaměstnání. V roce 1968 získal státní souhlas a zbytek života prožil jako administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Svitávka|Svitávce]] u Boskovic. Vedle kněžské služby byl též básníkem. 
|-
|Alois Rimeš
|
|1927
|{{dts|10|02|1974}}
|Rodák ze Zadního Zhořce (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mrákotín|Mrákotíně]].
|-
|[[w:Antonín Hugo Bradáč|Antonín Hugo Bradáč]]
|{{dts|29|05|1911}}
|1939
|{{dts|28|04|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. Básník a spisovatel. V roce 1961 kázal v Tasově na pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla, ač Deml před svou smrtí výslovně žádal, aby Bradáč při jeho pohřbu nemluvil. 
|-
|Valerián Bohumil Filip, OFMCap.
|{{dts|13|04|1913}}
|{{dts|04|06|1937}}
|{{dts|05|06|1974}}
|Kapucín. V letech 1939-1941 kooperátor v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|24|10|1903}}
|1928
|{{dts|23|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. 
|-
|František Toman
|{{dts|04|05|1914}}
|1939
|{{dts|02|12|1974}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Pohřben v Netíně v hrobě svých příbuzných. 
|-
|Vratislav Krátký, OCr.
|{{dts|28|11|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|21|02|1975}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1928-1938 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věteřov|Věteřově]]. 
|-
|dr. Adolf Vykopal
|
|
|{{dts|18|08|1975}}
|Kněz brněnské diecéze. Systematický teolog a biblista. Žil v exilu v Itálii. Exilový časopis českých a moravských kněží ''Vinculum'' jej charakterizoval v nekrologu jako ''učeného samotáře, který se málo s kým stýkal''. Věnoval se otázkám sociální nauky církve (viz jeho spisy ''Přebytečný majetek podle sv. Tomáše a encykliky Quadragesimo Anno'' a ''Hodnota a cena práce'').
|-
|Václav Suchý
|
|
|{{dts|30|08|1975}}
|Rodák z Rosic u Brna. V letech 1940-1970 farář v [[w:Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic|Knínicích u Boskovic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Rosicích. 
|-
|Rajmund Antonín Krause, OP
|{{dts|31|05|1911}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|10|09|1975}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Po roce 1945 byl odsunut z Československa a dožil ve Štýrském Hradci. 
|-
|Pavel František Šesták, OSA
|{{dts|05|01|1916}}
|1941
|{{dts|23|01|1976}}
|Augustinián. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. Po likvidaci kláštera v roce 1950 v rámci Akce K se po čtyři roky skrýval. Byl odhalen a odsouzen na osmnáct měsíců odnětí svobody. Díky prezidentské amnestii byl již po třech měsících propuštěn. V letech 1955-1956 pracoval v civilním zaměstnání. Poté dostal státní souhlas a byl ustanoven kaplanem v Rajhradě u Brna. V roce 1960 byl opětovně uvězněn a ve vězení strávil dva roky (za ilegální pokračování v řeholním životě). 
|-
|Josef Opletal
|{{dts|17|02|1893}}
|
|{{dts|29|01|1976}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým odbojem. V 50. letech 20. století byl neprávem vězněn v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. 
|-
|Zeno Diviš, OFMCap.
|1887
|
|{{dts|21|07|1976}}
|Kapucín, účastník 1. světové války. Někdejší kaplan při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Brně. 
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|06|02|1909}}
|
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita. V letech 1950-1960 internován na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), v letech 1960-1962 politický vězeň. Po propuštění pracoval jako traktorista v JZD v rodných Mutěnicích. V roce 1967 dostal státní souhlas ke kněžské službě a nastoupil jako kaplan na Staré Brno. Po roce 1968 nějaký čas působil v Hradci Králové. Odtud byl opět nucen odejít do civilního zaměstnání. Působil jako varhaník v klášterním kostele v Letovicích. V roce 1976 byl raněn mozkovou mrtvicí a odstěhoval se do charitního domova na Moravci, kde dožil. Pohřben v Mutěnicích. 
|-
|Jan Kadeřábek
|{{dts|15|05|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|30|09|1976}}
|Rodák ze Synalova ([[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|farnost Lomnice u Tišnova]]). V letech 1945-1976 farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]]. Na obyčtovském hřbitově též pohřben. 
|-
|František Šprta
|{{dts|21|05|1912}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|11|1976}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|František Šafář
|
|
|{{dts|19|02|1977}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].  
|-
|Longin Novák, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|17|03|1977}}
|Kooperátor při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. 
|-
|Josef Slouka
|{{dts|28|12|1912}}
|1937
|{{dts|22|06|1977}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Někdejší duchovní správce v Násedlovicích ([[w:Římskokatolická farnost Žarošice|farnost Žarošice]]). 
|-
|[[w:Leopold Benáček|Leopold Benáček]]
|{{dts|14|11|1901}}
|{{dts|05|07|1924}}
|{{dts|17|09|1977}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. V Olešnici též pohřben. 
|-
|Jan Hřebíček
|{{dts|25|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|František Pešek
|{{dts|30|11|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsku]], od roku 1943 farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. 
|-
|Jan Klíma
|{{Dts|7|3|1912}}
|{{Dts|5|7|1938}}
|{{dts|04|11|1977}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Obyčtov|Obyčtova]]. Působil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Velké_Bílovice|Velkých Bílovicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Osová_Bítýška|Osové Bítýšce]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luleč|Lulči]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luka_nad_Jihlavou|Lukách u Jihlavy]], [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Kobylí_na_Moravě|Kobylí]], [[w:Římskokatolická_farnost_Břeclav-Poštorná|Poštorné]]. Od 1.1.1946 byl dlouholetým duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Ihned po nástupu na moutnickou faru započal s její přestavbou. Podkladem mu byla poštorenská farní budova, kde působil před tím. Komunistický tisk na něho útočil a on se zastával moutnických farníků a upozorňoval na hrozící nebezpečí. Provádělo se mnoho oprav na kostele a rozšiřoval se hřbitov, který za přičinění pátera Klímy, zůstal v blízkosti kostela. Na opravách se podíleli i evangelíci, žijicí v Moutnicích a nedalekém Rozaříně. Některá jeho kázání jsou náhrány na páskách. Půjčoval náboženskou literaturu. Zemřel v nemocnici po operaci ledvin na první pátek. Po smutečních obřadech v Moutnicích, byl převezen do Obyčtova, kde po zádušní mši byl uložen k dočasnému odpočinku v pevné naději na den vzkříšení. 
|-
|[[w:Josef Dancinger|Josef Dancinger]]
|{{dts|08|07|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|18|11|1977}}
|Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]]. V letech 1964-1967 dómský vikář v Brně na Petrově, poté farář v Brně-Židenicích, následně v Brně-Řečkovicích. Zemřel na infarkt, když vykonával obřad posledního rozloučení v brněnském krematoriu. 
|-
|Florián Sláma
|{{dts|04|05|1907}}
|1933
|{{dts|28|12|1977}}
|Rodák z Němčiček. Po roce 1948 byl pod dlouhodobým nátlakem Státní bezpečnosti. V důsledku tohoto nátlaku se u něj začaly objevovat epileptické záchvaty. Kvůli tomuto onemocnění byl ještě v poměrně mladém věku uvolněn z aktivní duchovní správy do předčasné penze. Od 1. dubna 1955 vypomáhal v duchovní správě ve Věteřově. Zde byl mezi lidmi velmi oblíben pro své povahové vlastnosti. V roce 1976 odešel na odpočinek do charitního domova v Senohrabech (pražská arcidiecéze), kde dožil. Podle svého přání byl pohřben ve Věteřově v hrobě rodiny Markusovy.
|-
|Miloslav Humpolec
|{{dts|18|11|1911}}
|
|{{dts|09|06|1978}}
|V letech 1952-1976 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Bohumil Kovář, SJ
|{{dts|20|09|1921}}
|{{dts|24|12|1950}}
|{{dts|26|01|1979}}
|Někdejší bohoslovec brněnské diecéze, v roce 1942 totálně nasazen v Německu. Po skončení druhé světové války se do kněžského semináře nevrátil, vstoupil do jezuitského řádu. V roce 1950 byl odeslán k [[w:Pomocné technické prapory|PTP]], téhož roku na Štědrý den přijal tajně kněžské svěcení. V roce 1960 byl zatčen a dva roky vězněn. V roce 1969 získal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven do [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]], kde sloužil jako kněz po zbytek života. Pohřben v Dalešicích. 
|-
|[[w:Václav Jan Pokorný|Václav Jan Pokorný]], OSB
|{{dts|07|04|1894}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|02|03|1979}}
|Opat benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. Po likvidaci kláštera v roce 1950 dožil v nucené internaci v Charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Pohřben v hrobě č. 40 v tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově.
|-
|Jan Hladký
|
|
|{{dts|11|03|1979}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Karel Handlíř
|
|
|{{dts|15|09|1979}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]].
|-
|Karel Exler
|{{dts|20|01|1909}}
|{{dts|19|03|1932}}
|{{dts|09|11|1979}}
|Rodák z Netína. Osobní děkan. Postupně kaplan a farář v Rouchovanech. Pohřben v Trstěnicích. 
|-
|Arnošt Vlach
|
|1945
|{{dts|11|12|1979}}
|V duchovní správě působil v letech 1952-1956 jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]], v letech 1956-1959 v [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajově]] a ex currendo ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1959-1967 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]] a poté v [[w:Římskokatolická farnost Klentnice|Klentnici]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Perná|Perné]]. 
|-
|Kassián Bohumír Válek, OFMCap.
|1912
|
|{{dts|15|03|1980}}
|Kapucín. Farář v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Stanislav František Tesař, OSB
|{{dts|14|10|1920}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|10|1980}}
|Rajhradský benediktin, kaplan v Jemnici (od 1969), farář v Těšanech (od 1972). Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v rodných Cetkovicích. 
|-
|Kristián Hering
|{{dts|07|09|1906}}
|
|{{dts|17|12|1980}}
|Pocházel z olomoucké arcidiecéze. Působil v Žarošicích (zde především jako zpovědník) a v závěru života vypomáhal již jako penzista v duchovní správě ve Věteřově. Tamtéž pohřben.
|-
|Štěpán Václav Masiak, OP
|{{dts|19|09|1902}}
|{{dts|21|12|1930}}
|{{dts|19|12|1980}}
|Dominikán, výpomocný duchovní při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Krátce před smrtí se odstěhoval do kněžského domova na Moravci. 
|-
|[[w:Dominik Pecka|Dominik Pecka]], dr.h.c.
|{{dts|04|08|1895}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|01|05|1981}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]] a gymnaziální profesor. Od roku 1980 žil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Jakub Rabušic, SJ
|{{dts|27|01|1905}}
|{{dts|26|07|1933}}
|{{dts|13|02|1981}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V letech 1950-1960 v internaci. Poté pracoval nějaký čas v civilním zaměstnání jako řidič tramvají v Brně. Po odchodu do důchodu získal souhlas ke kněžské výpomoci ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|farnosti Brno-Židenice]]. 
|-
|Václav Kosour
|{{dts|18|09|1914}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|22|02|1981}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|František Bohumír Přívětivý
|{{dts|02|07|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|05|07|1981}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|František Blažek
|{{dts|02|07|1911}}
|
|{{dts|07|07|1981}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. 
|-
|Metoděj Antonín Jedlička, OSB
|{{dts|15|02|1918}}
|{{dts|21|10|1945}}
|{{dts|15|07|1981}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Do roku 1950 člen mnišské komunity v Rajhradě. Po násilné likvidaci kláštera byl nějaký čas v internaci. Po propuštění získal státní souhlas pro kněžskou službu v pražské arcidiecézi. Postupně působil jako kaplan v Načeradci a jako administrátor v Arnoštovicích. Pohřben ve Vraném nad Vltavou. 
|-
|Karel Šindelář
|{{dts|30|12|1915}}
|1940
|{{dts|07|11|1981}}
|V letech 1946-1960 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Věstonice|Horních Věstonicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. Od roku 1960 farář v Novém Veselí. Děkan žďárského děkanátu a arcikněz jihlavský. 
|-
|Jaroslav Janda
|{{dts|01|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|01|01|1982}}
|Rodák z Velkého Jeníkova (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olšany u Dačic|Olšany u Dačic]]). Působil v několika farnostech brněnské diecéze. Po roce 1948 žil v emigraci v Torontu a působil zde v krajanské duchovní správě. Postavil zde kostel sv. Václava. V Torontu též pohřben. 
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|30|08|1917}}
|1946
|{{dts|16|07|1982}}
|Augustinián, rodák z [[w:Ústup (okres Blansko)|Ústupu]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnice na Moravě]]). V letech 1968-1969 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. V roce 1969 odešel do litoměřické diecéze, kde krátce působil v původně augustiniánské [[w:Římskokatolická farnost Česká Lípa – in suburbio|farnosti Česká Lípa - in suburbio]]. Od roku 1970 až do své smrti byl administrátorem v Zákupech u České Lípy. 
|-
|ThDr. [[w:František Křehlík|František Křehlík]]
|{{dts|23|11|1907}}
|19. března 1932
|{{dts|13|08|1982}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]). V letech 1939-1958 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Brně-Líšni]]. Podílel se na organizaci výstavby [[w:Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)|kostela Povýšení svatého Kříže]] v [[w:Brno-Slatina|Brně-Slatině]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]] a děkan děkanátu Jevišovice. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Netíně.
|-
|Klement Benedikt Fuss, OP
|{{dts|25|08|1904}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|05|12|1982}}
|Dominikán. Někdejší člen znojemského dominikánského konventu a současně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. Syndik provincie. V roce 1950 byl internován v Broumově (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace se odstěhoval k příbuzným a pracoval v civilním zaměstnání. Žil, zemřel a byl pohřben v Bohuslavicích u Hlučína. 
|-
|Josef Špát
|{{dts|02|01|1910}}
|
# dubna 1933
|{{dts|25|01|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]]. Pohřben na Moravci. 
|-
|Jaromír Mikulášek
|7. února 1922
|5. července 1947
|{{dts|12|05|1983}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|[[w:Emil Zouhar|Emil Zouhar]]
|{{dts|26|12|1912}}
|5. července 1941
|{{dts|05|06|1983}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]].
|-
|František Kulhánek
|{{dts|14|01|1896}}
|{{dts|05|09|1919}}
|{{dts|27|06|1983}}
|Rodák ze Slatiny u Moravského Krumlova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], děkan brněnského děkanátu. V letech 1952-1953 vězněn z politických důvodů (pobyt ve vězení u něj vyvolal povahovou změnu - prý se stal jaksi laskavějším). Podporoval změny liturgie, zaváděné po druhém vatikánském koncilu. Po roce 1980 se začal prudce zhoršovat jeho zdravotní stav, v aktivní duchovní správě mohl zůstat jen díky pomoci kaplanů. Bohoslužby sloužil již pouze tehdy, když se zdravotně cítil lépe. Pohřben byl 1. července 1983 na Ústředním hřbitově v Brně do oddělení kněžských hrobů. Pohřební obřady vedl mikulovský probošt, ThDr. Vladimír Nováček, jeho někdejší kaplan.
|-
|Jan Fejta
|{{dts|10|01|1909}}
|
# dubna 1933
|{{dts|08|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|Vojtěch Kirchner
|{{dts|04|03|1896}}
|5. července 1924
|{{dts|20|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčicích]]. 
|-
|Petr Karel Miketta, OP
|{{dts|14|03|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|05|08|1983}}
|Dominikán. Duchovní správce sester boromejek na Hradišti u Znojma, později Školských sester sv. Františka ve Skalici u Znojma.  
|-
|Josef Sukop, SJ
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|13|05|1942}}
|{{dts|10|09|1983}}
|V letech 1948-1950 vedoucí vychovatel v ''Malém semináři'' na Barvičově ulici v Brně. Později politický vězeň. V letech 1969-1975 výpomocný duchovní při kostele sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. Od roku 1975 až do smrti bez státního souhlasu k duchovenské službě. 
|-
|Hubert Fojtík
|{{dts|06|03|1907}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|30|10|1983}}
|Rodák z Hodonína. Primiční Mši svatou slavil 13. 7. 1930 v basilice na Starém Brně. Jako kaplan působil ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] a v Bystrci u Brna. Od roku 1944 až do konce života působil (nejprve jako interkalární administrátor, později jako farář) v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Brně-Žebětíně]].  
|-
|Jaroslav Růžička
|16. červne 1916
|5. července 1942
|{{dts|28|05|1984}}
|Rodák z Nového Veselí, v letech 1956-1977 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]]. Dožil v Charitním domově na Moravci. Pohřben v Novém Veselí.  
|-
|Lev Josef Trojek, OFMCap.
|2. února 1911
|1936
|{{dts|25|07|1984}}
|Kapucín. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].
|-
|Ondřej Damborský
|9. prosince 1912
|5. července 1937
|{{dts|15|10|1984}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]. Předtím duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]]. 
|-
|[[w:Václav Razik|Václav Razik]]
|{{dts|10|09|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|06|12|1984}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Domamil|Domamili]]. V 50. letech politický vězeň. Biskup skryté církve. Zemřel na silikózu plic, která byla důsledkem jeho někdejšího věznění. 
|-
|Cyril Emil Šíma, OP
|14. září 1911
|4. července 1937
|{{dts|07|12|1984}}
|Dominikán. Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Vladislav Hub, CSsR
|{{dts|13|04|1920}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|17|12|1984}}
|Redemptorista. Výpomocný duchovní ve Věteřově. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Antonín Zeman
|
|
|{{dts|29|12|1984}}
|Rodák z Meziříčka (farnost Měřín). Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Olešná|Olešné]] a [[w:Římskokatolická farnost Vladislav|Vladislavi]]. Následně byl řadu let bez státního souhlasu. V závěru života mohl opět veřejně působit a sloužil na Znojemsku.
|-
|Bernard Stanislav Rous, OSA
|{{dts|07|04|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|02|1985}}
|Augustinián. Rodák z [[w:Holubí Zhoř|Holubí Zhoři]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velká Bíteš]]).
|-
|Evarist Rozsypal, OFMCap.
|9. srpna 1913
|29. června 1940
|{{dts|06|04|1985}}
|Kapucín. Kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Jaroslav Frk, OP
|{{dts|19|01|1912}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|18|05|1985}}
|Dominikán. V letech 1968-1980 farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Leopold Černý
|10. listopadu 1906
|
# dubna 1933
|{{dts|20|07|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Unín u Tišnova|Uníně]]. 
|-
|Josef Holeček
|20. května 1937
|24. června 1962
|{{dts|28|07|1985}}
|V letech 1965-1978 kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|Josef Alois Fojtů, OP
|{{dts|08|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|10|08|1985}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Ducháček
|{{dts|20|10|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|25|09|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Martin Nosek, SJ
|{{dts|15|07|1916}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|29|10|1985}}
|Jezuita. Rodák z Prušánek u Hodonína. V letech 1944-1945 byl vězněn v Terezíně, během věznění u něj došlo k velkému poškození zraku. V letech 1948-1956 politický vězeň komunistického režimu. Během tohoto druhého uvěznění na jedno oko oslepl úplně. Od roku 1956 žil jako soukromá osoba u své sestry v Brně, později se odstěhoval do charitního domova na Moravci. Nějaký čas působil jako zastupující duchovní správce řeholních sester v domově důchodců na [[w:Mitrov (zámek)|Mitrově]] ([[w:Římskokatolická farnost Strážek|farnost Strážek]]). Zemřel na Moravci a tamtéž pohřben. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Bradáč|Josef Bradáč]]
|{{dts|12|05|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsko]], [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brno-Komín]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov]]. Roku 1965 byl promován doktorem teologie, v letech 1968-1969 mu bylo umožněno studium na Liturgickém institutu v Trevíru. Působil pak jako vyučující liturgiky v kněžském semináři. V roce 1974 bylo na státní zásah jeho akademické působení ukončeno. Poté působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Vrchoslavice|Vrchoslavicích]]. V závěru života kněžsky vypomáhal v rodném Velkém Meziříčí. Pohřben v rodinné hrobce na Karlově u Velkého Meziříčí. 
|-
|Alois Boček
|{{dts|19|06|1909}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]]. Po roce 1948 odešel do emigrace. Později u něj propukla duševní porucha, takže nemohl být zapojen do běžné duchovní správy. Žil porůznu jako host řeholních komunit, nebo byl hospitalizován v ústevech pro duševně choré. Bylo mu umožněno poskytovat duchovní službu svým spolupacientům. 
|-
|Vlastimil Šenkýř
|{{dts|05|12|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|16|05|1986}}
|Rodák z Brna-Tuřan. Po kněžském svěcení působil postupně v Hostěradicích a Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1953 až do své smrti pak byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Zde se mimo duchovní služby věnoval též ochotnickému divadlu. Organizoval poloilegální tábory pro mládež ze své farnosti (např. v součinnosti s P. Stanislavem Krátkým), farní zájezdy a poutě. V letech 1973-1974 zároveň obstarával (po dobu nemoci P. Antonína Huga Bradáče) materiální správu [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|farnosti Pavlov u Radostína nad Oslavou]]. Pohřben byl 22. května 1986 do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově. Pohřbu se účastnilo 60 kněží a velké množství věřících. 
|-
|Jakub Hradil
|{{dts|14|04|1910}}
|{{dts|30|07|1939}}
|{{dts|05|11|1986}}
|Řeckokatolický kněz - biritualista. Vzhledem k tomu, že ze státního rozhodnutí byla v roce 1950 postavena řeckokatolická církev mimo zákon, nemohl oficiálně působit jako její duchovní, a to ani po znovupovolení řeckokatolické církve v roce 1968. V letech 1971-1986 vypomáhal Jakub Hradil kněžsky v několika římskokatolických farnostech na území brněnské diecéze. 
|-
|Dominik Bohumír Jirků, OFM
|3. října 1914
|24. června 1945
|{{dts|08|11|1986}}
|Kolem roku 1970 krátce působil jako duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. 
|-
|Viktor Jordán
|31. srpna 1909
|5. července 1935
|{{dts|17|12|1986}}
|Dlouholetý farář v Brně-Tuřanech. Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně na Petrově]] a rektor kostela sv. Maří Magdaleny v Brně.  
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|
|
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát. Rodák z jihočeských Chyšek. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti při kostele sv. Jakuba]] v Jihlavě.  
|-
|Zdeněk Chylík, SDB
|{{dts|31|08|1932}}
|22. června 1979
|{{dts|07|01|1987}}
|Salesián, rodák z Tišnova. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|farnosti Brno-Křenová]]. Zemřel na brněnském [[w:Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] v přestávce mezi dvěma pohřby. 
|-
|František Lepařík, SDB
|{{dts|31|08|1907}}
|27.ledna 1935
|{{dts|11|01|1987}}
|Salesián. V Brně působil od roku 1939, v těžkých válečných časech se mu podařilo vybudovat brněnskou salesiánskou oratoř. Po roce 1950 zůstal v Brně jako soukromá osoba v neoficiální pastoraci. Zabýval se bylinkářstvím.  
|-
|František Pokorný
|{{dts|16|02|1909}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|19|01|1987}}
|Kněz v Brně-Židenicích a muzikolog, hudební historik. Vynikající katecheta a kazatel. V letech 1953-1956 byl vězněn za &quot;neuctivé&quot; kázání při příležitosti smrti Klementa Gottwalda. Po propuštění se nemohl vrátit do duchovní správy. Věnoval se muzikologickému bádání. Dožil v Brně mimo aktivní duchovní správu, přičemž Mše svaté sloužíval soukromým způsobem v boční kapli židenického kostela.  
|-
|Jaroslav Zapletal
|{{dts|30|01|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|06|03|1987}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Antonín Stanislav Veselý, O.Praem.
|7. července 1927
|5. července 1970
|{{dts|04|02|1988}}
|Premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. 
|-
|František Xaverský Dítě, OCr. 
|{{dts|01|12|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|12|03|1988}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1939-1942 farář ve Věteřově, později působil v pražské arcidiecézi (od roku 1975 byl arciděkanem na Kladně). Čestný kanovník karlštejnské kapituly. Činovník s komunisty kolaborujícího sdružení ''Pacem in terris''. Pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Gaudenc Kašík, OFMCap. 
|1913
|
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín, kněz. Někdejší ředitel ''Serafínské školy'' v Třebíči. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K. Po propuštění z internace se mu podařilo získat &quot;státní souhlas&quot; pro Českobudějovickou diecézi. Nastoupil jako kaplan do Jindřichova Hradce, později působil v šumavských farnostech, dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|František Peksa
|{{dts|09|04|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|21|04|1988}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). V letech 1934-1961 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibice|Přibicích]]. Následně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], kde působil až do své smrti. Pohřben v Netíně. 
|-
|[[w:Felix Maria Davídek|Felix Maria Davídek]]
|{{dts|12|01|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|16|08|1988}}
|Po kněžském svěcení působil v letech 1945-1949 ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horní Štěpánov]] u Boskovic jako kaplan. Člověk velmi rozsáhlého vzdělání. Později byl v rámci &quot;skryté církve&quot; vysvěcen na biskupa. Jeho působení však později začalo budit značné kontroverze, protože vzdor církevní praxi udělil svěcení několika ženám. Tato svěcení byla později prohlášena za neplatná od samého počátku. 
|-
|Adolf Peňáz
|{{dts|27|03|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|25|08|1988}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Boleradice|Boleradicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Konzistorní rada. V roce 1981 se odstěhoval na důchod do Prahy. Vypomáhal pak ve farnosti Praha-Kunratice. Pohřben v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Kryštof František Hoffmann, OFMCap.
|13. prosince 1927
|
# července 1972
|{{dts|24|09|1988}}
|Kapucín. Administrátor v Brně-Komárově, později v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|MUDr. [[w:Otto Opálka|Otto Opálka]]
|{{dts|19|08|1915}}
|
# července 1972
|{{dts|30|10|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Pohřben v hrobce sester boromejek na Hradišti u Znojma. 
|-
|Oldřich Zburník
|{{dts|19|11|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|05|11|1988}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Mikulova|Pavlově u Mikulova]].
|-
|Josef Prnka
|{{dts|25|08|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|16|06|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], arcikněz hodonínský. 
|-
|[[w:Jakub Antonín Zemek|Jakub Antonín Zemek]], OP
|{{dts|15|06|1914}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|26|06|1989}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Za druhé světové války se účastnil protinacistického odboje (spolupracoval s R.D. Janem Dokulilem /viz r. 1974 tohoto seznamu/ na ukrývání příbuzných Ludvíka Svobody). V letech 1948-1960 politický vězeň.
|-
|Josef Soukop
|{{dts|17|05|1914}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|20|10|1989}}
|Výrazná kněžská osobnost, velký Eucharistický a Mariánský ctitel, známý jako &quot;Velký náčelník&quot;. Po roce 1948 byl nějaký čas vězněn, pak pracoval v civilním zaměstnání jako zednický pomocník, protože nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]].
|-
|[[w:Jindřich Šilhan|Jindřich Šilhan]]
|{{dts|14|07|1917}}
|5. července 1941
|{{dts|04|12|1989}}
|Rodák z Čikova ([[w:Římskokatolická farnost Tasov|farnost Tasov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], později dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipůvka|Lipůvce]]. Regionální historik, odborník na genealogii a filigranologii. Autor několika historických a vlastivědných publikací. Podrobně (ve třech sbornících) zpracoval historii obce Nové Veselí. 
|-
|Antonín Lepka, SJ
|{{dts|09|06|1905}}
|24. červa 1931
|{{dts|13|03|1990}}
|Jezuita. Rodák z Kunštátu na Moravě. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně. V roce 1950 byl zajištěn v rámci Akce K a až do roku 1960 internován. Po propuštění pracoval jako topič v domově důchodců na Kamenné ulici v Brně. V tomto domově působily sestry alžbětinky. Brněnská konzistoř vyřídila dovolení, aby jim Lepka mohl vedle svého civilního zaměstnání sloužit jako kněz. Později byl přesunut na Hradiště u Znojma, kde vystřídal dominikána, P. Mikettu (viz r. 1983 tohoto seznamu) jako duchovní správce komunity sester boromejek. Později získal souhlas také k občasné výpomoci ve farnostech v okolí Znojma. V závěru života trpěl vážným onemocněním cév, kterému nakonec podlehl. 
|-
|Rosarius Antonín Petr, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|15|10|1939}}
|{{dts|13|03|1990}}
|Dominikán. Někdejší duchovní správce řeholních sester v Božicích u Znojma. Dožil u sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). 
|-
|Mons. [[w:Petr Lekavý|Petr Lekavý]]
|{{dts|28|06|1910}}
|{{dts|19|12|1936}}
|{{dts|29|03|1990}}
|Někdejší farní vikář u sv. Tomáše v Brně a prefekt brněnského [[w:Petrinum|Petrina]]. V roce 1948 odešel do emigrace. Byl ustanoven generálním vikářem pro politické uprchlíky z Československa, kteří zůstali na území jiných evropských států.
|-
|Ladislav Černý
|24. září 1921
|29. července 1945
|9. dubna 1990
|Farář ve Velkém Meziříčí a děkan velkomeziříčského děkanátu.  
|-
|Petr Adolf Unger, OSB
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|22|11|1942}}
|{{dts|10|04|1990}}
|Kněz, rajhradský benediktin. V roce 1951 byl odsouzen jako hlava skupiny &quot;Unger a spol.&quot; za &quot;špionáž pro vatikánskou rozvědku&quot;. Po propuštění z vězení se začal projevovat prorežimně. Kontroverzní osobnost. 
|-
|Jan Zelinka
|{{dts|26|08|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|12|04|1990}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|Jaroslav Záruba, OFMCap.
|1922
|
|{{dts|23|04|1990}}
|Kněz, kapucín, působící v Brně. 
|-
|Bohuslav Vitula
|{{dts|03|09|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|06|1990}}
|Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. Od roku 1960 byl farářem u sv. Jakuba v Jihlavě. Na důchodě byl výpomocným duchovním v Brně-Židenicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Fabián Knedlík
|{{dts|10|07|1932}}
|24. červena 1956
|{{dts|22|07|1990}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov u Macochy|Ostrově u Macochy]].  
|-
|[[w:Bertrand Šnobl|Bertrand František Šnobl]], OP
|{{dts|03|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|26|07|1990}}
|Před rokem 1950 podpřevor dominikánského kláštera ve Znojmě. Později sloužil jako duchovní správce řeholních sester v Jiřetíně pod Jedlovou (litoměřická diecéze).
|-
|Mons. [[w:Josef Poul|Josef Poul]]
|{{dts|02|05|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|18|10|1990}}
|Rodák z Radostína nad Oslavou. Někdejší katecheta v Brně a vyučující v brněnském kněžském semináři. Po roce 1953 působil v litoměřické diecézi, mimo jiné jako rektor Kněžského semináře v Litoměřicích. Pohřben v hrobce profesorů bohoslovecké fakulty na hřbitově v Litoměřicích. 
|-
|Jaroslav Samson
|{{dts|01|11|1922}}
|5. července 1949
|{{dts|17|12|1990}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]].
|-
|Karel Sobotka
|{{dts|03|01|1911}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|04|01|1991}}
|Od roku 1977 (zatím poslední) farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] v děkanátu Velké Meziříčí. 
|-
|prof. [[w:Alois Ambroz|Alois Ambroz]]
|{{dts|14|11|1913}}
|5. července 1937
|{{dts|21|03|1991}}
|Někdejší farář ve Velkém Meziříčí a diecézní kampanolog (v Martinicích u Velkého Meziříčí fungovala v době jeho velkomeziříčského působení malá zvonařská dílna). Vedle duchovní služby vyučoval krátce na brněnské konzervatoři. Na odpočinku vypomáhal v duchovní správě v rodných [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. Tam je i pohřben. 
|-
|Alois Cveček
|{{dts|16|02|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|30|04|1991}}
|Po vysvěcení krátce kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Na státní zásah musel z brněnské diecéze odejít. Působil poté až do smrti v královéhradecké diecézi. Jeho příbuzní vytrvale každý rok žádali, aby se mohl vrátit na Moravu a být ustanoven do některé farnosti brněnské diecéze. Žádosti nebylo nikdy vyhověno. Pohřben ve svém posledním kněžském působišti - v Týnci nad Labem. 
|-
|Josef Skála
|{{dts|16|03|1911}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|13|09|1991}}
|Rodák z Rudolce ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]). Po kněžském svěcení působil postupně v Rosicích, [[w:Římskokatolická farnost Březník|Březníku]], [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]], [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kostelci u Jihlavy]]. V roce 1990 se odstěhoval na odpočinek na faru do Bohdalova a zde vypomáhal v duchovní správě až do své smrti. Dne 21. září 1991 byl pohřben do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově.
|-
|Oldřich Med, SDB
|{{dts|31|07|1914}}
|2. července 1939
|{{dts|23|09|1991}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|[[w:Jan Slabý|Jan Slabý]]
|{{dts|25|01|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|25|01|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Ve svém působišti založil křesťanský skautský oddíl. Udržoval kontakty například s Janem Zahradníčkem, či Jakubem Demlem. 
|-
|Karel Sýkora
|{{dts|16|08|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|19|02|1992}}
|Rodák z Bobrůvky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]].
|-
|Tomáš Veverka
|18. října 1910
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|08|03|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|[[w:Pavel Josef Kratochvíla|Pavel Josef Kratochvíla]], O.Praem. 
|{{dts|14|04|1924}}
|1951
|{{dts|16|03|1992}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák velkobítešský. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Od roku 1990 na odpočinku v kněžském domově na Moravci.  
|-
|Josef Šmíd
|1925
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|05|1992}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Alois Velísek
|7. července 1914
|5. července 1937
|{{dts|01|09|1992}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]].
|-
|Jan Horálek
|{{dts|27|01|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|11|10|1992}}
|Rodák z Rájce nad Svitavou. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]] a od června 1970 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Antonín Chramosta
|18. října 1909
|21. prosince 1935
|21. ledna 1995
|Farář v Hartvíkovicích. Poslední kněz žijící v Hartvíkovicích.
|-
|Amand Švejcar, OFMCap.
|6. dubna 1918
|4. července 1943
|{{dts|26|02|1993}}
|Děkan znojemského děkanátu. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Václav Peša
|14. srpna 1928
|6. června 1949
|23. května 1993
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Čebín|Čebíně]].
|-
|Josef Votava
|{{dts|14|08|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|23|05|1993}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. V roce 1957 byl zatčen a několik let vězněn kvůli tomu, že pomáhal spolubratru, knězi Janu Dokulilovi skrývat se před zatčením. Po propuštění z vězení pracoval v civilním zaměstnání. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1964. Po zbytek života působil v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Česlav Novotný, OSB
|{{dts|12|04|1927}}
|1973 (v Římě)
|{{dts|06|08|1993}}
|Původně, ještě coby laik, vedl gregoriánskou schólu u sv. Tomáše v Brně. Po roce 1948 emigroval. V důsledku roztroušené sklerózy částečně ochrnul a byl po zbytek života upoután na invalidní vozík. V roce 1982 se stal klaustrálním oblátem v římském benediktinském Opatství sv. Pavla za hradbami. Působil jako penitenciář (tj. zpovědník) v [[w:Bazilika svatého Pavla za hradbami|basilice sv. Pavla za hradbami]]. Dožil v péči řeholních sester v Collevalenze. Tamtéž pohřben. Rodný bratr jezuity Jiřího Novotného, SJ (viz r. 2002).
|-
|Václav Hynek, SDB
|{{dts|21|09|1908}}
|22. listopadu 1942
|{{dts|15|09|1993}}
|Salesián. Duchovní správce brněnských sester alžbětinek. 
|-
|Pavel Václav Maria Svozil, OSB
|{{dts|28|08|1921}}
|{{dts|23|12|1950}}
|{{dts|01|10|1993}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Dožil se obnovy mnišského života v rajhradském klášteře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se však už na ní nepodílel.
|-
|[[w:František Mikulášek|František Mikulášek]], SJ
|{{dts|24|04|1914}}
|22. října 1940
|{{dts|12|11|1993}}
|Jezuita. Rodák ze Šošůvky ([[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|farnost Sloup v Moravském krasu]]). Působil na Velehradě (olomoucká arcidiecéze) a v Praze. V letech 1950-1959 politický vězeň. V závěru života působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v jezuitské řádové hrobce v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Jaroslav Novotný
|{{dts|11|09|1922}}
|5. července 1948
|{{dts|16|11|1993}}
|Rodák z Bohdalova. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]].
|-
|[[w:Heřman Josef Tyl|Heřman Josef Tyl]], O.Praem.
|{{dts|31|07|1914}}
|5. července 1940
|{{dts|10|12|1993}}
|Premonstrát, původně patřící ke kanonii v Nové Říši u Telče. V letech 1940-1942 byl v Nové Říši kaplanem, 1942-1945 vězněn v koncentračním táboře. V roce 1945 na výzvu svých představených odešel do západních Čech, kde převzal řízení kanonie v Teplé. V 50. letech politický vězeň. V roce 1989 zvolen tepelským opatem. V roce 1992 rezignoval a dožil na faře v Mariánských Lázních. Pohřben v Teplé na klášterním hřbitově. 
|-
|Martin Ptáček, OFMCap.
|7. července 1920
|29. června 1947
|{{dts|30|12|1993}}
|Kněz, člen kapucínské komunity v Brně.  
|-
|Jan Vlček
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1938
|{{dts|19|03|1994}}
|Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]]. 
|-
|Mons. [[w:Jan Podveský|Jan Podveský]]
|{{dts|10|10|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|15|05|1994}}
|V letech 1936-1947 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]], pak až do r. 1951 farář tamtéž. V letech 1951-1963 vězněn nespravedlivě v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. Pak až do r. 1967 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V l. 1967-1974 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], 1974-1975 administrátor ad interim v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Brně-Obřanech]]. R. 1975 odešel do důchodu, kdy byl ustanoven rektorem filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi ([[w:Římskokatolická farnost Deblín|farnost Deblín]]), kde působil až do své smrti. Čestný kanovník litomyšlské kapituly.
|-
|František Monhort
|{{dts|19|11|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|24|05|1994}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|Václav Novák
|{{dts|05|09|1906}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|24|06|1994}}
|Výpomocný duchovní při kostele sv. Máří Magdaleny v Brně.
|-
|Vladimír Krček
|{{dts|07|03|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|28|06|1994}}
|V letech 1957-1972 administrátor u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1972 odešel na odpočinek, zůstal žít ve Žďáru jako soukromá osoba a dle svých možností vypomáhal nadále v duchovní správě.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|18. dubna 1919
|30. května 1943
|{{dts|01|07|1994}}
|Augustinián, kněz. Převor kláštera na Starém Brně. 
|-
|Zdeněk Jelínek
|26. ledna 1922
|5. července 1949
|{{dts|23|10|1994}}
|Rodák ze Senetářova ([[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|farnost Jedovnice]]). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnavě u Třebíče]]. 
|-
|Josef Maršálek
|{{dts|28|02|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|02|12|1994}}
|Rodák z Rajhradu. Po svém vysvěcení na kněze působil jako kooperátor v Tišnově (do r. 1940), Jedovnici (do r. 1941), Kuřimi (do r. 1943) a Přibyslavicích (do r. 1945). Po II. světové válce byl ustanoven katechetou v Třebíči (do r. 1946), pak profesorem náboženství v Jihlavě (do r. 1948).
Na základě vykonstruovaného soudního procesu byl 30. srpna 1952 u Okresního soudu v Jihlavě odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let za zneužití náboženské funkce ve Velkém Meziříčí, kde působil necelé čtyři roky. - Po svém propuštění v roce 1958 našel zaměstnání na Státním statku v Rajhradě. Teprve v roce 1970 byl po sedmiměsíčním působení v Rosicích ustanoven duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]], kde 2. prosince 1994 dočkav se své rehabilitace zemřel a byl i pohřben.
|-
|ThDr. Alois Učeň
|22. srpna 1921
|5. července 1947
|{{dts|19|12|1994}}
|V letech 1968-1972 sekretář biskupa Karla Skoupého. Následně v letech 1972-1993 farář u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou.
|-
|Mons. [[w:František Vavříček|František Vavříček]]
|25. října 1913
|5. července 1939
|{{dts|15|01|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]].
|-
|Ludvík Hlaváč
|{{dts|27|07|1929}}
|22. června 1958
|{{dts|07|03|1995}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radešínská Svratka|Radešínské Svratce]], od r. 1992 na odpočinku. V důchodu obětavě vypomáhal se slavením bohoslužeb a zpovídáním ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínov]].
|-
|Arnošt Korec
|{{dts|31|12|1913}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|05|06|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]].
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|02|07|1912}}
|{{dts|20|07|1939}}
|{{dts|07|08|1995}}
|Salesián, v letech 1939-1950 působil v brněnské salesiánské oratoři. Od roku 1950 v internaci v Králíkách (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace zůstal v Králíkách v civilním zaměstnání. Po roce 1989 zůstal na králicku a vypomáhal zde v duchovní správě, zejména jako zpovědník v poutním kostele na Hoře Matky Boží. 
|-
|Alois Jaroslav Moc, OFM
|{{dts|18|06|1918}}
|
|{{dts|17|08|1995}}
|Kněz, člen františkánské komunity v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]]. Asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. 
|-
|Arnošt Alois Till, O.Praem.
|{{dts|26|11|1915}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|12|10|1995}}
|Novoříšský premonstrát. Kaplan v Brně-Židenicích. 
|-
|Rudolf Pazourek
|{{dts|21|09|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|10|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. 
|-
|[[w:Tomáš Josef Martinec|Tomáš Josef Martinec]], OSA
|{{dts|04|08|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|12|12|1995}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]] a 10. opat starobrněnského augustiniánského kláštera. Nástupcem v opatském úřadě se stal jeho synovec [[w:Lukáš Evžen Martinec|Lukáš Evžen Martinec]].
|-
|[[w:Augustin Machalka|Augustin Antonín Machalka]], O.Praem.
|{{dts|14|09|1906}}
|5. července 1934
|{{dts|03|01|1996}}
|Opat [[w:Klášter Nová Říše|kanonie premonstrátů v Nové Říši]]. Za nacismu i komunismu perzekvován. Dožil u sester premonstrátek v Radvanově u Mladé Vožice v jižních Čechách. Pohřben v řádové hrobce na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|ThDr. Jan Ladislav Verner, OSA
|{{dts|10|02|1927}}
|{{dts|19|03|1953}}
|{{dts|01|02|1996}}
|Augustinián na Starém Brně. Od roku 1947 studoval v Holandsku, po &quot;vítězném únoru&quot; zůstal v emigraci. V listopadu roku 1995 se vrátil do České republiky a zbytek života prožil v augustiniánské komunitě na Starém Brně a jako kooperátor starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Kšica
|{{dts|21|08|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|07|03|1996}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. 
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|29|11|1948}}
|30. června 1973
|{{dts|11|03|1996}}
|Farář v Dolních Bojanovicích, později v Dačicích. 
|-
|Vladimír Truhlář
|{{dts|27|12|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|14|04|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velké Bíteši]]. 
|-
|František Fučík
|{{dts|06|10|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|10|1996}}
|Rodák z Crhova (farnost Olešnice). V letech 1939 - 1951 působil jako kooperátor v Horních Dubňanech (od r. 1939), jako administrátor v Moravském Krumlově (od r. 1946), jako kaplan Boskovicích (od r. 1947) a Šlapanicích. Od 9. března 1955 jako diecézní kněz až do svého penzionování v roce 1990 spravoval benediktinům inkorporovanou [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]] (jako kooperátor zde působil již od roku 1951). Za jeho 45letou starost nejenom o opatský chrám sv. Petra a Pavla a armádou nezabranou část opatství jej rajhradští benediktini nechali pohřbít v hrobě č. 39 ve své tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově. 
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Metoděj Zemek|Metoděj Zemek]], CSc.
|{{dts|15|01|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|18|10|1996}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze, historik a vědec. Kolem roku 1950 odešel z kněžské služby a oženil se. Působil jako archivář v SOkA Žďár nad Sázavou a následně v Bučovicích a Brně. Během badatelské činnosti se seznámil s augustiniánskými kanovníky v rakouském Klosterneuburgu. Po smrti manželky v roce 1991 mu bylo opětovně umožněno kněžské působení. Žil střídavě v klášteře v Klosterneuburgu a v Brně, kde vypomáhal v duchovní správě ve starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.  
|-
|František Kusala
|16. ledna 1917
|5. července 1941
|{{dts|10|11|1996}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|[[w:Norbert Škrdlík|Norbert František Škrdlík]], OFMConv.
|{{dts|26|07|1910}}
|3. června 1934
|{{dts|21|12|1996}}
|Člen konventu bratří minoritů v Brně při kostele sv. Janů. Provinciál české provincie řádu bratří minoritů. 
|-
|ThDr. Jakub Marek Mayer, OFMCap.
|13. srpna 1913
|29. června 1939
|{{dts|29|01|1997}}
|V letech 1974-1987 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. V letech 1987-1989 byl spirituálem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Po roce 1989 dožil v kapucínské komunitě v Praze na Hradčanech. 
|-
|[[w:Siard Ivan Klement|Siard Ivan Klement]], O.Praem. 
|15. prosince 1931
|2. února 1968
|{{dts|19|03|1997}}
|Novoříšský premontrát, biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupskou službu nevykonával. V letech 1990-1997 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]].
|-
|Jiljí Alois Cidlík, OFMConv. 
|
|
|{{dts|02|06|1997}}
|Minorita. V letech 1965-1968 výpomocný duchovní ve Znojmě na Hradišti a v Příměticích u Znojma. Později působil v Opavě, v závěru života žil v obnovené místní komunitě řádu minoritů. Pohřben na opavském městském hřbitově.
|-
|Otmar Kaplan 
|{{dts|22|12|1939}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|03|07|1997}}
|Rodák z [[w:Otmarov|Otmarova]] ([[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]]). Jako kněz byl často překládán z místa na místo, protože jeho oblíbenost zejména u mládeže komunistický režim nesnášel. Působil: v Telči (od 16. července 1962), po návratu z vojenské prezenční služby u sester „Františkánek“ na Žernůvce (od 1. října 1964), kde byl v té době v internaci brněnský biskup Msgre ThDr. Karel Skoupý; jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. listopadu 1964); jako kooperátor v Novém Městě na Moravě (od 11. ledna 1965); jako výpomocný duchovní v Hodoníně (od 15. listopadu 1966); jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. ledna 1967); jako kooperátor v Lysicích (od r. 1968), jako kooperátor v Pozořicích (od 1. června 1970); jako administrátor v Mikulčicích + ex. Lužici (od 1. října 1972); jako administrátor v Moutnicích + ex. v Žatčanech (od 1. ledna 1978), jako administrátor v Třebíči u sv. Martina (od 1. listopadu 1982) a jako farář v[[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]] (od 1. srpna 1990). Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Jaroslav Maxa
|8. dubna 1920
|5. července 1946
|{{dts|09|07|1997}}
|Farář v Heřmanově a děkan velkobítešský, později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Jaroslav Hudec
|{{dts|01|07|1912}}
|{{dts|07|07|1938}}
|{{dts|28|07|1997}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|[[w:Tadeáš Zdeněk Řehák|Tadeáš Zdeněk Řehák]], O.Praem.
|{{dts|06|06|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|08|1997}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1954-1957 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]] a v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlavě u sv. Jakuba]]. Později působil v litoměřické diecézi, a v letech 1993-1995 byl administrátorem premonstrátské kanonie v Teplé v západních Čechách. Od roku 1995 až do své smrti byl podpřevorem v Praze ve Strahovském klášteře. Autor několika knih o premonstrátské historii a spiritualitě. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Karel Palata
|11. ledna 1924
|5. července 1948
|{{dts|20|08|1997}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Pohřben v Tišnově.
|-
|Josef Honzírek
|{{dts|14|05|1910}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|26|08|1997}}
|Emeritní katecheta v Brně-Řečkovicích.
|-
|[[w:Jindřich Kocman|Jindřich Kocman]]
|{{dts|20|01|1903}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|14|09|1997}}
|Rodák z Blanska. V letech 1935-1938 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]] u Velkého Meziříčí u Mons. [[w:Václav Hlavička|Václava Hlavičky]]. V letech 1938-1942 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. V roce 1942 se vrátil do Netína jako farář a prožil zde celý zbytek života. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým domácím odbojem (podporoval parašutisty z [[w:Operace Calcium|výsadku Calcium]], kteří se ukrývali v okolí Netína). V 60. letech zorganizoval generální rekonstrukci netínského kostela. Výrazná kněžská osobnost, která zanechala v netínské farnosti nesmazatelnou stopu. V Netíně též pohřben. 
|-
|Jan Topenčík
|{{dts|01|01|1924}}
|5. července 1969
|{{dts|22|10|1997}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. Pohřben v rodných Dolních Bojanovicích.  
|-
|Josef Matušina
|{{dts|16|08|1919}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|16|03|1998}}
|Rodák z Dubňan. Působil jako zastupující duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžském hrobě.
|-
|Bohumír Obruča
|11. března 1918
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|25|03|1998}}
|V letech 1946-1948 působil v brněnské diecézi. V roce 1948 byl nuceně přemístěn do litoměřické diecéze, kde působil postupně v Chrastavě, Josefodole a Smržovce. V roce 1969 byl ustanoven administrátorem na [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchni]] u Kamenického Šenova, kde byl ovšem státní mocí trpěn pouze devět měsíců. Poté přišel o &quot;státní souhlas&quot;. Odstěhoval se do Znojma, kde pracoval v civilním zaměstnání. Teprve po roce 1989 se mohl vrátit do duchovní správy a působil dále ve Znojmě jako výpomocný duchovní. 
|-
|Alois Stria
|{{dts|21|06|1920}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|19|06|1998}}
|V letech 1947-1948 kaplan v Třešti u Jihlavy. Později působil v královéhradecké diecézi.   
|-
|Benedikt Karel Malý, OSB
|{{dts|13|08|1906}}
|{{dts|27|07|1937}}
|{{dts|25|07|1998}}
|Rajhradský benediktin (poslední, který pamatoval původní fungování kláštera před jeho násilnou likvidací v roce 1950). Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. Dožil v péči obnovené benediktinské komunity v Rajhradě. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Gilbert Jan Bednář, O.Praem.
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|01|08|1998}}
|Původně novoříšský premonstrát a kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Po roce 1945 přešel s Heřmanem Josefem Tylem do tepelské kanonie v západních Čechách. Zemřel v Lounech (diecéze litoměřická), tamtéž pohřben.
|-
|Josef Nádeníček
|17. října 1920
|5. července 1944
|{{dts|05|11|1998}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]].
|-
|Hugo Jos. Vozdecký, O.Praem.
|{{dts|27|09|1920}}
|{{dts|21|07|1946}}
|{{dts|10|12|1998}}
|Novoříšský premonstrát. Po kněžském svěcení působil postupně v Brně-Židenicích a Brně-Zábrdovicích. Později byl nějaký čas vězněn a po návratu mu nebylo umožněno vrátit se k duchovní službě. Po nějakém čase uzavřel civilní sňatek. Později však žil sám a bylo mu dovoleno soukromým způsobem sloužit Mše svaté. Před smrtí podle svědectví novoříšského opata Mariána Rudolfa Kosíka, O.Praem. obnovil své kněžské závazky a též řeholní sliby. Byl pak pohřben do řádové hrobky na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|Tomáš Ždánský
|{{dts|23|07|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|13|12|1998}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]]. 
|-
|Patrik Josef Trnečka, OP
|{{dts|16|02|1924}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|21|12|1998}}
|V letech 1968-1974 působil v duchovní správě ve Znojmě. V letech 1974-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Poté žil v dominikánské komunitě v Uherském Brodě (olomoucká arcidiecéze). Dožil v péči řeholních sester v Kroměříži.  
|-
|Mons. ThDr. [[w:Vladimír Nováček|Vladimír Nováček]]
|{{dts|01|10|1918}}
|{{dts|19|12|1942}}
|{{dts|06|01|1999}}
|Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajova]]. Zanedlouho odešel do emigrace a následně působil v hodnosti podporučíka v československé zahraniční armádě ve Velké Británii. V 50. letech byl perzekvován. V letech 1971-1999 probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]].  
|-
|Mons. [[w:František Vorlíček (duchovní)|František Vorlíček]]
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|22|01|1999}}
|V letech 1946-1949 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hevlín|Hevlíně]]. Emigroval, žil v Římě a pracoval na Kongregaci pro nauku víry.
|-
|František Xaverský Komárek
|{{dts|14|11|1920}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|02|1999}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Emeritní děkan moravskokrumlovského děkanátu.
|-
|[[w:Antonín Dvořák (salesián)|Antonín Dvořák]], SDB
|{{dts|15|05|1907}}
|7. července 1935
|{{dts|20|02|1999}}
|Někdejší provinciál českomoravské salesiánské provincie, za období komunismu perzekvován. Od roku 1971 až do své smrti duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. Nositel vyznamenání ''Pro Ecclesia et pontifice''.
|-
|Placid Jan Pekárek, OFM
|{{dts|19|08|1928}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|11|05|1999}}
|Člen františkánské komunity spravující farnost [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brno-Husovice]]. 
|-
|Karel Votoupal
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|01|06|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Karel Tesařík
|{{dts|13|01|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|09|06|1999}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice|Bořeticích]], pohřben v rodných Židlochovicích.
|-
|ThDr. Metoděj Trunečka
|{{dts|16|06|1910}}
|5. července 1934
|{{dts|29|06|1999}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Na odpočinku žil v Dubňanech a vypomáhal v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|místní farnosti]]. 
|-
|Mons. [[w:Alois Pekárek|Alois Pekárek]]
|{{dts|22|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|14|11|1999}}
|Rodák z Radešínské Svratky. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Známý kazatel. Dožil v hospicu sester těšitelek v Rajhradě u Brna. Pohřben na rajhradském hřbitově při kostele Povýšení sv. Kříže. 
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|20|03|1936}}
|{{dts|26|06|1971}}
|{{dts|01|12|1999}}
|Kněz královéhradecké diecéze. V závěru života žil v Třebíči. V Třebíči a Starči vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|J.M. can. ThDr. Petr Franta
|{{dts|24|10|1909}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|21|02|2000}}
|Rodák z Boršic u Buchlovic (olomoucká arcidiecéze). Působil nejprve na Ostravsku, později v Brně. Následně působil v duchovní správě v Blučině a Veverské Bítýšce, později byl kurátem psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Posléze dlouhá léta byl rektorem brněnského kostela sv. Michala. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|František Caha
|{{dts|07|08|1924}}
|5. července 1949
|{{dts|13|03|2000}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hostěradice|Hosteradicích]].  
|-
|Metoděj Josef Sládek, OFMCap.
|{{dts|17|02|1924}}
|20. června 1948
|{{dts|23|04|2000}}
|Kapucín. V letech 1964-1987 výpomocný duchovní v Třebíči a okolí, dlouholetý asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. Překladatel. 
|-
|Ludvík Siuda, SDB
|{{dts|01|08|1912}}
|{{dts|20|06|1958}}
|{{dts|13|06|2000}}
|Salesián. Působil v brněnské salesiánské komunitě. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Josef Vaněčka, SJ
|{{dts|10|03|1912}}
|24. dubna 1943
|{{dts|13|06|2000}}
|Jezuita. V letech 1969-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Křepice u Hustopečí|Křepicích u Hustopečí]]. Dožil na odpočinku v jezuitské rezidenci na Velehradě. 
|-
|[[w:Ludolf Stanislav Barták|Ludolf Stanislav Barták]], O.Praem.
|{{dts|03|01|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|17|07|2000}}
|Novoříšský premonstrát, rodák ze Šaratic. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]] a emeritní děkan slavkovského děkanátu. V závěru života výpomocný duchovní v rodných Šaraticích. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Josef Manďák|Josef Manďák]], SDB
|{{dts|02|02|1924}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|21|09|2000}}
|Salesián, rodák z Lukova u Zlína (olomoucká arcidiecéze). Kněžské svěcení přijal tajně z rukou biskupa Štěpána Trochty, až do roku 1984 nesměl oficiálně působit v duchovní správě. Až v uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; k výpomoci v duchovní správě ve farnosti Brno-Žabovřesky (ovšem bez nároku na jakýkoliv plat). Po roce 1989 dožil jako kněz-penzista v brněnské salesiánské komunitě. V Brně byl též pohřben na Ústředním hřbitově v salesiánské hrobce. 
|-
|Václav Knittl, OCr.
|{{dts|29|04|1913}}
|13. března 1938
|{{dts|27|09|2000}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1947-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Poté byl internován, do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1954. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]] a následně ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. Od roku 1995 farář a probošt ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v kryptě proboštského kostela na Hradišti u Znojma. 
|-
|[[w:Antonín Zdeněk Kovář|Antonín Zdeněk Kovář]], OFMCap.
|{{dts|25|10|1926}}
|13. dubna 1952
|{{dts|22|10|2000}}
|Kapucín. Rodný bratr jezuity Bohumila Kováře (viz r. 1979 tohoto seznamu). V roce 1942 vstoupil do kapucínského řádu a v roce 1947 složil věčné sliby. Po roce 1950 prožil několik let v internaci, nicméně během této doby v tajnosti přijal kněžské svěcení. Dne 26. září 1969 sloužil poprvé veřejnou Mši svatou ve svém rodišti (do té doby sloužil tajně). V době politického uvolnění mu byl umožněn krátký studijní pobyt u jezuitů v Innsbrucku. Po návratu do Československa působil v duchovní správě v několika farnostech brněnské diecéze. Naposledy od roku 1980 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. 
|-
|Jan Formánek, SJ
|{{dts|23|02|1917}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|26|11|2000}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. V letech 1969-1975 duchovní správce řeholních sester v Borotíně u Boskovic, později na Mendryce u Litomyšle v královéhradecké diecézi. Po roce 1989 socius novicmistra na Svatém Hostýně (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Hroznata Augustin Opravil, O.Praem.
|30. července 1914
|5. července 1946
|{{dts|12|12|2000}}
|Novoříšský premonstrát. Dlouholetý (1946-1995) duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]]. Pohřben v premonstrátském řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši.  
|-
|Emil Boreček, OFMCap.
|6. června 1915
|6. dubna 1941
|{{dts|14|05|2001}}
|Kněz, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně při kostele Nalezení svatého Kříže. 
|-
|Alois Kadlec
|{{dts|16|01|1919}}
|{{dts|19|07|1944}}
|{{dts|11|11|2001}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží]] v Jihlavě.  
|-
|Josef Zerzán, SDB
|{{dts|30|05|1907}}
|1942
|{{dts|04|01|2002}}
|Salesián. V letech 1972-1978 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]] u Náměště nad Oslavou. Zemřel v pověsti svatosti v Přepychách u Opočna v královéhradecké diecézi. 
|-
|[[w:Josef Javora|Josef Javora]]
|{{dts|22|10|1934}}
|26. února 1969
|{{dts|13|02|2002}}
|Řeckokatolický kněz, básník. Od roku 2001 jako biritualista vypomáhal v římskokatolických farnostech na různých místech brněnské diecéze a jako zpovědník v brněnském kostele svaté Máří Magdaleny. Byl ženatý (řeckokatolický diecézní klérus není vázán celibátem). Otec římskokatolického kněze, R.D. Marcela Javory. 
|-
|[[w:Jiří Novotný (teolog)|Jiří Novotný]], SJ
|{{dts|28|02|1921}}
|{{dts|22|02|1951}}
|{{dts|15|02|2002}}
|Jezuita, brněnský rodák. Na kněze byl vysvěcen v Římě v byzantském ritu. Působil jako sekretář na [[w:Papežský biblický institut|Papežském biblickém institutu]] v Římě. Po roce 1990 učil střídavě na Řeckokatolické teologické fakultě Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule. Později také přednášel na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vypomáhal v řeckokatolické duchovní správě v Brně. Závěr života prožil v jezuitské koleji na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). Pohřben je v kryptě [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně. Rodný bratr P. Česlava Novotného, OSB (viz r. 1993). 
|-
|Mons. Stanislav Vídenský
|{{dts|07|11|1918}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|24|03|2002}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. V nekrologu charakterizován slovy: ''Službu kněze plnil ochotně a nehledě na pohodlí.'' Často vypomáhal jako zpovědník v okolních farnostech, a to i přesto, že tuto výpomoc často odstonal.  
|-
|Marek Peter Kolarovič, OP
|14. října 1953
|26. června 1981
|{{dts|03|04|2002}}
|Dominikán. Do roku 1994 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hrotovice|Hrotovících]]. Za komunistické totality brutálně pronásledován (mimo jiné byl dlouhodobě bezdůvodně internován na uzavřeném psychiatrickém oddělení v Brně a byla mu podávána psychofarmaka až k hranici předávkování). V roce 1994 se vrátil na rodné Slovensko. Dřívější útrapy však na jeho zdraví zanechaly stopy. Zemřel v dominikánské komunitě v Košicích ve věku 49 let.
|-
|Metoděj Vladimír Vitula, O.Praem.
|{{dts|07|06|1921}}
|{{dts|20|12|1947}}
|{{dts|06|04|2002}}
|Emeritní převor premonstrátské kanonie v Nové Říši. Rodný bratr R.D. Bohuslava Vituly (viz r. 1990 tohoto seznamu). 
|-
|Mons. [[w:Vladimír Petrů|Vladimír Petrů]]
|{{dts|06|10|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|15|05|2002}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]]. Papežský kaplan a děkan rosického děkanátu. 
|-
|František Vrátil
|{{dts|26|11|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|05|2002}}
|Rodák z Třeště u Jihlavy. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Nové Sady|Nových Sadech u Slavonic]]. 
|-
|František Školař
|{{dts|03|08|1928}}
|{{dts|25|02|1969}}
|{{dts|04|07|2002}}
|Původně kněz podzemní církve. Jako tajně vysvěcený kněz dělal kostelníka u sv. Jakuba v Brně. Od r. 1992 byl farářem v Budišově, později v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben v Budišově.
|-
|Agapit Jaroslav Pátek, OFMCap. 
|
|1939
|{{dts|17|11|2002}}
|Kapucín, duchovní správce řeholních sester ve Znojmě na Hradišti. Od r. 1978 působil v olomoucké arcidiecézi jako farář farnosti Tatenice, kterým byl až do smrti. 
|-
|Josef Martinásek
|{{dts|22|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|27|11|2002}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Bohumil Josef Podhorný, OFMCap.
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|30|12|2002}}
|Kapucín. V letech 1956-1959 duchovní správce sester vincentek v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|Mons. [[w:Josef Navrkal|Josef Navrkal]]
|{{dts|25|01|1912}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|15|03|2003}}
|V letech 1949-1950 a znovu 1957-1960 politický vězeň. V době, kdy byl bez státního souhlasu, pracoval jako skladník v autoopravně. Od roku 1993 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].  
|-
|Josef Fabík, SDB 
|{{dts|06|04|1914}}
|29. červena 1946
|{{dts|10|06|2003}}
|Salesián. Rodák z Kněževsi ([[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|farnost Radostín nad Oslavou]]). V letech 1947-1948 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Telnice|Telnici]], později působil na Dačicku. Pohřben v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Ladislav Vrbňák
|5. září 1924
|5. července 1949
|{{dts|23|08|2003}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Letovice|Letovicích]]. 
|-
|Metoděj Slavíček
|{{dts|10|02|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|17|09|2003}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. 
|-
|Felicián Josef Machač, OFMCap.
|{{dts|14|03|1915}}
|{{dts|26|06|1939}}
|{{dts|17|10|2003}}
|Knez, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Josef Vágner
|{{dts|22|04|1923}}
|{{dts|16|05|1950}}
|{{dts|21|03|2004}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Rafael Gregor Lexmann, OP
|{{dts|08|03|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|29|04|2004}}
|Dominikán. V letech 1937-1938 působil v dominikánském konventu ve Znojmě. Zemřel jako senior slovenské dominikánské provincie. 
|-
|[[w:Josef Groz|Josef Groz]], CSsR
|{{dts|14|02|1927}}
|{{dts|29|06|1969}}
|{{dts|09|06|2004}}
|Redemptorista. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích]]. V letech 1996-1999 provinciál české provincie kongregace redemptoristů. Poté působil až do své smrti v redemptoristické komunitě na poutním místě Hora Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze). Pohřben v kongregačním hrobě v Tasovicích. 
|-
|Karel Hons
|{{dts|17|10|1929}}
|1972
|{{dts|11|06|2004}}
|Svůj kněžský život prožil převážně v pražské arcidiecézi. V roce 2001 odešel na odpočinek, na který se odstěhoval do Telče. V telčské farnosti pak podle svých možností vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Bohumil Pavlů
|{{dts|09|10|1919}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|25|08|2004}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|v Brně u sv. Augustina]] v Masarykově čtvrti. Od roku 1990 na odpočinku v rodné Telči, kde vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Stanislav Bláha
|28. července 1921
|29. července 1945
|{{dts|22|09|2004}}
|Farář v Břežanech u Znojma a duchovní správce tamní komunity Kongregace sester sv. Hedviky.
|-
|[[w:Oldřich Navařík|Oldřich Navařík]], CRV
|{{dts|01|05|1934}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|25|11|2004}}
|[[w:Windesheimští kanovníci|Augustinián-kanovník]] (Widesheimské kongregace). Kanovník, dómský vikář, rektor jezuitského kostela sv. Michala v Brně, Nanebevzetí Panny Marie v Brně, později kostela sv. Maří Magdalény v Brně. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]]. 
|-
|Beda Lubomír Hugo Kukula, OSB
|{{dts|10|07|1960}}
|{{dts|22|05|2004}}
|{{dts|29|12|2004}}
|Rajhradský benediktin, novokněz. Farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě u Brna]]. Zemřel v důsledku vážného onemocnění sedm měsíců po svém svěcení. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Vlastimil Laštůvka
|27. prosince 1939
|26. srpna 1994
|{{dts|22|02|2005}}
|Trvalý jáhen brněnské diecéze.  
|-
|[[w:František Míša|František Míša]], SDB
|{{dts|05|05|1913}}
|{{dts|17|12|1939}}
|{{dts|03|03|2005}}
|Salesián. Kolem roku 1946 ředitel salesiánské oratoře v Brně. V letech 1969-1981 provinciál české salesiánské provincie. 
|-
|František Hynšt
|{{dts|05|10|1908}}
|
# dubna 1933
|{{dts|04|03|2005}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|Ambrož Milan Matějíček, OSA
|{{dts|17|04|1928}}
|{{dts|24|09|1992}}
|{{dts|15|05|2005}}
|Augustinián na Starém Brně. Původně přijal kněžské svěcení tajně v rámci &quot;podzemní církve&quot; v roce 1968. Před rokem 1992 byl zaměstnán jako desinfektor v brněnské [[w:Dětská nemocnice (Brno)|Dětské nemocnici]]. Po podmínečném svěcení v roce 1992 působil jako farní vikář na Starém Brně a byl členem místní augustiniánské komunity. 
|-
|Eduard Václav Sedlický
|18. června 1929
|10. dubna 1968
|{{dts|08|12|2005}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sněžné na Moravě|Sněžném]].  
|-
|Jan Handlíř
|{{dts|25|01|1918}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|12|2005}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Korolupy|Korolupech]] a ex currendo administrátor farnosti [[w:Římskokatolická farnost Bítov|Bítov]].
|-
|Stanislav Svoboda
|{{dts|27|10|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|20|01|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|Mgr. Jan Pavlů
|{{dts|25|01|1961}}
|25. června 1989
|{{dts|05|05|2006}}
|Do roku 2000 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. 
|-
|Antonín Blaha
|13. listopadu 1918
|29. června 1947
|{{dts|15|06|2006}}
|V letech 1992-2006 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Vladimír Stejskal
|{{dts|09|10|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|25|06|2006}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroslavice|Jaroslavicích u Znojma]] (1966–1979), v [[w:Římskokatolická_farnost_Lanžhot|Lanžhotě]] (1979–2003) a naposledy rektor filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi (farnost Deblín). Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. 
|-
|Oldřich Zadražil
|{{dts|12|10|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|07|07|2006}}
|Emeritní farář v Lomnici u Tišnova. 
|-
|Antonín Landsmann
|13. června 1918
|5. července 1947
|{{dts|17|07|2006}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lednice na Moravě|Lednici]].  
|-
|Vladimír Novotný
|{{dts|02|06|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|01|08|2006}}
|Rodák z Bohdalova. Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. 
|-
|Alois Bumbálek
|{{dts|29|04|1921}}
|{{dts|25|08|1980}}
|{{dts|10|08|2006}}
|Bývalý farář u Matky Boží v Jihlavě a děkan jihlavský, později výpomocný duchovní v Třešti u Jihlavy. 
|-
|František Polák
|1922
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|10|11|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice nad Svitavou|Babicích nad Svitavou]]. 
|-
|Bohuslav Cemper
|{{dts|21|01|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|13|11|2006}}
|Kanovník, farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. První duchovní rádce [[w:Orel (spolek)|Orla]] po jeho obnově po roce 1989. Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Josef Ondráček
|14. srpna 1928
|5. července 1971
|{{dts|01|01|2007}}
|Do roku 2000 farář ve Cvrčovicích u Pohořelic (cvrčovická farnost byla posléze v roce 2006 administrativně zrušena a sloučena s [[w:Římskokatolická farnost Pohořelice|farností pohořelickou]]). Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Lev Hipsch, SJ
|{{dts|10|04|1914}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|02|01|2007}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. Od roku 1974 působil u řeholních sester v Opavě. 
|-
|František Kvasnička
|20. března 1917
|5. července 1942
|{{dts|06|01|2007}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Blížkovice|Blížkovicích]]. 
|-
|Metoděj Kuběna
|{{dts|10|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|07|01|2007}}
|Administrátor v Křepicích, výpomocný duchovní v Nosislavi, později duchovní správce sester františkánek v Žernůvce u Tišnova. 
|-
|Josef Hložek, SJ
|{{dts|19|10|1923}}
|{{dts|09|02|1952}}
|{{dts|16|01|2007}}
|Jezuita. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]]. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben v Obyčtově ve stejném hřobě jako jeden z jeho předchůdců, R.D. Jan Kadeřábek (viz r. 1976 tohoto seznamu). 
|-
|Vítězslav Grmela
|21. listopadu 1920
|29. července 1945
|{{dts|30|01|2007}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|-
|Josef Jandl
|{{dts|23|10|1927}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|02|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Bedřich Provazník|Bedřich Provazník]]
|{{dts|31|05|1936}}
|{{dts|06|02|1968}}
|{{dts|04|02|2007}}
|Biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupský úřad nevykonával a působil jako venkovský farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Petr Baran, SDB
|{{dts|18|02|1926}}
|13. prosince 1967
|{{dts|28|02|2007}}
|Salesián. Po roce 1989 působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]], kde organizoval stavbu kostela a ''Salesiánského střediska mládeže''. 
|-
|Jacek Jaroslav Horák, OP
|{{dts|28|06|1952}}
|{{dts|29|09|1994}}
|{{dts|03|04|2007}}
|Dominikán. V letech 2001-2003 výpomocný duchovní při kostele sv. Janů v Brně.  
|-
|Ladislav Veselý
|{{dts|09|06|1923}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|09|04|2007}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí|Bořeticích]]. 
|-
|Ambrož Bohumil Svatoš, OP
|{{dts|12|06|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Dominikán, dlouholetý provinciál české dominikánské provincie (funkci vykonával 38 let, což je, vzhledem k dominikánským zvyklostem, velká rarita). V letech 1970-1973 duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna, později žil v kněžském domově na Moravci, v roce 1990 se odstěhoval do obnoveného dominikánského kláštera ve Znojmě. Pohřben v kryptě basiliky v Jablonném v Podještědí, poblíž hrobu sv. Zdislavy, jejímž byl celoživotním ctitelem. 
|-
|Česlav Ludvík Malík, O.Praem.
|{{dts|20|07|1922}}
|{{dts|06|07|1951}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil na odpočinku v Třebíči. 
|-
|Josef Valoušek
|6. ledna 1921
|29. července 1945
|{{dts|17|07|2007}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Vincenc Řehoř
|{{dts|15|05|1933}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|07|07|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. 
|-
|Mgr. Vladislav Dvořák
|{{dts|21|05|1943}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|10|08|2007}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zaječí|Zaječí]]. 
|-
|Jan Kubíček
|28. července 1933
|25. června 1994
|{{dts|17|09|2007}}
|Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|Mons. [[w:Karel Onuca|Karel Onuca]]
|{{dts|07|10|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|08|12|2007}}
|Rodák z Jemnice. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|u sv. Augustina v Brně]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. V roce 1999 odešel na odpočinek do Ladné, kde dožil.  
|-
|Kryštof Václav Nečas, OP
|{{dts|02|12|1920}}
|{{dts|17|03|1945}}
|{{dts|31|12|2007}}
|Dominikán. Člen řádové komunity ve Znojmě. 
|-
|Mons. [[w:Ludvík Horký|Ludvík Horký]]
|{{dts|15|09|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|05|01|2008}}
|Rodák z Rudy u Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]], [[w:kurát|kurát]] [[w:Psychiatrická nemocnice Brno|psychiatrické nemocnice v Brně-Černovicích]], středoškolský profesor a farář farnosti při brněnské katedrále. V letech 1972-1989 kapitulní vikář brněnské diecéze. Řadu let vypomáhal v brněnském kostele Nalezení sv. Kříže při konventu kapucínů. V roce 1990 byl jmenován apoštolským pronotářem. Zemřel v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Hroznata Jan Svatek, O.Praem.
|{{dts|16|04|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|05|01|2008}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Později dlouhodobě působil v Žatci v litoměřické diecézi a od r. 1998 ve farnosti Praha-Střešovice. Jubilant a senior kanonie. 
|-
|Ferdinand Hrušat
|{{dts|09|04|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|06|01|2008}}
|V letech 1948-1961 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Od roku 1962 kooperátor při kostele sv. Janů v Brně. Zde působil výpomocně i po odchodu do důchodu, zejména jako zpovědník. Zemřel v hospici v Rajhradě u Brna. Pohřben v Brně na Ústředním hřbitově.
|-
|Mons. František Baťka
|{{dts|02|12|1922}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|17|06|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. 
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|27|09|1946}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální představený [[w:Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti]]. Do roku 2007 rektor kostela sv. Máří Magdaleny v Brně. Současně působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Dožil v Českých Budějovicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Ladislav Havel
|{{dts|20|05|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|03|08|2008}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Červená Lhota|Červené Lhotě]].
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|07|09|1929}}
|{{dts|26|06|1972}}
|{{dts|08|08|2008}}
|Titulární  převor  domažlický,  někdejší  pedagog  na  domažlickém gymnáziu.  Kněžsky  působil  především  ve  farnostech  litoměřické diecéze (Lobendava, Dolní Poustevna, Bakov nad Jizerou), od r. 1998 výpomocný duchovní na Starém Brně. Pohřben v řádové hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. ThDr. JULic. [[w:Alois Krchňák|Alois Krchňák]]
|{{dts|06|12|1922}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|29|08|2008}}
|Rodák ze Světlé u Boskovic ([[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|farnost Cetkovice]]). Svými představenými byl poslán na studia do Říma a po únoru 1948 se rozhodl zůstat v zahraničí. Dále studoval a v roce 1950 byl v Římě vysvěcen na kněze. Věnoval se historickému bádání. Působil na mohučské univerzitě a současně jako advokát diecézního církevního soudu v Mohuči. Po roce 1990 se vrátil na Moravu. Působil jako výpomocný duchovní ve farnosti při brněnském kostele sv. Jakuba. Od roku 2005 žil v péči sester františkánek v Brně na Grohově ulici. Pohřben v Cetkovicích. 
|-
|Jan Smutný
|{{dts|10|09|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]]. Od roku 1949 v emigraci. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hladík|Josef Hladík]]
|{{dts|08|03|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Rodák z Březí u Velké Bíteše. Záhy po kněžském svěcení byl odveden k PTP, kde prožil přes tři roky. V letech 1954-1955 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Následně byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně]], kde prožil celý zbytek života, nejprve jako kaplan, později jako administrátor a farář, a nakonec jako výpomocný duchovní. Pohřben ve hrobce svatojakubského kostela.
|-
|Mons. [[w:Bohuslav Brabec|Bohuslav Brabec]]
|{{dts|16|07|1928}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|11|2008}}
|Rodák z osady Závist ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Vystřídal několik kněžských působišť (Třebíč-Jejkov, [[w:w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov u Brna]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřim]], [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanice]], [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telč]]). Naposledy farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou.|Radostíně nad Oslavou]] a administrátor ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]]. Krátce před smrtí se odstěhoval do rodného domu na Závisti, kde dožil. Pohřben v Netíně, ke kterému měl celý život poměrně silný vztah. 
|-
|[[w:Jan Pavlík|Jan Evang. Pavlík]], SJ
|{{dts|23|10|1920}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|11|2008}}
|Jezuita a někdejší provinciál české provincie tohoto řádu. Původně byl bohoslovcem brněnské diecéze, k jezuitům vstoupil již jako kněz až v roce 1947. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci ''Akce K''. V letech 1955-1960 politický vězeň. V letech 1963-1970 působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. V letech 1991-1998 spirituál kněžského semináře v Olomouci. Pohřben na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Josef Botek
|{{dts|14|01|1948}}
|{{dts|26|06|1976}}
|{{dts|11|12|2008}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1998-2001 přechodně působil v brněnské diecézi.  
|-
|Jiří Palla
|{{dts|31|10|1943}}
|{{dts|26|06|1977}}
|{{dts|25|12|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Dožil u sester těšitelek v Rajhradě u Brna.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Hrbata|Josef Hrbata]]
|{{dts|06|04|1924}}
|{{dts|21|02|1948}}
|{{dts|19|04|2009}}
|Rodák z Habrůvky ([[w:Římskokatolická farnost Křtiny|farnost Křtiny]]). Jako kaplan působil v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Moravského Krumlova|Petrovicích u Moravského Krumlova]] a následně v Brně na Křenové. Současně s kaplanstvím na Křenové byl jedním ze sekretářů biskupa Karla Skoupého. V roce 1950 byl zatčen a deset měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Po propuštění se rozhodl emigrovat, což také ještě koncem roku 1950 učinil (přeplaval u Malacek řeku Moravu do Rakouska). Zůstal v Rakousku, kde mu bylo umožněno kněžsky působit v innsbrucké diecézi. V roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurgelu v Alpách. České exilové nakladatelství [[w:Velehrad (nakladatelství)|Velehrad]], sídlící v Římě vydávalo jeho zamyšlení nad liturgickými texty (např. ''Perly a chléb'' ''I.'' a ''II.'', ''Světlo v temnotách'', ...). Pohřben v Brně-Králově Poli.
|-
|Alois Weigl
|{{dts|07|02|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|11|05|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Josef Kotulan
|{{dts|16|07|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|06|2009}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]]. Později odešel do emigrace. Zemřel v Altöttingu.
|-
|František Šrámek
|{{dts|01|12|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|22|06|2009}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]], výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. 
|-
|Rudolf Zbirovský
|{{dts|29|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|27|07|2009}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelice u Brna|Střelicích]]. 
|-
|František Nestrojil
|{{dts|23|01|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|28|07|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]]. 
|-
|Karel Mach
|{{dts|12|08|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|04|08|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]]. 
|-
|Karel Hugo
|{{dts|02|02|1927}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|27|09|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]], výpomocný duchovní v rodných [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]].
|-
|Ing. Mgr. Jan Mendel
|4. května 1933
|24. června 1995
|{{dts|03|10|2009}}
|Trvalý jáhen na Starém Brně.
|-
|Bohumil Mihola
|13. září 1941
|26. června 1966
|{{dts|09|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích u Znojma]]. 
|-
|Jaroslav Schneider
|{{dts|12|05|1921}}
|{{dts|02|07|1944}}
|{{dts|10|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Okříšky|Okříškách]].
|-
|Jaroslav Žalkovský
|{{dts|20|10|1928}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|01|01|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rozsochy|Rozsochách]].
|-
|Václav Noll
|{{dts|07|10|1929}}
|{{dts|24|02|1968}}
|{{dts|15|02|2010}}
|Duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna.
|-
|Václav Küchler
|{{dts|27|09|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|24|02|2010}}
|Emeritní děkan jaroměřický a moravskobudějovický. V letech 1959-1991 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. Dožil u sester boromejek v ''Domově svatého Antonína'' v Moravských Budějovicích. 
|-
|Jiří Bílek
|22. dubna 1922
|5. července 1948
|{{dts|04|03|2010}}
|Dlouholetý farář v Brně-Zábrdovicích, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|František Grmolec
|{{dts|22|10|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|18|03|2010}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Višňové u Znojma|Višňovém u Znojma]], dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben ve Višňovém. 
|-
|Mons. [[w:Karel Pavlíček (kněz)|Karel Pavlíček]]
|{{dts|26|05|1929}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|17|05|2010}}
|Rodák z Budišova u Třebíče. Vstoupil do brněnského kněžského semináře. Ten byl ovšem v roce 1950 státní mocí zrušen a Karel Pavlíček byl odveden k PTP. Poté pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, kde mu konečně bylo umožněno dokončit studia. Po dvou letech se dočkal kněžského svěcení. Jeho prvním působištěm se stala Třešť u Jihlavy. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. V závěru života byl výpomocným duchovním v [[w:Římskokatolická farnost Pozořice|Pozořicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Ladislav Simajchl|Ladislav Simajchl]]
|{{dts|04|06|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|05|07|2010}}
|V letech 1981-2000 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Jeden z editorů [[w:Jednotný kancionál|Jednotného kancionálu]]. 
|-
|Mons. [[w:Metoděj Kotík|Metoděj Kotík]]
|{{dts|18|07|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|19|07|2010}}
|Rodák z Dolních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1966-2005 farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Josef František Doležal
|{{dts|07|06|1950}}
|{{dts|24|06|1979}}
|{{dts|22|09|2010}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. 
|-
|Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap.
|1920
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|01|11|2010}}
|Kapucín, rodák ze Starého Poddvorova ([[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|farnost Čejkovice]]). V letech 1971-1985 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], Čejkovicích a [[w:Římskokatolická farnost Ratíškovice|Ratíškovicích]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi. V letech 1994-2008 působil při brněnském kostele Nalezení sv. Kříže, zvláště jako vyhledávaný zpovědník. Dožil v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech. Pohřben do kapucínské hrobky na hřbitově v Praze na Břevnovském hřbitově.  
|-
|Antonín Němčanský
|{{dts|22|05|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|10|11|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]]. 
|-
|[[w:Stanislav Krátký|Stanislav Krátký]]
|{{dts|11|11|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|13|11|2010}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]], později v Brně-Husovicích a Brně-Řečkovicích. Následně v letech 1958-1960 politický vězeň. K duchovní službě se mohl vrátit až v roce 1968, kdy byl ustanoven za interkalárního administrátora do [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnic]]. Následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě na Moravě]]. Biskup &quot;skryté církve&quot;, po roce 1989 biskupský úřad nevykonával. Přes dvacet let působil v duchovní správě na [[w:Římskokatolická farnost Hrádek u Znojma|Hrádku u Znojma]] a v okolních farnostech. V roce 1999, po smrti Vladimíra Nováčka, se stal proboštem mikulovské kapituly. Podílel se na vzniku [[w:Radio Proglas|Radia Proglas]] a [[w:Tábor Radost|Tábora Radost]] v Orlických horách. Pohřben v kanovnické hrobce na hřbitově v Mikulově.
|-
|Libor Tomáš Pinkava, OFMCap.
|{{dts|19|07|1919}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|15|11|2010}}
|V letech 1942-1945 nuceně nasazen v Německu. V letech 1948-1950, již jako kněz, byl členem kapucínské komunity v Třebíči na Jejkově. V letech 1950-1955 byl coby řeholník internován, následně pracoval v civilním zaměstnání. Krátce mohl působit v duchovní správě v litoměřické diecézi a pražské arcidiecézi. Začátkem 70. let 20. století mu aktivní pastorační služba byla opět státní mocí znemožněna. Až po odchodu do důchodu mohl opět kněžsky působit, tentokráte v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1995 žil v kapucínské komunitě v Olomouci. Pohřben v Olomouci-Neředíně. 
|-
|Miroslav Bičiště
|21. října 1931
|23. června 1963
|{{dts|23|11|2010}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Na odpočinku žil v kněžském domově na Moravci, zároveň však dle svých možností kněžsky vypomáhal ve [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|farnosti Dalečín]]. Pohřben v Sádku u Poličky (královéhradecká diecéze). 
|-
|Karel Hrazdil
|{{dts|29|07|1927}}
|{{dts|18|06|1994}}
|{{dts|23|11|2010}}
|V roce 1950, kdy byl uzavřen brněnský alumnát, byl ve 4. ročníku studia. Na kněžské svěcení čekal až do roku 1994. Působil jako výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|v Brně u sv. Jakuba]]. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Pacal|Josef Pacal]]
|{{dts|10|10|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|01|2011}}
|Rodák z Černé ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Krátce po kněžském svěcení byl odveden k PTP a do pastorace mohl nastoupit až v roce 1954. Od roku 1990 působil na ''Diecézním církevním soudu''. Kanovník brněnské kapituly. Někdejší farář a kustod brněnské katedrály. Od roku 2005 výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|ve Znojmě u sv. Mikuláše]]. Pohřben v Měříně. 
|-
|Stanislav Pravec
|{{dts|14|04|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|20|01|2011}}
|Někdejší duchovní správce v Křižanovicích u Bučovic. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Alois Honek
|{{dts|30|06|1938}}
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|14|05|2011}}
|Rektor kaple kněžského domova na Moravci. Dlouholetý diecézní cenzor.
|-
|Vítězslav Schneiderka, CSsR
|12. října 1919
|29. června 1947
|{{dts|26|06|2011}}
|Redemptorista, kněz, kdysi působící při kostele sv. Michala v Brně. 
|-
|František Sadílek
|{{dts|13|08|1948}}
|{{dts|25|06|1978}}
|{{dts|11|08|2011}}
|Rodák z Rozseče u Kunštátu ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Někdejší farář v Moravském Krumlově a děkan moravskokrumlovského děkanátu. Od roku 2009 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Zde sloužil až do své smrti. Trpělivě snášel v závěru života vážnou nemoc a kněžsky sloužil až do konce. Poslední Mši svatou v netínském kostele sloužil 3. srpna 2011. Pohřben v Sulíkově. 
|-
|Jan Dobeš
|{{dts|23|09|1931}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. V roce 1994 přešel do olomoucké arcidiecéze.
|-
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Josef Dobiáš]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|14|06|1942}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Od roku 1990 výpomocný duchovní v Holubicích ([[w:Římskokatolická farnost Pozořice|farnost Pozořice]]). Předtím působil v litoměřické diecézi. 
|-
|Prof. ThDr. JUDr. [[w:Miroslav Zedníček|Miroslav Zedníček]]
|{{dts|04|11|1931}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|19|02|2012}}
|Rodák z Rudy. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Později vyučoval kanonické právo na CMBF v Litoměřicích. Autor českého překladu ''Kodexu kanonického práva''. Po roce 1989 vyučoval na KTF UK v Praze. Pohřben v Tišnově.
|-
|[[w:Jaroslav Olšava|Jaroslav Moštěk]]
|{{dts|06|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|17|03|2012}}
|Rodák z Nové Říše. Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]]. Později byl na státní zásah přeložen do královéhradecké diecéze, kde působil ve Skuhrově u Havlíčkova Brodu. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Jaroslav Olšava'', svá díla vydával povětšinou vlastním nákladem.  
|-
|Ing. Angelus Alois Glabasnia, OFM
|{{dts|08|03|1955}}
|{{dts|29|03|1987}}
|{{dts|22|04|2012}}
|Františkán. V letech 1998-2009 působil ve farnosti při kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích a byl členem tamní františkánské komunity.
|-
|Jan Zemánek, CSsR
|{{dts|23|01|1925}}
|{{dts|20|11|1949}}
|{{dts|08|06|2012}}
|Redemptorista, někdejší provinciál. V letech 2004-2007 působil v Tasovicích u Znojma. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. V letech 2007-2008 působil na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), dožil v Charitním domově ve Staré Boleslavi. Pohřben v Tasovicích. 
|-
|Julián Vladimír Veškrna, CFSsS
|{{dts|23|02|1925}}
|{{dts|09|02|1968}}
|{{dts|17|06|2012}}
|Rodák z Brna-Husovic. Člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti. V letech 1992-1996 působil v Brně při kostele sv. Máří Magdaleny. Dožil v Českých Budějovicích, kde je též pohřben.
|-
|Bernardin Josef Mráz, OFMConv.
|{{dts|05|03|1909}}
|{{dts|12|07|1931}}
|{{dts|29|07|2012}}
|Nejstarší člen české provincie řádu minoritů. Před rokem 1950 působil v minoritském konventu při kostele sv. Janů v Brně. Dožil v Praze v konventu u sv. Jakuba na Starém Městě, kde zemřel ve věku 103 let. Pohřben v hrobce bratří minoritů na Olšanských hřbitovech v Praze. 
|-
|ThLic. [[w:Jeroným Filip Hofmann|Jeroným Filip Hofmann]], O.Praem.
|{{dts|08|06|1973}}
|{{dts|26|06|2003}}
|{{dts|14|09|2012}}
|Strahovský premonstrát, někdejší vrcholový sportovec. Někdejší administrátor v Praze-Střešovicích. Od roku 2008 farní vikář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rančířov u Jihlavy|Rančířově]]. Zemřel na následky vážného úrazu. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Josef Krchňavý
|{{dts|19|03|1925}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|10|10|2012}}
|Dlouholetý farář, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou II]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Jan Blaha|Jan Blaha]]
|{{dts|12|03|1938}}
|{{dts|12|07|1967}}
|{{dts|13|12|2012}}
|Biskup &quot;skryté církve&quot; (biskupská konsekrace 28. října 1967, světitel [[w:Peter Dubovský|Peter Dubovský]]). Po roce 1989 odmítl nabízený post světícího biskupa v Litoměřicích a po celý zbytek života sloužil jako farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Jan Kabátek
|{{dts|28|12|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|26|12|2012}}
|Emeritní děkan náměšťského děkanátu. Farář a později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]].
|-
|Vojtěch Srna
|{{dts|31|01|1932}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|17|01|2013}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Karel Volejníček
|{{dts|30|10|1936}}
|26. června 1966
|{{dts|01|02|2013}}
|Rodák z Brna-Židenic. Původně kněz litoměřické diecéze, kde působil mimo jiné v Liberci a jako vicerektor Kněžského semináře v Litoměřicích. V brněnské diecézi působil ve Svatoslavi a v letech 1992-1997 jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté jako výpomocný duchovní v Brně-Židenicích.
|-
|Ambros Alois Kapeller, OSB
|{{dts|12|11|1943}}
|{{dts|28|06|1969}}
|{{dts|08|02|2013}}
|Benediktin z rakouského Göttweigu. V letech 2003-2005 farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě]]. 
|-
|Stanislav Jiří Fiala, OH
|{{dts|03|04|1930}}
|
# července 1972
|{{dts|02|03|2013}}
|Milosrdný bratr, v letech 1992-2004 provinciál české řádové provincie. Narozen v Lánech u Nymburka. Převor [[w:Klášter milosrdných bratří (Letovice)|konventu v Letovicích]] a rektor tamního klášterního kostela. Pohřben v hrobce tohoto kostela.
|-
|[[w:Tomáš Prnka|Tomáš Prnka]]
|{{dts|14|02|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|29|03|2013}}
|Od roku 1973 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], od r. 2008 na penzi výpomocný duchovní tamtéž až do své smrti. V letech 1978-1999 zároveň děkan [[w:Děkanát Blansko|blanenského děkanátu]]. Rodný bratr R.D. Josefa Prnky (viz r. 1989 tohoto seznamu). Pohřben na hřbitově ve Křtinách ve stejném hrobě jako jeden z jeho předchůdců, František Marek (viz r. 1969 tohoto seznamu). 
|-
|Česlav Boleslav Chroboczek, OFMConv. 
|{{dts|27|11|1929}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|31|03|2013}}
|Minorita. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Božice|Božicích]] a děkan hrušovanský. 
|-
|Emanuel Marek
|{{dts|08|06|1926}}
|{{dts|29|06|1952}}
|{{dts|01|06|2013}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Urbanov|Urbanově]].
|-
|[[w:Josef Hinterhölzl|Josef Hinterhölzl]]
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|03|08|2013}}
|Rodák ze Šumné ([[w:Římskokatolická farnost Štítary na Moravě|farnost Štítary na Moravě]]). Biskup &quot;skryté církve&quot; (po roce 1989 biskupskou službu nevykonával). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jamné u Jihlavy|Jamném u Jihlavy]].
|-
|Josef Vaníček, SDB
|{{dts|06|08|1926}}
|{{dts|25|12|1968}}
|{{dts|06|08|2013}}
|Salesián, rodák z Vršovic u Opavy (nyní ostravsko-opavská diecéze). Kněžské svěcení přijal tajně vzkládáním rukou biskupa [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]]. V letech 1971-1992 působil postupně v několika farnostech ([[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačice]], [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Staré Hobzí]], [[w:Římskokatolická farnost Český Rudolec|Český Rudolec]], [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studená]], [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosice u Brna]]). V letech 1992-2007 působil v salesiánské komunitě v Brně-Líšni. Dožil v péči řeholních sester v Žernovce u Tišnova. 
|-
|Mons. [[w:Josef Šindar|Josef Šindar]]
|{{dts|29|03|1933}}
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|17|09|2013}}
|Farář v Tišnově a děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|František Kozár
|{{dts|14|06|1946}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|03|10|2013}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě v Moravském krasu]]. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Biritualista. 
|-
|Josef Daněk, SDB
|{{dts|06|05|1951}}
|26. června 1977
|{{dts|10|12|2013}}
|Salesián. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]]. 
|-
|Mons. [[w:Josef Stejskal (kněz)|Josef Stejskal]]
|{{dts|21|01|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|01|2014}}
|Rodák ze Šitbořic. Bratranec R.D. Vladimíra Stejskala (viz r. 2006 tohoto seznamu). Za druhé světové války jako bohoslovec totálně nasazen na Mostecku. Po kněžském svěcení působil v letech 1949-1951 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná|Poštorné u Břeclavi]]. Poté byl &quot;za trest&quot; přeložen do litoměřické diecéze. V letech 1951-1954 vystřídal několik působišť (Podmokly u Děčína, Česká Lípa a Kvítkov). V roce 1954 byl ustanoven administrátorem farnosti při poutním kostele v Horní Polici u České Lípy. Zde pak prožil celý zbytek života, v roce 1991 byl v Horní Polici ustanoven farářem s titulem arciděkana. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Zemřel na faře v Horní Polici, pohřben na hornopolickém hřbitově. 
|-
|František Jindra
|{{dts|18|06|1924}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|09|02|2014}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]].
|-
|Mgr. Jaroslav Sojka
|25. dubna 1929
|25. června 1994
|{{dts|26|04|2014}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Trvalý jáhen v Brně-Lískovci.
|-
|Josef Malík
|{{dts|23|08|1951}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|12|05|2014}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]]. Zemřel během Mše svaté. 
|-
|Antonín Láník
|{{dts|07|05|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|10|06|2014}}
|Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], premonstrátský terciář. 
|-
|Ludvík Tichý
|{{dts|08|02|1925}}
|16. dubna 1950
|{{dts|10|07|2014}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. 
|-
|Leo Kuchař, SSS
|{{dts|16|02|1928}}
|{{dts|06|04|1960}}
|{{dts|19|07|2014}}
|Člen kongregace eucharistiánů. Kněžské svěcení přijal tajně v Polsku, poté působil v ilegální pastoraci v Brně. V závěru života působil v Rakousku. Pohřben na hřbitově Oberlaa ve Vídni. 
|-
|Václav Kamenický
|{{dts|03|08|1929}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|14|08|2014}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Ludvík Otradovec, SDB
|{{dts|11|12|1928}}
|{{dts|13|12|1967}}
|{{dts|14|11|2014}}
|Salesián. Rodák z Velkého Meziříčí. Kněžské svěcení přijal tajně a v duchovní správě mohl začít působit až v roce 1971. Postupně působil v několika farnostech brněnské diecéze ([[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnice]], Jihlava, [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramov]], [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovany]]). V roce 1989 odešel ze zdravotních důvodů do penze, žil jako soukromá osoba v Brně-Jundrově a příležitostně vypomáhal v duchovní správě u spolubratří salesiánů v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Jan Chromeček, SJ
|{{dts|27|07|1932}}
|{{dts|21|01|1968}}
|{{dts|14|12|2014}}
|Jezuita. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. 
|-
|Mgr. Pavel Horký
|{{dts|05|12|1950}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|05|01|2015}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stonařov|Stonařově]] a děkan jihlavského děkanátu. 
|-
|Berard Jaroslav Hasil, OFM
|{{dts|07|05|1923}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|09|01|2015}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], až do své smrti pak výpomocný duchovní tamtéž. Člen tamní františkánské komunity.
|-
|Břetislav Vaněk, CSsR
|{{dts|05|02|1926}}
|{{dts|15|09|1951}}
|{{dts|19|05|2015}}
|Redemptorista. Někdejší výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. Dožil na Svaté Hoře u Příbrami v tamní komunitě redemptoristů, vypomáhal v duchovní správě svatohorské farnosti, zejména jako zpovědník. 
|-
|Cyril Vladimír Hron, III.OP
|{{dts|07|06|1954}}
|{{dts|12|12|1992}}
|{{dts|28|05|2015}}
|Kněz plzeňské diecéze a terciář dominikánského řádu. Někdejší výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalatice|Chvalaticích]].
|-
|Mons. [[w:Václav Fišer (kněz)|Václav Fišer]]
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. 
|-
|Mgr. [[w:Jan Kabeláč|Jan Kabeláč]]
|{{dts|02|02|1937}}
|{{dts|29|06|1960}}
|{{dts|18|08|2015}}
|Kanovník brněnské kapituly, v letech 2006-2013 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]], poté až do své smrti výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]]. Soudce diecézního církevního soudu. 
|-
|[[w:Odilo František Crkva|Odilo František Crkva]], OSB
|{{dts|23|02|1926}}
|{{dts|26|07|1953}}
|{{dts|29|09|2015}}
|Rodák z Brtnice. Benediktin, mnich Emauzského opatství v Praze. Po roce 1959 žil v emigraci v benediktinském opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga v USA a věnoval se krajanské duchovní správě. Po roce 1989 podporoval obnovu působení benediktinů v České republice. Pohřben v Lisle.
|-
|[[w:Bernard František Palka|Bernard František Palka]], O.Praem.
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Novoříšský premonstrát, emeritní převor novoříšské premonstrátské kanonie a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Krasonice|Krasonicích]]. Dožil v charitním domově v Kroměříži. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši. 
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>5mfxy8vzuh5ogindylfqlt7fxnb277d</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>55486</id>
      <parentid>55485</parentid>
      <timestamp>2026-10-28T02:41:29Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <origin>55486</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="139612" sha1="fa243gv9ixoqezm7s1hgpe8ob29fh3v" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1960-2015'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1960-2015. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Otakar Jindra
|{{dts|24|10|1898}}
|{{dts|05|07|1923}}
|{{dts|24|06|1960}}
|Rodák z Jemnice, jako kněz působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a [[w:Římskokatolická farnost Volfířov|Volfířově]]. Od roku 1944 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Michael Václav Chaloupka, OP
|{{dts|22|06|1916}}
|{{dts|04|07|1943}}
|{{dts|12|12|1960}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], rodák z Horních Dubňan, po roce 1950 byl nějaký čas coby řeholník internován, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání, na sklonku života žil v kněžském domově na [[w:Moravec|Moravci]].
|-
|Leopold Toman ml.
|5. listopadu 1895
|1919
|{{dts|30|01|1961}}
|Rodák z [[w:Olší nad Oslavou|Kochánova]](farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]), farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslibořice|Myslibořicích]].
|-
|[[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]
|{{dts|20|08|1878}}
|1902
|{{dts|10|02|1961}}
|Vedle kněžské služby též spisovatel a básník. Jako kaplan působil v Babicích u Lesonic, poté administrátor ''ad interim'' v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]], následně kaplan v Bystrci u Brna. Od roku 1922 žil jako předčasný penzista ve svém rodišti - Tasově. Věnoval se zde hlavně básnické a spisovatelské činnosti, příležitostně však vedle toho vypomáhal s duchovní správou [[w:Římskokatolická farnost Tasov|tasovské farnosti]]. 
|-
|Albín Jaroslav Kvita, SDS
|{{dts|15|05|1915}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|10|09|1961}}
|Salvatorián. Někdejší kaplan v Brně-Husovicích. Zemřel na následky pobytu ve vyšetřovací vazbě (ve vyšetřovací vazbě mu byla odepřena potřebná lékařská péče a v důsledku toho u něj propukla leukémie, pro kterou měl jeho rod dědičné dispozice). Pohřben v Rybí u Nového Jičína. 
|-
|Vladimír Koukal
|
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|26|09|1961}}
|Novokněz, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Zemřel tragicky, nešťastnou náhodou byl zasažen bleskem když se modlil v telčské kapli sv. Karla Borromejského. Pohřben v Rosicích u Brna, odkud pocházel. 
|-
|Jan Nepomuk František Kopáček, OSB
|{{dts|18|08|1888}}
|{{dts|24|08|1912}}
|{{dts|16|11|1961}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K, po propuštění dožil v Domašově u Brna. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Domašově.
|-
|Hynek Buš
|
|
|{{dts|18|11|1961}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|Josef Válka
|1882
|1906
|{{dts|31|01|1961}}
|V letech 1938-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Děkan tišnovského děkanátu a arcikněz. 
|-
|Josef Rampula 
|{{dts|17|04|1884}}
|{{dts|18|06|1909}}
|{{dts|20|03|1962}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]], pak katecheta v Telči. 
|-
|Evžen Konečný, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|18|04|1962}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|Kapucín]], administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]]. 
|-
|Cyril Studený
|{{dts|05|07|1868}}
|1895
|{{dts|02|07|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. 
|-
|František Klimeš
|{{dts|20|01|1867}}
|1890
|{{dts|20|08|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Havraníky|Havraníkách]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|Mons. František Pelan
|
|
|{{dts|18|11|1962}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radkovice u Hrotovic|Radkovicích u Hrotovic]]. 
|-
|Jan Procházka
|
|
|{{dts|30|12|1962}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]].
|-
|Josef Rudolecký
|{{dts|20|12|1880}}
|
|{{dts|15|01|1963}}
|Duchovní správce farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, spisovatel. 
|-
|Mons. Karel Černý
|{{dts|02|11|1879}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|23|01|1963}}
|Katecheta brněnských německojazyčných škol (do r. 1945). V roce 1950 byl ustanoven rektorem kostela Nalezení sv. Kříže v Brně (zde byl ustanoven hned poté, co byli z Brna vyhnáni v rámci Akce K kapucíni). Zpovědník brněnského biskupa Karla Skoupého. Během svého působení v kostele Nalezení sv. Kříže umožňoval zde dále působit některým kapucínským kněžím, kteří byli ustanovováni jako jeho kaplani (Zeno Diviš a Martin Ptáček). Byl čestným členem kapucínského řádu. Po většinu let žil téměř bez finančního zajištění. V roce 1961 byl přeložen jako výpomocný duchovní k brněnskému kostelu sv. Jakuba, zároveň se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav. Zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří, pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Karel Kočvara
|
|
|{{dts|06|02|1963}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. 
|-
|Prokop Alois Vostal, OSB
|{{dts|26|01|1909}}
|{{dts|10|04|1939}}
|{{dts|27|11|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], farář v Syrovicích u Rajhradu, předtím novicmistr v Rajhradském klášteře. Rajhradské opatství zastupoval při jednáních o zřízení ''[[w:Slovanská benediktinská kongregace svatého Vojtěcha|Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha]]''. Zemřel při nezaviněné dopravní nehodě (při níž utrpěl vážné poranění hlavy s následným krvácením do mozku) u Ivančic, když se vracel z Moravce, kde zaopatřoval svého umírajícího spolubratra Vojtěcha Jana Horáka OSB. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Syrovicích. 
|-
|Vojtěch Jan Horák, OSB
|{{dts|15|12|1881}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|02|12|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]]. Někdejší kooperátor v Domašově a v Rajhradě. Zemřel v kněžském domově na Moravci, pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.  
|-
|Bohumil Pešek
|{{dts|08|09|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|17|07|1964}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). V letech 1946-1957 farář v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]], od roku 1957 až do své smrti působil jako duchovní správce ve Ždírci u Tišnova. 
|-
|Josef Hlaváč
|{{dts|08|02|1905}}
|{{dts|05|07|1928}}
|{{dts|01|09|1964}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. V letech 1952-1963 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. Kanovník brněnské kapituly. Zemřel v Brně. 
|-
|[[w:Emanuel Masák|Emanuel Masák]]
|{{dts|25|12|1883}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|24|09|1964}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovanech]], následně katecheta v Brně-Židenicích. Spisovatel a literární historik. 
|-
|[[w:Jaromír Pořízek|Jaromír Pořízek]]
|{{dts|14|03|1903}}
|{{dts|05|07|1926}}
|{{dts|14|11|1964}}
|V letech 1939-1950 farář v Dolních Bojanovicích. Následně deset let vězněn jako politický vězeň. Po propuštění nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby a žil jako soukromá osoba. Zemřel v Brně na Žlutém kopci. Pohřben v Bukovince u Křtin. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Antonín Zgarbík|Antonín Zgarbík]], SJ
|{{dts|27|08|1913}}
|1940
|{{dts|22|01|1965}}
|Jezuita. Někdejší rektor Biskupského gymnázia v Brně. V l. 1950-1959 v internaci. V r. 1959 byl zatčen. Zemřel ve věznici na Mírově - udusil se při astmatickém záchvatu, protože mu byla odepřena potřebná lékařská péče. 
|-
|Vincenc Vlach
|
|
|{{dts|10|05|1965}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Benetice|Beneticích]]. 
|-
|Jan Smrž, SJ
|{{dts|18|06|1892}}
|{{dts|17|07|1921}}
|{{dts|01|08|1965}}
|Jezuita. Někdejší ředitel brněnského biskupského gymnázia. V letech 1949-1950 vyučoval v kněžském semináři v Litoměřicích, 14. dubna 1950 byl internován. Z internace se dostal v roce 1954 do kněžského domova na Moravci. Odtud po nějaké době odešel jako duchovní správce k řeholním sestrám, sloužícím v domově důchodců v Budíškovicích (farnost Horní Slatina u Telče). Zde sloužil sestrám a obyvatelům domova po zbytek života. Příležitostně také vypomáhal v horoslatinské farnosti. V závěru života onkologicky onemocněl. Po sdělení perspektivy nabízené léčby (která by mu život prodloužila jen nepatrně, zato by jej vyčerpala a omezila by jeho službu) se odmítl léčit. Naopak se začal cíleně připravovat na smrt - například tím, že sám nadepsal obálky adresami lidí, kterým mělo být zasláno jeho parte. Pohřben na hřbitově v Horní Slatině. 
|-
|Jan Spurný
|
|1900
|{{dts|13|01|1966}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]].
|-
|Egydius Pytlíček, OFMCap.
|1882
|
|{{dts|17|07|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Nejedlý
|
|
|{{dts|22|10|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|Konrád Maria Kubeš, SJ
|{{dts|25|11|1890}}
|{{dts|06|07|1913}}
|{{dts|10|04|1967}}
|Jezuita, rodák z pražského Smíchova. Duchovní správce řeholních sester v Břežanech u Znojma. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], OCr.
|{{dts|09|01|1870}}
|{{dts|14|07|1895}}
|{{dts|01|05|1967}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Spisovatel (literární pseudonym ''Svatohor''). V letech 1917-1919 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonice|Hodonicích]], v letech 1919-1924 administrátor ve Znojmě [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|na Hradišti sv. Hippolyta]]. Poté působil jako knihovník a archivář v hlavním domě řádu křížovníků v Praze. V letech 1934-1960 žil na penzi v Milevsku (českobudějovická diecéze), od r. 1960 až do své smrti žil v charitním domově v Senohrabech. Pohřben v řádové hrobce v Praze-Hloubětíně.
|-
|Stanislav Žáček
|{{dts|05|11|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|19|07|1967}}
|Rodák z Moutnic. V letech 1927-1938 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]], kde působil až do své smrti.
|-
|ThDr. [[w:Josef Budiš|Josef Budiš]]
|{{dts|27|03|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|08|1967}}
|Rodák z Dubňan. Kaplan u sv. Jakuba v Brně. Výborný kazatel a zpovědník. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžské hrobce.
|-
|Adolf Svára
|
|
|{{dts|30|09|1967}}
|Celkem 39 let působil ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanicích]], od roku 1959 až do své smrti duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, pohřební obřady vedl jeho rodný bratr, R.D. Alois Svára († 1971), tehdejší duchovní správce v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|[[w:Josef Gross (kněz)|Josef Gross]]
|{{dts|12|06|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|06|11|1967}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]].
|-
|Leopold Havlík
|1906
|1932
|{{dts|19|12|1967}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. 
|-
|ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl
|{{dts|19|03|1876}}
|{{dts|29|07|1900}}
|{{dts|06|05|1968}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později v Brně na Petrově. Kanovník brněnské kapituly. V letech 1953-1968 [[w:kapitulní vikář|kapitulní vikář]] brněnské diecéze.
|-
|František Vyskočil
|
|
|{{dts|16|03|1969}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]].
|-
|Jan František Valášek, O.Praem.
|{{dts|10|09|1901}}
|{{dts|22|03|1931}}
|{{dts|30|03|1969}}
|Rodák z Lutopecen ([[w:Římskokatolická farnost Hradisko u Kroměříže|farnost Hradisko u Kroměříže]], olomoucká arcidiecéze). Původně klerik jezuitského řádu, v roce 1926 přešel do premonstrátského řádu do kanonie v Nové Říši. Působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]], později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen ke třinácti letům vězení. Později byl propuštěn, státní souhlas ke kněžské službě dostal až 5. března 1969. Již 30. března toho roku však zemřel. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Hradisku u Kroměříže. 
|-
|Augustin Pelikán
|{{dts|17|02|1895}}
|1918
|{{dts|27|07|1969}}
|Rodák z Nového Veselí. V letech 1927-1961 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]].
|-
|Josef Kubíček
|{{dts|24|09|1908}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|15|08|1969}}
|Rodák z Tasova. Někdejší farář v Brtnici, později v Moravské Nové Vsi. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Marek
|{{dts|27|01|1893}}
|{{dts|05|07|1917}}
|{{dts|22|08|1969}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Terciář novoříšských premonstrátů. 
|-
|Augustin Jan Scherzer, OP
|{{dts|02|06|1901}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|07|10|1969}}
|Dominikán, v letech 1936-1943 převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Po roce 1945 odešel z Československa. Pracoval jako knihovník na dominikánské řádové univerzitě Angelicum v Římě.
|-
|[[w:Jan Surý|Jan Maria Surý]], SDB
|{{dts|18|10|1912}}
|1937
|{{dts|14|12|1969}}
|Salesián, v letech 1942-1943 kněz-katecheta v Brně-Žabovřeskách. Autor a režisér divadelních her s náboženskou tématikou. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci Akce K. V roce 1954 se mohl vrátit do duchovní správy, byl však poslán do severních Čech. Nejprve působil ve venkovských farnostech na Mladoboleslavsku (Kováň a Skalsko). Od roku 1957 byl administrátorem městské farnosti v České Lípě. V roce 1969 předal českolipskou farnost na žádost biskupa Trochty augustiniánům (kteří ve městě historicky působili a do r. 1950 zde měli svůj konvent). Surý byl jmenován sídelním administrátorem v blízkých Zákupech (které již předtím spravoval jako excurrendo administrátor). Dne 14. prosince 1969 zemřel v zákupském farním kostele na infarkt krátce poté, co dosloužil nedělní bohoslužbu. 
|-
|Josef Dyčka
|1900
|1924
|{{dts|11|01|1970}}
|Rodák z Boskovic. V letech 1939-1969 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1952-1969 zároveň děkan [[w:Děkanát Rosice|rosického děkanátu]].
|-
|František Káňa
|{{dts|17|10|1910}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|30|03|1970}}
|Rodák z Nedvědice. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Od roku 1943 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]], od roku 1967 navíc jmenován děkanem letovického děkanátu. 
|-
|Metoděj František Řezníček, OFM
|
|
|{{dts|14|06|1970}}
|Kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží v Jihlavě]]. Provinciál českomoravské františkánské provincie. 
|-
|J.M. can. [[w:Cyril Dlouhý|Cyril Dlouhý]]
|
|
|{{dts|06|10|1970}}
|Kanovník kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|25|02|1917}}
|1941
|{{dts|14|10|1970}}
|Augustinián. V letech 1941-1950 byl kaplanem na Starém Brně. V roce 1950 byl poslán do královéhradecké diecéze, kde převzal farnost v Číhošti (odkud byl krátce předtím odstraněn a následně ve vězení umučen P. [[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]). Po roce z Číhoště odešel. Následně od roku 1954 byl duchovním správcem na Starém Brně. V roce 1960 byl přeložen na faru do [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanova]]. Zde působil jen krátce, a v letech 1960-1962 byl vězněn. 
|-
|[[w:Alois Stork|Alois Stork]], SJ
|{{dts|16|05|1878}}
|1908
|{{dts|20|10|1970}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V roce 1950 internován v rámci Akce K. Od r. 1953 žil v charitním domově na Moravci. Zde byl roku 1960 zatčen a prožil ve vězení 2 a půl roku. Poté se vrátil na Moravec, kde dožil a je pohřben. 
|-
|Oldřich Koutný
|{{dts|31|01|1914}}
|{{dts|16|07|1939}}
|{{dts|21|10|1970}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Tam kdysi farářem v Bludově na Šumpersku. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně, pak se vrátil do bludovské farnosti. V roce 1950 byl jako &quot;reakční&quot; kněz internován v Želivi. V roce 1951 uvězněn, a až do roku 1956 vězněn z politických důvodů. Podle vlastních slov toto druhé uvěznění snášel hůře, než věznění od nacistů v Terezíně. Do roku 1960 pracoval v civilním zaměstnání. Poté získal státní souhlas ke kněžské službě komunitě řeholních sester v Plavči u Znojma ([[w:Římskokatolická farnost Únanov|farnost Únanov]]). Zde sloužil až do smrti. Pohřben v rodných Biskupicích u Jevíčka.
|-
|Václav Skalník
|
|1933
|{{dts|03|07|1971}}
|Rodák z Jimramova. Celý svůj kněžský život prožil v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Nejprve jako kaplan, od roku 1945 jako interkalární administrátor. V letech 1947-1966 byl v Čejkovicích farářem, poté zde až do své smrti byl výpomocným duchovním. 
|-
|Evermod František Fanta, O.Praem.
|{{dts|01|02|1915}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|31|10|1971}}
|Rodák z Martínkova. Novoříšský premonstrát. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Od roku 1952 až do své smrti působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rozseč u Třešti|Rozseči u Třešti]] a ex currendo administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]]. Zemřel v nemocnici v Dačicích, pohřben v rodinném hrobě v Martínkově. 
|-
|Josef František Gabriel, OSA
|{{dts|09|10|1906}}
|1934
|{{dts|05|12|1971}}
|Augustinián. Rodák z Brna-Bosonoh. Do augustiniánského řádu vstoupil v roce 1929. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. V letech 1959-1960 pak byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]]. V letech 1960-1962 politický vězeň. Pobyt ve vězení mu značně poškodil zdraví, do aktivní duchovní správy se pak již vrátit nemohl. Pohřben v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|
|
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, v letech 1970-1971 působil jako výpomocný duchovní a zpovědník v Brně v kostele Nalezení sv. Kříže a jako kvardián kapucínské komunity, kterou se podařilo krátkodobě poloilegálně obnovit. Zemřel na mozkovou mrtvici. 
|-
|František Vlach
|{{dts|30|10|1912}}
|1937
|{{dts|29|12|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|František Zouhar
|
|
|{{dts|13|01|1972}}
|Někdejší farář v Dubňanech a později v Hartvíkovicích. 
|-
|prof. ThDr. [[w:Karel Skoupý|Karel Skoupý]]
|{{dts|30|12|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|22|02|1972}}
|Diecézní biskup brněnský (biskupská konsekrace 30. června 1946). V letech 1950-1968 mu státní moc znemožňovala faktický výkon úřadu, diecézi řídil státem kontrolovaný kapitulní vikář. Pohřbu tohoto biskupa se zúčastnilo asi 5000 lidí.
|-
|Ludvík Antonín Kašpárek, OP
|{{dts|12|01|1906}}
|{{dts|29|06|1933}}
|{{dts|19|05|1972}}
|Dominikán. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. V závěru života sloužil jako duchovní správce sester dominikánek v Buchlovicích ([[w:olomoucká arcidiecéze|olomoucká arcidiecéze]]).
|-
|Stanislav Ledabyl
|{{dts|13|02|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|06|01|1973}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]].
|-
|[[w:Emanuel Tocháček|Emanuel Tocháček]]
|{{dts|08|12|1889}}
|{{dts|05|07|1914}}
|{{dts|16|01|1973}}
|Vystřídal několik kaplanských působišť, od roku 1924 byl farářem v Lančově, odkud musel odejít, jelikož se znelíbil nacistickým okupantům. V letech 1938-1941 byl farářem v Divákách, poté v Radkovicích u Hrotovic. V roce 1945 se pak vátil do Lančova. Vedle duchovní služby se věnoval včelařství, v němž dosáhl značné proslulosti. Před rokem 1948 publikoval ve včelařském tisku, později mu toto bylo zakázáno. Zemřel začátkem roku 1973 při práci kolem úlů. Je pohřben v Letovicích, na lančovském kostele má pamětní desku.
|-
|Karel Fanfrdla, OSA
|{{dts|01|01|1893}}
|
|{{dts|21|05|1973}}
|Augustinián na [[w:Starobrněnský klášter|Starém Brně]], duchovní správce [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|farnosti při kostele sv. Augustina v Brně]]. Za druhé světové války perzekvován nacisty. 
|-
|Bruno Vilém Matzner, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|13|06|1973}}
|Původně diecézní kněz brněnské diecéze. Po vstupu do dominikánského řádu působil jako katecheta ve Znojmě. Po roce 1950 přišel jako řeholník o státní souhlas s výkonem kněžské služby. Žil pak v Bystrci u Brna a působil zde jako varhaník. 
|-
|Václav Kuthan
|{{dts|03|04|1913}}
|{{dts|20|06|1937}}
|{{dts|20|12|1973}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Perzekvován komunistickým režimem, vězněn v letech 1950-1960.  V letech 1968-1973 působil [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Zemřel v Okřešicích a je pohřben v Přibyslavicích u Třebíče. 
|-
|Jan Zapletal, CSsR
|{{dts|31|12|1894}}
|{{dts|18|07|1920}}
|{{dts|02|01|1974}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|Redemptorista]]. V letech 1921-1926 působil v koleji redemproristů při brněnském kostele sv. Michala. Následně přešel do řeckokatolické větve redemptoristické kongregace a pak působil na východě Slovenska ve Stropkově a Michalovcích.   
|-
|František Hedvábný
|
|1940
|{{dts|30|01|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blučina|Blučině]].
|-
|[[w:Jan Dokulil|Jan Dokulil]]
|{{dts|13|07|1910}}
|1935
|{{dts|01|02|1974}}
|V letech 1937-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. Během druhé světové války pomáhal ukrývat manželku a dceru generála [[w:Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a podporoval příbuzné parašutisty [[w:Jan Kubiš|Jana Kubiše]]. V roce 1950 měl být zatčen, podařilo se mu však před těmi, kdo jej přišli zatknout, utéci. Sedm let se pak skrýval na venkově kolem Velkého Meziříčí. Nakonec byl zatčen a v letech 1957-1963 byl vězněn. Po propuštění pracoval pět let v civilním zaměstnání. V roce 1968 získal státní souhlas a zbytek života prožil jako administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Svitávka|Svitávce]] u Boskovic. Vedle kněžské služby byl též básníkem. 
|-
|Alois Rimeš
|
|1927
|{{dts|10|02|1974}}
|Rodák ze Zadního Zhořce (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mrákotín|Mrákotíně]].
|-
|[[w:Antonín Hugo Bradáč|Antonín Hugo Bradáč]]
|{{dts|29|05|1911}}
|1939
|{{dts|28|04|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. Básník a spisovatel. V roce 1961 kázal v Tasově na pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla, ač Deml před svou smrtí výslovně žádal, aby Bradáč při jeho pohřbu nemluvil. 
|-
|Valerián Bohumil Filip, OFMCap.
|{{dts|13|04|1913}}
|{{dts|04|06|1937}}
|{{dts|05|06|1974}}
|Kapucín. V letech 1939-1941 kooperátor v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|24|10|1903}}
|1928
|{{dts|23|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. 
|-
|František Toman
|{{dts|04|05|1914}}
|1939
|{{dts|02|12|1974}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Pohřben v Netíně v hrobě svých příbuzných. 
|-
|Vratislav Krátký, OCr.
|{{dts|28|11|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|21|02|1975}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1928-1938 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věteřov|Věteřově]]. 
|-
|dr. Adolf Vykopal
|
|
|{{dts|18|08|1975}}
|Kněz brněnské diecéze. Systematický teolog a biblista. Žil v exilu v Itálii. Exilový časopis českých a moravských kněží ''Vinculum'' jej charakterizoval v nekrologu jako ''učeného samotáře, který se málo s kým stýkal''. Věnoval se otázkám sociální nauky církve (viz jeho spisy ''Přebytečný majetek podle sv. Tomáše a encykliky Quadragesimo Anno'' a ''Hodnota a cena práce'').
|-
|Václav Suchý
|
|
|{{dts|30|08|1975}}
|Rodák z Rosic u Brna. V letech 1940-1970 farář v [[w:Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic|Knínicích u Boskovic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Rosicích. 
|-
|Rajmund Antonín Krause, OP
|{{dts|31|05|1911}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|10|09|1975}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Po roce 1945 byl odsunut z Československa a dožil ve Štýrském Hradci. 
|-
|Pavel František Šesták, OSA
|{{dts|05|01|1916}}
|1941
|{{dts|23|01|1976}}
|Augustinián. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. Po likvidaci kláštera v roce 1950 v rámci Akce K se po čtyři roky skrýval. Byl odhalen a odsouzen na osmnáct měsíců odnětí svobody. Díky prezidentské amnestii byl již po třech měsících propuštěn. V letech 1955-1956 pracoval v civilním zaměstnání. Poté dostal státní souhlas a byl ustanoven kaplanem v Rajhradě u Brna. V roce 1960 byl opětovně uvězněn a ve vězení strávil dva roky (za ilegální pokračování v řeholním životě). 
|-
|Josef Opletal
|{{dts|17|02|1893}}
|
|{{dts|29|01|1976}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým odbojem. V 50. letech 20. století byl neprávem vězněn v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. 
|-
|Zeno Diviš, OFMCap.
|1887
|
|{{dts|21|07|1976}}
|Kapucín, účastník 1. světové války. Někdejší kaplan při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Brně. 
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|06|02|1909}}
|
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita. V letech 1950-1960 internován na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), v letech 1960-1962 politický vězeň. Po propuštění pracoval jako traktorista v JZD v rodných Mutěnicích. V roce 1967 dostal státní souhlas ke kněžské službě a nastoupil jako kaplan na Staré Brno. Po roce 1968 nějaký čas působil v Hradci Králové. Odtud byl opět nucen odejít do civilního zaměstnání. Působil jako varhaník v klášterním kostele v Letovicích. V roce 1976 byl raněn mozkovou mrtvicí a odstěhoval se do charitního domova na Moravci, kde dožil. Pohřben v Mutěnicích. 
|-
|Jan Kadeřábek
|{{dts|15|05|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|30|09|1976}}
|Rodák ze Synalova ([[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|farnost Lomnice u Tišnova]]). V letech 1945-1976 farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]]. Na obyčtovském hřbitově též pohřben. 
|-
|František Šprta
|{{dts|21|05|1912}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|11|1976}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|František Šafář
|
|
|{{dts|19|02|1977}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].  
|-
|Longin Novák, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|17|03|1977}}
|Kooperátor při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. 
|-
|Josef Slouka
|{{dts|28|12|1912}}
|1937
|{{dts|22|06|1977}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Někdejší duchovní správce v Násedlovicích ([[w:Římskokatolická farnost Žarošice|farnost Žarošice]]). 
|-
|[[w:Leopold Benáček|Leopold Benáček]]
|{{dts|14|11|1901}}
|{{dts|05|07|1924}}
|{{dts|17|09|1977}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. V Olešnici též pohřben. 
|-
|Jan Hřebíček
|{{dts|25|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|František Pešek
|{{dts|30|11|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsku]], od roku 1943 farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. 
|-
|Jan Klíma
|{{Dts|7|3|1912}}
|{{Dts|5|7|1938}}
|{{dts|04|11|1977}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Obyčtov|Obyčtova]]. Působil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Velké_Bílovice|Velkých Bílovicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Osová_Bítýška|Osové Bítýšce]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luleč|Lulči]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luka_nad_Jihlavou|Lukách u Jihlavy]], [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Kobylí_na_Moravě|Kobylí]], [[w:Římskokatolická_farnost_Břeclav-Poštorná|Poštorné]]. Od 1.1.1946 byl dlouholetým duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Ihned po nástupu na moutnickou faru započal s její přestavbou. Podkladem mu byla poštorenská farní budova, kde působil před tím. Komunistický tisk na něho útočil a on se zastával moutnických farníků a upozorňoval na hrozící nebezpečí. Provádělo se mnoho oprav na kostele a rozšiřoval se hřbitov, který za přičinění pátera Klímy, zůstal v blízkosti kostela. Na opravách se podíleli i evangelíci, žijicí v Moutnicích a nedalekém Rozaříně. Některá jeho kázání jsou náhrány na páskách. Půjčoval náboženskou literaturu. Zemřel v nemocnici po operaci ledvin na první pátek. Po smutečních obřadech v Moutnicích, byl převezen do Obyčtova, kde po zádušní mši byl uložen k dočasnému odpočinku v pevné naději na den vzkříšení. 
|-
|[[w:Josef Dancinger|Josef Dancinger]]
|{{dts|08|07|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|18|11|1977}}
|Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]]. V letech 1964-1967 dómský vikář v Brně na Petrově, poté farář v Brně-Židenicích, následně v Brně-Řečkovicích. Zemřel na infarkt, když vykonával obřad posledního rozloučení v brněnském krematoriu. 
|-
|Florián Sláma
|{{dts|04|05|1907}}
|1933
|{{dts|28|12|1977}}
|Rodák z Němčiček. Po roce 1948 byl pod dlouhodobým nátlakem Státní bezpečnosti. V důsledku tohoto nátlaku se u něj začaly objevovat epileptické záchvaty. Kvůli tomuto onemocnění byl ještě v poměrně mladém věku uvolněn z aktivní duchovní správy do předčasné penze. Od 1. dubna 1955 vypomáhal v duchovní správě ve Věteřově. Zde byl mezi lidmi velmi oblíben pro své povahové vlastnosti. V roce 1976 odešel na odpočinek do charitního domova v Senohrabech (pražská arcidiecéze), kde dožil. Podle svého přání byl pohřben ve Věteřově v hrobě rodiny Markusovy.
|-
|Miloslav Humpolec
|{{dts|18|11|1911}}
|
|{{dts|09|06|1978}}
|V letech 1952-1976 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Bohumil Kovář, SJ
|{{dts|20|09|1921}}
|{{dts|24|12|1950}}
|{{dts|26|01|1979}}
|Někdejší bohoslovec brněnské diecéze, v roce 1942 totálně nasazen v Německu. Po skončení druhé světové války se do kněžského semináře nevrátil, vstoupil do jezuitského řádu. V roce 1950 byl odeslán k [[w:Pomocné technické prapory|PTP]], téhož roku na Štědrý den přijal tajně kněžské svěcení. V roce 1960 byl zatčen a dva roky vězněn. V roce 1969 získal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven do [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]], kde sloužil jako kněz po zbytek života. Pohřben v Dalešicích. 
|-
|[[w:Václav Jan Pokorný|Václav Jan Pokorný]], OSB
|{{dts|07|04|1894}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|02|03|1979}}
|Opat benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. Po likvidaci kláštera v roce 1950 dožil v nucené internaci v Charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Pohřben v hrobě č. 40 v tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově.
|-
|Jan Hladký
|
|
|{{dts|11|03|1979}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Karel Handlíř
|
|
|{{dts|15|09|1979}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]].
|-
|Karel Exler
|{{dts|20|01|1909}}
|{{dts|19|03|1932}}
|{{dts|09|11|1979}}
|Rodák z Netína. Osobní děkan. Postupně kaplan a farář v Rouchovanech. Pohřben v Trstěnicích. 
|-
|Arnošt Vlach
|
|1945
|{{dts|11|12|1979}}
|V duchovní správě působil v letech 1952-1956 jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]], v letech 1956-1959 v [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajově]] a ex currendo ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1959-1967 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]] a poté v [[w:Římskokatolická farnost Klentnice|Klentnici]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Perná|Perné]]. 
|-
|Kassián Bohumír Válek, OFMCap.
|1912
|
|{{dts|15|03|1980}}
|Kapucín. Farář v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Stanislav František Tesař, OSB
|{{dts|14|10|1920}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|10|1980}}
|Rajhradský benediktin, kaplan v Jemnici (od 1969), farář v Těšanech (od 1972). Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v rodných Cetkovicích. 
|-
|Kristián Hering
|{{dts|07|09|1906}}
|
|{{dts|17|12|1980}}
|Pocházel z olomoucké arcidiecéze. Působil v Žarošicích (zde především jako zpovědník) a v závěru života vypomáhal již jako penzista v duchovní správě ve Věteřově. Tamtéž pohřben.
|-
|Štěpán Václav Masiak, OP
|{{dts|19|09|1902}}
|{{dts|21|12|1930}}
|{{dts|19|12|1980}}
|Dominikán, výpomocný duchovní při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Krátce před smrtí se odstěhoval do kněžského domova na Moravci. 
|-
|[[w:Dominik Pecka|Dominik Pecka]], dr.h.c.
|{{dts|04|08|1895}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|01|05|1981}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]] a gymnaziální profesor. Od roku 1980 žil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Jakub Rabušic, SJ
|{{dts|27|01|1905}}
|{{dts|26|07|1933}}
|{{dts|13|02|1981}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V letech 1950-1960 v internaci. Poté pracoval nějaký čas v civilním zaměstnání jako řidič tramvají v Brně. Po odchodu do důchodu získal souhlas ke kněžské výpomoci ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|farnosti Brno-Židenice]]. 
|-
|Václav Kosour
|{{dts|18|09|1914}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|22|02|1981}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|František Bohumír Přívětivý
|{{dts|02|07|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|05|07|1981}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|František Blažek
|{{dts|02|07|1911}}
|
|{{dts|07|07|1981}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. 
|-
|Metoděj Antonín Jedlička, OSB
|{{dts|15|02|1918}}
|{{dts|21|10|1945}}
|{{dts|15|07|1981}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Do roku 1950 člen mnišské komunity v Rajhradě. Po násilné likvidaci kláštera byl nějaký čas v internaci. Po propuštění získal státní souhlas pro kněžskou službu v pražské arcidiecézi. Postupně působil jako kaplan v Načeradci a jako administrátor v Arnoštovicích. Pohřben ve Vraném nad Vltavou. 
|-
|Karel Šindelář
|{{dts|30|12|1915}}
|1940
|{{dts|07|11|1981}}
|V letech 1946-1960 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Věstonice|Horních Věstonicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. Od roku 1960 farář v Novém Veselí. Děkan žďárského děkanátu a arcikněz jihlavský. 
|-
|Jaroslav Janda
|{{dts|01|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|01|01|1982}}
|Rodák z Velkého Jeníkova (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olšany u Dačic|Olšany u Dačic]]). Působil v několika farnostech brněnské diecéze. Po roce 1948 žil v emigraci v Torontu a působil zde v krajanské duchovní správě. Postavil zde kostel sv. Václava. V Torontu též pohřben. 
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|30|08|1917}}
|1946
|{{dts|16|07|1982}}
|Augustinián, rodák z [[w:Ústup (okres Blansko)|Ústupu]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnice na Moravě]]). V letech 1968-1969 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. V roce 1969 odešel do litoměřické diecéze, kde krátce působil v původně augustiniánské [[w:Římskokatolická farnost Česká Lípa – in suburbio|farnosti Česká Lípa - in suburbio]]. Od roku 1970 až do své smrti byl administrátorem v Zákupech u České Lípy. 
|-
|ThDr. [[w:František Křehlík|František Křehlík]]
|{{dts|23|11|1907}}
|19. března 1932
|{{dts|13|08|1982}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]). V letech 1939-1958 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Brně-Líšni]]. Podílel se na organizaci výstavby [[w:Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)|kostela Povýšení svatého Kříže]] v [[w:Brno-Slatina|Brně-Slatině]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]] a děkan děkanátu Jevišovice. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Netíně.
|-
|Klement Benedikt Fuss, OP
|{{dts|25|08|1904}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|05|12|1982}}
|Dominikán. Někdejší člen znojemského dominikánského konventu a současně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. Syndik provincie. V roce 1950 byl internován v Broumově (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace se odstěhoval k příbuzným a pracoval v civilním zaměstnání. Žil, zemřel a byl pohřben v Bohuslavicích u Hlučína. 
|-
|Josef Špát
|{{dts|02|01|1910}}
|
# dubna 1933
|{{dts|25|01|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]]. Pohřben na Moravci. 
|-
|Jaromír Mikulášek
|7. února 1922
|5. července 1947
|{{dts|12|05|1983}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|[[w:Emil Zouhar|Emil Zouhar]]
|{{dts|26|12|1912}}
|5. července 1941
|{{dts|05|06|1983}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]].
|-
|František Kulhánek
|{{dts|14|01|1896}}
|{{dts|05|09|1919}}
|{{dts|27|06|1983}}
|Rodák ze Slatiny u Moravského Krumlova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], děkan brněnského děkanátu. V letech 1952-1953 vězněn z politických důvodů (pobyt ve vězení u něj vyvolal povahovou změnu - prý se stal jaksi laskavějším). Podporoval změny liturgie, zaváděné po druhém vatikánském koncilu. Po roce 1980 se začal prudce zhoršovat jeho zdravotní stav, v aktivní duchovní správě mohl zůstat jen díky pomoci kaplanů. Bohoslužby sloužil již pouze tehdy, když se zdravotně cítil lépe. Pohřben byl 1. července 1983 na Ústředním hřbitově v Brně do oddělení kněžských hrobů. Pohřební obřady vedl mikulovský probošt, ThDr. Vladimír Nováček, jeho někdejší kaplan.
|-
|Jan Fejta
|{{dts|10|01|1909}}
|
# dubna 1933
|{{dts|08|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|Vojtěch Kirchner
|{{dts|04|03|1896}}
|5. července 1924
|{{dts|20|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčicích]]. 
|-
|Petr Karel Miketta, OP
|{{dts|14|03|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|05|08|1983}}
|Dominikán. Duchovní správce sester boromejek na Hradišti u Znojma, později Školských sester sv. Františka ve Skalici u Znojma.  
|-
|Josef Sukop, SJ
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|13|05|1942}}
|{{dts|10|09|1983}}
|V letech 1948-1950 vedoucí vychovatel v ''Malém semináři'' na Barvičově ulici v Brně. Později politický vězeň. V letech 1969-1975 výpomocný duchovní při kostele sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. Od roku 1975 až do smrti bez státního souhlasu k duchovenské službě. 
|-
|Hubert Fojtík
|{{dts|06|03|1907}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|30|10|1983}}
|Rodák z Hodonína. Primiční Mši svatou slavil 13. 7. 1930 v basilice na Starém Brně. Jako kaplan působil ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] a v Bystrci u Brna. Od roku 1944 až do konce života působil (nejprve jako interkalární administrátor, později jako farář) v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Brně-Žebětíně]].  
|-
|Jaroslav Růžička
|16. červne 1916
|5. července 1942
|{{dts|28|05|1984}}
|Rodák z Nového Veselí, v letech 1956-1977 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]]. Dožil v Charitním domově na Moravci. Pohřben v Novém Veselí.  
|-
|Lev Josef Trojek, OFMCap.
|2. února 1911
|1936
|{{dts|25|07|1984}}
|Kapucín. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].
|-
|Ondřej Damborský
|9. prosince 1912
|5. července 1937
|{{dts|15|10|1984}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]. Předtím duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]]. 
|-
|[[w:Václav Razik|Václav Razik]]
|{{dts|10|09|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|06|12|1984}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Domamil|Domamili]]. V 50. letech politický vězeň. Biskup skryté církve. Zemřel na silikózu plic, která byla důsledkem jeho někdejšího věznění. 
|-
|Cyril Emil Šíma, OP
|14. září 1911
|4. července 1937
|{{dts|07|12|1984}}
|Dominikán. Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Vladislav Hub, CSsR
|{{dts|13|04|1920}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|17|12|1984}}
|Redemptorista. Výpomocný duchovní ve Věteřově. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Antonín Zeman
|
|
|{{dts|29|12|1984}}
|Rodák z Meziříčka (farnost Měřín). Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Olešná na Moravě|Olešné]] a [[w:Římskokatolická farnost Vladislav|Vladislavi]]. Následně byl řadu let bez státního souhlasu. V závěru života mohl opět veřejně působit a sloužil na Znojemsku.
|-
|Bernard Stanislav Rous, OSA
|{{dts|07|04|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|02|1985}}
|Augustinián. Rodák z [[w:Holubí Zhoř|Holubí Zhoři]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velká Bíteš]]).
|-
|Evarist Rozsypal, OFMCap.
|9. srpna 1913
|29. června 1940
|{{dts|06|04|1985}}
|Kapucín. Kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Jaroslav Frk, OP
|{{dts|19|01|1912}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|18|05|1985}}
|Dominikán. V letech 1968-1980 farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Leopold Černý
|10. listopadu 1906
|
# dubna 1933
|{{dts|20|07|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Unín u Tišnova|Uníně]]. 
|-
|Josef Holeček
|20. května 1937
|24. června 1962
|{{dts|28|07|1985}}
|V letech 1965-1978 kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|Josef Alois Fojtů, OP
|{{dts|08|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|10|08|1985}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Ducháček
|{{dts|20|10|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|25|09|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Martin Nosek, SJ
|{{dts|15|07|1916}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|29|10|1985}}
|Jezuita. Rodák z Prušánek u Hodonína. V letech 1944-1945 byl vězněn v Terezíně, během věznění u něj došlo k velkému poškození zraku. V letech 1948-1956 politický vězeň komunistického režimu. Během tohoto druhého uvěznění na jedno oko oslepl úplně. Od roku 1956 žil jako soukromá osoba u své sestry v Brně, později se odstěhoval do charitního domova na Moravci. Nějaký čas působil jako zastupující duchovní správce řeholních sester v domově důchodců na [[w:Mitrov (zámek)|Mitrově]] ([[w:Římskokatolická farnost Strážek|farnost Strážek]]). Zemřel na Moravci a tamtéž pohřben. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Bradáč|Josef Bradáč]]
|{{dts|12|05|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsko]], [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brno-Komín]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov]]. Roku 1965 byl promován doktorem teologie, v letech 1968-1969 mu bylo umožněno studium na Liturgickém institutu v Trevíru. Působil pak jako vyučující liturgiky v kněžském semináři. V roce 1974 bylo na státní zásah jeho akademické působení ukončeno. Poté působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Vrchoslavice|Vrchoslavicích]]. V závěru života kněžsky vypomáhal v rodném Velkém Meziříčí. Pohřben v rodinné hrobce na Karlově u Velkého Meziříčí. 
|-
|Alois Boček
|{{dts|19|06|1909}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]]. Po roce 1948 odešel do emigrace. Později u něj propukla duševní porucha, takže nemohl být zapojen do běžné duchovní správy. Žil porůznu jako host řeholních komunit, nebo byl hospitalizován v ústevech pro duševně choré. Bylo mu umožněno poskytovat duchovní službu svým spolupacientům. 
|-
|Vlastimil Šenkýř
|{{dts|05|12|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|16|05|1986}}
|Rodák z Brna-Tuřan. Po kněžském svěcení působil postupně v Hostěradicích a Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1953 až do své smrti pak byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Zde se mimo duchovní služby věnoval též ochotnickému divadlu. Organizoval poloilegální tábory pro mládež ze své farnosti (např. v součinnosti s P. Stanislavem Krátkým), farní zájezdy a poutě. V letech 1973-1974 zároveň obstarával (po dobu nemoci P. Antonína Huga Bradáče) materiální správu [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|farnosti Pavlov u Radostína nad Oslavou]]. Pohřben byl 22. května 1986 do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově. Pohřbu se účastnilo 60 kněží a velké množství věřících. 
|-
|Jakub Hradil
|{{dts|14|04|1910}}
|{{dts|30|07|1939}}
|{{dts|05|11|1986}}
|Řeckokatolický kněz - biritualista. Vzhledem k tomu, že ze státního rozhodnutí byla v roce 1950 postavena řeckokatolická církev mimo zákon, nemohl oficiálně působit jako její duchovní, a to ani po znovupovolení řeckokatolické církve v roce 1968. V letech 1971-1986 vypomáhal Jakub Hradil kněžsky v několika římskokatolických farnostech na území brněnské diecéze. 
|-
|Dominik Bohumír Jirků, OFM
|3. října 1914
|24. června 1945
|{{dts|08|11|1986}}
|Kolem roku 1970 krátce působil jako duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. 
|-
|Viktor Jordán
|31. srpna 1909
|5. července 1935
|{{dts|17|12|1986}}
|Dlouholetý farář v Brně-Tuřanech. Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně na Petrově]] a rektor kostela sv. Maří Magdaleny v Brně.  
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|
|
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát. Rodák z jihočeských Chyšek. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti při kostele sv. Jakuba]] v Jihlavě.  
|-
|Zdeněk Chylík, SDB
|{{dts|31|08|1932}}
|22. června 1979
|{{dts|07|01|1987}}
|Salesián, rodák z Tišnova. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|farnosti Brno-Křenová]]. Zemřel na brněnském [[w:Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] v přestávce mezi dvěma pohřby. 
|-
|František Lepařík, SDB
|{{dts|31|08|1907}}
|27.ledna 1935
|{{dts|11|01|1987}}
|Salesián. V Brně působil od roku 1939, v těžkých válečných časech se mu podařilo vybudovat brněnskou salesiánskou oratoř. Po roce 1950 zůstal v Brně jako soukromá osoba v neoficiální pastoraci. Zabýval se bylinkářstvím.  
|-
|František Pokorný
|{{dts|16|02|1909}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|19|01|1987}}
|Kněz v Brně-Židenicích a muzikolog, hudební historik. Vynikající katecheta a kazatel. V letech 1953-1956 byl vězněn za &quot;neuctivé&quot; kázání při příležitosti smrti Klementa Gottwalda. Po propuštění se nemohl vrátit do duchovní správy. Věnoval se muzikologickému bádání. Dožil v Brně mimo aktivní duchovní správu, přičemž Mše svaté sloužíval soukromým způsobem v boční kapli židenického kostela.  
|-
|Jaroslav Zapletal
|{{dts|30|01|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|06|03|1987}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Antonín Stanislav Veselý, O.Praem.
|7. července 1927
|5. července 1970
|{{dts|04|02|1988}}
|Premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. 
|-
|František Xaverský Dítě, OCr. 
|{{dts|01|12|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|12|03|1988}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1939-1942 farář ve Věteřově, později působil v pražské arcidiecézi (od roku 1975 byl arciděkanem na Kladně). Čestný kanovník karlštejnské kapituly. Činovník s komunisty kolaborujícího sdružení ''Pacem in terris''. Pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Gaudenc Kašík, OFMCap. 
|1913
|
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín, kněz. Někdejší ředitel ''Serafínské školy'' v Třebíči. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K. Po propuštění z internace se mu podařilo získat &quot;státní souhlas&quot; pro Českobudějovickou diecézi. Nastoupil jako kaplan do Jindřichova Hradce, později působil v šumavských farnostech, dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|František Peksa
|{{dts|09|04|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|21|04|1988}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). V letech 1934-1961 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibice|Přibicích]]. Následně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], kde působil až do své smrti. Pohřben v Netíně. 
|-
|[[w:Felix Maria Davídek|Felix Maria Davídek]]
|{{dts|12|01|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|16|08|1988}}
|Po kněžském svěcení působil v letech 1945-1949 ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horní Štěpánov]] u Boskovic jako kaplan. Člověk velmi rozsáhlého vzdělání. Později byl v rámci &quot;skryté církve&quot; vysvěcen na biskupa. Jeho působení však později začalo budit značné kontroverze, protože vzdor církevní praxi udělil svěcení několika ženám. Tato svěcení byla později prohlášena za neplatná od samého počátku. 
|-
|Adolf Peňáz
|{{dts|27|03|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|25|08|1988}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Boleradice|Boleradicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Konzistorní rada. V roce 1981 se odstěhoval na důchod do Prahy. Vypomáhal pak ve farnosti Praha-Kunratice. Pohřben v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Kryštof František Hoffmann, OFMCap.
|13. prosince 1927
|
# července 1972
|{{dts|24|09|1988}}
|Kapucín. Administrátor v Brně-Komárově, později v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|MUDr. [[w:Otto Opálka|Otto Opálka]]
|{{dts|19|08|1915}}
|
# července 1972
|{{dts|30|10|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Pohřben v hrobce sester boromejek na Hradišti u Znojma. 
|-
|Oldřich Zburník
|{{dts|19|11|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|05|11|1988}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Mikulova|Pavlově u Mikulova]].
|-
|Josef Prnka
|{{dts|25|08|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|16|06|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], arcikněz hodonínský. 
|-
|[[w:Jakub Antonín Zemek|Jakub Antonín Zemek]], OP
|{{dts|15|06|1914}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|26|06|1989}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Za druhé světové války se účastnil protinacistického odboje (spolupracoval s R.D. Janem Dokulilem /viz r. 1974 tohoto seznamu/ na ukrývání příbuzných Ludvíka Svobody). V letech 1948-1960 politický vězeň.
|-
|Josef Soukop
|{{dts|17|05|1914}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|20|10|1989}}
|Výrazná kněžská osobnost, velký Eucharistický a Mariánský ctitel, známý jako &quot;Velký náčelník&quot;. Po roce 1948 byl nějaký čas vězněn, pak pracoval v civilním zaměstnání jako zednický pomocník, protože nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]].
|-
|[[w:Jindřich Šilhan|Jindřich Šilhan]]
|{{dts|14|07|1917}}
|5. července 1941
|{{dts|04|12|1989}}
|Rodák z Čikova ([[w:Římskokatolická farnost Tasov|farnost Tasov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], později dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipůvka|Lipůvce]]. Regionální historik, odborník na genealogii a filigranologii. Autor několika historických a vlastivědných publikací. Podrobně (ve třech sbornících) zpracoval historii obce Nové Veselí. 
|-
|Antonín Lepka, SJ
|{{dts|09|06|1905}}
|24. červa 1931
|{{dts|13|03|1990}}
|Jezuita. Rodák z Kunštátu na Moravě. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně. V roce 1950 byl zajištěn v rámci Akce K a až do roku 1960 internován. Po propuštění pracoval jako topič v domově důchodců na Kamenné ulici v Brně. V tomto domově působily sestry alžbětinky. Brněnská konzistoř vyřídila dovolení, aby jim Lepka mohl vedle svého civilního zaměstnání sloužit jako kněz. Později byl přesunut na Hradiště u Znojma, kde vystřídal dominikána, P. Mikettu (viz r. 1983 tohoto seznamu) jako duchovní správce komunity sester boromejek. Později získal souhlas také k občasné výpomoci ve farnostech v okolí Znojma. V závěru života trpěl vážným onemocněním cév, kterému nakonec podlehl. 
|-
|Rosarius Antonín Petr, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|15|10|1939}}
|{{dts|13|03|1990}}
|Dominikán. Někdejší duchovní správce řeholních sester v Božicích u Znojma. Dožil u sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). 
|-
|Mons. [[w:Petr Lekavý|Petr Lekavý]]
|{{dts|28|06|1910}}
|{{dts|19|12|1936}}
|{{dts|29|03|1990}}
|Někdejší farní vikář u sv. Tomáše v Brně a prefekt brněnského [[w:Petrinum|Petrina]]. V roce 1948 odešel do emigrace. Byl ustanoven generálním vikářem pro politické uprchlíky z Československa, kteří zůstali na území jiných evropských států.
|-
|Ladislav Černý
|24. září 1921
|29. července 1945
|9. dubna 1990
|Farář ve Velkém Meziříčí a děkan velkomeziříčského děkanátu.  
|-
|Petr Adolf Unger, OSB
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|22|11|1942}}
|{{dts|10|04|1990}}
|Kněz, rajhradský benediktin. V roce 1951 byl odsouzen jako hlava skupiny &quot;Unger a spol.&quot; za &quot;špionáž pro vatikánskou rozvědku&quot;. Po propuštění z vězení se začal projevovat prorežimně. Kontroverzní osobnost. 
|-
|Jan Zelinka
|{{dts|26|08|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|12|04|1990}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|Jaroslav Záruba, OFMCap.
|1922
|
|{{dts|23|04|1990}}
|Kněz, kapucín, působící v Brně. 
|-
|Bohuslav Vitula
|{{dts|03|09|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|06|1990}}
|Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. Od roku 1960 byl farářem u sv. Jakuba v Jihlavě. Na důchodě byl výpomocným duchovním v Brně-Židenicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Fabián Knedlík
|{{dts|10|07|1932}}
|24. červena 1956
|{{dts|22|07|1990}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov u Macochy|Ostrově u Macochy]].  
|-
|[[w:Bertrand Šnobl|Bertrand František Šnobl]], OP
|{{dts|03|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|26|07|1990}}
|Před rokem 1950 podpřevor dominikánského kláštera ve Znojmě. Později sloužil jako duchovní správce řeholních sester v Jiřetíně pod Jedlovou (litoměřická diecéze).
|-
|Mons. [[w:Josef Poul|Josef Poul]]
|{{dts|02|05|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|18|10|1990}}
|Rodák z Radostína nad Oslavou. Někdejší katecheta v Brně a vyučující v brněnském kněžském semináři. Po roce 1953 působil v litoměřické diecézi, mimo jiné jako rektor Kněžského semináře v Litoměřicích. Pohřben v hrobce profesorů bohoslovecké fakulty na hřbitově v Litoměřicích. 
|-
|Jaroslav Samson
|{{dts|01|11|1922}}
|5. července 1949
|{{dts|17|12|1990}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]].
|-
|Karel Sobotka
|{{dts|03|01|1911}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|04|01|1991}}
|Od roku 1977 (zatím poslední) farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] v děkanátu Velké Meziříčí. 
|-
|prof. [[w:Alois Ambroz|Alois Ambroz]]
|{{dts|14|11|1913}}
|5. července 1937
|{{dts|21|03|1991}}
|Někdejší farář ve Velkém Meziříčí a diecézní kampanolog (v Martinicích u Velkého Meziříčí fungovala v době jeho velkomeziříčského působení malá zvonařská dílna). Vedle duchovní služby vyučoval krátce na brněnské konzervatoři. Na odpočinku vypomáhal v duchovní správě v rodných [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. Tam je i pohřben. 
|-
|Alois Cveček
|{{dts|16|02|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|30|04|1991}}
|Po vysvěcení krátce kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Na státní zásah musel z brněnské diecéze odejít. Působil poté až do smrti v královéhradecké diecézi. Jeho příbuzní vytrvale každý rok žádali, aby se mohl vrátit na Moravu a být ustanoven do některé farnosti brněnské diecéze. Žádosti nebylo nikdy vyhověno. Pohřben ve svém posledním kněžském působišti - v Týnci nad Labem. 
|-
|Josef Skála
|{{dts|16|03|1911}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|13|09|1991}}
|Rodák z Rudolce ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]). Po kněžském svěcení působil postupně v Rosicích, [[w:Římskokatolická farnost Březník|Březníku]], [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]], [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kostelci u Jihlavy]]. V roce 1990 se odstěhoval na odpočinek na faru do Bohdalova a zde vypomáhal v duchovní správě až do své smrti. Dne 21. září 1991 byl pohřben do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově.
|-
|Oldřich Med, SDB
|{{dts|31|07|1914}}
|2. července 1939
|{{dts|23|09|1991}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|[[w:Jan Slabý|Jan Slabý]]
|{{dts|25|01|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|25|01|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Ve svém působišti založil křesťanský skautský oddíl. Udržoval kontakty například s Janem Zahradníčkem, či Jakubem Demlem. 
|-
|Karel Sýkora
|{{dts|16|08|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|19|02|1992}}
|Rodák z Bobrůvky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]].
|-
|Tomáš Veverka
|18. října 1910
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|08|03|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|[[w:Pavel Josef Kratochvíla|Pavel Josef Kratochvíla]], O.Praem. 
|{{dts|14|04|1924}}
|1951
|{{dts|16|03|1992}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák velkobítešský. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Od roku 1990 na odpočinku v kněžském domově na Moravci.  
|-
|Josef Šmíd
|1925
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|05|1992}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Alois Velísek
|7. července 1914
|5. července 1937
|{{dts|01|09|1992}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]].
|-
|Jan Horálek
|{{dts|27|01|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|11|10|1992}}
|Rodák z Rájce nad Svitavou. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]] a od června 1970 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Antonín Chramosta
|18. října 1909
|21. prosince 1935
|21. ledna 1995
|Farář v Hartvíkovicích. Poslední kněz žijící v Hartvíkovicích.
|-
|Amand Švejcar, OFMCap.
|6. dubna 1918
|4. července 1943
|{{dts|26|02|1993}}
|Děkan znojemského děkanátu. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Václav Peša
|14. srpna 1928
|6. června 1949
|23. května 1993
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Čebín|Čebíně]].
|-
|Josef Votava
|{{dts|14|08|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|23|05|1993}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. V roce 1957 byl zatčen a několik let vězněn kvůli tomu, že pomáhal spolubratru, knězi Janu Dokulilovi skrývat se před zatčením. Po propuštění z vězení pracoval v civilním zaměstnání. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1964. Po zbytek života působil v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Česlav Novotný, OSB
|{{dts|12|04|1927}}
|1973 (v Římě)
|{{dts|06|08|1993}}
|Původně, ještě coby laik, vedl gregoriánskou schólu u sv. Tomáše v Brně. Po roce 1948 emigroval. V důsledku roztroušené sklerózy částečně ochrnul a byl po zbytek života upoután na invalidní vozík. V roce 1982 se stal klaustrálním oblátem v římském benediktinském Opatství sv. Pavla za hradbami. Působil jako penitenciář (tj. zpovědník) v [[w:Bazilika svatého Pavla za hradbami|basilice sv. Pavla za hradbami]]. Dožil v péči řeholních sester v Collevalenze. Tamtéž pohřben. Rodný bratr jezuity Jiřího Novotného, SJ (viz r. 2002).
|-
|Václav Hynek, SDB
|{{dts|21|09|1908}}
|22. listopadu 1942
|{{dts|15|09|1993}}
|Salesián. Duchovní správce brněnských sester alžbětinek. 
|-
|Pavel Václav Maria Svozil, OSB
|{{dts|28|08|1921}}
|{{dts|23|12|1950}}
|{{dts|01|10|1993}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Dožil se obnovy mnišského života v rajhradském klášteře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se však už na ní nepodílel.
|-
|[[w:František Mikulášek|František Mikulášek]], SJ
|{{dts|24|04|1914}}
|22. října 1940
|{{dts|12|11|1993}}
|Jezuita. Rodák ze Šošůvky ([[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|farnost Sloup v Moravském krasu]]). Působil na Velehradě (olomoucká arcidiecéze) a v Praze. V letech 1950-1959 politický vězeň. V závěru života působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v jezuitské řádové hrobce v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Jaroslav Novotný
|{{dts|11|09|1922}}
|5. července 1948
|{{dts|16|11|1993}}
|Rodák z Bohdalova. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]].
|-
|[[w:Heřman Josef Tyl|Heřman Josef Tyl]], O.Praem.
|{{dts|31|07|1914}}
|5. července 1940
|{{dts|10|12|1993}}
|Premonstrát, původně patřící ke kanonii v Nové Říši u Telče. V letech 1940-1942 byl v Nové Říši kaplanem, 1942-1945 vězněn v koncentračním táboře. V roce 1945 na výzvu svých představených odešel do západních Čech, kde převzal řízení kanonie v Teplé. V 50. letech politický vězeň. V roce 1989 zvolen tepelským opatem. V roce 1992 rezignoval a dožil na faře v Mariánských Lázních. Pohřben v Teplé na klášterním hřbitově. 
|-
|Martin Ptáček, OFMCap.
|7. července 1920
|29. června 1947
|{{dts|30|12|1993}}
|Kněz, člen kapucínské komunity v Brně.  
|-
|Jan Vlček
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1938
|{{dts|19|03|1994}}
|Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]]. 
|-
|Mons. [[w:Jan Podveský|Jan Podveský]]
|{{dts|10|10|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|15|05|1994}}
|V letech 1936-1947 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]], pak až do r. 1951 farář tamtéž. V letech 1951-1963 vězněn nespravedlivě v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. Pak až do r. 1967 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V l. 1967-1974 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], 1974-1975 administrátor ad interim v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Brně-Obřanech]]. R. 1975 odešel do důchodu, kdy byl ustanoven rektorem filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi ([[w:Římskokatolická farnost Deblín|farnost Deblín]]), kde působil až do své smrti. Čestný kanovník litomyšlské kapituly.
|-
|František Monhort
|{{dts|19|11|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|24|05|1994}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|Václav Novák
|{{dts|05|09|1906}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|24|06|1994}}
|Výpomocný duchovní při kostele sv. Máří Magdaleny v Brně.
|-
|Vladimír Krček
|{{dts|07|03|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|28|06|1994}}
|V letech 1957-1972 administrátor u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1972 odešel na odpočinek, zůstal žít ve Žďáru jako soukromá osoba a dle svých možností vypomáhal nadále v duchovní správě.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|18. dubna 1919
|30. května 1943
|{{dts|01|07|1994}}
|Augustinián, kněz. Převor kláštera na Starém Brně. 
|-
|Zdeněk Jelínek
|26. ledna 1922
|5. července 1949
|{{dts|23|10|1994}}
|Rodák ze Senetářova ([[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|farnost Jedovnice]]). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnavě u Třebíče]]. 
|-
|Josef Maršálek
|{{dts|28|02|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|02|12|1994}}
|Rodák z Rajhradu. Po svém vysvěcení na kněze působil jako kooperátor v Tišnově (do r. 1940), Jedovnici (do r. 1941), Kuřimi (do r. 1943) a Přibyslavicích (do r. 1945). Po II. světové válce byl ustanoven katechetou v Třebíči (do r. 1946), pak profesorem náboženství v Jihlavě (do r. 1948).
Na základě vykonstruovaného soudního procesu byl 30. srpna 1952 u Okresního soudu v Jihlavě odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let za zneužití náboženské funkce ve Velkém Meziříčí, kde působil necelé čtyři roky. - Po svém propuštění v roce 1958 našel zaměstnání na Státním statku v Rajhradě. Teprve v roce 1970 byl po sedmiměsíčním působení v Rosicích ustanoven duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]], kde 2. prosince 1994 dočkav se své rehabilitace zemřel a byl i pohřben.
|-
|ThDr. Alois Učeň
|22. srpna 1921
|5. července 1947
|{{dts|19|12|1994}}
|V letech 1968-1972 sekretář biskupa Karla Skoupého. Následně v letech 1972-1993 farář u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou.
|-
|Mons. [[w:František Vavříček|František Vavříček]]
|25. října 1913
|5. července 1939
|{{dts|15|01|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]].
|-
|Ludvík Hlaváč
|{{dts|27|07|1929}}
|22. června 1958
|{{dts|07|03|1995}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radešínská Svratka|Radešínské Svratce]], od r. 1992 na odpočinku. V důchodu obětavě vypomáhal se slavením bohoslužeb a zpovídáním ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínov]].
|-
|Arnošt Korec
|{{dts|31|12|1913}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|05|06|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]].
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|02|07|1912}}
|{{dts|20|07|1939}}
|{{dts|07|08|1995}}
|Salesián, v letech 1939-1950 působil v brněnské salesiánské oratoři. Od roku 1950 v internaci v Králíkách (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace zůstal v Králíkách v civilním zaměstnání. Po roce 1989 zůstal na králicku a vypomáhal zde v duchovní správě, zejména jako zpovědník v poutním kostele na Hoře Matky Boží. 
|-
|Alois Jaroslav Moc, OFM
|{{dts|18|06|1918}}
|
|{{dts|17|08|1995}}
|Kněz, člen františkánské komunity v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]]. Asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. 
|-
|Arnošt Alois Till, O.Praem.
|{{dts|26|11|1915}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|12|10|1995}}
|Novoříšský premonstrát. Kaplan v Brně-Židenicích. 
|-
|Rudolf Pazourek
|{{dts|21|09|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|10|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. 
|-
|[[w:Tomáš Josef Martinec|Tomáš Josef Martinec]], OSA
|{{dts|04|08|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|12|12|1995}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]] a 10. opat starobrněnského augustiniánského kláštera. Nástupcem v opatském úřadě se stal jeho synovec [[w:Lukáš Evžen Martinec|Lukáš Evžen Martinec]].
|-
|[[w:Augustin Machalka|Augustin Antonín Machalka]], O.Praem.
|{{dts|14|09|1906}}
|5. července 1934
|{{dts|03|01|1996}}
|Opat [[w:Klášter Nová Říše|kanonie premonstrátů v Nové Říši]]. Za nacismu i komunismu perzekvován. Dožil u sester premonstrátek v Radvanově u Mladé Vožice v jižních Čechách. Pohřben v řádové hrobce na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|ThDr. Jan Ladislav Verner, OSA
|{{dts|10|02|1927}}
|{{dts|19|03|1953}}
|{{dts|01|02|1996}}
|Augustinián na Starém Brně. Od roku 1947 studoval v Holandsku, po &quot;vítězném únoru&quot; zůstal v emigraci. V listopadu roku 1995 se vrátil do České republiky a zbytek života prožil v augustiniánské komunitě na Starém Brně a jako kooperátor starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Kšica
|{{dts|21|08|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|07|03|1996}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. 
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|29|11|1948}}
|30. června 1973
|{{dts|11|03|1996}}
|Farář v Dolních Bojanovicích, později v Dačicích. 
|-
|Vladimír Truhlář
|{{dts|27|12|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|14|04|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velké Bíteši]]. 
|-
|František Fučík
|{{dts|06|10|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|10|1996}}
|Rodák z Crhova (farnost Olešnice). V letech 1939 - 1951 působil jako kooperátor v Horních Dubňanech (od r. 1939), jako administrátor v Moravském Krumlově (od r. 1946), jako kaplan Boskovicích (od r. 1947) a Šlapanicích. Od 9. března 1955 jako diecézní kněz až do svého penzionování v roce 1990 spravoval benediktinům inkorporovanou [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]] (jako kooperátor zde působil již od roku 1951). Za jeho 45letou starost nejenom o opatský chrám sv. Petra a Pavla a armádou nezabranou část opatství jej rajhradští benediktini nechali pohřbít v hrobě č. 39 ve své tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově. 
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Metoděj Zemek|Metoděj Zemek]], CSc.
|{{dts|15|01|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|18|10|1996}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze, historik a vědec. Kolem roku 1950 odešel z kněžské služby a oženil se. Působil jako archivář v SOkA Žďár nad Sázavou a následně v Bučovicích a Brně. Během badatelské činnosti se seznámil s augustiniánskými kanovníky v rakouském Klosterneuburgu. Po smrti manželky v roce 1991 mu bylo opětovně umožněno kněžské působení. Žil střídavě v klášteře v Klosterneuburgu a v Brně, kde vypomáhal v duchovní správě ve starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.  
|-
|František Kusala
|16. ledna 1917
|5. července 1941
|{{dts|10|11|1996}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|[[w:Norbert Škrdlík|Norbert František Škrdlík]], OFMConv.
|{{dts|26|07|1910}}
|3. června 1934
|{{dts|21|12|1996}}
|Člen konventu bratří minoritů v Brně při kostele sv. Janů. Provinciál české provincie řádu bratří minoritů. 
|-
|ThDr. Jakub Marek Mayer, OFMCap.
|13. srpna 1913
|29. června 1939
|{{dts|29|01|1997}}
|V letech 1974-1987 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. V letech 1987-1989 byl spirituálem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Po roce 1989 dožil v kapucínské komunitě v Praze na Hradčanech. 
|-
|[[w:Siard Ivan Klement|Siard Ivan Klement]], O.Praem. 
|15. prosince 1931
|2. února 1968
|{{dts|19|03|1997}}
|Novoříšský premontrát, biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupskou službu nevykonával. V letech 1990-1997 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]].
|-
|Jiljí Alois Cidlík, OFMConv. 
|
|
|{{dts|02|06|1997}}
|Minorita. V letech 1965-1968 výpomocný duchovní ve Znojmě na Hradišti a v Příměticích u Znojma. Později působil v Opavě, v závěru života žil v obnovené místní komunitě řádu minoritů. Pohřben na opavském městském hřbitově.
|-
|Otmar Kaplan 
|{{dts|22|12|1939}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|03|07|1997}}
|Rodák z [[w:Otmarov|Otmarova]] ([[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]]). Jako kněz byl často překládán z místa na místo, protože jeho oblíbenost zejména u mládeže komunistický režim nesnášel. Působil: v Telči (od 16. července 1962), po návratu z vojenské prezenční služby u sester „Františkánek“ na Žernůvce (od 1. října 1964), kde byl v té době v internaci brněnský biskup Msgre ThDr. Karel Skoupý; jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. listopadu 1964); jako kooperátor v Novém Městě na Moravě (od 11. ledna 1965); jako výpomocný duchovní v Hodoníně (od 15. listopadu 1966); jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. ledna 1967); jako kooperátor v Lysicích (od r. 1968), jako kooperátor v Pozořicích (od 1. června 1970); jako administrátor v Mikulčicích + ex. Lužici (od 1. října 1972); jako administrátor v Moutnicích + ex. v Žatčanech (od 1. ledna 1978), jako administrátor v Třebíči u sv. Martina (od 1. listopadu 1982) a jako farář v[[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]] (od 1. srpna 1990). Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Jaroslav Maxa
|8. dubna 1920
|5. července 1946
|{{dts|09|07|1997}}
|Farář v Heřmanově a děkan velkobítešský, později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Jaroslav Hudec
|{{dts|01|07|1912}}
|{{dts|07|07|1938}}
|{{dts|28|07|1997}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|[[w:Tadeáš Zdeněk Řehák|Tadeáš Zdeněk Řehák]], O.Praem.
|{{dts|06|06|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|08|1997}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1954-1957 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]] a v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlavě u sv. Jakuba]]. Později působil v litoměřické diecézi, a v letech 1993-1995 byl administrátorem premonstrátské kanonie v Teplé v západních Čechách. Od roku 1995 až do své smrti byl podpřevorem v Praze ve Strahovském klášteře. Autor několika knih o premonstrátské historii a spiritualitě. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Karel Palata
|11. ledna 1924
|5. července 1948
|{{dts|20|08|1997}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Pohřben v Tišnově.
|-
|Josef Honzírek
|{{dts|14|05|1910}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|26|08|1997}}
|Emeritní katecheta v Brně-Řečkovicích.
|-
|[[w:Jindřich Kocman|Jindřich Kocman]]
|{{dts|20|01|1903}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|14|09|1997}}
|Rodák z Blanska. V letech 1935-1938 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]] u Velkého Meziříčí u Mons. [[w:Václav Hlavička|Václava Hlavičky]]. V letech 1938-1942 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. V roce 1942 se vrátil do Netína jako farář a prožil zde celý zbytek života. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým domácím odbojem (podporoval parašutisty z [[w:Operace Calcium|výsadku Calcium]], kteří se ukrývali v okolí Netína). V 60. letech zorganizoval generální rekonstrukci netínského kostela. Výrazná kněžská osobnost, která zanechala v netínské farnosti nesmazatelnou stopu. V Netíně též pohřben. 
|-
|Jan Topenčík
|{{dts|01|01|1924}}
|5. července 1969
|{{dts|22|10|1997}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. Pohřben v rodných Dolních Bojanovicích.  
|-
|Josef Matušina
|{{dts|16|08|1919}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|16|03|1998}}
|Rodák z Dubňan. Působil jako zastupující duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžském hrobě.
|-
|Bohumír Obruča
|11. března 1918
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|25|03|1998}}
|V letech 1946-1948 působil v brněnské diecézi. V roce 1948 byl nuceně přemístěn do litoměřické diecéze, kde působil postupně v Chrastavě, Josefodole a Smržovce. V roce 1969 byl ustanoven administrátorem na [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchni]] u Kamenického Šenova, kde byl ovšem státní mocí trpěn pouze devět měsíců. Poté přišel o &quot;státní souhlas&quot;. Odstěhoval se do Znojma, kde pracoval v civilním zaměstnání. Teprve po roce 1989 se mohl vrátit do duchovní správy a působil dále ve Znojmě jako výpomocný duchovní. 
|-
|Alois Stria
|{{dts|21|06|1920}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|19|06|1998}}
|V letech 1947-1948 kaplan v Třešti u Jihlavy. Později působil v královéhradecké diecézi.   
|-
|Benedikt Karel Malý, OSB
|{{dts|13|08|1906}}
|{{dts|27|07|1937}}
|{{dts|25|07|1998}}
|Rajhradský benediktin (poslední, který pamatoval původní fungování kláštera před jeho násilnou likvidací v roce 1950). Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. Dožil v péči obnovené benediktinské komunity v Rajhradě. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Gilbert Jan Bednář, O.Praem.
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|01|08|1998}}
|Původně novoříšský premonstrát a kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Po roce 1945 přešel s Heřmanem Josefem Tylem do tepelské kanonie v západních Čechách. Zemřel v Lounech (diecéze litoměřická), tamtéž pohřben.
|-
|Josef Nádeníček
|17. října 1920
|5. července 1944
|{{dts|05|11|1998}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]].
|-
|Hugo Jos. Vozdecký, O.Praem.
|{{dts|27|09|1920}}
|{{dts|21|07|1946}}
|{{dts|10|12|1998}}
|Novoříšský premonstrát. Po kněžském svěcení působil postupně v Brně-Židenicích a Brně-Zábrdovicích. Později byl nějaký čas vězněn a po návratu mu nebylo umožněno vrátit se k duchovní službě. Po nějakém čase uzavřel civilní sňatek. Později však žil sám a bylo mu dovoleno soukromým způsobem sloužit Mše svaté. Před smrtí podle svědectví novoříšského opata Mariána Rudolfa Kosíka, O.Praem. obnovil své kněžské závazky a též řeholní sliby. Byl pak pohřben do řádové hrobky na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|Tomáš Ždánský
|{{dts|23|07|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|13|12|1998}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]]. 
|-
|Patrik Josef Trnečka, OP
|{{dts|16|02|1924}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|21|12|1998}}
|V letech 1968-1974 působil v duchovní správě ve Znojmě. V letech 1974-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Poté žil v dominikánské komunitě v Uherském Brodě (olomoucká arcidiecéze). Dožil v péči řeholních sester v Kroměříži.  
|-
|Mons. ThDr. [[w:Vladimír Nováček|Vladimír Nováček]]
|{{dts|01|10|1918}}
|{{dts|19|12|1942}}
|{{dts|06|01|1999}}
|Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajova]]. Zanedlouho odešel do emigrace a následně působil v hodnosti podporučíka v československé zahraniční armádě ve Velké Británii. V 50. letech byl perzekvován. V letech 1971-1999 probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]].  
|-
|Mons. [[w:František Vorlíček (duchovní)|František Vorlíček]]
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|22|01|1999}}
|V letech 1946-1949 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hevlín|Hevlíně]]. Emigroval, žil v Římě a pracoval na Kongregaci pro nauku víry.
|-
|František Xaverský Komárek
|{{dts|14|11|1920}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|02|1999}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Emeritní děkan moravskokrumlovského děkanátu.
|-
|[[w:Antonín Dvořák (salesián)|Antonín Dvořák]], SDB
|{{dts|15|05|1907}}
|7. července 1935
|{{dts|20|02|1999}}
|Někdejší provinciál českomoravské salesiánské provincie, za období komunismu perzekvován. Od roku 1971 až do své smrti duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. Nositel vyznamenání ''Pro Ecclesia et pontifice''.
|-
|Placid Jan Pekárek, OFM
|{{dts|19|08|1928}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|11|05|1999}}
|Člen františkánské komunity spravující farnost [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brno-Husovice]]. 
|-
|Karel Votoupal
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|01|06|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Karel Tesařík
|{{dts|13|01|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|09|06|1999}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice|Bořeticích]], pohřben v rodných Židlochovicích.
|-
|ThDr. Metoděj Trunečka
|{{dts|16|06|1910}}
|5. července 1934
|{{dts|29|06|1999}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Na odpočinku žil v Dubňanech a vypomáhal v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|místní farnosti]]. 
|-
|Mons. [[w:Alois Pekárek|Alois Pekárek]]
|{{dts|22|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|14|11|1999}}
|Rodák z Radešínské Svratky. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Známý kazatel. Dožil v hospicu sester těšitelek v Rajhradě u Brna. Pohřben na rajhradském hřbitově při kostele Povýšení sv. Kříže. 
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|20|03|1936}}
|{{dts|26|06|1971}}
|{{dts|01|12|1999}}
|Kněz královéhradecké diecéze. V závěru života žil v Třebíči. V Třebíči a Starči vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|J.M. can. ThDr. Petr Franta
|{{dts|24|10|1909}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|21|02|2000}}
|Rodák z Boršic u Buchlovic (olomoucká arcidiecéze). Působil nejprve na Ostravsku, později v Brně. Následně působil v duchovní správě v Blučině a Veverské Bítýšce, později byl kurátem psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Posléze dlouhá léta byl rektorem brněnského kostela sv. Michala. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|František Caha
|{{dts|07|08|1924}}
|5. července 1949
|{{dts|13|03|2000}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hostěradice|Hosteradicích]].  
|-
|Metoděj Josef Sládek, OFMCap.
|{{dts|17|02|1924}}
|20. června 1948
|{{dts|23|04|2000}}
|Kapucín. V letech 1964-1987 výpomocný duchovní v Třebíči a okolí, dlouholetý asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. Překladatel. 
|-
|Ludvík Siuda, SDB
|{{dts|01|08|1912}}
|{{dts|20|06|1958}}
|{{dts|13|06|2000}}
|Salesián. Působil v brněnské salesiánské komunitě. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Josef Vaněčka, SJ
|{{dts|10|03|1912}}
|24. dubna 1943
|{{dts|13|06|2000}}
|Jezuita. V letech 1969-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Křepice u Hustopečí|Křepicích u Hustopečí]]. Dožil na odpočinku v jezuitské rezidenci na Velehradě. 
|-
|[[w:Ludolf Stanislav Barták|Ludolf Stanislav Barták]], O.Praem.
|{{dts|03|01|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|17|07|2000}}
|Novoříšský premonstrát, rodák ze Šaratic. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]] a emeritní děkan slavkovského děkanátu. V závěru života výpomocný duchovní v rodných Šaraticích. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Josef Manďák|Josef Manďák]], SDB
|{{dts|02|02|1924}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|21|09|2000}}
|Salesián, rodák z Lukova u Zlína (olomoucká arcidiecéze). Kněžské svěcení přijal tajně z rukou biskupa Štěpána Trochty, až do roku 1984 nesměl oficiálně působit v duchovní správě. Až v uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; k výpomoci v duchovní správě ve farnosti Brno-Žabovřesky (ovšem bez nároku na jakýkoliv plat). Po roce 1989 dožil jako kněz-penzista v brněnské salesiánské komunitě. V Brně byl též pohřben na Ústředním hřbitově v salesiánské hrobce. 
|-
|Václav Knittl, OCr.
|{{dts|29|04|1913}}
|13. března 1938
|{{dts|27|09|2000}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1947-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Poté byl internován, do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1954. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]] a následně ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. Od roku 1995 farář a probošt ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v kryptě proboštského kostela na Hradišti u Znojma. 
|-
|[[w:Antonín Zdeněk Kovář|Antonín Zdeněk Kovář]], OFMCap.
|{{dts|25|10|1926}}
|13. dubna 1952
|{{dts|22|10|2000}}
|Kapucín. Rodný bratr jezuity Bohumila Kováře (viz r. 1979 tohoto seznamu). V roce 1942 vstoupil do kapucínského řádu a v roce 1947 složil věčné sliby. Po roce 1950 prožil několik let v internaci, nicméně během této doby v tajnosti přijal kněžské svěcení. Dne 26. září 1969 sloužil poprvé veřejnou Mši svatou ve svém rodišti (do té doby sloužil tajně). V době politického uvolnění mu byl umožněn krátký studijní pobyt u jezuitů v Innsbrucku. Po návratu do Československa působil v duchovní správě v několika farnostech brněnské diecéze. Naposledy od roku 1980 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. 
|-
|Jan Formánek, SJ
|{{dts|23|02|1917}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|26|11|2000}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. V letech 1969-1975 duchovní správce řeholních sester v Borotíně u Boskovic, později na Mendryce u Litomyšle v královéhradecké diecézi. Po roce 1989 socius novicmistra na Svatém Hostýně (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Hroznata Augustin Opravil, O.Praem.
|30. července 1914
|5. července 1946
|{{dts|12|12|2000}}
|Novoříšský premonstrát. Dlouholetý (1946-1995) duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]]. Pohřben v premonstrátském řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši.  
|-
|Emil Boreček, OFMCap.
|6. června 1915
|6. dubna 1941
|{{dts|14|05|2001}}
|Kněz, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně při kostele Nalezení svatého Kříže. 
|-
|Alois Kadlec
|{{dts|16|01|1919}}
|{{dts|19|07|1944}}
|{{dts|11|11|2001}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží]] v Jihlavě.  
|-
|Josef Zerzán, SDB
|{{dts|30|05|1907}}
|1942
|{{dts|04|01|2002}}
|Salesián. V letech 1972-1978 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]] u Náměště nad Oslavou. Zemřel v pověsti svatosti v Přepychách u Opočna v královéhradecké diecézi. 
|-
|[[w:Josef Javora|Josef Javora]]
|{{dts|22|10|1934}}
|26. února 1969
|{{dts|13|02|2002}}
|Řeckokatolický kněz, básník. Od roku 2001 jako biritualista vypomáhal v římskokatolických farnostech na různých místech brněnské diecéze a jako zpovědník v brněnském kostele svaté Máří Magdaleny. Byl ženatý (řeckokatolický diecézní klérus není vázán celibátem). Otec římskokatolického kněze, R.D. Marcela Javory. 
|-
|[[w:Jiří Novotný (teolog)|Jiří Novotný]], SJ
|{{dts|28|02|1921}}
|{{dts|22|02|1951}}
|{{dts|15|02|2002}}
|Jezuita, brněnský rodák. Na kněze byl vysvěcen v Římě v byzantském ritu. Působil jako sekretář na [[w:Papežský biblický institut|Papežském biblickém institutu]] v Římě. Po roce 1990 učil střídavě na Řeckokatolické teologické fakultě Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule. Později také přednášel na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vypomáhal v řeckokatolické duchovní správě v Brně. Závěr života prožil v jezuitské koleji na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). Pohřben je v kryptě [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně. Rodný bratr P. Česlava Novotného, OSB (viz r. 1993). 
|-
|Mons. Stanislav Vídenský
|{{dts|07|11|1918}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|24|03|2002}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. V nekrologu charakterizován slovy: ''Službu kněze plnil ochotně a nehledě na pohodlí.'' Často vypomáhal jako zpovědník v okolních farnostech, a to i přesto, že tuto výpomoc často odstonal.  
|-
|Marek Peter Kolarovič, OP
|14. října 1953
|26. června 1981
|{{dts|03|04|2002}}
|Dominikán. Do roku 1994 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hrotovice|Hrotovících]]. Za komunistické totality brutálně pronásledován (mimo jiné byl dlouhodobě bezdůvodně internován na uzavřeném psychiatrickém oddělení v Brně a byla mu podávána psychofarmaka až k hranici předávkování). V roce 1994 se vrátil na rodné Slovensko. Dřívější útrapy však na jeho zdraví zanechaly stopy. Zemřel v dominikánské komunitě v Košicích ve věku 49 let.
|-
|Metoděj Vladimír Vitula, O.Praem.
|{{dts|07|06|1921}}
|{{dts|20|12|1947}}
|{{dts|06|04|2002}}
|Emeritní převor premonstrátské kanonie v Nové Říši. Rodný bratr R.D. Bohuslava Vituly (viz r. 1990 tohoto seznamu). 
|-
|Mons. [[w:Vladimír Petrů|Vladimír Petrů]]
|{{dts|06|10|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|15|05|2002}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]]. Papežský kaplan a děkan rosického děkanátu. 
|-
|František Vrátil
|{{dts|26|11|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|05|2002}}
|Rodák z Třeště u Jihlavy. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Nové Sady|Nových Sadech u Slavonic]]. 
|-
|František Školař
|{{dts|03|08|1928}}
|{{dts|25|02|1969}}
|{{dts|04|07|2002}}
|Původně kněz podzemní církve. Jako tajně vysvěcený kněz dělal kostelníka u sv. Jakuba v Brně. Od r. 1992 byl farářem v Budišově, později v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben v Budišově.
|-
|Agapit Jaroslav Pátek, OFMCap. 
|
|1939
|{{dts|17|11|2002}}
|Kapucín, duchovní správce řeholních sester ve Znojmě na Hradišti. Od r. 1978 působil v olomoucké arcidiecézi jako farář farnosti Tatenice, kterým byl až do smrti. 
|-
|Josef Martinásek
|{{dts|22|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|27|11|2002}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Bohumil Josef Podhorný, OFMCap.
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|30|12|2002}}
|Kapucín. V letech 1956-1959 duchovní správce sester vincentek v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|Mons. [[w:Josef Navrkal|Josef Navrkal]]
|{{dts|25|01|1912}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|15|03|2003}}
|V letech 1949-1950 a znovu 1957-1960 politický vězeň. V době, kdy byl bez státního souhlasu, pracoval jako skladník v autoopravně. Od roku 1993 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].  
|-
|Josef Fabík, SDB 
|{{dts|06|04|1914}}
|29. červena 1946
|{{dts|10|06|2003}}
|Salesián. Rodák z Kněževsi ([[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|farnost Radostín nad Oslavou]]). V letech 1947-1948 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Telnice|Telnici]], později působil na Dačicku. Pohřben v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Ladislav Vrbňák
|5. září 1924
|5. července 1949
|{{dts|23|08|2003}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Letovice|Letovicích]]. 
|-
|Metoděj Slavíček
|{{dts|10|02|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|17|09|2003}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. 
|-
|Felicián Josef Machač, OFMCap.
|{{dts|14|03|1915}}
|{{dts|26|06|1939}}
|{{dts|17|10|2003}}
|Knez, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Josef Vágner
|{{dts|22|04|1923}}
|{{dts|16|05|1950}}
|{{dts|21|03|2004}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Rafael Gregor Lexmann, OP
|{{dts|08|03|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|29|04|2004}}
|Dominikán. V letech 1937-1938 působil v dominikánském konventu ve Znojmě. Zemřel jako senior slovenské dominikánské provincie. 
|-
|[[w:Josef Groz|Josef Groz]], CSsR
|{{dts|14|02|1927}}
|{{dts|29|06|1969}}
|{{dts|09|06|2004}}
|Redemptorista. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích]]. V letech 1996-1999 provinciál české provincie kongregace redemptoristů. Poté působil až do své smrti v redemptoristické komunitě na poutním místě Hora Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze). Pohřben v kongregačním hrobě v Tasovicích. 
|-
|Karel Hons
|{{dts|17|10|1929}}
|1972
|{{dts|11|06|2004}}
|Svůj kněžský život prožil převážně v pražské arcidiecézi. V roce 2001 odešel na odpočinek, na který se odstěhoval do Telče. V telčské farnosti pak podle svých možností vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Bohumil Pavlů
|{{dts|09|10|1919}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|25|08|2004}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|v Brně u sv. Augustina]] v Masarykově čtvrti. Od roku 1990 na odpočinku v rodné Telči, kde vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Stanislav Bláha
|28. července 1921
|29. července 1945
|{{dts|22|09|2004}}
|Farář v Břežanech u Znojma a duchovní správce tamní komunity Kongregace sester sv. Hedviky.
|-
|[[w:Oldřich Navařík|Oldřich Navařík]], CRV
|{{dts|01|05|1934}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|25|11|2004}}
|[[w:Windesheimští kanovníci|Augustinián-kanovník]] (Widesheimské kongregace). Kanovník, dómský vikář, rektor jezuitského kostela sv. Michala v Brně, Nanebevzetí Panny Marie v Brně, později kostela sv. Maří Magdalény v Brně. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]]. 
|-
|Beda Lubomír Hugo Kukula, OSB
|{{dts|10|07|1960}}
|{{dts|22|05|2004}}
|{{dts|29|12|2004}}
|Rajhradský benediktin, novokněz. Farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě u Brna]]. Zemřel v důsledku vážného onemocnění sedm měsíců po svém svěcení. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Vlastimil Laštůvka
|27. prosince 1939
|26. srpna 1994
|{{dts|22|02|2005}}
|Trvalý jáhen brněnské diecéze.  
|-
|[[w:František Míša|František Míša]], SDB
|{{dts|05|05|1913}}
|{{dts|17|12|1939}}
|{{dts|03|03|2005}}
|Salesián. Kolem roku 1946 ředitel salesiánské oratoře v Brně. V letech 1969-1981 provinciál české salesiánské provincie. 
|-
|František Hynšt
|{{dts|05|10|1908}}
|
# dubna 1933
|{{dts|04|03|2005}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|Ambrož Milan Matějíček, OSA
|{{dts|17|04|1928}}
|{{dts|24|09|1992}}
|{{dts|15|05|2005}}
|Augustinián na Starém Brně. Původně přijal kněžské svěcení tajně v rámci &quot;podzemní církve&quot; v roce 1968. Před rokem 1992 byl zaměstnán jako desinfektor v brněnské [[w:Dětská nemocnice (Brno)|Dětské nemocnici]]. Po podmínečném svěcení v roce 1992 působil jako farní vikář na Starém Brně a byl členem místní augustiniánské komunity. 
|-
|Eduard Václav Sedlický
|18. června 1929
|10. dubna 1968
|{{dts|08|12|2005}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sněžné na Moravě|Sněžném]].  
|-
|Jan Handlíř
|{{dts|25|01|1918}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|12|2005}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Korolupy|Korolupech]] a ex currendo administrátor farnosti [[w:Římskokatolická farnost Bítov|Bítov]].
|-
|Stanislav Svoboda
|{{dts|27|10|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|20|01|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|Mgr. Jan Pavlů
|{{dts|25|01|1961}}
|25. června 1989
|{{dts|05|05|2006}}
|Do roku 2000 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. 
|-
|Antonín Blaha
|13. listopadu 1918
|29. června 1947
|{{dts|15|06|2006}}
|V letech 1992-2006 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Vladimír Stejskal
|{{dts|09|10|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|25|06|2006}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroslavice|Jaroslavicích u Znojma]] (1966–1979), v [[w:Římskokatolická_farnost_Lanžhot|Lanžhotě]] (1979–2003) a naposledy rektor filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi (farnost Deblín). Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. 
|-
|Oldřich Zadražil
|{{dts|12|10|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|07|07|2006}}
|Emeritní farář v Lomnici u Tišnova. 
|-
|Antonín Landsmann
|13. června 1918
|5. července 1947
|{{dts|17|07|2006}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lednice na Moravě|Lednici]].  
|-
|Vladimír Novotný
|{{dts|02|06|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|01|08|2006}}
|Rodák z Bohdalova. Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. 
|-
|Alois Bumbálek
|{{dts|29|04|1921}}
|{{dts|25|08|1980}}
|{{dts|10|08|2006}}
|Bývalý farář u Matky Boží v Jihlavě a děkan jihlavský, později výpomocný duchovní v Třešti u Jihlavy. 
|-
|František Polák
|1922
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|10|11|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice nad Svitavou|Babicích nad Svitavou]]. 
|-
|Bohuslav Cemper
|{{dts|21|01|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|13|11|2006}}
|Kanovník, farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. První duchovní rádce [[w:Orel (spolek)|Orla]] po jeho obnově po roce 1989. Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Josef Ondráček
|14. srpna 1928
|5. července 1971
|{{dts|01|01|2007}}
|Do roku 2000 farář ve Cvrčovicích u Pohořelic (cvrčovická farnost byla posléze v roce 2006 administrativně zrušena a sloučena s [[w:Římskokatolická farnost Pohořelice|farností pohořelickou]]). Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Lev Hipsch, SJ
|{{dts|10|04|1914}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|02|01|2007}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. Od roku 1974 působil u řeholních sester v Opavě. 
|-
|František Kvasnička
|20. března 1917
|5. července 1942
|{{dts|06|01|2007}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Blížkovice|Blížkovicích]]. 
|-
|Metoděj Kuběna
|{{dts|10|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|07|01|2007}}
|Administrátor v Křepicích, výpomocný duchovní v Nosislavi, později duchovní správce sester františkánek v Žernůvce u Tišnova. 
|-
|Josef Hložek, SJ
|{{dts|19|10|1923}}
|{{dts|09|02|1952}}
|{{dts|16|01|2007}}
|Jezuita. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]]. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben v Obyčtově ve stejném hřobě jako jeden z jeho předchůdců, R.D. Jan Kadeřábek (viz r. 1976 tohoto seznamu). 
|-
|Vítězslav Grmela
|21. listopadu 1920
|29. července 1945
|{{dts|30|01|2007}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|-
|Josef Jandl
|{{dts|23|10|1927}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|02|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Bedřich Provazník|Bedřich Provazník]]
|{{dts|31|05|1936}}
|{{dts|06|02|1968}}
|{{dts|04|02|2007}}
|Biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupský úřad nevykonával a působil jako venkovský farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Petr Baran, SDB
|{{dts|18|02|1926}}
|13. prosince 1967
|{{dts|28|02|2007}}
|Salesián. Po roce 1989 působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]], kde organizoval stavbu kostela a ''Salesiánského střediska mládeže''. 
|-
|Jacek Jaroslav Horák, OP
|{{dts|28|06|1952}}
|{{dts|29|09|1994}}
|{{dts|03|04|2007}}
|Dominikán. V letech 2001-2003 výpomocný duchovní při kostele sv. Janů v Brně.  
|-
|Ladislav Veselý
|{{dts|09|06|1923}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|09|04|2007}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí|Bořeticích]]. 
|-
|Ambrož Bohumil Svatoš, OP
|{{dts|12|06|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Dominikán, dlouholetý provinciál české dominikánské provincie (funkci vykonával 38 let, což je, vzhledem k dominikánským zvyklostem, velká rarita). V letech 1970-1973 duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna, později žil v kněžském domově na Moravci, v roce 1990 se odstěhoval do obnoveného dominikánského kláštera ve Znojmě. Pohřben v kryptě basiliky v Jablonném v Podještědí, poblíž hrobu sv. Zdislavy, jejímž byl celoživotním ctitelem. 
|-
|Česlav Ludvík Malík, O.Praem.
|{{dts|20|07|1922}}
|{{dts|06|07|1951}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil na odpočinku v Třebíči. 
|-
|Josef Valoušek
|6. ledna 1921
|29. července 1945
|{{dts|17|07|2007}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Vincenc Řehoř
|{{dts|15|05|1933}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|07|07|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. 
|-
|Mgr. Vladislav Dvořák
|{{dts|21|05|1943}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|10|08|2007}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zaječí|Zaječí]]. 
|-
|Jan Kubíček
|28. července 1933
|25. června 1994
|{{dts|17|09|2007}}
|Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|Mons. [[w:Karel Onuca|Karel Onuca]]
|{{dts|07|10|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|08|12|2007}}
|Rodák z Jemnice. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|u sv. Augustina v Brně]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. V roce 1999 odešel na odpočinek do Ladné, kde dožil.  
|-
|Kryštof Václav Nečas, OP
|{{dts|02|12|1920}}
|{{dts|17|03|1945}}
|{{dts|31|12|2007}}
|Dominikán. Člen řádové komunity ve Znojmě. 
|-
|Mons. [[w:Ludvík Horký|Ludvík Horký]]
|{{dts|15|09|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|05|01|2008}}
|Rodák z Rudy u Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]], [[w:kurát|kurát]] [[w:Psychiatrická nemocnice Brno|psychiatrické nemocnice v Brně-Černovicích]], středoškolský profesor a farář farnosti při brněnské katedrále. V letech 1972-1989 kapitulní vikář brněnské diecéze. Řadu let vypomáhal v brněnském kostele Nalezení sv. Kříže při konventu kapucínů. V roce 1990 byl jmenován apoštolským pronotářem. Zemřel v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Hroznata Jan Svatek, O.Praem.
|{{dts|16|04|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|05|01|2008}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Později dlouhodobě působil v Žatci v litoměřické diecézi a od r. 1998 ve farnosti Praha-Střešovice. Jubilant a senior kanonie. 
|-
|Ferdinand Hrušat
|{{dts|09|04|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|06|01|2008}}
|V letech 1948-1961 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Od roku 1962 kooperátor při kostele sv. Janů v Brně. Zde působil výpomocně i po odchodu do důchodu, zejména jako zpovědník. Zemřel v hospici v Rajhradě u Brna. Pohřben v Brně na Ústředním hřbitově.
|-
|Mons. František Baťka
|{{dts|02|12|1922}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|17|06|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. 
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|27|09|1946}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální představený [[w:Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti]]. Do roku 2007 rektor kostela sv. Máří Magdaleny v Brně. Současně působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Dožil v Českých Budějovicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Ladislav Havel
|{{dts|20|05|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|03|08|2008}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Červená Lhota|Červené Lhotě]].
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|07|09|1929}}
|{{dts|26|06|1972}}
|{{dts|08|08|2008}}
|Titulární  převor  domažlický,  někdejší  pedagog  na  domažlickém gymnáziu.  Kněžsky  působil  především  ve  farnostech  litoměřické diecéze (Lobendava, Dolní Poustevna, Bakov nad Jizerou), od r. 1998 výpomocný duchovní na Starém Brně. Pohřben v řádové hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. ThDr. JULic. [[w:Alois Krchňák|Alois Krchňák]]
|{{dts|06|12|1922}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|29|08|2008}}
|Rodák ze Světlé u Boskovic ([[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|farnost Cetkovice]]). Svými představenými byl poslán na studia do Říma a po únoru 1948 se rozhodl zůstat v zahraničí. Dále studoval a v roce 1950 byl v Římě vysvěcen na kněze. Věnoval se historickému bádání. Působil na mohučské univerzitě a současně jako advokát diecézního církevního soudu v Mohuči. Po roce 1990 se vrátil na Moravu. Působil jako výpomocný duchovní ve farnosti při brněnském kostele sv. Jakuba. Od roku 2005 žil v péči sester františkánek v Brně na Grohově ulici. Pohřben v Cetkovicích. 
|-
|Jan Smutný
|{{dts|10|09|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]]. Od roku 1949 v emigraci. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hladík|Josef Hladík]]
|{{dts|08|03|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Rodák z Březí u Velké Bíteše. Záhy po kněžském svěcení byl odveden k PTP, kde prožil přes tři roky. V letech 1954-1955 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Následně byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně]], kde prožil celý zbytek života, nejprve jako kaplan, později jako administrátor a farář, a nakonec jako výpomocný duchovní. Pohřben ve hrobce svatojakubského kostela.
|-
|Mons. [[w:Bohuslav Brabec|Bohuslav Brabec]]
|{{dts|16|07|1928}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|11|2008}}
|Rodák z osady Závist ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Vystřídal několik kněžských působišť (Třebíč-Jejkov, [[w:w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov u Brna]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřim]], [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanice]], [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telč]]). Naposledy farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou.|Radostíně nad Oslavou]] a administrátor ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]]. Krátce před smrtí se odstěhoval do rodného domu na Závisti, kde dožil. Pohřben v Netíně, ke kterému měl celý život poměrně silný vztah. 
|-
|[[w:Jan Pavlík|Jan Evang. Pavlík]], SJ
|{{dts|23|10|1920}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|11|2008}}
|Jezuita a někdejší provinciál české provincie tohoto řádu. Původně byl bohoslovcem brněnské diecéze, k jezuitům vstoupil již jako kněz až v roce 1947. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci ''Akce K''. V letech 1955-1960 politický vězeň. V letech 1963-1970 působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. V letech 1991-1998 spirituál kněžského semináře v Olomouci. Pohřben na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Josef Botek
|{{dts|14|01|1948}}
|{{dts|26|06|1976}}
|{{dts|11|12|2008}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1998-2001 přechodně působil v brněnské diecézi.  
|-
|Jiří Palla
|{{dts|31|10|1943}}
|{{dts|26|06|1977}}
|{{dts|25|12|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Dožil u sester těšitelek v Rajhradě u Brna.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Hrbata|Josef Hrbata]]
|{{dts|06|04|1924}}
|{{dts|21|02|1948}}
|{{dts|19|04|2009}}
|Rodák z Habrůvky ([[w:Římskokatolická farnost Křtiny|farnost Křtiny]]). Jako kaplan působil v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Moravského Krumlova|Petrovicích u Moravského Krumlova]] a následně v Brně na Křenové. Současně s kaplanstvím na Křenové byl jedním ze sekretářů biskupa Karla Skoupého. V roce 1950 byl zatčen a deset měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Po propuštění se rozhodl emigrovat, což také ještě koncem roku 1950 učinil (přeplaval u Malacek řeku Moravu do Rakouska). Zůstal v Rakousku, kde mu bylo umožněno kněžsky působit v innsbrucké diecézi. V roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurgelu v Alpách. České exilové nakladatelství [[w:Velehrad (nakladatelství)|Velehrad]], sídlící v Římě vydávalo jeho zamyšlení nad liturgickými texty (např. ''Perly a chléb'' ''I.'' a ''II.'', ''Světlo v temnotách'', ...). Pohřben v Brně-Králově Poli.
|-
|Alois Weigl
|{{dts|07|02|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|11|05|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Josef Kotulan
|{{dts|16|07|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|06|2009}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]]. Později odešel do emigrace. Zemřel v Altöttingu.
|-
|František Šrámek
|{{dts|01|12|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|22|06|2009}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]], výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. 
|-
|Rudolf Zbirovský
|{{dts|29|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|27|07|2009}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelice u Brna|Střelicích]]. 
|-
|František Nestrojil
|{{dts|23|01|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|28|07|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]]. 
|-
|Karel Mach
|{{dts|12|08|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|04|08|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]]. 
|-
|Karel Hugo
|{{dts|02|02|1927}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|27|09|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]], výpomocný duchovní v rodných [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]].
|-
|Ing. Mgr. Jan Mendel
|4. května 1933
|24. června 1995
|{{dts|03|10|2009}}
|Trvalý jáhen na Starém Brně.
|-
|Bohumil Mihola
|13. září 1941
|26. června 1966
|{{dts|09|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích u Znojma]]. 
|-
|Jaroslav Schneider
|{{dts|12|05|1921}}
|{{dts|02|07|1944}}
|{{dts|10|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Okříšky|Okříškách]].
|-
|Jaroslav Žalkovský
|{{dts|20|10|1928}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|01|01|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rozsochy|Rozsochách]].
|-
|Václav Noll
|{{dts|07|10|1929}}
|{{dts|24|02|1968}}
|{{dts|15|02|2010}}
|Duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna.
|-
|Václav Küchler
|{{dts|27|09|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|24|02|2010}}
|Emeritní děkan jaroměřický a moravskobudějovický. V letech 1959-1991 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. Dožil u sester boromejek v ''Domově svatého Antonína'' v Moravských Budějovicích. 
|-
|Jiří Bílek
|22. dubna 1922
|5. července 1948
|{{dts|04|03|2010}}
|Dlouholetý farář v Brně-Zábrdovicích, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|František Grmolec
|{{dts|22|10|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|18|03|2010}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Višňové u Znojma|Višňovém u Znojma]], dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben ve Višňovém. 
|-
|Mons. [[w:Karel Pavlíček (kněz)|Karel Pavlíček]]
|{{dts|26|05|1929}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|17|05|2010}}
|Rodák z Budišova u Třebíče. Vstoupil do brněnského kněžského semináře. Ten byl ovšem v roce 1950 státní mocí zrušen a Karel Pavlíček byl odveden k PTP. Poté pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, kde mu konečně bylo umožněno dokončit studia. Po dvou letech se dočkal kněžského svěcení. Jeho prvním působištěm se stala Třešť u Jihlavy. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. V závěru života byl výpomocným duchovním v [[w:Římskokatolická farnost Pozořice|Pozořicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Ladislav Simajchl|Ladislav Simajchl]]
|{{dts|04|06|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|05|07|2010}}
|V letech 1981-2000 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Jeden z editorů [[w:Jednotný kancionál|Jednotného kancionálu]]. 
|-
|Mons. [[w:Metoděj Kotík|Metoděj Kotík]]
|{{dts|18|07|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|19|07|2010}}
|Rodák z Dolních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1966-2005 farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Josef František Doležal
|{{dts|07|06|1950}}
|{{dts|24|06|1979}}
|{{dts|22|09|2010}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. 
|-
|Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap.
|1920
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|01|11|2010}}
|Kapucín, rodák ze Starého Poddvorova ([[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|farnost Čejkovice]]). V letech 1971-1985 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], Čejkovicích a [[w:Římskokatolická farnost Ratíškovice|Ratíškovicích]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi. V letech 1994-2008 působil při brněnském kostele Nalezení sv. Kříže, zvláště jako vyhledávaný zpovědník. Dožil v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech. Pohřben do kapucínské hrobky na hřbitově v Praze na Břevnovském hřbitově.  
|-
|Antonín Němčanský
|{{dts|22|05|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|10|11|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]]. 
|-
|[[w:Stanislav Krátký|Stanislav Krátký]]
|{{dts|11|11|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|13|11|2010}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]], později v Brně-Husovicích a Brně-Řečkovicích. Následně v letech 1958-1960 politický vězeň. K duchovní službě se mohl vrátit až v roce 1968, kdy byl ustanoven za interkalárního administrátora do [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnic]]. Následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě na Moravě]]. Biskup &quot;skryté církve&quot;, po roce 1989 biskupský úřad nevykonával. Přes dvacet let působil v duchovní správě na [[w:Římskokatolická farnost Hrádek u Znojma|Hrádku u Znojma]] a v okolních farnostech. V roce 1999, po smrti Vladimíra Nováčka, se stal proboštem mikulovské kapituly. Podílel se na vzniku [[w:Radio Proglas|Radia Proglas]] a [[w:Tábor Radost|Tábora Radost]] v Orlických horách. Pohřben v kanovnické hrobce na hřbitově v Mikulově.
|-
|Libor Tomáš Pinkava, OFMCap.
|{{dts|19|07|1919}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|15|11|2010}}
|V letech 1942-1945 nuceně nasazen v Německu. V letech 1948-1950, již jako kněz, byl členem kapucínské komunity v Třebíči na Jejkově. V letech 1950-1955 byl coby řeholník internován, následně pracoval v civilním zaměstnání. Krátce mohl působit v duchovní správě v litoměřické diecézi a pražské arcidiecézi. Začátkem 70. let 20. století mu aktivní pastorační služba byla opět státní mocí znemožněna. Až po odchodu do důchodu mohl opět kněžsky působit, tentokráte v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1995 žil v kapucínské komunitě v Olomouci. Pohřben v Olomouci-Neředíně. 
|-
|Miroslav Bičiště
|21. října 1931
|23. června 1963
|{{dts|23|11|2010}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Na odpočinku žil v kněžském domově na Moravci, zároveň však dle svých možností kněžsky vypomáhal ve [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|farnosti Dalečín]]. Pohřben v Sádku u Poličky (královéhradecká diecéze). 
|-
|Karel Hrazdil
|{{dts|29|07|1927}}
|{{dts|18|06|1994}}
|{{dts|23|11|2010}}
|V roce 1950, kdy byl uzavřen brněnský alumnát, byl ve 4. ročníku studia. Na kněžské svěcení čekal až do roku 1994. Působil jako výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|v Brně u sv. Jakuba]]. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Pacal|Josef Pacal]]
|{{dts|10|10|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|01|2011}}
|Rodák z Černé ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Krátce po kněžském svěcení byl odveden k PTP a do pastorace mohl nastoupit až v roce 1954. Od roku 1990 působil na ''Diecézním církevním soudu''. Kanovník brněnské kapituly. Někdejší farář a kustod brněnské katedrály. Od roku 2005 výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|ve Znojmě u sv. Mikuláše]]. Pohřben v Měříně. 
|-
|Stanislav Pravec
|{{dts|14|04|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|20|01|2011}}
|Někdejší duchovní správce v Křižanovicích u Bučovic. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Alois Honek
|{{dts|30|06|1938}}
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|14|05|2011}}
|Rektor kaple kněžského domova na Moravci. Dlouholetý diecézní cenzor.
|-
|Vítězslav Schneiderka, CSsR
|12. října 1919
|29. června 1947
|{{dts|26|06|2011}}
|Redemptorista, kněz, kdysi působící při kostele sv. Michala v Brně. 
|-
|František Sadílek
|{{dts|13|08|1948}}
|{{dts|25|06|1978}}
|{{dts|11|08|2011}}
|Rodák z Rozseče u Kunštátu ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Někdejší farář v Moravském Krumlově a děkan moravskokrumlovského děkanátu. Od roku 2009 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Zde sloužil až do své smrti. Trpělivě snášel v závěru života vážnou nemoc a kněžsky sloužil až do konce. Poslední Mši svatou v netínském kostele sloužil 3. srpna 2011. Pohřben v Sulíkově. 
|-
|Jan Dobeš
|{{dts|23|09|1931}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. V roce 1994 přešel do olomoucké arcidiecéze.
|-
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Josef Dobiáš]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|14|06|1942}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Od roku 1990 výpomocný duchovní v Holubicích ([[w:Římskokatolická farnost Pozořice|farnost Pozořice]]). Předtím působil v litoměřické diecézi. 
|-
|Prof. ThDr. JUDr. [[w:Miroslav Zedníček|Miroslav Zedníček]]
|{{dts|04|11|1931}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|19|02|2012}}
|Rodák z Rudy. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Později vyučoval kanonické právo na CMBF v Litoměřicích. Autor českého překladu ''Kodexu kanonického práva''. Po roce 1989 vyučoval na KTF UK v Praze. Pohřben v Tišnově.
|-
|[[w:Jaroslav Olšava|Jaroslav Moštěk]]
|{{dts|06|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|17|03|2012}}
|Rodák z Nové Říše. Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]]. Později byl na státní zásah přeložen do královéhradecké diecéze, kde působil ve Skuhrově u Havlíčkova Brodu. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Jaroslav Olšava'', svá díla vydával povětšinou vlastním nákladem.  
|-
|Ing. Angelus Alois Glabasnia, OFM
|{{dts|08|03|1955}}
|{{dts|29|03|1987}}
|{{dts|22|04|2012}}
|Františkán. V letech 1998-2009 působil ve farnosti při kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích a byl členem tamní františkánské komunity.
|-
|Jan Zemánek, CSsR
|{{dts|23|01|1925}}
|{{dts|20|11|1949}}
|{{dts|08|06|2012}}
|Redemptorista, někdejší provinciál. V letech 2004-2007 působil v Tasovicích u Znojma. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. V letech 2007-2008 působil na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), dožil v Charitním domově ve Staré Boleslavi. Pohřben v Tasovicích. 
|-
|Julián Vladimír Veškrna, CFSsS
|{{dts|23|02|1925}}
|{{dts|09|02|1968}}
|{{dts|17|06|2012}}
|Rodák z Brna-Husovic. Člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti. V letech 1992-1996 působil v Brně při kostele sv. Máří Magdaleny. Dožil v Českých Budějovicích, kde je též pohřben.
|-
|Bernardin Josef Mráz, OFMConv.
|{{dts|05|03|1909}}
|{{dts|12|07|1931}}
|{{dts|29|07|2012}}
|Nejstarší člen české provincie řádu minoritů. Před rokem 1950 působil v minoritském konventu při kostele sv. Janů v Brně. Dožil v Praze v konventu u sv. Jakuba na Starém Městě, kde zemřel ve věku 103 let. Pohřben v hrobce bratří minoritů na Olšanských hřbitovech v Praze. 
|-
|ThLic. [[w:Jeroným Filip Hofmann|Jeroným Filip Hofmann]], O.Praem.
|{{dts|08|06|1973}}
|{{dts|26|06|2003}}
|{{dts|14|09|2012}}
|Strahovský premonstrát, někdejší vrcholový sportovec. Někdejší administrátor v Praze-Střešovicích. Od roku 2008 farní vikář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rančířov u Jihlavy|Rančířově]]. Zemřel na následky vážného úrazu. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Josef Krchňavý
|{{dts|19|03|1925}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|10|10|2012}}
|Dlouholetý farář, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou II]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Jan Blaha|Jan Blaha]]
|{{dts|12|03|1938}}
|{{dts|12|07|1967}}
|{{dts|13|12|2012}}
|Biskup &quot;skryté církve&quot; (biskupská konsekrace 28. října 1967, světitel [[w:Peter Dubovský|Peter Dubovský]]). Po roce 1989 odmítl nabízený post světícího biskupa v Litoměřicích a po celý zbytek života sloužil jako farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Jan Kabátek
|{{dts|28|12|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|26|12|2012}}
|Emeritní děkan náměšťského děkanátu. Farář a později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]].
|-
|Vojtěch Srna
|{{dts|31|01|1932}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|17|01|2013}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Karel Volejníček
|{{dts|30|10|1936}}
|26. června 1966
|{{dts|01|02|2013}}
|Rodák z Brna-Židenic. Původně kněz litoměřické diecéze, kde působil mimo jiné v Liberci a jako vicerektor Kněžského semináře v Litoměřicích. V brněnské diecézi působil ve Svatoslavi a v letech 1992-1997 jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté jako výpomocný duchovní v Brně-Židenicích.
|-
|Ambros Alois Kapeller, OSB
|{{dts|12|11|1943}}
|{{dts|28|06|1969}}
|{{dts|08|02|2013}}
|Benediktin z rakouského Göttweigu. V letech 2003-2005 farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě]]. 
|-
|Stanislav Jiří Fiala, OH
|{{dts|03|04|1930}}
|
# července 1972
|{{dts|02|03|2013}}
|Milosrdný bratr, v letech 1992-2004 provinciál české řádové provincie. Narozen v Lánech u Nymburka. Převor [[w:Klášter milosrdných bratří (Letovice)|konventu v Letovicích]] a rektor tamního klášterního kostela. Pohřben v hrobce tohoto kostela.
|-
|[[w:Tomáš Prnka|Tomáš Prnka]]
|{{dts|14|02|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|29|03|2013}}
|Od roku 1973 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], od r. 2008 na penzi výpomocný duchovní tamtéž až do své smrti. V letech 1978-1999 zároveň děkan [[w:Děkanát Blansko|blanenského děkanátu]]. Rodný bratr R.D. Josefa Prnky (viz r. 1989 tohoto seznamu). Pohřben na hřbitově ve Křtinách ve stejném hrobě jako jeden z jeho předchůdců, František Marek (viz r. 1969 tohoto seznamu). 
|-
|Česlav Boleslav Chroboczek, OFMConv. 
|{{dts|27|11|1929}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|31|03|2013}}
|Minorita. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Božice|Božicích]] a děkan hrušovanský. 
|-
|Emanuel Marek
|{{dts|08|06|1926}}
|{{dts|29|06|1952}}
|{{dts|01|06|2013}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Urbanov|Urbanově]].
|-
|[[w:Josef Hinterhölzl|Josef Hinterhölzl]]
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|03|08|2013}}
|Rodák ze Šumné ([[w:Římskokatolická farnost Štítary na Moravě|farnost Štítary na Moravě]]). Biskup &quot;skryté církve&quot; (po roce 1989 biskupskou službu nevykonával). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jamné u Jihlavy|Jamném u Jihlavy]].
|-
|Josef Vaníček, SDB
|{{dts|06|08|1926}}
|{{dts|25|12|1968}}
|{{dts|06|08|2013}}
|Salesián, rodák z Vršovic u Opavy (nyní ostravsko-opavská diecéze). Kněžské svěcení přijal tajně vzkládáním rukou biskupa [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]]. V letech 1971-1992 působil postupně v několika farnostech ([[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačice]], [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Staré Hobzí]], [[w:Římskokatolická farnost Český Rudolec|Český Rudolec]], [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studená]], [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosice u Brna]]). V letech 1992-2007 působil v salesiánské komunitě v Brně-Líšni. Dožil v péči řeholních sester v Žernovce u Tišnova. 
|-
|Mons. [[w:Josef Šindar|Josef Šindar]]
|{{dts|29|03|1933}}
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|17|09|2013}}
|Farář v Tišnově a děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|František Kozár
|{{dts|14|06|1946}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|03|10|2013}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě v Moravském krasu]]. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Biritualista. 
|-
|Josef Daněk, SDB
|{{dts|06|05|1951}}
|26. června 1977
|{{dts|10|12|2013}}
|Salesián. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]]. 
|-
|Mons. [[w:Josef Stejskal (kněz)|Josef Stejskal]]
|{{dts|21|01|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|01|2014}}
|Rodák ze Šitbořic. Bratranec R.D. Vladimíra Stejskala (viz r. 2006 tohoto seznamu). Za druhé světové války jako bohoslovec totálně nasazen na Mostecku. Po kněžském svěcení působil v letech 1949-1951 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná|Poštorné u Břeclavi]]. Poté byl &quot;za trest&quot; přeložen do litoměřické diecéze. V letech 1951-1954 vystřídal několik působišť (Podmokly u Děčína, Česká Lípa a Kvítkov). V roce 1954 byl ustanoven administrátorem farnosti při poutním kostele v Horní Polici u České Lípy. Zde pak prožil celý zbytek života, v roce 1991 byl v Horní Polici ustanoven farářem s titulem arciděkana. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Zemřel na faře v Horní Polici, pohřben na hornopolickém hřbitově. 
|-
|František Jindra
|{{dts|18|06|1924}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|09|02|2014}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]].
|-
|Mgr. Jaroslav Sojka
|25. dubna 1929
|25. června 1994
|{{dts|26|04|2014}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Trvalý jáhen v Brně-Lískovci.
|-
|Josef Malík
|{{dts|23|08|1951}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|12|05|2014}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]]. Zemřel během Mše svaté. 
|-
|Antonín Láník
|{{dts|07|05|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|10|06|2014}}
|Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], premonstrátský terciář. 
|-
|Ludvík Tichý
|{{dts|08|02|1925}}
|16. dubna 1950
|{{dts|10|07|2014}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. 
|-
|Leo Kuchař, SSS
|{{dts|16|02|1928}}
|{{dts|06|04|1960}}
|{{dts|19|07|2014}}
|Člen kongregace eucharistiánů. Kněžské svěcení přijal tajně v Polsku, poté působil v ilegální pastoraci v Brně. V závěru života působil v Rakousku. Pohřben na hřbitově Oberlaa ve Vídni. 
|-
|Václav Kamenický
|{{dts|03|08|1929}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|14|08|2014}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Ludvík Otradovec, SDB
|{{dts|11|12|1928}}
|{{dts|13|12|1967}}
|{{dts|14|11|2014}}
|Salesián. Rodák z Velkého Meziříčí. Kněžské svěcení přijal tajně a v duchovní správě mohl začít působit až v roce 1971. Postupně působil v několika farnostech brněnské diecéze ([[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnice]], Jihlava, [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramov]], [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovany]]). V roce 1989 odešel ze zdravotních důvodů do penze, žil jako soukromá osoba v Brně-Jundrově a příležitostně vypomáhal v duchovní správě u spolubratří salesiánů v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Jan Chromeček, SJ
|{{dts|27|07|1932}}
|{{dts|21|01|1968}}
|{{dts|14|12|2014}}
|Jezuita. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. 
|-
|Mgr. Pavel Horký
|{{dts|05|12|1950}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|05|01|2015}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stonařov|Stonařově]] a děkan jihlavského děkanátu. 
|-
|Berard Jaroslav Hasil, OFM
|{{dts|07|05|1923}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|09|01|2015}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], až do své smrti pak výpomocný duchovní tamtéž. Člen tamní františkánské komunity.
|-
|Břetislav Vaněk, CSsR
|{{dts|05|02|1926}}
|{{dts|15|09|1951}}
|{{dts|19|05|2015}}
|Redemptorista. Někdejší výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. Dožil na Svaté Hoře u Příbrami v tamní komunitě redemptoristů, vypomáhal v duchovní správě svatohorské farnosti, zejména jako zpovědník. 
|-
|Cyril Vladimír Hron, III.OP
|{{dts|07|06|1954}}
|{{dts|12|12|1992}}
|{{dts|28|05|2015}}
|Kněz plzeňské diecéze a terciář dominikánského řádu. Někdejší výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalatice|Chvalaticích]].
|-
|Mons. [[w:Václav Fišer (kněz)|Václav Fišer]]
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. 
|-
|Mgr. [[w:Jan Kabeláč|Jan Kabeláč]]
|{{dts|02|02|1937}}
|{{dts|29|06|1960}}
|{{dts|18|08|2015}}
|Kanovník brněnské kapituly, v letech 2006-2013 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]], poté až do své smrti výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]]. Soudce diecézního církevního soudu. 
|-
|[[w:Odilo František Crkva|Odilo František Crkva]], OSB
|{{dts|23|02|1926}}
|{{dts|26|07|1953}}
|{{dts|29|09|2015}}
|Rodák z Brtnice. Benediktin, mnich Emauzského opatství v Praze. Po roce 1959 žil v emigraci v benediktinském opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga v USA a věnoval se krajanské duchovní správě. Po roce 1989 podporoval obnovu působení benediktinů v České republice. Pohřben v Lisle.
|-
|[[w:Bernard František Palka|Bernard František Palka]], O.Praem.
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Novoříšský premonstrát, emeritní převor novoříšské premonstrátské kanonie a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Krasonice|Krasonicích]]. Dožil v charitním domově v Kroměříži. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši. 
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>fa243gv9ixoqezm7s1hgpe8ob29fh3v</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>55487</id>
      <parentid>55486</parentid>
      <timestamp>2026-10-28T03:03:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <origin>55487</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="140302" sha1="6wyxa7x6ncwwrp6k7ntzs6vrim31a85" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1960-2015'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] ''[[w:kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1960-2015. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Otakar Jindra
|{{dts|24|10|1898}}
|{{dts|05|07|1923}}
|{{dts|24|06|1960}}
|Rodák z Jemnice, jako kněz působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a [[w:Římskokatolická farnost Volfířov|Volfířově]]. Od roku 1944 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Michael Václav Chaloupka, OP
|{{dts|22|06|1916}}
|{{dts|04|07|1943}}
|{{dts|12|12|1960}}
|[[w:Řád bratří kazatelů|Dominikán]], rodák z Horních Dubňan, po roce 1950 byl nějaký čas coby řeholník internován, po propuštění pracoval v civilním zaměstnání, na sklonku života žil v kněžském domově na [[w:Moravec|Moravci]].
|-
|Leopold Toman ml.
|5. listopadu 1895
|1919
|{{dts|30|01|1961}}
|Rodák z [[w:Olší nad Oslavou|Kochánova]](farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]), farář v [[w:Římskokatolická farnost Myslibořice|Myslibořicích]].
|-
|[[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]
|{{dts|20|08|1878}}
|1902
|{{dts|10|02|1961}}
|Vedle kněžské služby též spisovatel a básník. Jako kaplan působil v Babicích u Lesonic, poté administrátor ''ad interim'' v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]], následně kaplan v Bystrci u Brna. Od roku 1922 žil jako předčasný penzista ve svém rodišti - Tasově. Věnoval se zde hlavně básnické a spisovatelské činnosti, příležitostně však vedle toho vypomáhal s duchovní správou [[w:Římskokatolická farnost Tasov|tasovské farnosti]]. 
|-
|Albín Jaroslav Kvita, SDS
|{{dts|15|05|1915}}
|{{dts|29|06|1938}}
|{{dts|10|09|1961}}
|Salvatorián. Někdejší kaplan v Brně-Husovicích. Zemřel na následky pobytu ve vyšetřovací vazbě (ve vyšetřovací vazbě mu byla odepřena potřebná lékařská péče a v důsledku toho u něj propukla leukémie, pro kterou měl jeho rod dědičné dispozice). Pohřben v Rybí u Nového Jičína. 
|-
|Vladimír Koukal
|
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|26|09|1961}}
|Novokněz, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Zemřel tragicky, nešťastnou náhodou byl zasažen bleskem když se modlil v telčské kapli sv. Karla Borromejského. Pohřben v Rosicích u Brna, odkud pocházel. 
|-
|Jan Nepomuk František Kopáček, OSB
|{{dts|18|08|1888}}
|{{dts|24|08|1912}}
|{{dts|16|11|1961}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K, po propuštění dožil v Domašově u Brna. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Domašově.
|-
|Hynek Buš
|
|
|{{dts|18|11|1961}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|Josef Válka
|1882
|1906
|{{dts|31|01|1961}}
|V letech 1938-1941 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Děkan tišnovského děkanátu a arcikněz. 
|-
|Josef Rampula 
|{{dts|17|04|1884}}
|{{dts|18|06|1909}}
|{{dts|20|03|1962}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]], pak katecheta v Telči. 
|-
|Evžen Konečný, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|18|04|1962}}
|[[w:Řád menších bratří kapucínů|Kapucín]], administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]]. 
|-
|Cyril Studený
|{{dts|05|07|1868}}
|1895
|{{dts|02|07|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. 
|-
|František Klimeš
|{{dts|20|01|1867}}
|1890
|{{dts|20|08|1962}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Havraníky|Havraníkách]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|Mons. František Pelan
|
|
|{{dts|18|11|1962}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radkovice u Hrotovic|Radkovicích u Hrotovic]]. 
|-
|Jan Procházka
|
|
|{{dts|30|12|1962}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]].
|-
|Josef Rudolecký
|{{dts|20|12|1880}}
|
|{{dts|15|01|1963}}
|Duchovní správce farnosti při kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, spisovatel. 
|-
|Mons. Karel Černý
|{{dts|02|11|1879}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|23|01|1963}}
|Katecheta brněnských německojazyčných škol (do r. 1945). V roce 1950 byl ustanoven rektorem kostela Nalezení sv. Kříže v Brně (zde byl ustanoven hned poté, co byli z Brna vyhnáni v rámci Akce K kapucíni). Zpovědník brněnského biskupa Karla Skoupého. Během svého působení v kostele Nalezení sv. Kříže umožňoval zde dále působit některým kapucínským kněžím, kteří byli ustanovováni jako jeho kaplani (Zeno Diviš a Martin Ptáček). Byl čestným členem kapucínského řádu. Po většinu let žil téměř bez finančního zajištění. V roce 1961 byl přeložen jako výpomocný duchovní k brněnskému kostelu sv. Jakuba, zároveň se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav. Zemřel v Nemocnici Milosrdných bratří, pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 
|-
|Karel Kočvara
|
|
|{{dts|06|02|1963}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. 
|-
|Prokop Alois Vostal, OSB
|{{dts|26|01|1909}}
|{{dts|10|04|1939}}
|{{dts|27|11|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]], farář v Syrovicích u Rajhradu, předtím novicmistr v Rajhradském klášteře. Rajhradské opatství zastupoval při jednáních o zřízení ''[[w:Slovanská benediktinská kongregace svatého Vojtěcha|Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha]]''. Zemřel při nezaviněné dopravní nehodě (při níž utrpěl vážné poranění hlavy s následným krvácením do mozku) u Ivančic, když se vracel z Moravce, kde zaopatřoval svého umírajícího spolubratra Vojtěcha Jana Horáka OSB. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Syrovicích. 
|-
|Vojtěch Jan Horák, OSB
|{{dts|15|12|1881}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|02|12|1963}}
|[[w:Klášter Rajhrad|Rajhradský]] [[w:Řád svatého Benedikta|benediktin]]. Někdejší kooperátor v Domašově a v Rajhradě. Zemřel v kněžském domově na Moravci, pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.  
|-
|Bohumil Pešek
|{{dts|08|09|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|17|07|1964}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). V letech 1946-1957 farář v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]], od roku 1957 až do své smrti působil jako duchovní správce ve Ždírci u Tišnova. 
|-
|Josef Hlaváč
|{{dts|08|02|1905}}
|{{dts|05|07|1928}}
|{{dts|01|09|1964}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. V letech 1952-1963 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. Kanovník brněnské kapituly. Zemřel v Brně. 
|-
|[[w:Emanuel Masák|Emanuel Masák]]
|{{dts|25|12|1883}}
|{{dts|14|07|1907}}
|{{dts|24|09|1964}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovanech]], následně katecheta v Brně-Židenicích. Spisovatel a literární historik. 
|-
|[[w:Jaromír Pořízek|Jaromír Pořízek]]
|{{dts|14|03|1903}}
|{{dts|05|07|1926}}
|{{dts|14|11|1964}}
|V letech 1939-1950 farář v Dolních Bojanovicích. Následně deset let vězněn jako politický vězeň. Po propuštění nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby a žil jako soukromá osoba. Zemřel v Brně na Žlutém kopci. Pohřben v Bukovince u Křtin. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Antonín Zgarbík|Antonín Zgarbík]], SJ
|{{dts|27|08|1913}}
|1940
|{{dts|22|01|1965}}
|Jezuita. Někdejší rektor Biskupského gymnázia v Brně. V l. 1950-1959 v internaci. V r. 1959 byl zatčen. Zemřel ve věznici na Mírově - udusil se při astmatickém záchvatu, protože mu byla odepřena potřebná lékařská péče. 
|-
|Vincenc Vlach
|
|
|{{dts|10|05|1965}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Benetice|Beneticích]]. 
|-
|Jan Smrž, SJ
|{{dts|18|06|1892}}
|{{dts|17|07|1921}}
|{{dts|01|08|1965}}
|Jezuita. Někdejší ředitel brněnského biskupského gymnázia. V letech 1949-1950 vyučoval v kněžském semináři v Litoměřicích, 14. dubna 1950 byl internován. Z internace se dostal v roce 1954 do kněžského domova na Moravci. Odtud po nějaké době odešel jako duchovní správce k řeholním sestrám, sloužícím v domově důchodců v Budíškovicích (farnost Horní Slatina u Telče). Zde sloužil sestrám a obyvatelům domova po zbytek života. Příležitostně také vypomáhal v horoslatinské farnosti. V závěru života onkologicky onemocněl. Po sdělení perspektivy nabízené léčby (která by mu život prodloužila jen nepatrně, zato by jej vyčerpala a omezila by jeho službu) se odmítl léčit. Naopak se začal cíleně připravovat na smrt - například tím, že sám nadepsal obálky adresami lidí, kterým mělo být zasláno jeho parte. Pohřben na hřbitově v Horní Slatině. 
|-
|Jan Spurný
|
|1900
|{{dts|13|01|1966}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]].
|-
|Egydius Pytlíček, OFMCap.
|1882
|
|{{dts|17|07|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Nejedlý
|
|
|{{dts|22|10|1966}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|Konrád Maria Kubeš, SJ
|{{dts|25|11|1890}}
|{{dts|06|07|1913}}
|{{dts|10|04|1967}}
|Jezuita, rodák z pražského Smíchova. Duchovní správce řeholních sester v Břežanech u Znojma. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Václav Bělohlávek|Václav Bělohlávek]], OCr.
|{{dts|09|01|1870}}
|{{dts|14|07|1895}}
|{{dts|01|05|1967}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Spisovatel (literární pseudonym ''Svatohor''). V letech 1917-1919 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonice|Hodonicích]], v letech 1919-1924 administrátor ve Znojmě [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|na Hradišti sv. Hippolyta]]. Poté působil jako knihovník a archivář v hlavním domě řádu křížovníků v Praze. V letech 1934-1960 žil na penzi v Milevsku (českobudějovická diecéze), od r. 1960 až do své smrti žil v charitním domově v Senohrabech. Pohřben v řádové hrobce v Praze-Hloubětíně.
|-
|Stanislav Žáček
|{{dts|05|11|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|19|07|1967}}
|Rodák z Moutnic. V letech 1927-1938 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]], kde působil až do své smrti.
|-
|ThDr. [[w:Josef Budiš|Josef Budiš]]
|{{dts|27|03|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|08|1967}}
|Rodák z Dubňan. Kaplan u sv. Jakuba v Brně. Výborný kazatel a zpovědník. Zemřel v pověsti svatosti. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžské hrobce.
|-
|Adolf Svára
|
|
|{{dts|30|09|1967}}
|Celkem 39 let působil ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanicích]], od roku 1959 až do své smrti duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci, pohřební obřady vedl jeho rodný bratr, R.D. Alois Svára († 1971), tehdejší duchovní správce v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|[[w:Josef Gross (kněz)|Josef Gross]]
|{{dts|12|06|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|06|11|1967}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]].
|-
|Leopold Havlík
|1906
|1932
|{{dts|19|12|1967}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. 
|-
|ThDr. JUDr. Josef Kratochvíl
|{{dts|19|03|1876}}
|{{dts|29|07|1900}}
|{{dts|06|05|1968}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později v Brně na Petrově. Kanovník brněnské kapituly. V letech 1953-1968 [[w:kapitulní vikář|kapitulní vikář]] brněnské diecéze.
|-
|František Vyskočil
|
|
|{{dts|16|03|1969}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]].
|-
|Jan František Valášek, O.Praem.
|{{dts|10|09|1901}}
|{{dts|22|03|1931}}
|{{dts|30|03|1969}}
|Rodák z Lutopecen ([[w:Římskokatolická farnost Hradisko u Kroměříže|farnost Hradisko u Kroměříže]], olomoucká arcidiecéze). Původně klerik jezuitského řádu, v roce 1926 přešel do premonstrátského řádu do kanonie v Nové Říši. Působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]], později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. V roce 1952 byl zatčen a odsouzen ke třinácti letům vězení. Později byl propuštěn, státní souhlas ke kněžské službě dostal až 5. března 1969. Již 30. března toho roku však zemřel. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově v Hradisku u Kroměříže. 
|-
|Augustin Pelikán
|{{dts|17|02|1895}}
|1918
|{{dts|27|07|1969}}
|Rodák z Nového Veselí. V letech 1927-1961 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]].
|-
|Josef Kubíček
|{{dts|24|09|1908}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|15|08|1969}}
|Rodák z Tasova. Někdejší farář v Brtnici, později v Moravské Nové Vsi. Pohřben v rodišti. 
|-
|František Marek
|{{dts|27|01|1893}}
|{{dts|05|07|1917}}
|{{dts|22|08|1969}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Terciář novoříšských premonstrátů. 
|-
|Augustin Jan Scherzer, OP
|{{dts|02|06|1901}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|07|10|1969}}
|Dominikán, v letech 1936-1943 převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Po roce 1945 odešel z Československa. Pracoval jako knihovník na dominikánské řádové univerzitě Angelicum v Římě.
|-
|[[w:Jan Surý|Jan Maria Surý]], SDB
|{{dts|18|10|1912}}
|1937
|{{dts|14|12|1969}}
|Salesián, v letech 1942-1943 kněz-katecheta v Brně-Žabovřeskách. Autor a režisér divadelních her s náboženskou tématikou. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci Akce K. V roce 1954 se mohl vrátit do duchovní správy, byl však poslán do severních Čech. Nejprve působil ve venkovských farnostech na Mladoboleslavsku (Kováň a Skalsko). Od roku 1957 byl administrátorem městské farnosti v České Lípě. V roce 1969 předal českolipskou farnost na žádost biskupa Trochty augustiniánům (kteří ve městě historicky působili a do r. 1950 zde měli svůj konvent). Surý byl jmenován sídelním administrátorem v blízkých Zákupech (které již předtím spravoval jako excurrendo administrátor). Dne 14. prosince 1969 zemřel v zákupském farním kostele na infarkt krátce poté, co dosloužil nedělní bohoslužbu. 
|-
|Josef Dyčka
|1900
|1924
|{{dts|11|01|1970}}
|Rodák z Boskovic. V letech 1939-1969 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1952-1969 zároveň děkan [[w:Děkanát Rosice|rosického děkanátu]].
|-
|František Káňa
|{{dts|17|10|1910}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|30|03|1970}}
|Rodák z Nedvědice. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Od roku 1943 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]], od roku 1967 navíc jmenován děkanem letovického děkanátu. 
|-
|Metoděj František Řezníček, OFM
|
|
|{{dts|14|06|1970}}
|Kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží v Jihlavě]]. Provinciál českomoravské františkánské provincie. 
|-
|J.M. can. [[w:Cyril Dlouhý|Cyril Dlouhý]]
|
|
|{{dts|06|10|1970}}
|Kanovník kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Řehoř Josef Papež, OSA
|{{dts|25|02|1917}}
|1941
|{{dts|14|10|1970}}
|Augustinián. V letech 1941-1950 byl kaplanem na Starém Brně. V roce 1950 byl poslán do královéhradecké diecéze, kde převzal farnost v Číhošti (odkud byl krátce předtím odstraněn a následně ve vězení umučen P. [[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]). Po roce z Číhoště odešel. Následně od roku 1954 byl duchovním správcem na Starém Brně. V roce 1960 byl přeložen na faru do [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanova]]. Zde působil jen krátce, a v letech 1960-1962 byl vězněn. 
|-
|[[w:Alois Stork|Alois Stork]], SJ
|{{dts|16|05|1878}}
|1908
|{{dts|20|10|1970}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V roce 1950 internován v rámci Akce K. Od r. 1953 žil v charitním domově na Moravci. Zde byl roku 1960 zatčen a prožil ve vězení 2 a půl roku. Poté se vrátil na Moravec, kde dožil a je pohřben. 
|-
|Oldřich Koutný
|{{dts|31|01|1914}}
|{{dts|16|07|1939}}
|{{dts|21|10|1970}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Tam kdysi farářem v Bludově na Šumpersku. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně, pak se vrátil do bludovské farnosti. V roce 1950 byl jako &quot;reakční&quot; kněz internován v Želivi. V roce 1951 uvězněn, a až do roku 1956 vězněn z politických důvodů. Podle vlastních slov toto druhé uvěznění snášel hůře, než věznění od nacistů v Terezíně. Do roku 1960 pracoval v civilním zaměstnání. Poté získal státní souhlas ke kněžské službě komunitě řeholních sester v Plavči u Znojma ([[w:Římskokatolická farnost Únanov|farnost Únanov]]). Zde sloužil až do smrti. Pohřben v rodných Biskupicích u Jevíčka.
|-
|Václav Skalník
|
|1933
|{{dts|03|07|1971}}
|Rodák z Jimramova. Celý svůj kněžský život prožil v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Nejprve jako kaplan, od roku 1945 jako interkalární administrátor. V letech 1947-1966 byl v Čejkovicích farářem, poté zde až do své smrti byl výpomocným duchovním. 
|-
|Evermod František Fanta, O.Praem.
|{{dts|01|02|1915}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|31|10|1971}}
|Rodák z Martínkova. Novoříšský premonstrát. Někdejší administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Od roku 1952 až do své smrti působil jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rozseč u Třešti|Rozseči u Třešti]] a ex currendo administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]]. Zemřel v nemocnici v Dačicích, pohřben v rodinném hrobě v Martínkově. 
|-
|Josef František Gabriel, OSA
|{{dts|09|10|1906}}
|1934
|{{dts|05|12|1971}}
|Augustinián. Rodák z Brna-Bosonoh. Do augustiniánského řádu vstoupil v roce 1929. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. V letech 1959-1960 pak byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]]. V letech 1960-1962 politický vězeň. Pobyt ve vězení mu značně poškodil zdraví, do aktivní duchovní správy se pak již vrátit nemohl. Pohřben v hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Eduard Dospiva, OFMCap.
|
|
|{{dts|23|12|1971}}
|Kapucín, v letech 1970-1971 působil jako výpomocný duchovní a zpovědník v Brně v kostele Nalezení sv. Kříže a jako kvardián kapucínské komunity, kterou se podařilo krátkodobě poloilegálně obnovit. Zemřel na mozkovou mrtvici. 
|-
|František Vlach
|{{dts|30|10|1912}}
|1937
|{{dts|29|12|1971}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|František Zouhar
|
|
|{{dts|13|01|1972}}
|Někdejší farář v Dubňanech a později v Hartvíkovicích. 
|-
|prof. ThDr. [[w:Karel Skoupý|Karel Skoupý]]
|{{dts|30|12|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|22|02|1972}}
|Diecézní biskup brněnský (biskupská konsekrace 30. června 1946). V letech 1950-1968 mu státní moc znemožňovala faktický výkon úřadu, diecézi řídil státem kontrolovaný kapitulní vikář. Pohřbu tohoto biskupa se zúčastnilo asi 5000 lidí.
|-
|Ludvík Antonín Kašpárek, OP
|{{dts|12|01|1906}}
|{{dts|29|06|1933}}
|{{dts|19|05|1972}}
|Dominikán. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. V závěru života sloužil jako duchovní správce sester dominikánek v Buchlovicích ([[w:olomoucká arcidiecéze|olomoucká arcidiecéze]]).
|-
|Stanislav Ledabyl
|{{dts|13|02|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|06|01|1973}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]].
|-
|[[w:Emanuel Tocháček|Emanuel Tocháček]]
|{{dts|08|12|1889}}
|{{dts|05|07|1914}}
|{{dts|16|01|1973}}
|Vystřídal několik kaplanských působišť, od roku 1924 byl farářem v Lančově, odkud musel odejít, jelikož se znelíbil nacistickým okupantům. V letech 1938-1941 byl farářem v Divákách, poté v Radkovicích u Hrotovic. V roce 1945 se pak vátil do Lančova. Vedle duchovní služby se věnoval včelařství, v němž dosáhl značné proslulosti. Před rokem 1948 publikoval ve včelařském tisku, později mu toto bylo zakázáno. Zemřel začátkem roku 1973 při práci kolem úlů. Je pohřben v Letovicích, na lančovském kostele má pamětní desku.
|-
|Karel Fanfrdla, OSA
|{{dts|01|01|1893}}
|
|{{dts|21|05|1973}}
|Augustinián na [[w:Starobrněnský klášter|Starém Brně]], duchovní správce [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|farnosti při kostele sv. Augustina v Brně]]. Za druhé světové války perzekvován nacisty. 
|-
|Bruno Vilém Matzner, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|13|06|1973}}
|Původně diecézní kněz brněnské diecéze. Po vstupu do dominikánského řádu působil jako katecheta ve Znojmě. Po roce 1950 přišel jako řeholník o státní souhlas s výkonem kněžské služby. Žil pak v Bystrci u Brna a působil zde jako varhaník. 
|-
|Václav Kuthan
|{{dts|03|04|1913}}
|{{dts|20|06|1937}}
|{{dts|20|12|1973}}
|Kněz pražské arcidiecéze. Perzekvován komunistickým režimem, vězněn v letech 1950-1960.  V letech 1968-1973 působil [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Zemřel v Okřešicích a je pohřben v Přibyslavicích u Třebíče. 
|-
|Jan Zapletal, CSsR
|{{dts|31|12|1894}}
|{{dts|18|07|1920}}
|{{dts|02|01|1974}}
|[[w:Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|Redemptorista]]. V letech 1921-1926 působil v koleji redemproristů při brněnském kostele sv. Michala. Následně přešel do řeckokatolické větve redemptoristické kongregace a pak působil na východě Slovenska ve Stropkově a Michalovcích.   
|-
|František Hedvábný
|
|1940
|{{dts|30|01|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blučina|Blučině]].
|-
|[[w:Jan Dokulil|Jan Dokulil]]
|{{dts|13|07|1910}}
|1935
|{{dts|01|02|1974}}
|V letech 1937-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. Během druhé světové války pomáhal ukrývat manželku a dceru generála [[w:Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]] a podporoval příbuzné parašutisty [[w:Jan Kubiš|Jana Kubiše]]. V roce 1950 měl být zatčen, podařilo se mu však před těmi, kdo jej přišli zatknout, utéci. Sedm let se pak skrýval na venkově kolem Velkého Meziříčí. Nakonec byl zatčen a v letech 1957-1963 byl vězněn. Po propuštění pracoval pět let v civilním zaměstnání. V roce 1968 získal státní souhlas a zbytek života prožil jako administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Svitávka|Svitávce]] u Boskovic. Vedle kněžské služby byl též básníkem. 
|-
|Alois Rimeš
|
|1927
|{{dts|10|02|1974}}
|Rodák ze Zadního Zhořce (farnost Netín). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mrákotín|Mrákotíně]].
|-
|[[w:Antonín Hugo Bradáč|Antonín Hugo Bradáč]]
|{{dts|29|05|1911}}
|1939
|{{dts|28|04|1974}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. Básník a spisovatel. V roce 1961 kázal v Tasově na pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla, ač Deml před svou smrtí výslovně žádal, aby Bradáč při jeho pohřbu nemluvil. 
|-
|Valerián Bohumil Filip, OFMCap.
|{{dts|13|04|1913}}
|{{dts|04|06|1937}}
|{{dts|05|06|1974}}
|Kapucín. V letech 1939-1941 kooperátor v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Josef Melichar
|{{dts|24|10|1903}}
|1928
|{{dts|23|09|1974}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. 
|-
|František Toman
|{{dts|04|05|1914}}
|1939
|{{dts|02|12|1974}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Pohřben v Netíně v hrobě svých příbuzných. 
|-
|Vratislav Krátký, OCr.
|{{dts|28|11|1886}}
|{{dts|16|07|1911}}
|{{dts|21|02|1975}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1928-1938 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Věteřov|Věteřově]]. 
|-
|dr. Adolf Vykopal
|
|
|{{dts|18|08|1975}}
|Kněz brněnské diecéze. Systematický teolog a biblista. Žil v exilu v Itálii. Exilový časopis českých a moravských kněží ''Vinculum'' jej charakterizoval v nekrologu jako ''učeného samotáře, který se málo s kým stýkal''. Věnoval se otázkám sociální nauky církve (viz jeho spisy ''Přebytečný majetek podle sv. Tomáše a encykliky Quadragesimo Anno'' a ''Hodnota a cena práce'').
|-
|Václav Suchý
|
|
|{{dts|30|08|1975}}
|Rodák z Rosic u Brna. V letech 1940-1970 farář v [[w:Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic|Knínicích u Boskovic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Rosicích. 
|-
|Rajmund Antonín Krause, OP
|{{dts|31|05|1911}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|10|09|1975}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Po roce 1945 byl odsunut z Československa a dožil ve Štýrském Hradci. 
|-
|Pavel František Šesták, OSA
|{{dts|05|01|1916}}
|1941
|{{dts|23|01|1976}}
|Augustinián. Po kněžském svěcení působil jako kaplan na Starém Brně. Po likvidaci kláštera v roce 1950 v rámci Akce K se po čtyři roky skrýval. Byl odhalen a odsouzen na osmnáct měsíců odnětí svobody. Díky prezidentské amnestii byl již po třech měsících propuštěn. V letech 1955-1956 pracoval v civilním zaměstnání. Poté dostal státní souhlas a byl ustanoven kaplanem v Rajhradě u Brna. V roce 1960 byl opětovně uvězněn a ve vězení strávil dva roky (za ilegální pokračování v řeholním životě). 
|-
|Josef Opletal
|{{dts|17|02|1893}}
|
|{{dts|29|01|1976}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým odbojem. V 50. letech 20. století byl neprávem vězněn v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. 
|-
|Zeno Diviš, OFMCap.
|1887
|
|{{dts|21|07|1976}}
|Kapucín, účastník 1. světové války. Někdejší kaplan při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Brně. 
|-
|Karel Ševela, SJ
|{{dts|06|02|1909}}
|
|{{dts|18|08|1976}}
|Jezuita. V letech 1950-1960 internován na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), v letech 1960-1962 politický vězeň. Po propuštění pracoval jako traktorista v JZD v rodných Mutěnicích. V roce 1967 dostal státní souhlas ke kněžské službě a nastoupil jako kaplan na Staré Brno. Po roce 1968 nějaký čas působil v Hradci Králové. Odtud byl opět nucen odejít do civilního zaměstnání. Působil jako varhaník v klášterním kostele v Letovicích. V roce 1976 byl raněn mozkovou mrtvicí a odstěhoval se do charitního domova na Moravci, kde dožil. Pohřben v Mutěnicích. 
|-
|Jan Kadeřábek
|{{dts|15|05|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|30|09|1976}}
|Rodák ze Synalova ([[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|farnost Lomnice u Tišnova]]). V letech 1945-1976 farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]]. Na obyčtovském hřbitově též pohřben. 
|-
|František Šprta
|{{dts|21|05|1912}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|11|1976}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|František Šafář
|
|
|{{dts|19|02|1977}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].  
|-
|Longin Novák, OFMCap.
|1914
|
|{{dts|17|03|1977}}
|Kooperátor při kostele Nalezení sv. Kříže v Brně. 
|-
|Josef Slouka
|{{dts|28|12|1912}}
|1937
|{{dts|22|06|1977}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Někdejší duchovní správce v Násedlovicích ([[w:Římskokatolická farnost Žarošice|farnost Žarošice]]). 
|-
|[[w:Leopold Benáček|Leopold Benáček]]
|{{dts|14|11|1901}}
|{{dts|05|07|1924}}
|{{dts|17|09|1977}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], předtím v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. V Olešnici též pohřben. 
|-
|Jan Hřebíček
|{{dts|25|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|František Pešek
|{{dts|30|11|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|10|1977}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsku]], od roku 1943 farář v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné nad Pernštejnem]]. 
|-
|Jan Klíma
|{{Dts|7|3|1912}}
|{{Dts|5|7|1938}}
|{{dts|04|11|1977}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Obyčtov|Obyčtova]]. Působil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Velké_Bílovice|Velkých Bílovicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Osová_Bítýška|Osové Bítýšce]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luleč|Lulči]], [[w:Římskokatolická_farnost_Luka_nad_Jihlavou|Lukách u Jihlavy]], [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Kobylí_na_Moravě|Kobylí]], [[w:Římskokatolická_farnost_Břeclav-Poštorná|Poštorné]]. Od 1.1.1946 byl dlouholetým duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Ihned po nástupu na moutnickou faru započal s její přestavbou. Podkladem mu byla poštorenská farní budova, kde působil před tím. Komunistický tisk na něho útočil a on se zastával moutnických farníků a upozorňoval na hrozící nebezpečí. Provádělo se mnoho oprav na kostele a rozšiřoval se hřbitov, který za přičinění pátera Klímy, zůstal v blízkosti kostela. Na opravách se podíleli i evangelíci, žijicí v Moutnicích a nedalekém Rozaříně. Některá jeho kázání jsou náhrány na páskách. Půjčoval náboženskou literaturu. Zemřel v nemocnici po operaci ledvin na první pátek. Po smutečních obřadech v Moutnicích, byl převezen do Obyčtova, kde po zádušní mši byl uložen k dočasnému odpočinku v pevné naději na den vzkříšení. 
|-
|[[w:Josef Dancinger|Josef Dancinger]]
|{{dts|08|07|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|18|11|1977}}
|Původně kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]]. V letech 1964-1967 dómský vikář v Brně na Petrově, poté farář v Brně-Židenicích, následně v Brně-Řečkovicích. Zemřel na infarkt, když vykonával obřad posledního rozloučení v brněnském krematoriu. 
|-
|Florián Sláma
|{{dts|04|05|1907}}
|1933
|{{dts|28|12|1977}}
|Rodák z Němčiček. Po roce 1948 byl pod dlouhodobým nátlakem Státní bezpečnosti. V důsledku tohoto nátlaku se u něj začaly objevovat epileptické záchvaty. Kvůli tomuto onemocnění byl ještě v poměrně mladém věku uvolněn z aktivní duchovní správy do předčasné penze. Od 1. dubna 1955 vypomáhal v duchovní správě ve Věteřově. Zde byl mezi lidmi velmi oblíben pro své povahové vlastnosti. V roce 1976 odešel na odpočinek do charitního domova v Senohrabech (pražská arcidiecéze), kde dožil. Podle svého přání byl pohřben ve Věteřově v hrobě rodiny Markusovy.
|-
|Miloslav Humpolec
|{{dts|18|11|1911}}
|
|{{dts|09|06|1978}}
|V letech 1952-1976 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Bohumil Kovář, SJ
|{{dts|20|09|1921}}
|{{dts|24|12|1950}}
|{{dts|26|01|1979}}
|Někdejší bohoslovec brněnské diecéze, v roce 1942 totálně nasazen v Německu. Po skončení druhé světové války se do kněžského semináře nevrátil, vstoupil do jezuitského řádu. V roce 1950 byl odeslán k [[w:Pomocné technické prapory|PTP]], téhož roku na Štědrý den přijal tajně kněžské svěcení. V roce 1960 byl zatčen a dva roky vězněn. V roce 1969 získal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven do [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]], kde sloužil jako kněz po zbytek života. Pohřben v Dalešicích. 
|-
|[[w:Václav Jan Pokorný|Václav Jan Pokorný]], OSB
|{{dts|07|04|1894}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|02|03|1979}}
|Opat benediktinského kláštera v Rajhradě u Brna. Po likvidaci kláštera v roce 1950 dožil v nucené internaci v Charitním domově v Žernůvce u Tišnova. Pohřben v hrobě č. 40 v tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově.
|-
|Jan Hladký
|
|
|{{dts|11|03|1979}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Karel Handlíř
|
|
|{{dts|15|09|1979}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]].
|-
|Karel Exler
|{{dts|20|01|1909}}
|{{dts|19|03|1932}}
|{{dts|09|11|1979}}
|Rodák z Netína. Osobní děkan. Postupně kaplan a farář v Rouchovanech. Pohřben v Trstěnicích. 
|-
|Arnošt Vlach
|
|1945
|{{dts|11|12|1979}}
|V duchovní správě působil v letech 1952-1956 jako administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]], v letech 1956-1959 v [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajově]] a ex currendo ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1959-1967 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]] a poté v [[w:Římskokatolická farnost Klentnice|Klentnici]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Perná|Perné]]. 
|-
|Kassián Bohumír Válek, OFMCap.
|1912
|
|{{dts|15|03|1980}}
|Kapucín. Farář v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Stanislav František Tesař, OSB
|{{dts|14|10|1920}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|10|1980}}
|Rajhradský benediktin, kaplan v Jemnici (od 1969), farář v Těšanech (od 1972). Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v rodných Cetkovicích. 
|-
|Kristián Hering
|{{dts|07|09|1906}}
|
|{{dts|17|12|1980}}
|Pocházel z olomoucké arcidiecéze. Působil v Žarošicích (zde především jako zpovědník) a v závěru života vypomáhal již jako penzista v duchovní správě ve Věteřově. Tamtéž pohřben.
|-
|Štěpán Václav Masiak, OP
|{{dts|19|09|1902}}
|{{dts|21|12|1930}}
|{{dts|19|12|1980}}
|Dominikán, výpomocný duchovní při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Krátce před smrtí se odstěhoval do kněžského domova na Moravci. 
|-
|[[w:Dominik Pecka|Dominik Pecka]], dr.h.c.
|{{dts|04|08|1895}}
|{{dts|05|07|1918}}
|{{dts|01|05|1981}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]] a gymnaziální profesor. Od roku 1980 žil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Jakub Rabušic, SJ
|{{dts|27|01|1905}}
|{{dts|26|07|1933}}
|{{dts|13|02|1981}}
|Jezuita. Někdejší spirituál brněnského kněžského semináře. V letech 1950-1960 v internaci. Poté pracoval nějaký čas v civilním zaměstnání jako řidič tramvají v Brně. Po odchodu do důchodu získal souhlas ke kněžské výpomoci ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|farnosti Brno-Židenice]]. 
|-
|Václav Kosour
|{{dts|18|09|1914}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|22|02|1981}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|František Bohumír Přívětivý
|{{dts|02|07|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|05|07|1981}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|František Blažek
|{{dts|02|07|1911}}
|
|{{dts|07|07|1981}}
|Výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. 
|-
|Metoděj Antonín Jedlička, OSB
|{{dts|15|02|1918}}
|{{dts|21|10|1945}}
|{{dts|15|07|1981}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Do roku 1950 člen mnišské komunity v Rajhradě. Po násilné likvidaci kláštera byl nějaký čas v internaci. Po propuštění získal státní souhlas pro kněžskou službu v pražské arcidiecézi. Postupně působil jako kaplan v Načeradci a jako administrátor v Arnoštovicích. Pohřben ve Vraném nad Vltavou. 
|-
|Karel Šindelář
|{{dts|30|12|1915}}
|1940
|{{dts|07|11|1981}}
|V letech 1946-1960 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Věstonice|Horních Věstonicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. Od roku 1960 farář v Novém Veselí. Děkan žďárského děkanátu a arcikněz jihlavský. 
|-
|Jaroslav Janda
|{{dts|01|11|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|01|01|1982}}
|Rodák z Velkého Jeníkova (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olšany u Dačic|Olšany u Dačic]]). Působil v několika farnostech brněnské diecéze. Po roce 1948 žil v emigraci v Torontu a působil zde v krajanské duchovní správě. Postavil zde kostel sv. Václava. V Torontu též pohřben. 
|-
|[[w:Václav Josef Holas|Václav Josef Holas]], OSA
|{{dts|30|08|1917}}
|1946
|{{dts|16|07|1982}}
|Augustinián, rodák z [[w:Ústup (okres Blansko)|Ústupu]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnice na Moravě]]). V letech 1968-1969 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. V roce 1969 odešel do litoměřické diecéze, kde krátce působil v původně augustiniánské [[w:Římskokatolická farnost Česká Lípa – in suburbio|farnosti Česká Lípa - in suburbio]]. Od roku 1970 až do své smrti byl administrátorem v Zákupech u České Lípy. 
|-
|ThDr. [[w:František Křehlík|František Křehlík]]
|{{dts|23|11|1907}}
|19. března 1932
|{{dts|13|08|1982}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]]). V letech 1939-1958 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Brně-Líšni]]. Podílel se na organizaci výstavby [[w:Kostel Povýšení svatého Kříže (Brno)|kostela Povýšení svatého Kříže]] v [[w:Brno-Slatina|Brně-Slatině]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]] a děkan děkanátu Jevišovice. Dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben v Netíně.
|-
|Klement Benedikt Fuss, OP
|{{dts|25|08|1904}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|05|12|1982}}
|Dominikán. Někdejší člen znojemského dominikánského konventu a současně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. Syndik provincie. V roce 1950 byl internován v Broumově (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace se odstěhoval k příbuzným a pracoval v civilním zaměstnání. Žil, zemřel a byl pohřben v Bohuslavicích u Hlučína. 
|-
|Štěpán František Peška, OSA
|{{dts|24|10|1899}}
|1925
|{{dts|12|12|1982}}
|Augustinián, působil jako kooperátor na Starém Brně. Roku 1950 byl v rámci Akce K internován v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Roku 1952 byl nejprve odeslán na politické školení a poté mu bylo umožněno kněžské působení v Praze. V roce 1955 se vrátil do Brna a sloužil jako duchovní pro komunitu sester alžbětinek. V roce 1960 byl obviněn z ilegálního pokračování v řeholním životě a odsouzen na dva a čtvrt roku do vězení. Propuštěn byl v roce 1962. Zbytek života prožil mimo veřejnou kněžskou službu. V roce 1991 byl posmrtně soudně rehabilitován.
|-
|Josef Špát
|{{dts|02|01|1910}}
|
# dubna 1933
|{{dts|25|01|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]]. Pohřben na Moravci. 
|-
|Jaromír Mikulášek
|7. února 1922
|5. července 1947
|{{dts|12|05|1983}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]].
|-
|[[w:Emil Zouhar|Emil Zouhar]]
|{{dts|26|12|1912}}
|5. července 1941
|{{dts|05|06|1983}}
|Duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]].
|-
|František Kulhánek
|{{dts|14|01|1896}}
|{{dts|05|09|1919}}
|{{dts|27|06|1983}}
|Rodák ze Slatiny u Moravského Krumlova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], děkan brněnského děkanátu. V letech 1952-1953 vězněn z politických důvodů (pobyt ve vězení u něj vyvolal povahovou změnu - prý se stal jaksi laskavějším). Podporoval změny liturgie, zaváděné po druhém vatikánském koncilu. Po roce 1980 se začal prudce zhoršovat jeho zdravotní stav, v aktivní duchovní správě mohl zůstat jen díky pomoci kaplanů. Bohoslužby sloužil již pouze tehdy, když se zdravotně cítil lépe. Pohřben byl 1. července 1983 na Ústředním hřbitově v Brně do oddělení kněžských hrobů. Pohřební obřady vedl mikulovský probošt, ThDr. Vladimír Nováček, jeho někdejší kaplan.
|-
|Jan Fejta
|{{dts|10|01|1909}}
|
# dubna 1933
|{{dts|08|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|Vojtěch Kirchner
|{{dts|04|03|1896}}
|5. července 1924
|{{dts|20|07|1983}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčicích]]. 
|-
|Petr Karel Miketta, OP
|{{dts|14|03|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|05|08|1983}}
|Dominikán. Duchovní správce sester boromejek na Hradišti u Znojma, později Školských sester sv. Františka ve Skalici u Znojma.  
|-
|Josef Sukop, SJ
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|13|05|1942}}
|{{dts|10|09|1983}}
|V letech 1948-1950 vedoucí vychovatel v ''Malém semináři'' na Barvičově ulici v Brně. Později politický vězeň. V letech 1969-1975 výpomocný duchovní při kostele sv. Štěpána v Praze na Novém Městě. Od roku 1975 až do smrti bez státního souhlasu k duchovenské službě. 
|-
|Hubert Fojtík
|{{dts|06|03|1907}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|30|10|1983}}
|Rodák z Hodonína. Primiční Mši svatou slavil 13. 7. 1930 v basilice na Starém Brně. Jako kaplan působil ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] a v Bystrci u Brna. Od roku 1944 až do konce života působil (nejprve jako interkalární administrátor, později jako farář) v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Brně-Žebětíně]].  
|-
|Jaroslav Růžička
|16. červne 1916
|5. července 1942
|{{dts|28|05|1984}}
|Rodák z Nového Veselí, v letech 1956-1977 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]]. Dožil v Charitním domově na Moravci. Pohřben v Novém Veselí.  
|-
|Lev Josef Trojek, OFMCap.
|2. února 1911
|1936
|{{dts|25|07|1984}}
|Kapucín. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].
|-
|Ondřej Damborský
|9. prosince 1912
|5. července 1937
|{{dts|15|10|1984}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]. Předtím duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]]. 
|-
|[[w:Václav Razik|Václav Razik]]
|{{dts|10|09|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|06|12|1984}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Domamil|Domamili]]. V 50. letech politický vězeň. Biskup skryté církve. Zemřel na silikózu plic, která byla důsledkem jeho někdejšího věznění. 
|-
|Cyril Emil Šíma, OP
|14. září 1911
|4. července 1937
|{{dts|07|12|1984}}
|Dominikán. Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Vladislav Hub, CSsR
|{{dts|13|04|1920}}
|{{dts|28|06|1974}}
|{{dts|17|12|1984}}
|Redemptorista. Výpomocný duchovní ve Věteřově. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Antonín Zeman
|
|
|{{dts|29|12|1984}}
|Rodák z Meziříčka (farnost Měřín). Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Olešná na Moravě|Olešné]] a [[w:Římskokatolická farnost Vladislav|Vladislavi]]. Následně byl řadu let bez státního souhlasu. V závěru života mohl opět veřejně působit a sloužil na Znojemsku.
|-
|Bernard Stanislav Rous, OSA
|{{dts|07|04|1908}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|20|02|1985}}
|Augustinián. Rodák z [[w:Holubí Zhoř|Holubí Zhoři]] (farnost [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velká Bíteš]]).
|-
|Evarist Rozsypal, OFMCap.
|9. srpna 1913
|29. června 1940
|{{dts|06|04|1985}}
|Kapucín. Kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Jaroslav Frk, OP
|{{dts|19|01|1912}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|18|05|1985}}
|Dominikán. V letech 1968-1980 farář farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě. Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Leopold Černý
|10. listopadu 1906
|
# dubna 1933
|{{dts|20|07|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Unín u Tišnova|Uníně]]. 
|-
|Josef Holeček
|20. května 1937
|24. června 1962
|{{dts|28|07|1985}}
|V letech 1965-1978 kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|Josef Alois Fojtů, OP
|{{dts|08|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|10|08|1985}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Ducháček
|{{dts|20|10|1912}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|25|09|1985}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Martin Nosek, SJ
|{{dts|15|07|1916}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|29|10|1985}}
|Jezuita. Rodák z Prušánek u Hodonína. V letech 1944-1945 byl vězněn v Terezíně, během věznění u něj došlo k velkému poškození zraku. V letech 1948-1956 politický vězeň komunistického režimu. Během tohoto druhého uvěznění na jedno oko oslepl úplně. Od roku 1956 žil jako soukromá osoba u své sestry v Brně, později se odstěhoval do charitního domova na Moravci. Nějaký čas působil jako zastupující duchovní správce řeholních sester v domově důchodců na [[w:Mitrov (zámek)|Mitrově]] ([[w:Římskokatolická farnost Strážek|farnost Strážek]]). Zemřel na Moravci a tamtéž pohřben. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Bradáč|Josef Bradáč]]
|{{dts|12|05|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení postupně působil ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Troubsko|Troubsko]], [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brno-Komín]] a [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov]]. Roku 1965 byl promován doktorem teologie, v letech 1968-1969 mu bylo umožněno studium na Liturgickém institutu v Trevíru. Působil pak jako vyučující liturgiky v kněžském semináři. V roce 1974 bylo na státní zásah jeho akademické působení ukončeno. Poté působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Vrchoslavice|Vrchoslavicích]]. V závěru života kněžsky vypomáhal v rodném Velkém Meziříčí. Pohřben v rodinné hrobce na Karlově u Velkého Meziříčí. 
|-
|Alois Boček
|{{dts|19|06|1909}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|28|02|1986}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]]. Po roce 1948 odešel do emigrace. Později u něj propukla duševní porucha, takže nemohl být zapojen do běžné duchovní správy. Žil porůznu jako host řeholních komunit, nebo byl hospitalizován v ústevech pro duševně choré. Bylo mu umožněno poskytovat duchovní službu svým spolupacientům. 
|-
|Vlastimil Šenkýř
|{{dts|05|12|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|16|05|1986}}
|Rodák z Brna-Tuřan. Po kněžském svěcení působil postupně v Hostěradicích a Bystřici nad Pernštejnem. Od roku 1953 až do své smrti pak byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Zde se mimo duchovní služby věnoval též ochotnickému divadlu. Organizoval poloilegální tábory pro mládež ze své farnosti (např. v součinnosti s P. Stanislavem Krátkým), farní zájezdy a poutě. V letech 1973-1974 zároveň obstarával (po dobu nemoci P. Antonína Huga Bradáče) materiální správu [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|farnosti Pavlov u Radostína nad Oslavou]]. Pohřben byl 22. května 1986 do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově. Pohřbu se účastnilo 60 kněží a velké množství věřících. 
|-
|Jakub Hradil
|{{dts|14|04|1910}}
|{{dts|30|07|1939}}
|{{dts|05|11|1986}}
|Řeckokatolický kněz - biritualista. Vzhledem k tomu, že ze státního rozhodnutí byla v roce 1950 postavena řeckokatolická církev mimo zákon, nemohl oficiálně působit jako její duchovní, a to ani po znovupovolení řeckokatolické církve v roce 1968. V letech 1971-1986 vypomáhal Jakub Hradil kněžsky v několika římskokatolických farnostech na území brněnské diecéze. 
|-
|Dominik Bohumír Jirků, OFM
|3. října 1914
|24. června 1945
|{{dts|08|11|1986}}
|Kolem roku 1970 krátce působil jako duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. 
|-
|Viktor Jordán
|31. srpna 1909
|5. července 1935
|{{dts|17|12|1986}}
|Dlouholetý farář v Brně-Tuřanech. Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně na Petrově]] a rektor kostela sv. Maří Magdaleny v Brně.  
|-
|Justin František Šít, O.Praem.
|
|
|{{dts|27|12|1986}}
|Strahovský premonstrát. Rodák z jihočeských Chyšek. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti při kostele sv. Jakuba]] v Jihlavě.  
|-
|Zdeněk Chylík, SDB
|{{dts|31|08|1932}}
|22. června 1979
|{{dts|07|01|1987}}
|Salesián, rodák z Tišnova. Působil ve [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|farnosti Brno-Křenová]]. Zemřel na brněnském [[w:Ústřední hřbitov (Brno)|Ústředním hřbitově]] v přestávce mezi dvěma pohřby. 
|-
|František Lepařík, SDB
|{{dts|31|08|1907}}
|27.ledna 1935
|{{dts|11|01|1987}}
|Salesián. V Brně působil od roku 1939, v těžkých válečných časech se mu podařilo vybudovat brněnskou salesiánskou oratoř. Po roce 1950 zůstal v Brně jako soukromá osoba v neoficiální pastoraci. Zabýval se bylinkářstvím.  
|-
|František Pokorný
|{{dts|16|02|1909}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|19|01|1987}}
|Kněz v Brně-Židenicích a muzikolog, hudební historik. Vynikající katecheta a kazatel. V letech 1953-1956 byl vězněn za &quot;neuctivé&quot; kázání při příležitosti smrti Klementa Gottwalda. Po propuštění se nemohl vrátit do duchovní správy. Věnoval se muzikologickému bádání. Dožil v Brně mimo aktivní duchovní správu, přičemž Mše svaté sloužíval soukromým způsobem v boční kapli židenického kostela.  
|-
|Jaroslav Zapletal
|{{dts|30|01|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|06|03|1987}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Antonín Stanislav Veselý, O.Praem.
|7. července 1927
|5. července 1970
|{{dts|04|02|1988}}
|Premonstrát. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. 
|-
|František Xaverský Dítě, OCr. 
|{{dts|01|12|1909}}
|{{dts|24|06|1934}}
|{{dts|12|03|1988}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1939-1942 farář ve Věteřově, později působil v pražské arcidiecézi (od roku 1975 byl arciděkanem na Kladně). Čestný kanovník karlštejnské kapituly. Činovník s komunisty kolaborujícího sdružení ''Pacem in terris''. Pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově. 
|-
|Gaudenc Kašík, OFMCap. 
|1913
|
|{{dts|17|03|1988}}
|Kapucín, kněz. Někdejší ředitel ''Serafínské školy'' v Třebíči. V roce 1950 byl internován v rámci Akce K. Po propuštění z internace se mu podařilo získat &quot;státní souhlas&quot; pro Českobudějovickou diecézi. Nastoupil jako kaplan do Jindřichova Hradce, později působil v šumavských farnostech, dožil v Českých Budějovicích. 
|-
|František Peksa
|{{dts|09|04|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|21|04|1988}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín). V letech 1934-1961 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibice|Přibicích]]. Následně administrátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], kde působil až do své smrti. Pohřben v Netíně. 
|-
|[[w:Felix Maria Davídek|Felix Maria Davídek]]
|{{dts|12|01|1921}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|16|08|1988}}
|Po kněžském svěcení působil v letech 1945-1949 ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horní Štěpánov]] u Boskovic jako kaplan. Člověk velmi rozsáhlého vzdělání. Později byl v rámci &quot;skryté církve&quot; vysvěcen na biskupa. Jeho působení však později začalo budit značné kontroverze, protože vzdor církevní praxi udělil svěcení několika ženám. Tato svěcení byla později prohlášena za neplatná od samého počátku. 
|-
|Adolf Peňáz
|{{dts|27|03|1906}}
|{{dts|05|07|1930}}
|{{dts|25|08|1988}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Boleradice|Boleradicích]], předtím ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Konzistorní rada. V roce 1981 se odstěhoval na důchod do Prahy. Vypomáhal pak ve farnosti Praha-Kunratice. Pohřben v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Kryštof František Hoffmann, OFMCap.
|13. prosince 1927
|
# července 1972
|{{dts|24|09|1988}}
|Kapucín. Administrátor v Brně-Komárově, později v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|MUDr. [[w:Otto Opálka|Otto Opálka]]
|{{dts|19|08|1915}}
|
# července 1972
|{{dts|30|10|1988}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Pohřben v hrobce sester boromejek na Hradišti u Znojma. 
|-
|Oldřich Zburník
|{{dts|19|11|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|05|11|1988}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Mikulova|Pavlově u Mikulova]].
|-
|Josef Prnka
|{{dts|25|08|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|16|06|1989}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], arcikněz hodonínský. 
|-
|[[w:Jakub Antonín Zemek|Jakub Antonín Zemek]], OP
|{{dts|15|06|1914}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|26|06|1989}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského kláštera ve Znojmě. Za druhé světové války se účastnil protinacistického odboje (spolupracoval s R.D. Janem Dokulilem /viz r. 1974 tohoto seznamu/ na ukrývání příbuzných Ludvíka Svobody). V letech 1948-1960 politický vězeň.
|-
|Josef Soukop
|{{dts|17|05|1914}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|20|10|1989}}
|Výrazná kněžská osobnost, velký Eucharistický a Mariánský ctitel, známý jako &quot;Velký náčelník&quot;. Po roce 1948 byl nějaký čas vězněn, pak pracoval v civilním zaměstnání jako zednický pomocník, protože nedostal státní souhlas k výkonu duchovenské služby. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]].
|-
|[[w:Jindřich Šilhan|Jindřich Šilhan]]
|{{dts|14|07|1917}}
|5. července 1941
|{{dts|04|12|1989}}
|Rodák z Čikova ([[w:Římskokatolická farnost Tasov|farnost Tasov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], později dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipůvka|Lipůvce]]. Regionální historik, odborník na genealogii a filigranologii. Autor několika historických a vlastivědných publikací. Podrobně (ve třech sbornících) zpracoval historii obce Nové Veselí. 
|-
|Antonín Lepka, SJ
|{{dts|09|06|1905}}
|24. červa 1931
|{{dts|13|03|1990}}
|Jezuita. Rodák z Kunštátu na Moravě. V letech 1944-1945 vězněn v Terezíně. V roce 1950 byl zajištěn v rámci Akce K a až do roku 1960 internován. Po propuštění pracoval jako topič v domově důchodců na Kamenné ulici v Brně. V tomto domově působily sestry alžbětinky. Brněnská konzistoř vyřídila dovolení, aby jim Lepka mohl vedle svého civilního zaměstnání sloužit jako kněz. Později byl přesunut na Hradiště u Znojma, kde vystřídal dominikána, P. Mikettu (viz r. 1983 tohoto seznamu) jako duchovní správce komunity sester boromejek. Později získal souhlas také k občasné výpomoci ve farnostech v okolí Znojma. V závěru života trpěl vážným onemocněním cév, kterému nakonec podlehl. 
|-
|Rosarius Antonín Petr, OP
|{{dts|01|01|1915}}
|{{dts|15|10|1939}}
|{{dts|13|03|1990}}
|Dominikán. Někdejší duchovní správce řeholních sester v Božicích u Znojma. Dožil u sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). 
|-
|Mons. [[w:Petr Lekavý|Petr Lekavý]]
|{{dts|28|06|1910}}
|{{dts|19|12|1936}}
|{{dts|29|03|1990}}
|Někdejší farní vikář u sv. Tomáše v Brně a prefekt brněnského [[w:Petrinum|Petrina]]. V roce 1948 odešel do emigrace. Byl ustanoven generálním vikářem pro politické uprchlíky z Československa, kteří zůstali na území jiných evropských států.
|-
|Ladislav Černý
|24. září 1921
|29. července 1945
|9. dubna 1990
|Farář ve Velkém Meziříčí a děkan velkomeziříčského děkanátu.  
|-
|Petr Adolf Unger, OSB
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|22|11|1942}}
|{{dts|10|04|1990}}
|Kněz, rajhradský benediktin. V roce 1951 byl odsouzen jako hlava skupiny &quot;Unger a spol.&quot; za &quot;špionáž pro vatikánskou rozvědku&quot;. Po propuštění z vězení se začal projevovat prorežimně. Kontroverzní osobnost. 
|-
|Jan Zelinka
|{{dts|26|08|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|12|04|1990}}
|Rodák z Brna-Židenic. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]]. 
|-
|Jaroslav Záruba, OFMCap.
|1922
|
|{{dts|23|04|1990}}
|Kněz, kapucín, působící v Brně. 
|-
|Bohuslav Vitula
|{{dts|03|09|1919}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|06|1990}}
|Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]], [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. Od roku 1960 byl farářem u sv. Jakuba v Jihlavě. Na důchodě byl výpomocným duchovním v Brně-Židenicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Fabián Knedlík
|{{dts|10|07|1932}}
|24. červena 1956
|{{dts|22|07|1990}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov u Macochy|Ostrově u Macochy]].  
|-
|[[w:Bertrand Šnobl|Bertrand František Šnobl]], OP
|{{dts|03|10|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|26|07|1990}}
|Před rokem 1950 podpřevor dominikánského kláštera ve Znojmě. Později sloužil jako duchovní správce řeholních sester v Jiřetíně pod Jedlovou (litoměřická diecéze).
|-
|Mons. [[w:Josef Poul|Josef Poul]]
|{{dts|02|05|1910}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|18|10|1990}}
|Rodák z Radostína nad Oslavou. Někdejší katecheta v Brně a vyučující v brněnském kněžském semináři. Po roce 1953 působil v litoměřické diecézi, mimo jiné jako rektor Kněžského semináře v Litoměřicích. Pohřben v hrobce profesorů bohoslovecké fakulty na hřbitově v Litoměřicích. 
|-
|Jaroslav Samson
|{{dts|01|11|1922}}
|5. července 1949
|{{dts|17|12|1990}}
|Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]].
|-
|Karel Sobotka
|{{dts|03|01|1911}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|04|01|1991}}
|Od roku 1977 (zatím poslední) farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] v děkanátu Velké Meziříčí. 
|-
|prof. [[w:Alois Ambroz|Alois Ambroz]]
|{{dts|14|11|1913}}
|5. července 1937
|{{dts|21|03|1991}}
|Někdejší farář ve Velkém Meziříčí a diecézní kampanolog (v Martinicích u Velkého Meziříčí fungovala v době jeho velkomeziříčského působení malá zvonařská dílna). Vedle duchovní služby vyučoval krátce na brněnské konzervatoři. Na odpočinku vypomáhal v duchovní správě v rodných [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. Tam je i pohřben. 
|-
|Alois Cveček
|{{dts|16|02|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|30|04|1991}}
|Po vysvěcení krátce kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Na státní zásah musel z brněnské diecéze odejít. Působil poté až do smrti v královéhradecké diecézi. Jeho příbuzní vytrvale každý rok žádali, aby se mohl vrátit na Moravu a být ustanoven do některé farnosti brněnské diecéze. Žádosti nebylo nikdy vyhověno. Pohřben ve svém posledním kněžském působišti - v Týnci nad Labem. 
|-
|Josef Skála
|{{dts|16|03|1911}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|13|09|1991}}
|Rodák z Rudolce ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]). Po kněžském svěcení působil postupně v Rosicích, [[w:Římskokatolická farnost Březník|Březníku]], [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]], [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kostelci u Jihlavy]]. V roce 1990 se odstěhoval na odpočinek na faru do Bohdalova a zde vypomáhal v duchovní správě až do své smrti. Dne 21. září 1991 byl pohřben do kněžského hrobu na bohdalovském hřbitově.
|-
|Oldřich Med, SDB
|{{dts|31|07|1914}}
|2. července 1939
|{{dts|23|09|1991}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|[[w:Jan Slabý|Jan Slabý]]
|{{dts|25|01|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|25|01|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Ve svém působišti založil křesťanský skautský oddíl. Udržoval kontakty například s Janem Zahradníčkem, či Jakubem Demlem. 
|-
|Karel Sýkora
|{{dts|16|08|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|19|02|1992}}
|Rodák z Bobrůvky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]].
|-
|Tomáš Veverka
|18. října 1910
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|08|03|1992}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|[[w:Pavel Josef Kratochvíla|Pavel Josef Kratochvíla]], O.Praem. 
|{{dts|14|04|1924}}
|1951
|{{dts|16|03|1992}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák velkobítešský. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Od roku 1990 na odpočinku v kněžském domově na Moravci.  
|-
|Josef Šmíd
|1925
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|05|1992}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Alois Velísek
|7. července 1914
|5. července 1937
|{{dts|01|09|1992}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]].
|-
|Jan Horálek
|{{dts|27|01|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|11|10|1992}}
|Rodák z Rájce nad Svitavou. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|Brně u sv. Tomáše]], v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]] a od června 1970 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Antonín Chramosta
|18. října 1909
|21. prosince 1935
|21. ledna 1995
|Farář v Hartvíkovicích. Poslední kněz žijící v Hartvíkovicích.
|-
|Amand Švejcar, OFMCap.
|6. dubna 1918
|4. července 1943
|{{dts|26|02|1993}}
|Děkan znojemského děkanátu. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Václav Peša
|14. srpna 1928
|6. června 1949
|23. května 1993
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřimi]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Čebín|Čebíně]].
|-
|Josef Votava
|{{dts|14|08|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|23|05|1993}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. V roce 1957 byl zatčen a několik let vězněn kvůli tomu, že pomáhal spolubratru, knězi Janu Dokulilovi skrývat se před zatčením. Po propuštění z vězení pracoval v civilním zaměstnání. Do duchovní správy se mohl vrátit v roce 1964. Po zbytek života působil v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Česlav Novotný, OSB
|{{dts|12|04|1927}}
|1973 (v Římě)
|{{dts|06|08|1993}}
|Původně, ještě coby laik, vedl gregoriánskou schólu u sv. Tomáše v Brně. Po roce 1948 emigroval. V důsledku roztroušené sklerózy částečně ochrnul a byl po zbytek života upoután na invalidní vozík. V roce 1982 se stal klaustrálním oblátem v římském benediktinském Opatství sv. Pavla za hradbami. Působil jako penitenciář (tj. zpovědník) v [[w:Bazilika svatého Pavla za hradbami|basilice sv. Pavla za hradbami]]. Dožil v péči řeholních sester v Collevalenze. Tamtéž pohřben. Rodný bratr jezuity Jiřího Novotného, SJ (viz r. 2002).
|-
|Václav Hynek, SDB
|{{dts|21|09|1908}}
|22. listopadu 1942
|{{dts|15|09|1993}}
|Salesián. Duchovní správce brněnských sester alžbětinek. 
|-
|Pavel Václav Maria Svozil, OSB
|{{dts|28|08|1921}}
|{{dts|23|12|1950}}
|{{dts|01|10|1993}}
|Kněz, rajhradský benediktin. Dožil se obnovy mnišského života v rajhradském klášteře, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se však už na ní nepodílel.
|-
|[[w:František Mikulášek|František Mikulášek]], SJ
|{{dts|24|04|1914}}
|22. října 1940
|{{dts|12|11|1993}}
|Jezuita. Rodák ze Šošůvky ([[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|farnost Sloup v Moravském krasu]]). Působil na Velehradě (olomoucká arcidiecéze) a v Praze. V letech 1950-1959 politický vězeň. V závěru života působil v duchovní správě ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v jezuitské řádové hrobce v Praze na Vyšehradě. 
|-
|Jaroslav Novotný
|{{dts|11|09|1922}}
|5. července 1948
|{{dts|16|11|1993}}
|Rodák z Bohdalova. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]].
|-
|[[w:Heřman Josef Tyl|Heřman Josef Tyl]], O.Praem.
|{{dts|31|07|1914}}
|5. července 1940
|{{dts|10|12|1993}}
|Premonstrát, původně patřící ke kanonii v Nové Říši u Telče. V letech 1940-1942 byl v Nové Říši kaplanem, 1942-1945 vězněn v koncentračním táboře. V roce 1945 na výzvu svých představených odešel do západních Čech, kde převzal řízení kanonie v Teplé. V 50. letech politický vězeň. V roce 1989 zvolen tepelským opatem. V roce 1992 rezignoval a dožil na faře v Mariánských Lázních. Pohřben v Teplé na klášterním hřbitově. 
|-
|Martin Ptáček, OFMCap.
|7. července 1920
|29. června 1947
|{{dts|30|12|1993}}
|Kněz, člen kapucínské komunity v Brně.  
|-
|Jan Vlček
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1938
|{{dts|19|03|1994}}
|Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]]. 
|-
|Mons. [[w:Jan Podveský|Jan Podveský]]
|{{dts|10|10|1909}}
|{{dts|05|07|1934}}
|{{dts|15|05|1994}}
|V letech 1936-1947 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]], pak až do r. 1951 farář tamtéž. V letech 1951-1963 vězněn nespravedlivě v souvislosti s [[w:Případ Babice|&quot;případem Babice&quot;]]. Pak až do r. 1967 bez &quot;státního souhlasu&quot;. V l. 1967-1974 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], 1974-1975 administrátor ad interim v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Brně-Obřanech]]. R. 1975 odešel do důchodu, kdy byl ustanoven rektorem filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi ([[w:Římskokatolická farnost Deblín|farnost Deblín]]), kde působil až do své smrti. Čestný kanovník litomyšlské kapituly.
|-
|František Monhort
|{{dts|19|11|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|24|05|1994}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti u Jihlavy]]. 
|-
|Václav Novák
|{{dts|05|09|1906}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|24|06|1994}}
|Výpomocný duchovní při kostele sv. Máří Magdaleny v Brně.
|-
|Vladimír Krček
|{{dts|07|03|1909}}
|5. července 1935
|{{dts|28|06|1994}}
|V letech 1957-1972 administrátor u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1972 odešel na odpočinek, zůstal žít ve Žďáru jako soukromá osoba a dle svých možností vypomáhal nadále v duchovní správě.
|-
|Cyril Stanislav Látal, OSA
|18. dubna 1919
|30. května 1943
|{{dts|01|07|1994}}
|Augustinián, kněz. Převor kláštera na Starém Brně. 
|-
|Zdeněk Jelínek
|26. ledna 1922
|5. července 1949
|{{dts|23|10|1994}}
|Rodák ze Senetářova ([[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|farnost Jedovnice]]). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnavě u Třebíče]]. 
|-
|Josef Maršálek
|{{dts|28|02|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|02|12|1994}}
|Rodák z Rajhradu. Po svém vysvěcení na kněze působil jako kooperátor v Tišnově (do r. 1940), Jedovnici (do r. 1941), Kuřimi (do r. 1943) a Přibyslavicích (do r. 1945). Po II. světové válce byl ustanoven katechetou v Třebíči (do r. 1946), pak profesorem náboženství v Jihlavě (do r. 1948).
Na základě vykonstruovaného soudního procesu byl 30. srpna 1952 u Okresního soudu v Jihlavě odsouzen k trestu odnětí svobody na 15 let za zneužití náboženské funkce ve Velkém Meziříčí, kde působil necelé čtyři roky. - Po svém propuštění v roce 1958 našel zaměstnání na Státním statku v Rajhradě. Teprve v roce 1970 byl po sedmiměsíčním působení v Rosicích ustanoven duchovním správcem ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]], kde 2. prosince 1994 dočkav se své rehabilitace zemřel a byl i pohřben.
|-
|ThDr. Alois Učeň
|22. srpna 1921
|5. července 1947
|{{dts|19|12|1994}}
|V letech 1968-1972 sekretář biskupa Karla Skoupého. Následně v letech 1972-1993 farář u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou.
|-
|Mons. [[w:František Vavříček|František Vavříček]]
|25. října 1913
|5. července 1939
|{{dts|15|01|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]].
|-
|Ludvík Hlaváč
|{{dts|27|07|1929}}
|22. června 1958
|{{dts|07|03|1995}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Radešínská Svratka|Radešínské Svratce]], od r. 1992 na odpočinku. V důchodu obětavě vypomáhal se slavením bohoslužeb a zpovídáním ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netín]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínov]].
|-
|Arnošt Korec
|{{dts|31|12|1913}}
|{{dts|05|07|1937}}
|{{dts|05|06|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]].
|-
|[[w:František Hudeček (salesián)|František Hudeček]], SDB
|{{dts|02|07|1912}}
|{{dts|20|07|1939}}
|{{dts|07|08|1995}}
|Salesián, v letech 1939-1950 působil v brněnské salesiánské oratoři. Od roku 1950 v internaci v Králíkách (královéhradecká diecéze). Po propuštění z internace zůstal v Králíkách v civilním zaměstnání. Po roce 1989 zůstal na králicku a vypomáhal zde v duchovní správě, zejména jako zpovědník v poutním kostele na Hoře Matky Boží. 
|-
|Alois Jaroslav Moc, OFM
|{{dts|18|06|1918}}
|
|{{dts|17|08|1995}}
|Kněz, člen františkánské komunity v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]]. Asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. 
|-
|Arnošt Alois Till, O.Praem.
|{{dts|26|11|1915}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|12|10|1995}}
|Novoříšský premonstrát. Kaplan v Brně-Židenicích. 
|-
|Rudolf Pazourek
|{{dts|21|09|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|10|1995}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|Cetkovicích]]. 
|-
|[[w:Tomáš Josef Martinec|Tomáš Josef Martinec]], OSA
|{{dts|04|08|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|12|12|1995}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]] a 10. opat starobrněnského augustiniánského kláštera. Nástupcem v opatském úřadě se stal jeho synovec [[w:Lukáš Evžen Martinec|Lukáš Evžen Martinec]].
|-
|[[w:Augustin Machalka|Augustin Antonín Machalka]], O.Praem.
|{{dts|14|09|1906}}
|5. července 1934
|{{dts|03|01|1996}}
|Opat [[w:Klášter Nová Říše|kanonie premonstrátů v Nové Říši]]. Za nacismu i komunismu perzekvován. Dožil u sester premonstrátek v Radvanově u Mladé Vožice v jižních Čechách. Pohřben v řádové hrobce na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|ThDr. Jan Ladislav Verner, OSA
|{{dts|10|02|1927}}
|{{dts|19|03|1953}}
|{{dts|01|02|1996}}
|Augustinián na Starém Brně. Od roku 1947 studoval v Holandsku, po &quot;vítězném únoru&quot; zůstal v emigraci. V listopadu roku 1995 se vrátil do České republiky a zbytek života prožil v augustiniánské komunitě na Starém Brně a jako kooperátor starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Kšica
|{{dts|21|08|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|07|03|1996}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě|Olešnici na Moravě]]. 
|-
|Josef Dvořák
|{{dts|29|11|1948}}
|30. června 1973
|{{dts|11|03|1996}}
|Farář v Dolních Bojanovicích, později v Dačicích. 
|-
|Vladimír Truhlář
|{{dts|27|12|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|14|04|1996}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velká Bíteš|Velké Bíteši]]. 
|-
|František Fučík
|{{dts|06|10|1913}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|05|10|1996}}
|Rodák z Crhova (farnost Olešnice). V letech 1939 - 1951 působil jako kooperátor v Horních Dubňanech (od r. 1939), jako administrátor v Moravském Krumlově (od r. 1946), jako kaplan Boskovicích (od r. 1947) a Šlapanicích. Od 9. března 1955 jako diecézní kněz až do svého penzionování v roce 1990 spravoval benediktinům inkorporovanou [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]] (jako kooperátor zde působil již od roku 1951). Za jeho 45letou starost nejenom o opatský chrám sv. Petra a Pavla a armádou nezabranou část opatství jej rajhradští benediktini nechali pohřbít v hrobě č. 39 ve své tzv. &quot;kněžské zahrádce&quot; na rajhradském hřbitově. 
|-
|PhDr. ThDr. [[w:Metoděj Zemek|Metoděj Zemek]], CSc.
|{{dts|15|01|1915}}
|{{dts|05|07|1940}}
|{{dts|18|10|1996}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze, historik a vědec. Kolem roku 1950 odešel z kněžské služby a oženil se. Působil jako archivář v SOkA Žďár nad Sázavou a následně v Bučovicích a Brně. Během badatelské činnosti se seznámil s augustiniánskými kanovníky v rakouském Klosterneuburgu. Po smrti manželky v roce 1991 mu bylo opětovně umožněno kněžské působení. Žil střídavě v klášteře v Klosterneuburgu a v Brně, kde vypomáhal v duchovní správě ve starobrněnské farnosti. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.  
|-
|František Kusala
|16. ledna 1917
|5. července 1941
|{{dts|10|11|1996}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bedřichov u Lysic|Bedřichově u Lysic]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|[[w:Norbert Škrdlík|Norbert František Škrdlík]], OFMConv.
|{{dts|26|07|1910}}
|3. června 1934
|{{dts|21|12|1996}}
|Člen konventu bratří minoritů v Brně při kostele sv. Janů. Provinciál české provincie řádu bratří minoritů. 
|-
|ThDr. Jakub Marek Mayer, OFMCap.
|13. srpna 1913
|29. června 1939
|{{dts|29|01|1997}}
|V letech 1974-1987 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]]. V letech 1987-1989 byl spirituálem Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích. Po roce 1989 dožil v kapucínské komunitě v Praze na Hradčanech. 
|-
|[[w:Siard Ivan Klement|Siard Ivan Klement]], O.Praem. 
|15. prosince 1931
|2. února 1968
|{{dts|19|03|1997}}
|Novoříšský premontrát, biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupskou službu nevykonával. V letech 1990-1997 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Stará Říše|Staré Říši]].
|-
|Jiljí Alois Cidlík, OFMConv. 
|
|
|{{dts|02|06|1997}}
|Minorita. V letech 1965-1968 výpomocný duchovní ve Znojmě na Hradišti a v Příměticích u Znojma. Později působil v Opavě, v závěru života žil v obnovené místní komunitě řádu minoritů. Pohřben na opavském městském hřbitově.
|-
|Otmar Kaplan 
|{{dts|22|12|1939}}
|{{dts|24|06|1962}}
|{{dts|03|07|1997}}
|Rodák z [[w:Otmarov|Otmarova]] ([[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|farnost Rajhrad]]). Jako kněz byl často překládán z místa na místo, protože jeho oblíbenost zejména u mládeže komunistický režim nesnášel. Působil: v Telči (od 16. července 1962), po návratu z vojenské prezenční služby u sester „Františkánek“ na Žernůvce (od 1. října 1964), kde byl v té době v internaci brněnský biskup Msgre ThDr. Karel Skoupý; jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. listopadu 1964); jako kooperátor v Novém Městě na Moravě (od 11. ledna 1965); jako výpomocný duchovní v Hodoníně (od 15. listopadu 1966); jako kooperátor na Vranově u Brna (od 1. ledna 1967); jako kooperátor v Lysicích (od r. 1968), jako kooperátor v Pozořicích (od 1. června 1970); jako administrátor v Mikulčicích + ex. Lužici (od 1. října 1972); jako administrátor v Moutnicích + ex. v Žatčanech (od 1. ledna 1978), jako administrátor v Třebíči u sv. Martina (od 1. listopadu 1982) a jako farář v[[w:Římskokatolická farnost Tvrdonice|Tvrdonicích]] (od 1. srpna 1990). Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Jaroslav Maxa
|8. dubna 1920
|5. července 1946
|{{dts|09|07|1997}}
|Farář v Heřmanově a děkan velkobítešský, později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Jaroslav Hudec
|{{dts|01|07|1912}}
|{{dts|07|07|1938}}
|{{dts|28|07|1997}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|[[w:Tadeáš Zdeněk Řehák|Tadeáš Zdeněk Řehák]], O.Praem.
|{{dts|06|06|1923}}
|{{dts|29|06|1947}}
|{{dts|04|08|1997}}
|Strahovský premonstrát. V letech 1954-1957 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]] a v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|Jihlavě u sv. Jakuba]]. Později působil v litoměřické diecézi, a v letech 1993-1995 byl administrátorem premonstrátské kanonie v Teplé v západních Čechách. Od roku 1995 až do své smrti byl podpřevorem v Praze ve Strahovském klášteře. Autor několika knih o premonstrátské historii a spiritualitě. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Karel Palata
|11. ledna 1924
|5. července 1948
|{{dts|20|08|1997}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Pohřben v Tišnově.
|-
|Josef Honzírek
|{{dts|14|05|1910}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|26|08|1997}}
|Emeritní katecheta v Brně-Řečkovicích.
|-
|[[w:Jindřich Kocman|Jindřich Kocman]]
|{{dts|20|01|1903}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|14|09|1997}}
|Rodák z Blanska. V letech 1935-1938 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]] u Velkého Meziříčí u Mons. [[w:Václav Hlavička|Václava Hlavičky]]. V letech 1938-1942 administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. V roce 1942 se vrátil do Netína jako farář a prožil zde celý zbytek života. Za druhé světové války spolupracoval s protinacistickým domácím odbojem (podporoval parašutisty z [[w:Operace Calcium|výsadku Calcium]], kteří se ukrývali v okolí Netína). V 60. letech zorganizoval generální rekonstrukci netínského kostela. Výrazná kněžská osobnost, která zanechala v netínské farnosti nesmazatelnou stopu. V Netíně též pohřben. 
|-
|Jan Topenčík
|{{dts|01|01|1924}}
|5. července 1969
|{{dts|22|10|1997}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech u Blanska]]. Pohřben v rodných Dolních Bojanovicích.  
|-
|Josef Matušina
|{{dts|16|08|1919}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|16|03|1998}}
|Rodák z Dubňan. Působil jako zastupující duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. Později farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Pohřben na hřbitově v Dubňanech v kněžském hrobě.
|-
|Bohumír Obruča
|11. března 1918
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|25|03|1998}}
|V letech 1946-1948 působil v brněnské diecézi. V roce 1948 byl nuceně přemístěn do litoměřické diecéze, kde působil postupně v Chrastavě, Josefodole a Smržovce. V roce 1969 byl ustanoven administrátorem na [[w:Římskokatolická farnost Prácheň|Práchni]] u Kamenického Šenova, kde byl ovšem státní mocí trpěn pouze devět měsíců. Poté přišel o &quot;státní souhlas&quot;. Odstěhoval se do Znojma, kde pracoval v civilním zaměstnání. Teprve po roce 1989 se mohl vrátit do duchovní správy a působil dále ve Znojmě jako výpomocný duchovní. 
|-
|Alois Stria
|{{dts|21|06|1920}}
|{{dts|05|07|1944}}
|{{dts|19|06|1998}}
|V letech 1947-1948 kaplan v Třešti u Jihlavy. Později působil v královéhradecké diecézi.   
|-
|Benedikt Karel Malý, OSB
|{{dts|13|08|1906}}
|{{dts|27|07|1937}}
|{{dts|25|07|1998}}
|Rajhradský benediktin (poslední, který pamatoval původní fungování kláštera před jeho násilnou likvidací v roce 1950). Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. Dožil v péči obnovené benediktinské komunity v Rajhradě. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Gilbert Jan Bednář, O.Praem.
|{{dts|17|06|1914}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|01|08|1998}}
|Původně novoříšský premonstrát a kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Po roce 1945 přešel s Heřmanem Josefem Tylem do tepelské kanonie v západních Čechách. Zemřel v Lounech (diecéze litoměřická), tamtéž pohřben.
|-
|Josef Nádeníček
|17. října 1920
|5. července 1944
|{{dts|05|11|1998}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]].
|-
|Hugo Jos. Vozdecký, O.Praem.
|{{dts|27|09|1920}}
|{{dts|21|07|1946}}
|{{dts|10|12|1998}}
|Novoříšský premonstrát. Po kněžském svěcení působil postupně v Brně-Židenicích a Brně-Zábrdovicích. Později byl nějaký čas vězněn a po návratu mu nebylo umožněno vrátit se k duchovní službě. Po nějakém čase uzavřel civilní sňatek. Později však žil sám a bylo mu dovoleno soukromým způsobem sloužit Mše svaté. Před smrtí podle svědectví novoříšského opata Mariána Rudolfa Kosíka, O.Praem. obnovil své kněžské závazky a též řeholní sliby. Byl pak pohřben do řádové hrobky na hřbitově v Nové Říši. 
|-
|Tomáš Ždánský
|{{dts|23|07|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|13|12|1998}}
|Dlouholetý duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]]. 
|-
|Patrik Josef Trnečka, OP
|{{dts|16|02|1924}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|21|12|1998}}
|V letech 1968-1974 působil v duchovní správě ve Znojmě. V letech 1974-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Poté žil v dominikánské komunitě v Uherském Brodě (olomoucká arcidiecéze). Dožil v péči řeholních sester v Kroměříži.  
|-
|Mons. ThDr. [[w:Vladimír Nováček|Vladimír Nováček]]
|{{dts|01|10|1918}}
|{{dts|19|12|1942}}
|{{dts|06|01|1999}}
|Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Cizkrajov|Cizkrajova]]. Zanedlouho odešel do emigrace a následně působil v hodnosti podporučíka v československé zahraniční armádě ve Velké Británii. V 50. letech byl perzekvován. V letech 1971-1999 probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]].  
|-
|Mons. [[w:František Vorlíček (duchovní)|František Vorlíček]]
|{{dts|09|02|1913}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|22|01|1999}}
|V letech 1946-1949 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hevlín|Hevlíně]]. Emigroval, žil v Římě a pracoval na Kongregaci pro nauku víry.
|-
|František Xaverský Komárek
|{{dts|14|11|1920}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|02|1999}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Moravský Krumlov|Moravském Krumlově]]. Emeritní děkan moravskokrumlovského děkanátu.
|-
|[[w:Antonín Dvořák (salesián)|Antonín Dvořák]], SDB
|{{dts|15|05|1907}}
|7. července 1935
|{{dts|20|02|1999}}
|Někdejší provinciál českomoravské salesiánské provincie, za období komunismu perzekvován. Od roku 1971 až do své smrti duchovní správce sester boromejek v Moravských Budějovicích. Nositel vyznamenání ''Pro Ecclesia et pontifice''.
|-
|Placid Jan Pekárek, OFM
|{{dts|19|08|1928}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|11|05|1999}}
|Člen františkánské komunity spravující farnost [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brno-Husovice]]. 
|-
|Karel Votoupal
|{{dts|15|01|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|01|06|1999}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Karel Tesařík
|{{dts|13|01|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|09|06|1999}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice|Bořeticích]], pohřben v rodných Židlochovicích.
|-
|ThDr. Metoděj Trunečka
|{{dts|16|06|1910}}
|5. července 1934
|{{dts|29|06|1999}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. Na odpočinku žil v Dubňanech a vypomáhal v duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|místní farnosti]]. 
|-
|Mons. [[w:Alois Pekárek|Alois Pekárek]]
|{{dts|22|01|1915}}
|{{dts|05|07|1938}}
|{{dts|14|11|1999}}
|Rodák z Radešínské Svratky. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|u sv. Prokopa v Třebíči]]. Známý kazatel. Dožil v hospicu sester těšitelek v Rajhradě u Brna. Pohřben na rajhradském hřbitově při kostele Povýšení sv. Kříže. 
|-
|Jiří Koudelka
|{{dts|20|03|1936}}
|{{dts|26|06|1971}}
|{{dts|01|12|1999}}
|Kněz královéhradecké diecéze. V závěru života žil v Třebíči. V Třebíči a Starči vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|J.M. can. ThDr. Petr Franta
|{{dts|24|10|1909}}
|{{dts|04|07|1937}}
|{{dts|21|02|2000}}
|Rodák z Boršic u Buchlovic (olomoucká arcidiecéze). Působil nejprve na Ostravsku, později v Brně. Následně působil v duchovní správě v Blučině a Veverské Bítýšce, později byl kurátem psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. Posléze dlouhá léta byl rektorem brněnského kostela sv. Michala. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|František Caha
|{{dts|07|08|1924}}
|5. července 1949
|{{dts|13|03|2000}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hostěradice|Hosteradicích]].  
|-
|Metoděj Josef Sládek, OFMCap.
|{{dts|17|02|1924}}
|20. června 1948
|{{dts|23|04|2000}}
|Kapucín. V letech 1964-1987 výpomocný duchovní v Třebíči a okolí, dlouholetý asistent ''Sekulárního františkánského řádu''. Překladatel. 
|-
|Ludvík Siuda, SDB
|{{dts|01|08|1912}}
|{{dts|20|06|1958}}
|{{dts|13|06|2000}}
|Salesián. Působil v brněnské salesiánské komunitě. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Josef Vaněčka, SJ
|{{dts|10|03|1912}}
|24. dubna 1943
|{{dts|13|06|2000}}
|Jezuita. V letech 1969-1990 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Křepice u Hustopečí|Křepicích u Hustopečí]]. Dožil na odpočinku v jezuitské rezidenci na Velehradě. 
|-
|[[w:Ludolf Stanislav Barták|Ludolf Stanislav Barták]], O.Praem.
|{{dts|03|01|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|17|07|2000}}
|Novoříšský premonstrát, rodák ze Šaratic. Bývalý administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]] a emeritní děkan slavkovského děkanátu. V závěru života výpomocný duchovní v rodných Šaraticích. Tamtéž pohřben. 
|-
|[[w:Josef Manďák|Josef Manďák]], SDB
|{{dts|02|02|1924}}
|{{dts|08|04|1950}}
|{{dts|21|09|2000}}
|Salesián, rodák z Lukova u Zlína (olomoucká arcidiecéze). Kněžské svěcení přijal tajně z rukou biskupa Štěpána Trochty, až do roku 1984 nesměl oficiálně působit v duchovní správě. Až v uvedeném roce získal &quot;státní souhlas&quot; k výpomoci v duchovní správě ve farnosti Brno-Žabovřesky (ovšem bez nároku na jakýkoliv plat). Po roce 1989 dožil jako kněz-penzista v brněnské salesiánské komunitě. V Brně byl též pohřben na Ústředním hřbitově v salesiánské hrobce. 
|-
|Václav Knittl, OCr.
|{{dts|29|04|1913}}
|13. března 1938
|{{dts|27|09|2000}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1947-1950 farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. Poté byl internován, do duchovní správy se mohl vrátit až v roce 1954. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav|Břeclavi]] a následně ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. Od roku 1995 farář a probošt ve [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Hradiště|Znojmě na Hradišti sv. Hippolyta]]. Pohřben v kryptě proboštského kostela na Hradišti u Znojma. 
|-
|[[w:Antonín Zdeněk Kovář|Antonín Zdeněk Kovář]], OFMCap.
|{{dts|25|10|1926}}
|13. dubna 1952
|{{dts|22|10|2000}}
|Kapucín. Rodný bratr jezuity Bohumila Kováře (viz r. 1979 tohoto seznamu). V roce 1942 vstoupil do kapucínského řádu a v roce 1947 složil věčné sliby. Po roce 1950 prožil několik let v internaci, nicméně během této doby v tajnosti přijal kněžské svěcení. Dne 26. září 1969 sloužil poprvé veřejnou Mši svatou ve svém rodišti (do té doby sloužil tajně). V době politického uvolnění mu byl umožněn krátký studijní pobyt u jezuitů v Innsbrucku. Po návratu do Československa působil v duchovní správě v několika farnostech brněnské diecéze. Naposledy od roku 1980 až do své smrti v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. 
|-
|Jan Formánek, SJ
|{{dts|23|02|1917}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|26|11|2000}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. V letech 1969-1975 duchovní správce řeholních sester v Borotíně u Boskovic, později na Mendryce u Litomyšle v královéhradecké diecézi. Po roce 1989 socius novicmistra na Svatém Hostýně (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Hroznata Augustin Opravil, O.Praem.
|30. července 1914
|5. července 1946
|{{dts|12|12|2000}}
|Novoříšský premonstrát. Dlouholetý (1946-1995) duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dlouhá Brtnice|Dlouhé Brtnici]]. Pohřben v premonstrátském řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši.  
|-
|Emil Boreček, OFMCap.
|6. června 1915
|6. dubna 1941
|{{dts|14|05|2001}}
|Kněz, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně při kostele Nalezení svatého Kříže. 
|-
|Alois Kadlec
|{{dts|16|01|1919}}
|{{dts|19|07|1944}}
|{{dts|11|11|2001}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží, Jihlava|farnosti při kostele Matky Boží]] v Jihlavě.  
|-
|Josef Zerzán, SDB
|{{dts|30|05|1907}}
|1942
|{{dts|04|01|2002}}
|Salesián. V letech 1972-1978 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartvíkovicích]] u Náměště nad Oslavou. Zemřel v pověsti svatosti v Přepychách u Opočna v královéhradecké diecézi. 
|-
|[[w:Josef Javora|Josef Javora]]
|{{dts|22|10|1934}}
|26. února 1969
|{{dts|13|02|2002}}
|Řeckokatolický kněz, básník. Od roku 2001 jako biritualista vypomáhal v římskokatolických farnostech na různých místech brněnské diecéze a jako zpovědník v brněnském kostele svaté Máří Magdaleny. Byl ženatý (řeckokatolický diecézní klérus není vázán celibátem). Otec římskokatolického kněze, R.D. Marcela Javory. 
|-
|[[w:Jiří Novotný (teolog)|Jiří Novotný]], SJ
|{{dts|28|02|1921}}
|{{dts|22|02|1951}}
|{{dts|15|02|2002}}
|Jezuita, brněnský rodák. Na kněze byl vysvěcen v Římě v byzantském ritu. Působil jako sekretář na [[w:Papežský biblický institut|Papežském biblickém institutu]] v Římě. Po roce 1990 učil střídavě na Řeckokatolické teologické fakultě Univerzity P. J. Šafaříka v Prešově a na římskokatolickém Institutu Teologické fakulty bratislavské Univerzity Komenského ve Spišské Kapitule. Později také přednášel na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vypomáhal v řeckokatolické duchovní správě v Brně. Závěr života prožil v jezuitské koleji na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). Pohřben je v kryptě [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]] v Brně. Rodný bratr P. Česlava Novotného, OSB (viz r. 1993). 
|-
|Mons. Stanislav Vídenský
|{{dts|07|11|1918}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|24|03|2002}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. V nekrologu charakterizován slovy: ''Službu kněze plnil ochotně a nehledě na pohodlí.'' Často vypomáhal jako zpovědník v okolních farnostech, a to i přesto, že tuto výpomoc často odstonal.  
|-
|Marek Peter Kolarovič, OP
|14. října 1953
|26. června 1981
|{{dts|03|04|2002}}
|Dominikán. Do roku 1994 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hrotovice|Hrotovících]]. Za komunistické totality brutálně pronásledován (mimo jiné byl dlouhodobě bezdůvodně internován na uzavřeném psychiatrickém oddělení v Brně a byla mu podávána psychofarmaka až k hranici předávkování). V roce 1994 se vrátil na rodné Slovensko. Dřívější útrapy však na jeho zdraví zanechaly stopy. Zemřel v dominikánské komunitě v Košicích ve věku 49 let.
|-
|Metoděj Vladimír Vitula, O.Praem.
|{{dts|07|06|1921}}
|{{dts|20|12|1947}}
|{{dts|06|04|2002}}
|Emeritní převor premonstrátské kanonie v Nové Říši. Rodný bratr R.D. Bohuslava Vituly (viz r. 1990 tohoto seznamu). 
|-
|Mons. [[w:Vladimír Petrů|Vladimír Petrů]]
|{{dts|06|10|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|15|05|2002}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]]. Papežský kaplan a děkan rosického děkanátu. 
|-
|František Vrátil
|{{dts|26|11|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|05|2002}}
|Rodák z Třeště u Jihlavy. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Nové Sady|Nových Sadech u Slavonic]]. 
|-
|František Školař
|{{dts|03|08|1928}}
|{{dts|25|02|1969}}
|{{dts|04|07|2002}}
|Původně kněz podzemní církve. Jako tajně vysvěcený kněz dělal kostelníka u sv. Jakuba v Brně. Od r. 1992 byl farářem v Budišově, později v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Pohřben v Budišově.
|-
|Agapit Jaroslav Pátek, OFMCap. 
|
|1939
|{{dts|17|11|2002}}
|Kapucín, duchovní správce řeholních sester ve Znojmě na Hradišti. Od r. 1978 působil v olomoucké arcidiecézi jako farář farnosti Tatenice, kterým byl až do smrti. 
|-
|Josef Martinásek
|{{dts|22|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|27|11|2002}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Bohumil Josef Podhorný, OFMCap.
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|30|12|2002}}
|Kapucín. V letech 1956-1959 duchovní správce sester vincentek v Černé Hoře u Blanska. 
|-
|Mons. [[w:Josef Navrkal|Josef Navrkal]]
|{{dts|25|01|1912}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|15|03|2003}}
|V letech 1949-1950 a znovu 1957-1960 politický vězeň. V době, kdy byl bez státního souhlasu, pracoval jako skladník v autoopravně. Od roku 1993 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lechovice|Lechovicích]].  
|-
|Josef Fabík, SDB 
|{{dts|06|04|1914}}
|29. červena 1946
|{{dts|10|06|2003}}
|Salesián. Rodák z Kněževsi ([[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|farnost Radostín nad Oslavou]]). V letech 1947-1948 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Telnice|Telnici]], později působil na Dačicku. Pohřben v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Ladislav Vrbňák
|5. září 1924
|5. července 1949
|{{dts|23|08|2003}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Letovice|Letovicích]]. 
|-
|Metoděj Slavíček
|{{dts|10|02|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|17|09|2003}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. 
|-
|Felicián Josef Machač, OFMCap.
|{{dts|14|03|1915}}
|{{dts|26|06|1939}}
|{{dts|17|10|2003}}
|Knez, kapucín. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Josef Vágner
|{{dts|22|04|1923}}
|{{dts|16|05|1950}}
|{{dts|21|03|2004}}
|Někdejší farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Rafael Gregor Lexmann, OP
|{{dts|08|03|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|29|04|2004}}
|Dominikán. V letech 1937-1938 působil v dominikánském konventu ve Znojmě. Zemřel jako senior slovenské dominikánské provincie. 
|-
|[[w:Josef Groz|Josef Groz]], CSsR
|{{dts|14|02|1927}}
|{{dts|29|06|1969}}
|{{dts|09|06|2004}}
|Redemptorista. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lomnice u Tišnova|Lomnici u Tišnova]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích]]. V letech 1996-1999 provinciál české provincie kongregace redemptoristů. Poté působil až do své smrti v redemptoristické komunitě na poutním místě Hora Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze). Pohřben v kongregačním hrobě v Tasovicích. 
|-
|Karel Hons
|{{dts|17|10|1929}}
|1972
|{{dts|11|06|2004}}
|Svůj kněžský život prožil převážně v pražské arcidiecézi. V roce 2001 odešel na odpočinek, na který se odstěhoval do Telče. V telčské farnosti pak podle svých možností vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Bohumil Pavlů
|{{dts|09|10|1919}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|25|08|2004}}
|Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|v Brně u sv. Augustina]] v Masarykově čtvrti. Od roku 1990 na odpočinku v rodné Telči, kde vypomáhal v duchovní správě. 
|-
|Stanislav Bláha
|28. července 1921
|29. července 1945
|{{dts|22|09|2004}}
|Farář v Břežanech u Znojma a duchovní správce tamní komunity Kongregace sester sv. Hedviky.
|-
|[[w:Oldřich Navařík|Oldřich Navařík]], CRV
|{{dts|01|05|1934}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|25|11|2004}}
|[[w:Windesheimští kanovníci|Augustinián-kanovník]] (Widesheimské kongregace). Kanovník, dómský vikář, rektor jezuitského kostela sv. Michala v Brně, Nanebevzetí Panny Marie v Brně, později kostela sv. Maří Magdalény v Brně. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]]. 
|-
|Beda Lubomír Hugo Kukula, OSB
|{{dts|10|07|1960}}
|{{dts|22|05|2004}}
|{{dts|29|12|2004}}
|Rajhradský benediktin, novokněz. Farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě u Brna]]. Zemřel v důsledku vážného onemocnění sedm měsíců po svém svěcení. Pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Vlastimil Laštůvka
|27. prosince 1939
|26. srpna 1994
|{{dts|22|02|2005}}
|Trvalý jáhen brněnské diecéze.  
|-
|[[w:František Míša|František Míša]], SDB
|{{dts|05|05|1913}}
|{{dts|17|12|1939}}
|{{dts|03|03|2005}}
|Salesián. Kolem roku 1946 ředitel salesiánské oratoře v Brně. V letech 1969-1981 provinciál české salesiánské provincie. 
|-
|František Hynšt
|{{dts|05|10|1908}}
|
# dubna 1933
|{{dts|04|03|2005}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. 
|-
|Ambrož Milan Matějíček, OSA
|{{dts|17|04|1928}}
|{{dts|24|09|1992}}
|{{dts|15|05|2005}}
|Augustinián na Starém Brně. Původně přijal kněžské svěcení tajně v rámci &quot;podzemní církve&quot; v roce 1968. Před rokem 1992 byl zaměstnán jako desinfektor v brněnské [[w:Dětská nemocnice (Brno)|Dětské nemocnici]]. Po podmínečném svěcení v roce 1992 působil jako farní vikář na Starém Brně a byl členem místní augustiniánské komunity. 
|-
|Eduard Václav Sedlický
|18. června 1929
|10. dubna 1968
|{{dts|08|12|2005}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sněžné na Moravě|Sněžném]].  
|-
|Jan Handlíř
|{{dts|25|01|1918}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|12|2005}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Korolupy|Korolupech]] a ex currendo administrátor farnosti [[w:Římskokatolická farnost Bítov|Bítov]].
|-
|Stanislav Svoboda
|{{dts|27|10|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|20|01|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|Mgr. Jan Pavlů
|{{dts|25|01|1961}}
|25. června 1989
|{{dts|05|05|2006}}
|Do roku 2000 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. 
|-
|Antonín Blaha
|13. listopadu 1918
|29. června 1947
|{{dts|15|06|2006}}
|V letech 1992-2006 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Bojanovice|Dolních Bojanovicích]].
|-
|Vladimír Stejskal
|{{dts|09|10|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|25|06|2006}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroslavice|Jaroslavicích u Znojma]] (1966–1979), v [[w:Římskokatolická_farnost_Lanžhot|Lanžhotě]] (1979–2003) a naposledy rektor filiálního kostela v Kuřimské Nové Vsi (farnost Deblín). Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. 
|-
|Oldřich Zadražil
|{{dts|12|10|1919}}
|5. července 1944
|{{dts|07|07|2006}}
|Emeritní farář v Lomnici u Tišnova. 
|-
|Antonín Landsmann
|13. června 1918
|5. července 1947
|{{dts|17|07|2006}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Lednice na Moravě|Lednici]].  
|-
|Vladimír Novotný
|{{dts|02|06|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|01|08|2006}}
|Rodák z Bohdalova. Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. 
|-
|Alois Bumbálek
|{{dts|29|04|1921}}
|{{dts|25|08|1980}}
|{{dts|10|08|2006}}
|Bývalý farář u Matky Boží v Jihlavě a děkan jihlavský, později výpomocný duchovní v Třešti u Jihlavy. 
|-
|František Polák
|1922
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|10|11|2006}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice nad Svitavou|Babicích nad Svitavou]]. 
|-
|Bohuslav Cemper
|{{dts|21|01|1925}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|13|11|2006}}
|Kanovník, farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. První duchovní rádce [[w:Orel (spolek)|Orla]] po jeho obnově po roce 1989. Zemřel v hospicu sester těšitelek v Rajhradě. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Josef Ondráček
|14. srpna 1928
|5. července 1971
|{{dts|01|01|2007}}
|Do roku 2000 farář ve Cvrčovicích u Pohořelic (cvrčovická farnost byla posléze v roce 2006 administrativně zrušena a sloučena s [[w:Římskokatolická farnost Pohořelice|farností pohořelickou]]). Dožil v kněžském domově na Moravci.
|-
|Lev Hipsch, SJ
|{{dts|10|04|1914}}
|{{dts|29|06|1945}}
|{{dts|02|01|2007}}
|Jezuita. Vězeň nacistického i komunistického režimu. Někdejší spirituál biskupského gymnázia v Brně. Od roku 1974 působil u řeholních sester v Opavě. 
|-
|František Kvasnička
|20. března 1917
|5. července 1942
|{{dts|06|01|2007}}
|Emeritní duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Blížkovice|Blížkovicích]]. 
|-
|Metoděj Kuběna
|{{dts|10|05|1915}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|07|01|2007}}
|Administrátor v Křepicích, výpomocný duchovní v Nosislavi, později duchovní správce sester františkánek v Žernůvce u Tišnova. 
|-
|Josef Hložek, SJ
|{{dts|19|10|1923}}
|{{dts|09|02|1952}}
|{{dts|16|01|2007}}
|Jezuita. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]]. Zemřel v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Pohřben v Obyčtově ve stejném hřobě jako jeden z jeho předchůdců, R.D. Jan Kadeřábek (viz r. 1976 tohoto seznamu). 
|-
|Vítězslav Grmela
|21. listopadu 1920
|29. července 1945
|{{dts|30|01|2007}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|-
|Josef Jandl
|{{dts|23|10|1927}}
|{{dts|05|07|1969}}
|{{dts|02|02|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Bedřich Provazník|Bedřich Provazník]]
|{{dts|31|05|1936}}
|{{dts|06|02|1968}}
|{{dts|04|02|2007}}
|Biskup [[w:Podzemní církev|&quot;skryté církve&quot;]]. Po roce 1989 biskupský úřad nevykonával a působil jako venkovský farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Petr Baran, SDB
|{{dts|18|02|1926}}
|13. prosince 1967
|{{dts|28|02|2007}}
|Salesián. Po roce 1989 působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]], kde organizoval stavbu kostela a ''Salesiánského střediska mládeže''. 
|-
|Jacek Jaroslav Horák, OP
|{{dts|28|06|1952}}
|{{dts|29|09|1994}}
|{{dts|03|04|2007}}
|Dominikán. V letech 2001-2003 výpomocný duchovní při kostele sv. Janů v Brně.  
|-
|Ladislav Veselý
|{{dts|09|06|1923}}
|{{dts|23|06|1957}}
|{{dts|09|04|2007}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Bořetice u Hustopečí|Bořeticích]]. 
|-
|Ambrož Bohumil Svatoš, OP
|{{dts|12|06|1913}}
|{{dts|05|07|1936}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Dominikán, dlouholetý provinciál české dominikánské provincie (funkci vykonával 38 let, což je, vzhledem k dominikánským zvyklostem, velká rarita). V letech 1970-1973 duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna, později žil v kněžském domově na Moravci, v roce 1990 se odstěhoval do obnoveného dominikánského kláštera ve Znojmě. Pohřben v kryptě basiliky v Jablonném v Podještědí, poblíž hrobu sv. Zdislavy, jejímž byl celoživotním ctitelem. 
|-
|Česlav Ludvík Malík, O.Praem.
|{{dts|20|07|1922}}
|{{dts|06|07|1951}}
|{{dts|12|07|2007}}
|Strahovský premonstrát. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]]. Dožil na odpočinku v Třebíči. 
|-
|Josef Valoušek
|6. ledna 1921
|29. července 1945
|{{dts|17|07|2007}}
|Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Vincenc Řehoř
|{{dts|15|05|1933}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|07|07|2007}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bořitov|Bořitově]]. 
|-
|Mgr. Vladislav Dvořák
|{{dts|21|05|1943}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|10|08|2007}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Zaječí|Zaječí]]. 
|-
|Jan Kubíček
|28. července 1933
|25. června 1994
|{{dts|17|09|2007}}
|Trvalý jáhen v [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosicích u Brna]].
|-
|Mons. [[w:Karel Onuca|Karel Onuca]]
|{{dts|07|10|1923}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|08|12|2007}}
|Rodák z Jemnice. Někdejší farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Augustina, Brno-Masarykova čtvrť|u sv. Augustina v Brně]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. V roce 1999 odešel na odpočinek do Ladné, kde dožil.  
|-
|Kryštof Václav Nečas, OP
|{{dts|02|12|1920}}
|{{dts|17|03|1945}}
|{{dts|31|12|2007}}
|Dominikán. Člen řádové komunity ve Znojmě. 
|-
|Mons. [[w:Ludvík Horký|Ludvík Horký]]
|{{dts|15|09|1913}}
|5. července 1939
|{{dts|05|01|2008}}
|Rodák z Rudy u Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]], [[w:kurát|kurát]] [[w:Psychiatrická nemocnice Brno|psychiatrické nemocnice v Brně-Černovicích]], středoškolský profesor a farář farnosti při brněnské katedrále. V letech 1972-1989 kapitulní vikář brněnské diecéze. Řadu let vypomáhal v brněnském kostele Nalezení sv. Kříže při konventu kapucínů. V roce 1990 byl jmenován apoštolským pronotářem. Zemřel v Nemocnici sv. Zdislavy v Mostištích u Velkého Meziříčí. Pohřben v kanovnické hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Hroznata Jan Svatek, O.Praem.
|{{dts|16|04|1916}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|05|01|2008}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Později dlouhodobě působil v Žatci v litoměřické diecézi a od r. 1998 ve farnosti Praha-Střešovice. Jubilant a senior kanonie. 
|-
|Ferdinand Hrušat
|{{dts|09|04|1916}}
|{{dts|05|07|1941}}
|{{dts|06|01|2008}}
|V letech 1948-1961 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Od roku 1962 kooperátor při kostele sv. Janů v Brně. Zde působil výpomocně i po odchodu do důchodu, zejména jako zpovědník. Zemřel v hospici v Rajhradě u Brna. Pohřben v Brně na Ústředním hřbitově.
|-
|Mons. František Baťka
|{{dts|02|12|1922}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|17|06|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. 
|-
|[[w:Vojtěch Antonín Jeniš|Vojtěch Antonín Jeniš]], CFSsS
|{{dts|27|09|1946}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|25|06|2008}}
|Generální představený [[w:Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti]]. Do roku 2007 rektor kostela sv. Máří Magdaleny v Brně. Současně působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. Dožil v Českých Budějovicích. Tamtéž pohřben. 
|-
|Ladislav Havel
|{{dts|20|05|1923}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|03|08|2008}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Červená Lhota|Červené Lhotě]].
|-
|[[w:Augustin Emil Dorničák|Augustin Emil Dorničák]], OSA
|{{dts|07|09|1929}}
|{{dts|26|06|1972}}
|{{dts|08|08|2008}}
|Titulární  převor  domažlický,  někdejší  pedagog  na  domažlickém gymnáziu.  Kněžsky  působil  především  ve  farnostech  litoměřické diecéze (Lobendava, Dolní Poustevna, Bakov nad Jizerou), od r. 1998 výpomocný duchovní na Starém Brně. Pohřben v řádové hrobce augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. ThDr. JULic. [[w:Alois Krchňák|Alois Krchňák]]
|{{dts|06|12|1922}}
|{{dts|04|03|1950}}
|{{dts|29|08|2008}}
|Rodák ze Světlé u Boskovic ([[w:Římskokatolická farnost Cetkovice|farnost Cetkovice]]). Svými představenými byl poslán na studia do Říma a po únoru 1948 se rozhodl zůstat v zahraničí. Dále studoval a v roce 1950 byl v Římě vysvěcen na kněze. Věnoval se historickému bádání. Působil na mohučské univerzitě a současně jako advokát diecézního církevního soudu v Mohuči. Po roce 1990 se vrátil na Moravu. Působil jako výpomocný duchovní ve farnosti při brněnském kostele sv. Jakuba. Od roku 2005 žil v péči sester františkánek v Brně na Grohově ulici. Pohřben v Cetkovicích. 
|-
|Jan Smutný
|{{dts|10|09|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]]. Od roku 1949 v emigraci. 
|-
|Mons. [[w:Josef Hladík|Josef Hladík]]
|{{dts|08|03|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|19|10|2008}}
|Rodák z Březí u Velké Bíteše. Záhy po kněžském svěcení byl odveden k PTP, kde prožil přes tři roky. V letech 1954-1955 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Následně byl přeložen do [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně]], kde prožil celý zbytek života, nejprve jako kaplan, později jako administrátor a farář, a nakonec jako výpomocný duchovní. Pohřben ve hrobce svatojakubského kostela.
|-
|Mons. [[w:Bohuslav Brabec|Bohuslav Brabec]]
|{{dts|16|07|1928}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|26|11|2008}}
|Rodák z osady Závist ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Vystřídal několik kněžských působišť (Třebíč-Jejkov, [[w:w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšov u Brna]], [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|Kuřim]], [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice u Brna|Šlapanice]], [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telč]]). Naposledy farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou.|Radostíně nad Oslavou]] a administrátor ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově]]. Krátce před smrtí se odstěhoval do rodného domu na Závisti, kde dožil. Pohřben v Netíně, ke kterému měl celý život poměrně silný vztah. 
|-
|[[w:Jan Pavlík|Jan Evang. Pavlík]], SJ
|{{dts|23|10|1920}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|28|11|2008}}
|Jezuita a někdejší provinciál české provincie tohoto řádu. Původně byl bohoslovcem brněnské diecéze, k jezuitům vstoupil již jako kněz až v roce 1947. V roce 1950 byl jakožto řeholník internován v rámci ''Akce K''. V letech 1955-1960 politický vězeň. V letech 1963-1970 působil jako výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. V letech 1991-1998 spirituál kněžského semináře v Olomouci. Pohřben na Velehradě (olomoucká arcidiecéze). 
|-
|Josef Botek
|{{dts|14|01|1948}}
|{{dts|26|06|1976}}
|{{dts|11|12|2008}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1998-2001 přechodně působil v brněnské diecézi.  
|-
|Jiří Palla
|{{dts|31|10|1943}}
|{{dts|26|06|1977}}
|{{dts|25|12|2008}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Dožil u sester těšitelek v Rajhradě u Brna.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Hrbata|Josef Hrbata]]
|{{dts|06|04|1924}}
|{{dts|21|02|1948}}
|{{dts|19|04|2009}}
|Rodák z Habrůvky ([[w:Římskokatolická farnost Křtiny|farnost Křtiny]]). Jako kaplan působil v [[w:Římskokatolická farnost Petrovice u Moravského Krumlova|Petrovicích u Moravského Krumlova]] a následně v Brně na Křenové. Současně s kaplanstvím na Křenové byl jedním ze sekretářů biskupa Karla Skoupého. V roce 1950 byl zatčen a deset měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Po propuštění se rozhodl emigrovat, což také ještě koncem roku 1950 učinil (přeplaval u Malacek řeku Moravu do Rakouska). Zůstal v Rakousku, kde mu bylo umožněno kněžsky působit v innsbrucké diecézi. V roce 1958 byl ustanoven farářem v Obergurgelu v Alpách. České exilové nakladatelství [[w:Velehrad (nakladatelství)|Velehrad]], sídlící v Římě vydávalo jeho zamyšlení nad liturgickými texty (např. ''Perly a chléb'' ''I.'' a ''II.'', ''Světlo v temnotách'', ...). Pohřben v Brně-Králově Poli.
|-
|Alois Weigl
|{{dts|07|02|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|11|05|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Josef Kotulan
|{{dts|16|07|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|21|06|2009}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Lanžhot|Lanžhotě]]. Později odešel do emigrace. Zemřel v Altöttingu.
|-
|František Šrámek
|{{dts|01|12|1920}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|22|06|2009}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]], výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítíšce]]. 
|-
|Rudolf Zbirovský
|{{dts|29|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|27|07|2009}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Střelice u Brna|Střelicích]]. 
|-
|František Nestrojil
|{{dts|23|01|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|28|07|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]]. 
|-
|Karel Mach
|{{dts|12|08|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|04|08|2009}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]]. 
|-
|Karel Hugo
|{{dts|02|02|1927}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|27|09|2009}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]], výpomocný duchovní v rodných [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]].
|-
|Ing. Mgr. Jan Mendel
|4. května 1933
|24. června 1995
|{{dts|03|10|2009}}
|Trvalý jáhen na Starém Brně.
|-
|Bohumil Mihola
|13. září 1941
|26. června 1966
|{{dts|09|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích u Znojma]]. 
|-
|Jaroslav Schneider
|{{dts|12|05|1921}}
|{{dts|02|07|1944}}
|{{dts|10|10|2009}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Okříšky|Okříškách]].
|-
|Jaroslav Žalkovský
|{{dts|20|10|1928}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|01|01|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Rozsochy|Rozsochách]].
|-
|Václav Noll
|{{dts|07|10|1929}}
|{{dts|24|02|1968}}
|{{dts|15|02|2010}}
|Duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna.
|-
|Václav Küchler
|{{dts|27|09|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|24|02|2010}}
|Emeritní děkan jaroměřický a moravskobudějovický. V letech 1959-1991 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. Dožil u sester boromejek v ''Domově svatého Antonína'' v Moravských Budějovicích. 
|-
|Jiří Bílek
|22. dubna 1922
|5. července 1948
|{{dts|04|03|2010}}
|Dlouholetý farář v Brně-Zábrdovicích, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. 
|-
|František Grmolec
|{{dts|22|10|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|18|03|2010}}
|Emeritní farář ve [[w:Římskokatolická farnost Višňové u Znojma|Višňovém u Znojma]], dožil v kněžském domově na Moravci. Pohřben ve Višňovém. 
|-
|Mons. [[w:Karel Pavlíček (kněz)|Karel Pavlíček]]
|{{dts|26|05|1929}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|17|05|2010}}
|Rodák z Budišova u Třebíče. Vstoupil do brněnského kněžského semináře. Ten byl ovšem v roce 1950 státní mocí zrušen a Karel Pavlíček byl odveden k PTP. Poté pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1968 nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích, kde mu konečně bylo umožněno dokončit studia. Po dvou letech se dočkal kněžského svěcení. Jeho prvním působištěm se stala Třešť u Jihlavy. Později působil v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]] a ex currendo v [[w:Římskokatolická farnost Moravany|Moravanech]]. V závěru života byl výpomocným duchovním v [[w:Římskokatolická farnost Pozořice|Pozořicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Ladislav Simajchl|Ladislav Simajchl]]
|{{dts|04|06|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|05|07|2010}}
|V letech 1981-2000 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Jeden z editorů [[w:Jednotný kancionál|Jednotného kancionálu]]. 
|-
|Mons. [[w:Metoděj Kotík|Metoděj Kotík]]
|{{dts|18|07|1915}}
|5. července 1940
|{{dts|19|07|2010}}
|Rodák z Dolních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1966-2005 farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]].
|-
|Josef František Doležal
|{{dts|07|06|1950}}
|{{dts|24|06|1979}}
|{{dts|22|09|2010}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. 
|-
|Kajetán Pavel Sasínek, OFMCap.
|1920
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|01|11|2010}}
|Kapucín, rodák ze Starého Poddvorova ([[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|farnost Čejkovice]]). V letech 1971-1985 výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], Čejkovicích a [[w:Římskokatolická farnost Ratíškovice|Ratíškovicích]]. Později působil v olomoucké arcidiecézi. V letech 1994-2008 působil při brněnském kostele Nalezení sv. Kříže, zvláště jako vyhledávaný zpovědník. Dožil v kapucínském klášteře v Praze na Hradčanech. Pohřben do kapucínské hrobky na hřbitově v Praze na Břevnovském hřbitově.  
|-
|Antonín Němčanský
|{{dts|22|05|1918}}
|{{dts|05|07|1942}}
|{{dts|10|11|2010}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|Horních Kounicích]]. 
|-
|[[w:Stanislav Krátký|Stanislav Krátký]]
|{{dts|11|11|1922}}
|{{dts|05|07|1946}}
|{{dts|13|11|2010}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]], později v Brně-Husovicích a Brně-Řečkovicích. Následně v letech 1958-1960 politický vězeň. K duchovní službě se mohl vrátit až v roce 1968, kdy byl ustanoven za interkalárního administrátora do [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnic]]. Následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě na Moravě]]. Biskup &quot;skryté církve&quot;, po roce 1989 biskupský úřad nevykonával. Přes dvacet let působil v duchovní správě na [[w:Římskokatolická farnost Hrádek u Znojma|Hrádku u Znojma]] a v okolních farnostech. V roce 1999, po smrti Vladimíra Nováčka, se stal proboštem mikulovské kapituly. Podílel se na vzniku [[w:Radio Proglas|Radia Proglas]] a [[w:Tábor Radost|Tábora Radost]] v Orlických horách. Pohřben v kanovnické hrobce na hřbitově v Mikulově.
|-
|Libor Tomáš Pinkava, OFMCap.
|{{dts|19|07|1919}}
|{{dts|20|06|1948}}
|{{dts|15|11|2010}}
|V letech 1942-1945 nuceně nasazen v Německu. V letech 1948-1950, již jako kněz, byl členem kapucínské komunity v Třebíči na Jejkově. V letech 1950-1955 byl coby řeholník internován, následně pracoval v civilním zaměstnání. Krátce mohl působit v duchovní správě v litoměřické diecézi a pražské arcidiecézi. Začátkem 70. let 20. století mu aktivní pastorační služba byla opět státní mocí znemožněna. Až po odchodu do důchodu mohl opět kněžsky působit, tentokráte v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1995 žil v kapucínské komunitě v Olomouci. Pohřben v Olomouci-Neředíně. 
|-
|Miroslav Bičiště
|21. října 1931
|23. června 1963
|{{dts|23|11|2010}}
|Kněz královéhradecké diecéze. Na odpočinku žil v kněžském domově na Moravci, zároveň však dle svých možností kněžsky vypomáhal ve [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|farnosti Dalečín]]. Pohřben v Sádku u Poličky (královéhradecká diecéze). 
|-
|Karel Hrazdil
|{{dts|29|07|1927}}
|{{dts|18|06|1994}}
|{{dts|23|11|2010}}
|V roce 1950, kdy byl uzavřen brněnský alumnát, byl ve 4. ročníku studia. Na kněžské svěcení čekal až do roku 1994. Působil jako výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|v Brně u sv. Jakuba]]. 
|-
|ThDr. [[w:Josef Pacal|Josef Pacal]]
|{{dts|10|10|1924}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|15|01|2011}}
|Rodák z Černé ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Krátce po kněžském svěcení byl odveden k PTP a do pastorace mohl nastoupit až v roce 1954. Od roku 1990 působil na ''Diecézním církevním soudu''. Kanovník brněnské kapituly. Někdejší farář a kustod brněnské katedrály. Od roku 2005 výpomocný duchovní [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|ve Znojmě u sv. Mikuláše]]. Pohřben v Měříně. 
|-
|Stanislav Pravec
|{{dts|14|04|1917}}
|{{dts|19|06|1943}}
|{{dts|20|01|2011}}
|Někdejší duchovní správce v Křižanovicích u Bučovic. Dožil v kněžském domově na Moravci. 
|-
|Alois Honek
|{{dts|30|06|1938}}
|{{dts|25|06|1961}}
|{{dts|14|05|2011}}
|Rektor kaple kněžského domova na Moravci. Dlouholetý diecézní cenzor.
|-
|Vítězslav Schneiderka, CSsR
|12. října 1919
|29. června 1947
|{{dts|26|06|2011}}
|Redemptorista, kněz, kdysi působící při kostele sv. Michala v Brně. 
|-
|František Sadílek
|{{dts|13|08|1948}}
|{{dts|25|06|1978}}
|{{dts|11|08|2011}}
|Rodák z Rozseče u Kunštátu ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Někdejší farář v Moravském Krumlově a děkan moravskokrumlovského děkanátu. Od roku 2009 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Zde sloužil až do své smrti. Trpělivě snášel v závěru života vážnou nemoc a kněžsky sloužil až do konce. Poslední Mši svatou v netínském kostele sloužil 3. srpna 2011. Pohřben v Sulíkově. 
|-
|Jan Dobeš
|{{dts|23|09|1931}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. V roce 1994 přešel do olomoucké arcidiecéze.
|-
|[[w:Josef Dobiáš (kněz)|Josef Dobiáš]]
|{{dts|10|09|1919}}
|{{dts|14|06|1942}}
|{{dts|04|02|2012}}
|Od roku 1990 výpomocný duchovní v Holubicích ([[w:Římskokatolická farnost Pozořice|farnost Pozořice]]). Předtím působil v litoměřické diecézi. 
|-
|Prof. ThDr. JUDr. [[w:Miroslav Zedníček|Miroslav Zedníček]]
|{{dts|04|11|1931}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|19|02|2012}}
|Rodák z Rudy. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. Později vyučoval kanonické právo na CMBF v Litoměřicích. Autor českého překladu ''Kodexu kanonického práva''. Po roce 1989 vyučoval na KTF UK v Praze. Pohřben v Tišnově.
|-
|[[w:Jaroslav Olšava|Jaroslav Moštěk]]
|{{dts|06|04|1922}}
|{{dts|05|07|1948}}
|{{dts|17|03|2012}}
|Rodák z Nové Říše. Jako kněz působil v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]]. Později byl na státní zásah přeložen do královéhradecké diecéze, kde působil ve Skuhrově u Havlíčkova Brodu. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Jaroslav Olšava'', svá díla vydával povětšinou vlastním nákladem.  
|-
|Ing. Angelus Alois Glabasnia, OFM
|{{dts|08|03|1955}}
|{{dts|29|03|1987}}
|{{dts|22|04|2012}}
|Františkán. V letech 1998-2009 působil ve farnosti při kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích a byl členem tamní františkánské komunity.
|-
|Jan Zemánek, CSsR
|{{dts|23|01|1925}}
|{{dts|20|11|1949}}
|{{dts|08|06|2012}}
|Redemptorista, někdejší provinciál. V letech 2004-2007 působil v Tasovicích u Znojma. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. V letech 2007-2008 působil na Hoře Matky Boží u Králík (královéhradecká diecéze), dožil v Charitním domově ve Staré Boleslavi. Pohřben v Tasovicích. 
|-
|Julián Vladimír Veškrna, CFSsS
|{{dts|23|02|1925}}
|{{dts|09|02|1968}}
|{{dts|17|06|2012}}
|Rodák z Brna-Husovic. Člen Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti. V letech 1992-1996 působil v Brně při kostele sv. Máří Magdaleny. Dožil v Českých Budějovicích, kde je též pohřben.
|-
|Bernardin Josef Mráz, OFMConv.
|{{dts|05|03|1909}}
|{{dts|12|07|1931}}
|{{dts|29|07|2012}}
|Nejstarší člen české provincie řádu minoritů. Před rokem 1950 působil v minoritském konventu při kostele sv. Janů v Brně. Dožil v Praze v konventu u sv. Jakuba na Starém Městě, kde zemřel ve věku 103 let. Pohřben v hrobce bratří minoritů na Olšanských hřbitovech v Praze. 
|-
|ThLic. [[w:Jeroným Filip Hofmann|Jeroným Filip Hofmann]], O.Praem.
|{{dts|08|06|1973}}
|{{dts|26|06|2003}}
|{{dts|14|09|2012}}
|Strahovský premonstrát, někdejší vrcholový sportovec. Někdejší administrátor v Praze-Střešovicích. Od roku 2008 farní vikář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|farnosti u kostela sv. Jakuba v Jihlavě]] a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rančířov u Jihlavy|Rančířově]]. Zemřel na následky vážného úrazu. Pohřben na řádovém hřbitově v Praze-Nebušicích.
|-
|Josef Krchňavý
|{{dts|19|03|1925}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|10|10|2012}}
|Dlouholetý farář, později výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou II]].
|-
|Mons. Ing. [[w:Jan Blaha|Jan Blaha]]
|{{dts|12|03|1938}}
|{{dts|12|07|1967}}
|{{dts|13|12|2012}}
|Biskup &quot;skryté církve&quot; (biskupská konsekrace 28. října 1967, světitel [[w:Peter Dubovský|Peter Dubovský]]). Po roce 1989 odmítl nabízený post světícího biskupa v Litoměřicích a po celý zbytek života sloužil jako farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Jan Kabátek
|{{dts|28|12|1927}}
|{{dts|05|07|1970}}
|{{dts|26|12|2012}}
|Emeritní děkan náměšťského děkanátu. Farář a později výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]].
|-
|Vojtěch Srna
|{{dts|31|01|1932}}
|{{dts|24|06|1956}}
|{{dts|17|01|2013}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Karel Volejníček
|{{dts|30|10|1936}}
|26. června 1966
|{{dts|01|02|2013}}
|Rodák z Brna-Židenic. Původně kněz litoměřické diecéze, kde působil mimo jiné v Liberci a jako vicerektor Kněžského semináře v Litoměřicích. V brněnské diecézi působil ve Svatoslavi a v letech 1992-1997 jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], poté jako výpomocný duchovní v Brně-Židenicích.
|-
|Ambros Alois Kapeller, OSB
|{{dts|12|11|1943}}
|{{dts|28|06|1969}}
|{{dts|08|02|2013}}
|Benediktin z rakouského Göttweigu. V letech 2003-2005 farní vikář v [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|Rajhradě]]. 
|-
|Stanislav Jiří Fiala, OH
|{{dts|03|04|1930}}
|
# července 1972
|{{dts|02|03|2013}}
|Milosrdný bratr, v letech 1992-2004 provinciál české řádové provincie. Narozen v Lánech u Nymburka. Převor [[w:Klášter milosrdných bratří (Letovice)|konventu v Letovicích]] a rektor tamního klášterního kostela. Pohřben v hrobce tohoto kostela.
|-
|[[w:Tomáš Prnka|Tomáš Prnka]]
|{{dts|14|02|1926}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|29|03|2013}}
|Od roku 1973 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], od r. 2008 na penzi výpomocný duchovní tamtéž až do své smrti. V letech 1978-1999 zároveň děkan [[w:Děkanát Blansko|blanenského děkanátu]]. Rodný bratr R.D. Josefa Prnky (viz r. 1989 tohoto seznamu). Pohřben na hřbitově ve Křtinách ve stejném hrobě jako jeden z jeho předchůdců, František Marek (viz r. 1969 tohoto seznamu). 
|-
|Česlav Boleslav Chroboczek, OFMConv. 
|{{dts|27|11|1929}}
|{{dts|27|06|1954}}
|{{dts|31|03|2013}}
|Minorita. Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Božice|Božicích]] a děkan hrušovanský. 
|-
|Emanuel Marek
|{{dts|08|06|1926}}
|{{dts|29|06|1952}}
|{{dts|01|06|2013}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Urbanov|Urbanově]].
|-
|[[w:Josef Hinterhölzl|Josef Hinterhölzl]]
|{{dts|16|05|1915}}
|{{dts|05|07|1939}}
|{{dts|03|08|2013}}
|Rodák ze Šumné ([[w:Římskokatolická farnost Štítary na Moravě|farnost Štítary na Moravě]]). Biskup &quot;skryté církve&quot; (po roce 1989 biskupskou službu nevykonával). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jamné u Jihlavy|Jamném u Jihlavy]].
|-
|Josef Vaníček, SDB
|{{dts|06|08|1926}}
|{{dts|25|12|1968}}
|{{dts|06|08|2013}}
|Salesián, rodák z Vršovic u Opavy (nyní ostravsko-opavská diecéze). Kněžské svěcení přijal tajně vzkládáním rukou biskupa [[w:Štěpán Trochta|Štěpána Trochty]]. V letech 1971-1992 působil postupně v několika farnostech ([[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačice]], [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Staré Hobzí]], [[w:Římskokatolická farnost Český Rudolec|Český Rudolec]], [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studená]], [[w:Římskokatolická farnost Rosice u Brna|Rosice u Brna]]). V letech 1992-2007 působil v salesiánské komunitě v Brně-Líšni. Dožil v péči řeholních sester v Žernovce u Tišnova. 
|-
|Mons. [[w:Josef Šindar|Josef Šindar]]
|{{dts|29|03|1933}}
|{{dts|26|06|1960}}
|{{dts|17|09|2013}}
|Farář v Tišnově a děkan tišnovského děkanátu. 
|-
|František Kozár
|{{dts|14|06|1946}}
|{{dts|30|06|1973}}
|{{dts|03|10|2013}}
|Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě v Moravském krasu]]. V závěru života farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulčice|Mikulčicích]]. Biritualista. 
|-
|Josef Daněk, SDB
|{{dts|06|05|1951}}
|26. června 1977
|{{dts|10|12|2013}}
|Salesián. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách|Brně-Žabovřeskách]]. 
|-
|Mons. [[w:Josef Stejskal (kněz)|Josef Stejskal]]
|{{dts|21|01|1922}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|26|01|2014}}
|Rodák ze Šitbořic. Bratranec R.D. Vladimíra Stejskala (viz r. 2006 tohoto seznamu). Za druhé světové války jako bohoslovec totálně nasazen na Mostecku. Po kněžském svěcení působil v letech 1949-1951 jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná|Poštorné u Břeclavi]]. Poté byl &quot;za trest&quot; přeložen do litoměřické diecéze. V letech 1951-1954 vystřídal několik působišť (Podmokly u Děčína, Česká Lípa a Kvítkov). V roce 1954 byl ustanoven administrátorem farnosti při poutním kostele v Horní Polici u České Lípy. Zde pak prožil celý zbytek života, v roce 1991 byl v Horní Polici ustanoven farářem s titulem arciděkana. Vyhledávaný zpovědník a duchovní vůdce. Zemřel na faře v Horní Polici, pohřben na hornopolickém hřbitově. 
|-
|František Jindra
|{{dts|18|06|1924}}
|{{dts|05|07|1949}}
|{{dts|09|02|2014}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]].
|-
|Mgr. Jaroslav Sojka
|25. dubna 1929
|25. června 1994
|{{dts|26|04|2014}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Trvalý jáhen v Brně-Lískovci.
|-
|Josef Malík
|{{dts|23|08|1951}}
|{{dts|26|06|1983}}
|{{dts|12|05|2014}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelně]]. Zemřel během Mše svaté. 
|-
|Antonín Láník
|{{dts|07|05|1921}}
|{{dts|05|07|1947}}
|{{dts|10|06|2014}}
|Bývalý farář v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], premonstrátský terciář. 
|-
|Ludvík Tichý
|{{dts|08|02|1925}}
|16. dubna 1950
|{{dts|10|07|2014}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. 
|-
|Leo Kuchař, SSS
|{{dts|16|02|1928}}
|{{dts|06|04|1960}}
|{{dts|19|07|2014}}
|Člen kongregace eucharistiánů. Kněžské svěcení přijal tajně v Polsku, poté působil v ilegální pastoraci v Brně. V závěru života působil v Rakousku. Pohřben na hřbitově Oberlaa ve Vídni. 
|-
|Václav Kamenický
|{{dts|03|08|1929}}
|{{dts|01|07|1972}}
|{{dts|14|08|2014}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. 
|-
|Ludvík Otradovec, SDB
|{{dts|11|12|1928}}
|{{dts|13|12|1967}}
|{{dts|14|11|2014}}
|Salesián. Rodák z Velkého Meziříčí. Kněžské svěcení přijal tajně a v duchovní správě mohl začít působit až v roce 1971. Postupně působil v několika farnostech brněnské diecéze ([[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřice nad Rokytnou]], [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnice]], Jihlava, [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramov]], [[w:Římskokatolická farnost Rouchovany|Rouchovany]]). V roce 1989 odešel ze zdravotních důvodů do penze, žil jako soukromá osoba v Brně-Jundrově a příležitostně vypomáhal v duchovní správě u spolubratří salesiánů v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Jan Chromeček, SJ
|{{dts|27|07|1932}}
|{{dts|21|01|1968}}
|{{dts|14|12|2014}}
|Jezuita. Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Věstonice|Dolních Věstonicích]]. 
|-
|Mgr. Pavel Horký
|{{dts|05|12|1950}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|05|01|2015}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Stonařov|Stonařově]] a děkan jihlavského děkanátu. 
|-
|Berard Jaroslav Hasil, OFM
|{{dts|07|05|1923}}
|{{dts|29|06|1974}}
|{{dts|09|01|2015}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, Brno-Husovice|Brně-Husovicích]], až do své smrti pak výpomocný duchovní tamtéž. Člen tamní františkánské komunity.
|-
|Břetislav Vaněk, CSsR
|{{dts|05|02|1926}}
|{{dts|15|09|1951}}
|{{dts|19|05|2015}}
|Redemptorista. Někdejší výpomocný duchovní na [[w:Římskokatolická farnost u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Staré Brno|Starém Brně]]. Dožil na Svaté Hoře u Příbrami v tamní komunitě redemptoristů, vypomáhal v duchovní správě svatohorské farnosti, zejména jako zpovědník. 
|-
|Cyril Vladimír Hron, III.OP
|{{dts|07|06|1954}}
|{{dts|12|12|1992}}
|{{dts|28|05|2015}}
|Kněz plzeňské diecéze a terciář dominikánského řádu. Někdejší výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalatice|Chvalaticích]].
|-
|Mons. [[w:Václav Fišer (kněz)|Václav Fišer]]
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. 
|-
|Mgr. [[w:Jan Kabeláč|Jan Kabeláč]]
|{{dts|02|02|1937}}
|{{dts|29|06|1960}}
|{{dts|18|08|2015}}
|Kanovník brněnské kapituly, v letech 2006-2013 farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, Brno|Brně na Křenové]], poté až do své smrti výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]]. Soudce diecézního církevního soudu. 
|-
|[[w:Odilo František Crkva|Odilo František Crkva]], OSB
|{{dts|23|02|1926}}
|{{dts|26|07|1953}}
|{{dts|29|09|2015}}
|Rodák z Brtnice. Benediktin, mnich Emauzského opatství v Praze. Po roce 1959 žil v emigraci v benediktinském opatství sv. Prokopa v Lisle u Chicaga v USA a věnoval se krajanské duchovní správě. Po roce 1989 podporoval obnovu působení benediktinů v České republice. Pohřben v Lisle.
|-
|[[w:Bernard František Palka|Bernard František Palka]], O.Praem.
|{{dts|09|08|1923}}
|{{dts|16|04|1950}}
|{{dts|22|06|2015}}
|Novoříšský premonstrát, emeritní převor novoříšské premonstrátské kanonie a ex currendo administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Krasonice|Krasonicích]]. Dožil v charitním domově v Kroměříži. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Nové Říši. 
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>6wyxa7x6ncwwrp6k7ntzs6vrim31a85</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Dějiny brněnské diecéze/Seznam zemřelých kněží brněnské diecéze 1777–1959</title>
    <ns>0</ns>
    <id>8047</id>
    <revision>
      <id>55484</id>
      <parentid>55345</parentid>
      <timestamp>2026-10-28T02:31:52Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Vianney nove</username>
        <id>6592</id>
      </contributor>
      <comment>+ 1</comment>
      <origin>55484</origin>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="179919" sha1="8xl5nci4d4e9d2gth2a5d76ycsjvq08" xml:space="preserve">'''Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) brněnské diecéze v letech 1777-1959'''

Jedná se o [[w:Římskokatolická církev|římskokatolické]] jáhny, či ''[[w:Kněz|kněze]] [[w:Diecéze|diecézní]]'' nebo ''kněze [[w:Řehole|řeholní]]'', kteří působili alespoň krátký čas v [[w:Diecéze brněnská|brněnské diecézi]] a zemřeli v rozmezí let 1777-1959. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.

{| class=&quot;wikitable sortable&quot;
!jméno a příjmení kněze
!datum narození
!datum svěcení
!datum úmrtí
!jiné údaje
|-
|Filip Slavíček
|
|
|{{dts|15|06|1778}}
|Rodem ze Šumperka (olomoucká arcidiecéze). V letech 1764-1778 farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Simplicián Siruczek, OFMCap.
|
|
|{{dts|03|09|1778}}
|Kapucín, provinciál. Působil v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|Joanin z Mikulova, OFMCap.
|
|
|{{dts|05|12|1778}}
|Kapucín, kněz při [[w:Kostel svatého Františka z Assisi (Mikulov)|kostele sv. Františka z Assisi]] v Mikulově a v tamním kapucínském konventu.
|-
|Konstantin z Jihlavy, OFMCap.
|
|
|{{dts|20|12|1778}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Leopold Mayer, O.Cist.
|
|
|{{dts|08|04|1779}}
|Žďárský cisterciák, kněz, apoštolský notář.
|-
|Leodegar z Velké Střelné, OFMCap.
|
|
|{{dts|22|07|1779}}
|Kapucín, kněz v kapucínském konventu ve Znojmě. 
|-
|Lect. Reginald Allesch, OP
|
|
|{{dts|05|11|1779}}
|Dominikán. Někdejší prokurátor řádového konventu v Nymburce. Od roku 1776 působil v brněnském řádovém konventu a jako zpovědník dominikánských mnišek při brněnském kostele sv. Anny. 
|-
|Ondřej Bognar, OP
|{{dts|21|10|1737}}
|
|{{dts|19|12|1780}}
|Dominikán, kněz. Člen brněnského konventu, ředitel kůru v kostele sv. Michala. Výtečný hudebník,  
|-
|Hilarius z Pavlova, OFMCap.
|1724
|
|{{dts|05|01|1781}}
|Kapucín, kněz v konventu v Mikulově. Novicmistr.
|-
|Josef Mikšík
|
|
|1. dubna 1781
|V letech 1755–1781 farář v [[w:Římskokatolická_farnost_Lanžhot|Lanžhotě]].
|-
|ThDr. [[w:Otto Logk z Netky|Otto Logk z Netky]], O.Cist.
|{{dts|19|01|1714}}
|1738
|{{dts|25|04|1782}}
|Cisterciák. Někdejší vyučující filosofie a církevního práva na pražské teologické fakultě. Od roku 1770 (předposlední) opat [[w:Žďár nad Sázavou (klášter)|cisterciáckého opatství ''Fons Beatae Mariae Virginis'' ve Žďáře nad Sázavou]]. Pohřben v opatské hrobce žďárského klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. 
|-
|Pius Tempis, OP
|{{dts|22|03|1739}}
|
|{{dts|05|04|1783}}
|Dominikán, kněz. V letech 1779-1782 působil v řádovém konventu v Brně.
|-
|Ignát Michel
|
|
|{{dts|26|09|1784}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě]].  
|-
|Maxmilián Zuber, OP
|{{dts|07|11|1734}}
|
|{{dts|18|12|1784}}
|Dominikán, kněz. V letech 1774-1778 je uváděn jako kazatel v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]]. Posléze působil ve Slezsku, naposledy v Těšíně.
|-
|Stanislav Weber, OP
|
|
|{{dts|31|03|1786}}
|Dominikán, kněz. ''Praedicator generalis.'' Krátce působil v brněnském řádovém konventu. 
|-
|Mons. [[w:Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáš František Chorinský z Ledské]]
|{{dts|04|10|1720}}
|1743
|{{dts|30|10|1786}}
|První brněnský biskup (biskupská konsekrace 1771, původně pomocný biskup v Hradci Králové, od r. 1774 v Olomouci). Sídelním biskupem v Brně jmenován v prosinci 1777. Intronizován v brněnské katedrále 22. února 1778. Zemřel behem kanonické vizitace [[w:Římskokatolická farnost Kuřim|farnosti Kuřim]]. Svůj majetek odkázal na přestavbu brněnské katedrály. 
|-
|Matouš Lendenhammer
|1729
|1753
|{{dts|26|02|1787}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. 
|-
|František Ant. Schich
|
|
|{{dts|25|04|1787}}
|Kaplan a později farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. Od roku 1767 farář v Ořechově (není zřejmo, ve které ze dvou ořechovských farností). 
|-
|Jan Theodor Beer
|
|
|{{dts|06|02|1788}}
|Farář v Lysicích. 
|-
|Serafín Claudi, OP
|
|
|{{dts|18|08|1788}}
|Dominikán. Kooperátor při brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. 
|-
|Ignác Alis, SJ
|{{dts|23|11|1733}}
|
|{{dts|30|09|1788}}
|Jezuita, kněz. Exhortátor studentů v ''domě třetí probace'' v Telči.
|-
|Bruno Pražák, OP
|{{Dts|12|7|1728}}
|{{Dts|3=1754}}
|{{dts|08|05|1789}}
|Rodák z Nymburku. 14. srpna 1748 se stal dominikánem. Studoval a kázal v ve Znojmě, roku 1754, následující rok v Uherském Brodě. V letech 1755 až 1761 byl v Boskovicích. Působil jako hospodář statku v [[w:Římskokatolická farnost Těšany|Těšanech]]. Dostal povolení k přečtení knížky &quot;Vroucné a nábožné modlitby&quot; z roku 1774. K 1 lednu 1785 se stal prvním kurátem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], kde působil až do své smrti. Je pohřbený v předsíni kostela sv. Jiljí.
|-
|Ivan ze Znojma, OFMCap.
|
|
|{{dts|12|02|1790}}
|Kapucín, kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Znojmo-Louka|Louce u Znojma]]. 
|-
|Ambrož Čandl, OP
|{{dts|28|10|1715}}
|
|{{dts|11|03|1791}}
|Dominikán, rodák ze Znojma. Kněz. V letech 1752-1754 magistr kleriků v řádovém konventu v Brně, později převor znojemského konventu.
|-
|Nepomucen Holtzbecher, O.Cist
|
|
|{{dts|19|11|1791}}
|Žďárský cisterciák, kněz. V roce 1770 doložen jako výpomocný duchovní ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]].  
|-
|Jakub Hollan
|{{Dts|3=1752}}
|{{Dts|3=1776}}
|{{Dts|21|04|1793}}
|Narodil se ve Slezsku ve Studénce. Kooperátor v Tuřanech, Běhařovicích u Moravských Budějovic, Moutnicích a Zábrdovicích, kde zemřel. 
|-
|Ondřej Bylanský, O.Cist.
|
|
|{{dts|28|12|1793}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Po zrušení kláštera v roce 1784 byl jmenován farářem městské farnosti ve Žďáru při kostele sv. Prokopa (dnešní [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-I|Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-I]]). Byl rovněž děkanem žďárského děkanátu. 
|-
|Ignác Volný, O.Cist.
|
|
|{{dts|08|04|1794}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Někdejší kooperátor ve Žďáře. Po zrušení kláštera (1784) lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Benetice|Beneticích]].
|-
|Josef Kwapil, O.Cist.
|
|asi 1770
|{{dts|02|07|1794}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Kněžsky působil původně ve žďárském klášteře. Po zrušení kláštera (1784) administrátor farnosti Vojnův Městec, nedaleko od Žďáru nad Sázavou, nicméně již v královéhradecké diecézi.
|-
|Teodor z Mikulova, OFMCap.
|1751
|
|{{dts|21|01|1795}}
|Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|Jan Bernard Hriss
|1731
|
|{{dts|14|04|1796}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Bartoloměj Zeleiski, O.Cist.
|
|
|{{dts|23|04|1796}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Po zrušení kláštera (1784) jsou jeho další osudy (zatím?) nedohledatelné.
|-
|Blažej Kuchinka, O.Cist.
|
|
|{{dts|06|05|1796}}
|Žďárský cisterciák, původně jáhen ve žďářském klášteře. Po zrušení kláštera (1784) jsou jeho další osudy (zatím?) nedohledatelné, jisto je pouze datum úmrtí.
|-
|Josef Slanečka
|
|
|{{dts|28|08|1797}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|Antonín Freindt, OP 
|
|
|{{dts|30|08|1797}}
|Dominikán, kněz. V roce 1761 je uváděn jako &quot;sváteční kazatel&quot; v Jihlavě. Později převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Kajetán Růžička, OP 
|
|asi 1761
|{{dts|24|04|1799}}
|Dominikán, kněz. Někdejší lektor brněnského řádového konventu. V letech 1776-1778 profesor kanonického práva v brněnském kněžském semináři. Později působil ve farní správě v jižních Čechách jako lokalista v Šumavských Hošticích a následně od roku 1791 až do své smrti jako farář v Sudoměřicích u Bechyně. 
|-
|Anselm Vlach, O.Praem.
|
|
|{{dts|07|06|1799}}
|Zábrdovický premonstrát. Po zrušení zábrdovické kanonie byl v Zábrdovicích ponechán jako farář tamní farnosti. Šlo o posledního zde působícího kněze z původní řeholní komunity někdejšího kláštera (po něm zde působil ještě v letech 1799-1805 jiný premonstrát, Chrysostom Lavička, který byl ovšem příslušný ke kanonii v Louce u Znojma).
|-
|Mons. [[w:Jan Křtitel Lachenbauer|Jan Křtitel Lachenbauer]], O.Crucig.
|{{dts|31|01|1741}}
|1764
|{{dts|22|09|1799}}
|Rodák z Broumova v královéhradecké diecézi. Vystudoval broumovské benediktinské gymnázium. Člen [[w:Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou]]. V letech 1784-1786 rektor generálního semináře ve Vídni. Byl přívržencem josefinského osvícenství. V letech 1786-1799 sídelní biskup brněnský (biskupská konsekrace 22. dubna 1787). Pohřben v kryptě brněnské katedrály.
|-
|Leopold Wohlfarth OP
|{{Dts|3=1744}}
|{{Dts|3=1767}}
|{{Dts|7|1|1800}}
|Narozen v Brně. Byl kaplanem při [[w:Katedrála_svatého_Petra_a_Pavla|katedrále sv. Petra a Pavla v Brně]].
|-
|Zosym z Kyjova, OFMCap.
|1736
|
|{{dts|03|06|1800}}
|Kapucín, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|Třebíči u sv. Prokopa]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Žebětíně]]. 
|-
|Mansuet z Fryšavy, OFMCap.
|1735
|1764
|{{dts|04|06|1800}}
|Příjmení Kindl (Künhl) Kapucín, původním povoláním [[w:Písař|písař]]. Kooperátor v Moutnicích v letech 1786 až 1790, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. 
|-
|Sigismund Jüstl, OP
|
|
|{{dts|05|10|1800}}
|Dominikán, kněz. Ředitel kůru dominikánského klášterního kostela ve Znojmě. 
|-
|Jiří Sekora
|6. března 1734
|1760
|1800
|Rodák z Uhřic, v letech 1762–1772 byl kaplanem ve Ždánicích, 1773–1781 farář v Ostrožské Lhotě, 1781–1793 pak v Lanžhotě a 1793–1800 nakonec v Moravské Nové Vsi.
|-
|Anselm z Brna, OFMCap.
|
|
|{{dts|05|03|1801}}
|Kapucín, kněz v brněnském kapucínském konventu při kostele Nalezení sv. Kříže. Lektor konventu.
|-
|Donatus Weibl, O.Cist.
|
|
|{{dts|05|08|1801}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Po zrušení kláštera (1784) jsou jeho osudy (zatím?) nedohledatelné. 
|-
|Ladislav ze Žatčan, OFMCap.
|
|
|{{dts|25|12|1801}}
|Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. 
|-
|Karel Woltholtz
|
|
|{{dts|10|09|1802}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nikolčice|Nikolčicích]], později v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Karel Ptáček, O.Praem.
|{{dts|24|03|1736}}
|1760
|{{dts|10|09|1802}}
|Zábrdovický premonstrát. Někdejší kaplan ve Křtinách, v letech 1780-1803 farářem tamtéž. 
|-
|Benedikt Ignác Gallik, OSB
|8. července 1744
|15. září 1770
|4. května 1803
|Rodák z Uherského Brodu. V roce 1765 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se ředitelem hudebního kůru rajhradského kláštera.
|-
|Hugo Parlamento, OP
|1741
|
|{{dts|17|10|1803}}
|Dominikán, kněz. Znojemský rodák. ''Sacrista maior'' a infirmář v řádovém konventu ve Znojmě. 
|-
|Arnošt Roth
|{{dts|17|02|1752}}
|{{dts|17|02|1775}}
|{{dts|27|10|1804}}
|Původně člen františkánského řádu. V letech 1785-1800 farář v Dalečíně. V roce 1800 byl přeložen do Šaratic. V roce 1803 vystoupil z řádu a byl inkardinován jako diecézní kněz do brněnské diecéze. V závěru života trpěl břišní chorobou a horečkami. Před smrtí odkázal půli svého majetku šaratickému kostelu a z druhé půle zřídil nadaci při brněnské Nemocnici Milosrdných bratří pro ošetřování případných nemocných ze šaratické farnosti. 
|-
|Jan Alitzer, OP
|
|
|{{dts|15|10|1805}}
|Dominikán, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. 
|-
|Siard Beran, O.Praem.
|{{dts|01|01|1740}}
|1766
|{{dts|05|01|1806}}
|Zábrdovický premonstrát, někdejší novicmistr. V letech 1804-1806 duchovní správce ve Křtinách. 
|-
|Filip Šustáček, O.Cist.
|1736
|
|{{dts|22|01|1806}}
|Žďárský cisterciák, kněz. Působil ve farní duchovní správě v [[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|Sulíkově]] a Kunštátě. 
|-
|Bonifác Keller, OSB
|5. března 1736
|16. ledna 1763
|4. června 1806
|Rodák ze Ždánic. V roce 1757 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem rajhradského kláštera.
|-
|Archangel z Mikulova, OFMCap.
|1739
|
|{{dts|27|03|1807}}
|Kapucín, kněz. Provinční definitor, člen kapucínského konventu v Třebíči. 
|-
|Jiří Schneider
|
|
|{{dts|14|08|1807}}
|Rodák z Budišova nad Budišovkou (olomoucká arcidiecéze). Působil původně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Luleč|Lulči]], v roce 1791 byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]] (v roce 1801 organizoval zde stavbu nového kostela). V roce 1803 přešel na faru ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]], kde působil po zbytek života. 
|-
|[[w:Protasius Frank|Protasius Frank]], OFM
|1746
|
|{{dts|16|10|1807}}
|Františkán, kněz. Vyučoval teologii v rámci řádového domácího studia. V závěru života působil ve [[w:Karmel Matky Boží (Dačice)|františkánském konventu v Dačicích]] (původně františkánský klášter, později předaný sestrám karmelitkám).
|-
|Petr Maštalíř
|
|
|{{dts|22|10|1807}}
|Farář v Archlebově. 
|-
|Isidor Mareš
|
|
|{{dts|12|04|1808}}
|Farář v Novém Veselí a děkan žďárského děkanátu. Za jeho působení v Novém Veselí byla postavena nová fara. 
|-
|Bonaventura Grüber, OSB
|13. března 1744
|28. září 1767
|4. září 1809
|Rodák z Vídně, V roce 1761 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem rajhradského kláštera.
|-
|František Schlosser
|1732
|1757
|{{dts|05|10|1809}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|František Libischer, OFMCap.
|1746
|1769
|{{dts|02|02|1810}}
|Farář v Šitbořicích.
|-
|Fabián Roučka, O.Cist.
|1745
|1772
|{{dts|13|05|1811}}
|Velehradský cisterciák, rodák ze Žďáru nad Sázavou. V letech 1784-1796 lokalista v Archlebově, poté až do smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousově]]. 
|-
|Clarus Janoš z Vyškova OFMCap.
|{{Dts|24|2|1753}}
|{{Dts|3=1777}}
|{{Dts|17|10|1811}}
|Narozen v [[w:Brňany_(Vyškov)|Brnaněch]] u Vyškova, pokřtěn jako Matouš. Po uzavření klášterů působil od roku 1786 jako kooperátor v [[w:Rousínovec|Rousínovci]] následně od roku 1796 v [[w:Římskokatolická_farnost_Tvarožná|Tvarožné]], kde mimo jiné pokřtil [[w:Šebestián_Kubínek|Šebastiána Kubínka]], apoštola dobrého tisku. 2. října 1806 byl ustanoven jako lokální kaplan do farnosti [[w:Římskokatolická_farnost_Diváky|Diváky]].  Zasadil se o vybudování nového hřbitova na okraji panské nivy Porgartny. V této farnosti působil až do svého odchodu na věčnost.
|-
|František Kříž
|{{Dts|3=1756}}
|{{Dts|3=1780}}
|{{Dts|26|8|1812}}
|Kaplan při brněnské katedrále, Kooperátor v Mikulčicích a Moutnicích. Lokálním kaplanem v Křoví u Velké Bíteše, Ochozi u Brna a Archlěbově, kde působil až do své smrti.
|-
|PhDr. Josef Jurain
|{{dts|15|03|1726}}
|1754
|{{dts|15|11|1812}}
|Bývalý jezuita. Po zrušení jezuitského řádu působil v pastoraci v rodném Brně. Od roku 1777 byl kanovníkem brněnské kapituly. 
|-
|Felix z Prahy, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|04|1813}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. Zemřel v Brně v Nemocnici Milosrdných bratří. 
|-
|Hilarius Deng, OP
|
|
|{{dts|14|02|1814}}
|Dominikán. Brněnský rodák. Někdejší člen brněnského dominikánského konventu. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Medlov nad Jihlavou|Medlově nad Jihlavou]]. 
|-
|František Antonín z Jihlavy, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|03|1814}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči. 
|-
|Marcelín z Třebíče, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|03|1814}}
|Kapucín. Lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]]. 
|-
|Sigfrid Čáp
|
|
|{{dts|11|04|1814}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|[[w:Jakub Dvořecký|Jakub Dvořecký]]
|{{dts|21|07|1750}}
|1773
|{{dts|27|04|1814}}
|Rodák z Telče, někdejší kooperátor v Rokytnici nad Rokytnou. Později farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-město|Třebíči u sv. Martina]].
|-
|Franz Maurus Simonis, OFMCap.
|{{dts|11|07|1740}}
|{{dts|25|09|1763}}
|{{dts|21|03|1815}}
|Kapucín. Působil v brněnské farnosti sv. Jakuba jako kazatel pro německojazyčné obyvatelstvo města. V roce 1813 se stal farářem svatojakubské farnosti a byl jím až do smrti. Katalogizoval farní knihovnu. 
|-
|František Ximenes
|27. listopadu 1746
|1770
|6. října 1815
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Lipník_nad_Bečvou|Lipníku nad Bečvou]], někdejší kaplan v Hranicích na Moravě, Bystřici pod Hostýnem, Blatnici pod sv. Antonínkem a v Břeclavi. V letech 1793–1815 farář v Lanžhotě.
|-
|František Hříbek
|{{Dts|3=1744}}
|{{Dts|3=1768}}
|{{Dts|13|3|1816}}
|Narozen v Hradišti. Lokalista v [[w:Římskokatolická_farnost_Šakvice|Šakvicích]], poté byl prvním lokálním kaplanem v [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]], kde založil farní kroniku. Od roku 1794 až do své smrti působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Kobylí_na_Moravě|Kobylí]].
|-
|[[w:Vincenc Josef ze Schrattenbachu|Vincenc Josef kníže Schrattenbach]]
|{{dts|18|06|1744}}
|1768
|{{dts|25|05|1816}}
|Někdejší biskup lavantský (biskupská konsekrace 6. července 1777), v letech 1800-1816 biskup brněnský (3. od zřízení diecéze). 
|-
|Jan Gilg
|
|
|{{dts|15|11|1816}}
|Rodák z Nového Města na Moravě, někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupě]]. Od roku 1778 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]]. Vizitátor triviálních škol na území někdejšího jedovnického děkanátu. V Jedovnicích vedl obsahově zajímavou ''Pamětní knihu''. V roce 1814 jmenován navíc děkanem jedovnického děkanátu. 
|-
|Šimon z Třebíče, OFMCap. 
|1744
|
|{{dts|10|04|1817}}
|Kapucín, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. 
|-
|Sanktus z Kunštátu, OFMCap. 
|1752
|
|{{dts|09|07|1817}}
|Kapucín, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-zámek|Třebíči u sv. Prokopa]]. 
|-
|Václav Maxmilián Dorazil
|
|1782
|{{dts|31|10|1817}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]] a děkan někdejšího děkanátu Letovice. 
|-
|František Vašíček
|{{Dts|3=1752}}
|{{Dts|3=1781}}
|{{Dts|29|4|1818}}
|Kooperátor ve Tvarožné, Rožné, Doubravicích nad Svitavou, Trstěnicích, Moutnicích, Radostíně nad Oslavou, Zábrdovicích. Lokálním kaplanem ve Žďárci. Poté kooperátorem v Šaraticích a kaplanem v Troubsku.
|-
|[[w:Michael Daniel Marave|Michael Daniel Marave]], O.Praem.
|
|
|{{dts|01|10|1818}}
|Poslední opat premonstrátské kanonie v Zábrdovicích. Po zrušení kláštera v rámci josefinských reforem dožil na faře ve Křtinách.
|-
|Teopist z Mikulova, OFMCap.
|1744
|
|{{dts|31|10|1818}}
|Kapucín, jubilant kněžství a provinční definitor. Člen kapucínského konventu ve Znojmě.  
|-
|Antonín Bíleček
|
|
|říjen 1819
|V letech 1816–1819 farář v Lanžhotě.
|-
|Jan Nep. Michele
|
|
|{{dts|12|01|1821}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|Bernard Josef Pivoňka, OSB
|28. února 1756
|1. listopadu 1786
|21. října 1821
|Rodák ze Žďáru nad Sázavou. V roce 1778 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se převorem a ředitelem hudebního kůru rajhradského opatství.
|-
|Ignác Cornova, SJ
|{{dts|25|07|1770}}
|
|{{dts|25|07|1822}}
|Jezuita, kněz. Někdejší profesor jezuitského gymnázia v Brně. 
|-
|Tertulián Předovský, OFMCap.
|1743
|
|{{dts|09|01|1823}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Třebíči, administrátor [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|jejkovské farnosti]]. 
|-
|Josef Německý
|
|
|{{dts|25|02|1823}}
|Rodák z Nového Města na Moravě. V letech 1815-1823 farář v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci pod Žákovou horou]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Jakub Příhoda|Jakub Příhoda]]
|
|
|{{dts|14|01|1824}}
|V letech 1773-1808 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], poté farář a děkan ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Čestný kanovník brněnské kapituly. 
|-
|Benedikt Ranisch, OH
|
|
|{{dts|25|10|1824}}
|Milosrdný bratr, kněz. Rodák z Brandenburska. Převor konventu ve Valticích. 
|-
|Egidius z Boršova, OFMCap.
|
|
|{{dts|14|01|1825}}
|Kapucín. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Žerotice|Žeroticích]].
|-
|Václav Opletal
|{{dts|29|08|1748}}
|
|{{dts|04|02|1827}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|Brně u sv. Jakuba]], později farář ve Křtinách, z toho první diecézní po odchodu premonstrátů z této farnosti. 
|-
|Jan Mikulík
|{{Dts|14|6|1753}}
|{{Dts|3=1779}}
|{{Dts|28|2|1827}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Dubňany|Dubňan]] (farnost [[w:Římskokatolická_farnost_Hodonín|Hodonín]]). Sloužil jako tzv. 2. kaplan a později jako 1. kaplan ve [[w:Římskokatolická_farnost_Velké_Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Poté, až do povolání na věčnost, byl ustanoven jako lokální kaplan v [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]].
|-
|František (Ludvík) Grim OFMCap.
|{{Dts|3=1746}}
|{{Dts|3=1769}}
|{{Dts|16|5|1827}}
|Narodil se v Brně. Vstupil ke kapucínům. Jako kooperátor sloužil v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Zábrdovicích]]. Jako lokální kaplan pak v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a  [[w:Římskokatolická farnost Křepice u Hustopečí|Křepicích]]. Do své smrti pak působil jako výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečeské farnosti]].
|-
|Ondřej Kühnl, OFMCap.
|
|
|{{dts|15|01|1829}}
|Kapucín. Zámecký kaplan v Náměšti nad Oslavou. 
|-
|František Alois Dellinz
|1755
|1780
|{{dts|19|04|1829}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|[[w:Matěj Josef Sychra|Matěj Josef Sychra]]
|{{dts|21|12|1776}}
|{{dts|21|09|1801}}
|{{dts|19|03|1830}}
|v letech 1808-1824 farář v [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramově]], později ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II]], jazykovědec. Spolu s cisterciákem [[w:Bonifác Procházka (cisterciák)|Bonifácem Procházkou]] (+ 1813 v Ostrovačicích) má zásluhu na uchování poutního areálu na žďárské Zelené Hoře. 
|-
|Jakub Procházka
|1767
|1793
|{{dts|18|11|1830}}
|Narodil se v dle Catalogus venerabilis cleri almae dioecesis Brunensis v Jamnici. Jako kooperátor sloužil v Křižanovicích u Slavkova, Dědicích u Vyškova, jako farní vikář (kaplan) pak v Bradlném, Moutnicích a Žebětíně a farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]].
|-
|Jan Pytzka (Picka)
|{{Dts|3=1804}}
|{{Dts|3=1828}}
|{{Dts|17|1|1831}}
|Narozen v Kanicích. Ustanoven jako kooperátor v Moutnicíc. Poté byl přesunut do Divák, kde umírá jako mladý administrátor.
|-
|František Malík
|{{Dts|3=1784}}
|{{Dts|3=1810}}
|{{Dts|1|2|1831}}
|Rodak z Kolešova v Čechách. Kooperátor v Častohosticích, Otnicích a dočasný zástup v Moutnicích. Lokalní kaplan v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem. Další farností byla Zvole, kde byl administrátorem a poté se stal farářem v Rožné, kde působil až do své smrti.
|-
|[[w:Augustin Koch|Augustin Koch]], OSB
|{{dts|13|06|1754}}
|{{dts|10|10|1779}}
|{{dts|23|11|1831}}
|Rajhradský benediktin. Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Působil jako kooperátor postupně v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]] a v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1813 bylo rajhradské proboštství povýšeno na samostatné opatství a Augustin Koch byl zvolen historicky prvním rajhradským opatem. Klášter přivedl k hospodářskému rozkvětu a v klášteře za něj panoval též vzorný způsob života komunity. Zemřel na choleru. Je pohřben v benediktinské hrobce na rajhradském hřbitově. 
|-
|Jeroným Svoboda, OFMCap.
|1786
|
|{{dts|05|01|1832}}
|Kapucín, farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Chrysostom Lavička, O.Praem.
|{{dts|04|03|1752}}
|1777
|{{dts|17|02|1832}}
|Loucký premonstrát. Někdejší kaplan v Prosiměřicích. V letech 1799-1805 farář v Zábrdovicích. Od roku 1805 až do své smrti působil jako farář v Podivíně. Osobní děkan. 
|-
|Josef Laštovička

|
|{{dts|03|06|1832}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]]. 
|-
|František Straka
|1775
|1803
|{{dts|15|09|1832}}
|V letech 1810-1820 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]], v letech 1820-1832 pak farář v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]]. 
|-
|Jiří Palásek
|{{Dts|23|4|1782}}
|{{Dts|3=1806}}
|{{Dts|12|5|1833}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Ivanovice_na_Hané|Ivanovic na Hané]]. Kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Žarošice|Žarošicích]]  do roku 1813. Během působení v Žarošicích byl krátce v roce 1810 administrátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnicích]]. Lokalistou v [[w:Římskokatolická_farnost_Bošovice|Bošovicích]] se stal od roku 1813 a až do roku 1833, kdy byl povolán na věčnost.
|-
|Jan Schaumann
|
|
|{{dts|16|08|1833}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]].
|-
|Lukán Matěna, OFMCap.
|1761
|
|{{dts|06|05|1834}}
|Kapucín, lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnicích]].
|-
|František Kletzl (Kletzel)
|{{Dts|14|4|1799}}
|{{Dts|3=1825}}
|{{Dts|3=1835}}
|Rodák z Neslovic. Kooperátor ve Střelicích a Moutnicích. Dle diecezního archvíu zemřel v Otnicích.
|-
|Josef Růžička
|{{Dts|3=1775}}
|{{Dts|3=1800}}
|{{Dts|17|3|1835}}
|Narodil se v [[w:Římskokatolická_farnost_Jevíčko|Jevíčku]]. Kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Sebranice_u_Boskovic|Sebranicích]] (1806-1807). Lokalista v [[w:Římskokatolická_farnost_Černá_Hora|Černé Hoře]] (1808 - 1816). Poté administrátor v [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_Zvěstování_Panny_Marie,_Brno-Tuřany|Tuřanech]] (1817 - 1824). Od roku 1825 se stal farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Klobouky_u_Brna|Kloboukách u Brna]]. Zastupoval klobouckého děkana, který sídlíl v [[w:Římskokatolická_farnost_Borkovany|Borkovanech]] a od roku 1831 se klobouckým děkanem. V Kloboukách působil až do odchodu na věčnost.
|-
|Dismas Haller, OFMCap.
|1746
|
|{{dts|02|10|1835}}
|Kapucín, jubilant kněžství. Někdejší vojenský kaplan. Na sklonku života působil ve farnostech v okolí Mikulova. Zemřel v Mikulově.
|-
|Jan Leopold Pecháček
|1778
|1806
|{{dts|29|02|1836}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. V letech 1830-1836 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]]. 
|-
|Antonín Janků
|1793
|
|{{dts|05|04|1836}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]]. 
|-
|Antonín Neumann
|1765
|1790
|{{dts|20|08|1837}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Bonifác Ignác Buzek, SchP
|1788
|
|{{dts|21|06|1839}}
|Piarista, kněz. V letech 1836-1839 působil v piaristické koleji při [[w:Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostele sv. Jana Křtitele]] v Mikulově.
|-
|[[w:Tomáš Fryčaj|Tomáš Fryčaj]]
|{{dts|30|06|1759}}
|{{dts|07|09|1783}}
|{{dts|28|06|1839}}
|Buditel a básník. Autor kancionálu ''Kostelní písně duchovní'' (vyd. 1788). Někdejší duchovní správce brněnské trestnice, od r. 1819 až do své smrti byl pak farářem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Obřanech u Brna]]. 
|-
|Josef Karel Papež
|1782
|
|{{dts|05|02|1841}}
|Rodák z Měřína. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|[[w:František Antonín Gindl|František Antonín Gindl]]
|{{dts|15|09|1786}}
|{{dts|15|09|1809}}
|{{dts|24|10|1841}}
|Jako kněz působil ve Štýrsku. V r. 1831 jmenován světícím biskupem olomouckým (biskupská konsekrace 22. 6. 1831). V letech 1832-1841 brněnský biskup. V roce 1841 byl jmenován biskupem v rakouském Gurku, brzy poté však zemřel. 
|-
|Josef Holásek
|
|
|{{dts|24|08|1844}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Blansko|Blansku]].
|-
|Rudolf Matějček, OFMCap.
|1805
|
|{{dts|01|07|1846}}
|Kapucín, kněz. Katecheta ve Znojmě. 
|-
|Antonín Liška, O.Praem.
|
|
|{{dts|16|04|1847}}
|Strahovský premonstrát, někdejší kaplan u sv. Jakuba v Jihlavě. Od r. 1826 působil v Polsku jako představený gymnázia v Bochnii.
|-
|[[w:František Ignác Kassián Halaška|František Ignác Kassián Halaschka]], SchP
|
|
|{{dts|12|07|1847}}
|Piarista, kněz. Pedagog na piaristických školách v Mikulově a v Brně. 
|-
|Jan Nepomuk Stokláska
|{{dts|27|05|1763}}
|{{dts|29|11|1789}}
|{{dts|14|07|1847}}
|Rodák z Blanska. Po kněžském svěcení byl zámeckým kaplanem v Rájci a zároveň kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Později působil jako farář v Jedovnicích. 
|-
|Leopold Borzutský
|
|
|{{dts|25|12|1847}}
|V letech 1819-1847 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítýška|Veverské Bítýšce]].
|-
|Kašpar Urbánek
|1762
|1789
|{{dts|22|04|1848}}
|Rodák z Telče. Farář v Novém Veselí.
|-
|Dominik Kynský, SchP.
|1762
|1801
|{{dts|14|12|1848}}
|Piarista. Profesor všeobecných dějin a řečtiny na filosofickém ústavu v Brně. 
|-
|František Veselý
|1771
|1797
|{{dts|27|06|1849}}
|Někdejší lokalista v [[w:Římskokatolická farnost Měnín|Měníně]]. Později farář v Lysicích a děkan letovického děkanátu. 
|-
|Ignác Mayer
|{{Dts|28|11|1792}}
|{{Dts|3=1815}}
|{{Dts|15|7|1850}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Havlíčkův_Brod|Havlíčkova Brodu.]] Po vysvěcení působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Třebíč-město|Třebíči]], později v [[w:Římskokatolická_farnost_Martínkov|Martínkově]], dále v [[w:Římskokatolická_farnost_Bobrová|Bobrové]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Jimramov|Jimramově]]. Za působení ve [[w:Římskokatolická_farnost_Tvarožná|Tvarožné]] několikrát žádal Biskupskou konsistoř o povolení cestovat po Evropě, což mu ovšem nebylo dovoleno z důvodu dlouhé nepřítomnosti ve farnosti. P. Mayer vysvětil několik křížů ve farnosti (Horákov, Velatice, Tvarožná, Mokrá, Blažovice). Roku 1845 společně se svým kaplanem horlili proti pití kořalky. Podařilo se docílit toho, že množství farníků složili slib střídmosti.
P. Mayer zemřel náhle ve věku 58 let, jeho náhrobek je jediný dochovalý z původního hřbitova za kostelem sv. Mikuláše, v dnešní době opravenou mramorovou desku najdeme ve zdi za kostelem.
|-
|Kašpar Veliš
|{{Dts|4|1|1797}}
|{{Dts|3=1829}}
|{{Dts|24|12|1852}}
|Rodák ze [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-I|Ždáru nad Sázavou]]. Kooperátorem ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Moravské Prusy|Prusy]], [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošice]], [[w:Římskokatolická farnost Komořany|Komořany]]. Od roku 1841 do 28. červenence 1842 v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích.]] Odtud byl povolán do [[w:Římskokatolická_farnost_Bošovice|Bošovic]], kde se stal administrátorem. Jeho posledním působištěm, coby lokalista byl [[w:Brno-Žebětín|Žebětín]], kde působil až do doby, kdy ho Pán povolal na věčnost.
|-
|František Jedlička
|{{Dts|21|1|1795}}
|{{Dts|3=1819}}
|{{dts|29|10|1853}}
|Rodák ze Želetavy. Svoji službu započal v [[w:Římskokatolická_farnost_Babice_u_Lesonic|Babicích]] (okres Třebíč) Od roku 1823 pak působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Martínkov|Martínkově]]. Zvelebitel martínkovského farního kostela, léčitel. O jeho působení sepsal kněz Kosmák povídku: Kněz-lékař.  
|-
|Jan Formánek
|1794
|1817
|{{dts|15|01|1854}}
|Rodák z Jedovnic. Farář v Bohdalově. 
|-
|ThDr. Václav Talský
|1781
|1807
|{{dts|06|04|1854}}
|Rodák z Bobrové, farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]].
|-
|[[w:Viktor Schlossar|Viktor Schlossar]], OSB
|{{dts|28|10|1793}}
|{{dts|05|09|1819}}
|{{dts|16|08|1854}}
|Rajhradský benediktin. V letech 1819-1820 kooperátor v Rajhradě, později duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]]. Byl též novicmistrem a opatským sekretářem. Po smrti opata Augustina Kocha byl zvolen rajhradským opatem. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě. 
|-
|Cyril Martin Okaník, OSB
|
|
|{{dts|22|06|1855}}
|Rajhradský benediktin, v letech 1815-1821 kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|rajhradské farnosti]]. Pohřben v benediktinské hrobce na hřbitově v Rajhradě.
|-
|Jan Nettner (Netter)
|{{Dts|3=1804}}
|{{Dts|3=1827}}
|{{dts|29|07|1855}}
|Rodák z Brna. Po vysvěcení byl kaplanem při farnosti u [[w:Kostel svaté Maří Magdalény (Brno)|sv. Máří Magdalény v Brně]]. Sloužil v [[w:Římskokatolická farnost Křetín|Křetíně]]. V letech 1849 - 1852 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], kde společeně s prof. Františkem Dieblem (Tyblem) přesunuli hedvábnictví do této lokality. Poté byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Šardice|Šardicích]], kde umírá na choleru. 
|-
|Jan Budinský
|{{dts|11|07|1798}}
|1827
|{{dts|31|12|1857}}
|Rodák z Kočí u Chrudimi (královéhradecká diecéze), kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravník|Doubravníku]], v letech 1829 a 1830 působil v [[w:Klášter milosrdných bratří (Brno)|klášteře milosrdných bratří v Brně]], poté v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Líšni]] a u [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|sv. Jakuba]], od roku 1852 farářem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], kde je pohřben.  
|-
|František Jílek
|1765
|1790
|{{dts|15|10|1858}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Karel Antonín Fuchs, OSB
|5. června 1781
|11. prosince 1808
|17. března 1859
|Rodák z Vyškova. V roce 1800 vstoupil k rajhradským benediktinům. 
|-
|PhDr. Benedikt František Xav. Richtr, OSB
|{{dts|11|11|1791}}
|5. října 1817
|{{dts|10|07|1859}}
|Rodák z Příbora. V roce 1815 vstoupil k rajhradským benediktinům. Děkan rosického děkanátu a farář v Ostrovačicích. 
|-
|Antonín Josef Rücker, OSB
|30. září 1794
|28. srpna 1821
|5. února 1860
|Rodák z Podlesí u Neratova. V roce 1817 vstoupil k rajhradským benediktinům.
|-
|[[w:Bedřich Franz|Bedřich Franz]], O.Praem.
|{{dts|01|12|1796}}
|
|{{dts|12|04|1860}}
|Rodák z Vysokého Veselí (královéhradecká diecéze). Někdejší profesor fyziky na olomoucké univerzitě, průkopník fotografování na Moravě. Stal se členem premonstrátského řádu v [[w:Klášter Nová Říše|kanonii v Nové Říši]] u Telče. Byl vysvěcen na kněze a v letech 1853-1860 byl novoříšským opatem.
|-
|František Švéda
|
|
|{{dts|11|06|1860}}
|Působil postupně jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Protivanov|Protivanově]] a [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], později jako expozita ve [[w:Římskokatolická farnost Žďárná|Žďárné]], od r. 1859 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]].
|-
|Antonín Škárka (Schkarka)
|17. 03. 1804
|
|16. října 1861
|Rodák z Libhoště u Nového Jičína. Zemřel u svého staršího rodného bratra - převora Aloise Františka Škárky (Schkarky) OSB v Rajhradě, kde byl taktéž pohřben.
|-
|Jan Vogt
|{{Dts|17|12|1823}}
|{{Dts|3=1848}}
|{{Dts|16|10|1861}}
|Rodák z Pohořelic. Byl kooperátorem v Moutnicích. V letech 1854 až 1855 byl zařazen do proškolení pro ústav pro zanedbané děti, jako deficient. Zemřel mlád.
|-
|Valentin Müller
|{{Dts|7|1|1786}}
|1810
|{{Dts|1|7|1862}}
|Narodil se ve Velkých Němčicích. Po vysvěcení působil na poutním místě [[w:Římskokatolická_farnost_Vranov_u_Brna|Vranov u Brna]]. Poté jako kaplan působil v zábrdovické nemocnici a v Moutnicích. Od roku 1838 je uveden jako duchovní správce v trestnici na Špilberku, poté byl farářem ve Vémyslicích, kde působil až do povolání na věčnost.
|-
|J.M. can. František Holub
|
|
|{{dts|10|07|1862}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jinošov|Jinošově]], později farář a děkan v Náměšti nad Oslavou. Čestný kanovník brněnské kapituly, arcikněz jaroměřického arcikněžství. 
|-
|Josef Foltis
|{{Dts|15|3|1796}}
|{{Dts|3=1819}}
|{{Dts|4|10|1863}}
|Rodák [[w:Jarkovice_(Opava)|Jarkovic]] u Opavy. Kooperátor v [[w:Tikovice_(Ořechov)|Tikovicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_Zvěstování_Panny_Marie,_Brno-Tuřany|Tuřanech]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Klobouky_u_Brna|Kloboukách]] u Brna. Administrátor a později farář v [[w:Římskokatolická_farnost_Borkovany|Borkovanech]] a místoděkan kloboucký.
|-
|Jan Materna
|10. listopadu 1818
|1842 / 1845
|3. května 1898
|V letech 1859–1863 farář v Lanžhotě, poté 1863–1871 v Želešicích, od r. 1871 farář v Otnicích, kde byl navíc v letech 1881–1897 děkanem klobouckým.
|-
|Benno Mořic Tiraÿ, OSB
|11. září 1818
|6. srpna 1843
|{{dts|04|01|1864}}
|Rodák z Velké Bíteše. V roce 1838 vstoupil k rajhradským benediktinům. Stal se ředitelem hudebního kůru rajhradského opatství. 
|-
|Lambert Jašek, OFMCap.
|
|
|{{dts|03|01|1865}}
|Kapucín, kněz. Člen konventu v Třebíči na Jejkově.
|-
|Pavel Příhoda
|1782
|1805
|29. května 1865
|Rodák ze [[w:Skalica|Skalice]], někdejší kaplan v Kostelní Myslové (1806), Mikulčicích (1818), v letech 1819–1853 farář v Lanžhotě, poté na odpočinku v Břeclavi.
|-
|Josef Svoboda
|
|
|{{dts|29|11|1865}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|Jiří Kupčík
|1790
|1819
|{{dts|05|12|1865}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], později působil v [[w:Římskokatolická farnost Pravlov|Pravlově]].
|-
|Petr Kostrošic 
|{{Dts|3=1807}}
|{{Dts|3=1830}}
|{{Dts|31|10|1866}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Jimramov|Jimramova]]. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Tvarožná|Tvarožné]] a poté od roku 1850 fárářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Dalečín|Dalečíne]], kde působil až do povolání na věčnost.
|-
|Josef Janeček
|
|
|{{dts|08|01|1867}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|[[w:Vincenc Pavel Žák|Vincenc Pavel Žák]]
|{{dts|12|01|1797}}
|1820
|{{dts|30|03|1867}}
|Někdejší vězeňský kaplan v Brně na Špilberku, později profesor katechetiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1854 až do své smrti byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|[[w:Cyril František Napp|Cyril František Napp]], OSA
|{{dts|05|10|1792}}
|
|{{dts|22|07|1867}}
|Augustinián na Starém Brně, kněz. Opat starobrněnský.
|-
|František Jurovský
|1796
|1827
|{{dts|10|08|1867}}
|V letech 1830-1840 farář v [[w:Římskokatolická farnost Palupín|Palupíně]], posléze v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|[[w:František Sušil|František Sušil]]
|{{dts|14|06|1804}}
|1827
|{{dts|31|05|1868}}
|Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Olbramovice|Olbramovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Bohutice|Bohuticích]]. Později vyučoval novozákonní biblistiku v kněžském semináři v Brně. Už od dob svých bohosloveckých studií sbíral lidové písně z Moravy a vydal je později v několika sbornících. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|František Přikryl
|1779
|
|{{dts|20|06|1868}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Pohřben v Netíně na starém hřbitově u kostela (za presbytářem, nad jeho náhrobkem byla vyzděna výklenková kaplička). 
|-
|Arnošt Šírek, O.Praem.
|
|
|{{dts|14|11|1868}}
|Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Martin Machálek
|1802
|1827
|{{dts|05|12|1868}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Citonice|Citonicích]].
|-
|František Žák
|{{Dts|11|10|1789}}
|{{Dts|3=1812}}
|{{Dts|3|5|1869}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_–_děkanství_Havlíčkův_Brod|Havlíčkova (Německého) Brodu]]. Působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Olešnice_na_Moravě|Olešnici]], původně jako kooperátor později od roku 1817 jako lokalista až do roku 1829. Poté se stal farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Dalečín|Dalečíně]]. V první polovině roku 1843 nastoupil do [[w:Římskokatolická_farnost_Želetava|Želetavy]]. Během jeho působení ho zde navštěvoval bohoslovec [[w:Václav_Kosmák|Václav Kosmák]], který pak o něm sepsal povídku s názvem &quot;Listí padá&quot;. 
Páter Žák v Želetavě působil až do doby, kdy byl Pánem povolán na věčnost.
|-
|Jiří Vrba
|1797
|1820
|{{dts|25|07|1869}}
|Rodák z Mutěnic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]]. Konzistorní rada. 
|-
|Leopold Palla
|1829
|1853
|{{dts|25|03|1870}}
|Rodák ze Žďáru nad Sázavou. Někdejší výpomocný duchovní při hlavní škole v Hodoníně, později interkalární administrátor ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1868 až do své smrti sloužil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]]. Zemřel na tuberkulózu. 
|-
|Lukáš Ficht, OFMCap.
|
|
|{{dts|18|01|1871}}
|Kapucín, duchovní správce sester alžbětinek v Brně. Zemřel v kapucínském klášteře ve Znojmě. 
|-
|[[w:Gregor Wolný|Řehoř Wolný]], OSB
|{{dts|20|12|1793}}
|
|{{dts|03|05|1871}}
|Rajhradský benediktin, kněz, historik, středoškolský učitel. V běžné duchovní správě byl pouze krátce, v letech 1818-1819 působil ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolní Kounice]]. Později se naplno věnoval historiografické a pedagogické činnosti. Od roku 1847 byl pak podpřevorem rajhradského kláštera.
|-
|Vendelín Blažek
|
|1828
|{{dts|08|05|1871}}
|V letech 1834-1871 farář v Herálci pod Žákovou horou. 
|-
|Antonín Abzug
|{{Dts|3=1791}}
|{{Dts|3=1814}}
|{{dts|23|12|1871}}
|Rodák z Brna. Jako jáhen působil u [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|sv. Jakuba]] v Brně. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Mohelno|Mohelnu]]. Lokálním kaplanem byl ustanoven v [[w:Římskokatolická farnost Bohuňov|Bohunově]] a v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Během jeho služby v Moutnicích dne 30. srpna 1829 při velkém požáru shořela farní a školní střecha. V červnu roku 1831 se stal dočasným administrátorem k nemocnému faráři Antonínu Matěnovi v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]], kde se později stal farářem. Jako emeritní šitbořický farář dožil na odpočinku v [[w:Starobrněnský klášter|Augustiniánském kláštěře na Starém Brně]]. 
|-
|Josef Schwartz
|1810
|1834
|{{dts|15|08|1872}}
|V letech 1854-1872 duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. Krátce před smrtí přešel do [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měřína]]. 
|-
|František Myslím
|1811
|1838
|{{dts|03|10|1872}}
|Farář ve Slavkově u Brna.
|-
|Ignác Ševčík OSB
|{{Dts|8|2|1793}}
|{{Dts|3=1817}}
|{{Dts|9|11|1872}}
|Narozen v [[w:Římskokatolická farnost Knínice u Boskovic|Knínicích u Boskovic]]. Pokřtěný jako František. Vstoupil do Benediktýnského kláštera v Rajhradě. Jako kooperátor působil v Loděnicích a v Rajhradě. Během první vlny cholery mezi léty 1831 a 1832 byl ustanoven jako administrátor do Moutnic. Pochovával denně až 7 zemřelých. Ani se z kněžského roucha nevyslíkal a obětavě dnem i nocí tešil a síly dodával nemocným, jak je uvedeno v tamější pamětnětní knize. Poté se vrátil zpět do Rajhradu a byl administrátorem v Domašově.
|-
|Aurel Hauswirth, OFMCap.
|
|
|{{dts|01|02|1873}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě. 
|-
|František Früh
|{{Dts|3=1797}}
|{{Dts|3=1821}}
|{{Dts|17|3|1873}}
|Narozen v Brně. Po studiu nastoupil jako kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovic]], v letech 1832 -1840 byl ustanoven jako lokální kaplan do [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnic]]. Je zmíněn v tamější kronice, jak žákům vyprávěl o starobýle výzdobě moutnického chrámu. Po té se vrátil zpět do Židlochovic. Sepsal ''Židlochovice a co zajímavého nabízejí.'' Stal se děkanem a biskupským inspektorem na úrovnovni školního obvodu. Zemřel v Židlochovicích.
|-
|Inocenc Hawelka, OFMCap.
|
|
|{{dts|19|06|1873}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě. 
|-
|František Dědek
|{{dts|08|07|1821}}
|{{dts|04|08|1846}}
|{{dts|30|08|1874}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Zvole nad Pernštejnem|Zvoli nad Pernštejnem]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. V letech 1861-1871 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II.]], od r. 1871 děkan v Polné v královéhradecké diecézi. 
|-
|František Tálský
|1815
|1841
|{{dts|22|11|1874}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]].
|-
|Jan Hönigsberger
|15. června 1797
|1821
|22. května 1875
|V letech 1838–1863 farář v Bohuslavicích u Kyjova, pak 1863–1875 v Lanžhotě, zemřel na ochrnutí plic.
|-
|Václav Raška
|{{dts|20|09|1803}}
|{{dts|08|09|1827}}
|{{dts|27|08|1875}}
|Rodák z Moravských Prus, po kněžském svěcení kaplan v Zábrdovicích. V letech 1835-1846 farář ve Žďárné, poté až do smrti v Šaraticích. Zemřel na záchvat mrtvice. Pohřben v Šaraticích do hrobu, v němž již od roku 1846 odpočívala jeho matka. 
|-
|Jáchym Müller, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|02|1876}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně. 
|-
|Matouš Beyl
|{{Dts|9|2|1799}}
|1823
|{{dts|29|04|1876}}
|Obec [[w:Bělidla|Bělidla]] - dnes součást Olomouce - byla jeho rodištěm. Byl kooperátorem v Tikovicích, Troskotovicích, v Batelově, Dražovicích, Šitbořicích a Divákách. Stal se prvním moutnickým farářem, neboť za jeho působení byla lokální kuracie moutnická roku 1842 povýšena na faru. V oblasti Moutnic a Rozařína bylo velké naleziště fosilí. Páter Beyl byl nadšencem a poskytoval materiál badatelům. Zde působil března roku 1849.  A poté se stal farářem v [[w:Římskokatolická farnost Křetín|Křetíně]]. Odtud byl Pánem povolaný na věčnost.
|-
|František Křivka
|{{Dts|15|12|1814}}
|{{Dts|3=1843}}
|{{Dts|28|6|1876}}
|Narozen v dnes již zaniklé obci [[w:Kavriánov|Kavriánov]], farnost [[w:Římskokatolická_farnost_Šaratice|Šaratice]]. Od bohosloveckých let se přátelil s [[w:Jan_Bílý|Janem Bílým]]. Jako kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Bystřice_nad_Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]]. Hrál na housle a organizoval zde hudební akademii. Dále působil na poutním místě v [[w:Římskokatolická_farnost_Žarošice|Žarošicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Dolní_Bojanovice|Dolních Bojanovicích]] a v [[w:Římskokatolická_farnost_Mutěnice|Mutěnicích]], kde se později stal administrátorem. Staral se zde o ministranty, kterým opatřil knihy ke čtění a vzdělávání. Stal se farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Prušánky|Prušánkách]], kde působil až do povolání na věčnost.
|-
|[[w:Václav Eduard Krátký|Václav Eduard Krátký]], O.Praem.
|
|
|{{dts|12|08|1876}}
|Opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Dismas Remenarik, OH
|
|
|{{dts|13|03|1877}}
|Milosrdný bratr, kněz. Převor konventu ve Valticích. Provinciál.
|-
|Jakub Vejvoda
|1806
|1833
|{{dts|19|08|1877}}
|Rodák z Rychtářova u Vyškova. Farář v Novém Veselí.
|-
|Alois František Škárka (Schkarka), OSB
|2. června 1791
|5. října 1817
|31. října 1877
|Rodák z Libhoště u Nového Jičína. V roce 1815 vstoupil k rajhradským benediktinem. Stal se převorem rajhradského opatství.
|-
|Benedikt Stein, OFMCap.
|
|
|{{dts|26|03|1878}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě.
|-
|Augustin Josef Václav Gazda, OSB
|10. září 1794
|5. října 1817
|20. července 1878
|Rodák z Vyškova. V roce 1812 vstoupil k rajhradským benediktinům. 
|-
|Karel Šmídek
|{{dts|17|05|1818}}
|1844
|{{dts|30|09|1878}}
|Rodák z Bystřice n. Pernštejnem. Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. Následně působil jako katecheta postupně v Jihlavě a ve Znojmě. 
|-
|[[w:František Bláha (poslanec Moravského zemského sněmu)|František Bláha]]
|{{dts|15|09|1813}}
|1835 (?)
|{{dts|05|03|1879}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Heraltice|Heralticích]].
|-
|Benignus Pfeifer, OFMCap.
|
|
|{{dts|26|03|1879}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Třebíči na Jejkově.
|-
|Jan Žaloudek
|1842
|1867
|{{dts|25|04|1879}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bošovice|Bošovicích]].
|-
|Karel Matoušek
|1845
|
|21. července 1879
|administrátor v Krhově.
|-
|Ambrož Václav Hončík, OPraem.
|
|
|{{dts|22|07|1879}}
|Strahovský premonstrát, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Mikulovice u Znojma|Mikulovicích u Znojma]]. Dožil na odpočinku ve Znojmě. 
|-
|Milo Lefnar, OFMCap.
|1815
|
|{{dts|22|10|1879}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu v Brně, dlouholetý provinční definitor.
|-
|Josef Těšík
|{{dts|16|11|1813}}
|1838
|{{dts|30|01|1880}}
|Rodák z Horních Borů ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). V letech 1850-1860 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nosislav|Nosislavi]], pak farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]].
|-
|Engelbert Ostatek
|1850
|1874
|{{dts|08|02|1880}}
|Vikarista brněnské katedrály. 
|-
|Karel Drobný
|1803
|1834
|{{Dts|2|4|1880}}
|Narodil se v Trnavě. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], Blučine, Šitbořicích, Dubňanech, Hovoranech, Bohdalově. Farářem ve Fryšavě a v Křepicích.
|-
|Jan Pokorný
|{{Dts|8|6|1805}}
|{{Dts|3=1831}}
|{{Dts|20|6|1880}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravicích nad Svitavou]], v [[w:Římskokatolická farnost Rožná nad Pernštejnem|Rožné]]. Lokálním kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kostelci u Jihlavy]] a později farářem, kde byl později výpomocným duchovním. Chvíli působil jako výpomocný duchovní ve svém rodišti v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnici]] a pak se stal spirituálem a zpovědníkem [[w:Klášter alžbětinek (Brno)|sester Alžbětinek v Brně,]] které se o něho starali až do jeho smrti.
|-
|Bedřich Geissler
|{{Dts|10|6|1819}}
|{{Dts|3=1842}}
|{{Dts|16|2|1881}}
|Rodák z Kunštátu. Kaplan v Újezdě u Brna a Moutnicích. Spirituál a poté představený kněžského semináře v Brně. Biskupský rada a konzistorní assessor. Farář v Telnici, Urbanově a Sokolnicích. Jeho kázání vyšla v několika svázcích pod názvem: ''Perly posvátného řečnictví''.
|-
|Jiří Kadrnožka
|
|
|{{dts|25|03|1881}}
|Někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]].
|-
|Otmar Sokol, OFMCap.
|1786
|
|{{dts|01|06|1881}}
|Kapucín. Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Jan Hehl
|1804
|1832
|{{dts|14|08|1881}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Rovečné|Rovečném]] a ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]]. Od roku 1867 až do své smrti farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|Franitšek Mlčoch
|{{Dts|2|12|1826}}
|{{Dts|3=1851}}
|{{Dts|17|11|1881}}
|Rodák z Toubek. Kooperátor v Dubňanech, Moutnicích, Otnicích, Dalešicích. Od roku 1870 pobýval kvůli nemoci ve svém rodišti v Troubkách, mimo Brněnskou diecézi. Umřel v Brně u Milosrdných Bratří.
|-
|Mons. [[w:Karel Nöttig|Karel Nöttig]]
|
|
|{{dts|14|01|1882}}
|V letech 1870-1882 brněnský biskup. 
|-
|Josef Jan Sankot
|{{dts|15|02|1825}}
|1863
|{{dts|11|07|1882}}
|Prvofarář v [[w:Římskokatolická farnost Radkov u Telče|Radkově u Telče]]. Pohřben v Telči.
|-
|[[w:Juraj Slota|Jiří Slotta]]
|{{dts|24|03|1819}}
|1842
|{{dts|03|10|1882}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]]. Později působil na Slovensku. 
|-
|Tadeáš Frajs, OFMCap.
|1794
|
|{{dts|03|01|1883}}
|Kapucín. Administrátor [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|farnosti v Třebíči na Jejkově]]. Provinční definitor. Jubilant kněžství a senior provincie.
|-
|[[w:Vintíř Kalivoda|Vintíř Kalivoda]], OSB
|{{dts|26|12|1815}}
|{{dts|16|07|1841}}
|{{dts|08|03|1883}}
|Rajhradský benediktin. Opat rajhradského kláštera. Oblíbený kněz. 
|-
|Antonín Suchánek
|{{dts|05|08|1813}}
|1836
|{{dts|09|08|1883}}
|Rodák z Lysic. V letech 1843-1867 farář v [[w:Římskokatolická farnost Olbramkostel|Olbramkostele]], poté v letech 1867-1883 v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]]. 
|-
|Peregrin Weis
|{{dts|24|04|1807}}
|1832
|{{dts|10|09|1883}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]], arcikněz jihlavský.
|-
|Antonín Šimeček
|{{Dts|25|1|1826}}
|{{Dts|3=1851}}
|{{Dts|26|4|1884}}
|Narodil se v [[w:Račice-Pístovice|Račicích u Vyškova]]. Byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách]]. Nejprve administrátor a poté farář v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Velkou měrou přispěl na rozšíření tamějšího kostela v roce 1867. Byl stižen choromyslností. Odešel na květnou neděli 24.března 1872, kde se loučil s farníky, které měl velmi rád a oni jeho, dle zápisu v tamější farní kronice. Byl jmenován čestným občanem. Z důvodu nemoci pobýval v léčebně v Černovích při kapli sv. Kříže. Poté byl na výpomoci v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]] poblíž svého rodiště a pak se stal administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnvě u Třebíče]], kde zemřel.
|-
|Antonín Gottwald
|
|
|{{dts|15|05|1884}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]]. 
|-
|J.M. can. [[w:Karel Kandus|Karel Kandus]]
|
|
|{{dts|16|03|1885}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]], později v Bystrci u Brna. Kanovník brněnské kapituly. 
|-
|[[w:Pavel Křížkovský|Pavel Křížkovský]], OSA
|
|
|{{dts|08|05|1885}}
|Augustinián na Starém Brně. Kooperátor [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|brněnské svatotomášské farnosti]]. Hudební skladatel, učitel Leoše Janáčka. 
|-
|Vilém Procházka
|1835
|1861
|{{dts|09|06|1885}}
|Rodem z Černé Hory u Blanska. Farář na [[w:Římskokatolická farnost Ruda|Rudě]] u Velkého Meziříčí.
|-
|Jan Bazala
|1807
|1837
|{{dts|14|06|1885}}
|Rodák ze Slavic ([[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|farnost Třebíč-Jejkov]]). Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]] (1872-1885). 
|-
|František Bystřický
|{{dts|18|02|1826}}
|1850
|{{dts|30|07|1885}}
|Postupně působil jako kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě u Brna]], pak přijal těžký a nevděčný úřad ranního kazatele v Telči a poté roku 1870 se stal špitálním kaplanem tamtéž. Též byl katecheta, kdy několikrát denně musel podstoupit dalekou a namáhavou cestu do tamější zemské reálky, která byla čerstvě založena. Z nezištné lásky nežádal ani plat v jejich těžkých počátcích. Svůj dům na náměstí č. 57 odkázal milosrdným sestrám, které dar nemohly přijmout. Proto byl prodán a výtěžek použit na dětskou opatrovnu. Několik dní před smrtí byl raněn mrtvicí, když se chystal jít k oltáři. Vzkříšení těla očekává na Staroměstském hřbitově v Telči ve svém rodišti. 
|-
|Karel Orel
|1825
|1849
|{{dts|30|07|1885}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. Etnograf, sběratel lidových pohádek. 
|-
|Jan Vaněk
|{{dts|01|01|1860}}
|1885
|{{dts|03|11|1885}}
|Rodák z Bojanovic ve farnosti Jevišovice, novokněz brněnské diecéze. Zemřel zřejmě ještě předtím, než mohl být ustanoven na konkrétní místo.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Augustin Bartenstein|Augustin Bartenstein]]
|1811
|
|{{dts|12|05|1886}}
|Probošt Kolegiátní kapituly v Mikulově. 
|-
|Jan Janoušek
|{{dts|11|05|1811}}
|1836
|{{dts|09|08|1886}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Uherčice u Hustopečí|Uherčicích]], později farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-město|Třebíči-městě]]. V roce 1883 se stal čestným občanem města Třebíče. 
|-
|Šimon Kroupa
|1840
|1867
|{{dts|22|02|1887}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Načeratice|Načeraticích]]. 
|-
|Ludvík Mosser
|
|
|{{dts|27|03|1887}}
|Rodák z Nového Města na Moravě, v letech 1883-1887 farář v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Pius Lipka
|{{Dts|27|12|1805}}
|{{Dts|3=1831}}
|{{Dts|29|6|1887}}
|Koperátorem ve farnosti Valeč, Řeznovice, Doubravice nad Svitavou a Moutnice. Lokál v Dobřínsku. Fařářem v Přibicích. Dožil v Mutěnicích na penzi, kde je pohřben.
|-
|Eduard Hašek
|{{dts|26|08|1811}}
|1835
|{{dts|22|08|1887}}
|Narodil se na [[w:Mitrov (zámek)|Mitrově]]. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a také ve farnosti Zvole. Stal se kurátem na Špilberku. Byl farářem a poté děkanem v [[w:Římskokatolická farnost Letovice|Letovicích]]. V roce 1882 dostal vyznamenání od císaře.
|-
|ThDr. [[w:Jan Evangelista Bílý|Jan Evangelista Bílý]]
|{{dts|09|12|1819}}
|1843
|{{dts|29|03|1888}}
|Rodák z Dolních Kounic. Žák Františka Sušila (viz r. 1868 tohoto seznamu). Propagátor slovanské vzájemnosti. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Brno|Brně u sv. Jakuba]] a v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. V letech 1859-1872 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Předklášteří|Předklášteří u Tišnova]], od roku 1872 až do své smrti v Dolních Loučkách. Na hřbitově v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]] je též pohřben. 
|-
|Placidus Jan Mathon, OSB
|{{dts|24|02|1841}}
|1865
|{{dts|28|07|1888}}
|Rajhradský benediktin. Zakladatel ''Papežské knihtiskárny rajhradských benediktinů'' v Brně. 
|-
|Julius Jiřík
|1835
|1857
|{{dts|18|10|1888}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]].
|-
|Mons. Matěj Procházka, dr. h. c.
|
|
|{{dts|25|11|1889}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Později působil jako kooperátor ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Komárov|Brno-Komárov]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brno-Zábrdovice]]. U příležitosti 50. výročí kněžství byl jmenován papežským komořím a na olomoucké teologické fakultě získal čestný doktorát teologie. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Mons. dr. František Škorpík
|
|
|{{dts|17|01|1890}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kučerov|Kučerově]] a děkan bučovického děkanátu. Papežský komoří.
|-
|[[w:Beda Dudík|Beda František Dudík]], OSB
|{{dts|29|01|1815}}
|{{dts|20|08|1840}}
|{{dts|18|01|1890}}
|Rodák z Kojetína (olomoucká arcidiecéze). Rajhradský benediktin, historiograf, od roku 1887 titulární opat třebíčský.
|-
|Jan Vahala
|1843
|1866
|{{dts|02|05|1890}}
|Někdejší kaplan v Šaraticích, později působil v Třebíči na Jejkově.
|-
|Alois Wolf
|1814
|1839
|{{dts|03|10|1890}}
|Rodák z Bobrové. Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu v Moravském krasu]].
|-
|Jan Perníček
|
|
|{{dts|25|10|1890}}
|Výpomocný duchovní v [[w:Římskokatolická farnost Mutěnice|Mutěnicích]]. Tamtéž pohřben. 
|-
|Jan Koudela
|
|
|{{dts|25|11|1890}}
|Rodák z Bohdalova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. 
|-
|Josef Chmelíček
|
|1847
|{{dts|15|03|1891}}
|Rodný bratr Jana Chmelíčka. Někdejší kaplan ve Křtinách, později v Doubravici nad Svitavou. Následně domácí katecheta u hrabat Mennsdorfů. 
|-
|Albert Chlumecký, OFMCap.
|
|
|{{dts|27|03|1891}}
|Kapucín, farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]].
|-
|Martin Novák
|{{Dts|28|12|1859}}
|{{Dts|3=1883}}
|{{Dts|15|5|1891}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Krumvíř|Krumvíře]]. Jako kooperátor působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Pravlov|Pravlově]] (1883-1885), poté v poutním chrámě [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_Zvěstování_Panny_Marie,_Brno-Tuřany|Zvěstování Panny Marie v Tuřanech]] (1885 - 1890). Stal se farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Lipník_u_Hrotovic|Lipníku]]. Inicioval založení katolicko politické jednoty. Na věčnost byl povolán v poměrně mladém věku - nedožitých 33 let.
|-
|Karel Bačák
|{{dts|04|11|1842}}
|{{dts|14|09|1870}}
|{{dts|22|05|1891}}
|Někdejší archivář brněnské konzistoře, českojazyčný kazatel v brněnském kostele sv. Michaela, archanděla. Krátce před smrtí byl ustanoven farářem v Třešti u Jihlavy. 
|-
|[[w:Karel Alois Šťastný|Karel Alois Šťastný]], OSB
|13. května 1858
|16. července 1883
|{{dts|20|06|1891}}
|Rodák z Brna. V roce 1878 vstoupil k rajhradským benediktinům. Sociolog a žurnalista, ..., redaktor &quot;Moravanu&quot; 
|-
|František Diviš
|{{dts|09|04|1835}}
|
|{{dts|02|07|1891}}
|Farář ve [[w:Farnost Vladislav|Vladislavi]] a děkan třebíčského děkanátu. Národní buditel. 
|-
|Jan Chmelíček
|1825
|1850
|{{dts|30|11|1891}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]], později v [[w:Římskokatolická farnost Šatov|Šatově]]. Hudební skladatel. Vyučoval katechetiku a pedagogiku alumny brněnského semináře. Rodný bratr Josefa Chmelíčka.
|-
|Jan Nepomuk Soukop
|{{dts|10|05|1826}}
|1849
|{{dts|26|03|1892}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska|Lipovci]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Básník a překladatel. 
|-
|Bernard Pátek
|
|
|{{dts|06|05|1892}}
|Farář ve Křtinách, strýc Bernarda Pátka (viz r. 1922).
|-
|Antonín Král
|
|
|{{dts|11|01|1893}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|Jakub Procházka
|
|1844
|{{dts|22|09|1893}}
|Rodák z Velkých Pavlovic, kde také nějaký čas působil jako kaplan. Od roku 1858 byl spirituálem a zpovědníkem brněnských sester voršilek. Od roku 1859 navíc vyučoval v brněnském kněžském semináři katechetiku. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Vendelín Hrubý
|
|
|{{dts|14|06|1894}}
|Duchovní správce ve Vysočanech u Blanska.
|-
|František Maršovský
|1823
|
|{{dts|25|01|1895}}
|Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. Duchovní správce kostela sv. Máří Magdaleny v Brně a zároveň ředitel brněnského ústavu hluchoněmých. 
|-
|Jan Prchlý
|1830
|1856
|{{dts|06|05|1895}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Borová|Bobrové]]. 
|-
|Jan Doležal
|{{Dts|5|2|1832}}
|{{Dts|3=1858}}
|{{Dts|18|5|1895}}
|Rodák ze Židlochovic. Od srpna do října 1858 byl kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnicích]], poté v [[w:Římskokatolická_farnost_Žarošice|Žarošicích]] (zmínka 1860), [[w:Římskokatolická_farnost_Oslavany|Oslavanech]] (zmínka 1863). Kvůli nemoci srdce pak přebýval na faře v [[w:Římskokatolická_farnost_Pravlov|Pravlově]] (zmínka 1867 a 1868) a od roku 1869 až do povolání na věčnost působil na odpočinku ve svém rodišti v [[w:Římskokatolická_farnost_Židlochovice|Židlochovicích]].
|-
|Albert (Vojtěch) Sova
|{{Dts|7|4|1820}}
|{{Dts|3=1847}}
|{{Dts|3=1895}}
|Původem z [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečí u Brna]]. Stal se kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Byl přesunut do olomoucké arcidiecéze, kde působil jako kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice u Jevíčka|Jaroměřicích]], [[w:Římskokatolická farnost Radiměř|Radiměři]], [[w:Římskokatolická farnost Jevíčko|Jevíčku]].  administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Komňa|Komně]] a jako farář ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Hrozenkov|Starém Hrozenkově]] a [[w:Římskokatolická farnost Hradisko u Kroměříže|Hradisku]].
|-
|Josef Načeradský
|{{dts|26|02|1844}}
|1868
|{{dts|24|01|1896}}
|Působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], [[w:Římskokatolická farnost Křepice|Křepicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]].
|-
|Jan Vopelka
|{{dts|12|01|1821}}
|{{dts|06|08|1846}}
|{{dts|13|01|1897}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]].
|-
|Vilém (Guilelmus) Dohnal, [[w:Řád_augustiniánů|OSA]]
|{{Dts|21|12|1844}}
|{{Dts|24|11|1872}}
|{{Dts|23|3|1897}}
|Vstoupil do řádu [[w:Řád_augustiniánů|Augustiniánů]] na [[w:Starobrněnský_klášter|Starém Brně]]. První sliby složil v roce 1871. Řeholní sliby složil 18.listopadu 1874. Roku 1882 zaopatřoval [[w:Šebestián_Kubínek|Šebastiána Kubínka]]. ''Působil horlivě po 21 let jako kooperátor a katecheta na Starém Brně a těšil se upřímné lásce a úctě jak farníků, tak i svých řeholních bratří'', jak bylo uvedeno v Katolických listech.
|-
|J.M. can. Josef Nevolka
|
|
|{{dts|21|05|1897}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Čestný kanovník brněnské kapituly. Arcikněz. 
|-
|Jan Kopka
|1839
|1865
|{{dts|20|01|1897}}
|Působil ve [[w:Římskokatolická farnost Slavonice|Slavonicích]]. 
|-
|Alois Straka
|
|
|{{dts|17|05|1897}}
|Rodák z Kochánova (farnost Netín). Byl vysvěcen na kněze, ale krátce poté, ve věku 27 let zemřel. O tom, zda a kde byl ustanoven chybí doklady. 
|-
|Eusebius Würfel, OFMCap.
|1848
|
|{{dts|04|02|1898}}
|Kapucín, kněz. Člen kapucínského konventu ve Znojmě, direktor třetího řádu.
|-
|[[w:Václav Kosmák|Václav Kosmák]]
|{{dts|05|09|1843}}
|{{dts|04|05|1866}}
|{{dts|15|03|1898}}
|Rodák z Martínkova. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Hostim|Hostimi]] a [[w:Římskokatolická farnost Biskupice u Hrotovic|Biskupicích u Hrotovic]]. V letech 1870-1872 byl interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Řeznovice|Řeznovicích]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Naposledy působil v letech 1893-1898 jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]]. Byl autorem několika románů, fejetonů a satir. Původně byl pohřben v Prosiměřicích, poměrně záhy (po zhruba roce) byl přenesen na brněnský Ústřední hřbitov. 
|-
|Vojtěch Slouk, OSB
|
|
|{{dts|20|03|1898}}
|Rajhradský benediktin, kněz. V letech 1863-1893 farář [[w:Římskokatolická farnost Rajhrad|rajhradské farnosti]]. Člověk velmi vzdělaný, který se zabýval mimo jiné mechanikou, malířstvím a hudbou, lze jej považovat za renesanční osobnost. Autor farních pamětí. V rajhradském klášteře je uchováván jeho mechanický, samohybný globus. Příbuzný pozdějšího děkana brněnského děkanátu, Mons. [[w:Václav Slouk|Václava Slouka]]. 
|-
|František Plhal
|1827
|1853
|{{dts|05|04|1898}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]]. 
|-
|Josef Večeřa
|
|1890
|{{dts|10|04|1898}}
|Katecheta v Třebíči. 
|-
|Václav Kučera
|1832
|
|{{dts|08|07|1898}}
|Kaplan a později farář ve [[w:Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou-II|Žďáře nad Sázavou-II]].
|-
|František Čihaček
|16.7 1823
|1850
|{{Dts|27|7|1898}}
|Působil jako kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnicích]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Lysice|Lysicích]]. Jako kurát v [[w:Římskokatolická_farnost_Diváky|Divákách]] a administrátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Boleradice|Boleradicích]]. Od roku 1863 byl ustanoven do [[w:Římskokatolická_farnost_Hluboké_Mašůvky|Hlubokých Mašůvek]]. Zemřel jako čestný biskupský rada v Hlubokých Mašůvkách.
|-
|Bonifác Václav Vajda, OSB
|18. září 1839
|4. června 1864
|3. prosince 1898
|Rodák ze Starých Tvorovic. V roce 1859 vstoupil k rajhradským benediktinům. Byl jmenován školním inspektorem pro české hospodářské školy.
|-
|Jan Sarkander Navrátil, OSB
|
|
|{{dts|17|01|1899}}
|Rajhradský benediktin. Někdejší podpřevor v rajhradském klášteře. Od r. 1884 působil jako archivář ve Vatikánu. 
|-
|František Páral
|{{Dts|26|8|1818}}
|{{Dts|3=1844}}
|{{Dts|17|3|1899}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Třešť|Třešťě]]. Kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Pozořice|Pozořicích]] od 1844 do 1846, také v [[w:Římskokatolická_farnost_Žarošice|Žarošicích]] od roku 1849 až 1854 a v [[w:Římskokatolická_farnost_Hovorany|Hovoranech]]. Administrátor ve [[w:Římskokatolická_farnost_Velké_Pavlovice|Velkých Pavlovicích]]. Farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Šakvice|Šakvicích]] a poté od roku 1870 v [[w:Římskokatolická_farnost_Dolní_Bojanovice|Dolních Bojanovicích]], kde pomáhal s výběrem bilbických námětů pro výzdobu kostela od lidového řezbáře Františka Vymyslického. V Dolních Bojanovicích dožil na odpočinku a zde také zesnul v Pánu.
|-
|Jan Lavička
|15. června 1832
|
|13. září 1899
|děkan a farář v Krhově
|-
|Alvarus Piringer, OP
|{{dts|20|09|1826}}
|{{dts|03|08|1850}}
|{{dts|03|06|1900}}
|Dominikán. Od roku 1889 působil ve Znojmě, postupně jako katecheta dívčí německé školy, zpovědník a kazatel. Jubilant řeholních slibů. 
|-
|Ignác Oplatek
|
|
|{{dts|11|06|1900}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Drnovice|Drnovicích]].
|-
|[[w:Antonín Petr Hauber|Antonín Petr Hauber]], O.Praem.
|{{dts|14|04|1821}}
|
|{{dts|27|09|1900}}
|Rodák z Nové Říše. Vstoupil do místní premonstrátské kanonie. V roce 1876 byl zvolen novoříšským opatem. V roce 1892 odešel na emerituru. Dožil v novoříšském klášteře.  
|-
|František Seifert
|
|1846
|{{dts|19|01|1901}}
|Farář v Rudíkově. Zvelebitel místního kostela, ve farnosti také posvětil 38 obnovených, nebo nově postavených křížů u cest. Celkem 12 let mu byl velkou oporou a výborným spolupracovníkem jeho kaplan, R.D. Jakub Pavelka (viz r. 1934 tohoto seznamu), který také po jeho smrti převzal rudíkovskou farnost jako interkalární administrátor (pouze na krátký čas, následně byl přeložen do Přibyslavic). František Seifert za dobu svého působení v Rudíkově (celkem 38 let) s touto farností a svými farníky velmi srostl. Bylo mu uděleno rudíkovské čestné občanství. 
|-
|Anselm Rambousek, OSA
|
|
|{{dts|26|01|1901}}
|Augustinián, opat na Starém Brně.
|-
|František Čermák
|{{dts|12|01|1823}}
|1848
|{{dts|25|02|1901}}
|Rodák z Nového Veselí. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]].
|-
|Mons. ThDr. František Zeibert
|1830
|
|{{dts|12|05|1901}}
|Rodák z Třebíče. Děkan brněnské kapituly. Dějepisec.
|-
|Josef Vejchodský
|
|1886
|{{dts|27|05|1901}}
|Rodák z Kunštátu. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]]. 
|-
|Jakub Kružík
|
|
|{{dts|04|06|1901}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Rakvice|Rakvicích]], tamtéž pohřben. 
|-
|Filip Toufar
|1850
|1873
|{{dts|12|02|1902}}
|Rodák z Kameničky ([[w:Římskokatolická farnost Kamenice u Jihlavy|farnost Kamenice u Jihlavy]]). Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]] a posléze v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. V letech 1878-1882 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Bohutice|Bohuticích]]. V letech 1881-1902 farář v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]]. Výborný hudebník. 
|-
|[[w:František Poimon|František Poimon]]
|{{dts|29|01|1817}}
|1841
|{{dts|01|06|1902}}
|Rodák z Polné (královéhradecká diecéze). Po vysvěcení na kněze nějaký čas kaplanem ve Žďáře nad Sázavou, později v Brně u sv. Tomáše. V letech 1859-1863 byl duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]]. Dožil v rodišti. Sběratel lidových písní.  
|-
|František Straka
|1836
|1863
|{{dts|11|09|1902}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nedvědice|Nedvědici]].
|-
|Ferdinand Šob
|1881
|
|{{dts|01|04|1903}}
|Rodák z Měřína. Zemřel v důsledku vážného onemocnění zřejmě ještě jako bohoslovec bez svěcení. 
|-
|Hubert Zelinka
|1827
|1852
|{{dts|05|04|1903}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. 
|-
|[[w:Beneš Metod Kulda|Beneš Metod Kulda]]
|{{dts|18|03|1820}}
|1845
|{{dts|06|05|1903}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]], [[w:Římskokatolická farnost Loděnice u Moravského Krumlova|Loděnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]]. V letech 1850-1859 působil jako duchovní správce ''Ochranovny pro zpustlou mládež'' v Brně na Cejlu. Poté odešel do Čech, dožil jako kanovník v Praze na Vyšehradě. V závěru života oslepl. Literát, básník, jeden z průkopníků české literární katolické moderny. 
|-
|Mons. ThDr. František Kyzlink
|1862
|1888
|{{dts|16|08|1903}}
|Profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. 
|-
|Josef Anton Scherak
|{{dts|04|04|1824}}
|
|{{dts|08|09|1903}}
|Katecheta na ''Obecní reálce'' na Starém Brně. Později farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|u sv. Tomáše v Brně]]. Původně byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Po roce 1918 byly jeho ostatky exhumovány a pohřbeny neznámo kde.
|-
|Augustin Forman
|
|
|{{dts|19|11|1903}}
|farář v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]].
|-
|Cyril Otava
|{{Dts|5|3|1846}}
|{{Dts|3=1871|27|7}}
|{{dts|06|01|1904}}
|Rodák z Nesvačilky (farnost Moutnice), Kooperátor v Prosiměřicích a Oleksovicích. Administrátor v Lechovicích. Roku 1878 podnikl pouť do Říma, kde vyjednal pro kostel [[w:Kostel Navštívení Panny Marie (Lechovice)|Navštívění Panny Marie]] milost privilegovaného oltáře s mimořádnými odpustky. Farář v Lechovicích a [[w:Římskokatolická farnost Oleksovice|Oleksovicích]].
|-
|Mons. [[w:Jan Evangelista Špirk|Jan Evangelista Špirk]]
|{{dts|29|12|1821}}
|1847
|{{dts|18|01|1904}}
|Rodák z Třebíče. Jako kaplan působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích]], [[w:Římskokatolická farnost Horní Dubňany|Horních Dubňanech]] a v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]]. Později byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Brně-Tuřanech]], kde inicioval přestavbu poutního areálu. 
|-
|Jan Januška
|{{dts|6|6|1868}}
|1892
|{{dts|15|02|1904}}
|Rodák z Loučky. Působil jako kooperátor v Modřicích. 
|-
|Bartoloměj Spatina
|
|
|{{dts|17|03|1904}}
|V letech 1870-1875 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], posléze ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Pavlovice|Velkých Pavlovicích]].
|-
|Dominik Gottwald
|31. července 1829
|1853
|22. června 1904
|V letech 1870–1875 farář ve Velkých Bílovicích, poté 1875–1904 farář v Lanžhotě, zemřel na chronický zánět ledvin.
|-
|Bernard Mikuláš Augustin Placzek, OSB
|9. června 1834
|11. října 1857
|19. září 1905
|Rodák z Bučovic. V roce 1853 vstoupil k rajhradským benediktinům. Zemřel v Brně - Jundrově, ale pohřben byl v Rajhradě.
|-
|František Ebert
|
|
|{{dts|17|08|1906}}
|Farář v Lukově (není zřejmé, zda šlo o Lukov u Moravských Budějovic, či o Lukov u Znojma). 
|-
|ThDr. František Kolísek
|{{dts|03|10|1851}}
|1879
|{{dts|27|12|1906}}
|Dómský farář [[w:Římskokatolická farnost u katedrály sv. Petra a Pavla, Brno|v Brně na Petrově]], rodný bratr R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu) a R.D. Karla Kolíska (viz r. 1947 tohoto seznamu). Vydavatel ''Kancionálku Cyrillského''.
|-
|ThDr. Antonín Stára
|
|
|{{dts|27|03|1907}}
|Někdejší profesor biblistiky v brněnském kněžském semináři. Od r. 1868 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dyjákovičky|Dyjákovičkách]]. 
|-
|Augustin Krátký, OSA
|1829
|1852
|{{dts|14|04|1907}}
|Podpřevor augustiniánského opatství na Starém Brně.  
|-
|Josef Polák
|3. září 1880
|
|{{dts|11|05|1907}}
|Rodák z Telče. Kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Stařeč|Starči]]. Přítel a spolupracovník [[w:Jakub Deml|Jakuba Demla]]. 
|-
|Klement Antonín Janetschek, OSA
|{{dts|02|10|1857}}
|{{dts|25|05|1887}}
|{{dts|07|02|1908}}
|Augustinián na Starém Brně. Čestný občan Brna-Bohunic. Farář starobrněnské farnosti. Knihovník a archivář starobrněnského kláštera. 
|-
|Mořic Kuda
|
|
|{{dts|10|02|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Eduard Höchsmann
|1838
|1862
|{{dts|05|05|1908}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Matějovec|Matějovci]].
|-
|[[w:František Weber (kněz)|František Weber]]
|{{dts|30|12|1826}}
|{{dts|28|07|1850}}
|{{dts|06|06|1908}}
|Kněz olomoucké arcidiecéze a politik. Dožil na penzi ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Lovčice u Kyjova|Lovčice]].
|-
|[[w:Josef Pavel Karásek|Josef Pavel Karásek]], O.Praem.
|{{dts|01|01|1848}}
|{{dts|11|10|1871}}
|{{dts|11|10|1908}}
|V letech 1893-1908 opat premonstrátského kláštera v Nové Říši u Telče.
|-
|Mons. [[w:Robert Šuderla|Robert Šuderla]]
|1824
|1846
|{{dts|24|02|1909}}
|Děkan a první prelát brněnské kapituly. 
|-
|J.M. can. [[w:Karel Landsteiner|Karel Landsteiner]]
|{{dts|30|08|1835}}
|
|{{dts|03|04|1909}}
|Probošt [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]]. Byl literárně činný pod pseudonymem ''Artur Landsteiner''. 
|-
|Ludvík Škrda, OFMConv. 
|{{dts|30|08|1835}}
|
|{{dts|27|09|1909}}
|Minorita, kněz. Jistý čas působil v brněnském minoritském konventu při kostele sv. Janů. 
|-
|Jan Brabenec
|{{dts|05|05|1833}}
|1858
|{{dts|21|11|1909}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]], pak v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]].
|-
|Antonín Vogt
|{{Dts|11|12|1832}}
|{{Dts|31|7|1857}}
|{{Dts|4|4|1910}}
|[[w:Římskokatolická farnost Pohořelice|Pohořelický]] rodák. Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]]. Jmenován administrátorem pro [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovany]], následně pro Boleradice. Kurát a poté farář v [[w:Římskokatolická farnost Diváky|Divákách]]. Farářem v [[w:Římskokatolická farnost Šakvice|Šakvicích]] a poté v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]] a administrátor v[[w:Římskokatolická farnost Bošovice|Bošovicích]]. Roku 1886 byl investován do [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. Za jeho působení v Šitbořicích do interiéru kostela přibylo mnoho obrazů a soch. Také do obce a jejího okolí přibylo několik sakrálních staveb. Na penzi dožil v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích]].
|-
|Konstanc Procházka, OP
|
|
|{{dts|21|05|1910}}
|Dominikán, kněz. Převor dominikánského kláštera ve Znojmě. 
|-
|Mons. Vladimír Šťastný
|
|1864
|{{dts|20|08|1910}}
|Rodák z Rudíkova. Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]]. Později působil jako katecheta na českém gymnáziu v Brně. V r. 1890 odešel na odpočinek. V r. 1896 jmenován papežským komořím.
|-
|Antonín Špaček
|{{dts|07|04|1878}}
|1903
|{{dts|03|10|1910}}
|Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]]. 
|-
|Eduard Vichta
|{{dts|16|03|1863}}
|1887
|{{dts|31|12|1910}}
|Rodák ze Skleného nad Oslavou ([[w:Římskokatolická farnost Bory|farnost Bory]]). Kooperátor a později farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Josef Kašpar
|
|
|{{dts|01|01|1911}}
|Katecheta na brněnském lyceu a školách ''Vesna''. Zemřel na zápal plic, pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Antonín Páral
|{{dts|05|04|1828}}
|1852
|{{dts|03|03|1911}}
|Rodák z Drnovic ([[w:Římskokatolická farnost Lysice|farnost Lysice]]). Dlouholetý farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Brno-Obřany|Obřanech u Brna]]. Čestný občan obce Drnovice. 
|-
|[[w:Josef Ševčík (kněz)|Josef Ševčík]]
|{{dts|19|03|1857}}
|
|{{dts|20|10|1911}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích u Lesonic]], auditor brněnské konzistoře, překladatel. Jeho kaplanem byl nějaký čas [[w:Jakub Deml|Jakub Deml]]. Jejich kontakty pokračovaly až do Ševčíkovy smrti, Deml na něj pak vděčně vzpomínal po celý zbytek svého života. 
|-
|Josef Kříž
|1834
|1862
|{{dts|09|02|1912}}
|Rodák z Kotlas ([[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|farnost Nové Veselí]]). Působil v [[w:Římskokatolická farnost Rovečné|Rovečném]] a [[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|Uhřínově]]. V letech 1881-1882 v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]]. 
|-
|[[w:Benedikt Karel Korčian|Benedikt Karel Korčian]], OSB
|{{dts|13|08|1840}}
|1865
|{{dts|08|05|1912}}
|Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Velký milovník umění, finančně se podílel na renovaci a zvelebení hrobu svatého Benedikta (zakladatele benediktinského řádu a jeho mnišského patrona) na italském Monte Cassinu. Člověk lidumilný a štědrý. 
|-
|Alois Hrudička
|{{dts|24|04|1843}}
|{{dts|22|07|1868}}
|{{dts|02|08|1912}}
|Rodák z Třešti u Jihlavy. Katecheta v Třebíči, později farář v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]], od r. 1911 žil jako host v želivském klášteře (královéhradecká diecéze), kde i zemřel. Pohřben v rodišti.  
|-
|Alois Konečný
|{{dts|03|06|1858}}
|1882
|{{dts|03|12|1912}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Těšetice u Znojma|Těšeticích]].
|-
|[[w:Antonín Adamec|Antonín Adamec]]
|
|
|{{dts|17|06|1913}}
|Někdejší administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Letonice|Letonicích]], později kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Kanovník brněnské kapituly a asesor brněnské konzistoře. 
|-
|[[w:Tomáš Eduard Šilinger|Tomáš Eduard Šilinger]], OSA
|{{dts|16|12|1866}}
|{{dts|26|07|1891}}
|{{dts|17|06|1913}}
|Augustinián na Starém Brně, novinář a poslanec Moravského zemského sněmu, zemřel během pobytu v Luhačovicích.
|-
|Emanuel Sedlák
|1841
|1867
|{{dts|09|07|1913}}
|Rodák z Lipovce. Postupně působil jako kaplan ve Křtinách, Dolních Kounicích a Lukách nad Jihlavou. Následně byl nějaký čas interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]]. Od roku 1901 působil jako farář v Rudíkově. Onemocněl rakovinou střev a přes všemožnou léčbu se nemoc nepodařilo zvládnout. Zemřel na rudíkovské faře. Jeho pohřbu se účastnilo 29 kněží a nespočet farníků. 
|-
|Emanuel Štikar
|
|
|{{dts|06|08|1913}}
|Kněz brněnské diecéze, rodák z Bohdalova.   
|-
|Kašpar Hojtgens, OFMCap.
|
|
|{{dts|06|10|1913}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu ve Znojmě.
|-
|František Drašar
|{{dts|30|10|1854}}
|1879
|{{dts|10|01|1914}}
|Někdejší kaplan ve Žďáře nad Sázavou, později farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Horních Dubňanech]].
|-
|Metoděj Ignác Halabala, OSB
|
|1859
|{{dts|31|01|1914}}
|Rajhradský benediktin, farář v [[w:Římskokatolická farnost Syrovice|Syrovicích u Rajhradu]]. Konzistorní rada. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Robert Neuschl|Robert Neuschl]]
|{{dts|20|01|1856}}
|1879
|{{dts|31|01|1914}}
|Rodák z Nového Jimramova ([[w:Římskokatolická farnost Jimramov|farnost Jimramov]]). Po kněžském svěcení působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Později vyučoval v kněžském semináři v Brně. Zabýval se christologií. Pedagogické působení mu oslabilo nervovou soustavu. Odešel na odpočinek ke svému bratru do Nedvědice pod Pernštejnem, kde dožil jako soukromá osoba. 
|-
|Arnošt Karel Gřiwnacký, OSB
|
|1859
|{{dts|17|01|1915}}
|Rajhradský benediktin, vyučující v kněžském semináři v Brně.  
|-
|Alois Dundáček
|1867
|{{dts|08|01|1897}}
|{{dts|01|03|1915}}
|Rodák z Veverské Bitýšky. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]].
|-
|Josef Sychra
|{{dts|02|11|1845}}
|1873
|{{dts|05|05|1915}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Štěpánov|Horním Štěpánově]], později ve [[w:Římskokatolická farnost Sloup v Moravském krasu|Sloupu]]. 
|-
|Josef Kocián
|{{dts|22|02|1850}}
|{{dts|25|07|1876}}
|{{dts|19|06|1915}}
|Rodák ze Slavkova u Brna. Dlouho působil jako kooperátor v Bedřichově u Lysic. V letech 1911-1915 byl pak farářem v Lysicích. 
|-
|[[w:František Xaver Marat|František Xaver Marat]], OCr.
|{{dts|22|02|1850}}
|1875
|{{dts|19|06|1915}}
|Křížovník s červenou hvězdou. V letech 1902-1915 řádový velmistr. Rada brněnského biskupství. Pohřben v Řevnicích u Prahy. 
|-
|[[w:František Saleský Bauer|František Saleský Bauer]]
|{{dts|26|01|1841}}
|{{dts|19|07|1863}}
|{{dts|25|11|1915}}
|Původně kněz olomoucké arcidiecéze. V letech 1882-1904 biskup brněnský a následně od r. 1904 až do své smrti arcibiskup olomoucký.  
|-
|Josef Blaha
|
|{{dts|31|07|1888}}
|{{dts|17|02|1916}}
|Rodák z Rozsíčky ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). Působil postupně v Bedřichově u Lysic, [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Strážek|Strážku]]. Od 1. září 1915 farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|Ludvík Kadar
|
|
|{{dts|19|02|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbraslav u Brna|Zbraslavi u Brna]]. Rodný bratr R.D. Ondřeje Kadara (viz r. 1919 tohoto seznamu).
|-
|Karel Burian, O.Crucig.
|{{dts|19|04|1865}}
|
|{{dts|19|03|1916}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Rodák z Božetic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]].
|-
|Rafael Lakosil, OP
|{{dts|23|11|1861}}
|
|{{dts|13|05|1916}}
|Dominikán. Katecheta a nemocniční kaplan ve Znojmě. Ve Znojmě též pohřben.
|-
|Cyril Grebeníček, OP
|{{dts|17|01|1864}}
|{{dts|25|07|1890}}
|{{dts|23|05|1916}}
|Dominikán. Někdejší kaplan a později farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]]. Pohřben v Praze. 
|-
|František Mikšánek
|
|
|{{dts|08|07|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]]. Osobní děkan, biskupský a konzistorní rada. 
|-
|Václav Alois Oharek
|1845
|1868
|{{dts|27|08|1916}}
|Rodák z Vyškova (olomoucká arcidiecéze). Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]], v letech 1875-1895 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dubňany|Dubňanech]], pak v letech 1895-1900 u [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|sv. Mikuláše ve Znojmě]]. Folklorista.  
|-
|Klement Gottvald
|
|
|{{dts|04|09|1916}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Bílovice|Velkých Bílovicích]].
|-
|Arnošt Vlček
|1842
|1867
|{{dts|12|10|1916}}
|V letech 1890-1893 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]], poté farář v [[w:Římskokatolická farnost Borkovany|Borkovanech]].
|-
|František Žaluda
|{{dts|26|11|1867}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|28|12|1916}}
|Rodák z Petrova ([[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|farnost Sulíkov]]). V letech 1905-1916 farář v [[w:Římskokatolická farnost Dalečín|Dalečíně]]. V červenci roku 1916 přeložen do [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysic]]. Obtížně snášel pastorační podmínky, které v Lysicích byly těžší. Brzy byl uvolněn na zdravotní dovolenou a nedlouho poté zemřel. 
|-
|Jan Nep. Rubringer, OFMCap.
|
|
|{{dts|27|06|1917}}
|Kapucín, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov|Třebíči na Jejkově]]. Provinční definitor a konzistorní rada. Zemřel v Mariazell v Rakousku.
|-
|František Knittl
|{{Dts|10|11|1846}}
|{{Dts|23|7|1873}}
|{{Dts|25|1|1918}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Blansko|Blansku]] a [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]]. Administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Poté kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Líšni]]. Adminstátor v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]]. Jako farář působil v [[w:Římskokatolická farnost Brumovice na Moravě|Brumovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Hartvíkovice|Hartikovicích]]. Byl biskupským úředníkem, [[w:Starobrněnský klášter|při klášteře agustiniánů na Starém]] Brně, později i vězeňským kurátem. Spadal pod farnost u [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno|sv. Tomáše]] a posléze v [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole|Královo Pole]]. Tam působil až do svého odchodu na věčnost. Pochovával ho budoucí biskup [[w:Josef Kupka|Josef Kupka]].
|-
|František Ehrmann
|{{dts|05|05|1866}}
|1890
|{{dts|11|08|1918}}
|Někdejší farář ve Veverské Bítýšce. Angažoval se v unionistickém hnutí, usilujícím o sblížení katolické a pravoslavné církve. Velký vlastenec a dobrodinec chudiny. Později působil v Olomouci jako sekretář arcibiskupa Bauera a po jeho smrti byl vykonavatelem jeho poslední vůle. Pohřben ve Veverské Bítýšce, pohřební obřady vedl kanovník a někdejší dočasný administrátor brněnské diecéze Josef Pospíšil (viz r. 1926 tohoto seznamu). 
|-
|ThDr. [[w:Karel Eichler|Karel Eichler]]
|{{dts|13|01|1845}}
|1870
|{{dts|27|04|1918}}
|Rodák z Velkého Meziříčí. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]], [[w:Římskokatolická farnost Kurdějov|Kurdějově]] a [[w:Římskokatolická farnost Hodonín|Hodoníně]]. V letech 1874-1880 vyučoval církevní dějiny a kanonické právo v kněžském semináři v Brně. V roce 1880 byl ustanoven farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Veverská Bítíška|Veverské Bítíšce]]. Autor nápěvu k písni ''Ty Mocný, Silný, Veliký'' v Jednotném kancionálu. 
|-
|František Jančík
|{{Dts|31|8|1848}}
|{{Dts|26|5|1871}}
|{{dts|29|07|1918}}
|Narodil se v Horních Netčicích. Křestní patron byl František Xaverský. Jako kooperátor působil v Kloboukách u Brna a poté byl investován 8.5.1878 jako farář do Moutnic. 18.12.1903 nominován do rady biskupské konzistoře. V Moutnicích sloužil celých 40 let a k roku 2023 je nejdéle působícím knězem v této farnosti.
|-
|Ondřej Kadar
|{{dts|29|09|1861}}
|
|{{dts|01|01|1919}}
|Konzistorní rada. Někdejší kaplan v Brně-Zábrdovicích, později duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Rostěnice|Rostěnicích]]. Rodný bratr R.D. Ludvíka Kadara (viz r. 1916 tohoto seznamu). 
|-
|František Kunstmüller
|{{dts|31|01|1846}}
|1871
|{{dts|06|06|1919}}
|Působil jako farář a děkan ve své rodné [[w:Římskokatolická farnost Nové Město na Moravě|farnosti v Novém Městě na Moravě]]. 
|-
|Gustav Hans, O.Crucig.
|
|
|{{dts|07|09|1919}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Administrátor ve [[w:Římskokatolická farnost Věteřov|Věteřově]].
|-
|[[w:Norbert František Drápalík|Norbert František Drápalík]], O.Praem.
|{{dts|23|09|1861}}
|
|{{dts|21|05|1920}}
|V letech 1909-1912 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče, po sporech s komunitou rezignoval, žil pak jako soukromá osoba na Slovensku (''Sväta Chrasť'', dnes [[w:Vinohrady nad Váhom|Vinohrady nad Váhom]]).
|-
|[[w:František Florian|František Florian]]
|{{dts|02|04|1842}}
|1866
|{{dts|27|11|1920}}
|V letech 1873-1895 farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasov|Tasově]], poté v letech 1895-1916 kooperátor ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Učitel Jakuba Demla. Pohřben ve Velkém Meziříčí na starém hřbitově ''&quot;na Moráni&quot;''.
|-
|Guala Konečný, OP
|
|
|{{dts|11|10|1920}}
|Dominikán, bývalý provinciál. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě. Výborný kazatel, katecheta a zpovědník. Dožil v Praze, v závěru života trpělivě snášel vážné onemocnění (v jehož důsledku musel podstoupit amputaci jedné nohy). 
|-
|Msgr. Jakub Kapusta
|{{Dts|2|7|1834}}
|{{Dts|4|7|1859}}
|{{Dts|25|10|1920}}
|Rodák z Vlasatic. Kooperátorem v Moutnicích, kaplanem při dómu sv. Petra a Pavla v Brně a později biskupský sekretář a tajemník tamtéž. Zpovědnkem u sester Alžbětiněk. Farářem v Jiřicích u Miroslavy. Stal se olbramovickým děkanem. Zástupce představeného semináře a spirituál. Od roku 1891 kanovník kapituly, papežský prelát. Zemřel na Petrově.
|-
|Josef Beránek
|{{Dts|30|1|1842}}
|{{Dts|1|6|1865}}
|{{Dts|3=1921}}
|Rodák z Křižanova. Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě]], [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. Dne 19.března 1872 se stal prvním farářem v [[w:Římskokatolická farnost Krumvíř|Krumvíři]], dožil v penzi u Chudých školských sester naší Paní ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově]]. Zemřel v [[w:Kostel svatého Bartoloměje (Hodějice)|Hodějiích]].
|-
|Prokop Bartoloměj Šup, OSB
|{{dts|24|08|1866}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|05|12|1921}}
|Rajhradský benediktin, opat rajhradského kláštera. Klíčová osobnost křesťanského sociálního hnutí v Českých zemích.
|-
|[[w:Vincenc Ševčík|Vincenc Ševčík]]
|{{dts|21|02|1862}}
|
|{{dts|16|10|1921}}
|Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Boskovice|Boskovicích]], následně jako farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vísky u Letovic|Vískách]] a pak v [[w:Římskokatolická farnost Černá Hora|Černé Hoře u Blanska]]. Angažoval se též politicky. Zemřel na následky operace v sanatoriu v Podolí u Prahy. 
|-
|František Saleský Blažek, CSsR
|
|
|{{dts|26|02|1922}}
|Redemptorista, kněz. Šest let byl rektorem brněnské redemptoristické koleje při kostele sv. Michala. Dožil na Svaté Hoře u Přibrami. 
|-
|J.M. can. Josef Burian
|
|
|{{dts|23|05|1922}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Cerekev|Dolní Cerekvi]]. Později kanovník Vyšehradské kapituly v Praze. 
|-
|Jan Škarda
|{{dts|30|11|1862}}
|
|{{dts|08|06|1922}}
|Rodák z Rajhradu. Po kněžském svěcení v roce 1887 působil dlouhá léta jako kooperátor v Boskovicích. Farářem se stal ve Střížově (od roku 1900), následně v Běhařovicích (od roku 1904) a opětovně ve Střížově (od roku 1920), kde také zemřel a byl pohřben. 
|-
|Jaroslav Barvík
|{{dts|02|05|1878}}
|{{dts|28|07|1901}}
|{{dts|28|06|1922}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení působil postupně jako druhý kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]], posléze jako kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. V letech 1921-1922 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Adamov|Adamově]]. 
|-
|Bernard Pátek
|
|
|{{dts|19|07|1922}}
|Rodák z Brna. Po kněžském svěcení působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]]. Pak přešel jako expozita do [[w:Římskokatolická farnost Ochoz u Brna|Ochozu u Brna]]. V roce 1892 převzal farnost ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]], kde byl před ním farářem jeho strýc (rovněž ''Bernard Pátek'', † 6. května 1892). Zemřel na srdeční mrtvici po operaci kýly v ''Nemocnici Milosrdných bratří'' v Brně. Pohřben ve Křtinách.
|-
|Leopold Kolísek
|{{dts|14|11|1859}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|25|08|1922}}
|V letech 1885-1888 katecheta v Kuřimi. V roce 1888 působil krátce jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Loučky|Dolních Loučkách]], ještě v roce 1888 se pak stal farářem v [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]]. Později působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích]], kde působil až do své smrti. 
|-
|Cyriak Novotný
|{{dts|08|08|1869}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|27|11|1922}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]], v letech 1908-1922 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zhoř u Jihlavy|Zhoři u Jihlavy]]. Byl jedním z kněží, kteří v mládí velmi ovlivnili pozdějšího kněze a mučedníka [[w:Josef Toufar|Josefa Toufara]], rodáka ze zhořské farnosti. 
|-
|Antonín Lujka
|{{Dts|26|2|1867}}
|{{Dts|26|7|1891}}
|{{Dts|3=1922}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Zábrdovicích]], kde se stal později administrátorem a poté kaplanem. Sepsal článek ''Socialismus v boji proti modernímui řádu společenskému''. Farářem ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Pyšel|Pyšel]], kde působil až do roku 1922. Na místním hřbitově očekává slávu a vzkříšení.
|-
|Julius Koubek
|
|
|{{dts|19|01|1923}}
|Rodák z Bohdalova. V letech 1889-1908 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Zbýšov u Brna|Zbýšově u Brna]], v l. 1908-1923 v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc|Bystrci u Brna]]. 
|-
|Josef Švaříček
|1862
|1885
|{{dts|21|01|1923}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]]. Tamtéž pohřben.
|-
|Josef Burian
|{{Dts|25|2|1838}}
|{{Dts|25|7|1861}}
|{{Dts|20|8|1923}}
|[[w:Římskokatolická_farnost_Křtiny|Křitiny]] byly prvním působištěm coby kooperátora. Poté byl ustanove jako farář ve farnosti [[w:Římskokatolická_farnost_Uhřínov|Uhřínov]] u Velkého Meziříčí. 13.ledna 1873 byl investován do [[w:Římskokatolická_farnost_Měnín|Měnína]], kde sloužil až do svého duchodové věku. Na stáří se odebral do [[w:Římskokatolická_farnost_Jesenec|Jesence]] u Konice, svého rodiště.
|-
|Jan Oulehla
|{{dts|06|10|1866}}
|1891
|{{dts|31|01|1924}}
|Rodák z Měřína. Katecheta v Novém Městě na Moravě. 
|-
|Mons. Dr. Jan Evang. Sedlák
|{{dts|04|12|1871}}
|1894
|{{dts|08|05|1924}}
|Rodák z Třebíče, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Dyjákovice|Dyjákovicích]]. Od roku 1907 profesor starozákonní biblistiky v brněnském kněžském semináři. Zemřel v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří na diabetes. Pohřben v Třebíči.  
|-
|Jan Konečný
|{{dts|16|04|1851}}
|1875
|{{dts|13|12|1924}}
|Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Ruda|Rudě u Velkého Meziříčí]].
|-
|Josef Kratochvíl
|{{Dts|25|2|1853}}
|{{Dts|25|7|1876}}
|{{Dts|3=1925}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_Zvěstování_Panny_Marie,_Brno-Tuřany|Tuřan]]. Prvním působištěm byl [[w:Římskokatolická_farnost_Tišnov|Tišnov]] (1876 -1877). Dále pak [[w:Římskokatolická_farnost_Želetice_u_Kyjova|Želetice]] (1878), [[w:Římskokatolická_farnost_Milonice|Milonice]] (1879), [[w:Římskokatolická_farnost_Znojmo-Louka|Louka u Znojma]] (1880) a [[w:Římskokatolická_farnost_Batelov|Batelov]] (1881). [[w:Římskokatolická_farnost_Palupín|Palupín]] (1881 - 1884) se stal jeho prvním farářským působištěm. Pro místní knihovnu daroval peníze na zakoupení knih. Další štace byla v [[w:Římskokatolická_farnost_Trnava_u_Třebíče|Trnavě]] (1885 - 1897). Zde napsal německy psané dílo o poutním místě z jeho rodiště - [https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:df46517c-048e-11e1-8cf2-0050569d679d?page=uuid:e2843e71-048e-11e1-8cf2-0050569d679d Svatá Matka Boží v Tuřanech]. Farářem byl též v [[w:Římskokatolická_farnost_Babice_nad_Svitavou|Babicích]] (1898 - 1906). 23. června 1905 zachránil malé dítě, které se topilo v rybníčku. Následující roky byl penzionován a vypomáhal v [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_sv._Jiljí,_Brno-Komárov|Komárově]] (1906 - 1908) Později je uváděn v [[w:Klášter_minoritů_(Brno)|minoritském klášteře]] (1909-1922). Roku 1921 je uveden opět v Komárově v soukromém bytě. 
|-
|František Chalupa
|{{dts|28|10|1853}}
|1879
|{{dts|22|02|1925}}
|Rodák z Měřína. V letech 1893-1898 farář v Novém Veselí, poté v Zábrdovicích. Od r. 1919 na odpočinku. 
|-
|Jiří Janoušek
|
|
|{{dts|26|02|1925}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Častohostice|Častohosticích]], v roce 1913 odešel na penzi. V Častohosticích dožil. 
|-
|Kašpar Král
|
|
|{{dts|04|03|1925}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]].
|-
|Jan Bádal
|{{dts|04|12|1856}}
|1881
|{{dts|13|05|1925}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]], zemřel ve Velké Bíteši. 
|-
|Antonín Podlaha, OFMCap.
|
|
|{{dts|02|08|1925}}
|Kapucín, kněz a provinční vikář. Člen řádové komunity v Třebíči na Jejkově. 
|-
|Moric Maršík
|
|
|{{dts|22|09|1925}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Bartoloměje, Brno-Žebětín|Žebětíně]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany|Tuřanech]].
|-
|Leopold Rozmarín
|{{dts|04|12|1871}}
|{{dts|12|03|1905}}
|{{dts|17|12|1925}}
|Rodák ze Stránecké Zhoři ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Lubnice|Lubnici]] (1911-1917) a poté ve [[w:Římskokatolická farnost Staré Hobzí|Starém Hobzí]] (1917-1925).
|-
|František Vlach
|
|
|{{dts|18|02|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]].
|-
|Arnošt Kotínský
|{{dts|25|03|1861}}
|1885
|{{dts|18|04|1926}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Bobrová|Bobrové]].
|-
|Jan Kolouch
|{{dts|26|12|1852}}
|{{dts|04|08|1878}}
|{{dts|01|07|1926}}
|Rodák z Netína. V netínském kostele také přijal kněžské svěcení. Působil ve Velkém Meziříčí, v letech 1889-1926 byl pak farářem v [[w:Římskokatolická farnost Lažánky|Lažánkách]]. Byl znám jako výborný kazatel. 
|-
|František Setnička
|{{dts|08|08|1867}}
|1890
|{{dts|25|09|1926}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). Po kněžském svěcení byl nějaký čas kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Telč|Telči]], v letech 1901-1911 farář v [[w:Římskokatolická farnost Předín|Předíně]]. Posléze v letech 1911-1926 farář v [[w:Římskokatolická farnost Bory|Borech]] (děkanství velkomeziříčské). Zemřel v Okříškách. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Pospíšil (kněz)|Josef Pospíšil]]
|{{dts|06|05|1845}}
|1870
|{{dts|19|12|1926}}
|Rodák z Oslavičky ([[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|farnost Rudíkov]]). Profesor dogmatiky a fundamentální teologie v biskupském semináři v Brně. Podvakráte dočasný administrátor brněnské diecéze při uprázdnění biskupského stolce (1916-1917 a 1926). 
|-
|Konstanc Pechoč, OP
|{{dts|10|04|1871}}
|
|{{dts|14|02|1927}}
|Dominikán, někdejší katecheta a kaplan ve Znojmě. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Jakub Hodr|Jakub Hodr]]
|{{dts|01|07|1848}}
|1873
|{{dts|09|03|1927}}
|Kanovník [[w:Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|Královské stoliční kapituly v Brně]], někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Šlapanice|Šlapanicích]], pak prefekt brněnského kněžského semináře. V mládí se znal a přátelil s [[w:Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]]. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Ignát Vyškovský
|{{dts|06|07|1860}}
|{{dts|10|06|1883}}
|{{dts|11|06|1927}}
|Rodák z Třebíče-Jejkova. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]] a arcikněz jihlavský. 
|-
|Ignát Kolísek
|
|
|{{dts|02|07|1927}}
|Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu). Farář v [[w:Římskokatolická farnost Dobročkovice|Dobročkovicích]].
|-
|Zdislav Luskač, OP
|{{dts|19|06|1884}}
|{{dts|05|07|1912}}
|{{dts|25|07|1927}}
|Dominikán. Někdejší člen řádové komunity ve Znojmě. V letech 1922-1925 působil mezi českými vystěhovalci v Argentině. Vrátil se s podlomeným zdravím a za dva roky zemřel. 
|-
|František Beránek
|
|
|{{dts|15|08|1927}}
|Kněz brněnské diecéze, konzistorní rada. Pohřben v Tasově. 
|-
|František Maňoušek
|{{dts|19|09|1863}}
|{{dts|26|07|1886}}
|{{dts|22|12|1927}}
|Rodák z rolnické rodiny z Doubravice nad Svitavou. Působil postupně v Rouchovanech, Hostimi, Pavlicích a Našiměřicích. Od roku 1894 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Budkov|Budkově]]. V roce 1921 měl odejít do penze, na prosby farníků však zůstal v aktivní službě. Hodný a oblíbený kněz. Dle vzpomínek pamětníků byl velice skromný (většinu svých příjmů vydával na podporu chudých farníků), skromný byl i co se jídla týče. Dne 22. prosince 1927 navštívil z Budkova pěšky Jemnici, kam byl pozván, aby zpovídal před vánočními svátky. Ze skromnosti odmítl po zpovídání na faře nabízené jídlo a ve velmi nevlídném, mrazivém  počasí se vydal na pěší cestu zpět. Cestou se potkal s fořtem, který mu nabídl doprovod se světlem. Kněz s díky odmítl s vysvětlením, že nechce nikoho takovou starostí obtěžovat. Vysílený umrzl v polích nedaleko Budkova. Nalezen byl až na druhý den ráno. Pohřben byl za velké účasti lidu i duchovenstva na budkovském hřbitově. Na místě jeho tragické smrti byla vystavěna kaplička. 
|-
|Alois Ličman
|
|
|{{dts|05|03|1928}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Vysoké Popovice|Vysokých Popovicích]].
|-
|[[w:Ferdinand Antonín Hotový|Ferdinand Antonín Hotový]], O.Praem.
|{{dts|05|01|1853}}
|
|{{dts|01|05|1928}}
|V letech 1913-1928 opat kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče.
|-
|Maurus Kinter, OSB
|{{dts|21|02|1842}}
|{{dts|04|06|1864}}
|{{dts|26|06|1928}}
|Rajhradský benediktin, knihovník a archivář [[w:Rajhradský klášter|rajhradského kláštera]]. 
|-
|pplk. d. s. Mons. ThDr. Jan Hromádka
|{{dts|03|02|1854}}
|1884
|{{dts|02|07|1928}}
|Rodák ze Žďáru nad Sázavou, působil jako vojenský duchovní v královéhradecké diecézi - v Hradci Králové a Josefově a následně u jednotek c. a k. armády v Bosně. Ovládal kromě češtiny němčinu, chorvatštinu, polštinu, italštinu a maďarštinu. Dosáhl hodnosti ''podplukovníka duchovní služby'', roku 1909 jmenován monsignorem. Za první světové války působil (do roku 1917) v Srbsku. Následně působil ve vojenské duchovní správě až do roku 1919, kdy odešel na odpočinek. Odstěhoval se do Nedvědice nad Pernštejnem, kde až do své smrti vypomáhal ve farní duchovní správě. Napsal, a vlastním nákladem vydal, tři knihy. Pohřben na nedvědickém hřbitově.
|-
|František Orel
|{{dts|17|07|1867}}
|1890
|{{dts|19|09|1928}}
|Katecheta v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Josef Tobolka
|{{dts|23|08|1867}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|30|11|1928}}
|Narodil se v [[w:Radotice|Radoticích]]. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], [[w:Římskokatolická farnost Batelov|Batelově]] a v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]]. Dne 1. února 1906 byl investován do [[w:Římskokatolická farnost Lipolec|Lipolce]], kde působil až do své smrti.
|-
|Mons. ThDr. [[w:František Bulla|František Bulla]]
|{{dts|14|02|1868}}
|1890
|{{dts|25|04|1929}}
|Někdejší regent brněnského semináře. Tajný papežský komoří. V závěru života žil ve Křtinách, kde je také pohřben.
|-
|Pavel Navrátil
|
|
|{{dts|30|12|1929}}
|V letech 1895-1902 farář v Dubňanech, poté v Hodoníně. Později arcikněz slavkovský. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Samsour|Josef Samsour]]
|{{dts|07|08|1870}}
|{{dts|21|12|1892}}
|{{dts|04|03|1930}}
|Rodák z Vatína (pův. farnost Nové Veselí, později farnost Obyčtov). Působil jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Brod nad Dyjí|Brodě nad Dyjí]] (část roku 1893) a jako kooperátor v  [[w:Římskokatolická farnost Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovicích]] (1893-1897). Později byl profesorem kanonického práva a církevních dějin v brněnském kněžském semináři. Působil též jako zpovědník brněnských sester voršilek a jako diecézní cenzor. Autor řady knih a několika odborných studií, které publikoval zpravidla v časopise ''Hlídka''. V roce 1926 byl v důsledku přepracování uvolněn na zdravotní dovolenou. Do aktivní služby se již nevrátil, zbytek života prožil v Brně. Pohřben v Obyčtově na novém hřbitově do hrobu svých rodičů. 
|-
|Alois Slovák
|{{dts|01|08|1859}}
|{{dts|10|09|1882}}
|{{dts|23|03|1930}}
|Působil jako kooperátor v Ivančicích, později jako druhý kaplan při brněnské katedrále. 
|-
|Augustin Strnad, OP
|{{dts|12|10|1874}}
|{{dts|22|07|1899}}
|{{dts|08|06|1930}}
|Dominikán. Rodák z Okříšek. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě a později převor znojemského dominikánského konventu. V závěru života působil v dominikánském konventu v Plzni. 
|-
|Augustin Alois Vrzal, OSB
|
|
|{{dts|28|10|1930}}
|Rajhradský benediktin. Působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově]], [[w:Římskokatolická farnost Syrovice|Syrovicích u Rajhradu]] a [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. V roce 1929 odešel ze zdravotních důvodů na odpočinek do rajhradského kláštera. Pozdější rajhradský opat Pokorný (viz r. 1979) jej v nekrologu popsal jako člověka opravdově zbožného, skromného a laskavého. 
|-
|Mons. [[w:Alois Kolísek|Alois Kolísek]]
|{{dts|01|04|1868}}
|1891
|{{dts|25|08|1931}}
|Rodák z Protivanova. Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]], [[w:Římskokatolická farnost Miroslav|Miroslavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]]. V letech 1918-1920 byl poslancem ''Revolučního národního shromáždění''. Od r. 1919 působil na Slovensku jako profesor teologické fakulty v Bratislavě. 
|-
|Filip Buchta
|{{dts|24|12|1864}}
|{{dts|31|07|1892}}
|{{dts|02|10|1931}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnic]]. Byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]], [[w:Římskokatolická farnost Tvarožná|Tvarožné]], [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Mikuláše, Znojmo|Znojmě u kostela sv. Mikuláše]], [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]], [[w:Římskokatolická farnost Loděnice u Moravského Krumlova|Loděnicích]], [[w:Římskokatolická farnost Miroslav|Miroslavi]] a [[w:Římskokatolická farnost Lukov u Znojma|Lukově]]. Jako farář působil v duchovní správě postupně v [[w:Římskokatolická farnost Šafov|Šafově]] v letech 1900 - 1902 a [[w:Římskokatolická farnost Diváky|Divákách]] od roku 1902 až do své smrti roku 1931. Roku 1912 vyžádal u konzistoře, aby mohl být [[w:Vilém Mrštík|Vilém Mrštík]] důstojně pochován.
|-
|Jan Jeřábek
|{{dts|018|12|1855}}
|
|{{dts|31|12|1931}}
|Kněz brněnské diecéze. Vyučoval v Brně na Kadetní škole. Zemřel v Nemocnici milosrdných bratří. Pohřben na hřbitově v Brně-Králově Poli.
|-
|Egbert Belcredi
|
|
|{{dts|05|05|1932}}
|Člen hraběcího rodu Belcrediů. Po vysvěcení na kněze působil v [[w:Římskokatolická farnost Jimramov|Jimramově]] a později v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jiljí, Brno-Líšeň|Líšni]] (tehdy samostatný městys, k Brnu připojena až v r. 1944).
|-
|František Míča
|
|1885
|{{dts|21|05|1932}}
|V letech 1886-1890 kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]]. Od roku 1891 až do smrti farář ve Zhoři u Jihlavy. V roce 1902 křtil budoucího kněze a martyra [[w:Josef Toufar|Josefa Toufara]], rodáka ze zhořské farnosti (viz r. 1950).
|-
|Jan Novotný
|{{dts|25|03|1842}}
|
|{{dts|15|07|1932}}
|Rodák z Chroustova ([[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|farnost Bohdalov]]), působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci]], [[w:Římskokatolická farnost Křepice|Křepicích]], [[w:Římskokatolická farnost Sokolnice|Sokolnicích]] a v letech 1895-1917 v [[w:Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou|Radostíně nad Oslavou]]. Na penzi žil v Náměšti nad Oslavou.
|-
|Jakub Rosendorf
|{{dts|25|08|1866}}
|{{dts|28|07|1889}}
|{{dts|05|09|1932}}
|Farář ve Veverské Bítýšce. 
|-
|Mons. [[w:Norbert Jan Nepomucký Klein|Norbert Jan Nep. Klein]], OT
|{{dts|25|10|1866}}
|1890
|{{dts|09|03|1933}}
|Člen Řádu německých rytířů. V letech 1916-1926 brněnský diecézní biskup (biskupská konsekrace 28. ledna 1917 v Opavě, 11. února téhož roku v Brně intronizován). Po vzniku Československa byl shledán jako neproblematický a proto nová republika nevyvíjela snahy o jeho odstranění z funkce biskupa. Uvádí se, že s moravskými kněžími vycházel velice dobře. Od roku 1923 zároveň velmistr Řádu německých rytířů. V roce 1926 rezignoval na biskupský úřad v Brně a přijal titulární biskupství syenitské, velmistrem svého řádu zůstal až do smrti. 
|-
|Emanuel Kubíček, SJ
|{{dts|24|12|1873}}
|1896
|{{dts|31|05|1933}}
|Rodák z Biskupic u Moravského Krumlova. Teologii vystudoval jako diecézní bohoslovec a byl vysvěcen na kněze pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]], poté byl interkalárním administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]], v letech 1897-1899 byl pak kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Jevišovice|Jevišovicích]]. O rok později byl ustanoven farářem v [[w:Římskokatolická farnost Pavlice|Pavlicích]]. V roce 1900 však službu v diecézi ukončil a vstoupil do jezuitského řádu. Později jako jezuita působil již mimo brněnskou diecézi. Zemřel na následky zápalu plic, pohřben v jezuitské hrobce v Praze-Bubenči.
|-
|Bernard Lužný, OP
|
|
|{{dts|31|05|1933}}
|Dominikán. Od r. 1910 převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Josef Chlupáček, OP
|{{dts|28|10|1849}}
|{{dts|05|07|1875}}
|{{dts|09|10|1933}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě. Zemřel v dominikánském konventu v Litoměřicích. V Litoměřicích též pohřben.  
|-
|Rudolf Sedlák 
|{{dts|01|02|1871}}
|1895
|{{dts|23|02|1934}}
|Působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]] a v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]].
|- 
|[[w:František Šebela(kněz)|František Šebela]]
|{{dts|07|10|1858}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|28|02|1934}}
|Rodák z Ježkovic. Kněz, farář, auditor konzistoře, později konsistoriální rada. Působil 34 roků v [[w:Římskokatolická farnost Otnice|Otnicích]]. Mezi farníky byl značně oblíben. Na zasloužený odpočinek odešel do [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Černé Hory|Újezdu u Černé Hory]]. Dožil tam pod starostlivou péčí rodiny Filkových v domě č.p.5, kterému se tam říkalo &quot;malá fara&quot;. Pochován tamtéž - hrob č.E39.  
|-
|Jakub Pavelka
|{{dts|19|07|1865}}
|
|{{dts|19|10|1934}}
|Rodák z Vážan nad Litavou. Františkánský terciář. V roce 1901 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|Rudíkově]], v letech 1901-1922 farář v [[w:Římskokatolická farnost Přibyslavice|Přibyslavicích]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Hvězdlice|Hvězdlicích]]. Konzistorní rada. Básník. S Karlem Eichlerem (viz r. 1918 tohoto seznamu) spolupracoval na vydání kancionálu. Pohřben ve Hvězdlicích. 
|-
|Josef Jurek
|
|
|{{dts|07|01|1935}}
|Rodák z Nového Telečkova ([[w:Římskokatolická farnost Rudíkov|farnost Rudíkov]]), duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]], pohřben na hřbitově v Brně-Juliánově (hřbitov byl později zrušen, jeho hrob již neexistuje).
|-
|Jan Miroslav Bakalář-Srbecký
|{{dts|16|07|1857}}
|1884
|{{dts|23|01|1935}}
|Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Křižanov|Křižanově]]. V letech 1887-1913 katecheta v Břeclavi. Poté působil až do roku 1918 v Rakousku. Po vzniku Československé republiky se vrátil na Moravu. Působil pak jako katecheta ve Valticích. Propagátor esperanta. Byl literárně činný. 
|-
|František Géduš
|{{dts|19|08|1863}}
|1886
|{{dts|18|04|1935}}
|V letech 1886-1892 kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]]. Později byl farářem v Lipovci a následně farářem a děkanem ve Sloupu v Moravském krasu. 
|-
|František Hudec
|{{dts|04|02|1864}}
|
|{{dts|04|05|1935}}
|Rodák z Vysočan u Blanska. Jako kněz působil postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Starý Petřín|Starém Petříně]], [[w:Římskokatolická farnost Sulíkov|Sulíkově]] a [[w:Římskokatolická farnost Lovčice|Lovčicích]].
|-
|František Venhuda
|
|1885
|{{dts|13|05|1935}}
|Rodák z Chvalkovic u Bučovic. V letech 1885-1886 katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Podivín|Podivíně]], následně tři roky sloužil v Sarajevu, kde zakládal předměstskou farnost v Sarajevském Poli. Později působil v Brně při [[w:Kostel svatého Michaela archanděla (Brno)|kostele sv. Michala]]. Od roku 1894 byl katechetou v Brně-Husovicích a organizoval zde stavbu [[w:Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Brno)|kostela Nejsvětějšího Srdce Páně]]. Na penzi se vrátil do svého rodiště. 
|-
|Václav Češkuta
|{{Dts|7|9|1855}}
|{{Dts|3=1880}}
|{{Dts|6|8|1935}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Jemnice|Jemnice]]. Prvním působištěm byl [[w:Římskokatolická_farnost_Podivín|Podivín]], kde působil prvně jako kooperátor a od roku 1884 jako administrator. Poté působi krátce v [[w:České_Křídlovice|Českých Křídlovicích]] a jako kooperátor na poutním místě při kostele [[w:Římskokatolická_farnost_u_kostela_Zvěstování_Panny_Marie,_Brno-Tuřany|Zvěstování Panny Marie v Tuřanech]]. Jako farář pak působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Lipník_u_Hrotovic|Lipníku]] (1885 - 1889). Dalším místem se staly [[w:Římskokatolická_farnost_Myslibořice|Myslibořice]]. Když byla založena knihovna byl zvolen do první knihovní rady. Od roku 1927 sloužil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Vémyslice|Vémyslicích]], kde byl na penzi a odkud byl povolán na věčnost. Jeho tělo čekává vzkíšení na místním hřbitově. Na epitafu je napsáno: ''Dokonáno jest ... Odpočinutí lehké dejž mu ó Pane!''
|-
|Lect. theol. Sadok Verberger, OP
|{{dts|17|10|1869}}
|{{dts|29|01|1888}}
|{{dts|27|09|1935}}
|Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života působil v dominikánském konventu v Litoměřicích. Zde zemřel. Pohřben na litoměřickém hřbitově.
|-
|Leonard Jílek, OP
|{{dts|27|08|1881}}
|{{dts|05|07|1907}}
|{{dts|21|12|1935}}
|Dominikán. Někdejší kaplan u sv. Kříže ve Znojmě. V letech 1923-1932 kaplan sester dominikánek ve Střelicích u Brna, poté působil opět ve Znojmě, tentokráte především jako katecheta, kazatel a zpovědník. Člověk slabého zdraví, ale veliký modlitebník. Pohřben ve Znojmě. 
|-
|Lect. theol. Michal Kameníček, OP
|{{dts|03|04|1862}}
|{{dts|25|07|1884}}
|{{dts|20|01|1936}}
|Dominikán. V letech 1890-1893 byl zapůjčen na výpomoc do polské dominikánské provincie. Od r. 1893 působil v dominikánské komunitě ve Znojmě, zejména jako kazatel a horlivý zpovědník. Byl velkým milovníkem liturgie.    
|-
|Leopold Toman st.
|{{dts|26|11|1865}}
|{{dts|03|03|1905}}
|{{dts|16|07|1936}}
|Rodák z Kochánova ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Postupně působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Bohuňov|Bohuňově]] a [[w:Římskokatolická farnost Přísnotice|Přísnoticích]]. 
|-
|František Hudec
|{{dts|16|07|1878}}
|{{dts|25|11|1900}}
|{{dts|03|08|1936}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Doubravice nad Svitavou|Doubravici nad Svitavou]], později v [[w:Římskokatolická farnost Lukov u Moravských Budějovic|Lukově u Moravských Budějovic]]. Od r. 1906 působil v Brně-Zábrdovicích (nejprve jako kaplan, od r. 1918 jako farář). 
|-
|Mons. [[w:Jan Tenora|Jan Tenora]]
|{{dts|07|02|1863}}
|{{dts|26|07|1885}}
|{{dts|01|12|1936}}
|Rodák z Kunštátu na Moravě. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Dlouholetý farář ve [[w:Římskokatolická farnost Chvalkovice u Bučovic|Chvalkovicích u Bučovic]], kanovník [[w:Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově|kapituly v Mikulově]] a církevní historik. Vyučoval církevní dějiny v brněnském a olomouckém kněžském semináři. V roce 1924 odešel do penze a dožil u svého bratra v Brně. Pohřben v Šaraticích. 
|-
|Jakub Vokoun
|{{dts|28|04|1868}}
|1892
|{{dts|07|01|1937}}
|Rodák z Netína. V letech 1917-1937 farář v Radostíně nad Oslavou. 
|-
|Jan Šubart, OP
|{{dts|11|06|1868}}
|{{dts|19|07|1896}}
|{{dts|29|09|1937}}
|Dominikán. Někdejší člen dominikánského konventu ve Znojmě, kde působil především jako kazatel a zpovědník. 
|-
|Bruno Janeš, OP
|{{dts|14|12|1869}}
|{{dts|25|07|1894}}
|{{dts|28|10|1937}}
|Dominikán. Někdejší kaplan při kostele sv. Kříže ve Znojmě. V závěru života žil v dominikánské komunitě v Košicích. V Košicích též pohřben.  
|-
|Antonín Hrubý
|1887
|1910
|{{dts|07|11|1937}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]].
|-
|Hubert Růžička
|1893
|1917
|{{dts|01|01|1938}}
|Rodák z Bučovic. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Dolní Kounice|Dolních Kounicích]].
|-
|Pavlín Krkoška, OFMCap.
|
|
|{{dts|21|01|1938}}
|Kapucín, kněz. Působil a zemřel v brněnské kapucínské komunitě v klášteře při kostele Nalezení sv. Kříže.
|-
|[[w:Pavel Julius Vychodil|Pavel Julius Vychodil]], OSB
|{{dts|18|04|1862}}
|1886
|{{dts|07|04|1938}}
|Rajhradský benediktin, spisovatel, překladatel a literární kritik, ředitel benediktinské knihtiskárny v Brně. 
|-
|Gunther Schüssler, OSB
|{{dts|16|06|1860}}
|1882
|{{dts|01|06|1938}}
|Rajhradský benediktin, někdejší převor rajhradského kláštera. Regenschori v opatském kostele v Rajhradě. 
|-
|Hubert Beránek
|{{dts|29|10|1874}}
|1898
|{{dts|30|08|1938}}
|Farář na [[w:Římskokatolická farnost Moravec|Moravci]].
|-
|Emanuel Janků
|{{dts|10|01|1871}}
|{{Dts|29|7|1894}}
|{{dts|13|01|1939}}
|Rodák z Moutnic. Kooperátorem v [[w:Kostel_svatého_Václava_(Rousínovec)|Rousínovci]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Drnovice|Drnovicích]]. Nějakou dobu vypomáhal ve své rodné farnosti v [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnicích]]. Téměř celý kněžský život působil v Dubňanech, postupně jako kooperátor, interkalární administrátor a farář. Jeho velkou zálibou bylo včelaření a fotografie. Přispíval do časopisů a dochovaly se fotografie moutnického kostela a fary ze začátku 20. století a dubňanských krojů. 
|-
|František Mečíř, CSsR
|
|
|{{dts|19|01|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při [[w:Kostel svatého Michaela archanděla (Brno)|kostele sv. Michala]]. 
|-
|[[w:Josef Skácel|Josef Skácel]]
|
|
|{{dts|16|03|1939}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]]. Když se dozvěděl o tom, že nacističtí vojáci překročili české hranice, prohlásil (podle svědectví P. Bohumila Buriana /viz r. 1958/), že to nepřežije. Za několik hodin skutečně zemřel. 
|-
|František Pořízek
|{{dts|29|10|1863}}
|
|{{dts|04|05|1939}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny). Strýc R.D. Jaromíra Pořízka (viz r. 1964). Farář v Dolních Bojanovicích. 
|-
|[[w:Antonín Bartoš (kněz)|Antonín Bartoš]]
|{{dts|13|06|1876}}
|1899
|{{dts|06|07|1939}}
|Rodák ze Židenic (tehdy ještě samostatná obec, později připojená k Brnu). Profesor na II. československé reálce v Brně. Organizoval poutě do Svaté země, průkopník sociální péče o studenty z chudých poměrů, pohřben v Křižanově, prelát Jeho Svatosti, komtur Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě.
|-
|Alois Pokorný, CSsR
|
|
|{{dts|26|07|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Propagátor úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Horlivě konal lidové misie a exercicie, nehledě na vlastní slabé zdraví. Člověk laskavý a pokorný. Zemřel ve věku 49 let. 
|-
|Metoděj Frank, OFMCap.
|
|
|{{dts|28|09|1939}}
|Kapucín, kněz. Člen řádového konventu v Brně. 
|-
|Jan Nepomuk Pertlíček, CSsR
|{{dts|16|01|1893}}
|
|{{dts|12|10|1939}}
|Redemptorista, kněz. Působil především v Plzni. Závěr života prožil v brněnské komunitě redemptoristů. 
|-
|Vincenc Slezák
|{{dts|07|01|1876}}
|1898
|{{dts|04|11|1939}}
|Rodák z Netína. V netínském kostele přijal také kněžské svěcení. Působil jako katecheta v [[w:Římskokatolická farnost Třešť|Třešti]].
|-
|František Knajbl
|{{Dts|4|6|1866}}
|{{Dts|26|7|1891}}
|{{Dts|12|1|1940}}
|Jeho rodiště je [[w:Římskokatolická_farnost_Měrotín|Hradečná]]. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Rousínov_u_Vyškova|Rousínovci]] (1891 - 1894). Nedaleko v Dražovicích působil [[w:Antonín_Cyril_Stojan|P. Stojan]], se kterým se potkával. Vzpomínky na jejich setkávání uvedl v knize P. Cinka ''Arcibiskup Dr. Antonín Cyril Stojan Život a dílo : Pokus o nárys duchovní fysiognomie''. Od roku 1894 do 1897 pečoval o duše v [[w:Klášter_milosrdných_bratří_(Letovice)|Letovicích v klášteře u Milosrdných bratří]]. Kooperátorem ve [[w:Římskokatolická_farnost_Svitávka|Svitávce]] (1898). Kaplan v [[w:Římskokatolická_farnost_Cizkrajov|Cizkrajově]] (1899 - 1904). Farářem ve [[w:Římskokatolická_farnost_Lísek_u_Bystřice_nad_Pernštejnem|Lhotě]] od roku 1904. Na důchod odešel do svého rodiště, kde roku 1940 byl povolán na věčnost.
|-
|Rudolf Kalina
|
|
|{{dts|02|02|1940}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Jedovnice|Jedovnicích]]. 
|-
|Veremund Tvrdý, OH
|
|
|{{dts|05|02|1940}}
|Milosrdný bratr, kněz. Působil v konventu ve Valticích. V roce 1919 byl zvolen provinciálem a přesídlil do Prahy. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. 
|-
|Antonín Starý
|
|
|{{dts|11|03|1940}}
|Farář ve Vysočanech u Blanska.
|-
|Jan Kristen
|{{Dts|10|7|1866}}
|{{Dts|31|7|1892}}
|{{Dts|10|4|1940}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Želetava|Želetavě]], [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], [[w:Římskokatolická farnost Dambořice|Dambořicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Újezd u Brna|Újezdě]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olšany u Dačic|Olšanech u Dačic]] a [[w:Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče|Trnavě]]. Pohřben v [[w:Tišnov|Tišnově]].
|-
|Vincenc Bureš
|{{dts|15|12|1862}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|25|10|1940}}
|Duchovní správce na [[w:Římskokatolická farnost Vranov u Brna|Vranově u Brna]] a v letech 1922-1932 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Na penzi odešel do Náměště na Hané (olomoucká arcidiecéze), kde dožil a byl pohřben.
|-
|Josef Blažek
|
|
|{{dts|30|11|1940}}
|Rodák z Velkých Pavlovic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Podolí u Brna|Podolí u Brna]]. Lidový povídkář a romanopisec (svá díla podepisoval zdvojeným příjmením, připomínajícím jeho rodiště: ''Josef Blažek-Pavlovický''). Konzistorní rada. 
|-
|František Krus, SJ
|{{dts|28|06|1871}}
|1901
|{{dts|30|01|1941}}
|V letech 1923-1925 spirituál [[w:Biskupský alumnát v Brně|kněžského semináře v Brně]]. Později vyučoval na jezuitském filosofickém institutu v Benešově u Prahy. Zde po čase podlehl srdeční slabosti a byl pohřben v řádové hrobce na místním hřbitově.
|-
|František Klíma
|{{dts|30|08|1847}}
|1872
|{{dts|31|01|1941}}
|Rodák ze Štěchovic (farnost Lysice). Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Čejkovice|Čejkovicích]]. Později působil jako farář postupně v [[w:Římskokatolická farnost Bohuňov|Bohuňově]] a [[w:Římskokatolická farnost Vémyslice|Vémyslicích]]. Výborný hudebník. Dožil v Suchonicích v olomoucké arcidiecézi. 
|-
|Mons. Otto Adámek
|
|
|{{dts|04|02|1941}}
|Rodák z Lysic, někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Hustopeče u Brna|Hustopečích u Brna]]. Konzistorní rada. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Alexius František Krotosz, OH
|{{dts|21|01|1875}}
|
|{{dts|17|07|1941}}
|Milosrdný bratr působící při brněnském [[w:Kostel svatého Leopolda (Brno)|kostele sv. Leopolda]]. Když jeho klášter přepadlo gestapo, došlo u něj v důsledku nervového vypětí k ruptuře aorty (oslabené aneurismatem) a zemřel. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Cyril Vala
|{{dts|06|03|1859}}
|1886
|{{dts|06|10|1941}}
|V letech 1894-1909 farář ve Vysočanech u Blanska.
|-
|Václav Uhýrek
|{{dts|24|09|1856}}
|
|{{dts|03|12|1941}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Slavkov u Brna|Slavkově u Brna]]. 
|-
|Jan Filipovič
|{{dts|08|05|1876}}
|1901
|{{dts|27|12|1941}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]].
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Jan Číhal
|{{dts|22|10|1894}}
|1917
|{{dts|29|03|1942}}
|Působil jako kaplan postupně v [[w:Římskokatolická farnost Modřice|Modřicích]], Novém Veselí a [[w:Římskokatolická farnost Bučovice|Bučovicích]]. Zapojil se do protinacistického odboje, byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. 
|-
|Mons. [[w:Václav Hlavička|Václav Hlavička]]
|{{dts|14|12|1864}}
|{{dts|28|07|1889}}
|{{dts|01|04|1942}}
|Postupně působil jako kooperátor v Knínicích a Šaraticích, samostatně pak působil ve Slavonicích, Křepicích a Troskovicích. Od roku  1889 farář v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], kde  prožil zbytek života. Za něj byl netínský kostel nově vymalován a byl doň pořízen nový novogotický hlavní oltář, dodnes dochovaný (výmalba byla zabílena na přelomu 60. a 70. let 20. století). Kaplan Jeho Svatosti, čestný občan Netína, Olší nad Oslavou, Kochánova a Zadního Zhořce. Pohřben v Netíně na novém hřbitově. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Adolf Tesař
|{{dts|29|04|1885}}
|
|{{dts|16|06|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Ivančice|Ivančicích]]. Spolupracoval s protinacistickým odbojem. Za ''druhého stanného práva'' byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven v Brně v Kounicových kolejích. Pohřben neznámo kde, symbolický hrob má na ivančickém hřbitově. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Václav Kostiha|Václav Kostiha]]
|{{dts|26|07|1900}}
|1925
|{{dts|01|07|1942}}
|Po kněžském svěcení působil postupně v [[w:Římskokatolická farnost Oslavany|Oslavanech]], [[w:Římskokatolická farnost Drnholec|Drnholci]], [[w:Římskokatolická farnost Tišnov|Tišnově]], [[w:Římskokatolická farnost Hovorany|Hovoranech]] a [[w:Římskokatolická farnost Prušánky|Prušánkách]]. Od r. 1940 byl farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Ždánice|Ždánicích]] u Hodonína. V roce 1942 byl zatčen za pomoc protinacistickým odbojářům, dopraven do Kounicových kolejí v Brně a popraven. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|František Voneš
|
|
|{{dts|01|07|1942}}
|Kaplan ve Ždánicích u Hodonína, spolu s farářem Kostihou pomohl protinacistickým odbojářům a byl rovněž (ve stejný den a na stejném místě, jako jeho farář Václav Kostiha) popraven. 
|-
|Mons. František Vítek
|{{dts|04|09|1858}}
|{{dts|15|07|1883}}
|{{dts|05|10|1942}}
|Rodák z Týniště nad Orlicí v Čechách (královéhradecká diecéze). Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, teologii studoval v Hradci Králové. Působil jako vikarista hradecké katedrály a později jako kaplan v Polné. Později přešel do diecéze brněnské. V letech 1891-1898 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Jámy|Jamách]], poté v letech 1898-1912 farář v [[w:Římskokatolická farnost Nové Veselí|Novém Veselí]]. Od roku 1909 assesor brněnské konzistoře. V roce 1912 byl ustanoven děkanem v Polné (opět královéhradecká diecéze). Monsignorem od roku 1927. 
|-
|[[w:Alois Koudelka|Alois Koudelka]]
|{{dts|18|11|1861}}
|
|{{dts|09|12|1942}}
|Vystřídal několik kněžských působišť, v letech 1907-1933 byl farářem v [[w:Římskokatolická farnost Prace|Praci]]. Výborný lingvista, ovládající asi třicet jazyků. Překladatel. Od roku 1933 žil na odpočinku u augustiniánů na Starém Brně v ''Augustineu'' - ústavu pro staré a nemocné kněze (členem augustiniánského řádu se nestal). 
|-
|Klement Lahodný
|{{dts|18|04|1909}}
|{{dts|01|04|1933}}
|{{dts|12|12|1942}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Lysice|Lysicích]]. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|ThDr. [[w:Norbert František Hrachovský|Norbert František Hrachovský]], O.Praem.
|{{dts|11|09|1879}}
|
|{{dts|18|01|1943}}
|Původně bohoslovec olomoucké arcidiecéze, ze semináře byl vyloučen pro své kontakty s katolickou modernou, byl však přijat do kanonie premonstrátů v Nové Říši u Telče a po věčných slibech byl vysvěcen na kněze. Koncem května 1942 byl se skupinou svých spolubratří uvězněn v Kounicových kolejích v Brně, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi. Trpěl svalovou atrofií, a nebyl již schopen pohybu, po dvou dnech byl zavražděn injekcí s fenolem. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Zikmund Záběhlický|Zikmund Jindřich Záběhlický]], O.Praem.
|{{dts|15|07|1869}}
|
|{{dts|20|01|1943}}
|Novoříšský premonstrát, katecheta v Dolní Vilímči a farář [[w:Římskokatolická farnost Nová Říše|novoříšské farnosti]], 29. května 1942 byl spolu s několika spolubratry zatčen (i přesto, že krátce předtím prodělal mozkovou mrtvici a byl v léčení), ku podivu přežil výslechy a týrání v Kounicových kolejích, 16. ledna 1943 byl transportován do Osvětimi a po čtyřech dnech zemřel. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Vavřinec Novotný|Vavřinec Novotný]], O.Praem.
|{{dts|16|06|1873}}
|
|{{dts|27|01|1943}}
|Novoříšský premonstrát. Rodák z Milíkova ([[w:Římskokatolická farnost Měřín|farnost Měřín]]). Převor novořísšské premonstrátské kanonie. Zemřel v Rajsku (pobočný koncentrační tábor Osvětimi), kde o něj až do jeho smrti obětavě pečoval jeho spolubratr Siard F. Nevrkla. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Pavel Jan Souček|Pavel Jan Souček]], O.Praem.
|{{dts|23|06|1877}}
|1901
|{{dts|28|01|1943}}
|Opat novoříšské premonstrátské kanonie, zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Siard František Nevrkla|Siard František Nevrkla]], O.Praem.
|{{dts|11|09|1911}}
|1938
|{{dts|25|02|1943}}
|Novoříšský premonstrát, kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Cyrila a Metoděje, Brno-Židenice|Brně-Židenicích]], zemřel v koncentračním táboře v Rajsku (pobočka Osvětimi), kam byl transportován z Osvětimi na vlastní žádost, aby se mohl starat o svého spolubratra Vavřince Novotného. Zemřel cca měsíc po Novotného smrti. 
|-
|Mons. [[w:Adolf Tenora|Adolf Tenora]]
|{{dts|31|05|1865}}
|
|{{dts|26|02|1943}}
|Bratr Jana (viz r. 1936 tohoto seznamu) a Richarda Tenory (viz r. 1948 tohoto seznamu). Apoštolský pronotář, děkan [[w:Děkanát Brno|brněnského děkanátu]]. V září a říjnu 1939 byl držen nacisty jako rukojmí. Byl postupně kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]] a [[w:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Brno-Zábrdovice|Brně-Zábrdovicích]], následně farářem v [[w:Římskokatolická farnost Šaratice|Šaraticích]]. 
|-
|Jaroslav Kalous, CSsR
|
|
|{{dts|13|03|1943}}
|Redemptorista, kněz. Působil zejména jako lektor juvenátu v klášteře v Července u Litovle (olomoucká arcidiecéze). Krátce působil také v brněnské redemptoristické koleji při kostele sv. Michala. Často konal lidové misie. 
|-
|doc. ThDr. Metoděj Marvan
|
|1897
|{{dts|10|05|1943}}
|Po kněžském svěcení byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Měřín|Měříně]] a následně v [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Poté byl poslán k dalšímu studiu do Říma. Zde získal docenturu v oboru církevního práva. Po návratu na Moravu působil jako regent v brněnském kněžském semináři, později tamtéž jako knihovník. Byl rovněž zpovědníkem řeholních sester z Kongregace sv. Cyrila a Metoděje. Pro tuto kongregaci také vytvořil stanovy. Byl znám jako velký odborník na církevní právo, a zároveň jako velice laskavý člověk. 
|-
|Mons. Metoděj Hošek
|{{dts|25|02|1860}}
|
|{{dts|02|09|1943}}
|Rodák z Doubravníku. Farář v Líšni, výborný kazatel. Podporovatel chudých. Dožil v péči sester boromejek v Líšni.  
|-
|[[w:František Bařina|František Bařina]], OSA
|{{dts|26|01|1863}}
|1887
|{{dts|22|09|1943}}
|Augustinián, opat na Starém Brně. Překladatel z polštiny a ruštiny. 
|-
|Metoděj Vladimír Cupal, OSA
|
|1906
|{{dts|29|10|1943}}
|Augustinián, farář na Starém Brně. 
|-
|Viktor Amand Kyas, OSB
|
|
|{{dts|03|03|1944}}
|Broumovský benediktin. Gymnaziální profesor. Na penzi žil v Brně-Žabovřeskách. 
|-
|Antonín Štourač
|
|1894
|1944
|V letech 1904–1934 farář v Lanžhotě.
|-
|Jiří Hrůza
|{{dts|31|03|1894}}
|{{dts|05|07|1920}}
|{{dts|24|05|1944}}
|Rodák z Medlic ([[w:Římskokatolická farnost Horní Kounice|farnost Horní Kounice]]). Od r. 1933 farář ve Veverské Bítýšce.  
|-
|Jan Nekula
|{{Dts|24|12|1868}}
|{{Dts|30|7|1893}}
|{{Dts|25|10|1944}}
|Rodák z [[w:Police (okres Třebíč)|Police]], farnost [[w:Římskokatolická farnost Kdousov|Kdousov]]. Kooperátor a později administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Horní Dubňany|Horních Dubňanech]]. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]]. Administrátorem v [[w:Římskokatolická farnost Herálec pod Žákovou horou|Herálci]], na zástup za nemocného P. Leoploda Jakla. Poté působil jako kooperátor ve své rodné farnosti Kdousov. Na podzim roku 1938 byl zatčen gestapem, vypuzen na území protektorátu a byl mu zabaven jeho majetek. Farářem v [[w:Římskokatolická farnost Dešná u Dačic|Dešné]]. Na stará léta musel kaplanovat v [[w:Římskokatolická_farnost_Jemnice|Jemnici]]. Umírá v Bačkovicích. Vzkříšení očekává v kněžském hrobě v Kdousově.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Benedikt Hronek, OP
|{{dts|12|02|1907}}
|
|{{dts|11|02|1945}}
|Dominikán. Někdejší katecheta ve Znojmě. Dne 12. května 1944 byl zatčen gestapem. Po velkém utrpení zemřel v koncentračním táboře v Terezíně.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|Alfons Otakar Zadražil, OSA
|
|
|{{dts|22|02|1945}}
|Augustinián, kněz, působící v klášteře na Starém Brně. Za poslech zahraničního rozhlasu a nedovolené ozbrojování byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Praze na Pankráci stětím. 
|-
|Řehoř Kaplan, OP
|{{dts|04|10|1872}}
|{{dts|18|07|1897}}
|{{dts|28|05|1945}}
|Farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|farnosti při kostele sv. Kříže ve Znojmě]], člen tamního dominikánského konventu. Autor historické studie ''Paměti dominikánského kláštera ve Znojmě''.
|-
|Christian Honsig, O.Praem.
|{{dts|14|02|1876}}
|{{dts|17|07|1900}}
|{{dts|07|06|1945}}
|Rodák z Jihlavy, v letech 1919 až 1941 farář [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba, Jihlava|u sv. Jakuba v Jihlavě]]. Podle některých údajů počátkem druhé světové války sympatizoval s nacismem, později však údajně z těchto sympatií vystřízlivěl. Podle posudku, který na něj vypracoval nacistický aparát, Honsig rozhodně nebyl přesvědčeným nacistou (patřil k příznivcům mocnářství před rokem 1918 a v nacismu snad zpočátku pouze spatřoval jakousi možnost návratu ke &quot;starým časům&quot;). V roce 1941 byl na vlastní žádost ze zdravotních důvodů penzionován a zůstal v Jihlavě žít jako soukromá osoba. Koncem války z Jihlavy odešel a uchýlil se na řádovou faru ve Velké Chyšce u Pacova. Po několika dnech se však rozhodl do Jihlavy vrátit. Záhy po návratu byl zatčen. Dne 6. června 1945 jej &quot;partyzánský soud&quot; odsoudil k trestu smrti. Druhý den byl spolu s dalšími jihlavskými Němci v Rančířovském lese u Jihlavy zastřelen. Pohřben v hromadném hrobě na rančířovském hřbitově. Jeho působení a zhodnocení skutečné míry kolaborace dodnes vzbuzuje mezi historiky spory.
|-
|Alois Vaněk
|{{Dts|10|5|1881}}
|{{Dts|15|7|1906}}
|{{Dts|14|7|1945}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Měřín|Blízkova]]. Jako kooperátor působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Bobrová|Bobrové]] (1906-1907). Poté nastoupil do [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnic]], kde ve stejné funkci působil až do roku 1917. Jako kooperátor pak působil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Ždánice|Ždánicích]] do května 1918. Poté nastoupil jako expozita a později farář do [[w:Římskokatolická_farnost_Těšany|Těšan]], kde působil do druhé polovice roku 1936. Následně byl ustanoven opět do Moutnic, kde se stal farářem. Do knihy &quot;Pověsti z kraje Mrštíků a Herbenova&quot; poskytl vyprávění o Cyrilometodějském kříži poblíž Těšan. S Moutnickými farníky prožil II. světovou válku. Na jejím konci 13. května 1945 ohlásil smutek po 6 neděl. Neměli se pořádat žádné zábavy, kolotoče, divadla apod. Bohužel byl trnem v oku místní fašistické skupině, která mu vyhrožovala anonymním dopisem. Pan farář zemřel po krátké a těžké nemoci zaopatřen sv. svátostmi. V novinách Slovo národa bylo uvedeno, že se stal poslední oběť války ve své farnosti. Vzkříšení těla očekává na moutnickém hřbitově.
|-
|Ladislav Necid
|1875
|1899
|{{dts|05|09|1945}}
|Rodák z Frankova Zhořce ([[w:Římskokatolická farnost Uhřínov|farnost Uhřínov]]). Někdejší kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]]. Později odešel mezi krajany do USA. Zde působil v clevelandské diecézi. 
|-
|Mons. PhDr. ThDr. [[w:Josef Dvořák (teolog)|Josef Dvořák]]
|{{dts|08|03|1864}}
|1887
|{{dts|30|11|1945}}
|Rodák z Třebíče. Spirituál a profesor dogmatiky v brněnském kněžském semináři. 
|-
|František Svoboda
|1886
|1910
|{{dts|11|01|1946}}
|Někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Bobrová|Bobrové]].  
|-
|Ladislav Jakub Kokta
|1872
|{{dts|26|07|1897}}
|{{dts|29|04|1946}}
|Rodák z Doubravníku. Auditor konzistoře a biskupský rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou|Pavlově u Radostína nad Oslavou]]. 
|-
|Mons. Emil Procházka
|{{dts|17|09|1876}}
|1899
|{{dts|07|05|1946}}
|Kooperátor [[w:Kostel svaté Máří Magdalény (Brno)|u sv. Máří Magdaleny]] v Brně. Katecheta škol ''Vesna''. Účastník pouti do Jeruzaléma, o čemž napsal knihu ''Do svaté země''. 
|-
|dr. Placid Buchta, OSB
|
|
|{{dts|27|07|1946}}
|Rajhradský benediktin, někdejší farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrovačice|Ostrovačicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Augustin Kratochvíl|Augustin Kratochvíl]]
|{{dts|29|08|1865}}
|1892
|{{dts|18|08|1946}}
|Rodák z Bučovic. Jako kněz vystřídal postupně několik farností na západní Moravě (působil např. v [[w:Římskokatolická farnost Kostelec u Jihlavy|Kamenici u Jihlavy]]), nakonec v letech 1915-1945 působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče|Budišově u Třebíče]]. Vedle duchovní služby se věnoval též historiografii. Podílel se autorsky na ''[[w:Vlastivěda moravská|Vlastivědě moravské]]'', která vycházela mezi lety 1906-1907. Sepsal čtyři části tohoto monumentálního díla, mapující tehdejší politické okresy ivančický, velkomeziříčský, židlochovický a pohořelický. V roce 1945 odešel na odpočinek do rodiště a v následujícím roce zemřel. Pohřben v Bučovicích. 
|-
|Josef Kolář
|1887
|1911
|{{dts|25|08|1946}}
|Rodák z Bukové (farnost Protivanov). V letech 1926-1933 farář v Bobrové, poté působil v [[w:Římskokatolická farnost Jemnice|Jemnici]]. 
|-
|Jaroslav Mráz, O.Crucig.
|{{dts|20|11|1887}}
|
|{{dts|30|08|1946}}
|Křížovník s červenou hvězdou. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Mašovice|Mašovicích]]. 
|-
|Mons. [[w:Pavel Huyn|Pavel Huyn]]
|{{dts|17|02|1968}}
|{{dts|07|06|1892}}
|{{dts|01|10|1946}}
|Působil jako zámecký kaplan v [[w:Římskokatolická farnost Křetín|Křetíně]], později ve farnostech [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřice]], [[w:Římskokatolická farnost Trstěnice u Moravského Krumlova|Trstěnice]] a [[w:Římskokatolická farnost Běhařovice|Běhařovice]], od r. 1902 diecézní biskup brněnský, v letech 1916-1919 pak arcibiskup pražský. Po vzniku Československa byl donucen vzdát se úřadu a odejít do zahraničí. V roce 1921 byl jmenován patriarchou alexandrijským, šlo ovšem pouze o čestný titul bez jakékoliv reálné pravomoci. V roce 2016 byly jeho ostatky přeneseny do Rajhradu u Brna a pohřbeny v klášterním kostele Sester těšitelek Božského Srdce Ježíšova (tuto kongregaci pomáhal kdysi zakládat).  
|-
|Josef Kolenec
|{{Dts|28|10|1860}}
|{{Dts|10|6|1883}}
|{{Dts|11|2|1947}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická_farnost_Kyjov|Kyjova]]. Jako kooperátor působil v [[w:Římskokatolická_farnost_Tvrdonice|Tvrdonicích]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Kučerov|Kučerově]] (1883), [[w:Římskokatolická_farnost_Kobylí_na_Moravě|Kobylí]] (1884), založil zde obecní knihovnu a také Cyrilskou jednotu, kterou vedl. Ustaneven farářem ve [[w:Římskokatolická_farnost_Fryšava_pod_Žákovou_horou|Fryšavě]] (4.2. 1887), [[w:Římskokatolická_farnost_Bory|Horních Borech]] (1894), byl zakladatelem tamějšího hasičského sboru, [[w:Římskokatolická_farnost_Babice_nad_Svitavou|Babice nad Svitavou]] (1906), [[w:Římskokatolická_farnost_Měnín|Měnín]] (1909) Mimo jiné zde sepsal knihu pro přípravu dítek ke sv. zpovědi a k svatému příjímání &quot;Nechte maličkých přijítí ke Mně&quot;. Byl spolupořadatelem poutí do Lurd pod vedením bratrů Kolísků. V Měníne odevzdal svoji duši Pánu a na místním hřbitově očekává vzkříšení mrtvých.
|-
|pplk. Karel Kolísek
|
|
|{{dts|25|02|1947}}
|Vojenský duchovní. Rodný bratr R.D. Františka Kolíska (viz r. 1906 tohoto seznamu), R.D. Ignáta Kolíska (viz r. 1927 tohoto seznamu) a Mons. [[w:Alois Kolísek|Aloise Kolíska]] (viz r. 1931 tohoto seznamu). Organizoval spolu se svými bratry-kněžími impozantní poutě do Lourd, kterých se účastnívaly stovky lidí. 
|-
|Mons. Raimund Kobza
|{{dts|07|01|1869}}
|{{dts|28|07|1895}}
|{{dts|27|04|1947}}
|Rodák ze Stránecké Zhoři ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]). Katecheta ve Znojmě. Diecézní cenzor. 
|-
|[[w:Alois Kotyza|Alois Josef Kotyza]], OSB
|{{dts|27|02|1869}}
|{{dts|30|07|1893}}
|{{dts|21|07|1947}}
|Rajhradský benediktin, někdejší duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Domašov|Domašově u Brna]], od r. 1936 rajhradský opat. Zemřel při dopravní nehodě. 
|-
|Josef Peksa
|{{dts|26|02|1869}}
|{{dts|26|07|1891}}
|{{dts|15|12|1947}}
|Rodák z Olší nad Oslavou ([[w:Římskokatolická farnost Netín|farnost Netín]]), farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. 
|-
|Josef Hodovský
|
|
|{{dts|21|12|1947}}
|Farář ve [[w:Římskokatolická farnost Veverské Knínice|Veverských Knínicích]].  
|-
|Augustin Franěk
|24. července 1868 Náměšť nad Oslavou
|30. července 1893
|22. prosince 1947
|biskupský rada, děkan a farář ve Starči (1901 - 1947)
|-
|Mons. [[w:Richard Tenora|Richard Tenora]]
|{{dts|25|06|1972}}
|
|{{dts|14|01|1948}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou|Náměšti nad Oslavou]]. Bratr Adolfa (viz r. 1943 tohoto seznamu) a Jana Tenory (viz r. 1936 tohoto seznamu). Za druhé světové války vydával falešné křestní listy Židům, aby je uchránil deportace do koncentračních táborů. 
|-
|Josef Šťastný
|{{Dts|23|3|1874}}
|{{Dts|26|7|1897}}
|{{Dts|8|4|1948}}
|Kooperátor v [[w:Římskokatolická_farnost_Lipolec|Lipolci]]. Roku 1900 byl v Haasbergu ve Slovinsku. Po návratu sloužil ve farnosti [[w:Římskokatolická_farnost_Jiřice_u_Miroslavi|Jiřice]], [[w:Římskokatolická_farnost_Olbramovice_u_Moravského_Krumlova|Olbramovice]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Drnovice|Drnovice]]. Následně se stal farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Želešice|Želešicích]], [[w:Římskokatolická_farnost_Rozsochy|Rozsochách]] a v [[w:Římskokatolická_farnost_Telnice|Telnici]].
1.11.1927 nominován na modřického děkana. Vzkříšení těla očekává na [[w:Římskokatolická_farnost_Měnín|měnínském]] hřbitově, jeho rodišti.
|-
|František Všetečka
|
|
|{{dts|31|05|1948}}
|Rodák z Rouchovan. Někdejší farář v Lovčicích. Emeritní spirituál brněnského kněžského semináře. Dožil na odpočinku v rodišti.
|-
|Antonín Sáňka
|1921
|
|{{dts|22|07|1948}}
|Kaplan v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]]. Tragicky zahynul při koupání v brněnské přehradě. 
|-
|Česlav Přichystal, OP
|
|
|{{dts|06|10|1948}}
|Dominikán, duchovní správce sester dominikánek ve Střelicích u Brna. 
|-
|František Stejskal
|{{dts|02|06|1864}}
|
|{{dts|06|12|1948}}
|Biskupský a konzistorní rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Řečkovice|Brně-Řečkovicích]].
|-
|Prof. ThDr. [[w:Augustin Alois Neumann|Augustin Alois Neumann]], OSA
|{{dts|14|06|1891}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|26|12|1948}}
|Rodák z Olešnice na Moravě. Augustinián na Starém Brně. Církevní historik, vyučující na teologické fakultě v Olomouci.
|-
|Hilár František Haitl, OP
|{{dts|12|11|1871}}
|{{dts|18|07|1897}}
|{{dts|06|01|1949}}
|Rodák z Partutovic (olomoucká arcidiecéze). V letech 1924-1927 převor dominikánského konventu ve Znojmě. 
|-
|Filip Homola
|{{dts|13|04|1864}}
|1889
|{{dts|19|01|1949}}
|Rodák z Bohdalova. Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Hnanice|Hnanicích]]. Od r. 1938 na penzi. 
|-
|Jan Šoupal
|{{dts|05|09|1870}}
|{{dts|26|07|1896}}
|{{dts|02|04|1949}}
|Po kněžském svěcení působil postupně v několika farnostech, v letech 1924-1933 farář v [[w:Římskokatolická farnost Archlebov|Archlebově]]. 
|-
|Alois Vojanec
|{{Dts|20|6|1871}}
|{{Dts|28|7|1895}}
|{{Dts|21|5|1949}}
|Rodák z [[w:Římskokatolická farnost Čebín|Čebína]]. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], [[w:Římskokatolická farnost Židlochovice|Židlochovicích]] a později zámeckým kaplanem tamtéž. Farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Němčice|Velkých Němčicích]]. V roce 1935 se stal [[w:Děkanát Hustopeče|Hustopečským děkanem]]. Je pochován v kněžské hrobce ve Velkých Němčicích.
|-
|Ignác Hrubý
|{{Dts|1|2|1864}}
|{{Dts|28|7|1889}}
|{{Dts|11|12|1949}}
|Rodák z [[w:Uhřice_(okres_Vyškov)|Uhřic]] u Milonic. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Oslavany|Oslavanech]]. Dne 20.května 1902 investován na faru do [[w:Římskokatolická_farnost_Borkovany|Borkovan]]. Dne 1.října 1927 se stal Klobouckým děkanem se sídlem v Borkovanech. Vzkříšení těla očekává na hřbitově v Bučovicích.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Toufar|Josef Toufar]]
|{{dts|14|07|1902}}
|{{dts|29|06|1940}}
|{{dts|25|02|1950}}
|Rodák z Arnolce (farnost Zhoř u Jihlavy). Teologická studia započal až v pozdějším věku a na kněze byl vysvěcen teprve krátce před svými 38. narozeninami (což bylo v tehdejších poměrech dosti &quot;pozdní povolání&quot;). Byl inkardinován do královéhradecké diecéze. Kratičký čas po svém vysvěcení však provizorně vedl duchovní správu ve své rodné farnosti, vzhledem k nemoci a hospitalizaci tehdejšího zhořského faráře (R.D. Viktor Mastný). Poté již působil v královéhradecké diecézi, naposledy jako administrátor farnosti Číhošť. Začátkem roku 1950 byl zatčen a bez důkazů obviněn z inscenování tzv. ''Číhošťského zázraku''. Zemřel na následky brutálních výslechových metod ve vyšetřovací vazbě. Byl zakopán do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. Teprve na podzim r. 2014 byly jeho ostatky identifikovány a exhumovány. Dne 12. července 2015 byl pak pohřben do nově zřízené hrobky v číhošťském kostele Nanebevzetí Panny Marie. Od r. 2013 probíhá jeho beatifikační proces. 
|-
|Jan Širůček
|{{dts|06|06|1880}}
|1905
|{{dts|23|03|1950}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Trstěnice u Moravského Krumlova|Trstěnicích u Moravského Krumlova]]. 
|-
|ThDr. [[w:Bohumil Spáčil|Bohumil Spáčil]], SJ
|{{dts|25|04|1875}}
|{{dts|28|10|1901}}
|{{dts|05|12|1950}}
|Jezuita. Rodák z Vémyslic u Moravského Krumlova. V letech 1901-1905 byl knězem brněnské diecéze, do jezuitského řádu vstoupil až poté. Byl prefektem brněnského semináře. V letech 1938-1945 byl provinciálem ''České provincie Tovaryšstva Ježíšova''. V roce 1950 byl se spolubratry internován ve zrušeném cisterciáckém opatství v Oseku u Duchcova v severních Čechách. Zde také zemřel. Pohřben je v hrobce jezuitů na Vyšehradském hřbitově v Praze. 
|-
|Jan Dopita
|
|
|{{dts|01|05|1950}}
|Farář ve Vysokých Popovicích.
|-
|Karel Toufar, OFMCap.
|1867
|
|{{dts|14|02|1951}}
|Kapucín, kněz. Nějaký čas působil v brněnském konventu u kostela Nalezení sv. Kříže. V roce 1950 nebyl v rámci Akce K vzhledem ke svému stáří internován. Se skupinou obdobně starých řeholníků se dostal do bývalého kapucínského konventu v Opočně (královéhradecká diecéze), kde dožil v péči Školských sester de Notre Dame. Krátce po jeho smrti byl opočenský &quot;charitní dům&quot; zrušen a zbylí řeholníci byli převezeni na Moravec. P. Karel Toufar byl strýcem kněze královéhradecké diecéze, R.D. Josefa Toufara, umučeného v souvislosti s tzv. ''Číhošťským zázrakem''. Svého synovce přežil o necelý rok. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Josef Koutný|Josef Koutný]]
|{{dts|04|01|1909}}
|1932
|{{dts|29|04|1951}}
|Někdejší kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Křtiny|Křtinách]]. Později absolvoval studijní pobyt v Palestině a následně vyučoval biblistiku v brněnském semináři. Po roce 1948 začal být perzekvován a rozhodl se k odchodu do zahraničí. Při pokusu o přechod hranic byl zatčen a vyšetřován. Krátce po propuštění z vyšetřovací vazby za nejasných okolností zemřel (teorie, že by spáchal sebevraždu byla zpochybněna, protože na jeho těle shledali zaměstnanci pohřební služby jasné známky násilí, které si nemohl způsobit sám).
|-
|Eduard Pufberger
|1886
|asi 1910
|{{dts|09|07|1951}}
|Rodák z Dolních Bojanovic. Farář postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Chlum u Třebíče|Chlumu u Třebíče]], později ve Sloupě. Od roku 1947 farář v Rudíkově. Dne 31. prosince 1949 byl raněn mozkovou mrtvicí, z čehož se již nikdy plně nevzpamatoval. Na výpomoc dostal R.D. Zdeňka Jelínka, který později, po jeho smrti rudíkovskou farnost převzal. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Václav Drbola|Václav Drbola]]
|{{dts|16|10|1912}}
|1938
|{{dts|03|08|1951}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Babice u Lesonic|Babicích u Lesonic]], byl zatažen do &quot;případu Babice&quot; a ač se reálně ničím neprovinil (v době vraždy funkcionářů KSČ v Babicích, která byla záminkou, byl již několik týdnů vězněn), byl odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:František Pařil|František Pařil]]
|{{dts|27|01|1911}}
|1937
|{{dts|03|08|1951}}
|V letech 1942-1943 interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], později farář v [[w:Římskokatolická farnost Horní Újezd u Třebíče|Horním Újezdě u Třebíče]], v r. 1951 byl zatažen do &quot;případu Babice&quot;, odsouzen k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), jeho ostatky byly poté zpopelněny, později byla však urna s jeho popelem vydána příbuzným, kteří ji provizorně pohřbili, v roce 2011 byla urna pohřbena do hrobu u hlavního kříže na hřbitově v Heřmanově u Velké Bíteše (do heřmanovské farnosti patří Pařilův rodný Vidonín), František Pařil má tedy jako jediný ze tří kněží, popravených v souvislosti s &quot;případem Babice&quot;, svůj vlastní hrob.
|-
|ThDr. Tomáš Akv. Hudec
|{{dts|07|01|1877}}
|1900
|{{dts|22|08|1951}}
|Rodák z Věrovan (olomoucká arcidiecéze), zřejmě kněz olomoucké arcidiecéze. Vyučující biblistiky v brněnském kněžském semináři. Později děkan CMTF v Olomouci. 
|-
|Jan Dvořák
|{{Dts|27|9|1865}}
|{{Dts|28|7|1889}}
|{{Dts|30|12|1951}}
|Narodil se v Moravské Skalici. Byl kaplanem v Mohelnu, Blansku, Moutnicích. Poté byl administrátorem v Sokolnicích, pak kaplanem v Dubňanech, Jinošově. Byl fařářem v  Heřmanově u Velké Bíteše, kde mimo jiné na základě živého snu, který měla farnice porodní bába Julie Jenišová - Lundová a později i sám páter Dvořák, se zjevila Panna Maria a žádala je, aby byla ve farnosti uctívána. Karmelská pouť je na seznamu nemateriálních statků lidové kultury Kraje Vysočina.  Poté byl farářem v Šaraticích.
|-
|Prof. ThDr. [[w:Josef Heger|Josef Heger]]
|{{dts|07|05|1885}}
|1908
|{{dts|06|01|1952}}
|Rodák z Nyklovic ([[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|farnost Sulkovec]]). Po kněžském svěcení působil dále v Brně. Podnikl cestu do Palestiny. Později působil jako katecheta na gymnáziu v Moravských Budějovicích. Od r. 1924 pak vyučoval biblistiku v brněnském kněžském semináři. V roce 1930 byl povolán k výuce na Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po vypuknutí druhé světové války akademické činnosti zanechal a působil jako venkovský farář v moravské části Vysočiny. Dožil ve svém rodišti již značně nemocen. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Jan Bula|Jan Bula]]
|{{dts|24|06|1920}}
|{{dts|29|07|1945}}
|{{dts|20|05|1952}}
|Kaplan a později administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici nad Rokytnou]], v roce 1951 byl nespravedlivě odsouzen v souvislosti s &quot;případem Babice&quot; k trestu smrti a popraven oběšením (justiční vražda), probíhá jeho beatifikační proces.
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Ferdinand Karel Nesrovnal|Ferdinand Karel Nesrovnal]], SJ
|
|
|{{dts|30|05|1952}}
|Jezuita. V letech 1948-1950 kooperátor v Bystrci u Brna. Po roce 1950 byl perzekvován komunistickým režimem.  V roce 1952 byl zatčen, a krátce poté byl na cele nalezen oběšen (záhadné úmrtí, příčiny smrti jsou nejasné, mohlo jít o sebevraždu, ale rovněž mohl být usmrcen svými vyšetřovateli). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. 
|-
|Osvald Šurý
|{{dts|09|08|1888}}
|{{dts|20|07|1913}}
|{{dts|18|06|1952}}
|Rodák z Drnovic (farnost Lysice). V letech 1924-1932 farář v [[w:Římskokatolická farnost Sulkovec|Sulkovci]], 1932-1936 ze zdravotních důvodů mimo aktivní službu. V letech 1937-1942 farář v [[w:Římskokatolická farnost Sebranice u Boskovic|Sebranicích u Boskovic]]. 
|-
|František Pohanka
|
|1899
|{{dts|16|07|1952}}
|Rodák z Kotlas (farnost Nové Veselí). V letech 1911-1914 farář v [[w:Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou|Ostrově nad Oslavou]], od r. 1914 až do své smrti působil ve [[w:Římskokatolická farnost Studená|Studené]]. 
|-
|Cyril Soušek
|{{Dts|20|3|1865}}
|{{Dts|26|7|1891}}
|{{Dts|21|12|1952}}
|Narozen v [[w:Římskokatolická_farnost_Klenovice_na_Hané|Klenovicích]]. Kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Nové_Veselí|Novém Veselí]], [[w:Římskokatolická_farnost_Moravská_Nová_Ves|Moravské Nové Vsi]], [[w:Římskokatolická_farnost_Břeclav|Břeclavi]], [[w:Římskokatolická_farnost_Rožná_nad_Pernštejnem|Rožné]]. Na jeho působení v této farnosti vzpomíná malíř [[w:Oldřich_Blažíček|Oldřich Blažíček]], ''jak byl oblíbený mezi mládeži, byl nadšeným mineralogem. Štedře rozdával, jak mohl. V mládí byl kaplan Soušek prý v nějakém klášteře uschován.'' Krátce poté působil v rakousku v Sieghartingu u [[w:Schärding|Schärdingu]]. Po krátké době pak byl ustanoven kooperátorem v [[w:Římskokatolická_farnost_Milonice|Milonicích]]. Jako administrátor působil ve [[w:Římskokatolická_farnost_Lísek_u_Bystřice_nad_Pernštejnem|Lhotě]], ve [[w:Římskokatolická_farnost_Stařeč|Starči]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Lomnice_u_Tišnova|Lomnici u Tišnova]]. Farářem v [[w:Římskokatolická_farnost_Unín_u_Tišnova|Uníně]] a [[w:Římskokatolická_farnost_Moutnice|Moutnicích]]. Na stáří se stal duchovním v [[w:Klášter_sester_těšitelek_(Rajhrad)|klášteře Sester těšitelek v Rajhradě]]. Po zrušení kláštera se musel přestěhovat do rodiny své dlouholeté hospodyně do [[w:Římskokatolická_farnost_Syrovice|Syrovic]]. Zde na místním hřbitově očekává vzkříšení těla.
|-
|Felix František Svoboda, OP
|{{dts|01|04|1873}}
|{{dts|17|07|1898}}
|{{dts|01|03|1953}}
|Dominikán. Někdejší kaplan [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Kříže, Znojmo|u sv. Kříže ve Znojmě]]. Později působil v dominikánských konventech mimo brněnskou diecézi, naposledy v Ústí nad Labem (litoměřická diecéze). V roce 1950 byl vzdor špatnému zdravotnímu stavu odvezen do internace do Broumova. O rok později byl převezen do charitního domova na Moravci, kde dožil. Na hřbitově na Moravci je též pohřben. 
|-
|Josef Handl
|21.8.1880
|{{Dts|15|7|1906}}
|{{Dts|22|09|1953}}
|Narodil se v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], Působil jako kooperátor a administrátor v Cizkrajově, poté byl kaplanem ve Vlasaticích a Hrušovanech nad Jevišovkou. Od roku 1911 byl kaplanem u sv. Jakuba. Byl katechetou na měštanské chlapecké škole na Náměstí 28. řijna, Kounicové, Kotlářské a Sušilové ulici v Brně. Organizoval orelské poutě do Paříže a Lurd. Dále organizoval poutě do Maria Dreieichen, Maria Taferl a Mariazell  v Rakousku. V letech 1945 a 1946 vykonávaval službu administrátora při sv. Jakubu v Brně, poté až do důchodu byl I. kaplan při této farnosti. Je pohřben v knežském hrobě na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Mořic Ludva, OFMCap.
|1878
|
|{{dts|11|11|1953}}
|Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel.
|-
|Josef Kříž
|{{dts|15|03|1920}}
|1945
|{{dts|11|11|1953}}
|Duchovní správce v [[w:Římskokatolická farnost Bohdalov|Bohdalově]]. 
|-
|[[w:Alois Gryc|Alois Gryc]]
|{{dts|19|06|1880}}
|{{dts|30|07|1905}}
|{{dts|27|01|1954}}
|Rodák z Ruprechtova (farnost Krásensko v olomoucké arcidiecézi). Původně studoval práva, později přešel na studia teologie, kterou studoval střídavě v Olomouci a v Brně. V závěru teologických studií požádal, aby mohl působit v krajanské duchovní správě v USA. Protože včas nestihl dodat potřebné dokumenty k vycestování, musel zůstat na Moravě v brněnské diecézi. Po kněžském svěcení byl ustanoven kooperátorem v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]]. Do USA se mu podařilo vycestovat až v roce 1909. Po desetiletém působení v Iowě a Nebrasce u něj propukla závažná nervová nemoc. Byl nucen se vrátit na Moravu. Jelikož jeho stav se stále zhoršoval, a nemoc se později ukázala jako již trvalá, byl prohlášen za nezpůsobilého a byl mu ustanoven opatrovník v osobě jeho rodného bratra Josefa. Toto opatrovnictví trvalo po celý zbytek jeho života. Pohřben byl v rodném Ruprechtově. 
|-
|Jan Zouhar
|
|
|{{dts|25|08|1954}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Bílovice nad Svitavou|Bílovicích nad Svitavou]].  
|-
|Karel Endl
|
|
|{{dts|15|09|1954}}
|Kněz. Biskupský rada, děkan. Katecheta ve výslužbě v [[w:Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem|Bystřici nad Pernštejnem]].
|-
|Antonín Keller
|
|
|{{dts|30|09|1954}}
|Duchovní správce ve Chvalkovicích u Bučovic.
|-
|Ludvík Mihola
|{{dts|17|12|1870}}
|1893
|{{dts|07|10|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Tasovice|Tasovicích u Znojma]].  
|-
|Jan Gottwald
|
|
|{{dts|23|10|1954}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Osová Bítýška|Osové Bítýšce]].
|-
|František Musil
|
|
|{{dts|27|11|1954}}
|Konzistorní rada. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Želešice|Želešicích]].
|-
|Cyril Janšta
|
|
|{{dts|09|01|1955}}
|Kněz, konzistorní rada. Katecheta v Jihlavě. 
|-
|Eduard Rozmahel
|
|
|{{dts|31|01|1955}}
|Farář a děkan v [[w:Římskokatolická farnost Dačice|Dačicích]].
|-
|František Florián
|
|
|{{dts|05|02|1955}}
|Kněz. Katecheta ve výslužbě v Hodoníně. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Vojtěch Basovník|Vojtěch Basovník]], SDB
|
|{{dts|02|06|1939}}
|{{dts|17|03|1955}}
|Salesián. Krátce působil v salesiánské komunitě v Brně. V roce 1950 byl se svými spolubratry internován, o tři roky později zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke čtyřletému vězení. Trest nastoupil do pracovního tábora v Temném Dole ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v důsledku odepření potřebné lékařské péče na otravu krve. 
|-
|Amand Jan Dlapka, OP
|{{dts|23|06|1892}}
|{{dts|05|07|1916}}
|{{dts|25|05|1955}}
|Dominikán, znojemský rodák. Nějaký čas působil ve znojemském dominikánském konventu. V roce 1945 byl odsunut z Československa, jelikož byl hlášen k německé národnosti. Působil pak v rakouském Retzu, kde je také pohřben. 
|-
|Simeon Zapletal
|
|
|{{dts|05|07|1955}}
|V letech 1912-1944 farář v Telči. 
|-
|Stanislav Alois Víceník, OP
|{{dts|20|06|1879}}
|{{dts|29|07|1904}}
|{{dts|04|09|1955}}
|Dominikán. Po kněžském svěcení působil nějaký čas jako kaplan ve Znojmě. 
|-
|Josef Kristek
|
|
|{{dts|19|05|1956}}
|Kanovník brněnské kapituly. Rektor brněnského [[w:Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Brno-město)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]].
|-
|František Martínek
|
|
|{{dts|06|06|1956}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Kobylí na Moravě|Kobylí na Moravě]].
|-
|Antonín Vitula
|
|
|{{dts|01|07|1956}}
|Kněz, katecheta v Brně-Králově Poli.
|-
|František Dohnal
|{{dts|31|07|1876}}
|1900
|{{dts|28|07|1956}}
|Jako bohoslovec se účastnil literárních aktivit ''Katolické moderny'', přátelil se s [[w:Jakub Deml|Jakubem Demlem]]. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Křižanovice u Bučovic|Křižanovicích u Bučovic]].
|-
|Antonín Nevrkla
|
|
|{{dts|07|11|1956}}
|Farář v Osové Bítýšce.
|-
|Jakub Jeleček
|
|
|{{dts|23|12|1956}}
|Emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost u kostela sv. Vavřince, Brno-Komín|Brně-Komíně]].
|-
|Emil Svoboda
|
|
|{{dts|01|01|1957}}
|Farář v [[w:Římskokatolická farnost Olší u Tišnova|Olší u Tišnova]].
|-
|Rudolf Neuman
|
|
|{{dts|01|01|1957}}
|Rodák ze Studence u Třebíče ([[w:Římskokatolická farnost Koněšín|farnost Koněšín]]). Někdejší duchovní správce ve [[w:Římskokatolická farnost Vratěnín|Vratěníně]]. Po roce 1948 byl různě šikanován státními orgány a nakonec skončil ve vězení. Po propuštění se mu podařilo odejít do zahraničí a působil pak v salzburské arcidiecézi v Rakousku. Později odešel do Kanady, kde se věnoval české krajanské duchovní správě v Torontu. Člověk mírné a ušlechtilé povahy.
|-
|Mons. Eduard Chadim
|
|
|{{dts|31|01|1957}}
|Někdejší kooperátor v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]], emeritní farář v [[w:Římskokatolická farnost Šitbořice|Šitbořicích]].
|-
|František Malík
|{{dts|24|03|1908}}
|
|{{dts|31|01|1957}}
|Rodák z Bukovinky (farnost Křtiny), působil jako farář v [[w:Římskokatolická farnost Drásov|Drásově]].
|-
|František Křehlík
|
|
|{{dts|18|02|1957}}
|Rodák z Olší nad Oslavou (farnost Netín, nezaměňovat s ThDr. [[w:František Křehlík|Františkem Křehlíkem]], který zemřel až v r. 1982), farář v [[w:Římskokatolická farnost Růžená|Růžené]].
|-
|Štěpán Jakub Rajda, O.Praem.
|
|
|{{dts|16|03|1957}}
|Novoříšský premonstrát, v letech 1942-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. První poválečný převor novoříšského kláštera, v letech 1947-1950 zároveň duchovní správce novoříšské farnosti. 
|-
|Josef Parma
|{{dts|28|10|1910}}
|{{dts|05|07|1935}}
|{{dts|17|05|1957}}
|Někdejší kooperátor [[w:Římskokatolická farnost Moravec|farnosti Moravec]], později administrátor postupně v [[w:Římskokatolická farnost Horní Bojanovice|Horních Bojanovicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Brtnice|Brtnici]]. Později byl duchovním správcem v [[w:Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky|Hlubokých Mašůvkách]]. Zemřel na následky mrtvice. 
|-
|Václav Šettner, SJ
|{{dts|05|06|1885}}
|
|{{dts|17|08|1957}}
|Jezuita, někdejší spirituál kněžského semináře v Brně.
|-
|Mons. ThDr. [[w:Josef Toman (kněz)|Josef Toman]]
|{{dts|14|01|1880}}
|{{dts|26|07|1904}}
|{{dts|08|12|1957}}
|Rodák z Netína. Po kněžském svěcení byl kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Prosiměřice|Prosiměřicích]] a následně farářem ve [[w:Římskokatolická farnost Starovice|Starovicích]], později působil v Brně jako vyučující v kněžském semináři. Kanovník brněnské kapituly. Byl velkým dobrodincem netínského kostela (věnoval do něj např. novou monstranci atd.). Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
|-
|Filip Macek
|
|
|{{dts|015|01|1958}}
|Farář ve Žďárci u Tišnova. 
|-
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Bohumil Burian|Bohumil Burian]]
|{{dts|25|11|1904}}
|{{dts|05|07|1929}}
|{{dts|29|04|1958}}
|Po kněžském svěcení působil jako kaplan v Lysicích, poté jako interkalární administrátor v [[w:Římskokatolická farnost Obyčtov|Obyčtově]] a [[w:Římskokatolická farnost Černá Hora|Černé Hoře u Blanska]], poté byl do r. 1931 kaplanem v [[w:Římskokatolická farnost Netín|Netíně]]. Následně byl kooperátorem postupně ve [[w:Římskokatolická farnost Velké Meziříčí|Velkém Meziříčí]] a [[w:Římskokatolická farnost Kunštát na Moravě|Kunštátě]]. Od r. 1937 byl zastupujícím duchovním správcem ve Velkém Meziříčí, po smrti tamního faráře, P. Skácela v roce 1939 byl ustanoven na jeho místo definitivně. Po roce 1948 začal být sledován komunistickými úřady. 29. dubna 1958 byl předvolán k výslechu na MNV ve Velkém Meziříčí. Neví se, jak &quot;výslech&quot; probíhal – Burian se ještě zvládl vrátit na faru. Záhy po návratu se však zhroutil a zemřel. 
|-
|Benedikt Novoměstský
|{{dts|20|03|1887}}
|1910
|{{dts|05|08|1958}}
|Rodák z Lovčic. Farář v [[w:Římskokatolická farnost Litohoř|Litohoři]] a později v [[w:Římskokatolická farnost Jakubov u Moravských Budějovic|Jakubově u Moravských Budějovic]]. 
|-
|Prof. ThDr. PhDr. [[w:Jan Bernardin Skácel|Bernardin Jan Skácel]], OP
|{{dts|03|04|1884}}
|
|{{dts|02|01|1959}}
|Dominikán. Někdejší převor dominikánského konventu ve Znojmě, po zákazu činnosti dominikánského řádu v roce 1950 se stáhl do ilegality, žil v Litoměřicích a věnoval se ilegální formaci řádového dorostu (pro řád formoval například svého synovce [[w:Stanislav Bečička|Štěpána Stanislava Bečičku]], OP, který do dominikánského řádu vstoupil tajně a své členství držel v tajnosti po většinu svého života), pohřben v Litoměřicích. 
|-
|Mons. ThDr. [[w:Antonín Jelen|Antonín Jelen]]
|1880
|1904
|{{dts|23|02|1959}}
|Kanovník brněnské kapituly. Assesor brněnské konzistoře, jubilant kněžství. 
|-style=&quot;background-color:#C5FCDC&quot;
|[[w:Bohuslav Burian|Bohuslav Burian]]
|{{dts|16|10|1919}}
|1947
|{{dts|29|04|1959}}
|Brněnský rodák. Původně klerik augustiniánského řádu v opatství na Starém Brně. Život v klášteře se mu však stal příliš svazujícím. Po dohodě s představenými z řádu odešel a přestoupil do diecézního semináře. Na kněze byl vysvěcen již pro brněnskou diecézi. Působil jako kaplan ve [[w:Římskokatolická farnost Slavonice|Slavonicích]], poté v [[w:Římskokatolická farnost Moravská Nová Ves|Moravské Nové Vsi]]. Tehdy začal převádět lidi přes hranice (převedl mj. kněze Josefa Hrbatu), po odhalení této své činnosti byl zatčen a odsouzen na 20 let odnětí svobody. V roce 1959 se mu podařilo uprchnout z Leopoldova a několik dní unikal. Byl znovu chycen a dopraven na Mírov. Zde zakrátko zemřel na následky mučení a odepření potřebné lékařské péče. 
|-
|František Augustin
|{{dts|12|10|1888}}
|
|{{dts|04|05|1959}}
|Rodák z Bohdalova. V letech 1925-1930 farář ve [[w:Římskokatolická farnost Fryšava pod Žákovou horou|Fryšavě pod Žákovou horou]], 1930-1937 ve [[w:Římskokatolická farnost Štěpánov nad Svratkou|Štěpánově nad Svratkou]] a nakonec 1937-1939 ve Střížově (není zřejmé zda ve Střížově-Číměři, či ve Střížově u Jihlavy). Dožil na odpočinku v rodišti. 
|-
|Ignác Kohl, OFMCap.
|
|
|{{dts|17|09|1959}}
|Kapucín, zpovědník řeholních sester na Moravci. Tamtéž zemřel.
|-
|František Foretnik
|{{Dts|10|8|1807}}
|{{Dts|3=1835}}
|
|Narodil se v [[w:Římskokatolická farnost Klobouky u Brna|Kloboukách u Brna]]. Jako kooperátor krátce působil v [[w:Římskokatolická farnost Moutnice|Moutnicích]], pak ve farnosti [[w:Římskokatolická farnost Sněžné na Moravě|Sněžné]]. Dále pak působil v [[w:Římskokatolická farnost Žarošice|Žarošicích]] a [[w:Římskokatolická farnost Sebranice u Boskovic|Sebranicích]]. Roku 1841 odplul přes [[w:Hamburk|Hamburk]] do [[w:Antily|Antil]], kde působil jako horlivý misionář, jak uvedl v roce 1842 biskup Richard Patrick Smith při své návštěvě ostrova [[w:Carriacou|Carriacou]]. Během devíti denní novény si vyprosili zázračný déšť, který přišel v poslední den novény i přes velmi jasnou oblohu, která od rána nenaznačovala žádné přeháňky. V periodiku Brünner Zeitung roku 1864 byla otištěna zpráva o tom, že moravští misionáři, včetně P. Foretníka na [[w:Kuba|Kubě]], se těší dobrému zdraví.
|}

[[Kategorie:Seznamy zemřelých kněží brněnské diecéze]]</text>
      <sha1>8xl5nci4d4e9d2gth2a5d76ycsjvq08</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>