Wikiknihy cswikibooks https://cs.wikibooks.org/wiki/Wikiknihy:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.48.0-wmf.3 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikiknihy Diskuse k Wikiknihám Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 6434 55526 54045 2026-11-09T07:46:22Z Mykhal 6472 typo 55526 wikitext text/x-wiki ''Předchozí kapitola [[../Altán|Altán]]'' NĚKTERÉ STYLY ZAHRAD JAKO VZOR <!-- Následující kapitola je informací o stylu východních (čínských) zahrad. Všeobecnou informací vedoucí k porozumnění spíše než k dokonalému popisu. Kapitolu lze rozvíjet a rozšířit. Nejsou zmíněny všechny styly čínské zahrady a korejské zahrady vůbec. Použity jsou zde obrázky i japonských zahrad. Japonské zahrady se od čínských liší a nejsou zde rovněž zmíněny. U dalších zahradních stylů je tomu podobně --> [[Soubor:Moon Gate.jpg|náhled|Průhled tvarovanou bránou v čínské zahradě. Velmi malebné efekty jsou tvořeny přiměřeně jemnými, tmavými, bezlistými větvemi opadavých dřevin na světlé ploše v zimě.]] == Čínské zahrady, nepravidelné zahrady východního stylu == V České republice lze čas od času najít napodobeniny čínských zahrad, většinou však jsou jen blízké napodobením některých prvků. Nejde jen o nákladnost tohoto druhu úpravy, pro kterou je obtížné zahradu realizovat. Stává se, že autor místo pokory, skromnosti, pohody a snahy o napodobení přírody předkládá nedůstojnou ukázku násilí, nevkusné křiklavosti nebo používá nevhodné materiály. Malé ploše, zahrádečce o velikosti sotva několika metrů, jejíž většinu tvoří koryto, vládne betonový kanál a vévodí hrubá a zbytečná stavba s rudou plechovou pozinkovanou střechou, altán s prohnutými okraji, umístěný uprostřed. Jindy je zas k vidění velmi „kontemplativní“ zahrada, maličká plocha oplocená vysokým plotem jen po okrajích osázená v pravidelných rozestupech velmi pomalu rostoucími koniferami vhodnými do skalky. Horší než zástup trpaslíků. Celá plocha je ale pokryta štěpkou a dřeviny zvýrazněny velkými zářivě bílými oblázky rozmístěnými kolem nich v kruhu nebo obrazcích. Uprostřed zářící drtě je zcela kulaté jezírko, velikostí příliš nepřevyšující mořské oko na toaletě nebo babiččin lavór na ranní hygiénu . Majitel sedí na okraji toho lavóru a hluboce rozjímá. Slovem atrapa, povrchní křeč, komedie, ne zahrada ale lunapark. Ovšem důležitá je spokojenost majitele. Špatné orientální zahrady, kýče, rozeznáte ale sami, vždy když na něco takového narazíte, poznáte je podle násilné a nesmyslné kompozice jindy podle ledabylosti a zmatené neuspořádanosti. [[Soubor:Bridge in Humble Administrator's Garden.JPG|náhled|Klikaté mosty mají v čínské zahradě mystický význam. Důležité jsou i používané materiály.]] Nechť vás neodradí to, že čínská zahrada pochází z Číny. Čínská zahrada není žádný aušus z plastu a polystyrenu na jedno použití. Čínská zahrada dokonce ani nepropaguje kulturní revoluci. Čínská zahrada je zahradnická legenda. Je vnímána jako styl nepravidelné zahrady s mystickými prvky, napodobující přírodu. Není tedy brán ohled na skutečnost, že některé z čínských zahrad byly později napodobeninami pravidelných zahrad nebo zda jsou v Číně budovány funkcionalistické zahradní úpravy pro dělníky, rolníky, pracující inteligenci a ozbrojené složky, oproštěné od příkras pouze s podnětnými symboly a obrazy oblíbeného vůdce lidu. Čínská zahrada je styl spíše '''kontemplativní''' než okázalý, styl, který byl vytvářen postupným vývojem od starověku po období kolonizace Asie Evropou. [[Soubor:7.díl html 2cea7ddc.png|náhled|Japonská zahrada. (Z knihy od R. R. Roota, Design in landscape gardening.)]] Nepravidelné čínské zahrady byly vzorem korejských a japonských zahrad. Tato kniha se nijak důkladně nezabývá japonskými zahradami, které jsou více založeny na symbolice, a ani zahradami v korejském stylu které se výrazně od čínských zahrad neliší. Mimo církevní a císařské zahrady byly zahrady často zahrady spíše majetkem úředníků a zahrada byla ukázkou jejich duševních a organizačních schopností a také jejich kreativity. Většina zahrada ovšem byla luxusem upravovaným odborníky. Čínští architekti té doby vytváří zahrady jako části krajiny určené k rozjímaní, jako symbolické obrazy. Tyto zahrady jsou určeny pro návštěvníky. Rozlehlé zahrady zahrnovaly i složité vodní prvky. Čínské zahrady zobrazují přírodu, ale z velké části ji modelují, idealizují a používají symboliku. Symbolika čínské zahrady je ještě podstatněji rozvinuta u japonských zahrad. [[Soubor:7.díl html m6bd21a59.png|náhled|Čínská architektura výrazně ovlivnila evropské zahrady. Čajovna v anglické zahradě. (Fotografie z knihy Mary H. Northend Garden ornaments.)]] Zajímavostí čínské zahrady je použití kamenných zahrad a bonsají, určitým způsobem použití zdobených chodníků a krytých chodníků vedených tak, aby vynikly a byly vhodně viděny a orámovány. Další zajímavostí jsou uspořádané upravené části komponované zahrady tvořící příběh nebo smysluplnou sérii obrazů . Čínské zahrady v průběhu stovek let nezůstaly neovlivněny cizími zeměmi. Na formování vzhledu čínské zahrady měly během jejich vývoje vliv především náboženství – konfuciánství, taoismus a buddhismus. Metody používané k tvorbě čínských zahrad byly přejaty a pozměněny okolními národy a tyto změny ovlivnily zpětně čínské zahrady. Autor do zahrady komponuje i historické prvky a někdy i artefakty ke kterým má osobní nebo mystický vztah. [[Soubor:Pebble lane.JPG|náhled|Chodník z oblázků je často velmi precizně vytvořen.]] Čínské zahrady jsou klasicky formovány pomocí vlivu prvků jin a jang a celek má být rovněž vyjádřením jejich '''souladu'''. Výraz taoistické filosofie přírody a její vztah k takovým uměním, jako je poezie a kaligrafie, je duchem čínských zahrad. Tao (doslova cesta) se pokládá '''spíše za probíhající proces spíše než pravidla''', které by bylo možné prostě následovat a naplnit. Tato filozofie zdůrazňuje '''jednotu''' s vesmírem, jehož prvky se skládají ze stejného materiálu, (čchi- životní energie). '''Tao je součtem všech věcí minulosti, přítomnosti a budoucnosti.''' Tyto principy se odrážejí v zahradě. Obrovské kameny, používané v zahradách, jsou projevem mystické prapůvodní neustále působící a všeobjímající síly Tao a zastupují průběh času a naši budoucnost. Čínské zahrady mají velmi hluboké filozofické kořeny. Přírodní prvky jsou pečlivě vybrány pro svůj historický nebo literární význam. Nebo jsou jako symbolické obrazy krajiny a zahrad vybrány upraveny a umístěny aby působily v dokonalé harmonii. Malebnost některých čínských zahrad není absolutně žádnou náhodou, ale je výsledkem kombinace tvorby malíře a zahradního architekta. <gallery> Soubor:7.díl html m2204c976.png|Pavilonek na Westminsterské cestě nedaleko Londýna. Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques. Soubor:7.díl_html_44014f59.png|Pavilonky v Alsasku provedené podle čínského vzoru. Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques. Soubor:7.díl html m53968244.png|Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques. Soubor:7.díl_html_m6ff16b57.png|Obrázek z knihy Jeana-Charlese Kraffta, Plans des plus beaux jardins pittoresques. </gallery> [[Soubor:Postcard-like view in the gardens of the Hu Qiu Shan (Suzhou, China).jpg|náhled|Rámovaný pohled je v čínské zahradě používán často.]] Je-li třeba posoudit kvality čínské zahrady, existuje šest klasických kritérií které lze použít: 1. Koncepce zahrady - celkové logické uspořádání, neotřelost, psychologické působení. 2. Způsob, jakým jsou kameny terén a voda harmonicky uspořádány, sladěny mezi sebou, nebo zda působí kontrastně. 3. Estetika pavilonů, teras, hal a komnat. 4. Výběr a vhodnost použití květin a stromů. 5. Vhodné názvy pavilonů, útvarů a pěstovaných rostlin (bonsají). 6. Poetické působení zahrady. Mimo lyrických námětů mohou být použity i epické. Čínská zahrada není nikdy viditelná v celém svém rozsahu. Zahrada by měla odrážet dvě důležité prvky, dvě sféry života. Jednak přírodu, která je zobrazena jako stromy, skály nebo vodní útvary, ale také zahradníka, tvůrčího ducha, který je obrazem stvoření, který se pokouší vytvořit soulad, svět jak dokonalou a přirozenou rovnováhu přírodních sil a vyváženost jejich působení. Nabízí návštěvníkovi živé obrazy a podobenství. Nikdy je nelze pochopit v plném rozsahu, najednou a vidět současně . Všechny jsou rozděleny do průhledů otvory ve zdech, průhledy dveřmi, okny, přes treláže. Celá zahrada je rozdělena velkým počtem záhybů zdí a úkrytů. Tyto struktury a otvory v nich jsou připravovány aby působily jako série vizuálních vjemů. Všechny součásti zahrady jsou v harmonii ale některé mohou být zvýrazněné, nebo mohou být určité prvky skryty. Složité kompozice berou v úvahu pohyb návštěvníků v zahradě. Zahradník to může vzít v úvahu a střídá a dolaďuje scény v přesně daném pořadí. Právě díky uvedeným průhledům je možné vytvořit skutečnou cestu, která, přestože ji tvoří více scén, zachovává jednotu celku. [[Soubor:7.díl html m58511e1e.png|náhled|Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]] [[Soubor:7.díl html 4524dbfd.png|náhled|Stavět mosty tam kde není řeka, umí jen politici a zahradníci. Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]] Čínská zahrada není, jak je zde ukázáno, estetický doplněk domu, ale '''je místem k životu'''. Umožňuje lidem vstupovat a pohybovat se tam. Rozdíl mezi čínskými a západními zahradami spočívá především ve faktickém chápání principu krásna. '''Západní zahrady se řídí geometrickými a matematickými zásadami a jejich těžištěm je architektura. Čínské zahrady považují přírodu a krásný duševní pocit návštěvníka zahrady za hlavní''' a třebaže i zde je těžiště v architektuře, stavem a modelaci terénu ve větší míře '''zdůrazňují jednotu přírody a člověka'''. Čínská zahrada byla podle některých zdrojů vzorem pro anglický přírodně krajinářský park . Stejně jako u podobně nepravidelného anglického přírodně krajinářského parku jsou čínské zahrady kultivovaným napodobením přírody, avšak podstatně více stylizovaným. [[Soubor:7.díl html mefd6236.png|náhled|Čínská zahrada v Borotíně podle návrhu Z. a V. Hrdličkových.]] Je zde více kladen důraz na intimitu prostoru, propracovanost stavebních prvků a mystiku, náboženství, na rozdíl od romantické nebo kýčovité pohádkovosti kontinentálních přírodně krajinářských parků. Podobně hravé prvky, jako v evropských parcích, se v čínské zahradě také vyskytují. Neodmyslitelným doplňkem jsou kameny, obelisky, balvany, které zde hrají roli dekorativních předmětů. V evropských zahradách tuto roli hrají často kamenné sochy. Zatímco evropské parky pracují s rozsáhlými plochami a s perspektivou, '''čínská zahrada je spíše plná tichých ukrytých zákoutí a měnících se průhledů z cesty.''' Oproti dnes realizovaným zahradním úpravám je '''čínská zahrada více malebná a klade důraz na různorodý terén a terénní nerovnosti. Zatímco v evropských zahradách jsou plochy pokryty rozsáhlými trávníky, čínská zahrada je pokrytá skalními útvary a pahorky.''' Vodní část evropských zahrad vytváří fontány a vodopády, nádrže. Zatímco v čínských zahradách najdeme spíše potoky, jezírka a stékající vodu. V čínské zahradě najdeme stromy, keře a květiny v izolovaných skupinkách, zapojených porostech a roztroušených přírodních formách. Ačkoliv v pravidelných tvarech a pravidelně vysázených sponech. '''Cesty v čínských zahradách jsou nerovné, klikaté a často i hliněné.''' Evropské zahrady a parky mají cesty rovné, přímé, málokdy zaoblené, stejně jako uspořádání evropských zahrad je až na výjimku, kterou je anglický park, pravidelné a geometrické. I v moderních zahradách je okázalost, monumentálnost, primitivní jasnost jednoduchého sdělení nebo dokonalost a technická účelovost provedení nadřazována přirozenosti a přírodnímu dojmu. Je předpokládáno, že anglický park vznikl právě pod vlivem návštěvy čínských zahrad a čínská zahrada sloužila jako koncept pro vytvoření prvních nepravidelných přírodně krajinářských parků. Styl úprav, cest, výsadby, odpovídá. Přesto že rozsáhlé anglické parky a malé čínské zahrady mají mnoho společného, jsou stejně tak i velmi odlišné. Nicméně některé zcela čínské prvky typické architektury, jako altány a pagody se objevily jako dekorace i v pozdních obdobích anglického parku. Klasické čínské zahrady byly zdokonalovány až do osmnáctého století. Vzhledem k množství čínských zahrad ve starověku, zůstalo jen několik tradičních čínských zahrad do dnešní doby. Čínská zahrada se skládá ze čtyř částí: 1. Terén a skály 2. Architektura 3. Rostliny 4. Voda v zahradě Terén a stavby jsou základní, primární část zahrady. Čínské slovo pro krajinu, shan shui, literárně znamená "hory a vody", obecný výraz pro tvoření zahrady znamená "kopání rybníků a hromadění hor". Je také důležité, jak vhodně jsou spojeny prvky jin a jang, jak jsou použity průhledy a výhledy do krajiny, začleněné do celku zahrady. Čína je většinou svého území leží na horách, hory zaujímají zvláštní místo v kolektivní představivosti Číňanů od neolitu. Základní forma zahrady je tvořena rybníky a valy. Hora je v čínské představivosti kouzelné místo. Podle některých mýtů jsou hory samy o sobě posvátné. Jsou osou světa, kde žijí staří mudrci, živící se pojídáním kamenů a vzácných bylin. Tito muži nazývaní nesmrtelní, mají v představách Číňanů přístup k takovým znalostem a dovednostem, které jsou neznámé obyčejným lidem. Hora správného typu, představuje draka z Čchi a všechny s ním související vlastnosti. Propracované jeskyně ve skalách slouží stejné funkci, představují malý kousek hory, plné jeskyní, kde žijí nesmrtelní. Jámy vykopané na stráních těchto kopců jsou používány jako rybníky a potoky. Rybník se správnými vlastnostmi může být domovem draka z Čchi. Druhá vrstva díla je tvořena rostlinami. Číňané vnímají rostliny jako symboly. Bambus byl použit v každé tradiční čínské zahradě. Tak jako je karafiát Dianthus barbatus v mariánské zahradě nazývaný slzičky Panny Marie a symbolizuje utrpení Panny Marie při ukřižování jejího syna, tak bambusy v čínské zahradě představují silný, ale pružný charakter. Borovice je synonymem dlouhověkosti, vytrvalosti, houževnatosti a důstojnosti. Lotos se používá jako symbol čistoty. Kvetoucí švestka je jedním z nejdůležitějších doplňků čínské zahrady, neboť představuje obnovení a sílu vůle. Broskve jsou pěstovány pro jarní kvetení. Broskvoně a slivoně v Číně symbolizují blízký, bratrský vztah. Jejich blízký vztah bývá na obrazech symbolizovaný propletenými větvemi. Chryzantéma je používána jako symbol přepychu, lesku a "odvahy klást oběti pro přirozený život". Pivoňky symbolizují bohatství a banánovníky jsou použity jednoduše pro zvuk, který vytváří v jejich listech vítr. Číňané vidí některé květiny jako symbol zimy, spíše než jako předzvěst jara. Protože v Číně kvetou v zimě, je švestka, borovice a bambus, nazývány společně názvem "Tři kamarádi z chladu" (岁寒三友). Právě z toho důvodu, že kvetou živě uprostřed sněhu, zatímco všechny ostatní květiny už dávno podlehly chladu a zahynuly. Proto je na ně pohlíženo jako příklad odolnosti a vytrvalost tváří v tvář nepřízni osudu. Nakonec jsou přidány jednotlivé kameny tai-hu pro dotvoření harmonického celku, podobně jako sochy v evropských zahradách. Různé vlastnosti a působení zahrady na různé smysly zlepšuje funkci zahrady. Listy stromů, zvonkohry, ptáci vydávají zvuky. Rostliny různě voní. Složitá struktura chodníků a štěrku působí na hmat. Barevná a kontrastní skladba tvarů a barev poskytuje oční vjemy. Celkový vzhled, je dojem, který zůstává v pozorovateli, hodnocení jak jsou dobře spojeny, sladěny různé scény a jak vytvářejí harmonii. Ve všech použitých kompozicích (jednotlivé celky) je otevřený prostor ve kterém jsou umístěny hlavní dekorace a pavilony, nejdůležitější duchovní budovy obklopené spletí krytých průchodů, galeriemi a cestami. '''Zahrada žije, roste a mění se v průběhu času.''' Při její tvorbě je třeba proto nejen znát vlastnosti jednotlivých rostlin a jejich vzhled během ročních období a jejich růst a habitus, ale také si dokázat představit vzájemné interakce vybraných druhů rostlin mezi sebou v celku i jednotlivě. Samozřejmostí je předvídat dekorační vlastnosti rostlin po výsadbě i v průběhu ročních období i let vůči stavebním prvkům a povrchům. Zahradník potřebuje znát a měl by využít změny v průběhu ročních období, střídání květu kvetoucích rostlin v průběhu roku a dalších dekorativní vlastnosti, aby zahrada mohla vždy nabídnout atraktivní pohledy. Je žádoucí využít i hru světla a stínu, kterou vrhají dekorativní předměty, okna a průhledy,či treláže, během střídání dne a noci. Skrze neustálé proměny, zahrada získává nový rozměr. V něm je každý okamžik definován prchavými vizemi a dojmy. '''Velkou roli v čínské zahradě je dáno zpodobnění krajiny.''' „Vypůjčené scény“ jsou kompozice připomínající přírodní scenérie, jsou jednou z hlavních kvalit zahrady. Vytvořit takovou přírodní scenérii neznamená kopírovat co nejpřesněji skutečnou přírodní scenérii, ale vytvořit v mysli diváka pocit, představu skutečné krajiny. Zahrada se stává místem sdílení světla, spíše než otevřeným prostorem mezi budovami. Na vzhledu je nezbytné pracovat při vytváření prostorové kontinuity mezi interiérem a exteriérem budovy. Hranice mezi realitou a představivostí umělce tvořícího zahradu mohou být smazány. Zahrada je konstruována tak, aby vypadala nejlépe při pohledu z pavilonu. Dynamičtější i horší pohledy mohou být vytvořeny jako pohledy z cesty v zahradě. Důležité je umístění staveb, které určují průběh cest. <gallery> Soubor:7.díl html m3652e6f9.gif|Pagoda. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota Soubor:7.díl html m80914c5.png|Pagoda. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening Soubor:7.díl html m3e4a477a.png|Kresba evropské zahradní stavby z se zjevnou snahou napodobit prvky čínskou architekturu. Obrázek z knihy Williama Wrighte, Grotesque architecture, or, Rural amusement Soubor:Bochum ChinGarten 060418 008.jpg|Důležitými prvky čínské zahrady jsou pohledy a průhledy.Čínská zahrada v Bochum, Německo Soubor:Humble garden flying rainbow.jpg|Krytý most, čínská zahrada v Suzhou. </gallery> '''Hala''', nebo široká předsíň je místo,kde se hosté setkávají s hostiteli. V okolí jsou umístěny ozdobné kameny a vysazeny stromy. V přední části haly jsou vysazeny květiny. Hala má obvykle okna a dveře v průčelí a v zadní stěně, ale existují i případy, v nichž jsou okna a dveře do všech čtyř stran stavby. Návštěvníci zde mohou obdivovat exotické rostliny pěstované v nádobách. Mohou se zde bavit u divadelního představení. Ve starověkých čínských zahradách hala hraje roli veřejného prostoru. Vyžaduje velký prostor, aby se zde mohlo sejít co nejvíce hostů, ale musí být zdobená ornamenty a je postavená v elegantním architektonickém stylu. '''Cesty a chodníky''' tvoří centrální část zahrady. Slouží nejen jako spojení mezi budovami, ale také k rozdělení prostoru. Cesty ukazují zahradu z pohledů, kterými se návštěvníci mohou kochat. Cesta sama o sobě může stát architektonickým stavebním prvkem přidáním střechy a stěn, v kterých mohou být tvarované průhledy rámující pohled na krajinu. Takové stěny s průhledy často mají ve tvaru měsíce nebo kruhu tvarované vchody a malá okna ve tvaru vázy nebo ovoce. Dlažba v zahradě čínského vzdělance může obsahovat složité vzory podle přírodních zákonitostí nebo být prostě hliněnou pěšinou v závislosti na bohatství a poslání vlastníka. '''Pavilon''' je místo, kde hlava rodiny žije, nebo kde se konají rodinné oslavy. Pavilon je většinou umístěn v ose celého komplexu, s dobře-koncipovaným designem a elegantní dekorací interiéru. Dělení dveří, otevřené průhledy a starožitné předměty, nebo zajímavosti jsou často používány k rozdělení prostoru. Pavilon často nese půvabný název, například "Shen-di pavilon mravní čistoty a ctnosti" a "Bing-li pavilon dodržování slušnosti". <gallery> Soubor:7.díl html 355abe25.png|Plánek čínské zahrady ve městě Peking (Čína), pořídil na počátku 19.stol. zahradník Stomberg. Obrázek z knihy Johna Claudiuse Loudona, An encyclopaedia of gardening. Soubor:7.díl html m43dde563.gif|Budhistický chrám. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota Soubor:7.díl html 775fa8bd.png|Plánek čínské zahrady. Obrázek z knihy Gabriela Thouina, Plans raisonnés de toutes les espèces de jardins. Soubor:Kroměříž, Podzámecká zahrada (28).jpg|Altán v úpravě napodobující východní styl v anglickém parku v Kroměříži. Soubor:7.díl html m7db49162.gif|Farma. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota Soubor:7.díl html 2d9018af.gif|Japonská zvonice.a brána. Model z knihy The Miniature Japanese Landscape od Takeo Shiota </gallery> Pavilon je podstatnou součástí čínské zahrady. Je to místo klidu a odpočinku. Právě zde je, že je možné zamýšlet se nad skutečností, jak předměty zcela rozdílné povahy vytváří stejně důležité součásti celé zahrady a ač jsou v fyzický rozdílné, nebo v rozporu a jen společně a v harmonii se stanou smysluplným a dokonalým celkem . '''Vodní pavilonek''' často leží na břehu řeky nebo rybníka. Bývá lehce stavěný a elegantní, má široké fasády a sedí přímo nad vodou, postavený na kamenných pilířích, zasazen do koryta řeky nebo rybníka. Používá se k dekoraci na břehu jezera nebo řeky. '''Patrová komnata''' je dům o více než dvou patrech. Během dynastie Ming komory byl často postaven za halou. V zahradě byly patrové komnaty často používány jako ložnice nebo čítárny nebo prostě k obdivování krajiny. Protože je vyšší než okolí, často se stává patrová komnata atrakcí sama o sobě. Zejména v případě, když stojí u řeky nebo rybníka, nebo na úpatí hory. Most není jen dopravní prostředek, ale také slouží ke zkrášlení zahrady a začlenění okolní krajiny do malebného pohledu. Klasicky zakřivené (cik-cak) mosty jsou používané v mnoha asijských zahradách. Klikaté mosty mají duchovní smysl, zlí duchové se totiž dokáží pohybovat pouze rovně a klikaté mosty nedokáží přejít. '''Pagoda''' je hlavní buddhistická stavba. V zahradě se často objevuje v centru celého celku, a je také prvkem pro tvorbu scenérií a místem pro pohledy. '''Pavilonek''' slouží k odpočinku, nebo vytváření scény a tvoří scénu s výhledem na něj. Pavilonky a altánky se mohou lišit podle velikosti a stylu. Mohou být všech představitelných tvarů. Čtvercové, kulaté, šestihranné, osmihranné. Pavilonek lze nalézt vyčnívající v polovině nebo na konci průchodu, nebo v ohybu. Tam jsou také pavilonky z poloviny skryté ve zdi nebo průchodu. '''Zdi''' slouží především jako zástěny. Jsou postavené z cihel,nebo z kamene, lze je najít v různých tvarech, jako jsou vlnité stěny a květy osázené stěny. Ve zdech jsou často vytvořena okna k vytváření průhledů, scén které ukazují zahradu v žádoucích pohledech. Horní části stěny a zdi samotné jsou často bohatě zdobené. Kameny Dekorativní kameny (kameny čínských vzdělanců), jsou používány jak pro strukturální (vnímání povrchu kamenů oproti okolí) a dekorativní účely (jako skulptury, obelisky). Skulptury tvořené Tai hu kameny jsou obzvláště ceněné, protože představují moudrost a nesmrtelnost a je možné je získat pouze u jezera Tai, západně od Su-čou. '''Voda''' je používaná často. Čínské zahrady obvykle mívají centrální rybník a několik mimo plynoucích toků. Měkkost vody zjemňuje pevnost hornin a zároveň odráží stále se měnící nebe, architekturu a okolí. Zlaté rybky, kapři a kachny jsou tři nejčastější druhy fauny. Cílem návrhu je vytvořit nádherné scenérie, klidné prostředí, a okouzlující krajinu. Chrámy, pavilonky a krátké mosty jsou v okolí rybníčků a vodních toků běžné. Také malé fontány byly oblíbené. V asijských zahradách jsou stromy často tvarované. Jsou ale často tvarované tak, aby pozorovatel buď nenabyl dojmu že jde o tvarované dřeviny nebo tvarované dřeviny stylizují přirozené přírodní tvary. Celkově lze v asijských zahradách u výrazných důležitých dřevin v menším prostoru uplatní výrazné linie a jasné rozdělení hmot podobně jako je tomu u aranžování ikebany. U takových úprav v malé kompozici napodobující asijské zahrady lze ale vycházet i z tvarů a stylů používaných u pěstování bonsají. === Kamenné východní zahrady === Alespoň za zmínku ještě stojí kamenné zahrady (též suché zahrady), ty jsou rovněž používány v čínských i v japonských zahradách. Jde zde o symbolismus a asociaci. Dílo je spíše dílem kontemplativně uměleckým, aranžérskou prací, než zahradou. Vznikaly pod vlivem zen buddhismu asi v 15.století. Základem je plocha štěrku, představující obvykle moře. „Moře“ může tvořit i několik různých štěrků rozdělených podle velikosti kamenů. Většinou je pro jednu hmotu použita jedna hornina, nikoliv výrazné barvy. Kamenný štěrk je možné uhrabat tak, aby rýhy zdůraznily proudění, pocit vln nebo zesílily expresi. Z moře vystupují „ostrovy“, velké kameny. Jsou obvykle ohlazené. Hornina těchto kamenů se může lišit od horniny „moře“. Některé zahrady mohou zobrazovat a vyprávět příběh. [[Soubor:7.díl html m7cbafac4.png|náhled|České karesansui, borotínská suchá zahrada s kamenným vodopádem a písečnou lagunou a morénou z oblázků.]] Je třeba si ale uvědomit, že tyto zahrady jsou obvykle poměrně malé a působí především minimalistickou krásou několika velmi výrazných objektů okamžitě zřetelných a snadno přehlédnutelných a pochopitelných. Tyto zahrady tedy nejsou zaplněny a nejsou na pohled nijak komplikovaně řešeny. Je to podobné jako u malých evropských geometrických zahrad. Tvůrce kamenné zahrady používá jen málo rostlin, ty jsou pro něj jen doplňkem. Ačkoliv lze jistě použít i malé bohatě kvetoucí opadavé stromy (například vhodně tvarované slivoně) a jako doplněk bonsaje, často jsou použity jehličnany (především borovice) a kamenná zahrada tak působí celý rok stejně. Tyto zahrady se dostaly ve střední Evropě do obliby koncem dvacátého století. Jsou málo náročné na údržbu, jsou moderní, ale během roku zde obvykle nedochází k velkým změnám poutajícím zájem, ačkoliv některé potěší kvetoucí nádherou tvarovaných slivoní či barevnými plody. === Rámované průhledy v čínské zahradě === Pohledy okny nebo dveřmi rámují kompozice zahrad. Některé takové průhledy v čínských zahradách jsou mistrovským dílem samy o sobě. Jsou jako zrcadlo, které rozděluje dva světy. Kompozice vně a uvnitř se někdy liší světelností a hranice mezi oběma kompozicemi je třeba i zřetelně vyznačena i na terénu, jako je rozdíl mezi oblázky a štěrkem nebo travnatou cestou a dlažbou. Pocit průchodu do jiného světa je pak intenzivní. [[Soubor:Canglangting entry hall.jpg|náhled|Používání rostlin v nádobách je v čínské zahradě velmi oblíbené.]] <gallery> Soubor:7.díl html m3290056d.png|Cesty zvýrazněné kameny. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m59ecb913.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m1f481bdf.png|Zvlněný terén. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m2fc1538.png|Mozaika dlažby z různě velkých kamenů a dřeva a zajímavě upravené dveře a zástěny mají současně praktický i dekorativní účel. Soubor:7.díl html m323ee12d.png|Dřeviny s různým habitem tvoří skupiny, ne souvislý porost. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m4a5ca7e3.png|Zákoutí za domem upravené jako soukromé zátiší. Soubor:7.díl html 1c476816.png|Linie kompozice jsou pečlivě promyšleny. Soubor:7.díl html m7e0e3112.png|Časté je použití nádob s rostlinami. Soubor:7.díl html aa8b945.png|Některé okrasné objekty používané v japonské zahradě. Soubor:7.díl html med4a30a.png|Prostor na dvorku múže snadno posloužit k vytvoření kamenné zahrady. Soubor:7.díl html m2fc1538.png|Pohled pozorovatele je veden po objektech zájmu zřejmými i méně nápadnými liniemi. Soubor:7.díl html m376f74d7.png|Prvky tvoří uskupení. Soubor:7.díl html m8a0a5c7.png|Výrazné linie vytváří okraje vodní plochy, okraje zídek a linky kmene. Převislé tvary upravovaných soliter jsou ve východním stylu časté. Soubor:7.díl html mb9b3601.png|Chodníky zvýrazněné kameny jsou výrazným objektem především tam, kde je málo jiných zajímavých prvků. Soubor:7.díl html 2224a28b.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m376f74d7.png|Řídká textura koruny stromu narušuje hmotu stěny. Linie stromu jsou protaženou linií chodníku, harmonii pomáhá vytvořit vodní tok křížící jeho průběh. Soubor:7.díl html 214095f5.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m7bb811c9.png|Ve východním stylu zahrad jsou zástěny a zídky časté. Jsou používány i jako ozdoby z různých materiálů s různou texturou a průhledností nebo vzory. Soubor:7.díl html 7f4a3cb0.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html 39da0e47.png|Kompozice je pro pohled pozorovatele pečlivě komponována v ladných, křížících se liniích, zdůrazňujících prostor. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m743bb428.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m1ca7f79d.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m13a7ab3d.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html 587049.png|Jednoduchost kompozice a silné kontrasty hmot a struktury použitých materiálů působí výrazněji než komplikované kompozice s množstvím různých materiálů a objektů. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html m4d43b451.png|Většina prvků ve východním stylu zahrad má symbolický a náboženský význam. Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html 799a127b.png|Obrázek z knihy Rito Akisato, Shinsen niwatsukuri den. Soubor:7.díl html 6921b82c.png|Krytý chodník ve východním stylu v parku Lysice. Soubor:Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei-M1827.jpg|Kamenná zahrada Daitokuji-Zuihoin-Zuihotei. Soubor:Chinese garden of Zulinshan Guanyin Temple 20060824.jpg|Zahrada v Linkou na Taiwanu. </gallery> ''Pokračování v kapitole [[../Babylonské zahrady|Babylonské zahrady]]'' ''Zpět na obsah [[Průvodce úpravou vaší zahrady]]'' === Odkazy === * [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Chinese_gardens obrázky na Commons] [[Kategorie:Průvodce úpravou vaší zahrady|{{#titleparts:{{PAGENAME}}||2}}]] 7n0krke7fsoonqawgxldb8rege6wut2 0 9424 55527 55510 2026-11-09T07:53:59Z Mykhal 6472 typo 55527 wikitext text/x-wiki {{Upravit}} [[Soubor:Rodové rozdíly fyzické.jpg|náhled|Největší antropometrický rozdíl, se kterým ergonomie pracuje, je mezi tzv. typy "velkého muže" a "malé ženy".]] K základním cílům [[ergonomie]] patří sledovat fyzické a mentální rozdíly mezi muži a ženami a vyvozovat z nich požadavky na optimální komfortní interakci jedince a prostředí. Rodové rozdíly jsou výsledkem působení nezbytné specializace činnosti mužů a žen, která z důvodu prodlužující se fáze dospívání lidského organismu má počátky již u předchůdců [[Člověk moudrý|homo sapiens]]. Ergonomie se řadí k seriózním vědám, které pracují s laboratorním testováním, odkazy na konkrétní výzkumy a ctí pravidlo ověřené [[Falzifikovatelnost|falzifikace]] užívaných tezí a [[verifikace]] tezí nových.<ref>Filkorn, Vojtech: Povaha súčasnej vedy a jej metódy, Veda, vydavateľstvo SAV, Bratislava, 1998</ref> === Úvod do problematiky === Každý výzkumný diskurs vychází z nějakého předporozumění, tedy ze specifické osobní filozofie výzkumníka. Jeden z hlavních soudobých diskursů se opírá širokou smysluplnost fungování komplementárních dvojic žen a mužů, která vychází nejen z nezpochybnitelných fyzických rozdílů mezi muži a ženami, ale také z dalších prověřených nebo diskutovaných rozdílů, dominuje v ní princip spolupráce nad principem konkurence a vede k podpoře základních prvků společnosti – manželských dvojic a rodin.<ref>http://www.unium.cz/materialy/0/0/rodina-jako-primarni-neformalni-socialni-skupina-m20737-p1.html</ref> Druhý z diskursů snažící se marginalizaci rodových rozdílů vede často podvědomě k posilování dojmu přirozenosti nekompletních rodin a dominuje v něm díky zjednodušenému povyšování hodnoty osobní kariéry (společenské postavení, finanční odměňování ad.) princip konkurence. Předporozumění je často ovlivněno snahou považovat systém mužské kariéry vycházející z tradičního muži formovaného veřejného prostoru za optimální pro ženy. Vnější atraktivností zejména u povrchních lidí snadno zastiňuje kvality a efekt ženami dlouhodobě formované odlišné filozofie a životního stylu. Mužský a ženský životní styl mají kvality nesrovnatelné, a proto především doplňkové. Jediným srovnávacím měřitelným efektem je [[zdraví]] a z něho vyplývající délka života, kde jednoznačně dominuje ženský styl. Omezený typ pohledu na rodové rozdíly se snaží hledat jakousi obecnou rovnost, problém spočívá v hierarchickém pojetí tohoto diskursu, který má, jak bylo uvedeno, blíže ke konkurenci než ke spolupráci. Rozdílné vlastnosti žen a mužů jsou ale součástí síťových systémových vazeb v mnoha rovinách a ideálně se na ně hodí diskurs pracující s komplementaritou, která má i mimo rodové vazby blíže k hodnotnějšímu principu spolupráce než k principu soutěžení. Prvý souvisí s [[Altruismus|altruismem]], charakteristickým pro vyspělejší jedince, druhý s [[Egoismus|egoismem]]. Vztah komplementarity souvisí také s východním principem [[jin a jang]], který (nemáme-li předsudky) lze vykládat tak, že v každém člověku je daný podíl mužskosti a ženskosti, máme-li předsudky je možné mluvit obecně o prolínání dvou doplňujících se skupin vlastností. To v podstatě odpovídá neurologickým výzkumům, které konstatují, že to, co definují pomocným označením jako mužský mozek se v určitém procentu nachází ve fyzicky ženských tělech a naopak.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 493-494</ref> K probíhající diskusi je nezbytné poznamenat, že její kvalita je zásadně závislá na časově i prožitky dostatečné životní zkušenosti, kterou nelze ničím nahradit. Věkový průměr zastánců a zastánkyň (bez hvězdičky) prvého z diskursů je výrazně vyšší než u druhého, u kterého ve starší generaci dominují jedinci s homosexuální zkušeností. Odborná diskuse o mezipohlavních rozdílech pokračuje na stále jemnější úrovni. Statistika z roku 2021 říká, že významné rozdíly existují u 66 % měřitelných vlastností. Ve 36 % dominují muži, ve 20 % ženy. To samozřejmě při nehierarchickém přístupu k systému není argument pro konstatování nerovnosti žen a mužů.<ref>Williams C. M. et al.: Neurosci. Biobehav. Rev., 2021, DOI: 10.1016/j.neubiorev.2021.09.015.</ref> == Terminologie == Ergonomie se snaží nepoužívat do češtiny nepřeložený a nedostatečně komunikativní cizí termín „[[gender]]“, negativně zatížený zneužitím coby bojového symbolu. Hovoří o tom i analýza protikladného termínu [[Antigenderové hnutí|anti-gender]], která přiznává, že slovní spojení je negativně zatíženo, bylo účelově vytvořeno v mezinárodním prostředí a v anglickém prostředí se neužívá.<ref>Paternotte, David; Kuhar, Roman: Disentangling and Locating the Global Right, Politics and Governance. 2018, s. 6-19</ref> Také [[gramatický rod]] představuje zajímavé téma. Podstatná jména mají své rody díky přirozenému živelnému neodbornému vývoji jazyka, jaký vyhovuje široké populaci, stanovena bez přísné vazby na pohlaví, např. [[kočka domácí]]. Když jde o rozlišení pohlaví, vytváří čeština mnohdy varianty, např. kocour. Toto slovo však správně a logicky nelze použít pro označení živočišného druhu – <s>kocour domácí</s>. Ten zůstává ženského rodu, aniž by to mělo subjektivně znamenat jakýkoliv posun „rovnosti“. Příklad: * Muž je (tou) součástí společnosti. * Eva bude (tím) naším milým hostem. Čeština má k dispozici také neutrální gramatický rod, který by logicky příslušel pohlavně neutrálním jevům, k jakým patří společné pojmenování např. žen a mužů v různých rolích, např. hostů. Vytváření ženských gramatických rodů k těmto slovům není nutné a pokud k němu dojde, musí se dít s jazykovou citlivostí a vnímavostí. Negativním příkladem je umělý, neohrabaně znějící termín „[[hostka]]“, který je ovšem alternativou k existujícímu slovu „hostek“ ne ke slovu host. Podobně kontraverzní by byly alternativy ke slovům [[člověk]] nebo [[jedinec]]. Protože střední rod nese pejorativní nádech méněcenných mláďat, nelze jej pro obecné alternativy mužských a ženských rodů použít a je funkční zůstat u přirozeného vývoje jazyka, který jim střídavě přisoudil rod ženský nebo mužský. Z hlediska funkčnosti komunikace je nezbytné také uvést, že „lenivé“ módní formy zápisu dvojic slov s hvězdičkou narušují harmonii čtení mnohem více než některými lidmi oblíbené nadužívání různých typů málo srozumitelných zkratek. Když je kdokoliv přesvědčen, že užívání pouze mužského gramatického rodu u obecných jevů logicky vázaných k pojmům „jedinec“ nebo „člověk“ je emočně nesnesitelné, musí respektovat požadavky uživatelského komfortu textové komunikace a pečlivě vypisovat oba nezkrácené slovní tvary bez hvězdičky. == Fylogeneze člověka == Na vývoj lidského druhu má vliv přírodní prostředí stejně jako prostředí sociální. Sociální prostředí může podnítit rychlejší změny, které dokud nejsou [[Genetika|geneticky]] fixovány, nemusí být trvalé. Při dlouhé době působení se přírodou i společností podmíněné změny mohou promítnout do genetických. Proto je pro ergonomii užitečný pohled do [[paleolit]]u, případně i dále, neboť většina dnešních vlastností člověka byla formována interakcí s tehdejšími přírodními a společenskými podmínkami.<ref>Lorenz, Michal. K problémům memetiky a informační vědy. Praha: 2005. 153 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. 11-26</ref><ref>Morris, Desmond: Nahá opice, Mladá fronta, Praha, 1971</ref> == Vývojové rozdíly při ontogenezi == Na samém počátku vývojových rozdílů jsou rozhodující [[Chromozom|chromozomy]] a následně [[Hormon|hormony]], jejichž skladba ovlivňuje člověka po celý život. Základní šablona pro lidské tělo včetně mozku je ženská. Plod se proto zakládá se ženskými znaky. Po šesti až osmi týdnech vývoje je víceméně bezpohlavní. Po osmi týdnech od oplodnění dochází u plodu k postupné specializaci, která se týká jak fyzické, tak mentální roviny organismu. Směřování k mužskému typu organismu ovlivňuje hormon [[testosteron]], který má vliv na tvorbu mužského těla a později na agresivitu obou pohlaví, soupeření a sport zvyšují jeho vylučování. Pod jeho vlivem se primárně vytváří pohlavní orgány a potom ovlivňuje vývoj mozku. Testosteron způsobuje naprogramování mužských vlastností, např. dobré schopnosti vnímat vizuálně na dálku nebo prostorové schopnosti potřebné pro lov a útěk. Pokud není testosteron produkován v dostatečném množství, mužský charakter mozku ovlivní méně. Mozek je do značné míry ženský a může využívat ženské výhody.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 493-494</ref> Další (ženský) hormon – [[estrogen]] – podporuje schopnosti péče o rodinu a domov. Má utišující a zklidňující efekt, zlepšuje paměť. Pod vlivem estrogenu bude typ mozku předurčený pro ochranu potomstva se schopností citlivě rozpoznávat verbální i neverbální signály. Hormon [[progesteron]] je hormon pečovatelství a úspěšného mateřství. Muži progesteron nemají. Počáteční vývojový proces pomáhá k pochopení dalších souvislostí, zejména v rovině vývoje tzv. (více či méně) mužského nebo ženského mozku.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 493-494</ref> K podstatným změnám, také pod vlivem hormonů, dochází ve stáří. Některé rozdíly mezi muži a ženami se vyrovnávají, jiné zvětšují. Ženy vinou větší únavnosti nebo nemocí mohou ztrácet předpoklady jak k [[Multitasking|multitaskingu]], tak k víceúrovňové komunikaci v rušném prostředí. U mužů na jedné straně stoupá potřeba ticha, přitom však občasná přátelská komunikace s jinými muži zůstává stejně důležitou. V tomto směru lze konstatovat, že u obou pohlaví stoupá potřeba nerušeného soukromí. [[Soubor:Grafický symbol chlapečka a holčičky.jpg|náhled|Plod v matčině těle je zpočátku bezpohlavní.]] === Stručný přehled vývoje dětí === * 4. rok po narození jsou dívky vyšší než chlapci. * 6. rok jsou dívky lepší v přesnosti pohybu. * Chlapci jsou lepší v důrazných méně složitých aktech. * 9.-10. rok mohou dívky mohou skákat do výšky 8,5 palce, chlapci 10 palců. * Chlapci mohou běžet rychlostí 16,5 stop za sekundu, dívky 17 stop za sekundu. * Chlapci mohou házet míčem 70 stop. * 11. rok dosahuje skok z místa do dálky u chlapců 5 stop, u dívek 4,5 stopy. * Chlapci vykazují mírnou matematickou a prostorovou převahu. * Dívky vykazují mírnou [[Verbální komunikace|verbální]] převahu. * Rozvoj levé [[Polokoule|hemisféry]] je u dívek rychlejší než u chlapců. Z toho vyplývá, že dívky slovy komunikují dřív a lépe než chlapci, dříve čtou a cizím jazykům se učí rychleji. Chlapci mají viditelný předstih v hlavolamech a matematice.<ref>Tilley, Henry: The measure of man and woman, Alvin R. Dreyfuss Associates, New York, 1993, s. 13-17</ref> ==== Harmonizace rozdílů ==== Vzhledem k odlišnému vývoji dívek a chlapců by bylo optimální, kdyby chlapci začínali školní docházku o rok později. Pomohlo by to vyrovnání ztrapňujících a sociálně zraňujících rozdílů ve smíšených třídách. Chlapci se v nich často cítí hloupě, na což reagují výtržnictvím. Děti se učí nejlépe, když necítí tlak soutěžení mezi příslušníky jednotlivých pohlaví.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1.-3., In: Vesmír, č. 7 – 9, Praha, 2006</ref> === Diskuse – genetika a výchova === Poměrně užitečné a značně názorné je srovnávání lidské a umělé [[inteligence]]. Musí se ovšem dít velmi zodpovědně, s nezbytným nadhledem a dostatečnými znalostmi obou oblastí. V tomto smyslu je třeba být opatrný a kritický především ke srovnávacím poznatkům jednostranných znalců [[Umělá inteligence|umělé inteligence]]. [[Neurologie]] počátku třetího desetiletí 21. století říká, že šest až osm týdnů po narození je [[mozek]] připraven jako [[počítač]] se základním [[Operační systém|operačním systémem]] a několika [[Software|softwarovými programy]]. Genetické nastavení ponechává proto jen velmi málo místa pro [[Výchova|výchovu]]. Výchovou se samozřejmě nemyslí vytváření podmínek harmonického přírodního a sociálního prostředí, které je neoddiskutovatelně významné. Z hlediska je výchovy je třeba dodávat především vhodně vybrané informace (zdravotní, [[Ekologie|ekologické]], [[Sociální věda|sociální]] a obecně hodnotové, [[Hodnoty|etické]]). Dále je možné spouštět slučitelné programy, což je téma vyžadující samostatnou diskusi. Z uvedeného mj. vyplývá, že budoucí volby a preference jedinců v rovině [[Sexuální orientace|sexuálního chování]] jsou do velké míry dány geneticky. Do období dospívání však nemají velký prostor se projevit v dětském chování.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2., In: Vesmír, č. 8, Praha, 2006, s. 493</ref> === Iniciace === Zásadní problematiku ve vývoji jedince tvoří přechod mezi dospíváním a dospělostí, které se lidská kultura dlouhodobou zkušeností naučila podporovat iniciačními akty. Zatímco pro ženy představuje zásadní iniciaci porod prvního dítěte, zejména pokud přichází včas, pro muže si různé kultury stanovovaly specifické úkony, ve kterých byl vybraný náročný výkon spojený se silným prožitkem. Do značné míry dlouhodobě iniciaci pro muže zastávala psychicky i fyzicky náročná vojenská služba, vykonávaná v mírových podmínkách. Komplikovanost iniciačního procesu ovšem nevylučuje, že pro část mužů vojenská služba tento efekt nepřinášela, pro část mohla naopak představovat v dalším životě negativní psychickou zkušenost.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = www.webtodate.cz | jméno = WebContentManagementSystem: Macron Software {{!}} WebToDate | titul = Vojna nebyla kojná, ale šlo ji přežít. Hlavně prací | periodikum = mocr.army.cz | url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vojna-nebyla-kojna--ale-slo-ji-prezit--hlavne-praci-87266/ | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-08-19 }}</ref><ref>https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vojna-nebyla-kojna--ale-slo-ji-prezit--hlavne-praci-87266/</ref> Problematika iniciace ve vztahu k moderní epoše je zatím nedostatečně zkoumána, ale je součástí širší problematiky úpadku mužství, která představuje naopak ve vědeckém výzkumu stále aktuálnější téma.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Zimbardo | jméno = Philip | příjmení2 = Coulombová | jméno2 = Nikita D. | titul = Odpojený muž | vydání = 1 | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | rok vydání = 2017 | strany = celý kontext publikace }}</ref> === Harmonizace === Po muže by bylo možné přiměřeně zajistit iniciaci náročným, dobře promyšleným typem civilní služby, vyžadované do stanovené věkové hranice. Ženám by bylo vhodné adekvátní legislativní a ekonomickou podporou umožnit zakládání rodiny v optimální době raného mládí.<ref>Říčan, Pavel: Psychologie náboženství a spirituality, Portál, Praha, 2007</ref> == Fyzické rozdíly mužů a žen (příklady) == [[Soubor:Rodové rozdíly výšky postavy.jpg|náhled|Srovnávací vizualizace typizovaných postav ukazuje, že např. tzv. "malý muž" odpovídá rozměry tzv. "střední ženě".]] === Velikost/výška postavy === Obrazce percentilových hodnot rozměrů naznačují, že velký typ ženy odpovídá přibližně střednímu typu muže. S výškou souvisí váha, síla, plocha povrchu těla, které zásadně ovlivňují jednotlivé typy lidské kondice. Ženy jsou v průměru o 10 cm nižší a mají průměrně o 10 kg nižší hmotnost.<ref name=":0">Podškubka, František: Fyziologické parametry u žen a mužů, výzkumná zpráva. Archív Laboratoře ergonomie, Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha, 2001</ref> Z výšky vyplývají také mentální postoje. Nejvýznamnějším faktorem formujícím mentální postoj je úhel pohledu jedince na další výškové typy osob. Nadhled a podhled má výrazný formující vliv. [[Soubor:Harmonizace délkových rozdílů.jpg|náhled|Harmonizace dosahu a výhledu malé řidičky a velkého řidiče při projektování kabiny automobilu]] ==== Harmonizace rozdílů ==== Při navrhování rozměrů interiéru a jeho detailů se pracuje s potřebami 5‰ ženy i 95‰ muže a to tak, že návrh má zaručit, aby 5‰ žena dosáhla na všechny potřebné prvky rukama i nohama a měla očima kvalitní výhled do pracovního prostoru a 95‰ muž se musí vejít do průchozích otvorů i na sedadla. Vedle univerzálních rozměrů, které nemusí být pro všechny optimální, je dobrým řešením přizpůsobitelnost alespoň některých rozměrů např. sedadel či jejich vzdálenosti od ručních a nožních ovladačů.<ref>Chundela, Lubor: Ergonomie, ČVUT, Praha, 2002</ref> Ženy pro psychickou podporu vzhledu i pohledu nosí vysoké podpatky. Ty však mohou mít škodlivý vliv na klouby, svaly i vaziva. Některé robustnější ženy používají „holčičkovský“ k vyvážení svých proporcí, jiné, aby v muži vzbudily ochranitelské sklony.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, Praha, srpen, 2006, s. 492</ref> [[Soubor:Prsteníček a ukazovák.jpg|náhled|Srovnání délky prsteníčku a ukazováku u žen a mužů. Jde o muže, který měl v dospívání dostatečnou produkci testosteronu.]] === Délka prstů === Muži mají ukazovák kratší než prsteník, ženy delší než prsteník. Jde o orientační posouzení toho, jak byl plod v děloze zásoben testosteronem. Využívají toho někdy trenéři vrcholových sportů při výběru.<ref>Journal of Endocrinology č. 186, Bristol, 2005, s. 411-427</ref> [[Soubor:Rodové rozdíly - síla.jpg|náhled|Graf znázorňuje vztah ženské síly k mužské ve vývoji jedince.]] === Síla === Vývoj vztahu mužské a ženské síly k věku jedince názorně zobrazuje ilustrace.<ref>Chundela, Lubor: Ergonomie, ČVUT, Praha, 2001, s. 34</ref> Nižší síla žen souvisí s jiným podílem svalové hmoty a tuku lidské postavy.<ref name=":0" /><ref>(Wisner; Marcelinová, Briotetová: Jaký je člověk, pro něhož se vytváří pracoviště. Státní uměleckoprůmylový institut ministerstva školství, oddělení věd o lidské práci, Paříž, In: Sborník 2. ergonomické konference, Ergonomická sekce Českého komitétu pro vědecké řízení, Praha, 1971)</ref> ==== Harmonizace rozdílů ==== ===== Váhové limity břemen ===== Pravidla vyplývající z nezbytnosti harmonizace rodových rozdílů * [[Soubor:Síla pěsti.jpg|náhled|Názorná vizualizace srovnání síly v pěsti žen a mužů při testování vázaném k dalším faktorům.]]Chlapci ve věku 16 let smějí přenášet břemena max. 10 kg, nejvýše 60x za směnu. * Chlapci ve věku 17 let smějí přenášet břemena max. 16 kg, nejvýše 160x za směnu. * Chlapci ve věku 18 let smějí přenášet břemena max. 20 kg, nejvýše 190x za směnu. Chlapci do 18 let nesmějí přenášet břemena nad 50 kg při přenášení ve dvojici. * Děvčata ve věku 16-18 let nesmějí přenášet břemena nad 13 kg při ručním přenášení. Práce za směnu je limitována při břemeni 10 kg do věku 16 let 60 přeneseními, do věku 17 let 160 přeneseními, do věku 18 let 180 přeneseními. * Ženy mají zákaz zdvihání a přenášení břemen: Nad 15 kg při ruční manipulaci Nad 50 kg při převozu na kolečku Nad 100 Kg při převozu ve dvoukolovém vozíku * Speciální omezení pro těhotné a kojící ženy do 9. měsíce po porodu: Těhotné ženy mohou manipulovat s břemeny do 5 kg.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv | titul = Katalog ergonomie | vydání = 1 | vydavatel = Škoda a.s. | místo = Mladá Boleslav | rok vydání = 1994 | strany = 6/5 }}</ref> ===== Limity hmotnosti ručně manipulovaného břemene ===== * Muži při častém přenášení – 30 kg, při občasném přenášení – 50 kg (celkově nesmí součet hmotnosti přenášených břemen za 8 h. směnu přesáhnout 10 000 kg), limit váhy břemene pro práci v sedě je 5 kg. * Ženy při častém přenášení – 15 kg, při občasném přenášení – 20 kg (celkově nesmí součet hmotnosti přenášených břemen za 8 h. směnu přesáhnout 6 500 kg), limit váhy břemene pro práci v sedě jsou 3 kg. * Limit svalové síly při přepravě břemene ručním vozíkem je u mužů pro tlačnou sílu 310 N, pro tažnou sílu 280 N. U žen pro tlačnou sílu 250 N, pro tažnou sílu 220 N.<ref>Chundela, Lubor: Ergonomie, ČVUT, Praha, 2001, s. 117</ref><ref>Vyhláška vlády ČR č. 288/2003 Sb.</ref> ===== Zdvihání břemen do výšky ===== Platí pro 50percentilní muže a ženy. * Pro muže je vhodné zvedat břemena 20 kg do výšky 120 cm, 30 kg do výšky 90 cm, 50 kg do výšky 60 cm. * Pro ženy je vhodné zvedat břemena 15 kg do výšky 120 cm.<ref name=":0" /> === Energetický výdej === Vedle váhových limitů je proto třeba kontrolovat celkovou fyzickou zátěž prostřednictvím nutného energetického výdeje, který nesmí pro dynamický typ práce vykonávané převážně velkými svalovými skupinami překročit následující hodnoty: * Směnový průměrný energetický výdej    muži – max. 6,8 MJ                      ženy – max. 4,5 MJ * Směnový přípustný energetický výdej    muži – max. 8,0 MJ                      ženy – max. 5,4 MJ * Roční energetický výdej                             muži – max. 1600 MJ                   ženy – max. 1060 MJ ** Minutový přípustný energetický výdej   muži – max. 34,5 kj/min              ženy – max. 23,7 kj/min                                                                       max. 575 W                                   max. 395 W Aplikace uvedených limitů v praxi souvisí s dalšími faktory, které jsou podrobně komentovány v odborné literatuře.<ref>Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}}, s. 99-102, 117, 198</ref> Ve vládní vyhlášce je dále uveden seznam pracovišť a škodlivin vztahujících se k práci žen a mladistvých.<ref>Vyhláška vlády ČR č. 288/2003 Sb.</ref> ==== Diskuse ==== Již výzkum chování předchůdců homo sapiens říká, že stoupající délka vývoje nezbytně vedla k jejich pracovní specializaci. Samice v podstatě neměly přestávky ve starosti o mláďata, jako většina primitivnějších živočichů. Dělba práce přirozeně vedla k silnější a vyšší postavě samců.<ref>Morris, Desmond: Nahá opice, Mladá fronta, Praha, 1971</ref> Proti tomuto argumentu ztrácí konstatování, že muži lovili proto, že byli silnější a ženy se v paleolitu také někdy věnovaly lovu velkých zvířat svůj smysl.<ref>Hays-Gilpin, Kelley; Whitley, David S.: Introduction. In: HAYS-GILPIN, Kelley; WHITLEY, David S. ''Reader in Gender Archaeology''. London: Routledge, 1998. {{ISBN|978-0-415-17360-5}}. S. 88.</ref> === Síly pro ruční a nožní ovládání === Například sedící 50 percentilní Američan při optimálním úhlu kolena 110-120° dosáhne bez námahy bříškem svého chodidla na brzdový pedál silou 507 N, 5 percentilní muž silou 338 N, 5 percentilní žena ( 2/3 x 76) silou 222 N. Brzdový pedál je téměř přímočarý a je stejně vhodný pro všechny uživatele. ==== Pedál akcelerátoru ==== Pro běžnou cestovní rychlost jde o polohu odpočívající nohy v poloze úhlu 10°. Pro vysokou rychlost je úhel o 10° vyšší.  Nad tuto polohu je maximum o dalších 5°vyšší, aniž by došlo k jakémukoli posunutí pedálu. ==== Specifikace nožních ovladačů ==== ====== Brzdový pedál ====== Odpor: 44,5 – 222,4 N Volný pohyb: 30 mm Zdvih pedálu (se započítanou podrážkou boty): 13-64 mm Výška nad akcelerátorem: 30 mm pro brzdy s posilovačem; 91 mm pro ovládání nohou bez posilovače. ===== Plynový pedál ===== Odpor: 17,8-44,5 Volný pohyb: 5" Maximální zdvih: 20" ==== Ruční ovládání rychlostí páky nebo brzdy ==== Vycházíme 5 percentilové síly pro ženy. Protože ovládací prvky jsou vpravo, vezměte 84 % hodnot; například pro tlak 30“ dopředu: 90 N a pro tah: 105 N. Při zatlačení velmi blízko dopředu: 85,7 N a pro zatažení velmi blízko dopředu: 59,6 N. Tyto síly se optimálně působí radiálně k čepu ramene. Pro pohyb doprava (stále s využitím 84 %): 37 N; a pro pohyb doleva: 57,1 N. V zadní poloze pro pohyb doprava: 41,2 N; a pro pohyb doleva: 48,7 N. Jde o příklad vztahující se k praxi řízení motorových vozidel, ze kterého lze užitečně odvodit jiné specifické interakce těla a ovladačů. Obecně platí, že svalová síla je větší u mužů než u žen, přičemž fyzická odolnost bývá větší u žen než u mužů.<ref>Tilley, Alvin R.: The maesure of man and woman, Henry Dreyfuss Associates, New York, 1993, s. 66</ref> [[Soubor:Studenti UMPRUM testují.jpg|náhled|K testování výkonnosti v ergonomické laboratoři přispívá i ergometr, stroj podobný rotopedu, ke kterému se dále připojují kontrolní systémy dýchání.]] === Výkonnost === Výkonnost je podmíněna souborem faktorů vztahujících se k rozměrům těla. Menší ženské rozměry vedou k poměru tuku, svalstva a tkání 28:35:37 oproti mužům – 18:42:40. Velikosti svalstva odpovídá, že svalová síla žen tvoří 67% síly mužů. Fyzická výkonnost ženy se pohybuje na úrovni 60-65% % výkonnosti muže. Po 6 - 8 hodinách fyzické práce je žena stejně unavena jako muž po 8 - 10 hodinách.<ref name=":0" /> S tím souvisí i menší kapacita plic, objem srdce a menší množství krevního barviva. Maximální spotřeba kyslíku žen tvoří dvě třetiny spotřeby mužů. Tělesná námaha zvyšuje u žen zejména srdeční a dechovou frekvenci, u mužů primárně tep a dechový objem. Stejná tělesná zátěž proto znamená pro ženu větší námahu v oběhovém systému. Dalším vlivným faktorem je ženský pravidelný cyklus hormonálních změn, který vede ke kolísání nejen fyzické, ale i psychické výkonnosti.<ref>Malý; Král; Hanáková: ABC ergonomie, VÚBP a Professional publishing, Praha, 2010, s. 293</ref> ===== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ===== Při tělesně namáhavé práci žen je nezbytné omezení i krátkodobého nárazového přetížení, neboť může dojít k poškození reprodukčního systému.<ref>Malý; Král; Hanáková: ABC ergonomie, VÚBP a Professional publishing, Praha, 2010, s. 293</ref> === Vibrace === Ženy jsou náchylnější k bolestem a otokům rukou při dlouhodobém používání elektrického nářadí, které vytváří různé typy vibrací, např. vrtačky, plošné brusky, řetězové pily ad./../ Dívky jsou od narození hmatově a dotykově citlivější než chlapci, dospělé ženy mají oproti mužům kůži se svými receptory desetkrát citlivější k dotykům a tlakům.<ref>Tilley, Alvin R.: The maesure of man and woman, Henry Dreyfuss Associates, New York, 1993, s. 80, 84</ref><ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, Praha, srpen, 2006, s. 430</ref> ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Ochranné prostředky proti vibracím jsou málo účinné, proto by měly ženy časově omezit práci s vibrujícími nástroji na občasné krátké úseky. [[Soubor:Zhoršení sluchu.jpg|náhled|Průměrné snížení citlivosti sluchu (0 – 40 dB) '''žen (červeně)''' a '''mužů (modře)''' ve vztahu k věku (20 – 60 let).]] === Degenerace sluchového orgánu === Po 50. roce věku dochází u mužů k výraznému snížení citlivosti ve vysokých frekvencích. U žen jsou změny menší.<ref>Malý; Král; Hanáková: ABC ergonomie, VÚBP a Professional publishing, Praha, 2010, s. 293</ref><ref>(Wisner; Marcelinová, Briotetová: Jaký je člověk, pro něhož se vytváří pracoviště. Státní umělecko-průmyslový institut ministerstva školství, oddělení věd o lidské práci, Paříž, s. 163, In: Sborník 2. ergonomické konference, Ergonomická sekce Českého komitétu pro vědecké řízení, Praha, 1971)</ref> ==== Harmonizace rozdílu ==== Muži by si měli během života a častých řemeslných prací chránit sluch před vysokým hlukem více. === Bazální metabolismus === Bazální  metabolismus (BM) představuje hodnotu základní látkové přeměny teplokrevných organismů v klidovém stavu (bez aktivity). Proto je nezbytné jej měřit při takové teplotě prostředí, při níž nejsou zapojeny termoregulační mechanismy. BM je funkcí hmotnosti těla, jeho výšky, věku a také pohlaví. Ženy mají bazální metabolismus vzhledem k nižším hodnotám uvedených veličin nižší, tedy úspornější, konkrétně průměrně 41 W/m², muži 44 W/m². Využití tohoto poznatku je aktuální především v odborné lékařské praxi.<ref>Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}}, s. 25</ref> === Člověk – standardní údaje === Zatímco u samotných délkových rozměrů člověka je většinou potřebné pracovat nejen s průměrnými hodnotami populace, ale i s krajními, jiné hodnoty je účelné standardizovat do průměru. Jde o tělesnou hmotnost a povrch těla ve vztahu k výšce. Standardní osoba ve věku 30 let pak má podle pohlaví tyto hodnoty (ČSN EN 8996): * Žena – výška 160 cm, hmotnost 60 kg, povrch těla 1,6 m² * Muž – výška 175 cm, hmotnost 70 kg, povrch těla 1,8 m² Jde o hodnoty, které mohou, ale nemusí souviset s hendikepy. Jejich užití proto souvisí s konkrétními odbornými cíli.<ref>Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}}, s. 35</ref> === Dýchací systém === Hodnoty jednotlivých funkcí dýchacího systému jsou vzhledem k velikosti ženského a mužského těla i navazujícím faktorům různé. Dechová frekvence, zajišťovaná autonomně má průměrné hodnoty * u žen 18 dechů za minutu * u mužů 16 dechů za minutu V závislosti na fyzické námaze nebo psychickém napětí se automaticky mění. Psychické napětí můžeme naopak zmírnit, pokud uměle frekvenci dech zpomalíme. Maximální kyslíková spotřeby představuje množství kyslíku, které je člověk metabolicky využít a je závislá na pohlaví, věku a tělesné kondici. U jedinců ve věku 20 let je * u žen 2,15 litrů za minutu * u mužů 3,27 litrů za minutu Vitální kapacita plic je množství vzduchu, které jsme schopni vydechnout po maximálním nádechu * u žen se pohybuje v rozpětí 3 – 3,5 litrů * u mužů v rozpětí 3 – 5 litrů Rozdíly mohu na jednu stranu představovat výhody (nižší spotřeba vzduchu v uzavřené místnost i nebo z kyslíkových nádob potápěčů nebo nevýhodu, např. v nižší výkonnosti. Odborně je třeba hendikepy sledovat a vytvářet potřebnou harmonizaci. == Psychické rozdíly mužů a žen (příklady) == <blockquote>Co je důležité, je očím neviditelné.“ — Antoine de Saint-Exupéry, kniha Malý princ<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Svoboda | jméno = Martin | titul = Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím… | periodikum = Citaty.net | url = http://citaty.net/citaty/22046-antoine-de-saint-exupery-spravne-vidime-jen-srdcem-co-je-dulezite-je-ocim/ | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-08-20 }}</ref></blockquote> [[Soubor:Komunikace - schéma.jpg|náhled|Obsah vědomí autora se do vědomí adresáta přenese řečí jen nepřímo, zprostředkovaně pomocí strukturovaného zvuku a může tak nabýt značné odlišnosti, aniž si toho je autor vědomý.]] === Slovní komunikace === Při analýze problematiky slovní komunikace je nezbytné respektovat poznatek, že jde o proces zprostředkovaný, což přináší zásadní snížení funkčnosti. Probíhá tak, že k myšlenkám ve vědomí jsou hledány vhodné slovní tvary, jejich seskupení do vět a další kontext mezi větami. To podléhá subjektivitě jedince, která je většinou odlišná od subjektivity těch, jimž je komunikace určena. (Ve speciálních případech se snaží mluvčí přizpůsobovat formulace možnostem posluchačů, např. při komunikaci dospělého s dětmi nebo komunikaci odborníka s laiky.) Posluchač nebo čtenář textu pak význam slov vykládá podle svého klíče více či méně odlišně. V tom spočívá základ relativity všech typů lidské komunikace.<ref>Šmok, Ján: Úvod do teorie sdělování, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1972</ref> [[Soubor:Mozek - hemisféry - doplnění podobného obrázku.jpg|náhled|Nervová vlákna propojující hemisféry jsou u žen četnější.]] Ženský mozek používá pro řeč nejen známá místa v levé hemisféře (platí pro praváky), ale i další difuzně rozmístěná na obou stranách. Vlákna propojující obě hemisféry jsou u žen o třetinu četnější. U mužů při poranění mozku včetně krevních výronů dochází k vadám nebo ztrátě řeči až čtyřikrát častěji než u žen. Také profesní specializace podpořila rozdíly. Muži si při lovu vyměňovali stručné přesné slovní pokyny i řadu neverbálních signálů, čekali mlčky celé hodiny na kořist. Nemluvili a nevyhledávali se navzájem. Ženy při komunikaci v (relativně) bezpečné komunitě věděly, že si mohou myšlenky bez rizika postupně navzájem upřesňovat a současně si posilovat vzájemné vztahy. Žena za den vysloví většinou 6-8 tisíc slov, dále použije 2000 zvuků a 8-10 tisíc gest či mimických prvků, dohromady přes 20 tisíc komunikačních jednotek. Muž použije 2-4 tisíce slov, 1-2 tisíce dalších zvuků a jen 2-3 tisíce dalších signálů. Jeho denní součet – 7 tisíc jednotek – je jen třetinou ženské produkce.<ref>Vyskočil, František: Mlčení a mluvení, testosteron a estrogen,  In: Vesmír 85, 490, 2006/8</ref><blockquote>Když spolu dnes jdou dva muži na ryby prosedí celé hodiny téměř mlčky. Jsou v milé společnosti, ale nemají potřebu to vyjadřovat slovy. František Vyskočil<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 490</ref></blockquote>Možnosti a užívání slovní komunikace jsou u žen a mužů tedy značně rozdílné. Problematika je velmi komplexní a byla jí věnována řada studií, které nelze bez rizika chyb stručně zjednodušit. Proto zde uvedeme pro zajímavost jen příklady jednotlivých poznatků, jejichž platnost se ovšem řídí Gaussovskou křivkou, proto se nemusí týkat každé a každého.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 493-494</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rozdíly mezi mužem a ženou | periodikum = Časopis Vesmír | url = https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-8/rozdily-mezi-muzem-zenou.html | jazyk = cs-CZ | datum přístupu = 2023-08-18 }}</ref> * Většina žen ráda mluví, pomáhá jim to k ventilaci emocí, nemusí se do řeči nutit. Řeč jim slouží z velké části k udržování vztahů. * Muži ve srovnání se ženami hovoří v kratších, strukturovanějších větách. * Většinou je snadné zjistit, co má muž na mysli, pro netrénované ženy je to však obtížnější. * Mozek muže je naprogramován k analytice, proto ženu přerušuje návrhy řešení, což je ovšem také skrytá žádost, aby už byla zticha. * Žena ale většinou neočekává, že muž bude při „rozhovoru“ vždy mluvit, ale spíše jen naslouchat. Když pak sama domluví, je spokojena a může být i potěšena, že muž je dobrý posluchač. * Muže převážně nebaví reagovat výrazem své tváře na slova své partnerky. Jako válečníci totiž museli zůstat v minulosti klidní a neteční, aby neprozradili své emoce a mohli využít výhodu překvapení. * Ženám na rozdíl od mužů nedělá problém sledovat simultánní konverzaci mnoha lidí. * Muž žádá o radu nebo pomoc až tehdy, když vyčerpal vlastní možnosti. Když mu žena nabídne pomoc příliš brzy, ztratí důvěru ve své schopnosti. Muži sami instinktivně pomáhají druhým tím, že jim nabízejí radu až tehdy, když o ni požádají. * Ženy rády myslí nahlas, představuje to jistý způsob slovní komunikace, která přirozeně vytváří ve svém okolí pozitivní nebo negativní reakci, jež má vliv na další průběh hlasitého přemýšlení. * Muži myslí potichu a sdělují až výsledek přemýšlení. <blockquote>Muž je spíše verbální, žena nonverbální. ''To ovšem nelze povrchně vykládat tak, že by ženy toužily méně po verbálním projevu, naopak po něm touží více než muži. Ženám však neslouží verbální projev tolik ke komunikaci formou výměny názorů, jako k jednosměrnému zprostředkovanému emočnímu vyjevení svých stavů.'' Muž chce jasnou řeč a žena místo toho signalizuje. Žena chce podporu, muž nabízí řešení. (Margareta Šlemínová, česká psycholožka)</blockquote> === Vnímání času === Ženy prožívají čas odlišně než muži, ve výrazněji ohraničených cyklických úsecích, na které mají vliv specifické fyzické projevy jejich těla v různých částech životního cyklu. Důležitým kulturně-sociálním mezníkem bývá první menstruace, ale ženské pojetí času ovlivňují i další podobné události, jako porod, šestinedělí, kojení, které se většinou opakují několikrát za život, a následně menopauza. Ženské životy jsou poznamenány cyklickou kontinuitou a diskontinuitou na rozdíl od mužských, které vykazují mnohem větší fyzickou kontinuitu, a působí proto lineárně. To vše se pak nutně musí odrazit na struktuře a organizaci jejich činností.<ref>Gilchrist, R.: Gender and archeology, New York, 1999</ref> [[Soubor:Barva a její název.jpg|náhled|Jemné rozlišení barevných odstínů bývá spojeno se specifickým pojmenováním barev.]] === Vnímání a interpretace vjemu barev === Ženské předpoklady ovlivnila převažující činnost orientovaná na blízko a na detaily. Patřilo k ní také sbírání a smyslové rozpoznávání někdy i jedovatých plodů a dalších součástí rostlin. Vnímají citlivěji barevné spektrum, což je dáno lepším překrýváním citlivosti modrých, červených a zelených čípků a jejich odlišným propojením do mozku přes parvobuňky. Jsou kódovány geny v chromozomech X, které mají ženy dva na rozdíl od jednoho mužského „neduživého“ chromozomu Y. Ženy nejen vnímají, ale také citlivěji slovy popisují barevné odstíny (smetanová, světle plavá, blond platinová apod.). Muži mají sítnici o 20% silnější, protože je propojena s velkými magnoneurony, které vedou do oblastí určených pro odhad vzdáleností a pro perspektivu.   Dobrou vnímavost barev u některých mužů lze vysvětlit nižší produkcí testosteronu během dospívání. Základní šablona pro lidské tělo včetně mozku je ženská. Plod se proto zakládá se ženskými znaky. Po šesti až osmi týdnech vývoje je víceméně bezpohlavní. Následně směřování k mužskému typu organismus ovlivňuje hormon testosteron. Pod jeho vlivem se primárně vytváří pohlavní orgány a potom ovlivňuje vývoj mozku. Pokud není testosteron produkován v dostatečném množství, mužský charakter mozku ovlivní méně. Mozek je do značné míry ženský a může využívat ženské výhody.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, srpen 2006, s. 493-494</ref> === Odolnost psychické zátěži === Za psychickou zátěž považujeme vliv činnosti a prostředí (včetně sociálního) kladoucí nároky na psychické procesy (senzorické, mentální, emoční). Senzorická zátěž souvisí s požadavky vykonávané činnosti na smyslové orgány. Mentální zátěž souvisí s nároky na zpracování informací zejména při procesech využívajících soustředění, paměť, představivost nebo rozhodování. Emoční zátěž souvisí s potřebou řešení emočně zatížených situací. Schopnost adaptace v takové situaci odpovídá dlouhodobé i aktuální psychické i celkové odolnosti lidského organismu. Snížená odolnost souvisí s aktuální únavou, nemocí, některými věkovými stádii i rodem. Psychická náročnost činností souvisí také s * Monotónií činnosti * Vnuceným pracovním tempem * Třísměnným pracovním provozem * Noční prací Rodové hendikepy jsou u žen způsobeny větší vnímavostí některých faktorů a některými fázemi jejich měsíčního cyklu. U mužů např. nižšími předpoklady pro multitasking. ==== Harmonizace rodových hendikepů ==== U žen jsou nezbytné úlevy v některých částech jejich měsíčního cyklu. Větší výkonnost, kvalitu práce a menší zdravotní dopady činnosti dosáhneme u mužů, pokud jim umožníme, aby mohli různé práce, pokud to vycítí přínosně, vykonávat postupně.<ref>Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}}, s. 102, 103</ref> [[Soubor:Doba reakce na podnět (2).jpg|náhled|Graf srovnávající rychlost reakce žen (červeně) a mužů (modře) na podněty podle jejich věku]] === Rychlost reakce na světelné a zvukové podněty === Muži mají v produktivním věku od 15 do 50 let o něco rychlejší reakci na zvukové a světelné podněty než ženy. ==== Harmonizace rozdílu ==== Záleží na odborném posouzení rozdílu, zda v některých profesích je vhodnější (či méně riziková) práce mužů než žen.<ref>Gilwann, Miroslav: Pracovné prostredie v priemysle, Práca, Bratislava, 1972, obr. č. 33</ref> === Multitasking === Ženy jsou lépe než muži schopné vykonávat současně více činností, tzv. multitasking. Ten vyžaduje neustálé, rychlé a dost unavující přepínání mozkových oblastí pozornosti, hlavně v prefrontálním laloku a jeho šedé kůře lidského mozku. To může být pro jedince bez vhodných předpokladů náročné a tělo na to může reagovat nejprve únavou a později neurotickými projevy. Jeden z velkých problémů nedostatku předpokladů pro multitasking představuje potřeba mužů pro průběžně nerušené soustředění na mentálně náročnou práci. Při vyrušení může dlouho trvat, než se podaří jedinci znovu nabýt plné soustředění. Souvisí to s celkovou výkonností a výslednou kvalitou práce. Rychlost nástupu nového soustředění závisí také na náročnosti operací. Např. nejméně náročné je např. běžné účetnictví a administrativa, nejvíce náročné jsou operace se systémy systémů odpovídající požadavkům nejvyšších typů lidské inteligence. Jiný z problémů představuje interakce mezi učícím se praktikem a instruktorem. Jedinec bez předpokladů pro multitasking musí být instruován dopředu a během praktického výkonu již není vhodné příliš komunikovat. ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Muži by se měli paralelním činnostem vyhýbat, přeorganizovat je na postupné, nebo je vykonávat jen krátce. Vědečtí pracovníci potřebují pracovní režim chráněný před vyrušováním. Ženy by měly sledovat, nakolik mají pro paralelní činnosti předpoklady a regulovat je včetně přestávek a organizačních změn. Jde o uplatnění možností organizační ergonomie ve vztahu k psychické zátěži.<ref>František Vyskočil : Kódování barev v primární mozkové kůře, In:  Vesmír 98, 489, 2019/9</ref><ref>Liu, Yang: Man meets Woman, Taschen, Kolín nad Rýnem, 2014, s. 10, 11, 14, 15, 26, 27</ref> === Prostorová orientace === U většiny mužů je zraková týlní kůra propojena se čtyřmi oblastmi v levé laterální prefrontální kůře. Tam je umístěno vnímání prostoru ve třech rozměrech. Z neinvazivních zobrazovacích metod nevyplývá takové jasné vymezení oblasti pro prostorové vnímání směru u žen. Muži se proto dobře uplatní v zaměstnáních, v nichž se něco honí, zasahuje a vede se pátrání. Vynikají v profesích architektů, pilotů, jezdců formule 1 nebo kombajnérů, v orientačních hrách, navigaci a imaginárním otáčení předmětů. Ženy architektky ovšem mohou pro svou tvorbu uplatnit jiný typ schopností, který mužský přístup vhodně vyvažuje. Podstatou systému mužské orientace je „tunelové vidění“ s menší schopností periferního vidění, což zvyšuje schopnost orientace na dálku, vnímání a zapamatování směru a vzdáleností. Schopnosti ženské orientace byly podmíněny činnostmi soustřeďujícími se na nejbližší okolí těla včetně jeho detailů. Mají široké periferní vidění a lepší vnímání barevného spektra. Používají proto k orientaci zapamatování vzhledu a dalších vlastností míst, kterými se pohybují. ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Pokud se ženy potřebují orientovat dobře na větší vzdálenosti, mohou použít aktivní nebo pasívní podporu. Aktivní spočívá ve snaze optimálního využití map, přesto, že ženám mapy příliš nevyhovují. Pasívní spočívá ve využití systémů slovně komentované přístrojové navigace. Muže při orientaci v mikroprostoru věcí podpoří jejich logické ukládání a zábrana jeho změn.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 2. In: Vesmír 85, Praha, srpen, 2006, s. 430</ref> === Vnímání zvuku === Schopnost vnímat zvuk částečně souvisí s hudebním typem inteligence. Ženy vnímají lépe než muži vysoké frekvence zvuku a dešifrují emoční kontexty řeči (pláč dětí, komunikace udržující vztahy). Muži dokážou zvuky lépe zaměřovat v prostoru, přičemž si vytvářejí v představách užitečné trojrozměrné mapy, což jim umožňuje speciální druh neuronů v sídlu deklarativní paměti – hipokampu. Mužský mozek je nastaven, aby dobře zachytil zvuky provázející pohyby v našem okolí. Je totiž připraven vyrazit k obraně proti útoku. {{Citát v rámečku|Ženy mohou současně mluvit i poslouchat v důsledku lepšího propojení obou hemisfér a oblastí řečových a sluchových. Většinou jim nevadí simultánní konverzace, kterou muži sledují jen obtížně. Muži také špatně vnímají, když je v místnosti přítomen jiný hluk. Chlapci často „neposlouchají“, proto od nich dospělí musí požadovat, aby se jim při rozhovoru dívali do očí. U děvčat to není třeba, vnímají automaticky řadu informačních detailů, které chlapcům unikají.|František Vyskočil, neurolog<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1. In: Vesmír 84, červenec 2006, s. 430</ref>}} Statistiky vypovídají, že je více zpívajících žen než mužů. Tatínkové si se svými ratolestmi rádi hrají, ale většinou jim nezpívají ukolébavky. Z výše uvedených důvodů muži hůře snášejí různé typy zvukového smogu a ty jim brání jak v soustředění, tak v relaxaci. Pokud ovšem rušivý zvuk vzniká v souvislosti s jedinou činností, na kterou jsou muži soustředěni, nevadí jim. Ženy mají díky historickému vývoji na zvukový smog tak dobrou adaptaci, že když pracují v tichu osamocení, tak si pouštějí různá rádia, aby překonaly negativní pocit samoty. Jde o zásadní rozdíl, který vážně brání v moderní době dominujícímu ženskému živlu ve zdravotnických zařízeních v přirozeném pochopení starého pravidla „ticho léčí“ (a to i nemocné ženy), takže nadřízeným lékařům se nedaří situaci pozitivně ovlivnit. ==== Poznámka k harmonizaci ==== Zejména situaci ve zdravotnických zařízeních je nutné řešit ve prospěch zásadní psychické roviny léčebného procesu podle klasického pravidla přizpůsobení oslabené skupině. Znamená to konkrétně zavírat důsledně dveře a to klidným stisknutím kliky a nahlas mluvit jen uzavřených prostorách pro personál. Je-li při oddychu nebo nočním spánku muž připraven rychle řešit obranu proti útoku a na druhé straně nikoliv tišit plačící dítě, neznamená to, že se v případě nutnosti nemůže také o děti starat. Potřebuje k tomu ale mnohem více energie a snadněji pak podlehne stresu. Proto je výhodná komplementarita žen a mužů. Vyplývá to z praxe označované zkratkou OVO (oboustranně výhodný obchod), která byla nezbytná v dávné historii, kde šlo o přežití.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1. In: Vesmír 84, červenec 2006, s. 429</ref> === Hmatové vnímání a dotyk === Ženy mají kůži tenčí a desetkrát citlivější vůči dotyku než muži. S tím souvisí i lidská potřeba vzájemného dotyku. Ženy západní kultury se při rozhovoru dotknou 4x častěji než muži. Zajímavá je také problematika vnímání bolesti. Muži mají sice nižší práh bolesti než ženy, ale při soustředění na výkon si často ani nevšimnou svého bolestivého zranění. ==== Harmonizace ==== Celkově je vzájemné dotýkání mezi lidmi velmi přínosné, jeho nedostatek vede k újmám na zdraví a je proto také doplňován kontaktem s domácími zvířaty. Je zajímavé, že běžné dotyky mezi ženami a muži nejsou převážně vnímány sexuálně, ale v obecné lidské rovině. Je však dobré je pojistit další komunikací, zejména humornou, aby nebyly vnímány jako psychická újma. Přísná pravidla korektnosti spojená s hrozbou udání a sankcí mohou harmonickou symbiózu mužů a žen velmi poškodit.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1. In: Vesmír 84, červenec 2006, S. 430</ref> === Schopnost sociální orientace === Schopnost orientovat se ve společnosti souvisí s interpersonální inteligencí. Ve vývoji lidského druhu představovala tato potřeba spojená s náročným užitím slovní komunikace zásadní skok, který postupně vedl k potřebnému zvětšení mozku. Jde totiž o mentální operace se "systémy systémů" (společenský systém psychických systémů jedinců). Podobnou, zřejmě i vyšší náročností oplývají pak myšlenkové operace v rámci celého ekosystému, kde praxe zatím potvrzuje, že efektivně je jich schopno jen malé procento populace. Nakolik je dešifrování sociálního postoje jiných osob náročné, je výhodné při něm použít podvědomí a intuici. K tomu má předpoklady ženský mozek, který díky dobré spolupráci obou hemisfér dokáže odhalit ve skupině, kdo ke komu patří a kdo se s kým nesnáší. Ženy dobře čtou řeč vlastního, a proto i cizího těla, která může nabízet až 60-80% potřebných informací. Jinou otázkou je, že s výsledky často naloží především emocionálně, což nemusí být pro ně optimálním přínosem. I zde proto platí výhodnost komplementarity manželských či profesních dvojic. Návazně pak jde také o složení pracovních kolektivů, kde je vždy přínosné alespoň částečné vyvážení počtu žen a mužů.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1. In: Vesmír 84, červenec 2006, S. 431</ref> === Vnímání pachů === Pachem je subjektivní čichový vjem člověka. Příjemnost či nepříjemnost je dána individuálně konkrétním jedincem. Ženské předpoklady pro vnímání čichem i chutí jsou lepší. Vyplývá to z dlouhodobých rodových specializací. Při sběru plodů pro děti bylo třeba umět posoudit jejich poživatelnost s zralost. Při polibku odhalí ženský mozek čichem a chutí rozdíly v genech a výkonnost imunity potenciálního otce. Při zvýšené citlivosti se přirozeně zvyšují také stresové a alergické reakce na nepříjemné pachy.<ref>Vyskočil, František: Rozdíly mezi mužem a ženou 1. In: Vesmír 84, červenec 2006, s. 431</ref> U citlivých lidí i mírné koncentrace mohou způsobit značný diskomfort a dále pak zdravotní potíže. Způsob posouzení závažnosti pachu prostřednictvím subjektivních reakcí jedince popisují vládní vyhlášky č. 356/2002 Sb. a č. 362/2006 Sb. a níže uvedená norma. Nepříjemný pach je jedním z podstatných faktorů syndromu nemocných budov (SBS). Vnímání nepříjemného pachu může vést minimálně ke ztrátě soustředění, bolesti hlavy nebo ztrátě chuti k jídlu. Intenzívní pach může vyvolat nevolnost, zvracení, silnou bolest hlavy. Dlouhodobé působení pak i stavy úzkosti, deprese nebo chronické únavy. To vše si musí uvědomit odolní jedinci, aby se vžili do pocitů slabších. Obecně jsou na vnímání pachů citlivější ženy. Negativní pachové vjemy obecně slouží k tomu, aby nás varovaly před škodlivým vlivem. Nutí nás odstranit zdroj pachu, nebo opustit dané prostředí. Pozitivní vjemy nás naopak přesvědčují o správnosti dalšího pobytu, podporují uvolnění a tím mohou i podporovat léčení. Problém ale nastane, pokud na nás působí škodlivá látka příjemnou vůní.<ref>Viz státní norma ČSN EN 13725</ref> ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Obecně by na pracovišti podle vládního nařízení č. 361/2007 Sb. neměly být přítomny žádné pachy. Existující proto musí zaměstnavatel odstranit, přičemž jako podnět stačí subjektivní stížnost jedince. Na něj pak naváže odborné testování podle předpisů. U nízké koncentrace pachu ale může dojít k adaptaci organismu, který jej pak nevnímá. Pro případné odstranění je pak rozhodující přímá zdravotní škodlivost. Pokud nelze odstranit zdroj, zvyšuje se objem výměny vzduchu.<ref>Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}}, s. 25 s. 172-3</ref> === Reakce na předimenzované osobní automobily === Automobil představuje ve více rovinách výrazný fenomén přírodního i společenského prostředí, proto je užitečné zkoumat vztah člověka k němu. Jednak jde o vztah chodců k autům, kde obecně hraje negativní a pozitivní roli agresívní nebo přátelský typ vnějšího designu. Ženy se liší od mužů často tím, že reagují intenzívněji a s větší opatrností na jízdu velkých nákladních aut, zatímco muži - chodci vnímají velká i malá jako stejně nebezpečná. Z pozice majitele nebo řidiče existuje emočně silně podložená shoda mezi ženami a muži povrchního charakteru, že je důležité se společensky prezentovat velkým a drahým autem. Jiné vazby jsou už rozdílné. Ženy volí auta SUV proto, že si v nich i jako řidičky v komplikovaném silničním provozu připadají bezpečněji, muži volí velká auta, jak známo z mnoha výzkumů, jako psychickou berličku, když nemají dostatečně silnou osobnost.<ref>Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, ČVUT, Praha, 2018, s. 244-248</ref> ==== Harmonizace ==== Skutečně retardující hendikep představují jen závislosti uvedené v závěru. Ty lze překonat jen systematickou osvětou, kde může hrát silnou roli i veřejná sociální reklama. [[Soubor:Inteigence-hierarchie.jpg|náhled|Vztahy jednotlivých typů lidské inteligence. Zkratky IQ a EQ naznačují, z čeho se skládá inteligenční a emoční kvocient.]] === Vnímání reality, která člověka přesahuje === Člověk vnímá prostředí svými smysly, které jsou přizpůsobeny běžným kvalitám ekosystému a základním potřebám přežití. Lidé si však uvědomují, že existují i další kvality, které nejsou smysly vnímatelné. Postupně jim mnohé tyto představy potvrdila věda, díky speciálním přístrojům a logickým metodám užití jejich měření. Nadále však existují i další jevy reality, které nejsou zatím dostupné ani vědě a člověk má důvod se k nim vztahovat. Může k tomu použít intuitivní postupy doprovázené obrazotvorností. Je přirozené, že obrazotvornost je podmíněna lidským měřítkem vnímání reality, kde hrají důležitou roli archetypy myšlení. Proto je přirozené, že v obrazotvornosti jsou mnohé představy personifikovány. Nebo podřizovány základním výsledkům vnímání, k nimž patří dojem rovinnosti zemského povrchu a k ní vázaná vertikální zkušenost těla podpořená silou zemské tíže. Představa o rovinnosti zemského povrchu odpovídá potřebám lidských smyslů a neprotiřečí vědeckému poznatku o zeměkouli. Jde jen o dva rovnocenné pohledy na realitu, kterou je ovšem nezbytné umět mentálně zpracovat, jak popisuje Jan Patočka.<ref>Patočka, Jan: Přirozený svět jako filosofický problém, Český spisovatel, Praha, 1992 </ref> Problematika mnoha dalších jevů, které přesahují člověka, jeho smysly i jeho vědu však může být náročnější. Při jejím myšlenkovém zpracování hraje zásadní roli jeden z náročných typů lidské inteligence – inteligence existenciální. Vztahuje se k řešení všeho, co člověka přesahuje, vedle jednoduchých jevů, jako jsou časové přesahy lidského života, prostorové přesahy vnímání reality nebo sociální přesahy (člověk má základní předpoklady přiměřeně vnímat sociální skupiny do 80-100 jedinců), existují jevy, které jsou součástí velmi náročných systémových vztahů systémů. Tady má člověk s dostatečnou existenciální inteligencí k dispozici dva přístupy. Buď se racionálně ponoří do množství vědeckých poznatků a z nic se snaží vyvodit cestu osobnímu poznání, nebo použije (má-li) fungující intuici podpořenou dostatečnou osobní zkušeností. Konkrétním příkladem prvé cesty mohou být úvahy o informačním kódu z jakýchkoliv příčin existujícím na počátku vývoje vesmíru a návazně pak vývoje života, k němuž je lidské zaujmout emoční vztah mimořádného obdivu. Příkladem druhé cesty jsou obecné představy o mimořádné řídící inteligenci vesmíru, do níž je přirozené promítnout lidskou personifikaci např. ve formě jakkoli definovaného nebo jen vycítěného boha. Prvá, více racionální cesta odpovídá spíše mužskému typu myšlení, ovšem vyžaduje potřebnou motivaci, jakou bývá spíše touha po poznání, než frustrace z absence vztahu k něčemu, co nás přesahuje. Druhá, více intuitivní cesta je bližší ženskému typu myšlení, frustrace z absence vztahu k přesahu je jí blíže k dispozici. Proto např. v západní kultuře jsou vyzrálé ženy vyššího věku častějšími účastnicemi tradičních křesťanských aktivit. ==== Harmonizace ==== Podpora navázání vztahu k tomu, co člověka přesahuje není jednoduchá, měla by být komplexní. U mužů by mělo jít jak během raného vývoje, tak během vyzrávání ve vyšším věku o podporu motivaci k důležitosti hlubšího poznání reality, v níž funguje. Vliv na dospívající může být jen prvotním podnětem bez očekávání rychlé odezvy, podnětem, na který je užitečné navázat při dozrávání. U žen může jít o stejnou cestu, ale také určitě o aktivity podporující vztah k přesahu, který je v každém člověku dlouhodobě zakódován. Je zde přirozeně riziko slepých uliček vedoucích k pověrám, ale s tím je třeba u tak náročné problematiky počítat a mít k tomu sociální ochranné mechanismy. Je nutné zdůraznit, že i v soudobé technologicky vyspělé společnosti existuje řada škodlivých typů lidových pověr, jen jim mylně nepřikládáme důležitost, nebo jejich existenci vinou nedostatečného využití potenciálu společenských věd a psychologie ignorujeme.<ref>Říčan, Pavel: Psychologie náboženství a spirituality, Portál, Praha, 2007</ref><ref>Gardner, Howard: Dimenze myšlení, Portál, Praha, 2018</ref><ref>Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, ČVUT, Praha, 2018</ref> == Psychosomatické rozdíly mezi muži a ženami (příklady) == [[Soubor:Teplota a úrazovost (2).jpg|náhled|Diagram zobrazující vztah teploty pracovního prostředí k úrazovosti žen a mužů]] === Soustředění při zvýšené teplotě prostředí === Zhoršeným soustředěním na práci při zvýšené teplotě pracoviště trpí více muži než ženy. Dokazuje to statistika množství úrazů. Je z ní mj. vidět, že optimální teplota pro fyzickou práci se pohybuje mezi 17 a 23°C.<ref>Gilwann, Miroslav: Pracovné prostredie v priemysle, Práca, Bratislava, 1972, obr. č. 8</ref> ==== Harmonizace rozdílů ==== Strmě stoupající linie úrazovosti u mužů při teplotě nad 24°C by měla vést k zákazu rizikových činností pro muže zejména v exteriéru. V interiéru může jít naopak o jeden z mála důvodů použití chladící klimatizace. Pokud to ale charakter činnosti umožňuje, je po více stránkách výhodné použít spíše zvýšení rychlosti proudění chladicího vzduchu, které vede účinně ke snížení subjektivního pocitu teploty. Nižší teploty se snadněji řeší přiměřeným oblečením.<ref>Chalupa, B.; Křivohlavý, J.; Sedlák, J.: Psychologické otázky působení fyzikálních a chemických faktorů na pracovišti, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1963</ref> === '''Rozdíly mezi spánkem žen a mužů''' === Ženy potřebují spát déle. Některé studie to zdůvodňují tím, že mají během dne větší předpoklady než muži k multitaskingu, který více vyčerpává. Prodloužení je však průměrně uváděno jen o cca 20 minut. Ženy usnou rychleji než muži, jejich spánek, který má více hlubších period (N3), je efektivnější. Na druhou stranu však trpí mnohem častěji než muži nespavostí. Rozdíl ve spánku mezi muži a ženami se projevuje již od raného vývoje, kdy dívky spí souvisleji a také trochu déle. Naopak ve stáří, vinou menopauzy u žen nastávají dříve spánkové poruchy. Změna produkce hormonů způsobuje přerušování spánku vlivem návalů horka. Se zhoršením kvality spánku souvisí únava, syndrom neklidných nohou, nárůst hmotnosti ad. Zhoršení spánku žen může nastat také v těhotenství a v raném mateřství i vlivem péče o novorozence. Praxe naznačuje, že matky se snáze budí při jakémkoliv projevu kojenců na lůžku. Spánkové problémy jsou větší u žen s vyšším indexem hmotnosti, u tabakistek a alkoholiček.<ref>Guilleminault, C., et al.: Gender differences in obstructive sleep apnea and treatment implications. Sleep Medicine Reviews, 2005. 9(5), s. 373-386.</ref><ref>Gao, X., Yamazaki, Y., Tezuka. Y., Omata, K., Ono, Y., Morimoto, R., Nakamura, Y., Satoh, F., Sasano, H.: Gender differences in human adrenal cortex and its disorders. Mol Cell Endocrinol. 2021 Apr 15;526:111177. doi: 10.1016/j.mce.2021.111177. Epub 2021 Feb 11. PMID: 33582213.</ref><ref>Burgard, S.A., Ailshire, J.A.: Gender and Time for Sleep among U.S. Adults. Am Sociol Rev. 2013 Feb;78(1):51-69. doi: 10.1177/0003122412472048. PMID: 25237206; PMCID: PMC4164903.</ref> ==== Harmonizace rozdílů ==== Větší ochrana žen před negativními vlivy, průběžná prevence v životním stylu. === Drogová závislost === Tabakismu a alkoholismu snadněji podlehnou ženy než muži a méně snadno se z těchto závislostí léčí. U žen je dosaženo vyšší hladiny alkoholu v těle rychleji než u mužů, protože jim jinak funguje žaludeční sliznice a organismus obsahuje méně vody. Ženská závislost se rozvíjí rychleji vinou emočního a pocitového ladění oproti mužům, u nichž více dominuje racionální přístup. Závislost také přináší větší negativní dopady na zdraví žen. Alkoholismus v těhotenství má negativní vliv na zdraví dětí, např. u dívek oslabuje výhodné spojení obou hemisfér mozku. Kuřaček je však menší procento než kuřáků, protože ženy mají často vyšší inteligenci intrapersonálního typu, která jim pomáhá rozlišovat, co je pro jejich zdraví vhodné. Vlivem rozvoje vnějšího typu svobody se však podíl kuřaček zvyšuje. Ve 20. století se změnil poměr kuřaček a kuřáků z 1 : 20 na 1 : 12, po roce 2020 se uvádí poměr 1 : 2.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Cigarety a jejich negativní vliv na ženské tělo - Novinky | periodikum = www.novinky.cz | url = https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-cigarety-a-jejich-negativni-vliv-na-zenske-telo-40310964 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-08-18 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = ČR | jméno = ÚZIS | titul = Závislost na tabáku: úvod | periodikum = NZIP.cz | url = https://www.nzip.cz/clanek/432-zavislost-na-tabaku-uvod | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-08-18 }}</ref> [[Soubor:Soc.reklama4a.jpg|náhled|Ukázka účinné sociální reklamy, jejíž výrazný potenciál je v ČR málo využíván.]] ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Řešení se musejí odehrávat v rovině prevence, nikoliv následného léčení. Prevence může být dobrovolná nebo závazná. Dobrovolná spočívá v úplném vyloučení kouření mužů v přítomnosti žen. Není to snadné, neboť lhostejní lidé kouří arogantně i v přítomnosti dětí. Dále by bylo vhodné uvést do života v ČR v tomto směru (s výjimkou krabiček cigaret) zcela nevyužívanou sociální reklamu. Závazná řešení mohou spočívat v procentuálním zvýšení např. pokut zakouření na zakázaných místech podle procenta vyšší škodlivosti u žen. Na místě by bylo také zpoplatnění přestávek na kouření během pracovní doby. === Reakce na Syndrom nemocných budov === Syndrom nemocných budov (SBS – Sick building syndrom) představuje soubor negativních vlastností stavby realizované moderními technologiemi, působících dovnitř do interiéru. Například: * Špatně nastavená klimatizace (teplota, síla proudění) * Biologické znečistění vzduchu z pravidelně nedezinfikované klimatizace * Zvukový smog z přístrojů a z klimatizace * Nevhodná kombinace denního a umělého osvětlení * Minimalizovaný kontakt s vnějším prostředím (nemožnost otevření oken, kouřová skla apod.) * Chemické znečistění vypařováním z nevhodných materiálů Negativní efekt na lidské zdraví vytvoří souběžné působení více faktorů. Reakce organismu na SBS spočívá například v * Bolení hlavy * Horší schopnosti koncentrace, rychlejším nástupu únavy * Vysychání sliznic * Nechutenství * Podráždění očí * Neurotoxické nebo celkové zdravotní problémy Zdravotní efekty jsou většinou dlouhodobé, mírné nebo silnější, vedoucí i k podnícení dalších nemocí. Vzhledem k tomu, že ženy mají dokonalejší adaptační systém využívající vyšší citlivost na prostředí (citlivější imunitní systém, náchylnost k suchosti sliznic a erytému na obličeji ad.), jsou důsledkům syndromu více náchylné, což jim ale umožňuje se včas bránit. V hlášení výskytu syndromu nemocných budov byl zjištěn rozdíl mezi pohlavími, ženy mají tendenci hlásit více příznaků než muži.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Led 10 | příjmení2 = BOZP {{!}} 0 {{!}} | jméno2 = 2020 {{!}} Rizika na pracovišti a řízení rizik | titul = Syndrom nezdravých (nemocných) budov (SBS). Velký výtah studií předních světových vědců | periodikum = BezpečnostPráce.info | url = https://www.bezpecnostprace.info/rizika/syndrom-nezdravych-budov/ | datum vydání = 2020-01-10 | jazyk = cs | datum přístupu = 2023-08-18 }}</ref> Podobně existuje syndrom nemocných hromadných dopravních prostředků, kde také je bez rozmyslu použita řada moderních technologií. V dopravních prostředcích trávíme většinou méně času, takže vliv syndromu na naše zdraví může být slabý až zanedbatelný, ovšem doprava představuje také zaměstnání pro množství žen, které vykonávají práci průvodčích a tráví v nezdravých podmínkách celou pracovní dobu. Nejznámějšími projevy syndromu jsou v tomto případě nachlazení dýchacích cest v letní sezóně, kdy se nekontrolovaně používá chladící klimatizace.<ref>Proč ženy trpí syndromem nemocných budov častěji než muži? doi 10.1034/j.1600-0668.2001.110402.xISSN0905-6947PMID11761596S2CID21579339</ref><ref>Godish, Thad: Kvalita vnitřního prostředí. New York, 2001, CRC Press. s. 196–197. {{ISBN|1-56670-402-2}}</ref> ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Při nezbytném respektu k odlišným potřebám ženského organismu by problematika SBS měla být konečně po desítkách let upozorňování WHO (Světové zdravotnické organizace) brána na vědomí jak při projektování, tak při kontrole a nápravě nedostatků. Při řešení na konkrétních místech je nezbytné vnímat ženy jako v tomto smyslu hendikepovanou skupinu, která i když je konkrétně třeba v naprosté menšině, vyžaduje upřednostnění před potřebami většiny. I když muži nemusejí reagovat viditelnými příznaky, je nakonec pro ně odstranění faktorů SBS stejně přínosné, protože na ně může jejich organismus reagovat později dlouhodobým poškozením. Řešení SBS se musí opírat o měření hodnot jednotlivých faktorů, někdy jednorázové, někdy trvalé. Může jít o finančně náročnější akci, ale je nezbytná, neboť při projektování budovy došlo k nevhodným úsporným zjednodušením. Šetřit se nesmí na nesprávném místě.<ref>Fassati, Tomáš: Laboratoř ergonomie, ČVUT, Praha, 2022, s. 327-334</ref> [[Soubor:Rodové rozdíly v dožití.jpg|náhled|Diagram zobrazující srovnání úmrtnosti žen a mužů podle dosaženého věku]] === Průměrný věk dožití === Průměrný věk dožití je u žen dlouhodobě vyšší než u mužů. Statistiky (např. za rok 2016 v České republice) říkají, že se muži dožijí v průměru 76,2 roku a ženy 82,1 roku. Ženy se tedy dožívají o 6 let více, k čemuž primárně vede jejich lepší celková schopnost adaptace (specificky pak vyšší intrapersonální typ inteligence rozhodující i při volbě životního stylu) směřující ke komfortu a z něj vyplývajícího pocitu pohody. Z běžného pozorování lze vyvodit, že muži mají nižší intrapersonální inteligenci, což vede v horšímu vnímání stavu a potřeb těla. Známým projevem je např. chuť k většímu riskování života či zdraví třeba při různých sportech, menší pozornost zdravé výživě apod.<ref>https://www.statistikaamy.cz/2018/02/20/zijeme-o-dva-roky-mene-nez-prumerny-evropan/</ref> ==== Řešení směřující k harmonizaci rozdílů ==== Zvyšování intrapersonální inteligence mužů je možné studiem projevů a potřeb lidského těla. Nesmí k tomu ovšem chybět emočně podložená motivace. Celkově proces sebepoznání dovede podpořit spojení studia teorie s praxí jógy. (Skutečnost, že jógu více cvičí ženy je také vypovídající.) Ženám se naopak nabízí optimalizace využití jejich výhody v případě, že je legislativa pro ně výhodně nastavena z hlediska nezávislé volby doby studia a založení rodiny. Zdravotně je početí optimální v nižším věku, přičemž základní období výchovy dvou dětí odpovídá přibližně rozdílu v dožití mužů a žen. Pokud legislativa spojená s vhodnými úlevami a finanční podporou umožní posunutí vysokoškolského studia až po období základní výchovy dětí, odstraní se tím napětí mezi touhou po rodině a současně i kariéře. == Umělecký a další výzkum (příklady) == === Umělecký výzkum grafické designérky Yang Liu === Čínská grafická designérka, vysokoškolská pedagožka Yang Liu žijící v Berlíně zveřejnila roku 2014 ve své obrazové publikaci „Man meets Woman“ sérii téměř šesti desítek vizualizací charakterizujících rozdíly mezi muži a ženami. Jde o pozorné vnímání života, u kterého je autorka schopna užitečného nadhledu potvrzeného navíc výrazným smyslem pro humor. Bez humoru některé vztahy mezi ženami a muži nejsou jak známo reálně komunikovatelné. Je zřejmé, že kdyby autorem vizualizací byl muž, setkala by se kniha s mnoha odmítavými, kritickými poznámkami, jaké ženské autorství v podstatě vylučuje. Na druhou stranu běžná životní zkušenost starších lidí nemá problém většinu poznatků grafické designérky potvrdit. Umělecký výzkum Yang Liu je ocenitelný také proto, že běžně se ženy o skryté rodové rozdíly nechtějí zajímat a z běžných pozorování vyplývá, že od mužských partnerů spontánně očekávají mnohá jednání totožná s ženskými. Yang Liu následně potvrdila svou mimořádnou sociální a psychologickou vnímavost (intrapersonální a interpersonální inteligenci) dalšími soubory zabývajícími se vztahem západní a východní kultury, historické a soudobé kultury, dospělých a dětí nebo kultury evropské a severoamerické. Umělecký výzkum je akceptován jako jeden z pilířů poznání, který užívá svébytné metody, přičemž nic nebrání tomu, aby jeho výsledky byly potvrzeny nebo vyvráceny vědou. Příklady témat vizualizací výzkumu Yang Liu * Žena telefonuje s ženou – muž telefonuje s mužem * Subjektivní sebevnímání ženy – subjektivní sebevnímání muže * Zena nakupuje – muž nakupuje * Žena marodí – muž marodí * Muž se potýká s množstvím prací – žena se potýká s množstvím prací * Ženské hledání cesty k cíli – mužské hledání cesty k cíli * Ženská orientace v prostoru – mužská orientace v prostoru<ref>Liu, Yang: Man meets Woman, Taschen, Kolín nad Rýnem, 2014</ref> === Výzkum Johna Graye === [[John Gray (spisovatel)|John Gray]] nepůsobil ve vědecko-výzkumné oblasti, ale v praktické aplikační – poradenské. K jeho východiskům patří duchovní poznání, studoval obor Věda a kreativní inteligence na Maharishi European Research University (MERU) ve Švýcarsku, která patří do sítě škol stavějících na kultuře jógy a transcendentální meditace. Duchovní poznání je jedním ze tří základních pilířů lidského poznání. Staví zejména na praktickém ověřování filozofie a technik souvisejících s osobnostním růstem. I zde má věda povinnost ověřovat a zpochybňovat výsledky použitých procesů, přičemž je známo, že psychologická a neurologická testování harmonizační funkčnost meditace potvrzují.<ref>Hníková, Eva: Už víme, kde v mozku sídlí spiritualita, In: Lidové noviny 23.02.2010 – Věda a výzkum</ref><ref>Urgensi, Cosino: Neuron č. 2, Roma 2010</ref> Také John Gray čerpal svou další zkušenost především ze své bohaté poradenské praxe. Výsledky tohoto typu výzkumu zveřejnil v mnoha publikacích, jejichž odezva u veřejnosti byla velmi široká a pozitivní. K nejznámějším patří kniha „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“. Jde o kvalitní titul naučně-popularizačního charakteru. Z kontextu celé publikace však vyplývá, že o vzdělávání v oblasti partnerských vztahů má zájem menší procento společnosti, větší raději řeší konflikty spontánně podle klasického principu reakce na ohrožení - muži zejména útěkem, ženy slovním útokem.<ref>Gray, John: Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, Práh, Praha, 1995</ref> Příklady témat z knihy „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“ * Muži se uchylují do svých nor a ženy hovoří * Oni mluví různými jazyky * Jak se liší naše citové potřeby * Vyrovnané účty s opačným pohlavím<blockquote>Narůstá emancipované povědomí žen, korektnost, snaha o nápravu ženských práv, ale přitom má člověk zakódované, že většina žen je přitahována dominantními typy mužů. Neplatí to absolutně, ale zhruba to platí. Je celá řada žen, které mluví o tom, jak je jejich manželství nevyrovnané a jak by potřebovaly, aby jim také někdo pomohl a měl větší pochopení, ale když se taková žena rozvede a pořídí si partnera, který jí „více pomáhá“, tak je ráda, že se jí ulevilo, ale nemiluje ho. (…)  Když se podíváme do některých společenských vrstev v USA, které jsou více prodchnuty feminismem, tak to tam ani tak nevede k větší kooperativitě mužů, ale spíše je to podle mého soudu psychologicky  kastruje. A to vede k bezradnosti na obou stranách. Žádná rozumná bytost nemůže zastávat mužský machismus jako model soužití, nicméně mezi muži a ženami funguje určitá komplementarita a v tom určitá míra dominance a submise je. Jsme do značné míry závislí na svých genech, a to není měnitelné chtěním. Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.<ref>Reportér č. 13, Praha, 2015, s. 133</ref></blockquote> == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * Dreyfuss, Henry: Designing for People, New York, 1962 * Fassati, Tomáš: Inteligentní je více než chytrý, ČVUT, Praha, 2018 * Fassati, Tomáš: Laboratoř ergonomie, ČVUT, Praha, 2022 * Chalupa, B.; Křivohlavý, J.; Sedlák, J.: Psychologické otázky působení fyzikálních a chemických faktorů na pracovišti, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1963 * Chundela, Lubor: Ergonomie, ČVUT, Praha, 2002 * Malý, Stanislav; Král, Miroslav; Hanáková, Eva: ABC Ergonomie, Professional Publishing a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, Praha, 2010, 386 s., {{ISBN|978-80-7431-027-0}} * Morris, Desmond: Nahá opice, Mladá fronta, Praha, 1971 * Tilley, Alvin R.: The maesure of man and woman, Henry Dreyfuss Associates, New York, 1993 === Internet === * https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-8/rozdily-mezi-muzem-zenou.html * https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-cigarety-a-jejich-negativni-vliv-na-zenske-telo-40310964 * https://www.nzip.cz/clanek/432-zavislost-na-tabaku-uvod * https://www.bezpecnostprace.info/rizika/syndrom-nezdravych-budov/ === Legislativa a normy === * Státní norma ČSN EN 13725 * Státní norma ČSN EN 8996 * Státní norma ČSN EN ISO 7250 Základní rozměry lidského těla pro technologické * projektování * Státní norma ČSN ISO 9921 Ergonomie – hodnocení řečové komunikace * Státní norma ČSN EN 13921 Osobní ochranné prostředky * Státní norma ČSN EN ISO 9241 Ergonomie systémových interakcí člověka * Nařízení vlády ČR č. 356/2002 Sb. * Nařízení vlády ČR č. 288/2003 Sb. Práce a pracoviště zakázané ženám * Nařízení vlády ČR č. 362/2006 Sb. * Nařízení vlády ČR č. 361/2007 Sb. Podmínky ochrany zdraví při práci [[Kategorie:Architektura]] 3b5s1boipi521mwp0i8vyt79n63a04k