Autor:August Sedláček

<mediawiki xmlns="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10/ http://www.mediawiki.org/xml/export-0.10.xsd" version="0.10" xml:lang="cs">
  <siteinfo>
    <sitename>Wikizdroje</sitename>
    <dbname>cswikisource</dbname>
    <base>https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana</base>
    <generator>MediaWiki 1.39.0-wmf.25</generator>
    <case>first-letter</case>
    <namespaces>
      <namespace key="-2" case="first-letter">Média</namespace>
      <namespace key="-1" case="first-letter">Speciální</namespace>
      <namespace key="0" case="first-letter" />
      <namespace key="1" case="first-letter">Diskuse</namespace>
      <namespace key="2" case="first-letter">Uživatel</namespace>
      <namespace key="3" case="first-letter">Diskuse s uživatelem</namespace>
      <namespace key="4" case="first-letter">Wikizdroje</namespace>
      <namespace key="5" case="first-letter">Diskuse k Wikizdrojům</namespace>
      <namespace key="6" case="first-letter">Soubor</namespace>
      <namespace key="7" case="first-letter">Diskuse k souboru</namespace>
      <namespace key="8" case="first-letter">MediaWiki</namespace>
      <namespace key="9" case="first-letter">Diskuse k MediaWiki</namespace>
      <namespace key="10" case="first-letter">Šablona</namespace>
      <namespace key="11" case="first-letter">Diskuse k šabloně</namespace>
      <namespace key="12" case="first-letter">Nápověda</namespace>
      <namespace key="13" case="first-letter">Diskuse k nápovědě</namespace>
      <namespace key="14" case="first-letter">Kategorie</namespace>
      <namespace key="15" case="first-letter">Diskuse ke kategorii</namespace>
      <namespace key="100" case="first-letter">Autor</namespace>
      <namespace key="101" case="first-letter">Diskuse k autorovi</namespace>
      <namespace key="102" case="first-letter">Edice</namespace>
      <namespace key="103" case="first-letter">Diskuse k edici</namespace>
      <namespace key="250" case="first-letter">Stránka</namespace>
      <namespace key="251" case="first-letter">Diskuse ke stránce</namespace>
      <namespace key="252" case="first-letter">Index</namespace>
      <namespace key="253" case="first-letter">Diskuse k indexu</namespace>
      <namespace key="710" case="first-letter">TimedText</namespace>
      <namespace key="711" case="first-letter">TimedText talk</namespace>
      <namespace key="828" case="first-letter">Modul</namespace>
      <namespace key="829" case="first-letter">Diskuse k modulu</namespace>
      <namespace key="2300" case="first-letter">Udělátko</namespace>
      <namespace key="2301" case="first-letter">Diskuse k udělátku</namespace>
      <namespace key="2302" case="case-sensitive">Definice udělátka</namespace>
      <namespace key="2303" case="case-sensitive">Diskuse k definici udělátka</namespace>
    </namespaces>
  </siteinfo>
  <page>
    <title>Autor:August Sedláček</title>
    <ns>100</ns>
    <id>9690</id>
    <revision>
      <id>282101</id>
      <parentid>281993</parentid>
      <timestamp>2022-08-20T08:28:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ Blíževedly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="12011" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = August
  | příjmení = Sedláček
  | Image = August Sedlacek Vilimek.jpg
  | datum narození = 28. srpen 1843
  | místo narození = Mladá Vožice
  | datum úmrtí = 15. leden 1926
  | místo úmrtí = Písek
  | popis = český historik
  | BiografieWiki = August Sedláček
  | SeznamNK = jk01110465
}}
'''August Sedláček''' (1843–1926) byl český středoškolský profesor a historik. {{Více}}

== Dílo ==

=== Heraldika ===
* [[Českomoravská heraldika, I. část všeobecná]] (1902) upravil k vydání po smrti [[Autor:Martin Kolář|Martina Koláře]] {{Digitalizuje se|Martin Kolář, August Sedláček - Českomoravská heraldika - I. část všeobecná - 1902.pdf}}
* [[Českomoravská heraldika, II. část zvláštní]] (1925) {{Digitalizuje se|August Sedláček - Českomoravská heraldika - II. část zvláštní - 1925.djvu}}

=== Místopis ===
* [[Příběnice]] (1876)
* [[Rychnov nad Kněžnou]] (1871) {{Online Kramerius|nkp|67302580-d889-11dc-876f-000d606f5dc6}}

=== Historie ===
* [[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze/Anéžka z Rozemberka|Anéžka z Rozemberka. Obrázek z XV. století]] – uveřejněno ve ''[[Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze|Sborníku historickém vydaném na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze]]'' (1883)
* [[Kl. Ptolemaia Zprávy o Čechách a zemích sousedních]] (1880) {{Online Kramerius|ABA001|1248259}}

=== Texty ve středoškolské čítance ===
* [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Opatovský poklad|Opatovský poklad]]
* [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Den na hradě českém před 350 lety|Den na hradě českém před 350 lety]]

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''Sčk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Abršpach|Abršpach]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/z Abršpachu|z Abršpachu]]
* [[Ottův slovník naučný/Absolon z Ledské|Absolon z Ledské]]
* [[Ottův slovník naučný/z Adlaru|z Adlaru]]
* [[Ottův slovník naučný/Adlšpach z Damstorfu|Adlšpach z Damstorfu]]
* [[Ottův slovník naučný/Ailettes|Ailettes]]
* [[Ottův slovník naučný/Alběnice|Alběnice]]
* [[Ottův slovník naučný/Anděl z Ronovce|Anděl z Ronovce]]
* [[Ottův slovník naučný/Arcijahenství|Arcijahenství]]
* [[Ottův slovník naučný/Bačkov|Bačkov]]
* [[Ottův slovník naučný/Bělohrad|Bělohrad]]
* [[Ottův slovník naučný/Benátky|Benátky]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Benešovici|Benešovici]]
* [[Ottův slovník naučný/Bezděkov|Bezděkov]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bezděz|Bezděz]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bílá paní|Bílá paní]]
* [[Ottův slovník naučný/z Bílé|z Bílé]]
* [[Ottův slovník naučný/Bílina|Bílina]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Blatenský z Blatna|Blatenský z Blatna]]
* [[Ottův slovník naučný/Blatná|Blatná]]
* [[Ottův slovník naučný/Blatno|Blatno]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Blíževedly|Blíževedly]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bohdaneč|Bohdaneč]]
* [[Ottův slovník naučný/Bolehošť|Bolehošť]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bor (obec)|Bor (obec)]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Božejov|Božejov]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Brada|Brada]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Brandýs|Brandýs]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Branná|Branná]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Brozany|Brozany]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Březí|Březí]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Březina|Březina]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Březová|Březová]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Budeč|Budeč]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Budkovský z Budkova|Budkovský z Budkova]]
* [[Ottův slovník naučný/Buštěhrad|Buštěhrad]]
* [[Ottův slovník naučný/Bydžov|Bydžov]] (několik částí)
* [[Ottův slovník naučný/Bystré|Bystré]] (několik částí)
* [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]]
* [[Ottův slovník naučný/Bzenský z Prorubě|Bzenský z Prorubě]]
* [[Ottův slovník naučný/Cerekvice (sídla)|Cerekvice (sídla)]] (několik částí)
* ''Čechy'', části [[Ottův slovník naučný/Čechy/Rozdělení Čech kmenové a krajské|Rozdělení Čech kmenové a krajské]] a [[Ottův slovník naučný/Čechy/Poměry národnostní v Čechách|Poměry národnostní v Čechách]]
* [[Ottův slovník naučný/Čekan|Čekan]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Čen|Čen]]
* [[Ottův slovník naučný/Černovice|Černovice]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Dětenice|Dětenice]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Děvín|Děvín]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Dohalský z Dohalic|Dohalský z Dohalic]]
* [[Ottův slovník naučný/Drahan|Drahan]]
* [[Ottův slovník naučný/Držemberk|Držemberk]]
* [[Ottův slovník naučný/Dubá|Dubá]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Falknov|Falknov]]
* [[Ottův slovník naučný/Falštein|Falštein]]
* [[Ottův slovník naučný/Hamrštein|Hamrštein]]
* [[Ottův slovník naučný/z Hardeka|z Hardeka]]
* [[Ottův slovník naučný/Helfenburk|Helfenburk]]
* [[Ottův slovník naučný/Hodějovský z Hodějova|Hodějovský z Hodějova]]
* [[Ottův slovník naučný/Hostinné|Hostinné]]
* [[Ottův slovník naučný/Hostouň|Hostouň]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Karyk z Řezna|Karyk z Řezna]]
* [[Ottův slovník naučný/Kocour z Otína|Kocour z Otína]]
* [[Ottův slovník naučný/Kocovský z Kocova|Kocovský z Kocova]]
* [[Ottův slovník naučný/Koruna (obec)|Koruna (obec)]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Kotvic z Kotvic|Kotvic z Kotvic]]
* [[Ottův slovník naučný/z Kravař|z Kravař]]
* [[Ottův slovník naučný/Kresl z Kvaltenberka|Kresl z Kvaltenberka]]
* [[Ottův slovník naučný/Lažanský|Lažanský]]
* [[Ottův slovník naučný/Libice|Libice]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Lidl z Myslova|Lidl z&amp;nbsp;Myslova]]
* [[Ottův slovník naučný/Lichnice|Lichnice]]
* [[Ottův slovník naučný/z Lichtemburka|z Lichtemburka]]
* [[Ottův slovník naučný/Lilie|Lilie]] (část Lilie v heraldice)
* [[Ottův slovník naučný/Litoborský|Litoborský]]
* [[Ottův slovník naučný/z Millesima|z Millesima]]
* [[Ottův slovník naučný/Mladota ze Solopisk|Mladota ze Solopisk]]
* [[Ottův slovník naučný/Morávek|Morávek]]
* [[Ottův slovník naučný/Myška ze Žlunic|Myška ze Žlunic]]
* [[Ottův slovník naučný/Nečamský|Nečamský]]
* [[Ottův slovník naučný/Orelský|Orelský]]
* [[Ottův slovník naučný/Orlice|Orlice]]
* [[Ottův slovník naučný/Osek|Osek]] (několik částí)
* [[Ottův slovník naučný/z Paaru|z Paaru]]
* [[Ottův slovník naučný/z Padařova|z Padařova]]
* [[Ottův slovník naučný/Pachta|Pachta]]
* [[Ottův slovník naučný/Panský|Panský]]
* [[Ottův slovník naučný/Paradis|Paradis]]
* [[Ottův slovník naučný/z Pardubic|z Pardubic]]
* [[Ottův slovník naučný/Pardus|Pardus]]
* [[Ottův slovník naučný/Pařízek z Pařízku|Pařízek z Pařízku]]
* [[Ottův slovník naučný/Pátecký|Pátecký]]
* [[Ottův slovník naučný/Pátek (šlechtické rody)|Pátek]]
* [[Ottův slovník naučný/Pecingár z Bydžína|Pecingár z Bydžína]]
* [[Ottův slovník naučný/Pechanec z Kralovic|Pechanec z Kralovic]]
* [[Ottův slovník naučný/Pek z Římku|Pek z Římku]]
* [[Ottův slovník naučný/Pencik|Pencik]]
* [[Ottův slovník naučný/Perger|Perger]]
* [[Ottův slovník naučný/Perglár|Perglár]]
* [[Ottův slovník naučný/Perknovský|Perknovský]]
* [[Ottův slovník naučný/Pernklo|Pernklo]]
* [[Ottův slovník naučný/Pešík|Pešík]]
* [[Ottův slovník naučný/Pětipeský|Pětipeský]]
* [[Ottův slovník naučný/Petřek|Petřek]]
* [[Ottův slovník naučný/Petržvaldský|Petržvaldský]]
* [[Ottův slovník naučný/Pfefrkorn|Pfefrkorn]]
* [[Ottův slovník naučný/Pichl z Pichlperka|Pichl z Pichlperka]]
* [[Ottův slovník naučný/Pikhart ze Zeleného Údolí|Pikhart ze Zeleného Údolí]]
* [[Ottův slovník naučný/z Pirkšteina|z Pirkšteina]]
* [[Ottův slovník naučný/Písek (obce)|Písek]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Pluh z Rabšteina|Pluh z Rabšteina]]
* [[Ottův slovník naučný/Počepický|Počepický]]
* [[Ottův slovník naučný/Podbrdí|Podbrdí]]
* [[Ottův slovník naučný/Podhradský|Podhradský]]
* [[Ottův slovník naučný/Podmoklský|Podmoklský]]
* [[Ottův slovník naučný/Podstatský|Podstatský]]
* [[Ottův slovník naučný/Pohnan|Pohnan]]
* [[Ottův slovník naučný/Pouzar|Pouzar z Michnic]]
* [[Ottův slovník naučný/Pražma z Bílkova|Pražma z Bílkova]]
* [[Ottův slovník naučný/z Prostiboře|z Prostiboře]]
* [[Ottův slovník naučný/z Rabšteina|z Rabšteina]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Riesenburg|Riesenburg]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Rodokmen|Rodokmen]]
* [[Ottův slovník naučný/Ronov|Ronov]] (několik částí)
* [[Ottův slovník naučný/Ruthart|Ruthart]]
* [[Ottův slovník naučný/ze Salmu|ze Salmu]]
* [[Ottův slovník naučný/Sezima|Sezima]] (část Sezima z Ústí)
* [[Ottův slovník naučný/Strachovský ze Strachovic|Strachovský ze Strachovic]]
* [[Ottův slovník naučný/Šanovec|Šanovec]]
* [[Ottův slovník naučný/Škopek z Dubé|Škopek z Dubé]]
* [[Ottův slovník naučný/Štanovský|Štanovský]]
* [[Ottův slovník naučný/Šváb|Šváb]]
* [[Ottův slovník naučný/ze Švabenic|ze Švabenic]]
* [[Ottův slovník naučný/ze Švamberka|ze Švamberka]]
* [[Ottův slovník naučný/Švantle|Švantle]]
* [[Ottův slovník naučný/Švihovský|Švihovský]]
* [[Ottův slovník naučný/z Talmberka|z Talmberka]]
* [[Ottův slovník naučný/Třebenice|Třebenice]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Ústí|Ústí]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/z Ústupenic|z Ústupenic]]
* [[Ottův slovník naučný/z Vartemberka|z Vartemberka]]
* [[Ottův slovník naučný/Vlastislavici|Vlastislavici]]
* [[Ottův slovník naučný/Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína|Vlček z Dobré Zemice a z Hlučína]]
* [[Ottův slovník naučný/Volfingár|Volfingár]]
* [[Ottův slovník naučný/Voračický|Voračický]]
* [[Ottův slovník naučný/Vražda z Kunvaldu|Vražda z Kunvaldu]]
* [[Ottův slovník naučný/z Vunšvic|z Vunšvic]]
* [[Ottův slovník naučný/z Vysoké|z Vysoké]]
* [[Ottův slovník naučný/Winkler|Winkler]]
* [[Ottův slovník naučný/Zahořanský z Orlíka|Zahořanský z Orlíka]]
* [[Ottův slovník naučný/Zálezský z Prostého|Zálezský z Prostého]]
* [[Ottův slovník naučný/Zálezský ze Zmyslova|Zálezský ze Zmyslova]]
* [[Ottův slovník naučný/Zalužanský|Zalužanský]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Helfenšteina|Zálužský z Helfenšteina]]
* [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Ostroskal|Zálužský z Ostroskal]]
* [[Ottův slovník naučný/Zálužský z Podhoří|Zálužský z Podhoří]]
* [[Ottův slovník naučný/Zhorský ze Zhoře|Zhorský]]
* [[Ottův slovník naučný/Zvířetický|Zvířetický]]
* [[Ottův slovník naučný/Žehušický|Žehušický]]
* [[Ottův slovník naučný/ze Železnice|ze Železnice]]
* [[Ottův slovník naučný/z Žirotína|z Žirotína]]
* [[Ottův slovník naučný/ze Žitenic|ze Žitenic]]
* [[Ottův slovník naučný/Žitínský|Žitínský]]

== Díla o autorovi ==
* {{OSN|Sedláček|1904|pořadí=4|online=https://archive.org/stream/ottvslovnknauni16ottogoog#page/n845/mode/2up}}
* [[K 80. narozeninám prof. Augusta Sedláčka]] s fotkami Jos. Skalického (23.8.1923) {{Online Kramerius|mzk|69d55050-c2a4-11e4-837c-001018b5eb5c}}

[[Kategorie:Čeští historikové]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]
[[Kategorie:Heraldici]]</text>
      <sha1>at0r2aohpymlj5862i1eifi89g96svd</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26371</id>
    <revision>
      <id>282072</id>
      <parentid>196619</parentid>
      <timestamp>2022-08-19T21:07:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; oprava hierarchie nadpisu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1031" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté
  | AUTOR = [[Autor:Bohumír Šmeral|Bohumír Šmeral]]
  | ZDROJ = [http://books.google.com/books?id=hmEoAAAAYAAJ Google Books] (plný text přístupný pouze z USA)
  | VYDÁNO = Praha: Nákladem tiskového výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (časopis »Zář«), 1906. 95 s.
  | LICENCE = PD old 70
}}

== Obsah: ==
* [[/I.|I. Pojem a cíle socialismu]] 
* [[/II.|II. Sociální demokracie a všeobecné rovné právo hlasovací]]
* [[/III.|III. Sociální demokracie a občanská neodvislost a nedotknutelnost]]
* [[/IV.|IV. Sociální demokracie a náboženství]]
* [[/V.|V. Sociální demokracie a škola]]
* [[/VI.|VI. Sociální demokracie, národnost a mezinárodnost]]
* [[/VII.|VII. Sociální demokracie a militarismus]]
* [[/VIII.|VIII. Sociální demokracie a daně]]
* [[/IX.|IX. Sociální demokracie, veřejné zdravotnictví a ochranné zákonodárství]]
* [[/X.|X. Doslov]]

[[Kategorie:Politické projevy]]</text>
      <sha1>tkox8zfntfuka0cpxcna0llbl74lfue</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté/III.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26505</id>
    <revision>
      <id>282073</id>
      <parentid>185893</parentid>
      <timestamp>2022-08-19T21:07:11Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; oprava kódu; optimalizace kódu; - whitespace; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="26488" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté
  | AUTOR = Bohumír Šmeral
  | ČÁST = III. Sociální demokracie a občanská neodvislost a nedotknutelnost
  | PŘEDCHOZÍ = II.
  | DALŠÍ = IV.
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = III. Sociální demokracie a občanská neodvislost a nedotknutelnost
  | AUTOR = [[Autor:Bohumír Šmeral|Bohumír Šmeral]]
  | ZDROJ = [http://books.google.com/books?id=hmEoAAAAYAAJ Google Books] (plný text přístupný pouze z USA)
  | VYDÁNO = Praha: Nákladem tiskového výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (časopis »Zář«), 1906. s. 30 - 42.
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Motto|»1. Úplná svoboda tisku.&lt;br /&gt;2. Úplná svoboda spolčovací a shromažďovací.&lt;br /&gt;3. Zrušení všech omezení volného stěhování.&lt;br /&gt;4. Přísná zodpovědnost úředníků zneuživších svou moc proti právům jednotlivců neb spolků.&lt;br /&gt;5. Neodvislost soudů a bezplatnost právní ochrany.&lt;br /&gt;6. Odškodňování nevinně zatčených a odsouzených.&lt;br /&gt;7. Volba porotců všeobecným, rovným právem hlasovacím.&lt;br /&gt;8. Podřízení {{Prostrkaně|všech}} občanů řádným zákonům a soudům.&lt;br /&gt;9. Zrušení trestu smrti.«|Sociálně demokratický program}}

{{Forma|proza}}
Má-li všeobecné, rovné právo hlasovací býti plně účinným, musí býti občanstvu zaručen jistý minimální stupeň politické svobody, osobní neodvislosti a nedotknutelnosti, aby ono mohlo volně také své právo {{Prostrkaně|vykonávati}}. Není možno považovati za skutečně demokratický stát, v němž by sice bylo všeobecné, rovné právo hlasovací, v němž však byly by znemožněny anebo velice stíženy nutné přípravy k volbám, v němž by nebylo nutných předpokladů politického života. Všeobecné rovné právo hlasovací nemělo by plné účinnosti, kdyby znemožněno bylo politické poučování lidu a kritika veřejných poměrů na schůzích a v tisku, politické organisování lidu ve spolcích, kdyby státní úřady mohly osoby jim politicky nepohodlné beztrestné persekvovat atd. Proto sociálně demokratický program hned vedle všeobecného, rovného práva hlasovacího domáhá se zrušení všech zákonů omezujících právo svobodného smýšlení a nedotknutelnost osoby. Zejména žádá splnění požadavků svrchu uvedených.

1. {{Prostrkaně|Svoboda tisku}}. Článek 13. státního základního zákona ustanovuje: »Každý má právo své mínění slovem, písmem, {{Prostrkaně|tiskem}} anebo vyobrazením v mezích zákona {{Prostrkaně|volně projevovati. Tisk nesmí býti postaven pod censuru}} ani omezován soustavou {{Prostrkaně|koncessí}}.«

Na první pohled by se tedy zdálo, že v Rakousku vlastně svobodu tisku máme, že ji máme dokonce zaručenou státním základním zákonem. Ano, je pravda, máme svobodu tisku, ale — v mezích zákona! V Rakousku může každý své mínění zcela dobře tiskem projevit, ovšem jenom potud, pokud to zákon nezakazuje. A protože u nás zákon zakazuje všechno, co není výslovně povoleno, nejsou naše tiskové poměry o mnoho lepši než v Turecku nebo v Rusku.

Úřady a vláda mají proti nepohodlnému, oposičnímu tisku po ruce celý arsenál účinných zbraní. V prvé řadě jest tu {{Prostrkaně|konfiskace}}. Všechno, co se panu státnímu návladnímu nelíbí, může tento prostě {{Prostrkaně|zabavit}}, což má ovšem za následek, že i ostatní, nezávadné části tiskopisu jsou zničeny. Aby bylo možno prováděti konfiskační praxi co nejrozsáhlejší měrou, zavedeno jest tak zvané {{Prostrkaně|objektivní řízení}}. V každém jiném případě osoba, která spáchá trestní čin, musí být pohnána před soud, musí sa sama zodpovídat ze svého jednání, sama, subjektivně (= osobně) nést po případě jeho následky. Je-li však čin, který státní zastupitelství považuje za trestný, spáchaný tiskem, tu úřad pravidelně {{Prostrkaně|nestíhá pachatele}} (pisatele, zodpovědného redaktora), nýbrž spokojí se prostě konfiskováním spisu. To ovšem se neděje z ohledů proti redaktorovi nebo pisateli. Kdyby státní zástupce tyto pohnal před soud — pro delikty tiskové je příslušným soud porotní — pak musel by jim také {{Prostrkaně|dokazovat}} jejich vinu, kdežto když prostě konfiskuje, pak může si počínat {{Prostrkaně|naprosto libovolně}}, soud mu každou konfiskaci potvrdí a on tak může soustavně oposiční tisk poškozovat.

Jak dovedou úřady zneužívat konfiskačního práva, to nejvíce cítí tisk sociálně demokratický. {{Prostrkaně|Vzpomeňme si jenom, že na př. »Právo Lidu« bylo třikrát po sobě konfiskováno za to, že odhalilo milionové podvody v záložně Svatováclavské!}} Tehdy úřady chtěly za každou cenu tuto aféru zatušovat, chtěly přispěti na pomoc Drozdovi a ostatním klerikálním zlodějům. Konfiskacemi měl být sociálně demokratický tisk zastrašen, umlčen, konfiskacemi měl být chráněn neslýchaný zločin, měla být potlačena pravda. Že se to nepodařilo, za to jest děkovati jen odvaze a ráznosti dělnického tisku a ovšem byl tak podán nejvýmluvnější důkaz, jak naléhavě jest nutno, aby dosavadní konfiskační praxe byla znemožněna, aby objektivní řízení bylo zrušeno a aby proti každému, kdo dopustil by se tiskem nějakého domnělého deliktu, nemohly úřady vystupovati jinak než řádnou cestou soudní.

Značně týrat mohou úřady oposiční listy také t. zv. {{Prostrkaně|úředními opravami}}. Když některý list uveřejní kritiku nesprávností u některého úřadu, na př. u policie, u soudu, u vojska, může mu býti poslána úřední »{{Prostrkaně|oprava}}« a časopis {{Prostrkaně|musí}} ji uveřejnit {{Prostrkaně|bez poznámky}}. Musí ji bez poznámky uveřejnit i tehdy, kdyby měl pro svou původní zprávu naprosto určité doklady, kdyby věděl, že úřední »oprava« jest {{Prostrkaně|od počátku do konce vylhána}}.

K svobodě tisku náleží též svoboda tiskopisy volně rozšiřovat, {{Prostrkaně|svoboda kolportáže}}. Roznášení tiskopisů, vyvolávání jich, nabízení, rozdávání, sbírání adres předplatitelů a p. je v Rakousku všeobecně {{Prostrkaně|zakázáno}}. Dovoleno jest pouze těm osobám, kterým policie výslovně zvláštní povolení udělí. — To jsou pověstná ustanovení známého § 23. tiskového zákona, pro který už tolik našich soudruhů bylo trestáno a který jest hanbou Rakouska. Žádná jiná země v Evropě — ani Rusko! — nemá tak příkrá ustanovení o kolportáži jako Rakousko. Že také toto ustanovení nemá sloužit žádnému jinému účelu než umožnit vládě, aby na politicky nepohodlném tisku mohla osvědčit svou moc, vyplývá z toho, že {{Prostrkaně|zákaz volné kolportáže neplatí pro zpátečnické strany}}, zejména pro {{Prostrkaně|klerikály}}. Klerikálové mohou své brožurky, politické letáky, štváčské listy beze všeho rozšiřovati veřejně na ulicích, na procesích, v kostelích, ve školách — ještě ani jednou se nestalo, aby nějaký kostelník nebo kaplan stál pro přestupek kolportáže před soudem. Nač mají právo klerikálové, na to má právo i všechno ostatní občanstvo.

Nejtěžší závady na poli tiskového práva ovšem byly už v posledních letech zrušeny: už nemusí více zodpovědní redaktoři pravidelně vycházejících listů skládat {{Prostrkaně|kauci}}, už nemusí se na každé číslo platit {{Prostrkaně|novinářský kolek}}. Ale ještě těžké překážky stojí svobodě tisku v cestě, ještě mají úřady právo poškozovat listy bezdůvodnými konfiskacemi, pokutami, úředními opravami, ještě dokonce mají možnost nepohodlné listy i {{Prostrkaně|násilím potlačit}}. Proto přes dobyté úspěchy musí proletariát bojovati se stejným úsilím za tiskovou úplnou svobodu.

2. {{Prostrkaně|Svoboda spolčovací a shromažďovací}}. Se spolčovací a shromažďovací svobodou má se to v Rakousku stejně jako se svobodou tiskovou. V zásadě ji státní základní zákon (čl. 12.) všem občanům přiznává, ve skutečnosti však není po ní ani památky. Také na poli spolčovacího a shromaždovacího práva jsou státní zastupitelství a policie všemohoucími. Veřejné schůze lidu a tábory musejí být politickými úřady výslovně povoleny, spolkové schůze »vzaty na vědomí«, což je ve skutečnosti totéž. Také žádný spolek nesmí být založen, dokud nebyl vzat na vědomí místodržitelstvím. Místodržitelství může založení spolku zakázati, když týž, jak praví zákon, zdá se mu býti »protizákonným« a »státu nebezpečným« — velmi kaučukové to »důvody«, jimiž zejména proti oposičním politickým stranám lze pohodlně operovat. Politické spolky nesmějí navzájem mezi sebou vcházet ve spojení. Úplně jsou z členství politických spolků vyloučeny {{Prostrkaně|ženy}}, mužští členové musí být ihned po svém přijetí hlášeni policii, aby tato mohla nad nimi jako nad zločinci vykonávat dohlídku. Také na schůzích (kromě schůzí důvěrných dle § 2. shr. zák.) má policie dalekosáhlá práva a vládni zástupce zcela libovolně, aniž by bylo okamžitě proti jeho jednání působivé obrany, může omezovat volnost slova anebo i schůzí rozpustiti.

V pokročilejších státech (v Anglii, ve Švýcarsku, v Americe) je podobné poručníkování věcí úplně neznámou. Naopak, tam stát jest hrdý na to, že poskytuje svým občanům tato práva, neboť svoboda spolčovací a shromaždovací stejně jako svoboda tisková probouzí v širokých vrstvách zájem o státní záležitosti, získává je pro veřejný život a tak prospívá i státu samému. Co jest jinde už dávno věcí samozřejmou, to ani u nás není nemožností.

3. {{Prostrkaně|Zrušení všech omezení volného stěhování}}. Tímto požadavkem dovolává se sociálně demokratický program hlavně zrušení zákona o {{Prostrkaně|vypovězení a vyhoštění}} (zák. ze dne 27. července 1871). Volnost stěhování byla dříve úplně znemožněna poměry {{Prostrkaně|nevolnictví}}. Poddaný byl připoután k hroudě, nesměl se stěhovat ze svého statku, byl stejně jako tento statek majetkem vrchnosti. Ovšem takovou spoutanost lidu nemohl potřebovat {{Prostrkaně|kapitalismus}}, který musí mít dělníky, jež by mohl podle své libosti tlačit z místa na místo, z jednoho podniku do druhého. Proto byla r. 1848 prohlášena svoboda stěhování. Jakmile však dělnici této svobody počali užívat také {{Prostrkaně|pro svůj prospěch}}, začaly ji vládnoucí kruhy ihned zase omezovat.

Dnes dává zákon v celé řadě případů policejním nebo obecním úřadům právo vypovídat nebo vyhosťovat (postrkem, šupem posílat) z určité obce, určitého kraje nebo dokonce i z celé země. Zákon ovšem měl tu na mysli pouze tuláky, nevěstky a jiné osoby špatné pověsti, obtížné nebo dokonce nebezpečné veřejnosti. Ale znění uvedeného zákona jest velice nepřesné a jak jest možno používat za nástroj politické pomsty nebo třídní zaujatosti, to bylo vidět zejména v polovici let osmdesátých, když po prohlášení výminečného stavu nad Vidní počalo hromadné šupování sociálních demokratů; to bylo znovu vidět před 6 lety v Čechách, když vlastenecké obce hromadně vypovídaly ze svých obvodů chudinu, aby tato nenabyla tam dle nového zákona z r. 1896 práva domovského. Že tíha zákona o vyhoštění a vypovězení {{Prostrkaně|výhradně}} doléhá jenom na chudáky a že jim působí pravidelně nenahraditelnou hmotnou škodu, neničí li dokonce úplně jejich existenci, netřeba dokazovat.

4. Požadavky svrchu pod čísly 4.-8. uvedenými domáhá se sociální demokracie vydání zákona o {{Prostrkaně|zodpovědnosti úřednické}} a pak řádné {{Prostrkaně|úpravy soudnictví}}. Dnes žádný úředník, kdyby zneužil jakkoliv své moci proti soukromé osobě nebo spolku, nemůže býti poškozeným {{Prostrkaně|žalován u řádného soudu}}. Jedině u {{Prostrkaně|soudního}} úředníka je výminka, jedině na toho může strana, která byla jeho stranictvím poškozena, podat žalobu (tak zvanou syndikátní). Proti každému jinému úředníku může poškozený občan podati jen stížnost k jeho bezprostřednímu představenému a žádati za zavedení disciplinárního vyšetřování. Jak takové vyšetřování, při němž není kontroly veřejnosti jako u soudu, vypadá, o tom netřeba ztrácet slov. Autorita a neomylnost úřadu musí být vždycky chráněna víc než sebe vyloženější nároky prostého občana a tak na konec může býti stěžující si ještě rád, když sám nebyl potrestán. Sociálně demokratický program žádá, aby každý úředník, jenž stranickým vykonáváním způsobil někomu škodu, mohl být {{Prostrkaně|žalován u soudu}} jako každý jiný občan, aby líčení o tomto sporu bylo {{Prostrkaně|veřejné}} jako vždy jindy, aby úředník, dokáže-li se mu vina, byl odsouzen nejen poškozenému škodu nahradit, nýbrž aby byl přísně trestán {{Prostrkaně|sesazením ze služby a vězením}}. Jenom tak zjednána bude v úřadech nestrannost a spravedlnost, která je v moderním, demokratickém státě nezbytně nutnou.

5. {{Prostrkaně|Bezplatnost právní ochrany}} je samozřejmým požadavkem lidové strany. Co to stoji dnes peněz, než někdo vybojuje si u soudu právo, které mu přísluší. Ohromné platy advokátům, kolky, soudní útraty — nemajetný aby se bál, i kdyby jeho právo bylo sebe jasnější, skoro na soudní spor pomýšlet. Spravedlnost, které jen za peníze jest se možno domoci, není spravedlností a zájem všeho chudého obyvatelstva žádá, aby tyto poměry byly změněny.

{{Prostrkaně|Neodvislost soudců}} jest sice zákonem formálně zaručena, ale ve skutečnosti jest u nás pouze zbožným přáním. Dokud vláda má v mocí {{Prostrkaně|povyšování}} soudců, dokud povyšování to provádí na základě {{Prostrkaně|tajné kvalifikace}}, do té doby budou soudcové vždycky více nástroji její libovůle než zastanci zákona. Když soudní úředník ví, bude-li soudit mírně a spravedlivě, že bude při povyšování soustavně pomíjen, naopak, když bez ohledu na lidskost a zákon bude v procesech proti nespokojeným dělníkům uvalovat na tyto kruté tresty, že bude dělat velice rychlou kariéru, kdož by byl na rozpacích o tom, jak se většina soudců zachová? Vládní kruhy mimo to vykonávají {{Prostrkaně|přímý}} vliv na státní zastupitelstva, nařizujíce jim, co mají žalovat, v jaké formě a pod. Že justice našeho třídního státu hraničí skoro s čirou {{Prostrkaně|libovůlí}}, pro to jsou dějiny dělnického hnutí jediným dokladem. Ještě před 20 lety každé založení sociálně demokratické organisace stíháno bylo jako {{Prostrkaně|tajné spolčování}} přísnými tresty. Dnes nikoho ani nenapadne, aby na něco podobného vážně myslil, a přece máme úplně týž spolčovací zákon jako v letech osmdesátých. Jak dovede justice {{Prostrkaně|na komando}} pracovat, toho dokladem jsou nám barbarské tresty vynesené proti dělnickým účastníkům posledních velkých demonstrací za všeobecné, rovné právo hlasovací, tresty za činy nedokázané a nespáchané, pro které za jiných poměrů jistě byl by býval vynesen rozsudek osvobozující. A což máme říkat tomu, když pražský trestní soud prosté ohlášení případné stávky důvěrníkem zaměstnavateli najednou prohlašuje za zločin veřejného násilí dle § 93. tr. z., na nějž stanoven trest těžkého žaláře od 1 do 5 let?

6. {{Prostrkaně|Odškodňování nevinně zatčených a odsouzených}}. Kolik tisíc osob stihne do roka nešťastný osud, že byly zatčeny, uvrženy do vězení, držány ve vyšetřovací vazbě a snad i odsouzeny — {{Prostrkaně|bez nejmenšího provinění}}! A kdo jim nahradí škodu, kterou utrpěly? Kdo jim dá zadostučinění za hanbu, kterou utrpělo jméno jejich a jejich rodin? Zákon ze 16. března 1892 ustanovuje sice, že osobám, které byly nespravedlivě {{Prostrkaně|odsouzeny}}, má se dostati jakési náhrady, kterou dle volného uvážení vyměřuje ministr spravedlnosti. V praxi však, když má býti tohoto zákona použito, dostane se nespravedlivá odsouzenému náhrady tak {{Prostrkaně|směšně nepatrné}}, že opravdu to nemá vlastně žádného významu. Mimo to na tuto — třeba tak žebráckou — náhradu mají nárok pouze ti, kdož byli úplně bez důvodů {{Prostrkaně|právoplatně odsouzeni}}. Na naprosto žádnou náhradu nemají tedy nárok ti, kdož třeba sebe déle byli drženi nevinně ve {{Prostrkaně|vyšetřovací vazbě}}, anebo ti, {{Prostrkaně|kdož odsouzeni byli v prvé instanci}} a v druhé instanci osvobozeni. Kolik dělníků tím, žo byli nevinně zatčeni a vězněni ve vyšetřovací vazbě, přijde o práci, o výdělek! Když by každý nevinně zatčený a odsouzený musel dostat od státu plnou náhradu, byl by to nejen akt spravedlnosti vůči jeho osobě, ale mělo by to za následek, že by policie a četnictvo při zatýkání počínaly si mnohem opatrněji než nyní, a tak by všeobecná bezpečnost občanstva se značně zvýšila.

7. Tytéž důvody, které nutí nás volat po soudcovské neodvisíosti, vedou sociální demokracii k tomu, aby žádala {{Prostrkaně|rozšíření a zdokonalení porotních soudů}}. Dnešní poroty nejsou sice žádným ideálem dokonalosti. Za porotce mohou být povoláni jen lidé {{Prostrkaně|majetní}} a i z majetných povolávají se jen »{{Prostrkaně|spolehliví}}«, ti, které doporučí okresní hejtman. Ale přes to i při dnešním svém složení jsou poroty větší zárukou spravedlivého vykonávání soudnictví, než pouzí soudcové z povolání. Tito řemeslným vykonáváním práce stanou se slepými pro poměry skutečného života, mechanicky vykládají jen formule zákona, neuvědomíce si, že litera zabíjí a jen duch oživuje, že tímto způsobem velmi často mohou spáchat těžký justiční zločin. Přes {{Prostrkaně|třídní ráz}} dnešních porot sociální demokracie žádá {{Prostrkaně|rozšíření jejich pravomoci}} (opak na příklad žádají mladočeši; jejich předseda, nynější ministr Pacák, v parlamentě prohlásil, že před změnou tiskového zákona musí být {{Prostrkaně|omezena}} pravomoc porot). Plně ovšem bude mít lid důvěru v instituce porotních soudů teprve tenkrát, až na lavici porotní budou zasedat skuteční zástupci lidu, volení {{Prostrkaně|všeobecným rovným právem hlasovacím}}.

8. Požadavkem, aby {{Prostrkaně|všichni}} občané podřízeni byli řádným soudům, domáhá se sociální demokracie v prvé řadě {{Prostrkaně|zrušení zvláštního soudnictví vojenského}}. Mimo to žádá, aby řádným soudům podroben byl i {{Prostrkaně|panovník}} a členové panovnické rodiny, kteří dnes, i kdyby šlo na příklad o {{Prostrkaně|majetkový}} spor s nějakým občanem, nemohou být žalováni u řádného soudu, nýbrž pouze u {{Prostrkaně|dvorního maršálka}}, který jest v bezprostředních jejich službách a od nich tak odvislým, že jistě neposkytuje žádné záruky nestrannosti.

9. {{Prostrkaně|Zrušení trestu smrti}}. Zrušení trestu smrti jest jen jedním z požadavků, a sice nejvážnějším a nejnaléhavějším, který sociální demokracie činí na poli {{Prostrkaně|trestního práva}}. Náš trestní zákon, který jest plných sto let stár, jest v pravém slova smyslu barbarským zákonem. Vydán byl v době, která byla dobou naprostého absolutismu, která byla u nás rozhraním mezi politickým středo- a novověkem, nemá ani nejmenší porozumění pro hospodářské, politické, kulturní a mravní poměry doby moderní. Platí v něm stále už dávno vědou vyvrácené trestní theorie absolutní a odstrašovací, theorie, které prohlašují, že trestem vykonává se na provinilci {{Prostrkaně|dílo pomsty}} a že proto trest musí být co nejvyšší, co nejkrutější. Ovládá v něm duch třídní zaujatosti a úzkoprsého policejního zpátečnictví, jenž se nejvíce projevuje v ustanoveních o deliktech majetkových, o ochraně soukromovlastnického řádu, o velezradě, o urážce císaře a členů císařského domu, o urážce církve a náboženství a p. Sociální demokracie stojí na stanovisku, že úkolem trestního práva nemá býti {{Prostrkaně|mstíti se}} na pachateli, nýbrž jedině a výlučně {{Prostrkaně|chránit společnost a působit k jeho polepšení}}. Dnešní soustava trestů, dnešní vězení a žaláře docilují ovšem pravý opak toho: ony jsou nejnebezpečnější školou zločinů a kdo se jednou dostal do rukou dnešní »spravedlnosti«, jest na nejlepší cestě, že jejím přičiněním bude klesat hloub a hloub.

Sociální demokracie hájí zásadu, že není každý, kdož přijde do konfliktu s trestním zákonem, nepolepšitelným, zvrhlým lotrem už podle své přirozenosti. Mnohem více než zločinců v pravém slova smyslu jest mezi těmito lidí {{Prostrkaně|nešťastných}}, kteří nepřišli by na tato místa, kdyby od mládí nebyli bývali měli hlad, zanedbané vychování, špatný příklad. Sytému bohatci je velmi snadno mluvit o ctnosti a s třídní nenávistí zasedat k soudu nad žebrákem, jenž v hladu a zoufalosti sáhl na cizí bochník chleba! S těmito sociálními příčinami zoufalosti má trestní právo počítat, k jejich odstranění má v prvé řadě upnout svou snahu. V tom smyslu domáhá se sociální demokracie změny celého trestního zákona.

Pokud se barbarského {{Prostrkaně|trestu smrti}} týká, musí se zasazovat sociální demokracie o jeho odstranění již proto, poněvadž on naprosto se nedá srovnat s {{Prostrkaně|theorií polepšovací}}, která může být jediná základem spravedlivého a lidského trestního práva. Tento důvod uvedl již jeden z nejhorlivějších a nejmocnějších odpůrců trestu smrti, slavný francouzský spisovatel Viktor Hugo, jenž na konferenci zástupců vlád a zákonodárných sborů v Ženevě roku 1862 plamennými slovy k nim volal: »Tento (k smrti odsouzený) člověk nutně potřebuje zbytku svého života, aby šel do sebe, aby litoval, aby činil pokání za svou vinu, a tak aby očistil se ponenáhlu od těžké zodpovědnosti, která tlačí jeho duši. Potřebuje k tomu zbytek života a vy mu dáváte několik minut! Jakým právem?! Jak se můžete odvážit vzít na sebe tuto strašlivou zodpovědnost za brutální zkrácení různých stadií lítosti a pokání?! Nezabíjíte pouze člověka, zabíjíte svědomí!«

Než také ty, kdož dovolávají se theorie {{Prostrkaně|odstrašovací}}, zkušenost usvědčuje z klamu. Statistika dokazuje, že ve státech, kde trest smrti je zrušen, není průměrně o nic více zločinů trestem smrti stíhaných, na př. vražed, než v státech ostatních. Trest smrti je dnes zrušen v Portugalsku (od roku 1887), Holandsku (od 1870), ve většině kantonů švýcarských (1878), Itálii (1890), Rumunsku a některých státech amerických. Ve Švýcarsku byl původně r. 1874 zrušen pro celý státní obvod, později však stanoveno na naléhání konservativců, žo o této otázce mají mít právo rozhodovat jednotlivé kantony samy. Jen několik málo kantonů trest smrti znovu zavedlo. Právě nyní jedná se o zrušení trestu smrti ve Francii. K vůli zajímavosti budiž připomenuto, že i v Rakousku byl jednou trest smrti zrušen, a sice za Josefa II., ovšem jen na krátkou dobu. Ostatně že i rozhodující kruhy jsou o bezúčinnosti trestu smrti přesvědčeny, o tom svědčí ta okolnost, že u stále menšího počtu k smrti odsouzených je rozsudek skutečně vykonán — v mnohých zemích pouze u 3 neb 4 procent — ostatním jest trest smrti změněn cestou »milosti« v žalář.

Ovšem, přes všechny tyto důvody jsou lidé, kteři s otevřenou brutalitou vyslovují se pro trest smrti a kteří všechen svůj vliv zasazují o to, aby barbarství toto bylo uchováno. Jsou to v prvé řadě ti, kdož uchvátivše v jednotlivých státech moc nedovedou ji jinak udržet než hrůzou, krví, násilím. Jsou to — což zvlášt musí být vytknuto — ve většině zemí hlavně {{Prostrkaně|klerikálové}}, kteří za osobní prospěchy jsou ochotni schvalovat každý zločin a činit pochopy každé vládě proti lidu. Což na tom, že přikázání boží káže: »Nezabiješ!« Což na tom, že Kristus hlásal: »Nesuďte a nebudete souzeni!« »Odpouštějte a bude vám odpuštěno!« Katolická církev schvaluje popravy a její kněz nezardí se studem, když provázeje podle předpisu zákona odsouzence na poslední cestě k šibenici, odříkává při tom řemeslně slova vznešené modlitby: »Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům…« Typickým představitelem stoupenců trestu smrti byl záštiplný odpůrce sociálně demokratického dělnictva, muž »železa a krve«, německý kancléř {{Prostrkaně|Bismarck}}. Týž 1. března 1870 promluvil v říšské radě severoněmeckého říšského spolku velkou řeč pro zachování trestu smrti, jíž založil na motivu: »Mors janua vitae« — »smrt jest branou života«. »Trest smrti«, dovozoval Bismarck s cynickou výsměšností »není daleko tak zlý jak říkávají jeho odpůrci. Kdo {{Prostrkaně|jako já věří na věčný život}} (!), tomu otevírá smrt bránu k věčné blaženosti (!), kdo na něj nevěří, tomu přináší smrt pokoj, spánek a zapomenutí.«

Na surovém cynismu, perversní přímo bestialitě takovýchto »důvodů« stoupenců trestu smrti možno teprve plně změřit kulturní a mravní výši sociální demokracie, která jediná o odstranění hrozného tohoto přežitku barbarských dob vážně a opravdově usiluje.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jgas0s3smgnid988837tayxkfst9xry</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté/V.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>26516</id>
    <revision>
      <id>282074</id>
      <parentid>185894</parentid>
      <timestamp>2022-08-19T21:07:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; &lt;references /&gt; -&gt; {{Poznámky pod čarou}}; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="29458" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Kdo jsou a co chtějí sociální demokraté
  | AUTOR = Bohumír Šmeral
  | ČÁST = V. Sociální demokracie a škola
  | PŘEDCHOZÍ = IV.
  | DALŠÍ = VI.
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = V. Sociální demokracie a škola
  | AUTOR = [[Autor:Bohumír Šmeral|Bohumír Šmeral]]
  | ZDROJ = [http://books.google.com/books?id=hmEoAAAAYAAJ Google Books] (plný text přístupný pouze z USA)
  | VYDÁNO = Praha: Nákladem tiskového výboru Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické (časopis »Zář«), 1906. s. 55 - 68.
  | LICENCE = PD old 70
}}

{{Forma|proza}}
V době, kdy velká vlna demokracie a pokroku valí se Evropou, kdy Rusko střásá se sebe okovy samovlády, kdy Francie ukončuje dějinné dílo rozluky státu od církve, kdy v Anglii parlament modernisuje školské zákonodárství, kdy i typ katolického státu, Španělsko, začíná se vzpírat klerikálnímu jhu, u nás klerikální reakce odvážně zvedá hlavu. Chystá se k herodesovskému činu, k hromadné vraždě, kterou tisíce, statisíce dítek, budoucnost a naděje širokých vrstev lidových, mají být duševně zmrzačeny, ubity, připraveny o vlastní rozum, vlastní vůli, vlastní život a sníženy na nemyslící, tupě poslušné nástroje cizích zájmů.

Rána, již chystali se klerikálové zasadit obecnému školství {{Prostrkaně|prováděcími nařízeními zemské školní rady v Čechách}}, jimiž »vysvětlen« měl býti loni ministerstvem vydaný {{Prostrkaně|školní a vyučovací řád}}, znovu upozornila širokou veřejnost na nebezpečí, které hrozí svobodě školy. Už dnes naše obecná škola daleko není tím, čím by měla být: {{Prostrkaně|jasnou hlasatelkou čiré a všech předsudků prosté pravdy}}. Již dnes třídní stát učinil z ní pro sebe pomůckou třídního potlačování. Již dnes ve škole klerikalismus zatlačuje pravdu. Učitel proti svému vlastnímu přesvědčení musí dětem lhát, při přírodopise a fysice nejprostší zákony přírody musí zamlčovat nebo falšovat z ohledu na náboženské báchorky. V dějepise místo výkladů o velikých hnutích lidových mass, které jsou vlastním nositelem dějin, musí se omezit na popisování vražedných válek a velebení krvežíznivých potentátů. Nesmí dětem vštěpovat smysl pro spravedlnost, svobodu, rovnost, naopak, musí v nich probouzet ducha otrocké poslušnosti, poddanosti, úcty před falešnými autoritami, odporného pokrytectví. To, co jest rodičům dítěte nejsvětějším přesvědčením, ve škole učitel má nakázáno třeba proti své vůli líčit jim jako zločin. Tak chce škola třídního státu poštvat děti proti rodičům, poštvat je proti jejich vlastní třídě, vycepovat z nich zrádce vlastních otců a matek, vlastních bratrů a sester. Už dnes škola nepřipravuje chudé děti pro potřeby života, nýbrž pro kasárenskou dresuru a kapitalistické potlačovaní.

A tyto poměry mají se ještě zhoršit. Klerikálové nemají dosti na vlivu, který mají ve školství dnes. Nemají dosti na tom, že podle zákona v každé místní školní radě zasedá {{Prostrkaně|farář}}, v každé okresní školní radě {{Prostrkaně|vikář}}, že v zemském výboru referentem o školství je {{Prostrkaně|kanovník}} Burian. Nemají dosti na tom, že i jako jediný zástupce učitelstva zasedá v zemské školní radě {{Prostrkaně|kanovník}} Blanda. Nestačí jim dvě hodiny týdně, které dnes jsou věnovány v každé třídě {{Prostrkaně|vyučování náboženství}}, nestačí jim, že volnost vyučování všem ostatním předmětům je z ohledu na ně co nejvíce přistřižena. Prováděcí nařízení, chystaná zemskou školní radou, ukázala, že jejich plány jdou dále. {{Prostrkaně|Škola má být úplně podrobena moci církve.}} Na modlení, návštěvu kostela, procesí, na účast při klerikálních parádách má se klást větší důraz než na vyučování. {{Prostrkaně|Libovůle kněze}} má rozhodovat, do jaké míry mají být školní dítky k účasti na těchto klerikálních podnicích donucovány. Kdyby kaplanovi napadlo školní dítky každý den vodit do kostela a na procesí, v zimě, v létě, po celý rok, má jeho vůle být zákonem a rodiče, kteří by z jakéhokoliv důvodu ho neposlechli (ať proto, že nemají děti do čeho obléci, nebo že se bojí, aby nenachladly a se nerozstonaly, nebo že prostě klerikální ceremonie odporuji jejich přesvědčení) {{Prostrkaně|mají být trestáni}} '''pokutami a vězením'''! Učitel i řídící mají býti před knězem poníženi, mají mu být v mnohém ohledu skoro podřízeni — církev zase tak jako ve středověku chce se stát neomezenou vládkyní škol, aby pomocí škol stala se neomezenou vládkyní národů i státu.

Je přirozeno, že tyto úklady činěné obecné škole musely vyvolat krajní odpor těch, kterým na svobodě školy záleží, musely v prvé řadě vyvolat krajní odpor sociálně demokratického dělnictva. Sociální demokracie jako strana na vědeckém podkladě založená má největší zájem na tom, aby pravé vědění stále pokračovalo a stále více se šířilo do nejširších vrstev. Jí není žádná obět příliš těžká tam, kde se jedná o to, {{Prostrkaně|aby škola byla ochráněna před zhoršováním, ona jest odhodlána vynaložit vše, aby školu přivedla na vrchol dokonalosti}}. Nejen zlomit ve škole vliv klerikalismu, ale učinit ze školy opravdu ústav moderní, vyhovující všem vymoženostem vědeckých a vychovatelských zásad dnešní doby, otevřít školu {{Prostrkaně|pravdě}} a otevřít ji {{Prostrkaně|všemu}} lidu bez rozdílu, to jest naší touhou a naším úkolem.

{{Oddělovač|* * *}}

Osvobodit školu ze jha klerikalismu, vydobyt na státu školu {{Prostrkaně|svobodnou}}, to vlastně stejně jako dobytí politické demokracie bylo {{Prostrkaně|dějinnou úlohou měšťáctva}}. Buržoasie jako třída nezbytně potřebuje průmyslu, z něhož hrabe své bohatství, s nímž nabývá i pozbývá své moci. Ale postup průmyslu předpokládá postup inteligence, vzdělanosti dělnických mass při průmyslu zaměstnaných. Nejvlastnější její prospěch měl by proto buržoasii nutit k boji za svobodu školy.

Vidíme také v době, když bylo měštáctvo ještě {{Prostrkaně|revoluční}}, vzestupující třídou, když muselo si ještě s krajním napjetím sil vydobývat svá práva proti šlechtě a feudálnímu státu, že jedním z předních jeho požadavků byla {{Prostrkaně|svobodná škola}}. R. 1848 poprvé tekla v Rakousku na barikádách krev za svobodu školy. Po porážce revoluce z r. 1848 vítězný absolutismus sice zase sklonil školu pod klerikální jho, ale sotva počátkem let šedesátých absolutismus podlomený neúspěchy války italské padl, buržoasie znovu řadí se přes fanatický odpor církve k ráznému boji za {{Prostrkaně|svobodomysné školské zákonodárství}}. Těžké musela sice překonávat překážky, vášnivý její boj o školu trval sice ještě déle než půl desítiletí, ale konečně přece skončil plným úspěchem. Roku 1869 {{Prostrkaně|byl schválen říšský zákon školský}}, zákon opravdu dobrý, pokrokový, který zlomil klerikální nadvládu nad školstvím a který mohl se stát základem skutečně moderní úpravy našich školských poměrů, kdyby se byl býval vyvíjel ve smyslu svých vlastních zásad dále a ne směrem opačným.

{{Oddělovač|* * *}}

Jak se to stalo, že dobrý říšský zákon školský 1869 {{Prostrkaně|tak brzy byl pokažen}}? Ještě dnes tento zákon je v platnosti, ale dnešní naše škola už není ani stínem školy z počátku let sedmdesátých. Římské kutny, které s tak velkou námahou z ní byly vytlačeny, dnes už zase v ní se roztahují a jejich troufalost více a více roste.

Jak se to mohlo stát?

Příčinou toho není nic jiného než {{Prostrkaně|zrada, kterou rakouská buržoasie vykonala na škole a na svých vlastních zásadách}}. V tom ohledu potvrdila se i v Rakousku na buržoasii zkušenost, které učí nás dějiny měšťáctva všech států. Buržoasie je všude příliš zbabělou, než aby plně splnila svůj dějinný úkol. Dokud je na počátku své politické dráhy, dotud stojí nepřátelsky proti mocnostem minulosti, proti aristokracii, klerikalismu, absolutismu. Do té doby je nositelkou svobodomyslnosti, demokracie. Do té doby není nad ní urputnějšího nepřítele církve. Jenom pro smích jsou ji »křesťanské legendy«, ve francouzské revoluci hlásí se k evangeliu osvícenství, sesazuje boha s trůnu, v Německu bibli zaměňuje za materialistické spisy Holbacha a Helvecia, u nás vede velký boj za náboženskou svobodu. Jakmile však vývoj poměrů postoupí, jakmile s rozvojem výroby začne se u nohou mešťácké moci rozvíjet a růst {{Prostrkaně|nová třída, proletariát}}, hned nastává úplný obrat v měšťáckých hlavách. Instinktivně vycítí buržoasie, zde že rodí se nepřítel, který povolán je jednou srazit její vládu. {{Prostrkaně|Hned uzavírá příměří s dosavadními svými úhlavními nepřátely}}, v obětí šlechty, církve a státu hledá záchranu proti proletariátu. Čím ostřejší je třídní boj, čím zřetelnější třídní protivy, tím křečovitéji tiskne se vládnoucí třida na církev. Čím mocnější je hnuti dělnické, tím nábožnější jest buržoasie. {{Prostrkaně|Strach}} přivádí buržoasii znovu od Voltaira k církvi, strach ji učí podobně jako barbarského divocha věřit v bohy a se modlit — ovšem že ne strach před přírodními zjevy, nýbrž před {{Prostrkaně|společenskými silami}}, které už dnes na všech stranách kypí a připravují novou budoucnost. Není náhodným, že zákon, jímž nejvíce klerikálové podryli zdárnou působnost školského zákona z roku 1869, {{Prostrkaně|školní novela}} z r. 1883, {{Prostrkaně|byla vydána skoro současně v téže době, kdy připravován byl výminečný stav v lednu 1834 nad Vídní prohlášený a následující na něj několikaletá krutá persekuce sociální demokracie}} po celém Rakousku. Školní novela, která úplně protrhla zásadu {{Prostrkaně|mezináboženské školy}}, ustanovivši na př.,že řiditel školy musí náležet témuž {{Prostrkaně|náboženskému}} vyznání jako většina žáků, vyrostla ze stejné příčiny jako pronásledování sociální demokracie: {{Prostrkaně|ze strachu buržoasie před vzrůstající moci dělnictva}}.&lt;ref&gt;„Když buržoasie ponechává dělníkům k životu právě jen tolik, kolik jest nutno, nemůžeme se diviti, že jim dává jen tolik vzdělání, kolik jest v jejím zájmu, a to není jistě příliš mnoho. A nemůže jinak býti. Neboť buržoasie může od vzdělání dělníků málo doufat, za to musí se ho mnoho bát.“ (Engels: „Postavení pracujících tříd v Anglii.“)&lt;/ref&gt;

Postup dělnictva poroste stále více a tak musíme být připraveni, že v otázce školské bude na buržoasii stále menší spolehnutí. Už dnes chovají se naši měšťáci ke škole úplně lhostejně. Viděli jsme, jak klidně snášejí vliv klerikálů v obecních, okresních, zemských školních radách. Zejména vynikla jejich lhostejnost při boji proti pověstným prováděcím nařízením zemské školní rady v Čechách. Dnes má proto svobodná škola jenom jediného spolehlivého a mocného zastance — {{Prostrkaně|sociální demokracii}}.

{{Oddělovač|* * *}}

Cílem sociálně demokratických snah na poli lidové výchovy je '''svoboda školy, všeobecné, rovné právo na vzdělání všech členů společnosti'''. Dnes jen malá menšina v obyvatelstva může navštěvovat střední a vyšší školy. Ke studiu nejsou při tom ještě připuštěni děti {{Prostrkaně|nejnadanější}}, nýbrž pravidelně děti rodičů, kteří mají {{Prostrkaně|majetek}}. Největší části lidu dostává se jen naprosto nedostatečného vzdělání v obecných školách; také později nemohou si nemajetní potřebné vědomosti dodatečně osvojit, poněvadž jsou tak přetíženi těžkou tělesnou prací svého povolání, že mimo v ní nemají na nic jiného pravidelně ani čas ani smysl. Cílem sociální demokracie je dále, aby odstraněn byl dnešní rozpor mezi prací tělesnou a duševní. Práce duševní považuje se za výsadu, práce tělesná za příhanu. Socialismus chce vydobyt možnost účastniti se práce duševní {{Prostrkaně|všem}}, chce vybojovat práci tělesné úctu, která jí stejně jako prací duševní přísluší. {{Prostrkaně|Každý člověk má míti možnost vážně zabývat se prací tělesnou i duševní}}. To ovšem bude možno teprve v socialistické společnosti, kdy rozumným rozdělením práce {{Prostrkaně|zkrácena bude pro každého doba pracovní na nejmenší míru}} a kdy každý bude míti proto čas věnovat se duševnímu zaměstnání. »Pokud skutečně pracující obyvatelstvo,« plaví Engels ve své knize proti Dühringovi, »je nutnou svou prací tak zaměstnáno, že mu {{Prostrkaně|nezbývá času k účasti při obstarávání společných záležitostí společnosti a při řízení práce státní, právní záležitosti, (umění, věda}} atd), do té doby musela být vždycky {{Prostrkaně|zvláštní třída, která zbavena jsouc skutečné práce tyto záležitosti obstarávala}}. Teprve velkoprůmyslem docílený ohromný vzrůst výrobních sil dovoluje rozděliti práci na všechny členy společnosti bez rozdílu {{Prostrkaně|a tak tím pracovní dobu každého tak omeziti, že všichni mají dosti volného času, aby — theoreticky i prakticky — účastnili se všech záležitosti společnosti}}. Teprve nyní jest tedy každá vládnoucí i vykořisťovaná třida zbytečnou, ano, stala se překážkou společenského vývoje, a teprve nyni bude bez slitování odstraněna, i kdyby měla sebe více bezprostřední moci v rukou. Dnes dosáhly výrobní sily takové moci, že čím dále dostávají se do tím prudšího konfliktu s panujícími výrobními řády. Dnes je plodnost práce tak ohromně rozvinuta, že ještě jen sespolčení výroby jest s to odstraniti dnešní marnění výrobních sil na jedné a hromadnou chudobu na straně druhé. Zároveň však to, že společnost osvojuje si výrobní prostředky, jest zárukou neustálého, stále pokračujícího rozvoje výrobních sil a nekonečného stoupání výroby samé. {{Prostrkaně|Poprvé}} sice, ale přece jest tu možnost pomocí sespolečněné výroby zajistit všem členům společnosti jejich existenci, existenci, která bude nejen po stránce hmotné dostatečnou a den ze dne bohatší, {{Prostrkaně|nýbrž která jim bude zaručovat úplně svobodný rozvoj a uplatněni všech jejich tělesných i duševních schopností}}.«

Už pro {{Prostrkaně|dobu nejbližší}} klade sociální demokracie řadu požadavků, jimiž má býti tento cíl lidové výchovy připravován. Dle usnesení sjezdu československé sociální demokracie v Českých Budějovicích jsou požadavky ty shrnuty v následující resoluci:

Sjezd žádá:

A. {{Prostrkaně|Aby se každému zajistilo dosazení vzdělaní přiměřeného jeno schopnostem}}:

1. Zřizování a udržování nutných mateřských školek a dětských zahrádek, jakož i škol obecných, středních a vysokých státem.

2. Zákaz práce dětské.

3. Bezplatnost vyučování a učebných prostředků ve vSech Sstavech vychovávacích a vyučovacích.

4. Úplně bezplatné zaopatřování chudobných žáků ve škole povinné a dále chudobných a schopných chovanců ve všech ostatních vyučovacích a vychovávacích ústavech.

5. Úplné odloučení školy od církve.

6. Školství své spravujž každá národnost autonomně. Vzhledem k tomu však, že si této autonomie národové dosud nevymohli a zemským zákonodárstvím hrozí školství nebezpečí reakce, přísluší rozhodování o základních principech ve věcech školských říšskému parlamentu, zbudovanému ua podkladě všeobecného, rovného a přímého práva volebního.

7. Nejvyšším úřadem vyučovacím budiž do provedení autonomie národní říšská rada školní, v níž by byli zastoupeni učitelové i lékaři, zvolení svými soudruhy v povolání, většinu její nechť však zvolí obyvatelstvo ze svého středu všeobecným rovným, přímým a tajným volením, rovněž tak buďtež složeny školní rady zemské, okresní a místní jako úřady podřízené.

8. Počet žactva nepřesahuje v jedné třídě 30.

9. Zrušení jednotřídních a dvoutřídních škol. Zřizování měšťanských škol i v obcích venkovských a to takovým způsobem, aby každému žáku byla umožněna jejich návštěva.

10. Důkladné vzdělání učitelů.

B. {{Prostrkaně|Aby se státem zajistilo nutné minimum vzdělání, žádá dále sjezd}}:

11. Devítiletou povinnou návštěvu školní (do dokonaného 15. r. věku), vyučování v nutných světských předmětech vyučovacích, zahrnujíc v to vyučování mravovědě, zakládům práv, vůbec státoobčanskym právům a povinnostem, ústavě a zákonodárství, základům národního, hospodářství a finanční vědě. Vyučování přihlížej především k požadavkům praktického života a vyvíjení samostatné soudnosti žáka; reálie mějtež proto převahu nad učením theoretickým, názorné vyučování a vlastní úsudek žákův nad pouhým učením na paměť. Názorné vyučování budiž doplněno vyučováním práci. Při školách obecných buďtež zřízeny dílny učební, v nichž by se vyučovalo počátkům řemesel.

C. {{Prostrkaně|K zajištěni nezávislosti školy a učitelů od tříd, konfesí a stran žádá sjezd}}:

12. Stejnoměrné a slušné placení (služné a pense) učitelů státem; obcím a zemím přísluší právo přispívati na podporu svého školství.

13. Učitelstvo nechť podléhá disciplinárnímu řízení senátu, jenž budiž složen z učitelů volených svými soudruhy v povolání.

14. Volbu inspektorů a řídících učitelů provádí podřízené učitelstvo ze svého středu.

15. Postup dějž se dle stáří služebního.

16. Kvalifikace budiž veřejná.

17. Methoda vyučovací budiž úplně svobodnou.

V komunálním programu, rovněž na sjezdu budějovickém schváleném, pak mimo jiné vysloven jest následující požadavek:

„V ohledu kulturním budiž obcí podniknuto vše, aby vyučování na všech učilištích bylo bezplatné a aby se žactvu dostalo bezplatných učebních pomůcek. Pro dítky škole nepovinné zřizovány buďtež dětské opatrovny, feriální osady atd. Kde toho nelze, zimní a letní ošetřovatelny, kde by dítky po čas zaměstnání rodičů nalezly opatrování a zušlechtění. O dítky škole povinné budiž i mimo školu postaráno, by po čas zaměstnáni rodičů nezůstaly bez dozoru, poskytnutím praktického poučování a ušlechtilé zábavy. Pro dítky, které byly k výchově přikázány, neb které od rodičů vychovávány býti nemohou, zříseny buďtež vychovatelny pod dozorem odborných sil. Pro mládež škole odrostlou buďtež péčí obce pořádány výchovné a odborné přednásiy a ušlechtilé zábavy. Vedle museí, sbírek a pořádání výstav zřizovány buďtež knihovny, veřejné čítárny, občasné theoretická a praktické kursy o výživě, o první pomoci při nehodách, o právech a povinnostech občanských v obci, státě a pod.“

K některým z těchto požadavků budtež zde připojena podrobnější vysvětlení. V prvé řadě pokud se týká {{Prostrkaně|poměru školy k církvi}}. Žádá-li sociální demokracie úplné odloučení školy od církve, neznamená to, že by chtěla znásilňovat rodiče, kteří ještě mají opravdu náboženské přesvědčení a kteří chtějí, aby jejich děti byly nábožensky vycvičeny. V tom by jim nikdy žádný sociální demokrat, jenž uznává zásadu, že náboženství je věcí soukromou, jistě nebránil. Ale o jedno se jedná: Aby náboženství nebylo vyučováno ve škole a aby dokonce školní vyučování neovládalo. {{Prostrkaně|Do školy patří věci rozumu, věci víry patří do kostela}}! Každá církev, když chce vychovávat děti těch, kdož jim je dobrovolně k výchově svěřují, má dosti prostředků, aby je {{Prostrkaně|vychovávala mimo školu}}. Nechceme, aby byla škola {{Prostrkaně|náboženská}}, křesťanská neb židovská neb mohamedánská, tak jako křesťanskými, židovskými, mohamedánskými nejsou počty, přírodopis, fysika, věda, umění, filosofie. Chceme bezkonfesionelní školu, ve které by vyučováno bylo jen věcem přirozeným, které neprotiví se rozumu a skutečnosti. V důsledcích toho ovšem žádáme, aby klerikálové nerozhodovali také o správě školy, aby vytlačeni byli kněžští zástupci z místních, okresních i zemských školních rad, za to však aby do podobných sborů byli všeobecným rovným hlasováním voleni zástupci učitelstva a občanstva.

Poněvadž {{Prostrkaně|škola obecná}} jest dnes jediným zdrojem vědění pro nejširší kruhy lidu, proto žádáme, aby ji stát věnoval největší pozornost. V poměru ke gymnasiím a realkám a dokonce v poměru k universitě, kteréžto ústavy zřízeny jsou hlavně pro žáky z majetných tříd, nakládá stát s obecnými školami v pravém slova smyslu macešsky. O věcný náklad škol musí se starat finančně bez tak ruinované {{Prostrkaně|obce}}, osobní náklady (platy učitelů) uvaleny jsou na bedra {{Prostrkaně|zemí}}, jejichž hospodářství už tak jako tak končí (na př. v Čechách) pravidelným deficitem. Stát, který tolik milionů vyhazuje na vojsko, nemá na školy peněz. Trpí, aby žáci byli umístěni v naprosto nevyhovujících místnostech, jednotlivé třídy aby byly přeplněny, obecné školy aby postrádaly nejnutnějších učebných pomůcek. Je lhostejným k tomu, když učitelé jsou odměňováni žebráckou almužnou. Třídnímu státu neleží na srdci osud dětí třídy porobené — nápravu v tomto ohledu zjedná jedině třídní hnutí proletariátu, sociální demokracie.

Požadavek bezplatného vyučování a {{Prostrkaně|úplně bezplatného zaopatření chudých žáků ve škole}} (odst. 4.) je požadavkem ryze socialistickým; jeho uskutečnění má být přechodem k době, kdy starost o tělesnou i duševní výchovu mládeže přejde na celou společnost. Bezplatné zaopatření chudých žáků jest ostatně předpokladem pro zásadu, aby všem dětem byly brány vzdělání stejně otevřeny. Jinak zase bylo by toto právo pro chudé jen na papíře. Bezplatnost vyučování na obecných školách je zavedena ve Švýcarsku, ve Francii, v Prusku a v mnohých jihoněmeckých státech. Ve Francii a Spojených Státech, asi ve 100 obcích kantonu curyšského, na obecných školách v Londýně, Štokholmě, Amsterodamě dostávají žáci bezplatně všechny učebné pomůcky. Paříž vydává ročně milion franků na školní jídelny, ve kterých žáci dostávají v poledne buď úplně zadarmo nebo za nepatrný poplatek teplé obědy. V Roubaix, Lille, Montluçonu a mnohých jiných francouzských městech, kde se dostali socialisté do obecního zastupitelstva, dostávají rovněž školní dítky ve škole teplé obědy a mimo to vždy dvakrát za rok, na podzim a z jara, nové šaty. Podobné usnesení učinili socialisté v obecním zastupitelstvu Jmoly, San Rema a jiných měst italských. Všude dle souhlasného svědectví učitelů objevily se dobré výsledky těchto opatřeni ihned také na prospěchu žactva ve vyučování.

Zbývá nám na konec promluvit ještě několik slov o {{Prostrkaně|poměru sociální demokracie k učitelstvu}}. Jako si váží sociální demokracie školy, tak váží si i stavu učitelského. Vždycky, když učitelé hlásili se o zlepšení svého stavu, vždy měli v sociální demokracii účinnou a ochotnou podporu. Mohli na ni spoléhat, když domáhali se {{Prostrkaně|zlepšení svých platů}}, mohou na ni spoléhat, když bojují o svou {{Prostrkaně|osobní a politickou neodvislost}}, zejména když bojují za zrušení hanebného {{Prostrkaně|disciplinárního řádu}}, u ní nacházejí porozumění, když se domáhají pro sebe {{Prostrkaně|akademického vzdělání}}. Zkušenost také učí, že tam, kde jsou sociálně demokraticky uvědomělí rodičové, tam že panuje {{Prostrkaně|nejlepší shoda mezi učiteli a rodiči školních dítek}}, tam že rodiče mají porozumění pro práci učitele a že ji v rodině dle své možnosti a dle své schopnosti podporují. A to vše nedělají sociální demokraté snad z důvodů demagogických, aby si učitele {{Prostrkaně|politicky}} zavázali, aby vylákali v případu voleb na nich hlas. Toho jsme si vědomi: Který učitel jest opravdu inteligentním, který stýká se s lidem, v jehož středu žije a působí a který otevřenýma očima zírá kolem sebe, ten nemůže odepřít našemu hnutí sympatií. A kdybychom chtěli lovit v řadách těch ostatních, ti by svou příslušností k našemu hnutí mohli nás spíše poškodit než by nám prospěli. Ne tedy z politické vypočítavosti stojí sociální demokracie na straně učitelstva, nýbrž z přesvědčení, že tím se staví na stranu spravedlnosti a pak také z {{Prostrkaně|vlastního zájmu}}. Vždyť většina těch, které učitelé vychovávají, jsou děti lidu, a my dobře víme, že {{Prostrkaně|svobodné, nezávislé občany jen svobodný, nezávislý občan může vychovávat, kdežto otrok vychovává jenom otroky}}!

Pohříchu musíme říci, že v učitelském stavu jakožto celku není ještě takové pochopení pro sociálně demokratické hnutí, jak by se za těchto okolností dalo očekávat. Jsou v něm sice jednotlivci opravdu pokrokoví, ale velmi mnozí učitelé dosud tonou v indiferentnosti, ne-li dokonce ve zpátečnictví. »Nár. Politika« jest jim jedinou duševní potravou, úsměv pana faráře nebo dokonce pozvání k farské hostině největším štěstím. Přes to, že sami svým postavením jsou proletáři, dívají se na dělníky s vysoka a lepí se na šosy pánům, na venkově sedlákům, ve městech měšťákům. {{Prostrkaně|Nemají porozumění ani pro zájmy svého vlastního stavu, pro svou vlastní organisaci}}. To bylo vidět i za boje našeho proti prováděcím nařízením, ve kterém učitelstvo, o nějž se přece vedle dělnictva hlavně jednalo, nesplnilo svou povinnost tak, jak ji splnit mělo.

V tomto ohledu jest povinností pokrokových příslušníků učitelského stavu, aby vytrvalou prací šířili kolem sebe mužnost, sebevědomí. Budou-li svědomitě pracovat, dočkáme se toho, že učitelstvo jako celek vybředne ze zajetí klerikálního pokrytectví a nacionálních frásí a že bude stát tam, kde jedině je jeho místo — jakožto přední stráž na dráze pokroku!

Dělníci však i tehdy, když je snad dělí ještě od učitele různost politického přesvědčení, nikdy nezapomenou, {{Prostrkaně|pokud jde o školní vyučování}}, že proti učiteli, který ve škole plní svou povinnost, nesmi se nikdy stavět a že působením na děti musejí vyučovací jeho práci {{Prostrkaně|podporovat}}. Tím podají důkaz, že zájem o vzdělání je jim nad všechny ostatní zájmy, tím prokáží svou inteligenci, vyspělost, tím ponenáhlu u učitelstva vynutí si respekt, který prospěje nejenom jim, nýbrž celému našemu hnutí.

{{Oddělovač|*}}

Socialismus jest loupeží dětí, chce rozvrátit rodinu, vyrvat děti z náručí rodičů a s rodinou zničit základy kulturní společnosti! Tak obviňují sociální demokracii její nepřátelé. Ovšem, co slovo, to lež. Stoupenci dnešních společenských řádů, činíce nám výtky, viní nás ze svých vlastních zločinů. Dnes, jak jsme ukázali, prostřednictvím vlivu, který na školu vykonává třídní stát a pomocník jeho, klerikalismus, provádí se soustavné loupení dětí: dětská srdce jsou štvána proti tomu, co rodičům je svatým, dětský rozum jest vědomě a úmyslně otupován, aby nemohl poznat pravdu, dětská vůle je s rafinovanou plánovitostí ničena, aby v životě bez odporu otrocky se podřizovala rozkazům uchvatitelů moci. Teprve škola, o níž sociální demokracie usiluje, {{Prostrkaně|vrátí zase dítky rodičům, pro děti bude zdrojem nezakalené, čisté, poctivé pravdy a pro lid bude nejdůležitějším prostředkem jeho osvobození}}. Proto zejména dnes, kdy klerikální úklady proti škole stávají se stále smělejšími, všichni ti, jimž záleží na pravdě a spravedlnosti, na vzdělání a svobodě národa, musí býti prodchnuti jediným heslem: {{Prostrkaně|Za rudým praporem pro svobodu školy!}}

{{Poznámky pod čarou}}
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>f7thihiztuz7oww7ff4w0h0q3refjoy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Bedřich Bernau</title>
    <ns>100</ns>
    <id>38471</id>
    <revision>
      <id>282100</id>
      <parentid>281992</parentid>
      <timestamp>2022-08-20T08:27:31Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ Blíževedly</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1509" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Bedřich
  | příjmení = Bernau
  | alternativní jméno = Přemysl Bačkora
  | Image = Bedrich Bernau 1899 Narodni album.jpg
  | datum narození = 22. srpna 1849
  | místo narození = Praha
  | datum úmrtí = 2. ledna 1904
  | místo úmrtí = Plaňany
  | popis = úředník a spisovatel
  | BiografieWiki = Bedřich Bernau
  | SeznamNK = jk01011900
}}
'''Bedřich Bernau''' (1849–1902) byl český cukrovarský úředník a spisovatel, autor vlastivědných spisů v češtině a němčině. Byl synem pedagoga [[Autor:Josef Množislav Bačkora|Josefa Množislava Bačkory]]. {{Více}}

== Dílo ==
* [[Čechy, Díl X. Krušné hory a Poohří]] (1896) {{Online Kramerius|ABA001|1277699}}

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''-nau.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Benešov|Benešov]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bezděz|Bezděz]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bezdružice|Bezdružice]]
* [[Ottův slovník naučný/Blíževedly|Blíževedly]]
* [[Ottův slovník naučný/Brod (obec)|Brod (obec)]] (část)
* [[Ottův slovník naučný/Bystřice|Bystřice]]
* [[Ottův slovník naučný/Plaňany|Plaňany]]

=== Překlady ===
* [[Autor:Seweryn Goszczyński|Seweryn Goszczyński]]: [[Zámek Kaňovský]] (1871) {{Online Kramerius|ABA001|21507344}}

[[Kategorie:Čeští autoři]]
[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>6ouh3e0m5exy53be5rqrb28oc6a4qm2</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Autor:Jan Štěpánek</title>
    <ns>100</ns>
    <id>45079</id>
    <revision>
      <id>282094</id>
      <parentid>259029</parentid>
      <timestamp>2022-08-20T07:19:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <minor />
      <comment>/* Ottův slovník naučný */ +1</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2658" xml:space="preserve">{{Autorinfo
  | jméno = Jan
  | příjmení = Štěpánek
  | Image = Jan Stepanek 1896.png
  | datum narození = 13. května 1844
  | místo narození = Skuteč
  | datum úmrtí = 25. listopadu 1916
  | místo úmrtí = Král. Vinohrady
  | popis = český lékárník
  | SeznamNK = nlk20000089086
}}
'''Jan Štěpánek''' (1844–1916), na seznamu spolupracovníků Ottova slovníku naučného nesprávně uváděný jako '''Josef Štěpánek''', působil jako lékárník na Královských Vinohradech (dnes Praha-Vinohrady). Byl veřejně činný jako II. náměstek vinohradského starosty, člen okresního zastupitelstva, záložny a několika stavovských a odborných sdružení.

Jeho syn [[Autor:Otto Štěpánek|Otto Štěpánek]] (1881–1930) byl rovněž vinohradským lékárníkem a pod značkou ''O.šnk.'' přispíval do posledních dílů Ottova slovníku naučného.

== Dílo ==

=== Ottův slovník naučný ===
Přispíval do [[Ottův slovník naučný|Ottova slovníku naučného]] pod značkou ''šnk.'' Je autorem nebo spoluautorem hesel:
* [[Ottův slovník naučný/Electuarium|Electuarium]]
* [[Ottův slovník naučný/Elixirium|Elixirium]]
* [[Ottův slovník naučný/Fenacetin|Fenacetin]]
* [[Ottův slovník naučný/Houba (různé významy)|Houba]] (lisovaná, mycí, pálená)
* [[Ottův slovník naučný/Jesuitský prášek|Jesuitský prášek]]
* [[Ottův slovník naučný/Lékárnictví|Lékárnictví]]
* [[Ottův slovník naučný/Limonáda|Limonáda]]
* [[Ottův slovník naučný/Limousinova pouzdérka|Limousinova pouzdérka]]
* [[Ottův slovník naučný/Linimenta|Linimenta]]
* [[Ottův slovník naučný/Opodeldok|Opodeldok]]
* [[Ottův slovník naučný/Pilulky|Pilulky]]

== Reference ==
* Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých VIN Z7, s. 221. [http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=AC3E7C2ECDFA4E37AF55E7B795F3C7CF&amp;scan=226 Dostupné online.]
* Úmrtí. ''Národní politika'', 26.11.1916, roč. 34, č. 328, s. 8. {{Online Kramerius|ABA001|17806859}}
* Ph. Mag. Jan Štěpánek (parte). ''Národní listy'', 26.11.1916, roč. 56, č. 328, s. 14. {{Online Kramerius|ABA001|5641779}}
* Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 623, obraz 515. [http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?action=link&amp;ref=czarch:CZ-100000010:874&amp;karton=623&amp;folium=515 Dostupné online.] (Uvádí rok narození 1846, což je v rozporu s dalšími zdroji.)
* Jan Štěpánek. ''Světozor'', roč. 30, č. 45, s. 538. [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/30.1895-1896/45/538.png Dostupné online.] (Uvádí rok narození 1847.)

[[Kategorie:Spolupracovníci Ottova slovníku naučného]]</text>
      <sha1>aomcarz21ckof6wogltah89m1melc9z</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Mariánské Lázně – Perla světových lázní</title>
    <ns>0</ns>
    <id>50863</id>
    <revision>
      <id>282075</id>
      <parentid>234675</parentid>
      <timestamp>2022-08-19T21:07:17Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; oprava kódu; optimalizace kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="580" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Mariánské Lázně
  | PODTITULEK = Perla světových lázní
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Mariánské Lázně, perla světových lázní.'' V&amp;nbsp;Mariánských Lázních: Úřední lázeňská správa, 1927. 96&amp;nbsp;s.
  | ONLINE = {{Kramerius|mlp|c624d370-0e33-11e3-b485-0030487be43a}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | IMAGE = Mariánské Lázně – perla světových lázní 01.jpg
  | INDEX = Mariánské Lázně perla světových lázní - 1927.djvu
}}

&lt;pages index=&quot;Mariánské Lázně perla světových lázní - 1927.djvu&quot; include=&quot;3,5-6&quot; /&gt;</text>
      <sha1>13jc534qodexd6zdvv3gxaz8r5nhl9x</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Náš poklad</title>
    <ns>0</ns>
    <id>57094</id>
    <revision>
      <id>282076</id>
      <parentid>167508</parentid>
      <timestamp>2022-08-19T21:07:22Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Danny B.</username>
        <id>31</id>
      </contributor>
      <comment>- prázdné parametry {{Textinfo}}; oprava kódu; kosmetické úpravy</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="9888" xml:space="preserve">{{Textinfo
  | TITULEK = Náš poklad
  | PODTITULEK = 270 národních písní pro zpěv a klavír
  | AUTOR = [[Autor:Ferdinand Sládek|Ferdinand Sládek]]
  | POPISEK = sbírka písní
  | ZDROJ = &lt;nowiki/&gt;
* {{Citace monografie
  | jméno = Ferdinand
  | příjmení = Sládek
  | odkaz na autora = Autor:Ferdinand Sládek
  | titul = Náš poklad
  | svazek = 1
  | vydání = 1. (v Orbisu)
  | místo = Praha
  | vydavatel = Orbis
  | rok = 1951
}}
* {{Citace monografie
  | jméno = Ferdinand
  | příjmení = Sládek
  | odkaz na autora = Autor:Ferdinand Sládek
  | titul = Náš poklad
  | svazek = 2
  | vydání = 2
  | počet stran = 143
  | místo = Praha
  | vydavatel = Supraphon
  | rok = 1983
}}
* {{Citace monografie
  | jméno = Ferdinand
  | příjmení = Sládek
  | odkaz na autora = Autor:Ferdinand Sládek
  | titul = Náš poklad
  | svazek = 2
  | vydání = 3
  | počet stran = 143
  | místo = Praha
  | vydavatel = Supraphon
  | rok = 1989
  | isbn = 80-7058-037-2
}}
  | LICENCE = PD old 70
}}

&lt;div style=&quot;text-align: center;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;text-transform: uppercase;&quot;&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: large;&quot;&gt;[[Autor:Ferdinand Sládek|Ferdinand Sládek]]&lt;/div&gt;
&lt;div style=&quot;font-size: xx-large;&quot;&gt;Náš poklad&lt;/div&gt;
270 národních písní
&lt;/div&gt;
''Z písní bechyňských, blaťáckých, chodských, libických, řečických, slovenských, trocnovských, z [[Autor:Jan Malát|Malátova]] „[[Český národní poklad|Pokladu]]“ aj.''
&lt;div style=&quot;font-style: italic; text-transform: uppercase;&quot;&gt;Zpěv a klavír&lt;/div&gt;
&lt;/div&gt;

== I. díl ==
# [[/Aby nás pán Bůh miloval/]]
# [[/Adámku náš!/]]
# [[/Ach, dolina, dolina/]]
# [[/Ach, není tu, není/]]
# [[/Ach, prší, prší rosička/]]
# [[/Ach, synku!/]]
# [[/A já sám/]]
# [[/A já vždycky/]]
# [[/Andulko, huběnko!/]]
# [[/Andulko, mé dítě/]]
# [[/Andulko šafářova/]]
# [[/Anička, dušička/]]
# [[/Anička mlynárova/]]
# [[/Aničko šafářovic!/]]
# [[/Aničko, dzěvečko!/]]
# [[/Ani vy to sobě, rodičové moji/]]
# [[/Až já pojedu přes ten les/]]
# [[/Boly časy, boly/]]
# [[/Což se mně, má milá, hezká zdáš/]]
# [[/Což ten jetelíček/]]
# [[/Čekala jsem/]]
# [[/Červená růžičko, rozvíjej se/]]
# [[/Či’s něbyl doma?/]]
# [[/Čí to husičky na tej vodě?/]]
# [[/Dej nám pán Bůh zdraví!/]]
# [[/Dívča, dívča/]]
# [[/Dobrú noc, má milá!/]]
# [[/Hajej, můj andílku/]]
# [[/Hájku/]]
# [[/Hej, Slované!|Hej, Slované]]
# [[/Holka modrooká!/]]
# [[/Hory doly/]]
# [[/Hrály dudy u Pobudy/]]
# [[/Chodila po včelínku/]]
# [[/Chodil jsem mnoho let/]]
# [[/Já jsem mistr/]]
# [[/Já jsem si vyvolil za ochranku/]]
# [[/Já jsem z Kutny Hory/]]
# [[/Já mám holubičku/]]
# [[/Já nechci žádného/]]
# [[/Jedna hodina s půlnoci byla/]]
# [[/Jel sedlák vorati/]]
# [[/Jeníčku, bloudíš/]]
# [[/Jenom ty mně, má panenko, pověz/]]
# [[/Ještě já se podívám/]]
# [[/Ještě mě v kolíbce kolíbali/]]
# [[/Jetelíčku, jeteli!/]]
# [[/Jetelíčku náš!/]]
# [[/Kde domov můj?/]]
# [[/Kde pak jsi, má milá, tak záhy chodila?/]]
# [[/Kdo jste boží bojovníci/]]
# [[/Kdybych já se nebál/]]
# [[/Kdybych já věděl, kerý deň umřu/]]
# [[/Kdyby mně to pán Bůh dal/]]
# [[/Kdyby moja milá samy pentle byla/]]
# [[/Kdyby se tatínek nevadil/]]
# [[/Kdybys měla, má panenko, sto ovec/]]
# [[/Když jsem já šel od mé milé/]]
# [[/Když jsem já k vám chodívával/]]
# [[/Když jsem plela len/]]
# [[/Když se ten ovísek vymetával/]]
# [[/Když tě vidím má panenko/]]
# [[/Kolíne/]]
# [[/Konvalinka roste pěkně zelená/]]
# [[/Koulelo se, koulelo/]]
# [[/Koupím já si koně/]]
# [[/Kudi, kudy, kudy cestička/]]
# [[/Lesti ťa, synečku, hlava bolí/]]
# [[/Letěl, letěl kraholíček/]]
# [[/Liboce sa, liboce/]]
# [[/Lúčka zelená/]]
# [[/Má milá slouží za vodou/]]
# [[/Měl jsem hezkou milou/]]
# [[/Měj mě, Jeníčku, měj mě rád!/]]
# [[/Měla jsem chlapce/]]
# [[/Měsíček svítí/]]
# [[/Mí zlatí rodiče/]]
# [[/Mně se, mně se…/]]
# [[/Moravo, Moravo/]]
# [[/Nad Tatrů/]]
# [[/Náš táta mne nutí/]]
# [[/Na to rozlóčení/]]
# [[/Nejsi, nejsi, jak jsi se dělala/]]
# [[/Nešťastný šafářův dvoreček/]]
# [[/Nevdávej se, má panenko!/]]
# [[/Neviděli jste tu mé panenky?/]]
# [[/Nic nedbám/]]
# [[/Nitra milá, Nitra!/]]
# [[/Okolo Libice/]]
# [[/Okolo Třeboně/]]
# [[/Otče, otče, otče, otče náš/]]
# [[/Ó Velvary!/]]
# [[/Pane Bože nebeskej/]]
# [[/Pásla ovčičky v zeleném háječku/]]
# [[/Poděbradská brána/]]
# [[/Pode mlejnem/]]
# [[/Pod dubem, za dubem/]]
# [[/Pod našima okny teče vodička/]]
# [[/Pod tým naším okenečkom/]]
# [[/Pořád se mne naši ptají/]]
# [[/Prídi, Janík premilený!/]]
# [[/Prídi ty, šuhajko!/]]
# [[/Proto jsem si kanafasku koupila/]]
# [[/Proč, kalino, v struze stojíš?/]]
# [[/Prší, prší, len sa leje/]]
# [[/Přeletěla łaštověnka/]]
# [[/Přišla je mi včera z rána/]]
# [[/Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku!/]]
# [[/Rajneráček/]]
# [[/Sadila, sadila/]]
# [[/Sedlák, sedlák/]]
# [[/Sila čočku/]]
# [[/Sivá holubičko/]]
# [[/Spadla mi šablička/]]
# [[/Spievaj si, slávičku!/]]
# [[/Šila košiličku/]]
# [[/Šla panenka pro vodu/]]
# [[/Tamhle chaloupka/]]
# [[/Teče voda/]]
# [[/Těšme se blahou nadějí/]]
# [[/Tluču, tluču/]]
# [[/To jsou dudy/]]
# [[/Travička zelená/]]
# [[/Ty bechyňský zvony/]]
# [[/Umrem, umrem/]]
# [[/U našich stájů/]]
# [[/U okýnka stával jsem/]]
# [[/U panského dvora/]]
# [[/U těch našich dvířek/]]
# [[/Už mně koně vyvádějí/]]
# [[/Už mou milou do kostela vedou/]]
# [[/Už mou milou na oddavky vedou/]]
# [[/Už vás opouštím/]]
# [[/Vdejte mě, matičko/]]
# [[/Vím já lučinu/]]
# [[/Voči, černé voči/]]
# [[/Voděnka studená jako led/]]
# [[/Vrať mi, milá, vrať mi ten dar/]]
# [[/Vychází sluníčko/]]
# [[/Vyletěla holuběnka ze skály/]]
# [[/Vy pantličky/]]
# [[/Vysvítla mi hvězdička/]]
# [[/Vyšla hvězda jasná/]]
# [[/Vždycky mně matička říkávala/]]
# [[/Zahučaly hory/]]
# [[/Zakukala žežulička/]]
# [[/Zda-li nám, panenky, povíte?/]]
# [[/Zdálo se mi, zdálo/]]
# [[/Zdálo se mně/]]
# [[/Zelení hájové/]]

== II. díl ==
# [[/Ach, dybych já byla tú bílú holubičkú/]]
# [[/Ach, holka, holka!/]]
# [[/Aj, hory, hory/]]
# [[/Išla Marina/]]
# [[/Ani vy to sobě, rodičové moji/]]
# [[/Bejvávalo, bejvávalo/]]
# [[/Běžela ovečka/]]
# [[/Bratří, bratří!/]]
# [[/Bývali Čechové statní jonáci/]]
# [[/Co je ti?/]]
# [[/Což ten slavíček/]]
# [[/Červená růžičko/]]
# [[/Čie sú to kone?/]]
# [[/Čí jsou to koníčky/]]
# [[/Hej, Slované!/]]
# [[/Dlouho, můj Jeníčku/]]
# [[/Dolina, dolina (Moravská)/]]
# [[/Dolina, dolina (Slovenská)/]]
# [[/Hajho, husy, ze pšenice/]]
# [[/Honzíčka mám ráda/]]
# [[/Hop, hej! cibuláři/]]
# [[/Horo, horo vysoká jsi!/]]
# [[/Hořela lípa, hořela/]]
# [[/Chovejte mě má matičko!/]]
# [[/Chytili jsme lososa/]]
# [[/Já bych šel za milou/]]
# [[/Já do lesa nepojedu/]]
# [[/Já mám chaloupku/]]
# [[/Já mám koně, vrany koně/]]
# [[/Já mám mou panenku v Roudnici/]]
# [[/Jede mladík/]]
# [[/Jináč není v posvícení/]]
# [[/Jsou, jsou na potoce ráčata/]]
# [[/Kde je sládek/]]
# [[/Kdybys byl, Jeníčku, poslouchal matičku/]]
# [[/Pasol Janko tri voly/]]
# [[/Boleraz/]]
# [[/Když jsem já ty koně pásal/]]
# [[/Když jsem nebyl doma/]]
# [[/Když jsem šel okolo vrat/]]
# [[/Když jsem šel cestičkou/]]
# [[/Kováři/]]
# [[/Křepelenka křepelala/]]
# [[/Kukulienka, kdze si bola?/]]
# [[/Kukulienka kuká/]]
# [[/Kylisaří za vodou/]]
# [[/Líto je mně, můj tatíčku!/]]
# [[/Loučení, loučení!/]]
# [[/Majerán, majerán/]]
# [[/Má milá, má milá, černé oči máte/]]
# [[/Mám já pole/]]
# [[/Mám šedivou hlavu/]]
# [[/Mariška! nepolievaj chodníčky!/]]
# [[/Má zlatá Mařenko/]]
# [[/Pěknej obrázek mám/]]
# [[/Měla jsem holoubka/]]
# [[/Moje panenka na mě se hněvá/]]
# [[/Muzikanti, co děláte?/]]
# [[/Nad Berounkou pod Tetínem/]]
# [[/Na tom našem dvoře/]]
# [[/Na tom pražském mostě/]]
# [[/Láska, Bože, láska/]]
# [[/Na tý louce zelený/]]
# [[/Na vojnu nepůjdu/]]
# [[/Nechci, nebudu k vám chodívat/]]
# [[/Nechoď tam!/]]
# [[/Nepudu domů/]]
# [[/Nestůjte mládenci pod okny/]]
# [[/Nevybírej/]]
# [[/Oliva, oliva/]]
# [[/O řebíčku zahradnický/]]
# [[/Ovčáci!/]]
# [[/Petrovický zámek/]]
# [[/Petře, Pavle!/]]
# [[/Píme pivo s bobkem!/]]
# [[/Písně dcery ducha mého/]]
# [[/Počkej, povím/]]
# [[/Pred vaší je zahrádečka/]]
# [[/Pri Prešporku na Dunaji/]]
# [[/Proč bychom veseli nebyli?/]]
# [[/Okolo Frýdku cestička/]]
# [[/Proč si k nám nepryšeu?/]]
# [[/Pršívalo, jen se lilo/]]
# [[/Sil jsem proso/]]
# [[/Slovan jsem/]]
# [[/Slyšel jsem/]]
# [[/Strejček Nimra/]]
# [[/Sviť měsíčku, polehoučku!/]]
# [[/Šla panenka k zpovídání/]]
# [[/Moravo, Moravo/]]
# [[/Takú som si frajerôčku/]]
# [[/Tatíčku starej náš!/]]
# [[/Tážete se, proč jsem Slovan?/]]
# [[/Ten dráchovskej kostelíček/]]
# [[/Těš se, má panenko!/]]
# [[/Těžko je mi/]]
# [[/Trávo, trávo!/]]
# [[/U našeho jazera/]]
# [[/Zelení hájové/]]
# [[/Už se fašang kráci/]]
# [[/Včera neděle byla/]]
# [[/Včera se mně něco zdálo/]]
# [[/V dobrém jsme se sešli/]]
# [[/Veleť, vtáčko, veleť/]]
# [[/Vím ja hruščičku jednu/]]
# [[/Vlaštovička lítá/]]
# [[/V Nevolickém oudolí/]]
# [[/Vstávej, má Andulko/]]
# [[/Vodu, vodu/]]
# [[/Však nám tak nebude/]]
# [[/Všeci povídajú/]]
# [[/Vy hvězdičky/]]
# [[/V tom našem sádečku/]]
# [[/Zadudej, dudáčku/]]
# [[/Za háj/]]
# [[/Zahrejte mně, muzikanti!/]]
# [[/Zakukala zezulenka/]]
# [[/Zasviť mi, ty slunko zlaté/]]
# [[/Zazpívej, slavíčku, vesele!/]]
# [[/Žežulinka kuká/]]

[[Kategorie:Sbírky písní]]</text>
      <sha1>b6yovw4hgnulg10q457q9ybmlmh6sm1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční křen 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85672</id>
    <revision>
      <id>282077</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:27:39Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční křen 1.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 5.   | DALŠÍ = Jableční křen 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční křen 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO =…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="857" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční křen 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční kaše 5.
  | DALŠÍ = Jableční křen 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční křen 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 82
}}
{{Forma|proza}}
Několik oloupaných, na čtvrtky nakrájených míšenských jablek se dusí ve vlažné vodě se šťávou citronovou a kusem cukru, a protlačí sítem. Po vychladnutí se smíchají s postrouhaným křenem a vinním octem. — Jableční křen se přidává ke studené pečeni, zvěřině a k rybě na modro.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>6sjw653ydbj0hihobne8ailg5o9iybw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční křen 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85673</id>
    <revision>
      <id>282078</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:29:23Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční křen 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční křen 1.   | DALŠÍ = Jableční ježek }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční křen 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="741" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční křen 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční křen 1.
  | DALŠÍ = Jableční ježek
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční křen 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 82-83
}}
{{Forma|proza}}
Syrová míšenská jablka se postrouhají, a s postrouhaným křenem, utlučeným cukrem, vínem a octem smíchají, aby povstala hustá omáčka. Obyčejně se dává k modré štice s máslem. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>lwxo8yxr0quvoxe6f3z0yyjpzclzads</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční ježek</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85674</id>
    <revision>
      <id>282079</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:32:26Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční ježek   | PŘEDCHOZÍ = Jableční křen 2.   | DALŠÍ = Jableční amolety 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční ježek   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="796" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční ježek
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční křen 2.
  | DALŠÍ = Jableční amolety 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční ježek
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 83
}}
{{Forma|proza}}
Jablka se oloupají, vykrojí a na lístky nakrájejí. Forma se výloži máslovým těstem, a nasypou se do ní jablka, která se posypou cukrem a tlučeným hřebíčkem. Jablka se pokryjí těstem, forma zaváže a dvě hodiny v horké vodě vaří. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>4zol1u9fz54v77le4v47fe95pgz6kox</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční amolety 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85675</id>
    <revision>
      <id>282080</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:38:50Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční amolety 1.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční ježek   | DALŠÍ = Jableční amolety 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční amolety 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁ…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="835" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční amolety 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční ježek
  | DALŠÍ = Jableční amolety 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční amolety 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 83
}}
{{Forma|proza}}
Dobrá jablka se uvaří ve víně, protlačí sítem, smíchají s usekanými mandlemi a vanilkou, namaží na tenké svitky, které se svinou. Oba konce se přeloží a pomaží bílkem, posypou postrouhaným sucharem, usmaží na másle, a posypou cukrem a dají s omáčkou na stůl.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>ap03setpgxzk95mycwbz3ld47a9uirf</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční amolety 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85676</id>
    <revision>
      <id>282081</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:40:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční amolety 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční amolety 1.   | DALŠÍ = Pěnovka (omleta) s jablky }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční amolety 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="782" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční amolety 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční amolety 1.
  | DALŠÍ = Pěnovka (omleta) s jablky
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční amolety 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 83
}}
{{Forma|proza}} 
4 žloutky se rozmíchají se dvěma lžicemi smetany, malou lžičkou cukru a soli. Amoleta se na másle upeče, položí na mísu, pomaže připravenou jableční kaší s hrozinkami a usekanými mandlemi a posype cukrem. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>bgqupynyflykqhp2yzr8trfe7wjsyoq</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Pěnovka (omleta) s jablky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85677</id>
    <revision>
      <id>282082</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:43:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Pěnovka (omleta) s jablky   | PŘEDCHOZÍ = Jableční amolety 2.   | DALŠÍ = Jablečník 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Pěnovka (omleta) s jablky   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1035" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Pěnovka (omleta) s jablky
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční amolety 2.
  | DALŠÍ = Jablečník 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Pěnovka (omleta) s jablky
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 83
}}
{{Forma|proza}} 
Z ½ litru mléka, 5 vajec, dvou žloutků, soli a několika lžic mouky se udělá řídké těsto, ze kterého se upekou pěnovky; zatím se zpění 160 gramů (9 lotů) másla se 6 žloutky, přidá 105 gramů (6 lotů) cukru, skořice, kyselé smetany a několik na lístky nakrájených jablek; smíšeninou se pěnovky potrou, ve vymaštěné formě uloží, polijí ½ litrem horké smetany, v níž rozkloktána byla dvě vejce a trochu cukru a pěnovky se zvolna upekou.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jvpm2rktx190g68g4l7x11uav9taa9o</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85678</id>
    <revision>
      <id>282083</id>
      <timestamp>2022-08-20T05:48:51Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 1.   | PŘEDCHOZÍ = Pěnovka (omleta) s jablky   | DALŠÍ = Jablečník 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mlad…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1224" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Pěnovka (omleta) s jablky
  | DALŠÍ = Jablečník 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 84
}}
{{Forma|proza}} 
Připraví se těsto z ½ kilogr. mouky, 385 gramů (12 lotů) másla, 70 gramů (4 lotů) cukru, 4 žloutků, droždí a mléka. Několikrát se složí a konečně vyválí dva koláče. Jeden se položí na plech, na kterém jest prostřen pomastěný papír. Okraj se pomaže žloutkem a udělá z těsta vyvýšený okraj. Zatím se dusí několik nakyslých jablek s hrozinkami, drobně usekanou citronovou korou, sklenicí vína, 152 gramy (9 loty) cukru a utlučenou skořicí. Vše se promíchá, namaže na připravený koláč, přiloží druhým kusem těsta, okraj pomaže žloutkem, na povrchu vykrojí okrasa v podobě hvězdy, posype cukrem se skořicí a koláč upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>n730izmtng2wq91rmewmg15xg34p0dy</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85679</id>
    <revision>
      <id>282084</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:03:46Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 1.   | DALŠÍ = Jablečník 3. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi:…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="735" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 1.
  | DALŠÍ = Jablečník 3.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 84
}}
{{Forma|proza}} 
Několik jablek se postrouhá. Cukr se s několika žloutky usekanými mandlemi, citronovou korou a utlučenou skořicí chvíli míchá, jablka se sněhem bílků smíchají a namaží na připravený koláč.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>qxfcgawfc464llbtlwmx7abgcmsg9g6</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 3.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85680</id>
    <revision>
      <id>282085</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:11:18Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 3.   | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 2.   | DALŠÍ = Jablečník 4. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 3.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi:…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="930" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 3.
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 2.
  | DALŠÍ = Jablečník 4.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 3.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 84
}}
{{Forma|proza}} 
Zadělá se jako na koláče, přilije mléka, přidá cukru, žloutků, soli a másla, nechá chvíli kynouti, pak se vyválí koláč, položí na pomoučený plech, udělá se okraj, propíchá vidličkou a pomaže máslem; konečně se pokladou nakrájená nakyslá jablka na koláč, který se polije několika lžicemi rumu, posype hrozinkami, cukrem se skořicí a kousky másla, načež se upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>1j2tpj7bmsn5ago5onzgioiyqyiyncw</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 4.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85681</id>
    <revision>
      <id>282086</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:13:28Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 4.    | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 3.   | DALŠÍ = Jablečník 5.  }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 4.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mladé Boleslav…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="932" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 4. 
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 3.
  | DALŠÍ = Jablečník 5. 
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 4.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 84-85
}}
{{Forma|proza}} 
Máslové těsto z mouky, másla, vejce a vína se dobře propracuje a nechá přes noc odpočinouti. Pak se vyválí a položí na plech. Do trouby se dají na lístky nakrájená jablka a posypou hojně cukrem se skořicí. Asi za hodinu se rozloží po těstě s hrozinkami, rozmíchá v ½ litru smetany 5 žloutků a 2 lžíce utlučeného cukru. Koláč se smíšeninou polije a v troubě upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>fcotgnz979ajqbvzjjr9qcfq51ropwk</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 5.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85682</id>
    <revision>
      <id>282087</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:15:08Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 5.    | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 4.    | DALŠÍ = Jablečník 6.  }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 5.    | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mladé Bolesl…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="779" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 5. 
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 4. 
  | DALŠÍ = Jablečník 6. 
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 5. 
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 85
}}
{{Forma|proza}} 
Koláč se posype postrouhanými jablky. Ve sladké smetaně se rozmíchá kousek másla, 2 lžice mouky, s citronovou korou, kouskem cukru a sněhem několika bílků; smíšeninou se koláč připravený pomaže, posype sekanými mandlemi a upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>11qv5tx5tx2hqvf3vrlcujjarmcs2qe</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablečník 6.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85683</id>
    <revision>
      <id>282088</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:17:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablečník 6.    | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 5.    | DALŠÍ = Jableční koláčky }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablečník 6.    | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V Mladé B…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="858" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablečník 6. 
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 5. 
  | DALŠÍ = Jableční koláčky
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablečník 6. 
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 85
}}
{{Forma|proza}} 
210 gramů cukru se rozmíchá se 4 celými vejci, přidá kousek másla, citronová kůra, skořice, a 210 gramů (12 lotů) mouky. Pomaštěný plech se posype strouhanou houskou. Smíšenina se stejně na plech namaže, na to se pokladou na lístky nakrájená jablka, posypou cukrem se skořicí a se sekanými mandlemi.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>07dmkfm9gfpatq1tzs835l0ng1yedjv</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční koláčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85684</id>
    <revision>
      <id>282089</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:33:47Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční koláčky    | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 6.     | DALŠÍ = Jableční placka 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční koláčky    | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1031" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční koláčky 
  | PŘEDCHOZÍ = Jablečník 6.  
  | DALŠÍ = Jableční placka 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční koláčky 
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 85
}}
{{Forma|proza}} 
Velká jablka se oloupají, jádra vykrojí. Jablka se rozkrájejí na čtvrtky nebo tlusté koláčky, které se posypou cukrem se skořicí, polijí rumem a nechají hodinu státi; zatím se připraví řídké těsto z několika lžic mouky, sklenice vína, rozpuštěného másla a vejce, jablka v něm omočí, vloží na pekáč do horkého másla a po obou stranách se opekou. Mezi pečením se jimi častěji potřese, pak se posypou cukrem a žhavou lopatkou se glazírují.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>kv1ngwm7jacoho2vq35yz5pb8v2lgoc</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční placka 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85685</id>
    <revision>
      <id>282090</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:57:59Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční placka 1.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční koláčky      | DALŠÍ = Jableční placka 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční placka 1.    | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="824" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční placka 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční koláčky   
  | DALŠÍ = Jableční placka 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční placka 1. 
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 85-86
}}
{{Forma|proza}} 
Několik šťavnatých jablek se oloupe, na kostky nakrájí a posype cukrem. V mléce se rozmíchá několik vajec, přidá hrsť mouky, též i cukru a trochu vína. Vše se dobře promíchá, i s jablky na másle po obou stranách upeče, posype cukrem a skořicí.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>pmhfp9p1w1s98yk7e5n13ps3eixbcpg</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční placka 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85686</id>
    <revision>
      <id>282091</id>
      <timestamp>2022-08-20T06:59:30Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční placka 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční placka 1.     | DALŠÍ = Jableční koblihy }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční placka 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁ…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="798" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční placka 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční placka 1.  
  | DALŠÍ = Jableční koblihy
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční placka 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 86
}}
{{Forma|proza}} 
Vykrojená jablka se dusí, protlačí sítem, šťáva se svaří a smíchá dle množství jablečné šťávy se stejným dle váhy množstvím cukru, který byl s vodou svařen, až povstane hustá tekutina. Malé placky se pak na plechu upekou 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>n6i8b1xqk2eo4qnzfvwo8dy0awngjb1</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční koblihy</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85687</id>
    <revision>
      <id>282092</id>
      <timestamp>2022-08-20T07:01:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční koblihy   | PŘEDCHOZÍ = Jableční placka 2.    | DALŠÍ = Buchta s nadívanými jablky }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční koblihy   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   |…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="874" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční koblihy
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční placka 2. 
  | DALŠÍ = Buchta s nadívanými jablky
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční koblihy
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 86
}}
{{Forma|proza}} 
Máslové těsto se tence rozválí, vykrojí kolečka sklenicí, na které se položí lístky dušených jablek s hrozinkami a sekanými mandlemi, okraj se navlhčí vodou, složí se, kraje přitisknou a koblihy upekou na pomoučeném plechu. Aby se mohlo těsto přeložiti, položí se smíšenina poblíž okraje. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>104vlr8wn4rhati0h04hx46dybox230</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Buchta s nadívanými jablky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85688</id>
    <revision>
      <id>282093</id>
      <timestamp>2022-08-20T07:04:27Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Buchta s nadívanými jablky   | PŘEDCHOZÍ = Jableční koblihy    | DALŠÍ = Jableční bábovka 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční koblihy   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="982" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Buchta s nadívanými jablky
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční koblihy 
  | DALŠÍ = Jableční bábovka 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční koblihy
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 86
}}
{{Forma|proza}} 
V litru mléka se svaří kousek drobně nakrájené vanilky, po chvilce se mléko scedí. Když vychladne, smíchá se se 157 gramy másla a pěti žloutky. Za tepla se tím tak dlouho míchá, až se to pekáče nechytá. Po vychladnutí se přidá opět 5 žloutků, sníh z 10 bílků. Polovice se dá na pekáč, na to vloží vrstva dušených, nadívaných jablek, přiloží se těstem, posype cukrem a zvolna upeče. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>4beg2j1s2z20qvqxixe1c71ttxx18g9</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Elixirium</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85689</id>
    <revision>
      <id>282095</id>
      <timestamp>2022-08-20T07:20:06Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Mykhal</username>
        <id>7311</id>
      </contributor>
      <comment>čl.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1278" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Elixirium
  | PŘEDCHOZÍ = Élite
  | DALŠÍ = Elizabeth
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Element
  | AUTOR = [[Autor:Jan Štěpánek|Jan Štěpánek]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Osmý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1894. S.&amp;nbsp;527. {{Kramerius|nkp|0c0f6630-0b16-11e5-b0b8-5ef3fc9ae867|Dostupné online.}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Elixír
}}

{{Forma|proza}}
'''Elixirium''' (lat.), {{Prostrkaně|elixír}}, jest slovo původu arabského ''el iksír'' = kámen moudrosti. Za Paracelsa jmenovaly se tak vylouženiny surových léčiv lihem a vodou a přidávaly se do nich kyseliny a alkalie. '''E'''-ria taková byla tehdáž velmi oblíbena. '''E'''.&amp;nbsp;jest vlastně naše obyčejná tinktura, rozeznávajíc se pouze svou větší hustotou (koncentrací). Elixírů dříve připravovaných již se neužívá, ano i jméno samo bylo vypuštěno z&amp;nbsp;farmakopoeje rakouské i jiných, které do nedávna ještě jmenovaly smíšeninu lihu s kyselinou sírovou '''e'''.&amp;nbsp;''acidum Galleri''.
''[[Autor:Jan Štěpánek|šnk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Chemie v Ottově slovníku naučném|Elixirium]]
[[Kategorie:Lékařství v Ottově slovníku naučném|Elixirium]]</text>
      <sha1>pew41yu44zo5u9phx6sft73dvuxxqie</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Blatce</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85690</id>
    <revision>
      <id>282096</id>
      <timestamp>2022-08-20T07:35:38Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Blatce   | PŘEDCHOZÍ = Blaťané   | DALŠÍ = Blatec }}  {{Textinfo   | TITULEK = Blatce   | AUTOR = neuveden   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;149. {{Kramerius|nkp|3f4b01f0-0a06-11e5-b562-005056827e51}}   | LICENCE = PD anon 70   | WIKIPEDIA-HESLO = Blatce   | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Blatec (Hodětín)|Blatec (Hodětín)]], …“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1811" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Blatce
  | PŘEDCHOZÍ = Blaťané
  | DALŠÍ = Blatec
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Blatce
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;149. {{Kramerius|nkp|3f4b01f0-0a06-11e5-b562-005056827e51}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Blatce
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Blatec (Hodětín)|Blatec (Hodětín)]], [[w:Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec (Rovensko pod Troskami)]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Blatce: 1) B.,''' {{Prostrkaně|Blatec}}, ves v&amp;nbsp;Čechách, hejtm. Milevsko, okres, býv. panství a&amp;nbsp;pošta Bechyň (7&amp;nbsp;''km'' jihovýchod.), fara Sudoměřice; 22&amp;nbsp;d., 137&amp;nbsp;obyv. čes. (1880). — Samota Jamník čili Bažantnice a&amp;nbsp;ovčinec Čočov. — '''2)&amp;nbsp;B.,''' {{Prostrkaně|Blatec}}, ves t., hejtm. a&amp;nbsp;okr. Turnov (7&amp;nbsp;''km'' jihových.), bývalé panství Hrubá Skála, fara Týn-Rovensko, pošta Rovensko; 18&amp;nbsp;d., 91&amp;nbsp;obyv. čes. (1880). — Na blízku kamenné lomy. — '''3)&amp;nbsp;B.''' {{Prostrkaně|Malé}}, také {{Prostrkaně|Blatečky}} (něm. ''Klein-Blatten''), ves t., hejtm., okres a&amp;nbsp;pošta Dubá (6.5&amp;nbsp;''km'' jihových.), býv. panství Stránka, fara Božejov; 18&amp;nbsp;d., 106&amp;nbsp;obyv. něm. (1880). — '''4)&amp;nbsp;B.''' {{Prostrkaně|Velké}} (něm. ''Gross-Blaizen''), ves tamže, hejtm., okres a&amp;nbsp;pošta Dubá (5&amp;nbsp;''km'' jihových.), býv. panství Houska, fara Bořejov; 43&amp;nbsp;domů, 187&amp;nbsp;obyv. něm., 3&amp;nbsp;čes. (1880).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v okrese Česká Lípa v Ottově slovníku naučném|Blatce]]
[[Kategorie:Sídla v okrese Semily v Ottově slovníku naučném|Blatce]]
[[Kategorie:Sídla v okrese Tábor v Ottově slovníku naučném|Blatce]]</text>
      <sha1>jin17ieo7yjktj3y6et6bdbv7ngn01f</sha1>
    </revision>
    <revision>
      <id>282098</id>
      <parentid>282096</parentid>
      <timestamp>2022-08-20T07:54:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>+wl. v ib.</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1838" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Blatce
  | PŘEDCHOZÍ = Blaťané
  | DALŠÍ = Blatec
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Blatce
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;149. {{Kramerius|nkp|3f4b01f0-0a06-11e5-b562-005056827e51}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Blatce
  | WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Blatec (Hodětín)|Blatec (Hodětín)]], [[w:Blatec (Rovensko pod Troskami)|Blatec (Rovensko pod Troskami)]], [[w:Blatečky|Blatečky]]
}}

{{Forma|proza}}
'''Blatce: 1) B.,''' {{Prostrkaně|Blatec}}, ves v&amp;nbsp;Čechách, hejtm. Milevsko, okres, býv. panství a&amp;nbsp;pošta Bechyň (7&amp;nbsp;''km'' jihovýchod.), fara Sudoměřice; 22&amp;nbsp;d., 137&amp;nbsp;obyv. čes. (1880). — Samota Jamník čili Bažantnice a&amp;nbsp;ovčinec Čočov. — '''2)&amp;nbsp;B.,''' {{Prostrkaně|Blatec}}, ves t., hejtm. a&amp;nbsp;okr. Turnov (7&amp;nbsp;''km'' jihových.), bývalé panství Hrubá Skála, fara Týn-Rovensko, pošta Rovensko; 18&amp;nbsp;d., 91&amp;nbsp;obyv. čes. (1880). — Na blízku kamenné lomy. — '''3)&amp;nbsp;B.''' {{Prostrkaně|Malé}}, také {{Prostrkaně|Blatečky}} (něm. ''Klein-Blatten''), ves t., hejtm., okres a&amp;nbsp;pošta Dubá (6.5&amp;nbsp;''km'' jihových.), býv. panství Stránka, fara Božejov; 18&amp;nbsp;d., 106&amp;nbsp;obyv. něm. (1880). — '''4)&amp;nbsp;B.''' {{Prostrkaně|Velké}} (něm. ''Gross-Blaizen''), ves tamže, hejtm., okres a&amp;nbsp;pošta Dubá (5&amp;nbsp;''km'' jihových.), býv. panství Houska, fara Bořejov; 43&amp;nbsp;domů, 187&amp;nbsp;obyv. něm., 3&amp;nbsp;čes. (1880).
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v okrese Česká Lípa v Ottově slovníku naučném|Blatce]]
[[Kategorie:Sídla v okrese Semily v Ottově slovníku naučném|Blatce]]
[[Kategorie:Sídla v okrese Tábor v Ottově slovníku naučném|Blatce]]</text>
      <sha1>jn92zxtx88s4d97ygdbkgla0vmve1yi</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Blatzen</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85691</id>
    <revision>
      <id>282097</id>
      <timestamp>2022-08-20T07:50:13Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Blatzen   | PŘEDCHOZÍ = Blaty   | DALŠÍ = Blau (řeka) }}  {{Textinfo   | TITULEK = Blatzen   | AUTOR = neuveden   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;152. {{Kramerius|nkp|3fc206b0-0a06-11e5-b562-005056827e51}}   | LICENCE = PD anon 70   | WIKIPEDIA-HESLO = Blatce }}  {{Forma|proza}} '''Blatzen: 1)''' {{Prostrkaně|Gross-}}'''B.''…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="688" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Blatzen
  | PŘEDCHOZÍ = Blaty
  | DALŠÍ = Blau (řeka)
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Blatzen
  | AUTOR = neuveden
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;152. {{Kramerius|nkp|3fc206b0-0a06-11e5-b562-005056827e51}}
  | LICENCE = PD anon 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Blatce
}}

{{Forma|proza}}
'''Blatzen: 1)''' {{Prostrkaně|Gross-}}'''B.''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Blatce|Blatce Velké}}}}. — '''2)''' {{Prostrkaně|Klein-}}'''B.''' viz {{Prostrkaně|{{Heslo|Blatce|Blatce Malé}}}}.
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v Česku v Ottově slovníku naučném|Blatzen]]</text>
      <sha1>7e6yebra3ykef2cv5fxd84me4sksj9m</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ottův slovník naučný/Blíževedly</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85692</id>
    <revision>
      <id>282099</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:26:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Libor Grunaw</username>
        <id>13833</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ottův slovník naučný   | ČÁST = Blíževedly   | PŘEDCHOZÍ = Blíženci (právo)   | DALŠÍ = Bližice }}  {{Textinfo   | TITULEK = Blíževedly   | AUTOR = [[Autor:Bedřich Bernau|Bedřich Bernau]], [[Autor:August Sedláček|August Sedláček]]   | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;178. {{Kramerius|nkp|439b7050-0a06-11e5-b562-005056827e51}}   | LICENCE = PD old…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="2102" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ottův slovník naučný
  | ČÁST = Blíževedly
  | PŘEDCHOZÍ = Blíženci (právo)
  | DALŠÍ = Bližice
}}

{{Textinfo
  | TITULEK = Blíževedly
  | AUTOR = [[Autor:Bedřich Bernau|Bedřich Bernau]], [[Autor:August Sedláček|August Sedláček]]
  | ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J.&amp;nbsp;Otto, 1891. S.&amp;nbsp;178. {{Kramerius|nkp|439b7050-0a06-11e5-b562-005056827e51}}
  | LICENCE = PD old 70
  | WIKIPEDIA-HESLO = Blíževedly
}}

[[Soubor:Č. 595. Znak městečka Blíževedel.jpg|náhled|Č. 595. Znak městečka Blíževedel]]

{{Forma|proza}}
'''Blíževedly''' (něm. ''Bleiswedel''), ve XIV.&amp;nbsp;st. také {{Prostrkaně|Hřídelík}}, městečko se 113&amp;nbsp;d. a&amp;nbsp;743&amp;nbsp;obyv. něm., hejtm. litoměřické, okres, vikariát a&amp;nbsp;pošta Úštěk, býv. dom. Stolinky, diécése litoměř., patr. biskup. litoměř. Chrám sv.&amp;nbsp;Václava již ve XIV.&amp;nbsp;st. farní, škola, na náměstí socha sv.&amp;nbsp;Trojice na památku moru r.&amp;nbsp;1714 postavená. Jihozáp. na strmém skalním balvanu pískovcovém zbytky hradu Hřídelíka, kteréž se nyní nazývají ''Altes Haus'' (t. j. starý hrad). — '''B.''' mají ve znaku (viz vyobr. č.&amp;nbsp;595.) věž se střílnami a&amp;nbsp;dvě hvězdy ve stříbrném poli; znak jim byl udělen r.&amp;nbsp;1685 biskupem Moricem, vévodou saským.  ''[[Autor:Bedřich Bernau|–nau]]''.

'''B.''' byly prvotně vesnicí, která patřívala k&amp;nbsp;biskupství pražskému; od krále Jana povýšeny na ves trhovou nebo městečko. Hrad Hřídelík stál již r.&amp;nbsp;1334 a&amp;nbsp;byl tu nějaký Martin purkrabím. Po zakoupení hradu Helfenburka připojeny jsou '''B.''' k&amp;nbsp;němu, když se však tento r.&amp;nbsp;1575 dostal v&amp;nbsp;dědičné držení {{Prostrkaně|Jindřicha Kurcpacha z&amp;nbsp;Trachenburka}}, připojeny jsou '''B.''' ke hradu Ronovu a&amp;nbsp;panství stolinskému. Roku 1784 a&amp;nbsp;1859 velká část '''B'''-del vyhořela. ''[[Autor:August Sedláček|Sčk.]]''
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Sídla v okrese Česká Lípa v Ottově slovníku naučném|Blíževedly]]</text>
      <sha1>gcswws7l16tbj6mn6309zz6idbylh4s</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční bábovka 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85693</id>
    <revision>
      <id>282102</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:39:19Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční bábovka 1.   | PŘEDCHOZÍ = Buchta s nadívanými jablky    | DALŠÍ = Jableční bábovka 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční bábovka 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1000" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční bábovka 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Buchta s nadívanými jablky 
  | DALŠÍ = Jableční bábovka 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční bábovka 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 86-87
}}
{{Forma|proza}} 
Několik dobrých jablek se rozkrájí na stejné koláčky a dusí se chvíli se 122 gramy (7 loty) cukru, vínem, několika lžicemi rumu a 122 gramy přebraných hrozinek. Forma se pomastí, na dno se pokladou koláčky v mléce namočené housky, které byly v rozpuštěném másle namočeny; na ně se vloží jablka a konečně opět houska. Bábovka se upeče a buď vyklopí nebo ve formě s cukrem a skořicí dá na stůl.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>fx56to0krphvl92ph3xivc83qzapyw8</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční bábovka 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85694</id>
    <revision>
      <id>282103</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:42:14Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční bábovka 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční bábovka 1.   | DALŠÍ = Jableční košíčky }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční bábovka 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="837" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční bábovka 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční bábovka 1.
  | DALŠÍ = Jableční košíčky
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční bábovka 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 87
}}
{{Forma|proza}} 
Pomaštěná forma se posype strouhaným chlebem, kterému cukr, skořice a usekané mandle přimíšeny jsou. Pak se dají jako dříve dušená jablka a chléb s kousky másla. Upeče se, vyklopí, posype cukrem a žhavou lopatkou se několikrát přejede, aby se cukr rozpustil.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>hfa35zxrpo86tis8t4o584nxg9sdpk7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční košíčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85695</id>
    <revision>
      <id>282104</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:44:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční košíčky   | PŘEDCHOZÍ = Jableční bábovka 2.   | DALŠÍ = Jableční dort }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční košíčky   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁN…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="819" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční košíčky
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční bábovka 2.
  | DALŠÍ = Jableční dort
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční košíčky
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 87
}}
{{Forma|proza}} 
Oloupaná jablka se upekou, protlačí sítem, promíchají s cukrem a rozkrájenou citronovou korou. Kopečky ze smíšeniny se pokladou na rozválené, máslové těsto, protější cípy se složí a košíčky zvolna upekou. Než se dají na stůl, posypou se cukrem.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>jxfuhb7u1zsph5paleayotb7uo5h5m7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční dort</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85696</id>
    <revision>
      <id>282105</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:45:44Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční dort   | PŘEDCHOZÍ = Jableční košíčky   | DALŠÍ = Jableční dortíčky }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční dort   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO = V M…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="788" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční dort
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční košíčky
  | DALŠÍ = Jableční dortíčky
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční dort
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 87
}}
{{Forma|proza}} 
Tence nakrájená jablka se nechají přikrytá státi s citronovou korou, hrozinkami, cukrem a skořicí. Do formy se dá podklad z máslového těsta, jablka naň vloží a dort se upeče. Na to se dá sníh s cukrem a pokropí růžovou vodou. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>pnxoc39yzqxh75x7lsz0dtnz5qnuwjl</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční dortíčky</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85697</id>
    <revision>
      <id>282106</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:47:57Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční dortíčky   | PŘEDCHOZÍ = Jableční dort   | DALŠÍ = Jableční strudel  }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční dortíčky   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO =…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="782" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční dortíčky
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční dort
  | DALŠÍ = Jableční strudel 
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční dortíčky
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 87
}}
{{Forma|proza}} 
Těsto se vyválí, sklenicí vykrojí, obloží krajem a pomaže vejcem. Dušená jablka se protlačí sítem, přimíchá cukru citronové šťávy, drobně usekaných mandlí, vloží do formy, pomaží sněhem bílkovým s vanilkou. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>b6k0f1m1sw22jh8rbbrkykx98c19yog</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční strudel</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85698</id>
    <revision>
      <id>282107</id>
      <timestamp>2022-08-20T08:50:41Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční strudel    | PŘEDCHOZÍ = Jableční dortíčky   | DALŠÍ = Jableční svítek 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční strudel    | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁ…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="1257" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční strudel 
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční dortíčky
  | DALŠÍ = Jableční svítek 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční strudel 
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 87-88
}}
{{Forma|proza}} 
Strudlové těsto z ½ litru mouky, 35 gramů (2 lotů), másla, dvou vajec, soli a vlažné vody se dobro propracuje až vystupují bubliny, pak se přikryje zahřátou mísou a nechá se přes půl hodiny odpočinouti. Bílý ubrus se rozetře, popráší moukou, těsto trochu rozválí, položí na ubrus, pomoučenýma rukama co možno nejvíce kolem vytáhne. Pak pomaže nebo postříká rozpuštěným máslem, posype rozestrouhanou, na másle usmaženou houskou, pokladou na ně tence rozkrájená jablka, posype cukrem, skořicí a hrozinkami. Ubrus se na jedné straně zdvihne, těsto svine, šnekovitě stočí, přiklopí pomaštěnou formou, ubrus zdvihne. Vše se polije mlékem a upeče. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>crh8rhtqa4kydfp731srd6yxc0hxon7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční svítek 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85699</id>
    <revision>
      <id>282108</id>
      <timestamp>2022-08-20T10:27:32Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční svítek 1.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční strudel    | DALŠÍ = Jableční svítek 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční svítek 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYD…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="856" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční svítek 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční strudel 
  | DALŠÍ = Jableční svítek 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční svítek 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 88
}}
{{Forma|proza}} 
Talíř postrouhaného chleba s houskami se smíchá s cukrem, skořicí, solí a utlučenými hřebíčky. Polovice smíšeniny se vsype do horkého másla, pomaže rozvařenými jablky a nasype na to druhá polovice chleba. Koláč se upeče, posype cukrem a může na stůl dáti teplý nebo studený. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>tnu6nxfx8cm7ewr2dpgl482xzrarhna</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční svítek 2.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85700</id>
    <revision>
      <id>282109</id>
      <timestamp>2022-08-20T10:29:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční svítek 2.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 1.   | DALŠÍ = Jableční svítek 3. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční svítek 2.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="784" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční svítek 2.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 1.
  | DALŠÍ = Jableční svítek 3.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční svítek 2.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 88
}}
{{Forma|proza}} 
Tenkými, na másle s cukrem dušenými jablečnými koláčky nadívané svítky se posypou cukrem a skořicí, svinou se, pomaží vejcem, posypou postrouhanou houskou, usmaží na másle, posypou cukrem a dají teplé na stůl. 
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>j3bxwmb4pvy7eaq42yhkn2pffthcib3</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční svítek 3.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85701</id>
    <revision>
      <id>282110</id>
      <timestamp>2022-08-20T10:46:01Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční svítek 3.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 2.   | DALŠÍ = Jableční svítek 4. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční svítek 3.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="922" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční svítek 3.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 2.
  | DALŠÍ = Jableční svítek 4.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční svítek 3.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 88
}}
{{Forma|proza}} 
Několik zralých jablek se oloupá, nakrájí na tlusté lístky, kteréž se posypou cukrem se skořicí, poliji několika lžicemi rumu a nechají hodnou chvíli přikryty. Čásť se vloží na pekáč s kouskem másla, chvíli se duši; pak se polije těstem svítkovým, které připraveno bylo z litru mléka, šesti žloutků, sněhu ze 6 bílků a trochu soli.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>0cs0vdb6xkxvg0evrtbjs254maw4cr5</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční svítek 4.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85702</id>
    <revision>
      <id>282111</id>
      <timestamp>2022-08-20T10:48:03Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční svítek 4.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 3.   | DALŠÍ = Jableční svítek 5. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční svítek 4.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | V…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="889" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční svítek 4.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 3.
  | DALŠÍ = Jableční svítek 5.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční svítek 4.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 88
}}
{{Forma|proza}} 
12 velkých navinulých jablek se oloupá, rozkrájí, se 122 gramy (7 loty) másla, kouskem cukru, citronovou korou, 122 gramy přebraných hrozinek zvolna dusí a nechá vychladnouti. Zatím se potluče 12 sucharů, polije ½ litrem mléka, přimíchá 6 žloutků, 2 přidají lžíce rumu, jablka a ze smíšeniny se upeče svítek.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>bxaci02zy4f6v2usxjidp2itlveq2da</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční svítek 5.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85703</id>
    <revision>
      <id>282112</id>
      <timestamp>2022-08-20T11:24:15Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční svítek 5.   | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 4.   | DALŠÍ = Jablka se sněhem }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční svítek 5.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁ…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="894" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční svítek 5.
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 4.
  | DALŠÍ = Jablka se sněhem
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční svítek 5.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 88
}}
{{Forma|proza}} 
8 pěkných jablek se uvaří s cukrem, citronovou korou, bílým vínem a nechá vychladnouti. Zatím se upekou z ½ litru kyselé smetany, šesti žloutků, dvou lžic mouky, soli, cukru, skořice a sněhu z bílků dva svítky. Jeden se pomaže jableční zavařeninou, přiloží druhým, dá na chvilku do trouby, posype cukrem a skořicí.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>d4h02mqd7ydu3rblcznct05lajv1kxn</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jablka se sněhem</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85704</id>
    <revision>
      <id>282113</id>
      <timestamp>2022-08-20T11:41:40Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jablka se sněhem   | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 5.   | DALŠÍ = Jableční nákyp 1. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jablka se sněhem   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO =…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="816" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jablka se sněhem
  | PŘEDCHOZÍ = Jableční svítek 5.
  | DALŠÍ = Jableční nákyp 1.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jablka se sněhem
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 89
}}
{{Forma|proza}} 
Oloupaná jablka se dusí ve víně, protlačí sítem, přidá cukru, o cukr otřená citronová kůra a svaří se. Ku šťávě takto připravené se přimíchá sníh několika žloutků, na vysoko se uloží na pomaštěnou mísu, posype cukrem a do hněda se upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>9uzmi6q2yefezq46r1wr8lrcflnw2x7</sha1>
    </revision>
  </page>
  <page>
    <title>Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni/Jableční nákyp 1.</title>
    <ns>0</ns>
    <id>85705</id>
    <revision>
      <id>282114</id>
      <timestamp>2022-08-20T11:45:48Z</timestamp>
      <contributor>
        <username>Lenka64</username>
        <id>2855</id>
      </contributor>
      <comment>založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP   | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni   | ČÁST = Jableční nákyp 1.   | PŘEDCHOZÍ = Jablka se sněhem   | DALŠÍ = Jableční nákyp 2. }} {{Textinfo   | TITULEK = Jableční nákyp 1.   | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]   | LICENCE = PD old 70   | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''   | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}   | VYDÁNO…“</comment>
      <model>wikitext</model>
      <format>text/x-wiki</format>
      <text bytes="871" xml:space="preserve">{{NavigacePaP
  | TITUL = Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni
  | ČÁST = Jableční nákyp 1.
  | PŘEDCHOZÍ = Jablka se sněhem
  | DALŠÍ = Jableční nákyp 2.
}}
{{Textinfo
  | TITULEK = Jableční nákyp 1.
  | AUTOR = [[Autor:Hana Dumková|Hana Dumková]]
  | LICENCE = PD old 70
  | ZDROJ = Dumková, Hanna, ''Ovoce, užití jeho v domácnosti a kuchyni''
  | ONLINE = {{Kramerius|nkp|90c74cf0-2e52-11de-80dd-000d606f5dc6}}
  | VYDÁNO = V Mladé Boleslavi: Karel Vačlena, 1883/1884, s. 89
}}
{{Forma|proza}} 
Několik dobrých jablek se oloupá, svaří s vínem, kouskem cukru a rozmíchá se; 210 gramů (12 lotů) másla se zpění přimíchá několik žloutků, o cukr otřená citronová kůra, dvě postrouhané housky, kousek utlučené vanilky a sníh z bílků, vše se promíchá, forma pomastí a smíšenina v ní upeče.
{{Konec formy}}</text>
      <sha1>3fni9voxsat7u7uy6sehqih1g7ds6u4</sha1>
    </revision>
  </page>
</mediawiki>