Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.22 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 2 77813 281556 276646 2022-07-29T13:43:47Z ListeriaBot 14097 Wikidata list updated [V2] wikitext text/x-wiki {{Wikidata list |sparql=SELECT DISTINCT ?item ?pocetobyvatel ?pocetobyvatel_upr ?rozloha (ROUND(?rozloha/1000000) AS ?rozloha_upr) ?date WITH { SELECT DISTINCT ?item WHERE { ?item wdt:P31/wdt:P279* wd:Q515 . } } AS %subquery WHERE { INCLUDE %subquery . ?item wdt:P17 ?zeme . ?zeme wdt:P463 wd:Q458 . MINUS { ?zeme p:P463 [ ps:P463 wd:Q458; pq:P582 ?end ] } . ?item p:P1082 ?pobSt . ?pobSt a wikibase:BestRank; ps:P1082 ?pocetobyvatel . OPTIONAL { ?pobSt pq:P585 ?date } . ?item p:P2046 [ a wikibase:BestRank; psn:P2046/wikibase:quantityAmount ?rozloha ] . bind(concat("{", "{formatnum:", str(?pocetobyvatel), "}", "}") AS ?pocetobyvatel_upr ) . } order by desc(?pocetobyvatel) desc(?rozloha) LIMIT 50 |columns=number:#,label:Článek,P18:Obrázek,P17,?pocetobyvatel_upr:Počet obyvatel,?date:K datu,?rozloha_upr:Rozloha (km²) |thumb=75 }} {| class='wikitable sortable' style='width:100%' ! # ! Článek ! Obrázek ! stát ! Počet obyvatel ! K datu ! Rozloha (km²) |- | style='text-align:right'| 1 | ''[[:d:Q64|Berlín]]'' | [[Soubor:Cityscape Berlin.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:3664088}} | 2021-09-30 | 891 |- | style='text-align:right'| 2 | ''[[:d:Q2807|Madrid]]'' | [[Soubor:Madrid (38624991251).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:3305408}} | 2021-01-01 | 604 |- | style='text-align:right'| 3 | ''[[:d:Q220|Řím]]'' | [[Soubor:Roma dall'aereo.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:2872800}} | 2018-01-01 | 1287 |- | style='text-align:right'| 4 | ''[[:d:Q90|Paříž]]'' | [[Soubor:Paris - Eiffelturm und Marsfeld2.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:2165423}} | 2019-01-01 | 105 |- | style='text-align:right'| 5 | ''[[:d:Q1741|Vídeň]]'' | [[Soubor:Wien katedra sw Szczepana widok z wiezy 6.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q40|Rakousko]]'' | {{formatnum:1911191}} | 2020-01-01 | 415 |- | style='text-align:right'| 6 | ''[[:d:Q19660|Bukurešť]]'' | [[Soubor:Bucharest-Skyline-01.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q218|Rumunsko]]'' | {{formatnum:1883425}} | 2011-10-31 | 226 |- | style='text-align:right'| 7 | ''[[:d:Q1055|Hamburk]]'' | [[Soubor:Landungsbrücken Hamburg.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1852478}} | 2021-09-30 | 755 |- | style='text-align:right'| 8 | ''[[:d:Q270|Varšava]]'' | [[Soubor:2017-05-27 Plac Zamkowy w Warszawie 1.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:1790658}} | 2019-12-31 | 517 |- | style='text-align:right'| 9 | ''[[:d:Q1781|Budapešť]]'' | [[Soubor:Budapest, Hungary (explored) (14995308504).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q28|Maďarsko]]'' | {{formatnum:1723836}} | 2021-01-01 | 525 |- | style='text-align:right'| 10 | ''[[:d:Q1492|Barcelona]]'' | [[Soubor:Aerial view of La Sagrada Familia, Barcelona, Spain (51227006134).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:1636732}} | 2021-01-01 | 101 |- | style='text-align:right'| 11 | ''[[:d:Q1726|Mnichov]]'' | [[Soubor:Stadtbild München.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1488202}} | 2021-09-30 | 311 |- | style='text-align:right'| 12 | ''[[:d:Q472|Sofie]]'' | [[Soubor:Russian church (37591925970).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q219|Bulharsko]]'' | {{formatnum:1379874}}<br/>{{formatnum:1276909}} | 2022-06-15 | 492 |- | style='text-align:right'| 13 | ''[[:d:Q490|Milán]]'' | [[Soubor:Milano piazza Duomo.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:1366180}} | 2018-01-01 | 182 |- | style='text-align:right'| 14 | ''[[:d:Q1085|Praha]]'' | [[Soubor:Petřín Tower View IMG 3020.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q213|Česko]]'' | {{formatnum:1275406}} | 2022-01-01 | 496 |- | style='text-align:right'| 15 | ''[[:d:Q240|Bruselský region]]'' | [[Soubor:Royal Palace in Brussels.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q31|Belgie]]'' | {{formatnum:1218255}} | 2020-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 16 | ''[[:d:Q365|Kolín nad Rýnem]]'' | [[Soubor:Stadtbild Köln (50MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:1083498}} | 2021-09-30 | 405 |- | style='text-align:right'| 17 | ''[[:d:Q1754|Stockholm]]'' | [[Soubor:Stockholm gamlastan etc.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:978770}}<br/>{{formatnum:975819}}<br/>{{formatnum:975551}}<br/>{{formatnum:847073}}<br/>{{formatnum:750348}}<br/>{{formatnum:674452}}<br/>{{formatnum:647214}} | 2021-12-31<br/>2021-06-30<br/>2020-12-31<br/>2010-12-31<br/>2000-12-31<br/>1990-12-31<br/>1980-12-31 | 187 |- | style='text-align:right'| 18 | ''[[:d:Q2634|Neapol]]'' | [[Soubor:Naples from the Castello Sant Elmo with Abbazia San Martino the port and the Vesuv.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:966144}} | 2018-01-01 | 119 |- | style='text-align:right'| 19 | ''[[:d:Q495|Turín]]'' | [[Soubor:Turin Montage.png|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:870952}} | 2020-01-01 | 130 |- | style='text-align:right'| 20 | ''[[:d:Q23482|Marseille]]'' | [[Soubor:Aerial view of Marseille 04.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q142|Francie]]'' | {{formatnum:870731}} | 2019-01-01 | 241 |- | style='text-align:right'| 21 | ''[[:d:Q1435|Záhřeb]]'' | [[Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q224|Chorvatsko]]'' | {{formatnum:809268}} | 2020-01-01 | 641 |- | style='text-align:right'| 22 | ''[[:d:Q8818|Valencie]]'' | [[Soubor:Vue sur la ville depuis la Tour du Miguelete (8277318710).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:789744}} | 2021-01-01 | 135 |- | style='text-align:right'| 23 | ''[[:d:Q31487|Krakov]]'' | [[Soubor:Krakow Rynek Glowny panorama 2.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:766739}} | 2017-01-01 | 327 |- | style='text-align:right'| 24 | ''[[:d:Q1794|Frankfurt nad Mohanem]]'' | [[Soubor:Frankfurter Altstadt mit Skyline 2019 (100MP).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:764104}} | 2021-09-30 | 248 |- | style='text-align:right'| 25 | ''[[:d:Q580|Lodž]]'' | [[Soubor:Sebastian Glapinski 2017 (Unsplash).jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:690422}} | 2017-12-31 | 293 |- | style='text-align:right'| 26 | ''[[:d:Q8717|Sevilla]]'' | [[Soubor:Sevilla Luft 120308.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:684234}} | 2021-01-01 | 141 |- | style='text-align:right'| 27 | ''[[:d:Q2656|Palermo]]'' | [[Soubor:Palermo02 flickr.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:668405}} | 2018-01-01 | 161 |- | style='text-align:right'| 28 | ''[[:d:Q1524|Athény]]'' | [[Soubor:Athens Montage L.png|center|75px]] | ''[[:d:Q41|Řecko]]'' | {{formatnum:664046}} | 2011-01-01 | 39 |- | style='text-align:right'| 29 | ''[[:d:Q1209|Svobodné hanzovní město Brémy]]'' | [[Soubor:Bremen aerial view 9.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:661000}} | 2014-11-30 | 419 |- | style='text-align:right'| 30 | ''[[:d:Q1718|Düsseldorf]]'' | [[Soubor:Düsseldorf Panorama.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:645923}} | 2019-12-31 | 217 |- | style='text-align:right'| 31 | ''[[:d:Q1748|Kodaň]]'' | [[Soubor:Copenhagen - view from Christiansborg castle.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q35|Dánsko]]'' | {{formatnum:644431}} | 2022-01-01 | 86 |- | style='text-align:right'| 32 | ''[[:d:Q1757|Helsinky]]'' | [[Soubor:Aerial photograph of Helsinki downtown.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q33|Finsko]]'' | {{formatnum:642045}} | 2017-08-31 | 214 |- | style='text-align:right'| 33 | ''[[:d:Q1799|Vratislav]]'' | [[Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg|center|75px]] | ''[[:d:Q36|Polsko]]'' | {{formatnum:638586}} | 2017-12-31 | 293 |- | style='text-align:right'| 34 | ''[[:d:Q1022|Stuttgart]]'' | [[Soubor:Stuttgart Downtown Sights Collage.png|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:630305}} | 2021-09-30 | 207 |- | style='text-align:right'| 35 | ''[[:d:Q1773|Riga]]'' | [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 12.JPG|center|75px]] | ''[[:d:Q211|Lotyšsko]]'' | {{formatnum:614618}} | 2021-01-01 | 304 |- | style='text-align:right'| 36 | ''[[:d:Q25287|Göteborg]]'' | [[Soubor:Gothenburg new montage 2012.png|center|75px]] | ''[[:d:Q34|Švédsko]]'' | {{formatnum:607882}} | 2020-12-31 | 231 |- | style='text-align:right'| 37 | ''[[:d:Q2079|Lipsko]]'' | [[Soubor:Innenstadt Leipzig mit Thomaskirche von Panorama Tower 2013.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:601866}} | 2021-12-31 | 298 |- | style='text-align:right'| 38 | ''[[:d:Q1295|Dortmund]]'' | [[Soubor:Dortmund Panorama.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:587696}} | 2021-09-30 | 281 |- | style='text-align:right'| 39 | ''[[:d:Q2066|Essen]]'' | [[Soubor:Aerial view of Essen.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:582415}} | 2021-09-30 | 210 |- | style='text-align:right'| 40 | ''[[:d:Q1449|Janov]]'' | [[Soubor:Genova panorama centro storico da villetta Di Negro.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q38|Itálie]]'' | {{formatnum:580097}} | 2018-01-01 | 240 |- | style='text-align:right'| 41 | ''[[:d:Q8851|Málaga]]'' | [[Soubor:View of Malaga from Castillo Gibralfaro. Spain.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q29|Španělsko]]'' | {{formatnum:577405}} | 2021-01-01 | 395 |- | style='text-align:right'| 42 | ''[[:d:Q24879|Brémy]]'' | [[Soubor:Bremen-rathaus-dom-buergerschaft.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:566573}} | 2021-09-30 | 318 |- | style='text-align:right'| 43 | ''[[:d:Q1731|Drážďany]]'' | [[Soubor:DD-canaletto-blick.jpg|center|75px]] | ''[[:d:Q183|Německo]]'' | {{formatnum:555351}} | 2021-12-31 | 328 |} {{Wikidata list end}} itstlcxvx5qjnchwuoxiq1ig2vq3flr 0 85439 281557 2022-07-30T05:46:51Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušky s mrkví | PŘEDCHOZÍ = Hrušková polévka | DALŠÍ = Hruškové škubánky }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušky s mrkví | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO =…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušky s mrkví | PŘEDCHOZÍ = Hrušková polévka | DALŠÍ = Hruškové škubánky }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušky s mrkví | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 62 }} {{Forma|proza}} Očištěná mrkev se podél rozkrájí, 2 usekané cibule osmaží a ve vodě s mrkví udusí, k tomu se přidají oloupané hrušky. Šťáva se svaří s octem, smíchá s moukou a cukrem. Konečně se vše dobře promíchá. Hrušky s mrkví se přidávají ku telecí pečeni, hovězímu masu nebo zvěřině; taktéž ku klobasům a pečené rybě. {{Konec formy}} h0cl72s98rhdg0rshwca9390y42rsw2 0 85440 281558 2022-07-30T05:51:25Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hruškové škubánky | PŘEDCHOZÍ = Hrušky s mrkví | DALŠÍ = Hrušková odvarka }} {{Textinfo | TITULEK = Hruškové škubánky | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hruškové škubánky | PŘEDCHOZÍ = Hrušky s mrkví | DALŠÍ = Hrušková odvarka }} {{Textinfo | TITULEK = Hruškové škubánky | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 62 }} {{Forma|proza}} Oloupané hrušky se rozkrájejí, smíchají s postrouhanou houskou, mlékem, třemi vejci, a několika lžicemi mouky. Lžicí se krájí škubánky, které se ve vodě uvaří, cukrem se skořicí posypou a ku smetanové omáčce přidají. {{Konec formy}} 4upy4lr76n0wtrbst3atwbzd89qh4k7 0 85441 281559 2022-07-30T05:59:35Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková odvarka | PŘEDCHOZÍ = Hruškové škubánky | DALŠÍ = Hrušková omáčka 1. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková odvarka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁ…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková odvarka | PŘEDCHOZÍ = Hruškové škubánky | DALŠÍ = Hrušková omáčka 1. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková odvarka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 62 }} {{Forma|proza}} Oloupané rozkrájené hrušky a jablka se uvaří ve víně s cukrem a postrouhanou korou citronovou, procedí se na mělkou mísu, posypou cukrem se skořicí a nakrájenými mandlemi. {{Konec formy}} rv03hztp4jg97anvhsdclksmpgdbsec 0 85442 281560 2022-07-30T06:06:14Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 1. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková odvarka | DALŠÍ = Hrušková omáčka 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 1. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | V…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 1. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková odvarka | DALŠÍ = Hrušková omáčka 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 1. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 63 }} {{Forma|proza}} Oloupané hrušky se uvaří v octě vodou rozředěném, s cukrem, skořicí a korou citronovou, přidá se jíšky a trochu vína. Když omáčka chvíli povařena byla, přidává se se škubánky k uzenému masu. {{Konec formy}} duejg3ep8ueumi307lo7jz6yuls8m9e 0 85443 281561 2022-07-30T06:08:47Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 2. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 1. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 3. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 2. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 1. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 3. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 63 }} {{Forma|proza}} Hrušky se oloupají, rozpůlí, uvaří ve vodě s cukrem, skořicí a vanilkou, zapraží se a přimíchá trochu sladké smetany. {{Konec formy}} r8rivtdkmixoz3j35xtetev00cygawf 0 85444 281562 2022-07-30T06:16:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 3. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 2. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 4. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 3. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 3. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 2. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 4. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 3. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 63 }} {{Forma|proza}} Připravené hrušky se nakrájejí, ve vodě se skořicí a citronovou korou dusí, procedí, dostatečně osladí, s vínem, solí, a lžicí mouky promíchá a svaří. {{Konec formy}} 5qt4ov3vtdzdq89znmylajrzyt27mix 0 85445 281563 2022-07-30T06:18:04Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 4. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 3. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 5. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 4. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 4. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 3. | DALŠÍ = Hrušková omáčka 5. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 4. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 63 }} {{Forma|proza}} Hovězí nebo libové skopové maso se uvaří, polévka procedí, mastnota sebéře. Oloupané hrušky se v ní uvaří a zapraží. Kdo chce může přidati vinního octa. K masu se přidává omáčka se škubánky. {{Konec formy}} s76e3e9pinv0meifmci21hssqhqpa5g 0 85446 281564 2022-07-30T07:00:39Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 5. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 4. | DALŠÍ = Hruškový kompot 1. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 5. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} |…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková omáčka 5. | PŘEDCHOZÍ = Hrušková omáčka 4. | DALŠÍ = Hruškový kompot 1. }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková omáčka 5. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 63 }} {{Forma|proza}} Šťavnaté hrušky se oloupají, a celé se vaří v červeném víně, se skořicí, citronovou korou a cukrem; hrušky se vyndají, omáčka ještě chvíli vaří a konečně na hrušky procedí. {{Konec formy}} 6xmavfceuuhz2vt88ydhvqb57jozrr7 0 85447 281565 2022-07-30T09:41:45Z -xfi- 11 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pythagorova čísla | PŘEDCHOZÍ = Pythagoras | DALŠÍ = Pythagorova poučka }} {{Textinfo | TITULEK = Pythagorova čísla | AUTOR = [[Autor:Vincenc Jarolímek|Vincenc Jarolímek]] | POPISEK = | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1903. S.&nbsp;1060. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni13ottogoog/page/1060/mode/1up Dostupn…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Pythagorova čísla | PŘEDCHOZÍ = Pythagoras | DALŠÍ = Pythagorova poučka }} {{Textinfo | TITULEK = Pythagorova čísla | AUTOR = [[Autor:Vincenc Jarolímek|Vincenc Jarolímek]] | POPISEK = | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1903. S.&nbsp;1060. [https://archive.org/details/ottvslovnknauni13ottogoog/page/1060/mode/1up Dostupné online.] {{Kramerius|nkp|78a2ce70-05a0-11e5-91f2-005056825209}} | VYDÁNO = | ISBN = | LICENCE = PD old 70 | SOUVISEJÍCÍ = | JINÉ = | WIKIPEDIA = Pythagorejská trojice | WIKIPEDIA-HESLO = | WIKIPEDIA-DALŠÍ = | IMAGE = | POPISEK-IMAGE = }} {{Forma|proza}} '''Pythagorova čísla''' jsou každá tři čísla celá, jež hoví rovnici ''x''² + ''y''² = ''z''², tak součet dvojmoci obou čísel menších rovná se dvojmocí čísla největšího, na př. 3² + 4² = 5². Podstatně různá (nesoudělná) '''p. č.''' vyvodíme ze vzorců ''x = ab'', ''y'' = ^{<small>|</small>} (''a''² − ''b''²), ''z'' = ^{<small>|</small>} (''a''² + ''b''²), kladouce za ''a'' > ''b'' různá čísla lichá a nesoudělná. Substituce jiné dají násobky menších '''p-'''vých čísel již vyvozených. Skupiny nejmenších '''p-'''vých čísel jsou: 3, 4, 5; 5, 12, 13; 8, 15, 17; 7, 24, 25; 9, 40, 41; 12, 35, 37; … a každé násobky jejich. ''[[Autor:Vincenc Jarolímek|Jmk.]]'' {{Konec formy}} [[Kategorie:Matematika v Ottově slovníku naučném|Pythagorova čísla]] g78hp82wttes71bt87cru9q51pvk85r 0 85448 281566 2022-07-30T10:35:08Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní úřady | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní úřad | DALŠÍ = Cejly }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní úřady | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní úřady | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní úřad | DALŠÍ = Cejly }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní úřady | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cejchovní úřady''' mají za úkol vykonávati zákony a nařízení o cejchovnictví vydaná, zejména ověřovati měřidla obchodu veřejnému sloužící. Mohou to býti buď úřady státní nebo samosprávné nebo smíšené. Státní '''c. ú.''' jsou v Rakousku, ve Francii, v Belgii, Itqlii, ve Švýcarsku, Virtembersku; autonomní ve Španělsku, v Bavorsku, Sasku a menších státech německých. Způsob smíšený, t. j. větší úřady státní a menší obecní, zastoupen jest v Prusku a Elsasko-Lotrinsku. Ve státech, kde předepsáno jest opětné cejchování v určitých obdobích, jest všude zřízení mobilní. Výjimku činí Rakousko se zřízením stabilním. Avšak § 14. min. nař. z 3 dubna 1875 č. 45. ř. z. dopouští výjimečné cejchování mimo sídlo úřední. Organisace '''c'''-ch '''ú'''-dů v Rakousku zakládá se hlavně na zák. z 31. bř. 1875 č. 43. a min. nař. z 3. dub. 1875 č. 45., jednajících o '''c'''-ch '''ú'''-dech, na min. nařízení z 15. září 1875 č. 125. v příčině dozorčích okresů cejchovních a na nař. min. obchodu ze 17. února 1874 č. 17., kterým se za účelem provedení článku X. řádu o měrách a vahách (23. čce 1871) zřizuje {{Prostrkaně|normální kommisse cejchovní}} ve Vídni, jež jest nejvyšším technickým orgánem pro míry a váhy. Království a země v říš. radě zastoupené rozděleny jsou na deset obvodů dozorčích; každému stojí v čele cejchovní inspektor, který jest zároveň přednostou '''c'''-ho '''ú'''-du v sídle svém ({{Prostrkaně|hlavní úřad cejchovní}}). Těmto hlavním úřadům vyhrazeno jest ověřování jistých přesných měřidel. Konečně jsou '''c. ú.''' na venkově a místa k cejchování sudů. Při venkovských úřadech jest přednostou zeměpanský úředník za zvláštní remuneraci; není li takového úředníka, svěřuje se místo toto důvěrníkům. Vlastní technickou službu cejchovní vykonávají {{Prostrkaně|cejchmistři}} smlouvou zřízení; jen při hlavních úřadech jsou úředníci z povolání; pokud však počtem nedostatečným zřízeni jsou, vypomáhá se cejchmistry smlouvou zřízenými. Ovšem i tito jsou funkcionáři státními. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]'' {{Konec formy}} hlrrkc76p0uowqhgueo09zpzpoinn17 281567 281566 2022-07-30T11:47:43Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní úřady | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní řad | DALŠÍ = Cejly }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní úřady | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cejchovní úřady''' mají za úkol vykonávati zákony a nařízení o cejchovnictví vydaná, zejména ověřovati měřidla obchodu veřejnému sloužící. Mohou to býti buď úřady státní nebo samosprávné nebo smíšené. Státní '''c. ú.''' jsou v Rakousku, ve Francii, v Belgii, Itqlii, ve Švýcarsku, Virtembersku; autonomní ve Španělsku, v Bavorsku, Sasku a menších státech německých. Způsob smíšený, t. j. větší úřady státní a menší obecní, zastoupen jest v Prusku a Elsasko-Lotrinsku. Ve státech, kde předepsáno jest opětné cejchování v určitých obdobích, jest všude zřízení mobilní. Výjimku činí Rakousko se zřízením stabilním. Avšak § 14. min. nař. z 3 dubna 1875 č. 45. ř. z. dopouští výjimečné cejchování mimo sídlo úřední. Organisace '''c'''-ch '''ú'''-dů v Rakousku zakládá se hlavně na zák. z 31. bř. 1875 č. 43. a min. nař. z 3. dub. 1875 č. 45., jednajících o '''c'''-ch '''ú'''-dech, na min. nařízení z 15. září 1875 č. 125. v příčině dozorčích okresů cejchovních a na nař. min. obchodu ze 17. února 1874 č. 17., kterým se za účelem provedení článku X. řádu o měrách a vahách (23. čce 1871) zřizuje {{Prostrkaně|normální kommisse cejchovní}} ve Vídni, jež jest nejvyšším technickým orgánem pro míry a váhy. Království a země v říš. radě zastoupené rozděleny jsou na deset obvodů dozorčích; každému stojí v čele cejchovní inspektor, který jest zároveň přednostou '''c'''-ho '''ú'''-du v sídle svém ({{Prostrkaně|hlavní úřad cejchovní}}). Těmto hlavním úřadům vyhrazeno jest ověřování jistých přesných měřidel. Konečně jsou '''c. ú.''' na venkově a místa k cejchování sudů. Při venkovských úřadech jest přednostou zeměpanský úředník za zvláštní remuneraci; není li takového úředníka, svěřuje se místo toto důvěrníkům. Vlastní technickou službu cejchovní vykonávají {{Prostrkaně|cejchmistři}} smlouvou zřízení; jen při hlavních úřadech jsou úředníci z povolání; pokud však počtem nedostatečným zřízeni jsou, vypomáhá se cejchmistry smlouvou zřízenými. Ovšem i tito jsou funkcionáři státními. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]'' {{Konec formy}} m2pjac886o2xzumb7iy93l0b5pod30c 281568 281567 2022-07-30T11:47:53Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní úřady | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní řád | DALŠÍ = Cejly }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní úřady | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cejchovní úřady''' mají za úkol vykonávati zákony a nařízení o cejchovnictví vydaná, zejména ověřovati měřidla obchodu veřejnému sloužící. Mohou to býti buď úřady státní nebo samosprávné nebo smíšené. Státní '''c. ú.''' jsou v Rakousku, ve Francii, v Belgii, Itqlii, ve Švýcarsku, Virtembersku; autonomní ve Španělsku, v Bavorsku, Sasku a menších státech německých. Způsob smíšený, t. j. větší úřady státní a menší obecní, zastoupen jest v Prusku a Elsasko-Lotrinsku. Ve státech, kde předepsáno jest opětné cejchování v určitých obdobích, jest všude zřízení mobilní. Výjimku činí Rakousko se zřízením stabilním. Avšak § 14. min. nař. z 3 dubna 1875 č. 45. ř. z. dopouští výjimečné cejchování mimo sídlo úřední. Organisace '''c'''-ch '''ú'''-dů v Rakousku zakládá se hlavně na zák. z 31. bř. 1875 č. 43. a min. nař. z 3. dub. 1875 č. 45., jednajících o '''c'''-ch '''ú'''-dech, na min. nařízení z 15. září 1875 č. 125. v příčině dozorčích okresů cejchovních a na nař. min. obchodu ze 17. února 1874 č. 17., kterým se za účelem provedení článku X. řádu o měrách a vahách (23. čce 1871) zřizuje {{Prostrkaně|normální kommisse cejchovní}} ve Vídni, jež jest nejvyšším technickým orgánem pro míry a váhy. Království a země v říš. radě zastoupené rozděleny jsou na deset obvodů dozorčích; každému stojí v čele cejchovní inspektor, který jest zároveň přednostou '''c'''-ho '''ú'''-du v sídle svém ({{Prostrkaně|hlavní úřad cejchovní}}). Těmto hlavním úřadům vyhrazeno jest ověřování jistých přesných měřidel. Konečně jsou '''c. ú.''' na venkově a místa k cejchování sudů. Při venkovských úřadech jest přednostou zeměpanský úředník za zvláštní remuneraci; není li takového úředníka, svěřuje se místo toto důvěrníkům. Vlastní technickou službu cejchovní vykonávají {{Prostrkaně|cejchmistři}} smlouvou zřízení; jen při hlavních úřadech jsou úředníci z povolání; pokud však počtem nedostatečným zřízeni jsou, vypomáhá se cejchmistry smlouvou zřízenými. Ovšem i tito jsou funkcionáři státními. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]'' {{Konec formy}} baqsftg1g875gsib774o2exbci3lh9t 0 85449 281569 2022-07-30T11:51:32Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní řád | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní poplatky | DALŠÍ = Cejchovní úřady }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní řád | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Cejchovní řád | PŘEDCHOZÍ = Cejchovní poplatky | DALŠÍ = Cejchovní úřady }} {{Textinfo | TITULEK = Cejchovní řád | AUTOR = [[Autor:František Havrda|František Havrda]] | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Pátý díl. Praha : J.&nbsp;Otto, 1892. S.&nbsp;265. {{Kramerius|nkp|7a35cf81-07da-11e5-8ce5-005056825209}} | LICENCE = PD old 70 | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''Cejchovní řád''' je souhrn pravidel upravujících poměry cejchovní. Stanoven býti může buďto zákonodárcem nebo mocí výkonnou. U nás základní zákon z 23. čce 1871 č. 16. ř. z. pro rok 1872, kterým zavádějí se nové (metrické) míry a váhy, ve čl. X—XVI., XVIII. a XX. obsahuje ustanovení cejchovnictví více nebo méně se dotýkající. Dále nař. min. obchodu z 19. pros. 1872 č. 171., kterým vydává se '''c. ř.''' a sazba poplatků cejchovních. K '''c'''-mu '''ř'''-u vydáno v létech následujících mnoho dodatků, zejména nařízení vydané min. obchodu v souhlasu s min. vnitra a financí dne 28. bř. 1881 č. 30. ř. z , jež se týče cejchování opětného. Instrukci k '''c'''-mu '''ř'''-u vydala c. k. normální kommisse cejchovní dne 19. pros. 1872. ''[[Autor:František Havrda|hda.]]'' {{Konec formy}} rgwdixxt3zgqsnn38meyuz1lwpe95do