Wikizdroje cswikisource https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana MediaWiki 1.39.0-wmf.23 first-letter Média Speciální Diskuse Uživatel Diskuse s uživatelem Wikizdroje Diskuse k Wikizdrojům Soubor Diskuse k souboru MediaWiki Diskuse k MediaWiki Šablona Diskuse k šabloně Nápověda Diskuse k nápovědě Kategorie Diskuse ke kategorii Autor Diskuse k autorovi Edice Diskuse k edici Stránka Diskuse ke stránce Index Diskuse k indexu TimedText TimedText talk Modul Diskuse k modulu Udělátko Diskuse k udělátku Definice udělátka Diskuse k definici udělátka 0 4337 281964 144416 2022-08-13T12:07:10Z Danny B. 31 - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; - tematická kategorizace; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ČÁST = Právo přece zůstane právem | PŘEDCHOZÍ = Jeník a Hanička | DALŠÍ = Panna Maria kmotrou }} {{Textinfo | TITULEK = Právo přece zůstane právem | AUTOR = Karel Jaromír Erben | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = ERBEN, Karel Jaromír. ''Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských''. Svazek I. Praha : Otto, 1905. s. 26–31. }} {{Forma|proza}} Byl hajný, který měl syna, jenž byl také hajným. Poslal jej do ciziny, aby se na svět podíval a se ještě něčemu přiučil. Přišel tedy do krčmy, kdež našel cizího muže, s kterým se dal do řeči. Vyprávěli si všelijaké novinky a konečně začali též mluvit o právu. A cizí muž pravil, že možno za peníze také to největší bezpráví učinit právem. Ale hajriý tvrdil, že právo přece zůstane právem, a pravil, že chce se s cizím mužem o tři sta tolarů na to založit. Cizí muž byl s tím spokojen a vyjednali, že chtějí se na to zeptati tří právníků. Šli k prvnímu právnímu zástupci a ten řekl, že jest možno za peníze bezpráví učinit právem. Potom šli k druhému. Ten také pravil, že možno za peníze bezpráví učinit právem. Naposled šli k třetímu. Ten pak jim též pravil, že možno za peníze bezpráví učinit právem. Pak šli zase domů, a poněvadž celý den prochodili, přišli teprve veěer pozdě do hostince. Cizí muž pak tázal se hajného, zdali teď ještě nevěří. že je možno, největší bezpráví za peníze učinit právem, a hajný odpověděl, že sice by měl podle těch tří právníků tomu věřit, ač přece se to jemu nezdá býti správné. Cizí muž chtěl ušetřit jeho hlavy, dá-li mu tři sta tolarů, ale v tom přišel tam jeden člověk, který cizímu muži domlouval, aby na tom trval, co si byli ujednali. Ale neudělal ani to ani ono, nýbrž vzal mu jen žhavým železem zrak a pravil při tom, že chce tehdy také uvěřiti, že právo ve světě zůstane právem, když hajný zase zraku nabude. A hajný prosil hostinského, aby jej dovedl na pravou cestu do města. Ten ale jej dovedl na cestu k šibenici a šel po svých. Když došel hajný trošku dál, byl tam konec cesty, a slyšel bít jednáctou. Nemohl dále a zůstal ležet doufaje, že snad tam ráno někdo přijde. Po malé chvíli uslyšel šramot, potom přišel zase někdo a dlouho netrvalo, dostavil se tam třetí. To byli tři duchové, již v noci opustili svá těla, a po světě všeliké šalby tropili. Začali mezi sebou mluviti a jeden řekl: „Dnes je tomu rok a den, co jsme se zde shromáždili a o velkých skutcích, jež jsme před rokem provedli, si vyprávěli. Pominul zase rok a právě jest na čase, abychom se dověděli, kdo mezi námi v minulém roce vykonal nejlepší skutek.“ Ten první odpověděl a pravil: „Já jsem v městě Ramuli obyvatelům vzal vodu; ale může se jim pomoci, když někdo vynajde, čím je pramen zacpán.“ — „Co pak je to?“ ptal se druhý; a první odpověděl: „Posadil jsem velikou ropuchu na pramen, z kterého právě voda prýští; odstraní-li se ropucha, vyprýští voda jako dříve.“ — Druhý vyprávěl: „Já jsem princezně Sarahavské udělal, že se její krása ztratila a ona vyschla na kost; ale může se jí pomoci, když se vytáhne stříbrný hřebík tkvící nad její postelí.“ — Třetí řekl: „Dal jsem včera jednoho žhavým železem zraku zbavit; ale může se mu pomoci, když si své oči namočí vodou, která se nachází v studnici nedaleko této šibenice.“ Na to bilo v městě dvanáct hodin a ti tři se ihned ztratili; hajný pak si zapamatoval vše, co slyšel, a těšil se, že může zase zraku nabyti. Příštího dne ráno zaslechl, jak tam na blízku jede někdo kolem a prosil ho, aby mu poslal lidi z města, kteří by mu řekli, kde je ta dobrá studánka. Potom přišli různí lidé k němu, ale nikdo nemohl studánky mu ukázati, až konečně jedna stará žena. Dal se tam dovésti a jakmile si vymyl oči, nabyl též opravdu opět zraku. Tázal se pak hned po městu Ramuli a šel tam. Jakmile tam přišel, oznámil hned radě, že jim chce zas dát vody. Poněvadž však tam již bylo mnoho takových a stáli město mnoho peněz, ale žádný z nich ničeho nesvedl, nechtěli už s tím nic mít, protože by to bylo všechno marné. Ale on pravil, že chce vše udělati zdarma, jen aby mu dali několik pacholků na pomoc. Tak se stalo. Když dokopali až tam, kde byly přípravy, po kterých jindy voda tekla, do pramene zapuštěny, poslal všechny dělníky pryč a trošku ještě sám hrabal a ejhle! na prameni seděla ropucha jako pánev. Odvalil ji a hned začala voda téci a po malé chvilce byly všechny studánky plné vody. Na jeho poctu upravilo město velikou hostinu a zaplatilo mu za jeho čin mnoho peněz. Na to šel dál a přišel do Sarahavska. Tam dověděl se za krátký čas, že je princezna tak chorá, jak to v oné noci byl slyšel, a že jí žádný lékař pomoci nemůže, tak že král slíbil, že ji ten za ženu dostane, kdo dovede její chorobu vyléčit. Oblékl se tedy v nádherný oděv, šel do králova hradu a pravil tam, že přišel z dalekého kraje a že chce princezně pomoci. Král mu odpověděl, že nemá již skoro žádné naděje; ale že chce přece ještě s ním to zkusit. Hajný povídal, že si dojde pro svůj lék. Odešel a nakoupil všelijaké mlsky a přišel zpět k princezně. Dal jí první dávku, ohlížel se, v kterém trámu tkví stříbrný hřebík. Příštího dne ráno přišel tam zase, dal jí opět trošku svého léku a při tom tahal za hřebík, až se počal hýbat. Odpoledne již cítila princezna, že je jí lépe. Třetí den přišel zase a jak princezna léku užila, sáhl zase po trámu, vytáhl hřebík docela, a strčil jej tajně do kapsy. V poledne byla pak princezna uzdravena, tak že chtěla obědvat, a král pozval hajného k velikému obědu. A ustanovili, kdy bude svatba; hajný si vyprosil, aby dříve ještě směl si domů zajeti. A když přijel domů, přišel také do toho hostince zase, kdež byl ztratil zrak, a ten cizí muž tam byl též. Začali si vypravovati zase všelijaké noviny a hajný připomněl, co byl slyšel pod šibenicí, jak nalezl vodu a k posledu též, jak zase zraku nabyl, a řekl, že musí cizí muž teď už věřiti, že právo zůstane na světě právem. Cizí muž velice se divil a řekl, že chce věřiti. Na to šel hajný dál a přišel k své princezně a slavili svatbu celý dlouhý týden. Cizí muž pak si umínil, že také půjde pod šibenici, že by se tam snad také takových věcí mohl dovědít jako hajný a potom též nějakou princeznu za ženu dostat. A když uplynul rok, šel tam. Slyšel bíti jedenáctou hodinu a po malé chvilce slyšel hluk, pak přišel zase někdo a dlouho netrvalo, přišel třetí. Začali se spolu baviti, a jeden pravil: „Nemůže to jinak být nežli že nás kdosi loni vyslechl, poněvadž vše, co jsme učinili, se nám pokazilo. Chceme však prve, než si budeme vypravovati své činy, vše prohledat.“ Hned počali prohledávat a našli cizího muže. Roztrhali ho na tři kusy a pověsili je na tři rohy šibenice. Když pak starý král umřel, zvolili hajného za krále a neumřel-li ještě, kraluje až do dneška a stará se, aby v jeho království stále právo zůstalo právem. {{Konec formy}} jsgup331rcljytazs60qffx0orpqj2s 0 4533 281963 144420 2022-08-13T12:07:07Z Danny B. 31 - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; - tematická kategorizace; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ČÁST = Píšťalka | PŘEDCHOZÍ = Ďábelský tanec | DALŠÍ = Morový chumel }} {{Textinfo | TITULEK = Píšťalka | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ZDROJ = ERBEN, Karel Jaromír. ''Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.'' Svazek I. Praha : Otto, 1905. s. 119–121. | LICENCE = PD old 70 }} Byly tři sestry, všecky zrostlé a krásné, ale nejmladší byla nejkrásnější. Přijel pán z daleké Ukrajiny, potkal sestry na louce, když trhaly kvítí a byliny na věnec, i oblíbil sobě nejmladší a chtěl si ji vzít za ženu. Za několik dní šly sestry do lesa na jahody, a nejstarší, zamilována jsouc do pána, nejmladší sestru svou zabila. Prostřední sice bránila jí, ale ubránit nemohla. Po té vykopala hluboký hrob a tělo její tam pochovala, rodičům pak řekla, že sestru sežrali vlci. Přijel pán, táže se po své nevěstě a všickni jemu plačíce vypravují, jaké neštěstí se jí přihodilo. Hořce a žalostně oplakal její smrt; ale čas ukojil zármutek jeho, a vražednice těšíc pána, naklonila sobě srdce jeho tak, že požádal za její ruku a den ke sňatku byl ustanoven. A na hrobě zabité sestry vyrostla vrba; šel tudy pastýř, udělal sobě z proutku té vrby píšťalku a začal si pískat Ale jak se podivil! píšťalka nepískala jako jiné, nébrž zpívala neustále písničku hlasem truchlivým: <poem> „Hrej, pastýři, hrej! Bůh ti pomáhej! starší sestra mě zabila, mladší sestra mne bránila: hrej, pastýři, hrej, Bůh ti pomáhej!“ </poem> Pastýř šel k matce a otci zabité, a píšťalka neustále se ozývala týmiž slovy. Když pak matka začala pískat, uslyšela písničku: <poem> „Hrej, mamičko, hrej! Bůh ti pomáhej! starší sestra mě zabila, mladší sestra mne bránila: hrej, mamičko, hrej, Bůh ti pomáhej!“ </poem> Potom vzal otec píšťalku a slyší totéž: <poem> „Hrej, tatíčku, hrej, Bůh ti pomáhej!“ </poem> Prostřední sestra na to s pláčem vzala píšťalku od otce, a pořád jedna písnička: <poem> „Hrej, sestřičko, hrej! Bůh ti pomáhej! starší sestra mě zabila, ty’s, sestřičko, mne bránila: hrej, sestřičko, hrej, Bůh ti pomáhej!“ </poem> Vražednice slyšíc tu píseň, zbledla; tehdy otec a matka podali jí píšťalku: ale sotva že se jí dotkla ústy, ihned krev zabité sestry polila jí tváře, a píšťalka zazpívala naposledy ještě písničku: <poem> „Hrej, sestřičko, hrej! Bůh tě potrestej! ty’s to, sestro, mě zabila, mladší sestra mne bránila! ty’s to, sestro, mě zabila, neb’s mi štěstí záviděla! do jámy’s mne pochovala, černou zemí zasypala; vyrostly ti tam vrbičky, co budou zpívat písničky: hrej, sestřičko, hrej, Bůh tě potrestej!“ </poem> Tak ten zločin přišel na jevo; i přivázali vražednici za ruce i za nohy k divokým koním a za živa ji roztrhali. A pán jí nikoli nelitoval, ale vzal sobě za ženu sestru pozůstalou. h9xqcd2lxer8fg6h3f1n8jqrrnlrpww 0 4667 281965 144458 2022-08-13T12:07:15Z Danny B. 31 - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; - tematická kategorizace; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ČÁST = Špalíček | PŘEDCHOZÍ = Ivánek a věďma | DALŠÍ = O hadu a o císařovně }} {{Textinfo | TITULEK = Špalíček | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ZDROJ = ERBEN, Karel Jaromír. ''Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských.'' Svazek II. Praha : Otto, 1906. s. 47–51. | LICENCE = PD old 70 }} Byl jeden dědeček a jedna babička a neměli žádných dětí. „Jdi dědečku do lesa,“ řekla babička, „vysekej tam špalíček a udělej kolíbku: já budu ten špalíček kolíbat, zdali nebude z něho děťátko?“ Dědeček tak udělal a babička kolíbala špalíček a při tom zpívala: <poem> Hajej, dadej, špalíčku! uvařím ti kašičku, dobrou ječnou, rosnou, ovesnou i prosnou. </poem> Babička se podívala a hle, špalíček už měl nohy; i zaradovala se a začala znova zpívat a zpívala dotud, až se z toho špalíčku udělalo děťátko. Dědeček i babička byli rádi, že jim dal pán Bůh k starosti radost a nevěděli, co s tím svým děťátkem dělat. Synáček rostl, i začal už rybičky lovit a pomáhat otci. I řekl mu: „Tatíčku! udělej mi stříbrný člunek a zlaté veslíčko.“ Otec udělal a synáček začal ryby lovit, a jak se najedl, lovil celý den. Matka mu vždycky přinášela oběd aneb večeři a volala: <poem> „Ivánku, synečku! stříbrný člunečku, zlaté veslíčko, pojeď ke mně, mé srdéčko!“ </poem> Jakmile synáček uslyšel matčin hlas, přijel ku břehu, vzal jídlo, dal matce ryby a pak zase jel. Na dlouze, na krátce stalo se, že nějaká věďma z vedlejší vesnice, s Ivánkovými rodiči známá, začala babičce toho synáčka závidět a umínila si, že ho zahubí. I ustrojila oběd anebo večeři, šla potom k řece a začala taky tak volat, jako Ivánkova matka ho volala. Ale hlas její byl hrubý, a jeho matky hlásek tenounký; když pak Ivánek ji uslyšel, řekl: „Nevolá mne to matička, ale věďma!“ Věďma se rozzlobila, šla ke kováři a dala si taky takový hlásek udělat, jako Ivánkova matka měla; potom šla zase k řece a začala ho volat. Ivánek myslil, že to jeho matička, připlul ku břehu a věďma ho popadla i nesla si ho domů; a on nic neviděl, kam ho nese, protože byla tma. Když si věďma Ivánka domů přinesla, řekla své dcerušce Helence: „Má dceruško! vem toho chlapečka, umej ho, pak vytop pec a dej do ní; a když bude upečen, rozkrájej ho a postav na stůl, a já zatím půjdu a pozvu svých kmotřiček; až přijdeme, budeme se dobře mít. Ivánek to všecko slyšel. Věďma šla a dceruška udělala, jak matka poručila; potom vzala lopatu, co chléb sázejí, a řekla: „Ivánku, lehni si na lopatu, já tě pohoupám!“ Ivánek si lehl na příč; Helenka chtěla ho vstrčit do peci, ale vidouc, že si lehl nedobře, řekla: „Sedni si na dýl.“ A on řekl: „Ukaž mi to; nevím, jak si mám lehnout.“ Helenka hloupá lehla si na lopatu a Ivánek šoupl ji do peci. I upekla se tam. Potom ji Ivánek vyndal i udělal tak, jak nařídila matka, aby udělala s ním; a sám šel za ohradu a vylezl na javor a tam se posadil. Věďma sebravši své kmotřičky přišla a začaly pít a se veselit a tím masem zakusovat. Nemyslila, žeby to bylo Helenčino, ale myslila, že dceruška její připravila jídlo a že si šla s družkami pohrat. Když se toho masíčka pěkně najedly, vyprovodila věďma své kmotřičky a potom šla na ta místa, kde javor stál, co na něm seděl Ivánek; i začala se houpat a při tom si zpívala: „Pohoupám se, poválím se, když jsem se najedla Ivánkova masa!“ A on jí řekl: „A trošku Helenčina!“ Jak ho spatřila, hned se domyslila, co je; běžela domů, vzala sekeru a začala javor sekat, ale sekera se přelomila. I běžela ke kováři, a dala si udělat dva vozy seker. Kovář je udělal a ona je sem přivezla, i začala javor sekat; seká, seká, a všecky sekery se lámou, proto že javor byl silný; ale začal se už na kořeně viklat, div že neupadl. Ivánek se ohlíží a hle, tu letí stádo husí, i začal jich prosit: <poem> Husy, husičky, labutě! vemte mě na své perutě; doneste mě k otci, k matce, dostanete jíst a pít, budete se dobře mít. </poem> A ty husy řekly: „Nechť tě druhé vezmou!“ Letí druhé a on též jich prosí; ty zase řekly, aby ho vzaly třetí. I třetí letí, a ty řekly, aby ho vzal houser, co letí nejzáz. Letí ten houser. Ivánek počal ho prosit, a houser ho vzal a odtud odnesl. Javor upadl a věďma ze zlosti, že Ivánka nemohla dostat, začala se trhat, sebou házet, plakat, až i pošla. A houser donesl Ivánka do té vsi, kde byli jeho rodiče, a posadil se s ním na střechu. Ivánek poslouchal komínem, co ve stavení dělají. Ivánkovy rodiče právě tehdáž obědvali a plakali pro něj, a on řekl: „Neplačte, tatíčku a matičko! já jsem tu.“ Když uslyšeli jeho hlas, vyběhli na dvůr, vzali jej dolů se střechy a byli velmi rádi, že zase našli svého synáčka. On pak jim všecko pověděl, co a jak bylo. A tomu houseru dávali potom pěkně jíst a pít, a byli šťastně a vesele živi. Na krátce, na dlouze potom rodiče Ivánkovy zemřely; ale on je posud ještě živ, žvýká chléb a rybičky loví a dobré lidi krmí; a ten houser s ním. Onehdy měl Ivánek svatbu a já o té svatbě skákal, med a víno jsem pil, v ústech nebylo nic, ale po bradě teklo. qb72ry9evmzfahka5fsrl2k78430tlc 0 4675 281962 144513 2022-08-13T12:07:05Z Danny B. 31 - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; - tematická kategorizace; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ČÁST = O zlé maceše | PŘEDCHOZÍ = Tak svět odplácí | DALŠÍ = Pohádka o Bídě jednooké }} {{Textinfo | TITULEK = O zlé maceše | AUTOR = Karel Jaromír Erben | ZDROJ = ERBEN, Karel Jaromír. Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Svazek II. Praha : Otto, 1906. s. 78–81. | LICENCE = PD old 70 }} Tak byl jeden muž a jedna žena, a on měl svou dcerušku a ona taky svou. A ten člověk měl taky krávu. Tehdy ta macecha řekla té dcerušce svého muže: „Žeň krávu na pastvu.“ I dala jí kůžel s předivem, aby to spředla. Děvče krávu hnalo a cestou plakalo. A kravička se táže: „Proč, panenko, pláčeš?“ — „Jak pak nemám plakat, dali mi kůžel přediva, abych to spředla.“ — „Neplač,“ řekla kráva, „vstrč mi to předivo do pravého ucha.“ Děvče tak učinilo a z levého ucha je zas vytáhlo, a bylo už spředeno. A potom, když se začalo stmívat, hnalo zas domů. Macecha vidouc, že děvče tak pěknou přízi nosí, řekla své vlastní dceři: „Žeň, dceruško, taky tu kravičku na pastvu, a vezmi s sebou kůžel přediva.“ Děvče hnalo, a když bylo na poli, řeklo: „Straky, vrány! poleťte ke mně sem a spřeďte to!“ Tehdy straky a vrány se slítaly a předivo rozebraly i roznesly na hnízda. Na večer hnalo děvče kravičku domů. Když domů přihnalo, tázala se matka: „Jak pak, dceruško? spředla jsi předivo?“ — „Nespředla, mámo: straky a vrány je roznesly.“ Tehdy řekla macecha mužovi: „Zabí, zabí, starý, tu krávu: ona z ní bohatne.“ Tehdy ta mužova dcerka hnala zase kravičku na pastvu a po cestě plakala. A ta kravička se jí táže: „Proč pak, panenko, pláčeš?“ — „Jak pak nemám plakat, když chtějí tě zabit?“ Tehdy jí kráva řekla: „Dej pozor, panenko: jak mě budou zabíjet, tehdy pros, aby ti dali střeva, a když je budeš mít, najdeš v nich dvě jablíčka. Ty vsaď, a vyrostou z nich jabloně.“ Potom tu kravičku zabili, a mužova dcerka vyprosila si z ní střeva. I šla s nimi na řeku, prala je, a našla v nich dvě jablíčka: jedno pěkné zlaté a druhé stříbrné. A ta macešina dcera to spatřila i hnala se za ní — chtěla jí je vzít. Tehdy to děvče vhodilo je mezi kopřivy. A hned vyrostly tu dvě jabloně: na jedné byla stříbrná jablíčka a na druhé zlatá, a pod nima byla studánka. I jel tudy nějaký pán a řekl: „Kdo mi to hle jablíčko utrhne a z té studánky vody nabere, tomu dám polovici svého panství.“ Tu přiskočila dcera macešina, chtěla jablíčko utrhnout, ale jabloň je vyzdvihla do výšky; i chtěla ze studánky vody nabrat, ale pramen se ztratil. Tu přišla dcera mužova, vody nabrala i jablíčko utrhla a podala pánovi. Tehdy on jí řekl: „Já si tě vezmu za svou ženu.“ I vzal ji s sebou. Potom se jim narodilo děťátko. I poslali k tomu otci s pozdravením a prosili ho, aby přijel tomu dítěti na křtiny. Ale té macechy nepozvali. Tehdy ona řekla: „Kterak pak možno, abych já nejela k svým dětem?“ I jela s mužem a vzala svou dceru taky na vůz, i přikryla ji kožichem a přijela tam. A ta macecha byla vědma. I udělala té mužově dceři tak, že se stala kozou, a potom ji vyhnala do řeky, aby se utopila, a svou dceru položila na její místo. Ale to děťátko neustále plakalo. A ten pán měl jednoho služebníka, a ten řekl jemu: „Pane můj milý, pane můj drahý! dejte mi děťátko, ponesu je na procházku.“ A pán řekl: „Jdi s ním.“ Ten služebník nesl to děťátko k řece a volal: <poem> „Pojď, kozo, pojď! tvůj syn pláče, tvůj syn pláče, chce se mu jíst!“ </poem> A ona odpověděla: <poem> „Běžím, letím, můj synáčku! písek oči zavaluje, třtina nožky podřezuje, bystrá voda zadržuje.“ </poem> Tu hned přiběhla, kůži se sebe svrhla a dítě si vzala; sedla, kojila je a velmi žalostně plakala. Když se děťátko napilo, vrátila je služebníkovi a zas odběhla. Druhého dne opět dítě plakalo. Tehdy služebník se zase vyprošoval: „Pane můj milý, pane můj drahý! dejte ni to děťátko, ponesu je na procházku.“ Potom dítě odnesl, zavolal kozu, koza přiběhla, kůži se sebe svrhla a děťátko napojila. Služebník je zas odnesl a ono zase spalo celých čtyry a dvacet hodin. Tehdy pán jeho se táže: „Kterak to?“ povídá, „že vždy nosíš dítě na procházku a že pak nepláče?“ Tu ten služebník začal se jemu přiznávat: „Kterak?“ řekl, „tvá žena, pane, stala se kozou a odběhla.“ I šli nyní spolu. Služebník ji zavolal: <poem> „Pojď, kozo, pojď! tvůj syn pláče, tvůj syn pláče, chce se mu jíst.“ </poem> A koza běží: <poem> „Běžím, letím, můj synáčku! písek oči zavaluje, třtina nožky podřezuje, bystrá voda zadržuje.“ </poem> Přiběhla, svrhla se sebe kůži, vzala děťátko a velmi plakala. „Nyní,“ povídá, „děťátko moje! posledníkrát se vidíme; daleko mě odtud zaženou; neuslyším, když mě budou volat!“ Ale pán vzal její kůži a vhodil do ohně. Kterak zapraštěla ta srst! Když ona to slyšela, skokem do křoví: ale kůže tu nebylo! Tehdy pán ji přikryl pláštěm a šli domů, a byli spolu živi. A ty dvě dali koňmi roztrhat. i0kplyrx3ox5mmi8enbikvr1tzq25qm 0 26497 281966 61953 2022-08-13T12:07:20Z Danny B. 31 - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté | AUTOR = Bohumír Šmeral | ČÁST = II. Sociální demokracie a všeobecné rovné právo hlasovací | PŘEDCHOZÍ = I. | DALŠÍ = III. }} {{Textinfo | TITULEK = II. Sociální demokracie a všeobecné rovné právo hlasovací | AUTOR = [[Autor:Bohumír Šmeral|Bohumír Šmeral]] | ZDROJ = [http://books.google.com/books?id=hmEoAAAAYAAJ Google Books] (plný text přístupný pouze z USA) | VYDÁNO = Praha: Nákladem tiskového výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (časopis »Zář«, 1906. s. 24 - 30. | LICENCE = PD old 70 }} {{Forma|proza}} Ke svému cíli, k sespolečnění výrobních prostředků, sociální demokracie, pokud nepřekonatelnou překážkou není zarputilá omezenost jejích nepřátel, chce kráčeti cestou {{Prostrkaně|zákonnou}}. Chce sice dosíci úplného zvrácení dnešních, kapitalistických řádů, je tedy svým {{Prostrkaně|cílem}} stranou v pravdě {{Prostrkaně|revoluční}}, ale nic není ji vzdálenějšího než {{Prostrkaně|revoluční romantismus}}, který myslí, že k nové úpravě společnosti stačí taktika atentátů, boje na barikádách atd. Sociální demokracie klidným poučováním a vysvětlováním svých zásad snaží se pro ně získat stále větší počet stoupenců. O tyto se opírajíc hledí dobýt stále větší počet zástupců v {{Prostrkaně|zákonodárných sborech}}, aby konečně, až tam zástupci chudého obyvatelstva budou mít většinu, mohli pomocí této své politické moci upravit poměry a zákony státu tak, jak toho prospěch pracujících vrstev vyžaduje. Má li ovšem tento klidný vývoj být možným, pak jest nezbytně nutno, aby lid mohl při volbách plně uplatnit svou vůli a svůj vliv. Jen tam, kde mluví hlasovací lístky, je stlumena nezbytná jinak mluva ulic. Proto nejpřednějším požadavkem, jehož splnění sociální demokracie na dnešním státu žádá, jest '''všeobecné, rovné, přímé a tajné právo hlasovací'''. Dějiny sociální demokracie všech národnosti v Rakousku až do dnešní doby nejsou vlastně ničím jiným než jediným velkým válečným tažením za vydobytí všeobecného rovného hlasovacího práva. Agitace, již v letech šedesátých v Německu za tento požadavek vedl Ferdinad {{Prostrkaně|Lassalle}}, probudila k životu i rakouské dělnictvo. 13. prosinec 1869, kdy 40.000 dělníků ve sražených řadách přitáhlo před vídeňský parlament žádat hlasovací právo, byl ve skutečnosti dnem narozenin sociální demokracie. V popředí všeho úsilí sociálně demokratického hnutí bylo od té doby vždy volání po volební reformě. V letech osmdesátých bylo sice dělnictvo z velké části vražedným terorismem vlády vehnáno na scestí anarchistických omylů, ale sotva z nich vybředlo, prohlásil hainfeldský sjezd znovu všeobecné, rovné právo hlasovací za první a základní požadavek sociálně demokratického minimálního programu. Kde jaká byla v posledních 15 letech vážnější akce za dobytí volebního práva, byla to akce {{Prostrkaně|sociálně demokratického dělnictva}}. Sociálně demokratické dělnictvo krvácelo v prvé polovici let devadesátých v Praze u Strašnic, na Bílé Hoře, v Brně, ve Vídni na Landstrasse a donutilo Taafa k podání volební předlohy, kterou ovšem tehdy spojená reakce dovedla ještě povalit. Sociálně demokratické dělnictvo to bylo, která vyvolalo slavné hnutí minulého podzimu. Obrovský tábor lidu na Havlíčkově náměstí, průvod k zemskému sněmu 10. října, pražská revoluce, 4., 5., 6. listopad, a konečně vrchol všeho: generální stávka po celém Rakousku 28.listopadu — kolik dní, tolik slavných triumfů sociální demokracie! Jestliže nyní můžeme považovat za jisté, že potupná nespravedlnost, hanba kurií aspoň na nejdůležitějším místě, pro volby do říšské rady bude odstraněna, pak za to mají národové rakouští jedině děkovat sociálně demokratickému délnictvu. S různých stran činí se sociální demokracii výtka, že se zpronevěřila na své vlastní zásadě {{Prostrkaně|rovnosti}} volebního práva {{Prostrkaně|stanoviskem, jaké zaujímala při projednávání návrhu na opravu volebního řádu do říšské rady}}. Vytýká se nám, že jsme byli pro volební opravu, ač ona nevyhovuje zásadě {{Prostrkaně|naprosté}} rovnosti a ač zejména nerovným rozdělením volebních okresů nadržuje Němcům na úkor ostatních národností. Jest tato výtka věcně odůvodněna? Jest pravda, že předloha nového volebního řádu do říšské rady {{Prostrkaně|není úplně spravedlivá}}. Kdyby měly být mandáty dle počtu obyvatelstva úplné stejně rozděleny mezi jednotlivé národnosti, pak by při počtu 494 poslanců ve sněmovně musili jich míti Slované 296, Němci 178 a Románi 20, kdežto předloha poskytuje Slovanům jen 259, Němcům však 233, Vlachům 18, Rumunům 5. Avšak přes tuto nespravedlnost je předloha nového volebního řádu {{Prostrkaně|velikým úspěchem}}! Je velikým úspěchem s hlediska {{Prostrkaně|sociálního a demokratického}}, neboť ruší všechny dosavadní kurie, volá stejně k volebnímu osudi všechny občany bez ohledu na jejich majetek a placené jimi přímé daně. Ať jenom znovu uvede si každý na mysl, jaké až dosud byly poměry na říšské radě! 5440 velkostatkářů mělo tam 85 poslanců, 586 voličů z obchodních komor 21 poslanců, 494.000 majetných voličů z kurie městské 118 poslanců, 1,535.110 majetných voličů z venkova 129 poslanců a oproti tomu více než pět milionů páté kurie jen 72 poslanců! Tyto všecky kuriové rozdíly budou zrušeny, volební právo bude učiněno neodvislým od majetku. Schwarzenberg a Rothschild nebudou mít volební právo o nic větší než nejposlednější z jejich kočí! Volební oprava jest však pro Čechy a pro Slovany rakouské velkým úspěchem i s hlediska {{Prostrkaně|národnostního}}. Dnes mají v říšské radě Němci poslanců 205, Slované 196. Němci mají tedy nad Slovany většinu 9 hlasů. Při tom však mezi Slovany počítá se i 19 feudálních velkostatkářů z Čech, kteří po většině ani česky neznají a kteří se zájmy českého lidu nemají nic společného, takže o ně je slovanská menšina oproti Němcům ještě menší. Na příště budou mít Slované {{Prostrkaně|bez feudálů}} 259 poslanců, Němci 233, Vlaši 18, Rumuni 5. Budou tedy {{Prostrkaně|Slovani}}, kteří dnes jsou v poměru k Němcům v menšině míti nad nimi více o 26 hlasů a při tom ještě nebudou nuceni s národnostně bezpohlavním velkostatkem počítat. A pokud se specielně {{Prostrkaně|Čechů}} týká, netřeba uvádět víc, než že dnes je na říšské radě občanských poslanců českých 67, na příště jich tam bude 108. {{Prostrkaně|Nejmaceštěji}} jest naloženo ve volební opravě s {{Prostrkaně|Rusíny}}. Kdežto Poláci v Haliči mají 1 mandát na 53.000 obyvatelů, Rusíni teprve až na 114.000! A přece i pro ně volební oprava znamená velký pokrok, neboť dosud měli na říšské radě mandátů 10, nyní jich budou mít 33! Měli být pro tyto úspěchy sociální demokraté {{Prostrkaně|slepými}}? Měli bez ohledu na ně volební opravu zmařit? Kdo to byl, kdo je k tomu nutil, kdo měl nyní najednou takovou starost o rovnost volebního práva? Byla to {{Prostrkaně|šlechta}}, která novým volebním řádem přichází o své privileje. Byli to její spojenci {{Prostrkaně|staročeši}}, kteří dle svého programu jsou vyslovenými odpůrci volební rovnosti. Jim rádi přisluhovali ve své podstatě konservativní {{Prostrkaně|agrárníci}}, od nich ochotně dali se nachytat i {{Prostrkaně|národní dělníci}}, kteří ni jeden mandát nedobyli bez měšťácké pomoci a kteří proto bojí se zrušení kurií, po němž měšťáci budou se muset starat o sebe a nebudou jim moci dávat presenty. V čele tohoto tažení proti volební opravě byla feudální »{{Prostrkaně|Politik}}« a její finanční živitelka a politická posluhovačka »{{Prostrkaně|Národní Politika}}«! Kdo by tu ještě pochyboval, že se zde nejednalo o nic jiného, než o {{Prostrkaně|spiknutí k zmaření volební opravy}} a že volební oprava zmařena měla býti nikoliv proto — jak se na venek říkalo — že nebyla »{{Prostrkaně|naprosto rovnou}}«, nýbrž že tak velikou část neslýchaných dosavadních nerovností odstraňuje. Těmto zločinným úskokům reakce ovšem nemohli se propůjčit sociální demokraté za nástroj. {{Prostrkaně|Oni, počítajíce s danými poměry, přičinili se všemožně, aby volební oprava byla zlepšena, oni však s krajním napjetím všech sil působili k tomu, aby nepodařilo se spojeným zpátečníkům velké toto dílo zmařit.}} Tato taktika byla jedině prozíravá, jedině správná, jedině pokroková. Jí získala si sociální demokracie stejně jako bezohlednou, ani obětí na majetku, svobodě a životech se nelekající rázností před podáním vládní předlohy {{Prostrkaně|velkých zásluh o zdemokratisování volebního práva v Rakousku}}, zásluh, za které jí budou dějiny vděčny. Velkého vítězství dobyla sice sociální demokracie, ale tím její boj za volební právo daleko ještě {{Prostrkaně|není ukončen}}. V novém parlamentě za příznivějších podmínek posílena bude bojovat dál až k dosažení naprosté volební rovnosti, jak je stanovena naším programem. Ještě je rovnost volby porušena tím, že {{Prostrkaně|všechny volební okresy nejsou stejny}}. Volební okresy jsou uměle upraveny v neprospěch utiskovaných tříd, v neprospěch utiskovaných národů. Sociálně demokratičtí poslanci v novém parlamentě budou pracovat k tomu, aby bylo zákonem stanoveno, te určitému počtu obyvatelstva musí se dostat vždycky jednoho poslance a že rozdělení volebních okresů má být z tohoto důvodu po každém sčítání lidu znovu revidováno. Sociálně demokratičtí poslanci budou pracovat k tomu, aby práva volebního dostalo se také ženám, které stejně jako muži musejí platit nepřímé dané, které odchovávají vojáky a které musejí plnit ve státě všechny ostatní povinnosti. Aby zabráněno bylo utlačování {{Prostrkaně|národnostních menšin}} a malých politických směrů a stran, žádá sociální demokracie {{Prostrkaně|poměrné zastoupení}}. Poněvadž stát povážuje ve 20 letech občana už za schopna nosit zbraň, žádá sociální demokracie, aby v teto době udělil mu také {{Prostrkaně|volební právo}}. Ustanovením, že volby musejí se konat {{Prostrkaně|v den zákonného klidu práce}}, kdy každý se jich může bez oběti zúčastnit, stává se {{Prostrkaně|všeobecnost}} voleb na papíře zaručená teprve skutkem. {{Prostrkaně|Diety}} pro zvolené poslance žádá sociální demokracie proto, aby vykonávání poslaneckého mandátu nebylo znemožněno nemajetným. Konečně žádá, aby {{Prostrkaně|zákonodárná období byla co nejkratší}} (tříletá). Jednak proto, že čím jsou kratší, tím více jsou si poslanci vědomi své zodpovědností a tím svědomitěji jsou nuceni hájit zájmy lidu, jednak také proto, že každé volby jsou dobou veliké agitace, která roznáší politické uvědomění do nejširších vrstev národa. I úplně lidová poslanecká sněmovna není představitelkou vlády lidu, dokud, jako je to dnes v Rakousku, usnesení její potřebují schválení {{Prostrkaně|panské sněmovny}} a potvrzení císaře. {{Prostrkaně|Zrušení panské sněmovny}}, učinit usnesení poslanecké sněmovny {{Prostrkaně|nezávislým na souhlasu koruny}} — to jsou cíle, k nimž bude se muset dále ubírat vývoj demokracie. Rozumí se samo sebou, jako pro říšskou radu, že sociální demokracie bojuje a bude bojovat za {{Prostrkaně|všeobecné, rovné právo hlasovací do zemského sněmu, do okresních a obecních zastupítelstev}}. Bude bojovat dále o to, aby důležité kroky (vypovězení války, nové daně) nebyly podnikány, dokud lid sám {{Prostrkaně|přímo}} nebude dotázán a dokud všeobecným hlasováním neprojeví o nich svou vůli, a aby lid měl právo hlasováním dávat také {{Prostrkaně|podnět}} k novým zákonům, o nichž by pak jednala sněmovna. Dříve nemůže ustát sociální demokracie ve svém boji za hlasovací právo, dokud ve všech oborech a do všech důsledků nebude provedena základní zásada demokracie: »Všechna moc pochází z lidu.« {{Konec formy}} 9ongec67qo5grd1t33hjsjf85o6n8wp 0 39984 281967 205705 2022-08-13T21:19:33Z Tchoř 676 | WIKIPEDIA-HESLO=Abbo z Fleury wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Abbo | PŘEDCHOZÍ = Abbitibbi | DALŠÍ = Abbot }} {{Textinfo | TITULEK = Abbo | AUTOR = neuveden | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J.&nbsp;Otto, 1888. S.&nbsp;29. [http://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n45/mode/1up Dostupné online.] | LICENCE = PD anon 70 | WIKIPEDIA-HESLO=Abbo z Fleury }} {{Forma|proza}} '''Abbo''' {{Prostrkaně|z Fleury}} ({{Prostrkaně|Floriacensis}}, mylně zvaný {{Prostrkaně|Albo}}), světec z řádu sv. Benedikta, vynikající círk. hodnostář a spis. (*&nbsp;945 – †&nbsp;1004). Nar. poblíž Orléansu; vstoupiv do řádu benediktinského vynikl ve školách pařížských a remešských, kdež osvojil si povšechné tehdejší vzdělání. Pobyv dvě léta v Anglii, kamž jej byl yorkský arcibiskup Osvald povolal, aby jej podporoval v opravě řádu klášterního a pokleslého vědeckého vzdělání, navrátil se do Francie, kdež se stal opatem svého kláštera (fleuryského) a představeným tamní školy. V létech 986 a 996 poslán byl od Roberta Moudrého do Říma, kdež šťastně zažehnal hrozící papežský interdikt; rovněž byl na několika církevních synodách u vysoké vážnosti a vůbec živě se účastnil církevního života tehdejšího. Byl zabit při pokuse utlumiti vzpouru mnišskou v klášt. La Reolle v Gascogni. '''A'''. vynikal v exaktních vědách, mathematice, astronomii a ve filosofii; též proslul svou zbožností a byl vřelým podpůrcem učenosti. Zanechal díla obsahu biografického, apologetického a astronomického; zejména napsal ''Epitome de vitis pontificum'' (1602), ''Passio sancti Eadmundi regis'' (v »Surii vitis«), ''Apologeticus adversus Arnulphum Episc. Aurelianum'' (v Pithoei »Codex canonum ecclesiae«) a&nbsp;j. Jsa vřelým obhájcem práv církevních, což mu způsobilo dosti úkoru, napsal spis ''Collectio canonum ad Hugonem et Robertum reges'' (vyd. 1723 Mabillonem ve »Vet. Annal.«). Souborné vydání pořídil Migne Patrologiae cursus etc. – '''A'''. prohlášen za mučenníka i svatého a církev jej ctí jako divotvorce. {{Konec formy}} [[Kategorie:Svatí v Ottově slovníku naučném]] miyv4r9r5qzxnxo7rx8uhqlxjk6vgm6 0 85621 281968 2022-08-14T04:40:19Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 1. | PŘEDCHOZÍ = Jableční knedlíčky 2. | DALŠÍ = Jableční kaše 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 1. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYD…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 1. | PŘEDCHOZÍ = Jableční knedlíčky 2. | DALŠÍ = Jableční kaše 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 1. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 76 }} {{Forma|proza}} Šťavnatá jablka se nakrájejí a uvaří s cukrem a postrouhanou korou citronovou, až se může sítem protlačiti; pak se posype šťáva cukrem se skořicí, přejede se několikrát žhavou lopatkou, aby se cukr rozpustil, posype se konečně hrozinkami a sekanými mandlemi. {{Konec formy}} 2m90hsy2gtrokpc2kuca4p4nf8tyelr 0 85622 281969 2022-08-14T05:04:43Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 2. | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 1. | DALŠÍ = Jableční kaše 3. }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO =…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 2. | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 1. | DALŠÍ = Jableční kaše 3. }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 76-77 }} {{Forma|proza}} Několik rozkrájených jablek se uvaří ve víně s citronovou korou, a protlačí sítem. Na mísu se dá vrstva kaše, vrstva postrouhaného chleba s cukrem, skořicí a utlučenými hřebíčky, což se ještě jednou opakuje; konečně se dá vrstva kaše, posype cukrem a přejede rozpálenou lopatkou. {{Konec formy}} cbs1xhq5l6k356azsmaz968dzjsrl68 0 85623 281970 2022-08-14T05:12:09Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 3. | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 2. | DALŠÍ = Nadívaná jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 3. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše 3. | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 2. | DALŠÍ = Nadívaná jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše 3. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 77 }} {{Forma|proza}} Dva žloutky se smíchají se 35 gramy (2 loty) cukru, 35 gramy drobně usekaných mandlí, postrouhanou korou citronovou a jableční kaší jako v předešlém čísle upravenou; načež se v troubě upeče. {{Konec formy}} t2uq5hvxzmew0qgr3xpvrjv3g8maktd 0 85624 281971 2022-08-14T05:13:30Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Nadívaná jablka | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 3. | DALŠÍ = Dušená jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Nadívaná jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mlad…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Nadívaná jablka | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 3. | DALŠÍ = Dušená jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Nadívaná jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 77 }} {{Forma|proza}} Oloupaná, vykrojená jablka se uvaří ve vodě s vínem, cukrem, skořicí a citronovou korou, na sítě osuší a vydloubanou stranou obrátí nahoru. Po vychladnutí se naplní jableční zavařenina. {{Konec formy}} 08ifs68vlparog2xzdt8sppdw15cqc1 0 85625 281972 2022-08-14T05:15:12Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka | PŘEDCHOZÍ = Nadívaná jablka | DALŠÍ = Dušená jablka s chlebem }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V M…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka | PŘEDCHOZÍ = Nadívaná jablka | DALŠÍ = Dušená jablka s chlebem }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 77 }} {{Forma|proza}} Panenská jablka se oloupají, vykrojí a vhodí do studené vody, aby nezčernala. Více nežli jablka váží, vaří se cukr v jablečním mestu, až úplně zhoustne; pěna se sežene a jablka zvolna v něm dusí, aby se nerozpadala. Na stůl se dávají i s cukrem, v němž byla dušena. {{Konec formy}} b8akgagdt6xxgtdwnsr2rvvcsm6kgt1 0 85626 281973 2022-08-14T05:18:44Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka s chlebem | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka | DALŠÍ = Pečená jablka 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka s chlebem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VY…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka s chlebem | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka | DALŠÍ = Pečená jablka 2. }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka s chlebem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 77 }} {{Forma|proza}} Tence nakrájené koláčky z chleba se po obou stranách pomastí a vloží do pomaštěné formy. Jablka so rozpůlí, okrájejí a vykrojí, na každý kousek chleba se položí polovice jablka důlkem nahoru. Do důlku se dá husté smetany a vše posype cukrem, zvolna se dusí a přidává cukru i smetany, kdykoliv se rozpustí; pak se urovná chléb s jablky na mísu a polije šťávou, která nevnikla. Jídlo se dává teplé na stůl. {{Konec formy}} bsoq27w5mu5bn5s1yjlfxuc976k52ul 0 85627 281974 2022-08-14T05:25:05Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Pečená jablka 2. | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka s chlebem | DALŠÍ = Opečená jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Pečená jablka 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Pečená jablka 2. | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka s chlebem | DALŠÍ = Opečená jablka }} {{Textinfo | TITULEK = Pečená jablka 2. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 78 }} {{Forma|proza}} Oloupaná jablka se upekou, přidá se stejné množství tlučeného cukru, šťáva, a rozkrájená kůra dvou citronů a přilije trochu vody. Po ¾ hodiny se dají do formy a když jsou vychladlá, vysypou a polijí hustou smetanou. {{Konec formy}} 09nvy9z5x6cozeot620b3z50mku9k6h 0 85628 281975 2022-08-14T06:14:55Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Opečená jablka | PŘEDCHOZÍ = Pečená jablka 2. | DALŠÍ = Jablka s masem }} {{Textinfo | TITULEK = Opečená jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Bo…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Opečená jablka | PŘEDCHOZÍ = Pečená jablka 2. | DALŠÍ = Jablka s masem }} {{Textinfo | TITULEK = Opečená jablka | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 78 }} {{Forma|proza}} Ze 6 ošlehaných vajec, ½ litru mléka, strouhaného muškátu, rumu a jemné mouky připraví se husté těsto. Několik okrájených jablek se rozkrájí na koláčky, omočí v těstě a vloží do horké, smažené slaniny. {{Konec formy}} og5rekqcbk9lwl524o02vyibzdt5rs4 0 85629 281976 2022-08-14T06:17:41Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s masem | PŘEDCHOZÍ = Opečená jablka | DALŠÍ = Jablka s máslovým těstem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s masem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Ml…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s masem | PŘEDCHOZÍ = Opečená jablka | DALŠÍ = Jablka s máslovým těstem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s masem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 78 }} {{Forma|proza}} Nakyslá jablka se oloupají, rozkrájejí, vykrojí a ve vodě vaří. Když změknou, přimíchá se jíška, přidá půl drobně usekané cibule a lžíce cukru. Když vše svařeno, přidá se usekaného hovězího nebo telecího masa a nese se na stůl. {{Konec formy}} 713ga8xcfc7ypokotfhfeqasrnvk94z 0 85630 281977 2022-08-14T06:20:24Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s máslovým těstem | PŘEDCHOZÍ = Jablka s masem | DALŠÍ = Míšenská jablka s omáčkou }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s máslovým těstem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d60…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s máslovým těstem | PŘEDCHOZÍ = Jablka s masem | DALŠÍ = Míšenská jablka s omáčkou }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s máslovým těstem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 78 }} {{Forma|proza}} Míšenská nebo jiná dobrá jablka se oloupají, nechají celá, jen vykrojí, posypou cukrem a skořicí, navlhčí se rumem a nechají několik hodin na míse přikryty státi. Naplní se pak malými hrozinkami sekanými, cukrem a skořicí; z máslového těsta se vykrojí čtyřhranné kousky, na každý se vloží po jednom jablku, rohy se složí; pak se to pomaže vejcem a posype cukrem. Na plechu se pekou ½ hodiny. {{Konec formy}} 1am3zp2vv7stuawhpcy24xzq0xmmic5 0 85631 281978 2022-08-14T09:15:23Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Míšenská jablka s omáčkou | PŘEDCHOZÍ = Jablka s máslovým těstem | DALŠÍ = Dušená jablka s rejží }} {{Textinfo | TITULEK = Míšenská jablka s omáčkou | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Míšenská jablka s omáčkou | PŘEDCHOZÍ = Jablka s máslovým těstem | DALŠÍ = Dušená jablka s rejží }} {{Textinfo | TITULEK = Míšenská jablka s omáčkou | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 78-79 }} {{Forma|proza}} Několik oloupaných jablek se vykrájí, v ½ litru vody, k niž přimícháno vína, s 245 gramy (14 loty) cukru, kouskem skořice a citronovou korou dusí a polije omáčkou z ½ litru bílého vína, 122 gramů (7 lotů) cukru a kousku drobně rozkrájené vanilky, která se ½ hodiny vaří. Jablka se dají co kompot. {{Konec formy}} 8n9map7kpwnv3f0ar90khbfxxkwxoet 0 85632 281979 2022-08-14T09:18:32Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka s rejží | PŘEDCHOZÍ = Míšenská jablka s omáčkou | DALŠÍ = Jableční kaše s mandlemi }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka s rejží | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Dušená jablka s rejží | PŘEDCHOZÍ = Míšenská jablka s omáčkou | DALŠÍ = Jableční kaše s mandlemi }} {{Textinfo | TITULEK = Dušená jablka s rejží | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} Rejže se uvaří na mléce. Zatím se oloupá několik jablek, jádra vykrojí tak, aby nebyla úplně proříznuta; důlky se naplní zavařeninou malinovou a pokryjí crémem (ušlehanou smetanou se žloutky). Do formy se vloží těsto, jablka do ní urovnají, mezery vyplní rejží a posypou cukrem, okrášlí cukrovanou citronovou korou a rychle pekou. {{Konec formy}} pdezdga00513zc3l2lq4726z2lygkg5 0 85633 281980 2022-08-14T09:20:54Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše s mandlemi | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka s rejží | DALŠÍ = Jableční sekanina s masem }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše s mandlemi | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80d…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční kaše s mandlemi | PŘEDCHOZÍ = Dušená jablka s rejží | DALŠÍ = Jableční sekanina s masem }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční kaše s mandlemi | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} Oloupaná jablka se upekou, protlačí sítem, kaše nechá vychladnouti, usekanými mandlemi posype a nese na stůl. {{Konec formy}} p6i9jiwcgtfly53zx6o4wb6rysnev2a 0 85634 281981 2022-08-14T09:30:43Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční sekanina s masem | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše s mandlemi | DALŠÍ = Jablka s rejží }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční sekanina s masem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d60…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční sekanina s masem | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše s mandlemi | DALŠÍ = Jablka s rejží }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční sekanina s masem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} Několik jablek, polovice zemáků a cibule se useká se zeleninou, taktéž se připraví sekanina z jakéhokoliv soleného, pepřeného masa. Na pekáč se dá střídavě vrstva jablek s vrstvou masa, až je skoro naplněn, na to nalije se ½ litru hovězí polévky, na povrch dá se hovězí lůj a sekanina dvě hodiny přikryta vaří. {{Konec formy}} altj2927tyoz74ppihgpgsxg7jrumb8 281985 281981 2022-08-14T11:15:24Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jableční sekanina s masem | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše s mandlemi | DALŠÍ = Jablka s rejží 1. }} {{Textinfo | TITULEK = Jableční sekanina s masem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} Několik jablek, polovice zemáků a cibule se useká se zeleninou, taktéž se připraví sekanina z jakéhokoliv soleného, pepřeného masa. Na pekáč se dá střídavě vrstva jablek s vrstvou masa, až je skoro naplněn, na to nalije se ½ litru hovězí polévky, na povrch dá se hovězí lůj a sekanina dvě hodiny přikryta vaří. {{Konec formy}} kka1myfr7xs137j4qz42srfzit9zczk 0 85635 281982 2022-08-14T10:27:52Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s rejží | PŘEDCHOZÍ = Jableční sekanina s masem | DALŠÍ = Jablka se sýrem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s rejží | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s rejží | PŘEDCHOZÍ = Jableční sekanina s masem | DALŠÍ = Jablka se sýrem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s rejží | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} 420 gr. (24 loty) rejže vaří se ve tvrdé vodě, pokud úplně nezměkla rejže, slije se voda, rejže postaví stranou na teplé místo, čas od času se ní zamíchá. Jakmile oschne, přidá se k ni 1 ¼ kilogr. sítem protlačených, oslazených jablek. Na tlusté koláčky nakrájená cibule se usmaží na másle, když zhnědne, vyndá se. Ku máslu přidá se malá lžička tlučených hřebíčků. {{Konec formy}} meogpji4yirre3bjw6ozsrlkzawjfz6 281983 281982 2022-08-14T10:29:46Z Lenka64 2855 Lenka64 přesunula stránku [[Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka s rejží]] na [[Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka s rejží 1.]] wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s rejží | PŘEDCHOZÍ = Jableční sekanina s masem | DALŠÍ = Jablka se sýrem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s rejží | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} 420 gr. (24 loty) rejže vaří se ve tvrdé vodě, pokud úplně nezměkla rejže, slije se voda, rejže postaví stranou na teplé místo, čas od času se ní zamíchá. Jakmile oschne, přidá se k ni 1 ¼ kilogr. sítem protlačených, oslazených jablek. Na tlusté koláčky nakrájená cibule se usmaží na másle, když zhnědne, vyndá se. Ku máslu přidá se malá lžička tlučených hřebíčků. {{Konec formy}} meogpji4yirre3bjw6ozsrlkzawjfz6 281986 281983 2022-08-14T11:15:58Z Lenka64 2855 wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka s rejží 1. | PŘEDCHOZÍ = Jableční sekanina s masem | DALŠÍ = Jablka se sýrem }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka s rejží 1. | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 79 }} {{Forma|proza}} 420 gr. (24 loty) rejže vaří se ve tvrdé vodě, pokud úplně nezměkla rejže, slije se voda, rejže postaví stranou na teplé místo, čas od času se ní zamíchá. Jakmile oschne, přidá se k ní 1 ¼ kilogr. sítem protlačených, oslazených jablek. Na tlusté koláčky nakrájená cibule se usmaží na másle, když zhnědne, vyndá se. Ku máslu přidá se malá lžička tlučených hřebíčků. {{Konec formy}} 49br8fd8iexr4v2o52mnecyu1f7bsqm 0 85636 281984 2022-08-14T10:29:46Z Lenka64 2855 Lenka64 přesunula stránku [[Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka s rejží]] na [[Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka s rejží 1.]] wikitext text/x-wiki #PŘESMĚRUJ [[Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka s rejží 1.]] 1648ub5o3ebydzgumz7qljzkrziaxf3 0 85637 281987 2022-08-14T11:23:27Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka se sýrem | PŘEDCHOZÍ = Jablka s rejží 1. | DALŠÍ = Pekařská sůva }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka se sýrem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Jablka se sýrem | PŘEDCHOZÍ = Jablka s rejží 1. | DALŠÍ = Pekařská sůva }} {{Textinfo | TITULEK = Jablka se sýrem | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 80 }} {{Forma|proza}} Syrová míšenská jablka oloupaná jedí se též se švýcarským sýrem, vždy kousek jablka a kousek sýra. Takový spůsob jedení jablek se sýrem hlavně rozšířen ve Vlaších (Italii) po obědě. {{Konec formy}} i0vd03iryvnvhug957fg1kv06lk1b9c 0 85638 281988 2022-08-14T11:24:46Z Lenka64 2855 založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Pekařská sůva | PŘEDCHOZÍ = Jablka se sýrem | DALŠÍ = Jablka s houskou }} {{Textinfo | TITULEK = Pekařská sůva | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Bo…“ wikitext text/x-wiki {{NavigacePaP | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni | ČÁST = Pekařská sůva | PŘEDCHOZÍ = Jablka se sýrem | DALŠÍ = Jablka s houskou }} {{Textinfo | TITULEK = Pekařská sůva | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]] | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni'' | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}} | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 80 }} {{Forma|proza}} Housky se nakrájejí na kostky, jablka okrájejí, postrouhají na lístky a dávají střídavě s houskou a hrozinkami do vymaštěné formy; pak se polijí ve mléce rozmíchanými vejci a upečené posypou cukrem nebo perníkem. {{Konec formy}} rgzlquln233ok38hkvah97oehtl7qya