Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 100 15649 281665 277112 2022-08-02T17:14:15Z CommonsDelinker 99 Removing [[:c:File:Félix_Nadar_1820-1910_portraits_Jules_Verne_(restoration).jpg|Félix_Nadar_1820-1910_portraits_Jules_Verne_(restoration).jpg]], it has been deleted from Commons by [[:c:User:DarwIn|DarwIn]] because: Content uploaded by vandal account, of wikitext text/x-wiki {{Autorinfo | jméno = Jules | příjmení = Verne | Image = | datum narození = 8. únor 1828 | místo narození = Nantes | datum úmrtí = 24. březen 1905 | místo úmrtí = Amiens | popis = francouzský spisovatel | BiografieWiki = Jules Verne | MediaCommons = Category:Jules Verne | SeznamNK = jn19990008769 }} '''Jules Verne''' (1828–1905) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. {{Více}} == Dílo == ''Viz též [[Edice:Podivuhodné cesty]]'' * Carův kurýr ** [[Carův kurýr (1894)|Carův kurýr]] s ilustracemi ? (1894) {{Online Kramerius|ABA001|24529103}} ** [[Carův kurýr, aneb, Z Moskvy do Irkucka]] v překladu [[Autor:Pavel J. Šulc|Pavla J. Šulce]] (1877) {{Online Kramerius|ABA001|12399232}} * [[Cesta do středu Země]] v překladu [[Autor:J. K. J.|J. K. J.]] (1882) * Cesta kolem měsíce ** [[Cesta kolem měsíce|Cesta kolem Měsíce]] v překladu [[Autor:P. R.|P. R.]] (1870) ** [[Cesta kolem měsíce (Ruth)|Cesta kolem Měsíce]] v překladu [[Autor:František Ruth (1854–1926)|Františka Rutha]] (1895) {{Online Kramerius|ABA001|11727588}} * [[Cesta kolem světa za osmdesáte dní]] v překladu [[Autor:Robert Nápravník|Roberta Nápravníka]] (1873) {{Online Kramerius|ABA001|879213}} * [[Cestování pod mořem]] v překladu Pavla J. Šulce (1877) {{Online Kramerius|ABA001|12456738}} * [[Černá Indie]] v překladu Pavla J. Šulce (1877) {{Online Kramerius|ABA001|12457134}} * [[Číňanovy nehody v Číně]] v překladu [[Autor:J. T–ý|J. T–ý]]{{Redakční poznámka|Přímý důkaz se sice nepodařilo nalézt, ale lze předpokládat, že překladatelem byl novinář [[Autor:Josef Jakub Toužimský|Josef Jakub Toužimský]] (1848-1903), který již předtím spolupracoval s nakladatelstvím K. Rathouského (viz např. Písemnictví a umění. ''Beseda učitelská'', 12.10.1882, roč. 14, č. 42, s. 577, {{Online Kramerius|ABA001|32508341}}) a uměl francouzsky (viz zmínku v nekrologu: † Josef J. Toužimský. ''Národní politika'', 23.07.1903, roč. 21, č. 199, s. 5, {{Online Kramerius|ABA001|29607770}}). Jinak se zabýval především slovanskou problematikou, proto se možná k překladu nehlásil otevřeně.}} (1888) * Děti kapitána Granta ** [[Děti kapitána Granta (R. S.)|Děti kapitána Granta]] v překladu [[Autor:R. S.|R. S.]] (1883) {{Online Kramerius|ABA001|21829864}} ** [[Děti kapitána Granta (Beneš)|Děti kapitána Granta]] v překladu [[Autor:Václav Beneš (1850–1934)|Václava Beneše]] s ilustracemi [[Autor:Édouard Riou|Édouarda Riou]] (1923) {{Online Kramerius|mzk|e82d8850-27dd-11e2-9f39-005056827e51}} * [[Dobrodružství tří Rusův a tří Angličanův v jižní Africe]] v překladu [[Autor:Jan Čeněk|Jana Čeňka]] (1875) {{Online Kramerius|ABA001|11553311}} * [[Doktor Ox]] v překladu [[Autor:Louis Schmidt-Beauchez|Louise Schmidt-Beauchez]] (1877) {{Online Kramerius|nkp|e9a033b0-6d02-11e4-8c6e-001018b5eb5c}} * [[Dvacet tisíc mil pod mořem]] (1877) {{Online Kramerius|ABA001|11933734}} * [[Dva roky prázdnin]] v překladu [[Autor:Bohumil Čermák|Bohumila Čermáka]], [https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/35/03/10/dva_roky_prazdnin.pdf dostupné online] * [[Chancellor]] v překladu [[Autor:Jan J. Benešovský-Veselý|Jana J. Benešovského-Veselého]] (1883) {{Online Kramerius|ABA001|21755372}} * [[Jangada]] v překladu [[Autor:Alois Cerman|Aloise Cermana]] (1883) {{Online Kramerius|ABA001|24527867}} * [[Lodivod dunajský]] v překladu [[Autor:Josef V. Sterzinger|Josefa V. Sterzingera]] (1926) {{Online Kramerius|nkp|801aab00-1164-11e3-beb8-005056827e51}} * Matyáš Sandorf ** [[Hrabě Sandorf]] (1888) {{Online Kramerius|nkp|93125180-ea63-11e3-b72e-005056827e52}} ** [[Nový hrabě Monte Kristo]] (1924) v překladu [[Autor:Josef Pachmayer|J. Pachmayera]] * Patnáctiletý kapitán ** [[Patnáctiletý kapitán]] v překladu [[Autor:Gustav Janda|Gustava Jandy]] (1884) {{Online Kramerius|ABA001|923306}} ** [[Patnáctiletý kapitán (Šulc)|Patnáctiletý kapitán]] v překladu Pavla J. Šulce (1879) {{Online Kramerius|ABA001|12646491}} * [[Pět neděl v ballóně]] v překladu Roberta Nápravníka (1874) {{Online Kramerius|ABA001|862638}} * [[Příhody kapitána Hatterasa]] v překladu [[Autor:Pavel J. Šulc|P. Š. T.]] (1884) {{Online Kramerius|nkp|466a0000-02bb-11e5-91f2-005056825209}} * [[Světem slunečním]] v překladu [[Autor:H. F.|H. F.]] (1882—1883) {{Online Kramerius|ABA001|21830108}} * [[Tajemný ostrov]] v překladu [[Autor:František Brábek|Františka Brábka]] (1878) {{Online Kramerius|ABA001|1433435}} * [[Země kožešin]] (1876) v překladu J. H. {{Online Kramerius|ABA001|12050828}} === Dramatizace děl === * [[Autor:Ferenc Csepreghy|Ferenc Csepreghy]]: [[Carův kurýr (Csepreghy)|Carův kurýr]] (1892) {{Online Kramerius|ABA001|20961040}} * [[Autor:Adolphe d'Ennery|Adolphe d'Ennery]]: [[Děti kapitána Granta (d'Ennery)|Děti kapitána Granta]] v překladu [[Autor:Karel Dubský|Karla Dubského]] (?) {{Online Kramerius|ABE304|270260}} == Díla o autorovi == * {{OSN|Verne|1907|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni41ottogoog#page/n612/mode/2up}} {{Redakční poznámky}} [[Kategorie:Francouzští autoři]] qg3igfivd2j8u43dntah1hdnr46wugs 0 82392 281678 278729 2022-08-03T07:07:46Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Encyklopedie Britannica 1911 | ČÁST = Oliver, Isaac | PŘEDCHOZÍ = Olivenite | DALŠÍ = Oliver, Peter }} {{Textinfo | TITULEK = Oliver, Isaac | ORIGINAL = | AUTOR = [[Autor:George Charles Williamson|George Charles Williamson]] | PŘELOŽIL = | POPISEK = | ZDROJ = Encyklopedie Britannica 1911 | VYDÁNO = | LICENCE = PD old 70 | LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 | SOUVISEJÍCÍ = | JINÉ = | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Oliver, Isaac}}''' (asi 1566–1617), anglický malíř miniatur, pravděpodobně se narodil v Londýně, protože v roce 1571 žil v Londýně se svou ženou jistý Peter Olivier z Rouenu a byl tam tři roky s jedním „děckem“ jménem „Isake“. Zdálo by se tedy pravděpodobné, že mu v té době nebylo více než šest let. Lionel Cust v hugenotských rodokmenech naznačil, že je totožný s jistým Isaacem Oliverem z Rouenu, oženěným v holandském kostele v Austin Friars v roce 1602. Jeho smrt přišla v roce 1617 a byl pohřben v kostele sv. Anny v Blackfriars. Byl pravděpodobně žákem Nicholase Hilliarda a byl propojen, spolu se svou ženou, jejíž jméno není známo, s umělci Gheeraertsem a De Critzem. Byl mimořádně zkušeným malířem miniatur a nádherné příklady jeho práce lze vidět v Montagu House, Windsoru, Sherborne Castle a ve sbírkách pana J. Pierponta Morgana a zesnulé baronky Burdett-Coutts. Některé z jeho perokreseb jsou v Britském muzeu. ([[Autor:George Charles Williamson|G. C. W.]]) {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Oliver, Isaac]] 1kp51ccokcsvgsf382qrb6vltmodkrz 250 85351 281666 281643 2022-08-02T18:59:56Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ opravy proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>deľ ſwých ſkrey mne: {{Verš|17|9|nobr=1}} Od twáři bezbožných, těch kteřjž mne hubj/ [od] nepřáteľ mých vhľawnjch obkličugjcých mne: {{Verš|17|10|nobr=1}} [Kteřjž] tukem ſwým zaroſtli/ mľuwj pyſſně vſty ſwými. {{Verš|17|11|nobr=1}} Jižť y kroky náſſe předſtihagj/ oči ſwé obrácené magj, aby nás porazyli na zem. {{Verš|17|12|nobr=1}} Každý z nich podoben geſt lwu žádoſtiwému ľaupeže/ a lwjčeti ſedjcýmu w ſkreyſſi. {{Verš|17|13|nobr=1}} Powſtaniž Hoſpodine/ předegdi twář geho/ ſehni geg, [a] wytrhni duſſi mau od bezbožnjka, mečẽ ſwým {{Verš|17|14|nobr=1}} Rukau ſwau od lidj/ ó Hoſpodine, od lidj ſwětſkých/ gichžto oddjľ geſt w tomto žiwotě/ a gegichž břicho, ty z ſſpižjrny ſwé naplňugeš: [čjmž y] ſynowé gegich naſyceni býwagj/ a oſtatků zanecháwagj maličkým ſwým. {{Verš|17|15|nobr=1}} Gá pak w ſprawedlnoſti ſpatřowati budu twář twau/ naſycen budu obrazem twým, když procýtjm. </div> <references group="17."></references> <section end=zalmy-17 /><section begin=zalmy-18 /> {{Kapitola|18}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XVIII.</span>{{Poznámka po straně|Star. 17.<br/>K wděčnoſti wzbuzugjcý, a prorocký}} Wypſaw Dawid S. wyſwobozenj ſebe z rukau nepřáteľ. 47. Oprawdowau wděčnoſt za to Pánu Bohu připowjdá. </div><div class="text"> {{Verš|18|1|nobr=1}} Přednjmu Zpěwáku, ſľužebnjka Hoſpodinowa Dawida, kterýž mľuwiľ Hoſpodinu ſľowa pjſně této, w ten den/ w němž ho wyſwobodiľ Hoſpodin z ruky wſſech nepřáteľ geho/ y z ruky <ref group=18.>1. Král. 22. 1.</ref>Saulowy, a řekľ: {{Verš|18|2|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Wyſwobozenj swého na Bohu održaného, vkazuge D.}}Z Wnitřnoſti ſrdce miľugi tě Hoſpodine, ſýľo má. {{Verš|18|3|nobr=1}} Hoſpodin ſkáľa má/ a hrad můg/ y wyſwoboditeľ můg; Bůh Sylný můg, ſkáľa má, w němž naděgi ſkľádám, ſſtjt můg, a roh ſpaſenj mého/ mé vtočiſſtě. {{Verš|18|4|nobr=1}} {{Poznámka po straně|1. Giſtý způſob}}Chwáľy hodného wzýwaľ ſem Hoſpodina/ a od nepřáteľ ſwých byľ ſem wyproſſtěn. {{Verš|18|5|nobr=1}} Obkljčiľyť mne byľy boleſti ſmrti a praudowé neſſlechetných předěſyli mne: {{Verš|18|6|nobr=1}} Byľyť ſau mne obkljčiľy boleſti hrobu/ oſýdľa ſmrti zachwátiľa mne: {{Verš|18|7|nobr=1}} W vzkoſti ſwé wzýwaľ ſem Hoſpodina/ a k Bohu ſwému woľaľ ſem, [y] wyſľyſſeľ z chrámu ſwého hľas můg/ a woľánj mé, před obljčegem geho, přiſſlo w vſſi geho. {{Verš|18|8|nobr=1}} Tehdy pohnuľa ſe a zatřáſľa země/ zákľadowé hor pohnuli ſe/ a třáſli ſe pro rozhněwánj geº. {{Verš|18|9|nobr=1}} Dým wyſtupowaľ z chřjpj geho/ a oheň zžjragjcý z vſt geho/ odněhož ſe vhlj rozpáliľo. {{Verš|18|10|nobr=1}} Nakľoniw nebes, sſtaupiľ/ a mrákota [byľa] pod nohami geho, {{Verš|18|11|nobr=1}} A ſedě na Cherubjnu, letěľ: letěľ na peřj wětrowém. {{Verš|18|12|nobr=1}} Vděľaľ ſobě z temnoſtj ſkreyſſi/ wůkoľ ſebe ſtánek ſwůg z temných wod/ a huſtých obľaků. {{Verš|18|13|nobr=1}} Od bleſku před nim, obľakowé geho rozehnáni ſau, krupobitj, y vhlj řeřawé. {{Verš|18|14|nobr=1}} Y hřjmaľ na nebi Hoſpodin/ a Neywyšſſj wydaľ zwuk ſwůg, [y] krupobitj, a vhlj řeřawé. {{Verš|18|15|nobr=1}} Vyſtřeliľ y ſtřeľy ſwé, a rozptýliľ ge/ a bľýſkánjm čaſtým porazyľ ge. {{Verš|18|16|nobr=1}} Y vkázaľy ſe hľubiny wod/ a odkryti ſau zákľadowé okrſſlku/ pro žehránj twé Hoſpodine/ pro dchnutj wětru chřjpj twých. {{Verš|18|17|nobr=1}} Poſľaw s wýſoſti, vchopiľ mne/ wytáhľ mne z {{Oprava|welilikých|welikých}} wod. {{Verš|18|18|nobr=1}} Wytrhľ mne od nepřjtele mého ſylného/ a od těch, kteřjž mne nenáwiděli, ačkoli ſylněgſſj mne byli. {{Verš|18|19|nobr=1}} Předſtihliť ſau mne byli w den trápenj mého/ ale Hoſpodin byľ mi podpora: {{Verš|18|20|nobr=1}} {{Poznámka po straně|2. Přjčiny.}}Kterýž wywedľ mne na proſtranno: wytrhľ mne nebo mne ſobě obljbiľ. {{Verš|18|21|nobr=1}} Odpľatiľ mi Hoſpodin podlé ſprawedlnoſti mé/ podlé čiſtoty rukau mých nahradiľ mi. {{Verš|18|22|nobr=1}} Nebo ſem oſtřjhaľ ceſt Hoſpodinowých/ aniž ſem ſe bezbožně ſtrhľ Boha ſwého. {{Verš|18|23|nobr=1}} Wſſickni zagiſté ſaudowé geho [gſau] předemnau, a vſtanowenj geho neodložiľ ſem od ſebe. {{Verš|18|24|nobr=1}} Nýbrž vpřjmě chowaľ ſem ſe k němu/ a wyſtřjhaľ ſem ſe neprawoſti ſwé. {{Verš|18|25|nobr=1}} Protož odpľatiľ mi Hoſpodin podlé ſprawedlnoſti mé/ podlé čiſtoty rukau mých, [kteráž geſt] před očima geho. {{Verš|18|26|nobr=1}} Ty [Pane] <ref group=18.>{{Nečitelný text}}</ref> s miľoſrdným miľoſrdně nakľádáš/ a k člowěku vpřjmému, vpřjmě ſe máš: {{Verš|18|27|nobr=1}} K ſproſtnému ſproſtně ſe vkazugeš/ a s přewráceným přewráceně zacházýš. {{Verš|18|28|nobr=1}} Lid pak sſaužený wyſwobozugeš/ a <ref group=18.>Luk. 1. 52, 1 Petr. 5. 5.</ref> oči wyſoké ſnižugeš. {{Verš|18|29|nobr=1}} Ty zagiſté rozſwěcugeš ſwjci mau: Hoſpodin Bůh můg, oſwěcuge temnoſti mé: {{Verš|18|30|nobr=1}} Nebo w tobě proběhľ ſem wogſko/ a w Bohu ſwém přeſkočiľ ſem [y] zeď. {{Verš|18|31|nobr=1}} Boha tohoto ſylného, ceſta g~t dokonaľá/ wýmľuwnoſti Hoſpodinowy gſau přečiſſtěné/ [onť] gest ſſtjt wſſech kteřjž w něho daufagj. {{Verš|18|32|nobr=1}} Nebo kdo [geſt] Bohem, kromě Hoſpodina? a kdo ſkáľau kromě Boha naſſeho? {{Verš|18|33|nobr=1}} Ten Bůh ſylný přepaſuge mne vdatnoſtj/ a činj dokonaľau ceſtu mau: {{Verš|18|34|nobr=1}} Činj nohy mé gako ľanj, a na wyſokoſtech<noinclude> </div> <references group="18."></references></noinclude> 1a15o65dgxs2iis2o8ao9kuhaq9n27f 250 85475 281667 281645 2022-08-02T20:32:17Z Shlomo 1042 do Ž 18 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>mých poſtawuge mne. {{Verš|18|35|nobr=1}} Včj ruce mé bogi/ tak že ľámi y ľučiſſtě oceliwé rukama ſwýma. {{Verš|18|36|nobr=1}} Tys mi také dodaľ ſſtjtu ſpaſenj ſwého/ a prawice twá podpjraľa mne/ a dobrotiwoſt twá mne zwelebiľa. {{Verš|18|37|nobr=1}} Rozſſjřiľ ſy krokům mým mjſto podemnau/ a nepodwrtľy ſe nohy mé. {{Verš|18|38|nobr=1}} Honiľ ſem nepřáteľy ſwé/ a poſtihľ ſem ge/ aniž ſem ſe nawrátiľ, až ſem ge wyhubiľ: {{Verš|18|39|nobr=1}} [Tak] ſem ge zraniľ, že nemohli powſtati, padſſe pod nohy mé. {{Verš|18|40|nobr=1}} Ty ſy zagiſté mne přepáſaľ vdatnoſtj k bogi/ powſtáwagjcý proti mně ſehnuľ ſy pode mne: {{Verš|18|41|nobr=1}} Nýbrž daľs mi ſſjgi nepřáteľ mých/ abych ty kteřjž mne nenáwiděli, wypléniľ. {{Verš|18|42|nobr=1}} Woľaliť ſau, ale nebyľo ſpomocnjka/ k Hoſpodinu, ale newyſľyſſeľ gich. {{Verš|18|43|nobr=1}} Y potřeľ ſem ge gako prach v powětřj/ gako bľato na vlicých rozſſľapaľ ſem ge. {{Verš|18|44|nobr=1}} Ty ſy mne wyproſtiľ z různic lidu/ a poſtawiľs mne w hľawu národům: lid kteréhož ſẽ neznaľ, ſľaužiľ mi. {{Verš|18|45|nobr=1}} Gakž gen zaſlechli/ vpoſlechli mne: cyzozemcy lhali mi. {{Verš|18|46|nobr=1}} Cyzozemcy ſwadli a třáſli ſe w ohradách ſwých. {{Verš|18|47|nobr=1}} Žiwť geſt Hoſpodin, a požehnaná ſkaľa má: protož buď wywyſſowán Bůh ſpaſenj meho: {{Verš|18|48|nobr=1}} Bůh Sylný, kterýž mi pomſty poraučj/ a podmaňuge mi lidi: {{Verš|18|49|nobr=1}} [Ty gſy] wyſwoboditeľ múg z [mocy] nepřateľ mých, také i nad powſtáwagjcý proti mně wywýſſils mne, a od člowěka vkrutného wyproſtils mne. {{Verš|18|50|nobr=1}} A protož chwáliti tě budu mezy národy, ó Hoſpodine/ a gménu twému žaľmy prozpěwowati, {{Verš|18|51|nobr=1}} Kterýž tak důſtogně wyſwobozugeš krale ſweho/ a činjš miloſrdenſtwj pomazanému ſwému Dawidowi, i ſemeni geho až na wěky. </div> <section end=zalmy-18 /><section begin=zalmy-19 /> {{Kapitola|19}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XIX</span>. </div><div class="text"> {{Verš|19|1|nobr=1}} Přednjmu z Kantorů, Žaľm Dawidú. {{Verš|19|2|nobr=1}} NEbeſa wyprawugj ſľáwu Boha ſilného, a djlo rukau geho obloha zwěſtuge. {{Verš|19|3|nobr=1}} Den po dni wynáſſj řeč, a noc po noci vkazuge vměnj. {{Verš|19|4|nobr=1}} Nenjť řeči ani ſlow, [kdež by] nemohľ ſľyſſán býti hľas gegich. {{Verš|19|5|nobr=1}} Po wſſj zemi rozcházj ſe zpráwa gegich, a až do končin okrſſlku ſlowa gich, ſľunci [pak] rozbiľ ſtánek na nich. {{Verš|19|6|nobr=1}} Kteréž gako ženich wycházj z pokoge ſwého, weſelj ſe gako vdatný rek, ceſtau běžeti mage. {{Verš|19|7|nobr=1}} Od končin nebes wýchod geho, a obcházenj geho až zaſe do končin gegich, a ničeho nenj, což by ſe vkryti mohlo před horkoſtj geho. {{Verš|19|8|nobr=1}} Zákon Hoſpodinůw geſt dokonaľý, očerſtwugjcý duſſi, Hoſpodinowo ſwědectwj prawé, maudroſt dáwagjcý neuměľým. {{Verš|19|9|nobr=1}} Rozkazowé Hoſpodinowi přjmj, obweſeľugjcý ſrdce, přikázanj Hoſpodinowo čiſté, oſwěcugjcý oči. {{Verš|19|10|nobr=1}} Bázeň Hoſpodinowa čiſtá, zůſtáwagjcý na wěky, ſaudowé Hoſpodinowi prawj, a k tomu i ſprawedliwj. {{Verš|19|11|nobr=1}} Mnohem žádoſtiwěgſſj gſau než zľato, a než mnoho ryzjho zľata, ſľadſſj než med a ſtred z pľáſtů. {{Verš|19|12|nobr=1}} Sľužebnjk twůg zagiſté gimi oſwěcowán býwá, a kdož gich oſtřjhá, vžitek hogný má. {{Verš|19|13|nobr=1}} [Ale] pobľauzenjm kdo wyrozumj? [Protož i] od tagných očiſť mne. {{Verš|19|14|nobr=1}} I od zúmyſlných zdržug ſľužebnjka ſwého, aby nade mnau nepanowali, a tehdyť dokonaľý budu, a očiſſtěný od přeſtaupenj welikého. {{Verš|19|15|nobr=1}} Ó ať gſau ſlowa vſt mých [tobě] přjgemná, i přemyſſlowánj ſrdce mého před tebau, Hoſpodine ſkálo má, a wykupiteli můg. </div> <section end=zalmy-19 /><section begin=zalmy-20 /> {{Kapitola|20}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XX.</span> </div><div class="text"> {{Verš|20|1|nobr=1}} Přednjmu Zpěwáku Žaľm Dawidú. {{Verš|20|2|nobr=1}} WYſľyſſiž tě Hoſpodin w den ſſauženj, k zwýſſenj tě přiweď gméno Boha Jákobowa. {{Verš|20|3|nobr=1}} Seſſliž tobě pomoc z ſwatyně, a z Siona vtwrzug tě. {{Verš|20|4|nobr=1}} Rozpomeniž ſe na wſſecky oběti twé, a zápaľy twé w popeľ obrať. Séľah. {{Verš|20|5|nobr=1}} Degž tobě [wſſe] podlé ſrdce twého, a wſſelikau radu twau wyplň. {{Verš|20|6|nobr=1}} I budeme prozpěwowati o ſpaſenj twém, a we gménu Boha naſſeho korauhwe wyzdwihneme; naplniž Hoſpodin wſſecky proſby twé. {{Verš|20|7|nobr=1}} Nynjť gſme poznali, že Hoſpodin zachowaľ ſwého pomazaného, a že geg wyſľyſſeľ s nebe ſwatého ſwého; [nebo] w geho přeſilné prawici geſt ſpaſenj. {{Verš|20|8|nobr=1}} Tito w wozjch, ginj w konjch [daufagj], ale my gméno Hoſpodina Boha naſſeho ſobě připomjnáme. {{Verš|20|9|nobr=1}} [A protož] oni ſehnuti gſau, a padli, ale my powſtali ſme, a zmužile ſto-<noinclude> </div></noinclude> se3zxw5m85y1r4nl0vx75vviqxv4csm 281669 281667 2022-08-03T04:56:33Z Shlomo 1042 /* Nebylo zkontrolováno */ dokončení oprav, poznámek, úvodů a referencí proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="1" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>mých poſtawuge mne. {{Verš|18|35|nobr=1}} Včj ruce mé bogi/ tak že ľámi y ľučiſſtě oceliwé rukama ſwýma. {{Verš|18|36|nobr=1}} Tys mi také dodaľ ſſtjtu ſpaſenj ſwého/ a prawice twá podpjraľa mne/ a dobrotiwoſt twá mne zwelebiľa. {{Verš|18|37|nobr=1}} Rozſſjřiľ ſy krokům mým mjſto podemnau/ a nepodwrtľy ſe nohy mé. {{Verš|18|38|nobr=1}} Honiľ ſem nepřáteľy ſwé/ a poſtihľ ſem ge/ aniž ſem ſe nawrátiľ, až ſem ge wyhubiľ: {{Verš|18|39|nobr=1}} [Tak] ſem ge zraniľ, že nemohli powſtati, padſſe pod nohy mé. {{Verš|18|40|nobr=1}} Ty ſy zagiſté mne přepáſaľ vdatnoſtj k bogi/ powſtáwagjcý proti mně ſehnuľ ſy pode mne: {{Verš|18|41|nobr=1}} Nýbrž daľs mi ſſjgi nepřáteľ mých/ abych ty kteřjž mne nenáwiděli, wypléniľ. {{Verš|18|42|nobr=1}} Woľaliť ſau, ale nebyľo ſpomocnjka/ k Hoſpodinu, ale newyſľyſſeľ gich. {{Verš|18|43|nobr=1}} Y potřeľ ſem ge gako prach v powětřj/ gako bľato na vlicých rozſſľapaľ ſem ge. {{Verš|18|44|nobr=1}} Ty ſy mne wyproſtiľ z různic lidu/ a poſtawiľs mne w hľawu národům: lid kteréhož ſẽ neznaľ, ſľaužiľ mi. {{Verš|18|45|nobr=1}} Gakž gen zaſlechli/ vpoſlechli mne: cyzozemcy lhali mi. {{Verš|18|46|nobr=1}} Cyzozemcy ſwadli a třáſli ſe w ohradách ſwých. {{Verš|18|47|nobr=1}} {{Poznámka po straně|3. Wděčnoſt}}Žiwť geſt Hoſpodin, a požehnaná ſkaľa má: protož buď wywyſſowán Bůh ſpaſenj meho: {{Verš|18|48|nobr=1}} Bůh Sylný, kterýž mi pomſty poraučj/ a podmaňuge mi lidi: {{Verš|18|49|nobr=1}} [Ty gſy] wyſwoboditeľ múg z [mocy] nepřateľ mých, také i nad powſtáwagjcý proti mně, wywýſſils mne/ a od člowěka vkrutného, wyproſtils mne. {{Verš|18|50|nobr=1}} <ref group=18.>Řjm. 15. 9.</ref>A protož chwáliti tě budu mezy národy, ó Hoſpodine/ a gménu twemu Žaľmy prozpěwowati: {{Verš|18|51|nobr=1}} Kterýž tak důſtogně wyſwobozugeš krale ſweho/ a činjš miľoſrdenſtwj pomazanému ſwému, Dawidowi, yſemeni geho, až na wěky. </div> <references group="18."></references> <section end=zalmy-18 /><section begin=zalmy-19 /> {{Kapitola|19}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XIX</span>.{{Poznámka po straně|Star. 18.<br/>Wyvčugjcy, a modlitebný.}} Dawid vkázaw, gak ſe Bůh wěcmi ſtvořenými y ſľowẽ swým wznámoſt vwozuge/ 13. modlj ſe, aby ho od hřjchů předeſſľých očiſtiľ, 14. od dalſſjch zdržeľ, 15. a w K. ſobě obljbiľ. </div><div class="text"> {{Verš|19|1|nobr=1}} Přednjmu z Kantorů, Žaľm Dawidú. {{Verš|19|2|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Ohľáſſenj B. ſľáwy.<br/>1. W Skutcých y widitedlných lidem y čitedlných.}}NEbeſa wyprawugj ſľáwu Boha ſylneho/ a djlo rukau geho obľoha zwěſtuge. {{Verš|19|3|nobr=1}} Den po dni, wynáſſj řeč/ a noc po nocy, vkazuge vměnj. {{Verš|19|4|nobr=1}} Nenjť řeči, ani ſľow, [kdež by] nemohľ ſľyſſán býti hľas gegich: {{Verš|19|5|nobr=1}} <ref group=19.>Řjm. 10. 18.</ref>Po wſſj zemi rozcházý ſe zpráwa gegich/ a až do končin okrſſlku ſľowa gich: Sľunci [pak] rozbiľ ſtánek na nich/ {{Verš|19|6|nobr=1}} Kteréž gako ženich wycházý z pokoge ſwého/ weſelj ſe, gako vdatný rek, ceſtau běžeti mage. {{Verš|19|7|nobr=1}} Od končin nebes wýchod geho/ a obcházenj geho až zaſe do končin gegich/ a ničeho nenj, cožby ſe vkryti mohľo před horkoſtj geho. {{Verš|19|8|nobr=1}} Zákon Hoſpodinú g~t dokonaľý, očerſtwugjcý duſſi: {{Poznámka po straně|2. W ſlowu y těm hlupcům pochopitedlnem.}}Hoſpodinowo ſwědectwj prawé/ maudroſt dáwagjcý nevměľým. {{Verš|19|9|nobr=1}} Rozkazowé Hoſpodinowi přjmj, obweſelugjcý ſrdce: přikázanj Hoſpodinowo čiſte/ oſwěcugjcý oči. {{Verš|19|10|nobr=1}} Bazeň Hoſpodinowa čiſtá/ zuſtawagjcý na wěky: ſaudowé Hoſpodinowi prawj/ a k tomu y ſprawedliwj: {{Verš|19|11|nobr=1}} Mnohem žádoſtiwěgſſj gſau než zľato/ a než mnoho ryzýho zľata: ſľadſſj než med, a ſtred z pľáſtů. {{Verš|19|12|nobr=1}} Sľužebnjk twúg zagiſte gimi oſwěcowã býwa/ a kdož gich oſtřjhá, vžitek hogný má. {{Verš|19|13|nobr=1}} [Ale] pobľauzenjm kdo wyrozumj? {{Poznámka po straně|Modlitba<br/>1. Za očiſſtěnj hřjchů.}}[Protož y] od tagných očiſť mne: {{Verš|19|14|nobr=1}} Y od z vmyſlných zdržůg ſľužebnjka ſwého/ aby nademnau nepanowali: a tehdyť dokonaľý budu/ a očiſſtěný odpřeſtaupenj welikéº. {{Verš|19|15|nobr=1}} {{Poznámka po straně|2. Za přigetj na miľoſt w K.}}O ať gſau ſlowa vſt mých [tobě] přjgemná/ y přemyſſlowánj ſrdce mého p~d tebau/ Hoſpodine ſkaľo má, a wykupiteli můg. </div> <references group="19."></references> <section end=zalmy-19 /><section begin=zalmy-20 /> {{Kapitola|20}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XX.</span>{{Poznámka po straně|Star. 19.<br/>Modlitebny.}} Modlitba za Krale/ 7. a potěſſené ſwědectwj o naplněnj gj/ 8. S doľoženjm přjčin toho/ 10. y kratičkým též modlitby obnowenjm. </div><div class="text"> {{Verš|20|1|nobr=1}} Přednjmu Zpěwáku Žaľm Dawidú. {{Verš|20|2|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Modlitba za Dawida krále.}}WYſľyſſiž tě Hoſpodin w den sſauženj/ k zwýſſenj tě přiweď gméno Boha Jákobowa: {{Verš|20|3|nobr=1}} Seſſliž tobě pomoc z Swatyně/ a z Syona vtwrzůg tě: {{Verš|20|4|nobr=1}} Rozpomeniž ſe na wſſecky oběti twé/ a zápaľy twe w popeľ obrať. <em>Selah.</em> {{Verš|20|5|nobr=1}} Deyž tobě [wſſe] podle ſrdce twéº/ a wſſelikau radu twau wyplň. {{Verš|20|6|nobr=1}} Y budeme prozpěwowati o ſpaſenj twém/ a we gménu Boha naſſeho, korauhwe wyzdwihneme: naplniž Hoſpodin wſſecky proſby twé. {{Verš|20|7|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Vſtawenj ſe w daufánj giſté o wyſľyſſenj gj.}}Nynjť ſme poznali, že Hoſpodin zachowaľ ſwého Pomazaného/ a že geg wyſľyſſeľ s nebe ſwateho ſwého: [nebo] w geho přeſylné prawicy geſt ſpaſenj. {{Verš|20|8|nobr=1}} Tito w wozých, ginj w konjch [daufagj]/ ale my gméno Hoſpodina Boha naſſeho ſobě připomjnáme: {{Verš|20|9|nobr=1}} [A protož] oni ſehnuti ſau, a padli/ ale my powſtali ſme, a zmužile ſto-<noinclude> </div></noinclude> 4ok7ee60w6lp7477jp6t5ibcoklfsne 250 85476 281681 281646 2022-08-03T08:15:08Z Shlomo 1042 +úvod, opravy, poznámky a reference k Ž 21 proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>gjme. {{Verš|20|10|nobr=1}} Hoſpodine zachowáweyž [nás]/ y Kráľ <ref group=20.>{{Nečitelný text|t.}} Kryſtus.</ref> ať ſľyſſj nás, když [k němu] woľati budeme. </div> <references group="20."></references> <section end=zalmy-20 /><section begin=zalmy-21 /> {{Kapitola|21}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XXI.</span>{{Poznámka po straně|Star. 20.<br/>K wdečnosti probuzugjcý.}} Dawid předľožiw dobrodinj Božj ſobě včiněná, 8. ano y budaucý ſwůg způsob/ 9. nepřátľům zahynutj oſwědčuge, 14. a za rozſſjřenj ſľáwy Božj ſe modlj. </div><div class="text"> {{Verš|21|1|nobr=1}} Přednjmu z Kantorů, Žaľm Dawidú. {{Verš|21|2|nobr=2}} {{Poznámka po straně|Wyprawowánj dobrodinj Božjch}}HOſpodine w ſýle twé raduge ſe kráľ/ a w ſpaſenj twém weſelj ſe přenáramně. {{Verš|21|3|nobr=1}} Žádoſt <ref group=21.>Njž 37. 4.</ref> ſrdce geho daľ ſy gemu/ a {{Oprava|pſbě|proſbě}} rtů geho neodepřeľ ſy. <em>Selah.</em> {{Verš|21|4|nobr=1}} Předſſeľ ſy geg zagiſté hogným požehnánjm/ wſtawiľ ſy na hľawu geº korunu z ryzýho zľata. {{Verš|21|5|nobr=1}} Žiwota požádaľ od tebe/ a daľ ſy mu prodlenj dnů na wěky wěků. {{Verš|21|6|nobr=1}} Weliká gẽ ſľáwa geho w ſpaſenj twém/ důſtognoſtj a kráſau přioděľ ſy geg. {{Verš|21|7|nobr=1}} Nebo ſy geg wyſtawiľ [za přjkľad] hogného požehnánj, až na wěky/ rozweſeliľ ſy geg radoſtj obljčege ſwého. {{Verš|21|8|nobr=1}} A poněwadž král daufá w Hoſpodina, a w miľoſrdenſtwj Neywyšſſjho/ nepohneť ſe. {{Verš|21|9|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Mocy nad nepřáteľy}}Nagdeť ruka twá wſſecky nepřáteľy ſwé/ doſáhne prawice twá těch, kteřjž tě nenáwidj: {{Verš|21|10|nobr=1}} Vwržeš ge gako do pecy ohniwé, w čas rozhněwánj ſwého: Hoſpodin w prchliwoſti ſwé ſehľtj ge/ a oheň sžjře ge: {{Verš|21|11|nobr=1}} Plémě gegich z země wyhľadjš a ſýmě gegich z ſynů lidſkých. {{Verš|21|12|nobr=1}} Nebo ſau proti tobě vkľádali zľoſt/ myſlili na neſſlechetnoſt, [ač gi doweſti] nemohli. {{Verš|21|13|nobr=1}} Protož ge wyſtawjš za cýl, na tětiwa ſwá přikľádati budeš proti twáři gegich. {{Verš|21|14|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Modlitba}}Zgewiž, ſe ó Hoſpodine, w ſýle ſwé/ a budemeť zpjwati, a oſľawowati vdatnoſt twau. </div> <references group="21."></references> <section end=zalmy-21 /><section begin=zalmy-22 /> {{Kapitola|22}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XXII.</span>{{Poznámka po straně|Star. 21.<br/>Prorocký, a modlitebný.}} </div><div class="text"> {{Verš|22|1|nobr=1}} Přednjmu Zpěwáku, k čaſu gitřnjmu, Žaľm Dawidú. {{Verš|22|2|nobr=1}} BOže můg, Bože můg, pročež ſy mne opuſtil? Vzdálils ſe od ſpaſenj mého a od ſlow nařjkánj mého. {{Verš|22|3|nobr=1}} Bože můg, přes [ceľý] den woľám, a neſľyſſjš, y w noci, a nemohu ſe vtagiti. {{Verš|22|4|nobr=1}} Ty zagiſté [gſi] ſwatý, zůſtáwagjcý wždycky k weliké chwále Izraelowi. {{Verš|22|5|nobr=1}} V toběť daufali otcowé naſſi, daufali/ a wyſwobozowals ge. {{Verš|22|6|nobr=1}} K tobě woľáwali, a ſpomáhals gim; w tobě daufali, a nebýwali zahanbeni. {{Verš|22|7|nobr=1}} Já pak čerw gſem, a ne člowěk, vtržka lidſká a powrheľ wůbec. {{Verš|22|8|nobr=1}} Vſſickni, kteřjž mne widj, poſmjwagj ſe mi, oſſklebugj ſe, a hľawami potřáſagj, [řjkagjce]: {{Verš|22|9|nobr=1}} Spuſtiltě ſe na Hoſpodina, nechť ho wyſwobodj; nechať geg wytrhne, poněwadž ſe mu w něm zaljbilo. {{Verš|22|10|nobr=1}} Jeſſto ty gſy, kterýž ſy mne wywedľ z žiwota, vſtawiw mne w daufánj při prſjch matky mé. {{Verš|22|11|nobr=1}} Na tebeť gſem vwržen od narozenj ſwého, od žiwota matky mé Bůh můg ty gſy. {{Verš|22|12|nobr=1}} Newzdaľugž ſe ode mne, nebo ſſauženj bljzké geſt, a nemám ſpomocnjka. {{Verš|22|13|nobr=1}} Obkličugjť mne býkowé mnozj, ſilnj [wolowé] z Bázan obſtupugj mne. {{Verš|22|14|nobr=1}} Otwjragj na mne vſta ſwá, [gako] lew rozſapáwagjcý a řwaucý. {{Verš|22|15|nobr=1}} Jako woda rozpľynuľ ſem ſe/ a rozſtaupiľy ſe wſſecky koſti mé, a ſrdce mé gako woſk rozpuſtilo ſe v proſtřed wnitřnoſtj mých. {{Verš|22|16|nobr=1}} Wyprahľa gako ſtřepina ſýľa má, a gazyk můg přilnuľ k dáſnjm mým, anobrž w prachu ſmrti položils mne. {{Verš|22|17|nobr=1}} Nebo pſy obſkočili mne, rota zloſtnjků oblehľa mne, zprobigeli ruce mé i nohy mé. {{Verš|22|18|nobr=1}} Mohľ bych s čjſti wſſecky koſti ſwé, oni [pak] hledj na mne, a djwagj ſe mi. {{Verš|22|19|nobr=1}} Dělj mezi ſebau raucha má, a o můg oděw mecý los. {{Verš|22|20|nobr=1}} Ale ty, Hoſpodine, newzdaľugž ſe, ſjlo má, přiſpěg k ſpomoženj mému. {{Verš|22|21|nobr=1}} Vychwať od meče duſſi mau, a z moci pſú gedinkau mau. {{Verš|22|22|nobr=1}} Zachoweg mne od vſt lwa, a od rohů gednorožcowých wyproſť mne. {{Verš|22|23|nobr=1}} [Y] budu wyprawowati bratřjm ſwým o gménu twém/ v proſtřed ſhromážděnj chwáliti tě budu, [řka]: {{Verš|22|24|nobr=1}} Kteřjž ſe bogjte Hoſpodina, chwalte geg/ wſſecko ſýmě Jákobowo ctěte geg, a bog ſe ho wſſecka rodino Izraelowa. {{Verš|22|25|nobr=1}} Nebo nepohrdá, ani ſe odwracý od trápenj ztrápeného, aniž ſkrýwá twáři ſwé od něho, nýbrž když k němu woľá, wyſľýchá [geg]. {{Verš|22|26|nobr=1}} O tobě chwáľa má w ſhromážděnj welikém, ſliby ſwé plniti budu před těmi, kteřjž ſe bogj tebe. {{Verš|22|27|nobr=1}} Gjſti budau tiſſj, a naſyceni budau, chwáliti budau Hoſpodina ti, kteřjž ho hledagj, žiwo bude ſrdce waſſe na wěky. {{Verš|22|28|nobr=1}} Rozpomenau a o-<noinclude> </div></noinclude> hi7qcepq574w4m5fj9k80w7d2zts1tt 281682 281681 2022-08-03T08:24:24Z Shlomo 1042 typo proofread-page text/x-wiki <noinclude><pagequality level="2" user="Shlomo" /><div class="text"></noinclude>gjme. {{Verš|20|10|nobr=1}} Hoſpodine zachowáweyž [nás]/ y Kráľ <ref group=20.>{{Nečitelný text|t.}} Kryſtus.</ref> ať ſľyſſj nás, když [k němu] woľati budeme. </div> <references group="20."></references> <section end=zalmy-20 /><section begin=zalmy-21 /> {{Kapitola|21}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XXI.</span>{{Poznámka po straně|Star. 20.<br/>K wdečnosti probuzugjcý.}} Dawid předľožiw dobrodinj Božj ſobě včiněná, 8. ano y budaucý ſwůg způsob/ 9. nepřátľům zahynutj oſwědčuge, 14. a za rozſſjřenj ſľáwy Božj ſe modlj. </div><div class="text"> {{Verš|21|1|nobr=1}} Přednjmu z Kantorů, Žaľm Dawidú. {{Verš|21|2|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Wyprawowánj dobrodinj Božjch}}HOſpodine w ſýle twé raduge ſe kráľ/ a w ſpaſenj twém weſelj ſe přenáramně. {{Verš|21|3|nobr=1}} Žádoſt <ref group=21.>Njž 37. 4.</ref> ſrdce geho daľ ſy gemu/ a {{Oprava|pſbě|proſbě}} rtů geho neodepřeľ ſy. <em>Selah.</em> {{Verš|21|4|nobr=1}} Předſſeľ ſy geg zagiſté hogným požehnánjm/ wſtawiľ ſy na hľawu geº korunu z ryzýho zľata. {{Verš|21|5|nobr=1}} Žiwota požádaľ od tebe/ a daľ ſy mu prodlenj dnů na wěky wěků. {{Verš|21|6|nobr=1}} Weliká gẽ ſľáwa geho w ſpaſenj twém/ důſtognoſtj a kráſau přioděľ ſy geg. {{Verš|21|7|nobr=1}} Nebo ſy geg wyſtawiľ [za přjkľad] hogného požehnánj, až na wěky/ rozweſeliľ ſy geg radoſtj obljčege ſwého. {{Verš|21|8|nobr=1}} A poněwadž král daufá w Hoſpodina, a w miľoſrdenſtwj Neywyšſſjho/ nepohneť ſe. {{Verš|21|9|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Mocy nad nepřáteľy}}Nagdeť ruka twá wſſecky nepřáteľy ſwé/ doſáhne prawice twá těch, kteřjž tě nenáwidj: {{Verš|21|10|nobr=1}} Vwržeš ge gako do pecy ohniwé, w čas rozhněwánj ſwého: Hoſpodin w prchliwoſti ſwé ſehľtj ge/ a oheň sžjře ge: {{Verš|21|11|nobr=1}} Plémě gegich z země wyhľadjš a ſýmě gegich z ſynů lidſkých. {{Verš|21|12|nobr=1}} Nebo ſau proti tobě vkľádali zľoſt/ myſlili na neſſlechetnoſt, [ač gi doweſti] nemohli. {{Verš|21|13|nobr=1}} Protož ge wyſtawjš za cýl, na tětiwa ſwá přikľádati budeš proti twáři gegich. {{Verš|21|14|nobr=1}} {{Poznámka po straně|Modlitba}}Zgewiž, ſe ó Hoſpodine, w ſýle ſwé/ a budemeť zpjwati, a oſľawowati vdatnoſt twau. </div> <references group="21."></references> <section end=zalmy-21 /><section begin=zalmy-22 /> {{Kapitola|22}} <div class="intro"> Žaľm <span class="rimske-cislice">XXII.</span>{{Poznámka po straně|Star. 21.<br/>Prorocký, a modlitebný.}} </div><div class="text"> {{Verš|22|1|nobr=1}} Přednjmu Zpěwáku, k čaſu gitřnjmu, Žaľm Dawidú. {{Verš|22|2|nobr=1}} BOže můg, Bože můg, pročež ſy mne opuſtil? Vzdálils ſe od ſpaſenj mého a od ſlow nařjkánj mého. {{Verš|22|3|nobr=1}} Bože můg, přes [ceľý] den woľám, a neſľyſſjš, y w noci, a nemohu ſe vtagiti. {{Verš|22|4|nobr=1}} Ty zagiſté [gſi] ſwatý, zůſtáwagjcý wždycky k weliké chwále Izraelowi. {{Verš|22|5|nobr=1}} V toběť daufali otcowé naſſi, daufali/ a wyſwobozowals ge. {{Verš|22|6|nobr=1}} K tobě woľáwali, a ſpomáhals gim; w tobě daufali, a nebýwali zahanbeni. {{Verš|22|7|nobr=1}} Já pak čerw gſem, a ne člowěk, vtržka lidſká a powrheľ wůbec. {{Verš|22|8|nobr=1}} Vſſickni, kteřjž mne widj, poſmjwagj ſe mi, oſſklebugj ſe, a hľawami potřáſagj, [řjkagjce]: {{Verš|22|9|nobr=1}} Spuſtiltě ſe na Hoſpodina, nechť ho wyſwobodj; nechať geg wytrhne, poněwadž ſe mu w něm zaljbilo. {{Verš|22|10|nobr=1}} Jeſſto ty gſy, kterýž ſy mne wywedľ z žiwota, vſtawiw mne w daufánj při prſjch matky mé. {{Verš|22|11|nobr=1}} Na tebeť gſem vwržen od narozenj ſwého, od žiwota matky mé Bůh můg ty gſy. {{Verš|22|12|nobr=1}} Newzdaľugž ſe ode mne, nebo ſſauženj bljzké geſt, a nemám ſpomocnjka. {{Verš|22|13|nobr=1}} Obkličugjť mne býkowé mnozj, ſilnj [wolowé] z Bázan obſtupugj mne. {{Verš|22|14|nobr=1}} Otwjragj na mne vſta ſwá, [gako] lew rozſapáwagjcý a řwaucý. {{Verš|22|15|nobr=1}} Jako woda rozpľynuľ ſem ſe/ a rozſtaupiľy ſe wſſecky koſti mé, a ſrdce mé gako woſk rozpuſtilo ſe v proſtřed wnitřnoſtj mých. {{Verš|22|16|nobr=1}} Wyprahľa gako ſtřepina ſýľa má, a gazyk můg přilnuľ k dáſnjm mým, anobrž w prachu ſmrti položils mne. {{Verš|22|17|nobr=1}} Nebo pſy obſkočili mne, rota zloſtnjků oblehľa mne, zprobigeli ruce mé i nohy mé. {{Verš|22|18|nobr=1}} Mohľ bych s čjſti wſſecky koſti ſwé, oni [pak] hledj na mne, a djwagj ſe mi. {{Verš|22|19|nobr=1}} Dělj mezi ſebau raucha má, a o můg oděw mecý los. {{Verš|22|20|nobr=1}} Ale ty, Hoſpodine, newzdaľugž ſe, ſjlo má, přiſpěg k ſpomoženj mému. {{Verš|22|21|nobr=1}} Vychwať od meče duſſi mau, a z moci pſú gedinkau mau. {{Verš|22|22|nobr=1}} Zachoweg mne od vſt lwa, a od rohů gednorožcowých wyproſť mne. {{Verš|22|23|nobr=1}} [Y] budu wyprawowati bratřjm ſwým o gménu twém/ v proſtřed ſhromážděnj chwáliti tě budu, [řka]: {{Verš|22|24|nobr=1}} Kteřjž ſe bogjte Hoſpodina, chwalte geg/ wſſecko ſýmě Jákobowo ctěte geg, a bog ſe ho wſſecka rodino Izraelowa. {{Verš|22|25|nobr=1}} Nebo nepohrdá, ani ſe odwracý od trápenj ztrápeného, aniž ſkrýwá twáři ſwé od něho, nýbrž když k němu woľá, wyſľýchá [geg]. {{Verš|22|26|nobr=1}} O tobě chwáľa má w ſhromážděnj welikém, ſliby ſwé plniti budu před těmi, kteřjž ſe bogj tebe. {{Verš|22|27|nobr=1}} Gjſti budau tiſſj, a naſyceni budau, chwáliti budau Hoſpodina ti, kteřjž ho hledagj, žiwo bude ſrdce waſſe na wěky. {{Verš|22|28|nobr=1}} Rozpomenau a o-<noinclude> </div></noinclude> ldz34r62yd7csfrbgi6bz5ecyvzrs5u 0 85486 281659 2022-08-02T13:19:14Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková bába | PŘEDCHOZÍ = Hruškový koláč | DALŠÍ = Hruškové suchary }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková bába | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mla…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hrušková bába | PŘEDCHOZÍ = Hruškový koláč | DALŠÍ = Hruškové suchary }} {{Textinfo | TITULEK = Hrušková bába | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 65 }} {{Forma|proza}} Oloupané hrušky se nakrájí na lístky a chvíli se v cukru dusí. Forma se pomaže máslem, výloží se na dně a po stranách v másle omočenými koláčky housky, náplni koláčky hruškovými, pokryje se houskou a bába se peče, až sežloutne. {{Konec formy}} 5adz5il3ttjln4wo13sye3pzb0ejwo7 0 85487 281660 2022-08-02T13:26:18Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hruškové suchary | PŘEDCHOZÍ = Hrušková bába | DALŠÍ = Hrušková zmrzlina }} {{Textinfo | TITULEK = Hruškové suchary | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V M…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Hruškové suchary | PŘEDCHOZÍ = Hrušková bába | DALŠÍ = Hrušková zmrzlina }} {{Textinfo | TITULEK = Hruškové suchary | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 65-66 }} {{Forma|proza}} Syrové hrušky se oloupají a ustrouhají; pak smíchají s tlučeným cukrem, perníkem a míchají tak dlouho, až se počnou pěniti, s 8 žloutky, a z 8 bílků tuhým sněhem. Když byly přidány hrozinky a na nudle hrubě nakrájené mandle, peče se těsto, které má býti tak husté jako na hustou kapánku, ve vymaštěné, houskou posypané, podlouhlé formě. Pak se nakrájejí suchary na kostky. Cukru, mandlí a hrozinek se každého přidá čtvrtina váhy postrouhaných hrušek. Místo perníku se může také přidati jemné mouky. {{Konec formy}} jw49t16imjldqkkqn4qviswpcbda351 0 85488 281661 2022-08-02T13:41:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rienzi | PŘEDCHOZÍ = z Říčan | DALŠÍ = Richard }} {{Textinfo | TITULEK = Rienzi | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 704-705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Cola di Rienzo }} {{Forma|proza}} '''Ri…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Rienzi | PŘEDCHOZÍ = z Říčan | DALŠÍ = Richard }} {{Textinfo | TITULEK = Rienzi | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 704-705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Cola di Rienzo }} {{Forma|proza}} '''Rienzi''', {{Prostrkaně|Cola}} (Mikuláš) {{Prostrkaně|di}}, známý tribun Římský, narozen v Římě 1313, povznesl se za doby, když papežové sídleli v Avinioně, k nejvyšší moci ve svém rodišti, a dav se r. 1347 prohlásiti tribunem lidu zavedl republikánskou správu a přísné konání spravedlnosti, ale brzy pro pýchu svou pozbyv přízně lidu vypuzen jest z Říma ku konci ledna 1348. Roku 1350 přišel '''R'''. do Prahy k císaři Karla IV., jemuž předložil návrhy, kterak by papeži a veškerému kněžstvu světskou moc a statky odňal, četné samovládce z Italie vypudil a sám co neobmezený panovník v Římě se usadil, k čemuž '''R'''. pobouřením nižších tříd obyvatelstva cestu mu chtěl proklestiti. Karel přijav jej vlídně a třikráte s ním rozmlouvav vyzval jej, aby své návrhy mu podal písemně, načež sám taktéž písemně jemu odpověděl a blouznivé jeho plány vyvracel. Znamenaje pak, že smýšlení jeho o církvi zabíhá v kacířství, vydal jej arcibiskupu Arnoštovi z Pardubic, který jej v Roudnici u vazbě držel a v červenci 1351 papeži do Avinionu vydal. Šetrností jak císařovou tak i arcibiskupovou nedověděl se však papežský dvůr ničeho o dobrodružných plánech '''R'''-ho, který napotom souzen byl jenom pro uchvácení nejvyšší moci v Římě. Později podařilo se mu nanovo dostati se k panství nad Římem, avšak 8. říj. 1354 vypuklo proti němu povstání, ve kterém zahynul. {{Konec formy}} j7w29s90oumped7k6145effo3g7cyux 0 85489 281662 2022-08-02T14:02:52Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Richard | PŘEDCHOZÍ = Rienzi | DALŠÍ = Říp }} {{Textinfo | TITULEK = Richard | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705-706. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Richard Cornwallský }} {{Forma|proza}} '…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Richard | PŘEDCHOZÍ = Rienzi | DALŠÍ = Říp }} {{Textinfo | TITULEK = Richard | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705-706. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Richard Cornwallský }} {{Forma|proza}} '''Richard''' '''1)''' {{Prostrkaně|král Německý}}, hrabě Cornwalliský a Poitouský, syn Anglického krále Jana Bezzemka, ucházel se po smrti Viléma Holandského o korunu německou zároveň s Alfonsem X. králem Kastilským, a skutečně jsou také oba od dvou sobě odporných stran zvoleni. Jakkoli papež oběma potvrzení svého odepřel, dal se '''R'''. přece r. 1257 v Cáchách korunovati. Hlavní jeho podporou byl král Český Přemysl Otakar II., který se nerozpakoval vzíti od něho v leno i Čechy a Moravu, zadávaje lehkovážně právo své neodvislosti od Německé říše. '''R'''. zemřel 2. dub. 1272 v Anglii, kde se více zdržoval nežli v Němcích. — '''2)''' '''R'''. {{Prostrkaně|lékař}} v. {{Prostrkaně|[[../Kacířství|Kacířství]]}}. {{Konec formy}} qx6we2c0kzp6p6ug6u12hsvbzop76us 0 85490 281663 2022-08-02T16:33:31Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Říp | PŘEDCHOZÍ = Richard | DALŠÍ = z Risenberka }} {{Textinfo | TITULEK = Říp | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Říp }} {{Forma|proza}} '''Říp''', něm…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = Říp | PŘEDCHOZÍ = Richard | DALŠÍ = z Risenberka }} {{Textinfo | TITULEK = Říp | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = Říp }} {{Forma|proza}} '''Říp''', něm. ''Georgsberg'', osamotnělá hora u Roudnice, podoby zvonovité (1436 vys.), s jejíhož vrchole jest daleká vyhlídka kolkolem. Dle staré pověsti praotec Čech přišed do země s '''Ř'''-u krajinu obzíral, a shledav ji k obývání příhodnou v ní s čeledí svou se usadil. Archeologickým skoumáním objeveno, že na '''Ř'''-u naši pohanští předkové bohům svým žertvy pálili a pohřebiště svá měli. Dle pověsti býval prý na vrchu chrám pohanský, který pak proměněn v kostel křesťanský sv. Jiří zasvěcený. Roku 1126 dal kníže Soběslav I. postaviti na místě starého tohoto kostela, bezpochyby již valně sešlého, nový kamenný, a to na památku slavného vítězství, dobytého nad Němci pod Chlumcem. A v podobě té zachoval se kostelík až na naše doby. Biskup Olomoucký Jindřich Zdík, který tento kostel posvětil, spůsobil, že byl dán klášteru Strahovskému, od něho založenému, a při klášteře tom zůstal 439 let. Každoročně v den sv. Jiří konají se pouti ku kostelu tomu z okolí. Roku 1826 byl kostelík k 700leté památce svého vystavění vnitř i zevnitř obnoven. Od '''R'''-u obdržela jméno {{Prostrkaně|župa Řipská}}, jenž rozkládala se mezi župami Pražskou, Meziříčskou, Mělnickou, Litoměřickou a Dřevíčskou. Později splynula župa tato s krajem Slánským, který ještě delší čas potom slul {{Prostrkaně|Řipsko}}. {{Konec formy}} 0mqceyesx9hklavxjvfua907chntnja 0 85491 281664 2022-08-02T16:36:50Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = z Risenberka | PŘEDCHOZÍ = Říp | DALŠÍ = z Risenburka }} {{Textinfo | TITULEK = z Risenberka | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''z Risenbe…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | AUTOR = Jakub Malý | TITUL = Vlastenský slovník historický | ČÁST = z Risenberka | PŘEDCHOZÍ = Říp | DALŠÍ = z Risenburka }} {{Textinfo | TITULEK = z Risenberka | AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ''Vlastenský slovník historický''. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 705. | ONLINE = {{Kramerius|ABA001|24512785}} | WIKIPEDIA-HESLO = }} {{Forma|proza}} '''z Risenberka''' v. {{Prostrkaně|[[../Švihovský|Švihovský z Risenberka]]}}. {{Konec formy}} 7evzafxxo8gaa3ip51ovkefborekj1n 0 85492 281668 2022-08-03T04:53:01Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892 | ČÁST = Cavanilles (historik) | PŘEDCHOZÍ = Cavan. | DALŠÍ = Cavanilles (botanik) }} {{Textinfo | TITULEK = Cavanilles | AUTOR = neuveden | ZDROJ = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892, [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=123365 4. díl s. 9] | LICENCE = PD anon 70 | LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 }} {{Forma|proza}} '''Cavanilles''' (výsl. -i…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892 | ČÁST = Cavanilles (historik) | PŘEDCHOZÍ = Cavan. | DALŠÍ = Cavanilles (botanik) }} {{Textinfo | TITULEK = Cavanilles | AUTOR = neuveden | ZDROJ = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892, [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=123365 4. díl s. 9] | LICENCE = PD anon 70 | LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 }} {{Forma|proza}} '''Cavanilles''' (výsl. -illjes), Don Antonio C. y Centi, španělský historik, synovec Antonia Josého C., narozený v Coruñi v roce 1805, studoval právo, národní historii a literaturu v Alcale, stal se právníkem v roce 1825 a zastával různé pozice ve správním systému Madridu. Zemřel 2. ledna 1864. C. je autorem «Historia de la dominacion española en Portugal» a «Historia de España» (až do vlády Filipa II., 5 dílů, Madr. 1860-1864). Díl «Diálogos» obsahuje rozhovory mezi Napoleonem a Thiersem, Cervantesem a frankofilem z roku 1808 atd.; ale jejich obsah je zcela subjektivní, historie pouze tvoří rámec pro jeho vlastní myšlenky a názory. {{Konec formy}} [[Kategorie:Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892|Cavanilles]] tg57asurj0zpc6xa6hjbft1nj0s46uz 0 85493 281670 2022-08-03T05:01:55Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892 | ČÁST = Cavanilles (botanik) | PŘEDCHOZÍ = Cavanilles (historik) | DALŠÍ = Cavarzĕre }} {{Textinfo | TITULEK = Cavanilles (botanik) | AUTOR = neuveden | ZDROJ = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892, [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=123365 4. díl s. 9-10] | LICENCE = PD anon 70 | LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 | WIKIPEDIA-HESLO = Antoni…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892 | ČÁST = Cavanilles (botanik) | PŘEDCHOZÍ = Cavanilles (historik) | DALŠÍ = Cavarzĕre }} {{Textinfo | TITULEK = Cavanilles (botanik) | AUTOR = neuveden | ZDROJ = Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892, [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=123365 4. díl s. 9-10] | LICENCE = PD anon 70 | LICENCE-PŘEKLAD = CC BY-SA 3.0 | WIKIPEDIA-HESLO = Antonio José Cavanilles }} {{Forma|proza}} '''Cavanilles''' (výsl. -illjes), Don Antonio José, španělský botanik, narozen 16. ledna 1745 ve Valencii, zemřel 4. května 1804 v Madridu, byl po dlouhou dobu ředitel botanické zahrady v Madridu. Kromě mnoha článků v «Anales de historia natural» (Madr. 1799-1804) napsal: «Icones et descriptiones plantarum Hispaniae» (6 dílů, tamtéž 1791-1801), «Observaciones sobre la historia natural, geografia, agricultura, poblacion y frutos del reyno de Valencia» (tamtéž 1795-97). {{Konec formy}} [[Kategorie:Meyers Konversations-Lexikon 1885-1892|Cavanilles]] fjwe48za4upvz66jk1l0jxqnkuq6o3q 0 85494 281671 2022-08-03T05:41:10Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Desfontaines, René Louiche |PŘEDCHOZÍ= Des Essarts, Emmanuel Adolphe |DALŠÍ= Desforges, Pierre Jean Baptiste Choudard }} {{Textinfo |TITULEK= Desfontaines, René Louiche |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Desfontaines, René Louiche}}''' (1750–1833), francou…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Desfontaines, René Louiche |PŘEDCHOZÍ= Des Essarts, Emmanuel Adolphe |DALŠÍ= Desforges, Pierre Jean Baptiste Choudard }} {{Textinfo |TITULEK= Desfontaines, René Louiche |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Desfontaines, René Louiche}}''' (1750–1833), francouzský botanik, narozen v Tremblay (Île-et-Vilaine) 14. února 1750. Po absolvování medicíny v Paříži byl v roce 1783 zvolen členem Akademie věd. Ve stejném roce se vydal do severní Afriky na vědeckou průzkumnou expedici a po svém návratu o dva roky později s sebou přivezl velkou sbírku rostlin, zvířat atd., obsahující, jak se říkalo, 1600 druhů rostlin, z nichž asi 300 bylo poprvé popsáno. V roce 1786 byl jmenován na místo profesora v Jardin des Plantes, uvolněné v jeho prospěch jeho přítelem L. G. Lemonnierem. Jeho velké dílo, ''Flora Atlantica sive historia plantarum quae in Atlante, agro Tunetano el Algeriensi crescunt'', vyšlo v roce 1798 ve 2 svazcích a v roce 1804 napsal ''Tableau de l’école botanique du muséum d’histoire naturelle de Paris'', jehož třetí vydání vyšlo v roce 1831 pod novým názvem ''Catalogus plantarum horti regii Parisiensis''. Byl také autorem mnoha pojednání o anatomii a fyziologii rostlin, popisů nových rodů a druhů atd., z nichž jedno z nejdůležitějších je "Memoir on the Organization of the Monocotyledons". Zemřel v Paříži 16. listopadu 1833. Jeho sbírka ze severní Afriky byla odkázána Muséum d’Histoire Naturelle a jeho obecná sbírka přešla do rukou anglického botanika Philipa Barkera Webba. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Desfontaines, René Louiche]] tgghkco0ft8zkvhjqq2tlvmhaoz5wtg 0 85495 281672 2022-08-03T05:57:14Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Bonpland, Aimé Jacques Alexandre |PŘEDCHOZÍ= Bononia |DALŠÍ= Bonstetten, Charles Victor de }} {{Textinfo |TITULEK= Bonpland, Aimé Jacques Alexandre |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Aimé Jacques Alexandre Bonpland }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Bonpland, Aimé Jacques Alexandre}}''' (1773…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Bonpland, Aimé Jacques Alexandre |PŘEDCHOZÍ= Bononia |DALŠÍ= Bonstetten, Charles Victor de }} {{Textinfo |TITULEK= Bonpland, Aimé Jacques Alexandre |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Aimé Jacques Alexandre Bonpland }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Bonpland, Aimé Jacques Alexandre}}''' (1773–1858), francouzský cestovatel a botanik, vlastním jménem {{Verzálky|Goujand}}, se narodil v La Rochelle 22. srpna 1773. Poté, co sloužil jako chirurg ve francouzské armádě a studoval u J. N. Corvisarta v Paříži, doprovázel A. von Humboldta během pěti let cestování po Mexiku, Kolumbii a oblastech hraničících s Orinokem a Amazonií. Při těchto průzkumech shromáždil a klasifikoval asi 6000 rostlin, které do té doby v Evropě většinou nebyly známy, což později popsal v ''Plantes équinoxiales'' atd. (Paříž, 1808–1816). Po návratu do Paříže obdržel rentu a dohled nad zahradami v Malmaisonu a vydal ''Monographie des Mélastomées'' (1806) a ''Description des plantes rares de Navarre'' (1813). V roce 1816 se vypravil do Buenos Aires (vezl s sebou různé evropské rostliny), kde byl zvolen profesorem přírodopisu, na místo, které brzy opustil, aby prozkoumal střed Jižní Ameriky. Během cesty do Bolívie byl zatčen v roce 1821 na příkaz Dr. Francii, diktátora Paraguaye, který ho zadržoval až do roku 1831. Po opětovném získání svobody pobýval v San Borga v provincii Corrientes až do svého přestěhování v roce 1853 do Santa Anny, kde 4. května 1858 zemřel. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Bonpland, Aimé Jacques Alexandre]] p8lwheg4ax9pkel9tlhyfglqpyajdym 0 85496 281673 2022-08-03T06:07:53Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ambrosini, Bartolomeo |PŘEDCHOZÍ= Ambrosiaster |DALŠÍ= Ambrosius Aurelianus }} {{Textinfo |TITULEK= Ambrosini, Bartolomeo |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ambrosini, Bartolomeo}}''' (1588–1657), italský přírodovědec, který se narodil a zemřel v Bologn…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ambrosini, Bartolomeo |PŘEDCHOZÍ= Ambrosiaster |DALŠÍ= Ambrosius Aurelianus }} {{Textinfo |TITULEK= Ambrosini, Bartolomeo |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ambrosini, Bartolomeo}}''' (1588–1657), italský přírodovědec, který se narodil a zemřel v Bologni. Byl žákem Aldrovandiho, jehož několik prací publikoval a kterého nakonec vystřídal ve funkci ředitele univerzitní botanické zahrady. Studoval na univerzitě a stal se postupně profesorem filozofie, botaniky a medicíny; a během moru v roce 1630 v Bologni vytrvale pracoval při pomoci trpícím. Byl autorem několika lékařských prací, které byly ve své době velmi důležité. Jeho bratr {{Verzálky|Giacinto Ambrosini}} (1605–1672) byl významný botanik, který v roce 1657 nahradil Bartolomea jako profesor botaniky a ředitele univerzitní zahrady. Vydal katalog zdejších rostlin a také botanický slovník. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Ambrosini, Bartolomeo]] fbf27yr23a7w2k6k9v26rwu6w7m03lo 0 85497 281674 2022-08-03T06:21:46Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Aiton, William |PŘEDCHOZÍ= Aïssé, Mademoiselle |DALŠÍ= Aitzema, Lieuwe Van }} {{Textinfo |TITULEK= Aiton, William |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Aiton, William}}''' (1731-1793), skotský botanik, narozen poblíž Hamiltonu v roce 1731. Poté, co byl soust…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Aiton, William |PŘEDCHOZÍ= Aïssé, Mademoiselle |DALŠÍ= Aitzema, Lieuwe Van }} {{Textinfo |TITULEK= Aiton, William |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Aiton, William}}''' (1731-1793), skotský botanik, narozen poblíž Hamiltonu v roce 1731. Poté, co byl soustavně vzděláván k povolání zahradníka, odcestoval v roce 1754 do Londýna a stal se asistentem Philipa Millera, tehdejšího superintendanta Physic Garden v Chelsea. V roce 1759 byl jmenován ředitelem nově zřízené botanické zahrady v Kew, kde zůstal až do své smrti 2. února 1793. V zahradách provedl mnoho vylepšení a v roce 1789 vydal ''Hortus Kewensis'', katalog rostlin, které se tam pěstovaly. Druhé a rozšířené vydání ''Hortusu'' vyšlo v letech 1810–1813, iniciované jeho nejstarším synem {{Verzálky|Williamem Townsendem Aitonem}} (1766–1849), který ho vystřídal v Kew a byl pověřen Jiřím IV. připravit zahrady u pavilonu v Brightonu. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Aiton, William]] blqurr6nkdj7g0iek52teno8hs4igfn 0 85498 281675 2022-08-03T06:37:11Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Amman, Paul |PŘEDCHOZÍ= Amman, Jost |DALŠÍ= Ammanati, Bartolomeo }} {{Textinfo |TITULEK= Amman, Paul |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Paul Ammann }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Amman, Paul}}''' (1634–1691), německý lékař a botanik, narozen ve Vratislavi v roce 1634. V roce 1662 získa…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Amman, Paul |PŘEDCHOZÍ= Amman, Jost |DALŠÍ= Ammanati, Bartolomeo }} {{Textinfo |TITULEK= Amman, Paul |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Paul Ammann }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Amman, Paul}}''' (1634–1691), německý lékař a botanik, narozen ve Vratislavi v roce 1634. V roce 1662 získal titul doktora medicíny na univerzitě v Lipsku a v roce 1664 byl přijat za člena společnosti ''Naturae Curiosorum'' pod jménem Dryander. Krátce poté byl zvolen mimořádným profesorem medicíny na výše zmíněné univerzitě; a v roce 1674 byl povýšen na profesora botaniky, a v roce 1682 ho vyměnil za fyziologii. Zemřel v Lipsku v roce 1691. Zdá se, že byl mužem kritické mysli a rozsáhlých znalostí. Jeho hlavní díla byla: ''Medicina Critica'' (1670); ''Paraenesis ad Docentes occupata circa Institutionum Medicarum Emendationem'' (1673); ''Irenicum Numae Pompilii cum Hippocrate'' (1689); ''Supellex Botanica'' (1675); a ''Character Naturalis Plantarum'' (1676). {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Amman, Paul]] ala03mpp88ix91gs8dr6zz3k8d72epu 0 85499 281676 2022-08-03T06:42:21Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Cavanilles, Antonio José |PŘEDCHOZÍ= Cavan (město) |DALŠÍ= Cavatina }} {{Textinfo |TITULEK= Cavanilles, Antonio José |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Cavanilles, Antonio José}}''' (1745–1804), španělský botanik, narozen ve Valencii 16. ledna 1745. Vz…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Cavanilles, Antonio José |PŘEDCHOZÍ= Cavan (město) |DALŠÍ= Cavatina }} {{Textinfo |TITULEK= Cavanilles, Antonio José |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Cavanilles, Antonio José}}''' (1745–1804), španělský botanik, narozen ve Valencii 16. ledna 1745. Vzdělání získal na univerzitě v tomto městě a v roce 1777 odešel do Paříže, kde pobýval dvanáct let a zabýval se studiem botaniky. V roce 1801 se stal ředitelem botanické zahrady v Madridu, kde 4. května 1804 zemřel. V letech 1785–1786 publikoval ''Monadelphiae Classis Dissertationes X.'' a v roce 1791 začal vydávat ''Icones et descriptiones plantarum Hispaniae''. Jeho synovec {{Verzálky|Antonio Cavanilles}} (1805–1864) byl významným advokátem a autorem dějin Španělska, publikovaných v Madridu v letech 1860–1864. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Cavanilles, Antonio José]] adup43g1n9k21r16vc90akbt5adc0rf 0 85500 281677 2022-08-03T07:03:51Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Turner, William |PŘEDCHOZÍ= Turner, Sharon |DALŠÍ= Turnhout }} {{Textinfo |TITULEK= Turner, William |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= William Turner (ornitolog) }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Turner, William}}''' († 1568), anglický duchovní, botanik a lékař, se narodil v Morpethu v Nor…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Turner, William |PŘEDCHOZÍ= Turner, Sharon |DALŠÍ= Turnhout }} {{Textinfo |TITULEK= Turner, William |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= William Turner (ornitolog) }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Turner, William}}''' († 1568), anglický duchovní, botanik a lékař, se narodil v Morpethu v Northumberlandu a studoval v Pembroke Hall v Cambridgi, kde byl v roce 1530 zvolen mladším členem. Naučil se řecky od Nicholase Ridleyho, a když slyšel kázat Hugha Latimera, vrhl se do svého údělu s novou vírou. V roce 1538 vydal svůj ''Libellus de re herbaria'' a v roce 1540 se vydal kázat na různá místa. Za to, že to udělal bez povolení, byl uvězněn a po propuštění cestoval po Holandsku, Německu, Itálii a Švýcarsku, neustále zvyšoval své znalosti botaniky a medicíny, sbíral rostliny a psal knihy o náboženství, které byly v Anglii tak populární, že byly zakázány veřejným oznámením v červenci 1546. Při nástupu Eduarda VI. na trůn se stal kaplanem a lékařem vévody ze Somersetu a v roce 1550 prebendářem z Yorku. V listopadu 1550 byl jmenován děkanem ve Wellsu, ale v roce 1553 byl funkce zbaven a během vlády královny Marie žil na různých místech v Německu, většinou podél Rýna. Po návratu do Anglie v roce 1558 znovu získal své děkanství a udělal vše, co bylo v jeho silách, aby znevážil episkopát a ceremoniál a uvedl anglikánskou církev do souladu s reformovanými církvemi Německa a Švýcarska. Na stížnost svého biskupa Gilberta Berkeleyho byl v roce 1564 suspendován pro neshody. Své poslední dny strávil u bratří s berlou v Londýně a zemřel 7. července 1568. Turner byl solidní a vášnivý botanik a představil vojtěšku v Anglii. Byl to jadrný spisovatel, muž nepochybné vzdělanosti a energická kontroverzní osobnost. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Turner, William]] 5ic1ez5ufvtk4bdkrk3g2xiryj75ly7 0 85501 281679 2022-08-03T07:42:46Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Michaux, André |PŘEDCHOZÍ= Michaud, Joseph François |DALŠÍ= Michel, Claude }} {{Textinfo |TITULEK= Michaux, André |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Michaux, André}}''' (1746–1802), francouzský botanik a cestovatel, narozen ve Versailles 7. března 1746.…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Michaux, André |PŘEDCHOZÍ= Michaud, Joseph François |DALŠÍ= Michel, Claude }} {{Textinfo |TITULEK= Michaux, André |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Michaux, André}}''' (1746–1802), francouzský botanik a cestovatel, narozen ve Versailles 7. března 1746. V roce 1779 strávil v Anglii nějaký čas botanickými aktivitami a v roce 1780 prozkoumal Auvergne, Pyreneje a sever Španělska. V roce 1782 byl vyslán francouzskou vládou na botanickou misi do Persie. Jeho cesta začala nepříznivě, protože byl Araby okraden o veškeré své vybavení kromě knih; ale získal vlivnou podporu v Persii, když vyléčil šáha z nebezpečné nemoci. Po dvou letech se vrátil do Francie s pěkným herbářem a také zavedl četné východní rostliny do botanických zahrad Francie. V roce 1785 byl poslán francouzskou vládou do Severní Ameriky a cestoval se svým synem Françoisem André (1770–1855) přes Kanadu, Nové Skotsko a Spojené státy. Při návratu do Francie v roce 1797 ztroskotal a ztratil většinu svých sbírek. V roce 1800 odjel na Madagaskar, aby prozkoumal flóru tohoto ostrova, a 16. listopadu 1802 tam zemřel. Jeho práce botanika byla prováděna hlavně v terénu a do značné míry přispěl k tomu, co bylo známo o botanice východu a Ameriky. <small>Napsal dvě cenné práce o severoamerických rostlinách – ''Histoire des chênes de l’Amérique septentrionale'' (1801) s 36 ilustracemi a ''Flora Boreali-Americana'' (2 díly, 1803) s 51 ilustracemi. Jeho syn François vydal ''Histoire des arbres forestiers de l’Amérique septentrionale'' (3 díly, 1810–1813) se 156 ilustracemi, jejichž anglický překlad vyšel v letech 1817–1819 jako ''The North American Sylva''.</small> {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Michaux, André]] kmjmd2dtag4mw1rdxa7tvj7uh8usjox 0 85502 281680 2022-08-03T08:03:06Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fortune, Robert |PŘEDCHOZÍ= Fortunatus, Venantius Honorius Clementianus |DALŠÍ= Fortuny, Mariano Jose Maria Bernardo }} {{Textinfo |TITULEK= Fortune, Robert |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fortune, Robert}}''' (1813–1880), skotský botanik a cestovatel, na…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fortune, Robert |PŘEDCHOZÍ= Fortunatus, Venantius Honorius Clementianus |DALŠÍ= Fortuny, Mariano Jose Maria Bernardo }} {{Textinfo |TITULEK= Fortune, Robert |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fortune, Robert}}''' (1813–1880), skotský botanik a cestovatel, narozen v Kelloe v Berwickshire 16. září 1813. Byl zaměstnán v botanické zahradě v Edinburghu a poté v zahradě Královské zahradnické společnosti v Chiswicku a po skončení čínské války v roce 1842 byl vyslán společností sbírat rostliny do Číny. Jeho cesty vedly v rozšíření mnoha krásných květin v Evropě; ale jiná cesta, podniknutá v roce 1848 jménem Východoindické společnosti, měla mnohem důležitější důsledky, které vedly k úspěšnému vysazení čajovníku v Indii. Na následujících cestách navštívil Formosu a Japonsko, popsal pěstování bource morušového a výrobu rýžového papíru a představil mnoho stromů, keřů a květin, které se nyní běžně pěstují v Evropě. Příhody z jeho cest byly popsány v řadě zajímavých knih. Zemřel v Londýně 13. dubna 1880. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Fortune, Robert]] f1rdc9opqym5whex510pjd1hvrp68nx 0 85503 281683 2022-08-03T10:08:19Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ettingshausen, Constantin |PŘEDCHOZÍ= Ettenheim |DALŠÍ= Ettlingen }} {{Textinfo |TITULEK= Ettingshausen, Constantin |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ettingshausen, Constantin}}''', {{Verzálky|baron z}} (1826–1897), rakouský geolog a botanik, narozen ve V…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Ettingshausen, Constantin |PŘEDCHOZÍ= Ettenheim |DALŠÍ= Ettlingen }} {{Textinfo |TITULEK= Ettingshausen, Constantin |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Ettingshausen, Constantin}}''', {{Verzálky|baron z}} (1826–1897), rakouský geolog a botanik, narozen ve Vídni 16. června 1826. Vystudoval medicínu ve Vídni a v roce 1854 se stal profesorem botaniky a přírodopisu na lékařské a chirurgické vojenské akademii v tomto městě. V roce 1871 byl zvolen profesorem botaniky ve Štýrském Hradci, což byla pozice, kterou zastával až do konce svého života. Vyznamenal se výzkumem třetihorní flóry různých částí Evropy a fosilní flóry Austrálie a Nového Zélandu. Zemřel ve Štýrském Hradci 1. února 1897. <small>Publikace. — ''Die Farnkräuter der Jetztwelt zur Untersuchung und Bestimmung der in den Formationen der Erdrinde eingeschlossenen Überreste von vorweltlichen Arten dieser Ordnung nach dem Flächen-Skelet bearbeitet'' (1865); ''Physiographie der Medicinal-Pflanzen'' (1862); ''A Monograph of the British Eocene Flora'' (s J. Starkiem Gardnerem), Paleontograf. spol. vol. i. (Filices, 1879–1882).</small> {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Ettingshausen, Constantin]] mo6977sy6o6qvfqublez9h3jc6vqet6 0 85504 281684 2022-08-03T10:48:20Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Belon, Pierre |PŘEDCHOZÍ= Belomancy |DALŠÍ=Belper }} {{Textinfo |TITULEK= Belon, Pierre |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Pierre Belon }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Belon, Pierre}}''' (1517–1564), francouzský přírodovědec, narozen kolem roku 1517 poblíž Le Mans (Sarthe). Studoval me…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Belon, Pierre |PŘEDCHOZÍ= Belomancy |DALŠÍ=Belper }} {{Textinfo |TITULEK= Belon, Pierre |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Pierre Belon }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Belon, Pierre}}''' (1517–1564), francouzský přírodovědec, narozen kolem roku 1517 poblíž Le Mans (Sarthe). Studoval medicínu v Paříži, kde získal titul doktora, a poté se stal žákem botanika Valeria Corduse (1515–1544) ve Wittenbergu, s nímž cestoval po Německu. Po návratu do Francie byl vzat pod záštitu kardinála de Tournona, který mu poskytl prostředky pro rozsáhlou vědeckou cestu. Od roku 1546 cestoval přes Řecko, Malou Asii, Egypt, Arábii a Palestinu a vrátil se v roce 1549. Úplný popis jeho cest s ilustracemi byl publikován v roce 1553. Belon, který byl velmi oblíbený u Jindřicha II. i Karla IX., byl zavražděn v Paříži jednoho večera v dubnu 1564, když procházel Bois de Boulogne. Kromě vyprávění o svých cestách napsal několik vědeckých prací značné hodnoty, zejména ''Histoire naturelle des estranges poissons'' (1551), ''De aquatilibus'' (1553) a ''L’Histoire de la nature des oyseaux'' (1555), které ho opravňují k tomu, aby byl považován za jednoho z prvních pracovníků v oboru srovnávací anatomie. {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Belon, Pierre]] 4nocgrghdz7h5uecc8h42as17fuwphw 0 85505 281685 2022-08-03T11:27:47Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fries, Elias Magnus |PŘEDCHOZÍ= Friends, Society of |DALŠÍ= Fries, Jakob Friedrich }} {{Textinfo |TITULEK= Fries, Elias Magnus |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Elias Magnus Fries }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fries, Elias Magnus}}''' (1794–1878), švédský botanik, narozen ve Femsjö ve…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP |TITUL= Encyklopedie Britannica 1911 |ČÁST= Fries, Elias Magnus |PŘEDCHOZÍ= Friends, Society of |DALŠÍ= Fries, Jakob Friedrich }} {{Textinfo |TITULEK= Fries, Elias Magnus |AUTOR=neuveden |ZDROJ=Encyklopedie Britannica 1911 |VYDÁNO= |LICENCE=PD origin |LICENCE-PŘEKLAD=CC BY-SA 3.0 |WIKIPEDIA-HESLO= Elias Magnus Fries }} {{Forma|proza}} '''{{Verzálky|Fries, Elias Magnus}}''' (1794–1878), švédský botanik, narozen ve Femsjö ve Smålandu 15. srpna 1794. Od svého otce, pastora ve Femsjö, brzy získal rozsáhlé znalosti o kvetoucích rostlinách. V roce 1811 nastoupil na univerzitu v Lundu, kde byl v roce 1814 zvolen docentem botaniky a v roce 1824 profesorem. V roce 1834 se stal profesorem praktické ekonomie v Upsale a v letech 1844 a 1848 zastupoval univerzitu tohoto města v Rigsdagu. Po smrti Görana Wahlenberga (1780–1851) byl jmenován profesorem botaniky v Upsale, kde 8. února 1878 zemřel. Fries byl přijat za člena Švédské královské akademie v roce 1847 a za zahraničního člena Královské společnosti v Londýně v roce 1875. <small>Byl prvořadý jako autor o výtrusných rostlinách. Napsal ''Novitiae florae Suecicae'' (1814 a 1823); ''Observationes mycologicae'' (1815); ''Flora Hollandica'' (1817–1818); ''Systema mycologicum'' (1821–1829); ''Systema orbis vegetabilis'', nedokončeno (1825); ''Elenchus fungorum'' (1828); ''Lichenographia Europaea'' (1831); ''Epicrisis systematis mycologici'' (1838; 2. vydání, nebo ''Hymenomycetes Europaei'', 1874); ''Summa vegetabilium Scandinaviae'' (1846); ''Sveriges ätliga och giftiga Svampar'', s barevnými ilustracemi (1860); ''Monographia hymenomycetum Suecicae'' (1863), s ''Icones hymenomycetum'', vol. i. (1867), a i. vol. ii. (1877).</small> {{Konec formy}} [[Kategorie:Encyklopedie Britannica 1911|Fries, Elias Magnus]] a48iivhqbppm3bex344yvevjp8bklgc