Wikicitáty cswikiquote https://cs.wikiquote.org/wiki/Wikicit%C3%A1ty:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.47.0-wmf.9 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikicitáty Diskuse k Wikicitátům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Dílo Diskuse k dílu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Podujatie Diskusia k podujatiu 0 2026 167998 157898 2026-07-06T06:18:44Z Pondělek 2241 167998 wikitext text/x-wiki [[Soubor:AleksandrPushkin.jpg|náhled|Alexandr Sergejevič Puškin (1827)]] '''Alexandr Sergejevič Puškin''', rusky '''{{Cizojazyčně|ru|Александр Сергеевич Пушкин}}''', (26. května / 6. června 1799, Moskva – 29. ledna / 10. února 1837, Petrohrad) byl ruský básník, prozaik a dramatik. == Výroky == * Patříte k malé skupině spisovatelů, jejichž [[kritika]] nebo chvála může a měla by být respektována...<br />''{{Cizojazyčně|ru|Вы принадлежите к малому числу тех литераторов, коих порицания или похвалы могут и должны быть уважаемы…}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Андрей Максимов: «Все хорошее, что сделал Фаддей Булгарин, забыто» | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-06 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/06/andrej-maksimov-vse-horoshee-chto-sdelal-faddej-bulgarin-zabyto | issn = }}</ref></br >— o [[Fadděj Věnědiktovič Bulgarin|Faddějovi Věnědiktovičovi Bulgarinovi]] == Neověřené výroky == * Existují [[city]], které nelze vyslovit jinak než [[mlčení]]m. * Je třeba mít na své straně většinu - proto neurážejme hlupáky. * Kterýsi lord, známý lenoch, parodoval pro svého syna známé rčení: „Nedělej sám, co za tebe může udělat jiný“. Známý egoista k tomu dodal: „Nedělej nikdy pro druhého, co můžeš udělat pro sebe“. * Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě. * [[Čtení]] je nejlepší [[učení]]. Sledovat [[myšlenky]] velkého člověka - to je ta nejzajímavější [[věda]]. * Nic nerozněcuje [[láska|lásku]] jako povzbuzující poznámka někoho třetího. Láska je slepá a nedůvěřuje sama sobě, chvatně se chytá každé opory. * [[Sláva]] je jasná záplata na hadrech. * [[Básník]] si sám vybírá své téma! Ano, jen on tuší, co je třeba, co je důležité. Jinak bude spisovatel jen pisálkem na objednávku, grafomanem, ne skutečným umělcem. * [[Hlupák]] se nemění, neboť [[čas]] ho míjí a [[zkušenost]] se mu vyhýbá. * Je bezpodmínečně nutné zaznamenat současné události, aby se na nás mohli [[děti|potomci]] odvolávat. * Bezmyšlenkovitost je největší hřích [[rozum]]u. * Nad velké množství [[pravda|pravd]] je nám dražší povznášející [[klam]]. * Však po salonu rozbíhá se - jen tlach jak balet na ledě. * Ceníme si více povznášejícího klamu než tmy přízemních pravd. * Zvyk nám shůry seslán byl, aby nám štěstí nahradil. * Když miluji, není nic jiného. * Láskou se zvedám i padám k zemi. == Ve výrocích == * Ne [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]], ale [[Ježíš Kristus|Kristus]] je naše všechno.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Не Пушкин, а Христос — наше всё.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Небоживущий. Памяти иеромонаха Романа Матюшина | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/06/03/nebozhivushchij-pamiati-ieromonaha-romana-matiushina | issn = }}</ref></br >— [[Roman Matjušin]] == Dílo == * [[Dílo:Evžen Oněgin|Evžen Oněgin]] == Související == * [[Puškinova medaile]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Alexandr Sergejevič Puškin}} * {{Wikizdroje|autor=Alexandr Sergejevič Puškin}} * {{Commons|kategorie=Aleksandr Pushkin}} {{DEFAULTSORT:Puškin, Alexandr Sergejevič}} [[Kategorie:Osoby od P|uškin, Alexandr Sergejevič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Dramatici]] [[Kategorie:Spisovatelé]] l3czeeizdct19ed5fk1o38fqm5ub7t8 0 3250 167992 149833 2026-07-05T17:56:34Z Sedmý den Páně 2237 [[Lubomír Kopeček]] 167992 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Alois Rašín.jpg|náhled|Alois Rašín]] '''Alois Rašín''' (18.&nbsp;října 1867, Nechanice – 18.&nbsp;února 1923, Praha) byl českým a&nbsp;československým politikem a&nbsp;ekonomem, jedním z&nbsp;odsouzených v&nbsp;procesu s&nbsp;Omladinou, účastníkem 1.&nbsp;odboje, prvním československým ministrem financí a&nbsp;funkcionářem Československé národní demokracie. == Výroky == * Kde se jedná o&nbsp;[[osud]]u [[národ]]a, tam se neskáče do [[Tma|tmy]].<ref name="2021-19-02" /> * Za [[Služba|službu]] [[vlast]]i se neplatí! * Můžeš a&nbsp;jsi zajisté přesvědčen, že vždycky jen to nejlepší jsem Ti přál a&nbsp;toužil, aby z&nbsp;tebe byl pravý český [[muž]], který by v&nbsp;budoucnosti mohl zdatně pracovat ku povznesení svého [[národ]]a a&nbsp;své [[vlast]]i. Víš dobře, že se na Vás dívám jako na [[budoucnost]] svoji, jako na pokračování svého [[život]]a, na jeho prodloužení ve Vás. Ač musíme býti od sebe vzdáleni v&nbsp;době, kdy dorůstáš v&nbsp;[[muž]]e a&nbsp;kdy by Ti snad potřebna a&nbsp;mila rada taťkova, očekávám přece, že máš tolik zdravého úsudku, abys neutrpěl škody ve svém vývoji.<br />— (''dopis synovi Ladislavu Rašínovi z&nbsp;vězení'') * Ono je to těžké. Kde hrozí [[bída]], tam hrozí [[socialismus]]. A&nbsp;kde hrozí [[socialismus]], tam hrozí [[bída]].<ref>[https://plus.rozhlas.cz/deflacni-politika-aloise-rasina-je-z-dnesniho-pohledu-neobhajitelna-bez-jeho-8580064 rozhlas.cz 2021-09-27] [cit.&nbsp;2023-02-16]</ref> == Ve výrocích == * [[Alois Rašín]] samozřejmě byl člověk, který se na jedné straně výrazně zasloužil o vznik Československa a třeba i oddělení československé měny od rakouské. Ale současně to byl člověk, který prováděl drsnou deflační politiku, která zvyšovala v Československu nezaměstnanost, kvůli čemuž byl dost nenáviděný.<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat | periodikum = irozhlas | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2024-05-16 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-05 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/politolog-vladni-politici-se-na-atentatu-na-fica-snazi-ziskat-body-emoce-maji_2405161159_elev }} </ref></br >— [[Lubomír Kopeček]] == Reference == <references> <ref name="2021-19-02"> PEROUTKA, F. Budování státu. Sv. 1. Praha: Fr. Borový, 1933. s. 52. Cit. dle [https://zakrasnejsivimperk.cz/?p=216220 zakrasnejsivimperk.cz 2021-19-02] [cit.&nbsp;2023-02-14] </ref> </references> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Alois Rašín}} * {{Wikizdroje|autor=Alois Rašín}} * {{Commons|kategorie=Alois Rašín}} {{DEFAULTSORT:Rašín, Alois}} [[Kategorie:Osoby od R|ašín, Alois]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Ekonomové]] [[Kategorie:Politici]] [[Kategorie:Právníci]] ja1kx3ovdfd62clauu3buz0ov3rj202 0 8324 168005 149920 2026-07-06T07:15:14Z Pondělek 2241 168005 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Benjamin Jonson by Abraham van Blyenberch retouched.jpg|náhled|{{Cizojazyčně|en|Ben Jonson}}]] '''{{Cizojazyčně|en|Ben Jonson}}''' (asi 11.&nbsp;června 1572, Londýn, Spojené království — 6.&nbsp;srpna 1637, Londýn, Spojené království) byl anglický dramatik, básník a herec. == Ve výrocích == * Obdivuji ho, ale miluji Shakespeara.<br />''{{Cizojazyčně|en|I admire him, but I love Shakespeare.}}''<ref name="isbn9788072038626" /><br />— [[John Dryden]] == Reference == <references> <ref name="isbn9788072038626"> {{Citace monografie | příjmení = Orsini | jméno = Gian N. G. | odkaz na autora = | titul = Benedetto Croce: Philosopher of Art and Literary Critic | vydavatel = Southern Illinois University Press | vydání = | místo = Carbondale | rok = 1961 | isbn = | kapitola = | strany = 131 | jazyk = anglicky }} </ref> </references> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Ben Jonson}} {{DEFAULTSORT:Jonson, Ben}} [[Kategorie:Osoby od J|onson, Ben]] [[Kategorie:Angličané]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Dramatici]] bdnmdlocy3egnbonn6w73aawvv5nr0c 0 9263 168006 137538 2026-07-06T07:17:54Z Pondělek 2241 168006 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Jérôme Garcin-Nancy 2011.jpg|náhled|{{Cizojazyčně|fr|Jérôme Garcin}}]] '''{{Cizojazyčně|fr|Jérôme Garcin}}''' (*&nbsp;4.&nbsp;října 1956, Paříž, Francie) je francouzský spisovatel, novinář a literární kritik. == Výroky == * Je to jeden z našich nejlepších [[spisovatel]]ů, a také jeden z nejskromnějších.<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Šotolová | jméno = Jovanka | odkaz na autora = | titul = Toussaint, Jean-Philippe: L’urgence et la patience | periodikum = iliteratura.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2012-08-08 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-09-14 | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/30421/toussaint-jean-philippe-lurgence-et-la-patience | issn = }}</ref><br / >— ''o [[Jean-Philippe Toussaint]]ovi'' == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Garcin, Jérôme}} [[Kategorie:Osoby od G|arcin, Jérôme]] [[Kategorie:Francouzi]] [[Kategorie:Literární kritici]] [[Kategorie:Spisovatelé]] ae67nq064uhykwt7p4agq3958foax5i 0 9265 167993 167333 2026-07-06T05:04:26Z Vianney nove 11836 /* O Janu Husovi */ gramatika 167993 wikitext text/x-wiki [[Soubor:2024 Pospisil C.V.jpg|náhled|Ctirad Václav Pospíšil v r. 2024.]] '''Ctirad Václav Pospíšil''' (4.&nbsp;března 1958, Trnava – 18.&nbsp;května 2025) byl český římskokatolický kněz a teolog. == Výroky == === O Písmu === * [[Nový zákon]] je svědectvím o zkušenosti nového života ve společenství lásky Boha Otce, Syna a Ducha svatého.<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Lukavec | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Young, William Paul: Chatrč | periodikum = iliteratura.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2011-07-13 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-09-14 | url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/28565/young-william-paul-chatrc- | issn = }}</ref> * Exegeze biblických textů není rozumování o nerozumném.<ref name="lukavec"> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Lukavec | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Dilemata teologa Ctirada Pospíšila | periodikum = iliteratura.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2015-07-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2025-09-10 | url = https://www.iliteratura.cz/clanek/35091-pospisil-ctirad-vaclav-husovska-dilemata | issn = }}</ref> * Do tajemství Písma můžeme vstupovat správně jen za předpokladu, že jsme prostoupeni a vedeni týmž Duchem, v němž bylo to vše sepsáno.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: A Slovo se stalo tělem. Óda na radost z víry v prologu Janova evangelia. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2022, ISBN 978-80-7566-290-3, s. 18.</ref> * Je evidentní, že výpověď o Ježíši Kristu je nevyhnutelně zároveň výpovědí o jejím autorovi. Nový zákon je měřítkem naší víry jako celek, jako souhrn těchto pohledů na nevýslovné tajemství. Jsme tak chráněni před záměnou živoucího tajemství Vtěleného za jedno zpracování, jeden pohled, jednu christologii.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 46.</ref> * Nauka obsažená v Písmu svatém není nic jiného, než reflektovaná zkušenost s Duchem Božím.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 59.</ref> * Neomylnost Písma svatého stojí a padá s inspirací, která je v režii Ducha svatého.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 63.</ref> === O [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]] === * Jde-li o Ježíše Krista, jde o všechno.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: První nikajský koncil (325–2025). Historie, teologie a přetrvávající význam. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-572-0, s. 57.</ref> * Pakliže by Ježíš z Nazareta byl pouhým tvorem, byť nejvyšším stvořeným duchem, ztratili bychom jako křesťané přímé spojení s Nejvyšším.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: První nikajský koncil (325–2025). Historie, teologie a přetrvávající význam. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-572-0, s. 59.</ref> * Stejně, jako nelze čistě historicky prokázat Ježíšovu božskou osobní identitu, tak to zároveň není možné striktně historicky vyvrátit. Víra není pouze vědění, nýbrž rozhodnutí, a to se buď dělá, nebo nekoná.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: A Slovo se stalo tělem. Óda na radost z víry v prologu Janova evangelia (Jan 1,1–18). Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2022, ISBN 978-80-7566-290-3, s. 124.</ref> * Ježíš má opravdu co říci pouze těm, kdo celým srdcem hledají Boha, ostatní Ježíšovu poselství jen těžko porozumějí.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Christologie a spiritualita. Teologické texty 1996/6, s. 193. [https://www.teologicketexty.cz/casopis/1996-6/Christologie-a-spiritualita/193 Dostupné online].</ref> * Prostá logika říká, že existence jednoosobového Boha je holý protimluv. Každé Já nevyhnutelně předpokládá Ty, bez něhož by ono samo nedávalo smysl. Člověk Ježíš je absolutně dokonalým lidským sebevyjádřením věčného Ty, k němuž se vztahuje nebeský Otec.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: A Slovo se stalo tělem. Óda na radost z víry v prologu Janova evangelia (Jan 1,1–18). Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2022, ISBN 978-80-7566-290-3, s. 126.</ref> * Vyžadují-li to okolnosti, je třeba také umět o našem Mistrovi výmluvně mlčet.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 39.</ref> * Náš Pán nejprve po více než třicet let přijímal naše lidství, jazyk, kulturu, náboženství svého lidu a teprve na tomto základě vystoupil s nárokem, aby byl se svým poselstvím přijat.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 49.</ref> * Právě transcendence Slova vůči stvořenému světu i vůči vlastnímu historickému lidství spolu s bezbřehou otevřeností tohoto lidství vůči mystériu vlastní osobní totožnosti a vlastního historického poslání jakožto paradigma svobody sdílené Bohem člověku je posledním základem toho, že Ježíš z Nazareta představuje dokonalého Osvoboditele – Vykupitele – Spasitele – Zbožštitele svých učedníků a potenciálně každého člověka.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Problematičnost výrazu praeexistentia Verbi. Teologické texty 2006/1 (Lexikon). [https://www.teologicketexty.cz/casopis/2006-1/Problematicnost-vyrazu-em-praeexistentia-Verbi-em.html Dostupné online].</ref> === O [[Jan Hus|Janu Husovi]] === * Jan Hus nemůže být považován za hlavní příčinu následujících tragických válek, protože k tomuto vyústění by zřejmě došlo tak jako tak. Hlavní vinu nesou ti, kdo se dopouštěli krutých nespravedlností jak coby světští, tak církevní mocipáni. Betlémský kazatel nebyl ani původcem českého reformního hnutí. Nikoli Hus zformoval tento myšlenkový proud, ale hnutí si zformovalo Husa.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Husovská dilemata. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2015, ISBN 978-80-7195-816-1, s.137</ref> * Někdy se sám sebe táži, jak by asi vypadala Praha, kdyby Hus zvítězil nad všemi protivníky a měl moc své radikálně nápravné názory plně prosadit. Kostnický vězeň je sympatický jako oběť, byl by ale stejně sympatický jako ten, kdo má na starosti běh věcí veřejných? Historie sice nezná žádné kdyby, nicméně mou mysl přece jen rozechvívá poněkud mrazivé tušení.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Další aspekty poměru Jana Husa k tajemství eucharistie v kontextu Jakoubkova konsubstancialismu a utrakvismu, in AUC Theologica 2/2015 s.262. [https://karolinum.cz/data/clanek/2186/Theologica%202%2015_pospisil.pdf Dostupné online].</ref> * Hus byl moralizátor, což bylo pro dobové kazatele běžné. Ale on měl dle mého názoru do jisté míry inkviziční mentalitu. Kdekomu vyhrožoval hranicí. Mám obavu, že by nastolil „moralizující teror“.<ref name="placek"> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Plaček | jméno = Štěpán | odkaz na autora = | titul = Pozice pronásledovaného byla pro Husa vlastně štěstím (rozhovor s prof. Pospíšilem) | periodikum = Aktualne.cz | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz | datum vydání = 2015-07-04 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2025-09-10 | url = https://nazory.aktualne.cz/rozhovory/pozice-pronasledovaneho-byla-pro-husa-vlastne-stestim/r~946fbea0209011e59f530025900fea04/ | issn = }}</ref> * Kdyby (Jan Hus) vyhrál, tak o něm dnes nejspíš budeme mluvit jako o středověkém fanatikovi, který by nám nebyl sympatický. Myslím, že měl vlastně obrovské štěstí – před tváří dějin a zřejmě i před tváří Boží.<ref name="placek" /> * Lidé dříve narození zažili ještě ideologické obrazy Husa, kdy byl používán jako kladivo na katolíky. Tito lidé potom nemají problém ani tolik s historickým Husem jako s tímto „druhým Husem“, tedy s ideologickými nánosy.<ref name="placek" /> * Ten názor o církvi predestinovaných: Hus v tom nebyl úplně osamocený v té době. Na univerzitní půdě se tohle zvlášť v souvislosti s tou děsivou krizí církevní instituce objevovalo. Čili já, když ho posuzuji, musím vnímat všechny tyhle souvislosti. Ve vytrženosti těch souvislostí by to nebylo úplně přijatelné.<ref>Univerzita Karlova: Kulatý stůl: ''Jan Hus''. [https://www.youtube.com/watch?v=FQIYLNM0yLs Dostupné online].</ref> * Hus napsal: ''Viklef, Viklef, nejednomu ty hlavu zvikleš''. A já ve tři hodiny, když jsem nemohl spát, tak jsem začal křičet: ''Huse, Huse, nedáš mi spát v kuse''.<ref name="tf_jcu">Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích: Prof. Ctirad V. Pospíšil, Význam nového pojetí „místní církve“ pro postoj k problematice Jana Husa. [https://www.youtube.com/watch?v=om-ADvKrqms Dostupné online].</ref> * Nemůžete napsat knížku o Husovi. Některým lidem uděláte radost, ale ještě většímu počtu lidí šlápnete na píseček, nebo je naštvete.<ref name="radiozurnal">ČRo Radiožurnál: Téma mistra Jana Husa je pořád jako minové pole, domnívá se římskokatolický teolog (rozhovor s prof. Pospíšilem). [https://radiozurnal.rozhlas.cz/tema-mistra-jana-husa-je-porad-jako-minove-pole-domniva-se-rimskokatolicky-6209127 Dostupné online].</ref> === O [[Antonín z Padovy|Antonínu z Padovy]] === * My máme ty jeho ''Sermones'', kritické vydání, tak jsem to poctivě přečetl a na jednu stranu jsem byl zklamán, protože to slovo mi nepřipadalo nijak úchvatné samo o sobě. Ale pak jsem si uvědomil, že síla není v tom slově samotném, ale v tom kdo mluví. (...) On tam měl různé pasáže, něco bylo pro lid, a často tam mívá taky pasáž pro řeholníky a pro klérus. A ta jeho slova jsou tak kritická, že by se za to nemusel stydět [[Jan Hus|Hus]] ani [[Martin Luther|Luther]].<ref>Česká televize: Světci a svědci. ''Antonín z Padovy''. [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123417216-svetci-a-svedci/208562211000007/ Dostupné online].</ref> === O [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáši Garrigue Masarykovi]] === * Masaryk byl silný v kritice. Nebyl tak silný ve vytváření vlastního systému. Ale v té kritice byl opravdu výborný.<ref name="nikaja">Národní knihovna ČR: Genealogie pro každého, Ctirad Václav Pospíšil: 1. nicejský koncil. [https://www.youtube.com/watch?v=jwgEAZsyqiQ Dostupné online].</ref> * Lze říci, že usilovná snaha o udržení vlastního vztahu k Bohu, která se projevuje v celém životě a díle prezidenta osvoboditele, úzce souvisela s úpornou touhou udržet si odvahu k existenci na základě smysluplnosti světa a vlastního života.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: T. G. Masaryk tváří v tvář darwinismu a evolučnímu způsobu myšlení. Studia theologica 2020, 22(2), s. 141. [https://studiatheologica.eu/artkey/sth-202002-0007%20t%20g%20masaryk%20tvari%20v%20tvar%20darwinismu%20a%20evolucnimu%20zpusobu%20mysleni.php Dostupné online].</ref> * Přečetl jsem taky některý teologický práce a zjistil jsem, ku svému překvapení, že veliký výhrady k prezidentu Masarykovi měli evangelíci. On byl členem církve evangelické, ale jenom čistě formálním. (...) Masaryk říká: Hus je pro nás vzor mravní, to več Hus věřil, nevěříme. Dává tedy najevo, že Ježíšův status Božího Syna nepřijímá. O Trojici má jenom pár marginálních zmínek, tu taky odmítal. A ozval se [[Jan Karafiát]], coby pravověrný křesťan vystoupil, a napsal, že kdo nepřijímá tyhle základní pravdy, ten musí být z evangelické církve vyloučen.<ref name="ccshhk">Zvonohra Husiti: T. G. Masaryk iritující a fascinující, přednáší C. V. Pospíšil (část první). [https://www.youtube.com/watch?v=kR9fLrhOml4 Dostupné online].</ref> * Mluvit o tom, jestli Masarykovým otcem byl [[František Josef I.|Franz Josef]] asi nemá smysl, že jo. To je prostě bulvární historie, manipulativní. Za to, kdo je váš otec nemůžete. Na tom významu tý osobnosti a na tom díle to nic nemění, a já se tím odmítám zabývat.<ref>Zvonohra Husiti: T. G. Masaryk iritující a fascinující, přednáší C. V. Pospíšil (část druhá). [https://www.youtube.com/watch?v=JLLhC8IK2bA Dostupné online].</ref> === O autenticitě u duchovních osob === * Zktrátka a dobře, duchovní vyhlížející jako katolický Limonádový Joe je nedůvěryhodný a směšný, protože jeho bohem je něco jiného, nežli Trojjediný dárce svobody a tvořivosti. Dokážeme-li být svobodní sami od sebe, pak i naše lidské slabosti mohou být úsměvnými odkazy na jediného Dokonalého.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 82.</ref> * Je evidentní, že jako pokřtění, zasvěcení, jáhni, presbyteři, biskupové neseme na svých bedrech přetěžké břemeno Boží důstojnosti. Jakmile však jeho podobu v sobě pokřivujeme, zejména sebestředností, klerikálním kariérismem a pachtěním se za vlastní mediální proslulostí, předkládáme lidem nikoli podobu Boha živého, nýbrž jeho karikaturu.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 83.</ref> === O teologii === * V teologii vždycky jde o život. O život věčný.<ref name="nikaja" /> * Jasně se ukazuje, že spiritualita bez zdravé teologie je slepá a velmi nebezpečná. Dlužno podotknout, že teologie bez spirituality je zase mrtvá.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Analýza "Čtyř slov z Ukrajiny". Teologické texty 2005/5. [https://www.teologicketexty.cz/casopis/2005-5/Analyza-Ctyr-slov-z-Ukrajiny.html Dostupné online].</ref> * Problematika poměru teologie k ostatním vědám je bezesporu klíčovým tématem, na němž stojí nejenom vědeckost teologie, ale také její současná i budoucí působnost v univerzitní sféře.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Co dává a nabízí křesťanská teologie ostatním vědám. Studia theologica 2013/15(4), s. 134–143. [https://www.studiatheologica.eu/artkey/sth-201304-0010_CO_DAVA_A_NABIZI_KRESTANSKA_TEOLOGIE_OSTATNIM_VEDAM.php Dostupné online].</ref> * Teologie je totiž pouze jedna a její jednotlivé disciplíny nestojí vedle sebe, nýbrž se nevyhnutelně musejí vzájemně perichoreticky prostupovat, doplňovat, podpírat, aby mohly spolupracovat na díle inteligentního uchopení života ve víře.<ref name="teola">POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Několik systematicko-teologických tezí o spirituálním rozměru práce (nejen) historika. Studia theologica 2015/17(2), s. 111–126. [https://studiatheologica.eu/artkey/sth-201502-0007_NEKOLIK_SYSTEMATICKO-TEOLOGICKYCH_TEZI_O_SPIRITUALNIM_ROZMERU_PRACE_NEJEN_HISTORIKA.php Dostupné online].</ref> * V rámci teologie je nesmírně důležité udržet jednotu víry v neustále se proměňující kulturní situaci.<ref name="teola" /> * V teologii se pravd víry nezmocňujeme, nýbrž necháváme se jimi uchvátit, necháváme se jimi proměňovat do podoby našeho Pána.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 74.</ref> * Dělat řemeslo teologa v Čechách je z lidského hlediska zoufalá záležitost. Na univerzitě jsi za posledního šaška, ve společnosti taky a církev jako instituce o tvoji práci nestojí. Na druhou stranu je to krásný, protože zkušenost s Bohem je fascinující.<ref name="pamnar">Paměť národa: Prof. ThDr. Ctirad Václav Pospíšil , Th.D. (* 1958 †︎ 2025). [https://www.pametnaroda.cz/cs/pospisil-ctirad-vaclav-20230816-0 Dostupné online].</ref> === O papežství a církevním magisteriu === * Katolická církev není totalitní monolit, kde by věřící musel nad vším povinně jásat.<ref name="laudato">POSPÍŠIL, Ctirad Václav. Systematickoteologické přístupy k encyklice Laudato si’. Studia theologica 2016, 18(3), s. 101–114 [https://www.studiatheologica.eu/artkey/sth-201603-0006_Systematickoteologicke_pristupy_k_encyklice_Laudato_si.php Dostupné online].</ref> * Nositelem neomylnosti ve výkladu zjevení je církev jako celek. Papež a biskupové jsou pouze kvalifikovanými svědky víry Božího lidu jako celku, nikoli majiteli ortodoxie, kteří si mohou s našimi mozky dělat, co se jim zlíbí.<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Pospíšil | jméno = Ctirad Václav | odkaz na autora = | titul = K problematice žehnání „osobám ve vztahu“ | periodikum = Katolické noviny | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2024-02-21 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2025-09-10 | url = https://katolickenoviny.cz/k-problematice-zehnani-osobam-ve-vztahu/ | issn = }}</ref> * Práce s magisteriálními texty vůbec není jednoduchá. To, když z Říma něco vypadne, tak to neznamená, že jsme vymytý mozky.<ref name="zed">Katolické noviny: Prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D. - Zednáři, Masaryk, katolíci: od nenávisti k dialogu. [https://www.youtube.com/watch?v=IzY4RO1aE98 Dostupné online].</ref> * Církev ustavičně mluvící a píšící riskuje, že nebude schopna naslouchat, a proto se bude stále více odtrhovat od reálného života, a tak hrozí, že papírové církvi bude naslouchat stále méně osob.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 97–98.</ref> === O humoru === * Humor lze definovat jako určitou hudbu lidské mysli, protože podobně jako muzika určitým způsobem rozehřívá naše emoce.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 79.</ref> * Kritérium kvalitního humoru je, že před námi otevírá prostor svobody od nesmyslu, od zdánlivé bezvýchodnosti životní situace, konečně a hlavně svobody od nás samotných.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 80.</ref> * Nejen mně se zdá, že v církevním skleníku bývá někdy až nesnesitelné dusno mimo jiné také proto, že v něm absentuje smysl pro humor a zejména pro sebeironii, jež je velkodušným projevem svobody od sebe samotného.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 83.</ref> === O sobě samém === * Já, když jsem šel k oltáři, poprvé ... tak si mě vzal tatínek stranou, a těsně předtím, měl jsem to tajně, v noci o půl dvanáctý, aby to nikdo neviděl, ve venkovským kostele, a tak mi táta dával takový rady do života. A tu jednu, tu já tady nemůžu říct, protože on to řekl tak jadrně, lidově, že ... Mi řekl, že když nejde o život, tak mi pak lidově řekl, o co jde. Já si uvědomuju, že v té systematické teologii o život vždycky jde. A to jak ten časnej, tak ten věčnej.<ref name="tf_jcu" /> * Hlavní moje poslání je vykládat studentům o Bohu.<ref name="radiozurnal" /> * Já prostě mám svoje místo a musím hrát na tom místě, kam mě Hospodin, ten Nejvyšší Trenér, postavil.<ref name="radiozurnal" /> * Já si myslím, že Hospodin se se mnou dobře baví, já jsem jeho dvorní šašek. A to bych si přál na věčnosti, být obveselovač Hospodinův, šašek Boží.<ref name="pamnar" /> * Jako malého ministranta mne můj milovaný pan farář Komorous učil, že lež je hříšná, když tím někoho poškozuji. V osmi letech jsem se ihned zeptal, jestli mohu ubližovat druhým také pravdivou výpovědí. Pater Liboslav se usmál a řekl: „Na to zanedlouho přijdeš sám, mozek ti funguje dobře.“ Měl jako vždycky pravdu. Dnes už vím, že v mém životě sehrál roli sice nenápadného, ale rozhodně pravého proroka.<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Pospíšil | jméno = Ctirad Václav | odkaz na autora = | titul = Není přísaha jako přísaha, aneb problémy svědomí s tím spjaté | periodikum = Katolické noviny | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2024-02-21 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2025-03-27 | url = https://katolickenoviny.cz/neni-prisaha-jako-prisaha-aneb-problemy-svedomi-s-tim-spjate/ | issn = }}</ref> * Na prvním místě jsem člověk. Pak jsem křesťan, pak jsem katolík a pak všechno ostatní.<ref>Národní knihovna ČR: Genealogie pro každého, Ctirad Václav Pospíšil: Přednáška ke stému výročí výročí od vzniku (zednářské) Velké národní lože Československé (27. září 1923). [https://www.youtube.com/watch?v=7jiFKqIQTVI Dostupné online].</ref> * Na otázku, jak dlouho píšu nějakou knihu, obvykle odpovídám, že celý předchozí život, protože do výsledného tvaru se promítá mnohé z toho, co jsem prožil, přečetl, promyslel.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4. Průvodní slovo autora o knize.</ref> * Možná bych se vrátil do minulosti a připomněl mé osobní „světce“ paní Horákovou, generála Píku, kněze Toufara a Štemberku. Fascinují mne také Gabčík a Kubiš, kteří dali život za druhé.<ref name="bendova"> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Bendová | jméno = Jana | odkaz na autora = | titul = Teolog Pospíšil: Fascinují mě Gabčík a Kubiš, kteří dali život za druhé | periodikum = Reflex | odkaz na periodikum = Reflex (časopis) | datum vydání = 2019-07-07 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2025-09-11 | url = https://www.reflex.cz/clanek/rozhovory/96204/teolog-pospisil-fascinuji-me-gabcik-a-kubis-kteri-dali-zivot-za-druhe.html | issn = }}</ref> * Pavel říká, že ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil svým věrným. Mám ale jistotu, že ani ve smrti mne nenechá na holičkách. Můj Bůh má jednu slabinu, je hodně ješitný, a proto nesnese, aby byl někdo velkorysejší než on. Vím, že ospravedlňuje, že je odpuštění samo, zatímco ten rohatý je žalobce.<ref name="bendova" /> === Jiné === * K hlubšímu porozumění se člověk nedopracovává pouze v knihovnách, neboť k tomu nejúchvatnějšímu je třeba se protrpět.<ref name="lukavec" /> * Ta proměna postoje k minulosti, to očištění se od ideologickejch jednostranností, to není mediální záležitost. To není právní záležitost. To je záležitost spirituální.<ref name="tf_jcu" /> * Grafomanie je, řekněme, pracovní defekt teologů a historiků.<ref name="radiozurnal" /> * My o samostatnost bojujeme pořád. A tady vidím velkej problém. Ta mladá generace, tý to nic neříká. Střední školy jsou zoufalý, na fakultách, je jedno na kterejch, třeba na husitskej: Já když se jich zeptám na cokoliv elementárního z historie, tak oni nevědí nic. Nemají přehled. Ale nejhorší je to, že ty vysokoškolský studenty to nezajímá. Já říkám, že kdybych měl přísavky, tak z toho lezu po stropě.<ref name="ccshhk" /> * Studenti, co mají zájem ... najdou se. Takhle: Jeden kolega říkal: Jednu třetinu tady nechat, jednu třetinu poslat na dálnici házet písek lopatama, a ty třetí, ty by tu lopatu polámali, tak ty poslat na pracák.<ref name="ccshhk" /> * Ideál obstojí před obviněním, že je ideologií, jedině tehdy, bude‑li v jeho štítu na prvním místě étos pravdy. Autentický ideál se prokazuje ovocem (srov. Mt 7,15–20), které poskytuje.<ref name="teola" /> * Národ, který se neučí z vlastních dějin, který nechává ležet ladem velký kulturní odkaz předků, který se není ochoten poučovat z chyb minulosti a dělat za ně pokání, ztrácí z dlouhodobějšího hlediska schopnost kulturního přežití a jeho příslušníci se velmi snadno stanou součástí jiných, silnějších národních tradic.<ref name="teola" /> * Jedním ze základních znaků ideologického znetvořování minulosti je zjednodušená černobílost uchopení minulosti.<ref name="teola" /> * Není tajemstvím, že Středoevropan napíše padesát, Ital sto a nositel španělské kultury sto padesát i více stran, přičemž všichni vyjádří zhruba totéž.<ref name="laudato" /> * Já jsem to v sobě nosil dlouho, a bál jsem se to tomu kamarádovi zednářovi říct. Tak mu po telefonu říkám: Hele, Petře, víš, jak já vás vidím? Vy jste Rychlý šípy po čtyřicítce. A on se nenairitoval. On mi řekl: Ano, ano, ano, většina našich bratří k nám přichází po skautské minulosti.<ref name="zed" /> * Tam, kde je plnost sebedarování, nemá smysl uvažovat o nějakém nedostatku dobra, tedy hříchu.<ref name="bendova" /> * Bude-li z našeho jednání a promlouvání vyzařovat nepřejícnost, nespravedlnost, nepravdivost, pak naše posluhování určitému momentálnímu rádoby velmi humanitárně vznešenému politickému cíli nebude nic jiného než určitá forma modloslužby. Už nebudeme vystupovat jako synové Boha, jenž je láskou, ale spíše jako poskokové nějakého rafinovaně ideologického bůžka, který z nás tak snadno učiní otroky zášti, hněvu, nízkosti a někdy i nenávisti.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav. Úvaha: Nikdy se nesnižujme k nízkostem a hněvu. [https://www.dominikduka.cz/ze-zivota-dominika-duky/c-v-pospisil-nikdy-se-nesnizujme-k-nizkostem-a-k-hnevu/ Dostupné online].</ref> * Co není autenticky lidské, nemůže být autenticky křesťanské.<ref>Transkulturní komunikace: Od člověka k člověku. Antropologická východiska služby. ''C. V. Pospíšil''. [https://www.youtube.com/watch?v=MDfs3OLT8tk Dostupné online].</ref> * Křesťan je rafinovaně pokoušen, aby zaměnil svobodu Božích synů a dcer za falešné zbožštěné superslušňáctví, nekuřáctví a abstinentismus. Bible ale na mnoha místech ukazuje Hospodinovu zálibu v podnikavých a přiměřeně mazaných osobách.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Zřídla života, identity, svobody a smyslu. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-628-4, s. 82.</ref> * Cílem křesťana není stát se podobným nejvyššímu andělskému duchu, ale opravdu nebeskému Otci, a to prostřednictvím jeho polidštěného věčného Syna. I díky tomu se tak zároveň stává více člověkem a sám sebou.<ref>POSPÍŠIL, Ctirad Václav: První nikajský koncil (325–2025). Historie, teologie a přetrvávající význam. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2025, ISBN 978-80-7566-572-0, s. 59.</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Ctirad Václav Pospíšil}} {{DEFAULTSORT:Pospíšil, Ctirad Václav}} [[Kategorie:Osoby od P|ospíšil, Ctirad Václav]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Kněží]] [[Kategorie:Teologové]] 6wxgpjegfhbpa242oddjd3rbm2txz9a 0 10588 168010 154287 2026-07-06T08:15:26Z Pondělek 2241 * ... deník trpící ženské duše. o díle [[Irina Nikolajevna Knorringová|Iriny Nikolajevny Knorringové]] 168010 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Yevheny Yevtushenko.jpg|náhled|[[Richard Nixon]] & Jevgenij Jevtušenko (1972)]] '''Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko''' (18.&nbsp;července&nbsp;1933, Nižněudinsk, Irkutská oblast – 1.&nbsp;dubna&nbsp;2017, Tulsa, Spojené státy americké) byl ruský básník, scenárista a režisér. == Výroky == * Proč třeba [[Vasilij Aksjonov]] napsal román Tajemná vášeň, kde líčí, kolik toho bylo v létě roku 1968 vypito a jak jsme se všichni milovali? Proč to napsal? Vždyť pomluvil i sám sebe! Nejvíc mě na tom zlobí fakt, že jestli náš život byl opravdu takový, jestli jsme tak nezřízeně pili, jak je možné, že naše generace po sobě zanechala tolik dobré literatury?<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Básník, který se narodil dvakrát. Jevgenij Jevtušenko vydá své paměti | periodikum = literarni.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2013-08-01 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-08-14 | url = http://kultura.idnes.cz/jevtusenko-vyda-autobiografii-dzw-/literatura.aspx?c=A130731_165111_literatura_ts | issn = }}</ref> * ... deník trpící ženské duše.<br />''{{Cizojazyčně|ru|...дневник страдающей женской души.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ирина Кнорринг: самая грустная поэтесса русского зарубежья | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/14/irina-knorring-samaia-grustnaia-poetessa-russkogo-zarubezhia | issn = }}</ref></br >— o díle [[Irina Nikolajevna Knorringová|Iriny Nikolajevny Knorringové]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko}} {{DEFAULTSORT:Jevtušenko, Jevgenij Alexandrovič}} [[Kategorie:Osoby od J|evtušenko, Jevgenij Alexandrovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] 03it3u49oj34h6qqnq1q8o9sepms4ww 0 16127 168000 111177 2026-07-06T06:36:46Z Pondělek 2241 168000 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Emmanuel Todd.jpg|náhled|{{Cizojazyčně|fr|Emmanuel Todd}}]] '''{{Cizojazyčně|fr|Emmanuel Todd}}''' (* 16. května 1951, {{Cizojazyčně|fr|Saint-Germain-en-Laye}}, Francie) je francouzský historik, antropolog, sociolog, politolog a demograf. == Výroky == * Zastupitelská demokracie jmenuje legitimní elitu, která uplatňuje lidová rozhodnutí (...) [[Francie]] přestala být zastupitelskou demokracií v klasickém smyslu v roce 2005, kdy Francouzi hlasovali "ne" a elity převedly toto "ne" v "ano".<br />''{{Cizojazyčně|fr|Une démocratie représentative c'est une élite désignée et légitime qui applique les décisions populaires (...) La France a cessé d'être une démocratie représentative au sens classique en 2005 quand les français ont voté "non" et que les élites ont transféré ce "non" en "oui".}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = | odkaz na autora = | titul = Emmanuel Todd : "La Russie est la seule force au monde qui puisse faire face aux Etats-Unis sur le plan militaire" | periodikum = franceculture.fr | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2018-04-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2018-04-16 | url = https://www.franceculture.fr/emissions/linvite-idees-de-la-matinale/emmanuel-todd | issn = }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Emmanuel Todd}} {{DEFAULTSORT:Todd, Emmanuel}} [[Kategorie:Osoby od T|odd, Emmanuel]] [[Kategorie:Francouzi]] [[Kategorie:Historici]] f8vivi6jjiftul6lkpy9qv6sdo7vdv4 0 17003 167989 144833 2026-07-05T13:23:47Z Hubert Kororo 13616 fotka, výběr z německých a maďarských parlamentních hroznů je dostupný online 167989 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Feierfeil Wenzel, Poslanecká sněmovna v II. volebním období 1926.jpg|náhled|upright=0.8|Wenzel Feierfeil]] '''{{Cizojazyčně|de|Wenzel Feierfeil}}''' (22. února 1868, Srby – 19. března 1941, Srby) byl český římskokatolický kněz a kanovník německé národnosti a československý politik. == Výroky == * Chci se ještě vrátiti k tomu místu řeči, kde ministerský předseda udělal dějepisný výlet až ke třicetileté válce a učinil skok na příčinu světové války. Také příčinu třicetileté války svaluje na sesazenou habsburskou dynastii. Tu musím přece jen říci, že každý jen průměrně znalý žák střední školy mohl by mu podati jiné vysvětlení o příčině 30leté války. Právě tak, jako nikdo nebude věřiti, že snad starý bývalý císař [[František Josef]] byl příčinou světové války. (v Národním shromáždění 19. července 1921)<ref name="jakmluvi" /> == Reference == <references> <ref name="jakmluvi"> {{Citace monografie | příjmení = Kahánek | jméno = Ferdinand | titul = Jak mluví němečtí a maďarští poslanci v československém parlamentě | vydavatel = Lidová tribuna | místo = Praha | rok = 1922 | strany = 28-29 | url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e3d05c7f-7e4c-4d7d-9c94-bf1a14677de4 }} </ref> </references> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Wenzel Feierfeil}} {{DEFAULTSORT:Feierfeil, Wenzel}} [[Kategorie:Osoby od F|eierfeil, Wenzel]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Němci]] [[Kategorie:Politici]] 7p490oa1iqjwgi1hi99psptt7qout11 0 18133 167990 113951 2026-07-05T17:48:41Z Sedmý den Páně 2237 foto 167990 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Kudrna ladislav 2024 foto karel cudlin.jpg|náhled|Ladislav Kudrna]] '''Ladislav Kudrna''' (* 13. července 1975, Vlašim) je český historik. == Výroky == * Dnešní mladí kolegové a kolegyně se nejen často vlamují do otevřených dveří a popisují známé věci jiným způsobem či jazykem. Ale také projektují současné problémy do doby minulé, která je pro ně symbolem klidu, sociálních jistot, což dnes ve [[svět]]ě postrádají.<ref> {{Citace elektronického periodika | příjmení = Tachecí | jméno = Barbora | odkaz na autora = | titul = Revizionisté popírají komunistické násilí v 80. letech. Ale tehdy ho bylo nejvíce, tvrdí historik Kudrna | odkaz na periodikum = rozhlas | datum vydání = 2020-11-23 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2020-01-04 | url = https://plus.rozhlas.cz/revizioniste-popiraji-komunisticke-nasili-v-80-letech-ale-tehdy-ho-bylo-nejvice-8367506 | issn = }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Ladislav Kudrna (historik)}} {{DEFAULTSORT:Kudrna, Ladislav}} [[Kategorie:Osoby od K|udrna, Ladislav]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Historici]] c7h6dawap2v78advcxvwjdrsuozbktp 0 19220 168003 149536 2026-07-06T07:08:28Z Pondělek 2241 168003 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Valery Bryusov c. 1900.jpg|náhled|Valerij Jakovlevič Brjusov (kolem roku 1900)]] '''Valerij Jakovlevič Brjusov''', '''{{Cizojazyčně|ru|Вале́рий Я́ковлевич Брю́сов}}''', (1.&nbsp;prosince^jul./ 13.&nbsp;prosince&nbsp;1873^greg., Moskva –&nbsp;9.&nbsp;října&nbsp;1924, Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramaturg, literární kritik a historik, jeden ze zakladatelů ruského symbolismu. == Výroky == * [[Umělec]] je samostatný i ve formě svých výtvorů, začínajíc rozměrem verše, i&nbsp;v&nbsp;celém objemu jejich obsahu, a&nbsp;[[Konec|končíc]] jeho názorem na [[svět]], na [[dobro]] a [[zlo]].<ref name="balajkovo" /> == Reference == <references> <ref name="balajkovo">BALAJKA, Bohuš; SOLDÁN, Ladislav; CHAROUS, Emil. ''Přehledné dějiny literatury. II., Dějiny české literatury od konce 19. století do r. 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury''. 2., přeprac. vyd., ve Fortuně 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 198 s. [http://ndk.cz/uuid/uuid:26f83501-3bf0-11e7-8881-5ef3fc9ae867 Dostupné online]. ISBN 80-7168-225-X. Kapitola Představitelé symbolismu, impresionismu a expresionismu, s. 17.</ref> </references> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Valerij Brjusov}} {{DEFAULTSORT:Brjusov, Valerij Jakovlevič}} [[Kategorie:Osoby od B|rjusov, Valerij Jakovlevič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Dramaturgové]] [[Kategorie:Historici]] [[Kategorie:Literární kritici]] [[Kategorie:Prozaici]] hjv2ba05umkig2uzrougri76qtg1qhy 168015 168003 2026-07-06T09:40:09Z Pondělek 2241 Andrej Bělyj 168015 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Valery Bryusov c. 1900.jpg|náhled|Valerij Jakovlevič Brjusov (kolem roku 1900)]] '''Valerij Jakovlevič Brjusov''', '''{{Cizojazyčně|ru|Вале́рий Я́ковлевич Брю́сов}}''', (1.&nbsp;prosince^jul./ 13.&nbsp;prosince&nbsp;1873^greg., Moskva –&nbsp;9.&nbsp;října&nbsp;1924, Moskva) byl ruský básník, prozaik, dramaturg, literární kritik a historik, jeden ze zakladatelů ruského symbolismu. == Výroky == * [[Umělec]] je samostatný i ve formě svých výtvorů, začínajíc rozměrem verše, i&nbsp;v&nbsp;celém objemu jejich obsahu, a&nbsp;[[Konec|končíc]] jeho názorem na [[svět]], na [[dobro]] a [[zlo]].<ref name="balajkovo" /> == Ve výrocích == * Jeho jméno lze zařadit jen mezi [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]], Lermontova, [[Fjodor Ivanovič Ťutčev|Ťutčeva]], [[Afanasij Fet|Feta]], Někrasova a Baratinského. Dal nám příklady nadčasové poezie. Naučil nás vnímat verše novým způsobem.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Его имя можно поставить наряду только с Пушкиным, Лермонтовым, Тютчевым, Фетом, Некрасовым и Баратынским. Он дал нам образцы вечной поэзии. Он научил нас по-новому ощущать стих.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ликуя, назовут меня – Валерий Брюсов | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2023-12-13 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2023/12/13/likuia-nazovut-menia-valerij-briusov | issn = }}</ref></br >— [[Andrej Bělyj]] == Reference == <references> <ref name="balajkovo">BALAJKA, Bohuš; SOLDÁN, Ladislav; CHAROUS, Emil. ''Přehledné dějiny literatury. II., Dějiny české literatury od konce 19. století do r. 1945 s přehledem vývojových tendencí světové literatury''. 2., přeprac. vyd., ve Fortuně 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 198 s. [http://ndk.cz/uuid/uuid:26f83501-3bf0-11e7-8881-5ef3fc9ae867 Dostupné online]. ISBN 80-7168-225-X. Kapitola Představitelé symbolismu, impresionismu a expresionismu, s. 17.</ref> </references> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=Valerij Brjusov}} {{DEFAULTSORT:Brjusov, Valerij Jakovlevič}} [[Kategorie:Osoby od B|rjusov, Valerij Jakovlevič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Dramaturgové]] [[Kategorie:Historici]] [[Kategorie:Literární kritici]] [[Kategorie:Prozaici]] tejpsj51lpebuxx1rkijsgh9bztvupt 0 22449 167997 162213 2026-07-06T06:14:01Z Pondělek 2241 167997 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Alexander Iltyakov.jpg|náhled|Alexander Ilťjakov (2018)]] '''Alexander Ilťjakov''' (* 9. října 1971, Kurgan, Rusko) je ruský politik. == Výroky == * Co si o sobě myslíte? Co když jste zabily velkého básníka [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]]? Co když jste v lůně zabily velkého vědce Lomonosova? Co když Čajkovského? A co když jste zabili budoucího prezidenta Ruské federace ve svém lůně? Nemyslíte, že si dovolujete příliš, vy loutky? (...)<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Ratner | jméno = Tomáš | titul = Roďte, dokud rodidla fungují. A žádné potraty, můžete zabít génia, káže Rusko | datum vydání = 2024-11-24 | datum přístupu = 2024-11-24 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-tehotenstvi-potraty-zakaz-nizsi-populace-deti-porody.A241122_102925_zahranicni_rtn}}</ref></br >— 2024 o potratech v Rusku == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Ilťjakov, Alexander}} [[Kategorie:Osoby od I|lťjakov, Alexander]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Politici]] p7vb5k28spwpl8zbrlsqauho8bs8tya 0 22627 168004 161553 2026-07-06T07:09:35Z Pondělek 2241 /* Výroky */ 168004 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Jose Lui Abellán.jpg|náhled|{{Cizojazyčně|es|José Luis Abellán}} (2007)]] '''{{Cizojazyčně|es|José Luis Abellán}}''' (19. května 1933, Madrid, Španělsko – 17. prosince 2023, Madrid, Španělsko) byl španělský historik filozofie a literární kritik. == Výroky == * Navzdory své skvělé erudici se don [[Marcelino Menéndez y Pelayo|Marcelino]] řídil apologetickým vzorem vůči katolickému náboženství; pokud jde o mě, ve svých ''Dějinách myšlení'' jsem byl veden kritickým rozumem.<br />''{{Cizojazyčně|es|Pese a su espléndida erudición don Marcelino siguió una pauta apologética hacia la religión católica; por mi parte, en mi Historia del Pensamiento, me guie por la razón crítica.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Muere José Luis Abellán, historiador antifranquista del pensamiento español | periodikum = elpais | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2023-12-17 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2024-12-15 | url = https://elpais.com/cultura/2023-12-17/muere-jose-luis-abellan-historiador-antifranquista-del-pensamiento-espanol.html | issn = }}</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Wikipedie|článek=José Luis Abellán}} * {{Commons|kategorie=José Luis Abellán}} {{DEFAULTSORT:Abellán, José Luis}} [[Kategorie:Osoby od A|bellán, José Luis]] [[Kategorie:Španělé]] [[Kategorie:Literární kritici]] alyb199omy6txkffwmaz203ygl4zh1w 0 24224 167991 167234 2026-07-05T17:52:09Z Sedmý den Páně 2237 * [[Alois Rašín]] samozřejmě byl člověk, který se na jedné straně výrazně zasloužil o vznik Československa a třeba i oddělení československé měny od rakouské. Ale současně to byl člověk, který prováděl drsnou deflační politiku, která zvyšovala v Československu nezaměstnanost, kvůli čemuž byl dost nenáviděný. 167991 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Lubomir Kopecek.jpg|náhled|Lubomír Kopeček]] '''Lubomír Kopeček''' (* 11. srpna 1975, Olomouc) je český politolog. == Výroky == * Mám trochu obavu, že česká zahraniční politika je nejen nekoordinovaná, ale v docela důležité bezpečnostní dimenzi se začíná dostávat do situace, kdy může být vnímána jako černý pasažér. [[Česko]] pak bude někdo, kdo je problém, nikoliv přínos.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Nejsme velmoc, abychom si mohli dovolit mluvit k zahraničí více hlasy, zdůrazňuje politolog Kopeček | periodikum = irozhlas | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-02-21 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-02-21 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nejsme-velmoc-abychom-si-mohli-dovolit-mluvit-k-zahranici-vice-hlasy-zduraznuje_2602211408_dns | issn = }} </ref> * [[Alois Rašín]] samozřejmě byl člověk, který se na jedné straně výrazně zasloužil o vznik Československa a třeba i oddělení československé měny od rakouské. Ale současně to byl člověk, který prováděl drsnou deflační politiku, která zvyšovala v Československu nezaměstnanost, kvůli čemuž byl dost nenáviděný.<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat | periodikum = irozhlas | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2024-05-16 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-05 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/politolog-vladni-politici-se-na-atentatu-na-fica-snazi-ziskat-body-emoce-maji_2405161159_elev }} </ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Kopeček, Lubomír}} [[Kategorie:Osoby od K|opeček, Lubomír]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Politologové]] 2q8syqrfe0turnvrwds9pabdowe3g9b 0 24583 167988 2026-07-05T12:11:38Z Sedmý den Páně 2237 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Petr Kubín.jpg|náhled|Petr Kubín (2022)]] '''Petr Kubín''' (*&nbsp;19. března 1967, Benešov) je český historik. == Výroky == * I katolická církev kdysi dávno byla demokratickou institucí, minimálně v prvních staletích. A to, že volí kardinálové, tady máme „teprve“ tisíc let. A teprve od roku 1621, od reformy [[Řehoř XV.|Řehoře XV.]], je to tajná volba...Já si dovedu představit změnu. Určitě k ní v budou…“ 167988 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Petr Kubín.jpg|náhled|Petr Kubín (2022)]] '''Petr Kubín''' (*&nbsp;19. března 1967, Benešov) je český historik. == Výroky == * I katolická církev kdysi dávno byla demokratickou institucí, minimálně v prvních staletích. A to, že volí kardinálové, tady máme „teprve“ tisíc let. A teprve od roku 1621, od reformy [[Řehoř XV.|Řehoře XV.]], je to tajná volba...Já si dovedu představit změnu. Určitě k ní v budoucnu dojde, otázka je, jestli my se toho dožijeme.<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Bílý dým uvidíme brzy, shodují se ohledně volby nového papeže politolog Kratochvíl a historik Kubín | periodikum = irozhlas | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2025-05-06 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-05 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/bily-dym-uvidime-brzy-shoduji-se-ohledne-volby-noveho-papeze-politolog_2505061545_elev }} </ref></br >— o volbě papeže == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Kubín, Petr}} [[Kategorie:Osoby od K|ubín, Petr]] [[Kategorie:Češi]] [[Kategorie:Historici]] 153v3oczb28jalulzkdm37472yn1kdd 0 24584 167994 2026-07-06T05:41:15Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:GRW159 Bulgarin.jpg|náhled|Fadděj Věnědiktovič Bulgarin]] '''Fadděj Věnědiktovič Bulgarin''' (5. července 1789, Peryševo u Uzdy – 13. září 1859, panství Karlovo) byl ruský spisovatel, novinář, literární kritik a nakladatel. == Ve výrocích == * Patříte k malé skupině spisovatelů, jejichž [[kritika]] nebo chvála může a měla by být respektována...<br />''{{Cizojazyčně|ru|Вы принадлежите к м…“ 167994 wikitext text/x-wiki [[Soubor:GRW159 Bulgarin.jpg|náhled|Fadděj Věnědiktovič Bulgarin]] '''Fadděj Věnědiktovič Bulgarin''' (5. července 1789, Peryševo u Uzdy – 13. září 1859, panství Karlovo) byl ruský spisovatel, novinář, literární kritik a nakladatel. == Ve výrocích == * Patříte k malé skupině spisovatelů, jejichž [[kritika]] nebo chvála může a měla by být respektována...<br />''{{Cizojazyčně|ru|Вы принадлежите к малому числу тех литераторов, коих порицания или похвалы могут и должны быть уважаемы…}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Андрей Максимов: «Все хорошее, что сделал Фаддей Булгарин, забыто» | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-06 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/06/andrej-maksimov-vse-horoshee-chto-sdelal-faddej-bulgarin-zabyto | issn = }}</ref></br >— [[Alexandr Sergejevič Puškin]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Bulgarin, Fadděj Věnědiktovič}} [[Kategorie:Osoby od B|ulgarin, Fadděj Věnědiktovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Spisovatelé]] myn191o306c4awgrs5oql9u7um3wdd8 0 24585 167995 2026-07-06T06:06:36Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „'''Roman Matjušin''' ( 16. listopadu 1954, Rjabčevsk, Brjanská oblast — 19. května 2026, Bělehrad) byl ruský básník, autor básní a duchovních hymnů a jeromonach Ruské pravoslavné církve. == Ve výrocích == * Ne [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]], ale [[Ježíš Kristus|Kristus]] je naše všechno.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Не Пушкин, а Христос — наше всё.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika |…“ 167995 wikitext text/x-wiki '''Roman Matjušin''' ( 16. listopadu 1954, Rjabčevsk, Brjanská oblast — 19. května 2026, Bělehrad) byl ruský básník, autor básní a duchovních hymnů a jeromonach Ruské pravoslavné církve. == Ve výrocích == * Ne [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]], ale [[Ježíš Kristus|Kristus]] je naše všechno.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Не Пушкин, а Христос — наше всё.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Небоживущий. Памяти иеромонаха Романа Матюшина | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/06/03/nebozhivushchij-pamiati-ieromonaha-romana-matiushina | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Matjušin, Roman}} [[Kategorie:Osoby od M|atjušin, Roman]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] 6uoj0nk73hi4a1p11jfeik31z25oiri 167996 167995 2026-07-06T06:12:16Z Pondělek 2241 /* Ve výrocích */ 167996 wikitext text/x-wiki '''Roman Matjušin''' ( 16. listopadu 1954, Rjabčevsk, Brjanská oblast — 19. května 2026, Bělehrad) byl ruský básník, autor básní a duchovních hymnů a jeromonach Ruské pravoslavné církve. == Výroky == * Ne [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškin]], ale [[Ježíš Kristus|Kristus]] je naše všechno.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Не Пушкин, а Христос — наше всё.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Небоживущий. Памяти иеромонаха Романа Матюшина | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/06/03/nebozhivushchij-pamiati-ieromonaha-romana-matiushina | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Matjušin, Roman}} [[Kategorie:Osoby od M|atjušin, Roman]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] o2lyqgfuka3a6glhag9cc2zl3fnui48 0 24586 167999 2026-07-06T06:29:57Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Vladislav Khodasevich.jpg|náhled|Vladislav Chodasevič]] '''Vladislav Chodasevič''' (6. května 1886, Moskva, Rusko – 14. června 1939, Paříž, Francie) byl ruský básník a literární kritik. == Ve výrocích == * Mnozí považovali [[Vladislav Chodasevič|Chodaseviče]] za skeptika a dokonce ateistu. Jen málo lidí vědělo, že Chodasevič byl věřící katolík, ale nerad o tom mluvil. Svou víru skrýval za maskou ironie, aro…“ 167999 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Vladislav Khodasevich.jpg|náhled|Vladislav Chodasevič]] '''Vladislav Chodasevič''' (6. května 1886, Moskva, Rusko – 14. června 1939, Paříž, Francie) byl ruský básník a literární kritik. == Ve výrocích == * Mnozí považovali [[Vladislav Chodasevič|Chodaseviče]] za skeptika a dokonce ateistu. Jen málo lidí vědělo, že Chodasevič byl věřící katolík, ale nerad o tom mluvil. Svou víru skrýval za maskou ironie, arogance a vnějšího skepticismu.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Многие считали Ходасевича скептиком и даже атеистом. Мало кто знал, что Ходасевич был верующим католиком, но не любил говорить об этом. Он скрывал свою веру под маской иронии, надменности и внешнего скептицизма.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Юрий Терапиано: громивший Пастернака и спасавший Одоевцеву | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/03/iurij-terapiano-gromivshij-pasternaka-i-spasavshij-odoevcevu | issn = }}</ref></br >— [[Jurij Konstantinovič Terapiano]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Chodasevič, Vladislav}} [[Kategorie:Osoby od Ch|odasevič, Vladislav]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Literární kritici]] aduzc21hqivgm1sgjduco02uq4oeykx 0 24587 168001 2026-07-06T06:41:08Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Юрий Константинович Терапиано (1892 — 1980) — русский поэт, прозаик, переводчик и литературный критик.jpg|náhled|Jurij Konstantinovič Terapiano]] '''Jurij Konstantinovič Terapiano''' (9. října 1892, Kerč, Rusko – 3. července 1980, Gagny, Francie) byl ruský básník, spisovatel, překladatel a literární kritik. == Výroky == * Mnozí považovali Vladi…“ 168001 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Юрий Константинович Терапиано (1892 — 1980) — русский поэт, прозаик, переводчик и литературный критик.jpg|náhled|Jurij Konstantinovič Terapiano]] '''Jurij Konstantinovič Terapiano''' (9. října 1892, Kerč, Rusko – 3. července 1980, Gagny, Francie) byl ruský básník, spisovatel, překladatel a literární kritik. == Výroky == * Mnozí považovali [[Vladislav Chodasevič|Chodaseviče]] za skeptika a dokonce ateistu. Jen málo lidí vědělo, že Chodasevič byl věřící katolík, ale nerad o tom mluvil. Svou víru skrýval za maskou ironie, arogance a vnějšího skepticismu.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Многие считали Ходасевича скептиком и даже атеистом. Мало кто знал, что Ходасевич был верующим католиком, но не любил говорить об этом. Он скрывал свою веру под маской иронии, надменности и внешнего скептицизма.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Юрий Терапиано: громивший Пастернака и спасавший Одоевцеву | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/03/iurij-terapiano-gromivshij-pasternaka-i-spasavshij-odoevcevu | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Terapiano, Jurij Konstantinovič}} [[Kategorie:Osoby od T|erapiano, Jurij Konstantinovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Literární kritici]] g5k1tv9ul44slllr7d53emrv2k5abu9 0 24588 168002 2026-07-06T07:01:06Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „'''Konstantin Vasiljevič Močulskij''' (9. února 1892, Oděsa – 21. března 1948, Cambo-les-Bains, Francie) byl ruský kritik a literární vědec. == Výroky == * Básně se staly jednoduchými, silnými, jasnými; lze je použít k vykreslení autorova duchovního vývoje: bolestivého boje s pochybnostmi, pokušeními, zoufalstvím, osvobození od pokušení krásy a řemeslné zručnosti, pronikání do vlastní duše, tvrdohlavého úsilí o…“ 168002 wikitext text/x-wiki '''Konstantin Vasiljevič Močulskij''' (9. února 1892, Oděsa – 21. března 1948, Cambo-les-Bains, Francie) byl ruský kritik a literární vědec. == Výroky == * Básně se staly jednoduchými, silnými, jasnými; lze je použít k vykreslení autorova duchovního vývoje: bolestivého boje s pochybnostmi, pokušeními, zoufalstvím, osvobození od pokušení krásy a řemeslné zručnosti, pronikání do vlastní duše, tvrdohlavého úsilí o dokonalost a čistého, intenzivního hledání Boha.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Стихи сделались простыми, крепкими, ясными; по ним можно проследить духовное развитие автора: мучительную борьбу с сомнениями, искушениями, отчаяньем, освобождение от соблазнов красивости и мастерства, углубление в собственную душу, упрямое стремление к совершенству и чистое, напряжённое искание Бога.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Юрий Терапиано: громивший Пастернака и спасавший Одоевцеву | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/03/iurij-terapiano-gromivshij-pasternaka-i-spasavshij-odoevcevu | issn = }}</ref></br >— o [[Jurij Konstantinovič Terapiano|Juriji Konstantinovičovi Terapianovi]] po vydání jeho druhé básnické sbírky == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Močulskij, Konstantin Vasiljevič}} [[Kategorie:Osoby od M|očulskij, Konstantin Vasiljevič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Literární kritici]] mscr6wnan1kdvu98cxgdqctc1i90zrb 0 24589 168007 2026-07-06T07:33:26Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Odoevceva heinike.jpg|náhled|Irina Vladimirovna Odojevceva]] '''Irina Vladimirovna Odojevceva''' (4. srpna 1895, Riga – 14. října 1990, Petrohrad, Rusko) byla ruská básnířka a spisovatelka. == Výroky == * Když se stal zapřisáhlým kritikem, bylo to, jako by přestal být pro čtenáře básníkem. Pro ně byla zřejmě [[poezie]] neslučitelná s kritikou. Buď básník, nebo kritik. A to, že byl kritikem "z Boží milosti", n…“ 168007 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Odoevceva heinike.jpg|náhled|Irina Vladimirovna Odojevceva]] '''Irina Vladimirovna Odojevceva''' (4. srpna 1895, Riga – 14. října 1990, Petrohrad, Rusko) byla ruská básnířka a spisovatelka. == Výroky == * Když se stal zapřisáhlým kritikem, bylo to, jako by přestal být pro čtenáře básníkem. Pro ně byla zřejmě [[poezie]] neslučitelná s kritikou. Buď básník, nebo kritik. A to, že byl kritikem "z Boží milosti", najednou v nikom nevzbudilo žádné pochybnosti. Nezájem o jeho básně a jejich nepřijetí čtenáři ho velmi rozrušovalo. Koneckonců, sám si byl vědom, že jeho básně se v průběhu let zlepšují a prohlubují.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Став присяжным критиком, он как будто перестал для читателей быть поэтом. Для них, по-видимому, поэзия несовместима с критикой. Или поэт, или критик. А что он критик “Божьей милостью”, ни в ком сразу же сомнений не вызывало. Отсутствие интереса к его стихам, непризнание их читателями очень огорчало его. Ведь он сам сознавал, что его стихи становятся с годами всё лучше и делаются более глубокими.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Юрий Терапиано: громивший Пастернака и спасавший Одоевцеву | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/03/iurij-terapiano-gromivshij-pasternaka-i-spasavshij-odoevcevu | issn = }}</ref></br >— o [[Jurij Konstantinovič Terapiano|Juriji Konstantinovičovi Terapianovi]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Odojevceva, Irina Vladimirovna}} [[Kategorie:Osoby od O|dojevceva, Irina Vladimirovna]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] b316mrhghe0ux9g3ftf50anxe4gt7ay 0 24590 168008 2026-07-06T07:58:48Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Adamovich georgy.jpg|náhled|Georgij Viktorovič Adamovič]] '''Georgij Viktorovič Adamovič''' (19. dubna 1892, Moskva, Rusko – 21. února 1972, Nice, Francie) byl ruský básník, literární kritik a překladatel. == Výroky == * Nejpříjemnější na básních [[Irina Nikolajevna Knorringová|Knorringové]] je jejich jednoduchost. V těchto básních není žádná póza, žádná "kostrbatost".<br />''{{Cizojazyčně|ru|Самое…“ 168008 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Adamovich georgy.jpg|náhled|Georgij Viktorovič Adamovič]] '''Georgij Viktorovič Adamovič''' (19. dubna 1892, Moskva, Rusko – 21. února 1972, Nice, Francie) byl ruský básník, literární kritik a překladatel. == Výroky == * Nejpříjemnější na básních [[Irina Nikolajevna Knorringová|Knorringové]] je jejich jednoduchost. V těchto básních není žádná póza, žádná "kostrbatost".<br />''{{Cizojazyčně|ru|Самое приятное в стихах Кнорринг − их простота. Никакой позы в этих стихах, никакой “ходульности”.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ирина Кнорринг: самая грустная поэтесса русского зарубежья | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/14/irina-knorring-samaia-grustnaia-poetessa-russkogo-zarubezhia | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Adamovič, Georgij Viktorovič}} [[Kategorie:Osoby od A|damovič, Georgij Viktorovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Literární kritici]] dv60mv38c0eyy43sn3lxg660cmryv2o 0 24591 168009 2026-07-06T08:10:16Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „'''Irina Nikolajevna Knorringová''' (4. května 1906 – 23. ledna 1943, Paříž, Francie) byla ruská básnířka. == Ve výrocích == * Nejpříjemnější na básních [[Irina Nikolajevna Knorringová|Knorringové]] je jejich jednoduchost. V těchto básních není žádná póza, žádná "kostrbatost".<br />''{{Cizojazyčně|ru|Самое приятное в стихах Кнорринг − их простота. Никакой позы в э…“ 168009 wikitext text/x-wiki '''Irina Nikolajevna Knorringová''' (4. května 1906 – 23. ledna 1943, Paříž, Francie) byla ruská básnířka. == Ve výrocích == * Nejpříjemnější na básních [[Irina Nikolajevna Knorringová|Knorringové]] je jejich jednoduchost. V těchto básních není žádná póza, žádná "kostrbatost".<br />''{{Cizojazyčně|ru|Самое приятное в стихах Кнорринг − их простота. Никакой позы в этих стихах, никакой “ходульности”.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ирина Кнорринг: самая грустная поэтесса русского зарубежья | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/14/irina-knorring-samaia-grustnaia-poetessa-russkogo-zarubezhia | issn = }}</ref></br >— [[Georgij Viktorovič Adamovič]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Knorringová, Irina Nikolajevna}} [[Kategorie:Osoby od K|norringová, Irina Nikolajevna]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] c8y8rc8h54lec2y2gtrp1k1rf3q3fs6 0 24592 168011 2026-07-06T08:26:02Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „'''Gleb Petrovič Struve''' (1. května 1898, Petrohrad, Rusko – 4. června 1985, Berkeley, Kalifornie, Spojené státy americké) byl ruský básník, literární kritik a literární vědec. == Výroky == * ... možná nejsmutnější v celé zahraniční literatuře.<br />''{{Cizojazyčně|ru|...едва ли не самая грустная во всей зарубежной литературе.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika |…“ 168011 wikitext text/x-wiki '''Gleb Petrovič Struve''' (1. května 1898, Petrohrad, Rusko – 4. června 1985, Berkeley, Kalifornie, Spojené státy americké) byl ruský básník, literární kritik a literární vědec. == Výroky == * ... možná nejsmutnější v celé zahraniční literatuře.<br />''{{Cizojazyčně|ru|...едва ли не самая грустная во всей зарубежной литературе.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ирина Кнорринг: самая грустная поэтесса русского зарубежья | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-14 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/14/irina-knorring-samaia-grustnaia-poetessa-russkogo-zarubezhia | issn = }}</ref></br >— o poezii [[Irina Nikolajevna Knorringová|Iriny Nikolajevny Knorringové]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Struve, Gleb Petrovič}} [[Kategorie:Osoby od S|truve, Gleb Petrovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Literární kritici]] mkm55rq9nmmlnuf9ohiobvs7f3rt39u 0 24593 168012 2026-07-06T08:56:48Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Photographie Nikolaï Otsoup (1913).jpg|náhled|Nikolaj Avdejevič Ocup (1913)]] '''Nikolaj Avdejevič Ocup''' (4. listopadu 1894, Carské Selo, Rusko – 28. prosince 1958, Paříž, Francie) byl ruský básník a překladatel. == Výroky == * Existují lidé, kteří se nebojí změn času a místa, a existují lidé neoddělitelně spjatí s konkrétním historickým okamžikem. Bohémský předválečný Petrohrad stvořil a miloval P…“ 168012 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Photographie Nikolaï Otsoup (1913).jpg|náhled|Nikolaj Avdejevič Ocup (1913)]] '''Nikolaj Avdejevič Ocup''' (4. listopadu 1894, Carské Selo, Rusko – 28. prosince 1958, Paříž, Francie) byl ruský básník a překladatel. == Výroky == * Existují lidé, kteří se nebojí změn času a místa, a existují lidé neoddělitelně spjatí s konkrétním historickým okamžikem. Bohémský předválečný Petrohrad stvořil a miloval [[Petr Petrovič Potěmkin|Potěmkina]]. Bez [[Petrohrad]]u a toho ovzduší hrál melancholický pařížský uprchlík šachy, psal básně a novinové články, ale nekontrolovatelně chřadl.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Есть люди, не боящиеся перемены времени и места, и есть люди, неразрывно связанные с каким-то определённым моментом истории. Богемный довоенный Петербург создал и полюбил Потёмкина. Без Петербурга и без того воздуха меланхолический беженец-парижанин играл в шахматы, писал стихи, газетные статьи, но увядал неудержимо.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Пётр Потемкин: поэт, обыгравший в шахматы Капабланку | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/05/pyotr-potemkin-poet-obygravshij-v-shahmaty-kapablanku | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Ocup, Nikolaj Avdejevič}} [[Kategorie:Osoby od O|cup, Nikolaj Avdejevič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] ppft90pe6a8na5895x7bstbbx5n2f6y 0 24594 168013 2026-07-06T09:09:16Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Потёмкин Пётр Петрович.jpg|náhled|Petr Petrovič Potěmkin]] '''Petr Petrovič Potěmkin''' (2. května 1886, Orel, Rusko – 21. října 1926, Paříž, Francie) byl ruský básník, překladatel, dramatik, literární kritik a šachista. == Ve výrocích == * Existují lidé, kteří se nebojí změn času a místa, a existují lidé neoddělitelně spjatí s konkrétním historickým okamžikem. Bohémský předvále…“ 168013 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Потёмкин Пётр Петрович.jpg|náhled|Petr Petrovič Potěmkin]] '''Petr Petrovič Potěmkin''' (2. května 1886, Orel, Rusko – 21. října 1926, Paříž, Francie) byl ruský básník, překladatel, dramatik, literární kritik a šachista. == Ve výrocích == * Existují lidé, kteří se nebojí změn času a místa, a existují lidé neoddělitelně spjatí s konkrétním historickým okamžikem. Bohémský předválečný Petrohrad stvořil a miloval [[Petr Petrovič Potěmkin|Potěmkina]]. Bez [[Petrohrad]]u a toho ovzduší hrál melancholický pařížský uprchlík šachy, psal básně a novinové články, ale nekontrolovatelně chřadl.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Есть люди, не боящиеся перемены времени и места, и есть люди, неразрывно связанные с каким-то определённым моментом истории. Богемный довоенный Петербург создал и полюбил Потёмкина. Без Петербурга и без того воздуха меланхолический беженец-парижанин играл в шахматы, писал стихи, газетные статьи, но увядал неудержимо.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Пётр Потемкин: поэт, обыгравший в шахматы Капабланку | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-05-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/05/05/pyotr-potemkin-poet-obygravshij-v-shahmaty-kapablanku | issn = }}</ref></br >— [[Nikolaj Avdejevič Ocup]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Potěmkin, Petr Petrovič}} [[Kategorie:Osoby od P|otěmkin, Petr Petrovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] aa87iyk3tnemf9sam7t45pm4s4mtm48 0 24595 168014 2026-07-06T09:37:56Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Бакст Леон. Андрей Белый.jpg|náhled|Andrej Bělyj]] '''Andrej Bělyj''' (26. září 1880, Moskva, Rusko – 8. ledna 1934, Moskva, Rusko) byl ruský spisovatel, básník, kritik a literární teoretik. == Výroky == * Jeho jméno lze zařadit jen mezi [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]], Lermontova, [[Fjodor Ivanovič Ťutčev|Ťutčeva]], [[Afanasij Fet|Feta]], Někrasova a Baratinského. Dal nám příklady nad…“ 168014 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Бакст Леон. Андрей Белый.jpg|náhled|Andrej Bělyj]] '''Andrej Bělyj''' (26. září 1880, Moskva, Rusko – 8. ledna 1934, Moskva, Rusko) byl ruský spisovatel, básník, kritik a literární teoretik. == Výroky == * Jeho jméno lze zařadit jen mezi [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškina]], Lermontova, [[Fjodor Ivanovič Ťutčev|Ťutčeva]], [[Afanasij Fet|Feta]], Někrasova a Baratinského. Dal nám příklady nadčasové poezie. Naučil nás vnímat verše novým způsobem.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Его имя можно поставить наряду только с Пушкиным, Лермонтовым, Тютчевым, Фетом, Некрасовым и Баратынским. Он дал нам образцы вечной поэзии. Он научил нас по-новому ощущать стих.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Ликуя, назовут меня – Валерий Брюсов | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2023-12-13 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2023/12/13/likuia-nazovut-menia-valerij-briusov | issn = }}</ref></br >— o [[Valerij Jakovlevič Brjusov|Valeriji Jakovlevičovi Brjusovi]] == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Bělyj, Andrej}} [[Kategorie:Osoby od B|ělyj, Andrej]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Básníci]] [[Kategorie:Literární kritici]] 9tno50tkvdf8hunqf0xroni74m4i0rn 0 24596 168016 2026-07-06T11:00:54Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:刘文飞 20251129.jpg|náhled|Liu Wenfei]] '''Liu Wenfei''' (* 27. listopadu 1959, Lu-an, provincie Anhui, Čína) je čínský spisovatel, překladatel a literární kritik. == Výroky == * Myslím, že pokud si národy chtějí lépe rozumět, pak je nejdůležitější číst si vzájemně literární díla. V tuto chvíli se mi zdá, že [[Číňané]] rozumí Rusům docela dobře, o nic hůř než kterýkoli jiný národ, a právě pr…“ 168016 wikitext text/x-wiki [[Soubor:刘文飞 20251129.jpg|náhled|Liu Wenfei]] '''Liu Wenfei''' (* 27. listopadu 1959, Lu-an, provincie Anhui, Čína) je čínský spisovatel, překladatel a literární kritik. == Výroky == * Myslím, že pokud si národy chtějí lépe rozumět, pak je nejdůležitější číst si vzájemně literární díla. V tuto chvíli se mi zdá, že [[Číňané]] rozumí Rusům docela dobře, o nic hůř než kterýkoli jiný národ, a právě proto, že tolik překládáme.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Я думаю, что если народы хотели бы лучше понимать друг друга, то читать литературные произведения друг друга - самое важное дело. Сейчас мне кажется, что китайцы понимают русских неплохо, не хуже, чем любой другой народ, и именно потому, что мы много переводим.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Лю Вэньфэй: «Литературная дипломатия — это одна из важнейших наших будущих задач» | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-06-02 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/06/02/liu-venfej-literaturnaia-diplomatiia-eto-odna-iz-vazhnejshih-nashih-budushchih-zadach | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Wenfei, Liu}} [[Kategorie:Osoby od W|enfei, Liu]] [[Kategorie:Číňané]] [[Kategorie:Překladatelé]] [[Kategorie:Literární kritici]] r5zrs9zgbafzd51vm4q8cfams27mgqw 0 24597 168017 2026-07-06T11:20:48Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Алексей Сальников 2022.jpg|náhled|Alexej Borisovič Salnikov]] '''Alexej Borisovič Salnikov''' (* 7. srpna 1978, Tartu, Estonsko) je ruský spisovatel a básník. == Výroky == * Většina z toho, co je popsáno v mých [[Kniha|knihách]], se tak či onak skutečně stalo v reálném životě. S výjimkou magických prvků a vraždy přátel. Obvykle mám ve všech svých knihách viditelné prototypy.<br />''{{Cizojazyč…“ 168017 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Алексей Сальников 2022.jpg|náhled|Alexej Borisovič Salnikov]] '''Alexej Borisovič Salnikov''' (* 7. srpna 1978, Tartu, Estonsko) je ruský spisovatel a básník. == Výroky == * Většina z toho, co je popsáno v mých [[Kniha|knihách]], se tak či onak skutečně stalo v reálném životě. S výjimkou magických prvků a vraždy přátel. Obvykle mám ve všech svých knihách viditelné prototypy.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Многое из описанного в моих книгах так или иначе было в жизни. За исключением волшебных элементов и убийства друзей. Обычно у меня во всех книгах видны прототипы.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Алексей Сальников: «Многое из описанного в моих книгах так или иначе было в жизни» | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-07-02 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/07/02/aleksej-salnikov-mnogoe-iz-opisannogo-v-moih-knigah-tak-ili-inache-bylo-v-zhizni | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Salnikov, Alexej Borisovič}} [[Kategorie:Osoby od S|alnikov, Alexej Borisovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Spisovatelé]] e6e29fvjh2qa6q0erm1gjey0zgb9cxr 0 24598 168018 2026-07-06T11:31:20Z Pondělek 2241 založena nová stránka s textem „[[Soubor:Vodolazkin, Yevgeny NF2021 03 28 fRF03.jpg|náhled|Jevgenij Germanovič Vodolazkin]] '''Jevgenij Germanovič Vodolazkin''' (* * 21. února 1964, Kyjev, Ukrajina) je ruský spisovatel, literární vědec a filolog. == Výroky == * Věřím, že doba moderní literatury pominula a v další fázi se v mnoha ohledech začne přibližovat tomu, čím byla ve [[středověk]]u.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Я полагаю, что время лит…“ 168018 wikitext text/x-wiki [[Soubor:Vodolazkin, Yevgeny NF2021 03 28 fRF03.jpg|náhled|Jevgenij Germanovič Vodolazkin]] '''Jevgenij Germanovič Vodolazkin''' (* * 21. února 1964, Kyjev, Ukrajina) je ruský spisovatel, literární vědec a filolog. == Výroky == * Věřím, že doba moderní literatury pominula a v další fázi se v mnoha ohledech začne přibližovat tomu, čím byla ve [[středověk]]u.<br />''{{Cizojazyčně|ru|Я полагаю, что время литературы Нового времени прошло и она на следующем витке станет во многом переходить к тому, что было в Средневековье.}}''<ref> {{Citace elektronického periodika | titul = Евгений Водолазкин: «По этическому напряжению наша литература, может быть, самая мощная в мире» | periodikum = godliteratury | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2026-06-25 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2026-07-06 | url = https://godliteratury.ru/articles/2026/06/25/evgenij-vodolazkin-po-eticheskomu-napriazheniiu-nasha-literatura-mozhet-byt-samaia-moshchnaia-v-mire | issn = }}</ref> == Reference == <references /> {{DEFAULTSORT:Vodolazkin, Jevgenij Germanovič}} [[Kategorie:Osoby od V|odolazkin, Jevgenij Germanovič]] [[Kategorie:Rusové]] [[Kategorie:Spisovatelé]] rjpb6shrnmz2nym5ixduwt7oauiqgou